विकिपीडिया bhwiki https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE MediaWiki 1.47.0-wmf.6 first-letter मीडिया विशेष वार्तालाप प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपीडिया विकिपीडिया वार्ता चित्र चित्र वार्ता मीडियाविकि मीडियाविकि वार्ता टेम्पलेट टेम्पलेट वार्ता मदद मदद वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता TimedText TimedText talk Module Module talk Event Event talk रबींद्रनाथ ठाकुर 0 8658 797762 797601 2026-06-13T01:10:40Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[रबींद्रनाथ टैगोर]] के [[रबींद्रनाथ ठाकुर]] पर स्थानांतरण कइलें: स्थानांतरण अनुरोध अनुसार, वार्तालाप पन्ना देखीं (Perform requested move) 797601 wikitext text/x-wiki {{Infobox writer | name = रबींद्रनाथ ठाकुर | native_name = রবীন্দ্রনাথ ঠাকুর | image = Tagore3.jpg | image_size = 225 | alt = Late-middle-aged bearded man in white robes looks to the left with serene composure. | caption = रबींद्रनाथ ठाकुर (c.1915) | birth_name = Rabindranath Thakur | birth_date = {{Birth date|df=yes|1861|05|07}} | birth_place = [[कलकत्ता]], [[बंगाल प्रेसीडेंसी]], [[ब्रिटिश भारत]] | death_date = {{Death date and age|df=yes|1941|08|07|1861|05|07}} | death_place = कलकत्ता | occupation = कवि, लेखक, चित्रकार, संगीतकार | language = [[बंगाली भाषा|बंगाली]], अंग्रेजी | nationality = | education = | alma_mater = | period = | genre = | subject = | movement = | notableworks = ''[[गीतांजली]]'', ''गोरा'', ''[[घरे-बाहिरे]]'', ''[[जन गण मन]]'', ''[[रबीन्द्र संगीत]]'', ''[[आमार सोनार बांग्ला]]'' | influences = | spouse = {{marriage|मृणालिनी देवी|1883|1902}} | children = पाँच गो संतान, दू के बचपन में मउत हो गइल | relatives = | awards = {{awd|[[साहित्य के नोबल पुरस्कार]]|1913}}<!-- do not add image icons such as nobel peace, see [[:Template:Infobox writer]] --> | signature = Rabindranath Tagore Signature.svg | signature_alt = Close-up on a Bengali word handwritten with angular, jaunty letters. }} '''रबींद्रनाथ ठाकुर''' ({{Langx|bn|রবীন্দ্রনাথ ঠাকুর}}, रोबिंद्रोनाथ ठाकुर) (7 मई 1861 — 7 अगस्त 1941) के '''रबींद्रनाथ टैगोर''' आऊर '''गुरुदेव''' के नाम से भी जानल जाला। रबींद्रनाथ दुनिया क जानल मानल कवि, साहित्यकार, दार्शनिक आ भारतीय साहित्य क एकमात्र [[नोबल पुरस्कार]] बिजेता हउवन। ई [[एशिया]] के पहिला [[नोबेल पुरस्कार]] सम्मानित व्यक्ति बाटें। ई एकलौता कवि बाटें जिनकर दू रचना दू गो देशन क राष्ट्रगान बा — [[भारत]] क राष्ट्रगान ''[[जन गण मन]]'' आ [[बाँग्लादेश]] क राष्ट्रीय गान ''आमार सोनार बाँग्ला'' ठाकुर क ही रचना बाड़ीं। {{clear}} == बाहरी कड़ी == * [http://www.nobel.se/literature/laureates/1913/tagore-bio.html रबींद्रनाथ, जीवनी, Nobel Foundation] * [http://www.nobel.se/literature/laureates/1913/press.html Nobel Prize in Literature Presentation Speech from the official website of Nobel Foundation] {{Authority control}} [[श्रेणी:1961 में जनम]] [[श्रेणी:1941 में निधन]] [[श्रेणी:नोबेल पुरस्कार विजेता]] [[श्रेणी:साहित्यकार]] [[श्रेणी:बांग्ला साहित्यकार]] [[श्रेणी:नोबेल पुरस्कार सम्मानित भारतीय]] [[श्रेणी:लेखक]] [[श्रेणी:भारत के लोग]] [[श्रेणी:अंग्रेजी-भाषा के भारतीय कवि]] {{poet-stub}} dfi6ti5ofyjt70w2ducp2fyw8hopfdl वार्तालाप:रबींद्रनाथ ठाकुर 1 8983 797764 797600 2026-06-13T01:10:40Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[वार्तालाप:रबींद्रनाथ टैगोर]] के [[वार्तालाप:रबींद्रनाथ ठाकुर]] पर स्थानांतरण कइलें: स्थानांतरण अनुरोध अनुसार, वार्तालाप पन्ना देखीं (Perform requested move) 797600 wikitext text/x-wiki {{वार्ता शीर्षक}} {{WikiProject Biography | living= no | class= Stub | authorbio-work-group = yes }} == नाँव बदलाव अनुरोध 9 जून 2026 == {{requested move/dated|रबींद्रनाथ ठाकुर}} [[:रबींद्रनाथ टैगोर]] → {{no redirect|रबींद्रनाथ ठाकुर}} – मूल बांग्ला में ठाकुर कहल जाला। [[User:अजीत कुमार तिवारी|<span style="text-shadow:gray 3px 3px 2px;color:red">'''अजीत कुमार तिवारी'''</span>]]<sup>[[User talk:अजीत कुमार तिवारी|<span style="color:green"> '''बातचीत'''</span>]]</sup> 07:59, 9 जून 2026 (UTC) r3l0bp5tfkd1vbnzy70pdwd417g6p1d 797768 797764 2026-06-13T01:17:10Z SM7 3953 पूरा अनुरोध / चर्चा बंद कइल गइल 797768 wikitext text/x-wiki {{वार्ता शीर्षक}} {{WikiProject Biography | living= no | class= Stub | authorbio-work-group = yes }} == नाँव बदलाव अनुरोध 9 जून 2026 == <div class="boilerplate mw-archivedtalk" style="background-color: #efe; margin: 0; padding: 0 10px 0 10px; border: 1px dotted #aaa;"> :''नीचे लिखल चर्चा नाँव बदलाव के अनुरोध के बंद चर्चा बा।<span style="color:red">'''एह में बदलाव मत करीं।'''</span> आगे के टिप्पणी वार्ता पन्ना पर नया खंड में कइल जाय। समापन के फैसला के चैलेंज करे के इच्छुक संपादक लोग के क्लोजर के वार्ता पन्ना पर चर्चा कइला के बाद नाँव बदलाव के समीक्षा पर विचार करे के चाहीं। एह चर्चा में अउरी कवनो संपादन ना होखे के चाहीं।'' एह चर्चा के नतीजा: '''नाँव बदलल गइल'''। --[[User:SM7|<span style="color:#00A300">SM7</span>]]<sup>[[User talk:SM7|<small style="color:#6F00FF">--बातचीत--</small>]]</sup> 01:17, 13 जून 2026 (UTC) ---- [[:रबींद्रनाथ टैगोर]] → {{no redirect|रबींद्रनाथ ठाकुर}} – मूल बांग्ला में ठाकुर कहल जाला। [[User:अजीत कुमार तिवारी|<span style="text-shadow:gray 3px 3px 2px;color:red">'''अजीत कुमार तिवारी'''</span>]]<sup>[[User talk:अजीत कुमार तिवारी|<span style="color:green"> '''बातचीत'''</span>]]</sup> 07:59, 9 जून 2026 (UTC) <div style="padding-left: 1.6em; font-style: italic; border-top: 1px solid #a2a9b1; margin: 0.5em 0; padding-top: 0.5em">ऊपर भइल चर्चा बंद हो चुकल बाटे। <b style="color: #FF0000;">एम्में बदलाव मत करीं।</b> आगे कवनों टिप्पणी उचित चर्चा पन्ना पर होखे के चाहीं एह चर्चा में अब अउरी कौनों बदलाव ना होखे के चाहीं।</div><!-- from [[Template:Archive bottom]] --> </div><br style="clear:both;" />{{#if:|[[श्रेणी:Pages using Rfc top or Rfc bottom with rfcid parameter]]}} l4jkko3win51yqp1gvsldvnttpr5kwf अर्थशास्त्र 0 15078 797771 797564 2026-06-13T06:37:11Z Amherst99 16732 /* */ 797771 wikitext text/x-wiki {{for|कौटिल्य द्वारा रचित ग्रंथ|अर्थशास्त्रम्}} [[चित्र:Supply-demand-right-shift-demand.svg|240px|thumb|alt=डिमांड आ सप्लाई ग्राफ| सप्लाई आ डिमांड के डाइग्राम; मांग में बढ़ती के परभाव देखा रहल बा।]] '''अर्थशास्त्र''' ({{Lang|en|economics}}; ''इकोनॉमिक्स'') [[सामाजिक विज्ञान]] के साखा हऽ जेकरा भीतर बस्तु आ सेवा (गुड्स एंड सर्विसेस) कुल के उत्पादन, बितरन, बिनिमय आ उपभोग के अधयन करल जाएला। 'अर्थशास्त्र' शब्द [[संस्कृत]] के 'अर्थ' (माने [[धन]]) आ 'शास्त्र' के जोड़ से बनल बा, जेकर ठेत अर्थ होखी - 'धन के अधयन'। कवनो बिषय से जुड़ला में मुनष्यन के काजन के ज्ञान के उ बिषय के शास्त्र कहल जाएला, इहे खातिर अर्थशास्त्र में इंसान के अरथ से जुड़ल काजन के ज्ञान होखल जरूरी बा। अर्थशास्त्र के फोकस एह बात पर होला कि ढेर तरीका के[[एजेंट (अर्थशास्त्र)|आर्थिक एजेंट]] सभ के बेहवार आ आपसी तालमेल कवना तरीका के बा आ [[अर्थब्यवस्था|अरथ बेवसथा]] सभ कइसे काम करे लीं। [[माइक्रोइकोनॉमिक्स]] में अर्थब्यवस्था के बेसिक तत्व सभ के बिस्लेषण कइल जाला जेह में एकहन एजेंट आ बजार (मार्केट), इनहन के अंतर्क्रिया, आ एह अंतर्क्रिया (इंटरैक्शन) सभ के परिणाम के अध्ययन शामिल होला। एह एकहक ठो एजेंट सभ में परिवार, फर्म, बिक्रेता, खरीदार वगैरह लोग सामिल होला। एकरे बिपरीत [[मैक्रोइकोनॉमिक्स]] में पूरा अर्थब्यवस्था के बिस्लेषण कइल जाला (मने कि पूरा संपूर्ण उत्पादन, उपभोग, बचत, आ निवेश) आ पूरा अर्थब्यवस्था के परभावित करे वाला मुद्दा, [[बेरोजगारी]], बिबिध किसिम के आर्थिक नीति वगैरह के अध्ययन आ बिस्लेषण कइल जाला। अर्थशास्त्रीय विवेचना के प्रयोग समाज से संबंधित विभिन्न क्षेत्रन में कइल जायेला, जैसे:- अपराध, शिक्षा, परिवार, स्वास्थ्य, कानून, राजनीति, धर्म, सामाजिक संस्थान और युद्ध इत्यदि। == माइक्रो इकोनॉमिक्स == {{main|माइक्रोइकोनॉमिक्स}} माइक्रोइकोनॉमिक्स ({{Langx|hi|व्यष्टि अर्थशास्त्र}}) एह बात के अध्ययन करे ला कि बजार ढाँचा के हिस्सा बने वाली अलग-अलग इकाई (एंटिटी) बजार के भीतर एक-दूसरा के साथ कइसे संपर्क करे लीं आ आपस में मिल के केङ्ने बजार बेवस्था के निर्माण करे लीं। एह इकाई सभ में निजी आ सार्वजनिक दुनो तरह के भागीदार शामिल हो सकेलें। ई सभ आमतौर पर सीमित संसाधन (स्कार्सिटी) आ नियमन (रेगुलेशन) के परिस्थिति में काम करेलन। बजार में खरीद-बिक्री होखे वाला वस्तु कवनो ठोस उत्पाद, जइसे सेब, भा कवनो सेवा, जइसे मरम्मत सेवा, कानूनी सलाह भा मनोरंजन सेवा, हो सकेला। अर्थशास्त्र में कई तरह के बाजार संरचना पावल जाली। [[परफेक्ट कंपटीशन]] (पूर्ण प्रतियोगिता) वाला बजार में कवनो भागीदार एतना बड़हन ना होला कि ऊ अकेले कवनो समान प्रकार के उत्पाद के दाम तय कर सके। एह स्थिति में सभे भागीदार प्राइस टेकर (दाम स्वीकार करे वाला) होलें, काहे कि कवनो सिंगल बिक्रेता प्रोडक्ट के दाम पर प्रभाव ना डाल सके ला। हालाँकि, असल दुनिया में अधिकतर बजार परफेक्ट कंपटीशन वाला ना होके इम्परफेक्ट कंपटीशन वाला होलें। इम्परफेक्ट कंपटीशन के कई रूप बाड़ें। एकाधिकार (मोनोपोली) में कवनो वस्तु के खाली एक्के ठो बिक्रेता होला। द्वयाधिकार (डुओपोली) में दू गो बिक्रेता होलें, जबकि ओलिगोपोली में बिक्रेता लोगन के गिनती कम होला। मोनोपोलिस्टिक कंपटीशन में बहुत बिक्रेता होखे लें, बाकी ऊ सभ अलग-अलग बिसेस्ता वाला प्रोडक्ट बेचेलन। मोनोपसनी में खाली एके गो खरीदार होला, जबकि ओलिगोपसनी में खरीददारन के संख्या कम रहेला। इम्परफेक्ट कंपटीशन वाला बाजार में काम करे वाली फर्म सभ के अक्सर प्राइस मेकर (दाम निश्चित करे वाला) बने के क्षमता होले। मतलब, ऊ अपना उत्पाद के दाम पर कुछ हद तक प्रभाव डाल सकेली आ ओकरा के निर्धारित करे में भूमिका निभा सके लीं। पार्शियल इक्विलिब्रियम (आंशिक संतुलन) विश्लेषण सिस्टम में ई मान के चलल जाला कि जवन बजार के अध्ययन कइल जा रहल बा, ओकर गतिविधि के दुसरे बजारन पर कवनो प्रभाव नइखे पड़त। एह तरीका में एनालिसिस खाली एकही बजार तक सीमित रहे ला आ ओही बाजार के कुल गतिविधियन के आधार पर निष्कर्ष निकालल जाला।एकरा विपरीत, जनरल इक्विलिब्रियम थ्योरी एक्के संघे कई बजारन आ उनहन के बेहवार के अध्ययन करेला। ई तरीका सगरी बजारन के कुल गतिविधियन के एकजुट रूप में देखे ला आ एह बात के जाँच करेला कि अलग-अलग बजारन में होखे वाला बदलाव एक-दूसरा पर कइसे प्रभाव डाले लें। एह किसिम के एनालिसिस में बजारन के आपसी संबंध आ परस्पर क्रिया (इंतारैक्शन) के अध्ययन कइल जाला, जवना के परिणामस्वरूप अर्थव्यवस्था में संतुलन (इक्विलिब्रियम) स्थापित होखे ला। == मैक्रोइकोनॉमिक्स == {{main|मैक्रोइकोनॉमिक्स}} मैक्रोइकोनॉमिक्स ({{Langx|hi|समष्टि अर्थशास्त्र}}) अर्थशास्त्र के एगो दूसर प्रमुख शाखा हवे, जवन पूरा [[अर्थव्यवस्था]] के समग्र रूप में अध्ययन करे ला। ई व्यापक आर्थिक सूचकन आ उनहन के परस्पर संबंधन के ऊपर से नीचे (टॉप-डाउन) दृष्टिकोण से समझे-समझावे के कोसिस करे ला, आ आमतौर पर जनरल इक्विलिब्रियम थियरी के सरल रूप के इस्तेमाल करेला। मैक्रोइकोनॉमिक्स में राष्ट्रीय आय, राष्ट्रीय उत्पादन, बेरोजगारी दर, मुद्रास्फीति (महँगाई) जइसन व्यापक आर्थिक सूचकन के अध्ययन कइल जाला। एकरे साथे कुल उपभोग, कुल निवेश व्यय आ उनका अलग-अलग घटकन के भी विश्लेषण कइल जाला। ई शाखा [[मॉनिटरी पॉलिसी]] आ [[फिस्कल पॉलिसी]] (राजकोषीय नीति) के अर्थव्यवस्था पर पड़े वाला प्रभाव सभ के भी अध्ययन करेला। 1960 के दशक से मैक्रोइकोनॉमिक्स में सूक्ष्म आर्थिक आधार पर मॉडल विकसित करे पर अधिक जोर दिहल जाए लागल। एहमें आर्थिक भागीदारन के तर्कसंगत व्यवहार, बाजार सूचना के प्रभावी उपयोग आ अपूर्ण प्रतियोगिता जइसन पहलुअन के शामिल कइल गइल। एह विकास से मैक्रोइकोनॉमिक्स आ माइक्रोइकोनॉमिक्स के बीच के कई पुरान सैद्धांतिक असंगतियन के दूर करे के कोशिश भइल। मैक्रोइकोनॉमिक एनालिसिस में ओह कारकन के भी अध्ययन कइल जाला जे राष्ट्रीय आय के दीर्घकालिक स्तर आ [[आर्थिक विकास]] के प्रभावित करेलें। एहमें पूँजी संचय, तकनीकी प्रगति आ श्रम शक्ति के वृद्धि प्रमुख कारक मानल जालें। === बेरोजगारी === बेरोजगारी दर अर्थव्यवस्था में [[बेरोजगारी]] के स्तर के मापेला। ई लेबर फोर्स में शामिल ओह लोग के प्रतिशत बतावेला जे काम करे के इच्छुक आ सक्षम बाड़ें, बाकिर जिनका लगे रोजगार नइखे। लेबर फोर्स में खाली उहे लोग शामिल होलें जे सक्रिय रूप से नौकरी खोजत रहेलें। रिटायर लोग, पढ़ाई करत विद्यार्थी, भा ओह लोग जे रोजगार के अवसर ना मिले के कारण नौकरी खोजे के प्रयास छोड़ दिहले बाड़ें, लेबर फोर्स के हिस्सा ना मानल जालें। बेरोजगारी के आमतौर पर कई प्रकार में बाँटल जाला, आ हर प्रकार के पीछे अलग-अलग कारण होले। क्लासिकल बेरोजगारी तब पैदा हो सके ला जब मजदूरी के दर एतना अधिक हो जाव कि नियोक्ता (रोजगार देवे वाला) अधिक श्रमिक रखे में असमर्थ भा अनिच्छुक हो जावें। एह स्थिति में रोजगार के अवसर सीमित हो जाला। एकरे अलावा फ्रिक्शनल बेरोजगारी ओह स्थिति के कहल जाला जब उपयुक्त नौकरी उपलब्ध त रहेला, बाकिर नौकरी खोजे, जानकारी प्राप्त करे आ नियुक्ति होखे में कुछ समय लागेला। एह बीच के अवधि में व्यक्ति बेरोजगार रहेला। ई बेरोजगारी आमतौर पर अस्थायी किसिम के होले आ श्रम बाजार के सामान्य कार्यप्रणाली के हिस्सा मानल जाले। {{Clear}} ==संदर्भ== {{Reflist}} {{Economics}} {{Authority control}} [[श्रेणी:अर्थशास्त्र]] [[श्रेणी:सामाजिक बिज्ञान]] [[श्रेणी:एकैडमिक बिसय]] {{बिज्ञान-आधार}} 3yxt7ginohk8c67nx4q13kqzz566kqv श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि 14 17289 797760 537134 2026-06-13T00:18:53Z SM7 3953 {{Commons category|Hindi-language poets}} 797760 wikitext text/x-wiki {{Commons category|Hindi-language poets}} [[श्रेणी:भाषा अनुसार कवि]] [[श्रेणी:हिंदी-भाषा के लेखक|कवि]] lq58qdfw48vlfraomw01su6wrm1ddzv उत्तर प्रदेश के मंडल सभ के लिस्ट 0 17434 797761 797757 2026-06-13T01:08:59Z SM7 3953 Reverted edit by [[Special:Contributions/~2026-34511-80|~2026-34511-80]] ([[User talk:~2026-34511-80|talk]]) to last revision by [[User:Igor123121|Igor123121]] 789645 wikitext text/x-wiki [[File:UP Administrative Divisions.png|right|350px|thumb|उत्तर प्रदेश के मंडल सभ नकशा पर]] '''[[उत्तर प्रदेश]] के प्रशासनिक बिभाजन''' सभ में सभसे ऊपरी स्तर पर मंडल बाने, इसके बाद क्रम से जिला<ref>{{cite web|url=http://up.gov.in/upconstitution.aspx |title=Welcome to Official Web Site of Uttar Pradesh Government |publisher=Up.gov.in |date=1967-10-02 |accessdate=4 मई 2017}}</ref>, तहसील आवे लें। तहसील के भी उपबिभाजन ब्लाक (बिकासखंड) में होला, बाकी ई इकाई मुख्य रूप से बिकास सम्बन्धी कामकाज खातिर बाने। वर्तमान में, उत्तर प्रदेश में कुल 18 गो मंडल, [[उत्तर प्रदेश के जिला सभ|75 गो जिला]], आ 822 ब्लाक बा।<ref>{{cite web|author=Jagran Josh |url=http://www.jagranjosh.com/general-knowledge/uttar-pradesh-administrative-structure-1371547929-1 |title=Uttar Pradesh: Administrative Structure |publisher=Jagranjosh.com |date=2013-06-18 |accessdate=2017-05-04}}</ref> मंडल या कमिश्नरी के प्रशासनिक मुखिया कमिश्नर (मंडलायुक्त) होलें आ पूरा मंडल में कानून ब्यवस्था आ जमीन के लगान (रेवेन्यू) वसूली के जिम्मेदारी इनहीं के होला। कमिश्नर लोग भारतीय प्रशासनिक सेवा (आइएएस) के सीनियर अधिकारी होला लोग आ परमोशन के बाद एह पद पर पहुँचे ला। जिला के जिलाधीश (डीएम या कलेक्टर) होलें। वास्तव में सरकारी कामकाज के बँटवारा के कारण एकही ब्यक्ति के ई तीनों पद के अनुसार तीन गो नांव से बोलावल जाला। रेवेन्यू संबंधी काम करे पर इनहीं लोग के कलेक्टर कहल जाला, आ न्याय संबंधी काम के समय डिस्ट्रिक्ट मजिस्ट्रेट (डीएम)। तहसील स्तर पर डिप्टी कलेक्टर (जेकरा के एसडीएम भी कह दिहल जाला) आ तहसीलदार लोग मुख्य अधिकारी होला। {{clear}} ==लिस्ट== {| class="wikitable sortable" cellpadding="1" cellspacing="1" style="width:98%; text-align:center; border:1px solid black;" |- style="background:#9cf;" | '''मंडल''' | '''मुख्यालय''' | '''जिला सभ''' <!-- | '''जनसंख्या {{As of|2001|at=2001}}''' | '''रकबा (km<sup>2</sup>)''' | '''घनत्व (/km<sup>2</sup>''' --> | '''नकशा''' |- style="background:#f4f9ff;" |[[आगरा मंडल]] |[[आगरा]] |align="left"| * [[आगरा जिला|आगरा]] * [[फिरोजाबाद जिला|फिरोजाबाद]] * [[मैनपुरी जिला|मैनपुरी]] * [[मथुरा जिला|मथुरा]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Agra division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[अलीगढ़ मंडल]] |[[अलीगढ़]] |align="left"| * [[अलीगढ़ जिला|अलीगढ़]] * [[एटा जिला|एटा]] * [[हाथरस जिला|हाथरस]] * [[कासगंज जिला|कासगंज]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Aligarh division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[प्रयागराज मंडल ]] |[[प्रयागराज ]] |align="left"| * [[प्रयागराज जिला|प्रयागराज ]] * [[फतेहपुर जिला|फतेहपुर]] * [[कौशांबी जिला|कौशांबी]] * [[प्रतापगढ़ जिला|प्रतापगढ़]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- bgcolor=#F4F9FF |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Allahabad division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[आजमगढ़ मंडल]] |[[आजमगढ़]] |align="left"| * [[आजमगढ़ जिला|आजमगढ़]] * [[बालियाँ जिला|बालियाँ]] * [[मऊ जिला|मऊ]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Azamgarh division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[बरेली मंडल]] |[[बरेली]] |align="left"| * [[बदायूँ जिला|बदायूँ]] * [[बरेली जिला|बरेली]] * [[पीलीभीत जिला|पीलीभीत]] * [[शाहजहाँपुर जिला|शाहजहाँपुर]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Bareilly division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[बस्ती मंडल]] |[[बस्ती]] |align="left"| * [[बस्ती जिला|बस्ती]] * [[संत कबीर नगर जिला|संत कबीर नगर]] * [[सिद्धार्थनगर जिला|सिद्धार्थनगर]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Basti division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[चित्रकूट मंडल]] |[[चित्रकूट जिला|चित्रकूट]] |align="left"| * [[बाँदा जिला|बाँदा]] * [[चित्रकूट जिला|चित्रकूट]] * [[हमीरपुर जिला|हमीरपुर]] * [[महोबा जिला|महोबा]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Chitrakoot division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[देवीपाटन मंडल]] |[[गोंडा जिला|गोंडा]] |align="left"| * [[बहराइच जिला|बहराइच]] * [[बलरामपुर जिला|बलरामपुर]] * [[गोंडा जिला|गोंडा]] * [[श्रावस्ती जिला|श्रावस्ती]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Devipatan division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[अयोध्या मंडल]] |[[अयोध्या ]] |align="left"| * [[अंबेडकर नगर जिला|अंबेडकर नगर]] * [[बाराबंकी जिला|बाराबंकी]] * [[अयोध्या जिला|अयोध्या ]] * [[सुल्तानपुर जिला|सुल्तानपुर]] *[[अमेठी जिला ।गौरीगंज]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Faizabad division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[गोरखपुर मंडल]] |[[गोरखपुर]] |align="left"| * [[देवरिया जिला|देवरिया]] * [[गोरखपुर जिला|गोरखपुर]] * [[कुशीनगर जिला|कुशीनगर]] * [[महाराजगंज जिला|महाराजगंज]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Gorakhpur division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[झाँसी मंडल]] |[[झाँसी]] |align="left"| * [[जालौन जिला|जालौन]] * [[झाँसी जिला|झाँसी]] * [[ललितपुर जिला|ललितपुर]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Jhansi division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[कानपुर मंडल]] |[[कानपुर]] |align="left"| * [[औरैया जिला|औरैया]] * [[इटावा जिला|इटावा]] * [[फर्रूखाबाद जिला|फर्रूखाबाद]] * [[कन्नौज जिला|कन्नौज]] * [[कानपुर देहात जिला|कानपुर देहात]] * [[कानपुर जिला|कानपुर नगर]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Kanpur division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[लखनऊ मंडल]] |[[लखनऊ]] |align="left"| * [[हरदोई जिला|हरदोई]] * [[लखीमपुर खीरी]] * [[लखनऊ जिला|लखनऊ]] * [[रायबरेली जिला|रायबरेली]] * [[सीतापुर जिला|सीतापुर]] * [[उन्नाव जिला|उन्नाव]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Lucknow division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[मेरठ मंडल]] |[[मेरठ]] |align="left"| * [[बागपत जिला|बागपत]] * [[बुलंदशहर जिला|बुलंदशहर]] * [[गौतम बुद्ध नगर]] * [[गाजियाबाद जिला|गाजियाबाद]] * [[मेरठ जिला|मेरठ]] * [[हापुड़ जिला|हापुड़]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Meerut division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[विन्ध्याचल मंडल]] |[[मीरजापुर ]] |align="left"| * [[मीरजापुर जिला|मीरजापुर]] * [[संत रविदास नगर जिला|संत रविदास नगर]] * [[सोनभद्र जिला|सोनभद्र]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Mirzapur division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[मुरादाबाद मंडल]] |[[मुरादाबाद]] |align="left"| * [[बिजनौर जिला|बिजनौर]] * [[अमरोहा जिला|अमरोहा]] * [[मुरादाबाद जिला|मुरादाबाद]] * [[रामपुर जिला|रामपुर]] * [[संभल जिला|संभल]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Moradabad division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[सहारनपुर मंडल]] |[[सहारनपुर]] |align="left"| * [[मुजफ्फरनगर जिला|मुजफ्फरनगर]] * [[सहारनपुर जिला|सहारनपुर]] * [[शामली जिला|शामली]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Saharanpur division.svg|150px|center]] |- style="background:#f4f9ff;" |[[वाराणसी मंडल]] |[[वाराणसी]] |align="left"| * [[चंदौली जिला|चंदौली]] * [[गाजीपुर जिला|गाजीपुर]] * [[जौनपुर जिला|जौनपुर]] * [[वाराणसी जिला|वाराणसी]] <!-- |{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} |- |{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}} --> |[[File:Varanasi division.svg|150px|center]] |} ==इहो देखल जाय== * [[उत्तर प्रदेश के जिला सभ के लिस्ट|उत्तर प्रदेश के जिला सभ]] ==संदर्भ== {{Reflist}} ==बाहरी कड़ी== * [http://censusindia.gov.in/2011census/maps/administrative_maps/UP.pdf उत्तर प्रदेश के प्रशासनिक नक्सा], भारत के जनगणना - 2011 {{उत्तर प्रदेश के जिला सभ}} {{उत्तर प्रदेश}} [[श्रेणी:उत्तर प्रदेश के मंडल सब| ]] [[श्रेणी:उत्तर प्रदेश|*]] mm5wov8o3ievdn975sia5zfxz3l4n4e नोहकलिकाई 0 29969 797774 789002 2026-06-13T10:24:53Z InternetArchiveBot 25596 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 797774 wikitext text/x-wiki {{Infobox waterfall | name = नोहकलिकाई झरना<br /><small>Nohkalikai Falls</small> | photo = Nohkalikai Falls Cherrapunji.JPG | photo_caption = नोहकलिकाई झरना के सीन | location = [[पूर्ब खासी पहाड़ी]], [[मेघालय]], [[भारत]] | elevation = {{convert|4065|ft|abbr=on}} | nickname = | map = India | map_width = 220 | map_caption = भारत में लोकेशन | lat_d = 25.275676 | lat_NS = N | long_d = 91.686971 | long_EW = E | type = प्लंग | height = {{convert|1115|ft|abbr=on}} | height_longest = {{convert|1115|ft|abbr=on}} | width = {{convert|75|ft|abbr=on}} | number_drops = 1 | average_flow = 100 cfs (2.8 m<sup>3</sup>/s) | watercourse = | world_rank = }} '''नोहकलिकाई''' भारत के [[मेघालय]] राज्य में मौजूद [[झरना]] बाटे। 340&nbsp;मीटर (1115&nbsp;फीट) ऊँचाई वाला<ref>{{cite web | url=http://www.worldwaterfalldatabase.com/waterfall.php?num=766 | title=नोहकलिकाई झरना | work=World Waterfall Database | accessdate=1 जून 2016}}</ref> ई झरना भारत के सबसे ऊँच (सिंगल ड्रॉप) झरना बाटे।<ref>सिंगल ड्रॉप के मतलब अइसन झरना जवना में पानी सीढ़ीदार रूप में कई बेर में सीढ़ी नियर चीज बनावत न गिरे बलुक एकही बेर में कगार से सीधे डुबकी झील में आ गिरे।</ref><ref>{{cite web | url=http://www.worldwaterfalldatabase.com/country/India/ | title=नोहकलिकाई झरना | work=World Waterfall Database | accessdate=2012-05-06 | archive-date=2012-07-26 | archive-url=https://web.archive.org/web/20120726024102/http://www.worldwaterfalldatabase.com/country/India/ | url-status=dead }}</ref> ई दुनिया के चउथा सभसे ऊँच सिंगल ड्राप झरना भी बतावल जाला।<ref>{{cite book|title=India Handbook|url=http://books.google.com/books?id=JB4wAQAAIAAJ|year=2002|publisher=Trade & Travel Publications}}</ref>{{sfn|Sunita Pant Bansal|2005|p=155}} ई झरना पृथिवी पर मौजूद सभसे नम स्थान में से एक, [[चेरापूँजी]] (जवना के अब सोहरा कहल जाला) के लगे मौजूद बाटे।<ref>http://hindi.china.com/travel/info/1157/20140203/29698_1.html{{Dead link|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> झरना के पानी के स्रोत बरखा के पानी बाटे जवन एकरा ऊपरी हिस्सा में मौजूद एगो छोट पठारी हिस्सा पर एकट्ठा होला आ एही से ई झरना दिसंबर-फरवरी के बीच के सूखा वाला सीजन के समय में सिकुड़ जाला आ पानी के बहाव कम हो जाला। झरना के नीचे एगो हरियर रंग के पानी के डुबकी पूल वबनल बाटे।<ref name="Wondermondo" /> सूखा के सीजन के तुलना में मानसून के समय झरना के बेग लगभग 20 गुना बढ़ जाला।{{sfn|Michael Benanav|2013|p=}} == कथा == [[File:Nohkalikai Falls India.jpg|thumb|left|230px|1854 में नोहकलिकाई]] "नोहकलिकाई" शब्द के [[खासी भाषा]] में अर्थ होला "का लिकाई के छलांग" आ एकरा साथ एगो कहानी जुड़ल बतावल जाले। किस्सा-कहानी के के मोताबिक गाँव में ''लिकाई'' नाँव के एगो औरत रहत रहल (''का'' औरत खातिर उपसर्ग हवे)। का लिकाई के मरद के मौत तबे हो गइल जब ओकर लइकी अबहिन कोरउंस रहल। लिकाई के आपन आ लइकी के पेट भरे खातिर कुली के काम करे के परल। कुछ दिन बाद ऊ दूसर बियाह कइलस। काम से लवट के आवे के बाद ओकर सारा समय लड़िकिया के देखभाल करे में बीत जाय। एही से ऊ अपने दुसरा मरद के बहुत धियान न रख पावे। ओकर दुसरा मरदा एही इरखा में एक दिन लइकी के मुआ दिहलस। जब का लिकाई साँझ बेरा घरे आइल तब लइकी ना मिलल। लिकाई काम से बहुत सिहरा गइल रहल आ सोचलस के लइकी कहीं एहरे-ओहर होई आ आ जाई। रसोईं में देखलस कि माँस पका के रखल बाटे तब सोचलस के खा के फिर खोजब। माँस खा पी के जब ऊ पान खाए खातिर पान के डाली उठवलस तब ओह डलिया में लइकी के कटाइल अँगुरी मिलल। तब ओकरा के एहसास भइल की ओकरा ना रहले में ओकर मरद लइकी के काट के पका दिहलस आ ओही के माँस ऊ खइलसि हऽ। अइसन दुःख आ रीस के मारे लिकाई पागल हो गइल आ एहर-ओहर भागत-दउरत जा अंत में के पहाड़ के कगार से कूद गइल। ओही के चीन्हा ई झरना हवे।<ref name="Wondermondo">{{cite web | url=http://www.wondermondo.com/Countries/As/India/Meghalaya/Nohkalikai.htm | title=Nohkalikai Falls | publisher=Wondermondo | date=2010-08-28 | accessdate=2 जून 2016 }}{{Dead link|date=April 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>{{sfn||2003|p=119-}} ==इहो देखल जाय== * [[भारत के झरना सभ के ऊँचाई अनुसार लिस्ट]] {{clear}} ==फुटनोट== {{Reflist|35em}} ==संदर्भ== * {{cite book|ref=harv|title=Kādambinī|url=http://books.google.com/books?id=BrYTAQAAMAAJ|year=2003|publisher=Hindustāna Tāisma Prakāśana.}} * {{cite book|ref=harv|author=Sunita Pant Bansal|title=Encyclopaedia of India|url=http://books.google.com/books?id=fQB3Fkc3Tl4C&pg=PA155|date=1 June 2005|publisher=Smriti Books|isbn=978-81-87967-71-2}} * {{cite book|ref=harv|author1=Lonely Planet|author2=Sarina Singh|author3=Michael Benanav|coauthors=Lindsay Brown, Mark Elliott, Paul Harding, Amy Karafin, Anirban Mahapatra, Bradley Mayhew, Daniel McCrohan|title=Lonely Planet India|url=http://books.google.com/books?id=oYryAAAAQBAJ&pg=PT1384|date=1 सितंबर 2013|publisher=Lonely Planet Publications|isbn=978-1-74321-793-1}} [[श्रेणी:भारत के भूगोल]] [[श्रेणी:पूर्बोत्तर भारत]] [[श्रेणी:मेघालय]] [[श्रेणी:पूर्वोत्तर के झरना]] [[श्रेणी:भारत के झरना]] 0pbiczk2yihknx7pisujzoyh7c1e85t जगदीश चतुर्वेदी (लेखक) 0 38384 797759 786418 2026-06-13T00:16:15Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:गायब निधन तिथि वाला जीवनी लेख]] हटावल गइल 797759 wikitext text/x-wiki {{Infobox writer <!--For more information, see [[:Template:Infobox Writer/doc]].--> | name = जगदीश चतुर्वेदी (लेखक) | honorific_prefix = | honorific_suffix = | image = | image_size = | alt = | caption = | native_name = | native_name_lang = | pseudonym = | birth_name = | birth_date = <!-- {{birth date and age|YYYY|MM|DD}} --> | birth_place = | death_date = <!-- {{death date and age|YYYY|MM|DD|YYYY|MM|DD}} --> | death_place = | resting_place = | occupation = लेखक | language = हिंदी | nationality = भारतीय | ethnicity = | citizenship = | education = | alma_mater = | period = | genre = <!-- or: | genres = --> | subject = <!-- or: | subjects = --> | movement = | notableworks = <!-- or: | notablework = --> | spouse = <!-- or: | spouses = --> | partner = <!-- or: | partners = --> | children = | relatives = | awards = | signature = | signature_alt = | years_active = | module = | website = | portaldisp = <!-- "on", "yes", "true", etc; or omit --> }} '''जगदीश चतुर्वेदी (लेखक)''' [[हिंदी भाषा|हिंदी]] भाषा के भारतीय लेखक रहलें। ==जिनगी== उनकर जनम 15 अगस्त 1929 के [[ग्वालियर]] ([[मध्य प्रदेश]]) में भइल। दर्शनशास्त्र में मास्टर डिग्री करे के बाद ऊ [[उज्जैन]] के माधव कॉलेज में पढ़ावे लागलें। बाद में [[आकाशवाणी]] (AIR) आ [[केंद्रीय हिंदी निदेशालय]] में संपादक के रूप में काम कइनी। ऊ कई गो गद्य–कविता के किताब प्रकाशित कइलन आ बहुते किताबन के हिंदी में अनुवादो कइलन। भारत सरकार 2003 में उन्हें [[पद्म श्री|पद्मश्री सम्मान]] देलस। जगदीश चतुर्वेदी के निधन 2015 में उनकर दिल्ली वाला घर पर भइल। {{clear}} ==इहो देखल जाय== * [[हिंदी भाषा के लेखक लोग के लिस्ट]] * [[भारतीय लेखक लोग के लिस्ट]] ==संदर्भ== {{reflist}} [[श्रेणी:भारतीय लेखक]] [[श्रेणी:हिंदी-भाषा के लेखक]] [[श्रेणी:1932 में जनम]] [[श्रेणी:2015 में निधन]] [[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]] {{Writer-stub}} 1kmla03vkd331vlavgi7cluwwds0m0y गैर सरकारी संगठन 0 84576 797770 787704 2026-06-13T05:25:45Z InternetArchiveBot 25596 Rescuing 1 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 797770 wikitext text/x-wiki '''गैर सरकारी संगठन''' भा '''गैर-सरकारी संगठन''' ({{Lang|en|non-governmental organization}}) '''एनजीओ (NGO)''' अइसन संगठन (ऑर्गेनाइजेशन) होला जे सरकार से स्वतंत्र रूप में बनल होला। अइसन संगठन में से अधिकतर बिना लाभ के काम करे वाला होखे लें आ अक्सरहा [[मानवतावादी]] चाहे सामाजिक काम में लागल होखे लें या फिर [[सामाजिक बिज्ञान]] के क्षेत्र में काम करे लें; अइसन संगठन सभ में क्लब आ एसोसिएशन भी सामिल हो सके लें जे अपना सदस्य लोगन के आ अउरियो लोगन के कौनों किसिम के सर्विस उपलब्ध करावत होखें। सर्वे सब में ई सोझा आइल बा कि एनजीओ सभ पर पब्लिक के भरोसा होला, एकरा चलते ई संगठन सब समाज आ सामाजिक काम सब के हितधारकन (स्टेकहोल्डर) खातिर उपयोगी तरीका से काम करे वाला हो सके लें। हालाँकि, एनजीओ सभ कारपोरेशन सब खातिर लॉबी ग्रुप भी हो सके लें। आजकाल्ह जवना अरथ में एह शब्द के इस्तेमाल हो रहल बा, पहिली बेर एकर जिकिर नया-नया गठित भइल यूनाइटेड नेशंस के चार्टर में 1945 में आर्टिकल 71 में भइल रहे। [[यूनाइटेड नेशंस]] के ग्लोबल कम्युनिकेशन बिभाग एकर परिभाषा देला — "बिना-लाभ काम करे वाला, स्वेच्छा से बनल नागरिक लोगन के मंडली (ग्रुप) जे लोकल, राष्ट्रिय भा इंटरनेशनल लेवल पर संगठित भइल होखे, आम जनता के भलाई के समर्थन में मुद्दा आ समस्या (इशू) सब से निबटे खातिर। एनजीओ शब्द एक कुछ असंगत इस्तेमाल, आ अक्सरहा पर्यायवाची के रूप में इस्तेमाल सिविल सोसाइटी खातिर होखे ला, जे कौनों भी अइसन एसोसिएशन हो सके ला जे नागरिक लोगन द्वारा अस्थापित होखे। कुछ देसन में, एनजीओ के गैर लाभकारी संगठन के रूप में जानल जाला आ राजनीतिक पार्टी आ ट्रेड युनियन सब के भी कब्बो-काल्ह एनजीओ मानल जाला। एनजीओ सभ के बर्गीकरण दू गो आधारन पर कइल जाला (1) ओरिएंटेशन—मने कि कवना किसिम के कामकाज आ एक्टिविटी ऊ एनजीओ क रहल बा, जइसे कि मानवाधिकार, उपभोक्ता संरक्षण, [[पर्यावरणवाद]], सेहत सुबिधा चाहे बिकास कार्य वगैरह; आ (2) ऑपरेट करे ले लेवल—मने कि, लोकल, राष्ट्रिय भा इंटरनेशनल स्तर पर काम क रहल बा। [[बिस्व बैंक]] एनजीओ सभ के अलगे तरीका से दू किसिम में बाँटे ला: ऑपरेशनल एनजीओ—जिनहन के सबसे पहिला काम बिकास संबंधी प्रोजेक्ट के डिजाइन बनावल आ लागू कइल होला; आ दुसरा किसिम, एडवोकेसी एनजीओ—जिनहन के प्राथमिक काम मुद्दा उठावल, आ राष्ट्रिय भा इंटरनेशनल सरकारी संगठन सभ के नीति आ बेहवार सभ के परभावित कइल होखे ला। एगो आँकड़ा के मोताबिक, साल 2008 में रूस में कुल 277,000 एनजीओ रहलें। भारत में 2009 में लगभग 20 लाख एनजीओ रहलें (जे देस के प्राइमरी इस्कूल आ स्वास्थ्य केंद्र के तुलना में बेसी बाड़ें)। भारत में [http://hellolatur.in/ एनजीओ]{{Dead link|date=June 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} सभ द्वारा बिदेस से धन लेवे पर बिबाद भइल आ 2016 में करीब 20,000 एनजीओ सभ के बिदेस से धन लेवे पर रोक लगा दिहल गइल। भारत में कौनों एनजीओ बिदेस से पइसा ले सके एकरा खातिर ओकरा के विदेशी अंशदान नियमन अधिनियम (एफसीआरए), 2010 के तहत रजिस्ट्रेशन करावे के पड़े ला। == बाहरी कड़ी == *[http://hellolatur.in/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20260410161729/https://hellolatur.in/ |date=2026-04-10 }}{{cite web |url=http://www.staff.city.ac.uk/p.willetts/CS-NTWKS/NGO-ART.HTM |title=What is a Non-Governmental Organization? |publisher=City University, London}} *{{cite web |url=https://www.youtube.com/watch?v=tQwdcSsF0B8 |title=Video speech – Helen Clark, Administrator of the United Nations Development Programme (UNDP) on World NGO Day|website=[[YouTube]]}} {{Authority control}} [[श्रेणी:गैर सरकारी ऑर्गेनाइजेशन| ]] [[श्रेणी:गैर-लाभकारी ऑर्गेनाइजेशन]] {{org-stub}} ihgfwnvqi7967zx8ej9og3bgi9d03h0 टेम्पलेट:RM top 10 91907 797766 758049 2026-06-13T01:15:57Z SM7 3953 अपडेट कइल गइल 797766 wikitext text/x-wiki <onlyinclude><div class="boilerplate mw-archivedtalk" style="background-color: #efe; margin: 0; padding: 0 10px 0 10px; border: 1px dotted #aaa;"> :''नीचे लिखल चर्चा नाँव बदलाव के अनुरोध के बंद चर्चा बा।<span style="color:red">'''एह में बदलाव मत करीं।'''</span> आगे के टिप्पणी वार्ता पन्ना पर नया खंड में कइल जाय। समापन के फैसला के चैलेंज करे के इच्छुक संपादक लोग के क्लोजर के वार्ता पन्ना पर चर्चा कइला के बाद नाँव बदलाव के समीक्षा पर विचार करे के चाहीं। एह चर्चा में अउरी कवनो संपादन ना होखे के चाहीं।'' एह चर्चा के नतीजा: {{{1|{{{result|नतीजा}}}}}} {{SAFESUBST:<noinclude />#if:{{{nac|}}}|<small>([[Wikipedia:Requested moves/Closing instructions#Non-admin closure|non-admin closure]])</small>|{{SAFESUBST:<noinclude />#if:{{{pmnac|{{{pmc|}}}}}}|<small>([[Wikipedia:Requested moves/Closing instructions#Closure by a page mover|closed by non-admin page mover]])</small>}}}} ~~<noinclude />~~ ----</onlyinclude> </div>{{Documentation}} 0h7tj4ag91l01n3fjk3my2vdgfl8kxr 797767 797766 2026-06-13T01:16:32Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 797767 wikitext text/x-wiki <onlyinclude><div class="boilerplate mw-archivedtalk" style="background-color: #efe; margin: 0; padding: 0 10px 0 10px; border: 1px dotted #aaa;"> :''नीचे लिखल चर्चा नाँव बदलाव के अनुरोध के बंद चर्चा बा।<span style="color:red">'''एह में बदलाव मत करीं।'''</span> आगे के टिप्पणी वार्ता पन्ना पर नया खंड में कइल जाय। समापन के फैसला के चैलेंज करे के इच्छुक संपादक लोग के क्लोजर के वार्ता पन्ना पर चर्चा कइला के बाद नाँव बदलाव के समीक्षा पर विचार करे के चाहीं। एह चर्चा में अउरी कवनो संपादन ना होखे के चाहीं।'' एह चर्चा के नतीजा: {{{1|{{{result|{{{नतीजा|}}}}}}}}} {{SAFESUBST:<noinclude />#if:{{{nac|}}}|<small>([[Wikipedia:Requested moves/Closing instructions#Non-admin closure|non-admin closure]])</small>|{{SAFESUBST:<noinclude />#if:{{{pmnac|{{{pmc|}}}}}}|<small>([[Wikipedia:Requested moves/Closing instructions#Closure by a page mover|closed by non-admin page mover]])</small>}}}} ~~<noinclude />~~ ----</onlyinclude> </div>{{Documentation}} guxpu8lmcl2zodrnrtpom9vq86uzljq गिटहब 0 100799 797769 792223 2026-06-13T05:12:49Z InternetArchiveBot 25596 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 797769 wikitext text/x-wiki {{Infobox website | name = GitHub | logo = GitHub Invertocat Logo.svg{{!}}class=skin-invert | logo_size = 140 | logo_caption = GitHub Invertocat logo | screenshot = File:Github Docs repository screenshot.png | screenshot_alt = files of the "github/docs" repository, with a readme file, contributor, committed date, etc. | caption = Repository of the website's [https://docs.github.com official documentation], storing its source code | company_type = [[Subsidiary]] | founded = {{Start date and age|p=yes|br=yes|2008|2|8}} (as Logical Awesome LLC)<ref>{{cite web | url=https://github.com/blog/589-new-year-new-company | title=New Year, New Company | website=GitHub }}</ref> | location = [[San Francisco]], California, U.S. | area_served = Worldwide | founder = {{ubl | [[Tom Preston-Werner]] | [[Chris Wanstrath]] | [[P. J. Hyett]] | Scott Chacon }} | key_people = {{ubl | Mike Taylor (CFO) | Kyle Daigle (COO) }} | industry = {{ubl | Collaborative [[version control]] (GitHub) | AI development tools ([[GitHub Copilot]]) | [[Web hosting service|Web host]] (GitHub Pages) | [[Package repository]] ([[npm]]) }} | revenue = {{increase}} $1 billion (2022)<ref name="techcrunch.com">{{cite web|title=Microsoft says GitHub now has a $1B ARR, 90M active users|url=https://techcrunch.com/2022/10/25/microsoft-says-github-now-has-a-1b-arr-90m-active-users/|website=[[TechCrunch]] |date=October 25, 2022|access-date=March 20, 2023|archive-date=March 14, 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230314070710/https://techcrunch.com/2022/10/25/microsoft-says-github-now-has-a-1b-arr-90m-active-users/|url-status=live}}</ref> | margin = {{increase}} $200 million (2022)<ref name="techcrunch.com"/> | international = Yes https://p01-catalog1-html.jimdofree.com/ | employees = 5,595<ref>{{cite web|title=GitHub Diversity|url=https://github.com/about/diversity/report|website=GitHub|access-date=November 26, 2019|archive-date=March 22, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210322042110/https://github.com/about/diversity/report|url-status=live}}</ref> | url = {{URL|https://github.com/}} | ipv6 = No<ref>{{cite web |title=IPv6 support for cloning Git repositories · community · Discussion #10539 |url=https://github.com/orgs/community/discussions/10539 |website=GitHub |access-date=29 December 2024 |language=en}}</ref><ref>{{cite web |title=dig +noquestion +noauthority @2001:4860:4860::8888 AAAA github.com |url=https://isgithubipv6.live/detail.txt |website=isgithubipv6.live |access-date=29 December 2024 |archive-date=29 December 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20241229232111/https://isgithubipv6.live/detail.txt |url-status=dead }}</ref> | programming_language = {{ubl | [[Ruby (programming language)|Ruby]] | [[JavaScript]] | [[Go (programming language)|Go]] | [[C (programming language)|C]]<ref>{{Cite web|title=GitHub|url=https://github.com/github|access-date=2020-09-06|website=GitHub|language=en|archive-date=March 22, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210322042029/https://github.com/github|url-status=live}}</ref> | [[Rust (programming language)|Rust]]<ref>{{Cite web |title=GitHub built a new search engine for code from scratch in Rust |url=https://www.zdnet.com/article/github-builds-a-search-engine-for-code-from-scratch-in-rust/ |access-date=April 22, 2023 |website=[[ZDnet]] |language=en}}</ref> }} | website_type = Collaborative [[version control]] | registration = Optional (required for creating and joining repositories) | users = 150 million ({{as of|May 2025|lc=y}}) <ref>{{cite web | first=Prakash | last=Muralidharan | title=GitHub just crossed 150 million users. But that stat isn't about scale. It's about signal. | website=LinkedIn | date=2025-05-27 | url=https://www.linkedin.com/pulse/github-just-crossed-150-million-users-stat-isnt-scale-muralidharan-ureke | access-date=2025-08-04}}</ref> | language = English | launched = {{start date and age|2008|4|10}} | current_status = Active | parent = [[Microsoft]] | module = {{infobox network service provider|child=yes}} }} '''गिटहब''' (GitHub) एगो प्रोप्राइटरी डेवलपर प्लेटफॉर्म हवे, जे डेवलपर लोग के आपन कोड बनावे, कोड के स्टोर करे, मैनेज करे आ शेयर करे के सुविधा देला। ई डिस्ट्रिब्यूटेड वर्जन कंट्रोल खातिर गिट (Git) के इस्तेमाल करेला। गिटहब खुद एक्सेस कंट्रोल, बग ट्रैकिंग, सॉफ्टवेयर फीचर रिक्वेस्ट, टास्क मैनेजमेंट, कंटीन्यूअस इंटीग्रेशन आ हर प्रोजेक्ट खातिर विकी जइसन सुविधा देला। गिटहब के मुख्यालय [[सैन फ्रांसिस्को]] में बा आ 2018 से ई [[माइक्रोसॉफ्ट]] के सहायक (सब्सिडरी) कंपनी गिटहब इंक. द्वारा चलावल जात बा। ई प्लेटफॉर्म ओपन सोर्स सॉफ्टवेयर डेवलपमेंट प्रोजेक्ट होस्ट करे खातिर बहुत इस्तेमाल होला। जनवरी 2023 तक गिटहब बतवलस कि एह प्लेटफॉर्म पर 10 करोड़ से जादे डेवलपर आ 42 करोड़ से ऊपर रिपॉजिटरी मौजूद रहल, जवना में कम से कम 2.8 करोड़ पब्लिक रिपॉजिटरी शामिल रहल। {{as of|जून 2023}} गिटहब दुनिया के सबसे बड़ा सोर्स कोड होस्ट प्लेटफॉर्म मानल गइल। 2024 में 50 करोड़ से जादे ओपन सोर्स प्रोजेक्ट पर डेवलपर लोग द्वारा 5 अरब से ऊपर योगदान कइल गइल। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:कंप्यूटिंग वेबसाइट]] {{Internet-stub}} 0lhl5tciasv89tbhv0n9i7g4a0betwi विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/जून 4 100967 797758 797730 2026-06-12T19:21:31Z NeechalBOT 7874 statistics 797758 wikitext text/x-wiki <!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%" |- ! Date(Time) ! Pages ! Articles ! Edits ! Users ! Files ! Activeusers {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =५-६-२०२६ |Pages = 81762 |dPages = 21 |Articles = 9065 |dArticles = 6 |Edits = 793428 |dEdits = 62 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40031 |dUsers = 9 |Ausers = 55 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =६-६-२०२६ |Pages = 81791 |dPages = 29 |Articles = 9073 |dArticles = 8 |Edits = 793679 |dEdits = 251 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40034 |dUsers = 3 |Ausers = 55 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =८-६-२०२६ |Pages = 81811 |dPages = 20 |Articles = 9078 |dArticles = 5 |Edits = 793919 |dEdits = 240 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40046 |dUsers = 12 |Ausers = 55 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =९-६-२०२६ |Pages = 81828 |dPages = 17 |Articles = 9081 |dArticles = 3 |Edits = 794562 |dEdits = 643 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40050 |dUsers = 4 |Ausers = 55 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१०-६-२०२६ |Pages = 81832 |dPages = 4 |Articles = 9081 |dArticles = 0 |Edits = 794619 |dEdits = 57 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40051 |dUsers = 1 |Ausers = 57 |dAusers = 2 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =११-६-२०२६ |Pages = 81836 |dPages = 4 |Articles = 9082 |dArticles = 1 |Edits = 794635 |dEdits = 16 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40055 |dUsers = 4 |Ausers = 57 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१२-६-२०२६ |Pages = 81836 |dPages = 0 |Articles = 9082 |dArticles = 0 |Edits = 794666 |dEdits = 31 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40062 |dUsers = 7 |Ausers = 57 |dAusers = 0 }} <!---Place new stats here---> |} <!--- stats ends---> 8dakk6tda0k2jh64au6v1b78r3ryddl रबींद्रनाथ टैगोर 0 101041 797763 2026-06-13T01:10:40Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[रबींद्रनाथ टैगोर]] के [[रबींद्रनाथ ठाकुर]] पर स्थानांतरण कइलें: स्थानांतरण अनुरोध अनुसार, वार्तालाप पन्ना देखीं (Perform requested move) 797763 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[रबींद्रनाथ ठाकुर]] a08mubnf2zpr66wneh2w357udxvm2nb वार्तालाप:रबींद्रनाथ टैगोर 1 101042 797765 2026-06-13T01:10:41Z SM7 3953 SM7 पन्ना [[वार्तालाप:रबींद्रनाथ टैगोर]] के [[वार्तालाप:रबींद्रनाथ ठाकुर]] पर स्थानांतरण कइलें: स्थानांतरण अनुरोध अनुसार, वार्तालाप पन्ना देखीं (Perform requested move) 797765 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[वार्तालाप:रबींद्रनाथ ठाकुर]] 8gc4f5z9ew8iv97zqcpcch5vff9gwa2 सिद्धार्थ नगर रेलवे स्टेशन 0 101043 797772 2026-06-13T08:17:26Z SM7 3953 पन्ना बनावल गइल "{{Multiple issues| {{one source|date=February 2019}} {{third-party|date=February 2019}} }} {{short description|Railway station in Uttar Pradesh, India}} {{Use dmy dates|date=March 2019}} {{Use Indian English|date=March 2019}} {{Infobox station | name = Siddharthnagar railway station | type = [[Indian Railways]] station | style = Indian Railways | image = Siddharth-nagar-Railway-station.jpg | image_caption = Main..." के साथ 797772 wikitext text/x-wiki {{Multiple issues| {{one source|date=February 2019}} {{third-party|date=February 2019}} }} {{short description|Railway station in Uttar Pradesh, India}} {{Use dmy dates|date=March 2019}} {{Use Indian English|date=March 2019}} {{Infobox station | name = Siddharthnagar railway station | type = [[Indian Railways]] station | style = Indian Railways | image = Siddharth-nagar-Railway-station.jpg | image_caption = Main Gate | address = National Highway 730, [[Siddharthnagar]], [[Uttar Pradesh]] | country = India | coordinates = {{coord|27.2747|83.0884|type:railwaystation_region:IN|display=inline}} | map_type = India#India Uttar Pradesh | line = | other = Auto stand | elevation = {{convert|91|m|ft}} | structure = Standard (on-ground station) | platform = 3 | depth = | levels = | tracks = 4 | parking = Yes | bicycle = Yes | opened = | closed = | rebuilt = | electrified = yes | accessible = | code = {{Indian railway code | code = SDDN | zone = [[North Eastern Railway zone|North Eastern Railway]] | division = {{rwd|Lucknow NER}} }} | owned = [[Indian Railways]] | operator = [[North Eastern Railway zone|North Eastern Railway]] | status = Single diesel line | former = | passengers = | pass_year = | pass_percent = | pass_system = | mpassengers = | services = from Siddharth Nagar railway station you can get train for mumbai Delhi Lucknow gorakhpur Pilibhit behraich Narkatiaganj }} '''सिद्धार्थ नगर रेलवे स्टेशन''' एगो महत्वपूर्ण रेलवे स्टेशन बाटे जे [[सिद्धार्थ नगर]] (पुरान नाँव नौगढ़) कस्बा के मुख्य रेलवे स्टेशन हवे। ए स्टेशन के कोड '''SDDN''' हवे। It serves [[Siddharthnagar]]. The station consists of three platforms.<ref>{{cite web| url=https://indiarailinfo.com/station/map/naugarh-nuh/4093| title=NUH/Naugarh | website=India Rail Info}}</ref> The station is located on the way to [[Gorakhpur]] from [[Gonda, Uttar Pradesh|Gonda]] via broad gauge of [[North Eastern Railway zone|North Eastern Railway]]. [[File:Kala-Namakst-all-at-Siddharthnagar-Station.jpg|thumb|left|One District One Product (ODOP) retail outlet at the station where [[Kalanamak rice]] can be obtained which is product of [[Siddharthnagar district]]]] {{Clear}} ==संदर्भ== {{reflist}} {{Railway stations in Uttar Pradesh}} [[Category:Railway stations in Siddharthnagar district]] [[Category:Lucknow NER railway division]] {{UttarPradesh-railstation-stub}} 11hwrouiu1r0cb2v5l1jsdbb41f7wrf 797773 797772 2026-06-13T09:10:03Z SM7 3953 सफाई कइल गइल 797773 wikitext text/x-wiki {{Infobox station | name = सिद्धार्थ नगर रेलवे स्टेशन | type = [[Indian Railways]] station | style = Indian Railways | image = Siddharth-nagar-Railway-station.jpg | image_caption = Main Gate | address = National Highway 730, [[Siddharthnagar]], [[Uttar Pradesh]] | country = India | coordinates = {{coord|27.2747|83.0884|type:railwaystation_region:IN|display=inline}} | map_type = India#India Uttar Pradesh | line = | other = Auto stand | elevation = {{convert|91|m|ft}} | structure = Standard (on-ground station) | platform = 3 | depth = | levels = | tracks = 4 | parking = Yes | bicycle = Yes | opened = | closed = | rebuilt = | electrified = yes | accessible = | code = {{Indian railway code | code = SDDN | zone = [[North Eastern Railway zone|North Eastern Railway]] | division = {{rwd|Lucknow NER}} }} | owned = [[Indian Railways]] | operator = [[North Eastern Railway zone|North Eastern Railway]] | status = Single diesel line | former = | passengers = | pass_year = | pass_percent = | pass_system = | mpassengers = | services = from Siddharth Nagar railway station you can get train for mumbai Delhi Lucknow gorakhpur Pilibhit behraich Narkatiaganj }} '''सिद्धार्थ नगर रेलवे स्टेशन''' एगो महत्वपूर्ण रेलवे स्टेशन बाटे जे [[सिद्धार्थ नगर]] (पुरान नाँव नौगढ़) कस्बा के मुख्य रेलवे स्टेशन हवे। ए स्टेशन के कोड '''SDDN''' हवे।<ref>{{cite web| url=https://indiarailinfo.com/station/map/naugarh-nuh/4093| title=NUH/Naugarh | website=India Rail Info}}</ref> The station is located on the way to [[Gorakhpur]] from [[Gonda, Uttar Pradesh|Gonda]] via broad gauge of [[North Eastern Railway zone|North Eastern Railway]]. [[File:Kala-Namakst-all-at-Siddharthnagar-Station.jpg|thumb|left|One District One Product (ODOP) retail outlet at the station where [[Kalanamak rice]] can be obtained which is product of [[Siddharthnagar district]]]] {{Clear}} ==संदर्भ== {{reflist}} {{Railway stations in Uttar Pradesh}} [[Category:उत्तर प्रदेश के रेलवे स्टेशन]] {{rail-stub}} 38ix1q75qmxfwojp02gdvdrphd2zg6r