Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.46.0-wmf.21 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 35898 313635 307067 2026-03-29T14:25:32Z Lenka64 2855 + 313635 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Vlastenský slovník historický | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = MALÝ, Jakub. ''Vlastenský slovník historický''. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. | ONLINE = {{Kramerius|nkp|497060c0-fe60-11dd-aa73-000d606f5dc6}} | INDEX = Jakub Malý - Vlastenský slovník historický.djvu }} == Obsah == ; [[/Předmluva/]] ; A : [[/Abeceda/]] – [[/Abeles/]] – [[/Adamité/]] – [[/Adela/]] – [[/Adlar/]] – [[/Administrator/]] – [[/Adolph/]] – [[/Aeneas/]] – [[/Achilles český/]] – [[/Aichspalter/]] – [[/d’Ailly/]] – [[/Akademie/]] – [[/Aksamit/]] – [[/Alafance/]] – [[/Albík/]] – [[/Albrecht/]] – [[/Aldringen/]] – [[/Alexander V./]] – [[/Alexandreida/]] – [[/Alter-Allen/]] – [[/Altmann/]] – [[/Alžběta/]] – [[/Alžbětinky/]] – [[/Amazonky české/]] – [[/Ambrož z Hradce/]] – [[/Ambrože svatého klášter/]] – [[/Amos/]] – [[/Amsterodam/]] – [[/Anastas/]] – [[/Andělská Hora/]] – [[/Aneška/]] – [[/Angelus/]] – [[/Anglie/]] – [[/Anhalt/]] – [[/Anna/]] – [[/Anny svaté klášter/]] – [[/Apolináře sv. kostel/]] – [[/Apologie stavů českých/]] – [[/Arc/]] – [[/Aretin/]] – [[/Archa/]] – [[/Arler/]] – [[/Arnold/]] – [[/Arnošt z Pardubic/]] – [[/Arnulf/]] – [[/z Arrasu/]] – [[/Artuš/]] – [[/Aspelt/]] – [[/z Auffensteina/]] – [[/Augusta/]] – [[/Augustin/]] – [[/Augustiniáni/]] – [[/Augustiniánky/]] – [[/Avarové/]] – [[/z Aventina/]] – [[/Avinion/]] ; B : [[/Bába/]] – [[/Bacháček/]] – [[/Bakalář/]] – [[/Bakalář Mikuláš/]] – [[/Balbin/]] – [[/Balduin/]] – [[/Baltenhagen/]] – [[/Bamberk/]] – [[/Banér/]] – [[/Barbora Celská/]] – [[/Barchanec z Baršova/]] – [[/Barnabité/]] – [[/Bartolus/]] – [[/Bartoš/]] – [[/Bartošek/]] – [[/Basilejský sněm/]] – [[/Bassevi/]] – [[/Batu chan/]] – [[/Bavor/]] – [[/Bavorsko/]] – [[/Beatrix/]] – [[/Beckovský/]] – [[/Bedřich/]] – [[/Běhání/]] – [[/Bech/]] – [[/Bechyně/]] – [[/z Bechyně/]] – [[/Bechyně z Lažan/]] – [[/Bél/]] – [[/Bela IV./]] – [[/Bělboh/]] – [[/z Bělé/]] – [[/Bělehrad/]] – [[/Bělohorská bitva/]] – [[/Benátky/]] – [[/Beneda/]] – [[/Beneda z Nečtin/]] – [[/Benedikti/]] – [[/Benediktini/]] – [[/Beneš/]] – [[/Benešov/]] – [[/z Benešova/]] – [[/Benešovský/]] – [[/Berengar/]] – [[/Berghauer/]] – [[/z Bergova/]] – [[/Berka z Dubé/]] – [[/Berlička/]] – [[/Berna/]] – [[/Berník/]] – [[/Beroun/]] – [[/Běs/]] – [[/Bessarion/]] – [[/Betengel/]] – [[/Betlemská kaple/]] – [[/Bezděz/]] – [[/Bezdružice/]] – [[/Bezkrálí/]] – [[/Bezzemci/]] – [[/z Biberšteina/]] – [[/Bible/]] – [[/Bílá Hora/]] – [[/Bílá paní/]] – [[/z Bílé/]] – [[/Bílejovský/]] – [[/Bílek/]] – [[/Bílina/]] – [[/Bílovský/]] – [[/z Bínova/]] – [[/Bírka z Násilé/]] – [[/Biskupec/]] – [[/Bítov/]] – [[/Bítovský/]] – [[/Bivoj/]] – [[/Blahoslav/]] – [[/Blaník/]] – [[/Blanka z Valois/]] – [[/Blatno/]] – [[/Boček/]] – [[/Bočkaj/]] – [[/Bohemia/]] – [[/Bohnický/]] – [[/Bohuslav/]] – [[/Bohuš/]] – [[/Bohuta/]] – [[/Bojové/]] – [[/Bolek/]] – [[/Bolelucký/]] – [[/Boleslav (jméno)/]] – [[/Boleslav (město)/]] – [[/Boleslavská kronika/]] – [[/Bonifac/]] – [[/Bononie/]] – [[/Borbonius/]] – [[/Bořek/]] – [[/Bořita/]] – [[/Bořivoj/]] – [[/z Boskovic/]] – [[/Botíč/]] – [[/Božej/]] – [[/Božena/]] – [[/Božepor/]] – [[/Božetěch/]] – [[/Božetěcha/]] – [[/Boží soudy/]] – [[/Bradáč/]] – [[/Brahe/]] – [[/Brakteaty/]] – [[/Brána zemská/]] – [[/Brandejs/]] – [[/z Brandejsa/]] – [[/Brandl/]] – [[/Braniborsko/]] – [[/Bratří čeští/]] – [[/Bratříci/]] – [[/Břeh/]] – [[/Břetislav/]] – [[/Břevnov/]] – [[/Březan/]] – [[/z Březové/]] – [[/Brikcí/]] – [[/Britz/]] – [[/Brněnské knížectví/]] – [[/Brno/]] – [[/Brod/]] – [[/z Brodu/]] – [[/Broumov/]] – [[/Břuchatý/]] – [[/Bruncvík/]] – [[/Bruno/]] – [[/Brus/]] – [[/Bubeneč/]] – [[/z Bubna/]] – [[/Bubny/]] – [[/Budeč/]] – [[/Budějovice/]] – [[/Budín/]] – [[/Budiš/]] – [[/Budivoj/]] – [[/Budňany/]] – [[/Budovec/]] – [[/Budyšín/]] – [[/Bürgi/]] – [[/Bürglitz/]] – [[/Bula zlatá/]] – [[/Buquoi/]] – [[/z Buřenic/]] – [[/Burer/]] – [[/Burgund/]] – [[/Burgundus/]] – [[/Busbeque/]] – [[/Buško/]] – [[/Butler/]] – [[/Buzici/]] – [[/Bydžov/]] – [[/Bydžovský/]] – [[/Bytom/]] ; C : [[/Cahera/]] – [[/Cáchy/]] – [[/Calixtini/]] – [[/Campanus/]] – [[/Canisius/]] – [[/Capella/]] – [[/Capistran/]] – [[/Caramuel/]] – [[/Carchesius/]] – [[/Carolides/]] – [[/Carolinum/]] – [[/de Causis/]] – [[/Cedule/]] – [[/Celští okněžnění hrabata/]] – [[/Celtes/]] – [[/z Cimburka/]] – [[/Cisiojanus/]] – [[/Clemens/]] – [[/z Clussenberka/]] – [[/Codicillus/]] – [[/Coepolla/]] – [[/Cochlaeus/]] – [[/Colens/]] – [[/Collinus/]] – [[/Colloredo Walsee/]] – [[/Colonna z Felsu/]] – [[/Conti/]] – [[/Corvinus/]] – [[/Cosmas Pragensis/]] – [[/Crimmitschan/]] – [[/Crato/]] – [[/Crinitus/]] – [[/Crodel/]] – [[/Cropacius/]] – [[/Crugerius/]] – [[/Ctibor/]] – [[/Ctirad/]] – [[/Cúda/]] – [[/Cúdař/]] – [[/Cukr/]] – [[/de Cusa/]] – [[/Cyril/]] – [[/Cyrilica/]] ; Č : [[/Čabelický/]] – [[/Čadecký/]] – [[/Čapek/]] – [[/Čarodějnice/]] – [[/Čarodějník/]] – [[/Čáry/]] – [[/Čáslav/]] – [[/Čáslavská župa/]] – [[/z Častolovic/]] – [[/Čečelický/]] – [[/Čech/]] – [[/Čechové/]] – [[/z Čechtic/]] – [[/Čechy/]] – [[/Čejka/]] – [[/Černice/]] – [[/Černín z Chudenic/]] – [[/Černoboh/]] – [[/Černobýl/]] – [[/Černohorský/]] – [[/Černokněžník/]] – [[/Černovický/]] – [[/Černý/]] – [[/Černý princ/]] – [[/Čert/]] – [[/Červenka/]] – [[/Česká koruna/]] – [[/Čestibor/]] – [[/Čestmír/]] – [[/Češka/]] – [[/Čeští bratří/]] – [[/Čtveráci/]] – [[/Čtvrtý stav/]] ; D : [[/Dačický/]] – [[/Dagmar/]] – [[/Dagobert/]] – [[/Dalemil/]] – [[/Dalibor/]] – [[/Dalimil/]] – [[/Dampierre/]] – [[/Daniel/]] – [[/Ďas/]] – [[/Dasypodius/]] – [[/Děčané/]] – [[/Děčín/]] – [[/Děd/]] – [[/Dědictví svatého Václava/]] – [[/Dědina/]] – [[/Dědiník/]] – [[/Dee/]] – [[/Defense/]] – [[/Defensor/]] – [[/Dejm/]] – [[/Deklamator/]] – [[/Deodat/]] – [[/Děpold/]] – [[/Děpoltici/]] – [[/Desfours/]] – [[/Desky/]] – [[/Dětmar/]] – [[/Dětřich/]] – [[/z Deutschenberka/]] – [[/Děvana/]] – [[/Děvín/]] – [[/Dida/]] – [[/Dietrichstein/]] – [[/Dikastus/]] – [[/Dílčí cedule/]] – [[/Dinzenhofer/]] – [[/Dippoldiswalde/]] – [[/Direktorové/]] – [[/Dívčí hrad/]] – [[/Dívčí válka/]] – [[/Divé ženy/]] – [[/Divůček/]] – [[/Divý muž/]] – [[/z Divišova/]] – [[/Divišov/]] – [[/Dlouhoveský/]] – [[/Dobenín/]] – [[/Dobřenský/]] – [[/Dobříš/]] – [[/Dobroslavský Chlumec/]] – [[/Dobrotivá/]] – [[/Dohalský z Dohalic/]] – [[/Doksany/]] – [[/Dolany/]] – [[/Domažlice/]] – [[/Dominicus a Jesu Maria/]] – [[/Dominikáni/]] – [[/Donín/]] – [[/z Donína/]] – [[/Doubravka/]] – [[/Doubravník/]] – [[/Doubravská Hora/]] – [[/Doubravský ze Skály/]] – [[/Doudlebi/]] – [[/z Doupova/]] – [[/Drabik/]] – [[/z Drahobejle/]] – [[/Drahomíra/]] – [[/z Drahonic/]] – [[/Drahouš/]] – [[/Drachovský/]] – [[/z Dražic/]] – [[/z Dražova/]] – [[/Dřevíč/]] – [[/Drslavici/]] – [[/Druh/]] – [[/Dsky/]] – [[/Dubá/]] – [[/Dubčanský/]] – [[/z Dubé/]] – [[/Dubenín/]] – [[/Dubravius/]] – [[/Dubský/]] – [[/Dudič/]] – [[/Dudy/]] – [[/Duchcov/]] – [[/Duchovenství/]] – [[/Durynk/]] – [[/Dušník/]] – [[/Dvorecký/]] – [[/Dvorský/]] – [[/Dvůr Králové/]] – [[/Dvůr Králův/]] ; E : [[/Eberlin/]] – [[/Eduard/]] – [[/Efreim/]] – [[/z Eggenberka/]] – [[/z Elbinku/]] – [[/Eligius/]] – [[/Eliška/]] – [[/Emanuel/]] – [[/Emaus/]] – [[/Emma/]] – [[/Eneáš/]] – [[/Engel/]] – [[/Engliš/]] – [[/Ennicellus/]] – [[/Ennius/]] – [[/Eperberk/]] – [[/Erbovní list/]] – [[/Erbovní strýcové/]] – [[/Ereker/]] – [[/Erectionum libri/]] – [[/Eschenloer/]] – [[/Eva z Lobkovic/]] – [[/Evančice/]] – [[/Exulanti/]] – [[/Eysen/]] ; F : [[/Fabricius/]] – [[/Falcko/]] – [[/Falckrabí/]] – [[/Falk/]] – [[/z Falkenšteina/]] – [[/Fantinus de Valle/]] – [[/Fauknar/]] – [[/Faulfiš/]] – [[/Faust/]] – [[/Fayt/]] – [[/Felgenhauer/]] – [[/Felinus/]] – [[/Felmer/]] – [[/Ferdinand/]] – [[/Ferus/]] – [[/Feyerabend/]] – [[/Fictum/]] – [[/Fikar/]] – [[/Filibert/]] – [[/Finger/]] – [[/Fischer/]] – [[/Flaška/]] – [[/Flaxius/]] – [[/z Florentina/]] – [[/Florentinus/]] – [[/de Fois/]] – [[/Frais/]] – [[/Franc/]] – [[/Francie/]] – [[/Frankové/]] – [[/Franta/]] – [[/František/]] – [[/Františkáni/]] – [[/Fredegar/]] – [[/Freher/]] – [[/Frencelius/]] – [[/Fridlandské vévodství/]] – [[/Fridrich/]] – [[/Fromm/]] – [[/Fruvein z Podolí/]] – [[/z Fürstenberka/]] – [[/Fuk/]] – [[/Fulnek/]] – [[/z Fulšteina/]] – [[/Fux/]] ; G : [[/Gai/]] – [[/Galli/]] – [[/Gallus/]] – [[/Gambacorti/]] – [[/Ganz/]] – [[/Gebhard/]] – [[/Gendorfer/]] – [[/Generální sněm/]] – [[/Gerlach/]] – [[/Gerson/]] – [[/z Gerštorfu/]] – [[/Gertruda/]] – [[/Geyza/]] – [[/Gezo/]] – [[/Glagolice/]] – [[/Glatz/]] – [[/Glivice/]] – [[/Globic/]] – [[/Goerl/]] – [[/Götz/]] – [[/Golč/]] – [[/Goldast/]] – [[/Gombertus/]] – [[/Gorazd/]] – [[/Gottlieben/]] – [[/Gotšalk/]] – [[/Grispek/]] – [[/Grojčský/]] – [[/Groš/]] – [[/Gryll/]] – [[/Guarinonius/]] – [[/z Guttenšteina/]] – [[/z Gynterod/]] – [[/Guitainer/]] – [[/Guta/]] – [[/Gzel/]] ; H : [[/Habart/]] – [[/z Habernfeldu/]] – [[/Habrovany/]] – [[/Habrovanští/]] – [[/Habsburg/]] – [[/Had/]] – [[/Hádání/]] – [[/z Háje/]] – [[/Hájek/]] – [[/Hájové posvátní/]] – [[/Hákovnice/]] – [[/Halapartna/]] – [[/Halíř/]] – [[/Hammerschmid/]] – [[/Handš/]] – [[/Hanuš/]] – [[/Harant/]] – [[/Harc/]] – [[/Harcíř/]] – [[/Hardegg/]] – [[/Harrach/]] – [[/Harraser/]] – [[/Hartmann/]] – [[/z Hartunkova/]] – [[/Hasenburk/]] – [[/z Hasenburka/]] – [[/Hasištein/]] – [[/Hasišteinský/]] – [[/Haštala svatého kostel/]] – [[/Hatzfeld/]] – [[/Haugvic/]] – [[/Havel/]] – [[/Havla svatého kostel/]] – [[/Havlík/]] – [[/Hazmburk/]] – [[/z Hazmburka/]] – [[/Hedbávnictví/]] – [[/Hedvika/]] – [[/Heidelius/]] – [[/z Heimburka/]] – [[/Heinrich/]] – [[/Helfenburk/]] – [[/z Helfenburku/]] – [[/Helfštýn/]] – [[/Helversen/]] – [[/Henricus/]] – [[/Herbář/]] – [[/Herman/]] – [[/Herold/]] – [[/Heslo/]] – [[/Hiberňáci/]] – [[/Hieserle/]] – [[/Hilarius/]] – [[/Hildtprandt/]] – [[/Hiltersried/]] – [[/Hirnhaim/]] – [[/Hirschmentzel/]] – [[/Hlaholské písmo/]] – [[/Hlava/]] – [[/Hlaváč/]] – [[/z Hlavačova/]] – [[/Hlavsa/]] – [[/Hlohov/]] – [[/Hlubčice/]] – [[/Hluboká/]] – [[/Hluboš/]] – [[/Hluk/]] – [[/Hnězdno/]] – [[/Hodějovský/]] – [[/Hodík/]] – [[/Hodonín/]] – [[/Hoe z Hoeggu/]] – [[/Hoeffhuerta/]] – [[/Höltzl/]] – [[/Hoffmann/]] – [[/z Hoffru/]] – [[/Hofmistr/]] – [[/Hohenlohe/]] – [[/Hohenzollern/]] – [[/Hojemství/]] – [[/Hojná Voda/]] – [[/Hold/]] – [[/Holdování/]] – [[/Holešov/]] – [[/Holický/]] – [[/Holík/]] – [[/Holomek/]] – [[/Holomouc/]] – [[/Holota/]] – [[/Holubek/]] – [[/Honci/]] – [[/Hončí korouhev/]] – [[/Honitva/]] – [[/Honorius III./]] – [[/Hora Kutná/]] – [[/Hora sv. Kateřiny/]] – [[/Hora Vilémova/]] – [[/Horažďovice/]] – [[/Hořčický/]] – [[/Hořice/]] – [[/Hornek/]] – [[/Horní/]] – [[/Hornictví české/]] – [[/z Hořovic/]] – [[/Horšův Týn/]] – [[/Hortensius/]] – [[/Hory/]] – [[/Horymír/]] – [[/Hospodin/]] – [[/Hossius/]] – [[/Host/]] – [[/Hostinné/]] – [[/Hostinnost/]] – [[/Hostivice/]] – [[/Hostivít/]] – [[/Hostounský/]] – [[/Hostýn/]] – [[/Hošťálek/]] – [[/Hotovost/]] – [[/Houfnice/]] – [[/Houska/]] – [[/Housle/]] – [[/Hozius/]] – [[/Hrabě/]] – [[/Hrabišici/]] – [[/Hrad/]] – [[/z Hradce/]] – [[/Hradčany/]] – [[/Hradec/]] – [[/Hrádek/]] – [[/Hradiště/]] – [[/Hradišťsko/]] – [[/z Hrádku/]] – [[/Hřáň/]] – [[/Hranice/]] – [[/Hrdost/]] – [[/Hřeb/]] – [[/Hřebí/]] – [[/Hřiby/]] – [[/Hřivna/]] – [[/Hrnček/]] – [[/Hrob/]] – [[/Hromádka/]] – [[/Hron/]] – [[/Hronovci/]] – [[/Hroznata/]] – [[/Hrubá Skála/]] – [[/Hrubý/]] – [[/Hruden/]] – [[/Hry dramatické/]] – [[/Hubáček/]] – [[/Hubatius/]] – [[/Huber/]] – [[/Hudba/]] – [[/Hübner/]] – [[/Huerta/]] – [[/Huler/]] – [[/Hůlka/]] – [[/Humanismus/]] – [[/Humberk/]] – [[/Humpolec/]] – [[/Hunyadi/]] – [[/Hus/]] – [[/z Husi/]] – [[/Husité/]] – [[/Husitská válka/]] – [[/Hustopeč/]] – [[/Hutský/]] – [[/Hvězda/]] – [[/Hvozd královský/]] – [[/Hynek/]] – [[/Hyzrle/]] ; Ch : [[/Cham/]] – [[/Chanický/]] – [[/Chanovský/]] – [[/Charvát/]] – [[/Charváti/]] – [[/Cheb/]] – [[/Chelčický/]] – [[/Chlap/]] – [[/z Chlumčan/]] – [[/Chlumčanský/]] – [[/Chlumec/]] – [[/z Chlumu/]] – [[/Chmelíř/]] – [[/Choceň/]] – [[/Chocenský/]] – [[/Chodové/]] – [[/Chomut/]] – [[/Chomutov/]] – [[/Chotěboř/]] – [[/Chotek/]] – [[/z Chotěmic/]] – [[/z Chotěřiny/]] – [[/Chotěšov/]] – [[/Chotouchovský/]] – [[/z Choustníka/]] – [[/z Chřenovic/]] – [[/Chrudim/]] – [[/Chrudoš/]] – [[/Chudenice/]] – [[/Chudý/]] – [[/Chvrasten/]] – [[/Chýnov/]] – [[/Chýšský/]] ; I : [[/z Ilburka/]] – [[/z Ilova/]] – [[/Inkolát/]] – [[/Inkvisice/]] – [[/Innocenc III./]] – [[/Investitura/]] – [[/Isolani/]] – [[/Ivan/]] – [[/Ivančice/]] – [[/Izrael/]] ; J : [[/Jablonné/]] – [[/Jafet/]] – [[/Jagababa/]] – [[/Jagailovci/]] – [[/Jáchimov/]] – [[/Jakardovský/]] – [[/Jakoubek/]] – [[/Jakub/]] – [[/Jakuba sv. kostel/]] – [[/Jan/]] – [[/Jankov/]] – [[/z Janova/]] – [[/z Janovic/]] – [[/Janovka/]] – [[/Jarloch/]] - [[/Jaroměř/]] – [[/Jaromír/]] – [[/Jaroslav/]] – [[/Jaroš/]] – [[/z Javořic/]] – [[/Javory/]] – [[/Jazyk český/]] – [[/Jednota bratří českých/]] – [[/Jednuška/]] – [[/z Jelení/]] – [[/Jelito/]] – [[/z Jemništ/]] – [[/Jeník z Mečkova/]] – [[/Jenek z Prahy/]] – [[/Jeníšek/]] – [[/Jenštein/]] – [[/z Jenšteina/]] – [[/Jeronym/]] – [[/Jerusalém/]] – [[/Jesenský/]] – [[/Jesuité v Čechách/]] – [[/Ješín/]] – [[/Jevíčko/]] – [[/Jevišovice/]] – [[/Jezbera/]] – [[/Ježibaba/]] – [[/Jičín/]] – [[/Jičín Nový/]] – [[/Jihlava/]] – [[/z Jihlavy/]] – [[/Jiljí sv. kostel/]] – [[/Jíloví/]] – [[/Jindřich/]] – [[/Jindřichův Hradec/]] – [[/Jiří/]] – [[/Jiří sv. kostel/]] – [[/Jiskra z Brandejsa/]] – [[/Jitka/]] – [[/Jodok/]] – [[/Johana/]] – [[/Johanité/]] – [[/Jonsdorf/]] – [[/Jordan/]] – [[/Josef I./]] – [[/Jošt/]] – [[/Judita/]] – [[/Julian Cesarini/]] ; K : [[/Kabátník/]] – [[/Kacířství/]] – [[/Kadaň/]] – [[/Kadlinský/]] – [[/Käsebrod/]] – [[/Kaich/]] – [[/Kalanda/]] – [[/Kalef/]] – [[/Kalich/]] – [[/Kalina/]] – [[/Kališníci/]] – [[/Kamarith/]] – [[/Kamaryt/]] – [[/Kámen královský/]] – [[/od Kamene/]] – [[/Kamenice/]] – [[/z Kamenka/]] – [[/z Kamenné Hory/]] – [[/Kancelář/]] – [[/Kancionál/]] – [[/Kancléř/]] – [[/Kanha/]] – [[/Kániš/]] – [[/Kaňk/]] – [[/Kapihorský/]] – [[/Kapistran/]] – [[/Kapita/]] – [[/Kaplíř/]] – [[/Kapucíni/]] – [[/Kardinál/]] – [[/Karel/]] – [[/Karlík/]] – [[/Karlman/]] – [[/Karlov/]] – [[/Karlštein/]] – [[/Karmel/]] – [[/Karmelitáni/]] – [[/Karolín/]] – [[/Karolínská doba/]] – [[/Kartusiáni/]] – [[/Karvajal/]] – [[/Kasi/]] – [[/Kašna/]] – [[/Kašperk/]] – [[/Kašperské Hory/]] – [[/Kašperský/]] – [[/Kateřina/]] – [[/Kateřiny sv. kostel/]] – [[/Kaufer/]] – [[/Kazibaba/]] – [[/Kazimír/]] – [[/Kbel/]] – [[/Kdulinec/]] – [[/Keck/]] – [[/Kelley/]] – [[/Kepka/]] – [[/Kepler/]] – [[/Keřský/]] – [[/Kezelius/]] – [[/Kherner/]] – [[/Khevenhüller/]] – [[/Khlesl/]] – [[/z Khüenburku/]] – [[/Kinský/]] – [[/Kirchmaier/]] – [[/Kitlitz/]] – [[/Kitziger/]] – [[/Kladruby/]] – [[/Kladské dědiny/]] – [[/Kladsko/]] – [[/Klarisky/]] – [[/Klášter Hradiště/]] – [[/Kláštery/]] – [[/Klatovský/]] – [[/Klatovy/]] – [[/Klaudian/]] – [[/z Klebelsberka/]] – [[/Kleinwächter/]] – [[/Klem/]] – [[/Klement/]] – [[/Klementer/]] – [[/Klen/]] – [[/z Klenového/]] – [[/Klenovský/]] – [[/Klepy/]] – [[/Kletva/]] – [[/Kleych/]] – [[/Kliment/]] – [[/Klimenta sv. kostel/]] – [[/z Klingeberka/]] – [[/Klobúk/]] – [[/Klokoty/]] – [[/z Klussenberka/]] – [[/Kmet/]] – [[/Kmetcí/]] – [[/Knauer/]] – [[/Kněz/]] – [[/Knín/]] – [[/Kníže/]] – [[/Kober/]] – [[/Kobiš/]] – [[/Kobyla/]] – [[/Kobylí pole/]] – [[/Koc/]] – [[/Kocín/]] – [[/Königsmark/]] – [[/Kochan/]] – [[/Kojata/]] – [[/Kokořovec/]] – [[/od Kokotů/]] – [[/Koláč/]] – [[/Kolatura/]] – [[/Kolda z Koldic/]] – [[/Kolda z Náchoda/]] – [[/z Koldic/]] – [[/z Koldína/]] – [[/Koleda/]] – [[/Kolej/]] – [[/Kolín/]] – [[/z Kolína/]] – [[/Kolínský/]] – [[/z Kolovrat/]] – [[/Komenský/]] – [[/Komora královská/]] – [[/Komorní/]] – [[/Komorník/]] – [[/Kompaktata/]] – [[/Kompator/]] – [[/Konáč/]] – [[/Koněberky/]] – [[/Konfese/]] – [[/Konfiskace/]] – [[/Koniáš/]] – [[/Konopiště/]] – [[/Konrad/]] – [[/Konsistoř/]] – [[/Konstancie/]] – [[/Konšel/]] – [[/Konvaldský/]] – [[/Konvrš/]] – [[/Kopp/]] – [[/Kopa/]] – [[/Kopeček svatý/]] – [[/Kopidlanský/]] – [[/Kopidlno/]] – [[/Korambus/]] – [[/Koranda/]] – [[/Kořínek/]] – [[/Korka z Korkyně/]] – [[/Kornpuhel/]] – [[/Korouhevní pán/]] – [[/Korouhevník/]] – [[/Koruna/]] – [[/Koruna zlatá/]] – [[/Korunovací/]] – [[/Korybut/]] – [[/Kosma/]] – [[/Kosmy a Damiana svatých kostel/]] – [[/Kostelec/]] – [[/Kostelníci/]] – [[/Kostka/]] – [[/Kostnice/]] – [[/Kotce/]] – [[/Kotlík/]] – [[/Kotva/]] – [[/Kouba/]] – [[/Koudele/]] – [[/Koudelník/]] – [[/z Kounic/]] – [[/Kouřím/]] – [[/Kozí Hrádek/]] – [[/Kozmanecius/]] – [[/Krabice/]] – [[/Kraj/]] – [[/Krajíř/]] – [[/Krakov/]] – [[/Krakovec/]] – [[/Král/]] – [[/Králice/]] – [[/Králík/]] – [[/Králíky/]] – [[/Kralodvorský rukopis/]] – [[/Králové dvůr/]] – [[/Králové Hradec/]] – [[/Královec/]] – [[/Kralovice/]] – [[/Královo pole/]] – [[/Královský Hvozd/]] – [[/Králův Dvůr/]] – [[/Krása/]] – [[/Krasikov/]] – [[/Krasonický/]] – [[/Kratochvíle/]] – [[/z Kravař/]] – [[/Krčín/]] – [[/z Kremže/]] – [[/Kresčak/]] – [[/Křesomysl/]] – [[/Kressenbrunn/]] – [[/Křesťanství/]] – [[/Krchlebec/]] – [[/Křimačov/]] – [[/Křinecký/]] – [[/Křištan/]] – [[/Křítek/]] – [[/Křivoklát/]] – [[/Kříž/]] – [[/Křižácké války/]] – [[/Křižanovský/]] – [[/Křižovníci s červenou hvězdou/]] – [[/Krnov/]] – [[/Krocín/]] – [[/Kroj/]] – [[/Krok/]] – [[/z Krokova/]] – [[/Kroměříž/]] – [[/Kroměšín/]] – [[/Kronika/]] – [[/Kruciata/]] – [[/Kruger/]] – [[/Krumlov/]] – [[/Krupský/]] – [[/Kropíř/]] – [[/Krupius/]] – [[/Krušina/]] – [[/Kruvoj/]] – [[/Krypta/]] – [[/Krzno/]] – [[/Kubata/]] – [[/Kubík/]] – [[/Kubín/]] – [[/Kuenburg/]] – [[/Kuenring/]] – [[/Kugelveit/]] – [[/Kukla/]] – [[/Kulíšek/]] – [[/z Kunčího/]] – [[/Kunětická Hora/]] – [[/Kunhuta/]] – [[/Kúnici/]] – [[/Kunovice/]] – [[/Kunratice/]] – [[/z Kunštátu/]] – [[/Kunvald/]] – [[/z Kunvaldu/]] – [[/Kupec/]] – [[/Kupecký/]] – [[/Kurfiršt/]] – [[/Kůrka/]] – [[/Kurz/]] – [[/Kuše/]] – [[/Kuthen/]] – [[/Kutná Hora/]] – [[/Kutnohorský dekret/]] – [[/Kvadové/]] – [[/Kyblin/]] – [[/Kyj/]] – [[/Kyjov/]] – [[/Kyrmezer/]] ; L : [[/z Labouně/]] – [[/Lacembok/]] – [[/Lada/]] – [[/Ladislav/]] – [[/z Lamberka/]] – [[/Lambert/]] – [[/Lán/]] – [[/Landfrid/]] – [[/z Landšteina/]] – [[/Lang/]] – [[/Lanškroun/]] – [[/Lanšperk/]] – [[/Látro/]] – [[/de Lauro, nobilis/]] – [[/Lava/]] – [[/Lavice/]] – [[/Lazara Žida dům/]] – [[/Lázně/]] – [[/z Lažan/]] – [[/Lebeda/]] – [[/Lebka/]] – [[/Lefl/]] – [[/Lehnice/]] – [[/Lech/]] – [[/Lekno/]] – [[/z Lemberka/]] – [[/Lemuzi/]] – [[/Leno/]] – [[/Leopold/]] – [[/Leslie/]] – [[/Lešno/]] – [[/Letné pole/]] – [[/Letopis/]] – [[/Leupold/]] – [[/Lev/]] – [[/Levý Hradec/]] – [[/Lhota/]] – [[/Líbeň/]] – [[/Liberda/]] – [[/Liberec/]] – [[/Libice/]] – [[/Libštein/]] – [[/Libuše/]] – [[/Libušin soud/]] – [[/Líce/]] – [[/Lidice/]] – [[/Lidmila/]] – [[/z Liechtenšteina/]] – [[/Liga katolická/]] – [[/z Lichtenburka/]] – [[/Linec/]] – [[/Linteo/]] – [[/Lípa Česká/]] – [[/Lipany/]] – [[/z Lipé/]] – [[/Lipnice/]] – [[/Lipník/]] – [[/Lipold/]] – [[/List/]] – [[/Liška/]] – [[/Literácké bratrstvo/]] – [[/Literák/]] – [[/Literatura česká/]] – [[/Litice/]] – [[/Litold/]] – [[/Litoměřice/]] – [[/Litoměřický/]] – [[/Litomyšle/]] – [[/Litovel/]] – [[/Liturgie slovanská/]] – [[/Litva/]] – [[/z Lobkovic/]] – [[/Locika/]] – [[/Loděnice/]] – [[/Löw/]] – [[/z Löwenbruku/]] – [[/Lohelius/]] – [[/Loket/]] – [[/Lokšan/]] – [[/Lombardie/]] – [[/Lomnický/]] – [[/Lopata/]] – [[/Loquis/]] – [[/Lorago/]] – [[/Lorek/]] – [[/z Losu/]] – [[/Losy/]] – [[/Lothar II./]] – [[/Louda/]] – [[/z Loun/]] – [[/Louňovice/]] – [[/Louny/]] – [[/Lštění/]] – [[/Lucemburk/]] – [[/Lucidář/]] – [[/Lucko/]] – [[/Lučané/]] – [[/z Ludanic/]] – [[/Ludmila/]] – [[/Luděk/]] – [[/Ludvík/]] – [[/Lukáš/]] – [[/Lukavec/]] – [[/od Luku/]] – [[/Lumír/]] – [[/Lupač/]] – [[/Luther/]] – [[/Luterani/]] – [[/Lutici/]] – [[/Lutobor/]] – [[/Lutold/]] – [[/Lužice/]] – [[/Lvovický/]] – [[/Lysá/]] ; M : [[/Magdeburské právo/]] – [[/Magrle/]] – [[/Mach/]] – [[/z Machovic/]] – [[/Macht/]] – [[/Majestas Carolina/]] – [[/Majestat/]] – [[/Majestát Rudolfův/]] – [[/Májový sen/]] – [[/Makarius/]] – [[/Makovský/]] – [[/Malá Strana/]] – [[/Malé Hory/]] – [[/Malešov/]] – [[/Malín/]] – [[/Malířské bratrstvo/]] – [[/Malířství/]] – [[/Malobický/]] – [[/Malovec/]] – [[/Man/]] – [[/Mandat/]] – [[/Mandevilly/]] – [[/Mansfeld/]] – [[/Mansionaři/]] – [[/Manství/]] – [[/Marcus Marci/]] – [[/Marek/]] – [[/Marchek/]] – [[/Marie/]] – [[/Marie Panny kostel/]] – [[/Marini/]] – [[/Markéta/]] – [[/Markolt/]] – [[/Markomané/]] – [[/Markvartici/]] – [[/Marradas/]] – [[/Maršálek/]] – [[/Martimiani/]] – [[/Martin/]] – [[/Martina sv. kostel/]] – [[/Martinek/]] – [[/z Martinic/]] – [[/Mastičkář/]] – [[/Matěj/]] – [[/Mater verborum/]] – [[/Mathaebeus/]] – [[/Mathiolus/]] – [[/Matiáš/]] – [[/Matouš Trenčanský/]] – [[/Matthiolus/]] – [[/Maximilian/]] – [[/Mayr/]] – [[/Mayzl/]] – [[/Mazovsko/]] – [[/Meč/]] – [[/Měčislav/]] – [[/z Mečkova/]] – [[/Medek/]] – [[/Melantrich/]] – [[/Mělnický/]] – [[/Mělník/]] – [[/Menhart/]] – [[/Menší město/]] – [[/Menšik/]] – [[/Městecký/]] – [[/Města/]] – [[/Městské právo/]] – [[/Methud sv./]] – [[/Mezeřický/]] – [[/Mezeříč/]] – [[/Mezibor/]] – [[/Mezní soud/]] – [[/Mežská župa/]] – [[/Michal/]] – [[/Michala sv. kostel/]] – [[/Michalec/]] – [[/z Michalovic/]] – [[/Michle/]] – [[/Michna/]] – [[/Mikuláš/]] – [[/Mikulášenci/]] – [[/Mikulov/]] – [[/Milan/]] – [[/z Miletínka/]] – [[/Milevsko/]] – [[/z Milheimu/]] – [[/Milič/]] – [[/Milichthaler/]] – [[/Milík/]] – [[/Milosrdní bratří/]] – [[/Milota z Dědic/]] – [[/Mincmistr/]] – [[/Minorité/]] – [[/Minsterberské knížectví/]] – [[/Minsterberští knížata/]] – [[/Minuce/]] – [[/Misseroni/]] – [[/Mistr/]] – [[/Míšensko/]] – [[/Mišovský/]] – [[/Mitis/]] – [[/Mitmánek/]] – [[/Mitysko/]] – [[/Mizera/]] – [[/Mlada/]] – [[/z Mladenovic/]] – [[/Mladvaněk/]] – [[/Mlat/]] – [[/Mnata/]] – [[/Mnich/]] – [[/Mniši žebraví/]] – [[/Modestin/]] – [[/Moháč/]] – [[/Mohuč/]] – [[/Mohyla/]] – [[/Mojmír/]] – [[/Mojmírovci/]] – [[/Mokrovouský/]] – [[/Mongolové/]] – [[/Morana/]] – [[/Morava/]] – [[/Moravské pole/]] – [[/Morzin/]] – [[/Mosaika/]] – [[/Most/]] – [[/Moždíř/]] – [[/Mracký/]] – [[/Mühlberg/]] – [[/Mühldorf/]] – [[/Musophilus/]] – [[/Mutina/]] – [[/Myslík/]] – [[/Mystopol/]] – [[/Mýto Vysoké/]] – [[/Mže/]] ; N : [[/Náboženské a církevní poměry/]] – [[/Načerat/]] – [[/Naháči/]] – [[/Náchod/]] – [[/z Náchoda/]] – [[/Nález/]] – [[/Nalžovské Hory/]] – [[/Nankeř/]] – [[/Náměst/]] – [[/Nápad/]] – [[/Napajedla/]] – [[/Nápravník/]] – [[/Nářez/]] – [[/Nárok/]] – [[/Nastojte/]] – [[/Nastoupil/]] – [[/Naumburk/]] – [[/Naz/]] – [[/z Nečtin/]] – [[/Nedílnost/]] – [[/Nedoperné/]] – [[/Nelahozeves/]] – [[/Němci/]] – [[/Němcí/]] – [[/Němec/]] – [[/Německá říše/]] – [[/Německý Brod/]] – [[/Německý řád rytířský/]] – [[/Neplach/]] – [[/Nepomuk/]] – [[/Něpr z Roupova/]] – [[/Netolice/]] – [[/Netolický/]] – [[/Neumann/]] – [[/Nezamysl/]] – [[/Nigellus/]] – [[/Nimburk/]] – [[/Nisa/]] – [[/Nocleh/]] – [[/Norbert svatý/]] – [[/Norimberk/]] – [[/Norimberský purkrabí/]] – [[/Nosecký/]] – [[/Nosidlo/]] – [[/z Nostic/]] – [[/Novák/]] – [[/de Novavilla/]] – [[/Nové Hrady/]] – [[/Nové město/]] – [[/Noviny/]] – [[/Nový Hrad/]] – [[/Nožička/]] ; O : [[/Obec/]] – [[/Oběť/]] – [[/Obchod/]] – [[/Obročí/]] – [[/Obstavení/]] – [[/Obuzstvo/]] – [[/Obyvatel/]] – [[/Očista/]] – [[/Očistníci/]] – [[/Očko/]] – [[/Odboj/]] – [[/Odhad/]] – [[/Odolen/]] – [[/Odpor/]] – [[/Odpustky/]] – [[/Odřivous/]] – [[/Odúmrť/]] – [[/Oftalmius/]] – [[/Ojíř/]] – [[/Ojíř z Očedělic/]] – [[/Ojvín/]] – [[/Okoř/]] – [[/Oktaj/]] – [[/Olbram/]] – [[/Olbramovici/]] – [[/Oldřich/]] – [[/Oldříš/]] – [[/Olešnice/]] – [[/Olomouc/]] – [[/Olomoucké biskupství/]] – [[/Ondřej/]] – [[/Opatovice/]] – [[/Opatovický mnich/]] – [[/Opava/]] – [[/Opavské knížectví/]] – [[/Opočno/]] – [[/Opole/]] – [[/Oprávce/]] – [[/Optat/]] – [[/Orba/]] – [[/Orbis pictus/]] – [[/Ordalie/]] – [[/Oreb/]] – [[/Orličný/]] – [[/Orlík/]] – [[/Orloj/]] – [[/Ornys/]] – [[/Osada/]] – [[/Osek/]] – [[/z Oseka/]] – [[/Osel/]] – [[/z Osora/]] – [[/Osovský/]] – [[/z Ostředka/]] – [[/Ostrev/]] – [[/Ostrov/]] – [[/Ostrovec/]] – [[/Ostrovský/]] – [[/Osvětim/]] – [[/Ota/]] – [[/Otakar/]] – [[/Otmachov/]] – [[/z Otovaldu/]] – [[/z Ottersdorfu/]] – [[/Otto/]] – [[/Ovenec/]] – [[/Oxford/]] ; P : [[/z Paaru/]] – [[/Pabenice/]] – [[/Pacov/]] – [[/Pacovský/]] – [[/z Padařova/]] – [[/Pachelbl/]] – [[/Pachta/]] – [[/Palaeolog/]] – [[/Palatium Veneris/]] – [[/Palceřik/]] – [[/Paleč/]] – [[/Paleček/]] – [[/Palma/]] – [[/z Palomar/]] – [[/Památné/]] – [[/Paminondas/]] – [[/Pán/]] – [[/Pancíř/]] – [[/Pankrác/]] – [[/Pankrací/]] – [[/Panoše/]] – [[/Panování/]] – [[/Papeženci/]] – [[/Papoušek/]] – [[/Paprocký/]] – [[/z Pardubic/]] – [[/Pardubice/]] – [[/Pardus/]] – [[/Parler/]] – [[/Partlic/]] – [[/Partyzána/]] – [[/Pasov/]] – [[/Pasovský vpád/]] – [[/Pašek/]] – [[/Paškovský/]] – [[/Paulani/]] – [[/z Paumberka/]] – [[/Paveza/]] – [[/Pavlovský/]] – [[/Payer/]] – [[/Payne/]] – [[/Pecka Matěj/]] – [[/Pecka/]] – [[/Pěček/]] – [[/Pelhřim/]] – [[/Pelhřim Antonín/]] – [[/Pelhřimov/]] – [[/z Pelhřimova/]] – [[/Pendel/]] – [[/Pergler/]] – [[/Perkmistr/]] – [[/Perno/]] – [[/Pernštein/]] – [[/z Pernšteina/]] – [[/Peruc/]] – [[/Pešek/]] – [[/Pešina/]] – [[/Peta/]] – [[/Pětipeský/]] – [[/Petr/]] – [[/Petřík/]] – [[/Petřín/]] – [[/z Petrovic/]] – [[/Petržilka/]] – [[/Pflug/]] – [[/Philadelphus/]] – [[/Philomates/]] – [[/Piaristé/]] – [[/Piccolomini/]] – [[/Pikharti/]] – [[/Pipa z Osora/]] – [[/Pirkštein/]] – [[/z Pirkšteina/]] – [[/Pisa/]] – [[/Písař/]] – [[/Písař Bartoš/]] – [[/Písecký/]] – [[/Písek/]] – [[/Pístné/]] – [[/z Pístného/]] – [[/Pistorius/]] – [[/Píšťala/]] – [[/Pius II./]] – [[/Pivo/]] – [[/Plácel/]] – [[/Plachý/]] – [[/Plastické umění/]] – [[/Plasy/]] – [[/Platejs/]] – [[/Plater/]] – [[/z Plavna/]] – [[/Plichta/]] – [[/z Plumlova/]] – [[/Plzeň/]] – [[/z Plzně/]] – [[/z Počátek/]] – [[/Podávení/]] – [[/Podbrdí/]] – [[/Poddanství/]] – [[/Poděbrady/]] – [[/z Poděhus/]] – [[/Podhradí/]] – [[/Podiven/]] – [[/Podivín/]] – [[/Podkomoří/]] – [[/Podlažice/]] – [[/Podmanický/]] – [[/Podobojí/]] – [[/Podolský/]] – [[/Podskalí/]] – [[/Podstatský/]] – [[/Podvinec/]] – [[/z Pöttingu/]] – [[/Pohled/]] – [[/Pohnati/]] – [[/Pohořelec/]] – [[/Pojezda/]] – [[/Poklid/]] – [[/Poklona/]] – [[/Polák/]] – [[/z Polenska/]] – [[/Police/]] – [[/Polička/]] – [[/Polirár/]] – [[/Polná/]] – [[/Polní hospodářství/]] – [[/Polotrojříčí/]] – [[/Polsko/]] – [[/Pomoc/]] – [[/Pomocné/]] – [[/Pomocníci/]] – [[/Pontanus/]] – [[/Popel/]] – [[/Popluží/]] – [[/Poprava/]] – [[/Popravce/]] – [[/Poříčí/]] – [[/Porota/]] – [[/Poruka obecná/]] – [[/Postila/]] – [[/Postoloprty/]] – [[/z Postupic/]] – [[/Potaz/]] – [[/Potenštein/]] – [[/Poustevník/]] – [[/Pouť/]] – [[/Povoz/]] – [[/Povstání české/]] – [[/Pračata/]] – [[/Pragmatická sankce/]] – [[/Praha/]] – [[/Prachatice/]] – [[/Pracheň/]] – [[/z Prachové/]] – [[/Prak/]] – [[/Prantl/]] – [[/Praskolesy/]] – [[/Právo české/]] – [[/Pražské čtyry artikule/]] – [[/z Prčice/]] – [[/Přelíčení/]] – [[/Přeboj/]] – [[/Prefát/]] – [[/Přelouč/]] – [[/Premonstrati/]] – [[/Přemysl/]] – [[/Přemyslovci/]] – [[/Prešpurk/]] – [[/Příbenice/]] – [[/Přibík/]] – [[/Přibislava/]] – [[/Příbor/]] – [[/Příbram/]] – [[/Přidědění/]] – [[/Primas/]] – [[/Primator/]] – [[/Přímda/]] – [[/Příseka/]] – [[/Přísežní/]] – [[/Přísudné/]] – [[/Přivitan/]] – [[/Přiznání/]] – [[/Prokop/]] – [[/Prokov/]] – [[/Prokurator/]] – [[/Prostějov/]] – [[/z Prostiboře/]] – [[/Prostředek/]] – [[/Protasius/]] – [[/Protiva/]] – [[/Protireformace/]] – [[/Provazec/]] – [[/Proxenus/]] – [[/Průmysl/]] – [[/Pruskovský/]] – [[/Prusy/]] – [[/Prut/]] – [[/Průvod/]] – [[/Ptaček/]] – [[/Psanec/]] – [[/Pšov/]] – [[/Pšované/]] – [[/Půhon/]] – [[/Puchheim/]] – [[/Puchník/]] – [[/z Puchova/]] – [[/Puklice/]] – [[/Pulkava/]] – [[/Purkmistr/]] – [[/Purkrabí/]] – [[/Purkrecht/]] – [[/Pustiměř/]] – [[/Puškářství/]] – [[/Puš/]] – [[/Původ/]] – [[/Pych/]] ; Q : [[/Questenberg/]] ; R : [[/Rabenhaupt/]] – [[/Rabí/]] – [[/z Rabšteina/]] – [[/Račínský/]] – [[/Radecký/]] – [[/Radim/]] – [[/Radislav/]] – [[/Radla/]] – [[/Radovan/]] – [[/z Raedern/]] – [[/z Rachmanova/]] – [[/Rachtába/]] – [[/Rajhrad/]] – [[/Rájský dvůr/]] – [[/Rakousy/]] – [[/Rakovník/]] – [[/Rakovský/]] – [[/Ramé/]] – [[/Ranconis de Ericino/]] – [[/Rastislav/]] – [[/Ratibor/]] – [[/Ratiboř/]] – [[/Rec/]] – [[/z Řečice/]] – [[/Redlich/]] – [[/Řehoř/]] – [[/Raisman/]] – [[/Rejc/]] – [[/Rejsek/]] – [[/Rektor/]] – [[/Relace/]] – [[/Relator/]] – [[/Řemesla/]] – [[/Remešské evangelium/]] – [[/Renaissance/]] – [[/Rendl/]] – [[/Renz/]] – [[/Řepice/]] – [[/Řepický/]] – [[/Rešel/]] – [[/Řezbářství/]] – [[/Řezník/]] – [[/Řezno/]] – [[/z Říčan/]] – [[/Rienzi/]] – [[/Richard/]] – [[/Říp/]] – [[/z Risenberka/]] – [[/z Risenburka/]] – [[/Říše Nova/]] – [[/Říšské klenoty/]] – [[/Říšský sněm/]] – [[/Robota/]] – [[/Rodovský/]] – [[/Roh/]] – [[/Roháč/]] – [[/Rok/]] – [[/Rokycana/]] – [[/Rokycanský/]] – [[/Rokycany/]] – [[/Rokyteň/]] – [[/Rolnictví/]] – [[/Romanský sloh/]] – [[/z Ronova/]] – [[/Rosa/]] – [[/Rosacius/]] – [[/z Rosenberka/]] – [[/Rosenmüller/]] – [[/Rostislav/]] – [[/Rota/]] – [[/Rotlev/]] – [[/Roty vojenské/]] – [[/Roudnice/]] – [[/z Roupova/]] – [[/Rous/]] – [[/z Rousinova/]] – [[/z Rozdražova/]] – [[/Rozkochaný/]] – [[/Rožďalovský/]] – [[/Rožmberk/]] – [[/z Rožmberka/]] – [[/Rožmitál/]] – [[/z Rožmitála/]] – [[/Rudolf/]] – [[/Rueswurm/]] – [[/Ruka společná/]] – [[/Rukojmě/]] – [[/Rukopis/]] – [[/Rumburk/]] – [[/Ruprecht/]] – [[/Rustika/]] – [[/Ruthardovici/]] – [[/Růže/]] – [[/Rvačka/]] – [[/Rvačovský z Rvačova/]] – [[/Rybářství a rybnikářství/]] – [[/Rybrcoul/]] – [[/Rychnovský/]] – [[/Rychta/]] – [[/Rychtář/]] – [[/Ryjectví/]] – [[/Rytíř, stav rytířský/]] – [[/Ryžování/]] ; S : [[/Sackl/]] – [[/Sadeler/]] – [[/Sádlo/]] – [[/Sadská/]] – [[/Salcpurk/]] – [[/Salius/]] – [[/Salm/]] – [[/Samo/]] – [[/Sasko/]] – [[/Saský dům/]] – [[/Sázavský klášter/]] – [[/Sázavský mnich/]] – [[/Scipio/]] – [[/Scribonius/]] – [[/Sedání/]] – [[/Sedlák/]] – [[/Sedlčanský/]] – [[/Sedlčany/]] – [[/Sedlec/]] – [[/Sedlecká župa/]] – [[/Sedlnický/]] – [[/Sejpy/]] – [[/Sekerka z Sedčic/]] – [[/Sepekov/]] – [[/Severin Hanuš/]] –[[/Severin/]] – [[/Sezima/]] – [[/Sezimovo Ústí/]] – [[/Schaffgotsche/]] – [[/Schambogen/]] – [[/Schleinitz/]] – [[/Schönaich/]] – [[/Schönburg/]] – [[/Sigmund/]] – [[/Silnice/]] – [[/Simbrecht/]] – [[/Sinapius/]] – [[/Sirotci/]] – [[/Sixt/]] – [[/Sjezd/]] – [[/Skála/]] – [[/Skála ze Zhoře/]] – [[/Skála z Kolince/]] – [[/Skalice/]] – [[/Skály/]] – [[/Sklářství/]] – [[/Slaný/]] – [[/Slavata/]] – [[/Slavibor/]] – [[/Slavkov/]] – [[/Slavník/]] – [[/Slavníkovci/]] – [[/Slavomír/]] – [[/Slezsko/]] – [[/ze Slivna/]] – [[/Sloup/]] – [[/Slovacius/]] – [[/na Slovanech/]] – [[/Smečno/]] – [[/ze Smilkova/]] – [[/Smiřický ze Smiřic/]] – [[/ze Smojna/]] – [[/Sněm/]] – [[/Soběbor/]] – [[/Soběhrd/]] – [[/Sobek/]] – [[/Soběslav/]] – [[/Soběslav (město)/]] – [[/Sodalitas literaria/]] – [[/Sochařství/]] – [[/Solin/]] – [[/Souboj/]] – [[/Soudnictví/]] – [[/Soudní řád/]] – [[/Sova/]] – [[/Sperat/]] – [[/Spitihněv/]] – [[/Sporck/]] – [[/Srnec/]] – [[/Srubnice/]] – [[/Stadice/]] – [[/Stané právo/]] – [[/Stanislav ze Znojma/]] – [[/Starší obecní/]] – [[/Stavitelství/]] – [[/Stoš/]] – [[/Strahov/]] – [[/Strachkvas/]] – [[/Strakonice/]] – [[/Stránský/]] – [[/Straus/]] – [[/ze Stráže/]] – [[/Strážnice/]] – [[/ze Strážnice/]] – [[/Středovský/]] – [[/Strejc/]] – [[/Střezibor/]] – [[/Stříbro/]] – [[/ze Sudetů/]] – [[/Sudlice/]] – [[/Sudoměř/]] – [[/Sušice/]] – [[/Svatá Hora/]] – [[/Svatava/]] – [[/Svaté pole/]] – [[/Svatopluk/]] – [[/Svatoslav/]] – [[/Svátosti/]] – [[/Svatováclavský/]] – [[/Svědomí/]] – [[/Svídnice/]] – [[/Sviní Brod/]] – [[/Svitavy/]] – [[/Svobodníci/]] – [[/Svod/]] – [[/Svojanov/]] – [[/ze Svojšína/]] – [[/Sýkora/]] ; Š : [[/Šárka/]] – [[/Šašek z Mezihoře/]] – [[/Šebíř/]] – [[/ze Šellenberka/]] – [[/Šemík/]] – [[/Šepmistr/]] – [[/Šestiměstí/]] – [[/Šestipanský úřad/]] – [[/Šíbalstvo/]] – [[/Šindel/]] – [[/Šišák/]] – [[/Školství/]] – [[/Škopek/]] – [[/Škorně/]] – [[/Škreta/]] – [[/ze Škvorce/]] – [[/Šlechta/]] – [[/Šlechta ze Všehrd/]] – [[/Šlik/]] – [[/Šmalkaldská válka/]] – [[/Šmerhov/]] – [[/Šos/]] – [[/Šotek/]] – [[/Šotnovský/]] – [[/Špan ze Španova/]] – [[/Špýr/]] – [[/Šrol/]] – [[/Štampach/]] – [[/Štefan/]] – [[/Štefek/]] – [[/Štelcar/]] – [[/Štěpán/]] – [[/Štěpána sv. kostel/]] – [[/Štěpánek/]] – [[/Šternberk/]] – [[/ze Šternberka/]] – [[/Štilfrid/]] – [[/Štítaři/]] – [[/Štítný ze Štítného/]] – [[/Štupart/]] – [[/Šturm/]] – [[/Štýr/]] – [[/Šud/]] – [[/z Šumburka/]] – [[/ze Švamberka/]] – [[/ze Švarcenberka/]] – [[/Švehla/]] – [[/Švihovský/]] ; T : [[/Tábor/]] – [[/Táboři/]] – [[/Táborský/]] – [[/Táhlo/]] – [[/Tachov/]] – [[/Talafús/]] – [[/z Talmberka/]] – [[/Tapinaeus/]] – [[/Tarasnice/]] – [[/Tas/]] – [[/Tataři/]] – [[/Tausentmark/]] – [[/Tejn/]] – [[/Trh/]] – [[/Telč/]] – [[/Templáři/]] – [[/Tennagel/]] – [[/Teplá/]] – [[/Teplice/]] – [[/Tesák/]] – [[/Těšín/]] – [[/z Těšnice/]] – [[/Teta/]] – [[/Tetín/]] – [[/Tettelmar/]] – [[/Tetva/]] – [[/Teufel/]] – [[/Theobald/]] – [[/Thiddag/]] – [[/z Thunu/]] – [[/Thurn/]] – [[/Tilly/]] – [[/Tirolsko/]] – [[/Tiskařské umění/]] – [[/z Tišnova/]] – [[/Tittel/]] – [[/Titulář/]] – [[/Tkadleček/]] – [[/Tluksa/]] – [[/Točník/]] – [[/Točník z Křimic/]] – [[/Tolský groš/]] – [[/Tomáš/]] – [[/Torstenson/]] – [[/Tovačov/]] – [[/Tovačovská kniha/]] – [[/Tovačovský z Cimburka/]] – [[/Traktat/]] – [[/Tranovský/]] – [[/Trautmannsdorf/]] – [[/Trčka/]] – [[/Třebechovice/]] – [[/Třebíč/]] – [[/Třeboň/]] – [[/Třebová/]] – [[/z Třebovel/]] – [[/Trenčanský/]] – [[/Třicetiletá válka/]] – [[/Tridentský koncil/]] – [[/Trinitáři/]] – [[/Trmanus/]] – [[/Trojříčí/]] – [[/Troilus/]] – [[/Trosky/]] – [[/Trut/]] – [[/Trutnov/]] – [[/Tryzna/]] – [[/Tuňa/]] – [[/Turek/]] – [[/Turnaj/]] – [[/Turnov/]] – [[/Tursko/]] – [[/Tvaroh/]] – [[/Tvrz/]] – [[/Tycho Brahe/]] – [[/Týn/]] – [[/Týnec/]] – [[/Týnská čtvrť/]] – [[/Týnský chrám/]] – [[/Týr/]] ; U : [[/Učení/]] – [[/Úděl/]] – [[/Uhři/]] – [[/Uhry/]] – [[/Újezd/]] – [[/z Újezda/]] – [[/Ungelt/]] – [[/Uničov/]] – [[/z Uničova/]] – [[/Unislav/]] – [[/Universita Pražská/]] – [[/Urbař/]] – [[/Urbura/]] – [[/Úřetov/]] – [[/Uročiště/]] – [[/Úsobrno/]] – [[/Úsov/]] – [[/Ústí/]] – [[/Útok/]] ; V : [[/Vacek/]] – [[/Vacerad/]] – [[/Vacingerové/]] – [[/Václav/]] – [[/Valdek/]] – [[/z Valdeka/]] – [[/Valdenští/]] – [[/z Valdšteina/]] – [[/Válečnictví/]] – [[/Valečovský/]] – [[/Valentin/]] – [[/Valentina sv. kostel/]] – [[/Valkoun/]] – [[/Vančura/]] – [[/Varleich/]] – [[/z Vartenberka/]] – [[/Vdání/]] – [[/Vdědění/]] – [[/Vedení práva/]] – [[/z Vechty/]] – [[/z Veitmile/]] – [[/Velehrad/]] – [[/Velenský/]] – [[/z Veleslavína/]] – [[/Velflovici/]] – [[/Velis/]] – [[/Velvary/]] – [[/Věnná města/]] – [[/Vestfálský mír/]] – [[/Vestonie/]] – [[/Veveří/]] – [[/Vévoda/]] – [[/od Věže/]] – [[/Vídeň/]] – [[/Vigolais/]] – [[/Viklef/]] – [[/Vilemina/]] – [[/Vilémov/]] – [[/Vilemovský klášter/]] – [[/z Vilhartic/]] – [[/Vinařství/]] – [[/Vincenc/]] – [[/Vinice/]] – [[/Vintíř/]] – [[/Viprecht Grojčský/]] – [[/Visconti/]] – [[/Vít/]] – [[/Víta sv. kostel/]] – [[/Vitemberk/]] – [[/Vítkov/]] – [[/Vítkovici/]] – [[/Vitold/]] – [[/Vitoraz/]] – [[/Vítovec/]] – [[/Vitzthum/]] – [[/Vklad/]] – [[/Vladař/]] – [[/Vladislav/]] – [[/Vladivoj/]] – [[/Vládyka/]] – [[/z Vlásenice/]] – [[/Vlastislav/]] – [[/z Vlašimi/]] – [[/Vlček/]] – [[/Vlk/]] – [[/z Vlkanova/]] – [[/Vltavsko/]] – [[/Vnislav/]] – [[/Voda/]] – [[/Vodička/]] – [[/Vodňanský/]] – [[/Vodňany/]] – [[/Vojevoda/]] – [[/Vojtěch/]] – [[/Vokáč/]] – [[/Volek/]] – [[/Volyně/]] – [[/Vořikovský/]] – [[/Vorličný/]] – [[/Vorlík/]] – [[/Voršilinky/]] – [[/Votice/]] – [[/Vozová hradba/]] – [[/Vožice Mladá/]] – [[/Vratislav/]] – [[/Vratislav (hrad)/]] – [[/Vratislav (město)/]] – [[/Vratislav z Mitrovic/]] – [[/Vražda/]] – [[/Vrbata/]] – [[/Vrbčany/]] – [[/Vrbenský/]] – [[/z Vřesovic/]] – [[/Vřez/]] – [[/Vršovci/]] – [[/Vsetín/]] – [[/Všebor/]] – [[/ze Všehrd/]] – [[/Všech svatých kostel/]] – [[/Vunšvic/]] – [[/Výboj/]] – [[/Výsevky prachové/]] – [[/Výsluha/]] – [[/Vyšehrad/]] – [[/Výškov/]] – [[/Vyzovice/]] – [[/Vzdání/]] – [[/Vzvod/]] ; W : [[/Wagner/]] – [[/Waldhauser/]] – [[/Wallis/]] – [[/Walter/]] – [[/Weingarten/]] – [[/Westonová/]] – [[/Wiclef/]] – [[/Wilsnak/]] – [[/Wolfinger/]] – [[/Wrangel/]] – [[/Wurmser/]] ; Z : [[/Záblatí/]] – [[/Zacléř/]] – [[/Záhoštsko/]] – [[/Zájem/]] – [[/Zajíc/]] – [[/Základ/]] – [[/Zalužanský/]] – [[/Zápis/]] – [[/Zápisné zboží/]] – [[/Zástava/]] – [[/Zástavní zboží/]] – [[/Zatočil/]] – [[/Záviše/]] – [[/Zbečno/]] – [[/Zbihněv/]] – [[/Zbislav/]] – [[/Zboží/]] – [[/Zbraslav/]] – [[/Zderaz/]] – [[/Zeidlitz/]] – [[/Zeiller/]] – [[/Zelená Hora/]] – [[/Zelender/]] – [[/Zelenohorský rukopis/]] – [[/Zelený/]] – [[/Zelotin/]] – [[/Zemědělství/]] – [[/Zemnicko/]] – [[/Zhořelec/]] – [[/Ziga/]] – [[/Zlatá koruna/]] – [[/Zlatá stezka/]] – [[/Zlicko/]] – [[/Zmatek/]] – [[/Zmrzlík/]] – [[/ze Znojma/]] – [[/Zoubek z Bilenberka/]] – [[/Zpupný/]] – [[/Zřízení zemské/]] – [[/Ztracenci/]] – [[/Zvíkov/]] – [[/ze Zvířetic/]] – [[/Zvod/]] ; Ž : [[/Žabka/]] – [[/Žák/]] – [[/Žalanský/]] – [[/Žampach/]] – [[/Žampach z Potšteina/]] – [[/z Žampachu/]] – [[/Žatec/]] – [[/Žatecký/]] – [[/Žďárský ze Žďáru/]] – [[/z Žeberka/]] – [[/Žebrák/]] – [[/Želivo/]] – [[/z Žerotína/]] – [[/Židé v Čechách/]] – [[/Žídek/]] – [[/Židlochovice/]] – [[/Žitava/]] – [[/Žižka/]] – [[/Žižkov/]] – [[/Žofie/]] – [[/Župa/]] – [[/Župan/]] ; Dodatky a opravy : [[/Abrspach/]] – [[/Adamité (dodatek)|Adamité]] – [[/Albert z Kaménka/]] – [[/Albín z Helfenburka/]] – [[/Albrecht (dodatek)|Albrecht]] – [[/Alexander/]] – [[/Alžběta (dodatek)|Alžběta]] – [[/Andělská zahrada/]] – [[/Anežky sv. klášter/]] – [[/Antoch z Helfenburka/]] – [[/Apelační soud/]] – [[/Asyl/]] – [[/Bartoloměj/]] – [[/Beatrix (dodatek)|Beatrix]] – [[/Bělohorská bitva (dodatek)|Bělohorská bitva]] – [[/z Bělovic/]] – [[/Benátky (dodatek)|Benátky]] – [[/Benedikta sv. kostel/]] – [[/Benediktini (dodatek)|Benediktini]] – [[/Bethlen Gabor/]] – [[/Bleh/]] – [[/Bonifanti/]] – [[/Bořivoj (dodatek)|Bořivoj]] – [[/z Botensteina/]] – [[/Božena (dodatek)|Božena]] – [[/Božího těla kostel/]] – [[/Bratrstvo se znamením obruče a kladiva/]] – [[/Braun von Braun/]] – [[/Břeclav/]] – [[/Břetislav (dodatek)|Břetislav]] – [[/z Březí/]] – [[/Brno (dodatek)|Brno]] – [[/Brosius/]] – [[/Budějovice (dodatek)|Budějovice]] – [[/Buchovec z Buchova/]] – [[/Bzdinka/]] – [[/Cáchy (dodatek)|Cáchy]] – [[/Capito/]] – [[/Cetrys/]] – [[/Cisterciaci/]] – [[/Cornštein/]] – [[/Crecy/]] – [[/Crha/]] – [[/Ctiněves/]] – [[/Cyrus/]] – [[/z Čechtic (dodatek)|z Čechtic]] – [[/Česta/]] – [[/Člověčenství/]] – [[/Čúch ze Zásady/]] – [[/z Dědic/]] – [[/Defensor (dodatek)|Defensor]] – [[/Dětleb/]] – [[/Dětříšek/]] – [[/Divůček z Jemnišť/]] – [[/Dobrá vůle/]] – [[/Dobrý člověk/]] – [[/z Dráchova/]] – [[/Dřevce/]] – [[/Ducha sv. kostel/]] – [[/Erbanuňk/]] – [[/Fafrnoch/]] – [[/Farragines/]] – [[/Feudální řády/]] – [[/Filip/]] – [[/Filipec/]] – [[/Fridrich (dodatek)|Fridrich]] – [[/Glejt/]] – [[/Grifina/]] – [[/Guido/]] – [[/Gzel (dodatek)|Gzel]] – [[/Hackenschmied/]] – [[/Hanuš (dodatek)|Hanuš]] – [[/Harrach (dodatek)|Harrach]] – [[/Hartmann (dodatek)|Hartmann]] – [[/z Hartunkova (dodatek)|z Hartunkova]] – [[/Havraň/]] – [[/Hejtman/]] – [[/Helias/]] – [[/Helic/]] – [[/Hess/]] – [[/Hieserle (dodatek)|Hieserle]] – [[/Hlaváč (dodatek)|Hlaváč]] – [[/Hněvsa/]] – [[/Hohenlohe (dodatek)|Hohenlohe]] – [[/Homoň/]] – [[/Horažďovice (dodatek)|Horažďovice]] – [[/Hospodářství polní/]] – [[/Housličky/]] – [[/Hovora/]] – [[/z Hradce (dodatek)|z Hradce]] – [[/Hruden (dodatek)|Hruden]] – [[/Hus (dodatek)|Hus]] – [[/Ignácia sv. kostel/]] – [[/Inkvisice (dodatek)|Inkvisice]] – [[/Jakub (dodatek)|Jakub]] – [[/Jaromír (dodatek)|Jaromír]] – [[/Jarožír/]] – [[/Jazyk český (dodatek)|Jazyk český]] – [[/Jednota bratří českých (dodatek)|Jednota bratří českých]] – [[/Jezerka/]] – [[/Jindřicha sv. kostel/]] – [[/Kapita (dodatek)|Kapita]] – [[/Kláštery (dodatek)|Kláštery]] – [[/Konsistoř Kutnohorská/]] – [[/na Křížkách/]] – [[/Kříže sv. většího kostel/]] – [[/z Lamberka (dodatek)|z Lamberka]] – [[/Lázně (dodatek)|Lázně]] – [[/Lesnictví/]] – [[/Linharta sv. kostel/]] – [[/Lublinský/]] – [[/z Ludanic (dodatek)|z Ludanic]] – [[/Mikuláše sv. kostel/]] – [[/Míšensko (dodatek)|Míšensko]] – [[/Petra sv. kostel/]] – [[/Řád práva zemského/]] – [[/Starosta/]] – [[/Strachota/]] – [[/Strava/]] – [[/Střelný prach/]] – [[/Svatováclavští rytíři/]] – [[/Svod (dodatek)|Svod]] – [[Štěpána sv. kostel (dodatek)|Štěpána sv. kostel]] – [[/Taras s berlou/]] – [[/Thurzo/]] – [[/Tomáše sv. kostel/]] – [[/Václava sv. kostel/]] – [[/Vavřince sv. kostel/]] [[Kategorie:Encyklopedie]] csu8fb4n8fdi6fiqsgtt2rbojamikyi 0 43465 313641 217770 2026-03-30T05:40:16Z Lenka64 2855 kor. 313641 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Humpolec | PŘEDCHOZÍ = Humberk | DALŠÍ = Hunyadi }} {{Textinfo | TITULEK = Humpolec | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = MALÝ, Jakub. ''Vlastenský slovník historický''. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S.&nbsp;207. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} }} {{Forma|proza}} '''Humpolec''' {{Prostrkaně|z Prostiboře}}, Oldřich, narozen v Praze z měšťanské rodiny, která od krále Vladislava&nbsp;II. nabyla erbu a predikátu, studoval na akademii Pražské, kdež i hodnosti mistrovské došel. Vstoupiv do veřejné služby stal se místopísařem království Českého a prokázal platné služby Ferdinandovi&nbsp;I. v čas zpoury stavovské, domlouvaje důtklivě šlechtě i městům, aby mandátům král. vyhověti neváhali. On byl i spisovatelem onoho prohlášení, kterým se po bitvě Mühlberské Pražané a ostatní města králi na milost a nemilost poddati musili, pro kterouž úslužnost upadl v nemalou nenávist jak u šlechty tak u měst. Při spisování a korigování ''práva a zřízení zemského'' za Ferdinanda&nbsp;I. měl '''H.''' přední účastenství, a vydal je 1549 svým nákladem skrze Jana Kosořského z Kosoře v Praze tiskem, obdržev od krále na 10&nbsp;let výhradní právo k jich vydávání. '''H.''' byl v držení statku Lohovic a zemřel po roce 1552. {{Konec formy}} 2fngufwyozz0u84e791zq2fwqxf9792 100 43883 313637 312692 2026-03-29T15:57:06Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Arsis 313637 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Eduard | příjmení = Kastner | alternativní jméno = Edvard Kastner | datum narození = 20. prosince 1845 | místo narození = Náchod | datum úmrtí = 22. září 1909 | místo úmrtí = Praha | popis = středoškolský profesor }} '''Eduard Kastner''' (1845–1909) byl český středoškolský profesor a klasický filolog. Vyučoval na pražských gymnáziích, r. 1893 byl jmenován zemským školním inspektorem pro humanitní předměty na českých středních školách a r. 1898 ředitelem gymnázia v pražské Truhlářské ulici. Patřil k zakládajícím členům Jednoty českých filologů. Za zásluhy o školství mu byl udělen rytířský kříž řádu Františka Josefa, na základě vědeckých prací byl přijat jako dopisující člen České akademie věd a umění. == Dílo == === Články === * [[O kritické úpravě textu řečí Demosthenových]] (1884) {{Online Kramerius|ABA001|1443776}} === Překlady === * [[Autor:Démosthenés|DÉMOSTHENÉS]]: ''[[Výbor řečí Demosthenových]]'' === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Knr.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Adónský verš|Adónský verš]] * [[Ottův slovník naučný/Adrianos z Tyru|Adrianos z Tyru]] * [[Ottův slovník naučný/Afareus|Afareus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Afthonios|Afthonios]] * [[Ottův slovník naučný/Aiolské verše|Aiolské verše]] * [[Ottův slovník naučný/Aischinés|Aischinés]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Akatalektický|Akatalektický]] * [[Ottův slovník naučný/Alexandrijské museum|Alexandrijské museum]] * [[Ottův slovník naučný/Alexandros|Alexandros]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Alkajská strofa|Alkajská strofa]] * [[Ottův slovník naučný/Alkmanské metrum|Alkmanské metrum]] * [[Ottův slovník naučný/Alkmanský verš|Alkmanský verš]] * [[Ottův slovník naučný/Alypios|Alypios]] * [[Ottův slovník naučný/Arsis|Arsis]] * [[Ottův slovník naučný/Deinarchos|Deinarchos]] * [[Ottův slovník naučný/Hexameter|Hexameter]] == Reference == * C. k. zemský školní inspektor dr. Kastner zemřel. ''Národní politika'', 22.09.1909, roč. 27, č. 262, s. 2. {{Online Kramerius|ABA001|6535214}} * K úmrtí zem. školního inspektora dr. Eduarda Kastnera. Národní politika, 23.09.1909, roč. 27, č. 263, s. 5. {{Online Kramerius|ABA001|6535181}} * Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých VO Z12, s. 17. [http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=81F2A0B233D64F16AE920F469EB94C0F&scan=21 Dostupné online.] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Klasičtí filologové]] i3orbubio4x8lif7o761ar1th8idps3 0 73644 313642 246815 2026-03-30T05:47:08Z Lenka64 2855 kor. 313642 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Walliské Alpy | ČÁST = Wallmoden | DALŠÍ = Wallon }} {{Textinfo | TITULEK = Wallmoden | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;132. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n141/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q1714413|Wallmodenové}}, {{Wikidata|Q79135|Ludwig von Wallmoden-Gimborn}}, {{Wikidata|Q55127358|Karl von Wallmoden-Gimborn}} }} {{Forma|proza}} '''Wallmoden''', starý šlechtický rod dolnosaský, usazený od XII. stol. v Hildesheimsku, kde měl svůj zámek t. jm., a rozdělil se ve stol. XVI. ve dvě větve {{Prostrkaně|Oberhaus}} a {{Prostrkaně|Unterhaus}} '''W.''', z nichž ona nabyla r. 1783 stavu říšských hrabat a členství ve vestfálském kollegiu hraběcím; obě její ratolesti '''W.'''-{{Prostrkaně|Gimborn}} a '''W.''' '''W.''' vymřely. Z rodu toho vynikli: {{Prostrkaně|Ludwig Georg Thedel}}, hrabě von '''W.''' (*1769 ve Vídni—†1862). Vstoupil nejprve do služeb hannoverských, r. 1790 do pruských, posléze r. 1795 do rakouských a vyznamenal se ve vojnách v l. 1796—1801, pak v bitvě u Vagramu. Po míru Vídeňském byl jmenován polním podmaršálkem a jako divisionář přesazen do Čech. Ale r. 1813 přešel zase do služeb ruských. Po druhém míru Pařížském sloužil znova Rakousku a byl r. 1817 vrchním velitelem vojsk v Neapoli zůstavených. R. 1821 obsadil Sicilii, kde zůstala do r. 1823. Potom byl vrchním velitelem v Miláně. '''W.''' má zásluhy zvl. o výcvik lehké pěchoty a o zlepšení soustavy tirailleurské. — Jeho bratr Karl August Ludwig, hrabě v. '''W.''' (1792—†1883 v Praze) byl c. k. tajným radou a pol. podmaršálkem a s ním vymřela větev první, Oberhaus '''W.''' — Druhá, Unterhaus '''W.''', kvete posud majíc v držení statek '''W.''' Srv. {{Cizojazyčně|de|Düne, Die Regesten des Geschlechtes '''W.'''}} (Wolfenbüttel, 1892). {{Konec formy}} orxma378tatbqf5pnv088pupu6m4to8 252 91803 313653 300149 2026-03-30T07:08:07Z Lenka64 2855 kor. 313653 proofread-index text/x-wiki {{:MediaWiki:Proofreadpage_index_template |autor=[[Autor:Karel Hádek|Karel Hádek]] |název=[[Panorama literatur dánské a islandské]] |rok vydání=1939 |vydavatelství=Česko-slovenská grafická Unie |obálka=[[File:HÁDEK, Karel - Panorama literatur dánské a islandské.pdf|200px]] |strany=Úvod <pagelist from=7 to=10/> Písemnictví staroseverské <pagelist from=13 to=16/> Literatura dánská <pagelist from=17 to=53/> Literatura islandská <pagelist from=57 to=64/> |poznámky=[[Kategorie:Index:V plánu]] }} n9bp6yp2lrgm01yythb33asliqun7si 250 91918 313651 300150 2026-03-30T06:49:48Z Lenka64 2855 kor. 313651 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="Lenka64" /></noinclude><center>CTITELŮM SEVERSKÉ VZDĚLANOSTI</center> <center>ČTENÁŘŮM DÁNSKÉ A ISLANDSKÉ KNIHY</center> ''připisuji tento přehled, po mém soudu aktuální, neboť zatím kdy čtenáři jiných severských literatur mají k ruce živé Bingovy Dějiny norské literatury a Heidrichův dobrý Přehled dějin švédské literatury, jest čtenář dánského písemnictví odkázán na tříšť časopiseckých článků a monografické úvody jednotlivých překladů, čtenář islandské literatury dokonce jen na suchá hesla naučných slovníků. A přece náš zájem o obě literatury je živý a stále se stupňuje.'' ''Písemnictví dánské má u nás tradici čtyřicetiletou.'' ''Dánská kniha (Andersenův román „Improvisátor“) objevila se u nás v překladě již roku 1851, ale jako celek vstoupila dánská literatura do naší až na přelomu století překrásnými Andersenovými pohádkami, přetlumočenými kongeniálně Vrchlickým. Stalo se tak v době, kdy na evropském literárním nebi zářilo severské souhvězdí Ibsen — Björnson —Strindberg nejjasněji a kdy první dramatik ovládal i naše jeviště. Pod záštitou slavné spisovatelské trojice poznávali jsme severské knihy, plné prostoty, vážnosti a hloubavosti, ale i veselí, srdečnosti a nelíčené citovosti.'' ''O Dánsku, jeho duchovní a hmotné kultuře poučil nás prvně v stejnojmenné knize prof. Dr. Arnošt Kraus, zakladatel našich kulturních styků s Dánskem. Věnoval v ní dosti místa i literatuře. Karel Kučera přeložil jako protějšek Peera Gynta epickou báseň Paludan-Müllerovu''<noinclude></noinclude> qikorzg2zkk43a2d85od09tizmoqgy4 250 91919 313656 300151 2026-03-30T09:34:08Z Lenka64 2855 313656 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="Lenka64" /></noinclude>''„Adam Homo“, A. Schulzová stěžejní dílo Brandesovo „Hlavní proudy literatury století XIX“ a j. Na našem jevišti objevil se otec dánského divadla Ludvík Holberg a na stolech intelektuálů díla Sörena Kierkegaarda, největšího myslitele severského, jehož studium bylo však později neprávem opomíjeno. Těsně před válkou nastoupila celá legie moderních překladatelů (M. Lesná-Krausová, H. Kosterka, G. Pallas, H. Hackenschmidt, V.Šuman, K. Vetter a j.). Výsledkem jejich práce bylo souborné vydání autorů nejvýznačnějších, z ostatních aspoň charakteristických ukázek.'' ''Dosažením státní samostatnosti utužili jsme předválečné - trochu akademicky chladné - styky se sympatickým Dánskem. Postavili jsme je teď na základ společenský, přátelský a čilé výměny kulturních statků. Starala se o to Československo-dánská společnost a po ní na širší základně zbudovaný Ústav skandinavsko-nizozemský. Bezprostřední styk vynutil si znalost řeči, prostředkovanou četnými jazykovými kursy, slovníky (Trnka-Lesná) a cvičebnicemi (I. Stemannová).'' ''Poznání moderní literatury islandské je naproti tomu až popřevratové. Přiznejme si, že do té doby byl pro nás Island tajuplným ostrovem mythů, ság a edd, které nám mistrně tlumočili E. Walter, K. Vrátný a O. S. Vetti. O tom, že má Island i literaturu moderní, živou a svéráznou, přesvědčili jsme se až z knih Gunnarssonových, Svenssonových a Kambanových (které překládá vkusně J. Vrtišová), osobních rozmluv a vzájemných návštěv. A ještě více bychom o Islandu zvěděli, kdybychom si přeložili Thordarssonovy „Listy Lauře“, zhušťující essayistic''<noinclude></noinclude> tb1xbmi0dwt8hbho3xtc5xyshv8itz5 0 96609 313633 2026-03-29T14:06:29Z Rulumas 19860 Arsinoé (královny) 313633 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Arsinoé (královny) | PŘEDCHOZÍ = Arsinoé (města) | DALŠÍ = Arsis }} {{Textinfo | TITULEK = Arsinoé | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&nbsp;Otto, 1899. S.&nbsp;795. {{Kramerius|nkp|1ae56fb0-0b3e-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Arsinoé II.|Arsinoé II.]], [[w:Arsinoé III.|Arsinoé III.]], [[w:Arsinoé IV.|Arsinoé IV.]] }} {{Forma|proza}} '''Arsinoé''', jméno několika královen egyptských: '''1) A.''', dcera egyptského krále Ptolemaia I., provdána byla nejprve kol. r. 300 př. Kr. za letitého Lysimacha, krále thrackého, jejž úskoky svými pohnula, že dal svého výtečného syna z prvního manželství, Agathoklea, zavražditi. Když pak Lysimachos v bitvě svedené se Seleukem na planině u Koronu r. 281 zahynul a nevlastní bratr '''A'''-oín, Ptolemaios Keraunos, zavraždiv Seleuka Thrakie i Makedonie se zmocnil, uprchla '''A.''' do Efesu a potom do Makedonie, kdež usadivši se v pevném městě Kassandreii domáhala se dědictví pro své syny. Ptolemaios nabídl jí svou ruku a slíbil dítky její přijmouti za své, nicméně vpuštěn byv do Kassandreie, dal dva syny '''A'''-oiny zavražditi a matku donutil k útěku na ostrov Samothraku. Odtud odebrala se '''A.''' do Egypta k bratru svému Ptolemaiovi II. Filadelfovi, za něhož se brzo na to provdala. Byl to první případ v panovnické rodině egyptské, že bratr pojal za manželku vlastní sestru, ale v pozdějších dobách stal se podobný svazek zjevem zcela obyčejným. '''2) A.''', dcera Ptolemaia III. Euergeta, zasnoubená se svým bratrem Ptolemaiem IV. Filopatórem, žena rázná a statečná, účastnila se s chotěm svým roku 217 př. Kr. vítězné bitvy u Rafie proti Antiochovi III., králi syrskému, ale chtějíc podvrátiti moc králových milců Sósibia a Agathoklea byla návodem jejich а k rozkazu zhýralého krále r. 210 od Filammóna úkladně zavražděna. '''3) A.''', dcera krále Ptolemaia XI. Auléta a mladší sestra Kleopatřina, postavila se roku 48—47 př. Kr. v čelo povstání, které v Alexandrii proti Caesarovi vypuklo, oblehla Římany v královském paláci a byla od vojska i od lidu uznávána za královnu, pokud Caesar krále Ptolemaia XII. Dionysa v zajetí držel. Když však Caesar obdržev z Asie posily nad vojskem egyptským zvítězil, byla '''A.''' zajata, dopravena do Říma a tam vedena v triumfu Caesarově. Později byla sice propuštěna na svobodu, ale na žádost své sestry Kleopatry а k rozkazu M. Antonia zavražděna jest v Efesu ve chrámě bohyně Artemidy. {{Konec formy}} ck7nl9qcpyixn8umis0cw79auku3rq5 0 96610 313634 2026-03-29T14:14:57Z Lenka64 2855 n 313634 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Sobek | PŘEDCHOZÍ = Soběhrd | DALŠÍ = Soběslav }} {{Textinfo | TITULEK = Sobek | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 768—769. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Burján Sobek z Kornic | WIKIPEDIA-DALŠÍ = }} {{Forma|proza}} '''Sobek''' {{Prostrkaně|z Kornic}}, Burian, z rodu vládyckého, který držel Lipku v Chrudimsku, studoval v první čtvrti XVI. století ve Vitemberce, kdež seznámiv se s Lutherem přilnul k jeho učení, jež napotom ve vlasti pilným překládáním spisů Lutherových všemožně rozšiřoval. Za primatorství Hlavsova stal se v Praze kancléřem městským, když však se dostala k vládě strana Paškova, jat jest r. 1524 a do vězení vsazen, z něhož teprv r. 1525 jest propuštěn, ale z města vypovězen. Odebrav se do Moravy vyhledával svazky s bratřími, maje neposlední účastenství ve snahách Jednoty o sblížení se s Lutherem, k němuž r. 1536 doprovázel Jana Augustu. Potom živ byl v Olomouci, zabývaje se pracemi literárními, a připomíná se ještě r. 1544. Ze spisů jeho uvádíme překlad ''Kroniky Karionovy'' (v Litomyšli 1541), vypravující příběhy od stvoření světa až do r. 1532, a ''Kroniku bratří českých od r. 1482 do 1532'', dosavad netištěnou. {{Konec formy}} kgq4bdu5pa48bp0c7bpmsseh1n4w6wy 0 96611 313636 2026-03-29T15:56:55Z Rulumas 19860 Arsis 313636 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Arsis | PŘEDCHOZÍ = Arsinoé (královny) | DALŠÍ = Arsk }} {{Textinfo | TITULEK = Arsis | AUTOR = [[Autor:Eduard Kastner|Eduard Kastner]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&nbsp;Otto, 1899. S.&nbsp;795–796. {{Kramerius|nkp|1ae56fb0-0b3e-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Arsis''' (řec.) č. {{Prostrkaně|zdvih}} jest důrazný díl stopy metrické. Každá stopa dělí se totiž ve dvě části: silnou a slabou, důraznou a bezdůraznou, arsi a thesi, a poměr číselný částí těchto dodává každé stopě zvláštního rázu. Jestliže čásť důrazná objemem časovým rovná se části bezdůrazné, patří stopa ta v druh, jejž staří rhythmikové nazývali ''γένος ίσον'', na př. –|◡◡, kde '''a.''' i thesis mají doby dvě; má-li '''a.''' doby dvě, thesis pak jen jednu, na př. v trocheji –|◡ sluje druh stop těchto ''γένος διπλάσιον''; jest-li konečně '''a.''' trojdobá a thesis dvojdobá, sluje stopa ta stopou druhu zvaného ''γένος ήμιόλιον'' (protože 3:2 = 1½:1). V básnictví přízvučném jest '''a.''' vždy slabika přízvučná, v básnictví časoměrném '''a.''' z pravidla jest slabika dlouhá (krátká jen v tom případě, když dlouhá původně '''a.''' ve dvě slabiky krátké se rozkládá, na př. ◡◡◡◡ místo ◡◡–, a v některých ještě vzácných případech aiolské lyriky). Zajímavo však jest stopovati nenáhlé posunutí obou významů slov '''a.''' a thesis. Takt v hudbě antické dával se nohou (proto skandovati praví se ''βαίνειν'', takt nazývá se ''βάσις''), při důrazné části slabým dupnutím noha položila se (''θείναι'') na zem, proto slula tato přízvučná čásť ''θέσις''; při slabé části noha se zvedla (''ἄραι''), odtud bezpřízvučná čásť taktu slula ''ἄρσις''. V dobách pozdějších hlavně u metriků latinských zapomnělo se na původ slov těch a pomýšleno při slovech ''ἄρσις'', zdvih, a ''θέσις'', kles, na hlas, jenž při důrazné části se zvedá (''αίρεται'') a při bezdůrazné klesá (''τίθεται''), odtud nazvána čásť důrazná '''a.''', bezdůrazná thesis; nastal tedy pravý opak u významu slov těchto. V hudbě a metrice moderní držíme se této druhé platnosti slov, ač někteří metrikové navrátiti se snažili k starému významu. ''[[Autor:Eduard Kastner|Knr.]]'' {{Konec formy}} j4pb3ydai3i0w8fsebpt4ungp20e7jc 250 96612 313638 2026-03-29T18:46:18Z Lenka64 2855 n 313638 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Lenka64" /></noinclude>kou formou islandskou kulturu od mythických dob po střízlivý dnešek. Ale průlom byl učiněn i zde. Základy vzájemného poznání byly položeny. Doufejme, že stavba bude pokračovati. A nyní něco pro domo mea: Má snaha o dějiny dánské literatury v češtině není nová. Již koncem války přeložil jsem Jörgensenovy dějiny, stručně a jasně psané. Tiskem nevyšly pro přehnané finanční požadavky německé nakladatelské firmy, vlastnící autorská práva, a pak pro nedůvěru českého nakladatele v autorovu objektivnost. Časového rozpětí dvaceti let použil jsem k studiu různých literárních dějin a zejména soustavné četbě soudobých autorů, jejíž výsledkem jsou poslední kapitoly naší knihy. Při nezbytné stručnosti, diktované nedostatkem místa, snažil jsem se alespoň o úplný výčet autorů (aby každý čtenář nalezl svého — rozumí se správně zařazeného a charakterisovaného), místy snad v neprospěch celku. Jednotlivé knižní překlady v textu neuvádím. Zájemce najde je v „Bibliografii česko-skandinávsko-nizozemské“ (Spisy knihovny hl. m. Prahy, č. 13). Zato bych se rád zmínil alespoň o nejdůležitějších studiích z oboru dánského písemnictví. Kromě prací Krausových jsou to články Dr. O. Heidricha „Československo v zrcadle dánské literatury“, „Dánsko v zrcadle Holbergových komedií“, „Holberg a Oehlenschläger“ (vesměs revue „Nové Čechy“), autorovy statě: „Dánští lyrikové“ (Pokroková revue, 1914), rozšířená později za úvod překladů dánské lyriky, „Kierkegaard“ (Lidové Noviny 12. XI. 1930), „Dánská a islandská literatura nové doby“ (Poznání<noinclude></noinclude> an8ninszmkyw9rcptug5ch0n4f5pfn1 313647 313638 2026-03-30T06:22:18Z Lenka64 2855 /* Zkontrolováno */ 313647 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="Lenka64" /></noinclude>''kou formou islandskou kulturu od mythických dob po střízlivý dnešek. Ale průlom byl učiněn i zde. Základy vzájemného poznání byly položeny. Doufejme, že stavba bude pokračovati.'' ''A nyní něco pro domo mea:'' ''Má snaha o dějiny dánské literatury v češtině není nová. Již koncem války přeložil jsem Jörgensenovy dějiny, stručně a jasně psané. Tiskem nevyšly pro přehnané finanční požadavky německé nakladatelské firmy, vlastnící autorská práva, a pak pro nedůvěru českého nakladatele v autorovu objektivnost. Časového rozpětí dvaceti let použil jsem k studiu různých literárních dějin a zejména soustavné četbě soudobých autorů, jejíž výsledkem jsou poslední kapitoly naší knihy. Při nezbytné stručnosti, diktované nedostatkem místa, snažil jsem se alespoň o úplný výčet autorů (aby každý čtenář nalezl svého — rozumí se správně zařazeného a charakterisovaného), místy snad v neprospěch celku.'' ''Jednotlivé knižní překlady v textu neuvádím. Zájemce najde je v „Bibliografii česko-skandinávsko-nizozemské“ (Spisy knihovny hl. m. Prahy, č. 13). Zato bych se rád zmínil alespoň o nejdůležitějších studiích z oboru dánského písemnictví. Kromě prací Krausových jsou to články Dr. O. Heidricha „Československo v zrcadle dánské literatury“, „Dánsko v zrcadle Holbergových komedií“, „Holberg a Oehlenschläger“ (vesměs revue „Nové Čechy“), autorovy statě: „Dánští lyrikové“ (Pokroková revue, 1914), rozšířená později za úvod překladů dánské lyriky, „Kierkegaard“ (Lidové Noviny 12. XI. 1930) „Dánská a islandská literatura nové doby“ (Poznání''<noinclude></noinclude> jtxvhrtrvtesxdyggiq5xmi4wb4x4nl 0 96613 313639 2026-03-30T05:25:40Z Lenka64 2855 n 313639 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Soběslav | PŘEDCHOZÍ = Sobek | DALŠÍ = Soběslav (město) }} {{Textinfo | TITULEK = Soběslav | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 769—772. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Soběslav I. | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Soběslav II.|Soběslav II.]] }} {{Forma|proza}} '''Soběslav''', české jmeno mužské, spolu jmeno dvou panovníků českých. '''1) S'''. I., nejmladší syn krále Vratislava, provázel r. 1107 bratra Bořivoje II. trůnu zbaveného do vyhnanství a nalezl útočiště u Polského Boleslava Křivoústého, který, učiniv r. 1110 do Čech vpád, aby Bořivojovi zase na trůn pomohl, ku prosbě '''S'''-a jej provázejícího zdržel se od plenění země. Při míru, uzavřeném na to mezi Vladislavem Českým a Boleslavem Polským, smířen jest Vladislav také s bratrem '''S'''-em, který obdržel od něho za úděl Žatecko. Ale brzo nešlechetní poštivači vzbudili v '''S'''-ovi nedůvěru k bratru, jehož prý proti němu popouzí Vacek, jeden z předních rad Vladislavových. Tím dal se '''S'''. svésti ke skutku přenáhlenému, že dopustiv se úkladné vraždy na Vackovi podruhé ušel z Čech a opět uchýlil se do Polska. Ale r. 1115 přímluvou Boleslava Křivoústého jest opět smířen s Vladislavem, který mu postoupil krajinu Hradeckou se čtyřmi župami, brzo pak na to propůjčil mu uprázdněná knížectví Brněnské a Znojemské na Moravě, potáhnuv Hradecko zase k sobě. V držení toho údělu zůstal pak '''S'''. až do r. 1123, kteréhož z neznámé příčiny vypuzen jest od Vladislava. Od té doby bloudil '''S'''. v cizině, až r. 1125 kníže Vladislav, když na smrt se rozstonal, všeobecným přáním národu, jehož miláčkem byl '''S'''., jakož i přímluvou královny Svatavy, matky obou bratří, přiveden jest k tomu, že se na smrtelném loži se '''S'''-em nanovo smířil. Po smrti Vladislavově pak povolán jest na trůn '''S'''., ale proti němu povstav Ota Černý, kníže Olomoucký, hlásil se o trůn na základě zákona Břetislavova co nejstarší z rodu Přemyslova, a dovedl získati na svou stranu nově zvoleného císaře Lothara. Ten ochotně uchopiv se příležitosti, aby mohl ukázati svou moc nad zemí Českou, volal '''S'''-a před svůj soud, hroze mu válkou, kdyby neuposlechl. '''S'''. neoprávněnou žádost císařovu zamítnuv chystal se k válce, zmocnil se země Otovy a jezdě po Čechách mluvil veřejně k lidu, jemuž dodával statečné mysli. Dohlížeje při tom osobně na válečné přípravy poručil mezi jiným vzíti z kostela Vrbčanského praporec sv. Vojtěcha a na kopí sv. Václava vstrčiti jej dal, aby pod tím znamením plukové čeští udatně bojovali v nastávající válce. Lothar skutečně vtrhl do Čech ze Sas uprostřed zimy r. 1126, ale u Chlumce jest vojsko jeho od '''S'''-a na hlavu poraženo, Ota, původce války, zabit, a císař sám se všech stran tak obklíčen a sevřen, že, nechtěl-li v zajetí přijíti, o pokoj prositi musil. Tu '''S'''., dav neobyčejný důkaz své mírné povahy, sám Lothara v táboře jeho navštívil, na slušné výminky s ním se smluvil a pokojně jej ze země propustil. Lothar potvrdil '''S'''-a na trůně českém, a oba panovníci zavřeli spolu vroucí přátelství, kteréž věrně zachovali až do smrti. Při té příležitosti udělil Lothar knížeti Českému úřad nejvyššího číšníka v říši Německé a s ním spolu hlas při volení krále Německého, z čehož postupem věkův utvořilo se důstojenství kurfirštské všech potomních panovníků českých. Nabytím toho titule a práva tito sice nikoli nevzdali se nejmenší části své samostatnosti, ano postavení jejich v říši zůstávalo vždy zvláštní a výminečné, nicméně zapříti nelze, že '''S'''. lépe by byl osvědčil státnickou moudrost svou, kdyby vítězství svého nad Lotharem byl použil k úplnému přetržení všech svazků s říší Německou, které, jakkoli volné ba i pochybné, nepřestávaly zavdávati králům Německým při každé vhodné příležitosti záminku k osobování sobě vrchního práva nad státem Českým. Upevniv se na trůnu panoval '''S'''. chvalitebně, veda všemožnou péči o zvelebení země a bezpečnost její před cizími nepřáteli. Potlačiv spiknutí proti němu vzniklé potrestal přísně původce jeho: Břetislava, syna někdy knížete Břetislava II., oslepením, jiné čtvrcením a kolem lámáním, spůsobem to popravy až dosud v Čechách neznámým. Nařknut byl při tom i Pražský biskup Menhart, který však dokonale ze všeho podezření se očistil. Císaři Lotharovi byl '''S'''. věrným pomocníkem v jeho válkách. S Polskem zapleten jest ve válku k vůli švagru svému králi Uherskému Bélovi, avšak po třech letech obnovil zase staré přátelství s Boleslavem Křivoústým (1135). Když po smrti Lotharově (1137) následoval na trůně německém Konrad III., '''S'''. i s ním zachoval přátelské srozumění, ano vyžádal si od něho, aby ještě za jeho živobytí propůjčil synu jeho Vladislavovi Čechy v leno, což císař také r. 1138 na sněmě Bamberském učinil. Tak tentýž panovník, který při nastoupení svém tak šťastně obhájil samostatnost říše proti všetečné cizí pretensi, na sklonku svých dnů, po slavném panování a v úplném užívání moci, žebrat přišel do Němec jakožto o milost za to, co dříve s mečem v ruce dovedl odvrátit od vlasti jakožto potupu národní. Tento nanejvýše nepolitický skutek, jenž nemalý stín vrhá na státnickou moudrost tohoto jinak tak rázného a rozšafného panovníka, dá se vysvětliti jen ochablostí jeho tělesných i duševních sil, jaká se při '''S'''-u v jeho pokročilém věku již patrně jeviti počala. Avšak, jakkoli toho '''S'''. téhož roku na sněmě v Sadské dovedl, že stavové zemští syna jeho Vladislava za budoucího panovníka svého uznali, po smrti jeho (14. ún. 1140) neohlížejíce se na slib jemu učiněný povolali na trůn jiného Vladislava, syna Vladislava I. Učinili tím slavný protest proti osobovanému sobě právu králů Německých, osazovati trůn český. — '''2) S'''. II., nazván {{Prostrkaně|kníže selský}}, syn předešlého, odešel po nastoupení Vladislavově na trůn do Němec, roku však 1148, když Vladislav byl odtáhl do Palestiny, učinil do země vpád, chtěje se pomocí přívrženců svých zmocniti vlády. Ale Děpolt, bratr Vladislavův, co správce země jal jej a držel u vazbě až do návratu Vladislavova, který jej pak na hrad Přimdu odvésti dal. Odtud však '''S'''. r. 1150 pomocí svých přátel vyvázl a žil napotom při dvoře císaře Fridricha I. Roku 1161 odvážil se '''S'''. nového vpádu do země, i povedlo se mu zmocniti se Olomouce, a v krátkém čase upevnil se tam tak velice, že Vladislav přitáhnuv osobně před město uznal za nemožné dobyti ho mocí. Omámil tedy '''S'''-a klamným slibem, že mu udělí skvělé zaopatřenií, a přivábeného do Prahy jal a poznovu na Přimdu poslal, kdež plných dvanáct let v tuhém vězení jest držán. Teprv když král Vladislav postoupil trůn synu svému Fridrichovi, tento k rozkazu císařovu '''S'''-a na svobodu propustil, který veden do Prahy v čestném průvodu všude od lidu s velikou srdečností vítán jest. Když přišel ku Praze, bos kráčel do chrámu sv. Víta ke hrobům svatých dědiců země České, děkovat Bohu za vysvobození z mnoholetého žaláře. Od Vladislava i syna jeho Fridricha přijat jest na oko srdečně, avšak obdržev výstrahu, že jej Fridrich hodlá dát oslepiti, dal se na útěk ke dvoru císařovu. Za ním odebral se hned i Fridrich, aby právo své osobně před císařem hájil. Ale ten přiřkl Čechy '''S'''-ovi, který byl od Čechů radostně za panovníka přijat (1173), a Fridricha při svém dvoře podržel. Avšak '''S'''. hned začátek svého panování poskvrnil skutkem nešlechetným, dav usmrtiti někdejšího žalářníka svého na Přímdě, Konráda Sturma, ačkoli vycházeje z vězení byl mu slíbil odpuštění. Roku 1175 jest '''S'''. k vůli císaři zapleten do války s Rakušany, kterouž vedl s velikým pleněním země, neodpouštěje ani chrámům, pro kterouž příčinu jest od papeže dán do klatby. Brzy také císař odvrátil se od '''S'''-a, jejž zbaviv knížecí důstojnosti propůjčil Čechy Fridrichovi, napořád u jeho dvora meškajícímu. Fridrich spojil se s vévodou Rakouským, '''S'''. pak musil ustoupiti do Čech, aby trůn svůj proti Fridrichovi hájil. Ale tento ve srozumění s mnohými pány českými porazil '''S'''-a (1178), který se zavřel na pevný hrad Skálu. Ale jakmile Fridrich odešel ze země na sněm říšský, '''S'''. sebrav vojsko ze svých přívrženců s velikou mocí udeřil na Prahu, která však jeho útok odrazila; Fridrich na rychlo se vrátiv z Němec s posilou od císaře táhl přímo na '''S'''-a, jest však od něho nedaleko Berouna poražen. Ale v druhé bitvě u Prahy pod Vyšehradem, sesílen pomocným vojskem z Moravy, zvítězil Fridrich úplně nad '''S'''-em, který podruhé vzal své útočiště na hrad Skálu, kde ještě bezmála rok se držel, konečně však ze země vyjíti přinucen jest a brzy na to (29. led. 1180) zemřel u vyhnanství. Tělo jeho přivezeno na Vyšehrad a pochováno čestně po boku otce. Povaha panovníka toho velice podobna byla povaze jeho otce: šlechetný jako tento dával se chvílemi uchvacovati vášněmi svými, které začasté brávaly u něho vrch nad chladnou rozvahou. Jsa přísně spravedliv pokládal za hlavní úlohu svou chrániti chudého a ubohého před bohatcem a násilníkem, pročež mu od vyšších stavů spíláno {{Prostrkaně|kníže selský}}. '''S'''. potvrdil Němcům Pražským na Poříčí výsady jejich, kteréžto privilegium stalo se později základem městského práva Starého města Pražského. {{Konec formy}} plmrwa46312n1ulfuwk2u43u20i7s6m 0 96614 313640 2026-03-30T05:35:38Z Lenka64 2855 n 313640 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Soběslav (město) | PŘEDCHOZÍ = Soběslav | DALŠÍ = Sodalitas literaria }} {{Textinfo | TITULEK = Soběslav (město) | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 772. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Soběslav | WIKIPEDIA-DALŠÍ = }} {{Forma|proza}} '''Soběslav''', město v někdejším Táborsku na pravém břehu Lužnice, založené prý okolo roku 1128 od knížete Soběslava I., dostalo se během času v držení pánů z Rožmberka, kteří mu znamenité výsady udělili. Roku 1434 jest '''S'''. od Táborů opanována a spálena. Po vymření rodu Rožmberského dostala se '''S'''. pánům ze Švamberka, kterým jest po bitvě Bělohorské konfiskována a od Ferdinanda III. Janu Adolfovi Švarcenberkovi dědičně darována. {{Konec formy}} qv9lajv5ixqo2ofh6xkkjsksx250c3g 0 96615 313643 2026-03-30T05:55:12Z Lenka64 2855 n 313643 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Sodalitas literaria | PŘEDCHOZÍ = Soběslav (město) | DALŠÍ = Sochařství }} {{Textinfo | TITULEK = Sodalitas literaria | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 772. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = | WIKIPEDIA-DALŠÍ = }} {{Forma|proza}} '''Sodalitas literaria''' v. {{Prostrkaně|[[../Hodějovský|Hodějovský z Hodějova]]}}. {{Konec formy}} o8vn13qr34jmpwl9naukuc4ik457pj3 0 96616 313644 2026-03-30T05:57:32Z Lenka64 2855 n 313644 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Sochařství | PŘEDCHOZÍ = Sodalitas literaria | DALŠÍ = Solin }} {{Textinfo | TITULEK = Sochařství | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 772. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = | WIKIPEDIA-DALŠÍ = }} {{Forma|proza}} '''Sochařství''' v. {{Prostrkaně|[[../Plastika|Plastika]]}}. {{Konec formy}} lwn69zswij2pron6kzq5u2no6jl8v5l 0 96617 313645 2026-03-30T06:13:31Z Lenka64 2855 n 313645 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Solin | PŘEDCHOZÍ = Sochařství | DALŠÍ = Souboj }} {{Textinfo | TITULEK = Solin | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 772. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = | WIKIPEDIA-DALŠÍ = }} {{Forma|proza}} '''Solin''' Zachariáš, bratr český, zřízen na kněžství v Slavkově r. 1581, řídil pak tiskárnu bratrskou v Ivančicích a potom v Kralicích na Moravě, z níž za jeho bedlivé správy vyšly četné spisy, jmenovitě i pověstná ''bible Kralická''. '''S'''. zemřel v Kralicích 8. bř. 1596. {{Konec formy}} hi3p21rljatyvyjv7h40opvv2fgxy2o 0 96618 313646 2026-03-30T06:15:54Z Lenka64 2855 n 313646 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Souboj | PŘEDCHOZÍ = Solin | DALŠÍ = Soudnictví }} {{Textinfo | TITULEK = Souboj | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 772. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = | WIKIPEDIA-DALŠÍ = }} {{Forma|proza}} '''Souboj''' v. {{Prostrkaně|[[../Sedání|Sedání]]}}. {{Konec formy}} pfibdd375wmy2hxbb24o0zy33gp5xxm 250 96619 313648 2026-03-30T06:31:01Z Lenka64 2855 /* Zkontrolováno */ 313648 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="Lenka64" /></noinclude>''III 9-10), Pallasova studie o současné literatuře dánské („XX. století“), M. Lesné-Krausové v knize „Co čísti z literatur germánských?“ aj.'' ''Nakonec malou poznámku k zamezení základního omylu.'' ''Obě literatury, ač spojeny poutem společného původu a kmenové příslušnosti, jsou svébytné a poněvadž nemají po stránce jazykové a vývojové nic společného, vzájemně nezávislé. Obě samostatné stati jsou spojeny v naši knihu pouze z důvodů vnějších.'' {{Podpis|K. H.}}<noinclude></noinclude> e6kk2un2vfy8dsyv8yt9sbejrpv4dep 0 96620 313649 2026-03-30T06:37:16Z Lenka64 2855 n 313649 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Panorama literatur dánské a islandské | AUTOR = [[Autor:Karel Hádek|Karel Hádek]] | ZDROJ = HÁDEK, Karel. Panorama literatur dánské a islandské. V Praze: Nákladem Česko-slovenské grafické Unie, 1939 | VYDÁNO = Nákladem Česko-slovenské grafické Unie, 1939 | LICENCE = PD old 70 | INDEX = HÁDEK, Karel - Panorama literatur dánské a islandské.pdf }} == Obsah == * [[/Úvod/]] * [[/Písemnictví staroseverské/]] * [[/Literatura dánská/]] * [[/Literatura islandská/]] nk1ggen4b0n9q4plkyi12al8tse5f9v 0 96621 313650 2026-03-30T06:46:06Z Lenka64 2855 n 313650 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Karel Hádek | TITUL = Panorama literatur dánské a islandské | ČÁST = Úvod | DALŠÍ = Písemnictví staroseverské }} <pages index="HÁDEK, Karel - Panorama literatur dánské a islandské.pdf" include="7-10" /> nxlu94fg1us5r37euycvuqlxutaeymp 100 96622 313652 2026-03-30T07:03:35Z Lenka64 2855 n 313652 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Karel | příjmení = Hádek | datum narození = 11. října 1894 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 5. ledna 1950 | místo úmrtí = Praha | popis = právník, redaktor a překladatel }} '''Karel Hádek''' (1894–1950) byl právník, redaktor a překladatel. == Dílo == * [[Panorama literatur dánské a islandské]] (1939) [[Kategorie:Čeští autoři]] f53kzskz1lgtkse7x30ly1j7i6ardxn 250 96623 313654 2026-03-30T07:44:44Z Lenka64 2855 /* Zkontrolováno */ n 313654 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="Lenka64" /></noinclude>Skandinávci — Dánové, Norové, Švédové a Islanďané — jsou částí kmene gotsko-germánského a tvoří rodinu. Jejich řeč vznikla z jediného jazyka, kterým mluvil až do příchodu křesťanství (kolem roku 1000) celý skandinávský sever. Říkalo se mu v Dánsku „dönsk tunga“ (dánský jazyk) a v Norsku „Norrena-mál“ (norský jazyk). Dánové, Islanďané a Norové jsou rodnými bratry. Jejich řeči liší se toliko málo výrazy, které byly přejaty z ciziny neb lidových nářečí. Není mezi nimi rozdílu většího nežli mezi češtinou a slovenštinou. A jako čtou na Slovensku evangeličtí kazatelé českobratrskou češtinou, tak káží jejich norští spolubratři starodánštinou. Zato Švédsko se velmi odlišilo během dob od společné řeči. Rozdíl dánsko-norské řeči od švédštiny lze přirovnati rozdílu mezi námi a Jihoslovany. To znamená v praksi, že vzdělanci obou národů rozumějí si i bez slovníku. Počátky literárního tvoření vznikají ve Skandinávii s příchodem křesťanství. Tato nová literatura není ovšem zprvu ještě ryze křesťanskou, ba lze říci, že jest převážně ještě ovlivněna pohanstvím. Dosud vyskýtaly se jen ojediněle nápisy (na hrobních kamenech, zbraních, špercích a p.) ''runami'', t. j. velkými latinskými písmenami. Nejstarší jsou z 3. století po Kristu. Kolébkou staroseverského písemnictví nejsou země spojené s evropskou pevninou, nýbrž vzdá-<noinclude></noinclude> 5qsm25eyxrib5cqgjnfr6qh78s0tydl 313655 313654 2026-03-30T07:45:33Z Lenka64 2855 313655 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="Lenka64" /></noinclude>Skandinavci — Dánové, Norové, Švédové a Islanďané — jsou částí kmene gotsko-germánského a tvoří rodinu. Jejich řeč vznikla z jediného jazyka, kterým mluvil až do příchodu křesťanství (kolem roku 1000) celý skandinávský sever. Říkalo se mu v Dánsku „dönsk tunga“ (dánský jazyk) a v Norsku „Norrena-mál“ (norský jazyk). Dánové, Islanďané a Norové jsou rodnými bratry. Jejich řeči liší se toliko málo výrazy, které byly přejaty z ciziny neb lidových nářečí. Není mezi nimi rozdílu většího nežli mezi češtinou a slovenštinou. A jako čtou na Slovensku evangeličtí kazatelé českobratrskou češtinou, tak káží jejich norští spolubratři starodánštinou. Zato Švédsko se velmi odlišilo během dob od společné řeči. Rozdíl dánsko-norské řeči od švédštiny lze přirovnati rozdílu mezi námi a Jihoslovany. To znamená v praksi, že vzdělanci obou národů rozumějí si i bez slovníku. Počátky literárního tvoření vznikají ve Skandinávii s příchodem křesťanství. Tato nová literatura není ovšem zprvu ještě ryze křesťanskou, ba lze říci, že jest převážně ještě ovlivněna pohanstvím. Dosud vyskýtaly se jen ojediněle nápisy (na hrobních kamenech, zbraních, špercích a p.) ''runami'', t. j. velkými latinskými písmenami. Nejstarší jsou z 3. století po Kristu. Kolébkou staroseverského písemnictví nejsou země spojené s evropskou pevninou, nýbrž vzdá-<noinclude></noinclude> 7u9ljnwybtly8aqttyf8b84ymljouis 250 96624 313657 2026-03-30T09:51:10Z Ioannes Lukas 17300 /* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „__NOEDITSECTION__ {{Verš|115|8}} Jako ony budou jejich zhotovitelé, všichni, kdo v ně věří. {{Verš|115|9}} Israeli, spoléhej na Tvůrce, jejich oporou a jejich ochranou jest. {{Verš|115|10}} Dome Aharonův<ref>Kněží.</ref>, spoléhejte na Tvůrce, jejich oporou a jejich ochranou jest. {{Verš|115|11}} Bohabojní, spoléhejte na Tvůrce, jejich oporou a jejich ochranou jest. {{Verš|115|12}} Tvůrce, vzpomeniž nás, požehnejž, požehnej…“ 313657 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ {{Verš|115|8}} Jako ony budou jejich zhotovitelé, všichni, kdo v ně věří. {{Verš|115|9}} Israeli, spoléhej na Tvůrce, jejich oporou a jejich ochranou jest. {{Verš|115|10}} Dome Aharonův<ref>Kněží.</ref>, spoléhejte na Tvůrce, jejich oporou a jejich ochranou jest. {{Verš|115|11}} Bohabojní, spoléhejte na Tvůrce, jejich oporou a jejich ochranou jest. {{Verš|115|12}} Tvůrce, vzpomeniž nás, požehnejž, požehnejž domu Israele, požehnejž domu Aharonovu. {{Verš|115|13}} Požehnejž bohabojným, malým i velkým. {{Verš|115|14}} Rozmnožiž Tvůrce vás, vás i vaše děti. {{Verš|115|15}} Buďte požehnáni Tvůrci, jenž jest původcem nebes i země. {{Verš|115|16}} Nebesa jsou nebesy, jež náležejí Tvůrci, ale zemi dal synům člověka. {{Verš|115|17}} Nikoli mrtví<ref>Zánik ctitelů model je naprostý, kdežto ctitelé boží pokračují v jeho službě v rodech příštích (srv. v. 8).</ref> budou velebiti Tvůrce a nikdo z těch, kdo klesají v mlčení. {{Verš|115|18}} Avšak my budeme žehnati Tvůrci, od nyní až na věky, haleluja. <section end="Žalm 115."/><section begin="Žalm 116."/> === ŽALM 116. === __NOEDITSECTION__ {{Verš|116|1}} Toužím, až vyslyší Tvůrce můj hlas, mé prosby, {{Verš|116|2}} neboť naklonil mi svůj sluch, a pokud žiji, jej vzývám. {{Verš|116|3}} Oblíčila mne pouta smrti a tísně podsvětí mne stihly, s útrapou a se zármutkem se potkávám, {{Verš|116|4}} a jméno Tvůrcovo vzývám: Ó, Tvůrce, zachraň mou duši! {{Verš|116|5}} Milostivý je Tvůrce a spravedlivý a Pán našeho osudu se smiluje. {{Verš|116|6}} Opatruje prostoduché Tvůrce, byl jsem v nouzi a zastane se mne. {{Verš|116|7}} Vrať se, duše má, ke svému klidu, neboť Tvůrce ti prokázal dobro. {{Verš|116|8}} Vždyť zbavils mou duši od smrti, mé oko od slzy, mou nohu od pádu. {{Verš|116|9}} Chci kráčeti před Tvůrcem v zemích života!<noinclude></noinclude> hzfun9cizpkj4flamfcj7goo0ivbqej 0 96625 313658 2026-03-30T09:54:59Z Ioannes Lukas 17300 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | AUTOR = Arnošt Bass | TITUL = Žalmy | PŘEDCHOZÍ = Žalm 114. | ČÁST = Žalm 115. | DALŠÍ = Žalm 116. }} <pages index="Arnošt Bass Žalmy.pdf" include="108-109" fromsection="Žalm 115." tosection="Žalm 115." />“ 313658 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Arnošt Bass | TITUL = Žalmy | PŘEDCHOZÍ = Žalm 114. | ČÁST = Žalm 115. | DALŠÍ = Žalm 116. }} <pages index="Arnošt Bass Žalmy.pdf" include="108-109" fromsection="Žalm 115." tosection="Žalm 115." /> 9elf0xjhjp3rqg5q8gkncac0iigannu