विकिपीडिया bhwiki https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE MediaWiki 1.47.0-wmf.15 first-letter मीडिया विशेष वार्तालाप प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपीडिया विकिपीडिया वार्ता चित्र चित्र वार्ता मीडियाविकि मीडियाविकि वार्ता टेम्पलेट टेम्पलेट वार्ता मदद मदद वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता TimedText TimedText talk Module Module talk Event Event talk हिंदू 0 23139 804177 224006 2026-08-18T07:29:02Z ~2026-45011-88 40788 /* */ 804177 wikitext text/x-wiki {{other uses}} '''हिंदू''' या '''सनातनी'' शब्द पुराना जमाना से [[दक्खिन एशिया]], यानी आजु की भारत, पकिस्तान, नेपाल, आ बांग्लादेस की लोगन के पहिचान की रूप में इस्तेमाल होखे; जबकि आजु की समय में ई केहू भी बेकति खातिर इस्तेमाल हो सकत बा जे अपना के धार्मिक या सांस्कृतिक रूप से हिंदू मानत होखे। अपनी छोट अरथ में ई हिंदू धर्म के माने वाला लोगन खातिर प्रयोग होला आ बड़हन अरथ में ई हिंदू संस्कृति के हिस्सा सगरी लोगन खातिर। {{हिंदू धर्म}} ==शब्द== हिंदू शब्द के उत्पत्ति की बारे में सभसे प्रचलित मत ई हवे की [[फारस]] के लोग [[सिंधु नदी]] की पुरुब ओर बसल लोगन के हिंदू कहे। काहें की ऊ लोग 'स' के उच्चारण 'ह' की रूप में करे। ==हिंदू धर्म== {{मुख्य|हिंदू धर्म}} ==हिंदू राष्ट्रवाद== {{मुख्य|हिंदू राष्ट्रवाद|हिंदुत्व}} ==इहो देखल जाय== * [[धर्म]] * [[संस्कृति]] * [[इस्लाम]] * [[बौद्ध]] * [[जैन]] * [[सिख]] ==संदर्भ== {{Reflist}} ==बाहरी कड़ी== {{हिंदू धर्म बिसय}} {{Authority control}} [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] [[श्रेणी:धर्म]] {{हिंदू-आधार}} 1dsvq9q0b44yvvgqqvghpca7a3xj9l4 804178 804177 2026-08-18T07:30:15Z ~2026-45011-88 40788 /* */ 804178 wikitext text/x-wiki {{other uses}} '''हिंदू''' या '''[[सनातनी]]'' शब्द पुराना जमाना से [[दक्खिन एशिया]], यानी आजु की भारत, पकिस्तान, नेपाल, आ बांग्लादेस की लोगन के पहिचान की रूप में इस्तेमाल होखे; जबकि आजु की समय में ई केहू भी बेकति खातिर इस्तेमाल हो सकत बा जे अपना के धार्मिक या सांस्कृतिक रूप से हिंदू मानत होखे। अपनी छोट अरथ में ई हिंदू धर्म के माने वाला लोगन खातिर प्रयोग होला आ बड़हन अरथ में ई हिंदू संस्कृति के हिस्सा सगरी लोगन खातिर। {{हिंदू धर्म}} ==शब्द== हिंदू शब्द के उत्पत्ति की बारे में सभसे प्रचलित मत ई हवे की [[फारस]] के लोग [[सिंधु नदी]] की पुरुब ओर बसल लोगन के हिंदू कहे। काहें की ऊ लोग 'स' के उच्चारण 'ह' की रूप में करे। ==हिंदू धर्म== {{मुख्य|हिंदू धर्म}} ==हिंदू राष्ट्रवाद== {{मुख्य|हिंदू राष्ट्रवाद|हिंदुत्व}} ==इहो देखल जाय== * [[धर्म]] * [[संस्कृति]] * [[इस्लाम]] * [[बौद्ध]] * [[जैन]] * [[सिख]] ==संदर्भ== {{Reflist}} ==बाहरी कड़ी== {{हिंदू धर्म बिसय}} {{Authority control}} [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] [[श्रेणी:धर्म]] {{हिंदू-आधार}} q2rmon2wpszprcfpajx09eyu116u98b भारत के भाषा 0 35000 804181 762894 2026-08-18T08:15:38Z ~2026-45124-10 40789 /* बाहरी कड़ी */ 804181 wikitext text/x-wiki {{Infobox country languages | country = भारत | official = हिंदी, अंग्रेजी, 21 अन्य ऑफिशियली पहिचानल भाषा जे भारत के संबिधान के आठवीं अनुसूची में शामिल बाड़ी। | sign = {{Plainlist| * [[भारतीय-पाकिस्तानी इशारा भाषा]] * [[अलीपुर इशारा भाषा]] * [[नागा इशारा भाषा]] (बिलुप्त) }} | image = South Asian Language Families.png | caption = {{Plainlist| * [[भारतीय उपमहादीप]] के भाषा परिवार सभ * [[निहाली भाषा|निहाली]], [[कुसुंदा भाषा|कुसुंदा]], आ [[थाई भाषा]] नइखे देखावल गइल। }} | regional = | indigenous = | minority = | immigrant = <!-- अहिजा बहुत ढेर भाषा मत जोड़ीं --> | foreign =*[[इंडियन इंग्लिश]] - लगभग 90 मिलियन बोलेवाला लोग *[[इंडियन फ्रेंच]] - लगभग 75,000 बोलेवाला }} '''भारत के भाषा''' सभ कई [[भाषाई परिवार]] के बाड़ी स जिनहन में सभसे प्रमुख [[इंडो-आर्यन भाषा परिवार|इंडो-आर्यन परिवार]] के भाषा बाड़ी जेवन 75 % लोग बोलेला आ दुसरा नंबर पर [[द्रविड़ भाषा परिवार]] के भाषा बाड़ी जिनहन के लगभग 20 % लोग बोले ला । अन्य भाषा परिवार सभ में [[ऑस्ट्रोएशियाटिक भाषा परिवार|ऑस्ट्रोएशियाटिक]], [[सिनो-तिब्बती भाषा परिवार|सिनो-तिब्बती]] आ कुछ अन्य छुटपुट भाषा बाड़ी। इतिहास के लम्हर बेर में ई भाषा सभ में आपसी लें-देन भी अनघा भइल बाटे। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist}} ==बाहरी कड़ी== {{Sister project links| wikt=no | commons=no | b=no | n=no | q=Languages of India | s=no | v=no | voy=no | species=no | d=no}} * [http://www.cs.colostate.edu/~malaiya/scripts.html Languages and Scripts of India] * [http://indicpad.com/ Typing in Indian Languages] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141217140013/http://indicpad.com/ |date=2014-12-17 }} * [http://www.kamat.com/indica/diversity/languages.htm Diversity of Languages in India] * [http://www.ciil.org/ A comprehensive federal government site that offers complete info on Indian Languages] * [http://tdil.mit.gov.in/news.htm Technology Development for Indian Languages, Government of India] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100130004052/http://tdil.mit.gov.in/NEWS.htm |date=2010-01-30 }} {{Languages of India}} {{Languages of South Asia}} <!-- {{Languages of Asia}} --> {{Life in India}} [[श्रेणी:भारत]] [[श्रेणी:देस अनुसार भाषा]] [[श्रेणी:एशिया के भाषा]] [[श्रेणी:दक्खिन एशिया के भाषा]] [[श्रेणी:भाषा बिज्ञान]] {{भारत-आधार}} {{भाषा-आधार}} i7uq9lcb94kxar555di1xf0fxihq807 सनातन धर्म 0 54951 804179 789993 2026-08-18T07:31:49Z ~2026-45011-88 40788 /* */ 804179 wikitext text/x-wiki '''सनातन धर्म''', मतलब “हमेशा से चलत आवे वाला धर्म” चाहे “सनातन व्यवस्था”)<ref name="Britannica">{{Cite web|title=Sanatana dharma {{!}} Hinduism|url=https://www.britannica.com/topic/sanatana-dharma|access-date=2021-07-04|website=Encyclopedia Britannica|language=en}}</ref> भा '''सनातनवाद'''<ref>{{Cite book |last=Jacobs |first=Stephen |url=https://books.google.com/books?id=a5732hIV03kC&dq=%22sanatanism%22&pg=PA132 |title=Hinduism Today: An Introduction |date=2010-06-24 |publisher=A&C Black |isbn=978-0-8264-3065-6 |language=en}}</ref> [[हिंदू धर्म]] खातिर इस्तेमाल होखे वाला एगो दूसरहा (बैकल्पिक) नाँव हवे। ई शब्द खासकर हिंदू लोग अपना लोग द्वारा इस्तेमाल कइल (इंडोनिम के रूप में) जाए वाला रूप में देखे ला, जबकि “हिंदू” शब्द के नाम बाहरी (exonym) रूप में देखल जाला। ई शब्द [[संस्कृत]] आ भारत के अउरी कई भाषा सभ में मिलेला।<ref name="ref70cumez">{{Citation |author=Lester R. Kurtz |title=Gods in the global village: the world's religions in sociological perspective |page=49 |year=2007 |url=https://books.google.com/books?id=7dEAk-C3hdwC |publisher=Pine Forge Press, 2007 |isbn=978-1-4129-2715-4 |quote=... Hinduism — or Sanatana Dharma, as some believers prefer to call it — is askewed now in religious tradition and the remenants of the Truth of it is what is being talked about here. It now encompass layers of complex deposits from many different cultures over the centuries. Its remarkable diversity and doctrinal tolerance ...}}</ref><ref>{{Cite book|last=Rajarajan |first=R. K. K. |date=January 2020 |title=Drāviḍian/Tamil Concept of Religion is sanātanadharma a Religion? |url=https://www.academia.edu/44450087 |series=Into the Nuances of Culture. Essays on Culture Studies |language=en}}</ref> {{clear}} == इहो देखल जाय == * [[सनातनी]] (हिंदू धर्म के एगो पंथ) * [[बौद्ध धर्म]] * ''[[एस धम्मो सनंतनो]]'' * [[हिंदू राष्ट्रवाद]] == संदर्भ == {{Reflist|29em}} {{हिंदू धर्म बिसय}} [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] [[श्रेणी:हिंदू धर्म के इतिहास]] {{Hinduism-stub}} qohaw8lqa6wxnslm5iprlk6mq6hqng3 804180 804179 2026-08-18T07:33:21Z Hiyuune 36496 Undid edits by [[Special:Contribs/~2026-45011-88|~2026-45011-88]] ([[User talk:~2026-45011-88|talk]]) to last version by SM7 804180 wikitext text/x-wiki '''सनातन धर्म''' ({{Langx|en|Sanātana Dharma}}), मतलब “हमेशा से चलत आवे वाला धर्म” चाहे “सनातन व्यवस्था”)<ref name="Britannica">{{Cite web|title=Sanatana dharma {{!}} Hinduism|url=https://www.britannica.com/topic/sanatana-dharma|access-date=2021-07-04|website=Encyclopedia Britannica|language=en}}</ref> भा '''सनातनवाद'''<ref>{{Cite book |last=Jacobs |first=Stephen |url=https://books.google.com/books?id=a5732hIV03kC&dq=%22sanatanism%22&pg=PA132 |title=Hinduism Today: An Introduction |date=2010-06-24 |publisher=A&C Black |isbn=978-0-8264-3065-6 |language=en}}</ref> [[हिंदू धर्म]] खातिर इस्तेमाल होखे वाला एगो दूसरहा (बैकल्पिक) नाँव हवे। ई शब्द खासकर हिंदू लोग अपना लोग द्वारा इस्तेमाल कइल (इंडोनिम के रूप में) जाए वाला रूप में देखे ला, जबकि “हिंदू” शब्द के नाम बाहरी (exonym) रूप में देखल जाला। ई शब्द [[संस्कृत]] आ भारत के अउरी कई भाषा सभ में मिलेला।<ref name="ref70cumez">{{Citation |author=Lester R. Kurtz |title=Gods in the global village: the world's religions in sociological perspective |page=49 |year=2007 |url=https://books.google.com/books?id=7dEAk-C3hdwC |publisher=Pine Forge Press, 2007 |isbn=978-1-4129-2715-4 |quote=... Hinduism — or Sanatana Dharma, as some believers prefer to call it — is askewed now in religious tradition and the remenants of the Truth of it is what is being talked about here. It now encompass layers of complex deposits from many different cultures over the centuries. Its remarkable diversity and doctrinal tolerance ...}}</ref><ref>{{Cite book|last=Rajarajan |first=R. K. K. |date=January 2020 |title=Drāviḍian/Tamil Concept of Religion is sanātanadharma a Religion? |url=https://www.academia.edu/44450087 |series=Into the Nuances of Culture. Essays on Culture Studies |language=en}}</ref> {{clear}} == इहो देखल जाय == * [[सनातनी]] (हिंदू धर्म के एगो पंथ) * [[बौद्ध धर्म]] * ''[[एस धम्मो सनंतनो]]'' * [[हिंदू राष्ट्रवाद]] == संदर्भ == {{Reflist|29em}} {{हिंदू धर्म बिसय}} [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] [[श्रेणी:हिंदू धर्म के इतिहास]] {{Hinduism-stub}} 4mok48z2qwo3z9gp6671tsu17jbua3u विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/अगस्त 4 101376 804176 804169 2026-08-17T19:21:32Z NeechalBOT 7874 statistics 804176 wikitext text/x-wiki <!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%" |- ! Date(Time) ! Pages ! Articles ! Edits ! Users ! Files ! Activeusers {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१-८-२०२६ |Pages = 82147 |dPages = 2 |Articles = 9172 |dArticles = 2 |Edits = 800695 |dEdits = 39 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40383 |dUsers = 9 |Ausers = 46 |dAusers = -1 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२-८-२०२६ |Pages = 82158 |dPages = 11 |Articles = 9177 |dArticles = 5 |Edits = 800779 |dEdits = 84 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40387 |dUsers = 4 |Ausers = 46 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =३-८-२०२६ |Pages = 82179 |dPages = 21 |Articles = 9180 |dArticles = 3 |Edits = 800918 |dEdits = 139 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40397 |dUsers = 10 |Ausers = 46 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =४-८-२०२६ |Pages = 82180 |dPages = 1 |Articles = 9181 |dArticles = 1 |Edits = 800945 |dEdits = 27 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40404 |dUsers = 7 |Ausers = 42 |dAusers = -4 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =५-८-२०२६ |Pages = 82184 |dPages = 4 |Articles = 9182 |dArticles = 1 |Edits = 800980 |dEdits = 35 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40415 |dUsers = 11 |Ausers = 42 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =६-८-२०२६ |Pages = 82174 |dPages = -10 |Articles = 9185 |dArticles = 3 |Edits = 801028 |dEdits = 48 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40417 |dUsers = 2 |Ausers = 42 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =७-८-२०२६ |Pages = 82175 |dPages = 1 |Articles = 9185 |dArticles = 0 |Edits = 801020 |dEdits = -8 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40423 |dUsers = 6 |Ausers = 38 |dAusers = -4 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =८-८-२०२६ |Pages = 82176 |dPages = 1 |Articles = 9185 |dArticles = 0 |Edits = 801029 |dEdits = 9 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40430 |dUsers = 7 |Ausers = 38 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =९-८-२०२६ |Pages = 82178 |dPages = 2 |Articles = 9187 |dArticles = 2 |Edits = 801033 |dEdits = 4 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40435 |dUsers = 5 |Ausers = 38 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१०-८-२०२६ |Pages = 82180 |dPages = 2 |Articles = 9187 |dArticles = 0 |Edits = 801039 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40440 |dUsers = 5 |Ausers = 40 |dAusers = 2 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =११-८-२०२६ |Pages = 82184 |dPages = 4 |Articles = 9187 |dArticles = 0 |Edits = 801047 |dEdits = 8 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40451 |dUsers = 11 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१२-८-२०२६ |Pages = 82186 |dPages = 2 |Articles = 9188 |dArticles = 1 |Edits = 801052 |dEdits = 5 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40456 |dUsers = 5 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१३-८-२०२६ |Pages = 82186 |dPages = 0 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801058 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40467 |dUsers = 11 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१४-८-२०२६ |Pages = 82188 |dPages = 2 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801069 |dEdits = 11 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40476 |dUsers = 9 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१५-८-२०२६ |Pages = 82188 |dPages = 0 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801070 |dEdits = 1 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40484 |dUsers = 8 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१६-८-२०२६ |Pages = 82190 |dPages = 2 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801077 |dEdits = 7 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40489 |dUsers = 5 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१७-८-२०२६ |Pages = 82193 |dPages = 3 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801084 |dEdits = 7 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40496 |dUsers = 7 |Ausers = 42 |dAusers = 2 }} <!---Place new stats here---> |} <!--- stats ends---> g3kzjdvkvcq8a4jkom6f9lj96zbku5g प्रयोगकर्ता वार्ता:पांडेय शिवशंकर शास्त्री 3 101432 804175 804159 2026-08-17T18:33:08Z पांडेय शिवशंकर शास्त्री 40758 /* "नदियों के किनारे से शहरों को हटा दें" :-पाण्डेय शिवशंकर शास्त्री */ नया खंड 804175 wikitext text/x-wiki == जल प्रदूषण:- पाण्डेय शिवशंकर शास्त्री---"जल ही जीवन है"यह बात कौन नहीं जानता है। आजकल हर नदियों और तालाबों का जल प्रदूषित हो रहा है।जल प्रदूषण के प्रमुख कारण फैक्टियों से निकलने वाले कचड़े, शहरों से निकलने वाले कचड़े हैं । == आजकल जल प्रदूषण को खत्म करने के लिए सबसे पहले नदियों के किनारे से शहरों को बिल्कुल हटा देना चाहिए। यदि हमने समय रहते ऐसा नहीं किया तो इसके गंभीर परिणाम भुगतने होंगे। प्राचीन काल में लोगों ने नदियों को रहने के लिए चुना था। इस चुनाव के पीछे पानी की उपलब्धता और नदियों के किनारे पर स्थित कंदराएं, गुफाएं, हैं। पहले खेती बाड़ी करना बिल्कुल नहीं जानते थे। बहुत दिनों तक मानव नदियों के किनारे गुफाओं में रहकर जंगली जानवरों का शिकार करता रहा।फल फूल खाता रहा। जंगल में मानव नंगे ही रहा करता था।उनकी भी अपने कबीले की संस्कृति रही होगी।समय बीतता गया पाषाण काल आ गया, पाषाण काल, मध्य पाषाण काल, उत्तर पाषाण काल,धातु काल, बस्तियों का काल, और फिर आया वैदिक काल, वैदिक काल में मानव विकास कर चुका था। बस्तियों में रहता, खेती करता, कपड़े पहनता, पत्थरों की जगह धातुओं का प्रयोग करता।समय काफी बदल गया। लेकिन लोग नदियों के किनारे पानी की उपलब्धता के लिए रहते रहे। जनसंख्या आज के जैसी नहीं थी। नदियों में प्रदूषण नहीं था। लोग नदी को प्रदूषित करना पाप समझते थे। आजतक लोग अभीं भी नदियों के किनारे ही रह रहे हैं। प्रकृति को प्रदूषित करने का इनका मौलिक अधिकार नहीं है। इसलिए इन्हें चाहिए कि नदियों को जीवन प्रदान करें और नदी से कम-से-कम आठ किलोमीटर दूर निवास करें। सरकार को भी चाहिए कि लोगों को समझा बुझाकर नदियों के किनारे से हटा दे।अब पाषाण काल नहीं है। कुआं, बोरिंग,टृयूबेल और तालाब पानी के बहुत संसाधन उपलब्ध हैं। नदियों को प्रदूषित होने से बचाने के लिए यह कदम बहुत आवश्यक है। सरकार को एक अध्यादेश लाकर लोगों को जैसे हो वैसे नदियों के किनारे से हटाने का काम करे। नये शहरों को बसाए। नदियों का प्रदूषण हटाये। <nowiki>----</nowiki> पाण्डेय शिवशंकर शास्त्री। लेखक एवं कवि। [[प्रयोगकर्ता:पांडेय शिवशंकर शास्त्री|पांडेय शिवशंकर शास्त्री]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:पांडेय शिवशंकर शास्त्री|बात करीं]]) 09:26, 14 अगस्त 2026 (UTC) == जल प्रदूषण:- पाण्डेय शिवशंकर शास्त्री---"जल ही जीवन है"यह बात कौन नहीं जानता है। आजकल हर नदियों और तालाबों का जल प्रदूषित हो रहा है।जल प्रदूषण के प्रमुख कारण फैक्टियों से निकलने वाले कचड़े, शहरों से निकलने वाले कचड़े हैं । == आजकल जल प्रदूषण को खत्म करने के लिए सबसे पहले नदियों के किनारे से शहरों को बिल्कुल हटा देना चाहिए। यदि हमने समय रहते ऐसा नहीं किया तो इसके गंभीर परिणाम भुगतने होंगे। प्राचीन काल में लोगों ने नदियों को रहने के लिए चुना था। इस चुनाव के पीछे पानी की उपलब्धता और नदियों के किनारे पर स्थित कंदराएं, गुफाएं, हैं। पहले खेती बाड़ी करना बिल्कुल नहीं जानते थे। बहुत दिनों तक मानव नदियों के किनारे गुफाओं में रहकर जंगली जानवरों का शिकार करता रहा।फल फूल खाता रहा। जंगल में मानव नंगे ही रहा करता था।उनकी भी अपने कबीले की संस्कृति रही होगी।समय बीतता गया पाषाण काल आ गया, पाषाण काल, मध्य पाषाण काल, उत्तर पाषाण काल,धातु काल, बस्तियों का काल, और फिर आया वैदिक काल, वैदिक काल में मानव विकास कर चुका था। बस्तियों में रहता, खेती करता, कपड़े पहनता, पत्थरों की जगह धातुओं का प्रयोग करता।समय काफी बदल गया। लेकिन लोग नदियों के किनारे पानी की उपलब्धता के लिए रहते रहे। जनसंख्या आज के जैसी नहीं थी। नदियों में प्रदूषण नहीं था। लोग नदी को प्रदूषित करना पाप समझते थे। आजतक लोग अभीं भी नदियों के किनारे ही रह रहे हैं। प्रकृति को प्रदूषित करने का इनका मौलिक अधिकार नहीं है। इसलिए इन्हें चाहिए कि नदियों को जीवन प्रदान करें और नदी से कम-से-कम आठ किलोमीटर दूर निवास करें। सरकार को भी चाहिए कि लोगों को समझा बुझाकर नदियों के किनारे से हटा दे।अब पाषाण काल नहीं है। कुआं, बोरिंग,टृयूबेल और तालाब पानी के बहुत संसाधन उपलब्ध हैं। नदियों को प्रदूषित होने से बचाने के लिए यह कदम बहुत आवश्यक है। सरकार को एक अध्यादेश लाकर लोगों को जैसे हो वैसे नदियों के किनारे से हटाने का काम करे। नये शहरों को बसाए। नदियों का प्रदूषण हटाये। <nowiki>----</nowiki> पाण्डेय शिवशंकर शास्त्री। लेखक एवं कवि। [[प्रयोगकर्ता:पांडेय शिवशंकर शास्त्री|पांडेय शिवशंकर शास्त्री]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:पांडेय शिवशंकर शास्त्री|बात करीं]]) 09:30, 14 अगस्त 2026 (UTC) == "नदियों के किनारे से शहरों को हटा दें" :-पाण्डेय शिवशंकर शास्त्री == नदियों के किनारे से शहरों को हटा दें " लेखक -पाण्डेय शिवशंकर शास्त्री प्रश्न उठता है क्यों? हम तो नदियों किनारे पले हुए हैं। अच्छी बात है। यह बात सब जानते हैं कि नदियों के किनारे मनुष्य सदैव से रहता आ रहा है, जब कोई भी सभ्यता नहीं थी। पुरा पाषाण काल से ही मनुष्य नदियों के किनारे रह रहा है। मैं इस बात से इन्कार नहीं कर सकता। नदियों के किनारे रहने के कारण:- मनुष्य जल के लिए नदियों के किनारे रहता आया है।उस समयकाल में जनसंख्या कुछ भी नहीं थी। आज जनसंख्या विकराल रूप ले चुकी है। जल ही जीवन है:- जल के बिना प्रकृति का अस्तित्व नहीं है। पीने के लिए जल, खेती के लिए जल, वर्षा के लिए जल, जलवायु के लिए जल,जीवों को जीवित रखने के लिए जल, पेड़ों के लिए जल, पृथ्वी के लिए जल, यानी की प्रकृति या सृजित सृष्टि के लिए जल चाहिए। अर्थात बिना जल से इस सृष्टि का कोई अस्तित्व नहीं है। जब सब कुछ जल ही है तो नदियों के किनारे इसी सब कुछ के लिए ही तो रहते थे। उस समय में कुआं बनाना, तालाब,बांध निर्माण की जानकारी नहीं थी। तो एकमात्र विकल्प नदियों के किनारे ही रहना था। आज अनेक संसाधन उपलब्ध हैं। इसलिए नदी के किनारे से हट जाना चाहिए। आज तो बोर, कुआं, ट्यूबवेल, पाइप लाइन, आदि बहुत से संसाधन उपलब्ध हैं,आप इनका उपयोग करें और नदियों के किनारे से शहरों को हटाकर खुद को जीवन प्रदान करें। आप जब कुआं,बोर, ट्यूबवेल,पाइप लाइन, आदि कुछ नहीं जानते थे तो रहते थे। इतना प्रदूषण नहीं था।इतनी जनसंख्या नहीं थी। लेकिन आज सब विकल्प उपलब्ध हैं तो नदियों के किनारे रह कर कचड़ा क्यों फैला रहे हैं? आपका कचड़ा आपकी जिंदगी ले रहा है। भविष्य में आपका अस्तित्व खत्म हो जायेगा। इसलिए मनुष्य खुद अपने और अपनी पीढ़ी को बचाने के लिए नदियों के किनारे से खुद को हटा ले। जल प्रदूषण तब तक नहीं रुकेगा जब तक आप शहरों को उजाड़कर नदियों के किनारे से नहीं हटते। "जल प्रदूषण ठीक उसी प्रकार से आपको खत्म करेगा जैसे कि आपका प्रदूषित खून आपको मार देता है।"" जल प्रदूषण पहले आपको रोगी बनाएगा और धीरे धीरे आपका अस्तित्व खत्म कर देगा। इसलिए आप खुद ही बचें और शहरों को नदियों के किनारे से हटा लें। जल प्रदूषण खत्म करने का एक मात्र रास्ता है कि आप नदियों के किनारे से आप खुद ही हट जायें और अपना जीवन सुरक्षित रखें। विश्व के सभीं सरकारों को नदियों के किनारे से शहरों को हटाने का एक अधिनियम लागू करना चाहिए। लेखक:- पाण्डेय शिवशंकर शास्त्री। [[प्रयोगकर्ता:पांडेय शिवशंकर शास्त्री|पांडेय शिवशंकर शास्त्री]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:पांडेय शिवशंकर शास्त्री|बात करीं]]) 18:33, 17 अगस्त 2026 (UTC) 1bau0xpga7d9tfl41u70ta6pfzipels प्रयोगकर्ता वार्ता:Topper 6532 3 101436 804173 2026-08-17T15:00:46Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Template:Welcome|welcome message]] to new user's talk page 804173 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 15:00, 17 अगस्त 2026 (UTC) shoa1uhbbmjsmhepgxgi2poylebsnx4 प्रयोगकर्ता वार्ता:Ramesh builder 3 101437 804174 2026-08-17T15:37:50Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 804174 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 15:37, 17 अगस्त 2026 (UTC) ltqebomce1jx7311669onowr09q0y13