विकिपीडिया bhwiki https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE MediaWiki 1.46.0-wmf.21 first-letter मीडिया विशेष वार्तालाप प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपीडिया विकिपीडिया वार्ता चित्र चित्र वार्ता मीडियाविकि मीडियाविकि वार्ता टेम्पलेट टेम्पलेट वार्ता मदद मदद वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता TimedText TimedText talk Module Module talk Event Event talk नेपाली भाषा 0 4503 789834 776422 2026-03-28T09:13:47Z ~2026-19176-82 39876 789834 wikitext text/x-wiki {{Distinguish|नेपाल भाषा}} {{Infobox language |name = नेपाली भाषा |altname = '''गोरखी''' |nativename = {{lang|ne|नेपाली भाषा}}<br />{{lang|ne|खस कुरा}} |states = [[नेपाल]] अउरी [[भारत]], पुरा बिस्व में डायस्पोरा |image = Nepali_word_in_devanagri_script.png |imagesize = |imagecaption= |ethnicity = मूल भाषी : [[गोरखा]] आ [[ल्होतशंपा]] समेत [[खस लोग]] । As a second language: Most ethnic groups in Nepal, including [[Newar people|Newari]] and [[Madhesi people|Madhesi]]. Indian ethnic groups: [[Indian Gorkha]] and some [[Bengali people|Bengali]]s Bhutanese ethnic groups: [[Lhotshampa]] |speakers = {{sigfig|25.20|2}} million |date = 2001&ndash;2011 censuses |ref = e18 |familycolor= Indo-European |fam2 = [[Indo-Iranian languages|Indo-Iranian]] |fam3 = [[Indo-Aryan languages|Indo-Aryan]] |fam4 =[[Sanskrit language|Sanskrit]] |fam5 = [[Indo-Aryan languages#Northern Zone|Northern]] |fam6 = ([[Pahari languages|Eastern Pahari]]) |dia1 = [[Doteli language|Doteli]] |script = [[देवनागरी]]<br/>[[Devanagari Braille]]<br/>[[Takri alphabet|Takri]] (historical)<br/>[[Bhujimol]]{{cn|date=फरवरी 2016}} (historical) |sign = [[Signed Nepali]] |nation = {{NEP|Nepal}}<br />{{IND|India}} (in [[Sikkim]] and [[Darjeeling district]] of [[West Bengal]]) |agency = [[नेपाल एकेडेमी]] |iso1=ne |iso2=nep |iso3=nep |lc1=npi |ld1=नेपाली |lc2=dty |ld2=[[डोतेली भाषा|डोतेली]] |glotto=nepa1254 |glottorefname= Nepali [1] |glotto2=nepa1252 |glottoname2=duplicate code |glottorefname2=Nepali [2] |lingua=59-AAF-d |map = Nepali language status.png |mapcaption = World map with significant Nepali language speakers<br/>'''Dark Blue''': Main official language, <br/>'''Light blue''': One of the official languages, <br/>'''Red''': Places with significant population or greater than 20% but without official recognition. |notice = Indic }} '''नेपाली भाषा''' आर्य-[[भारोपेली]] समुह के भाषा ह जौन [[नेपाल]] लगायत [[भारत]], [[भुटान]] आ [[बर्मा]] क कुछेक भाग म बोलल जायेला | ई भाषा नेपाल आ [[सिक्किम]] ([[भारत]]) के आधिकारीक (सरकारी काम काज) के भाषा ह | नेपाल के करीव आधा जनसंख्या आपन मातृभाषा के रूप मे ई भाषा बोलल जायेला । नेपाली भाषा बिभिन्न समयमा बिभिन्न नामले चिनिन्थ्यो । ''खस कुरा'', ''पर्वते भाषा'' तथा ''गोर्खाली भाषा'' आदि । यी मध्ये ''खस कुरा'' सबैभन्दा पुरानो नाम हो । ''[[खस]] जाती''हरूले बोल्ने भाषा भएको हुनाले यसलाई खस भाषा भनिएको हो । यो भाषा पश्चिम नेपालको [[कर्णाली]] क्षेत्रमा विकशित भएर पूर्व तर्फ फैलदै गएको हो । खस कुरा पश्चिम नेपालको अर्को भाषा ''[[खाम कुरा]]'', जुन नेपालका [[मगर]] जातीहरूले बोल्ने गर्दछन्, संगै विकशित हुँदै अगाडी बढ्यो । == इतिहास == == व्याकरण == [[नेपाली साहित्य]] लाई नेपाली [[उखान-टुक्का]] तथा [[गाउँ खाने कथा]] आदिले एकदमै रोचक र धनी बनाएको छ। न॑पाली भासामा वचन दुइ प्रकारका भनिया॑.स्वरमा वचन निम्न तरिकाल॑ ल्याऊ. एक वचन बहुवचन अ आ इ ई उ ऊ ए ए॑ आ॑ ओ॑ == वाक्यांश == स्वर वर्णक _________________________________________________________________ | लघु | दीर्घ ___________________________|____________________________________ | स्वर वर्णक | स्वर वर्णक | __________________________|______________________________________ | अ ़ | आ ा __________________________|______________________________________ | इ ि | ई ी | उ ु | ऊ ू ___________________________________________________________________ | ऋ ृ | ॠ ॠ __________________________________________________________________ | ए े | ऐ ै ___________________________________________________________________ ओ ो | औ ौ ___________________________________________________________________ खण्डेतर वर्ण _______________________________________________________________________ | अं ं ँ | अः ः _________________________________________________________________________ == पाठ्य सामग्री == === शब्दकोश === * [[नेपाल राजकीय प्रज्ञा-प्रतिष्ठान]], [[नेपाली बृहत् शब्दकोश]] * [[बालकृष्ण शर्मा]] [[नेपाली शब्दसागर]] * [[हेमाङ्ग राज अधिकारी]] [[घटराज भट्टराई]] [[नेपाली प्रयोगात्मक शब्दकोश]] * Schmidt, R. L. (1993) [http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/schmidt/ ''A Practical Dictionary of Modern Nepali.''] * Ralph Lilley Turner (31) [http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/turner/ ''A Comparative and Etymological Dictionary of the Nepali Language.''] === व्याकरण === * ?? [[राम्रो रचना, मीठो नेपाली]] * [[मध्यचन्द्रिका]] * * == बाहरी कड़ी == * [http://www.nepalitabs.hereweb.com नेपाली भाषाको बारेमा छलफल गर्ने समुह] * [http://www.balendu.com माध्यम नेपाली वर्डप्रोसेसर डाउनलोड गर्नुहोस्] बलेन्दु शर्मा दीक्षितले वनाएको * [http://www.languageshome.com/English-Nepali.htm उपयोगी नेपाली शब्दहरू अंग्रेजीमा अनुवाद गर्ने] * [http://www.unicodenepali.com निःशुल्क युनिकोड नेपाली सामग्रीहरू] == संदर्भ == {{reflist|}} {{भाषा-आधार}} {{नेपाल-आधार}} [[श्रेणी:नेपाल के भाषा]] [[श्रेणी:एशिया के भाषा]] [[श्रेणी:इंडो-आर्यन भाषा]] kdg5zbcm77sxey8jmey5az6ubb3doq4 789835 789834 2026-03-28T09:17:31Z ~2026-19176-82 39876 789835 wikitext text/x-wiki {{Distinguish|नेपाल भाषा}} {{Infobox language |name = नेपाली भाषा |altname = '''गोरखी''' |nativename = {{lang|ne|नेपाली भाषा}}<br />{{lang|ne|खस कुरा}} |states = [[नेपाल]] अउरी [[भारत]], पुरा बिस्व में डायस्पोरा |image = Nepali_word_in_devanagri_script.png |imagesize = |imagecaption= |ethnicity = मूल भाषी : [[गोरखा]] आ [[ल्होतशंपा]] समेत [[खस लोग]] । As a second language: Most ethnic groups in Nepal, including [[Newar people|Newari]] and [[Madhesi people|Madhesi]]. Indian ethnic groups: [[Indian Gorkha]] and some [[Bengali people|Bengali]]s Bhutanese ethnic groups: [[Lhotshampa]] |speakers = {{sigfig|25.20|2}} million |date = 2001&ndash;2011 censuses |ref = e18 |familycolor= Indo-European |fam2 = [[Indo-Iranian languages|Indo-Iranian]] |fam3 = [[Indo-Aryan languages|Indo-Aryan]] |fam4 =[[Sanskrit language|Sanskrit]] |fam5 = [[Indo-Aryan languages#Northern Zone|Northern]] |fam6 = ([[Pahari languages|Eastern Pahari]]) |dia1 = [[Doteli language|Doteli]] |script = [[देवनागरी]]<br/>[[Devanagari Braille]]<br/>[[Takri alphabet|Takri]] (historical)<br/>[[Bhujimol]]{{cn|date=फरवरी 2016}} (historical) |sign = [[Signed Nepali]] |nation = {{NEP|Nepal}}<br />{{IND|India}} ([[सिक्किम]] आ [[पश्चिम बंगाल]] के [[दार्जिलिंग जिला]] में) |agency = [[नेपाल एकेडेमी]] |iso1=ne |iso2=nep |iso3=nep |lc1=npi |ld1=नेपाली |lc2=dty |ld2=[[डोतेली भाषा|डोतेली]] |glotto=nepa1254 |glottorefname= Nepali [1] |glotto2=nepa1252 |glottoname2=duplicate code |glottorefname2=Nepali [2] |lingua=59-AAF-d |map = Nepali language status.png |mapcaption = World map with significant Nepali language speakers<br/>'''Dark Blue''': Main official language, <br/>'''Light blue''': One of the official languages, <br/>'''Red''': Places with significant population or greater than 20% but without official recognition. |notice = Indic }} '''नेपाली भाषा''' आर्य-[[भारोपेली]] समुह के भाषा ह जौन [[नेपाल]] लगायत [[भारत]], [[भुटान]] आ [[बर्मा]] क कुछेक भाग म बोलल जायेला | ई भाषा नेपाल आ [[सिक्किम]] ([[भारत]]) के आधिकारीक (सरकारी काम काज) के भाषा ह | नेपाल के करीव आधा जनसंख्या आपन मातृभाषा के रूप मे ई भाषा बोलल जायेला । नेपाली भाषा बिभिन्न समयमा बिभिन्न नामले चिनिन्थ्यो । ''खस कुरा'', ''पर्वते भाषा'' तथा ''गोर्खाली भाषा'' आदि । यी मध्ये ''खस कुरा'' सबैभन्दा पुरानो नाम हो । ''[[खस]] जाती''हरूले बोल्ने भाषा भएको हुनाले यसलाई खस भाषा भनिएको हो । यो भाषा पश्चिम नेपालको [[कर्णाली]] क्षेत्रमा विकशित भएर पूर्व तर्फ फैलदै गएको हो । खस कुरा पश्चिम नेपालको अर्को भाषा ''[[खाम कुरा]]'', जुन नेपालका [[मगर]] जातीहरूले बोल्ने गर्दछन्, संगै विकशित हुँदै अगाडी बढ्यो । == इतिहास == == व्याकरण == [[नेपाली साहित्य]] लाई नेपाली [[उखान-टुक्का]] तथा [[गाउँ खाने कथा]] आदिले एकदमै रोचक र धनी बनाएको छ। न॑पाली भासामा वचन दुइ प्रकारका भनिया॑.स्वरमा वचन निम्न तरिकाल॑ ल्याऊ. एक वचन बहुवचन अ आ इ ई उ ऊ ए ए॑ आ॑ ओ॑ == वाक्यांश == स्वर वर्णक _________________________________________________________________ | लघु | दीर्घ ___________________________|____________________________________ | स्वर वर्णक | स्वर वर्णक | __________________________|______________________________________ | अ ़ | आ ा __________________________|______________________________________ | इ ि | ई ी | उ ु | ऊ ू ___________________________________________________________________ | ऋ ृ | ॠ ॠ __________________________________________________________________ | ए े | ऐ ै ___________________________________________________________________ ओ ो | औ ौ ___________________________________________________________________ खण्डेतर वर्ण _______________________________________________________________________ | अं ं ँ | अः ः _________________________________________________________________________ == पाठ्य सामग्री == === शब्दकोश === * [[नेपाल राजकीय प्रज्ञा-प्रतिष्ठान]], [[नेपाली बृहत् शब्दकोश]] * [[बालकृष्ण शर्मा]] [[नेपाली शब्दसागर]] * [[हेमाङ्ग राज अधिकारी]] [[घटराज भट्टराई]] [[नेपाली प्रयोगात्मक शब्दकोश]] * Schmidt, R. L. (1993) [http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/schmidt/ ''A Practical Dictionary of Modern Nepali.''] * Ralph Lilley Turner (31) [http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/turner/ ''A Comparative and Etymological Dictionary of the Nepali Language.''] === व्याकरण === * ?? [[राम्रो रचना, मीठो नेपाली]] * [[मध्यचन्द्रिका]] * * == बाहरी कड़ी == * [http://www.nepalitabs.hereweb.com नेपाली भाषाको बारेमा छलफल गर्ने समुह] * [http://www.balendu.com माध्यम नेपाली वर्डप्रोसेसर डाउनलोड गर्नुहोस्] बलेन्दु शर्मा दीक्षितले वनाएको * [http://www.languageshome.com/English-Nepali.htm उपयोगी नेपाली शब्दहरू अंग्रेजीमा अनुवाद गर्ने] * [http://www.unicodenepali.com निःशुल्क युनिकोड नेपाली सामग्रीहरू] == संदर्भ == {{reflist|}} {{भाषा-आधार}} {{नेपाल-आधार}} [[श्रेणी:नेपाल के भाषा]] [[श्रेणी:एशिया के भाषा]] [[श्रेणी:इंडो-आर्यन भाषा]] lcmduy5hj431plbmmabjiv8pif0u4oh 789836 789835 2026-03-28T09:22:36Z ~2026-19176-82 39876 789836 wikitext text/x-wiki {{Distinguish|नेपाल भाषा}} {{Infobox language |name = नेपाली भाषा |altname = '''गोरखी''' |nativename = {{lang|ne|नेपाली भाषा}}<br />{{lang|ne|खस कुरा}} |states = [[नेपाल]] अउरी [[भारत]], पुरा बिस्व में डायस्पोरा |image = Nepali_word_in_devanagri_script.png |imagesize = |imagecaption= |ethnicity = मूल भाषी : [[गोरखा]] आ [[ल्होतशंपा]] समेत [[खस लोग]] । As a second language: Most ethnic groups in Nepal, including [[Newar people|Newari]] and [[Madhesi people|Madhesi]]. Indian ethnic groups: [[Indian Gorkha]] and some [[Bengali people|Bengali]]s Bhutanese ethnic groups: [[Lhotshampa]] |speakers = {{sigfig|25.20|2}} million |date = 2001&ndash;2011 censuses |ref = e18 |familycolor= Indo-European |fam2 = [[Indo-Iranian languages|Indo-Iranian]] |fam3 = [[Indo-Aryan languages|Indo-Aryan]] |fam4 =[[Sanskrit language|Sanskrit]] |fam5 = [[Indo-Aryan languages#Northern Zone|Northern]] |fam6 = ([[Pahari languages|Eastern Pahari]]) |dia1 = [[Doteli language|Doteli]] |script = [[देवनागरी]]<br/>[[Devanagari Braille]]<br/>[[Takri alphabet|Takri]] (historical)<br/>[[Bhujimol]]{{cn|date=फरवरी 2016}} (historical) |sign = [[Signed Nepali]] |nation = {{NEP|Nepal}}<br />{{IND|India}} ([[सिक्किम]] आ [[पश्चिम बंगाल]] के [[दार्जिलिंग जिला]] में) |agency = [[नेपाल एकेडेमी]] |iso1=ne |iso2=nep |iso3=nep |lc1=npi |ld1=नेपाली |lc2=dty |ld2=[[डोतेली भाषा|डोतेली]] |glotto=nepa1254 |glottorefname= Nepali [1] |glotto2=nepa1252 |glottoname2=duplicate code |glottorefname2=Nepali [2] |lingua=59-AAF-d |map = Nepali language status.png |mapcaption = महत्वपूर्ण नेपाली भाषा भाषी लोग के साथ विश्व मानचित्र<br/>'''Dark Blue''': Main official language, <br/>'''Light blue''': One of the official languages, <br/>'''Red''': Places with significant population or greater than 20% but without official recognition. |notice = Indic }} '''नेपाली भाषा''' आर्य-[[भारोपेली]] समुह के भाषा ह जौन [[नेपाल]] लगायत [[भारत]], [[भुटान]] आ [[बर्मा]] क कुछेक भाग म बोलल जायेला | ई भाषा नेपाल आ [[सिक्किम]] ([[भारत]]) के आधिकारीक (सरकारी काम काज) के भाषा ह | नेपाल के करीव आधा जनसंख्या आपन मातृभाषा के रूप मे ई भाषा बोलल जायेला । नेपाली भाषा बिभिन्न समयमा बिभिन्न नामले चिनिन्थ्यो । ''खस कुरा'', ''पर्वते भाषा'' तथा ''गोर्खाली भाषा'' आदि । यी मध्ये ''खस कुरा'' सबैभन्दा पुरानो नाम हो । ''[[खस]] जाती''हरूले बोल्ने भाषा भएको हुनाले यसलाई खस भाषा भनिएको हो । यो भाषा पश्चिम नेपालको [[कर्णाली]] क्षेत्रमा विकशित भएर पूर्व तर्फ फैलदै गएको हो । खस कुरा पश्चिम नेपालको अर्को भाषा ''[[खाम कुरा]]'', जुन नेपालका [[मगर]] जातीहरूले बोल्ने गर्दछन्, संगै विकशित हुँदै अगाडी बढ्यो । == इतिहास == == व्याकरण == [[नेपाली साहित्य]] लाई नेपाली [[उखान-टुक्का]] तथा [[गाउँ खाने कथा]] आदिले एकदमै रोचक र धनी बनाएको छ। न॑पाली भासामा वचन दुइ प्रकारका भनिया॑.स्वरमा वचन निम्न तरिकाल॑ ल्याऊ. एक वचन बहुवचन अ आ इ ई उ ऊ ए ए॑ आ॑ ओ॑ == वाक्यांश == स्वर वर्णक _________________________________________________________________ | लघु | दीर्घ ___________________________|____________________________________ | स्वर वर्णक | स्वर वर्णक | __________________________|______________________________________ | अ ़ | आ ा __________________________|______________________________________ | इ ि | ई ी | उ ु | ऊ ू ___________________________________________________________________ | ऋ ृ | ॠ ॠ __________________________________________________________________ | ए े | ऐ ै ___________________________________________________________________ ओ ो | औ ौ ___________________________________________________________________ खण्डेतर वर्ण _______________________________________________________________________ | अं ं ँ | अः ः _________________________________________________________________________ == पाठ्य सामग्री == === शब्दकोश === * [[नेपाल राजकीय प्रज्ञा-प्रतिष्ठान]], [[नेपाली बृहत् शब्दकोश]] * [[बालकृष्ण शर्मा]] [[नेपाली शब्दसागर]] * [[हेमाङ्ग राज अधिकारी]] [[घटराज भट्टराई]] [[नेपाली प्रयोगात्मक शब्दकोश]] * Schmidt, R. L. (1993) [http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/schmidt/ ''A Practical Dictionary of Modern Nepali.''] * Ralph Lilley Turner (31) [http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/turner/ ''A Comparative and Etymological Dictionary of the Nepali Language.''] === व्याकरण === * ?? [[राम्रो रचना, मीठो नेपाली]] * [[मध्यचन्द्रिका]] * * == बाहरी कड़ी == * [http://www.nepalitabs.hereweb.com नेपाली भाषाको बारेमा छलफल गर्ने समुह] * [http://www.balendu.com माध्यम नेपाली वर्डप्रोसेसर डाउनलोड गर्नुहोस्] बलेन्दु शर्मा दीक्षितले वनाएको * [http://www.languageshome.com/English-Nepali.htm उपयोगी नेपाली शब्दहरू अंग्रेजीमा अनुवाद गर्ने] * [http://www.unicodenepali.com निःशुल्क युनिकोड नेपाली सामग्रीहरू] == संदर्भ == {{reflist|}} {{भाषा-आधार}} {{नेपाल-आधार}} [[श्रेणी:नेपाल के भाषा]] [[श्रेणी:एशिया के भाषा]] [[श्रेणी:इंडो-आर्यन भाषा]] 95z9htcdtk7gh3jrq6j7j89wvqh8wx9 789837 789836 2026-03-28T09:26:48Z ~2026-19176-82 39876 789837 wikitext text/x-wiki {{Distinguish|नेपाल भाषा}} {{Infobox language |name = नेपाली भाषा |altname = '''गोरखी''' |nativename = {{lang|ne|नेपाली भाषा}}<br />{{lang|ne|खस कुरा}} |states = [[नेपाल]] अउरी [[भारत]], पुरा बिस्व में डायस्पोरा |image = Nepali_word_in_devanagri_script.png |imagesize = |imagecaption= |ethnicity = मूल भाषी : [[गोरखा]] आ [[ल्होतशंपा]] समेत [[खस लोग]] । As a second language: Most ethnic groups in Nepal, including [[Newar people|Newari]] and [[Madhesi people|Madhesi]]. Indian ethnic groups: [[Indian Gorkha]] and some [[Bengali people|Bengali]]s Bhutanese ethnic groups: [[Lhotshampa]] |speakers = {{sigfig|25.20|2}} million |date = 2001&ndash;2011 censuses |ref = e18 |familycolor= Indo-European |fam2 = [[Indo-Iranian languages|Indo-Iranian]] |fam3 = [[Indo-Aryan languages|Indo-Aryan]] |fam4 =[[Sanskrit language|Sanskrit]] |fam5 = [[Indo-Aryan languages#Northern Zone|Northern]] |fam6 = ([[Pahari languages|Eastern Pahari]]) |dia1 = [[Doteli language|Doteli]] |script = [[देवनागरी]]<br/>[[Devanagari Braille]]<br/>[[Takri alphabet|Takri]] (historical)<br/>[[Bhujimol]]{{cn|date=फरवरी 2016}} (historical) |sign = [[Signed Nepali]] |nation = {{NEP|Nepal}}<br />{{IND|India}} ([[सिक्किम]] आ [[पश्चिम बंगाल]] के [[दार्जिलिंग जिला]] में) |agency = [[नेपाल एकेडेमी]] |iso1=ne |iso2=nep |iso3=nep |lc1=npi |ld1=नेपाली |lc2=dty |ld2=[[डोतेली भाषा|डोतेली]] |glotto=nepa1254 |glottorefname= Nepali [1] |glotto2=nepa1252 |glottoname2=duplicate code |glottorefname2=Nepali [2] |lingua=59-AAF-d |map = Nepali language status.png |mapcaption = महत्वपूर्ण नेपाली भाषा भाषी लोग के साथ विश्व मानचित्र<br/>'''गहरे नीले''': मुख्य राजभाषा, <br/>'''हल्का नीला''': राजभाषा में से एगो, <br/>'''लाल''': अइसन जगह जहाँ के आबादी काफी होखे या 20% से ढेर होखे बाकी आधिकारिक मान्यता ना होखे |notice = Indic }} '''नेपाली भाषा''' आर्य-[[भारोपेली]] समुह के भाषा ह जौन [[नेपाल]] लगायत [[भारत]], [[भुटान]] आ [[बर्मा]] क कुछेक भाग म बोलल जायेला | ई भाषा नेपाल आ [[सिक्किम]] ([[भारत]]) के आधिकारीक (सरकारी काम काज) के भाषा ह | नेपाल के करीव आधा जनसंख्या आपन मातृभाषा के रूप मे ई भाषा बोलल जायेला । नेपाली भाषा बिभिन्न समयमा बिभिन्न नामले चिनिन्थ्यो । ''खस कुरा'', ''पर्वते भाषा'' तथा ''गोर्खाली भाषा'' आदि । यी मध्ये ''खस कुरा'' सबैभन्दा पुरानो नाम हो । ''[[खस]] जाती''हरूले बोल्ने भाषा भएको हुनाले यसलाई खस भाषा भनिएको हो । यो भाषा पश्चिम नेपालको [[कर्णाली]] क्षेत्रमा विकशित भएर पूर्व तर्फ फैलदै गएको हो । खस कुरा पश्चिम नेपालको अर्को भाषा ''[[खाम कुरा]]'', जुन नेपालका [[मगर]] जातीहरूले बोल्ने गर्दछन्, संगै विकशित हुँदै अगाडी बढ्यो । == इतिहास == == व्याकरण == [[नेपाली साहित्य]] लाई नेपाली [[उखान-टुक्का]] तथा [[गाउँ खाने कथा]] आदिले एकदमै रोचक र धनी बनाएको छ। न॑पाली भासामा वचन दुइ प्रकारका भनिया॑.स्वरमा वचन निम्न तरिकाल॑ ल्याऊ. एक वचन बहुवचन अ आ इ ई उ ऊ ए ए॑ आ॑ ओ॑ == वाक्यांश == स्वर वर्णक _________________________________________________________________ | लघु | दीर्घ ___________________________|____________________________________ | स्वर वर्णक | स्वर वर्णक | __________________________|______________________________________ | अ ़ | आ ा __________________________|______________________________________ | इ ि | ई ी | उ ु | ऊ ू ___________________________________________________________________ | ऋ ृ | ॠ ॠ __________________________________________________________________ | ए े | ऐ ै ___________________________________________________________________ ओ ो | औ ौ ___________________________________________________________________ खण्डेतर वर्ण _______________________________________________________________________ | अं ं ँ | अः ः _________________________________________________________________________ == पाठ्य सामग्री == === शब्दकोश === * [[नेपाल राजकीय प्रज्ञा-प्रतिष्ठान]], [[नेपाली बृहत् शब्दकोश]] * [[बालकृष्ण शर्मा]] [[नेपाली शब्दसागर]] * [[हेमाङ्ग राज अधिकारी]] [[घटराज भट्टराई]] [[नेपाली प्रयोगात्मक शब्दकोश]] * Schmidt, R. L. (1993) [http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/schmidt/ ''A Practical Dictionary of Modern Nepali.''] * Ralph Lilley Turner (31) [http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/turner/ ''A Comparative and Etymological Dictionary of the Nepali Language.''] === व्याकरण === * ?? [[राम्रो रचना, मीठो नेपाली]] * [[मध्यचन्द्रिका]] * * == बाहरी कड़ी == * [http://www.nepalitabs.hereweb.com नेपाली भाषाको बारेमा छलफल गर्ने समुह] * [http://www.balendu.com माध्यम नेपाली वर्डप्रोसेसर डाउनलोड गर्नुहोस्] बलेन्दु शर्मा दीक्षितले वनाएको * [http://www.languageshome.com/English-Nepali.htm उपयोगी नेपाली शब्दहरू अंग्रेजीमा अनुवाद गर्ने] * [http://www.unicodenepali.com निःशुल्क युनिकोड नेपाली सामग्रीहरू] == संदर्भ == {{reflist|}} {{भाषा-आधार}} {{नेपाल-आधार}} [[श्रेणी:नेपाल के भाषा]] [[श्रेणी:एशिया के भाषा]] [[श्रेणी:इंडो-आर्यन भाषा]] cq2vxengl5wc3sjgbi9zl0hagun8yog 789838 789837 2026-03-28T09:28:34Z ~2026-19176-82 39876 789838 wikitext text/x-wiki {{Distinguish|नेपाल भाषा}} {{Infobox language |name = नेपाली भाषा |altname = '''गोरखी''' |nativename = {{lang|ne|नेपाली भाषा}}<br />{{lang|ne|खस कुरा}} |states = [[नेपाल]] अउरी [[भारत]], पुरा बिस्व में डायस्पोरा |image = Nepali_word_in_devanagri_script.png |imagesize = |imagecaption= |ethnicity = मूल भाषी : [[गोरखा]] आ [[ल्होतशंपा]] समेत [[खस लोग]] । दूसरा भाषा के रूप में : नेपाल के अधिकांश जातीय समूह, जवना में नेवारी आ मधेशी शामिल बा। Indian ethnic groups: [[Indian Gorkha]] and some [[Bengali people|Bengali]]s Bhutanese ethnic groups: [[Lhotshampa]] |speakers = {{sigfig|25.20|2}} million |date = 2001&ndash;2011 censuses |ref = e18 |familycolor= Indo-European |fam2 = [[Indo-Iranian languages|Indo-Iranian]] |fam3 = [[Indo-Aryan languages|Indo-Aryan]] |fam4 =[[Sanskrit language|Sanskrit]] |fam5 = [[Indo-Aryan languages#Northern Zone|Northern]] |fam6 = ([[Pahari languages|Eastern Pahari]]) |dia1 = [[Doteli language|Doteli]] |script = [[देवनागरी]]<br/>[[Devanagari Braille]]<br/>[[Takri alphabet|Takri]] (historical)<br/>[[Bhujimol]]{{cn|date=फरवरी 2016}} (historical) |sign = [[Signed Nepali]] |nation = {{NEP|Nepal}}<br />{{IND|India}} ([[सिक्किम]] आ [[पश्चिम बंगाल]] के [[दार्जिलिंग जिला]] में) |agency = [[नेपाल एकेडेमी]] |iso1=ne |iso2=nep |iso3=nep |lc1=npi |ld1=नेपाली |lc2=dty |ld2=[[डोतेली भाषा|डोतेली]] |glotto=nepa1254 |glottorefname= Nepali [1] |glotto2=nepa1252 |glottoname2=duplicate code |glottorefname2=Nepali [2] |lingua=59-AAF-d |map = Nepali language status.png |mapcaption = महत्वपूर्ण नेपाली भाषा भाषी लोग के साथ विश्व मानचित्र<br/>'''गहरे नीले''': मुख्य राजभाषा, <br/>'''हल्का नीला''': राजभाषा में से एगो, <br/>'''लाल''': अइसन जगह जहाँ के आबादी काफी होखे या 20% से ढेर होखे बाकी आधिकारिक मान्यता ना होखे |notice = Indic }} '''नेपाली भाषा''' आर्य-[[भारोपेली]] समुह के भाषा ह जौन [[नेपाल]] लगायत [[भारत]], [[भुटान]] आ [[बर्मा]] क कुछेक भाग म बोलल जायेला | ई भाषा नेपाल आ [[सिक्किम]] ([[भारत]]) के आधिकारीक (सरकारी काम काज) के भाषा ह | नेपाल के करीव आधा जनसंख्या आपन मातृभाषा के रूप मे ई भाषा बोलल जायेला । नेपाली भाषा बिभिन्न समयमा बिभिन्न नामले चिनिन्थ्यो । ''खस कुरा'', ''पर्वते भाषा'' तथा ''गोर्खाली भाषा'' आदि । यी मध्ये ''खस कुरा'' सबैभन्दा पुरानो नाम हो । ''[[खस]] जाती''हरूले बोल्ने भाषा भएको हुनाले यसलाई खस भाषा भनिएको हो । यो भाषा पश्चिम नेपालको [[कर्णाली]] क्षेत्रमा विकशित भएर पूर्व तर्फ फैलदै गएको हो । खस कुरा पश्चिम नेपालको अर्को भाषा ''[[खाम कुरा]]'', जुन नेपालका [[मगर]] जातीहरूले बोल्ने गर्दछन्, संगै विकशित हुँदै अगाडी बढ्यो । == इतिहास == == व्याकरण == [[नेपाली साहित्य]] लाई नेपाली [[उखान-टुक्का]] तथा [[गाउँ खाने कथा]] आदिले एकदमै रोचक र धनी बनाएको छ। न॑पाली भासामा वचन दुइ प्रकारका भनिया॑.स्वरमा वचन निम्न तरिकाल॑ ल्याऊ. एक वचन बहुवचन अ आ इ ई उ ऊ ए ए॑ आ॑ ओ॑ == वाक्यांश == स्वर वर्णक _________________________________________________________________ | लघु | दीर्घ ___________________________|____________________________________ | स्वर वर्णक | स्वर वर्णक | __________________________|______________________________________ | अ ़ | आ ा __________________________|______________________________________ | इ ि | ई ी | उ ु | ऊ ू ___________________________________________________________________ | ऋ ृ | ॠ ॠ __________________________________________________________________ | ए े | ऐ ै ___________________________________________________________________ ओ ो | औ ौ ___________________________________________________________________ खण्डेतर वर्ण _______________________________________________________________________ | अं ं ँ | अः ः _________________________________________________________________________ == पाठ्य सामग्री == === शब्दकोश === * [[नेपाल राजकीय प्रज्ञा-प्रतिष्ठान]], [[नेपाली बृहत् शब्दकोश]] * [[बालकृष्ण शर्मा]] [[नेपाली शब्दसागर]] * [[हेमाङ्ग राज अधिकारी]] [[घटराज भट्टराई]] [[नेपाली प्रयोगात्मक शब्दकोश]] * Schmidt, R. L. (1993) [http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/schmidt/ ''A Practical Dictionary of Modern Nepali.''] * Ralph Lilley Turner (31) [http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/turner/ ''A Comparative and Etymological Dictionary of the Nepali Language.''] === व्याकरण === * ?? [[राम्रो रचना, मीठो नेपाली]] * [[मध्यचन्द्रिका]] * * == बाहरी कड़ी == * [http://www.nepalitabs.hereweb.com नेपाली भाषाको बारेमा छलफल गर्ने समुह] * [http://www.balendu.com माध्यम नेपाली वर्डप्रोसेसर डाउनलोड गर्नुहोस्] बलेन्दु शर्मा दीक्षितले वनाएको * [http://www.languageshome.com/English-Nepali.htm उपयोगी नेपाली शब्दहरू अंग्रेजीमा अनुवाद गर्ने] * [http://www.unicodenepali.com निःशुल्क युनिकोड नेपाली सामग्रीहरू] == संदर्भ == {{reflist|}} {{भाषा-आधार}} {{नेपाल-आधार}} [[श्रेणी:नेपाल के भाषा]] [[श्रेणी:एशिया के भाषा]] [[श्रेणी:इंडो-आर्यन भाषा]] fxjuya9dhqx5slsdvr8eixl56vpys6x 789839 789838 2026-03-28T09:31:53Z ~2026-19176-82 39876 789839 wikitext text/x-wiki {{Distinguish|नेपाल भाषा}} {{Infobox language |name = नेपाली भाषा |altname = '''गोरखी''' |nativename = {{lang|ne|नेपाली भाषा}}<br />{{lang|ne|खस कुरा}} |states = [[नेपाल]] अउरी [[भारत]], पुरा बिस्व में डायस्पोरा |image = Nepali_word_in_devanagri_script.png |imagesize = |imagecaption= |ethnicity = मूल भाषी : [[गोरखा]] आ [[ल्होतशंपा]] समेत [[खस लोग]] । दूसरा भाषा के रूप में : नेपाल के अधिकांश जातीय समूह, जवना में नेवारी आ मधेशी शामिल बा। भारतीय जातीय समूह : भारतीय गोरखा आ कुछ बंगाली लोग भूटान के जातीय समूह : ल्होतशाम्पा |speakers = {{sigfig|25.20|2}} million |date = 2001&ndash;2011 censuses |ref = e18 |familycolor= Indo-European |fam2 = [[Indo-Iranian languages|Indo-Iranian]] |fam3 = [[Indo-Aryan languages|Indo-Aryan]] |fam4 =[[Sanskrit language|Sanskrit]] |fam5 = [[Indo-Aryan languages#Northern Zone|Northern]] |fam6 = ([[Pahari languages|Eastern Pahari]]) |dia1 = [[Doteli language|Doteli]] |script = [[देवनागरी]]<br/>[[Devanagari Braille]]<br/>[[Takri alphabet|Takri]] (historical)<br/>[[Bhujimol]]{{cn|date=फरवरी 2016}} (historical) |sign = [[Signed Nepali]] |nation = {{NEP|Nepal}}<br />{{IND|India}} ([[सिक्किम]] आ [[पश्चिम बंगाल]] के [[दार्जिलिंग जिला]] में) |agency = [[नेपाल एकेडेमी]] |iso1=ne |iso2=nep |iso3=nep |lc1=npi |ld1=नेपाली |lc2=dty |ld2=[[डोतेली भाषा|डोतेली]] |glotto=nepa1254 |glottorefname= Nepali [1] |glotto2=nepa1252 |glottoname2=duplicate code |glottorefname2=Nepali [2] |lingua=59-AAF-d |map = Nepali language status.png |mapcaption = महत्वपूर्ण नेपाली भाषा भाषी लोग के साथ विश्व मानचित्र<br/>'''गहरे नीले''': मुख्य राजभाषा, <br/>'''हल्का नीला''': राजभाषा में से एगो, <br/>'''लाल''': अइसन जगह जहाँ के आबादी काफी होखे या 20% से ढेर होखे बाकी आधिकारिक मान्यता ना होखे |notice = Indic }} '''नेपाली भाषा''' आर्य-[[भारोपेली]] समुह के भाषा ह जौन [[नेपाल]] लगायत [[भारत]], [[भुटान]] आ [[बर्मा]] क कुछेक भाग म बोलल जायेला | ई भाषा नेपाल आ [[सिक्किम]] ([[भारत]]) के आधिकारीक (सरकारी काम काज) के भाषा ह | नेपाल के करीव आधा जनसंख्या आपन मातृभाषा के रूप मे ई भाषा बोलल जायेला । नेपाली भाषा बिभिन्न समयमा बिभिन्न नामले चिनिन्थ्यो । ''खस कुरा'', ''पर्वते भाषा'' तथा ''गोर्खाली भाषा'' आदि । यी मध्ये ''खस कुरा'' सबैभन्दा पुरानो नाम हो । ''[[खस]] जाती''हरूले बोल्ने भाषा भएको हुनाले यसलाई खस भाषा भनिएको हो । यो भाषा पश्चिम नेपालको [[कर्णाली]] क्षेत्रमा विकशित भएर पूर्व तर्फ फैलदै गएको हो । खस कुरा पश्चिम नेपालको अर्को भाषा ''[[खाम कुरा]]'', जुन नेपालका [[मगर]] जातीहरूले बोल्ने गर्दछन्, संगै विकशित हुँदै अगाडी बढ्यो । == इतिहास == == व्याकरण == [[नेपाली साहित्य]] लाई नेपाली [[उखान-टुक्का]] तथा [[गाउँ खाने कथा]] आदिले एकदमै रोचक र धनी बनाएको छ। न॑पाली भासामा वचन दुइ प्रकारका भनिया॑.स्वरमा वचन निम्न तरिकाल॑ ल्याऊ. एक वचन बहुवचन अ आ इ ई उ ऊ ए ए॑ आ॑ ओ॑ == वाक्यांश == स्वर वर्णक _________________________________________________________________ | लघु | दीर्घ ___________________________|____________________________________ | स्वर वर्णक | स्वर वर्णक | __________________________|______________________________________ | अ ़ | आ ा __________________________|______________________________________ | इ ि | ई ी | उ ु | ऊ ू ___________________________________________________________________ | ऋ ृ | ॠ ॠ __________________________________________________________________ | ए े | ऐ ै ___________________________________________________________________ ओ ो | औ ौ ___________________________________________________________________ खण्डेतर वर्ण _______________________________________________________________________ | अं ं ँ | अः ः _________________________________________________________________________ == पाठ्य सामग्री == === शब्दकोश === * [[नेपाल राजकीय प्रज्ञा-प्रतिष्ठान]], [[नेपाली बृहत् शब्दकोश]] * [[बालकृष्ण शर्मा]] [[नेपाली शब्दसागर]] * [[हेमाङ्ग राज अधिकारी]] [[घटराज भट्टराई]] [[नेपाली प्रयोगात्मक शब्दकोश]] * Schmidt, R. L. (1993) [http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/schmidt/ ''A Practical Dictionary of Modern Nepali.''] * Ralph Lilley Turner (31) [http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/turner/ ''A Comparative and Etymological Dictionary of the Nepali Language.''] === व्याकरण === * ?? [[राम्रो रचना, मीठो नेपाली]] * [[मध्यचन्द्रिका]] * * == बाहरी कड़ी == * [http://www.nepalitabs.hereweb.com नेपाली भाषाको बारेमा छलफल गर्ने समुह] * [http://www.balendu.com माध्यम नेपाली वर्डप्रोसेसर डाउनलोड गर्नुहोस्] बलेन्दु शर्मा दीक्षितले वनाएको * [http://www.languageshome.com/English-Nepali.htm उपयोगी नेपाली शब्दहरू अंग्रेजीमा अनुवाद गर्ने] * [http://www.unicodenepali.com निःशुल्क युनिकोड नेपाली सामग्रीहरू] == संदर्भ == {{reflist|}} {{भाषा-आधार}} {{नेपाल-आधार}} [[श्रेणी:नेपाल के भाषा]] [[श्रेणी:एशिया के भाषा]] [[श्रेणी:इंडो-आर्यन भाषा]] 3iih9hnf5taj0v1pkndure5vyo25ttw शारदा सिन्हा 0 8282 789810 777215 2026-03-27T18:03:35Z Surajkumar9931 37239 789810 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = शारदा सिन्हा | image = Sharda Sinha (cropped).jpg | alt = <!-- descriptive text for use by speech synthesis (text-to-speech) software --> | caption = शारदा सिन्हा | birth_name = <!-- only use if different from name --> | birth_date = {{Birth year and age|1952}} | birth_place = हुलास गाँव, सुपौल, [[बिहार]] | death_date = {{Death date and age|2024|11|05|1952|10|01|df=y}} | death_place = [[नई दिल्ली]] | nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]] | other_names = ''बिहार कोकिला'' | occupation = गायिका | years_active = 1980{{ndash}}वर्तमान | known_for = लोकगीत गायकी | notable_works = }} '''शारदा सिन्हा''' (1 अक्टूबर 1952 - 5 अक्टूबर 2024) एगो [[भारतीय लोक संगीत|भारतीय लोक गायिका]] रहली। [[बिहार]] में जनमल सिन्हा, [[मैथिली]], [[भोजपुरी]] आ मगही में गावल अपने लोकगीतन खातिर जानल जालीं। एकरे अलावा [[हिंदी सिनेमा|हिंदी फिलिम]] सभ में भी उनके कई गो गाना हिट रहल बाने। संगीत के सेवा खातिर भारत सरकार उनके पद्मश्री<ref name="Padma Shree">{{cite web | url=http://mha.nic.in/sites/upload_files/mha/files/LST-PDAWD-2013.pdf | title=Padma Awards | publisher=Ministry of Home Affairs, Government of India | date=2015 | access-date=21 July 2015 | archive-date=15 October 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20151015193758/http://mha.nic.in/sites/upload_files/mha/files/LST-PDAWD-2013.pdf | url-status=dead }}</ref> आ पद्मभूषण<ref name="Padma Bhushan">{{cite web | url=https://timesofindia.indiatimes.com/india/government-announces-recipients-of-2018-padma-awards/articleshow/62653257.cms | title=Government announces recipients of 2018 Padma awards | work=[[The Times of India]] | date=26 January 2018 |access-date=26 January 2018}}</ref><ref>{{cite news |title=This Chhath Puja song is making people so nostalgic, they want to go home |url=https://indianexpress.com/article/trending/viral-videos-trending/this-chhath-puja-a-beautiful-song-is-making-people-nostalgic-and-beckoning-them-home-3737368/ |work=The Indian Express |date=4 November 2016 |access-date=26 August 2024}}</ref> से सम्मानित कइले रहल। 5 अक्टूबर 2024 के उनुकर दिल्ली एम्स में निधन भइल।<ref>{{cite web |title=शारदा सिन्हा के निधन पर बिहार में छठ करने वाले लोग क्या बोले? |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/cqxw2z8yg1go |website=BBC News हिंदी |language=hi |date=6 नवंबर 2024}}</ref> ==जिनगी== शारदा सिन्हा के जनम भारतीय राज्य बिहार के मिथला क्षेत्र के [[सुपौल जिला]] के हुलास गाँव में 1 अक्टूबर 1952<ref name="Kumar2013">{{cite book|author=ध्रुव कुमार|title=बिहार शताब्दी के 100 नायक|url=https://books.google.com/books?id=-GNvBQAAQBAJ&pg=PA165|year=2013|publisher=Prabhāta Prakāśana|isbn=978-93-5048-361-9|pages=165–}}</ref>{{efn|बीबीसी में छपल खबर में इनके जनम के साल 1953 बतावल गइल बा।<ref name="bbc2012" />}} के एगो मध्यमवर्गी परिवार में भइल। इनके बाबूजी सुखदेव ठाकुर बिहार सरकार के शिक्षा बिभाग में एगो अधिकारी रहलें।<ref name="bbc2012">{{cite web|last1=अर्जुन|first1=स्वाति|title='तार बिजली' गाने से पहले डर रही थी: शारदा सिन्हा|url=http://www.bbc.com/hindi/entertainment/2012/09/120830_sharda_sinha_intw_sa|website=bbc.com/hindi|accessdate=5 जुलाई 2017|language=hi|date=2 सितंबर 2012}}</ref> इनके बाबूजी बचपने में संगीत के ओर झुकाव के चीन्ह लिहलें आ घरहीं आके सिखावे वाला एगो शिक्षक इनके गायकी आ नाच के शिक्षा देवे सुरू कइलेन।<ref name="bbc2012" /> आगे, शारदा सिन्हा आपन एकेडेमिक पढ़ाई [[पटना विश्वविद्यालय]] से पूरा कइली। सिन्हा कला वर्ग में स्नातक (ग्रेजुएट) रहली।<ref name="कुमारप्रसाद2012">{{cite book|author1=विजय कुमार|author2=युवराज देव प्रसाद|title=बिहार के विकास में महिलाओं की भूमिका|url=https://books.google.com/books?id=dy-H6_PmyRIC|year=2012|isbn=978-93-81456-00-2|pages=109-}}</ref> बियाह के बाद उनके गायकी के ससुरार में कुछ बिरोध भी भइल बाकी पति के पूरा सहजोग मिलल। वर्तमान में सिन्हा [[समस्तीपुर]] में रहे ली आ उहाँ एगो कालेज में संगीत के शिक्षा देवत रहली।<ref name="Kumar2013" /> ==गायकी कैरियर== शारदा सिन्हा 80 के दशक में मैथिली, भोजपुरी आ मगही भाषा सभ में परंपरागत गीत गावे खातिर परसिद्ध होखे सुरू भइली। लोकगीतन के अलावा उनके ''श्रद्धांजलि'' नाँव के एल्बम (कैसेट) बहुत लोकप्रिय भइल जेह में ऊ मैथिल कवि [[विद्यापति]] के गीतन के आवाज दिहली। ई दौर कैसेट के दौर रहे आ सिन्हा के गावल ''पिरितिया काहे ना लगवले'', ''पटना से बैदा बोलाइ दऽ, नजरा गइलीं गुइंया'', ''पनिया के जहाज से पलटनिया बनि अइहऽ पिया'', आ ''बतावऽ चाँद केकरा से कहाँ मिले जालऽ'' नियर भोजपुरी गीत उत्तर प्रदेश के [[पूर्वांचल]] आ बिहार में बहुत पसंद कइल गइने। टी-सीरीज पर आइल एलबम (कैसेट) ''"केकरा से कहाँ मिले जाल"'' में सिन्हा प्रसिद्ध भोजपुरी कवि आ नाटककार [[भिखारी ठाकुर]] के मार्मिक गीत ''रोई-रोइ पतिया लिखवले रजमतिया'' गवली। टेप वाला कैसेट के ओह दौर में सिन्हा के परसिद्धी के अनुमान एही से लगावल जा सके ला कि ऊ एगो रेकार्डिंग के मेहनताना लगभग पचास हजार पावें।<ref name="Manuel1993">{{cite book|author=Peter Manuel|title=Cassette Culture: Popular Music and Technology in North India|url=https://books.google.com/books?id=Q1JMZxYPNcYC&pg=PA165|date=मई 1993|publisher=University of Chicago Press|isbn=978-0-226-50401-8|pages=165–}}</ref> भोजपुरी फिलिम सभ खातिर सुरुआती माहौल एही कैसेट के जमाना में लोकगीतन के क्रांति से बनल आ एह में सिन्हा के नाँव सभसे आगे लिहल जाला।<ref name="Ghosh2010">{{cite book|author=Avijit Ghosh|title=CINEMA BHOJPURI|url=https://books.google.com/books?id=wAuTZ6_1XL4C&pg=PT87|date=22 May 2010|publisher=Penguin Books Limited|isbn=978-81-8475-256-4|pages=87–}}</ref> हिंदी फिलिम में शारदा सिन्हा के गावल कई गो गीत हिट बाने आ आज भी पसंद कइल जालें। ''मैंने प्यार किया'' फिलिम के गीत ''कहे तोसे सजना'' से सिन्हा हिंदी जगत के लोग के अपना आवाज से मोह लिहली। एकरे बाद ''हम आपके हैं कौन'' में भी उनके गावल एगो गीत रहल। 1989 में सिन्हा हिंदी फिलिम ''माई'' में एक्टिंग भी कइली।<ref name="Ghosh2010" /> हाल में, अनुराग कश्यप के फिलिम ''गैंग्स ऑफ वासेपुर'' में सिन्हा के गावल पारंपरिक बियाह गीत ''तार बिजली से पतले हमारे पिया'' बहुत पसंद कइल गइल।<ref name="PTI">{{cite web|author=प्रणव|title=मुलाकात (इंटरभ्यू)|url=http://bhasha.ptinews.com/Interview/_34|website=bhasha.ptinews.com|publisher=पीटीआई|accessdate=5 जुलाई 2017|language=hi|archive-date=2017-07-05|archive-url=https://web.archive.org/web/20170705050623/http://www.bhasha.ptinews.com/Interview/_34|url-status=dead}}</ref><ref name="bbc2012" /> ===छठ गीत=== सिन्हा छठ से जुड़ल भक्ति गीत खातिर जानल जाली। 2018 में एक दशक बाद छठ पर दू गो नया गीत ले के आइल रहली। इनके अंतिम भक्ति गीत सभ के एल्बम 2006 में रिलीज भइल। गीतन में – सुपावो ना मिले माई आ पहिले पहिले छठी मईया जइसन गीतन के साथ – शारदा लोग से छठ के दौरान बिहार आवे के निहोरा कइलें। महोत्सव के दौरान बजावल जाए वाला अउरी छठ गीतन में केला के पात पर उगलन सूरज माल झाके झूके, हे छठी मईया, हो दीनानाथ, बहंगी लचकत जाए, रोजे रोजे उगेला, सुना छठी माई, जोड़े जोड़े सुपावा आ पटना के घाट पर शामिल बाड़ें। पुरान होखला के बावजूद ई गीत प्रासंगिक बाड़ें आ भक्त लोग हर साल बजावे ला। शारदा 3 नवंबर 2016 के द टेलीग्राफ से कहलें कि, "संगीत कंपनी सभ के ऊँच-ऊँचपन आ बढ़िया गीत के कमी हमरा के एतना समय ले दूर रखले रहे।" "जइसे-जइसे एह साल एह मुद्दा सभ के संबोधित कइल गइल, हम आपन आवाज गीत सभ के रेंडर कइनी।" एह गीत सभ के शूटिंग में 20 दिन लागल, जे दीपावली पर रिलीज भइल। सुपावो ना मिले माई (5.57 मिनट) के गीतकार हृदय नारायण झा आ पहिले पहिले छठी मईया (6.57 मिनट) खातिर शांति जैन आ शारदा दुनों बाड़ें। पहिले पहल... – नीतू चंद्र, नितिन नीरा चंद्र आ अंशुमान सिन्हा द्वारा निर्मित – स्वर शारदा (शरदा सिन्हा म्यूजिक फाउंडेशन), चंपारण टॉकीज आ नव बिहार के बैनर पर रिलीज भइल। सुपावो ना मिले माई के स्वर शारदा के बैनर तले रिलीज भइल बा आ एकर निर्माण अंशुमान कइले बाड़ें। छठ पर शारदा के आखिरी एल्बम अरग में आठ गो गाना रहलें। अपना पूरा कैरियर में ऊ टी-सीरीज, हिज मास्टर के आवाज आ टिप्स द्वारा रिलीज भइल नौ गो एल्बम सभ में 62 गो छठ गीत गवले बाड़ी। शारदा कहले कि, ए गीत सभ के माध्यम से हम अपना स्तर के पूरा कोशिश कईले बानी कि हमनी के समृद्ध संस्कृति अवुरी परंपरा के बचावल जा सके। "शहरी समकालीन एहसास बा ताकि लोग एकरा से संबंधित हो सके।" ==सम्मान== * पद्म श्री (1991) (भारत सरकार द्वारा<ref name="Padma Awards">{{cite web | url=http://mha.nic.in/sites/upload_files/mha/files/LST-PDAWD-2013.pdf | title=Padma Awards | publisher=Ministry of Home Affairs, Government of India | date=2015 | accessdate=21 July 2015 | archive-date=15 October 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20151015193758/http://mha.nic.in/sites/upload_files/mha/files/LST-PDAWD-2013.pdf | url-status=dead }}</ref>) * बिहार कोकिला (बिहार सरकार द्वारा) उपाधि * देवी अहिल्या सम्मान (2005-06) (मध्य प्रदेश सरकार द्वारा<ref>{{cite web |url=http://mpinfo.org/MPinfoStatic/hindi/award/ahilya.asp |title=::Department Of Public Relations,Madhya Pradesh:: |publisher=Mpinfo.org |date= |accessdate=2017-07-05 |archive-date=2017-07-03 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170703085159/http://mpinfo.org/MPinfoStatic/hindi/award/ahilya.asp |url-status=dead }}</ref>) ==नोट== <references group="नोट"/> ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} {{Authority control}} [[श्रेणी:जियत लोग]] [[श्रेणी:1952 में जनम]] [[श्रेणी:भारतीय गायिका]] [[श्रेणी:भारतीय लोकगीत गायिका]] dw73w7n6fzxd01s4eabqno6q0sne54n 789812 789810 2026-03-27T18:04:47Z SM7 3953 Reverted edit by [[Special:Contributions/Surajkumar9931|Surajkumar9931]] ([[User talk:Surajkumar9931|talk]]) to last revision by [[User:InternetArchiveBot|InternetArchiveBot]] 777215 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = शारदा सिन्हा | image = Sharda Sinha (cropped).jpg | alt = <!-- descriptive text for use by speech synthesis (text-to-speech) software --> | caption = शारदा सिन्हा | birth_name = <!-- only use if different from name --> | birth_date = {{Birth year and age|1952}} | birth_place = हुलास गाँव, सुपौल, [[बिहार]] | death_date = {{Death date and age|2024|11|05|1952|10|01|df=y}} | death_place = [[नई दिल्ली]] | nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]] | other_names = ''बिहार कोकिला'' | occupation = गायिका | years_active = 1980{{ndash}}वर्तमान | known_for = लोकगीत गायकी | notable_works = }} '''शारदा सिन्हा''' (1 अक्टूबर 1952 - 5 अक्टूबर 2024) एगो [[भारतीय लोक संगीत|भारतीय लोक गायिका]] रहली। [[बिहार]] में जनमल सिन्हा, [[मैथिली]], [[भोजपुरी]] आ मगही में गावल अपने लोकगीतन खातिर जानल जालीं। एकरे अलावा [[हिंदी सिनेमा|हिंदी फिलिम]] सभ में भी उनके कई गो गाना हिट रहल बाने। संगीत के सेवा खातिर भारत सरकार उनके पद्मश्री<ref name="Padma Shree">{{cite web | url=http://mha.nic.in/sites/upload_files/mha/files/LST-PDAWD-2013.pdf | title=Padma Awards | publisher=Ministry of Home Affairs, Government of India | date=2015 | access-date=21 July 2015 | archive-date=15 October 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20151015193758/http://mha.nic.in/sites/upload_files/mha/files/LST-PDAWD-2013.pdf | url-status=dead }}</ref> आ पद्मभूषण<ref name="Padma Bhushan">{{cite web | url=https://timesofindia.indiatimes.com/india/government-announces-recipients-of-2018-padma-awards/articleshow/62653257.cms | title=Government announces recipients of 2018 Padma awards | work=[[The Times of India]] | date=26 January 2018 |access-date=26 January 2018}}</ref><ref>{{cite news |title=This Chhath Puja song is making people so nostalgic, they want to go home |url=https://indianexpress.com/article/trending/viral-videos-trending/this-chhath-puja-a-beautiful-song-is-making-people-nostalgic-and-beckoning-them-home-3737368/ |work=The Indian Express |date=4 November 2016 |access-date=26 August 2024}}</ref> से सम्मानित कइले रहल। 5 अक्टूबर 2024 के उनुकर दिल्ली एम्स में निधन भइल।<ref>{{cite web |title=शारदा सिन्हा के निधन पर बिहार में छठ करने वाले लोग क्या बोले? |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/cqxw2z8yg1go |website=BBC News हिंदी |language=hi |date=6 नवंबर 2024}}</ref> ==जिनगी== शारदा सिन्हा के जनम भारतीय राज्य बिहार के मिथला क्षेत्र के [[सुपौल जिला]] के हुलास गाँव में 1 अक्टूबर 1952<ref name="Kumar2013">{{cite book|author=ध्रुव कुमार|title=बिहार शताब्दी के 100 नायक|url=https://books.google.com/books?id=-GNvBQAAQBAJ&pg=PA165|year=2013|publisher=Prabhāta Prakāśana|isbn=978-93-5048-361-9|pages=165–}}</ref>{{efn|बीबीसी में छपल खबर में इनके जनम के साल 1953 बतावल गइल बा।<ref name="bbc2012" />}} के एगो मध्यमवर्गी परिवार में भइल। इनके बाबूजी सुखदेव ठाकुर बिहार सरकार के शिक्षा बिभाग में एगो अधिकारी रहलें।<ref name="bbc2012">{{cite web|last1=अर्जुन|first1=स्वाति|title='तार बिजली' गाने से पहले डर रही थी: शारदा सिन्हा|url=http://www.bbc.com/hindi/entertainment/2012/09/120830_sharda_sinha_intw_sa|website=bbc.com/hindi|accessdate=5 जुलाई 2017|language=hi|date=2 सितंबर 2012}}</ref> इनके बाबूजी बचपने में संगीत के ओर झुकाव के चीन्ह लिहलें आ घरहीं आके सिखावे वाला एगो शिक्षक इनके गायकी आ नाच के शिक्षा देवे सुरू कइलेन।<ref name="bbc2012" /> आगे, शारदा सिन्हा आपन एकेडेमिक पढ़ाई [[पटना विश्वविद्यालय]] से पूरा कइली। सिन्हा कला वर्ग में स्नातक (ग्रेजुएट) रहली।<ref name="कुमारप्रसाद2012">{{cite book|author1=विजय कुमार|author2=युवराज देव प्रसाद|title=बिहार के विकास में महिलाओं की भूमिका|url=https://books.google.com/books?id=dy-H6_PmyRIC|year=2012|isbn=978-93-81456-00-2|pages=109-}}</ref> बियाह के बाद उनके गायकी के ससुरार में कुछ बिरोध भी भइल बाकी पति के पूरा सहजोग मिलल। वर्तमान में सिन्हा [[समस्तीपुर]] में रहे ली आ उहाँ एगो कालेज में संगीत के शिक्षा देवत रहली।<ref name="Kumar2013" /> ==गायकी कैरियर== शारदा सिन्हा 80 के दशक में मैथिली, भोजपुरी आ मगही भाषा सभ में परंपरागत गीत गावे खातिर परसिद्ध होखे सुरू भइली। लोकगीतन के अलावा उनके ''श्रद्धांजलि'' नाँव के एल्बम (कैसेट) बहुत लोकप्रिय भइल जेह में ऊ मैथिल कवि [[विद्यापति]] के गीतन के आवाज दिहली। ई दौर कैसेट के दौर रहे आ सिन्हा के गावल ''पिरितिया काहे ना लगवले'', ''पटना से बैदा बोलाइ दऽ, नजरा गइलीं गुइंया'', ''पनिया के जहाज से पलटनिया बनि अइहऽ पिया'', आ ''बतावऽ चाँद केकरा से कहाँ मिले जालऽ'' नियर भोजपुरी गीत उत्तर प्रदेश के [[पूर्वांचल]] आ बिहार में बहुत पसंद कइल गइने। टी-सीरीज पर आइल एलबम (कैसेट) ''"केकरा से कहाँ मिले जाल"'' में सिन्हा प्रसिद्ध भोजपुरी कवि आ नाटककार [[भिखारी ठाकुर]] के मार्मिक गीत ''रोई-रोइ पतिया लिखवले रजमतिया'' गवली। टेप वाला कैसेट के ओह दौर में सिन्हा के परसिद्धी के अनुमान एही से लगावल जा सके ला कि ऊ एगो रेकार्डिंग के मेहनताना लगभग पचास हजार पावें।<ref name="Manuel1993">{{cite book|author=Peter Manuel|title=Cassette Culture: Popular Music and Technology in North India|url=https://books.google.com/books?id=Q1JMZxYPNcYC&pg=PA165|date=मई 1993|publisher=University of Chicago Press|isbn=978-0-226-50401-8|pages=165–}}</ref> भोजपुरी फिलिम सभ खातिर सुरुआती माहौल एही कैसेट के जमाना में लोकगीतन के क्रांति से बनल आ एह में सिन्हा के नाँव सभसे आगे लिहल जाला।<ref name="Ghosh2010">{{cite book|author=Avijit Ghosh|title=CINEMA BHOJPURI|url=https://books.google.com/books?id=wAuTZ6_1XL4C&pg=PT87|date=22 May 2010|publisher=Penguin Books Limited|isbn=978-81-8475-256-4|pages=87–}}</ref> हिंदी फिलिम में शारदा सिन्हा के गावल कई गो गीत हिट बाने आ आज भी पसंद कइल जालें। ''मैंने प्यार किया'' फिलिम के गीत ''कहे तोसे सजना'' से सिन्हा हिंदी जगत के लोग के अपना आवाज से मोह लिहली। एकरे बाद ''हम आपके हैं कौन'' में भी उनके गावल एगो गीत रहल। 1989 में सिन्हा हिंदी फिलिम ''माई'' में एक्टिंग भी कइली।<ref name="Ghosh2010" /> हाल में, अनुराग कश्यप के फिलिम ''गैंग्स ऑफ वासेपुर'' में सिन्हा के गावल पारंपरिक बियाह गीत ''तार बिजली से पतले हमारे पिया'' बहुत पसंद कइल गइल।<ref name="PTI">{{cite web|author=प्रणव|title=मुलाकात (इंटरभ्यू)|url=http://bhasha.ptinews.com/Interview/_34|website=bhasha.ptinews.com|publisher=पीटीआई|accessdate=5 जुलाई 2017|language=hi|archive-date=2017-07-05|archive-url=https://web.archive.org/web/20170705050623/http://www.bhasha.ptinews.com/Interview/_34|url-status=dead}}</ref><ref name="bbc2012" /> ==सम्मान== * पद्म श्री (1991) (भारत सरकार द्वारा<ref name="Padma Awards">{{cite web | url=http://mha.nic.in/sites/upload_files/mha/files/LST-PDAWD-2013.pdf | title=Padma Awards | publisher=Ministry of Home Affairs, Government of India | date=2015 | accessdate=21 July 2015 | archive-date=15 October 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20151015193758/http://mha.nic.in/sites/upload_files/mha/files/LST-PDAWD-2013.pdf | url-status=dead }}</ref>) * बिहार कोकिला (बिहार सरकार द्वारा) उपाधि * देवी अहिल्या सम्मान (2005-06) (मध्य प्रदेश सरकार द्वारा<ref>{{cite web |url=http://mpinfo.org/MPinfoStatic/hindi/award/ahilya.asp |title=::Department Of Public Relations,Madhya Pradesh:: |publisher=Mpinfo.org |date= |accessdate=2017-07-05 |archive-date=2017-07-03 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170703085159/http://mpinfo.org/MPinfoStatic/hindi/award/ahilya.asp |url-status=dead }}</ref>) ==नोट== <references group="नोट"/> ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} {{Authority control}} [[श्रेणी:जियत लोग]] [[श्रेणी:1952 में जनम]] [[श्रेणी:भारतीय गायिका]] [[श्रेणी:भारतीय लोकगीत गायिका]] t1wo3p5zr34akff7uypdi3syreo1fn6 पर्यावरण 0 8731 789746 788789 2026-03-27T17:17:50Z SM7 3953 +wikilinks 789746 wikitext text/x-wiki {{other uses|प्रकृति|प्राकृतिक पर्यावरण}} {{Environment sidebar}} '''पर्यावरण''' ({{Lang|en|environment}}) कौनो [[जीवन|जीवधारी]] के चारों ओर पावल जाये वाली सगरी [[जीवन|जियतार]] आ [[अजैविक संघटक|बेजान]] चीजन क एकट्ठा रूप हउवे जेवना से ओ जीवधारी के [[जीवन]] परभावित होला। पर्यावरण में सगरी प्राकृतिक चीज त अइबे करे ला, आ मनुष्यो क बनवाल चीज आ जाला; सगरी जिंदा जीव-जंतु से लेके बेजान चीज ले, सभ कुछ आ जाला।<ref>सुरेश लाल श्रीवास्तव [http://books.google.co.in/books?id=e7L0-bZU_mcC&lpg=PT76&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PT76#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false प्रतियोगिता दर्पण, मार्च, 2009] पृष्ठ 1423</ref> एही से पर्यावरण में दू तरह क चीज गिनावल जाला: 'जैविक संघटक' - सगरी जिंदा जीव-जंतु, पेड़-पौधा, बैक्टीरिया आ कीड़ा-मकोड़ा सभ; आ '[[अजैविक संघटक]]' - सगरी बेजान भौतिक आ रासायनिक चीज, जइसे पहाड़, मैदान, माटी, हवा, पानी वगैरह।<ref>मधु अस्थाना, [http://books.google.co.in/books?id=enN62TE4urcC&lpg=PA4&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PA2#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false पर्यावरण एक संक्षिप्त अध्ययन]</ref> [[प्राकृतिक पर्यावरण]] क मतलब होला अइसन कुल चीज जेवन प्रकृति में अपने आप मिलेलीं आ मनुष्य द्वारा ना बनावल हईं। एगो अउरी अर्थ में ओइसन सारा जगहन की पर्यावरण के प्राकृतिक पर्यावरण कहल जाला जहाँ मनुष्य क बहुत कम हस्तछेप भइल होखे। प्राकृतिक पर्यावरण की अंग की रूप में कौनो जगह क [[भूमि आकार|जमीनी रचना]], [[जलवायु]], [[नदी]], [[झील]], [[प्राकृतिक बनस्पति]], जीव-जंतु आ इन्हन से जुडल सभ तरह क क्रिया के अध्ययन होला। प्राकृतिक पर्यावरण की बिपरीत [[बनावटी पर्यावरण]] एगो अइसन पर्यावरण होला जेवना क रचना आदमी अपनी हिसाब से करेला। बनावटी पर्यावरण में उहे क्रिया-प्रक्रिया होले जेवन प्राकृतिक पर्यावरण में होले लेकिन ई आदमी द्वारा बहुत ढेर नियन्त्रित आ परभावित होले। [[पर्यावरण अवनयन]] क मतलब होला पर्यावरण की गुणवत्ता में कमी। एही क एगो प्रकार हवे [[प्रदूषण]] जेवना में प्राकृतिक पर्यावरण में कौनो अइसन चीज क प्रवेश मनुष्य की काम द्वारा होला जेवना से प्राकृतिक पर्यावरण क ब्यवस्था गड़बड़ा जाला आ एकरी गुणवत्ता में कमी होला। हवा, पानी अउरी माटी में मनुष्य द्वारा फईलावल गंदगी से होखे वाला [[प्रदूषण]] अइसने एगो घटना बा।<ref>सुरेश लाल श्रीवास्तव [http://books.google.co.in/books?id=e7L0-bZU_mcC&lpg=PT76&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PT76#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false प्रतियोगिता दर्पण, मार्च, 2009]</ref><ref>मधु अस्थाना[http://books.google.co.in/books?id=enN62TE4urcC&lpg=PA4&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PA13#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false पर्यावरण एक संक्षिप्त अध्ययन]</ref> पर्यावरण क पढ़ाई करे वाला बिज्ञान के [[पर्यावरण बिज्ञान]] कहल जाला। एकरी आलावा [[भूगोल]] में एकर जनरल अध्ययन भी होला आ [[पर्यावरण भूगोल]] नाँव के शाखा में भी होला। ==इकोलॉजी== [[File:Zonobiome.png|thumb|right|225px|दुनिया के अलग-अलग इलाका में अलग-अलग तरह के [[बायोम]] पावल जाला|alt=दुनिया के कई रंग से बनल नक्सा जेह में अलग अलग रंग से बायोम देखावल बा]] {{Main|इकोलॉजी|इकोसिस्टम}} [[इकोलॉजी]] में जीव सभ आ उनहन के पर्यावरण के बीच क्रिया-प्रतिक्रिया क अध्ययन आ बैज्ञानिक बिस्लेषण कइल जाला। ए बिज्ञान के पर्यावरणीय-जीव बिग्यान भी कहल जाला। मुख्य रूप से इ बिग्यान कौनो आस्थान की पर्यावरण के एगो [[इकोसिस्टम|सिस्टम]] मान के ओकर अध्ययन करे ला। सिस्टम चाहे तंत्र क मतलब होला अइसन इकाई जेवना क सगरी हिस्सा एक-दुसरा से जुडल होखे आ आपस में क्रिया-प्रतिक्रिया करत होखे आ एही वजह से ऊ सिस्टम कई टुकड़न से मिल के बनला की बावजूद एगो सिंगल इकाई की रूप में ब्यवहार करत होखे। ए नजरिया से देखल जाय त हमनी की पृथिवी क पर्यावरणो एगो बहुत बड़हन सिस्टम के रूप में काम करेला। पर्यावरण क रचना कई चीज से मिल के भइल बा जिनहन के एकर अंग (''पार्ट'' भा ''एलिमेंट'') कहल जा सकेला आ तबो पर ई अलग-अलग अंग कौनों न कौनो क्रिया-प्रक्रिया द्वारा एक दुसरा से जुड़ के पुरा पर्यावरण के एगो सिंगल ज़िंदा इकाई की रूप में काम करे लायक बनावेला। एही से पर्यावरण के एगो [[इकोसिस्टम|पारिस्थितिक तंत्र]] कहल जाला। एकरे बाद दुसरा स्तर पर दुनिया के अलग-अलग इलाका में अलग-अलग किसिम के पर्यावरण दसा के कारण अलग तरह के [[बायोम]] पावल जालें। या फिर अउरी छोट स्तर पर भी पृथिवी के कौनों [[लैंडस्केप इकोलॉजी|हिस्सा]] के इकोसिस्टम मान के ओकर अध्ययन आ बिस्लेषण कइल जा सके ला। [[इकोसिस्टम]] की रूप में पर्यावरण के मान लिहला पर एकरी अध्ययन में कई तरह क सुबिधा हो जाला। सबसे बड़ बात ई कि तब ई मान लिहल जाला की पर्यावरण की कौनो छोट से छोट अंग में कौनो बदलाव होई त ओकर परभाव पूरा पर्यावरण पर पड़ी। ए तरह से पर्यावरण में होखे वाला बदलाव क अध्ययन करे में बहुत सुबिधा हो जाला। ==प्राकृतिक पर्यावरण== [[File:Nubra valley hunder.jpg|thumb|225px|alt=दू ठो पहाड़ के बीच झील के हिस्सा आ एह में नीला आसमान के परछाहीं|नुब्रा घाटी के एगो दृश्य, [[प्राकृतिक पर्यावरण]] अब ओही जगह कुछ हद तक बचल बा जे मानव बस्ती से बहुत दूर होखें।]] {{मुख्य|प्राकृतिक पर्यावरण}} '''प्राकृतिक पर्यावरण''' [[प्रकृति]] में अपने आप, यानि प्राकृतिक रूप से पावल जाए वाली सगरी जिंदा आ बेजान चीजन के एकट्ठा रूप हवे। अइसन प्राकृतिक दसा जेह में आदमी क हस्तक्षेप बहुत कम भइल होखे। पूरा ब्रह्मांड प्राकृतिक बा, बाकी ई शब्द अकसर पृथिवी खातिर इस्तमाल कइल जाला, या पृथिवी के कौनों खास इलाका खातिर। एह तरह के पर्यावरण में पृथिवी पर पावल जाए वाली सगरी जीव सभ के प्रजाति, चट्टान, जलवायु, मौसम आ अन्य प्राकृतिक संसाधन सभ के शामिल कइल जाला जेकरा से मनुष्य के जीवन संभव बा आ जवना पर मनुष्य के सगरी वर्तमान आर्थिक गतिबिधि सभ मूल रूप से निर्भर बा।<ref>{{cite journal |last=Johnson |first=D. L. |first2=S. H. |last2=Ambrose |first3=T. J. |last3=Bassett |first4=M. L. |last4=Bowen |first5=D. E. |last5=Crummey |first6=J. S. |last6=Isaacson |first7=D. N. |last7=Johnson |first8=P. |last8=Lamb |first9=M. |last9=Saul |first10=A. E. |last10=Winter-Nelson |year=1997 |title=Meanings of Environmental Terms |journal=Journal of Environmental Quality |volume=26 |issue=3 |pages=581–589 |doi=10.2134/jeq1997.00472425002600030002x }}</ref> प्राकृतिक पर्यावरण के बिपरीत, मनुष्य के [[बनावटी पर्यावरण|बनावल पर्यावरण]] बा। पृथिवी के बहुत सारा इलाका में मनुष्य अपना गतिबिधि से मूल प्राकृतिक दसा सभ के एतना बदल दिहले बा, जइसे कि खेती खातिर या शहर बसावे खातिर, कि अब उहाँ के प्राकृतिक पर्यावरण बदल के मनुष्य-निर्मित पर्यावरण बन गइल बाटे। इहाँ तक कि बहुत मामूली बुझाए वाला बदलाव, जइसे कौनों रेगिस्तानी इलाका में माटी के देवाल आ छान छप्पर डाल के घर बना लिहल भी आसपास के पर्यावरण के आर्टिफिशियल पर्यावरण में बदल देला, ऊ प्राकृतिक ना रहि जाला। हालाँकि, बहुत सारा जियाजंतु आपन घर बनावे लें आ बहुत बड़ आकार के रचना भी क देलें, उनहन के कइल बदलाव प्राकृतिक पर्यावरण के हिस्सा मानल जाला। वास्तव में ''पूर्ण रूप से प्राकृतिक'' पर्यावरण पृथिवी पर साइदे कहीं मिले, आ कौनों भी जगह के प्राकृतिकता 100% प्राकृतिक से 0% प्राकृतिक के बीच कहीं होला। वास्तव में प्राकृतिक पर्यावरण के चीजन के एह तरीका से देखल जा सके ला कि इनहन के प्राकृतिकता मनुष्य के कामकाज के परभाव से केतना सुरक्षित बा।<ref>{{cite book |first=Donald |last=Symons |title=The Evolution of Human Sexuality |page=31 |publisher=Oxford University Press |year=1979 |location=New York |isbn=0-19-502535-0 }}</ref> कुछ लोग के कहनाम इहो बा कि जब मनुष्य के काम से पूरा पृथिवी के जलवायु सिस्टम आ हवा के बनावट में बदलाव हो रहल बा, पृथिवी के कौनों हिस्सा आज अइसन नइखे बचल जवना के सही अरथ में प्राकृतिक कहल जा सके। एक ठो दूसर संर्दभ में, प्राकृतिक पर्यावरण शब्द के प्रयोग जीवजंतु के [[आवास]] (''हैबिटाट'') खातिर भी होला। उदाहरण खातिर, जब ई कहल जाय कि जिराफ सभ के प्राकृतिक पर्यावरण सवाना घास के मैदान हवे। पृथिवी बिज्ञान आ भौतिक भूगोल जइसन बिसय जे मुख्य रूप से एह तरह के पर्यावरण के अध्ययन करे लें, प्राकृतिक पर्यावरण के चार हिस्सा में बाँटे लें: [[थलमंडल]], [[वायुमंडल]], [[जलमंडल]] आ [[बायोस्फियर|जीवमंडल]]। कुछ बिद्वान लोग हिममंडल (''क्रायोस्फीयर'', बर्फ वाला हिस्सा) आ मृदामंडल (''पेडोस्फीयर'', माटी वाला हिस्सा) के अलग से गिने लें आ पृथिवी के छह गो मंडल में बाँटे लें। ==आदमी आ पर्यावरण == [[File:20120623 Sqwiki the Squirrel at Wiknic.JPG|thumb|right|225px|पार्क में चीखुर के छोहारा खियावत आदमी - जीव जंतु की प्राकृतिक रहन-सहन में आदमी की वजह से कई तरह क बदलाव भइल बा]] {{मुख्य|पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव}} जइसे पृथिवी पर हर जीव-जंतु अपनी पर्यावरण की संघे क्रिया-प्रतिक्रिया (अन्तर्क्रिया) करेला ओइसहीं मनुष्यो अपनी पर्यावरण की संघे अन्तर्क्रिया करेला। मनुष्य आ ओकरी पर्यावरण की बीच की संबंध क अध्ययन दू तरह से कइल जाला इतिहासी रूप से, मने कि 'समय की साथ बदलाव'; आ भूगोलीय रूप से, मने कि अस्थान की संघे बदलाव। इतिहास देखल जाय त ई पता चलि की मानव क आपनी पर्यावरण की संघे कई तरह का संबंध रहि चुकल बा। पहिले मनुष्य अउरी जीव जंतु की तरे हर तरह से पर्यावरण पर निर्भर रहे आ पर्यावरण की क्रिया से मनुष्य क जीवन नियंत्रित होखे। आज मानव समाज पर्यावरण में बहुत भारी बदलाव क सकत बा आ क इले बा।आज मानव समाज की लगे एतना घातक परमाणु बम आ हाइड्रोजन बम बा कि ऊ पुरा पृथिवी क (मने सगरी पर्यावरण क) बिनास करे में सक्षम बा। ई पूरा बिकास कइसे भइल एकर अध्ययन बहुत रोचक आ ज्ञान देवे वाला विषय हो सकेला। [[भूगोल]] की हिसाब से देखल जाय त अलग-अलग जगह पर मानव समाज का ओकरी पर्यावरण की संघे अलग तरह क संबंध मिली। मनुष्य आ पर्यावरण की बिचा में होखे वाला क्रिया-प्रतिक्रिया आ ओकर परभाव कइसे एक जगह से दूसरी जगह बदलत जाला एकर अध्ययन भूगोल में कइल जाला। ===पर्यावरण बिज्ञान === {{main|पर्यावरण बिज्ञान}} [[पर्यावरण बिज्ञान]], चाहे पर्यावरणी बिज्ञान, एगो नया जमाना क बिज्ञान हवे जेवना में पर्यावरण कइसे काम करे ला, मनुष्य आ पर्यावरण के संबंध का बा, आ पर्यावरण के मनुष्य कइसे नुकसान पहुँचावत बा आ एकर कइसे मैनेजमेंट कइल जा सकेला, एही कुल क अध्ययन कइल जाला। ==पर्यावरणीय मुद्दा आ समस्या== {{मुख्य|पर्यावरणी मुद्दा}} [[File:Canal-pollution.jpg|thumb|right|200px|[[मांट्रियल]] की एगो नहर में कूड़ा-कचरा]] पर्यावरणी मुद्दा या पर्यावरणी समस्या, पर्यावरण पर [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव|मनुष्य के नोकसानदेह परभाव]] हवे। बहुत लंबा समय से ई चिंता के बिसय रहल बाड़ें, बाकी अभिन ले इनहन के सुलझाव पूरा तरीका से ना हो पवले बा।<ref name="Harris2012">{{cite book|author=Frances Harris|title=Global Environmental Issues|url=https://books.google.com/books?id=4qa1Io0-zW0C&pg=PT15|date=8 February 2012|publisher=John Wiley & Sons|isbn=978-1-119-95208-4|pages=15–}}</ref> एकर पूरक बिचार हवे [[पर्यावरण संरक्षण]], मने कि पर्यावरण के सुरक्षा, में अइसन काम के शामिल कइल जाला जे ब्याक्तिगत, संस्थागत भा सरकारी या अंतरराष्ट्रीय स्तर पर प्राकृतिक पर्यावरण के दसा के मनुष्य के परभाव से सुरक्षा देवे खाती कइल जा रहल बाने; चाहे पर्यावरण के लाभ खातिर भा मनुष्य के फायदा खाती। [[पर्यावरणवाद]], एक तरह के सामाजिक आ पर्यावरणी आंदोलन हवे जवना के तहत पर्यावरणी मुद्दा सभ के साथ निपटे बदे जागरुकता, शिक्षा आ सामाजिक सक्रियता बढ़ावे खातिर काम कइल जाला।<ref name="amazon.com">Eccleston, Charles H. (2010). [https://www.amazon.com/Global-Environmental-Policy-Concepts-Principles/dp/1439847665/ref=sr_1_1?ie=UTF8&qid=1486953980&sr=8-1&keywords=charles+eccleston+global+environmental Global Environmental Policy: Concepts, Principles, and Practice]. Chapter 7. ISBN 978-1439847664.</ref> ===प्रदूषण=== {{Main|प्रदूषण}} [[प्रदूषण]] जब कौनो तरह के हानिकारक तत्व प्रकृति में पावल जाये वाला हवा, पानी चाहे माटी जैसन उपयोगी चीजन में मिल के ओके गंदा कर देला आ ओके आदमी के उपयोग लायक ना रहे देला त एही के प्रदूषण कहल जाला। एकर सीधा बुरा असर आदमी आ सगरी जीव-जंतु पेड़-पौधा पर पड़ेला। जवन नुक्सानदेह पदार्थ की मिलला से प्रदूषण होला, माने कि जवन पदार्थ प्रदूषण के कारण होला, ओके प्रदूषक कहल जाला। प्रदूषण के एइसन घटना अपने-आप प्राकृतिक रूप से भी हो सकेला आ एह में आदमी के भी हाथ हो सकेला। आदमी द्वारा होखे वाला प्रदूषण में जबसे आदमी [[बिज्ञान]] आ तकनीक में आगे बढल बा तबे से ढेर इजाफा भइल बा। एक परकार से आदमी खुदे अपनी पर्यावरण में नुकसानदेह पदार्थन के पहुँचा के प्रदूषण फइला रहल बा जेवना से पर्यावरण आ प्रकृति में नुकसानदेह परिवर्तन देखेके मिलत बा। नदी की पानी में शहरी नाला अउरी फैक्टरी के जहरीला पानी मिलले से नदी के पानी पिए लायेक ना रहि जाला। अगर एइसन जहरीला पदार्थन के बहुत अधिक मात्रा पानी में मिल जाला त ऊ पानी नहाये लायक भी ना रहि जाला आ ओ में रहे वाला जीव-जंतु भी मरे लागेलन आ ऊ पानी गाय-गोरू के भी पिए लायक ना बचेला। नदी, ताल, तलही आ झील में ए तरह क प्रदूषण [[जल प्रदूषण]] कहल जाला। एही तरह से [[हवा प्रदूषण]], शोर प्रदूषण, [[माटी प्रदूषण]], ठोस-कचड़ा प्रदूषण, प्रकाश प्रदूषण आदि कई परकार के प्रदूषण आजकाल पूरा विश्व खातिर समस्या बनल बा। ===जलवायु बदलाव=== [[File:Endangered arctic - starving polar bear.jpg|thumb|200px|[[जलवायु बदलाव]] के कारन खतरा में बाड़ें [[ध्रुवीय भालू]]।]] {{main|जलवायु बदलाव|बैस्विक गरमाव}} [[जलवायु बदलाव]] भा जलवायु परिवर्तन (Climate change), पृथिवी के [[जलवायु]] में लंबा समय के दौरान होखे वाला बदलाव हवे। खासतौर पर वर्तमान समय में मनुष्य के क्रियाकलाप से [[भूमंडलीय तापन]] के कारन जलवायु में होखे वाला परिवर्तन एगो प्रमुख चर्चा के बिसय बाटे आ कुछ लोग के हिसाब से निकट भबिस्य में पृथिवी आ मानवता खातिर एगो खतरा बाटे। [[बैस्विक गरमाव]] आ एकरे कारण जलवायु में बदलाव पछिला लगभग एक सदी के समय में धरती के जलवायु सिस्टम में औसत तापमान के बढ़ती आ एकरा से जुड़ल परभाव सभ खातिर इस्तेमाल होखे वाला शब्दावली हवे। कई तरह के बैज्ञानिक सबूत ई देखा रहल बाने कि जलवायु सिस्टम गरम हो रहल बाटे। ==पर्यावरण दर्शन== {{Main|पर्यावरण दर्शन}} पर्यावरण दर्शन [[दर्शन|दर्शनशास्त्र]] के शाखा हवे जे एह बात पर विचार करे ले की आदमी क अपनी पर्यावरण की बारे में का सोच आ बिचार बा, लोग आपनी पर्यावरण की बारे में कइसे सोचेला। पर्यावरण दर्शन ए बारे में चिंतन करे ला कि पर्यावरण के मनुष्य की संदर्भ में कइसे देखल जात बा आ मनुष्य अपना के पर्यावरण की संदर्भ में कइसे देखत बा। आसन भाषा में कहल जाय त ई ए बात क अध्ययन करे ला की हमनी क अपनी पर्यावरण की बारे में का सोचत बाड़ीं आ हमहन क अपनी पर्यावरण की बारे में जेवन सोच बा ऊ केतना ठीक बा आ केतना गलत बा। पर्यावरण दर्शन क कुछ मुख्य सवाल नीचे दिहल गइल चीजन से संबधित बा:<ref>Belshaw, Christopher (2001). Environmental Philosophy. Chesham: Acumen. ISBN 1-902683-21-8.</ref> * पर्यावरण आ प्रकृति के कइसे परिभाषा दिहल जाय? * पर्यावरण क मूल्यांकन कइसे होखे? * पर्यावरण आ पशु-पक्षी की बारे में नैतिक बिचार का होखे के चाही? * लुप्त होखे की खतरा वाली प्रजातिन की बार में राय? * पर्यावरण वाद आ डीप इकोलाजी? * पर्यावरण क सुंदरता आ एकर सुंदरताशास्त्र? * पर्यावरण के फिर से वापस प्राकृतिक रूप में अस्थापना, आ * भविष्य की पीढ़ी क पर्यावरण कइसन होखे के चाही? ==संरक्षण== [[चित्र:Ecologia.jpg|thumb|200px|right|पर्यावरण संरक्षण के बिबिध आयाम बा; कई जगह तेजी से बन-नास के बाद बृक्षारोपण पर्यावरण के सहेजे खातिर मुहीम के रूप में चलावल जा रहल बा।]] ===प्रबंधन=== {{Main|पर्यावरण प्रबंधन}} पर्यावरण प्रबंधन क अर्थ होला अइसन सारा चीज क मैनेजमेंट जेवना से पर्यावरण पर परभाव पड़त होखे। एकर मतलब पर्यावरण की प्रबंधन से नाहीं बलुक पर्यावरण के प्रभावित करे वाला चीजन की मैनेजमेंट से बा। ===नीति=== {{Main|पर्यावरण नीति}} पर्यावरण नीति या पालिसी पर्यावरण की सुरक्षा आ एके प्रभावित करे वाला चीजन की बारे में योजना बनावे खातिर आधार देला। पर्यावरण नीति कौनों भी संस्था (जेह में कौनों राष्ट्र के सरकार से ले के कौनों प्राइवेट कंपनी ले सामिल बा) के द्वारा घोषित, ओह संस्था के पर्यावरण के बारे में सोच, बिचार, उद्देश्य वगैरह के जाहिर करे वाला चीज हवे आ ई एह बात के वक्तव्य भा साफ-साफ कथन होला कि संस्था के पर्यावरणी मुद्दा सभ पर का पोजीशन बा आ पर्यावरण के मामिला में ऊ कवना किसिम के नैतिक भाव रखत बा, साथे-साथ पर्यावरण के सुरक्षा खातिर बनावल कानून आ रेगुलेशन सभ के ऊ संस्था कवना तरीका से पालन करी आ एकरे खातिर केतना तत्पर बाटे। ===कानून === {{Main|पर्यावरण कानून}} '''पर्यावरण कानून''' में ऊ सगरी अंतर्राष्ट्रीय संधि, समझौता आ कौनों देस में बनावल कानून आ जालें जेवन पर्यावरण की रक्षा खातिर बनावल गइल होखें। एकर मेन मकसद होला आदमी की क्रियाकलाप से [[प्राकृतिक पर्यावरण]] के होखे वाला नोकसान के रोकल आ पर्यावरण क [[संधारणीय विकास|टिकाऊपन]] बचावल। ==पर्यावरणवाद== {{मुख्य|पर्यावरणवाद}} पर्यावरणवाद एक तरह के [[दर्शन]], बिचारधारा आ सामाजिक आंदोलन ह जे [[प्राकृतिक पर्यावरण|पर्यावरण]] के सुरक्षा खातिर आ एकर मूल रूप बचावे खातिर बा। ई एक तरह के सामाजिक आ पर्यावरणी आंदोलन हवे जवना के तहत [[पर्यावरणी मुद्दा]] सभ के साथ निपटे बदे जागरुकता, शिक्षा आ सामाजिक सक्रियता बढ़ावे खातिर काम कइल जाला।<ref name="amazon.com"/> == पर्यावरण दिवस == {{main|बिस्व पर्यावरण दिवस}} यूनाइटेड नेशंस के द्वारा घोषित [[बिस्व पर्यावरण दिवस]] हर साल 5 जून के मनावल जाला। ई [[यूनाइटेड नेशंस]] के द्वारा दुनिया भर में हमनी के प्राकृतिक पर्यावरण के रक्षा सुरक्षा खातिर जागरूकता ले आवे खातिर मनावल जाला। पहिली बेर ई 1974 में मनावल गइल आ आज 143 से ज्यादा देसन में हर साल मनावल जा रहल बाटे। हर साल एकरा खातिर एक ठो थीम चुनल जाले। दुनिया भर के सरकारी, गैर-सरकारी संस्थान आ इस्कूल कॉलेज में ई दिवस मनावल जाला। ==इहो देखल जाय== {{Div col|2}} * [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव‎]] * [[जलवायु बदलाव]] आ [[बैस्विक गरमाव]] * [[बिस्व पर्यावरण दिवस]] * [[पेरिस समझौता|पेरिस जलवायु समझौता]] {{div col end}} ==संदर्भ== {{reflist|35em}} == बाहरी कड़ी == {{Wiktionary|environment}} *{{Commons category-inline|Environment}} *[http://www.unep.org/ UNEP - United Nations Environment Programme] *[http://www.bbc.co.uk/sn/ BBC - Science and Nature]. *[https://www.bbc.com/hindi/topics/c5qvpx0zv31t बीबीसी हिंदी पर] *[https://web.archive.org/web/20090506215842/http://science.gov/browse/w_123.htm Science.gov – Environment & Environmental Quality] {{पर्यावरण}} {{प्रदूषण}} [[श्रेणी:पृथिवी]] [[श्रेणी:पर्यावरण| ]] [[श्रेणी:पर्यावरण बिज्ञान| 2]] [[श्रेणी:भूगोल| ]] [[श्रेणी:पर्यावरण भूगोल| ]] ig2b3pieiwgkb7wshn36rvr6cxdgmyk 789747 789746 2026-03-27T17:19:14Z SM7 3953 /* प्रदूषण */ सुधार कइल गइल 789747 wikitext text/x-wiki {{other uses|प्रकृति|प्राकृतिक पर्यावरण}} {{Environment sidebar}} '''पर्यावरण''' ({{Lang|en|environment}}) कौनो [[जीवन|जीवधारी]] के चारों ओर पावल जाये वाली सगरी [[जीवन|जियतार]] आ [[अजैविक संघटक|बेजान]] चीजन क एकट्ठा रूप हउवे जेवना से ओ जीवधारी के [[जीवन]] परभावित होला। पर्यावरण में सगरी प्राकृतिक चीज त अइबे करे ला, आ मनुष्यो क बनवाल चीज आ जाला; सगरी जिंदा जीव-जंतु से लेके बेजान चीज ले, सभ कुछ आ जाला।<ref>सुरेश लाल श्रीवास्तव [http://books.google.co.in/books?id=e7L0-bZU_mcC&lpg=PT76&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PT76#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false प्रतियोगिता दर्पण, मार्च, 2009] पृष्ठ 1423</ref> एही से पर्यावरण में दू तरह क चीज गिनावल जाला: 'जैविक संघटक' - सगरी जिंदा जीव-जंतु, पेड़-पौधा, बैक्टीरिया आ कीड़ा-मकोड़ा सभ; आ '[[अजैविक संघटक]]' - सगरी बेजान भौतिक आ रासायनिक चीज, जइसे पहाड़, मैदान, माटी, हवा, पानी वगैरह।<ref>मधु अस्थाना, [http://books.google.co.in/books?id=enN62TE4urcC&lpg=PA4&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PA2#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false पर्यावरण एक संक्षिप्त अध्ययन]</ref> [[प्राकृतिक पर्यावरण]] क मतलब होला अइसन कुल चीज जेवन प्रकृति में अपने आप मिलेलीं आ मनुष्य द्वारा ना बनावल हईं। एगो अउरी अर्थ में ओइसन सारा जगहन की पर्यावरण के प्राकृतिक पर्यावरण कहल जाला जहाँ मनुष्य क बहुत कम हस्तछेप भइल होखे। प्राकृतिक पर्यावरण की अंग की रूप में कौनो जगह क [[भूमि आकार|जमीनी रचना]], [[जलवायु]], [[नदी]], [[झील]], [[प्राकृतिक बनस्पति]], जीव-जंतु आ इन्हन से जुडल सभ तरह क क्रिया के अध्ययन होला। प्राकृतिक पर्यावरण की बिपरीत [[बनावटी पर्यावरण]] एगो अइसन पर्यावरण होला जेवना क रचना आदमी अपनी हिसाब से करेला। बनावटी पर्यावरण में उहे क्रिया-प्रक्रिया होले जेवन प्राकृतिक पर्यावरण में होले लेकिन ई आदमी द्वारा बहुत ढेर नियन्त्रित आ परभावित होले। [[पर्यावरण अवनयन]] क मतलब होला पर्यावरण की गुणवत्ता में कमी। एही क एगो प्रकार हवे [[प्रदूषण]] जेवना में प्राकृतिक पर्यावरण में कौनो अइसन चीज क प्रवेश मनुष्य की काम द्वारा होला जेवना से प्राकृतिक पर्यावरण क ब्यवस्था गड़बड़ा जाला आ एकरी गुणवत्ता में कमी होला। हवा, पानी अउरी माटी में मनुष्य द्वारा फईलावल गंदगी से होखे वाला [[प्रदूषण]] अइसने एगो घटना बा।<ref>सुरेश लाल श्रीवास्तव [http://books.google.co.in/books?id=e7L0-bZU_mcC&lpg=PT76&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PT76#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false प्रतियोगिता दर्पण, मार्च, 2009]</ref><ref>मधु अस्थाना[http://books.google.co.in/books?id=enN62TE4urcC&lpg=PA4&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PA13#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false पर्यावरण एक संक्षिप्त अध्ययन]</ref> पर्यावरण क पढ़ाई करे वाला बिज्ञान के [[पर्यावरण बिज्ञान]] कहल जाला। एकरी आलावा [[भूगोल]] में एकर जनरल अध्ययन भी होला आ [[पर्यावरण भूगोल]] नाँव के शाखा में भी होला। ==इकोलॉजी== [[File:Zonobiome.png|thumb|right|225px|दुनिया के अलग-अलग इलाका में अलग-अलग तरह के [[बायोम]] पावल जाला|alt=दुनिया के कई रंग से बनल नक्सा जेह में अलग अलग रंग से बायोम देखावल बा]] {{Main|इकोलॉजी|इकोसिस्टम}} [[इकोलॉजी]] में जीव सभ आ उनहन के पर्यावरण के बीच क्रिया-प्रतिक्रिया क अध्ययन आ बैज्ञानिक बिस्लेषण कइल जाला। ए बिज्ञान के पर्यावरणीय-जीव बिग्यान भी कहल जाला। मुख्य रूप से इ बिग्यान कौनो आस्थान की पर्यावरण के एगो [[इकोसिस्टम|सिस्टम]] मान के ओकर अध्ययन करे ला। सिस्टम चाहे तंत्र क मतलब होला अइसन इकाई जेवना क सगरी हिस्सा एक-दुसरा से जुडल होखे आ आपस में क्रिया-प्रतिक्रिया करत होखे आ एही वजह से ऊ सिस्टम कई टुकड़न से मिल के बनला की बावजूद एगो सिंगल इकाई की रूप में ब्यवहार करत होखे। ए नजरिया से देखल जाय त हमनी की पृथिवी क पर्यावरणो एगो बहुत बड़हन सिस्टम के रूप में काम करेला। पर्यावरण क रचना कई चीज से मिल के भइल बा जिनहन के एकर अंग (''पार्ट'' भा ''एलिमेंट'') कहल जा सकेला आ तबो पर ई अलग-अलग अंग कौनों न कौनो क्रिया-प्रक्रिया द्वारा एक दुसरा से जुड़ के पुरा पर्यावरण के एगो सिंगल ज़िंदा इकाई की रूप में काम करे लायक बनावेला। एही से पर्यावरण के एगो [[इकोसिस्टम|पारिस्थितिक तंत्र]] कहल जाला। एकरे बाद दुसरा स्तर पर दुनिया के अलग-अलग इलाका में अलग-अलग किसिम के पर्यावरण दसा के कारण अलग तरह के [[बायोम]] पावल जालें। या फिर अउरी छोट स्तर पर भी पृथिवी के कौनों [[लैंडस्केप इकोलॉजी|हिस्सा]] के इकोसिस्टम मान के ओकर अध्ययन आ बिस्लेषण कइल जा सके ला। [[इकोसिस्टम]] की रूप में पर्यावरण के मान लिहला पर एकरी अध्ययन में कई तरह क सुबिधा हो जाला। सबसे बड़ बात ई कि तब ई मान लिहल जाला की पर्यावरण की कौनो छोट से छोट अंग में कौनो बदलाव होई त ओकर परभाव पूरा पर्यावरण पर पड़ी। ए तरह से पर्यावरण में होखे वाला बदलाव क अध्ययन करे में बहुत सुबिधा हो जाला। ==प्राकृतिक पर्यावरण== [[File:Nubra valley hunder.jpg|thumb|225px|alt=दू ठो पहाड़ के बीच झील के हिस्सा आ एह में नीला आसमान के परछाहीं|नुब्रा घाटी के एगो दृश्य, [[प्राकृतिक पर्यावरण]] अब ओही जगह कुछ हद तक बचल बा जे मानव बस्ती से बहुत दूर होखें।]] {{मुख्य|प्राकृतिक पर्यावरण}} '''प्राकृतिक पर्यावरण''' [[प्रकृति]] में अपने आप, यानि प्राकृतिक रूप से पावल जाए वाली सगरी जिंदा आ बेजान चीजन के एकट्ठा रूप हवे। अइसन प्राकृतिक दसा जेह में आदमी क हस्तक्षेप बहुत कम भइल होखे। पूरा ब्रह्मांड प्राकृतिक बा, बाकी ई शब्द अकसर पृथिवी खातिर इस्तमाल कइल जाला, या पृथिवी के कौनों खास इलाका खातिर। एह तरह के पर्यावरण में पृथिवी पर पावल जाए वाली सगरी जीव सभ के प्रजाति, चट्टान, जलवायु, मौसम आ अन्य प्राकृतिक संसाधन सभ के शामिल कइल जाला जेकरा से मनुष्य के जीवन संभव बा आ जवना पर मनुष्य के सगरी वर्तमान आर्थिक गतिबिधि सभ मूल रूप से निर्भर बा।<ref>{{cite journal |last=Johnson |first=D. L. |first2=S. H. |last2=Ambrose |first3=T. J. |last3=Bassett |first4=M. L. |last4=Bowen |first5=D. E. |last5=Crummey |first6=J. S. |last6=Isaacson |first7=D. N. |last7=Johnson |first8=P. |last8=Lamb |first9=M. |last9=Saul |first10=A. E. |last10=Winter-Nelson |year=1997 |title=Meanings of Environmental Terms |journal=Journal of Environmental Quality |volume=26 |issue=3 |pages=581–589 |doi=10.2134/jeq1997.00472425002600030002x }}</ref> प्राकृतिक पर्यावरण के बिपरीत, मनुष्य के [[बनावटी पर्यावरण|बनावल पर्यावरण]] बा। पृथिवी के बहुत सारा इलाका में मनुष्य अपना गतिबिधि से मूल प्राकृतिक दसा सभ के एतना बदल दिहले बा, जइसे कि खेती खातिर या शहर बसावे खातिर, कि अब उहाँ के प्राकृतिक पर्यावरण बदल के मनुष्य-निर्मित पर्यावरण बन गइल बाटे। इहाँ तक कि बहुत मामूली बुझाए वाला बदलाव, जइसे कौनों रेगिस्तानी इलाका में माटी के देवाल आ छान छप्पर डाल के घर बना लिहल भी आसपास के पर्यावरण के आर्टिफिशियल पर्यावरण में बदल देला, ऊ प्राकृतिक ना रहि जाला। हालाँकि, बहुत सारा जियाजंतु आपन घर बनावे लें आ बहुत बड़ आकार के रचना भी क देलें, उनहन के कइल बदलाव प्राकृतिक पर्यावरण के हिस्सा मानल जाला। वास्तव में ''पूर्ण रूप से प्राकृतिक'' पर्यावरण पृथिवी पर साइदे कहीं मिले, आ कौनों भी जगह के प्राकृतिकता 100% प्राकृतिक से 0% प्राकृतिक के बीच कहीं होला। वास्तव में प्राकृतिक पर्यावरण के चीजन के एह तरीका से देखल जा सके ला कि इनहन के प्राकृतिकता मनुष्य के कामकाज के परभाव से केतना सुरक्षित बा।<ref>{{cite book |first=Donald |last=Symons |title=The Evolution of Human Sexuality |page=31 |publisher=Oxford University Press |year=1979 |location=New York |isbn=0-19-502535-0 }}</ref> कुछ लोग के कहनाम इहो बा कि जब मनुष्य के काम से पूरा पृथिवी के जलवायु सिस्टम आ हवा के बनावट में बदलाव हो रहल बा, पृथिवी के कौनों हिस्सा आज अइसन नइखे बचल जवना के सही अरथ में प्राकृतिक कहल जा सके। एक ठो दूसर संर्दभ में, प्राकृतिक पर्यावरण शब्द के प्रयोग जीवजंतु के [[आवास]] (''हैबिटाट'') खातिर भी होला। उदाहरण खातिर, जब ई कहल जाय कि जिराफ सभ के प्राकृतिक पर्यावरण सवाना घास के मैदान हवे। पृथिवी बिज्ञान आ भौतिक भूगोल जइसन बिसय जे मुख्य रूप से एह तरह के पर्यावरण के अध्ययन करे लें, प्राकृतिक पर्यावरण के चार हिस्सा में बाँटे लें: [[थलमंडल]], [[वायुमंडल]], [[जलमंडल]] आ [[बायोस्फियर|जीवमंडल]]। कुछ बिद्वान लोग हिममंडल (''क्रायोस्फीयर'', बर्फ वाला हिस्सा) आ मृदामंडल (''पेडोस्फीयर'', माटी वाला हिस्सा) के अलग से गिने लें आ पृथिवी के छह गो मंडल में बाँटे लें। ==आदमी आ पर्यावरण == [[File:20120623 Sqwiki the Squirrel at Wiknic.JPG|thumb|right|225px|पार्क में चीखुर के छोहारा खियावत आदमी - जीव जंतु की प्राकृतिक रहन-सहन में आदमी की वजह से कई तरह क बदलाव भइल बा]] {{मुख्य|पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव}} जइसे पृथिवी पर हर जीव-जंतु अपनी पर्यावरण की संघे क्रिया-प्रतिक्रिया (अन्तर्क्रिया) करेला ओइसहीं मनुष्यो अपनी पर्यावरण की संघे अन्तर्क्रिया करेला। मनुष्य आ ओकरी पर्यावरण की बीच की संबंध क अध्ययन दू तरह से कइल जाला इतिहासी रूप से, मने कि 'समय की साथ बदलाव'; आ भूगोलीय रूप से, मने कि अस्थान की संघे बदलाव। इतिहास देखल जाय त ई पता चलि की मानव क आपनी पर्यावरण की संघे कई तरह का संबंध रहि चुकल बा। पहिले मनुष्य अउरी जीव जंतु की तरे हर तरह से पर्यावरण पर निर्भर रहे आ पर्यावरण की क्रिया से मनुष्य क जीवन नियंत्रित होखे। आज मानव समाज पर्यावरण में बहुत भारी बदलाव क सकत बा आ क इले बा।आज मानव समाज की लगे एतना घातक परमाणु बम आ हाइड्रोजन बम बा कि ऊ पुरा पृथिवी क (मने सगरी पर्यावरण क) बिनास करे में सक्षम बा। ई पूरा बिकास कइसे भइल एकर अध्ययन बहुत रोचक आ ज्ञान देवे वाला विषय हो सकेला। [[भूगोल]] की हिसाब से देखल जाय त अलग-अलग जगह पर मानव समाज का ओकरी पर्यावरण की संघे अलग तरह क संबंध मिली। मनुष्य आ पर्यावरण की बिचा में होखे वाला क्रिया-प्रतिक्रिया आ ओकर परभाव कइसे एक जगह से दूसरी जगह बदलत जाला एकर अध्ययन भूगोल में कइल जाला। ===पर्यावरण बिज्ञान === {{main|पर्यावरण बिज्ञान}} [[पर्यावरण बिज्ञान]], चाहे पर्यावरणी बिज्ञान, एगो नया जमाना क बिज्ञान हवे जेवना में पर्यावरण कइसे काम करे ला, मनुष्य आ पर्यावरण के संबंध का बा, आ पर्यावरण के मनुष्य कइसे नुकसान पहुँचावत बा आ एकर कइसे मैनेजमेंट कइल जा सकेला, एही कुल क अध्ययन कइल जाला। ==पर्यावरणीय मुद्दा आ समस्या== {{मुख्य|पर्यावरणी मुद्दा}} [[File:Canal-pollution.jpg|thumb|right|200px|[[मांट्रियल]] की एगो नहर में कूड़ा-कचरा]] पर्यावरणी मुद्दा या पर्यावरणी समस्या, पर्यावरण पर [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव|मनुष्य के नोकसानदेह परभाव]] हवे। बहुत लंबा समय से ई चिंता के बिसय रहल बाड़ें, बाकी अभिन ले इनहन के सुलझाव पूरा तरीका से ना हो पवले बा।<ref name="Harris2012">{{cite book|author=Frances Harris|title=Global Environmental Issues|url=https://books.google.com/books?id=4qa1Io0-zW0C&pg=PT15|date=8 February 2012|publisher=John Wiley & Sons|isbn=978-1-119-95208-4|pages=15–}}</ref> एकर पूरक बिचार हवे [[पर्यावरण संरक्षण]], मने कि पर्यावरण के सुरक्षा, में अइसन काम के शामिल कइल जाला जे ब्याक्तिगत, संस्थागत भा सरकारी या अंतरराष्ट्रीय स्तर पर प्राकृतिक पर्यावरण के दसा के मनुष्य के परभाव से सुरक्षा देवे खाती कइल जा रहल बाने; चाहे पर्यावरण के लाभ खातिर भा मनुष्य के फायदा खाती। [[पर्यावरणवाद]], एक तरह के सामाजिक आ पर्यावरणी आंदोलन हवे जवना के तहत पर्यावरणी मुद्दा सभ के साथ निपटे बदे जागरुकता, शिक्षा आ सामाजिक सक्रियता बढ़ावे खातिर काम कइल जाला।<ref name="amazon.com">Eccleston, Charles H. (2010). [https://www.amazon.com/Global-Environmental-Policy-Concepts-Principles/dp/1439847665/ref=sr_1_1?ie=UTF8&qid=1486953980&sr=8-1&keywords=charles+eccleston+global+environmental Global Environmental Policy: Concepts, Principles, and Practice]. Chapter 7. ISBN 978-1439847664.</ref> ===प्रदूषण=== {{Main|प्रदूषण}} [[पर्यावरण प्रदूषण]] जब कौनो तरह के हानिकारक तत्व प्रकृति में पावल जाये वाला हवा, पानी चाहे माटी जैसन उपयोगी चीजन में मिल के ओके गंदा कर देला आ ओके आदमी के उपयोग लायक ना रहे देला त एही के प्रदूषण कहल जाला। एकर सीधा बुरा असर आदमी आ सगरी जीव-जंतु पेड़-पौधा पर पड़ेला। जवन नुक्सानदेह पदार्थ की मिलला से प्रदूषण होला, माने कि जवन पदार्थ प्रदूषण के कारण होला, ओके प्रदूषक कहल जाला। प्रदूषण के एइसन घटना अपने-आप प्राकृतिक रूप से भी हो सकेला आ एह में आदमी के भी हाथ हो सकेला। आदमी द्वारा होखे वाला प्रदूषण में जबसे आदमी [[बिज्ञान]] आ तकनीक में आगे बढल बा तबे से ढेर इजाफा भइल बा। एक परकार से आदमी खुदे अपनी पर्यावरण में नुकसानदेह पदार्थन के पहुँचा के प्रदूषण फइला रहल बा जेवना से पर्यावरण आ प्रकृति में नुकसानदेह परिवर्तन देखेके मिलत बा। नदी की पानी में शहरी नाला अउरी फैक्टरी के जहरीला पानी मिलले से नदी के पानी पिए लायेक ना रहि जाला। अगर एइसन जहरीला पदार्थन के बहुत अधिक मात्रा पानी में मिल जाला त ऊ पानी नहाये लायक भी ना रहि जाला आ ओ में रहे वाला जीव-जंतु भी मरे लागेलन आ ऊ पानी गाय-गोरू के भी पिए लायक ना बचेला। नदी, ताल, तलही आ झील में ए तरह क प्रदूषण [[जल प्रदूषण]] कहल जाला। एही तरह से [[हवा प्रदूषण]], शोर प्रदूषण, [[माटी प्रदूषण]], ठोस-कचड़ा प्रदूषण, प्रकाश प्रदूषण आदि कई परकार के प्रदूषण आजकाल पूरा विश्व खातिर समस्या बनल बा। ===जलवायु बदलाव=== [[File:Endangered arctic - starving polar bear.jpg|thumb|200px|[[जलवायु बदलाव]] के कारन खतरा में बाड़ें [[ध्रुवीय भालू]]।]] {{main|जलवायु बदलाव|बैस्विक गरमाव}} [[जलवायु बदलाव]] भा जलवायु परिवर्तन (Climate change), पृथिवी के [[जलवायु]] में लंबा समय के दौरान होखे वाला बदलाव हवे। खासतौर पर वर्तमान समय में मनुष्य के क्रियाकलाप से [[भूमंडलीय तापन]] के कारन जलवायु में होखे वाला परिवर्तन एगो प्रमुख चर्चा के बिसय बाटे आ कुछ लोग के हिसाब से निकट भबिस्य में पृथिवी आ मानवता खातिर एगो खतरा बाटे। [[बैस्विक गरमाव]] आ एकरे कारण जलवायु में बदलाव पछिला लगभग एक सदी के समय में धरती के जलवायु सिस्टम में औसत तापमान के बढ़ती आ एकरा से जुड़ल परभाव सभ खातिर इस्तेमाल होखे वाला शब्दावली हवे। कई तरह के बैज्ञानिक सबूत ई देखा रहल बाने कि जलवायु सिस्टम गरम हो रहल बाटे। ==पर्यावरण दर्शन== {{Main|पर्यावरण दर्शन}} पर्यावरण दर्शन [[दर्शन|दर्शनशास्त्र]] के शाखा हवे जे एह बात पर विचार करे ले की आदमी क अपनी पर्यावरण की बारे में का सोच आ बिचार बा, लोग आपनी पर्यावरण की बारे में कइसे सोचेला। पर्यावरण दर्शन ए बारे में चिंतन करे ला कि पर्यावरण के मनुष्य की संदर्भ में कइसे देखल जात बा आ मनुष्य अपना के पर्यावरण की संदर्भ में कइसे देखत बा। आसन भाषा में कहल जाय त ई ए बात क अध्ययन करे ला की हमनी क अपनी पर्यावरण की बारे में का सोचत बाड़ीं आ हमहन क अपनी पर्यावरण की बारे में जेवन सोच बा ऊ केतना ठीक बा आ केतना गलत बा। पर्यावरण दर्शन क कुछ मुख्य सवाल नीचे दिहल गइल चीजन से संबधित बा:<ref>Belshaw, Christopher (2001). Environmental Philosophy. Chesham: Acumen. ISBN 1-902683-21-8.</ref> * पर्यावरण आ प्रकृति के कइसे परिभाषा दिहल जाय? * पर्यावरण क मूल्यांकन कइसे होखे? * पर्यावरण आ पशु-पक्षी की बारे में नैतिक बिचार का होखे के चाही? * लुप्त होखे की खतरा वाली प्रजातिन की बार में राय? * पर्यावरण वाद आ डीप इकोलाजी? * पर्यावरण क सुंदरता आ एकर सुंदरताशास्त्र? * पर्यावरण के फिर से वापस प्राकृतिक रूप में अस्थापना, आ * भविष्य की पीढ़ी क पर्यावरण कइसन होखे के चाही? ==संरक्षण== [[चित्र:Ecologia.jpg|thumb|200px|right|पर्यावरण संरक्षण के बिबिध आयाम बा; कई जगह तेजी से बन-नास के बाद बृक्षारोपण पर्यावरण के सहेजे खातिर मुहीम के रूप में चलावल जा रहल बा।]] ===प्रबंधन=== {{Main|पर्यावरण प्रबंधन}} पर्यावरण प्रबंधन क अर्थ होला अइसन सारा चीज क मैनेजमेंट जेवना से पर्यावरण पर परभाव पड़त होखे। एकर मतलब पर्यावरण की प्रबंधन से नाहीं बलुक पर्यावरण के प्रभावित करे वाला चीजन की मैनेजमेंट से बा। ===नीति=== {{Main|पर्यावरण नीति}} पर्यावरण नीति या पालिसी पर्यावरण की सुरक्षा आ एके प्रभावित करे वाला चीजन की बारे में योजना बनावे खातिर आधार देला। पर्यावरण नीति कौनों भी संस्था (जेह में कौनों राष्ट्र के सरकार से ले के कौनों प्राइवेट कंपनी ले सामिल बा) के द्वारा घोषित, ओह संस्था के पर्यावरण के बारे में सोच, बिचार, उद्देश्य वगैरह के जाहिर करे वाला चीज हवे आ ई एह बात के वक्तव्य भा साफ-साफ कथन होला कि संस्था के पर्यावरणी मुद्दा सभ पर का पोजीशन बा आ पर्यावरण के मामिला में ऊ कवना किसिम के नैतिक भाव रखत बा, साथे-साथ पर्यावरण के सुरक्षा खातिर बनावल कानून आ रेगुलेशन सभ के ऊ संस्था कवना तरीका से पालन करी आ एकरे खातिर केतना तत्पर बाटे। ===कानून === {{Main|पर्यावरण कानून}} '''पर्यावरण कानून''' में ऊ सगरी अंतर्राष्ट्रीय संधि, समझौता आ कौनों देस में बनावल कानून आ जालें जेवन पर्यावरण की रक्षा खातिर बनावल गइल होखें। एकर मेन मकसद होला आदमी की क्रियाकलाप से [[प्राकृतिक पर्यावरण]] के होखे वाला नोकसान के रोकल आ पर्यावरण क [[संधारणीय विकास|टिकाऊपन]] बचावल। ==पर्यावरणवाद== {{मुख्य|पर्यावरणवाद}} पर्यावरणवाद एक तरह के [[दर्शन]], बिचारधारा आ सामाजिक आंदोलन ह जे [[प्राकृतिक पर्यावरण|पर्यावरण]] के सुरक्षा खातिर आ एकर मूल रूप बचावे खातिर बा। ई एक तरह के सामाजिक आ पर्यावरणी आंदोलन हवे जवना के तहत [[पर्यावरणी मुद्दा]] सभ के साथ निपटे बदे जागरुकता, शिक्षा आ सामाजिक सक्रियता बढ़ावे खातिर काम कइल जाला।<ref name="amazon.com"/> == पर्यावरण दिवस == {{main|बिस्व पर्यावरण दिवस}} यूनाइटेड नेशंस के द्वारा घोषित [[बिस्व पर्यावरण दिवस]] हर साल 5 जून के मनावल जाला। ई [[यूनाइटेड नेशंस]] के द्वारा दुनिया भर में हमनी के प्राकृतिक पर्यावरण के रक्षा सुरक्षा खातिर जागरूकता ले आवे खातिर मनावल जाला। पहिली बेर ई 1974 में मनावल गइल आ आज 143 से ज्यादा देसन में हर साल मनावल जा रहल बाटे। हर साल एकरा खातिर एक ठो थीम चुनल जाले। दुनिया भर के सरकारी, गैर-सरकारी संस्थान आ इस्कूल कॉलेज में ई दिवस मनावल जाला। ==इहो देखल जाय== {{Div col|2}} * [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव‎]] * [[जलवायु बदलाव]] आ [[बैस्विक गरमाव]] * [[बिस्व पर्यावरण दिवस]] * [[पेरिस समझौता|पेरिस जलवायु समझौता]] {{div col end}} ==संदर्भ== {{reflist|35em}} == बाहरी कड़ी == {{Wiktionary|environment}} *{{Commons category-inline|Environment}} *[http://www.unep.org/ UNEP - United Nations Environment Programme] *[http://www.bbc.co.uk/sn/ BBC - Science and Nature]. *[https://www.bbc.com/hindi/topics/c5qvpx0zv31t बीबीसी हिंदी पर] *[https://web.archive.org/web/20090506215842/http://science.gov/browse/w_123.htm Science.gov – Environment & Environmental Quality] {{पर्यावरण}} {{प्रदूषण}} [[श्रेणी:पृथिवी]] [[श्रेणी:पर्यावरण| ]] [[श्रेणी:पर्यावरण बिज्ञान| 2]] [[श्रेणी:भूगोल| ]] [[श्रेणी:पर्यावरण भूगोल| ]] jqn9i6a82xfc5v8z6lf1nb4m79qawiy 789749 789747 2026-03-27T17:19:41Z SM7 3953 /* प्रदूषण */ सुधार कइल गइल 789749 wikitext text/x-wiki {{other uses|प्रकृति|प्राकृतिक पर्यावरण}} {{Environment sidebar}} '''पर्यावरण''' ({{Lang|en|environment}}) कौनो [[जीवन|जीवधारी]] के चारों ओर पावल जाये वाली सगरी [[जीवन|जियतार]] आ [[अजैविक संघटक|बेजान]] चीजन क एकट्ठा रूप हउवे जेवना से ओ जीवधारी के [[जीवन]] परभावित होला। पर्यावरण में सगरी प्राकृतिक चीज त अइबे करे ला, आ मनुष्यो क बनवाल चीज आ जाला; सगरी जिंदा जीव-जंतु से लेके बेजान चीज ले, सभ कुछ आ जाला।<ref>सुरेश लाल श्रीवास्तव [http://books.google.co.in/books?id=e7L0-bZU_mcC&lpg=PT76&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PT76#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false प्रतियोगिता दर्पण, मार्च, 2009] पृष्ठ 1423</ref> एही से पर्यावरण में दू तरह क चीज गिनावल जाला: 'जैविक संघटक' - सगरी जिंदा जीव-जंतु, पेड़-पौधा, बैक्टीरिया आ कीड़ा-मकोड़ा सभ; आ '[[अजैविक संघटक]]' - सगरी बेजान भौतिक आ रासायनिक चीज, जइसे पहाड़, मैदान, माटी, हवा, पानी वगैरह।<ref>मधु अस्थाना, [http://books.google.co.in/books?id=enN62TE4urcC&lpg=PA4&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PA2#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false पर्यावरण एक संक्षिप्त अध्ययन]</ref> [[प्राकृतिक पर्यावरण]] क मतलब होला अइसन कुल चीज जेवन प्रकृति में अपने आप मिलेलीं आ मनुष्य द्वारा ना बनावल हईं। एगो अउरी अर्थ में ओइसन सारा जगहन की पर्यावरण के प्राकृतिक पर्यावरण कहल जाला जहाँ मनुष्य क बहुत कम हस्तछेप भइल होखे। प्राकृतिक पर्यावरण की अंग की रूप में कौनो जगह क [[भूमि आकार|जमीनी रचना]], [[जलवायु]], [[नदी]], [[झील]], [[प्राकृतिक बनस्पति]], जीव-जंतु आ इन्हन से जुडल सभ तरह क क्रिया के अध्ययन होला। प्राकृतिक पर्यावरण की बिपरीत [[बनावटी पर्यावरण]] एगो अइसन पर्यावरण होला जेवना क रचना आदमी अपनी हिसाब से करेला। बनावटी पर्यावरण में उहे क्रिया-प्रक्रिया होले जेवन प्राकृतिक पर्यावरण में होले लेकिन ई आदमी द्वारा बहुत ढेर नियन्त्रित आ परभावित होले। [[पर्यावरण अवनयन]] क मतलब होला पर्यावरण की गुणवत्ता में कमी। एही क एगो प्रकार हवे [[प्रदूषण]] जेवना में प्राकृतिक पर्यावरण में कौनो अइसन चीज क प्रवेश मनुष्य की काम द्वारा होला जेवना से प्राकृतिक पर्यावरण क ब्यवस्था गड़बड़ा जाला आ एकरी गुणवत्ता में कमी होला। हवा, पानी अउरी माटी में मनुष्य द्वारा फईलावल गंदगी से होखे वाला [[प्रदूषण]] अइसने एगो घटना बा।<ref>सुरेश लाल श्रीवास्तव [http://books.google.co.in/books?id=e7L0-bZU_mcC&lpg=PT76&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PT76#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false प्रतियोगिता दर्पण, मार्च, 2009]</ref><ref>मधु अस्थाना[http://books.google.co.in/books?id=enN62TE4urcC&lpg=PA4&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PA13#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false पर्यावरण एक संक्षिप्त अध्ययन]</ref> पर्यावरण क पढ़ाई करे वाला बिज्ञान के [[पर्यावरण बिज्ञान]] कहल जाला। एकरी आलावा [[भूगोल]] में एकर जनरल अध्ययन भी होला आ [[पर्यावरण भूगोल]] नाँव के शाखा में भी होला। ==इकोलॉजी== [[File:Zonobiome.png|thumb|right|225px|दुनिया के अलग-अलग इलाका में अलग-अलग तरह के [[बायोम]] पावल जाला|alt=दुनिया के कई रंग से बनल नक्सा जेह में अलग अलग रंग से बायोम देखावल बा]] {{Main|इकोलॉजी|इकोसिस्टम}} [[इकोलॉजी]] में जीव सभ आ उनहन के पर्यावरण के बीच क्रिया-प्रतिक्रिया क अध्ययन आ बैज्ञानिक बिस्लेषण कइल जाला। ए बिज्ञान के पर्यावरणीय-जीव बिग्यान भी कहल जाला। मुख्य रूप से इ बिग्यान कौनो आस्थान की पर्यावरण के एगो [[इकोसिस्टम|सिस्टम]] मान के ओकर अध्ययन करे ला। सिस्टम चाहे तंत्र क मतलब होला अइसन इकाई जेवना क सगरी हिस्सा एक-दुसरा से जुडल होखे आ आपस में क्रिया-प्रतिक्रिया करत होखे आ एही वजह से ऊ सिस्टम कई टुकड़न से मिल के बनला की बावजूद एगो सिंगल इकाई की रूप में ब्यवहार करत होखे। ए नजरिया से देखल जाय त हमनी की पृथिवी क पर्यावरणो एगो बहुत बड़हन सिस्टम के रूप में काम करेला। पर्यावरण क रचना कई चीज से मिल के भइल बा जिनहन के एकर अंग (''पार्ट'' भा ''एलिमेंट'') कहल जा सकेला आ तबो पर ई अलग-अलग अंग कौनों न कौनो क्रिया-प्रक्रिया द्वारा एक दुसरा से जुड़ के पुरा पर्यावरण के एगो सिंगल ज़िंदा इकाई की रूप में काम करे लायक बनावेला। एही से पर्यावरण के एगो [[इकोसिस्टम|पारिस्थितिक तंत्र]] कहल जाला। एकरे बाद दुसरा स्तर पर दुनिया के अलग-अलग इलाका में अलग-अलग किसिम के पर्यावरण दसा के कारण अलग तरह के [[बायोम]] पावल जालें। या फिर अउरी छोट स्तर पर भी पृथिवी के कौनों [[लैंडस्केप इकोलॉजी|हिस्सा]] के इकोसिस्टम मान के ओकर अध्ययन आ बिस्लेषण कइल जा सके ला। [[इकोसिस्टम]] की रूप में पर्यावरण के मान लिहला पर एकरी अध्ययन में कई तरह क सुबिधा हो जाला। सबसे बड़ बात ई कि तब ई मान लिहल जाला की पर्यावरण की कौनो छोट से छोट अंग में कौनो बदलाव होई त ओकर परभाव पूरा पर्यावरण पर पड़ी। ए तरह से पर्यावरण में होखे वाला बदलाव क अध्ययन करे में बहुत सुबिधा हो जाला। ==प्राकृतिक पर्यावरण== [[File:Nubra valley hunder.jpg|thumb|225px|alt=दू ठो पहाड़ के बीच झील के हिस्सा आ एह में नीला आसमान के परछाहीं|नुब्रा घाटी के एगो दृश्य, [[प्राकृतिक पर्यावरण]] अब ओही जगह कुछ हद तक बचल बा जे मानव बस्ती से बहुत दूर होखें।]] {{मुख्य|प्राकृतिक पर्यावरण}} '''प्राकृतिक पर्यावरण''' [[प्रकृति]] में अपने आप, यानि प्राकृतिक रूप से पावल जाए वाली सगरी जिंदा आ बेजान चीजन के एकट्ठा रूप हवे। अइसन प्राकृतिक दसा जेह में आदमी क हस्तक्षेप बहुत कम भइल होखे। पूरा ब्रह्मांड प्राकृतिक बा, बाकी ई शब्द अकसर पृथिवी खातिर इस्तमाल कइल जाला, या पृथिवी के कौनों खास इलाका खातिर। एह तरह के पर्यावरण में पृथिवी पर पावल जाए वाली सगरी जीव सभ के प्रजाति, चट्टान, जलवायु, मौसम आ अन्य प्राकृतिक संसाधन सभ के शामिल कइल जाला जेकरा से मनुष्य के जीवन संभव बा आ जवना पर मनुष्य के सगरी वर्तमान आर्थिक गतिबिधि सभ मूल रूप से निर्भर बा।<ref>{{cite journal |last=Johnson |first=D. L. |first2=S. H. |last2=Ambrose |first3=T. J. |last3=Bassett |first4=M. L. |last4=Bowen |first5=D. E. |last5=Crummey |first6=J. S. |last6=Isaacson |first7=D. N. |last7=Johnson |first8=P. |last8=Lamb |first9=M. |last9=Saul |first10=A. E. |last10=Winter-Nelson |year=1997 |title=Meanings of Environmental Terms |journal=Journal of Environmental Quality |volume=26 |issue=3 |pages=581–589 |doi=10.2134/jeq1997.00472425002600030002x }}</ref> प्राकृतिक पर्यावरण के बिपरीत, मनुष्य के [[बनावटी पर्यावरण|बनावल पर्यावरण]] बा। पृथिवी के बहुत सारा इलाका में मनुष्य अपना गतिबिधि से मूल प्राकृतिक दसा सभ के एतना बदल दिहले बा, जइसे कि खेती खातिर या शहर बसावे खातिर, कि अब उहाँ के प्राकृतिक पर्यावरण बदल के मनुष्य-निर्मित पर्यावरण बन गइल बाटे। इहाँ तक कि बहुत मामूली बुझाए वाला बदलाव, जइसे कौनों रेगिस्तानी इलाका में माटी के देवाल आ छान छप्पर डाल के घर बना लिहल भी आसपास के पर्यावरण के आर्टिफिशियल पर्यावरण में बदल देला, ऊ प्राकृतिक ना रहि जाला। हालाँकि, बहुत सारा जियाजंतु आपन घर बनावे लें आ बहुत बड़ आकार के रचना भी क देलें, उनहन के कइल बदलाव प्राकृतिक पर्यावरण के हिस्सा मानल जाला। वास्तव में ''पूर्ण रूप से प्राकृतिक'' पर्यावरण पृथिवी पर साइदे कहीं मिले, आ कौनों भी जगह के प्राकृतिकता 100% प्राकृतिक से 0% प्राकृतिक के बीच कहीं होला। वास्तव में प्राकृतिक पर्यावरण के चीजन के एह तरीका से देखल जा सके ला कि इनहन के प्राकृतिकता मनुष्य के कामकाज के परभाव से केतना सुरक्षित बा।<ref>{{cite book |first=Donald |last=Symons |title=The Evolution of Human Sexuality |page=31 |publisher=Oxford University Press |year=1979 |location=New York |isbn=0-19-502535-0 }}</ref> कुछ लोग के कहनाम इहो बा कि जब मनुष्य के काम से पूरा पृथिवी के जलवायु सिस्टम आ हवा के बनावट में बदलाव हो रहल बा, पृथिवी के कौनों हिस्सा आज अइसन नइखे बचल जवना के सही अरथ में प्राकृतिक कहल जा सके। एक ठो दूसर संर्दभ में, प्राकृतिक पर्यावरण शब्द के प्रयोग जीवजंतु के [[आवास]] (''हैबिटाट'') खातिर भी होला। उदाहरण खातिर, जब ई कहल जाय कि जिराफ सभ के प्राकृतिक पर्यावरण सवाना घास के मैदान हवे। पृथिवी बिज्ञान आ भौतिक भूगोल जइसन बिसय जे मुख्य रूप से एह तरह के पर्यावरण के अध्ययन करे लें, प्राकृतिक पर्यावरण के चार हिस्सा में बाँटे लें: [[थलमंडल]], [[वायुमंडल]], [[जलमंडल]] आ [[बायोस्फियर|जीवमंडल]]। कुछ बिद्वान लोग हिममंडल (''क्रायोस्फीयर'', बर्फ वाला हिस्सा) आ मृदामंडल (''पेडोस्फीयर'', माटी वाला हिस्सा) के अलग से गिने लें आ पृथिवी के छह गो मंडल में बाँटे लें। ==आदमी आ पर्यावरण == [[File:20120623 Sqwiki the Squirrel at Wiknic.JPG|thumb|right|225px|पार्क में चीखुर के छोहारा खियावत आदमी - जीव जंतु की प्राकृतिक रहन-सहन में आदमी की वजह से कई तरह क बदलाव भइल बा]] {{मुख्य|पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव}} जइसे पृथिवी पर हर जीव-जंतु अपनी पर्यावरण की संघे क्रिया-प्रतिक्रिया (अन्तर्क्रिया) करेला ओइसहीं मनुष्यो अपनी पर्यावरण की संघे अन्तर्क्रिया करेला। मनुष्य आ ओकरी पर्यावरण की बीच की संबंध क अध्ययन दू तरह से कइल जाला इतिहासी रूप से, मने कि 'समय की साथ बदलाव'; आ भूगोलीय रूप से, मने कि अस्थान की संघे बदलाव। इतिहास देखल जाय त ई पता चलि की मानव क आपनी पर्यावरण की संघे कई तरह का संबंध रहि चुकल बा। पहिले मनुष्य अउरी जीव जंतु की तरे हर तरह से पर्यावरण पर निर्भर रहे आ पर्यावरण की क्रिया से मनुष्य क जीवन नियंत्रित होखे। आज मानव समाज पर्यावरण में बहुत भारी बदलाव क सकत बा आ क इले बा।आज मानव समाज की लगे एतना घातक परमाणु बम आ हाइड्रोजन बम बा कि ऊ पुरा पृथिवी क (मने सगरी पर्यावरण क) बिनास करे में सक्षम बा। ई पूरा बिकास कइसे भइल एकर अध्ययन बहुत रोचक आ ज्ञान देवे वाला विषय हो सकेला। [[भूगोल]] की हिसाब से देखल जाय त अलग-अलग जगह पर मानव समाज का ओकरी पर्यावरण की संघे अलग तरह क संबंध मिली। मनुष्य आ पर्यावरण की बिचा में होखे वाला क्रिया-प्रतिक्रिया आ ओकर परभाव कइसे एक जगह से दूसरी जगह बदलत जाला एकर अध्ययन भूगोल में कइल जाला। ===पर्यावरण बिज्ञान === {{main|पर्यावरण बिज्ञान}} [[पर्यावरण बिज्ञान]], चाहे पर्यावरणी बिज्ञान, एगो नया जमाना क बिज्ञान हवे जेवना में पर्यावरण कइसे काम करे ला, मनुष्य आ पर्यावरण के संबंध का बा, आ पर्यावरण के मनुष्य कइसे नुकसान पहुँचावत बा आ एकर कइसे मैनेजमेंट कइल जा सकेला, एही कुल क अध्ययन कइल जाला। ==पर्यावरणीय मुद्दा आ समस्या== {{मुख्य|पर्यावरणी मुद्दा}} [[File:Canal-pollution.jpg|thumb|right|200px|[[मांट्रियल]] की एगो नहर में कूड़ा-कचरा]] पर्यावरणी मुद्दा या पर्यावरणी समस्या, पर्यावरण पर [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव|मनुष्य के नोकसानदेह परभाव]] हवे। बहुत लंबा समय से ई चिंता के बिसय रहल बाड़ें, बाकी अभिन ले इनहन के सुलझाव पूरा तरीका से ना हो पवले बा।<ref name="Harris2012">{{cite book|author=Frances Harris|title=Global Environmental Issues|url=https://books.google.com/books?id=4qa1Io0-zW0C&pg=PT15|date=8 February 2012|publisher=John Wiley & Sons|isbn=978-1-119-95208-4|pages=15–}}</ref> एकर पूरक बिचार हवे [[पर्यावरण संरक्षण]], मने कि पर्यावरण के सुरक्षा, में अइसन काम के शामिल कइल जाला जे ब्याक्तिगत, संस्थागत भा सरकारी या अंतरराष्ट्रीय स्तर पर प्राकृतिक पर्यावरण के दसा के मनुष्य के परभाव से सुरक्षा देवे खाती कइल जा रहल बाने; चाहे पर्यावरण के लाभ खातिर भा मनुष्य के फायदा खाती। [[पर्यावरणवाद]], एक तरह के सामाजिक आ पर्यावरणी आंदोलन हवे जवना के तहत पर्यावरणी मुद्दा सभ के साथ निपटे बदे जागरुकता, शिक्षा आ सामाजिक सक्रियता बढ़ावे खातिर काम कइल जाला।<ref name="amazon.com">Eccleston, Charles H. (2010). [https://www.amazon.com/Global-Environmental-Policy-Concepts-Principles/dp/1439847665/ref=sr_1_1?ie=UTF8&qid=1486953980&sr=8-1&keywords=charles+eccleston+global+environmental Global Environmental Policy: Concepts, Principles, and Practice]. Chapter 7. ISBN 978-1439847664.</ref> ===प्रदूषण=== {{Main|पर्यावरण प्रदूषण}} [[पर्यावरण प्रदूषण]] जब कौनो तरह के हानिकारक तत्व प्रकृति में पावल जाये वाला हवा, पानी चाहे माटी जैसन उपयोगी चीजन में मिल के ओके गंदा कर देला आ ओके आदमी के उपयोग लायक ना रहे देला त एही के प्रदूषण कहल जाला। एकर सीधा बुरा असर आदमी आ सगरी जीव-जंतु पेड़-पौधा पर पड़ेला। जवन नुक्सानदेह पदार्थ की मिलला से प्रदूषण होला, माने कि जवन पदार्थ प्रदूषण के कारण होला, ओके प्रदूषक कहल जाला। प्रदूषण के एइसन घटना अपने-आप प्राकृतिक रूप से भी हो सकेला आ एह में आदमी के भी हाथ हो सकेला। आदमी द्वारा होखे वाला प्रदूषण में जबसे आदमी [[बिज्ञान]] आ तकनीक में आगे बढल बा तबे से ढेर इजाफा भइल बा। एक परकार से आदमी खुदे अपनी पर्यावरण में नुकसानदेह पदार्थन के पहुँचा के प्रदूषण फइला रहल बा जेवना से पर्यावरण आ प्रकृति में नुकसानदेह परिवर्तन देखेके मिलत बा। नदी की पानी में शहरी नाला अउरी फैक्टरी के जहरीला पानी मिलले से नदी के पानी पिए लायेक ना रहि जाला। अगर एइसन जहरीला पदार्थन के बहुत अधिक मात्रा पानी में मिल जाला त ऊ पानी नहाये लायक भी ना रहि जाला आ ओ में रहे वाला जीव-जंतु भी मरे लागेलन आ ऊ पानी गाय-गोरू के भी पिए लायक ना बचेला। नदी, ताल, तलही आ झील में ए तरह क प्रदूषण [[जल प्रदूषण]] कहल जाला। एही तरह से [[हवा प्रदूषण]], शोर प्रदूषण, [[माटी प्रदूषण]], ठोस-कचड़ा प्रदूषण, प्रकाश प्रदूषण आदि कई परकार के प्रदूषण आजकाल पूरा विश्व खातिर समस्या बनल बा। ===जलवायु बदलाव=== [[File:Endangered arctic - starving polar bear.jpg|thumb|200px|[[जलवायु बदलाव]] के कारन खतरा में बाड़ें [[ध्रुवीय भालू]]।]] {{main|जलवायु बदलाव|बैस्विक गरमाव}} [[जलवायु बदलाव]] भा जलवायु परिवर्तन (Climate change), पृथिवी के [[जलवायु]] में लंबा समय के दौरान होखे वाला बदलाव हवे। खासतौर पर वर्तमान समय में मनुष्य के क्रियाकलाप से [[भूमंडलीय तापन]] के कारन जलवायु में होखे वाला परिवर्तन एगो प्रमुख चर्चा के बिसय बाटे आ कुछ लोग के हिसाब से निकट भबिस्य में पृथिवी आ मानवता खातिर एगो खतरा बाटे। [[बैस्विक गरमाव]] आ एकरे कारण जलवायु में बदलाव पछिला लगभग एक सदी के समय में धरती के जलवायु सिस्टम में औसत तापमान के बढ़ती आ एकरा से जुड़ल परभाव सभ खातिर इस्तेमाल होखे वाला शब्दावली हवे। कई तरह के बैज्ञानिक सबूत ई देखा रहल बाने कि जलवायु सिस्टम गरम हो रहल बाटे। ==पर्यावरण दर्शन== {{Main|पर्यावरण दर्शन}} पर्यावरण दर्शन [[दर्शन|दर्शनशास्त्र]] के शाखा हवे जे एह बात पर विचार करे ले की आदमी क अपनी पर्यावरण की बारे में का सोच आ बिचार बा, लोग आपनी पर्यावरण की बारे में कइसे सोचेला। पर्यावरण दर्शन ए बारे में चिंतन करे ला कि पर्यावरण के मनुष्य की संदर्भ में कइसे देखल जात बा आ मनुष्य अपना के पर्यावरण की संदर्भ में कइसे देखत बा। आसन भाषा में कहल जाय त ई ए बात क अध्ययन करे ला की हमनी क अपनी पर्यावरण की बारे में का सोचत बाड़ीं आ हमहन क अपनी पर्यावरण की बारे में जेवन सोच बा ऊ केतना ठीक बा आ केतना गलत बा। पर्यावरण दर्शन क कुछ मुख्य सवाल नीचे दिहल गइल चीजन से संबधित बा:<ref>Belshaw, Christopher (2001). Environmental Philosophy. Chesham: Acumen. ISBN 1-902683-21-8.</ref> * पर्यावरण आ प्रकृति के कइसे परिभाषा दिहल जाय? * पर्यावरण क मूल्यांकन कइसे होखे? * पर्यावरण आ पशु-पक्षी की बारे में नैतिक बिचार का होखे के चाही? * लुप्त होखे की खतरा वाली प्रजातिन की बार में राय? * पर्यावरण वाद आ डीप इकोलाजी? * पर्यावरण क सुंदरता आ एकर सुंदरताशास्त्र? * पर्यावरण के फिर से वापस प्राकृतिक रूप में अस्थापना, आ * भविष्य की पीढ़ी क पर्यावरण कइसन होखे के चाही? ==संरक्षण== [[चित्र:Ecologia.jpg|thumb|200px|right|पर्यावरण संरक्षण के बिबिध आयाम बा; कई जगह तेजी से बन-नास के बाद बृक्षारोपण पर्यावरण के सहेजे खातिर मुहीम के रूप में चलावल जा रहल बा।]] ===प्रबंधन=== {{Main|पर्यावरण प्रबंधन}} पर्यावरण प्रबंधन क अर्थ होला अइसन सारा चीज क मैनेजमेंट जेवना से पर्यावरण पर परभाव पड़त होखे। एकर मतलब पर्यावरण की प्रबंधन से नाहीं बलुक पर्यावरण के प्रभावित करे वाला चीजन की मैनेजमेंट से बा। ===नीति=== {{Main|पर्यावरण नीति}} पर्यावरण नीति या पालिसी पर्यावरण की सुरक्षा आ एके प्रभावित करे वाला चीजन की बारे में योजना बनावे खातिर आधार देला। पर्यावरण नीति कौनों भी संस्था (जेह में कौनों राष्ट्र के सरकार से ले के कौनों प्राइवेट कंपनी ले सामिल बा) के द्वारा घोषित, ओह संस्था के पर्यावरण के बारे में सोच, बिचार, उद्देश्य वगैरह के जाहिर करे वाला चीज हवे आ ई एह बात के वक्तव्य भा साफ-साफ कथन होला कि संस्था के पर्यावरणी मुद्दा सभ पर का पोजीशन बा आ पर्यावरण के मामिला में ऊ कवना किसिम के नैतिक भाव रखत बा, साथे-साथ पर्यावरण के सुरक्षा खातिर बनावल कानून आ रेगुलेशन सभ के ऊ संस्था कवना तरीका से पालन करी आ एकरे खातिर केतना तत्पर बाटे। ===कानून === {{Main|पर्यावरण कानून}} '''पर्यावरण कानून''' में ऊ सगरी अंतर्राष्ट्रीय संधि, समझौता आ कौनों देस में बनावल कानून आ जालें जेवन पर्यावरण की रक्षा खातिर बनावल गइल होखें। एकर मेन मकसद होला आदमी की क्रियाकलाप से [[प्राकृतिक पर्यावरण]] के होखे वाला नोकसान के रोकल आ पर्यावरण क [[संधारणीय विकास|टिकाऊपन]] बचावल। ==पर्यावरणवाद== {{मुख्य|पर्यावरणवाद}} पर्यावरणवाद एक तरह के [[दर्शन]], बिचारधारा आ सामाजिक आंदोलन ह जे [[प्राकृतिक पर्यावरण|पर्यावरण]] के सुरक्षा खातिर आ एकर मूल रूप बचावे खातिर बा। ई एक तरह के सामाजिक आ पर्यावरणी आंदोलन हवे जवना के तहत [[पर्यावरणी मुद्दा]] सभ के साथ निपटे बदे जागरुकता, शिक्षा आ सामाजिक सक्रियता बढ़ावे खातिर काम कइल जाला।<ref name="amazon.com"/> == पर्यावरण दिवस == {{main|बिस्व पर्यावरण दिवस}} यूनाइटेड नेशंस के द्वारा घोषित [[बिस्व पर्यावरण दिवस]] हर साल 5 जून के मनावल जाला। ई [[यूनाइटेड नेशंस]] के द्वारा दुनिया भर में हमनी के प्राकृतिक पर्यावरण के रक्षा सुरक्षा खातिर जागरूकता ले आवे खातिर मनावल जाला। पहिली बेर ई 1974 में मनावल गइल आ आज 143 से ज्यादा देसन में हर साल मनावल जा रहल बाटे। हर साल एकरा खातिर एक ठो थीम चुनल जाले। दुनिया भर के सरकारी, गैर-सरकारी संस्थान आ इस्कूल कॉलेज में ई दिवस मनावल जाला। ==इहो देखल जाय== {{Div col|2}} * [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव‎]] * [[जलवायु बदलाव]] आ [[बैस्विक गरमाव]] * [[बिस्व पर्यावरण दिवस]] * [[पेरिस समझौता|पेरिस जलवायु समझौता]] {{div col end}} ==संदर्भ== {{reflist|35em}} == बाहरी कड़ी == {{Wiktionary|environment}} *{{Commons category-inline|Environment}} *[http://www.unep.org/ UNEP - United Nations Environment Programme] *[http://www.bbc.co.uk/sn/ BBC - Science and Nature]. *[https://www.bbc.com/hindi/topics/c5qvpx0zv31t बीबीसी हिंदी पर] *[https://web.archive.org/web/20090506215842/http://science.gov/browse/w_123.htm Science.gov – Environment & Environmental Quality] {{पर्यावरण}} {{प्रदूषण}} [[श्रेणी:पृथिवी]] [[श्रेणी:पर्यावरण| ]] [[श्रेणी:पर्यावरण बिज्ञान| 2]] [[श्रेणी:भूगोल| ]] [[श्रेणी:पर्यावरण भूगोल| ]] df957atcw8ee2317qfo6vkfbjqf0dtw पृथिवी के अंदरूनी बनावट 0 9298 789796 789646 2026-03-27T17:57:46Z SM7Bot 7808 /* संदर्भ */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789796 wikitext text/x-wiki [[File:Earth poster.svg|thumb|400px|[[पृथिवी]] क अंदरूनी बनावट देखावत एगो चित्र।]] '''[[पृथिवी]] के अंदरूनी बनावट''' ({{Langx|en|internal structure of the Earth}}; {{Langx|hi|पृथिवी की आतंरिक संरचना}}) के अध्ययन एकरा के कई परत (लेयर) में बाँट के कइल जाला; जइसे [[पियाज]] क छिलका कई परत में होला। ए परतन के मोटाई का सीमांकन रासायनिक विशेषता आ यांत्रिक (मैकेनिकल) विशेषता की आधार पर कइल जाला। मुख्य रूप से पृथिवी के अंतरतम के कुल तीन गो लेयर में बाँटल जाला - क्रस्ट, मैंटल आ कोर। [[पृथिवी]] क सबसे ऊपरी परत [[पृथिवी के क्रस्ट|क्रस्ट]] एगो ठोस परत हवे, बीचा में [[मैंटल]] बहुत ढेर गाढ़ परत हवे, आ [[बाहरी कोर]] तरल अउरी [[भीतरी कोर]] ठोस अवस्था में हवे। पृथिवी के एह आतंरिक संरचना की बारे में जानकारी क स्रोत को दू तरह क बाड़ें। डाइरेक्ट स्रोत, जइसे [[ज्वालामुखी]] से निकलल पदार्थन क अध्ययन, [[समुद्र्तलीय छेदन]] से मिलल आंकड़ा क अध्ययन वगैरह, जेवन कम गहराई ले का जानकारी उपलब्ध करा पावे लें। दूसरी ओर इनडाइरेक्ट स्रोत की रूप में [[भूकंपीय तरंग|भूकंपीय तरंगन]] क अध्ययन अउर अधिक गहराई की विशेषता की बारे में जानकारी देला। == परिचय == पृथिवी की द्वारा दूसरी ब्रह्माण्डीय पिण्ड, जइसे [[चंद्रमा]], पर लगावल जाये वाला [[गुरुत्वाकर्षण]] एकरी [[द्रव्यमान]] की गणना का स्रोत ह। पृथिवी की [[आयतन]] आ द्रव्यमान की अन्तर्सम्बन्ध से एकरी औसत [[घनत्व]] क गणना कइल जाले। ध्यान देवे वाला बाति बा कि [[खगोलशास्त्री]] पृथिवी की परिक्रमण कक्षा की आकार आ अन्य पिण्डन पर एकरी प्रभाव से एकरी गुरुत्वाकर्षण क गणना कर सके लें। ==संरचना== {{multiple image | align = right | direction = vertical | width = 300 <!-- Image 1 --> | image1 = RadialDensityPREM.jpg | alt1 = | caption1 = पृथिवी की अंदर अरीय धनत्व Preliminary Reference Earth Model (PREM) की अनुसार।<ref name="prem">{{cite journal|author=A. M. Dziewonski, D. L. Anderson|pmc=411539|title=Preliminary reference Earth model|journal=Physics of the Earth and Planetary Interiors|year=1981|volume=25|issue=4|pages=297–356|url=http://www.gps.caltech.edu/uploads/File/People/dla/DLApepi81.pdf|doi=10.1016/0031-9201(81)90046-7|issn=0031-9201|access-date=2014-05-29|archive-date=2013-11-13|archive-url=https://web.archive.org/web/20131113201057/http://www.gps.caltech.edu/uploads/File/People/dla/DLApepi81.pdf|url-status=dead}}</ref> <!-- Image 2 --> | image2 = EarthGravityPREM.svg | alt2 = | caption2 = (PREM) Preliminary Reference Earth Model की अनुसार पृथिवी की अन्दर गुरुत्वाकर्षण। <ref name="prem"/> Comparison to approximations using constant and linear density for Earth's interior. <!-- Image 3 --> | image3 = Earthquake wave paths.svg | alt3 = | caption3 =भूकम्पीय तरंग से पृथिवी की अंदर कि संरचना क अनुमान <!-- Image 4 --> | image4 = Slice earth.svg | alt4 = | caption4 =पृथिवी की आतंरिक संरचना क चित्ररूप में निरूपण 1. महाद्वीपीय क्रस्ट – 2. महासागरीय क्रस्ट – 3. ऊपरी मैंटल – 4. निचला मैंटल – 5. बाह्य क्रोड – 6. आतंरिक क्रोड – A: [[मोहोरोविकिक असातत्य|मोहो]] – B: [[गुट्टेनबर्ग असातत्य|विशर्ट-गुट्टेनबर्ग असातत्य]] – C: [[बूलेन-लेहमैन असातत्य]]. }} यांत्रिक लक्षणों की आधार पर पृथिवी के [[स्थलमंडल|स्थलमण्डल]], [[दुर्बलता मण्डल]], मध्यवर्ती [[मैंटल]], [[बाह्य क्रोड]] और [[आतंरिक क्रोड]] में बाँटल जाला। रासायनिक संरचना की आधार पर [[पृथिवी के क्रस्ट|क्रस्ट]], [[ऊपरी मैंटल]], [[निचला मैंटल]], [[बाह्य क्रोड]] और [[आतंरिक क्रोड]] में बाँटल जाला। {| class="wikitable" style="text-align: center;" |- !colspan=2|गहराई ! rowspan="2" style="vertical-align:bottom;"|Layer |- !style="font-weight:normal;"| किलोमीटर !style="font-weight:normal;"| मील |- | 0–60 | 0–37 |style="text-align:left;"| स्थलमण्डल (स्थानिक रूप से 5 और 200 किमी की बीच परिवर्तनशील) |- style="background: #FEFEFE;" | 0–35 | 0–22 |style="text-align:left;"| … क्रस्ट (परिवर्तनशील 5 से 70 किमी की बीच) |- style="background: #FEFEFE;" | 35–60 | 22–37 |style="text-align:left;"| … सबसे ऊपरी मैंटल |- | 35–2,890 | 22–1,790 |style="text-align:left;"| मैंटल |- style="background: #FEFEFE;" | 100–200 | 62–125 |style="text-align:left;"| … दुर्बलता मण्डल (एस्थेनोस्फियर) |- style="background: #FEFEFE;" | 35–660 | 22–410 |style="text-align:left;"| … ऊपरी मैंटल |- style="background: #FEFEFE;" | 660–2,890 | 410–1,790 |style="text-align:left;"| … निचला मैंटल |- | 2,890–5,150 | 1,790–3,160 |style="text-align:left;"| बाहरी कोर |- | 5,150–6,360 | 3,160–3,954 |style="text-align:left;"| भीतरी कोर |} पृथिवी की अंतरतम क ई परतदार संरचना भूकंपीय तरंगों की संचलन और उनहन की [[परावर्तन]] आ [[प्रत्यावर्तन]] पर आधारित ह जिनहन क अध्ययन [[भूकंपलेखी]] की आँकड़न से कइल जाला। भूकंप से पैदा भइल प्राथमिक अउरी द्वितीयक तरंगन के पृथिवी की अंदर स्नेल की नियम के अनुसार प्रत्यावर्तित हो के वक्राकार पथ पर गति होले। जब दू गो परतन की बीच में घनत्व अथवा रासायनिक संरचना क अचानक परिवर्तन होला तब तरंगन क कुछ ऊर्जा उहाँ से परावर्तित हो जाले। परतन की बीच की अइसन जगहन के [[भूगर्भिक असातत्य|असातत्य]] (Discontinuity) कहल जाला। ===क्रस्ट=== क्रस्ट पृथिवी क सबसे ऊपरी परत हवे जेवना क औसत गहराई 24 किमी तक ह आ ई गहराई 5 किमी से 70 किमी के बीच अलग-अलग जगह पर अलग-अलग मिलेला। [[समुद्र|समुद्रन]] की नीचे ई कम मोट समुद्री बेसाल्टिक क्रस्ट के रूप में मिलेला त [[महादीप|महाद्वीपन]] की नीचे एकर बिस्तार ढेर गहराई ले पावल । सर्वाधिक गहराई [[पहाड़|पर्वतों]] के नीचे पावल जाला। क्रस्ट को भी तीन परतों में बाँटा जाता है - अवसादी परत, ग्रेनाइटिक परत और बेसाल्टिक परत। ग्रेनाइटिक और बेसाल्टिक परत के मध्य [[कोनार्ड असातत्य]] पावल जाला। ध्यातव्य है कि समुद्री क्रस्ट केवल [[बेसाल्ट]] और [[गैब्रो]] जैसी चट्टानों की बनी होती है जबकि [[अवसादी चट्टानें|अवसादी]] और [[ग्रेनाइट|ग्रेनाइटिक]] परतें महाद्वीपीय भागों में पावल जाला। क्रस्ट की रचना में सर्वाधिक मात्रा [[ऑक्सीजन|आक्सीजन]] की है। एडवर्ड स्वेस ने इसे सियाल नाम दिया था क्योंकि यह सिलिका और एल्युमिनियम की बनल ह। ई सियाल महाद्वीपीय क्रस्ट के अवसादी और ग्रेनाइटिक परतन खातिर के लिये सही बा। कोनार्ड असातत्य की नीचे सीमा ''(सिलिका+मैग्नीशियम)'' क परत शुरू हो जाला। क्रस्ट आ मैंटल की बीच क सीमा [[मोहोरोविकिक असातत्य]] द्वारा बने ला जे के [[मोहोरोविकिक असातत्य|मोहो]] भी कहल जाला। ===मैंटल=== [[File:Mohomap.png|thumb|350px|विश्व मानचित्र पर [[मोहोरोविकिक असातत्य|मोहो]] की गहराई]] मैंटल का विस्तार [[मोहोरोविकिक असातत्य|मोहो]] से लेकर 2890 किमी की गहराई पर स्थित [[गुट्टेन्बर्ग असातत्य]] तक बाटे। मैंटल के इस निचली सीमा पर दाब ~140 GPa पावल जाला। मैंटल में संवहनीय धारा चले लीं जिनकी कारण स्थलमण्डल की [[प्लेट विवर्तनिकी|प्लेटों]] में गति होला। मैंटल के दू भाग में बाँटल जाला ऊपरी मैंटल और निचला मैंटल और इनकी बीच की सीमा 710 किमी पर [[रेपिटी असातत्य]] की नाँव से जानल जाला। मैंटल का गाढ़ापन 10<sup>21</sup> से 10<sup>24</sup> [[pascal second|Pa·s]] के बीच पाया जाता है जो गहराई पर निर्भर करता है। <ref>Uwe Walzer, Roland Hendel, John Baumgardner [https://web.archive.org/web/20060826020002/http://www.chemie.uni-jena.de/geowiss/geodyn/poster2.html Mantle Viscosity and the Thickness of the Convective Downwellings]</ref> तुलना के लिये ध्यातव्य है कि पानी का गाढ़ापन 10<sup>−3</sup> [[pascal second|Pa·s]] और कोलतार ([[en-wiki:Pitch drop experiment|pitch]]) 10<sup>7</sup> Pa·s होला। ===क्रोड=== क्रोड का विस्तार मैंटल की नीचे है आर्थात 2890 किमी से लेकर पृथिवी की केन्द्र तक। किन्तु यह भी दो परतों में विभक्त है - बाह्य कोर और आतंरिक कोर। बाह्य कोर तरल अवस्था में पाया जाला क्योंकि यह द्वितीयक भूकंपीय तरंगों (एस-तरंगों) को सोख लेता है। आतंरिक क्रोड की खोज 1936 में के. ई. बूलेन ने की थी। यह ठोस अवस्था में माना जाला। इन दोनों की बीच की सीमा को [[बूलेन-लेहमैन असातत्य]] कहल जाला। आतंरिक क्रोड मुख्यतः लोहे का बना है जिसमें निकल की भी कुछ मात्रा है। चूँकि बाह्य क्रोड तरल अवस्था में है और इसमें रेडियोधर्मी पदार्थो और विद्युत आवेशित कणों की कुछ मात्रा पावल जाला, जब इसके पदार्थ धारा के रूप में आतंरिक ठोस क्रोड का चक्कर लगते हैं तो चुंबकीय क्षेत्र बन जाला। पृथिवी के चुम्बकत्व या [[भूचुम्बकत्व]] की यह व्याख्या [[डाइनेमो सिद्धांत]] कहल जाला। ==इतिहासी विकास== ===पुरान मत=== *एडवर्ड स्वेस की संकल्पना- *डाली का मत- *आर्थर होम्स की संकल्पना- *वान डर ग्राट की संकल्पना- ===नया मत=== ====बूलेन क माडल==== ====PREM माडल==== ==अउरी पढल जाय== ==संदर्भ== <references/> [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] [[श्रेणी:पृथिवी के ढाँचा| ]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] tnxbgsc4czdf1f19r6ug2mjo259ygha नर्मदा नदी 0 9317 789829 728948 2026-03-28T04:47:23Z InternetArchiveBot 25596 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 789829 wikitext text/x-wiki {{Geobox|नदी | name = नर्मदा | other_name = नर्बदा, रेवा | map = [[File:Narmada river map.jpg|250px]][[File:Narmadarivermap.jpg|250px]] | map_alt = The Narmada originates from Amarkantak Plateau in Madhya Pradesh in central India, and drains Gujarat State in Western India | map_caption = नर्मदा के मारग, कुछ सहायिका आ मोटामोटी एकरे बेसिन के बिस्तार देखावत नक्शा | country = {{flag|भारत}} | state = [[मध्य प्रदेश]] | state1 = [[महाराष्ट्र]] | state2 = [[गुजरात]] | city = डिंडोरी | city1 = [[जबलपुर]] | city2 = [[हरदा]] | city3 = मांधाता | city4 = बरवानी | city5 = [[ओंकारेश्वर]] | city6 = बरवाहा | city7 = माहेश्वर | city8 = मांडला | city9 = [[भरूच]] | city10 = राजपीपल | city11 = धर्मपुरी | city12 = [[वडोदरा]] | city13 = [[राजकोट]] | country_flag = true | length = 1312 | length_round = 0 | length_note = लगभ. | watershed = | watershed_round = | watershed_note = | discharge_average = 1447 | discharge_note = <ref>{{cite journal | last = कुमार | first = राकेश | last2 = सिंह | first2 = आर डी | last3 = शर्मा | first3 = के डी | title = Water Resources of India | trans-title = भारत के जल संसाधन | journal = करेंट साइंस | volume = 89 | issue = 5 | pages = 794–811 | publisher = करेंट साइंस एसोसियेशन | location = बंगलौर | date = 2005 | url = http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf | accessdate = 13 अक्टूबर 2013 | archive-date = 2019-01-06 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190106043752/http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf%20 | url-status = dead }}</ref> | discharge1_location = गरुडेश्वर | discharge1_average = 1216 | discharge1_max = 11246 | discharge1_min = 10 | discharge1_note = <ref>{{cite web | title = नर्मदा बेसिन इस्टेशन: गरुडेश्वर | publisher = UNH/GRDC | url = http://www.compositerunoff.sr.unh.edu/html/Polygons/P2853200.html | accessdate = 1 अक्टूबर 2013 }} </ref> | source = नर्मदा कुंड | source_location = अमरकंटक पठार | source_district = अनूपपुर जिला | source_region = बिचला भारत | source_state = [[मध्य प्रदेश]] | source_elevation = 1048 | source_coordinates = {{coord|22|40|0|N|81|45|0|E|display=inline}} | mouth_name = [[खंभात के खाड़ी]], [[अरब सागर]] | mouth_location = [[भरूच जिला]] | mouth_region = [[गुजरात]] | mouth_elevation = 0 | capital_coordinates = | mouth_coordinates = {{coord|21|39|3.77|N|72|48|42.8|E|display=inline,title}} | tributary_right = हीरन नदी | tributary_right1 = तेंदोनी नदीr | tributary_right2 = चोरल नदी | tributary_right3 = कोलार नदी | tributary_right4 = मान नदी | tributary_right5 = उड़ी नदी | tributary_right6 = हतनी नदी | tributary_right7 = ओरसांग नदी | tributary_left = बुढ़नेर नदी | tributary_left1 = बंजार नदी | tributary_left2 = शेर नदी | tributary_left3 = शक्कर नदी | tributary_left4 = दुधी नदी | tributary_left5 = तवा नदी | tributary_left6 = गंजाल नदी | tributary_left7 = छोटा तवा नदी | tributary_left8 = कावेरी नदी, एमपी | tributary_left9 = कुंडी नदी | tributary_left10 = गोई नदी | tributary_left11 = करंज नदी | image = JhansiGhat.jpg | image_caption = जबलपुर के लगे नर्मदा के तीर }} '''नर्मदा''' चाहे '''नर्बदा'''<ref name="Gaur1965">{{citation|author=Kripa Shankar Gaur|title=Bhārata kī bhaugolika samīkshā|url=https://books.google.com/books?id=XijRAAAAMAAJ|year=1965|publisher=Hindī Pracārak Pustakālai}}</ref><ref name="Varma1987">{{citation|author=Ratanalāla Varma|title=Bhāratīya saṃskr̥ti ke rakshaka|url=https://books.google.com/books?id=biEsAAAAIAAJ|year=1987|publisher=Bhāratīya Gurjara Parishad}}</ref><ref name="JainAgarwal2007">{{citation|author1=Sharad K. Jain|author2=Pushpendra K. Agarwal|author3=Vijay P. Singh|title=Hydrology and Water Resources of India|url=https://books.google.com/books?id=ZKs1gBhJSWIC&pg=PA309|date=16 May 2007|publisher=Springer Science & Business Media|isbn=978-1-4020-5180-7|pages=309–}}</ref> नदी भारत में बहे वाली एगो महत्वपूर्ण नदी ह। ई बिचला भारत के राज्य [[मध्य प्रदेश]] में [[अमरकंटक]] पहाड़ से निकल के पूरूब से पच्छिम दिसा में बहे ले आ लगभग {{convert|1312|km|mi|abbr=on|1}} के लंबाई वाली ई नदी अंत में [[खंभात के खाड़ी]], [[अरब सागर]] में गिरेले।<ref>{{cite web |url=http://nvda.nic.in/nvda.htm |title=Narmada Valley Development Authority, NVDA, Government of Madhya Pradesh, Narmada Basin, Narmada Water Dispute |publisher=Nvda.nic.in |date=1985-07-16 |accessdate=2014-03-03 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20140528090902/http://www.nvda.nic.in/nvda.htm |archivedate=28 May 2014 |df=dmy-all }}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.mapsofindia.com/maps/rivers/narmada.html|title=Narmada River|last=|first=|date=|website=|access-date=}}</ref> नदी अपना लगभग पूरा लंबाई में एगो [[भ्रंश घाटी]] से हो के बहे ले आ एही कारन एकर [[नदी थाला|बेसिन एरिया]] पूरूब से पच्छिम ओर पट्टी के रूप में बा आ उत्तरी आ दक्खिनी किनारे पर परबत श्रेणी खड़ा बाड़ी। परंपरागत रूप से [[बिंध्य परबत श्रेणी|बिंध्य परबत]] आ नर्मदा के उत्तर भारत आ दक्खिन भारत के बीचा के बिभाजक मानल जाला।<ref name="Fisher1995_2">{{citation|author=Ronald C. Fisher|title=Toward Sustainable Development?: Struggling Over India's Narmada River|url=https://books.google.com/books?id=n-iwqh2hS9kC&pg=PA49|year=1995|publisher=M.E. Sharpe|isbn=978-1-56324-341-7|pages=49–}}</ref> नर्मदा के पहिला साहित्यिक उल्लेख [[कालीदास]] के रघुवंश काब्य में "रेवा" नाँव से मिले ला।<ref name="Fisher1995">{{citation|author=Ronald C. Fisher|title=Toward Sustainable Development?: Struggling Over India's Narmada River|url=https://books.google.com/books?id=n-iwqh2hS9kC&pg=PA48|year=1995|publisher=M.E. Sharpe|isbn=978-1-56324-341-7|pages=48–}}</ref> एकरे साथे कई किसिम के कथा भी जुड़ल बा।<ref name="JainAgarwal2007"/> भारत के हिंदू परंपरा में एह नदी के बहुत पबित्र मानल जाला।<ref name="Leviton2007">{{citation|author=Richard Leviton|title=Welcome to Your Designer Planet!: A Brief Account of the Cosmogony on Earth|url=https://books.google.com/books?id=6QiNBAAAQBAJ&pg=PA166|date=5 September 2007|publisher=iUniverse|isbn=978-0-595-88840-5|pages=166–}}</ref> {{Clear}} == संदर्भ == {{Reflist|33em}} {{Waters of South Asia}} [[श्रेणी:भारत के नदी]] [[श्रेणी:मध्य प्रदेश के नदी]] [[श्रेणी:मध्य प्रदेश के भूगोल]] [[श्रेणी:गुजरात के भूगोल]] {{नदी-आधार}} nn83odosnvhysalgg1nho5zz1ska34i गोदावरी नदी 0 9319 789825 769067 2026-03-28T01:07:25Z InternetArchiveBot 25596 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 789825 wikitext text/x-wiki {{Geobox|River <!-- *** Name section *** --> | name = गोदावरी | native_name = | other_name = दक्षिण गंगा <!-- *** Image *** ---> | image = Dummugudem Barrage on Godavari Khammam District.jpg | image_size = 300 | image_caption = गोदावरी पर बनल एगो बंधा <!-- *** Country etc. *** --> | country = [[भारत]] | state = [[महाराष्ट्र]] | state1 = [[तेलंगाना]] | state2 = [[छत्तीसगढ़]] | state3 = [[आंध्र प्रदेश]] | state4 = [[पांडिचेरी]] ([[यनम, पांडिचेरी|यनम]]) | region = [[दक्खिन भारत]], [[पच्छिम भारत]] | city1 = [[नाशिक]] | city2 = [[गंगाखेड़]] | city3 = [[नांदेड़]] | city4 = [[रामागुंडम]] | city5 = [[भद्राचलम]] | city6 = [[राजमुंद्री]] <!-- *** Geography *** --> | length = 1465 | length_round = 0 | watershed = 312812 | watershed_round = 0 | discharge1_location = पोलावरम (1901–1979) | discharge1_average = 3061.18 | discharge1_max = 34606 | discharge1_min = 7 | discharge1_note = <ref>{{cite web|title=Sage River Database |url=http://www.sage.wisc.edu/riverdata/scripts/station_table.php?qual=32&filenum=865 |accessdate=16 जून 2011 |url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20100621153903/http://www.sage.wisc.edu/riverdata/scripts/station_table.php?qual=32&filenum=865 |archivedate=21 जून 2010 }}</ref> | discharge_location = | discharge_average = 3505 | discharge_note = <ref>{{cite journal | last = कुमार | first = राकेश | last2 = सिंह | first2 = आर. डी. | last3 = शर्मा | first3 = के. डी. | title = Water Resources of India | trans-title = भारत के जल संसाधन | journal = करेंट साइंस | volume = 89 | issue = 5 | pages = 794–811 | publisher = Current Science Association | location = बंगलौर | date = 10 सितंबर 2005 | url = http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf | accessdate = 13 अक्टूबर 2013 | archive-date = 2019-01-06 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190106043752/http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf%20 | url-status = dead }}</ref> <!-- *** Source *** --> | source_name = | source_location = ब्रह्मगिरि पहाड़ी, [[त्र्यंबकेश्वर]] | source_district = [[नासिक]] | source_region = | source_state = [[महाराष्ट्र]] | source_country = [[भारत]] | source_coordinates = {{coord|19|55|48|N|73|31|39|E|display=inline}} | source_elevation = 920 | source_length = <!-- *** Mouth *** --> | mouth_name = | mouth_location = [[अंतर्वेदी]], [[बंगाल के खाड़ी]] में | mouth_district = [[पूर्ब गोदावरी जिला|पूर्ब गोदावरी]] | mouth_region = | mouth_state = [[आंध्र प्रदेश]] | mouth_country = [[भारत]] | capital_coordinates = | mouth_coordinates = {{coord|17|0|N|81|48|E|display=inline,title}} | mouth_coordinates_note = <ref>{{GEOnet2|32FA87A287373774E0440003BA962ED3|Godāvari River}}</ref> | mouth_elevation = 0 <!-- *** Tributaries*** --> | tributary_left = [[बाणगंगा (महाराष्ट्र)|बाणगंगा]] | tributary_left1 = [[कादवा नदी|कादवा]] | tributary_left2 = [[शिवना नदी|शिवना]] | tributary_left3 = [[पूर्णा नदी(गोदावरी थाला)|पूर्णा]] | tributary_left4 = [[कदम नदी|कदम]] | tributary_left5 = [[प्राणहिता नदी|प्राणहिता]] | tributary_left6 = [[इंद्रावती नदी|इंद्रावती]] | tributary_left7 = [[तालिपेरु नदी|तालिपेरु]] | tributary_left8 = [[सबरी नदी|सबरी]] | tributary_right = [[नासार्दी नदी|नासार्दी]] | tributary_right1 = [[दरना नदी|दरना]] | tributary_right2 = [[प्रवरा नदी|प्रवरा]] | tributary_right3 = [[सिंदफाना नदी|सिंदफाना]] | tributary_right4 = [[मांजरा नदी|मांजरा]] | tributary_right5 = [[मनेर नदी|मनेर]] | tributary_right6 = [[किन्नारासनी नदी|किन्नारासनी]] | tributary_right7 = <!-- *** Free free fields *** --> | free_name = | free_value = <!-- *** Map section *** --> | map = Godavari River.png | map_size = 300 px | map_caption = गोदावरी के रास्ता के नक्शा <!-- *** Website *** --> | website = | commons = <!-- *** Footnotes *** --> | footnotes = }} '''गोदावरी''' नदी दक्खिन भारत में बहे वाली एगो महत्वपूर्ण नदी ह। यह [[महाराष्ट्र]] से निकल के [[बंगाल के खाड़ी]] में गिरती है। गोदावरी नदी भारत के दूसरी सबसे लंबी नदी है, गंगा नदी के बाद। एकरा निकसे के सोता महाराष्ट्र के त्रयंबकेश्वर में बा।<ref>{{Cite web |url=http://www.kgbo-cwc.ap.nic.in/About%20Basins/Godavari.pdf |title="Godavari river basin map" |access-date=2018-06-22 |archive-date=2013-10-12 |archive-url=https://web.archive.org/web/20131012032632/http://www.kgbo-cwc.ap.nic.in/About%20Basins/Godavari.pdf |url-status=dead }}</ref> इहाँ से निकसे के बाद ई {{convert|1465|km|mi}} के दूरी तय करे ले जेकरे दौरान ई महाराष्ट्र (48.6 %), [[तेलंगाना]] (18.8 %), [[आंध्र प्रदेश]] (4.5 %), [[छत्तीसगढ़]] (10.9 %), [[मध्य प्रदेश]] (10.0 %), [[ओडिशा]] (5.7 %), [[कर्नाटक]] (1.4 %) आ [[पुद्दुचेरी]] ([[यनम जिला|यनम]]) से हो के गुजरे ले आ अंत में [[बंगाल के खाड़ी]] में अपने सहायिका सभ के बिसाल नेटवर्क से एकट्ठा कइल पानी गिरावे ले।<ref>{{cite web |url=http://www.cwc.nic.in/main/webpages/hba.pdf |title=Integrated Hydrological DataBook (Non-Classified River Basins) |publisher=Central Water Commission |accessdate=2015-10-13 |page=9 |archive-date=2016-03-04 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160304192920/http://www.cwc.nic.in/main/webpages/hba.pdf |url-status=dead }}</ref> एक थाला (बेसिन) लगभग {{convert|3,12,812|km2|sqmi|abbr=on}} एरिया पर बिस्तार लिहले बा आ एह तरीका से ई भारतीय उपमहादीप के सभसे बिसाल नदी थाला सभ में से एक हवे; खाली गंगा आ सिंधु नदी के थाला एकरा ले बड़हन बाने।<ref>{{cite web|url=http://india-wris.nrsc.gov.in/wrpinfo/index.php?title=Basins |title=Basins |language=en |publisher=India-wris.nrsc.gov.in |date= |accessdate=2018-09-22}}</ref> लंबाई, थाला के साइज आ कुल पानी के बहाव, सभ मामिला में ई प्रायदीपी भारत के सभसे बड़ नदी ठहरे ले; मुला एही कारन एकरा के '''दक्खिन गंगा''' के उपाधि दिहल गइल होखी।<ref>{{cite web |url=http://www.importantindia.com/10222/dakshina-ganga/ |title=Dakshina Ganga (Ganga of South India) – River Godavari |publisher=Important India |accessdate=2015-10-21 |archive-date=2016-01-18 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160118171303/http://www.importantindia.com/10222/dakshina-ganga/ |url-status=dead }}</ref> हिंदू ग्रंथ सभ एह नदी के बरनन सदियन से मिले ला आ एकरे थाला में बहुत समृद्ध संस्कृति के बिकास भइल बा। पछिला कुछ दशक में, नदी के धारा रोक के कई गो बंधा बनावल गइल बाड़ें जिनहन से एकर बहाव रुकल बा। एह नदी के डेल्टा वाला इलाका में जनघनत्व 729 ब्यक्ति/किमी<sup>2</sup> — देस के औसत के लगभग दुन्ना बाटे, आ ई डेल्टाई इलाका ख़तरा में भी बतावल जा रहल बा अगर समुंद्र तल में चढ़ाव होखे।<ref>http://www.igbp.net/download/18.62dc35801456272b46d4b/1398850074082/NL82-Deltas_infographic.pdf</ref><ref>{{cite web |url=http://www.indiaenvironmentportal.org.in/files/file/Shrinking_and_sinking_delta_major_role_of_Dams_May_2014.pdf |last=South Asia Network on Dams Rivers and People |title=Shrinking and Sinking Deltas: Major role of Dams in delta subsidence and effective sea level rise |year=2014 |accessdate=15 जनवरी 2016 |archive-date=2016-02-06 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160206060736/http://www.indiaenvironmentportal.org.in/files/file/Shrinking_and_sinking_delta_major_role_of_Dams_May_2014.pdf |url-status=dead }}</ref> == बहाव मारग == गोदावरी नदी [[महाराष्ट्र]] में [[नासिक]] के लगे [[पच्छिमी घाट]] के पहाड़ी से निकसे ले, एकर उदगम से अरब सागर बस के दूरी पर बाटे। ई नदी कुल के लंबाई तय करे ले, पहिले पूरुब मुँह के दक्कन के पठार में, फिर दक्खिन-पूरुब मुँह के हो जाले आ [[आंध्र प्रदेश]] के [[पच्छिम गोदावरी जिला]] आ [[पूर्ब गोदावरी जिला]] में प्रवेश करे ले, एकरा बाद आगे बढ़ के ई दू गो मुख्य धारा में बँट जाले आ बिसाल डेल्टा बनावे आ [[राजमुंद्री]] के लगे [[डोलेश्वरम बैराज]] के आगे [[बंगाल के खाड़ी]] में गिर जाले। गोदावरी नदी के थाला (बेसिन) के कुल रकबा करीबन बाटे , ई भारत देस के कुल रकबा के लगभग दसवाँ हिस्सा बाटे आ [[यूनाइटेड किंगडम]] आ [[आयरलैंड रिपब्लिक|आयरलैंड]] के मिला के दुनों के बरोबर बाटे। नदी के लंबाई के तीन खंड में बाँटल जाला: * ऊपरी (मांजरा नदी से संगम से पहिले) * बिचला (मांजरा के संगम से [[प्राणहिता नदी|प्राणहिता]] के संगम ले) * निचला (प्राणहिता के संगम के बाद) ई तीनों हिस्सा मिला के नदी के कुल बेसिन के 24.2 % हिस्सा होखे ला। एह नदी के सालाना बहाव बाटे आ लगभग आधा हिस्सा के बिबिध प्रोजेक्ट सभ द्वारा लाभ खातिर इस्तेमाल कइल जा रहल बाटे (जइसे कि पनबिजली खातिर)। एह नदी के पानी के राज्यन के बीचा में (रिपरियन स्टेट्स) बँटवारा गोदावरी वाटर डिस्प्यूट ट्रिब्यूनल द्वारा होखे ला। नदी के बहाव में बाढ़ वाला बहाव भारत के सभसे बेसी बाढ़ बहाव वालन में से एक हवे, 1986 में बाढ़ में ई बहाव 3.6 मिलियन क्यूसेक रिकार्ड कइल गइल रहे, 1 मिलियन क्यूसेक सालान नॉर्मल बाढ़ के बहाव होखे ला। == सहायिका == गोदावरी नदी के मुख्य सहायिका नदी सभ के दू हिस्सा में बाँटल जा सके ला: बायें से आ के एह में पूर्णा, प्राणहिता, इंद्रावती आ सबरी नदी आ के मिले लीं के पूरा कैचमेंट एरिया के 59.7 % हिस्सा हवे, दाहिने से आ के मिले वाली नदी प्रवरा, मांजरा आ मनेर नदी बाड़ीं जे 16.1 % कैचमेंट एरिया कभर करे लीं। [[प्राणहिता नदी]] एकर सभसे महत्व वाली सहायिका हवे आ एकरे कुल थाला के 34 % एही नदी के थाला हवे। भले प्राणहिता के लंबाई बस होखे, एकरे सहायिका सभ में वर्धा, वेणगंगा आ पेनगंगा नियर बिसाल नदी बाड़ी जे लगभग पूरा बिदर्भ प्रदेश आ सतपुड़ा पहाड़ के दक्खिनी ढाल कभर करे लीं। इंद्रावती एकर दुसरी सभसे बड़हन सहायिका हवे जे ओडिशा के कालाहांडी आ नबरंगपुर के आ छत्तीसगढ़ के बस्तर एरिया ले "लाइफलाइन" कहाले। प्राणहिता आ इंद्रावती के उप-बेसिन सभ के बिस्तार के चलते इनहन के अपने आप में नदी मानल जाला। मांजरा लंबाई में एकर सभसे बड़हन (सभसे लमहर) सहायिका हवे आ एह पर निजाम सागर बान्ह बाटे। पूर्णा एगो महत्त्व वाली सहायिका हवे जे महाराष्ट्र के मराठवाड़ा नियर पानी के कमी वाला एरिया से हो के बहे ले। {{Pie chart |thumb = right |caption = '''Drainage basin of the Godavari'''<ref name="Godavari Basin">{{cite web|title=Hydrology and water resources information for India|url=http://www.nih.ernet.in/rbis/basin%20maps/godavari_about.htm|website=www.nih.ernet.in|publisher=National Institute of Hydrology, India|access-date=19 October 2015|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150421200558/http://nih.ernet.in/rbis/basin%20maps/godavari_about.htm|archive-date=21 April 2015}}</ref> |label1 = Upper, middle, and lower basins of the Godavari|color1 = #FF6600 |value1 = 24.2 |label2 = [[Pranhita River|Pranhita]]|color2 = #FFFF00 |value2 = 34.87 |label3 = [[Indravati River|Indravati]]|color3 = DodgerBlue |value3 = 12.98 |label4 = [[Manjira River|Manjira]]|color4 = Green |value4 = 9.86 |label5 = [[Sabari River|Sabari]]|color5 = Gold |value5 = 6.53 |label6 = [[Purna River (tributary of Godavari)|Purna]]|color6 = Pink |value6 = 4.98 |label7 = [[Maner River|Manair]] |color7 = Black |value7 = 4.18 |label8 = [[Pravara River|Pravara]]|color8 = Gray |value8 = 2.08 }} {| class="wikitable sortable" |+ Major tributaries of the Godavari river |- ! Tributary !! Bank !! Confluence location !! Confluence elevation !! Length !! Sub-basin area |- | [[Pravara River|Pravara]] || Right || Pravara Sangam, [[Nevasa taluka|Nevasa]], [[Ahmednagar district|Ahmednagar]], [[Maharashtra]] || align="right" |{{convert|463|m|ft|abbr=on|disp=br()}} || align="right"|{{convert|208|km|mi|abbr=on|disp=br()}} || align="right"|{{convert|6,537|km2|sqmi|abbr=on|disp=br()}} |- | [[Purna River (tributary of Godavari)|Purna]] || Left || Jambulbet, [[Parbhani district|Parbhani]], [[Marathwada]], [[Maharashtra]] || align="right" |{{convert|358|m|ft|abbr=on|disp=br()}} || align="right"|{{convert|373|km|mi|abbr=on|disp=br()}} || align="right"|{{convert|15,579|km2|sqmi|abbr=on|disp=br()}} |- | [[Manjira River|Manjira]] || Right || Kandakurthi, Renjal, [[Nizamabad, Telangana]] || align="right"|{{convert|332|m|ft|abbr=on|disp=br()}} || align="right"|{{convert|724|km|mi|abbr=on|disp=br()}} || align="right"|{{convert|30,844|km2|sqmi|abbr=on|disp=br()}} |- | [[Manair River|Manair]] || Right || Arenda, [[Manthani]], [[Peddapalli district|Peddapalli]], [[Telangana]]|| align="right" |{{convert|115|m|ft|abbr=on|disp=br()}} || align="right"|{{convert|225|km|mi|abbr=on|disp=br()}} || align="right"|{{convert|13,106|km2|sqmi|abbr=on|disp=br()}} |- | [[Pranhita]] || Left || Kaleshwaram, [[Mahadevpur]], [[Jayashankar Bhupalpally]], [[Telangana]]|| align="right" |{{convert|99|m|ft|abbr=on|disp=br()}} || align="right"|{{convert|113|km|mi|abbr=on|disp=br()}} || align="right"|{{convert|109,078|km2|sqmi|abbr=on|disp=br()}} |- | [[Indravati]] || Left || Somnoor Sangam, [[Sironcha]], [[Gadchiroli district|Gadchiroli]], [[Maharashtra]] || align="right" |{{convert|82|m|ft|abbr=on|disp=br()}} || align="right"|{{convert|535|km|mi|abbr=on|disp=br()}} || align="right"|{{convert|41,655|km2|sqmi|abbr=on|disp=br()}} |- | [[Sabari River|Sabari]] || Left ||Kunawaram, [[East Godavari]], [[Andhra Pradesh]] || align="right" |{{convert|25|m|ft|abbr=on|disp=br()}} || align="right"|{{convert|418|km|mi|abbr=on|disp=br()}} || align="right"|{{convert|20,427|km2|sqmi|abbr=on|disp=br()}} |} Other than these 7 principal ones, it has many smaller but significant ones draining into it. Indravati river floodwaters overflow into the Jouranala which is part of Sabari basin. A barrage at {{Coord|19|7|19|N|82|14|9|E|name=Jouranala barrage}} is constructed across the Indravati river to divert Indravati water in to Sabari river for enhanced hydropower generation. == बान्ह == प्रणहिता सहायक नदी के संगम तक ले मुख्य गोदावरी नदी के पूरा तरीका से बांध कइल गइल बा जेह से कि उपलब्ध पानी के सिंचाई खातिर इस्तेमाल कइल जा सके। हालाँकि, एकर मुख्य सहायक नदी प्रन्हिता, इंद्रवती आ शबरी जे बेसिन के निचला हिस्सा में जुड़ल बाड़ी, मुख्य गोदावरी के तुलना में तीन गुना ढेर पानी ले जालीं। साल 2015 में आंध्र प्रदेश में स्थित प्रकाशम बैराज में पानी के उपलब्धता बढ़ावे खातिर पट्टीसीमा लिफ्ट योजना के मदद से पोलावरम दाहिना किनारे के नहर के चालू क के पानी के अधिशेष गोदावरी नदी के जल घाटा वाला कृष्णा नदी से जोड़ल गइल बा। गोदावरी नदी बेसिन में भारत के कौनों अउरी नदी बेसिन के तुलना में ढेर बाँध सभ के निर्माण होला। नदी बेसिन में स्थित कुछ बांध निम्नलिखित बाड़ें: * गंगापुर बाँध : ई एगो बड़हन मिट्टी भरल बाँध हवे जेह में सकल पानी के भंडारण 215.88 मिलियन घन मीटर बाटे, आ ई नासिक शहर से 10 किमी (6.2 मील) ऊपर के ओर स्थित बा। गंगापुर बंद सागर के नाँव से जानल जाए वाला ई जलाशय नासिक शहर के पीये के पानी उपलब्ध करावे ला आ एकलाहरे में नीचे के ओर स्थित थर्मल पावर स्टेशन के भी पानी के आपूर्ति करे ला। * जयकवाड़ी बांध : पैठन के लगे स्थित इ भारत के सबसे बड़ माटी के बांध में से एक बा। ई बाँध किनारे के किनारे बाढ़ के दोहरी समस्या के समाधान खातिर बनावल गइल रहे, मानसून के महीना में, आ सूखा के, साल के बाकी हिस्सा में, मराठवाड़ा इलाका में। दू गो 'बाँया' आ 'दाहिना' नहर से नंदेद जिला तक के उपजाऊ जमीन के सिंचाई होला। ई बाँध औरंगाबाद आ जलना, महाराष्ट्र के औद्योगिक बिकास में योगदान देले बा।[29] परभनी, नंदेद आ बीड जिला में सिंचाई के संभावना के अउरी बढ़ावे खातिर मजलगांव बांध के निर्माण भी जयकवाड़ी स्टेज 2 के तहत कईल जाला। * विष्णुपुरी बैराज: एशिया के सभसे बड़ लिफ्ट सिंचाई परियोजना, विष्णुपुरी प्रकाश[30] के निर्माण नदी पर नांदेद शहर से 5 किमी (3.1 मील) के दूरी पर कइल गइल बा। * गोदावरी नदी बेसिन के बाहर प्रवरा सहायक नदी के पानी के एगो पश्चिम बहत नदी में मोड़ के जलविद्युत उत्पादन खातिर घाटघर बांध बनावल गइल जवन अरब सागर से जुड़ल बा। * गोदावरी नदी जलग्रहण क्षेत्र के कुछ हिस्सा के मिला के पच्छिम में बहत वैतरना नदी के पार ऊपरी वैतरना जलाशय बनावल गइल। एह जलाशय में जब्त गोदावरी पानी के जलविद्युत पैदा कइला का बाद मुंबई शहर के पेयजल सप्लाई खातिर नदी बेसिन का बाहर डायवर्ट कर दिहल जाला. * श्रीराम सागर बांध : आदिलाबाद आ निजामाबाद जिला के सीमा पर गोदावरी नदी पर ई एगो अउरी बहुउद्देशीय परियोजना बा। ई निजामाबाद से 60 किलोमीटर दूर पोचाम्पड शहर के लगे बा। एकरा के द हिंदू द्वारा "तेलंगाना के एगो बड़हन हिस्सा खातिर जीवन रेखा" बतावल गइल बा। ई करीमनगर, वारंगल, आदिलाबाद, नलगोंडा, आ खम्माम जिला सभ में सिंचाई के जरूरत के पूरा करे ला आ बिजली भी पैदा करे ला। * सर आर्थर कॉटन बैराज के निर्माण सर आर्थर कॉटन द्वारा 1852 में कइल गइल।1987 के बाढ़ में एकरा के नुकसान भइल, आ एकरे तुरंत बाद बैराज सह रोडवे के रूप में फिर से बनावल गइल आ इनके नाँव पर एकर नाँव रखल गइल। ई सड़क मार्ग पूर्वी गोदावरी के राजामुंद्री आ पश्चिम गोदावरी के विजयेश्वरम के जोड़त बा। एह बैराज के सिंचाई नहर सभ भी राष्ट्रीय जलमार्ग 4 के हिस्सा हवें। == संदर्भ == {{Reflist|33em}} == बाहरी कड़ी == {{commons category|Godavari River}} * [https://www.wisdomlib.org/hinduism/book/gautami-mahatmya Gautami Mahatmya (fourth book of the Brahma-purana)] English translation by G. P. Bhatt, 1955 (includes glossary) * [http://www.sakti.in/godavaribasin/images/Godavari-sub-basins1.gif Godavari basin] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210413202609/http://www.sakti.in/godavaribasin/images/Godavari-sub-basins1.gif |date=2021-04-13 }} * [http://www.riversnetwork.org/rbo/index.php/river-blogs/south-asia/item/3985 Rivers Network: Godavari watersheds webmap] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190928173430/http://www.riversnetwork.org/rbo/index.php/river-blogs/south-asia/item/3985 |date=28 September 2019 }} * {{cite EB1911 |wstitle=Godavari (river) |display=Godavari |volume=12 |page=170 |short=1}} * [https://web.archive.org/web/20040823082845/http://www.nashikdiary.com/ Nashik City] * [http://adsabs.harvard.edu/abs/2001AGUSM...V22A07S Contrasting Behavior of Osmium in the Godavari River Estuary, India, 2001] * [http://ams.allenpress.com/perlserv/?request=get-abstract&doi=10.1175%2F1520-0442(1998)011%3C0768:IVOMRI%3E2.0.CO%3B2 Variations of Monsoon Rainfall in Godavari River Basin]{{Dead link|date=May 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} * [http://www.irfca.org/gallery/GeneralScenes/Godavari/ irfca.org] {{Waters of South Asia}} [[श्रेणी:भारत के नदी]] [[श्रेणी:महाराष्ट्र के भूगोल]] [[श्रेणी:तेलंगाना के भूगोल]] r218m10q5madx35fby6mniyp4wpqpt4 कावेरी नदी 0 9320 789823 780230 2026-03-28T00:03:49Z InternetArchiveBot 25596 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 789823 wikitext text/x-wiki {{Geobox|River |name=कावेरी |country = [[भारत]] |cities = [[Kushalnagar]], [[Mysuru Northern Suburbs|Mysuru]], [[Srirangapatna]], [[T Narasipura]], [[Erode]], [[Karur]], [[Tiruchirappalli]], [[Kumbakonam]] |length = 805 |length_note = <ref name="cwcdb2015">{{cite web|url=http://www.cwc.nic.in/main/downloads/IHD2015_final.pdf|title=INTEGRATED HYDROLOGICAL DATA BOOK|publisher=Central Water Commission, India|page=92|accessdate=13 November 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20160402104009/http://www.cwc.nic.in/main/downloads/IHD2015_final.pdf|archive-date=2 April 2016|url-status=dead|df=dmy-all}}</ref> |watershed = 81155 |discharge1_location = [[Grand Anicut]] (South) |discharge1_average = 400.716 |discharge1_note = <ref>{{cite web| title = Gauging Station - Data Summary| publisher = RivDis| url = http://daac.ornl.gov/rivdis/STATIONS/TEXT/INDIA/1263/SUMMARY.HTML| accessdate = 1 अक्टूबर 2013| url-status = dead | archiveurl = https://web.archive.org/web/20131004215927/http://daac.ornl.gov/rivdis/STATIONS/TEXT/INDIA/1263/SUMMARY.HTML| archivedate = 4 अक्टूबर 2013| df = dmy-all}}</ref> |discharge_average = 677 |discharge_note = <ref>{{cite journal | last = Kumar | first = Rakesh | last2 = Singh | first2 = R.D. | last3 = Sharma | first3 = K.D. | title = Water Resources of India | journal = Current Science | volume = 89 | issue = 5 | pages = 794–811 | publisher = Current Science Association | location = Bangalore | date = 10 September 2005 | url = http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf | accessdate = 13 अक्टूबर 2013 | archive-date = 6 January 2019 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190106043752/http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf%20 | url-status = dead }}</ref> <!-- *** Source *** --> |source_name = [[Talakaveri]], [[Kodagu]], [[Western Ghats]], [[Karnataka]] |source_location = Karnataka (ಕರ್ನಾಟಕ) |source_country = India |source_elevation = 1276 |source_coordinates = {{coord|12|23|N|75|29|E|display=inline}} |mouth_name = [[Poompuhar]], [[Tamil Nadu]] (தமிழ் நாடு) |mouth_location = Bay of Bengal |mouth_country = [[India]] |mouth_elevation = 0 |mouth_elevation_imperial = 0 |capital_coordinates = |mouth_coordinates = {{coord|11|21|40|N|79|49|46|E|display=inline,title}} |tributary_left = [[Harangi Reservoir]] |tributary_left1 = [[Hemavati River|Hemavati]] |tributary_left2 = [[Shimsha]] |tributary_left3 = [[Arkavathy]] | tributary_right = [[Lakshmana Tirtha]] |tributary_right1 = [[Kabini]] |tributary_right2 = [[Bhavani river]] |tributary_right3 = [[Noyyal]] |tributary_right4 = [[Amaravati River]] |tributary_right5 =[[Moyar River]] <!-- *** Image *** ---> |image = River Cauvery EN.png |image_size = |image_caption = Map of the Kaveri river basin }} '''कावेरी नदी''' ({{Lang|en|Kaveri}} चाहे ''Cauvery'') [[दक्खिन भारत]] में बहे वाली एगो महत्वपूर्ण नदी ह। ई मुख्य रूप से [[कर्नाटक]] आ [[तमिलनाडु]] में पच्छिम से पूरुब कि ओर बहे ले। पुराना तमिल साहित्य में एकर एगो अउरी नाँव ''पूनी'' मिले ला जेकर अरथ सोना देवे वाली दासी होला (महीन आ उपजाऊँ गाद जमा करे खातिर)। कावेरी नदी कर्नाटक राज्य के [[कोडगु जिला]] में पच्छिमी घाट के ब्रह्मगिरी पहाड़ के तालकावेरि से निकसे ले आ लगभग 800 किलोमीटर के दूरी तय क के बंगाल के खाड़ी में गिरे ले। तालकावेरी के ऊँचाई समुंद्र ताल से 1,341 मीटर के ऊँचाई पर स्थित बाटे। कावेरी के मुहाना डेल्टा प्रकार के हवे जे तमिलनाडु के [[मयिलाडुतुरै जिला]] के पूम्पुहार के लगे बने ला। [[गोदावरी नदी|गोदावरी]] आ [[कृष्णा नदी|कृष्णा]] नदिन के बाद कावेरी दक्खिन भारत के तीसरी सभसे बड़हन नदी हवे। ई तमिलनाडु राज्य में बहे वाली सबसे लमहर नदी हवे जे एह राज्य के उत्तरी आ दक्खिनी दू हिस्सा में बाँटे ले। कावेरी नदी के दक्खिन भारत के लोग पबित्र नदी माने ला आ एकरा के महतारी देवी के रूप में कावेरिअम्मा कहि के पूजे ला। एकरे अलावा ई भारत के सात गो पबित्र मानल जाए वाली नदिन में से एक हवे। कर्नाटक आ तमिलनाडु, दुनों राज्यन में खेती-किसानी खातिर कावेरी नदी के महत्व बहुत हवे। एकर नाँव ''कावेरि'' के उतपत्ती संकेति भाषा से भइल हवे जेकर शाब्दिक अरथ "नदी" होला; संकेति भाषा संकेति लोगन द्वारा बोलल जाले जे लोग एही नदी के तीरे वाला इलाकन में रहे ला। नदी के कुल कैचमेंट एरिया (थाला) {{convert|81155|km2|mi2}} बाटे जेह में एकर कई गो महत्वपूर्ण सहायिका सभ आपन पानी बहा के ले आवे लीं; सहायिका नदी सभ में हारांगी, हेमावती, काबिनी, भवानी, लक्ष्मण तीर्थ नदी, नोय्यल आ अर्कावती सामिल बाड़ी सऽ। नदी थाला के राज्य आ संघ राज्यक्षेत्र अनुसार हिसाब लगावल जाय तब तमिलनाडु में {{convert|43868|km2|mi2}}, कर्नाटक में {{convert|34273|km2|mi2}}, केरल में {{convert|2866|km2|mi2}}, आ पुदुचेरी में {{convert|148|km2|mi2}} एरिया पड़े ला।<ref name="cwc databook">{{cite web|url=http://www.indiawaterportal.org/sites/indiawaterportal.org/files/integrated-hydrological-data-non-classified-river-basins-cwc-mowr-2012.pdf|title=INTEGRATED HYDROLOGICAL DATA BOOK|access-date=6 September 2012|archive-date=24 September 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924034528/http://www.indiawaterportal.org/sites/indiawaterportal.org/files/integrated-hydrological-data-non-classified-river-basins-cwc-mowr-2012.pdf|url-status=dead}}</ref> चामराजनगर जिला में एह नदी में शिवनसमुद्र नाँव के दीप बने ला आ एकरा दुनों ओर सुंदर आ बड़हन झरना शिवनसमुद्र झरना बने ला जे {{convert|100|m|ft}} के ऊँचाई से नीचे गिरे ला।<ref name="waterfall">{{cite web|url=http://www.world-waterfalls.com/waterfall.php?num=149|title=World Waterfall Database|access-date=9 November 2006|archive-url=https://web.archive.org/web/20061114204057/http://www.world-waterfalls.com/waterfall.php?num=149|archive-date=14 November 2006|url-status=dead}}</ref> नदी के महत्त्व सिंचनी आ पनबिजली परियोजना दुनों खातिर बाटे।<ref name="cauvery">{{cite web|url=http://www.cauvery.com/shivasamudram.html|title=Shivasamudram Falls|publisher=cauvery.com|access-date=11 November 2006}}</ref> प्राचीन इतिहासी काल से ई नदी अपना थाला में खेती-किसानी के सपोर्ट करत आ रहल बाटे आ कई गो इतिहासी राज एह नदी के एरिया में बिकसित भ चुकल बाड़ें। पानी के महत्त्व के अंजाद यही बात से लगावल जा सके ला कि एकरा पानी के बँटवारा खातिर लमहर समय से राज्यन के बीचा में बिबाद चलल आ रहल बाटे। एह बिबाद के कावेरी जल बिबाद के नाँव से जानल जाला। तमिल संगम साहित्य में एह नदी के इलाका के बहुत उपजाऊँ होखल बर्णित बाटे आ ई हिंदू धरम के बहुत पबित्र नदी में गिनल जाले। कावेरी नदी के डेल्टा बहुत घन आबादी वाला इलाका हवे, एहिजे बंगाल के खाड़ी से उठे वाला उष्णकटिबंधी चक्रवात आवे लें आ इनहन से ई इलाका परभावित होखे ला। == सिंचनी प्रोजेक्ट == [[File:Water Catchment Area of Stanley reservoir.jpg|240 px|thumb|[[Stanley Reservoir]] formed by [[Mettur Dam]], the largest dam in Tamil Nadu]] कावेरी के प्राथमिक उपयोग सिंचाई खातिर पानी, घर के खपत खातिर पानी आ बिजली उत्पादन खातिर उपलब्ध करावल बा। पहिला पंचवर्षीय योजना के समय के एगो अनुमान में कावेरी के कुल प्रवाह {{convert|12000000|acre.ft|km3|order=flip}} बतावल गइल रहल, जेह में से 60% के इस्तेमाल सिंचाई खातिर होखत रहे।<ref>{{cite web | url=http://planningcommission.nic.in/plans/planrel/fiveyr/1st/1planch26.html | title=Chapter 26: Irrigation and power | work=1st Five Year Plan | publisher=Planning Commission, Government of India | access-date=1 July 2019 | archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061837/http://www.planningcommission.nic.in/plans/planrel/fiveyr/1st/1planch26.html | archive-date=28 March 2019 | url-status=dead }}</ref> तोरेकादानहल्ली पंपस्टेशन कावेरी से {{convert|100|km|mi}} के दूरी पर बंगलौर ले प्रति दिन {{convert|540|e6l|cuft}} पानी भेजे ला।<ref>{{cite web|url=https://www.pinchme.com/|title=PINCHme: Try products from leading brands for FREE!}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.tce.co.in/infra/watersupply/bangalore.pdf#search=%22halli%20pipeline%20Bangalore%22 |title=Archived copy |website=www.tce.co.in |access-date=13 January 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070320070821/http://www.tce.co.in/infra/watersupply/bangalore.pdf#search=%22halli%20pipeline%20Bangalore%22 |archive-date=20 March 2007 |url-status=dead}}</ref> तमिलनाडु के सबसे बड़ बांध मेट्टूर बांध से बनल स्टेनली रिजर्वायर 1902 में कावेरी पर सिवनसमुद्र झरना के बाईं ओर बनल पनबिजली संयंत्र एशिया के पहिला पनबिजली संयंत्र रहल।<ref name="waterfall"/> कृष्ण राजा सागर बांध के क्षमता 49 tmc फीट बा<ref>{{cite news| url=http://www.hindu.com/2006/03/26/stories/2006032614180300.htm | archive-url=https://web.archive.org/web/20061029044318/http://www.hindu.com/2006/03/26/stories/2006032614180300.htm | url-status=dead | archive-date=29 October 2006 | location=Chennai, India | work=[[The Hindu]] | title=Corporation urged to chalk out water policy for Mysore city | date=26 March 2006}}</ref> आ स्टेनली जलाशय बनावे वाला मेट्टूर डैम के क्षमता 93.4 tmc फीट (हजार मिलियन घन फीट) बा। अगस्त 2003 में कर्नाटक के रिजर्वायर सभ में आवे वाला पानी के बहाव 29 साल के निचला स्तर पर रहल आ 58% कमी रहल।<ref name=autogenerated1>{{cite news|title=Cauvery reservoirs' inflow hits record low|url=http://archive.deccanherald.com/deccanherald/aug03/i3.asp|access-date=18 March 2011|newspaper=Deccan Herald|date=2 August 2003|location=Bangalore|archive-url=https://web.archive.org/web/20120406020549/http://archive.deccanherald.com/deccanherald/aug03/i3.asp|archive-date=6 April 2012|url-status=dead|df=dmy-all}}</ref> कृष्ण राजा सागर में एकट्ठा पानी के मात्रा बस 4.6 tmc फीट रहे।<ref name="autogenerated1" />फरवरी 2020 में तमिलनाडु विधानसभा कावेरी डेल्टा के संरक्षित कृषि क्षेत्र घोषित करे खातिर विधेयक पारित कइलस, जवना में तंजावर, तिरवारूर, नागापट्टिनम आ कुड्डलूर आ पुदुकोट्टाई के पांच गो ब्लॉक शामिल बा। एह विधेयक में तिरहूत, अरियालूर आ करूर के शामिल करे में नाकाम बा जवन भौगोलिक रूप से कावेरी डेल्टा में शामिल बा। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|33em}} {{Waters of South Asia}} [[श्रेणी:भारत के प्रमुख नदी]] [[श्रेणी:भारत के नदी]] [[श्रेणी:तमिलनाडु के भूगोल]] [[श्रेणी:कर्नाटक के भूगोल]] [[श्रेणी:कोडगु जिला]] {{भारत-भू-आधार}} {{नदी-आधार}} 5ukdhkmnrrx99d9ed1aymilk6akkfpa रिक्टर पैमाना 0 9427 789805 562071 2026-03-27T17:59:36Z SM7Bot 7808 /* top */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789805 wikitext text/x-wiki '''रिक्टर पैमाना''' पर [[भुँइडोल]] क तेजी नापल जाला। ई एगो लघुगुणकीय पैमाना हवे। एकरी पहिले भुँइडोल क तेजी नापे खातिर मरकेली पैमाना इसेमाल होखे। {{भूगोल-आधार}} [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:भुँइडोल]] nm1bclulcviw09ecnklg1taefz4fk1z श्रेणी:पृथिवी 14 9476 789768 789637 2026-03-27T17:46:29Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजी]] जोड़ल गइल 789768 wikitext text/x-wiki [[श्रेणी:प्रकृति]] [[श्रेणी:भूगोल]] [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] [[श्रेणी:पर्यावरण विज्ञान]] [[श्रेणी:पर्यावरण]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] jnpxepnbd7qvnyy8crcscxyoqhtzsrs पर्यावरण प्रदूषण 0 9495 789751 789610 2026-03-27T17:22:35Z SM7 3953 बाहरी कड़ी जोड़ल गइल 789751 wikitext text/x-wiki [[चित्र:Emissão+de+gases+poluentes.jpg|thumb|right|220px|कारखाना के चिमनी से निकलत धुआँ, [[हवा प्रदूषण]]]] [[चित्र:CoalcliffICC.jpg|thumb|right|220px|ऑस्ट्रेलिया में कोयला के संयंत्र। कोयला के दहन से कार्बन डाइऑक्साइड के निर्माण होला, साथ ही साथ सल्फर डाइऑक्साइड के भी अलग-अलग मात्रा में उत्पादन होला।]] '''पर्यावरण प्रदूषण''' भा '''पर्यावरणीय प्रदूषण''' ({{Langx|en|environmental pollution}}), चाहे खाली भर '''प्रदूषण''' ({{Lang|en|pollution}}), अइसन घटना हऽ जेवना में [[प्राकृतिक पर्यावरण]] में कौनो अइसन चीज क प्रवेश होला जेवना से [[पर्यावरण]] के नोकसान पहुँचे, ओकर क्वालिटी खराब होखे। जवनी चीज की प्रवेश से अइसन होला ओ पदार्थन के प्रदूषक पदार्थ कहल जाला।<ref>[http://hindi.indiawaterportal.org/content/%E0%A4%9C%E0%A4%B2-%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3-%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%B9%E0%A5%88 जलप्रदूषण क्या है?] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140716163134/http://hindi.indiawaterportal.org/content/%E0%A4%9C%E0%A4%B2-%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3-%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%B9%E0%A5%88 |date=2014-07-16 }} इण्डिया वाटर पोर्टल (उतारल गइल 29.06.2014 के)</ref> आमतौर पर पर्यावरण में कई प्राकृतिक कारण से अइसन पादर्थ सभ के प्रवेश हो सके ला जे नोकसानदेह होखे, जइसे कि जंगल के आग से निकलल धुँआ चाहे ज्वालामुखी से निकले वाली गैस आ धुँआ, बाकी एह शब्द के इस्तेमाल [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव|मनुष्य द्वारा]] पर्यावरण में पहुँचावल जा रहल खराब परभाव वाली चीजन खातिर होखे ला।<ref name="Britannica">{{cite web|title=pollution {{!}} Definition, History, & Facts|url=https://www.britannica.com/science/pollution-environment|website=Encyclopedia Britannica|accessdate=6 मई 2020|language=en}}</ref> ई प्रदूषक सभ ठोस, द्रव चाहे गैस के रूप में पदार्थ हो सके ला चाहे गर्मी वगैरह के रूप में एनर्जी हो सके ले; बस अगर प्रदूषक तत्व के पर्यावरण में एतना तेजी से प्रवेश हो रहल बा कि ऊ प्राकृतिक रूप से गैर-नोकसानदेह रूप में बदल जाय चाहे छितरा जाय, तब ऊ प्रदूषण कहल जाई।<ref name="Britannica" /> प्रदूषण क कई गो प्रकार हो सकेला। आमतौर पर पर्यावरण की जवनी अंग में प्रदूषक चीज क प्रवेश होला ओही की नाँव पर ओ प्रकार का भी नाँव रखल जाला। जइसे अगर पानी में कौनो कूड़ा-कचरा फेकला से पानी क गुणवत्ता खराब होखे त ए के [[पानी प्रदूषण|जल प्रदूषण]] कहल जाई। एही प्रकार से [[वायु प्रदूषण]] आ [[माटी प्रदूषण|मिट्टी प्रदूषण]] क नाँव धराइल बा। कई बेर जवनी चीज से प्रदूषण होला ओहू की नाँव पर प्रदूषण की प्रकार क नाँव धरा जाला जइसे कि आवाज से होखे वाला प्रदूषण के आवाज प्रदूषण आ प्रकाश से होखे वाला के प्रकाश प्रदूषण कहल जाला। प्रदूषण से आदमी के सेहत पर बहुत किसिम के खराब परभाव पड़े लें। हाले में विश्व स्वास्थ्य संगठन की एगो आकलन की हिसाब से साल 2012 में हवा प्रदूषण की कारण करीब 70 लाख लोगन के आपन जान गंवावे के पड़ल।<ref name="BBC">[http://www.bbc.co.uk/hindi/science/2014/03/140325_world_air_pollution_sk.shtml वायु प्रदूषण से साल भर में 70 लाख मौतें] BBC हिंदी, (उतारल गइल 29.06.2014 के)</ref> == इतिहास == प्रदूषण के सुरुआत आदमी के द्वारा एकट्ठा हो के एक जगह रहे के एकदम सुरुआती दौर से शुरू होला, जबसे मनुष्य झुंड में बस्ती बना के रहे शुरू कइल; आखिर आजो बिबिध अध्ययन में अइसन पुराना बस्ती सभ के ओही सभ चीजन से पहिचान कइल जाला जे ओह जमाना के आबादी द्वारा कबाड़ के रूप में छोड़ल गइल।<ref name="Britannica" /> हालाँकि, प्रदूषण तबतक ले कौनों समस्या ना रहल जबतक के हर ब्यक्ति के लगे निवास करे खातिर पर्याप्त जगह रहे। मूल रूप से कोइला के इस्तेमाल आ शहरीकरण से एह समस्या के सुरुआत दर्ज कइल जाला; भले ऊ हजार दू हजार साल पुरान शहर सभ होखें। धातु पघिलावे के काम में भट्ठी के इस्तेमाल से प्रदूषण के उदाहरण बहुत पुराना समय के सभ्यता सभ में मिले ला। बाद के प्रदूषण मुख्य रूप से उद्योग क्रांति के बाद के समस्या हवे। बिबिध किसिम के उद्योग सभ में कोइला के इस्तेमाल से उपजे वाला धुँआ आ एह उद्योग सभ से निकले वाला कचरा प्रदूषण के सभसे प्रमुख वजह बनल। == प्रकार चाहे रूप == [[चित्र:Canal-pollution.jpg|thumb|right|220px|मांट्रियल की एगो नहर में कूड़ा-कचरा]] प्रदूषण के बर्गीकरण कई आधार पर कइल जा सके ला आ एकरा के कई प्रकार में बाँटल जा सके ला। पर्यावरण भा इकोसिस्टम के कवन अंग में प्रदूषक तत्व प्रवेश का रहल बाड़ें एह आधार पर, प्रदूषक तत्व के आधार पर, भा मनुष्य के ओह कामकाज के आधार पर जवना से प्रदूषण हो रहल बा, ई कुछ अइसन आधार बाड़ें जिन्हन के हिसाब से बाँट के प्रदूषण के प्रकार बतावल जाला। नीचे ई संछेप में दिहल गइल बा: === पर्यावरण के अंग अनुसार === ====[[हवा प्रदूषण]]==== पृथिवी के [[वायुमंडल]] में मौजूद हवा के गुणवत्ता सगरी जीवधारी सभ आ [[इकोसिस्टम]] के सही से संचालन खाती बहुत महत्व के चीज बा। अगर हवा में प्रदूषक तत्व के प्रवेश होखे आ ओह कारण से हवा के गुणवत्ता में कमी आवे, एकर परभाव जीव-जंतु, जेह में मनुष्य भी शामिल बाड़ें, आ इकोसिस्टम के काम करे पर खराब असर डाले तब स्थिति [[हवा प्रदूषण]] होला। सभसे आम रूप धुँआ के प्रवेश से हवा के गुणवत्ता में खराबी बा।<ref name="Stern2015">{{cite book|author=Arthur C. Stern|title=Sources of Air Pollution and Their Control: Air Pollution|url=https://books.google.com/books?id=_WUhBQAAQBAJ&pg=PP1|date=4 December 2015|publisher=Elsevier|isbn=978-1-4832-6828-6|pages=1–}}</ref> चाहे ई धुँआ उद्योग सभ के चिमनी से निकले वाला होखे, डीजल-पेट्रोल से चले वाली गाड़ी सभ के होखे, खेत में बेकार डाठ जरावे से होखे। शहरीकरण आ उद्योगीकरण के कारण पूरा दुनिया में धुँआ से होखे वाला हवा प्रदूषण एगो समस्या बाटे। एकरे अलावा धूर के महीन कण वगैरह के हवा में चहुँपे से भी हवा प्रदूषण होला।<ref name="Stern2015" /> आम गैस सभ जे हवा प्रदूषण खातिर जिम्मेदार बाड़ी उनहन में कार्बन मोनोऑक्साइड, सल्फर डाइऑक्साइड, क्लोरोफ्ल्यूरोकार्बन (CFCs) आ नाइट्रोजन के आक्साइड बाड़ें जे उद्योग सभ आ मोटरगाड़ी आ से पैदा होखे लें। फोटोकेमिकल ओजोन आ स्मॉग के पैदाइश तब होखे ला जब नाइट्रोजन के ऑक्साइड सभ आ हाइड्रोकार्बन सभ सुरुज के रोशनी के साथे रिएक्शन करे लें। [[पार्टिकुलेट मैटर]], या फिर महीन धूर में माइक्रोमीटर साइज PM<sub>10</sub> से PM<sub>2.5</sub> हवा के प्रदूषण के कारण बने ला। हावा प्रदूषण केतना नोक्सान्देह हो सकेला एकर अंजाद एही से लगावल जा सके ला कि [[बिस्व स्वास्थ्य संगठन]] के एगो आकलन की हिसाब से साल 2012 में हावा प्रदूषण के चलते करीब 70 लाख लोगन के आपन जान गंवावे के पड़ल।<ref name="BBC" /> ====[[जल प्रदूषण]]==== पानी परदूषण भा जल प्रदूषण पानी के भंडार सभ में नोकसानदेह चीजन के प्रवेश से होला। [[नदी]], [[झील]], ताल, [[समुंद्र]] आ जमीन के नीचे के जलसोता सभ में सीधे या फिर अप्रत्यक्ष रूप से नोक्सानदेह पदार्थन के पहुँचे से उनहन में मौजूद पानी के क्वालिटी खराब हो जाला आ जिंदा जिया-जंतु आ बनस्पति सभ खातिर इस्तमाल लायक ना रह जाला। मनुष्य के कई तरह के कामकाज सभ से पानी के क्वालिटी खराब हो सके ले। आमतौर पर शहर आ बस्ती सभ से निकले वाला गंदा पानी आसपास के नदी चाहे झील में पहुँच के ओकरा के गंदा क सके ला। शहर सभ में कई किसिम के उद्योग अइसन होलें जिनहन से गंदगी आ नोकसानदेह पदार्थ बाहर निकले लें आ पानी में छोड़ दिहल जालें। एकरे अलावा खेती में इस्तेमाल होखे वाली केमिकल वाली खाद आ बिबिध किसिम के कीटनाशक सभ अंत में बहि के पानी में पहुँचे लें आ नदी के पानी के गंदा क सके लें। ====[[माटी प्रदूषण]]==== [[माटी]] में मनुष्य द्वारा नोकसान देह पदार्थ छोड़े से भा कौनों अन्य तरीका से माटी के प्राकृतिक सिस्टम के खराब करे से होला। अधिकतर, ई उद्योग से निकले वाला कचड़ा आ गंदा पानी से, खेती में बहुत ढेर खाद आ कीटनाशक के इस्तमाल से आ शहरी कचड़ा के बिना शोधले फेंके से होला। माटी में परदूषण भा कंटामिनेशन खातिर जिम्मेदार मुख्य पदार्थ सभ में पेट्रोलियम हाइड्रोकार्बन (पेट्रोलियम तेल से निकले वाला कार्बनिक पदार्थ, जइसे प्लास्टिक, पन्नी वगैरह), कीटनाशक, आ भारी घातु के कण शामिल बाने। ====[[समुंद्री प्रदूषण]]==== समुंद्री प्रदूषण [[समुंद्र]] आ सागर सभ के पानी में अइसन पदार्थ के प्रवेश होला जे नोकसानदेह होखे। ई प्रदूषक तत्व सभ आम कचरा-कबाड़ हो सके ला, रासायनिक पदार्थ (केमिकल) हो सके लें, [[प्लास्टिक]] हो सके ला, खेती किसानी के इस्तेमाल के खाद आ कीटनाशक के बह के समुंद्र में पहुँचे वाला हिस्सा हो सके ला आ अउरी किसिम-किसिम के नोकसान पहुँचावे वाला चीज हो सके ला। साथे साथ कौनों जगह के समुंदरी पानी में आक्रमणकारी प्रजाति के पहुँच जाए के भी समुंद्री प्रदूषण में गिनल जा सके ला। लगभग अस्सी प्रतिशत समुंदरी प्रदूषण जमीनी सतह से चीजन के समुंद्र में पहुँचे से होला। === प्रदूषक तत्व के आधार पर === * ठोस कचड़ा प्रदूषण * [[शोर प्रदूषण]] — तेज, खराब, कर्कश आवाज जे अनचाहल होखे आ जेवना से परेशानी होखे शोर प्रदूषण हऽ। * [[प्रकाश प्रदूषण]] * रासायनिक प्रदूषण * [[रेडियोएक्टिव प्रदूषण]] — अइसन स्थिति हवे जब कौनों इलाका जमीन में, ठोस पदार्थ सभ में, द्रव सभ में, चाहे गैसे में रेडियोएक्टिव पदार्थ के जमाव (डिपोजीशन) होखे चाहे मौजूदगी होखे, आ ई मौजूदगी अनचाहल होखे। एह पदार्थ सभ के क्षय होला आ इनहन से खतरनाक रेडियेशन निकले ला। === मनुष्य के क्रिया के आधार प === * कृषि प्रदूषण * औद्योगिक प्रदूषण == कीमत == प्रदूषण के कीमत चुकावे के पड़े ला।<ref>[https://www.washingtonpost.com/news/energy-environment/wp/2016/01/29/the-staggering-economic-cost-of-air-pollution/ The staggering economic cost of air pollution] By Chelsea Harvey, ''Washington Post'', January 29, 2016</ref><ref>[https://www.sciencedaily.com/releases/2008/11/081112124418.htm Freshwater Pollution Costs US At Least $4.3 Billion A Year], ''[[Science Daily]]'', November 17, 2008</ref><ref>[https://www.theguardian.com/environment/2014/jun/30/the-human-cost-of-chinas-untold-soil-pollution-problem The human cost of China's untold soil pollution problem], ''[[The Guardian]]'', Monday 30 June 2014 11.53 EDT</ref> अइसन मैन्यूफैक्चरिंग के कामकाज जे [[हवा प्रदूषण]] पैदा करे, पूरा समाज खातिर सेहत संबधी नोकसान पैदा करे ला जेकर पूरा समाज के कीमत चुकावे के पड़े ला। एह तरह के हवा के गंदगी के साफ़ करे में कीमत चुकावे के पड़े ला। अइसन मैन्यूफैक्चरिंग कामकाज में पैदा होखे वाला हवा प्रदूषण के "निगेटिव एक्सटर्नलिटी" पैदा करे ला जेकर परिभाषा ई हवे कि “जब कौनों फर्म अइसन उत्पादन करे जे ओह लोगन के नोकसान पहुँचावे जे लोग के फर्म द्वारा कौनों किसिम के कंपेनशेसन नइखे दिहल जा रहल।"<ref name=":0">{{Cite book|title=Public finance and public policy|last=Jonathan.|first=Gruber|date=2013|publisher=Worth Publishers|isbn=978-1-4292-7845-4|edition= 4th|location=New York|oclc=819816787}}</ref> एकर एगो अउरी उदाहरण दिहल जा सके ला, जइसे कि कौनों कपड़ा धोवे वाली फर्म एगो इस्टील बनावे वाली फर्म के लगे होखे, इस्टील के फर्म से निकले वाली गंदगी के कारन कपड़ा धोवे वाली फर्म के बेसी खर्चा करे के पड़ी।<ref>{{Cite book|title=Environmental economics|last=D.|first=Kolstad, Charles|date=2011|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-973264-7|edition= 2nd|location=New York|oclc=495996799}}</ref> एही तरह से प्रदूषण कौनों उत्पादन क रहे वाली फर्म के ऊपर भी कीमत देवे के जरूरत पैदा करे ला। उदाहरण खातिर अगर फर्म पर कानूनी रूप से दबाव होखे कि कम प्रदूषण करे के बाटे, अइसना में प्रदूषण कम करे के उपाय में ओह फर्म के खर्चा लागी, एकरा के अबैटमेंट कॉस्ट कहल जाला; अगर हर एक अगिला इकाई बस्तु के उत्पादन पर लागे वाली अइसन कीमत के गिनती कइल जाय तब ऊ मार्जिनल अबैटमेंट कीमत कहाई।<ref>{{cite web|url=http://www.econport.org/content/handbook/Environmental/pollution-control-revised/Abatement-MAC.html|title=Abatement and Marginal Abatement Cost (MAC)|website=www.econport.org|language=en|access-date=2018-03-07}}</ref> 2005 के एगो इस्टीमेट के अनुसार अमेरिका में प्रदूषण से एह तरह के रोक में लागे वाली पूँजी आ फर्म चलावे के खर्चा में एह काम के खर्चा लगभग $27 बिलियन के रहल।<ref>{{cite web|url=https://www.epa.gov/environmental-economics/pollution-abatement-costs-and-expenditures-2005-survey|title=Pollution Abatement Costs and Expenditures: 2005 Survey {{!}} US EPA|last=EPA,OA,OP,NCEE|first=US|website=US EPA|language=en|access-date=2018-03-07}}</ref> == प्रभाव == === मनुष्य के सेहत पर === पर्यावरण प्रदूषण दुनिया के हर हिस्सा में मनई के प्रभावित करेला। अक्टूबर 2017 में लैंसेट कमीशन ऑन पॉल्यूशन एंड हेल्थ के एगो अध्ययन बतवलस कि वैश्विक प्रदूषण—खासकर जहरीला हवा, पानी, मिट्टी आ काम करे के जगह—हर साल करीब नौ मिलियन लोगन के जान ले लेला। ई संख्या एड्स, तपेदिक (ट्यूबरकुलोसिस भा टीबी) आ मलेरिया से मिल के होखे वाला मौत सभ से तीन गुना जादे बा, आ युद्ध आ दोसर तरह के मानव हिंसा से होखे वाला मौत से लगभग 15 गुना जादे बा। अध्ययन के नतीजा रहे कि प्रदूषण [[एंथ्रोपोसीन]] युग के सबसे बड़ा अस्तित्व संबंधी चुनौती में से एक बा। ई धरती के जीवन–समर्थन प्रणाली के स्थिरता के खतरा में डालता, आ मानव समाज के सस्टेनेबिलिटी पर भी संकट खड़ा करेला। === पर्यावरण पर परभाव === [[चित्र:Pacific-garbage-patch-map 2010 noaamdp.jpg|thumb|प्रशांत महासागर में बिसाल कचरा चकती]] प्रदूषण [[पर्यावरण]] में कई रूप में आ ब्यापक तरीका से मौजूद बा। एकर कई किसिम के परभाव पर्यावरण पर पड़े लें: * बायोमैग्निफिकेशन (Biomagnification) के घटना में कई किसिम के बिसैला पदार्थ सभ (जइसे कि हैभी धातु सभ) जिया जंतु सभ के अलग-अलग भोजन स्तर (ट्राफिक लेवल) से हो के गुजर सके लें आ इनहन के घन हो के एकट्ठा होखत जाए के घटना देखे में आवे ला। मतलब ई कि निचला लेवल के जीव के शरीर में जेतना मात्रा में इनहन के होखल पावल जाला ओकरा से बेसी मात्रा में ई ओह जीव सभ के भीतर एकट्ठा हो जालें जे पहिलका जीव सभ के खालें। * [[कार्बन डाइआक्साइड]] के पर्यावरण में निकास से समुंद्र सभ के एसिडिटी में बढ़ती होला, एकरा चलते पृथिवी पर समुंद्र सभ के pH मान घटत जा रहल बाटे। * [[ग्रीनहाउस गैस]] सभ के पर्यावरण में निकास के चलते [[बैस्विक गरमाव]] के घटना चालू बा जे पूरा पृथिवी के [[इकोसिस्टम]] के परभावित क रहल बा। * [[आक्रमणकारी प्रजाति]] सभ के आ जाए से कौनों इकोसिस्टम में मूलनिवासी प्रजाति सभ के घटती हो सके ला आ एकरा चलते जीवबीबिधता में घटाव हो सके ला। अइसन हमलावर प्रजाति के पौधा सभ अइसन कचरा छोड़ सके लें जेकरा चलते ओह जगह के माटी के अंदर आ ओह पर्यावरण के अंदर रासायनिक बदलाव हो जाय। * नाइट्रोजन ऑक्साइड सभ बरखा के साथे बरिस के माटी के रासायनिक कंपोजीशन बदल सके लें आ एकरा चलते कौनों इकोसिस्टम के प्रजाति सभ के कंपोजीशन में बदलाव हो सके ला। * [[स्मॉग]] आ धुंध (हेज) के चलते सुरुज के रोशनी, घाम, के मात्रा में कमी आ सके ला जेकरा चलते पौधा सभ के आपन खाना बनावे (फोटोसिंथेसिस) के काम में कमी आ सके ला। [[स्मॉग]] आ धुंध के चलते ट्रोपोस्फीयर में ओजोन के मात्रा में बढ़ती हो सके ला आ इहो पौधा सभ के नोकसान चहुँपावे ला। * माटी के उपज शक्ति में कमी आ सके ला जेकरा चलते पौधा सभ के कमी आ जीव सभ के प्रजाति में कमी आ सके ला। * [[सल्फर डाइआक्साइड]] आ [[नाइट्रोजन ऑक्साइड]] के पर्यावरण में बढ़ती के चलते एसिड बरखा हो सके ला। एसिड बरखा से माटी पे pH में कमी आ सके ला। * पानी में जीवीय पदार्थ (ऑर्गेनिक मैटर) के प्रदूषण से एह में ऑक्सीजन के कमी हो सके ला आ एकरा कारन ओह पानी में रहे वाला जीव सभ के ऊपर खराब परभाव पड़े ला, जीव सभ के संख्या में कमी आ सके ला। == कंट्रोल == [[चित्र:Litter trap.jpg|thumb|ऑस्ट्रेलिया के यारा नदी में एगो जाल जे कूड़ा-कचरा के फँसा ले ला।]] प्रदूषण नियंत्रण चाहे प्रदूषण कंट्रोल शब्द के इस्तेमाल पर्यावरण के मैनेजमेंट खातिर कइल जाला जेकरा चलते प्रदूषण के कम कइल जा सके। एह में प्रदूषण फइलावे वाला चीज सभ पर रोक लगावल शामिल बा। अगर प्रदूषण कंट्रोल के उपाय न इस्तेमाल कइल जाय तब बिबिध किसिम के कचड़ा जे अतिउपभोग से, ठंढा देसन में गर्मी करे वाला उपाय सभ से, खेती में इस्तेमाल होखे वाला खाद आ कीटनाशक सभ से, खनन से, उद्योग से आ परिवहन से निकल के पर्यावरण में चहुँप जाई। एकरा चलते पर्यावरण के सेहत के नोकसान पहुँची। [[प्रदूषण रोकथाम]] आ [[कचरा घटाव]] के उपाय सभ के सभसे बेसी महत्व दिहल जाला, हालाँकि, प्रदूषण कंट्रोल के औरी उपाय भी बाने। प्राकृतिक जमीन के कौनों किसिम के बिकास करत समय अइसन तकनीक के इस्तेमाल भी कइल जा सके ला जवना से कि जमीन के बिकास (लैंड डेवलपमेंट) के पर्यावरण पर परभाव के कम कइल जा सके। ===Practices=== * [[Recycling]] * [[Reuse|Reusing]] * [[Waste minimisation]] * [[Environmental mitigation|Mitigating]] * [[Pollution prevention|Preventing]] * [[Compost]] ===Pollution control devices=== * [[Air pollution|Air pollution control]] ** [[Thermal oxidiser|Thermal oxidizer]] * [[Dust collector|Dust collection systems]] ** [[Dust collector#Types of baghouses|Baghouses]] ** [[Cyclonic separation|Cyclones]] ** [[Electrostatic precipitator]]s * [[Scrubber]]s ** [[Baffle spray scrubber]] ** [[Cyclonic spray scrubber]] ** [[Ejector venturi scrubber]] ** [[Mechanically aided scrubber]] ** [[Spray tower]] ** [[Wet scrubber]] * [[Sewage treatment]] ** [[Sedimentation (water treatment)|Sedimentation]] (Primary treatment) ** [[Activated sludge|Activated sludge biotreaters]] (Secondary treatment; also used for industrial wastewater) ** [[Aerated lagoon]]s ** [[Constructed wetlands]] (also used for urban runoff) * [[Industrial wastewater treatment]] ** [[API oil-water separator]]s<ref name="Aqueous">{{cite book|author=Beychok, Milton R.|title=Aqueous Wastes from Petroleum and Petrochemical Plants|edition= 1st|publisher=John Wiley & Sons|year=1967|lccn=67019834|isbn=978-0-471-07189-1|title-link=Aqueous Wastes from Petroleum and Petrochemical Plants}}</ref><ref>{{cite book|author=American Petroleum Institute (API)|title=Management of Water Discharges: Design and Operations of Oil–Water Separators|edition= 1st|publisher=American Petroleum Institute|date=February 1990|id=|authorlink=American Petroleum Institute}}</ref> ** [[Biofilter]]s ** [[Dissolved air flotation]] (DAF) ** [[Powdered activated carbon treatment]] ** [[Ultrafiltration]] * [[Vapor recovery|Vapor recovery systems]] * [[Phytoremediation]] {{clear}} == इहो देखल जाय == {{Div col|2}} * [[पर्यावरण]] * [[पर्यावरण बिज्ञान]] * [[मानव भूगोल]] * [[भौतिक भूगोल]] * [[इकोलॉजी|पारिस्थितिकी]] * [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव]] * [[जलवायु बदलाव]] * [[बैस्विक गरमाव]] {{Div col end}} == संदर्भ == {{reflist|30em}} == बाहरी कड़ी == {{Commons category|Pollution}} * [http://www.cpcb.nic.in/ केंद्रीय प्रदूषण नियंत्रण बोर्ड] के वेबसाइट। * [http://www.epa.gov/superfund/ EPA.gov] – manages Superfund sites and the pollutants in them (CERCLA). Map [https://web.archive.org/web/20101002082045/http://toxmap.nlm.nih.gov/toxmap/main/index.jsp the EPA Superfund] * [http://www.epa.gov/tri/ Toxic Release Inventory] – tracks how much waste US companies release into the water and air. Gives permits for releasing specific quantities of these pollutants each year. Map [http://toxmap.nlm.nih.gov/toxmap/main/index.jsp EPA's Toxic Release Inventory] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101002082045/http://toxmap.nlm.nih.gov/toxmap/main/index.jsp |date=2010-10-02 }} * [http://www.atsdr.cdc.gov/index.html Agency for Toxic Substances and Disease Registry] – Top 20 pollutants, how they affect people, what US industries use them and the products in which they are found * [http://sis.nlm.nih.gov/enviro/toxtutor.html#toxtutor Toxicology Tutorials from the National Library of Medicine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160520221533/https://sis.nlm.nih.gov/enviro/toxtutor.html#toxtutor |date=2016-05-20 }} – resources to review human toxicology. * [https://web.archive.org/web/20061026012447/http://www.blacksmithinstitute.org/ten.php World's Worst Polluted Places 2007], according to the [[Blacksmith Institute]] * [http://www.time.com/time/specials/2007/article/0,28804,1661031_1661028_1661020,00.html The World's Most Polluted Places] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130824192451/http://www.time.com/time/specials/2007/article/0,28804,1661031_1661028_1661020,00.html |date=2013-08-24 }} at Time.com (a division of Time Magazine) * [https://web.archive.org/web/20080104003923/http://www.logtv.com/films/chelyabinsk/index.htm Chelyabinsk: The Most Contaminated Spot on the Planet] Documentary Film by Slawomir Grünberg (1996) * [https://www.bbc.com/hindi/india-52176065 कोरोना वायरस: भारत में लॉकडाउन प्रदूषण के मोर्चे पर एक वरदान है?], बीबीसी हिंदी पर एगो रपट। * [https://www.sciencedirect.com/topics/earth-and-planetary-sciences/environmental-pollution Environmental Pollution], sciencedirect.com पर टोपिक ओवरव्यू। {{प्रदूषण}} {{पर्यावरण}} {{Authority control}} [[श्रेणी:प्रदूषण| ]] [[श्रेणी:पर्यावरण]] [[श्रेणी:पर्यावरण भूगोल]] [[श्रेणी:पर्यावरण बिज्ञान]] idufyyq3f160ezhfbevk4cu7rv8dput टेम्पलेट:Infobox person 10 9579 789833 788238 2026-03-28T09:04:44Z ~2026-19176-82 39876 789833 wikitext text/x-wiki {{#invoke:infobox|infoboxTemplate|child={{{child|{{{embed|}}}}}} | bodyclass = biography vcard | above = {{#if:{{{honorific prefix|{{{honorific_prefix|{{{honorific-prefix|{{{pre-nominals|}}}}}}}}}}}}|<div class="honorific-prefix" style="font-size: 77%; font-weight: normal;">{{{honorific prefix|{{{honorific_prefix|{{{honorific-prefix|{{{pre-nominals|}}}}}}}}}}}}</div>}}<div class="fn">{{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{PAGENAMEBASE}}}}</div>{{#if:{{{honorific suffix|{{{honorific_suffix|{{{honorific-suffix|{{{post-nominals|}}}}}}}}}}}}|<div class="honorific-suffix" style="font-size: 77%; font-weight: normal;">{{{honorific suffix|{{{honorific_suffix|{{{honorific-suffix|{{{post-nominals|}}}}}}}}}}}}</div>}} | subheader = {{#ifeq:{{lc: {{{child|{{{embed|}}}}}}}}|yes|{{#if:{{{embed_title|}}}|'''{{{embed_title|}}}'''}}}} | subheader2 = {{#switch:{{{child|{{{embed|}}}}}}|yes=<!--empty when this infobox is embedded-->|#default={{#if:{{{native_name|}}}|{{#if:{{{native_name_lang|}}}|<div class="nickname" lang="{{{native_name_lang}}}">}}{{{native_name}}}{{#if:{{{native_name_lang|}}}|</div>}} }} }} | subheaderstyle2 = font-size: 125% | image = {{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image|}}}|size={{#ifeq:{{lc:{{{landscape|}}}}}|yes|{{min|300|{{#if:{{#ifexpr:{{{image size|{{{image_size|{{{imagesize|}}}}}}}}}}}|300|{{{image size|{{{image_size|{{{imagesize|}}}}}}}}}}}}}x200px|{{{image size|{{{image_size|{{{imagesize|}}}}}}}}}}}|sizedefault=frameless|upright={{{image_upright|1}}}|alt={{{alt|{{{image_alt|}}}}}}|suppressplaceholder=yes}} | caption = {{{image caption|{{{caption|{{{image_caption|}}}}}}}}} | label2 = Pronunciation | data2 = {{{pronunciation|}}} | label10 = जनम | data10 = {{br separated entries |1={{#if:{{{birth_name|}}}{{{birthname|}}}|<div style="display:inline" class="nickname">{{{birth_name|{{{birthname|}}}}}}</div>}} |2={{#invoke:person date|birth}} |3={{#if:{{{birth_place|}}}|<div style="display:inline" class="birthplace">{{{birth_place|}}}</div>}} }} | label11 = Bapti{{#if:{{{baptized|}}}|z|s}}ed | data11 = {{#if:{{{birth_date|}}}||{{{baptized|{{{baptised|}}}}}}}} | label12 = Disappeared | data12 = {{Br separated entries|1={{{disappeared_date|}}}|2={{{disappeared_place|}}}}} | label13 = Status | data13 = {{{status|{{{disappeared_status|}}}}}} | label14 = Died | data14 = {{br separated entries |1={{#invoke:person date|death}} |2={{#if:{{{death_place|}}}|<div style="display:inline" class="deathplace">{{{death_place|}}}</div>}} }} | label15 = Cause&nbsp;of death | data15 = {{{death cause|{{{death_cause|}}}}}} | label16 = Body discovered | data16 = {{{body discovered|{{{body_discovered|}}}}}} | label17 = {{#if:{{{burial_place|}}}|Burial place|Resting place}} | data17 = {{#if:{{{burial_place|}}}|{{Br separated entries|1={{{burial_place|}}}|2={{{burial_coordinates|}}}}}|{{Br separated entries|1={{{resting place|{{{resting_place|{{{restingplace|}}}}}}}}}|2={{{resting place coordinates|{{{resting_place_coordinates|{{{restingplacecoordinates|}}}}}}}}}}}}} | class17 = label | label18 = Monuments | data18 = {{{monuments|}}} | label21 = Other&nbsp;names | data21 = {{{other names|{{{other_names|{{{othername|{{{nickname|{{{alias|}}}}}}}}}}}}}}} | class21 = nickname | label22 = Siglum | data22 = {{{siglum|}}} | label23 = Citizenship | data23 = {{{citizenship|}}} | class23 = category | label24 = Education | data24 = {{{education|}}} | label25 = Alma&nbsp;mater | data25 = {{{alma mater|{{{alma_mater|}}}}}} | label26 = Occupation{{Pluralize from text|{{{occupation|}}}|plural=s}} | data26 = {{{occupation|}}} | class26 = role | label27 = Years&nbsp;active | data27 = {{{years active|{{{years_active|{{{yearsactive|}}}}}}}}} | label28 = Era | data28 = {{{era|}}} | class28 = category | label29 = Employer{{Pluralize from text|{{{employer|}}}|likely=(s)|plural=s}} | data29 = {{{employer|}}}{{main other|{{Pluralize from text| {{{employer|}}}|likely=[[Category:Pages using infobox person with multiple employers]]}}}} | class29 = org | label30 = {{#if:{{{organisation|}}}|Organisation|Organization}}{{#if:{{{organizations|}}}|s|{{pluralize from text|{{{organization|{{{organisation|}}}}}}|likely=(s)|plural=s}}}} | data30 = {{{organisation|{{{organization|{{{organizations|}}}}}}}}}{{main other|{{Pluralize from text|{{{organization|{{{organisation|}}}}}}|likely=[[Category:Pages using infobox person with multiple organizations]]}}}} | class30 = org | label31 = Agent{{Pluralize from text|{{{agent|}}}|likely=(s)|plural=s}} | data31 = {{{agent|}}}{{main other|{{Pluralize from text|{{{agent|}}}|likely=[[Category:Pages using infobox person with multiple agents]]}}}} | class31 = agent | label32 = Known&nbsp;for | data32 = {{{known for|{{{known_for|{{{known|}}}}}}}}} | label33 = Works | data33 = {{{works|}}} | label34 = <span style="white-space:nowrap;">Notable credit{{Pluralize from text|{{{credits|}}}|likely=(s)|plural=s}}</span> | data34 = {{#if:{{{works|}}}||<!-- -->{{{credits|}}}{{main other|{{Pluralize from text|{{{credits|}}}|likely=[[Category:Pages using infobox person with multiple credits]]}}}}}} | label35 = Label{{Pluralize from text|{{{label_name|}}}|likely=(s)|plural=s}} | data35 = {{#if:{{{works|}}}{{{credits|}}}||<!-- -->{{{label_name|}}}{{main other|{{Pluralize from text|{{{label_name|}}}|likely=[[Category:Pages using infobox person with multiple labels]]}}}}}} | label36 = <span style="white-space:nowrap;">Notable work</span> | data36 = {{#if:{{{works|}}}{{{credits|}}}{{{label_name|}}}||{{{notable works|{{{notable_works|}}}}}}}} | label37 = Style | data37 = {{{style|}}} | class37 = category | label40 = Television | data40 = {{{television|}}} | label41 = Height | data41 = {{#if:{{{height_m|{{{height_cm|}}}}}}{{{height_ft|}}}{{{height_in|}}} | {{convinfobox|{{{height_m|{{{height_cm|}}}}}}|{{#if:{{{height_m|}}}|m|cm}}|{{{height_ft|}}}|ft|{{{height_in|}}}|in}}}}{{#if:{{{height|}}} | {{infobox person/height|{{{height|}}}}}}} | label42 = {{#if:{{{office|}}}|Office|Title}} | data42 = {{{office|{{{title|}}}}}} | class42 = title | label43 = Term | data43 = {{{term|}}} | label44 = Predecessor | data44 = {{{predecessor|}}} | label45 = Successor | data45 = {{{successor|}}} | label46 = Political party | data46 = {{{party|{{{political_party|}}}}}} | class46 = org | label47 = Other political<br />affiliations | data47 = {{{otherparty|}}} | class47 = org | label48 = Movement | data48 = {{{movement|}}} | class48 = category | label49 = Opponent{{Pluralize from text|{{{opponents|}}}|likely=(s)|plural=s}} | data49 = {{{opponents|}}}{{main other|{{Pluralize from text|{{{opponents|}}}|likely=[[Category:Pages using infobox person with multiple opponents]]}}}} | label50 = Board member&nbsp;of | data50 = {{{boards|}}} | label51 = {{#if:{{{criminal_charges|}}}|Criminal charges|Criminal charge{{pluralize from text|{{{criminal charge|{{{criminal_charge|}}}}}}|likely=(s)|plural=s}}}} | data51 = {{{criminal_charges|{{{criminal charge|{{{criminal_charge|}}}}}}}}}{{main other|{{Pluralize from text|{{{criminal charge|{{{criminal_charge|}}}}}}|likely=[[Category:Pages using infobox person with multiple criminal charges]]}}}} | label52 = Criminal penalty | data52 = {{{criminal penalty|{{{criminal_penalty|}}}}}} | label53 = {{#if:{{{judicial status|{{{judicial_status|}}}}}}|Judicial status|Criminal status}} | data53 = {{#if:{{{judicial status|{{{judicial_status|}}}}}} | {{{judicial status|{{{judicial_status}}}}}} | {{{criminal status|{{{criminal_status|}}}}}}}} | class53 = category | label54 = Spouse{{#if:{{{spouses|}}}|s|{{Pluralize from text|{{{spouse|{{{spouse(s)|}}}}}}|likely=(s)|plural=s}}}} | data54 = {{{spouse|{{{spouses|{{{spouse(s)|}}}}}}}}}{{main other|{{Pluralize from text| {{{spouse|{{{spouse(s)|}}}}}} |likely=[[Category:Pages using infobox person with multiple spouses]]}}}} | label55 = Partner{{#if:{{{partners|}}}|s|{{Pluralize from text|{{{partner|{{{domesticpartner|{{{domestic_partner|{{{partner(s)|}}}}}}}}}}}} |likely=(s)|plural=s}}}} | data55 = {{{partner|{{{domesticpartner|{{{domestic_partner|{{{partners|{{{partner(s)|}}}}}}}}}}}}}}}{{main other|{{Pluralize from text| {{{partner|{{{domesticpartner|{{{domestic_partner|{{{partner(s)|}}}}}}}}}}}} |likely=[[Category:Pages using infobox person with multiple partners]]}}}} | label56 = Children | data56 = {{{children|}}} | label57 = {{#if:{{{parents|}}}|Parent{{Pluralize from text|{{{parents|}}}|likely=(s)|plural=s}}|<!-- -->{{#ifexpr:{{count|{{{father|}}}|{{{mother|}}}}} > 1|Parents|{{#if:{{{father|}}}|Father|{{#if:{{{mother|}}}|Mother}}}}}}}} | data57 = {{#if:{{{parents|}}}|{{{parents}}}|{{#ifexpr:{{count|{{{father|}}}|{{{mother|}}}}} > 1|{{Unbulleted list|{{{father}}} (father)|{{{mother}}} (mother)}}|{{{mother|}}}{{{father|}}}}}}}<!-- -->{{main other|{{Pluralize from text|{{{parents|}}}|likely=[[Category:Pages using infobox person with multiple parents]]}}}} | label58 = Relatives | data58 = {{{relations|{{{relatives|}}}}}} | label59 = Family | data59 = {{{family|}}} | label60 = Call sign | data60 = {{{callsign|}}} | label61 = Awards | data61 = {{{awards|}}} | label62 = {{#if:{{{honours|}}}|Honours|Honors}} | data62 = {{{honours|{{{honors|}}}}}} | data64 = {{{misc|{{{module|}}}}}} | data65 = {{{misc2|{{{module2|}}}}}} | data66 = {{{misc3|{{{module3|}}}}}} | data67 = {{{misc4|{{{module4|}}}}}} | data68 = {{{misc5|{{{module5|}}}}}} | data69 = {{{misc6|{{{module6|}}}}}} | label70 = Website | data70 = {{{website|{{{homepage|{{{URL|{{{url|}}}}}}}}}}}} | header71 = {{#if:{{{signature|}}}|{{if empty|{{{signature_type|}}}|Signature}}}} | data72 = {{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{signature|}}}|size={{{signature_size|}}}|class=infobox-signature skin-invert|sizedefault=150px|alt={{{signature alt|{{{signature_alt|}}}}}}}} | header73 = {{#if:{{{footnotes|}}}|Notes}} | data74 = {{#if:{{{footnotes|}}}|<div style="text-align: left;">{{{footnotes}}}</div>}} }}<!-- -->{{#invoke:Check for unknown parameters|check|unknown={{main other|[[Category:Pages using {{if empty|{{lcfirst:{{{template_name|}}}}}|infobox person}} with unknown parameters|_VALUE_{{PAGENAME}}]]}}|preview = Page using [[Template:{{#if:{{{template_name|}}}|{{ucfirst:{{{template_name|}}}}}|Infobox person}}]] with unknown parameter "_VALUE_"|ignoreblank=n<!--this check deliberately flags empty unknown parameters; see talk, December 2022--> | abovestyle | agent | alias | alma mater | alma_mater | alt | awards | baptised | baptized | birth_date | birth_name | birth_place | birthname | boards | body discovered | body_discovered | burial_coordinates | burial_place | callsign | caption | child | children | citizenship | credits | criminal charge | criminal penalty | criminal status | criminal_charge | criminal_charges | criminal_penalty | criminal_status | death cause | death_cause | death_date | death_place | disappeared_date | disappeared_place | disappeared_status | domestic_partner | domesticpartner | education | embed | embed_title | employer | era | family | father | footnotes | height | height_cm | height_ft | height_in | height_m | homepage | honorific prefix | honorific suffix | honorific_prefix | honorific_suffix | honorific-prefix | honorific-suffix | honors | honours | image | image caption | image size | image_alt | image_caption | image_size | image_upright | imagesize | judicial status | judicial_status | known | known for | known_for | label_name | landscape | misc | misc2 | misc3 | misc4 | misc5 | misc6 | module | module2 | module3 | module4 | module5 | module6 | monuments | mother | movement | name | nationality | native_name | native_name_lang | nickname | nocat_wdimage | notable works | notable_works | occupation | office | opponents | organisation | organization | organizations | other names | other_names | othername | otherparty | parents | partner | partners | partner(s) | party | predecessor | pre-nominals | political_party | post-nominals | pronunciation | relations | relatives | resting place | resting place coordinates | resting_place | resting_place_coordinates | restingplace | restingplacecoordinates | siglum | signature | signature alt | signature_alt | signature_size | signature_type | spouse | spouses | spouse(s) | status | style | successor | template_name | television | term | title | URL | url | website | works | years active | years_active | yearsactive }}<!-- -->{{Main other|{{#if:{{{pronunciation|}}}|[[Category:Biography template using pronunciation]]}}<!-- -->{{#if:{{{signature|}}}|[[Category:दसखत सहित जीवनी]]}}<!-- -->[[Category:Articles with hCards]] }}<!-- -->{{#invoke:Check for clobbered parameters|check | nested = 1 | template = [[Template:{{#if:{{{template_name|}}}|{{ucfirst:{{{template_name|}}}}}|Infobox person}}]] | cat = {{main other|Category:Pages using {{if empty|{{{template_name|}}}|infobox person}} with conflicting parameters}} | child; embed | honorific prefix; honorific_prefix; honorific-prefix; pre-nominals | honorific suffix; honorific_suffix; honorific-suffix; post-nominals | image_alt; alt | image size; image_size; imagesize | image caption; caption; image_caption | birth_name; birthname | baptized; baptised | status; disappeared_status | death cause; death_cause | body discovered; body_discovered | resting place; resting_place; restingplace | resting place coordinates; resting_place_coordinates; restingplacecoordinates | other names; other_names; othername; nickname; alias | alma mater; alma_mater | years active; years_active; yearsactive | organisation; organization; organizations | political_party; party | known for= known_for; known | {{#if:{{{works|}}}|works;}} {{#if:{{{credits|}}}|credits;}} {{#if:{{{label_name|}}}|label_name;}} notable works; notable_works | height_m; height_cm | office; title | criminal_charges; criminal charge; criminal_charge | criminal penalty; criminal_penalty | judicial status; judicial_status | criminal status; criminal_status | spouse; spouses; spouse(s) | partner; domesticpartner; domestic_partner; partners; partner(s) | {{#if:{{{parents|}}}||NULL_}}parents; {{#if:{{{father|}}}||NULL_}}father | {{#if:{{{parents|}}}||NULL_}}parents; {{#if:{{{mother|}}}||NULL_}}mother | relations; relatives | honours; honors | misc; module | misc2; module2 | misc3; module3 | misc4; module4 | misc5; module5 | misc6; module6 | website; homepage; URL; url }}{{#invoke:Check for deprecated parameters|check | _category = {{main other|[[Category:Pages using infobox person with deprecated parameters|_VALUE_]]}} | preview = Page using [[Template:{{#if:{{{template_name|}}}|{{ucfirst:{{{template_name|}}}}}|Infobox person}}]] with deprecated parameter "_VALUE_" | _remove = nationality }}<includeonly>{{#ifeq:{{{child|{{{embed|}}}}}}|yes||{{Wikidata image|1={{{image|}}}|2={{{nocat_wdimage|}}}}}}}</includeonly><noinclude> {{documentation}} </noinclude> sg99zu90049d30uty6hxyop35ah1as5 प्लेट टेक्टॉनिक्स 0 13675 789799 788846 2026-03-27T17:58:23Z SM7Bot 7808 /* बाहरी कड़ी */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789799 wikitext text/x-wiki [[चित्र:Plates tect2 en.svg|thumb|300px|बिस्व के प्रमुख प्लेट सब]] '''प्लेट टेक्टॉनिक्स''' [[भूगोल]] आ [[भूगर्भ बिग्यान]] से जुड़ल एगो कॉन्सेप्ट बाटे जेवना में [[पृथिवी]] पर होखे वाला ''टेक्टॉनिक एक्टिविटी'', मने कि हलचल, से संबंधित अध्ययन कइल जाला। [[पृथिवी के अंदरूनी बनावट]] के अध्ययन से ई पता चले ला कि एकरे [[मैंटल]] में उपरी हिस्सा में एगो अइसन परत पावल जाले जे आधा-पघिलल परत के नियर बा आ ई ''[[एस्थेनोस्फीयर]]'' कहाला। एही एस्थेनोस्फीयर के ऊपर के परत, जेह में पृथिवी के [[क्रस्ट]] आ [[मैंटल]] दुनों के कुछ हिस्सा (औसतन 100 किमी मोटाई वाला) शामिल बा, [[थलमंडल|लिथॉस्फीयर (थलमंडल)]] कहाला जे कई बिसाल टुकड़न में बँटल बाटे। एही टुकड़ा सभ के प्लेट कहल जाला आ इनहने के गति के अध्ययन प्लेट टेक्टॉनिक्स हवे। ==बिस्व के प्रमुख प्लेट== * [[अफ्रीकी प्लेट]] * यूरेशियाई प्लेट * उत्तर अमेरिकी प्लेट * दक्खिन अमेरिकी प्लेट * [[भारतीय-ऑस्ट्रेलियाई प्लेट]] * अंटार्कटिक प्लेट * प्रशांत प्लेट ==बाहरी कड़ी== {{Commonscat|Plate tectonics|प्लेट टेक्टॉनिक्स}} {{भूआकृति-आधार}} [[श्रेणी:प्लेट टेक्टॉनिक्स| ]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] kwo5r9tuj3v7l4sojkoi7uwl633yunw श्रेणी:प्लेट टेक्टॉनिक्स 14 13685 789770 720286 2026-03-27T17:46:43Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजी]] जोड़ल गइल 789770 wikitext text/x-wiki {{मुख्य|प्लेट टेक्टॉनिक्स}} [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:जियोफिजिक्स]] suo1isl99rfbkm487n1pizxcrm62yqn श्रेणी:भारत के भूबिज्ञान 14 17303 789771 545240 2026-03-27T17:46:51Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजी]] जोड़ल गइल 789771 wikitext text/x-wiki {{cat main|भारत के भूबिज्ञान}} {{commonscat|Geology of India}} {{catmore|भारत के भूगोल}} [[श्रेणी:भारत]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] 8vyv614rriyagqn7n2pqfa41h2nkmpl पृथिवी के इतिहास 0 22639 789797 788983 2026-03-27T17:57:59Z SM7Bot 7808 /* top */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789797 wikitext text/x-wiki ''''''चिंह-जान'''''' भोजपुरी के धरती शब्द संस्कृत के "धारित्री" शब्द के अपभ्रंस रूप ह। एकर मतलब होला धारण करे में सक्षम " अथवा "जे धारण कइले बा " सब मानव जाती संस्कृति जलवायु ,खनिज ,रशायन आदि के धारण करे वाला सौर मंडल के जीवधारी ग्रह के धरती कहल जाला | ''''''धरती के उत्पत्ति'''''' धरती के उत्पत्ति आ एकरा प जीवन के उत्पत्ति के बारे में अभी तक प्रमाणित साक्ष्य के उपलब्धि नईखे। बिभिन्न प्रकार के बिज्ञान आ धर्मशास्त्र में धरती के उत्पत्ति आ एकरा प जीवन के उत्पत्ति के बारे में बिभिन्न प्रकार के तर्क आ सिद्धांत बा लेकिन एकरा में से कवनो के प्रमाणित नईखे मानल जा सकत। भोजपुरी संस्कृति में धरती के महतारी के दर्जा दिहल गइल बा संस्कृत में लिखल बा "जननी जन्मभूमिश्च स्वर्गादपि गरीयसी " एह वाक्य में जन्म भूमि के जवन चर्चा बा वोकर मतलब धरती के कवनो बिशेष क्षेत्र ना ह बल्कि संतरा के आकर के सौर मंडल में शुक्र आ मंगल के बीच में स्थित पूरा धरती ग्रह के बारे में कहल गइल बा। '''सौर निहारिका वाला सिद्धांत''' एह सिद्धांत के अनुसार धरती के उत्पति आज से लगभग 4 अरब 54 करोड़ बरिस पहिले सूर्य के टुटला से भइल रहे वोह समय में ई ग्रह आगि के जरत गोला नियन रहे एह सिद्धांत के अनुसार धरती के उत्पत्ति के दू गो काल चरण में बिभाजन कइल गइल बा एकरा के हेडियन समय आ आर्कियन समय के नाम से जानल जाला। धरती के उत्पत्ति के शुरू के समय के हेडियन समय आ धरती के उत्पत्ति के शुरू के समय से लगभग 73 करोड़ साल बाद आर्कियन समय के शुरुआत मानल गइल बा ई भी मानल जाला की आर्कियन समय में ही धरती पर जीवन के शुरुआत भइल होई ई जीवन "काई" के रूप में भइल होई। ई सिद्धांत के आधार धरती प मिलल कुछ पुरान चट्टान में स्थित कुछ पुरान डेट्राइटल ज़र्कान के कन के उमिर के मानल जाला अभीतक डेट्राइटल ज़र्कान के कन के उमिर 4 अरब 41 करोड़ बरिस पुरान तक मिलल बा। '''थेइया वाला सिद्धांत''' कुछ ज्ञानी लोग धरती के उत्पत्ति के बारे में कहे ले की धरती के उत्पत्ति दुगो बड़ ग्रह के टकरइला से भइल रहे एह सिद्धांत के अनुसार कवनो मंगल ग्रह से छोट अनजान ग्रह के ठोकर से धरती आ चन्द्रमा के उत्पत्ति मानल जाला यह सिद्धांत के आधार अपोलो कार्यक्रम के समय में चन्द्रमा प से धरती प ले आईलगयिल चन्द्रमा के चट्टान के कुछ अंश के अध्यन के मानल जाला। एह सिद्धांत में ठोकर देबे वाला ग्रह के "थेइया" कहल गइल बा एह सिद्धांत में कहल बा की "थेइया" के निर्माण सुरुज आ धरती से 15000000 किलोमीटर दूर, ओहनी के चौथा चाहे पांचवा लैग्रेन्जियन बिंदु पर पदार्थ के संचयन से भइल होई। शायद शुरू में थेयिका के गति कक्षा स्थिर होई लेकिन पदार्थ के बटोरयिला के कारन जब थेइया के भार जब बढे लागल तब उ डगमगा गइल होई लैग्रेन्जियन बिंदु के चारों ओर थेइया के घूमे के गति बढ़त गइल होई आ लगभग 4533000000 बरिस पाहिले उ टकरा गइल होई एह सिद्धांत अनुसार धरती के सुरुज से पाहिले के उत्पत्ति मानल गइल बा। '''धर्म ग्रन्थ अनुसार धरती के उत्पत्ति''' धर्म ग्रन्थ के श्रेणी में बेद के सबसे पुरान मानल जाला ई श्रिस्टी के रचयिता ब्रह्मा जी के मुह से निकलल शब्द मानल जाला ऋग बेद के नासदीय सूक्त एकरा में कुल 7 गो मन्त्र बा एह मन्त्र के के अनुसार श्रष्टी के उत्पत्ति से पाहिले अनादि पदार्थ (जेकरा के प्रकृति) कहल गइल बा के अलावा कुछ ना रहे धर्म शास्त्र में शिव के अनादि कहल गइल बा। घोर अन्धकार में शक्ति रूपी प्रकश में उत्पन्न रचयिता शक्ति के कामना रूपी बीज से सूरज चन्द्रमा आदि के साथ धरती के निर्माण भइल। कुर्रान ,बाइबिल आदि में भी धरती के उत्पत्ति के बारे में चर्चा बा लेकिन ई सब में भी सिद्धांत के भेद न होके सिर्फ संज्ञा के भेद मात्र बा। {{भूगोल-आधार}} [[श्रेणी:पृथिवी]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] 95z3uhepxww6paiuinh8id93fbltweb 789818 789797 2026-03-27T18:40:21Z SM7 3953 दोबारा एक वाक्य के रूप में लिखल गइल 789818 wikitext text/x-wiki '''पृथिवी के इतिहास''' भा '''पृथिवी के नैचुरल हिस्ट्री''' ({{Langx|en|natural history of earth}}) मने की एकर [[नैचुरल हिस्ट्री|प्राकृतिक इतिहास]], में [[पृथिवी|पृथिवी ग्रह]] के [[पृथिवी के उत्पत्ती|उत्पत्ती]] से लेके अबतक ले के विकास के अध्ययन शामिल बा।{{r|Stanley2005|TimeScale}} [[नैचुरल साइंस]] के लगभग सगरी शाखा सभ धरती के अतीत के मुख्य घटना के समझे में योगदान दिहले बाड़ी, जवना में लगातार होखे वाला जियोलॉजिकल बदलाव आ जैविक विकास (इवोल्यूशन) से मुख्य बिसय बाड़ें। == संदर्भ == {{Reflist|30em|refs= <ref name=Stanley2005>{{harvnb|Stanley|2005}}</ref> <ref name=TimeScale>{{harvnb|Gradstein|Ogg|Smith|2004}}</ref> }} == अउरी पढ़े लायक == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book |editor1-first=F.M. |editor1-last=Gradstein |editor2-first=James George |editor2-last=Ogg |editor3-first=Alan Gilbert |editor3-last=Smith |title=A Geological Time Scale 2004 |date=2004 |publisher=[[Cambridge University Press]] |isbn=978-0-521-78673-7 |others=Reprinted with corrections 2006}} * {{Cite book |last=Stanley |first=Steven M. |title=Earth system history |date=2005 |publisher=Freeman |location=New York |isbn=978-0-7167-3907-4 |edition=2nd}} {{refend}} [[श्रेणी:पृथिवी]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] {{भूगोल-आधार}} cckbmmaa2ahcacb4eenkg4ko7gum0a9 789819 789818 2026-03-27T18:44:45Z SM7 3953 फोटो जोड़ल गइल 789819 wikitext text/x-wiki [[File:Geologic Clock with events and periods.svg|thumb|पृथिवी के जियोलॉजिक इतिहास, पैमाना के हिसाब से, इओन सभ में बाँट के। Ma<nowiki/> के मतलब "मिलियन बरिस पहिले", Ga<nowiki/> के मतलब "बिलियन बरिस पहिले"।|320x320px]] '''पृथिवी के इतिहास''' भा '''पृथिवी के नैचुरल हिस्ट्री''' ({{Langx|en|natural history of earth}}) मने की एकर [[नैचुरल हिस्ट्री|प्राकृतिक इतिहास]], में [[पृथिवी|पृथिवी ग्रह]] के [[पृथिवी के उत्पत्ती|उत्पत्ती]] से लेके अबतक ले के विकास के अध्ययन शामिल बा।{{r|Stanley2005|TimeScale}} [[नैचुरल साइंस]] के लगभग सगरी शाखा सभ धरती के अतीत के मुख्य घटना के समझे में योगदान दिहले बाड़ी, जवना में लगातार होखे वाला जियोलॉजिकल बदलाव आ जैविक विकास (इवोल्यूशन) से मुख्य बिसय बाड़ें। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|30em|refs= <ref name=Stanley2005>{{harvnb|Stanley|2005}}</ref> <ref name=TimeScale>{{harvnb|Gradstein|Ogg|Smith|2004}}</ref> }} == अउरी पढ़े लायक == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book |editor1-first=F.M. |editor1-last=Gradstein |editor2-first=James George |editor2-last=Ogg |editor3-first=Alan Gilbert |editor3-last=Smith |title=A Geological Time Scale 2004 |date=2004 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-78673-7 |others=Reprinted with corrections 2006}} * {{Cite book |last=Stanley |first=Steven M. |title=Earth system history |date=2005 |publisher=Freeman |location=New York |isbn=978-0-7167-3907-4 |edition=2nd}} {{refend}} [[श्रेणी:पृथिवी]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] {{भूगोल-आधार}} 7261ibbxzt8v6xe1tzvrtoikaudl8ik 789820 789819 2026-03-27T18:45:57Z SM7 3953 +विकिकड़ी जोड़ल गइल 789820 wikitext text/x-wiki [[File:Geologic Clock with events and periods.svg|thumb|पृथिवी के जियोलॉजिक इतिहास, पैमाना के हिसाब से, [[जियोलॉजिक समय पैमाना|इओन]] सभ में बाँट के। Ma<nowiki/> के मतलब "मिलियन बरिस पहिले", Ga<nowiki/> के मतलब "बिलियन बरिस पहिले"।|320x320px]] '''पृथिवी के इतिहास''' भा '''पृथिवी के नैचुरल हिस्ट्री''' ({{Langx|en|natural history of earth}}) मने की एकर [[नैचुरल हिस्ट्री|प्राकृतिक इतिहास]], में [[पृथिवी|पृथिवी ग्रह]] के [[पृथिवी के उत्पत्ती|उत्पत्ती]] से लेके अबतक ले के विकास के अध्ययन शामिल बा।{{r|Stanley2005|TimeScale}} [[नैचुरल साइंस]] के लगभग सगरी शाखा सभ धरती के अतीत के मुख्य घटना के समझे में योगदान दिहले बाड़ी, जवना में लगातार होखे वाला जियोलॉजिकल बदलाव आ जैविक विकास (इवोल्यूशन) से मुख्य बिसय बाड़ें। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|30em|refs= <ref name=Stanley2005>{{harvnb|Stanley|2005}}</ref> <ref name=TimeScale>{{harvnb|Gradstein|Ogg|Smith|2004}}</ref> }} == अउरी पढ़े लायक == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book |editor1-first=F.M. |editor1-last=Gradstein |editor2-first=James George |editor2-last=Ogg |editor3-first=Alan Gilbert |editor3-last=Smith |title=A Geological Time Scale 2004 |date=2004 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-78673-7 |others=Reprinted with corrections 2006}} * {{Cite book |last=Stanley |first=Steven M. |title=Earth system history |date=2005 |publisher=Freeman |location=New York |isbn=978-0-7167-3907-4 |edition=2nd}} {{refend}} [[श्रेणी:पृथिवी]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] {{भूगोल-आधार}} jhmlo3c6fl986jzvwv5uc4qm3ci4ml9 टेम्स नदी 0 24043 789827 780362 2026-03-28T02:57:52Z InternetArchiveBot 25596 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 789827 wikitext text/x-wiki {{Geobox|River <!-- *** Name section *** --> | name = टेम्स | native_name = Thames <!-- *** Map section *** --> | map = Thames map.png | map_size = | map_caption = <!-- *** Country etc. *** --> | other_name = | other_name1 = | country = इंग्लैंड | region_type = काउंटी सभ | region = Gloucestershire | region1 = Wiltshire | region2 = Oxfordshire | region3 = Berkshire | region4 = Buckinghamshire | region5 = सर्रे | region6 = एसेक्स | region7 = केंट | district_type = मेट्रोपोलिटन काउंटी | district = ग्रेटर लंदन | district1 = | district2 = | district3 = | city_type = शहर/कस्बा | city = Cricklade | city1 = Lechlade | city2 = ऑक्सफोर्ड | city3 = [[Abingdon-on-Thames|Abingdon]] | city4 = [[Wallingford, Oxfordshire|Wallingford]] | city5 = [[Reading, Berkshire|Reading]] | city6 = Henley-on-Thames | city7 = [[Marlow, Buckinghamshire|Marlow]] | city8 = [[Maidenhead]] | city9 = [[Windsor, Berkshire|Windsor]] | city10 = [[Staines-upon-Thames]] | city11 = Walton-on-Thames | city12 = Kingston upon Thames | city13 = Teddington | city14 = लंदन | city15 = [[Dartford]], [[Gravesend]], [[Southend-on-Sea|Southend]] <!-- *** Geography *** --> | length = 346 | length_imperial = | watershed = 12935 | watershed_imperial = | discharge_location = लंदन | discharge_average = 65.8 | discharge_average_imperial = | discharge_max_month = | discharge_max = | discharge_max_imperial = | discharge_min_month = | discharge_min = | discharge_min_imperial = | discharge1_location = [[ऑक्सफोर्ड]] में प्रवेश समय | discharge1_average = 17.6 | discharge1_average_imperial = | discharge2_location = [[ऑक्सफोर्ड]] से निकलत | discharge2_average = 24.8 | discharge2_average_imperial = | discharge3_location = [[Reading, Berkshire|रीडिंग]] | discharge3_average = 39.7 | discharge3_average_imperial = | discharge4_location = [[Windsor, Berkshire|विंडसर]] | discharge4_average = 59.3 | discharge4_average_imperial = <!-- *** Source *** --> | source_name = | source_location = [[टेम्स सोता]], ग्लूशेस्टरशायर | source_region = | source_country = यूके | source_country1 = | source_elevation = 110 | source_elevation_imperial = | source_lat_d = 51.694262 | source_lat_m = | source_lat_s = | source_lat_NS = N | source_long_d = 2.029724 | source_long_m = | source_long_s = | source_long_EW = W <!-- *** Mouth *** --> | mouth_name = [[टेम्स एस्चुअरी]], [[उत्तर सागर]] | mouth_location = [[Southend-on-Sea]], Essex | mouth_country = यूके | mouth_country_flag = 1 | mouth_region = | mouth_country1 = | mouth_elevation = 0 | mouth_elevation_imperial = 0 | mouth_lat_d = 51.4989 | mouth_lat_m = | mouth_lat_s = | mouth_lat_NS = N | mouth_long_d = 0.6087 | mouth_long_m = | mouth_long_s = | mouth_long_EW = E <!-- *** Tributaries *** --> | tributary_left = | tributary_left1 = | tributary_right = | tributary_right1 = <!-- *** Image *** ---> | image = London Thames Sunset panorama - Feb 2008.jpg | image_size = 320 | image_caption = लंदन में टेम्स }} '''टेम्स नदी''' ({{Lang|en|River Thames}}, {{IPAc-en|audio=En-uk-Thames.ogg|t|ɛ|m|z}} {{respell|TEMZ|'}}) [[इंग्लैंड]] के एगो प्रमुख नदी हवे आ [[इंग्लैंड]] आ [[यूनाइटेड किंगडम]] के राजधानी आ दुनिया के एगो सभसे महत्व वाला शहर [[लंदन]] एही टेम्स नदी की किनारे बसल बाटे। वर्तमान समय में लंदन शहर के एतना बिस्तार हो चुकल बाटे की अब ई शहर एह नदी की किनारे ना बा बलुक ई नदी अब एह शहर की [[दक्खिन लंदन|दक्खिनी हिस्सा]] से हो के बहे ले। लंदन की अलावा [[ऑक्सफोर्ड]], [[रीडिंग]], [[हेनलए ऑन टेम्स|हेनलये]] आ [[विंडसर]] नियर अउरी कई गो प्रसिद्द शहर एह नदी की तीरे बसल बाड़ें। ई नदी इंग्लैण्ड के सभसे लमहर आ [[सेवर्न नदी]] की बाद यूनाइटेड किंगडम के दुसरकी सभसे लमहर नदी ह। एकर कुल लंबाई {{convert|236|mi|km}} बाटे। ई तुलनात्मक रूप से देखल जाय त इंग्लैण्ड की सूखा वाला इलाका से गुजरे ले एही से एकर जल निकास के मात्रा अउरी बाकी नदिन की तुलना में कम बाटे। नदी में 80 से ढेर दीप बाड़ें आ एकरी निचला हिस्सा में एकर पानी समुन्दर से मिल के खारा पानी बन जाल जेवना कारन ई बहुत प्रकार के जीव-जंतु आ बनस्पति के आश्रय दिहले बाटे आ एक ठो प्रमुख [[बिसेस बैज्ञानिक रूचि के जगह|बैज्ञानिक रूचि के जगह]] एकरा लगे बाड़ें जइसे की [[:en:North Kent Marshes|उत्तरी केंट मार्शेस]] जेवन {{convert|5449|ha}} पर फइलल बाटे।<ref>[http://www.sssi.naturalengland.org.uk/Special/sssi/sssi_details.cfm?sssi_id=1003874 South Thames Estuary And Marshes SSSI] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131021133712/http://www.sssi.naturalengland.org.uk/Special/sssi/sssi_details.cfm?sssi_id=1003874 |date=2013-10-21 }} Natural England. पहुँच 28 नवंबर 2015।</ref> {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist}} ==बाहरी कड़ी== {{Commons category|Thames}} * [http://thames.me.uk/ Where Thames Smooth Waters Glide - Pictures and history and tides and poetry and conditions] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120616164454/http://thames.me.uk/ |date=2012-06-16 }} * [http://www.riverthamessociety.org.uk/ The River Thames Society] * [http://thames-path.org.uk/ Thames Path National Trail] * [http://riverthames.org.uk/ River Thames London Hired Boats and News Blog] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20220930043016/https://riverthames.org.uk/ |date=2022-09-30 }} * [http://www.britishrowing.org/clubs British Rowing — Clubs] {{Authority control}} [[श्रेणी:यूरोप के नदी]] [[श्रेणी:यूनाइटेड किंगडम के भूगोल]] [[श्रेणी:यूनाइटेड किंगडम के नदी]] [[श्रेणी:इंग्लैंड के भूगोल]] [[श्रेणी:इंग्लैंड के नदी]] [[श्रेणी:लंदन]] {{Europe-geo-stub}} p8f59lvzz31xlqv7pottlzf0t3bsbiq पुराभूगोल 0 24372 789765 788941 2026-03-27T17:43:36Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:जियोलॉजी के शाखा]] जोड़ल गइल 789765 wikitext text/x-wiki [[चित्र:Eastern_North_American_Paleogeography_Middle_Devonian.gif|right|thumb|एगो पुराभूगोलीय  पुनर्निर्माण में बिचला डिवोनी  काल के जमाना के अप्लेशियन बेसिन देखावल गइल बा। <ref name="url">{{Cite web|url = http://jan.ucc.nau.edu/rcb7/nam.html|title = Paleogeography and Geologic Evolution of North America|first = Ron|last = Blakey|publisher = Northern Arizona University|work = Global Plate Tectonics and Paleogeography|accessdate = 2008-07-04}}</ref>]] '''पुराभूगोल''' (अंग्रेजी:Palaeogeography या '''paleogeography''') इतिहासी [[भूगोल]] के शाखा बा। ई शब्दावली आमतौर पर भौतिक जमीनरूप खातिर इस्तेमाल होखे ला बाकी मनुष्य के सांस्कृतिक पर्यावरण खातिर भी इस्तेमाल कइल जा सकत बाटे। जब एकर फोकस ख़ाली थलरूप पर होला तब एही के पुराभूआकृतिबिज्ञान भी कहल जाला। पुराभूगोल अइसन बहुत महत्व के जानकारी उपलब्ध करावे ला जवना के उपयोग कई प्रकार के बैज्ञानिक अध्ययन सब में होखे ला। उदाहरण खातिर अवसादी थाला सब के पुराभूगोलीय अध्ययन पेट्रोलियम भूबिज्ञान के अद्ययन में बहुत महत्व के जानकारी देला काहें से कि [[पृथिवी]] के पुराना जमाना के [[भूआकृतिबिज्ञान]] के चट्टानी रिकार्ड स्तरबिग्यानी रूप में सुरक्षित रहे ला। पुरा भूगोल में फॉसिल सभ के अध्ययन भी शामिल होला आ ई क्रम-बिकास के अध्ययन मे महत्व वाली जानकारी देला। एह जानकारी में पुरान जीव प्रजातिन के रूप आ शरीर के रचना के साथै साथ उन्हन के बिलोपन के बारे में भी जानकारी मिले ले। पुराभूगोल के अध्ययन से महादीप बिस्थापन आ प्लेट टेक्टॉनिक के अध्ययन आ प्रमाण जुटावे में भी मदद मिले ला।  पुरा भूगोल के अध्ययन से पुरान सुपर महादीप पैंजिया आ एकर भाग सभ के जानकारी मिलल जेवना से आज महादीप आ परबत सभ के उत्पत्ति आ इन्हन में बदलाव के ब्याख्या करे वाला सिद्धांत बन सकल। == इहो देखल जाय == * [[पुराजलवायुबिज्ञान]]: प्राचीन काल के जलवायु के अध्ययन * [[पुरापारिस्थितिकी]] * Paleontology: Study of ancient life, often involving fossils and pollen (palynology). * Paleosol * [[भौतिक भूगोल|Physical geography]] * [[प्लेट टेक्टॉनिक्स|Plate tectonics]]: Behavior of plates covering the surface of the [[धरती|Earth]]. == अउरी पढ़े खातिर == * {{Cite journal|first = Edward|last = Irving|title = The Role of Latitude in Mobilism Debates|journal = PNAS|date = फरवरी 8, 2005|pages = 1821–1828|volume = 102|issue = 6|ref = CITEREFIrving2005|doi = 10.1073/pnas.0408162101|bibcode = 2005PNAS..102.1821I}} == संदर्भ == {{Reflist}} == बाहरी कड़ी == * [http://cpgeosystems.com/paleomaps.html Library of Paleogeography] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160617184323/http://cpgeosystems.com/paleomaps.html |date=2016-06-17 }} * [http://www2.nau.edu/rcb7/globaltext2.html Global Paleogeography] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160722065656/https://www2.nau.edu/rcb7/globaltext2.html |date=2016-07-22 }} (Ron Blakey, Northern Arizona University) {{भू-शब्द-आधार}} [[श्रेणी:भूगोल शब्दावली आधार]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल]] [[श्रेणी:पुराभूगोल| ]] [[श्रेणी:जियोलॉजी के शाखा]] 663f55to3ekix2g9xwsgdcwkjn5vshs भूआकृति बिज्ञान 0 24398 789800 788780 2026-03-27T17:58:35Z SM7Bot 7808 /* बाहरी कड़ी */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789800 wikitext text/x-wiki '''भूआकृति बिज्ञान''' ({{Lang|en|Geomorphology}}) [[भूगोल]] के शाखा बा जवन [[पृथिवी]] के सतह पर मौजूद आकृति, मने [[थलरूप]] आ समुद्री ऊँचाई निचाई से बनल आकृति सभ के बनले के आ उनहन में होखे वाला बदलाव सभ के अध्ययन करे ला। ==इहो देखल जाय== * [[थलरूप]] * [[थलरूप सभ के लिस्ट]] ==बाहरी कड़ी== {{Commons|Geomorphology|भूआकृति बिज्ञान}} {{Physical geography topics}} [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल]] [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] {{Geo-stub}} aei0aicn40xy85a539uyod7q9woav3c सेडिमेंट 0 24439 789808 784351 2026-03-27T18:00:13Z SM7Bot 7808 re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789808 wikitext text/x-wiki [[Image:Cobbles Nash Point.jpg|thumb|200px|{{center|एगो बीच पर [[कॉबल (भूबिज्ञान)|कॉबल]]}}]] [[चित्र:Embouchure du Rhône dans le Léman depuis Le Grammont.jpg|thumb|200x200px|[[रोन नदी]] जब [[जेनेवा झील]] में गिरे ले तब एकरा पानी में सेडिमेंट रहला कारण दूर ले पानी के रंग अलग चिन्हाला]] '''सेडिमेंट''' <small>({{Lang|en|[[:en:Sediment|Sediment]]}}, {{Lang-hi|अवसाद}})</small> प्राकृतिक रूप से टूट फूट के जमा होखे वाला पदार्थ के कहल जाला जवन बिभिन्न आकार के टुकड़ा के होला आ जवना से नया जमीनी हिस्सा के रचना में होखे ले। टेक्नीकल भाषा में [[अपक्षय]] आ [[अपरदन]] से प्राप्त सामग्री जौना के नदी, पवन या कौनो अइसने जरिया द्वारा एक अस्थान से हटा के दूसरे अस्थान पर ले जा के जमा कइल जाला, सेडिमेंट कहाला। सेडिमेंट के जमा भइला से बने वाली [[चट्टान]] सभ के सेडिमेंटरी चट्टान कहल जाला। ==इहो देखल जाय== * [[सेडिमेंटरी चट्टान]] * [[सेडिमेंटरी भूबिज्ञान]] {{भूआकृति-आधार}} [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] ruepxpgb0tpsd2i6c02vakd8aj855xx टीथीस सागर 0 24440 789792 528923 2026-03-27T17:56:26Z SM7Bot 7808 /* top */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789792 wikitext text/x-wiki [[Image:Laurasia-Gondwana.svg|thumb|right|250px|तीथीज के निर्माण के पहिला फेज: [[पैंजिया]] के दू गो सुपरमहादीप में टूटे से [[लॉरेशिया]] आ [[गोंडवाना]] के निर्माण।]] '''टेथीस सागर''' या '''टीथीस सागर''' (Greek: Τηθύς) प्राचीन काल में [[गोंडवाना लैंड]] आ [[लॉरेशिया|लौरेशिया]] के बीच में एगो [[महासागर]] रहे, जब अभी [[हिंद महासागर]] आ [[अटलांटिक महासागर]] के खुलाव ना भइल रहे। {{Commons category|Tethys Ocean}} {{Authority control}} {{भूआकृति-आधार}} [[श्रेणी:प्लेट टेक्टॉनिक्स]] [[श्रेणी:पुराभूगोल]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] i4axgp411d6fgln6xozg9n3shxvrbe8 श्रेणी:जियोलॉजी 14 24856 789740 248173 2026-03-27T17:12:02Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] जोड़ल गइल 789740 wikitext text/x-wiki {{Cat main|भूबिज्ञान}} [[श्रेणी:बिज्ञान]] [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] hxym6v7lryhmv4fc4ah83yhu1ft6x6h 789741 789740 2026-03-27T17:12:23Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] के [[श्रेणी:जियोलॉजी]] पर स्थानांतरण कइलें 789740 wikitext text/x-wiki {{Cat main|भूबिज्ञान}} [[श्रेणी:बिज्ञान]] [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] hxym6v7lryhmv4fc4ah83yhu1ft6x6h श्रेणी वार्ता:जियोलॉजी 15 24857 789743 248175 2026-03-27T17:12:23Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[श्रेणी वार्ता:भूबिज्ञान]] के [[श्रेणी वार्ता:जियोलॉजी]] पर स्थानांतरण कइलें 248175 wikitext text/x-wiki {{बात-चीत}} 6ebukdssxqh4tkvyapm2dc2m8xkqd5k श्रेणी:थलरूप 14 29326 789774 354203 2026-03-27T17:47:13Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजी]] जोड़ल गइल 789774 wikitext text/x-wiki {{Cat main|थलरूप}} {{Commons cat|Landforms}} [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] [[श्रेणी:भूगोल शब्दावली]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल]] sf41q3k3kjfqvv4ahz6vwxgr5fjmc5q गंगा नदी 0 32762 789824 788950 2026-03-28T00:34:43Z InternetArchiveBot 25596 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 789824 wikitext text/x-wiki {{Geobox |नदी <!-- *** Name section *** --> |name = गंगा |other_name = |native_name = <!-- *** Map section *** --> |map = Ganges-Brahmaputra-Meghna basins.jpg |map_caption = नदी थाला: गंगा (नारंगी), ब्रह्मपुत्र (बैंगनी), आ मेघना (हरा)। <!-- General *** --> |country = {{flag|भारत}} |country1 = {{flag|बांग्लादेश}} |state = [[उत्तराखण्ड]] |state1 = [[उत्तर प्रदेश]] |state2 = [[बिहार]] |state3 = [[झारखंड]] |state4 = [[पच्छिम बंगाल]] |city = [[ऋषिकेश]] |city1 = [[हरिद्वार]] |city2 = [[फर्रूखाबाद]] |city3 = [[कानपुर]] |city4 = [[जाजमऊ]] |city5 = [[प्रयागराज]] (इलाहाबाद) |city6 = [[मिर्जापुर]] |city7 = [[बनारस]] |city8 = [[ग़ाजीपुर]] |city9 = [[बक्सर]] |city10 = [[बलियाँ]] |city11 = [[पटना]] |city12 = [[हाजीपुर]] |city13 = [[मुँगेर]] |city14 = [[भगलपुर]] |length = 2525 |length_note = {{sfn|जैन|अग्रवाल|सिंह|2007}} |watershed = 1080000 |watershed_note = |discharge_location = [[फरक्का बैराज]] |discharge_average = 16648 |discharge_note =<ref name="Kumar_Singh_Sharma">{{cite journal | last = कुमार | first = राकेश | last2 = सिंह | first2 = आर डी | last3 = शर्मा | first3 = के डी | title = Water Resources of India | trans-title = भारत के जल संसाधन | journal = [[करेंट साइंस (जर्नल)|करेंट साइंस]] | volume = 89 | issue = 5 | pages = 794–811 | publisher = करेंट साइंस एसोशियेशन | location = बंगलुरु | date = १० सितंबर २००५ | url = http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf | accessdate = 29 नवंबर 2015 | archive-date = 2019-01-06 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190106043752/http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf%20 | url-status = dead }}</ref> |discharge_max = 70000 |discharge_min = 2000 |discharge1_location = [[बंगाल के खाड़ी]] |discharge1_average = 38129 |discharge1_note =<ref name="Kumar_Singh_Sharma"/> |discharge1_average_imperial = <!-- *** Source *** --> |source_name = [[गंगोत्री हिमानी]], [[सतोपनाथ हिमानी]], खटलिंग ग्लेशियर, आ कुछ परबत चोटी से पघिल के बहल पानी जइसे की [[नंदा देवी]], [[त्रिशूल,परबत|त्रिशूल]] [[केदारनाथ (परबत)|केदारनाथ]], [[नंदा कोट]], आ [[कामेत]]। |source_location = [[उत्तराखण्ड]] |source_country = भारत |source_country1 = |source_elevation = 3892 |source_elevation_imperial = 12769 |source_lat_d = 30 |source_lat_m = 59 |source_lat_s = |source_lat_NS = N |source_long_d = 78 |source_long_m = 55 |source_long_s = 55 |source_long_EW = E <!-- *** Mouth *** --> |mouth_name = [[गंगासागर]], गंगा डेल्टा |mouth_location = बंगाल के खाड़ी |mouth_country = बांग्लादेस |mouth_country1 = भारत |mouth_elevation = 0 |mouth_elevation_imperial = 0 |mouth_lat_d = 22 |mouth_lat_m = 05 |mouth_lat_s = |mouth_lat_NS = N |mouth_long_d = 90 |mouth_long_m = 50 |mouth_long_s = |mouth_long_EW = E <!-- *** Tributaries *** --> |tributary_source1=[[अलकनंदा]] |tributary_source2=[[धौली गंगा]] |tributary_source3= [[नंदाकिनी]] |tributary_source4=[[पिंडर]] |tributary_source5= [[मंदाकिनी]] |tributary_source6=[[भागीरथी]] |tributary_left = [[रामगंगा]] |tributary_left1 = [[गोमती]] |tributary_left2 = [[सरजू नदी|सरजू]] |tributary_left3 = [[गंडकी]] |tributary_left4 = [[बाघमती]] |tributary_left5 = [[कोसी]] |tributary_left6 = [[महानंदा]] |tributary_right = [[यमुना]] |tributary_right1 = [[तमसा]] |tributary_right2 = [[सोन]] |tributary_right3 = [[पुनपुन]] |tributary_right6 = [[टोंस नदी|टोंस]] |tributary_right9 = [[हिंडन नदी|हिंडन]] |tributary_right11 = [[कुंता नदी|कुंता]] |tributary_right12 = [[गिर नदी|गिर]] |tributary_right13 = ऋषिगंगा |tributary_right14 = हनुमान गंगा |tributary_right15 = [[ससुर खदेरी]] <!-- *** Image *** ---> |image = Varanasiganga.jpg |image_size = 300 |image_caption = [[बनारस]] में गंगा }} '''गंगा''' आ '''गंगा नदी''' आ '''गंगा मईया''' [[एशिया]] के एगो अंतरसीमांत [[नदी]] बा जवन [[भारत]] आ [[बांग्लादेस]] में बहेला। भारत के [[उत्तराखंड]] राज्य में, [[हिमालय]] पहाड़ पर स्थित [[गंगोत्री हिमानी|गंगोत्री]] से निकल के बिसाल [[गंगा के मैदान|मैदानी क्षेत्र]] में बहे के बाद [[बंगाल के खाड़ी]] में समुंद्र में मिल जाले। समुंद्र में नदिन द्वारा कुल छोड़ल जाये वाला पानी के हिसाब से ई दुनिया के तीसरा सभ से बड़ नदी हवे। गंगा आपन रस्ता में हिमालय से ले आइल बालू-माटी के बिछा के एगो बिसाल मैदान बनावे ले जेकरा के एही के नाँव पर [[गंगा के मैदान]] कहल जाला। ई मैदान बहुत उपजाऊ हवे आ एही कारण इहाँ प्राचीन काल से जनसंख्या के बसाव भइल। आजु ई दुनिया के सबसे घन बस्ती वाला क्षेत्र हवे। गंगा के तीर पर भारत आ बांग्लादेस के कई ठो प्रमुख नगर बसल बाड़ें। [[ऋषिकेश]], [[हरिद्वार]], [[कन्नौज]], [[कानपुर]], [[प्रयागराज]] (इलाहाबाद), [[बनारस]], [[बलियाँ]], [[पटना]], [[कलकत्ता]] आ [[ढाका]] नियन नगर एही नदी के तीरे बसल बाड़े। [[हिंदू धर्म]] में गंगा के [[हिंदू देवी|देवी]] आ माई के रूप में पूजल जाला। अइसन मानल जाला कि [[गंगा नहान|गंगा में अस्नान]] कइला से पुन्य मिलेला आ सगरी पाप कट जाला। गंगा के किनारे कई पबित्र तिथिन के [[मेला]] आ [[नहान]] लागे ला। दुनिया के सभ से बड़ मेला प्रयाग के [[कुंभ मेला|कुंभ]] गंगा आ [[जमुना]] आ कथा में बर्णित नदी [[सरस्वती (नदी)|सरस्वती]] के संगम पे लागेला। गंगा के मैदान आ एकर [[गंगा थाला|थाला]] पर्यावरण आ जीव जंतु खातिर भी महत्व वाला हवे। गंगा में कई प्रकार के मछरी आ अउरी बिबिध जलजीव पावल जालें। एह नदी में [[सूँस]] के दू गो प्रजाति [[गंगा डाल्फिन]] आ [[इरावदी डाल्फिन]] पावल जालीं जे एह समय बिलुप्त होखे के खतरा में बाड़ीं। [[गंगा के डेल्टा]] [[सुंदरबन]] पर्यावरण आ पारिस्थितिकी की मामिला में पूरा दुनिया खातिर महत्व वाला गिनल जाला। साल 2007 में आइल एगो रपट की मोताबिक ओह समय गंगा दुनिया के पाँचवी सभसे प्रदूषित नदी रहे। [[भारत सरकार]] एकरा [[प्रदूषण]] के कम करे खातिर [[गंगा कार्ययोजना]] चलवलस बाकी ई बहुत सफल ना भइल। वर्तमान में [[नरेन्द्र मोदी]] के [[मोदी सरकार|सरकार]] एकरा खातिर [[नमामि गंगे]] नाँव से एगो परियोजना चला रहल बाटे। == बिबरण == [[चित्र:Bhagirathi River at Gangotri.JPG|200px|thumb|[[गंगोत्री]] में [[भागीरथी]]]] [[चित्र:Devprayag - Confluence of Bhagirathi and Alaknanda.JPG|thumb|200px|[[देवप्रयाग]], अलकनंदा (दाहिने से) आ भागीरथी (बायें से) के संगम, जौना की बाद गंगा नदी के शुरुआत हो ले।]] [[चित्र:HeadwatersGanges1.jpg|thumb|200px|[[हिमालय|हिमालयी]] जलधारा सभ जिनहना के सामूहिक रूप गंगा नदी हवे, [[गढ़वाल मंडल]], [[उत्तराखंड]]]] गंगा नदी दू गो धारा [[भागीरथी]] आ [[अलकनंदा]] की मिलले की बाद बनेली। ई संगम [[देवप्रयाग]] में होला। हिंदू संस्कृति में ई मान्यता ह की मुख्य धारा भागीरथी ह हालाँकि अलकनंदा अधिका लमहर धारा हवे।<ref name="Britannica">{{cite encyclopedia |year= 2011 |title= Ganges River |trans-title= गंगा नदी|encyclopedia= [[ब्रिटैनिका एन्साइक्लोपीडिया]] |edition= एन्साइक्लोपीडिया ब्रिटैनिका ऑनलाइन लाइब्रेरी|url= http://www.library.eb.com/eb/article-48077 |accessdate=29 नवंबर 2015}}</ref><ref name="Penn2001">{{cite book|last=पेन|first=जेम्स आर.|title=Rivers of the world: a social, geographical, and environmental sourcebook|trans-title = बिस्व के नदी सभ:एगो सामाजिक, भूगोलीय आ पर्यावरणीय सोर्सपुस्तक|url=https://books.google.com/books?id=koacGt0fhUoC|accessdate=29 नवंबर 2015|year=2001|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-57607-042-0|page=88}}</ref> अलकनंदा के पानी के स्रोत [[नंदा देवी]], [[त्रिशूल (परबत)|त्रिशूल]] आ [[कामेत]] की चोटी पर जमल बरफ के पघिलाव से हवे। भागीरथी नदी समुन्द्र तल से {{convert|3892|m|ft|abbr=on}} की ऊँचाई पर [[गंगोत्री हिमानी]] के निचला हिस्सा से निकलेली जे के [[गोमुख]] कहल जाला।<ref name="Scientific Study">{{cite book|author1=सी आर कृष्णमूर्त्ति|author2=गंगा परियोजना निदेशालय|author3=भारत पर्यावरण रिसर्च समीति|title=The Ganga, a scientific study| trans-title = गंगा, एगो बैज्ञानिक अध्ययन | url=https://books.google.com/books?id=dxpxDSXb9k8C&pg=PA19|accessdate=29 नवंबर 2015|year=1991|publisher=नार्दर्न बुक सेंटर|isbn=978-81-7211-021-5|page=19}}</ref> अलकनंदा के धारा कई गो महत्वपूर्ण धारा सभ से मिल के बनेले। सभसे पाहिले [[विष्णुप्रयाग]] में अलकनंदा में [[धौली गंगा]] के संगम होला, एकरी बाद [[नंदप्रयाग]] में [[नंदाकिनी]], [[कर्णप्रयाग]] में [[पिंडर]] आ [[रुद्रप्रयाग]] में [[मंदाकिनी]] से संगम के बाद अंत में [[देवप्रयाग]] में अलकनंदा आ भागीरथी के संगम होला। ई छह नदियन के पाँच गो संगम [[पंचप्रयाग]] की नाँव से पबित्र अस्थान मानल जालें। लगभग 250 किलोमीटर<ref name="Scientific Study"/> के दूरी पहाड़ी घाटी में पूरा कइ के गंगा [[ऋषिकेश]] में हिमालय से नीचे उतरे ले आ [[हरिद्वार]] नाम के परसिद्ध धार्मिक अस्थान से ई मैदानी भाग में प्रवेश करे ले।<ref name="Britannica"/> हरिद्वार में एकर कुछ पानी बाँध बना के [[गंगा नहर]] में मोड़ दिहल गइल बाटे जेवना से [[गंगा-यमुना दुआबा|दुआबा]] के इलाकन में सिंचनी होला। एकरा बाद गंगा कन्नौज, फर्रूखाबाद आ कानपुर नगर से हो के गुजरे ले आ एही बीच में एकर सहायिका [[रामगंगा]] आके मिले ले। रामगंगा औसतन {{convert|500|m3/s|cuft/s|abbr=on}} पानी गंगा में ले आवे ले।{{sfn|जैन|अग्रवाल|सिंह|2007|p341}} [[इलाहाबाद]] में गंगा में [[यमुना]] आ के मिले ले आ ई हिन्दुन के परसिद्ध तीर्थ त्रिवेणी संगम कहाला। इहाँ यमुना नदी में गंगा से ढेर पानी {{convert|2950|m3/s|cuft/s|abbr=on}}{{sfn|जैन|अग्रवाल|सिंह|2007|p341}} होला आ ई दुनों की कुल बहाव के 58.5 % होला।<ref name="Gupta2007">{{cite book|last=गुप्ता|first=अविजित|title=Large rivers: geomorphology and management|trans-title=बड़ नदी सभ:भूआकृतिबिज्ञान आ मैनेजमेंट| url=https://books.google.com/books?id=gXgyHLT_hwIC&pg=PA347|accessdate=29 नवंबर 2015|year=2007|publisher=जॉन वाइली एंड संस|isbn=978-0-470-84987-3|page=347}}</ref> एकरा कुछे दूर बाद [[टौंस नदी]] आ के गंगा में मिलेले जेवन [[कैमूर श्रेणी]] से निकल के {{convert|190|m3/s|cuft/s|abbr=on}} पानी गंगा में ले आवे ले। एकरा बाद गंगा [[बिंध्याचल परबत]] की किनारे से हो के उत्तर की ओर मुड़े शुरू हो जाले। [[मिर्जापुर जिला]] में पबित्र [[बिंध्यवासिनी देवी]] के लगे से होत ई [[बनारस]] पहुँचेले जहाँ एकर बहाव उत्तर मुँह के हवे। बनारस की आगे [[औड़िहार]] नाँव की जगह की लगे गंगा में [[गोमती]] आ के मिलेले आ ई {{convert|234|m3/s|cuft/s|abbr=on}} पानी गंगा में डाले ले। [[गाजीपुर]] आ [[बलियाँ]] नियर शहर से हो के बलियाँ आ छपरा की बीच में [[सरजू नदी|सरजू]] (घाघरा या करनाली) नदी गंगा में मिले ले। सरजू गंगा के सभसे बड़ सहायिका नदी हवे जेवन {{convert|2990|m3/s|cuft/s|abbr=on}} पानी ले आवे ले। घाघरा से संगम की बाद नदी पुरुब मुँह के बहे शुरू हो जाले आ थोड़ी दूर बाद दक्खिन ओर से आके [[सोन नदी|सोन]] आ एकरी कुछ दूर बाद उत्तर ओर से आके [[नारायणी नदी|नारायणी]] मिल जालीं आ क्रम से {{convert|1000|m3/s|cuft/s|abbr=on}} आ {{convert|1654|m3/s|cuft/s|abbr=on}} पानी गंगा में पहुँचावे लीं। पूरबी [[बिहार]] में [[कोसी नदी]] आ के मिल जाले जेवन {{convert|2166|m3/s|cuft/s|abbr=on}} पानी ले आवेले आ ई सरजू आ यमुना की बाद तिसरकी सभसे बड़ सहायिका नदी ह।{{sfn|जैन|अग्रवाल|सिंह|2007|341}} [[भागलपुर]] के बाद गंगा में बहाव दखिन मुँह के होखे शुरू हो जाला आ [[पाकुड़]] की लगे से ई दू गो धारा में बँटे लागेले जौना में दाहिने ओर के धारा [[हुगली नदी|भागीरथी-हुगली]] हवे। दुसरकी धारा बांग्लादेश की ओर बढे ले आ एकरा कुछ दूर बाद बांग्लादेश में घुसे से ठीक पहिले [[फरक्का बैराज|फरक्का]] में बैराज बना के एकर पानी एगो [[फीडर नहर]] द्वारा हुगली की ओर भेजल जाला। भागीरथी की रूप में अलग भइल धारा में जब बायें से एगो छोटी मुकी नदी [[जलंगी नदी|जलंगी]] आ के मिले ले तब एकर नाँव हुगली हो जाला। ई संगम [[नब द्वीप]] के लगे होला। एकरी बाद हुगली में एकर सभसे बड़ सहायिका नदी [[दामोदर नदी|दामोदर]] (लंबाई:{{convert|541|km|mi|abbr=on}} आ बहाव:{{convert|25820|km2|sqmi|abbr=on}}.<ref name="DhungelPun2009">{{cite book|last1=Dhungel|first1=Dwarika Nath|last2=Pun|first2=Santa B.|title=The Nepal-India Water Relationship: Challenges|trans-title =भारत-नेपाल जल संबंध:चुनौती सभ|url=https://books.google.com/books?id=cgYwDW13ILoC&pg=PA215|accessdate=29 नवंबर 2015|year=2009|publisher=स्प्रिंजर|isbn=978-1-4020-8402-7|page=215}}</ref>) आ के दाहिने से मिले ले। आगे एक ठी अउरी छोट नदी [[चुर्णी नदी|चूर्णी]] कलकत्ता से पहिले हुगली में मिल जाले। हुगली आगे कलकत्ता-[[हावड़ा]] की बीच से हो के बहे ले आ आगे हल्दी नदी ए में दायें से मिले ले जहाँ [[हल्दिया बंदरगाह]] के निर्माण भइल बा। एकरा बाद ई [[सागर दीप]] के लगे [[बंगाल की खाड़ी]] में समुन्द्र में मिले ले। एह अस्थान के [[गंगासागर]] कहल जाला।<ref name="Chakrabarti2001"/> ओहर मेन गंगा के जेवन धारा बांग्लादेश में परवेश करे ले ऊ आगे [[पद्मा नदी|पद्मा]] की नाँव से बहे ले। ई कुछ दूर बाद जा के [[ब्रह्मपुत्र]] के सभसे बड़ [[नदी शाखा|शाखा]] [[जमुना नदी|जमुना]] से आ ओकरी बाद दुसरी सभसे बड़ शाखा [[मेघना नदी|मेघना]] से मिले ले आ एकरी बाद ई मेघना नाँव से बह के बंगाल की खाड़ी में डेल्टा बनावे ले। [[गंगा डेल्टा]], जेवन ब्रह्मपुत्र आ गंगा नदी के ले आइल निक्षेप से बनल बाटे, बिस्व के सभसे बड़ डेल्टा हवे जौना के क्षेत्रफल {{convert|59000|km2|sqmi|abbr=on}}<ref name="Parua2010"/> बाटे आ ई बंगाल के खाड़ी के उत्तर सिरहाने पर {{convert|322|km|mi|abbr=on}} चैड़ाई में बिस्तार लिहले बाटे।<ref name="Arnold2000"/> बिस्व में खाली दू गो नदी [[अमेजन नदी|अमेजन]] आ [[कांगो नदी|कांगो]] बाड़ी जिनहन के औसत बहाव के मात्रा गंगा, ब्रह्मपुत्र आ [[सुरमा-मेघना नदी सिस्टम|सुरमा-मेघना]] के एकठ्ठा मात्रा से ढेर होखे।<ref name="Arnold2000"/> भरपूर बाढ़ वाला समय में खाली अमेजन एकरा से ढेर बहाव वाली रहि जाले।<ref name="Elhance1999"/> == भूबिज्ञान == [[भूबिज्ञान]] की नजरिया से गंगा नदी के थाला के अधिकतर हिस्सा नया रचना हवे सिवाय ओ हिस्सा के जेवन [[दक्खिन भारत]] के [[भारत के प्रायदीपी पठार|प्रायदीपी पठार]] से बहि के आवे वाली सहायक नदिन के थाला की अंतर्गत आवेला। [[भारत के भूबिज्ञान]] के सभसे नया अध्याय हवे [[गंगा के मैदान]] के निर्माण जेवन [[भारतीय प्लेट]] आ [[यूरेशियाई प्लेट]] के टकराव आ ओकरी परिणाम स्वरुप हिमालय परबत के उठान की बाद के घटना हवे। वर्तमान समय से करीब 75 मिलियन बरिस पहिले दक्खिनी सुपरमहादीप [[गोंडवाना लैंड]] के उत्तर की ओर खिसकाव सुरू भइल। एही सुपरमहादीप के टुकड़ा आजु के दक्खिनी भारत के पठार हवे जे भारतीय-ऑस्ट्रेलियाई प्लेट क हिस्सा हवे। ई सरक के जब यूरेशियाई प्लेट से लड़ल तब इनहन की बीच में [[टीथीस सागर]] में जमा [[अवसाद]] से हिमालय परबत के निर्माण भइल। हिमालय परबत के ठीक दक्खिन में ओह पुरान समुंद्री तली के लचक के धँस गइला से आ बाकी बचल खुचल टीथीस सागर के हिस्सा में [[सिंधु नदी|सिंधु]] आ गंगा के सहायक नदिन द्वारा अवसाद जमा कईला से [[उत्तर भारत के मैदान]] बनल। एही मैदान के हिस्सा गंगा के मैदान भी हवे जेवन गंगा आ एकरी सहायक नदी सभ के द्वारा ले आइल पदार्थ से बनल बाटे। भूबिज्ञान की दृष्टि से गंगा के मैदान एगो फोरडीप (foredeep) या [[फोरलैंड बेसिन]] मानल जाला। == भूआकृति बिज्ञान == [[भूआकृति बिज्ञान]] के नजरिया से गंगा के परबतीय हिस्सा एकरा मैदानी हिस्सा से बिसेसता में एकदम अलग बाटे। ए पूरा सिस्टम के एगो नया भूबैज्ञानिक इकाई होखला के कारण अभी भी एह में बदलाव के प्रक्रिया चालू बाटे। भूआकृति बिज्ञान की हिसाब से हिमालयी क्षेत्र में गंगा अभी अपरदन चक्र के युवा अवस्था में बाटे जबकि मैदानी भाग में ई प्रौढ़ आ अंतीम हिस्सा की ओर जीर्ण अवस्था में बा। जहाँ हिमालयी हिस्सा में गंगा के धारा पतील बाकी खूब तेज बहाव वाली बा उहें मैदान में उतरले की बाद एकर बहाव के चाल कम आ चौड़ाई आ गहिराई बढ़ जाला। गंगा सिस्टम में सभसे महत्व वाली भूआकृतिक घटना हिमालय से उतर के मैदान में अइला पर एह नदिन की रास्ता के ढाल में अचानक परिवर्तन बाटे। एकरा वजह से [[भाबर]] आ [[तराई]] नियर क्षेत्र के निर्माण भइल बा। जलोढ़ पंख के रचना करे में ई नदी एही से सक्षम होलीं। उत्तरी बिहार में नेपाल की ओर से उतरे वाली नदी सभ के बनावल जलोढ़ पंखा बिस्व में सभसे बड़ अइसन रचना मानल जाला। अक्सर एह इलाका में आवे वाली [[बाढ़]] के कारण भी अचानक ढाल परिवर्तन के ई भूआकृतिक घटना के मानल जाला। नदी की किनारे मैदान में [[बाँगर]] आ [[खादर]] संरचना आ डेल्टाई भाग में [[चार (दीप)|चार]] आ [[बील]] के थलरूप प्रमुख भूआकृतिक बिसेसता बाटें। == जलबिज्ञान == [[चित्र:GangesValley&Plain.jpg|thumb|200px|right|एगो 1908 ई के नक्शा जेवना में गंगा आ एकर सहायिका नदिन के देखावल गइल बा। गंगा में बायें किनारे से मिले वाली [[गोमती नदी|गोमती (Gumti)]], [[सरजू नदी|घाघरा (Gogra)]], [[नारायणी|गंडकी (Gandak)]], आ [[कोसी नदी|कोसी (Kusi)]]; दाहिने किनारे से आ के मिले वाली में मुख्य बाड़ी [[यमुना नदी|जमुना (Jumna)]], [[सोन नदी|सोन]], [[पुनपुन]] आ [[दामोदर नदी|दामोदर]]।]] गंगा के थाला आ एकर मार्ग जलबैज्ञानिक अध्ययन के नजरिया से कई तरह से कइल जाला। मुख्य समस्या एकर परिभाषा के कारन होला। आम बिचार आ नाँव के हिसाब से गंगा नाँव अलकनंदा आ भागीरथी के संगम देवप्रयाग से ले हुगली आ पद्मा की दू गो धारा में अलग होखला ले के मार्ग के मानल जाला। परंपरागत रूप से एके गौमुख से ले के गंगासागर ले मानल जाला। एकरी डेल्टा वाला हिस्सा में भी कई धारा में कौना के मुख्य मानल जाय ई समस्या पैदा हो जाले। एही सभ से एकर लंबाई आ थाला के रकबा अउरी कुल जल निकास के मात्रा के गिनती में कई तरह के मत हो जाला। [[चित्र:River Ganga in Patna 201 (1).JPG|thumb|200px|पटना में गंगा पर गांघी सेतु]] [[चित्र:Vikramshila Setu.jpg|right|thumb|200px|भागलपुर में बिक्रमशिला सेतु]] [[चित्र:River Ganga with Howrah bridge in the backdrop.jpg|thumb|200px|[[कलकत्ता]] में गंगा, पीछे [[हावड़ा के पुल]] लउकत बाटे]] आमतौर पर गंगा के लंबाई {{convert|2500|km|mi|abbr=on}} से कुछ अधिका, लगभग {{convert|2505|km|mi|abbr=on}}<ref name="Merriam-WebsterInc1997">{{cite book|author=मरयम वेबस्टर|title=Merriam-Webster's geographical dictionary|trans-title=मरयम वेबस्टर के भूगोलीय डिक्शनरी| url=https://books.google.com/books?id=Co_VIPIJerIC&pg=PA412|accessdate=30 नवंबर 2015|year=1997|publisher=मरयम वेबस्टर|isbn=978-0-87779-546-9|page=412}}</ref> से {{convert|2525|km|mi|abbr=on}} ले बतावल जाले<ref name="Gupta2007" />{{sfn|जैन|अग्रवाल|सिंह|2007|p341}} या लगभग {{convert|2550|km|mi|abbr=on}}।<ref name="Berga2006">{{cite book|author=एल बरगा|title=Dams and Reservoirs, Societies and Environment in the 21st Century: Proceedings of the International Symposium on Dams in the Societies of the 21st Century, 22nd International Congress on Large Dams (ICOLD), Barcelona, Spain, 18 जून 2006|trans-title = बाँध आ जलाशय:21वीं सदी के बाँध आ समाज, बड़हन बाँध पर 22वीं इंटरनेशनल कांग्रेस (आइ सी ओ एल डी), बार्सीलोना, स्पेन| url=https://books.google.com/books?id=T01W4Jbe1q8C&pg=PA1304|accessdate=30 नवंबर 2015|date=25 मई 2006|publisher=टेलर एंड फ्रांसिस|isbn=978-0-415-40423-5|page=1304}}</ref> ए सगरी नाप में गंगा के सोता [[भागीरथी नदी|भागीरथी]] के [[गंगोत्री हिमानी]] से [[गोमुख]] से निकले वाली धारा के मानल जाला आ एकर मुहाना मेघना नदी के मुहाना के मानल जाला।<ref name="Gupta2007"/><ref name="Merriam-WebsterInc1997"/>{{sfn|जैन|अग्रवाल|सिंह|2007|pp343-342}}<ref name="Berga2006"/> कुछ लोग हरिद्वार के भी गंगा के स्रोत माने ला जहाँ से ई मैदान में प्रवेश करे ले।<ref name="DhungelPun2009" /> कुछ जगह एकर लंबाई हुगली शाखा के मुख्य मान के दिहल जाले जेवन की मेघना शाखा से ढेर हवे। तब एकर लंबाई भागीरथी के उद्गम से ले के हुगली के मुहाना ले लगभग {{convert|2620|km|mi|abbr=on}},<ref name="Parua2010">{{cite book|author=प्रणब कुमार परुआ |title=The Ganga: water use in the Indian subcontinent|trans-title = गंगा:भारतीय उपमहादीप में पानी के इस्तेमाल | url=https://books.google.com/books?id=yUc7Cus2a-MC&pg=PA267|accessdate=30 नवंबर 2015|date=3 जनवरी 2010|publisher=स्प्रिंजर|isbn=978-90-481-3102-0|pages=267–272}}</ref> या हरिद्वार से हुगली के मुहाना लव {{convert|2135|km|mi|abbr=on}} बतावल जाले।<ref name="DhungelPun2009"/> कुछ अन्य लोग भागीरथी से बांग्लादेस बाडर ले, पदमा नाम भइला ले, एकर लंबाई {{convert|2240|km|mi|abbr=on}}।<ref name="MirzaMirjā2004">{{cite book|author1=ऍम. मुनीरुल कादर मिर्ज़ा|author2=Ema. मनीरुला कादर मिर्जा|title=The Ganges water diversion: environmental effects and implications|trans-title = गंगा के पानी के डायवर्जन: पर्यावरणीय प्रभाव आ परिणाम|url=https://books.google.com/books?id=g854ur_f6xcC&pg=PA1|accessdate=30 नवंबर 2015|year=2004|publisher=स्प्रिंजर|isbn=978-1-4020-2479-5|pages=1–6}}</ref> [[टोंस नदी|टोंस]]-यमुना-गंगा के लगातार एक नदी मान लिहल जाय टी ई गंगा बेसिन के सभसे लमहर नदी होई (2,758&nbsp;km.)<ref>[http://www.telegraphindia.com/1141226/jsp/frontpage/story_19260654.jsp So what? Ganga is Ganga- Research by Delhi geologists points to longer river that has been overlooked]</ref> हालाँकि परम्परा में टोंस के अलग नदी मान लिहल जाला आ गंगा आ यमुना के लंबाई गंगोत्री आ यमुनोत्री से नापल जाला। लंबाई के अलावा गंगा नदी के थाला (बेसिन) के बिस्तार पर भी अलग-अलग मत देखे के मिलेला। गंगा के थाला चार गो देसवन में बिस्तार लिहले बाटे, भारत, नेपाल, चीन, आ बांग्लादेस; भारत के इगारह गो राज्य में ई थाला के बिस्तार बा, हिमाचल प्रदेश, पंजाब, हरियाणा, उत्तराखण्ड, उत्तर प्रदेश, राजस्थान, मध्य प्रदेश, छत्तीसगढ़, बिहार, झारखंड, आ पच्छिम बंगाल आ दिल्ली।<ref>{{cite journal | title=The Ganges Water Machine| author=Roger Revelle and V. Lakshminarayan| journal=Science| date=9 मई 1975| volume=188 |issue=4188| pages=611–616| url=http://www.sciencemag.org/content/188/4188/611.extract | doi=10.1126/science.188.4188.611 }}</ref> गंगा के थाला, डेल्टा के शामिल क के बाकी ब्रह्मपुत्र आ मेघना के बेसिन के अलग रख के {{convert|1080000|km2|sqmi|abbr=on}} बाटे जेवना के {{convert|861000|km2|sqmi|abbr=on}} हिस्सा (लगभग 80 %) भारत में बा, {{convert|140000|km2|sqmi|abbr=on}} हिस्सा (13 %) नेपाल में, {{convert|46000|km2|sqmi|abbr=on}} हिस्सा (4 %) बांग्लादेस में, आ {{convert|33000|km2|sqmi|abbr=on}} हिस्सा (3 %) चीन में बाटे।<ref name="Suvedī2005">{{cite book|last=Suvedī|first=Sūryaprasāda|title=International watercourses law for the 21st century: the case of the river Ganges basin|url=https://books.google.com/books?id=Vn4OSPZXo3QC&pg=PA61|accessdate=24 अप्रैल 2011|year=2005|publisher=Ashgate Publishing, Ltd.|isbn=978-0-7546-4527-6|page=61}}</ref> जब कभी गंगा-ब्रह्मपुत्र- मेघना के थाला एकट्ठा एकही मान लिहल जाला तब एकर बिस्तार {{convert|1600000|km2|sqmi|abbr=on}} पर बाटे।<ref name="Elhance1999">{{cite book|last=Elhance|first=Arun P.|title=Hydropolitics in the Third World: conflict and cooperation in international river basins|url=https://books.google.com/books?id=uB0ZSZjTECsC&pg=PA156|accessdate=24 अप्रैल 2011|year=1999|publisher=US Institute of Peace Press|isbn=978-1-878379-91-7|pages=156–158}}</ref> or {{convert|1621000|km2|sqmi|abbr=on}}.<ref name="Arnold2000">{{cite book|last=Arnold|first=Guy|title=World strategic highways|url=https://books.google.com/books?id=FarwCNdYdmoC&pg=PA223|accessdate=26 अप्रैल 2011|year=2000|publisher=Taylor & Francis|isbn=978-1-57958-098-8|pages=223–227}}</ref> ई गंगा-ब्रह्मपुत्र-मेघना थाला (GBM या GMB) के बिस्तार भारत, नेपाल, भूटान, चीन आ बांग्लादेश मे बा।<ref name="ServatSystems2002">{{cite book|author1=Eric Servat|author2=IAHS International Commission on Water Resources Systems|title=FRIEND 2002: Regional Hydrology: Bridging the gap between research and practice|url=https://books.google.com/books?id=9NxqSD-V-acC&pg=PA308|accessdate=18 अप्रैल 2011|year=2002|publisher=IAHS|isbn=978-1-901502-81-7|page=308}}</ref> गंगा थाला उत्तर ओर [[हिमालय]] आ [[पारहिमालय]] से ले के दक्खिन में [[बिंध्य परबत]] आ पच्छिम में [[अरावली]] के पूरबी ढाल से पूरुब में [[छोटा नागपुर के पठार]] होखत [[सुंदरबन]] डेल्टा ले फइलल बाटे। गंगा के बहाव के बहुत बड़ा हिस्सा हिमालयी क्षेत्र से हासिल होला। हिमालयी क्षेत्र में ई थाला के बिस्तार यमुना सतलज बिभाजक से ले के नेपाल सिक्किम सीमा ले, जहाँ ब्रह्मपुत्र के थाला एकरा से अलग होला, पच्छिम से पूरुब 1,200&nbsp;km के चौड़ाई में बा। ई खंड में बिस्व के 14सभसे ऊँच परबत चोटी में से 9 गो चोटी बाड़ी जेवना में [[माउंट एवरेस्ट]] भी बा जेवन गंगा बेसिन आ बिस्व के सभसे ऊँच बिंदु हवे।<ref name="evepkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10640|title=Mount Everest, China/Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> अउरी चोटी सभ में [[कंचनजंघा]],<ref name="kangchpkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10653|title=Kāngchenjunga, India/Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> [[ल्होत्से]],<ref name="lhotpkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10642|title=Lhotse, China/Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> [[मकालू]],<ref name="makalpkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10649|title=Makalu, China/Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> [[चो ऑयू]],<ref name="choopkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10634|title=Cho Oyu, China/Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> [[धौलागिरि]],<ref name="dhaulapkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10620|title=Dhaulāgiri, Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> [[मंसालू]],<ref name="manaslpkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10627|title=Manaslu, Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> [[अन्नपूर्णा I (मुख्य)|अन्नपूर्णा]]<ref name="annappkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10621|title=Annapūrna, Nepal|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> and [[शिशापांगमा]].<ref name="shishpkbgr">{{cite web|url=http://www.peakbagger.com/peak.aspx?pid=10631|title=Shishapangma, China|accessdate= 30 नवंबर 2015}}</ref> बाटें।हिमालयी हिस्सा में हिमाचल प्रदेश के दक्खिनी पूरबी भाग, पूरा उत्तराखंड, पूरा नेपाल, आ पच्छिम बंगाल के सभसे उत्तरी हिस्सा आवेला।<ref>{{cite book|title=Himalayan Passage: Seven Months in the High Country of Tibet, Nepal, China, India, and Pakistan|page=217|publisher=The Mountaineers Books|author=Jeremy Schmidt}}</ref> गंगा नदी के निकास बहाव (डिस्चार्ज) भी कई प्रकार से बतावल जाला। जब मेघना नदी के मुहाना से होखे वाला निकास के नापल जाला तब यह में गंगा ब्रह्मपुत्र आ मेघना तीनो के पानी होखे ला आ ई कुल {{convert|38000|m3/s|cuft/s|abbr=on}},<ref name="Arnold2000"/> या {{convert|42470|m3/s|cuft/s|abbr=on}} बतावल जाला।<ref name="Parua2010"/> दुसरा ओर, जब गंगा, ब्रह्मपुत्र आ मेघना जे अलगा-अलगा बहाव बतावल जाला तब गंगा के लगभग {{convert|16650|m3/s|cuft/s|abbr=on}}, ब्रह्मपुत्र के लगभग {{convert|19820|m3/s|cuft/s|abbr=on}}, मेघना के {{convert|5100|m3/s|cuft/s|abbr=on}} बहाव निकास बतावल जाला।{{sfn|जैन|अग्रवाल|सिंह|2007|pp334-341}} [[चित्र:Hardinge Bridge Bangladesh (4).JPG|thumb|200px|right|[[हार्डिंग ब्रिज]], बांग्लादेश में गंगा-पद्मा के ऊपर बनल पुल बाटे जहाँ नदी के बहाव के मात्र के नाप कइल जाला]] [[हार्डिंग ब्रिज]], बांग्लादेश, पर अपनी सभसे ढेर बहाव की स्थिति में गंगा के बहाव निकास {{convert|70000|m3/s|cuft/s|abbr=on}} नापल गइल बा,<ref name="MurtiNideśālaya1991" /> आ 1997 में, सभसे कम बहाव की सीजन में, एही जा ई मात्र {{convert|180|m3/s|cuft/s|abbr=on}} नापल गइल।<ref name="SalmanUprety2002"/> गंगा नदी के जलचक्र [[दक्खिनी एशिया के मानसून|दक्खिनी पच्छिमी मानसून]] से निर्धारित होला। लगभग 84 % [[बरखा]] जून से सितंबर की बीच में होला। परिणाम ई होखे ला की गंगा के [[नदी बहाव|बहाव]] में सीजनल उतार चढ़ाव बहुत होला। बिना बरखा के सीजन आ बरसात के सीजन की बहाव के बीच के अनुपात हार्डिंग पुल पर 1:6 के नापल गइल बाटे। अइसन सीजनल उतार-चढ़ाव के कारण इलाका में जलसंसाधन आ जमीन के उचित उपयोग होखे में दिक्कत होखे ला आ समुचित बिकास ना हो पवले बा।<ref name="MirzaMirjā2004"/> एही सीजनल बदलाव के कारण सूखा आ बाढ़ दुनों के परकोप होजाला। बांग्लादेश में बहुत इलाका अइसन बाड़ें जहाँ अक्सरहां कम बरखा वाला सीजन में सूखा पड़ जाला आ बरसात के सीजन में हर साले बाढ़ि आवे ले।<ref name="SalmanUprety2002-133">{{cite book|last1=सलमान|first1= ऍम ए|last2=उप्रेती|first2=किशोर|title=Conflict and cooperation on South Asia's international rivers: a legal perspective|trans-title =दक्खिनी एशिया के अंतरराष्ट्रीय नदिन पर बिबाद आ सहजोग:कानूनी दृष्टिकोण| url=https://books.google.com/books?id=8GEr4fyDbqgC&pg=PA133|accessdate=30 नवंबर 2015|year=2002|publisher=बिस्व बैंक प्रकाशन|isbn=978-0-8213-5352-3|page=133}}</ref> गंगा डेल्टा में कई गो नदी आ के मिले ली भी आ [[नदी शाखा|शाखा]] की रूप में अलग भी होखे ली। एही कारन इहाँ एगो जाल नियर बन जाला। गंगा आ ब्रह्मपुत्र दुनों कई गो शाखा में बँटा के बहेली आ इन्हन के सभसे बड़की शाखा आपस में मिल जाली जबकि दुनों के कुछ छोटी छोटी शाखा बाद में मेन धारा से वापस मिलेली या सीधे समुन्दर में जा गिरेली। गंगा डेल्टा में धारा कुल के ई जाल हमेशा से अइसने ना रहल बाटे जइसन आज मौजूद बा बलुक ई बहुत सारा बदलाव से गुजरल बाटे जब नदिन के [[धारा बदलाव]] भइल बा। बारहवीं सदी से पहिले भागीरथी-हुगली शाखा गंगा के मुख्य धारा रहे आ पदमा एगो छोट शाखा रहे। हालांकि,मेन बहाव के समुद्र में पहुंचे के रास्ता आज की समय के हुगली नदी वाला ना रहे बलुक ई [[आदि गंगा]] वाला मार्ग से बहे। बारहवीं सदी से सोलहवीं सदी ले भागीरथी-हुगली आ पदमा, दूनो शाखा लगभग बरोबर बहाव वाली रहलीं। सोरहवीं सदी के बाद पदमा धीरे धीरे मेन चैनल में बदल गइल।<ref name="Chakrabarti2001">{{cite book|last=चक्रबर्ती|first=दिलीप कुमार |title=Archaeological geography of the Ganga Plain: the lower and the middle Ganga|trans-title=गंगा मैदान के पुरातात्विक भूगोल: निचली आ बिचली गंगा| url=https://books.google.com/books?id=OEZe-wAIiKIC&pg=PA126|accessdate=30 नवंबर 2015|year=2001|publisher=ओरिएंट ब्लैकस्वान|isbn=978-81-7824-016-9|pages=126–127}}</ref> ई मानल जाला की भागीरथी-हुगली शाखा लगातार गाद से भरत गइल आ गंगा के मुख्य बहाव दक्खिन पूरुब ओर पद्मा में घुसुकत गइल। अठारहवीं सदी के अंत ले जात-जात पदमा गंगा के मुख्य शाखा हो गइल।<ref name="subcontinent"/> पद्मा में एह खिसकाव के परिणाम ई भइल की ई समुन्दर में गिरे से पहिलहीं ब्रह्मपुत्र आ मेघना से मिल के साथे साथ बंगाल के खाड़ी में गिरे लागल जबकि पहिले अलग गिरे। मेघना आ गंगा के वर्तमान संगम अब से लगभग 150 बरिस पहिले के घटना हवे।<ref name="Catling1992">{{cite book|last=कैटलिंग|first=डेविड|title=Rice in deep water|trans-title=गहिरा पानी में चावल|url=https://books.google.com/books?id=N5JxwKx1RAgC&pg=PA175|accessdate=30 नवंबर 2015|year=1992|publisher=[[इंटरनेशनल चावल रिसर्च इंस्टीट्यूट]]|isbn=978-971-22-0005-2|page=175}}</ref> अठारहवीं सदी के अंत की सालन में ब्रह्मपुत्र के निचला मार्ग में बहुत नाटकीय बदलाव देखल गइल जेवन गंगा से एकर संबंध के बहुत बदल दिहलस। 1787 में आइल बाढ़ में [[तीस्ता नदी]], जेवन पहिले पद्मा के सहायक नदी रहे, की मार्ग में बदलाव हो गइल आ अब ई ब्रह्मपुत्र से जा के मिल गइल। एकरा बाद ब्रह्मपुत्र के रास्ता में भी बदलाव भइल आ ई दक्खिन ओर घुसुक के नया चैनल काट के बना दिहलस। ब्रह्मपुत्र के इहे नवका शाखा मुख्य हो गइल आ आज जमुना कहल जाले। प्राचीन समय से ब्रह्मपुत्र के मुख्य धारा अउरी पुरुबाहुत रहे आ [[मैमनसिंघ]] के लगे से हो के बहे आ मेघना में मिले। आज ई शाखा एगो मामूली धारा बाटे जेवना के अबो ब्रह्मपुत्र या पुरनकी ब्रह्मपुत्र कहल जाला।<ref name="Britannica-Brahmaputra">{{cite encyclopedia |year= 2011 |title= Brahmaputra River |trans-title=ब्रह्मपुत्र नदी |encyclopedia= [[ब्रिटैनिका एन्साइक्लोपीडिया]] |edition= एन्साइक्लोपीडिया ब्रिटैनिका ऑनलाइन लाइब्रेरी|url= http://www.library.eb.com/eb/article-48056 |accessdate=30 नवंबर 2015}}</ref> [[लांगलबाँध]] के लगे, जहाँ पुरनकी ब्रह्मपुत्र मेघना से मिले, ऊ जगह आजु भी हिंदू लोग पबित्र माने ला। एही संगम के नगीचे एगो इतिहासी खँडहर [[वारि बटेश्वर]] के बा।<ref name="Chakrabarti2001"/> == इतिहास == [[सिंधु घाटी सभ्यता#देर हड़प्पा|देर हड़प्पा]] काल, लगभग हड़प्पाई बस्ती सभ के पूरुब ओर फइलाव शुरू भइल। ई बिस्तार [[सिंधु नदी]] के थाला से गंगा-जमुना दुआबा की ओर भइल हालाँकि ई मानल जाला की ई फइलाव गंगा पार कइ के एकरे पूरबी किनारे ले ना भइल। ईसा पूर्व दूसरे सहस्राबदी में जब हड़प्पा के पतन होखे शुरू भइल तब भारत में सभ्यता के केंद्र सिंधु घाटी से घुसुक के गंगा घाटी की ओर आवे शुरू हो गइल।<ref name="McIntosh2008">{{cite book|last=मैकिंटोश|first=जेन|title=The ancient Indus Valley: new perspectives|url=https://books.google.com/books?id=1AJO2A-CbccC&pg=PA99|accessdate=2 दिसंबर 2015|year=2008|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-57607-907-2|pages=99–101}}</ref> इहो अनुमान बतावल जाला की बाद के हड़प्पा बस्ती सभ आ गंगा थाला के इंडो आर्य संस्कृति आ वैदिक संस्कृति में कड़ी जुड़ल होखे। ई नदी भारत के सभसे लमहर नदी बा।<ref>{{cite web|title=Largest, Longest, Highest and Smallest In India|url=http://www.onlinegkguide.com/2008/09/07/largest-longest-highest-and-smallest-in-india/|publisher=http://www.onlinegkguide.com|accessdate=2 दिसंबर 2015|archive-date=2008-12-08|archive-url=https://web.archive.org/web/20081208140709/http://www.onlinegkguide.com/2008/09/07/largest-longest-highest-and-smallest-in-india/|url-status=dead}}</ref> शुरुआत के ''[[ऋग्वेद]]'' के जमाना के [[वैदिक संस्कृति]] के समय सिंधु नदी आ [[सरस्वती नदी]] प्रमुख पवित्र नदी रहलीं न की गंगा। बाकी बाद के [[वेद|बेद कुल]] में गंगा के ढेर महत्व मिलल बा।<ref>{{cite journal | title=The Image of the Barbarian in Early India| author=Romila Thapar| journal=Comparative Studies in Society and History|date=अक्टूबर 1971| volume=13|issue=4|pages=408–436|publisher=Cambridge University Press|jstor=178208|quote=The stabilizing of what were to be the Arya-lands and the mleccha-lands took some time. In the Rg Veda the geographical focus was the sapta-sindhu (the Indus valley and the Punjab) with Sarasvati as the sacred river, but within a few centuries drya-varta is located in the Gariga-Yamfna Doab with the Ganges becoming the sacred river. (page 415)| doi=10.1017/s0010417500006393}}</ref> बाद में गंगा के मैदान कई बहुत प्रभावशाली साम्राज्यन के क्षेत्र बनल जइसे की [[मौर्य साम्राज्य]] से ले के [[मुगल राज]]।<ref name="Britannica"/><ref>{{cite journal | title=From the Mediterraneanto the Indian Ocean: Medieval History in Geographic Perspective| author=आंद्रेई विंक| journal=Comparative Studies in Society and History| year=जुलाई 2002| volume=44 | issue = 3| page=423| doi=10.1017/s001041750200021x}}</ref> [[मेगस्थनीज]] पहिला अइसन यूरोप के यात्री रहे जे गंगा के बर्णन कर के पच्छिमी लोगन के एकर जानकारी दिहलें।<ref>{{cite journal | title=Alexander and the Ganges| author=W. W. Tarn| journal=The Journal of Hellenic Studies| year=1923| volume=43 | issue = 2| pages=93–101| jstor=625798}}</ref> बंगाल में 1809 के बरसात के सीजन में<ref>{{Cite web |url=http://www.bihargatha.in/courses-of-the-rivers-of-bihar-in-1810-11-ad/ganga-flowing-in-bihar-about-200-years-ago |title=lower channel of the Bhagirathi |access-date=2015-12-02 |archive-date=2012-03-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120323130753/http://www.bihargatha.in/courses-of-the-rivers-of-bihar-in-1810-11-ad/ganga-flowing-in-bihar-about-200-years-ago |url-status=dead }}</ref>, भागीरथी के निचला चैनल बंद हो गइल रहे बाकी अगिला साल ई पूरा खुल गइल आ फिर पहिलहीं नियर हो गइल। 1951 में भारत आ बांग्लादेस (तब ई [[पुरबी पाकिस्तान]] रहे) की बीच [[गंगा जल बँटवारा|पानी बंटवारा खातिर बिबाद]] शुरू हो गइल जब भारत फरक्का में बैराज बनावे के मंशा जाहिर कइलस। 1975 में पूरा होखे वाले एह बैराज के मूल मकसद {{convert|1100|m3/s|abbr=on}} पानी भागीरथी-हुगली में ले जाये के रहे जे से [[कलकत्ता बंदरगाह]] के काम चालू रहे आ जहाज आवे जाए में दिक्कत न होखे। ई मान लिहल गइल की सबसे सूखा सीजन में भी गंगा में कम से कम {{convert|1400|to|1600|m3/s|abbr=on}} पानी जरूर रही आ एह तरे {{convert|280|to|420|m3/s|abbr=on}} पानी पूरबी पाकिस्तान खातिर बच जाई।<ref name="SalmanUprety2002">{{cite book|last1=Salman|first1=Salman M. A.|last2=Uprety|first2=Kishor|title=Conflict and cooperation on South Asia's international rivers: a legal perspective|url=https://books.google.com/books?id=8GEr4fyDbqgC&pg=PA135|accessdate=2 दिसंबर 2015|year=2002|publisher=World Bank Publications|isbn=978-0-8213-5352-3|pages=136–137}}</ref> पूरबी पाकिस्तान एह पर ऑब्जेक्शन क के बिबाद क दिहल। अंत में 1996 में जा के भारत आ बांग्लादेस के बीच एगो 30-साला समझौता भइल। एह समझौता के शरत बहुत कुछ बा बाकी संछेप।में कहल जाय त अगर फरक्का में {{convert|2000|m3/s|abbr=on}} से कम पानी रही त दोनों देस 50 % पानी बाँट लिहें जेवना से कम से कम {{convert|1000|m3/s|abbr=on}} दस-दस साल खातिर पारी-पारा दूनों के मिले। हालाँकि, अगिलीये साल फरक्का में पानी के लेबल इतिहासी रूप से नीचे चल गइल। मार्च 1997 में बांग्लादेस में गंगा के बहाव अपना सभसे निचला लेबल ले पहुँच गइल आ {{convert|180|m3/s|abbr=on}} हो गइल आ ए समझौता के पालन लगभग असम्भव हो गइल। बाद की साल में कम पानी के सीजन में बहाव के मात्रा नार्मल हो गइल बाकी समस्या के समाधान खातिर कोसिस जारी बा। एक ठे योजना ई बा की [[ढाका]] के पच्छिम में, [[पंग्सा उपजिला|पंग्सा]] में, एगो अउरी बैराज बनावल जाय। ई बैराज बांग्लादेश के आपन हिस्सा के पानी के अउरी बेहतर ढंग से इस्तेमाल करे में सहायक होखी।<ref name="SalmanUprety2002"/><ref name="GangesTreaty1996">{{cite book|last1=Salman|first1=Salman M. A.|last2=Uprety|first2=Kishor|title=Conflict and cooperation on South Asia's international rivers: a legal perspective|url=https://books.google.com/books?id=8GEr4fyDbqgC&pg=PA387|accessdate=27 अप्रैल 2011|year=2002|publisher=World Bank Publications|isbn=978-0-8213-5352-3|pages=387–391|quote=Treaty Between the Government of the Republic of India and the Government of the People's Republic of Bangladesh on Sharing of the Ganga/Ganges Waters at Farakka.}}</ref> == सांस्कृतिक महत्व == {{Main|हिंदू धर्म में गंगा}} === देवी === [[चित्र:Ganga Aarti at Varanasi ghats.jpg|right|thumb|200px| [[बनारस]] के [[दशाश्वमेध घाट]] पर गंगा [[आरती]]]] गंगा नदी के हिंदू घर्म में बहुत पबित्र मानल गइल बाटे। ई नदी आपने बहाव के पूरा लंबाई के हर हिस्सा में पबित्र मानल जाले। एकरा धारा में हर जगह हिंदू लोग अस्नान करे ला<ref name=eck1982-p212>{{Harvnb|Eck|1982|p=212}}</ref> जवना के गंगा नहान कहल जाला, आ गंगाजल हाथ में ले के अपने पुरखा-पुरनिया आ देवता लोग के जल चढ़ावे ला। जल चढ़ावे में अँजुरी में गंगा के पानी भर के हाथ ऊपर क के जल के फिर नीचे गिरा दिहल जाला। एकरे अलावा फूल, अच्छत वगैरह भी चढ़ावल जाला आ दिया बार के नदी के धारा में प्रवाहित कइल जाला।<ref name=eck1982-p212/> नहान के बाद लोग गंगा जल ले के अपना घरे लवटे ला।<ref name=eck1982-p212-213>{{Harvnb|Eck|1982|pp=212–213}}</ref> केहू के मरला पर ओकर "फूल" (हड्डी के बिना जरले बच गइल हिस्सा) बहावे खातिर गंगा में ले आवेला लोग आ ई मरल बेकति के मुक्ति खातिर कइल जाला।<ref name=eck1982-p212-213/> हिंदू कथा में बर्णन के हिसाब से गंगा सगरी पबित्र जल सभ के प्रतिनिधि स्वरूप हई।<ref name=eck1982-p214>{{Harvnb|Eck|1982|p=214}}</ref> स्थानीय नदी सभ के ''गंगा जइसन'' कहि के बोलावल जाला आ कबो-कबो स्थानीय गंगा के नाँव से भी बोलावल जाला।<ref name=eck1982-p214/> [[कावेरी नदी]] जवन कर्नाटक आ तमिलनाडु में बहे ले, दक्खिन भारत के गंगा कहाले। गोदावरी के महर्षि गौतम द्वारा ले जाइल गइल गंगा मानल जाला जवन मध्य भारत में बहे ले।<ref name=eck1982-p214/> हमेशा जहाँ कहीं धार्मिक कार्य में जल के प्रयोग होला, गंगा के आवाहन कइल जाला काहें की ई मानल जाला की सगरी जल सभ में गंगा मौजूद बाड़ी।<ref name=eck1982-p214/> एकरा बावजूद भी गंगा में नहाये खातिर हिंदू लोग के मन में एगो खास अस्थान बाटे। गंगा में पबित्र धार्मिक अस्थानन पर, जइसे की हरिद्वार, त्रिवेणी संगम, काशी नियर तीर्थ में गंगा नाहन के बिसेस महत्व दिहल जाला।<ref name=eck1982-p214/> गंगा के हिंदू धर्म में अइसन अस्थान बाटे की हिंदू धर्म में कम आस्था रखे वाला लोग भी गंगा के महत्व के स्वीकार करे ला।<ref name=eck1982-p214-215>{{Harvnb|Eck|1982|pp=214–215}}</ref> भारत के पहिला प्रधानमंत्री, जवाहिरलाल नेहरू भी, बहुत आस्तिक ना होखला के बावजूद ई ईच्छा जाहिर कइलें की उनके राख के कुछ हिस्सा गंगा में दहा दिहल जाय।<ref name=eck1982-p214-215/> "The Ganga, " he wrote in his will, "is the river of India, beloved of her people, round which are intertwined her racial memories, her hopes and fears, her songs of triumph, her victories and her defeats. She has been a symbol of India's age-long culture and civilization, ever-changing, ever-flowing, and yet ever the same Ganga."<ref name=eck1982-p214-215/> === ''अवतरण'' मने की गंगा के स्वर्ग से धरती पर उतरल === {{main|गंगा दशहरा}} [[चित्र:Ravi Varma-Descent of Ganga.jpg|thumb|right|200px|राजा रवि वर्मा के बनावल पेंटिग में "गंगावतरण"]] [[जेठ]] के महीना के अँजोर पाख में दसिमी [[तिथि]] के गंगा के अवतरण के परब [[गंगा दशहरा]] मनावल जाला जवन अंग्रेजी कलेंडर के हिसाब से मई भा जून के महीना में पड़े ला।<ref name=eck1998-p144/> एह दिन लोग गंगा के धरती पर उतरले के तिथि के रूप में मनावेला।<ref name=eck1998-p144>{{Harvnb|Eck|1998|p=144}}</ref> एह दिन के गंगा नहान दस गो पाप के हरे वाला (दसहरा) मानल जाला, या दुसरा मान्यता के अनुसार दस जनम के पाप के धोवे वाला मानल जाला।<ref name=eck1998-p144/> जे गंगा से दूर रहे वाला बा आ गंगा ले ना पहुँच पावेला ऊ लोग कौनों भी स्थानीय नदी में नाहन कर लेला, काहें की हिंदू धर्म में धरती के सगरी जल के गंगा के रूप मानल जाला।<ref name=eck1998-p144/> गंगा के अवतरण के भी कई ठे कहानी कथा प्रचालन में बाटे।<ref name=eck1998-p144/> वैदिक कथा के अनुसार स्वर्ग के राजा इंद्र देव आकासी सर्प रूप वाला वृत्रासुर के बध करिके सोम नामक रस के पृथिवी पर उतरे के रास्ता बनवलें जवना के ऊ रास्ता रोकले रहे।<ref name=eck1998-p144/> वैष्णव सम्प्रदाय के बहुप्रचलित मत के अनुसार एह कथा में इंद्र के जगह बिष्णु के रखल जाला।<ref name=eck1998-p144/> अइसना में एह स्वर्गीय जल के विष्णुपदी कहला जाला आ गंगा के विष्णु के चरण से उत्पन्न मानल जाला।<ref name=eck1998-p144/><ref>"निकसी हरी के पद पंकज से, अरु संभु जटा में समाय रही है" — तुलसीदास।</ref> ई कथा के मुताबिक, अपने वामन अवतार में पूरा ब्रह्माण्ड के तीन पग में नाप दिहले के बाद अपने पैर से बिष्णु भगवान स्वर्ग (आकाश) के खोद दिहलें जवना से पबित्र धार बहि निकलल आ बर्हमांड में व्याप्त हो गइल।<ref name=eck1998-p144-145>{{Harvnb|Eck|1998|pp=144–145}}</ref> आकाशीय स्वर्ग से निकले के बाद गंगा इंद्र के स्वर्ग में पहुँचल जहाँ ध्रुव ओकरा के प्राप्त कइलें, जे बिष्णु के भक्त रहलें, आ अब आकाश में ध्रुव तारा के रूप में स्थित बाड़ें।<ref name=eck1998-p144-145/> एकरा बाद ई आकाशगंगा के रूप में बहि के चंद्रमा ले पहुँचल।<ref name=eck1998-p144-145/> एकरे बाद गंगा ब्रह्मलोक में पहुचल आ मेरु परबत पर, जवन पृथिवी में खिलल कमल के रूप में मानल गइल बा, उतर गइल।<ref name=eck1998-p144-145/> इहाँ से एगो पंखुड़ी से एगो धारा भारत वर्ष में अलकनंदा के रूप में बहि निकलल।<ref name=eck1998-p144-145/> हिंदू कथा में अवतरण के कथा में सभसे महत्वपूर्ण स्थान शिव के मिलल बा।<ref name=eck1998-p145>{{Harvnb|Eck|1998|p=145}}</ref> रामायण, महाभारत आ कई ठे पुराणन में बर्णित ई कथा के अंतर्गत कहानी कपिल मुनि के साथ शुरू होले जिनके तपस्या के सगर के साठ हजार लड़िका लोग भंग कई दिहल। क्रोधित होके कपिल मुनि ओह लोग के भसम कई दिहलें आ उन्हन लोग के आत्मा पाताल में भटके खातिर छूट गइल। उनहन लोग बंस में भागीरथ नाँव के राजा भइलें जे अपनी पुरखा लोग के आत्मा के मुक्ती दिवावे खातिर गंगा के स्वर्ग से उतारे खातिर प्रण लिहलें। हालाँकि उनके एकरा खातिर ब्रह्मा आ शिव के तपस्या करे के पड़ल। कहानी के मोताबिक ऊ पहिले बरम्हा के तपस्या कइलें की ऊ गंगा के अपने कमंडल से मुक्त करें जहाँ ऊ बिष्णु के चरण से निकल के स्थापित रहली। ब्रह्मा कहलें की गंगा के तेज बहाव के जमीन पर रोके खातिर पहिले शिव के तइयार करें। ओकरे बाद ऊ शिव के तपस्या कइलें जे अपने जटा में गंगा के रोक लिहलें। एकरा बाद आपन एक ठो लट (अलक) खोल के गंगा के धारा के जमीन पर उतरे दिहलें। आगे-आगे भागीरथ आ पाछे गंगा ओह अस्थान पर पहुँचल लोग जहाँ कपिल मुनि भागीरथ के पुरखा लोग के भसम कइले रहलें। उहाँ, गंगासागर, में गंगा पाताल में प्रवेश कइली आ ऊ लोग के आत्मा मुक्त भइल।<ref name=eck1998-p145/> भागीरथ के द्वारा धरती पर अवतरण के कारन गंगा के नाँव "भागीरथी" पड़ल।<ref name=eck1998-p145/> === मरल लोग के उद्धार === [[चित्र:Pilgrims sitting at the ghats, Har ki Pauri, Haridwar.jpg|right|thumb|200px|हर की पौड़ी, हरिद्वार, में अस्थि प्रवाह घाट पर बइठल तीर्थ यात्री लोग]] गंगा के स्वर्ग से अवतरण भइल हवे एही से ऊं स्वर्ग के प्राप्त करे के यान भी हई।<ref name=eck1998-p145-146>{{Harvnb|Eck|1998|pp=145–146}}</ref> गंगा के त्रिपथगा भी कहल जाला, जेकर माने होला तीनों लोक में गमन करे वाली आ एही से ऊ एह लोक से दुसरा लोक में पहुँचावे के मार्ग भी हई।<ref name=eck1998-p145-146/> इहे कारण बाटे की श्राद्ध करम के समय गंगा के अवतरण के कथा सुनावल जाला आ अइसन कारज में गंगाजल के इस्तेमाल होला।<ref name=eck1998-p145-146/> हिंदू लोग गंगा के तीरे अपने पुरखा लोग के नाँव ले के पिंडदान भी करे ला, जवना में चाउर के आटा आ तिल के बनल पिंडा के गंगा में दहवावल जाला।<ref name=eck1982-p215-216>{{Harvnb|Eck|1982|pp=215–216}}</ref> हर तिल के संख्या के हजारगुना साल ले पुरखा लोग के स्वर्ग मिले के मान्यता प्रचलन में हवे।<ref name=eck1982-p215-216/> गंगा के मृत आत्मा खातिर महत्व के अंजाद एही से लगावल जा सकेला की महाभारत में बर्णन बा की "अगर एकहू अस्थि, मरल ब्यक्ति के, गंगा के छू ले त ओके स्वर्ग में अस्थान मिलेला।<ref>Quoted in: {{Harvnb|Eck|1982|p=216}}</ref> == पर्यावरण संबंधी मुद्दा == === जलवायु परिवर्तन के प्रभाव === [[तिब्बत के पठार]] बिस्व के तिसरका सभसे बड़हन बरफ के भंडार बाटे। चीन के मौसम बिज्ञान एडमिनिस्ट्रेशन के चीफ, क्विन दाहे, बतवलें कि हाल के समय में तेजी से एह बर्फ़ के पघिलाव आ एकरे परिणाम के रूप में तापमान में बढ़ती एह इलाका में खेती आ पर्यटन खातिर शार्ट टर्म में भले बहुत नीक होखे बाकी ई एगो चेतावनी के संकेत बाटे। ऊ एगो गंभीर चेतावनी दिहलें की: {{quote|Temperatures are rising four times faster than elsewhere in China, and the Tibetan glaciers are retreating at a higher speed than in any other part of the world.... In the short term, this will cause lakes to expand and bring floods and mudflows... In the long run, the glaciers are vital lifelines for Asian rivers, including the Indus and the Ganges. Once they vanish, water supplies in those regions will be in peril.<ref>{{cite web |author=(AFP) – 17 अगस्त 2009 |url=http://www.google.com/hostednews/afp/article/ALeqM5g1eE4Xw3njaW1MKpJRYOch4hOdLQ |title=Global warming benefits to Tibet: Chinese official. Reported 18/Aug/2009 |publisher=Google.com |date=17 अगस्त 2009 |accessdate=12 जनवरी 2015 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20100123192540/http://www.google.com/hostednews/afp/article/ALeqM5g1eE4Xw3njaW1MKpJRYOch4hOdLQ |archivedate=2010-01-23 }}</ref>}} बरिस 2007 में [[आइपीसीसी]] अपने चौथी रपट में कहलस कि हिमालय के ग्लेशियर, जवन नद्दी सभ के पानी, देलें ऊ सन् 2035 ले पघिल के खतम हो जइहें।<ref>{{cite web |url=http://ipcc-wg2.gov/AR4/website/10.pdf |title=See s. 10.6 of the WGII part of the report at |format=PDF |accessdate=28 November 2010 |archive-date=24 November 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20101124044114/http://ipcc-wg2.gov/AR4/website/10.pdf |url-status=dead }}</ref> बाद में ई घोषणा वापस ले लिहल गइल काहें से की ई एगो अंजाद वाली रिसर्च पर आधारित रहे।<ref>The IPCC report is based on a non-peer reviewed work by the World Wildlife Federation. They, in turn, drew their information from an interview conducted by ''New Scientist'' with Dr. Hasnain, an Indian glaciologist, who admitted that the view was speculative. See: [http://www.newscientist.com/article/mg20527432.800-sifting-climate-facts-from-speculation.html] and [http://www.thaindian.com/newsportal/health/pachauri-calls-indian-govt-report-on-melting-himalayan-glaciers-as-voodoo-science_100301232.html] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100128104205/http://www.thaindian.com/newsportal/health/pachauri-calls-indian-govt-report-on-melting-himalayan-glaciers-as-voodoo-science_100301232.html|date=2010-01-28}} On the IPCC statement withdrawing the finding, see: [http://www.ipcc.ch/pdf/presentations/himalaya-statement-20जनवरी2010.pdf]{{Dead link|date=October 2023|bot=InternetArchiveBot|fix-attempted=yes}}</ref> हालाँकि, आइपीसीसी अपने एह आम खोज पर टिकल बाटे की हिमालय के ग्लेशियर सभ पर बैस्विक तापन के चलते खतरा बाटे (परिणाम के रूप में गंगा नदी थाला के हिमालई नद्दिन पर भी)। == प्रदूषण == {{main|गंगा प्रदूषण}} [[चित्र:Clothing by the river.jpg|thumb|200px|गंगा में नहात आ कपड़ा धोवत लोग]] गंगा बहुत ढेर प्रदूषण से ग्रस्त बाटे आ एह प्रदूषण से लगभग 4000 लाख लोग प्रभावित होला जे एकरे किनारे बसल बाटे।<ref>{{cite web |url=http://www.cleanganga.com/newsletter/index.php |title=जून 2003 Newsletter |publisher=Clean Ganga |accessdate=16 July 2010 |archive-date=18 May 2009 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090518135014/http://www.cleanganga.com/newsletter/index.php |url-status=dead }}</ref><ref>{{cite news | url=http://www.time.com/time/health/article/0,8599,1581251,00.html | work=Time | title=The World's Dirty Rivers | date=22 जनवरी 2007 | accessdate=3 मई 2010 | first=Elisabeth | last=Salemme | archive-date=2013-08-25 | archive-url=https://web.archive.org/web/20130825003132/http://www.time.com/time/health/article/0,8599,1581251,00.html | url-status=dead }}</ref> चूँकि ई नदी बहुत घऽन बसल इलाका से हो के बहे ले, नगर के सीवर के पानी, उद्योग के गंदगी आ प्लास्टिक-पॉलिथीन वगैरह के बहुत भारी मात्र एह में पड़ेले आ नदी के प्रदूषित करे ले।<ref name=cleanperish/><ref name=Abraham/><ref name=Behteri4>{{cite web|author=Akanksha Jain|url=http://www.thehindu.com/news/cities/Delhi/draw-plan-to-check-ganga-pollution-by-sugar-mills/article5939897.ece|title=‘Draw plan to check Ganga pollution by sugar mills'|work=[[The Hindu]]|date=23 अप्रैल 2014|accessdate=24 अप्रैल 2014}}</ref> ई समस्या एह कारण अउरी गंभीर हो जाले काहें की बहुत सारा गरीब लोग गंगा के पानी पर नहाये धोए खातिर निर्भर बाड़ें।<ref name=Abraham /> विश्व बैंक के एगो अनुमान के अनुसार भारत में प्रदूषण के कारण स्वास्थ पर होखे वाला खर्चा एह देस के कुल जीडीपी के तीन प्रतिशत के आसपास बाटे।<ref name=bharati/> इहो अनुमानित कइल गइल बाटे की बेमारी के अस्सी प्रतिशत हिस्सा आ बेमारी से मौत के एक तिहाई घटना, पानी के गंदगी आ एह से होखे वाली बेमारी से होले।<ref>{{Citation|last=Puttick|first=Elizabeth|chapter=Mother Ganges, India's Sacred River|year = 2008|title=The Healing Power of Water|editor-last=Emoto|editor-first=Masaru|publisher=[[Hay House]] Inc. Pp. 275|pages=241–252|isbn=1-4019-0877-2}} Quote: "Sacred ritual is only one source of pollution. The main source of contamination is organic waste—sewage, trash, food, and human and animal remains. Around a billion liters of untreated raw sewage are dumped into the Ganges each day, along with massive amounts of agricultural chemicals (including DDT), industrial pollutants, and toxic chemical waste from the booming industries along the river. The level of pollution is now 10,000 percent higher than the government standard for safe river bathing (let alone drinking). One result of this situation is an increase in waterborne diseases, including cholera, hepatitis, typhoid, and amoebic dysentery. An estimated 80 percent of all health problems and one-third of deaths in India are attributable to waterborne illnesses. (page 247)"</ref> [[बनारस]], जहाँ लोग पबित्र नाहन खातिर जाला, ई शहर रोज 2000 लाख लीटर सीवर के पानी गंगा में छोड़े ला, जवना से कोलिफौर्म बैक्टीरिया के मात्र पानी में खतरनाक लेवल ले बढ़ि जाला।<ref name=Abraham>{{cite journal | last = Abraham | first = Wolf-Rainer | title = Review Article. Megacities as Sources for Pathogenic Bacteria in Rivers and Their Fate Downstream | url = http://www.hindawi.com/journals/ijmb/2011/798292/ | journal = International Journal of Microbiology | volume = 2011 | doi = 10.1155/2011/798292 | pages = 1–13 | access-date = 2016-01-12 | archive-date = 2013-10-16 | archive-url = https://web.archive.org/web/20131016113124/http://www.hindawi.com/journals/ijmb/2011/798292/ | url-status = dead }}</ref> सरकारी पैमाना के हिसाब से एह बैक्टेरिया के प्रति 100 मिलीलीटर पानी में 500 से ज्यादा ना होखे के चाहीं, बाकी बनारस में प्रवेश से पहिलहीं गंगा में करीब 120 गुना (60000 प्रति 100 मिलीलीटर) बैक्टीरिया रहे लें।<ref name=economist2008-ganges-pollution>[http://www.economist.com/world/asia/displaystory.cfm?story_id=11751397 "India and pollution: Up to their necks in it"], ''[[दि इकोनॉमिस्ट]]'', 27 जुलाई 2008.</ref><ref name=nomoreabuse>{{cite news | title = Ganga can bear no more abuse | work = [[दि टाइम्स ऑफ इंडिया]] | date = 18 जुलाई 2009 | url = http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2009-07-18/varanasi/28183373_1_ganga-action-plan-river-water-sewage-treatment-plants | access-date = 2016-06-15 | archive-date = 2011-11-03 | archive-url = https://web.archive.org/web/20111103163826/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2009-07-18/varanasi/28183373_1_ganga-action-plan-river-water-sewage-treatment-plants | url-status = dead }}</ref> गंगा में लाश दहवावे से भी काफ़ी प्रदूषण फइलेला। काहें की बहुत लोग जरावे के बजाय लाश के परवाहि कर देलें।<ref>[http://factsanddetails.com/world.php?itemid=1343&catid=55&subcatid=354 HINDU FUNERALS, CREMATION AND VARANASI] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20131016111431/http://factsanddetails.com/world.php?itemid=1343&catid=55&subcatid=354 |date=16 अक्टूबर 2013 }}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.travelpod.co.uk/travel-blog-entries/miller-stone/1/1293729235/tpod.html#ixzz1W7q8JJhI|title=Miller-stone's Travel Blog: Varanasi: The Rich, The Poor, and The Afterlife|date=14 दिसंबर 2010|publisher=}}</ref> गंगा के बनारस से बाहर निकलत समय एह में लगभग 150 लाख कोलिफौर्म बैक्टीरिया प्रति 100 मिलीलीटर हो जालें।<ref name=economist2008-ganges-pollution/><ref name=nomoreabuse/> जिनहन के ऑब्जर्व्ड पीक वैलू 100 मिलियन हर 100 मिलिलीटर पर होखे ले।<ref name=Abraham/> अइसन पानी पिए लायक त नाहींये होला, नहाये पर भी इन्फेक्शन के खतरा रहे ला।<ref name=Abraham/> गंगा नदी के पर्दूषण रोके खातिर पाहिले राजीव गांधी के ज़माना में गंगा एक्शन प्लान (GAP) चलावल गइल। वर्तमान में भारत सरकार द्वारा [[नमामि गंगे]] प्रोग्राम के तहत कई सौ प्रोजेक्ट चलावल जा रहल बाड़ें जे नरेंद्र मोदी के सरकार में शुरू कइल गइल प्रोग्राम बाटे। === पानी के कमी === लगातर बढ़ि रहल प्रदूषण के साथे-साथ पानी के कम होखले का समस्या भी बिकराल होत जात बाटे। नदी के धारा कई जगह पर सूखे के करीब हो चुकल बाटे। बनारस में कब्बो एकर गहिराई {{convert|60|m|ft}} के आसपास औसत रूप से रहल करे, बाकिर अब ई कई जगह पर {{convert|10|m|ft}} ले रहि जाले।<ref>"How India's Success is Killing its Holy River." Jyoti Thottam. ''Time Magazine''. 19 July 2010, pp. 12-17.</ref> {{quote|To cope with its chronic water shortages, India employs electric groundwater pumps, diesel-powered tankers and coal-fed power plants. If the country increasingly relies on these energy-intensive short-term fixes, the whole planet's climate will bear the consequences. India is under enormous pressure to develop its economic potential while also protecting its environment—something few, if any, countries have accomplished. What India does with its water will be a test of whether that combination is possible.<ref>"How India's Success is Killing its Holy River." Jyoti Thottam. ''Time Magazine''. 19 July 2010, p. 15.</ref>}} === खनन के काम === गंगा नदी के तली से पत्थर आ बालू के खनले के काम हरिद्वार जिला के बहुत लंबा समय से समस्या रहल बाटे। हरिद्वार में गंगा मैदान में प्रवेश करे ले आ इहाँ कुंभ मेला एरिया में लगभग 140 किमी<sup>2</sup> के इलाका में खनाई पर रोक बाटे।<ref name=tri>{{cite news |title=Looting the Ganga shamelessly |url=http://www.tribuneindia.com/2011/20110616/main5.htm |publisher= [[दि ट्रिब्यून (चंडीगढ़)|दि ट्रिब्यून]]|date=16 जून 2011 }}</ref> [[स्वामी निगमानंद]], एगो 34 बरिस के साधू रहलें, जे 2011 के 19 फरवरी से अवैध खनन के आ स्टोन क्रशिंग के बिरोध में उपास करत रहलें, उनुकर 14 जून 2011 के देहरादून के जौलीग्रांट में हिमालय हास्पिटल में मौत हो गइल।<ref name=tri/><ref>[http://www.ndtv.com/article/cities/swami-fasting-to-save-ganga-dies-112108&cp Swami Nigamananda, fasting to save Ganga, dies] [[एनडीटीवी]]; 14 जून 2011.</ref> उनुके मौत से एह मुद्दा के तवज्जो मिलल आ केंद्र सरकार के पर्यावरण मंत्रालय एह मामिला में हस्तक्षेप कइलस।<ref>{{cite news |title=Exposing the illegal mining in Haridwar|url=http://www.ndtv.com/article/india/exposing-the-illegal-mining-in-haridwar-112580 |publisher=[[एनडीटीवी]] |date=16 जून 2011}}</ref><ref>{{cite news |title=Jairam Ramesh tells Uttarakhand CM Nishank to stop illegal mining in Ganga |url=http://articles.economictimes.indiatimes.com/2011-06-18/news/29674323_1_illegal-mining-environment-ministry-environment-minister-jairam-ramesh |work=[[दि इकोनोमिक टाइम्स]] |date=18 जून 2011 |access-date=2016-01-12 |archive-date=2016-01-01 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160101020914/http://articles.economictimes.indiatimes.com/2011-06-18/news/29674323_1_illegal-mining-environment-ministry-environment-minister-jairam-ramesh |url-status=dead }}</ref> == संदर्भ == {{Reflist|30em}} == स्रोतग्रंथ == * {{cite book | last1 = जैन | first1 = शरद कु॰ | last2 = अग्रवाल | first2 = पुष्पेन्द्र कु॰ | last3 = सिंह | first3 = विजय प्र॰ | title = Hydrology and water resources of India | trans-title = भारत के जलबिज्ञान आ जल संसाधन | url = https://books.google.com/books?id=ZKs1gBhJSWIC | date = 2007 | publisher = स्प्रिंजर | isbn = 978-1402051791 | ref = harv }} {{Waters of South Asia}} {{Authority control}} [[श्रेणी:भारत के भूगोल]] [[श्रेणी:भारत के नदी]] [[श्रेणी:भारतीय संस्कृति]] [[श्रेणी:भारत के राष्ट्रीय चीन्हा]] [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] [[श्रेणी:हिंदू देवी]] [[श्रेणी:एशिया के इंटरनेशनल नदी]] doj3f9hll5ho9kr0br0be0nde1ao7sb समुंद्री क्रस्ट 0 33775 789807 788854 2026-03-27T18:00:00Z SM7Bot 7808 /* संदर्भ */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789807 wikitext text/x-wiki [[File:2008 age of oceans plates.jpg|thumb|300px|रंग के अनुसार समुंद्री क्रस्ट के उमिर; लाल रंग से सभसे नया आ नीला रंग से सभसे पुरान। लाइन से टेक्टॉनिक प्लेट देखावल बाटे।]] '''समुंद्री क्रस्ट''' कौनो टेक्टॉनिक प्लेट के समुंद्री हिस्सा के सभसे ऊपरी परत होला। मतलब ई की [[क्रस्ट]], जे पृथिवी के सबसे ऊपरी परत हवे, के अइसन हिस्सा जेकरा ऊपर समुंदर होखे। क्रस्ट केनीचे पृथिवी के मैंटल के ठोस हिस्सा होला क्रस्ट आ मैंटल के ई ऊपरी ठोस हिस्सा मिल के लिथास्फीयर कहाला आ जब ई समुंद्रर के निचे मौजूद होला तब एकरा के समुंद्री लिथास्फीयर कहल जाल। समुंद्री क्रस्ट, महादीपी क्रस्ट से तुलना में पतील होखे ले आ एकर घनत्व ढेर होला।<ref name="Rogers">{{cite book|last1=Rogers|first1=N.|last2=Blake|first2=S.|last3=Burton|first3=K.|title=An introduction to our dynamic planet|url=https://books.google.com/books?id=WA9ST5S_2v0C&pg=PA44 |accessdate=28 नवंबर 2018|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-521-49424-3|page=19}}</ref> जबकि महादीप के नीचे वाली क्रस्ट, कम घनत्व के आ मोटाई में ढेर होले {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist}} [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:प्लेट टेक्टॉनिक्स]] {{Geomorphology-stub}} nsklthz6o4ymsyxwuuf29wovck49fgl श्रेणी:पुराभूगोल 14 33802 789764 563883 2026-03-27T17:43:06Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञान के शाखा]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजी के शाखा]] जोड़ल गइल 789764 wikitext text/x-wiki {{Commons category|Palaeogeography|पुराभूगोल}} *'''[[पुराभूगोल]]''' — प्रीहिस्टोरिक [[थलरूप]] आ उनहन के नाँव। {{clr}} ::{{cat main|पुराभूगोल}} [[श्रेणी:इतिहासी भूगोल|*]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल]] [[श्रेणी:जियोलॉजी के शाखा]] 4juqcg026yfkjej108zt77qk59co3z6 धँसाव 0 33804 789794 365835 2026-03-27T17:56:51Z SM7Bot 7808 /* top */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789794 wikitext text/x-wiki [[File:Subduction-en.svg|thumb|450px|Diagram of the geological process of subduction]] '''धँसाव''' भा '''धँसकाव''', एक ठो भूबैज्ञानिक प्रॉसेस बाटे जेह में एक ठो [[प्लेट]] दूसरे प्लेट के नीचे घुसे ले आ धँस के नीचे पृथिवी के [[मैंटल]] में चल जाले आ [[एस्थेनोस्फीयर]] में पहुँच के एकरे पदार्थ के पघिलाव हो जाला। {{clr}} [[श्रेणी:प्लेट टेक्टॉनिक्स]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] {{Geomorphology-stub}} q4z5his4sr6fmkyld0c41j2qnn2trre मैंटल 0 33805 789802 789015 2026-03-27T17:59:00Z SM7Bot 7808 /* इहो देखल जाय */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789802 wikitext text/x-wiki [[File:Earth poster.svg|thumb|350px|पृथिवी के आतंरिक संरचना]] '''मैंटल''' भा '''मेंटल''' ({{Lang|en|Mantle}}), [[भूबिज्ञान]] में [[पृथिवी के आंतरिक संरचना|पृथिवी के अंदरूनी हिस्सा]] सभ में बिचला हिस्सा के नाँव हवे। ई हिस्सा सभसे अंदरूनी हिस्सा, [[कोर (भूबिज्ञान)|कोर]] आ सभसे बाहरी परत, [[क्रस्ट]] के बीच में मौजूद बाटे। एकर ऊपरी सीमा के क्रस्ट-मैंटल बाउंड्री भा [[मोहोरोविसिक डिसकंटीन्यूइटी]] कहल जाला। {{clr}} ==इहो देखल जाय== * [[क्रस्ट]] * [[कोर (भूबिज्ञान)]] {{भूआकृतिबिज्ञान-आधार}} [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:पृथिवी]] rj9s1mbya2p5u0yairw5g7nh94a8ceo महादीपी क्रस्ट 0 33807 789801 780654 2026-03-27T17:58:48Z SM7Bot 7808 /* इहो देखल जाय */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789801 wikitext text/x-wiki [[Image:World relief map with isopachs of crustal thickness.jpg|thumb|350px|क्रस्ट के मोटाई]] '''महादीपी क्रस्ट''', ({{Lang|en|Continental crust}}) पृथिवी के ऊपरी परत के कहल जाला जे आग्नेय, परतदार आ रूपांतरित चट्टान से बनल बाटे आ महादीप सभ जेकर हिस्सा बाड़ें। एकरा के सियाल भी कहल जाला, काहें की ई मुख्य रूप से सिलिका आ ऍलमुनियम के प्रमुखता वाला होला जबकि एकरे बिपरीत समुंद्री क्रस्ट लोहा आ मैग्नीशियम के प्रधानता वाली होले आ मैफिक कहाला। ==इहो देखल जाय== * [[समुंद्री क्रस्ट]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:प्लेट टेक्टॉनिक्स]] {{Geomorphology-stub}} 2op3ty3l6aamvficutben044hr3somz ट्रफ 0 33808 789760 780655 2026-03-27T17:41:30Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:संरचनात्मक भूबिज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:स्ट्रक्चरल जियोलॉजी]] जोड़ल गइल 789760 wikitext text/x-wiki [[Image:Cayman Trough.jpg|thumb|right|250px|[[Satellite imagery|Satellite image]] of the [[Cayman Trough]].]] [[Image:Rockall Trough.jpg|thumb|250px|[[Bathymetric]] features of the [[Rockall Trough]] northwest of [[Scotland]] and Ireland]] '''ट्रफ''', ({{Lang|en|Trough}}; {{Lang-hi|द्रोणी}}) [[समुंद्र]] के तली के एगो थलरूप हवे जे आमतौर पर लमछर आकार में नीचे धँसल हिस्सा होला। ई एक ठो दोना नियर या नाइ नियर होला जेकर बीच के हिस्सा धँसल होला आ किनारे पर ऊँच हिस्सा होला। ई समुंद्री खाईं से अलग होला काहें कि खाईं में गहिराई ढेर होले आ दुन्नों किनारन के ढाल तेज होला। {{Clear}} [[श्रेणी:स्ट्रक्चरल जियोलॉजी]] [[श्रेणी:समुंद्र बिज्ञान]] {{geomorph-stub}} {{Ocean-stub}} ntu55dqpsdj1ezhksuyx4uli8nlhj6p श्रेणी:ज्वालामुखी 14 46615 789775 465941 2026-03-27T17:47:22Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजी]] जोड़ल गइल 789775 wikitext text/x-wiki {{Commons category|Volcanism}} {{cat main}} [[श्रेणी:ज्वालामुखी बिज्ञान]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] 2xv4n8pe4xc3nkwrsax101c873wnqd6 मॉब लिंचिंग 0 47956 789845 781263 2026-03-28T11:11:18Z InternetArchiveBot 25596 Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 789845 wikitext text/x-wiki [[File:1891 New Orleans Italian lynching.jpg|upright=0.8|thumb|alt=Anti-Italian lynchings|अमेरिका के लुइसियाना राज्य के न्यूऑर्लियंस में लोकल जेल पर हमला करत बलवाई लोग, 14 मार्च 1891; ई इटैलियन लोग के बिरुद्ध लिंचिंग के घटना रहल।]] '''मॉब लिंचिंग''' या '''लिंचिंग''' ({{Lang|en|Lynching}}; अरथ: भीड़ दुआरा मुआ डारल) कौनों झुंड या भीड़ द्वारा, कानून से ऊपर उठ के, केहू के सजा देवे खातिर कइल [[हत्या]] हवे। अक्सरहा अइसन घटना में भीड़ केहू के कौनों अपराध के दोषी मान के खुद सजा देवे खातिर उतर परे ले आ तर्क ई दिहल जाला कि कानून के कमजोरी के दसा में भीड़ खुदे न्याय क रहल बा। लिंचिंग के घटना सभ के पुरान इतिहास रहल बा जहाँ [[यूरोप]] के इतिहास में भीड़ द्वारा सजा देवे के कई उदाहरण मिले ला। [[अमेरिका]] में करिया (ब्लैक) लोग के अइसन तरीका से छोट-छोट अपराध पर हत्या क देवे के घटना के बिबरन भी मिले ला। वास्तव में ''लिंचिंग'' शब्द के उत्पत्ती अमेरिकी सिविल वार (घरेलू जुद्ध) के दौरान भइल भले अइसन घटना पहिलहूँ होखत रहे, एकरा खातिर नया शब्द अमेरिका में मिलल। एकरा उत्पत्ती "लिंच कानून" से बतावल जाला आ चार्ल्स लिंच आ विलियम लिंच नाँव के दू लोग के बारे में अनुमान लगावल जाला कि एही में से केहू के नाँव पर अइसन भीड़ कानून के नाँव पड़ल आ बाद में लिंचिंग शब्द जनमल। ==भारत में== [[File:July 2018 map of Indian Whatsapp lychings.jpg|thumb|180px|alt=भारत के राज्यवार कोरोप्लेथ नक्शा|भारत में 2017-18 के दौरान वाट्सएप अफवाह के चलते भइल लिंचिंग]] भारत में लिंचिंग के घटना [[नागालैंड]] के [[दीमापुर]] में 2015 में घटित भइल जब बलात्कार के आरोपी के भीड़ जेल तूर के मुआ डरलस।<ref name=Dragged>{{cite news|title=Rape accused dragged out of jail, lynched in Nagaland|url=http://timesofindia.indiatimes.com/india/Rape-accused-dragged-out-of-jail-lynched-in-Nagaland/articleshow/46471326.cms|accessdate=7 March 2015|work=[[दि टाइम्स ऑफ इंडिया]]|date=5 मार्च 2015}}</ref> भारत में जाति-बाहरी बियाह आ जातिगत हिंसा, 'डायन' मान के केहू के हत्या, या सामाजिक रूढ़ि के परंपरा के नाँव पर बचावे खातिर हत्या नियर, लिंचिंग के कई रूप बाने। आमतौर पर एह में डर पैदा करे के भावना होला, ताकि कौनों धार्मिक सामाजिक रूढ़ि के बचावल जा सके। अन्य स्थिति में भीड़ ई मान के चले ले कि ऊ न्याय क रहल बा। [[भारत]] में हाल में लिंचिंग के घटना में बढ़ती होखे के दावा कइल गइल बा<ref>{{cite web|last=Bhowmick |first=Nilanjana |url=https://www.washingtonpost.com/news/global-opinions/wp/2017/06/28/as-indias-muslims-are-killed-modi-keeps-silent/ |title=As India’s Muslims are lynched, Modi keeps silent |publisher=The Washington Post |date= |accessdate=2017-07-09}}</ref><ref>{{cite web|author=Apoorvanand |url=http://www.aljazeera.com/indepth/opinion/2017/07/india-epidemic-mob-lynching-170706113733914.html |title=What is behind India's epidemic of 'mob lynching'? &#124; Politics |publisher=Al Jazeera |date=2017-06-07 |accessdate=2017-07-09}}</ref><ref>{{cite web|author=सौतिक बिस्वास बीबीसी संवाददाता |url=http://www.bbc.com/hindi/india-40538441 |title=मॉब लिंचिंग पर रोक कैसे लगेगी? - BBC हिंदी |publisher=Bbc.com |date=1970-01-01 |accessdate=2017-07-09}}</ref><ref>{{cite web|url=http://indiatoday.intoday.in/story/national-campaign-against-mob-lynching-masuka-manav-suraksha-kanoon/1/996682.html |title=Civil society moots law to stop mob lynching: MASUKA : Delhi, News - India Today |publisher=Indiatoday.intoday.in |date= |accessdate=2017-07-09}}</ref><ref>{{cite web|author=उर्मिलेश वरिष्ठ पत्रकार |url=http://www.bbc.com/hindi/india-40423433 |title=लिंचिंग पर राजनीतिक दलों की निष्क्रियता का मतलब - BBC हिंदी |publisher=Bbc.com |date= |accessdate=2017-07-09}}</ref><ref>{{cite web |url=http://hindi.firstpost.com/politics/mob-lynching-a-political-tactic-to-divide-and-rule-38272.html |title=मॉब लिंचिंग: 'डिवाइड एंड रूल का सबसे तात्कालिक और नया हथियार' &#124; Mob Lynching A Political Tactic To Divide And Rule - Firstpost Hindi |publisher=Hindi.firstpost.com |date=2017-06-29 |accessdate=2017-07-09 |archive-date=2017-07-01 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170701223556/http://hindi.firstpost.com/politics/mob-lynching-a-political-tactic-to-divide-and-rule-38272.html |url-status=dead }}</ref><ref>{{cite web |author=APN Live हिंदी |url=http://hindi.apnlive.com/india-news/lynching-in-the-name-of-guraksha-19896/ |title=‘गौरक्षा के नाम पर लिंचिंग’ : शिवसेना ने की राष्ट्रीय नीति बनाने की मांग |publisher=Hindi.apnlive.com |date=2017-07-04 |accessdate=2018-07-19 }}{{Dead link|date=November 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>, जबकि कुछ लोग के बिचार में अइसन स्थिति हमेशा से रहल बा आ वर्तमान में कुछ लोग एकरा के खाली बढ़ा चढ़ा के प्रस्तुत क रहल बा। भारत के जानल-मानल मनोबैज्ञानिक आशीष नंदी के एह बात पर बिचार बाटे कि लोगन में गुस्सा आ हताशा बा आ ऊ पहिले गुस्सा होखत बा आ बाद में टार्गेट खोजत बा। नंदी के इहो कहनाम रहल कि एह समय राष्ट्रवाद आ गौरक्षा नियर मुद्दा सभ के नोकदार कइल जा रहल बा आ राजनीतिक लाभ लेवे खातिर लोगन के लड़ावे के कोसिस हो रहल बा।<ref>{{cite news|last1=अर्जुन|first1=स्वाती|title=मॉब लिंचिंग: 'डिवाइड एंड रूल का सबसे तात्कालिक और नया हथियार'|url=https://hindi.firstpost.com/politics/mob-lynching-a-political-tactic-to-divide-and-rule-38272.html|accessdate=19 जुलाई 2018|work=फर्स्टपोस्ट हिंदी|date=2017|language=hi|archive-date=2018-01-16|archive-url=https://web.archive.org/web/20180116055201/https://hindi.firstpost.com/politics/mob-lynching-a-political-tactic-to-divide-and-rule-38272.html|url-status=dead}}</ref> एगो रपट के मोताबिक सरकारी आँकड़ा अनुसार, साल 2014 से मार्च 2018 तक ले नौ राज्यन में कुल 40 मामिला लिंचिंग के सोझा अइलें जिनहन में 45 लोग के जान गइल आ 200 से बेसी लोगन के गिरफ्तारियो भइल। हालाँकि, इहो कहल गइल बा कि गैर-सरकारी आँकड़ा एह संख्या के तुलना में बेसी गिनती बतावत बाड़ें।<ref name="dw">{{cite news|first=|title=अफवाह और लिंचिंग का बेकाबू तंत्र|url=https://www.dw.com/hi/%E0%A4%85%E0%A4%AB%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%B9-%E0%A4%94%E0%A4%B0-%E0%A4%B2%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%97-%E0%A4%95%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A5%87%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%AC%E0%A5%82-%E0%A4%A4%E0%A4%82%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0/a-44706709|accessdate=19 जुलाई 2018|work=DW.COM|language=hi}}</ref> हाल में 2017 के बाद से एक ओर [[वाट्सएप]] आ अन्य [[सोशल मीडिया]] पर अफवाह के चलते भीड़ द्वारा हत्या के कई गो मामिला सोझा आइल बा आ वाट्सएप नियर कंपनी सभ आपन हाथ खड़ा क चुकल बाड़ें।<ref name="dw" /> एक ठो सुनवाई में, जुलाई 2018 में सुप्रीम कोर्ट मॉब लिंचिंग के समस्या बतवलस आ सरकार के एकरा से निपटे खातिर जिम्मेदार मानल। कोर्ट के इहो सुझाव रहल कि सरकार एह अपराध के अलग किसिम के अपराध के दर्जा दे आ एहपर अलगा से क़ानून बनावे।<ref name="IndiaTV">{{cite news|title=Mob lynching case: SC says horrendous acts of 'mobocracy' cannot be allowed, asks Centre to consider a new law|url=https://www.indiatvnews.com/news/india-cow-vigilantism-mob-lynching-supreme-court-hearing-live-updates-parliament-new-law-453164|accessdate=19 जुलाई 2018|publisher=IndiaTV|date=17 जुलाई 2018}}</ref><ref>{{cite news|title=SC ने कहा- हिंसा की इजाजत नहीं दे सकती सरकार, मॉब लिंचिंग पर कानून बनाए संसद– News18 हिंदी|url=https://hindi.news18.com/news/nation/mob-lynching-supreme-court-condemns-lynching-incidents-and-passes-orders-to-center-and-states-1449858.html|accessdate=19 जुलाई 2018|work=News18 India|date=17 जुलाई 2018}}</ref> पछिला साल भी सुप्रीम कोर्ट गौरक्षक सभ द्वारा क़ानून हाथ में लेवे के घटना सभ से सख्ती से निपटे के कहले रहल।<ref name="IndiaTV"/> एकरे अलावा भारत के संसद में जुलाई 2018 के मानसून सत्र में पहिले दिन बिपक्ष के लोग लिंचिंग के ले के भारी हंगामा कइल।<ref>{{cite news|title=मॉनसून सत्र शुरू, मॉब लिंचिंग पर लोकसभा में विपक्ष का हंगामा वीडियो|url=https://khabar.ndtv.com/video/show/news/monsoon-session-begins-opposition-protests-over-mob-lynching-489558|accessdate=19 जुलाई 2018|work=khabar.ndtv.com|date=18 जुलाई 2018}}{{Dead link|date=March 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> एगो रपट के अनुसार केंद्र सरकार मोब लिंचिग के दंडनीय अपराध घोषित करे के तइयारी में बा।<ref>{{cite news|title=Centre considering amendment to IPC to define 'mob lynching' as offence, says senior govt functionary - Firstpost|url=https://www.firstpost.com/india/centre-considering-amendment-to-ipc-to-define-mob-lynching-as-offence-says-senior-govt-functionary-4794681.html|accessdate=24 जुलाई 2018|work=www.firstpost.com|agency=PTI|publisher=फर्स्ट पोस्ट|date=24 जुलाई 2018}}</ref> {{clear}} ==इहो देखल जाय== * [[हत्या]] (कतल भा मडर) * [[फ्लैश मॉब]] * [[फ्लैश रॉब]] ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} [[श्रेणी:हत्या]] [[श्रेणी:समाज]] [[श्रेणी:मानवाधिकार]] [[श्रेणी:सामाजिक मुद्दा]] 0bno8knjrgve2oj0ljdb7q50fde2jp0 चट्टान 0 51264 789788 788910 2026-03-27T17:55:51Z SM7Bot 7808 /* संदर्भ */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789788 wikitext text/x-wiki {{multiple image <!-- Layout parameters --> | align = <!-- right (default), left, center, none --> | direction = <!-- horizontal (default), vertical --> | background color = <!-- box background --> | width = <!-- displayed width of each image in pixels (an integer, omit "px" suffix); overrides "width[n]"s below --> | caption_align = <!-- left (default), center, right --> <!-- Header --> | header_background = #D8E4BC | header = चट्टान <!--image 1--> | image1 = DirkvdM rocks.jpg | width1 = 150 | alt1 = Rock outcrop | caption1 = एगो चट्टानी हिस्सा जेकरे ऊपर माटी के परत नइखे; अइसन साफ देखाई पड़े वाली चट्टान के ''आउटक्रॉप'' कहल जाला। <!--image 2--> | image2 = Balanced Rock.jpg | width2 = 150 | alt2 = Balanced Rock | caption2 = अमेरिका के कोलोरोडो स्प्रिंग्स में ''बैलेंस्ड रॉक'' }} '''चट्टान''' (Rock) भा '''पाथर''' (stone) [[प्राकृतिक]] रूप से पावल जाए वाला ठोस पदार्थ हवे जवन एक भा कई किसिम के [[खनिज]] सभ के एकट्ठा होखे आ जम के ठोस हो जाए से बने ला।<ref>{{cite web|last=Carmichael |first=Robert S. |url=https://www.britannica.com/science/rock-geology |title=Rock &#124; geology |language=en |publisher=Britannica.com |date= |accessdate=2017-10-21}}</ref> उदाहरण खाती, [[ग्रेनाइट]] एगो बहुत आम चट्टान हवे जवन क्वार्ट्ज, फेल्स्पर आ बायोटाइट नाँव के खनिज सभ से मिल के बनल होले। [[पृथिवी]] के सभसे ऊपरी परत, जेकरा के थलमंडल कहल जाला, चट्टान सभ के बनल हऽ। चट्टान सभ के टूट-फूट से निकले वाला महीन कण वाला पदार्थ सभ जब ठोस रूप में एकट्ठा ना होलें बलुक कुछ फुलफुल होखे लें आ जीवी पदार्थ सभ के साथ मिल जालें, इहे [[माटी]] के रूप में धरती के सतह पर पावल जालें। चट्टान भा पत्थर सब के मनुष्य खाती बिबिध उपयोग बा। प्राचीन काल से इनहन के कई तरीका से इस्तेमाल कइल जा रहल बा आ इनहन से निकले वाला खनिज पदार्थ कई तरह के इस्तेमाल में आवे लें। उदाहरण खाती, सीधे चट्टान भा पत्थर के इस्तेमाल मकान आ सड़क बनावे में होला; दुसरे ओर कोइला जेकरा के जरा के ऊर्जा प्राप्त कइल जाला एक तरह के चट्टाने हवे। आमतौर पर चट्टान के अरथ हमेशा बहुत कठोर चीज से लिहल जाला, हालाँकि कुछ चट्टान बहुत आसानी से टूटे वाली भी होखे लीं। चट्टान सभ के बर्गीकरण दू गो आधार पर होला — इनहन के बने के प्रक्रिया आ इनहन में शामिल खनिज पदार्थन के आधार पर। इनहन के तीन गो मुख्य प्रकार में बाँटल जाला — आग्नेय चट्टान, सेडीमेंटरी चट्टान आ रूपांतरित चट्टान। चट्टान के अध्ययन करे वाला एकेडेमिक बिसय के ''पेट्रोलॉजी'' कहल जाला, ई एक तरह से [[भूबिज्ञान]] के भाग हवे। == बर्गीकरण == चट्टान सभ खनिज पदार्थ सभ के मेल से बनल होखे लीं। कौनों एक किसिम के चट्टान में एह खनिज सभ के मेरवन एक्के नियर लगभग पूरा चट्टान भर में होला (एकरा के होमोजीनस बितरण कहल जाला)। आपस में ई खनिज आ बिभिन्न रासायनिक यौगिक (कंपाउंड) सभ रासायनिक बंधन में बन्हाइल रहे लें। कौनों चट्टान में कवन खनिज पदार्थ केतना मात्रा में मिली ई चट्टान के बने के प्रक्रिया पर निर्भर होला। === आग्नेय चट्टान === {{main|अगिनचट्टान}} [[चित्र:GabbroRockCreek1.jpg|thumb|गैब्रो नाँव के आग्नेय चट्टान के नमूना।]] अइसन चट्टान जे पृथिवी के भीतर गरम आ पघिलल पदार्थ सभ, जेकरा मैग्मा कहल जाला, जे बाहर आ के बहे लागे तब लावा कहाला, के जमे से बने लीं उनहन के आग्नेय (इग्नीयस) चट्टान कहल जाला। इनहन के भी दू भाग में बाँटल जाला, अइसन चट्टान जे मैग्मा के धरती के सतह पर आ के बाहर निकल के (अइसन ज्यादातर ज्वालामुखी क्रिया के कारण होला) जमे लीं ओनाहन के एक्स्ट्रूसिव आग्नेय चट्टान कहल जाला। एकरे बिपरीत जे चट्टान मैग्मा के ऊपर के ओर उठे पर सतह ले चहुँपे से पहिलही, धरती के भीतरे जैम जाए से बने लीं उनहन के इंट्रूसिव आग्नेय चट्टान कहल जाला। === सेडीमेंटरी चट्टान === {{main|सेडीमेंटरी चट्टान}} अवसादी चाहे परतदार चट्टान अइसन चट्टान होखे लीं जिनहन के जमाव दुसरे चट्टान सभ के टुकड़ा-चूरा वगैरह के जम के कड़ेर होखे से होला। बलुआ पत्थर (सैंडस्टोन), शेल वगैरह कुछ प्रमुख अवसादी चट्टान हईं। आमतौर पर इनहन में परत पावल जाला, एही कारण इनहन के परतदार चट्टान भी कहल जाला। अंग्रेजी नाँव सेडीमेंटरी चट्टान हवे। === रूपांतरित चट्टान === {{main|मेटामार्फिक चट्टान}} अइसन चट्टान जिनहन के निर्माण कौनों दुसरे चट्टान के, बेसी ताप आ दाब के दशा में, रूप बदल जाए से होखे ला। मार्बल (संगमरमर) अइसने चट्टान हवे। == चट्टान चक्र == {{main|चट्टान चक्र}} लमहर भूबैज्ञानिक समय में, चट्टान एक प्रकार से दुसरे प्रकार में बदल सके ला। अइसन तापमान दबाव वगैरह के बदलाव के चलते होखे ला आ एह में [[प्लेट टेक्टॉनिक्स|प्लेट टैक्टानिक्स]] के बहुत भूमिका होखे ला। == मनुष्य द्वारा इस्तेमाल == [[File:TallOvoo.JPG|thumb|left|Ceremonial [[cairn]] of rocks, an [[ovoo]], from [[Mongolia]]]] मानव जाति के टेक्नोलाजिकल आ सांस्कृतिक बिकास में चट्टान के इस्तेमाल के शुरुआत के बहुत बड़हन योगदान आ परभाव रहल बाटे। मनुष्य आ मनुष्य नियर जीव (ह्यूमनॉइड) सभ द्वारा चट्टान के इस्तेमाल लगभग 2.5 मिलियन (25 लाख) सालन से होखत आ रहल बाटे। पाथर के टेक्नालजी (लिथिक टेक्नालाजी) कुछ सभसे पुरान आ अबतक ले लगातार इस्तेमाल होखे वाली टेक्नालाजी में गिनल जा सके ला। चट्टान सभ के घातु निकाले खाती खोदाई (माइनिंग) मनुष्य के एडवांसमेंट में एगो प्रमुख फैक्टर रहल बाटे आ ई अलग-अलग जगह पर अलग दर से फइलल,एहू कारण से कि ओह क्षेत्र के चट्टान में कवन-कवन खनिज धातु पावल जायँ। === बिल्डिंग === [[File:Pirunvuoren kivilinna.jpg|thumb|A stonehouse on the hill in Sastamala, Finland]] [[File:Hochbeet aus Naturstein.jpg|thumb|right|Raised garden bed with natural stones]] चट्टान मजबूती में बहुत कड़ेर से ले के बहुत कमजोर तक हो सके लीं; क्वार्टजाइट के टेंसाइल मजबूती 300 MPa से बेसी हो सके ला (आधुनिक बिल्डिंग में इस्तेमाल होखे वाला इस्टील के टेन्साइल स्ट्रेंथ लगभग 350 MPa होखे ला) आ अइसनो सेडीमेंटरी चट्टान होखे लीं जिनहन के चुटुकी में मीस के फोरल जासके ला (फ्रीयेबल होलीं)। अपेक्षाकृत रूप से नरम, आसानी से खोदाई आ कटाई कइल जा सके जोग चट्टान के मिस्र में खोदाई के 4000 BCE से उदाहरण मिले लें, इनर मंगोलिया में पाथर के इस्तेमाल से किलाबंदी के उदाहरण 2800 BCE से मिले लें। नरम चट्टान टफ के इस्तेमाल इटली में आ रोमन लोग द्वारा कई बिल्डिंग आ ब्रिज बनावे में भइल करे। मध्यकाल के यूरोप में संगमरमर के इस्तेमाल ब्यापक रूप से भइल आ ई बीसवीं सदी मेंभी पापुलर रहल बाटे। === खोदाई भा खनन === [[File:UraniumMineUtah.JPG|thumb|left| Mi Vida uranium mine near Moab, Utah]] खनन (माइनिंग) में पृथिवी के खन के भूबिग्यानी पदार्थ में से कीमती खनिज निकाले में होला; ई ओर के रूप में भा नस चाहे सीम के रूप में मूल चट्टान में हो सके लें। एह टर्म के इस्तेमाल माटी हटावे खातिर भी होखे ला। चट्टान सभ के खन के निकालल जाए वाला खनिज सभ में बेस मेटल, कीमती धातु, लोहा,यूरेनियम, कोइला, हीरा, संगमरमर, ऑयल शेल, चट्टानी नमक, पोटाश आ कन्स्ट्रक्शन में कामे आवे वालापदार्थ प्रमुख बाड़ें। चट्टान के खनन के जरूरत अइसन पदार्थ हासिल करे खातिर कइल जाला जिनहन के खेती से न उपजावल जासके ला चाहे लैब में बनावटी तरीका से ना पैदा कइल जासके ला। खनन में कौनों भी किसिम के संसाधन के पृथिवी के चट्टान सभ से खन के निकाले के संदर्भ में (उदाहरण खातिर, पेट्रोलियम, प्राकृतिक गैस, नमक आ इहाँ तक कि पानी) इस्तेमाल होला। खनन के काम पुरा-इतिहासी समय से होखत आ रहल बाटे। आधुनिक खनन में पहिले प्रोस्पेक्टिंग (खोजे अनुमान लगावे) के इस्तेमाल होला आ तय कइल जाला कि कहाँ कवन खनिज मिले के संभावना बाटे; लाभ के संभावना के एनालिसिस होला, जरूरत के मिनरल के खन के बहरें निकालल जाला आ अंत में ओह जगह के रिक्लेमेशन होला जहाँ एक बेर खनन के काम हो गइल होखे, जमीन के दुसरे किसिम के भूमि उपयोग में ले आइल जाला। खनन के काम के तात्कालिक आ लमहर समय में पड़े वाला निगेटिव परभाव हो सके लें, खनन ख़तम होखे के सालन बाद ई निगेटिव परभाव देखे के मिल सके लें। एह संभावित परभाव सभ के चलते दुनियाँ के अधिकतर देसन में रेगुलेशन बाने आ खनन के निगेटिव परभाव के मैनेज करे खातिर बेवस्था बनावल गइल बा। == संदर्भ == {{Reflist|30em}} [[श्रेणी:चट्टान| ]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:चट्टानबिज्ञान| ]] {{geomorphology-stub}} {{geology-stub}} i320akwzswsjz4wuo9ygih766ekv4hh श्रेणी:चट्टान 14 51265 789776 526196 2026-03-27T17:47:32Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजी]] जोड़ल गइल 789776 wikitext text/x-wiki {{cat main}} {{commonscat|rocks}} [[श्रेणी:जियोलॉजी]] 698jv1gwwnpbco59qoe3rna9uogc2yu बरफ 0 54953 789671 788808 2026-03-27T16:16:11Z Stellamail 39871 789671 wikitext text/x-wiki {{for|[[मौसम|मौसमी घटना]] के रूप में आकास से गिरे वाली बरफ|बर्फबारी}} [[File:Ice cube Air entrapment.JPG|240px|thumb|टुकड़ा के रूप में बरफ; बीच के सफेद हिस्सा पानी में हवा के महीन बुलबुला सभ के मौजूद होखे से बनल बा|alt=बर्फ के टुकड़ा]] '''बरफ''' भा '''बर्फ''' ([[अंग्रेजी]]:Ice; उच्चारण: आइस) [[पानी]] के ठंढा हो के जम जाए से बने वाला ठोस चीज हवे। अगर जमे वाला पानी में कौनों अउरी पदार्थ, माटी भा हवा के बुलबुला ना होखे, आमतौर पर बरफ पारदर्शी (ट्रांसपैरेंट) होखे ले या फिर कुछ निलछाहूँ रंग लिहले सफेद रंग के होखे ले। [[सौर मंडल]] में पानी के ई जमल रूप बरफ सुरुज से एकदम नगीचे वाला ग्रह बुध प भी मिले ला आ सौर मंडल के सभसे दूर भा बाहरी ऊर्ट बदरी वाला इलाका में भी बरफ मिले ला। [[पृथिवी]] पर बहुत सारा इलाका सभ में प्राकृतिक रूप से बरफ पावल जाले आ मनुष्य द्वारा कई काम खाती मशीनी तरीका से पानी के जमा के भी बरफ बनावल जाला। पृथिवी प बरफ के सभसे बड़ भंडार ध्रुवीय इलाका सभ में मौजूद बरफटोपी (''आइस कैप'') बाड़ें आ ऊँच परबत सभ के ऊपरी हिस्सा में भी बहुत मात्रा में बरफ पावल जाले।<ref>{{cite web |title=Water |url=https://wirtschaft-magazin.de/evodrop-beobachter/ |access-date=20 December 2019 |website=www.wirtschaft-magazin.de.com}}</ref> बरफ पृथिवी के [[मौसम आ जलवायु]] के हिस्सा हवे आ पृथिवी पर पानी के चक्र (हाइड्रोलॉजिकल साइकिल) के भी हिस्सा हवे। [[मौसम]] के घटना के रूप में आकास से गिरे वाला बरफ रुई के फुहा नियर भी हो सके ला जेकरा के [[बर्फबारी]] कहल जाला या फिर ठोस रूप में पाथर परे के समय गोल-गोल टुकड़ा के रूप में भी गिरे ला। एकरे अलावा पाला आ ''स्लीट'' वगैरह के रूप में भी आकासी पानी सीधे बरफ के रूप में पृथिवी के सतह पर जमा हो सके ला। बरफ के आदमी कई रूप में इस्तेमाल करे ला। प्राकृतिक बरफ वाला इलाका सभ में खेलकूद खाती भी एकर इस्तेमाल होला। कई रूप में, बरफ के इस्तेमाल ठंडा करे वाला पदार्थ के रूप में होला जेह में आम इस्तेमाल में आवे वाला शरबत भा शराब के पेग में ''आइस क्यूब'', मने बरफ के टुकड़ा तक ले सामिल बा। ==इहो देखल जाय== * [[बर्फबारी]] * [[ग्लेशियर]] {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} ==बाहरी कड़ी== {{commons|Ice|आइस}} * [https://www.britannica.com/science/ice आइस] - ब्रिटैनिका एन्साइक्लोपीडिया पर {{in lang|en}} {{पानी}} {{Authority control}} [[श्रेणी:पानी]] [[श्रेणी:ग्लेशियर बिज्ञान]] [[श्रेणी:खनिज]] {{Hydrology-stub}} sehtmhsv4e7p9ml1h8t7whzitxbehx6 789673 789671 2026-03-27T16:38:36Z Lp0 on fire 39872 Reverted 1 edit by [[Special:Contributions/Stellamail|Stellamail]] ([[User talk:Stellamail|talk]]): Spam (TwinkleGlobal) 789673 wikitext text/x-wiki {{for|[[मौसम|मौसमी घटना]] के रूप में आकास से गिरे वाली बरफ|बर्फबारी}} [[File:Ice cube Air entrapment.JPG|240px|thumb|टुकड़ा के रूप में बरफ; बीच के सफेद हिस्सा पानी में हवा के महीन बुलबुला सभ के मौजूद होखे से बनल बा|alt=बर्फ के टुकड़ा]] '''बरफ''' भा '''बर्फ''' ([[अंग्रेजी]]:Ice; उच्चारण: आइस) [[पानी]] के ठंढा हो के जम जाए से बने वाला ठोस चीज हवे। अगर जमे वाला पानी में कौनों अउरी पदार्थ, माटी भा हवा के बुलबुला ना होखे, आमतौर पर बरफ पारदर्शी (ट्रांसपैरेंट) होखे ले या फिर कुछ निलछाहूँ रंग लिहले सफेद रंग के होखे ले। [[सौर मंडल]] में पानी के ई जमल रूप बरफ सुरुज से एकदम नगीचे वाला ग्रह बुध प भी मिले ला आ सौर मंडल के सभसे दूर भा बाहरी ऊर्ट बदरी वाला इलाका में भी बरफ मिले ला। [[पृथिवी]] पर बहुत सारा इलाका सभ में प्राकृतिक रूप से बरफ पावल जाले आ मनुष्य द्वारा कई काम खाती मशीनी तरीका से पानी के जमा के भी बरफ बनावल जाला। पृथिवी प बरफ के सभसे बड़ भंडार ध्रुवीय इलाका सभ में मौजूद बरफटोपी (''आइस कैप'') बाड़ें आ ऊँच परबत सभ के ऊपरी हिस्सा में भी बहुत मात्रा में बरफ पावल जाले। बरफ पृथिवी के [[मौसम आ जलवायु]] के हिस्सा हवे आ पृथिवी पर पानी के चक्र (हाइड्रोलॉजिकल साइकिल) के भी हिस्सा हवे। [[मौसम]] के घटना के रूप में आकास से गिरे वाला बरफ रुई के फुहा नियर भी हो सके ला जेकरा के [[बर्फबारी]] कहल जाला या फिर ठोस रूप में पाथर परे के समय गोल-गोल टुकड़ा के रूप में भी गिरे ला। एकरे अलावा पाला आ ''स्लीट'' वगैरह के रूप में भी आकासी पानी सीधे बरफ के रूप में पृथिवी के सतह पर जमा हो सके ला। बरफ के आदमी कई रूप में इस्तेमाल करे ला। प्राकृतिक बरफ वाला इलाका सभ में खेलकूद खाती भी एकर इस्तेमाल होला। कई रूप में, बरफ के इस्तेमाल ठंडा करे वाला पदार्थ के रूप में होला जेह में आम इस्तेमाल में आवे वाला शरबत भा शराब के पेग में ''आइस क्यूब'', मने बरफ के टुकड़ा तक ले सामिल बा। ==इहो देखल जाय== * [[बर्फबारी]] * [[ग्लेशियर]] {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} ==बाहरी कड़ी== {{commons|Ice|आइस}} * [https://www.britannica.com/science/ice आइस] - ब्रिटैनिका एन्साइक्लोपीडिया पर {{in lang|en}} {{पानी}} {{Authority control}} [[श्रेणी:पानी]] [[श्रेणी:ग्लेशियर बिज्ञान]] [[श्रेणी:खनिज]] {{Hydrology-stub}} kl7h8nf9loujetruysbwvwwzypmr5y8 श्रेणी:खनिज बिज्ञान 14 58011 789763 561163 2026-03-27T17:42:41Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञान के शाखा]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजी के शाखा]] जोड़ल गइल 789763 wikitext text/x-wiki {{कॉमंस श्रेणी|Mineralogy|{{PAGENAME}}}} [[श्रेणी:जियोलॉजी के शाखा]] tv3qlkmpn0vgm1wwivfam19wvhb239r श्रेणी:जियोलॉजी के शाखा 14 58012 789761 561166 2026-03-27T17:41:40Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजी]] जोड़ल गइल 789761 wikitext text/x-wiki {{कॉमंस श्रेणी|Subfields of geology|{{PAGENAME}}}} [[श्रेणी:जियोलॉजी|+]] [[श्रेणी:एकैडमिक बिसय सभ के शाखा]] m493ns6dtmp51kuibzxiolnec1m8y28 789762 789761 2026-03-27T17:42:20Z SM7 3953 SM7 द्वारा बिना अनुप्रेषण छोड़ले [[श्रेणी:भूबिज्ञान के शाखा]] पन्ना के [[श्रेणी:जियोलॉजी के शाखा]] पर स्थानांतरण कइल गइल 789761 wikitext text/x-wiki {{कॉमंस श्रेणी|Subfields of geology|{{PAGENAME}}}} [[श्रेणी:जियोलॉजी|+]] [[श्रेणी:एकैडमिक बिसय सभ के शाखा]] m493ns6dtmp51kuibzxiolnec1m8y28 श्रेणी:भुँइडोल 14 58376 789772 562069 2026-03-27T17:46:58Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजी]] जोड़ल गइल 789772 wikitext text/x-wiki {{cat main}} [[श्रेणी:प्राकृतिक आफत-बिपत]] [[श्रेणी:प्राकृतिक घटना]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] eju89mino6014o10t1z23td0h0m4s7f श्रेणी:स्ट्रक्चरल जियोलॉजी 14 59011 789758 572879 2026-03-27T17:40:18Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजी]] जोड़ल गइल 789758 wikitext text/x-wiki [[श्रेणी:जियोलॉजी|*]] 7ktcfs5nj8ef1lw92mc4a5vkmmvpdm5 789759 789758 2026-03-27T17:41:01Z SM7 3953 SM7 द्वारा बिना अनुप्रेषण छोड़ले [[श्रेणी:संरचनात्मक भूबिज्ञान]] पन्ना के [[श्रेणी:स्ट्रक्चरल जियोलॉजी]] पर स्थानांतरण कइल गइल 789758 wikitext text/x-wiki [[श्रेणी:जियोलॉजी|*]] 7ktcfs5nj8ef1lw92mc4a5vkmmvpdm5 प्रीकैंब्रियन 0 63465 789784 782152 2026-03-27T17:53:27Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञानी समय पैमाना]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजिक समय पैमाना]] जोड़ल गइल 789784 wikitext text/x-wiki '''प्रीकैंब्रियन''' ({{Lang|en|precambrian}}, [[कैंब्रियन]] से पहिले) [[धरती के इतिहास]] के सभसे पुराना काल हवे जे आधुनिक [[फैनेरोजोइक]] इऑन के पहिले के इऑन हवे। नैचुरल हिस्ट्री में आ जियोलोजिकल हिस्ट्री में एकरा के सभसे पहिला काल मानल जाला। हालाँकि, ई औपचारिक काल बिभाजन ना हवे आ एकरा के मोटामोटी तीन गो अउरी उपबिभाजन कइल जाला। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} {{Geochronology-stub}} [[श्रेणी:जियोलॉजिक समय पैमाना]] 5s07hwkm56wzeqgfhpjpg0tqnoh28ey टेम्पलेट:जियोक्रोनोलॉजी-आधार 10 63466 789786 741851 2026-03-27T17:54:05Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 789786 wikitext text/x-wiki {{asbox | image = Geological time spiral.png | pix = 40x30 | subject = [[जियोक्रोनोलॉजी]]-संबंधी | qualifier = | category = जियोक्रोनोलॉजी आधार | tempsort = | name = टेम्पलेट:जियोक्रोनोलॉजी-आधार }}<noinclude> [[श्रेणी:बिज्ञान आधार संदेस टेम्पलेट]] </noinclude> 7dr657krguwjbxrh7d4l5by1lfqe5kf जियोलॉजिक समय पैमाना 0 63472 789780 788928 2026-03-27T17:52:10Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[भूबिज्ञानी समय पैमाना]] के [[जियोलॉजिक समय पैमाना]] पर स्थानांतरण कइलें 788928 wikitext text/x-wiki '''भूबिज्ञानी समय पैमाना''' ({{Lang|en|Geologic time scale}}; ''जियोलॉजिकल टाइम स्केल'' या संछेप में '''GTS''') [[पृथिवी]] के इतिहास के अलग-अलग दौर के बिभाजन के सिस्टम हवे जेह में [[चट्टान]] सभ परत के बने के क्रम के आधार पर इतिहास के अलग-अलग खंड में बाँट के उनहन के नाँव दिहल गइल बा। एह बिभाजन में इस्तमाल होखे वाला नाँवधराई के सिस्टम के एकरूपता रखे खाती ई नाँव ''इंटरनेशनल कमीशन फॉर स्ट्रेटीग्राफी'' (ICS) द्वारा रखल भा बदलल जालें। एह पैमाना के इस्तेमाल आमतौर पर [[भूबिज्ञान|भूबिग्यानी]] लोग, [[भूगोल]]वेत्ता लोग, [[पुराबनस्पतिशास्त्र|पुराबनस्पतिबिग्यानी]] लोग करे ला। एह सिस्टम के बहुत नजदीकी संबंध जियाजन्तु सभ के उत्पाती आ बिकास के कालक्रम से भी बा आ पृथिवी पर जीवन के इवोल्यूशन बतावे में भी एह पैमाना के इस्तेमाल कइल जाला। ==पैमाना== {{Timeline geological timescale}} ==इहो देखल जाय== * [[भूबिज्ञान]] {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:भूबिज्ञानी समय पैमाना]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल]] [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] {{geography-stub}} p343mcjlicwu35sjxygy1ikw31e1aa3 789783 789780 2026-03-27T17:53:07Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञानी समय पैमाना]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजिक समय पैमाना]] जोड़ल गइल 789783 wikitext text/x-wiki '''भूबिज्ञानी समय पैमाना''' ({{Lang|en|Geologic time scale}}; ''जियोलॉजिकल टाइम स्केल'' या संछेप में '''GTS''') [[पृथिवी]] के इतिहास के अलग-अलग दौर के बिभाजन के सिस्टम हवे जेह में [[चट्टान]] सभ परत के बने के क्रम के आधार पर इतिहास के अलग-अलग खंड में बाँट के उनहन के नाँव दिहल गइल बा। एह बिभाजन में इस्तमाल होखे वाला नाँवधराई के सिस्टम के एकरूपता रखे खाती ई नाँव ''इंटरनेशनल कमीशन फॉर स्ट्रेटीग्राफी'' (ICS) द्वारा रखल भा बदलल जालें। एह पैमाना के इस्तेमाल आमतौर पर [[भूबिज्ञान|भूबिग्यानी]] लोग, [[भूगोल]]वेत्ता लोग, [[पुराबनस्पतिशास्त्र|पुराबनस्पतिबिग्यानी]] लोग करे ला। एह सिस्टम के बहुत नजदीकी संबंध जियाजन्तु सभ के उत्पाती आ बिकास के कालक्रम से भी बा आ पृथिवी पर जीवन के इवोल्यूशन बतावे में भी एह पैमाना के इस्तेमाल कइल जाला। ==पैमाना== {{Timeline geological timescale}} ==इहो देखल जाय== * [[भूबिज्ञान]] {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:जियोलॉजिक समय पैमाना]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल]] [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] {{geography-stub}} jrbesxv8slwhwdrlmg3trey980jm44m 789791 789783 2026-03-27T17:56:13Z SM7Bot 7808 /* संदर्भ */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789791 wikitext text/x-wiki '''भूबिज्ञानी समय पैमाना''' ({{Lang|en|Geologic time scale}}; ''जियोलॉजिकल टाइम स्केल'' या संछेप में '''GTS''') [[पृथिवी]] के इतिहास के अलग-अलग दौर के बिभाजन के सिस्टम हवे जेह में [[चट्टान]] सभ परत के बने के क्रम के आधार पर इतिहास के अलग-अलग खंड में बाँट के उनहन के नाँव दिहल गइल बा। एह बिभाजन में इस्तमाल होखे वाला नाँवधराई के सिस्टम के एकरूपता रखे खाती ई नाँव ''इंटरनेशनल कमीशन फॉर स्ट्रेटीग्राफी'' (ICS) द्वारा रखल भा बदलल जालें। एह पैमाना के इस्तेमाल आमतौर पर [[भूबिज्ञान|भूबिग्यानी]] लोग, [[भूगोल]]वेत्ता लोग, [[पुराबनस्पतिशास्त्र|पुराबनस्पतिबिग्यानी]] लोग करे ला। एह सिस्टम के बहुत नजदीकी संबंध जियाजन्तु सभ के उत्पाती आ बिकास के कालक्रम से भी बा आ पृथिवी पर जीवन के इवोल्यूशन बतावे में भी एह पैमाना के इस्तेमाल कइल जाला। ==पैमाना== {{Timeline geological timescale}} ==इहो देखल जाय== * [[भूबिज्ञान]] {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:जियोलॉजिक समय पैमाना]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] {{geography-stub}} eprr50819h760uthkqbcsglgxf7bxsd 789815 789791 2026-03-27T18:17:35Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 789815 wikitext text/x-wiki '''जियोलॉजिक समय पैमाना''' ({{Lang|en|Geologic time scale}}; ''जियोलॉजिकल टाइम स्केल'' या संछेप में '''GTS''') [[पृथिवी]] के इतिहास के अलग-अलग दौर के बिभाजन के सिस्टम हवे जेह में [[चट्टान]] सभ परत के बने के क्रम के आधार पर इतिहास के अलग-अलग खंड में बाँट के उनहन के नाँव दिहल गइल बा। एह बिभाजन में इस्तमाल होखे वाला नाँवधराई के सिस्टम के एकरूपता रखे खाती ई नाँव ''इंटरनेशनल कमीशन फॉर स्ट्रेटीग्राफी'' (ICS) द्वारा रखल भा बदलल जालें। एह पैमाना के इस्तेमाल आमतौर पर [[जियोलॉजी|जियोलॉजिस्ट]] लोग, [[भूगोल]]वेत्ता लोग, [[पुराबनस्पतिशास्त्र|पुराबनस्पतिबिग्यानी]] लोग करे ला। एह सिस्टम के बहुत नजदीकी संबंध जियाजन्तु सभ के उत्पाती आ बिकास के कालक्रम से भी बा आ पृथिवी पर जीवन के इवोल्यूशन बतावे में भी एह पैमाना के इस्तेमाल कइल जाला। ==पैमाना== {{Timeline geological timescale}} ==इहो देखल जाय== * [[भूबिज्ञान]] {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:जियोलॉजिक समय पैमाना]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] {{geology-stub}} {{geography-stub}} a92jwdwcip4rparvvayo34bajjetijl 789821 789815 2026-03-27T18:47:14Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 789821 wikitext text/x-wiki '''जियोलॉजिक समय पैमाना''' ({{Lang|en|Geologic time scale}}; ''जियोलॉजिकल टाइम स्केल'' या संछेप में '''GTS''') [[पृथिवी के इतिहास]] के अलग-अलग दौर के बिभाजन के सिस्टम हवे जेह में [[चट्टान]] सभ परत के बने के क्रम के आधार पर इतिहास के अलग-अलग खंड में बाँट के उनहन के नाँव दिहल गइल बा। एह बिभाजन में इस्तमाल होखे वाला नाँवधराई के सिस्टम के एकरूपता रखे खाती ई नाँव ''इंटरनेशनल कमीशन फॉर स्ट्रेटीग्राफी'' (ICS) द्वारा रखल भा बदलल जालें। एह पैमाना के इस्तेमाल आमतौर पर [[जियोलॉजी|जियोलॉजिस्ट]] लोग, [[भूगोल]]वेत्ता लोग, [[पुराबनस्पतिशास्त्र|पुराबनस्पतिबिग्यानी]] लोग करे ला। एह सिस्टम के बहुत नजदीकी संबंध जियाजन्तु सभ के उत्पाती आ बिकास के कालक्रम से भी बा आ [[पृथिवी]] पर जीवन के इवोल्यूशन बतावे में भी एह पैमाना के इस्तेमाल कइल जाला। ==पैमाना== {{Timeline geological timescale}} ==इहो देखल जाय== * [[भूबिज्ञान]] {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:जियोलॉजिक समय पैमाना]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] {{geology-stub}} {{geography-stub}} kfv5dj5pxrdgs3vbwr1o1nxabvq61qh श्रेणी:जियोलॉजिक समय पैमाना 14 63473 789773 605378 2026-03-27T17:47:06Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजी]] जोड़ल गइल 789773 wikitext text/x-wiki {{cat main}} [[श्रेणी:जियोलॉजी|समय पैमाना]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल|समय पैमाना]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] 1do39jfu06rvuu9qv5s1shsc8ukwcqj 789782 789773 2026-03-27T17:52:57Z SM7 3953 SM7 द्वारा बिना अनुप्रेषण छोड़ले [[श्रेणी:भूबिज्ञानी समय पैमाना]] पन्ना के [[श्रेणी:जियोलॉजिक समय पैमाना]] पर स्थानांतरण कइल गइल 789773 wikitext text/x-wiki {{cat main}} [[श्रेणी:जियोलॉजी|समय पैमाना]] [[श्रेणी:भौतिक भूगोल|समय पैमाना]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] 1do39jfu06rvuu9qv5s1shsc8ukwcqj टेम्पलेट:Timeline geological timescale 10 63484 789779 605620 2026-03-27T17:49:28Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 789779 wikitext text/x-wiki The following four timelines show the geologic time scale. The first shows the entire time from the formation of the Earth to the present, but this gives little space for the most recent eon. Therefore, the second timeline shows an expanded view of the most recent eon. In a similar way, the most recent era is expanded in the third timeline, and the most recent period is expanded in the fourth timeline. <center> <timeline> ImageSize = width:1100 height:120 PlotArea = left:65 right:15 bottom:20 top:5 AlignBars = justify Colors = id:फैनेरोजोइक value:rgb(0.435,0.85,0.866) id:सेनोजोइक value:rgb(0.949,0.976,0.113) id:क्वार्टरनरी value:rgb(0.976,0.976,0.498) id:नियोजीन value:rgb(1,0.901,0.098) id:पैलियोजीन value:rgb(0.992,0.603,0.321) id:मेसोजोइक value:rgb(0.403,0.772,0.792) id:क्रीटैशियस value:rgb(0.498,0.776,0.306) id:जुरासिक value:rgb(0.203,0.698,0.788) id:ट्रियासिक value:rgb(0.505,0.168,0.572) id:पैलियोजोइक value:rgb(0.6,0.752,0.552) id:पर्मियन value:rgb(0.941,0.25,0.156) id:कॉर्बनीफेरस value:rgb(0.403,0.647,0.6) id:डिवोनियन value:rgb(0.796,0.549,0.215) id:सिल्यूरियन value:rgb(0.702,0.882,0.713) id:ऑर्डोविसियन value:rgb(0,0.572,0.439) id:कैंब्रियन value:rgb(0.496,0.627,0.337) id:प्रीकैंब्रियन value:rgb(0.968,0.262,0.439) id:प्रोटेरोजोइक value:rgb(0.968,0.207,0.388) id:नियोप्रोटेरोजोइक value:rgb(0.996,0.701,0.258) id:ediacaran value:rgb(0.996,0.85,0.415) id:cryogenian value:rgb(0.996,0.8,0.36) id:tonian value:rgb(0.996,0.75,0.305) id:मेसोप्रोटेरोजोइक value:rgb(0.996,0.705,0.384) id:stenian value:rgb(0.996,0.85,0.604) id:ectasian value:rgb(0.996,0.8,0.541) id:calymmian value:rgb(0.996,0.75,0.478) id:पैलियोप्रोटेरोजोइक value:rgb(0.968,0.263,0.44) id:statherian value:rgb(0.968,0.459,0.655) id:orosirian value:rgb(0.968,0.408,0.596) id:rhyacian value:rgb(0.968,0.357,0.537) id:siderian value:rgb(0.968,0.306,0.478) id:आर्कियन value:rgb(0.996,0.157,0.498) id:नियोआर्कियन value:rgb(0.976,0.608,0.757) id:मेसोआर्कियन value:rgb(0.968,0.408,0.662) id:पैलियोआर्कियन value:rgb(0.96,0.266,0.624) id:इओआर्कियन value:rgb(0.902,0.114,0.549) id:हैडियन value:rgb(0.717,0,0.494) id:black value:black id:white value:white Period = from:-4600 till:0 TimeAxis = orientation:horizontal ScaleMajor = unit:year increment:500 start:-4500 ScaleMinor = unit:year increment:100 start:-4500 Define $markred = text:"*" textcolor:red shift:(0,3) fontsize:10 PlotData= align:center textcolor:black fontsize:8 mark:(line,black) width:25 shift:(0,-5) bar:supereon from: start till: -541 text:[[प्रीकैंब्रियन]] color:प्रीकैंब्रियन bar:eon at: 0 align:right $markred at: -541 align:left $markred shift:(2,3) from: -541 till: 0 text:[[फैनेरोजोइक]] color:फैनेरोजोइक from: -2500 till: -541 text:[[प्रोटेरोजोइक]] color:प्रोटेरोजोइक from: -4000 till: -2500 text:[[आर्कियन]] color:आर्कियन from: start till: -4000 text:[[हैडियन]] color:हैडियन bar:era from: -66 till: 0 text:[[सेनोजोइक|C]] color:सेनोजोइक from: -252.17 till: -66 text:[[मेसोजोइक|Meso]] color:मेसोजोइक from: -541 till: -252.17 text:[[पैलियोजोइक]] color:पैलियोजोइक from: -1000 till: -541 text:[[नियोप्रोटेरोजोइक]] color:नियोप्रोटेरोजोइक from: -1600 till: -1000 text:[[मेसोप्रोटेरोजोइक]] color:मेसोप्रोटेरोजोइक from: -2500 till: -1600 text:[[पैलियोप्रोटेरोजोइक]] color:पैलियोप्रोटेरोजोइक from: -2800 till: -2500 text:[[नियोआर्कियन|Neoarch]] color:नियोआर्कियन from: -3200 till: -2800 text:[[मेसोआर्कियन]] color:मेसोआर्कियन from: -3600 till: -3200 text:[[पैलियोआर्कियन]] color:पैलियोआर्कियन from: -4000 till: -3600 text:[[इओआर्कियन]] color:इओआर्कियन from: start till: -4000 color:white bar:period fontsize:6 from: -2.588 till: 0 color:क्वार्टरनरी from: -23.03 till: -2.588 color:नियोजीन from: -66 till: -23.03 color:पैलियोजीन from: -145.5 till: -65.5 color:क्रीटैशियस from: -201.3 till: -145.5 color:जुरासिक from: -252.17 till: -201.3 color:ट्रियासिक from: -298.9 till: -252.17 color:पर्मियन from: -358.9 till: -298.9 color:कॉर्बनीफेरस from: -419.2 till: -358.9 color:डिवोनियन from: -443.8 till: -419.2 color:सिल्यूरियन from: -485.4 till: -443.8 color:ऑर्डोविसियन from: -541 till: -485.4 color:कैंब्रियन from: -635 till: -541 text:[[Ediacaran|Ed.]] color:ediacaran from: -720 till: -635 text:[[Cryogenian|Cr.]] color:cryogenian from: -1000 till: -720 text:[[Tonian]] color:tonian from: -1200 till: -1000 text:[[Stenian]] color:stenian from: -1400 till: -1200 text:[[Ectasian]] color:ectasian from: -1600 till: -1400 text:[[Calymmian|Calymm]] color:calymmian from: -1800 till: -1600 text:[[Statherian|Stather]] color:statherian from: -2050 till: -1800 text:[[Orosirian]] color:orosirian from: -2300 till: -2050 text:[[Rhyacian]] color:rhyacian from: -2500 till: -2300 text:[[Siderian]] color:siderian from: start till: -2500 color:white </timeline> <timeline> ImageSize = width:1100 height:100 PlotArea = left:65 right:15 bottom:20 top:5 AlignBars = justify Colors = id:फैनेरोजोइक value:rgb(0.435,0.85,0.866) id:सेनोजोइक value:rgb(0.949,0.976,0.113) id:क्वार्टरनरी value:rgb(0.976,0.976,0.498) id:नियोजीन value:rgb(1,0.901,0.098) id:पैलियोजीन value:rgb(0.992,0.603,0.321) id:मेसोजोइक value:rgb(0.403,0.772,0.792) id:क्रीटैशियस value:rgb(0.498,0.776,0.306) id:जुरासिक value:rgb(0.203,0.698,0.788) id:ट्रियासिक value:rgb(0.505,0.168,0.572) id:पैलियोजोइक value:rgb(0.6,0.752,0.552) id:पर्मियन value:rgb(0.941,0.25,0.156) id:कॉर्बनीफेरस value:rgb(0.403,0.647,0.6) id:डिवोनियन value:rgb(0.796,0.549,0.215) id:सिल्यूरियन value:rgb(0.702,0.882,0.713) id:ऑर्डोविसियन value:rgb(0,0.572,0.439) id:कैंब्रियन value:rgb(0.496,0.627,0.337) id:black value:black id:white value:white id:darkgreen value:rgb(0,0.35,0) Period = from:-541 till:0 TimeAxis = orientation:horizontal ScaleMajor = unit:year increment:100 start:-500 ScaleMinor = unit:year increment:10 start:-540 Define $markred = text:"*" textcolor:red shift:(0,3) fontsize:10 Define $markgreen = text:"*" textcolor:darkgreen shift:(0,3) fontsize:10 PlotData= align:center textcolor:black fontsize:8 mark:(line,black) width:25 shift:(0,-5) bar:eon at: 0 align:right $markred at: -541 align:left $markred shift:(2,3) from: -541 till: 0 text:[[फैनेरोजोइक]] color:फैनेरोजोइक bar:era at: 0 align:right $markgreen at: -66 align:left $markgreen shift:(2,3) from: -66 till: 0 text:[[सेनोजोइक]] color:सेनोजोइक from: -252.17 till: -66 text:[[मेसोजोइक]] color:मेसोजोइक from: -541 till: -252.17 text:[[पैलियोजोइक]] color:पैलियोजोइक bar:period fontsize:8 from: -2.588 till: 0 text:[[क्वार्टरनरी|Q.]] color:क्वार्टरनरी from: -23.03 till: -2.588 text:[[नियोजीन|Neo]] color:नियोजीन from: -66 till: -23.03 text:[[पैलियोजीन]] color:पैलियोजीन from: -145.5 till: -66 text:[[क्रीटैशियस]] color:क्रीटैशियस from: -201.3 till: -145.5 text:[[जुरासिक]] color:जुरासिक from: -252.17 till: -201.3 text:[[ट्रियासिक]] color:ट्रियासिक from: -298.9 till: -252.17 text:[[पर्मियन]] color:पर्मियन from: -358.9 till: -298.9 text:[[कॉर्बनीफेरस]] color:कॉर्बनीफेरस from: -419 till: -358.9 text:[[डिवोनियन]] color:डिवोनियन from: -443.8 till: -419.2 text:[[सिल्यूरियन]] color:सिल्यूरियन from: -485.4 till: -443.8 text:[[ऑर्डोविसियन]] color:ऑर्डोविसियन from: -541 till: -485.4 text:[[कैंब्रियन] color:कैंब्रियन </timeline> <timeline> ImageSize = width:1100 height:100 PlotArea = left:65 right:15 bottom:20 top:5 AlignBars = justify Colors = id:सेनोजोइक value:rgb(0.949,0.976,0.113) id:क्वार्टरनरी value:rgb(0.976,0.976,0.498) id:होलोसीन value:rgb(0.996,0.949,0.878) id:प्लीस्टोसीन value:rgb(1,0.949,0.678) id:नियोजीन value:rgb(1,0.901,0.098) id:प्लायोसीन value:rgb(1,1,0.6) id:मायोसीन value:rgb(1,1,0) id:पैलियोजीन value:rgb(0.992,0.603,0.321) id:ओलिगोसीन value:rgb(0.992,0.752,0.478) id:इओसीन value:rgb(0.992,0.705,0.423) id:पैलियोसीन value:rgb(0.992,0.654,0.372) id:black value:black id:white value:white id:darkgreen value:rgb(0,0.35,0) Period = from:-66 till:0 TimeAxis = orientation:horizontal ScaleMajor = unit:year increment:10 start:-60 ScaleMinor = unit:year increment:1 start:-65 Define $markred = text:"*" textcolor:red shift:(0,3) fontsize:10 Define $markgreen = text:"*" textcolor:darkgreen shift:(0,3) fontsize:10 PlotData= align:center textcolor:black fontsize:8 mark:(line,black) width:25 shift:(0,-5) bar:era at: 0 align:right $markgreen at: start align:left $markgreen shift:(2,3) from:start till: 0 text:[[सेनोजोइक]] color:सेनोजोइक bar:period at: 0 align:right $markred at: -2.588 align:left $markred shift:(2,3) from: -2.588 till: 0 text:[[क्वार्टरनरी|Q.]] color:क्वार्टरनरी from: -23.03 till: -2.588 text:[[नियोजीन]] color:नियोजीन from: start till: -23.03 text:[[पैलियोजीन]] color:पैलियोजीन bar:epoch from: -0.0117 till: 0 text:[[होलोसीन|H]] color:होलोसीन from: -2.588 till: -0.0117 text:[[प्लीस्टोसीन|P]] color:प्लीस्टोसीन from: -5.333 till: -2.588 text:[[प्लायोसीन]] color:प्लायोसीन fontsize:7 from: -23.03 till: -5.333 text:[[मायोसीन]] color:मायोसीन from: -33.9 till: -23.03 text:[[ओलिगोसीन]] color:ओलिगोसीन from: -55.8 till: -33.9 text:[[इओसीन]] color:इओसीन from: start till: -55.8 text:[[पैलियोसीन]] color:पैलियोसीन </timeline> <timeline> ImageSize = width:1100 height:100 PlotArea = left:65 right:15 bottom:20 top:5 AlignBars = justify Colors = id:क्वार्टरनरी value:rgb(0.976,0.976,0.498) id:होलोसीन value:rgb(0.996,0.949,0.878) id:प्लीस्टोसीन value:rgb(1,0.949,0.678) id:लेट value:rgb(1,0.949,0.827) id:मिडिल value:rgb(1,0.949,0.780) id:कैलाब्रियन value:rgb(1,0.949,0.730) id:गेलासियन value:rgb(1,0.929,0.702) Period = from:-2.588 till:0 TimeAxis = orientation:horizontal ScaleMajor = unit:year increment:1 start:-2 Define $markred = text:"*" textcolor:red shift:(0,3) fontsize:10 Define $markgreen = text:"*" textcolor:darkgreen shift:(0,3) fontsize:10 PlotData= align:center textcolor:black fontsize:8 mark:(line,black) width:25 shift:(0,-5) bar:period at: 0 align:right $markred at: -2.588 align:left $markred shift:(2,3) from: -2.588 till: 0 text:[[क्वार्टरनरी]] color:क्वार्टरनरी bar:epoch from: -0.0117 till: 0 text:[[होलोसीन]] color:होलोसीन from: -2.588 till: -0.0117 text:[[प्लीस्टोसीन]] color:प्लीस्टोसीन bar:age fontsize:8 from: -0.0117 till: 0 color:होलोसीन from: -0.126 till: -0.0117 text:[[प्लीस्टोसीन|लेट]] color:लेट from: -0.781 till: -0.126 text:[[प्लीस्टोसीन|मिडिल]] color:मिडिल from: -1.806 till: -0.781 text:[[कैलाब्रियन_(अवस्था)|कैलाब्रियन]] color:कैलाब्रियन from: -2.588 till: -1.806 text:[[गेलासियन]] color:गेलासियन </timeline> <center><small>Millions of Years</small></center></center><noinclude> [[श्रेणी:जियोलॉजी टेम्पलेट|{{PAGENAME}}]] [[श्रेणी:हिस्टॉरिकल जियोलॉजी|{{PAGENAME}}]] </noinclude> f8us2tjxmdttt6ocuis59vk6lfl52a2 श्रेणी:हिस्टॉरिकल जियोलॉजी 14 63486 789777 605621 2026-03-27T17:47:38Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजी]] जोड़ल गइल 789777 wikitext text/x-wiki [[श्रेणी:जियोलॉजी]] gv3xm9rhgamqgqxf7lf4r4c63a168yd 789778 789777 2026-03-27T17:48:38Z SM7 3953 SM7 द्वारा बिना अनुप्रेषण छोड़ले [[श्रेणी:इतिहासी भूबिज्ञान]] पन्ना के [[श्रेणी:हिस्टॉरिकल जियोलॉजी]] पर स्थानांतरण कइल गइल 789777 wikitext text/x-wiki [[श्रेणी:जियोलॉजी]] gv3xm9rhgamqgqxf7lf4r4c63a168yd श्रेणी:जियोक्रोनोलॉजी आधार 14 63846 789766 741855 2026-03-27T17:44:12Z SM7 3953 सुधार कइल गइल, ±श्रेणी सुधार कइल गइल 789766 wikitext text/x-wiki {{hiddencat}} {{WPSS cat}} {{Stub Category |article= ''[[जियोक्रोनोलॉजी]]'' |newstub=जियोक्रोनोलॉजी-आधार |category=जियोलॉजी }} psafeut5hauryb0ocvpe4mzxxrhzawv टेम्पलेट:भूबिज्ञान-आधार 10 71304 789737 660405 2026-03-27T17:09:24Z SM7 3953 पन्ना [[टेम्पलेट:जियोलॉजी-आधार]] पर अनुप्रेषित कइल गइल 789737 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[टेम्पलेट:जियोलॉजी-आधार]] hyo22b07zmu1tcwacp5hknzxy3j335k टेम्पलेट:जियोलॉजी-आधार 10 71305 789674 2004-11-28T15:46:10Z en>Vsmith 0 789674 wikitext text/x-wiki ==C== #[[Calaverite]] #[[Calcite]] #[[Caledonite]] #[[Canfieldite]] #[[Carnallite]] #[[Carnelian]] (not a valid species - variety of quartz) #[[Carnotite]] #[[Cassiterite]] #[[Celadonite]] #[[Celestite]] #[[Cerargyrite]] #[[Cerussite]] #[[Chabazite]] (a group of closely-related minerals in the zeolite group) #[[Chalcedony]] (not a valid species - cryptocrystalline variety of quartz) #[[Chalcocite]] #[[Chalcopyrite]] #[[Chlorapatite]] #[[Chlorite]] (mineral group) #[[Chromite]] #[[Chrysoberyl]] #[[Chrysocolla]] #[[Chrysolite]] (not a valid species - gemmy yellow-green forsterite) #[[Chrysotile]] (group name - asbestiform serpentine) #[[Cinnabar]] #[[Citrine]] (not a valid species - yellow variety of quartz) #[[Cleveite]] (not a valid species) #[[Clinochrysotile]] #[[Clinoclase]] #[[Cobaltite]] #[[Coesite]] #[[Colemanite]] #[[Coltan]] (not a valid species - short for minerals of the columbite group) #[[Columbite]] (mineral group) #[[Cooperite]] #[[Cordierite]] #[[Corundum]] #[[Covellite]] #[[Crocidolite]] (not a valid species - asbestiform riebeckite) #[[Crookesite]] #[[Cryolite]] #[[Cummingtonite]] #[[Cuprite]] #[[Cylindrite]] #[[Cymophane]] (not a valid species - variety of chrysoberyl) pnrpp70gef105wo0ezeatngb1l2txyj 789675 789674 2004-12-11T03:52:23Z en>Vsmith 0 789675 wikitext text/x-wiki null 54n66f8h3b2udh092nx06n4fcfp3m7n 789676 789675 2004-12-28T15:18:07Z en>Vsmith 0 789676 wikitext text/x-wiki {{Metapicstub |article=[[geology]] article|id=stub|category=Geology|image=Destructive plate margin.png|size=40|alt=Volcano}} [[Category: Geology stubs]] mta1bpsh3ltantuy5fs4kr2swm1uzyj 789677 789676 2005-02-02T03:47:37Z en>Aranel 0 remove extra space 789677 wikitext text/x-wiki {{Metapicstub |article=[[geology]] article|id=stub|category=Geology|image=Destructive plate margin.png|size=40|alt=Volcano}} [[Category:Geology stubs]] c449l8b6sfi59s8bqesamdxo7h1gb6l 789678 789677 2005-02-12T00:35:07Z en>Cedrus-Libani 0 789678 wikitext text/x-wiki {{Metapicstub |article=[[geology]] article|id=stub|category=Geology|image=geology-stub.jpg|size=30|alt=Volcano}} [[Category:Geology stubs]] dtljbd2q6l4dcjxmae8egq262lomwse 789679 789678 2005-03-02T06:49:46Z en>Jag123 0 rm metapicstub/metastub - [[User:Jag123/Converting stub templates|Why?]] 789679 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub"><table cellpadding="0" cellspacing="0" style="background-color: transparent;"><tr ><td >[[Image:geology-stub.jpg|30px| ]]</td ><td >''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</td ></tr ></table ></div >[[Category:Geology stubs]] [[Category:Geology stubs]] rokvb2hr4ae5dk3ghnu265lw604nxrp 789680 789679 2005-03-18T03:05:32Z en>Quadell 0 -copyvio image 789680 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub"><table cellpadding="0" cellspacing="0" style="background-color: transparent;">''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</td ></tr ></table ></div >[[Category:Geology stubs]] [[Category:Geology stubs]] 5zw2dtjqybcg9p3su72jbkp950izb8q 789681 789680 2005-07-30T21:38:00Z en>TheParanoidOne 0 Cleanup of template markup text 789681 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub"><table cellpadding="0" cellspacing="0" style="background-color: transparent;">''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''. [[Category:Geology stubs]] qan6uk45y79vaxe8a72ejk5mc3n9yin 789682 789681 2005-07-30T21:41:05Z en>TheParanoidOne 0 789682 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''. [[Category:Geology stubs]] 5qbb34q6j8wio0m3tsx36n12fhc83vr 789683 789682 2005-07-30T21:42:20Z en>TheParanoidOne 0 Missed the closing div. Oops. 789683 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs]] ne7g04gxhtobwvnx7bjt3cikl8xx59i 789684 789683 2005-12-13T00:19:40Z 70.228.202.8 789684 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs]] MOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO 6vrud9ev51l81ewpx886i01ngvjdu1q 789685 789684 2005-12-13T00:20:19Z 70.228.202.8 789685 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs]] ne7g04gxhtobwvnx7bjt3cikl8xx59i 789686 789685 2006-05-20T19:46:46Z en>Chris-martin 0 oceanic plate tectonics - not the best picture, but I'm low on ideas 789686 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.gif|30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs]] 07zbwaey42tq9siyxjfmn0z1p6bv1ss 789687 789686 2006-05-21T01:53:49Z en>Chris-martin 0 replace image with svg 789687 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs]] r6zrdlsve9oypjxedfcvpubnytyjtq3 789688 789687 2006-09-03T20:34:40Z en>Berria 0 +iw 789688 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] </noinclude> dicmvx6q96hfpxd3jbhi30dm76itf35 789689 789688 2006-12-21T19:26:19Z en>Daarznieks 0 +lv 789689 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] </noinclude> kwxc981b4p35y3bz69x3zod88sag726 789690 789689 2007-01-21T20:07:26Z en>Manu bcn 0 +ca 789690 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] </noinclude> oftfi314jvsfshiz33ek8mjm9gnj28d 789691 789690 2007-05-01T03:30:48Z en>Solarapex 0 ru, fr 789691 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> ld276q1nnthalczg0wc45uq1088zn82 789692 789691 2007-05-02T03:51:39Z en>Solarapex 0 Category:WikiProject Geology templates 789692 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> [[Category:WikiProject Geology templates]] g3xyp9zl1tlz4wz6heyht3o7i3ys7l3 789693 789692 2007-05-02T04:18:03Z en>Solarapex 0 789693 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> ld276q1nnthalczg0wc45uq1088zn82 789694 789693 2007-05-13T12:36:32Z en>Smith609 0 Replace "Wikipedia" with "WikiProject Geology" (as per Sharks template). 789694 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:Perfect stub article|stub]]. You can [[Wikipedia:Find or fix a stub|help]] the Wikiproject, [[Wikipedia:WikiProject Geology|WikiProject Geology]], by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> th660dy5fvnm2ikb84q6ofhq7wcls7j 789695 789694 2007-05-31T15:17:23Z en>Alai 0 standard stub template coding 789695 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> f2m5b29ptz776zaaw78h5hy5dqo673u 789696 789695 2007-06-26T10:33:55Z en>Петър Петров 0 +[[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] 789696 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia by [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> rbqup2ihhvcop1wgtv59rut6e93vyrv 789697 789696 2007-11-12T06:57:54Z 69.227.189.12 789697 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia by <span class="plainlinks">[{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div></span> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> p5o67uzqns06g69gmze16pqdou7zjts 789698 789697 2007-11-15T00:54:37Z en>DuncanHill 0 link to [[WP:GEOLOGY]] 789698 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia and [[WP:GEOLOGY|WikiProject Geology]] by <span class="plainlinks">[{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div></span> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> ls6ugv1zwzo4yp4l0qvwuo2itqq51i7 789699 789698 2007-11-15T00:57:22Z en>DuncanHill 0 Avoid redirect by linking to [[Wikipedia:WikiProject Geology]] instead of [[WP:GEOLOGY]] 789699 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia and [[Wikipedia:WikiProject Geology|WikiProject Geology]] by <span class="plainlinks">[{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div></span> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> tdv73gv41kb206fe73ytfv1j39kb3p6 789700 789699 2007-12-29T01:58:18Z en>Betacommand 0 unlink using [[Project:AutoWikiBrowser|AWB]] 789700 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia and [[Wikipedia:WikiProject Geology|WikiProject Geology]] by expanding it''.</div> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> boannboy5viifxxqu70pyua1i4jluao 789701 789700 2007-12-31T15:37:38Z en>John254 0 Restoring inappropriately removed edit link -- please see the discussion of this matter at [[Wikipedia:Administrators%27_noticeboard/IncidentArchive346#Betacommand]] 789701 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia and [[Wikipedia:WikiProject Geology|WikiProject Geology]] by <span class="plainlinks">[{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} expanding it]''.</div></span> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> tdv73gv41kb206fe73ytfv1j39kb3p6 789702 789701 2008-01-01T23:18:52Z en>Betacommand 0 change link format using [[Project:AutoWikiBrowser|AWB]] 789702 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia and [[Wikipedia:WikiProject Geology|WikiProject Geology]] by <span class="plainlinks">[{{SERVER}}/w/index.php?stub&title={{FULLPAGENAMEE}}&action=edit expanding it]''.</div></span> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> c65p1g08otsq2wms2bjbkeya0mr3qf2 789703 789702 2008-01-02T22:30:21Z en>JAnDbot 0 robot Adding: [[cs:Šablona:Geologický pahýl]] Removing: [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborro]] 789703 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia and [[Wikipedia:WikiProject Geology|WikiProject Geology]] by <span class="plainlinks">[{{SERVER}}/w/index.php?stub&title={{FULLPAGENAMEE}}&action=edit expanding it]''.</div></span> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Geologický pahýl]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> efnkngj88ev7ehihtmmpytxsdi2ckcg 789704 789703 2008-01-05T09:54:51Z en>Nightshadow28 0 +ja 789704 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia and [[Wikipedia:WikiProject Geology|WikiProject Geology]] by <span class="plainlinks">[{{SERVER}}/w/index.php?stub&title={{FULLPAGENAMEE}}&action=edit expanding it]''.</div></span> [[Category:Geology stubs]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Geologický pahýl]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ja:Template:Geology-stub]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> jap3ve2nl6u1aclnddnk1hp3syenpp6 789705 789704 2008-05-06T21:41:05Z en>Pegship 0 sort 789705 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:Oceanic-continental convergence Fig21oceancont.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia and [[Wikipedia:WikiProject Geology|WikiProject Geology]] by <span class="plainlinks">[{{SERVER}}/w/index.php?stub&title={{FULLPAGENAMEE}}&action=edit expanding it]''.</div></span> [[Category:Geology stubs<noinclude>| </noinclude>]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Geologický pahýl]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ja:Template:Geology-stub]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> 9hy7nnkn6kls93oabgx7g8uho296ji0 789706 789705 2008-05-08T10:50:36Z en>Smith609 0 Use WikiProject Geology image - easier to see and interpret than the previous one. 789706 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:WikiProject Geology.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia and [[Wikipedia:WikiProject Geology|WikiProject Geology]] by <span class="plainlinks">[{{SERVER}}/w/index.php?stub&title={{FULLPAGENAMEE}}&action=edit expanding it]''.</div></span> [[Category:Geology stubs<noinclude>| </noinclude>]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Geologický pahýl]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ja:Template:Geology-stub]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> 9yh4sturrtdbx4j8fuqr3thme5e1lmt 789707 789706 2008-05-20T12:59:23Z en>Kauymatty8 0 789707 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:WikiProject Geology.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[homosexual]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia and [[Wikipedia:WikiProject Geology|WikiProject Geology]] by <span class="plainlinks">[{{SERVER}}/w/index.php?stub&title={{FULLPAGENAMEE}}&action=edit expanding it]''.</div></span> [[Category:Geology stubs<noinclude>| </noinclude>]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Geologický pahýl]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ja:Template:Geology-stub]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> 057qlirn5jsku7a67rbgzws372u9pjl 789708 789707 2008-05-20T12:59:29Z en>James086 0 Reverted edits by [[Special:Contributions/Kauymatty8|Kauymatty8]] ([[User talk:Kauymatty8|talk]]) to last version by Smith609 789708 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:WikiProject Geology.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia and [[Wikipedia:WikiProject Geology|WikiProject Geology]] by <span class="plainlinks">[{{SERVER}}/w/index.php?stub&title={{FULLPAGENAMEE}}&action=edit expanding it]''.</div></span> [[Category:Geology stubs<noinclude>| </noinclude>]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Geologický pahýl]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ja:Template:Geology-stub]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> 9yh4sturrtdbx4j8fuqr3thme5e1lmt 789709 789708 2008-05-20T13:00:01Z en>James086 0 Protected Template:Geology-stub: high visibility template [edit=sysop:move=sysop] 789708 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:WikiProject Geology.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia and [[Wikipedia:WikiProject Geology|WikiProject Geology]] by <span class="plainlinks">[{{SERVER}}/w/index.php?stub&title={{FULLPAGENAMEE}}&action=edit expanding it]''.</div></span> [[Category:Geology stubs<noinclude>| </noinclude>]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Geologický pahýl]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ja:Template:Geology-stub]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> 9yh4sturrtdbx4j8fuqr3thme5e1lmt 789710 789709 2008-06-25T01:00:53Z en>Alai 0 re-standarise, in line with [[WP:STUB]] 789710 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:WikiProject Geology.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia by [{{SERVER}}/w/index.php?stub&title={{FULLPAGENAMEE}}&action=edit expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs<noinclude>| </noinclude>]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Geologický pahýl]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ja:Template:Geology-stub]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] </noinclude> 57e9ux9ds4xj31aqocn4ispvepxxc0h 789711 789710 2009-06-02T10:20:44Z en>MSGJ 0 convert to [[Template:Asbox|asbox]] and use stub doc 789711 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs }}<noinclude> {{stub doc}} </noinclude> bv85vgh8vcc4qn9muu33l5vtesz1lrp 789712 789711 2009-06-06T13:39:00Z en>Grutness 0 re-standardise, in line with WP:STUB 789712 wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata" id="stub">[[Image:WikiProject Geology.svg|40x30px]]''&nbsp;This [[geology]] article is a [[Wikipedia:stub|stub]]. You can help Wikipedia by [{{SERVER}}/w/index.php?stub&title={{FULLPAGENAMEE}}&action=edit expanding it]''.</div> [[Category:Geology stubs<noinclude>| </noinclude>]]<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Geologický pahýl]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ja:Template:Geology-stub]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] [[ro:Format:Ciot-geologie]] </noinclude> doga2fdw2zk5cc4lzov0eidlrbbwcfp 789713 789712 2009-06-09T13:43:34Z en>MSGJ 0 [[WP:UNDO|Undid]] revision 294779572 by [[Special:Contributions/Grutness|Grutness]] ([[User talk:Grutness|talk]] - discussion ongoing 789713 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs }}<noinclude> {{stub doc}} </noinclude> bv85vgh8vcc4qn9muu33l5vtesz1lrp 789714 789713 2009-07-31T19:32:32Z en>Mairi 0 interwikis 789714 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs }}<noinclude> {{stub doc}} [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Pahýl - geologie]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ja:Template:Geology-stub]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] [[ro:Format:Ciot-geologie]] </noinclude> r85q4ygnvqa3ui15nb50pfx4yitv4i6 789715 789714 2009-08-20T18:51:40Z en>MSGJ 0 add name parameter and remove [[Template:Stub documentation]], soon to be transcluded automatically 789715 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Pahýl - geologie]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ja:Template:Geology-stub]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] [[ro:Format:Ciot-geologie]] </noinclude> 44lr95oz1whfrhkjgqzkuz9yfr4cd69 789716 789715 2009-12-25T06:23:32Z en>Jake Wartenberg 0 [[mk:Шаблон:Геологија-никулец]] -- editprotected 789716 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Pahýl - geologie]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[ja:Template:Geology-stub]] [[mk:Шаблон:Геологија-никулец]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] [[ro:Format:Ciot-geologie]] </noinclude> faiiyipb0ca3x0hm07mw9dqbivvdpse 789717 789716 2010-02-09T13:13:00Z en>MSGJ 0 cats and interwikis on /doc page 789717 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }} geu3jy9ekacwyr9sp3qoq2miqjhadf3 789718 789717 2011-08-30T00:26:41Z en>Grutness 0 789718 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<includeonly> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Pahýl - geologie]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[mk:Шаблон:Геологија-никулец]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] [[ro:Format:Ciot-geologie]] </includeonly> meteck6ku074pie0266corzr69n7ls8 789719 789718 2011-08-30T17:48:03Z en>The wub 0 noinclude surely? includeonly doesn't make sense 789719 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Pahýl - geologie]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[mk:Шаблон:Геологија-никулец]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] [[ro:Format:Ciot-geologie]] </noinclude> tbo3v5l4wat2o8g9xqy6fvsbjq9j6rl 789720 789719 2011-08-31T00:28:02Z en>Grutness 0 Changed protection level of Template:Geology-stub: not as high vis. as it was - semi p's still worthwhile, though ([edit=autoconfirmed] (indefinite) [move=autoconfirmed] (indefinite)) 789719 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cs:Šablona:Pahýl - geologie]] [[fr:Modèle:Ébauche géologie]] [[lv:Veidne:Ģeol-aizmetnis]] [[mk:Шаблон:Геологија-никулец]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] [[ro:Format:Ciot-geologie]] </noinclude> tbo3v5l4wat2o8g9xqy6fvsbjq9j6rl 789721 789720 2012-03-20T15:53:18Z en>YFdyh-bot 0 r2.7.2) (Robot: Adding eu, ml, sv, zh; removing cs, fr; modifying lv 789721 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborroa]] [[lv:Veidne:Ģeoloģija-aizmetnis]] [[mk:Шаблон:Геологија-никулец]] [[ml:ഫലകം:Geology-stub]] [[ro:Format:Ciot-geologie]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] [[sv:Mall:Geologistub]] [[zh:Template:Geol-stub]] </noinclude> 7ftz8nczz10iyydd7evytkgj08vdaii 789722 789721 2012-07-08T02:17:06Z en>Bjung 0 + fr interwiki 789722 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborroa]] [[fr:Modèle:Ébauche/paramètres géologie]] [[lv:Veidne:Ģeoloģija-aizmetnis]] [[mk:Шаблон:Геологија-никулец]] [[ml:ഫലകം:Geology-stub]] [[ro:Format:Ciot-geologie]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] [[sv:Mall:Geologistub]] [[zh:Template:Geol-stub]] </noinclude> mmww1l7vu472sx523q1m41lzdftvfex 789723 789722 2012-08-05T21:31:06Z en>EmausBot 0 r2.7.3) (Robot: Adding [[be:Шаблон:Geology-stub]], [[bs:Šablon:Stub-geologija]], [[cv:Шаблон:Geology-stub]] 789723 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[be:Шаблон:Geology-stub]] [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[bs:Šablon:Stub-geologija]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cv:Шаблон:Geology-stub]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborroa]] [[fr:Modèle:Ébauche/paramètres géologie]] [[lv:Veidne:Ģeoloģija-aizmetnis]] [[mk:Шаблон:Геологија-никулец]] [[ml:ഫലകം:Geology-stub]] [[ro:Format:Ciot-geologie]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] [[sv:Mall:Geologistub]] [[zh:Template:Geol-stub]] </noinclude> 0tg6do78ynl872p5sfg7g3l0uly7q2n 789724 789723 2012-08-05T21:54:25Z en>EmausBot 0 r2.7.3) (Robot: Adding [[kk:Үлгі:Geology-stub]] 789724 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[be:Шаблон:Geology-stub]] [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[bs:Šablon:Stub-geologija]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cv:Шаблон:Geology-stub]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborroa]] [[fr:Modèle:Ébauche/paramètres géologie]] [[kk:Үлгі:Geology-stub]] [[lv:Veidne:Ģeoloģija-aizmetnis]] [[mk:Шаблон:Геологија-никулец]] [[ml:ഫലകം:Geology-stub]] [[ro:Format:Ciot-geologie]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] [[sv:Mall:Geologistub]] [[zh:Template:Geol-stub]] </noinclude> 7eviv1wq5ndcl348fed4vsmxjn4bdxd 789725 789724 2012-08-06T00:25:21Z en>EmausBot 0 r2.7.3) (Robot: Adding [[cy:Nodyn:Eginyn daeareg]] 789725 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[be:Шаблон:Geology-stub]] [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[bs:Šablon:Stub-geologija]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cv:Шаблон:Geology-stub]] [[cy:Nodyn:Eginyn daeareg]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborroa]] [[fr:Modèle:Ébauche/paramètres géologie]] [[kk:Үлгі:Geology-stub]] [[lv:Veidne:Ģeoloģija-aizmetnis]] [[mk:Шаблон:Геологија-никулец]] [[ml:ഫലകം:Geology-stub]] [[ro:Format:Ciot-geologie]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] [[sv:Mall:Geologistub]] [[zh:Template:Geol-stub]] </noinclude> 2z7ljrc45hmar1f848n3jt8c0iwyao0 789726 789725 2012-08-22T18:28:50Z en>EmausBot 0 r2.7.3) (Robot: Adding [[fa:الگو:زمین‌شناسی-خرد]], [[vi:Bản mẫu:Sơ khai địa chất học]] 789726 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[be:Шаблон:Geology-stub]] [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[bs:Šablon:Stub-geologija]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cv:Шаблон:Geology-stub]] [[cy:Nodyn:Eginyn daeareg]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborroa]] [[fa:الگو:زمین‌شناسی-خرد]] [[fr:Modèle:Ébauche/paramètres géologie]] [[kk:Үлгі:Geology-stub]] [[lv:Veidne:Ģeoloģija-aizmetnis]] [[mk:Шаблон:Геологија-никулец]] [[ml:ഫലകം:Geology-stub]] [[ro:Format:Ciot-geologie]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] [[sv:Mall:Geologistub]] [[vi:Bản mẫu:Sơ khai địa chất học]] [[zh:Template:Geol-stub]] </noinclude> qhas3jdfu4yqn3at1lcaapiwrimrfq0 789727 789726 2012-11-14T14:17:33Z en>Atlantia 0 789727 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[be:Шаблон:Geology-stub]] [[bg:Шаблон:Геология-мъниче]] [[bs:Šablon:Stub-geologija]] [[ca:Plantilla:Esborrany de geologia]] [[cv:Шаблон:Geology-stub]] [[cy:Nodyn:Eginyn daeareg]] [[el:Πρότυπο:Γεωλογία-επέκταση]] [[eu:Txantiloi:Geologia zirriborroa]] [[fa:الگو:زمین‌شناسی-خرد]] [[fr:Modèle:Ébauche/paramètres géologie]] [[kk:Үлгі:Geology-stub]] [[lv:Veidne:Ģeoloģija-aizmetnis]] [[mk:Шаблон:Геологија-никулец]] [[ml:ഫലകം:Geology-stub]] [[ro:Format:Ciot-geologie]] [[ru:Шаблон:Geology-stub]] [[sv:Mall:Geologistub]] [[vi:Bản mẫu:Sơ khai địa chất học]] [[zh:Template:Geol-stub]] </noinclude> n3ko4u2o2x8h4r4myn6afaby98kqpqr 789728 789727 2013-03-25T08:23:23Z en>Addbot 0 [[User:Addbot|Bot:]] Migrating 19 interwiki links, now provided by [[Wikipedia:Wikidata|Wikidata]] on [[d:q8084926]] 789728 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<noinclude> </noinclude> 6knt4d3ulofgelf15thrtgds8xbpbi6 789729 789728 2018-12-25T15:51:57Z en>Fadesga 0 789729 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[Category:Geology stub templates]] </noinclude> 3h62osb4u1p8y9sc19ozelwjfhtiugv 789730 660404 2022-09-28T14:44:16Z en>Chongkian 0 main article of a category should get sorted with a space as key so that it appear at the very top of the category per [[WP:SORTKEY]] 789730 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs |name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[Category:Geology stub templates| ]] </noinclude> ikpk1eno2t0yd4dwwbnn0ve8v69aeer 789731 741574 2023-07-22T23:16:49Z en>Fadesga 0 789731 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | category = Geology stubs | tempsort = * | name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[Category:Geology stub templates| ]] </noinclude> 7pqj41o292myuyk5kzo22pufn6x7wx8 789732 789731 2023-07-27T17:52:35Z en>Fadesga 0 789732 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | qualifier = | category = Geology stubs | tempsort = * | name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[Category:Geology stub templates| ]] </noinclude> 708ofg32vk1hx9nr101pdca2u11f8su 789733 789732 2026-03-27T17:05:18Z SM7 3953 59 revisions imported from [[:en:Template:Geology-stub]] 789732 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | qualifier = | category = Geology stubs | tempsort = * | name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[Category:Geology stub templates| ]] </noinclude> 708ofg32vk1hx9nr101pdca2u11f8su 789734 789733 2026-03-27T17:06:06Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[टेम्पलेट:Geology-stub]] के [[टेम्पलेट:जियोलॉजी-आधार]] पर स्थानांतरण कइलें 789732 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[geology]] | qualifier = | category = Geology stubs | tempsort = * | name=Template:Geology-stub }}<noinclude> [[Category:Geology stub templates| ]] </noinclude> 708ofg32vk1hx9nr101pdca2u11f8su 789736 789734 2026-03-27T17:07:55Z SM7 3953 अनुबाद कइल गइल 789736 wikitext text/x-wiki {{ asbox | image = WikiProject Geology.svg | subject = [[जियोलॉजी]] | qualifier = | category = जियोलॉजी आधार | tempsort = * | name=टेम्पलेट:जियोलॉजी-आधार }}<noinclude> [[श्रेणी:बिज्ञान आधार टेम्पलेट| ]] </noinclude> mqip696p7905kmwnjodadbka008pipm श्रेणी:जियोलॉजी आधार 14 71306 789738 660406 2026-03-27T17:10:09Z SM7 3953 SM7 द्वारा बिना अनुप्रेषण छोड़ले [[श्रेणी:भूबिज्ञान आधार]] पन्ना के [[श्रेणी:जियोलॉजी आधार]] पर स्थानांतरण कइल गइल: टेम्पलेट केनाँव में बदलाव 660406 wikitext text/x-wiki {{hiddencat}} {{WPSS-cat}} {{Stub Category |article=[[भूबिज्ञान]] |newstub=भूबिज्ञान-आधार |category=भूबिज्ञान }} [[श्रेणी:बिज्ञान आधार]] 2kofsgkhlmy7rb4wznep0lstv4jpjkg 789739 789738 2026-03-27T17:11:11Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 789739 wikitext text/x-wiki {{hiddencat}} {{WPSS-cat}} {{Stub Category |article=[[जियोलॉजी]] |newstub=जियोलॉजी-आधार |category=जियोलॉजी }} [[श्रेणी:बिज्ञान आधार]] p113c3luqqpcggcsyy0wln8ln43bo7m मैग्मा 0 71307 789803 660767 2026-03-27T17:59:12Z SM7Bot 7808 /* top */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789803 wikitext text/x-wiki [[चित्र:Pahoehoe toe.jpg|240px|thumb|alt=गरम बहत लावा के अगिला हिस्सा जे गरमी के कारण लाल देखलाई दे रहल बा|बहत आ जमत [[लावा]]। लावा मैग्मा के बाहर निकल के बहे वाला रूप हवे।]] '''मैग्मा''' चट्टानी पदार्थ सभ के पघिलल रूप हवे। मैग्मा के ठंढा हो के जमे से [[आग्नेय चट्टान]] सभ के निर्माण होला। मैग्मा धरती के भीतर गहिराई पर पावल जाला आ कुछ अन्य ग्रह आ उपग्रह सभ पर भी मैग्माई घटना के उपस्थिति के पता चलल बाटे। मैग्मा में पघिलल चट्टान के अलावा लटकल रवा आ गैस के बुलबुलो पावल जा सके लें। मैग्मा के उत्पत्ती मैंटल भा क्रस्ट के बिबिध जगह पर टेक्टानिक दशा के चलते होला जहाँ ई मैग्मा चेंबर में एकट्ठा होला। अइसन टेक्टानिक दशा आमतौर पर धँसाव (सब्डक्शन) जोन, महादीपी रिफ्ट जोन, बीच-समुंद्री रिज आ हॉट-स्पॉट सभ के लगे मिले ला। ई गरम मैग्मा ऊपर के ओर क्रस्ट भीतर उठे ला आ उहाँ मैग्मा चेंबर के भीतर एकट्ठा होखे ला अइसन बिचारल गइल बा। एह चेंबर सभ में निवास के दौरान मैग्मा में कई किसिम के बदलाव भी होला जइसे कि एह में रवा भा दाना पड़े के घटना होखे ला, अगल-बगल के क्रस्ट के पघिलल पदार्थ के मिल जाए से एकरे पदार्थ के कंपोजीशन में बदलाव होला, मिक्सिंग होला आ एह में से गैस के रिलीज हो के बाहरे निकल जाए के प्रक्रिया होला। ऊपर आवे के क्रम में ई मैग्मा कौनों [[ज्वालामुखी]] के द्वारा बाहर निकल सके ला (एकरा के लावा कहल जाला), या फिर [[इंट्रूसिव चट्टान|अंदरूनी चट्टानी जमाव]] के रूप ले सके ला। [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:इग्नियस चट्टानबिज्ञान]] {{geology-stub}} nhsw9ss1mecos3se1dib2vekucjj236 श्रेणी:चट्टानबिज्ञान 14 71320 789767 660765 2026-03-27T17:44:19Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा ±[[श्रेणी:भूबिज्ञान]]→[[श्रेणी:जियोलॉजी]]; ±[[श्रेणी:भूबिज्ञान के शाखा]]→[[श्रेणी:जियोलॉजी के शाखा]] 789767 wikitext text/x-wiki {{cat main}} [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:जियोलॉजी के शाखा]] aypfeahu25ei5lpdpp11jfn0qj7smyk एस्थेनोस्फीयर 0 71470 789787 788840 2026-03-27T17:55:44Z SM7Bot 7808 /* top */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789787 wikitext text/x-wiki '''एस्थेनोस्फीयर''' पृथिवी के अंदरूनी हिस्सा में [[मैंटल|ऊपरी मैंटल]] के एगो भाग हवे जहाँ चट्टानी पदार्थ सभ बहुत [[विस्कासिटी]] वाला, मैकेनिकली कमजोर आ [[डक्टाइलिटी (पृथिवी बिज्ञान)|डक्टाइल]] होला। एकरे ठीक ऊपर के हिस्सा के [[थलमंडल]] के रूप में परिभाषित कइल जाला। ई मंडल पृथिवी के सतह से लगभग 80 से 200 किलोमीटर के गहिराई पर मौजूद बाटे। आमतौर पर एस्थेनोस्फियर ठोस रूप में बाटे बाकी एकर कुछ स्थानीय हिस्सा पघिलाव वाला भी हो सके लें (उदाहरण खातिर बीच-समुंद्री-रिज सभ के नीचे)। [[श्रेणी:जियोलॉजी]] {{geology-stub}} clrkl01ocd0z3q77byf66ya5s1lkrkw डक्टाइलिटी (पृथ्वी बिज्ञान) 0 71475 789793 788787 2026-03-27T17:56:39Z SM7Bot 7808 /* संदर्भ */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789793 wikitext text/x-wiki [[File:Spaghetti Rock.jpg|thumb|240px|A vertical viewpoint of a rock outcrop that has undergone ductile deformation to create a series of asymmetric folds.]] [[पृथिवी बिज्ञान]] में '''डक्टाइलिटी''' के अरथ होला [[चट्टान]] के अइसन गुण जेकरे चलते ओह में तनाव के दशा में बिना टूटफूट के रूप बदलाव हो सकत होखे। मने कि तनाव आ दबाव पड़े पर ऊ चट्टान प्लास्टिक नियर मुड़ के आपन रूप बदल ले आ बाद में दबाव-तनाव के हट जाए पर ओही बदलल रूप में रहि जाय। अइसन घटना भा गुण ऊपरी सतह पर [[सेडीमेंटरी चट्टान]] सभ में होला जिनहन के लिथिफिकेशन पूरा ना भइल होखे, हैलाइट सभ में कुछ हद तक हो सके ला आ पृथिवी के भीतर अधिका गहिराई पर जाए पर तापमान आ दबाव के अधिकता के चलते कौनों भी किसिम के चट्टान में हो सके ला। अधिक दबाव फ्रैक्चर आ रप्चर होखे से बचावे ला आ बेसी ताप तनाव-दबाव में मुड़े के घटना में मदद करे ला। [[एस्थेनोस्फियर]] अइसन मंडल हवे जहाँ लगभग सगरी किसिम के चट्टान सभ में डक्टाइल बेहवार होला। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] {{geology-stub}} {{geomorphology-stub}} tmgi6cdhmmjpfgpmjhh553iq5yb4cwk मोहरोविसिक डिसकंटिन्यूइटी 0 71478 789804 788887 2026-03-27T17:59:24Z SM7Bot 7808 /* top */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789804 wikitext text/x-wiki '''मोहरोविसिक डिसकंटिन्यूइटी''' भा छोट रूप में '''मोहो''' [[पृथिवी]] के अंदरूनी हिस्सा में सभसे ऊपरी परत [[क्रस्ट]] आ ओकरे नीचे वाला परत [[मेंटल]] की बीचा के बाउंडरी हवे। एकर नाँव क्रोएशिया के बिग्यानी मोहरोविसिक के नाँव पर रखल गइल हवे जे सभसे पहिले 1909 में एकर बिबरन दिहलें। ई भूडोल के तरंग सभ के गति के बदलाव पर आधारित सीमा हवे। समुंद्री क्रस्ट आ महादीपी क्रस्ट दुनों के ई सीमा मैंटल से बिलग करे ले। [[श्रेणी:जियोलॉजी]] {{geology-stub}} d4l344amsrq5dbyjzxlkwgtffa0gs06 पृथिवी के क्रस्ट 0 71482 789798 788762 2026-03-27T17:58:11Z SM7Bot 7808 /* संदर्भ */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789798 wikitext text/x-wiki '''पृथिवी के क्रस्ट''' [[पृथिवी]] के [[पृथिवी के अंदरूनी बनावट|अंदरूनी हिस्सा]] के बर्गीकरण के अनुसार सभसे बाहरी आ पातर परत (लेयर) हवे। ई ठोस [[चट्टान]] सभ से बनल हवे, एकरे नीचे के परत के [[मैंटल]] कहल जाला आ बिचा में के बाउंडरी के [[मोहोरोविसिक डिसकंटिन्यूइटी]] भा मोहो कहल जाला। क्रस्ट आ ऊपरी मैंटल के कुछ हिस्सा जे [[एस्थेनोस्फीयर]] के ऊपर होखे, मिल के [[थलमंडल]] बनावे लें। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] {{geology-stub}} {{geomorphology-stub}} 1s8c6ive30r934gts92desyz9fffj45 चट्टान चक्र 0 73360 789790 781479 2026-03-27T17:56:01Z SM7Bot 7808 /* top */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789790 wikitext text/x-wiki '''चट्टान चक्र''' भा '''शैल चक्र''' ({{Lang|en|Rock cycle}}; ''रॉक साइकिल'') [[भूबिज्ञान]] के एगो बेसिक कांसेप्ट हवे जेह में [[चट्टान]] सभ के मुख्य प्रकार के एक से दुसरे प्रकार में बदलाव होखे के बिबरन दिहल जाला। दाब-ताप के बदलाव, पानी के संजोग नियर कारन से चट्टान जवना स्थिति में बनल होखे ओह दसा में बदलाव हो जाला आ एही कारन एक प्रकार के चट्टान लंबा [[भूबैज्ञानिक समय]] में दुसरे परकार में बदल सके ला। [[श्रेणी:चट्टान]] [[श्रेणी:चट्टानबिज्ञान]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] {{geology-stub}} {{geomorphology-stub}} ob6xgwgu7pmmvuejjs7713vaaxmo1tm रामनउमी 0 79648 789832 782805 2026-03-28T08:58:15Z ~2026-19176-82 39876 789832 wikitext text/x-wiki {{Infobox holiday |holiday_name =रामनउमी |type = हिंदू |image = Rama Navami 17.jpg |caption = महाराष्ट्र के एगो मंदिर में राम के बाल रूप में अस्थापित मुर्ती |significance = [[राम]] के जनम दिन |date = [[चइत]] के महीना के अँजोर में नउमी तिथी के |date2020 = 2 April (Thu) |date2021 = 21 अप्रैल (बुध) |date2025=6 अप्रैल (अतवार)<ref>{{cite web |title=Rama Navami 2025 in India |url=https://www.timeanddate.com/holidays/india/rama-navami |website=www.timeanddate.com |language=en}}</ref> |celebrations = [[चइत]] के [[नवरातर]] के अंतिम दिन |observances = पूजा, व्रत (व्रत), रामायण कथा पाठ, हवन, दाना (दान), संगीत महोत्सव |frequency = सालाना }} '''रामनउमी''' चाहे '''राम नउमी''' (({{Langx|hi|राम नवमी}})) [[हिंदू धर्म|हिंदू]] लोगन के एगो तिहुआर हवे जे [[चइत]] के महीना के अँजोर में नउमी तिथी के मनावल जाला। मानल जाला कि एही दिने [[राम|श्री राम]] के जनम भइल रहे जे हिंदू धर्म में, खासकर के [[वैष्णव संप्रदाय|वैष्णव शाखा]] में, भगवान [[विष्णु]] के अवतार मानल जालें। एही दिने चइत के नवरातरो के समापन होला। == राम नउमी के पूजा == राम नउमी के परब के महत्व हिंदू धार्मिक परंपरा में महत्वपूर्ण रहल बा। एह परब के साथे-साथ माँ [[दुर्गा]] के [[नवरातर|नवरातरो]] समाप्त हो जाला। हिंदू धर्म में राम नउमी के दिन पूजा कइल जाला। राम नवमी के पूजा में पहिले देवता लोग के पानी, रोली आ लेप चढ़ावल जाला, ओकरा बाद मूर्तियन के अच्छत चढ़ावल जाला। पूजा के बाद आरती कइल जाला। कुछ लोग एह दिन उपासो रखेला।<ref>{{cite web |title=रामनवमी पर ऐसे करें भगवान राम का पूजन, पूर्ण होगी हर इच्छा {{!}} How to worship on Ram navmi |url=https://www.patrika.com/worship-pooja-path/how-to-worship-on-ram-navmi-1270258 |website=पत्रिका न्यूज |language=hi |date=15 अप्रैल 2016}}</ref> == महत्व == भारत में ई परब श्रद्धा आ विश्वास के साथे मनावल जाला। चैत्र नवरातरो राम नउमी के दिन खतम हो जाला। हिन्दू धार्मिक शास्त्र के अनुसार भगवान [[राम|श्री राम]] के जनम एही दिन भइल रहे, एही से भक्त लोग एह शुभ तिथि के राम नवमी के रूप में मनावेला आ पवित्र नदी में नहान क के पुन्य में भाग लेला। == संदर्भ == {{Reflist}} {{हिंदू तिहुआर}} {{हिंदू धर्म बिसय}} [[श्रेणी:हिंदू तिहुआर]] [[श्रेणी:हिंदू तिथि अनुसार पड़े वाला तिहुआर]] [[श्रेणी:चइत महीना के तिहुआर]] {{hinduism-stub}} 7sasw8mrwe3s2vpejgp50mni5zkdp37 789840 789832 2026-03-28T09:34:19Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 789840 wikitext text/x-wiki {{Infobox holiday |holiday_name =रामनउमी |type = हिंदू |image = Rama Navami 17.jpg |caption = महाराष्ट्र के एगो मंदिर में राम के बाल रूप में अस्थापित मुर्ती |significance = [[राम]] के जनम दिन |date = [[चइत]] के महीना के अँजोर में नउमी तिथी के |date2020 = 2 April (Thu) |date2021 = 21 अप्रैल (बुध) |date2025=6 अप्रैल (अतवार)<ref>{{cite web |title=Rama Navami 2025 in India |url=https://www.timeanddate.com/holidays/india/rama-navami |website=www.timeanddate.com |language=en}}</ref> |celebrations = [[चइत]] के [[नवरातर]] के अंतिम दिन |observances = [[पूजा]], व्रत (व्रत), [[रामायण]] कथा पाठ, [[हवन]], दाना (दान), संगीत महोत्सव |frequency = सालाना }} '''रामनउमी''' चाहे '''राम नउमी''' (({{Langx|hi|राम नवमी}})) [[हिंदू धर्म|हिंदू]] लोगन के एगो तिहुआर हवे जे [[चइत]] के महीना के अँजोर में नउमी तिथी के मनावल जाला। मानल जाला कि एही दिने [[राम|श्री राम]] के जनम भइल रहे जे हिंदू धर्म में, खासकर के [[वैष्णव संप्रदाय|वैष्णव शाखा]] में, भगवान [[विष्णु]] के अवतार मानल जालें। एही दिने चइत के नवरातरो के समापन होला। == राम नउमी के पूजा == राम नउमी के परब के महत्व हिंदू धार्मिक परंपरा में महत्वपूर्ण रहल बा। एह परब के साथे-साथ माँ [[दुर्गा]] के [[नवरातर|नवरातरो]] समाप्त हो जाला। हिंदू धर्म में राम नउमी के दिन पूजा कइल जाला। राम नवमी के पूजा में पहिले देवता लोग के पानी, रोली आ लेप चढ़ावल जाला, ओकरा बाद मूर्तियन के अच्छत चढ़ावल जाला। पूजा के बाद आरती कइल जाला। कुछ लोग एह दिन उपासो रखेला।<ref>{{cite web |title=रामनवमी पर ऐसे करें भगवान राम का पूजन, पूर्ण होगी हर इच्छा {{!}} How to worship on Ram navmi |url=https://www.patrika.com/worship-pooja-path/how-to-worship-on-ram-navmi-1270258 |website=पत्रिका न्यूज |language=hi |date=15 अप्रैल 2016}}</ref> == महत्व == भारत में ई परब श्रद्धा आ विश्वास के साथे मनावल जाला। चैत्र नवरातरो राम नउमी के दिन खतम हो जाला। हिंदू धार्मिक शास्त्रन के अनुसार भगवान [[राम|श्री राम]] के जनम एही दिन भइल रहे, एही से भक्त लोग एह शुभ तिथि के राम नवमी के रूप में मनावेला आ पवित्र नदी में नहान क के पुन्य में भाग लेला। == संदर्भ == {{Reflist}} {{हिंदू तिहुआर}} {{हिंदू धर्म बिसय}} [[श्रेणी:हिंदू तिहुआर]] [[श्रेणी:हिंदू तिथि अनुसार पड़े वाला तिहुआर]] [[श्रेणी:चइत महीना के तिहुआर]] {{hinduism-stub}} 2iioepa3zd3k14mdc27pihr4odti9m6 रिफ्ट 0 83619 789806 706476 2026-03-27T17:59:48Z SM7Bot 7808 /* top */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789806 wikitext text/x-wiki [[भूबिज्ञान]] में '''रिफ्ट''' (rift) [[पृथिवी]] के सतह पर एगो लमहर निचाई वाला हिस्सा होला जहाँ जमीन के खिंचाव होखे ला आ एह तनाव भा खिंचाव से जमीन के एगो लमहर हिस्सा धँस जाला। अइसन धँसक गइल हिस्सा के [[ग्राबेन]] कहल जाला चाहे हाफ-ग्राबेन कहल जाला आ ई कई गो, एक सिधाई में मिल के [[रिफ्ट घाटी]] बनावे लें। ई [[एक्टेंशनल प्लेट टैक्टॉनिक्स]] से जुड़ल घटना होखे ले। आमतौर पर रिफ्ट सभ में समुंद्र के पानी भर जाए से सागर, आ जमीनी हिस्सा में अइसन पानी एकट्ठा हो जाए के कारन [[रिफ्ट झील]] बने लीं। सभसे प्रमुख रिफ्ट सभ के निर्माण समुंद्र सभ के भीतर मिड-ओशनिक-रिज सभ के सहारे भइल बा जहाँ [[प्लेट]] एक दुसरे से दूर हटे लीं आ नाया पदार्थ बहरें निकल के लिथास्फीयर के निर्माण करे ला। [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:प्लेट टेक्टॉनिक्स]] {{geology-stub}} cjidfh7z43s07yd1bh8hw8ny4co1ror पातालतोड़ कुआँ 0 83827 789795 709873 2026-03-27T17:57:03Z SM7Bot 7808 /* संदर्भ */ re-categorisation per [[WP:CFD|CFD]] using [[Project:AWB|AWB]] 789795 wikitext text/x-wiki '''पातालतोड़ कुआँ'''<ref>{{cite book |last1=खुल्लर |first1=डी. आर. |title=Bhugol Mukhya Pareeksha |publisher=McGraw-Hill Education (India) Pvt Limited |isbn=978-0-07-014485-9 |url=https://books.google.co.in/books?id=6jKTyTkagE4C&newbks=1&newbks_redir=0&lpg=RA1-SA7-PA24&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%B2%20%E0%A4%A4%E0%A5%8B%E0%A4%A1%E0%A4%BC&hl=hi&pg=RA1-SA7-PA24#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%B2%20%E0%A4%A4%E0%A5%8B%E0%A4%A1%E0%A4%BC&f=false |language=hi}}</ref> चाहे '''आर्टीजियन कुआँ''' अइसन कुआँ चाहे इनार होखे ला जेह में से पानी अपने आपे बहरें निकले ला।<ref>{{cite web |title=artesian well {{!}} Britannica |url=https://www.britannica.com/topic/artesian-well |website=www.britannica.com |access-date=13 फरवरी 2022 |language=en}}</ref> ई खन के बनावल इनार हो सके ला, पाइप ड्रिल क के बनावल बोर-वेल हो सके ला, चाहे प्राकृतिक रूप से पानी के सोता के रूप में हो सके ला, जेह में [[जमीनभीतरी पानी]] ऊपर ले चढ़ आवे चाहे बहरें निकल के बहे लागे। अइसन घटना एगो ख़ास किसिम के भूगर्भीय बनावट के चलते होखे ला जेकरा के '''आर्टीजियन बेसिन''' चाहे '''आर्टीजियन एक्विफर''' कहल जाला। ई अइसन ''सिनक्लाइन'' होखे लें<ref>{{cite book |last1=Mayhew |first1=Susan |title=A Dictionary of Geography |date=26 मार्च 2015 |publisher=OUP Oxford |isbn=978-0-19-105380-1 |url=https://books.google.co.in/books?id=RVy5BgAAQBAJ&newbks=1&newbks_redir=0&lpg=PA30&dq=Artesian%20geography&hl=hi&pg=PA30#v=onepage&q=Artesian%20geography&f=false |language=en}}</ref> जहाँ जमीन के भीतर पानी धारण करे वाली चट्टान के परत कटोरी नियर आकृति में होखे ले जेकरे किनारे वाला बाहर देख्लाई पड़े वाला किनारा सभ से पानी जमीन के भीतर जाला आ बीचा वाला हिस्सा में पानी दबाव में रहे ला, एह बीचा के इलाका में कुआँ खन दिहल जाय चाहे पाइप गाड़ दिहल जाय तब पानी दबाव के कारन ऊपर उठ आवे ला। अइसन बहाव के '''आर्टीजियन फ्लो''' कहल जाला।<ref>{{cite book |last1=Marsh |first1=William M. |last2=Kaufman |first2=Martin M. |title=Physical Geography: Great Systems and Global Environments |date=30 अप्रैल 2012 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-76428-5 |url=https://books.google.co.in/books?id=uF3aJSC20yMC&newbks=1&newbks_redir=0&lpg=PA390&dq=Artesian%20aquifer%20geography&hl=hi&pg=PA390#v=onepage&q=Artesian%20aquifer%20geography&f=false |language=en}}</ref> {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|33em}} {{Authority control}} [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:हाइड्रोलॉजी]] [[श्रेणी:भूआकृति बिज्ञान]] [[श्रेणी:थलरूप]] [[श्रेणी:जलभंडार]] {{geology-stub}} {{geomorphology-stub}} {{landform-stub}} is9pp0w80eo8xqcn2zg1r0uuraxjh26 श्रेणी:पृथ्वी के ढाँचा 14 85395 789769 788640 2026-03-27T17:46:35Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:जियोलॉजी]] जोड़ल गइल 789769 wikitext text/x-wiki {{कॉमंस श्रेणी|Structure of the Earth}} {{Cat main|पृथ्वी के अंदरूनी बनावट}} [[श्रेणी:पृथिवी]] [[श्रेणी:जियोलॉजी]] [[श्रेणी:जियोफिजिक्स]] 1r7ia9zin7q8z90nkpl9u9o0u9534ra प्रयोगकर्ता वार्ता:QinggongSamuel 3 87675 789830 727549 2026-03-28T07:28:51Z 1997kB 11137 1997kB पन्ना [[प्रयोगकर्ता वार्ता:Qinggong482]] के [[प्रयोगकर्ता वार्ता:QinggongSamuel]] पर स्थानांतरण कइलें: प्रयोगकर्ता के नाँव बदलाव के दौरान पन्ना "[[Special:CentralAuth/Qinggong482|Qinggong482]]" से "[[Special:CentralAuth/QinggongSamuel|QinggongSamuel]]" पर ऑटोमेटिक रूप से स्थानांतरित भइल। 727549 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 21:02, 15 नवंबर 2022 (UTC) q73y9wg1xkbr5qxl0ik1ha38vk4ge2i प्रयोगकर्ता वार्ता:Surajkumar9931 3 97452 789811 777245 2026-03-27T18:04:11Z SM7 3953 /* मशीनी अनुवाद */ नया खंड 789811 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 16:21, 18 जनवरी 2025 (UTC) == मशीनी अनुवाद == Surajkumar9931 जी नमस्कार, भोजपुरी विकिपीडिया पर आपका स्वागत है। यहाँ लेख बनाने और उनमे सुधार करने कि लिये आपका बहुत स्वागत है। किंतु कृपया यहाँ मशीनी अनुवाद न डालें जैसा कि आपने अभी-अभी [[मैथिली ठाकुर]] लेख में किया है। आगे आपने ऐसा किया तो आपको संपादन करने से रोका जा सकता। सादर। --[[User:SM7|<span style="color:#00A300">SM7</span>]]<sup>[[User talk:SM7|<small style="color:#6F00FF">--बातचीत--</small>]]</sup> 18:04, 27 मार्च 2026 (UTC) 1a4p95fd0nkyv9brwxe2ojcbb2g575a 789814 789811 2026-03-27T18:17:07Z Surajkumar9931 37239 /* मशीनी अनुवाद */ जबाब 789814 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 16:21, 18 जनवरी 2025 (UTC) == मशीनी अनुवाद == Surajkumar9931 जी नमस्कार, भोजपुरी विकिपीडिया पर आपका स्वागत है। यहाँ लेख बनाने और उनमे सुधार करने कि लिये आपका बहुत स्वागत है। किंतु कृपया यहाँ मशीनी अनुवाद न डालें जैसा कि आपने अभी-अभी [[मैथिली ठाकुर]] लेख में किया है। आगे आपने ऐसा किया तो आपको संपादन करने से रोका जा सकता। सादर। --[[User:SM7|<span style="color:#00A300">SM7</span>]]<sup>[[User talk:SM7|<small style="color:#6F00FF">--बातचीत--</small>]]</sup> 18:04, 27 मार्च 2026 (UTC) :धन्यवाद @[[प्रयोगकर्ता:SM7|SM7]] जी :मैं आगे सुधार कर ही रहा था किन्तु चेतावनी के लिए धन्यवाद [[प्रयोगकर्ता:Surajkumar9931|Surajkumar9931]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:Surajkumar9931|बात करीं]]) 18:17, 27 मार्च 2026 (UTC) dlt1p2ytsl8zli9ic6rd4bk2381yaen 789816 789814 2026-03-27T18:23:43Z SM7 3953 /* मशीनी अनुवाद */ जबाब 789816 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 16:21, 18 जनवरी 2025 (UTC) == मशीनी अनुवाद == Surajkumar9931 जी नमस्कार, भोजपुरी विकिपीडिया पर आपका स्वागत है। यहाँ लेख बनाने और उनमे सुधार करने कि लिये आपका बहुत स्वागत है। किंतु कृपया यहाँ मशीनी अनुवाद न डालें जैसा कि आपने अभी-अभी [[मैथिली ठाकुर]] लेख में किया है। आगे आपने ऐसा किया तो आपको संपादन करने से रोका जा सकता। सादर। --[[User:SM7|<span style="color:#00A300">SM7</span>]]<sup>[[User talk:SM7|<small style="color:#6F00FF">--बातचीत--</small>]]</sup> 18:04, 27 मार्च 2026 (UTC) :धन्यवाद @[[प्रयोगकर्ता:SM7|SM7]] जी :मैं आगे सुधार कर ही रहा था किन्तु चेतावनी के लिए धन्यवाद [[प्रयोगकर्ता:Surajkumar9931|Surajkumar9931]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:Surajkumar9931|बात करीं]]) 18:17, 27 मार्च 2026 (UTC) ::किसी और को बहकाइयेगा। आप एक लेख में मशीनी अनुवाद जोड़ने के तुरंत बाद दूसरे लेख में वही काम करने चल दिये - [[शारदा सिन्हा]]। मैं आपको चेतावनी देकर सुधार की प्रतीक्षा करने के बारे में सोच रहा था किंतु दूसरे लेख पर यही करते देख मुझे दोनों रिवर्ट करने पड़े। बेहतर है ख़ुद से अनुवाद करें। धन्यवाद। --[[User:SM7|<span style="color:#00A300">SM7</span>]]<sup>[[User talk:SM7|<small style="color:#6F00FF">--बातचीत--</small>]]</sup> 18:23, 27 मार्च 2026 (UTC) 2pq9qzfhw5wzc802iffdvofan2pnulh 789817 789816 2026-03-27T18:35:20Z Surajkumar9931 37239 /* मशीनी अनुवाद */ जबाब 789817 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 16:21, 18 जनवरी 2025 (UTC) == मशीनी अनुवाद == Surajkumar9931 जी नमस्कार, भोजपुरी विकिपीडिया पर आपका स्वागत है। यहाँ लेख बनाने और उनमे सुधार करने कि लिये आपका बहुत स्वागत है। किंतु कृपया यहाँ मशीनी अनुवाद न डालें जैसा कि आपने अभी-अभी [[मैथिली ठाकुर]] लेख में किया है। आगे आपने ऐसा किया तो आपको संपादन करने से रोका जा सकता। सादर। --[[User:SM7|<span style="color:#00A300">SM7</span>]]<sup>[[User talk:SM7|<small style="color:#6F00FF">--बातचीत--</small>]]</sup> 18:04, 27 मार्च 2026 (UTC) :धन्यवाद @[[प्रयोगकर्ता:SM7|SM7]] जी :मैं आगे सुधार कर ही रहा था किन्तु चेतावनी के लिए धन्यवाद [[प्रयोगकर्ता:Surajkumar9931|Surajkumar9931]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:Surajkumar9931|बात करीं]]) 18:17, 27 मार्च 2026 (UTC) ::किसी और को बहकाइयेगा। आप एक लेख में मशीनी अनुवाद जोड़ने के तुरंत बाद दूसरे लेख में वही काम करने चल दिये - [[शारदा सिन्हा]]। मैं आपको चेतावनी देकर सुधार की प्रतीक्षा करने के बारे में सोच रहा था किंतु दूसरे लेख पर यही करते देख मुझे दोनों रिवर्ट करने पड़े। बेहतर है ख़ुद से अनुवाद करें। धन्यवाद। --[[User:SM7|<span style="color:#00A300">SM7</span>]]<sup>[[User talk:SM7|<small style="color:#6F00FF">--बातचीत--</small>]]</sup> 18:23, 27 मार्च 2026 (UTC) :::धन्यवाद @[[प्रयोगकर्ता:SM7|SM7]] जी आगे ध्यान रखूंगा और बिना मशीनी अनुवाद के खुद से अनुवाद करके लिखूंगा [[प्रयोगकर्ता:Surajkumar9931|Surajkumar9931]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:Surajkumar9931|बात करीं]]) 18:35, 27 मार्च 2026 (UTC) 8z804zlpbvj15fhm5wo1548u3bkwmcy मैथिली ठाकुर 0 99393 789785 786680 2026-03-27T17:53:33Z Surajkumar9931 37239 789785 wikitext text/x-wiki {{Infobox officeholder | name = मैथिली ठाकुर | image = Maithili Thakur with Cultural Ambassador of the Year Award.jpg | caption = ठाकुर 2024 में | birth_name = मैथिली ठाकुर | birth_date = {{birth date and age|df=yes|2000|07|25}} | birth_place = [[मधुबनी, बिहार|मधुबनी]], [[बिहार]], भारत | office1 = [[बिहार विधानसभा सदस्य]] | term_start1 = 14 नवंबर 2025 | constituency1 = [[अलीनगर विधानसभा क्षेत्र|अलीनगर]] | predecessor1 = [[मिश्री लाल यादव]] | party = [[भारतीय जनता पार्टी]] (2025-वर्तमान)ॆ | module = }} '''मैथिली ठाकुर''' (जन्म 25 जुलाई 2000) भारत के लोकगीत गायिका, प्लेबैक सिंगर आ एगो राजनीतिक नेता आ [[बिहार बिधानसभा|बिहार विधानसभा]] सदस्य बाड़ी जे भारतीय शास्त्रीय आ लोक संगीत में ट्रेंड हई। ऊ हिंदी, मैथिली, उर्दू, भोजपुरी, अवधी, मराठी, पंजाबी, तमिल, अंग्रेजी आ अउरी कई भारतीय भाषन में असली गीत, कवर गीत आ परंपरागत लोक गीत गवले बाड़ी। सन 2025 में ऊ राजनीति में आवे के फैसला कइल आ दरभंगा के अलीनगर नगर बिधानसभा क्षेत्र से भारतीय जनता पार्टी के टिकट पर बिहार विधानसभा चुनाव लड़े <ref>{{cite news |last1=ET Online |first1=Trending Desk |title= Maithili Thakur to contest Bihar elections: Folk singer's journey, educational background, and net worth |url= https://economictimes.indiatimes.com/news/new-updates/maithili-thakur-to-contest-bihar-elections-folk-singers-journey-educational-background-and-net-worth/articleshow/124582620.cms?from=mdr |language=en}}</ref>। ऊ [[बिहार बिधानसभा चुनाव, 2025|२०२५ विधानसभा चुनाव]] में विधानसभा सदस्य निर्वाचित रहल बाडी। == शुरुआती जिनिगी के बा== ठाकुर के जनम बिहार के [[मधुबनी]] में [[दिल्ली]] में काम करे वाला एगो मैथिली संगीतकार आ संगीत शिक्षक रमेश ठाकुर आ उनकर मेहरारू भारती ठाकुर के घरे भइल रहे। इनके नाँव देवी सीता के नाँव पर रखल गइल बा आ साथ ही साथ इनके मातृभाषा के नाँव पर भी रखल गइल बा। मैथिली के दू गो भाई ऋशव आ अयाची के साथे उनकर दादा आ बाबूजी द्वारा मैथिली लोक आ हिंदुस्तानी शास्त्रीय संगीत, हारमोनियम आ तबला के प्रशिक्षण दिहल गइल। 6 बरिस के उमिर के आसपास अपना बेटी के क्षमता के एहसास करत इनके पिता बेहतर मौका खातिर परिवार के नई दिल्ली के द्वारका में स्थानांतरित क दिहलें। ऊ अपना दादा से संगीत सीखल शुरू कइली, जे उनकर पहिला संगीत मास्टर रहलें जब ऊ महज 4 बरिस के रहली। 10 बरिस के उमिर में ऊ जागरण आ अउरी संगीत समारोह सभ में गावे लगली। संगीत के कैरियर के बारे में बतावल गइल बा।<ref>{{Cite web |title=The hard road to success for YouTube star Maithili Thakur {{!}} IndianSpice |url=https://www.indianspice.co.za/2021/04/04/how-youtube-star-maithili-thakur-got-to-the-top/ |access-date=2026-03-27 |website=www.indianspice.co.za |language=en-US}}</ref><ref>{{Cite web |title=बिहार की ये बेटी रातों रात बन गई सिंगिंग सेंसेशन, 18 की उम्र में फेसबुक ने बनाया सुपरस्टार |url=https://www.amarujala.com/photo-gallery/entertainment/bollywood/maithili-thakur-internet-sensation-video-goes-viral |access-date=2026-03-27 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> ==संस्कृति कला महोत्सव 2023 में मैथिली ठाकुर की प्रस्तुति== साल 2011 में, ठाकुर लिटिल चैंप्स में नजर अइली, ई एगो गायन प्रतियोगिता रहल जे ज़ी टीवी पर प्रसारित भइल। चार साल बाद, ऊ इंडियन आइडल जूनियर में प्रतियोगिता कइली, जेकर टेलीकास्ट सोनी टीवी में भइल। ऊ 2016 में "आई जीनियस यंग सिंगिंग स्टार" प्रतियोगिता जीतली, एकरे बाद ऊ यूनिवर्सल म्यूजिक के माध्यम से आपन एल्बम "या रब्बा" के लॉन्च कइली। साल 2017 में ठाकुर टेलीविजन गायन प्रतियोगिता राइजिंग स्टार के सीजन 1 में प्रतियोगी रहलें। मैथिली एह शो के पहिली फाइनल में शामिल रहली, ओम नमः शिवाय गावली जेकरा चलते इनके सीधा फाइनल में प्रवेश मिलल। ऊ उपविजेता के रूप में खतम भइली आ ​​महज दू वोट से हार गइली। शो के बाद इनके इंटरनेट लोकप्रियता में काफी बढ़ती भइल। फेसबुक आ यूट्यूब पर आपन वीडियो से भारी सफलता के बाद ठाकुर आ उनकर भाई लोग विभिन्न राष्ट्रीय आ अंतर्राष्ट्रीय आयोजन में आपन प्रस्तुति देवे लगले। मैथिली के [[भारत सरकार]] के ओर से अटल मिथिला सम्मान से सम्मानित कईल गईल। 2019 में मैथिली आ उनके भाई लोग के चुनाव आयोग द्वारा मधुबनी के ब्रांड एम्बेसडर बनावल गइल। ऋषव तबला पर बाड़ें आ अयाची गायिका बाड़ी आ अक्सर पर्क्यूशन पर भी परफार्म करे लीं। सूचना आ प्रसारण मंत्री अनुराग ठाकुर द्वारा इनके लोकमत सुर ज्यतोस्ना नेशनल म्यूजिक अवार्ड 2021 से सम्मानित कइल गइल। अपना दू गो छोट भाई ऋषव आ अयाची का साथे मैथिली अपना यूट्यूब चैनल पर तुलसीदास के मशहूर रामचरितमानस गावेली. ई मनसपथ मैथिली के साथे-साथे भाई लोग के भी भारी सफलता ले अइली। ई लोग 302वां एपिसोड आ दोहा (दोहा) नंबर 1 पर बा। 236 के अयोध्या कांडा के, 07 अप्रैल 2024 के अनुसार।<ref>{{Cite web |last=author/online-lokmat |first=Lokmat |date=2021 |title=Sur Jyotsna National Music Awards 2021: मैथिली ठाकूर, लिडियन नादस्वरम यांचा सन्मान; 'सूर ज्योत्स्ना' पुरस्कार सोहळ्याला दिग्गजांची उपस्थिती |url=https://www.lokmat.com/photos/national/sur-jyotsna-national-music-awards-2021-honor-maithili-thakur-and-lydian-nadaswaram-a719/ |archive-url=https://www.lokmat.com/photos/national/sur-jyotsna-national-music-awards-2021-honor-maithili-thakur-and-lydian-nadaswaram-a719/ |access-date=2026 |website=Lokmat |language=hi}}</ref><ref>{{Cite web |date=2021-12-25 |title=Lokmat Media Group hosts the 8th edition of Sur Jyotsna National Music Awards {{!}} MediaNews4U |url=https://www.medianews4u.com/lokmat-media-group-hosts-the-8th-edition-of-sur-jyotsna-national-music-awards/ |access-date=2026-03-27 |language=en-US}}</ref> ==संदर्भ== {{reflist}} [[श्रेणी:बिहार के राजनीतिक नेता]] [[श्रेणी:सिंगर]] {{Singer-stub}} {{Bihar-politician-stub}} 5usqextr2h1fs8or3elx9mnq0frqctb 789789 789785 2026-03-27T17:55:51Z Surajkumar9931 37239 789789 wikitext text/x-wiki {{Infobox officeholder | name = मैथिली ठाकुर | image = Maithili Thakur with Cultural Ambassador of the Year Award.jpg | caption = ठाकुर 2024 में | birth_name = मैथिली ठाकुर | birth_date = {{birth date and age|df=yes|2000|07|25}} | birth_place = [[मधुबनी, बिहार|मधुबनी]], [[बिहार]], भारत | office1 = [[बिहार विधानसभा सदस्य]] | term_start1 = 14 नवंबर 2025 | constituency1 = [[अलीनगर विधानसभा क्षेत्र|अलीनगर]] | predecessor1 = [[मिश्री लाल यादव]] | party = [[भारतीय जनता पार्टी]] (2025-वर्तमान)ॆ | module = }} '''मैथिली ठाकुर''' (जन्म 25 जुलाई 2000) भारत के लोकगीत गायिका, प्लेबैक सिंगर आ एगो राजनीतिक नेता आ [[बिहार बिधानसभा|बिहार विधानसभा]] सदस्य बाड़ी जे भारतीय शास्त्रीय आ लोक संगीत में ट्रेंड हई। ऊ हिंदी, मैथिली, उर्दू, भोजपुरी, अवधी, मराठी, पंजाबी, तमिल, अंग्रेजी आ अउरी कई भारतीय भाषन में असली गीत, कवर गीत आ परंपरागत लोक गीत गवले बाड़ी। सन 2025 में ऊ राजनीति में आवे के फैसला कइल आ दरभंगा के अलीनगर नगर बिधानसभा क्षेत्र से भारतीय जनता पार्टी के टिकट पर बिहार विधानसभा चुनाव लड़े <ref>{{cite news |last1=ET Online |first1=Trending Desk |title= Maithili Thakur to contest Bihar elections: Folk singer's journey, educational background, and net worth |url= https://economictimes.indiatimes.com/news/new-updates/maithili-thakur-to-contest-bihar-elections-folk-singers-journey-educational-background-and-net-worth/articleshow/124582620.cms?from=mdr |language=en}}</ref>। ऊ [[बिहार बिधानसभा चुनाव, 2025|२०२५ विधानसभा चुनाव]] में विधानसभा सदस्य निर्वाचित रहल बाडी। == शुरुआती जिनिगी के बा== ठाकुर के जनम बिहार के [[मधुबनी]] में [[दिल्ली]] में काम करे वाला एगो मैथिली संगीतकार आ संगीत शिक्षक रमेश ठाकुर आ उनकर मेहरारू भारती ठाकुर के घरे भइल रहे। इनके नाँव देवी सीता के नाँव पर रखल गइल बा आ साथ ही साथ इनके मातृभाषा के नाँव पर भी रखल गइल बा। मैथिली के दू गो भाई ऋशव आ अयाची के साथे उनकर दादा आ बाबूजी द्वारा मैथिली लोक आ हिंदुस्तानी शास्त्रीय संगीत, हारमोनियम आ तबला के प्रशिक्षण दिहल गइल। 6 बरिस के उमिर के आसपास अपना बेटी के क्षमता के एहसास करत इनके पिता बेहतर मौका खातिर परिवार के नई दिल्ली के द्वारका में स्थानांतरित क दिहलें। ऊ अपना दादा से संगीत सीखल शुरू कइली, जे उनकर पहिला संगीत मास्टर रहलें जब ऊ महज 4 बरिस के रहली। 10 बरिस के उमिर में ऊ जागरण आ अउरी संगीत समारोह सभ में गावे लगली। संगीत के कैरियर के बारे में बतावल गइल बा।<ref>{{Cite web |title=The hard road to success for YouTube star Maithili Thakur {{!}} IndianSpice |url=https://www.indianspice.co.za/2021/04/04/how-youtube-star-maithili-thakur-got-to-the-top/ |access-date=2026-03-27 |website=www.indianspice.co.za |language=en-US}}</ref><ref>{{Cite web |title=बिहार की ये बेटी रातों रात बन गई सिंगिंग सेंसेशन, 18 की उम्र में फेसबुक ने बनाया सुपरस्टार |url=https://www.amarujala.com/photo-gallery/entertainment/bollywood/maithili-thakur-internet-sensation-video-goes-viral |access-date=2026-03-27 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> ==संस्कृति कला महोत्सव 2023 में मैथिली ठाकुर की प्रस्तुति== साल 2011 में, ठाकुर लिटिल चैंप्स में नजर अइली, ई एगो गायन प्रतियोगिता रहल जे ज़ी टीवी पर प्रसारित भइल। चार साल बाद, ऊ इंडियन आइडल जूनियर में प्रतियोगिता कइली, जेकर टेलीकास्ट सोनी टीवी में भइल। ऊ 2016 में "आई जीनियस यंग सिंगिंग स्टार" प्रतियोगिता जीतली, एकरे बाद ऊ यूनिवर्सल म्यूजिक के माध्यम से आपन एल्बम "या रब्बा" के लॉन्च कइली। साल 2017 में ठाकुर टेलीविजन गायन प्रतियोगिता राइजिंग स्टार के सीजन 1 में प्रतियोगी रहलें। मैथिली एह शो के पहिली फाइनल में शामिल रहली, ओम नमः शिवाय गावली जेकरा चलते इनके सीधा फाइनल में प्रवेश मिलल। ऊ उपविजेता के रूप में खतम भइली आ ​​महज दू वोट से हार गइली। शो के बाद इनके इंटरनेट लोकप्रियता में काफी बढ़ती भइल। फेसबुक आ यूट्यूब पर आपन वीडियो से भारी सफलता के बाद ठाकुर आ उनकर भाई लोग विभिन्न राष्ट्रीय आ अंतर्राष्ट्रीय आयोजन में आपन प्रस्तुति देवे लगले। मैथिली के [[भारत सरकार]] के ओर से अटल मिथिला सम्मान से सम्मानित कईल गईल। 2019 में मैथिली आ उनके भाई लोग के चुनाव आयोग द्वारा मधुबनी के ब्रांड एम्बेसडर बनावल गइल। ऋषव तबला पर बाड़ें आ अयाची गायिका बाड़ी आ अक्सर पर्क्यूशन पर भी परफार्म करे लीं। सूचना आ प्रसारण मंत्री अनुराग ठाकुर द्वारा इनके लोकमत सुर ज्यतोस्ना नेशनल म्यूजिक अवार्ड 2021 से सम्मानित कइल गइल। अपना दू गो छोट भाई ऋषव आ अयाची का साथे मैथिली अपना यूट्यूब चैनल पर तुलसीदास के मशहूर रामचरितमानस गावेली. ई मनसपथ मैथिली के साथे-साथे भाई लोग के भी भारी सफलता ले अइली। ई लोग 302वां एपिसोड आ दोहा (दोहा) नंबर 1 पर बा। 236 के अयोध्या कांडा के, 07 अप्रैल 2024 के अनुसार।><ref>{{Cite web |date=2021-12-25 |title=Lokmat Media Group hosts the 8th edition of Sur Jyotsna National Music Awards {{!}} MediaNews4U |url=https://www.medianews4u.com/lokmat-media-group-hosts-the-8th-edition-of-sur-jyotsna-national-music-awards/ |access-date=2026-03-27 |language=en-US}}</ref> ==संदर्भ== {{reflist}} [[श्रेणी:बिहार के राजनीतिक नेता]] [[श्रेणी:सिंगर]] {{Singer-stub}} {{Bihar-politician-stub}} lvpwu27mzatn51jvzjpbx8tlq5akpv7 789813 789789 2026-03-27T18:05:00Z SM7 3953 Reverted edits by [[Special:Contributions/Surajkumar9931|Surajkumar9931]] ([[User talk:Surajkumar9931|talk]]) to last revision by [[User:Ganesh Paudel|Ganesh Paudel]] 786680 wikitext text/x-wiki '''मैथिली ठाकुर''' (जन्म 25 जुलाई 2000) भारत के लोकगीत गायिका, प्लेबैक सिंगर आ एगो राजनीतिक नेता आ [[बिहार बिधानसभा|बिहार विधानसभा]] सदस्य बाड़ी जे भारतीय शास्त्रीय आ लोक संगीत में ट्रेंड हई। ऊ हिंदी, मैथिली, उर्दू, भोजपुरी, अवधी, मराठी, पंजाबी, तमिल, अंग्रेजी आ अउरी कई भारतीय भाषन में असली गीत, कवर गीत आ परंपरागत लोक गीत गवले बाड़ी। सन 2025 में ऊ राजनीति में आवे के फैसला कइल आ दरभंगा के अलीनगर नगर बिधानसभा क्षेत्र से भारतीय जनता पार्टी के टिकट पर बिहार विधानसभा चुनाव लड़े <ref>{{cite news |last1=ET Online |first1=Trending Desk |title= Maithili Thakur to contest Bihar elections: Folk singer's journey, educational background, and net worth |url= https://economictimes.indiatimes.com/news/new-updates/maithili-thakur-to-contest-bihar-elections-folk-singers-journey-educational-background-and-net-worth/articleshow/124582620.cms?from=mdr |language=en}}</ref>। ऊ [[बिहार बिधानसभा चुनाव, 2025|२०२५ विधानसभा चुनाव]] में विधानसभा सदस्य निर्वाचित रहल बाडी। ==संदर्भ== {{reflist}} [[श्रेणी:बिहार के राजनीतिक नेता]] [[श्रेणी:सिंगर]] {{Singer-stub}} {{Bihar-politician-stub}} 6rug8kd2nogp2gp9o34vwhjsysgfqy0 विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/मार्च 4 100257 789822 789651 2026-03-27T19:21:31Z NeechalBOT 7874 statistics 789822 wikitext text/x-wiki <!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%" |- ! Date(Time) ! Pages ! Articles ! Edits ! Users ! Files ! Activeusers {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१-३-२०२६ |Pages = 81080 |dPages = 26 |Articles = 8920 |dArticles = 7 |Edits = 787976 |dEdits = 361 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39463 |dUsers = 6 |Ausers = 47 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२-३-२०२६ |Pages = 81092 |dPages = 12 |Articles = 8923 |dArticles = 3 |Edits = 788048 |dEdits = 72 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39469 |dUsers = 6 |Ausers = 47 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =३-३-२०२६ |Pages = 81109 |dPages = 17 |Articles = 8928 |dArticles = 5 |Edits = 788114 |dEdits = 66 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39475 |dUsers = 6 |Ausers = 47 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =४-३-२०२६ |Pages = 81118 |dPages = 9 |Articles = 8931 |dArticles = 3 |Edits = 788143 |dEdits = 29 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39481 |dUsers = 6 |Ausers = 48 |dAusers = 1 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =५-३-२०२६ |Pages = 81119 |dPages = 1 |Articles = 8931 |dArticles = 0 |Edits = 788155 |dEdits = 12 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39483 |dUsers = 2 |Ausers = 48 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =६-३-२०२६ |Pages = 81125 |dPages = 6 |Articles = 8932 |dArticles = 1 |Edits = 788182 |dEdits = 27 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39487 |dUsers = 4 |Ausers = 48 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =७-३-२०२६ |Pages = 81129 |dPages = 4 |Articles = 8933 |dArticles = 1 |Edits = 788196 |dEdits = 14 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39492 |dUsers = 5 |Ausers = 44 |dAusers = -4 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =८-३-२०२६ |Pages = 81133 |dPages = 4 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788206 |dEdits = 10 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39499 |dUsers = 7 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =९-३-२०२६ |Pages = 81137 |dPages = 4 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788211 |dEdits = 5 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39504 |dUsers = 5 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१०-३-२०२६ |Pages = 81142 |dPages = 5 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788223 |dEdits = 12 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39508 |dUsers = 4 |Ausers = 45 |dAusers = 1 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =११-३-२०२६ |Pages = 81146 |dPages = 4 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788229 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39512 |dUsers = 4 |Ausers = 45 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१२-३-२०२६ |Pages = 81148 |dPages = 2 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788235 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39516 |dUsers = 4 |Ausers = 45 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१३-३-२०२६ |Pages = 81149 |dPages = 1 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788242 |dEdits = 7 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39517 |dUsers = 1 |Ausers = 44 |dAusers = -1 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१४-३-२०२६ |Pages = 81153 |dPages = 4 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788251 |dEdits = 9 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39521 |dUsers = 4 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१५-३-२०२६ |Pages = 81157 |dPages = 4 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788258 |dEdits = 7 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39524 |dUsers = 3 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१६-३-२०२६ |Pages = 81160 |dPages = 3 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788265 |dEdits = 7 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39527 |dUsers = 3 |Ausers = 46 |dAusers = 2 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१७-३-२०२६ |Pages = 81165 |dPages = 5 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788271 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39532 |dUsers = 5 |Ausers = 46 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१८-३-२०२६ |Pages = 81171 |dPages = 6 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788281 |dEdits = 10 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39540 |dUsers = 8 |Ausers = 46 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१९-३-२०२६ |Pages = 81173 |dPages = 2 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788285 |dEdits = 4 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39545 |dUsers = 5 |Ausers = 44 |dAusers = -2 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२०-३-२०२६ |Pages = 81178 |dPages = 5 |Articles = 8933 |dArticles = 0 |Edits = 788294 |dEdits = 9 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39551 |dUsers = 6 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२१-३-२०२६ |Pages = 81181 |dPages = 3 |Articles = 8934 |dArticles = 1 |Edits = 788308 |dEdits = 14 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39554 |dUsers = 3 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२२-३-२०२६ |Pages = 81187 |dPages = 6 |Articles = 8936 |dArticles = 2 |Edits = 788328 |dEdits = 20 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39559 |dUsers = 5 |Ausers = 40 |dAusers = -4 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२३-३-२०२६ |Pages = 81197 |dPages = 10 |Articles = 8938 |dArticles = 2 |Edits = 788360 |dEdits = 32 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39560 |dUsers = 1 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२४-३-२०२६ |Pages = 81202 |dPages = 5 |Articles = 8938 |dArticles = 0 |Edits = 788385 |dEdits = 25 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39564 |dUsers = 4 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२५-३-२०२६ |Pages = 81226 |dPages = 24 |Articles = 8941 |dArticles = 3 |Edits = 788449 |dEdits = 64 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39572 |dUsers = 8 |Ausers = 36 |dAusers = -4 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२६-३-२०२६ |Pages = 81237 |dPages = 11 |Articles = 8944 |dArticles = 3 |Edits = 788524 |dEdits = 75 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39581 |dUsers = 9 |Ausers = 36 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२७-३-२०२६ |Pages = 81249 |dPages = 12 |Articles = 8945 |dArticles = 1 |Edits = 788632 |dEdits = 108 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39590 |dUsers = 9 |Ausers = 36 |dAusers = 0 }} <!---Place new stats here---> |} <!--- stats ends---> 2rjr3bcn72pco10pe0ylfwru9a8ho76 प्रयोगकर्ता वार्ता:Wikifactewaver 3 100423 789668 2026-03-27T14:35:01Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 789668 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 14:35, 27 मार्च 2026 (UTC) 3pq4yg8z3gj99vilo2q0bbcibnod7kb प्रयोगकर्ता वार्ता:Omen2019 3 100424 789669 2026-03-27T15:44:42Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 789669 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 15:44, 27 मार्च 2026 (UTC) njyytxlap4oztksjrhzlzmno35tpyav प्रयोगकर्ता वार्ता:Stellamail 3 100425 789670 2026-03-27T16:06:17Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 789670 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 16:06, 27 मार्च 2026 (UTC) nh6pv4ecsc1ot6w6ahnjlwr1pykwdqw प्रयोगकर्ता वार्ता:Lp0 on fire 3 100426 789672 2026-03-27T16:30:41Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 789672 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 16:30, 27 मार्च 2026 (UTC) akm9cx75kh409fp702f1sf33lqhafel टेम्पलेट:Geology-stub 10 100427 789735 2026-03-27T17:06:07Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[टेम्पलेट:Geology-stub]] के [[टेम्पलेट:जियोलॉजी-आधार]] पर स्थानांतरण कइलें 789735 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[टेम्पलेट:जियोलॉजी-आधार]] hyo22b07zmu1tcwacp5hknzxy3j335k श्रेणी:भूबिज्ञान 14 100428 789742 2026-03-27T17:12:23Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[श्रेणी:भूबिज्ञान]] के [[श्रेणी:जियोलॉजी]] पर स्थानांतरण कइलें 789742 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[:श्रेणी:जियोलॉजी]] mt10u9clt763d38fcddjy2uc2cfu5rw 789745 789742 2026-03-27T17:13:28Z SM7 3953 अनुप्रेषित श्रेणी 789745 wikitext text/x-wiki {{Catr|जियोलॉजी}} 16gsrnhy7dibflcuvubz13ra4c88zg1 श्रेणी वार्ता:भूबिज्ञान 15 100429 789744 2026-03-27T17:12:23Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[श्रेणी वार्ता:भूबिज्ञान]] के [[श्रेणी वार्ता:जियोलॉजी]] पर स्थानांतरण कइलें 789744 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[श्रेणी वार्ता:जियोलॉजी]] au5i85o7ev8vgj4ra4sxxrgq6v1uqk5 प्रयोगकर्ता वार्ता:Hindu Times India 3 100431 789757 2026-03-27T17:40:11Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 789757 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 17:40, 27 मार्च 2026 (UTC) muwymtt3dmv3pykevxpwxe9flk7eel4 भूबिज्ञानी समय पैमाना 0 100432 789781 2026-03-27T17:52:10Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[भूबिज्ञानी समय पैमाना]] के [[जियोलॉजिक समय पैमाना]] पर स्थानांतरण कइलें 789781 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[जियोलॉजिक समय पैमाना]] 5xvm35wyb2bulnq57jhura17du70d2x प्रयोगकर्ता वार्ता:GergesBot 3 100433 789809 2026-03-27T18:00:34Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 789809 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 18:00, 27 मार्च 2026 (UTC) 9e872ijwzb01b0f4tjqdnd2wv0hi28c प्रयोगकर्ता वार्ता:RachitsinghMP 3 100435 789828 2026-03-28T03:27:23Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 789828 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 03:27, 28 मार्च 2026 (UTC) gq7pzdmw4lbcgo53c51qwdpoxzy2pwm प्रयोगकर्ता वार्ता:Qinggong482 3 100436 789831 2026-03-28T07:28:52Z 1997kB 11137 1997kB पन्ना [[प्रयोगकर्ता वार्ता:Qinggong482]] के [[प्रयोगकर्ता वार्ता:QinggongSamuel]] पर स्थानांतरण कइलें: प्रयोगकर्ता के नाँव बदलाव के दौरान पन्ना "[[Special:CentralAuth/Qinggong482|Qinggong482]]" से "[[Special:CentralAuth/QinggongSamuel|QinggongSamuel]]" पर ऑटोमेटिक रूप से स्थानांतरित भइल। 789831 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[प्रयोगकर्ता वार्ता:QinggongSamuel]] 53zxqqv0kskeg66cv6mevcalgs37fzz भारत के पर्यावरण 0 100437 789841 2026-03-28T09:43:26Z SM7 3953 नया आधार लेख 789841 wikitext text/x-wiki [[File:Andaman and Nicobar islands.JPG|alt=|thumb|[[हिंद महासागर]] में [[अंडमान आ निकोबार दीप]] के एगो सीन।]] '''भारत के पर्यावरण''' दुनिया के सबसे जादे [[बायोडायवर्सिटी|जैव-विविधता]] (बायोडाइवर्सिटी) वाला [[इकोज़ोन]] में से कुछ के शामिल करेला। [[दक्कन ट्रैप्स]], [[सिंधु-गंगा के मैदान|गंगा मैदान]] आ [[हिमालय]] एह देस के मुख्य भौगोलिक विशेषता बाड़ें। देस के सबसे बड़ पर्यावरणीय समस्या अलग-अलग किसिम के प्रदूषण बाटे, आ एगो विकासशील देस होखे के कारण ई जलवायु बदलाव के असर से जादे प्रभावित होखे के रिस्क वाला देस बाटे। भारत में पर्यावरण के बचावे खातिर कानून बनल बाड़ें, आ ई ओह देसन में से एगो हवे जे जैव विविधता संधि (CBD) पर दस्खत कइले बा। पर्यावरण, वन आ जलवायु परिवर्तन मंत्रालय आ हर राज्य के वन विभाग मिल के पूरा देस में पर्यावरण नीति बनावे आ लागू करे के काम करे लें। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:पर्यावरण]] [[श्रेणी:भारत के भूगोल|पर्यावरण]] c42ttg7nd1qm597yjy2fcabni40178a 789842 789841 2026-03-28T09:47:46Z SM7 3953 संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल 789842 wikitext text/x-wiki [[File:Andaman and Nicobar islands.JPG|alt=|thumb|[[हिंद महासागर]] में [[अंडमान आ निकोबार दीप]] के एगो सीन।]] '''भारत के पर्यावरण''' दुनिया के सबसे जादे [[बायोडायवर्सिटी|जैव-विविधता]] (बायोडाइवर्सिटी) वाला [[इकोज़ोन]] में से कुछ के शामिल करेला। [[दक्कन ट्रैप्स]], [[सिंधु-गंगा के मैदान|गंगा मैदान]] आ [[हिमालय]] एह देस के मुख्य भौगोलिक विशेषता बाड़ें। देस के सबसे बड़ पर्यावरणीय समस्या अलग-अलग किसिम के प्रदूषण बाटे, आ एगो विकासशील देस होखे के कारण ई [[जलवायु बदलाव]] के असर से जादे प्रभावित होखे के रिस्क वाला देस बाटे।<ref>{{Cite journal |last1=Wang |first1=Guiling |last2=Schimel |first2=David |date= 2003|title=Climate Change, Climate Modes, and Climate Impacts |url=https://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev.energy.28.050302.105444 |journal=Annual Review of Environment and Resources |language=en |volume=28 |issue=1 |pages=1–28 |doi=10.1146/annurev.energy.28.050302.105444 |issn=1543-5938|url-access=subscription }}</ref> भारत में पर्यावरण के बचावे खातिर कानून बनल बाड़ें, आ ई ओह देसन में से एगो हवे जे जैव विविधता संधि (CBD) पर दस्खत कइले बा।<ref>{{Cite book |last=Cbd |first=Secretariat To The |url=https://books.google.com/books?id=E_zsAgAAQBAJ |title=Handbook of the Convention on Biological Diversity |date=2014-02-25 |publisher=Routledge |isbn=978-1-134-20190-7 |language=en}}</ref> पर्यावरण, वन आ जलवायु परिवर्तन मंत्रालय आ हर राज्य के वन विभाग मिल के पूरा देस में पर्यावरण नीति बनावे आ लागू करे के काम करे लें। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:पर्यावरण]] [[श्रेणी:भारत के भूगोल|पर्यावरण]] 7wxoxz0sqxv5l81gh0iy7rke41fvtm2 789843 789842 2026-03-28T09:50:23Z SM7 3953 [[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Environment-stub}} जोड़ल गइल। 789843 wikitext text/x-wiki [[File:Andaman and Nicobar islands.JPG|alt=|thumb|[[हिंद महासागर]] में [[अंडमान आ निकोबार दीप]] के एगो सीन।]] '''भारत के पर्यावरण''' दुनिया के सबसे जादे [[बायोडायवर्सिटी|जैव-विविधता]] (बायोडाइवर्सिटी) वाला [[इकोज़ोन]] में से कुछ के शामिल करेला। [[दक्कन ट्रैप्स]], [[सिंधु-गंगा के मैदान|गंगा मैदान]] आ [[हिमालय]] एह देस के मुख्य भौगोलिक विशेषता बाड़ें। देस के सबसे बड़ पर्यावरणीय समस्या अलग-अलग किसिम के प्रदूषण बाटे, आ एगो विकासशील देस होखे के कारण ई [[जलवायु बदलाव]] के असर से जादे प्रभावित होखे के रिस्क वाला देस बाटे।<ref>{{Cite journal |last1=Wang |first1=Guiling |last2=Schimel |first2=David |date= 2003|title=Climate Change, Climate Modes, and Climate Impacts |url=https://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev.energy.28.050302.105444 |journal=Annual Review of Environment and Resources |language=en |volume=28 |issue=1 |pages=1–28 |doi=10.1146/annurev.energy.28.050302.105444 |issn=1543-5938|url-access=subscription }}</ref> भारत में पर्यावरण के बचावे खातिर कानून बनल बाड़ें, आ ई ओह देसन में से एगो हवे जे जैव विविधता संधि (CBD) पर दस्खत कइले बा।<ref>{{Cite book |last=Cbd |first=Secretariat To The |url=https://books.google.com/books?id=E_zsAgAAQBAJ |title=Handbook of the Convention on Biological Diversity |date=2014-02-25 |publisher=Routledge |isbn=978-1-134-20190-7 |language=en}}</ref> पर्यावरण, वन आ जलवायु परिवर्तन मंत्रालय आ हर राज्य के वन विभाग मिल के पूरा देस में पर्यावरण नीति बनावे आ लागू करे के काम करे लें। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:पर्यावरण]] [[श्रेणी:भारत के भूगोल|पर्यावरण]] {{Environment-stub}} {{india-stub}} n6tj8xojkpafado53my5eg88vwn4ki4 789844 789843 2026-03-28T09:51:03Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भारत के पर्यावरण]] जोड़ल गइल 789844 wikitext text/x-wiki [[File:Andaman and Nicobar islands.JPG|alt=|thumb|[[हिंद महासागर]] में [[अंडमान आ निकोबार दीप]] के एगो सीन।]] '''भारत के पर्यावरण''' दुनिया के सबसे जादे [[बायोडायवर्सिटी|जैव-विविधता]] (बायोडाइवर्सिटी) वाला [[इकोज़ोन]] में से कुछ के शामिल करेला। [[दक्कन ट्रैप्स]], [[सिंधु-गंगा के मैदान|गंगा मैदान]] आ [[हिमालय]] एह देस के मुख्य भौगोलिक विशेषता बाड़ें। देस के सबसे बड़ पर्यावरणीय समस्या अलग-अलग किसिम के प्रदूषण बाटे, आ एगो विकासशील देस होखे के कारण ई [[जलवायु बदलाव]] के असर से जादे प्रभावित होखे के रिस्क वाला देस बाटे।<ref>{{Cite journal |last1=Wang |first1=Guiling |last2=Schimel |first2=David |date= 2003|title=Climate Change, Climate Modes, and Climate Impacts |url=https://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev.energy.28.050302.105444 |journal=Annual Review of Environment and Resources |language=en |volume=28 |issue=1 |pages=1–28 |doi=10.1146/annurev.energy.28.050302.105444 |issn=1543-5938|url-access=subscription }}</ref> भारत में पर्यावरण के बचावे खातिर कानून बनल बाड़ें, आ ई ओह देसन में से एगो हवे जे जैव विविधता संधि (CBD) पर दस्खत कइले बा।<ref>{{Cite book |last=Cbd |first=Secretariat To The |url=https://books.google.com/books?id=E_zsAgAAQBAJ |title=Handbook of the Convention on Biological Diversity |date=2014-02-25 |publisher=Routledge |isbn=978-1-134-20190-7 |language=en}}</ref> पर्यावरण, वन आ जलवायु परिवर्तन मंत्रालय आ हर राज्य के वन विभाग मिल के पूरा देस में पर्यावरण नीति बनावे आ लागू करे के काम करे लें। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:पर्यावरण]] [[श्रेणी:भारत के भूगोल|पर्यावरण]] [[श्रेणी:भारत के पर्यावरण| ]] {{Environment-stub}} {{india-stub}} i4lsmxhd8as9j0mdyco507sjwyrhrx0