विकिपीडिया bhwiki https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE MediaWiki 1.46.0-wmf.21 first-letter मीडिया विशेष वार्तालाप प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपीडिया विकिपीडिया वार्ता चित्र चित्र वार्ता मीडियाविकि मीडियाविकि वार्ता टेम्पलेट टेम्पलेट वार्ता मदद मदद वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता TimedText TimedText talk Module Module talk Event Event talk भूगोल 0 4441 789642 788775 2026-03-26T15:25:32Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:पृथिवी विज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] जोड़ल गइल 789642 wikitext text/x-wiki [[चित्र:World map 2004 CIA large 1.7m whitespace removed.jpg|thumb|320px|right|[[बिस्व]] के [[नक्शा]]|alt=बिस्व के नक्शा, भूगोल के बिसय पृश्वी के अध्ययन हवे।]] '''भूगोल''' या '''भुगोल''' ({{Lang|en|geography}}, ''ज्यॉग्रफी'') एगो [[बिज्ञान]] आ पढ़ाई के बिसय हउवे जवन [[पृथिवी]] के अलग-अलग जगह भा क्षेत्र में पावल जाये वाला भौतिक आ जैविक घटना आ प्रक्रिया से बनल [[प्राकृतिक]] [[पर्यावरण]], आ मनुष्य के एह पर्यावरण के साथ संबंध से उपजल मनुष्य के रहन-सहन के तरीका आ मानवीय पर्यावरण के बर्णन, अध्ययन आ व्याख्या करे ला। सबसे पहिले ''ज्याग्रफिया'' (''γεωγραφία'') शब्द के प्रयोग यूनानी बिद्वान [[इरेटोस्थेनीज]] (276-194 ईपू) कइलें। इतिहासी रूप से भूगोल बिसय के अध्ययन के क्षेत्र सबसे पहिले बिबिध प्रकार के चीजन के धरती पर बितरण के बर्णन से शुरू हो के उनहन के ''[[स्पेशियल एनालिसिस]]'' ले पहुँचल, [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव|मनुष्य-पर्यावरण संबंध]] के बिबिध रूप के अध्ययन एकर बिसय बनल, क्षेत्र या प्रदेश के अध्ययन के बिसय के रूप में एकर प्रतिष्ठा भइल, पृथिवी बिज्ञान के बिबिध बिसय पर [[रिसर्च]] कइल भी एकर काम रहल<ref>{{Cite journal |last=Pattison |first=W.D. |date=1990 |title=The Four Traditions of Geography |journal=Journal of Geography |volume=89 |issue=5 |pages=202–6 |url=http://www.geog.ucsb.edu/~kclarke/G200B/four_20traditions_20of_20geography.pdf |issn=0022-1341 |doi=10.1080/00221349008979196 }} Reprint of a 1964 article.</ref> आ अब आधुनिक समय में भूगोल एगो अइसन बिसय के रूप में स्थापित बाटे जवन पृथिवी आ एह पर निवास करे वाला मनुष्य के बीच के संबंध के सगरी पहलू के अध्ययन जगह आ क्षेत्र के संदर्भ में करत बा। आज भूगोल के मतलब खाली ई नइखे कि कवन चीज कहाँ पावल जाला बलुक इहो बा कि पृथिवी के अलग-अलग हिस्सा में आज जवन रूप देखे के मिलत बा ऊ कइसे बनल आ एह में होखे वाला बदलाव के दिसा का बा। भूगोल के दू गो बड़हन शाखा में बाँटल जाला, [[भौतिक भूगोल]] आ [[मानव भूगोल]]<ref>{{Cite web |url=http://www.physicalgeography.net/fundamentals/1b.html |title=1(b). Elements of Geography |publisher=Physicalgeography.net |date= |accessdate=2009-04-17}}</ref><ref>Bonnett, Alastair ''What is Geography?'' London, Sage, 2008</ref>, आ वर्तमान समय में एगो आधुनिक शाखा [[पर्यावरण भूगोल]] या इंटिग्रेटेड भूगोल बिकसित भइल बा जे एह दुन्नों शाखा के बिचा में सहयोग आ सामंजस्य से बनल बाटे। भूगोल से उपजल या एकर सहायक बिसय के रूप में [[रिमोट सेंसिंग]], [[भूसूचना विज्ञान]], [[जी॰आइ॰यस॰]] आ [[कार्टोग्राफी]] बाड़ें। वर्तमान में भूगोल, इस्कूल से लेके डिग्री कालेज आ इन्वर्सिटी तक में पढ़ावल जाये वाला मशहूर बिषय बा। भूगोल के बिद्वान या भूगोल पढ़े-पढ़ावे वाला लोग के [[मशहूर भूगोलवेत्ता|भूगोलवेत्ता]] कहल जाला। == नाँव == [[चित्र:Globus im Geographieunterricht.jpg|220px|thumb|[[ग्लोब]] आ किताब ले के पढ़ाई करत एगो बिद्यार्थी |alt=ग्लोब पढ़त बिद्यार्थी]] भूगोल (''भू'' आ ''गोल'' के जोड़ के बनल) शब्द संस्कृत भाषा के हउवे जेकर अर्थ होला गोल आकार के [[धरती]]। प्राचीन काल में [[ज्योतिष]] विज्ञान में [[ब्रह्मांड]] के कल्पना दू गो गोला के रूप में कइल गइल रहे — [[खगोल]] आ भूगोल, अउरी ई मानल जाय कि बड़का गोला खगोल के ठीक बीचोबीच में छोटका गोला पृथिवी स्थित बा। बाद में यूरोपीय शिक्षा के सिस्टम के भारत में प्रचलन होखले पर एगो ज्ञान के बिसय के रूप में के ज्याग्रफी ''Geography'' नाँव के ज्ञान के शाखा भा बिज्ञान के हिंदी में भूगोल कहल जाये लागल। अंग्रेजी के ज्याग्राफी शब्द खुदे [[यूनानी भाषा]] के दू गो शब्द, "ज्या" ''(geo)'' मतलब "पृथिवी" अउरी "ग्राफी" ''(graphie)'' मतलब "वर्णन कइल", से मिल के बनल बाटे जवना के शाब्दिक अरथ भइल "पृथिवी के वर्णन"।<ref>{{Cite web |url=http://www.etymonline.com/index.php?term=geography |title=Online Etymology Dictionary |publisher=Etymonline.com |date= |accessdate=1 जून 2016}}</ref> ज्याग्रफी शब्द के सबसे पहिले प्रयोग [[इरेटोस्थेनीज]] नामक [[यूनानी]] बिद्वान कइलन। एही से आ उनकी एह विषय में महत्व वाला योगदानन के वजह से उनके "वैज्ञानिक भूगोल के पिता" कहल जाला। भूगोल के अन्य दुसरा अरथ में होखे वाला इस्तेमाल में बा<ref>{{cite web|url=http://www.merriam-webster.com/dictionary/geography |title=Geography &#124; Definition of Geography by Merriam-Webster |publisher=Merriam-webster.com |date= |accessdate=2017-05-20}}</ref>: # कौनों जगह या क्षेत्र के भूगोलीय स्थिति आ संरचना के ओह जगह के ''भूगोल'' कह दिहल जाला, आ # कौनों जगह के भूगोलीय बिबरण या ओह जगह पर लिखल किताब या बिबरण के भी भूगोल कहल जाला। == परिचय == {{History of geography sidebar}} {{मुख्य|भूगोल के रूपरेखा}} परम्परागत रूप से भूगोलवेत्ता लोग के नक्शानवीस के रूप में देखल जाला जे पृथिवी के जगह आ जगहन के नाँव आ संख्या के अध्ययन करे लें। हालाँकि, एगो भूगोलवेत्ता के मुख्य काम ई नाही बाटे। भूगोलवेत्ता लोग घटना आ प्रासेस सभ के जगह आ समय के साथ बदलाव के अध्ययन करे ला आ मनुष्य आ ओकरे प्राकृतिक पर्यावरण के बीच होखे वाली क्रिया-प्रतिक्रिया के अध्ययन भी करे ला।<ref name="Hayes-Bohanan">{{Cite book |last=Hayes-Bohanan |first=James |title=What is Environmental Geography, Anyway? October 9, 2006}}</ref> "[[स्पेस]]" यानि स्थान या जगह कौनों-न-कौनों तरीका से बहुत सारा चीजन पर आपन परभाव डाले ला आ [[जलवायु]], [[बनस्पति|पेड़-पौधा]] आ जीव-जंतु से ले के अर्थव्यवस्था आ सेहत जइसन चीज के परभावित करे ला; एही कारण भूगोल, जेकर मुख्य बिसय स्पेस बाटे, एगो इंटरडिसिप्लिनरी बिज्ञान के रूप में बा। भूगोल के ई इंटरडिसिप्लिनरी सुभाव भौतिक आ मानवीय चीजन के बीच के संबंध आ एह से उपजे वाला पैटर्न सभ के अध्ययन के कारण बा।<ref>{{Cite book |date=1990 |title=An introduction to Settlement Geography |publisher=Cambridge university press }}</ref> एगो ज्ञान के बिसय के रूप में भूगोल के दू शाखा में बाँटल जाला:[[मानव भूगोल]] आ [[भौतिक भूगोल]]। पहिला, मुख्य रूप से [[बनावटी पर्यावरण|आदमी के बनावल पर्यावरण]] पर धियान देला आ एह बात के खोज में रूचि लेला कि कइसे मनुष्य अपने आसपास के स्पेस के निर्माण करे ला, देखे ला, मैनेज करे ला, आ परभावित करे ला।दूसरी शाखा में अध्ययन के बिसय मुख्य रूप से भौतिक घटना आ जैविक घटना आ प्रासेस से बनल प्राकृतिक पर्यावरण के तत्व सभ के अध्ययन होला आ ई खोज कइल जाला कि कइसे जीव-जंतु, जलवायु, माटी, [[पानी]], आ थलरूप आपस में क्रिया-प्रतिक्रिया कइ के प्राकृतिक पर्यावरण बनावेलें आ एह में स्पेस के कॉ भूमिका होले।<ref>{{Cite web |title=What is geography? |work=AAG Career Guide: Jobs in Geography and related Geographical Sciences |publisher=Association of American Geographers |url=http://www.aag.org/Careers/What_is_geog.html |accessdate=अक्टूबर 9, 2006 |archiveurl = https://web.archive.org/web/20061006152742/http://www.aag.org/Careers/What_is_geog.html <!-- Bot retrieved archive --> |archivedate = October 6, 2006}}</ref> एह दुन्नों तरीका या अप्रोच बीच के अंतर के कारण एगो नया तिसरी शाखा उपजल, [[पर्यावरण भूगोल]] जवन भौतिक आ मानव भूगोल के कंबाइन कइ के पर्यावरण आ मनुष्य के बीच के क्रिया-प्रतिक्रिया के अध्ययन करे ले।<ref name="Hayes-Bohanan"/> इतिहासी रूप से बिबरण करे वाला भूगोल के भी दू गो प्रमुख अप्रोच रहल बाड़ें। जब भूगोल में कौनो एगो तत्व चुन के ओकर पूरा पृथिवी पर अध्ययन कइल जाला, मने कि ऊ तत्व पूरा पृथिवी पर कहाँ-कहाँ आ केतना मात्रा में पावल जाला एह बात के अध्ययन कइल जाला तब एके [[क्रमबद्ध भूगोल]] कहल जाला। एकरी ठीक उल्टा, जब कौनो जगह चाहे क्षेत्र चुन के ओकरी अन्दर पावल जाये वाला सब तत्व क अध्ययन कइल जाला तब ओके क्षेत्रीय भूगोल या [[प्रादेशिक भूगोल]] कहल जाला। <!-- == इतिहास == {{मुख्य|भूगोल के इतिहास}} --> == शाखा == भूगोल के दू गो मुख्य शाखा हवे। जब कौनो प्राकृतिक तत्व जैसे ऊंचाई, [[तापमान]], [[बरखा|बारिश]], [[बनस्पति]] वगैरह के अध्ययन कइल जाला त ओके [[भौतिक भूगोल]] कहल जाला आ जब कौनो मानवीय चीज क अध्ययन जैसे कि [[जनसंख्या]], [[भाषा]], [[धर्म]], [[शहर]], [[कृषि]], [[व्यापार]] वगैरह क अध्ययन कइल जाला त ओके [[मानव भूगोल]] कहल जाला। === भौतिक भूगोल === {{मुख्य|भौतिक भूगोल}} भौतिक भूगोल पृथिवी पर होखे वाली भौतिक आ प्राकृतिक क्रिया सभ के अस्थान की संदर्भ में अध्ययन करेला। ई पृथवी की जमीनी हिस्सा मने स्थलमंडल, एकरी चारों ओर गैस से बनल [[वायुमंडल]], पृथिवी पर पावल जाए वाला पानी क बिसाल भण्डार समुद्र, मने [[जलमंडल]], आ पृथिवी पर पावल जाए वाला जीव जंतु से बनल जैवमंडल की रचना आ काम कइले की तरीका क अध्ययन करे ला। <gallery mode="packed" caption="भौतिक भूगोल के कई गो बड़हन उपशाखा में बाँटल जा सकेला जेवना में मुख्य बा:"> File:Cyclone Catarina from the ISS on March 26 2004.JPG|[[जलवायु बिज्ञान|जलवायु]] & [[मौसम बिज्ञान]] File:90 mile beach.jpg|[[समुंद्रतटीय भूगोल]] File:Gavin Plant.JPG|[[पर्यावरणी मैनेजमेंट]] File:Meridian convergence and spehrical excess.png|[[भूमापन]] File:Delicate Arch LaSalle.jpg|[[भूआकृति बिज्ञान]] File:Receding glacier-en.svg|[[ग्लेशियोलॉजी]] File:Meander.svg|[[हाइड्रोलॉजी]] & [[हाइड्रोग्राफी]] File:Khajuraho-landscape.jpg|[[लैंडस्केप इकोलॉजी]] File:World11.jpg|[[समुंद्र बिज्ञान]] File:Soil profile.jpg|[[माटी बिज्ञान]] File:Pangea animation 03.gif|[[पुरा भूगोल]] File:Milankovitch Variations sv.png|[[क्वार्टरनरी बिज्ञान]] </gallery> === मानव भूगोल === {{मुख्य|मानव भूगोल}} मानव भूगोल भूगोल क एगो अइसन शाखा हवे जेवन मनुष्य की क्रिया कलाप आ ओ सगरी चीजां के अध्ययन करे ले जेवन कौनों अस्थान या क्षेत्र की [[समाज|मानव समाज]] के बनावे में महत्व वाला होलिन। एही से एह शाखा में मनुष्य, ओकर [[जनसंख्या]], ओकर [[बस्ती]], [[समाज]], [[संस्कृति]] वगैरह सभ चीज का बर्णन आ व्याख्या होले। <gallery mode="packed" caption="मानव भूगोल के भी कई गो उपशाखा बा जवना में प्रमुख बाड़ी कुल:"> File:Qichwa conchucos 01.jpg|[[सांस्कृतिक भूगोल]] File:Pepsi in India.jpg|[[बिकास भूगोल]] File:Christaller model 1.jpg|[[आर्थिक भूगोल]] File:Star of life.svg|[[सेहत भूगोल]] File:British Empire 1897.jpg|[[इतिहासी भूगोल|इतिहासी]] & [[समय भूगोल]] File:UN General Assembly.jpg|[[राजनीतिक भूगोल]] & [[भूराजनीति]] File:Pyramide Comores.PNG|[[जनसंख्या भूगोल]] File:ReligionSymbol.svg|[[धर्म भूगोल]] File:US-hoosier-family.jpg|[[सामाजिक भूगोल]] File:Gare du Nord USFRT (Paris Metro).png|[[परिवहन भूगोल]] File:Tourist taking photographs and video at archaelogical site.jpg|[[पर्यटन भूगोल]] File:New-York-Jan2005.jpg|[[शहरी भूगोल]] </gallery> भूगोल की एह शाखा में इतिहास में कई तरह क अप्रोच विकसित भइल बा जेवन अलग अलग समय में एकरी बिचारधारा पर हावी रहे: * बेहवारवादी भूगोल * नारीवादी भूगोल * संस्कृति सिद्धांत * जियोसोफी === पर्यावरण भूगोल === {{मुख्य|पर्यावरण भूगोल}} '''पर्यावरण भूगोल''' पर्यावरण के दसा, पर्यावरण के काम करे के तरीका, आ पर्यावरण आ तकनीकी ज्ञान वाला ''आर्थिक मनुष्य'' के बीच संबंधन क अध्ययन, जगह (क्षेत्र) आ समय (बदलाव) की संदर्भ में करे वाला बिज्ञान हवे।<ref>William M. Marsh, [http://books.google.co.in/books?id=OEMknwEACAAJ&dq=environmental+geography&hl=en&sa=X&ei=-n_gU6b9Ccfn8AWW8ILIDw&ved=0CD8Q6AEwBQ Environmental Geography: Science, Land Use, and Earth Systems], John Wiley, 1996</ref> ई भूगोल क एगो अइसन शाखा हवे जेवन एक तरह का संश्लेषणात्मक विज्ञान हवे आ एके इंटीग्रेटेड भूगोल (समन्वयात्मक भूगोल)की रूप में भी जानल जाला। भूगोल क ई शाखा एक तरह से [[#भौतिक भूगोल|भौतिक भूगोल]] आ [[#मानव भूगोल|मानव भूगोल]] की अध्ययन क्षेत्र में दूरी कम कइला क काम करे ला| भूगोल हमेशा से मनुष्य आ मनुष्य के पर्यावरण की अध्ययन के अस्थान आ समय की संदर्भ में करत रहल बाटे। हालाँकि, 1950 से 1970 की दौर में भौतिक भूगोल आ मानव भूगोल कि बिचा में दूरी बढ़ल आ एही से भूगोल क पर्यावरण की पढ़ाई से कुछ दूरी बन गइल जेवना कारन ए दौर में पर्यावरण क झंडाबरदार जीव विज्ञानी लोग रहि गइल रहे।<ref>सविन्द्र सिंह,[http://books.google.co.in/books?id=m9pKAAAAYAAJ&q=environmental+geography&dq=environmental+geography&hl=en&sa=X&ei=-n_gU6b9Ccfn8AWW8ILIDw&ved=0CCwQ6AEwAQ पर्यावरण भूगोल], प्रयाग पुस्तक भवन, इलाहाबाद, प॰ iii</ref> बाद में तंत्र विश्लेषण आ इकोलोजिकल उपागम की महत्व के भूगोल में तेजी से बहुत तेजी से मान बढ़ल आ पर्यावरण भूगोल, भौतिक अउरी मानव भूगोल की बिचा में एगो बहुआयामी संश्लेषण की रूप में आगे आइल।<ref>Noel Castree, David Demeritt, Diana Liverman, Bruce Rhoads; [http://books.google.co.in/books/about/A_Companion_to_Environmental_Geography.html?id=tvOGJd5BfcsC A Companion to Environmental Geography], John Wiley & Sons, (Google eBook)</ref> == मानचित्रकला == {{मुख्य|कार्टोग्राफी}} कार्टोग्राफी या मानचित्र विज्ञान या नक्शानवीसी एगो विज्ञान आ कला हवे जेवन [[नक्शा]] बनावे की विधि आ तरीका क अध्ययन करेला।<ref>{{cite book |author=Robinson, A.H. |title=Elements of Cartography |location=New York |publisher=John Wiley & Sons |year=1953 |isbn=0-471-72805-5}}</ref> == रिमोट सेंसिंग == {{मुख्य|रिमोट सेंसिंग}} रिमोट सेंसिंग अइसन प्रक्रिया हवे जेह में धरती के सतह से ऊपर कुछ दूरी पर मौजूद कौनों यंत्र से [[पृथिवी]] के कौनों हिस्सा के बारे में जानकारी हासिल कइल जाला। ई यंत्र कैमरा या सेंसर हो सके ला, आ रिमोट सेंसिंग के उत्पाद के रूप में हवाई फोटो या उपग्रह इमेज के इस्तेमाल जीवन के बिबिध क्षेत्र में हो सके ला। == जीआइएस == [[चित्र:Smartphone with navigation map app.jpg|230px|thumb|alt=Map in Smartphone|[[स्मार्टफोन]] में खुलल वेब नक्शा वाला एप]] {{मुख्य|जीआइएस}} भूगोलीय जानकारी सिस्टम ([[जीआइएस]]) अइसन सिस्टम होला जेह में [[भूगोलीय आँकड़ा]] के कैप्चर, सहेज के रक्खल, मैनिपुलेशन, एनालिसिस, प्रबंधन, क्वैरी आ प्रेजेंटेशन कइल जा सके ला। एकर अध्ययन करे वाला बिज्ञान ''जीआइसाइंस'' कहाला आ [[भूसूचना बिज्ञान|जियोइन्फार्मेटिक्स]] के उपशाखा हवे। जीआइएस के मुख्य कंपोनेंट खासतौर से भूगोलीय भा स्पेशियल आँकड़ा खातिर डिजाइन कइल साफ्टवेयर आ एप्लीकेशन होखे लें। ''वेब जीआइएस'' आ ''[[वेब मैपिंग]]'' के अक्सरहा पर्यावाची के रूप में इस्तेमाल होला। वास्तव में वेब जीआइएस के मतलब बा वेब [[ब्राउजर]] के जरिये जीआइएस के डेटा तक पहुँचल आ एनालिसिस कइल आ अपना जरूरत आ पसऽन अनुसार नक्सा बनावल। [[वल्ड वाइड वेब|वेब]] आधारित अइसन नक्शा बनावल खाली भर [[कार्टोग्राफी|वेब कार्टोग्राफी]] के काम ना हवे बलुक एह में ई चीज भी सामिल बा कि नकसा में का देखावल जाय आ कइसे देखावल जाय ई कुछ हद तक बीछे के सुबिधा नक्शा पढ़े वाला के भी होला।<ref>Parker, C.J., May, A. and Mitchell, V. (2013), “The role of VGI and PGI in supporting outdoor activities”, Applied Ergonomics, Vol. 44 No. 6, pp. 886–94.</ref> कहे के मतलब कि वेब आधारित नक्सा कौनों फाइनल प्रोडक्ट ना हवे बलुक एह में उपभोक्ता के सहभागिता भी होला। ==प्रमुख भूगोलवेत्ता लोग==<!-- Please respect chronoogial order --> <!-- {{Main article|List of geographers|List of Graeco-Roman geographers}} --> [[चित्र:Gerardus Mercator3.jpg|thumb|180px|[[जेरार्ड मर्केटर]]]] [[चित्र:AvHumboldt.jpg|thumb|180px|हम्बोल्ट]] [[चित्र:David Harvey2.jpg|thumb|180px|[[डेविड हार्वे]]]] * [[इरैटोस्थेनीज]] (276-194 BC) — पृथिवी के साइज के गणना (नाप) करे वाला पहिला बिद्वान रहलें। * [[स्ट्रैबो]] (64/63 BC — ca. AD 24) — ''ज्याग्रफिका'' नाँव के किताब लिखलें, पहिली अइसन किताब जेह में भूगोल बिसय के रूपरेखा निश्चित भइल। * [[टालेमी]] (c.90-c.168) — यूनानी आ रोमन ज्ञान के एकट्ठा क के ''ज्याग्रफिया'' नाँव के किताब लिखलें। * [[अल इदरिसी]] (अरबी: أبو عبد الله محمد الإدريسي; लैटिन: Dreses) (1100-1165/66) — ''नुज़हतुल मुश्ताक़'' के लेखक। * [[जेरार्डस मर्केटर]] (1512-1594) — कार्टोग्राफर जे परसिद्ध [[मर्केटर प्रोजेक्शन]] के रचना कइलेन। * [[अलेक्जेंडर वॉन हम्बोल्ट]] (1769-1859) — आधुनिक भूगोल के पिता मानल जालें, ''कॉसमॉस'' किताब लिखलें, [[जीवभूगोल]] के संस्थापक। * [[कार्ल रिटर]] (1779-1859) — आधुनिक भूगोल के पिता मानल जालें, बर्लिन विश्वविद्यालय में भूगोल के पहिला चेयर पर नियुक्त भइलें। * [[अर्नाल्ड हेनरी गुयोट]] (1807-1884) — ग्लेशियर के गति आ इनहन के संरचना के अध्ययन कइलेन। * [[विलियम मॉरिस डेविस]] (1850-1934) — अमेरिकन ज्याग्रफी के संस्थापक, ''खरोह चक्र'' के कांसेप्ट देवे वाला। * [[पॉल विडाल डी ला ब्लाश]] (1845-1918) — फ्रांसीसी स्कूल के के संस्थापक, ''प्रिंसिपल्स ऑफ ह्यूमन ज्याग्रफी'' के लेखक। * [[जे एफ विलियम्स]] (1854-1911) — ''दि ज्यग्रफी ऑफ दि ओशंस'' के लेखक। * सर [[हालफोर्ड मैकिंडर]] (1861-1947) — लंदन स्कूल ऑफ इकोनामिक्स के सहसंस्थापक आ ज्याग्रफिकल सोसाइटी के संस्थापक सदस्य। ''हार्टलैड थियरी'' दिहलें। * [[ई सी सैंपल]] (1863-1932) — अमेरिका में पहिली पर्भाव्शाली औरत भूगोलवेत्ता। * [[कार्ल ओ. सावर]] (1889-1975) — प्रमुख सांस्कृतिक भूगोलवेत्ता। * [[वाल्टर क्रिस्टालर]] (1893-1969) — मानव भूगोलवेत्ता; ''सेंट्रल प्लेस थियरी'' दिहलें। * [[यी-फू तुआन]] (जनम 1930) — चाइनीज-अमेरिकन बिद्वान, ह्यूमानिस्तटिक भूगोल के जनक मानल जालें। * [[कार्ल बटजर]] (1934-2016) — परभावशाली जर्मन-अमेरिकन भूगोल वेत्ता, सांस्कृतिक इकोलॉजिस्ट आ पर्यावरणी आर्कियोलॉजिस्ट। * [[डेविड हार्वे]] (जनम 1935) — मार्क्सवादी भूगोलवेत्ता, स्पेशियल भूगोल के क्षेत्र में काम, ''ज्याग्रफी ऑफ हंगर'' आ ''एक्सप्लेनेशंस इन ज्याग्रफी'' के लेखक, ''वूत्रिन लुद प्राइज'' के बिजेता। * [[एडवर्ड सोजा]] (1941-2015) — प्रादेशिक बिकास, प्लानिंग आ गवर्नेंस के क्षेत्र में काम करे खाती जानल जालें; सिनेकिज्म (Synekism) आ पोस्टमेट्रोपुलीस (Postmetropolis) नियर शब्द देवे वाला; ''वूत्रिन लुद प्राइज'' के बिजेता। * [[एम एफ गुडचाइल्ड]] (जनम 1944) — [[भूगोलीय सूचना प्रणाली]] (जीआइएस) के शुरूआती बिद्वान। * [[डूरीन मैसी]] (1944-2016) - स्पेस, जगह आ ग्लोबलाइजेशन के अध्ययन करे वाला; ''वूत्रिन लुद प्राइज'' बिजेत। * [[निगेल थ्रिफ्ट]] (जनम 1949) — नॉन-रिप्रेजेंटेशनल थियरी देवे वाला। == संस्था आ इंस्टीच्यूट == * ''अमेरिकन ज्याग्रफिकल सोसाइटी'' * ''रॉयल ज्याग्रफिकल सोसाइटी'', [[लंदन]] * ''अमेरिकन एसोसिएशन ऑफ ज्याग्रफर्स'' (AAG) == प्रकाशन == * ''ज्याग्रफिकल रिव्यू'' * ''एनाल्स'' * ''प्रोफेशनल ज्याग्रफर'' * ''ट्रांजेक्शंस'' * ''एंटीपोड'' == इहो देखल जाय == * [[पर्यावरण]] * [[टिकाऊ विकास]] == संदर्भ == {{reflist|30em}} {{Geography topics|state=expanded}} {{Earth science}} [[श्रेणी:भूगोल| ]] [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] [[श्रेणी:पर्यावरण]] 193rxoptj05g0f6i64cyw24bomyp7m0 पृथिवी के अंदरूनी बनावट 0 9298 789641 788767 2026-03-26T15:25:20Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:पृथिवी विज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] जोड़ल गइल 789641 wikitext text/x-wiki '''पृथिवी क आतंरिक संरचना''' शल्कीय, मने कि परतदार, बाटे जइसे पियाज क छिलका कई परत में होला। ए परतन क मोटाई का सीमांकन रासायनिक विशेषता अथवा यांत्रिक विशेषता की आधार पर कइल जाला। [[पृथिवी]] क सबसे ऊपरी परत [[पृथिवी के क्रस्ट|क्रस्ट]] एगो ठोस परत हवे, मध्यवर्ती [[मैंटल]] बहुत ढेर गाढ़ परत हवे, आ बाहरी [[क्रोड]] तरल अउरी आतंरिक [[क्रोड]] ठोस अवस्था में हवे। [[पृथिवी]] की आतंरिक संरचना की बारे में जानकारी क स्रोत को दू तरह क बाड़ें । प्रत्यक्ष स्रोत, जइसे [[ज्वालामुखी]] से निकलल पदार्थन क अध्ययन, [[समुद्र्तलीय छेदन]] से मिलल आंकड़ा क अध्ययन वगैरह, जेवन कम गहराई ले का जानकारी उपलब्ध करा पावे लें। दूसरी ओर अप्रत्यक्ष स्रोत की रूप में [[भूकम्पीय तरंग|भूकम्पीय तरंगन]] क अध्ययन अउर अधिक गहराई की विशेषता की बारे में जानकारी देला। [[File:Earth poster.svg|thumb|400px|[[पृथिवी]] क आतंरिक संरचना]] ==पूर्वपीठिका== [[पृथिवी]] की द्वारा दूसरी ब्रह्माण्डीय पिण्ड, जइसे [[चंद्रमा]], पर लगावल जाये वाला [[गुरुत्वाकर्षण]] एकरी [[द्रव्यमान]] की गणना का स्रोत ह। पृथिवी की [[आयतन]] आ द्रव्यमान की अन्तर्सम्बन्ध से एकरी औसत [[घनत्व]] क गणना कइल जाले। ध्यान देवे वाला बाति बा कि [[खगोलशास्त्री]] पृथिवी की परिक्रमण कक्षा की आकार आ अन्य पिण्डन पर एकरी प्रभाव से एकरी गुरुत्वाकर्षण क गणना कर सके लें। ==संरचना== {{multiple image | align = right | direction = vertical | width = 300 <!-- Image 1 --> | image1 = RadialDensityPREM.jpg | alt1 = | caption1 = पृथिवी की अंदर अरीय धनत्व Preliminary Reference Earth Model (PREM) की अनुसार।<ref name="prem">{{cite journal|author=A. M. Dziewonski, D. L. Anderson|pmc=411539|title=Preliminary reference Earth model|journal=Physics of the Earth and Planetary Interiors|year=1981|volume=25|issue=4|pages=297–356|url=http://www.gps.caltech.edu/uploads/File/People/dla/DLApepi81.pdf|doi=10.1016/0031-9201(81)90046-7|issn=0031-9201|access-date=2014-05-29|archive-date=2013-11-13|archive-url=https://web.archive.org/web/20131113201057/http://www.gps.caltech.edu/uploads/File/People/dla/DLApepi81.pdf|url-status=dead}}</ref> <!-- Image 2 --> | image2 = EarthGravityPREM.svg | alt2 = | caption2 = (PREM) Preliminary Reference Earth Model की अनुसार पृथिवी की अन्दर गुरुत्वाकर्षण। <ref name="prem"/> Comparison to approximations using constant and linear density for Earth's interior. <!-- Image 3 --> | image3 = Earthquake wave paths.svg | alt3 = | caption3 =भूकम्पीय तरंग से पृथिवी की अंदर कि संरचना क अनुमान <!-- Image 4 --> | image4 = Slice earth.svg | alt4 = | caption4 =पृथिवी की आतंरिक संरचना क चित्ररूप में निरूपण 1. महाद्वीपीय क्रस्ट – 2. महासागरीय क्रस्ट – 3. ऊपरी मैंटल – 4. निचला मैंटल – 5. बाह्य क्रोड – 6. आतंरिक क्रोड – A: [[मोहोरोविकिक असातत्य|मोहो]] – B: [[गुट्टेनबर्ग असातत्य|विशर्ट-गुट्टेनबर्ग असातत्य]] – C: [[बूलेन-लेहमैन असातत्य]]. }} यांत्रिक लक्षणों की आधार पर पृथिवी के [[स्थलमंडल|स्थलमण्डल]], [[दुर्बलता मण्डल]], मध्यवर्ती [[मैंटल]], [[बाह्य क्रोड]] और [[आतंरिक क्रोड]] में बाँटल जाला। रासायनिक संरचना की आधार पर [[पृथिवी के क्रस्ट|क्रस्ट]], [[ऊपरी मैंटल]], [[निचला मैंटल]], [[बाह्य क्रोड]] और [[आतंरिक क्रोड]] में बाँटल जाला। {| class="wikitable" style="text-align: center;" |- !colspan=2|गहराई ! rowspan="2" style="vertical-align:bottom;"|Layer |- !style="font-weight:normal;"| किलोमीटर !style="font-weight:normal;"| मील |- | 0–60 | 0–37 |style="text-align:left;"| स्थलमण्डल (स्थानिक रूप से 5 और 200 किमी की बीच परिवर्तनशील) |- style="background: #FEFEFE;" | 0–35 | 0–22 |style="text-align:left;"| … क्रस्ट (परिवर्तनशील 5 से 70 किमी की बीच) |- style="background: #FEFEFE;" | 35–60 | 22–37 |style="text-align:left;"| … सबसे ऊपरी मैंटल |- | 35–2,890 | 22–1,790 |style="text-align:left;"| मैंटल |- style="background: #FEFEFE;" | 100–200 | 62–125 |style="text-align:left;"| … दुर्बलता मण्डल (एस्थेनोस्फियर) |- style="background: #FEFEFE;" | 35–660 | 22–410 |style="text-align:left;"| … ऊपरी मैंटल |- style="background: #FEFEFE;" | 660–2,890 | 410–1,790 |style="text-align:left;"| … निचला मैंटल |- | 2,890–5,150 | 1,790–3,160 |style="text-align:left;"| बाह्य क्रोड |- | 5,150–6,360 | 3,160–3,954 |style="text-align:left;"| आतंरिक क्रोड |} पृथिवी की अंतरतम क ई परतदार संरचना भूकंपीय तरंगों की संचलन और उनहन की [[परावर्तन]] आ [[प्रत्यावर्तन]] पर आधारित ह जिनहन क अध्ययन [[भूकंपलेखी]] की आँकड़न से कइल जाला। भूकंप से पैदा भइल प्राथमिक अउरी द्वितीयक तरंगन के पृथिवी की अंदर स्नेल की नियम के अनुसार प्रत्यावर्तित हो के वक्राकार पथ पर गति होले। जब दू गो परतन की बीच में घनत्व अथवा रासायनिक संरचना क अचानक परिवर्तन होला तब तरंगन क कुछ ऊर्जा उहाँ से परावर्तित हो जाले। परतन की बीच की अइसन जगहन के [[भूगर्भिक असातत्य|असातत्य]] (Discontinuity) कहल जाला। ===क्रस्ट=== क्रस्ट पृथिवी क सबसे ऊपरी परत हवे जेवना क औसत गहराई 24 किमी तक ह आ ई गहराई 5 किमी से 70 किमी के बीच अलग-अलग जगह पर अलग-अलग मिलेला। [[समुद्र|समुद्रन]] की नीचे ई कम मोट समुद्री बेसाल्टिक क्रस्ट के रूप में मिलेला त [[महादीप|महाद्वीपन]] की नीचे एकर बिस्तार ढेर गहराई ले पावल । सर्वाधिक गहराई [[पहाड़|पर्वतों]] के नीचे पावल जाला। क्रस्ट को भी तीन परतों में बाँटा जाता है - अवसादी परत, ग्रेनाइटिक परत और बेसाल्टिक परत। ग्रेनाइटिक और बेसाल्टिक परत के मध्य [[कोनार्ड असातत्य]] पावल जाला। ध्यातव्य है कि समुद्री क्रस्ट केवल [[बेसाल्ट]] और [[गैब्रो]] जैसी चट्टानों की बनी होती है जबकि [[अवसादी चट्टानें|अवसादी]] और [[ग्रेनाइट|ग्रेनाइटिक]] परतें महाद्वीपीय भागों में पावल जाला। क्रस्ट की रचना में सर्वाधिक मात्रा [[ऑक्सीजन|आक्सीजन]] की है। एडवर्ड स्वेस ने इसे सियाल नाम दिया था क्योंकि यह सिलिका और एल्युमिनियम की बनल ह। ई सियाल महाद्वीपीय क्रस्ट के अवसादी और ग्रेनाइटिक परतन खातिर के लिये सही बा। कोनार्ड असातत्य की नीचे सीमा ''(सिलिका+मैग्नीशियम)'' क परत शुरू हो जाला। क्रस्ट आ मैंटल की बीच क सीमा [[मोहोरोविकिक असातत्य]] द्वारा बने ला जे के [[मोहोरोविकिक असातत्य|मोहो]] भी कहल जाला। ===मैंटल=== [[File:Mohomap.png|thumb|350px|विश्व मानचित्र पर [[मोहोरोविकिक असातत्य|मोहो]] की गहराई]] मैंटल का विस्तार [[मोहोरोविकिक असातत्य|मोहो]] से लेकर 2890 किमी की गहराई पर स्थित [[गुट्टेन्बर्ग असातत्य]] तक बाटे। मैंटल के इस निचली सीमा पर दाब ~140 GPa पावल जाला। मैंटल में संवहनीय धारा चले लीं जिनकी कारण स्थलमण्डल की [[प्लेट विवर्तनिकी|प्लेटों]] में गति होला। मैंटल के दू भाग में बाँटल जाला ऊपरी मैंटल और निचला मैंटल और इनकी बीच की सीमा 710 किमी पर [[रेपिटी असातत्य]] की नाँव से जानल जाला। मैंटल का गाढ़ापन 10<sup>21</sup> से 10<sup>24</sup> [[pascal second|Pa·s]] के बीच पाया जाता है जो गहराई पर निर्भर करता है। <ref>Uwe Walzer, Roland Hendel, John Baumgardner [https://web.archive.org/web/20060826020002/http://www.chemie.uni-jena.de/geowiss/geodyn/poster2.html Mantle Viscosity and the Thickness of the Convective Downwellings]</ref> तुलना के लिये ध्यातव्य है कि पानी का गाढ़ापन 10<sup>−3</sup> [[pascal second|Pa·s]] और कोलतार ([[en-wiki:Pitch drop experiment|pitch]]) 10<sup>7</sup> Pa·s होला। ===क्रोड=== क्रोड का विस्तार मैंटल की नीचे है आर्थात 2890 किमी से लेकर पृथिवी की केन्द्र तक। किन्तु यह भी दो परतों में विभक्त है - बाह्य कोर और आतंरिक कोर। बाह्य कोर तरल अवस्था में पाया जाला क्योंकि यह द्वितीयक भूकंपीय तरंगों (एस-तरंगों) को सोख लेता है। आतंरिक क्रोड की खोज 1936 में के. ई. बूलेन ने की थी। यह ठोस अवस्था में माना जाला। इन दोनों की बीच की सीमा को [[बूलेन-लेहमैन असातत्य]] कहल जाला। आतंरिक क्रोड मुख्यतः लोहे का बना है जिसमें निकल की भी कुछ मात्रा है। चूँकि बाह्य क्रोड तरल अवस्था में है और इसमें रेडियोधर्मी पदार्थो और विद्युत आवेशित कणों की कुछ मात्रा पावल जाला, जब इसके पदार्थ धारा के रूप में आतंरिक ठोस क्रोड का चक्कर लगते हैं तो चुंबकीय क्षेत्र बन जाला। पृथिवी के चुम्बकत्व या [[भूचुम्बकत्व]] की यह व्याख्या [[डाइनेमो सिद्धांत]] कहल जाला। ==इतिहासी विकास== ===पुरान मत=== *एडवर्ड स्वेस की संकल्पना- *डाली का मत- *आर्थर होम्स की संकल्पना- *वान डर ग्राट की संकल्पना- ===नया मत=== ====बूलेन क माडल==== ====PREM माडल==== ==अउरी पढल जाय== ==संदर्भ== <references/> [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] [[श्रेणी:पृथिवी के ढाँचा| ]] [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] o1juhoaejmmmbtgql8944qtrz9lzqxn 789646 789641 2026-03-26T15:36:10Z SM7 3953 भाषा/ब्याकरण संबंधी सुधार कइल गइल 789646 wikitext text/x-wiki [[File:Earth poster.svg|thumb|400px|[[पृथिवी]] क अंदरूनी बनावट देखावत एगो चित्र।]] '''[[पृथिवी]] के अंदरूनी बनावट''' ({{Langx|en|internal structure of the Earth}}; {{Langx|hi|पृथिवी की आतंरिक संरचना}}) के अध्ययन एकरा के कई परत (लेयर) में बाँट के कइल जाला; जइसे [[पियाज]] क छिलका कई परत में होला। ए परतन के मोटाई का सीमांकन रासायनिक विशेषता आ यांत्रिक (मैकेनिकल) विशेषता की आधार पर कइल जाला। मुख्य रूप से पृथिवी के अंतरतम के कुल तीन गो लेयर में बाँटल जाला - क्रस्ट, मैंटल आ कोर। [[पृथिवी]] क सबसे ऊपरी परत [[पृथिवी के क्रस्ट|क्रस्ट]] एगो ठोस परत हवे, बीचा में [[मैंटल]] बहुत ढेर गाढ़ परत हवे, आ [[बाहरी कोर]] तरल अउरी [[भीतरी कोर]] ठोस अवस्था में हवे। पृथिवी के एह आतंरिक संरचना की बारे में जानकारी क स्रोत को दू तरह क बाड़ें। डाइरेक्ट स्रोत, जइसे [[ज्वालामुखी]] से निकलल पदार्थन क अध्ययन, [[समुद्र्तलीय छेदन]] से मिलल आंकड़ा क अध्ययन वगैरह, जेवन कम गहराई ले का जानकारी उपलब्ध करा पावे लें। दूसरी ओर इनडाइरेक्ट स्रोत की रूप में [[भूकंपीय तरंग|भूकंपीय तरंगन]] क अध्ययन अउर अधिक गहराई की विशेषता की बारे में जानकारी देला। == परिचय == पृथिवी की द्वारा दूसरी ब्रह्माण्डीय पिण्ड, जइसे [[चंद्रमा]], पर लगावल जाये वाला [[गुरुत्वाकर्षण]] एकरी [[द्रव्यमान]] की गणना का स्रोत ह। पृथिवी की [[आयतन]] आ द्रव्यमान की अन्तर्सम्बन्ध से एकरी औसत [[घनत्व]] क गणना कइल जाले। ध्यान देवे वाला बाति बा कि [[खगोलशास्त्री]] पृथिवी की परिक्रमण कक्षा की आकार आ अन्य पिण्डन पर एकरी प्रभाव से एकरी गुरुत्वाकर्षण क गणना कर सके लें। ==संरचना== {{multiple image | align = right | direction = vertical | width = 300 <!-- Image 1 --> | image1 = RadialDensityPREM.jpg | alt1 = | caption1 = पृथिवी की अंदर अरीय धनत्व Preliminary Reference Earth Model (PREM) की अनुसार।<ref name="prem">{{cite journal|author=A. M. Dziewonski, D. L. Anderson|pmc=411539|title=Preliminary reference Earth model|journal=Physics of the Earth and Planetary Interiors|year=1981|volume=25|issue=4|pages=297–356|url=http://www.gps.caltech.edu/uploads/File/People/dla/DLApepi81.pdf|doi=10.1016/0031-9201(81)90046-7|issn=0031-9201|access-date=2014-05-29|archive-date=2013-11-13|archive-url=https://web.archive.org/web/20131113201057/http://www.gps.caltech.edu/uploads/File/People/dla/DLApepi81.pdf|url-status=dead}}</ref> <!-- Image 2 --> | image2 = EarthGravityPREM.svg | alt2 = | caption2 = (PREM) Preliminary Reference Earth Model की अनुसार पृथिवी की अन्दर गुरुत्वाकर्षण। <ref name="prem"/> Comparison to approximations using constant and linear density for Earth's interior. <!-- Image 3 --> | image3 = Earthquake wave paths.svg | alt3 = | caption3 =भूकम्पीय तरंग से पृथिवी की अंदर कि संरचना क अनुमान <!-- Image 4 --> | image4 = Slice earth.svg | alt4 = | caption4 =पृथिवी की आतंरिक संरचना क चित्ररूप में निरूपण 1. महाद्वीपीय क्रस्ट – 2. महासागरीय क्रस्ट – 3. ऊपरी मैंटल – 4. निचला मैंटल – 5. बाह्य क्रोड – 6. आतंरिक क्रोड – A: [[मोहोरोविकिक असातत्य|मोहो]] – B: [[गुट्टेनबर्ग असातत्य|विशर्ट-गुट्टेनबर्ग असातत्य]] – C: [[बूलेन-लेहमैन असातत्य]]. }} यांत्रिक लक्षणों की आधार पर पृथिवी के [[स्थलमंडल|स्थलमण्डल]], [[दुर्बलता मण्डल]], मध्यवर्ती [[मैंटल]], [[बाह्य क्रोड]] और [[आतंरिक क्रोड]] में बाँटल जाला। रासायनिक संरचना की आधार पर [[पृथिवी के क्रस्ट|क्रस्ट]], [[ऊपरी मैंटल]], [[निचला मैंटल]], [[बाह्य क्रोड]] और [[आतंरिक क्रोड]] में बाँटल जाला। {| class="wikitable" style="text-align: center;" |- !colspan=2|गहराई ! rowspan="2" style="vertical-align:bottom;"|Layer |- !style="font-weight:normal;"| किलोमीटर !style="font-weight:normal;"| मील |- | 0–60 | 0–37 |style="text-align:left;"| स्थलमण्डल (स्थानिक रूप से 5 और 200 किमी की बीच परिवर्तनशील) |- style="background: #FEFEFE;" | 0–35 | 0–22 |style="text-align:left;"| … क्रस्ट (परिवर्तनशील 5 से 70 किमी की बीच) |- style="background: #FEFEFE;" | 35–60 | 22–37 |style="text-align:left;"| … सबसे ऊपरी मैंटल |- | 35–2,890 | 22–1,790 |style="text-align:left;"| मैंटल |- style="background: #FEFEFE;" | 100–200 | 62–125 |style="text-align:left;"| … दुर्बलता मण्डल (एस्थेनोस्फियर) |- style="background: #FEFEFE;" | 35–660 | 22–410 |style="text-align:left;"| … ऊपरी मैंटल |- style="background: #FEFEFE;" | 660–2,890 | 410–1,790 |style="text-align:left;"| … निचला मैंटल |- | 2,890–5,150 | 1,790–3,160 |style="text-align:left;"| बाहरी कोर |- | 5,150–6,360 | 3,160–3,954 |style="text-align:left;"| भीतरी कोर |} पृथिवी की अंतरतम क ई परतदार संरचना भूकंपीय तरंगों की संचलन और उनहन की [[परावर्तन]] आ [[प्रत्यावर्तन]] पर आधारित ह जिनहन क अध्ययन [[भूकंपलेखी]] की आँकड़न से कइल जाला। भूकंप से पैदा भइल प्राथमिक अउरी द्वितीयक तरंगन के पृथिवी की अंदर स्नेल की नियम के अनुसार प्रत्यावर्तित हो के वक्राकार पथ पर गति होले। जब दू गो परतन की बीच में घनत्व अथवा रासायनिक संरचना क अचानक परिवर्तन होला तब तरंगन क कुछ ऊर्जा उहाँ से परावर्तित हो जाले। परतन की बीच की अइसन जगहन के [[भूगर्भिक असातत्य|असातत्य]] (Discontinuity) कहल जाला। ===क्रस्ट=== क्रस्ट पृथिवी क सबसे ऊपरी परत हवे जेवना क औसत गहराई 24 किमी तक ह आ ई गहराई 5 किमी से 70 किमी के बीच अलग-अलग जगह पर अलग-अलग मिलेला। [[समुद्र|समुद्रन]] की नीचे ई कम मोट समुद्री बेसाल्टिक क्रस्ट के रूप में मिलेला त [[महादीप|महाद्वीपन]] की नीचे एकर बिस्तार ढेर गहराई ले पावल । सर्वाधिक गहराई [[पहाड़|पर्वतों]] के नीचे पावल जाला। क्रस्ट को भी तीन परतों में बाँटा जाता है - अवसादी परत, ग्रेनाइटिक परत और बेसाल्टिक परत। ग्रेनाइटिक और बेसाल्टिक परत के मध्य [[कोनार्ड असातत्य]] पावल जाला। ध्यातव्य है कि समुद्री क्रस्ट केवल [[बेसाल्ट]] और [[गैब्रो]] जैसी चट्टानों की बनी होती है जबकि [[अवसादी चट्टानें|अवसादी]] और [[ग्रेनाइट|ग्रेनाइटिक]] परतें महाद्वीपीय भागों में पावल जाला। क्रस्ट की रचना में सर्वाधिक मात्रा [[ऑक्सीजन|आक्सीजन]] की है। एडवर्ड स्वेस ने इसे सियाल नाम दिया था क्योंकि यह सिलिका और एल्युमिनियम की बनल ह। ई सियाल महाद्वीपीय क्रस्ट के अवसादी और ग्रेनाइटिक परतन खातिर के लिये सही बा। कोनार्ड असातत्य की नीचे सीमा ''(सिलिका+मैग्नीशियम)'' क परत शुरू हो जाला। क्रस्ट आ मैंटल की बीच क सीमा [[मोहोरोविकिक असातत्य]] द्वारा बने ला जे के [[मोहोरोविकिक असातत्य|मोहो]] भी कहल जाला। ===मैंटल=== [[File:Mohomap.png|thumb|350px|विश्व मानचित्र पर [[मोहोरोविकिक असातत्य|मोहो]] की गहराई]] मैंटल का विस्तार [[मोहोरोविकिक असातत्य|मोहो]] से लेकर 2890 किमी की गहराई पर स्थित [[गुट्टेन्बर्ग असातत्य]] तक बाटे। मैंटल के इस निचली सीमा पर दाब ~140 GPa पावल जाला। मैंटल में संवहनीय धारा चले लीं जिनकी कारण स्थलमण्डल की [[प्लेट विवर्तनिकी|प्लेटों]] में गति होला। मैंटल के दू भाग में बाँटल जाला ऊपरी मैंटल और निचला मैंटल और इनकी बीच की सीमा 710 किमी पर [[रेपिटी असातत्य]] की नाँव से जानल जाला। मैंटल का गाढ़ापन 10<sup>21</sup> से 10<sup>24</sup> [[pascal second|Pa·s]] के बीच पाया जाता है जो गहराई पर निर्भर करता है। <ref>Uwe Walzer, Roland Hendel, John Baumgardner [https://web.archive.org/web/20060826020002/http://www.chemie.uni-jena.de/geowiss/geodyn/poster2.html Mantle Viscosity and the Thickness of the Convective Downwellings]</ref> तुलना के लिये ध्यातव्य है कि पानी का गाढ़ापन 10<sup>−3</sup> [[pascal second|Pa·s]] और कोलतार ([[en-wiki:Pitch drop experiment|pitch]]) 10<sup>7</sup> Pa·s होला। ===क्रोड=== क्रोड का विस्तार मैंटल की नीचे है आर्थात 2890 किमी से लेकर पृथिवी की केन्द्र तक। किन्तु यह भी दो परतों में विभक्त है - बाह्य कोर और आतंरिक कोर। बाह्य कोर तरल अवस्था में पाया जाला क्योंकि यह द्वितीयक भूकंपीय तरंगों (एस-तरंगों) को सोख लेता है। आतंरिक क्रोड की खोज 1936 में के. ई. बूलेन ने की थी। यह ठोस अवस्था में माना जाला। इन दोनों की बीच की सीमा को [[बूलेन-लेहमैन असातत्य]] कहल जाला। आतंरिक क्रोड मुख्यतः लोहे का बना है जिसमें निकल की भी कुछ मात्रा है। चूँकि बाह्य क्रोड तरल अवस्था में है और इसमें रेडियोधर्मी पदार्थो और विद्युत आवेशित कणों की कुछ मात्रा पावल जाला, जब इसके पदार्थ धारा के रूप में आतंरिक ठोस क्रोड का चक्कर लगते हैं तो चुंबकीय क्षेत्र बन जाला। पृथिवी के चुम्बकत्व या [[भूचुम्बकत्व]] की यह व्याख्या [[डाइनेमो सिद्धांत]] कहल जाला। ==इतिहासी विकास== ===पुरान मत=== *एडवर्ड स्वेस की संकल्पना- *डाली का मत- *आर्थर होम्स की संकल्पना- *वान डर ग्राट की संकल्पना- ===नया मत=== ====बूलेन क माडल==== ====PREM माडल==== ==अउरी पढल जाय== ==संदर्भ== <references/> [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] [[श्रेणी:पृथिवी के ढाँचा| ]] [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] 9a8a5tpylwazxpm31vhfoi9m9dwqxe9 श्रेणी:पृथिवी 14 9476 789637 788632 2026-03-26T15:23:55Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:पृथ्वी विज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] जोड़ल गइल 789637 wikitext text/x-wiki [[श्रेणी:प्रकृति]] [[श्रेणी:भूगोल]] [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] [[श्रेणी:पर्यावरण विज्ञान]] [[श्रेणी:पर्यावरण]] [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] s6990jgpbtq33quujamu1948o5b0vsk श्रेणी:मौसम विज्ञान 14 9700 789638 112115 2026-03-26T15:24:03Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:पृथ्वी विज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] जोड़ल गइल 789638 wikitext text/x-wiki [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] mdy8pefmpvgzaiwieh96y587mji38g5 श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान 14 9767 789632 556218 2026-03-26T15:22:54Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[श्रेणी:पृथ्वी विज्ञान]] के [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] पर स्थानांतरण कइलें 556218 wikitext text/x-wiki {{मुख्य|पृथ्वी}} [[श्रेणी:बिज्ञान]] [[श्रेणी:प्राकृतिक बिज्ञान]] hd3ztlm1uhqhwehczw4zcylhk721m0h रिमोट सेंसिंग 0 10436 789643 789020 2026-03-26T15:25:43Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:पृथिवी विज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] जोड़ल गइल 789643 wikitext text/x-wiki [[File:1983 aerial photograph of the Potomac River in the District of Columbia and Alexandria, Virginia, showing Oxon Cove and Woodrow Wilson Bridge.jpg|thumb|240px|alt=हवाई फोटो में नीला रंग में नदी आ लाल रंग में बनस्पति|1983 के एक ठो [[हवाई फोटोग्राफी|हवाई फोटो]] में पोटोमैक नदी, ऑक्सन कोव (खाड़ी) आ विल्सन ब्रिज देखाई पड़ रहल बाटे।]] '''रिमोट सेंसिंग''' ({{Lang|en|remote sensing}}) एगो तकनीक आ प्रक्रिया हवे जेह में आकाश में उड़ रहल गुब्बारा, [[हवाई जहाज]] भा [[उपग्रह]] पर लागल कैमरा या सेंसर से [[धरती]] के कौनों हिस्सा क चित्र खींचल जाला आ चित्र से बिबिध किसिम के जानकारी इकठ्ठा कइल जाला। दुसरे शब्द में, रिमोट सेंसिंग, [[भूगोलीय आँकड़ा आ जानकारी|भूगोलीय आँकड़ा]] बटोरे के तरीका हवे जेह में [[कैमरा]] भा सेंसर धरती के सतह से ऊपर कौनों प्लेटफार्म (जहाज भा [[उपग्रह]] वगैरह) पर मौजूद रहे ला। रिमोट सेंसिंग के प्रक्रिया के, प्लेटफार्म के आधार पर बाँटल जा सके ला - हवाई जहाज पर मौजूद कैमरा से फोटो खींचे के काम [[हवाई फोटोग्राफी]] कहाला, जबकि उपग्रह पर लागल सेंसर से चित्र (इमेज) लिहल [[सैटेलाइट इमेज|सैटेलाइट रिमोट सेंसिंग]]। एही तरह सेंसर के प्रकार के आधार पर भी एकर दू प्रकार में बाँटल जाला: 'एक्टिव रिमोट सेंसिंग' आ 'पैसिव रिमोट सेंसिंग'; जब सेंसर अइसन संकेत रिसीव करे जे ओही प्लेटफार्मे से भेजल गइल होखे आ जमीन से टकरा के वापस आइल होखे तब एकरा के एक्टिव रिमोट सेंसिंग कहल जाला, जइसे कि [[राडार]] द्वारा चित्र लिहल ([[राडार रिमोट सेंसिंग]])। एकरे बिपरीत सुरुज के प्रकाश के धरती से रिफ्लेक्ट हो के लवटे वाला हिस्सा के ग्रहण करे वाला सेंसर सभ द्वारा कइल रिमोट सेंसिंग पैसिव रिमोट सेंसिंग कहाला। ज्ञान-बिज्ञान के शाखा के रूप में रिमोट सेंसिंग के मतलब ऊपर बतावल प्रक्रिया आ तकनीकी के अध्ययन करे वाला बिसय होला। एकरे साथे जुड़ल अन्य कई बिसय बाड़ें जे संबंधित चीज सभ के अध्ययन करे लें, जइसे कि [[डिजिटल इमेज प्रॉसेसिंग]], [[फोटोग्रामेट्री|फोटोग्रामेटरी]], [[जीआइसाइंस]] वगैरह। रिमोट सेंसिंग के उत्पाद के रूप में हवाई फोटो आ उपग्रह आँकड़ा (उपग्रह से लिहल इमेज) आजकाल जीवन के बिबिध क्षेत्र में इस्तमाल हो रहल बाटे। {{clear}} ==इहो देखल जाय== * [[सैटेलाइट इमेज]] * [[हवाई फोटोग्राफी]] * [[राडार रिमोट सेंसिंग]] * [[पर्यावरण]] * [[टिकाऊ विकास]] * [[भूगोल]] ==संदर्भ== {{reflist}} [[श्रेणी:भूगोल|+]] [[श्रेणी:रिमोट सेंसिंग| ]] [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] [[श्रेणी:पर्यावरण]] r78m2fstagky8pyccwup0vp0j04i4k1 789647 789643 2026-03-26T15:41:26Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 789647 wikitext text/x-wiki [[File:1983 aerial photograph of the Potomac River in the District of Columbia and Alexandria, Virginia, showing Oxon Cove and Woodrow Wilson Bridge.jpg|thumb|240px|alt=हवाई फोटो में नीला रंग में नदी आ लाल रंग में बनस्पति|1983 के एक ठो [[हवाई फोटोग्राफी|हवाई फोटो]] में पोटोमैक नदी, ऑक्सन कोव (खाड़ी) आ विल्सन ब्रिज देखाई पड़ रहल बाटे।]] '''रिमोट सेंसिंग''' ({{Lang|en|remote sensing}}) एगो तकनीक आ प्रक्रिया हवे जेह में आकाश में उड़ रहल गुब्बारा, [[हवाई जहाज]] भा [[उपग्रह]] पर लागल कैमरा या सेंसर से [[धरती]] के कौनों हिस्सा क चित्र खींचल जाला आ चित्र से बिबिध किसिम के जानकारी इकठ्ठा कइल जाला। दुसरे शब्द में, रिमोट सेंसिंग, [[भूगोलीय आँकड़ा आ जानकारी|भूगोलीय आँकड़ा]] बटोरे के तरीका हवे जेह में [[कैमरा]] भा सेंसर धरती के सतह से ऊपर कौनों प्लेटफार्म (जहाज भा [[उपग्रह]] वगैरह) पर मौजूद रहे ला आ पृथिवी के सतह से रिफ्लेक्ट होखे वाला चाहे एमिट होखे वाला इलेक्ट्रो-मैग्नेटिक रेडिएशन (ईएमआर) के सेंस करे ला। रिमोट सेंसिंग के प्रक्रिया के, प्लेटफार्म के आधार पर बाँटल जा सके ला - हवाई जहाज पर मौजूद कैमरा से फोटो खींचे के काम [[हवाई फोटोग्राफी]] कहाला, जबकि उपग्रह पर लागल सेंसर से चित्र (इमेज) लिहल [[सैटेलाइट इमेज|सैटेलाइट रिमोट सेंसिंग]]। एही तरह सेंसर के प्रकार के आधार पर भी एकर दू प्रकार में बाँटल जाला: 'एक्टिव रिमोट सेंसिंग' आ 'पैसिव रिमोट सेंसिंग'; जब सेंसर अइसन संकेत रिसीव करे जे ओही प्लेटफार्मे से भेजल गइल होखे आ जमीन से टकरा के वापस आइल होखे तब एकरा के एक्टिव रिमोट सेंसिंग कहल जाला, जइसे कि [[राडार]] द्वारा चित्र लिहल ([[राडार रिमोट सेंसिंग]])। एकरे बिपरीत सुरुज के प्रकाश के धरती से रिफ्लेक्ट हो के लवटे वाला हिस्सा के ग्रहण करे वाला सेंसर सभ द्वारा कइल रिमोट सेंसिंग पैसिव रिमोट सेंसिंग कहाला। ज्ञान-बिज्ञान के शाखा के रूप में रिमोट सेंसिंग के मतलब ऊपर बतावल प्रक्रिया आ तकनीकी के अध्ययन करे वाला बिसय होला। एकरे साथे जुड़ल अन्य कई बिसय बाड़ें जे संबंधित चीज सभ के अध्ययन करे लें, जइसे कि [[डिजिटल इमेज प्रॉसेसिंग]], [[फोटोग्रामेट्री|फोटोग्रामेटरी]], [[जीआइसाइंस]] वगैरह। रिमोट सेंसिंग के उत्पाद के रूप में हवाई फोटो आ उपग्रह आँकड़ा (उपग्रह से लिहल इमेज) आजकाल जीवन के बिबिध क्षेत्र में इस्तमाल हो रहल बाटे। {{clear}} ==इहो देखल जाय== * [[सैटेलाइट इमेज]] * [[हवाई फोटोग्राफी]] * [[राडार रिमोट सेंसिंग]] * [[पर्यावरण]] * [[टिकाऊ विकास]] * [[भूगोल]] ==संदर्भ== {{reflist}} [[श्रेणी:भूगोल|+]] [[श्रेणी:रिमोट सेंसिंग| ]] [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] [[श्रेणी:पर्यावरण]] 6h3azqasqy1jjprwrr2pt6c8musxkbo 789648 789647 2026-03-26T15:46:44Z SM7 3953 संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल 789648 wikitext text/x-wiki [[File:1983 aerial photograph of the Potomac River in the District of Columbia and Alexandria, Virginia, showing Oxon Cove and Woodrow Wilson Bridge.jpg|thumb|240px|alt=हवाई फोटो में नीला रंग में नदी आ लाल रंग में बनस्पति|1983 के एक ठो [[हवाई फोटोग्राफी|हवाई फोटो]] में पोटोमैक नदी, ऑक्सन कोव (खाड़ी) आ विल्सन ब्रिज देखाई पड़ रहल बाटे।]] '''रिमोट सेंसिंग''' ({{Lang|en|remote sensing}}) एगो तकनीक आ प्रक्रिया हवे जेह में आकाश में उड़ रहल गुब्बारा, [[हवाई जहाज]] भा [[उपग्रह]] पर लागल कैमरा या सेंसर से [[धरती]] के कौनों हिस्सा क चित्र खींचल जाला आ चित्र से बिबिध किसिम के जानकारी इकठ्ठा कइल जाला। दुसरे शब्द में, रिमोट सेंसिंग, [[भूगोलीय आँकड़ा आ जानकारी|भूगोलीय आँकड़ा]] बटोरे के तरीका हवे जेह में [[कैमरा]] भा सेंसर धरती के सतह से ऊपर कौनों प्लेटफार्म (जहाज भा [[उपग्रह]] वगैरह) पर मौजूद रहे ला आ पृथिवी के सतह से रिफ्लेक्ट होखे वाला चाहे एमिट होखे वाला इलेक्ट्रो-मैग्नेटिक रेडिएशन (ईएमआर) के सेंस करे ला।<ref name="j692">{{cite web | title=What is remote sensing? | website=NOAA's National Ocean Service | date=10 August 2009 | url=https://oceanservice.noaa.gov/facts/remotesensing.html | access-date=26 March 2026}}</ref><ref name="n092">{{cite web | last=Series | first=Public Lecture | title=What is remote sensing and what is it used for? | website=USGS | date=29 March 2013 | url=https://www.usgs.gov/faqs/what-remote-sensing-and-what-it-used | access-date=26 March 2026}}</ref> रिमोट सेंसिंग के प्रक्रिया के, प्लेटफार्म के आधार पर बाँटल जा सके ला - हवाई जहाज पर मौजूद कैमरा से फोटो खींचे के काम [[हवाई फोटोग्राफी]] कहाला, जबकि उपग्रह पर लागल सेंसर से चित्र (इमेज) लिहल [[सैटेलाइट इमेज|सैटेलाइट रिमोट सेंसिंग]]। एही तरह सेंसर के प्रकार के आधार पर भी एकर दू प्रकार में बाँटल जाला: 'एक्टिव रिमोट सेंसिंग' आ 'पैसिव रिमोट सेंसिंग'; जब सेंसर अइसन संकेत रिसीव करे जे ओही प्लेटफार्मे से भेजल गइल होखे आ जमीन से टकरा के वापस आइल होखे तब एकरा के एक्टिव रिमोट सेंसिंग कहल जाला, जइसे कि [[राडार]] द्वारा चित्र लिहल ([[राडार रिमोट सेंसिंग]])। एकरे बिपरीत सुरुज के प्रकाश के धरती से रिफ्लेक्ट हो के लवटे वाला हिस्सा के ग्रहण करे वाला सेंसर सभ द्वारा कइल रिमोट सेंसिंग पैसिव रिमोट सेंसिंग कहाला। ज्ञान-बिज्ञान के शाखा के रूप में रिमोट सेंसिंग के मतलब ऊपर बतावल प्रक्रिया आ तकनीकी के अध्ययन करे वाला बिसय होला। एकरे साथे जुड़ल अन्य कई बिसय बाड़ें जे संबंधित चीज सभ के अध्ययन करे लें, जइसे कि [[डिजिटल इमेज प्रॉसेसिंग]], [[फोटोग्रामेट्री|फोटोग्रामेटरी]], [[जीआइसाइंस]] वगैरह। रिमोट सेंसिंग के उत्पाद के रूप में हवाई फोटो आ उपग्रह आँकड़ा (उपग्रह से लिहल इमेज) आजकाल जीवन के बिबिध क्षेत्र में इस्तमाल हो रहल बाटे। {{clear}} ==इहो देखल जाय== * [[सैटेलाइट इमेज]] * [[हवाई फोटोग्राफी]] * [[राडार रिमोट सेंसिंग]] * [[पर्यावरण]] * [[टिकाऊ विकास]] * [[भूगोल]] ==संदर्भ== {{reflist|29em}} [[श्रेणी:भूगोल|+]] [[श्रेणी:रिमोट सेंसिंग| ]] [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] [[श्रेणी:पर्यावरण]] nnxgvawua83vw32nimd3m96r90npr21 789649 789648 2026-03-26T15:48:11Z SM7 3953 +reference 789649 wikitext text/x-wiki [[File:1983 aerial photograph of the Potomac River in the District of Columbia and Alexandria, Virginia, showing Oxon Cove and Woodrow Wilson Bridge.jpg|thumb|240px|alt=हवाई फोटो में नीला रंग में नदी आ लाल रंग में बनस्पति|1983 के एक ठो [[हवाई फोटोग्राफी|हवाई फोटो]] में पोटोमैक नदी, ऑक्सन कोव (खाड़ी) आ विल्सन ब्रिज देखाई पड़ रहल बाटे।]] '''रिमोट सेंसिंग''' ({{Lang|en|remote sensing}}) एगो तकनीक आ प्रक्रिया हवे जेह में आकाश में उड़ रहल गुब्बारा, [[हवाई जहाज]] भा [[उपग्रह]] पर लागल कैमरा या सेंसर से [[धरती]] के कौनों हिस्सा क चित्र खींचल जाला आ चित्र से बिबिध किसिम के जानकारी इकठ्ठा कइल जाला। दुसरे शब्द में, रिमोट सेंसिंग, [[भूगोलीय आँकड़ा आ जानकारी|भूगोलीय आँकड़ा]] बटोरे के तरीका हवे जेह में [[कैमरा]] भा सेंसर धरती के सतह से ऊपर कौनों प्लेटफार्म (जहाज भा [[उपग्रह]] वगैरह) पर मौजूद रहे ला आ पृथिवी के सतह से रिफ्लेक्ट होखे वाला चाहे एमिट होखे वाला इलेक्ट्रो-मैग्नेटिक रेडिएशन (ईएमआर) के सेंस करे ला।<ref name="j692">{{cite web | title=What is remote sensing? | website=NOAA's National Ocean Service | date=10 August 2009 | url=https://oceanservice.noaa.gov/facts/remotesensing.html | access-date=26 March 2026}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://www.google.co.in/books/edition/Remote_Sensing_of_the_Mine_Environment/9sZvYSOeTJoC?hl=en&gbpv=1&pg=PA14&printsec=frontcover|title=Remote Sensing of the Mine Environment|last=Düzgün|first=H. Şebnem|last2=Demirel|first2=Nuray|date=2011-08-12|publisher=CRC Press|isbn=978-0-415-87879-1|language=en}}</ref><ref name="n092">{{cite web | last=Series | first=Public Lecture | title=What is remote sensing and what is it used for? | website=USGS | date=29 March 2013 | url=https://www.usgs.gov/faqs/what-remote-sensing-and-what-it-used | access-date=26 March 2026}}</ref> रिमोट सेंसिंग के प्रक्रिया के, प्लेटफार्म के आधार पर बाँटल जा सके ला - हवाई जहाज पर मौजूद कैमरा से फोटो खींचे के काम [[हवाई फोटोग्राफी]] कहाला, जबकि उपग्रह पर लागल सेंसर से चित्र (इमेज) लिहल [[सैटेलाइट इमेज|सैटेलाइट रिमोट सेंसिंग]]। एही तरह सेंसर के प्रकार के आधार पर भी एकर दू प्रकार में बाँटल जाला: 'एक्टिव रिमोट सेंसिंग' आ 'पैसिव रिमोट सेंसिंग'; जब सेंसर अइसन संकेत रिसीव करे जे ओही प्लेटफार्मे से भेजल गइल होखे आ जमीन से टकरा के वापस आइल होखे तब एकरा के एक्टिव रिमोट सेंसिंग कहल जाला, जइसे कि [[राडार]] द्वारा चित्र लिहल ([[राडार रिमोट सेंसिंग]])। एकरे बिपरीत सुरुज के प्रकाश के धरती से रिफ्लेक्ट हो के लवटे वाला हिस्सा के ग्रहण करे वाला सेंसर सभ द्वारा कइल रिमोट सेंसिंग पैसिव रिमोट सेंसिंग कहाला। ज्ञान-बिज्ञान के शाखा के रूप में रिमोट सेंसिंग के मतलब ऊपर बतावल प्रक्रिया आ तकनीकी के अध्ययन करे वाला बिसय होला। एकरे साथे जुड़ल अन्य कई बिसय बाड़ें जे संबंधित चीज सभ के अध्ययन करे लें, जइसे कि [[डिजिटल इमेज प्रॉसेसिंग]], [[फोटोग्रामेट्री|फोटोग्रामेटरी]], [[जीआइसाइंस]] वगैरह। रिमोट सेंसिंग के उत्पाद के रूप में हवाई फोटो आ उपग्रह आँकड़ा (उपग्रह से लिहल इमेज) आजकाल जीवन के बिबिध क्षेत्र में इस्तमाल हो रहल बाटे। {{clear}} ==इहो देखल जाय== * [[सैटेलाइट इमेज]] * [[हवाई फोटोग्राफी]] * [[राडार रिमोट सेंसिंग]] * [[पर्यावरण]] * [[टिकाऊ विकास]] * [[भूगोल]] ==संदर्भ== {{reflist|29em}} [[श्रेणी:भूगोल|+]] [[श्रेणी:रिमोट सेंसिंग| ]] [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] [[श्रेणी:पर्यावरण]] 3x8u7dz3n1o142iguqcqwse9b3qtbwu जीआइएस 0 10437 789640 789009 2026-03-26T15:25:04Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:पृथिवी विज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] जोड़ल गइल 789640 wikitext text/x-wiki '''जीआइएस''' ('''GIS''' — {{Lang|en|Geographical Information System}}; उच्चा.: ''ज्याग्रफिकल इनफार्मेशन सिस्टम''), [[कंप्यूटर]] आधारित सिस्टम हवे जेवना में [[भूगोलीय आँकड़ा आ जानकारी|भूगोलीय आँकड़ा]] सहेज के रक्खल जा सकेला, एह आँकड़ा सभ के मैनिपुलेशन, बर्गीकरण, एनालिसिस, क्वैरी आ प्रेजेंटेशन कइल जा सकेला। ई एगो खास तरह के इनफार्मेशन सिस्टम हवे जे भूगोलीय आँकड़ा खातिर डिजाइन कइल गइल हवे। इनफार्मेशन सिस्टम के मतलब होला, कंप्यूटर आधारित सिस्टम जेह में सूचना आ जानकारी के इनपुट के रूप में दिहल जाय, बिबिध तरीका से प्रासेस कइल जा सके आ सार्थक आउटपुट हासिल कइल जा सके। कुछ लोग, जीआइएस के परिभाषा, कंप्यूटर आधारित औजार सभ के समूह के रूप में भी करे ला। मतलब की अइसन औजार आ उपकरण सभ के सेट जिनहन के इस्तेमाल भूगोलीय आँकड़ा के अध्ययन भा बिस्लेषण करे में मददगार होखे। अन्य लोग जीआइएस के आँकड़ा भंडार, यानी [[डेटाबेस]] के रूप में भी देखे ला; अइसन डेटाबेस जेह में भूगोलीय आँकड़ा रखल होखे, एह आँकड़ा के बिस्लेषण करे, एह में से क्वैरी करे आ एकर प्रेजेंटेशन करे के सुबिधा मौजूद होखे। कौनों भी कंप्यूटर सिस्टम मतिन, जीआइएस के भी तीन गो कंपोनेंट होला — हार्डवेयर, [[सॉफ्टवेयर|साफ्टवेयर]] आ ह्यूमनवेयर। जीआइएस के कई गो साफ्टवेयर फ्री डोमेन में भी उपलब्ध बाने जबकि कई सारा साफ्टवेयर कामर्शियल इस्तेमाल वाला बाने। वेब जीआईएस आ [[वेब मैपिंग]] लगभग समान अरथ में इस्तेमाल होखे वाला टर्मावली हवे। वेब मैपिंग के मतलब बा जीआइएस के उत्पाद के वेब ब्राउजर के जरिये हासिल कइल। अइसन नक्सा बनावे के बिधा के वेब कार्टोग्राफी कहल जाला। जीआईएस के अध्ययन करे वाला बिज्ञान के '''''[[ज्याग्राफिक इनफार्मेशन साइंस]]''''' (जीआइसाइंस) कहल जाला<ref name="LongleyGoodchild2005">{{cite book|author1=Paul A. Longley|author2=Michael F. Goodchild|author3=David J. Maguire & David W. Rhind|title=Geographic Information Systems and Science|url=https://books.google.com/books?id=toobg6OwFPEC&pg=PA28|date=15 April 2005|publisher=John Wiley & Sons|isbn=978-0-470-87000-6|pages=28–}}</ref> आ ई खुद ज्ञान के एक ठो एगो बड़हन शाखा [[भूसूचना बिज्ञान]] (''जियोइन्फार्मेटिक्स'') के अंदर आवे ला। == इहो देखल जाय == * [[रिमोट सेंसिंग]] * [[पर्यावरण]] * [[संधारणीय विकास|टिकाऊ विकास]] * [[वेब मैपिंग]] == संदर्भ == {{reflist|33em}} {{भूगोल-आधार}} [[श्रेणी:भूगोल|+]] [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] [[श्रेणी:पर्यावरण]] [[श्रेणी:जीआइएस| ]] cf5h3436c3pqgio97r9em6rkn96cw4w श्रेणी वार्ता:पृथिवी बिज्ञान 15 10712 789634 125185 2026-03-26T15:22:55Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[श्रेणी वार्ता:पृथ्वी विज्ञान]] के [[श्रेणी वार्ता:पृथिवी बिज्ञान]] पर स्थानांतरण कइलें 125185 wikitext text/x-wiki {{बात-चीत}} 6ebukdssxqh4tkvyapm2dc2m8xkqd5k आर्कजीआइएस 0 10839 789629 754161 2026-03-26T14:00:39Z SM7 3953 +विकिकड़ी जोड़ल गइल 789629 wikitext text/x-wiki '''आर्क जीआइयस''' (अंग्रेजी में लिखे के इस्टाइल: '''ArcGIS''') एगो [[जीआइएस]] क [[सॉफ्टवेयर]] हवे। ई अमेरिका मे स्थित एनवायरमेंटल सिस्टम्स रिसर्च इंस्टीटयूट (इसरी) नाँव के निजी कंपनी द्वारा निर्मित हवे। एकरा के कई कंपोनेंट में बेचल जाला जइसे कि आर्ककैटलॉग आ आर्कमैप एकर मुख्य कंपोनेंट हवें। {{clear}} == इहो देखल जाय == * [[क्यूजीआइएस]] ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:जीआइएस]] {{Software-stub}} 2m6jxras439vlkupe4rvlqm4uamn5ha 789630 789629 2026-03-26T14:01:13Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:जीआइएस सॉफ्टवेयर]] जोड़ल गइल 789630 wikitext text/x-wiki '''आर्क जीआइयस''' (अंग्रेजी में लिखे के इस्टाइल: '''ArcGIS''') एगो [[जीआइएस]] क [[सॉफ्टवेयर]] हवे। ई अमेरिका मे स्थित एनवायरमेंटल सिस्टम्स रिसर्च इंस्टीटयूट (इसरी) नाँव के निजी कंपनी द्वारा निर्मित हवे। एकरा के कई कंपोनेंट में बेचल जाला जइसे कि आर्ककैटलॉग आ आर्कमैप एकर मुख्य कंपोनेंट हवें। {{clear}} == इहो देखल जाय == * [[क्यूजीआइएस]] ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:जीआइएस]] [[श्रेणी:जीआइएस सॉफ्टवेयर]] {{Software-stub}} hlyx94d0aw93e0td1xsv3xpgut1eht4 उत्तर प्रदेश के मंडल सभ के लिस्ट 0 17434 789644 787460 2026-03-26T15:32:32Z ~2026-18832-67 39864 Yes 789644 wikitext text/x-wiki 18 mandal h ==लिस्ट== {| class="wikitable sortable" cellpadding="1" cellspacing="1" style="width:98%; text-align:center; border:1px solid black;" |- style="background:#9cf;" | '''मंडल''' | '''मुख्यालय''' | '''जिला सभ''' <!-- | '''जनसंख्या {{As of|2001|at=2001}}''' | '''रकबा (km<sup>2</sup>)''' | '''घनत्व (/km<sup>2</sup>''' --> | '''नकशा''' |- style="background:#f4f9ff;" |[[आगरा मंडल]] |[[आगरा]] |align="left"| * [[आगरा जिला|आगरा]] * [[फिरोजाबाद जिला|फिरोजाबाद]] * [[मैनपुरी जिला|मैनपुरी]] * [[मथुरा जिला|मथुरा]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Agra division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[अलीगढ़ मंडल]] |[[अलीगढ़]] |align="left"| * [[अलीगढ़ जिला|अलीगढ़]] * [[एटा जिला|एटा]] * [[हाथरस जिला|हाथरस]] * [[कासगंज जिला|कासगंज]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Aligarh division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[प्रयागराज मंडल ]] |[[प्रयागराज ]] |align="left"| * [[प्रयागराज जिला|प्रयागराज ]] * [[फतेहपुर जिला|फतेहपुर]] * [[कौशांबी जिला|कौशांबी]] * [[प्रतापगढ़ जिला|प्रतापगढ़]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- bgcolor=#F4F9FF |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Allahabad division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[आजमगढ़ मंडल]] |[[आजमगढ़]] |align="left"| * [[आजमगढ़ जिला|आजमगढ़]] * [[बालियाँ जिला|बालियाँ]] * [[मऊ जिला|मऊ]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Azamgarh division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[बरेली मंडल]] |[[बरेली]] |align="left"| * [[बदायूँ जिला|बदायूँ]] * [[बरेली जिला|बरेली]] * [[पीलीभीत जिला|पीलीभीत]] * [[शाहजहाँपुर जिला|शाहजहाँपुर]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Bareilly division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[बस्ती मंडल]] |[[बस्ती]] |align="left"| * [[बस्ती जिला|बस्ती]] * [[संत कबीर नगर जिला|संत कबीर नगर]] * [[सिद्धार्थनगर जिला|सिद्धार्थनगर]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Basti division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[चित्रकूट मंडल]] |[[चित्रकूट जिला|चित्रकूट]] |align="left"| * [[बाँदा जिला|बाँदा]] * [[चित्रकूट जिला|चित्रकूट]] * [[हमीरपुर जिला|हमीरपुर]] * [[महोबा जिला|महोबा]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Chitrakoot division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[देवीपाटन मंडल]] |[[गोंडा जिला|गोंडा]] |align="left"| * [[बहराइच जिला|बहराइच]] * [[बलरामपुर जिला|बलरामपुर]] * [[गोंडा जिला|गोंडा]] * [[श्रावस्ती जिला|श्रावस्ती]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Devipatan division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[अयोध्या मंडल]] |[[अयोध्या ]] |align="left"| * [[अंबेडकर नगर जिला|अंबेडकर नगर]] * [[बाराबंकी जिला|बाराबंकी]] * [[अयोध्या जिला|अयोध्या ]] * [[सुल्तानपुर जिला|सुल्तानपुर]] *[[अमेठी जिला ।गौरीगंज]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Faizabad division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[गोरखपुर मंडल]] |[[गोरखपुर]] |align="left"| * [[देवरिया जिला|देवरिया]] * [[गोरखपुर जिला|गोरखपुर]] * [[कुशीनगर जिला|कुशीनगर]] * [[महाराजगंज जिला|महाराजगंज]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Gorakhpur division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[झाँसी मंडल]] |[[झाँसी]] |align="left"| * [[जालौन जिला|जालौन]] * [[झाँसी जिला|झाँसी]] * [[ललितपुर जिला|ललितपुर]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Jhansi division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[कानपुर मंडल]] |[[कानपुर]] |align="left"| * [[औरैया जिला|औरैया]] * [[इटावा जिला|इटावा]] * [[फर्रूखाबाद जिला|फर्रूखाबाद]] * [[कन्नौज जिला|कन्नौज]] * [[कानपुर देहात जिला|कानपुर देहात]] * [[कानपुर जिला|कानपुर नगर]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Kanpur division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[लखनऊ मंडल]] |[[लखनऊ]] |align="left"| * [[हरदोई जिला|हरदोई]] * [[लखीमपुर खीरी]] * [[लखनऊ जिला|लखनऊ]] * [[रायबरेली जिला|रायबरेली]] * [[सीतापुर जिला|सीतापुर]] * [[उन्नाव जिला|उन्नाव]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Lucknow division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[मेरठ मंडल]] |[[मेरठ]] |align="left"| * [[बागपत जिला|बागपत]] * [[बुलंदशहर जिला|बुलंदशहर]] * [[गौतम बुद्ध नगर]] * [[गाजियाबाद जिला|गाजियाबाद]] * [[मेरठ जिला|मेरठ]] * [[हापुड़ जिला|हापुड़]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Meerut division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[विन्ध्याचल मंडल]] |[[मीरजापुर ]] |align="left"| * [[मीरजापुर जिला|मीरजापुर]] * [[संत रविदास नगर जिला|संत रविदास नगर]] * [[सोनभद्र जिला|सोनभद्र]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Mirzapur division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[मुरादाबाद मंडल]] |[[मुरादाबाद]] |align="left"| * [[बिजनौर जिला|बिजनौर]] * [[अमरोहा जिला|अमरोहा]] * [[मुरादाबाद जिला|मुरादाबाद]] * [[रामपुर जिला|रामपुर]] * [[संभल जिला|संभल]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Moradabad division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[सहारनपुर मंडल]] |[[सहारनपुर]] |align="left"| * [[मुजफ्फरनगर जिला|मुजफ्फरनगर]] * [[सहारनपुर जिला|सहारनपुर]] * [[शामली जिला|शामली]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Saharanpur division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[वाराणसी मंडल]] |[[वाराणसी]] |align="left"| * [[चंदौली जिला|चंदौली]] * [[गाजीपुर जिला|गाजीपुर]] * [[जौनपुर जिला|जौनपुर]] * [[वाराणसी जिला|वाराणसी]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Varanasi division.svg|150px|center]] |} ==इहो देखल जाय== * [[उत्तर प्रदेश के जिला सभ के लिस्ट|उत्तर प्रदेश के जिला सभ]] ==संदर्भ== {{Reflist}} ==बाहरी कड़ी== * [http://censusindia.gov.in/2011census/maps/administrative_maps/UP.pdf उत्तर प्रदेश के प्रशासनिक नक्सा], भारत के जनगणना - 2011 {{उत्तर प्रदेश के जिला सभ}} {{उत्तर प्रदेश}} [[श्रेणी:उत्तर प्रदेश के मंडल सब| ]] [[श्रेणी:उत्तर प्रदेश|*]] 32s5z4ajurcxrebn1gi5r5wtqi5mbik 789645 789644 2026-03-26T15:33:50Z Igor123121 38643 Undid edits by [[Special:Contribs/~2026-18832-67|~2026-18832-67]] ([[User talk:~2026-18832-67|talk]]) to last version by SM7 789645 wikitext text/x-wiki [[File:UP Administrative Divisions.png|right|350px|thumb|उत्तर प्रदेश के मंडल सभ नकशा पर]] '''[[उत्तर प्रदेश]] के प्रशासनिक बिभाजन''' सभ में सभसे ऊपरी स्तर पर मंडल बाने, इसके बाद क्रम से जिला<ref>{{cite web|url=http://up.gov.in/upconstitution.aspx |title=Welcome to Official Web Site of Uttar Pradesh Government |publisher=Up.gov.in |date=1967-10-02 |accessdate=4 मई 2017}}</ref>, तहसील आवे लें। तहसील के भी उपबिभाजन ब्लाक (बिकासखंड) में होला, बाकी ई इकाई मुख्य रूप से बिकास सम्बन्धी कामकाज खातिर बाने। वर्तमान में, उत्तर प्रदेश में कुल 18 गो मंडल, [[उत्तर प्रदेश के जिला सभ|75 गो जिला]], आ 822 ब्लाक बा।<ref>{{cite web|author=Jagran Josh |url=http://www.jagranjosh.com/general-knowledge/uttar-pradesh-administrative-structure-1371547929-1 |title=Uttar Pradesh: Administrative Structure |publisher=Jagranjosh.com |date=2013-06-18 |accessdate=2017-05-04}}</ref> मंडल या कमिश्नरी के प्रशासनिक मुखिया कमिश्नर (मंडलायुक्त) होलें आ पूरा मंडल में कानून ब्यवस्था आ जमीन के लगान (रेवेन्यू) वसूली के जिम्मेदारी इनहीं के होला। कमिश्नर लोग भारतीय प्रशासनिक सेवा (आइएएस) के सीनियर अधिकारी होला लोग आ परमोशन के बाद एह पद पर पहुँचे ला। जिला के जिलाधीश (डीएम या कलेक्टर) होलें। वास्तव में सरकारी कामकाज के बँटवारा के कारण एकही ब्यक्ति के ई तीनों पद के अनुसार तीन गो नांव से बोलावल जाला। रेवेन्यू संबंधी काम करे पर इनहीं लोग के कलेक्टर कहल जाला, आ न्याय संबंधी काम के समय डिस्ट्रिक्ट मजिस्ट्रेट (डीएम)। तहसील स्तर पर डिप्टी कलेक्टर (जेकरा के एसडीएम भी कह दिहल जाला) आ तहसीलदार लोग मुख्य अधिकारी होला। {{clear}} ==लिस्ट== {| class="wikitable sortable" cellpadding="1" cellspacing="1" style="width:98%; text-align:center; border:1px solid black;" |- style="background:#9cf;" | '''मंडल''' | '''मुख्यालय''' | '''जिला सभ''' <!-- | '''जनसंख्या {{As of|2001|at=2001}}''' | '''रकबा (km<sup>2</sup>)''' | '''घनत्व (/km<sup>2</sup>''' --> | '''नकशा''' |- style="background:#f4f9ff;" |[[आगरा मंडल]] |[[आगरा]] |align="left"| * [[आगरा जिला|आगरा]] * [[फिरोजाबाद जिला|फिरोजाबाद]] * [[मैनपुरी जिला|मैनपुरी]] * [[मथुरा जिला|मथुरा]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Agra division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[अलीगढ़ मंडल]] |[[अलीगढ़]] |align="left"| * [[अलीगढ़ जिला|अलीगढ़]] * [[एटा जिला|एटा]] * [[हाथरस जिला|हाथरस]] * [[कासगंज जिला|कासगंज]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Aligarh division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[प्रयागराज मंडल ]] |[[प्रयागराज ]] |align="left"| * [[प्रयागराज जिला|प्रयागराज ]] * [[फतेहपुर जिला|फतेहपुर]] * [[कौशांबी जिला|कौशांबी]] * [[प्रतापगढ़ जिला|प्रतापगढ़]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- bgcolor=#F4F9FF |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Allahabad division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[आजमगढ़ मंडल]] |[[आजमगढ़]] |align="left"| * [[आजमगढ़ जिला|आजमगढ़]] * [[बालियाँ जिला|बालियाँ]] * [[मऊ जिला|मऊ]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Azamgarh division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[बरेली मंडल]] |[[बरेली]] |align="left"| * [[बदायूँ जिला|बदायूँ]] * [[बरेली जिला|बरेली]] * [[पीलीभीत जिला|पीलीभीत]] * [[शाहजहाँपुर जिला|शाहजहाँपुर]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Bareilly division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[बस्ती मंडल]] |[[बस्ती]] |align="left"| * [[बस्ती जिला|बस्ती]] * [[संत कबीर नगर जिला|संत कबीर नगर]] * [[सिद्धार्थनगर जिला|सिद्धार्थनगर]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Basti division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[चित्रकूट मंडल]] |[[चित्रकूट जिला|चित्रकूट]] |align="left"| * [[बाँदा जिला|बाँदा]] * [[चित्रकूट जिला|चित्रकूट]] * [[हमीरपुर जिला|हमीरपुर]] * [[महोबा जिला|महोबा]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Chitrakoot division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[देवीपाटन मंडल]] |[[गोंडा जिला|गोंडा]] |align="left"| * [[बहराइच जिला|बहराइच]] * [[बलरामपुर जिला|बलरामपुर]] * [[गोंडा जिला|गोंडा]] * [[श्रावस्ती जिला|श्रावस्ती]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Devipatan division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[अयोध्या मंडल]] |[[अयोध्या ]] |align="left"| * [[अंबेडकर नगर जिला|अंबेडकर नगर]] * [[बाराबंकी जिला|बाराबंकी]] * [[अयोध्या जिला|अयोध्या ]] * [[सुल्तानपुर जिला|सुल्तानपुर]] *[[अमेठी जिला ।गौरीगंज]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Faizabad division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[गोरखपुर मंडल]] |[[गोरखपुर]] |align="left"| * [[देवरिया जिला|देवरिया]] * [[गोरखपुर जिला|गोरखपुर]] * [[कुशीनगर जिला|कुशीनगर]] * [[महाराजगंज जिला|महाराजगंज]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Gorakhpur division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[झाँसी मंडल]] |[[झाँसी]] |align="left"| * [[जालौन जिला|जालौन]] * [[झाँसी जिला|झाँसी]] * [[ललितपुर जिला|ललितपुर]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Jhansi division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[कानपुर मंडल]] |[[कानपुर]] |align="left"| * [[औरैया जिला|औरैया]] * [[इटावा जिला|इटावा]] * [[फर्रूखाबाद जिला|फर्रूखाबाद]] * [[कन्नौज जिला|कन्नौज]] * [[कानपुर देहात जिला|कानपुर देहात]] * [[कानपुर जिला|कानपुर नगर]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Kanpur division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[लखनऊ मंडल]] |[[लखनऊ]] |align="left"| * [[हरदोई जिला|हरदोई]] * [[लखीमपुर खीरी]] * [[लखनऊ जिला|लखनऊ]] * [[रायबरेली जिला|रायबरेली]] * [[सीतापुर जिला|सीतापुर]] * [[उन्नाव जिला|उन्नाव]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Lucknow division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[मेरठ मंडल]] |[[मेरठ]] |align="left"| * [[बागपत जिला|बागपत]] * [[बुलंदशहर जिला|बुलंदशहर]] * [[गौतम बुद्ध नगर]] * [[गाजियाबाद जिला|गाजियाबाद]] * [[मेरठ जिला|मेरठ]] * [[हापुड़ जिला|हापुड़]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Meerut division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[विन्ध्याचल मंडल]] |[[मीरजापुर ]] |align="left"| * [[मीरजापुर जिला|मीरजापुर]] * [[संत रविदास नगर जिला|संत रविदास नगर]] * [[सोनभद्र जिला|सोनभद्र]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Mirzapur division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[मुरादाबाद मंडल]] |[[मुरादाबाद]] |align="left"| * [[बिजनौर जिला|बिजनौर]] * [[अमरोहा जिला|अमरोहा]] * [[मुरादाबाद जिला|मुरादाबाद]] * [[रामपुर जिला|रामपुर]] * [[संभल जिला|संभल]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Moradabad division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[सहारनपुर मंडल]] |[[सहारनपुर]] |align="left"| * [[मुजफ्फरनगर जिला|मुजफ्फरनगर]] * [[सहारनपुर जिला|सहारनपुर]] * [[शामली जिला|शामली]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Saharanpur division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[वाराणसी मंडल]] |[[वाराणसी]] |align="left"| * [[चंदौली जिला|चंदौली]] * [[गाजीपुर जिला|गाजीपुर]] * [[जौनपुर जिला|जौनपुर]] * [[वाराणसी जिला|वाराणसी]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Varanasi division.svg|150px|center]] |} ==इहो देखल जाय== * [[उत्तर प्रदेश के जिला सभ के लिस्ट|उत्तर प्रदेश के जिला सभ]] ==संदर्भ== {{Reflist}} ==बाहरी कड़ी== * [http://censusindia.gov.in/2011census/maps/administrative_maps/UP.pdf उत्तर प्रदेश के प्रशासनिक नक्सा], भारत के जनगणना - 2011 {{उत्तर प्रदेश के जिला सभ}} {{उत्तर प्रदेश}} [[श्रेणी:उत्तर प्रदेश के मंडल सब| ]] [[श्रेणी:उत्तर प्रदेश|*]] mm5wov8o3ievdn975sia5zfxz3l4n4e तिथि 0 36505 789667 788914 2026-03-27T06:30:46Z SM7 3953 सुधार कइल गइल, संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल 789667 wikitext text/x-wiki [[File:Tithi.ogv|thumb|तिथि के गिनती के खगोलशास्त्रीय ब्याख्या]] वैदिक समय मापन आ बाद के [[हिंदू कैलेंडर]] सभ में '''तिथि''' समय के एक ठो माप हवे जे एक ठो [[चंद्रमास#सिनोडिक महीना|सूर्य-सापेक्ष चंद्रमास]] (''[[चंद्रमास#सिनोडिक महीना|सिनोडिक महीना]]'') के <sup>1</sup>/<sub>30</sub>वाँ हिस्सा होला। एकरा के चंद्रमा आधरित दिन या चंद्रमा आधारित तारीख भी बूझल जा सकेला। तिथि सुरुज आ चंद्रमा के बीच हर 12[[डिग्री (कोण)|°]] [[देशांतर|देशंतारीय]] [[कोण]] के पूरा होखला पर बदले ले।<ref name="Pillai1996" /> [[अमौसा]] के सुरुज आ चंद्र एक सीध में होलें, एकरे बाद चंद्रमा अपने परिक्रमा में आगे बढे ला आ सूर्य आ चंद्रमा के बीचे के कोणीय अंतर बढ़त जाला। हर 12° पर एक तिथि पूरा हो जाले आ पूरा 360° पूरा होखले पर फिर अमौसा के स्थिति, यानि सुरुज चंद्र एक सीध में हो जालें।<ref name="hari">{{cite book|last=पाण्डेय|first=हरिहर |title=हमारा ज्योतिष और धर्मशास्त्र|url= |year=2006|publisher=उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान, लखनऊ|isbn=|page=61}}</ref> हालाँकि चंद्रमा के 12° आगे बढ़े में हमेशा बराबर समय ना लागे ला आ एही से तिथि छोट-बड़ होत रहे लीं। एक तिथि के समय लगभग 19 घंटा से ले के 26 [[घंटा]] ले के हो सकेला।<ref name="as">{{cite book|last=Defouw|first=Hart |author2=Robert Svoboda |title=Light on Life: An Introduction to the Astrology of India|url=http://books.google.com/books?id=jBzSLNNbTWwC&pg=PA185&dq=%22Shukla+paksha%22+-inpublisher:icon#v=onepage&q=%22Shukla%20paksha%22%20-inpublisher%3Aicon&f=false|year=2003|publisher=Lotus Press|isbn=0-940985-69-1|page=186}}</ref> तिथि [[हिंदू पञ्चांग]] के प्रमुख हिस्सा हवे। तिथि, वार, [[नक्षत्र]], करण आ योग नाँव के पाँच चीज के लिखित सारिणी के [[पतरा|पञ्चांग]] कहल जाला। ज्यादातर [[हिंदू तिहुआर]] सभ एही चंद्रमा आधारित तिथि के अनुसार मनावल जालें। नेपाल नियर देसन में ई तारीख के गिनती के मुख्य तरीका हवे हालाँकि, नेपाली तिथि सूर्य के गति के आधार पर होले, बाकी इनहन के नाँव उहे होला जे चंद्रमा आधारित तिथि सभ के होला। ==तारीख के रूप में== हिंदू पद्धति में दिन के सुयूआत सुरुज उगे के समय से अगिला सूर्योदय तक के होला, जबकि अंग्रेजी सिस्टम में रात के बारह बजे से ले के अगिला रात के बारह बजे ले। एही से तारीख के रूप में तिथि के प्रयोग (दिन गिने खातिर) जब होला तब सूर्योदय के समय जवन तिथि होल ओही के ओह दिन के तिथि ([[तारीख]]) मान लिहल जाला।<ref name="Pillai1996">{{cite book|author=L.D.S. Pillai|title=Panchang and Horoscope|url=http://books.google.com/books?id=vV1s4T8y8J8C&pg=PA3|date=1 December 1996|publisher=Asian Educational Services|isbn=978-81-206-0258-8|pages=3–}}</ref> एकरा के "'''''उदया तिथि'''''" कहल जाला। अगर एक सूर्योदय के समय कौनों तिथि रहल जे अगिला सूर्योदय के भी रहि गइल तब अगिला दिन के भी उहे तिथि होखी। मतलब कि एकही तिथि दू दिन कुल के तिथि कहाई, एकरा के बढ़ती कहल जाला। एकरे उल्टा, अगर कौनों तिथि सूर्योदय के बाद सुरू भइल आ अगिला सूर्योदय के पहिलहीं खतम हो गइल तब उ कौनों दिन के तिथि ना कहा पाई काहें कि कौनों दिन ओह तिथि में सूर्योदय ना भइल। एकरा के तिथि हानि (क्षय) या घटती कहल जाई। ==पर्व तिहुआर के गणना में== अधिकतर हिंदू तिहुआर सभ तिथि अनुसार पड़े लें। कुछ तिहुआर सूर्य के अलग अलग राशि में प्रवेश के समय, जेकरा के संक्रांति कहल जाला, के अनुसार भी पड़े लें; उदाहरण खातिर खिचड़ी, सतुआन आ बहुरा वगैरह। लेकिन दशहरा, दिपावली, होली, जन्माष्टमी नियर तिहुआर चंद्रमा आधारित तिथि के अनुसार गिनल जालें। एह में से कुछ तिहवार सभ के उदया तिथि के पड़ल भी मानल जाला आ कुछ में तिथि के सटीक समय पर सुरुआत आ अंत के भी महत्त्व होला।<ref name="Pillai1996_1">{{cite book|author=L.D.S. Pillai|title=Panchang and Horoscope|url=http://books.google.com/books?id=vV1s4T8y8J8C&pg=PA12|date=1 December 1996|publisher=Asian Educational Services|isbn=978-81-206-0258-8|pages=12–}}</ref> कुछ तिहवार में तिथि के साथे-साथ नक्षत्र के भी महत्त्व होला। ==तिथि सभके नाँव== नीचे तिथि सभ के नाँव दिहल जा रहल बा। आमतौर पर भोजपुरी में अन्हार आ अँजोर पाख खातिर बदी आ सुदी के प्रयोग होला। संस्कृत में जेकरा के चैत्र शुक्ला प्रतिपदा कहल जाला ओके भोजपुरी में चइत सुदी एक्कम कहल जाई। बाकी के नाँव भी अइसहीं: {| class="wikitable" !संख्या ![[कृष्णपक्ष|अन्हार पाख]] (बदी) !संख्या ![[शुक्लपक्ष|अँजोर पाख]] (सुदी) ![[नेपाली भाषा|नेपाली नाँव]]<ref name="Turnbull1992">{{cite book|author=Archibald Turnbull|title=Nepali Grammar & Vocabulary|url=http://books.google.com/books?id=cq0m8pOrsMMC&pg=PA51|year=1992|publisher=Asian Educational Services|isbn=978-81-206-0102-4|pages=51–}}</ref> ![[संस्कृत|संस्कृत नाँव]] ![[हिंदू देवी-देवता|स्वामी देवता]]<br>[[पुराण|पौराणिक]]<ref name="hari" /> !स्वामी खातिर अन्य मत <br>या अन्य नाँव |- |1 |[[एक्कम]] |1 |एक्कम |परेवा |प्रतिपदा |[[अग्नि]] | |- |2 |[[दूइज]] |2 |दूइज |दुतिया |द्वितीया |धाता |[[ब्रम्हा]] |- |3 |[[तीजि]] |3 |तीजि |तृतीया |तृतीया |उमा |[[पार्वती]] |- |4 |[[चउथि]] |4 |चउथि |चउथि |चतुर्थी |[[गणेश]] |[[यम]] |- |5 |[[पंचिमी]] |5 |पंचिमी |पञ्चमी |पञ्चमी |[[नाग]] | |- |6 |[[छठि]] |6 |छठि |षष्ठी |षष्ठी |गुह |[[कार्तिकेय]] |- |7 |[[सत्तिमी]] |7 |सत्तिमी |सप्तमी |सप्तमी |[[सूर्य (देव)|रवि]] | |- |8 |[[अष्टिमी]] |8 |अष्टिमी |अष्टमी |अष्टमी |[[शिव]] | |- |9 |[[नउमी]] |9 |नउमी |नौमी/नउमी/नवमी |नवमी |[[दुर्गा]] |अम्बिका |- |10 |[[दसिमी]] |10 |दसिमी |दसमी |दशमी |[[यम]] |धर्मराज |- |11 |[[एकादसी]] |11 |एकादसी |एकादसी |एकादशी |विश्वे |[[रुद्र]] |- |12 |[[दुआदसी]] |12 |दुआदसी |द्वादसी |द्वादशी |हरि |[[विष्णु]], [[आदित्य]] |- |13 |[[तेरसि]] |13 |तेरसि |त्रिदसी |त्रयोदशी |[[कामदेव|काम]] |कामदेव |- |14 |[[चतुर्दसी]] |14 |चतुर्दसी |चतुर्दसी |चतुर्दशी |[[शिव]] |[[काली]] |- |30 |[[अमौसा]] |15 |[[पुर्नवासी]] |औंसी<br>/पुर्ने |अमावस्या<br>/पूर्णिमा |शशि |पितर (अमौसा), [[चंद्र (देव)|चंद्र]] |} ==तिथि गणना के तरीका== तिथि के गणना करे खातिर परंपरागत रूप से [[सूर्यसिद्धांत]] आधारित तरीका<ref name="SewellDikshit1995" /> ज्यादातर हिंदू पतरा सभ में प्रयोग होला। एह तरीका के अनुसार सूर्य आ चंद्रमा के भोगांश (longitude) के अंतर के गणना कइल जाले। मीन राशि आ मेष राशि के संधि के शून्य अंश मान के इहाँ से सगरी ग्रह सभ के कोणीय दूरी के ओह ग्रह के भोगांश कहल जाला। पृथिवी सूर्य के चक्कर लगावे ले एह कारण से सूर्य भी एह राशि-चक्र में चलत नजर आवे ला आ सूर्य के भोगांश के गणना होले। चूंकि, अमौसा के सुरुज आ चंद्र दुनों एक सीध में होलें, इनहन के भोगांश बाराबर होला। एकरे बाद चंद्रमा आगे बढे ला। चंद्रमा के गति लगभग 13 कला (डिग्री/अंश) रोज के होले आ सुरुज के 1 कला। एही से रोज के अंतर लगभग 12 कला के होला आ रोज (12 कला के अंतर के कारण) एक तिथि बदले ले। हालंकि चंद्रमा के पृथिवी के चारों ओर परिक्रमा के पथ भी दीर्घवृत्त होला आ पृथिवी के सूर्य के चारों ओर परिक्रमा के पथ भी, एही से सूर्य आ चंद्रमा के भोगांश (longitude) में 12 कला के अंतर में हमेशा बराबर समय न लागे ला। गणना के बिधि<ref name="SewellDikshit1995">{{cite book|author1=Robert Sewell|author2=S.B. Dikshit|title=The Indian Calendar, with Tables for the Conversion of Hindu and Muhammadan Into A.D. Dates, and Vice Versa|url=http://books.google.com/books?id=CQ8iAVwA-yEC&pg=PA77|date=31 मई 1995|publisher=Motilal Banarsidass Publishe|isbn=978-81-208-1207-9|pages=77–}}</ref><ref>Sudha Bhujle and M N Vahia, [http://www.cs.tau.ac.il/~nachum/calendar-book/papers/hindu-paper.pdf Calculations of tithis: An Extension of Surya Sidhanta formulation]</ref> में चंद्रमास के 10,000 वाँ हिस्सा के पूरा करे में लागे वाला समय के आधार बना के गणना होले। यानि एक अमौसा से दूसरा अमौसा के समय के 10,000 हिस्सा में बाँट दिहल जाय त एक तिथि के औसत समय (10,000÷30=) 333 हिस्सा होखी। एही के उलट के कहल जाय तब एक (सौर) दिन में चंद्रमा एह 10,000 हिस्सा सभ में से औसतन 338.6319 हिस्सा पार करे ला। इहे चंद्रमा के औसत गति होला। हालाँकि कि चंद्रमा के दीर्घवृत्तीय मार्ग आ पृथिवी के दीर्घवृत्तीय मार्ग के कारण होखे वाला विचलन (एनामली) के भी एह औसत में जोड़े के पड़े ला। चंद्रमा के औसत एनामली के मान 36.2916 आ सूर्य (पृथिवी) के औसत एनामली 2.7378 बतावल गइल बाटे। एकरे बाद भी जवन मान आवे ला ऊ एक तरह से सटीक मान ना होला आ सटीक मान निकाले खातिर एह चंद्रमा आ सूर्य के एनामली के सटीक गणना हर तिथि खातिर बिसेस रूप से करे के पड़े ला। तिथि के मान के गणना से आइल परिणाम आ सूर्य ग्रहण (ई अमावस्या के बेध द्वारा जाँच के तरीका हवे) के समय के बेध द्वारा आपस में सामंजस्य भी बइठावल जाला। आधुनिक समय में एकरे गणना के कंप्यूटर आधारित तरीका भी ईजाद कइल बाटे।<ref>Nachum Dershowitz, Edward M. Reingold, [http://www.cs.tau.ac.il/~nachum/calendar-book/papers/hindu-paper.pdf Indian Calendrical Calculations]</ref> वर्तमान समय में बहुत सारा ऑनलाइन पञ्चांग में अंग्रेजी तारीख डाल के हिंदू तिथि प्राप्त कइल जा सकत बाटे। == शुभ-अशुभ बिचार == फलित ज्योतिष में तिथि सभ के शुभ आ अशुभ परिणाम वाला वर्गीकरण भी मिले ला। एक ठो वर्गीकरण के अनुसार तिथि सभ के छह गो प्रकार में बाँटल जाला - नंदा, [[भद्रा]], जया, रिक्ता, पूर्णा।<ref>{{cite web|title=TITHI|url=http://astrology.aryabhatt.com/astrology_panchang.asp|website=http://astrology.aryabhatt.com|accessdate=15 अक्टूबर 2016|language=en}}</ref> एह में [[भद्रा|भद्रा (भदरा)]] आ रिक्ता के आमतौर पर अशुभ मानल जाला।<ref>{{Cite book|url=https://www.google.co.in/books/edition/Uttar_Bharat_ke_Panchangon_Ki_Sameeksha/k_1YEQAAQBAJ?hl=en&gbpv=1&pg=PA45&printsec=frontcover|title=Uttar Bharat ke Panchangon Ki Sameeksha (Ganitiy Paripekksh Mein)|last=Verma|first=Dr Rupendra Kumar|date=2025-04-22|publisher=Crown Publishing|isbn=978-93-6426-467-9|language=hi}}</ref> हालाँकि इनहन के अशुभता के बिचार में वार (हप्ता के दिन) के भी शामिल कइल जाला। एकरे आलावा अउरी कई प्रकार के शुभाशुभ संबंधी नियम बतावल गइल बाड़ें आ अलग-अलग ग्रंथन में इनहन मे आपस में अंतर भी मिले ला। कुछ विद्वान् लोग के विचार अनुसार ई तिथि के शुभ-अशुभ रूप में प्रचलन पौराणिक काल में हिंदू धर्म में बढ़ल अंधविश्वास के नतीजा हवे आ प्राचीन वैदिक ज्योतिष में अइसन कौनों बात नइखे कहल गइल।<ref name="hari2">{{cite book|last=पाण्डेय|first=हरिहर |title=हमारा ज्योतिष और धर्मशास्त्र|url= |year=2006|publisher=उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान, लखनऊ|isbn=|page=56-70|language=hi}}</ref> ==इहो देखल जाय== * [[हिंदू कैलेंडर]] * [[पतरा]] * [[भारतीय ज्योतिष]] ==संदर्भ== {{Reflist|2}} ==बाहरी कड़ी== * [https://www.drikpanchang.com/ दृक् पंचांग-हिंदू पंचांग] * [https://itunes.apple.com/us/app/vedicpanchangam/id862232382?ls=1&mt=8 पञ्चांग आईफोन एप] {{Tithi}} [[श्रेणी:भारतीय ज्योतिष]] [[श्रेणी:समय के इकाई]] [[श्रेणी:हिंदू कलेंडर]] {{Hinduism-stub}} auk8zik7t7b59bxiji0ueyzueqzjalg भद्रा 0 36587 789663 394460 2026-03-27T05:47:43Z SM7 3953 स्वतंत्र लेख बनावल गइल 789663 wikitext text/x-wiki '''भद्रा''' ([[भोजपुरी]] उच्चारण: '''भदरा''') [[संस्कृत भाषा]] के एगो शब्द हवे जेकर अरथ 'कल्याणकारी', 'शुभ करे वाला', भा 'शुभ' होला।<ref>{{Cite book |last=Monier-Williams |first=Monier |url=https://books.google.com/books?id=_3NWAAAAcAAJ&q=Bhadra |title=A Sanskrit-English Dictionary |date=1872 |publisher=Clarendon |pages=698 |language=en}}</ref> हालाँकि, तिथि-मिति आधारित शुभ-अशुभ बिचार में कुछ तिथिन के कुछ हिस्सा के वर्गीकरण में भद्रा वाला हिस्सा (करण) के अशुभ मानल जाला। एकरे अलावा हिंदू पुराण सभ के कथा में कई औरत पात्र लोगन के नाँव भद्रा बाटे; इनहन में धन के देवता आ यक्ष लोगन के राजा कुबेर के मेहरारू के नाँव सभसे प्रमुख बाटे।<ref name = "Mani">{{Cite book |last=Mani |first=Vettam |url=https://archive.org/details/puranicencyclopa00maniuoft/page/108/mode/1up?view=theater|title=Puranic encyclopaedia : a comprehensive dictionary with special reference to the epic and Puranic literature |date=1975 |publisher=Delhi : Motilal Banarsidass |others=Robarts - University of Toronto |isbn=978-0-8426-0822-0 |pages=108–109}}</ref><ref>{{cite book |last=Gopal |first=Madan |date=1990 |editor=K.S. Gautam |title=India through the ages |url=https://archive.org/details/indiathroughages00mada |publisher=Publication Division, Ministry of Information and Broadcasting, Government of India |page=[https://archive.org/details/indiathroughages00mada/page/75 75] |oclc=500185831}}</ref> {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:हिंदू कथा]] [[श्रेणी:फलित ज्योतिष]] gm83s2qsg64ukwusvbxx2ibpfbbl8hw 789664 789663 2026-03-27T06:05:42Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल 789664 wikitext text/x-wiki '''भद्रा''' ([[भोजपुरी]] उच्चारण: '''भदरा''') [[संस्कृत भाषा]] के एगो शब्द हवे जेकर अरथ 'कल्याणकारी', 'शुभ करे वाला', भा 'शुभ' होला।<ref>{{Cite book |last=Monier-Williams |first=Monier |url=https://books.google.com/books?id=_3NWAAAAcAAJ&q=Bhadra |title=A Sanskrit-English Dictionary |date=1872 |publisher=Clarendon |pages=698 |language=en}}</ref> हालाँकि, तिथि-मिति आधारित शुभ-अशुभ बिचार में कुछ तिथिन के कुछ हिस्सा के वर्गीकरण में भद्रा वाला हिस्सा ('विष्टि' नाँव के करण) के अशुभ मानल जाला। एकरे अलावा हिंदू पुराण सभ के कथा में कई औरत पात्र लोगन के नाँव भद्रा बाटे; इनहन में धन के देवता आ यक्ष लोगन के राजा कुबेर के मेहरारू के नाँव सभसे प्रमुख बाटे।<ref name = "Mani">{{Cite book |last=Mani |first=Vettam |url=https://archive.org/details/puranicencyclopa00maniuoft/page/108/mode/1up?view=theater|title=Puranic encyclopaedia : a comprehensive dictionary with special reference to the epic and Puranic literature |date=1975 |publisher=Delhi : Motilal Banarsidass |others=Robarts - University of Toronto |isbn=978-0-8426-0822-0 |pages=108–109}}</ref><ref>{{cite book |last=Gopal |first=Madan |date=1990 |editor=K.S. Gautam |title=India through the ages |url=https://archive.org/details/indiathroughages00mada |publisher=Publication Division, Ministry of Information and Broadcasting, Government of India |page=[https://archive.org/details/indiathroughages00mada/page/75 75] |oclc=500185831}}</ref> हिंदू देवता आ विष्णु के अवतार मानल जाये वाला श्री[[कृष्ण]] के एगो पत्नी के नाँव भद्रा हवे। == मुहूर्त ज्योतिष == तिथि-मिति आधारित मुहूर्त गणना में भद्रा एगो करण के नाँव भी हवे। हिंदू पंचांग सभ में 'करण' पञ्चांग के पाँचवाँ अंग हवे; करण सभ के गणना तिथि के गणित से निकले ला। एही करण सभ में एक ठो 'विष्टि' नाँव के करण के भद्रा कहल जाला। एक चंद्र मास में भद्रा कुल आठ बेर आवे ली। एह भद्रा नाँव के करण में शुभ काम के मनाहीं हवे आ खराब काम में सफलता देवे वाला बतावल जाला। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:हिंदू कथा]] [[श्रेणी:फलित ज्योतिष]] lkfwiy6ysz9xrozsn8l5jyqwvd7ccz1 789665 789664 2026-03-27T06:10:12Z SM7 3953 +reference 789665 wikitext text/x-wiki '''भद्रा''' ([[भोजपुरी]] उच्चारण: '''भदरा''') [[संस्कृत भाषा]] के एगो शब्द हवे जेकर अरथ 'कल्याणकारी', 'शुभ करे वाला', भा 'शुभ' होला।<ref>{{Cite book |last=Monier-Williams |first=Monier |url=https://books.google.com/books?id=_3NWAAAAcAAJ&q=Bhadra |title=A Sanskrit-English Dictionary |date=1872 |publisher=Clarendon |pages=698 |language=en}}</ref> हालाँकि, तिथि-मिति आधारित शुभ-अशुभ बिचार में कुछ तिथिन के कुछ हिस्सा के वर्गीकरण में भद्रा वाला हिस्सा ('विष्टि' नाँव के करण) के अशुभ मानल जाला। एकरे अलावा हिंदू पुराण सभ के कथा में कई औरत पात्र लोगन के नाँव भद्रा बाटे; इनहन में धन के देवता आ यक्ष लोगन के राजा कुबेर के मेहरारू के नाँव सभसे प्रमुख बाटे।<ref name = "Mani">{{Cite book |last=Mani |first=Vettam |url=https://archive.org/details/puranicencyclopa00maniuoft/page/108/mode/1up?view=theater|title=Puranic encyclopaedia : a comprehensive dictionary with special reference to the epic and Puranic literature |date=1975 |publisher=Delhi : Motilal Banarsidass |others=Robarts - University of Toronto |isbn=978-0-8426-0822-0 |pages=108–109}}</ref><ref>{{cite book |last=Gopal |first=Madan |date=1990 |editor=K.S. Gautam |title=India through the ages |url=https://archive.org/details/indiathroughages00mada |publisher=Publication Division, Ministry of Information and Broadcasting, Government of India |page=[https://archive.org/details/indiathroughages00mada/page/75 75] |oclc=500185831}}</ref> हिंदू देवता आ विष्णु के अवतार मानल जाये वाला श्री[[कृष्ण]] के एगो पत्नी के नाँव भद्रा हवे। == मुहूर्त ज्योतिष == तिथि-मिति आधारित मुहूर्त गणना में भद्रा एगो करण के नाँव भी हवे। हिंदू पंचांग सभ में 'करण' पञ्चांग के पाँचवाँ अंग हवे; करण सभ के गणना तिथि के गणित से निकले ला। एही करण सभ में एक ठो 'विष्टि' नाँव के करण के भद्रा कहल जाला। एक चंद्र मास में भद्रा कुल आठ बेर आवे ली। एह भद्रा नाँव के करण में शुभ काम के मनाहीं हवे आ खराब काम में सफलता देवे वाला बतावल जाला।<ref>{{Cite book|url=https://www.google.co.in/books/edition/Uttar_Bharat_ke_Panchangon_Ki_Sameeksha/k_1YEQAAQBAJ?hl=en&gbpv=1&pg=PA45&printsec=frontcover|title=Uttar Bharat ke Panchangon Ki Sameeksha (Ganitiy Paripekksh Mein)|last=Verma|first=Dr Rupendra Kumar|date=2025-04-22|publisher=Crown Publishing|isbn=978-93-6426-467-9|language=hi}}</ref> {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:हिंदू कथा]] [[श्रेणी:फलित ज्योतिष]] 1zwdwn5ecplmhnn2exdipjqfhtbjm7u 789666 789665 2026-03-27T06:11:25Z SM7 3953 [[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Myth-stub}} जोड़ल गइल। 789666 wikitext text/x-wiki '''भद्रा''' ([[भोजपुरी]] उच्चारण: '''भदरा''') [[संस्कृत भाषा]] के एगो शब्द हवे जेकर अरथ 'कल्याणकारी', 'शुभ करे वाला', भा 'शुभ' होला।<ref>{{Cite book |last=Monier-Williams |first=Monier |url=https://books.google.com/books?id=_3NWAAAAcAAJ&q=Bhadra |title=A Sanskrit-English Dictionary |date=1872 |publisher=Clarendon |pages=698 |language=en}}</ref> हालाँकि, तिथि-मिति आधारित शुभ-अशुभ बिचार में कुछ तिथिन के कुछ हिस्सा के वर्गीकरण में भद्रा वाला हिस्सा ('विष्टि' नाँव के करण) के अशुभ मानल जाला। एकरे अलावा हिंदू पुराण सभ के कथा में कई औरत पात्र लोगन के नाँव भद्रा बाटे; इनहन में धन के देवता आ यक्ष लोगन के राजा कुबेर के मेहरारू के नाँव सभसे प्रमुख बाटे।<ref name = "Mani">{{Cite book |last=Mani |first=Vettam |url=https://archive.org/details/puranicencyclopa00maniuoft/page/108/mode/1up?view=theater|title=Puranic encyclopaedia : a comprehensive dictionary with special reference to the epic and Puranic literature |date=1975 |publisher=Delhi : Motilal Banarsidass |others=Robarts - University of Toronto |isbn=978-0-8426-0822-0 |pages=108–109}}</ref><ref>{{cite book |last=Gopal |first=Madan |date=1990 |editor=K.S. Gautam |title=India through the ages |url=https://archive.org/details/indiathroughages00mada |publisher=Publication Division, Ministry of Information and Broadcasting, Government of India |page=[https://archive.org/details/indiathroughages00mada/page/75 75] |oclc=500185831}}</ref> हिंदू देवता आ विष्णु के अवतार मानल जाये वाला श्री[[कृष्ण]] के एगो पत्नी के नाँव भद्रा हवे। == मुहूर्त ज्योतिष == तिथि-मिति आधारित मुहूर्त गणना में भद्रा एगो करण के नाँव भी हवे। हिंदू पंचांग सभ में 'करण' पञ्चांग के पाँचवाँ अंग हवे; करण सभ के गणना तिथि के गणित से निकले ला। एही करण सभ में एक ठो 'विष्टि' नाँव के करण के भद्रा कहल जाला। एक चंद्र मास में भद्रा कुल आठ बेर आवे ली। एह भद्रा नाँव के करण में शुभ काम के मनाहीं हवे आ खराब काम में सफलता देवे वाला बतावल जाला।<ref>{{Cite book|url=https://www.google.co.in/books/edition/Uttar_Bharat_ke_Panchangon_Ki_Sameeksha/k_1YEQAAQBAJ?hl=en&gbpv=1&pg=PA45&printsec=frontcover|title=Uttar Bharat ke Panchangon Ki Sameeksha (Ganitiy Paripekksh Mein)|last=Verma|first=Dr Rupendra Kumar|date=2025-04-22|publisher=Crown Publishing|isbn=978-93-6426-467-9|language=hi}}</ref> {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:हिंदू कथा]] [[श्रेणी:फलित ज्योतिष]] {{hinduism-stub}} {{Myth-stub}} dhocqr4vatw22abkzk9vvovcoxwhvgl मदद:Pronunciation respelling key 12 61801 789628 789625 2026-03-26T13:56:13Z SM7 3953 Reverted edit by [[Special:Contributions/~2026-18774-01|~2026-18774-01]] ([[User talk:~2026-18774-01|talk]]) to last revision by [[User:SM7Bot|SM7Bot]] 602432 wikitext text/x-wiki {{Information page|H:RESPELL|H:PRK}} {{IPA notice}} The following pronunciation respelling key is used in some Wikipedia articles to [[Pronunciation respelling for English|respell the pronunciations of English words]]. It does not use special symbols or diacritics apart from the [[schwa]] (''ə''), which is used for the first sound of the word "about". The standard set of symbols used to show the pronunciation of English words in Wikipedia is the [[International Phonetic Alphabet|International Phonetic Alphabet]] (IPA). The IPA has significant advantages over the respelling system described here, as it can be used to accurately represent pronunciations from any language in the world, and (being an international standard) is often more familiar to non-native speakers of English. On the other hand, the IPA (being designed to represent sounds from any language in the world) is not as intuitive for those chiefly familiar with English orthography, for whom this respelling system is likely to be easier for English words and names. Articles often provide pronunciations in both systems (see documentation at the template {{tl|Respell}} for more examples and for instructions on using the template). {{Horizontal TOC|nonum=y}} ==Syllables and stress== [[Syllable]]s are separated by hyphens ("-") in the display. The [[stress (linguistics)|stress]] on a syllable is indicated by capital letters. For example, the word "pronunciation" ({{IPAc-en|p|r|ə|ˌ|n|ʌ|n|s|i|ˈ|eɪ|ʃ|ən}}) is respelled {{respell|prə|NUN|see|AY|shən|}}. In this example, the primary and secondary stress are not distinguished, as the difference is automatic. In words where primary stress precedes secondary stress, however, the secondary stress should not be differentiated from unstressed syllables, because to respell "motorcycle" ({{IPAc-en|ˈ|m|oʊ|t|ər|ˌ|s|aɪ|k|əl}}), for example, as {{respell|MOH|tər|SY|kəl|}} instead of {{respell|MOH|tər|sy|kəl|}} would incorrectly suggest the pronunciation {{IPAc-en|ˌ|m|oʊ|t|ər|ˈ|s|aɪ|k|əl}}. ==Key== Both the IPA and respelling for English on Wikipedia are designed to record all distinctive sounds found in major varieties of English. That is, we record differences found in some varieties but not in others, such as those between "father" and "farther", "wine" and "whine", and "cot" and "caught". This does not mean these differences are, or must be, always distinguished; if you speak a dialect that does not distinguish "father" and "farther", for example, simply ignore the difference between {{respell|FAH|dhər|}} and {{respell|FAR|dhər|}}. For a more thorough discussion of each sound, see [[Help:IPA/English]]. {| class="wikitable sortable" style="float: left; margin-right: 2em;" |+ Vowels ! Rspl. ! Example(s) ! [[Help:IPA/English|IPA]] |- | ''a''<ref name="checked">{{IPA|/æ, ɛ, ɪ, ɒ, ʌ, ʊ/}} (''a, e(h), i(h), o, u(h), uu'') are [[checked vowel]]s, meaning never occurring at the end of a word or before a vowel. When a checked vowel is followed by a consonant and a stressed vowel, which is rare nonetheless, it is acceptable in some cases to attribute the following consonant to the same syllable as the checked vowel, as in {{respell|bal|AY|}}, even though in IPA it is usually attributed to the following syllable, as in {{IPAc-en|b|æ|ˈ|l|eɪ}}. However, when the following consonant is a voiceless plosive ({{IPA|/p, t, k/}}) pronounced with [[Aspirated consonant|aspiration]] (a slight delay in the following vowel), it must be attributed to the same syllable as the following vowel, as in {{respell|ta|TOO|}}, because {{respell|tat|OO|}} may result in a different pronunciation than intended (compare "whatever" {{respell|whot|EV|ər|}}). Similarly, when a vowel is followed by {{IPA|/s/}}, one or more consonants, and a stressed vowel, the syllabification must be retained, as in {{respell|fruh|STRAY|shən|}}, because {{respell|frus|TRAY|shən|}} may result in a different pronunciation than intended.</ref> | b'''a'''t | style="text-align:center" | {{IPA|/æ/}} |- | ''ah'' | f'''a'''ther | style="text-align:center" | {{IPA|/ɑː/}} |- | ''air'' | b'''ear''', M'''ar'''y | style="text-align:center" | {{IPA|/ɛər/}} |- | ''ar'' | f'''ar'''ther | style="text-align:center" | {{IPA|/ɑːr/}} |- | ''arr'' | m'''arr'''y | style="text-align:center" | {{IPA|/ær/}} |- | ''aw'' | b'''ough'''t | style="text-align:center" | {{IPA|/ɔː/}} |- | ''ay'' | b'''ai'''t | style="text-align:center" | {{IPA|/eɪ/}} |- | ''e''<ref name="checked"/> | b'''e'''t | rowspan="2" style="text-align:center" | {{IPA|/ɛ/}} |- | ''eh''<ref>{{IPA|/ɛ/}} in syllable-final positions may be respelled ''eh'' instead of ''e'' when otherwise it may be misinterpreted as another sound such as {{IPA|/i(ː)/}} or {{IPA|/eɪ/}}.</ref> | pr'''e'''stige |- | rowspan="2" | ''ee'' | b'''ea'''t | style="text-align:center" | {{IPA|/iː/}} |- | happ'''y''', ser'''i'''ous | style="text-align:center" | {{IPA|/i/}} |- | ''eer'' | b'''eer''', n'''ear'''er | style="text-align:center" | {{IPA|/ɪər/}} |- | ''err'' | m'''err'''y | style="text-align:center" | {{IPA|/ɛr/}} |- | ''ew''<ref name="ew">''ew'' and ''ewr'' are for when {{IPA|/juː/}} or {{IPA|/jʊər/}} takes place right after a consonant within the same syllable. When {{IPA|/juː/}} or {{IPA|/jʊər/}} begins a syllable (e.g. "youth", "Europe"), use ''yoo(r)''.</ref> | c'''u'''te, b'''eau'''ty, d'''ew''' | style="text-align:center" | {{IPA|/juː/}} |- | ''ewr''<ref name="ew"/> | c'''ure''', l'''ure''' | style="text-align:center" | {{IPA|/jʊər/}} |- | ''eye''<ref name="eye">{{IPA|/aɪ/}} is respelled ''eye'' when it begins a syllable and otherwise ''y''. When ''y'' is followed by a consonant within the same syllable, place an ''e'' after the consonant as necessary: "price" {{respell|PRYSE|}}, "tight" {{respell|TYTE|}}.</ref> | '''i'''tem | style="text-align:center" | {{IPA|/aɪ/}} |- | ''i''<ref name="checked"/> | b'''i'''t | rowspan="2" style="text-align:center" | {{IPA|/ɪ/}} |- | ''ih''<ref>{{IPA|/ɪ/}} in syllable-final positions may be respelled ''ih'' instead of ''i'' when otherwise it may be misinterpreted as another sound such as {{IPA|/aɪ/}}.</ref> | h'''i'''storic |- | ''ire'' | h'''ire''' | style="text-align:center" | {{IPA|/aɪər/}} |- | ''irr'' | m'''irr'''or | style="text-align:center" | {{IPA|/ɪr/}} |- | ''o''<ref name="checked"/> | b'''o'''t | style="text-align:center" | {{IPA|/ɒ/}} |- | ''oh'' | b'''oa'''t | style="text-align:center" | {{IPA|/oʊ/}} |- | ''oir'' | c'''oir''' | style="text-align:center" | {{IPA|/ɔɪər/}} |- | rowspan="2" | ''oo'' | b'''oo'''t, y'''ou''' | style="text-align:center" | {{IPA|/uː/}} |- | infl'''u'''ence, fr'''u'''ition | style="text-align:center" | {{IPA|/u/}} |- | ''oor'' | p'''oor''', t'''our'''ist | style="text-align:center" | {{IPA|/ʊər/}} |- | ''or'' | h'''or'''se, h'''oar'''se, p'''our''', '''or'''al | style="text-align:center" | {{IPA|/ɔːr/}} |- | ''orr'' | m'''or'''al | style="text-align:center" | {{IPA|/ɒr/}} |- | ''ow''<ref>Respelling {{IPA|/aʊ/}} could prove problematic as there are a variety of monosyllabic words spelled with "ow" and pronounced with {{IPA|/oʊ/}}: ''blow'', ''blown'', ''bow'', ''bowl'', ''flow'', ''flown'', ''glow'', ''grow'', ''grown'', ''growth'', ''growths'', ''low'', ''mow'', ''mown'', ''own'', ''row'', ''show'', ''slow'', ''snow'', ''sow'', ''sown'', ''stow'', ''strow'', ''throw'', ''tow'', and ''trow''. There is no universal solution to this problem and so respelling a word including {{IPA|/aʊ/}} may be best avoided altogether.</ref> | b'''ou'''t, v'''ow''' | style="text-align:center" | {{IPA|/aʊ/}} |- | ''owr'' | fl'''our''' | style="text-align:center" | {{IPA|/aʊər/}} |- | ''oy'' | ch'''oi'''ce, b'''oy''' | style="text-align:center" | {{IPA|/ɔɪ/}} |- | ''u''<ref name="checked"/> | b'''u'''t | rowspan="2" style="text-align:center" | {{IPA|/ʌ/}} |- | ''uh''<ref>{{IPA|/ʌ/}} in syllable-final positions is respelled ''uh'' instead of ''u'' to better distinguish it from {{IPA|/u(ː), ʊ/}}.</ref> | fr'''u'''stration |- | ''ur'' | b'''ir'''d, f'''urr'''y | style="text-align:center" | {{IPA|/ɜːr/}} |- | ''urr'' | h'''urr'''y | style="text-align:center" | {{IPA|/ʌr/}} |- | ''uu''<ref name="checked"/> | b'''oo'''k | style="text-align:center" | {{IPA|/ʊ/}} |- | ''uurr'' | c'''our'''ier | style="text-align:center" | {{IPA|/ʊr/}} |- | ''y''<ref name="eye"/> | b'''i'''te, b'''i'''de | style="text-align:center" | {{IPA|/aɪ/}} |- | ''ə'' | '''a'''bout, comm'''a''' | style="text-align:center" | {{IPA|/ə/}} |- | ''ər'' | lett'''er''' | style="text-align:center" | {{IPA|/ər/}} |} {| class="wikitable sortable" style="float: left;" |+ Consonants ! Rspl. ! Example(s) ! [[Help:IPA/English|IPA]] |- | ''b'' | '''b'''uy | style="text-align:center" | {{IPA|/b/}} |- | ''ch''<ref name="tch">{{IPA|/tʃ/}} in syllable-final positions is respelled ''tch'' instead of ''ch'' to better distinguish it from {{IPA|/k, x/}}.</ref> | '''ch'''urch, na'''t'''ure | style="text-align:center" | {{IPA|/tʃ/}} |- | ''d'' | '''d'''ye, la'''dd'''er | style="text-align:center" | {{IPA|/d/}} |- | ''dh'' | '''th'''y, '''th'''is | style="text-align:center" | {{IPA|/ð/}} |- | ''f'' | '''f'''ight | style="text-align:center" | {{IPA|/f/}} |- | ''g'' | '''g'''o | rowspan="2" style="text-align:center" | {{IPA|/ɡ/}} |- | ''gh''<ref>{{IPA|/ɡ/}} may be respelled ''gh'' instead of ''g'' when otherwise it may be misinterpreted as {{IPA|/dʒ/}}.</ref> | '''g'''uess, '''g'''uitar |- | ''h'' | '''h'''igh | style="text-align:center" | {{IPA|/h/}} |- | ''j'' | '''j'''ive | style="text-align:center" | {{IPA|/dʒ/}} |- | ''k'' | '''k'''ite, s'''k'''y, lo'''ck''' | style="text-align:center" | {{IPA|/k/}} |- | ''kh'' | lo'''ch''', '''Ch'''anukah | style="text-align:center" | {{IPA|/x/}} |- | ''l'' | '''l'''ie, s'''l'''y | style="text-align:center" | {{IPA|/l/}} |- | ''m'' | '''m'''y | style="text-align:center" | {{IPA|/m/}} |- | ''n'' | '''n'''igh | style="text-align:center" | {{IPA|/n/}} |- | ''ng'' | ri'''ng''', si'''ng'''er | style="text-align:center" | {{IPA|/ŋ/}} |- | ''nk''<ref>{{IPA|/ŋk/}} is respelled ''nk'' rather than ''ngk'', since the assimilation is mandatory, except beyond a syllable boundary: "tinker" {{respell|TING|kər|}}.</ref> | si'''nk''' | style="text-align:center" | {{IPA|/ŋk/}} |- | ''p'' | '''p'''ie, s'''p'''y | style="text-align:center" | {{IPA|/p/}} |- | ''r'' | '''r'''ye, t'''r'''y | style="text-align:center" | {{IPA|/r/}} |- | ''s'' | '''s'''igh | rowspan="2" style="text-align:center" | {{IPA|/s/}} |- | ''ss''<ref>{{IPA|/s/}} may be respelled ''ss'' instead of ''s'' when otherwise it may be misinterpreted as {{IPA|/z/}}: "ice" {{respell|EYESS|}}, "tense" {{respell|TENSS|}} (compare ''eyes'', ''tens'').</ref> | i'''c'''e, ten'''s'''e |- | ''sh'' | '''sh'''y | style="text-align:center" | {{IPA|/ʃ/}} |- | ''t'' | '''t'''ie, s'''t'''y, la'''tt'''er | style="text-align:center" | {{IPA|/t/}} |- | ''tch''<ref name="tch"/> | chur'''ch''', na'''t'''ural | style="text-align:center" | {{IPA|/tʃ/}} |- | ''th'' | '''th'''igh | style="text-align:center" | {{IPA|/θ/}} |- | ''v'' | '''v'''ie | style="text-align:center" | {{IPA|/v/}} |- | ''w'' | '''w'''ye | style="text-align:center" | {{IPA|/w/}} |- | ''wh'' | '''wh'''y | style="text-align:center" | {{IPA|/hw/}} |- | ''y'' | '''y'''ou | style="text-align:center" | {{IPA|/j/}} |- | ''z'' | '''z'''oo | style="text-align:center" | {{IPA|/z/}} |- | ''zh'' | plea'''s'''ure | style="text-align:center" | {{IPA|/ʒ/}} |} {{clear}} ==Optional sounds== When a certain sound is pronounced by some speakers but not by others, the sound is put inside parentheses (round brackets). For example, "Mauritius" could be respelled {{respell|mə|RISH|(ee-)əs|}}, indicating it can be pronounced either {{respell|mə|RISH|əs|}} or {{respell|mə|RISH|ee|əs|}}. ==When not to use== Sometimes another means of indicating a pronunciation is more desirable than this respelling system, such as when a name is intended to be a homonym of an existing English word or phrase, or in case of an [[initialism]] or a name composed of numbers or symbols. When citing a homonym, it should not be enclosed in the {{tl|respell}} template. In such cases, an IPA notation is usually nevertheless needed, but not necessarily so; see {{section link|Wikipedia:Manual of Style/Pronunciation|Other transcription systems}} for further discussion. Respelling should also be avoided when a respelled syllable would be the same as an existing word that is pronounced differently. "Maui" {{IPAc-en|ˈ|m|aʊ|i|}} respelled as {{respell|MOW|ee|}}, "metonymy" {{IPAc-en|m|ɛ|ˈ|t|ɒ|n|ɪ|m|i}} as {{respell|meh|TON|im|ee|}}, and "cobalt" {{IPAc-en|ˈ|k|oʊ|b|ɒ|l|t}} as {{respell|KOH|bolt|}} are susceptible to being misinterpreted as {{IPAc-en|ˈ|m|oʊ|i|}}, {{IPAc-en|m|ɛ|ˈ|t|ʌ|n|ɪ|m|i}}, and {{IPAc-en|ˈ|k|oʊ|b|oʊ|l|t}}, because of the words "mow", "ton", and "bolt", so only IPA should be provided for such words, if any. ==Notes== {{reflist|30em}} == इहो देखल जाय== *{{tl|Respell}}: the template and instructions for adding pronunciation respelling *[[Wikipedia:Manual of Style/Pronunciation]] *[[Pronunciation respelling for English]] *[[Help:IPA/English]] *[[Help:IPA/Conventions for English]] {{IPA keys}} [[Category:विकिपीडिया उच्चारण]] mhq5xrwgm6p99w845qp6bql9mzkgev8 ॐ नमः शिवाय 0 62144 789654 783980 2026-03-27T01:27:51Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 789654 wikitext text/x-wiki {{Italic title}} [[चित्र:Om-Namah-Shivaaya.jpg|अंगूठाकार|[[देवनागरी|देवनागरी लिपि]] में "ॐ नमः शिवाय" मंत्र]] [[चित्र:Om Namah Shivaya audio.wav|अंगूठाकार|ॐ नमः शिवाय श्रव्य]] '''''ॐ नमः शिवाय''''' एगो हिंदू मंतर बा। [[हिंदू धर्म]] के चलनसार धार्मिक रीति रिवाज में ई काफी महत्व के मंतर हवे आ [[शैव मत]] में सभसे प्रमुख मंत्र में से एक हवे। एकरा के '''पंचाक्षर मंत्र''' भा '''शिव पंचाक्षर''' भी कहल जाला। एक शाब्दिक अरथ होला "[[शिव|भगवान शिव]] के नमस्कार बा"। ई मंत्र अपना पंचाक्षर रूप "न मः शि वा य" में [[कृष्ण यजुर्वेद]] के [[श्री रुद्रम्]] के हिस्सा के रूप में<ref>{{Cite book |url=https://www.himalayanacademy.com/media/books/path-to-siva/web/ch16.html |title=What Is the Namaḥ Śivāya Mantra? from the "Path to Siva" Book |last=Satguru Bodhinatha |first=Veylanswami |publisher=Himalayan Academy |year=2017 |isbn=9781934145722 |location=USA |pages=chapter 16}}</ref> आ [[शुक्ल यजुर्वेद]] के रुद्राष्टाध्यायी में आइल बा। == अउरी ग्रंथन में == [[चित्र:Om Namah Shivaya in Sri Rudram Hymn.png|thumb|upright=1.25| कृष्ण यजुर्वेद के श्री रुद्रम में नमः शिवाय]] [[चित्र:Om_Namah_Shivaya_in_Panchakshara_form.png|पाठ=Panchakshara mantra|अंगूठाकार|336x336px|पञ्चाक्षर के रूप में 'नमः शिवाय' मंत्र]] "ॐ नमः शिवाय" मंतर में आवे वाला पाँच अक्षर — 'न', 'म', 'शि', 'वा', 'य' — के उल्लेख श्री रुद्रं चमकं में मिलेला, जे [[कृष्ण यजुर्वेद]] के हिस्सा ह। ई मंतर ओह समय के ह, जब "शिव" शब्द अबहीं तक नाम ना बनल रहे, बलुक [[रुद्र]] देवता के संबोधन के रूप में इस्तेमाल होखत रहे। ओह संदर्भ में "शिव" के मतलब होला — मंगलकारी, शुभ, स्नेही, यानी रुद्र के शांत रूप के आदर से कहल जाला। एह मंतर के उल्लेख [[रुद्राष्टाध्यायी]] में भी बा, जे शुक्ल यजुर्वेद के हिस्सा ह। पूरा [[पंचाक्षर स्तोत्र]] (पाँच अक्षर वाला स्तुति) इहे मंतर के समर्पित बा। तमिल भाषा में लिखल [[तिरुमंतिरम्]] नाम के ग्रंथ में ई मंतर के मतलब आ महत्व के बारे में विस्तार से बतावल गइल बा। [[शिव पुराण]] के पहिल खंड (अध्याय 1.2.10 – शब्द-ब्रह्म तनु), विद्येश्वर संहिता, आ वायवीय संहिता के अध्याय 13 में ई मंतर "ॐ नमः शिवाय" के रूप में आवेला। शिव पुराण में एह मंतर के कई जगह "पंचाक्षर मंतर" (5 अक्षर वाला मंतर) आ "षडाक्षर मंतर" (6 अक्षर वाला, जब '[[ॐ]]' जोड़ल जाला) कह के भी उल्लेख भइल बा। तमिल शिवभक्तन के प्रसिद्ध भजन "तिरुवाचकम्" के शुरुआत भी एह पाँच अक्षर — 'न', 'म', 'शि', 'वा', 'य' — से होखे ला। {{Clear}} == इहो देखल जाय == * [[शिव तांडव स्तोत्र]] * [[शिव महिम्न स्तोत्र]] * [[रुद्राष्टक]] ==संदर्भ== {{Reflist}} [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] [[श्रेणी:शैव मत]] [[श्रेणी:संस्कृत शब्द, वाक्य आ सूक्ति]] {{hinduism-stub}} f94o1j07gfg34xnynfeu9z9qyzsm2ak 789655 789654 2026-03-27T01:29:44Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 789655 wikitext text/x-wiki {{Italic title}} [[चित्र:Om-Namah-Shivaaya.jpg|thumb|[[देवनागरी|देवनागरी लिपि]] में "ॐ नमः शिवाय" मंत्र]] [[चित्र:Om Namah Shivaya audio.wav|thumb|ॐ नमः शिवाय श्रव्य]] '''''ॐ नमः शिवाय''''' एगो हिंदू मंतर बा। [[हिंदू धर्म]] के चलनसार धार्मिक रीति रिवाज में ई काफी महत्व के मंतर हवे आ [[शैव मत]] में सभसे प्रमुख मंत्र में से एक हवे। एकरा के '''पंचाक्षर मंत्र''' भा '''शिव पंचाक्षर''' भी कहल जाला। एक शाब्दिक अरथ होला "[[शिव|भगवान शिव]] के नमस्कार बा"। ई मंत्र अपना पंचाक्षर रूप "न मः शि वा य" में [[कृष्ण यजुर्वेद]] के [[श्री रुद्रम्]] के हिस्सा के रूप में<ref>{{Cite book |url=https://www.himalayanacademy.com/media/books/path-to-siva/web/ch16.html |title=What Is the Namaḥ Śivāya Mantra? from the "Path to Siva" Book |last=Satguru Bodhinatha |first=Veylanswami |publisher=Himalayan Academy |year=2017 |isbn=9781934145722 |location=USA |pages=chapter 16}}</ref> आ [[शुक्ल यजुर्वेद]] के रुद्राष्टाध्यायी में आइल बा। == अउरी ग्रंथन में == [[चित्र:Om Namah Shivaya in Sri Rudram Hymn.png|thumb|upright=1.25| कृष्ण यजुर्वेद के श्री रुद्रम में नमः शिवाय]] [[चित्र:Om_Namah_Shivaya_in_Panchakshara_form.png|पाठ=Panchakshara mantra|thumb|336x336px|पञ्चाक्षर के रूप में 'नमः शिवाय' मंत्र]] "ॐ नमः शिवाय" मंतर में आवे वाला पाँच अक्षर — 'न', 'म', 'शि', 'वा', 'य' — के उल्लेख श्री रुद्रं चमकं में मिलेला, जे [[कृष्ण यजुर्वेद]] के हिस्सा ह। ई मंतर ओह समय के ह, जब "शिव" शब्द अबहीं तक नाम ना बनल रहे, बलुक [[रुद्र]] देवता के संबोधन के रूप में इस्तेमाल होखत रहे। ओह संदर्भ में "शिव" के मतलब होला — मंगलकारी, शुभ, स्नेही, यानी रुद्र के शांत रूप के आदर से कहल जाला। एह मंतर के उल्लेख [[रुद्राष्टाध्यायी]] में भी बा, जे शुक्ल यजुर्वेद के हिस्सा ह। पूरा [[पंचाक्षर स्तोत्र]] (पाँच अक्षर वाला स्तुति) इहे मंतर के समर्पित बा। तमिल भाषा में लिखल [[तिरुमंतिरम्]] नाम के ग्रंथ में ई मंतर के मतलब आ महत्व के बारे में विस्तार से बतावल गइल बा। [[शिव पुराण]] के पहिल खंड (अध्याय 1.2.10 – शब्द-ब्रह्म तनु), विद्येश्वर संहिता, आ वायवीय संहिता के अध्याय 13 में ई मंतर "ॐ नमः शिवाय" के रूप में आवेला। शिव पुराण में एह मंतर के कई जगह "पंचाक्षर मंतर" (5 अक्षर वाला मंतर) आ "षडाक्षर मंतर" (6 अक्षर वाला, जब '[[ॐ]]' जोड़ल जाला) कह के भी उल्लेख भइल बा। तमिल शिवभक्तन के प्रसिद्ध भजन "तिरुवाचकम्" के शुरुआत भी एह पाँच अक्षर — 'न', 'म', 'शि', 'वा', 'य' — से होखे ला। {{Clear}} == इहो देखल जाय == * [[शिव तांडव स्तोत्र]] * [[शिव महिम्न स्तोत्र]] * [[रुद्राष्टक]] ==संदर्भ== {{Reflist}} [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] [[श्रेणी:शैव मत]] [[श्रेणी:संस्कृत शब्द, वाक्य आ सूक्ति]] {{hinduism-stub}} a56bb08jb6hduhqdoiyzk69ygnji28g 789656 789655 2026-03-27T01:37:41Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल 789656 wikitext text/x-wiki {{Italic title}} [[चित्र:Om-Namah-Shivaaya.jpg|thumb|[[देवनागरी|देवनागरी लिपि]] में "ॐ नमः शिवाय" मंत्र]] [[चित्र:Om Namah Shivaya audio.wav|thumb|ॐ नमः शिवाय श्रव्य]] '''''ॐ नमः शिवाय''''' एगो हिंदू मंतर बा। [[हिंदू धर्म]] के चलनसार धार्मिक रीति रिवाज में ई काफी महत्व के मंतर हवे आ [[शैव मत]] में सभसे प्रमुख मंत्र में से एक हवे। एकरा के '''पंचाक्षर मंत्र''' भा '''शिव पंचाक्षर''' भी कहल जाला। एक शाब्दिक अरथ होला "[[शिव|भगवान शिव]] के नमस्कार बा"। ई मंत्र अपना पंचाक्षर रूप "न मः शि वा य" में [[कृष्ण यजुर्वेद]] के [[श्री रुद्रम्]] के हिस्सा के रूप में<ref>{{Cite book |url=https://www.himalayanacademy.com/media/books/path-to-siva/web/ch16.html |title=What Is the Namaḥ Śivāya Mantra? from the "Path to Siva" Book |last=Satguru Bodhinatha |first=Veylanswami |publisher=Himalayan Academy |year=2017 |isbn=9781934145722 |location=USA |pages=chapter 16}}</ref> आ [[शुक्ल यजुर्वेद]] के रुद्राष्टाध्यायी में आइल बा। == अउरी ग्रंथन में == [[चित्र:Om Namah Shivaya in Sri Rudram Hymn.png|thumb|upright=1.25| कृष्ण यजुर्वेद के श्री रुद्रम में नमः शिवाय]] [[चित्र:Om_Namah_Shivaya_in_Panchakshara_form.png|पाठ=Panchakshara mantra|thumb|336x336px|पञ्चाक्षर के रूप में 'नमः शिवाय' मंत्र]] "ॐ नमः शिवाय" मंतर में आवे वाला पाँच अक्षर — 'न', 'म', 'शि', 'वा', 'य' — के उल्लेख श्री रुद्रं चमकं में मिलेला, जे [[कृष्ण यजुर्वेद]] के हिस्सा ह। ई मंतर ओह समय के ह, जब "शिव" शब्द अबहीं तक नाम ना बनल रहे, बलुक [[रुद्र]] देवता के संबोधन के रूप में इस्तेमाल होखत रहे। ओह संदर्भ में "शिव" के मतलब होला — मंगलकारी, शुभ, स्नेही, यानी रुद्र के शांत रूप के आदर से कहल जाला। एह मंतर के उल्लेख [[रुद्राष्टाध्यायी]] में भी बा, जे शुक्ल यजुर्वेद के हिस्सा ह। पूरा [[पंचाक्षर स्तोत्र]] (पाँच अक्षर वाला स्तुति) इहे मंतर के समर्पित बा। तमिल भाषा में लिखल [[तिरुमंतिरम्]] नाम के ग्रंथ में ई मंतर के मतलब आ महत्व के बारे में विस्तार से बतावल गइल बा। [[शिव पुराण]] के पहिल खंड (अध्याय 1.2.10 – शब्द-ब्रह्म तनु), विद्येश्वर संहिता, आ वायवीय संहिता के अध्याय 13 में ई मंतर "ॐ नमः शिवाय" के रूप में आवेला। शिव पुराण में एह मंतर के कई जगह "पंचाक्षर मंतर" (5 अक्षर वाला मंतर) आ "षडाक्षर मंतर" (6 अक्षर वाला, जब '[[ॐ]]' जोड़ल जाला) कह के भी उल्लेख भइल बा। तमिल शिवभक्तन के प्रसिद्ध भजन "तिरुवाचकम्" के शुरुआत भी एह पाँच अक्षर — 'न', 'म', 'शि', 'वा', 'य' — से होखे ला। == अलग-अलग भाषा आ लिखाई में == {| class="wikitable sortable mw-collapsible" style="margin-bottom: 10px;" |+अलग-अलग भाषा आ लिखाई सभ में ॐ नमः शिवाय !भाषा |- |[[संस्कृत भाषा|संस्कृत]]-हिंदी-भोजपुरी<br>(देवनागरी लिखाई) |ॐ नम: शिवाय |- |[[कन्नड़ भाषा|कन्नड़]] |ಓಂ ನಮಃ ಶಿವಾಯ |- |[[मलयालम भाषा|मलयालम]] |ഓം നമഃ ശിവായ |- |[[तमिल भाषा|तमिल]] |ஓம் நம சிவாய |- |[[तेलुगू भाषा|तेलुगु]] |ఓం నమః శివాయ |- |[[बंगाली भाषा|बांग्ला]] |ওঁ নমঃ শিবায় |- |[[गुजराती भाषा|गुजराती]] |ૐ નમઃ શિવાય |- |[[पंजाबी भाषा|पंजाबी]] |ਓਮ ਨਮਃ ਸ਼ਿਵਾਯ <ref>{{Cite web|url=https://sites.google.com/site/knowmyshivcom/singnificance-of-panchakshari|title=Translation|last=|first=|date=|website=|archive-url=https://web.archive.org/web/20201020083515/https://sites.google.com/site/knowmyshivcom/singnificance-of-panchakshari|archive-date=20 अक्तूबर 2020|dead-url=|access-date=|url-status=dead}}</ref> |- |[[ओड़िया भाषा|ओड़िया]] |ଓଁ ନମଃ ଶିଵାୟ<ref>{{Cite web|url=http://www.moodiabahi.com/2017/06/shri-shiva-panchakshara-stotra-in-odia-download-pdf.html?m=1|title=odia translation|last=|first=|date=|website=|archive-url=https://web.archive.org/web/20180329184754/http://www.moodiabahi.com/2017/06/shri-shiva-panchakshara-stotra-in-odia-download-pdf.html?m=1|archive-date=29 मार्च 2018|dead-url=|access-date=|url-status=dead}}</ref> |- |[[रूसी भाषा|रूसी]] |Ом Намах Шивайа |} {{Clear}} == इहो देखल जाय == * [[शिव तांडव स्तोत्र]] * [[शिव महिम्न स्तोत्र]] * [[रुद्राष्टक]] ==संदर्भ== {{Reflist}} [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] [[श्रेणी:शैव मत]] [[श्रेणी:संस्कृत शब्द, वाक्य आ सूक्ति]] {{hinduism-stub}} hid6r5fb6rk7h2t6z34voodb01iihjg 789657 789656 2026-03-27T01:41:42Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल 789657 wikitext text/x-wiki {{Italic title}} [[चित्र:Om-Namah-Shivaaya.jpg|thumb|[[देवनागरी|देवनागरी लिपि]] में "ॐ नमः शिवाय" मंत्र]] [[चित्र:Om Namah Shivaya audio.wav|thumb|ॐ नमः शिवाय श्रव्य]] '''''ॐ नमः शिवाय''''' एगो हिंदू मंतर बा। [[हिंदू धर्म]] के चलनसार धार्मिक रीति रिवाज में ई काफी महत्व के मंतर हवे आ [[शैव मत]] में सभसे प्रमुख मंत्र में से एक हवे। एकरा के '''पंचाक्षर मंत्र''' भा '''शिव पंचाक्षर''' भी कहल जाला। एक शाब्दिक अरथ होला "[[शिव|भगवान शिव]] के नमस्कार बा"। ई मंत्र अपना पंचाक्षर रूप "न मः शि वा य" में [[कृष्ण यजुर्वेद]] के [[श्री रुद्रम्]] के हिस्सा के रूप में<ref>{{Cite book |url=https://www.himalayanacademy.com/media/books/path-to-siva/web/ch16.html |title=What Is the Namaḥ Śivāya Mantra? from the "Path to Siva" Book |last=Satguru Bodhinatha |first=Veylanswami |publisher=Himalayan Academy |year=2017 |isbn=9781934145722 |location=USA |pages=chapter 16}}</ref> आ [[शुक्ल यजुर्वेद]] के रुद्राष्टाध्यायी में आइल बा। == अउरी ग्रंथन में == [[चित्र:Om Namah Shivaya in Sri Rudram Hymn.png|thumb|upright=1.25| कृष्ण यजुर्वेद के श्री रुद्रम में नमः शिवाय]] [[चित्र:Om_Namah_Shivaya_in_Panchakshara_form.png|पाठ=Panchakshara mantra|thumb|336x336px|पञ्चाक्षर के रूप में 'नमः शिवाय' मंत्र]] "ॐ नमः शिवाय" मंतर में आवे वाला पाँच अक्षर — 'न', 'म', 'शि', 'वा', 'य' — के उल्लेख श्री रुद्रं चमकं में मिलेला, जे [[कृष्ण यजुर्वेद]] के हिस्सा ह। ई मंतर ओह समय के ह, जब "शिव" शब्द अबहीं तक नाम ना बनल रहे, बलुक [[रुद्र]] देवता के संबोधन के रूप में इस्तेमाल होखत रहे। ओह संदर्भ में "शिव" के मतलब होला — मंगलकारी, शुभ, स्नेही, यानी रुद्र के शांत रूप के आदर से कहल जाला। एह मंतर के उल्लेख [[रुद्राष्टाध्यायी]] में भी बा, जे शुक्ल यजुर्वेद के हिस्सा ह। पूरा [[पंचाक्षर स्तोत्र]] (पाँच अक्षर वाला स्तुति) इहे मंतर के समर्पित बा। तमिल भाषा में लिखल [[तिरुमंतिरम्]] नाम के ग्रंथ में ई मंतर के मतलब आ महत्व के बारे में विस्तार से बतावल गइल बा। [[शिव पुराण]] के पहिल खंड (अध्याय 1.2.10 – शब्द-ब्रह्म तनु), विद्येश्वर संहिता, आ वायवीय संहिता के अध्याय 13 में ई मंतर "ॐ नमः शिवाय" के रूप में आवेला। शिव पुराण में एह मंतर के कई जगह "पंचाक्षर मंतर" (5 अक्षर वाला मंतर) आ "षडाक्षर मंतर" (6 अक्षर वाला, जब '[[ॐ]]' जोड़ल जाला) कह के भी उल्लेख भइल बा। तमिल शिवभक्तन के प्रसिद्ध भजन "तिरुवाचकम्" के शुरुआत भी एह पाँच अक्षर — 'न', 'म', 'शि', 'वा', 'य' — से होखे ला। == अलग-अलग भाषा आ लिखाई में == {| class="wikitable sortable mw-collapsible" style="margin-bottom: 10px;" |+अलग-अलग भाषा आ लिखाई सभ में ॐ नमः शिवाय !भाषा |- |[[संस्कृत भाषा|संस्कृत]]-हिंदी-भोजपुरी<br>(देवनागरी लिखाई) |ॐ नम: शिवाय |- |[[कन्नड़ भाषा|कन्नड़]] |ಓಂ ನಮಃ ಶಿವಾಯ |- |[[मलयालम भाषा|मलयालम]] |ഓം നമഃ ശിവായ |- |[[तमिल भाषा|तमिल]] |ஓம் நம சிவாய |- |[[तेलुगू भाषा|तेलुगु]] |ఓం నమః శివాయ |- |[[बंगाली भाषा|बांग्ला]] |ওঁ নমঃ শিবায় |- |[[गुजराती भाषा|गुजराती]] |ૐ નમઃ શિવાય |- |[[पंजाबी भाषा|पंजाबी]] |ਓਮ ਨਮਃ ਸ਼ਿਵਾਯ <ref>{{Cite web|url=https://sites.google.com/site/knowmyshivcom/singnificance-of-panchakshari|title=Translation|last=|first=|date=|website=|archive-url=https://web.archive.org/web/20201020083515/https://sites.google.com/site/knowmyshivcom/singnificance-of-panchakshari|archive-date=20 अक्तूबर 2020|dead-url=|access-date=|url-status=dead}}</ref> |- |[[ओड़िया भाषा|ओड़िया]] |ଓଁ ନମଃ ଶିଵାୟ<ref>{{Cite web|url=http://www.moodiabahi.com/2017/06/shri-shiva-panchakshara-stotra-in-odia-download-pdf.html?m=1|title=odia translation|last=|first=|date=|website=|archive-url=https://web.archive.org/web/20180329184754/http://www.moodiabahi.com/2017/06/shri-shiva-panchakshara-stotra-in-odia-download-pdf.html?m=1|archive-date=29 मार्च 2018|dead-url=|access-date=|url-status=dead}}</ref> |- |[[रूसी भाषा|रूसी]] |Ом Намах Шивайа |} == मंत्र के ब्याख्या == [[सिद्ध शैव मत]] आ [[शैव सिद्धांत]] परंपरा में “नमः शिवाय” के भगवान शिव के पंच बोध तत्व मानल जाला, जवन पाँच तत्व के सार्वभौमिक एकता के बतावेला: *Na (न) ध्वनि पृथ्वी के दर्शावेला *Ma (म) ध्वनि जल के दर्शावेला *Śi (शि) ध्वनि अग्नि के दर्शावेला *Vā (वा) ध्वनि प्राण वायु के दर्शावेला *Ya (य) ध्वनि आकाश या ether के दर्शावेला एह मंत्र के समग्र मतलब हवे कि “सार्वभौमिक चेतना एके बा।” ===पंचाक्षर मंत्र=== ई पाँच अक्षर वाला रूप (पंच अक्षर), जवन “ॐ” के हटाके बनल बा। शैव सिद्धांत में ई पाँच अक्षर के मतलब अउरी तरह से भी समझावल जाला: *Na (न) भगवान के छिपावे वाली कृपा (concealing grace) *Ma (म) संसार *Śi (शि) शिव के प्रतीक *Vā (वा) भगवान के प्रकट करे वाली कृपा (revealing grace) *Ya (य) आत्मा (Ātman) ''तिरुमंतिरम्'' (शैव सिद्धांत के एगो ग्रंथ) में कहल गइल बा: “उनकर चरण ‘न’ अक्षर हवे। नाभि ‘म’ हवे। कंधा ‘शि’ हवे। मुँह ‘वा’ हवे। आ माथा के ऊपर चमकत केंद्र ‘य’ हवे। एही तरह शिव के पाँच अक्षर वाला रूप बनत बा।” {{Clear}} == इहो देखल जाय == * [[शिव तांडव स्तोत्र]] * [[शिव महिम्न स्तोत्र]] * [[रुद्राष्टक]] * [[हर-हर महादेव]] * [[ॐ नमो नारायणाय]] ==संदर्भ== {{Reflist}} [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] [[श्रेणी:शैव मत]] [[श्रेणी:संस्कृत शब्द, वाक्य आ सूक्ति]] {{hinduism-stub}} p9fyxv6fdwpad6p3rhi8thji6l8b0tq मुहम्मद 0 62387 789659 780145 2026-03-27T02:30:58Z SM7 3953 +विकिकड़ी जोड़ल गइल 789659 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | honorific_prefix = पैगंबर | name = {{large|मुहम्मद}}<br />{{lang|ar|{{nobold|مُحَمَّد}}}} | honorific_suffix = | image= Dark vignette Al-Masjid AL-Nabawi Door800x600x300.jpg | caption = "ईश्वर के दूत मुहम्मद"<br />मदीना के महजिद के गेट पर लिखल बा | birth_name = मुहम्मद इब्न अब्दुल्लाह <br> ({{lang-ar|مُحَمَّد بِن عَبد الله}}) | birth_date = c.&nbsp;570 | birth_place = {{longitem|[[मक्का]], [[हेजाज]], [[अरब प्रायदीप|अरब]]<br />(आज के [[सऊदी अरब]])}} | death_date = 8 जून 632 (उमिर c. 62) | death_place = {{longitem|[[मदीना]], हेजाज़, अरब<br />(आज के सऊदी अरब)}} | body_discovered = | resting_place = {{longitem|style=white-space; |[[हरियर गुंबज]], [[अल-मस्जिद अन-नवाबी]], मदीना<br />(आज के सऊदी अरब)}} | resting_place_coordinates = {{coord|24|28|03.22|N|039|36|41.18|E|type:landmark_scale:5000_region:SA|display=title|name=हरियर गुंबद}} | monuments = | other_names = {{unbulleted list|style=line-height:1.3em; |''अबू-अल-क़ासिम'' |''रसूल अल्लाह'' (ईश्वर के दूत)}} | years_active = {{longitem | style = white-space:nowrap; |583–609&nbsp;CE ब्यापारी के रूप में<br />609–632&nbsp;CE धार्मिक नेता के रूप में}} | signature = [[File:Muhammad Seal.svg|40px]] <br>मुहम्मद के मोहर }} '''मुहम्मद'''<ref group="n">पूरा नाँव: '''Abū al-Qāsim Muḥammad ibn ʿAbd Allāh ibn ʿAbd al-Muṭṭalib ibn Hāšim''' ({{lang-ar|ابو القاسم محمد ابن عبد الله ابن عبد المطلب ابن هاشم}}, lit: Father of Qasim Muhammad son of Abd Allah son of Abdul-Muttalib son of Hashim ibn 'Abd Manaf)</ref> ({{lang-ar|مُحمّد}}; c.&nbsp;570 CE – 8 जून 632 CE)<ref name=Goldman>Elizabeth Goldman (1995), p. 63, gives 8 June 632 CE, the dominant Islamic tradition. Many earlier (primarily non-Islamic) traditions refer to him as still alive at the time of the invasion of Palestine. See Stephen J. Shoemaker,''The Death of a Prophet: The End of Muhammad's Life and the Beginnings of Islam,'' page 248, University of Pennsylvania Press, 2011.</ref> [[इस्लाम]] के संस्थापक रहलें।<ref name="OEIW">{{cite encyclopedia |author=Alford T. Welch, Ahmad S. Moussalli, Gordon D. Newby |title=Muḥammad |encyclopedia=The Oxford Encyclopedia of the Islamic World |editor=John L. Esposito |publisher=Oxford University Press |location=Oxford |year=2009 |url=http://www.oxfordislamicstudies.com/article/opr/t236/e0550 |quote=The Prophet of Islam was a religious, political, and social reformer who gave rise to one of the great civilizations of the world. From a modern, historical perspective, Muḥammad was the founder of Islam. From the perspective of the Islamic faith, he was God's Messenger (''rasūl Allāh''), called to be a "warner," first to the Arabs and then to all humankind. |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20170211050118/http://www.oxfordislamicstudies.com/article/opr/t236/e0550 |archivedate=11 February 2017 }}</ref> इस्लामी परंपरा के मोताबिक, ऊ [[पैगंबर]] आ [[नबी|ईश्वर के दूत]] रहलें आ उनके एह खातिर भेजल गइल रहल कि एक ईश्वर के होखे सनेंसा, जे पहिले [[आदम]], [[अब्राहम|इब्राहीम]], [[मोसेस|मूसा]] आ [[यीशु|ईसा]] के दिहल गइल रहल, ओकरा के लोगन तक फिर से पहुँचा सकें।<ref name=OEIW/><ref>Esposito (2002b), pp. 4–5.</ref><ref>{{cite book |last=Peters |first=F.E. |title=Islam: A Guide for Jews and Christians |year=2003 |publisher=Princeton University Press |isbn=0-691-11553-2 |page=9}}</ref><ref>{{cite book |last=Esposito |first=John |title=Islam: The Straight Path (3rd ed.) |year=1998 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-511234-4 |pages=9, 12}}</ref> इस्लाम के लगभग सगरी शाखा आ मत में इनके अंतिम पैगंबर मानल जाला, हालाँकि, कुछ आधुनिक मत के लोग एह बिस्वास के अलग हट के सोचे ला।<ref group="n">The Ahmadiyya Muslim Community considers Muhammad to be the "Seal of the Prophets" (Khātam an-Nabiyyīn) and the last law-bearing Prophet but not the last Prophet. See: *{{cite book |url=https://books.google.com/?id=MdRth02Q6nAC&pg=PA134&dq#v=onepage&q&f=false |title=Islam and the Ahmadiyya Jama'at: History, Belief, Practice |author=Simon Ross Valentine |page=134 |publisher=Columbia University Press |isbn=978-1-85065-916-7 |year=2008 }} *{{cite web|url=http://www.alislam.org/books/truth/finality.html|title=Finality of Prophethood {{!}} Hadhrat Muhammad (PUBH) the Last Prophet|publisher=Ahmadiyya Muslim Community|url-status=live|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110724234544/http://www.alislam.org/books/truth/finality.html|archivedate=24 July 2011}} There are also smaller sects which believe Muhammad to be not the last Prophet: *The Nation of Islam considers Elijah Muhammad to be a prophet (source: African American Religious Leaders&nbsp;– p. 76, Jim Haskins, Kathleen Benson&nbsp;– 2008). *United Submitters International consider Rashad Khalifa to be a prophet. (Source: Daniel Pipes, ''Miniatures: Views of Islamic and Middle Eastern Politics'', p. 98 (2004))</ref> मुहम्मद [[अरब प्रायदीप]] के एगो सिंगल रानीतिक इकाई में एकजुट कइले, [[कुरान]] आ इनके शिक्षा इस्लाम माने वाला लोग के धार्मिक मान्यता आ आचरण बेहवार के मूल आधार हवें। {{Clear}} ==नोट== <references group="n"/> ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} {{Islam topics}} [[श्रेणी:मुहम्मद| ]] [[श्रेणी:इस्लाम]] {{इस्लाम-आधार}} 59e9qmjg5sm1q90bhdrj4ylt6hvu3xt कुरान 0 63414 789660 788536 2026-03-27T02:33:14Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 789660 wikitext text/x-wiki {{Infobox religious text | religion = [[इस्लाम]] | image = Opened Qur'an.jpg | alt = A paper Quran opened halfwise on top of a brown cloth | caption = कुरआन | period = 609–632 }} '''कुरान''' भा '''क़ुरान''' ({{Lang|ar|الْقُرْآن}}; उच्चा. अल् क़ुर'आन; शाब्दिक अर्थ: "पाठ"{{efn|पाठ के अरथ इहाँ बोल-बोल के पढ़े के अरथ वाला हवे। मानल जाला कि कुरआन अल्लाह द्वारा [[मुहम्मद|पैगंबर मुहम्मद]] के ऊपर उतरल आ ऊ एकर बोल के पाठ कइलें भा एकरा के अउरी लोग के सुनवलें।}}) [[इस्लाम]] धर्म के सभसे प्रमुख किताब हवे जेकर अनुसरण आ पाठ मुसलमान लोग करे ला। ई ईश्वर, मने की [[अल्लाह]] के द्वारा बतावल बात सभ के संग्रह हवे जे [[मुहम्मद|पैगंबर मुहम्मद]] ग्रहण कइलेन आ अउरी लोग के सुनवलें। ई क्लासिकल अरबी ज़माना के सभसे बेहतरीन रचना सभ में से एक मानल जाला आ ई कई भाग में बाँटल बा जिनहन के सूरा कहल जाला आ फिर ई सूरा कई [[आयत]] सभ में बाँटल बाने। ==नोट== <references group="नोट"/> == संदर्भ == {{Reflist|29em}} {{Islam topics}} [[श्रेणी:इस्लाम]] [[श्रेणी:कुरान| ]] [[श्रेणी:धार्मिक ग्रंथ]] {{islam-stub}} s1cdyzvxtbwlouo7xrv14ztu93us2ev 789661 789660 2026-03-27T02:33:51Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 789661 wikitext text/x-wiki {{Infobox religious text | religion = [[इस्लाम]] | image = Opened Qur'an.jpg | alt = A paper Quran opened halfwise on top of a brown cloth | caption = कुरआन | period = 609–632 }} '''कुरान''' भा '''क़ुरान''' ({{Lang|ar|الْقُرْآن}}; उच्चा. अल् क़ुर'आन; शाब्दिक अर्थ: "पाठ"{{efn|पाठ के अरथ इहाँ बोल-बोल के पढ़े के अरथ वाला हवे। मानल जाला कि कुरआन अल्लाह द्वारा [[मुहम्मद|पैगंबर मुहम्मद]] के ऊपर उतरल आ ऊ एकर बोल के पाठ कइलें भा एकरा के अउरी लोग के सुनवलें।}}) [[इस्लाम|इस्लाम धर्म]] के सभसे प्रमुख किताब हवे जेकर अनुसरण आ पाठ मुसलमान लोग करे ला। ई ईश्वर, मने की [[अल्लाह]] के द्वारा बतावल बात सभ के संग्रह हवे जे [[मुहम्मद|पैगंबर मुहम्मद]] ग्रहण कइलेन आ अउरी लोग के सुनवलें। ई क्लासिकल अरबी ज़माना के सभसे बेहतरीन रचना सभ में से एक मानल जाला आ ई कई भाग में बाँटल बा जिनहन के सूरा कहल जाला आ फिर ई सूरा कई [[आयत]] सभ में बाँटल बाने। ==नोट== <references group="नोट"/> == संदर्भ == {{Reflist|29em}} {{Islam topics}} [[श्रेणी:इस्लाम]] [[श्रेणी:कुरान| ]] [[श्रेणी:धार्मिक ग्रंथ]] {{islam-stub}} cbsgyqoer6vptyqrkodib576np0ocnr जुआ 0 65303 789662 747790 2026-03-27T05:30:18Z SM7 3953 सुधार कइल गइल, +विकिकड़ी जोड़ल गइल 789662 wikitext text/x-wiki '''जुआ''' ({{Langx|en|gambling}}) चाहे '''बाजी लगावल''' ({{Langx|en|betting}}), कौनों खेल भा घटना के अनिश्चित परिणाम में से कौनों एगो पर दाँव लगावल भा बाजी हवे जेह में सीधे रूपया-पइसा चाहे अउरी कवनो कीमती जिंस के दाँव पर लगावल जाला ताकि घटना भा खेल के परिणाम आवे पर जीत हासिल होखे। {{clear}} == इहो देखल जाय == * [[मटका (जुआ)]] * [[सट्टेबाजी]] * [[सट्टा बाजार]] [[श्रेणी:जुआ| ]] {{society-stub}} rgw3goiv9xoshtlpb7fvf3u7adtdxf1 रैदास 0 79100 789658 768877 2026-03-27T01:48:37Z SM7 3953 सुधार कइल गइल, सफाई कइल गइल 789658 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | honorific_prefix = | name = रैदास | honorific_suffix = | image = Bhagat_Ravidas_at_work_as_a_shoemaker._Folio_from_a_series_featuring_Bhakti_saints._Master_of_the_first_generation_after_Manaku_and_Nainsukh_of_Guler,_Pahari_region,_ca.1800–1810.jpg | caption = रैदास | birth_date = 1377 A.D.<ref name=asharmaraidas>{{cite book |author=[[Arvind Sharma]] |title=The Study of Hinduism |date=2003 |publisher=University of South Carolina Press |isbn=978-1-57003-449-7 |page=229 |url=https://books.google.com/books?id=npCKSUUQYEIC&pg=PA229 |language=en}}</ref><ref name=jesticebd/> | birth_place = [[वाराणसी]], [[दिल्ली सल्तनत]] | birth_name = | death_date = 1528 A.D.<ref name=asharmaraidas/><ref name=jesticebd>{{cite book|author=Phyllis G. Jestice|title=Holy People of the World: A Cross-Cultural Encyclopedia|url=https://books.google.com/books?id=H5cQH17-HnMC| year=2004| publisher=ABC-CLIO| isbn=978-1-57607-355-1| pages=724}}</ref> | death_place = [[बनारस]], [[दिल्ली सल्तनत]] | honors = इनकरा गुरु कहल जाला इनकर कविता गुरु ग्रंथ सहिब मे बाटे | notable_works = रविदस्सिया धरम के स्थापना | module = {{infobox clergy | child = हँ | religion = }} }} '''रैदास''' चाहे '''रविदास''' एगो भारत के रहस्यवादी संत, कबि आ [[रविदासिया पंथ]] के संस्थापक रहलन। [[उत्तर प्रदेश]], [[बिहार]], [[गुजरात]], [[महाराष्ट्र]], [[मध्य प्रदेश]], [[पंजाब]] आ [[हरियाणा]] मे इनकरा गुरु मान के बंदना कइल जाला। ई एगो कबि, साधु आ समाज सुधारक रहन। इनकर जनम सन 1377 मे भइल रहे आ इ [[चमार]] जात से रहलन। इनकर लिखल बात सभ के [[गुरु ग्रन्थ साहिब]] मे जगह दिहल बा। दादूपंथी संप्रदाय के पंच वाणी'ओ मे इनकर कबिता सभ के धइल गइल बा। ई ऊंच आ नीच जात के भेद आ मनुवादी बिचार के बिरोध कइलन आ एगो अईसन समाज के कल्पना कइलन जेमे सभ केहू बरोबर होखे। ==जिनगी== बिद्वान लोग मानेला जे इनकर जनम 1377 मे भइल रहे आ ई 1528 में निधन भइल।<ref name="google727">{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=H5cQH17-HnMC&q=ravidas|title=Holy People of the World: A Cross-Cultural Encyclopedia|author=Phyllis G. Jestice|publisher=ABC-CLIO|year=2004|isbn=978-1-57607-355-1|pages=727–728|access-date=8 December 2012}}</ref> इनकर जनम उत्तर प्रदेश मे [[बनारस]] लगे सीर गोबींदपुर नांव के एगो गाँव मे भइल रहे। इनकर जनम अस्थान के रविदास जनम अस्थान कहल जाला। इनकर माई के नांव माता कलसन रहे आ बाबूजी के नांव संतोख दास रहे। इनकर बाबू माई चाम के काम करत रहन, माने ई लोग चमार जात से रहे जेवन की एगो नान जात हऽ आ एकरा अछुत मानल जाला। भले इनकर काज चाम के रहे बाकिर इनकर ढेर समय गंगा तिरे बितत रहे जेहर ई आध्यात्मिक कविता लिखत रहन। आगे चलिके इनकर सूफि साधु लोग जोरे संघत भइल। == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:बनारस के लोग]] [[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]] 00y8jlfoos5brtx606ei457bfukrrgn प्रियंका सिंह 0 97230 789627 785729 2026-03-26T13:15:06Z ~2026-18730-05 39863 Citation added Successfully 789627 wikitext text/x-wiki {{Infobox person<!-- Please do not change this "infobox person" because changing this infobox causes other info not appearing in it. ---> | name = प्रियंका सिंह | image = Priyanka Singh at an award Function.jpg | caption = | native_name = | birth_date = {{birth date and age|df=yes|1990|05|09}} | birth_place = [[Gopalganj, Bihar]], [[India]] | alma_mater = | occupation = {{hlist|गायक|संगीतकार}} | spouse = | children = | years_active = 2008 –वर्तमान | awards = [[#Awards & accolades|See below]] | module = {{Infobox musical artist|embed=yes | background = solo_singer | genre = {{hlist|[[फिल्मी]]|पश्चिमी फ्यूजन|भोजपुरी लोक|[[गजल]]|[[भजन]]|शास्त्रीय|इलेक्ट्रॉनिक}} | instrument = [[स्वर]] }} | signature = | other names = | website = }} '''प्रियंका सिंह''' एगो भारतीय प्लेबैक गायिका आ कलाकार हई जे मुख्य रूप से [[भोजपुरी सिनेमा|भोजपुरी]] आ [[बॉलीवुड|हिंदी]] [[भारतीय सिनेमा|सिनेमा]] में सक्रिय बाड़ी .महुआ चैनल पर प्रसारित रियलिटी शो <u>''सुर संग्राम''</u> ''सीजन - १'' से गायन के शुरुआत कइली.<ref>{{Cite web |title=Sur Sangram All Winners List &#124; सुर संग्राम सभी विजेताओं की लिस्ट |url=https://sursangram.com/sur-sangram-all-winners/}}</ref> भोजपुरी, हिन्दी आ असमिया में दू हजार से अधिका गीत गवले बानी.<ref>{{Cite web |date=8 December 2021 |title=Priyanka Singh Song: प्रियंका सिंह का नया गाना निद्रा रिलीज, यूट्यूब पर वायरल हुआ वीडियो |url=https://www.timesnowhindi.com/bhojpuri/video/priyanka-singh-assamese-modern-video-song-nidra/376227}}</ref><ref>{{Cite web |date=25 January 2021 |title=गोपालगंज की लता मंगेशकर के नाम से मशहूर हैं भोजपुरी सिंगर प्रियंका सिंह, इस रियलटी शो से मिली थी शोहरत |url=https://www.timesnowhindi.com/bhojpuri/article/priyanka-singh-known-as-lata-mangeshkar-of-gopalganj-know-bhojpuri-singer-biography/331115}}</ref><ref>{{Cite web |date=24 June 2020 |title=Priyanka Singh age Wiki Bio, image, husband, song, photo - StarWiKiBio |url=https://starwikibio.com/priyanka-singh-bhojpuri-singer/ }}{{Dead link|date=October 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{Cite web |title=Priyanka Singh - Google Search |url=https://www.google.com/search?kgmid=/g/11gslqnqbz&hl=en-IN&q=Priyanka+Singh&kgs=c3c00335e0d5c4bc&shndl=0&source=sh/x/kp/1&entrypoint=sh/x/kp}}</ref> == शुरुआती जीवन == प्रियंका सिंह १९ साल के उमिर में टेलीविजन पर डेब्यू करे से पहिले कई गो संगीत प्रतियोगिता जीत लिहली.<ref>{{cite web | url=https://www.etvbharat.com/hindi/jharkhand/videos/top-videos/exclusive-interview-of-bhojpuri-singer-priyanka-singh/jh20200717195000625 | title=भोजपुरी गायिका प्रियंका सिंह से ईटीवी भारत की खास बातचीत }}</ref> == करियर == सिंह आपन यूट्यूब चैनल शुरू कइली जवना के नाम प्रियंका सिंह आफिशियल राखल गइल.<ref>{{cite web | url=https://www.youtube.com/channel/UCs0C0WzPPFK8xDgHJ-Kn5rQ | title=Priyanka Singh Official - YouTube | website=[[YouTube]] }}</ref> <!-- Please consider it as a citation. Reason: This is her youtube verified artist channel --><ref>{{cite web | url=https://timesnowbihar.com/bhojpuri-western-folk-fusion-priyanka-singh-singer/ | title=भोजपुरी गानों में वेस्टर्न फ्यूजन लाने वाली पहली गायिका सुश्री प्रियंका सिंह | date=23 October 2021 | access-date=20 August 2022 | archive-date=2 February 2023 | archive-url=https://web.archive.org/web/20230202144413/https://timesnowbihar.com/bhojpuri-western-folk-fusion-priyanka-singh-singer/ | url-status=dead }}</ref> साल 2016 में ऊ गायक आ अभिनेता पवन सिंह का साथे "चालकता हमारो जवानिया ये राजा" गवले रहली.<ref>{{cite web | url=https://navbharattimes.indiatimes.com/video/movie-masti/bhojpuri/chhalakata-hamro-jawaniya-full-song-pawan-singh-kajal-raghwani-superhit-song/videoshow/88238191.cms | title=मूड हो जाई फ्रेश... एक बार फेर सुनी 'छलकत हमरो जवनिया ये राजा' }}</ref> सिंह [[बॉलीवुड]] संगीत निर्देशक आ फिलिम निर्माता लोग के साथे काम करे लें।<ref>{{Cite news |date=26 March 2026 |title=Priyanka Singh Biography, Age, Songs, Career, Husband, Wiki |url=https://rajasthan18.in/priyanka-singh-biography-age-songs-career-husband-wiki/ |access-date=26 March 2026 |work=Rajasthan18.in}}</ref><ref>{{cite web | url=https://www.timesnowhindi.com/bhojpuri/video/priyanka-singh-bhojpuri-bolbum-song-mor-jogiya-sawan-geet-viral/301524 | title=Priyanka Singh Bhojpuri Bolbum Song: प्र‍ियंका स‍िंह के भोजपुरी गाने 'मोर जोगिया' ने मचाई धूम | date=6 July 2020 }}</ref> == मान्यता == 2019 आ 2020 में छत्तीसगढ़ के मैनपत महोत्सव में आपन प्रस्तुति दिहली।<ref>{{cite web | url=https://timesnowbihar.com/4th-times-play-back-singer-award-priyanka-singh/ | title=चौथी बार सर्वश्रेष्ठ पार्शवगायिका का अवार्ड बिहार की बेटी प्रियंका सिंह को मिला | date=3 December 2021 | access-date=20 August 2022 | archive-date=13 February 2023 | archive-url=https://web.archive.org/web/20230213064047/https://timesnowbihar.com/4th-times-play-back-singer-award-priyanka-singh/ | url-status=dead }}</ref><ref>{{cite web | url=https://www.timesnowhindi.com/bhojpuri/film/article/priyanka-singh-bags-best-female-playback-singer-award-at-ibfa-singapore/273067 | title=प्रियंका सिंह को मिला Ibfa का बेस्ट प्लेबैक सिंगर अवार्ड, बोलीं-ऐसे सम्मान से बढ़ता है हौसला | date=18 December 2019 }}</ref><ref>{{cite web | url=https://www.timesnowhindi.com/bhojpuri/article/bhojpuri-singer-priyanka-singh-bags-best-female-playback-singer-award-for-bhojpuri-song-patar-patar-pan-ke-danti/375297 | title=Patar Patar Pan Ke Danti Song: प्रियंका सिंह को बेस्ट फीमेल प्लेबैक सिंगर का अवार्ड, इस भोजपुरी गाने के लिए मिला सम्‍मान | date=2 December 2021 }}</ref> ==संदर्भ== {{Reflist}} [[श्रेणी:जियत लोग]] [[श्रेणी:1990 में जनम]] [[श्रेणी:भारतीय गायिका]] ozlf3xrygav7md634auf8kl7ehh2bbm 789631 789627 2026-03-26T14:01:46Z SM7 3953 Reverted edit by [[Special:Contributions/~2026-18730-05|~2026-18730-05]] ([[User talk:~2026-18730-05|talk]]) to last revision by [[User:InternetArchiveBot|InternetArchiveBot]] 785729 wikitext text/x-wiki {{Infobox person<!-- Please do not change this "infobox person" because changing this infobox causes other info not appearing in it. ---> | name = प्रियंका सिंह | image = Priyanka Singh at an award Function.jpg | caption = | native_name = | birth_date = {{birth date and age|df=yes|1990|05|09}} | birth_place = [[Gopalganj, Bihar]], [[India]] | alma_mater = | occupation = {{hlist|गायक|संगीतकार}} | spouse = | children = | years_active = 2008 –वर्तमान | awards = [[#Awards & accolades|See below]] | module = {{Infobox musical artist|embed=yes | background = solo_singer | genre = {{hlist|[[फिल्मी]]|पश्चिमी फ्यूजन|भोजपुरी लोक|[[गजल]]|[[भजन]]|शास्त्रीय|इलेक्ट्रॉनिक}} | instrument = [[स्वर]] }} | signature = | other names = | website = }} '''प्रियंका सिंह''' एगो भारतीय प्लेबैक गायिका आ कलाकार हई जे मुख्य रूप से [[भोजपुरी सिनेमा|भोजपुरी]] आ [[बॉलीवुड|हिंदी]] [[भारतीय सिनेमा|सिनेमा]] में सक्रिय बाड़ी .महुआ चैनल पर प्रसारित रियलिटी शो <u>''सुर संग्राम''</u> ''सीजन - १'' से गायन के शुरुआत कइली.<ref>{{Cite web |title=Sur Sangram All Winners List &#124; सुर संग्राम सभी विजेताओं की लिस्ट |url=https://sursangram.com/sur-sangram-all-winners/}}</ref> भोजपुरी, हिन्दी आ असमिया में दू हजार से अधिका गीत गवले बानी.<ref>{{Cite web |date=8 December 2021 |title=Priyanka Singh Song: प्रियंका सिंह का नया गाना निद्रा रिलीज, यूट्यूब पर वायरल हुआ वीडियो |url=https://www.timesnowhindi.com/bhojpuri/video/priyanka-singh-assamese-modern-video-song-nidra/376227}}</ref><ref>{{Cite web |date=25 January 2021 |title=गोपालगंज की लता मंगेशकर के नाम से मशहूर हैं भोजपुरी सिंगर प्रियंका सिंह, इस रियलटी शो से मिली थी शोहरत |url=https://www.timesnowhindi.com/bhojpuri/article/priyanka-singh-known-as-lata-mangeshkar-of-gopalganj-know-bhojpuri-singer-biography/331115}}</ref><ref>{{Cite web |date=24 June 2020 |title=Priyanka Singh age Wiki Bio, image, husband, song, photo - StarWiKiBio |url=https://starwikibio.com/priyanka-singh-bhojpuri-singer/ }}{{Dead link|date=October 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{Cite web |title=Priyanka Singh - Google Search |url=https://www.google.com/search?kgmid=/g/11gslqnqbz&hl=en-IN&q=Priyanka+Singh&kgs=c3c00335e0d5c4bc&shndl=0&source=sh/x/kp/1&entrypoint=sh/x/kp}}</ref> == शुरुआती जीवन == प्रियंका सिंह १९ साल के उमिर में टेलीविजन पर डेब्यू करे से पहिले कई गो संगीत प्रतियोगिता जीत लिहली.<ref>{{cite web | url=https://www.etvbharat.com/hindi/jharkhand/videos/top-videos/exclusive-interview-of-bhojpuri-singer-priyanka-singh/jh20200717195000625 | title=भोजपुरी गायिका प्रियंका सिंह से ईटीवी भारत की खास बातचीत }}</ref> == करियर == सिंह आपन यूट्यूब चैनल शुरू कइली जवना के नाम प्रियंका सिंह आफिशियल राखल गइल.<ref>{{cite web | url=https://www.youtube.com/channel/UCs0C0WzPPFK8xDgHJ-Kn5rQ | title=Priyanka Singh Official - YouTube | website=[[YouTube]] }}</ref> <!-- Please consider it as a citation. Reason: This is her youtube verified artist channel --><ref>{{cite web | url=https://timesnowbihar.com/bhojpuri-western-folk-fusion-priyanka-singh-singer/ | title=भोजपुरी गानों में वेस्टर्न फ्यूजन लाने वाली पहली गायिका सुश्री प्रियंका सिंह | date=23 October 2021 | access-date=20 August 2022 | archive-date=2 February 2023 | archive-url=https://web.archive.org/web/20230202144413/https://timesnowbihar.com/bhojpuri-western-folk-fusion-priyanka-singh-singer/ | url-status=dead }}</ref> साल 2016 में ऊ गायक आ अभिनेता पवन सिंह का साथे "चालकता हमारो जवानिया ये राजा" गवले रहली.<ref>{{cite web | url=https://navbharattimes.indiatimes.com/video/movie-masti/bhojpuri/chhalakata-hamro-jawaniya-full-song-pawan-singh-kajal-raghwani-superhit-song/videoshow/88238191.cms | title=मूड हो जाई फ्रेश... एक बार फेर सुनी 'छलकत हमरो जवनिया ये राजा' }}</ref> सिंह [[बॉलीवुड]] संगीत निर्देशक आ फिलिम निर्माता लोग के साथे काम करे लें।<ref>{{cite web | url=https://hindi.timesnownews.com/trending-viral/article/bhojpuri-singer-priyanaka-singh-bekhyali-song-cover-version/435093 | title=Times Now Navbharat: Hindi News, हिन्दी समाचार, हिंदी न्यूज़, Latest Hindi News, Breaking News }}{{Dead link|date=November 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{cite web | url=https://www.timesnowhindi.com/bhojpuri/video/priyanka-singh-bhojpuri-bolbum-song-mor-jogiya-sawan-geet-viral/301524 | title=Priyanka Singh Bhojpuri Bolbum Song: प्र‍ियंका स‍िंह के भोजपुरी गाने 'मोर जोगिया' ने मचाई धूम | date=6 July 2020 }}</ref> == मान्यता == 2019 आ 2020 में छत्तीसगढ़ के मैनपत महोत्सव में आपन प्रस्तुति दिहली।<ref>{{cite web | url=https://timesnowbihar.com/4th-times-play-back-singer-award-priyanka-singh/ | title=चौथी बार सर्वश्रेष्ठ पार्शवगायिका का अवार्ड बिहार की बेटी प्रियंका सिंह को मिला | date=3 December 2021 | access-date=20 August 2022 | archive-date=13 February 2023 | archive-url=https://web.archive.org/web/20230213064047/https://timesnowbihar.com/4th-times-play-back-singer-award-priyanka-singh/ | url-status=dead }}</ref><ref>{{cite web | url=https://www.timesnowhindi.com/bhojpuri/film/article/priyanka-singh-bags-best-female-playback-singer-award-at-ibfa-singapore/273067 | title=प्रियंका सिंह को मिला Ibfa का बेस्ट प्लेबैक सिंगर अवार्ड, बोलीं-ऐसे सम्मान से बढ़ता है हौसला | date=18 December 2019 }}</ref><ref>{{cite web | url=https://www.timesnowhindi.com/bhojpuri/article/bhojpuri-singer-priyanka-singh-bags-best-female-playback-singer-award-for-bhojpuri-song-patar-patar-pan-ke-danti/375297 | title=Patar Patar Pan Ke Danti Song: प्रियंका सिंह को बेस्ट फीमेल प्लेबैक सिंगर का अवार्ड, इस भोजपुरी गाने के लिए मिला सम्‍मान | date=2 December 2021 }}</ref> ==संदर्भ== {{Reflist}} [[श्रेणी:जियत लोग]] [[श्रेणी:1990 में जनम]] [[श्रेणी:भारतीय गायिका]] bip8gsjd8f7zr6lnmx4vh72vntmlopq विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/मार्च 4 100257 789651 789579 2026-03-26T19:21:32Z NeechalBOT 7874 statistics 789651 wikitext text/x-wiki <!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%" |- ! Date(Time) ! Pages ! Articles ! Edits ! Users ! Files ! Activeusers {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१-३-२०२६ |Pages = 81080 |dPages = 26 |Articles = 8920 |dArticles = 7 |Edits = 787976 |dEdits = 361 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39463 |dUsers = 6 |Ausers = 47 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२-३-२०२६ |Pages = 81092 |dPages = 12 |Articles = 8923 |dArticles = 3 |Edits = 788048 |dEdits = 72 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39469 |dUsers = 6 |Ausers = 47 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =३-३-२०२६ |Pages = 81109 |dPages = 17 |Articles = 8928 |dArticles = 5 |Edits = 788114 |dEdits = 66 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39475 |dUsers = 6 |Ausers = 47 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =४-३-२०२६ |Pages = 81118 |dPages = 9 |Articles = 8931 |dArticles = 3 |Edits = 788143 |dEdits = 29 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39481 |dUsers = 6 |Ausers = 48 |dAusers = 1 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =५-३-२०२६ |Pages = 81119 |dPages = 1 |Articles = 8931 |dArticles = 0 |Edits = 788155 |dEdits = 12 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39483 |dUsers = 2 |Ausers = 48 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =६-३-२०२६ |Pages = 81125 |dPages = 6 |Articles = 8932 |dArticles = 1 |Edits = 788182 |dEdits = 27 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39487 |dUsers = 4 |Ausers = 48 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =७-३-२०२६ |Pages = 81129 |dPages = 4 |Articles = 8933 |dArticles = 1 |Edits = 788196 |dEdits = 14 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39492 |dUsers = 5 |Ausers = 44 |dAusers = -4 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =८-३-२०२६ |Pages = 81133 |dPages = 4 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788206 |dEdits = 10 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39499 |dUsers = 7 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =९-३-२०२६ |Pages = 81137 |dPages = 4 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788211 |dEdits = 5 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39504 |dUsers = 5 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१०-३-२०२६ |Pages = 81142 |dPages = 5 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788223 |dEdits = 12 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39508 |dUsers = 4 |Ausers = 45 |dAusers = 1 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =११-३-२०२६ |Pages = 81146 |dPages = 4 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788229 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39512 |dUsers = 4 |Ausers = 45 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१२-३-२०२६ |Pages = 81148 |dPages = 2 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788235 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39516 |dUsers = 4 |Ausers = 45 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१३-३-२०२६ |Pages = 81149 |dPages = 1 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788242 |dEdits = 7 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39517 |dUsers = 1 |Ausers = 44 |dAusers = -1 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१४-३-२०२६ |Pages = 81153 |dPages = 4 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788251 |dEdits = 9 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39521 |dUsers = 4 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१५-३-२०२६ |Pages = 81157 |dPages = 4 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788258 |dEdits = 7 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39524 |dUsers = 3 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१६-३-२०२६ |Pages = 81160 |dPages = 3 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788265 |dEdits = 7 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39527 |dUsers = 3 |Ausers = 46 |dAusers = 2 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१७-३-२०२६ |Pages = 81165 |dPages = 5 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788271 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39532 |dUsers = 5 |Ausers = 46 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१८-३-२०२६ |Pages = 81171 |dPages = 6 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788281 |dEdits = 10 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39540 |dUsers = 8 |Ausers = 46 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१९-३-२०२६ |Pages = 81173 |dPages = 2 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788285 |dEdits = 4 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39545 |dUsers = 5 |Ausers = 44 |dAusers = -2 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२०-३-२०२६ |Pages = 81178 |dPages = 5 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788294 |dEdits = 9 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39551 |dUsers = 6 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२१-३-२०२६ |Pages = 81181 |dPages = 3 |Articles = 8934 |dArticles = 1 |Edits = 788308 |dEdits = 14 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39554 |dUsers = 3 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२२-३-२०२६ |Pages = 81187 |dPages = 6 |Articles = 8936 |dArticles = 2 |Edits = 788328 |dEdits = 20 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39559 |dUsers = 5 |Ausers = 40 |dAusers = -4 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२३-३-२०२६ |Pages = 81197 |dPages = 10 |Articles = 8938 |dArticles = 2 |Edits = 788360 |dEdits = 32 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39560 |dUsers = 1 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२४-३-२०२६ |Pages = 81202 |dPages = 5 |Articles = 8938 |dArticles = 0 |Edits = 788385 |dEdits = 25 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39564 |dUsers = 4 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२५-३-२०२६ |Pages = 81226 |dPages = 24 |Articles = 8941 |dArticles = 3 |Edits = 788449 |dEdits = 64 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39572 |dUsers = 8 |Ausers = 36 |dAusers = -4 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२६-३-२०२६ |Pages = 81237 |dPages = 11 |Articles = 8944 |dArticles = 3 |Edits = 788524 |dEdits = 75 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39581 |dUsers = 9 |Ausers = 36 |dAusers = 0 }} <!---Place new stats here---> |} <!--- stats ends---> ok5g36ekswgd497t1gwos6d0tm8ie48 प्रयोगकर्ता वार्ता:Weasley89 3 100416 789626 2026-03-26T12:52:10Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 789626 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 12:52, 26 मार्च 2026 (UTC) n3lx3xq06gnqjzh70hse8un7xjvrvr3 श्रेणी:पृथ्वी विज्ञान 14 100417 789633 2026-03-26T15:22:54Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[श्रेणी:पृथ्वी विज्ञान]] के [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] पर स्थानांतरण कइलें 789633 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[:श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] tpgkegku70aqm3hlndl67ivynsignln 789636 789633 2026-03-26T15:23:35Z SM7 3953 Removed redirect to [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] 789636 wikitext text/x-wiki {{Catr|पृथिवी बिज्ञान}} jl8o1e9ji0smf8aqvvbbn9qhvq9j8bm श्रेणी वार्ता:पृथ्वी विज्ञान 15 100418 789635 2026-03-26T15:22:55Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[श्रेणी वार्ता:पृथ्वी विज्ञान]] के [[श्रेणी वार्ता:पृथिवी बिज्ञान]] पर स्थानांतरण कइलें 789635 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[श्रेणी वार्ता:पृथिवी बिज्ञान]] 1o2mkc40f68vmuctt5vzjefsmpdwyem श्रेणी:पृथिवी विज्ञान 14 100419 789639 2026-03-26T15:24:34Z SM7 3953 पन्ना बनावल गइल "{{Catr|पृथिवी बिज्ञान}}" के साथ 789639 wikitext text/x-wiki {{Catr|पृथिवी बिज्ञान}} jl8o1e9ji0smf8aqvvbbn9qhvq9j8bm प्रयोगकर्ता वार्ता:EditInGoodFaith 3 100420 789650 2026-03-26T16:50:16Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 789650 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 16:50, 26 मार्च 2026 (UTC) 1dte89mk8j4xtxgwp55igrs71b58703 प्रयोगकर्ता वार्ता:OboeBlanket 3 100421 789652 2026-03-26T22:56:09Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 789652 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 22:56, 26 मार्च 2026 (UTC) lmn8l0aytuvmhgnpi11p81wwktd22u0 प्रयोगकर्ता वार्ता:Ingolar 3 100422 789653 2026-03-26T23:24:20Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 789653 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 23:24, 26 मार्च 2026 (UTC) 5cb0t792ccfsy7xa1sb0jraashklsv2