Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.45.0-wmf.6 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu 0 61814 308724 265396 2025-06-20T15:06:23Z Lenka64 2855 obr. 308724 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Daph | ČÁST = Daphne | DALŠÍ = Daphne (planetoida) }} {{Textinfo | TITULEK = Daphne | AUTOR = [[Autor:Josef Velenovský|Josef Velenovský]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;39. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni11ottogoog#page/n52 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Lýkovec }} [[Soubor:Č. 1056. Daphne Mezereum L., lýkovec lékařský.jpg|náhled|Č. 1056. Daphne Mezereum L., lýkovec lékařský]] {{Forma|proza}} '''Daphne''' L., {{Prostrkaně|lýkovec}}, rod z řádu ''Thymelaeaceae''. Keře namnoze vždy zelené, s listy <!--[[File:viz obrázek č. 1056.|thumb|Daphne Mezereum L., lýkovec lékařský. 1) větevka s jarními květy, 2) květ zvětš., 3) týž v průřezu podélném, 4) plod zvětš., 5) týž v průřezu podélném.]]--> střídavými, kožovitými, celokrajnými. Květy obojaké, pravidelné, s jednoduchým, čtvercípým, korunovitým, trubkovitým okvětím, do něhož vetknuto 8 tyčinek ve dvou kruzích. Semenník jediný, svrchní, kulovitou, skoro bezčnělečnou bliznou okončený, jednopouzdrý, jednovaječný. Plod kulovitá bobule, semeno se skrovným bílkem nebo bez něho. Celkem asi 36 druhů v mírné Evropě a Asii domácích. V Čechách jen 2 druhy. '''D.''' ''Mezereum'' L., {{Prostrkaně|lýkovec lékařský}}, {{Prostrkaně|vlčí lýko}}, {{Prostrkaně|divoký pepř}} (vyobr. č. 1056.). Keř až přes 1 m vysoký, se vzpřímenými větvemi a korou lesklou, světle žlutošedou. Listy měkké, vezpod sivé, podlouhle kopinaté, dole klínovitě zúžené, sotva řapíčkaté, na konci větví nahloučené. Květy rozvíjejí se brzo z jara před rašením listů sedíce klasnatě po stranách holých větví. Okvětí pěkně růžové; bobule uzralé skvěle červené, zvící hrachu, v srpnu a září. Keře za kvetení překrásné, květy vůně silně sladce mámivé, již v březnu a dubnu dospívající. Roste v hájích a lesích, zvláště pohorských, po celé střední Evropě a Asii. I v Čechách jest velmi rozšířen. Kůra tohoto lýkovce jest velmi prudká, jedovatá, na kůži způsobuje puchýře. v ústech pálí a barví žlutě. Zvláště dříve upotřebovalo se jí také v lékařství. Bobule jsou rovněž prudce jedovaté a obsahují bezpochyby týž, posud málo lučebně známý glycosid {{Prostrkaně|dafnin}} (''semina coccognidii''). '''D.''' ''Cneorum'' L., l. {{Prostrkaně|vonný}}, nízký keřík s větvemi plazivými nebo polehavými a s listy menšími, podlouhle kopinatými, vždyzelenými, lysými. Květy až v květnu a červnu se rozvijejí a sedí v konečných úhledných svazečkách: jsou červené a libě vonné. Roste v hájích a lesích v jižní a střední Evropě. V Čechách středních nalézá se sem tam roztroušen. Jest také jedovatý. '''D.''' ''laureola'' L., keř vždy zelený, s listy kožovitými, velkými a květy žlutými ve visutých hroznech. Roste hlavně v alpských zemích, u nás často pro ozdobu v zahradách. — '''D.''' ''alpina'' L. má bílé květy; roste v Alpách. — '''D.''' ''cannabina'' Lour. v Nepálu domácí poskytuje domorodcům jemné, tuhé lýčí, z něhož robí nejen pletiva a látky, ale i trvanlivý papír. Témuž účelu slouží v Zadní Indii '''D.''' ''Lagetta'' Sw. Bobulí středomořského druhu '''D.''' ''Gnidium'' L. upořebovalo se dříve v lékařství jako bobulí lýkovce lékařského. ''[[Autor:Josef Velenovský|Vský.]]'' {{Konec formy}} fggynove36777x07zb6a0e6zy4o0eox 0 94566 308725 2025-06-20T16:16:54Z Lenka64 2855 n 308725 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Darapti | PŘEDCHOZÍ = Dáráb | DALŠÍ = Dár-Banda }} {{Textinfo | TITULEK = Darapti | AUTOR = [[Autor:Josef Durdík|Josef Durdík]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;40-41. {{Kramerius|nkp|68d047b0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = | WIKIPEDIA-DALŠÍ = }} {{Forma|proza}} '''Darapti''', scholastické jméno způsobu zavěracího III. figury, ve kterém obě návěsti jsou všeobecné kladné, úsudek sám pak částečně kladný, podle vzorce ''a) M — P'' ''a) M — S'', z čehož následuje ''i)¹/_S — P.'' Na příklad: {{Prostrkaně|Válka projevuje sílu národů, válka však jest veliké neštěstí — tedy někdy veliké neštěstí projevuje sílu národův}}. — Nebo se středním pojmem rozvedeným: {{Prostrkaně|Kruh a vržnice se snadno sestrojí; kruh a vržnice jsou křivky druhého stupně — tedy některé křivky druhého stupně se snadno sestrojí}}. Podrobnější zprávu viz ještě v čl. {{Prostrkaně|[[../Indukce|Indukce]]}} a {{Prostrkaně|[[../Induktivní methoda|Induktivní methoda]]}}. ''[[Autor:Josef Durdík|Dd.]]'' {{Konec formy}} sx090rwfrdq2lgrn5e2ls0jwv9n7jln 308726 308725 2025-06-20T16:17:57Z Lenka64 2855 308726 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Darapti | PŘEDCHOZÍ = Dáráb | DALŠÍ = Dár-Banda }} {{Textinfo | TITULEK = Darapti | AUTOR = [[Autor:Josef Durdík|Josef Durdík]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;40-41. {{Kramerius|nkp|027769d0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = | WIKIPEDIA-DALŠÍ = }} {{Forma|proza}} '''Darapti''', scholastické jméno způsobu zavěracího III. figury, ve kterém obě návěsti jsou všeobecné kladné, úsudek sám pak částečně kladný, podle vzorce ''a) M — P'' ''a) M — S'', z čehož následuje ''i)¹/_S — P.'' Na příklad: {{Prostrkaně|Válka projevuje sílu národů, válka však jest veliké neštěstí — tedy někdy veliké neštěstí projevuje sílu národův}}. — Nebo se středním pojmem rozvedeným: {{Prostrkaně|Kruh a vržnice se snadno sestrojí; kruh a vržnice jsou křivky druhého stupně — tedy některé křivky druhého stupně se snadno sestrojí}}. Podrobnější zprávu viz ještě v čl. {{Prostrkaně|[[../Indukce|Indukce]]}} a {{Prostrkaně|[[../Induktivní methoda|Induktivní methoda]]}}. ''[[Autor:Josef Durdík|Dd.]]'' {{Konec formy}} 1r5fsyus4vlms8cld6zk799sf39rpy6