Wikizdroje
cswikisource
https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana
MediaWiki 1.45.0-wmf.7
first-letter
Média
Speciální
Diskuse
Uživatel
Diskuse s uživatelem
Wikizdroje
Diskuse k Wikizdrojům
Soubor
Diskuse k souboru
MediaWiki
Diskuse k MediaWiki
Šablona
Diskuse k šabloně
Nápověda
Diskuse k nápovědě
Kategorie
Diskuse ke kategorii
Autor
Diskuse k autorovi
Edice
Diskuse k edici
Stránka
Diskuse ke stránce
Index
Diskuse k indexu
TimedText
TimedText talk
Modul
Diskuse k modulu
Diskuse:Stabat Mater dolorosa
1
8099
308735
21172
2025-06-24T19:33:55Z
178.255.168.159
nová sekce /* Veršovaný překlad */
308735
wikitext
text/x-wiki
Poznámka k překladu:
Jako člen pěveckého sdružení, které si vzalo do svého repertoáru "Stabat Mater" od Františka Tůmy, jsem se potýkal s problémem, jak pozozumět tomu, co zpívám, i při nedostatečných znalostech latiny. Není obtížné najít nějaký český text, aby člověk získal alespoň hrubou představu o obsahu tohoto hymnu, ale tato přebásnění jsou vesměs velmi volná a tak zpěvák nerozumí přesně slovům, které zpívá. To se týká i německých a anglických překladů, které jsem našel. Jediný překlad, který vypadal poměrně doslovně a který se mi podařilo najít, byl překlad do ruštiny. Proto jsem se vybaven tímto překladem na jedné straně a latinsko-českým slovníkem na druhé straně pokusil o sestavení vlastního překladu. Ještě před polovinou hymnu jsem ale tuto práci vzdal a o pomoc s překladem poprosil paní asistentku PhDr. Milenu Přecechtělovou, lektorku latinského a řeckého jazyka na evangelické a katolické falultě UK, která mojí prosbě vyhověla, překlad přehlédla, opravila, dokončila a poskytla souhlas s jeho uveřejněním:
<pre>
Ahoj Petře, v příloze ti posílám překlad, obohatila jsem latinský i český
text o jinou verzi. Milena
> Ahoj, moc díky!
> Nebude ti vadit, když to pak dám na wiki?
>
> Petr
Nebude. Milena
</pre>
Překlad je uvolněn pod licencí [[w:GFDL|GFDL]] a může být dále upravován s tím, že hlavním smyslem je dosáhnout co nejdoslovnější překlad, který by umožnil co nejlépe pochopit latinskou předlohu.
--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] 16:02, 6. 2. 2008 (UTC)
: Nejdřív jsem sem měl uložit to svoje původní torzo (mj. bylo na [http://beta.wikiversity.org/w/index.php?title=User:Kychot/tmp&oldid=16456 mé dočasné stránce na wikiverzitě]) a pak teprve tu dokončenou verzi, aby byl v historii patrný ten proces vzniku. Tak jsem to udělal naopak, že jsem sem aspoň dodatečně dal to svoje [http://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Stabat_mater_dolorosa&oldid=19296 původní torzo z 2008-01-21], protože něco z něj se dá ještě použít (třeba ten latinský text opsaný z notové partitury podle Tůmy bez dalších vložených variant nebo ty odkazy) a pak ho zase hned revertoval. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] 20:18, 6. 2. 2008 (UTC)
== Ke změnám z 21. 3. 2008 ==
Co znamená, když jsou některá slova místo mezerou nyní oddělena podtržítkem? Např. ''jak_se_trápí'' ve třetím verši šesté sloky? --[[Uživatel:Milda|Milda]] 13:57, 21. 3. 2008 (UTC)
: Snahou je přiblížit se co nejtěsněji překladu 1:1, tj. jedno latinské slovo přeložit jedním českým ekvivalentem. Důvodem je mj. možnost dopočítat se u vedle sebe stojících řádků toho, který český výraz odpovídá kterému českému. Je jasné, že tohoto ideálu lze těžko dosáhnout, že ne všechny elementy jednoho jazyka mají odpovídající ekvivalent ve druhém. Proto v případě, kdy se jednoslovný výraz překládá více slovy, jsou tato slova spojena podtržítky do jednoho celku. V tebou uvedeném příkladu je tedy výraz ''dolentem'' přeložen slovy ''jak_se_trápí''. Je to určitá berlička, nic lepšího mě zatím nenapadlo. Mělo to být v redakčních poznámkách, doplním to tam. Díky za upozornění, --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] 00:12, 7. 4. 2008 (UTC)
::Aha, já se taky divil. O tom budu muset ještě přemýšlet, abych nelhal, tak mne vysvětlení zaskočilo. tohle by se dalo dělat totiž asi v mnoha překladech, někdy jedno slovo v němčině či angličtině se musí opsat celou vsuvkou či vedlejší větou, a taky jistě naopak. Tedy otázka: jak či proč je důležité či pomocné vědět, že nějaký výraz v latinském originále v češtině zabírá čtyří slova? Navíc, pokud text obsahuje dejme tomu jedno slovo v češtině, které ale odpovídá více slovům v originále (zde latině), tak o tom se ale nikdo neodví. Takže se těším na další vývoj, zdar, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] [[Uživatel diskuse:-jkb-|✉]] 16:58, 7. 4. 2008 (UTC)
: V "mnoha překladech" by to asi velký smysl dělat nemělo, protože zrovna tohle je dost extrémní případ, prostě pokus o "co nejdoslovnější" překlad, svým způsobem je to asi trochu pitomost, ale aby prostě člověk, který se latinsky neučil, dokázal pochopit, co které slovo v té latině znamená. A tak aby se těch slov vůbec nějak dopočítal. Protože primární cílová skupina, které to bylo určeno, jsou např. zpěváci, kteří mají daný latinský text zpívat, a k tomu kromě čistě hudební stránky (výška, délka a síla tónu, což mají v notách anebo jim to řekne sbormistr) dávají také nějaký svůj výraz, a zvlášť u těch starých liturgických textů jde hodně o to, aby ta musika odpovídala tomu textu, nejen vcelku, ale i v těch malých detailech a drobnostech, ve frázování, v důrazech, způsobu procítění, kdy prostě to určité slovo se vysloví (zazpívá) trošičku jinou barvou, aby to vyniklo, takže prostě je dobrý, když ten zpěvák skutečně alespoň něco ví o tom, co to slovo znamená.<br><!-- Tak tohle jsem asi zrovna napsal blbě: Takže třeba verš "ut sibi complaceam" je tam přeložený jako "abych jemu se_zalíbil". Kdyby tam bylo jen "abych jemu se zalíbil", tak třeba zpěvák, neznalý latiny, by se domníval, že "sibi" znamená "se", a tím pádem by na se to "sibi" bál položit moc velký důraz, protože v tom křesťanském kontextu by mu to mohlo připadat nevhodné dávat důraz na to, někomu "se zalíbit". Ale takhle pochopí, že to "sibi" neznamená "se", ale "jemu", a v tom případě už to je úplně o něčem jiném, protože tady se důraz nepokládá na to moje já, které _se_ chce zalíbit, ale na Něj, tedy na Krista, tj. _pokud_ se chci někomu zalíbit, tak jedině _Jemu_, to je význam toho verše, a ono kupodivu to odpovídá i té melodii a tomu frázování té skladby, že tam to zkrátka tak logicky vychází, že na tom několikráte se opakujícím "sibi" (v té skladbě se určité části textu několikrát opakují) ten důraz skutečně je.<br> Budu se na to muset ješětě někoho, kdo umí latinsky, zeptat. -->Také jsem uvažoval i o tom, že bych těmi podtržítky spojil i nějaká slova v latinském originálu, jak správně poznamenáváš, že i tak to někdy vychází. Jediný důvod, proč jsem to neudělal, zatím byl ten, že zkrátka do toho originálu jsem se až takhle zasáhnout neodvážil. Tedy alespoň prozatím ne. Také mám teď jiné starosti, snažíme se s Juanem protlačit vlastní doménu pro Wikiverzitu, viz [[meta:Requests for new languages/Wikiversity Czech]], a tak tohle nechávám zase chvíli uležet.<br>--[[Uživatel:Kychot|Kychot]] 20:01, 8. 4. 2008 (UTC)
::Dobrá. Sice nejsem ani zpěvák v kostle ani sbormistr, důvod a úmysl lze ale akceptovat (i když vysvětlení v komentáři jsem si všiml až při editaci, :D). Potom bych ale uvažoval o tom, zda by se to nedalo zčitelnit jinak (a sice skutečně pro výjimečné případy, ne v každé básničce): třeba nějakou šablonou, která by taková sousloví třeba tečkovaně podtrhla, snad i jen šedivě, kde by se vyhodila bublinka s vysvětlením o co jde nebo i čemu to odpovídá v originále, nebo kde by se zabudoval odkaz na nějaké vysvětlení takového podtrhávání. Bylo by to, jak si myslím, asi čitelnější a také ale srozumitelnější, takhle bych musel stránku zamknout, protože tu bude stále někdo editovat a Tvá podtrhávátka mazat. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] [[Uživatel diskuse:-jkb-|✉]] 06:33, 9. 4. 2008 (UTC)
: No jo, šablona by byla možná hezká, ale kdo ji vymyslí a napíše? Já mám svoje kapacity momentálně vytížené na několik měsíců dopředu :-( Když to zamkneš, tak to ale pak přestane být wikina. Já si jsem naopak vědomý toho, že tam ještě je hodně a hodně věcí k vylepšování a ani ta podtržítka nevidím jako definitivní řešení, ale jenžto moje znalosti latiny jsou více jak omezené, tal spíš čekám, až se toho chytně někdo, kdo to udělá lépe než já. Já jsem to sem dal spíše z momentálí niterné potřeby, a ne proto, že bych tomu tématu nějak zvlášť dobře rozuměl. --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] 09:49, 11. 4. 2008 (UTC)
::Právě, zamykat to nechci, o tom se zde ještě nemluvilo (tedy zamykání hotových verzí, což je ale na Wikiosurcích běžná praxe, btw). Mně jde o to, že ty podtržítka jsou nejen trocha matoucí, ale - alespoň dle mne subjektivně - i nějak nehezká. Kapacity má jinak rozplánovány každý, ale, pokud po přemýšlení dojdu k závěru, že svým zásahem nepřivedu celý projekt ke zhroucení, tak tu šablonu udělám. Pokusím se to udělat trochu obecněji, s parametry, aby to bylo užitelné i jinde. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] [[Uživatel diskuse:-jkb-|✉]] 19:11, 11. 4. 2008 (UTC)
: OK, díky. Praxi na wikisourcích moc neznám. Předpokládám, že smyslem zamykání je redukovat námahu editorů při boji s vandalismem, neboť na rozdíl od jiných projektů jsou zde možná články delší a daljí se hůře uhlídat. Ale kdy lze nějakou verzi označit za "hotovou"? Pořá se dají ještě všude nalézt nějaké překlepy a chyby, ne? A pokud jde o překlady, tak žádný překlad asi nebude nikdy tak dobrý, aby na něm nebylo co vylepšovat! --[[Uživatel:Kychot|Kychot]] 07:32, 17. 4. 2008 (UTC)
::Označování jako konečná verze se tu ještě nediskutovalo, ale je to povšechně zavedené, a v tom případě se uzamyká, ať již zcela či spíše polovičatě. Viz třeba [http://de.wikisource.org/wiki/Spezial:Gesch%C3%BCtzte_Seiten zde] na de.source a začni je tam počítat :D, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] [[Uživatel diskuse:-jkb-|✉]] 10:08, 17. 4. 2008 (UTC)
== Veršovaný překlad ==
Zdravím. Dovolím si sem přepsat veršovaný překlad:
----
<poem>Stojí Matka zarmoucená, slzy prodlévá a sténá u Kříže, kde Syn jí pněl.
Její duši bědující, plnou smutku, bolestící, pronik' meč a v hrudi tkvěl.
Kterak sklácena je Panna, jak je smutná požehnaná, která Boží Matkou jest!
Jak jen lkala, naříkala, Rodička když nazírala na slavného Syna trest.
Kdož by moh neplakati, kdyby viděl Krista Máti v tomto ponížení zlém!
Komu srdce nerozdírá, na Matku když Boží zírá, kterak truchlí se Synem!
Pro hřích z rodu svého lidí Syna na mučidlech vidí, vidí metly, příval ran.
Zří jej zmírat oko Matky, zří, jak opuštěn Syn sladký, zří, jak pustil duši Pán.
Eja, Matko, lásko zdroji, dej mi cítit bolest svoji, dej, bych s tebou zaplakal.
Dej, by srdce moje plálo, dej, by Boha milovalo, bych si Krista oblíbil!
Prosím o to, Matko milá, bys mi rány v srdce vryla, dej, by můj byl Kristův Kříž,
každá rána, jež mu dána! Muka Pána požehnaná se mnou, Matko, rozděliž!
Dej mi s tebou slzy líti, se Synem dej soustrast míti, dokud budu žíti jen!
Dej mi místo vedle Kříže, společenství svojí tíže, dej, ať sdílím bol a sten!
Panno Pannen, v celém žití nemáš mi již trpkou býti, se smnou, Matko, sdílej pláč!
Dej, bych snesl, Pán že klesl, k účastenství muk se vznesl, sčítat rány – dáti rač,
bych byl ranou Syna zraněn, Křížem opojen a chráněn, krví Syna očištěn.
Zbaven věčných žárů trudu, skrze tebe chráněn budu, Matko Páně, v soudný den!
Až mi bude odtud jíti, Kriste, rač mi uděliti Matkou palmu vítěznou!
Tělo bude umírati, duši mé pak ráčiž dáti slávu Ráje blaženou! Amen.</poem>
----
Poznámka k tomuto textu: <tt>Veršovaný překlad: P. Schaller Marián, Římský misál, Praha 1940</tt>
--[[Speciální:Příspěvky/178.255.168.159|178.255.168.159]] 24. 6. 2025, 19:33 (UTC)
h6j434lg13lnhr332w0ovtvnj0ho60j
Diskuse s uživatelem:Зорана Филиповић
3
94568
308731
2025-06-24T15:22:10Z
Зорана Филиповић
19136
založena nová stránka s textem „== Напомена == Ово је додатни налог главног налога [[m:User:Filipović Zoran|Filipović Zoran]] који је од 19. августа 2024. године на трајном вики-одмору. ~~~~“
308731
wikitext
text/x-wiki
== Напомена ==
Ово је додатни налог главног налога [[m:User:Filipović Zoran|Filipović Zoran]] који је од 19. августа 2024. године на трајном вики-одмору. [[Uživatel:Зорана Филиповић|Зорана Филиповић]] ([[Diskuse s uživatelem:Зорана Филиповић|diskuse]]) 24. 6. 2025, 15:22 (UTC)
nmuvubxnx4bz183a72o43zxrf83r0eb
Ottův slovník naučný/Dřevec
0
94569
308732
2025-06-24T15:26:29Z
Lenka64
2855
n
308732
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Dřevec
| PŘEDCHOZÍ = Dřevčice
| DALŠÍ = Dřevěné stavby
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Dřevec
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 957. {{Kramerius|nkp|83e267d0-0a07-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO =
| WIKIPEDIA-DALŠÍ =
}}
{{Forma|proza}}
'''Dřevec''' viz {{Prostrkaně|[[../Dřevce (obec)|Dřevce]]}}.
{{Konec formy}}
mdn5fju5p6cosuh56v1p3rwrznhkqfu
Ottův slovník naučný/Dřevčice
0
94570
308733
2025-06-24T15:43:44Z
Lenka64
2855
n
308733
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Dřevčice
| PŘEDCHOZÍ = Dřevce (obec)
| DALŠÍ = Dřevec
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Dřevčice
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 957. {{Kramerius|nkp|83e267d0-0a07-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Dřevčice
| WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Dřevčice (Dubá)|Dřevčice (Dubá)]]
}}
{{Forma|proza}}
'''Dřevčice: 1) D.''' (něm. ''Sebitzch''), ves v Čechách, hejt., okr., pš. Dubá (5 ''km'' sz.), fara Pavlovice; 66 d., 350 ob. n. (1890 , Itř. šk., mlýn. Čásť vsi Pauska a samota Butterberg. — '''2) D'''., far. ves t., hejt. Karlín, okr. pš. Brandýs n. L. (3 ''km'' jz.); 41 d., 383 ob. č. (1890), kostel sv. Bartoloměje, 3tř. šk., pískovcové lomy a popl. dvůr. '''D.''' byly ves klášterní a později na zdejší tvrzi seděl Jindřich z Měrova (asi v 2. pol. XIV. stol.), od tohoto koupil r. 1382 '''D.''' s tvrzí Petr biskup olomúcký. Potom usadili se zde Tluksové z Vrabí a na Dřevčicích, z nichž Hynek Vrabský z Vrabí prodal r. 1584 '''D'''. cís. Rudolfovi, načež spojeny se statkem brandýským.
{{Konec formy}}
7d38cqbi9sq4ouhplcqc42gwozbl10j
Ottův slovník naučný/Dřevce (obec)
0
94571
308734
2025-06-24T16:22:37Z
Lenka64
2855
n
308734
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Dřevce (obec)
| PŘEDCHOZÍ = Dřevce (kopí)
| DALŠÍ = Dřevčice
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Dřevce (obec)
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 957. {{Kramerius|nkp|83e267d0-0a07-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Dřevec
| WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Dřevce|Dřevce]]
}}
{{Forma|proza}}
'''Dřevce: 1) D.''', {{Prostrkaně|Dřevec}}, ves v Čechách, hejt., okr., fara, pš. Kralovice (4 ''km'' jv.); 29 d., 173 ob. č. (1890), rozsáhlé ložisko ohnivzdorné hlíny. — '''2) D'''., ves t., hejt. Teplice, okr. Bílina (9.5 ''km'' jv.), fara, pš. Třebivlice; 26 d., 134 ob. n. (1890).
{{Konec formy}}
6fpnadhhpmdd1ze1bf583shsxgd4k8x