Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.46.0-wmf.22 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu Autor:Otakar Šulc 100 21325 313902 311827 2026-04-06T07:42:45Z Mykhal 7311 /* Ottův slovník naučný */ +2 313902 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Otakar | příjmení = Šulc | datum narození = 3. února 1869 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 11. června 1901 | místo úmrtí = Praha | popis = český fyzik a chemik }} '''Otakar Šulc''' (1869–1901) byl český fyzik a chemik. == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''OŠc.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Gelatina|Gelatina]] * [[Ottův slovník naučný/Gliadin|Gliadin]] * [[Ottův slovník naučný/Glukonová kyselina|Glukonová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Glukosa|Glukosa]] * [[Ottův slovník naučný/Glutaminová kyselina|Glutaminová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Glutarová kyselina|Glutarová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Gluten|Gluten]] * [[Ottův slovník naučný/Glutin|Glutin]] * [[Ottův slovník naučný/Glykolová kyselina|Glykolová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Glykoly|Glykoly]] * [[Ottův slovník naučný/Glykol|Glykol]] * [[Ottův slovník naučný/Grafitová kyselina|Grafitová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Grafochemie|Grafochemie]] * [[Ottův slovník naučný/Heptany|Heptany]] * [[Ottův slovník naučný/Heptiny|Heptiny]] * [[Ottův slovník naučný/Heptosy|Heptosy]] * [[Ottův slovník naučný/Heptoylové kyseliny|Heptoylové kyseliny]] * [[Ottův slovník naučný/Heptylény|Heptylény]] * [[Ottův slovník naučný/Heptylové alkoholy|Heptylové alkoholy]] * [[Ottův slovník naučný/Heptylové kyseliny|Heptylové kyseliny]] * [[Ottův slovník naučný/Heptyl|Heptyl]] * [[Ottův slovník naučný/Hexany|Hexany]] * [[Ottův slovník naučný/Hexiny|Hexiny]] * [[Ottův slovník naučný/Hexity|Hexity]] * [[Ottův slovník naučný/Hexony|Hexony]] * [[Ottův slovník naučný/Hexosy|Hexosy]] * [[Ottův slovník naučný/Hexoylové kyseliny|Hexoylové kyseliny]] * [[Ottův slovník naučný/Hexylény|Hexylény]] * [[Ottův slovník naučný/Hexylové alkoholy|Hexylové alkoholy]] * [[Ottův slovník naučný/Hexyl|Hexyl]] * [[Ottův slovník naučný/Hippurová kyselina|Hippurová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Houba (různé významy)|Houba]] (část Houba kovová) * [[Ottův slovník naučný/Hydrazin|Hydrazin]] * [[Ottův slovník naučný/Hydrazobenzol|Hydrazobenzol]] * [[Ottův slovník naučný/Hydrazolátky|Hydrazolátky]] * [[Ottův slovník naučný/Hydrazony|Hydrazony]] * [[Ottův slovník naučný/Hydráty|Hydráty]] * [[Ottův slovník naučný/Hyénová kyselina|Hyénová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Hypnal|Hypnal]] * [[Ottův slovník naučný/Hypnon|Hypnon]] * [[Ottův slovník naučný/Hypoxanthin|Hypoxanthin]] * [[Ottův slovník naučný/Chelidonin|Chelidonin]] * [[Ottův slovník naučný/Chelidonová kyselina|Chelidonová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Chemie|Chemie]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Chinoidin|Chinoidin]] * [[Ottův slovník naučný/Chinony|Chinony]] * [[Ottův slovník naučný/Chinon|Chinon]] * [[Ottův slovník naučný/Chinová kyselina|Chinová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Iódodusík|Iódodusík]] * [[Ottův slovník naučný/Iridium|Iridium]] * [[Ottův slovník naučný/Isomerie|Isomerie]] * [[Ottův slovník naučný/Karamelisace|Karamelisace]] * [[Ottův slovník naučný/Karbaminová kyselina|Karbaminová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Karbonyl|Karbonyl]] * [[Ottův slovník naučný/Karborundum|Karborundum]] * [[Ottův slovník naučný/Karboxyl|Karboxyl]] * [[Ottův slovník naučný/Karyofylen|Karyofylen]] * [[Ottův slovník naučný/Kámen|Kámen]] (části) * [[Ottův slovník naučný/Kobalt|Kobalt]] * [[Ottův slovník naučný/Korková kyselina|Korková kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Kreoliny|Kreoliny]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kreosol|Kreosol]] * [[Ottův slovník naučný/Kreosot|Kreosot]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kresalol|Kresalol]] * [[Ottův slovník naučný/Lakmoid|Lakmoid]] * [[Ottův slovník naučný/Laudanin|Laudanin]] * [[Ottův slovník naučný/Lichenin|Lichenin]] * [[Ottův slovník naučný/Limonen|Limonen]] * [[Ottův slovník naučný/Linolová kyselina|Linolová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Liternina|Liternina]] * [[Ottův slovník naučný/Lithium|Lithium]] * [[Ottův slovník naučný/Lučavka královská|Lučavka královská]] * [[Ottův slovník naučný/Lysoly|Lysoly]] * [[Ottův slovník naučný/Magdala (barvivo)|Magdala (barvivo)]] * [[Ottův slovník naučný/Maleinová kyselina|Maleinová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Melissová kyselina|Melissová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Menthon|Menthon]] * [[Ottův slovník naučný/Mercurius|Mercurius]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Methan|Methan]] * [[Ottův slovník naučný/Methoxyl|Methoxyl]] * [[Ottův slovník naučný/Murium|Murium]] * [[Ottův slovník naučný/M|M]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Quebrachit|Quebrachit]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Čeští fyzici]] [[Kategorie:Chemici]] sv838683zc70dh1en6e2n5w3zog8h5t 313907 313902 2026-04-06T08:12:58Z Mykhal 7311 /* Ottův slovník naučný */ +1 313907 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Otakar | příjmení = Šulc | datum narození = 3. února 1869 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 11. června 1901 | místo úmrtí = Praha | popis = český fyzik a chemik }} '''Otakar Šulc''' (1869–1901) byl český fyzik a chemik. == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''OŠc.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Gelatina|Gelatina]] * [[Ottův slovník naučný/Gliadin|Gliadin]] * [[Ottův slovník naučný/Glukonová kyselina|Glukonová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Glukosa|Glukosa]] * [[Ottův slovník naučný/Glutaminová kyselina|Glutaminová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Glutarová kyselina|Glutarová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Gluten|Gluten]] * [[Ottův slovník naučný/Glutin|Glutin]] * [[Ottův slovník naučný/Glykolová kyselina|Glykolová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Glykoly|Glykoly]] * [[Ottův slovník naučný/Glykol|Glykol]] * [[Ottův slovník naučný/Grafitová kyselina|Grafitová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Grafochemie|Grafochemie]] * [[Ottův slovník naučný/Heptany|Heptany]] * [[Ottův slovník naučný/Heptiny|Heptiny]] * [[Ottův slovník naučný/Heptosy|Heptosy]] * [[Ottův slovník naučný/Heptoylové kyseliny|Heptoylové kyseliny]] * [[Ottův slovník naučný/Heptylény|Heptylény]] * [[Ottův slovník naučný/Heptylové alkoholy|Heptylové alkoholy]] * [[Ottův slovník naučný/Heptylové kyseliny|Heptylové kyseliny]] * [[Ottův slovník naučný/Heptyl|Heptyl]] * [[Ottův slovník naučný/Hexany|Hexany]] * [[Ottův slovník naučný/Hexiny|Hexiny]] * [[Ottův slovník naučný/Hexity|Hexity]] * [[Ottův slovník naučný/Hexony|Hexony]] * [[Ottův slovník naučný/Hexosy|Hexosy]] * [[Ottův slovník naučný/Hexoylové kyseliny|Hexoylové kyseliny]] * [[Ottův slovník naučný/Hexylény|Hexylény]] * [[Ottův slovník naučný/Hexylové alkoholy|Hexylové alkoholy]] * [[Ottův slovník naučný/Hexyl|Hexyl]] * [[Ottův slovník naučný/Hippurová kyselina|Hippurová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Houba (různé významy)|Houba]] (část Houba kovová) * [[Ottův slovník naučný/Hydrazin|Hydrazin]] * [[Ottův slovník naučný/Hydrazobenzol|Hydrazobenzol]] * [[Ottův slovník naučný/Hydrazolátky|Hydrazolátky]] * [[Ottův slovník naučný/Hydrazony|Hydrazony]] * [[Ottův slovník naučný/Hydráty|Hydráty]] * [[Ottův slovník naučný/Hyénová kyselina|Hyénová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Hypnal|Hypnal]] * [[Ottův slovník naučný/Hypnon|Hypnon]] * [[Ottův slovník naučný/Hypoxanthin|Hypoxanthin]] * [[Ottův slovník naučný/Chelidonin|Chelidonin]] * [[Ottův slovník naučný/Chelidonová kyselina|Chelidonová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Chemie|Chemie]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Chinoidin|Chinoidin]] * [[Ottův slovník naučný/Chinony|Chinony]] * [[Ottův slovník naučný/Chinon|Chinon]] * [[Ottův slovník naučný/Chinová kyselina|Chinová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Chlóral|Chlóral]] * [[Ottův slovník naučný/Iódodusík|Iódodusík]] * [[Ottův slovník naučný/Iridium|Iridium]] * [[Ottův slovník naučný/Isomerie|Isomerie]] * [[Ottův slovník naučný/Karamelisace|Karamelisace]] * [[Ottův slovník naučný/Karbaminová kyselina|Karbaminová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Karbonyl|Karbonyl]] * [[Ottův slovník naučný/Karborundum|Karborundum]] * [[Ottův slovník naučný/Karboxyl|Karboxyl]] * [[Ottův slovník naučný/Karyofylen|Karyofylen]] * [[Ottův slovník naučný/Kámen|Kámen]] (části) * [[Ottův slovník naučný/Kobalt|Kobalt]] * [[Ottův slovník naučný/Korková kyselina|Korková kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Kreoliny|Kreoliny]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kreosol|Kreosol]] * [[Ottův slovník naučný/Kreosot|Kreosot]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kresalol|Kresalol]] * [[Ottův slovník naučný/Lakmoid|Lakmoid]] * [[Ottův slovník naučný/Laudanin|Laudanin]] * [[Ottův slovník naučný/Lichenin|Lichenin]] * [[Ottův slovník naučný/Limonen|Limonen]] * [[Ottův slovník naučný/Linolová kyselina|Linolová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Liternina|Liternina]] * [[Ottův slovník naučný/Lithium|Lithium]] * [[Ottův slovník naučný/Lučavka královská|Lučavka královská]] * [[Ottův slovník naučný/Lysoly|Lysoly]] * [[Ottův slovník naučný/Magdala (barvivo)|Magdala (barvivo)]] * [[Ottův slovník naučný/Maleinová kyselina|Maleinová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Melissová kyselina|Melissová kyselina]] * [[Ottův slovník naučný/Menthon|Menthon]] * [[Ottův slovník naučný/Mercurius|Mercurius]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Methan|Methan]] * [[Ottův slovník naučný/Methoxyl|Methoxyl]] * [[Ottův slovník naučný/Murium|Murium]] * [[Ottův slovník naučný/M|M]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Quebrachit|Quebrachit]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Čeští fyzici]] [[Kategorie:Chemici]] kayjhmyn28ga9ue8cp36gzi9xh9pxc9 Autor:Josef Dědeček 100 21385 313905 313807 2026-04-06T08:03:00Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Diplothemium|Diplothemium]] 313905 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Josef | příjmení = Dědeček | datum narození = 23. listopadu 1843 | místo narození = Chlomek u Turnova | datum úmrtí = 15. května 1915 | místo úmrtí = Dolní Chabry u Prahy | popis = český pedagog a botanik }} '''Josef Dědeček''' (1843–1915) byl český středoškolský profesor a botanik. {{Více}} == Dílo == * [[Ze života pro život]] (1899) === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Děd.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abatia|Abatia]] * [[Ottův slovník naučný/Abbevillea|Abbevillea]] * [[Ottův slovník naučný/Abelasis|Abelasis]] * [[Ottův slovník naučný/Abelia|Abelia]] * [[Ottův slovník naučný/Abelmoluch|Abelmoluch]] * [[Ottův slovník naučný/Aberia|Aberia]] * [[Ottův slovník naučný/Abobra|Abobra]] * [[Ottův slovník naučný/Abobreae|Abobreae]] * [[Ottův slovník naučný/Abolboda|Abolboda]] * [[Ottův slovník naučný/Abraca-Palo|Abraca-Palo]] * [[Ottův slovník naučný/Abroma|Abroma]] * [[Ottův slovník naučný/Abronia|Abronia]] * [[Ottův slovník naučný/Abrotanum|Abrotanum]] * [[Ottův slovník naučný/Abrus|Abrus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Absinthové dřevo|Absinthové dřevo]] * [[Ottův slovník naučný/Absus|Absus]] * [[Ottův slovník naučný/Abuta|Abuta]] * [[Ottův slovník naučný/Abutilon|Abutilon]] * [[Ottův slovník naučný/Acacia|Acacia]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Acacieae|Acacieae]] * [[Ottův slovník naučný/Acaciové dřevo|Acaciové dřevo]] * [[Ottův slovník naučný/Acaena|Acaena]] * [[Ottův slovník naučný/Acaia|Acaia]] * [[Ottův slovník naučný/Acajou|Acajou]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthospermum|Acanthospermum]] * [[Ottův slovník naučný/Acaroidová pryskyřice|Acaroidová pryskyřice]] * [[Ottův slovník naučný/Aceras|Aceras]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Acianthus|Acianthus]] * [[Ottův slovník naučný/Acicalyptus|Acicalyptus]] * [[Ottův slovník naučný/Acicarpha|Acicarpha]] * [[Ottův slovník naučný/Acioa|Acioa]] * [[Ottův slovník naučný/Aciphylla|Aciphylla]] * [[Ottův slovník naučný/Acisanthera|Acisanthera]] * [[Ottův slovník naučný/Acmena|Acmena]] * [[Ottův slovník naučný/Acnida|Acnida]] * [[Ottův slovník naučný/Acnistus|Acnistus]] * [[Ottův slovník naučný/Acolium|Acolium]] * [[Ottův slovník naučný/Acona|Acona]] * [[Ottův slovník naučný/Acouma|Acouma]] * [[Ottův slovník naučný/Acradenia|Acradenia]] * [[Ottův slovník naučný/Acranthera|Acranthera]] * [[Ottův slovník naučný/Acroclinium|Acroclinium]] * [[Ottův slovník naučný/Acrocomia|Acrocomia]] * [[Ottův slovník naučný/Acrocordia|Acrocordia]] * [[Ottův slovník naučný/Acronychia|Acronychia]] * [[Ottův slovník naučný/Acrotrema|Acrotrema]] * [[Ottův slovník naučný/Actinidia|Actinidia]] * [[Ottův slovník naučný/Actinocarpus|Actinocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Actinodium|Actinodium]] * [[Ottův slovník naučný/Actinotus|Actinotus]] * [[Ottův slovník naučný/Adamovo jablko|Adamovo jablko]] * [[Ottův slovník naučný/Adelobotrys|Adelobotrys]] * [[Ottův slovník naučný/Adenandra|Adenandra]] * [[Ottův slovník naučný/Adenanthera|Adenanthera]] * [[Ottův slovník naučný/Adenanthereae|Adenanthereae]] * [[Ottův slovník naučný/Adenosacme|Adenosacme]] * [[Ottův slovník naučný/Adenosma|Adenosma]] * [[Ottův slovník naučný/Adenostephanus|Adenostephanus]] * [[Ottův slovník naučný/Adenostoma|Adenostoma]] * [[Ottův slovník naučný/Adhatoda|Adhatoda]] * [[Ottův slovník naučný/Adina|Adina]] * [[Ottův slovník naučný/Adlumia|Adlumia]] * [[Ottův slovník naučný/Adolphia|Adolphia]] * [[Ottův slovník naučný/Adrastaea|Adrastaea]] * [[Ottův slovník naučný/Advokátový strom|Advokátový strom]] * [[Ottův slovník naučný/Aeginetia|Aeginetia]] * [[Ottův slovník naučný/Aegiphila|Aegiphila]] * [[Ottův slovník naučný/Aegle|Aegle]] * [[Ottův slovník naučný/Aechmea|Aechmea]] * [[Ottův slovník naučný/Aechmolepsis|Aechmolepsis]] * [[Ottův slovník naučný/Aerides|Aerides]] * [[Ottův slovník naučný/Aerva|Aerva]] * [[Ottův slovník naučný/Aerveae|Aerveae]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculinae|Aesculinae]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculus|Aesculus]] * [[Ottův slovník naučný/Aeschynanthus|Aeschynanthus]] * [[Ottův slovník naučný/Aessa|Aessa]] * [[Ottův slovník naučný/Aethionema|Aethionema]] * [[Ottův slovník naučný/Aethiopis|Aethiopis]] * [[Ottův slovník naučný/Aextoxicon|Aextoxicon]] * [[Ottův slovník naučný/Afarez|Afarez]] * [[Ottův slovník naučný/Affonsea|Affonsea]] * [[Ottův slovník naučný/Agalloche|Agalloche]] * [[Ottův slovník naučný/Agapantheae|Agapantheae]] * [[Ottův slovník naučný/Agapanthus|Agapanthus]] * [[Ottův slovník naučný/Agar-agar|Agar-agar]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agara|Agara]] * [[Ottův slovník naučný/Agathodes|Agathodes]] * [[Ottův slovník naučný/Agathosma|Agathosma]] * [[Ottův slovník naučný/Agati|Agati]] * [[Ottův slovník naučný/Agaveae|Agaveae]] * [[Ottův slovník naučný/Agave|Agave]] * [[Ottův slovník naučný/Agerateae|Agerateae]] * [[Ottův slovník naučný/Ageratum|Ageratum]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaia (strom)|Aglaia (strom)]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaonema|Aglaonema]] * [[Ottův slovník naučný/Agnus scythicus|Agnus scythicus]] * [[Ottův slovník naučný/Agonis|Agonis]] * [[Ottův slovník naučný/Agyneia|Agyneia]] * [[Ottův slovník naučný/Ahnahr|Ahnahr]] * [[Ottův slovník naučný/Ahovai|Ahovai]] * [[Ottův slovník naučný/Achania|Achania]] * [[Ottův slovník naučný/Acharia|Acharia]] * [[Ottův slovník naučný/Acha|Acha]] * [[Ottův slovník naučný/Achimenes|Achimenes]] * [[Ottův slovník naučný/Achnodonton|Achnodonton]] * [[Ottův slovník naučný/Achras|Achras]] * [[Ottův slovník naučný/Achyrantheae|Achyrantheae]] * [[Ottův slovník naučný/Ailantus|Ailantus]] * [[Ottův slovník naučný/Aiouea|Aiouea]] * [[Ottův slovník naučný/Aizoideae|Aizoideae]] * [[Ottův slovník naučný/Aizoon|Aizoon]] * [[Ottův slovník naučný/Ajax|Ajax]] * [[Ottův slovník naučný/Ajmud|Ajmud]] * [[Ottův slovník naučný/Ajovan|Ajovan]] * [[Ottův slovník naučný/Ak-Ake|Ak-Ake]] * [[Ottův slovník naučný/Akazga|Akazga]] * [[Ottův slovník naučný/Alafia|Alafia]] * [[Ottův slovník naučný/Alangium|Alangium]] * [[Ottův slovník naučný/Alaternus|Alaternus]] * [[Ottův slovník naučný/Alberta (botanika)|Alberta (botanika)]] * [[Ottův slovník naučný/Alberteae|Alberteae]] * [[Ottův slovník naučný/Albuca|Albuca]] * [[Ottův slovník naučný/Aldina (botanika)|Aldina (botanika)]] * [[Ottův slovník naučný/Aldina|Aldina]] * [[Ottův slovník naučný/Alectryon|Alectryon]] * [[Ottův slovník naučný/Aleurites|Aleurites]] * [[Ottův slovník naučný/Alfa (tráva)|Alfa]] * [[Ottův slovník naučný/Alhagi|Alhagi]] * [[Ottův slovník naučný/Alchornea|Alchornea]] * [[Ottův slovník naučný/Alicularia|Alicularia]] * [[Ottův slovník naučný/Allamanda|Allamanda]] * [[Ottův slovník naučný/Alleghanské konopí|Alleghanské konopí]] * [[Ottův slovník naučný/Alocasia|Alocasia]] * [[Ottův slovník naučný/Aloexylon|Aloexylon]] * [[Ottův slovník naučný/Aloe|Aloe]] * [[Ottův slovník naučný/Aloin|Aloin]] * [[Ottův slovník naučný/Aloové dřevo|Aloové dřevo]] * [[Ottův slovník naučný/Alpinia|Alpinia]] * [[Ottův slovník naučný/Alpinieae|Alpinieae]] * [[Ottův slovník naučný/Alstroemeria|Alstroemeria]] * [[Ottův slovník naučný/Arbutus|Arbutus]] * [[Ottův slovník naučný/Arenga|Arenga]] * [[Ottův slovník naučný/Artanthe|Artanthe]] * [[Ottův slovník naučný/Astrocaryum|Astrocaryum]] * [[Ottův slovník naučný/Aucuba|Aucuba]] * [[Ottův slovník naučný/Avicennia|Avicennia]] * [[Ottův slovník naučný/Blasia|Blasia]] * [[Ottův slovník naučný/Bonapartea|Bonapartea]] * [[Ottův slovník naučný/Buddleia|Buddleia]] * [[Ottův slovník naučný/Catharinea|Catharinea]] * [[Ottův slovník naučný/Cissus|Cissus]] * [[Ottův slovník naučný/Daemonorops|Daemonorops]] * [[Ottův slovník naučný/Darwinia|Darwinia]] * [[Ottův slovník naučný/Desmoncus|Desmoncus]] * [[Ottův slovník naučný/Diplothemium|Diplothemium]] * [[Ottův slovník naučný/Dipterocarpeae|Dipterocarpeae]] * [[Ottův slovník naučný/Dipterocarpus|Dipterocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Dipteryx|Dipteryx]] * [[Ottův slovník naučný/Dirca|Dirca]] * [[Ottův slovník naučný/Dracontium|Dracontium]] * [[Ottův slovník naučný/Dracunculus|Dracunculus]] * [[Ottův slovník naučný/Epidendron|Epidendron]] * [[Ottův slovník naučný/Hardwickia|Hardwickia]] * [[Ottův slovník naučný/Ligustrum|Ligustrum]] * [[Ottův slovník naučný/Lichtensteinia|Lichtensteinia]] * [[Ottův slovník naučný/Liliaceae|Liliaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Lilieae|Lilieae]] * [[Ottův slovník naučný/Lilium|Lilium]] * [[Ottův slovník naučný/Limnanthemum|Limnanthemum]] * [[Ottův slovník naučný/Limosella|Limosella]] * [[Ottův slovník naučný/Linaceae|Linaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Linaria|Linaria]] * [[Ottův slovník naučný/Lindernia|Lindernia]] * [[Ottův slovník naučný/Linnaea|Linnaea]] * [[Ottův slovník naučný/Macrochloa|Macrochloa]] * [[Ottův slovník naučný/Medicago|Medicago]] * [[Ottův slovník naučný/Mechy|Mechy]] * [[Ottův slovník naučný/Mesembryanthemum|Mesembryanthemum]] * [[Ottův slovník naučný/Moehringia|Moehringia]] * [[Ottův slovník naučný/Moreae|Moreae]] * [[Ottův slovník naučný/Neckera|Neckera]] * [[Ottův slovník naučný/Nectandra|Nectandra]] * [[Ottův slovník naučný/Palaquium|Palaquium]] * [[Ottův slovník naučný/Palmy|Palmy]] * [[Ottův slovník naučný/Paludella|Paludella]] * [[Ottův slovník naučný/Panax|Panax]] * [[Ottův slovník naučný/Pancratium|Pancratium]] * [[Ottův slovník naučný/Pandanaceae|Pandanaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Pandanus|Pandanus]] * [[Ottův slovník naučný/Panicum|Panicum]] * [[Ottův slovník naučný/Papayaceae|Papayaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Parinarium|Parinarium]] * [[Ottův slovník naučný/Parrotia|Parrotia]] * [[Ottův slovník naučný/Passifioraceae|Passifioraceae]] * [[Ottův slovník naučný/Passiflora|Passiflora]] * [[Ottův slovník naučný/Passiflorinae|Passiflorinae]] * [[Ottův slovník naučný/Paullinia|Paullinia]] * [[Ottův slovník naučný/Paulownia|Paulownia]] * [[Ottův slovník naučný/Pavia|Pavia]] * [[Ottův slovník naučný/Peganum|Peganum]] * [[Ottův slovník naučný/Pelargonium|Pelargonium]] * [[Ottův slovník naučný/Pellia|Pellia]] * [[Ottův slovník naučný/Pennisetum|Pennisetum]] * [[Ottův slovník naučný/Pentastemon|Pentastemon]] * [[Ottův slovník naučný/Peperomia|Peperomia]] * [[Ottův slovník naučný/Peplis|Peplis]] * [[Ottův slovník naučný/Pereskia|Pereskia]] * [[Ottův slovník naučný/Perilla|Perilla]] * [[Ottův slovník naučný/Periploca|Periploca]] * [[Ottův slovník naučný/Persea|Persea]] * [[Ottův slovník naučný/Petunia|Petunia]] * [[Ottův slovník naučný/Peucedanum|Peucedanum]] * [[Ottův slovník naučný/Phalaris|Phalaris]] * [[Ottův slovník naučný/Phasceae|Phasceae]] * [[Ottův slovník naučný/Phascum|Phascum]] * [[Ottův slovník naučný/Philadelphus|Philadelphus]] * [[Ottův slovník naučný/Phillyrea|Phillyrea]] * [[Ottův slovník naučný/Philodendron|Philodendron]] * [[Ottův slovník naučný/Philonotis|Philonotis]] * [[Ottův slovník naučný/Phlox|Phlox]] * [[Ottův slovník naučný/Phönix|Phönix]] * [[Ottův slovník naučný/Phormium|Phormium]] * [[Ottův slovník naučný/Phyllocactus|Phyllocactus]] * [[Ottův slovník naučný/Physalis|Physalis]] * [[Ottův slovník naučný/Physcomitrella|Physcomitrella]] * [[Ottův slovník naučný/Physcomitrieae|Physcomitrieae]] * [[Ottův slovník naučný/Physcomitrium|Physcomitrium]] * [[Ottův slovník naučný/Physostigma|Physostigma]] * [[Ottův slovník naučný/Phytelephas|Phytelephas]] * [[Ottův slovník naučný/Phytolacca|Phytolacca]] * [[Ottův slovník naučný/Pilocarpus|Pilocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Pilogyne|Pilogyne]] * [[Ottův slovník naučný/Pimenta|Pimenta]] * [[Ottův slovník naučný/Piperaceae|Piperaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Piper|Piper]] * [[Ottův slovník naučný/Piratinera|Piratinera]] * [[Ottův slovník naučný/Piscidia|Piscidia]] * [[Ottův slovník naučný/Pistacia|Pistacia]] * [[Ottův slovník naučný/Pistia|Pistia]] * [[Ottův slovník naučný/Pitcairnia|Pitcairnia]] * [[Ottův slovník naučný/Pittosporum|Pittosporum]] * [[Ottův slovník naučný/Plagiochila|Plagiochila]] * [[Ottův slovník naučný/Plagiothecium|Plagiothecium]] * [[Ottův slovník naučný/Platanaceae|Platanaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Platanus|Platanus]] * [[Ottův slovník naučný/Platyphyllae|Platyphyllae]] * [[Ottův slovník naučný/Plectranthus|Plectranthus]] * [[Ottův slovník naučný/Pleuridium|Pleuridium]] * [[Ottův slovník naučný/Poa|Poa]] * [[Ottův slovník naučný/Podocarpus|Podocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Podophyllum|Podophyllum]] * [[Ottův slovník naučný/Podospermum|Podospermum]] * [[Ottův slovník naučný/Podostemaceae|Podostemaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Pogonatum|Pogonatum]] * [[Ottův slovník naučný/Pogostemon|Pogostemon]] * [[Ottův slovník naučný/Poinsettia|Poinsettia]] * [[Ottův slovník naučný/Polyanthes|Polyanthes]] * [[Ottův slovník naučný/Polycarpicae|Polycarpicae]] * [[Ottův slovník naučný/Polygalaceae|Polygalaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Polytrichum|Polytrichum]] * [[Ottův slovník naučný/Pomaceae|Pomaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Quassia|Quassia]] * [[Ottův slovník naučný/Racomitrium|Racomitrium]] * [[Ottův slovník naučný/Rhodobryum|Rhodobryum]] * [[Ottův slovník naučný/Vateria|Vateria]] * [[Ottův slovník naučný/Vatica|Vatica]] * [[Ottův slovník naučný/Weigelia|Weigelia]] * [[Ottův slovník naučný/Yucca|Yucca]] * [[Ottův slovník naučný/Zamia|Zamia]] * [[Ottův slovník naučný/Zanthoxylon|Zanthoxylon]] * [[Ottův slovník naučný/Zea L.|Zea L.]] * [[Ottův slovník naučný/Zieria|Zieria]] * [[Ottův slovník naučný/Zingiberaceae|Zingiberaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Zingiber|Zingiber]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] iffmqki6yq0573xbxwb7a8n308pyzs6 Autor:Antonín Štolc 100 22463 313900 311629 2026-04-06T07:38:50Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Diplozoon|Diplozoon]] 313900 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Antonín | příjmení = Štolc | datum narození = 28. říjen 1863 | místo narození = Kostelec nad Labem | datum úmrtí = 15. červen 1917 | místo úmrtí = Praha | popis = český zoolog }} '''Antonín Štolc''' (1863–1917) byl český zoolog, profesor ČVUT. == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Šc.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Ablepharus|Ablepharus]] * [[Ottův slovník naučný/Abranchiata|Abranchiata]] * [[Ottův slovník naučný/Abraxas (zoologie)|Abraxas (zoologie)]] * [[Ottův slovník naučný/Acalepha|Acalepha]] * [[Ottův slovník naučný/Acalypterae|Acalypterae]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthina|Acanthina]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthobothrium|Acanthobothrium]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthocystis|Acanthocystis]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthodactylus|Acanthodactylus]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthoglossus|Acanthoglossus]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthometra|Acanthometra]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthostaurus|Acanthostaurus]] * [[Ottův slovník naučný/Acerotherium|Acerotherium]] * [[Ottův slovník naučný/Acmaea|Acmaea]] * [[Ottův slovník naučný/Acomys|Acomys]] * [[Ottův slovník naučný/Acontias|Acontias]] * [[Ottův slovník naučný/Acrodonta|Acrodonta]] * [[Ottův slovník naučný/Acrochordidae|Acrochordidae]] * [[Ottův slovník naučný/Actaeon|Actaeon]] * [[Ottův slovník naučný/Actinocephalus|Actinocephalus]] * [[Ottův slovník naučný/Actinomonas|Actinomonas]] * [[Ottův slovník naučný/Actinophrys|Actinophrys]] * [[Ottův slovník naučný/Actinosphaerium|Actinosphaerium]] * [[Ottův slovník naučný/Actinozoa|Actinozoa]] * [[Ottův slovník naučný/Adapisorex|Adapisorex]] * [[Ottův slovník naučný/Addax|Addax]] * [[Ottův slovník naučný/Adela|Adela]] * [[Ottův slovník naučný/Adelphia|Adelphia]] * [[Ottův slovník naučný/Adesmia|Adesmia]] * [[Ottův slovník naučný/Admiral|Admiral]] * [[Ottův slovník naučný/Adrotherium|Adrotherium]] * [[Ottův slovník naučný/Aega|Aega]] * [[Ottův slovník naučný/Aegineta|Aegineta]] * [[Ottův slovník naučný/Aeolosoma|Aeolosoma]] * [[Ottův slovník naučný/Aepysaurus|Aepysaurus]] * [[Ottův slovník naučný/Aepysurus|Aepysurus]] * [[Ottův slovník naučný/Aequorea|Aequorea]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculapův had|Aesculapův had]] * [[Ottův slovník naučný/Aëtosaurus|Aëtosaurus]] * [[Ottův slovník naučný/Agalena|Agalena]] * [[Ottův slovník naučný/Agami|Agami]] * [[Ottův slovník naučný/Agassiz|Agassiz]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaophenia|Aglaophenia]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaura|Aglaura]] * [[Ottův slovník naučný/Aglia|Aglia]] * [[Ottův slovník naučný/Aglossa (žáby)|Aglossa (žáby)]] * [[Ottův slovník naučný/Aglossa|Aglossa]] * [[Ottův slovník naučný/Aglyphodontia|Aglyphodontia]] * [[Ottův slovník naučný/Agonus|Agonus]] * [[Ottův slovník naučný/Agriochoerus|Agriochoerus]] * [[Ottův slovník naučný/Agromyza|Agromyza]] * [[Ottův slovník naučný/Aguara|Aguara]] * [[Ottův slovník naučný/Aguti|Aguti]] * [[Ottův slovník naučný/Ahaetulla|Ahaetulla]] * [[Ottův slovník naučný/Achaenodon|Achaenodon]] * [[Ottův slovník naučný/Achatina|Achatina]] * [[Ottův slovník naučný/Achiras|Achiras]] * [[Ottův slovník naučný/Acholoe|Acholoe]] * [[Ottův slovník naučný/Achtheres|Achtheres]] * [[Ottův slovník naučný/Ailuridae|Ailuridae]] * [[Ottův slovník naučný/Ailuropus|Ailuropus]] * [[Ottův slovník naučný/Ailurus|Ailurus]] * [[Ottův slovník naučný/Aktinie|Aktinie]] * [[Ottův slovník naučný/Alactaga|Alactaga]] * [[Ottův slovník naučný/Albatros|Albatros]] * [[Ottův slovník naučný/Albertia|Albertia]] * [[Ottův slovník naučný/Alciopidae|Alciopidae]] * [[Ottův slovník naučný/Alcippe|Alcippe]] * [[Ottův slovník naučný/Alcyonella|Alcyonella]] * [[Ottův slovník naučný/Alcyonidium|Alcyonidium]] * [[Ottův slovník naučný/Alcyonium|Alcyonium]] * [[Ottův slovník naučný/Aldrovandi|Aldrovandi]] * [[Ottův slovník naučný/Alenicyn|Alenicyn]] * [[Ottův slovník naučný/Aleurodes|Aleurodes]] * [[Ottův slovník naučný/Alky|Alky]] * [[Ottův slovník naučný/Allman|Allman]] * [[Ottův slovník naučný/Allochroismus|Allochroismus]] * [[Ottův slovník naučný/Allotria (zoologie)|Allotria (zoologie)]] * [[Ottův slovník naučný/Alopecias|Alopecias]] * [[Ottův slovník naučný/Aloponotus|Aloponotus]] * [[Ottův slovník naučný/Alpheus|Alpheus]] * [[Ottův slovník naučný/Aluate|Aluate]] * [[Ottův slovník naučný/Alucita|Alucita]] * [[Ottův slovník naučný/Alveopora|Alveopora]] * [[Ottův slovník naučný/Alysia|Alysia]] * [[Ottův slovník naučný/Anelasma|Anelasma]] * [[Ottův slovník naučný/Anyphaena|Anyphaena]] * [[Ottův slovník naučný/Aonyx|Aonyx]] * [[Ottův slovník naučný/Arca (mlži)|Arca (mlži)]] * [[Ottův slovník naučný/Arcella|Arcella]] * [[Ottův slovník naučný/Arenicola|Arenicola]] * [[Ottův slovník naučný/Argulus|Argulus]] * [[Ottův slovník naučný/Artedi|Artedi]] * [[Ottův slovník naučný/Asellus|Asellus]] * [[Ottův slovník naučný/Astropecten|Astropecten]] * [[Ottův slovník naučný/Avicula|Avicula]] * [[Ottův slovník naučný/Axinella|Axinella]] * [[Ottův slovník naučný/Axis|Axis]] * [[Ottův slovník naučný/Brachionus|Brachionus]] * [[Ottův slovník naučný/Buffon|Buffon]] * [[Ottův slovník naučný/Cetonia|Cetonia]] * [[Ottův slovník naučný/Čelakovský|Čelakovský]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Členovci|Členovci]] * [[Ottův slovník naučný/Diplozoon|Diplozoon]] * [[Ottův slovník naučný/Ergasilus|Ergasilus]] * [[Ottův slovník naučný/Haeckel|Haeckel]] * [[Ottův slovník naučný/Hermafroditismus|Hermafroditismus]] * [[Ottův slovník naučný/Hexamitus|Hexamitus]] * [[Ottův slovník naučný/Houby (zool.)|Houby]] * [[Ottův slovník naučný/Huxley|Huxley]] * [[Ottův slovník naučný/Hvězdice|Hvězdice]] * [[Ottův slovník naučný/Hvězdovci|Hvězdovci]] * [[Ottův slovník naučný/Chaetopoda|Chaetopoda]] * [[Ottův slovník naučný/Idotheidae|Idotheidae]] * [[Ottův slovník naučný/Ježovky|Ježovky]] * [[Ottův slovník naučný/Klanonožci|Klanonožci]] * [[Ottův slovník naučný/Korýši|Korýši]] * [[Ottův slovník naučný/Limnoria|Limnoria]] * [[Ottův slovník naučný/Limulus|Limulus]] * [[Ottův slovník naučný/Linné|Linné]] (ve spoluautorství) * [[Ottův slovník naučný/Myxospongiae|Myxospongiae]] * [[Ottův slovník naučný/Nereis|Nereis]] * [[Ottův slovník naučný/Oligochaeta|Oligochaeta]] * [[Ottův slovník naučný/Ostnokožci|Ostnokožci]] * [[Ottův slovník naučný/Palolo|Palolo]] * [[Ottův slovník naučný/Pedicellina|Pedicellina]] * [[Ottův slovník naučný/Pelagia|Pelagia]] * [[Ottův slovník naučný/Pennatula|Pennatula]] * [[Ottův slovník naučný/Pentacrinus|Pentacrinus]] * [[Ottův slovník naučný/Phascolosoma|Phascolosoma]] * [[Ottův slovník naučný/Phoronis|Phoronis]] * [[Ottův slovník naučný/Phreoryctes|Phreoryctes]] * [[Ottův slovník naučný/Phronima|Phronima]] * [[Ottův slovník naučný/Physalia|Physalia]] * [[Ottův slovník naučný/Physophora|Physophora]] * [[Ottův slovník naučný/Plumatella|Plumatella]] * [[Ottův slovník naučný/Plumularia|Plumularia]] * [[Ottův slovník naučný/Polydesmus|Polydesmus]] * [[Ottův slovník naučný/Polygordius|Polygordius]] * [[Ottův slovník naučný/Polychaeta|Polychaeta]] * [[Ottův slovník naučný/Polypi koráloví|Polypi koráloví]] * [[Ottův slovník naučný/Polystomum|Polystomum]] * [[Ottův slovník naučný/Rodozměna|Rodozměna]] * [[Ottův slovník naučný/Svijonožci|Svijonožci]] * [[Ottův slovník naučný/van der Hoeven|van der Hoeven]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] 1bvuhlmmtuqhkl1w8dmas48xacnjjcz Autor:Hynek Vysoký 100 25573 313888 313464 2026-04-05T12:59:43Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Dipoinos a Skyllis|Dipoinos a Skyllis]], * [[Ottův slovník naučný/Dipolia|Dipolia]] 313888 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Hynek | příjmení = Vysoký | datum narození = 27. května 1860 | místo narození = Rychnov nad Kněžnou | datum úmrtí = 27. srpna 1935 | místo úmrtí = Rychnov nad Kněžnou | popis = archeolog a filolog }} PhDr. '''Hynek Vysoký''' (1860–1935) byl český universitní profesor archeologie a klasické filologie. == Dílo == * [[Karel Cumpfe]] (1932) {{Online Kramerius|nkp|d3fa11a0-9d03-11e2-9a9f-005056827e51}} === Články === * [[Miscellanea]] společně s [[Autor:Vojtěch Kebrle|Vojtěchem Kebrle]] (1884) === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Vý.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abakus|Abakus]] * [[Ottův slovník naučný/Abdéros|Abdéros]] * [[Ottův slovník naučný/Abeken|Abeken]] * [[Ottův slovník naučný/Abel (příjmení)|Abel (příjmení)]] * [[Ottův slovník naučný/Abel|Abel]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Abicht|Abicht]] * [[Ottův slovník naučný/Abolla (oděv)|Abolla (oděv)]] * [[Ottův slovník naučný/Abónoteichos|Abónoteichos]] * [[Ottův slovník naučný/Abresch|Abresch]] * [[Ottův slovník naučný/Accorso (osoby)|Accorso (osoby)]] * [[Ottův slovník naučný/Accubitum|Accubitum]] * [[Ottův slovník naučný/Acerra|Acerra]] * [[Ottův slovník naučný/Acesta|Acesta]] * [[Ottův slovník naučný/Acestes|Acestes]] * [[Ottův slovník naučný/Acetabulum|Acetabulum]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Acidalia mater|Acidalia mater]] * [[Ottův slovník naučný/Acidalius|Acidalius]] * [[Ottův slovník naučný/Acratophoron|Acratophoron]] * [[Ottův slovník naučný/Actuarie|Actuarie]] * [[Ottův slovník naučný/Actuarii|Actuarii]] * [[Ottův slovník naučný/Actus (míra)|Actus (míra)]] * [[Ottův slovník naučný/Adam (osoby)|Adam (osoby)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adamantius|Adamantius]] * [[Ottův slovník naučný/Adamas|Adamas]] * [[Ottův slovník naučný/Adami|Adami]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adler|Adler]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adónis|Adónis]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aedicula|Aedicula]] * [[Ottův slovník naučný/Aedituus Valerius|Aedituus Valerius]] * [[Ottův slovník naučný/Aedituus|Aedituus]] * [[Ottův slovník naučný/Aeneator|Aeneator]] * [[Ottův slovník naučný/Aequitas|Aequitas]] * [[Ottův slovník naučný/Aequorna|Aequorna]] * [[Ottův slovník naučný/Aeracura|Aeracura]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculanus|Aesculanus]] * [[Ottův slovník naučný/Aeternitas|Aeternitas]] * [[Ottův slovník naučný/Aëtión|Aëtión]] * [[Ottův slovník naučný/Afrodité|Afrodité]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agalma|Agalma]] * [[Ottův slovník naučný/Agamemnón|Agamemnón]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agasias|Agasias]] * [[Ottův slovník naučný/Agathangelos|Agathangelos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agatharchos|Agatharchos]] * [[Ottův slovník naučný/Ageladas|Ageladas]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaofón|Aglaofón]] * [[Ottův slovník naučný/Agnaptos|Agnaptos]] * [[Ottův slovník naučný/Agorakritos|Agorakritos]] * [[Ottův slovník naučný/Agrolas|Agrolas]] * [[Ottův slovník naučný/Agustin|Agustin]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ahlwardt|Ahlwardt]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ahrens|Ahrens]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Achelóos (mytologie)|Achelóos (mytologie)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Achilleus|Achilleus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aias|Aias]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aiginské památky|Aiginské památky]] * [[Ottův slovník naučný/Aigis|Aigis]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aineias|Aineias]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aken Adolf Friedrich|Aken Adolf Friedrich]] * [[Ottův slovník naučný/Akesas a Helikón|Akesas a Helikón]] * [[Ottův slovník naučný/Akragas (umělec)|Akragas (umělec)]] * [[Ottův slovník naučný/Akragas|Akragas]] * [[Ottův slovník naučný/Akrolith|Akrolith]] * [[Ottův slovník naučný/Alabastron|Alabastron]] * [[Ottův slovník naučný/Albanské víno|Albanské víno]] * [[Ottův slovník naučný/Aldobrandinská svatba|Aldobrandinská svatba]] * [[Ottův slovník naučný/Alexandros|Alexandros]] * [[Ottův slovník naučný/Alexandrova bitva|Alexandrova bitva]] * [[Ottův slovník naučný/Alkamenés|Alkamenés]] * [[Ottův slovník naučný/Allatius|Allatius]] * [[Ottův slovník naučný/Alypos|Alypos]] * [[Ottův slovník naučný/Ammón|Ammón]] (spoluautor) * [[Ottův slovník naučný/Annona|Annona]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Antisigma|Antisigma]] * [[Ottův slovník naučný/Arés|Arés]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bake (Jan)|Bake Jan]] * [[Ottův slovník naučný/Beck|Beck]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bos Lambert|Bos Lambert]] * [[Ottův slovník naučný/Cellarius Christoph‎|Cellarius Christoph‎]] (spoluautor) * [[Ottův slovník naučný/Cockerell|Cockerell]] * [[Ottův slovník naučný/d'Agincourt|d'Agincourt]] * [[Ottův slovník naučný/Damofón|Damofón]] * [[Ottův slovník naučný/Dareiova vása|Dareiova vása]] * [[Ottův slovník naučný/Deinokratés|Deinokratés]] * [[Ottův slovník naučný/Dipoinos a Skyllis|Dipoinos a Skyllis]] * [[Ottův slovník naučný/Dipolia|Dipolia]] * [[Ottův slovník naučný/Ekkykléma|Ekkykléma]] * [[Ottův slovník naučný/Euripidés|Euripidés]] * [[Ottův slovník naučný/Falster Christian|Falster Christian]] * [[Ottův slovník naučný/Filostratos|Filostratos]] * [[Ottův slovník naučný/Graevius|Graevius]] * [[Ottův slovník naučný/Hand|Hand]] * [[Ottův slovník naučný/Hardouin|Hardouin]] * [[Ottův slovník naučný/Heydemann|Heydemann]] * [[Ottův slovník naučný/Ilijská deska|Ilijská deska]] * [[Ottův slovník naučný/Julianus|Julianus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Krésilas|Krésilas]] * [[Ottův slovník naučný/Labyrinth|Labyrinth]] * [[Ottův slovník naučný/Lefèbre|Lefèbre]] * [[Ottův slovník naučný/Lindenbrog|Lindenbrog]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Lindenschmit|Lindenschmit]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Minell|Minell]] * [[Ottův slovník naučný/Mourek|Mourek]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Naber|Naber]] * [[Ottův slovník naučný/Néfalia|Néfalia]] * [[Ottův slovník naučný/Niederle|Niederle]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Paiónios|Paiónios]] * [[Ottův slovník naučný/Palaifatos|Palaifatos]] * [[Ottův slovník naučný/Palatinská knihovna|Palatinská knihovna]] * [[Ottův slovník naučný/Pamfili-Doria villa|Pamfili-Doria villa]] * [[Ottův slovník naučný/Pamfilos|Pamfilos]] * [[Ottův slovník naučný/Panainos|Panainos]] * [[Ottův slovník naučný/Panofka|Panofka]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Paranymfos|Paranymfos]] * [[Ottův slovník naučný/Parodoi|Parodoi]] * [[Ottův slovník naučný/Parrhasios|Parrhasios]] * [[Ottův slovník naučný/Parthenón|Parthenón]] * [[Ottův slovník naučný/Parthey|Parthey]] * [[Ottův slovník naučný/Pasitelés|Pasitelés]] * [[Ottův slovník naučný/Pasquino|Pasquino]] * [[Ottův slovník naučný/Passow|Passow]] * [[Ottův slovník naučný/Patin (osoba)|Patin]] * [[Ottův slovník naučný/Patroklés|Patroklés]] * [[Ottův slovník naučný/Petersen|Petersen]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Peter|Peter]] * [[Ottův slovník naučný/Pithos|Pithos]] * [[Ottův slovník naučný/Pléthón|Pléthón]] * [[Ottův slovník naučný/Polygnótos|Polygnótos]] * [[Ottův slovník naučný/Polykleitos|Polykleitos]] * [[Ottův slovník naučný/Praxitelés|Praxitelés]] * [[Ottův slovník naučný/Quatremère de Quincy|Quatremère de Quincy]] * [[Ottův slovník naučný/Roscher|Roscher]] * [[Ottův slovník naučný/Stigma|Stigma]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Vásy|Vásy]] * [[Ottův slovník naučný/Votivní deska|Votivní deska]] * [[Ottův slovník naučný/Výkopy archaeologické|Výkopy archaeologické]] * [[Ottův slovník naučný/Wachsmuth|Wachsmuth]] * [[Ottův slovník naučný/Wakefield Gilbert|Wakefield Gilbert]] * [[Ottův slovník naučný/Wolf|Wolf]] (část W.&nbsp;Friedrich August) [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Klasičtí filologové]] [[Kategorie:Archeologové]] de2o4jin51sscp7rh818zrnvileq2ou Autor:Karel Vandas 100 26648 313911 311789 2026-04-06T08:36:21Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Diplotaxis|Diplotaxis]] 313911 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Karel | příjmení = Vandas | datum narození = 21. října 1861 | místo narození = Tuháň u&nbsp;Smečna | datum úmrtí = 19. září 1923 | místo úmrtí = Skoplje (Makedonie) | popis = botanik }} '''Karel Vandas''' (1861–1923) byl český botanik, profesor polního a&nbsp;lesního hospodářství na Vysokém učení technickém v&nbsp;Brně. Vydával práce v&nbsp;oboru a&nbsp;publikoval též časopisecky. == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Vs.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Actaea|Actaea]] * [[Ottův slovník naučný/Adenophora|Adenophora]] * [[Ottův slovník naučný/Adonis|Adonis]] * [[Ottův slovník naučný/Agrimonia|Agrimonia]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agrostis|Agrostis]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aira|Aira]] * [[Ottův slovník naučný/Alliaria|Alliaria]] * [[Ottův slovník naučný/Alopecurus|Alopecurus]] * [[Ottův slovník naučný/Alyssum|Alyssum]] * [[Ottův slovník naučný/Astrantia|Astrantia]] * [[Ottův slovník naučný/Cacalia|Cacalia]] * [[Ottův slovník naučný/Cirsium|Cirsium]] * [[Ottův slovník naučný/Coronilla|Coronilla]] * [[Ottův slovník naučný/Coronopus|Coronopus]] * [[Ottův slovník naučný/Diplotaxis|Diplotaxis]] * [[Ottův slovník naučný/Draba|Draba]] * [[Ottův slovník naučný/Dracocephalum|Dracocephalum]] * [[Ottův slovník naučný/Gymnadenia|Gymnadenia]] * [[Ottův slovník naučný/Jurinea|Jurinea]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Botanici]] 0sj6sv4rmc6dj6hia3kdkf54qxikzpm Ottův slovník naučný/Ekliptická znamení 0 30274 313884 73764 2026-04-05T12:34:42Z Mykhal 7311 ~typogr./fmt - ~textizace ~emitokonů; kat. klíč / unDEFAULTSORT 313884 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL=Ottův slovník naučný |ČÁST=Ekliptická znamení |PŘEDCHOZÍ=Eklipsový stroj |DALŠÍ=Ekliptika }} {{Textinfo |TITULEK=Ekliptická znamení |AUTOR=[[Autor:Václav Rosický|Václav Rosický]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1894. S.&nbsp;471. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n506/mode/2up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE=PD-old-70 |SOUVISEJÍCÍ=[[Ottův slovník naučný/Kalendářská znamení]] |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-HESLO=Zvěrokruh }} {{Forma|proza}} '''Ekliptická znamení''' (také {{Prostrkaně|zvířetníková}} č. {{Prostrkaně|zodiaková}} neb {{Prostrkaně|nebeská zn}}.), jež sluší lišiti od souhvězdí, jsou jistá znamení, jimiž od starých časů naznačovalo se 12 stejných dílů ekliptiky odpovídajících 12 měsícům. Počítají se od bodu jarního takto: {{Konec formy}} {| |style="text-align:right;padding-left: 2em"|♈︎&nbsp;||style="text-align:left;"|Skopec||style="text-align:center"|od||style="text-align:right"|0°||style="text-align:center"|do||style="text-align:right"|30°||style="text-align:center"|délky |- |style="text-align:right;padding-left: 2em"|♉︎&nbsp;||style="text-align:left;"|Býk||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|30°||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|60°||style="text-align:center"|» |- |style="text-align:right;padding-left: 2em"|♊︎&nbsp;||style="text-align:left;"|Blíženci||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|60°||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|90°||style="text-align:center"|» |- |style="text-align:right;padding-left: 2em"|♋︎&nbsp;||style="text-align:left;"|Rak||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|90°||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|120°||style="text-align:center"|» |- |style="text-align:right;padding-left: 2em"|♌︎&nbsp;||style="text-align:left;"|Lev||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|120°||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|150°||style="text-align:center"|» |- |style="text-align:right;padding-left: 2em"|♍︎&nbsp;||style="text-align:left;"|Panna||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|150°||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|180°||style="text-align:center"|» |- |style="text-align:right;padding-left: 2em"|♎︎&nbsp;||style="text-align:left;"|Váhy||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|180°||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|210°||style="text-align:center"|» |- |style="text-align:right;padding-left: 2em"|♏︎&nbsp;||style="text-align:left;"|Štír||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|210°||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|240°||style="text-align:center"|» |- |style="text-align:right;padding-left: 2em"|♐︎&nbsp;||style="text-align:left;"|Střelec||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|240°||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|270°||style="text-align:center"|» |- |style="text-align:right;padding-left: 2em"|♑︎&nbsp;||style="text-align:left;"|Kozorožec||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|270°||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|300°||style="text-align:center"|» |- |style="text-align:right;padding-left: 2em"|♒︎&nbsp;||style="text-align:left;"|Vodnář||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|300°||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|330°||style="text-align:center"|» |- |style="text-align:right;padding-left: 2em"|♓︎&nbsp;||style="text-align:left;"|Ryby||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|330°||style="text-align:center"|»||style="text-align:right"|360°||style="text-align:center"|» |} {{Forma|proza}} Že tato znamení dostala jména 12 souhvězdí zvířetníkových, dokazuje, že souhvězdí byla dříve než znamení: ostatně nedělí 12 souhvězdí zvířetník na 12 stejných dílů a neshodují se nyní již souhvězdí se znameními stejného jména, jako bylo asi před 2000 léty; nastal couváním bodu jarního časem rozdíl, který se znenáhla tak zvětšil, že nyní nachází se bod jarní v souhvězdí ryb, a s ním tedy i znamení Skopce, a podobně všechna znamení proti souhvězdím jsou o jedno pošinuta. Dříve se těmi znameními udávala délka; před znamení napsal se počet stupňů, jež se v tom znamení chtěl udati, na př. 10° ♎︎ znamenalo 190° délky. Také se psalo S (signum) místo 30°, na př. 5 S 20° = 170°. Prvních 6 znamení sluje severní, ostatních 6 jižní znamení. Znamení od Kozorožce do Blíženců slují vystupující, od Raka do Střelce sestupující. Jarní znamení jsou ♈︎, ♉︎, ♊︎, letní ♋︎, ♌︎, ♍︎, podzimní ♎︎, ♏︎, ♐︎, zimní ♑︎, ♒︎, ♓︎. Aby se jména těchto znamení snáze v paměti podržela, sestavil je Anianus v díle »Computus manualis« r. 1488 ve Štrasburku vydaném ve dva hexametry:<br>''Sunt Aries, Taurus, Gemini, Cancer, Leo, Virgo,<br>Libraque, Scorpius, Arcitenens, Caper, Amphora, Pisces.'' Dosud užívá se znamení těch v kalendářích, aby se udalo, kde se na své dráze nachází slunce. Do znamení Skopce vstupuje slunce dne 20. bř., kdy nastává jaro, 20. dub. do Býka, 21. kv. do Blíženců, 21. června do Raka (počátek léta), 22. čce do Lva, 23. srp. do Panny, 23. září do Vah (počátek podzimu), 23. října do Štíra, 22. list. do Střelce, 21. pros. do Kozorožce (počátek zimy), 20. led do Vodnáře a 18. ún. do Ryb. ''[[Autor:Václav Rosický|Vrn.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Astronomie v Ottově slovníku naučném|Ekliptická znamení]] lrrdrp8suq3lklkbfyseaogkzd18nog Ottův slovník naučný/Hvězdoznalství 0 32319 313883 174416 2026-04-05T12:31:31Z Mykhal 7311 ~typogr./fmt - ~textizace ~emitokonů; kat. klíč / unDEFAULTSORT 313883 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Hvězdoznalství | PŘEDCHOZÍ = Hvězdovice | DALŠÍ = Hvězdy }} {{Textinfo |TITULEK=Hvězdoznalství |AUTOR=[[Autor:Václav Rosický|Václav Rosický]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Jedenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1897. S.&nbsp;974–977. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni10ottogoog#page/n1010/mode/2up Dostupné online.] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE=PD-old-70 |SOUVISEJÍCÍ=[[../Hvězdářství|Hvězdářství]] |JINÉ= |WIKIPEDIA-HESLO=Astronomie |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} {{Forma|proza}} '''Hvězdoznalství''' ({{Prostrkaně|astrognosie}}) znamená v&nbsp;širším smyslu vlastně tolik co hvězdářství; objímáť vše, co o&nbsp;hvězdách známe a&nbsp;co pozorováním bylo nashromážděno, a&nbsp;srovnávajíc to dle method statistických a&nbsp;mathematických podává výsledky fysikálního a&nbsp;chemického výzkumu hvězd. V&nbsp;užším smyslu je '''h.''' znalost jednotlivých hvězd a&nbsp;souhvězdí, jejich jmen a vzájemných poloh na zdánlivé kouli nebeské, tedy celkem dosti podřízená čásť hvězdářství. Hlavními pomůckami '''h.''' v&nbsp;užším smyslu jsou hvězdné [[../Mapy|{{Prostrkaně|mapy}}]], [[../Katalog|{{Prostrkaně|katalogy}}]] (seznamy) a [[../Globus|{{Prostrkaně|globy}}]] nebeské (v.&nbsp;t.). Ku zobrazení nebe a souhvězdí užívali Řekové hlavně koulí; hlavní hvězdy umisťovali dle délky a&nbsp;šířky pomocí sítě poledníků a&nbsp;rovnoběžníků (dle seznamů hvězdních), vedlejší pak jen od oka prostým porovnáváním. Hotovením takových globů nebeských vyznamenali se zvláště Arabové a&nbsp;i&nbsp;později povstalo v&nbsp;záp. Evropě mnohé takové pozoruhodné dílo. Když pak polohopis (chorografie) více byl zdokonalen, závodily mapy hvězdní, jejichž předchůdcem ve starověku bylo {{Prostrkaně|rete}} neb {{Prostrkaně|aranea}} na astrolabiu planisféria, s&nbsp;globy hvězdními. Po vynalezení dalekohledu a&nbsp;zdokonalení hvězdářství praktického byly seznamy hvězdní značně rozhojněny a&nbsp;staly se spolehlivějšími: tenkráte vytlačily mapy hvězdní spojené se seznamy hvězd globy skoro úplně, tak že k&nbsp;účelům vědeckým užívá se jich nyní výhradně. Je přirozeno, že původně pozorovaly se asi u&nbsp;všech národů nejprve jednotlivé jasné hvězdy, dle nichž poznávali pastýři, rolníci, lovci čas a&nbsp;jimiž se plavci řídili na cestách. Blíže pozorovalo se hvězdné nebe v&nbsp;Indii a&nbsp;také ve staré Persii věnovalo se asi více pozornosti hvězdám; byliť Peršané sluhové hvězd. Též v&nbsp;Egyptě zajisté pozorování hvězd pilně se pěstovalo, ale zpráv o&nbsp;tom málo se zachovalo. Teprve Řekové a&nbsp;Arabové spracovali vědomosti nabyté z&nbsp;východu, neboť shledáváme u&nbsp;nich již jakousi nauku '''h.''' Prvním prostředkem orientačním bylo zajisté pojmenování hvězd jednotlivých, prve než hvězdy počaly se spojovati ve skupiny a&nbsp;souhvězdí. Viz [[../Hvězdy|{{Prostrkaně|Hvězdy}}]] ({{Prostrkaně|jména}}). Účinnějším prostředkem '''h.''' i&nbsp;dnes ještě jest shrnování hvězd ve skupiny, t.&nbsp;zv. {{Prostrkaně|souhvězdí}}, jež počalo již v&nbsp;dobách předhistorických. S&nbsp;počátku odlišovali asi staří pás na nebi, v&nbsp;němž pohybují se oběžnice, jejichž polohu srovnávali s&nbsp;jasnějšími hvězdami. Tento pás, {{Prostrkaně|zvířetník}} (zodiacus), rozdělili na 12&nbsp;znamení dle měsíců. Původ těchto souhvězdí zvířetníkových nalezl Ideler v&nbsp;Chaldaii a&nbsp;původ ten je nepopíratelně mythologický. Ačkoli různí národové při tom různě si počínali a&nbsp;význam jednotlivých skupin se měnil, nedá se popříti, že mají cosi společného; to by přisvědčovalo náhledu, že Číňané již v&nbsp;dobách dávno minulých hvězdy nebe na skupiny rozdělili a&nbsp;že toto rozdělení, ustavičně se měníc, přecházelo od národu k&nbsp;národu, až se dostalo i&nbsp;k&nbsp;Řekům. Poněvadž řecká souhvězdí oslavují Argonauty, hrdin trójských však opomíjejí, soudí se, že většinu souhvězdí svých měli Řekové již ve XIII.&nbsp;stol.&nbsp;př.&nbsp;Kr. [[Soubor:Map of northern sky, Otto's Encyclopedia.jpg|upright=2.5|náhled|right|{{Uprostřed|{{Verzálky|Mapa severního nebe.}}<br/><small>Příloha k&nbsp;Ottovu Slovníku naučnému.{{Redakční poznámka|značka=poznámka|V Ottově slovníku naučném tato mapa obsahuje pouze hvězdy a čáry, které je spojují, a k ní je přiložena průsvitka s hranicemi a názvy souhvězdí. Obrázek je fotokopie této mapy pořízená přes uvedenou průsvitku.}}</small>}}]] [[Soubor:Map of southern sky, Otto's Encyclopedia.jpg|upright=2.5|náhled|right|{{Uprostřed|{{Verzálky|Mapa jižního nebe.}}<br/><small>Příloha k&nbsp;Ottovu Slovníku naučnému.{{Redakční poznámka|značka=poznámka}}</small>}}]] O&nbsp;{{Prostrkaně|souhvězdích zvířetníkových}} dověděli se Řekové již v&nbsp;VII.&nbsp;stol. př.&nbsp;Kr. Z&nbsp;toho, že souhvězdí ta nestejně jsou veliká a&nbsp;k&nbsp;ekliptice nesouměrně položena, jde, že souhvězdí ta byla dříve utvořena, než rozdělena byla ekliptika. Nynější souhvězdí zvířetníková jsou původu řeckého, ale nebyla najednou zavedena, nýbrž postupně. Také počátek souhvězdí se měnil. Eudoxos začal souhvězdí zvířetníku Beranem (jarní rovnodenností). Od Ausonia pochází dvojverší sloužící paměti: Sunt: Aries, Taurus, Gemini, Cancer, Leo, Virgo, Libraque, Scorpius, Arcitenens, Caper, Amphora, Pisces, t.&nbsp;j. Skopec&nbsp;♈︎, Býk&nbsp;♉︎, Blíženci&nbsp;♊︎, Rak&nbsp;♋︎, Lev&nbsp;♌︎, Panna&nbsp;♍︎, Váhy&nbsp;♎︎, Štír&nbsp;♏︎, Střelec&nbsp;♐︎, Kozorožec&nbsp;♑︎, Vodnář&nbsp;♒︎, Ryby&nbsp;♓︎. Znamení vedle jmen jsou původní značky (hieroglyfy) pro jednotlivá souhvězdí, ♈︎&nbsp;znázorňuje rohy skopce, ♉︎&nbsp;hlavu býka, ♒︎&nbsp;je proudící voda atd. Jisto je, že již Homér a Hésiod některá nynější souhvězdí jmenují a že za Eudoxa (asi ve IV.&nbsp;stol. př.&nbsp;Kr.) celé nebe v&nbsp;Řecku viditelné rozděleno bylo na souhvězdí, jak se nám jeví v&nbsp;Almagestu Ptolemaiově z&nbsp;II.&nbsp;stol. př.&nbsp;Kr. Vedle Almagestu zasluhují zmínky poučné básně, jimiž Aratos, Manilius a&nbsp;Hyginus hvězdné nebe popsali. Nemají sice valné ceny, ale zachovaly se nám jimi a&nbsp;jejich výklady mnohé velecenné zprávy. [[../Aratos|{{Prostrkaně|Aratos}}]] (v.&nbsp;t.) sepsal řecky báseň ''Φαινόμενα καὶ διοσήμεια'', kterou {{Prostrkaně|Cicero}} přeložil a&nbsp;jež po vynalezení knihtisku často byla vydána pod názvem »Phaenomena et prognostica« (Benátky, 1499 a&nbsp;opět). Marcus {{Prostrkaně|Manilius}}, římský básník za doby Augusta, napsal podobnou báseň »Astronomicon«, jež také velmi byla ceněna. Vydal ji Regiomontanus r.&nbsp;1473 v&nbsp;Norimberce. C.&nbsp;Julius {{Prostrkaně|Hyginus}}, současník Manilia, napsal »Poeticon astronomicon«. Také »Katasterismoi« připisované Eratosthenovi vypočítávají prostě souhvězdí a&nbsp;čásť hvězd příslušných. Aratos (270&nbsp;př.&nbsp;Kr.) uvádí souhvězdí v&nbsp;tomto pořadí: Oba Medvědi, Drak, Herkules, Koruna, Hadonoš, Had, Štír, Klepeta štíra, Hlídač medvěda, Panna, Blíženci, Rak, Lev, Vozka, Býk, Hyady, Cepheus, Cassiopeja, Andromeda, Pegasus, Beran, Trojúhelník, Ryby, Perseus, Plejady, Lyra, Pták, Vodnář, Skopec, Střelec, Luk, Orel, Delfín, Orion, Pes, Zajíc, Argo, Velryba, Řeka, Jižní Ryba, Voda, Oltář, Centaurus, Zvíře, Had vodní, Pohár a Havran. Almagest čítá 48&nbsp;souhvězdí, a&nbsp;to 21&nbsp;severních: 1.&nbsp;{{Prostrkaně|Ursa minor}}, Malý Medvěd, 2.&nbsp;{{Prostrkaně|Ursa major}}, Velký Medvěd, též Vůz (Davidův); jméno »Vůz« vyskytuje se již u&nbsp;Indů, v&nbsp;Knize Jobově a&nbsp;u&nbsp;Homéra, u&nbsp;Řeků skoro častěji ''ἅμαξα'' (vůz) než ''ἄρκτος'' (medvědice), 3.&nbsp;{{Prostrkaně|Draco}}, Drak, 4.&nbsp;{{Prostrkaně|Cepheus}} (král aethiopský), 5.&nbsp;{{Prostrkaně|Boótes}} (Hlídač medvěda, u&nbsp;Homéra, Hésioda), 6.&nbsp;{{Prostrkaně|Corona borealis}}, Koruna severní, 7.&nbsp;{{Prostrkaně|Hercules}} (u&nbsp;Ptolemaia »klečící« »''τοῦ ἐν γόνασιν''«), 8.&nbsp;{{Prostrkaně|Lyra}} (dříve Želva, z&nbsp;jejíž skořápky vznikla lýra Apollónova), 9.&nbsp;{{Prostrkaně|Cygnus}}, Labuť (u&nbsp;Ptolemaia »pták« (»''όρνῑθος''«), u&nbsp;Arabů Kvočna), 10.&nbsp;{{Prostrkaně|Kassiopeja}} (manželka Cepheova), 11.&nbsp;{{Prostrkaně|Perseus}} (osvoboditel Andromedy), 12.&nbsp;{{Prostrkaně|Auriga}}, Vozka, 13.&nbsp;{{Prostrkaně|Ophiuchus}}, Hadonoš, 14.&nbsp;{{Prostrkaně|Serpens}}, Had, 15.&nbsp;{{Prostrkaně|Sagitta}}, Šíp, 16.&nbsp;{{Prostrkaně|Aquila}}, Orel (Ptolemaios praví, že z&nbsp;méně jasných hvězd beztvarých [''ἄμορφοι'', ''informes''] přidán byl Orlu {{Prostrkaně|Antinous}}), 17.&nbsp;{{Prostrkaně|Delphinus}}, Delfin, 18.&nbsp;{{Prostrkaně|Equuleus}}, Malý Kůň (Hříbě, u&nbsp;Ptolemaia ''ἵππου προτομή'', předek koně), 19.&nbsp;{{Prostrkaně|Pegasus}} (u&nbsp;Ptolemaia prostě kůň, ''ἵππος'', bez křídel), 20.&nbsp;{{Prostrkaně|Andromeda}} (dcera Cepheova), 21.&nbsp;{{Prostrkaně|Triangulum}}, Trojúhelník (Delta Nílu). Pak následuje v&nbsp;Almagestu 12&nbsp;souhvězdí zvířetníkových: 22.&nbsp;{{Prostrkaně|Aries}}, Skopec, 23.&nbsp;{{Prostrkaně|Taurus}}, Býk, 24.&nbsp;{{Prostrkaně|Gemini}}, Blíženci (u&nbsp;Řeků Kastor a&nbsp;Pollux, u&nbsp;Orientalů děti různého pohlaví, v&nbsp;Evropě v&nbsp;XVI. a XVII.&nbsp;stol. i&nbsp;muž a&nbsp;žena, symbol manželství), 25.&nbsp;{{Prostrkaně|Cancer}}, Rak, 26.&nbsp;{{Prostrkaně|Leo}}, Lev, 27.&nbsp;{{Prostrkaně|Virgo}}, Panna (původně asi žena živitelka, jak naznačuje klas), 28.&nbsp;{{Prostrkaně|Libra}}, Váhy (Ptol. jmenuje souhvězdí to »''χηλαί''«, klepeta, asi nedorozuměním místo misek u&nbsp;vah, jak u&nbsp;vých. národů se nazývala), 29.&nbsp;{{Prostrkaně|Scorpius}}, Štír, 30.&nbsp;{{Prostrkaně|Sagittarius}}, Střelec, 31.&nbsp;{{Prostrkaně|Capricornus}}, Kozorožec, 32.&nbsp;{{Prostrkaně|Aquarius}}, Vodnář, 33.&nbsp;{{Prostrkaně|Pisces}}, Ryby. Konečně uvádí Ptol. jižně od zvířetníku těchto 15&nbsp;souhvězdí: 34.&nbsp;{{Prostrkaně|Cetus}}, Velryba, 35.&nbsp;{{Prostrkaně|Orion}} (lovec), 36.&nbsp;{{Prostrkaně|Eridanus}} (u&nbsp;Ptol. prostě »''ποταμός''«, řeka, asi Níl), 37.&nbsp;{{Prostrkaně|Lepus}}, Zajíc, 38.&nbsp;{{Prostrkaně|Canis major}}, Velký Pes (u&nbsp;Ptol. prostě ''κύων'', pes), 39.&nbsp;{{Prostrkaně|Canis minor}}, Malý Pes (u&nbsp;Ptol. ''προκύων'', jak se nyní nazývá nejjasnější hvězda), 40.&nbsp;{{Prostrkaně|Argo navis}}, Loď Argo (symbol roku s&nbsp;12 nebo 52&nbsp;vesly, (u&nbsp;Ptol. ''Ἄργους''). 41.&nbsp;{{Prostrkaně|Hydra}} (vodní had), 42.&nbsp;{{Prostrkaně|Crater}}, Pohár, 43.&nbsp;{{Prostrkaně|Corvus}}, Havran, 44.&nbsp;{{Prostrkaně|Centaurus}}, Centaur, 45.&nbsp;{{Prostrkaně|Lupus}}, Vlk (u&nbsp;Ptol. jen zvíře, ''θηρίον'', teprve u&nbsp;Arabů vlk), 46.&nbsp;{{Prostrkaně|Ara}}, Oltář (u&nbsp;Ptol. ''θυμιατήριον'', Kadidelnice), 47.&nbsp;{{Prostrkaně|Corona australis}}, Koruna jižní (u&nbsp;Arabů hnízdo pštrosí), 48.&nbsp;{{Prostrkaně|Piscis austrinus}}, Ryba jižní. Těchto 48&nbsp;souhvězdí převzali pozdější Arabové a&nbsp;s&nbsp;malými změnami názvů přicházejí též v&nbsp;seznamu Ulug Bega z&nbsp;r.&nbsp;1437. Tak dostala se souhvězdí ta i&nbsp;do záp. Evropy. O&nbsp;významu jednotlivých souhvězdí viz J.&nbsp;H.&nbsp;{{Prostrkaně|Westphal}}, Astrognosie, Berlín, 1822. Když souhvězdí Řeků u&nbsp;nás zdomácněla, počali je hvězdáři znenáhla doplňovati, tvoříce jednak nová souhvězdí z&nbsp;hvězd u&nbsp;Ptolemaia beztvarých, jednak rozšiřujíce souhvězdí na části jižního nebe Řekům neznámé. Především přijata byla tato 4&nbsp;souhvězdí navržená koncem XVI. a&nbsp;počátkem XVII.&nbsp;stol.: 49.&nbsp;{{Prostrkaně|Coma Berenices}}, Kštice Bereniky (souhvězdí to uvádí vlastně již Konon, přítel Archimedův, a&nbsp;též Hipparchos, ale Ptolemaios zmiňuje se o&nbsp;skupině hvězd těch jmenuje ji ''πλόκαμος'', cop; teprve Tycho navrhl toto souhvězdí a bylo přijato, podobně i&nbsp;svrchu uvedené Antinoos), 50.&nbsp;{{Prostrkaně|Columba}}, Holub (vlastně holubice Noemova), navrhl geograf Plancius a&nbsp;přijali Bayer a&nbsp;Bartsch, 51.&nbsp;{{Prostrkaně|Monoceros}}, Jednorožec (v&nbsp;pol. XVI.&nbsp;stol. kůň, teprve u&nbsp;Bartsche ''μονόκερως''), 52.&nbsp;{{Prostrkaně|Camelopardalus}}, Žirafa (též od Bartsche). Když pak hlavně námořními cestami jižní nebe bylo lépe poznáno a&nbsp;z&nbsp;části i&nbsp;polohy mnohých hvězd ustanoveny (Pieter Dircksz Keyser čili Petrus Theodorus z&nbsp;Emdenu, Bedřich v.&nbsp;Houtman, Aristide Marre a&nbsp;j.), počalo se i&nbsp;jižní nebe na mapách zobrazovati (Petr Plancius, Hondius, Blaeu, Bayer, Bartsch) a&nbsp;Bartsch má ve svém spise »Usus astronomicus planisphaerii stellati« (Argentina, 1624) mimo jiná souhvězdí zamítnutá i&nbsp;těchto 13 dosud užívaných: 53.&nbsp;{{Prostrkaně|Hydrus}}, Malý Had vodní, 54.&nbsp;{{Prostrkaně|Foenix}}, 55.&nbsp;{{Prostrkaně|Dorado}}, Zlatá ryba (též {{Prostrkaně|Xiphias}}, Mečoun), 56.&nbsp;{{Prostrkaně|Chameleon}}, 57.&nbsp;{{Prostrkaně|Piscis volans}}, Ryba létací, 58.&nbsp;{{Prostrkaně|Crux}}, Jižní Kříž (Ptolemaios a&nbsp;ještě Bayer řadili tyto hvězdy k&nbsp;Centaurovi), 59.&nbsp;{{Prostrkaně|Musca}}, Moucha (Royer má za ni {{Prostrkaně|Apis}}, Včela), 60.&nbsp;{{Prostrkaně|Apus}}, Rajský Pták (u&nbsp;Bayera Apis seu Avis indica), 61.&nbsp;{{Prostrkaně|Triangulum australe}}, Trojúhelník jižní, 62.&nbsp;{{Prostrkaně|Pavo}}, Páv, 63.&nbsp;{{Prostrkaně|Indus}}, Indián, 64.&nbsp;{{Prostrkaně|Grus}}, Jeřáb (Volavka), 65.&nbsp;{{Prostrkaně|Tucana}} (Anser indica, Husa americká), Tukan. Souhvězdí č.&nbsp;53—57, 60, 61, 63—65 nalézají se již v&nbsp;Bayerově Uranometrii.&nbsp;— R.&nbsp;1690 z&nbsp;pozůstalosti Hevela vydáno bylo zobrazení nebe na 54&nbsp;listech »Firmamentum Sobiescianum« a&nbsp;shledáno v&nbsp;něm několik nových souhvězdí, z&nbsp;nichž těchto sedm bylo přijato: 66.&nbsp;{{Prostrkaně|Lynx}}, Rys, 67.&nbsp;{{Prostrkaně|Leo minor}}, Malý Lev, 68.&nbsp;{{Prostrkaně|Sextans}}, Sextant (upomínka na sextant, jímž Hevel v&nbsp;l.&nbsp;1658—1679 určoval polohy hvězd), 69.&nbsp;{{Prostrkaně|Canes venatici}}, Psí honicí (Chrti), 70.&nbsp;{{Prostrkaně|Scutum Sobiescii}}, Štít Soběského, osvoboditele Vídně, jenž Hevela velmi podporoval, 71.&nbsp;{{Prostrkaně|Vulpecula cum ansere}}, Liška s&nbsp;Husou, 72.&nbsp;{{Prostrkaně|Lacerta}}, Ještěrka.&nbsp;— Lacaille, prozkoumav za pobytu svého na Mysu Dobré Naděje r.&nbsp;1752 nebe jižní, uznal potřebu utvořiti ještě několik souhvězdí, z&nbsp;nichž později 12 bylo přijato: 73.&nbsp;{{Prostrkaně|Apparatus sculptoris}}, Dílna sochařská, 74.&nbsp;{{Prostrkaně|Fornax}}, Pec chemická, 75.&nbsp;{{Prostrkaně|Horologium}}, Hodiny kyvadlové, 76.&nbsp;{{Prostrkaně|Reticulum}}, Síť (jeho mikrometr), 77.&nbsp;{{Prostrkaně|Caelum sculptoris}}, Rydlo sochaře, 78.&nbsp;{{Prostrkaně|Mons mensae}}, Stolová hora, Tafelberg (v&nbsp;Africe jižní u&nbsp;Mysu Dobré Naděje), 79.&nbsp;{{Prostrkaně|Equus pictoris}}, Podstavek malířský, 80.&nbsp;{{Prostrkaně|Antlia pneumatica}}, Vývěva, 81.&nbsp;{{Prostrkaně|Circinus et norma}}, Kružítko a&nbsp;Pravítko, 82.&nbsp;{{Prostrkaně|Telescopium}}, Dalekohled, 83.&nbsp;{{Prostrkaně|Octans}}, Oktant, 84.&nbsp;{{Prostrkaně|Microscopium}}, Drobnohled. Viz {{Prostrkaně|Mapy nebe sev. a&nbsp;jižního}}. Mimo tato 84&nbsp;souhvězdí, s&nbsp;nimiž úplně lze vystačiti, navrhována byla ještě mnohá jiná, částečně i&nbsp;na úkor stávajících již souhvězdí, tak od Halleye, Kircha, Lemonniera, Hella, Lalandea, Bodea a&nbsp;j. Kdyby tomu nebyla bývala učiněna přítrž, byla by zmizela přehlednost a&nbsp;nastala libovůle a&nbsp;zmatky. Zásluha ta přísluší Argelandrovi, jenž r.&nbsp;1843 vše nepřístojné vymýtil; nyní uznávají se dle návrhu hvězdářské společnosti jen souhvězdí, jež Argelander ve své »Uranometria Nova« uvádí. Někteří i&nbsp;radili, aby se všechna souhvězdí odstranila (Wurm). John Herschel chtěl podržeti jen jména souhvězdí, ale omeziti jednotlivá souhvězdí rovnoběžníky a&nbsp;kruhy hodinovými tak, aby se nebe rozdělilo na samé čtyřúhelníky sférické, nazvané {{Prostrkaně|regiones}}, na př. Regio Ursae majoris, Regio Draconis atd. Aby se jednotlivé hvězdy v&nbsp;souhvězdích lišily, připojoval Ptolemaios v&nbsp;Almagestu k&nbsp;souřadnicím &nbsp;velikosti hvězdy ještě popis, kde v&nbsp;obraze, jenž souhvězdí znázorňoval, hvězda se nalézá, na př. Aldebarán byla hvězda v&nbsp;jižním oku Býka. Poněvadž obrazy souhvězdí nebyly ustáleny, vedlo to k&nbsp;četným omylům, tak že zavedeno později označování hvězd písmeny a&nbsp;čísly. Viz [[../Hvězdy|{{Prostrkaně|Hvězdy}}]]. Také ku zobrazování nebe učiněny byly různé návrhy. Julius {{Prostrkaně|Schiller}} na př. chtěl souhvězdí pohanská nahraditi křesťanskými; na místo 12&nbsp;souhvězdí zvířetníkových mělo nastoupiti 12&nbsp;apoštolů atd. (Coelum stellatum christianum, Augšpurk, 1627). Erhard {{Prostrkaně|Weigel}} vydal nebe heraldické na obrovských koulích, na nichž byla souhvězdí nahrazena znaky knížat, zemí a&nbsp;měst. Návrhy ty se však neujaly. Pro hvězdáře z&nbsp;povolání mají nyní souhvězdí a&nbsp;jména hvězd malou důležitost, neboť vyhledává, poznává a&nbsp;určuje hvězdy na obloze pomocí souřadnic, hlavně rektascense a&nbsp;deklinace. Chceme-li však nejjasnější hvězdy rychle seznati, o&nbsp;jejich vzájemné poloze se poučiti a&nbsp;ji v&nbsp;paměť vštípiti, hodí se k&nbsp;tomu souhvězdí velmi dobře. Nejlépe jest vyjíti od známého souhvězdí a&nbsp;různými pomůckami seznati i&nbsp;polohu souhvězdí ostatních. &nbsp;takovým pomůckám patří na př. [[../Uranoskop|{{Prostrkaně|uranoskop}}]] (v.&nbsp;t.), ale i&nbsp;jednoduchý způsob, t.&nbsp;zv.&nbsp;[[../Alignement|{{Prostrkaně|alignement}}]] (v.&nbsp;t.), při němž vedeme přímky od hvězd známých k&nbsp;neznámým, používajíce při tom mapy hvězdné. Nejznámější souhvězdí u&nbsp;nás je asi Velký Medvěd (Velký Vůz), &nbsp;němž nalézá se 7&nbsp;jasných hvězd (viz Mapu nebe sev.). Čtyři hvězdy představují 4&nbsp;kola, 3&nbsp;voj, koně nebo voly; nebo tvoří 3&nbsp;hvězdy ohon Medvěda a&nbsp;4&nbsp;ostatní tělo, mnoho slabších pak hlavu a&nbsp;nohy. Římané nazývali voly tahouny (''triones''). Místo aby říkali Vůz a&nbsp;3&nbsp;tahouni, říkali konečně 7&nbsp;tahounů (''septem triones''), z&nbsp;čehož povstal název pro sever (''septemtrio''). Obrátíme-li se totiž v&nbsp;noci obličejem k&nbsp;severu, spatřujeme tam na jasném nebi oněch 7&nbsp;hvězd, jež u&nbsp;nás nikdy nezapadají. Myslíme-li si zadními koly Vozu přímku vzhůru od ''β'' přes ''α'' a&nbsp;prodloužíme-li ji o&nbsp;paterou vzdálenost obou hvězd, přijdeme na jasnou hvězdu, jež sluje točnovou, polární, polárkou, a&nbsp;patří k&nbsp;souhvězdí Malého Medvěda nebo Vozu. (Viz [[../Alignement|{{Prostrkaně|Alignement}}]].) Poněvadž polárka označovala u&nbsp;Řeků konec ohonu psa, slula též Kynosura, psí ohon. Polárka je skoro nehybnou na nebi a&nbsp;blízko ní je pól, jímž jde prodloužená osa zemská. Směrnice od ''δ''&nbsp;Vel. Medvěda přes polárku jde k&nbsp;souhvězdí Kassiopeje, majícímu podobu roztaženého&nbsp;''W'', a&nbsp;sice ke hvězdě&nbsp;''β''; prodloužíme-li ji ještě dále, přijdeme na hvězdu ''α''&nbsp;Andromedy, jež s&nbsp;3&nbsp;jinými hvězdami tvoří veliký čtyřúhelník Pegasa. Přímka jdoucí od ''α''&nbsp;Vel. Medvěda přes polárku vede ku hvězdě ''β''&nbsp;Pegasa. Spojíme-li ''β'' a&nbsp;''γ''&nbsp;Andromedy, vede přímka tato prodloužená přes ''γ'' k&nbsp;hlavní hvězdě Persea&nbsp;''α''. Hvězdy ''γ'', ''α'', ''δ''&nbsp;Persea tvoří asi oblouk; prodloužíme-li jej směrem přes&nbsp;''δ'', přijdeme ku hvězdě 1.&nbsp;vel., ''α''&nbsp;Vozky, jež sluje Capella (Kozička). Přímka spojující ''δ'', ''ε'', ''ζ'' Persea směřuje k&nbsp;Plejadám. Nedaleko je ''β''&nbsp;Persea, zvaná též Algol, na Hlavě Medusy, hvězda měnlivá. Prodloužíme-li oblouk, jejž tvoří ''α''&nbsp;Persea, ''γ'', ''β'', ''α''&nbsp;Andromedy a&nbsp;''β''&nbsp;Pegasa, přijdeme ku mléčné dráze a&nbsp;k&nbsp;souhvězdí Labuti (podoba kříže), Lyry a&nbsp;Orla, v&nbsp;nichž září Vega (''α''&nbsp;Lyry) a&nbsp;Altair (Atair, ''α''&nbsp;Orla). Na druhé straně pólu prodlužme křivku, již udávají hvězdy ohonu Vel. Medvěda ''ε'', ''ζ'', ''η'', a&nbsp;nalezneme hvězdu 1.&nbsp;vel. Arctura (''α''&nbsp;Boóta). Na levo od Boóta viděti je malý polokruh, to je Koruna Severní. A&nbsp;takto pokračujíce od souhvězdí známých k&nbsp;neznámým naučíme se pomocí mapy znáti všechny. Více takových alignementů (vedení přímek) udáno je ve Všeobecném zeměpise prof. dra [[Autor:František Josef Studnička|F.&nbsp;J.&nbsp;Studničky]] a&nbsp;v&nbsp;[[Autor:Gustav Gruss|Grussově]] »Z&nbsp;říše hvězd«. Souhvězdí dělí se na severní, jež se nalézají na nebi mezi severní točnou (polárkou) a&nbsp;rovníkem nebeským, a&nbsp;na jižní, mezi rovníkem a&nbsp;jižní točnou se prostírající. Ze zvířetníku jsou severní souhvězdí: Ryby (v&nbsp;nich je nyní bod jarní rovnodennosti), Skopec, Býk, Blíženci (v&nbsp;nich dostupuje slunce nejvýše v&nbsp;létě), Rak a&nbsp;Lev; jižní jsou: Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozorožec a&nbsp;Vodnář. Ze souhvězdí jižních, u&nbsp;nás neviditelných, je nejkrásnější Kříž, největší jsou Centaur a&nbsp;Loď Argo. Poloha souhvězdí k&nbsp;obzoru je pro 9.&nbsp;hodinu večerní a&nbsp;15.&nbsp;každého měsíce tato: V&nbsp;{{Prostrkaně|lednu}} je v&nbsp;nadhlavníku Perseus, na jihu Orion a&nbsp;Býk, na obzoru Zajíc, Holub, Eridanus, dále na východ Blíženci, na záp. Pegasus. V&nbsp;{{Prostrkaně|únoru}} vznáší se v&nbsp;nadhlavníku Vozka (Capella), na jihu (více k&nbsp;záp.) Orion, Velký Pes (Sirius), (více k&nbsp;vých.) Blíženci, na vých. Lev (Regulus); na záp. zapadá Velryba, na sev. vždy polárka a&nbsp;M.&nbsp;Medvěd. Vel. Medvěd na pravo, hlava Draka dotýká se obzoru. V&nbsp;{{Prostrkaně|březnu}} jsou Castor a&nbsp;Pollux (Blíženci), pak ''α'' a&nbsp;''β''&nbsp;Vozky nadhlavníku nejblíže, též Vel. Medvěd. Na západě stkví se Orion s&nbsp;Býkem, na jihovýchodě Panna s&nbsp;Klasem (Spica). V&nbsp;{{Prostrkaně|dubnu}} je Vel. Medvěd v&nbsp;zenitu, Býk a&nbsp;Orion sklánějí se pod obzor západní, na sev. vystupuje nad obzor Labuť, na vých. září Arcturus v&nbsp;Boótu, na jih Lev. V&nbsp;{{Prostrkaně|květnu}} září na jihu Arktur a&nbsp;Spica, na záp. Blíženci, na sev. obzoru Kassiopeja, na severovýchodě vystoupila Labuť, na severozáp. ve stejné výši Capella. V&nbsp;{{Prostrkaně|červnu}} je v&nbsp;nadhlavníku ''η''&nbsp;Vel. Medvěda, k&nbsp;jihu vysoko Arcturus, na vých. Labuť, Lyra, Delfín a&nbsp;Orel, jihových. Antares ve Štíru, na záp. sklánějí se pod obzor Blíženci, výše je Lev a&nbsp;Panna. V&nbsp;{{Prostrkaně|červenci}} počíná na jihu Antares vrcholiti, na vých. postoupily výše Labuť, Lyra, Delfín a&nbsp;Orel, zapadají Capella a&nbsp;Regulus. V&nbsp;{{Prostrkaně|srpnu}} je blízko nadhlavníku Lyra (Vega), na jižním obzoru Střelec, na vých. Pegasus, na záp. nebi Boótes, zapadá Panna. V&nbsp;{{Prostrkaně|září}} je v&nbsp;zenitu Labuť (Deneb), k&nbsp;jihu Orel, Kozorožec, na vých. vystoupil Pegasus, zapadají Arktur a&nbsp;Váhy. V&nbsp;{{Prostrkaně|říjnu}} kupí se kolem zenitu Labuť (Deneb nejblíže), Pegasus, Andromeda, Kassiopeja a&nbsp;Cepheus. Na východě vystoupily Skopec, Plejady, Býk (Aldebaran vychází). Na jihu Vodnář, na obzoru Fomalhaut (''α''&nbsp;Jižní Ryby). Zapadají Hadonoš a&nbsp;Herkules. V&nbsp;{{Prostrkaně|listopadu}} jsou kolem nadhlavníku Andromeda, Perseus, Kassiopeja, na severu Vel. Medvěd, na vých. vychází Orion (''α''&nbsp;Betelgeuze), na záp. plají Orel, Labuť, Lyra. V&nbsp;{{Prostrkaně|prosinci}} jsou blízko zenitu ''γ''&nbsp;Andromedy, ''β'' a&nbsp;θ&nbsp;Persea, Kassiopeja. Na jihu je Velryba, jihovýchodně vznáší se majestátně Orion, Prokyon vychází, Lyra a&nbsp;Labuť zapadají. Lednem roku následujícího zjevy uvedené se opakují. ''[[Autor:Václav Rosický|VRý.]]'' {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} [[Kategorie:Astronomie v Ottově slovníku naučném|Hvězdoznalství]] b89noohkk78ldvom01lwqs6cipjwncl Ottův slovník naučný/Nebe 0 62139 313885 185243 2026-04-05T12:36:00Z Mykhal 7311 ~typogr./fmt - ~textizace ~emitokonů 313885 wikitext text/x-wiki {{Rozšířit|doplnit obrázek č. 2867 ze str. 15}} {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Nebe | PŘEDCHOZÍ = Nebanice | DALŠÍ = Nebelhöhle }} {{Textinfo | TITULEK = Nebe | AUTOR = [[Autor:Václav Rosický|Václav Rosický]], [[Autor:František Vacek|František Vacek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;15–17. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni01studgoog#page/n27 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | SOUVISEJÍCÍ = | WIKIPEDIA-HESLO = Nebeská sféra | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Nebe|Nebe]] }} {{Forma|proza}} '''Nebe''', {{Prostrkaně|obloha nebeská}} (lat. ''{{Cizojazyčně|la|firmamentum}}''), je zdánlivá koule, v jejímž středu každý pozorovatel míní se nalézati a na jejíž vnitřní straně spatřuje hvězdy. Je to prostor zemi obklopující, v němž nalézají se tělesa nebeská a konají skutečný nebo zdánlivý pohyb. Ve starověku měli za to, že prostor ten je skutečně kulovitě ohraničen a že stálice na této (křišťálové) duté kouli skutečně jsou upevněny. Ačkoli se dosud říká {{Prostrkaně|koule nebeská}}, {{Prostrkaně|nebes báně}}, přece víme, že není žádným směrem nějaké meze. Poněvadž je nesnadno představiti si nekonečný postup každým směrem, klademe mez libovolnou, ale všemi směry stejně vzdálenou našeho stanoviska, čímž vzniká představa vnitřní plochy kulové. Rovina horizontální dělí tuto kouli na dvě polovice, horní viditelnou a dolní neviditelnou; průsek této roviny s koulí nebeskou je pak největší kruh, jenž sluje {{Prostrkaně|obzorem}} pozorovatelovým (zdánlivým). Na vyobr. č.&nbsp;2867. znázorněn je kruhem ''SVJZ'', jehož rovinu mysliti si jest kolmo na rovinu nákresu. Svislice myšlená na stanovišti pozorovatelově ''O'' a prodloužená oběma směry protíná kouli nebeskou ve dvou protilehlých bodech, z nichž viditelný nad hlavou pozorovatele sluje {{Prostrkaně|zenit}} (nadhlavník) ''N'', neviditelný pod nohama {{Prostrkaně|nadir}} (podnožník) ''N''<sub>1</sub>. Každý kruh jdoucí těmi body ''NN''<sub>1</sub> sluje výškovým, vertikálním. Oblouk takového kruhu, na př. ''HH''<sub>1</sub>, mezi hvězdou a obzorem, sluje {{Prostrkaně|výškou hvězdy}}, oblouk mezi hvězdou a zenitem ''NH'' sluje {{Prostrkaně|vzdáleností zenitovou}}. Oba oblouky doplňují se na čtvrtník čili 90°. Výšku měří úhel ''HON''<sub>1</sub>, vzdálenost zenitovou úhel ''NOH''. Myslíme-li si hvězdou ''H'' na nebi kruh rovnoběžný s obzorem, jehož všechny body mají tedy stejnou výšku, sluje takový kruh {{Prostrkaně|azimutálním}} neb almukantaratem, na př. ''RHR''<sub>1</sub>''B''. Pozorujeme-li hvězdné '''n.''', shledáme, že se zdá, jakoby se všechny hvězdy pohybovaly od východu na západ; totéž pozorujeme na slunci a na měsíci. Při bedlivějším zkoumání shledáme, že všechny hvězdy při tom popisují dráhy kruhové a že se zdá, jakoby celé '''n.''' otáčelo se za 24&nbsp;hodiny kolem pevné přímky, jdoucí stanovištěm pozorovatelovým. Tato (myšlená) přímka, prodloužená osa zemská, sluje {{Prostrkaně|osou nebeskou}}, a oba body, v nichž protíná kouli nebeskou, slují {{Prostrkaně|póly nebeskými}}. Jeden pól na severní polokouli nebeské, blízko něhož je větší hvězda, polárka, sluje pólem severním, ''P'', druhý na neviditelné u nás polokouli jižní pólem jižním ''P''<sub>1</sub>. Výškový kruh, jdoucí oběma póly a zenitem (též nadirem), jenž vyobr. č.&nbsp;2867. omezuje, sluje {{Prostrkaně|meridianem}} (poledníkem) místa pozorovacího. Poledník protíná obzor ve dvou bodech, bodu severním ''S'' a jižním ''J''. Těmito body určeny jsou hlavní strany světa. Rozpůlíme-li oba polokruhy, které povstávají na obzoru přímkou ''SJ'' (čarou polední) opět, obdržíme bod východní ''V'' a západní ''Z''. Polohu osy světové k obzoru udává oblouk ''SP'' aneb úhel ''SOP'', výška pólu. Místo hvězdy na zdánlivé kouli nebeské je dáno, známe-li výšku a {{Prostrkaně|[[../Azimut|azimut]]}} (v.&nbsp;t.). Azimut astron. je dán buď obloukem ''JH''<sub>1</sub> neb úhlem ''JOH''<sub>1</sub> K měření výšek a azimutů slouží {{Prostrkaně|altazimut}} nebo stroj universální. Obě souřadnice, výška a azimut, neustále se mění. Každá hvězda proběhne za 24&nbsp;hod. kruhem. Všechny ty kruhy mají střed na ose nebeské a roviny jejich jsou k ní kolmo; nazýváme je kruhy rovnoběžnými. Takový kruh má nejvyšší bod na jižní straně poledníku od pólu severního (''B'') a nejnižší na straně protilehlé (''B''<sub>1</sub>). Body ty jsou body kulminační této hvězdy a to bod ''B'' kulminace horní (na jih od pólu severního), bod ''B''<sub>1</sub> dolní (na sever). U některých hvězd připadá kruh rovnoběžný zcela nad obzor, jsou za každé jasné noci viditelny, jsou to hvězdy točnoblízké (circumpolární), na př. u nás souhvězdí Malého a Velkého Medvěda. U jiných nastává dolní vrcholení pod obzorem, na jednom místě obzoru vycházejí, na jiném zapadají. Čásť kruhu nad obzorem sluje {{Prostrkaně|obloukem denním}} ''VHBZ''<sub>1</sub>, čásť pod obzorem {{Prostrkaně|obloukem nočním}} ''Z''<sub>1</sub>''B''<sub>1</sub>''V''<sub>1</sub>. Body ''V''<sub>1</sub>''Z''<sub>1</sub> nepřipadají všeobecně do bodu ''V'' a ''Z'', nýbrž nacházejí se od nich na jih nebo na sever. Oblouky ''VZ''<sub>1</sub> a ''ZV''<sub>1</sub> slují {{Prostrkaně|vzdálenost ranní a večerní}}. Největší kruh rovnoběžný je {{Prostrkaně|rovník}}, vzdálený všude od pólu o 90°; protíná obzor v bodě východním ''V'' a západním ''Z''. Na něm jsou oblouky denní a noční stejné ''AVA''<sub>1</sub>''Z''. Úhel ''JOA'' udává výšku rovníku nad obzorem, kterou též měří oblouk poledníku ''JA''; s výškou pólu doplňuje se výška rovníku na 90°. Kruh jdoucí hvězdou ''H'' a oběma póly ''PP''<sub>1</sub> je deklinační nebo hodinový, oblouk ''HU'' mezi rovníkem a hvězdou je deklinace 5, oblouk <math>HP = 90 ^\circ - \delta</math> je vzdálenost od pólu. Úhel, jejž tvoří rovina kruhu deklinačního s jižní částí poledníku, sluje úhlem hodinovým, je to úhel ''AOU'', jejž měří též oblouk na rovník ''UA'', nebo na kruhu rovnoběžném ''BH''. Místo úhlu hodinového, časem proměnného, můžeme udati jinou stálou veličinu, vyjdeme-li od pevného bodu na rovníku. Takový bod je {{Prostrkaně|bod jarní}} ♈︎. Oblouk rovníku ♈︎&nbsp;<math>U = \alpha</math> sluje {{Prostrkaně|rektascensí hvězdy}}. K měření deklinace a úhlu hodinového slouží aequatoreály č. nástroje parallaktické, jde-li o velkou přesnost deklinace a rektascense kruh polední. Denního pohybu účastní se i slunce, ale snadno seznati, že má i vlastní pohyb. Kdežto stálice vždy se drží jednoho rovnoběžného kruhu, na témž místě denně na stejných bodech obzoru vychází a zapadá a v téže výši vrcholí, je tomu u slunce jinak. V jedné polovici roku (od 23.&nbsp;pros. do 23.&nbsp;čna) pošinuje se jeho kruh rovnoběžný vždy více k pólu severnímu, proto je denní oblouk větším a větším a výška v poledne též; dní přibývá. Ve druhé polovici postupuje však slunce od pólu severního k jižnímu; oblouku denního, výšek kulminačních a délky dnův ubývá. Podrobnější rozbor učí, že slunce je za nejdelšího dne asi 23½° na sever, za nejkratšího dne pak tolikéž na jih od rovníku vzdáleno. Kdežto mezi dvěma průchody poledníkem nějaké hvězdy uplyne vždy a u všech stálic týž čas asi o 4&nbsp;min. kratší než 24&nbsp;hod. času občanského, je tato doba u slunce průměrně větší, než 24&nbsp;hod. občanských. Soudíme z toho, že slunce mezi stálicemi postupuje směrem od západu přes jih na východ. Složíme-li oba pohyby, seznáme, že slunce za rok proběhne na nebi největší kruh, jenž protíná rovník ve dvou bodech. V jednom je slunce počátkem jara, je to bod jarní ♈︎, protilehlý bod je podzimní, v něm je slunce začátkem podzimu. Kruh onen sluje zvířetník neb {{Prostrkaně|[[../Ekliptika|ekliptika]]}} (v.&nbsp;t. a {{Prostrkaně|[[../Ekliptická znamení/]]}}). Kruh jdoucí oběma póly ekliptiky a hvězdou sluje šířkový, na něm se měří šířka. Oblouk na ekliptice od bodu jarního až ke kruhu šířkovému je délka. Nyní se šířka a délka přímo nepozorují, staří měli k tomu astrolabium. Také roční {{Prostrkaně|pohyb slunce}} na nebi je zdánlivý, ve skutečnosti obíhá země kolem slunce v ekliptice. Osa zemská zůstává při tom rovnoběžná, skloněná k ekliptice o 66⅔°; opisuje tedy za rok plášť šikmého válce. Poněvadž vzdálenost stálic je proti dráze zemské nesmírně veliká, směřuje osa zemská neustále k týmž bodům '''n.''', k pólům. Za dne zdá se nám býti jasné '''n.''' více méně modrou bání (v. {{Prostrkaně|[[../Barva|Barva nebes]]}}, str.&nbsp;400). {{Prostrkaně|Podoba}} '''n.''' nejeví se nám jako přesná dutá polokoule spočívající na obzoru, nýbrž následkem klamu jako stlačené klenutí kulové. Ve směru svislém pozorujeme délky jinak než ve směru vodorovném, kde máme předměty, z nichž soudíme na vzdálenost, čehož ve směru svislém není. Z téže příčiny zdají se nám slunce a měsíc na obzoru mnohem většími než ve výši, poněvadž je v mysli na obzoru do větší dálky klademe, k čemuž přispívá i menší jejich jasnost. ''[[Autor:Václav Rosický|VRý.]]'' '''N.''' (pl. {{Prostrkaně|nebesa}}), biblické ''šamajím'' (výsost), řecké {{Cizojazyčně|grc|οὐρανός}} (jež někteří srovnávají s ind. Varuna = pokrov), latinsky ''{{Cizojazyčně|la|coelum}}'' (báň, dutina) znamená biblicky a křesťansky: 1.&nbsp;prostor nadzemský spolu s blankytnou oblohou, 2.&nbsp;věci v prostoru tom se ukazující, jako jsou mlžiny, mraky, hvězdy (nadzemský svět), 3.&nbsp;oblohu, jež jako vnitřní stěna a klenba kupole uzavírá obzor, 4.&nbsp;místo pro přebývání nadzemských bytostí, tudíž sídlo boží, příbytek andělův a duší spravedlivých jak Starého tak Nového zákona (nadsmyslný, duchovní svět; místo nadzemské, nepomíjející, věčné blaženosti), 5.&nbsp;shromáždění andělů, 6.&nbsp;Bůh. Plurál hebrejského terminu ''šamajím'' a rčení biblická: {{Prostrkaně|nebesa nebes}} (3&nbsp;Král. 8, 27), {{Prostrkaně|třetí}} '''n.''' (2&nbsp;Korint. 12, 2), {{Prostrkaně|všecka nebesa}} (Efes. 4, 10) naznačují podle výkladu novějších exegetů toliko velikolepost nebo vznešenost nadzemského světa, zvláště jako sídla božího. Středověcí theologové zastávali pluralitu nebes, přisvědčujíce k nauce Ptolemaiově, pokud se tkne počtu a pořadí nebeských sfér. Filosof náš Štítný reprodukuje doktrínu scholastickou v Besedních řečech svých takto: Vůkol země, pevné a nehybné, běží vody, nad zemí a vodami běží povětří, nad povětřím běží (točí se) ohnivý kruh. Potom dále a dále od země jest osmero pater nebeských: s prvním patrem otáčí se Měsíc, s druhým Merkurius, s třetím Venuše, se čtvrtým Slunce, s pátým Mars, se šestým Jupiter, se sedmým Saturnus, s osmým ostatní hvězdy. Nad osmým patrem jest '''n.''' prvního pohnutí, jež běží nejprudčeji. Následuje '''n.''' křišťálové, stojící bez pohnutí a obkličující vše tělesné, jako skořepina obkličuje vejce. „Nad křišťálovým '''n'''-m jest ono duchovné, slavné '''n.''', ježto plamenné sluje a po řecku empyreum… ne pro žhavost horka ohnivého, ale že plá vrúcí milostí, v němž jsú pořady andělských duchóv, v němž jest bydlo svatých a to plné královstvo nebeské v radosti a u vidění Boha.“ (Hanuš, Rozbor filosofie Tomáše ze Štítného; str.&nbsp;67&nbsp;n., 269.) V apokryfu {{Cizojazyčně|grc|Αἱ διαθῆκαι τῶν δώδεκα πατριαρχῶν}}, sepsaném ve II.&nbsp;stol., přednáší se nauka o sedmeru nebes (1.&nbsp;'''n.''' vzduchové, 2.&nbsp;'''n.''' oblakové a sídlo zlých mocí, 3.&nbsp;sídlo nižších andělů, 4.&nbsp;sídlo svátých, 5.&nbsp;sídlo vyšších andělů, 6.&nbsp;sídlo andělů, poslů božích, 7.&nbsp;sídlo andělů velebících Boha). Podobně učí kabbála. Židovský theolog Maimonides počítá devatero sfér nebeských, udávaje posloupnost jich podle soustavy Ptolemaiovy, kromě deváté sféry, kterou klade za {{Cizojazyčně|la|primum movens}} všehomíra. Jiní židovští dogmatikové měli deváté '''n.''' za sídlo duchův a přidávali desáté '''n.''', zasvěcené Hospodinu (srv. {{Prostrkaně|[[../Empyreum/]]}}). ''[[Autor:František Vacek|Vac.]]'' {{Konec formy}} 1fk968ckr2ej3nbuxmqvy0sh9yrmt2t Stránka:Bible kralická (1613) 1-3.pdf/102 250 94235 313909 308079 2026-04-06T08:23:30Z Shlomo 1042 korektura kap. 9 313909 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="2" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>zaľ rohů oľtáře wůkoľ prſtem ſwým, a [tak] očiſtiľ oľtář. Oſtatek pak krwe wyliľ k ſpodku oľtáře a poſwětiľ ho k očiſſťowánj na něm. {{Verš|8|16}} Wzaľ také wſſecken tuk, kterýž byľ na ſtřewách, a branicy s gater a obě ledwinky y tuk gegich, a páliľ [to] Mogžjš na oľtáři. {{Verš|8|17}} Wolka pak toho y kůži geho, y maſo geho, y legna geho ſpáliľ ohněm wně za ſtany, gakož byľ přikázaľ Hoſpodin Mogžjſſowi. {{Verš|8|18}} {{Poznámka po straně|Obět zápalná při témž ſwěcenj.}} Potom přiwedľ ſkopce oběti zápaľné, a poľožiľ Aron y ſynowé geho ruce ſwé na hľawu toho ſkopce. {{Verš|8|19}} <ref>Exod.29.16</ref> Y zabiľ geg/ a pokropiľ Mogžjš krwj oľtáře po wrchu wůkoľ/ {{Verš|8|20}} Skopce také rozſekaľ na kuſy geho/ a páliľ Mogžjš hľawu, kuſy, y tuk. {{Verš|8|21}} Střewa pak a nohy wymyľ wodau, a tak ſpáliľ Mogžjš wſſeho ſkopce na oľtáři. [Y] byľ zápaľ v wůni ljbeznau, obět ohniwá Hoſpodinu, gakož přikázaľ Hoſpodin Mogžjſſowi. {{Verš|8|22}} {{Poznámka po straně|Obět třetj při tẽž ſwěcenj.}}<ref>Exod.19.19}}</ref> Rozkázaľ také přiwéſti ſkopce druhého, ſkopce poſwěcenj, a poľožiľ Aron y ſynowé geho ruce ſwé na hľawu ſkopce. {{Verš|8|23}} Y zabiľ [geg], a wzaw Mogžjš krwe geho, pomazaľ gj konce prawého vcha Aronowa a palce ruky geho prawé, y palce nohy geho prawé. {{Verš|8|24}} Tolikéž ſynům Aronowým rozkázaw přiſtaupiti, pomazaľ krage vcha gegich prawého a palce ruky gegich prawé, též palce nohy gegich prawé, a wykropiľ krew na oľtář ſwrchu wůkoľ. {{Verš|8|25}} Potom wzaľ tuk a ocas y wſſecken tuk přikrýwagjcý droby a branicy s gater, též obě dwě ledwinky y tuk gegich y plece prawé. {{Verš|8|26}} Také z koſſe přeſných chlebů, kteřjž byli před Hoſpodinem, wzaľ geden koľáč přeſný a geden pecnjk chleba s olegem a geden opľatek, a poľožiľ to s tukem a s plecem prawým. {{Verš|8|27}} A daľ to wſſecko w ruce Aronowy a w ruce ſynů geho, rozkázaw obraceti ſem y tam [w obět] obracenj před Hoſpodinem. {{Verš|8|28}} Potom wzaw z rukau gegich, páliľ to na oľtáři w zápaľ. Poſwěcenj toto geſt v wůni rozkoſſnau, obět ohniwá Hoſpodinu. {{Verš|8|29}} Wzaľ také Mogžjš hrudj a obraceľ ge ſem y tam [w obět] obracenj před Hoſpodinem: [a] z ſkopce poſwěcenj doſtaľ ſe Mogžjſſowi djľ, gakož mu byľ přikázaľ Hoſpodin. {{Verš|8|30}} <ref>Exod.{{Nečitelný text|29.?}}</ref> Wzaľ také Mogžjš olege pomazánj a krwe, kteráž byľa na oľtáři, a pokropiľ Arona y raucha geho, též ſynů Aronowých a raucha gegich s njm. A tak poſwětiľ Arona y raucha geho, též ſynů geho y raucha gegich s njm. {{Verš|8|31}} Y řekľ Mogžjš Aronowi a ſynům geho; {{Poznámka po straně|Řád při gjdle kněžſkém/ Po gich ſwěcenj.}}<ref>Exod.39.32</ref> Wařte to maſo v dweřj Stánku vmľuwy, a gezte ge tu, y chléb, kterýž geſt w koſſi poſwěcenj, gakož gſem přikázaľ, řka; Aron a ſynowé geho gjſti budau ge. {{Verš|8|32}} Což by pak zůſtaľo maſa y chleba toho, ohněm [to] ſpáljte. {{Verš|8|33}} A ze dweřj Stánku vmľuwy za ſedm dnj newycházegte až do dne, w kterémž by ſe wyplnili dnowé ſwěcenj waſſeho: nebo za ſedm dnj poſwěcowány budau ruce waſſe. {{Verš|8|34}} Gakož ſe ſtaľo dneſſnj den, [tak] přikázaľ Hoſpodin činiti k očiſſtěnj waſſemu. {{Verš|8|35}} Protož v dweřj Stánku vmľuwy zůſtanete we dne y w nocy za ſedm dnj, a oſtřjhati budete nařjzenj Hoſpodinowa, abyſte nezemřeli: nebo tak mi geſt přikázáno. {{Verš|8|36}} Včiniľ tedy Aron y ſynowé geho wſſecky wěcy, kteréž přikázaľ Hoſpodin ſkrze Mogžjſſe. </div> <references/> <section end=lv-8 /><section begin=lv-9 /> {{Kapitola|9}}<div class="intro"> Kapitola <span class="rimske-cislice">IX.</span> Neyprwněgſſj ſľužba a obětowánj Aronowo před Hoſpodinem. </div><div class="text"> {{Verš|9|1}} <span class="iniciala">S</span>Taľo ſe pak dne oſmého/ powoľaľ Mogžjš Arona a ſynů geho y ſtarſſjch Izraelſkých, {{Verš|9|2}} Y řekľ Aronowi; {{Poznámka po straně|Aronowi rozkázáno obětowati.<ref>Exod.29.2.</ref> Wezmi ſobě tele k oběti za hřjch/ a ſkopce k oběti zápalné/ [obé] bez poſſkwrny/ a obětug před Hoſpodinem: {{Verš|9|3}} K ſynům pak Izraelſkým mľuwiti budeš, řka; Wezměte kozľa k oběti za hřjch/ a tele, a beránka/ ročnj, bez wady k oběti zápaľné: {{Verš|9|4}} Woľa také a ſkopce k oběti pokogné, abyſſte obětowali před Hoſpodinem/ a obět ſuchau, zaděľanau olegẽ: nebo dnes ſe wám vkáže Hoſpodin. {{Verš|9|5}} Tedy wzali [ty wěcy] kteréž přikázaľ Mogžjš před Stánkem vmľuwy/ a přiſtaupiwſſi wſſecko ſhromážděnj, ſtáli před Hoſpodinem: {{Verš|9|6}} Y řekľ Mogžjš; Toto geſt [ta] wěc, kterauž přikázaľ Hoſpodin/ wykoneytež [gi]/ a vkáže ſe wám ſľáwa Hoſpodinowa. {{Verš|9|7}} Aronowi pak řekľ Mogžjš; {{Poznámka po straně|Mogžjſs Arona w ſľužbu zawedľ.}} Přiſtup k oľtáři<noinclude> </div> <references/></noinclude> 37ueur4ql63qp2gh21jfhlfd9zmqjmo Stránka:Bible kralická (1613) 1-3.pdf/103 250 94236 313912 308080 2026-04-06T09:52:40Z Shlomo 1042 /* Nebylo zkontrolováno */ dokončení korektury 313912 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>a obětůg obět za hřjch ſwůg/ a obět zápalnau ſwau k wykonánj očiſſtěnj, za ſebe y za lid tento: obětůg také obět lidu [wſſeho]/ a včiň očiſſtěnj za ně/ gakož přikázaľ Hoſpodin. {{Verš|9|8}} {{Poznámka po straně|Aron obětowaľ poneyprwé,}} Přiſtaupiw tedy Aron k oľtáři, zabiľ tele ſwé k oběti za hřjch. {{Verš|9|9}} Y dali mu ſynowé Aronowi krew/ kterýžto omočiw prſt ſwůg we krwi, pomazaľ rohů oľtáře/ [oſtatek] pak krwe wyliľ k ſpodku oľtáře: {{Verš|9|10}} {{Poznámka po straně|1. Obět za hřjch.}} Ale tuk a ledwinky, y branicy s gater té oběti za hřjch, páliľ na oľtáři/ gakož byľ přikázaľ Hoſpodin Mogžjſſowi. {{Verš|9|11}} Masſo pak s kůžj ſpáliľ w ně za ſtany. {{Verš|9|12}} {{Poznámka po straně|2. Obět zápalnau.}} Zabiľ také obět zápaľnau: y podali mu ſynowé Aronowi krwe/ kterauž pokropiľ po wrchu oľtáře wůkoľ. {{Verš|9|13}} Podali gemu také y oběti zápalné s kuſy gegjmi/ y hľawy gegj/ a páliľ [gi] na oľtáři. {{Verš|9|14}} A wymyw ſtřewa y nohy gegj/ páliľ ge s obětj zápaľnau na oľtáři. {{Verš|9|15}} {{Poznámka po straně|3. Obět lidu.}} Obětowaľ také obět [wſſeho] lidu/ a wzaw kozľa oběti za hřjch/ kterýž byľ [wſſeho] lidu, zabiľ geg/ a obětowaľ ho za hřjch gako y prwnjho. {{Verš|9|16}} Obětowaľ též obět zápalnau a včiniľ gi wedlé obyčege. {{Verš|9|17}} Tolikéž [y] obět ſuchau obětowaľ/ a wzaw plnau hrſt z nj, páliľ to na oľtáři/ mimo obět zápalnau gitřnj. {{Verš|9|18}} {{Poznámka po straně| Obět pokognau.}} Zabiľ geſſtě [y] woľa a ſkopce k oběti pokogné/ kteráž byľa za lid/ Y podali mu ſynowé Aronowi krwe/ kterauž pokropiľ oľtáře po wrchu wůkoľ. {{Verš|9|19}} Dali gemu také tuk z woľa/ a z ſkopce ocas/ a [tuk] přikrýwagjcý [ſtřewa], y ledwinky, a branicy s gater: {{Verš|9|20}} A poľožili wſſecken tuk na hrudj/ y páliľ ten tuk na oľtáři. {{Verš|9|21}} Hrudj pak a plece prawé, obraceľ ſem y tam Aron, [w obět] obracenj před Hoſpodinem/ gakož byľ přikázaľ Mogžjſſowi. {{Verš|9|22}} {{Poznámka po straně|Aron požehnánj lidu daľ.}} Potom Aron pozdwihna rukau ſwých k lidu, daľ gim požehnánj/ a sſtaupiľ od obětowánj oběti za hřjch/ a oběti zápalné/ y oběti pokogné. {{Verš|9|23}} Tedy wſſeľ Mogžjš s Aronem do Stánku vmľuwy/ a když wycházeli z něho, požehnánj dáwali lidu: {{Poznámka po straně|Božj ſľáwa ſe vkázaľa.}} Y vkázaľa ſe ſľáwa Hoſpodinowa wſſemu lidu. {{Verš|9|24}} Nebo sſtaupiľ oheň od twáři Hoſpodina/ a ſpáliľ na oľtáři obět zápaľnau y wſſecken tuk: což když vzřeľ weſſkeren lid, zkřikli/ a padli na twáři ſwé. </div> <references/> <section end=lv-9 /><section begin=lv-10 /> {{Kapitola|10}}<div class="intro"> Kapitola <span class="rimske-cislice">X.</span> Nádaba a Abiu, oheň ſpáliľ. 8. Kněžjm wjno zapowědjno/ 12. A oběti gim ku pokrmu dány. </div><div class="text"> {{Verš|10|1}} <span class="iniciala">S</span>Ynowé pak Aronowi, {{Poznámka po straně|Dwa kněžj ohněm ſpáleni.}}<ref>Num.3.4. Item 26.6 1Par.24.20</ref> Nádab a Abiu/ wzawſſe geden každý kadidlnicy ſwau, dali do nich oheň/ a poľožili na něg kadidľo/ a obětowali před Hoſpodinem oheň cyzý/ čehož gim byľ nepřikázaľ. {{Verš|10|2}} Protož sſtaupiw oheň od Hoſpodina ſpáliľ ge/ a zemřeli tu před Hoſpodinem. {{Verš|10|3}} Y řekľ Mogžjš Aronowi; <ref>Wýš 8.30.</ref> Toť geſt což mľuwiľ Hoſpodin, řka; W těch kteřjž přiſtupugj ke mně, poſwěcen budu a před obljčegem wſſeho lidu oſľawen budu: y mlčeľ Aron. {{Verš|10|4}} Tedy powoľaľ Mogžjš Mizaele a Elizafana/ ſynů Vzyele, ſtreyce Aronowa, a řekľ gim; Poďte a wyneſte bratřj ſwé od Swatyně wen za ſtany. {{Verš|10|5}} Y přiſſli/ a wyneſli ge w ſuknjch gegich wen za ſtany, gakž byľ rozkázaľ Mogžjš. {{Verš|10|6}} Mľuwiľ pak Mogžjš Aronowi, Eleazarowi a Itamarowi, ſynům geho; {{Poznámka po straně|Mogžjſs nedá ſmutku néſti.}} Hľaw ſwých neodkrýwegte/ a raucha ſwého neroztrhugte, abyſſte nezemřeli/ a [aby] ſe [Bůh] na wſſecko množſtwj nerozhněwaľ: ale bratřj wáſſi/ wſſecka rodina Izraelſká budau pľakati nad tjm ſpálenjm kteréž vwedľ Hoſpodin. {{Verš|10|7}} Wy pak ze dweřj Stánku vmľuwy newycházegte/ abyſſte nezemřeli: nebo oleg pomazánj Hoſpodinowa geſt na wás. Y včinili wedlé rozkázanj Mogžjſſowa. {{Verš|10|8}} Mľuwiľ také Hoſpodin Aronowi, řka; {{Verš|10|9}} {{Poznámka po straně|Wjno zapowědjno kněžjm.}} Wjna a nápoge opogného nebudeš pjti/ ty ani ſynowé twogi s tebau/ kdyžkoli budete mjti wcházeti do Stánku vmľuwy/ abyſſte nezemřeli: (vſtanowenj wěčné [to] bude, po rodech waſſich.) {{Verš|10|10}} Také abyſſte rozeznati mohli mezy ſwatým a nepoſwěceným/ a mezy čiſtým a nečiſtým: {{Verš|10|11}} Též abyſſte včili ſyny Izraelſké wſſechněm vſtanowenjm/ kteráž mľuwiľ Hoſpodin k nim ſkrze Mogžjſſe. {{Verš|10|12}} Mľuwiľ pak Mogžjš Aronowi, Eleazarowi, a Itamarowi, ſynům geho kteřjž [žiwi] zuſtali; {{Poznámka po straně|Kněžjm oběti gjſti poručeno.}} Wezměte obět ſuchau/ kteráž zuſtaľa z ohniwých o-<noinclude> </div> <references/></noinclude> 5t73mc61ulfi5dwg8trtfiyx68p3pj1 Ottův slovník naučný/Babylónie 0 96721 313893 313876 2026-04-06T01:51:10Z Rulumas 19860 Babylónie, 2. část 313893 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Babylónie | PŘEDCHOZÍ = Babylón | DALŠÍ = Babylonii }} {{Textinfo | TITULEK = Babylónie | AUTOR = [[Autor:Justin Václav Prášek|Justin Václav Prášek]], [[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Rudolf Dvořák]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1890. S.&nbsp;21–34. {{Kramerius|mzk|caffa350-0a0a-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Babylónie }} {{Forma|proza}} '''Babylónie.''' Veškera {{Prostrkaně|Mesopotamie}} počínajíc šíjí mezi Eufrátem a Tigridem na 34° s. š. (kdež Nebukadnezarem II. zbudována později »médská zeď«) až po záliv Perský slula za klassických dob '''B'''-ií po nejpřednějším městě svém Babylóně. Označení to vyskytuje se poprvé v nápisech krále Agukakrime (ok. 1600 př. Kr.), jenž dotýká »šíré země Babila«. Než hojněji užíváno označení jiných, zejména {{Prostrkaně|Kaldu}}, ''Χαλδαία'', které zahrnovalo celou zemi a nepochybně jest identické s kossajským označením {{Prostrkaně|Karduniáš}}, pak {{Prostrkaně|Sumir}} a {{Prostrkaně|[[../Akkad|Akkad]]}} (v. t.). V tomto významu byla '''B.''' šírá rovina, lehýnce nakloněná, a sice na sev. od Eufrátu k Tigridu, ve středu a v jihu naopak. Povrch její kryje prsť přeúrodná, které však nedostává se stejnoměrného svlažení. Zjara oba veletoky rozvodňují se, když na pramenných horách taje sníh, dříve a rychleji Tigris, později a zvolna Eufrát. V dubnu a květnu, když obě řeky jsou rozvodněny, podobá se sev. čásť země nepřehlednému moři, ježto na nížině obojí vody téměř se dotýkají. Od června až do listopadu jest doba skoro bezdeštná s ohromnými vedry (41—44° R. ve stínu), od listopadu do března jest doba periodických pršek. Již za nejstarších dob vzniklo poznání, že země jest úrodná, pokud jest přístupna zátopám říčním, odkudž vyvinula se snaha po umělém zavodňování vodojemy a stokami. V nápisích (Boscawen v Bab. and Orient. Ree. II., 226—233. a Delattre, Les travaux hydrauliques en Babylonie. Brux. 1889) a ve zprávách klassických spisovatelů vyskytují se velmi četné stoky, buď rovnoběžné s Eufrátem, buď z Tigrida k Eufrátu odtékající, anebo konečně v močálech končící. Také pobočky, které z Kurdských hor na lev. břehu do Tigrida se vrhají, v dolním toku v přečetné struhy byly rozvedeny (Gyndés, nyní Dijála, u Hérod. I., 189. v 360 struh). Obyčejně naplňovaly stoky veliký vodojem, stavidly zavřený, z něhož rozváděly se za dob sucha letního vody po krajině. Ustanoviti vůbec pletivo stok ve starověku není lze, ježto řečiště jejich z valné části jsou zanesena a s okolím srovnána. Jen některé (Šatt-el-Hai, z Tigridu k Eufrátu stékající) podnes zachovaly se. Nejznamenitější starověké stoky byly: {{Prostrkaně|stoka královská}} (Nahar Malka u Amm. Marc. XXIV., 6.), {{Prostrkaně|Pallakopas}} (v biblí »rajská řeka« {{Prostrkaně|Pison}}). {{Prostrkaně|Arachtu}} (dle Delitzsche nepochybně dnešní Šatt en-Níl), jenž Babylón nejkratším způsobem spojoval s Perským zálivem, a {{Prostrkaně|Naarsarés}} (podnes tekoucí a {{Prostrkaně|Hosseinieh}} zvaný), který vytéká z Eufrátu blíže osady Musejjiba, valí se úrodným pravým poříčím řeky a naplňuje jezero nyní zabahněné (ve starověku zvané ''Στροφάς'', nyní {{Prostrkaně|Bahri Nedžef}}). Z vodojemů nejslavnější byl Sipparský, zbudovaný Nebukadnezarem II. Dle Hérodota (I., 185.) měl v objemu 420 stadií (= 74.340 ''m''). Následkem zavodňování šířila se úrodná země na jihozápadě mnohem dále do pouště než nyní, ale za to na jihu Perský záliv mnohem hlouběji (asi po 31° sev. šířky) do země vnikal; vlévalyť se tehdy i Eufrát i Tigris přímo do moře a na místě dnešního, svrchovaně parného i nezdravého deltového obústí vynořovaly se z moře některé ostrovy, jichž nejznamenitější byl {{Prostrkaně|Dilmun}}. Takto svlažovaná půda dávala úrodu převelikou, o níž klassické zprávy znějí až báječně. Dle Hérodota (I., 193.) rodilo se obilí dvoj-, ba trojnásobně; listy pšenice a ječmene dosahovaly prý snadno šíře čtyř prstů, kdežto proso a sesam rostly do výše stromů. Vedlé obilí nejpřednější plodinou byla palma datlová. Za to nebylo ani dříví ani kamene; dříví plavilo se po řekách z Armenie a Syrie (zejména z pohoří Amanského), kámen nahrazovaly cihly, původně sušené na slunci, později v ohni pálené, které místo malty spojovány byly asfaltem. Již za prvých zábřesků dějinných (kol. 5000 až 4500 před Kr.) byla '''B.''' všude vzdělána; obyvatelé žili ve kvetoucích městech pěstujíce zištný obchod karavanní a vyrábějíce různé zboží ozdobné, jako zboží vlněné, lepořezané drahokamy, nádoby hliněné i bronzové, pečetní válce i prsteny, voňavky, drahocenné masti atd. Z měst nejpřednější byly {{Prostrkaně|Babylón}}, obojí {{Prostrkaně|Sippar}}, {{Prostrkaně|Kutu}}, {{Prostrkaně|Barsip}} (v. {{Prostrkaně|[[../Borsippa|Borsippa]]}}), {{Prostrkaně|Nisin}}, {{Prostrkaně|Uruk}}, {{Prostrkaně|Ur}}, {{Prostrkaně|Larsa}}, {{Prostrkaně|Nipur}}; položena vesměs při Eufrátu, a to po výtce při levém břehu (toliko {{Prostrkaně|Ur}} na břehu pravém) aneb alespoň opodál toku jeho. — {{Prostrkaně|Obyvatelé}} původní byli kmene nepochybně turánského a užívali jazyka různícího se do dvou nářečí, {{Prostrkaně|sumirského}} a {{Prostrkaně|akkadského}}. Jazyk tento vymřel však již ku konci III. tisíciletí př. Kr. a užíván byl nadále toliko v obřadnictví náboženském a v písemnictvu. Obvyklou řečí stal se jazyk přistěhovalých Semitů, kteří vedlé Assyrie zabrali i '''B'''-ii lišíce se toliko dialekticky od Assyrů. Na levém břehu Tigridu obýval horský lid, zvaný {{Prostrkaně|Kašši}} (''Κοσσαῑοι''), příslušný k veliké skupině alarodské, ale blízce spřízněný s původním obyvatelstvem Médie a Elamu; konečně na severu kočovali četní kmenové aramští, kteří později se jménem {{Prostrkaně|Chaldaiů}} ovládli i v krajinách při Perském zálivu a za dob Parthů znenáhla vší zemi ráz svůj vtiskli. {{Prostrkaně|Dějiny}} '''B.''' činí celek nedílný s dějinami assyrskými i prameny i methodou i postoupností. {{Prostrkaně|Prameny}} jsou buď {{Prostrkaně|knihové}} buď {{Prostrkaně|nápisové}}. Ku {{Prostrkaně|knihovým}} počítati jest vedlé Hérodota povrchně jen zpraveného hlavně zlomky Béróssovy u Josefa Flavia, Alexandra Polyhistora a Abydéna, pak zprávy biblické. {{Prostrkaně|Nápisové}} prameny (sebrané nejúplněji ve Western Asia Inscriptions I.—V. a nejnověji ve Schraderově Keilinschriftliche Bibliothek I., Berlín, 1889) jsou přehojné a obsahu nejrozmanitějšího. Z čistě historických nejdůležitější jsou nápisy krále Chammurabi, tak zv. {{Prostrkaně|synchronistická chronika}}, která pojednávajíc o vzájemných poměrech assyrskobabylónských jest nejstarším plodem historiografie vůbec, seznamy dynastií a jednotlivých králů s udáním doby kralování jejich, vítězné nápisy králův assyrských, klínová chronika babylónská a nápisy krále Nabonnéda, Zvláště vyvinuta jest {{Prostrkaně|chronologie}}; s pomocí její lze i dávné doby alespoň přibližně zařaďovati, v posledním tisíciletí př. Kr. poskytuje pak bezpečné jistoty. Vyvinula se v '''B'''-ii, kdež od nejstarších dob vročováno dle královských let; později v Assyrii dospěla ku přesnosti ve starověku nepředstižené (v. {{Prostrkaně|[[#B-a-chronologie|Babylónskoassyrská chronologie]]}}). Dějiny samy rozpadají se ve čtvero dob: 1. {{Prostrkaně|Doba starobabylónská.}} I podání starověké i obdivuhodné nálezy dob nejnovějších prokazují bezpečně, že na nížině babylónské vznikly nejstarší státy na světě. Nejstarší zprávy, nyní známé, odnášejí se asi k r. 4500 př. Kr. s bezpečností přibližné chronologie. Středem nejstaršího známého státu bylo v '''B'''-ii město {{Prostrkaně|Sirgulla}} (nyní Zerghul), kdež panovalo více kněžských knížat (v nápisích {{Prostrkaně|patísi}}), po nichž dochovaly se převzácné památky nápisové. Prodlením dob počali se zváti knížata sirgullští králi. Kolem r. 4000 př. Kr. vzmohla se nová dynastie semitského již původu v sev. '''B'''-ii, jejímž sídlem bylo město {{Prostrkaně|Agadí}}. Král {{Prostrkaně|Sargon}} (ok. 3800 př. Kr.) podrobil si krále sirgullské, kteří odtud opět jen knížaty se nazývali, a rozšířil panství své až po Perský záliv a na ostrov Dílmun. On a syn jeho {{Prostrkaně|Naram-Sin}} (ok. 3750) vyznamenali se rozsáhlými stavbami chrámovými, zejména v Sippaře. Kolem r. 3600 vyskytuje se jiná semitská dynastie se sídlem v {{Prostrkaně|Uruku}} (nyní Warka), avšak moc její byla kol. r. 3300 zastíněna vládci sirgullskými, z nichž {{Prostrkaně|Ur-Ba’u}} opět již vládl v celé východní části země a četnými památkami (sochami, chrámy, nápisy) osvědčoval nábožnost svou. Kolem r. 3100 zmocnil se v Sirgulle panství nalezenec {{Prostrkaně|Gudí’a}}, který rozšířil panství své na severu do Mesopotamie a až k pozdějšímu Ninive, na západě pak až do Syrie (Martu-Amorských země), odkudž se mu dostávalo cedrů ke stavbám chrámovým. Doba jeho značí vrchol starobabylónského (»sumirského«) umění. Rod knížat sirgullských, jím vlády zbavený, usadil se na pravém břehu eufrátském, kdež jiný {{Prostrkaně|Ur-ba’u}} (kol. r. 3000 př. Kr.) založil město {{Prostrkaně|Ur}}. Podmaniv si celou zemi zval se prvý králem »zemí Kingi a Burra«, t. j. sumirským i akkadským, kterýž název odtud stále značí panství nad '''B'''-ií veškerou. {{Prostrkaně|Ur-Ba’u}} založil hojná města, jako {{Prostrkaně|Larsu}} (n. Senkereh, v čemž snad vězí původní název země Singar-Sumir) a {{Prostrkaně|Nibur}} (nyní Niffer), a vládl mocně sám i jeho syn {{Prostrkaně|Dungi}} (ok. 2950 př. Kr.) zemí veškerou. Kolem r. 2750 př. Kr. vznikla semitská dynastie v městě {{Prostrkaně|Nisinu}}, která rovněž zvala se králi sum. a akk., domáhajíc se panství nad zemí celou. Panství králů těchto, z nichž poslední známý sluje {{Prostrkaně|Išmí-Dagan}}, trvalo asi 200 let, načež ok. 2500 znova město {{Prostrkaně|Ur}} stalo se politickým středem země a sídlem dlouhé řady mocných, zbožných a umění milovných panovníků. Vedlé králův urských vyskytují se v nápisích i místní knížata poplatná, jako potomci Išmí-Daganovi v Nisinu, pak v Uruku atd, což nasvědčuje, že druhá perioda říše Urské měla ráz namnoze pokojný. V pozdějších dobách bylo vedlé Uru i město Larsa sídlem těchto králů, kteří zůstavili po sobě památku i snahy o písemnictví (veliký spis astrologický, uchovaný v Londýně); avšak severní '''B.''' nabyla samostatnosti a měla své zvláštní krále »akkadské«. Kol. r. 2300 př. Kr. počaly se vpády elamské, jimiž '''B.''' trpěla téměř 400 let. S počátku ponechal {{Prostrkaně|Kudurnanchundi}} domácím vládcům omezené panství, jakkoli loupežnými vpády vojsk jeho bylo strádati obyvatelstvu; ba králové urští mohli vykonávati pod svrchovaností elamskou i panství v některých částech syrských. Kol. r. 2000 učiněn však konec domácím dynastiím, načež v Larse panoval král původu elamského, {{Prostrkaně|Iri-Aku}}, syn Kudur-Mabugův; toliko v Babylóně (od r. 2035 př. Kr.) udržela se nová, semitská dynastie. Iri-Aku (= Arioch v Genesi) snažil se přivésti v moc svou celou zemi, přinutil i Babylón k těsnější závaznosti, načež podnikl výpravu do Syrie a Palestiny, která rozšířila moc elamskou až po hranice egyptské. Tu však vzbouřil se {{Prostrkaně|Chammurabi}} (dle čtení některých {{Prostrkaně|Chammuragaš}}), vládce babylónský, porazil Iri-Aku i spolčeného s ním panovníka západoelamského (»jamutbalského«) a zmocnil se panství nad veškerou '''В'''-ií (v l. 1923—1868 př. Kr. dle zařadění Hommlova, opírajícího se o klínové seznamy králů). Chammurabi a vítězství jeho znamenají trvalé vítězství živlu semitského nad domorodým živlem sumerským, který odtud zvolna slučoval se s přistěhovalci, tak že za několik století stal se jazyk sumirský mrtvým jazykem obřadnického písemnictví. Nový výbojce učinil hl. městem {{Prostrkaně|Babylón}}, což odtud potrvalo až do dob hellénistických, a se vzornou péčí přihlížel k povznesení země stavbami velikolepých stok, vodojemů, hrází i chrámů. Nejpřednější chrámy v Babylóně (I-Sagilla) a v Borsippě (I-Zida) jím byly buď založeny buď nákladně obnoveny. Potomci jeho panovali v Babylóně až do roku 1731 před Kr. — 2. {{Prostrkaně|Doba staroassyrská.}} Za potomků krále Chammurabi počíná k sobě obraceli pozornost na sev. pomezí babylónském {{Prostrkaně|říše Assyrská}}, jejíž původ jest doposud neznám. Řekové a po nich národové západní poznali Assyrii v dobách pozdních, proto udaje jejich jsou spoustou domyslův a různě pojatých bájí. Hérodot, jenž o dějinách assyrských byl celkem dobře zpraven, k sepsání slíbených svých Assyriak nedospěl; Ktésias pojal do úvodu svých Persik pověst o výbojném králi {{Prostrkaně|Nínovi}} a choti jeho {{Prostrkaně|Semiramidě}}, jakož i řadu 30 králů, vesměs nehistorických, kteří Kefaliónem uvedeni byli do pozdějších chronografií. Lepší vědomosti měli původcové biblického Pentateuchu vědouce, že byla Assyrie z '''B.''' kolonisována. Teprve však studium assyriologické objasnilo i assyrské dějiny měrou náležitou. Také obyvatelstvo assyrské bylo původně sumirské, průběhem však dlouhých dob, zejména posledních století před r. 2000 př. Kr., smísilo se úplně se živlem semitským. Pouze v horách Zagroských zdržovali se kmenové loupeživí a bojovní, předkové dnešních Kurdů. Nejstarším středem země bylo město {{Prostrkaně|Assur}} na pr. břehu tigridském, sídlo nejstarších kněžských knížat assyrských. Severněji, mezi Tigridem a pobočkou jeho Chauserem, vzniklo město {{Prostrkaně|Nina}} nebo {{Prostrkaně|Ninua}} (sum. Ghanna-ki v nápisích krále Gudíe). Dle assyrského podání byl zakladatelem říše Assyrské bůh měsíce {{Prostrkaně|Adaši}}, od něhož po Sargona počítali 350 vládců. Rod královský od něho se odvozující dělil se ve dvě dynastie, rozlišené dle sídelních měst svých Chalaha a Assura (Winckler v Zeitschrift Assyriol. II., 388.). Prvý »patísi«-, nápisy zjištěný, jest ''Šamaš-Rammán I.'', jehož otec slul {{Prostrkaně|Bel-kap-kapu}}. Z nástupců jeho vládl {{Prostrkaně|Šamaš-Rammán}} II., syn {{Prostrkaně|Išmí-Daganův}}, kol. r. 1800 př. Kr. a nazýval se již »králem assyrským«; patrno z názvu toho, že se Assyrie úplně vyvětila z moci babylónské. Šíření moci assyrské zadrženo výboji egyptskými za faraónů XVIII. dyn. (v. {{Prostrkaně|[[../Amenhotep|Amenhotep]]}}); za Amenhotepa II. pronikli Egypťané až do středu Mesopotamie a zavázali krále assyrského poplatkem. Avšak egyptské panství zašlo s koncem XVIII. dyn., načež Assyrie počala mocně vystupovati na venek, zejména proti '''B'''-ii. Tamť svržena byla dynastie, jejímž zakladatelem byl Chammurabi, skrze bojovné {{Prostrkaně|Kossaie}}, načež v Babylóně usadili se králové kossajského původu, kteří sice nabyli panství nad '''B'''-ií celou, avšak o panství toto těžké vedli boje s mohutnějící Assyrií. Podrobnosti tohoto boje líčí {{Prostrkaně|kronika synchronistická}}. Kossajský sedmý král {{Prostrkaně|Agukakrimi}} (r. 1600), za jehož doby již výbojníci kossajští se semitskými Babylóňany zcela splynuli, obnovil moc babylónskou na pomezí severovýchodním, ale neodvážil se na západ, kdež tou dobou již se počínaly výboje egyptské. O nástupcích jeho není zpráv po delší dobu. Ze zlomků kroniky synchronistické seznáváme, že počaly se v XV. stol. př. Kr. války mezi '''B'''-ií a Assyrií, v nichž králové assyrští {{Prostrkaně|Ašurbelnišišu}}, {{Prostrkaně|Puzurašur}} a {{Prostrkaně|Ašuruballit}} vítězili. Ašuruballit prvý ze všech známých výbojcův assyrských podrobil si Mesopotamii. Jeho nástupci {{Prostrkaně|Belnirári}} a {{Prostrkaně|Pudí-ilu}} bojovali vítězně s Babylóňany a s horaly zagroskými. Současně upadli babylónští králové, zejména {{Prostrkaně|Burnaburiáš}} (ok. r. 1420 př. Kr.), v závislost na říši Egyptské, o níž zprávy podávají listiny nalezené v Tell-el-Amarně. {{Prostrkaně|Salmanassar}} I. (ok. r. 1330 př. Kr.) jal se zakládati v podrobených zemích osady assyrské a učinil Ninive hl. městem. {{Prostrkaně|Tuklátí-Nindar}} I. (ok. r. 1310 př. Kr.) s počátku svého panování nabyl svrchovanosti i nad '''В'''-ií a nazýval se z assyrských králů prvý »králem sum. a akk.«. Za krále {{Prostrkaně|Belkuduriussura}} nastal v Assyrii chvilkový úpadek. Na severozápadě v Mesopotamii šířili se ze Syrie Hittité a v Babylóně vzmohla se nová dynastie. V boji s ní Belkudurriussur padl, a nástupce jeho {{Prostrkaně|Nindarpalíkurra}} donucen hájiti proti vítězným Babylóňanům i svého hlavního města. Assyrský král {{Prostrkaně|Ašurdán}} I. (ok. l. 1185—1150) měl s počátku těžké války s mocnými babylónskými soupeři, králi {{Prostrkaně|Míli-šichu}} (1186—1171) a jeho synem {{Prostrkaně|Marduk-pal-iddinem}} I. (1171-1158), zvítězil však teprve nad králem {{Prostrkaně|Zamáma-šum-iddinem}} (1158—1157) tak rozhodně, že r. 1154 v Babylóně posavadní dynastie byla svržena a nová ({{Prostrkaně|Paší}}) nastolena. Assyrští nástupcové Ašurdánovi, {{Prostrkaně|Muttakil-Nusku}} a {{Prostrkaně|Ašurríšiši}} (ok. 1130), jsou toliko ze staveb svých známi; s nimi současně vládl v Babylóně statný {{Prostrkaně|Nebukadnezar}} I. (ok. 1137—1131), jenž s úspěchem válčil s Kossaii, Elamem a Syrií, proti Assyrii však byl nehrubě šťasten. — 3. {{Prostrkaně|Doba Assyrské veleříše.}} Moci assyrské nového lesku dodal {{Prostrkaně|Tiglatpilesar}} I. ({{Prostrkaně|Tuklátí-palíšarra}}, ok. 1115—1100). On jest zakladatelem Assyrské veleříše a za nedlouhého jinak kralování svého bojoval vítězně se všemi zeměmi okolními, s Babylónem, s Hittity v Syrii a nad eufrátským průlomem, s kmeny armenskými a západoíránskými, i s Moschy při moři Černém. Krajiny dotud i dle jména neznámé k říši připojeny a pevná soustava správy zavedena, dle níž jen nejbližší krajiny (hlavně mesopotamské mezi Chaburem a Eufrátem) s Assyrií spojeny, kdežto ostatní podržely své domácí vládce, ovšem poplatné a službou válečnou povinné. Tento způsob správy potrval na východě v podstatě své až do dob římských, pokud se však Assyrie a '''B.''' týče, byl zdrojem ustavičných válek. Národové podmanění a vládcové jejich každé chvíle pokoušeli se o odboj, načež assyrští králové odbojníky znova pokořené přísně trestali. Poražení knížata veřejně a s ukrutností nejhledanější odpravováni, poddaní jejich do »zajetí« odvlékáváni. Tak zvrhla se vláda assyrská v krajinách podrobených, zejména později v soukmenné '''B'''-ii, v pravou hrůzovládu, a mezi pány i podrobenými vyvinulo se nepřátelství nesmiřitelné. Assyrie sama tyla z poplatků krajin podrobených a z kořisti válečné, z níž hlavní města s nádherou neobyčejnou ozdobována, lid pak vrhl se vesměs na řemeslo válečné a dospěl k neznámé dotud bojovnosti. Naproti tomu '''B.''', jakkoli politicky poklesla, v zemědělství, obchodu, vědě a umění dále se vzmáhala tím ovšem ještě více lákajíc výbojnost severního svého souseda. Další dějiny babylónskoassyrské jsou tudíž nepřetržitým pásmem krvavých válek na všech stranách, a králové assyrští byli hroznými vojevůdci, jejichž vítězství spojeno bylo ihned s nelidským trestem, až konečně fysická síla národa byla vyčerpána, a změněná poloha dějinná rázem způsobila úpadek, jemuž není rovného v dějinách. Sluší ovšem podotknouti, že při vší své ukrutnosti byli králové assyrští horlivými podporovateli věd a umění; jim také přísluší největší zásluha, že sebrány byly památky dávné vzdělanosti sumirské a — náhodou ovšem — až po naši dobu zachovány. Za nástupců Tiglatpilesarových {{Prostrkaně|Ašurbelkály}}, {{Prostrkaně|Šamší-Rammána}} III., {{Prostrkaně|Ašurx}}, {{Prostrkaně|Ašur-nádin-áchí}}, {{Prostrkaně|Irbá-Rammána}} a {{Prostrkaně|Tiglatpilesara}} II. (všichni (ok. r. 1100—911 př. Kr.), jejichž jména teprve seznána v dobách nejnovějších (Winckler, Zeitschr. Assyriol. II., 312.), nastal dočasný úpadek, v němž ztraceny dobyté dříve krajiny v Syrii, Armenii a Zagru. Také '''В.''' vnitřními nesváry byla zmítána. Souvěkovec Tiglatpilesara I., král {{Prostrkaně|Mardukšápikzirmáti}} (ok. 1103—1090) svržen {{Prostrkaně|Rammánpaliddinem}}, jehož nástupce {{Prostrkaně|Šimmašichu}} (1081—1063) založil novou dynastii, která však již r. 1060 ustoupila dynastii »synů Bazi« (1060—1040), načež až k r. asi 900 jenom některá jména králů zachována jsou. Teprve koncem X. stol. přibývá zpráv o dějinách assyrskobabylónských. Většina králův assyrských zůstavila podrobné zprávy o svých podnicích válečných a o stavbách obdivuhodných, zlomky pak {{Prostrkaně|assyrského kanóna epónymů}} (v. {{Prostrkaně|[[#B-a-chronologie|Babylónskoassyrská chronologie]]}}) zjednána bezpečnost chronologická, jediná svého způsobu v dějinách starověkých. Král {{Prostrkaně|Rammánnirári}} II. (911 až 890) zahájil novou řadu výbojů, které především obráceny byly proti '''B'''-ii. Babylónští králové {{Prostrkaně|Šamašmudammik}} a nástupce jeho {{Prostrkaně|Nabušumiškun}} poraženi a donuceni postoupiti sev. částí '''B.''' Assyrům. Rammánnirárův nástupce {{Prostrkaně|Tuklátí-Nindar}} II. (890—884)pronikl vítězně na sev. až po prameny tigridské. Za bojovného a ukrutného {{Prostrkaně|[[../Assurnazirpal|Assurnázirpala]]}} (885—860; v. t.) rozsáhlé končiny mesopotamské, armenské a kurdské v Zagru závisely znova na Assyrii; města foinická rovněž uvedena v poplatnost a město Chalah nad Tigridem stalo se novým nádherným sídlem královským. {{Prostrkaně|Salmanassar}} II.(860—825) velikým vítězstvím u Karkara r. 854 uvedl v závislost různé dynasty syrské a [[../Acháb|Achába]], krále isráélského (v. t.), uvalil poplatek na četné vládce kappadocké a východokilické, bojoval vítězně s [[../Alarodiové|Alarodii]] (v. t.) v sev. Armenii, vtrhl několikráte s vojskem do Médie a zasáhl i mocnou rukou do sporů babylónských. Tam král {{Prostrkaně|Nabupaliddin}} dovedl čeliti s úspěchem Assurnázirpalovi, avšak ve sporu, jejž po jeho smrti pozůstalí synové o trůn vedli, vtrhl Salmanassar do '''B.''' a pronikl až do již. končin (852). Pokořiv nebezpečnou vzpouru svého prvorozence {{Prostrkaně|Ašurdáninpala}} zůstavil Salmanassar trůn druhému synu {{Prostrkaně|Samší-Rammánu}} IV. (825—812), který na sev. výbojně pronikl až k Černému moři; také nový král babylónský {{Prostrkaně|Mardukbalatsuikbí}}, těže ze zmatků, spojil se proti Assyrii s Elamem, ale přes to utrpěl úplnou porážku. Nástupce Šamši-Rammánův {{Prostrkaně|Rammánirári}} III. (811—782) podrobil západní kmeny médské, bojoval v Armenii, pronikl prvý z králův assyrských k moři Kaspickému a rozšířil poplatnost i na státy jihosyrské (Isráél, Edom a města Filistaiů). S '''В'''-ií žil v dobré shodě, čehož příčinou byla choť jeho {{Prostrkaně|Šammurammat}} (Semiramis), avšak chaldejské kmeny v jižní '''B'''-ii, kteří poprvé počali jednati o své újmě, výpravou pokořil. Assyrský král {{Prostrkaně|Salmanassar}} III. (782—772) šestkráte vytrhl proti Alarodiům, nástupce jeho {{Prostrkaně|Ašurdán}} III. (772—754) vyvrátil v Syrii Hamathskou říši Hittitů. Stálé války proti sousedním rozdrobeným kmenům způsobily, že kmenové počali se ke své obraně spojovati a politicky soustřeďovati. Počátek učinili za Salmanassara III. Alarodiové založivše mocnou říši v sev. Armenii. Pokusy tyto nezůstaly bez účinků na ostatní národy Assyrům podrobené, s jejichž vzpourami bylo králi {{Prostrkaně|Ašurnirárovi}} (754—745) ustavičně bojovati. Jak se chovala '''B.''' tou dobou, nevíme; neznámeť ani jmen králů do r. 747 př. Kr., ježto na příslušném místě klínového seznamu králů jest mezera. Za posledních dvou králův assyrských nabyl veliké moci v říši velmož Púlu, jenž roku 745 jako {{Prostrkaně|Tiglatpilesar}} III. (745 až 727) pomocí vojska zmocnil se trůnu. Jsa nadán neobyčejným darem válečnickým a podnikavostí neúmornou, vedl po celé své kralování války nepřetržité a pronikl nejdále na východ ze všech výbojcův assyrských, a sice až na rozhraní médskoparthské, kdež hledati podrobenou jím krajinu {{Prostrkaně|Araquttu}}. (Proti domnělé jeho výpravě do Indie srv. Patkanov, О мнимомъ походѣ таклатъ-паласара къ берегамъ инда. Petrohrad, 1879). Řadou vítězných výprav obnovil a velice rozšířil moc svých předchůdcův, opanoval jižní '''B'''-ii až k moři Perskému, při čemž král {{Prostrkaně|Nábunázir}} (747—733) za neznámých okolností udržel panství v Babylóně a v severní části země, pokořil a podmanil různé kmeny médské, porazil Alarodie, povalil novou vzpouru Hittitů v Hamathu, vyvrátil říši Damašskou (732), odňal říši Isráélské končiny zajordánské a přinutil i Júdu, Ammon a Moáb k ročnímu poplatku. I vzdálená arabská královna {{Prostrkaně|Zabibíja}} poslala dary králi assyrskému. Říše Assyrská rozšířena na západě až po hranice egyptské, a obyvatelé pokořených krajin (Hamath, Zajordání) do »zajetí« odvlečeni. Když jihobabylónský kníže {{Prostrkaně|Ukínzir}} (''Χίνζηρος'' kanóna Ptol.) svrhl s babylónského trůnu syna Nábunázirova {{Prostrkaně|Nádina}} (vlastně {{Prostrkaně|Nábunádinzirí}}, ''Νάδιος'' Ptol. kan., 733—731), vytrhl proti němu Tiglatpilesar, dobyl vší '''B.''' a od r. 729 počal se zváti »králem sumirským i akkadským«. Nástupci svému {{Prostrkaně|Salmanassaru}} IV. (727—722, nepochybně ''Ίλονλαῑος'' Ptol. kan.) zůstavil říši prostírající se od Gazy do pustin íránských, od vřídla eufrátského až k Perskému zálivu. Salmanassar potkal se z králův assyrských prvý s protivenstvím napatských vlád- 25 {{Kotva|B-a-chronologie}} ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' ''[[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Dk.]]'' {{Konec formy}} 3zn00jlbzklsi2xtombcd3mmnzm6d16 Ottův slovník naučný/Dipolia 0 96726 313886 2026-04-05T12:44:10Z Lenka64 2855 n 313886 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Dipoinos a Skyllis | ČÁST = Dipolia | DALŠÍ = Diporpa }} {{Textinfo |TITULEK= Dipolia |AUTOR= [[Autor:Hynek Vysoký|Hynek Vysoký]] |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;590 {{Kramerius|nkp|ae4a88f0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} {{Forma|proza}} '''Dipolia''' (''Diipolia''), athénská slavnost, konaná 14. skiroforióna (2. pol. čna a 1. pol. čce) na počest Zeva ''πολιεύς''. O této slavnosti kladeny na oltář Zeva Poliea na akropoli obětní koláče, pšenice a ječmen. Po té hnal tak zv. ''kentriadés'' býka obětního kolem oltáře. Jakmile býk přiblíživ se k oltáři požil obilního zrní tam položeného, přistoupil kněz zv. ''bufonos'' a býka zabil za to, že okusil darů určených bohu. Tento akt slul ''bufonia''. Avšak kněz dopustil se dle názoru řeckého sám bezpráví, že zničil život zvířete, nad nímž neměl žádného práva. Proto bufonos odhodiv rychle sekeru prchal, byl však od účastníků slavnosti pronásledován a zajat. Potom byli bufonos a ostatní, kdož měli nějakou funkci při tomto obřadu, v prytaneiu z vraždy souzeni. Výsledek tohoto soudu byl, že sekera, kterou byl býk skolen, uznána vinnou a vržena za trest do moře. Zabitého býka ovšem nebylo možno již vzkřísiti, avšak přece činěny pokusy, aspoň zdánlivě vdechnouti nový život do zvířete. Kůže býka byla vycpána a býk takto »vzkříšený« zapražen do pluhu. Z masa jeho, jež musil zvláštní kraječ (''daitros''), jak se zdá, z rodu Kéryků rozkrájeti, připravena pak hostina. Později obětováno několik býků a jejich maso rozdělováno mezi účastníky slavnosti, což slulo ''kreanomia''. Základní myšlénkou těchto ceremonií jest názor, že člověk nemá práva bráti k vůli svému požitku zvířeti život, zejména že nesluší zabíjeti býka, jenž člověku jest nejvydatnějším pomocníkem při práci polní. Srv. A. Mommsen, Attische Heortologie, 449; Band, De Diipolis (Halle, 1873). ''[[Autor:Hynek Vysoký|Vý.]]'' {{Konec formy}} frjo9rftckkfkvy8oy6yg0ajez1jn45 Ottův slovník naučný/Dipoinos a Skyllis 0 96727 313887 2026-04-05T12:53:48Z Lenka64 2855 n 313887 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Dipodie | ČÁST = Dipoinos a Skyllis | DALŠÍ = Dipolia }} {{Textinfo |TITULEK= Dipoinos a Skyllis |AUTOR= [[Autor:Hynek Vysoký|Hynek Vysoký]] |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;590 {{Kramerius|nkp|ae4a88f0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} {{Forma|proza}} '''Dipoinos a Skyllis''' z Kréty, bratři, řeč. umělci, první Daidalovci a zakladatelé školy sikyónské. Umělecká jejich dráha počíná brzy po 50. olymp. K výtvorům svým užívali dřeva, kovu a zajisté již i mramoru, jak proti Kleinovi (Archaeol. epigraph Mittheil. aus Oester., V., 93) dokázal Robert (Arch. Märchen, str. 1). Pro Sikyón zhotovili skupinu Apollóna, Artemidu, Héraklea a Athénu — patrně dle K. O. Müllera představeno zde bylo uloupení trojnože delfské. V Kleónách bylo od nich agalma Athény, v Argu velká skupina Dioskurů se ženami, dětmi a koni, zhotovená z ebenového dřeva a slonové kosti, v Sikyóně xoanon Artemidy Munychie. Díla z pozlaceného kovu od těchto umělců nalézala se v majetku Kroisově. Srv. též Petersen, De Cerere Phigalensi atque de Dipoeno et Scyllide (Derpt, 1874); Neue Jahrbücher (1887, 785). ''[[Autor:Hynek Vysoký|Vý.]]'' {{Konec formy}} ki1kdn7n20qjet9uqxrods33s6jwlws Ottův slovník naučný/Dipodae 0 96728 313889 2026-04-05T13:22:37Z Lenka64 2855 n 313889 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Dipo | ČÁST = Dipodae | DALŠÍ = Dipodie }} {{Textinfo |TITULEK= Dipodae |AUTOR= neuveden |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;590 {{Kramerius|nkp|ae4a88f0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} {{Forma|proza}} '''Dipodae''' (řec.-lat.) viz {{Prostrkaně|[[../Tarbíci|Tarbíci]]}}. {{Konec formy}} gfbjbi1n92v2x64tq5jgzz3whhf7uv3 Ottův slovník naučný/Dipo 0 96729 313890 2026-04-05T13:24:31Z Lenka64 2855 n 313890 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Dipnoi | ČÁST = Dipo | DALŠÍ = Dipodae }} {{Textinfo |TITULEK= Dipo |AUTOR= neuveden |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;590 {{Kramerius|nkp|ae4a88f0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} {{Forma|proza}} '''Dipo''', míra, viz {{Prostrkaně|[[../Depa|Depa]]}}. {{Konec formy}} qeqp2li3f4xtxq7t8v0wotsxq0163yb Ottův slovník naučný/Dipneumones 0 96730 313891 2026-04-05T13:41:34Z Lenka64 2855 n 313891 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diplozoon | ČÁST = Dipneumones | DALŠÍ = Dipnoi }} {{Textinfo |TITULEK= Dipneumones |AUTOR= neuveden |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;591 {{Kramerius|nkp|ae4a88f0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} {{Forma|proza}} '''Dipneumones''' (lat.), skupina {{Prostrkaně|pavouků}} (''Araneina'') s jedním párem přehrádkovaných vzdušnic. Viz {{Prostrkaně|[[../Pavouci|Pavouci]]}}. {{Konec formy}} l9ax424n50ud5lnqg2di160mrrgsm9m 313892 313891 2026-04-05T13:58:11Z Lenka64 2855 kor. 313892 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diplozoon | ČÁST = Dipneumones | DALŠÍ = Dipnoi }} {{Textinfo |TITULEK= Dipneumones |AUTOR= neuveden |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;589 {{Kramerius|nkp|ade1dc10-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} {{Forma|proza}} '''Dipneumones''' (lat.), skupina {{Prostrkaně|pavouků}} (''Araneina'') s jedním párem přehrádkovaných vzdušnic. Viz {{Prostrkaně|[[../Pavouci|Pavouci]]}}. {{Konec formy}} g1ofz8zlw0ii51hjbzptgweuwf60lp3 Ottův slovník naučný/Acetaldehyd 0 96731 313894 2026-04-06T07:09:21Z Mykhal 7311 heslo 313894 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Acetaldehyd | PŘEDCHOZÍ = Accrocheuse | DALŠÍ = Acetátový drát }} {{Textinfo | TITULEK = Acetaldehyd | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýosmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1909. S.&nbsp;4. {{Kramerius|mzk|6cb2b650-0fca-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Acetaldehyd }} {{Forma|proza}} '''Acetaldehyd''', {{Prostrkaně|aethylaldehyd}}, {{Prostrkaně|aethanal}}, ''CH''₃&thinsp;.&thinsp;''COH'', vzniká oxydací alkoholu aethylnatého různými činidly, z nichž v praxi nejčastěji používá se dvojchrómanu draselnatého se zředěnou kyselinou sírovou. Jest tekutina bezbarvá, dusivě zapáchající, spec. hmoty 0<sup>.</sup>8, jež vře při 21° a hoří svítivým plamenem. Snadno se polymeruje na paraldehyd a metaldehyd. {{Konec formy}} [[Kategorie:Chemie v Ottově slovníku naučném|Acetaldehyd]] kyxuto5ss7ams2i0ixdzjhsc859fedh Ottův slovník naučný/Acetofenon 0 96732 313895 2026-04-06T07:18:48Z Mykhal 7311 heslo 313895 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Acetofenon | PŘEDCHOZÍ = Acetátový drát | DALŠÍ = Acetylenové saze }} {{Textinfo | TITULEK = Acetaldehyd | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýosmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1909. S.&nbsp;4. {{Kramerius|mzk|6cb2b650-0fca-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Acetaldehyd }} {{Forma|proza}} '''Acetofenon''' jest keton alifaticko-aromatický složení ''C''₆''H''₅&thinsp;.&thinsp;''CO''&thinsp;.&thinsp;''CH''₃. Látka pevná, lupenitě krystallující, příjemného zápachu, nerozpustná ve vodě, snadno rozpustná v alkoholu a aetheru, taje při 20<sup>.</sup>5°. Pod názvem {{Prostrkaně|hypnon}} používá se ho v lékařství jako hypnotika. {{Konec formy}} [[Kategorie:Chemie v Ottově slovníku naučném|Acetofenon]] cvzs1e5bv5x1rdc8ctn9eap42u0s7bq 313896 313895 2026-04-06T07:19:14Z Mykhal 7311 wlfix 313896 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Acetofenon | PŘEDCHOZÍ = Acetátový drát | DALŠÍ = Acetylenové saze }} {{Textinfo | TITULEK = Acetaldehyd | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýosmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1909. S.&nbsp;4. {{Kramerius|mzk|6cb2b650-0fca-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Acetofenon }} {{Forma|proza}} '''Acetofenon''' jest keton alifaticko-aromatický složení ''C''₆''H''₅&thinsp;.&thinsp;''CO''&thinsp;.&thinsp;''CH''₃. Látka pevná, lupenitě krystallující, příjemného zápachu, nerozpustná ve vodě, snadno rozpustná v alkoholu a aetheru, taje při 20<sup>.</sup>5°. Pod názvem {{Prostrkaně|hypnon}} používá se ho v lékařství jako hypnotika. {{Konec formy}} [[Kategorie:Chemie v Ottově slovníku naučném|Acetofenon]] 6936rob9n7zrxnx7j16dyr36v9fsfsp Ottův slovník naučný/Hypnon 0 96733 313897 2026-04-06T07:32:18Z Mykhal 7311 heslo 313897 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Hypnon | PŘEDCHOZÍ = Hypnologie | DALŠÍ = Hypnos }} {{Textinfo | TITULEK = Acetaldehyd | AUTOR = [[Autor:Otakar Šulc|Otakar Šulc]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Jedenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1897. S.&nbsp;1050. {{Kramerius|mzk|5432aad0-0a7b-11e5-b269-5ef3fc9bb22f|Dostupné online}}. | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Acetofenon }} {{Forma|proza}} '''Hypnon''' jest acetofenon, ''C''₆''H''₅&thinsp;.&thinsp;''CO''&thinsp;.&thinsp;''CH''₃, užívaný jakožto prostředek uspavací v dávkách 0<sup>.</sup>05 až 0<sup>.</sup>2&nbsp;''g''. Tekutina čirá při 14° tuhnoucí. ''[[Autor:Otakar Šulc|OŠc.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Chemie v Ottově slovníku naučném|Hypnon]] [[Kategorie:Lékařství v Ottově slovníku naučném|Hypnon]] 6g1cl9zywqhtgqceo0fx5x5cr0x1psl 313898 313897 2026-04-06T07:35:11Z Mykhal 7311 box: wl → souvis. 313898 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Hypnon | PŘEDCHOZÍ = Hypnologie | DALŠÍ = Hypnos }} {{Textinfo | TITULEK = Acetaldehyd | AUTOR = [[Autor:Otakar Šulc|Otakar Šulc]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Jedenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1897. S.&nbsp;1050. {{Kramerius|mzk|5432aad0-0a7b-11e5-b269-5ef3fc9bb22f|Dostupné online}}. | LICENCE = PD old 70 | SOUVISEJÍCÍ = {{Heslo|Acetofenon}} }} {{Forma|proza}} '''Hypnon''' jest acetofenon, ''C''₆''H''₅&thinsp;.&thinsp;''CO''&thinsp;.&thinsp;''CH''₃, užívaný jakožto prostředek uspavací v dávkách 0<sup>.</sup>05 až 0<sup>.</sup>2&nbsp;''g''. Tekutina čirá při 14° tuhnoucí. ''[[Autor:Otakar Šulc|OŠc.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Chemie v Ottově slovníku naučném|Hypnon]] [[Kategorie:Lékařství v Ottově slovníku naučném|Hypnon]] rpb2somvr6ny17gdre8jdqke36rjikt Ottův slovník naučný/Diplozoon 0 96734 313899 2026-04-06T07:37:45Z Lenka64 2855 n 313899 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diploxylon | ČÁST = Diplozoon | DALŠÍ = Dipneumones }} {{Textinfo |TITULEK= Diplozoon |AUTOR= [[Autor:Antonín Štolc|Antonín Štolc]] |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;589 {{Kramerius|nkp|ade1dc10-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} [[Soubor:Č. 1149. Diplozoon paradoxum.jpg|náhled]] {{Forma|proza}} '''Diplozoon''' Nordm., rod {{Prostrkaně|motolic}} (''Trematoda'') z řádu {{Prostrkaně|motolic zevních}} (''Monogenea''), cizopasící na žábrách ryb sladkovodních, zvláště kaprovitých a jevící neobyčejné poměry životní. Z oválního vajíčka, opatřeného dlouze vinutým vláknem přichycovacím vychází na jaře larva obrvená, 0.26 ''mm'' dl., jež má dvě skvrny oční, základy roury zažívací, kol úst dvé menších a dole na konci těla dvé větších příssavek. Ve vodě čile plove a aby se dále vyvinouti mohla, vyhledává žaberní dutinu ryb. Zde růstem dalším vzniká z ní mladý červ, jenž druhdy považován za samostatný druh a jemuž Dujardin dal jméno ''Diporpa''. Jeho kopinaté, sploštěné tělo nemá očí, při ústech jest opět dvé menších příssavek, a na konci těla připojuje se k páru větších příssavek pár druhý, třetí a konečně i čtvrtý. Uprostřed na břiše jest ještě jedna malá příssavka a na hřbetě čípkovitá bradavka. Roura zažívací jest u něho nezdvojená, opatřená postranními výběžky, ústrojí vyměšovací dobře vyvinuto, pohlavně jest však červ nedospělý. V určité době pojí se dva jedinci k sobě šikmo křížovitě tak, že jeden břišní příssavkou objímá hřbetní bradavku druhého. V této poloze srůstajíce vytvoří oba jedinci podobu Xovitou, v níž dále život vedou na žábrách ryb cizopasíce, pohlavně dospívají, vzájemně se oplozují a vajíčka kladou. U každého z jedinců jsou žlázy obojetné: vzájemné oplození umožňuje se tím, jak nověji Zeller ukázal, že tak zv. Laurerova chodba, vedoucí do vejcovodu jednoho jedince srůstá s chamovodem jedince druhého. Z rodu '''D'''. popisován bývá jediný druh (Voigt rozeznává tři druhy), '''D'''. ''paradoxum'' Nordm. ({{Prostrkaně|žabrohlíst dvojitý}} čili {{Prostrkaně|motolice dvojitá}}, vyobr. č. 1149.), jehož jedinci bývají 6—10 ''mm'' dl. a jenž obyčejný jest na různých druzích ryb kaprovitých, cejnech, řízcích, střevlích, karasech, hořavkách, jesenech, ploticích, perlínech a j. Srv. E. Zeller, Untersuchungen über die Entwickelung des Diplozoon, Zeitschr. f. wiss. Zool., sv. 22.; týž Über den Geschlechtsapparat des Diplozoon paradoxum, Zeitschr. f. wiss. Zool., sv. 46. ''[[Autor:Antonín Štolc|Šc.]]'' {{Konec formy}} 8al7areyakvlhtatvx7kgi0tysm2b13 Ottův slovník naučný/Hypnal 0 96735 313901 2026-04-06T07:41:21Z Mykhal 7311 heslo 313901 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Hypnal | PŘEDCHOZÍ = Hypnaceae | DALŠÍ = Hypnobat }} {{Textinfo | TITULEK = Hypnal | AUTOR = [[Autor:Otakar Šulc|Otakar Šulc]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Jedenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1897. S.&nbsp;1050. {{Kramerius|mzk|5432aad0-0a7b-11e5-b269-5ef3fc9bb22f|Dostupné online}}. | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Hypnal''' jest chloralantipyrin, ''CCl''₃.''CH''(''OH'')₂&thinsp;+&thinsp;''C''₁₁''H''₁₂''N''₂''O''. Krystallky při 67<sup>.</sup>5° tající, v horké vodě snadno rozpustné. Užívá se ho jakožto prostředku uspavacího v dávkách 1 až 2&nbsp;''g''. ''[[Autor:Otakar Šulc|OŠc.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Chemie v Ottově slovníku naučném|Hypnal]] [[Kategorie:Lékařství v Ottově slovníku naučném|Hypnal]] e2al96bqhuyvnbye15v00r8up49wq74 Ottův slovník naučný/Diploxylon 0 96736 313903 2026-04-06T07:44:28Z Lenka64 2855 n 313903 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diplothemium | ČÁST = Diploxylon | DALŠÍ = Diplozoon }} {{Textinfo |TITULEK= Diploxylon |AUTOR= neuveden |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;589 {{Kramerius|nkp|ade1dc10-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} {{Forma|proza}} '''Diploxylon''' ''cycadeoideum'' Corda, fossilní, palaeozoické kmeny z blízkého příbuzenstva rodu ''Lepidodendron''. {{Konec formy}} bxjzngvcqdx5cu20ql7wkeficcpyi7r Ottův slovník naučný/Diplothemium 0 96737 313904 2026-04-06T08:01:55Z Lenka64 2855 n 313904 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diplotaxis | ČÁST = Diplothemium | DALŠÍ = Diploxylon }} {{Textinfo |TITULEK= Diplothemium |AUTOR= [[Autor:Josef Dědeček|Josef Dědeček]] |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;589 {{Kramerius|nkp|ade1dc10-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} {{Forma|proza}} '''Diplothemium''' Mart., rod {{Prostrkaně|palem jednodomých}}, peřenolistých z tribu ''Cocoïneae'', k němuž náleží pouze 5 (až na '''D'''. ''candescens'' Mart.) bezekmenných, hlavně brazilských druhů. Jsou bezbranné s listy sáhodlouhými, lístků (až 40) po každé straně bud stejnoměrně rozložených nebo ve svazečky po 4-8 nahloučených. Toulec jest dvojnásobný. Palice jednoduchá s květy na konci prašnými, ke zpodině plodnými. Jednosemenné peckovice mají vláknité a někdy i dužnaté obplodí, tvrdou, 3 porami u zpodiny označenou pecku a olejnaté jádro. Jedlé plody dává '''D'''. ''littorale'' Mart. ''[[Autor:Josef Dědeček|Děd.]]'' {{Konec formy}} mimdowl0pvxkeogkbjtvv0lbeccyujm Ottův slovník naučný/Chlóral 0 96738 313906 2026-04-06T08:12:50Z Mykhal 7311 heslo 313906 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Chlóral | PŘEDCHOZÍ = Chlór | DALŠÍ = Chlóralhydrát }} {{Textinfo | TITULEK = Chlóral | AUTOR = [[Autor:Otakar Šulc|Otakar Šulc]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1897. S.&nbsp;241. {{Kramerius|mzk|98320030-04ba-11e5-91f2-005056825209|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Chloral }} {{Forma|proza}} '''Chlóral''' je trichlóracetaldehyd, ''CCl''₃&hairsp;.&hairsp;''COH'', látka vznikající úsilným chlórováním alkoholu éthylnatého. Vedeme chlór v alkohol, později teplotu zvyšujíce. Produkt reakce třepeme s kyselinou sírovou, '''ch.''' oddělíme mechanicky a rektifikujeme přes uhličitan vápenatý. Tekutina při 98° vroucí, při 15° hutná 1<sup>.</sup>520. Koncentrovaný louh draselnatý štěpí '''ch.''' v mravenčan draselnatý, ''H''&hairsp;.&hairsp;''CO''₂''K'', a v chlóroform, ''CHCl''₃, jenž se tím způsobem čistý připravuje. Nečistý '''ch.''' polymerisuje se zvolna v tuhý, ve vodě nerozpustný {{Prostrkaně|metachlóral}}. '''Ch.''' slučuje se ochotně za vývoje tepla s vodou na chlóralhydrát, ''CCl''₃&hairsp;.&hairsp;''CH''(''OH'')₂, látku pěkně jednoklonně krystallickou, při 57° tající, ve vodě i v alkoholu snadno rozpustnou. Chlóralhydrát působí antiseptický a jest v dávkách 1<sup>.</sup>5&nbsp;''g'' až 5&nbsp;''g'' dobrým hypnotikem (Liebreich). Zda působivost ta v tom spočívá, že se v krvi štěpí v mravenčan alkalický a v chlóroform, nelze rozhodnouti. ''[[Autor:Otakar Šulc|OŠc.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Chemie v Ottově slovníku naučném|Chlóral]] jcaamkc6xatvz7togbi26xmgcizvtv4 Ottův slovník naučný/Chlóralhydrát 0 96739 313908 2026-04-06T08:18:12Z Mykhal 7311 (viz-)heslo 313908 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Chlóralhydrát | PŘEDCHOZÍ = Chlóral | DALŠÍ = Chlóranil }} {{Textinfo | TITULEK = Chlóral | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1897. S.&nbsp;241. {{Kramerius|mzk|98320030-04ba-11e5-91f2-005056825209|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Chlóralhydrát''' viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Chlóral}}}}. {{Konec formy}} erxcj2xi0amkk9wkrs6snb865qomkln Ottův slovník naučný/Diplotaxis 0 96740 313910 2026-04-06T08:35:31Z Lenka64 2855 n 313910 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diplostemones | ČÁST = Diplotaxis | DALŠÍ = Diplothemium }} {{Textinfo |TITULEK= Diplotaxis |AUTOR= [[Autor:Karel Vandas|Karel Vandas]] |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;588—589 {{Kramerius|nkp|ace7ebb0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO= Křez |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} {{Forma|proza}} '''Diplotaxis''' DC., {{Prostrkaně|křez}}, rod rostlin z řádu {{Prostrkaně|křížokvětých}} (''Cruciferae'' Juss.) s kalichem odstálým nebo přímým, květy žlutými, někdy fialovými neb i bílými a fialově žilnatými, šešulemi čárkovitými, smáčknutě přioblými, nezřetelně zobanitými a chlopněmi jejich dosti plochými se zřetelným, ale slabě vyniklým nervem středním. Semena malá, dvojřadá. Byliny jednoleté neb i vytrvalé, vzácněji polokeře s listy peřenoklanými a plody tence stopkatými a někdy převislými. Známo asi 20 druhů v zemích kolem Středozemního moře a ve střední Evropě domácích. Na rumištích, zdech i podle cest roste u nás zhusta nepříjemně páchnoucí {{Prostrkaně|křez zední}} ('''D'''. ''muralis'' DC.), bylina 1—2letá s lodyhami bylinnými, z rozety přízemních, chobotnatě peřenoklaných listů vystoupavými. Šešule na lůžku skoro přisedlé. Kvete od června do září. Jemu podobá se vzácnější u nás {{Prostrkaně|křez úzkolistý}} ('''D'''. ''tenuifolia'' DC.), vytrvalý druh s lodyhou dole dřevnatou, polokřovitou, mnohovětevnou a šešulemi na lůžku značně stopkatými. ''[[Autor:Karel Vandas|Vs.]]'' {{Konec formy}} 4abdzm76qxd4k70mo8jvgt6h4ew40hs