विकिपीडिया bhwiki https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE MediaWiki 1.46.0-wmf.22 first-letter मीडिया विशेष वार्तालाप प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपीडिया विकिपीडिया वार्ता चित्र चित्र वार्ता मीडियाविकि मीडियाविकि वार्ता टेम्पलेट टेम्पलेट वार्ता मदद मदद वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता TimedText TimedText talk Module Module talk Event Event talk नई दिल्ली 0 2624 790409 788268 2026-04-04T19:27:36Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:नई दिल्ली]] जोड़ल गइल 790409 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = नई दिल्ली | native_name = | settlement_type = [[Capital city]] and [[List of districts of Delhi|District]] | image_skyline = NewDelhiMontage.png | image_alt = | image_caption = Clockwise from top left: [[Secretariat Building, New Delhi|Secretariat Building]], [[Connaught Place, New Delhi|Connaught Place]], [[Jantar Mantar, New Delhi|Jantar Mantar]], [[Rashtrapati Bhavan]], [[India Gate]] | nickname = | map_alt = | map_caption = Location in Delhi State | pushpin_map = India Delhi#India | pushpin_label_position = right | pushpin_map_alt = | pushpin_map_caption = | coordinates = {{coord|28|36|50|N|77|12|32|E|display=inline,title}} | subdivision_type = [[List of sovereign states|Country]] | subdivision_name = India | subdivision_type1 = [[States and union territories of India|Union territory]] | subdivision_name1 = [[Delhi]] | established_title = Established | established_date = 1911 | established_title1 = Inaugurated | established_date1 = 1931 | named_for = | government_type = | governing_body = | leader_title1 = | leader_name1 = | unit_pref = Metric| | total_type = [[Capital city]]<!-- to set a non-standard label for total area and population rows --> | area_footnotes = <ref>{{cite web|url=http://geography.about.com/od/indiamaps/a/new-delhi-geography.htm|title=Geography of New Delhi|author=Amanda Briney|work=About.com Education|access-date=2018-10-11|archive-date=2016-03-05|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305012025/http://geography.about.com/od/indiamaps/a/new-delhi-geography.htm|url-status=dead}}</ref> | area_total_km2 = 42.7 | area_rank = | elevation_footnotes = | elevation_m = 216 | population_total = 257,803<!--DO NOT CHANGE IT WITH DATA ABOUT WHOLE DELHI METROPOLIS--> | population_as_of = 2011 | population_footnotes = <ref name=2011city>{{cite web|url=http://www.citypopulation.de/php/india-delhi.php|title=Delhi (India): Districts, Cities and Towns - Population Statistics, Charts and Map|publisher=City Population|accessdate=21 मार्च 2017}}</ref> | population_density_km2 = auto | population_blank1_title = [[Metropolitan area|Metro]] (2016) | population_blank1 = 26,454,000 | population_blank1_footnotes = <ref name="UNcities2016">{{cite web|title=The World's Cities in 2016|url=https://www.un.org/en/development/desa/population/publications/pdf/urbanization/the_worlds_cities_in_2016_data_booklet.pdf|publisher=[[United Nations]]|accessdate=4 मार्च 2017|page=4|format=PDF|date=अक्टूबर 2016}}</ref> | population_rank = | population_demonym = Dilliwale/ Delhite | population_note = | timezone1 = [[भारतीय मानक समय|आइएसटी]] | utc_offset1 = +5:30 | postal_code_type = [[पिनकोड]] | postal_code = 110xxx | area_code = [[Telephone numbers in India|+91-11]] | registration_plate = DL-1x-x-xxxx to DL-14x-x-xxxx | blank1_name_sec1 = Civic agency | blank1_info_sec1 = [[New Delhi Municipal Council]] | website = {{URL|www.ndmc.gov.in}} | footnotes = | leader_title2 = | leader_name2 = }} '''नई दिल्ली''' [[भारत]] के राजधानी बा आ [[दिल्ली]] नगर के ११ ठो जिला सभ में एक बा। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:दिल्ली]] [[श्रेणी:भारत]] [[श्रेणी:नई दिल्ली| ]] {{India-geo-stub}} g1cxlczjfiusrbjpd4kqovo8c8e9rum पर्यावरण प्रदूषण 0 9495 790435 790263 2026-04-05T06:22:57Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790435 wikitext text/x-wiki [[चित्र:Emissão+de+gases+poluentes.jpg|thumb|right|220px|कारखाना के चिमनी से निकलत धुआँ, [[हवा प्रदूषण]]]] [[चित्र:CoalcliffICC.jpg|thumb|right|220px|ऑस्ट्रेलिया में कोयला के संयंत्र। कोयला के दहन से कार्बन डाइऑक्साइड के निर्माण होला, साथ ही साथ सल्फर डाइऑक्साइड के भी अलग-अलग मात्रा में उत्पादन होला।]] '''पर्यावरण प्रदूषण''' भा '''पर्यावरणीय प्रदूषण''' ({{Langx|en|environmental pollution}}), चाहे खाली भर '''प्रदूषण''' ({{Lang|en|pollution}}), अइसन घटना हऽ जेवना में [[प्राकृतिक पर्यावरण]] में कौनो अइसन चीज क प्रवेश होला जेवना से [[पर्यावरण]] के नोकसान पहुँचे, ओकर क्वालिटी खराब होखे। जवनी चीज की प्रवेश से अइसन होला ओ पदार्थन के प्रदूषक पदार्थ कहल जाला।<ref>[http://hindi.indiawaterportal.org/content/%E0%A4%9C%E0%A4%B2-%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3-%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%B9%E0%A5%88 जलप्रदूषण क्या है?] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140716163134/http://hindi.indiawaterportal.org/content/%E0%A4%9C%E0%A4%B2-%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3-%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%B9%E0%A5%88 |date=2014-07-16 }} इण्डिया वाटर पोर्टल (उतारल गइल 29.06.2014 के)</ref> आमतौर पर पर्यावरण में कई प्राकृतिक कारण से अइसन पादर्थ सभ के प्रवेश हो सके ला जे नोकसानदेह होखे, जइसे कि जंगल के आग से निकलल धुँआ चाहे ज्वालामुखी से निकले वाली गैस आ धुँआ, बाकी एह शब्द के इस्तेमाल [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव|मनुष्य द्वारा]] पर्यावरण में पहुँचावल जा रहल खराब परभाव वाली चीजन खातिर होखे ला।<ref name="Britannica">{{cite web|title=pollution {{!}} Definition, History, & Facts|url=https://www.britannica.com/science/pollution-environment|website=Encyclopedia Britannica|accessdate=6 मई 2020|language=en}}</ref> ई प्रदूषक सभ ठोस, द्रव चाहे गैस के रूप में पदार्थ हो सके ला चाहे गर्मी वगैरह के रूप में एनर्जी हो सके ले; बस अगर प्रदूषक तत्व के पर्यावरण में एतना तेजी से प्रवेश हो रहल बा कि ऊ प्राकृतिक रूप से गैर-नोकसानदेह रूप में बदल जाय चाहे छितरा जाय, तब ऊ प्रदूषण कहल जाई।<ref name="Britannica" /> प्रदूषण क कई गो प्रकार हो सकेला। आमतौर पर पर्यावरण की जवनी अंग में प्रदूषक चीज क प्रवेश होला ओही की नाँव पर ओ प्रकार का भी नाँव रखल जाला। जइसे अगर पानी में कौनो कूड़ा-कचरा फेकला से पानी क गुणवत्ता खराब होखे त ए के [[पानी प्रदूषण|जल प्रदूषण]] कहल जाई। एही प्रकार से [[वायु प्रदूषण]] आ [[माटी प्रदूषण|मिट्टी प्रदूषण]] क नाँव धराइल बा। कई बेर जवनी चीज से प्रदूषण होला ओहू की नाँव पर प्रदूषण की प्रकार क नाँव धरा जाला जइसे कि आवाज से होखे वाला प्रदूषण के आवाज प्रदूषण आ प्रकाश से होखे वाला के प्रकाश प्रदूषण कहल जाला। प्रदूषण से आदमी के सेहत पर बहुत किसिम के खराब परभाव पड़े लें। हाले में [[बिस्व स्वास्थ संगठन|विश्व स्वास्थ्य संगठन]] की एगो आकलन की हिसाब से साल 2012 में [[हवा प्रदूषण]] की वजह से करीबन 70 लाख लोगन के आपन जान गँवावे के पड़ल।<ref name="BBC">[http://www.bbc.co.uk/hindi/science/2014/03/140325_world_air_pollution_sk.shtml वायु प्रदूषण से साल भर में 70 लाख मौतें] BBC हिंदी, (उतारल गइल 29.06.2014 के)</ref> == इतिहास == प्रदूषण के सुरुआत आदमी के द्वारा एकट्ठा हो के एक जगह रहे के एकदम सुरुआती दौर से शुरू होला, जबसे मनुष्य झुंड में बस्ती बना के रहे शुरू कइल; आखिर आजो बिबिध अध्ययन में अइसन पुराना बस्ती सभ के ओही सभ चीजन से पहिचान कइल जाला जे ओह जमाना के आबादी द्वारा कबाड़ के रूप में छोड़ल गइल।<ref name="Britannica" /> हालाँकि, प्रदूषण तबतक ले कौनों समस्या ना रहल जबतक के हर ब्यक्ति के लगे निवास करे खातिर पर्याप्त जगह रहे। मूल रूप से कोइला के इस्तेमाल आ शहरीकरण से एह समस्या के सुरुआत दर्ज कइल जाला; भले ऊ हजार दू हजार साल पुरान शहर सभ होखें। धातु पघिलावे के काम में भट्ठी के इस्तेमाल से प्रदूषण के उदाहरण बहुत पुराना समय के सभ्यता सभ में मिले ला। बाद के प्रदूषण मुख्य रूप से उद्योग क्रांति के बाद के समस्या हवे। बिबिध किसिम के उद्योग सभ में कोइला के इस्तेमाल से उपजे वाला धुँआ आ एह उद्योग सभ से निकले वाला कचरा प्रदूषण के सभसे प्रमुख वजह बनल। == प्रकार चाहे रूप == [[चित्र:Canal-pollution.jpg|thumb|right|220px|मांट्रियल की एगो नहर में कूड़ा-कचरा]] प्रदूषण के बर्गीकरण कई आधार पर कइल जा सके ला आ एकरा के कई प्रकार में बाँटल जा सके ला। पर्यावरण भा इकोसिस्टम के कवन अंग में प्रदूषक तत्व प्रवेश का रहल बाड़ें एह आधार पर, प्रदूषक तत्व के आधार पर, भा मनुष्य के ओह कामकाज के आधार पर जवना से प्रदूषण हो रहल बा, ई कुछ अइसन आधार बाड़ें जिन्हन के हिसाब से बाँट के प्रदूषण के प्रकार बतावल जाला। नीचे ई संछेप में दिहल गइल बा: === पर्यावरण के अंग अनुसार === ====[[हवा प्रदूषण]]==== पृथिवी के [[वायुमंडल]] में मौजूद हवा के गुणवत्ता सगरी जीवधारी सभ आ [[इकोसिस्टम]] के सही से संचालन खाती बहुत महत्व के चीज बा। अगर हवा में प्रदूषक तत्व के प्रवेश होखे आ ओह कारण से हवा के गुणवत्ता में कमी आवे, एकर परभाव जीव-जंतु, जेह में मनुष्य भी शामिल बाड़ें, आ इकोसिस्टम के काम करे पर खराब असर डाले तब स्थिति [[हवा प्रदूषण]] होला। सभसे आम रूप धुँआ के प्रवेश से हवा के गुणवत्ता में खराबी बा।<ref name="Stern2015">{{cite book|author=Arthur C. Stern|title=Sources of Air Pollution and Their Control: Air Pollution|url=https://books.google.com/books?id=_WUhBQAAQBAJ&pg=PP1|date=4 December 2015|publisher=Elsevier|isbn=978-1-4832-6828-6|pages=1–}}</ref> चाहे ई धुँआ उद्योग सभ के चिमनी से निकले वाला होखे, डीजल-पेट्रोल से चले वाली गाड़ी सभ के होखे, खेत में बेकार डाठ जरावे से होखे। शहरीकरण आ उद्योगीकरण के कारण पूरा दुनिया में धुँआ से होखे वाला हवा प्रदूषण एगो समस्या बाटे। एकरे अलावा धूर के महीन कण वगैरह के हवा में चहुँपे से भी हवा प्रदूषण होला।<ref name="Stern2015" /> आम गैस सभ जे हवा प्रदूषण खातिर जिम्मेदार बाड़ी उनहन में कार्बन मोनोऑक्साइड, सल्फर डाइऑक्साइड, क्लोरोफ्ल्यूरोकार्बन (CFCs) आ नाइट्रोजन के आक्साइड बाड़ें जे उद्योग सभ आ मोटरगाड़ी आ से पैदा होखे लें। फोटोकेमिकल ओजोन आ स्मॉग के पैदाइश तब होखे ला जब नाइट्रोजन के ऑक्साइड सभ आ हाइड्रोकार्बन सभ सुरुज के रोशनी के साथे रिएक्शन करे लें। [[पार्टिकुलेट मैटर]], या फिर महीन धूर में माइक्रोमीटर साइज PM<sub>10</sub> से PM<sub>2.5</sub> हवा के प्रदूषण के कारण बने ला। हावा प्रदूषण केतना नोक्सान्देह हो सकेला एकर अंजाद एही से लगावल जा सके ला कि [[बिस्व स्वास्थ्य संगठन]] के एगो आकलन की हिसाब से साल 2012 में हावा प्रदूषण के चलते करीब 70 लाख लोगन के आपन जान गंवावे के पड़ल।<ref name="BBC" /> ====[[जल प्रदूषण]]==== पानी परदूषण भा जल प्रदूषण पानी के भंडार सभ में नोकसानदेह चीजन के प्रवेश से होला। [[नदी]], [[झील]], ताल, [[समुंद्र]] आ जमीन के नीचे के जलसोता सभ में सीधे या फिर अप्रत्यक्ष रूप से नोक्सानदेह पदार्थन के पहुँचे से उनहन में मौजूद पानी के क्वालिटी खराब हो जाला आ जिंदा जिया-जंतु आ बनस्पति सभ खातिर इस्तमाल लायक ना रह जाला। मनुष्य के कई तरह के कामकाज सभ से पानी के क्वालिटी खराब हो सके ले। आमतौर पर शहर आ बस्ती सभ से निकले वाला गंदा पानी आसपास के नदी चाहे झील में पहुँच के ओकरा के गंदा क सके ला। शहर सभ में कई किसिम के उद्योग अइसन होलें जिनहन से गंदगी आ नोकसानदेह पदार्थ बाहर निकले लें आ पानी में छोड़ दिहल जालें। एकरे अलावा खेती में इस्तेमाल होखे वाली केमिकल वाली खाद आ बिबिध किसिम के कीटनाशक सभ अंत में बहि के पानी में पहुँचे लें आ नदी के पानी के गंदा क सके लें। ====[[माटी प्रदूषण]]==== [[माटी]] में मनुष्य द्वारा नोकसान देह पदार्थ छोड़े से भा कौनों अन्य तरीका से माटी के प्राकृतिक सिस्टम के खराब करे से होला। अधिकतर, ई उद्योग से निकले वाला कचड़ा आ गंदा पानी से, खेती में बहुत ढेर खाद आ कीटनाशक के इस्तमाल से आ शहरी कचड़ा के बिना शोधले फेंके से होला। माटी में परदूषण भा कंटामिनेशन खातिर जिम्मेदार मुख्य पदार्थ सभ में पेट्रोलियम हाइड्रोकार्बन (पेट्रोलियम तेल से निकले वाला कार्बनिक पदार्थ, जइसे प्लास्टिक, पन्नी वगैरह), कीटनाशक, आ भारी घातु के कण शामिल बाने। ====[[समुंद्री प्रदूषण]]==== समुंद्री प्रदूषण [[समुंद्र]] आ सागर सभ के पानी में अइसन पदार्थ के प्रवेश होला जे नोकसानदेह होखे। ई प्रदूषक तत्व सभ आम कचरा-कबाड़ हो सके ला, रासायनिक पदार्थ (केमिकल) हो सके लें, [[प्लास्टिक]] हो सके ला, खेती किसानी के इस्तेमाल के खाद आ कीटनाशक के बह के समुंद्र में पहुँचे वाला हिस्सा हो सके ला आ अउरी किसिम-किसिम के नोकसान पहुँचावे वाला चीज हो सके ला। साथे साथ कौनों जगह के समुंदरी पानी में आक्रमणकारी प्रजाति के पहुँच जाए के भी समुंद्री प्रदूषण में गिनल जा सके ला। लगभग अस्सी प्रतिशत समुंदरी प्रदूषण जमीनी सतह से चीजन के समुंद्र में पहुँचे से होला। === प्रदूषक तत्व के आधार पर === * ठोस कचड़ा प्रदूषण * [[शोर प्रदूषण]] — तेज, खराब, कर्कश आवाज जे अनचाहल होखे आ जेवना से परेशानी होखे शोर प्रदूषण हऽ। * [[प्रकाश प्रदूषण]] * रासायनिक प्रदूषण * [[रेडियोएक्टिव प्रदूषण]] — अइसन स्थिति हवे जब कौनों इलाका जमीन में, ठोस पदार्थ सभ में, द्रव सभ में, चाहे गैसे में रेडियोएक्टिव पदार्थ के जमाव (डिपोजीशन) होखे चाहे मौजूदगी होखे, आ ई मौजूदगी अनचाहल होखे। एह पदार्थ सभ के क्षय होला आ इनहन से खतरनाक रेडियेशन निकले ला। === मनुष्य के क्रिया के आधार प === * कृषि प्रदूषण * औद्योगिक प्रदूषण == कीमत == प्रदूषण के कीमत चुकावे के पड़े ला।<ref>[https://www.washingtonpost.com/news/energy-environment/wp/2016/01/29/the-staggering-economic-cost-of-air-pollution/ The staggering economic cost of air pollution] By Chelsea Harvey, ''Washington Post'', January 29, 2016</ref><ref>[https://www.sciencedaily.com/releases/2008/11/081112124418.htm Freshwater Pollution Costs US At Least $4.3 Billion A Year], ''[[Science Daily]]'', November 17, 2008</ref><ref>[https://www.theguardian.com/environment/2014/jun/30/the-human-cost-of-chinas-untold-soil-pollution-problem The human cost of China's untold soil pollution problem], ''[[The Guardian]]'', Monday 30 June 2014 11.53 EDT</ref> अइसन मैन्यूफैक्चरिंग के कामकाज जे [[हवा प्रदूषण]] पैदा करे, पूरा समाज खातिर सेहत संबधी नोकसान पैदा करे ला जेकर पूरा समाज के कीमत चुकावे के पड़े ला। एह तरह के हवा के गंदगी के साफ़ करे में कीमत चुकावे के पड़े ला। अइसन मैन्यूफैक्चरिंग कामकाज में पैदा होखे वाला हवा प्रदूषण के "निगेटिव एक्सटर्नलिटी" पैदा करे ला जेकर परिभाषा ई हवे कि “जब कौनों फर्म अइसन उत्पादन करे जे ओह लोगन के नोकसान पहुँचावे जे लोग के फर्म द्वारा कौनों किसिम के कंपेनशेसन नइखे दिहल जा रहल।"<ref name=":0">{{Cite book|title=Public finance and public policy|last=Jonathan.|first=Gruber|date=2013|publisher=Worth Publishers|isbn=978-1-4292-7845-4|edition= 4th|location=New York|oclc=819816787}}</ref> एकर एगो अउरी उदाहरण दिहल जा सके ला, जइसे कि कौनों कपड़ा धोवे वाली फर्म एगो इस्टील बनावे वाली फर्म के लगे होखे, इस्टील के फर्म से निकले वाली गंदगी के कारन कपड़ा धोवे वाली फर्म के बेसी खर्चा करे के पड़ी।<ref>{{Cite book|title=Environmental economics|last=D.|first=Kolstad, Charles|date=2011|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-973264-7|edition= 2nd|location=New York|oclc=495996799}}</ref> एही तरह से प्रदूषण कौनों उत्पादन क रहे वाली फर्म के ऊपर भी कीमत देवे के जरूरत पैदा करे ला। उदाहरण खातिर अगर फर्म पर कानूनी रूप से दबाव होखे कि कम प्रदूषण करे के बाटे, अइसना में प्रदूषण कम करे के उपाय में ओह फर्म के खर्चा लागी, एकरा के अबैटमेंट कॉस्ट कहल जाला; अगर हर एक अगिला इकाई बस्तु के उत्पादन पर लागे वाली अइसन कीमत के गिनती कइल जाय तब ऊ मार्जिनल अबैटमेंट कीमत कहाई।<ref>{{cite web|url=http://www.econport.org/content/handbook/Environmental/pollution-control-revised/Abatement-MAC.html|title=Abatement and Marginal Abatement Cost (MAC)|website=www.econport.org|language=en|access-date=2018-03-07|archive-date=2018-02-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20180228124154/http://www.econport.org/content/handbook/Environmental/pollution-control-revised/Abatement-MAC.html|url-status=dead}}</ref> 2005 के एगो इस्टीमेट के अनुसार अमेरिका में प्रदूषण से एह तरह के रोक में लागे वाली पूँजी आ फर्म चलावे के खर्चा में एह काम के खर्चा लगभग $27 बिलियन के रहल।<ref>{{cite web|url=https://www.epa.gov/environmental-economics/pollution-abatement-costs-and-expenditures-2005-survey|title=Pollution Abatement Costs and Expenditures: 2005 Survey {{!}} US EPA|last=EPA,OA,OP,NCEE|first=US|website=US EPA|language=en|access-date=2018-03-07}}</ref> == प्रभाव == === मनुष्य के सेहत पर === पर्यावरण प्रदूषण दुनिया के हर हिस्सा में मनई के प्रभावित करेला। अक्टूबर 2017 में लैंसेट कमीशन ऑन पॉल्यूशन एंड हेल्थ के एगो अध्ययन बतवलस कि वैश्विक प्रदूषण—खासकर जहरीला हवा, पानी, मिट्टी आ काम करे के जगह—हर साल करीब नौ मिलियन लोगन के जान ले लेला। ई संख्या एड्स, तपेदिक (ट्यूबरकुलोसिस भा टीबी) आ मलेरिया से मिल के होखे वाला मौत सभ से तीन गुना जादे बा, आ युद्ध आ दोसर तरह के मानव हिंसा से होखे वाला मौत से लगभग 15 गुना जादे बा। अध्ययन के नतीजा रहे कि प्रदूषण [[एंथ्रोपोसीन]] युग के सबसे बड़ा अस्तित्व संबंधी चुनौती में से एक बा। ई धरती के जीवन–समर्थन प्रणाली के स्थिरता के खतरा में डालता, आ मानव समाज के सस्टेनेबिलिटी पर भी संकट खड़ा करेला। === पर्यावरण पर परभाव === [[चित्र:Pacific-garbage-patch-map 2010 noaamdp.jpg|thumb|प्रशांत महासागर में बिसाल कचरा चकती]] प्रदूषण [[पर्यावरण]] में कई रूप में आ ब्यापक तरीका से मौजूद बा। एकर कई किसिम के परभाव पर्यावरण पर पड़े लें: * बायोमैग्निफिकेशन (Biomagnification) के घटना में कई किसिम के बिसैला पदार्थ सभ (जइसे कि हैभी धातु सभ) जिया जंतु सभ के अलग-अलग भोजन स्तर (ट्राफिक लेवल) से हो के गुजर सके लें आ इनहन के घन हो के एकट्ठा होखत जाए के घटना देखे में आवे ला। मतलब ई कि निचला लेवल के जीव के शरीर में जेतना मात्रा में इनहन के होखल पावल जाला ओकरा से बेसी मात्रा में ई ओह जीव सभ के भीतर एकट्ठा हो जालें जे पहिलका जीव सभ के खालें। * [[कार्बन डाइआक्साइड]] के पर्यावरण में निकास से समुंद्र सभ के एसिडिटी में बढ़ती होला, एकरा चलते पृथिवी पर समुंद्र सभ के pH मान घटत जा रहल बाटे। * [[ग्रीनहाउस गैस]] सभ के पर्यावरण में निकास के चलते [[बैस्विक गरमाव]] के घटना चालू बा जे पूरा पृथिवी के [[इकोसिस्टम]] के परभावित क रहल बा। * [[आक्रमणकारी प्रजाति]] सभ के आ जाए से कौनों इकोसिस्टम में मूलनिवासी प्रजाति सभ के घटती हो सके ला आ एकरा चलते जीवबीबिधता में घटाव हो सके ला। अइसन हमलावर प्रजाति के पौधा सभ अइसन कचरा छोड़ सके लें जेकरा चलते ओह जगह के माटी के अंदर आ ओह पर्यावरण के अंदर रासायनिक बदलाव हो जाय। * नाइट्रोजन ऑक्साइड सभ बरखा के साथे बरिस के माटी के रासायनिक कंपोजीशन बदल सके लें आ एकरा चलते कौनों इकोसिस्टम के प्रजाति सभ के कंपोजीशन में बदलाव हो सके ला। * [[स्मॉग]] आ धुंध (हेज) के चलते सुरुज के रोशनी, घाम, के मात्रा में कमी आ सके ला जेकरा चलते पौधा सभ के आपन खाना बनावे (फोटोसिंथेसिस) के काम में कमी आ सके ला। [[स्मॉग]] आ धुंध के चलते ट्रोपोस्फीयर में ओजोन के मात्रा में बढ़ती हो सके ला आ इहो पौधा सभ के नोकसान चहुँपावे ला। * माटी के उपज शक्ति में कमी आ सके ला जेकरा चलते पौधा सभ के कमी आ जीव सभ के प्रजाति में कमी आ सके ला। * [[सल्फर डाइआक्साइड]] आ [[नाइट्रोजन ऑक्साइड]] के पर्यावरण में बढ़ती के चलते एसिड बरखा हो सके ला। एसिड बरखा से माटी पे pH में कमी आ सके ला। * पानी में जीवीय पदार्थ (ऑर्गेनिक मैटर) के प्रदूषण से एह में ऑक्सीजन के कमी हो सके ला आ एकरा कारन ओह पानी में रहे वाला जीव सभ के ऊपर खराब परभाव पड़े ला, जीव सभ के संख्या में कमी आ सके ला। == कंट्रोल == [[चित्र:Litter trap.jpg|thumb|ऑस्ट्रेलिया के यारा नदी में एगो जाल जे कूड़ा-कचरा के फँसा ले ला।]] प्रदूषण नियंत्रण चाहे प्रदूषण कंट्रोल शब्द के इस्तेमाल पर्यावरण के मैनेजमेंट खातिर कइल जाला जेकरा चलते प्रदूषण के कम कइल जा सके। एह में प्रदूषण फइलावे वाला चीज सभ पर रोक लगावल शामिल बा। अगर प्रदूषण कंट्रोल के उपाय न इस्तेमाल कइल जाय तब बिबिध किसिम के कचड़ा जे अतिउपभोग से, ठंढा देसन में गर्मी करे वाला उपाय सभ से, खेती में इस्तेमाल होखे वाला खाद आ कीटनाशक सभ से, खनन से, उद्योग से आ परिवहन से निकल के पर्यावरण में चहुँप जाई। एकरा चलते पर्यावरण के सेहत के नोकसान पहुँची। [[प्रदूषण रोकथाम]] आ [[कचरा घटाव]] के उपाय सभ के सभसे बेसी महत्व दिहल जाला, हालाँकि, प्रदूषण कंट्रोल के औरी उपाय भी बाने। प्राकृतिक जमीन के कौनों किसिम के बिकास करत समय अइसन तकनीक के इस्तेमाल भी कइल जा सके ला जवना से कि जमीन के बिकास (लैंड डेवलपमेंट) के पर्यावरण पर परभाव के कम कइल जा सके। ===Practices=== * [[Recycling]] * [[Reuse|Reusing]] * [[Waste minimisation]] * [[Environmental mitigation|Mitigating]] * [[Pollution prevention|Preventing]] * [[Compost]] ===Pollution control devices=== * [[Air pollution|Air pollution control]] ** [[Thermal oxidiser|Thermal oxidizer]] * [[Dust collector|Dust collection systems]] ** [[Dust collector#Types of baghouses|Baghouses]] ** [[Cyclonic separation|Cyclones]] ** [[Electrostatic precipitator]]s * [[Scrubber]]s ** [[Baffle spray scrubber]] ** [[Cyclonic spray scrubber]] ** [[Ejector venturi scrubber]] ** [[Mechanically aided scrubber]] ** [[Spray tower]] ** [[Wet scrubber]] * [[Sewage treatment]] ** [[Sedimentation (water treatment)|Sedimentation]] (Primary treatment) ** [[Activated sludge|Activated sludge biotreaters]] (Secondary treatment; also used for industrial wastewater) ** [[Aerated lagoon]]s ** [[Constructed wetlands]] (also used for urban runoff) * [[Industrial wastewater treatment]] ** [[API oil-water separator]]s<ref name="Aqueous">{{cite book|author=Beychok, Milton R.|title=Aqueous Wastes from Petroleum and Petrochemical Plants|edition= 1st|publisher=John Wiley & Sons|year=1967|lccn=67019834|isbn=978-0-471-07189-1|title-link=Aqueous Wastes from Petroleum and Petrochemical Plants}}</ref><ref>{{cite book|author=American Petroleum Institute (API)|title=Management of Water Discharges: Design and Operations of Oil–Water Separators|edition= 1st|publisher=American Petroleum Institute|date=February 1990|id=|authorlink=American Petroleum Institute}}</ref> ** [[Biofilter]]s ** [[Dissolved air flotation]] (DAF) ** [[Powdered activated carbon treatment]] ** [[Ultrafiltration]] * [[Vapor recovery|Vapor recovery systems]] * [[Phytoremediation]] {{clear}} == इहो देखल जाय == {{Div col|2}} * [[पर्यावरण]] * [[पर्यावरण बिज्ञान]] * [[मानव भूगोल]] * [[भौतिक भूगोल]] * [[इकोलॉजी|पारिस्थितिकी]] * [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव]] * [[जलवायु बदलाव]] * [[बैस्विक गरमाव]] {{Div col end}} == संदर्भ == {{reflist|30em}} == बाहरी कड़ी == {{Commons category|Pollution}} * [http://www.cpcb.nic.in/ केंद्रीय प्रदूषण नियंत्रण बोर्ड] के वेबसाइट। * [http://www.epa.gov/superfund/ EPA.gov] – manages Superfund sites and the pollutants in them (CERCLA). Map [https://web.archive.org/web/20101002082045/http://toxmap.nlm.nih.gov/toxmap/main/index.jsp the EPA Superfund] * [http://www.epa.gov/tri/ Toxic Release Inventory] – tracks how much waste US companies release into the water and air. Gives permits for releasing specific quantities of these pollutants each year. Map [http://toxmap.nlm.nih.gov/toxmap/main/index.jsp EPA's Toxic Release Inventory] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101002082045/http://toxmap.nlm.nih.gov/toxmap/main/index.jsp |date=2010-10-02 }} * [http://www.atsdr.cdc.gov/index.html Agency for Toxic Substances and Disease Registry] – Top 20 pollutants, how they affect people, what US industries use them and the products in which they are found * [http://sis.nlm.nih.gov/enviro/toxtutor.html#toxtutor Toxicology Tutorials from the National Library of Medicine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160520221533/https://sis.nlm.nih.gov/enviro/toxtutor.html#toxtutor |date=2016-05-20 }} – resources to review human toxicology. * [https://web.archive.org/web/20061026012447/http://www.blacksmithinstitute.org/ten.php World's Worst Polluted Places 2007], according to the [[Blacksmith Institute]] * [http://www.time.com/time/specials/2007/article/0,28804,1661031_1661028_1661020,00.html The World's Most Polluted Places] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130824192451/http://www.time.com/time/specials/2007/article/0,28804,1661031_1661028_1661020,00.html |date=2013-08-24 }} at Time.com (a division of Time Magazine) * [https://web.archive.org/web/20080104003923/http://www.logtv.com/films/chelyabinsk/index.htm Chelyabinsk: The Most Contaminated Spot on the Planet] Documentary Film by Slawomir Grünberg (1996) * [https://www.bbc.com/hindi/india-52176065 कोरोना वायरस: भारत में लॉकडाउन प्रदूषण के मोर्चे पर एक वरदान है?], बीबीसी हिंदी पर एगो रपट। * [https://www.sciencedirect.com/topics/earth-and-planetary-sciences/environmental-pollution Environmental Pollution], sciencedirect.com पर टोपिक ओवरव्यू। {{प्रदूषण}} {{पर्यावरण}} {{Authority control}} [[श्रेणी:प्रदूषण| ]] [[श्रेणी:पर्यावरण]] [[श्रेणी:पर्यावरण भूगोल]] [[श्रेणी:पर्यावरण बिज्ञान]] 3b8bv7jluq976nwbnvsbdu3ist3rx3c सौर मंडल 0 9677 790422 788800 2026-04-05T03:22:11Z InternetArchiveBot 25596 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 790422 wikitext text/x-wiki [[चित्र:Solar System true color.jpg|thumb|upright=1.5|सौर मण्डल क ग्रह (ख़ाली क्रम आ आकार सही पैमाना पर दूरी ना)]] [[File:Size planets comparison.jpg|thumb|right|upright=1.25|सौर मण्डल की ग्रहन की आकार क तुलना - बृहस्पति, शनि, अरुण, वरुण, पृथिवी, शुक्र, मंगल, बुध]] '''सौर मंडल''' [[सुरुज]] आ एकरी चारों ओर चक्कर लगावेवाला [[ग्रह]] आ उन्हन की [[उपग्रह]] कुल से मिल के बनल परिवार के कहल जाला। वर्तमान समय में सूर्य क आठ गो ग्रह बाड़ें काहें से कि नौवां ग्रह [[प्लूटो]] के 2006 में अनियमित आकार की कक्षा की कारण ग्रहन की लिस्ट से बाहर क दिहल गइल। अब प्लूटो के [[बौना ग्रह]] कहल जाला।<ref>[http://www.iau.org/static/resolutions/Resolution_GA26-5-6.pdf "सौर मण्डल में ग्रह क परिभाषा: प्रस्ताव 5 आ 6" (PDF)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090620102000/http://www.iau.org/static/resolutions/Resolution_GA26-5-6.pdf |date=2009-06-20 }} (अंग्रेजी में) IAU 2006 General Assembly (International Astronomical Union).</ref> सूर्य की ओर से क्रम से [[बुध ग्रह|बुध]], [[शुक्र ग्रह|शुक्र]], [[पृथिवी]], [[मंगल ग्रह|मंगल]], [[बृहस्पति ग्रह|बृहस्पति]], [[शनि ग्रह|शनि]], [[यूरेनस ग्रह|यूरेनस]] (अरुण) अउरी [[नेपच्यून ग्रह|नेपच्यून]] (वरुण) इहे आठ गो ग्रह बा। सबसे बड़ा ग्रह बृहस्पति हवे आ सबसे छोट बुध। मंगल आ बृहस्पति के बीच में छोट छोट पिंड सभ के पेटी पावल जाले आ एह पिंड सभ के [[एस्टेरॉइड्स]] कहल जाला। == सुरुज == {{Main article|सुरुज}} [[File:Planets and sun size comparison.jpg|thumb|upright=1.25|[[सुरुज]] आ ग्रह सभ के आकार के तुलना]] सुरुज सौर मंडल के [[तारा]] हवे आ बाकी सभ सौरमंडली पिंड सभ के तुलना में सभसे ढेर वजनदार, बाकी सभ से बहुते ढेर वजन वाला पिंड हवे। एकर बिसाल द्रब्यमान (332,900 पृथिवी के बरोबर)<ref>{{cite web|title=Sun: Facts & Figures|publisher=NASA|url=http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=Sun&Display=Facts&System=Metric |accessdate=14 May 2009 |archiveurl = https://web.archive.org/web/20080102034758/http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=Sun&Display=Facts&System=Metric |archivedate = 2 January 2008}}</ref> एकरे कोर में अतना बेसी तापमान आ दाब बना देला कि [[हाइड्रोजन]] के [[हीलियम]] में बदलाव के काम परमाणु फ्यूजन द्वारा होखे ला आ एही कारण ई मेन सीक्वेंस तारा हवे।<ref>{{cite book|last=Zirker|first=Jack B.|title=Journey from the Center of the Sun|date=2002|publisher=Princeton University Press|isbn=978-0-691-05781-1|pages=120–127}}</ref> एह कारण भारी मात्रा में ऊर्जा रिलीज होले जेकर ज्यादातर हिस्सा बाहरी अंतरिक्ष में रेडियेशन के रूप में फइले ला आ एह रेडियेशन के सभसे ढेर मात्रा प्रकाश (''विजिबल लाइट'') के रूप में होले।<ref>{{cite web|title=Why is visible light visible, but not other parts of the spectrum?|publisher=The Straight Dome|date=2003|url=http://www.straightdope.com/columns/read/2085/why-is-visible-light-visible-but-not-other-parts-of-the-spectrum|accessdate=14 मई 2009}}</ref> सुरुज [[जी-प्रकार के मेन-सीक्वेंस तारा]] हवे। अउरी ढेर गरम मेन-सीक्वेंस तारा सभ ज्यादा चमकदार होलें। सुरुज के तापमान [[ओ-प्रकार मेन-सीक्वेंस|सभसे गरम तारा]] सभ आ सभसे ठंढा तारा सभ के बीच में हवे। सुरुज से ढेर ताप आ दमक वाला तारा बहुत कंचित-कला पावल जालें, जबकी एकरे ले बहुत कम चमक आ ताप वाला तारा, जिनहन के ''[[रेड ड्वार्फ]]'' कहल जाला, आकाशगंगा के कुल तारा सभ के 85% हिस्सा हवें।<ref name=sun>{{cite news |first=Ker |last=Than |title=Astronomers Had it Wrong: Most Stars are Single |publisher=SPACE.com |date=30 January 2006 |url=http://www.space.com/scienceastronomy/060130_mm_single_stars.html |accessdate=1 August 2007}}</ref><ref>{{Cite conference|date=2001|pages=119 |author1=Smart, R. L. |author2=Carollo, D. |author3=Lattanzi, M. G. |author4=McLean, B. |author5=Spagna, A. |booktitle=Ultracool Dwarfs: New Spectral Types L and T |editor1=Hugh R. A. Jones |editor2=Iain A. Steele |publisher=Springer |title=The Second Guide Star Catalogue and Cool Stars|bibcode=2001udns.conf..119S}}</ref> सुरुज [[पापुलेशन I तारा]] हवे; एकरे ले पुरानका पापुलेशन II तारा सभ के तुलना में एह में हाइड्रोजन आ हीलियम से भारी तत्व (खगोलीय पैरालांस में धातु) के मात्रा ढेर पावल जाले।<ref>{{cite journal |author1=T. S. van Albada |author2=Norman Baker |title=On the Two Oosterhoff Groups of Globular Clusters |journal=The Astrophysical Journal |volume=185 |date=1973 |pages=477–498 |doi=10.1086/152434 |bibcode=1973ApJ...185..477V}}</ref> हाइड्रोजन आ हीलियम से भारी तत्व सभ के निर्माण प्राचीन आ बिस्फोटित हो रहल तारा सभ के कोर में भइल, एही से ब्रहमांड में एह पदार्थ सभ के बहुतायत (एनरिचमेंट) खाती एह तारा सभ के मुर्दा होखे के परल होखी। सभसे पुराण तारा सभ में सबसे कम धातु मिले ला, जबकि बाद के तारा सब में ज्यादा। धातु यानी मेटल के मौजूदगी सुरुज के चारों ओर ग्रह मंडली के निर्माण में बहुत महत्वपूर्ण रहल होखी अइसन अनुमान लगावल जाला काहें से कि ग्रह सभ के उत्पत्ती "मेटल" सभ के एकट्ठा होखे से होला।<ref>{{cite journal |title=An Estimate of the Age Distribution of Terrestrial Planets in the Universe: Quantifying Metallicity as a Selection Effect |author=Charles H. Lineweaver |journal=Icarus |date=9 मार्च 2001 |arxiv=astro-ph/0012399 |doi=10.1006/icar.2001.6607 |volume=151 |issue=2 |pages=307–313 |bibcode=2001Icar..151..307L}}</ref> == अंदरूनी सौरमंडल == '''अंदरूनी सौरमंडल''' में सौरमंडल के अइसन हिस्सा आवे ला जे में [[#टेरेस्ट्रियल ग्रह|टेरेस्ट्रियल ग्रह]] आ [[#एस्टेरॉइड्स|एस्टेरॉइड पेटी]] के शामिल कइल जाला।<ref name=inner>{{cite web|title=Inner Solar System |publisher=NASA Science (Planets) |url=http://nasascience.nasa.gov/planetary-science/exploring-the-inner-solar-system |accessdate=9 May 2009 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20090511182050/http://nasascience.nasa.gov/planetary-science/exploring-the-inner-solar-system |archivedate=11 May 2009 |df= }}</ref> एह अंदरूनी भा भीतरी सौरमंडल के पिंड सभ सिलिका वाला पदार्थ आ धातु सभ से बनल हवें आ तुलना में ई सुरुज के नजदीक बाने; एह पूरा क्षेत्र के त्रिज्या (रेडियस) बृहस्पति आ शनी के कक्षा के अंतर (बीच के दूरी) से भी कम बा। ई इलाका बर्फ रेखा (फ्रॉस्ट लाइन) के भितरे पड़े ला जे सुरुज से करीब 5 एयू के दूरी से कुछ कम (लगभग 700 मिलियन किलोमीटर या 70 करोड़ किलोमीटर) दूरी तक ले मानल जाले।<ref>{{cite web|url=http://www.astronoo.com/en/articles/frost-line.html|title=Frost line or snow line or ice line in the solar system|publisher=}}</ref> === {{anchor|टेरेस्ट्रियल ग्रह}} भीतरी ग्रह === {{मुख्य लेख|टेरेस्ट्रियल ग्रह|इन्फीरियर आ सुपीरियर ग्रह}} [[File:Telluric planets size comparison.jpg|thumb|upright=1.25|भीतरी ग्रह, बायें से दाहिने: [[पृथिवी]], [[मंगल]], [[शुक्र]], आ [[बुध (ग्रह)|बुध]] (पैमाना अनुसार साइज में)।]] चार गो '''भीतरी ग्रह''' (इनर प्लैनेट) सभ के रचना चट्टानी पदार्थ से भइल हवे; [[प्राकृतिक उपग्रह]] नामौजूद बाने या फिर बहुत कम बाने, कौनों छल्ला इनहन के चारो ओर ना मिले लें। इनहन के रचना में रिफ्रेक्शन वाला मटेरियल के बहुलता बा जइसे की सिलिकेट पदार्थ सभ जिनहन से एह ग्रहन के ऊपरी परत - क्रस्ट, आ बिचली परत - मैंटल, के निर्माण भइल हवे, आ धातु वाला पदार्थ जइसे कि लोहा आ निकेल से इनहन के सभसे अंदरूनी भाग - कोर के निर्माण भइल हवे। चार गो भीतरी ग्रह सभ में से तीन गो (शुक्र, मंगल आ पृथिवी) के चारो ओर [[वायुमंडल (सामान्य)|वायुमंडल]] पावल जाला जे [[मौसम|मौसमी घटना]] पैदा करे खाती पर्याप्त बा; सगरी चारों पर इम्पैक्ट क्रेटर पावल जालें आ सतह पर [[प्लेट टेक्टॉनिक्स|टेक्टॉनिक]] [[थलरूप]] मिले लें जइसे कि [[ज्वालामुखी]] आ [[रिफ्ट घाटी]]। ''भीतरी ग्रह'' (inner planet) शब्द के ''[[इन्फीरियर आ सुपीरियर ग्रह|हीन ग्रह]]'' (''inferior planet'') से अलग बूझे के चाहीं, हीन ग्रह में खाली दू गो ग्रह आवे लें (बुध आ शुक्र) जे पृथिवी के तुलना में सुरुज के नजदीक बाने, यानी पृथिवी के ओर से देखे पर भीतर की ओर मौजूद कक्षा में सुरुज के चक्कर लगावे लें। ====बुध==== बुध ({{Convert|0.307|-|0.588|AU|e6km e6mi|abbr=unit}} दूर<ref name="nasa-factsheet">{{cite web |last1=Williams |first1=David |title=Planetary Fact Sheet - Metric |url=https://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/ |website=NASA Goddard Space Flight Center |access-date=11 December 2022 |date=27 December 2021 |archive-date=19 July 2012 |archive-url=https://archive.today/20120719082605/http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/ |url-status=dead }}</ref>) सुरुज के सभसे नजदीकी ग्रह हवे। सौरमंडल (0.055 MEarth) के सभसे छोट ग्रह, बुध के कौनों प्राकृतिक उपग्रह नइखे। प्रमुख भूबिज्ञान के बिसेसता सभ में इजेक्टा ब्लैंकेट वाला इम्पैक्ट क्रेटर भा बेसिन, मैग्मा के बहाव समेत सुरुआती ज्वालामुखी गतिविधि के अवशेष आ लोब वाला रिज भा रुपिया सभ बाड़ें जे शायद ग्रह के इतिहास के सुरुआत में संकुचन के दौर से पैदा भइल रहलें।<ref>{{Cite journal |last1=Watters |first1=Thomas R. |last2=Solomon |first2=Sean C. |last3=Robinson |first3=Mark S. |last4=Head |first4=James W. |last5=André |first5=Sarah L. |last6=Hauck |first6=Steven A. |last7=Murchie |first7=Scott L. |date=August 2009 |title=The tectonics of Mercury: The view after MESSENGER's first flyby |url=https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0012821X09000466 |journal=Earth and Planetary Science Letters |language=en |volume=285 |issue=3–4 |pages=283–296 |doi=10.1016/j.epsl.2009.01.025 |bibcode=2009E&PSL.285..283W |access-date=3 April 2022 |archive-date=12 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220212122212/https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0012821X09000466 |url-status=live }}</ref> बुध के बहुत क्षीण वायुमंडल में बुध के चुंबकीय क्षेत्र से फंसल सौर-हवा के कण सभ के साथे-साथ सौर हवा द्वारा एकरे सतह से ब्लास्ट कइल परमाणु सभ बाड़ें।<ref>{{cite web |date=2006 |first=Bill |last=Arnett |title=Mercury |website=Nine Planets |url=http://www.nineplanets.org/mercury.html |access-date=14 September 2006 |archive-date=5 December 2003 |archive-url=https://web.archive.org/web/20031205031515/http://www.nineplanets.org/mercury.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Domingue |first1=Deborah L. |last2=Koehn |first2=Patrick L. |display-authors=2 |last3=Killen |first3=Rosemary M. |last4=Sprague |first4=Ann L. |last5=Sarantos |first5=Menelaos |last6=Cheng |first6=Andrew F. |last7=Bradley |first7=Eric T. |last8=McClintock |first8=William E. |title=Mercury's Atmosphere: A Surface-Bounded Exosphere |journal=Space Science Reviews |volume=131 |issue=1–4 |pages=161–186 |date=2009 |doi=10.1007/s11214-007-9260-9 |bibcode=2007SSRv..131..161D |s2cid=121301247 |quote=The composition of Mercury's exosphere, with its abundant H and He, clearly indicates a strong solar wind source. Once solar wind plasma and particles gain access to the magnetosphere, they predominantly precipitate to the surface, where solar wind species are neutralized, thermalized, and released again into the exosphere. Moreover, bombardment of the surface by solar wind particles, especially energetic ions, contributes to ejection of neutral species from the surface into the exosphere (via "sputtering") as well as other chemical and physical surface modification processes.}}</ref> एकर अपेक्षाकृत बड़हन लोहा के कोर आ पतला मेंटल के बारे में अबहिन ले पर्याप्त रूप से ब्याख्या नइखे हो पावल। परिकल्पना सभ में ई सामिल बा कि एकर बाहरी परत सभ कौनों भारी धक्का से उधिया गइल, या फिर युवा सुरुज के ऊर्जा के कारण एकरा के पूरा तरीका से जमा होखे से रोकल गइल।<ref>{{cite journal | last1 = Benz | first1 = W. | last2 = Slattery | first2 = W.L. | last3 = Cameron | first3 = A.G.W. | year = 1988 | title = Collisional stripping of Mercury's mantle | journal = Icarus | volume = 74 | issue = 3 | pages = 516–528 | doi = 10.1016/0019-1035(88)90118-2 | bibcode = 1988Icar...74..516B | type = Submitted manuscript | url = https://zenodo.org/record/1253898 | access-date = 25 August 2019 | archive-date = 5 September 2019 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190905034903/https://zenodo.org/record/1253898 | url-status = live }}</ref><ref>{{cite journal | last1 = Cameron | first1 = A.G.W. | year = 1985 | title = The partial volatilization of Mercury | journal = Icarus | volume = 64 | issue = 2| pages = 285–294 | doi=10.1016/0019-1035(85)90091-0|bibcode = 1985Icar...64..285C }}</ref> "वल्केनॉइड" सभ, मने की बुध आ सुरुज के बीच स्थिर कक्षा में मौजूद क्षुद्रग्रह सभ, के खोज करे के कोसिस कइल गइल बा, बाकी कौनों के खोज हो नइखे पवले।<ref>{{cite journal |date=2004 |pages=312–315 |volume=148 |issue=1 |journal=[[Icarus (journal)|Icarus]] |last1=Durda |first1=D .D. |last2=Stern |first2=S. A. |last3=Colwell |first3=W. B. |last4=Parker |first4=J. W. |last5=Levison |first5=H. F. |last6=Hassler |first6=D. M. |title=A New Observational Search for Vulcanoids in SOHO/LASCO Coronagraph Images |doi=10.1006/icar.2000.6520 |bibcode=2000Icar..148..312D}}</ref><ref name=Steffl2013>{{cite journal |last1=Steffl |first1=A. J. |last2=Cunningham |first2=N. J. |last3=Shinn |first3=A. B. |last4=Stern |first4=S. A. |title=A Search for Vulcanoids with the STEREO Heliospheric Imager |journal=Icarus |volume=233 |issue=1 |pages=48–56 |date=2013 |doi=10.1016/j.icarus.2012.11.031 |arxiv=1301.3804 |bibcode= 2013Icar..223...48S|s2cid=118612132 }}</ref> ====शुक्र==== शुक्र (सुरुज से {{Convert|0.718|-|0.728|AU|e6km e6mi|abbr=unit}} दूरी पर<ref name="nasa-factsheet" />) आकार में पृथिवी ({{earth mass|0.815}}) के नजदीक बा आ पृथिवी नियर, लोहा के कोर के चारों ओर मोट सिलिकेट मेंटल वाला ग्रह हवे, एकर पर्याप्त वायुमंडल बाटे, आ आंतरिक भूबिज्ञान में गतिविधि के प्रमाण मिले ला। ई पृथिवी के तुलना में बहुत सूखा बा आ एकर वायुमंडल नब्बे गुना घन बा। शुक्र के कवनो प्राकृतिक उपग्रह नइखे। ई सभसे गरम ग्रह हवे, सतह के तापमान {{cvt|400|C|F}} से ढेर बाटे, मुख्य रूप से वायुमंडल में ग्रीनहाउस गैस सभ के मात्रा के कारण।<ref>{{cite thesis|first=Mark Alan |last=Bullock |title=The Stability of Climate on Venus |publisher=Southwest Research Institute |date=1997 |url=http://www.boulder.swri.edu/~bullock/Homedocs/PhDThesis.pdf |access-date=26 December 2006 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20070614202751/http://www.boulder.swri.edu/~bullock/Homedocs/PhDThesis.pdf |archive-date=14 June 2007 |type=PhD}}</ref> एह ग्रह के कौनों चुंबकीय क्षेत्र नइखे जे एकरे पर्याप्त वायुमंडल के खतम होखे से रोके, ई बतावे ला कि ज्वालामुखी बिस्फोट से एकर वायुमंडल के भरपाई लगातार हो रहल बा।<ref>{{cite web |date=1999 |first=Paul |last=Rincon |title=Climate Change as a Regulator of Tectonics on Venus |work=Johnson Space Center Houston, TX, Institute of Meteoritics, University of New Mexico, Albuquerque, NM |url=http://www.boulder.swri.edu/~bullock/Homedocs/Science2_1999.pdf |access-date=19 November 2006 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20070614202807/http://www.boulder.swri.edu/~bullock/Homedocs/Science2_1999.pdf |archive-date=14 June 2007 }}</ref> तुलनात्मक रूप से युवा एह ग्रह के सतह पर ज्वालामुखी गतिविधि के बिस्तार से सबूत देखे के मिले ला, बाकी ई प्लेट टेक्टोनिक्स से रहित बा। एकरा में 70 करोड़ साल के समय पैमाना पर रिसर्फेसिंग एपिसोड हो सकेला।<ref>{{cite journal | title=Volcanism and volatile recycling on a one-plate planet: Applications to Venus | last1=Elkins-Tanton | first1=L. T. | last2=Smrekar | first2=S. E. | last3=Hess | first3=P. C. | last4=Parmentier | first4=E. M. | journal=Journal of Geophysical Research | volume=112 | issue=E4 | id=E04S06 | date=March 2007 | doi=10.1029/2006JE002793 | bibcode=2007JGRE..112.4S06E }}</ref> ====पृथिवी==== पृथिवी (सुरुज से {{Convert|0.983|-|1.017|AU|e6km e6mi|abbr=unit}} के दूरी पर) भीतरी ग्रह सभ में सभसे बड़हन आ घन ग्रह हवे, एकलौता अइसन ग्रह हवे जहाँ वर्तमान भूबिज्ञान के गतिविधि मिले ला आ एकलौता अइसन जगह हवे जहाँ जीवन के अस्तित्व बाटे।<ref name=life>{{cite web |title=What are the characteristics of the Solar System that lead to the origins of life? |publisher=NASA Science (Big Questions) |url=https://science.nasa.gov/planetary-science/big-questions/what-are-the-characteristics-of-the-solar-system-that-lead-to-the-origins-of-life-1/ |archive-url=https://web.archive.org/web/20100408055814/http://science.nasa.gov/planetary-science/big-questions/what-are-the-characteristics-of-the-solar-system-that-lead-to-the-origins-of-life-1/ |url-status=dead |archive-date=8 April 2010 |access-date=30 August 2011}}</ref> एकर तरल जलमंडल स्थलीय ग्रह सभ में बिसेस बाटे आ ई एकलौता अइसन ग्रह हवे जहाँ प्लेट टेक्टोनिक्स के घटना मिले ला।<ref>{{cite web | first=Shannon | last=Hall | date=20 July 2017 | title=Earth's Tectonic Activity May Be Crucial for Life—and Rare in Our Galaxy | publisher=Scientific American | url=https://www.scientificamerican.com/article/earths-tectonic-activity-may-be-crucial-for-life-and-rare-in-our-galaxy/ | access-date=12 May 2022 | archive-date=12 May 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220512174249/https://www.scientificamerican.com/article/earths-tectonic-activity-may-be-crucial-for-life-and-rare-in-our-galaxy/ | url-status=live }}</ref> पृथिवी के वायुमंडल बाकी ग्रह सभ से बिल्कुल अलग बाटे, जीवन के मौजूदगी से एकरा में बदलाव भइल बा जेह में 21% मुक्त ऑक्सीजन पावल जाला।<ref name=handbook>{{cite book |editor-last=Haynes |editor-first= H. M. |title=[[CRC Handbook of Chemistry and Physics]] |publisher=CRC Press |edition=97th |year=2016–2017 |page=14{{hyphen}}3 |isbn=978-1-4987-5428-6}}</ref><ref name="NYT-20131003">{{cite news |last=Zimmer |first=Carl |author-link=Carl Zimmer |title=Earth's Oxygen: A Mystery Easy to Take for Granted |url=https://www.nytimes.com/2013/10/03/science/earths-oxygen-a-mystery-easy-to-take-for-granted.html |archive-url=https://web.archive.org/web/20131003121909/http://www.nytimes.com/2013/10/03/science/earths-oxygen-a-mystery-easy-to-take-for-granted.html |archive-date=3 October 2013 |url-access=limited |date=3 October 2013 |work=[[The New York Times]] |access-date=3 October 2013}}</ref> एह ग्रह के चुंबकमंडल सतह के सौर आ ब्रह्मांडीय बिकिरण से बचावे ला, वायुमंडलीय स्ट्रिपिंग के सीमित करे ला आ जीवन के रहे के क्षमता के बरकरार रखे ला।<ref>{{cite book | title=Radioecology: Sources and Consequences of Ionising Radiation in the Environment | first=R. J. | last=Pentreath | date=2021 | pages=94–97 | isbn=9781009040334 | publisher=Cambridge University Press | url=https://www.google.com/books/edition/Radioecology/avRVEAAAQBAJ?hl=en&gbpv=1&pg=PA94 | access-date=12 April 2022 | archive-date=20 April 2022 | archive-url=https://web.archive.org/web/20220420161217/https://www.google.com/books/edition/Radioecology/avRVEAAAQBAJ?hl=en&gbpv=1&pg=PA94 | url-status=live }}</ref> एकर एगो प्राकृतिक उपग्रह बा, चंद्रमा, जे सौरमंडल में कौनों स्थलीय ग्रह के एकलौता बड़हन उपग्रह हवे। ====मंगल==== मंगल (सुरुज से {{Convert|1.382|-|1.666|AU|e6km e6mi|abbr=unit}} दूरी पर) पृथिवी आ शुक्र ({{earth mass|0.107}}) से छोट बा। एकर वायुमंडल ज्यादातर कार्बन डाइऑक्साइड से बनल बा आ सतह पर हवादाब {{Convert|6.1|mb|psi inHg}} होला; वायुमंडल पृथिवी के तुलना में लगभग 0.6% बाटे बाकी मौसम के घटना सभ के सपोर्ट करे खातिर पर्याप्त बाटे।<ref>{{cite book|title= Encyclopaedia of the Solar System|editor=Lucy-Ann McFadden|display-editors=etal|chapter=Mars Atmosphere: History and Surface Interactions|first1=David C. |last1=Gatling |first2=Conway |last2=Leovy |pages=301–314|date=2007}}</ref> एकर सतह पर ज्वालामुखी, जइसे कि ओलंपस मोंस, आ रिफ्ट घाटी, जइसे कि वैलेस मैरिनेरिस, भूबिज्ञान के गतिविधि देखावे ले जे हाल के समय में 20 लाख साल पहिले ले रहल हो सके ला।<ref>{{cite web |date=2004 |title=Modern Martian Marvels: Volcanoes? |first=David |last=Noever |work=NASA Astrobiology Magazine |url=https://www.astrobio.net/mars/modern-martian-marvels-volcanoes/ |access-date=23 July 2006 |archive-date=14 March 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200314112555/https://www.astrobio.net/mars/modern-martian-marvels-volcanoes/ |url-status=usurped }}</ref> एकर लाल रंग एकरे माटी में मौजूद आयरन ऑक्साइड (जंग) के कारण हवे।<ref>{{Cite journal |last=Peplow |first=Mark |date=6 May 2004 |title=How Mars got its rust |url=http://www.nature.com/articles/news040503-6 |journal=Nature |language=en |pages=news040503–6 |doi=10.1038/news040503-6 |issn=0028-0836 |access-date=9 April 2022 |archive-date=7 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220407105832/https://www.nature.com/articles/news040503-6 |url-status=live }}</ref> मंगल ग्रह पर दू गो छोट-छोट प्राकृतिक उपग्रह (डेइमोस आ फोबोस) बाड़ें जिनहन के या त कैप्चर कइल क्षुद्रग्रह<ref>{{cite web |date=2004 |title=A Survey for Outer Satellites of Mars: Limits to Completeness |first1=Scott S. |last1=Sheppard |first2=David |last2=Jewitt |first3=Jan |last3=Kleyna |work=[[Astronomical Journal]] |url=http://www2.ess.ucla.edu/~jewitt/papers/2004/SJK2004.pdf |access-date=26 December 2006 |archive-date=3 March 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160303205126/http://www2.ess.ucla.edu/~jewitt/papers/2004/SJK2004.pdf |url-status=live }}</ref> मानल जाला या फिर मंगल के इतिहास के सुरुआत में भारी परभाव से बाहर निकालल मलबा मानल जाला।<ref>{{cite journal |first1=Pascal |last1=Rosenblatt |first2=Sébastien |last2=Charnoz |first3=Kevin M. |last3=Dunseath |first4=Mariko |last4=Terao-Dunseath |first5=Antony |last5=Trinh |first6=Ryuki |last6=Hyodo |first7=Hidenori |last7=Genda |first8=Stéven |last8=Toupin |title=Accretion of Phobos and Deimos in an extended debris disc stirred by transient moons |journal=Nature Geoscience |volume=9 |issue=8 |pages=581 |year=2016 |doi=10.1038/ngeo2742 |bibcode=2016NatGe...9..581R |s2cid=133174714 |url=https://hal.archives-ouvertes.fr/hal-01350105/file/Letter.pdf |access-date=25 August 2019 |archive-date=9 March 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200309100516/https://hal.archives-ouvertes.fr/hal-01350105/file/Letter.pdf |url-status=live }}</ref> == बाहरी सौरमंडल == सौरमंडल के बाहरी इलाका में बिसाल ग्रह आ इनहन के बड़हन चंद्रमा सभ के निवास बा। सेंटोर आ कई गो अल्पकालिक धूमकेतु सभ भी एह इलाका में परिक्रमा करे लें। सुरुज से ढेर दूरी के कारण बाहरी सौरमंडल में मौजूद ठोस चीज सभ में भीतरी सौरमंडल के तुलना में वाष्पशील पदार्थ (वोलाटाइल) सभ के मात्रा ढेर होला, जइसे कि पानी, अमोनिया आ मीथेन काहें से कि कम तापमान के कारण ई यौगिक सभ ठोस रहे लें। === बाहरी ग्रह === चार गो बाहरी ग्रह सभ, जिनहन के बिसाल ग्रह भा जोवियन ग्रह भी कहल जाला, सामूहिक रूप से सुरुज के चक्कर लगावे वाला कुल मालुम द्रब्यमान के 99% हिस्सा हवें। बृहस्पति आ शनि एक साथ मिला के, पृथिवी के द्रब्यमान के 400 गुना से ढेर होलें आ इनहन में भारी मात्रा में हाइड्रोजन आ हीलियम नियन गैस सभ के बाड़ीं, एही से इनहन के गैस दिग्गज (गैस जायंट) नाँव दिहल गइल बा। यूरेनस आ नेपच्यून के द्रब्यमान बहुत कम बाटे – हर एक के द्रब्यमान 20 पृथिवी द्रब्यमान (''M<sub>Earth</sub>'') से कम बा – आ ई मुख्य रूप से बर्फ सभ से बनल बाड़ें। एह कारण सभ के कारण कुछ खगोल बिज्ञानी लोग के सुझाव बा कि ई लोग अपना अलगे श्रेणी में आवे लें जेकरा ''आइस जायंट'' कहल जा सके ला। चारो बिसाल ग्रह सभ में रिंग होलें, हालाँकि पृथिवी से खाली शनि के रिंग सिस्टम के आसानी से देखल जा सके ला। ''[[इन्फीरियर आ सुपीरियर ग्रह|सुपीरियर प्लैनेट]]'' शब्द पृथिवी के कक्षा से बाहर के ग्रह सभ के नाँव देला आ एह तरीका से सुपीरियर ग्रह में सगरी बाहरी ग्रह आ साथे-साथ मंगल के सामिल कइल जाला। == पुच्छल तारा == {{Main|पुच्छल तारा}} [[File:Comet_Hale-Bopp_1995O1.jpg|left|thumb|Comet Hale–Bopp seen in 1997]] पुच्छल तारा भा धूमकेतु, चाहे बढ़नी, सभ सौरमंडल के छोट पिंड हवें, आमतौर पर खाली कुछ किलोमीटर के साइज के होलें, ई बहुत हद तक वाष्पशील (वोलाटाइल) बर्फ सभ से बनल होलें। इनहन के कक्षा बहुत चापट होलीं, आमतौर पर भीतरी ग्रह सभ के कक्षा सभ के भीतर एगो पेरिहेलियन आ प्लूटो से बहुत परे एगो एफेलियन होले। जब कौनों पुच्छल तारा भीतरी सौरमंडल में प्रवेश करे ला तब सुरुज के नजदीक होखे के कारण एकर बर्फीला सतह से सब्लिमेशन (ठोस से भाप में बदलाव) शुरू हो जाला आ आयनित हो जाला आ कोमा पैदा हो जाला: गैस आ धूल के एगो लंबा पोंछ अक्सर खाली आँख भर से लउके ला, बिना कौनों यंत्र के मदद के। अल्पकालिक धूमकेतु सभ के कक्षा दू सौ साल से कम समय ले के चक्कर वाली होखे ले। लंबा अवधि वाला धूमकेतु सभ के कक्षा हजारन साल ले के चक्कर वाली हो सके ले। अल्पकालिक धूमकेतु सभ के उत्पत्ती कुइपर बेल्ट में होखे के बिचार बा जबकि लंबा समय के धूमकेतु सभ, जइसे कि हेल–बोप, के उत्पत्ती ओर्ट बादर में होखे के बिचार बा। कई गो धूमकेतु समूह, जइसे कि क्र्यूट्ज धूप चले वाला लोग, एकल पैरेंट पिंड के टूटला से बनल। हाइपरबोलिक कक्षा वाला कुछ धूमकेतु सभ के उत्पत्ती सौरमंडल से बाहर हो सके ला, बाकी इनहन के सटीक कक्षा सभ के निर्धारण कइल मुश्किल बा। पुरान धूमकेतु सभ जिनहन के वाष्पशील पदार्थ सभ के ज्यादातर सौर ताप के कारण भगा दिहल गइल बा, अक्सर इनहन के एस्टराइड के श्रेणी में रखल जाला। ==इहो देखल जाय== * [[ब्रह्मांड]] * [[आकाशगंगा]] * [[पुच्छल तारा]] {{clear}} ==संदर्भ== {{reflist|30em}} ==बाहरी कड़ी== {{commonscat|Solar System}} * [http://logic-law.com/index.php?title=A_Cosmic_History_of_Human_Evolution#Development_of_the_Solar_System A Cosmic History of the Solar System] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140426232154/http://logic-law.com/index.php?title=A_Cosmic_History_of_Human_Evolution#Development_of_the_Solar_System |date=2014-04-26 }} * [http://www.joshworth.com/a-tediously-accurate-map-of-the-solar-system/ A Tediously Accurate Map of the Solar System (web based scroll map scaled to the Moon being 1 pixel)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160630160808/http://www.joshworth.com/a-tediously-accurate-map-of-the-solar-system/ |date=2016-06-30 }} * [http://space.jpl.nasa.gov NASA's Solar System Simulator] * [http://www.jpl.nasa.gov/solar_system NASA/JPL Solar System main page] * [http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=SolarSys&Display=Overview Solar System Profile] by [http://solarsystem.nasa.gov/index.cfm NASA's Solar System Exploration] [[श्रेणी:ज्योतिष]] [[श्रेणी:खगोलिकी]] [[श्रेणी:ग्रह विज्ञान]] [[श्रेणी:सौरमंडल]] {{astronomy-stub}} 9ophg10zetwz0yb9p6xm9hms8q0impy जॉर्जिया (देश) 0 10539 790434 780275 2026-04-05T06:15:51Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790434 wikitext text/x-wiki {{Infobox country |conventional_long_name = जॉर्जिया |native_name = {{nobold|{{lang-ka|საქართველო}}}}<br>''Sakartvelo'' |common_name = जॉर्जिया |linking_name = Georgia (country) |image_flag = Flag of Georgia.svg |image_coat = Greater coat of arms of Georgia.svg |national_motto = <br>[[Dzala ertobashia|ძალა ერთობაშია]]<br>''Dzala Ertobashia''<br>{{small|''Strength is in Unity''}} |national_anthem = <br>[[Tavisupleba|თავისუფლება]]<br>''Tavisupleba''<br>{{small|''Freedom''}}<br><center>[[File:Georgian national anthem.oga]]</center> |image_map = Georgia in Europe.svg |map_caption = Georgia proper shown in dark green; areas outside of Georgian control shown in light green. |capital = [[तिब्लिसी]]{{Ref label|capitalfactobox|a|}} |latd=41 |latm=43 |latNS=N |longd=44 |longm=47 |longEW=E |largest_city = capital |official_languages = [[Georgian language|Georgian]]<ref>{{citation |chapter=Article 8 |title=[[Constitution of Georgia (country)|Constitution of Georgia]]}}. In [[Abkhazia]], also [[Abkhaz language|Abkhazian]].</ref> |languages_type = Spoken languages<ref name="geostat.ge">http://geostat.ge/cms/site_images/_files/english/population/Census_release_ENG_2016.pdf</ref> |ethnic_groups_year = 2014 |demonym = Georgian | |area_rank = 120th |area_magnitude = 1 E10 |area_km2 = 69,420 |area_sq_mi = 26,911 |area_footnote = |percent_water = |population_estimate = 3,720,400<ref>{{cite web|url=http://www.geostat.ge/index.php?action=page&p_id=152&lang=eng|title=Population|publisher=|accessdate=2 मई 2016}}</ref> |population_estimate_rank = 131st |population_estimate_year = 2016 |population_census = 3,713,804<ref name="2014 Census">{{cite web|url=http://census.ge/files/results/Census_release_ENG.pdf|title=2014 General Population Census Main Results General Information — '''National Statistics Office of Georgia'''|publisher=|accessdate=2 मई 2016|archive-date=2016-08-08|archive-url=https://web.archive.org/web/20160808154843/http://census.ge/files/results/Census_release_ENG.pdf|url-status=dead}}</ref> |population_census_year =2014 |population_density_km2 = 53.5 |population_density_sq_mi = 138.6 |population_density_rank = 137th |GDP_PPP = {{nowrap|$37.27 billion<ref name="CIA Factbook Georgia"/>}} |GDP_PPP_rank = 117th |GDP_PPP_year = 2015 |GDP_PPP_per_capita = $9,500<ref name="CIA Factbook Georgia"/> |GDP_PPP_per_capita_rank = |GDP_nominal = {{nowrap|$16.535 billion<ref name = imf2>{{cite web |url=http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2015/01/weodata/weorept.aspx?pr.x=44&pr.y=9&sy=2013&ey=2020&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=915&s=NGDPD%2CNGDPDPC%2CPPPGDP%2CPPPPC%2CLP&grp=0&a= |title=Georgia |publisher=International Monetary Fund |accessdate=जून 5, 2015}}</ref>}} |GDP_nominal_rank = |GDP_nominal_year = 2015 |GDP_nominal_per_capita = $4,719<ref name=imf2/> |GDP_nominal_per_capita_rank = |Gini_year = 2013 |Gini_change = <!-- increase/decrease/steady --> |Gini = 40.0 <!-- number only --> |Gini_ref = <ref name="wb-gini">{{cite web |url=http://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI/ |title=Gini Index |publisher=World Bank |accessdate=नवंबर 21, 2015}}</ref> |Gini_rank = |HDI_year = 2014 <!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> |HDI_change = increase <!-- increase/decrease/steady --> |HDI = 0.754 <!-- number only --> |HDI_ref = <ref name="HDI">{{cite web |url=http://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr_2015_statistical_annex.pdf |title=2015 Human Development Report |date=2015 |accessdate=15 December 2015 |publisher=United Nations Development Programme }}</ref> |HDI_rank = 76th |currency = [[Georgian lari|Georgian Lari]] ([[ლ|₾]]) |currency_code = GEL |time_zone = GET |utc_offset = +4 |time_zone_DST = |utc_offset_DST = |DST_note = |antipodes = [[Pacific Ocean]] |date_format = |drives_on = [[Left- and right-hand traffic#Right-hand traffic|right]] |calling_code = [[+995]] |iso3166code = GE |ISO_3166–1_alpha2 = GE |ISO_3166–1_alpha3 = GEO |ISO_3166–1_numeric = 268 |cctld = [[.ge]] [[.გე]] |footnote_a = {{Note|capitalfactobox}} The seat of Parliament is in [[Kutaisi]]. |footnote_b = {{Note|regime}} Moved in 2013 from a president-parliamentary system to a premier-presidential system. }} '''जॉर्जिया''' ({{Lang|en|Georgia}}, [[जॉर्जियन भासा|जॉर्जियन]]: საქართველო) [[यूरेशिया]] में एगो देश बा। एकरे पच्छिम में [[करिया सागर]], उत्तर में [[रूस]] आ दक्खिन में तुर्की के घेरल बा। एकर राजधानी [[तबिलिसी]] हटे आ कुल रकबा 69,700&nbsp;वर्ग किलोमीटर बाटे आ आबादी लमसम 32 लाख ले बा। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:यूरोप के देस]] [[श्रेणी:यूनाइटेड नेशंस के सदस्य देस]] {{यूरोप-भू-आधार}} dvpy3gerybvmnsepfgnrw85f4b4qx9d राष्ट्रपति भवन 0 26361 790414 542188 2026-04-04T19:47:27Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790414 wikitext text/x-wiki {{Infobox Historic building |name = राष्ट्रपति भवन |image = Rashtrapati Bhavan in Tricolor lightening.jpg |caption =राष्ट्रपति भवन |map_type = India Delhi |map_caption = [[नई दिल्ली]] में लोकेशन |location = New Delhi, Delhi, India |current_tenants = [[द्रौपदी मुर्मू]], [[भारत के राष्ट्रपति]] |architect = [[एडविन लुटियंस]] |floor_area = {{convert|2000000|sqft|abbr=on}} |client= |engineer= |start_date = 1912 |completion_date = 1929<ref name=poi-rb>{{cite web| url=http://presidentofindia.nic.in/rb.html| title=Rashtrapati Bhavan| publisher=The President of India| accessdate=2011-12-23}}</ref> |style = [[Delhi Order]]<ref>{{cite news| last=Kahn| first=Jeremy| date=30 December 2007| title=Amnesty Plan for Relics of the Raj| url=http://www.nytimes.com/2007/12/30/arts/design/30kahn.html?pagewanted=all| work=[[The New York Times]]| accessdate=26 जून 2012| quote=He also invented his own "Delhi Order" of neo-Classical columns that fuse Greek and Indian elements.}}</ref> |size= }} '''राष्ट्रपति भवन''' भारत के राजधानी [[दिल्ली]] में [[भारत के राष्ट्रपति]] के निवास बाटे। राष्ट्रपति भवन नाँव के प्रयोग ख़ाली बिल्डिंग खातिर भी होला जवना में दफ्तर, आवास आ गेस्ट रूम बाड़ें, आ ई नाँव पुरा आवासीय परिसर खातिर भी इस्तेमाल होला जवना में आसपास के [[मुग़ल बाग़|बाग़]] आ ख़ाली जगह भी गिन लिहल जाला। ई पुरा परिसर कौनों राष्ट्राध्यक्ष के आवास के रूप में अपना जमाना में दुनिया के सभसे बड़ा परिसर रहे जबले कि तुर्की के राष्ट्रपति के आवास 29 अक्टूबर 2014 के ना खुल गइल। पहिले एकरा के '''वायसरॉय हाउस''' कहल जाय जे [[लुटियंस दिल्ली]] के सभसे महत्व वाला बिल्डिंग हवे। == इहो देखल जाय == * [[इंडिया गेट]] * [[लुटियंस दिल्ली]] ==संदर्भ== {{Reflist}} ==बाहरी कड़ी== {{commons|Rashtrapati Bhavan|राष्ट्रपति भवन}} * [http://presidentofindia.nic.in/rashtrapati_bhavan.html भारत के राष्ट्रपति:राष्ट्रपति भवन, ऑफिशियल वेबसाइट] {{Coord|28.614342|77.199804|type:landmark_region:IN|display=title}} {{Delhi landmarks}} {{Authority control}} [[श्रेणी:नई दिल्ली]] [[श्रेणी:दिल्ली]] [[श्रेणी:ब्रिटिश आर्किटेक्चर]] [[श्रेणी:भारत के राष्ट्रपति]] {{भारत-आधार}} 90rgznin4obm33x937bglw42f1cd4dm इंडिया गेट 0 26363 790391 787586 2026-04-04T17:38:59Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790391 wikitext text/x-wiki {{Infobox Military Memorial |name = इंडिया गेट |country = [[भारत]] |image = India Gate close-up.jpg |caption = इंडिया गेट |use_dates = 1914-1921 |established = 10 फरवरी 1921 |unveiled = 12 फरवरी 1931 |coordinates = {{Coord|28|36|46.31|N|77|13|45.5|E|type:landmark_region:IN-DL}} |location={{Location map | India New Delhi | width = 210 | alt = | lat_deg = 28.61288 | lon_deg = 77.22953 }} |designer = [[एडविन लुटियंस]] }} '''इंडिया गेट''' ({{Langx|en|India Gate}}); पुरान नाँव: '''आल इंडिया वार मेमोरियल'''; अर्थ: अखिल भारतीय जुद्ध स्मारक) भारत के राजधानी [[नई दिल्ली]] में एगो इमारत बाटे। ई इमारत बिना बिभाजित भारत के ओह 74,187 सैनिकन के सम्मान में जुद्ध के यादगार के रूप में बनावल गइल जे [[पहिला बिस्व जुद्ध|पहिला बिस्व युद्ध]] में 1914-21 के बीच फ़्रांस, फ्लैंडर्स, मेसोपोटामिया, फारस, पूरबी अफ्रीका, गैलिपोली आ तिसरा एंग्लो-अफ़ग़ान जुद्ध में शहीद भइल। ==संदर्भ== {{Reflist}} ==बाहरी कड़ी== {{Commons category|India Gate|इंडिया गेट}} * [http://www.adailynewspaper.com/india-gate-delhi-republic-day-of-india-26th-january-2010-847 इंडिया गेट, २६ जनवरी २०१०] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100130122808/http://www.adailynewspaper.com/india-gate-delhi-republic-day-of-india-26th-january-2010-847 |date=2010-01-30 }} * [http://photosynth.net/view.aspx?cid=213dcf24-8822-47fe-af25-5ec3c14631ba&m=false&i=0:0:0&c=0:0:0&z=938.981043395852&d=-1.20525184627084:-1.20259811396871:-1.21076261324037&p=0:0&t=False इंडिया गेट के हाई रिसोल्यूशन फोटो] * [http://www.delhionline.in/city-guide/india-gate इंडिया गेट कइसे पहुँचीं] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160117025823/http://www.delhionline.in/city-guide/india-gate |date=2016-01-17 }} (अंग्रेजी में) {{Authority control}} {{Delhi landmarks}} {{भारत-आधार}} [[श्रेणी:दिल्ली]] [[श्रेणी:ब्रिटिश आर्किटेक्चर]] 2icdkt6s7twuye0q4kqit3t50l23j8v 790392 790391 2026-04-04T17:51:03Z SM7 3953 सुधार कइल गइल, बिस्तार कइल गइल 790392 wikitext text/x-wiki {{Infobox Military Memorial |name = इंडिया गेट |country = [[भारत]] |image = India Gate close-up.jpg |caption = इंडिया गेट |use_dates = 1914-1921 |established = 10 फरवरी 1921 |unveiled = 12 फरवरी 1931 |coordinates = {{Coord|28|36|46.31|N|77|13|45.5|E|type:landmark_region:IN-DL}} |location={{Location map | India New Delhi | width = 210 | alt = | lat_deg = 28.61288 | lon_deg = 77.22953 }} |designer = [[एडविन लुटियंस]] }} '''इंडिया गेट''' ({{Langx|en|India Gate}}); पुरान नाँव: '''आल इंडिया वार मेमोरियल'''; अर्थ: अखिल भारतीय जुद्ध स्मारक) भारत के राजधानी [[नई दिल्ली]] में एगो इमारत बाटे। ई इमारत बिना बिभाजित भारत के ओह 74,187 सैनिकन के सम्मान में जुद्ध के यादगार के रूप में बनावल गइल जे [[पहिला बिस्व जुद्ध|पहिला बिस्व युद्ध]] में 1914-21 के बीच फ़्रांस, फ्लैंडर्स, मेसोपोटामिया, फारस, पूरबी अफ्रीका, गैलिपोली आ तिसरा एंग्लो-अफ़ग़ान जुद्ध में शहीद भइल। लगभग 13,300 सैनिकन के नाँव, जेह में कुछ ब्रिटिश सिपाही आ अफसरन के नाँव भी शामिल बा, ओह गेट पर लिखल बा। एह यादगार बिल्डिंग (मॉन्यूमेंट) के डिजाइन [[एडविन लुटियंस]] के बनावल हवे। एकर बनावट प्राचीन रोमन विजय द्वार (ट्रिम्फल आर्क) से प्रेरित बा, जइसे आर्च ऑफ कॉन्स्टैनटाइन। अक्सर एकर तुलना [[पेरिस]] में स्थित आर्क द त्रिओँफ से कइल जाला। ==संदर्भ== {{Reflist|30em}} ==बाहरी कड़ी== {{Commons category|India Gate|इंडिया गेट}} {{Delhi landmarks}} {{Authority control}} [[श्रेणी:दिल्ली]] [[श्रेणी:ब्रिटिश आर्किटेक्चर]] {{भारत-आधार}} dos8mleb7shga0zx9o3dxo61lpkhu5x 790393 790392 2026-04-04T17:52:31Z SM7 3953 संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल 790393 wikitext text/x-wiki {{Infobox Military Memorial |name = इंडिया गेट |country = [[भारत]] |image = India Gate close-up.jpg |caption = इंडिया गेट |use_dates = 1914-1921 |established = 10 फरवरी 1921 |unveiled = 12 फरवरी 1931 |coordinates = {{Coord|28|36|46.31|N|77|13|45.5|E|type:landmark_region:IN-DL}} |location={{Location map | India New Delhi | width = 210 | alt = | lat_deg = 28.61288 | lon_deg = 77.22953 }} |designer = [[एडविन लुटियंस]] }} '''इंडिया गेट''' ({{Langx|en|India Gate}}); पुरान नाँव: '''आल इंडिया वार मेमोरियल'''; अर्थ: अखिल भारतीय जुद्ध स्मारक) भारत के राजधानी [[नई दिल्ली]] में एगो इमारत बाटे। ई इमारत बिना बिभाजित भारत के ओह 74,187 सैनिकन के सम्मान में जुद्ध के यादगार के रूप में बनावल गइल जे [[पहिला बिस्व जुद्ध|पहिला बिस्व युद्ध]] में 1914-21 के बीच फ़्रांस, फ्लैंडर्स, मेसोपोटामिया, फारस, पूरबी अफ्रीका, गैलिपोली आ तिसरा एंग्लो-अफ़ग़ान जुद्ध में शहीद भइल। लगभग 13,300 सैनिकन के नाँव, जेह में कुछ ब्रिटिश सिपाही आ अफसरन के नाँव भी शामिल बा, ओह गेट पर लिखल बा। एह यादगार बिल्डिंग (मॉन्यूमेंट) के डिजाइन [[एडविन लुटियंस]] के बनावल हवे। एकर बनावट प्राचीन रोमन विजय द्वार (ट्रिम्फल आर्क) से प्रेरित बा, जइसे आर्च ऑफ कॉन्स्टैनटाइन। अक्सर एकर तुलना [[पेरिस]] में स्थित आर्क द त्रिओँफ से कइल जाला।<ref name="DELHI MEMORIAL">{{cite web|title=Delhi Memorial (India Gate)|url=http://www.cwgc.org/find-a-cemetery/cemetery/142700/DELHI%20MEMORIAL%20%28INDIA%20GATE%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210414035151/https://www.cwgc.org/visit-us/find-cemeteries-memorials/cemetery-details/142700/delhi%20memorial%20(india%20gate)/|archive-date=14 April 2021|access-date=24 January 2022|website=|publisher=Commonwealth War Graves Commission}}</ref> ==संदर्भ== {{Reflist|30em}} ==बाहरी कड़ी== {{Commons category|India Gate|इंडिया गेट}} {{Delhi landmarks}} {{Authority control}} [[श्रेणी:दिल्ली]] [[श्रेणी:ब्रिटिश आर्किटेक्चर]] {{भारत-आधार}} rimrauau56aomql00kbgt9p5z00kdeb 790394 790393 2026-04-04T18:01:24Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल 790394 wikitext text/x-wiki {{Infobox Military Memorial |name = इंडिया गेट |country = [[भारत]] |image = India Gate close-up.jpg |caption = इंडिया गेट |use_dates = 1914-1921 |established = 10 फरवरी 1921 |unveiled = 12 फरवरी 1931 |coordinates = {{Coord|28|36|46.31|N|77|13|45.5|E|type:landmark_region:IN-DL}} |location={{Location map | India New Delhi | width = 210 | alt = | lat_deg = 28.61288 | lon_deg = 77.22953 }} |designer = [[एडविन लुटियंस]] }} '''इंडिया गेट''' ({{Langx|en|India Gate}}); पुरान नाँव: '''आल इंडिया वार मेमोरियल'''; अर्थ: अखिल भारतीय जुद्ध स्मारक) भारत के राजधानी [[नई दिल्ली]] में एगो इमारत बाटे। ई इमारत बिना बिभाजित भारत के ओह 74,187 सैनिकन के सम्मान में जुद्ध के यादगार के रूप में बनावल गइल जे [[पहिला बिस्व जुद्ध|पहिला बिस्व युद्ध]] में 1914-21 के बीच फ़्रांस, फ्लैंडर्स, मेसोपोटामिया, फारस, पूरबी अफ्रीका, गैलिपोली आ तिसरा एंग्लो-अफ़ग़ान जुद्ध में शहीद भइल। लगभग 13,300 सैनिकन के नाँव, जेह में कुछ ब्रिटिश सिपाही आ अफसरन के नाँव भी शामिल बा, ओह गेट पर लिखल बा। एह यादगार बिल्डिंग (मॉन्यूमेंट) के डिजाइन [[एडविन लुटियंस]] के बनावल हवे। एकर बनावट प्राचीन रोमन विजय द्वार (ट्रिम्फल आर्क) से प्रेरित बा, जइसे आर्च ऑफ कॉन्स्टैनटाइन। अक्सर एकर तुलना [[पेरिस]] में स्थित आर्क द त्रिओँफ से कइल जाला।<ref name="DELHI MEMORIAL">{{cite web|title=Delhi Memorial (India Gate)|url=http://www.cwgc.org/find-a-cemetery/cemetery/142700/DELHI%20MEMORIAL%20%28INDIA%20GATE%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210414035151/https://www.cwgc.org/visit-us/find-cemeteries-memorials/cemetery-details/142700/delhi%20memorial%20(india%20gate)/|archive-date=14 April 2021|access-date=24 January 2022|website=|publisher=Commonwealth War Graves Commission}}</ref> [[1971 के भारत–पाकिस्तान जुद्ध]] के बाद, गेट के नीचे एगो अउरी मॉन्यूमेंट बनावल गइल, जेहमें काला संगमरमर के ऊँच बेदी पर, उल्टा रखल बंदूक, आ ओकरा ऊपर रखल सैनिक के हेलमेट, आ चारों ओर लगातार जरे वाली चार गो अखंड ज्योति शामिल रहली स। एह स्मारक के [[अमर जवान ज्योति]] कहल गइल, जवन भारत के “नामालूम सैनिक लोगन के समाधि” के रूप में काम कइल करे। 1971 से 2022 तक, अमर जवान ज्योति राष्ट्रीय सैन्य श्रद्धांजलि के मुख्य केंद्र रहल। कई दशक ले ई परंपरा रहल कि भारत के प्रधानमंत्री आ अउरी बाकी दूसर गणमान्य लोग [[गणतंत्र दिवस (भारत)|गणतंत्र दिवस]] जइसन खास अवसर पर एहिजा श्रद्धांजलि देवे आवे। जनवरी 2022 में, अमर जवान ज्योति के अखंड ज्योति के नगीचहीं नया बनावल गइल [[राष्ट्रीय समर स्मारक]] के ज्योति में औपचारिक रूप से मिला दिहल गइल। इंडिया गेट भारत के सबसे बड़हन जुद्ध के यादगार सभ में गिनल जाला, आ आजो एगो महत्वपूर्ण राष्ट्रीय चीन्हा (लैंडमार्क) बाटे। ई एगो प्रमुख सार्वजनिक जगह भी हवे, जहाँ बहुत सारा पर्यटक लोग घूमे आवेलन, आ ऐतिहासिक रूप से ई सिविल सोसाइटी के सभा आ बिरोध-प्रदर्शन से भी जुड़ल रहल बा। ==संदर्भ== {{Reflist|30em}} ==बाहरी कड़ी== {{Commons category|India Gate|इंडिया गेट}} {{Delhi landmarks}} {{Authority control}} [[श्रेणी:दिल्ली]] [[श्रेणी:ब्रिटिश आर्किटेक्चर]] {{भारत-आधार}} moiea302z1d4nq6zneask5wmvbacsom 790395 790394 2026-04-04T18:37:45Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल 790395 wikitext text/x-wiki {{Infobox Military Memorial |name = इंडिया गेट |country = [[भारत]] |image = India Gate close-up.jpg |caption = इंडिया गेट |use_dates = 1914-1921 |established = 10 फरवरी 1921 |unveiled = 12 फरवरी 1931 |coordinates = {{Coord|28|36|46.31|N|77|13|45.5|E|type:landmark_region:IN-DL}} |location={{Location map | India New Delhi | width = 210 | alt = | lat_deg = 28.61288 | lon_deg = 77.22953 }} |designer = [[एडविन लुटियंस]] }} '''इंडिया गेट''' ({{Langx|en|India Gate}}); पुरान नाँव: '''आल इंडिया वार मेमोरियल'''; अर्थ: अखिल भारतीय जुद्ध स्मारक) भारत के राजधानी [[नई दिल्ली]] में एगो इमारत बाटे। ई इमारत बिना बिभाजित भारत के ओह 74,187 सैनिकन के सम्मान में जुद्ध के यादगार के रूप में बनावल गइल जे [[पहिला बिस्व जुद्ध|पहिला बिस्व युद्ध]] में 1914-21 के बीच फ़्रांस, फ्लैंडर्स, मेसोपोटामिया, फारस, पूरबी अफ्रीका, गैलिपोली आ तिसरा एंग्लो-अफ़ग़ान जुद्ध में शहीद भइल। लगभग 13,300 सैनिकन के नाँव, जेह में कुछ ब्रिटिश सिपाही आ अफसरन के नाँव भी शामिल बा, ओह गेट पर लिखल बा। एह यादगार बिल्डिंग (मॉन्यूमेंट) के डिजाइन [[एडविन लुटियंस]] के बनावल हवे। एकर बनावट प्राचीन रोमन विजय द्वार (ट्रिम्फल आर्क) से प्रेरित बा, जइसे आर्च ऑफ कॉन्स्टैनटाइन। अक्सर एकर तुलना [[पेरिस]] में स्थित आर्क द त्रिओँफ से कइल जाला।<ref name="DELHI MEMORIAL">{{cite web|title=Delhi Memorial (India Gate)|url=http://www.cwgc.org/find-a-cemetery/cemetery/142700/DELHI%20MEMORIAL%20%28INDIA%20GATE%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210414035151/https://www.cwgc.org/visit-us/find-cemeteries-memorials/cemetery-details/142700/delhi%20memorial%20(india%20gate)/|archive-date=14 April 2021|access-date=24 January 2022|website=|publisher=Commonwealth War Graves Commission}}</ref> [[1971 के भारत–पाकिस्तान जुद्ध]] के बाद, गेट के नीचे एगो अउरी मॉन्यूमेंट बनावल गइल, जेहमें काला संगमरमर के ऊँच बेदी पर, उल्टा रखल बंदूक, आ ओकरा ऊपर रखल सैनिक के हेलमेट, आ चारों ओर लगातार जरे वाली चार गो अखंड ज्योति शामिल रहली स। एह स्मारक के [[अमर जवान ज्योति]] कहल गइल, जवन भारत के “नामालूम सैनिक लोगन के समाधि” के रूप में काम कइल करे। 1971 से 2022 तक, अमर जवान ज्योति राष्ट्रीय सैन्य श्रद्धांजलि के मुख्य केंद्र रहल। कई दशक ले ई परंपरा रहल कि भारत के प्रधानमंत्री आ अउरी बाकी दूसर गणमान्य लोग [[गणतंत्र दिवस (भारत)|गणतंत्र दिवस]] जइसन खास अवसर पर एहिजा श्रद्धांजलि देवे आवे। जनवरी 2022 में, अमर जवान ज्योति के अखंड ज्योति के नगीचहीं नया बनावल गइल [[राष्ट्रीय समर स्मारक]] के ज्योति में औपचारिक रूप से मिला दिहल गइल। इंडिया गेट भारत के सबसे बड़हन जुद्ध के यादगार सभ में गिनल जाला, आ आजो एगो महत्वपूर्ण राष्ट्रीय चीन्हा (लैंडमार्क) बाटे। ई एगो प्रमुख सार्वजनिक जगह भी हवे, जहाँ बहुत सारा पर्यटक लोग घूमे आवेलन, आ ऐतिहासिक रूप से ई सिविल सोसाइटी के सभा आ बिरोध-प्रदर्शन से भी जुड़ल रहल बा। == इतिहास == इंडिया गेट के निर्माण ''इंपीरियल वार ग्रेव्स कमीशन'' के काम के हिस्सा रहल, जवन दिसंबर 1917 में ब्रिटिश राज के समय बनावल गइल रहे, जवना से कि पहिला बिस्व जुद्ध]] में मारल गइल सैनिक लोगन खातिर समाधी आ यादगार मॉन्यूमेंट बनावल जा सके। एह गेट, जेकर तब नाँव ''ऑल इंडिया वार मेमोरियल'' धराइल, के नेंइ के पत्थर 10 फरवरी 1921 के साँझ बेरा 4:30 बजे, दौरा पर आइल ड्यूक ऑफ कॉनॉट के हाथे रखल गइल। एह समारोह में इंपीरियल इंडियन आर्मी, इंपीरियल सर्विस ट्रूप्स के अफसर आ सिपाही, कमांडर-इन-चीफ, आ वायसराय [[लॉर्ड चेम्सफोर्ड]] शामिल रहलें। एह अवसर पर वायसराय कहलन कि “व्यक्तिगत वीरता के प्रेरणादायक कहानी हमेशा खातिर एह देस के इतिहास में जिंदा रही।” ऊ इहो कहलें कि ई स्मारक, “जानल-अनजान वीरन के याद में बनल बा”, आ ई आगे आवे वाली पीढ़ी के प्रेरित करी कि ऊ कठिनाई के सामना ओही साहस आ बहादुरी से करे। ड्यूक, राजा के संदेश पढ़लन, जेहमें कहल गइल रहल कि “भारत के राजधानी के बीच एह जगह पर एगो यादगार गेट बनल रही, जवन आने वाली पीढ़ी के मन में भारतीय सेना के अफसर आ सिपाही लोग के महान बलिदान के याद दियवावत रही।” एह समारोह के दौरान कई सैन्य इकाई शामिल रहल—जइसे डेक्कन हॉर्स, थर्ड सैपर्स एंड माइनर्स, सिक्स्थ जाट लाइट इन्फैंट्री, थर्टी-फोर्थ सिख पायनियर्स, थर्टी-नाइंथ गढ़वाल राइफल्स, फिफ्टी-नाइंथ सिंध राइफल्स (फ्रंटियर फोर्स), वन-हंड्रेड सेवेंटीन माहरट्टाज, आ फिफ्थ गुरखा राइफल्स। एह जमीन के मालिक ठेकेदार सर शोभा सिंह रहलें, जवन नई दिल्ली के कई हिस्सा बनावे में मदद कइलें, आ एह प्रोजेक्ट के मुख्य ठेकेदारो उहे रहलन। ==संदर्भ== {{Reflist|30em}} ==बाहरी कड़ी== {{Commons category|India Gate|इंडिया गेट}} {{Delhi landmarks}} {{Authority control}} [[श्रेणी:दिल्ली]] [[श्रेणी:ब्रिटिश आर्किटेक्चर]] {{भारत-आधार}} k8x89d5k8qasufbudny9aa2mazkizxw 790396 790395 2026-04-04T18:41:38Z SM7 3953 सुधार कइल गइल, संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल 790396 wikitext text/x-wiki {{Infobox Military Memorial |name = इंडिया गेट |country = [[भारत]] |image = India Gate close-up.jpg |caption = इंडिया गेट |use_dates = 1914-1921 |established = 10 फरवरी 1921 |unveiled = 12 फरवरी 1931 |coordinates = {{Coord|28|36|46.31|N|77|13|45.5|E|type:landmark_region:IN-DL}} |location={{Location map | India New Delhi | width = 210 | alt = | lat_deg = 28.61288 | lon_deg = 77.22953 }} |designer = [[एडविन लुटियंस]] }} '''इंडिया गेट''' ({{Langx|en|India Gate}}); पुरान नाँव: '''आल इंडिया वार मेमोरियल'''; अर्थ: अखिल भारतीय जुद्ध स्मारक) भारत के राजधानी [[नई दिल्ली]] में एगो इमारत बाटे। ई इमारत बिना बिभाजित भारत के ओह 74,187 सैनिकन के सम्मान में जुद्ध के यादगार के रूप में बनावल गइल जे [[पहिला बिस्व जुद्ध|पहिला बिस्व युद्ध]] में 1914-21 के बीच फ़्रांस, फ्लैंडर्स, मेसोपोटामिया, फारस, पूरबी अफ्रीका, गैलिपोली आ तिसरा एंग्लो-अफ़ग़ान जुद्ध में शहीद भइल। लगभग 13,300 सैनिकन के नाँव, जेह में कुछ ब्रिटिश सिपाही आ अफसरन के नाँव भी शामिल बा, ओह गेट पर लिखल बा। एह यादगार बिल्डिंग (मॉन्यूमेंट) के डिजाइन [[एडविन लुटियंस]] के बनावल हवे। एकर बनावट प्राचीन रोमन विजय द्वार (ट्रिम्फल आर्क) से प्रेरित बा, जइसे आर्च ऑफ कॉन्स्टैनटाइन। अक्सर एकर तुलना [[पेरिस]] में स्थित आर्क द त्रिओँफ से कइल जाला।<ref name="DELHI MEMORIAL">{{cite web|title=Delhi Memorial (India Gate)|url=http://www.cwgc.org/find-a-cemetery/cemetery/142700/DELHI%20MEMORIAL%20%28INDIA%20GATE%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210414035151/https://www.cwgc.org/visit-us/find-cemeteries-memorials/cemetery-details/142700/delhi%20memorial%20(india%20gate)/|archive-date=14 April 2021|access-date=24 January 2022|website=|publisher=Commonwealth War Graves Commission}}</ref> [[1971 के भारत–पाकिस्तान जुद्ध]] के बाद, गेट के नीचे एगो अउरी मॉन्यूमेंट बनावल गइल, जेहमें काला संगमरमर के ऊँच बेदी पर, उल्टा रखल बंदूक, आ ओकरा ऊपर रखल सैनिक के हेलमेट, आ चारों ओर लगातार जरे वाली चार गो अखंड ज्योति शामिल रहली स। एह स्मारक के [[अमर जवान ज्योति]] कहल गइल, जवन भारत के “नामालूम सैनिक लोगन के समाधि” के रूप में काम कइल करे। 1971 से 2022 तक, अमर जवान ज्योति राष्ट्रीय सैन्य श्रद्धांजलि के मुख्य केंद्र रहल। कई दशक ले ई परंपरा रहल कि भारत के प्रधानमंत्री आ अउरी बाकी दूसर गणमान्य लोग [[गणतंत्र दिवस (भारत)|गणतंत्र दिवस]] जइसन खास अवसर पर एहिजा श्रद्धांजलि देवे आवे। जनवरी 2022 में, अमर जवान ज्योति के अखंड ज्योति के नगीचहीं नया बनावल गइल [[राष्ट्रीय समर स्मारक]] के ज्योति में औपचारिक रूप से मिला दिहल गइल। इंडिया गेट भारत के सबसे बड़हन जुद्ध के यादगार सभ में गिनल जाला, आ आजो एगो महत्वपूर्ण राष्ट्रीय चीन्हा (लैंडमार्क) बाटे। ई एगो प्रमुख सार्वजनिक जगह भी हवे, जहाँ बहुत सारा पर्यटक लोग घूमे आवेलन, आ ऐतिहासिक रूप से ई सिविल सोसाइटी के सभा आ बिरोध-प्रदर्शन से भी जुड़ल रहल बा। == इतिहास == इंडिया गेट के निर्माण ''इंपीरियल वार ग्रेव्स कमीशन'' के काम के हिस्सा रहल, जवन दिसंबर 1917 में ब्रिटिश राज के समय बनावल गइल रहे, जवना से कि [[पहिला बिस्व जुद्ध]] में मारल गइल सैनिक लोगन खातिर समाधी आ यादगार मॉन्यूमेंट बनावल जा सके।<ref name="The History Teacher /9 April">{{cite journal |last=David A. Johnson |author2=Nicole F. Gilbertson |title=Commemorations of Imperial Sacrifice at Home and Abroad: British Memorials of the Great War |journal=The History Teacher |date=4 August 2010 |volume=43 |series=4 |pages=564–584 |url=http://www.societyforhistoryeducation.org/pdfs/Johnson_and_Gilbertson.pdf|access-date=9 April 2014}}</ref> एह गेट, जेकर तब नाँव ''ऑल इंडिया वार मेमोरियल'' धराइल, के नेंइ के पत्थर 10 फरवरी 1921 के साँझ बेरा 4:30 बजे, दौरा पर आइल ड्यूक ऑफ कॉनॉट के हाथे रखल गइल।<ref name="Duke, war memorial">{{cite book|last=Connaught, Duke of|first=Arthur|title=His Royal Highness The Duke of Connaught in India 1921 Being a Collection of the Speeches Delivered by His Royal Highness.|year=1921|publisher=Superintendent Government Printing|location=Calcutta|pages=69–71|ol=17945606M}}</ref> एह समारोह में इंपीरियल इंडियन आर्मी, इंपीरियल सर्विस ट्रूप्स के अफसर आ सिपाही, कमांडर-इन-चीफ, आ वायसराय [[लॉर्ड चेम्सफोर्ड]] शामिल रहलें। एह अवसर पर वायसराय कहलन कि “व्यक्तिगत वीरता के प्रेरणादायक कहानी हमेशा खातिर एह देस के इतिहास में जिंदा रही।” ऊ इहो कहलें कि ई स्मारक, “जानल-अनजान वीरन के याद में बनल बा”, आ ई आगे आवे वाली पीढ़ी के प्रेरित करी कि ऊ कठिनाई के सामना ओही साहस आ बहादुरी से करे।<ref name="Duke, war memorial"/> ड्यूक, राजा के संदेश पढ़लन, जेहमें कहल गइल रहल कि “भारत के राजधानी के बीच एह जगह पर एगो यादगार गेट बनल रही, जवन आने वाली पीढ़ी के मन में भारतीय सेना के अफसर आ सिपाही लोग के महान बलिदान के याद दियवावत रही।” एह समारोह के दौरान कई मलेटरी यूनिट शामिल रहली स—जइसे डेक्कन हॉर्स, थर्ड सैपर्स एंड माइनर्स, सिक्स्थ जाट लाइट इन्फैंट्री, थर्टी-फोर्थ सिख पायनियर्स, थर्टी-नाइंथ गढ़वाल राइफल्स, फिफ्टी-नाइंथ सिंध राइफल्स (फ्रंटियर फोर्स), वन-हंड्रेड सेवेंटीन माहरट्टाज, आ फिफ्थ गुरखा राइफल्स। एह जमीन के मालिक ठेकेदार सर शोभा सिंह रहलें, जवन नई दिल्ली के कई हिस्सा बनावे में मदद कइलें, आ एह प्रोजेक्ट के मुख्य ठेकेदारो उहे रहलन।<ref>{{Cite journal |last=Rahman |first=Nadia |date=2013-01-27 |title=Khushwant Singh: An Unequivocal Spokesman of Politics in &lt;i&gt;Truth, Love & a Little Malice: An Autobiography&lt;/i&gt; |journal=Stamford Journal of English |volume=4 |pages=111–123 |doi=10.3329/sje.v4i0.13492 |issn=2408-8838|doi-access=free }}</ref><ref>{{Cite book |last=Tiwari |first=Rajiv |url=https://books.google.com/books?id=FBRYCgAAQBAJ&dq=%22sir+sobha+singh%22+%22india+gate%22&pg=PT21 |title=Delhi A Travel Guide |date=2020 |publisher=Diamond Pocket Books Pvt Ltd |isbn=9798128819703 |language=en}}</ref> ==संदर्भ== {{Reflist|30em}} ==बाहरी कड़ी== {{Commons category|India Gate|इंडिया गेट}} {{Delhi landmarks}} {{Authority control}} [[श्रेणी:दिल्ली]] [[श्रेणी:ब्रिटिश आर्किटेक्चर]] {{भारत-आधार}} msvw5tx1kzrcd8egnqf23hmx4ubisri 790397 790396 2026-04-04T18:50:06Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल, संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल 790397 wikitext text/x-wiki {{Infobox Military Memorial |name = इंडिया गेट |country = [[भारत]] |image = India Gate close-up.jpg |caption = इंडिया गेट |use_dates = 1914-1921 |established = 10 फरवरी 1921 |unveiled = 12 फरवरी 1931 |coordinates = {{Coord|28|36|46.31|N|77|13|45.5|E|type:landmark_region:IN-DL}} |location={{Location map | India New Delhi | width = 210 | alt = | lat_deg = 28.61288 | lon_deg = 77.22953 }} |designer = [[एडविन लुटियंस]] }} '''इंडिया गेट''' ({{Langx|en|India Gate}}); पुरान नाँव: '''आल इंडिया वार मेमोरियल'''; अर्थ: अखिल भारतीय जुद्ध स्मारक) भारत के राजधानी [[नई दिल्ली]] में एगो इमारत बाटे। ई इमारत बिना बिभाजित भारत के ओह 74,187 सैनिकन के सम्मान में जुद्ध के यादगार के रूप में बनावल गइल जे [[पहिला बिस्व जुद्ध|पहिला बिस्व युद्ध]] में 1914-21 के बीच फ़्रांस, फ्लैंडर्स, मेसोपोटामिया, फारस, पूरबी अफ्रीका, गैलिपोली आ तिसरा एंग्लो-अफ़ग़ान जुद्ध में शहीद भइल। लगभग 13,300 सैनिकन के नाँव, जेह में कुछ ब्रिटिश सिपाही आ अफसरन के नाँव भी शामिल बा, ओह गेट पर लिखल बा। एह यादगार बिल्डिंग (मॉन्यूमेंट) के डिजाइन [[एडविन लुटियंस]] के बनावल हवे। एकर बनावट प्राचीन रोमन विजय द्वार (ट्रिम्फल आर्क) से प्रेरित बा, जइसे आर्च ऑफ कॉन्स्टैनटाइन। अक्सर एकर तुलना [[पेरिस]] में स्थित आर्क द त्रिओँफ से कइल जाला।<ref name="DELHI MEMORIAL">{{cite web|title=Delhi Memorial (India Gate)|url=http://www.cwgc.org/find-a-cemetery/cemetery/142700/DELHI%20MEMORIAL%20%28INDIA%20GATE%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210414035151/https://www.cwgc.org/visit-us/find-cemeteries-memorials/cemetery-details/142700/delhi%20memorial%20(india%20gate)/|archive-date=14 April 2021|access-date=24 January 2022|website=|publisher=Commonwealth War Graves Commission}}</ref> [[1971 के भारत–पाकिस्तान जुद्ध]] के बाद, गेट के नीचे एगो अउरी मॉन्यूमेंट बनावल गइल, जेहमें काला संगमरमर के ऊँच बेदी पर, उल्टा रखल बंदूक, आ ओकरा ऊपर रखल सैनिक के हेलमेट, आ चारों ओर लगातार जरे वाली चार गो अखंड ज्योति शामिल रहली स। एह स्मारक के [[अमर जवान ज्योति]] कहल गइल, जवन भारत के “नामालूम सैनिक लोगन के समाधि” के रूप में काम कइल करे। 1971 से 2022 तक, अमर जवान ज्योति राष्ट्रीय सैन्य श्रद्धांजलि के मुख्य केंद्र रहल। कई दशक ले ई परंपरा रहल कि भारत के प्रधानमंत्री आ अउरी बाकी दूसर गणमान्य लोग [[गणतंत्र दिवस (भारत)|गणतंत्र दिवस]] जइसन खास अवसर पर एहिजा श्रद्धांजलि देवे आवे। जनवरी 2022 में, अमर जवान ज्योति के अखंड ज्योति के नगीचहीं नया बनावल गइल [[राष्ट्रीय समर स्मारक]] के ज्योति में औपचारिक रूप से मिला दिहल गइल। इंडिया गेट भारत के सबसे बड़हन जुद्ध के यादगार सभ में गिनल जाला, आ आजो एगो महत्वपूर्ण राष्ट्रीय चीन्हा (लैंडमार्क) बाटे। ई एगो प्रमुख सार्वजनिक जगह भी हवे, जहाँ बहुत सारा पर्यटक लोग घूमे आवेलन, आ ऐतिहासिक रूप से ई सिविल सोसाइटी के सभा आ बिरोध-प्रदर्शन से भी जुड़ल रहल बा। == इतिहास == इंडिया गेट के निर्माण ''इंपीरियल वार ग्रेव्स कमीशन'' के काम के हिस्सा रहल, जवन दिसंबर 1917 में ब्रिटिश राज के समय बनावल गइल रहे, जवना से कि [[पहिला बिस्व जुद्ध]] में मारल गइल सैनिक लोगन खातिर समाधी आ यादगार मॉन्यूमेंट बनावल जा सके।<ref name="The History Teacher /9 April">{{cite journal |last=David A. Johnson |author2=Nicole F. Gilbertson |title=Commemorations of Imperial Sacrifice at Home and Abroad: British Memorials of the Great War |journal=The History Teacher |date=4 August 2010 |volume=43 |series=4 |pages=564–584 |url=http://www.societyforhistoryeducation.org/pdfs/Johnson_and_Gilbertson.pdf|access-date=9 April 2014}}</ref> एह गेट, जेकर तब नाँव ''ऑल इंडिया वार मेमोरियल'' धराइल, के नेंइ के पत्थर 10 फरवरी 1921 के साँझ बेरा 4:30 बजे, दौरा पर आइल ड्यूक ऑफ कॉनॉट के हाथे रखल गइल।<ref name="Duke, war memorial">{{cite book|last=Connaught, Duke of|first=Arthur|title=His Royal Highness The Duke of Connaught in India 1921 Being a Collection of the Speeches Delivered by His Royal Highness.|year=1921|publisher=Superintendent Government Printing|location=Calcutta|pages=69–71|ol=17945606M}}</ref> एह समारोह में इंपीरियल इंडियन आर्मी, इंपीरियल सर्विस ट्रूप्स के अफसर आ सिपाही, कमांडर-इन-चीफ, आ वायसराय [[लॉर्ड चेम्सफोर्ड]] शामिल रहलें। एह अवसर पर वायसराय कहलन कि “व्यक्तिगत वीरता के प्रेरणादायक कहानी हमेशा खातिर एह देस के इतिहास में जिंदा रही।” ऊ इहो कहलें कि ई स्मारक, “जानल-अनजान वीरन के याद में बनल बा”, आ ई आगे आवे वाली पीढ़ी के प्रेरित करी कि ऊ कठिनाई के सामना ओही साहस आ बहादुरी से करे।<ref name="Duke, war memorial"/> ड्यूक, राजा के संदेश पढ़लन, जेहमें कहल गइल रहल कि “भारत के राजधानी के बीच एह जगह पर एगो यादगार गेट बनल रही, जवन आने वाली पीढ़ी के मन में भारतीय सेना के अफसर आ सिपाही लोग के महान बलिदान के याद दियवावत रही।” एह समारोह के दौरान कई मलेटरी यूनिट शामिल रहली स—जइसे डेक्कन हॉर्स, थर्ड सैपर्स एंड माइनर्स, सिक्स्थ जाट लाइट इन्फैंट्री, थर्टी-फोर्थ सिख पायनियर्स, थर्टी-नाइंथ गढ़वाल राइफल्स, फिफ्टी-नाइंथ सिंध राइफल्स (फ्रंटियर फोर्स), वन-हंड्रेड सेवेंटीन माहरट्टाज, आ फिफ्थ गुरखा राइफल्स। एह जमीन के मालिक ठेकेदार सर शोभा सिंह रहलें, जवन नई दिल्ली के कई हिस्सा बनावे में मदद कइलें, आ एह प्रोजेक्ट के मुख्य ठेकेदारो उहे रहलन।<ref>{{Cite journal |last=Rahman |first=Nadia |date=2013-01-27 |title=Khushwant Singh: An Unequivocal Spokesman of Politics in &lt;i&gt;Truth, Love & a Little Malice: An Autobiography&lt;/i&gt; |journal=Stamford Journal of English |volume=4 |pages=111–123 |doi=10.3329/sje.v4i0.13492 |issn=2408-8838|doi-access=free }}</ref><ref>{{Cite book |last=Tiwari |first=Rajiv |url=https://books.google.com/books?id=FBRYCgAAQBAJ&dq=%22sir+sobha+singh%22+%22india+gate%22&pg=PT21 |title=Delhi A Travel Guide |date=2020 |publisher=Diamond Pocket Books Pvt Ltd |isbn=9798128819703 |language=en}}</ref> शिलान्यास के दस साल बाद, 12 फरवरी 1931 के एह स्मारक के उद्घाटन वायसराय [[लॉर्ड इरविन]] द्वारा कइल गइल। एह मोका पर ऊ कहलें कि “जे लोग हमनी के बाद एह स्मारक के देखी, ऊ लोग जब एकरे मकसद पर सोची, त देवाल पर दर्ज नाँव सभ से ओह बलिदान आ सेवा के बहुत गहिराई से महसूस पाई।”{{efn|"those who after us shall look upon this monument may learn in pondering its purpose something of that sacrifice and service which the names upon its walls record."<ref name="Metcalf, India gate">{{cite journal|last=Metcalf|first=Thomas R.|author-link=Thomas R. Metcalf|date=31 March 2014|title=WW I: India's Great War Dulce Et Decorum Est India Gate, our WW-I cenotaph, now stands for an abstracted ideal|url=http://www.outlookindia.com/article.aspx?289882|url-status=dead|journal=Outlook|issue=31 March 2014|access-date=8 April 2014|archive-date=9 April 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140409002957/http://www.outlookindia.com/article.aspx?289882}}</ref>}} शिलान्यास आ उद्घाटन के बीच के दस साल में, रेल लाइन के हटा के [[यमुना नदी]] के तीरे ले जाइल गइल, आ [[नई दिल्ली रेलवे स्टेशन]] के 1926 में खोलल गइल।<ref name=htlux>{{cite news|title=A fine balance of luxury and care |url=http://www.hindustantimes.com/News-Feed/chunk-ht-ui-newdelhi100years-topstories/A-fine-balance-of-luxury-and-care/Article1-723880.aspx |work=Hindustan Times |date=21 July 2011 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20111127160500/http://www.hindustantimes.com/News-Feed/chunk-ht-ui-newdelhi100years-topstories/A-fine-balance-of-luxury-and-care/Article1-723880.aspx |archive-date=27 November 2011 }}</ref> == नोट == {{notelist}} ==संदर्भ== {{Reflist|30em}} ==बाहरी कड़ी== {{Commons category|India Gate|इंडिया गेट}} {{Delhi landmarks}} {{Authority control}} [[श्रेणी:दिल्ली]] [[श्रेणी:ब्रिटिश आर्किटेक्चर]] {{भारत-आधार}} er1thc7bc9mik4akpt1dztjw459aax0 790416 790397 2026-04-04T19:53:06Z SM7 3953 /* बाहरी कड़ी */ बाहरी कड़ी जोड़ल गइल 790416 wikitext text/x-wiki {{Infobox Military Memorial |name = इंडिया गेट |country = [[भारत]] |image = India Gate close-up.jpg |caption = इंडिया गेट |use_dates = 1914-1921 |established = 10 फरवरी 1921 |unveiled = 12 फरवरी 1931 |coordinates = {{Coord|28|36|46.31|N|77|13|45.5|E|type:landmark_region:IN-DL}} |location={{Location map | India New Delhi | width = 210 | alt = | lat_deg = 28.61288 | lon_deg = 77.22953 }} |designer = [[एडविन लुटियंस]] }} '''इंडिया गेट''' ({{Langx|en|India Gate}}); पुरान नाँव: '''आल इंडिया वार मेमोरियल'''; अर्थ: अखिल भारतीय जुद्ध स्मारक) भारत के राजधानी [[नई दिल्ली]] में एगो इमारत बाटे। ई इमारत बिना बिभाजित भारत के ओह 74,187 सैनिकन के सम्मान में जुद्ध के यादगार के रूप में बनावल गइल जे [[पहिला बिस्व जुद्ध|पहिला बिस्व युद्ध]] में 1914-21 के बीच फ़्रांस, फ्लैंडर्स, मेसोपोटामिया, फारस, पूरबी अफ्रीका, गैलिपोली आ तिसरा एंग्लो-अफ़ग़ान जुद्ध में शहीद भइल। लगभग 13,300 सैनिकन के नाँव, जेह में कुछ ब्रिटिश सिपाही आ अफसरन के नाँव भी शामिल बा, ओह गेट पर लिखल बा। एह यादगार बिल्डिंग (मॉन्यूमेंट) के डिजाइन [[एडविन लुटियंस]] के बनावल हवे। एकर बनावट प्राचीन रोमन विजय द्वार (ट्रिम्फल आर्क) से प्रेरित बा, जइसे आर्च ऑफ कॉन्स्टैनटाइन। अक्सर एकर तुलना [[पेरिस]] में स्थित आर्क द त्रिओँफ से कइल जाला।<ref name="DELHI MEMORIAL">{{cite web|title=Delhi Memorial (India Gate)|url=http://www.cwgc.org/find-a-cemetery/cemetery/142700/DELHI%20MEMORIAL%20%28INDIA%20GATE%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210414035151/https://www.cwgc.org/visit-us/find-cemeteries-memorials/cemetery-details/142700/delhi%20memorial%20(india%20gate)/|archive-date=14 April 2021|access-date=24 January 2022|website=|publisher=Commonwealth War Graves Commission}}</ref> [[1971 के भारत–पाकिस्तान जुद्ध]] के बाद, गेट के नीचे एगो अउरी मॉन्यूमेंट बनावल गइल, जेहमें काला संगमरमर के ऊँच बेदी पर, उल्टा रखल बंदूक, आ ओकरा ऊपर रखल सैनिक के हेलमेट, आ चारों ओर लगातार जरे वाली चार गो अखंड ज्योति शामिल रहली स। एह स्मारक के [[अमर जवान ज्योति]] कहल गइल, जवन भारत के “नामालूम सैनिक लोगन के समाधि” के रूप में काम कइल करे। 1971 से 2022 तक, अमर जवान ज्योति राष्ट्रीय सैन्य श्रद्धांजलि के मुख्य केंद्र रहल। कई दशक ले ई परंपरा रहल कि भारत के प्रधानमंत्री आ अउरी बाकी दूसर गणमान्य लोग [[गणतंत्र दिवस (भारत)|गणतंत्र दिवस]] जइसन खास अवसर पर एहिजा श्रद्धांजलि देवे आवे। जनवरी 2022 में, अमर जवान ज्योति के अखंड ज्योति के नगीचहीं नया बनावल गइल [[राष्ट्रीय समर स्मारक]] के ज्योति में औपचारिक रूप से मिला दिहल गइल। इंडिया गेट भारत के सबसे बड़हन जुद्ध के यादगार सभ में गिनल जाला, आ आजो एगो महत्वपूर्ण राष्ट्रीय चीन्हा (लैंडमार्क) बाटे। ई एगो प्रमुख सार्वजनिक जगह भी हवे, जहाँ बहुत सारा पर्यटक लोग घूमे आवेलन, आ ऐतिहासिक रूप से ई सिविल सोसाइटी के सभा आ बिरोध-प्रदर्शन से भी जुड़ल रहल बा। == इतिहास == इंडिया गेट के निर्माण ''इंपीरियल वार ग्रेव्स कमीशन'' के काम के हिस्सा रहल, जवन दिसंबर 1917 में ब्रिटिश राज के समय बनावल गइल रहे, जवना से कि [[पहिला बिस्व जुद्ध]] में मारल गइल सैनिक लोगन खातिर समाधी आ यादगार मॉन्यूमेंट बनावल जा सके।<ref name="The History Teacher /9 April">{{cite journal |last=David A. Johnson |author2=Nicole F. Gilbertson |title=Commemorations of Imperial Sacrifice at Home and Abroad: British Memorials of the Great War |journal=The History Teacher |date=4 August 2010 |volume=43 |series=4 |pages=564–584 |url=http://www.societyforhistoryeducation.org/pdfs/Johnson_and_Gilbertson.pdf|access-date=9 April 2014}}</ref> एह गेट, जेकर तब नाँव ''ऑल इंडिया वार मेमोरियल'' धराइल, के नेंइ के पत्थर 10 फरवरी 1921 के साँझ बेरा 4:30 बजे, दौरा पर आइल ड्यूक ऑफ कॉनॉट के हाथे रखल गइल।<ref name="Duke, war memorial">{{cite book|last=Connaught, Duke of|first=Arthur|title=His Royal Highness The Duke of Connaught in India 1921 Being a Collection of the Speeches Delivered by His Royal Highness.|year=1921|publisher=Superintendent Government Printing|location=Calcutta|pages=69–71|ol=17945606M}}</ref> एह समारोह में इंपीरियल इंडियन आर्मी, इंपीरियल सर्विस ट्रूप्स के अफसर आ सिपाही, कमांडर-इन-चीफ, आ वायसराय [[लॉर्ड चेम्सफोर्ड]] शामिल रहलें। एह अवसर पर वायसराय कहलन कि “व्यक्तिगत वीरता के प्रेरणादायक कहानी हमेशा खातिर एह देस के इतिहास में जिंदा रही।” ऊ इहो कहलें कि ई स्मारक, “जानल-अनजान वीरन के याद में बनल बा”, आ ई आगे आवे वाली पीढ़ी के प्रेरित करी कि ऊ कठिनाई के सामना ओही साहस आ बहादुरी से करे।<ref name="Duke, war memorial"/> ड्यूक, राजा के संदेश पढ़लन, जेहमें कहल गइल रहल कि “भारत के राजधानी के बीच एह जगह पर एगो यादगार गेट बनल रही, जवन आने वाली पीढ़ी के मन में भारतीय सेना के अफसर आ सिपाही लोग के महान बलिदान के याद दियवावत रही।” एह समारोह के दौरान कई मलेटरी यूनिट शामिल रहली स—जइसे डेक्कन हॉर्स, थर्ड सैपर्स एंड माइनर्स, सिक्स्थ जाट लाइट इन्फैंट्री, थर्टी-फोर्थ सिख पायनियर्स, थर्टी-नाइंथ गढ़वाल राइफल्स, फिफ्टी-नाइंथ सिंध राइफल्स (फ्रंटियर फोर्स), वन-हंड्रेड सेवेंटीन माहरट्टाज, आ फिफ्थ गुरखा राइफल्स। एह जमीन के मालिक ठेकेदार सर शोभा सिंह रहलें, जवन नई दिल्ली के कई हिस्सा बनावे में मदद कइलें, आ एह प्रोजेक्ट के मुख्य ठेकेदारो उहे रहलन।<ref>{{Cite journal |last=Rahman |first=Nadia |date=2013-01-27 |title=Khushwant Singh: An Unequivocal Spokesman of Politics in &lt;i&gt;Truth, Love & a Little Malice: An Autobiography&lt;/i&gt; |journal=Stamford Journal of English |volume=4 |pages=111–123 |doi=10.3329/sje.v4i0.13492 |issn=2408-8838|doi-access=free }}</ref><ref>{{Cite book |last=Tiwari |first=Rajiv |url=https://books.google.com/books?id=FBRYCgAAQBAJ&dq=%22sir+sobha+singh%22+%22india+gate%22&pg=PT21 |title=Delhi A Travel Guide |date=2020 |publisher=Diamond Pocket Books Pvt Ltd |isbn=9798128819703 |language=en}}</ref> शिलान्यास के दस साल बाद, 12 फरवरी 1931 के एह स्मारक के उद्घाटन वायसराय [[लॉर्ड इरविन]] द्वारा कइल गइल। एह मोका पर ऊ कहलें कि “जे लोग हमनी के बाद एह स्मारक के देखी, ऊ लोग जब एकरे मकसद पर सोची, त देवाल पर दर्ज नाँव सभ से ओह बलिदान आ सेवा के बहुत गहिराई से महसूस पाई।”{{efn|"those who after us shall look upon this monument may learn in pondering its purpose something of that sacrifice and service which the names upon its walls record."<ref name="Metcalf, India gate">{{cite journal|last=Metcalf|first=Thomas R.|author-link=Thomas R. Metcalf|date=31 March 2014|title=WW I: India's Great War Dulce Et Decorum Est India Gate, our WW-I cenotaph, now stands for an abstracted ideal|url=http://www.outlookindia.com/article.aspx?289882|url-status=dead|journal=Outlook|issue=31 March 2014|access-date=8 April 2014|archive-date=9 April 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140409002957/http://www.outlookindia.com/article.aspx?289882}}</ref>}} शिलान्यास आ उद्घाटन के बीच के दस साल में, रेल लाइन के हटा के [[यमुना नदी]] के तीरे ले जाइल गइल, आ [[नई दिल्ली रेलवे स्टेशन]] के 1926 में खोलल गइल।<ref name=htlux>{{cite news|title=A fine balance of luxury and care |url=http://www.hindustantimes.com/News-Feed/chunk-ht-ui-newdelhi100years-topstories/A-fine-balance-of-luxury-and-care/Article1-723880.aspx |work=Hindustan Times |date=21 July 2011 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20111127160500/http://www.hindustantimes.com/News-Feed/chunk-ht-ui-newdelhi100years-topstories/A-fine-balance-of-luxury-and-care/Article1-723880.aspx |archive-date=27 November 2011 }}</ref> == नोट == {{notelist}} ==संदर्भ== {{Reflist|30em}} ==बाहरी कड़ी== {{Commons category|India Gate|इंडिया गेट}} * [https://delhitourism.gov.in/dt/explore_the_city/india_gate.html इंडिया गेट], दिल्ली टूरिज्म क वेबसाइट पर। {{Delhi landmarks}} {{Authority control}} [[श्रेणी:दिल्ली]] [[श्रेणी:ब्रिटिश आर्किटेक्चर]] {{भारत-आधार}} odcuuxrjn8zr1mz9162d5q8ave3x3s5 कनॉट प्लेस, नई दिल्ली 0 26371 790415 780481 2026-04-04T19:49:25Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:नई दिल्ली]] जोड़ल गइल 790415 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = Connaught Place | native_name = | native_name_lang = | other_name = Rajiv Chowk | settlement_type = neighbourhood | image_skyline = Skyline at Rajiv Chowk.JPG | image_alt = | image_caption = Skyline at Rajiv Chowk | nickname = cp | image_map = | map_alt = | map_caption = | pushpin_map = India New Delhi | pushpin_label_position = | pushpin_map_alt = | pushpin_map_caption = | latd = 28 | latm = 37 | lats = 58 | latNS = N | longd = 77 | longm = 13 | longs = 11 | longEW = E | coordinates_display = inline,title | subdivision_type = Country | subdivision_name = India | subdivision_type1 = State | subdivision_name1 = [[दिल्ली]] | subdivision_type2 = [[भारत के जिला सभ के लिस्ट|जिला]] | subdivision_name2 = New Delhi | subdivision_type3 = Metro | subdivision_name3 = <!-- for neighbourhoods/suburbs only --> | established_title = <!-- Established --> | established_date = | founder = | named_for = [[Duke of Connaught and Strathearn]] | government_type = | governing_body = [[New Delhi Municipal Council]] | unit_pref = Metric | area_footnotes = | area_rank = | area_total_km2 = | elevation_footnotes = | elevation_m = | population_total = | population_as_of = | population_rank = | population_density_km2 = auto | population_demonym = | population_footnotes = | demographics_type1 = Languages | demographics1_title1 = Official | demographics1_info1 = [[Hindi language|Hindi]], English | timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]] | utc_offset1 = +5:30 | postal_code_type = [[Postal Index Number|PIN]] | postal_code = 110001 | registration_plate = | blank1_name_sec1 = [[Lok Sabha]] constituency | blank1_info_sec1 = [[New Delhi (Lok Sabha constituency)|New Delhi]] | blank2_name_sec1 = Civic agency | blank2_info_sec1 = [[New Delhi Municipal Council]] | website = | footnotes = }} '''कनॉट प्लेस''' भा '''कनाट प्लेस''' <small>({{Lang|en|[[:en:Connaught Place|Connaught Place]]}})</small> भारत के राजधानी [[दिल्ली]] में एगो इलाका बाटे। ==संदर्भ== {{Reflist}} ==बाहरी कड़ी== {{commons category|Connaught Place|कनॉट प्लेस}} {{Delhi}} {{Delhi landmarks}} {{Authority control}} {{भारत-आधार}} [[श्रेणी:दिल्ली]] [[श्रेणी:ब्रिटिश आर्किटेक्चर]] [[श्रेणी:नई दिल्ली]] bn0r1j0aicnqd6n65mz25vlxpv9iyrz के पी ओली 0 28127 790420 315597 2026-04-05T01:49:29Z EmausBot 1873 Fixing double redirect from [[खड्ग प्रसाद शर्मा ओली]] to [[के. पी. ओली]] 790420 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[के. पी. ओली]] 72mpwcplzchu0t5ig5uocbi3o844n12 नई दिल्ली रेलवे स्टेशन 0 35689 790400 784263 2026-04-04T19:14:25Z SM7 3953 /* इतिहास */ +विकिकड़ी जोड़ल गइल 790400 wikitext text/x-wiki नई [[दिल्ली]] रेलवे स्टेशन अजमेरी गेट और पहाड़गंज की बीच आइल दिल्ली क मुख्य रेलवे स्टेशन ह। इ यात्री संख्या और रेल अवागमन दुन्नु मामला में देश क सबसे व्यस्त रेलवे स्टेशन ह। इ अपनी 16 प्लेटफॉर्म की साथ रोज करीब 400 गाड़ी और 5 लाख यात्री लोगन के संभालेला। नई दिल्ली रेलवे स्टेशन [[कानपुर]] की साथ सबसे ज्यादा मार्ग इंटरलॉकिंग प्रणाली की मामला में विश्व रिकोर्ड बनवले बा, एइजा कुल 48गो इंटरलॉकिंग बा। इ स्टेशन मध्य दिल्ली में कनॉट प्लेस से उत्तर की तरफ 2 किमी दुरी पर स्थित बा।<ref>[http://news.outlookindia.com/item.aspx?610476 नई दिल्ली बोलीदाताओं द्वारा शेयरों की क्रॉस धारण करने पर जाम में रेलवे]{{Dead link|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} आउटलुक (मैगज़ीन) , 22 September 2008.</ref><ref>{{cite web|url=http://www.cleartrip.com/trains/stations/NDLS |title=नई दिल्ली ट्रेन की समय सारिणी |publisher=क्लियरट्रिप.कॉम |date=| accessdate=7 September 2016}}</ref> अधिकतर पूर्व आ दक्षिण की तरफ जाए वाली गाड़ी एहिजा से शुरू होली स। एकरी अलावा कई गो अन्य दिशा में जाए वाली गाड़ी एईजा से होके जाली स। अधिकतर शताब्दी एक्सप्रेस गाड़ी एइजा से चलेली स आ एइजा ख़त्म होली स। राजधानी एक्सप्रेस गाड़ी क इ मुख्य हब ह, जवन की एकर [[भारत]] क व्यस्तम रेलवे स्टेशन होखले क एगो मुख्य वजह ह। ==इतिहास== 1911 की बाद नया शाही राजधानी नई दिल्ली क स्थापना से पहिले, पूरा शहर के और आगरा – दिल्ली रेलवे लाइन के सेवा दिहलस, इ लाइन ओ समय आज की [[लुटियंस दिल्ली|लुटियंस]] कहल जाए वाला इलाका और इंडिया गेट खातिर जवन जगह छोड़ल गइल रहे ओइजा से होते हुए राजपथ से होके गुजरे। बाद में इ रेलवे लाइन यमुना नदी की तरफ स्थानान्तरण करा गइल ओकरी बाद इ नया राजधानी खातिर रास्ता की तौर प 1924 में खुलल। ए रेलवे लाइन खातिर शिवाजी और तिलक नांव से दुगो पुल अस्तित्व में अई न स। ईस्ट इंडियन रेलवे कम्पनी जवन ओ समय में ए क्षेत्र क रेलवे क देखभाल करे, 1926 में पहाड़गंज और अजमेरी गेट की बीच एक महला इमारत और एगो प्लेटफ़ॉर्म बनवले क मंजूरी दिहलस। बाद में एही स्टेशन के नई दिल्ली रेलवे स्टेशन की तौर प जानल गइल। 1927-28 में, नई दिल्ली पूंजीगत परियोजना पूरा भइल जवने की तहत 4.79 मील (7.71 किमी) ले नया लाइन डरले क कार्य भइल। रेलवे स्टेशन पर कईगो नया ढाँचा बनल और असल इमारत कई साल ले पार्सल ऑफिस की तौर प सेवा दिहलस। ==आधुनिकीकरण== 2007 में फर्रेल्स के 2010 की कॉमन वेल्थ खेलन की पहिले ए स्टेशन क आधुनिकीकरण और विस्तार क जिम्मेदारी मिलल। उन क काम स्टेशन और ओकरी आसपास क सम्पति क विकास कइले क रहे। एकर पहिला फेज खेल की शुरूआत ले परिचालन में ले अइले क योजना रहे।<ref>[http://www.thehindubusinessline.com/2007/07/04/stories/2007070452721000.htm टेरी फैरेल ऐंड पार्टनर्स दिल्ली रेलवे स्टेशन के डिजाइन करने के लिए] बिज़नस लाइन, 4 July 2007.</ref> इ पुनःविकास क योजना प रुपिया 60 बिलियन खर्च क अंदाज रहे और इ विस्तार एवं आधुनिकिकरण खातिर 13गो संघ की तरफ से बोली लागल। सितम्बर 2009 में अजमेरी गेट की तरफ क स्टेशन क नया इमारत क हिस्सा उत्तर रेलवे खोल दिहलस।<ref name="hindu.com">[http://www.hindu.com/2009/09/16/stories/2009091657520400.htm नई दिल्ली नए रेलवे स्टेशन की इमारत हो जाता है] द हिन्दू, 16 September 2009.</ref> ==वाई फाई== फ्री वाई फाई क सुविधा उपलब्ध करावे खातिर उत्तर रेलवे मई 2013 में एगो टेंडर निकलले रहे जवन की [[मुम्बई]] क कम्पनी जीतलस, ए परियोजना क अनुमानित लागत रूपया 8 मिलियन रहे।<ref>{{cite news| url=http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/tp-newdelhi/free-wifi-at-new-delhi-railway-station-soon/article4965285.ece | location=चेन्नई, इंडिया | work=द हिन्दू | title=नई दिल्ली रेलवे स्टेशन पर जल्द ही मुक्त वाईफ़ाई | date=29 July 2013}}</ref> बाद में एही साल में इ सुविधा शुरू हो गइल।<ref name="medianama">{{cite web|url=http://www.medianama.com/2013/07/223-free-wifi-at-new-delhi-railway-station/|title=नई दिल्ली रेलवे स्टेशन से मुफ्त वाई-फाई सेवा देने के लिए; फिर भी एक अन्य पायलट?-मीडियानामा|publisher=मीडियानामा .कॉम |accessdate=30 मई 2014}}</ref><ref name="thehindubusinessline">{{cite web|url=http://www.thehindubusinessline.com/news/states/free-wifi-connectivity-at-delhi-railway-station-soon/article4963152.ece|title=दिल्ली रेलवे स्टेशन पर मुफ्त वाई-फाई कनेक्टिविटी जल्द ही & # 124; बिज़नस लाइन|publisher=दहिन्दूबिज़नसलाइन.कॉम|accessdate=30 मई 2014}}</ref> ==दिल्ली मेट्रो== नई दिल्ली रेलवे स्टेशन पर दिल्ली मेट्रो क येलो लाइन क सेवा की साथ दिल्ली एअरपोर्ट मेट्रो एक्सप्रेस (ओरेंज लाइन) क सेवा उपलब्ध बा जवन की सीधा इंदिरा गाँधी अंतर्राष्ट्रीय हवाई अड्डा से जुड़ेला।<ref>{{cite news |title=आज से इंदिरा गांधी अंतरराष्ट्रीय लिंक पर 2 नई मेट्रो स्टेशन |url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2011-08-15/delhi/29889056_1_dhaula-kuan-station-r-infra-officials-new-delhi-railway-station |publisher=द टाइम्स ऑफ़ इंडिया |date=15 August 2011 |access-date=2016-09-07 |archive-date=2012-09-25 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120925063915/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2011-08-15/delhi/29889056_1_dhaula-kuan-station-r-infra-officials-new-delhi-railway-station |url-status=dead }}</ref> ==संदर्भ== [[श्रेणी:दिल्ली]] [[श्रेणी:भारत के रेलवे स्टेशन]] 56yt87u7ohsjp3vvwrmgm7gnva6o3r1 इसरो 0 46412 790426 789512 2026-04-05T04:19:01Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790426 wikitext text/x-wiki {{Infobox space agency |name = इसरो |native_name = {{noitalics|भारतीय अंतरिक्ष अनुसंधान संगठन<!--end noitalics:-->}} |image = Indian Space Research Organisation Logo.svg |size = |caption = ISRO logo |acronym = |owner = [[भारत सरकार]] |established = {{Start date|df=yes|1969|8|15}} <br /> <small>(1962 में INCOSPAR के नाँव से)</small> |headquarters = [[बंगलौर]], [[कर्नाटक]], [[भारत]] |employees = |spaceport = सतीश धवन अंतरिक्ष केंद्र, [[श्रीहरिकोटा]], आंध्र प्रदेश |motto = {{native phrase|hi|मानव जाति की सेवा में अंतरिक्ष प्रौद्योगिकी|italics=off}} |budget = {{INRConvert|10783.42|c|lk=on}}<small>(2018–19 {{abbr|est.|estimate}})</small><ref>http://www.indiabudget.gov.in/ub2018-19/eb/sbe91.pdf</ref> |website ={{official URL}} |seal = |seal_size = |seal_cap = }} '''इसरो''' (पूरा नाँव: '''भारतीय अंतरिक्ष रिसर्च संगठन'''; {{Langx|en|Indian Space Research Organisation}}) भारत सरकार के अंतरिक्ष एजेंसी हवे। एकर मुख्यालय [[बंगलौर]], कर्नाटक में बा। एह एजेंसी के मकसद "राष्ट्रीय बिकास खातिर अंतरिक्ष टेक्नोलॉजी के सदुपयोग" कइल बा, जेवना खातिर ई अंतरिक्ष बिज्ञान में रिसर्च आ ग्रह-उपग्रह सभ पर खोज के काम करे ले।<ref name="isro_aboutus">{{cite web|url = http://www.isro.gov.in/about-isro/vision-and-mission-statements|title = ISRO – Vision and Mission Statements|publisher = ISRO|access-date = 2017-05-18|archive-date = 2015-09-04|archive-url = https://web.archive.org/web/20150904080053/http://www.isro.gov.in/about-isro/vision-and-mission-statements|url-status = dead}}</ref> साल 1969 इसरो के गठन भइल आ ई 1962 में भारत के पहिला परधानमंत्री [[जवाहरलाल नेहरू]] आ उनके नजदीकी रहल बैज्ञानिक [[विक्रम साराभाई]] के कोसिस से 'अंतरिक्ष रिसर्च खातिर भारतीय राष्ट्रीय कमेटी' (INCOSPAR) के जगह लिहलस। एही से बैज्ञानिक विक्रम साराभाई के इसरो का संस्थापक मानल जाला।<ref>{{cite news |title=विक्रम एसः भारत का पहला निजी रॉकेट चला अंतरिक्ष की ओर, जानिए क्यों है ये बड़ी उपलब्धि |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/c4nex0dw50po |work=BBC News हिंदी |date=18 नवंबर 2022 |language=hi}}</ref><ref>{{cite news |title=ISRO Celebrates Birth Anniversary Of Its Founder And Father Of Indian Space Program Dr Vikram Sarabhai |url=https://zeenews-india-com.translate.goog/science-environment/isro-celebrates-birth-anniversary-of-its-founder-and-father-of-indian-space-program-dr-vikram-sarabhai-2648129.html?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=hi&_x_tr_hl=hi&_x_tr_pto=tc |work=Zee News |language=en}}</ref>इसरो के गठन से भारत में अंतरिक्ष रिसर्च के संस्थागत रूप मिल गइल।<ref name="Sadeh2013">{{cite book|author=Eligar Sadeh|title=Space Strategy in the 21st Century: Theory and Policy|url=https://books.google.com/books?id=u4nXqDvgGrIC&pg=PA303|date=11 फरवरी 2013|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-22623-6|pages=303–}}</ref> ई भारत सरकार के अंतरिक्ष बिभाग के अधीन काम करे ले आ अंतरिक्ष बिभाग खुद सीधे परधानमंत्री के रिपोट करे ला। इसरो भारत के पहिला अंतरिक्ष यान "आर्यभट" बनवलस, जेकरा के [[सोवियत यूनियन]] के द्वारा 19 अप्रैल 1975 के छोड़ल गइल। एह यान के नाँव भारतीय गणितज्ञ [[आर्यभट]] के नाँव पर रखल गइल रहे। 1980 में 'रोहिणी' पहिला अइसन उपग्रह रहे जेकरा के भारतीय लॉन्च वीकल एसएलवी-3 से अंतरिक्ष में भेजल गइल। एकरे बाद इसरो द्वारा [[पीएसएलवी]] आ [[जीएसएलवी]] के निर्माण भइल जे क्रम से उपग्रह सभ के [[ध्रुवीय कक्षा]] आ [[धरती समकालिक कक्षा]] में स्थापित करे खातिर बनावल गइल बाने। इसरो इनहन के मदद से कइयन ठे देसी आ बिदेसी उपग्रह अंतरिक्ष में स्थापित कऽ चुकल बाटे। साल 2014 में इसरो सफलता के साथ देसी क्रायोजेनिक इंजन (सीई-20) के इस्तेमाल जीएसएलवी-5 में कइलस आ जीसैट-14 के अंतरिक्ष में पहुँचावे में सफल भइल।<ref name="Indian Space Research Organisation">{{cite web|title = GSLV-D5 – Indian cryogenic engine and stage|url = http://www.isro.org/gslv-d5/pdf/brochure.pdf|format = PDF|website = Official ISRO website|publisher = Indian Space Research Organisation|accessdate = 29 September 2014}}</ref><ref name="spaceflightnow.com">{{cite web|url = http://spaceflightnow.com/gslv/d5/140105launch/|title = GSLV soars to space with Indian cryogenic engine|website = Spaceflight Now|date = 5 जनवरी 2014|accessdate = 29 सितंबर 2014}}</ref> इसरो आपन चंद्रपरिकरमा यान [[चंद्रयान-1]] के 22 अक्टूबर 2008 के आ एक ठो [[मंगल]]परिकरमा यान, [[मंगलयान]] भेजलस जे 24 सितंबर 2014 के मंगल के कक्षा में स्थापित भइल आ भारत अइसन पहिला देस बनल जे अपने पहिले बेर के कोसिस में ई सफलता पा लिहलस।<ref name="nbt24sep14">{{cite web| url= http://hindi.economictimes.indiatimes.com/india/national-india/India-makes-history-Mangalyaan-enters-Mars-orbit/articleshow/43300180.cms| title= पहली ही कोशिश में मंगल तक पहुंचा भारत| publisher= नवभारत टाईम्स| date= 24 सितंबर 2014| accessdate= 24 सितंबर 2014}}{{Dead link|date=September 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{cite news|last1=Thomas|first1=Arun|title=Mangalyan|url=http://edition.cnn.com/2014/09/23/world/asia/mars-india-orbiter/index.html?hpt=hp_c2|publisher=CNN}}</ref> इसरो द्वारा भबिस्य में जीएसएलवी एमके III के निर्माण के योजना बा जवना से कि अउरी भारी वजन वाला उपग्रह छोड़ल जा सकें। एकरे अलावा यूएलवी, दुबारा इस्तमाल लायक लॉन्च बिमान, मानवसहित अंतरिक्षबिमान, चंद्रयान-2, अंतरग्रहीय प्रोब, सूर्य मिशन (आदित्य) वगैरह के भी योजना बाटे।<ref>{{cite web|title = About ISRO – Future Programme|url = http://www.isro.org/scripts/futureprogramme.aspx|publisher = Indian Space Research Organisation|accessdate = 29 September 2014}}</ref> 18 जून 2016 इसरो एक्के साथ 20 गो उपग्रह अंतरिक्ष में भेज के अपना तरह के एक ठो रेकार्ड बना दिहलस, एह बीस गो में एक ठो उपग्रह गूगल के भी रहल।<ref>{{cite web |url=http://www.ndtv.com/india-news/isro-set-for-record-launch-plans-20-satellites-in-orbit-in-26-minutes-1421878 |title=India Launches Record 20 Satellites in 26 Minutes, Google Is A Customer |author=Pallav Bagla |date=22 June 2016}}</ref> एकरे बाद 15 फरवरी 2017 के इसरो एक्के साथ 104 उपग्रह सभ के एक्के रॉकेट ([[पीएसएलवी]]–[[पीएसएलवी-सी37|सी37]]) से अंतरिक्ष में भेज के बिस्व रेकार्ड बना दिहलस।<ref>{{Cite news|url=http://economictimes.indiatimes.com/news/science/isro-sends-record-104-satellites-in-one-go-becomes-the-first-country-to-do-so/articleshow/57159365.cms|title=ISRO sends record 104 satellites in one go, becomes the first to do so.|newspaper=The Economic Times|access-date=15 February 2017}}</ref><ref name="Barry">{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/2017/02/15/world/asia/india-satellites-rocket.html|title=India Launches 104 Satellites From a Single Rocket, Ramping Up a Space Race|last=Barry|first=Ellen|date=15 फरवरी 2017|newspaper=The New York Times|access-date=15 फरवरी 2017|issn=0362-4331}}</ref> 18 मई 2017 के इसरो के इंदिरा गाँधी शांति पुरस्कार दिहल गइल। ई पुरस्कार साल 2014 खातिर, दिल्ली में पूर्व परधानमंत्री [[मनमोहन सिंह]], 'इंदिरा गाँधी ट्रस्ट' के ट्रस्टी के हैसियत से एक ठो समारोह में दिहलें।<ref>{{cite web|url=http://www.thehindu.com/sci-tech/science/isro-gets-indira-gandhi-prize-for-2014/article18492069.ece |title=ISRO gets Indira Gandhi Prize for 2014 |publisher=The Hindu |date=2017-05-18 |accessdate=2018-10-03}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.outlookindia.com/newsscroll/dr-manmohan-singh-presents-indira-gandhi-prize-for-peace-to-isro/1054017 |title=Dr. Manmohan Singh presents Indira Gandhi Prize for Peace to ISRO |publisher=Outlookindia.com |date=18 मई 2017 |accessdate=3 अक्टूबर 2018}}</ref> 23 अगस्त 2023 के साँझ बेर 6:04 बजे [[चंद्रमा]] पर इसरो के [[चंद्रयान प्रोग्राम]] के तहत भेजल [[चंद्रयान-3]] मिशन के लैंडर ''विक्रम'' सफल सॉफ्ट लैंडिंग क लिहलस आ एह तरीका से भारत चंद्रमा के दक्खिनी ध्रुव इलाका में अइसन लैंडिंग करे वाला दुनियाँ के पहिला देस बन गइल, आ चंद्रमा पर अंतरिक्ष बिमान उतारे वाला भारत चउथा देस बन गइल।<ref>{{cite news |title=चंद्रयान-3: चांद के दक्षिणी ध्रुव पर पहुंचकर भारत ने रचा इतिहास |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/c9ejy0vy798o |accessdate=23 अगस्त 2023 |work=बीबीसी समाचार हिंदी |date=23 अगस्त 2023}}</ref><ref>{{cite news |title=चंद्रयान 3 : भारत ने अंतरिक्ष में रचा इतिहास, चांद के साउथ पोल पर उतरा विक्रम लैंडर |url=https://ndtv.in/india/chandrayaan-3-moon-landing-live-updates-vikram-lander-soft-landing-scheduled-on-23rd-august-at-6-pm-isro-set-to-achieve-historic-milestone-4320807 |accessdate=23 अगस्त 2023 |work=एनडीटीवी इंडिया }}{{Dead link|date=March 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> 2 सितंबर 2023 के इसरो के [[आदित्य-एल1]] मिशन भेजे के प्लान बा जे सुरुज के अध्ययन करी आ सुरुज के अध्ययन करे वाला पहिला भारतीय मिशन होखी। ===रिसर्च फेसलिटी === {| class=wikitable |- ! style="width:18%;"| फेसलिटी !! style="width:15%;"| लोकेशन !! style="width:67%;"| बिबरन |- | [[विक्रम साराभाई स्पेस सेंटर]] || [[तिरुअनंतपुरम]] || The largest ISRO base is also the main technical centre and the venue of development of the SLV-3, ASLV, and PSLV series.<ref name=Ojha_142/> The base supports India's Thumba Equatorial Rocket Launching Station and the Rohini Sounding Rocket programme.<ref name=Ojha_142/> This facility is also developing the GSLV series.<ref name=Ojha_142>India in Space", ''Science & Technology'' edited by N.N. Ojha, 142.</ref> |- | लिक्विड प्रोपल्शन सिस्टम सेंटर || [[तिरुअनंतपुरम]] आ [[बंगलौर]] || The LPSC handles design, development, testing and implementation of liquid propulsion control packages, liquid stages and liquid engines for launch vehicles and satellites.<ref name=Ojha_142/> The testing of these systems is largely conducted at ISRO Propulsion Complex at Mahendragiri.<ref name=Ojha_142/> The LPSC, Bangalore also produces precision transducers.<ref name=Suri&Rajaram414/> |- | फिजिकल रिसर्च लैब (पीआरएल) || [[अहमदाबाद]] || Solar planetary physics, infrared astronomy, geo-cosmo physics, plasma physics, astrophysics, archaeology, and hydrology are some of the branches of study at this institute.<ref name=Ojha_142/> An observatory at Udaipur also falls under the control of this institution.<ref name=Ojha_142/> |- | सेमी कंडक्टर लैबोरेट्री|| [[चंडीगढ़]] || Research & Development in the field of semiconductor technology, micro-electro mechanical systems and process technologies relating to semiconductor processing. |- | नेशनल एटमास्फियरिक रडार लैबोरेट्री (एनएआरएल) || [[तिरुपति]] || The NARL carries out fundamental and applied research in Atmospheric and Space Sciences. |- | स्पेस एप्लिकेशन सेंटर || [[अहमदाबाद]] || The SAC deals with the various aspects of practical use of space technology.<ref name=Ojha_142/> Among the fields of research at the SAC are geodesy, satellite based telecommunications, surveying, remote sensing, meteorology, environment monitoring etc.<ref name=Ojha_142/> The SAC additionally operates the Delhi Earth Station, which is located in Delhi and is used for demonstration of various SATCOM experiments in addition to normal SATCOM operations.<ref name=Suri&Rajaram415/> |- | पूर्वोत्तर स्पेस एप्लिकेशन सेंटर || [[शिलांग]] || Providing developmental support to North East by undertaking specific application projects using remote sensing, GIS, satellite communication and conducting space science research. |} {{clear}} ==इहो देखल जाय== * [[मंगलयान]] * [[चंद्रयान-3]] * [[भारतीय अंतरिक्ष बिज्ञान आ टेक्नालॉजी संस्थान]] ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} ==बाहरी कड़ी== {{Commons category|Indian Space Research Organisation}} * [http://www.isro.gov.in ISRO official website] * {{cite web |url=http://www.dos.gov.in |title=Official website of the Department of Space of the Government of India |author=<!--Staff writer(s); no by-line.--> |publisher=dos.gov.in |access-date= }} [[श्रेणी:इसरो| ]] [[श्रेणी:अंतरिक्ष अनुसंधान]] [[श्रेणी:भारत सरकार के एजेंसी]] [[श्रेणी:भारत के अंतरिक्ष कार्यक्रम]] 28n5iujsr3znk26zju85958e1w386lg सोशल मीडिया 0 47584 790425 790057 2026-04-05T04:18:11Z SM7 3953 +विकिकड़ी जोड़ल गइल 790425 wikitext text/x-wiki [[File:A serviceman accesses social media channels using a smart phone, outside MOD Main Building in London MOD 45156045.jpg|thumb|230px|alt=केहू के हाथ में मोबाइल फोन, पाछे बिल्डिंग, सडक आ घास देखात बा|[[स्मार्टफोन|मोबाइल]] पर [[फेसबुक]] पन्ना]] '''सोशल मीडिया''' ({{Langx|en|social meddia}}) आजकाल्ह के इलेक्ट्रानिक जुग में [[वेबसाइट|वेब]] आ [[इंटरनेट]] आधारित माध्यम ([[मीडिया]]) बाटे जेकरा इस्तेमाल करे वाला लोग आपन बात-बिचार आपस में साझा क सकत बा।<ref>{{cite web|url=https://www.merriam-webster.com/dictionary/social%20media |title=Social Media &#124; Definition of Social Media by Merriam-Webster |publisher=Merriam-webster.com |date= |accessdate=2017-06-25}}</ref> कई ठो सोशल नेटवर्किंग साइट आ सर्विस अउरी माइक्रोब्लागिंग वेबसाइट सभ ई सुबिधा देत बाड़ी कि प्रयोगकर्ता आपन खुद के कंटेंट (छोट ब्लॉग, टिप्पणी, फोटो, एनीमेशन, बीडियो वगैरह सामग्री) के इंटरनेट आधारित समुदाय (वर्चुअल कम्युनिटी) में साझा क सकत बा।<ref>{{cite web|url=http://communications.tufts.edu/marketing-and-branding/social-media-overview/ |title=Social Media Overview - Communications |publisher=Communications.tufts.edu |date= |accessdate=2017-06-25}}</ref> एही तरे दुसरे लोगन के कंटेंट पर टिप्पणी भा राय जाहिर क सकत बा, दुबारा साझा क सकत बा या फिर खराब कंटेंट के रिपोर्ट क सकत बा। आजकाल्ह के कुछ प्रमुख [[सोशल नेटवर्किंग सर्विस]] सभ में [[फेसबुक]], [[वाट्सएप]], [[ट्विटर]], [[यूट्यूब]], [[फेसबुक मैसेंजर|मैसेंजर]], [[वाइबर]], [[टंबलर]], [[लिंक्डइन]], [[वीचैट]] वगैरह बाने। सोशल मीडिया, सामन्य मीडिया से कई रूप में अलग भी बा। तेजी भा तात्कालिकता, कंटेंट के गुणवत्ता (क्वालिटी), पहुँच, बहुलता (कई स्रोत, कई उपभोक्ता) वगैरह कई बिंदु गिनावल जा सके लें जिनहन के आधार पर सामान्य मीडिया (जइसे [[अखबार]], टीवी, रेडियो) से ई मीडिया अलग बा। सोशल मीडिया के अच्छा आ खराब दुनों तरह के परभाव भी लोगन द्वारा अखियान कइल जा रहल बा।<ref>{{cite web|author=Čeština |url=https://www.linkedin.com/pulse/positive-negative-effects-social-media-society-ali-kingston |title=Positive and Negative Effects of Social Media on Society |publisher=LinkedIn |date=2015-10-31 |accessdate=2017-06-25}}</ref> साइबरबकैती, [[ट्रोल|ट्रोलिंग]] आ ऑनलाइन हरासमेंट वगैरह के मामिला सोझा आइल बाने आ डिप्रेसन आ कुछ अन्य मनोबैज्ञानिक समस्या<ref>{{cite web |last1=Minamitani |first1=Kenta |title=Social Media Addiction and Mental Health: The Growing Concern for Youth Well-Being |url=https://law.stanford.edu/2024/05/20/social-media-addiction-and-mental-health-the-growing-concern-for-youth-well-being/ |website=Stanford Law School |access-date=2 April 2026 |language=en |date=20 मई 2024}}</ref><ref>{{cite web |title=Social media’s impact on our mental health and tips to use it safely {{!}} Cultivating Health |url=https://health.ucdavis.edu/blog/cultivating-health/social-medias-impact-our-mental-health-and-tips-to-use-it-safely/2024/05 |website=cultivating-health |language=en}}</ref> में बढ़ती के कारण के रूप में भी सोशल मीडिया के भूमिका होखे के दावा कइल जा रहल बा। लाभ के चीज में, लोगन के आपन राय जाहिर करे, दूसरा लोग के राय जाने, बिबिध स्रोत से उपलब्ध जानकारी के तुलना करे वगैरह के अवसर में भारी बढ़ती भइल बा। ==इहो देखल जाय== * [[सोशल नेटवर्किंग सर्विस]] * [[कम्युनिकेशन]] * [[ट्रोल|ट्रोलिंग]] ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} [[श्रेणी:सोशल मीडिया| ]] [[श्रेणी:इंटरनेट संस्कृति]] [[श्रेणी:समाज]] {{internet-stub}} {{society-stub}} o4ais2lxt3vqebrn40skh7z1sgovm8h Module:Location map/data/Spain 828 60857 790419 777391 2026-04-04T23:30:51Z Lopezsuarez 37281 790419 Scribunto text/plain return { name = 'Spain', top = 44.4, bottom = 34.7, left = -9.9, right = 4.8, image = 'Spain location map with provinces (including Canary Islands).svg', image1 = 'Reliefkarte Spanien mit Kanaren.png' } 97wo8pkmu6szz8jk62mo96mms7wjgzu फारस के खाड़ी 0 62596 790427 752958 2026-04-05T04:19:30Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790427 wikitext text/x-wiki {{Infobox body of water | name = Persian Gulf | native_name = {{native name|fa|خلیج فارس|italics=off}} | image = PersianGulf vue satellite du golfe persique.jpg | caption = Persian Gulf from space | image_bathymetry = | caption_bathymetry = | location = [[Western Asia]] | coords = | type = Gulf | inflow = [[Gulf of Oman|Sea of Oman]] | outflow = | catchment = | basin_countries = [[Iran]], [[Iraq]], [[Kuwait]], [[Saudi Arabia]], [[Qatar]], [[Bahrain]], [[United Arab Emirates]] and [[Oman]] ([[Musandam Governorate|exclave of Musandam]]) | length = {{convert|989|km|abbr=on}} | area = {{convert|251000|km2|abbr=on}} | depth = {{convert|50|m|abbr=on}} | max-depth = {{convert|90|m|abbr=on}} }}'''फारस के खाड़ी''' ({{Langx|en|Persian Gulf}}) [[पच्छिमी एशिया]] में एगो समुंद्री हिस्सा बा जे लगभग चारों ओर से जमीन से घेराइल बाटे, पातर खा जलजोड़, [[हरमुज के जलजोड़]] एकरा के [[हिंद महासागर]] (ओमान के खाड़ी) से जोड़े ला। एक तरह से कहल जा त ई हिंद महासागर के जमीनी इलाका के भीतर ले घुसल बिस्तार हवे जेकरे एक ओर [[अरब प्रायदीप]] बा आ दुसरे ओर [[ईरान]] (फारस)। एह खाड़ी के उत्तर पच्छिमी माथ पर [[शत अल अरब]]<ref>{{cite book|last1=सिन्हा|first1=आर॰ पी॰|title=विश्व विख्यात युद्ध|date=2010|publisher=आत्माराम & संस|page=212|url=https://books.google.co.in/books?id=N-7dsiR0wuwC&lpg=PA212&dq=%E0%A4%B6%E0%A4%A4%20%E0%A4%85%E0%A4%B2%20%E0%A4%85%E0%A4%B0%E0%A4%AC&pg=PA212#v=onepage&q=%E0%A4%B6%E0%A4%A4%20%E0%A4%85%E0%A4%B2%20%E0%A4%85%E0%A4%B0%E0%A4%AC&f=false}}</ref> नदी आ के एह में आपन डेल्टा बनावे ले। खाड़ी ईरान-ईराक जुद्ध के क्षेत्र रह चुकल बा, खाड़ी जुद्ध के दौरान ई पूरा तरीका से दुनिया के खातिर धियान के बिसय बनल रहे आ ईराक के कुवैत पर हमला एही खाड़ी में भइल। मुख्य रूप से ई इलाका पेट्रोलियम उत्पादन के क्षेत्र हवे आ एही कारण ई खाड़ी दुनिया खाती महत्व के बिसय हवे। खाड़ी में भरपूर मूंगा के चट्टान, मछरी पकडे के इलाका आ मोती निकाले वाला इलाका बाड़ें। हालाँकि, एह खाड़ी के आसपास तेल निकाले, उद्योगीकरण आ जुद्ध वगैरह से एकरे प्राकृतिक इकोसिस्टम के बहुत नोकसान चहुँपल बाटे। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:पच्छिमी एशिया]] [[श्रेणी:हिंद महासागर]] {{एशिया-भू-आधार}} mknj4lvn44srh56t1mkuoqq68nqr68v 790432 790427 2026-04-05T06:11:59Z SM7 3953 +विकिकड़ी जोड़ल गइल, सुधार कइल गइल, अनुबाद कइल गइल 790432 wikitext text/x-wiki {{Infobox body of water | name = फारस के खाड़ी | native_name = {{native name|fa|خلیج فارس|italics=off}} | other_name = Persian Gulf | image = PersianGulf vue satellite du golfe persique.jpg | caption = अंतरिक्ष के देखले पर फारस के खाड़ी | image_bathymetry = | caption_bathymetry = | location = [[पच्छिम एशिया]] | coords = | type = Gulf | inflow = [[ओमान के खाड़ी|ओमान सागर]] | outflow = | catchment = | basin_countries = [[ईरान]], [[ईराक़]], [[कुवैत]], [[सउदी अरब]], [[क़तर]], [[बहरीन]], [[यूनाईटेड अरब अमीरात]] आ [[ओमान]] ([[मुसंदम गवर्नरेट|मुसंदम एन्क्लेव]]) | length = {{convert|989|km|abbr=on}} | area = {{convert|251000|km2|abbr=on}} | depth = {{convert|50|m|abbr=on}} | max-depth = {{convert|90|m|abbr=on}} }} '''फारस के खाड़ी''' ({{Langx|en|Persian Gulf}}) [[पच्छिमी एशिया]] में एगो समुंद्री हिस्सा बा जे लगभग चारों ओर से जमीन से घेराइल बाटे, पातर खा जलजोड़ — [[हरमुज के जलजोड़]] एकरा के [[हिंद महासागर]] ([[ओमान के खाड़ी]]) से जोड़े ला। एक तरह से कहल जा त ई जमीनी इलाका के भीतर ले घुसल हिंद महासागर के बिस्तार हवे जेकरे एक ओर [[अरब प्रायदीप]] बा आ दुसरे ओर [[ईरान]] (फारस)। एह खाड़ी के उत्तर पच्छिमी माथ पर [[शत अल अरब]]<ref>{{cite book|last1=सिन्हा|first1=आर॰ पी॰|title=विश्व विख्यात युद्ध|date=2010|publisher=आत्माराम & संस|page=212|url=https://books.google.co.in/books?id=N-7dsiR0wuwC&lpg=PA212&dq=%E0%A4%B6%E0%A4%A4%20%E0%A4%85%E0%A4%B2%20%E0%A4%85%E0%A4%B0%E0%A4%AC&pg=PA212#v=onepage&q=%E0%A4%B6%E0%A4%A4%20%E0%A4%85%E0%A4%B2%20%E0%A4%85%E0%A4%B0%E0%A4%AC&f=false}}</ref> नदी आ के एह में आपन डेल्टा बनावे ले। खाड़ी ईरान-ईराक जुद्ध के क्षेत्र रह चुकल बा, खाड़ी जुद्ध के दौरान ई पूरा तरीका से दुनिया के खातिर धियान के बिसय बनल रहे आ ईराक के कुवैत पर हमला एही खाड़ी में भइल। मुख्य रूप से ई इलाका पेट्रोलियम उत्पादन के क्षेत्र हवे आ एही कारण ई खाड़ी दुनिया खाती महत्व के बिसय हवे। खाड़ी में भरपूर [[मूँगा के चट्टान|मूंगा के चट्टान]], मछरी पकडे के इलाका आ [[मोती]] निकाले वाला इलाका बाड़ें। हालाँकि, एह खाड़ी के आसपास तेल निकाले, उद्योगीकरण आ जुद्ध वगैरह से एकरे प्राकृतिक इकोसिस्टम के बहुत नोकसान चहुँपल बाटे। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:पच्छिमी एशिया]] [[श्रेणी:हिंद महासागर]] {{एशिया-भू-आधार}} 1a87zqovmckvqzn2kcdh11humyhecyc वेब सर्च इंजन 0 63622 790398 781345 2026-04-04T18:59:17Z SM7 3953 सुधार कइल गइल, सफाई कइल गइल 790398 wikitext text/x-wiki {{TECHTITLE}} [[File:Mayflower Wikimedia Commons image search engine screenshot.png|thumb|240px|alt=Search engine page|एगो सर्च इंजन में 'चंद्र गरहन' खोजे पर आइल परिणाम।]] '''वेब सर्च इंजन''' भा '''सर्च इंजन''' ({{Lang|en|search engine}}) एगो अइसन [[सॉफ्टवेयर]] होला जे खास एह खाती डिजाइन कइल गइल होला कि [[वल्ड वाइड वेब]] से जनकारी खोजल जा सके। अइसन खोज के उर सभ के एक कतार मे यूजर लोगन के सोझा रखे ला आ एह रिजल्ट सभ मे वेब कंटेंट, इमेज, बीडियो वगैरह नियर कई किसिम के चीज के हो सके ला। जहवाँ [[वेब डाइरेक्टरी]] सभ आदमी के हाथे खुद बनावल आ मेंटेन कइल जालीं, सर्च इंजन सभ [[एल्गोरिदम]] के इस्तेमाल से वेब क्राउलर के इस्तेमाल क के ऑटोमेटिक तरीका से रियल-टाइम में जानकारी एकट्ठा कऽ के ओकरा लिस्ट बना लेवे लें। अइसन सामग्री जे वल्ड वाइड वेब पर होखे लेकिन सरच इंजन के इंडेक्सिंग (लिस्ट बनावे) के पहुँच से बहरा होखे ओकरा के [[डीप वेब]] के हिस्सा कहल जाला। == काम करे के तरीका == वेब सर्च इंजन तिन गो मुख्य प्रक्रिया में काम करेला: === क्रॉलिंग === सर्च इंजन के वेब क्रॉलर (bots/spiders) इंटरनेट पर अलग-अलग वेबसाइट के स्कैन करके नया आ अपडेट भइल पेजन के जानकारी जमा करेला। ई एक वेबसाइट से दोसरा वेबसाइट के लिंक के पीछा करके नया कंटेंट खोजेला। === इंडेक्सिंग === क्रॉलर से जुटावल जानकारी के सर्च इंजन के डाटाबेस में सेव (indexing) कइल जाला। एह प्रक्रिया में सर्च इंजन वेबपेज के टेक्स्ट, कीवर्ड, इमेज, वीडियो, मेटाडाटा वगैरह के विश्लेषण करेला आ तय करेला कि कवन पेज कवन कीवर्ड खातिर रैंक होई। === रैंकिंग आ सर्च रिजल्ट देखावल === जब केहू कुछु सर्च करेला, त सर्च इंजन आपन इंडेक्स से सबसे बढ़िया आ संबंधित वेबपेज के एल्गोरिदम से रैंक करके सर्च रिजल्ट पेज (SERP) पर देखावे ला। रैंकिंग तय करे में कई गो चीज के ध्यान राखल जाला, जइसे: * कंटेंट के प्रासंगिकता (Relevance) * बैकलिंक आ अथॉरिटी (Backlinks & Authority) * पेज के लोड स्पीड आ यूजर एक्सपीरियंस (UX) * मोबाइल फ्रेंडलीनेस * सर्च इंटेंट के मेल {{clear}} == इहो देखल जाय == * [[सर्च इंजन ऑप्टिमाइजेशन]] (SEO) ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:इंटरनेट टर्मावली]] {{internet-stub}} 8iqg184nmnyfd83ogca1q6tnc1h4mj8 790399 790398 2026-04-04T19:05:47Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:सर्च इंजन]] जोड़ल गइल 790399 wikitext text/x-wiki {{TECHTITLE}} [[File:Mayflower Wikimedia Commons image search engine screenshot.png|thumb|240px|alt=Search engine page|एगो सर्च इंजन में 'चंद्र गरहन' खोजे पर आइल परिणाम।]] '''वेब सर्च इंजन''' भा '''सर्च इंजन''' ({{Lang|en|search engine}}) एगो अइसन [[सॉफ्टवेयर]] होला जे खास एह खाती डिजाइन कइल गइल होला कि [[वल्ड वाइड वेब]] से जनकारी खोजल जा सके। अइसन खोज के उर सभ के एक कतार मे यूजर लोगन के सोझा रखे ला आ एह रिजल्ट सभ मे वेब कंटेंट, इमेज, बीडियो वगैरह नियर कई किसिम के चीज के हो सके ला। जहवाँ [[वेब डाइरेक्टरी]] सभ आदमी के हाथे खुद बनावल आ मेंटेन कइल जालीं, सर्च इंजन सभ [[एल्गोरिदम]] के इस्तेमाल से वेब क्राउलर के इस्तेमाल क के ऑटोमेटिक तरीका से रियल-टाइम में जानकारी एकट्ठा कऽ के ओकरा लिस्ट बना लेवे लें। अइसन सामग्री जे वल्ड वाइड वेब पर होखे लेकिन सरच इंजन के इंडेक्सिंग (लिस्ट बनावे) के पहुँच से बहरा होखे ओकरा के [[डीप वेब]] के हिस्सा कहल जाला। == काम करे के तरीका == वेब सर्च इंजन तिन गो मुख्य प्रक्रिया में काम करेला: === क्रॉलिंग === सर्च इंजन के वेब क्रॉलर (bots/spiders) इंटरनेट पर अलग-अलग वेबसाइट के स्कैन करके नया आ अपडेट भइल पेजन के जानकारी जमा करेला। ई एक वेबसाइट से दोसरा वेबसाइट के लिंक के पीछा करके नया कंटेंट खोजेला। === इंडेक्सिंग === क्रॉलर से जुटावल जानकारी के सर्च इंजन के डाटाबेस में सेव (indexing) कइल जाला। एह प्रक्रिया में सर्च इंजन वेबपेज के टेक्स्ट, कीवर्ड, इमेज, वीडियो, मेटाडाटा वगैरह के विश्लेषण करेला आ तय करेला कि कवन पेज कवन कीवर्ड खातिर रैंक होई। === रैंकिंग आ सर्च रिजल्ट देखावल === जब केहू कुछु सर्च करेला, त सर्च इंजन आपन इंडेक्स से सबसे बढ़िया आ संबंधित वेबपेज के एल्गोरिदम से रैंक करके सर्च रिजल्ट पेज (SERP) पर देखावे ला। रैंकिंग तय करे में कई गो चीज के ध्यान राखल जाला, जइसे: * कंटेंट के प्रासंगिकता (Relevance) * बैकलिंक आ अथॉरिटी (Backlinks & Authority) * पेज के लोड स्पीड आ यूजर एक्सपीरियंस (UX) * मोबाइल फ्रेंडलीनेस * सर्च इंटेंट के मेल {{clear}} == इहो देखल जाय == * [[सर्च इंजन ऑप्टिमाइजेशन]] (SEO) ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:इंटरनेट टर्मावली]] [[श्रेणी:सर्च इंजन| ]] {{internet-stub}} 9q84bam3spfzzzcene0p3gl2fitwyyx प्रयोगकर्ता:Eniisi Lisika 2 69040 790412 681879 2026-04-04T19:39:01Z CommonsDelinker 94 Removing [[:c:File:Reading_in_the_Crootch_or_Krotol_language.wav|Reading_in_the_Crootch_or_Krotol_language.wav]], it has been deleted from Commons by [[:c:User:Jameslwoodward|Jameslwoodward]] because: per [[:c:Commons:Deletion requests/Files in Category:C 790412 wikitext text/x-wiki <div style="float: left; border: solid #6ef7a7 1px; margin: 1px;"> {| cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;" | style="width: 45px; height: 45px; background: #6ef7a7; text-align: center; font-size: 12pt;" |''''''kro-N'''''' | style="font-size: 8pt; padding: 4pt; line-height: 1.25em;" |Ina-tonk'yoshug '''satuma''' baazdul-don '''Krotol'-do''' shegami. |} </div> [[चित्र:Эниси_Лисика_(2019)._Eniisi_Lisika_(2019).png|thumb|Ищите меня тут / Look for me here (''Na kultar nokhlu gau''): https://ru.wikipedia.org/wiki/Участник:Eniisi_Lisika).]] 703iidkr2p941tjsxbk0mdnro5kxfbn नाटो 0 84013 790431 754520 2026-04-05T06:02:04Z SM7 3953 +विकिकड़ी जोड़ल गइल 790431 wikitext text/x-wiki {{Infobox organization | name = उत्तर अटलांटिक ट्रीटी ऑर्गेनाइजेशन | native_name = North Atlantic Treaty Organization<br>''{{lang|fr|Organisation du traité de l'Atlantique nord}}'' | logo = NATO OTAN landscape logo.svg | logo_size = 150px | logo_caption = नाटो के लोगो | image = NATO flag.svg{{!}}border | image_size = 125px | caption = नाटो के झंडा | map = North Atlantic Treaty Organization (orthographic projection).svg | msize = 250px | mcaption = [[नाटो के सदस्य देश|सदस्य देसन]] के कंट्रोल वाला एरिया के नक्शा पर लोकेशन | abbreviation = NATO, ''{{lang|fr|OTAN}}'' | formation = {{start date|1949|4|4|df=yes}} | type = [[मलेटरी गठबंधन]] | motto = | headquarters = [[ब्रसेल्स]], [[बेल्जियम]] | expenses = [[यूरो|€]]&nbsp;873.9 बिलियन {{USD|1.036 trillion|link=yes}}<ref>{{cite web|url=https://www.nato.int/nato_static_fl2014/assets/pdf/pdf_2019_06/20190625_pr2019-069-en.pdf|title=Defence Expenditure of NATO Countries (2010–2019)|website=Nato.int|access-date=10 July 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181030111707/https://www.nato.int/nato_static_fl2014/assets/pdf/pdf_2019_06/20190625_pr2019-069-en.pdf|archive-date=30 October 2018|url-status=live}}</ref> | expenses_year = 2019 | membership = {{Collapsible list |titlestyle=background:transparent;text-align:left;font-weight:normal; |title=[[नाटो के सदस्य देश|30 गो संप्रभु राज्य]] |{{flaglist|Albania}} |{{flaglist|Belgium|state}} |{{flaglist|Bulgaria}} |{{flaglist|Canada}} |{{flaglist|Croatia}} |{{flaglist|Czech Republic}} |{{flaglist|Denmark}} |{{flaglist|Estonia}} |{{flaglist|France}} |{{flaglist|Germany}} |{{flaglist|Greece}} |{{flaglist|Hungary}} |{{flaglist|Iceland}} |{{flaglist|Italy}} |{{flaglist|Latvia}} |{{flaglist|Lithuania}} |{{flaglist|Luxembourg}} |{{flaglist|Montenegro}} |{{flaglist|Netherlands}} |{{flaglist|North Macedonia}} |{{flaglist|Norway}} |{{flaglist|Poland}} |{{flaglist|Portugal}} |{{flaglist|Romania}} |{{flaglist|Slovakia}} |{{flaglist|Slovenia}} |{{flaglist|Spain}} |{{flaglist|Turkey}} |{{flaglist|United Kingdom}} |{{flaglist|United States}} }} | language = {{plainlist| * [[अंग्रेजी]] * [[फ्रांसीसी भाषा|फ्रेंच]]<ref>"English and French shall be the official languages for the entire North Atlantic Treaty Organization". [http://www.nato.int/docu/comm/49-95/c490917a.htm Final Communiqué following the meeting of the North Atlantic Council on 17 September 1949] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20061206002220/http://www.nato.int/docu/comm/49-95/c490917a.htm|date=6 December 2006}}. "... the English and French texts [of the Treaty] are equally authentic ..." [http://www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_17120.htm The North Atlantic Treaty, Article 14] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20110914102953/http://www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_17120.htm|date=14 September 2011}}</ref>}} | website = {{Official URL}} | footnotes = }} '''नाटो''' (NATO) जेकर पूरा नान '''नॉर्थ अटलांटिक ट्रीटी ऑर्गेनाइजेशन''' (North Atlantic Treaty Organization) हवे, एगो अंतरसरकारी सैनिक गठबंधन हवे। एकर अस्थापना उत्तरी अटलांटिक संधि पर दसखत के साथे 4 अप्रैल 1949 के भइल। बर्तमान में एह गठबंधन के [[नाटो के सदस्य देश|सदस्य राज्य सभ]] में यूरोप के 27 गो देस, 2 गो अमेरिकी देस आ 1 ठो यूरेशियाई देस शामिल बाड़ें। [[भोजपुरी]] में एकरे नाँव के मतलब होखी, '''उत्तर अटलांटिक संधि संगठन'''; एकरा के '''नॉर्थ अटलांटिक एलायंस''' (North Atlantic Alliance), मने कि '''उत्तर अटलांटिक गठबंधन''', भी कहल जाला। एकरे अस्थापना के बादे से एकर [[नाटो के सदस्य देश|सदस्य देस]] बढ़त गइलें आ सुरुआती 12 गो देसन से बढ़ि के अब 30 देस भ गइल बाड़ें। एकर सभसे नया सदस्य बने वाला देस [[उत्तर मैसीडोनिया|उत्तर मैसिडोनिया]] बाटे जे 27 मार्च 2020 के एह में सामिल भइल। नाटो द्वारा खुद एह समय [[बोस्निया आ हर्जेगोविना]], [[जॉर्जिया (देश)|जॉर्जिया]] आ [[यूक्रेन]] के एह में शामिल होखे के इच्छा रखे वाला देस के रूप में मानल जा रहल बाटे।<ref>{{Cite web|title=What is NATO?|url=https://www.nato.int/nato-welcome/index.html|access-date=2022-02-25|website=What is NATO?|language=en}}</ref> फरवरी 2022 में [[रूस के यूक्रेन पर हमला, 2022|रूस के यूक्रेन पर हमला]] करे से पहिले रूसी राष्ट्रपति [[व्लादिमीर पुतिन]] के माँग रहल कि [[यूक्रेन]], [[जॉर्जिया]] आ [[मोल्डोवा]] नियर देसन के नाटो में न सामिल कइल जाय।<ref>{{Cite web|date=2022-02-12|title=The edge of war: what, exactly, does Putin want in Ukraine?|url=https://www.theguardian.com/world/2022/feb/12/russia-ukraine-what-does-putin-want|access-date=2022-02-25|website=the Guardian|language=en}}</ref> कुल सदस्य देसन के अलावा 20&nbsp;देस नाटो के शांति प्रोग्राम में शामिल बाड़ें आ 15&nbsp;अउरी देस संस्थागत रूप से बार्ता के प्रोग्राम के हिस्सा बाड़ें। एकरे सगरी मेंबर स्टेट सभ के कुल एकट्ठा मलेटरी खर्चा के अनुमान 2020 में बैस्विक खर्चा के 57% रहल।<ref name="sipri1">{{cite web|url=https://sipri.org/sites/default/files/SIPRI-Milex-data-1949-2020_0.xlsx |title=The SIPRI Military Expenditure Database |publisher=Milexdata.sipri.org |date=2021 |access-date=28 April 2021}}</ref> इहो संकल्प रहल कि हर मेंबर देस अपना जीडीपी के कम से कम 2% हिस्सा 2024 ले रक्षा-प्रतिरक्षा के मद में जरूर से खर्चा करी।<ref>[https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_112985.htm The Wales Declaration on the Transatlantic Bond] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180610061817/https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_112985.htm |date=10 June 2018 }}, NATO, 5 September 2014.</ref><ref name="NYT spending">{{Cite news |last=Erlanger|first=Steven|date=26 March 2014|title=Europe Begins to Rethink Cuts to Military Spending|url=https://www.nytimes.com/2014/03/27/world/europe/europe-begins-to-rethink-cuts.html|newspaper=The New York Times|access-date=3 April 2014|quote=Last year, only a handful of NATO countries met the target, according to NATO figures, including the United States, at 4.1 percent, and Britain, at 2.4 percent. |archive-url=https://web.archive.org/web/20140329132620/http://www.nytimes.com/2014/03/27/world/europe/europe-begins-to-rethink-cuts.html|archive-date=29 मार्च 2014|url-status=live}}</ref> {{clear}} == इहो देखल जाय == * [[नाटो के सदस्य देश]] == संदर्भ == {{Reflist|33em}} == बाहरी कड़ी == {{कॉमंस श्रेणी|North Atlantic Treaty Organization}} * {{Official website}} * {{Aljazeeratopic|organisations/nato}} * {{Dawntopic|nato}} * {{Guardian topic}} * {{NYTtopic|organizations/n/north_atlantic_treaty_organization}} [[श्रेणी:यूरोप के राजनीति]] [[श्रेणी:यूरोप]] [[श्रेणी:इंटरनेशनल ऑर्गेनाइजेशन]] {{Europe-geo-stub}} 1inb77ssyske1ciedihv35dn3wg0nmx 790433 790431 2026-04-05T06:14:22Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790433 wikitext text/x-wiki {{Infobox organization | name = उत्तर अटलांटिक ट्रीटी ऑर्गेनाइजेशन | native_name = North Atlantic Treaty Organization<br>''{{lang|fr|Organisation du traité de l'Atlantique nord}}'' | logo = NATO OTAN landscape logo.svg | logo_size = 150px | logo_caption = नाटो के लोगो | image = NATO flag.svg{{!}}border | image_size = 125px | caption = नाटो के झंडा | map = North Atlantic Treaty Organization (orthographic projection).svg | msize = 250px | mcaption = [[नाटो के सदस्य देश|सदस्य देसन]] के कंट्रोल वाला एरिया के नक्शा पर लोकेशन | abbreviation = NATO, ''{{lang|fr|OTAN}}'' | formation = {{start date|1949|4|4|df=yes}} | type = [[मलेटरी गठबंधन]] | motto = | headquarters = [[ब्रसेल्स]], [[बेल्जियम]] | expenses = [[यूरो|€]]&nbsp;873.9 बिलियन {{USD|1.036 trillion|link=yes}}<ref>{{cite web|url=https://www.nato.int/nato_static_fl2014/assets/pdf/pdf_2019_06/20190625_pr2019-069-en.pdf|title=Defence Expenditure of NATO Countries (2010–2019)|website=Nato.int|access-date=10 July 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181030111707/https://www.nato.int/nato_static_fl2014/assets/pdf/pdf_2019_06/20190625_pr2019-069-en.pdf|archive-date=30 October 2018|url-status=live}}</ref> | expenses_year = 2019 | membership = {{Collapsible list |titlestyle=background:transparent;text-align:left;font-weight:normal; |title=[[नाटो के सदस्य देश|30 गो संप्रभु राज्य]] |{{flaglist|Albania}} |{{flaglist|Belgium|state}} |{{flaglist|Bulgaria}} |{{flaglist|Canada}} |{{flaglist|Croatia}} |{{flaglist|Czech Republic}} |{{flaglist|Denmark}} |{{flaglist|Estonia}} |{{flaglist|France}} |{{flaglist|Germany}} |{{flaglist|Greece}} |{{flaglist|Hungary}} |{{flaglist|Iceland}} |{{flaglist|Italy}} |{{flaglist|Latvia}} |{{flaglist|Lithuania}} |{{flaglist|Luxembourg}} |{{flaglist|Montenegro}} |{{flaglist|Netherlands}} |{{flaglist|North Macedonia}} |{{flaglist|Norway}} |{{flaglist|Poland}} |{{flaglist|Portugal}} |{{flaglist|Romania}} |{{flaglist|Slovakia}} |{{flaglist|Slovenia}} |{{flaglist|Spain}} |{{flaglist|Turkey}} |{{flaglist|United Kingdom}} |{{flaglist|United States}} }} | language = {{plainlist| * [[अंग्रेजी]] * [[फ्रांसीसी भाषा|फ्रेंच]]<ref>"English and French shall be the official languages for the entire North Atlantic Treaty Organization". [http://www.nato.int/docu/comm/49-95/c490917a.htm Final Communiqué following the meeting of the North Atlantic Council on 17 September 1949] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20061206002220/http://www.nato.int/docu/comm/49-95/c490917a.htm|date=6 December 2006}}. "... the English and French texts [of the Treaty] are equally authentic ..." [http://www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_17120.htm The North Atlantic Treaty, Article 14] {{Webarchive |url=https://web.archive.org/web/20110914102953/http://www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_17120.htm|date=14 September 2011}}</ref>}} | website = {{Official URL}} | footnotes = }} '''नाटो''' (NATO) जेकर पूरा नान '''नॉर्थ अटलांटिक ट्रीटी ऑर्गेनाइजेशन''' (North Atlantic Treaty Organization) हवे, एगो अंतरसरकारी सैनिक गठबंधन हवे। एकर अस्थापना उत्तरी अटलांटिक संधि पर दसखत के साथे 4 अप्रैल 1949 के भइल। बर्तमान में एह गठबंधन के [[नाटो के सदस्य देश|सदस्य राज्य सभ]] में यूरोप के 27 गो देस, 2 गो अमेरिकी देस आ 1 ठो यूरेशियाई देस शामिल बाड़ें। [[भोजपुरी]] में एकरे नाँव के मतलब होखी, '''उत्तर अटलांटिक संधि संगठन'''; एकरा के '''नॉर्थ अटलांटिक एलायंस''' (North Atlantic Alliance), मने कि '''उत्तर अटलांटिक गठबंधन''', भी कहल जाला। एकरे अस्थापना के बादे से एकर [[नाटो के सदस्य देश|सदस्य देस]] बढ़त गइलें आ सुरुआती 12 गो देसन से बढ़ि के अब 30 देस भ गइल बाड़ें। एकर सभसे नया सदस्य बने वाला देस [[उत्तर मैसीडोनिया|उत्तर मैसिडोनिया]] बाटे जे 27 मार्च 2020 के एह में सामिल भइल। नाटो द्वारा खुद एह समय [[बोस्निया आ हर्जेगोविना]], [[जॉर्जिया (देश)|जॉर्जिया]] आ [[यूक्रेन]] के एह में शामिल होखे के इच्छा रखे वाला देस के रूप में मानल जा रहल बाटे।<ref>{{Cite web|title=What is NATO?|url=https://www.nato.int/nato-welcome/index.html|access-date=2022-02-25|website=What is NATO?|language=en}}</ref> फरवरी 2022 में [[रूस के यूक्रेन पर हमला, 2022|रूस के यूक्रेन पर हमला]] करे से पहिले रूसी राष्ट्रपति [[व्लादिमीर पुतिन]] के माँग रहल कि [[यूक्रेन]], [[जॉर्जिया (देश)|जॉर्जिया]] आ [[मोल्डोवा]] नियर देसन के नाटो में न सामिल कइल जाय।<ref>{{Cite web|date=2022-02-12|title=The edge of war: what, exactly, does Putin want in Ukraine?|url=https://www.theguardian.com/world/2022/feb/12/russia-ukraine-what-does-putin-want|access-date=2022-02-25|website=the Guardian|language=en}}</ref> कुल सदस्य देसन के अलावा 20&nbsp;देस नाटो के शांति प्रोग्राम में शामिल बाड़ें आ 15&nbsp;अउरी देस संस्थागत रूप से बार्ता के प्रोग्राम के हिस्सा बाड़ें। एकरे सगरी मेंबर स्टेट सभ के कुल एकट्ठा मलेटरी खर्चा के अनुमान 2020 में बैस्विक खर्चा के 57% रहल।<ref name="sipri1">{{cite web|url=https://sipri.org/sites/default/files/SIPRI-Milex-data-1949-2020_0.xlsx |title=The SIPRI Military Expenditure Database |publisher=Milexdata.sipri.org |date=2021 |access-date=28 April 2021}}</ref> इहो संकल्प रहल कि हर मेंबर देस अपना जीडीपी के कम से कम 2% हिस्सा 2024 ले रक्षा-प्रतिरक्षा के मद में जरूर से खर्चा करी।<ref>[https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_112985.htm The Wales Declaration on the Transatlantic Bond] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180610061817/https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_112985.htm |date=10 June 2018 }}, NATO, 5 September 2014.</ref><ref name="NYT spending">{{Cite news |last=Erlanger|first=Steven|date=26 March 2014|title=Europe Begins to Rethink Cuts to Military Spending|url=https://www.nytimes.com/2014/03/27/world/europe/europe-begins-to-rethink-cuts.html|newspaper=The New York Times|access-date=3 April 2014|quote=Last year, only a handful of NATO countries met the target, according to NATO figures, including the United States, at 4.1 percent, and Britain, at 2.4 percent. |archive-url=https://web.archive.org/web/20140329132620/http://www.nytimes.com/2014/03/27/world/europe/europe-begins-to-rethink-cuts.html|archive-date=29 मार्च 2014|url-status=live}}</ref> {{clear}} == इहो देखल जाय == * [[नाटो के सदस्य देश]] == संदर्भ == {{Reflist|33em}} == बाहरी कड़ी == {{कॉमंस श्रेणी|North Atlantic Treaty Organization}} * {{Official website}} * {{Aljazeeratopic|organisations/nato}} * {{Dawntopic|nato}} * {{Guardian topic}} * {{NYTtopic|organizations/n/north_atlantic_treaty_organization}} [[श्रेणी:यूरोप के राजनीति]] [[श्रेणी:यूरोप]] [[श्रेणी:इंटरनेशनल ऑर्गेनाइजेशन]] {{Europe-geo-stub}} prhzatndm2w7oku1o771kyc5usxom7n सिद्धार्थ विश्वविद्यालय 0 92773 790436 786290 2026-04-05T06:44:53Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल, अपडेट कइल गइल, संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल 790436 wikitext text/x-wiki {{Infobox university | name =सिद्धार्थ विश्वविद्यालय | native_name = | native_name_lang = | image = Siddharth University administrative building.jpg | image_size = | image_name = | image_alt = | caption = सिद्धार्थ विश्वविद्यालय के प्रशासनिक भवन | motto = अत्त दीपो भव<br/>([[पालि]]) | motto_lang = | mottoeng = Be a light unto Yourself | established = {{Start date and age|df=yes|paren=yes|2015}} | type = पब्लिक राज्य विश्वविद्यालय | endowment = | rector = | chancellor = [[उत्तर प्रदेश के राज्यपाल]] | students = | undergrad = | postgrad = | doctoral = | city = [[सिद्धार्थनगर जिला|सिद्धार्थ नगर]] | state = [[उत्तर प्रदेश]] | postalcode = 272202 | country = भारत | coor = {{Coord|27.4389767|83.1303182|region:IN_type:edu|display=inline,title}} | campus = देहाती | language = अंग्रेजी, हिंदी | free_label = | free = | colours = | mascot = | logo_size = | website = {{url|http://suksn.edu.in}} | logo = | other_name = | former_name = | vice_chancellor = कविता शाह<ref name="g029">{{cite web | title=BHU की पर्यावरण वैज्ञानिक बनीं सिद्धार्थ यूनिवर्सिटी की कुलपति: राज्यपाल ने प्रो. कविता शाह को कपिलवस्तु में 3 साल के लिए किया नियुक्त | website=Dainik Bhaskar | date=4 Jul 2024 | url=https://www.bhaskar.com/local/uttar-pradesh/varanasi/news/bhu-professor-became-the-vice-chancellor-of-kapilvastu-university-133270986.html | language=hi | access-date=3 Jan 2025}}</ref> | faculty = | affiliations = [[यूनिवर्सिटी ग्रांट्स कमीशन|यूजीसी]] }} '''सिद्धार्थ यूनिवर्सिटी''' चाहे '''सिद्धार्थ विश्वविद्यालय''', [[उत्तर प्रदेश]] के [[सिद्धार्थनगर जिला|सिद्धार्थ नगर जिला]] में इतिहासी महत्व के अस्थान [[पिपरहवा|कपिलवस्तु (पिपरहवा)]] में एगो [[स्टेट यूनिवर्सिटी|स्टेट इन्वर्सिटी]] बाटे। ए यूनिवर्सिटी के अस्थापना जून 2015 में भइल आ 2025 तक ले एकरा से 6 जिला सभ के लगभग 280 से बेसी कॉलेज संबद्ध रहलें; एकरे अलावा खुद विश्वविद्यालय के कैंपस में यूजी, पीजी के पढ़ाई आ रिसर्च होखे ला।<ref name="t432">{{cite web | last=University | first=Siddharth Nagar | title= About Siddahrth University | website= Siddharth University Kapilvastu, Siddharth Nagar | url=https://www.suksn.edu.in/about_university.aspx | access-date=3 Jan 2025}}</ref> विश्विद्यालय समय समय पर बिबिध कार्यक्रम आयोजित करे ला।<ref>{{cite web |title=University Teachers And Students Became Aware Of Cyber Security - Siddharthnagar News - Siddharthnagar News:साइबर सुरक्षा के लिए जागरूक हुए विश्वविद्यालय के शिक्षक एवं छात्र |url=https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/siddharthnagar/university-teachers-and-students-became-aware-of-cyber-security-siddharthnagar-news-c-227-1-sgkp1034-129504-2024-12-22 |website=web.archive.org |publisher=अमर उजाला |date=31 दिसंबर 2024 |access-date=2024-12-31 |archive-date=2024-12-31 |archive-url=https://web.archive.org/web/20241231084430/https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/siddharthnagar/university-teachers-and-students-became-aware-of-cyber-security-siddharthnagar-news-c-227-1-sgkp1034-129504-2024-12-22 |url-status=bot: unknown }}</ref> == एकेडमिक्स == सिद्धार्थ इन्वर्सिटी में अंडरग्रेजुएट, पोस्टग्रेजुएट आ रिसर्च के कोर्स उपलब्ध बाड़ें। एह तरीका से विश्वविद्यालय कुल चार गो फैकल्टी चला रहल बाटे।<ref>{{cite web | url=https://suksn.edu.in/Courses.aspx | title=&#124;:Siddharth University Kapilvastu, Siddharth Nagar:&#124; }}</ref> === फैकल्टी === * आर्ट फैकल्टी (कला संकाय) * कॉमर्स फैकल्टी (वाणिज्य संकाय) * साइंस फैकल्टी (विज्ञान संकाय) * लॉ फैकल्टी (विधि संकाय)<ref name="y516">{{cite web | title=सिद्धार्थ विश्वविद्यालय में शुरू होगा बीए-एलएलबी कोर्स: 15 सितंबर तक ऑनलाइन आवेदन, बार काउंसिल से मिली मान्यता | website=Dainik Bhaskar | date=2025-09-03 | url=https://www.bhaskar.com/local/uttar-pradesh/siddharthnagar/birdpur/news/ba-llb-course-will-start-in-siddharth-university-135827548.html | language=hi | access-date=2025-11-08}}</ref> == इंफ्रास्ट्रक्चर == यूनिवर्सिटी के आपन कैंपस [[पिपरहवा|कपिलवस्तु नगर क्षेत्र]] में स्थापित बाटे। प्रशासनिक भवन, कला संकाय, वाणिज्य संकाय आ विज्ञान संकाय के आपन-आपन बिल्डिंग बाड़ी स जेह में विज्ञान संकाय के भवन के उद्घाटन जुलाई 2024 में भइल।<ref name="q101">{{cite web | title=कुलपति ने किया विज्ञान भवन का लोकार्पण | website=Hindustan | date=1 Jul 2024 | url=https://www.livehindustan.com/uttar-pradesh/siddhart-nagar/story-the-vice-chancellor-inaugurated-the-science-building-10350038.html | language=hi | access-date=3 Jan 2025}}</ref> कैंपस में लड़िकन खातिर आनंद छात्रावास आ लड़िकिन खातिर यशोधरा छात्रावास बाटे। 2024 में नया इंटरनेशनल यूथ हास्टल के नेंई पड़ल जे पीएम उषा योजना के फंडिंग से बन रहल बाटे।<ref name="v564">{{cite web | title=सिद्धार्थ विवि में इंटरनेशनल यूथ हॉस्टल का हुआ भूमि पूजन | website=Hindustan | date=28 Nov 2024 | url=https://www.livehindustan.com/uttar-pradesh/siddhart-nagar/story-international-youth-hostel-groundbreaking-ceremony-at-siddharth-university-201732741208544.html | language=hi | access-date=3 Jan 2025}}</ref> विश्वविद्यालय में तथागत अतिथि गृह (गेस्ट हाउस), संबोधि केंद्रीय पुस्तकालय, आ गौतम बुद्ध सभागार के साथे साथ 50 बेड वाला अस्पताल बाटे। == जुड़ल कॉलेज == एह इन्वर्सिटी से 2025 तक ले यूपी के छह गो जिला, जवना में महराजगंज, सिद्धार्थनगर, संत कबीर नगर, बलरामपुर, बस्ती आ श्रावस्ती में मौज़ूद 280 से बेसी कॉलेज संबद्ध रहलें। ई कॉलेज पहिले [[दीन दयाल उपाध्याय गोरखपुर विश्वविद्यालय|गोरखपुर यूनिवर्सिटी]] आ [[डॉ. राम मनोहर लोहिया अवध विश्वविद्यालय|अवध यूनिवर्सिटी]] से जुड़ल रहलें। 2025 में बलरामपुर में [[माँ पाटेश्वरी विश्वविद्यालय]] के अस्थापना भइल आ बलरामपुर आ श्रावस्ती जिला के कॉलेज एह इन्वर्सिटी से अलगा हो के नई बनल इन्वर्सिटी में सामिल हो गइलें।<ref name="Hindustan2025">{{cite news |title=सिद्धार्थ विवि से खत्म होगी दो जिलों के महाविद्यालयों की संबद्धता |url=https://www.livehindustan.com/uttar-pradesh/basti/story-siddharth-nagar-new-university-established-for-higher-education-in-balrampur-201737452630252.html |access-date=4 अप्रैल 2026 |work=[[दैनिक हिंदुस्तान]] |date=21 जनवरी 2025 |language=hi}}</ref><ref name="उजाला2026">{{cite news |title=बलरामपुर व श्रावस्ती के 35 महाविद्यालय जुड़ेंगे मां पाटेश्वरी विवि से |url=https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/balrampur/35-colleges-of-balrampur-and-shravasti-will-be-connected-with-maa-pateshwari-university-balrampur-news-c-99-1-slko1018-124313-2025-04-15 |access-date=4 अप्रैल 2026 |work=[[अमर उजाला]] |language=hi}}</ref> कालेज सभ में संबद्ध गवर्नमेंट डिग्री कॉलेज, एडेड कालेज आ सेल्फ फाइनेंस कालेज सामिल बाड़ें। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|30em}} == बाहरी कड़ी == * ऑफिशियल वेबसाइट {{url|http://suksn.edu.in}} * {{facebook}} [[श्रेणी:उत्तर प्रदेश के विश्वविद्यालय]] [[श्रेणी:सिद्धार्थनगर जिला]] [[श्रेणी:पिपरहवा, कपिलवस्तु]] {{India-university-stub}} qtfjngrf710mpt8bur9io8rrucegci3 790437 790436 2026-04-05T06:45:55Z SM7 3953 सफाई कइल गइल 790437 wikitext text/x-wiki {{Infobox university | name =सिद्धार्थ विश्वविद्यालय | native_name = | native_name_lang = | image = Siddharth University administrative building.jpg | image_size = | image_name = | image_alt = | caption = सिद्धार्थ विश्वविद्यालय के प्रशासनिक भवन | motto = अत्त दीपो भव<br/>([[पालि]]) | motto_lang = | mottoeng = Be a light unto Yourself | established = {{Start date and age|df=yes|paren=yes|2015}} | type = पब्लिक राज्य विश्वविद्यालय | endowment = | rector = | chancellor = [[उत्तर प्रदेश के राज्यपाल]] | students = | undergrad = | postgrad = | doctoral = | city = [[सिद्धार्थनगर जिला|सिद्धार्थ नगर]] | state = [[उत्तर प्रदेश]] | postalcode = 272202 | country = भारत | coor = {{Coord|27.4389767|83.1303182|region:IN_type:edu|display=inline,title}} | campus = देहाती | language = अंग्रेजी, हिंदी | free_label = | free = | colours = | mascot = | logo_size = | website = {{url|http://suksn.edu.in}} | logo = | other_name = | former_name = | vice_chancellor = कविता शाह<ref name="g029">{{cite web | title=BHU की पर्यावरण वैज्ञानिक बनीं सिद्धार्थ यूनिवर्सिटी की कुलपति: राज्यपाल ने प्रो. कविता शाह को कपिलवस्तु में 3 साल के लिए किया नियुक्त | website=Dainik Bhaskar | date=4 Jul 2024 | url=https://www.bhaskar.com/local/uttar-pradesh/varanasi/news/bhu-professor-became-the-vice-chancellor-of-kapilvastu-university-133270986.html | language=hi | access-date=3 Jan 2025}}</ref> | faculty = | affiliations = [[यूनिवर्सिटी ग्रांट्स कमीशन|यूजीसी]] }} '''सिद्धार्थ यूनिवर्सिटी''' चाहे '''सिद्धार्थ विश्वविद्यालय''', [[उत्तर प्रदेश]] के [[सिद्धार्थनगर जिला|सिद्धार्थ नगर जिला]] में इतिहासी महत्व के अस्थान [[पिपरहवा|कपिलवस्तु (पिपरहवा)]] में एगो [[स्टेट यूनिवर्सिटी|स्टेट इन्वर्सिटी]] बाटे। ए यूनिवर्सिटी के अस्थापना जून 2015 में भइल आ 2025 तक ले एकरा से 6 जिला सभ के लगभग 280 से बेसी कॉलेज संबद्ध रहलें; एकरे अलावा खुद विश्वविद्यालय के कैंपस में यूजी, पीजी के पढ़ाई आ रिसर्च होखे ला।<ref name="t432">{{cite web | last=University | first=Siddharth Nagar | title= About Siddahrth University | website= Siddharth University Kapilvastu, Siddharth Nagar | url=https://www.suksn.edu.in/about_university.aspx | access-date=3 Jan 2025}}</ref> विश्विद्यालय समय समय पर बिबिध कार्यक्रम आयोजित करे ला।<ref>{{cite web |title=University Teachers And Students Became Aware Of Cyber Security - Siddharthnagar News - Siddharthnagar News:साइबर सुरक्षा के लिए जागरूक हुए विश्वविद्यालय के शिक्षक एवं छात्र |url=https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/siddharthnagar/university-teachers-and-students-became-aware-of-cyber-security-siddharthnagar-news-c-227-1-sgkp1034-129504-2024-12-22 |website=web.archive.org |publisher=अमर उजाला |date=31 दिसंबर 2024 |access-date=2024-12-31 |archive-date=2024-12-31 |archive-url=https://web.archive.org/web/20241231084430/https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/siddharthnagar/university-teachers-and-students-became-aware-of-cyber-security-siddharthnagar-news-c-227-1-sgkp1034-129504-2024-12-22 |url-status= }}</ref> == एकेडमिक्स == सिद्धार्थ इन्वर्सिटी में अंडरग्रेजुएट, पोस्टग्रेजुएट आ रिसर्च के कोर्स उपलब्ध बाड़ें। एह तरीका से विश्वविद्यालय कुल चार गो फैकल्टी चला रहल बाटे।<ref>{{cite web | url=https://suksn.edu.in/Courses.aspx | title=&#124;:Siddharth University Kapilvastu, Siddharth Nagar:&#124; }}</ref> === फैकल्टी === * आर्ट फैकल्टी (कला संकाय) * कॉमर्स फैकल्टी (वाणिज्य संकाय) * साइंस फैकल्टी (विज्ञान संकाय) * लॉ फैकल्टी (विधि संकाय)<ref name="y516">{{cite web | title=सिद्धार्थ विश्वविद्यालय में शुरू होगा बीए-एलएलबी कोर्स: 15 सितंबर तक ऑनलाइन आवेदन, बार काउंसिल से मिली मान्यता | website=Dainik Bhaskar | date=2025-09-03 | url=https://www.bhaskar.com/local/uttar-pradesh/siddharthnagar/birdpur/news/ba-llb-course-will-start-in-siddharth-university-135827548.html | language=hi | access-date=2025-11-08}}</ref> == इंफ्रास्ट्रक्चर == यूनिवर्सिटी के आपन कैंपस [[पिपरहवा|कपिलवस्तु नगर क्षेत्र]] में स्थापित बाटे। प्रशासनिक भवन, कला संकाय, वाणिज्य संकाय आ विज्ञान संकाय के आपन-आपन बिल्डिंग बाड़ी स जेह में विज्ञान संकाय के भवन के उद्घाटन जुलाई 2024 में भइल।<ref name="q101">{{cite web | title=कुलपति ने किया विज्ञान भवन का लोकार्पण | website=Hindustan | date=1 Jul 2024 | url=https://www.livehindustan.com/uttar-pradesh/siddhart-nagar/story-the-vice-chancellor-inaugurated-the-science-building-10350038.html | language=hi | access-date=3 Jan 2025}}</ref> कैंपस में लड़िकन खातिर आनंद छात्रावास आ लड़िकिन खातिर यशोधरा छात्रावास बाटे। 2024 में नया इंटरनेशनल यूथ हास्टल के नेंई पड़ल जे पीएम उषा योजना के फंडिंग से बन रहल बाटे।<ref name="v564">{{cite web | title=सिद्धार्थ विवि में इंटरनेशनल यूथ हॉस्टल का हुआ भूमि पूजन | website=Hindustan | date=28 Nov 2024 | url=https://www.livehindustan.com/uttar-pradesh/siddhart-nagar/story-international-youth-hostel-groundbreaking-ceremony-at-siddharth-university-201732741208544.html | language=hi | access-date=3 Jan 2025}}</ref> विश्वविद्यालय में तथागत अतिथि गृह (गेस्ट हाउस), संबोधि केंद्रीय पुस्तकालय, आ गौतम बुद्ध सभागार के साथे साथ 50 बेड वाला अस्पताल बाटे। == जुड़ल कॉलेज == एह इन्वर्सिटी से 2025 तक ले यूपी के छह गो जिला, जवना में महराजगंज, सिद्धार्थनगर, संत कबीर नगर, बलरामपुर, बस्ती आ श्रावस्ती में मौज़ूद 280 से बेसी कॉलेज संबद्ध रहलें। ई कॉलेज पहिले [[दीन दयाल उपाध्याय गोरखपुर विश्वविद्यालय|गोरखपुर यूनिवर्सिटी]] आ [[डॉ. राम मनोहर लोहिया अवध विश्वविद्यालय|अवध यूनिवर्सिटी]] से जुड़ल रहलें। 2025 में बलरामपुर में [[माँ पाटेश्वरी विश्वविद्यालय]] के अस्थापना भइल आ बलरामपुर आ श्रावस्ती जिला के कॉलेज एह इन्वर्सिटी से अलगा हो के नई बनल इन्वर्सिटी में सामिल हो गइलें।<ref name="Hindustan2025">{{cite news |title=सिद्धार्थ विवि से खत्म होगी दो जिलों के महाविद्यालयों की संबद्धता |url=https://www.livehindustan.com/uttar-pradesh/basti/story-siddharth-nagar-new-university-established-for-higher-education-in-balrampur-201737452630252.html |access-date=4 अप्रैल 2026 |work=[[दैनिक हिंदुस्तान]] |date=21 जनवरी 2025 |language=hi}}</ref><ref name="उजाला2026">{{cite news |title=बलरामपुर व श्रावस्ती के 35 महाविद्यालय जुड़ेंगे मां पाटेश्वरी विवि से |url=https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/balrampur/35-colleges-of-balrampur-and-shravasti-will-be-connected-with-maa-pateshwari-university-balrampur-news-c-99-1-slko1018-124313-2025-04-15 |access-date=4 अप्रैल 2026 |work=[[अमर उजाला]] |language=hi}}</ref> कालेज सभ में संबद्ध गवर्नमेंट डिग्री कॉलेज, एडेड कालेज आ सेल्फ फाइनेंस कालेज सामिल बाड़ें। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|30em}} == बाहरी कड़ी == * ऑफिशियल वेबसाइट {{url|http://suksn.edu.in}} * {{facebook}} [[श्रेणी:उत्तर प्रदेश के विश्वविद्यालय]] [[श्रेणी:सिद्धार्थनगर जिला]] [[श्रेणी:पिपरहवा, कपिलवस्तु]] {{India-university-stub}} lb8jt3rjwv38sktblv4fq6992izfg26 790438 790437 2026-04-05T06:48:41Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790438 wikitext text/x-wiki {{Infobox university | name =सिद्धार्थ विश्वविद्यालय | native_name = | native_name_lang = | image = Siddharth University administrative building.jpg | image_size = | image_name = | image_alt = | caption = सिद्धार्थ विश्वविद्यालय के प्रशासनिक भवन | motto = अत्त दीपो भव<br/>([[पालि भासा|पालि]]) | motto_lang = | mottoeng = Be a light unto Yourself | established = {{Start date and age|df=yes|paren=yes|2015}} | type = पब्लिक राज्य विश्वविद्यालय | endowment = | rector = | chancellor = [[उत्तर प्रदेश के राज्यपाल]] | students = | undergrad = | postgrad = | doctoral = | city = [[सिद्धार्थनगर जिला|सिद्धार्थ नगर]] | state = [[उत्तर प्रदेश]] | postalcode = 272 202 | country = भारत | coor = {{Coord|27.4389767|83.1303182|region:IN_type:edu|display=inline,title}} | campus = देहाती | language = अंग्रेजी, हिंदी | free_label = | free = | colours = | mascot = | logo_size = | website = {{url|http://suksn.edu.in}} | logo = | other_name = | former_name = | vice_chancellor = [[कविता शाह]]<ref name="g029">{{cite web | title=BHU की पर्यावरण वैज्ञानिक बनीं सिद्धार्थ यूनिवर्सिटी की कुलपति: राज्यपाल ने प्रो. कविता शाह को कपिलवस्तु में 3 साल के लिए किया नियुक्त | website=[[दैनिक भास्कर]] | date=4 Jul 2024 | url=https://www.bhaskar.com/local/uttar-pradesh/varanasi/news/bhu-professor-became-the-vice-chancellor-of-kapilvastu-university-133270986.html | language=hi | access-date=3 Jan 2025}}</ref> | faculty = | affiliations = [[यूनिवर्सिटी ग्रांट्स कमीशन|यूजीसी]] }} '''सिद्धार्थ यूनिवर्सिटी''' चाहे '''सिद्धार्थ विश्वविद्यालय''', [[उत्तर प्रदेश]] के [[सिद्धार्थनगर जिला|सिद्धार्थ नगर जिला]] में इतिहासी महत्व के अस्थान [[पिपरहवा|कपिलवस्तु (पिपरहवा)]] में एगो [[स्टेट यूनिवर्सिटी|स्टेट इन्वर्सिटी]] बाटे। ए यूनिवर्सिटी के अस्थापना जून 2015 में भइल आ 2025 तक ले एकरा से 6 जिला सभ के लगभग 280 से बेसी कॉलेज संबद्ध रहलें; एकरे अलावा खुद विश्वविद्यालय के कैंपस में यूजी, पीजी के पढ़ाई आ रिसर्च होखे ला।<ref name="t432">{{cite web | last=University | first=Siddharth Nagar | title= About Siddahrth University | website= Siddharth University Kapilvastu, Siddharth Nagar | url=https://www.suksn.edu.in/about_university.aspx | access-date=3 Jan 2025}}</ref> विश्विद्यालय समय समय पर बिबिध कार्यक्रम आयोजित करे ला।<ref>{{cite web |title=University Teachers And Students Became Aware Of Cyber Security - Siddharthnagar News - Siddharthnagar News:साइबर सुरक्षा के लिए जागरूक हुए विश्वविद्यालय के शिक्षक एवं छात्र |url=https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/siddharthnagar/university-teachers-and-students-became-aware-of-cyber-security-siddharthnagar-news-c-227-1-sgkp1034-129504-2024-12-22 |website=web.archive.org |publisher=अमर उजाला |date=31 दिसंबर 2024 |access-date=2024-12-31 |archive-date=2024-12-31 |archive-url=https://web.archive.org/web/20241231084430/https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/siddharthnagar/university-teachers-and-students-became-aware-of-cyber-security-siddharthnagar-news-c-227-1-sgkp1034-129504-2024-12-22 |url-status= }}</ref> == एकेडमिक्स == सिद्धार्थ इन्वर्सिटी में अंडरग्रेजुएट, पोस्टग्रेजुएट आ रिसर्च के कोर्स उपलब्ध बाड़ें। एह तरीका से विश्वविद्यालय कुल चार गो फैकल्टी चला रहल बाटे।<ref>{{cite web | url=https://suksn.edu.in/Courses.aspx | title=&#124;:Siddharth University Kapilvastu, Siddharth Nagar:&#124; }}</ref> === फैकल्टी === * आर्ट फैकल्टी (कला संकाय) * कॉमर्स फैकल्टी (वाणिज्य संकाय) * साइंस फैकल्टी (विज्ञान संकाय) * लॉ फैकल्टी (विधि संकाय)<ref name="y516">{{cite web | title=सिद्धार्थ विश्वविद्यालय में शुरू होगा बीए-एलएलबी कोर्स: 15 सितंबर तक ऑनलाइन आवेदन, बार काउंसिल से मिली मान्यता | website=Dainik Bhaskar | date=2025-09-03 | url=https://www.bhaskar.com/local/uttar-pradesh/siddharthnagar/birdpur/news/ba-llb-course-will-start-in-siddharth-university-135827548.html | language=hi | access-date=2025-11-08}}</ref> == इंफ्रास्ट्रक्चर == यूनिवर्सिटी के आपन कैंपस [[पिपरहवा|कपिलवस्तु नगर क्षेत्र]] में स्थापित बाटे। प्रशासनिक भवन, कला संकाय, वाणिज्य संकाय आ विज्ञान संकाय के आपन-आपन बिल्डिंग बाड़ी स जेह में विज्ञान संकाय के भवन के उद्घाटन जुलाई 2024 में भइल।<ref name="q101">{{cite web | title=कुलपति ने किया विज्ञान भवन का लोकार्पण | website=Hindustan | date=1 Jul 2024 | url=https://www.livehindustan.com/uttar-pradesh/siddhart-nagar/story-the-vice-chancellor-inaugurated-the-science-building-10350038.html | language=hi | access-date=3 Jan 2025}}</ref> कैंपस में लड़िकन खातिर आनंद छात्रावास आ लड़िकिन खातिर यशोधरा छात्रावास बाटे। 2024 में नया इंटरनेशनल यूथ हास्टल के नेंई पड़ल जे पीएम उषा योजना के फंडिंग से बन रहल बाटे।<ref name="v564">{{cite web | title=सिद्धार्थ विवि में इंटरनेशनल यूथ हॉस्टल का हुआ भूमि पूजन | website=Hindustan | date=28 Nov 2024 | url=https://www.livehindustan.com/uttar-pradesh/siddhart-nagar/story-international-youth-hostel-groundbreaking-ceremony-at-siddharth-university-201732741208544.html | language=hi | access-date=3 Jan 2025}}</ref> विश्वविद्यालय में तथागत अतिथि गृह (गेस्ट हाउस), संबोधि केंद्रीय पुस्तकालय, आ गौतम बुद्ध सभागार के साथे साथ 50 बेड वाला अस्पताल बाटे। == जुड़ल कॉलेज == एह इन्वर्सिटी से 2025 तक ले यूपी के छह गो जिला, जवना में महराजगंज, सिद्धार्थनगर, संत कबीर नगर, बलरामपुर, बस्ती आ श्रावस्ती में मौज़ूद 280 से बेसी कॉलेज संबद्ध रहलें। ई कॉलेज पहिले [[दीन दयाल उपाध्याय गोरखपुर विश्वविद्यालय|गोरखपुर यूनिवर्सिटी]] आ [[डॉ. राम मनोहर लोहिया अवध विश्वविद्यालय|अवध यूनिवर्सिटी]] से जुड़ल रहलें। 2025 में बलरामपुर में [[माँ पाटेश्वरी विश्वविद्यालय]] के अस्थापना भइल आ बलरामपुर आ श्रावस्ती जिला के कॉलेज एह इन्वर्सिटी से अलगा हो के नई बनल इन्वर्सिटी में सामिल हो गइलें।<ref name="Hindustan2025">{{cite news |title=सिद्धार्थ विवि से खत्म होगी दो जिलों के महाविद्यालयों की संबद्धता |url=https://www.livehindustan.com/uttar-pradesh/basti/story-siddharth-nagar-new-university-established-for-higher-education-in-balrampur-201737452630252.html |access-date=4 अप्रैल 2026 |work=[[दैनिक हिंदुस्तान]] |date=21 जनवरी 2025 |language=hi}}</ref><ref name="उजाला2026">{{cite news |title=बलरामपुर व श्रावस्ती के 35 महाविद्यालय जुड़ेंगे मां पाटेश्वरी विवि से |url=https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/balrampur/35-colleges-of-balrampur-and-shravasti-will-be-connected-with-maa-pateshwari-university-balrampur-news-c-99-1-slko1018-124313-2025-04-15 |access-date=4 अप्रैल 2026 |work=[[अमर उजाला]] |language=hi}}</ref> कालेज सभ में संबद्ध गवर्नमेंट डिग्री कॉलेज, एडेड कालेज आ सेल्फ फाइनेंस कालेज सामिल बाड़ें। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|30em}} == बाहरी कड़ी == * ऑफिशियल वेबसाइट {{url|http://suksn.edu.in}} * {{facebook}} [[श्रेणी:उत्तर प्रदेश के विश्वविद्यालय]] [[श्रेणी:सिद्धार्थनगर जिला]] [[श्रेणी:पिपरहवा, कपिलवस्तु]] {{India-university-stub}} rozq2jnose5liihqkmbgs079l35ozbt 790439 790438 2026-04-05T06:49:03Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790439 wikitext text/x-wiki {{Infobox university | name =सिद्धार्थ विश्वविद्यालय | native_name = | native_name_lang = | image = Siddharth University administrative building.jpg | image_size = | image_name = | image_alt = | caption = सिद्धार्थ विश्वविद्यालय के प्रशासनिक भवन | motto = ''[[अत्त दीपो भव]]''<br/>([[पालि भासा|पालि]]) | motto_lang = | mottoeng = Be a light unto Yourself | established = {{Start date and age|df=yes|paren=yes|2015}} | type = पब्लिक राज्य विश्वविद्यालय | endowment = | rector = | chancellor = [[उत्तर प्रदेश के राज्यपाल]] | students = | undergrad = | postgrad = | doctoral = | city = [[सिद्धार्थनगर जिला|सिद्धार्थ नगर]] | state = [[उत्तर प्रदेश]] | postalcode = 272 202 | country = भारत | coor = {{Coord|27.4389767|83.1303182|region:IN_type:edu|display=inline,title}} | campus = देहाती | language = अंग्रेजी, हिंदी | free_label = | free = | colours = | mascot = | logo_size = | website = {{url|http://suksn.edu.in}} | logo = | other_name = | former_name = | vice_chancellor = [[कविता शाह]]<ref name="g029">{{cite web | title=BHU की पर्यावरण वैज्ञानिक बनीं सिद्धार्थ यूनिवर्सिटी की कुलपति: राज्यपाल ने प्रो. कविता शाह को कपिलवस्तु में 3 साल के लिए किया नियुक्त | website=[[दैनिक भास्कर]] | date=4 Jul 2024 | url=https://www.bhaskar.com/local/uttar-pradesh/varanasi/news/bhu-professor-became-the-vice-chancellor-of-kapilvastu-university-133270986.html | language=hi | access-date=3 Jan 2025}}</ref> | faculty = | affiliations = [[यूनिवर्सिटी ग्रांट्स कमीशन|यूजीसी]] }} '''सिद्धार्थ यूनिवर्सिटी''' चाहे '''सिद्धार्थ विश्वविद्यालय''', [[उत्तर प्रदेश]] के [[सिद्धार्थनगर जिला|सिद्धार्थ नगर जिला]] में इतिहासी महत्व के अस्थान [[पिपरहवा|कपिलवस्तु (पिपरहवा)]] में एगो [[स्टेट यूनिवर्सिटी|स्टेट इन्वर्सिटी]] बाटे। ए यूनिवर्सिटी के अस्थापना जून 2015 में भइल आ 2025 तक ले एकरा से 6 जिला सभ के लगभग 280 से बेसी कॉलेज संबद्ध रहलें; एकरे अलावा खुद विश्वविद्यालय के कैंपस में यूजी, पीजी के पढ़ाई आ रिसर्च होखे ला।<ref name="t432">{{cite web | last=University | first=Siddharth Nagar | title= About Siddahrth University | website= Siddharth University Kapilvastu, Siddharth Nagar | url=https://www.suksn.edu.in/about_university.aspx | access-date=3 Jan 2025}}</ref> विश्विद्यालय समय समय पर बिबिध कार्यक्रम आयोजित करे ला।<ref>{{cite web |title=University Teachers And Students Became Aware Of Cyber Security - Siddharthnagar News - Siddharthnagar News:साइबर सुरक्षा के लिए जागरूक हुए विश्वविद्यालय के शिक्षक एवं छात्र |url=https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/siddharthnagar/university-teachers-and-students-became-aware-of-cyber-security-siddharthnagar-news-c-227-1-sgkp1034-129504-2024-12-22 |website=web.archive.org |publisher=अमर उजाला |date=31 दिसंबर 2024 |access-date=2024-12-31 |archive-date=2024-12-31 |archive-url=https://web.archive.org/web/20241231084430/https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/siddharthnagar/university-teachers-and-students-became-aware-of-cyber-security-siddharthnagar-news-c-227-1-sgkp1034-129504-2024-12-22 |url-status= }}</ref> == एकेडमिक्स == सिद्धार्थ इन्वर्सिटी में अंडरग्रेजुएट, पोस्टग्रेजुएट आ रिसर्च के कोर्स उपलब्ध बाड़ें। एह तरीका से विश्वविद्यालय कुल चार गो फैकल्टी चला रहल बाटे।<ref>{{cite web | url=https://suksn.edu.in/Courses.aspx | title=&#124;:Siddharth University Kapilvastu, Siddharth Nagar:&#124; }}</ref> === फैकल्टी === * आर्ट फैकल्टी (कला संकाय) * कॉमर्स फैकल्टी (वाणिज्य संकाय) * साइंस फैकल्टी (विज्ञान संकाय) * लॉ फैकल्टी (विधि संकाय)<ref name="y516">{{cite web | title=सिद्धार्थ विश्वविद्यालय में शुरू होगा बीए-एलएलबी कोर्स: 15 सितंबर तक ऑनलाइन आवेदन, बार काउंसिल से मिली मान्यता | website=Dainik Bhaskar | date=2025-09-03 | url=https://www.bhaskar.com/local/uttar-pradesh/siddharthnagar/birdpur/news/ba-llb-course-will-start-in-siddharth-university-135827548.html | language=hi | access-date=2025-11-08}}</ref> == इंफ्रास्ट्रक्चर == यूनिवर्सिटी के आपन कैंपस [[पिपरहवा|कपिलवस्तु नगर क्षेत्र]] में स्थापित बाटे। प्रशासनिक भवन, कला संकाय, वाणिज्य संकाय आ विज्ञान संकाय के आपन-आपन बिल्डिंग बाड़ी स जेह में विज्ञान संकाय के भवन के उद्घाटन जुलाई 2024 में भइल।<ref name="q101">{{cite web | title=कुलपति ने किया विज्ञान भवन का लोकार्पण | website=Hindustan | date=1 Jul 2024 | url=https://www.livehindustan.com/uttar-pradesh/siddhart-nagar/story-the-vice-chancellor-inaugurated-the-science-building-10350038.html | language=hi | access-date=3 Jan 2025}}</ref> कैंपस में लड़िकन खातिर आनंद छात्रावास आ लड़िकिन खातिर यशोधरा छात्रावास बाटे। 2024 में नया इंटरनेशनल यूथ हास्टल के नेंई पड़ल जे पीएम उषा योजना के फंडिंग से बन रहल बाटे।<ref name="v564">{{cite web | title=सिद्धार्थ विवि में इंटरनेशनल यूथ हॉस्टल का हुआ भूमि पूजन | website=Hindustan | date=28 Nov 2024 | url=https://www.livehindustan.com/uttar-pradesh/siddhart-nagar/story-international-youth-hostel-groundbreaking-ceremony-at-siddharth-university-201732741208544.html | language=hi | access-date=3 Jan 2025}}</ref> विश्वविद्यालय में तथागत अतिथि गृह (गेस्ट हाउस), संबोधि केंद्रीय पुस्तकालय, आ गौतम बुद्ध सभागार के साथे साथ 50 बेड वाला अस्पताल बाटे। == जुड़ल कॉलेज == एह इन्वर्सिटी से 2025 तक ले यूपी के छह गो जिला, जवना में महराजगंज, सिद्धार्थनगर, संत कबीर नगर, बलरामपुर, बस्ती आ श्रावस्ती में मौज़ूद 280 से बेसी कॉलेज संबद्ध रहलें। ई कॉलेज पहिले [[दीन दयाल उपाध्याय गोरखपुर विश्वविद्यालय|गोरखपुर यूनिवर्सिटी]] आ [[डॉ. राम मनोहर लोहिया अवध विश्वविद्यालय|अवध यूनिवर्सिटी]] से जुड़ल रहलें। 2025 में बलरामपुर में [[माँ पाटेश्वरी विश्वविद्यालय]] के अस्थापना भइल आ बलरामपुर आ श्रावस्ती जिला के कॉलेज एह इन्वर्सिटी से अलगा हो के नई बनल इन्वर्सिटी में सामिल हो गइलें।<ref name="Hindustan2025">{{cite news |title=सिद्धार्थ विवि से खत्म होगी दो जिलों के महाविद्यालयों की संबद्धता |url=https://www.livehindustan.com/uttar-pradesh/basti/story-siddharth-nagar-new-university-established-for-higher-education-in-balrampur-201737452630252.html |access-date=4 अप्रैल 2026 |work=[[दैनिक हिंदुस्तान]] |date=21 जनवरी 2025 |language=hi}}</ref><ref name="उजाला2026">{{cite news |title=बलरामपुर व श्रावस्ती के 35 महाविद्यालय जुड़ेंगे मां पाटेश्वरी विवि से |url=https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/balrampur/35-colleges-of-balrampur-and-shravasti-will-be-connected-with-maa-pateshwari-university-balrampur-news-c-99-1-slko1018-124313-2025-04-15 |access-date=4 अप्रैल 2026 |work=[[अमर उजाला]] |language=hi}}</ref> कालेज सभ में संबद्ध गवर्नमेंट डिग्री कॉलेज, एडेड कालेज आ सेल्फ फाइनेंस कालेज सामिल बाड़ें। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|30em}} == बाहरी कड़ी == * ऑफिशियल वेबसाइट {{url|http://suksn.edu.in}} * {{facebook}} [[श्रेणी:उत्तर प्रदेश के विश्वविद्यालय]] [[श्रेणी:सिद्धार्थनगर जिला]] [[श्रेणी:पिपरहवा, कपिलवस्तु]] {{India-university-stub}} etmm9evsgyb5kd2df5ojr80wyirc1y8 पर्यावरण आंदोलन 0 93771 790428 766549 2026-04-05T04:21:02Z SM7 3953 +विकिकड़ी जोड़ल गइल 790428 wikitext text/x-wiki '''पर्यावरण आंदोलन''' चाहे '''पर्यावरणी आंदोलन''' (कबो-कबो एकरा के पारिस्थितिकी आंदोलन भा '''इकोलोजी मूवमेंट''' भी कहल जाला), एक तरह के [[सामाजिक आंदोलन]] हवे जेकर मकसद सस्टेनेबल जीवन जीए खातिर प्राकृतिक दुनिया के नुकसानदेह पर्यावरणीय प्रथा सभ से बचावल बा। पर्यावरणविद लोग सार्वजनिक नीति आ ब्यक्तिगत बेहवार में बदलाव के माध्यम से संसाधन सभ के न्यायसंगत आ टिकाऊ प्रबंधन आ पर्यावरण के संचालन के वकालत करे ला। मानवता के [[इकोसिस्टम|पारिस्थितिकी तंत्र]] सभ में भागीदार (दुश्मन ना) के रूप में मान्यता में ई आंदोलन पारिस्थितिकी, स्वास्थ्य के साथे-साथ मानव अधिकार सभ पर भी केंद्रित बा। पर्यावरण आंदोलन एगो इंटरनेशनल आंदोलन हवे, एकर प्रतिनिधित्व पर्यावरण से संबंधित संस्था सभ से ले के जमीनी स्तर तक ले कई तरह के पर्यावरण संगठन करे लें आ ई देश-देश में अलग-अलग तरह के बिबिधता लिहले बाटे। एकर बिसाल सदस्यता, अलग-अलग आ मजबूत बिस्वास आ कबो-कबो अनुमान लगावे वाला सोभाव के कारण पर्यावरण आंदोलन हमेशा अपना लक्ष्य में एकजुट ना होला। अपना व्यापक रूप से, एह आंदोलन में निजी नागरिक, पेशेवर, धार्मिक भक्त, राजनीतिज्ञ, वैज्ञानिक, गैर-लाभकारी संगठन, आ 20वीं सदी में विस्कॉन्सिन के सीनेटर रहल गेलर्ड नेल्सन आ [[रेचल कार्सन]] नियर व्यक्तिगत पैरवीकार लोग सामिल बा। [[श्रेणी:पर्यावरणीय सामाजिक बिज्ञान कांसेप्ट]] [[श्रेणी:पर्यावरणवाद]] {{Environment-stub}} 7fjwbdoi7iydn7ueanmpqypdkz2mttk विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/अप्रैल 4 100481 790405 790379 2026-04-04T19:21:33Z NeechalBOT 7874 statistics 790405 wikitext text/x-wiki <!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%" |- ! Date(Time) ! Pages ! Articles ! Edits ! Users ! Files ! Activeusers {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१-४-२०२६ |Pages = 81295 |dPages = 8 |Articles = 8958 |dArticles = 5 |Edits = 788919 |dEdits = 46 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39619 |dUsers = 4 |Ausers = 43 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२-४-२०२६ |Pages = 81297 |dPages = 2 |Articles = 8957 |dArticles = -1 |Edits = 788958 |dEdits = 39 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39626 |dUsers = 7 |Ausers = 43 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =३-४-२०२६ |Pages = 81319 |dPages = 22 |Articles = 8961 |dArticles = 4 |Edits = 789196 |dEdits = 238 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39638 |dUsers = 12 |Ausers = 43 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =४-४-२०२६ |Pages = 81324 |dPages = 5 |Articles = 8962 |dArticles = 1 |Edits = 789281 |dEdits = 85 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 39643 |dUsers = 5 |Ausers = 46 |dAusers = 3 }} <!---Place new stats here---> |} <!--- stats ends---> ipli7v82y9vf6d41130xd6tna9i9qdr आर्टेमिस 2 0 100487 790417 790297 2026-04-04T20:26:03Z SM7 3953 /* मिशन */ सुधार कइल गइल 790417 wikitext text/x-wiki {{Current|date=अप्रैल 2026}}{{Infobox spaceflight | name = आर्टेमिस 2 | names_list = {{Unbulleted list | Artemis II| Artemis 2 | Exploration Mission-2 (EM-2)| एक्सप्लोरेशन मिशन-2 (ईएम-2)}} | image = Artemis II Launch (NHQ202604010307, vertical crop).jpg | image_caption = {{nowrap|1 अप्रैल 2026}} के फ्लोरिडा में नासा के केनेडी स्पेस सेंटर के लॉन्च कॉम्प्लेक्स &nbsp;39B से आर्टेमिस 2 के ले जाये वाला स्पेस लांच सिस्टम (एसएलएस) रॉकेट लांच भइल | mission_type = मानव सहित चंद्रमा के पास से हो के उड़ान | operator = [[नासा]] | COSPAR_ID = <!-- Wikidata --> | SATCAT = <!-- Wikidata --> | mission_duration = {{time interval|1 April 2026 22:35:12||show=dhm}} ''(चल रहल बाटे)''<br />10 दिन (''प्लानिंग बाटे'') | distance_travelled = | spacecraft = {{ubli | [[ओरायन (स्पेसक्राफ्ट)#व्हीकल सभ के लिस्ट|ओरायन सीएम-003]] ''इंटीग्रिटी''{{r |twitter1}} | [[यूरोपियन सर्विस मॉड्यूल|ईएसएम-2]] }} | manufacturer = {{ubli | ओरायन: लॉकहीड मार्टिन | ईएसएम: एयरबस }} | landing_mass = | dimensions = | power = <!-- [[वाट]] --> | crew_size = 4 | crew_members = {{Unbulleted list | रीड वाइज़मैन | विक्टर ग्लोवर | क्रिस्टीना कोच | जेरमी हैनसन }} | launch_date = 1 अप्रैल 2026, 22:35:12&nbsp;[[UTC]] (6:35:12&nbsp;p.m.&nbsp;[[ईस्टर्न डेलाईट टाइम|EDT]])<ref name="Clark 2026-02-21">{{Cite news |last=Clark |first=Stephen |date=February 21, 2026 |title=NASA says it needs to haul the Artemis II rocket back to the hangar for repairs |url=https://arstechnica.com/space/2026/02/nasa-says-it-needs-to-haul-the-artemis-ii-rocket-back-to-the-hangar-for-repairs/ |access-date=February 22, 2026 |work=Ars Technica |language=en}}</ref><ref name="NASA Launch Time" /> | launch_rocket = [[स्पेस लॉन्च सिस्टम]] | launch_site = [[केनेडी स्पेस सेंटर|केनेडी]], LC-39B<ref name="HEOC">{{Cite web |last=Hill |first=Bill |date=March 2012 |title=Exploration Systems Development Status |url=http://www.nasa.gov/pdf/630149main_5-Hill_SLS%20MPCV%20GSDO_508.pdf |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20170211204753/https://www.nasa.gov/pdf/630149main_5-Hill_SLS |archive-date=February 11, 2017 |access-date=July 21, 2012 |publisher=NASA Advisory Council}} {{Source attribution}}</ref> | recovery_by = [[अमेरिकी नेवी|अमेरिकी नेवी]] ({{sclass|सैन एंटोनियो|एम्फीबियस ट्रांसपोर्ट डॉक|1}}) | landing_date = {{Abbr|NET|एकरा पहिले ना}} 11अप्रैल 2026, 00:21&nbsp;UTC (10&nbsp;अप्रैल 5:21&nbsp;p.m.&nbsp;[[पैसिफिक डेलाईट टाइम|PDT]])<ref>{{Cite web |title=Next Spaceflight |url=https://nextspaceflight.com/ |access-date=April 1, 2026 |website=Next Spaceflight |language=en}}</ref> | landing_site = [[प्रशांत महासागर]] (''प्लानिंग बाटे'') }} '''आर्टेमिस 2''' ({{Langx|en|Artemis II}}) एगो मानव-सहित [[स्पेसक्राफ्ट]] वाला [[चंद्रमा]] के चारों ओर घूम के वापस लवट आवे वाला [[स्पेस्फ्लाईट]] मिशन हवे, जवन [[आर्टेमिस प्रोग्राम]] के हिस्सा बा। ई मिशन 1 अप्रैल 2026 के अमेरिका के [[फ्लोरिडा]] राज्य के [[केप कैनावेरल]] के बगल में [[मेरिट आइलैंड]] पर स्थित [[केनेडी स्पेस सेंटर]] से लॉन्च भइल,<ref name="बीबीसी-हिंदी">{{cite news |last1=मोरेल |first1=रेबेका |last2=फ़्रांसिस |first2=एलिसन |title=आर्टेमिस-2 लॉन्च, 50 साल बाद चांद की ओर नासा की उड़ान |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/cj94erzl8e8o |access-date=3 अप्रैल 2026 |work=BBC News हिंदी |date=31 मार्च 2026 |language=hi}}</ref> आ एकरा करीब 10 दिन तक चले के योजना बा। एह मिशन में [[नासा]] के अंतरिक्ष यात्री—रीड वाइज़मैन, विक्टर ग्लोवर, क्रिस्टीना कोच—आ साथे कनाडियन स्पेस एजेंसी के अंतरिक्ष यात्री जेरमी हैनसन शामिल बाड़ें। ई लोग चंद्रमा के चारों ओर फ्री-रिटर्न ट्रेजेक्टरी से घूम के फेर से वापिस धरती पर लउटी। ई मिशन [[स्पेस लॉन्च सिस्टम]] (SLS) के दूसरही उड़ान हवे, [[ओरायन स्पेसक्राफ्ट]] के पहिला मानव-सवार मिशन हवे, आ 1972 में [[अपोलो 17]] के बाद पहिला अइसन मिशन हवे जवन [[निचली अर्थ ऑर्बिट]] से बाहर गइल होखे। एह तरीका से, ई लगभग आधा सदी के बाद होखे वाली अइसन उड़ान बाटे।<ref>{{cite web |title=Artemis II |url=https://www.esa.int/Science_Exploration/Human_and_Robotic_Exploration/Orion/Artemis_II |website=www.esa.int |access-date=3 अप्रैल 2026 |language=en}}</ref><ref>{{cite news |title=’50 साल में पहली बार अमेरिका फिर से चंद्रमा पर जा रहा है…’ NASA का ऐतिहासिक आर्टेमिस-2 मिशन लॉन्च, चार अंतरिक्ष यात्री रवाना |url=https://www.jansatta.com/technology-news/science/nasa-artemis-ii-launch-moon-mission-50-years-astronauts-went-trump-first-reaction/4470943/ |access-date=3 अप्रैल 2026 |work=[[जनसत्ता]] |date=2 अप्रैल 2026 |language=hi}}</ref> आर्टेमिस 2 एगो परीक्षण उड़ान (फ्लाइट टेस्ट) हवे, जवन आर्टेमिस प्रोग्राम के आगे के मिशन सभ खातिर रास्ता तैयार करे खातिर भेजल गइल बाटे। एह प्रोग्राम के टार्गेट बा कि 2028 तक इंसान के फेरु से चंद्रमा के सतह पर भेजल जाव, जवन अपोलो 17 के बाद से पहिला बेर होखी। शुरुआत में एह मिशन के नाम एक्सप्लोरेशन मिशन–टू (ईएम–टू) रखल गइल रहे, आ एकर मकसद 2013 में प्रस्तावित, आ अब बंद कइल जा चुकल ऐस्टरॉइड रीडायरेक्ट मिशन के सपोर्ट करे के रहल। 2017 में आर्टेमिस प्रोग्राम शुरू होखे के बाद एह मिशन के टार्गेट आ नाँव दुनों बदल दिहल गइल। एह मिशन के मकसद कुछ हद तक 1968 के अपोलो 8 मिशन जइसन बा, जवन अपोलो प्रोग्राम के पहिला मानव-सवार चंद्रमा उड़ान रहल। हालाँकि, एह मिशन के फ्री-रिटर्न ट्रैजेक्टरी जादे अपोलो 13 जइसन बा, लेकिन योजना बा कि आर्टेमिस टू चंद्रमा से अउरी बेसी दूर तक ले जाव। == मिशन == आर्टेमिस 2 मिशन के प्लानिंग ई बाटे कि चार गो अंतरिक्ष यात्री के पहिला मानव-सवार ओरायन स्पेसक्राफ्ट में बइठा के चंद्रमा के चारों ओर घुमावल जाव, जेकरा खातिर स्पेस लॉन्च सिस्टम के ब्लॉक वन रूप के इस्तेमाल कइल जाई। एह मिशन के प्रोफाइल में मल्टी ट्रांस-लूनर इंजेक्शन (एमटीएलआई) शामिल बा, मतलब कई बेर अलग-अलग इंजन फायर क के आगे बढ़ावल जाई, आ एहमें चंद्रमा से वापस लवटे वाला फ्री-रिटर्न ट्रैजेक्टरी भी शामिल बा। ओरायन स्पेसक्राफ्ट के पहिले [[हाई अर्थ ऑर्बिट]] में भेजल जाई, जेकर कुल टाइम करीबन 24 घंटा के होखी। एह दौरान चालक दल (क्रू) स्पेसक्राफ्ट के लाइफ सपोर्ट सिस्टम के जाँच करी, आ अंतरिक्ष में मिलन (रेंडीवू) आ नजदीकी संचालन (प्रॉक्सिमिटी ऑपरेशन) के प्रदर्शन करी। एह काम खातिर इस्तेमाल भइल इंटरिम क्रायोजेनिक प्रोपल्शन स्टेज (आईसीपीएस) के लक्ष्य (टारगेट) बनावल जाई। जब ओरायन फेर से पेरिजी (धरती के सबसे नगीचे बिंदु) पर पहुँची, तब ऊ आपन मुख्य इंजन के चालू करी, जवना से कि ट्रांस-लूनर इंजेक्शन (टीएलआई) के पूरा कइल जा सके। एहसे स्पेसक्राफ्ट चंद्रमा के ओर फ्री-रिटर्न रास्ता पर निकल जाई, आ फेर वापस धरती पर लउटी। क्रू के मेंबर लोग 27 मार्च के केनेडी स्पेस सेंटर पहुँचल, आ लॉन्च के काउंटडाउन 30 मार्च से शुरू भइल। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|refs= <ref name="twitter1">{{cite tweet |number=1970856953640530375 |user=NASA |title=''Integrity''. That's what the Artemis II astronauts have decided to name their Orion spacecraft, which will take them from @NASAKennedy on their journey around the Moon and return them safely back to Earth. |access-date=September 24, 2025}}</ref> <ref name="NASA Launch Time">{{Cite web |last=Low |first=Lauren E. |date=April 1, 2026 |title=Liftoff! NASA Launches Astronauts on Historic Artemis Moon Mission |url=https://www.nasa.gov/news-release/liftoff-nasa-launches-astronauts-on-historic-artemis-moon-mission/ |access-date=April 1, 2026 |website=NASA}}</ref> |29em}} [[श्रेणी:अंतरिक्ष उड़ान]] [[श्रेणी:नासा के अंतरिक्ष बिमान]] [[श्रेणी:नासा]] {{Astronomy-stub}} 0hprfz3nc0d6iulku0cw6bkpbexo3md 790424 790417 2026-04-05T04:15:28Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790424 wikitext text/x-wiki {{Current|date=अप्रैल 2026}}{{Infobox spaceflight | name = आर्टेमिस 2 | names_list = {{Unbulleted list | Artemis II| Artemis 2 | Exploration Mission-2 (EM-2)| एक्सप्लोरेशन मिशन-2 (ईएम-2)}} | image = Artemis II Launch (NHQ202604010307, vertical crop).jpg | image_caption = {{nowrap|1 अप्रैल 2026}} के फ्लोरिडा में नासा के [[केनेडी स्पेस सेंटर]] के लॉन्च कॉम्प्लेक्स &nbsp;39B से आर्टेमिस 2 के ले जाये वाला [[स्पेस लांच सिस्टम]] (एसएलएस) रॉकेट लांच भइल | mission_type = चंद्रमा के पास से हो के मानव सहित [[स्पेसक्राफ्ट]] उड़ान | operator = [[नासा]] | COSPAR_ID = <!-- Wikidata --> | SATCAT = <!-- Wikidata --> | mission_duration = {{time interval|1 April 2026 22:35:12||show=dhm}} ''(चल रहल बाटे)''<br />10 दिन (''प्लानिंग बाटे'') | distance_travelled = | spacecraft = {{ubli | [[ओरायन (स्पेसक्राफ्ट)#व्हीकल सभ के लिस्ट|ओरायन सीएम-003]] ''इंटीग्रिटी''{{r |twitter1}} | [[यूरोपियन सर्विस मॉड्यूल|ईएसएम-2]] }} | manufacturer = {{ubli | ओरायन: लॉकहीड मार्टिन | ईएसएम: एयरबस }} | landing_mass = | dimensions = | power = <!-- [[वाट]] --> | crew_size = 4 | crew_members = {{Unbulleted list | रीड वाइज़मैन | विक्टर ग्लोवर | क्रिस्टीना कोच | जेरमी हैनसन }} | launch_date = 1 अप्रैल 2026, 22:35:12&nbsp;[[UTC]] (6:35:12&nbsp;p.m.&nbsp;[[ईस्टर्न डेलाईट टाइम|EDT]])<ref name="Clark 2026-02-21">{{Cite news |last=Clark |first=Stephen |date=February 21, 2026 |title=NASA says it needs to haul the Artemis II rocket back to the hangar for repairs |url=https://arstechnica.com/space/2026/02/nasa-says-it-needs-to-haul-the-artemis-ii-rocket-back-to-the-hangar-for-repairs/ |access-date=February 22, 2026 |work=Ars Technica |language=en}}</ref><ref name="NASA Launch Time" /> | launch_rocket = [[स्पेस लॉन्च सिस्टम]] | launch_site = [[केनेडी स्पेस सेंटर|केनेडी]], LC-39B<ref name="HEOC">{{Cite web |last=Hill |first=Bill |date=March 2012 |title=Exploration Systems Development Status |url=http://www.nasa.gov/pdf/630149main_5-Hill_SLS%20MPCV%20GSDO_508.pdf |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20170211204753/https://www.nasa.gov/pdf/630149main_5-Hill_SLS |archive-date=February 11, 2017 |access-date=July 21, 2012 |publisher=NASA Advisory Council}} {{Source attribution}}</ref> | recovery_by = [[अमेरिकी नेवी|अमेरिकी नेवी]] ({{sclass|सैन एंटोनियो|एम्फीबियस ट्रांसपोर्ट डॉक|1}}) | landing_date = {{Abbr|NET|एकरा पहिले ना}} 11अप्रैल 2026, 00:21&nbsp;UTC (10&nbsp;अप्रैल 5:21&nbsp;p.m.&nbsp;[[पैसिफिक डेलाईट टाइम|PDT]])<ref>{{Cite web |title=Next Spaceflight |url=https://nextspaceflight.com/ |access-date=April 1, 2026 |website=Next Spaceflight |language=en}}</ref> | landing_site = [[प्रशांत महासागर]] (''प्लानिंग बाटे'') }} '''आर्टेमिस 2''' ({{Langx|en|Artemis II}}) एगो मानव-सहित [[स्पेसक्राफ्ट]] वाला [[चंद्रमा]] के चारों ओर घूम के वापस लवट आवे वाला [[स्पेस्फ्लाईट]] मिशन हवे, जवन [[आर्टेमिस प्रोग्राम]] के हिस्सा बा। ई मिशन 1 अप्रैल 2026 के अमेरिका के [[फ्लोरिडा]] राज्य के [[केप कैनावेरल]] के बगल में [[मेरिट आइलैंड]] पर स्थित [[केनेडी स्पेस सेंटर]] से लॉन्च भइल,<ref name="बीबीसी-हिंदी">{{cite news |last1=मोरेल |first1=रेबेका |last2=फ़्रांसिस |first2=एलिसन |title=आर्टेमिस-2 लॉन्च, 50 साल बाद चांद की ओर नासा की उड़ान |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/cj94erzl8e8o |access-date=3 अप्रैल 2026 |work=BBC News हिंदी |date=31 मार्च 2026 |language=hi}}</ref> आ एकरा करीब 10 दिन तक चले के योजना बा। एह मिशन में [[नासा]] के अंतरिक्ष यात्री—रीड वाइज़मैन, विक्टर ग्लोवर, क्रिस्टीना कोच—आ साथे कनाडियन स्पेस एजेंसी के अंतरिक्ष यात्री जेरमी हैनसन शामिल बाड़ें। ई लोग चंद्रमा के चारों ओर फ्री-रिटर्न ट्रेजेक्टरी से घूम के फेर से वापिस धरती पर लउटी। ई मिशन [[स्पेस लॉन्च सिस्टम]] (SLS) के दूसरही उड़ान हवे, [[ओरायन स्पेसक्राफ्ट]] के पहिला मानव-सवार मिशन हवे, आ 1972 में [[अपोलो 17]] के बाद पहिला अइसन मिशन हवे जवन [[निचली अर्थ ऑर्बिट]] से बाहर गइल होखे। एह तरीका से, ई लगभग आधा सदी के बाद होखे वाली अइसन उड़ान बाटे।<ref>{{cite web |title=Artemis II |url=https://www.esa.int/Science_Exploration/Human_and_Robotic_Exploration/Orion/Artemis_II |website=www.esa.int |access-date=3 अप्रैल 2026 |language=en}}</ref><ref>{{cite news |title=’50 साल में पहली बार अमेरिका फिर से चंद्रमा पर जा रहा है…’ NASA का ऐतिहासिक आर्टेमिस-2 मिशन लॉन्च, चार अंतरिक्ष यात्री रवाना |url=https://www.jansatta.com/technology-news/science/nasa-artemis-ii-launch-moon-mission-50-years-astronauts-went-trump-first-reaction/4470943/ |access-date=3 अप्रैल 2026 |work=[[जनसत्ता]] |date=2 अप्रैल 2026 |language=hi}}</ref> आर्टेमिस 2 एगो परीक्षण उड़ान (फ्लाइट टेस्ट) हवे, जवन आर्टेमिस प्रोग्राम के आगे के मिशन सभ खातिर रास्ता तैयार करे खातिर भेजल गइल बाटे। एह प्रोग्राम के टार्गेट बा कि 2028 तक इंसान के फेरु से चंद्रमा के सतह पर भेजल जाव, जवन अपोलो 17 के बाद से पहिला बेर होखी। शुरुआत में एह मिशन के नाम एक्सप्लोरेशन मिशन–टू (ईएम–टू) रखल गइल रहे, आ एकर मकसद 2013 में प्रस्तावित, आ अब बंद कइल जा चुकल ऐस्टरॉइड रीडायरेक्ट मिशन के सपोर्ट करे के रहल। 2017 में आर्टेमिस प्रोग्राम शुरू होखे के बाद एह मिशन के टार्गेट आ नाँव दुनों बदल दिहल गइल। एह मिशन के मकसद कुछ हद तक 1968 के अपोलो 8 मिशन जइसन बा, जवन अपोलो प्रोग्राम के पहिला मानव-सवार चंद्रमा उड़ान रहल। हालाँकि, एह मिशन के फ्री-रिटर्न ट्रैजेक्टरी जादे अपोलो 13 जइसन बा, लेकिन योजना बा कि आर्टेमिस टू चंद्रमा से अउरी बेसी दूर तक ले जाव। == मिशन == आर्टेमिस 2 मिशन के प्लानिंग ई बाटे कि चार गो अंतरिक्ष यात्री के पहिला मानव-सवार ओरायन स्पेसक्राफ्ट में बइठा के चंद्रमा के चारों ओर घुमावल जाव, जेकरा खातिर स्पेस लॉन्च सिस्टम के ब्लॉक वन रूप के इस्तेमाल कइल जाई। एह मिशन के प्रोफाइल में मल्टी ट्रांस-लूनर इंजेक्शन (एमटीएलआई) शामिल बा, मतलब कई बेर अलग-अलग इंजन फायर क के आगे बढ़ावल जाई, आ एहमें चंद्रमा से वापस लवटे वाला फ्री-रिटर्न ट्रैजेक्टरी भी शामिल बा। ओरायन स्पेसक्राफ्ट के पहिले [[हाई अर्थ ऑर्बिट]] में भेजल जाई, जेकर कुल टाइम करीबन 24 घंटा के होखी। एह दौरान चालक दल (क्रू) स्पेसक्राफ्ट के लाइफ सपोर्ट सिस्टम के जाँच करी, आ अंतरिक्ष में मिलन (रेंडीवू) आ नजदीकी संचालन (प्रॉक्सिमिटी ऑपरेशन) के प्रदर्शन करी। एह काम खातिर इस्तेमाल भइल इंटरिम क्रायोजेनिक प्रोपल्शन स्टेज (आईसीपीएस) के लक्ष्य (टारगेट) बनावल जाई। जब ओरायन फेर से पेरिजी (धरती के सबसे नगीचे बिंदु) पर पहुँची, तब ऊ आपन मुख्य इंजन के चालू करी, जवना से कि ट्रांस-लूनर इंजेक्शन (टीएलआई) के पूरा कइल जा सके। एहसे स्पेसक्राफ्ट चंद्रमा के ओर फ्री-रिटर्न रास्ता पर निकल जाई, आ फेर वापस धरती पर लउटी। क्रू के मेंबर लोग 27 मार्च के केनेडी स्पेस सेंटर पहुँचल, आ लॉन्च के काउंटडाउन 30 मार्च से शुरू भइल। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|refs= <ref name="twitter1">{{cite tweet |number=1970856953640530375 |user=NASA |title=''Integrity''. That's what the Artemis II astronauts have decided to name their Orion spacecraft, which will take them from @NASAKennedy on their journey around the Moon and return them safely back to Earth. |access-date=September 24, 2025}}</ref> <ref name="NASA Launch Time">{{Cite web |last=Low |first=Lauren E. |date=April 1, 2026 |title=Liftoff! NASA Launches Astronauts on Historic Artemis Moon Mission |url=https://www.nasa.gov/news-release/liftoff-nasa-launches-astronauts-on-historic-artemis-moon-mission/ |access-date=April 1, 2026 |website=NASA}}</ref> |29em}} [[श्रेणी:अंतरिक्ष उड़ान]] [[श्रेणी:नासा के अंतरिक्ष बिमान]] [[श्रेणी:नासा]] {{Astronomy-stub}} c6ekugvqc9v4muhzdyytk2280ff8dnd प्रयोगकर्ता वार्ता:JanNein 3 100514 790390 2026-04-04T17:05:53Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 790390 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 17:05, 4 अप्रैल 2026 (UTC) 2wo9qs6mbod5g5mldqqdnkpusi926mn लुटियंस दिल्ली 0 100515 790401 2026-04-04T19:19:53Z SM7 3953 नया आधार लेख 790401 wikitext text/x-wiki '''लुटियंस दिल्ली''' ({{Langx|en|Lutyens' Delhi}}), '''लुटियंस ज़ोन''', भा खाली भर '''लुटियंस'' के नाँव से जानल जाये वाला हिस्सा, [[नई दिल्ली]] (भारत) के ऊ इलाका हवे, जवन ब्रिटिश आर्किटेक्ट [[एडविन लुटियंस|सर एडविन लुटियंस]] (1869–1944) के नाँव पर रखल गइल हवे। सर लुटियंस [[ब्रिटिश राज]] के समय (लगभग 1920 से 1940 के दशक तक), जब भारत [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश एंपायर]] के हिस्सा रहे, [[नई दिल्ली]] के अधिकतर [[आर्किटेक्चर|आर्किटेक्चरल डिजाइन]] आ निर्माण के जिम्मेदारी सम्हरलें। एही इलाका में लुटियंस बंगला जोन (एलबीजेड) भी शामिल बाटे। {{india-stub}} lg989gq0zpoegl3nobni7g7w4zvg3hc 790402 790401 2026-04-04T19:20:13Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:नई दिल्ली]] जोड़ल गइल 790402 wikitext text/x-wiki '''लुटियंस दिल्ली''' ({{Langx|en|Lutyens' Delhi}}), '''लुटियंस ज़ोन''', भा खाली भर '''लुटियंस'' के नाँव से जानल जाये वाला हिस्सा, [[नई दिल्ली]] (भारत) के ऊ इलाका हवे, जवन ब्रिटिश आर्किटेक्ट [[एडविन लुटियंस|सर एडविन लुटियंस]] (1869–1944) के नाँव पर रखल गइल हवे। सर लुटियंस [[ब्रिटिश राज]] के समय (लगभग 1920 से 1940 के दशक तक), जब भारत [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश एंपायर]] के हिस्सा रहे, [[नई दिल्ली]] के अधिकतर [[आर्किटेक्चर|आर्किटेक्चरल डिजाइन]] आ निर्माण के जिम्मेदारी सम्हरलें। एही इलाका में लुटियंस बंगला जोन (एलबीजेड) भी शामिल बाटे। {{india-stub}} [[श्रेणी:नई दिल्ली]] tuuo3yfk2sffwcnoa72z7lf4dmolhmx 790403 790402 2026-04-04T19:20:49Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:दिल्ली में पर्यटन आकर्षण]] जोड़ल गइल 790403 wikitext text/x-wiki '''लुटियंस दिल्ली''' ({{Langx|en|Lutyens' Delhi}}), '''लुटियंस ज़ोन''', भा खाली भर '''लुटियंस'' के नाँव से जानल जाये वाला हिस्सा, [[नई दिल्ली]] (भारत) के ऊ इलाका हवे, जवन ब्रिटिश आर्किटेक्ट [[एडविन लुटियंस|सर एडविन लुटियंस]] (1869–1944) के नाँव पर रखल गइल हवे। सर लुटियंस [[ब्रिटिश राज]] के समय (लगभग 1920 से 1940 के दशक तक), जब भारत [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश एंपायर]] के हिस्सा रहे, [[नई दिल्ली]] के अधिकतर [[आर्किटेक्चर|आर्किटेक्चरल डिजाइन]] आ निर्माण के जिम्मेदारी सम्हरलें। एही इलाका में लुटियंस बंगला जोन (एलबीजेड) भी शामिल बाटे। {{india-stub}} [[श्रेणी:नई दिल्ली]] [[श्रेणी:दिल्ली में पर्यटन आकर्षण]] b9t0kia71q31x8fiqy7xz0zyj7ctry4 790404 790403 2026-04-04T19:21:16Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790404 wikitext text/x-wiki '''लुटियंस दिल्ली''' ({{Langx|en|Lutyens' Delhi}}), '''लुटियंस ज़ोन''', भा खाली भर '''लुटियंस''' के नाँव से जानल जाये वाला हिस्सा, [[नई दिल्ली]] (भारत) के ऊ इलाका हवे, जवन ब्रिटिश आर्किटेक्ट [[एडविन लुटियंस|सर एडविन लुटियंस]] (1869–1944) के नाँव पर रखल गइल हवे। सर लुटियंस [[ब्रिटिश राज]] के समय (लगभग 1920 से 1940 के दशक तक), जब भारत [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश एंपायर]] के हिस्सा रहे, [[नई दिल्ली]] के अधिकतर [[आर्किटेक्चर|आर्किटेक्चरल डिजाइन]] आ निर्माण के जिम्मेदारी सम्हरलें। एही इलाका में लुटियंस बंगला जोन (एलबीजेड) भी शामिल बाटे। {{india-stub}} [[श्रेणी:नई दिल्ली]] [[श्रेणी:दिल्ली में पर्यटन आकर्षण]] q28uxy234ww51jd0i1uafru6va7v42c 790410 790404 2026-04-04T19:29:55Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 790410 wikitext text/x-wiki '''लुटियंस दिल्ली''' ({{Langx|en|Lutyens' Delhi}}; शाब्दिक अरथ: ''लुटियंस के दिल्ली''), '''लुटियंस ज़ोन''', भा खाली भर '''लुटियंस''' के नाँव से जानल जाये वाला हिस्सा, [[नई दिल्ली]] (भारत) के ऊ इलाका हवे, जवन ब्रिटिश आर्किटेक्ट [[एडविन लुटियंस|सर एडविन लुटियंस]] (1869–1944) के नाँव पर रखल गइल हवे। सर लुटियंस [[ब्रिटिश राज]] के समय (लगभग 1920 से 1940 के दशक तक), जब भारत [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश एंपायर]] के हिस्सा रहे, [[नई दिल्ली]] के अधिकतर [[आर्किटेक्चर|आर्किटेक्चरल डिजाइन]] आ निर्माण के जिम्मेदारी सम्हरलें। एही इलाका में लुटियंस बंगला जोन (एलबीजेड) भी शामिल बाटे। {{india-stub}} [[श्रेणी:नई दिल्ली]] [[श्रेणी:दिल्ली में पर्यटन आकर्षण]] bkkbzr94bmmf0vhk0fppg5v2qylju0a 790411 790410 2026-04-04T19:38:07Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल 790411 wikitext text/x-wiki '''लुटियंस दिल्ली''' ({{Langx|en|Lutyens' Delhi}}; शाब्दिक अरथ: ''लुटियंस के दिल्ली''), '''लुटियंस ज़ोन''', भा खाली भर '''लुटियंस''' के नाँव से जानल जाये वाला हिस्सा, भारत के राजधानी [[नई दिल्ली]] के ऊ इलाका हवे, जेकर नाँव ब्रिटिश आर्किटेक्ट [[एडविन लुटियंस|सर एडविन लुटियंस]] (1869–1944) के नाँव पर रखल गइल हवे। सर लुटियंस [[ब्रिटिश राज]] के समय (लगभग 1920 से 1940 के दशक तक), जब भारत [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश एंपायर]] के हिस्सा रहे, [[नई दिल्ली]] के अधिकतर [[आर्किटेक्चर|आर्किटेक्चरल डिजाइन]] आ निर्माण के जिम्मेदारी सम्हरलें। एही इलाका में लुटियंस बंगला जोन (एलबीजेड) भी शामिल बाटे। सर लुटियंस वर्तमान [[राष्ट्रपति भवन]] एस्टेट (तब वायसराय हाउस एस्टेट) में चार गो बंगला डिजाइन कइलें। आज के समय में ई बंगला सब मदर टेरेसा क्रेसेंट (पहिले विलिंगडन क्रेसेंट) पर स्थित बाड़ें। लुटियंस, वायसराय हाउस (राष्ट्रपति भवन) के डिजाइन करे के अलावा, कई ठे बड़हन सरकारी भवन बनवलें आ शहर के योजना (टाउन प्लानिंग) में भी महत्वपूर्ण भूमिका निभवलें। [[हर्बर्ट बेकर]], जवन सेक्रेटेरियट बिल्डिंग (नॉर्थ ब्लॉक आ साउथ ब्लॉक) के डिजाइन कइलें, ऊ भी किंग जॉर्ज एवेन्यू (आज के सेक्रेटेरियट के दक्खिन में पड़े वाला इलाका) पर उच्च अधिकारी लोग खातिर बंगला बनवलें। एह टीम में अउरी आर्किटेक्ट लोग भी शामिल रहल — रॉबर्ट टोर रसेल, जवन [[कनॉट प्लेस]], जनपथ पर ईस्टर्न आ वेस्टर्न कोर्ट, [[तीन मूर्ति भवन]] (पहिले फ्लैगस्टाफ हाउस), [[सफदरजंग एयरपोर्ट]] (पहिले विलिंगडन एयरफील्ड), इरविन एम्फीथिएटर (अब [[मेजर ध्यानचंद नेशनल स्टेडियम]]), आ कई सरकारी मकान बनवलें। एह लोग के अलावा [[विलियम हेनरी निकोल्स]], [[सी. जी. ब्लॉमफील्ड]], [[एफ. बी. ब्लॉमफील्ड]], वाल्टर साइकस जॉर्ज, आर्थर गॉर्डन शूस्मिथ आ हेनरी मेड भी एह निर्माण में शामिल रहल लोग। ई मय इलाका 2002 में [[वर्ल्ड मॉन्यूमेंट्स फंड]] ([[न्यूयॉर्क]] आधारित संस्था) द्वारा जारी 100 सबसे संकटग्रस्त धरोहर स्थल (Most Endangered Sites) के सूची में शामिल कइल गइल रहे। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:नई दिल्ली]] [[श्रेणी:दिल्ली में पर्यटन आकर्षण]] {{india-stub}} htmsgoget5gqjxhop87ld809ej69m7i 790413 790411 2026-04-04T19:42:18Z SM7 3953 ज्ञानसंदूक जोड़ल गइल 790413 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = Lutyens' Delhi | native_name = | native_name_lang = | other_name = | nickname = | settlement_type = [[शहर|शहर के इलाका]] | image_skyline = | image_alt = | image_caption = | pushpin_map = India Delhi | pushpin_map_caption = भारत के राजधानी दिल्ली में लोकेशन | pushpin_label_position = नई दिल्ली | coordinates = {{Coord|28|38|8.74|N|77|13|28.02|E|display=inline,title}} | subdivision_type = देस | subdivision_name = [[भारत]] | subdivision_type1 = [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|युनियन टेरिटरी]] | subdivision_type2 = [[भारत के जिला सभ के लिस्ट|डिस्ट्रिक्ट]] | subdivision_name1 = [[दिल्ली]] | subdivision_name2 = [[नई दिल्ली जिला|नई दिल्ली]] | established_title = | established_title1 = {{Start date and age|1926|df=y}} | established_title2 = | named_for = [[एडविन लुटियंस|सर एडविन लुटियंस]] }} '''लुटियंस दिल्ली''' ({{Langx|en|Lutyens' Delhi}}; शाब्दिक अरथ: ''लुटियंस के दिल्ली''), '''लुटियंस ज़ोन''', भा खाली भर '''लुटियंस''' के नाँव से जानल जाये वाला हिस्सा, भारत के राजधानी [[नई दिल्ली]] के ऊ इलाका हवे, जेकर नाँव ब्रिटिश आर्किटेक्ट [[एडविन लुटियंस|सर एडविन लुटियंस]] (1869–1944) के नाँव पर रखल गइल हवे। सर लुटियंस [[ब्रिटिश राज]] के समय (लगभग 1920 से 1940 के दशक तक), जब भारत [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश एंपायर]] के हिस्सा रहे, [[नई दिल्ली]] के अधिकतर [[आर्किटेक्चर|आर्किटेक्चरल डिजाइन]] आ निर्माण के जिम्मेदारी सम्हरलें। एही इलाका में लुटियंस बंगला जोन (एलबीजेड) भी शामिल बाटे। सर लुटियंस वर्तमान [[राष्ट्रपति भवन]] एस्टेट (तब वायसराय हाउस एस्टेट) में चार गो बंगला डिजाइन कइलें। आज के समय में ई बंगला सब मदर टेरेसा क्रेसेंट (पहिले विलिंगडन क्रेसेंट) पर स्थित बाड़ें। लुटियंस, वायसराय हाउस (राष्ट्रपति भवन) के डिजाइन करे के अलावा, कई ठे बड़हन सरकारी भवन बनवलें आ शहर के योजना (टाउन प्लानिंग) में भी महत्वपूर्ण भूमिका निभवलें। [[हर्बर्ट बेकर]], जवन सेक्रेटेरियट बिल्डिंग (नॉर्थ ब्लॉक आ साउथ ब्लॉक) के डिजाइन कइलें, ऊ भी किंग जॉर्ज एवेन्यू (आज के सेक्रेटेरियट के दक्खिन में पड़े वाला इलाका) पर उच्च अधिकारी लोग खातिर बंगला बनवलें। एह टीम में अउरी आर्किटेक्ट लोग भी शामिल रहल — रॉबर्ट टोर रसेल, जवन [[कनॉट प्लेस]], जनपथ पर ईस्टर्न आ वेस्टर्न कोर्ट, [[तीन मूर्ति भवन]] (पहिले फ्लैगस्टाफ हाउस), [[सफदरजंग एयरपोर्ट]] (पहिले विलिंगडन एयरफील्ड), इरविन एम्फीथिएटर (अब [[मेजर ध्यानचंद नेशनल स्टेडियम]]), आ कई सरकारी मकान बनवलें। एह लोग के अलावा [[विलियम हेनरी निकोल्स]], [[सी. जी. ब्लॉमफील्ड]], [[एफ. बी. ब्लॉमफील्ड]], वाल्टर साइकस जॉर्ज, आर्थर गॉर्डन शूस्मिथ आ हेनरी मेड भी एह निर्माण में शामिल रहल लोग। ई मय इलाका 2002 में [[वर्ल्ड मॉन्यूमेंट्स फंड]] ([[न्यूयॉर्क]] आधारित संस्था) द्वारा जारी 100 सबसे संकटग्रस्त धरोहर स्थल (Most Endangered Sites) के सूची में शामिल कइल गइल रहे। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:नई दिल्ली]] [[श्रेणी:दिल्ली में पर्यटन आकर्षण]] {{india-stub}} fs6xd8kxbq8bedd8cdf6a16y8amg56e श्रेणी:नई दिल्ली 14 100516 790406 2026-04-04T19:24:48Z SM7 3953 नई श्रेणी 790406 wikitext text/x-wiki <!-- {{catdiffuse}}--> {{Cat main}} {{Commons category|New Delhi}} bvtugy0ulu0dz55d47x8bdi50px4ysl 790407 790406 2026-04-04T19:25:05Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:दिल्ली]] जोड़ल गइल 790407 wikitext text/x-wiki <!-- {{catdiffuse}}--> {{Cat main}} {{Commons category|New Delhi}} [[श्रेणी:दिल्ली]] 1z93rkx48st0kipgfwx3lqn21lp0il3 790408 790407 2026-04-04T19:25:22Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:दिल्ली के भूगोल]] जोड़ल गइल 790408 wikitext text/x-wiki <!-- {{catdiffuse}}--> {{Cat main}} {{Commons category|New Delhi}} [[श्रेणी:दिल्ली]] [[श्रेणी:दिल्ली के भूगोल]] 3mk3aihwv4d9zifr010lny681ecxd3t प्रयोगकर्ता वार्ता:Leoxxi 3 100517 790418 2026-04-04T20:40:08Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 790418 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 20:40, 4 अप्रैल 2026 (UTC) og9wu31qbbwsj04kmiyhl5jjg35lurd प्रयोगकर्ता वार्ता:ZNomadYT 3 100518 790421 2026-04-05T03:13:39Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 790421 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 03:13, 5 अप्रैल 2026 (UTC) dkkvfcfvz4wy5dw4anl04jlkx9raotl प्रयोगकर्ता वार्ता:Satalin Liuscy Sensato 3 100519 790423 2026-04-05T04:14:27Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 790423 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 04:14, 5 अप्रैल 2026 (UTC) a3yny4wg1i3p18yplodrac7v4j7rto2 हरमुज के जलजोड़ 0 100520 790429 2026-04-05T05:59:49Z SM7 3953 पन्ना [[होर्मुज जलडमरू]] पर अनुप्रेषित कइल गइल 790429 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[होर्मुज जलडमरू]] f0jjxqbb31taqw057dx4ew7qaqb3lva 790430 790429 2026-04-05T06:00:14Z SM7 3953 Added {{[[:Template:R from alternative name|R from alternative name]]}} tag to redirect 790430 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[होर्मुज जलडमरू]] {{Redirect category shell| {{R from alternative name}} }} j2vyyqhzqiynbvc0p6x18tejr3te23j प्रयोगकर्ता वार्ता:JavedKhanani 3 100521 790440 2026-04-05T08:34:21Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 790440 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 08:34, 5 अप्रैल 2026 (UTC) t3x0nnmd7r44mjgpua0tzgxj7076i26