Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.46.0-wmf.22 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 100 8456 313877 313809 2026-04-05T06:37:44Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Babylónie 313877 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Rudolf | příjmení = Dvořák | Image = Portrait of Rudolf Dvořák in 1898 - 2.jpg | datum narození = 12. listopad 1860 | místo narození = Dříteň u Českých Budějovic | datum úmrtí = 1. únor 1920 | místo úmrtí = Praha | popis = český orientalista }} '''Rudolf Dvořák''' (1860–1920) byl univerzitní profesor orientálních jazyků a překladatel, zakladatel české orientalistiky, ve školním roce 1915/16 rektor Univerzity Karlovy.<ref>[http://abicko.avcr.cz/bulletin_txt_show_clanek.php?Cislo=06/2000&Poradi=21 Rudolf Dvořák – 140.&nbsp;výročí narození, 80.&nbsp;výročí úmrtí], Akademický bulletin 06/2008</ref> {{Více}} == Dílo == * [[Čína]] (1900) {{Online Kramerius|mzk|f637f1a0-aab9-11e3-9d7d-005056827e51}} * [[Číňana Konfucia život a nauka]] ** [[Číňana Konfucia život a nauka/I. Život Konfuciův|I. Život Konfuciův]] (1887) {{Online|url=https://books.google.cz/books?id=F6ACcnnhxyEC&hl=cs&pg=PA213#v=onepage&q&f=false}} ** [[Číňana Konfucia život a nauka/II. Nauka Konfuciova|II. Nauka Konfuciova]] (1889) {{Online|url=https://books.google.cz/books?id=jjMhBtOMgEkC&hl=cs&pg=PA1#v=onepage&q&f=false}} * [[Dějiny mravouky v Orientě: I. Konfucius]] (1904) {{Online Kramerius|ndk|bb865120-4472-11e4-aded-005056827e51}} * [[O kulturním významu Arabů pro Evropu]] (1884) {{Online Kramerius|nkp|c7468280-1926-11ea-9f23-5ef3fc9ae867}} * [[Umění ve starém Egyptě]] – uveřejněno v ''[[Kalendář Zlaté Prahy|Kalendáři Zlaté Prahy]]'' (1895) * [[Z čínské domácnosti]] (1891) {{Online Kramerius|ABA001|11461455}} === Překlady === * [[Kniha Rút]] (1893) * [[Autor:Lao-c’|Lao-c’]]: [[O Tau a ctnosti]] (1920) * [[Píseň písní (Dvořák)|Píseň písní]] * [[Ši-king]] přeložil společně s [[Autor:Jaroslav Vrchlický|Jaroslavem Vrchlickým]] (1897–1912) {{Online Kramerius|nkp|2778e1e0-e097-11dd-b4ab-000d606f5dc6}} === Časopisecká tvorba === ==== [[Athenaeum]] ==== * [[Die Sprache der Kossäer]] (15.01.1885) {{Online Kramerius|mzk|30af6e70-94be-11e7-8167-005056825209}} * [[Mémoire sur l’influence des langues orientales sur la langue polonaise]] (15.03.1885) {{Online Kramerius|mzk|56090f10-94c2-11e7-a9a4-005056827e51}} * [[O vzniku a vývoji písma]] (1885) {{Online Kramerius|mzk|09252ad0-94bd-11e7-83f8-001018b5eb5c}}, {{Online Kramerius|mzk|85ac2d00-94be-11e7-83f8-001018b5eb5c}} === Redakce === * [[Jednání sněmů moravských v letech 1792-1835]] (1906) {{Online Kramerius|mzk|3d86edb0-cd53-11e4-8565-005056827e52}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Dk.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abáná|Abáná]] * [[Ottův slovník naučný/Abbár|Abbár]] * [[Ottův slovník naučný/Abbás|Abbás]] * [[Ottův slovník naučný/Abbúb|Abbúb]] * [[Ottův slovník naučný/Abd rabbihi|Abd rabbihi]] * [[Ottův slovník naučný/Abd-ul-barr|Abd-ul-barr]] * [[Ottův slovník naučný/Abd-ul-bákí|Abd-ul-bákí]] * [[Ottův slovník naučný/Abd-ul-latíf|Abd-ul-latíf]] * [[Ottův slovník naučný/Abd-ul-láh|Abd-ul-láh]] * [[Ottův slovník naučný/Abd-ul-muttalib|Abd-ul-muttalib]] * [[Ottův slovník naučný/Abdál|Abdál]] * [[Ottův slovník naučný/Abdún|Abdún]] * [[Ottův slovník naučný/Abd|Abd]] * [[Ottův slovník naučný/Abíb|Abíb]] * [[Ottův slovník naučný/Abnét|Abnét]] * [[Ottův slovník naučný/Abraha|Abraha]] * [[Ottův slovník naučný/Abravanel|Abravanel]] * [[Ottův slovník naučný/Ab|Ab]] * [[Ottův slovník naučný/Adam|Adam]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adí-šéch|Adí-šéch]] * [[Ottův slovník naučný/Adím|Adím]] * [[Ottův slovník naučný/Adnán|Adnán]] * [[Ottův slovník naučný/Adžem|Adžem]] * [[Ottův slovník naučný/Aethiópia|Aethiópia]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Afgánistán|Afgánistán]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Afšarové|Afšarové]] * [[Ottův slovník naučný/Ahdí|Ahdí]] * [[Ottův slovník naučný/Ahlí|Ahlí]] * [[Ottův slovník naučný/Ahlwardt|Ahlwardt]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ahmed paša|Ahmed paša]] * [[Ottův slovník naučný/Ahmedí|Ahmedí]] * [[Ottův slovník naučný/Ahmed|Ahmed]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Achfaš|Achfaš]] * [[Ottův slovník naučný/Achtal|Achtal]] * [[Ottův slovník naučný/Achterfeldt|Achterfeldt]] * [[Ottův slovník naučný/Akadémie|Akadémie]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Akcenty biblické|Akcenty biblické]] * [[Ottův slovník naučný/Akkad|Akkad]] * [[Ottův slovník naučný/al-Morávidé|al-Morávidé]] * [[Ottův slovník naučný/Alaj|Alaj]] * [[Ottův slovník naučný/Alá|Alá]] * [[Ottův slovník naučný/Albordž|Albordž]] * [[Ottův slovník naučný/Alemdár|Alemdár]] * [[Ottův slovník naučný/Alexandrovo zrcadlo|Alexandrovo zrcadlo]] * [[Ottův slovník naučný/Alguacil|Alguacil]] * [[Ottův slovník naučný/Alima (tanečnice)|Alima (tanečnice)]] * [[Ottův slovník naučný/Alima|Alima]] * [[Ottův slovník naučný/Alí šír|Alí šír]] * [[Ottův slovník naučný/Alí|Alí]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Alkama|Alkama]] * [[Ottův slovník naučný/Alláh akbar|Alláh akbar]] * [[Ottův slovník naučný/Al|Al]] * [[Ottův slovník naučný/Ammón|Ammón]] (spoluautor) * [[Ottův slovník naučný/Anděl|Anděl]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Anvarí|Anvarí]] * [[Ottův slovník naučný/Arabie|Arabie]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Arš|Arš]] * [[Ottův slovník naučný/Asadí|Asadí]] * [[Ottův slovník naučný/Asákir|Asákir]] * [[Ottův slovník naučný/Azráíl|Azráíl]] * [[Ottův slovník naučný/Ábádovci|Ábádovci]] * [[Ottův slovník naučný/Ábán|Ábán]] * [[Ottův slovník naučný/Ábdest|Ábdest]] * [[Ottův slovník naučný/Ábid|Ábid]] * [[Ottův slovník naučný/Ádón|Ádón]] * [[Ottův slovník naučný/Ád|Ád]] * [[Ottův slovník naučný/Áhí|Áhí]] * [[Ottův slovník naučný/Áiša|Áiša]] * [[Ottův slovník naučný/Ásaf|Ásaf]] * [[Ottův slovník naučný/Ásár|Ásár]] * [[Ottův slovník naučný/Baal|Baal]] * [[Ottův slovník naučný/Babylónie|Babylónie]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bahman|Bahman]] * [[Ottův slovník naučný/Bašá|Bašá]] * [[Ottův slovník naučný/Bašibozukové|Bašibozukové]] * [[Ottův slovník naučný/Bábí|Bábí]] * [[Ottův slovník naučný/Bázár|Bázár]] * [[Ottův slovník naučný/Beg|Beg]] * [[Ottův slovník naučný/Bet-hárám|Bet-hárám]] * [[Ottův slovník naučný/Bethesdá|Bethesdá]] * [[Ottův slovník naučný/Bezold|Bezold]] * [[Ottův slovník naučný/Bhagavádgítá|Bhagavádgítá]] * [[Ottův slovník naučný/Bharata|Bharata]] * [[Ottův slovník naučný/Bornu|Bornu]] * [[Ottův slovník naučný/Boro-budor|Boro-budor]] * [[Ottův slovník naučný/Budduma|Budduma]] * [[Ottův slovník naučný/Búfarík|Búfarík]] * [[Ottův slovník naučný/Cateja|Cateja]] * [[Ottův slovník naučný/Cellarius Christoph‎|Cellarius Christoph‎]] (spoluautor) * [[Ottův slovník naučný/Cellérier|Cellérier]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Clapperton|Clapperton]] * [[Ottův slovník naučný/Collège de France|Collège de France]] * [[Ottův slovník naučný/Čáršija|Čáršija]] * [[Ottův slovník naučný/Čeki|Čeki]] * [[Ottův slovník naučný/Čeleb|Čeleb]] * [[Ottův slovník naučný/Čibuk|Čibuk]] * [[Ottův slovník naučný/Čiftlik|Čiftlik]] * [[Ottův slovník naučný/Dalaï-lama|Dalaï-lama]] * [[Ottův slovník naučný/Danz|Danz]] (Johann Andreas) * [[Ottův slovník naučný/Dárá|Dárá]] * [[Ottův slovník naučný/Deuterokanónické knihy|Deuterokanónické knihy]] * [[Ottův slovník naučný/Deuteronomion|Deuteronomion]] * [[Ottův slovník naučný/Dozy|Dozy]] * [[Ottův slovník naučný/Dóze|Dóze]] * [[Ottův slovník naučný/Elóhista|Elóhista]] * [[Ottův slovník naučný/Elóhím|Elóhím]] * [[Ottův slovník naučný/Geomantie|Geomantie]] * [[Ottův slovník naučný/Georgie|Georgie]] * [[Ottův slovník naučný/Gruzínská literatura|Gruzínská literatura]] * [[Ottův slovník naučný/Gruzínský jazyk|Gruzínský jazyk]] * [[Ottův slovník naučný/Haggádá|Haggádá]] * [[Ottův slovník naučný/Haláká|Haláká]] * [[Ottův slovník naučný/Hanbalovci|Hanbalovci]] * [[Ottův slovník naučný/Handjeri|Handjeri]] * [[Ottův slovník naučný/Hanífovci|Hanífovci]] * [[Ottův slovník naučný/Hantýrka|Hantýrka]] * [[Ottův slovník naučný/Hexapla|Hexapla]] * [[Ottův slovník naučný/Hottinger|Hottinger]] * [[Ottův slovník naučný/Chair (básník)|Chair (básník)]] * [[Ottův slovník naučný/Chajjám|Chajjám]] * [[Ottův slovník naučný/Chanukká|Chanukká]] * [[Ottův slovník naučný/Chasídové|Chasídové]] * [[Ottův slovník naučný/Chákán|Chákán]] * [[Ottův slovník naučný/Chán (titul)|Chán]] * [[Ottův slovník naučný/Chedív|Chedív]] * [[Ottův slovník naučný/Ibn Avvaín|Avvaín]] * [[Ottův slovník naučný/Ijjár|Ijjár]] * [[Ottův slovník naučný/Írán|Írán]] * [[Ottův slovník naučný/Islámská literatura|Islámská literatura]] * [[Ottův slovník naučný/Islám|Islám]] * [[Ottův slovník naučný/Jeremiáš|Jeremiáš]] * [[Ottův slovník naučný/Jezídovci|Jezídovci]] * [[Ottův slovník naučný/Joas|Joas]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Jojákim|Jojákim]] * [[Ottův slovník naučný/Jonáš|Jonáš]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Josafat|Josafat]] * [[Ottův slovník naučný/Josef|Josef]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Josua|Josua]] * [[Ottův slovník naučný/Jób|Jób]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Jóél|Jóél]] * [[Ottův slovník naučný/Judita|Judita]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kabbála|Kabbála]] * [[Ottův slovník naučný/Kavi|Kavi]] * [[Ottův slovník naučný/Káim-makám|Káim-makám]] * [[Ottův slovník naučný/Kárún|Kárún]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kminek-Szedlo|Kminek-Szedlo]] * [[Ottův slovník naučný/Korán|Korán]] * [[Ottův slovník naučný/Legge|Legge]] * [[Ottův slovník naučný/Löw|Löw]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Maimonides|Maimonides]] * [[Ottův slovník naučný/Mené, mené tekél u farsin|Mené, mené tekél u farsin]] * [[Ottův slovník naučný/Midráš|Midráš]] * [[Ottův slovník naučný/Mišná|Mišná]] * [[Ottův slovník naučný/Mlčoch|Mlčoch]] * [[Ottův slovník naučný/Mongolové|Mongolové]] * [[Ottův slovník naučný/Morava (doplněk)|Morava (doplněk)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Morava|Morava]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Mullá|Mullá]] * [[Ottův slovník naučný/Mušír|Mušír]] * [[Ottův slovník naučný/Paralipomena|Paralipomena]] * [[Ottův slovník naučný/Paša|Paša]] * [[Ottův slovník naučný/Pársové|Pársové]] * [[Ottův slovník naučný/Peníní|Peníní]] * [[Ottův slovník naučný/Pentateuch|Pentateuch]] * [[Ottův slovník naučný/Persie|Persie]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pešito|Pešito]] * [[Ottův slovník naučný/Píseň písní|Píseň písní]] * [[Ottův slovník naučný/Písmo|Písmo]] * [[Ottův slovník naučný/Rabbí|Rabbí]] * [[Ottův slovník naučný/Rút|Rút]] * [[Ottův slovník naučný/Sabbatai|Sabbatai]] * [[Ottův slovník naučný/Sandžak|Sandžak]] * [[Ottův slovník naučný/Talmúd|Talmúd]] * [[Ottův slovník naučný/Zamachšarí|Zamachšarí]] * [[Ottův slovník naučný/Žalm|Žalm]] == Díla o autorovi == * {{OSN|Dvořák|1894|pořadí=14|svazek=8}} * S.: [[O kulturním významů Arabů pro Evropu]] (15.12.1884) {{Online Kramerius|mzk|03c00630-94bf-11e7-8167-005056825209}} == Reference == <references /> [[Kategorie:Čeští překladatelé]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] nmpehn14lpmtcmb3ys9c11uj29a15lg 100 16821 313879 303174 2026-04-05T08:18:57Z Mykhal 7311 /* Ottův slovník naučný */ +1 313879 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Josef | příjmení = Kalousek | Image = Josef Kalousek.jpg | datum narození = 2. duben 1838 | místo narození = Vamberk | datum úmrtí = 22. listopad 1915 | místo úmrtí = Praha | popis = český historik }} PhDr. '''Josef Kalousek''' (1838–1915) byl český historik a universitní profesor. {{Více}} == Dílo == * [[Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze/Přemysl či Ottakar?|Přemysl či Ottakar?]] – uveřejněno ve ''[[Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze|Sborníku historickém vydaném na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze]]'' (1883) * [[Obrana knížete Václava svatého proti smyšlenkám a křivým úsudkům o jeho povaze]] (1872) {{Online Kramerius|mzk|cf03a080-0e0b-11e7-968f-005056827e51}} * [[Děje království českého/Výklad ke třem historickým mapám|Výklad ke třem historickým mapám]] – doplněk jubilejního vydání Tomkových ''[[Děje království českého|Dějů království českého]]'' (1898) * [[O historii kalicha v dobách předhusitských]] (1881) {{Online Kramerius|mzk|7167ac20-bab7-11e6-83d2-005056827e52}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Klk.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * ''Čechy'', část ''Dějepis politický'' ([[Ottův slovník naučný/Čechy/Dějepis politický|úvod]], [[Ottův slovník naučný/Čechy/Dějepis politický, věk starý|věk starý]], [[Ottův slovník naučný/Čechy/Dějepis politický, věk střední|věk střední]]) * [[Ottův slovník naučný/Dědic|Dědic]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Dědinné právo|Dědinné právo]] * [[Ottův slovník naučný/Dědinníci|Dědinníci]] * [[Ottův slovník naučný/Drahomíř|Drahomíř]] * [[Ottův slovník naučný/Dušníci|Dušníci]] * [[Ottův slovník naučný/Dvořáci|Dvořáci]] * [[Ottův slovník naučný/Órión|Órión]] * [[Ottův slovník naučný/Saturnus|Saturnus]] [[Kategorie:Čeští historikové]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] qx4nu7260cey09d1bghteookvy57mo0 1 21182 313866 313541 2026-04-04T19:03:31Z Mykhal 7311 /* Prosím o pomoc: řazení hesel OSN v kategoriích - defaultsort */ odpověď 313866 wikitext text/x-wiki ==Wikiprojekt== Stránka [[Wikizdroje:Ottův slovník naučný]] obsahuje podstránky věnující se převodu Ottova slovníku naučného na Wikizdroje, včetně [[Wikizdroje:Ottův slovník naučný/Zkratky autorů]]. === Návod === Na zvláštní stránce [[Nápověda:Převod textů z Ottova slovníku naučného]]. === Copyright === Některé články Ottova slovníku naučného jsou volné, jiné jsou ještě chráněné. Nepodepsané články jsou volné; volnost podepsaných článků se řídí rokem úmrtí autora. Roky úmrtí autorů podle zkratek jmen autorů lze nalézt na [[Wikizdroje:Ottův slovník naučný/Zkratky autorů]]. === Změny === * [http://cs.wikisource.org/w/index.php?namespace=0&target=Ott%C5%AFv+slovn%C3%ADk+nau%C4%8Dn%C3%BD&showlinkedto=1&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3ASouvisej%C3%ADc%C3%AD+zm%C4%9Bny Poslední změny v projektu Ottův slovník naučný] === Zdroje === Pro ověření věrnosti originálu jsou nejlepším zdrojem skeny dostupné na archive.org. {| class="wikitable" |+ Díly [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] ! Díl ! Rozsah ! Rok vydání ! Archive.org ! Kramerius NDK |- |1. |A – Alpy |1888 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni15ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:1cb5aaf0-e6e3-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |2. |Alqueire – Ažušak |1889 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni34ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:33b52900-e6e4-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |3. |B – Bianchi |1890 | [http://archive.org/details/ottvslovnknauni33ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:d2c40070-e6e4-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |4. |Bianchi-Gioviny – Bžunda |1891 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni25ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:5bd7b500-e6e5-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |5. |C – Čechůvky |1892 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:f9297320-e6e5-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |6. |Čechy – Danseur |1893 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni51ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:5d12b090-e6e6-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |7. |Dánsko – Dřevec |1893 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni11ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:b9718a50-e6e6-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |8. |Dřevěné stavby – Falšování |1894 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni48ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:2bb3b930-e6e7-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |9. |Falšování potravin a pochutin – Genrista |1895 |[http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni08ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:9dd93850-e6e7-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |10. |Gens – Hedwigia |1896 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni02ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:1e6ae2c0-e6e8-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |11. |Hédypathie – Hýždě |1897 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni10ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:d32d9ae0-e6e8-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |12. |Ch – Sv. Jan |1897 | [http://archive.org/details/ottvslovnknauni44ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:90942c10-e6e0-11e4-9c07-001018b5eb5c Kramerius NDK] |- |13. |Jana – Kartas |1898 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni17ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:7b74a6b0-e6e1-11e4-9c07-001018b5eb5c Kramerius NDK] |- |14. |Kartel – Kraj |1899 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni00studgoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:46bf0a40-e6e2-11e4-9c07-001018b5eb5c Kramerius NDK] |- |15. |Krajčij – Ligustrum |1900 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni28ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:8142bef0-e6e2-11e4-9c07-001018b5eb5c Kramerius NDK] |- |16. |Líh – Media |1900 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni29ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:78e94410-e6e5-11e4-9c07-001018b5eb5c Kramerius NDK] |- |17. |Median – Navarrete |1901 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni40ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:12355ca0-e6df-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |18. |Navary – Oživnutí |1902 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni01studgoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:6e99bf30-e6e0-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |19. |P – Pohoř |1902 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni37ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:6e428200-e6e1-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |20. |Pohora – Q. v. |1903 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni13ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:c236f850-e6e1-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |21. |R (Ř) – Rozkoš |1904 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni35ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:51a5f950-e8f9-11e4-9c07-001018b5eb5c Kramerius NDK] |- |22. |Rozkošný – Schloppe |1904 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni36ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:b4db3620-e6e2-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Kramerius NDK] |- |23. |Schlossar – Starowolski |1905 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni47ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:da4a7080-eb9a-11e4-a511-5ef3fc9ae867 Kramerius NDK] |- |24. |Staroženské – Šyl |1906 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni39ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:04d2a750-eb9b-11e4-a511-5ef3fc9ae867 Kramerius NDK] |- |25. |T – Tzschirner |1906 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni12ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:3294fa80-eb9b-11e4-a511-5ef3fc9ae867 Kramerius NDK] |- |26. |U – Vusín |1907 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni41ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:82d8ebf0-eb9b-11e4-a511-5ef3fc9ae867 Kramerius NDK] |- |27. |Vůz – Źyźkowski |1908 | [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni43ottogoog Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:cd5b04b0-eb9b-11e4-a511-5ef3fc9ae867 Kramerius NDK] |- |28. |Doplňky |1909 | [https://archive.org/details/otto28-doplnky Archive.org] | [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:13ee3000-eb9c-11e4-a511-5ef3fc9ae867 Kramerius NDK] |} Zdroje textu namísto skenovaných obrázků: * <del> http://www.cotoje.cz/ má placený přístup[http://www.cotoje.cz/faq.html#registrace] k textům Ottova slovníku naučného.</del> * EPUB soubory dostupné z Archive.org, viz [[W:Wikipedie:WikiProjekt Ottův slovník naučný/Díly]]; například na [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni15ottogoog stránce prvního dílu] je třeba kliknout na "EPUB" vlevo. Opravit tyto textové soubory pocházející nejspíš z OCR je pracné. EPUB lze prohlížet například pomocí doplňku [http://addons.mozilla.org/en-US/firefox/addon/epubreader/ EPUBReader] pro Firefox. * "Full Text" soubory dostupné z Archive.org; tyto prostotextové soubory lze otevřít v Notepadu či tak. Ne každý díl však má k sobě vytvořený "Full Text" soubor. :Doplnil jsem některé díly pro snadnější využití. [[Uživatel:Fext|fext]] 15. 3. 2012, 22:00 (UTC) ::Are the black-and-white scans from Google good enough? Please see this [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikisource-l/2012-July/001133.html posting to wikisource-l]. --[[Uživatel:LA2|LA2]] ([[Diskuse s uživatelem:LA2|diskuse]]) 21. 7. 2012, 03:14 (UTC) :::Yes, they are. Problem is that some pages are not scanned at all (or very poorly), for example poor St. Benedict is out of luck https://archive.org/stream/ottvslovnknauni33ottogoog#page/n765/mode/2up Is there some place where we can report such pages, so they could be rescanned? [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 30. 3. 2018, 21:21 (UTC) == Šablony == Vkládejte, prosím, na podstránky vhodně vyplněnou šablonu {{Šablona|Textinfo}} a standardní navigační šablonu {{Šablona|NavigacePaP}}, vizte upravené heslo [[Ottův slovník naučný/Abaliget]]. Díky. --[[Uživatel:Milda|Milda]] 12. 3. 2011, 09:09 (UTC) : Odpovídám na [[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky#Šablony]], aby tato stránku zůstala přehledná. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] 12. 3. 2011, 09:52 (UTC) Na Wikipedii jsem vytvořil šablonu [[w:Šablona:Otto]], která odkazuje z článku na Wikipedii na příslušné heslo Ottova slovníku. Připadá mi to takto lepší než používat obecnou [[w:Šablona:Wikizdroje]]. Zatím je umístěna jen v článku [[w:Matematika]] (na ukázku). Pokud souhlasíte, doporučuji šířit dál (fyzika, filosofie apod.). Úpravy jsou vítané (je to můj první pokus v této oblasti). --[[Uživatel:Sapfan|Sapfan]] 15. 3. 2011, 19:00 (UTC) : Doporučuji upravit šablonu [[w:Šablona:Otto]] následovně: místo textu "obsahoval článek" psát "obsahuje heslo"; text šablony by tedy zněl: "Ottův slovník naučný vydávaný v letech 1888–1909 obsahuje heslo (název hesla)". Místo slova heslo by případně bylo možné psát i článek jako doposud, přesto se domnívám, že mluvíme-li o encyklopedii (Ottově nebo jiné), říkáme, že obsahuje (nikoliv obsahovala!) hesla, nikoliv články (srov. též encyklopedické heslo, nikoliv *encyklopedický článek); ve významu "heslo (rozuměj: encyklopedické, slovníkové)" je sice slovo článek zaznamenané v ''Příručním slovníku jazyka českého'' (konec 30. let), nikoliv však už v novějším ''Slovníku spisovného jazyka českého'' (60. léta); (stručnější ''Slovník spisovné češtiny'' /1973 a novější vydání/ nemám po ruce).<br />{{Nepodepsáno|14. 11. 2012, 19:08‎|94.113.5.35}} ::Je vkládání v tuto chvíli nějak automatizované (bot) nebo zatím jen ruční práce? A pokud ručně, má smysl pracovat na nějaké (polo)automatizaci nebo ani ne?--[[Uživatel:Hypothalamus|Hypothalamus]] ([[Diskuse s uživatelem:Hypothalamus|diskuse]]) 16. 6. 2014, 09:25 (UTC) :::Mám zpracovaný obsah jednotlivých stránek (všech dílů), seznam (všech) hesel a databázi textů většiny dílů (a vytvořit zbývající je jen otázka času, který teď nemám). Upřímně řečeno mě momentálně ale vůbec nic nemotivuje publikovat to zde. Buzerace, kterou jsem zažil na Wikislovníku, mi stačila dokonale. Takže to asi publikuju někde na vlastním serveru. --[[Uživatel:Aeromix|Aeromix]] ([[Diskuse s uživatelem:Aeromix|diskuse]]) 16. 6. 2014, 13:34 (UTC) == Ochranná známka "Ottův slovník naučný" == Právě (trochu pozdě, ale přeci...) jsem si všiml, že "Ottův slovník naučný" je ochranná známka, tudíž je nutné být opatrný. Vložil jsem dotaz na [http://meta.wikimedia.org/wiki/Talk:Wikimedia_Czech_Republic/Pr%C3%A1vo#Ochrann.C3.A1_zn.C3.A1mka_.22Ott.C5.AFv_slovn.C3.ADk_nau.C4.8Dn.C3.BD.22 metu] - uvidíme, jaký bude výsledek. V nejhorším bude potřeba to celé nějak přejmenovat a přesunout, nic horšího by snad hrozit nemělo.--[[Uživatel:Sapfan|Sapfan]] 16. 3. 2011, 15:05 (UTC) : Dovolím si krátkou poznámku. Autorské právo a ochranná známka jsou dvě rozdílné věci. Texty v OSN jsou volné a lze je tedy použít, aniž by se přejmenovávaly. Je pouze nutno uvést zdroj. Ochranná známka má ten důsledek, že dnes nelze vydat nějakou sbírku ap. a nazvat ji prostě OSN. Upozornění na en.source se týká pouze způsobu odkazování na texty na en.source (to je jstě možno napodobit). [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16. 3. 2011, 16:25 (UTC) Díky za odpověď, -jkb-. Pokud je to tak jak píšete, neměli bychom se ničeho obávat. Nějaký disclaimer zkusím vymyslet, ať je to jednoznačné. --[[Uživatel:Sapfan|Sapfan]] 16. 3. 2011, 18:28 (UTC) == Seznam hesel == Začal sem ručně opisovat seznam hesel. Zatím zpracováno prvních 500 stránek z 22. dílu (scanu archive.org), k náhledu [[User:Aeromix/Otta22|zde]], doporučuju spíš nahlédnout do zdrojáku, jelikož takhle nestruktorovaně to vypadá divně. Dále uvádím: 1) jedná-li se jen o odkaz (vykřičník) a autora (zkratkou) popř. bez autora (||). Je-li víc hesel se stejným názvem, snažil jsem se hesla unikátně identifikovat (v závorce). Na začátku jsem v té terminologii ještě nebyl moc konzistentní, v dalším průběhu víc. # Je ten formát dostačující a vhodný k dalšímu zpracování? (Doufám, že jo.) # Přidají se k této poměrně nudné, nicméně potřebné práci další editoři? Výhody zpracovaného seznamu hesel jsou značné. # mnohem lepší přehled o tom, co tu už je (a není) # možnost definitivně určit, kolik hesel OSN má :) # možnost vytvořit řadu dalších statistik (např. autora nejvíc hesel apod.) --[[Uživatel:Aeromix|Aeromix]] ([[Diskuse s uživatelem:Aeromix|diskuse]]) 15. 5. 2014, 23:40 (UTC) :Děkuji velmi za Vaší snahu, ale na jednu stranu je to myslím tak trochu zbytečné. Mám k dispozici kompletně celého Ottu převedeného do textu pomocí OCR. Toho jsem zároveň rozeslal zdejším aktivním přispěvatelům hesel z OSN. Nevím jak tito kolegové, ale já každé nové zde založené heslo z dotyčného textového souboru odmažu. Tedy tím aktivně udržuji zároveň aktuální seznam nezaložených hesel. Je trochu problém, že toto není veřejné. Bohužel se to asi nedá nijak kompletně zveřejnit kvůli tomu mizivému procentu článků chráněných autorským zákonem. Přesto si myslím, že je trošku zbytečné, abyste se vypisoval ručně s nějakým seznamem. Budete-li mít zájem, podělím se s Vámi o toho zditalizovaného Ottu a když čas který byste věnoval vytvářením seznamu všech jeho hesel věnujete přímo jejich zakládání, bude to, myslím si, rentabilnější. S pozdravem --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 16. 5. 2014, 05:26 (UTC) :: Ruční odmazávání hotových hesel je snad ještě míň efektivní než vytvoření seznamu :) Nehledě na to, že ten seznam má velmi mnoho dalších předností. Podle mě se tím mělo začít. Proto se pokusím ho časem vytvořit. Bylo by ovšem samozřejmě lepší, kdyby se přidalo víc lidí. --[[Uživatel:Aeromix|Aeromix]] ([[Diskuse s uživatelem:Aeromix|diskuse]]) 16. 5. 2014, 18:29 (UTC) Kdysi jsem o takovém seznamu uvažoval jako o rejstříku hesel, tzn. včetně vnitřních odkazů, a současně jako přehled o tom, která hesla ještě založena nejsou. Ruční odmazávání zpracovaných hesel z textového souboru na lokálním počítači má pro tento účel jednu podstatnou nevýhodu: nefunguje efektivně při práci více osob na heslech z téhož svazku. Doporučuji ale obrátit se na Tchoře, který ty textové dokumenty, z kterých nyní čerpá Martin Kotačka, předzpracoval, neměl by totiž být problém ten seznam hesel a zkratek jejich autorů vytvořit strojově. --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 16. 5. 2014, 18:52 (UTC) :Nerozumím větě ''"nefunguje efektivně při práci více osob na heslech z téhož svazku"''. I kdyby pět lidí zakládalo najednou hesla z téhož svazku (což se neděje, ale budiž), nedělá mi problém podle [https://cs.wikisource.org/w/index.php?namespace=0&target=Ott%C5%AFv+slovn%C3%ADk+nau%C4%8Dn%C3%BD&showlinkedto=1&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3ASouvisej%C3%ADc%C3%AD+zm%C4%9Bny souvisejících změn pro OSN] příslušná hesla odmazávat. Jestliže by seznam hesel šel vytvořit strojově, je to něco jiného. Stále ale trvám na názoru, že dělat něco takového '''ručně''' je plýtvání energií a zbytečná práce navíc. Též mějme na paměti, že ten seznam také není dokonalý. Některá hesla tam chybějí, jinde, např. ve svazku č. 13, je vlivem nějaké chyby zcela rozházený text na poměrně velkém úseku. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 16. 5. 2014, 19:09 (UTC) :: V tom ručním odmazávání podle souvisejících změn je právě ta neefektivita, aktuální zdrojový textový soubor si totiž musí udržovat všichni, kteří chtějí mít přehled o nezaložených heslech, nebo si aktuální verzi pravidelně vyměňovat. Navíc související změny čerpají z posledních změn a ty mají jen omezenou kapacitu a dobu uchování, takže vícetýdenní nepřítomnosti na projektu už si ten textový soubor snadno nezaktualizujete. :: Souhlasím s tím, že vytvoření seznamu Aeromixovou metodou je zdlouhavé, ale jestli je to plýtvání časem, si musí zhodnotit ten, kdo to dělá. Je to sice zdlouhavá, ale jednorázová činnost; jakmile je seznam vytvořen, stačí už jen průběžně kontrolovat shodu názvů založených hesel a hesel v seznamu (kvůli volbě rozlišovačů apod.), což lze opět strojově – jestli je v něm nově založené heslo obsaženo. --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 16. 5. 2014, 19:30 (UTC) :::V současné době, kdy je založeno 3,29 % hesel (pokud odhadujeme obsah OSN na 180 000 hesel), je řešení aktualizace myslím zbytečné. V podstatě kam zabodnete prst, tam najdete nezaložené heslo. Ale ano, pokud to půjde vytvořit strojově, není ke škodě takový seznam zde mít. Jestliže se někdo chce pustit do ručního přepisování, nechť se tedy pustí (kéž se z toho nezblázní). Jen jsem chtěl upozornit na jinou možnost, resp. již existující jakousi evidenci. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 16. 5. 2014, 19:42 (UTC) :::Ještě vysvětlení, proč to dělám takto. Tím, že odmazávám hesla ručně z celého souboru mě to nutí jednotlivá založená hesla procházet. Provádím tím zároveň kontrolu každého založeného hesla. Zejména odkazy na Wikipedii, zda jsou i zpětně, občas se na to zapomene. Stejně tak se tu a tam zapomene vložit odkaz na heslo v autorovi. Také musím někdy opravit navigaci nebo strany, což vzniká kopírováním. Právě proto, že mne to nutí projíždět hesla jednotlivě, často necházím chyby nebo nedodělky, které by tam zůstaly velmi dlouho, ne-li navždy (nejsou to na první zběžný pohled patrné chyby). V případě, když bych kontroloval jen "zmodření" odkazu v seznamu hesel, by mne to nenutilo se soustředit na každé jenotlivé heslo zvlášť. Ale to je jen taková odbočka, ne argument. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 16. 5. 2014, 19:49 (UTC) ::::Kdyby ten seznam šlo vytvořit strojově, bylo by to samozřejmě lepší, začal jsem ručně hlavně proto, že si o tom nedělám iluze. Ten strojový by stejně bylo nutné ručně projít a otázka je, kolik by se tím nakonec vůbec uspořilo času. Hehe. --[[Uživatel:Aeromix|Aeromix]] ([[Diskuse s uživatelem:Aeromix|diskuse]]) 16. 5. 2014, 19:54 (UTC) === Polotučná hesla === Některá hesla mají jakoby odtučněný nevýznamný prefix a jsou řazena až od písmene tučné části hesla. První takové je [[Ottův slovník naučný/van der Aa|van der Aa]] v 1. dílu pod ''A''. <br> Narazil jsem na případ, kdy je heslo ve více instancích, protože je zařazeno i podle 1. písmene, a to v různých zněních. Konkrétně [[Ottův slovník naučný/San Andrea|San Andrea]], ale existovaly odkazy na stejné heslo pod ''S''. Pořešil jsem to vytvořením nového [[Ottův slovník naučný/(San) Andrea|(San) Andrea]] a sovisející [[special:diff/304851|opravou]] duplicitního odkazu. —[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 2. 10. 2024, 19:44 (UTC) :Dodatečně jsem dohledal, že se to řeší [[Diskuse_k_Wikizdrojům:Ottův_slovník_naučný#Předložky_na_začátku_názvu|jinde]]. —[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 2. 10. 2024, 19:52 (UTC) == Usnadnění editace == Zkusil jsem přidat jedno heslo. Moje poznámky/náměty: # Proč není v šabloně Textinfo v parametru Zdroj obsah vkládán šablonou? Pak by stačilo vložit něco jako {{Šablona|Otto|díl&#61;8&#124;str&#61;946}} místo kopírování ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1894. S.&nbsp;946. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n981/mode/2up Dostupné online.] # I položku autor - neuveden (což je u hesel, které jsem zatím zpracoval do seznamu, zhruba ve 3/4 případů) by imho bylo lépe vkládat přes šablonu (např. {{Šablona|neuveden}}), dala by se pak případně vytvořit kategorie hesel z Otty bez uvedení autora # Možná by stálo za to vytvořit speciální (asi substitující) šablonu, pomocí níž by se snadno a rychle vkládaly pouhé odkazy, kterých je v Ottovi obrovský počet, zatím mi vychází, že kolem 30 %! Nebo by se rovnou ty nejjednodušší odkazy jako např. [[Ottův slovník naučný/Rozkročeň|Rozkročeň]] daly vložit robotem. Vzhledem k tomu, že jich bude nejméně několik desítek tisíc, by se tím uspořilo obrovské množství práce. --[[Uživatel:Aeromix|Aeromix]] ([[Diskuse s uživatelem:Aeromix|diskuse]]) 19. 5. 2014, 18:13 (UTC) : Obecně: to, co zde navrhujete, asi zatím nikomu nechybělo, respektive nepřišlo výhodnější oproti dosavadním postupům, které mají jednotliví editoři zažité. Pokud použiji jako příklad sebe (taky jsem v minulosti hesla z OSN zakládal), tak jsem obvykle zpracovával řadu po sobě jdoucích hesel z jednoho vybraného dílu, kdy jsem měl celou šablonu TextInfo předvyplněnou a jen jsem v ní (a v NavigacePaP) aktualizoval názvy hesel, autora, licenci a podle potřeby číslo stránky a číslo v URL. Víc práce než toto dalo značkování a korektura textu hesla. Pochopitelně nic vám nebrání takové šablony vytvořit a substovat je, podobně jako jsem (si) tady vytvořil [[Šablona:Citace Vrchlický PFND]] nebo na Wikislovníku [[wikt:Šablona:WP]]. Nyní konkrétně: :# Je to konzistentní s většinou ostatních stránek, kde to bývá, při čerpání z (naskenovaného) knižního zdroje, takto vypisováno. :# Otázka, zda by takové zjišťování k něčemu bylo potřeba, zatím to zjevně nikdo k ničemu praktickému nepotřeboval. Seznam hesel bez autora by měl jít zjistit už teď, protože tato hesla mají „licenci“ ''PD anon 70'', zatímco hesla s uvedeným autorem mají ''PD old 70''. :# Šablona by vkládání odkazů trochu usnadnit mohla, ale třeba mně nepřijde <code><nowiki>{{subst:Název šablony|Název hesla}}</nowiki></code> příliš snadnější na zapsání než <code><nowiki>[[../Název hesla|Název hesla]]</nowiki></code> (zvlášť pokud si u delších názvů hesel vypomohu technikou copy&paste). --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 19. 5. 2014, 22:21 (UTC) :::: Ad 2: vyhledávání podle licencí může být ošemetné a v jisté počtu případů to nebude moci být takto děláno. Týká se to hesel, kdy je autorem části hesla někdo známý a autorem druhé části hesla neuvedený autor. V takovém případě se vkládá pouze jedna licence ''PD old 70''. Tedy taková je praxe, předpokládám, že správná, neboť v jistém smyslu je snad, minimálně pro naše účely, ''PD old 70'' nadřazená ''PD anon 70''. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 20. 5. 2014, 06:19 (UTC) Ad 2: Takovou případnou kategorii lze plnit i bez šablony.<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 19. 5. 2014, 22:57 (UTC) == obsah jednotlivých stránek == Chvíli jsem si s tím hrál a skriptem vytvořil obsah (jednotlivých) stránek. K nahlédnutí [[Uživatel:Aeromix/Otto1-stránky|zde]] nebo [[Uživatel:Aeromix/Otto1-stránkyL‎|zde]] s linkama. Můžu sem vložit všechny díly, otázka je, na jakou stránku? Časem se pokusím o vytvoření toho seznamu, byť to asi bude mnohem složitější. --[[Uživatel:Aeromix|Aeromix]] ([[Diskuse s uživatelem:Aeromix|diskuse]]) 20. 5. 2014, 23:56 (UTC) : Jak ten skript pracuje? Odkud bere data? Je někde k nahlédnutí/stažení? Stránkování je zajímavé a jistě se využije, ale hodil by se i seznam hesel.<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 21. 5. 2014, 21:43 (UTC) ::Zdrojem je "Ottova encyklopedie obecných vědomostí na CD-ROM" z roku 1997. Když jsem to z PDF převedl do TXT, tak jsem si všiml, že obsahy lichých stránek obsahují jakýsi netisknutelný znak, tudíž se ty řádky daly snadno vygrepovat. Obdobně šly s určitou modifikací vygrepovat i sudé stránky. Následně jsem to spojil dohromady a zformátoval pro účely wiki. Bohužel to obsahuje velké množství OCR chyb, každá xtá stránka chybí, atd, takže to budu muset ručně projít a poopravovat (což je docela makačka...) --[[Uživatel:Aeromix|Aeromix]] ([[Diskuse s uživatelem:Aeromix|diskuse]]) 22. 5. 2014, 02:06 (UTC) == Forma odkazů na naskenovanou verzi == Chtěl bych se zeptat, zda nesjednotíme, jakým způsobem budeme odkazovat na naskenovanou verzi OSN. Někdo [třeba já :-) ] odkazuje na dvoustránkovou verzi, někdo na jednostránkovou. Dvoustránková verze má podle mne následující výhody, srovnáno dle důležitosti: * Někdy je lépe čitelná, srovnej např. čitelnost strany 674: [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni10ottogoog#page/n690/mode/1up] x [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni10ottogoog#page/n690/mode/2up]. * Když vkládám heslo po heslu, přičemž si pomáhám kopírováním, tak dvakrát méně často musím měnit odkaz. * Jako čtenář mám prostě pocit, že čtu knihu. Není to ale tak podstatné, takže pokud se nedomluvíme nebo pokud se tím nikomu nechce zabývat, může to zůstat jako dosud na každém dle osobní preference. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 3. 8. 2014, 20:25 (UTC) :Souhlasím, že dvoustránka je lepší. Sám jsem na ni po čase přešel. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 4. 8. 2014, 04:09 (UTC) Nevidím důvod používat přednostně dvoustránkový pohled, snad s výjimkou případu, kdy je heslo rozloženo právě do obou současně zobrazených stránek. Když máte pomalejší připojení k internetu nebo pomalejší počítač, tak je načítání dvoustrany oproti jedné straně o dost poznat na rychlosti. Janem Kameníčkem uvedené důvody nepovažuji za podstatné, první je problém zdroje, kdy některá strana je patrně naskenovaná v menším rozlišení; druhý důvod snad ani nemyslí vážně (když máte 10 krátkých hesel na sudé stránce a 10 na následující liché, tak vám dělá problém po 10 heslech o jedničku změnit číslo v URL? mně přišlo při zakládání hesel z OSN otravnější, protože obvykle častější, a taky jako občasná příčina chyb měnit PD-anon-70 na PD-old-70 a naopak); odkazy na zdroje skenů zde uvádíme kvůli ověřitelnosti, kde je úplně jedno, jestli je někdo zvyklý mít otevřenou jednu, dvě, tři nebo třeba šest stánek zároveň; navíc ne každý má plochu přes dva monitory, aby se tam vedle sebe vlezlo okno s textem na Wikizdrojích a okno se dvěma naskenovanými stránkami (kdybyste pracoval se skeny na Krameriovi, tak vám přijde jednostránkové zobrazení zcela běžné). --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 4. 8. 2014, 05:55 (UTC) :Ten druhý argument jsem myslel zcela vážně, protože opomenutí změnit stránku jsou alespoň u mne častým zdrojem chyb, a fakt, že chyby PD-anon x PD-old jsou ještě častější, na tom mnoho nemění. :Z Mildova příspěvku jsem si vzal jeden relevantní argument, a sice rychlost načítání stránky. Mám poměrně starý a ne moc výkonný počítač, tak jsem to vyzkoušel, a ten rozdíl mi přišel nepatrný. Vyzkoušel jsem to tedy na mobilu, a i zde bylo načítání téměř stejně rychlé, dvoustránka nepatrně pomalejší, ovšem jsem ve městě s dobrým signálem, možná, že se špatným signálem by to bylo markantnější. Na druhou stranu technika jde kupředu, a problémy s rychlostí, které část lidí má dnes, postupem mizí, a přece to pak nebudeme zase znovu předělávat. :Přivedlo mne to však na jinou věc, a sice, že na mobilu se 1 stránka zobrazuje čitelněji, než dvoustrana. Zatímco na počítačovém monitoru dvoustrana dobře využije celou jeho plochu, tak display mobilu je nejen menší, ale má i jiný poměr stran, takže 1-strana se zobrazí lépe. Je však otázka, čemu dát přednost, myslím, že na mobilu si to mnoho lidí neotvírá. :Pokud však převládne názor, že lepší je 1strana, nebudu se změně bránit zuby nehty. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 4. 8. 2014, 09:41 (UTC) 1 strana, pro netbook s mobilním připojením pohodlnější. --[[Uživatel:Lenka64|Lenka64]] ([[Diskuse s uživatelem:Lenka64|diskuse]]) 4. 8. 2014, 10:04 (UTC) Toto by se taky dalo, po nalezení konsenzu, sjednotit robotem. [[Uživatel:Wesalius|Wesalius]] _{[[Diskuse s uživatelem:Wesalius|d]]}|^{[[Speciální:Příspěvky/Wesalius|p]]} 18. 1. 2015, 21:11 (UTC) Jsem pro odkaz na jednostránkové zobrazení. Jednak mně osobně se zobrazuje lépe a rychleji, jednak ty argumenty pro dvoustránkové mi naopak přijdou nevalné, ale především pokládám takové odkazování za principiálně obecnější. Pokud je odkazováno jednostránkové, tak by nemělo být těžké nějakým udělátkem umožnit zájemcům automatické zobrazování odkazů na dvoustránkové zobrazení. Pokud naopak uložíme v článcích informaci „článek je na dvoustranně 674–675“, tak vyrobit udělátko, které by správně rozpoznalo, kterou z těch dvou stránek zájemcům o jednostránkové zobrazení zobrazit, bude víceméně nemožné. To je právě ta lidská práce navíc, kterou když „ušetříme“, tak ve Wikizdrojích nebude. --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 19. 1. 2015, 07:53 (UTC) A co případy, jako např. v hesle [[Ottův slovník naučný/Pachole|Pachole]], kdy skeny na archive.org nejdou správně jednostránkově [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n37/mode/1up zobrazit]? --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 19. 1. 2015, 08:04 (UTC) :Zobrazit jdou (když uživatel trpělivě kliká na zvětšení), ale odkázat ne. Zda v takovém případě výjimečně odkazovat dvoustránku, nebo zda nechat uživatele zvětšovat, pokládám za podružné. Spíše bych odkazoval v takových případech dvoustránku.--[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 19. 1. 2015, 09:27 (UTC) ::Proklikat se k tomu sice dá, ale o co více přiblížím tento menší sken, o to více se zvětší ty ostatní, přičemž jsou také načítány a několikanásobně to prodlouží čas stahování a obrovsky zvětší objem přenášených dat. Takže proklikávání nedoporučuji. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 19. 1. 2015, 09:35 (UTC) :::Já preferuji spíš jednostránkové zobrazení. Pravda, že dvoustránkové zobrazení hned zvětší stránky s obrázkem, ale (pro mně) je to na hraně čitelnosti. Nevím jak ostatní, ale já si při delší práci s textem musím skeny zvětšit tak jako tak, neb to namáhá oči. Ano, zlobí to pak při přechodu mezi "větší" a "menší" stránku, ale tak časté to zase není, mně to neobtěžuje. Vycházím z toho, jak se asi chová běžný uživatel - potřebuje jedno heslo - koukne se na něj a to je vše. Otevře si sken (pokud ho to vůbec napadne), nazvětšuje si, je-li potřeba, a jde od toho. Procházením desítek hesel (neřkuli stran) po sobě se tady zabýváme jen my jako editoři, jisté nepohodlí se skeny beru jakou součást té editační práce. --[[Uživatel:Hadonos|Hadonos]] ([[Diskuse s uživatelem:Hadonos|diskuse]]) 20. 1. 2015, 20:37 (UTC) Pokud se zde podaří aplikovat všechny potřebné předpoklady, pak by neměl být problém, aby si každý nastavil variantu odkazu sám podle svých potřeb.<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 24. 1. 2015, 17:27 (UTC) === Sumarizace a závěr === * Jednostránkové zobrazení: Milda, Lenka64, Tchoř, Hadonos, Danny B. * Dvoustránkové zobrazení: Martin Kotačka * nejasné/nevyhraněné: Jan.Kamenicek Vzhledem k celkem jednoznačné podpoře jednostránkového zobrazení a s přihlédnutím k faktu, že (při naplnění potřebných předpokladů) lze vytvořit udělátko, které těm, kteří chtějí dvoustránkové, eventuálně náhledy, toto umožní si nastavit, uzavírám s výsledkem ''"Výchozí odkazování bude na jednostránkové zobrazení a jakmile budou naplněny všechny potřebné předpoklady, bude vytvořeno udělátko umožňující přepínání."'' {{Uživatel:Danny B./podpis}} 21. 2. 2015, 06:33 (UTC) == Desetinné čárky == Všiml jsem si, že Milda mění v heslech OSN desetinný znak zapsaný pro nedostatek lepšího znaku <nowiki>^·</nowiki> (např. 1^·5) za současné desetinné čárky. Částečně chápu důvod: užitý znak není skutečnou desetinnou čárkou, což může dělat problém např. botům. Bohužel ale nahrazením za současnou desetinnou čárku přijde místo bota o velmi podstatnou informaci čtenář, a to o informaci o tehdejším způsob zápisu desetinného čísla. Kdyby se teoreticky měly tyto znaky nahradit (s čímž velmi silně nesouhlasím), musely by se kompletně přepsat veškerá čísla. Čárky se totiž někdy užívaly pro oddělení miliónů (a tečky tisíců), a nedávalo by smysl kdyby čárka byla v jednom hesle použita takto a v jiném jako desetinná. Pokud bychom takto přepsali všechna čísla (tzn. miliónové čárky a tisícové tečky nahradili tvrdými mezerami), opět ztrácíme kus informace o historických zápisech čísel. Dalším důvodem je znepřehlednění případných výčtů čísel, kdy se střídá čárka ve smyslu interpunkce s desetinnou. Teď se mi to nedaří najít, ale vím, že jsem takové seznamy už psal: řadu desetinných čísel za sebou, něco jako 2,15, 1,17, 2,11, 5,15, 7,16, 1,12, 1,17. Dnes, kdy užíváme desetinné čárky, bychom to při psaní textu měli na paměti a informaci podali tak, abychom se takovému zmatečnému výčtu vyhnuli, ale když se psal desetinný znak nahoře, tak ta potřeba nebyla. Premýšlím, jestli by bylo možné nějaké kompromisní řešení, třeba místo <nowiki>^·</nowiki> nějaká šablona <nowiki>{{DesZnak}}</nowiki>, která by botům dávala najevo, že je to desetinné číslo, a vizuálně by zobrazovala desetinný znak nahoře. Pokud by to nešlo, a měl bych si vybrat mezi vizuální ztrátou informace pro čtenáře a ztrátou informace pro boty, vybral bych to druhé. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 17. 1. 2015, 10:35 (UTC) : Informaci o autentickém zápisu zájemce snadno získá nahlédnutím do skenů na archive.org odkazovaných z každého hesla. Wikizdroje přinášejí texty, které je možné číst očima i čtečkou, na monitoru i na mobilu, v textu vyhledávat nebo ho (díky svobodné licenci) zkopírovat a použít v jiném dokumentu. Nesnaží se o co nejvěrnější napodobení knižní sazby, protože to ve wikikódu a HTML výstupu ani nejde. Mně zápis s jakousi malou tečkou nahoře nepřipadá čitelnější a po delší pauze od posledního editování Ottova slovníku jsem musel přemýšlet, co se tím vůbec myslí, než mi došlo, že je to desetinný oddělovač. Má-li něco funkci desetinné čárky (holt Angličani apod. to mají s desetinnou tečkou o něco jednodušší, i když i tam byste zase mohl rozporovat čárku jako oddělovač řádů), tak je logické, že by pro ni měl být použit odpovídající znak. Co jsem se díval, tak nejsem jediný, kdo takto postupuje, viz např. hesla vkládaná kolegou Hadonosem. --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 17. 1. 2015, 13:40 (UTC) ::Kolega Hadonoš tuším nechává desetinnou čárku, protože je nechává v takovém formátu, jak je to v elektronické verzi, ze které vychází. Není to podle mne šťastné, protože výsledkem může být např. tvar 9,158.253,10, což není dobře, protože takto by to nikdy nikdo nenapsal ani tehdy ani teď. Nebo se může stát, že v hesle může být číslo např. 1,123.456 a kousek vedle 1,123 (první je ve starém formátu s čárkou a tečkou jako oddělovači a druhé v novém formátu s desetinnou čárkou), což je dost zmatečné. Museli bychom tehdejší způsob opustit úplně, tj. nejen nevracet místo čárky desetinný znak nahoře, ale také nahrazovat čárky a tečky tvrdými mezerami. ::Nahlédnutí do skenu je fajn, ale nikdo nezaručí, jak dlouho ty skeny budou k dispozici (a nepředpokládám, že pokud by přestaly být přístupné, tak to budeme tady vracet). Ojediněle se i nyní stane, že vkládám heslo ze stránky, která mezi skeny není. Většina lidí také náš text podle těch skenů nekontroluje, neb je nenapadne, že by tam něco mělo být jinak. (Taky to neřeší situaci, kdy chci vložit text mimo Ottův slovník, který vůbec sken na netu nemá.) ::Texty si příležitostně prohlížím i na jiných zařízeních než PC, např. mobilu či tabletu, a tato zařízení nemají se zobrazením dotyčného znaku problém. ::Nevidím ani problém v tom, proč by někdo nemohl text zkopírovat. Právě jsem si zkusil kus textu s dotyčným znakem zkopírovat do Wordu, a nebyl v tom problém. Pokud by to někomu problém dělalo, tak bude muset určitě takových problémů řešit mnohem více (jiná <nowiki><sup> či <sub></nowiki>, nejrůznější šablony atd atd.) ::Opravdu by to nešlo vyřešit nějakou šablonou? [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 17. 1. 2015, 16:06 (UTC) "::Nahlédnutí do skenu je fajn, ale nikdo nezaručí, jak dlouho ty skeny budou k dispozici (a nepředpokládám, že pokud by přestaly být přístupné, tak to budeme tady vracet). Ojediněle se i nyní stane, že vkládám heslo ze stránky, která mezi skeny není. Většina lidí také náš text podle těch skenů nekontroluje, neb je nenapadne, že by tam něco mělo být jinak. (Taky to neřeší situaci, kdy chci vložit text mimo Ottův slovník, který vůbec sken na netu nemá.)"... omg... skeny děl mají vyspělejší wikizdroje často přímo na projektu (viz de) a k lenosti nekontroly originálu se radši nevyjadřuji...--[[Uživatel:Lenka64|Lenka64]] ([[Diskuse s uživatelem:Lenka64|diskuse]]) 17. 1. 2015, 16:27 (UTC) :::<small>Milá Lenko, omg, opět jste asi neporozumněla. Nepsal jsem o tom, že čtenáři jsou líní to zkontrolovat, ale že je nenapadne, že bychom tam něco měli jinak (když si dáváme takovou práci s prostrkaným písmem, kurzívami atp.). Skeny přímo na Wikizdrojích jsou dobrý podnět, ale musíme vycházet z toho, co je. Zatím to tu zvykem není a nejsem si jist, jestli se to v dohledné době ujme. Ve stadiu, v němž se cs.ws nacházejí, většina lidí asi raději vloží další text, než by šla stránku skenovat, ořezávat sken a vkládat ho sem. Ostatně ani vy jste sem skeny vkládaných textů myslím nikdy neumísťovala (čímž vás samozřejmě neobviňuji z jakékoliv lenosti). [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 17. 1. 2015, 16:59 (UTC)</small> Já už se k obdobné záležitosti [[Special:Diff/85038|jednou vyjadřoval]], ale zopakuji odtamtud klíčovou větu, která je platná i zde: " Wikizdroje jsou primárně pro uchování (vlastních textových) dat, nikoliv jejich vzhledu - k tomu jsou jiné projekty, kde se uchovávají scany či fotografie předloh." Aneb důležitá je zde ''sémantika textu'', nikoliv jeho ''vizuální podoba''. Pakliže tu sémantiku poškodíme, je celá práce s vystavováním ''textu'' OSN v podstatě k ničemu, neb nebude prakticky o moc použitelnější, než obrazová předloha.<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 17. 1. 2015, 16:44 (UTC) :Pokud je tedy důležitá pouze sémantika, tak to bychom mohli klidně i nahrazovat různé zastaralé a dnes nesrozumitelné výrazy moderní češtinou (podobně jako zastaralý zápis čísel nahradíme moderním). Nerozumím také, jak jste přišel na to, že bude celý text v zásadě stejný, jako obrazová předloha, jen kvůli jednomu znaku (??). To je samozřejmě nesmysl. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 17. 1. 2015, 17:03 (UTC) [[w:Argumentační klam#Závěr nevyplývá z premis (non sequitur)|Non sequitur.]] Mícháte dohromady [[w:Sémantika|sémantiku]] a [[w:Pravopis|ortografii]].<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 17. 1. 2015, 17:16 (UTC) ::Nemíchám. Přepsáním do moderní češtiny význam zachováme, tak proč to nepřepsat? Proč nechat nesrozumitelný výraz Krasopaní [viz např. [[Hvězdářství (Světozor, XVII, č. 29)]] a nenahradit ho sémanticky identickým výrazem Venuše? Usnadnilo by to vyhledávání a bylo by to současnému čtenáři srozumitelnější. Přesto jsem pro, nechat vše v dobové podobě. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 17. 1. 2015, 17:41 (UTC) ::Ale když jste zmínil ten pravopis, tak to je také dost podobný princip. Proč psát "ssání", když současný pravopis "sání" se významově nijak neliší? Protože dodržet v dobovém textu pravopis dobový je lepší. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 17. 1. 2015, 17:48 (UTC) : Bez ohledu na to, který znak je ten jediný správný, konstrukce typu <nowiki>^·</nowiki> je naprosto nesmyslná a nemá oporu ani v zápisu na skenech. Podobně to platí pro <nowiki><big>×</big></nowiki> a zřejmě i další. : Závěr této diskuse je už vůbec zvrhlý a argumentace Jana.Kamenicka už tam začíná vypadat na to, že u velmi starých textů bychom měli čtenářům vnutit místo moderní latinky raději nějaké novogotické písmo, protože jinak čtenáři upíráme dosti podstatnou informaci o tom, jak se tehdy psalo. A náhrady typu w→v, no fuj! Jestli se má diskuse upírat tímto směrem, tak mi přijde vcelku bezpředmětná. --[[Uživatel:Reaperman|Reaperman]] ([[Diskuse s uživatelem:Reaperman|diskuse]]) 17. 1. 2015, 20:37 (UTC) :: Jsem rád, že nejsem sám, kdo chápe rozdíl mezi "Jedna horní index tečka uprostřed konec horního indexu pět" a "Jedna celá pět".<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 17. 1. 2015, 20:49 (UTC) :::2x jsem se ptal, zeptám se naposledy: Bylo by možné místo <nowiki>^·</nowiki> založit nějakou šablonu <nowiki>{{DesZnak}}</nowiki> nebo <nowiki>{{,}}</nowiki>, která by vizuálně zobrazila čtenáři nějaký desetinný znak nahoře, ale zároveň by měla pro boty, vyhledávač apod. význam desetinné čárky? Nevím, možná to nejde, jen se ptám. Možná je to úplná hloupost, především však doufám, že ten nápad nebude pro Reapermana příliš zvrhlý. :::Jinak kolego musím říct, že jindy bych byl rád, že jste se tu alespoň na skok zastavil, ale ohrazuji se, abyste v souvislosti s mými příspěvky používal výrazy jako "zvrhlé" apod. Není tu mnoho lidí, kteří by měli na vloženém obsahu větší podíl než já (vy rozhodně ne), tak se domnívám, že bych vám mohl stát za to, abyste mi své argumenty přednesl za použití nějaké neutrálnější a emočně méně zatížené slovní zásoby, bez ohledu na to, jak moc hluboce s mým náhledem nesouhlasíte. Velmi vám děkuji za pochopení. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 17. 1. 2015, 21:37 (UTC) ::::Děkuji, že jste nám dal najevo, že masívní kopírování nějaké velmi dobré poloilegální kopie Otty činí vaše názory nedotknutelnými. Reapermanovo vyjádření odpovídá materiálu, na který reagoval.--[[Uživatel:Lenka64|Lenka64]] ([[Diskuse s uživatelem:Lenka64|diskuse]]) 17. 1. 2015, 21:51 (UTC) :::: [[Special:Diff/96025|Už se točíme v kruhu.]] :-(<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 17. 1. 2015, 21:58 (UTC) :::::<small>Mé názory nejsou nedotknutelné, rád si vyslechnu protiargumenty. Přečtěte si prosím ještě jednou a tentokrát lépe, proti čemu jsem se ohrazoval a o co jsem žádal. I vám děkuji za pochopení, nebo aspoň za to, že se o ně pokusíte. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 17. 1. 2015, 22:11 (UTC)</small> :::: @Jan.Kamenicek: Vůbec mi není jasné, pro jaké boty chcete tu šablonu tvořit? Pro vyhledávače? Pro editující boty? Pro nějaké úplně jiné? Technicky vzato, když do čísla vložím, cokoli, co není považováno příslušným překladačem za číselný znak, tak to nikdy jako jedno číslo interpretovat nebude. Záleží tedy na tom, co ten potenciální robot bude kontrolovat, a jelikož toto nevíme, tak úvahy o nějaké šabloně jsou zbytečné. :::: Co se týče mého „hlubokého nesouhlasu s Vaším náhledem“, tak si račte povšimnout, že jsem se ani slovem nezmínil, jestli tam má být čárka, tečka uprostřed nebo nějaký úplně jiný znak. Nemám na to vyhraněný názor. Kritizuji používání zmíněných konstruktů, které nemají oporu v sémantice, praxi a dokonce ani v předloze. Kritizuji zvrhlou diskusi. Ano, způsob, jakým se tato diskuse vyvinula, je bezpochyby zvrhlý, komentáře, které následovaly tomu jen nasadily korunu. Kritizuji, že po několika validních argumentech v úvodu se jakákoli Vaše další argumentace pro návrh posunula k vrhání logickými klamy. A kritizuji zcela bez emocí. Pokud s tím máte problém… --[[Uživatel:Reaperman|Reaperman]] ([[Diskuse s uživatelem:Reaperman|diskuse]]) 18. 1. 2015, 20:05 (UTC) :::::Mám s tím velký problém, ale nevím, co si mám představit pod těmi třemi tečkami. Píšu argumenty tak, jak je vnímám. Pokud argument nepovažujete za správný, napište v čem konkrétně je nesprávný a neobviňujte mne zcela nekonstruktivně z logických klamů. Diskuse se účastní "kolegyně" s mnohem horšími argumenty, ale tu neobviníte, protože ta je na té správné straně? Omlouvám se, že na věcnou část příspěvku odpovím nejdříve zítra nebo možná později, ale musím ten dnešek napřed rozdýchat. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 18. 1. 2015, 20:22 (UTC) :::::: Diskusi jste započal Vy, tedy je zcela na místě Vás upozornit, že jste sešel z cesty. Co se týče jiných uživatelů, já nejsem správce, rodič ani vychovatel, abych každému extra říkal, co má nebo nemá dělat. Ostatně si myslím, že po dnešních příspěvcích Martina Kotačky, kterému jste děkoval za podporu, si nemáte co vyčítat. --[[Uživatel:Reaperman|Reaperman]] ([[Diskuse s uživatelem:Reaperman|diskuse]]) 18. 1. 2015, 20:46 (UTC) :::::::Mé příspěvky byly kritické, nicméně byly kritické oprávněně a adresně. Reakce dotyčných osob onu kritiku pouze potvrdila. Bylo by fér, kdybyste byl konkrétní, když už mne zde zmiňujete s nádechem negativity. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 18. 1. 2015, 20:55 (UTC) :::::::: Když to chcete konkrétně. S výjimkou tohoto posledního postu, jste dnes editoval tuto stránku pětkrát. Z toho dvakrát se jednalo o kosmetické úpravy. Ve třech zbývajících příspěvcích jste ve všech použil argumentaci ad hominem a to se vzrůstající intenzitou, tak, že třetí příspěvek se už vůbec netýkal tématu, ale spočíval jen v negativním vyjádření o jiných uživatelích. --[[Uživatel:Reaperman|Reaperman]] ([[Diskuse s uživatelem:Reaperman|diskuse]]) 18. 1. 2015, 21:17 (UTC) :::::::::Diskuse mívají tu vlastnost, že se v nich často objeví paralelní témata. A jestliže se rozvinula diskuse na mnou naznačenou kritiku některých zdejších uživatelů (dlouhou dobu hromaděnou), nepovažuji to a priori za nic špatného. Neargumentoval jsem ad hominem nýbrž ad hominem kritizoval. To je rozdíl. Jakákoliv kritika však , jak se opět ukázalo, vyšumí na projektech ovládaních jednou a touž skupinkou lidí do ztracena. Přesto to není důvod na ni rezignovat. Každopádně vaše slova o tom, že si Jan Kameníček nemá s Lenkou co vyčítat, protože jsem mu vyjádřil podporu, za níž poděkoval, jsou lichá. Jan Kameníček se zde jednak choval na rozdíl od Lenky celou dobu slušně a jednak mi poděkoval za mou podporu, kdy jsem ho ocenil jako zdejšího editora, kterého si velmi vážím a který patří k těm nejpřínosnějším, jež Wikizdroje mají. O jiné podpoře řeč nebyla, vyvozujete z ní špatné závěry. Nicméně děkuji za Vaši reakci. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 18. 1. 2015, 21:33 (UTC) :::::::::: <small>Tak to se omlouvám, že jsem u Vás předpokládal dobrou vůli, zatímco Vy se osobních útoků dopouštíte zcela vědomě a úmyslně. Nemáte si co vyčítat, jako názorové skupiny, nikoli nutně jen konkrétní osoby, to jen pro upřesnění, jak to bylo myšleno. --[[Uživatel:Reaperman|Reaperman]] ([[Diskuse s uživatelem:Reaperman|diskuse]])</small> Nemělo by se k nějakému konsenzu dojít U pramene a následně pak editace, které konsenzu nebudou odpovídat opravit na ty, na kterých se komunita shodne? [[Uživatel:Wesalius|Wesalius]] _{[[Diskuse s uživatelem:Wesalius|d]]}|^{[[Speciální:Příspěvky/Wesalius|p]]} 18. 1. 2015, 13:28 (UTC) :Je to vlastně moje chyba, že jsem diskusi začal zde a nikoliv rovnou u Pramene. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 18. 1. 2015, 14:50 (UTC) Souhlasím s Janem Kameníčkem. Argument, že tečka nahoře nejde na nějakém mediu zobrazit vychází z čeho konkrétně? A že ''"Wikizdroje jsou primárně pro uchování vlastních textových dat, nikoliv jejich vzhledu"'' je oficiálně uvedeno kde v pravidlech? Znamená to, že si mohu dovolit například při vkládání poezie zcela ignorovat jednotlivé oddělení a vyznačení slok a odstavců? To jistě ne. A konečně mě fascinuje, jak někteří, kteří se jindy tak vehementně bijí za konsensus při jakékoliv změně, která se jim nelíbí, stejně tak konsesnus ignorují ve změnách, které se jim líbí. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 18. 1. 2015, 14:02 (UTC) :Objektivně musím uznat, že po mém protestu Milda změny přerušil, takže postup proti konsensu mu nevyčítám. Více již viz U pramene. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 18. 1. 2015, 15:00 (UTC) :: Pokračujme zde, ať se to netříští. U pramene není jediné místo, kde se tvoří konsenzy, postupy, doporučení, pravidla. Tam dejme jen oznámení s odkazem sem.<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 18. 1. 2015, 15:22 (UTC) : A kde je oficiálně v pravidlech uvedeno, že je třeba do puntíku (jak symbolické zde ;-)) zachovat vzhled originálu? Příklad se slokami je klasický argumentační klam - mícháte dvě nesouvisející věci. (Ne)oddělení slok je - na rozdíl od ''vzhledu'' desetinného oddělovače - sémantická záležitost.<br />A prosím, přestaňte tu tvořit a přiživovat pověstnou blbou náladu svými opakovanými neadresnými konspiračními teoriemi. Ničemu to nepomůže. Cílem je se na základě posouzení váhy argumentů (a nikoliv poukazů ad hominem) na něčem ''v klidu'' dohodnout. Děkuji.<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 18. 1. 2015, 15:35 (UTC) ::Vy tvrdíte, že zdejší projekt ''"je primárně"'' ... ''"nikoliv"''. Chci po vás, abyste svůj výrok podložil. Tudíž jej prosím podložte odkazem na pravidla, která tvrdí to samé co vy. Děkuji. Ad zaznamenávání textu. Pokud platí váš výrok o tom, že pro Wikizdroje jsou pouze úložištěm textových dat nezávislých na jejich originální podobě, pak můžeme rezignovat na zaznamenávání věcí jako jsou tučné písmo, kurzíva, prostrkaná slova apod. Také se jedná o pouhý vzhled, stejně jako desetinná tečka, neosuvisejíccí se samotnou informací. Takže souhlasíte s tím, že je zbytečné takové věci ve vkládaném textu zaznamenávat? A konečně, přestaňte mě obviňovat z nějakých opakovaných konspiračních teorií. Můj poslední výrok, který se vás dotknul, jsem podložil více než bohatě. Už jste na něj nereagoval. A o přiživování blbé nálady prosím zrovny vy nekázejte. Vy, který jako správce zcela ignorujete jízlivé a otravné poznámky Lenky, jež jsou málokdy k věci, většinou zároveň prosty nějaké nosné myšlenky. Nejen tady ale i na jiných projektech, kde přispívají k blbé náladě měrou více než vrchovatou. O tom, jak jste zavřel oči před tím, když <small>(jak se později prokázalo)</small> jiný správce na sousedním projektu urážel druhého uživatele zakládáním zesměšňujícího hesla ani nemluvě. Vesele jste si v ten okamžik správcoval a zjevný osobní útok jste ponechal zcela bez reakce. To také tehdy podle vás prospělo dobré náladě? Jestli tak moc trváte na adresnosti, příslušný screen vašeho fatálního selhání v pozici správce a hlídače dobré nálady vám mohu dodat během pár dnů, až se dostanu k domácímu počítači. Odpusťte si tedy prosím vůči mně nějaké moralizování. Děkuji předem. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 18. 1. 2015, 16:51 (UTC) :::"Vy, který jako správce zcela ignorujete jízlivé a otravné poznámky Lenky, jež jsou málokdy k věci, většinou zároveň prosty nějaké nosné myšlenky."... ale má nosnou myšlenku... prostě nemám ráda lidi, kteří místo přidávání obsahu tu pod svým občanským jménem selfpromácky přepisují marginality, zakládají šablonovitě minimální hesla na Wikislovníku, nebo se tu ohánějí svými zásluhami. Už jsem včera jen čekala kdy Kameniček vytáhne své členství v arbcomu nebo vrozenou neomylnost (nadsázka). Buď chcete pracovat pro projekt, nebo chcete, ve vyselektované partičce, rozhodovat o všem (a moc se nepředřít) - pak ale pardon, já vám určitě do zadku nepolezu... :). --[[Uživatel:Lenka64|Lenka64]] ([[Diskuse s uživatelem:Lenka64|diskuse]]) 18. 1. 2015, 17:33 (UTC) ::::To, koho vy nemáte ráda (ať už kvůli tomu, že přispívají pod svým jménem nebo z jiného nepatřičného důvodu) je zcela bezvýznamné pro diskuzi o OSN. Jako selfpromo spíše vyznívají vaše nevěcné výkřiky (vyselektovaná partička?), které mají s argumentací pramálo společného - prostě jen něco napsat, ideálně ''ad hominem'', a podepsat to. A že by Jan.Kamenicek nepřidával obsah je samozřejmě nesmysl, podívejte se na jeho příspěvky. [[Uživatel:Wesalius|Wesalius]] _{[[Diskuse s uživatelem:Wesalius|d]]}|^{[[Speciální:Příspěvky/Wesalius|p]]} 18. 1. 2015, 17:47 (UTC) :::::To voláte na špatné místo, své zásluhy a nenávisti tu začali vypouštět Kameniček a Kotačka.... a ano, Kameniček nám už oznámil, že bez něj, jako by cs zdroje nebyly :) (nadsázka). --[[Uživatel:Lenka64|Lenka64]] ([[Diskuse s uživatelem:Lenka64|diskuse]]) 18. 1. 2015, 17:56 (UTC) PS: selfpromo = reklama na sebe sama ::::::Už toho mám opravdu dost a žádám za tuto lež buď paní Lenku64 o omluvu anebo správce o zásah. Není zde jediného příspěvku, kde bych šířil jakoukoliv nenávist. Naopak, jsem to já, kdo je tu neustále napadán. Jako první v tomto vlákně napsala svůj nerudný příspěvek pokoušející se zesměšnit oponenta právě Lenka64. Nebyla schopna přispět jediným alespoň vzdáleně souvisejícím argumentem a tento svůj nedostatek nahrazuje provokacemi. Každému občas něco ujede, ale v případě Lenky je to prakticky jediný způsob komunikace. Opravdu prosím správce, aby jí to přestali tolerovat nebo aby jí alespoň pomohli se jejího zlozvyku nějak zbavit. Zvažte prosím, zda by nepomohl nějaký výchovný blok. Sama vyžaduje, aby se kolem ní našlapovalo nanejvýš opatrně, člověk se musí omlouvat, že [https://cs.wikiquote.org/w/index.php?title=Wikicit%C3%A1ty%3APod_l%C3%ADpou&diff=63473&oldid=63471 napsal, že něčemu neporozumněla], a sama šíří jízlivosti, kdekoliv se objeví. ::::::K její jedovaté nadsázce: nepsal jsem, že jsem jediný, jsou tu i mnohem zasloužilejší. Ale psal jsem, že za svou práci si zasloužím slušné jednání. A na tom trvám. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 18. 1. 2015, 18:48 (UTC) :::::::Pokud chcete diskutovat, tak diskutujte slušně '''všichni''', nebo se běžte pohádat o tom, „kdo ho má většího“, jinam. Pokud voláte po bloku, tak napište na jak dlouho, a dostanete ho '''všichni'''. --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 18. 1. 2015, 19:00 (UTC) ::::::::Přesně toto jsem čekal. Znovu opakuji, jsem zde od počátku napadán a '''správci tomu jen přihlížejí'''. Je tím důvodem to, že mne napadají lidé, kteří ve sporu zastávají stejné stanovisko, jako správci??? Délku bloku nechám na vás, ale pokud budu současně zablokován já za to, že se snažím invektivám bránit, tak je to současně můj poslední příspěvek. Nikdy jsem nikde odchodem nevyhrožoval (i proto, že jsem si vědom, že ve skutečnosti se to nikoho nedotkne, tak jako i zmizení jiných kolegů se nikoho nedotklo), ale nemám důvod setrvávat tam, kde se mi '''za práci dostává jen urážek'''. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 18. 1. 2015, 19:09 (UTC) ::::::::To myslíte vážně, Mildo? Jediné na co se zmůžete je vyhrožování virtuálními svaly a ignorace věci, které máte tako správce řešit? Takže zase odporné chování [http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy/block&page=Wikipedistka%3ALenka64 problémové] Lenky projde zahráním do autu? Jen proto, že je to vaše kamarádka, se kterou [http://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=Lenka&action=history virtuálně koketujete]? S takovým přístupem zvažte, jestli máte na to mít správcovská práva postavená na důvěře jiných lidí a zda si je zasloužíte. ::::::::Jana Kameníčka prosím, aby se – přestože je to obtížné – přenesl přes Lenčino odporné chování i ignoraci ze strany správců. V opačném případě by pouze udělal radost osobám, které si ji v žádném nezaslouží. Já si Tvé práce a jejích výsledků velice cením a považuji Tě za jednu ze stěžejních osob na tomto projektu, na rozdíl od jiných jejichž jedinou radostí (kromě vlastní sebestředosti) je urážet druhé. Jediné co se proti nim dá dělat je pokračovat ve své práci, jež je tolik dráždí. Výsledky té práce tu budou napořád. Ti dotyční nikoliv. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 18. 1. 2015, 19:38 (UTC) :::::::::Děkuji Martine za podporu, ale nedávej prosím správcům záminku, aby tvoje ostrá slova použili pro zdůvodnění stanoviska "všichni nebo nikdo". Milda dal víc než jasně najevo, že se nehodlá zabývat tím, kdo to tu rozdmýchal a kdo reaguje v marném pokusu o obranu, když ti, kteří mají, pořádek neudělají. Na větším projektu (tím nemyslím jen cs.wp, ale i velké jinojazyčné projekty) by s takovýmto přístupem nikdo dlouho nesprávcoval. Není náhoda, že dotyčné uživatelce nezbylo než se uchýlit právě na tyto "tolerantní" projekty. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 18. 1. 2015, 19:53 (UTC) Srovnávat typografii se záměnou archaického jazyka za současný, nečleněním básní na sloky nebo rušením zvýraznění textu je v lepším případě nepochopení, v horším případě nefér argumentace. Pokud chcete srovnávat v uvedených oblastech, pak by odpovídající srovnání byla například tato: * archaický jazyk: převod bratrského (w, g, j, ğ, ey, au) pravopisu na obrozenecký – s redakční poznámkou nepředstavuje žádný problém, naopak zlepšuje použitelnost a takových textů už zde několik desítek je; * grafická podoba básní: odsazení prvních veršů slok některých básní doprava (kde se používá k označení začátku nové sloky), odsazení celých některých slok doprava, číslování každého pátého verše u velmi krátkých básní – nemívá sémantický význam, často to je jen specifikum konkrétního použitého zdroje (například číslování veršů v kritickém vydání sebraných spisů) – běžně nezachováváme, aniž by bylo nutné na to upozorňovat redakční poznámkou, protože to nesouvisí s obsahem – na rozdíl od odsazení metricky odlišných veršů; * formátování písma: budu hodně extrémistický, když napíšu, že pro obsah textu není důležité, ''jak jsou zvýrazněné'' části formátovány (kurzívou, tučně, prostrkáním), ale že podstatné je, ''že jsou zvýrazněny''? <small>(Kdo sázel diplomovou práci v [[w:LaTeXy|LaTeXu]], tak si vzpomene, že tam se značkuje, že je něco zvýrazněno, zvýrazněno víc, zvýrazněno ještě víc, a až při renderování výstupu software teprve použije pro různé úrovně zvýraznění různé řezy písma. Analogie se značkováním a renderováním výstupu v MediaWiki je poměrně velká, ne náhodou odpovídají dva apostrofy, tři apostrofy, a pět (2+3) apostrofů postupně se zvětšujícímu zvýrazněni textu, podobně bapříklad princip hierarchie nadpisů nebo značkování poznámek.)</small> Ottův slovník naučný je zvláštní v tom, že používá hned tři typy zvýraznění textu; nebýt toho (kdyby používal dva nebo dokonce jeden typ zvýraznění), tak by se označování prostrkaného textu šablonou nepoužívalo, prostě by se používal jeden ('') nebo druhý (''') typ zvýraznění, a kdyby to někomu moc chybělo, řešilo by se to předefinováním stylu pro ten konkrétní použitý typ zvýraznění, který nahradil původní prostrkání v tištěném OSN. Proč myslíte, že jsem kdysi zavedl šablonu {{Šablona|Forma}} a některé další? Aby bylo možné strukturně a sémanticky značkovat text s využitím běžné wikisyntaxe, a různý vzhled pro různé typy dokumentů řešit až ve vyšší, prezentační vrstvě (zde CSS). <small>Trochu OT: Důvod, proč sazeči používali prostrkání, byl pro ně praktický a ekonomický: na rozdíl od použití kurzívy, tučného, většího písma nebo písma jiné rodiny si vystačili v sázecím stroji s menším počtem písem – mohlo se lišit podle vydavatele a sazeče, jak moc práce a peněz do sazby hodlali vložit. V jiném vydání téhož textu byste mohli najít jiný způsob zvýraznění, důležité je, aby bylo zvýrazněno to, co chtěl zvýraznit autor. Později byste v učebnicích typografie naopak našli varování před používáním prostrkání nebo podtržení, protože nadměrně ruší čtenáře. A v mnoha mnou vložených textech, které používaly jediný způsob zvýraznění, a sice prostrkáním, je najdete nahrazené kurzívou jako prvním stupněm zvýraznění. Snížilo to použitelnost těch textů? Budu za to ukamenován?</small> --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 18. 1. 2015, 19:00 (UTC) Přemýšlím nad problémem, zda se snažit zachovat spíš význam znaků, nebo vzhled, průběžně [https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:U_pramene/Archiv_7#.C5.98eck.C3.A1_abeceda. od téhle diskuse] a čím dál víc jsem přesvědčen, že by opravdu měl být prioritou význam znaků, nikoliv vnější podobnost s původním textem. Pro záznam vnější podobnosti a původní sazby jsou tu ty skeny a nemá smysl jim konkurovat – v tom jsou prostě lepší a pro (domnívám se) zlomek čtenářů, kteří chtějí obdivovat vzhled tehdejších řezů písma, tehdy (ne)používaných ligatur a dalších věcí týkajících se spíše sazby prostě není lepší cesty než se dívat přímo na oskenované stránky. Smysl wikizdrojní, svojí podstatou číslicové podoby je především v možnosti prohledávání, kopírování a podobně. Dokázal bych si představit používání nějaké kombinace šablony a modulu, která zájemcům svůj parametr v podobě čísla přeformátuje podle zvyklostí Ottova slovníku naučného, i když si nejsem jistý, kolik čtenářů by to využilo. Myslím si však, že pokud to chceme vyřešit nějak systematicky, tak ten parametr by měl být ve zdrojovém textu spíše v běžném moderním českém zápise, aby šlo snadno vyhledat výskyt čísla napříč vícero dokumenty na wikizdrojích bez znalosti toho, jakým způsobem byla čísla kdy sázena.--[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 19. 1. 2015, 08:34 (UTC) :Jsa zmíněn v diskusi výše, jen připojuji důvod "své" desetinné čárky. Ano, moje užívání je dáno přepisem předlohy, tedy ji ponechávám. Druhý aspekt - beru wikizdroje částečně jako svého druhu [[w:edice|diplomatickou edici]] zpřístupňující historické prameny (vzhledem k autorskému zákonu tu jiných možností mnoho není), kde se přepisuje [[w:transliterace|transliterací]]. Interpunkce se obecně upravuje podle současného úzu (aby odpovídaly dnešním) - viz ŠŤOVÍČEK, Ivan a kol., Zásady vydávání novověkých historických pramenů z období od počátku 16. století do současnosti, Praha 2002 (přesnou stranu teď jako na potvoru nemůžu dohledat). Samozřejmě, pro nás tohle dílko není nijak závazné, jen vysvětluji, jak jsem došel ke svému pojetí. Tedy mám-li obětovat (nesporně zajímavou) informaci o způsobu zápisu desetinné čárky období fin de siècle pro snadnější orientaci čtenáře v textu, ano. Případů s desetinnou čárkou u miliónů nebo skrumáž čísel s desetinnou čárkou je méně, než čísel, která stojí v textu sama. Ale pokud dojdeme k jakémukoliv výsledku, nebudu mít problém ho respektovat. Alibistické, leč pro zachování si veselé mysli celkem nezbytné. --[[Uživatel:Hadonos|Hadonos]] ([[Diskuse s uživatelem:Hadonos|diskuse]]) 20. 1. 2015, 20:35 (UTC) == Desetinný znak 2 == <small>Možná má Danny pravdu, že je lepší diskusi netříštit, proto přenáším sem, co jsem napsal U pramene. Zároveň mi přijde, že jsme se dostali do slepé uličky, a proto by bylo lépe začít znovu, zakládám proto novou sekci.</small> V návaznosti na diskusi výše bych se pokusil shrnout, k čemu dosud dospěla. <shrnutí>V zásadě se tu střetly dva různé pohledy: Na jedné straně snaha zachovat kromě vlastního významu čísla také informaci o jeho dobovém zápisu, a na druhé straně snaha se soustředit výhradně na přenos vlastní informace z důvodu lepší strojové čitelnosti (tečku nahoře stroje nevnímají jako desetinný znak). Pokusil jsem se navrhnout kompromisní řešení spočívající v tom, že by se založila nějaká šablona <nowiki>{{,}}</nowiki>, která by třeba mohla vyhovět oběma pohledům: zprostředkovat čtenáři vizuálně informaci o dobovém zápisu čísla, a zároveň botům apod. zprostřekovat informaci, že jde o desetinné číslo. Přes několikero dotazů se mi nedostalo jasné odpovědi, zda je něco takového technicky možné, pouze z odpovědi Dannyho jsem pochopil, že to považuje za zbytečné, neboť se domnívá, že Wikizdroje jsou pouze pro uchování textových dat, nikoliv dobového zápisu. Nikdo jiný na tento konkrétní podnět dosud nezareagoval.</shrnutí> Poznamenal bych k tomu, že Dannyho názor, třebaže ho sdílí i několik dalších kolegů, nemá dosud oporu v žádném pravidle. Naopak [[WS:Co jsou Wikizdroje]] tomuto názoru spíše odporuje. Nepíše se tam nic o výhradném zachování významu a zatracení formy, naopak je tam uvedeno, že sem patří (kromě třeba dialektů) různé "historické vývojové formy" českého jazyka. Domnívám se, že se to týká i českých historických vývojových forem zápisu čísel. Každopádně pokud by se našlo nějaké řešení, které by umožnilo to, co jsem načrtl výše (zachovat současně vizuální informaci i srozumitelnost pro stroje), tak mne nenapadá, proč ho nevyužít. To by dle mne bylo nejlepší a nenapadá mne opravdu nic proti. Pokud by se takové řešení nenašlo, domnívám se, že přednost by měl být zájem čtenáře na zprostředkování úplné informace (včetně té o dobovém zápisu) před hlediskem bota. Připomínám ještě, že prosté nahrazení tečky nahoře současnou des. čárkou nestačí, neboť zápis 1,123.456,7 by byl paskvil, takže by se musely nahrazovat i oddělovače tisíců a pod. tvrdými mezerami. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 18. 1. 2015, 17:09 (UTC) : @Jan.Kamenicek: Vůbec mi není jasné, pro jaké boty chcete tu šablonu tvořit? Pro vyhledávače? Pro editující boty? Pro nějaké úplně jiné? Technicky vzato, když do čísla vložím, cokoli, co není považováno příslušným překladačem za číselný znak, tak to nikdy jako jedno číslo interpretovat nebude. Záleží tedy na tom, co ten potenciální robot bude kontrolovat, a jelikož toto nevíme, tak úvahy o nějaké šabloně jsou zbytečné. : Co se týče mého „hlubokého nesouhlasu s Vaším náhledem“, tak si račte povšimnout, že jsem se ani slovem nezmínil, jestli tam má být čárka, tečka uprostřed nebo nějaký úplně jiný znak. Nemám na to vyhraněný názor. Kritizuji používání zmíněných konstruktů, které nemají oporu v sémantice, praxi a dokonce ani v předloze. (…) --[[Uživatel:Reaperman|Reaperman]] ([[Diskuse s uživatelem:Reaperman|diskuse]]) 18. 1. 2015, 20:05 (UTC) <small>Z [[#Desetinné čárky]] přenesl [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 20. 1. 2015, 21:57 (UTC)</small> ::Dovolil jsem si přenést část Reapermanova příspěvku sem, neboť v sekci výše už to zanikalo v nesouvisejících tématech. ::Odpověď na dotaz. Myslel jsem to hlavně pro vyhledávače, editujícím botům by to nijak extra vadit nemělo, ale možná se mýlím. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 20. 1. 2015, 21:57 (UTC) == Prosím o pomoc: řazení hesel OSN v kategoriích - defaultsort == Vážení kolegové, jsem tu krátce, buďte na mě, prosím, hodní (diskuse o desetinné čárce mě poněkud odrazuje se zeptat :-( ). Opisuji hesla ze scanu, editace kolegy [[Uživatel:Skim|Skim]] mi poodkryla logiku kategorizace hesel v OSN. A teď můj problém: heslo "Sienne" o francouzské řece, se v [[:Kategorie:Geografie Francie v Ottově slovníku naučném|kategoriích]] řadí do "O", protože "Ottův...". Když chci přidat defaultsort, aby se to řadilo do "S", tak mi to systém nedovolí (''Chyba: Tato činnost byla automaticky identifikována jako škodlivá, a proto zakázána. Pokud považujete svou editaci za správnou, kontaktujte správce a sdělte jim, o co jste se snažili. Stručný popis pravidla, které vaši činnost označilo za škodlivou: Nevkládat <nowiki>{{DEFAULTSORT:}}</nowiki> do stránek Ottova slovníku naučného.''). Ale např. ukrajinská řeka [[Ottův slovník naučný/Ušica|Ušica]] defaultsort má. Heslo: [[Ottův slovník naučný/Mroziński|Mroziński]] defaultsort nemá a řadí se správně. Zařizuje to přídavek za svislítkem v názvu kategorie <nowiki>[[Kategorie:Poláci v Ottově slovníku naučném|Mroziński]]</nowiki>? Prosím tedy o radu, jak správného řazení správně dosáhnout. Takto podobně neabecedně řazených hesel v kategoriích je více [[:Kategorie:Francie v Ottově slovníku naučném|např. Francie v Ottově slovníku naučném]]. V [[Nápověda:Převod textů z Ottova slovníku naučného|Nápovědě]] jsem se o kategorizaci dočetla jen to, že je třeba ji provést. Děkuji mnohokrát za radu a pomoc --[[Uživatel:Hnidopichwiki|Hnidopichwiki]] ([[Diskuse s uživatelem:Hnidopichwiki|diskuse]]) 31. 1. 2019, 14:52 (UTC) :Ahoj. <nowiki>{{DEFAULTSORT:}}</nowiki> je od jisté doby zakázaný, takže při editaci stránky s ním a při zakládaní nových stránek se nesmí použít. Někde je k tomu asi diskuze, vůbec nechápu takové zákazy. Ano, <nowiki>[[Kategorie:Poláci v Ottově slovníku naučném|Mroziński]]</nowiki> dělá třízení jako "Mroziński". [[Uživatel:Skim|Skim]] ([[Diskuse s uživatelem:Skim|diskuse]]) 31. 1. 2019, 19:26 (UTC) ::{{Re|Hnidopichwiki}} Diskuse k OSN je poněkud roztříštěná, část se odehrává zde, část [[Wikizdroje:U pramene|U Pramene]] a část na diskusi [[Diskuse_k_Wikizdrojům:Ottův_slovník_naučný|k projektu]]. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 31. 1. 2019, 20:31 (UTC) ::{{Re|Skim|JAn Dudík|Danny B.}} Taky to nechápu. Pokud defaultsort už v článku bylo a uživatele editoval něco úplně jiného, je to nepřiměřené a velmi obtěžující, obzvláště pro nováčky. Chybový box neobsahuje žádný odkaz na podrobnější informace o problematice. Nelze ani přebít opakovaným pokusem o uložení. Pokud to tak obrovský problém je, asi by se to mělo opravit boticky. --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 4. 4. 2026, 19:03 (UTC) Hesla v Ottově slovníku naučném lze v kategoriích typu <code><nowiki>... v Ottově slovníku naučném</nowiki></code> řadit pomocí řadicího klíče uvedeného za názvem takové kategorie. Tj. např. zmíněné <code><nowiki>[[Kategorie:Poláci v Ottově slovníku naučném|Mroziński]]</nowiki></code>. Konstrukci pomocí <code><nowiki>{{DEFAULTSORT:}}</nowiki></code> nelze používat, protože by ovlivňovala řazení těchto stránek i v jiných kategoriích (např. autorských, licenčních apod.), kde se řadí podle plného názvu stránky.<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 31. 1. 2019, 20:49 (UTC) {{Re|Skim|JAn Dudík|Danny B.}} Roger neboli příjem. Děkuji všem za odpovědi. --[[Uživatel:Hnidopichwiki|Hnidopichwiki]] ([[Diskuse s uživatelem:Hnidopichwiki|diskuse]]) 31. 1. 2019, 23:31 (UTC) == Ještě jednou kategorie … jejich hierarchizace == Máme dva typy stromů kategorií: # Lidé -> Náboženské osobnosti -> Arabské náboženské osobnosti (a stejně tak Židovské, Anglické, České, atp.) # Lidé -> Angličané -> Angličtí astronomové Nemělo by to druhé být: Lidé -> Vědci -> Astronomové -> Angličtí astronomové? Co vy na to? [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 22. 3. 2026, 22:50 (UTC) agyli7geveiq9ejp70l0b92cgk1lf7y 100 22204 313873 312417 2026-04-04T19:51:57Z Mykhal 7311 /* Ottův slovník naučný */ +1 313873 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Václav | příjmení = Rosický | Image = Casopis-1910-09-000e.jpg | datum narození = 28. září 1850 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 8. února 1929 | místo úmrtí = Nechvalice u Sedlčan | popis = český učitel, meteorolog a stenograf }} '''Václav Rosický''' (1850–1929) byl český středoškolský profesor, meteorolog, stenograf a astronom. == Dílo == * [[Staroměstský orloj v Praze]]: Dějiny orloje, astronomický úvod, popis strany zevní i vnitřního ústrojí, jakož i výklad, co a jak orloj ukazuje (1923) {{Online Kramerius|ABG001|229430}} === Články === * [[Astroláb z r. 1532]] (1918) {{Online Kramerius|mzk|d6292960-692f-11e6-9f9c-001018b5eb5c}} * [[Jak se fotografuje Slunce]] (8.5.1918) {{Online Kramerius|mzk|1de78d50-f5b8-11e5-92c7-5ef3fc9ae867}} * [[Nejstarší zvon v Praze]] (17.4.1918) {{Online Kramerius|mzk|838607b0-f66f-11e5-92c7-5ef3fc9ae867}} * [[O Saturnovi]] (9.7.1919) {{Online Kramerius|mzk|9beda000-efc7-11e5-92c7-5ef3fc9ae867}} * [[Sluneční hodiny ze slonové kosti z r. 1598]] (1918) {{Online Kramerius|mzk|4c64eb20-68cf-11e6-abea-5ef3fc9ae867}} * [[Staročeský orloj na pražské radnici]] (10.03.1916) {{Online Kramerius|mzk|81050e60-84a5-11e4-9d8c-005056827e51}} * [[Staroměstské náměstí v Praze před 100 lety]] (1.5.1918) {{Online Kramerius|mzk|113ce820-f5b8-11e5-8745-005056825209}} === Časopisecká tvorba === ==== Časopis pro pěstování matematiky a fysiky ==== * [[Jaké optické vlastnosti mají saze]] (1880) {{Online|url=https://dml.cz/handle/10338.dmlcz/123536}}, {{Online|url=https://dml.cz/handle/10338.dmlcz/122870}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''VRý'' nebo ''Vrn''. Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Albedo|Albedo]] * [[Ottův slovník naučný/Bailly|Bailly]] * [[Ottův slovník naučný/Baily beads|Baily beads]] * [[Ottův slovník naučný/Baily|Baily]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bayer|Bayer]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Cacciatore|Cacciatore]] * [[Ottův slovník naučný/Ceres (planetoida)|Ceres]] * [[Ottův slovník naučný/Drechsler|Drechsler]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ekliptická znamení|Ekliptická znamení]] * [[Ottův slovník naučný/Ekliptika|Ekliptika]] * [[Ottův slovník naučný/Epakty|Epakty]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Hale|Hale]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Hoek|Hoek]] * [[Ottův slovník naučný/Horrocks|Horrocks]] * [[Ottův slovník naučný/Huygensův okulár|Huygensův okulár]] * [[Ottův slovník naučný/Hvězdárna|Hvězdárna]] * [[Ottův slovník naučný/Hvězdářské nástroje|Hvězdářské nástroje]] * [[Ottův slovník naučný/Hvězdářství|Hvězdářství]] * [[Ottův slovník naučný/Hvězdokupa|Hvězdokupa]] * [[Ottův slovník naučný/Hvězdopravectví|Hvězdopravectví]] * [[Ottův slovník naučný/Hvězdoznalství|Hvězdoznalství]] * [[Ottův slovník naučný/Hvězdy|Hvězdy]] * [[Ottův slovník naučný/Hyady|Hyady]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Jaro|Jaro]] * [[Ottův slovník naučný/Kalendářská znamení|Kalendářská znamení]] * [[Ottův slovník naučný/Kayser|Kayser]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kepler|Kepler]] * [[Ottův slovník naučný/Koprník Mikuláš|Koprník Mikuláš]] * [[Ottův slovník naučný/Koprníkova soustava a jeho význam|Koprníkova soustava a jeho význam]] * [[Ottův slovník naučný/Legentil|Legentil]] * [[Ottův slovník naučný/Librace|Librace]] * [[Ottův slovník naučný/Lilio|Lilio]] * [[Ottův slovník naučný/Lindemann|Lindemann]] * [[Ottův slovník naučný/Liznar|Liznar]] * [[Ottův slovník naučný/Lockyer|Lockyer]] * [[Ottův slovník naučný/Luther|Luther]] (části 2 a 3) * [[Ottův slovník naučný/Medvěd|Medvěd]] * [[Ottův slovník naučný/Měsíc|Měsíc]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Mléčná dráha|Mléčná dráha]] * [[Ottův slovník naučný/Nebe|Nebe]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Nedělní písmeno|Nedělní písmeno]] * [[Ottův slovník naučný/Obzor|Obzor]] * [[Ottův slovník naučný/Okkultace|Okkultace]] * [[Ottův slovník naučný/Orion|Orion]] * [[Ottův slovník naučný/Palitzsch|Palitzsch]] * [[Ottův slovník naučný/Paměsíc|Paměsíc]] * [[Ottův slovník naučný/Panna (astronomie)|Panna (astronomie)]] * [[Ottův slovník naučný/Pape|Pape]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Paslunce|Paslunce]] * [[Ottův slovník naučný/Pegasus|Pegasus]] * [[Ottův slovník naučný/Perrotin|Perrotin]] * [[Ottův slovník naučný/Perseus (souhvězdí)|Perseus (souhvězdí)]] * [[Ottův slovník naučný/Pes (souhvězdí)|Pes (souhvězdí)]] * [[Ottův slovník naučný/Petersen|Petersen]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Peters|Peters]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Piazzi|Piazzi]] * [[Ottův slovník naučný/Picard|Picard]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pickering|Pickering]] * [[Ottův slovník naučný/Pigott|Pigott]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Plantamour|Plantamour]] * [[Ottův slovník naučný/Pound James|Pound James]] * [[Ottův slovník naučný/Powalky|Powalky]] * [[Ottův slovník naučný/Prażmowski Adam|Prażmowski Adam]] * [[Ottův slovník naučný/Protuberance|Protuberance]] * [[Ottův slovník naučný/Půlnoc|Půlnoc]] * [[Ottův slovník naučný/Regiomontanus|Regiomontanus]] * [[Ottův slovník naučný/Rok|Rok]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Römer|Römer]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Rutherfurd|Rutherfurd]] * [[Ottův slovník naučný/Ryby (astronomie)|Ryby]] * [[Ottův slovník naučný/Souhvězdí|Souhvězdí]] * [[Ottův slovník naučný/Thévenot|Thévenot]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Uranometrie|Uranometrie]] * [[Ottův slovník naučný/Uranoskop|Uranoskop]] * [[Ottův slovník naučný/Utzschneider, von|von Utzschneider]] * [[Ottův slovník naučný/Váhy (souhvězdí)|Váhy (souhvězdí)]] * [[Ottův slovník naučný/Venuše (Krasopaní)|Venuše (Krasopaní)]] * [[Ottův slovník naučný/Vico (osoby)|Vico]] (část de V. Francesco) * [[Ottův slovník naučný/Vidmo|Vidmo]] * [[Ottův slovník naučný/von Lindenau|von Lindenau]] * [[Ottův slovník naučný/Winnecke|Winnecke]] * [[Ottův slovník naučný/Wolfers|Wolfers]] * [[Ottův slovník naučný/Wolf|Wolf]] (části W. Rudolf a W. Max Franz Joseph Cornelius) * [[Ottův slovník naučný/Wurm|Wurm]] (část W. Johann Friedrich) * [[Ottův slovník naučný/Zatmění|Zatmění]] * [[Ottův slovník naučný/Země|Země]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Zima|Zima]] * [[Ottův slovník naučný/Zvířetníkové světlo|Zvířetníkové světlo]] * [[Ottův slovník naučný/Zvířetník|Zvířetník]] [[Kategorie:Astronomové]] [[Kategorie:Meteorologové]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] enjaaaw2s9oz7db1i6d1ln5l7ri6c0s 100 23491 313875 313810 2026-04-05T06:16:16Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Babylón, Babylónie 313875 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Justin Václav | příjmení = Prášek | Image = Prášek Justin Václav.jpg | datum narození = 7. srpna 1853 | místo narození = Brandýs nad Labem | datum úmrtí = 23. prosince 1924 | místo úmrtí = Klánovice | popis = středoškolský profesor }} PhDr. '''Justin Václav Prášek''' (1853–1924) byl středoškolský profesor v Pardubicích, Klatovech a zejména v Kolíně a v Praze, historik a orientalista. == Dílo == * [[Athény]] (1890) {{Online Kramerius|ABA001|865586}} * [[Brandejs nad Labem]] ** díl I. (1908) {{Online Kramerius|nkp|5e094dc0-8f81-11e6-9325-005056827e52}} ** díl II. (1910) {{Online Kramerius|nkp|eda62d30-8f82-11e6-9325-005056827e52}} ** díl III. (1913) {{Online Kramerius|nkp|04f9c610-8f81-11e6-9325-005056827e52}} * [[Děje gymnasia klatovského]] (1877) {{Online Kramerius|ABA001|24528464}} * [[Dějiny Čech a Moravy nové doby]] ** Kniha sedmá: ''Panování císaře a krále Josefa II.'' Díl I. (1903) [https://archive.org/details/djinyechamoravy06rezegoog Dostupné online] ** Kniha osmá: ''Panování císaře a krále Josefa II.'' Část II. (1904) [https://archive.org/details/djinyechamoravy02rezegoog Dostupné online] ** Kniha devátá: ''Panování císaře a krále Leopolda II.'' (1904) [https://archive.org/details/djinyechamoravy07rezegoog Dostupné online] ** Kniha desátá: ''Panování císaře a krále Františka I.'' (1905) [https://archive.org/details/djinyechamoravy08rezegoog Dostupné online] * [[Dějiny města Turnova nad Jizerou v Boleslavště]] (1879) {{Online Kramerius|ABA001|11347501}} * [[Dějiny mocnářství rakouského]] ** díl prvý (1878) {{Online Kramerius|ABA001|183667}} ** díl druhý (1878) {{Online Kramerius|ABA001|1159994}} * [[Dějiny starověkých národů východních]] ** díl prvý (1900) {{Online Kramerius|nkp|7779e040-0edf-11e5-b269-5ef3fc9bb22f}} ** díl druhý (1902) {{Online Kramerius|nkp|ffa97960-0ebe-11e5-b269-5ef3fc9bb22f}} * [[Dějiny střeleckého sboru v Brandýse nad Labem]] (1888) {{Online Kramerius|ABA001|11178257}} * [[Kambysés a podání starověké]] (1885) {{Online Kramerius|ABA001|183286}} * [[Katinka Smetanová]] (1924) {{Online Kramerius|nkp|1bbe6c10-e4a4-11e2-9923-005056827e52}} * [[Okres Brandejsský nad Labem]] (1875) {{Online Kramerius|ABA001|1059568}} * [[Politický okres Klatovský]] ** díl prvý (1880) {{Online Kramerius|ABA001|11142489}} ** díl druhý (1880) {{Online Kramerius|ABA001|11143377}} * [[Světové panství Sargonovcův a Chaldaiův]] (1914) {{Online Kramerius|nkp|41f69230-2441-11e4-8e0d-005056827e51}} * [[Všeobecný dějepis občanský pro čtenáře českoslovanské]] ** díl 1, část 1 (1882) {{Online Kramerius|ABA001|20982293}} ** díl 1, část 2 (1882) {{Online Kramerius|ABA001|20982571}} * [[Zpráva o jednání tří sjezdů professorů východočeských středních škol, r. 1883 v Hradci Králové, r. 1884 v Chrudimi a r. 1885 v Kolíně konaných]] (1886) {{Online Kramerius|ABA001|12692830}} === Překlady === * [[Autor:Friedrich von Hellwald|Friedrich von Hellwald]]: ** [[Asie]] (1892) {{Online Kramerius|ABA001|1178447}} ** [[Evropa (Hellwald)|Evropa]] (1879) {{Online Kramerius|ABA001|1385846}} * [[Autor:Marco Polo|Marco Polo]]: [[Marka Pavlova z Benátek Milion]] (1902) {{Online Kramerius|nkp|b1a35040-708c-11e4-b202-005056827e52}} === Redakce === * [[Autor:Martin Kabátník|Martin Kabátník]]: [[Martina Kabátníka Cesta z Čech do Jerusalema a Kaira r. 1491-92]] (1894) {{Online Kramerius|ABA001|12047896}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Pšk.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abantové|Abantové]] * [[Ottův slovník naučný/Abaris|Abaris]] * [[Ottův slovník naučný/Abdéra|Abdéra]] * [[Ottův slovník naučný/Abydénos|Abydénos]] * [[Ottův slovník naučný/Abydos|Abydos]] * [[Ottův slovník naučný/Abydská deska královská|Abydská deska královská]] * [[Ottův slovník naučný/Aby|Aby]] * [[Ottův slovník naučný/Acciajoli|Acciajoli]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adeimantos|Adeimantos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aethiópia|Aethiópia]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Africa|Africa]] * [[Ottův slovník naučný/Agaristé|Agaristé]] * [[Ottův slovník naučný/Agbatana|Agbatana]] * [[Ottův slovník naučný/Agésilaos|Agésilaos]] * [[Ottův slovník naučný/Agiovci|Agiovci]] * [[Ottův slovník naučný/Agis|Agis]] * [[Ottův slovník naučný/Agora|Agora]] * [[Ottův slovník naučný/Ahmes|Ahmes]] * [[Ottův slovník naučný/Ahriman|Ahriman]] * [[Ottův slovník naučný/Achaia|Achaia]] * [[Ottův slovník naučný/Achaimenés|Achaimenés]] * [[Ottův slovník naučný/Achaimenovci|Achaimenovci]] * [[Ottův slovník naučný/Achaiové|Achaiové]] * [[Ottův slovník naučný/Achajský spolek|Achajský spolek]] * [[Ottův slovník naučný/Acharnai|Acharnai]] * [[Ottův slovník naučný/Acháb|Acháb]] * [[Ottův slovník naučný/Achelóos|Achelóos]] * [[Ottův slovník naučný/Aigina|Aigina]] * [[Ottův slovník naučný/Aigion|Aigion]] * [[Ottův slovník naučný/Aigospotamos|Aigospotamos]] * [[Ottův slovník naučný/Ainianové|Ainianové]] * [[Ottův slovník naučný/Aiolis|Aiolis]] * [[Ottův slovník naučný/Aiolové|Aiolové]] * [[Ottův slovník naučný/Aitólie|Aitólie]] * [[Ottův slovník naučný/Aitólský spolek|Aitólský spolek]] * [[Ottův slovník naučný/Akanthos (město)|Akanthos (město)]] * [[Ottův slovník naučný/Akarnanie|Akarnanie]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Akka|Akka]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Akominatos|Akominatos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Akrokorinthos|Akrokorinthos]] * [[Ottův slovník naučný/Akropolis|Akropolis]] * [[Ottův slovník naučný/Aktion|Aktion]] * [[Ottův slovník naučný/Alarodiové|Alarodiové]] * [[Ottův slovník naučný/Alexander|Alexander]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Alexandria|Alexandria]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Alkibiadés|Alkibiadés]] * [[Ottův slovník naučný/Alkmaiónovci|Alkmaiónovci]] * [[Ottův slovník naučný/Alyattés|Alyattés]] * [[Ottův slovník naučný/Antipatros|Antipatros]] * [[Ottův slovník naučný/Aonové|Aonové]] * [[Ottův slovník naučný/Artabanos|Artabanos]] * [[Ottův slovník naučný/Artaxerxés|Artaxerxés]] * [[Ottův slovník naučný/Asarhaddon|Asarhaddon]] * [[Ottův slovník naučný/Babylón|Babylón]] * [[Ottův slovník naučný/Babylónie|Babylónie]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bavian|Bavian]] * [[Ottův slovník naučný/Brandýs|Brandýs]] * [[Ottův slovník naučný/Behistún|Behistún]] * [[Ottův slovník naučný/Catilina|Catilina]] * [[Ottův slovník naučný/Dareikos|Dareikos]] * [[Ottův slovník naučný/Dareios|Dareios]] * [[Ottův slovník naučný/Dareiova hrobka|Dareiova hrobka]] * [[Ottův slovník naučný/Ekklésia|Ekklésia]] * [[Ottův slovník naučný/Farao|Farao]] * [[Ottův slovník naučný/Foinikie|Foinikie]] * [[Ottův slovník naučný/Gaza|Gaza]] * [[Ottův slovník naučný/Isráélité|Isráélité]] * [[Ottův slovník naučný/Jerusalem|Jerusalem]] * [[Ottův slovník naučný/Karthago|Karthago]] * [[Ottův slovník naučný/Komana|Komana]] * [[Ottův slovník naučný/Latinové|Latinové]] * [[Ottův slovník naučný/Lepsius|Lepsius]] * [[Ottův slovník naučný/Lilybaeum|Lilybaeum]] * [[Ottův slovník naučný/Limes|Limes]] * [[Ottův slovník naučný/Linant|Linant]] * [[Ottův slovník naučný/Lindos|Lindos]] * [[Ottův slovník naučný/Lucullus|Lucullus]] * [[Ottův slovník naučný/Magové|Magové]] * [[Ottův slovník naučný/Marco Polo|Marco Polo]] * [[Ottův slovník naučný/Médie|Médie]] * [[Ottův slovník naučný/Medínet Abu|Medínet Abu]] * [[Ottův slovník naučný/Moša|Moša]] * [[Ottův slovník naučný/Mytiléné|Mytiléné]] * [[Ottův slovník naučný/Nabis (náčelník)|Nabis (náčelník)]] * [[Ottův slovník naučný/Nabonassar|Nabonassar]] * [[Ottův slovník naučný/Nabonnéd|Nabonnéd]] * [[Ottův slovník naučný/Nabopolassar|Nabopolassar]] * [[Ottův slovník naučný/Nebo (mytologie)|Nebo (mytologie)]] * [[Ottův slovník naučný/Nimrod|Nimrod]] * [[Ottův slovník naučný/Ofir|Ofir]] * [[Ottův slovník naučný/Paflagonie|Paflagonie]] * [[Ottův slovník naučný/Palestina|Palestina]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Palmyra|Palmyra]] * [[Ottův slovník naučný/Pamfylia|Pamfylia]] * [[Ottův slovník naučný/Parmenión|Parmenión]] * [[Ottův slovník naučný/Parthové|Parthové]] * [[Ottův slovník naučný/Pasargada|Pasargada]] * [[Ottův slovník naučný/Patkanov|Patkanov]] * [[Ottův slovník naučný/Patras|Patras]] * [[Ottův slovník naučný/Pausanias|Pausanias]] * [[Ottův slovník naučný/Peiraieus|Peiraieus]] * [[Ottův slovník naučný/Peisandros|Peisandros]] * [[Ottův slovník naučný/Peiser|Peiser]] * [[Ottův slovník naučný/Peisistratos|Peisistratos]] * [[Ottův slovník naučný/Pekachjá|Pekachjá]] * [[Ottův slovník naučný/Pekach|Pekach]] * [[Ottův slovník naučný/Pelargikon|Pelargikon]] * [[Ottův slovník naučný/Pelasgové|Pelasgové]] * [[Ottův slovník naučný/Pelignové|Pelignové]] * [[Ottův slovník naučný/Pella|Pella]] * [[Ottův slovník naučný/Pelopidas|Pelopidas]] * [[Ottův slovník naučný/Peloponnéská válka|Peloponnéská válka]] * [[Ottův slovník naučný/Peloponnés|Peloponnés]] * [[Ottův slovník naučný/Pentakosiomedimnoi|Pentakosiomedimnoi]] * [[Ottův slovník naučný/Peraea|Peraea]] * [[Ottův slovník naučný/Perdikkas|Perdikkas]] * [[Ottův slovník naučný/Pergamon|Pergamon]] * [[Ottův slovník naučný/Periklés|Periklés]] * [[Ottův slovník naučný/Perioikové|Perioikové]] * [[Ottův slovník naučný/Periplus|Periplus]] * [[Ottův slovník naučný/Persepolis|Persepolis]] * [[Ottův slovník naučný/Perseus (král)|Perseus (král)]] * [[Ottův slovník naučný/Persie|Persie]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Perugia|Perugia]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Petra|Petra]] * [[Ottův slovník naučný/Peutingerova dska|Peutingerova dska]] * [[Ottův slovník naučný/Pélion|Pélion]] * [[Ottův slovník naučný/Pélusion|Pélusion]] * [[Ottův slovník naučný/Picenum|Picenum]] * [[Ottův slovník naučný/Pisidia|Pisidia]] * [[Ottův slovník naučný/Pitom|Pitom]] * [[Ottův slovník naučný/Pittakos|Pittakos]] * [[Ottův slovník naučný/Píč|Píč]] * [[Ottův slovník naučný/Plataie|Plataie]] * [[Ottův slovník naučný/Pnyx|Pnyx]] * [[Ottův slovník naučný/Polybios|Polybios]] * [[Ottův slovník naučný/Polyperchón|Polyperchón]] * [[Ottův slovník naučný/Punské války|Punské války]] * [[Ottův slovník naučný/Quirites|Quirites]] * [[Ottův slovník naučný/Ra|Ra]] * [[Ottův slovník naučný/Rex|Rex]] * [[Ottův slovník naučný/Rugiové|Rugiové]] * [[Ottův slovník naučný/Rutulové|Rutulové]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Římané|Římané]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Sacer mons|Sacer mons]] * [[Ottův slovník naučný/Secessio|Secessio]] * [[Ottův slovník naučný/Sfaktéria|Sfaktéria]] * [[Ottův slovník naučný/Sigeion|Sigeion]] * [[Ottův slovník naučný/Sikyón|Sikyón]] * [[Ottův slovník naučný/Sínai|Sínai]] * [[Ottův slovník naučný/Taršiš|Taršiš]] * [[Ottův slovník naučný/Těchlovice|Těchlovice]] * [[Ottův slovník naučný/Thot|Thot]] * [[Ottův slovník naučný/Timokratie|Timokratie]] * [[Ottův slovník naučný/Timoleón|Timoleón]] * [[Ottův slovník naučný/Timotheos|Timotheos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Utika|Utika]] * [[Ottův slovník naučný/Varus|Varus]] * [[Ottův slovník naučný/Vespasianus|Vespasianus]] * [[Ottův slovník naučný/Vysočany|Vysočany]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Xanthippos|Xanthippos]] * [[Ottův slovník naučný/Zalmoxis|Zalmoxis]] * [[Ottův slovník naučný/Zama|Zama]] * [[Ottův slovník naučný/Židé|Židé]] (část) [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] 0bbtrw4beltnk6w4lbdsftrsvnvmqa8 0 30098 313863 96023 2026-04-04T18:37:22Z Mykhal 7311 podvolení se antiDEFAULTSORT ~teroru před kýženou úpravou 313863 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Váhy (souhvězdí) | PŘEDCHOZÍ = Váhy | DALŠÍ = Vahylevič }} {{Textinfo |TITULEK=Váhy |AUTOR=[[Autor:Václav Rosický|Václav Rosický]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1907. S.&nbsp;311. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni41ottogoog#page/n329/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE=PD-old-70 |SOUVISEJÍCÍ= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-HESLO=Souhvězdí Vah |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} {{Forma|proza}} '''Váhy''' (lat. ''Libra'') v&nbsp;astron.: '''1)''' Šesté znamení zvířetníkové od 180° do 210°&nbsp;délky, označené&nbsp;♎.&nbsp;— '''2)'''&nbsp;Souhvězdí jižního nebe sahající od 14&nbsp;hod. 15&nbsp;min. rektascence do 16&nbsp;hod. 8&nbsp;min. a&nbsp;od ½°&nbsp;severní do 22½°&nbsp;jižní deklinace, má podle Heise 53&nbsp;hvězd pouhým okem viditelných, z&nbsp;nichž je jedna 2.&nbsp;vel., jedna 2.—3., ostatní pod 4.&nbsp;vel. Jižnější obou nejjasnějších α je podvojná; jasnější jest 3.&nbsp;vel., druhá 5,6&nbsp;vel. Jasnější jest bleděžlutá, druhá šedobílá. μ&nbsp;vel.&nbsp;5. je pomnožná, 4&nbsp;průvodce (''B'', ''C'', ''D'', ''E'') objevil Burnham; ještě 4 jsou podvojné (''h''&nbsp;457, β&nbsp;1085 a&nbsp;618 a {{Nečitelný text|?|strana=311}} 1962). Měnlivé jsou: δ (typu Algola, viz {{Prostrkaně|[[../Hvězdy|Hvězdy]]}}, str.&nbsp;982) a&nbsp;''S'' (objevená r.&nbsp;1782 od Borellyho, max. 7,6—8,3&nbsp;vel., min. pod vel.&nbsp;13., per. 192,1 dne, jeví krásné vidmo pásmové). Hvězdokupy obsahuje toto souhvězdí&nbsp;2, jednu objevil W.&nbsp;Herschel 10.&nbsp;bř. 1785, druhou Messier 23.&nbsp;kv. 1764. Messier popsal ji jako mlhovinu, Herschel však rozložil ji 7stopým a&nbsp;14stopým dalekohledem ve hvězdy, též Rosse. ''[[Autor:Václav Rosický|VRý.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Astronomie v Ottově slovníku naučném|Váhy (souhvězdí)]] 7fzhakl8sqv112pzm01dxjl9e208eba 313864 313863 2026-04-04T18:38:29Z Mykhal 7311 de-emo symbol zodiakální 313864 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Váhy (souhvězdí) | PŘEDCHOZÍ = Váhy | DALŠÍ = Vahylevič }} {{Textinfo |TITULEK=Váhy |AUTOR=[[Autor:Václav Rosický|Václav Rosický]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1907. S.&nbsp;311. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni41ottogoog#page/n329/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE=PD-old-70 |SOUVISEJÍCÍ= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-HESLO=Souhvězdí Vah |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} {{Forma|proza}} '''Váhy''' (lat. ''Libra'') v&nbsp;astron.: '''1)''' Šesté znamení zvířetníkové od 180° do 210°&nbsp;délky, označené&nbsp;♎︎.&nbsp;— '''2)'''&nbsp;Souhvězdí jižního nebe sahající od 14&nbsp;hod. 15&nbsp;min. rektascence do 16&nbsp;hod. 8&nbsp;min. a&nbsp;od ½°&nbsp;severní do 22½°&nbsp;jižní deklinace, má podle Heise 53&nbsp;hvězd pouhým okem viditelných, z&nbsp;nichž je jedna 2.&nbsp;vel., jedna 2.—3., ostatní pod 4.&nbsp;vel. Jižnější obou nejjasnějších α je podvojná; jasnější jest 3.&nbsp;vel., druhá 5,6&nbsp;vel. Jasnější jest bleděžlutá, druhá šedobílá. μ&nbsp;vel.&nbsp;5. je pomnožná, 4&nbsp;průvodce (''B'', ''C'', ''D'', ''E'') objevil Burnham; ještě 4 jsou podvojné (''h''&nbsp;457, β&nbsp;1085 a&nbsp;618 a {{Nečitelný text|?|strana=311}} 1962). Měnlivé jsou: δ (typu Algola, viz {{Prostrkaně|[[../Hvězdy|Hvězdy]]}}, str.&nbsp;982) a&nbsp;''S'' (objevená r.&nbsp;1782 od Borellyho, max. 7,6—8,3&nbsp;vel., min. pod vel.&nbsp;13., per. 192,1 dne, jeví krásné vidmo pásmové). Hvězdokupy obsahuje toto souhvězdí&nbsp;2, jednu objevil W.&nbsp;Herschel 10.&nbsp;bř. 1785, druhou Messier 23.&nbsp;kv. 1764. Messier popsal ji jako mlhovinu, Herschel však rozložil ji 7stopým a&nbsp;14stopým dalekohledem ve hvězdy, též Rosse. ''[[Autor:Václav Rosický|VRý.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Astronomie v Ottově slovníku naučném|Váhy (souhvězdí)]] rxea3qr65fsqx6qdo2kdmqqkf75b4du 0 31391 313868 195615 2026-04-04T19:08:10Z Mykhal 7311 de-emo symbol 313868 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Kalendářská znamení | PŘEDCHOZÍ = Kalendář | DALŠÍ = Kalenec }} {{Textinfo |TITULEK=Kalendářská znamení |AUTOR= [[Autor:Václav Rosický|Václav Rosický]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Třináctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1898. S.&nbsp;783. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni17ottogoog#page/n811/mode/2up Dostupné online.] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE=PD old 70 |SOUVISEJÍCÍ=[[Ottův slovník naučný/Ekliptická znamení]] |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-HESLO= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} {{Forma|proza}} '''Kalendářská znamení''' jsou značky pro slunce&nbsp;☉, podoby měsíce, a&nbsp;to pro nový měsíc&nbsp;<big>🌚︎</big>, první čtvrť&nbsp;<big>☽</big>, úplněk&nbsp;<big>🌝︎</big> a&nbsp;poslední čtvrť&nbsp;<big>☾</big>, dále pro větší planety (oběžnice), pro Merkura&nbsp;<big>☿</big>, Venuši&nbsp;<big>♀</big>, Zemi&nbsp;<big>♁</big>, Marta&nbsp;<big>♂</big>, Jupitera&nbsp;<big>♃</big>, Saturna&nbsp;<big>♄</big>, (Urana [[Soubor:Uranus symbol.svg|20px]] a&nbsp;Neptuna&nbsp;<big>♆</big>), pak pro souhvězdí zvířetníku, Skopce&nbsp;♈︎, Býka&nbsp;♉︎, Blížence&nbsp;♊︎, Raka&nbsp;♋︎, Lva&nbsp;♌︎, Pannu&nbsp;♍︎, Váhy&nbsp;♎︎, Štíra&nbsp;♏︎, Střelce&nbsp;♐︎, Kozorožce&nbsp;♑︎, Vodnáře&nbsp;♒︎, Ryby&nbsp;♓︎, nebo příslušné obrázky, (při jednotlivých dnech bývá poznamenán běh měsíce ve znamení, t.&nbsp;j.&nbsp;jeho délka od 30 ke 30&nbsp;stupňům a&nbsp;v&nbsp;každém měsíci udáno, do kterého »znamení« slunce zdánlivě vstoupí a&nbsp;kdy se to stane) a&nbsp;konečně pro aspekty (polohy oběžnic), konjunkci&nbsp;<big>☌</big>, kvadraturu&nbsp;<big>☐</big> a&nbsp;opposici&nbsp;<big>☍</big> (ve starší době též pro trigonus&nbsp;<big>∆</big> a&nbsp;sextilis&nbsp;<big>✴</big>, když měly planety délky rozdílné o&nbsp;120° neb&nbsp;60°). Další '''k'''-ké&nbsp;'''z.''' je&nbsp;† pro půst a&nbsp;suché dni postní (kvatember). Dni v&nbsp;témdni označovaly se dříve v&nbsp;kalendáři dle oběžnic (u&nbsp;starých) takto: neděle&nbsp;☉, pondělí&nbsp;<big>☾</big>, úterý&nbsp;<big>♂</big>, středa&nbsp;<big>☿</big>, čtvrtek&nbsp;<big>♃</big>, pátek&nbsp;<big>♀</big>, sobota&nbsp;<big>♄</big>. ''[[Autor:Václav Rosický|VRý.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Čas v Ottově slovníku naučném|Kalendářská znamení]] [[Kategorie:Astronomie v Ottově slovníku naučném|Kalendářská znamení]] pyawwnpotr5rw4jqxwkk2hdx6sjvmhk 0 31910 313869 250339 2026-04-04T19:47:50Z Mykhal 7311 heslo 313869 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Orion | PŘEDCHOZÍ = Oriolus | DALŠÍ = Órión }} {{Textinfo | TITULEK = Orion | AUTOR = [[Author:Václav Rosický|VRý.]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;868–869. {{Kramerius|mzk|a4be06b0-05b3-11e5-97f4-5ef3fc9ae867}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Souhvězdí Orionu }} {{Forma|proza}} '''Orion''', veliké souhvězdí po obou stranách rovníka jdoucí od 4^h&nbsp;36^m do 6^h&nbsp;18^m rektascence a od 12° jižní do 20° severní deklinace. Na severu mezuje s Býkem a Blíženci, na jihu s Zajícem, na východě s Jednorožcem, na západě s Býkem a Eridanem. Heis udává v něm 136 hvězd pouhým okem viditelných. Toto souhvězdí je nejkrásnější na nebi našem a má jméno od obra a lovce ve starším bájesloví řeckém. Týž zobrazuje se jako muž přímo stojící, pravou (východní) rukou třímající kyj, kdežto levá ruka drží štít pokrytý koží. Zvláště vynikají 3 hvězdy 2.&nbsp;vel. (''δ'', ''ε'', ''ζ'') blízko sebe v přímce se nalézající, tvořící buď tak zvanou Jakubovu hůl nebo pás '''O'''-ův. Nad nimi viděti je dvě jasné hvězdy, červenou ''α'' na východním rameni vel.&nbsp;1. (Beteigeuze), na západním rameni ''γ'' (Bellatrix) vel.&nbsp;2. Na západ od nich je několik hvězd 4. a 5.&nbsp;vel., z nichž některé tvoří oblouk (štít). Pod pásem na západní noze je nejjasnější hvězda souhvězdí, bílá hvězda ''β'' (Rigel). Jak W.&nbsp;Herschel 1.&nbsp;října 1781 objevil, je podvojná, majíc průvodce 8.&nbsp;vel. ve vzdálenosti 9^.6″, jenž sám opět je podvojný (Burnham) a náleží k nejobtížnějším předmětům na nebi. Hvězdy ''δ'' a ''ζ'' v pásu jsou též podvojné, ''δ'' je měnlivá (vel. 2^.7 až 2^.2) majíc průvodce vel.&nbsp;6^.8 ve vzdálenosti 53″, ''ζ'' má průvodce vel.&nbsp;5^.7 ve vzdálenosti 2^.6″. Jiné podvojné jsou: ''ρ'' (jižně od Bellatrix) s hlavní hvězdou vel.&nbsp;4^.7 žlutou a průvodcem modrým vel.&nbsp;8^.5, u vzdálenosti 7″; ''η'' (W.&nbsp;Herschel r.&nbsp;1781), hlavní hvězda 3^.4&nbsp;vel. (dle Dawesa r.&nbsp;1848 sama podvojná se vzdál. 1″ obou složek), průvodce vel. 10^.5, vzdál. 110″; ''λ'' na hlavě '''O'''-u (W.&nbsp;Herschel poznal ji r.&nbsp;1779 podvojnou, Struwe potrojnou), hlavní hvězda je žlutavá, vel.&nbsp;4., druhá nachová, vel.&nbsp;6., třetí vel.&nbsp;10^.5, vzdál. prvních dvou je 4^.3″, první a třetí 28^.6″. Mimo jiné podvojné a pomnožné je památná pomnožná ''δ'' na jilci meče v temné části mlhoviny '''O'''-ovy, celkem 9 hvězd. Čtyři z nich ''ABCD'' tvoří lichoběžník a viděti je lze již menšími dalekohledy (3palcovými). ''C'' je vel.&nbsp;4^.7, nejslabší ''B'' 8.&nbsp;vel. ''A'' a ''D'' objeveny byly Huygensem r.&nbsp;1659, ''B'' Dom.&nbsp;Cassinim r.&nbsp;1666, Struwe objevil r.&nbsp;1826 pátou ''E'', vel.&nbsp;11^.3, r.&nbsp;1832 Jan Herschel šestou ''F'', vel.&nbsp;13., de&nbsp;Vico r.&nbsp;1839 dvě ještě slabší, Porro r.&nbsp;1856 mezi ''A'' a ''C'' devátou. Změn polohy nebylo dosud u těchto hvězd pozorováno. Měnlivé jsou ''R'', červená (Hind r.&nbsp;1848), perioda 380^d; ''W''&nbsp;max.&nbsp;6., min.&nbsp;7.&nbsp;vel.; ''δ'' změna nepatrná; ''α'' červená, perioda nepravidelná, kolísá se o půl třídy v jasnosti; vidmo je velmi složité, podobá se vidmu skvrn slunečních; ''U'' velmi červená, perioda 375^d, objevil ji Gore r.&nbsp;1885. Dle Pickeringa jeví vidmo jasné čáry. Mezi hvězdokupami a mlhovinami je nejpamátnější velká nepravidelná mlhovina u&nbsp;''θ'', jež byla nejčastěji a nejdůkladněji zkoumána a zobrazena jak výkresy (Legentila, W.&nbsp;Herschela, Lorda Rosse, Bonda, Tempela) tak fotografiemi. Kolem hvězdy ''ζ'' objevil M.&nbsp;Wolf fotograficky mlhovinu teleskopem neviditelnou. ''[[Author:Václav Rosický|VRý.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Astronomie v Ottově slovníku naučném|Orion]] 44k3i5vd7z2lki8quv0vdnjvgm9jljw 313870 313869 2026-04-04T19:48:38Z Mykhal 7311 Zrušena verze [[Special:Diff/313869|313869]] od uživatele [[Special:Contributions/Mykhal|Mykhal]] ([[User talk:Mykhal|diskuse]]) - přepsání čl. jiným - omyl 313870 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Medvěd | PŘEDCHOZÍ = Medusy slimýšovité | DALŠÍ = Medvěděv }} {{Textinfo | TITULEK = Medvěd | AUTOR = [[Autor:Václav Rosický|Václav Rosický]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;13. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni40ottogoog#page/n26 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Souhvězdí Malého medvěda|Souhvězdí Malého medvěda]], [[w:Souhvězdí Velké medvědice|Souhvězdí Velké medvědice]] }} {{Forma|proza}} '''Medvěd,''' zool., v. {{Prostrkaně|[[../Medvědi|Medvědi]]}}. '''M.''' ve {{Prostrkaně|hvězdářství}}, jméno dvou podobných souhvězdí sev. nebe, která se rozeznávají jako '''M.''' {{Prostrkaně|Malý}} a '''M.''' {{Prostrkaně|Velký}}. Obě slují též {{Prostrkaně|Vůz Malý}} a {{Prostrkaně|Velký}} pro polohu 7&nbsp;hlavních hvězd. Název {{Prostrkaně|Vůz}} místo Velkého '''M'''-a přichází již u Indův a v knize Jobově, též u Řekův jest název Vůz (''ἅμαξα'') tak častý jako název '''M.''' (vlastně medvědice, ''{{Cizojazyčně|grc|ἄρκτος}}''). V Iliadě (18, 487) zobrazuje Héfaistos na štítě Achillově »'''M'''-a, jenž také Vůz sluje«, a Odysseus pátrá na moři po tomto souhvězdí označeném dvojím jménem (Odyss. 5, 273). '''M.''' {{Prostrkaně|Malý}} (''Ursa minor''), blízko sev. pólu, čítá 54&nbsp;hvězdy pouhým okem viditelné, z nichž ''α'' (polárka, hvězda polární, točnová) a ''β'' jsou velikosti 2., ''γ'' vel. 3., ''δ'', ''ε'', ''ζ'' vel. 4., ostatní menší. Polárka vzdálena jest od vlastního pólu 1⅓° (v. {{Prostrkaně|[[../Alignement|Alignement]]}}) a podvojná, průvodce je velikosti 9. ve vzdál. 18″. Původně představovalo souhvězdí to Psa, proto sluje polárka též {{Prostrkaně|Kynosúra}} (psí ohon). '''M.''' {{Prostrkaně|Velký}} (''Ursa major''), mezi 120—210° rektascense a 30—75° sev. dekl., obsahuje 6 hvězd vel. 2. a celkem (dle Heisa) 227&nbsp;hvězd pouhým okem viditelných. Sedm těchto hvězd hlavních tvoří {{Prostrkaně|Vůz}} (Davidův); 4 do čtyřúhelníku postavené hvězdy znázorňují kola, 2 voj a 1 vozku. Jinak označuje mnoho malých hvězd hlavu a nohy '''M'''-a (medvědice), kdežto 7&nbsp;hlavních hvězd tvoří zadek a ohon (jména jejich viz ve čl. [[../Hvězdoznalství|Hvězdoznalství]]). Blízko ''ζ'' na voji je hvězdička 5. vel. ''g'' neb Alkor (jezdec), kterou dobré oči rozeznají. Vzdálenost činí asi 11¾′. Hvězda ''ζ'' je podvojná, průvodce jejího 5. vel. ve vzdál. 14″ objevil Kirch 1.&nbsp;září 1700. Také ''ξ'' je podvojná, hlavní hvězda 4. vel. žlutavá, průvodce 5. vel. šedobílý, střední vzdálenost 2,6″, doba oběhu 60,7&nbsp;roku. Měnivé jsou: ''R'' (objevil Pogson r. 1853, perioda 305,4 dne, mění se mezi 6.—13. velik.), ''S'' (objevil týž t. r., perioda 223,92 dne, mění se mezi 7.—11. vel.), ''T'' (obj. Bonn r. 1860, perioda 257,2 dne, mění se mezi 6½—12½ vel.). Souhvězdí toto obsahuje též několik mlhovin teleskopických, mezi nimi velkou planetární mlhovinu jižně od ''β'' (již. zadního kola). ''[[Autor:Václav Rosický|VRý.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Astronomie v Ottově slovníku naučném]] 6z19ncwdzjj0nd2nwztllxuvm8gvh33 0 35090 313867 250779 2026-04-04T19:05:50Z Mykhal 7311 de-emo symbol; kat. 313867 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ryby (astronomie) | PŘEDCHOZÍ = Rybrcoul | DALŠÍ = Ryby }} {{Textinfo | TITULEK = Ryby | AUTOR = [[Autor:Václav Rosický|Václav Rosický]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýdruhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1904. S.&nbsp;436. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni36ottogoog#page/n476 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Ryby (znamení)|Ryby (znamení)]], [[w:Souhvězdí Ryb|Souhvězdí Ryb]] }} {{Forma|proza}} '''Ryby''' (''Pisces'') v&nbsp;astron.: '''1)'''&nbsp;Dvanácté znamení zvířetníku od 330° do 360°&nbsp;délky, označené&nbsp;♓︎.&nbsp;— '''2)'''&nbsp;Souhvězdí na blízku ekliptiky mezi 341¹/₂° a&nbsp;28¹/₂°&nbsp;rektascense a&nbsp;7° jižní až 31°&nbsp;severní deklinace, v&nbsp;němž Heis udává 128&nbsp;hvězd pouhým okem viditelných. Z&nbsp;těch je 1 velikosti&nbsp;3., 10 vel.&nbsp;4, 21 vel.&nbsp;5., ostatní vel.&nbsp;6. Podvojných jest&nbsp;21, z&nbsp;nichž zvláště vyniká nejjasnější hvězda souhvězdí, ''α'', již objevil r.&nbsp;1779 W.&nbsp;Herschel; hlavní hvězda je vel.&nbsp;2^·8 zelenavobílá, průvodce vel.&nbsp;3^·9 modrý. Snadno rozeznatelné jsou ''ψ''¹ (Struve 88), obě vel.&nbsp;5. a&nbsp;bílé (Bradley), Struve&nbsp;90 (Flamsteed&nbsp;77), hlavní hvězda vel.&nbsp;6., průvodce&nbsp;6^·8, obě bílé; ''ζ'' (Struve&nbsp;100) také již od Bradleye r.&nbsp;1755 jako podvojná pozorovaná, hlavní hvězda vel.&nbsp;4^·2, průvodce&nbsp;5^·3, obě bílé. Burnham shledal, že průvodce je podvojný maje u&nbsp;sebe hvězdičku vel.&nbsp;11. Z&nbsp;mlhovin objevil jednu W.&nbsp;Herschel r.&nbsp;1786, je kulatá a&nbsp;jasná, druhou objevil Méchain r.&nbsp;1780, je dosti veliká, ale nejasná. ''[[Autor:Václav Rosický|VRý.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Astronomie v Ottově slovníku naučném|Ryby (astronomie)]] cip7jpmchh3mpjcck3klgk3ktbfwtma 0 93193 313860 305853 2026-04-04T17:48:23Z Rulumas 19860 oprava 313860 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Babylas | PŘEDCHOZÍ = Babyka | DALŠÍ = Babylon }} {{Textinfo | TITULEK = Babylas | AUTOR = [[Autor:František Xaver Kryštůfek|František Xaver Kryštůfek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1890. S.&nbsp;18. {{Kramerius|nkp|18159fa0-0a06-11e5-b309-005056825209|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Babylas z Antiochie }} {{Forma|proza}} '''Babylas''' sv. byl od roku 237 biskupem antiochijským a utrpěl r. 250 mučennickou smrť v Deciově pronásledování. Svatý Jan Zlatoústý měl chvalořeč o něm (''{{Cizojazyčně|la|Oratio de s. Babylo}}''), z níž se dovídáme, že '''B.''' jednomu císaři do chrámu vstoupiti zabránil. Ostatní působení jeho jest neznámo. Caesar Gallus dal roku 351 přenésti jeho kosti do Dafne u Antiochie, které za křižáckých výprav do Cremony byly odvezeny. Církev latinská slaví jeho památku 24. ledna, církev řecká 4. září. ''[[Autor:František Xaver Kryštůfek|Dr. Kr.]]'' {{Konec formy}} 7p376vj32xxja1a0b4w3anux29eepqm 0 96717 313861 2026-04-04T18:07:58Z Rulumas 19860 Babylon 313861 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Babylon | PŘEDCHOZÍ = Babylas | DALŠÍ = Babylón }} {{Textinfo | TITULEK = Babylon | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1890. S.&nbsp;18–19. {{Kramerius|nkp|18159fa0-0a06-11e5-b309-005056825209|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Babylon }} {{Forma|proza}} '''Babylon: 1) B.''', samota u Oslovic v Čechách, 6 d., 30 obyv. něm. (1881), hejtmanství a okres Česká Lípa (1½ hod. jihozáp.), obec Oslovice, býv. dom. Nový Zámek, fara Holany. — '''2) B.''', ves v Čechách, 21 d., 165 obyv. čes., 5 něm. (1881), hejtm., okres a býv. dom. Domažlice (1¾ hod. jihozáp.), obec Havlovice, fara Trhanov. — '''3) В.''' {{Prostrkaně|Velký}}, samota na vých. straně hory Babylonu (''Kiesleiten''), 6 d., 45 obyv. něm. (1881), hejtm. Sušice, okres Hartmanice (1 hod. již.), obec Stodůlky, fara Dobrá Voda. — '''4) B.''' {{Prostrkaně|Malý}}, dvůr a jedno stavení, 11 obyv. něm. (1881), ¼ hodiny záp. od '''B'''-u Velkého. Oba '''B'''-y patřily ku Královskému Hvozdu, a to k rychtě stodůlecké. — '''5) B.''', samota u Tatobit v Čechách, 6 d., 17 obyv. čes. (1881), hejtm. Semily, okres Lomnice (2½ hod. sev.-záp.), býv. dom. Hrubá Skála, obec a fara Tatobity. — '''6) B.''', samota u Hřivic v Čechách, 5 d., 35 obyv. čes. (1881), hejtm. a okres Louny (2 hod. jihozáp.), obec a fara Hřivice, bývalé dom. Nový Hrad. {{Konec formy}} atbxnm3krlo6xay5gr90vnao4jfy7v3 0 96718 313862 2026-04-04T18:34:11Z Rulumas 19860 Babylón, 1. část 313862 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Babylón | PŘEDCHOZÍ = Babylon | DALŠÍ = Babylónie }} {{Textinfo | TITULEK = Babylón | AUTOR = [[Autor:Justin Václav Prášek|Justin Václav Prášek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1890. S.&nbsp;19–21. {{Kramerius|nkp|18857870-0a06-11e5-b309-005056825209|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Babylón }} {{Forma|proza}} '''Babylón''', hlavní město starověké Babylónie, rozložené v naprosté poříčné nížině, na obou březích řeky Eufrátu, kde počínala stoka Arachtu, přímo k Perskému zálivu spějící, z nejstarších a největších měst na světě, jehož existence prokázána jest v dobách do let 5000 až 4000 př. Kr. spadajících. V nápisech klínových obsahu profánního sluje '''B.''' vždy {{Prostrkaně|Kadingirra}} (brána boží), v semit. znění ''Bab-ili'', z čehož vyvozeno řecké ''Βαβυλών'' (Schrader, KAT², 127.—128.). Z původní babylónské výslovnosti vzniklo hebr. {{Prostrkaně|Babel}}, jež dalo podnět k lichému výkladu Gen. 11., 9. (»že tam zmaten jest jazyk vší země«). Již z prvých zpráv o '''B'''-ě zachovaných prosvitá neobyčejný význam náboženský. '''B.''' byl pokládán za město bohu Marduku posvátné, později i za stálé sídlo jeho, pročež požíval i názvu a významu města posvátného. Královským sídlem původně nebyl, alespoň doposud neobjevilo se jméno krále babylónského, staršího vpádu elamského; avšak náboženská sláva a poloha na místě, kde největší splavná řeka předoasijská křižuje se s pradávnou obchodní cestou od Perského zálivu k ústí Oronta do moře Středozemního vedoucí, dodávaly již za nejstarších dob '''B'''-u přednosti před jinými městy mesopotamskými. Dle nejstarší, posud neuveřejněné zprávy (dotčené Oppertem v Acad. des inscr. 1884, 29. ún.) byl '''B.''' před r. 4000 př. Kr. částí říše Sirgullské, božství jeho však již tehdy uctíváno bylo i mimo město, ježto i v Sirgulle péčí králů byl mu zbudován »dům«. Za vpádův elamských kol r. 2300 již jmenuje se v '''B'''-ě vedlé chrámů jiných i slavný chrám I-Sagilla, jemuž mnoho rolníkův úroky bylo povinno. Dle toho jest pravděpodobno, že I-Sagilla byl nejstarším chrámem babylónským, a že tudíž v okolí jeho hledati jest i nejstarší části městské. Za našich dnův identifikuje se I-Sagilla s pahorkem, který podnes {{Prostrkaně|Вabil}} sluje. Jako jiné chrámy v Babylónii byla též I-Sagilla budovou několikapatrovou o značné výši, stavěnou do podoby »zigguratů«, v nížině babylónské snadno k účelům obranným i náboženským (Boscawen, Tr. S. Bibl. Arch. V., 303.) vysvětlitelných, což spolu s lichou etymologií slova Babel podalo Židům podnět ke známé pověsti o stavbě babylónské věže. Za elamského panství (viz {{Prostrkaně|[[../Babylónie|Babylónie]]}}) vzmohla se v '''B'''-ě samostatná dynastie, s jejímž počátkem (kol r. 2220 př. Kr.) nepochybně souvisí epocha zvláštní aery, Pliniem a Simpliciem připomínané (Hommel, Semiten I., 342.). Z této dynastie vzešel mocný král Chammurabi, jenž učinil '''B.''' hlavním městem vší země. Odtud byl '''B.''' náboženským, politickým i osvětným středem země až do konečného svého úpadku. Přes to dovídáme se o osudech města samého velmi málo. Assyrský král {{Prostrkaně|Tuklátí-Nindar}} I. (c. 1310 př. Kr.) dobyl '''В'''-a, což jest prvým známým případem, kde cizinci města dobyli; avšak výboj jeho neměl následků trvalých. Za výbojných dob assyrských toužili sice všichni velicí králové po panství nad '''B'''-em, avšak veliký náboženský význam města zdržoval činy jejich, tak že neodvažovali se násilností proti posvátnému městu; i velicí výbojci, jako Salmanassar II. a Šamší-Rammán IV., spokojili se úmluvou, dle kteréž obětovali bohu Mardukovi ve hlavním chrámě jeho. Ještě Sargon bohatě dařil chrámy babylónské. Když však vzpoury obyvatelstva proti assyrskému panství se opakovaly, dobyl Sanherib r. 689 '''B'''-a, povraždil obyvatelstvo, zneuctil chrámy a poklady jejich dal vojínům svým v plen, pobořil hradby i chrámy, jejichž věže do stoky Arachtu byly svrženy, tak že městiště babylónské v močál bylo proměněno. Po jedenácte let byl '''B.''' pust, až Assarhaddon přikročil k jeho obnově. '''B.''' nabyl teď tvářnosti zcela jiné. Na místě bývalých hradeb, které dosti těsně město svíraly, založeny dvojí nové hradby, rozsáhlejší i vyšší, zvané Imgur-Bel a Nimit-Bel, chrám I-Sagilla, dle slov Assarhaddonových na světě nejpřednější, znova postaven a obrazy bohů do něho přeneseny, obyvatelstvo znova do města převedeno a majetek jemu navrácen. Obnova tato má v dějinách města význam největší. Bylť především '''B.''' neobyčejně rozšířen, tak že vyrovnával se již obrovským metropolím assyrským, nad to pak hradby založeny v rozměrech takových, že tehdejšímu válečnictví byly nezdolny. Když pak po r. 626 '''B.''' učiněn sídlem nové chaldejské dynastie, která uvrhla zkázu na assyrská hlavní města, stal se '''B.''' i velikostí i mocí i leskem prvým městem v Asii, a sláva jeho pronikla za nedlouho i do evropské Hellady. Doba dynastie Nabopolassarovy jest dobou největší slávy babylónské. Nabopolassar jal se znova stavěti obě hradby kolem města, ovšem jich nedokončil; ale veliký příkop, město celé vně hradeb obepínající a na obou stranách důkladně vyzděný, pak obezdění obou břehův eufrátských nábřežími a úprava stoky Arachtu jsou dílem jeho. Obnovil i palác královský. V rozměrech mnohem větších podjal se zvelebení města syn jeho Nebukadnezar, jenž chtěl učiniti '''B.''' městem na světě nejskvělejším. Především opravena a vyzdobena I-Sagilla s nádherou neslýchanou a ziggurat její obnoven. Celá řada chrámů jiných, v nichž uctívána byla božstva Rammán, Nábu, Gula atd., zbudována v městě. Vedlé dosavadních hradeb založena na východní straně nová hradba, neobyčejně vysoká, s četnými branami a s hlubokým příkopem, pro jehož snadné naplňování zařízen obrovský vodojem sipparský. Starý královský {{Konec formy}} abfizu3fydfptdzk21qadzr766xxh7u 313874 313862 2026-04-05T06:14:53Z Rulumas 19860 Babylón, 2. část 313874 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Babylón | PŘEDCHOZÍ = Babylon | DALŠÍ = Babylónie }} {{Textinfo | TITULEK = Babylón | AUTOR = [[Autor:Justin Václav Prášek|Justin Václav Prášek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1890. S.&nbsp;19–21. {{Kramerius|nkp|18857870-0a06-11e5-b309-005056825209|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Babylón }} {{Forma|proza}} '''Babylón''', hlavní město starověké Babylónie, rozložené v naprosté poříčné nížině, na obou březích řeky Eufrátu, kde počínala stoka Arachtu, přímo k Perskému zálivu spějící, z nejstarších a největších měst na světě, jehož existence prokázána jest v dobách do let 5000 až 4000 př. Kr. spadajících. V nápisech klínových obsahu profánního sluje '''B.''' vždy {{Prostrkaně|Kadingirra}} (brána boží), v semit. znění ''Bab-ili'', z čehož vyvozeno řecké ''Βαβυλών'' (Schrader, KAT², 127.—128.). Z původní babylónské výslovnosti vzniklo hebr. {{Prostrkaně|Babel}}, jež dalo podnět k lichému výkladu Gen. 11., 9. (»že tam zmaten jest jazyk vší země«). Již z prvých zpráv o '''B'''-ě zachovaných prosvitá neobyčejný význam náboženský. '''B.''' byl pokládán za město bohu Marduku posvátné, později i za stálé sídlo jeho, pročež požíval i názvu a významu města posvátného. Královským sídlem původně nebyl, alespoň doposud neobjevilo se jméno krále babylónského, staršího vpádu elamského; avšak náboženská sláva a poloha na místě, kde největší splavná řeka předoasijská křižuje se s pradávnou obchodní cestou od Perského zálivu k ústí Oronta do moře Středozemního vedoucí, dodávaly již za nejstarších dob '''B'''-u přednosti před jinými městy mesopotamskými. Dle nejstarší, posud neuveřejněné zprávy (dotčené Oppertem v Acad. des inscr. 1884, 29. ún.) byl '''B.''' před r. 4000 př. Kr. částí říše Sirgullské, božství jeho však již tehdy uctíváno bylo i mimo město, ježto i v Sirgulle péčí králů byl mu zbudován »dům«. Za vpádův elamských kol r. 2300 již jmenuje se v '''B'''-ě vedlé chrámů jiných i slavný chrám I-Sagilla, jemuž mnoho rolníkův úroky bylo povinno. Dle toho jest pravděpodobno, že I-Sagilla byl nejstarším chrámem babylónským, a že tudíž v okolí jeho hledati jest i nejstarší části městské. Za našich dnův identifikuje se I-Sagilla s pahorkem, který podnes {{Prostrkaně|Вabil}} sluje. Jako jiné chrámy v Babylónii byla též I-Sagilla budovou několikapatrovou o značné výši, stavěnou do podoby »zigguratů«, v nížině babylónské snadno k účelům obranným i náboženským (Boscawen, Tr. S. Bibl. Arch. V., 303.) vysvětlitelných, což spolu s lichou etymologií slova Babel podalo Židům podnět ke známé pověsti o stavbě babylónské věže. Za elamského panství (viz {{Prostrkaně|[[../Babylónie|Babylónie]]}}) vzmohla se v '''B'''-ě samostatná dynastie, s jejímž počátkem (kol r. 2220 př. Kr.) nepochybně souvisí epocha zvláštní aery, Pliniem a Simpliciem připomínané (Hommel, Semiten I., 342.). Z této dynastie vzešel mocný král Chammurabi, jenž učinil '''B.''' hlavním městem vší země. Odtud byl '''B.''' náboženským, politickým i osvětným středem země až do konečného svého úpadku. Přes to dovídáme se o osudech města samého velmi málo. Assyrský král {{Prostrkaně|Tuklátí-Nindar}} I. (c. 1310 př. Kr.) dobyl '''В'''-a, což jest prvým známým případem, kde cizinci města dobyli; avšak výboj jeho neměl následků trvalých. Za výbojných dob assyrských toužili sice všichni velicí králové po panství nad '''B'''-em, avšak veliký náboženský význam města zdržoval činy jejich, tak že neodvažovali se násilností proti posvátnému městu; i velicí výbojci, jako Salmanassar II. a Šamší-Rammán IV., spokojili se úmluvou, dle kteréž obětovali bohu Mardukovi ve hlavním chrámě jeho. Ještě Sargon bohatě dařil chrámy babylónské. Když však vzpoury obyvatelstva proti assyrskému panství se opakovaly, dobyl Sanherib r. 689 '''B'''-a, povraždil obyvatelstvo, zneuctil chrámy a poklady jejich dal vojínům svým v plen, pobořil hradby i chrámy, jejichž věže do stoky Arachtu byly svrženy, tak že městiště babylónské v močál bylo proměněno. Po jedenácte let byl '''B.''' pust, až Assarhaddon přikročil k jeho obnově. '''B.''' nabyl teď tvářnosti zcela jiné. Na místě bývalých hradeb, které dosti těsně město svíraly, založeny dvojí nové hradby, rozsáhlejší i vyšší, zvané Imgur-Bel a Nimit-Bel, chrám I-Sagilla, dle slov Assarhaddonových na světě nejpřednější, znova postaven a obrazy bohů do něho přeneseny, obyvatelstvo znova do města převedeno a majetek jemu navrácen. Obnova tato má v dějinách města význam největší. Bylť především '''B.''' neobyčejně rozšířen, tak že vyrovnával se již obrovským metropolím assyrským, nad to pak hradby založeny v rozměrech takových, že tehdejšímu válečnictví byly nezdolny. Když pak po r. 626 '''B.''' učiněn sídlem nové chaldejské dynastie, která uvrhla zkázu na assyrská hlavní města, stal se '''B.''' i velikostí i mocí i leskem prvým městem v Asii, a sláva jeho pronikla za nedlouho i do evropské Hellady. Doba dynastie Nabopolassarovy jest dobou největší slávy babylónské. Nabopolassar jal se znova stavěti obě hradby kolem města, ovšem jich nedokončil; ale veliký příkop, město celé vně hradeb obepínající a na obou stranách důkladně vyzděný, pak obezdění obou břehův eufrátských nábřežími a úprava stoky Arachtu jsou dílem jeho. Obnovil i palác královský. V rozměrech mnohem větších podjal se zvelebení města syn jeho Nebukadnezar, jenž chtěl učiniti '''B.''' městem na světě nejskvělejším. Především opravena a vyzdobena I-Sagilla s nádherou neslýchanou a ziggurat její obnoven. Celá řada chrámů jiných, v nichž uctívána byla božstva Rammán, Nábu, Gula atd., zbudována v městě. Vedlé dosavadních hradeb založena na východní straně nová hradba, neobyčejně vysoká, s četnými branami a s hlubokým příkopem, pro jehož snadné naplňování zařízen obrovský vodojem sipparský. Starý královský palác zbourán, městiště jeho navezeno a na místě takto zvýšeném zbudován nový, nádherný a spolu i daleko viditelný palác. Jiný palác, mnohem větší, zbudován nepochybně na jižní straně paláce staršího, a sice dle Nebukadnezarova nápisu v báječně krátké době 15 dnů (Flemming, Die grosse Steinplatteninschrift Nebukadnezars, Gotinky, 1883). Dle svědectví Béróssova (frg. 14) zbudoval Nebukadnezar slavné »visuté zahrady« (κρεμαστοί κήποι) k libosti své choti Amytě médské. '''B.''' takto zvelebený zůstavil Nebukadnezar svým nástupcům, z nichž však jediný Neriglissar pokračoval v duchu jeho. Kýros ujav se města úmluvou choval se šetrně k němu a učinil '''B.''' jedním z hlavních měst své říše. Také Kambysés, zdá se, častěji v '''B'''-ě přebýval; za to obyvatelstvo přidrželo se jeho a teprve po smrti uznalo uchvatitele Gaumátu (v. {{Prostrkaně|[[../Bardés|Bardés]]}}). Když však Gaumáta byl zabit, povstali Babylóňané proti Dareiovi I., a jakýsi {{Prostrkaně|Nidintubel}} vydávaje se za syna Nabonnédova prohlásil se za krále a nazval se Nebukadnezarem. Avšak Peršané dvojí bitvou porazili samozvance, načež po krátkém obléhání '''B.''' se vzdal (r. 521 př. Kr.). Když však Dareios dal říši své nové rozdělení v satrapie, povstal opět '''B.''' maje vůdcem Armena {{Prostrkaně|Arachu}}, který s názvem královským přijal opět jméno {{Prostrkaně|Nebukadnezar}}. Tehdy prodlilo se obležení za dlouhé měsíce (Hdt. III., 152.—153., kdež toliko místo Zópyra a vybájené zásluhy jeho klásti dlužno s nápisem behistunským perského knížete Intaferna), až konečně město vzato a přísně ztrestáno; zejména slavné hradby na hojných místech strženy (514). Odtud počíná nenáhlý úpadek města. O Dareiovi praví se, že oloupil chrámy o poklady jejich, Xerxés vzal zlatou sochu boha Marduka-Bela z I-Sagilly a chrám zpustošil, jenž odtud zvolna měnil se v ssutiny. Na krátko zastavena byla zkáza '''В'''-a Alexandrem Vel., jenž z Indie se navrátiv učinil '''B.''' hlavním městem obrovské své říše i sídlem královským. Již r. 330 rozkázal Alexander, aby ssutiny I-Sagilly byly odstraněny a nová nádherná stavba ze základů zbudována. Avšak za pobytu jeho v Indii práce vedena liknavě, načež náhlá smrť králova zmařila podnik veškeren. Ve starém paláci královském (v paláci Semiramidině dle Arrhiána) onemocněl Alexander, v paláci Nebukadnezarově zemřel. Seleukos Nikátor založiv nad Tigridem nové velkoměsto Seleukeii převedl do něho čásť obyvatelstva babylónského, hradeb však a I-Sagilly se nedotekl (Paus. I., 16., 3.). Antiochos I. Sótér dle nápisu nedávno objeveného (Oppert v Rev. d’Assyr. I., 102.), r. 266 podnikl opravu I-Sagilly, odtud však úpadek města i památek jeho pokračoval rychle a neodvratně. Poslední ránu zasadil '''B'''-u náměstek parthského krále Fraata II., jménem Euhémeros (kol r. 130 před Kr.), který z nepřízně jakési čásť obyvatelstva do Médie odvlekl a jádro města s četnými chrámy spálil (Diod. XXXIV., 21.). S počátku II. stol. po Kr. bylo již město celé v ssutinách, načež při stavbě Kufy a později Bagdadu i největší díl zbývajících potud trosek byl odstraněn. Za našich dob prvý Rich (1818) probadal zbytky babylónské, načež následovali Layard, Rawlinson, Oppert a nejnověji Rassam. Výzkumy jejich položen základ k babylónské topografii a shledáno spolu, že popis Hérodotův (I., 178.—183.) odporuje skutečnosti. Zakládáť se na chybné představě, že '''B.''' rozkládal se na obou březích řeky, kteráž představa patrna jest i v popisech Diodórově (II., 7.— 10., což místo Niniva k '''B'''-u sluší odnášeti) a Filostratově (Apoll. Tyan. I., 25.); odtud i nový spor, byl-li Hérodot v '''B'''-ě (proti Sayce, Herodotos. Londýn, 1884, a Tiele, Bab. Ass. Gesch.; pro Croiset, Rev. des étud. grec. I., 154.—162. a Delattre, L’exactitude et la critique en histoire. Brussel, 1889). Dnes zachovaly se trosky babylónské ve třech skupinách na levém břehu řeky. Nejsevernější, {{Prostrkaně|Babil}} zvaná, skládá se z beztvárných pahorkův, ukrývajících v sobě zbytky všelikých zdí cihlových, namnoze v pravých úhlech se křižujících. Jižněji zdvihá se pahorek {{Prostrkaně|el Chasr}} a nejjižněji pahorek {{Prostrkaně|Amrán}}, jež oba dotýkají se levého břehu eufrátského. Od nich východněji postupuje řada pahorků souvislých a téměř přímku směrem poledníkovým tvořících, které slují dnes {{Prostrkaně|Červené vrchy}}. Podobou pravého úhlu, vrcholkem k východu obráceného, šíří se nízká, hlinitá hráz, vzniklá větráním zdí z cihel na slunci sušených, která pokládá se za zbytek městské hradby vnitřní. Na pravém břehu lze toliko sledovati násep hlinitý, těsně k řece přiléhající, patrný to zbytek někdejší hradby pobřežní. Jiný násep směru opět pravoúhlého pokládá se za zbytek opevnění západního. Trosky babilské pokládají se téměř obecně za zbytek I-Sagilly, která u spisovatelů řeckých slula chrámem Belovým. Roku 1884 objevil v Babile Rassam zbytky různých chodeb a vodovodu, v nichž spatřují se visuté zahrady Nebukadnezarovy, které tudíž činily jižní čásť starého královského paláce. I-Sagilla (dle shledání Tieleova) skládala se z několika větších i menších budov, obklíčených velikou ohradou. Chrám sám měl podobu paláce a uprostřed něho zdvihal se ziggurat, dle Strabóna (p. 738) 177 ''m'' vysoký. Se zigguratem spojena byla hlavní svatyně I-Kua, jejíž stěny vyloženy byly třpytnými drahokamy; zvláštní síň, ''šubat'' zvaná, dle domnění kněží obydlí boha samého, ozdobena byla zlatem, křišťálem a alabastrem. Při bráně palácové byla menší svatyně Bab-chilibu, obydlí choti bohovy, a u protější brány svatyně I-zida, kdež uctíván byl syn božských manželů. Nejdůležitější však částí chrámu bylo »nejsvětější« (''parakku''), kdež o novém roce shromažďovali prý se všichni bohové i bohyně kol otce svého (Tiele, Zeitschrift für Assyriol. II., 179.) V pahorku el Chasru odkopány jsou zbytky obrovské budovy, dotud na některých místech s třemi řadami oken, v níž poznává se nový palác Nebukadnezarův. Pahorek Amrán ukrývá v sobě zbytky jiného slavného chrámu, původem rovněž prastarého a Nebukadnezarem obnoveného, jenž zván byl {{Prostrkaně|I-Timianki}} (Delitzsch, Wo lag das Paradies?, 216.). Jiných zbytků na levém břehu není. Patrně kupily se domy občanské, lehčeji stavěné, kolem okresu palácův a chrámů, stopy jejich však průběhem dob mnohem dříve zanikly. Od dob Nebukadnezarových i pravý břeh do města pojat a spojen kamenným mostem, jehož hořejší, dřevěnou čásť bylo lze rozebrati; zbytků dnes rovněž není. Pahorek Birs-Nimrud a ssutiny jeho, které Oppert pokládal za »babylónskou věž«, nenáležel nikdy k '''B'''-u, nýbrž k [[../Borsippa|Borsippě]] (v. t.). Hradby stály ještě za dob Pausaniových (VIII., 33., 3.). Dle Strabóna měly délky 365 stadií ({{formatnum:64.4}} ''km''), zabíralo tudíž město 256 km² plochy, v čemž ovšem byla veliká čásť půdy nezastavěné, osévané nebo k pastvě dobytka za obležení určené. Obrovská výše věží i zdí (dle Strabóna 70 a 50 loket) zjednala hradbám babylónským místo mezi sedmi divy světa. Srovn. Rich, Narrative of a journey to the site of Babylon; Layard, Niniveh and Babylon; Oppert, Expédition en Mesopotamie; týž, Babylone et les Babyloniens; Brüll, Die Topographie von Babylon, Cášský progr. 1878; Tiele, Bab. Ass. Geschichte. O nejnovějších výkopech Rassamových pojednává Osvěta, 1888, 726.—729. ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' {{Konec formy}} f27i63gitqte1nnixz1k2tuaul0i8pr 0 96719 313865 2026-04-04T18:51:45Z Lenka64 2855 n 313865 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Beauchamp | ČÁST = Beaujeu | DALŠÍ = de Beaujeu }} {{Textinfo | TITULEK = Beaujeu | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1885, str. 557 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|4f017fd0-c3a4-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = | WIKIPEDIA-DALŠÍ = }} {{Forma|proza}} '''Beaujeu''' [božé], m. ve fr. dep. Rhône nad ř. Ardiérou se 3400 ob. a obchod. ve víně, původiště rodiny t. jm. a býv. hl. m. krajiny {{Prostrkaně|Beaujolais}}. {{Konec formy}} 5o1n9hz8a0wmza9punee313sfmq68ox 0 96720 313871 2026-04-04T19:49:22Z Mykhal 7311 heslo 313871 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Orion | PŘEDCHOZÍ = Oriolus | DALŠÍ = Órión }} {{Textinfo | TITULEK = Orion | AUTOR = [[Author:Václav Rosický|VRý.]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;868–869. {{Kramerius|mzk|a4be06b0-05b3-11e5-97f4-5ef3fc9ae867}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Souhvězdí Orionu }} {{Forma|proza}} '''Orion''', veliké souhvězdí po obou stranách rovníka jdoucí od 4^h&nbsp;36^m do 6^h&nbsp;18^m rektascence a od 12° jižní do 20° severní deklinace. Na severu mezuje s Býkem a Blíženci, na jihu s Zajícem, na východě s Jednorožcem, na západě s Býkem a Eridanem. Heis udává v něm 136 hvězd pouhým okem viditelných. Toto souhvězdí je nejkrásnější na nebi našem a má jméno od obra a lovce ve starším bájesloví řeckém. Týž zobrazuje se jako muž přímo stojící, pravou (východní) rukou třímající kyj, kdežto levá ruka drží štít pokrytý koží. Zvláště vynikají 3 hvězdy 2.&nbsp;vel. (''δ'', ''ε'', ''ζ'') blízko sebe v přímce se nalézající, tvořící buď tak zvanou Jakubovu hůl nebo pás '''O'''-ův. Nad nimi viděti je dvě jasné hvězdy, červenou ''α'' na východním rameni vel.&nbsp;1. (Beteigeuze), na západním rameni ''γ'' (Bellatrix) vel.&nbsp;2. Na západ od nich je několik hvězd 4. a 5.&nbsp;vel., z nichž některé tvoří oblouk (štít). Pod pásem na západní noze je nejjasnější hvězda souhvězdí, bílá hvězda ''β'' (Rigel). Jak W.&nbsp;Herschel 1.&nbsp;října 1781 objevil, je podvojná, majíc průvodce 8.&nbsp;vel. ve vzdálenosti 9^.6″, jenž sám opět je podvojný (Burnham) a náleží k nejobtížnějším předmětům na nebi. Hvězdy ''δ'' a ''ζ'' v pásu jsou též podvojné, ''δ'' je měnlivá (vel. 2^.7 až 2^.2) majíc průvodce vel.&nbsp;6^.8 ve vzdálenosti 53″, ''ζ'' má průvodce vel.&nbsp;5^.7 ve vzdálenosti 2^.6″. Jiné podvojné jsou: ''ρ'' (jižně od Bellatrix) s hlavní hvězdou vel.&nbsp;4^.7 žlutou a průvodcem modrým vel.&nbsp;8^.5, u vzdálenosti 7″; ''η'' (W.&nbsp;Herschel r.&nbsp;1781), hlavní hvězda 3^.4&nbsp;vel. (dle Dawesa r.&nbsp;1848 sama podvojná se vzdál. 1″ obou složek), průvodce vel. 10^.5, vzdál. 110″; ''λ'' na hlavě '''O'''-u (W.&nbsp;Herschel poznal ji r.&nbsp;1779 podvojnou, Struwe potrojnou), hlavní hvězda je žlutavá, vel.&nbsp;4., druhá nachová, vel.&nbsp;6., třetí vel.&nbsp;10^.5, vzdál. prvních dvou je 4^.3″, první a třetí 28^.6″. Mimo jiné podvojné a pomnožné je památná pomnožná ''δ'' na jilci meče v temné části mlhoviny '''O'''-ovy, celkem 9 hvězd. Čtyři z nich ''ABCD'' tvoří lichoběžník a viděti je lze již menšími dalekohledy (3palcovými). ''C'' je vel.&nbsp;4^.7, nejslabší ''B'' 8.&nbsp;vel. ''A'' a ''D'' objeveny byly Huygensem r.&nbsp;1659, ''B'' Dom.&nbsp;Cassinim r.&nbsp;1666, Struwe objevil r.&nbsp;1826 pátou ''E'', vel.&nbsp;11^.3, r.&nbsp;1832 Jan Herschel šestou ''F'', vel.&nbsp;13., de&nbsp;Vico r.&nbsp;1839 dvě ještě slabší, Porro r.&nbsp;1856 mezi ''A'' a ''C'' devátou. Změn polohy nebylo dosud u těchto hvězd pozorováno. Měnlivé jsou ''R'', červená (Hind r.&nbsp;1848), perioda 380^d; ''W''&nbsp;max.&nbsp;6., min.&nbsp;7.&nbsp;vel.; ''δ'' změna nepatrná; ''α'' červená, perioda nepravidelná, kolísá se o půl třídy v jasnosti; vidmo je velmi složité, podobá se vidmu skvrn slunečních; ''U'' velmi červená, perioda 375^d, objevil ji Gore r.&nbsp;1885. Dle Pickeringa jeví vidmo jasné čáry. Mezi hvězdokupami a mlhovinami je nejpamátnější velká nepravidelná mlhovina u&nbsp;''θ'', jež byla nejčastěji a nejdůkladněji zkoumána a zobrazena jak výkresy (Legentila, W.&nbsp;Herschela, Lorda Rosse, Bonda, Tempela) tak fotografiemi. Kolem hvězdy ''ζ'' objevil M.&nbsp;Wolf fotograficky mlhovinu teleskopem neviditelnou. ''[[Author:Václav Rosický|VRý.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Astronomie v Ottově slovníku naučném|Orion]] 44k3i5vd7z2lki8quv0vdnjvgm9jljw 313872 313871 2026-04-04T19:51:21Z Mykhal 7311 box autor text fix 313872 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Orion | PŘEDCHOZÍ = Oriolus | DALŠÍ = Órión }} {{Textinfo | TITULEK = Orion | AUTOR = [[Author:Václav Rosický|Václav Rosický]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;868–869. {{Kramerius|mzk|a4be06b0-05b3-11e5-97f4-5ef3fc9ae867}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Souhvězdí Orionu }} {{Forma|proza}} '''Orion''', veliké souhvězdí po obou stranách rovníka jdoucí od 4^h&nbsp;36^m do 6^h&nbsp;18^m rektascence a od 12° jižní do 20° severní deklinace. Na severu mezuje s Býkem a Blíženci, na jihu s Zajícem, na východě s Jednorožcem, na západě s Býkem a Eridanem. Heis udává v něm 136 hvězd pouhým okem viditelných. Toto souhvězdí je nejkrásnější na nebi našem a má jméno od obra a lovce ve starším bájesloví řeckém. Týž zobrazuje se jako muž přímo stojící, pravou (východní) rukou třímající kyj, kdežto levá ruka drží štít pokrytý koží. Zvláště vynikají 3 hvězdy 2.&nbsp;vel. (''δ'', ''ε'', ''ζ'') blízko sebe v přímce se nalézající, tvořící buď tak zvanou Jakubovu hůl nebo pás '''O'''-ův. Nad nimi viděti je dvě jasné hvězdy, červenou ''α'' na východním rameni vel.&nbsp;1. (Beteigeuze), na západním rameni ''γ'' (Bellatrix) vel.&nbsp;2. Na západ od nich je několik hvězd 4. a 5.&nbsp;vel., z nichž některé tvoří oblouk (štít). Pod pásem na západní noze je nejjasnější hvězda souhvězdí, bílá hvězda ''β'' (Rigel). Jak W.&nbsp;Herschel 1.&nbsp;října 1781 objevil, je podvojná, majíc průvodce 8.&nbsp;vel. ve vzdálenosti 9^.6″, jenž sám opět je podvojný (Burnham) a náleží k nejobtížnějším předmětům na nebi. Hvězdy ''δ'' a ''ζ'' v pásu jsou též podvojné, ''δ'' je měnlivá (vel. 2^.7 až 2^.2) majíc průvodce vel.&nbsp;6^.8 ve vzdálenosti 53″, ''ζ'' má průvodce vel.&nbsp;5^.7 ve vzdálenosti 2^.6″. Jiné podvojné jsou: ''ρ'' (jižně od Bellatrix) s hlavní hvězdou vel.&nbsp;4^.7 žlutou a průvodcem modrým vel.&nbsp;8^.5, u vzdálenosti 7″; ''η'' (W.&nbsp;Herschel r.&nbsp;1781), hlavní hvězda 3^.4&nbsp;vel. (dle Dawesa r.&nbsp;1848 sama podvojná se vzdál. 1″ obou složek), průvodce vel. 10^.5, vzdál. 110″; ''λ'' na hlavě '''O'''-u (W.&nbsp;Herschel poznal ji r.&nbsp;1779 podvojnou, Struwe potrojnou), hlavní hvězda je žlutavá, vel.&nbsp;4., druhá nachová, vel.&nbsp;6., třetí vel.&nbsp;10^.5, vzdál. prvních dvou je 4^.3″, první a třetí 28^.6″. Mimo jiné podvojné a pomnožné je památná pomnožná ''δ'' na jilci meče v temné části mlhoviny '''O'''-ovy, celkem 9 hvězd. Čtyři z nich ''ABCD'' tvoří lichoběžník a viděti je lze již menšími dalekohledy (3palcovými). ''C'' je vel.&nbsp;4^.7, nejslabší ''B'' 8.&nbsp;vel. ''A'' a ''D'' objeveny byly Huygensem r.&nbsp;1659, ''B'' Dom.&nbsp;Cassinim r.&nbsp;1666, Struwe objevil r.&nbsp;1826 pátou ''E'', vel.&nbsp;11^.3, r.&nbsp;1832 Jan Herschel šestou ''F'', vel.&nbsp;13., de&nbsp;Vico r.&nbsp;1839 dvě ještě slabší, Porro r.&nbsp;1856 mezi ''A'' a ''C'' devátou. Změn polohy nebylo dosud u těchto hvězd pozorováno. Měnlivé jsou ''R'', červená (Hind r.&nbsp;1848), perioda 380^d; ''W''&nbsp;max.&nbsp;6., min.&nbsp;7.&nbsp;vel.; ''δ'' změna nepatrná; ''α'' červená, perioda nepravidelná, kolísá se o půl třídy v jasnosti; vidmo je velmi složité, podobá se vidmu skvrn slunečních; ''U'' velmi červená, perioda 375^d, objevil ji Gore r.&nbsp;1885. Dle Pickeringa jeví vidmo jasné čáry. Mezi hvězdokupami a mlhovinami je nejpamátnější velká nepravidelná mlhovina u&nbsp;''θ'', jež byla nejčastěji a nejdůkladněji zkoumána a zobrazena jak výkresy (Legentila, W.&nbsp;Herschela, Lorda Rosse, Bonda, Tempela) tak fotografiemi. Kolem hvězdy ''ζ'' objevil M.&nbsp;Wolf fotograficky mlhovinu teleskopem neviditelnou. ''[[Author:Václav Rosický|VRý.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Astronomie v Ottově slovníku naučném|Orion]] fymgc5ow56ydnhaihrvyy31oaizacx0 0 96721 313876 2026-04-05T06:36:27Z Rulumas 19860 Babylónie, začátek 313876 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Babylónie | PŘEDCHOZÍ = Babylón | DALŠÍ = Babylonii }} {{Textinfo | TITULEK = Babylónie | AUTOR = [[Autor:Justin Václav Prášek|Justin Václav Prášek]], [[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Rudolf Dvořák]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1890. S.&nbsp;21–34. {{Kramerius|mzk|caffa350-0a0a-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Babylónie }} {{Forma|proza}} '''Babylónie.''' Veškera {{Prostrkaně|Mesopotamie}} počínajíc šíjí mezi Eufrátem a Tigridem na 34° s. š. (kdež Nebukadnezarem II. zbudována později »médská zeď«) až po záliv Perský slula za klassických dob '''B'''-ií po nejpřednějším městě svém Babylóně. Označení to vyskytuje se poprvé v nápisech krále Agukakrime (ok. 1600 př. Kr.), jenž dotýká »šíré země Babila«. Než hojněji užíváno označení jiných, zejména {{Prostrkaně|Kaldu}}, ''Χαλδαία'', které zahrnovalo celou zemi a nepochybně jest identické s kossajským označením {{Prostrkaně|Karduniáš}}, pak {{Prostrkaně|Sumir}} a {{Prostrkaně|[[../Akkad|Akkad]]}} (v. t.). ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' ''[[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Dk.]]'' {{Konec formy}} e3xg72nroxfh7itfvf3cnc5v42bja86 0 96722 313878 2026-04-05T08:18:03Z Mykhal 7311 heslo 313878 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Órión | PŘEDCHOZÍ = Orion | DALŠÍ = Orisa }} {{Textinfo | TITULEK = Órión | AUTOR = [[Author:Josef Kalousek|Josef Kalousek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;869. {{Kramerius|mzk|a4e40540-05b3-11e5-97f4-5ef3fc9ae867}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Orion (mytologie) }} {{Forma|proza}} '''Órión''' ({{cj|grc|''Ὠρίων''}}) líčen v Odysseii jako obr mávající kyjem, u jiných básníků jako obrněnec ve skvoucí zbroji s taseným mečem, jenž od lidu viděn v souhvězdí, které v létě ráno vychází, v zimě, době to bouří, časně z rána zapadá, v době pak vinobraní o půlnoci vychází, tak že k ránu stojí nejvýše na nebi. Báje o něm záhy sebrány v astronomické básni připisované Hésiodovi. Vycházeje ráno, pokládán za miláčka Zoře (Éós), jejž Artemis na Ortygii svými šípy usmrtila. Počátkem zimy '''O.''' nalézá se v blízkosti souhvězdí Psa, svého průvodce, Plejád, nymf nebo plachých holubic, jež před ním v moře prchají, a Medvědice, jež ze severního pólu stále se po něm ohlíží, a pokládán proto za divého lovce, jejž Odysseus ještě po smrti zastihl při jeho řemesle v podsvětí; ježto pak tehdy nastávají bouře, '''O.''' pokládán za syna Poseidóna a Euryaly, jenž dovedl po moři jako po souši běžeti od ostrova k ostrovu, symbol to bouře. Vlastní silou prý nasypal u Zankly (pozd. Messany) přístavní násep a předhoří Pelóron. Na Chiu vyprávěna o něm báje, že '''O.''' zpiv se vínem a zneuctiv ženu nebo dceru krále {{Prostrkaně|{{Heslo|Oinopión|Oinopióna}}}}&nbsp;(v.&nbsp;t.) byl od tohoto zbaven zraku, načež dal se od Héfaistova druha Kédalióna donésti k východu, už se na paprscích Héliových zrak jeho opět rozžehl. Zahynul prý uštknutím štíra, jejž Artemis naň vyslala, protože se chlubil, že jest s to, aby pohubil všechnu zvěř na zemi, nebo že jí strojil úklady. ''[[Autor:Josef Kalousek|klk.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Řecká mytologie v Ottově slovníku naučném|Órión]] qqsendxbimhq7f7lam8glkmld7sldod 0 96723 313880 2026-04-05T08:30:11Z Lenka64 2855 n 313880 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Beaujeu | ČÁST = de Beaujeu | DALŠÍ = Beaujolais }} {{Textinfo | TITULEK = de Beaujeu | AUTOR = [[Autor:František Ladislav Rieger|František Ladislav Rieger]] | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1885, str. 557 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|4f017fd0-c3a4-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Anna Francouzská | WIKIPEDIA-DALŠÍ = }} {{Forma|proza}} de '''Beaujeu''' ''dame'' (t. ''Anne de France'',), dcera kr. Ludvíka XI., nar. 1462, byla paní velmi nadaná, lstivá i odhodlaná, již otec provdal za Petra z Bourbonu a ustanovil za vladařku po smrti své a za opatrovnici mladšího bratra a následníka svého neduživého Karla. Lstí a rozdělením soupeřů udržela vládu v rukou a přinutila vojvodu z Orleanu, kterýž proti ní vzpouru zdvihl, podrobiti se. Ona vtělila Bretagni do království Fr., a užívala moci své ba i msty s takovou měrou, že když jí dědic trůnu předemřel a voj v. Orleans, úhlavní nepřítel její následoval, pokojně na statcích svých zemříti mohla 1522. Ona založila veliké bohatství a moc větve Bourbonské, kteráž po vymření větve Valois i trůnu dosáhla. ''[[Autor:František Ladislav Rieger|r.]]'' {{Konec formy}} 1d1fgpw04muosoo9qigq8zys1tqm6xu 0 96724 313881 2026-04-05T08:41:42Z Lenka64 2855 n 313881 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = de Beaujeu | ČÁST = Beaujolais | DALŠÍ = Beaulieu }} {{Textinfo | TITULEK = Beaujolais | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1885, str. 557 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|4f017fd0-c3a4-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Beaujolais | WIKIPEDIA-DALŠÍ = }} {{Forma|proza}} '''Beaujolais''' [fr. bóžolé], jm. někdejší krajiny fr., jež patřila gub. {{Prostrkaně|Lyonnais}} a měla hl. m. Beaujeu, a zaujímá nyní dep. Rhône. Krajina '''B'''. byla baronií a v IV. stol. v držení Viléma hr. du Lyonnais et du Forez † 900. Po rodině této (vymř. r. 1265) nastoupila rodina hrabat du Forez, po které '''B'''. r. 1400 rodině Bourbonů se dostala. Poslední '''B'''., jenž měl titul hr. de '''В'''., byl třetí bratr krále Ludvíka-Filipa I., * r. 1779, † v Maltě r. 1808. {{Konec formy}} jdr2upjszlajhccje5k981wu4zngv0e 0 96725 313882 2026-04-05T10:08:24Z Lenka64 2855 n 313882 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Beaujolais | ČÁST = Beaulieu | DALŠÍ = Beaumarchais }} {{Textinfo | TITULEK = Beaulieu | AUTOR = neuveden, ''[[Autor:František Ladislav Rieger|František Ladislav Rieger]]'' | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1885, str. 557 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|4f017fd0-c3a4-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = | WIKIPEDIA-DALŠÍ = }} {{Forma|proza}} '''Beaulieu''' [bóliö] Seb. {{Prostrkaně|Pontaut}} [pontó] de, inženýr a maréchal de camp za Ludvíka XIV., byl 1674 ministrem, uveřejnil pod titulem ''les Glorieuses conquêtes de Louis-le-Grand'', sbírku plánů všech bitev, šarvátek a voj. výprav od r. 1630, v níž bylo pokračováno i po jeho smrti až do r. 1694. '''2) B'''. sv. p. Jan Petr (c. k FZM.), * v Namuru v Nízozemsku 1725, † v Linci 22. pros. 1819. Vstoupiv 1743 do voj. služby rak., postupoval rychle — bojoval pod Daunem zvláště výtečně u Kolína, při dobytí Svídnice, u Vratislavi a Litně (Lenthen), při odsazení Olomouce — a vedl kolony útoku u Gery a Mäzen tak odhodlaně, že mu byl udělen řád M. Ther. R. 1768 stal se plukovníkem. Pak sloužil v Nízozemsku při utlačení povstání, při čemž, když padl milý syn po boku jeho zvolal: ''Teď přátelé není čas plakat, teď je čas vítězit''. R. 1790 dostal komandérský kříž ř. M. Ther. a postoupil za FML. Při vypuknutí fr. povstání (1792) velel divisi sboru vojv. Alberta Sasko- Těšínského a porazil Francouze 29. a 30. dub. u Jemappes a Quievrainu. Dále komandoval obvyklou obezřelostí, ale nemohl odolati nadšení a síle franc. sborů republikánských ustoupil s armádou cís. po pádu pevnosti Charleroy. 17. bř. 1796 přejal '''B'''. co FZM. velení nad armádou v Italii. Ale geniu Napoleona nemohl se opříti, byl poražen, ztratil Lombardii a šel na odpočinutí, odevzdav velení Wurmserovi. '''B'''. byl též horlivý přítel a sběratel výtvorů krásných umění. ''[[Autor:František Ladislav Rieger|r.]]'' '''3) B'''. Jan L. {{Prostrkaně|Dugas}} de, fr. archeolog, nar. 1788 v Nancy, usadil se zde co advokát, jsa údem společnosti antikvárské franc. i Londýnské. Z jeho četných spisků starožitnických je důležité ''Archéologie de la Lorraine'' (2 sv. Pař. 1840—1843). {{Konec formy}} tengwai3scnbvy70cocu29lyg3ak0ym