Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.45.0-wmf.8 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu 100 7631 308957 302187 2025-07-06T18:18:47Z Jean-Paul 8278 /* Dílo */ +Básnické sbírky 308957 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Augustin Eugen | příjmení = Mužík | Image = Augustin Eugen Muzik 1897.jpg | datum narození = 15. květen 1859 | místo narození = Nový Hradec Králové | datum úmrtí = 31. březen 1925 | místo úmrtí = Praha | popis = český básník a spisovatel }} '''Augustin Eugen Mužík''' (1859–1925) byl český básník, spisovatel, žurnalista, dramatik a překladatel z angličtiny, francouzštiny a ruštiny. {{Více}} == Dílo == === Básnické sbírky === * [[Jarní bouře]] (1882) * [[Hlasy člověka]] (1883) * [[Balady a legendy]] (1884) * [[Květy polní]] (1887) * [[Hymny a vzdechy]] (1892) * [[Černé perly]] (1893) * [[Písně života]] (1894) * [[Krůpěje rosy]] (1902) * [[Postavy a děje]] (1920) === Básně === * [[Poesie sociální/Adveniat regnum tuum!|Adveniat regnum tuum!]] – z výboru ''[[Poesie sociální]]'' (1902) * [[Poesie sociální/Budoucí člověk|Budoucí člověk]] – z výboru ''Poesie sociální'' (1902) * [[Chval boha!]] (1883) * [[Patery knihy plodů básnických/Dvě ctnosti]] – z antologie ''[[Patery knihy plodů básnických]]'' (1892) * [[In memoriam Jan Otto]] (Zlatá Praha 1916) * [[Kalendář Zlaté Prahy/1894/Jaro|Jaro]], [[Kalendář Zlaté Prahy/1894/Léto|Léto]], [[Kalendář Zlaté Prahy/1894/Podzim|Podzim]], [[Kalendář Zlaté Prahy/1894/Zima|Zima]] – uveřejněno v ''[[Kalendář Zlaté Prahy|Kalendáři Zlaté Prahy]]'' (1894) * [[K 600. výročí narození Karla IV.]] (Zlatá Praha 1916) * [[Poesie sociální/Legenda z konce století XIX.|Legenda z konce století XIX.]] – z výboru ''Poesie sociální'' (1902) * [[Patery knihy plodů básnických/Píseň rozsévače]] – z antologie ''Patery knihy plodů básnických'' (1892) * [[Kalendář Zlaté Prahy/1894/Po letech|Po letech]] – z ''Kalendáře Zlaté Prahy'' (1894) * [[Vánoční album/1884/Příměří|Příměří]] – ze sborníku ''[[Vánoční album]]'' (1894) * [[Kalendář Zlaté Prahy/1895/Pytlák|Pytlák]] – z ''Kalendáře Zlaté Prahy'' (1895) * [[Vánoční album/1883/Reflexe štědrovečerní|Reflexe štědrovečerní]] – ze sborníku ''Vánoční album'' (1893) * [[Vánoční album/1884/Rytíř a dívka|Rytíř a dívka]] – ze sborníku ''Vánoční album'' (1894) * [[Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888/Tajemství země|Tajemství země]] – uveřejněno v ''[[Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888|Literární premii Umělecké Besedy v Praze na rok 1888]]'' * [[William Shakespeare (Mužík)|William Shakespeare : K 300. výročí slavného básníka]] (Zlatá Praha 1916) * [[Kalendář Zlaté Prahy/1895/Zlato a křemen|Zlato a křemen]] – z ''Kalendáře Zlaté Prahy'' (1895) === Překlady === * Adam Mickiewicz: [[Kalendář Zlaté Prahy/1894/Na čekání|Na čekání]] (Kalendář Zlaté Prahy 1894) * Adam Mickiewicz: [[kalendář Zlaté Prahy/1895/„Je mi to milé“|„Je mi to milé“]] (Kalendář Zlaté Prahy 1895) * Edgar Allan Poe: [[Havran (překlad Mužík)|Havran]] (Květy 1885) == Díla o autorovi == * [[Autor:František Bílý|František Bílý]] napsal o Mužíkovi ve sbírce [[Patery knihy plodů básnických]] (1892) na str. 378: {{Citace|Nar. 1859 v Novém Hradci Králové. Spisovatel v Praze. Vydal r. 1888 Jarní bouře a Hlasy člověka, 1884 Ballady a legendy, 1887 Květy polní. Hojně prací jeho roztroušeno po časopisech.}} * [[Autor:Antonín Macek|Antonín Macek]] napsal o Mužíkovi ve sbírce [[Poesie sociální]] (1902) na str. 102: {{Citace|Aug. Eug. Mužik (1859). Lyrik zádumčivého nábožensky zabarveného tónu. V četných svých sbírkách básní (Hlasy člověka, Černé perly, Květy polní, Písně života, Hymny a vzdechy a j.) dotýká se nezřídka smutného losu chudiny, líčí bídu rolníka, tkalce a jiných ujařmených proletářů, avšak bez vášnivých revolt s tichým sklonem ke křesťanství. Zvláštní tóny všelidského soucitu a láska rolníka k rodné půdě jsou ve verších Mužíkových vyjádřeny procítěnými slokami.}} [[Kategorie:Čeští básníci]] [[Kategorie:Čeští překladatelé]] rzulc7820e6itizj4fvx2b5i9o7qf66 0 94693 308911 308893 2025-07-06T13:53:36Z Jean-Paul 8278 308911 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Krůpěje rosy | PODTITULEK = Písně ve slohu národním | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|eaf19d25-d462-4a86-8236-205be17a9bf1}} | VYDÁNO = Praha: Jan Otto, 1902. | nakladatel = Jan Otto | LICENCE = PD old 70 }} == Obsah == === I. === * [[/Krůpěje rosy|Krůpěje rosy]] * [[/Dítě|Dítě]] * [[/Jarní travička|Jarní travička]] * [[/Voda|Voda]] * [[/Noční ticho v lese|Noční ticho v lese]] * [[/Divoké husy|Divoké husy]] * [[/Lesy|Lesy]] * [[/Upomínky|Upomínky]] * [[/Ořeší|Ořeší]] * [[/Sirotek|Sirotek]] * [[/Plečka|Plečka]] * [[/Různé kvítí|Různé kvítí]] * [[/Zora|Zora]] * [[/Čtverolístek|Čtverolístek]] * [[/Návrat z lesů|Návrat z lesů]] * [[/Polibení|Polibení]] * [[/Puklé zvony|Puklé zvony]] * [[/Kočičky|Kočičky]] === II. === * [[/První láska|První láska]] * [[/Návrat z pouti|Návrat z pouti]] * [[/Růže|Růže]] * [[/Oči|Oči]] * [[/Pravý počet|Pravý počet]] * [[/Jaro|Jaro]] * [[/Vyznání|Vyznání]] * [[/Silná láska|Silná láska]] * [[/Píseň o lnu|Píseň o lnu]] * [[/Obilí a vlasy|Obilí a vlasy]] * [[/Zázrak|Zázrak]] * [[/Čarodějka|Čarodějka]] * [[/Divné oči|Divné oči]] * [[/Růže (2)|Růže]] * [[/Píseň smutná|Píseň smutná]] * [[/Nevěrná|Nevěrná]] * [[/Zrazená láska|Zrazená láska]] * [[/Marné snažení|Marné snažení]] * [[/Žežulčino proroctví|Žežulčino proroctví]] * [[/Mrtvá láska|Mrtvá láska]] * [[/Marný odvod|Marný odvod]] * [[/Sen|Sen]] * [[/Marnost starých|Marnost starých]] * [[/Rozhodná dívčina|Rozhodná dívčina]] * [[/Bláhová|Bláhová]] * [[/Len|Len]] * [[/Loučení|Loučení]] * [[/Závrať|Závrať]] * [[/Konec všemu|Konec všemu]] === III. === * [[/Ječmen a chmel|Ječmen a chmel]] * [[/Z jara|Z jara]] * [[/Laciné panny|Laciné panny]] * [[/Divná muzika|Divná muzika]] * [[/Peklo|Peklo]] * [[/Můra|Můra]] * [[/Ubohý|Ubohý]] * [[/Hloupý Janek|Hloupý Janek]] * [[/Sládek|Sládek]] * [[/Ševcův rodokmen|Ševcův rodokmen]] * [[/Krejčí|Krejčí]] * [[/Narození židovo|Narození židovo]] * [[/Páter quardián|Páter quardián]] * [[/Nešťastná cesta|Nešťastná cesta]] * [[/Krejčí a kozel|Krejčí a kozel]] === IV. === * [[/Nová píseň truhláře|Nová píseň truhláře]] * [[/Starý dudák|Starý dudák]] * [[/Tkalci|Tkalci]] * [[/Naučení kmotrovo|Naučení kmotrovo]] * [[/Povzdech za otcem|Povzdech za otcem]] * [[/Náhrobní nápis|Náhrobní nápis]] * [[/Mrtvá matka|Mrtvá matka]] * [[/Umřel|Umřel]] * [[/Život|Život]] * [[/Pořád totéž|Pořád totéž]] * [[/Sedlák a páni|Sedlák a páni]] * [[/Ořech|Ořech]] [[Kategorie:Básnické sbírky]] fzft5xgcql8rzwis4mds8rv7j7vdp8i 0 94708 308956 308889 2025-07-06T18:10:18Z Jean-Paul 8278 308956 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Čtverolístek | ČÁST = Návrat z lesů | DALŠÍ = Polibení }} {{Textinfo | TITULEK = Návrat z lesů | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 27. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1195c20-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Vracím se, vracím se z lesů, každému kytičku nesu: kytičku fial a jmelí, aby mne mládenci chtěli. Vracím se, vracím se z lesů, každému kytičku nesu: kytičku kopřiv a kapradí, to dědky ode mne odradí. </poem> [[Kategorie:Poezie]] dzltgx1kr86m5m0a6l37svj8i1lqve0 0 94709 308954 308890 2025-07-06T18:09:55Z Jean-Paul 8278 Jean-Paul přesunul stránku [[Krůpěje rosy/Políbení]] na [[Krůpěje rosy/Polibení]]: Překlep v názvu 308890 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Návrat z lesů | ČÁST = Polibení | DALŠÍ = Puklé zvony }} {{Textinfo | TITULEK = Polibení | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 28. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1195c21-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Polibení — rozjasnění jako když noc černá v den se změní. Polibení k nasycení, a byť’s týden líbal, přece není. Polibení — okamžení, a zase bez konce roztoužení. </poem> [[Kategorie:Poezie]] 09hv7ozqdq6e3gy2bp7sk1fzlr6ecou 0 94712 308895 2025-07-06T13:00:54Z Jean-Paul 8278 založení 308895 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Kočičky | ČÁST = První láska | DALŠÍ = Návrat z pouti }} {{Textinfo | TITULEK = První láska | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 35. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1195c28-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> První trávka zvadne, první kvítko zhyne, aby na jich místo potom vzešlo kvítko jiné. První milování také zhynout musí — ale to mé srdce mladé, co ach pro ně zkusí! Kdyby ještě stokrát potom milovalo, nebude už nikdy jako tenkrát bývávalo!… </poem> [[Kategorie:Poezie]] 8116lu1cbp0tbkvpngnse5eicn6tjnf 0 94713 308896 2025-07-06T13:07:01Z Jean-Paul 8278 založení 308896 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = První láska | ČÁST = Návrat z pouti | DALŠÍ = Růže }} {{Textinfo | TITULEK = Návrat z pouti | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 36–37. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1195c29-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> „Víš, co mne kormoutí? Byla jsi na pouti, maličký dáreček přinesla’s všem, kohoutka a pannu, srdce z marcipánu, každému’s říkala: „vem si to, vem!“ Mně ani za nehet, ba ani drobný květ, kde někde u cesty utržený, mně ani jablíčko, srdíčko, vajíčko, jak bych byl ze světa vyvržený!“ Mile se usmála, milého objala. „Když je chceš, tedy máš srdéčko mít. Pod tím šněrováním, s věrným milováním, na věky ono má, hochu, tvým být!“ „Můj zlatý obrázku — co je to za lásku, která jen od dárků daří se nám? O hladu, o žízni, o ranách, o trýzni, chudého, nahého ráda tě mám!“ </poem> [[Kategorie:Poezie]] 9rllxor5gmfl2nuw8gj4zuftink5e9j 0 94714 308897 2025-07-06T13:09:47Z Jean-Paul 8278 založení 308897 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Návrat z pouti | ČÁST = Růže | DALŠÍ = Oči }} {{Textinfo | TITULEK = Růže | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 38. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1195c2b-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Růžinko májová, k rozvití hotová, rozvíjej se, moje kráso, květinko bláhová! To drobné poupátko rozkvete za krátko, však dá nebe, rozvije se i moje děvčátko. Má holka — maličká májová růžička, vezmu si tu růži s keře, a ji od tatíčka. </poem> [[Kategorie:Poezie]] 22ecjnfiv4811rvv3potxin28bkspvw 0 94715 308898 2025-07-06T13:12:43Z Jean-Paul 8278 založení 308898 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Růže | ČÁST = Oči | DALŠÍ = Pravý počet }} {{Textinfo | TITULEK = Oči | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 39. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1195c2c-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Má milá má oči — svět se se mnou točí, a mé srdce v těle div se nerozskočí. Ty když se usmějí, nebe se otvírá, ty když se zamračí, mračno se rozdírá. Mračno se rozdírá a šlehají blesky — a to jen se dívá my děvčátko hezký. </poem> [[Kategorie:Poezie]] 5w5c0wwtf3nnml7lj08x448tt8330bh 0 94716 308899 2025-07-06T13:16:41Z Jean-Paul 8278 založení 308899 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Oči | ČÁST = Pravý počet | DALŠÍ = Jaro }} {{Textinfo | TITULEK = Pravý počet | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 40–41. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1195c2d-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Šel jsem s milou z večera stezičkou kol jezera, smáli jsme se, zpívali, na hvězdy se dívali. Jak jsme přišli k doubravě, stromy, keře zvědavě dívaly se za námi, kývaly si hlavami. A já jsem si zazpíval: Hubičku jsem jednu vzal! Zmýlil jsi se, to mi věř, byly dvě, tak šeptal keř. A já viděl, v hájku tom tři že byly, šuměl strom. Voda řekla: mnohem víc, bylo jich až na tisíc! — Mlčte, nač nás pomlouvat, pravdu máte všichni snad: napřed jednu, potom víc, až jich bylo na tisíc. </poem> [[Kategorie:Poezie]] p0xuhx9y1kjugjexovh6bhtxfou24zs 0 94717 308900 2025-07-06T13:20:01Z Jean-Paul 8278 založení 308900 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Pravý počet | ČÁST = Jaro | DALŠÍ = Vyznání }} {{Textinfo | TITULEK = Jaro | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 42. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119833f-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> V mém srdci teď jaro je, radost se v něm rozlije, jako když se pěkný kvítek na louce rozvije. Tak mé srdce zase rozpučí v tom čase, a kolem svět celý na mne usmívá se. Jak ptáčci zpěváčci když se rozzpívají, jako když v kostele zvonky zacinkají. To jen promluvila má holka rozmilá, a to jen svým zlatým smíchem zazvonila. </poem> [[Kategorie:Poezie]] ertliet0ds4jdistbw0zjeha5j9irji 0 94718 308901 2025-07-06T13:23:38Z Jean-Paul 8278 založení 308901 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Jaro | ČÁST = Vyznání | DALŠÍ = Silná láska }} {{Textinfo | TITULEK = Jaro | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 43. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1198340-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Ať dělám co dělám, celý den, pořád’s mně, můj milý, přítomen. V klidu i práci srdce se ztrácí a k tobě letí, k tobě jen. Tak moje myšlenky zabíráš, v srdce jak kostel je zavíráš, ba ještě v spaní milou svou dlaní znavené oči mé zastíráš. Bože můj, milého rač mně dát! Budem’ všem lidem to povídat, budeme žíti, rádi se míti, denně ti kleče děkovat! </poem> [[Kategorie:Poezie]] a9laq1kq86rx402gnpug2santpgo1d2 308902 308901 2025-07-06T13:24:08Z Jean-Paul 8278 308902 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Jaro | ČÁST = Vyznání | DALŠÍ = Silná láska }} {{Textinfo | TITULEK = Vyznání | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 43. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1198340-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Ať dělám co dělám, celý den, pořád’s mně, můj milý, přítomen. V klidu i práci srdce se ztrácí a k tobě letí, k tobě jen. Tak moje myšlenky zabíráš, v srdce jak kostel je zavíráš, ba ještě v spaní milou svou dlaní znavené oči mé zastíráš. Bože můj, milého rač mně dát! Budem’ všem lidem to povídat, budeme žíti, rádi se míti, denně ti kleče děkovat! </poem> [[Kategorie:Poezie]] l8gbuuwtxvq7wl3i2q7irqz0ylkfdyx 0 94719 308903 2025-07-06T13:28:05Z Jean-Paul 8278 založení 308903 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Vyznání | ČÁST = Silná láska | DALŠÍ = Píseň o lnu }} {{Textinfo | TITULEK = Silná láska | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 44–45. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1198341-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Uvázali mne za silné lano, abych nemohl za tebou, panno. Potěšení mé v dálce za lesy, vím, že po mně steskne si! A já přetrhal celé vázání, neboť silnější je mé žádání, vazbou mocnější Bůh nás k sobě spjal, než kdy kovář udělal. Kdybyste dali hory mezi nás, já bych přešel je, shledal s ní se zas, přes hlubiny vod přeplavat bych chtěl, třebas v nich i zhynout měl! Nad otce i máť stokrát rád ji mám, za ni tisíckrát život mladý dám, s ní, jen s ní chci žít, s ní, jen s ní chci mřít, a s ní v jednom hrobě hnít! </poem> [[Kategorie:Poezie]] neow2u5g3my54f6e9ui8lg06tubjldw 0 94720 308904 2025-07-06T13:31:19Z Jean-Paul 8278 založení 308904 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Silná láska | ČÁST = Píseň o lnu | DALŠÍ = Obilí a vlasy }} {{Textinfo | TITULEK = Píseň o lnu | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 46. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1198343-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Len už pěkně prokvetává, modrým kvítkem prokmitává, modrým kvítkem nejinak, nežli jak mé milé zrak. Budeme ho trhat, močit, na přeslici, kužel točit, dlouhou nit mít budeme jako vlasy milé mé. Potom budem přísti, tkáti, rosou plátno polívati, pěkný dárek mé milé na svatební košile. </poem> [[Kategorie:Poezie]] axkxrspycuebujiy4nuo3v8fdd12tlu 0 94721 308905 2025-07-06T13:33:52Z Jean-Paul 8278 založení 308905 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Píseň o lnu | ČÁST = Obilí a vlasy | DALŠÍ = Zázrak }} {{Textinfo | TITULEK = Obilí a vlasy | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 47. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1198344-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Zlaté je naše obilí, bohaté, těžké má klasy, zvolna se k zemi uklání jako mé dívčiny vlasy. Větříček si jím pohrává a čechrá je tak jemně — tak hladím vlásky dívčiny, kdy sklání svou hlavičku ke mně. </poem> [[Kategorie:Poezie]] pc9hrfedtis9z532ogbc8t4gfc55urr 0 94722 308906 2025-07-06T13:37:53Z Jean-Paul 8278 založení 308906 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Obilí a vlasy | ČÁST = Zázrak | DALŠÍ = Čarodějka }} {{Textinfo | TITULEK = Zázrak | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 48–49. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1198345-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Vyšla jest jasná hvězdička a v pravé poledne, až zrak všem lidem přechází, kdo na ni pohledne. Díval se na ni celý svět, já ze všech nejvíce, kde se tu vzala najednou ta krásná dennice? Pastucha nechal stádo své, a sedlák pluh svůj zas, kněz do kostela pospíchal, mysle, že na mši čas. Tak všecky hlavy zmámila, a byl to velký div, a nikdo z lidí neviděl ten zázrak, co je živ. A nebyla to dennice a hvězda spanilá, byla to jen má panenka, má dívka rozmilá! </poem> [[Kategorie:Poezie]] su48xn885oqde3o3fgjsenuqoe490ti 0 94723 308907 2025-07-06T13:42:49Z Jean-Paul 8278 založení 308907 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Zázrak | ČÁST = Čarodějka | DALŠÍ = Divné oči }} {{Textinfo | TITULEK = Čarodějka | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 50–51. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1198347-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Moje krásné dítě čarovalo skrytě, kol a kolem rozkládalo kouzelné své sítě. Kdo jen do nich vkročí, hned mu přejdou oči, celý svět se do kolečka, do kola s ním točí. Já nešťastný — běda, pokoj mně to nedá, a mé srdce těch sítí se marně sprostit hledá. Čarodějko milá, kéž bys dobrá byla! Znič mne hned, by duše má se dlouho netrápila! Já, sirota malá, že jsem čarovala? Což jsem kdy očima svýma po kom házívala? Kdo to řekl z lidí, ať se z duše stydí! Já že jsem ti udělala? Však mne Pánbůh vidí! A ty, hochu mladý, poslechni mé rady, pomodli se otčenášek — to pomůže všady. Proti čarování lék znám — milování. Já tě zase odčaruju — přijď k nám po klekání! </poem> [[Kategorie:Poezie]] mrx7dr1we07l28rbos25msq7n5lxcso 0 94724 308908 2025-07-06T13:45:12Z Jean-Paul 8278 založení 308908 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Čarodějka | ČÁST = Divné oči | DALŠÍ = Růže (2) }} {{Textinfo | TITULEK = Divné oči | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 52. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f1198349-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Má milá, jaké to divné oči máte, že mně celou duši z těla vykoukáte?! Není to mou vinou, je to soudem božím, když vykoukám vaši, svou zas do vás vložím. </poem> [[Kategorie:Poezie]] cjxrhi1p5a39q94pwzt05pogr6o3gmp 0 94725 308909 2025-07-06T13:49:00Z Jean-Paul 8278 založení 308909 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Divné oči | ČÁST = Růže (2) | DALŠÍ = Píseň smutná }} {{Textinfo | TITULEK = Růže (2) | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 53. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119834a-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Růžička, růžička, spanilá kytička, já si ji utrhnu s mladého keříčka. — Netrhej ji, netrhej, nech ji dále státi, nech ji v božím sluníčku do zvůle se smáti. Nech ji raděj uvadnout na tom rodném keři, nač by tebe měla znát? Nešťasten, kdo věří. Netrhej to srdce mé, nech je dále klidné, utrhneš a zahodíš, bude potom bídné. </poem> [[Kategorie:Poezie]] 8yw2qo5812zity340fke6zxjfu3eu9s 0 94726 308910 2025-07-06T13:52:50Z Jean-Paul 8278 založení 308910 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Růže (2) | ČÁST = Píseň smutná | DALŠÍ = Nevěrná }} {{Textinfo | TITULEK = Píseň smutná | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 54. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119834b-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Broučku milý, mám tě v chvíli, to se dobře hodí. Já jsem chudý — vždy a všudy chudý s chudou chodí. Ne, buď s bohem! v žalu mnohém tobě dávám vale. Milování bez doufání — jdi jen, hochu, dále! Milý broučku, na paloučku lehce najdeš všeho, ale lidé — bída přijde, a svůj nezná svého. </poem> [[Kategorie:Poezie]] pvremmu7w48wvuqohz3meixuumegs9h 0 94727 308912 2025-07-06T13:56:30Z Jean-Paul 8278 založení 308912 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Píseň smutná | ČÁST = Nevěrná | DALŠÍ = Zrazená láska }} {{Textinfo | TITULEK = Nevěrná | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 55. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119834c-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Holka má nevěrná jak jsi to pobledla, to proto, proto jen, že jsi mne podvedla. A já jsem věřil ti jak samému Bohu — oželím tě, ale zapomnít nemohu. Až budu v hrobě spát v rubášovém šatě, ještě budu, holka má, ještě myslet na tě! </poem> [[Kategorie:Poezie]] pykes0l2llga5q0prfmx6zpd1a1mccc 0 94728 308913 2025-07-06T14:02:41Z Jean-Paul 8278 založení 308913 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Nevěrná | ČÁST = Zrazená láska | DALŠÍ = Marné snažení }} {{Textinfo | TITULEK = Zrazená láska | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 56. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119834d-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Pověz ty mně, pověz, moje duško malá, s kým’s to včera večer u potoka stála? Stála jsem to, stála se svým nejmilejším, ten mi nad tebe je stokrát upřímnějším. Kdo by mně byl řekl, že mně, holka, šidíš, vzal bych tenhle kámen, který tady vidíš, zabil bych jej v místě, rozdrtil jej v kusy, neboť věrná láska taky věřit musí! Buďsi tedy s bohem, nevěrná a zrádná, jak’s mně byla milou, nebude už žádná! Bodejž tobě Pánbůh nedal štěstí žádné, jak na pyšnou jabloň suchá rez když padne. </poem> [[Kategorie:Poezie]] t012x5lmsivknp8piut4gfq6qwluoqu 0 94729 308914 2025-07-06T14:09:26Z Jean-Paul 8278 založení 308914 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Zrazená láska | ČÁST = Marné snažení | DALŠÍ = Žežulčino proroctví }} {{Textinfo | TITULEK = Marné snažení | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 57–58. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119aa5e-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Kde jsi včera chodila, že jsi doma nebyla? Hledal jsem tě jako kvočna, když kuřátko ztratila. Ve mrazu a ve sněhu dal se k tobě do běhu, doufal jsem, že s koníčkem nám oběma dáš noclehu. — Ach, vždyť už to dávno víš, že se mne nedochodíš. Pročpak raděj, milý hochu, s jinou už se nevodíš? Kdybys čekal do noci, do mrazu a nemoci, nemohu ti, můj synečku, nemohu ti pomoci. Podkovička strhaná, tvoje milá zadaná, s jiným jsem už, můj holečku, s jiným už jsem spoutaná. Já též byla na nohou — pod tou boží oblohou slibovala, přísahala, už nás dělit nemohou. </poem> [[Kategorie:Poezie]] oqur1ir02fo3cp3tujhm6bwd6z0wd7a 0 94730 308915 2025-07-06T14:13:19Z Jean-Paul 8278 založení 308915 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Marné snažení | ČÁST = Žežulčino proroctví | DALŠÍ = Mrtvá láska }} {{Textinfo | TITULEK = Žežulčino proroctví | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 59. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119aa60-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Zakukala žežulinka v lese čtyřikrát, poslouchala má panenka, ptá se kolikrát. Ještě jenom čtyři léta, rozmarinka pěkně zkvétá, pak ach mám se vdát! Žežulinka pravdu měla — jenom čtyřikrát. Má panenka zapomněla, Bůh že mění rád. Čtyři leta rychle běží, má panenka v hrobě leží — škoda nastokrát! </poem> [[Kategorie:Poezie]] 0we4t8h6jde324o5vkvs9wsrx02rgu6 0 94731 308916 2025-07-06T14:16:46Z Jean-Paul 8278 založení 308916 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Žežulčino proroctví | ČÁST = Mrtvá láska | DALŠÍ = Marný odvod }} {{Textinfo | TITULEK = Mrtvá láska | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 60. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119aa61-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Zasil jsem já zlatou pšenku do té naší kopaniny. Zasil jsem já mladou lásku, zaoral ji do hlubiny. Chodil jsem se dívat na ně pozdě večer, časně z rána. Zlatá pšenka pěkně vzešla, a má láska — zasypána. Hluboko tam v černé zemi moje láska mrtva leží. Černé mraky nad ní táhnou, mrazný vítr přes ni běží. </poem> [[Kategorie:Poezie]] saqxoyfod1qo4hahl2te0z3e419ht4y 0 94732 308917 2025-07-06T14:46:03Z Jean-Paul 8278 založení 308917 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Mrtvá láska | ČÁST = Marný odvod | DALŠÍ = Sen }} {{Textinfo | TITULEK = Marný odvod | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 61–62. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119aa62-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> „Dragouni, dragouni, lide nepokojný, a já bych rád s vámi šel, s vámi šel do vojny! Dostal bych šavličku, složil kdes hlavičku, zapomněl bych aspoň na zrádnou Aničku!“ Takových dragounů náš císař pán nechce, to by jich tisíce našel všady lehce! Tolikrát musil by bílý dát kabátek, kolik je na světě falešných děvčátek. Ale my jsme páni, děláme to sami — než nás zradit může, už je prach za námi. Ať si potom pláče, koníček si skáče, nad hlavou nám černý havran tu vojenskou kráče… </poem> [[Kategorie:Poezie]] 81v3uu1e4udrz3htmyto18etmd179jf 0 94733 308918 2025-07-06T14:50:06Z Jean-Paul 8278 založení 308918 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Marný odvod | ČÁST = Sen | DALŠÍ = Marnost starých }} {{Textinfo | TITULEK = Sen | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 63. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119aa64-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Zdálo se mi, zdálo na té naší hůrce, že se mi rozsypaly perly na mé šňůrce. Hezky jsem je sebrala, jedny jenom není, nejhezčí a nejdražší, moje potěšení. Moje potěšení, než bych tě ztratila, raděj bych pro tebe do vody skočila. Do vody skočila, až tam dolů ke dnu, abych vylovila tu svou perlu jednu! </poem> [[Kategorie:Poezie]] hzalvhjwjpdxqxlz2ue5fl060mqxex4 0 94734 308919 2025-07-06T14:56:24Z Jean-Paul 8278 založení 308919 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Sen | ČÁST = Marnost starých | DALŠÍ = Rozhodná dívčina }} {{Textinfo | TITULEK = Marnost starých | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 64. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119aa65-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Že dávají mně starého a já ho nechci mít, můj tatík slova dobrého ne ke mně promluvit. Však kdyby dědků bylo sto, co do nich je mně všech — přec neřekne „má nevěsto“ ni jeden z dědků těch! Pryč, starý dědku, plešatý, a hraj si s babou jen! Co chceš mít ještě s děvčaty? Už pominul tvůj den. Tys jako pára nad hrncem, ne v stavu jinačím, a já jak srnka se srncem s mým hochem skotačím. Byla jsem já, když tys byl mlád, ti v cestě taky tak? Kde budeš ty, až padesát mně roků bude pak? Já ještě budu jako květ, můj muž mne zlíbá rád, a z tebe prášku nevidět, až já v hrob půjdu spát! </poem> [[Kategorie:Poezie]] lhvd66vll2hwclu9e7rvlj8991bvxtl 0 94735 308920 2025-07-06T15:01:20Z Jean-Paul 8278 založení 308920 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Marnost starých | ČÁST = Rozhodná dívčina | DALŠÍ = Bláhová }} {{Textinfo | TITULEK = Rozhodná dívčina | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 66. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119aa67-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Namlouvají mně dědka starýho, a já v srdci nosím něco lepšího. Mému potěšení babu dávají — tak se o nás oba pěkně starají. A my se o sebe sami staráme, když sobě hubičky sladky dáváme. Dědeček s babičkou k sobě hodí se, ona padá a on sotva drží se. Oni funus a my svatbu budem mít, vedle dědka babku můžou položit. Kdo chce, ať se směje, ať si popláče, k obojímu budou jedny koláče. Dej jim Pánbůh věčnou slávu na nebi, na zemi už víc nemají potřebí. </poem> [[Kategorie:Poezie]] 1n4ieqpnik7xeao7a9gog9ylbznanx2 0 94736 308921 2025-07-06T15:04:42Z Jean-Paul 8278 založení 308921 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Rozhodná dívčina | ČÁST = Bláhová | DALŠÍ = Len }} {{Textinfo | TITULEK = Bláhová | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 67. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119aa68-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Ach, což jsem já pobloudila, že jsem sobě umínila starého si muže vzít, a s mladým se rozejít! Starý muž jako nůž — řeže, píchá, studí jen, mladý hoch jako hloh — kvete, voní celý den. Nynčko už je se mnou amen, na svou mladost kladu kámen. Starý sedí u pece, ale umřít nechce se. Teď mne přešla moje pýcha, už je pozdě honit bycha. Jenom smrt mne spokojí. Kéž nás brzy rozdvojí! </poem> [[Kategorie:Poezie]] jssgk2wizqjgpiy6t8e0lv5ne0phyxg 0 94737 308922 2025-07-06T15:08:36Z Jean-Paul 8278 založení 308922 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Bláhová | ČÁST = Len | DALŠÍ = Loučení }} {{Textinfo | TITULEK = Len | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 68. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119aa69-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> My pospolu jsme sázeli, to bylo tenkrát v neděli, ba nesázeli, seli jen, a byl to pěkný horský len. Děvčata, kýž jste věděly, že nemá sít se v neděli! My seli přec a potají, ať táta s mámou hlídají! Len vzešel nám co nevidět, a byl to modrý, pěkný květ, tak modrý květ, ba modrý tak, jak hocha mého modrý zrak. To, co jsme tenkrát zaseli, to vzejde, byť jsme nechtěli, ta očka malá, malá jen a modrá jak ten zkvetlý len. </poem> [[Kategorie:Poezie]] mt2o0pz1dkv5sc2ge0zmpm5rbw0ekr8 0 94738 308923 2025-07-06T15:11:17Z Jean-Paul 8278 založení 308923 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Len | ČÁST = Loučení | DALŠÍ = Závrať }} {{Textinfo | TITULEK = Loučení | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 69. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119aa6a-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Plakaly ty lesy, plakala ta skála, kde jsem naposledy se svým milým stála. A mé slzy tekly jako jarní vody z té mé převeliké, převeliké škody. Už se nepotěším v žalosti a trudu, v černou zem si lehnu a tam spáti budu. </poem> [[Kategorie:Poezie]] kvkyjiyox96nsz8ek5hu5v76epqfrer 0 94739 308924 2025-07-06T15:15:30Z Jean-Paul 8278 založení 308924 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Loučení | ČÁST = Závrať | DALŠÍ = Konec všemu }} {{Textinfo | TITULEK = Závrať | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 70. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119aa6b-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Můj milý divoké oči má, černé jak hlubiny vodní, a já bych do ní hleděla celičké noci, den po dni. Zatočí hlava se dívčina, zatočí hlava se mladá, já se té hlubiny nelekám, já jsem té závrati ráda! Už jsem v té hlubině celičká, jako to na vodách kvítí kořínkem na dně se zachytí, slunéčko v líčko mu svítí. Lásko, ó lásko bolestná, a přece sladká, tak sladká lásko, ó lásko, věčná tak, a přec tak krátká, ach krátká! </poem> [[Kategorie:Poezie]] 7owhp0j1zzlbqcvro8nsg522ghb304j 0 94740 308925 2025-07-06T15:18:11Z Jean-Paul 8278 založení 308925 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Závrať | ČÁST = Konec všemu | DALŠÍ = Ječmen a chmel }} {{Textinfo | TITULEK = Konec všemu | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 71. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119d17c-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Smála bych se, smála dost, ale srdce bolí, že můj milý, přemilý jinou sobě volí. Hezčí je a bohatší, pole, luka mnohá, a já nemám, nemám nic, nežli Pánaboha. Pane Bože s výsosti, dej mně k tobě jíti, bez milého, drahého nelze mi tu žíti! </poem> [[Kategorie:Poezie]] 3mmzqrgd1mgs38ekag51v1fbvcq1ju8 0 94741 308926 2025-07-06T15:27:09Z Jean-Paul 8278 založení 308926 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Konec všemu | ČÁST = Ječmen a chmel | DALŠÍ = Z jara }} {{Textinfo | TITULEK = Ječmen a chmel | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 75–77. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119d180-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Dva bratři vyšli do světa, kdy z jara všecko rozkvetá, a jednu matku měli — zem a tátu — slunce s plamenem, a vesele se k světu měl Ječmen i Chmel. Pan Ječmen nízký mužík byl, a zeleně se vyšňořil. Když čertík furie ho kous’, si nechal státi dlouhý vous, a čiperně tu jako král pan Ječmen stál. Pan Chmel měl slabé nohy zas a státi nemoh’ v žádný čas. Však za to — šelma podšitá — se kolem všeho oplítá, by ke sluníčku blízko měl — ten čilý Chmel. Pan Ječmen sestár’ jako kmet, a Chmelu zase zhořknul svět, až jednou smutné ve chvíli je lidé zprudka chytili, a hlavu rázem sťatu měl Ječmen i Chmel. A jak tu s nimi točili! Je sušili a močili, a vařili a pražili, až oba strašné po chvíli se neznali, že být to měl Ječmen i Chmel. Až když spjal oba sudu pruh tu druha poznal přece druh, a porozuměli si hned, a zanevřeli na ten svět, a divokou jen pomstou vřel Ječmen i Chmel. Vlil Ječmen Chmelu silnou krev, Chmel Ječmenu žluč do všech cev, a kdo se jim jen přiblížil, ten krutě jen si přitížil, a zřel, jaký to nepřítel Ječmen i Chmel! Jen pomsta jejich heslo jest. Jak mnohé sklála jejich pěst! A já jsem stokrát svědkem byl a sám na sobě pocítil co značí to, když v hlavu vjel Ječmen i Chmel! </poem> [[Kategorie:Poezie]] 40euebu0q4ney5m5rr12ky95c46xc1c 0 94742 308927 2025-07-06T17:09:35Z Jean-Paul 8278 založení 308927 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Ječmen a chmel | ČÁST = Z jara | DALŠÍ = Laciné panny }} {{Textinfo | TITULEK = Z jara | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 78–79. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119d183-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Každá babka stará vylízá ven z jara, o berličku opírá se, v mladé nebe zadívá se bezzubá a chará. Sedne na travičku, mládne na sluníčku. Lehké vrásky, husté stíny jako drobné pavučiny v jejím scvrklém líčku. Tu skřivánek pěje, tu sluníčko hřeje, a na babku udivenou mladou tváří rozjasněnou celý svět se směje. Ona vzpomíná si na své mladé časy, staré údy ohmatává, chvějnou rukou rozčechrává svoje bílé vlasy. </poem> [[Kategorie:Poezie]] 0z58zjavzf7gagmg036wkootuj40kpk 0 94743 308928 2025-07-06T17:12:15Z Jean-Paul 8278 založení 308928 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Z jara | ČÁST = Laciné panny | DALŠÍ = Divná muzika }} {{Textinfo | TITULEK = Laciné panny | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 80. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119d185-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> V Hradci u Moravské brány prodávali jsou tam panny. Kdo chce jakou, ať jde tam, moc lacino přijdou vám. Mandel stojí desetníček a tři tucty čtvrtzlatníček. Na pět tuctů, Matěji, deset ti jich přidají. Za to hoši, kdyby zlatý klad’ kdo dukát za dukáty od večera k svítání, ještě nejsou k dostání! </poem> [[Kategorie:Poezie]] tl6apa637kvl50743jz4q481sdij1lh 0 94744 308929 2025-07-06T17:15:19Z Jean-Paul 8278 založení 308929 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Laciné panny | ČÁST = Divná muzika | DALŠÍ = Peklo }} {{Textinfo | TITULEK = Divná muzika | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 81–82. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119d186-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Housle, housle, housličky, ty jsou jak ty holčičky! O lásce a o ráji tenkým hláskem zpívají. Muzikantů lesní roh hude si jak švarný hoch. Za to basa pořád hučí, jak kdy stará baba bručí. Brum, brum, co je do všeho, když už nemám mladého! A vy holky, čáry, máry, však budete taky stáry! Však vám hlava sešediví, budete-li takhle živy! Tenhle květ je plný hříchů — padej, hrome, na tu pýchu! Tak ta baba bručavá jako basa vyhrává. Zatím holky babě s očí při housličkách jen se točí. Tak se točí celou noc, to jim ještě není moc. Jak s měsíčkem hvězdičky, jak v nebi andělíčky! </poem> [[Kategorie:Poezie]] ndjd915kue7v756g2ao5zn84vdn7vmk 0 94745 308930 2025-07-06T17:18:06Z Jean-Paul 8278 založení 308930 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Divná muzika | ČÁST = Peklo | DALŠÍ = Můra }} {{Textinfo | TITULEK = Peklo | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 83. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119d188-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Já se pekla nebojím, veselo tam bývá, muziky tam dost a dost, satanáš tam zpívá. Všichni čerti tancují kalamajku skočnou, že teď mladé holky k nim posílati počnou. Nikde není pěkně tak, jak u pana ďasa, na pečínku zbude nám vždycky kousek masa. Trochu piva v džbánečku počkají mu všude — nalívá mu dušička snad jí taky zbude! </poem> [[Kategorie:Poezie]] 522k8777o8wf0ul0sjcwffbm8rd1wbi 0 94746 308931 2025-07-06T17:21:06Z Jean-Paul 8278 založení 308931 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Peklo | ČÁST = Můra | DALŠÍ = Ubohý }} {{Textinfo | TITULEK = Můra | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 84–85. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119d189-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Naši Anku trápí žaly: Kam jste mně to odestlali? Nelehnu si na vzdory do té naší komory! Já budu spát na pavlači, v komoře mě můra tlačí. Na pavlač jí ustlali, spáti ji tam nechali. Přišel táta, přišla máma, naše Anka není sama — jaké je to vidění: je to můra neb není? Jak je můra uviděla, pojednou chvat velký měla, s pavlače skočila, nožku sobě zlomila. Jaká je to divná můra? Ach to bude těžká kúra! Je to hoch sousedů, k Hořičkám s ním pojedu. Na pavlači u zahrady létají tam můry všady, a jak táta jde s mámou, tak si nožky polámou. </poem> [[Kategorie:Poezie]] jassq67z7cbil1pks3mx364vey1o2tp 0 94747 308932 2025-07-06T17:22:46Z Jean-Paul 8278 založení 308932 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Můra | ČÁST = Ubohý | DALŠÍ = Hloupý Janek }} {{Textinfo | TITULEK = Ubohý | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 86. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119f89b-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Ach já bloud a ubožák, nevím už teď, co a jak! Upadl jsem v nesnázi, baba, ach, mne obchází. Kam se vrtnu, sem i tam, všady babu v cestě mám, a kam kouknu den co den, staré tváře vidím jen. Baba, která chce se vdát, horší holek tisíckrát. S babou není věru žert, té neujde ani čert! </poem> [[Kategorie:Poezie]] gb4emtsfva6n6g7qun73f8gam77mcc8 0 94748 308933 2025-07-06T17:24:25Z Jean-Paul 8278 založení 308933 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Ubohý | ČÁST = Hloupý Janek | DALŠÍ = Sládek }} {{Textinfo | TITULEK = Hloupý Janek | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 87. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119f89c-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Včera do hospody přišel Janek, dal sobě nalíti piva džbánek. A nežli se napil, pustil džbánek, protože to byl jen hloupý Janek. Ti naši chasníci špatní byli: ještě ho z hospody vyhodili. </poem> [[Kategorie:Poezie]] 6tfxybb0cyg2v4n0lhi55ewmvzgc4d3 0 94749 308934 2025-07-06T17:25:42Z Jean-Paul 8278 založení 308934 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Hloupý Janek | ČÁST = Sládek | DALŠÍ = }} {{Textinfo | TITULEK = Sládek | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 88. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119f89d-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Není nad řemeslo jako sládek, třebas on byl jenom holobrádek. Jemu pivečko se v kádi daří, a když ho vypije, zas ho vaří. U sudu si sedne, nabumbá se, o lidi, o ďábly nestará se. A žena ho domů neodvleče: jeho domov, kde pivečko teče. Ženuško, ženuško, nech mne býti, vždyť je pivo moje živobytí! </poem> [[Kategorie:Poezie]] olezi18dcg514s3g6za4hrgwimy168b 308935 308934 2025-07-06T17:26:03Z Jean-Paul 8278 308935 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Hloupý Janek | ČÁST = Sládek | DALŠÍ = Ševcův rodokmen }} {{Textinfo | TITULEK = Sládek | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 88. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119f89d-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Není nad řemeslo jako sládek, třebas on byl jenom holobrádek. Jemu pivečko se v kádi daří, a když ho vypije, zas ho vaří. U sudu si sedne, nabumbá se, o lidi, o ďábly nestará se. A žena ho domů neodvleče: jeho domov, kde pivečko teče. Ženuško, ženuško, nech mne býti, vždyť je pivo moje živobytí! </poem> [[Kategorie:Poezie]] dml26htx0sk4lvzyjgkhi28pt03vkxt 0 94750 308936 2025-07-06T17:27:55Z Jean-Paul 8278 založení 308936 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Sládek | ČÁST = Ševcův rodokmen | DALŠÍ = Krejčí }} {{Textinfo | TITULEK = Ševcův rodokmen | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 89–90. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119f89e-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Ach, jaká to divná věc: narodil se mladý švec. Otec jeho ševcem byl, z ševcové se narodil. Máma byla ševce dceř, báby muž byl ševcem, věř! Křtil ho starý kapucín, ten byl taky ševce syn. Bába přišlá k porodu z ševcova je původu. Mladý ševče, těš se, těš, jaké štěstí nalezneš! Z hřbetu jak z vepřoviny porostou ti štětiny. Ty je budeš trhati, dratve z nich si dělati. Směj se, mladý ševče, směj, oj, což bude tobě hej! Ze svého si ševcovství koupíš ptačí království. </poem> [[Kategorie:Poezie]] 8wgu79wanp2z54dlp33cu3yjfz421jr 0 94751 308937 2025-07-06T17:30:02Z Jean-Paul 8278 založení 308937 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Ševcův rodokmen | ČÁST = Krejčí | DALŠÍ = Narození židovo }} {{Textinfo | TITULEK = Krejčí | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 91. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119f8a0-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Byl jsem v městě na jarmarce, koupil jsem tam sukni Barce, sobě jsem sukna koupil zvlášť, ušije mně krejčí plášť. Když jsem přišel ke krejčímu, hlásil jsem se k plášti svýmu. Na vestu se to srazilo, ani klůcku nezbylo! </poem> [[Kategorie:Poezie]] jbf903yi558ctv9qwubwn7k7g19un6t 0 94752 308938 2025-07-06T17:32:47Z Jean-Paul 8278 založení 308938 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Krejčí | ČÁST = Narození židovo | DALŠÍ = Páter quardián }} {{Textinfo | TITULEK = Narození židovo | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 92–93. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119f8a1-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Slyšte, lidé, jak to bylo, když se žídě narodilo. Táta – ten byl od Kamýka, máma zas až od Mělníka. Jeden dědek od Kouříma a ten druhý ten byl z Příma. Jedna bába byla z Blovic, druhá byla z Čelakovic. V Čáslavi se narodilo, v Hoře obřezáno bylo. A ten rabín z Bělohradu šedivou měl kozlí bradu. Až do Německého Brodu jde židovka ku ouvodu. Zpívá, jdouc skrz Dlouhou Lhotu: Měj se, žídě, ku životu! </poem> [[Kategorie:Poezie]] jncrv9mvsdlnmky1prft4dkiagespv9 0 94753 308939 2025-07-06T17:35:05Z Jean-Paul 8278 založení 308939 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Narození židovo | ČÁST = Páter quardián | DALŠÍ = Nešťastná cesta }} {{Textinfo | TITULEK = Páter quardián | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 94. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119f8a3-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> To je páter quardián — proti hříchům káže, mládencům a panenkám štolou ruce váže. Všecky lidi dostal tak do pěkného nebe — počkej, počkej, pátere, čert si vezme tebe! Hochu, nic se nelekej a džbáneček dopí — v pekle páter quardián ať za tebe topí! </poem> [[Kategorie:Poezie]] bmlo7ol1m58qwdhju0wzh26ybe1qzfk 0 94754 308940 2025-07-06T17:36:49Z Jean-Paul 8278 založení 308940 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Páter quardián | ČÁST = Nešťastná cesta | DALŠÍ = Krejčí a kozel }} {{Textinfo | TITULEK = Nešťastná cesta | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 95. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119f8a4-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Když jsem šel za holkou do Lhoty, do Lhoty, psi mně tam zedrali kalhoty, kalhoty. Ó té přenešťastné hodiny, hodiny, jsou to my kalhoty jediny, jediny. </poem> [[Kategorie:Poezie]] qmma7bfgvv3mxkbiyl9rv02g461myqd 0 94755 308941 2025-07-06T17:38:59Z Jean-Paul 8278 založení 308941 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Nešťastná cesta | ČÁST = Krejčí a kozel | DALŠÍ = Nová píseň truhláře }} {{Textinfo | TITULEK = Krejčí a kozel | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 96. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119f8a5-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Krejčí z rána v hodin šest kozlíka chce na trh vést. Ale kozel protiva nechce, nechce ze chlíva. Krejčí ten měl velký vztek — kozel pořád „mek, mek, mek“! A jak hlavy ze dveří, nikdo očím nevěří: K bradě brada ryšavá — to jsou, lidé, kozli dva! </poem> [[Kategorie:Poezie]] alujgca85bcj33x0jrcjotf45nu007j 0 94756 308942 2025-07-06T17:41:45Z Jean-Paul 8278 založení 308942 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Krejčí a kozel | ČÁST = Nová píseň truhláře | DALŠÍ = Starý dudák }} {{Textinfo | TITULEK = Nová píseň truhláře | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 99–100. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f119f8a8-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Jen lítej, lítej, moje pílo, nám lehko při tom oběma. Tam čekají už nedočkavě, až dokoná se práce má. Zde kolíbka se bude skvíti, dvou srdcí sladká naděje, to hnízdo drobné, a v ní dítě se jako ptáček zasměje. Tam bude stůl, kam ku pohově se sejde celá rodina, a v žertu, řečích, směšné vádě tak mnohá mine hodina. Zde truhla bude pro výbavu, kus dívčího spí srdce v ní; zřím děvče nad ni sklánět hlavu a skládat písně svatební. A zde se bude tměti rakev, kam padne hlava časně snad. Však kdo vždy poctiv býval v žití, ten klidně v ní pak bude spát. Ten život dlouhý je dva sáhy, tři pídě jen těch vrátkých dřev — tu láska skládá kolíbečku, a tam smrt měří na rakev. A nežli zvíš, již mine život, a píly zvuk náš plní sluch. Jest ještě kolíbka to dětská, či rakev, již nám sbíjí Bůh? A já chci přece býti vesel, mne smrt ni hřbitov neleká: já stále robil milá lůžka pro tichý spánek člověka. </poem> [[Kategorie:Poezie]] 0ls8ywmobo7mesnsmls5zcgxma0s1vv 0 94757 308943 2025-07-06T17:43:53Z Jean-Paul 8278 založení 308943 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Nová píseň truhláře | ČÁST = Starý dudák | DALŠÍ = Tkalci }} {{Textinfo | TITULEK = Starý dudák | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 101. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f11a1fba-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Zrodil jsem se jako chudák, ale stal se ze mne dudák. Hrál jsem, rádi tancovali a mně taky napít dali. Žil jsem — chuďas — v trudu stálém, a přec nechci měnit s králem. Až pak zasypou mne hrudou, dudy moje plakat budou. Dudy moje samy hrají, pro dudáka naříkají. </poem> [[Kategorie:Poezie]] dg67om93rvzf1sqo0ol1dtvckyb51h8 0 94758 308944 2025-07-06T17:46:03Z Jean-Paul 8278 založení 308944 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Starý dudák | ČÁST = Tkalci | DALŠÍ = Naučení kmotrovo }} {{Textinfo | TITULEK = Tkalci | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 102. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f11a1fbb-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Ach, vy tkalci, ubožáci, co děláte? Ráno, večer a den celý jenom tkáte. Bez oddechu, v jednom spěchu i když spíte, nit po niti svoje žití odvijíte. Plátno bílé na košile jiným dáte, sami sobě jenom šerý rubáš tkáte. Smrti bílé na loktušku, sobě v truhlu na podušku, to je všecko, co po sobě zanecháte! </poem> [[Kategorie:Poezie]] qib3zxaknaxgn3urmvnhl4w6bchjh4o 0 94759 308945 2025-07-06T17:47:44Z Jean-Paul 8278 založení 308945 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Tkalci | ČÁST = Naučení kmotrovo | DALŠÍ = Povzdech za otcem }} {{Textinfo | TITULEK = Naučení kmotrovo | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 103. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f11a1fbc-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Postav se z příma na nohy, sám stůj, jak sluší se muži, sám sebe haj, sic, ubohý, ti roznesou tělo i kůži! Levicí hlaď, leč pravici měj vždy hotovu k poctivé ráně, a kyjem svým do čela bíti znej, však nikdy ne nevinně, nikdy ne maně! Tu první ránu nech bez odplaty, na druhou kyj zvedni s usmíváním, a třetí – no, pomoz mu jeho svatý: tím kyjem jak hromem hoď za ním! </poem> [[Kategorie:Poezie]] ofl4318devzekoqaea1cuypaztv379m 0 94760 308946 2025-07-06T17:50:07Z Jean-Paul 8278 založení 308946 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Naučení kmotrovo | ČÁST = Povzdech za otcem | DALŠÍ = Náhrobní nápis }} {{Textinfo | TITULEK = Povzdech za otcem | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 104. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f11a1fbd-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Ach táto, táto, co děláte, tak dlouho spíte, nevstáváte! Týden, už týden, ba rok celý, co jsme vás v poli neviděli. A vaše postel — černá hlína, každý už na vás zapomíná. Ba i to pole pokosené pomalu na vás zapomene. Na všecku vaši těžkou práci, než člověk pro ně vykrváci. </poem> [[Kategorie:Poezie]] rxgg2kpwgb8gs2l9bz6d5c7oj05jimt 0 94761 308947 2025-07-06T17:51:36Z Jean-Paul 8278 založení 308947 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Povzdech za otcem | ČÁST = Náhrobní nápis | DALŠÍ = Mrtvá matka }} {{Textinfo | TITULEK = Náhrobní nápis | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 105. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f11a1fbe-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Jak to jméno smazáno, kdo by čet’ ho, není, jak to srdce dole pod ním vešlo v zapomnění! Kdyby žila matka jeho, jméno to by znala. Kdyby žila, nad tím srdcem by si zaplakala. Oko, srdce matčino všecko to pochopí, než je slza zalije, než je krev zatopí. </poem> [[Kategorie:Poezie]] q590n0sgsd4nlwv6v7pax3j9ff6ejlh 0 94762 308948 2025-07-06T17:54:02Z Jean-Paul 8278 založení 308948 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Náhrobní nápis | ČÁST = Mrtvá matka | DALŠÍ = Umřel }} {{Textinfo | TITULEK = Mrtvá matka | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 106–107. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f11a1fbf-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Zakopali v černou jámu naši mámu, naši mámu. Zakopali, zasypali, zaházeli, zahrabali. Naše stará, dobrá máma, jako Pánbůh mezi náma! Ruka její těžká byla, a přec lehce pohladila!… Slova její tvrdá byla, a přec měkké srdce kryla. Jako černá skýva chleba, a přec chutná, když je třeba. Už nebude, jako bylo, co nás tady potěšilo! Naše máma v zemi leží, její děti k cizím běží. Její děti jako ptáci, když jim kdo strom s hnízdem skácí! </poem> [[Kategorie:Poezie]] 1gu1qevs26dpn90m0tk2wkvo50ugp1t 0 94763 308949 2025-07-06T17:56:15Z Jean-Paul 8278 založení 308949 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Mrtvá matka | ČÁST = Umřel | DALŠÍ = Život }} {{Textinfo | TITULEK = Umřel | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 108. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f11a1fc1-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Umřel, umřel český král, dědek náš ho ještě znal. Umřel, umřel český král, který lidu svému přál. Je to dávno, dávno moc, od těch dob je jako noc… Od těch dob v té zemi jak kdy každý oněmí. Od těch dob jako strach, jako bolest po Čechách… Jako když po otci zůstanou jen sirotci!… </poem> [[Kategorie:Poezie]] daexxnedjoi00chl6mivq4nq21l2ho3 0 94764 308950 2025-07-06T17:58:34Z Jean-Paul 8278 založení 308950 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Umřel | ČÁST = Život | DALŠÍ = Pořád totéž }} {{Textinfo | TITULEK = Život | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 109–110. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f11a1fc2-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Ze hlíny nás Pánbůh stvoří, do hlíny nás zase sboří, mezi tím jen chvilku máš, trochu práce, trochu lásky, to je celý život náš. Dnové naši vodou plynou, jako vítr čerstva minou. A nežli se ohledneš, než si zvykneš dýchat, žít, už zas z toho světa jdeš. A co já tu činit mohu? Poručím vše Pánubohu. Chci býti jen veselý, chci, aby se dny mé mladé jarním leskem zaskvěly. My to všichni dobře víme, že to nijak nezměníme. Po starých my přišli sem, po nás přijdou zase jiní v naši dobrou, štědrou zem. Dej nám Pánbůh koutek malý, kde bychom se milovali. Já chci při práci se smát. Kdo byl ve dne vesel, tomu v noci pak je lehko spát. </poem> [[Kategorie:Poezie]] ims772odllyjbaevcb6ft30re3e7q4v 0 94765 308951 2025-07-06T18:00:35Z Jean-Paul 8278 založení 308951 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Život | ČÁST = Pořád totéž | DALŠÍ = Sedlák a páni }} {{Textinfo | TITULEK = Pořád totéž | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 111–112. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f11a1fc4-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Jak to praděd dělával, když své pole orával, tak je oral dědek po něm, ráno vyjel se svým koněm. Večer zas se navracel, únavou se potácel, pro své děti, pro své vnuky, aby jedli z jeho ruky. Mrazy, vojny, mor a hlad ať přikvačí ode všad, pole vždycky rodí znovu tomu rodu sedlákovu. Po dědkovi syn a vnuk, bůhví kolik hlav a ruk, na pole a z pole domů — a kdy bude konec tomu? A to pole od věků od člověka k člověku bez oddechu, beze změny jak stůl pořád naplněný. Požehnej nám věčný Bůh ten náš dobrý rodný luh, pro každého poctivého, bratra, Čecha upřímného! </poem> [[Kategorie:Poezie]] eu0t7czxa0kag6zkjunpyb0wyvzd14p 0 94766 308952 2025-07-06T18:03:24Z Jean-Paul 8278 založení 308952 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Pořád totéž | ČÁST = Sedlák a páni | DALŠÍ = Ořech }} {{Textinfo | TITULEK = Sedlák a páni | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 113. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f11a1fc6-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Šel sedláček mezi pány, jako když vyroste žitný klas mezi tulipány. On s českým pozdravem na ně, a oni na to „nix pémiš“ velmi nafoukaně. Sedlák vytáh’ koláč hezký, a ten pán jako když namaže, každý uměl česky. „Dej, sedláček, taky, vždyť jsme tví přátelé, a rádi máme vás, sedláky.“ A sedlák se usmál tomu, upjal si jenom víc halenu, klidně bral se domů. </poem> [[Kategorie:Poezie]] cr5fynlbi5wiwee38io7mlw8auww2jt 0 94767 308953 2025-07-06T18:05:43Z Jean-Paul 8278 založení 308953 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Krůpěje rosy | AUTOR = Augustin Eugen Mužík | PŘEDCHOZÍ = Sedlák a páni | ČÁST = Ořech }} {{Textinfo | TITULEK = Ořech | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]] | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Krůpěje rosy''. Praha: Jan Otto, 1902. 120 s. S. 114–115. | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|f11a1fc7-bbf6-11e8-bdbc-00155d012102}} | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Do hrobu nás zakopali, my jsme z něho zase vstali, jak to setí, které z jara vždycky vydá země stará. Vždyť jsme ještě na své půdě, na té svojí rodné hrudě, a dokud jí život letí, živy jsou i její děti. Od pradávna, od jakživa bylo, jak to dosud bývá: bez lítosti, bez váhání prali do nás na potkání. Kde to bolí, ať to bolí, jak ten český ořech v poli, jak do něho nepere se, on ovoce nepřinese! A ten ořech — tatík starý divné plodů skytá dary; v skořápce, jež tvrdou zdá se, měkké jádro ukrývá se. A v tom, bratři drazí, smělí svoji máme slávu: srdce změkka pro svět celý, ale tvrdou hlavu! </poem> [[Kategorie:Poezie]] s3yoahb3m2x7qvri6t0t60f88gq184d 0 94768 308955 2025-07-06T18:09:55Z Jean-Paul 8278 Jean-Paul přesunul stránku [[Krůpěje rosy/Políbení]] na [[Krůpěje rosy/Polibení]]: Překlep v názvu 308955 wikitext text/x-wiki #PŘESMĚRUJ [[Krůpěje rosy/Polibení]] fg0bwsnjz1lxww0y720x08x47mna1cr