विकिपीडिया bhwiki https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE MediaWiki 1.46.0-wmf.22 first-letter मीडिया विशेष वार्तालाप प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपीडिया विकिपीडिया वार्ता चित्र चित्र वार्ता मीडियाविकि मीडियाविकि वार्ता टेम्पलेट टेम्पलेट वार्ता मदद मदद वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता TimedText TimedText talk Module Module talk Event Event talk नेपाल 0 1668 790018 788902 2026-04-01T13:43:06Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790018 wikitext text/x-wiki {{cleanup|reason=भाषा आ ब्याकरण के सुधार के जरूरत बाटे|date= अगस्त 2014}} {{Infobox country | native_name = संघीय लोकतान्त्रिक गणराज्य नेपाल | common_name = नेपाल | image_flag = Flag of Nepal.svg | image_coat = | national_motto = जननी जन्मभूमिश्च स्वर्गादपि गरीयसी &nbsp;<small>([[संस्कृत]])<br>"महतारी अउरी मातृभूमि स्वर्गो ले महान होखे लीं"</small> | national_anthem = {{native phrase|ne|[[नेपाल के राष्ट्रगान|सयौं थुँगा फूलका]]|italics=off}}<br>सैयन फूल के<br> | image_map = Nepal (orthographic projection).svg | official_languages = [[नेपाली भाषा|नेपाली]]<ref>अंतरिम संविधान अनुसार [[नेपाली भाषा|नेपाली]] एकमात्र [[राजभाषा]] ह (अनुच्छेद 5, पैरा 2), नेपाल मे बोली जायेवाली दूसर भाषा नेपाल के राष्ट्रीय भाषा सभ बानी सऽ। (अनुच्छेद 5, पैरा 1) [http://www.worldstatesmen.org/Nepal_Interim_Constitution2007.pdf नेपाल के अंतरिम संबिधान]</ref> | demonym = नेपाली | capital = [[काठमांडू]] | latd = 27 | latm = 42 | latNS = N | longd = 85 | longm = 19 | longEW = E | largest_city = [[काठमांडू]] | government_type = [[संयुक्त सरकार]] | leader_title1 = [[नेपाल के राष्ट्रपति|राष्ट्रपति]] | leader_name1 = | leader_title2 = [[नेपाल के परधानमंत्री|प्रधानमंत्री]] | leader_name2 = [[बालेन शाह]] | area = 147,181 | areami² = 56,827 <!--Do not remove per [[WP:MOSNUM]]--> | area_rank = 93वां | area_magnitude = 1 E10 | percent_water = 2.8 | population_estimate = 28,901,790 | population_estimate_year = जुलाई 2007 | population_estimate_rank = 40वां | population_census = 23,151,423 | population_census_year = 2002 | population_density = 184 | population_densitymi² = 477 <!--Do not remove per [[WP:MOSNUM]]--> | population_density_rank = 56वां | GDP_PPP_year = 2006 | GDP_PPP = $48.18 बिलियन <!--IMF--> | GDP_PPP_rank = 87वां | GDP_nominal_year = 2005 | GDP_nomiman = $9.094 | GDP_nominal_rank = 117वां | GDP_PPP_per_capita = $1,500 | GDP_PPP_per_capita_rank = 164 वां | HDI_year = 2018 | HDI = 0.579 | HDI_rank = 147 वां | HDI_change = increase | Gini = 47.2 | Gini_year = 2003–04 | Gini_category = उच्च | FSI = 93.6 {{decrease}} 1.8 | FSI_year = 2007 | FSI_rank = 21 वां | FSI_category = Alert | sovereignty_type = [[नेपाल के एकीकरण|एकीकरण]] | sovereignty_note = [[21 दिसंबर]] [[1768]] | established_event1 = गणराज्य | established_date1 = [[28 दिसंबर]] [[2007]] | currency = [[नेपाली रुपिया|रुपिया]] | currency_code = एनपीआर | time_zone = [[नेपाली समय|नेपाल समय]] | utc_offset = +5:45 | time_zone_DST = - | utc_offset_DST = +5:45 | cctld = [[.एनपी]] | calling_code = 977 | footnote1 = }} '''नेपाल''' [[नेपाल के संविधान|संविधान]] के हिसाब से आधिकारिक रूप से '''संघिय लोकतांत्रिक गणतंत्र नेपाल''' कहल जायेला, इ [[दक्षिण एशिया]] में एगो [[भूपरिवेष्ठित राष्ट्र|भूपरिवेष्ठित]] या स्थलरुद्ध [[हिमालय|हिमालयी]] राष्ट्र ह। नेपाल भूगोलीय रूप से एगो सुन्नर देश ह। नेपाल एगो बहुभाषिक, बहुसांस्कृतिक देश ह। नेपाल में [[नेपाली भाषा]] के आलावा [[भोजपुरी]], [[मैथिली]], [[मगही]], [[थारु]], [[अवधी]] आदि भासा बोलल जायेला। नेपाल के भूगोलीय अवस्थिती अक्षांश 26 डिग्री 22 मिनट से 30 डिग्री 27 मिनट उत्तर अउर 80 डिग्री 4 मिनट से 88 डिग्री 12 मिनट पूर्वी देशान्तर ले फैलल बा। इ देश के कुल क्षेत्रफल 1,47,516 वर्ग किमी बा। इ क्षेत्रफल पृथिवी के कुल क्षेत्रफल के हिसाब से 0.03 % अउर एशिया महाद्वीप के हिसाब से 0.3 % बा । लन्दन स्थित [[ग्रीनवीच]] मिनटाइम से पूर्वतर्फ रहला के कारण गौरीशंकर हिमालय लघ होके गइल 86 डिग्री 15 मिनेट पूर्वी देशान्तर के आधार पर [[नेपाल मानक समय|नेपाल के प्रमाणिक समय]] 5 घण्टा 45 मिनट रखल गइल बा। नेपाल के पूर्वी सीमा से पश्चिमी सीमा ले नेपाल के कुल लंबाई 885 कि.मि बा अउर उत्तर से दक्षिण के चौड़ाई एक बराबर नइखे। नेपाल के पूर्वी हिस्सा के अपेक्षा पश्चिमी हिस्सा अधिक चौड़ा बा वैसे मध्य भाग तनिक सिकुड़ल बा अर्थात एकर अधिकतम चौड़ाई 241 किमी आ न्युनतम चौड़ाई 145 किमी बा। ए प्रकार से नेपाल के औसत चौड़ाई 193 किमी बा। नेपाल के उत्तर में [[चीन]] के [[स्वशासित]] क्षेत्र [[तिब्बत]] पड़ेला आ दक्षिण, पूरब आ पश्चिम तीन तरफ से [[भारत]] पड़ेला। नेपाल के 85 % से अधिक नागरिक [[हिन्दू]] धर्म मानेला लोग। इ प्रतिशत भारत के प्रतिशत से अधिक बा, एही से नेपाल विश्व के सबसे अधिक प्रतिशत हिन्दू धर्म माने वालन के देश ह। एगो उल्ल नेपाल के भूगोलीय विविधता अन्घा उल्लखनीय बा। अहिजा [[तराई]] के उष्ण फाँट बा त [[हिमालय]] के खूब ठंडा क्षेत्र भी अवस्थित बा। संसार के सबसे ऊँच 14 गो शिखर में से आठ गो ऊँच शिखर नेपाल में पड़ेला, जे में संसार के सबसे ऊँच शिखर [[एवेरेस्ट]] (जे के नेपाली भाषा में '''सगरमाथा''' कहल जायेला) नेपाल आ चीन के सीमा पर स्थित बा। नेपाल के राजधानी आ सब से बड़ शहर [[काठमाडौं|काठमांडू]] ह। [[काठमाडौं|काठमांडू]], [[ललितपुर]] आ [[भक्तपुर]] इ तीन गो शहर कुल [[काठमांडू घाटी]] में पड़ेला। नेपाल के अन्य प्रमुख शहरन में बा [[भरतपुर]], [[बिराटनगर]], [[भैरहवा]], [[वीरगञ्ज]], [[जनकपुर]], [[पोखरा]], [[नेपालगञ्ज]] आ [[महेन्द्रनगर]]। एगो राजतंत्र के रूप में, इतिहास में इ देश पर [[शाह राजवंश]] सब से अधिक समय तक शासन कइले बा — 1768 (जवना घड़ी [[पृथिवीनारायण शाह]] छोट छोट राज्यन के एकीकृत करे के शुरू कइलन) से लेकर के 2008 तक। नेपाल के कम्युनिस्ट पार्टी द्वारा एक सदी तक कइल गइल जन युद्ध, लगभग नेपाल के सब बड़हन पार्टी द्वारा कई सप्ताह तक चलल आंदोलन राजा के झुके पर मजबूर कर दिहलस आ 22 नवम्बर 2005 के 12 बिंदु पर सहमति खातिर राजा के तइयार के पड़ल। 28 मई 2008 के नेपाल में प्रथम संबिधान सभा खातिर चुनाव भइल जे में लोग के मत रहल की राजतंत्र के खतम कर के बहुपार्टी प्रणाली के अन्तगर्त संघीय लोकतांत्रिक गणतंत्र के स्थापना होखे। लगातार नेता कुल के कलह के कारण [[नेपाल के पहिलका संविधान सभा|पहिलका संबिधान सभा]] के चुनाव के बाद भी संबिधान ना बन पावल आ तारीक खतम हो गइल। 2013 में फेर दूसरा हाली मतदान भइल आ अबेर सबेर संबिधान बन गइल। 20 सितम्बर 2015 के नयका संविधान बनला के साथ लागू हो गइल। नेपाल एगो [[विकाशसिल देश]] ह जेने बहुत कम आर्थिक आय बा, मानव विकास सूचकांक के 2014 के रिपोर्ट के अनुसार नेपाल के न्यूनतम आय दर नेपाल के 187 गो देश में से नेपाल के 145वां स्थान पर रखत बा। इ देश लगातार गरीबी आ उच्च स्तर के खाना के कमी से लड़ रहल बा। एतना कुछ के बावजूद भी इ देश तनी विकास दर में सुधार लईले बा, अहिजा के सरकार के कहनाम बा की साल 2022 ले देश के कम से कम विकसित राष्ट्र बना लियाई। == इतिहास == हिमालय क्षेत्र में मानव जाती के बसाई कम से कम 9,000 वर्ष पहिले से ही शुरू हो गइल रहल इ बात के पुष्टि [[काठमाण्डौ घाटी]] में पावल गइल [[प्राचीन]] औजार सभ से भइल बा। सम्भवत: तिब्बती-बर्मी मूल के लोग नेपाल में लगभग 3,500 वर्ष पहिले ही से आ चुकल रहल लोग।<ref name=Library_of_Congress>{{cite web | title= A Country Study: Nepal | work=Federal Research Division, [[Library of Congress]] | url=http://memory.loc.gov/frd/cs/nptoc.html | accessdate=23 सितंबर 2005}}</ref> ईशा पूर्व 2500 में [[इन्डो-आर्यन]] समूह के लोग घाटी में प्रवेश कइले रहल लोग। करीब ईशा पूर्व 1000 वर्ष अहिजा छोट छोट राज्य के गठन होखे लागल। [[सिद्धार्थ गौतम]] (ईशा पूर्व 563-483) अइसही एगो वंश, [[शाक्य]] वंश के [[राजकुमार]] रहले, जे आपन राज-काज त्याग के [[तपस्वी]] के जीवन अपना लिहलें, पाछे [[भगवान बुद्ध|बुद्ध]] के नाम से प्रसिद्द हो गइलें। ईशा पूर्व 250 तक, इ क्षेत्र में उत्तर भारत के [[मौर्य साम्राज्य]] के प्रभाव पड़ल आ बाद में चौथा शताब्दी में गुप्त साम्राज्य के अधीन इ क्षेत्र भइल रहल। इ क्षेत्र में 5वीं शताब्दी के उत्तरार्द्ध मे ''[[लिच्छवी]]''वंश नेपाल मे शासन कइले। 8वीं शताब्दी के उत्तरार्ध में लिच्छवी शासन के अंत हो गइल आ 879 से नेवार युग के उदय घाटी क्षेत्र में भइल। 11वीं शताब्दी के उत्तरार्द्ध में दक्षिण भारत से आइल चालुक्य साम्राज्य के प्रभाव नेपाल के दक्षिणी भूभाग में पड़ल। चालुक्यन के प्रभाव में बुद्ध धर्म के बदले [[हिन्दू]] धर्म के अधिक प्रसार भइल। नेपाल में हिन्दू धर्म के तरफ लोग अधिक आकर्षित भइलें। [[चित्र:Patan temples.jpg|thumb|250px|left|पाटन के हिन्दू मन्दिर, तीन प्राचीन राज्य में से एक के राजधानी]] [[चित्र:RaniOfNepal1920.jpg|250px|thumb|1920 के समय के नेपाली राजसंस्था]] 13वीं शताब्दी के पूर्वार्द्ध में संस्कृत शब्द ''मल्ल'' वंश के उदय होखे लागल। शुरु में वकैन के सत्ता उदयमान भइल, बाकी ओकर बाद में 200 बरिस ले राजा लोग वकैन के शक्ति एकट्ठा करे के काम करे लगले । 14वीं सदी के उत्तरार्ध में देश के लगभग अधिक भाग एकिकृत राज्य के अधीन आ गइल लेकिन ई एकीकरण छोट समय तक भर रहल: 1482 में राजा यक्ष मल्ल के समय में उ आपन राजपाठ आपन बेटा सभ के बाँट दिहले। काठमाण्डु घाटी के तीन भाग में बाँट के तीनो लैकन के दे दिहले। नेपाल राज्य तीन टुकड़ा में बंट गइल — [[काठमांडु]], [[पाटन]], आ [[भादगाँउ]] — ई तीनो राज्य के बीच में सदियों तक खिचा-तानी आ दुश्मनी रहल। 1765 में, [[गोरखा]] के राजा [[पृथिवी नारायण शाह]] एकीकरण अभियान शुरू कइले। बहुत खून खराबा के बाद 3 साल बाद उ काठमांडू घाटी के आपन राज्य में मिलाये में सफल हो गइले। असल में काठमांडू घाटी के जीते खातिर उनके कउनो युद्ध ना करे के पड़ल। जब उ काठमांडू पर चढ़ाई करे गइले त देखले उ समय इन्द्रयात्रा पर्व मन रहल बा आ राज्य के सारा लोग इन्द्रयात्रा के झांकी में शामिल बा बस उ आपन सेना के साथ सभे के घेर लिहले आ उ राज्य के राजा पृथिवीनारायण शाह के सामने हथियार डाल दिहले। ई घटना के बाद पृथिवीनारायण साह आपन राज्य के नाम गोरखा के बदले नेपाल रख लिहले आ आपन राजधानी जवन उ समय [[गोरखा जिला]] में रहल के छोड़ [[काठमांडू]] के बना लिहले। तिब्बत के साथे हिमालयी रास्ता के नियन्त्रण खातिर भइल विवाद आ ओकरी बाद भइल लड़ाई में [[चीन]] तिब्बत के सहायता खातिर आइल जेसे नेपाल के पाछे हटे के पड़ल। नेपाल के सीमा नजदीक के छोट-छोट राज्य सभ के नेपाल में एकीकरण कइला के चक्कर मे [[ब्रिटिस इस्ट इण्डिया कम्पनि]] संगे दुश्मनी शुरू हो गइल नतीजतन [[अंग्रेज-नेपाल युद्ध]] (1814-16) भइल, जे में नेपाल के आपन एक तिहाई भू-भाग [[सुगौली संधि]] के स्वरूप में अंग्रेजवन के देवे के पड़ गइल। ई संधि से पहिले [[मेची नदी]] से ले के पूरब में [[तिष्टा नदी]] के बीच के सारा हिस्सा पर नेपाल के नियंत्रण रहल। पश्चिम में [[शारदा नदी|महाकाली नदी]] से पश्चिम [[सतलुज नदी]] के बीच के हिस्सा गुमावे के पड़ल। ई हिस्सा में हाल के [[उत्तराखंड]] राज्य, हाल के [[हिमाचल प्रदेश]] के हिस्सा के साथ कुछ पंजाबी पहाड़ी हिस्सा रहल। सुगौली संधि में नेपाल के कुछ तराई हिस्सा भी गँवावे के पड़ल रहे लेकिन अंग्रेज लोग दु बार में तराई के हिस्सा फिर से नेपाल के वापस कर दिहल लोग। राज परिवार के बीच गुटबन्दि के चलते युद्ध के बाद अस्थायित्व कायम हो गइल। सन 1846 में शासन पर विराजमान रानी के सेनानायक [[जङ्गबहादुर राणा]] के पदच्युत करे के षडयन्त्र के खुलासा भइल। एहि बीच दरबार हत्याकांड हो गइल। हतियारधारी सेना आ रानी के प्रति वफादार भाइ-भतीजा के बीच मारकाट भइला से देश के सैकड़ों राजपरिवार, [[कुलीनवर्ग]] आ रजवाड़ा सभ के शासक लोग के हत्या भइल। जंगबहादुर के जितला पर [[राणा शासन]] शुरू भइल। राजा के नाममात्र में सिमित कर दिहल गइल आ प्रधानमन्त्री पद के शक्तिशाली बनावल गइल। राणा लोग पूरा निष्ठा के साथ ब्रिटिश लोग के पक्ष में रहले। राणा शासक भारत में राज कर रहल ब्रिटिश के हर तरह से मदद करत रहले। राणा शासन 1857 के [[सिपाही विद्रोह]] (प्रथम भारतीय स्वतंत्रता संग्राम) के दबावे में अंग्रेजवन के सैन्य मदद कइले आ पाछे दुनो [[विश्वयुद्ध]] में अंग्रेज लोग के सैन्य मदद कइले रहले। सन् 1923 में [[यूनाइटेड किंगडम]] आ नेपाल के बीच आधिकारिक रूप में मित्रता के समझौता पर हस्ताक्षर भइल, समझौता के स्वरूप यूनाइटेड किंगडम नेपाल के संप्रभु आ स्वतंत्र राष्ट्र के रूप में स्वीकार कइलस। 1940 के बाद नेपाल में लोकतन्त्र-समर्थित आन्दोलन के उदय होखे लागल आ राजनैतिक पार्टि राणा शासन के बिरुद्ध आये लगले। एहि दशक में 1947 में भारत आजाद हो गइल आ चीन 1950 में तिब्बत पर कब्जा कऽ लिहलस। एकर चलते नेपाल में सैनिक गतिविधि बढ़े लागल जे के टाले खातिर आजाद [[भारत]] नेपाल के स्थायित्व प्रति रुचि लेवे लागल, फलस्वरुप राजा [[त्रिभूवन]] के भारत समर्थन करे लागल आ 1951 में सत्ता दिलवाये में मदद कैलस आ राणा शासन के अन्त्य भइल। एकरी बाद से राजा के साथ साथ बहुदलीय राजनीति के शुरुआत भी हो गइल। राजा के नीचे चुनावी प्रक्रिया से सरकार के गठन भइल। राजा आ सरकार के बीच कई बरिस ले शक्ति के खिचातानि के खेल के बाद, 1959 में [[राजा महेन्द्र]] लोकतान्त्रिक अभ्यास के अन्त्य कऽ दिहले आ "निर्दलिय" [[पञ्चायत]] व्यवस्था लागु कर राज्य कइले। सन् 1989 के "जनआन्दोलन" से राजतन्त्र में संबैधानिक सुधार भइल आ फिर से बहुदलिय संसद बनल।<ref name=Nepal_Timeline>{{cite web | title= Timeline: Nepal | work=[[BBC News]] | url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/country_profiles/1166516.stm| accessdate=29 सितंबर 2005 }}</ref> 1999 में [[कृष्णप्रसाद भट्टराई]] अन्तरिम सरकार के प्रधानमन्त्री बनले आ नया संविधान के निर्माण भइल। राजा बीरेन्द्र 1990 में नेपाल के इतिहास में दूसरका प्रजातन्त्रिक बहुदलीय संविधान जारी कइले आ अन्तरिम सरकार के संसद खातिर प्रजातान्त्रिक चुनाव करवइले। नेपाली कांग्रेस राष्ट्र के दूसरका प्रजातन्त्रिक चुनाव में बहुमत प्राप्त कइलस आ गिरिजा प्रसाद कोइराला प्रधानमन्त्री बनले। एक्कइसवीं सदी के आरम्भ से नेपाल में माओवादियन के आन्दोलन तेज होत गइल। मधेशियन के मुद्दो पर आन्दोलन भइल। अन्त में सन् 2008 में राजा ज्ञानेन्द्र प्रजातांत्रिक चुनाव करवइले जे में माओवादियन के बहुमत मिलल आ प्रचण्ड नेपाल के प्रधानमंत्री बनले आ नेपाली कांग्रेस के नेता रामबरन यादव राष्ट्रपति के पद संभलले। == भूगोल == {{Main article|नेपाल के भूगोल}} [[चित्र:Un-nepal.png|thumb|450px|नेपाल के एगो नक्शा]] [[चित्र:Nepal topo en.jpg|thumb|450px|A topographic map of Nepal.]] [[चित्र:Nepal map of Köppen climate classification.svg|thumb|300px|नेपाल के कोपेन जलवायु वर्गीकरण के नक्शा]] नेपाल मोेट तौर पर समलम्बाकार आकार के, {{convert|800|km|mi|0}} लमहर आ {{convert|200|km|mi|0}} चौड़ाई में बा, जेकर क्षेत्रफल बा {{convert|147181|km2|mi2|0|abbr=on}}। तुलनात्मक आकार देखे खातिर देखीं [[कुल क्षेत्रफल के हिसाब से राजनैतिक आ भौगोलिक उपविभाग के सूची (100,000 से 1,000,000 किमी² तक)|आकार के हिसाब से भूखंड]]। ई [[26वां उत्तरी समानांतर|26°]] आ [[31वां उत्तरी समानांतर|31°N]] उत्तरी अक्षांश आ [[80वां पूरबी मेरिडियन|80°]] आ [[89वां पूरबी मेरिडियन|89°E]] पूरबी देशांतर पर स्थित बा। नेपाल सामान्य तौर पर तीन भौगोलिक क्षेत्र में बँटल बा: हिमालय, पहाड़ आ [[तराई]]। पारिस्थितिक पट्टी पूरब से पछिम ले गइल बा आ उत्तर से दखिन की ओर कई गो नदी सभ बहेला जवन देश के कइयों उपखंड में बँटले बा। दखिन के सपाट निम्नभूमि या ''तराई'' जवन [[भारत|भारतीय सीमा]] से सटल बा [[इंडो-गंगा सपाट भूमि]] के हिस्सा ह। तराई एगो निम्नभूमि क्षेत्र ह जेमें कुछ पहाड़ी श्रृंखला भी पड़ेला। ई क्षेत्र में हिमालय से बह के तीन गो मुख्य नदी सभ: [[कोशी नदी|कोशी]], [[गंडक नदी|नारायणी]] आ [[घाघरा नदी|कर्णाली]] आवेला जवन इ क्षेत्र के निर्माण कइले रहल। स्थायी हिमरेखा से भी नीचे के कुछ छोट नदी कुल बाड़ी सन जवन इ में सहायता कइली सन। ई क्षेत्र में उपोष्णकटिबंधीय से लेके उष्णकटिबंधीय तक के जलवायु पावल जाला। सब से बाहरी तलहटी वाला पहाड़ी [[शिवालिक]] या चुरिया कहाला। एकर ऊंचाई {{convert|700|to|1000|m|ft|0}} तक बा, जहां आके गंगा समतलीय भूमि के सीमा खत्म हो जाला, हालांकि चौड़ा निम्न घाटी बाड़ी सन जवन [[नेपाल के भीतरी तराई सभ|भीतरी तराई]] कहाला ई क्षेत्र के उत्तर में पड़ेला। पहाड़ी क्षेत्र शिवालिक के उत्तरी क्षेत्र से शुरू होखेला जवन [[महाभारत श्रृंखला|महाभारत]] कहाला। सामान्यतः पहाड़ी क्षेत्र पर हिम या बरफ के मौजूदगी ना दिखेला। एकर ऊंचाई {{convert|800|to|4000|m|ft|0}} तक बा। अहिजा {{convert|1200|m|ft|0}} से {{convert|3600|m|ft|0}} तक के जलवायु अल्पाइन होखेला। [[निम्न हिमालयी श्रृंखला]] {{convert|1500|to|3000|m|ft|0}} के दखिन के क्षेत्र '''पहाड़ क्षेत्र''' के सीमा ह, जँहवा उपोष्णकटिबंधीय नदी घाटी आ पहाड़ ई श्रृंखला के उत्तर में समानांतर बा। घाटी क्षेत्र में जनसंख्या घनत्व अधिक बा लेकिन {{convert|2000|m|ft|0}} से कम रहेला आ {{convert|2500|m|ft|0}} ऊंचाई पर जनसंख्या बिल्कुले कम रहेला, जहां जाड़ा के दिन में कभी कभार हिम पड़ेला। हिमाल या हिमालय उ क्षेत्र ह जँहवा सालों भर हिम या बरफ पड़ेला। ई क्षेत्र नेपाल के सबसे दखिन के हिस्सा ह। हिमालय के ऊंचाई दुनिया में सभन से ऊंचा बा जेमे [[माउंट एवरेस्ट]] (नेपाली में '''सगरमाथा''') जेकर ऊंचाई {{convert|8848|m|ft|0}} भी पड़ेला। ई चीन के सीमा नजदीक बा। दुनिया के सबसे ऊँच चोटी [[अठ-हजरिया]] में से सात गो सबसे ऊँच चोटी नेपाल में बा, चीन सीमा से सटले। उ सात चोटी के नाम: [[ल्होत्से]], [[मकालू]], [[चोयु]], [[कंचनजंघा]], [[धौलागिरी]], [[अन्नपूर्णा]] आ [[मनास्लु]] ह। === हावापानी === नेपाल में 5 गो जलवायु क्षेत्र बा, मोटा तौर पर ई ऊंचाई के हिसाब से बा। उष्णकटिबंधीय आ उपोष्णकटिबंधीय {{convert|1200|m|ft|0}} से नीचे रहेला, [[शीतोष्ण]] क्षेत्र {{convert|1200|to|2400|m|ft|0}} पर, ठंडा क्षेत्र {{convert|2400|to|3600|m|ft|0}} पर, उपआर्कटिक क्षेत्र {{convert|3600|to|4400|m|ft|0}} पर, आ आर्कटिक क्षेत्र {{convert|4400|m|ft|0}} से ऊपर के क्षेत्र ह। नेपाल में 5 गो मौसम होखेला: गर्मी, [[बरसात]], पतझड़, शरद आ बसंत. शरद ऋतु में मध्य एशिया से आवे आला ठंडा हवा के हिमालय आवे से रोक देला आ मानसून के उत्तरी हवा आवरण के सीमा बनावेला। जँहवा पहिले घना जंगल रहे उ क्षेत्र में अंधाधुंध पेड़ के कटाई से लगभ हर क्षेत्र में मुख्य परेशानी बनल बा, जे से भूक्षय (माटी में कटाव) आ पारितंत्र (इकोसिस्टम) में गिरावट दर्ज हो रहल बा। नेपाल पर्वतारोहण खातिर प्रसिद्ध बा, जहां दुनिया के सभन से ऊँच आ कठिन चढ़ाई वाला कुछ पर्वत बाड़ी सन, जे में [[माउंट एवरेस्ट]] भी एगो ह। तकनीकी तौर पर, दखिन-पूरबी पर्वत (ढलान वाला साइड) नेपाल ओर बा जवन चढ़े में आसान होखेला, एहि से अधिकांश पर्वतारोही लोग एवरेस्ट आरोहण करे खातिर नेपाल ओर कूच करेले जा। === वातावरण === नेपाल में एलेविशन (समुद्र तल से जमीन के ऊंचाई) में असमानता नाटकीय ढंग से अलग अलग पावल जाला एहि से ओहिजा के [[बायोम]] (पेड़-पौधा सभ) में भी विविधता देखल जा सकत बा, [[उष्णकटिबंधीय आ उपोष्णकटिबंधीय घास स्थल, सवाना (उच्चकटिबंधीय घास के मैदान) आ श्रबलैण्ड|उष्णकटिबंधीय सवाना]] भारतीय सीमा के लगे देखल जा सकत बा त, [[उपोष्णकटिबंधीय]] [[उष्णकटिबंधीय आ उपोष्णकटिबंधीय नम चौड़ा पत्ता वाला जंगल|चौड़ा पत्ता]] आ [[उष्णकटिबंधीय आ उपोष्णकटिबंधीय शंकुधारी पत्ता वाला जंगल|शंकुधारी जंगल]] पहाड़ी क्षेत्र पर देखल जा सकत बा, [[सम शीतोष्ण]] [[सम शीतोष्ण चौड़ा पत्ता वाला आ मिश्रित जंगल|चौड़ा पत्ता वाला]] आ [[सम शीतोष्ण शंकुधारी जंगल|शंकुधारी]] जंगल हिमालय के ढलानी क्षेत्र पर देखल जा सकत बा त, [[पर्वतीय घास के मैदान आ श्रबलैंड (झाड़ी प्रधान क्षेत्र)]], चट्टान आ हिम सबसे उच्च एलेविशन पर देखल जा सकत बा। निम्न एलिवेशन पर [[तराई-डुआर सवाना आ घास के मैदान]] इकोरीजन बा। ई इकोरीजन सभ [[हिमालयी उपोष्णकटिबंधीय चौड़ा पत्ता वाला जंगल]] के साथ मोज़ेक (mosaic) बनावेला, जवन {{convert|500|to|1000|m|ft}} पर होखेला जवन [[भीतरी तराई घाटी]] में भी दिखेला। [[हिमालयी उपोष्णकटिबंधीय देवदार के जंगल]] {{convert|1000|and|2000|m|ft}} पर बा। ई एलिवेशन से ऊपर नेपाल के [[जैवभूगोल]] पूरब आ पछिम में गंडकी नदी द्वारा बँटल बा। पूरब के इकोरीजन में अधिक तेजी बा एहि से ई क्षेत्र अधिक प्रजातियुक्त बा। पछिम के इकोरीजन सुक्खा आ कम प्रजातियुक्त क्षेत्र बा। {{convert|1500|to|3000|m|ft}} के क्षेत्र पर शीतोष्ण चौड़ा पत्ता वाला जंगल बा: पूरबी आ पछिमी जंगल। {{convert|3000|to|4000|m|ft}} पर पूरबी आ पछिमी उपक्षेत्रीय पर्वत पर शंकुधारी पत्ता वाला जंगल बा आ {{convert|5500|m|ft}} तक पर पूरबी आ पछिमी हिमालयी पर्वतीय झाड़ी आ घास के क्षेत्र बा। <gallery mode="packed" caption="नेपाल के लैंडस्केप्स (भूगोल के बनावट) आ हावापानी"> File:NASA Landsat 7 Nepal.png|नासा लैंडसैट-7 से खिंचल नेपाल के तस्वीर। ई में दिख रहल बा, नेपाल के सीमा भारत आ चीन से लगल बा। File:Everest kalapatthar crop.jpg|[[माउंट एवरेस्ट]], दुनिया के सभन से ऊँच चोटी नेपाल-चीन सीमा पर बा। File:Barun Valley - Nghe.jpg|[[बरुन घाटी]], नेपाल के कईयन घाटी में से एगो जवन ग्लेसियर के बहाव से बनल बा। File:Thakuri village near Khartuwa 2013.jpg| ठकुरी गांव से खिंचल [[खरतुवा]] गांव के एगो नजारा जवन सीतलपटी, संखुवासभा में पड़ेला। File:Himalaya sud avion.JPG|हिमालय के [[अन्नपूर्णा]] श्रेणी। File:Panorama phoksumdo lake from camp.jpg|[[फोकसुंडो झील]] File:Kaligandaki ghasa.jpg|[[काली गंडकी जोर्ज]] (जोर्ज:तंग घाटी) पृथिवी पर सबसे गहिरा जोर्ज ह। File:Marsyangdi valley near Pisang (4518299825).jpg|[[मर्स्यांगदी|मर्स्यांगदी घाटी]] File:Wind erosion Kalopani Nepal.jpg|कालोपानी मे हावा से कटाव File:Terai nepal.jpg|तराई के एगो मैदानी क्षेत्र File:Phulchowki Hill.jpg|फूलचौकी हिल File:Landscape in Dang district, view from Ghorahi, Nepal 2015-10-30 B.jpg|घोराही, दांग के पहाड़ी नजारा File:Landscape in Dang district, view from Ghorahi, Nepal 2015-10-30 A.jpg|पर्वत के नजारा </gallery> == राजनीति == {{main article|नेपाल में राजनीति}} नेपाल के राजनीति में पिछला दु दशक में जबरदस्त बदलाव देखल गइल बा। 1990 तक नेपाल एगो राजतंत्र रहल जेकर कार्यकारी अधिकार पर राजा के नियंत्रण रहल। 1990 में राजा के कम्युनिस्ट सभ के आंदोलन के सामना करे के पड़ल। कम्युनिस्ट सभ के आंदोलन [[एकाधिपत्य राजतंत्र]] के खिलाफ रहे। 1990 में राजा बड़ी मात्रा में राजनीतिक सुधार करे खातिर राजी हो गइलन आ [[संसदीय राजतंत्र]] के स्थापना भइल। ई में राजा [[राज्य के प्रमुख]] आ प्रधानमंत्री के [[सरकार के प्रमुख]] बनावल गइल। अप्रिल 2006 के आंदोलन नेपाल के शासन में बदलाव लाईल: एगो अंतरिम संविधान लावल गइल, जेमे राजा के शक्ति के खत्म कर दिहल गइल आ एगो अंतरिम प्रतिनिधि सभा के गठन भइल जेमे माओवादी सदस्यन के प्रवेश मिल गइल, जब नयकी सरकार माओवादी विद्रोहीयन के साथ शांति वार्ता करे में सफल भइल। अप्रिल 2007 में नेपाली कम्युनिस्ट पार्टी (माओवादी) नेपाल के अंतरिम सरकार में शामिल हो गइल। दिसम्बर 2007 में अंतरिम संसद द्वारा एगो बिल पास भइल जे से नेपाल संघीय गणराज्य बन गइल, एकरा बाद नेपाल के प्रमुख अब राष्ट्रपति हो गइले। संविधान सभा खातिर चुनाव 10 अप्रिल 2008 के भइल; माओवादी पार्टी चुनाव के नतीजा आवला के बाद मुख्य पार्टी बन के आइल लेकिन बहुमत प्राप्त ना कर पवलस। नया संसद आपन पहिलका मीटिंग में 2007 के बिल भारी बहुमत से अपनवलस, आ राजा ज्ञानेन्द्र के 15 दिन दियाईल सेंट्रल काठमांडू के महल खाली करे खातिर। 11 जून के उ महल खाली कर दिहलन। संविधान सभा खातिर 10 अप्रिल 2008 के चुनाव भइल आ 601 सदस्य वाला एकसदनीय संसद के स्थापना भइल। 28 मई 2008 से 27 मई 2012 ले संसद चलल, दु साल के अंदर संविधान बनावे के प्रतिज्ञा के साथ शुरू भइल संसद चार साल में भी संविधान तैयार ना कर पवलस अंततः 27 मई 2012 के पहिलका संविधान सभा भंग कर दिहल गइल। 19 नवम्बर 2013 के दुसरका संविधान सभा खातिर फिर से चुनाव करावल गइल। 21 जनवरी 2014 के 593 सदस्य के साथ एकसदनीय दुसरका संविधान सभा सुचारू भइल आ 14 अक्टूबर 2017 के समय सीमा समाप्त होखे से पहिले संविधान बन के तैयार हो गइल। 20 सितम्बर 2015 के संविधान बन के जारी हो गइल आ एहि के साथ नेपाल संघीयता के प्राप्त कर लिहलस। == अर्थतन्त्र == {{main|नेपाल के अर्थतन्त्र}} [[चित्र:Nepal treemap.png|thumb|upright=1.6 नेपाली निर्यात के अनुपातिक प्रदर्शन]] [[चित्र:Terraces, south of Ghara (4525876548).jpg|thumb|left|नेपाल में सीढ़ीदार धान के खेती]] [[चित्र:Nepalese mohar 816.jpg|thumb|नेपाली चांदी के सिक्का, 1695]] [[चित्र:Nepalese chamber 1955.jpg|thumb|[[नेपाली चैम्बर ऑफ कॉमर्स, ल्हासा]], 1955]] 2012 खातिर नेपाल के सकल घरेलु उत्पाद (जीडीपी) $17.921 बिलियन से अधिक आंकल गइल रहल ([[नाममात्र जीडीपी]] में समायोजित).<ref name=imf2 /> 2010 में, नेपाल के जीडीपी में, खेती 36.1 %, सेवा 48.5 % आ उद्योग-धंधा 15.4 % के हिस्सेदार रहल।<ref name="World Bank: Nepal at a glance, 2012">{{cite web |url=http://devdata.worldbank.org/AAG/npl_aag.pdf |title=World Bank: Nepal at a glance, 2012 |publisher=World Bank |year=2012 |accessdate=31 July 2012 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20120425114411/http://devdata.worldbank.org/AAG/npl_aag.pdf |archivedate=25 April 2012}}</ref> जबकि कृषि आ उद्योग-धंधा घट रहल बा लेकिन सेवा क्षेत्र में योगदान बढ़ रहल बा।<ref name="World Bank: Nepal at a glance, 2012" /><ref name="Nepal Status Paper">{{cite web |url=http://www.npc.gov.np/uploads/publications/2012021312345.pdf |title=Nepal Status Paper United Nations Conference on Sustainable Development 2012 (Rio+20) Synopsis |publisher=National Planning Commission of Nepal |year=2012 |accessdate=31 July 2012 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20121021105202/http://www.npc.gov.np/uploads/publications/2012021312345.pdf |archivedate=21 अक्टूबर 2012}}</ref> कृषि 76 % कर्मचारियन के रोजगार मुहैया करवले बा, सेवा क्षेत्र 18 % आ निर्माण-उत्पादन आ शिल्प आधारित उद्योग 6 %. कृषि उत्पादन — ज्यादातर खेती तराई क्षेत्र जवन भारतीय सीमा क्षेत्र से सटल बा में होऽला — चाय, धान, मकई, गेंहू, ऊख (गन्ना), कन्द-मूल, दूध आ [[जल भैंस]] के मांस। उद्योग मुख्यतः कृषि उत्पादित क्षेत्र के संचालन में आधारित बा जइसे की [[जूट]], ऊख, तम्बाकू आ अन्न। कृषि-धंधा में व्यस्त लगभग 1 करोड़ कर्मचारियन में चरम कुशल अभाव के कमी बा। नेपाल के आर्थिक वृद्धि राजनीतिक अनिश्चितता के चलते प्रतिकूल रूप से प्रभावित बा। तबो, वास्तविक जीडीपी वृद्धि 2011-2012 खातिर लगभग 5 प्रतिशत तक बढ़े के अनुमान लगावल गइल रहल। 2010-2011 में इ 3.5 प्रतिशत जीडीपी के वृद्धि में सुधार ह आ संघर्ष विराम के बाद इ दुसरका सब से बड़ वृद्धि दर ह।<ref name="World Bank: Nepal- Country Overview 2012">{{cite web |url=http://www.worldbank.org.np/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/SOUTHASIAEXT/NEPALEXTN/0,,contentMDK:22147453~pagePK:141137~piPK:141127~theSitePK:223555,00.html |title=World Bank: Nepal- Country Overview 2012 |publisher=World Bank |year=2012 |accessdate=31 July 2012 |archive-date=22 August 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120822110758/http://www.worldbank.org.np/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/SOUTHASIAEXT/NEPALEXTN/0,,contentMDK:22147453~pagePK:141137~piPK:141127~theSitePK:223555,00.html |url-status=dead }}</ref> विकास के स्रोत सभ में कृषि, निर्माण, वित्तीय अउर दूसर सेवा कुल भी शामिल बाड़ी सन। रेमिटेंस (विदेश से भेजल पइसा-रुपया) के चलते 2010/2011 में तेल के आयात से वृद्धि दर में होखे वाला नुक्सान के रोक दिहले बा। जबकि 2010/2011 में रेमिटेंस वृद्धि 11 प्रतिशत (नेपाली रुपया में) धीमा हो गइल, तब से वृद्धि दर बढ़ के 37 प्रतिशत हो गइल बा। रेमिटेंस लगभग जीडीपी के 25-30 प्रतिशत के बराबर होखे के अनुमान बा। मुद्रास्फीति के तीन साल के निम्नतम 7 प्रतिशत तक घटा दिहल गइल बा।<ref name="World Bank: Nepal- Country Overview 2012" /> == प्रशासनिक विभाजन == {{main|नेपाल के विभाजन}} नेपाल सात प्रदेश आ सतहत्तर जिला कुल में बँटल बा। {{नेपाल प्रदेश लेबल्ड मैप}} {|class="wikitable sortable" |+ |- style="background:#98fb98;" ! प्रदेश ! राजधानी ! राज्यपाल ! मुख्यमंत्री ! जिला ! क्षेत्र<br>(किमी²) ! जनसंख्या<br>(2011) ! घनत्व<br>(व्यक्ति/किमी²) |- |[[कोशी प्रदेश]]||[[बिराटनगर]] <small>(अस्थायी)</small>||प्रोफेसर डॉक्टर गोविंद बहादुर तुम्बाहांग||शेरधन राई||14||25,905 किमी²||4,534,943||175 |- |[[प्रदेश संख्या 2]]||[[जनकपुर]] <small>(अस्थायी)</small>||रत्नेश्वर लाल कायस्थ||मोहम्मद लालबाबू राउत||8||9,661 किमी²||5,404,145 ||559 |- |[[बाग्मती प्रदेश]]||[[हेटौड़ा]] <small>(अस्थायी)</small>||अनुराधा कोइराला||[[डोरमनी पौडेल||13|| 20,300 किमी²|| 5,529,452||272 |- |[[गण्डकी प्रदेश]]||[[पोखरा]] ||बाबूराम कुंवर||पृथिवी सुब्बा गुरुंग||11||21,504 किमी²||2,403,757||112 |- |[[प्रदेश संख्या 5]]||[[बुटवल]] <small>(अस्थायी)</small>||उमाकांत झा||शंकर पोखरेल||12||22,288 किमी²||4,499,272||219 |- |[[कर्णाली प्रदेश]]||[[बिरेंद्रनगर]]||दुर्गा केशर खनाल||महेंद्र बहादुर शाही||10|| 27,984 किमी²||1,570,418||41 |- |[[प्रदेश संख्या 7]]||[[धनगढ़ी]] <small>(अस्थायी)</small>||मोहन राज मल्ल||त्रिलोचन भट्ट||9||19,539 किमी²|| 2,552,517||130 |- !नेपाल ![[काठमांडू]] !राष्ट्रपति<br>बिद्या देवी भंडारी !प्रधानमंत्री<br>खड्ग प्रसाद शर्मा ओली ![[नेपाल के जिला सभ|77]] !147,181&nbsp;km² !26,494,504 !180 |} == संस्कृति == नेपाल [[नेपालका संस्कृति|सांस्कृतिक बिबिधता]] स भरल देश बा। कवनो संस्कृति [[तिब्बत]] व कवनो [[भारत]]सँग मिलतजुलत बाटे। इहाँ के[[भेषभूषा]], [[भाषा]] तथा [[पकवान]] जादा समानतापाइल जाला। नेपाल के राष्ट्रीय चिरई [[हिमालयी मोनल]] हवे। === खाना === नेपालके सामान्य खाना दाल, भात, तरकारी, अचार ह। एह किसिम के खाना एक दाइ बिहान व एक दाइ रातमे कइके दिनके दुई पटक खायाजाला। य खानेके बीचमे चूरा अउर चाह के सेवन भि कैलजाला। बेर-बेर पे माछा, मासु, अण्डा आदिका सेवन भि करलजाला। हिमाली भेगमे गहुँ, मकै , कोदो, आलु आदिका खाना होवेला वैसे तराईमे गहुँका रोटिके प्रचलन जादा बा। कोदोका मादक पदार्थ तोङ्गबा, छ्याङ, रक्सी आदिका सेवन हिमाली भेगमे जादा होला। नेवार समुदाय अपने विशेष किसिमकके नेवारी परिकार सेवन करेले। == शिक्षा == नेपालमे आधुनीक शिक्षाके शुरूवात राणा प्रधानमन्त्री जंग बहादुर राणाके बेलायत यात्राके बाद सन् 1982 मे स्थापीत दरबार हाइस्कुल (हाल रानीपोखरी किनारके भानु मा.बि।)से भइल ह। एकर पहले नेपालमे मात्र कुछ धर्मशास्त्रीय दर्सनमे आधारीत शिक्षा देअलजातरहे । आधुनीक शिक्षाका शुरूवात 1982 मे भैलेपरभि यि आम नेपाली जनताके खातिर सर्वशुलभ नहीरहल । बाकीर देशका बिभिन्न भागमे कुछ बिधालय दरवार हाइस्कुलका शुरूवात साथे खुल्ना शुरूभैल । परन्तु नेपालमे पहिला उच्च शिक्षा केन्द्र काठमान्डौमे रहल त्रिचन्द्र क्याम्पस ह । राणा प्रधानमन्त्री चन्द्र सम्सेर अपनेसाथ राजा त्रिभुवनका नाम जोडके इस क्याम्पसका नाम रखलेरहले। यि क्याम्पसके स्थापना भैलेपर नेपालमे उच्च शिक्षा आर्जन बहुत सहज होखेलागल रहे परन्तु सन 1959 तक भि देश मे यक्को विश्वविधालय स्थापना होवे नाइसकल रहे, राजनितीक परिवर्तन भैलेपर राणा शासन मुक्त देश अन्तत 1959मा त्रिभुवन विश्वविधालयको स्थापना कैलस ।वकरपाछे 1984मे महेन्द्र संस्कृतका साथ अन्य विश्वविधालय भि खुलते चलगैले। हालहीमे मात्र सरकार 4 नया विश्वविधालय भि खोलेको घोषणा कैले बा। नेपालके शिक्षा का सबसे मुख्य योजनाकार शिक्षामन्त्रालय ह त्यस बाहेक शिक्षा विभाग, 5 क्षेत्रीय शिक्षा निर्देसनालय, 75 जिल्ला शिक्षा कार्यालय , परिक्षा नियन्त्रण कार्यालय सानोठिमी, उच्चमाध्यामीक शिक्षा परिषद,पाठ्यक्रम बिकास केन्द्र, बिभिन्न विश्वविधालयका परिक्षा नियन्त्रण कार्यालय शिक्षाके बिकास बिश्तार तथा नियन्त्रणके क्षेत्रमे कार्यरत बाने । नेपालका विश्वविधालय '''[[त्रिभुवन विश्वविधालय]] ''' '''[[महेन्द्र संस्कृत विश्वविधालय]] (हाल नेपाल संस्कृत बनाइलगैलबा)''' '''[[काठमाडौं विश्वविद्यालय|काठमाडौं विश्वविधालय]]''' '''[[पुर्वान्चल विश्वविधालय]]''' '''[[पोखरा विश्वविधालय]]''' '''[[लुम्बिनी विश्वविद्यालय|लुम्वीनी विश्वविधालय]]''' '''[[नेपाल कृषी तथा वन विश्वविधालय]]''' (निकट भविश्यमे स्थापना कैलजायी) '''[[मध्यपस्चिमाञ्चल विश्वविधालय]]'''(निकट भविश्यमे स्थापना कैलजायी) '''सुदुरपस्चीमाञ्चल विश्वविधालय''' डोटी जिल्लाके दिपायल वा कैलालीमे उपकुलपतीका कार्यालय राखके सुदुरपस्चीमाञ्चल बिकासक्षेत्र भर क्याम्पस बिस्तार करलजायी । यि विश्वविधालय भि क्षेत्रीय विश्वविधालयके अवधारणा अनुरूप खोले लागल ह । '''खुल्ला विश्वविधालय''' सरकार खुला विश्वविधालयका विश्वभर सफल अवधारणा नेपालमे भि कार्यान्वयन करेके नेपालमे खुल्ला विश्वविधालय खोलेको घोषणा कैलेबा। == श्वास्थ == नेपालमे बहुत पहिलासे आयुर्वेद, प्राकृतीक चिकित्सा पद्धती उपयोगमा रहलरहे बैध व परंपरागत चिकित्सक गाँवघर सहरमे श्वास्थ सेवा चलावल रहले, वकैनके औषधीका श्रोत नेपालके हिमाल से तराइ तक मिलेवाला जडीबुटी रहल करते। आधुनीक चिकित्सा पद्धतीका शुरूवात राणा प्रधानमन्त्री जंगवहादुर राणाका बेलायत यात्रा बाद दरवारके भितर शुरूहोगैल तब्बोमे नेपालमे आधुनीक चिकित्सा संस्थाके रूपामे राणा प्रधानमन्त्री वीर सम्सेरके कालमे काठामाण्डौमे सन 1889 मा स्थापित वीर अस्पताल हि पहिला अस्पताल बा वकरबाद चन्द्र समसेर के शासन कालमेमे स्थापीत त्रिचन्द्र सैनीक अस्पताल दुसरा रहे, हाल [[नेपालका अस्पताल]] सामन्यतया आयुर्वेद,प्रकृतीक चिकीत्सा तथा आधुनीक चिकीत्सा करके सरकारी सेवा विधमान बा । === पर्यटन === घुमफिर करे खातिर नेपाल दुनियाके दश गो बढिया देश मे पडेला ।<ref>{{Cite web |url=http://www.online24post.com/archives/37408 |title=आर्काइव कॉपी के बा |access-date=2019-03-10 |archive-date=2019-03-08 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190308145822/http://www.online24post.com/archives/37408 |url-status=dead }}</ref> == संदर्भ == <references/> {{Nepal topics}} [[श्रेणी:नेपाल| ]] [[श्रेणी:एशिया के देस]] [[श्रेणी:दक्खिन एशिया के देश]] [[श्रेणी:यूनाइटेड नेशंस के सदस्य देस]] [[श्रेणी:भारत के पड़ोसी देश]] jpo2z044774rukdrcll4w4kv2lpm0vp श्रेणी:लेखक 14 4740 790041 563062 2026-04-01T17:37:39Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:पेशा अनुसार लोग]] जोड़ल गइल 790041 wikitext text/x-wiki {{Commons category|Writers}} {{Category diffuse}} {{category see also|लेखन|लेखक लोग के नाँव पर नाँव वाली विकिपीडिया श्रेणी}} {{Cat main|लेखक}} {{DEFAULTSORT:लेखक}} [[Category:साहित्य के क्षेत्र के लोग]] [[Category:कला के क्षेत्र के लोग]] [[Category:मीडिया के क्षेत्र के लोग]] [[Category:किताब से संबंधित लोग]] [[श्रेणी:पेशा अनुसार लोग]] blg46dj3sdp0lbot6vqur3lgky0v5td स्मार्टफोन 0 10779 790014 789319 2026-04-01T12:32:46Z ~2026-20158-26 39902 790014 wikitext text/x-wiki [[चित्र:SmartPhone.jpg|thumb|स्मार्टफोन]] '''स्मार्टफोन''' एगो नया ज़माना क [[मोबाइल फोन]] हवे जेवना में [[फ़ीचर फोन]] क सारा फंक्शन, आ एकरी अलावा अउरी कई तरह क एडवांस काम कर सके क छमता होले, जइसे की [[डिजिटल कंप्यूटिंग]] आ [[जीपीएस]] अउरी [[छुअंतुआ स्क्रीन]] वगैरह। ==आविष्कार== ==संचालन सिस्टम== ऑपरेटिंग सिस्टम ==संदर्भ== <references/> [[श्रेणी:मोबाइल फोन]] {{दूरसंचार-आधार}} lwl5dq5usm0a1nq5nhkd3qu3du9jy5p महराजगंज जिला 0 17474 790049 786815 2026-04-02T04:19:38Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल 790049 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = महराजगंज जिला | settlement_type = उत्तर प्रदेश क जिला | total_type = कुल | native_name = | image_skyline = Nepal India Border gate Sonauli.jpg | image_caption = [[सोनौली]] में [[भारत-नैपाल बार्डर]] पर चेक-प्वाइंट | image_map = India Uttar Pradesh districts 2012 Maharajganj.svg | map_caption = जिला के उत्तर प्रदेश में लोकेशन | coordinates = | coor_pinpoint = महराजगंज, उत्तर प्रदेश | subdivision_type = देस | subdivision_name = {{flag|भारत}} | subdivision_type1 = राज्य | subdivision_name1 = [[उत्तर प्रदेश]] | subdivision_type2 = मंडल | subdivision_name2 = [[गोरखपुर मंडल|गोरखपुर]] | established_title = Established | established_date = | seat_type = मुख्यालय | seat = [[महाराजगंज]] | parts_type = तहसील | parts_style = para | p1 = फरेंदा, नौतनवा, निचलौल, महाराजगंज सदर | area_total_km2 = 2952 | area_footnotes = <ref name="Maharajganj">{{cite web|url=https://maharajganj.nic.in/|title=District Maharajganj|access-date=26 October 2018}}</ref> | population_as_of = 2011 | population_total = 2,684,703 | population_footnotes = | population_urban = 134730 | population_density_km2 = auto | demographics_type1 = [[भाषा]] | demographics1_title1 = ऑफिशियल | demographics1_info1 = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]<ref name="langoff">{{cite web|title=52nd Report of the Commissioner for Linguistic Minorities in India |url=http://nclm.nic.in/shared/linkimages/NCLM52ndReport.pdf |website=nclm.nic.in |publisher=[[Ministry of Minority Affairs]]|access-date=23 February 2019|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525141614/http://nclm.nic.in/shared/linkimages/NCLM52ndReport.pdf|archive-date=25 May 2017}}</ref> | demographics1_title2 = दूसर&nbsp;ऑफिशियल | demographics1_info2 = [[उर्दू]]<ref name="langoff"/> | demographics1_title3 = लोकल | demographics1_info3 = [[भोजपुरी]] | demographics_type2 = जनसंख्या | demographics2_title1 = [[भारत में साक्षरता]] | demographics2_info1 = 64.3 परसेंट | demographics2_title2 = सेक्स रेशियो | demographics2_info2 = 943 | leader_title = | timezone1 = [[भारतीय मानक समय|आईएसटी]] | utc_offset1 = +05:30 | website = {{URL|https://maharajganj.nic.in}} | official_name = }} '''महराजगंज जिला''' [[उत्तर प्रदेश]] के 75 गो जिला सभ में से एक बाटे आ [[महराजगंज|महराजगंज कस्बा]] एकर जिला मुख्यालय बाटे। जिला [[गोरखपुर मंडल]] क पार्ट ह। ई [[हिमालय]] के [[तराई]] क्षेत्र में स्थित बा, उत्तर में [[नेपाल]] के सीमा से सटल बा। [[नारायणी नदी|गंडक]], [[राप्ती]], [[रोहिणी नदी|रोहिन]] जिला से बहे वाली कुछ प्रमुख नदी हईं। == भूगोल == महराजगंज जिला के उत्तर में नेपाल के [[नवलपरासी जिला|नवलपरासी]] आ [[रुपनदेही जिला|रूपन्देही जिला]] ([[लुंबिनी प्रदेश|लुम्बिनी प्रदेश]]) स्थित बा। पूरब में ई [[कुशीनगर जिला]] से लागेला, आ साथे बहुत छोट सीमा [[बिहार]] के [[पच्छिम चंपारण जिला|पश्चिम चंपारण जिला]] से भी सीमा जुड़ल बा। एकरा दक्खिन ओर [[गोरखपुर जिला]] बा, जबकि पच्छिम में [[सिद्धार्थनगर जिला|सिद्धार्थनगर]] आ [[संत कबीर नगर जिला]] बाड़ें। ई जिला [[गोरखपुर मंडल]] के हिस्सा हवे। एह जिला के कुल [[रकबा]] लगभग 2,951 वर्ग किलोमीटर बा, आ 2011 के जनगणना के अनुसार एहिजा के जनसंख्या करीब 26,84,703 रहल।<ref>{{cite web|url=http://india.gov.in/knowindia/districts/andhra1.php?stateid=UP|title=Uttar Pradesh|publisher=india.gov.in website|access-date=7 May 2010}}</ref> ==जनसंख्या== == प्रशासन == जिला क प्रशासन उत्तर प्रदेश के बाकी जिलन जैसन होखे ला। जिला के मुख्य अधिकारी जिला कलेक्टर होलें जे कोर्ट में डिस्टिक मजिस्ट्रेट के रूप में बइठे लें। एकरा बाद जिला के प्रशासन आ लगान वसूली खातिर तहसील में बाँटल गइल बाटै। महराजगंज जिला में कुल चार गो तहसील बाड़ी स - महराजगंज सदर, [[फरेंदा]], [[नौतनवा]], आ [[निचलौल]]। फिर हर तहसील के ब्लॉक (बिकासखंड सभ में बाटल गइल बाटै - कुल 12 ठे बिकासखंड बाटें - ब्रिजमनगंज, धानी, परतावल, पनियरा, लक्ष्मीपुर, घुघौली, मिठौरा, नौतनवा, फरेंदा, निचलौल, सदर, आ सिसवा। जिला में कुल 1048 रेवेन्यू गाँव रहलें जिनहन के 882 ग्राम पंचायत बाड़ी स आ 101 ठे न्याय पंचायत बाड़ी स। ==संदर्भ== {{Reflist}} {{उत्तर प्रदेश के जिला सभ}} [[श्रेणी:उत्तर प्रदेश के जिला]] [[श्रेणी:भारत के जिला]] [[श्रेणी:महाराजगंज जिला| ]] [[श्रेणी:भोजपुरी क्षेत्र]] [[श्रेणी:पूर्वांचल]] {{उत्तरप्रदेश-आधार‏‎}} rr83fhvmk9vijzhw4ramruxzzlyise6 के. पी. ओली 0 28125 790022 785301 2026-04-01T15:26:39Z SM7 3953 पूर्व प्रधानमंत्री 790022 wikitext text/x-wiki {{Infobox officeholder |name = खड्ग प्रसाद शर्मा ओली |image = The Prime Minister of Nepal, Mr. K.P. Sharma Oli calls on the Prime Minister, Shri Narendra Modi, in New Delhi on April 06, 2018 (cropped).jpg |caption = 2018 में के. पी. ओली |education = Grade 6 Attended |office = नेपाल के प्रधानमंत्री |president = [[रामबरन यादव]]<br>[[बिद्या देवी भण्डारी]] |term_start = 12 अक्टूबर 2015 |term_end = |predecessor = [[सुशील कोइराला]] |successor = |birth_date = {{birth date and age|df=yes|1952|2|22}} |Main business= |birth_place = [[तेह्रथुम जिला|तेह्रथुम]], [[नेपाल]] |death_date = |death_place = |party = [[Communist Party of Nepal (Unified Marxist–Leninist)|Communist Party of Nepal (Unified Marxist-Leninist)]] |religion = [[हिंदू]] |website = {{url|kpsharmaoli.com|Official website}} }} '''खड्ग प्रसाद शर्मा ओली ''' ({{lang|ne|खड्ग प्रसाद शर्मा ओली}}; जनम 23 फरवरी 1952), परसिद्ध नाँव '''के. पी. ओली''', नेपाल के राजनेता आ नेपाल के प्रधानमंत्री रहलें।<ref>{{cite web|title=Oli ielected 38th Prime Minister of Nepal (Update)|url=http://kathmandupost.ekantipur.com/news/2015-10-11/oli-elected-38th-pm-of-nepal.html|website=The Kathmandu Post|accessdate=11 अक्टूबर 2015|archive-date=2015-11-17|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117025017/http://kathmandupost.ekantipur.com/news/2015-10-11/oli-elected-38th-pm-of-nepal.html|url-status=dead}}</ref> {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist}} [[श्रेणी:नेपाल के राजनेता]] [[श्रेणी:नेपाल के परधानमंत्री]] {{नेपाल-आधार}} ra0kla5iuso25ki5ylhu1kq5e6cp7w0 790023 790022 2026-04-01T15:29:58Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[खड्ग प्रसाद शर्मा ओली]] के [[के. पी. ओली]] पर स्थानांतरण कइलें: बेहतर/कॉमन भोजपुरी नाँव (Better/common name) ([[WP:COMMONNAME]]): प्रसिद्ध नाँव 790022 wikitext text/x-wiki {{Infobox officeholder |name = खड्ग प्रसाद शर्मा ओली |image = The Prime Minister of Nepal, Mr. K.P. Sharma Oli calls on the Prime Minister, Shri Narendra Modi, in New Delhi on April 06, 2018 (cropped).jpg |caption = 2018 में के. पी. ओली |education = Grade 6 Attended |office = नेपाल के प्रधानमंत्री |president = [[रामबरन यादव]]<br>[[बिद्या देवी भण्डारी]] |term_start = 12 अक्टूबर 2015 |term_end = |predecessor = [[सुशील कोइराला]] |successor = |birth_date = {{birth date and age|df=yes|1952|2|22}} |Main business= |birth_place = [[तेह्रथुम जिला|तेह्रथुम]], [[नेपाल]] |death_date = |death_place = |party = [[Communist Party of Nepal (Unified Marxist–Leninist)|Communist Party of Nepal (Unified Marxist-Leninist)]] |religion = [[हिंदू]] |website = {{url|kpsharmaoli.com|Official website}} }} '''खड्ग प्रसाद शर्मा ओली ''' ({{lang|ne|खड्ग प्रसाद शर्मा ओली}}; जनम 23 फरवरी 1952), परसिद्ध नाँव '''के. पी. ओली''', नेपाल के राजनेता आ नेपाल के प्रधानमंत्री रहलें।<ref>{{cite web|title=Oli ielected 38th Prime Minister of Nepal (Update)|url=http://kathmandupost.ekantipur.com/news/2015-10-11/oli-elected-38th-pm-of-nepal.html|website=The Kathmandu Post|accessdate=11 अक्टूबर 2015|archive-date=2015-11-17|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117025017/http://kathmandupost.ekantipur.com/news/2015-10-11/oli-elected-38th-pm-of-nepal.html|url-status=dead}}</ref> {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist}} [[श्रेणी:नेपाल के राजनेता]] [[श्रेणी:नेपाल के परधानमंत्री]] {{नेपाल-आधार}} ra0kla5iuso25ki5ylhu1kq5e6cp7w0 790025 790023 2026-04-01T15:30:45Z SM7 3953 पैरामीटर नॉट सपोर्टेड 790025 wikitext text/x-wiki {{Infobox officeholder |name = खड्ग प्रसाद शर्मा ओली |image = The Prime Minister of Nepal, Mr. K.P. Sharma Oli calls on the Prime Minister, Shri Narendra Modi, in New Delhi on April 06, 2018 (cropped).jpg |caption = 2018 में के. पी. ओली |education = Grade 6 Attended |office = नेपाल के प्रधानमंत्री |president = [[रामबरन यादव]]<br>[[बिद्या देवी भण्डारी]] |term_start = 12 अक्टूबर 2015 |term_end = |predecessor = [[सुशील कोइराला]] |successor = |birth_date = {{birth date and age|df=yes|1952|2|22}} |Main business= |birth_place = [[तेह्रथुम जिला|तेह्रथुम]], [[नेपाल]] |death_date = |death_place = |party = [[Communist Party of Nepal (Unified Marxist–Leninist)|Communist Party of Nepal (Unified Marxist-Leninist)]] |website = {{url|kpsharmaoli.com|Official website}} }} '''खड्ग प्रसाद शर्मा ओली ''' ({{lang|ne|खड्ग प्रसाद शर्मा ओली}}; जनम 23 फरवरी 1952), परसिद्ध नाँव '''के. पी. ओली''', नेपाल के राजनेता आ नेपाल के प्रधानमंत्री रहलें।<ref>{{cite web|title=Oli ielected 38th Prime Minister of Nepal (Update)|url=http://kathmandupost.ekantipur.com/news/2015-10-11/oli-elected-38th-pm-of-nepal.html|website=The Kathmandu Post|accessdate=11 अक्टूबर 2015|archive-date=2015-11-17|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117025017/http://kathmandupost.ekantipur.com/news/2015-10-11/oli-elected-38th-pm-of-nepal.html|url-status=dead}}</ref> {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist}} [[श्रेणी:नेपाल के राजनेता]] [[श्रेणी:नेपाल के परधानमंत्री]] {{नेपाल-आधार}} oj7igu2t5kj86s0fredqxfiovm8jmy3 मरियम मिर्ज़ाख़ानी 0 55792 790031 781303 2026-04-01T17:14:26Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790031 wikitext text/x-wiki {{Infobox scientist | name = मरियम मिर्ज़ाख़ानी | native_name = Maryam Mirzakhani / {{lang-fa|مریم میرزاخانی}} | image = Maryam Mirzakhani in Seoul 2014.jpg | caption = गणितग्य लोग के अंतर्राष्ट्रीय कान्फ्रेंस में, 2014 में सियोल में मिर्ज़ाख़ानी; अहिजे इनके फील्ड मेडल भी दिहल गइल। | birth_date = {{birth date|df=y|1977|05|03}} | birth_place = [[तेहरान]], [[ईरान]] | death_date = {{death date and age|df=y|2017|07|14|1977|05|03}} | death_place = स्टेनफोर्ड, कैलिफोर्निया, अमेरिका | resting_place = | nationality = ईरानी<ref name="mmcv2">{{cite web|archiveurl=https://web.archive.org/web/20051124105510/http://www.claymath.org/fas/research_fellows/Mirzakhani/cv.pdf|title=Curriculum Vitae|first1=Maryam |last1=Mirzakhani|url=http://www.claymath.org/fas/research_fellows/Mirzakhani/cv.pdf|archivedate=24 November 2005|access-date=13 August 2014}}</ref><ref>{{cite web|title=The Fields Medalists 2014|first=Alain|last=Valette|publisher=Institut de mathématiques, Université de Neuchâtel|location=Neuchâtel, Switzerland|url=https://www.unine.ch/files/live/sites/math/files/shared/documents/prepublications/2014/Fields2014%20english%20light.pdf|access-date=15 July 2017|archive-date=20 July 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170720095938/https://www.unine.ch/files/live/sites/math/files/shared/documents/prepublications/2014/Fields2014%20english%20light.pdf|url-status=dead}}</ref> | education = शरिफ यूनिवर्सिटी ऑफ टेक्नालॉजी, {{small|(बीएससी)}}<br />[[हार्वर्ड यूनिवर्सिटी]] {{small|(पीएचडी)}} | thesis_title = Simple geodesics on hyperbolic surfaces and the volume of the moduli space of curves | thesis_url = http://search.proquest.com/docview/305191605 | thesis_year = 2004 | doctoral_advisor = कोर्तिस टी. मकमुलेन<ref name=bbc>{{cite web|url=http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-28739373|title=First female winner for Fields maths medal|last1=Jonathan|first1=Webb|year=2014|publisher=BBC News|access-date=13 August 2014}}</ref> | academic_advisors = इबादोला एस. मह्मूदियन<ref name="ISNA">{{citation|url=http://www.isna.ir/news/96042715699/%D8%A8%D8%B1%DA%AF%D8%B2%D8%A7%D8%B1%DB%8C-%D9%85%D8%B1%D8%A7%D8%B3%D9%85-%D8%AE%D8%B5%D9%88%D8%B5%DB%8C-%D8%AE%D8%A7%DA%A9%D8%B3%D9%BE%D8%A7%D8%B1%DB%8C-%D9%BE%D8%B1%D9%88%D9%81%D8%B3%D9%88%D8%B1-%D9%85%DB%8C%D8%B1%D8%B2%D8%A7%D8%AE%D8%A7%D9%86%DB%8C-%D8%AF%D8%B1-%D8%A7%D9%85%D8%B1%DB%8C%DA%A9%D8%A7|id=96042715699|title=Private Funeral of Professor Mirzakhani to be held in the United States|language=Persian|work=[[Iranian Students News Agency]]|date=19 July 2017|access-date=19 July 2017}}</ref> | spouse = जान वोंद्राक | children = 1 | field = [[गणित]] | work_institutions = {{Plainlist| * [[प्रिंसटन यूनिवर्सिटी]] * [[स्टेनफोर्ड यूनिवर्सिटी]]}} | prizes = {{Plainlist| * ब्लूमेंथल अवार्ड (2009) * साटर प्राइज (2013) * क्ले रिसर्च अवार्ड (2014) * [[फ़ील्ड्स मेडल]] (2014)}} }} '''मरियम मिर्ज़ाख़ानी''' ({{Lang|en|Maryam Mirzakhani}}, {{lang-fa|مریم میرزاخانی}}, 3 मई 1977&nbsp;– 14 जुलाई 2017) ईरानी<ref>{{cite web|url=http://www.bbc.com/news/science-environment-40617094 |title=Maryam Mirzakhani, first woman to win maths' Fields Medal, dies – BBC News |publisher=Bbc.com |date=2014-08-12 |access-date=2017-07-16}}</ref><ref>{{cite news|last1=Chang|first1=Kenneth|title=Maryam Mirzakhani, Only Woman to Win a Fields Medal, Dies at 40|url=https://www.nytimes.com/2017/07/16/us/maryam-mirzakhani-dead.html|work=The New York Times|date=16 July 2017}}</ref><ref name="mmcv2"/> गणितग्य आ स्टेनफोर्ड यूनिवर्सिटी में गणित के प्रोफेसर रहली।<ref name="Weil-Petersson">{{Cite journal | first1= Maryam|last1= Mirzakhani | year = 2007 | journal = Journal of the American Mathematical Society | title = Weil-Petersson volumes and intersection theory on the moduli space of curves | doi = 10.1090/S0894-0347-06-00526-1|volume=20|mr=2257394|pages=1–23| url = http://www.ams.org/journals/jams/2007-20-01/S0894-0347-06-00526-1/S0894-0347-06-00526-1.pdf}}</ref><ref>{{Cite journal | journal = [[Inventiones Mathematicae]] | first1= Maryam|last1= Mirzakhani | title = Simple geodesics and Weil-Petersson volumes of moduli spaces of bordered Riemann surfaces | date= January 2007|volume=167|issue=1|pages=179–222 | doi = 10.1007/s00222-006-0013-2|issn=1432-1297|publisher=[[Springer Science+Business Media|Springer-Verlag]]}}</ref><ref>{{cite web|url=http://news.stanford.edu/news/2008/april9/prezreport-040908.html|title=Report of the President to the Board of Trustees|date=9 April 2008|access-date=12 August 2014|publisher=Stanford University|archive-date=26 December 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226060926/https://news.stanford.edu/news/2008/april9/prezreport-040908.html|url-status=dead}}</ref> इनके अनुसंधान (रिसर्च) के बिसय सभ में टेकीमुलर स्पेस, हाइपरबोलिक ज्यामिति, एर्गोडिक थियरी, आ सिम्प्लेक्टिक ज्यामिति शामिल रहल।<ref name="mmcv2" /> 13 अगस्त 2014 के, मिर्जाखानी के गणित के क्षेत्र के सभसे प्रतिष्ठित पुरस्कार [[फील्ड्स मेडल]] दिहल गइल।<ref name="Farsnews">{{cite news |url=http://english.farsnews.com/newstext.aspx?nn=13930523000321 |title=President Rouhani Congratulates Iranian Woman for Winning Math Nobel Prize |date=14 August 2014|access-date=14 August 2014 |publisher=Fars News Agency}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.mathunion.org/general/prizes/2014 |publisher=International Mathematical Union |title=IMU Prizes 2014 |access-date=12 August 2014 |archive-date=26 December 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181226060901/https://www.mathunion.org/general/prizes/2014%0A |url-status=dead }}</ref> एकरे साथे, ई पुरस्कार पावे वाली ई पहिली औरत आ पहिली ईरानी ब्यक्ति बन गइली।<ref>{{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2017/jul/16/maryam-mirzakhani-iranian-newspapers-break-hijab-taboo-in-tributes#img-2|title=Maryam Mirzakhani: Iranian newspapers break hijab taboo in tributes|last=correspondent|first=Saeed Kamali Dehghan Iran|date=2017-07-16|work=The Guardian|access-date=2017-07-18|language=en|issn=0261-3077}}</ref> अवार्ड के कमेटी इनके "रेईमान सरफेस आ इन्हन के मॉड्यूली स्पेस, के डाइनामिक्स आ ज्यामिति" पर काम के हवाला दिहलस।<ref name=sample>{{cite news | url = https://www.theguardian.com/science/2014/aug/13/fields-medal-mathematics-prize-woman-maryam-mirzakhani | title = Fields Medal mathematics prize won by woman for first time in its history | newspaper = The Guardian | date = 13 August 2014 | first = Ian | last = Sample | access-date = 9 June 2016 }}</ref> 14 जुलाई 2017 के, बस 40 बरिस के उमिर भर में मिर्जाखानी के छाती के कैंसर से निधन भ गइल।<ref>{{Cite web|url=http://www.newyorker.com/tech/elements/maryam-mirzakhanis-pioneering-mathematical-legacy|title=Maryam Mirzakhani's Pioneering Mathematical Legacy|website=The New Yorker|access-date=2017-07-18}}</ref> {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} ==बाहरी कड़ी== {{Commons category|Maryam Mirzakhani}} *[https://web.archive.org/web/20170722040632/http://mmirzakhani.com/ Official Website of Maryam Mirzakhani] {{In lang|fa}} * {{cite web |url= http://news.stanford.edu/news/2014/august/fields-medal-mirzakhani-081214.html |title= Stanford's Maryam Mirzakhani wins Fields Medal |first= Bjorn |last= Carey |date= 12 Aug 2014 |access-date= 13 Aug 2014 |work= [[Stanford University|Stanford News]] |archive-date= 13 August 2014 |archive-url= https://web.archive.org/web/20140813120134/http://news.stanford.edu/news/2014/august/fields-medal-mirzakhani-081214.html |url-status= dead }} * {{cite web |url= https://www.matific.com/us/en/maryam-mirzakhani |title= Maryam Mirzakhani's work on Riemann surfaces explained in simple terms |website= Matific |date= 14 Aug 2014 |access-date = 18 Aug 2014}} * {{cite web |url=http://abel.math.harvard.edu/~ctm/papers/home/text/papers/icm14/icm14.pdf|title= The work of Maryam Mirzakhani |website= Harvard University |first= Curtis |last= McMullen |date= 14 Aug 2014 |access-date = 18 Aug 2017}} {{Authority control}} [[श्रेणी:ईरानी लोग]] [[श्रेणी:1977 में जनम]] [[श्रेणी:2017 में निधन]] {{bio-stub}} fdd4ajsg4qjj70wx7b6ynqoszlup2eh 790032 790031 2026-04-01T17:15:14Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790032 wikitext text/x-wiki {{Infobox scientist | name = मरियम मिर्ज़ाख़ानी | native_name = Maryam Mirzakhani / {{lang|fa|مریم میرزاخانی}} | image = Maryam Mirzakhani in Seoul 2014.jpg | caption = गणितग्य लोग के अंतर्राष्ट्रीय कान्फ्रेंस में, 2014 में सियोल में मिर्ज़ाख़ानी; अहिजे इनके फील्ड मेडल भी दिहल गइल। | birth_date = {{birth date|df=y|1977|05|03}} | birth_place = [[तेहरान]], [[ईरान]] | death_date = {{death date and age|df=y|2017|07|14|1977|05|03}} | death_place = स्टेनफोर्ड, कैलिफोर्निया, अमेरिका | resting_place = | nationality = ईरानी<ref name="mmcv2">{{cite web|archiveurl=https://web.archive.org/web/20051124105510/http://www.claymath.org/fas/research_fellows/Mirzakhani/cv.pdf|title=Curriculum Vitae|first1=Maryam |last1=Mirzakhani|url=http://www.claymath.org/fas/research_fellows/Mirzakhani/cv.pdf|archivedate=24 November 2005|access-date=13 August 2014}}</ref><ref>{{cite web|title=The Fields Medalists 2014|first=Alain|last=Valette|publisher=Institut de mathématiques, Université de Neuchâtel|location=Neuchâtel, Switzerland|url=https://www.unine.ch/files/live/sites/math/files/shared/documents/prepublications/2014/Fields2014%20english%20light.pdf|access-date=15 July 2017|archive-date=20 July 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170720095938/https://www.unine.ch/files/live/sites/math/files/shared/documents/prepublications/2014/Fields2014%20english%20light.pdf|url-status=dead}}</ref> | education = शरिफ यूनिवर्सिटी ऑफ टेक्नालॉजी, {{small|(बीएससी)}}<br />[[हार्वर्ड यूनिवर्सिटी]] {{small|(पीएचडी)}} | thesis_title = Simple geodesics on hyperbolic surfaces and the volume of the moduli space of curves | thesis_url = http://search.proquest.com/docview/305191605 | thesis_year = 2004 | doctoral_advisor = कोर्तिस टी. मकमुलेन<ref name=bbc>{{cite web|url=http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-28739373|title=First female winner for Fields maths medal|last1=Jonathan|first1=Webb|year=2014|publisher=BBC News|access-date=13 August 2014}}</ref> | academic_advisors = इबादोला एस. मह्मूदियन<ref name="ISNA">{{citation|url=http://www.isna.ir/news/96042715699/%D8%A8%D8%B1%DA%AF%D8%B2%D8%A7%D8%B1%DB%8C-%D9%85%D8%B1%D8%A7%D8%B3%D9%85-%D8%AE%D8%B5%D9%88%D8%B5%DB%8C-%D8%AE%D8%A7%DA%A9%D8%B3%D9%BE%D8%A7%D8%B1%DB%8C-%D9%BE%D8%B1%D9%88%D9%81%D8%B3%D9%88%D8%B1-%D9%85%DB%8C%D8%B1%D8%B2%D8%A7%D8%AE%D8%A7%D9%86%DB%8C-%D8%AF%D8%B1-%D8%A7%D9%85%D8%B1%DB%8C%DA%A9%D8%A7|id=96042715699|title=Private Funeral of Professor Mirzakhani to be held in the United States|language=Persian|work=[[Iranian Students News Agency]]|date=19 July 2017|access-date=19 July 2017}}</ref> | spouse = जान वोंद्राक | children = 1 | field = [[गणित]] | work_institutions = {{Plainlist| * [[प्रिंसटन यूनिवर्सिटी]] * [[स्टेनफोर्ड यूनिवर्सिटी]]}} | prizes = {{Plainlist| * ब्लूमेंथल अवार्ड (2009) * साटर प्राइज (2013) * क्ले रिसर्च अवार्ड (2014) * [[फ़ील्ड्स मेडल]] (2014)}} }} '''मरियम मिर्ज़ाख़ानी''' ({{Lang|en|Maryam Mirzakhani}}, {{lang|fa|مریم میرزاخانی}}, 3 मई 1977&nbsp;– 14 जुलाई 2017) ईरानी<ref>{{cite web|url=http://www.bbc.com/news/science-environment-40617094 |title=Maryam Mirzakhani, first woman to win maths' Fields Medal, dies – BBC News |publisher=Bbc.com |date=2014-08-12 |access-date=2017-07-16}}</ref><ref>{{cite news|last1=Chang|first1=Kenneth|title=Maryam Mirzakhani, Only Woman to Win a Fields Medal, Dies at 40|url=https://www.nytimes.com/2017/07/16/us/maryam-mirzakhani-dead.html|work=The New York Times|date=16 July 2017}}</ref><ref name="mmcv2"/> गणितग्य आ स्टेनफोर्ड यूनिवर्सिटी में गणित के प्रोफेसर रहली।<ref name="Weil-Petersson">{{Cite journal | first1= Maryam|last1= Mirzakhani | year = 2007 | journal = Journal of the American Mathematical Society | title = Weil-Petersson volumes and intersection theory on the moduli space of curves | doi = 10.1090/S0894-0347-06-00526-1|volume=20|mr=2257394|pages=1–23| url = http://www.ams.org/journals/jams/2007-20-01/S0894-0347-06-00526-1/S0894-0347-06-00526-1.pdf}}</ref><ref>{{Cite journal | journal = [[Inventiones Mathematicae]] | first1= Maryam|last1= Mirzakhani | title = Simple geodesics and Weil-Petersson volumes of moduli spaces of bordered Riemann surfaces | date= January 2007|volume=167|issue=1|pages=179–222 | doi = 10.1007/s00222-006-0013-2|issn=1432-1297|publisher=[[Springer Science+Business Media|Springer-Verlag]]}}</ref><ref>{{cite web|url=http://news.stanford.edu/news/2008/april9/prezreport-040908.html|title=Report of the President to the Board of Trustees|date=9 April 2008|access-date=12 August 2014|publisher=Stanford University|archive-date=26 December 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226060926/https://news.stanford.edu/news/2008/april9/prezreport-040908.html|url-status=dead}}</ref> इनके अनुसंधान (रिसर्च) के बिसय सभ में टेकीमुलर स्पेस, हाइपरबोलिक ज्यामिति, एर्गोडिक थियरी, आ सिम्प्लेक्टिक ज्यामिति शामिल रहल।<ref name="mmcv2" /> 13 अगस्त 2014 के, मिर्जाखानी के गणित के क्षेत्र के सभसे प्रतिष्ठित पुरस्कार [[फील्ड्स मेडल]] दिहल गइल।<ref name="Farsnews">{{cite news |url=http://english.farsnews.com/newstext.aspx?nn=13930523000321 |title=President Rouhani Congratulates Iranian Woman for Winning Math Nobel Prize |date=14 August 2014|access-date=14 August 2014 |publisher=Fars News Agency}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.mathunion.org/general/prizes/2014 |publisher=International Mathematical Union |title=IMU Prizes 2014 |access-date=12 August 2014 |archive-date=26 December 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181226060901/https://www.mathunion.org/general/prizes/2014%0A |url-status=dead }}</ref> एकरे साथे, ई पुरस्कार पावे वाली ई पहिली औरत आ पहिली ईरानी ब्यक्ति बन गइली।<ref>{{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2017/jul/16/maryam-mirzakhani-iranian-newspapers-break-hijab-taboo-in-tributes#img-2|title=Maryam Mirzakhani: Iranian newspapers break hijab taboo in tributes|last=correspondent|first=Saeed Kamali Dehghan Iran|date=2017-07-16|work=The Guardian|access-date=2017-07-18|language=en|issn=0261-3077}}</ref> अवार्ड के कमेटी इनके "रेईमान सरफेस आ इन्हन के मॉड्यूली स्पेस, के डाइनामिक्स आ ज्यामिति" पर काम के हवाला दिहलस।<ref name=sample>{{cite news | url = https://www.theguardian.com/science/2014/aug/13/fields-medal-mathematics-prize-woman-maryam-mirzakhani | title = Fields Medal mathematics prize won by woman for first time in its history | newspaper = The Guardian | date = 13 August 2014 | first = Ian | last = Sample | access-date = 9 June 2016 }}</ref> 14 जुलाई 2017 के, बस 40 बरिस के उमिर भर में मिर्जाखानी के छाती के कैंसर से निधन भ गइल।<ref>{{Cite web|url=http://www.newyorker.com/tech/elements/maryam-mirzakhanis-pioneering-mathematical-legacy|title=Maryam Mirzakhani's Pioneering Mathematical Legacy|website=The New Yorker|access-date=2017-07-18}}</ref> {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} ==बाहरी कड़ी== {{Commons category|Maryam Mirzakhani}} *[https://web.archive.org/web/20170722040632/http://mmirzakhani.com/ Official Website of Maryam Mirzakhani] {{In lang|fa}} * {{cite web |url= http://news.stanford.edu/news/2014/august/fields-medal-mirzakhani-081214.html |title= Stanford's Maryam Mirzakhani wins Fields Medal |first= Bjorn |last= Carey |date= 12 Aug 2014 |access-date= 13 Aug 2014 |work= [[Stanford University|Stanford News]] |archive-date= 13 August 2014 |archive-url= https://web.archive.org/web/20140813120134/http://news.stanford.edu/news/2014/august/fields-medal-mirzakhani-081214.html |url-status= dead }} * {{cite web |url= https://www.matific.com/us/en/maryam-mirzakhani |title= Maryam Mirzakhani's work on Riemann surfaces explained in simple terms |website= Matific |date= 14 Aug 2014 |access-date = 18 Aug 2014}} * {{cite web |url=http://abel.math.harvard.edu/~ctm/papers/home/text/papers/icm14/icm14.pdf|title= The work of Maryam Mirzakhani |website= Harvard University |first= Curtis |last= McMullen |date= 14 Aug 2014 |access-date = 18 Aug 2017}} {{Authority control}} [[श्रेणी:ईरानी लोग]] [[श्रेणी:1977 में जनम]] [[श्रेणी:2017 में निधन]] {{bio-stub}} aetci7xojtqf5u9soct7x3weuhljpnr 790033 790032 2026-04-01T17:16:25Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790033 wikitext text/x-wiki {{Infobox scientist | name = मरियम मिर्ज़ाख़ानी | native_name = Maryam Mirzakhani / {{lang|fa|مریم میرزاخانی}} | image = Maryam Mirzakhani in Seoul 2014.jpg | caption = गणितग्य लोग के अंतर्राष्ट्रीय कान्फ्रेंस में, 2014 में सियोल में मिर्ज़ाख़ानी; अहिजे इनके फील्ड मेडल भी दिहल गइल। | birth_date = {{birth date|df=y|1977|05|03}} | birth_place = [[तेहरान]], [[ईरान]] | death_date = {{death date and age|df=y|2017|07|14|1977|05|03}} | death_place = स्टेनफोर्ड, कैलिफोर्निया, अमेरिका | resting_place = | nationality = ईरानी<ref name="mmcv2">{{cite web|archiveurl=https://web.archive.org/web/20051124105510/http://www.claymath.org/fas/research_fellows/Mirzakhani/cv.pdf|title=Curriculum Vitae|first1=Maryam |last1=Mirzakhani|url=http://www.claymath.org/fas/research_fellows/Mirzakhani/cv.pdf|archivedate=24 November 2005|access-date=13 August 2014}}</ref><ref>{{cite web|title=The Fields Medalists 2014|first=Alain|last=Valette|publisher=Institut de mathématiques, Université de Neuchâtel|location=Neuchâtel, Switzerland|url=https://www.unine.ch/files/live/sites/math/files/shared/documents/prepublications/2014/Fields2014%20english%20light.pdf|access-date=15 July 2017|archive-date=20 July 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170720095938/https://www.unine.ch/files/live/sites/math/files/shared/documents/prepublications/2014/Fields2014%20english%20light.pdf|url-status=dead}}</ref> | education = शरिफ यूनिवर्सिटी ऑफ टेक्नालॉजी, {{small|(बीएससी)}}<br />[[हार्वर्ड यूनिवर्सिटी]] {{small|(पीएचडी)}} | thesis_title = Simple geodesics on hyperbolic surfaces and the volume of the moduli space of curves | thesis_url = http://search.proquest.com/docview/305191605 | thesis_year = 2004 | doctoral_advisor = कोर्तिस टी. मकमुलेन<ref name=bbc>{{cite web|url=http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-28739373|title=First female winner for Fields maths medal|last1=Jonathan|first1=Webb|year=2014|publisher=BBC News|access-date=13 August 2014}}</ref> | academic_advisors = इबादोला एस. मह्मूदियन<ref name="ISNA">{{citation|url=http://www.isna.ir/news/96042715699/%D8%A8%D8%B1%DA%AF%D8%B2%D8%A7%D8%B1%DB%8C-%D9%85%D8%B1%D8%A7%D8%B3%D9%85-%D8%AE%D8%B5%D9%88%D8%B5%DB%8C-%D8%AE%D8%A7%DA%A9%D8%B3%D9%BE%D8%A7%D8%B1%DB%8C-%D9%BE%D8%B1%D9%88%D9%81%D8%B3%D9%88%D8%B1-%D9%85%DB%8C%D8%B1%D8%B2%D8%A7%D8%AE%D8%A7%D9%86%DB%8C-%D8%AF%D8%B1-%D8%A7%D9%85%D8%B1%DB%8C%DA%A9%D8%A7|id=96042715699|title=Private Funeral of Professor Mirzakhani to be held in the United States|language=Persian|work=[[Iranian Students News Agency]]|date=19 July 2017|access-date=19 July 2017}}</ref> | spouse = जान वोंद्राक | children = 1 | field = [[गणित]] | work_institutions = {{Plainlist| * [[प्रिंसटन यूनिवर्सिटी]] * [[स्टेनफोर्ड यूनिवर्सिटी]]}} | prizes = {{Plainlist| * ब्लूमेंथल अवार्ड (2009) * साटर प्राइज (2013) * क्ले रिसर्च अवार्ड (2014) * [[फील्ड्स मेडल]] (2014)}} }} '''मरियम मिर्ज़ाख़ानी''' ({{Lang|en|Maryam Mirzakhani}}, {{lang|fa|مریم میرزاخانی}}, 3 मई 1977&nbsp;– 14 जुलाई 2017) ईरानी<ref>{{cite web|url=http://www.bbc.com/news/science-environment-40617094 |title=Maryam Mirzakhani, first woman to win maths' Fields Medal, dies – BBC News |publisher=Bbc.com |date=2014-08-12 |access-date=2017-07-16}}</ref><ref>{{cite news|last1=Chang|first1=Kenneth|title=Maryam Mirzakhani, Only Woman to Win a Fields Medal, Dies at 40|url=https://www.nytimes.com/2017/07/16/us/maryam-mirzakhani-dead.html|work=The New York Times|date=16 July 2017}}</ref><ref name="mmcv2"/> गणितग्य आ स्टेनफोर्ड यूनिवर्सिटी में गणित के प्रोफेसर रहली।<ref name="Weil-Petersson">{{Cite journal | first1= Maryam|last1= Mirzakhani | year = 2007 | journal = Journal of the American Mathematical Society | title = Weil-Petersson volumes and intersection theory on the moduli space of curves | doi = 10.1090/S0894-0347-06-00526-1|volume=20|mr=2257394|pages=1–23| url = http://www.ams.org/journals/jams/2007-20-01/S0894-0347-06-00526-1/S0894-0347-06-00526-1.pdf}}</ref><ref>{{Cite journal | journal = [[Inventiones Mathematicae]] | first1= Maryam|last1= Mirzakhani | title = Simple geodesics and Weil-Petersson volumes of moduli spaces of bordered Riemann surfaces | date= January 2007|volume=167|issue=1|pages=179–222 | doi = 10.1007/s00222-006-0013-2|issn=1432-1297|publisher=[[Springer Science+Business Media|Springer-Verlag]]}}</ref><ref>{{cite web|url=http://news.stanford.edu/news/2008/april9/prezreport-040908.html|title=Report of the President to the Board of Trustees|date=9 April 2008|access-date=12 August 2014|publisher=Stanford University|archive-date=26 December 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226060926/https://news.stanford.edu/news/2008/april9/prezreport-040908.html|url-status=dead}}</ref> इनके अनुसंधान (रिसर्च) के बिसय सभ में टेकीमुलर स्पेस, हाइपरबोलिक ज्यामिति, एर्गोडिक थियरी, आ सिम्प्लेक्टिक ज्यामिति शामिल रहल।<ref name="mmcv2" /> 13 अगस्त 2014 के, मिर्जाखानी के गणित के क्षेत्र के सभसे प्रतिष्ठित पुरस्कार [[फील्ड्स मेडल]] दिहल गइल।<ref name="Farsnews">{{cite news |url=http://english.farsnews.com/newstext.aspx?nn=13930523000321 |title=President Rouhani Congratulates Iranian Woman for Winning Math Nobel Prize |date=14 August 2014|access-date=14 August 2014 |publisher=Fars News Agency}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.mathunion.org/general/prizes/2014 |publisher=International Mathematical Union |title=IMU Prizes 2014 |access-date=12 August 2014 |archive-date=26 December 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181226060901/https://www.mathunion.org/general/prizes/2014%0A |url-status=dead }}</ref> एकरे साथे, ई पुरस्कार पावे वाली ई पहिली औरत आ पहिली ईरानी ब्यक्ति बन गइली।<ref>{{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2017/jul/16/maryam-mirzakhani-iranian-newspapers-break-hijab-taboo-in-tributes#img-2|title=Maryam Mirzakhani: Iranian newspapers break hijab taboo in tributes|last=correspondent|first=Saeed Kamali Dehghan Iran|date=2017-07-16|work=The Guardian|access-date=2017-07-18|language=en|issn=0261-3077}}</ref> अवार्ड के कमेटी इनके "रेईमान सरफेस आ इन्हन के मॉड्यूली स्पेस, के डाइनामिक्स आ ज्यामिति" पर काम के हवाला दिहलस।<ref name=sample>{{cite news | url = https://www.theguardian.com/science/2014/aug/13/fields-medal-mathematics-prize-woman-maryam-mirzakhani | title = Fields Medal mathematics prize won by woman for first time in its history | newspaper = The Guardian | date = 13 August 2014 | first = Ian | last = Sample | access-date = 9 June 2016 }}</ref> 14 जुलाई 2017 के, बस 40 बरिस के उमिर भर में मिर्जाखानी के छाती के कैंसर से निधन भ गइल।<ref>{{Cite web|url=http://www.newyorker.com/tech/elements/maryam-mirzakhanis-pioneering-mathematical-legacy|title=Maryam Mirzakhani's Pioneering Mathematical Legacy|website=The New Yorker|access-date=2017-07-18}}</ref> {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} ==बाहरी कड़ी== {{Commons category|Maryam Mirzakhani}} *[https://web.archive.org/web/20170722040632/http://mmirzakhani.com/ Official Website of Maryam Mirzakhani] {{In lang|fa}} * {{cite web |url= http://news.stanford.edu/news/2014/august/fields-medal-mirzakhani-081214.html |title= Stanford's Maryam Mirzakhani wins Fields Medal |first= Bjorn |last= Carey |date= 12 Aug 2014 |access-date= 13 Aug 2014 |work= [[Stanford University|Stanford News]] |archive-date= 13 August 2014 |archive-url= https://web.archive.org/web/20140813120134/http://news.stanford.edu/news/2014/august/fields-medal-mirzakhani-081214.html |url-status= dead }} * {{cite web |url= https://www.matific.com/us/en/maryam-mirzakhani |title= Maryam Mirzakhani's work on Riemann surfaces explained in simple terms |website= Matific |date= 14 Aug 2014 |access-date = 18 Aug 2014}} * {{cite web |url=http://abel.math.harvard.edu/~ctm/papers/home/text/papers/icm14/icm14.pdf|title= The work of Maryam Mirzakhani |website= Harvard University |first= Curtis |last= McMullen |date= 14 Aug 2014 |access-date = 18 Aug 2017}} {{Authority control}} [[श्रेणी:ईरानी लोग]] [[श्रेणी:1977 में जनम]] [[श्रेणी:2017 में निधन]] {{bio-stub}} ptrka5q2ju6mm80x0j88cdpi3aajjv3 फील्ड्स मेडल 0 86205 790034 775677 2026-04-01T17:17:55Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790034 wikitext text/x-wiki {{Infobox award | name = Fields Medal | image = FieldsMedalFront.jpg | caption = The obverse of the Fields Medal | awarded_for = {{nowrap|Outstanding contributions in mathematics}} attributed to young scientists | presenter = [[इंटरनेशनल मैथेमेटिकल यूनियन]] (IMU) | country = बदलत रहे ला | reward = {{CA$}}15,000 | year = {{Start date and age|1936}} | year2 = {{end date|2022}} | website = {{URL|mathunion.org/general/prizes/fields/details|Mathunion.org}} }} '''फील्ड्स मेडल''' ({{Langx|en|Fields Medal}}) एगो पुरस्कार हवे जे 40 साल से कम उमिर के दू, तीन भा चार गो गणितज्ञ लोग के अंतर्राष्ट्रीय गणितीय संघ (IMU) के अंतर्राष्ट्रीय कांग्रेस में दिहल जाला, ई बइठक हर चार साल पर होला। फील्ड्स मेडल के केहू गणितज्ञ के मिले वाला सभसे ऊँच सम्मान सभ में से एक मानल जाला, आ एकरा के "गणित के नोबेल पुरस्कार" के दर्जा हासिल हवे,<ref name=":0">{{Cite journal|last=Ball|first=Philip|title=Iranian is first woman to nab highest prize in maths|url=https://www.nature.com/news/iranian-is-first-woman-to-nab-highest-prize-in-maths-1.15686|journal=Nature|language=en|doi=10.1038/nature.2014.15686|year=2014|s2cid=180573813}}</ref><ref name=":2">{{Cite web|url=http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Honours/FieldsMedal.html|title=Fields Medal|website=www-history.mcs.st-andrews.ac.uk|access-date=29 March 2018}}</ref><ref name=":3">{{Cite web|url=https://www.uchicago.edu/about/accolades/14/|title=Fields Medal|website=The University of Chicago|language=en|access-date=29 March 2018}}</ref> हालाँकि, [[नोबेल पुरस्कार]] से एह में कई गो प्रमुख अंतर बाड़ें, जेह में पुरस्कार के आवृत्ति, कुल पुरस्कारन के संख्या, उमिर सीमा, नकदी के राशि, आ पुरस्कार के पैमाना सामिल बाड़ें।<ref>{{Cite journal |last=Klainerman |first=Sergiu |date=2015 |title=Is the Fields Medal the Nobel Prize of Mathematics? |url=https://www.ams.org/notices/201504/rnoti-p327.pdf |journal=Notices of the American Mathematical Society |volume=62 |issue=4 |pages=327 |issn=0002-9920}}</ref> एआरडब्ल्यूयू (ARW) द्वारा वार्षिक अकादमिक उत्कृष्टता सर्वेक्षण के अनुसार फील्ड्स पदक के लगातार दुनिया भर में गणित के क्षेत्र में शीर्ष पुरस्कार मानल गइल रहे<ref>{{Cite web|url=http://www.shanghairanking.com/subject-survey/awards.html|title=Top Award, ShanghaiRanking Academic Excellence Survey 2017 {{!}} Shanghai Ranking – 2017|website=Shanghairanking.com|access-date=29 March 2018|archive-date=17 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201017012526/http://www.shanghairanking.com/subject-survey/awards.html|url-status=dead}}</ref> आ आइआरइजी (IREG) द्वारा 2013–14 में कइल गइल एगो अउरी प्रतिष्ठा सर्वेक्षण में, फील्ड्स पदक गणित के दुसरा सभसे प्रतिष्ठित अंतर्राष्ट्रीय पुरस्कार एबेल पुरस्कार के कुछे बाद आइल रहे।<ref>{{cite book|author=IREG Observatory on Academic Ranking and Excellence|title=IREG List of International Academic Awards|publisher=IREG Observatory on Academic Ranking and Excellence|location=Brussels|url=http://ireg-observatory.org/en/pdfy/IREG-list-academic-awards-EN.pdf|access-date=3 March 2018|archive-date=12 March 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190312125455/http://ireg-observatory.org/en/pdfy/IREG-list-academic-awards-EN.pdf|url-status=dead}}</ref><ref>{{cite journal|last1=Zheng|first1=Juntao|last2=Liu|first2=Niancai|title=Mapping of important international academic awards|journal=Scientometrics|date=2015|volume=104|issue=3|pages=763–791|doi=10.1007/s11192-015-1613-7|s2cid=25088286}}</ref> एह मेडल के साथे एगो नकदी राशि भी सामिल बा जे 2006 से बाद से अबतक ले 15,000 कैनेडियन डॉलर बाटे।<ref name="BBC">{{cite news|title= Maths genius turns down top prize |url= http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/5274040.stm| publisher = BBC|date= 22 August 2006 | access-date =22 August 2006}}</ref><ref>[http://www.jpost.com/Israel/Article.aspx?id=185366 "Israeli wins 'Nobel' of Mathematics"], ''The Jerusalem Post''</ref> एह पुरस्कार के नाँव कनाडा के गणितज्ञ जॉन चार्ल्स फील्ड्स के नाँव पर रखल गइल हवे।<ref name="Fields Institute About Us">{{cite web|url=http://www.fields.utoronto.ca/aboutus/jcfields/fields_medal.html |title=About Us: The Fields Medal | publisher = The Fields Institute, University of Toronto |access-date=21 August 2010}}</ref> फील्ड्स एह पुरस्कार के स्थापना में, खुद पदक के डिजाइन बनावे में आ नकदी राशि के फंडिंग में बहुत योगदान दिहलें, हालाँकि, एकरे स्थापना से पहिले इनके निधन हो गइल आ इनके योजना के देखरेख जॉन लाइटन सिंगे कइलें।<ref name="Fields Institute About Us" /> ई पदक पहिली बेर 1936 में फिनिश गणितज्ञ [[लार्स अहलफोर्स]] आ अमेरिकी गणितज्ञ [[जेसी डगलस]] के दिहल गइल आ ई 1950 से हर चार साल पर दिहल जा रहल बा। एकर मकसद बा कि कम उमिर के गणितीय रिसर्चर लोग के मान्यता आ समर्थन दिहल हवे जे लोग प्रमुख योगदान दिहले बा। साल 2014 में ईरानी गणितज्ञ [[मरियम मिर्जाखानी]] पहिली महिला फील्ड्स पदक विजेता बनली।<ref name="Farsnews">{{cite news|url=http://english.farsnews.com/newstext.aspx?nn=13930523000321|title=President Rouhani Congratulates Iranian Woman for Winning Math Nobel Prize|date=14 August 2014|access-date=14 August 2014|publisher=Fars News Agency|archive-date=26 December 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226060915/http://en.farsnews.com/newstext.aspx?nn=13930523000321%0A|url-status=dead}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.mathunion.org/general/prizes/2014|publisher=International Mathematical Union|title=IMU Prizes 2014|access-date=12 August 2014|archive-date=26 December 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226060901/https://www.mathunion.org/general/prizes/2014%0A|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2017/jul/16/maryam-mirzakhani-iranian-newspapers-break-hijab-taboo-in-tributes#img-2|title=Maryam Mirzakhani: Iranian newspapers break hijab taboo in tributes|last=correspondent|first=Saeed Kamali Dehghan Iran|date=16 July 2017|work=The Guardian|access-date=18 July 2017|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> कुल मिला के 64 लोग के फील्ड्स मेडल दिहल गइल बा। फील्ड्स मेडल विजेता लोग के सभसे ताजा समूह के ई पुरस्कार 5 जुलाई 2022 के एगो ऑनलाइन इवेंट में दिहल गइल जेकर लाइव स्ट्रीमिंग [[फिनलैंड]] के [[हेलसिंकी]] से भइल। ई मूल रूप से [[रूस]] के [[सेंट पीटर्सबर्ग]] में आयोजित होखे के रहे, बाकी [[रूस के यूक्रेन पर हमला, 2022|2022 में यूक्रेन पर रूस के हमला]] के बाद एकरा के आगे बढ़ा दिहल गइल। ==अवार्ड के शरत== फील्ड्स पदक के बहुत समय से गणित के क्षेत्र में सभसे प्रतिष्ठित पुरस्कार मानल जाला आ अक्सर एकरा के गणित के नोबेल पुरस्कार बतावल जाला।<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /> नोबेल पुरस्कार के उलट फील्ड्स पदक हर चार साल में ही दिहल जाला। फील्ड्स मेडल के उमिर सीमा भी होला: कवनो प्राप्तकर्ता के उमिर ओह साल 1 जनवरी के 40 साल से कम होखे के चाहीं जवना साल में पदक दिहल जाला। 40 साल से कम उमिर के नियम फील्ड्स के एह मंशा पर आधारित बा कि "जबकि ई पहिले से कइल गइल काम के मान्यता देत रहे, एकरे साथ-साथ एकर इरादा ई भी रहे कि ई प्राप्तकर्ता लोग के ओर से आगे के उपलब्धि खातिर प्रोत्साहन होखे आ एकरा पर नयका प्रयास के प्रोत्साहन होखे।"<ref>{{Harvnb|McKinnon Riehm|Hoffman|2011|p=183}}</ref> एकरे अलावा, कौनों ब्यक्ति के खाली एक ठो फील्ड्स मेडल दिहल जा सके ला; बिजेता लोग भविष्य के पदक देवे के पात्र ना होला।<ref>{{cite web |url=http://darboux.mathunion.org/fileadmin/IMU/Prizes/Fields/Statutes%20Fields%20Medal.pdf |title=Rules for the Fields Medal |website=mathunion.org |access-date=2022-07-08 |archive-date=2018-05-02 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180502070440/http://darboux.mathunion.org/fileadmin/IMU/Prizes/Fields/Statutes%20Fields%20Medal.pdf |url-status=dead }}</ref> पहिली बेर 1936 में दिहल गइल ई पदक 2022 ले 64 लोग जीत चुकल बा।<ref>{{cite web |title=Fields Medal |url=https://www.mathunion.org/imu-awards/fields-medal |publisher=International Mathematical Union |access-date=14 September 2020}}</ref> भौतिकी में दू गो पीएचडी धारक लोग (एडवर्ड विटन आ मार्टिन हेयरर) के छोड़ के,<ref>{{cite web |title=Edward Witten |url=https://www.worldsciencefestival.com/participants/dr-edward-witten/ |publisher=World Science Festival |access-date=14 September 2020}}</ref> खाली गणित में पीएचडी करे वाला लोग के ई पदक मिलल बा।<ref>{{cite web |last1=Kollár |first1=János |title=Is there a curse of the Fields medal? |url=https://web.math.princeton.edu/~kollar/FromMyHomePage/fm-essay.pdf |publisher=[[Princeton University]] |date=2014 |access-date=14 September 2020}}</ref> {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|33em}} ==स्रोत ग्रंथ आ अउरी पढ़े खातिर == {{Refbegin}} * {{Cite book |last1= McKinnon Riehm |first1= Elaine |last2= Hoffman |first2= Frances |year= 2011 |title= Turbulent Times in Mathematics: The Life of J.C. Fields and the History of the Fields Medal |location= Providence, RI |publisher= [[American Mathematical Society]] |isbn= 978-0-8218-6914-7 }} * {{Cite book |last= Monastyrsky |first= Michael |year= 1998 |title= Modern Mathematics in the Light of the Fields Medal |location= Wellesley, MA |publisher= A. K. Peters |isbn= 1-56881-083-0 }} * {{Cite journal |last=Tropp |first= Henry S. |year= 1976 |title= The Origins and History of the Fields Medal |journal= Historia Mathematica |volume= 3 |issue= 2 |pages= 167–181 |doi= 10.1016/0315-0860(76)90033-1 |doi-access= free }}. {{Refend}} [[श्रेणी:गणित]] [[श्रेणी:अवार्ड, पुरस्कार आ सम्मान]] {{award-stub}} h1lwyr6juntulqfx78ayrome29ejibw 790035 790034 2026-04-01T17:18:22Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790035 wikitext text/x-wiki {{Infobox award | name = Fields Medal | image = FieldsMedalFront.jpg | caption = The obverse of the Fields Medal | awarded_for = {{nowrap|Outstanding contributions in mathematics}} attributed to young scientists | presenter = [[इंटरनेशनल मैथेमेटिकल यूनियन]] (IMU) | country = बदलत रहे ला | reward = {{CA$}}15,000 | year = {{Start date and age|1936}} | year2 = {{end date|2022}} | website = {{URL|mathunion.org/general/prizes/fields/details|Mathunion.org}} }} '''फील्ड्स मेडल''' ({{Langx|en|Fields Medal}}) एगो पुरस्कार हवे जे 40 साल से कम उमिर के दू, तीन भा चार गो गणितज्ञ लोग के अंतर्राष्ट्रीय गणितीय संघ (IMU) के अंतर्राष्ट्रीय कांग्रेस में दिहल जाला, ई बइठक हर चार साल पर होला। फील्ड्स मेडल के केहू गणितज्ञ के मिले वाला सभसे ऊँच सम्मान सभ में से एक मानल जाला, आ एकरा के "गणित के नोबेल पुरस्कार" के दर्जा हासिल हवे,<ref name=":0">{{Cite journal|last=Ball|first=Philip|title=Iranian is first woman to nab highest prize in maths|url=https://www.nature.com/news/iranian-is-first-woman-to-nab-highest-prize-in-maths-1.15686|journal=Nature|language=en|doi=10.1038/nature.2014.15686|year=2014|s2cid=180573813}}</ref><ref name=":2">{{Cite web|url=http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Honours/FieldsMedal.html|title=Fields Medal|website=www-history.mcs.st-andrews.ac.uk|access-date=29 March 2018}}</ref><ref name=":3">{{Cite web|url=https://www.uchicago.edu/about/accolades/14/|title=Fields Medal|website=The University of Chicago|language=en|access-date=29 March 2018}}</ref> हालाँकि, [[नोबेल पुरस्कार]] से एह में कई गो प्रमुख अंतर बाड़ें, जेह में पुरस्कार के आवृत्ति, कुल पुरस्कारन के संख्या, उमिर सीमा, नकदी के राशि, आ पुरस्कार के पैमाना सामिल बाड़ें।<ref>{{Cite journal |last=Klainerman |first=Sergiu |date=2015 |title=Is the Fields Medal the Nobel Prize of Mathematics? |url=https://www.ams.org/notices/201504/rnoti-p327.pdf |journal=Notices of the American Mathematical Society |volume=62 |issue=4 |pages=327 |issn=0002-9920}}</ref> एआरडब्ल्यूयू (ARW) द्वारा वार्षिक अकादमिक उत्कृष्टता सर्वेक्षण के अनुसार फील्ड्स पदक के लगातार दुनिया भर में गणित के क्षेत्र में शीर्ष पुरस्कार मानल गइल रहे<ref>{{Cite web|url=http://www.shanghairanking.com/subject-survey/awards.html|title=Top Award, ShanghaiRanking Academic Excellence Survey 2017 {{!}} Shanghai Ranking – 2017|website=Shanghairanking.com|access-date=29 March 2018|archive-date=17 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201017012526/http://www.shanghairanking.com/subject-survey/awards.html|url-status=dead}}</ref> आ आइआरइजी (IREG) द्वारा 2013–14 में कइल गइल एगो अउरी प्रतिष्ठा सर्वेक्षण में, फील्ड्स पदक गणित के दुसरा सभसे प्रतिष्ठित अंतर्राष्ट्रीय पुरस्कार एबेल पुरस्कार के कुछे बाद आइल रहे।<ref>{{cite book|author=IREG Observatory on Academic Ranking and Excellence|title=IREG List of International Academic Awards|publisher=IREG Observatory on Academic Ranking and Excellence|location=Brussels|url=http://ireg-observatory.org/en/pdfy/IREG-list-academic-awards-EN.pdf|access-date=3 March 2018|archive-date=12 March 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190312125455/http://ireg-observatory.org/en/pdfy/IREG-list-academic-awards-EN.pdf|url-status=dead}}</ref><ref>{{cite journal|last1=Zheng|first1=Juntao|last2=Liu|first2=Niancai|title=Mapping of important international academic awards|journal=Scientometrics|date=2015|volume=104|issue=3|pages=763–791|doi=10.1007/s11192-015-1613-7|s2cid=25088286}}</ref> एह मेडल के साथे एगो नकदी राशि भी सामिल बा जे 2006 से बाद से अबतक ले 15,000 कैनेडियन डॉलर बाटे।<ref name="BBC">{{cite news|title= Maths genius turns down top prize |url= http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/5274040.stm| publisher = BBC|date= 22 August 2006 | access-date =22 August 2006}}</ref><ref>[http://www.jpost.com/Israel/Article.aspx?id=185366 "Israeli wins 'Nobel' of Mathematics"], ''The Jerusalem Post''</ref> एह पुरस्कार के नाँव कनाडा के गणितज्ञ जॉन चार्ल्स फील्ड्स के नाँव पर रखल गइल हवे।<ref name="Fields Institute About Us">{{cite web|url=http://www.fields.utoronto.ca/aboutus/jcfields/fields_medal.html |title=About Us: The Fields Medal | publisher = The Fields Institute, University of Toronto |access-date=21 August 2010}}</ref> फील्ड्स एह पुरस्कार के स्थापना में, खुद पदक के डिजाइन बनावे में आ नकदी राशि के फंडिंग में बहुत योगदान दिहलें, हालाँकि, एकरे स्थापना से पहिले इनके निधन हो गइल आ इनके योजना के देखरेख जॉन लाइटन सिंगे कइलें।<ref name="Fields Institute About Us" /> ई पदक पहिली बेर 1936 में फिनिश गणितज्ञ [[लार्स अहलफोर्स]] आ अमेरिकी गणितज्ञ [[जेसी डगलस]] के दिहल गइल आ ई 1950 से हर चार साल पर दिहल जा रहल बा। एकर मकसद बा कि कम उमिर के गणितीय रिसर्चर लोग के मान्यता आ समर्थन दिहल हवे जे लोग प्रमुख योगदान दिहले बा। साल 2014 में ईरानी गणितज्ञ [[मरियम मिर्ज़ाख़ानी]] पहिली महिला फील्ड्स पदक विजेता बनली।<ref name="Farsnews">{{cite news|url=http://english.farsnews.com/newstext.aspx?nn=13930523000321|title=President Rouhani Congratulates Iranian Woman for Winning Math Nobel Prize|date=14 August 2014|access-date=14 August 2014|publisher=Fars News Agency|archive-date=26 December 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226060915/http://en.farsnews.com/newstext.aspx?nn=13930523000321%0A|url-status=dead}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.mathunion.org/general/prizes/2014|publisher=International Mathematical Union|title=IMU Prizes 2014|access-date=12 August 2014|archive-date=26 December 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226060901/https://www.mathunion.org/general/prizes/2014%0A|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2017/jul/16/maryam-mirzakhani-iranian-newspapers-break-hijab-taboo-in-tributes#img-2|title=Maryam Mirzakhani: Iranian newspapers break hijab taboo in tributes|last=correspondent|first=Saeed Kamali Dehghan Iran|date=16 July 2017|work=The Guardian|access-date=18 July 2017|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> कुल मिला के 64 लोग के फील्ड्स मेडल दिहल गइल बा। फील्ड्स मेडल विजेता लोग के सभसे ताजा समूह के ई पुरस्कार 5 जुलाई 2022 के एगो ऑनलाइन इवेंट में दिहल गइल जेकर लाइव स्ट्रीमिंग [[फिनलैंड]] के [[हेलसिंकी]] से भइल। ई मूल रूप से [[रूस]] के [[सेंट पीटर्सबर्ग]] में आयोजित होखे के रहे, बाकी [[रूस के यूक्रेन पर हमला, 2022|2022 में यूक्रेन पर रूस के हमला]] के बाद एकरा के आगे बढ़ा दिहल गइल। ==अवार्ड के शरत== फील्ड्स पदक के बहुत समय से गणित के क्षेत्र में सभसे प्रतिष्ठित पुरस्कार मानल जाला आ अक्सर एकरा के गणित के नोबेल पुरस्कार बतावल जाला।<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /> नोबेल पुरस्कार के उलट फील्ड्स पदक हर चार साल में ही दिहल जाला। फील्ड्स मेडल के उमिर सीमा भी होला: कवनो प्राप्तकर्ता के उमिर ओह साल 1 जनवरी के 40 साल से कम होखे के चाहीं जवना साल में पदक दिहल जाला। 40 साल से कम उमिर के नियम फील्ड्स के एह मंशा पर आधारित बा कि "जबकि ई पहिले से कइल गइल काम के मान्यता देत रहे, एकरे साथ-साथ एकर इरादा ई भी रहे कि ई प्राप्तकर्ता लोग के ओर से आगे के उपलब्धि खातिर प्रोत्साहन होखे आ एकरा पर नयका प्रयास के प्रोत्साहन होखे।"<ref>{{Harvnb|McKinnon Riehm|Hoffman|2011|p=183}}</ref> एकरे अलावा, कौनों ब्यक्ति के खाली एक ठो फील्ड्स मेडल दिहल जा सके ला; बिजेता लोग भविष्य के पदक देवे के पात्र ना होला।<ref>{{cite web |url=http://darboux.mathunion.org/fileadmin/IMU/Prizes/Fields/Statutes%20Fields%20Medal.pdf |title=Rules for the Fields Medal |website=mathunion.org |access-date=2022-07-08 |archive-date=2018-05-02 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180502070440/http://darboux.mathunion.org/fileadmin/IMU/Prizes/Fields/Statutes%20Fields%20Medal.pdf |url-status=dead }}</ref> पहिली बेर 1936 में दिहल गइल ई पदक 2022 ले 64 लोग जीत चुकल बा।<ref>{{cite web |title=Fields Medal |url=https://www.mathunion.org/imu-awards/fields-medal |publisher=International Mathematical Union |access-date=14 September 2020}}</ref> भौतिकी में दू गो पीएचडी धारक लोग (एडवर्ड विटन आ मार्टिन हेयरर) के छोड़ के,<ref>{{cite web |title=Edward Witten |url=https://www.worldsciencefestival.com/participants/dr-edward-witten/ |publisher=World Science Festival |access-date=14 September 2020}}</ref> खाली गणित में पीएचडी करे वाला लोग के ई पदक मिलल बा।<ref>{{cite web |last1=Kollár |first1=János |title=Is there a curse of the Fields medal? |url=https://web.math.princeton.edu/~kollar/FromMyHomePage/fm-essay.pdf |publisher=[[Princeton University]] |date=2014 |access-date=14 September 2020}}</ref> {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|33em}} ==स्रोत ग्रंथ आ अउरी पढ़े खातिर == {{Refbegin}} * {{Cite book |last1= McKinnon Riehm |first1= Elaine |last2= Hoffman |first2= Frances |year= 2011 |title= Turbulent Times in Mathematics: The Life of J.C. Fields and the History of the Fields Medal |location= Providence, RI |publisher= [[American Mathematical Society]] |isbn= 978-0-8218-6914-7 }} * {{Cite book |last= Monastyrsky |first= Michael |year= 1998 |title= Modern Mathematics in the Light of the Fields Medal |location= Wellesley, MA |publisher= A. K. Peters |isbn= 1-56881-083-0 }} * {{Cite journal |last=Tropp |first= Henry S. |year= 1976 |title= The Origins and History of the Fields Medal |journal= Historia Mathematica |volume= 3 |issue= 2 |pages= 167–181 |doi= 10.1016/0315-0860(76)90033-1 |doi-access= free }}. {{Refend}} [[श्रेणी:गणित]] [[श्रेणी:अवार्ड, पुरस्कार आ सम्मान]] {{award-stub}} 2dxgempkt8ni6s4ya4xm1t38el604rz 790036 790035 2026-04-01T17:22:14Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790036 wikitext text/x-wiki {{Infobox award | name = Fields Medal | image = FieldsMedalFront.jpg | caption = The obverse of the Fields Medal | awarded_for = {{nowrap|Outstanding contributions in mathematics}} attributed to young scientists | presenter = [[इंटरनेशनल मैथेमेटिकल यूनियन]] (IMU) | country = बदलत रहे ला | reward = {{CA$}}15,000 | year = {{Start date and age|1936}} | year2 = {{end date|2022}} | website = {{URL|mathunion.org/general/prizes/fields/details|Mathunion.org}} }} '''फील्ड्स मेडल''' ({{Langx|en|Fields Medal}}) एगो पुरस्कार हवे जे 40 साल से कम उमिर के दू, तीन भा चार गो गणितज्ञ लोग के अंतर्राष्ट्रीय गणितीय संघ (IMU) के अंतर्राष्ट्रीय कांग्रेस में दिहल जाला, ई बइठक हर चार साल पर होला। फील्ड्स मेडल के केहू गणितज्ञ के मिले वाला सभसे ऊँच सम्मान सभ में से एक मानल जाला, आ एकरा के "गणित के नोबेल पुरस्कार" के दर्जा हासिल हवे,<ref name=":0">{{Cite journal|last=Ball|first=Philip|title=Iranian is first woman to nab highest prize in maths|url=https://www.nature.com/news/iranian-is-first-woman-to-nab-highest-prize-in-maths-1.15686|journal=Nature|language=en|doi=10.1038/nature.2014.15686|year=2014|s2cid=180573813}}</ref><ref name=":2">{{Cite web|url=http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Honours/FieldsMedal.html|title=Fields Medal|website=www-history.mcs.st-andrews.ac.uk|access-date=29 March 2018}}</ref><ref name=":3">{{Cite web|url=https://www.uchicago.edu/about/accolades/14/|title=Fields Medal|website=The University of Chicago|language=en|access-date=29 March 2018}}</ref> हालाँकि, [[नोबेल पुरस्कार]] से एह में कई गो प्रमुख अंतर बाड़ें, जेह में पुरस्कार के आवृत्ति, कुल पुरस्कारन के संख्या, उमिर सीमा, नकदी के राशि, आ पुरस्कार के पैमाना सामिल बाड़ें।<ref>{{Cite journal |last=Klainerman |first=Sergiu |date=2015 |title=Is the Fields Medal the Nobel Prize of Mathematics? |url=https://www.ams.org/notices/201504/rnoti-p327.pdf |journal=Notices of the American Mathematical Society |volume=62 |issue=4 |pages=327 |issn=0002-9920}}</ref> एआरडब्ल्यूयू (ARW) द्वारा वार्षिक अकादमिक उत्कृष्टता सर्वेक्षण के अनुसार फील्ड्स पदक के लगातार दुनिया भर में गणित के क्षेत्र में शीर्ष पुरस्कार मानल गइल रहे<ref>{{Cite web|url=http://www.shanghairanking.com/subject-survey/awards.html|title=Top Award, ShanghaiRanking Academic Excellence Survey 2017 {{!}} Shanghai Ranking – 2017|website=Shanghairanking.com|access-date=29 March 2018|archive-date=17 October 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201017012526/http://www.shanghairanking.com/subject-survey/awards.html|url-status=dead}}</ref> आ आइआरइजी (IREG) द्वारा 2013–14 में कइल गइल एगो अउरी प्रतिष्ठा सर्वेक्षण में, फील्ड्स पदक गणित के दुसरा सभसे प्रतिष्ठित अंतर्राष्ट्रीय पुरस्कार एबेल पुरस्कार के कुछे बाद आइल रहे।<ref>{{cite book|author=IREG Observatory on Academic Ranking and Excellence|title=IREG List of International Academic Awards|publisher=IREG Observatory on Academic Ranking and Excellence|location=Brussels|url=http://ireg-observatory.org/en/pdfy/IREG-list-academic-awards-EN.pdf|access-date=3 March 2018|archive-date=12 March 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190312125455/http://ireg-observatory.org/en/pdfy/IREG-list-academic-awards-EN.pdf|url-status=dead}}</ref><ref>{{cite journal|last1=Zheng|first1=Juntao|last2=Liu|first2=Niancai|title=Mapping of important international academic awards|journal=Scientometrics|date=2015|volume=104|issue=3|pages=763–791|doi=10.1007/s11192-015-1613-7|s2cid=25088286}}</ref> एह मेडल के साथे एगो नकदी राशि भी सामिल बा जे 2006 से बाद से अबतक ले 15,000 कैनेडियन डॉलर बाटे।<ref name="BBC">{{cite news|title= Maths genius turns down top prize |url= http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/5274040.stm| publisher = BBC|date= 22 August 2006 | access-date =22 August 2006}}</ref><ref>[http://www.jpost.com/Israel/Article.aspx?id=185366 "Israeli wins 'Nobel' of Mathematics"], ''The Jerusalem Post''</ref> एह पुरस्कार के नाँव कनाडा के गणितज्ञ जॉन चार्ल्स फील्ड्स के नाँव पर रखल गइल हवे।<ref name="Fields Institute About Us">{{cite web|url=http://www.fields.utoronto.ca/aboutus/jcfields/fields_medal.html |title=About Us: The Fields Medal | publisher = The Fields Institute, University of Toronto |access-date=21 August 2010}}</ref> फील्ड्स एह पुरस्कार के स्थापना में, खुद पदक के डिजाइन बनावे में आ नकदी राशि के फंडिंग में बहुत योगदान दिहलें, हालाँकि, एकरे स्थापना से पहिले इनके निधन हो गइल आ इनके योजना के देखरेख जॉन लाइटन सिंगे कइलें।<ref name="Fields Institute About Us" /> ई पदक पहिली बेर 1936 में फिनिश गणितज्ञ [[लार्स अहलफोर्स]] आ अमेरिकी गणितज्ञ [[जेसी डगलस]] के दिहल गइल आ ई 1950 से हर चार साल पर दिहल जा रहल बा। एकर मकसद बा कि कम उमिर के गणितीय रिसर्चर लोग के मान्यता आ समर्थन दिहल हवे जे लोग प्रमुख योगदान दिहले बा। साल 2014 में ईरानी गणितज्ञ [[मरियम मिर्ज़ाख़ानी]] पहिली महिला फील्ड्स पदक विजेता बनली।<ref name="Farsnews">{{cite news|url=http://english.farsnews.com/newstext.aspx?nn=13930523000321|title=President Rouhani Congratulates Iranian Woman for Winning Math Nobel Prize|date=14 August 2014|access-date=14 August 2014|publisher=Fars News Agency|archive-date=26 December 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226060915/http://en.farsnews.com/newstext.aspx?nn=13930523000321%0A|url-status=dead}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.mathunion.org/general/prizes/2014|publisher=International Mathematical Union|title=IMU Prizes 2014|access-date=12 August 2014|archive-date=26 December 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226060901/https://www.mathunion.org/general/prizes/2014%0A|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2017/jul/16/maryam-mirzakhani-iranian-newspapers-break-hijab-taboo-in-tributes#img-2|title=Maryam Mirzakhani: Iranian newspapers break hijab taboo in tributes|last=Dehghan |first=Saeed Kamali |date=16 July 2017|work=The Guardian|access-date=18 July 2017|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> कुल मिला के 64 लोग के फील्ड्स मेडल दिहल गइल बा। फील्ड्स मेडल विजेता लोग के सभसे ताजा समूह के ई पुरस्कार 5 जुलाई 2022 के एगो ऑनलाइन इवेंट में दिहल गइल जेकर लाइव स्ट्रीमिंग [[फिनलैंड]] के [[हेलसिंकी]] से भइल। ई मूल रूप से [[रूस]] के [[सेंट पीटर्सबर्ग]] में आयोजित होखे के रहे, बाकी [[रूस के यूक्रेन पर हमला, 2022|2022 में यूक्रेन पर रूस के हमला]] के बाद एकरा के आगे बढ़ा दिहल गइल। ==अवार्ड के शरत== फील्ड्स पदक के बहुत समय से गणित के क्षेत्र में सभसे प्रतिष्ठित पुरस्कार मानल जाला आ अक्सर एकरा के गणित के नोबेल पुरस्कार बतावल जाला।<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /> नोबेल पुरस्कार के उलट फील्ड्स पदक हर चार साल में ही दिहल जाला। फील्ड्स मेडल के उमिर सीमा भी होला: कवनो प्राप्तकर्ता के उमिर ओह साल 1 जनवरी के 40 साल से कम होखे के चाहीं जवना साल में पदक दिहल जाला। 40 साल से कम उमिर के नियम फील्ड्स के एह मंशा पर आधारित बा कि "जबकि ई पहिले से कइल गइल काम के मान्यता देत रहे, एकरे साथ-साथ एकर इरादा ई भी रहे कि ई प्राप्तकर्ता लोग के ओर से आगे के उपलब्धि खातिर प्रोत्साहन होखे आ एकरा पर नयका प्रयास के प्रोत्साहन होखे।"<ref>{{Harvnb|McKinnon Riehm|Hoffman|2011|p=183}}</ref> एकरे अलावा, कौनों ब्यक्ति के खाली एक ठो फील्ड्स मेडल दिहल जा सके ला; बिजेता लोग भविष्य के पदक देवे के पात्र ना होला।<ref>{{cite web |url=http://darboux.mathunion.org/fileadmin/IMU/Prizes/Fields/Statutes%20Fields%20Medal.pdf |title=Rules for the Fields Medal |website=mathunion.org |access-date=2022-07-08 |archive-date=2018-05-02 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180502070440/http://darboux.mathunion.org/fileadmin/IMU/Prizes/Fields/Statutes%20Fields%20Medal.pdf |url-status=dead }}</ref> पहिली बेर 1936 में दिहल गइल ई पदक 2022 ले 64 लोग जीत चुकल बा।<ref>{{cite web |title=Fields Medal |url=https://www.mathunion.org/imu-awards/fields-medal |publisher=International Mathematical Union |access-date=14 September 2020}}</ref> भौतिकी में दू गो पीएचडी धारक लोग (एडवर्ड विटन आ मार्टिन हेयरर) के छोड़ के,<ref>{{cite web |title=Edward Witten |url=https://www.worldsciencefestival.com/participants/dr-edward-witten/ |publisher=World Science Festival |access-date=14 September 2020}}</ref> खाली गणित में पीएचडी करे वाला लोग के ई पदक मिलल बा।<ref>{{cite web |last1=Kollár |first1=János |title=Is there a curse of the Fields medal? |url=https://web.math.princeton.edu/~kollar/FromMyHomePage/fm-essay.pdf |publisher=[[Princeton University]] |date=2014 |access-date=14 September 2020}}</ref> {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|33em}} ==स्रोत ग्रंथ आ अउरी पढ़े खातिर == {{Refbegin}} * {{Cite book |last1= McKinnon Riehm |first1= Elaine |last2= Hoffman |first2= Frances |year= 2011 |title= Turbulent Times in Mathematics: The Life of J.C. Fields and the History of the Fields Medal |location= Providence, RI |publisher= [[American Mathematical Society]] |isbn= 978-0-8218-6914-7 }} * {{Cite book |last= Monastyrsky |first= Michael |year= 1998 |title= Modern Mathematics in the Light of the Fields Medal |location= Wellesley, MA |publisher= A. K. Peters |isbn= 1-56881-083-0 }} * {{Cite journal |last=Tropp |first= Henry S. |year= 1976 |title= The Origins and History of the Fields Medal |journal= Historia Mathematica |volume= 3 |issue= 2 |pages= 167–181 |doi= 10.1016/0315-0860(76)90033-1 |doi-access= free }}. {{Refend}} [[श्रेणी:गणित]] [[श्रेणी:अवार्ड, पुरस्कार आ सम्मान]] {{award-stub}} okm7nl7jetmssbxxjru4glms6ivhrss जेन ज़ी 0 100407 790020 789585 2026-04-01T13:47:45Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790020 wikitext text/x-wiki [[चित्र:Generation timeline simple.svg|240px|thumb|सोशल जेनरेशन के देखलावत चित्र]] '''जेन ज़ी''' ({{Langx|en|Gen Z}}) भा पूरा नाँव '''जेनरेशन ज़ी''' (Generation Z){{efn|अमेरिकी अंग्रेजी में अक्षर Z (ज़ेड) के उच्चारण 'ज़ी' {{IPAc-en|'|z|iː|audio=LL-Q1860 (eng)-Flame, not lame-Z.wav}} होखे<ref name="y617">{{cite web | title=Z definition and meaning | website=Collins English Dictionary | date=19 March 2026 | url=https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/z | access-date=25 March 2026}}</ref> के चलते। [[बीबीसी हिंदी]] पर एगो लेख में<ref name="d882">{{cite web | title=नेपाल में 'जेन ज़ी' अपने देश को अब कौन सी राह पर ले जाएंगे?- दुनिया जहान | website=BBC News हिंदी | date=27 October 2025 | url=https://www.bbc.com/hindi/articles/cd7r8ze4q1jo | language=hi | access-date=25 March 2026}}</ref> एकर देवनागरी हिज्जे देखल जा सकत बाटे।}}, जेकरा के छोट में आ अनौपचारिक रूप से '''ज़ूमर्स''' (Zoomers) भी कहल जाला, एगो जनसंख्या समूह ([[डेमोग्राफिक कोहार्ट]]) हवे, जवन [[अमेरिका]] में 1990 के दशक के आखिर आ 2000 के शुरुआती सालन में जनम लेवे वाला लोग खातिर इस्तेमाल कइल जाला।<ref name="h518"> [[ब्रिटैनिका एन्साइक्लोपीडिया]] के हिसाब से कुछ स्रोत 1997 से 2012 के बीच के समय के बतावेलन, बाकिर ई साल कब शुरू आ कब खत्म होखे, एह पर कई बेर बहस भी होखेला, काहेकि पीढ़ी आ उनकर समय–भावना (zeitgeist) के साफ-साफ सीमा तय कइल मुश्किल होला।<ref name="h518">{{cite web | last=Eldridge | first=Alison | title=Years, Age Range, Meaning, & Characteristics | website=Encyclopedia Britannica | date=21 March 2026 | url=https://www.britannica.com/topic/Generation-Z | access-date=25 March 2026}}</ref> एकरा पहिले के पीढ़ी के ''मिलेनियल्स'' भा ''जेनरेशन वाई'' कहल जाला आ एकरे बाद आगे आवे वाली पीढ़ी ''जेनरेशन अल्फा'' कहाला। जेन ज़ी के अधिकतर लोग ''जेनेरेशन एक्स'' के संतान हवे, आ ई अनुमान लगावल जाला कि आगे चल के एही पीढ़ी के कई लोग ''जेनेरेशन बीटा'' के माता-पिता बनिहें। 2000 के दशक के बीच आ आखिर में, आ 2010 के दशक में लरिकाईं के दौरान, जेन ज़ी पहिला अइसन सामाजिक पीढ़ी बाटे, जवन वेब2.0 आ डिजिटल टेक्नोलॉजी के साथे शुरू से पलल-बढ़ल। छोटे उमिर से ई लोग [[ऑनलाइन वीडियो]] आ [[वेब सीरीज़]] (अक्सर [[यूट्यूब]] पर) देखत रहल बाटे, आ [[ऑनलाइन गेम]] खेलत रहल बाटे। 2010 आ 2020 के दशक में जब ई लोग किशोर (adolescents) आ जवान भइल, त एह पीढ़ी के “डिजिटल नेटिव्स़” कहल गइल। हालाँकि, एकर हरदमेसा ई मतलब ना बाटे कि ई जेन जी लोग डिजिटल रूप से पूरा तरह निपुण (डिजिटली लिटरेट) बा, आ कई बेर डिजिटल भा वर्चुअल काम के माहौल में एह लोगन के दिक्कत भी हो सकेला। == नोट == {{notelist}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:समाजशास्त्र]] [[श्रेणी:अमेरिकी समाज]] nj0osm271w2k9mb5cni20wemkkldvtd एस धम्मो सनंतनो 0 100471 790046 789990 2026-04-02T01:33:29Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790046 wikitext text/x-wiki {{इटैलिक टाइटिल}} '''''एस धम्मो सनंतनो''''' [[पाली भाषा]] के परसिद्ध वाक्य ह जे [[बौद्ध धर्म]] के ग्रंथ ''[[धम्मपद]]'' में आइल बाटे। एकर शाब्दिक अरथ हवे "इहे सनातन धर्म ह", चाहे "इहे पुराना जमाना से (हमेशा से, अनादि काल से) चलत चल आइल धरम/नियम हऽ"।<ref name="Childers1875">{{cite book |last1=Childers |first1=Robert Cæsar |title=A Dictionary of the Pali Language |date=1875 |publisher=Trübner & Company |page=119 |url=https://www.google.co.in/books/edition/A_Dictionary_of_the_Pali_Language/OhEJAAAAQAAJ?hl=en&gbpv=1&dq=dhammo%20sanantano&pg=PA119&printsec=frontcover |access-date=31 मार्च 2026 |language=en}}</ref> == पाठ आ अरथ == {{Verse translation| '''पाठ''': न हि वेरेन वेरानी, सम्मन्तीध कुदाचनं। अवेरेन च सम्मन्ति, "एस धम्मो सनन्तनो"॥ | '''अरथ''': बैर से बैर अंत ना होखे ला। अवैर से अंत होखे ला, "इहे हमेशा से चल आइल धरम/नियम हऽ"॥<ref>{{cite book |last1=Jayatilleke |first1=K. N. |title=Facets of Buddhist Thought: Collected Essays |date=1 जनवरी 2009 |publisher=Buddhist Publication Society |isbn=978-955-24-0335-4 |url=https://www.google.co.in/books/edition/Facets_of_Buddhist_Thought/UOtoBgAAQBAJ?hl=en&gbpv=1&dq=dhammo%20sanantano&pg=PA297&printsec=frontcover |language=en}}</ref> }} {{clear}} == इहो देखल जाय == * [[सनातन धर्म]] * ''[[अत्त दीपो भव]]'' == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:बौद्ध धर्म]] {{Buddhism-stub}} l3j4ijyub9i5lcnhu4xiljvutfvy1gt 790047 790046 2026-04-02T01:43:24Z SM7 3953 सुधार कइल गइल, बिस्तार कइल गइल 790047 wikitext text/x-wiki {{इटैलिक टाइटिल}} '''''एस धम्मो सनंतनो''''' [[पाली भाषा]] के परसिद्ध वाक्य ह जे [[बौद्ध धर्म]] के ग्रंथ ''[[धम्मपद]]'' में आइल बाटे। एकर शाब्दिक अरथ हवे "इहे सनातन धर्म ह", चाहे "इहे पुराना जमाना से (हमेशा से, अनादि काल से) चलत चल आइल धरम/नियम हऽ"।<ref name="Childers1875">{{cite book |last1=Childers |first1=Robert Cæsar |title=A Dictionary of the Pali Language |date=1875 |publisher=Trübner & Company |page=119 |url=https://www.google.co.in/books/edition/A_Dictionary_of_the_Pali_Language/OhEJAAAAQAAJ?hl=en&gbpv=1&dq=dhammo%20sanantano&pg=PA119&printsec=frontcover |access-date=31 मार्च 2026 |language=en}}</ref> == पाठ आ अरथ == {{Verse translation| '''पाठ''': न हि वेरेन वेरानी, सम्मन्तीध कुदाचनं। अवेरेन च सम्मन्ति, "एस धम्मो सनन्तनो"॥ | '''अरथ''': बैर से बैर अंत ना होखे ला। अवैर से अंत होखे ला, "इहे हमेशा से चल आइल धरम/नियम हऽ"॥<ref>{{cite book |last1=Jayatilleke |first1=K. N. |title=Facets of Buddhist Thought: Collected Essays |date=1 जनवरी 2009 |publisher=Buddhist Publication Society |isbn=978-955-24-0335-4 |url=https://www.google.co.in/books/edition/Facets_of_Buddhist_Thought/UOtoBgAAQBAJ?hl=en&gbpv=1&dq=dhammo%20sanantano&pg=PA297&printsec=frontcover |language=en}}</ref> }} == ओशो के प्रवचन == {{main|रजनीश}} एही वाक्य के ले के [[रजनीश]], जिनके भगवान श्री भा ओशो के नाँव से जानल जाला, प्रवचनन के एगो सीरीज बाटे। ई बाद में एही टाइटिल से किताब के रूप में भी छपल। एह पुस्तक में ओशो बौद्ध धर्म के ग्रंथ धम्मपद के कुछ सूत्र ले के उनहन के ब्याख्या करे लें। {{clear}} == इहो देखल जाय == * [[सनातन धर्म]] * ''[[अत्त दीपो भव]]'' == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:बौद्ध धर्म]] {{Buddhism-stub}} 8lvtgokbixo46imr2ce2qcl9baqwxyj बालेन शाह 0 100477 790015 2026-04-01T13:38:38Z SM7 3953 नया आधार लेख 790015 wikitext text/x-wiki '''बालेन्द्र शाह''' (जनम: 27 अप्रैल 1990), जे '''बालेन''' नाम से प्रसिद्ध बाड़ें, नेपाल के राजनीतिक नेता, स्ट्रक्चरल इंजीनियर आ रैपर हवन, आ 2026 से [[नेपाल के प्रधानमंत्री]] बाड़ें। ऊ 2026 के आम चुनाव में अपना पार्टी के भारी जीत के बाद एह पद पर बैठलें। एहसे पहिले ऊ 2022 से 2026 तक काठमांडू के 15वाँ मेयर रहलें, आ ई पद पावे वाला पहिला निर्दलीय उम्मीदवार रहलें। 2022 के स्थानीय चुनाव में शाह काठमांडू के मेयर चुनाइलें। अपना कार्यकाल में ऊ कचरा प्रबंधन आ ट्रैफिक प्रबंधन में कई पहल शुरू कइलें। हालाँकि, उनकर प्रशासन के कुछ बातन पर आलोचना आ विवाद भी भइल, जइसे अवैध निर्माण के तोड़ाई, झुग्गी-झोपड़ी के मामला, आ सड़क किनारे बेचत दुकानदारन पर कार्रवाई। 2025 के जेन ज़ी आंदोलन के दौरान शाह एगो प्रमुख राजनीतिक चेहरा बन के उभरलें। जनवरी 2026 में ऊ काठमांडू के मेयर पद से इस्तीफा देके [[राष्ट्रीय स्वतंत्र पार्टी]] में शामिल भइलें, ताकि 2026 के आम चुनाव में पार्टी के प्रधानमंत्री उम्मीदवार बन सके। ऊ [[के. पी. शर्मा ओली]] के झापा-5 सीट से भारी मत से हरा दिहलें, आ अपना पार्टी के ऐतिहासिक बहुमत दियववलें। njghxqzgsivf4fc199h6myo5p3ymclj 790016 790015 2026-04-01T13:38:59Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:नेपाल के परधानमंत्री]] जोड़ल गइल 790016 wikitext text/x-wiki '''बालेन्द्र शाह''' (जनम: 27 अप्रैल 1990), जे '''बालेन''' नाम से प्रसिद्ध बाड़ें, नेपाल के राजनीतिक नेता, स्ट्रक्चरल इंजीनियर आ रैपर हवन, आ 2026 से [[नेपाल के प्रधानमंत्री]] बाड़ें। ऊ 2026 के आम चुनाव में अपना पार्टी के भारी जीत के बाद एह पद पर बैठलें। एहसे पहिले ऊ 2022 से 2026 तक काठमांडू के 15वाँ मेयर रहलें, आ ई पद पावे वाला पहिला निर्दलीय उम्मीदवार रहलें। 2022 के स्थानीय चुनाव में शाह काठमांडू के मेयर चुनाइलें। अपना कार्यकाल में ऊ कचरा प्रबंधन आ ट्रैफिक प्रबंधन में कई पहल शुरू कइलें। हालाँकि, उनकर प्रशासन के कुछ बातन पर आलोचना आ विवाद भी भइल, जइसे अवैध निर्माण के तोड़ाई, झुग्गी-झोपड़ी के मामला, आ सड़क किनारे बेचत दुकानदारन पर कार्रवाई। 2025 के जेन ज़ी आंदोलन के दौरान शाह एगो प्रमुख राजनीतिक चेहरा बन के उभरलें। जनवरी 2026 में ऊ काठमांडू के मेयर पद से इस्तीफा देके [[राष्ट्रीय स्वतंत्र पार्टी]] में शामिल भइलें, ताकि 2026 के आम चुनाव में पार्टी के प्रधानमंत्री उम्मीदवार बन सके। ऊ [[के. पी. शर्मा ओली]] के झापा-5 सीट से भारी मत से हरा दिहलें, आ अपना पार्टी के ऐतिहासिक बहुमत दियववलें। [[श्रेणी:नेपाल के परधानमंत्री]] 4p8efxgsq18xadrdm3obhjx81r7a6ls 790017 790016 2026-04-01T13:41:07Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा +[[श्रेणी:1990 में जनम]]; +[[श्रेणी:जियत लोग]] 790017 wikitext text/x-wiki '''बालेन्द्र शाह''' (जनम: 27 अप्रैल 1990), जे '''बालेन''' नाम से प्रसिद्ध बाड़ें, [[नेपाल]] के राजनीतिक नेता, आ पेशा से एगो स्ट्रक्चरल इंजीनियर आ रैपर हवन, आ 2026 से [[नेपाल के प्रधानमंत्री]] बाड़ें। ऊ 2026 के आम चुनाव में अपना पार्टी के भारी जीत के बाद एह पद पर बैठलें। एहसे पहिले ऊ 2022 से 2026 तक [[काठमांडू]] के 15वाँ मेयर रहलें, आ ई पद पावे वाला पहिला निर्दलीय उम्मीदवार रहलें। 2022 के स्थानीय चुनाव में शाह [[काठमांडू]] के मेयर चुनाइलें। अपना कार्यकाल में ऊ कचरा प्रबंधन आ ट्रैफिक प्रबंधन में कई पहल शुरू कइलें। हालाँकि, उनकर प्रशासन के कुछ बातन पर आलोचना आ विवाद भी भइल, जइसे अवैध निर्माण के तोड़ाई, झुग्गी-झोपड़ी के मामला, आ सड़क किनारे बेचत दुकानदारन पर कार्रवाई। 2025 के जेन ज़ी आंदोलन के दौरान शाह एगो प्रमुख राजनीतिक चेहरा बन के उभरलें। जनवरी 2026 में ऊ काठमांडू के मेयर पद से इस्तीफा देके [[राष्ट्रीय स्वतंत्र पार्टी]] में शामिल भइलें, ताकि 2026 के आम चुनाव में पार्टी के प्रधानमंत्री उम्मीदवार बन सके। ऊ [[के. पी. शर्मा ओली]] के झापा-5 सीट से भारी मत से हरा दिहलें, आ अपना पार्टी के ऐतिहासिक बहुमत दियववलें। [[श्रेणी:1990 में जनम]] [[श्रेणी:जियत लोग]] [[श्रेणी:नेपाल के परधानमंत्री]] [[श्रेणी:नेपाल के लोग]] tqswwiw312uh55su6l7er2lp8l45tru 790019 790017 2026-04-01T13:44:05Z SM7 3953 [[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Nepal-politician-stub}} जोड़ल गइल। 790019 wikitext text/x-wiki '''बालेन्द्र शाह''' (जनम: 27 अप्रैल 1990), जे '''बालेन''' नाम से प्रसिद्ध बाड़ें, [[नेपाल]] के राजनीतिक नेता, आ पेशा से एगो स्ट्रक्चरल इंजीनियर आ रैपर हवन, आ 2026 से [[नेपाल के प्रधानमंत्री]] बाड़ें। ऊ 2026 के आम चुनाव में अपना पार्टी के भारी जीत के बाद एह पद पर बैठलें। एहसे पहिले ऊ 2022 से 2026 तक [[काठमांडू]] के 15वाँ मेयर रहलें, आ ई पद पावे वाला पहिला निर्दलीय उम्मीदवार रहलें। 2022 के स्थानीय चुनाव में शाह [[काठमांडू]] के मेयर चुनाइलें। अपना कार्यकाल में ऊ कचरा प्रबंधन आ ट्रैफिक प्रबंधन में कई पहल शुरू कइलें। हालाँकि, उनकर प्रशासन के कुछ बातन पर आलोचना आ विवाद भी भइल, जइसे अवैध निर्माण के तोड़ाई, झुग्गी-झोपड़ी के मामला, आ सड़क किनारे बेचत दुकानदारन पर कार्रवाई। 2025 के जेन ज़ी आंदोलन के दौरान शाह एगो प्रमुख राजनीतिक चेहरा बन के उभरलें। जनवरी 2026 में ऊ काठमांडू के मेयर पद से इस्तीफा देके [[राष्ट्रीय स्वतंत्र पार्टी]] में शामिल भइलें, ताकि 2026 के आम चुनाव में पार्टी के प्रधानमंत्री उम्मीदवार बन सके। ऊ [[के. पी. शर्मा ओली]] के झापा-5 सीट से भारी मत से हरा दिहलें, आ अपना पार्टी के ऐतिहासिक बहुमत दियववलें। [[श्रेणी:1990 में जनम]] [[श्रेणी:जियत लोग]] [[श्रेणी:नेपाल के परधानमंत्री]] [[श्रेणी:नेपाल के लोग]] {{Nepal-politician-stub}} qxtlchfarqkujf0iz53qq708eoe281l 790021 790019 2026-04-01T15:23:20Z SM7 3953 +विकिकड़ी जोड़ल गइल 790021 wikitext text/x-wiki '''बालेन्द्र शाह''' (जनम: 27 अप्रैल 1990), जे '''बालेन''' नाम से प्रसिद्ध बाड़ें, [[नेपाल]] के राजनीतिक नेता, आ पेशा से एगो स्ट्रक्चरल इंजीनियर आ रैपर हवन, आ 2026 से [[नेपाल के प्रधानमंत्री]] बाड़ें। ऊ 2026 के आम चुनाव में अपना पार्टी के भारी जीत के बाद एह पद पर बैठलें। एहसे पहिले ऊ 2022 से 2026 तक [[काठमांडू]] के 15वाँ मेयर रहलें, आ ई पद पावे वाला पहिला निर्दलीय उम्मीदवार रहलें। 2022 के स्थानीय चुनाव में शाह [[काठमांडू]] के मेयर चुनाइलें। अपना कार्यकाल में ऊ कचरा प्रबंधन आ ट्रैफिक प्रबंधन में कई पहल शुरू कइलें। हालाँकि, उनकर प्रशासन के कुछ बातन पर आलोचना आ विवाद भी भइल, जइसे अवैध निर्माण के तोड़ाई, झुग्गी-झोपड़ी के मामला, आ सड़क किनारे बेचत दुकानदारन पर कार्रवाई। [[2025 के नेपाली जेन ज़ी प्रोटेस्ट|2025 के जेन ज़ी आंदोलन]] के दौरान शाह एगो प्रमुख राजनीतिक चेहरा बन के उभरलें। जनवरी 2026 में ऊ काठमांडू के मेयर पद से इस्तीफा देके [[राष्ट्रीय स्वतंत्र पार्टी]] में शामिल भइलें, ताकि 2026 के आम चुनाव में पार्टी के प्रधानमंत्री उम्मीदवार बन सके। ऊ [[के. पी. शर्मा ओली]] के झापा-5 सीट से भारी मत से हरा दिहलें, आ अपना पार्टी के ऐतिहासिक बहुमत दियववलें। [[श्रेणी:1990 में जनम]] [[श्रेणी:जियत लोग]] [[श्रेणी:नेपाल के परधानमंत्री]] [[श्रेणी:नेपाल के लोग]] {{Nepal-politician-stub}} iuw8o4xeysc1lso51n3yfh6gvr0cuoe खड्ग प्रसाद शर्मा ओली 0 100478 790024 2026-04-01T15:29:58Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[खड्ग प्रसाद शर्मा ओली]] के [[के. पी. ओली]] पर स्थानांतरण कइलें: बेहतर/कॉमन भोजपुरी नाँव (Better/common name) ([[WP:COMMONNAME]]): प्रसिद्ध नाँव 790024 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[के. पी. ओली]] 72mpwcplzchu0t5ig5uocbi3o844n12 2025 के नेपाली जेन ज़ी प्रोटेस्ट 0 100479 790026 2026-04-01T15:36:03Z SM7 3953 नया आधार लेख 790026 wikitext text/x-wiki सितंबर 2025 में मय [[नेपाल'' भर में बड़हन आ ब्यापक स्तर पर [[भ्रष्टाचार]] के खिलाफ प्रदर्शन भइल, जेह में खासकर [[जेन ज़ी]] इस्टूडेंट आ नौजवान लोग हिस्सा लिहल। एह आंदोलन के “जेन ज़ी प्रोटेस्ट” कहल गइल, आ ई ओह समय शुरू भइल जब देस भर में यूट्यूब, फेसबुक, वाट्सएप नियन कई सोशल मीडिया प्लेटफॉर्मन पर रोक लगा दिहल गइल। एह आंदोलन के पीछे सरकार के भ्रष्टाचार, सरकारी अधिकारी आ उनका परिवार के धन-दौलत के दिखावा, आ सरकारी धन के गलत इस्तेमाल (मिसमैनेजमेंट) के आरोप से जनता के नाराजगी मेन वजह रहल। धीरे-धीरे ई आंदोलन बढ़ के शासन, पारदर्शिता आ राजनीतिक जवाबदेही जइसन बड़ा मुद्दा सभ के भी शामिल कर लिहलस।हालात अउरी बिगड़ गइल, जब पुलिस द्वारा बच्चन आ अस्पतालन पर हिंसा के आरोप लगल, सरकारी अधिकारी लोगन के खिलाफ जोरदार प्रदर्शन भइल, आ देस भर में सरकारी आ राजनीतिक भवनन में तोड़फोड़ के घटना साम्हने आइल। 9m94cacs52z3u2f4z9qbickhds5bjvg 790027 790026 2026-04-01T15:36:21Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790027 wikitext text/x-wiki सितंबर 2025 में मय [[नेपाल]] भर में बड़हन आ ब्यापक स्तर पर [[भ्रष्टाचार]] के खिलाफ प्रदर्शन भइल, जेह में खासकर [[जेन ज़ी]] इस्टूडेंट आ नौजवान लोग हिस्सा लिहल। एह आंदोलन के “जेन ज़ी प्रोटेस्ट” कहल गइल, आ ई ओह समय शुरू भइल जब देस भर में यूट्यूब, फेसबुक, वाट्सएप नियन कई सोशल मीडिया प्लेटफॉर्मन पर रोक लगा दिहल गइल। एह आंदोलन के पीछे सरकार के भ्रष्टाचार, सरकारी अधिकारी आ उनका परिवार के धन-दौलत के दिखावा, आ सरकारी धन के गलत इस्तेमाल (मिसमैनेजमेंट) के आरोप से जनता के नाराजगी मेन वजह रहल। धीरे-धीरे ई आंदोलन बढ़ के शासन, पारदर्शिता आ राजनीतिक जवाबदेही जइसन बड़ा मुद्दा सभ के भी शामिल कर लिहलस।हालात अउरी बिगड़ गइल, जब पुलिस द्वारा बच्चन आ अस्पतालन पर हिंसा के आरोप लगल, सरकारी अधिकारी लोगन के खिलाफ जोरदार प्रदर्शन भइल, आ देस भर में सरकारी आ राजनीतिक भवनन में तोड़फोड़ के घटना साम्हने आइल। tw2uop4wjt4wxk6tw6lp62d9wczgdli 790028 790027 2026-04-01T15:36:51Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:नेपाल के राजनीति]] जोड़ल गइल 790028 wikitext text/x-wiki सितंबर 2025 में मय [[नेपाल]] भर में बड़हन आ ब्यापक स्तर पर [[भ्रष्टाचार]] के खिलाफ प्रदर्शन भइल, जेह में खासकर [[जेन ज़ी]] इस्टूडेंट आ नौजवान लोग हिस्सा लिहल। एह आंदोलन के “जेन ज़ी प्रोटेस्ट” कहल गइल, आ ई ओह समय शुरू भइल जब देस भर में यूट्यूब, फेसबुक, वाट्सएप नियन कई सोशल मीडिया प्लेटफॉर्मन पर रोक लगा दिहल गइल। एह आंदोलन के पीछे सरकार के भ्रष्टाचार, सरकारी अधिकारी आ उनका परिवार के धन-दौलत के दिखावा, आ सरकारी धन के गलत इस्तेमाल (मिसमैनेजमेंट) के आरोप से जनता के नाराजगी मेन वजह रहल। धीरे-धीरे ई आंदोलन बढ़ के शासन, पारदर्शिता आ राजनीतिक जवाबदेही जइसन बड़ा मुद्दा सभ के भी शामिल कर लिहलस।हालात अउरी बिगड़ गइल, जब पुलिस द्वारा बच्चन आ अस्पतालन पर हिंसा के आरोप लगल, सरकारी अधिकारी लोगन के खिलाफ जोरदार प्रदर्शन भइल, आ देस भर में सरकारी आ राजनीतिक भवनन में तोड़फोड़ के घटना साम्हने आइल। [[श्रेणी:नेपाल के राजनीति]] kucelldm7m57flmuovh7a5771zow2hf 790029 790028 2026-04-01T15:39:01Z SM7 3953 [[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Nepal-stub}} जोड़ल गइल। 790029 wikitext text/x-wiki सितंबर 2025 में मय [[नेपाल]] भर में बड़हन आ ब्यापक स्तर पर [[भ्रष्टाचार]] के खिलाफ प्रदर्शन भइल, जेह में खासकर [[जेन ज़ी]] इस्टूडेंट आ नौजवान लोग हिस्सा लिहल। एह आंदोलन के “जेन ज़ी प्रोटेस्ट” कहल गइल, आ ई ओह समय शुरू भइल जब देस भर में यूट्यूब, फेसबुक, वाट्सएप नियन कई सोशल मीडिया प्लेटफॉर्मन पर रोक लगा दिहल गइल। एह आंदोलन के पीछे सरकार के भ्रष्टाचार, सरकारी अधिकारी आ उनका परिवार के धन-दौलत के दिखावा, आ सरकारी धन के गलत इस्तेमाल (मिसमैनेजमेंट) के आरोप से जनता के नाराजगी मेन वजह रहल। धीरे-धीरे ई आंदोलन बढ़ के शासन, पारदर्शिता आ राजनीतिक जवाबदेही जइसन बड़ा मुद्दा सभ के भी शामिल कर लिहलस।हालात अउरी बिगड़ गइल, जब पुलिस द्वारा बच्चन आ अस्पतालन पर हिंसा के आरोप लगल, सरकारी अधिकारी लोगन के खिलाफ जोरदार प्रदर्शन भइल, आ देस भर में सरकारी आ राजनीतिक भवनन में तोड़फोड़ के घटना साम्हने आइल। [[श्रेणी:नेपाल के राजनीति]] {{Nepal-stub}} 8fevpz7rivvmauoivzdtc2nu4pklhod 790030 790029 2026-04-01T15:45:21Z SM7 3953 ज्ञानसंदूक जोड़ल गइल 790030 wikitext text/x-wiki {{Infobox civil conflict | title = 2025 के नेपाली जेन ज़ी प्रोटेस्ट | subtitle = | partof = the [[Gen Z protests in Asia]] | image = {{photomontage | position = centre | size = 280 | color = #F5F5F5 | border = 0 | color_border = white | spacing = 3 | photo1a = 2025 Nepalese Gen Z protesters infront of Bharatpur mahanagarpalika office.jpg | photo2a = | photo2b = GenZ protest against government in chitwan(1), 8 september 2025.jpg }} | caption = '''From top to bottom:''' {{hlist| | Protesters burn down a government office | Student demonstrations }} | date = 8–13 September 2025<br />({{Age in years, months, weeks and days|month1=09|day1=08|year1=2025|month2=09|day2=13|year2=2025}}) | place = [[नेपाल]] | causes = {{blist|[[Corruption in Nepal|Government corruption]] and [[nepotism]]|[[Censorship in Nepal#Internet|Government ban on social media platforms]]}} | goals = {{blist|[[Anti-corruption]]|Governmental accountability and transparency|Restoration of social media platforms|[[Regime change|Overthrow of the government]]}} | methods = {{blist|[[Political demonstration|Demonstrations]]|[[Student activism]]|[[Internet activism]]|[[Riot]]s|[[Arson]]|[[Vandalism]]}} | result = Protests successful<br />{{blist|Resignation of [[Prime Minister of Nepal|Prime Minister]] [[K. P. Sharma Oli]]<ref name="R3sign">{{Cite news |last1=Sharma |first1=Gopal |last2=Chitrakar |first2=Navesh |date=9 September 2025 |title=Nepal PM Oli resigns after violent anti-corruption protests, his aide says |url=https://www.reuters.com/business/media-telecom/nepal-pm-oli-resigns-after-violent-anti-corruption-protests-his-aide-says-2025-09-09/ |access-date=9 September 2025 |work=[[Reuters]]}}</ref>|Multiple government buildings and political offices (including the [[International Convention Centre, Nepal|parliament]]<ref>{{cite news |last1=Scarr |first1=Charlotte |last2=Fraser |first2=Simon |last3=Ethirajan |first3=Anbarasan |url=https://www.bbc.com/news/articles/c0m4vjwrdwgo |title=Nepal parliament set on fire after PM resigns over anti-corruption protests |publisher=[[BBC]] |date=9 September 2025 |access-date=9 September 2025}}</ref> and [[Rashtrapati Bhavan, Kathmandu|presidential residence]] buildings) set on fire<ref>{{Cite news |date=9 September 2025 |title=Protesters torch Nepal parliament as PM resigns amid turmoil |url=https://www.aljazeera.com/gallery/2025/9/9/protesters-torch-nepal-parliament-as-pm-resigns-amid-turmoil |access-date=9 September 2025 |work=[[Al Jazeera English|Al Jazeera]]}}</ref>|Lifting of the social media ban<ref>{{Cite news |first1=Hannah |last1=Ellis-Petersen |first2=Gaurav |last2=Pokharel |date=9 September 2025 |title=The Nepalese government has lifted the ban on social media |url=https://www.theguardian.com/world/2025/sep/09/nepal-protests-social-media-ban-lifted-gen-z-kathmandu |access-date=9 September 2025 |work=[[The Guardian]]}}</ref>|[[Nepali Army]] closes and occupies [[Tribhuvan International Airport]]|[[Sushila Karki]] is appointed as interim [[prime minister of Nepal]]|[[House of Representatives (Nepal)|House of Representatives]] dissolved, [[Balen Shah]] elected in [[2026 Nepalese general election|2026]] }} | fatalities = 76<ref name=:76/> | injuries = 2,113<ref name="Rueters_20250914">{{cite news | last=Sharma | first=Gopal | title=Death toll from Nepal's anti-corruption protests raised to 74 | website=Kathmandu Post | date=14 September 2025 | url=https://kathmandupost.com/national/2025/09/19/196-injured-in-gen-z-protest-still-under-care-at-32-hospitals/ | access-date=18 September 2025}}</ref> | side1 = {{flagicon|Nepal}} '''बिरोध करे वाला लोग'''<br /> * सिविलियन * नौजवान * इस्टूडेंट <ref name=indiatoday /> | side2 = {{flagicon|Nepal}} '''नेपाल सरकार''' *[[नेपाल पुलिस]] *आर्म्ड पुलिस फ़ोर्स *[[नेपाली सेना]] | leadfigures1 = ''कई नेता लोग'' | leadfigures2 = {{ubl| * [[राम चंद्र पौडेल]] * [[के. पी. ओली]] * रमेश लेखक * मनबीर राज * अशोक राज सिग्देल * चंद्र कुबेर खंपुंग * राजू अर्याल }} }} सितंबर 2025 में मय [[नेपाल]] भर में बड़हन आ ब्यापक स्तर पर [[भ्रष्टाचार]] के खिलाफ प्रदर्शन भइल, जेह में खासकर [[जेन ज़ी]] इस्टूडेंट आ नौजवान लोग हिस्सा लिहल। एह आंदोलन के “'''जेन ज़ी प्रोटेस्ट'''” कहल गइल, आ ई ओह समय शुरू भइल जब देस भर में यूट्यूब, फेसबुक, वाट्सएप नियन कई सोशल मीडिया प्लेटफॉर्मन पर रोक लगा दिहल गइल। एह आंदोलन के पीछे सरकार के भ्रष्टाचार, सरकारी अधिकारी आ उनका परिवार के धन-दौलत के दिखावा, आ सरकारी धन के गलत इस्तेमाल (मिसमैनेजमेंट) के आरोप से जनता के नाराजगी मेन वजह रहल। धीरे-धीरे ई आंदोलन बढ़ के शासन, पारदर्शिता आ राजनीतिक जवाबदेही जइसन बड़ा मुद्दा सभ के भी शामिल कर लिहलस।हालात अउरी बिगड़ गइल, जब पुलिस द्वारा बच्चन आ अस्पतालन पर हिंसा के आरोप लगल, सरकारी अधिकारी लोगन के खिलाफ जोरदार प्रदर्शन भइल, आ देस भर में सरकारी आ राजनीतिक भवनन में तोड़फोड़ के घटना साम्हने आइल। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:नेपाल के राजनीति]] {{Nepal-stub}} bmr63kzj9ztntmi523zzfy4e0om3zbr लेखक 0 100480 790037 2026-04-01T17:31:44Z SM7 3953 नया आधार लेख 790037 wikitext text/x-wiki '''लेखक''' ({{Langx|en|writer}}) ऊ ब्यक्ति होला, जे लिखल शब्दन के इस्तेमाल कइ के अलग-अलग लिखाई के तरीका (इस्टाइल), बिधा (जॉनर) आ टेकनीक के माध्यम से आपन बिचार व्यक्त करेला, भावना जगावेला, चाहे लोगन के मनोरंजन करेला। लेखक लोग कई तरह के रचना तइयार कर सकेला—जइसे [[उपन्यास]], छोट [[कहानी]], मोनोग्राफ, यात्रा-वृत्तांत, [[नाटक]], फिलिम स्क्रिप्ट, टीवी स्क्रिप्ट, गीत, [[निबंध]], आ साथे-साथ रिपोर्ट, शैक्षणिक सामग्री आ समाचार लेख, जवन आम लोग खातिर उपयोगी हो सकेला। आज के समय में लेखक लोग के रचना कई तरह के माध्यम (मीडिया) पर प्रकाशित होखे ला। जे लेखक भाषा के सही तरीका से इस्तेमाल करके अपना विचार साफ-साफ व्यक्त कर सकेला, ऊ समाज के सांस्कृतिक विकास में महत्वपूर्ण योगदान देला। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:लेखक| ]] jf2v77y79tk8rk5vkz1qi3tg0anfjtk 790038 790037 2026-04-01T17:35:40Z SM7 3953 ज्ञानसंदूक जोड़ल गइल 790038 wikitext text/x-wiki {{Infobox Occupation | name= Writer | image= | caption= | official_names= <!------------Details-------------------> | type= | activity_sector = [[साहित्य]] | competencies = [[भाषा प्रवीणता]], [[ग्रामर]], [[लिटरेसी]] | formation = | employment_field = [[मास मीडिया]], [[सोशल मीडिया]] | related_occupation = {{flatlist| * [[जर्नलिस्ट]] * [[उपन्यासकार]] * [[कवि]] * [[कॉलम लेखक]] }} | average_salary= }} '''लेखक''' ({{Langx|en|writer}}) ऊ ब्यक्ति होला, जे लिखल शब्दन के इस्तेमाल कइ के अलग-अलग लिखाई के तरीका (इस्टाइल), बिधा (जॉनर) आ टेकनीक के माध्यम से आपन बिचार व्यक्त करेला, भावना जगावेला, चाहे लोगन के मनोरंजन करेला। लेखक लोग कई तरह के रचना तइयार कर सकेला—जइसे [[उपन्यास]], छोट [[कहानी]], मोनोग्राफ, यात्रा-वृत्तांत, [[नाटक]], फिलिम स्क्रिप्ट, टीवी स्क्रिप्ट, गीत, [[निबंध]], आ साथे-साथ रिपोर्ट, शैक्षणिक सामग्री आ समाचार लेख, जवन आम लोग खातिर उपयोगी हो सकेला। आज के समय में लेखक लोग के रचना कई तरह के माध्यम (मीडिया) पर प्रकाशित होखे ला। जे लेखक भाषा के सही तरीका से इस्तेमाल करके अपना विचार साफ-साफ व्यक्त कर सकेला, ऊ समाज के सांस्कृतिक विकास में महत्वपूर्ण योगदान देला। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:लेखक| ]] next3pj4e6f8wnwfgvabx4tn0lnl5es 790039 790038 2026-04-01T17:36:05Z SM7 3953 संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल 790039 wikitext text/x-wiki {{Infobox Occupation | name= Writer | image= | caption= | official_names= <!------------Details-------------------> | type= | activity_sector = [[साहित्य]] | competencies = [[भाषा प्रवीणता]], [[ग्रामर]], [[लिटरेसी]] | formation = | employment_field = [[मास मीडिया]], [[सोशल मीडिया]] | related_occupation = {{flatlist| * [[जर्नलिस्ट]] * [[उपन्यासकार]] * [[कवि]] * [[कॉलम लेखक]] }} | average_salary= }} '''लेखक''' ({{Langx|en|writer}}) ऊ ब्यक्ति होला, जे लिखल शब्दन के इस्तेमाल कइ के अलग-अलग लिखाई के तरीका (इस्टाइल), बिधा (जॉनर) आ टेकनीक के माध्यम से आपन बिचार व्यक्त करेला, भावना जगावेला, चाहे लोगन के मनोरंजन करेला। लेखक लोग कई तरह के रचना तइयार कर सकेला—जइसे [[उपन्यास]], छोट [[कहानी]], मोनोग्राफ, यात्रा-वृत्तांत, [[नाटक]], फिलिम स्क्रिप्ट, टीवी स्क्रिप्ट, गीत, [[निबंध]], आ साथे-साथ रिपोर्ट, शैक्षणिक सामग्री आ समाचार लेख, जवन आम लोग खातिर उपयोगी हो सकेला। आज के समय में लेखक लोग के रचना कई तरह के माध्यम (मीडिया) पर प्रकाशित होखे ला। जे लेखक भाषा के सही तरीका से इस्तेमाल करके अपना विचार साफ-साफ व्यक्त कर सकेला, ऊ समाज के सांस्कृतिक विकास में महत्वपूर्ण योगदान देला।<ref>{{cite book |last1=Magill |first1=Frank N.|title=Cyclopedia of World Authors|edition=revised |volume=I, II, III |year=1974 |publisher=Salem Press |location=Englewood Cliffs, New Jersey |pages=1–1973}} [A compilation of the bibliographies and short biographies of notable authors up to 1974.]</ref> {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:लेखक| ]] gf9zdlkkvotgvo3d9a12qy20md13a89 790040 790039 2026-04-01T17:36:36Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:पेशा अनुसार लोग]] जोड़ल गइल 790040 wikitext text/x-wiki {{Infobox Occupation | name= Writer | image= | caption= | official_names= <!------------Details-------------------> | type= | activity_sector = [[साहित्य]] | competencies = [[भाषा प्रवीणता]], [[ग्रामर]], [[लिटरेसी]] | formation = | employment_field = [[मास मीडिया]], [[सोशल मीडिया]] | related_occupation = {{flatlist| * [[जर्नलिस्ट]] * [[उपन्यासकार]] * [[कवि]] * [[कॉलम लेखक]] }} | average_salary= }} '''लेखक''' ({{Langx|en|writer}}) ऊ ब्यक्ति होला, जे लिखल शब्दन के इस्तेमाल कइ के अलग-अलग लिखाई के तरीका (इस्टाइल), बिधा (जॉनर) आ टेकनीक के माध्यम से आपन बिचार व्यक्त करेला, भावना जगावेला, चाहे लोगन के मनोरंजन करेला। लेखक लोग कई तरह के रचना तइयार कर सकेला—जइसे [[उपन्यास]], छोट [[कहानी]], मोनोग्राफ, यात्रा-वृत्तांत, [[नाटक]], फिलिम स्क्रिप्ट, टीवी स्क्रिप्ट, गीत, [[निबंध]], आ साथे-साथ रिपोर्ट, शैक्षणिक सामग्री आ समाचार लेख, जवन आम लोग खातिर उपयोगी हो सकेला। आज के समय में लेखक लोग के रचना कई तरह के माध्यम (मीडिया) पर प्रकाशित होखे ला। जे लेखक भाषा के सही तरीका से इस्तेमाल करके अपना विचार साफ-साफ व्यक्त कर सकेला, ऊ समाज के सांस्कृतिक विकास में महत्वपूर्ण योगदान देला।<ref>{{cite book |last1=Magill |first1=Frank N.|title=Cyclopedia of World Authors|edition=revised |volume=I, II, III |year=1974 |publisher=Salem Press |location=Englewood Cliffs, New Jersey |pages=1–1973}} [A compilation of the bibliographies and short biographies of notable authors up to 1974.]</ref> {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:लेखक| ]] [[श्रेणी:पेशा अनुसार लोग]] gy3vwr0uwjppmywzl57vas2bhi8g8lh 790042 790040 2026-04-01T17:42:12Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल 790042 wikitext text/x-wiki {{Infobox Occupation | name= Writer | image= | caption= | official_names= <!------------Details-------------------> | type= | activity_sector = [[साहित्य]] | competencies = [[भाषा प्रवीणता]], [[ग्रामर]], [[लिटरेसी]] | formation = | employment_field = [[मास मीडिया]], [[सोशल मीडिया]] | related_occupation = {{flatlist| * [[जर्नलिस्ट]] * [[उपन्यासकार]] * [[कवि]] * [[कॉलम लेखक]] }} | average_salary= }} '''लेखक''' ({{Langx|en|writer}}) ऊ ब्यक्ति होला, जे लिखल शब्दन के इस्तेमाल कइ के अलग-अलग लिखाई के तरीका (इस्टाइल), बिधा (जॉनर) आ टेकनीक के माध्यम से आपन बिचार व्यक्त करेला, भावना जगावेला, चाहे लोगन के मनोरंजन करेला। लेखक लोग कई तरह के रचना तइयार कर सकेला—जइसे [[उपन्यास]], छोट [[कहानी]], मोनोग्राफ, यात्रा-वृत्तांत, [[नाटक]], फिलिम स्क्रिप्ट, टीवी स्क्रिप्ट, गीत, [[निबंध]], आ साथे-साथ रिपोर्ट, शैक्षणिक सामग्री आ समाचार लेख, जवन आम लोग खातिर उपयोगी हो सकेला। आज के समय में लेखक लोग के रचना कई तरह के माध्यम (मीडिया) पर प्रकाशित होखे ला। जे लेखक भाषा के सही तरीका से इस्तेमाल करके अपना विचार साफ-साफ व्यक्त कर सकेला, ऊ समाज के सांस्कृतिक विकास में महत्वपूर्ण योगदान देला।<ref>{{cite book |last1=Magill |first1=Frank N.|title=Cyclopedia of World Authors|edition=revised |volume=I, II, III |year=1974 |publisher=Salem Press |location=Englewood Cliffs, New Jersey |pages=1–1973}} [A compilation of the bibliographies and short biographies of notable authors up to 1974.]</ref> [[अंग्रेजी]] के में लेखक खातिर दू गो शब्द चलन में बाड़ें - आम शब्द 'राइटर' हवे आ दूसर शब्द 'ऑथर' ह। हालाँकि, ऑथर शब्द में कानूनी जिम्मेदारी के भाव निहित होला भले लिखे वाला बेनाम चाहे अनाम (एनोनिमस) रहे। ऑथर आमतौर प [[किताब]] के लेखक खातिर<ref>{{Cite web|url=https://www.merriam-webster.com/dictionary/author|title=Definition of AUTHOR|website=www.merriam-webster.com|date=12 October 2023 }}</ref> आ रिसर्च संबंधी चीज ([[रिसर्च पेपर|परचा]], थीसिस इत्यादि) के लिखे वाला खातिर इस्तेमाल होखे ला। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:लेखक| ]] [[श्रेणी:पेशा अनुसार लोग]] flis221kaw2unflal0snlqmnwymrwbw 790043 790042 2026-04-01T17:43:17Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा +[[श्रेणी:साहित्य के क्षेत्र के लोग]]; +[[श्रेणी:साहित्यकार]] 790043 wikitext text/x-wiki {{Infobox Occupation | name= Writer | image= | caption= | official_names= <!------------Details-------------------> | type= | activity_sector = [[साहित्य]] | competencies = [[भाषा प्रवीणता]], [[ग्रामर]], [[लिटरेसी]] | formation = | employment_field = [[मास मीडिया]], [[सोशल मीडिया]] | related_occupation = {{flatlist| * [[जर्नलिस्ट]] * [[उपन्यासकार]] * [[कवि]] * [[कॉलम लेखक]] }} | average_salary= }} '''लेखक''' ({{Langx|en|writer}}) ऊ ब्यक्ति होला, जे लिखल शब्दन के इस्तेमाल कइ के अलग-अलग लिखाई के तरीका (इस्टाइल), बिधा (जॉनर) आ टेकनीक के माध्यम से आपन बिचार व्यक्त करेला, भावना जगावेला, चाहे लोगन के मनोरंजन करेला। लेखक लोग कई तरह के रचना तइयार कर सकेला—जइसे [[उपन्यास]], छोट [[कहानी]], मोनोग्राफ, यात्रा-वृत्तांत, [[नाटक]], फिलिम स्क्रिप्ट, टीवी स्क्रिप्ट, गीत, [[निबंध]], आ साथे-साथ रिपोर्ट, शैक्षणिक सामग्री आ समाचार लेख, जवन आम लोग खातिर उपयोगी हो सकेला। आज के समय में लेखक लोग के रचना कई तरह के माध्यम (मीडिया) पर प्रकाशित होखे ला। जे लेखक भाषा के सही तरीका से इस्तेमाल करके अपना विचार साफ-साफ व्यक्त कर सकेला, ऊ समाज के सांस्कृतिक विकास में महत्वपूर्ण योगदान देला।<ref>{{cite book |last1=Magill |first1=Frank N.|title=Cyclopedia of World Authors|edition=revised |volume=I, II, III |year=1974 |publisher=Salem Press |location=Englewood Cliffs, New Jersey |pages=1–1973}} [A compilation of the bibliographies and short biographies of notable authors up to 1974.]</ref> [[अंग्रेजी]] के में लेखक खातिर दू गो शब्द चलन में बाड़ें - आम शब्द 'राइटर' हवे आ दूसर शब्द 'ऑथर' ह। हालाँकि, ऑथर शब्द में कानूनी जिम्मेदारी के भाव निहित होला भले लिखे वाला बेनाम चाहे अनाम (एनोनिमस) रहे। ऑथर आमतौर प [[किताब]] के लेखक खातिर<ref>{{Cite web|url=https://www.merriam-webster.com/dictionary/author|title=Definition of AUTHOR|website=www.merriam-webster.com|date=12 October 2023 }}</ref> आ रिसर्च संबंधी चीज ([[रिसर्च पेपर|परचा]], थीसिस इत्यादि) के लिखे वाला खातिर इस्तेमाल होखे ला। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:लेखक| ]] [[श्रेणी:पेशा अनुसार लोग]] [[श्रेणी:साहित्य के क्षेत्र के लोग]] [[श्रेणी:साहित्यकार]] qbjljuclj0z8ze6gbfcw46kt5cxaj2y विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/अप्रैल 4 100481 790044 2026-04-01T19:21:32Z NeechalBOT 7874 statistics 790044 wikitext text/x-wiki <!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%" |- ! Date(Time) ! Pages ! Articles ! Edits ! Users ! Files ! Activeusers {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१-४-२०२६ |Pages = 81295 |dPages = 8 |Articles = 8958 |dArticles = 5 |Edits = 788919 |dEdits = 46 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39619 |dUsers = 4 |Ausers = 43 |dAusers = 0 }} <!---Place new stats here---> |} <!--- stats ends---> r8xlcex1ecdrg2coy0qdei6u2funndt प्रयोगकर्ता वार्ता:Yfdgh 3 100482 790045 2026-04-01T23:41:39Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 790045 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 23:41, 1 अप्रैल 2026 (UTC) 9qcctg6ufud9rlczrpw7wbr4icvp1yn प्रयोगकर्ता वार्ता:NatureLoverShubham 3 100483 790048 2026-04-02T03:47:18Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 790048 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 03:47, 2 अप्रैल 2026 (UTC) 8hh9pw10x5f8m2izcm0r1t4mljfxagn प्रयोगकर्ता वार्ता:ShrKtn 3 100484 790050 2026-04-02T08:42:24Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 790050 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 08:42, 2 अप्रैल 2026 (UTC) sh1z8aa85w6wgj4vcdiwu98751ycr3a 790051 790050 2026-04-02T08:57:54Z ShrKtn 39909 Blanked the page 790051 wikitext text/x-wiki phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1