Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.46.0-wmf.23 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu Písně kosmické/4 0 4510 313966 255346 2026-04-10T10:53:18Z Mykhal 7311 ref str. link; typogr. 313966 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Písně kosmické | AUTOR = Jan Neruda | ČÁST = 4 | PŘEDCHOZÍ = 3 | DALŠÍ = 5 }} {{Textinfo | TITULEK = Písně kosmické 4 | AUTOR = [[Autor:Jan Neruda|Jan Neruda]] | ZDROJ = [http://texty.citanka.cz/toCP1250.en/neruda/pk1-1.html Czech and Slovak Language Resources] | ONLINE = {{Kramerius|nkp|ee0efe50-3f90-11e7-b3c8-005056825209}} | VYDÁNO = 1878 | LICENCE = PD old 70 }} <poem> Což třepotá se to tu hvězdiček, jak včeliček ve vzlétlém roji! — Proč asi ta jedna jediná tam samotná povzdál stojí? Tak dumavě chvílemi v dáli zří a bleďoučké její jsou tváře, je patrně hvězda mlaďoučká dle dětinné v očku záře. Jen někdy svůj doufavý vyšle hled a stoudně zas do nebe mrká — ba myslím, že také hvězdička jak hrdlička láskou vrká! </poem> 42jxdv15wiu8y12fap9mnkhl23nrukr Poesie sociální/V poledne 0 11878 313964 229209 2026-04-10T09:29:25Z ~2026-22051-92 19916 313964 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Poesie sociální | PŘEDCHOZÍ = Úryvek básně (fragmentu) Boží bojovníci | ČÁST = V poledne | DALŠÍ = Ze Šumavy }} {{Textinfo | TITULEK = V poledne | AUTOR = [[Autor:Rudolf Mayer|Rudolf Mayer]] | VYDÁNO = In: [[Poesie sociální]]. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 44–48. | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Poesie sociální'' | ONLINE = {{Internet Archive|poesiesociln00maceuoft}} | JINÉ = Ke zveřejnění vybral [[Autor:Antonín Macek|Antonín Macek]] }} <poem> Na pusté dílně teskno leží,🇮🇱 utichnul dávno kladiv ruch — jen kola ještě hrčíc běží, a stále žene páry duch; ten strašný velikán jak děcko dá člověkem se vést, mu slouží - jenž svoboden by sřítil všecko, na rozkaz na sta kol tu krouží. V ohromném kotli pára bouří, a topič klidně přikládá, ač se to v kotli, rourách spouří, myšlenky tiše sepřádá; klidným se okem v oheň dívá, jen někdy mžikne — sebou trhne, kdy vzpomínka mu asi divá do duše strašný blesk svůj vrhne. A tak dí přitlumeným hlasem: »Ty nahoře tam, tys můj pán, jsi bohat — já jen bídným ďasem, nevážen nikým, sotva znán. Na tebe cti a hodnost kladou — já neslýchám leč trpká slova; tvůj život krášlen všeckou vnadou — a můj — toť bída povždy nová! A přec byl čas, kde mysl nesla lehce ten rozdíl tížící, že ty si leháš v měkká křesla — a já na tvrdou lavici, že šíré statky patří tobě — mou ani hrstka země není, že v trpké žije ve porobě celé to práce pokolení. Já ženu měl — věčná jí škoda! Já měl ji z celé duše rád, u nás vždy pěkná byla shoda a nikdá zlosti ani vád. My žili nuzně — peněz málo, však oko její přec se smálo. A šlo to — ona byla pilná, já ramena měl k práci silná. Já šetřil, nepil, doma seděl, bych na něco se zmoh', učil se ledacos a zvěděl — já nebyl zcela beze vloh. Já dělal plány na zlepšení - Bůh dal nám dítko! — ach, jak zhusta se požehnání v kletbu mění — že za radostí — žalost pustá! — Co kojila — to stále vadla, já dítko brzy pochoval — však ona den ode dne chřadla, ač jsem jí lékaře hned vzal. Já nechal práce — sám jí sloužil, nás lékař vždycky těšil jarem, já pořád doufal, pořád toužil — až poslední groš vydán zmarem. Já k tobě utek' se v tom žalu — tys začal krutě hubovat, abych ji odnes do špitálu a raději šel pracovat. Což naplat — muselo se státi, já se s ní rozloučil, však v noci se s pláčem začla po mně ptáti, a ráno nu — bylo po pomoci. Odzvonili — pár prken sbili a odvezli ji bez zpěvu. — Já myslil, lítostí mi puknou žíly — v ničem jsem neměl úlevu. V dílně jsem na plano jen bušil, až topičem mne udělali — večír jsem pitím lítost hlušil — a plány mé — ty ďasi vzali!« — Umlknul — v dílně hrůza leží, vždy větší v kotli var a ruch, jak by o závod kola běží, jak běsi žene páry duch. Však na to málo topič hledí, on klidně, beze strachu sedí, kus po kuse do pece hází — nad ním se panstvo k hodům schází. A vztyčiv se, zas topič volá: »Jen hoduj — bohat jsi — jsi pán! Vždyť bdím tu já — já bída holá! Zda víš, že's v moc a soud mi dán? Jen ruky mé jedinké hnutí — a krásný palác tvůj se sboří; — mníš, že jen páni směj' být krutí k té chátře, co se posud koří? Mníš, že nepřijde probuzení, že nepozná za krátký čas, jak její pot se tobě v zlato mění a jí jen v novou bídu zas? Ač z lidu — ztratils srdce k němu, lid není bližním ti, jen strojem bídným, ty's zapřel jeho řeč, v níž jemu jen láti znáš, ne mluvit slovem vlídným. Tak slepá je ta tvoje pýcha, že v lidu lásky nehledáš; nevíš, že v člověku hněv dýchá, a cit, jichž aspoň šetřit máš. Ty z nich, jak šneků, tuk jen ssáti, pak odhodit tu skořepinu, co jejich jest, jim nechceš dáti — již zrozeni jsou pro mizinu! Hoj! jak to v kotli bouří — víří, jen ještě jeden okamžik — a stejná záhuba nás smíří, mé vykoupení a tvůj dík! — — Však žij! ne všech to vykoupení, jednoho tyrana-li v světě není!« Otevřel ventil — klidně sedne — zdaž nad sykotem tím pán zbledne? — </poem> ''(Básně R. Mayera. Vydal Jos. Durdík. Grégr a Dattel. 1873)'' [[Kategorie:Poezie]] 61q0ww8nc7agkd2ctjesuv5us16c5ma 313965 313964 2026-04-10T09:30:21Z ~2026-22051-92 19916 313965 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Poesie sociální | PŘEDCHOZÍ = Úryvek básně (fragmentu) Boží bojovníci | ČÁST = V poledne | DALŠÍ = Ze Šumavy }} {{Textinfo | TITULEK = V poledne | AUTOR = [[Autor:Rudolf Mayer|Rudolf Mayer]] | VYDÁNO = In: [[Poesie sociální]]. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 44–48. | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Poesie sociální'' | ONLINE = {{Internet Archive|poesiesociln00maceuoft}} | JINÉ = Ke zveřejnění vybral [[Autor:Antonín Macek|Antonín Macek]] }} <poem> Na pusté dílně teskno leží, utichnul dávno kladiv ruch — jen kola ještě hrčíc běží, a stále žene páry duch; ten strašný velikán jak děcko dá člověkem se vést, mu slouží - jenž svoboden by sřítil všecko, na rozkaz na sta kol tu krouží. V ohromném kotli pára bouří, a topič klidně přikládá, ač se to v kotli, rourách spouří, myšlenky tiše sepřádá; klidným se okem v oheň dívá, jen někdy mžikne — sebou trhne, kdy vzpomínka mu asi divá do duše strašný blesk svůj vrhne. A tak dí přitlumeným hlasem: »Ty nahoře tam, tys můj pán, jsi bohat — já jen bídným ďasem, nevážen nikým, sotva znán. Na tebe cti a hodnost kladou — já neslýchám leč trpká slova; tvůj život krášlen všeckou vnadou — a můj — toť bída povždy nová! A přec byl čas, kde mysl nesla lehce ten rozdíl tížící, že ty si leháš v měkká křesla — a já na tvrdou lavici, že šíré statky patří tobě — mou ani hrstka země není, že v trpké žije ve porobě celé to práce pokolení. Já ženu měl — věčná jí škoda! Já měl ji z celé duše rád, u nás vždy pěkná byla shoda a nikdá zlosti ani vád. My žili nuzně — peněz málo, však oko její přec se smálo. A šlo to — ona byla pilná, já ramena měl k práci silná. Já šetřil, nepil, doma seděl, bych na něco se zmoh', učil se ledacos a zvěděl — já nebyl zcela beze vloh. Já dělal plány na zlepšení - Bůh dal nám dítko! — ach, jak zhusta se požehnání v kletbu mění — že za radostí — žalost pustá! — Co kojila — to stále vadla, já dítko brzy pochoval — však ona den ode dne chřadla, ač jsem jí lékaře hned vzal. Já nechal práce — sám jí sloužil, nás lékař vždycky těšil jarem, já pořád doufal, pořád toužil — až poslední groš vydán zmarem. Já k tobě utek' se v tom žalu — tys začal krutě hubovat, abych ji odnes do špitálu a raději šel pracovat. Což naplat — muselo se státi, já se s ní rozloučil, však v noci se s pláčem začla po mně ptáti, a ráno nu — bylo po pomoci. Odzvonili — pár prken sbili a odvezli ji bez zpěvu. — Já myslil, lítostí mi puknou žíly — v ničem jsem neměl úlevu. V dílně jsem na plano jen bušil, až topičem mne udělali — večír jsem pitím lítost hlušil — a plány mé — ty ďasi vzali!« — Umlknul — v dílně hrůza leží, vždy větší v kotli var a ruch, jak by o závod kola běží, jak běsi žene páry duch. Však na to málo topič hledí, on klidně, beze strachu sedí, kus po kuse do pece hází — nad ním se panstvo k hodům schází. A vztyčiv se, zas topič volá: »Jen hoduj — bohat jsi — jsi pán! Vždyť bdím tu já — já bída holá! Zda víš, že's v moc a soud mi dán? Jen ruky mé jedinké hnutí — a krásný palác tvůj se sboří; — mníš, že jen páni směj' být krutí k té chátře, co se posud koří? Mníš, že nepřijde probuzení, že nepozná za krátký čas, jak její pot se tobě v zlato mění a jí jen v novou bídu zas? Ač z lidu — ztratils srdce k němu, lid není bližním ti, jen strojem bídným, ty's zapřel jeho řeč, v níž jemu jen láti znáš, ne mluvit slovem vlídným. Tak slepá je ta tvoje pýcha, že v lidu lásky nehledáš; nevíš, že v člověku hněv dýchá, a cit, jichž aspoň šetřit máš. Ty z nich, jak šneků, tuk jen ssáti, pak odhodit tu skořepinu, co jejich jest, jim nechceš dáti — již zrozeni jsou pro mizinu! Hoj! jak to v kotli bouří — víří, jen ještě jeden okamžik — a stejná záhuba nás smíří, mé vykoupení a tvůj dík! — — Však žij! ne všech to vykoupení, jednoho tyrana-li v světě není!« Otevřel ventil — klidně sedne — zdaž nad sykotem tím pán zbledne? — </poem> ''(Básně R. Mayera. Vydal Jos. Durdík. Grégr a Dattel. 1873)'' [[Kategorie:Poezie]] 3bk7nna4vkjzy5xcw8m1bwyaflpt841 Autor:Klement Borový 100 21470 313943 311792 2026-04-09T13:22:24Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Biskup 313943 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Klement | příjmení = Borový | Image = Klement Borovy 1885 Vilimek.png | datum narození = 12. ledna 1838 | místo narození = Riegersburg, Rakousko | datum úmrtí = 31. srpna 1897 | místo úmrtí = Praha | popis = katolický teolog }} '''Klement Borový''' (1838–1897) byl český katolický teolog, profesor církevního práva. {{Více}} == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Bvý.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Acta iudiciaria|Acta iudiciaria]] * [[Ottův slovník naučný/Adamité|Adamité]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Administrátoři arcibiskupství pražského|Administrátoři arcibiskupství pražského]] * [[Ottův slovník naučný/Administrátoři pod obojí|Administrátoři pod obojí]] * [[Ottův slovník naučný/Afthartodoketi|Afthartodoketi]] * [[Ottův slovník naučný/Akacius|Akacius]] * [[Ottův slovník naučný/Ambrosiaster|Ambrosiaster]] * [[Ottův slovník naučný/Anděl|Anděl]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Astrální duchové|Astrální duchové]] * [[Ottův slovník naučný/Beneficium|Beneficium]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Berla (hůl)|Berla (hůl)]] * [[Ottův slovník naučný/Bezženství kněžské|Bezženství kněžské]] * [[Ottův slovník naučný/Binace|Binace]] * [[Ottův slovník naučný/Bílá neděle|Bílá neděle]] * [[Ottův slovník naučný/Bílá sobota|Bílá sobota]] * [[Ottův slovník naučný/Biskup|Biskup]] * [[Ottův slovník naučný/Blasfemie|Blasfemie]] * [[Ottův slovník naučný/Celebrant|Celebrant]] * [[Ottův slovník naučný/Cella (klášter)|Cella (klášter)]] * [[Ottův slovník naučný/Cellarius (klášter)|Cellarius (klášter)]] * [[Ottův slovník naučný/Clausula|Clausula]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Colloquium|Colloquium]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Comestor|Comestor]] * [[Ottův slovník naučný/Commenda|Commenda]] * [[Ottův slovník naučný/Common Prayer-Book|Common Prayer-Book]] * [[Ottův slovník naučný/Coronae spineae festum|Coronae spineae festum]] * [[Ottův slovník naučný/Corporale|Corporale]] * [[Ottův slovník naučný/Correctio fraterna|Correctio fraterna]] * [[Ottův slovník naučný/Custos|Custos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Češka|Češka]] * [[Ottův slovník naučný/De profundis|De profundis]] * [[Ottův slovník naučný/Dekalog|Dekalog]] (v katolickém bohosloví) * [[Ottův slovník naučný/Devítník|Devítník]] * [[Ottův slovník naučný/Doktor|Doktor]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Dormitorium|Dormitorium]] * [[Ottův slovník naučný/Editha|Editha]] * [[Ottův slovník naučný/Emancipace|Emancipace]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Epigonation|Epigonation]] * [[Ottův slovník naučný/Juramentum|Juramentum]] * [[Ottův slovník naučný/Nadace|Nadace]] (část) * Čechy, část [[Ottův slovník naučný/Čechy/Církev katolická|Církev katolická]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] 6zpknunojizpzm6odwb5xvc9gpt3vo1 313954 313943 2026-04-09T14:06:25Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Biskupský prsten 313954 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Klement | příjmení = Borový | Image = Klement Borovy 1885 Vilimek.png | datum narození = 12. ledna 1838 | místo narození = Riegersburg, Rakousko | datum úmrtí = 31. srpna 1897 | místo úmrtí = Praha | popis = katolický teolog }} '''Klement Borový''' (1838–1897) byl český katolický teolog, profesor církevního práva. {{Více}} == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Bvý.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Acta iudiciaria|Acta iudiciaria]] * [[Ottův slovník naučný/Adamité|Adamité]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Administrátoři arcibiskupství pražského|Administrátoři arcibiskupství pražského]] * [[Ottův slovník naučný/Administrátoři pod obojí|Administrátoři pod obojí]] * [[Ottův slovník naučný/Afthartodoketi|Afthartodoketi]] * [[Ottův slovník naučný/Akacius|Akacius]] * [[Ottův slovník naučný/Ambrosiaster|Ambrosiaster]] * [[Ottův slovník naučný/Anděl|Anděl]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Astrální duchové|Astrální duchové]] * [[Ottův slovník naučný/Beneficium|Beneficium]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Berla (hůl)|Berla (hůl)]] * [[Ottův slovník naučný/Bezženství kněžské|Bezženství kněžské]] * [[Ottův slovník naučný/Binace|Binace]] * [[Ottův slovník naučný/Bílá neděle|Bílá neděle]] * [[Ottův slovník naučný/Bílá sobota|Bílá sobota]] * [[Ottův slovník naučný/Biskup|Biskup]] * [[Ottův slovník naučný/Biskupský prsten|Biskupský prsten]] * [[Ottův slovník naučný/Blasfemie|Blasfemie]] * [[Ottův slovník naučný/Celebrant|Celebrant]] * [[Ottův slovník naučný/Cella (klášter)|Cella (klášter)]] * [[Ottův slovník naučný/Cellarius (klášter)|Cellarius (klášter)]] * [[Ottův slovník naučný/Clausula|Clausula]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Colloquium|Colloquium]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Comestor|Comestor]] * [[Ottův slovník naučný/Commenda|Commenda]] * [[Ottův slovník naučný/Common Prayer-Book|Common Prayer-Book]] * [[Ottův slovník naučný/Coronae spineae festum|Coronae spineae festum]] * [[Ottův slovník naučný/Corporale|Corporale]] * [[Ottův slovník naučný/Correctio fraterna|Correctio fraterna]] * [[Ottův slovník naučný/Custos|Custos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Češka|Češka]] * [[Ottův slovník naučný/De profundis|De profundis]] * [[Ottův slovník naučný/Dekalog|Dekalog]] (v katolickém bohosloví) * [[Ottův slovník naučný/Devítník|Devítník]] * [[Ottův slovník naučný/Doktor|Doktor]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Dormitorium|Dormitorium]] * [[Ottův slovník naučný/Editha|Editha]] * [[Ottův slovník naučný/Emancipace|Emancipace]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Epigonation|Epigonation]] * [[Ottův slovník naučný/Juramentum|Juramentum]] * [[Ottův slovník naučný/Nadace|Nadace]] (část) * Čechy, část [[Ottův slovník naučný/Čechy/Církev katolická|Církev katolická]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] 5poeptcfsgfjlx227yutrij5f7a1362 Obluda v umění 0 23963 313939 266873 2026-04-09T12:05:11Z Raymond 469 high res image of the painting 313939 wikitext text/x-wiki {{Upravit}} {{Textinfo | TITULEK = Obluda v umění | AUTOR = [[Autor:Joris Karl Huysmans|Joris Karl Huysmans]] | PŘELOŽIL = [[Autor:Arnošt Procházka|Arnošt Procházka]] (v knize neuvedeno) | LICENCE = PD old 70 | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70 | ZDROJ = ''Odilon Redon – dvanáct listů''. Praha : Kamilla Neumannová, 1912. }} '''''Odilon Redon : Dvanáct listů'''''<br /> Úvodem studie '''Obluda v umění''', kterou napsal Joris Karl Huysmans<br /> Uspořádala a vydala Kamilla Neumannová<br /> V Praze na Olšanech 45<br /> Tiskem J. Skaláka a spol. v Praze<br /> MCMXII '''Obluda v umění''' neexistuje skutečně nebo spíše neexistuje již v nynější době pro nás. Obraznost, která ve všech dobách zálibně tvořila krásu úděsu, málo se obměnila a dodělala se podob oblud jenom tím, že rozvíjela a znetvořovala velké dravce nebo že brala některé části z lidského těla, které sdružovala s jinými částmi, vypůjčenými od obávaných těl zvířat. Následkem jistoty své fikce a nesourodosti svých údů, nutně pouze kladených k sobě, nemohou tyto obludy, jak se podobá, dnes již vzbuditi v nás dojmů, pro které byly určeny umělcem, jenž chtěl symbolisovati zlá božstva a zločin a vyvolati hrůzu. Starý věk si je představuje rozměrův obrovských, ale relativně prostých. V Asyrii jsou to býci, opatření čelenkami, androkefalní a s orlími křídly, létající dravci a ssavci s terejími zobany. Berousus nám zachoval popis oblud, které podle chaldejské genese obývali zemi: byli to lidé s kozími nohami a rohy, hermafroditi s koňskými kopyty, psi o čtyřech tělech a s rybím zakončením, hippokentauři, klisny s mordou ovčáckých psův a zvířata, skládající se z jesetera a plaza. V Egyptě mají Kanopy krahujčí, šakalí a lidské hlavy; Tueris, která ochraňovala šestinedělek, byla hippopotamem s ženskými prsy a břichem; celá řada sošek nám ukazuje leopardí a lvičí tlamy, nasazené na lidské trupy. V Indii jsou to gigantické bytosti, opatřené tisícerými hlavami, ozbrojené kančími kly a zježené nesčíslnými pažemi. V Kambodži vynalézá kmerské umění rovněž pravděnepodobná zvířata, ptáka Krutse, jenž přechází v noha, Garuda, jehož mužský trup se končí ptačí hlavou a Jalia, jenž se skládá z draka a z ocelota nebo geparda. V Řecku se rodí většina oblud ze spáření Echidny, polou ženy a polou hada, s obrem Tyfonem, jehož tělo je pruhováno zmijemi, číhajícími v houštinách peří, a jehož ústa chrlí žahadla a žvýkají plameny. Zplodí slavný rod: dvouhlavého psa Orthra, stohlavého draka Hesperidek, stotlamého Pythona, lernejskou Hydru, Chimaeru a Gorgonu a Sfingu, jejíž dračí a lidská postava je ze všech nejsložitější. Vyjmeme-li pozemské kolossy, Títany a Hekatoncheiry, to jest normální tvar, znetvořený nebo zvětšený a sahající až k nebesům, uchyluje se řecká mythologie celkem k amplifikovanému hadu, ke draku, tvoříc své obludy. Ve středověku drak se udržuje, objevuje se, sotva modifikován, od pradávných dob na skulpturách kathedrál a v životech svatých. Má podobu okřídleného hada, křivý hřbet, posetý ostny, zmítá v krokodýlí drštce dvojklanný hroznýší jazyk, rozvětvuje se v odvozené typy, jako je taraska, ale zachovává si přese vše tvaru plaza a ještěra. Vedle draka pak, jenž zosobňuje v naivnosti oněch epoch svrchovanou dravost obludy, šíří se daemonická a vilná stránka vepřem, ropuchou nebo kozlem, sdruženým s lidskou zadnicí. Ze všeho velkého dobytku čerpají tito podivuhodní sochaři, kteří se družili v pokorná bratrstva „Ubytovatelů pána Boha“ a vytesávali podle rozkazů prvního tovaryše báječné kathedrály, jejichž věže se zvedaly za zpěvu žalmů. [[File:Notre dame-paris-view .jpg|thumb|Jedna z oblud na západním průčelí Notre-Dame v Paříži]] Pás oblud, jenž se vine kolem Notre-Dame v Paříži, to dokazuje. Jsou to výstřední ptáci, sedící na gotické květeně kamenných výstupků. Stymfalidy řeckých mythů, které si vypůjčují tvrdou pružnost ocele a železa, hroty jejich peří, nůže jejich zobákův a drápy jejich pařát ožívají na těchto skulpturách, méně hrozivé a méně divé. Zveselené plášti starých žen a mnišskými kápěmi nadouvají pod kleštěmi svého zobákovitého výběžku vole, nakudrnacená šupinami, a zívají bez nepřátelskosti velice znaveně se skleslými křídly. Tak se vzdalují od typu, zděděného po předcích, mění se v gigantické papoušice, roubované supem a kohoutem, v báječné ptáky, napiatě stojící na lvích a onsích tlapách, zježené peřím, vytesaným v malých kroužcích, napodobujících taškovitě se kryjící osníře starých Gallův a odstávající šupiny ryb, které se oškrabují. Tito ptáci se střídají s celým zvěřincem zvířat, jejichž tvary zůstaly netknuty, jako je býk, slon, pelikán a orel, která provázejí skupiny daemonův a oblud: dvojhlavé psice s kojícími prsy a kočičími nohami; berani se zápasnickými pažemi, zakončenými zakřivenými drápy jako špice u háků; buvoli s hladkým poprsím, na nichž se klimbají cecy hubených žen; nozi s ospalýma a falešnýma očima a mrožími zuby; dravci s lidskými břichy a rukami; kozli s huňatými trupy, na něž jsou posazeny obličeje velbloudího profilu s losími parohy a s růžicovýma očima, a s rozeklanými nohami, podobajícími se marabutí a kozí tlapě. Jsou-li nám jednotlivá slova, pronášená těmito skulpturami, téměř úplně jasná, je pro nás na neštěstí navždy ztracen smysl vět, které asi představují na neobyčejné stránce, napsané kolem Notre-Dame. Křesťanský symbolismus si skutečně uchoval porozumění pro slova, zobrazená těmito kamennými zvířaty. Poučuje správně, mimo známou ideji, kterou představuje lev, vůl a orel, evangelická zvířata, jejichž hlavy slouží k sestavbě tetramorfu, o tom, že kohout symbilisuje brutální statečnost a bdělost, že sup, v dřívějších dobách ctěný Egypťany jako emblem Mateřství, značí v bibli krutou dravost daemonovou. Potvrzuje správně, že pelikán není nikým jiným než spasitelem, jenž živí mléďata svou krví, a že je nad to v XIII století obrazem Davida rozjímajícího nad utrpením Kristovým; přisuzuje také zajíci opatrnost duše, kterou pokušení děsí; slonu, symbolu velikého hříšníka, nesmírnou pýchu, která vše deptá. Vymezuje posléze, že kočka allegorisuje loupení a lstivost, že ještěrka představuje modloslužebnictví, že hlemýžď, jehož tělo zalézá a vylézá z hrobu, zobrazovaného domkem, označuje očekávané Vzkříšení z mrtvých. Dodává ještě, že žába specifikuje lakomství, vilnost a ďábla, a že ryba následkem mystických monogramů svého řeckého jména znamená našeho spasitele Ježíše. Nicméně váhá, pokud běží o jiná zvířata, jako jest orel, jenž přce provází apoštola Jana a jenž jest v Písmu označován někdy jako Kristus, jindy zase jako ohavné zvíře; jako je býk, jenž jednou ztělesňuje zuřivost smilného násilí a po druhé splývá s volem, stává se zvířete práce a oběti a posléze skýtá stejně jako Beránek svého jména Bohu. Mnohá z těchto zvířat ztrácejí vlastnosti, která jim přísluší, spojují a slučují se v jediné zvíře na některých fantastických sochách, které věnčí věže Notre-Damu; sdružujíce symboly, které každé z nich představuje, a uspořádajíce celek mohli bychom zřejmě opět nalézti pro některé obludy významy, které precisují, ale byli bychom přes to neméně neschopni spojiti řetěz jednotlivých slov a rozřešiti tento nevysvětlitelný text. Notre-Dame je nyní hieroglyfem, kde křesťanští ikonografové slabikují isolovaná a smutná slova a kde alchymisté hledají marně formule pro kámen mudrců v obraze, vytesaném podél kterýchsi dveří. Ve všech případech možno tvrditi, že na této kathedrále se tyčí jeden z podivunejhodnějších slavnostních průvodů daemonův a oblud. Skloněni po pět set let nad ohromným městem, které jich nedbá, pozorují bez únavy nezrušitelné základy lidské hlouposti. Sledují průběhem věků výzkumy starého člověka, posedlého tělesnými žádostmi a vnadidlem zisku; vdechují výpar nespotřebovaných neřestí, bdí nad vzrůstem starých hříchů, verifikují stav výše věčné hanebnosti, kterou chová jako oko v hlavě pokrytecké mrchoviště těchto malátných časů. Plní jako stráže, postavené na zapomenutá stanoviště na prazích, ztesaných v nadvětrných končinách, neznámý rozkaz v mrtvém jazyku. Chechtají se, skřípají zuby a lají bez soucitu se strašnými úzkostmi, které nicméně volají u jejich nohou na bolestných ložích sousedních nemocnic. Ztělesňují škodlivé mocnosti, které jsou na číhané na duše; popírají milosrdnou naději hlavních obrazů, vytesaných doleji na portále, odporují Panně a svatému Janu, jejichž sochy prosí Hospodina, by konečně vykoupil tento ubohý lid, jenž blábolí a třeští již po pět století! Ale tato krása úděsu, které chtěli anonymní sochaři dodati Notre-Damu, ztrácí se i ve středověku samém, jenž se obveseluje šprýmy svých chrličů; později obraznost se zříká vzbouzeti strach, zabočí úplně na cestu radosti, a tu se zrodí fraška. Pokušení svatého Antonína za pokušením následuje, komická zvířata se vměšují mezi směšné Satany. [[File:Jüngstes Gericht - Stefan Lochner - Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud-5126 (cropped).jpg|thumb|Stefan Lochner: Poslední soud, asi 1435]] Na »Posledním soudě« Štěpána Lochnera v rejnkolínském museu ženou ďáblové hříšníky k pevnosti v plamenech, která představuje ohnivé kraje starého pekla. Tito ďáblové mají na chlupatých lidských tělech vlčí hlavy, z nichž trčí uši, podobné neostříhaným buldočím sluchům. Nad to jejich hlava se opakuje na každém koleně; třetí hlava, umístěná na spodní části břicha, zakrývá genitálie a symbolisuje s oběma ostatními princip, nepřátelský principu svaté Trojice, která jako superessentielní Dobro zří zároveň přítomnost, minulost i budoucnost; ale tito daemonové jsou málo hrozní; dotýkají se velmi a zdaleka hranic úděsu; přecházejí celkem v maškarádu a mění se v šaškovité osoby. [[File:Schongauer, Martin - St Antonius - hi res.jpg|thumb|left|Martin Schongauer: Pokušení svatého Antonína, 15. století]] Martin Schonger zase vynalézá protáhlá, ostrohranně rozčleněná zvířata, zvířata, skládající se polou z tygrův a polou z ryb, opice s netopýřími křídly, jejichž čumák vybíhá v zvětšené muší sosáky. Jeronym Bosch a Breughelové sdružují zeliny a kuchyňské nářadí s lidským tělem, vymýšlejí bytosti, jejichž lebka je slánkou nebo nálevkou a jež chodí po nohou, podobajících se dmychadlům a pánvím. [[File:Pieter Bruegel I-Fall of rebel Angels IMG 1453.JPG|thumb|Peter Brueghel starší: Pád vzbouřených andělů, detail]] Na obrazech Breughla Pekelného v Bruselu omdlévají rozkoší žáby, rozšněrovávající si břicho a kladou vejce; nemožní ssavci vysrkují štičí mordy a tancují vesele na holenních kostech, zasazených ve vodních melounech; na jeho rytinách »Smrtelných hříchů« ještě se zesiluje jeho zuřivá obraznost, kňouři se ženou na nohou z tuřínův a vrtí ocasy, utkanými z kořínkův a stvolů; lidské tváře bez těl se valí na kořenu homářího klepeta, které jim slouží za ruku; ptáci, jejichž zobák se rozvírá v podobě slavčí škeble a jejichž zadkem je murení ocas, hopkují na dvou rukou, s hlavou, obrácenou dolů, a ujíždějí jako ruční dvoukolé vozíky; je to shromáždění hybridních bytostí, zeleniných a mužských, smíšenina průmyslových předmětův a beznohých mrzáků. Jakmile vniklo domácí náčiní a rostliny do struktury obludy, končí se úděs; krása úděsu zmírá s těmito burleskně sestrojenými, přespříliš fiktivními tvory. [[File:Callot, The Temptation of Saint Anthony.jpg|thumb|left|Jacques Callot: Pokušení svatého Antonína, 1635]] Callot pak ovšem užívá zase starobylého draka a dávných ďáblův; ale nesuggeruje ani vzrušení, ani smíchu; jeho invence je banální a akcent jeho rytin je nulný. [[File:Goya - Caprichos (63).jpg|thumb|Francisco de Goya: Caprico 63, 1799]] V novějším umění žádný pokus. Leda možno s tohoto hlediska uvésti jizlivého a dvojsmyslného, nevázaného a opojného Goyu. Ale jeho »Rozmary« se zvrhají v hanopis, kdež se obírá trudnými sujety, jako jest případ se ženou, která se namáhá vytrhnouti zuby oběšenci, dociluje prostě pochmurnosti. Na svých »Pořekadlech« pak zase častokrát uvedl na scenu čarodějnice a daemony, ale jsou opatřeni pušťáčími ušimi a kozlími nohami na lidských tělech; nepřinášejí tedy původní noty do přerušeného rituálu oblud. Jediný z jeho leptů, na němž v jednom rohu vystupuje bytost, jejíž čelist je rozpoltěna ve sviňský rypák a jejíž čelo vypíná ohromné oko jako maják, mohl by nyní vyvolati případné sny. [[File:Hokusai yurei.jpg|thumb|left|Katsushika Hokusai: kresba]] Co se týká Ingresa, smyslil dobrou cínovou mrchu, když maloval svou Angeliku; od této doby jediní Japonci se snažili vytvářeti obludy. Některé figury Hokusainovy, především ženy, podobné kouzelnicím, vysícím v mlhách, a vlasy, spadajícími jim jako smuteční vrby na vychrtlé a bledé tváře, mají vzhled přízraků, realisují zjevy strašidel, ale netvoří přesně vzato oblud; a s druhé strany jsou japonské chimaery z pestrobarevné hlíny s ohrnutými pysky, s očima, vystrčenýma daleko ku předu jako hlemýždí oči a špici stopek, s ohony, podobajícími se střechám pagod, a s těly, zároveň bradavicovými a hladkými, dekorativného rázu a takměř heraldického postoje, ale nemohou vážně se bráti a vzbuditi jiných myšlenek než myšlenky, jaké vyvolává koberec, jenž jim dává vyniknouti, nebo podstavec, na němž stojí. Ačkoliv byla již tolik prodělána, je cesta oblud přece dosud nová. A jsouc tentokrát důmyslnější než člověk, příroda sama stvořila opravdové obludy, ne mezi »velikým dobytkem«, ale mezi »nekonečně malým«, ve světě živočíškův, nálevníkův a larv, jejichž suverenní ohavnost nám odhaluje mikroskop. Zdá se, že skutečně nemůže nic se rovnati úzkosti a úděsu, kteřé šíří hemžení těchto strašných rodů. Idea obludy, která asi se zrodila u člověka z visí, zplozených nocemi mučivých snů, nedovolila vynajíti hroznějších tvarů. Který umělec, třeba i za snů, schvácených horečkou, by byl mohl vysníti tyto živé a veliké návrtlíky, které se mihají jako filarie v naší moči a v našich žilách; který malíř by byl mohl vymysliti v hodinách rozrušenosti mysli motolici, tuto lopatku na čištění ran, jež se vzpírá, sune, ustupuje a lechtá v rozdrásaných játrech starých ovcí; který básník by byl, hledaje oblud, odkryl dracuncula, červa medinského, který v okolí Gangu přebývá v buněčném tkanivu noh a omývá se v hnisu vředů, které působí; který člověk, slovem, by byl smyslil shluk substancí, hýbajících hemisfaerickými hlavami, ozbrojenými spáry a kleštěmi a ozářenýma očima, přikrojenýma do faset nebo kupolovitě vyvýšenýma, příšetný a dravý shluk kroužkovitých nitek, rournatých vláken, roupic a škrkavek a hlíšťů, kteří táboří a ryjí v rozvrácených břišních drahách? [[File:Redon crying-spider.jpg|thumb|Odilon Redon: Plačící pavouk]] Tady je tedy nové východisko, takměř nová cesta; podobá se, by byla odkryta jediným malířem, který je dnes zaujat fantastičností, Odilonem Redonem. Pokusil se skutečně, tvoře své obludy, vypůjčiti si z vlivného a proudícího světa, z oblastí nepostřehnutelných tvorečků, zvětšených projekcí a potom mnohem strašnějších než nadsazení dravci starých mistrů, báječný úděs jejich víření. Tímto způsobem se snažil v jednom ze svých alb ztlumočiti tuto větu Flaubertovu z »Pokušení svatého Antonína«: »A objevují se všemožné druhy hrozných zvířat.« Na nebesích neustále a hluboké černě létají bez křídel tekuté a fosforečné bytosti, vesikule a bacily, tělíska, ověnčená chlupy, pochvičky, posázené brvami, vodnaté a huňaté žlázy, a zaplétají se do stuh trichinův a tasemnic; připadá, jako by celá fauna niťových červů, jako by všecky kmeny parasitů se hemžily v noci tohoto listu, na kterém náhle se objeví lidská tvář, nedokončená, zmítaná na hrotu těchto živých závitů nebo zaražená jako pecka do oživené rosoliny protoplasmat. Patrně Redon skutečně se uchýlil k starým pojetím a sezdal hrůzu lidského obličeje se stočenými šerednostmi housenek, aby stvořil na novo obludu. Jako belluariovi dohadnutých infusorií a larv bylo mu interpretovati jisté přesnější věty z tance Vilnosti a Smrti v »Pokušení«, tuto například: »Je to umrlčí hlava s věncem z růží; vypíná se na ženském poprsí perleťové úbělnosti, a dole tvoří hvězdami posetý rubáš jakýsi chvost. Ale celé tělo se vlní na způsob gigantického červa, jenž přímo by se vzpínal.« Lithografie, kterou mu vnukla, náleží mezi nejstrašnější, které tento umělec vytvořil. Na neproniknutelné černi, hluché a sametné jako netopýří čerň, obluda září bíle a vtiskuje noci vypiatý tvar velkého C. Umrlčí hlava s ústy široce rozšklebenými, a s očima, plnýma jako nádoby temnot, chýlí se na zad na poprsí zavinulé mumie, křížící ruce na prsou, podobajících se ztuhlé pryskyřici. Z této hlavy, pokryté dlouhým vyšívaným čepcem, emanuje jakési kouzlo, jež zmrazuje, co obluda vypíná svou průhlednou zadnicí, kterou rýhují mihotající se reliefné kruhy pod studenou koží. Tu a tam se chvějí, roztroušeny v temnu, odlehlé zjevy a bělavé kukly kolem tohoto úděsného obrazu Vilnosti, jež se rozpíná, jak tomu chtěl básník, v effigii Smrti samé. V jiném albu, věnovaném rovněž slávě Flaubertově, jakož i v jiné sbírce, nazvané »Původy«, promítl malíř opětně analogickými kombinace své obludy. V jednom z nich nasil celá pokolení světa létajících monad, dospívajících pulcův, amorfních tvorů, droboulinkýchkloubek, na nichž se nastiňují embrya víček a neurčité otvory úst. V druhém svinul pod titulkem: »Dlouhá rudá chrysalida« před nádvořím pravděnepodobného chrámu na nízkém sloupu tělo tenké larvy, jejíž ženská hlava se klade na místo, které má zaujmouti hlavice na plošině. A tato tvář, vyzáblá a zsinalá, srdcervoucí svýma zavřenýma očima a svými bolestnými a zamyšlenými ústy, marně doufá, jak se podobá, jako oběť na popravním špalku v osvobozující spád neviditelné sekyry. Přes všecku svou zcela moderní strukturu vede tato tvář hlubokým a jedinečným výrazem svých rysů stoletími k truchlivým dílům středověkým; Redonem se navazuje opět řetěz, přervaný od doby renaissance, fantastických Bestiářův a Jasnovidců, zaujatých obludami. Ale veliká věda náboženské symboliky již neexistuje. V oblasti Snu sídlí jenom umění samo za těchto časů, jejichž duševní hlad je s dostatek nasycován ingescí theorií Moriců Wagnerův a Darwinů. p2eif4zhxqye473kjh18url6p15nkmh Ottův slovník naučný/Doktor 0 24720 313962 107536 2026-04-10T06:58:32Z Rulumas 19860 oprava odkazu, kvalitnější zdroj, úprava šablon 313962 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Doktor | PŘEDCHOZÍ = Doksy | DALŠÍ = Doktor Matěj }} {{Textinfo | TITULEK = Doktor | AUTOR = [[Autor:Petr Durdík|Petr Durdík]], [[Autor:Klement Borový|Klement Borový]], neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;773–775. {{Kramerius|nkp|4c2ffb90-0a07-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Doktor }} {{Forma|proza}} '''Doktor''' (lat. ''doctor'', vyučující, učitel) byl původní u Římanů název těch, kdo vynikajíce vědomostmi nebo důvtipem v některém oboru vědeckém nebo v některé nauce, jako ve filosofii, grammatice, právoznalství, řečnickém umění a pod., konali veřejné přednášky ku poučení širšího obecenstva. ''Armorum doctores'' (učitelé zbraní) nazýváni pak za císařů římských ti, kdo nováčky vojenské cvičili ve zbraních a pohybech vojenských. Ve středověku, asi ve XII. stol., nabyto slovo '''d.''' jiného významu; přidáváno totiž jako čestný titul ke jménům výtečných učenců, zvláště právníků a scholastických filosofů, ať byli zároveň učiteli čili nic, ale opatřováno nějakým přívlastkem (epithetem), jako na př. doctor angelicus Tomáš Akvinský, d. subtilis Duns Scotus, d. seraphicus Bonaventura, d. christianissimus Gerson, d. singularis V. Occam, d. mirabilis Roger Baco, d. mellifluus Bernhard z Clairvaux atd. {{Prostrkaně|Doctores}} bývali též nazýváni ve velkých shromážděních církevních (konciliích) učenci slavného jména, kteří byvše pozváni k účastenství, měli jakožto přísedící jen poradní hlas, nikoli právo hlasovací. ''Doctores ecclesiae'' ve středověku často v témž smyslu se vyskytá jako »církevní otcové«, kdežto název ''doctores thalmudiaci'' značí přední učence židovské, z nichž jedni jsou {{Prostrkaně|doctores gemarici}}, druzí {{Prostrkaně|doctores mischniaci}} (viz [[../Gemárá|{{Prostrkaně|Gemara}}]] a [[../Mischna|{{Prostrkaně|Mischna}}]]). Následkem toho, že císař Bedřich I. (1158) bolognské scholary práv podřídil soudu svých učitelů, tehdy již ''doctores legum'' zvaných, zdá se, že vyvinula se zvláštní kooptace mladších učitelů od starších, a název ten dáván pak z pravidla těm, kdo učili římskému právu na italských universitách. Od té doby pokládán doktorát za zvláštní hodnost akademickou. Když pak vznikaly četné nové university, kromě císaře také papežové udíleli universitám právo jmenovati '''d'''-y, zejména též práv a zákona církevních (''doctores canonum et decretalium''). Později studium zákonů světských a církevních v jedno sloučeno, i dáván znalcům práv titul: ''Doctores utriusque iuris'', skráceně JUDr., jenž značí od r. 1873 doktorát veškerých práv (''universi iuris''). Dle vzoru bolognského zaveden okolo r. 1231 v Paříži doktorát theologie, o něco později též mediciny, fysiky, grammatiky, logiky, ba i umění notářského. Kdo chtěl dosáhnouti hodnosti doktorské, musil se nejprve státi [[../Bakalář|bakalářem]] (v. t.) a licenciátem. Vedle názvu '''d.''' užíváno v Itálii též názvu ''magister'', a ten přešel i na mimoitalské university, jen že ho užívali zvláště theologové. Na pražské universitě činěn rozdíl mezi '''d'''-y práv nebo mediciny a magistry theologie nebo filosofie (mistrem svobodných umění, ''magister liberalium artium'', byl na př. i Jan Hus), a toho rozdílu šetřeno po příkladě pražské university počínajíc XV. stol. skoro na všech universitách evropských. Ku konci XVIII. stol. přestávalo se však užívati slova »magister«, a v novějších dobách jest jen název '''d.''' v obyčeji. Postavení '''d'''-ů ve společnosti bývalo za starších dob velmi čestné. V Německu na roven stavěni s rytíři, přednost majíce před pouhými šlechtici. ''[[Autor:Petr Durdík|PD.]]'' Požadavky pro dosaženi doktorátu různí se dle zemí i dle fakult, jichž se týče. Pro university {{Prostrkaně|rakouské}} platí ustanovení následující: Na fakultách bohosloveckých vyžaduje se, aby kandidát '''d'''-{{Prostrkaně|u theologie}} (Thdr. = ''theologiae doctor'') podrobil se {{Prostrkaně|čtyřem zkouškám rigorosním}} (1. studium biblické Star. a Nov. Z. 2. dějepis a právo círk. 3. dogmatika a fundamentálka. 4. morálka a pastýřské bohosloví), načež jest mu sepsati obšírnou dissertaci vědeckou. Byla-li tato sborem professorským schválena, bývá kandidát ku promoci připuštěn. ''[[Autor:Klement Borový|Bvý.]]'' '''D'''-{{Prostrkaně|em práv}} (JUDr. = ''juris universi doctor''), může se státi, kdo jakožto řádný posluchač absolvoval studia na fakultě věd právních a státních a vykonal tři {{Prostrkaně|přísné zkoušky}} ({{Prostrkaně|rigorosa}}), totiž: I. {{Prostrkaně|historickou}} (z řím., círk. a něm. práva), II. {{Prostrkaně|judiciální}} (rak. právo obč., obch. a směn. právo, rak. řízení soudní, rak. trestní právo), III. {{Prostrkaně|politickou}} (všeob. a rak. státní právo, právo mezinárodní a nár. hospodářství). Zkoušky tyto mohou se konati v kterémkoli pořádku ve čtvrtletních lhůtách po sobě, ale musejí se odbývati všecky na jedné universitě. Zkušební kommisse skládá se z děkana fakulty právnické a professora příslušného předmětu. Taxa jest za každou zkoušku a za promoci po 60 zl. Kdo se chce státi '''d'''-{{Prostrkaně|em lékařství}} (MUDr. t. j. ''medicinae universae doctor''), musí kromě {{Prostrkaně|tří zkoušek předběžných}} (ze zoologie, botaniky a mineralogie) vykonati tři {{Prostrkaně|zkoušky přísné}} (rigorosa), z nichž první může vykonati po odbytí druhého ročníku, druhou a třetí teprve po absolvování studií lékařských. Pouze jednoročním dobrovolníkům, kteří pololetní službu praesenční ve stavu vojenském odbyli, dovoleno již během 10. semestru hlásiti se ke druhému rigorosu. Každé rigorosum obsahuje 2–3 zkoušky praktické a zkoušku theoretickou a to: {{Prostrkaně|I. rigorosum}} 2 zkoušky praktické (z anatomie a z fysiologie) a theoretickou (která se odbývá najednou a zahrnuje v sobě popisnou anatomii, fysiologii, fysiku a chemii); {{Prostrkaně|II. rigorosum}} 2 prakt. zkoušky (z vnitř. lék. a z pathol. anatomie) a theoretickou (z path. anatomie, všeob. a experim. pathologie, vnitř. lék., farmakologie a u koexaminatora; {{Prostrkaně|III. rigorosum}} 3 prakt. zkoušky (z chirurgie, očního lék. a porodnictví) a theoretickou (z chir., očního lék, porodnictví, soudního lék. a u koexaminatora). Všecka rigorosa konají se na téže universitě za předsednictví děkana fakulty lékařské a u přítomnosti vládního kommissaře. Taxa: za I. rig. 55 zl., za II. rig 60 zl., za III. rig. 65 zl., za promoci 60 zl. Sluší připomenouti, že ministerstvo vyučování chystá nový řád rigorosní pro fakultu lékařskou (srv. [[../Rigorosum|{{Prostrkaně|Rigorosum}}]]). '''D'''-{{Prostrkaně|em filosofie}} (PhDr. = ''philosophiae doctor'') stane se, kdo po čtyři roky jako řádný posluchač navštěvoval některou universitu tuzemskou nebo cizozemskou, předložil {{Prostrkaně|pojednání vědecké}} (dissertaci) a podnikl {{Prostrkaně|dvě přísné zkoušky}} (rigorosa). Pojednání má obsahovati thema nějaké z některého předmětu k oboru fakulty filosofické náležejícího, a má se jím podati důkaz, že kandidát o zvoleném předmětu důkladně se poučil a že umí samostatně o něm souditi a v příhodné formě ho zdělati. Rigorosa mohou se konati v pořádku jakémkoli, ale na téže universitě; jedno z nich obsahuje {{Prostrkaně|filosofii}} a trvá hodinu, druhé (dvouhodinové) některou z těchto skupin předmětů, kterou si může kandidát vybrati: ''a)'' historii a řeckou nebo lat. filologii aneb ''b)'' klass. filologii a historii starého světa, nebo ''c)'' mathematiku a fysiku aneb ten neb onen z těchto dvou předmětů a k tomu chemii; aneb konečně ''d)'' některé odvětví popisujících věd přírodních (zoologii, botaniku nebo mineralogii) a k tomu některý předmět pod literou ''c)'' jmenovaný. Kromě toho jest částí zkoušky také zvláštní obor vědecký, k němuž náleží théma v předloženém pojednání zvolené. Rigorosa konají se za předsednictví děkana fak. filos. Taxa za pojednání 20 zl., za jedno rigorosum 20 zl., za druhé 40 zl., za promoci 30 zl. {{Prostrkaně|Doktorát farmacie}} zrušen jest novým rigorosním řádem farmaceutickým z r. 1889, dle něhož oněm magistrům farmacie, kteří náležitě dosáhli stupně doktora filosofie, dovoleno jest, aby užívali titulu »'''d'''-{{Prostrkaně|a farmacie}}«. Udělení doktorátu děje se slavným aktem ({{Prostrkaně|promocí}}), při kterém se kandidátu odevzdá {{Prostrkaně|diplom doktorský}}. ''Red.'' Na některých universitách mimorakouských, zvláště na fakultě právnické, dle starší zvyklosti ještě se žádá, aby doktorand své dissertace a tří vět čili thesí veřejně hájil (viz [[../Disputace|{{Prostrkaně|Disputace}}]]) a to nejen proti třem řádně ustanoveným odpůrcům (opponentům), ale i proti komukoli z posluchačstva (corona). Nedovedl-li by toho dosti obratně a šťastně, může býti se svou kandidaturou odmítnut. V Praze zrušeny disputace r. 1882. Jiný druh doktorátu byl ten, jejž za starších dob udílel německý císař osobám učeností vynikajícím. Poněvadž diplom takového '''d'''-a byl opatřen pečetí, uschovanou ve zvláštní schránce nebo krabičce (''bulla''), nazýval se doctor ''bullatus'' na rozdíl od '''d'''-a universitou povýšeného (''rite promotus''). Kromě toho rozeznávati jest doktorát {{Prostrkaně|čestný}} (''ad honores''), jenž udílí se universitou bez předcházející přísné zkoušky pro obzvláštní zásluhy o vědu, o umění neb o člověčenstvo ve zvláštních případnostech (na př. o slavnostech jubilejních a pod.). Tak byli jmenováni nejen hudebníci Haydn, Schumann a j., ale i polní maršálek Blücher '''d'''-y filosofie v Německu. V Anglii jest kromě toho oblíbeno jmenování '''d'''-ů {{Prostrkaně|hudby}}; tak za našich časů prohlášeni za '''d'''-y na universitě cambridgeské P. J. Čajkovský, Saint-Saëns, Bruch a Ed. Grieg, a před tím náš Ant. Dvořák. V novější době zaveden doktorát hudby také na některých univ. německých. Za posledních několika desítiletí připouštěni i židé k doktorátu, a ve Švýcarsku a v Americe i ženy. V Anglii, pak v Německu a Rakousku jest vůbec titul »'''d.'''« velmi oblíben, kdežto ve Francii méně obyčejný. Rozumí se, že má doktorát tím větší cenu, čím těžší jsou podmínky od jednotlivých fakult kladené. Pohříchu snížily se některé university tak, že udílejí doktorát na pouhé zasláni dissertace (''promotio in absentia''). V obecné mluvě slovem '''d.''' označuje se lékař, řídčeji advokát. ''[[Autor:Petr Durdík|PD.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Školství v Ottově slovníku naučném]] d6qujny7g2uabe1sn7bky91xvlryxvj Autor:Vojtěch Jaromír Nováček 100 25136 313955 313813 2026-04-09T14:07:12Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Biskupský klobouk 313955 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Vojtěch Jaromír | příjmení = Nováček | Image = Vojtech Jaromir Novacek 1899 Narodni album.jpg | datum narození = 1. června 1852 | místo narození = Sibiu (Sedmihradsko v Uhrách, dnešní Rumunsko) | datum úmrtí = 8. dubna 1916 | místo úmrtí = Praha | popis = historik }} PhDr. '''Vojtěch Jaromír Nováček''' (1852–1916) byl historik a ředitel zemského archivu v Praze. == Dílo == * [[Františka Palackého korespondence a zápisky]] (1911) {{Online Kramerius|nkp|1a916d30-73e9-11e4-9e20-005056827e52}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Nk.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abelin|Abelin]] * [[Ottův slovník naučný/Accius|Accius]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adalbert (osoby)|Adalbert (osoby)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adolf (osoby)|Adolf (osoby)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adolfov|Adolfov]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agricola|Agricola]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Achery|Achery]] * [[Ottův slovník naučný/Alamani|Alamani]] * [[Ottův slovník naučný/Albert (osoby)|Albert (osoby)]] * [[Ottův slovník naučný/Albertina|Albertina]] * [[Ottův slovník naučný/Albert|Albert]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Albík|Albík]] * [[Ottův slovník naučný/Albínové z Helfenburka|Albínové z Helfenburka]] * [[Ottův slovník naučný/Albínové|Albínové]] * [[Ottův slovník naučný/Albrecht|Albrecht]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aldringen|Aldringen]] * [[Ottův slovník naučný/Aleš|Aleš]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Alexander|Alexander]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Alvinczy|Alvinczy]] * [[Ottův slovník naučný/Anděl (osoby)|Anděl (osoby)]] * [[Ottův slovník naučný/Babenberg|Babenberg]] * [[Ottův slovník naučný/Bachofen|Bachofen]] (spoluautor: [[Autor:Josef Václav Frič|Josef Václav Frič]]) * [[Ottův slovník naučný/Bartošovice|Bartošovice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Benátky|Benátky]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Betlemská kaple|Betlemská kaple]] * [[Ottův slovník naučný/Biskupský klobouk|Biskupský klobouk]] * [[Ottův slovník naučný/Blasonovati|Blasonovati]] * [[Ottův slovník naučný/Bologna|Bologna]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Brno|Brno]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Čelakovský|Čelakovský]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Gindely|Gindely]] * [[Ottův slovník naučný/Jeník z Bratřic|Jeník z Bratřic]] * [[Ottův slovník naučný/Johnsdorf Benedikt|Johnsdorf Benedikt]] * [[Ottův slovník naučný/Lehner (dodatek)|Lehner (dodatek)]] * [[Ottův slovník naučný/Lehner|Lehner]] * [[Ottův slovník naučný/Lípa (obce)|Lípa (obce)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pražské arcibiskupství|Pražské arcibiskupství]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] 0jxwe8lvxe1j8usvc7u379fr2vgw7g1 Ottův slovník naučný/Díl sedmý 0 33340 313959 313297 2026-04-10T06:35:05Z Rulumas 19860 odebrány chybné odkazy Doksana a Dokzy 313959 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Díl sedmý | PŘEDCHOZÍ = Díl šestý | DALŠÍ = Díl osmý }} {{Textinfo |TITULEK=Díl sedmý |AUTOR=Kolektiv autorů |PODTITULEK= Dánsko – Dřevec |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni11ottogoog Dostupné online.] |LICENCE=PD old 70 }} <small>Jména románská počínající předložkami d’, da, dei, di, du a pod., pokud nejsou uvedena pod písmenem '''D''', sluší hledati pod začátečným písmenem slova následujícího, na př. Daguesseau viz d’{{Prostrkaně|Aguesseau}}, De Gubernatis viz de {{Prostrkaně|Gubernatis}}.</small> <div class="osnSeznamHesel"> # [[Ottův slovník naučný/Dánsko|Dánsko]] # [[Ottův slovník naučný/Dánský průliv|Dánský průliv]] # [[Ottův slovník naučný/Dansville|Dansville]] # [[Ottův slovník naučný/Danšovice|Danšovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dantan|Dantan]] # [[Ottův slovník naučný/Dante|Dante]] # [[Ottův slovník naučný/Danthonia|Danthonia]] # [[Ottův slovník naučný/Danti|Danti]] # [[Ottův slovník naučný/Dantier|Dantier]] # [[Ottův slovník naučný/Dantiscus|Dantiscus]] # [[Ottův slovník naučný/Danton|Danton]] # [[Ottův slovník naučný/Dantovské společnosti|Dantovské společnosti]] # [[Ottův slovník naučný/Dantyszek|Dantyszek]] # [[Ottův slovník naučný/Danubius|Danubius]] # [[Ottův slovník naučný/Danvers|Danvers]] # [[Ottův slovník naučný/Danville|Danville]] # [[Ottův slovník naučný/Danz|Danz]] # [[Ottův slovník naučný/Danzel|Danzel]] # [[Ottův slovník naučný/Danzi|Danzi]] # [[Ottův slovník naučný/Danzig|Danzig]] # [[Ottův slovník naučný/Daoulas|Daoulas]] # [[Ottův slovník naučný/Dapedius|Dapedius]] # [[Ottův slovník naučný/Daph|Daph]] # [[Ottův slovník naučný/Daphne|Daphne]] # [[Ottův slovník naučný/Daphne (planetoida)|Daphne (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Daphnia a Daphnidae|Daphnia a Daphnidae]] # [[Ottův slovník naučný/Dapifer|Dapifer]] # [[Ottův slovník naučný/Daponte|Daponte]] # [[Ottův slovník naučný/Dapper|Dapper]] # [[Ottův slovník naučný/Dappeské údolí|Dappeské údolí]] # [[Ottův slovník naučný/Dapsang|Dapsang]] # [[Ottův slovník naučný/Dapsy|Dapsy]] # [[Ottův slovník naučný/Dar|Dar]] # [[Ottův slovník naučný/Dar jitřní|Dar jitřní]] # [[Ottův slovník naučný/Dár|Dár]] # [[Ottův slovník naučný/Dárá|Dárá]] # [[Ottův slovník naučný/Dáráb|Dáráb]] # [[Ottův slovník naučný/Darapti|Darapti]] # [[Ottův slovník naučný/Dár-Banda|Dár-Banda]] # [[Ottův slovník naučný/Darboux|Darboux]] # [[Ottův slovník naučný/Darboy|Darboy]] # [[Ottův slovník naučný/Darby|Darby]] # [[Ottův slovník naučný/Darbysté|Darbysté]] # [[Ottův slovník naučný/Darcet|Darcet]] # [[Ottův slovník naučný/Darcy|Darcy]] # [[Ottův slovník naučný/Darcyův přístroj|Darcyův přístroj]] # [[Ottův slovník naučný/Darda|Darda]] # [[Ottův slovník naučný/Dárda|Dárda]] # [[Ottův slovník naučný/Dardanariát|Dardanariát]] # [[Ottův slovník naučný/Dardanellské zboží|Dardanellské zboží]] # [[Ottův slovník naučný/Dardanelly|Dardanelly]] # [[Ottův slovník naučný/Dardanelly malé|Dardanelly malé]] # [[Ottův slovník naučný/Dardania|Dardania]] # [[Ottův slovník naučný/Dardanos|Dardanos]] # [[Ottův slovník naučný/Dardanové|Dardanové]] # [[Ottův slovník naučný/Dárday|Dárday]] # [[Ottův slovník naučný/Dardistán|Dardistán]] # [[Ottův slovník naučný/Dárdžiling|Dárdžiling]] # [[Ottův slovník naučný/Darebnice|Darebnice]] # [[Ottův slovník naučný/Dareikos|Dareikos]] # [[Ottův slovník naučný/Dareios|Dareios]] # [[Ottův slovník naučný/Dareiova hrobka|Dareiova hrobka]] # [[Ottův slovník naučný/Dareiova vása|Dareiova vása]] # [[Ottův slovník naučný/Dár-el-Beidá|Dár-el-Beidá]] # [[Ottův slovník naučný/Darelliho tinktura|Darelliho tinktura]] # [[Ottův slovník naučný/Daremberg|Daremberg]] # [[Ottův slovník naučný/Dařenice|Dařenice]] # [[Ottův slovník naučný/Dares|Dares]] # [[Ottův slovník naučný/Dár-es-Salám|Dár-es-Salám]] # [[Ottův slovník naučný/Dareste de la Chavanne|Dareste de la Chavanne]] # [[Ottův slovník naučný/Daret Pierre|Daret Pierre]] # [[Ottův slovník naučný/Dár Fertít|Dár Fertít]] # [[Ottův slovník naučný/Dár-Fúr|Dár-Fúr]] # [[Ottův slovník naučný/Dargan|Dargan]] # [[Ottův slovník naučný/D’Argen|D’Argen]] # [[Ottův slovník naučný/Darginci|Darginci]] # [[Ottův slovník naučný/Dargo|Dargo]] # [[Ottův slovník naučný/Dargomyžskij|Dargomyžskij]] # [[Ottův slovník naučný/Dargun|Dargun]] # [[Ottův slovník naučný/Darguň|Darguň]] # [[Ottův slovník naučný/Dari|Dari]] # [[Ottův slovník naučný/Daribba|Daribba]] # [[Ottův slovník naučný/Daricus|Daricus]] # [[Ottův slovník naučný/Dariel|Dariel]] # [[Ottův slovník naučný/Darién|Darién]] # [[Ottův slovník naučný/Dariénský záliv|Dariénský záliv]] # [[Ottův slovník naučný/Darii|Darii]] # [[Ottův slovník naučný/Dařílek|Dařílek]] # [[Ottův slovník naučný/Darimon|Darimon]] # [[Ottův slovník naučný/Darini|Darini]] # [[Ottův slovník naučný/Darinka|Darinka]] # [[Ottův slovník naučný/Dariny|Dariny]] # [[Ottův slovník naučný/Dariole|Dariole]] # [[Ottův slovník naučný/Darius|Darius]] # [[Ottův slovník naučný/Darjá|Darjá]] # [[Ottův slovník naučný/Darjal|Darjal]] # [[Ottův slovník naučný/Darka|Darka]] # [[Ottův slovník naučný/Darkehmen|Darkehmen]] # [[Ottův slovník naučný/Dárkov|Dárkov]] # [[Ottův slovník naučný/Dár-Kuti|Dár-Kuti]] # [[Ottův slovník naučný/Darlaston|Darlaston]] # [[Ottův slovník naučný/Darley|Darley]] # [[Ottův slovník naučný/Darling|Darling]] # [[Ottův slovník naučný/Darling (řeka)|Darling (řeka)]] # [[Ottův slovník naučný/Darlingovo pohoří|Darlingovo pohoří]] # [[Ottův slovník naučný/Darlington|Darlington]] # [[Ottův slovník naučný/Darlington William|Darlington William]] # [[Ottův slovník naučný/Darlingtonia|Darlingtonia]] # [[Ottův slovník naučný/Darma|Darma]] # [[Ottův slovník naučný/Darmesteter|Darmesteter]] # [[Ottův slovník naučný/Darmota|Darmota]] # [[Ottův slovník naučný/Ďarmoty|Ďarmoty]] # [[Ottův slovník naučný/Darmstadt|Darmstadt]] # [[Ottův slovník naučný/Darmyšl|Darmyšl]] # [[Ottův slovník naučný/Darnétal|Darnétal]] # [[Ottův slovník naučný/Darney|Darney]] # [[Ottův slovník naučný/Darnica|Darnica]] # [[Ottův slovník naučný/Darnis|Darnis]] # [[Ottův slovník naučný/Darnley|Darnley]] # [[Ottův slovník naučný/Daroca|Daroca]] # [[Ottův slovník naučný/Darolja|Darolja]] # [[Ottův slovník naučný/Darondeau|Darondeau]] # [[Ottův slovník naučný/Darosy|Darosy]] # [[Ottův slovník naučný/Darová|Darová]] # [[Ottův slovník naučný/Darování|Darování]] # [[Ottův slovník naučný/Darowski|Darowski]] # [[Ottův slovník naučný/Darquier|Darquier]] # [[Ottův slovník naučný/Darre|Darre]] # [[Ottův slovník naučný/Dár-Runga|Dár-Runga]] # [[Ottův slovník naučný/Dars|Dars]] # [[Ottův slovník naučný/Dár-Saláh|Dár-Saláh]] # [[Ottův slovník naučný/Dartford|Dartford]] # [[Ottův slovník naučný/Dartmoor|Dartmoor]] # [[Ottův slovník naučný/Dartmouth|Dartmouth]] # [[Ottův slovník naučný/Dartmouth College|Dartmouth College]] # [[Ottův slovník naučný/Dartois|Dartois]] # [[Ottův slovník naučný/Dartre|Dartre]] # [[Ottův slovník naučný/Dartrismus|Dartrismus]] # [[Ottův slovník naučný/Daru|Daru]] # [[Ottův slovník naučný/Dár-ul-harb|Dár-ul-harb]] # [[Ottův slovník naučný/Dáru-l-chiláfet|Dáru-l-chiláfet]] # [[Ottův slovník naučný/Dár-us-seádet|Dár-us-seádet]] # [[Ottův slovník naučný/Dár-us-seltenet|Dár-us-seltenet]] # [[Ottův slovník naučný/Daruvar|Daruvar]] # [[Ottův slovník naučný/Darovar|Darovar]] # [[Ottův slovník naučný/Darvar Demetrios Nikolaos|Darvar Demetrios Nikolaos]] # [[Ottův slovník naučný/Darvar|Darvar]] # [[Ottův slovník naučný/Darw.|Darw.]] # [[Ottův slovník naučný/Darwen|Darwen]] # [[Ottův slovník naučný/Darwin|Darwin]] # [[Ottův slovník naučný/Darwinia|Darwinia]] # [[Ottův slovník naučný/Darwinova nauka|Darwinova nauka]] # [[Ottův slovník naučný/Darzens|Darzens]] # [[Ottův slovník naučný/Ďas|Ďas]] # [[Ottův slovník naučný/Dašaratha|Dašaratha]] # [[Ottův slovník naučný/Dase|Dase]] # [[Ottův slovník naučný/Dáseň|Dáseň]] # [[Ottův slovník naučný/Dasent|Dasent]] # [[Ottův slovník naučný/Dash|Dash]] # [[Ottův slovník naučný/Dasijská notace|Dasijská notace]] # [[Ottův slovník naučný/Dasjespiss|Dasjespiss]] # [[Ottův slovník naučný/Daskabát|Daskabát]] # [[Ottův slovník naučný/Ďas mořský|Ďas mořský]] # [[Ottův slovník naučný/Dasnice|Dasnice]] # [[Ottův slovník naučný/Dasny|Dasny]] # [[Ottův slovník naučný/Dasové|Dasové]] # [[Ottův slovník naučný/Dasra a Nasatja|Dasra a Nasatja]] # [[Ottův slovník naučný/Dass|Dass]] # [[Ottův slovník naučný/Dassel|Dassel]] # [[Ottův slovník naučný/Dassel (rodina)|Dassel (rodina)]] # [[Ottův slovník naučný/Dassier|Dassier]] # [[Ottův slovník naučný/Dassouci|Dassouci]] # [[Ottův slovník naučný/D’Aste|D’Aste]] # [[Ottův slovník naučný/Dastich|Dastich]] # [[Ottův slovník naučný/Dasychira|Dasychira]] # [[Ottův slovník naučný/Dasylirion|Dasylirion]] # [[Ottův slovník naučný/Dasymetr|Dasymetr]] # [[Ottův slovník naučný/Dasypoda|Dasypoda]] # [[Ottův slovník naučný/Dasypodius|Dasypodius]] # [[Ottův slovník naučný/Dasyprocta|Dasyprocta]] # [[Ottův slovník naučný/Dasypus|Dasypus]] # [[Ottův slovník naučný/Dasypus Václav|Dasypus Václav]] # [[Ottův slovník naučný/Dasyurus|Dasyurus]] # [[Ottův slovník naučný/Dašev|Dašev]] # [[Ottův slovník naučný/Dašice|Dašice]] # [[Ottův slovník naučný/Dašický z Barchova|Dašický z Barchova]] # [[Ottův slovník naučný/Daškěvič|Daškěvič]] # [[Ottův slovník naučný/Daško|Daško]] # [[Ottův slovník naučný/Daškov|Daškov]] # [[Ottův slovník naučný/Dašková|Dašková]] # [[Ottův slovník naučný/Daškovka|Daškovka]] # [[Ottův slovník naučný/Dašok|Dašok]] # [[Ottův slovník naučný/Data|Data]] # [[Ottův slovník naučný/Datames|Datames]] # [[Ottův slovník naučný/Datarie řimská|Datarie řimská]] # [[Ottův slovník naučný/Dat, dicat, dedicat|Dat, dicat, dedicat]] # [[Ottův slovník naučný/Datel Jan|Datel Jan]] # [[Ottův slovník naučný/Datelov|Datelov]] # [[Ottův slovník naučný/Dat Galenus opes, dat Justinianus honores, pauper Aristoteles cogitur ire pedes|Dat Galenus opes, dat Justinianus honores, pauper Aristoteles cogitur ire pedes]] # [[Ottův slovník naučný/Dathe|Dathe]] # [[Ottův slovník naučný/Datchet|Datchet]] # [[Ottův slovník naučný/Dati|Dati]] # [[Ottův slovník naučný/Datio in solutum|Datio in solutum]] # [[Ottův slovník naučný/Datis|Datis]] # [[Ottův slovník naučný/Datisca|Datisca]] # [[Ottův slovník naučný/Datiscaceae|Datiscaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Datiscetin|Datiscetin]] # [[Ottův slovník naučný/Datiscin|Datiscin]] # [[Ottův slovník naučný/Datisi|Datisi]] # [[Ottův slovník naučný/Datismus|Datismus]] # [[Ottův slovník naučný/Dativ|Dativ]] # [[Ottův slovník naučný/Datle|Datle]] # [[Ottův slovník naučný/Datlová palma|Datlová palma]] # [[Ottův slovník naučný/Datlové|Datlové]] # [[Ottův slovník naučný/Datlovník|Datlovník]] # [[Ottův slovník naučný/Dato a dato|Dato a dato]] # [[Ottův slovník naučný/Datolith|Datolith]] # [[Ottův slovník naučný/Datosměnka|Datosměnka]] # [[Ottův slovník naučný/Datovati|Datovati]] # [[Ottův slovník naučný/Datum|Datum]] # [[Ottův slovník naučný/Datura|Datura]] # [[Ottův slovník naučný/Daturin|Daturin]] # [[Ottův slovník naučný/Dat veniam corvis, vexat censura columbas|Dat veniam corvis, vexat censura columbas]] # [[Ottův slovník naučný/Datyně|Datyně]] # [[Ottův slovník naučný/Daub Karl|Daub Karl]] # [[Ottův slovník naučný/Daub.|Daub.]] # [[Ottův slovník naučný/Dauba|Dauba]] # [[Ottův slovník naučný/Dauban|Dauban]] # [[Ottův slovník naučný/Daubasse|Daubasse]] # [[Ottův slovník naučný/Daubensee|Daubensee]] # [[Ottův slovník naučný/Daubenton|Daubenton]] # [[Ottův slovník naučný/Daubeny|Daubeny]] # [[Ottův slovník naučný/Daubigny|Daubigny]] # [[Ottův slovník naučný/Daublebský|Daublebský]] # [[Ottův slovník naučný/Daubrée|Daubrée]] # [[Ottův slovník naučný/Daucus|Daucus]] # [[Ottův slovník naučný/Dáúd|Dáúd]] # [[Ottův slovník naučný/Daud.|Daud.]] # [[Ottův slovník naučný/Daudebardi|Daudebardi]] # [[Ottův slovník naučný/Dáúd el Antaki|Dáúd el Antaki]] # [[Ottův slovník naučný/Daudet|Daudet]] # [[Ottův slovník naučný/Daudin|Daudin]] # [[Ottův slovník naučný/Dáúdnagar|Dáúdnagar]] # [[Ottův slovník naučný/Daugier|Daugier]] # [[Ottův slovník naučný/Dauis|Dauis]] # [[Ottův slovník naučný/Daule|Daule]] # [[Ottův slovník naučný/Dauletabád|Dauletabád]] # [[Ottův slovník naučný/Dauletšáh|Dauletšáh]] # [[Ottův slovník naučný/Daulis|Daulis]] # [[Ottův slovník naučný/Daullé|Daullé]] # [[Ottův slovník naučný/Daumas|Daumas]] # [[Ottův slovník naučný/Daumer|Daumer]] # [[Ottův slovník naučný/Daumesnil|Daumesnil]] # [[Ottův slovník naučný/Daumet|Daumet]] # [[Ottův slovník naučný/Daumier|Daumier]] # [[Ottův slovník naučný/Daumont|Daumont]] # [[Ottův slovník naučný/Daun (městys)|Daun (městys)]] # [[Ottův slovník naučný/Daun (rod)|Daun (rod)]] # [[Ottův slovník naučný/Daunia|Daunia]] # [[Ottův slovník naučný/Daunou|Daunou]] # [[Ottův slovník naučný/Daunus|Daunus]] # [[Ottův slovník naučný/Dauphin|Dauphin]] # [[Ottův slovník naučný/Dauphin Albert|Dauphin Albert]] # [[Ottův slovník naučný/Dauphiné|Dauphiné]] # [[Ottův slovník naučný/Dauphins|Dauphins]] # [[Ottův slovník naučný/Dauprat|Dauprat]] # [[Ottův slovník naučný/Dauriac|Dauriac]] # [[Ottův slovník naučný/Daurie|Daurie]] # [[Ottův slovník naučný/Daurové|Daurové]] # [[Ottův slovník naučný/Daurské hory|Daurské hory]] # [[Ottův slovník naučný/Dausch|Dausch]] # [[Ottův slovník naučný/Daussoigne-Méhul|Daussoigne-Méhul]] # [[Ottův slovník naučný/Daut|Daut]] # [[Ottův slovník naučný/Dauthage|Dauthage]] # [[Ottův slovník naučný/Dautresme|Dautresme]] # [[Ottův slovník naučný/Dautzenberg|Dautzenberg]] # [[Ottův slovník naučný/Dauw|Dauw]] # [[Ottův slovník naučný/Davaine|Davaine]] # [[Ottův slovník naučný/Davallia|Davallia]] # [[Ottův slovník naučný/Davenant|Davenant]] # [[Ottův slovník naučný/Dávení|Dávení]] # [[Ottův slovník naučný/Davenport|Davenport]] # [[Ottův slovník naučný/Daventry|Daventry]] # [[Ottův slovník naučný/Davia|Davia]] # [[Ottův slovník naučný/Davič|Davič]] # [[Ottův slovník naučný/David|David]] # [[Ottův slovník naučný/David (město)|David (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Davidis|Davidis]] # [[Ottův slovník naučný/Davidla|Davidla]] # [[Ottův slovník naučný/Davidov|Davidov]] # [[Ottův slovník naučný/Davidovci|Davidovci]] # [[Ottův slovník naučný/Davidovič|Davidovič]] # [[Ottův slovník naučný/Davidović|Davidović]] # [[Ottův slovník naučný/Dimitrije|Dimitrije]] # [[Ottův slovník naučný/Davids Th. W. Rhys|Davids Th. W. Rhys]] # [[Ottův slovník naučný/Davids.|Davids.]] # [[Ottův slovník naučný/Davidson|Davidson]] # [[Ottův slovník naučný/Davidsonia|Davidsonia]] # [[Ottův slovník naučný/Davidsthal|Davidsthal]] # [[Ottův slovník naučný/Daviel|Daviel]] # [[Ottův slovník naučný/Davies|Davies]] # [[Ottův slovník naučný/Daviet|Daviet]] # [[Ottův slovník naučný/Davila|Davila]] # [[Ottův slovník naučný/Davillier|Davillier]] # [[Ottův slovník naučný/Davin|Davin]] # [[Ottův slovník naučný/Davioud|Davioud]] # [[Ottův slovník naučný/Davis|Davis]] # [[Ottův slovník naučný/Davisův průliv|Davisův průliv]] # [[Ottův slovník naučný/Davith|Davith]] # [[Ottův slovník naučný/Davits|Davits]] # [[Ottův slovník naučný/Davitt|Davitt]] # [[Ottův slovník naučný/Dávivec|Dávivec]] # [[Ottův slovník naučný/Dávivý kořen|Dávivý kořen]] # [[Ottův slovník naučný/Dávka|Dávka]] # [[Ottův slovník naučný/Davle|Davle]] # [[Ottův slovník naučný/Davor|Davor]] # [[Ottův slovník naučný/Davorija|Davorija]] # [[Ottův slovník naučný/Davorin|Davorin]] # [[Ottův slovník naučný/Davos|Davos]] # [[Ottův slovník naučný/Davoust|Davoust]] # [[Ottův slovník naučný/Davoűt|Davoűt]] # [[Ottův slovník naučný/Davus sum, non Oedipus|Davus sum, non Oedipus]] # [[Ottův slovník naučný/Davy|Davy]] # [[Ottův slovník naučný/Davydov|Davydov]] # [[Ottův slovník naučný/Davyn|Davyn]] # [[Ottův slovník naučný/Davyův kahanec|Davyův kahanec]] # [[Ottův slovník naučný/Dawdon|Dawdon]] # [[Ottův slovník naučný/Dawe|Dawe]] # [[Ottův slovník naučný/Dawes|Dawes]] # [[Ottův slovník naučný/Dawison|Dawison]] # [[Ottův slovník naučný/Dawk|Dawk]] # [[Ottův slovník naučný/Dawkins|Dawkins]] # [[Ottův slovník naučný/Dawley Magna|Dawley Magna]] # [[Ottův slovník naučný/Dawlis|Dawlis]] # [[Ottův slovník naučný/Dawson|Dawson]] # [[Ottův slovník naučný/Dax|Dax]] # [[Ottův slovník naučný/Daxner|Daxner]] # [[Ottův slovník naučný/Day|Day]] # [[Ottův slovník naučný/Dayka|Dayka]] # [[Ottův slovník naučný/Daylesford|Daylesford]] # [[Ottův slovník naučný/Days of humiliation|Days of humiliation]] # [[Ottův slovník naučný/Dayton|Dayton]] # [[Ottův slovník naučný/Daza|Daza]] # [[Ottův slovník naučný/Däzel|Däzel]] # [[Ottův slovník naučný/Dazio|Dazio]] # [[Ottův slovník naučný/Dazio Grande|Dazio Grande]] # [[Ottův slovník naučný/Dazule|Dazule]] # [[Ottův slovník naučný/Dažbog|Dažbog]] # [[Ottův slovník naučný/D. C|D. C]] # [[Ottův slovník naučný/D. C. a D. C. fil.|D. C. a D. C. fil.]] # [[Ottův slovník naučný/Dceruška|Dceruška]] # [[Ottův slovník naučný/D. C. L.|D. C. L.]] # [[Ottův slovník naučný/Dce. Dcsne.|Dce. Dcsne.]] # [[Ottův slovník naučný/d. d.|d. d.]] # [[Ottův slovník naučný/D. D.|D. D.]] # [[Ottův slovník naučný/d. d. d.|d. d. d.]] # [[Ottův slovník naučný/ddt.|ddt.]] # [[Ottův slovník naučný/D-dur|D-dur]] # [[Ottův slovník naučný/De|De]] # [[Ottův slovník naučný/Dé|Dé]] # [[Ottův slovník naučný/DE|DE]] # [[Ottův slovník naučný/Dea dia|Dea dia]] # [[Ottův slovník naučný/Dead letter office|Dead letter office]] # [[Ottův slovník naučný/Deadwood|Deadwood]] # [[Ottův slovník naučný/Deák|Deák]] # [[Ottův slovník naučný/Deal|Deal]] # [[Ottův slovník naučný/Dean|Dean]] # [[Ottův slovník naučný/Dean Amos|Dean Amos]] # [[Ottův slovník naučný/Dean Forest|Dean Forest]] # [[Ottův slovník naučný/Dease|Dease]] # [[Ottův slovník naučný/Dea Syria|Dea Syria]] # [[Ottův slovník naučný/Death Valley|Death Valley]] # [[Ottův slovník naučný/Deauville|Deauville]] # [[Ottův slovník naučný/Debaclage|Debaclage]] # [[Ottův slovník naučný/Débaize|Débaize]] # [[Ottův slovník naučný/Deballage|Deballage]] # [[Ottův slovník naučný/Dédandade|Dédandade]] # [[Ottův slovník naučný/Débandement|Débandement]] # [[Ottův slovník naučný/Debans|Debans]] # [[Ottův slovník naučný/Debardage|Debardage]] # [[Ottův slovník naučný/Debarquement|Debarquement]] # [[Ottův slovník naučný/De Bary|De Bary]] # [[Ottův slovník naučný/Debatta|Debatta]] # [[Ottův slovník naučný/Débauche|Débauche]] # [[Ottův slovník naučný/Dębe|Dębe]] # [[Ottův slovník naučný/Debellace|Debellace]] # [[Ottův slovník naučný/Debet|Debet]] # [[Ottův slovník naučný/Debevec|Debevec]] # [[Ottův slovník naučný/Dębica|Dębica]] # [[Ottův slovník naučný/Dębicki|Dębicki]] # [[Ottův slovník naučný/Debidou|Debidou]] # [[Ottův slovník naučný/Debilitas|Debilitas]] # [[Ottův slovník naučný/Debillemont|Debillemont]] # [[Ottův slovník naučný/Dębiński|Dębiński]] # [[Ottův slovník naučný/Debír|Debír]] # [[Ottův slovník naučný/Debit|Debit]] # [[Ottův slovník naučný/Debitní|Debitní]] # [[Ottův slovník naučný/Debitor|Debitor]] # [[Ottův slovník naučný/Debitum|Debitum]] # [[Ottův slovník naučný/Debla|Debla]] # [[Ottův slovník naučný/Déblai|Déblai]] # [[Ottův slovník naučný/Deblín|Deblín]] # [[Ottův slovník naučný/Deblokovati|Deblokovati]] # [[Ottův slovník naučný/Deblov|Deblov]] # [[Ottův slovník naučný/Dębnia|Dębnia]] # [[Ottův slovník naučný/Dębno|Dębno]] # [[Ottův slovník naučný/Debo|Debo]] # [[Ottův slovník naučný/De Bois|De Bois]] # [[Ottův slovník naučný/Dębolęcki|Dębolęcki]] # [[Ottův slovník naučný/Děbolín|Děbolín]] # [[Ottův slovník naučný/Deboljskij|Deboljskij]] # [[Ottův slovník naučný/De Boni|De Boni]] # [[Ottův slovník naučný/Debórá|Debórá]] # [[Ottův slovník naučný/Debordovati|Debordovati]] # [[Ottův slovník naučný/Debóřina píseň|Debóřina píseň]] # [[Ottův slovník naučný/Débouché|Débouché]] # [[Ottův slovník naučný/Debours|Debours]] # [[Ottův slovník naučný/De Bow|De Bow]] # [[Ottův slovník naučný/Dębowiec|Dębowiec]] # [[Ottův slovník naučný/Debř|Debř]] # [[Ottův slovník naučný/Debra|Debra]] # [[Ottův slovník naučný/Debra Tabor|Debra Tabor]] # [[Ottův slovník naučný/Debraux|Debraux]] # [[Ottův slovník naučný/Debrauz|Debrauz]] # [[Ottův slovník naučný/Debray|Debray]] # [[Ottův slovník naučný/Debřec|Debřec]] # [[Ottův slovník naučný/Debrecín|Debrecín]] # [[Ottův slovník naučný/Debrecínská pusta|Debrecínská pusta]] # [[Ottův slovník naučný/Debreczeni|Debreczeni]] # [[Ottův slovník naučný/Debrit|Debrit]] # [[Ottův slovník naučný/Debrné|Debrné]] # [[Ottův slovník naučný/Debrník|Debrník]] # [[Ottův slovník naučný/Debrno|Debrno]] # [[Ottův slovník naučný/Debrnov|Debrnov]] # [[Ottův slovník naučný/Debrois van Bruyck|Debrois van Bruyck]] # [[Ottův slovník naučný/De Bry|De Bry]] # [[Ottův slovník naučný/Debuchovati|Debuchovati]] # [[Ottův slovník naučný/Debure|Debure]] # [[Ottův slovník naučný/Debureau|Debureau]] # [[Ottův slovník naučný/Debuskop|Debuskop]] # [[Ottův slovník naučný/Débusquement|Débusquement]] # [[Ottův slovník naučný/Debut|Debut]] # [[Ottův slovník naučný/Dec-|Dec-]] # [[Ottův slovník naučný/Dec.|Dec.]] # [[Ottův slovník naučný/Décade|Décade]] # [[Ottův slovník naučný/Decadence|Decadence]] # [[Ottův slovník naučný/Décadi|Décadi]] # [[Ottův slovník naučný/Decaen|Decaen]] # [[Ottův slovník naučný/Decagynia|Decagynia]] # [[Ottův slovník naučný/Decaisne|Decaisne]] # [[Ottův slovník naučný/Decalo|Decalo]] # [[Ottův slovník naučný/Decalogus|Decalogus]] # [[Ottův slovník naučný/Decamerone|Decamerone]] # [[Ottův slovník naučný/Décampement|Décampement]] # [[Ottův slovník naučný/Decamps|Decamps]] # [[Ottův slovník naučný/Decandolle|Decandolle]] # [[Ottův slovník naučný/Decandria|Decandria]] # [[Ottův slovník naučný/Decanus|Decanus]] # [[Ottův slovník naučný/Décapage|Décapage]] # [[Ottův slovník naučný/Decapoda|Decapoda]] # [[Ottův slovník naučný/De Cara|De Cara]] # [[Ottův slovník naučný/Decastello|Decastello]] # [[Ottův slovník naučný/De Castro|De Castro]] # [[Ottův slovník naučný/Decatur|Decatur]] # [[Ottův slovník naučný/Decauvilleova železnice přenosná|Decauvilleova železnice přenosná]] # [[Ottův slovník naučný/Decazes|Decazes]] # [[Ottův slovník naučný/Decazeville|Decazeville]] # [[Ottův slovník naučný/Decebalus|Decebalus]] # [[Ottův slovník naučný/Decem|Decem]] # [[Ottův slovník naučný/December|December]] # [[Ottův slovník naučný/Decembrio|Decembrio]] # [[Ottův slovník naučný/Decembristé|Decembristé]] # [[Ottův slovník naučný/Decempeda|Decempeda]] # [[Ottův slovník naučný/Decem primi|Decem primi]] # [[Ottův slovník naučný/Decemvirát|Decemvirát]] # [[Ottův slovník naučný/Decemviri|Decemviri]] # [[Ottův slovník naučný/Decence|Decence]] # [[Ottův slovník naučný/Decennium|Decennium]] # [[Ottův slovník naučný/Decentius|Decentius]] # [[Ottův slovník naučný/Decentralisace|Decentralisace]] # [[Ottův slovník naučný/Decepce|Decepce]] # [[Ottův slovník naučný/Deception|Deception]] # [[Ottův slovník naučný/De Cesare|De Cesare]] # [[Ottův slovník naučný/Decetia|Decetia]] # [[Ottův slovník naučný/Deci|Deci]] # [[Ottův slovník naučný/Deciati|Deciati]] # [[Ottův slovník naučný/Decidence|Decidence]] # [[Ottův slovník naučný/Decidua|Decidua]] # [[Ottův slovník naučný/Deciduata|Deciduata]] # [[Ottův slovník naučný/Decillion|Decillion]] # [[Ottův slovník naučný/Decima|Decima]] # [[Ottův slovník naučný/Decimace|Decimace]] # [[Ottův slovník naučný/Decimae|Decimae]] # [[Ottův slovník naučný/Decimální|Decimální]] # [[Ottův slovník naučný/Décime|Décime]] # [[Ottův slovník naučný/Decimola|Decimola]] # [[Ottův slovník naučný/Decimovati|Decimovati]] # [[Ottův slovník naučný/Decimový kontrapunkt|Decimový kontrapunkt]] # [[Ottův slovník naučný/Decina|Decina]] # [[Ottův slovník naučný/Decise|Decise]] # [[Ottův slovník naučný/Decisio|Decisio]] # [[Ottův slovník naučný/Décision|Décision]] # [[Ottův slovník naučný/Decisivní|Decisivní]] # [[Ottův slovník naučný/Decisivum votum|Decisivum votum]] # [[Ottův slovník naučný/Deciso|Deciso]] # [[Ottův slovník naučný/Decius (rod)|Decius (rod)]] # [[Ottův slovník naučný/Decius (příjmení)|Decius (příjmení)]] # [[Ottův slovník naučný/Décize|Décize]] # [[Ottův slovník naučný/Deck|Deck]] # [[Ottův slovník naučný/von der Decken|von der Decken]] # [[Ottův slovník naučný/Decker|Decker]] # [[Ottův slovník naučný/Declamando|Declamando]] # [[Ottův slovník naučný/Declamationes|Declamationes]] # [[Ottův slovník naučný/Declaration of Rights|Declaration of Rights]] # [[Ottův slovník naučný/Declaratio Thorunensis|Declaratio Thorunensis]] # [[Ottův slovník naučný/Decoctoinfusum|Decoctoinfusum]] # [[Ottův slovník naučný/Decoctum|Decoctum]] # [[Ottův slovník naučný/Decomposita|Decomposita]] # [[Ottův slovník naučný/Decompte|Decompte]] # [[Ottův slovník naučný/De Coppet|De Coppet]] # [[Ottův slovník naučný/Décor|Décor]] # [[Ottův slovník naučný/Decorated style|Decorated style]] # [[Ottův slovník naučný/De Cort|De Cort]] # [[Ottův slovník naučný/Decorum|Decorum]] # [[Ottův slovník naučný/De Coster|De Coster]] # [[Ottův slovník naučný/Decourcelle|Decourcelle]] # [[Ottův slovník naučný/Décourt|Décourt]] # [[Ottův slovník naučný/Découvert|Découvert]] # [[Ottův slovník naučný/Decrais|Decrais]] # [[Ottův slovník naučný/Decrescendo|Decrescendo]] # [[Ottův slovník naučný/Décret|Décret]] # [[Ottův slovník naučný/Decreta divina|Decreta divina]] # [[Ottův slovník naučný/Decretales litterae|Decretales litterae]] # [[Ottův slovník naučný/Decretorius|Decretorius]] # [[Ottův slovník naučný/Decretum|Decretum]] # [[Ottův slovník naučný/Decretum absolutum|Decretum absolutum]] # [[Ottův slovník naučný/Décsi|Décsi]] # [[Ottův slovník naučný/Decticus|Decticus]] # [[Ottův slovník naučný/Decubitus|Decubitus]] # [[Ottův slovník naučný/Decumana porta|Decumana porta]] # [[Ottův slovník naučný/Decumates agri|Decumates agri]] # [[Ottův slovník naučný/Decuria|Decuria]] # [[Ottův slovník naučný/Decurio|Decurio]] # [[Ottův slovník naučný/Decussatim|Decussatim]] # [[Ottův slovník naučný/Decussis|Decussis]] # [[Ottův slovník naučný/Decyusz|Decyusz]] # [[Ottův slovník naučný/Děčana|Děčana]] # [[Ottův slovník naučný/Děčka|Děčka]] # [[Ottův slovník naučný/Děka|Děka]] # [[Ottův slovník naučný/Děčané|Děčané]] # [[Ottův slovník naučný/Děčany|Děčany]] # [[Ottův slovník naučný/Děčín|Děčín]] # [[Ottův slovník naučný/Děd|Děd]] # [[Ottův slovník naučný/Děd (jméno)|Děd (jméno)]] # [[Ottův slovník naučný/Děd (hora)|Děd (hora)]] # [[Ottův slovník naučný/Děd u Jihoslovanů|Děd u Jihoslovanů]] # [[Ottův slovník naučný/Děd (markrabí)|Děd (markrabí)]] # [[Ottův slovník naučný/Dedán|Dedán]] # [[Ottův slovník naučný/De dato|De dato]] # [[Ottův slovník naučný/Dědčín-Sedlnice|Dědčín-Sedlnice]] # [[Ottův slovník naučný/Dede-Agač|Dede-Agač]] # [[Ottův slovník naučný/De Decker|De Decker]] # [[Ottův slovník naučný/Dědeček|Dědeček]] # [[Ottův slovník naučný/Dědek (mytologie)|Dědek (mytologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Dědek (nástroj)|Dědek (nástroj)]] # [[Ottův slovník naučný/Dědek (ves)|Dědek (ves)]] # [[Ottův slovník naučný/Dedekind|Dedekind]] # [[Ottův slovník naučný/Dedekorace|Dedekorace]] # [[Ottův slovník naučný/Dedemsvaart|Dedemsvaart]] # [[Ottův slovník naučný/Dedenevo|Dedenevo]] # [[Ottův slovník naučný/Dedham|Dedham]] # [[Ottův slovník naučný/Dědic|Dědic]] # [[Ottův slovník naučný/z Dědic|z Dědic]] # [[Ottův slovník naučný/Dedicatio|Dedicatio]] # [[Ottův slovník naučný/Dědice|Dědice]] # [[Ottův slovník naučný/Dědická daň|Dědická daň]] # [[Ottův slovník naučný/Dědická posloupnost|Dědická posloupnost]] # [[Ottův slovník naučný/Dědická smlouva|Dědická smlouva]] # [[Ottův slovník naučný/Dědická žaloba|Dědická žaloba]] # [[Ottův slovník naučný/Dědické právo|Dědické právo]] # [[Ottův slovník naučný/Dědické sbratření|Dědické sbratření]] # [[Ottův slovník naučný/Dědickij|Dědickij]] # [[Ottův slovník naučný/Dědictví|Dědictví]] # [[Ottův slovník naučný/Dědictví (literatura)|Dědictví (liter.)]] # [[Ottův slovník naučný/Dědičná činže|Dědičná činže]] # [[Ottův slovník naučný/Dědičná štola|Dědičná štola]] # [[Ottův slovník naučný/Dědičné služby zemské|Dědičné služby zemské]] # [[Ottův slovník naučný/Dědičné statky|Dědičné statky]] # [[Ottův slovník naučný/Dědičné úřady|Dědičné úřady]] # [[Ottův slovník naučný/Dědičnost|Dědičnost]] # [[Ottův slovník naučný/Dědičný pacht|Dědičný pacht]] # [[Ottův slovník naučný/Dědičný úročník|Dědičný úročník]] # [[Ottův slovník naučný/Dedignace|Dedignace]] # [[Ottův slovník naučný/Dedikace|Dedikace]] # [[Ottův slovník naučný/Dědina|Dědina]] # [[Ottův slovník naučný/Dědina (ves)|Dědina (ves)]] # [[Ottův slovník naučný/Dědinka|Dědinka]] # [[Ottův slovník naučný/Dědinná léta|Dědinná léta]] # [[Ottův slovník naučný/Dědinné právo|Dědinné právo]] # [[Ottův slovník naučný/Dědinníci|Dědinníci]] # [[Ottův slovník naučný/Dědinovo|Dědinovo]] # [[Ottův slovník naučný/Dedit|Dedit]] # [[Ottův slovník naučný/Deditio|Deditio]] # [[Ottův slovník naučný/Dedititii|Dedititii]] # [[Ottův slovník naučný/Dedjuchin|Dedjuchin]] # [[Ottův slovník naučný/Dědkov|Dědkov]] # [[Ottův slovník naučný/Dědnovo|Dědnovo]] # [[Ottův slovník naučný/Dedo (markrabí)|Dedo (markrabí)]] # [[Ottův slovník naučný/Dedo (jednotka)|Dedo (jednotka)]] # [[Ottův slovník naučný/Dedommagement|Dedommagement]] # [[Ottův slovník naučný/Dědoši|Dědoši]] # [[Ottův slovník naučný/Dedoublement|Dedoublement]] # [[Ottův slovník naučný/Dedoublovati|Dedoublovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dědov|Dědov]] # [[Ottův slovník naučný/Dědová|Dědová]] # [[Ottův slovník naučný/Dědovice|Dědovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dedović|Dedović]] # [[Ottův slovník naučný/Deductio|Deductio]] # [[Ottův slovník naučný/Deductis deducendis|Deductis deducendis]] # [[Ottův slovník naučný/Deducto aere alieno|Deducto aere alieno]] # [[Ottův slovník naučný/Dedukce|Dedukce]] # [[Ottův slovník naučný/Dedukovati|Dedukovati]] # [[Ottův slovník naučný/Deduktivní|Deduktivní]] # [[Ottův slovník naučný/Děduška|Děduška]] # [[Ottův slovník naučný/Dee (řeky)|Dee (řeky)]] # [[Ottův slovník naučný/Dee (osoby)|Dee (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/van Deelen|van Deelen]] # [[Ottův slovník naučný/Deep|Deep]] # [[Ottův slovník naučný/Deering|Deering]] # [[Ottův slovník naučný/Dering Richard|Dering Richard]] # [[Ottův slovník naučný/Deer Lodge|Deer Lodge]] # [[Ottův slovník naučný/Deés|Deés]] # [[Ottův slovník naučný/Deés-Akna|Deés-Akna]] # [[Ottův slovník naučný/De facto|De facto]] # [[Ottův slovník naučný/Defaite|Defaite]] # [[Ottův slovník naučný/Defamace|Defamace]] # [[Ottův slovník naučný/Defatigace|Defatigace]] # [[Ottův slovník naučný/Defaut|Defaut]] # [[Ottův slovník naučný/Defaveur|Defaveur]] # [[Ottův slovník naučný/Defectivum|Defectivum]] # [[Ottův slovník naučný/Defectus|Defectus]] # [[Ottův slovník naučný/Defekace|Defekace]] # [[Ottův slovník naučný/Defekce|Defekce]] # [[Ottův slovník naučný/Defekt|Defekt]] # [[Ottův slovník naučný/Defektivní|Defektivní]] # [[Ottův slovník naučný/Defektní řízení|Defektní řízení]] # [[Ottův slovník naučný/Defenders|Defenders]] # [[Ottův slovník naučný/Defendovati|Defendovati]] # [[Ottův slovník naučný/Defenestrace|Defenestrace]] # [[Ottův slovník naučný/Defense|Defense]] # [[Ottův slovník naučný/Defensionér|Defensionér]] # [[Ottův slovník naučný/Defensiva|Defensiva]] # [[Ottův slovník naučný/Defensivní|Defensivní]] # [[Ottův slovník naučný/Defensor|Defensor]] # [[Ottův slovník naučný/Defensorové|Defensorové]] # [[Ottův slovník naučný/Deference|Deference]] # [[Ottův slovník naučný/Deferenční kruh|Deferenční kruh]] # [[Ottův slovník naučný/Deferens|Deferens]] # [[Ottův slovník naučný/Deferovati|Deferovati]] # [[Ottův slovník naučný/Defervescence|Defervescence]] # [[Ottův slovník naučný/du Deffand|du Deffand]] # [[Ottův slovník naučný/Deffernik|Deffernik]] # [[Ottův slovník naučný/Défi|Défi]] # [[Ottův slovník naučný/Défiance|Défiance]] # [[Ottův slovník naučný/Defiance|Defiance]] # [[Ottův slovník naučný/Defibrator|Defibrator]] # [[Ottův slovník naučný/Defibreur|Defibreur]] # [[Ottův slovník naučný/Deficiendo|Deficiendo]] # [[Ottův slovník naučný/Deficiens hyperbola|Deficiens hyperbola]] # [[Ottův slovník naučný/Deficiens numerus|Deficiens numerus]] # [[Ottův slovník naučný/Deficient|Deficient]] # [[Ottův slovník naučný/Deficiente pecunia|Deficiente pecunia]] # [[Ottův slovník naučný/Deficit|Deficit]] # [[Ottův slovník naučný/Defigurace|Defigurace]] # [[Ottův slovník naučný/Défilé|Défilé]] # [[Ottův slovník naučný/Défilement|Défilement]] # [[Ottův slovník naučný/Defilovati|Defilovati]] # [[Ottův slovník naučný/Definice|Definice]] # [[Ottův slovník naučný/Definiendum|Definiendum]] # [[Ottův slovník naučný/Definiens|Definiens]] # [[Ottův slovník naučný/Definitiva|Definitiva]] # [[Ottův slovník naučný/Definitivní|Definitivní]] # [[Ottův slovník naučný/Definitor|Definitor]] # [[Ottův slovník naučný/Definitum|Definitum]] # [[Ottův slovník naučný/Definovati|Definovati]] # [[Ottův slovník naučný/Deflagrator|Deflagrator]] # [[Ottův slovník naučný/Deflegmace|Deflegmace]] # [[Ottův slovník naučný/Deflegmator|Deflegmator]] # [[Ottův slovník naučný/Deflektometer|Deflektometer]] # [[Ottův slovník naučný/Deflektor|Deflektor]] # [[Ottův slovník naučný/Deflektovati|Deflektovati]] # [[Ottův slovník naučný/Deflogistický|Deflogistický]] # [[Ottův slovník naučný/Deflorace|Deflorace]] # [[Ottův slovník naučný/Defluvium capillorum|Defluvium capillorum]] # [[Ottův slovník naučný/Defoe|Defoe]] # [[Ottův slovník naučný/Daniel|Daniel]] # [[Ottův slovník naučný/Defoliace|Defoliace]] # [[Ottův slovník naučný/Defontaine|Defontaine]] # [[Ottův slovník naučný/Deformace|Deformace]] # [[Ottův slovník naučný/Deformita|Deformita]] # [[Ottův slovník naučný/Deformní|Deformní]] # [[Ottův slovník naučný/Defr.|Defr.]] # [[Ottův slovník naučný/Defraudace|Defraudace]] # [[Ottův slovník naučný/von Defregger|von Defregger]] # [[Ottův slovník naučný/Defrémery|Defrémery]] # [[Ottův slovník naučný/Defrugovati|Defrugovati]] # [[Ottův slovník naučný/Defter|Defter]] # [[Ottův slovník naučný/Defunctus|Defunctus]] # [[Ottův slovník naučný/Defurfurace|Defurfurace]] # [[Ottův slovník naučný/Deg.|Deg.]] # [[Ottův slovník naučný/Dega|Dega]] # [[Ottův slovník naučný/Degagement|Degagement]] # [[Ottův slovník naučný/Degarnovati|Degarnovati]] # [[Ottův slovník naučný/Degažovati|Degažovati]] # [[Ottův slovník naučný/Degeer|Degeer]] # [[Ottův slovník naučný/Degen|Degen]] # [[Ottův slovník naučný/Degener|Degener]] # [[Ottův slovník naučný/Degener Paul|Degener Paul]] # [[Ottův slovník naučný/Degenerace|Degenerace]] # [[Ottův slovník naučný/Degenerativní šílenost|Degenerativní šílenost]] # [[Ottův slovník naučný/Degenerova methoda|Degenerova methoda]] # [[Ottův slovník naučný/Degenfeld|Degenfeld]] # [[Ottův slovník naučný/Deger|Deger]] # [[Ottův slovník naučný/Degérando|Degérando]] # [[Ottův slovník naučný/Deggendorf|Deggendorf]] # [[Ottův slovník naučný/Deglutice|Deglutice]] # [[Ottův slovník naučný/Dego|Dego]] # [[Ottův slovník naučný/Degoa|Degoa]] # [[Ottův slovník naučný/Degoržovati|Degoržovati]] # [[Ottův slovník naučný/Degout|Degout]] # [[Ottův slovník naučný/Degradace|Degradace]] # [[Ottův slovník naučný/Degraissovati|Degraissovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dégras|Dégras]] # [[Ottův slovník naučný/Degravovati|Degravovati]] # [[Ottův slovník naučný/Degré|Degré]] # [[Ottův slovník naučný/Degré Alajos|Degré Alajos]] # [[Ottův slovník naučný/Degressivní daň|Degressivní daň]] # [[Ottův slovník naučný/De Grey|De Grey]] # [[Ottův slovník naučný/Degrossovati|Degrossovati]] # [[Ottův slovník naučný/Degtjarev|Degtjarev]] # [[Ottův slovník naučný/Degummování|Degummování]] # [[Ottův slovník naučný/Degustace|Degustace]] # [[Ottův slovník naučný/De gustibus non est disputandum|De gustibus non est disputandum]] # [[Ottův slovník naučný/Děhel|Děhel]] # [[Ottův slovník naučný/Dehet|Dehet]] # [[Ottův slovník naučný/Dehetné|Dehetné]] # [[Ottův slovník naučný/Dehetník|Dehetník]] # [[Ottův slovník naučný/Dehio|Dehio]] # [[Ottův slovník naučný/Dehli|Dehli]] # [[Ottův slovník naučný/Dehn|Dehn]] # [[Ottův slovník naučný/Dehná|Dehná]] # [[Ottův slovník naučný/Dehnice|Dehnice]] # [[Ottův slovník naučný/Dehn-Rothfelser|Dehn-Rothfelser]] # [[Ottův slovník naučný/Dehodencq|Dehodencq]] # [[Ottův slovník naučný/De hodierno die|De hodierno die]] # [[Ottův slovník naučný/Dehors|Dehors]] # [[Ottův slovník naučný/Dehortace|Dehortace]] # [[Ottův slovník naučný/Dehortatorie|Dehortatorie]] # [[Ottův slovník naučný/Dehra Dún|Dehra Dún]] # [[Ottův slovník naučný/Dehtarov|Dehtarov]] # [[Ottův slovník naučný/Dehtín|Dehtín]] # [[Ottův slovník naučný/Dehtov|Dehtov]] # [[Ottův slovník naučný/Děhylov|Děhylov]] # [[Ottův slovník naučný/Dech|Dech]] # [[Ottův slovník naučný/Dechalander|Dechalander]] # [[Ottův slovník naučný/Dechales|Dechales]] # [[Ottův slovník naučný/Dechamps|Dechamps]] # [[Ottův slovník naučný/Décharge|Décharge]] # [[Ottův slovník naučný/Decharžní zeď|Decharžní zeď]] # [[Ottův slovník naučný/von Dechen|von Dechen]] # [[Ottův slovník naučný/Dechenská jeskyně|Dechenská jeskyně]] # [[Ottův slovník naučný/Dechiffrování|Dechiffrování]] # [[Ottův slovník naučný/Dechové obrazy|Dechové obrazy]] # [[Ottův slovník naučný/Dechtáře|Dechtáře]] # [[Ottův slovník naučný/Dechtary|Dechtary]] # [[Ottův slovník naučný/Dechtín|Dechtín]] # [[Ottův slovník naučný/Dechtov|Dechtov]] # [[Ottův slovník naučný/Dei|Dei]] # [[Ottův slovník naučný/Déianeira|Déianeira]] # [[Ottův slovník naučný/Déidameia|Déidameia]] # [[Ottův slovník naučný/Deidesheim|Deidesheim]] # [[Ottův slovník naučný/Deidier|Deidier]] # [[Ottův slovník naučný/Deifikace|Deifikace]] # [[Ottův slovník naučný/Déifobé|Déifobé]] # [[Ottův slovník naučný/Déifobos|Déifobos]] # [[Ottův slovník naučný/Déifontés|Déifontés]] # [[Ottův slovník naučný/Dei gratia|Dei gratia]] # [[Ottův slovník naučný/Deiker|Deiker]] # [[Ottův slovník naučný/Deiktický|Deiktický]] # [[Ottův slovník naučný/Deilephila|Deilephila]] # [[Ottův slovník naučný/Deime|Deime]] # [[Ottův slovník naučný/Deimos|Deimos]] # [[Ottův slovník naučný/Deimos a Fobos|Deimos a Fobos]] # [[Ottův slovník naučný/Deinarchos|Deinarchos]] # [[Ottův slovník naučný/Deinhardstein|Deinhardstein]] # [[Ottův slovník naučný/Deinokratés|Deinokratés]] # [[Ottův slovník naučný/Deinos|Deinos]] # [[Ottův slovník naučný/De integro|De integro]] # [[Ottův slovník naučný/Deiphon|Deiphon]] # [[Ottův slovník naučný/Deipnon|Deipnon]] # [[Ottův slovník naučný/Deipnosofisté|Deipnosofisté]] # [[Ottův slovník naučný/Deir|Deir]] # [[Ottův slovník naučný/Deisidaemonie|Deisidaemonie]] # [[Ottův slovník naučný/Deismus|Deismus]] # [[Ottův slovník naučný/Deista|Deista]] # [[Ottův slovník naučný/Deister|Deister]] # [[Ottův slovník naučný/Deita|Deita]] # [[Ottův slovník naučný/Deiters|Deiters]] # [[Ottův slovník naučný/De iure|De iure]] # [[Ottův slovník naučný/Dej.|Dej.]] # [[Ottův slovník naučný/Dej|Dej]] # [[Ottův slovník naučný/Děj|Děj]] # [[Ottův slovník naučný/Dejan|Dejan]] # [[Ottův slovník naučný/Dejanira|Dejanira]] # [[Ottův slovník naučný/Dejazet|Dejazet]] # [[Ottův slovník naučný/Dejean|Dejean]] # [[Ottův slovník naučný/Dejekce|Dejekce]] # [[Ottův slovník naučný/Dějepis|Dějepis]] # [[Ottův slovník naučný/Dějepisectví|Dějepisectví]] # [[Ottův slovník naučný/Déjeuner|Déjeuner]] # [[Ottův slovník naučný/Dějezpyt|Dějezpyt]] # [[Ottův slovník naučný/Dějiny|Dějiny]] # [[Ottův slovník naučný/Dejka|Dejka]] # [[Ottův slovník naučný/Dejm ze Stříteže|Dejm ze Stříteže]] # [[Ottův slovník naučný/Dejokes|Dejokes]] # [[Ottův slovník naučný/Dejopeja|Dejopeja]] # [[Ottův slovník naučný/Dejotarus|Dejotarus]] # [[Ottův slovník naučný/Dějství|Dějství]] # [[Ottův slovník naučný/Dejšina|Dejšina]] # [[Ottův slovník naučný/Dejurace|Dejurace]] # [[Ottův slovník naučný/Dejvice|Dejvice]] # [[Ottův slovník naučný/Dejvorec|Dejvorec]] # [[Ottův slovník naučný/Dek.|Dek.]] # [[Ottův slovník naučný/Deka (oblast)|Deka (oblast)]] # [[Ottův slovník naučný/Deka (deset)|Deka (deset)]] # [[Ottův slovník naučný/Děka|Děka]] # [[Ottův slovník naučný/Dekabristé|Dekabristé]] # [[Ottův slovník naučný/Dekáda|Dekáda]] # [[Ottův slovník naučný/Dekadence|Dekadence]] # [[Ottův slovník naučný/Dekadenti|Dekadenti]] # [[Ottův slovník naučný/Dekadický doplněk|Dekadický doplněk]] # [[Ottův slovník naučný/Dekadika|Dekadika]] # [[Ottův slovník naučný/Dekady odporové|Dekady odporové]] # [[Ottův slovník naučný/Dekaëder|Dekaëder]] # [[Ottův slovník naučný/Dekagon|Dekagon]] # [[Ottův slovník naučný/Dekagonální|Dekagonální]] # [[Ottův slovník naučný/Dekachord|Dekachord]] # [[Ottův slovník naučný/Dekalkační papír|Dekalkační papír]] # [[Ottův slovník naučný/Dekalog|Dekalog]] # [[Ottův slovník naučný/Dekameron|Dekameron]] # [[Ottův slovník naučný/Děkan|Děkan]] # [[Ottův slovník naučný/Dekanát|Dekanát]] # [[Ottův slovník naučný/Děkančice|Děkančice]] # [[Ottův slovník naučný/Děkanovice|Děkanovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dekantace|Dekantace]] # [[Ottův slovník naučný/Dekapitace|Dekapitace]] # [[Ottův slovník naučný/Dekapolis|Dekapolis]] # [[Ottův slovník naučný/Dekapovati|Dekapovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dekartovati|Dekartovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dekas|Dekas]] # [[Ottův slovník naučný/Dekastichon|Dekastichon]] # [[Ottův slovník naučný/Dekastylos|Dekastylos]] # [[Ottův slovník naučný/Dekatování sukna|Dekatování sukna]] # [[Ottův slovník naučný/Dekeleia|Dekeleia]] # [[Ottův slovník naučný/Deken|Deken]] # [[Ottův slovník naučný/Dekert|Dekert]] # [[Ottův slovník naučný/Dekhan|Dekhan]] # [[Ottův slovník naučný/Dekkan|Dekkan]] # [[Ottův slovník naučný/Dekker|Dekker]] # [[Ottův slovník naučný/Deklamace|Deklamace]] # [[Ottův slovník naučný/Deklamátor|Deklamátor]] # [[Ottův slovník naučný/Deklamovánky|Deklamovánky]] # [[Ottův slovník naučný/Deklarace|Deklarace]] # [[Ottův slovník naučný/Deklaranti|Deklaranti]] # [[Ottův slovník naučný/Deklaratorie královské|Deklaratorie královské]] # [[Ottův slovník naučný/Deklinace|Deklinace]] # [[Ottův slovník naučný/Deklinační bussola|Deklinační bussola]] # [[Ottův slovník naučný/Deklinační jehla|Deklinační jehla]] # [[Ottův slovník naučný/Deklinatorium|Deklinatorium]] # [[Ottův slovník naučný/Deklinograf|Deklinograf]] # [[Ottův slovník naučný/Deklivní|Deklivní]] # [[Ottův slovník naučný/Dekokce|Dekokce]] # [[Ottův slovník naučný/Dekokt|Dekokt]] # [[Ottův slovník naučný/Dekolletovaný|Dekolletovaný]] # [[Ottův slovník naučný/Dekolorace|Dekolorace]] # [[Ottův slovník naučný/Dekolorimetr|Dekolorimetr]] # [[Ottův slovník naučný/Dekolorovati|Dekolorovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dekomponovati|Dekomponovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dekomposice|Dekomposice]] # [[Ottův slovník naučný/Dekompt|Dekompt]] # [[Ottův slovník naučný/Dekoncertovati|Dekoncertovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dekor|Dekor]] # [[Ottův slovník naučný/Dekorace|Dekorace]] # [[Ottův slovník naučný/Dekorační malířství|Dekorační malířství]] # [[Ottův slovník naučný/Dekoratér|Dekoratér]] # [[Ottův slovník naučný/Dekorativní|Dekorativní]] # [[Ottův slovník naučný/Dekort|Dekort]] # [[Ottův slovník naučný/Děkov|Děkov]] # [[Ottův slovník naučný/Děkovka|Děkovka]] # [[Ottův slovník naučný/Dekreditovati|Dekreditovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dekrement|Dekrement]] # [[Ottův slovník naučný/Dekrepitace|Dekrepitace]] # [[Ottův slovník naučný/Dekrepitní|Dekrepitní]] # [[Ottův slovník naučný/Dekrescence|Dekrescence]] # [[Ottův slovník naučný/Dekret|Dekret]] # [[Ottův slovník naučný/Dekretálie|Dekretálie]] # [[Ottův slovník naučný/Dekretarz|Dekretarz]] # [[Ottův slovník naučný/Dekretisté|Dekretisté]] # [[Ottův slovník naučný/Dekretovati|Dekretovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dekurs|Dekurs]] # [[Ottův slovník naučný/Dekurse|Dekurse]] # [[Ottův slovník naučný/Del.|Del.]] # [[Ottův slovník naučný/Delaage|Delaage]] # [[Ottův slovník naučný/De la Bèche|De la Bèche]] # [[Ottův slovník naučný/Delaborde|Delaborde]] # [[Ottův slovník naučný/Delace|Delace]] # [[Ottův slovník naučný/Delacour|Delacour]] # [[Ottův slovník naučný/Delacroix|Delacroix]] # [[Ottův slovník naučný/Delační důvod|Delační důvod]] # [[Ottův slovník naučný/De Laet|De Laet]] # [[Ottův slovník naučný/Delagojský záliv|Delagojský záliv]] # [[Ottův slovník naučný/Delagrave|Delagrave]] # [[Ottův slovník naučný/Délaissement|Délaissement]] # [[Ottův slovník naučný/Delalain|Delalain]] # [[Ottův slovník naučný/Delambre|Delambre]] # [[Ottův slovník naučný/De lana caprina rixari|De lana caprina rixari]] # [[Ottův slovník naučný/Delane|Delane]] # [[Ottův slovník naučný/Delanges|Delanges]] # [[Ottův slovník naučný/Dělání hor|Dělání hor]] # [[Ottův slovník naučný/Delany|Delany]] # [[Ottův slovník naučný/Delaplanche|Delaplanche]] # [[Ottův slovník naučný/Delaporte|Delaporte]] # [[Ottův slovník naučný/De la Rive|De la Rive]] # [[Ottův slovník naučný/Delaroche|Delaroche]] # [[Ottův slovník naučný/De la Rue|De la Rue]] # [[Ottův slovník naučný/Delassement|Delassement]] # [[Ottův slovník naučný/Delat|Delat]] # [[Ottův slovník naučný/Delatio|Delatio]] # [[Ottův slovník naučný/Delator|Delator]] # [[Ottův slovník naučný/Delâtre|Delâtre]] # [[Ottův slovník naučný/Delattre|Delattre]] # [[Ottův slovník naučný/Delatyn|Delatyn]] # [[Ottův slovník naučný/Delaudun|Delaudun]] # [[Ottův slovník naučný/Delaunay|Delaunay]] # [[Ottův slovník naučný/Delaune|Delaune]] # [[Ottův slovník naučný/Delavigne|Delavigne]] # [[Ottův slovník naučný/De la Vrancea|De la Vrancea]] # [[Ottův slovník naučný/Delaware|Delaware]] # [[Ottův slovník naučný/Delawarové|Delawarové]] # [[Ottův slovník naučný/Delawarský záliv|Delawarský záliv]] # [[Ottův slovník naučný/Dělba práce|Dělba práce]] # [[Ottův slovník naučný/Delboeuf|Delboeuf]] # [[Ottův slovník naučný/Delbot|Delbot]] # [[Ottův slovník naučný/Delbrück|Delbrück]] # [[Ottův slovník naučný/Delcourt|Delcourt]] # [[Ottův slovník naučný/Delcredere|Delcredere]] # [[Ottův slovník naučný/Delcroix|Delcroix]] # [[Ottův slovník naučný/Deldevèz|Deldevèz]] # [[Ottův slovník naučný/Deleatur|Deleatur]] # [[Ottův slovník naučný/Deleb|Deleb]] # [[Ottův slovník naučný/Delécluze|Delécluze]] # [[Ottův slovník naučný/Delectatio|Delectatio]] # [[Ottův slovník naučný/Delecti|Delecti]] # [[Ottův slovník naučný/Delegace|Delegace]] # [[Ottův slovník naučný/Delegát|Delegát]] # [[Ottův slovník naučný/De lege ferenda|De lege ferenda]] # [[Ottův slovník naučný/Delekce|Delekce]] # [[Ottův slovník naučný/Delektovati se|Delektovati se]] # [[Ottův slovník naučný/Delémont|Delémont]] # [[Ottův slovník naučný/van Delen|van Delen]] # [[Ottův slovník naučný/Dělenec|Dělenec]] # [[Ottův slovník naučný/Dělené kruhy|Dělené kruhy]] # [[Ottův slovník naučný/Dělení|Dělení]] # [[Ottův slovník naučný/Deleniment|Deleniment]] # [[Ottův slovník naučný/Delepierre|Delepierre]] # [[Ottův slovník naučný/Delescluze|Delescluze]] # [[Ottův slovník naučný/Delesse|Delesse]] # [[Ottův slovník naučný/Delesseria|Delesseria]] # [[Ottův slovník naučný/Delessert|Delessert]] # [[Ottův slovník naučný/Delessit|Delessit]] # [[Ottův slovník naučný/Délestage|Délestage]] # [[Ottův slovník naučný/Deleterický|Deleterický]] # [[Ottův slovník naučný/Delff|Delff]] # [[Ottův slovník naučný/Delfi|Delfi]] # [[Ottův slovník naučný/Delfico Melchiore|Delfico Melchiore]] # [[Ottův slovník naučný/Delfín|Delfín]] # [[Ottův slovník naučný/Delfín (dělo)|Delfín (dělo)]] # [[Ottův slovník naučný/Delfín (souhvězdí)|Delfín (souhvězdí)]] # [[Ottův slovník naučný/Delfín (titul)|Delfín (titul)]] # [[Ottův slovník naučný/Delfinát|Delfinát]] # [[Ottův slovník naučný/Delfinie|Delfinie]] # [[Ottův slovník naučný/Delfinin|Delfinin]] # [[Ottův slovník naučný/Delfinion|Delfinion]] # [[Ottův slovník naučný/Delfino (město)|Delfino (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Delfino (rod)|Delfino (rod)]] # [[Ottův slovník naučný/Delfs|Delfs]] # [[Ottův slovník naučný/Delfshaven|Delfshaven]] # [[Ottův slovník naučný/Delfská amfiktyonie|Delfská amfiktyonie]] # [[Ottův slovník naučný/Delft|Delft]] # [[Ottův slovník naučný/Delftland|Delftland]] # [[Ottův slovník naučný/Delftská fayence|Delftská fayence]] # [[Ottův slovník naučný/Delfzijl|Delfzijl]] # [[Ottův slovník naučný/Delgada Ponta|Delgada Ponta]] # [[Ottův slovník naučný/Delgado|Delgado]] # [[Ottův slovník naučný/Delgado Jiménez|Delgado Jiménez]] # [[Ottův slovník naučný/Delhi|Delhi]] # [[Ottův slovník naučný/Delhický nádor|Delhický nádor]] # [[Ottův slovník naučný/Dělhovo|Dělhovo]] # [[Ottův slovník naučný/Deli|Deli]] # [[Ottův slovník naučný/Deli (zeměpis)|Deli (zeměpis)]] # [[Ottův slovník naučný/Délia|Délia]] # [[Ottův slovník naučný/Delia|Delia]] # [[Ottův slovník naučný/Delibační řízení|Delibační řízení]] # [[Ottův slovník naučný/Delibal|Delibal]] # [[Ottův slovník naučný/Deliberace|Deliberace]] # [[Ottův slovník naučný/Deliberační lhůta|Deliberační lhůta]] # [[Ottův slovník naučný/Delibes|Delibes]] # [[Ottův slovník naučný/Deliblát|Deliblát]] # [[Ottův slovník naučný/Delicato|Delicato]] # [[Ottův slovník naučný/Délice|Délice]] # [[Ottův slovník naučný/Deliciae|Deliciae]] # [[Ottův slovník naučný/Delicin|Delicin]] # [[Ottův slovník naučný/Dělicí stroj|Dělicí stroj]] # [[Ottův slovník naučný/Délický problém|Délický problém]] # [[Ottův slovník naučný/Delictum|Delictum]] # [[Ottův slovník naučný/Dělidlo|Dělidlo]] # [[Ottův slovník naučný/Deligace|Deligace]] # [[Ottův slovník naučný/Deligeorgis|Deligeorgis]] # [[Ottův slovník naučný/Deligiannis|Deligiannis]] # [[Ottův slovník naučný/Deligny|Deligny]] # [[Ottův slovník naučný/Deligrad|Deligrad]] # [[Ottův slovník naučný/Delija|Delija]] # [[Ottův slovník naučný/Delijannis|Delijannis]] # [[Ottův slovník naučný/Delikátní|Delikátní]] # [[Ottův slovník naučný/Delikt|Delikt]] # [[Ottův slovník naučný/Delíla|Delíla]] # [[Ottův slovník naučný/Delille|Delille]] # [[Ottův slovník naučný/Delimitace|Delimitace]] # [[Ottův slovník naučný/Delinovati|Delinovati]] # [[Ottův slovník naučný/Delinquent|Delinquent]] # [[Ottův slovník naučný/Deliquium|Deliquium]] # [[Ottův slovník naučný/Delirium|Delirium]] # [[Ottův slovník naučný/Delisle|Delisle]] # [[Ottův slovník naučný/Delisle de Sales|Delisle de Sales]] # [[Ottův slovník naučný/Delišimunović|Delišimunović]] # [[Ottův slovník naučný/Děliště|Děliště]] # [[Ottův slovník naučný/Délit|Délit]] # [[Ottův slovník naučný/Dělitel|Dělitel]] # [[Ottův slovník naučný/Dělitelnost|Dělitelnost]] # [[Ottův slovník naučný/Delitsch|Delitsch]] # [[Ottův slovník naučný/Delitzsch|Delitzsch]] # [[Ottův slovník naučný/Delitzsch (osoby)|Delitzsch (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Delius|Delius]] # [[Ottův slovník naučný/Deljan|Deljan]] # [[Ottův slovník naučný/Deljanov|Deljanov]] # [[Ottův slovník naučný/Deljarju|Deljarju]] # [[Ottův slovník naučný/Délka|Délka]] # [[Ottův slovník naučný/Délkoměrství|Délkoměrství]] # [[Ottův slovník naučný/Delkredere|Delkredere]] # [[Ottův slovník naučný/Dellabella|Dellabella]] # [[Ottův slovník naučný/Dellák|Dellák]] # [[Ottův slovník naučný/Dellál|Dellál]] # [[Ottův slovník naučný/Della Maria|Della Maria]] # [[Ottův slovník naučný/Dell’ Armi|Dell’ Armi]] # [[Ottův slovník naučný/Della Robbia|Della Robbia]] # [[Ottův slovník naučný/Della-Vos|Della-Vos]] # [[Ottův slovník naučný/Delle|Delle]] # [[Ottův slovník naučný/Delleani|Delleani]] # [[Ottův slovník naučný/Delle Ch.|Delle Ch.]] # [[Ottův slovník naučný/Delligsen|Delligsen]] # [[Ottův slovník naučný/Delling|Delling]] # [[Ottův slovník naučný/von Dellingshausen|von Dellingshausen]] # [[Ottův slovník naučný/Del Lungo|Del Lungo]] # [[Ottův slovník naučný/Dellys|Dellys]] # [[Ottův slovník naučný/Del Mar|Del Mar]] # [[Ottův slovník naučný/Delmas|Delmas]] # [[Ottův slovník naučný/Delmatius|Delmatius]] # [[Ottův slovník naučný/Delme|Delme]] # [[Ottův slovník naučný/Delmenhorst|Delmenhorst]] # [[Ottův slovník naučný/Delminium|Delminium]] # [[Ottův slovník naučný/Delmotte|Delmotte]] # [[Ottův slovník naučný/Delnice|Delnice]] # [[Ottův slovník naučný/Dělnická hygiena|Dělnická hygiena]] # [[Ottův slovník naučný/Dělnická obydlí|Dělnická obydlí]] # [[Ottův slovník naučný/Dělnická otázka|Dělnická otázka]] # [[Ottův slovník naučný/Dělnické choroby|Dělnické choroby]] # [[Ottův slovník naučný/Dělnické koalice|Dělnické koalice]] # [[Ottův slovník naučný/Dělnické kolonie|Dělnické kolonie]] # [[Ottův slovník naučný/Dělnické pojišťování|Dělnické pojišťování]] # [[Ottův slovník naučný/Dělnické strany|Dělnické strany]] # [[Ottův slovník naučný/Dělnické zákony ochranné|Dělnické zákony ochranné]] # [[Ottův slovník naučný/Dělo|Dělo]] # [[Ottův slovník naučný/Délogement|Délogement]] # [[Ottův slovník naučný/Děloha|Děloha]] # [[Ottův slovník naučný/Deloche|Deloche]] # [[Ottův slovník naučný/Dělolijectví|Dělolijectví]] # [[Ottův slovník naučný/Delolme|Delolme]] # [[Ottův slovník naučný/De Long|De Long]] # [[Ottův slovník naučný/Delonia|Delonia]] # [[Ottův slovník naučný/Delord|Delord]] # [[Ottův slovník naučný/Delorme|Delorme]] # [[Ottův slovník naučný/Délos|Délos]] # [[Ottův slovník naučný/Dělostřelba|Dělostřelba]] # [[Ottův slovník naučný/Dělostřelec|Dělostřelec]] # [[Ottův slovník naučný/Dělostřelecká věda|Dělostřelecká věda]] # [[Ottův slovník naučný/Dělostřelecké školy|Dělostřelecké školy]] # [[Ottův slovník naučný/Dělostřelecký park|Dělostřelecký park]] # [[Ottův slovník naučný/Dělostřelectví|Dělostřelectví]] # [[Ottův slovník naučný/Dělostřelectvo|Dělostřelectvo]] # [[Ottův slovník naučný/Dělostřílna|Dělostřílna]] # [[Ottův slovník naučný/Dělouš|Dělouš]] # [[Ottův slovník naučný/Dělová lodice|Dělová lodice]] # [[Ottův slovník naučný/Dělovina|Dělovina]] # [[Ottův slovník naučný/Dělový|Dělový]] # [[Ottův slovník naučný/Dělový vrták|Dělový vrták]] # [[Ottův slovník naučný/Deloyální|Deloyální]] # [[Ottův slovník naučný/Delpech|Delpech]] # [[Ottův slovník naučný/Delphica|Delphica]] # [[Ottův slovník naučný/Delphin|Delphin]] # [[Ottův slovník naučný/Delphinidae|Delphinidae]] # [[Ottův slovník naučný/Delphini in usum|Delphini in usum]] # [[Ottův slovník naučný/Delphinin|Delphinin]] # [[Ottův slovník naučný/Delphinium|Delphinium]] # [[Ottův slovník naučný/Delphinus|Delphinus]] # [[Ottův slovník naučný/Delphos|Delphos]] # [[Ottův slovník naučný/Delpino|Delpino]] # [[Ottův slovník naučný/Delpit|Delpit]] # [[Ottův slovník naučný/Delporte|Delporte]] # [[Ottův slovník naučný/Delprat|Delprat]] # [[Ottův slovník naučný/Delrieu|Delrieu]] # [[Ottův slovník naučný/Delsberg|Delsberg]] # [[Ottův slovník naučný/Delta|Delta]] # [[Ottův slovník naučný/Delta (Venezuela)|Delta (Venezuela)]] # [[Ottův slovník naučný/Delthil|Delthil]] # [[Ottův slovník naučný/Deltidium|Deltidium]] # [[Ottův slovník naučný/Deltoid|Deltoid]] # [[Ottův slovník naučný/Deltoiddodekaëder|Deltoiddodekaëder]] # [[Ottův slovník naučný/Deltoideus|Deltoideus]] # [[Ottův slovník naučný/Deltour|Deltour]] # [[Ottův slovník naučný/Deltová slitina|Deltová slitina]] # [[Ottův slovník naučný/Deltuf|Deltuf]] # [[Ottův slovník naučný/Delubrum|Delubrum]] # [[Ottův slovník naučný/Deluc|Deluc]] # [[Ottův slovník naučný/Déluge|Déluge]] # [[Ottův slovník naučný/Deluse|Deluse]] # [[Ottův slovník naučný/Delvau|Delvau]] # [[Ottův slovník naučný/Delvaux|Delvaux]] # [[Ottův slovník naučný/Delvauxit|Delvauxit]] # [[Ottův slovník naučný/Delvenau|Delvenau]] # [[Ottův slovník naučný/Delvig|Delvig]] # [[Ottův slovník naučný/Delvigne|Delvigne]] # [[Ottův slovník naučný/Delvino|Delvino]] # [[Ottův slovník naučný/Dema|Dema]] # [[Ottův slovník naučný/Démádés|Démádés]] # [[Ottův slovník naučný/Demagog|Demagog]] # [[Ottův slovník naučný/Demanda|Demanda]] # [[Ottův slovník naučný/Demande|Demande]] # [[Ottův slovník naučný/Démancher|Démancher]] # [[Ottův slovník naučný/Děmanová|Děmanová]] # [[Ottův slovník naučný/Démant|Démant]] # [[Ottův slovník naučný/Demantelovati|Demantelovati]] # [[Ottův slovník naučný/Demantius|Demantius]] # [[Ottův slovník naučný/Demaratos|Demaratos]] # [[Ottův slovník naučný/Démarchos|Démarchos]] # [[Ottův slovník naučný/Demarkace|Demarkace]] # [[Ottův slovník naučný/Demarkační|Demarkační]] # [[Ottův slovník naučný/Demarne|Demarne]] # [[Ottův slovník naučný/Demarquay|Demarquay]] # [[Ottův slovník naučný/Demarteau|Demarteau]] # [[Ottův slovník naučný/Démas|Démas]] # [[Ottův slovník naučný/Demaskovati|Demaskovati]] # [[Ottův slovník naučný/Demat|Demat]] # [[Ottův slovník naučný/Dematophora|Dematophora]] # [[Ottův slovník naučný/Demávend|Demávend]] # [[Ottův slovník naučný/Dembea|Dembea]] # [[Ottův slovník naučný/Dembia|Dembia]] # [[Ottův slovník naučný/Dembica|Dembica]] # [[Ottův slovník naučný/Dembiński|Dembiński]] # [[Ottův slovník naučný/Dembowski|Dembowski]] # [[Ottův slovník naučný/Démégorie|Démégorie]] # [[Ottův slovník naučný/Demel|Demel]] # [[Ottův slovník naučný/Déménagement|Déménagement]] # [[Ottův slovník naučný/Deménfalu|Deménfalu]] # [[Ottův slovník naučný/Dementi|Dementi]] # [[Ottův slovník naučný/Dementia|Dementia]] # [[Ottův slovník naučný/Demeny|Demeny]] # [[Ottův slovník naučný/Demer|Demer]] # [[Ottův slovník naučný/Demerara|Demerara]] # [[Ottův slovník naučný/Demeritní domy|Demeritní domy]] # [[Ottův slovník naučný/Demerse|Demerse]] # [[Ottův slovník naučný/Demesse|Demesse]] # [[Ottův slovník naučný/Démétér|Démétér]] # [[Ottův slovník naučný/Demeter|Demeter]] # [[Ottův slovník naučný/Demetoka|Demetoka]] # [[Ottův slovník naučný/Démétrias|Démétrias]] # [[Ottův slovník naučný/Démétrios|Démétrios]] # [[Ottův slovník naučný/Demetrius|Demetrius]] # [[Ottův slovník naučný/Demetz|Demetz]] # [[Ottův slovník naučný/Demeulemeester|Demeulemeester]] # [[Ottův slovník naučný/Demi|Demi]] # [[Ottův slovník naučný/Demidov|Demidov]] # [[Ottův slovník naučný/Demiglace|Demiglace]] # [[Ottův slovník naučný/Demijohns|Demijohns]] # [[Ottův slovník naučný/Demilune|Demilune]] # [[Ottův slovník naučný/Demimonde|Demimonde]] # [[Ottův slovník naučný/Deminutio capitis|Deminutio capitis]] # [[Ottův slovník naučný/Deminutivum|Deminutivum]] # [[Ottův slovník naučný/Demirelief|Demirelief]] # [[Ottův slovník naučný/Demir Hisár|Demir Hisár]] # [[Ottův slovník naučný/Demírí|Demírí]] # [[Ottův slovník naučný/Demir Kapu|Demir Kapu]] # [[Ottův slovník naučný/Demisse|Demisse]] # [[Ottův slovník naučný/Demissionář|Demissionář]] # [[Ottův slovník naučný/Demiteinte|Demiteinte]] # [[Ottův slovník naučný/Demitour|Demitour]] # [[Ottův slovník naučný/Demitzas|Demitzas]] # [[Ottův slovník naučný/Démiurgos|Démiurgos]] # [[Ottův slovník naučný/Demjansk|Demjansk]] # [[Ottův slovník naučný/Deml|Deml]] # [[Ottův slovník naučný/Demme|Demme]] # [[Ottův slovník naučný/Demmin|Demmin]] # [[Ottův slovník naučný/Demmin August|Demmin August]] # [[Ottův slovník naučný/Demmler|Demmler]] # [[Ottův slovník naučný/Demobilisace|Demobilisace]] # [[Ottův slovník naučný/Demobilisovati|Demobilisovati]] # [[Ottův slovník naučný/Democritus|Democritus]] # [[Ottův slovník naučný/Demodex|Demodex]] # [[Ottův slovník naučný/Démodokos|Démodokos]] # [[Ottův slovník naučný/Démofón|Démofón]] # [[Ottův slovník naučný/Demogeot|Demogeot]] # [[Ottův slovník naučný/Démogerontes|Démogerontes]] # [[Ottův slovník naučný/Démografie|Démografie]] # [[Ottův slovník naučný/Demoiselle|Demoiselle]] # [[Ottův slovník naučný/Démokedés|Démokedés]] # [[Ottův slovník naučný/Demokracie|Demokracie]] # [[Ottův slovník naučný/Demokrat|Demokrat]] # [[Ottův slovník naučný/Démokritos|Démokritos]] # [[Ottův slovník naučný/Demolder|Demolder]] # [[Ottův slovník naučný/Démologie|Démologie]] # [[Ottův slovník naučný/Demolovati|Demolovati]] # [[Ottův slovník naučný/Démon|Démon]] # [[Ottův slovník naučný/Démonax|Démonax]] # [[Ottův slovník naučný/Demonesi|Demonesi]] # [[Ottův slovník naučný/Demonesoi|Demonesoi]] # [[Ottův slovník naučný/Demonetisace|Demonetisace]] # [[Ottův slovník naučný/Demonstrabilní|Demonstrabilní]] # [[Ottův slovník naučný/Demonstrace|Demonstrace]] # [[Ottův slovník naučný/Demonstrandum|Demonstrandum]] # [[Ottův slovník naučný/Demonstratio|Demonstratio]] # [[Ottův slovník naučný/Demonstrativní|Demonstrativní]] # [[Ottův slovník naučný/Demonstrativum|Demonstrativum]] # [[Ottův slovník naučný/Demonstrator|Demonstrator]] # [[Ottův slovník naučný/Demonstrovati|Demonstrovati]] # [[Ottův slovník naučný/Demontovati|Demontovati]] # [[Ottův slovník naučný/Démopoietoi|Démopoietoi]] # [[Ottův slovník naučný/Demoralisovati|Demoralisovati]] # [[Ottův slovník naučný/De mortuis nil nisi bene|De mortuis nil nisi bene]] # [[Ottův slovník naučný/Démos|Démos]] # [[Ottův slovník naučný/Démosthenés|Démosthenés]] # [[Ottův slovník naučný/Démotický|Démotický]] # [[Ottův slovník naučný/Demotika|Demotika]] # [[Ottův slovník naučný/Demours|Demours]] # [[Ottův slovník naučný/Dempster|Dempster]] # [[Ottův slovník naučný/Demtis demendis|Demtis demendis]] # [[Ottův slovník naučný/Demulcentia|Demulcentia]] # [[Ottův slovník naučný/Demunck|Demunck]] # [[Ottův slovník naučný/Demuť|Demuť]] # [[Ottův slovník naučný/Demuth|Demuth]] # [[Ottův slovník naučný/Den|Den]] # [[Ottův slovník naučný/Denacionalisace|Denacionalisace]] # [[Ottův slovník naučný/Denain|Denain]] # [[Ottův slovník naučný/Denar|Denar]] # [[Ottův slovník naučný/Denarius|Denarius]] # [[Ottův slovník naučný/Denaro|Denaro]] # [[Ottův slovník naučný/Denationalisovati|Denationalisovati]] # [[Ottův slovník naučný/Denaturace|Denaturace]] # [[Ottův slovník naučný/Denaturalisace|Denaturalisace]] # [[Ottův slovník naučný/Denbigh|Denbigh]] # [[Ottův slovník naučný/Dender|Dender]] # [[Ottův slovník naučný/Dendera|Dendera]] # [[Ottův slovník naučný/Denderleeuw|Denderleeuw]] # [[Ottův slovník naučný/Dendermonde|Dendermonde]] # [[Ottův slovník naučný/Dendersko-waesská železnice|Dendersko-waesská železnice]] # [[Ottův slovník naučný/Dendevil|Dendevil]] # [[Ottův slovník naučný/Dendre|Dendre]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrity|Dendrity]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrobatae|Dendrobatae]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrobium|Dendrobium]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrocoela|Dendrocoela]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrocoelum|Dendrocoelum]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrocometes|Dendrocometes]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrocopus|Dendrocopus]] # [[Ottův slovník naučný/Dendroctonus|Dendroctonus]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrocygna|Dendrocygna]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrodus|Dendrodus]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrochirota|Dendrochirota]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrolagus|Dendrolagus]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrolithy|Dendrolithy]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrologie|Dendrologie]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrometr|Dendrometr]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrophis|Dendrophis]] # [[Ottův slovník naučný/Dendrophyllia|Dendrophyllia]] # [[Ottův slovník naučný/Deneb|Deneb]] # [[Ottův slovník naučný/Denegatio justiciae|Denegatio justiciae]] # [[Ottův slovník naučný/Denětice|Denětice]] # [[Ottův slovník naučný/Denevice|Denevice]] # [[Ottův slovník naučný/Denežka|Denežka]] # [[Ottův slovník naučný/Denfert-Rochereau|Denfert-Rochereau]] # [[Ottův slovník naučný/Deňga|Deňga]] # [[Ottův slovník naučný/Dengesič|Dengesič]] # [[Ottův slovník naučný/Dengiz|Dengiz]] # [[Ottův slovník naučný/Dengue|Dengue]] # [[Ottův slovník naučný/Denham|Denham]] # [[Ottův slovník naučný/Denhardt|Denhardt]] # [[Ottův slovník naučný/Denhoff|Denhoff]] # [[Ottův slovník naučný/Denia|Denia]] # [[Ottův slovník naučný/Denier|Denier]] # [[Ottův slovník naučný/Denierová váha|Denierová váha]] # [[Ottův slovník naučný/Denifle|Denifle]] # [[Ottův slovník naučný/Denina|Denina]] # [[Ottův slovník naučný/Denis|Denis]] # [[Ottův slovník naučný/Denis (Němci)|Denis (Němci)]] # [[Ottův slovník naučný/Denis (Francouzi)|Denis (Francouzi)]] # [[Ottův slovník naučný/Denis d’or|Denis d’or]] # [[Ottův slovník naučný/Denisov|Denisov]] # [[Ottův slovník naučný/Denivka|Denivka]] # [[Ottův slovník naučný/Denivky|Denivky]] # [[Ottův slovník naučný/Deniz|Deniz]] # [[Ottův slovník naučný/Denizlü|Denizlü]] # [[Ottův slovník naučný/Denk|Denk]] # [[Ottův slovník naučný/Denklingen|Denklingen]] # [[Ottův slovník naučný/Deňky|Deňky]] # [[Ottův slovník naučný/Denner|Denner]] # [[Ottův slovník naučný/Dennery|Dennery]] # [[Ottův slovník naučný/Dennewitz|Dennewitz]] # [[Ottův slovník naučný/Dennice|Dennice]] # [[Ottův slovník naučný/Denník|Denník]] # [[Ottův slovník naučný/Denník (zoologie)|Denník (zoologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Denní kruh|Denní kruh]] # [[Ottův slovník naučný/Denník Vídeňský|Denník Vídeňský]] # [[Ottův slovník naučný/Denning|Denning]] # [[Ottův slovník naučný/Denní oblouk|Denní oblouk]] # [[Ottův slovník naučný/Denní parallaxa|Denní parallaxa]] # [[Ottův slovník naučný/Denní plat|Denní plat]] # [[Ottův slovník naučný/Denní pořádek|Denní pořádek]] # [[Ottův slovník naučný/Denní rozkaz|Denní rozkaz]] # [[Ottův slovník naučný/Dennis|Dennis]] # [[Ottův slovník naučný/Denní směnka|Denní směnka]] # [[Ottův slovník naučný/Denobilitace|Denobilitace]] # [[Ottův slovník naučný/Denominace|Denominace]] # [[Ottův slovník naučný/Denominativum|Denominativum]] # [[Ottův slovník naučný/Denon|Denon]] # [[Ottův slovník naučný/Dénouement|Dénouement]] # [[Ottův slovník naučný/De novo|De novo]] # [[Ottův slovník naučný/Dens|Dens]] # [[Ottův slovník naučný/Densimetr|Densimetr]] # [[Ottův slovník naučný/Densita|Densita]] # [[Ottův slovník naučný/Densusianu|Densusianu]] # [[Ottův slovník naučný/Denščik|Denščik]] # [[Ottův slovník naučný/Dent|Dent]] # [[Ottův slovník naučný/Dent Eduard J.|Dent Eduard J.]] # [[Ottův slovník naučný/Denta|Denta]] # [[Ottův slovník naučný/Dentagra|Dentagra]] # [[Ottův slovník naučný/Dentales|Dentales]] # [[Ottův slovník naučný/Dentalina|Dentalina]] # [[Ottův slovník naučný/Dentalium|Dentalium]] # [[Ottův slovník naučný/Dentaphon|Dentaphon]] # [[Ottův slovník naučný/Dentaria|Dentaria]] # [[Ottův slovník naučný/Dentatus|Dentatus]] # [[Ottův slovník naučný/Dente|Dente]] # [[Ottův slovník naučný/Dentelles|Dentelles]] # [[Ottův slovník naučný/Dentex|Dentex]] # [[Ottův slovník naučný/Dentice|Dentice]] # [[Ottův slovník naučný/Dentin|Dentin]] # [[Ottův slovník naučný/Dentinoid|Dentinoid]] # [[Ottův slovník naučný/Dentista|Dentista]] # [[Ottův slovník naučný/Dentitio|Dentitio]] # [[Ottův slovník naučný/Denton and Haughton|Denton and Haughton]] # [[Ottův slovník naučný/Dentulinus|Dentulinus]] # [[Ottův slovník naučný/Dentulus|Dentulus]] # [[Ottův slovník naučný/Dentura|Dentura]] # [[Ottův slovník naučný/Dentzel|Dentzel]] # [[Ottův slovník naučný/Denudace|Denudace]] # [[Ottův slovník naučný/Denunciace|Denunciace]] # [[Ottův slovník naučný/Denunciant|Denunciant]] # [[Ottův slovník naučný/Denver|Denver]] # [[Ottův slovník naučný/Denza|Denza]] # [[Ottův slovník naučný/Denzel|Denzel]] # [[Ottův slovník naučný/Denzi|Denzi]] # [[Ottův slovník naučný/Denzinger|Denzinger]] # [[Ottův slovník naučný/Deo annuente|Deo annuente]] # [[Ottův slovník naučný/Deoband|Deoband]] # [[Ottův slovník naučný/Deo consilium|Deo consilium]] # [[Ottův slovník naučný/Deodand|Deodand]] # [[Ottův slovník naučný/Deodara|Deodara]] # [[Ottův slovník naučný/Deodat|Deodat]] # [[Ottův slovník naučný/Deodat Jiří|Deodat Jiří]] # [[Ottův slovník naučný/Deo favente|Deo favente]] # [[Ottův slovník naučný/Deo gratias|Deo gratias]] # [[Ottův slovník naučný/Deogratias|Deogratias]] # [[Ottův slovník naučný/Deo juvante|Deo juvante]] # [[Ottův slovník naučný/Déols|Déols]] # [[Ottův slovník naučný/De omnibus rebus et quibusdam aliis|De omnibus rebus et quibusdam aliis]] # [[Ottův slovník naučný/Deonerace|Deonerace]] # [[Ottův slovník naučný/Deontologie|Deontologie]] # [[Ottův slovník naučný/Deoprajág|Deoprajág]] # [[Ottův slovník naučný/Deosai|Deosai]] # [[Ottův slovník naučný/Deotsai|Deotsai]] # [[Ottův slovník naučný/Deotyma|Deotyma]] # [[Ottův slovník naučný/Depa|Depa]] # [[Ottův slovník naučný/Depactio|Depactio]] # [[Ottův slovník naučný/Deparateanu|Deparateanu]] # [[Ottův slovník naučný/Deparcieux|Deparcieux]] # [[Ottův slovník naučný/Département|Département]] # [[Ottův slovník naučný/Departementní kommisse|Departementní kommisse]] # [[Ottův slovník naučný/Departice|Departice]] # [[Ottův slovník naučný/Depazea|Depazea]] # [[Ottův slovník naučný/Depekorace|Depekorace]] # [[Ottův slovník naučný/Dependence|Dependence]] # [[Ottův slovník naučný/Dependentní|Dependentní]] # [[Ottův slovník naučný/Dépense|Dépense]] # [[Ottův slovník naučný/Depeše|Depeše]] # [[Ottův slovník naučný/Depilace|Depilace]] # [[Ottův slovník naučný/Depilatorium|Depilatorium]] # [[Ottův slovník naučný/Déplacement|Déplacement]] # [[Ottův slovník naučný/Deplacování|Deplacování]] # [[Ottův slovník naučný/Déplaisance|Déplaisance]] # [[Ottův slovník naučný/De plano|De plano]] # [[Ottův slovník naučný/Déploiement|Déploiement]] # [[Ottův slovník naučný/Depok|Depok]] # [[Ottův slovník naučný/Depolarisace|Depolarisace]] # [[Ottův slovník naučný/Děpold|Děpold]] # [[Ottův slovník naučný/Děpoltice|Děpoltice]] # [[Ottův slovník naučný/Děpoltici|Děpoltici]] # [[Ottův slovník naučný/Děpoltovice|Děpoltovice]] # [[Ottův slovník naučný/Deponens|Deponens]] # [[Ottův slovník naučný/Deponent|Deponent]] # [[Ottův slovník naučný/Deponentia|Deponentia]] # [[Ottův slovník naučný/Deponovati|Deponovati]] # [[Ottův slovník naučný/Depopulace|Depopulace]] # [[Ottův slovník naučný/Déport|Déport]] # [[Ottův slovník naučný/Deportace|Deportace]] # [[Ottův slovník naučný/Déporté|Déporté]] # [[Ottův slovník naučný/Deposice|Deposice]] # [[Ottův slovník naučný/Deposita|Deposita]] # [[Ottův slovník naučný/Depositář|Depositář]] # [[Ottův slovník naučný/Depositio|Depositio]] # [[Ottův slovník naučný/Depositní|Depositní]] # [[Ottův slovník naučný/Depositorium|Depositorium]] # [[Ottův slovník naučný/Depositum|Depositum]] # [[Ottův slovník naučný/Depossedovati|Depossedovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dépôt|Dépôt]] # [[Ottův slovník naučný/Dépôt de la guerre|Dépôt de la guerre]] # [[Ottův slovník naučný/Depotní směnka|Depotní směnka]] # [[Ottův slovník naučný/Dépôts de mendicité|Dépôts de mendicité]] # [[Ottův slovník naučný/Depping|Depping]] # [[Ottův slovník naučný/Deprehense|Deprehense]] # [[Ottův slovník naučný/Deprés|Deprés]] # [[Ottův slovník naučný/Depressaria|Depressaria]] # [[Ottův slovník naučný/Depresse|Depresse]] # [[Ottův slovník naučný/Depressivní střelba|Depressivní střelba]] # [[Ottův slovník naučný/Depressor|Depressor]] # [[Ottův slovník naučný/Depressorium|Depressorium]] # [[Ottův slovník naučný/Dépret|Dépret]] # [[Ottův slovník naučný/Depretis|Depretis]] # [[Ottův slovník naučný/De Pretis-Cagnodo|De Pretis-Cagnodo]] # [[Ottův slovník naučný/Deprez|Deprez]] # [[Ottův slovník naučný/Deprimovati|Deprimovati]] # [[Ottův slovník naučný/Deprivatio|Deprivatio]] # [[Ottův slovník naučný/De profundis|De profundis]] # [[Ottův slovník naučný/Deprosse|Deprosse]] # [[Ottův slovník naučný/Deptford|Deptford]] # [[Ottův slovník naučný/Depurace|Depurace]] # [[Ottův slovník naučný/Depurantia|Depurantia]] # [[Ottův slovník naučný/Deputace|Deputace]] # [[Ottův slovník naučný/Deputát|Deputát]] # [[Ottův slovník naučný/Deputatus|Deputatus]] # [[Ottův slovník naučný/Deputovaný|Deputovaný]] # [[Ottův slovník naučný/De Quincey|De Quincey]] # [[Ottův slovník naučný/Dér|Dér]] # [[Ottův slovník naučný/Der’a|Der’a]] # [[Ottův slovník naučný/Deradžát|Deradžát]] # [[Ottův slovník naučný/Dera Futti Chán|Dera Futti Chán]] # [[Ottův slovník naučný/Dera Gází Chán|Dera Gází Chán]] # [[Ottův slovník naučný/Dera Ismáíl Chán|Dera Ismáíl Chán]] # [[Ottův slovník naučný/Déraisonnement|Déraisonnement]] # [[Ottův slovník naučný/Deráj|Deráj]] # [[Ottův slovník naučný/Deráje|Deráje]] # [[Ottův slovník naučný/Dérangement|Dérangement]] # [[Ottův slovník naučný/Dérangeovati|Dérangeovati]] # [[Ottův slovník naučný/De rato|De rato]] # [[Ottův slovník naučný/De Rays|De Rays]] # [[Ottův slovník naučný/Derbe|Derbe]] # [[Ottův slovník naučný/Derbend|Derbend]] # [[Ottův slovník naučný/Derbendži|Derbendži]] # [[Ottův slovník naučný/Derborence|Derborence]] # [[Ottův slovník naučný/Derby|Derby]] # [[Ottův slovník naučný/of Derby|of Derby]] # [[Ottův slovník naučný/Derby (dostihy)|Derby (dostihy)]] # [[Ottův slovník naučný/Derbyš|Derbyš]] # [[Ottův slovník naučný/Derčík|Derčík]] # [[Ottův slovník naučný/Derebegové|Derebegové]] # [[Ottův slovník naučný/Derecske|Derecske]] # [[Ottův slovník naučný/De rege optime merito|De rege optime merito]] # [[Ottův slovník naučný/Dér el-bahrí|Dér el-bahrí]] # [[Ottův slovník naučný/Derelikce|Derelikce]] # [[Ottův slovník naučný/Derelinkvovati|Derelinkvovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dér-el Kamar|Dér-el Kamar]] # [[Ottův slovník naučný/Derenbourg|Derenbourg]] # [[Ottův slovník naučný/Derenburg|Derenburg]] # [[Ottův slovník naučný/Derenčin|Derenčin]] # [[Ottův slovník naučný/Dereser|Dereser]] # [[Ottův slovník naučný/Derevce|Derevce]] # [[Ottův slovník naučný/Derevljané|Derevljané]] # [[Ottův slovník naučný/Derevnja|Derevnja]] # [[Ottův slovník naučný/Dereya|Dereya]] # [[Ottův slovník naučný/Derfelden|Derfelden]] # [[Ottův slovník naučný/Derfflinger|Derfflinger]] # [[Ottův slovník naučný/Derfle|Derfle]] # [[Ottův slovník naučný/Derflice|Derflice]] # [[Ottův slovník naučný/Derflík|Derflík]] # [[Ottův slovník naučný/Derg|Derg]] # [[Ottův slovník naučný/Dería|Dería]] # [[Ottův slovník naučný/Derivace|Derivace]] # [[Ottův slovník naučný/Derivační počet|Derivační počet]] # [[Ottův slovník naučný/Derivantia|Derivantia]] # [[Ottův slovník naučný/Derivat|Derivat]] # [[Ottův slovník naučný/Derivativní způsob nabyvací|Derivativní způsob nabyvací]] # [[Ottův slovník naučný/Derkač|Derkač]] # [[Ottův slovník naučný/Derketo|Derketo]] # [[Ottův slovník naučný/Derkos|Derkos]] # [[Ottův slovník naučný/Derkyllidas|Derkyllidas]] # [[Ottův slovník naučný/Derma|Derma]] # [[Ottův slovník naučný/Dermanyssus|Dermanyssus]] # [[Ottův slovník naučný/Dug.|Dug.]] # [[Ottův slovník naučný/Dermaptera|Dermaptera]] # [[Ottův slovník naučný/Dermatalgia|Dermatalgia]] # [[Ottův slovník naučný/Dermatica|Dermatica]] # [[Ottův slovník naučný/Dermatitis|Dermatitis]] # [[Ottův slovník naučný/Dermatocoptes|Dermatocoptes]] # [[Ottův slovník naučný/Dermatogen|Dermatogen]] # [[Ottův slovník naučný/Dermatochelys|Dermatochelys]] # [[Ottův slovník naučný/Dermatol|Dermatol]] # [[Ottův slovník naučný/Dermatologie|Dermatologie]] # [[Ottův slovník naučný/Dermatomykosy|Dermatomykosy]] # [[Ottův slovník naučný/Dermatopathie|Dermatopathie]] # [[Ottův slovník naučný/Dermatophagus|Dermatophagus]] # [[Ottův slovník naučný/Dermatoplastika|Dermatoplastika]] # [[Ottův slovník naučný/Dermatorrhagie|Dermatorrhagie]] # [[Ottův slovník naučný/Dermatozoa|Dermatozoa]] # [[Ottův slovník naučný/Dermbach|Dermbach]] # [[Ottův slovník naučný/Dermenchysis|Dermenchysis]] # [[Ottův slovník naučný/Dermestes|Dermestes]] # [[Ottův slovník naučný/Dermochelys|Dermochelys]] # [[Ottův slovník naučný/Dermoid|Dermoid]] # [[Ottův slovník naučný/Dermophyt|Dermophyt]] # [[Ottův slovník naučný/Derna|Derna]] # [[Ottův slovník naučný/Dernburg|Dernburg]] # [[Ottův slovník naučný/Děrné|Děrné]] # [[Ottův slovník naučný/Dernschwam|Dernschwam]] # [[Ottův slovník naučný/Dernuška|Dernuška]] # [[Ottův slovník naučný/Derogace|Derogace]] # [[Ottův slovník naučný/Derogatorní klausule|Derogatorní klausule]] # [[Ottův slovník naučný/Derosne|Derosne]] # [[Ottův slovník naučný/Derosnova sůl|Derosnova sůl]] # [[Ottův slovník naučný/De Rossi|De Rossi]] # [[Ottův slovník naučný/Derotremata|Derotremata]] # [[Ottův slovník naučný/Déroulède|Déroulède]] # [[Ottův slovník naučný/Déroute|Déroute]] # [[Ottův slovník naučný/Deroy|Deroy]] # [[Ottův slovník naučný/Derpt|Derpt]] # [[Ottův slovník naučný/Derriey|Derriey]] # [[Ottův slovník naučný/Derry|Derry]] # [[Ottův slovník naučný/Deruta|Deruta]] # [[Ottův slovník naučný/Deruzda|Deruzda]] # [[Ottův slovník naučný/Dervan|Dervan]] # [[Ottův slovník naučný/Dervarics|Dervarics]] # [[Ottův slovník naučný/Derváz|Derváz]] # [[Ottův slovník naučný/Dervenáki|Dervenáki]] # [[Ottův slovník naučný/Dervent|Dervent]] # [[Ottův slovník naučný/Dervíš|Dervíš]] # [[Ottův slovník naučný/Dervíš paša|Dervíš paša]] # [[Ottův slovník naučný/Derviz|Derviz]] # [[Ottův slovník naučný/Derwent|Derwent]] # [[Ottův slovník naučný/Derwent Conway|Derwent Conway]] # [[Ottův slovník naučný/Derwentwater|Derwentwater]] # [[Ottův slovník naučný/of Derwentwater|of Derwentwater]] # [[Ottův slovník naučný/Deryngowa|Deryngowa]] # [[Ottův slovník naučný/Deryzda|Deryzda]] # [[Ottův slovník naučný/Deržavin|Deržavin]] # [[Ottův slovník naučný/Des|Des]] # [[Ottův slovník naučný/Dés|Dés]] # [[Ottův slovník naučný/Desagréable|Desagréable]] # [[Ottův slovník naučný/Desaguadero|Desaguadero]] # [[Ottův slovník naučný/Desaignes|Desaignes]] # [[Ottův slovník naučný/Desains|Desains]] # [[Ottův slovník naučný/Desaix de Voygoux|Desaix de Voygoux]] # [[Ottův slovník naučný/Dés-Akna|Dés-Akna]] # [[Ottův slovník naučný/De Sanctis|De Sanctis]] # [[Ottův slovník naučný/Désappointment|Désappointment]] # [[Ottův slovník naučný/Desargues|Desargues]] # [[Ottův slovník naučný/Desátek|Desátek]] # [[Ottův slovník naučný/Desaterák|Desaterák]] # [[Ottův slovník naučný/Desátir|Desátir]] # [[Ottův slovník naučný/Desátník|Desátník]] # [[Ottův slovník naučný/Desaugiers|Desaugiers]] # [[Ottův slovník naučný/Desault|Desault]] # [[Ottův slovník naučný/De Sauss|De Sauss]] # [[Ottův slovník naučný/Désaveu|Désaveu]] # [[Ottův slovník naučný/Desavouovati|Desavouovati]] # [[Ottův slovník naučný/Desbeaux|Desbeaux]] # [[Ottův slovník naučný/Desbordes-Valmorer|Desbordes-Valmorer]] # [[Ottův slovník naučný/Desbouts|Desbouts]] # [[Ottův slovník naučný/Descabezado|Descabezado]] # [[Ottův slovník naučný/Descamizados|Descamizados]] # [[Ottův slovník naučný/Descamps|Descamps]] # [[Ottův slovník naučný/Désiré|Désiré]] # [[Ottův slovník naučný/Descartes|Descartes]] # [[Ottův slovník naučný/Descartesův list|Descartesův list]] # [[Ottův slovník naučný/Descemet|Descemet]] # [[Ottův slovník naučný/Descemetitis|Descemetitis]] # [[Ottův slovník naučný/Descemetova blána|Descemetova blána]] # [[Ottův slovník naučný/Descendence|Descendence]] # [[Ottův slovník naučný/Descendenční theorie|Descendenční theorie]] # [[Ottův slovník naučný/Descendenti|Descendenti]] # [[Ottův slovník naučný/Descensus|Descensus]] # [[Ottův slovník naučný/Descente|Descente]] # [[Ottův slovník naučný/Des Cloizeaux|Des Cloizeaux]] # [[Ottův slovník naučný/Descloizit|Descloizit]] # [[Ottův slovník naučný/Desclot|Desclot]] # [[Ottův slovník naučný/Descoudres|Descoudres]] # [[Ottův slovník naučný/Describe|Describe]] # [[Ottův slovník naučný/Deseado Puerto|Deseado Puerto]] # [[Ottův slovník naučný/Deseilligny|Deseilligny]] # [[Ottův slovník naučný/Deseine|Deseine]] # [[Ottův slovník naučný/Desenzano sul Lago|Desenzano sul Lago]] # [[Ottův slovník naučný/Deserce|Deserce]] # [[Ottův slovník naučný/Deseret|Deseret]] # [[Ottův slovník naučný/Desericius|Desericius]] # [[Ottův slovník naučný/Desertas|Desertas]] # [[Ottův slovník naučný/Deserteur|Deserteur]] # [[Ottův slovník naučný/Deservitní rok|Deservitní rok]] # [[Ottův slovník naučný/Deset|Deset]] # [[Ottův slovník naučný/Desetina|Desetina]] # [[Ottův slovník naučný/Desetinný|Desetinný]] # [[Ottův slovník naučný/Desetiúhelník|Desetiúhelník]] # [[Ottův slovník naučný/Desèze|Desèze]] # [[Ottův slovník naučný/Desfont.|Desfont.]] # [[Ottův slovník naučný/Desfontaines|Desfontaines]] # [[Ottův slovník naučný/Desfontainesův jez|Desfontainesův jez]] # [[Ottův slovník naučný/Desfosses|Desfosses]] # [[Ottův slovník naučný/Des Fours-Walderode|Des Fours-Walderode]] # [[Ottův slovník naučný/Desgodins|Desgodins]] # [[Ottův slovník naučný/Desgoffe|Desgoffe]] # [[Ottův slovník naučný/Desh.|Desh.]] # [[Ottův slovník naučný/Deshabillé|Deshabillé]] # [[Ottův slovník naučný/Deshayes|Deshayes]] # [[Ottův slovník naučný/Deshima|Deshima]] # [[Ottův slovník naučný/Deshoulières|Deshoulières]] # [[Ottův slovník naučný/Deschales|Deschales]] # [[Ottův slovník naučný/Deschamps|Deschamps]] # [[Ottův slovník naučný/Deschampsia|Deschampsia]] # [[Ottův slovník naučný/Deschanel|Deschanel]] # [[Ottův slovník naučný/Deschmann|Deschmann]] # [[Ottův slovník naučný/Desiderata|Desiderata]] # [[Ottův slovník naučný/Desiderativum|Desiderativum]] # [[Ottův slovník naučný/Desideratum|Desideratum]] # [[Ottův slovník naučný/Desideria|Desideria]] # [[Ottův slovník naučný/Desiderio da Settignano|Desiderio da Settignano]] # [[Ottův slovník naučný/Desiderium|Desiderium]] # [[Ottův slovník naučný/Desiderius (svatý)|Desiderius (svatý)]] # [[Ottův slovník naučný/Desiderius (vévoda)|Desiderius (vévoda)]] # [[Ottův slovník naučný/Desiertas|Desiertas]] # [[Ottův slovník naučný/Designace|Designace]] # [[Ottův slovník naučný/Designatio personae|Designatio personae]] # [[Ottův slovník naučný/Designator|Designator]] # [[Ottův slovník naučný/Designollův prach|Designollův prach]] # [[Ottův slovník naučný/Desikace|Desikace]] # [[Ottův slovník naučný/Desima|Desima]] # [[Ottův slovník naučný/Desinfekce|Desinfekce]] # [[Ottův slovník naučný/Desinfekční látky, methody, ústavy|Desinfekční látky, methody, ústavy]] # [[Ottův slovník naučný/Desinfektol|Desinfektol]] # [[Ottův slovník naučný/Desinfikovati|Desinfikovati]] # [[Ottův slovník naučný/Desintegrator|Desintegrator]] # [[Ottův slovník naučný/Desio|Desio]] # [[Ottův slovník naučný/Desipere in loco|Desipere in loco]] # [[Ottův slovník naučný/La Desirade|La Desirade]] # [[Ottův slovník naučný/Desítinožci|Desítinožci]] # [[Ottův slovník naučný/Désiu|Désiu]] # [[Ottův slovník naučný/Desjardins|Desjardins]] # [[Ottův slovník naučný/Desjaterik|Desjaterik]] # [[Ottův slovník naučný/Desjatina|Desjatina]] # [[Ottův slovník naučný/Desjatskij|Desjatskij]] # [[Ottův slovník naučný/Deskojazyční|Deskojazyční]] # [[Ottův slovník naučný/Deskripce|Deskripce]] # [[Ottův slovník naučný/Deskriptivní geometrie|Deskriptivní geometrie]] # [[Ottův slovník naučný/Deskvamace|Deskvamace]] # [[Ottův slovník naučný/Deskvamativní zánět plic|Deskvamativní zánět plic]] # [[Ottův slovník naučný/Desky (obec)|Desky (obec)]] # [[Ottův slovník naučný/Desky|Desky]] # [[Ottův slovník naučný/Desl|Desl]] # [[Ottův slovník naučný/Deslandes|Deslandes]] # [[Ottův slovník naučný/Deslanges|Deslanges]] # [[Ottův slovník naučný/Deslys|Deslys]] # [[Ottův slovník naučný/Desm.|Desm.]] # [[Ottův slovník naučný/Des M.|Des M.]] # [[Ottův slovník naučný/Desmalgie|Desmalgie]] # [[Ottův slovník naučný/Desman|Desman]] # [[Ottův slovník naučný/Desmanthus|Desmanthus]] # [[Ottův slovník naučný/Desmarées|Desmarées]] # [[Ottův slovník naučný/Desmares|Desmares]] # [[Ottův slovník naučný/Desmarest|Desmarest]] # [[Ottův slovník naučný/Desmarets|Desmarets]] # [[Ottův slovník naučný/Desmarets de Saint-Sorlin|Desmarets de Saint-Sorlin]] # [[Ottův slovník naučný/Desmarres|Desmarres]] # [[Ottův slovník naučný/Desmidiaceae|Desmidiaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Desmichels|Desmichels]] # [[Ottův slovník naučný/Desmin|Desmin]] # [[Ottův slovník naučný/Desmitis|Desmitis]] # [[Ottův slovník naučný/Desmoceras|Desmoceras]] # [[Ottův slovník naučný/Desmodium|Desmodium]] # [[Ottův slovník naučný/Desmodus|Desmodus]] # [[Ottův slovník naučný/Desmoflogosis|Desmoflogosis]] # [[Ottův slovník naučný/Desmoid|Desmoid]] # [[Ottův slovník naučný/Des Moines|Des Moines]] # [[Ottův slovník naučný/Des-moll|Des-moll]] # [[Ottův slovník naučný/Desmologie|Desmologie]] # [[Ottův slovník naučný/Desmomyaria|Desmomyaria]] # [[Ottův slovník naučný/Desmoncus|Desmoncus]] # [[Ottův slovník naučný/Desmond|Desmond]] # [[Ottův slovník naučný/Desmopathie|Desmopathie]] # [[Ottův slovník naučný/Desmoul.|Desmoul.]] # [[Ottův slovník naučný/Desmoulins|Desmoulins]] # [[Ottův slovník naučný/Desmurgie|Desmurgie]] # [[Ottův slovník naučný/Desn.|Desn.]] # [[Ottův slovník naučný/Desná|Desná]] # [[Ottův slovník naučný/Desná (řeka)|Desná (řeka)]] # [[Ottův slovník naučný/Desna|Desna]] # [[Ottův slovník naučný/Desnica|Desnica]] # [[Ottův slovník naučný/Desnickij|Desnickij]] # [[Ottův slovník naučný/Děs noční|Děs noční]] # [[Ottův slovník naučný/Desnoiresterres|Desnoiresterres]] # [[Ottův slovník naučný/Desnoje bratstvo|Desnoje bratstvo]] # [[Ottův slovník naučný/Desnoyers|Desnoyers]] # [[Ottův slovník naučný/Desodorisace|Desodorisace]] # [[Ottův slovník naučný/Desolación|Desolación]] # [[Ottův slovník naučný/Desolatní|Desolatní]] # [[Ottův slovník naučný/Desolda|Desolda]] # [[Ottův slovník naučný/Desombiaux|Desombiaux]] # [[Ottův slovník naučný/Desor|Desor]] # [[Ottův slovník naučný/Désordre|Désordre]] # [[Ottův slovník naučný/Desorganisace|Desorganisace]] # [[Ottův slovník naučný/Desormes|Desormes]] # [[Ottův slovník naučný/Desoxydace|Desoxydace]] # [[Ottův slovník naučný/Desp.|Desp.]] # [[Ottův slovník naučný/Despekt|Despekt]] # [[Ottův slovník naučný/Despeńaperros|Despeńaperros]] # [[Ottův slovník naučný/Desperace|Desperace]] # [[Ottův slovník naučný/Desperados|Desperados]] # [[Ottův slovník naučný/Desperátní|Desperátní]] # [[Ottův slovník naučný/Despériers|Despériers]] # [[Ottův slovník naučný/Despeyrous|Despeyrous]] # [[Ottův slovník naučný/Desplaces|Desplaces]] # [[Ottův slovník naučný/Despoblado|Despoblado]] # [[Ottův slovník naučný/Despoina|Despoina]] # [[Ottův slovník naučný/Despois|Despois]] # [[Ottův slovník naučný/Desponsatus|Desponsatus]] # [[Ottův slovník naučný/Desportes|Desportes]] # [[Ottův slovník naučný/Despot|Despot]] # [[Ottův slovník naučný/Despot Ivan|Despot Ivan]] # [[Ottův slovník naučný/Despotát|Despotát]] # [[Ottův slovník naučný/Despotismus|Despotismus]] # [[Ottův slovník naučný/Despoto-dag|Despoto-dag]] # [[Ottův slovník naučný/Despotović|Despotović]] # [[Ottův slovník naučný/Despotović-Ćusić|Despotović-Ćusić]] # [[Ottův slovník naučný/Despréaux|Despréaux]] # [[Ottův slovník naučný/Després|Després]] # [[Ottův slovník naučný/Despretz|Despretz]] # [[Ottův slovník naučný/Desprez|Desprez]] # [[Ottův slovník naučný/De Spuches Ruffo|De Spuches Ruffo]] # [[Ottův slovník naučný/Despumace|Despumace]] # [[Ottův slovník naučný/Desquamatio|Desquamatio]] # [[Ottův slovník naučný/Desrousseaux|Desrousseaux]] # [[Ottův slovník naučný/Dessa|Dessa]] # [[Ottův slovník naučný/Dessaix|Dessaix]] # [[Ottův slovník naučný/Dessalines|Dessalines]] # [[Ottův slovník naučný/Dessau|Dessau]] # [[Ottův slovník naučný/Dessauer|Dessauer]] # [[Ottův slovník naučný/Dessava|Dessava]] # [[Ottův slovník naučný/Dessavský|Dessavský]] # [[Ottův slovník naučný/Dessavský most|Dessavský most]] # [[Ottův slovník naučný/Dessavský pochod|Dessavský pochod]] # [[Ottův slovník naučný/Dessendorf|Dessendorf]] # [[Ottův slovník naučný/Dessert|Dessert]] # [[Ottův slovník naučný/Desservanti|Desservanti]] # [[Ottův slovník naučný/Dessewffy|Dessewffy]] # [[Ottův slovník naučný/Dessi|Dessi]] # [[Ottův slovník naučný/Dessin|Dessin]] # [[Ottův slovník naučný/Dessoff|Dessoff]] # [[Ottův slovník naučný/Dessoir|Dessoir]] # [[Ottův slovník naučný/Dessolle|Dessolle]] # [[Ottův slovník naučný/Dessus|Dessus]] # [[Ottův slovník naučný/Děst|Děst]] # [[Ottův slovník naučný/D’Este|D’Este]] # [[Ottův slovník naučný/Desterro|Desterro]] # [[Ottův slovník naučný/Destillace|Destillace]] # [[Ottův slovník naučný/Destinace|Destinace]] # [[Ottův slovník naučný/Destinatář|Destinatář]] # [[Ottův slovník naučný/Destinézit|Destinézit]] # [[Ottův slovník naučný/Destinonův způsob sbirání smetany|Destinonův způsob sbirání smetany]] # [[Ottův slovník naučný/Destinovati|Destinovati]] # [[Ottův slovník naučný/Destouches |Destouches ]] # [[Ottův slovník naučný/Destra|Destra]] # [[Ottův slovník naučný/Destrée|Destrée]] # [[Ottův slovník naučný/Destrem|Destrem]] # [[Ottův slovník naučný/Destrukce|Destrukce]] # [[Ottův slovník naučný/Destunis|Destunis]] # [[Ottův slovník naučný/Destúr|Destúr]] # [[Ottův slovník naučný/Destutt de Tracy|Destutt de Tracy]] # [[Ottův slovník naučný/Desubas|Desubas]] # [[Ottův slovník naučný/Desuetudo|Desuetudo]] # [[Ottův slovník naučný/Desultores|Desultores]] # [[Ottův slovník naučný/Desultorický|Desultorický]] # [[Ottův slovník naučný/Desv.|Desv.]] # [[Ottův slovník naučný/Desvaux|Desvaux]] # [[Ottův slovník naučný/Desverges|Desverges]] # [[Ottův slovník naučný/Desvres|Desvres]] # [[Ottův slovník naučný/Deswert|Deswert]] # [[Ottův slovník naučný/Deszczyński|Deszczyński]] # [[Ottův slovník naučný/Deszkiewicz|Deszkiewicz]] # [[Ottův slovník naučný/Déš|Déš]] # [[Ottův slovník naučný/Deša|Deša]] # [[Ottův slovník naučný/Dešenice|Dešenice]] # [[Ottův slovník naučný/Dešenští z Dešenic|Dešenští z Dešenic]] # [[Ottův slovník naučný/Dešná|Dešná]] # [[Ottův slovník naučný/Dešné|Dešné]] # [[Ottův slovník naučný/Dešnev|Dešnev]] # [[Ottův slovník naučný/Dešnice|Dešnice]] # [[Ottův slovník naučný/Dešov|Dešov]] # [[Ottův slovník naučný/Dešt|Dešt]] # [[Ottův slovník naučný/Déšť|Déšť]] # [[Ottův slovník naučný/Deštná|Deštná]] # [[Ottův slovník naučný/Deštné|Deštné]] # [[Ottův slovník naučný/Deštnice|Deštnice]] # [[Ottův slovník naučný/Deštník|Deštník]] # [[Ottův slovník naučný/Dešťoměr|Dešťoměr]] # [[Ottův slovník naučný/Dešťopis|Dešťopis]] # [[Ottův slovník naučný/Dešťovka|Dešťovka]] # [[Ottův slovník naučný/Dešťovky|Dešťovky]] # [[Ottův slovník naučný/Détaché|Détaché]] # [[Ottův slovník naučný/Détachement|Détachement]] # [[Ottův slovník naučný/Detail|Detail]] # [[Ottův slovník naučný/Detailista|Detailista]] # [[Ottův slovník naučný/Detaille|Detaille]] # [[Ottův slovník naučný/Detailní|Detailní]] # [[Ottův slovník naučný/Detaň|Detaň]] # [[Ottův slovník naučný/Dětanovice|Dětanovice]] # [[Ottův slovník naučný/Detašovací přístroj|Detašovací přístroj]] # [[Ottův slovník naučný/De te fabula narratur|De te fabula narratur]] # [[Ottův slovník naučný/Detektiv|Detektiv]] # [[Ottův slovník naučný/Detektor|Detektor]] # [[Ottův slovník naučný/Dětel|Dětel]] # [[Ottův slovník naučný/Detela|Detela]] # [[Ottův slovník naučný/De tempore|De tempore]] # [[Ottův slovník naučný/Detence|Detence]] # [[Ottův slovník naučný/Dětenice|Dětenice]] # [[Ottův slovník naučný/Détente|Détente]] # [[Ottův slovník naučný/Détention|Détention]] # [[Ottův slovník naučný/Detentor|Detentor]] # [[Ottův slovník naučný/Detergentia|Detergentia]] # [[Ottův slovník naučný/Deteriorace|Deteriorace]] # [[Ottův slovník naučný/Determinace|Determinace]] # [[Ottův slovník naučný/Determinant|Determinant]] # [[Ottův slovník naučný/Determinativa|Determinativa]] # [[Ottův slovník naučný/Determinativní|Determinativní]] # [[Ottův slovník naučný/Determinato|Determinato]] # [[Ottův slovník naučný/Determinismus|Determinismus]] # [[Ottův slovník naučný/Determinista|Determinista]] # [[Ottův slovník naučný/Determinovaný|Determinovaný]] # [[Ottův slovník naučný/Determinovati|Determinovati]] # [[Ottův slovník naučný/Detersiva|Detersiva]] # [[Ottův slovník naučný/Detestovati|Detestovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dethronisace|Dethronisace]] # [[Ottův slovník naučný/Dětinec|Dětinec]] # [[Ottův slovník naučný/Dětinov|Dětinov]] # [[Ottův slovník naučný/Detinovati|Detinovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dětkovice|Dětkovice]] # [[Ottův slovník naučný/Detlef|Detlef]] # [[Ottův slovník naučný/Dětmar|Dětmar]] # [[Ottův slovník naučný/Dětmarovice|Dětmarovice]] # [[Ottův slovník naučný/Detmold|Detmold]] # [[Ottův slovník naučný/Detmold Johann Hermann|Detmold Johann Hermann]] # [[Ottův slovník naučný/Dětoch|Dětoch]] # [[Ottův slovník naučný/Dětochov|Dětochov]] # [[Ottův slovník naučný/Detonace|Detonace]] # [[Ottův slovník naučný/Detonator|Detonator]] # [[Ottův slovník naučný/Detonse|Detonse]] # [[Ottův slovník naučný/Detractis detrahendis|Detractis detrahendis]] # [[Ottův slovník naučný/Detractus realis|Detractus realis]] # [[Ottův slovník naučný/Detrakce|Detrakce]] # [[Ottův slovník naučný/De Traux|De Traux]] # [[Ottův slovník naučný/Detrekö-Varalja|Detrekö-Varalja]] # [[Ottův slovník naučný/De tribus impostoribus|De tribus impostoribus]] # [[Ottův slovník naučný/Dětřich|Dětřich]] # [[Ottův slovník naučný/Dětřichov|Dětřichov]] # [[Ottův slovník naučný/Dětřichovice|Dětřichovice]] # [[Ottův slovník naučný/Détriment|Détriment]] # [[Ottův slovník naučný/De tripode dictum|De tripode dictum]] # [[Ottův slovník naučný/Detritus|Detritus]] # [[Ottův slovník naučný/Detroit Karl|Detroit Karl]] # [[Ottův slovník naučný/Detroit|Detroit]] # [[Ottův slovník naučný/De Troy|De Troy]] # [[Ottův slovník naučný/Détroyat|Détroyat]] # [[Ottův slovník naučný/Detrusorium|Detrusorium]] # [[Ottův slovník naučný/Detrusor urinae|Detrusor urinae]] # [[Ottův slovník naučný/Dětská literatura|Dětská literatura]] # [[Ottův slovník naučný/Dětská obrna|Dětská obrna]] # [[Ottův slovník naučný/Dětské divadelní hry|Dětské divadelní hry]] # [[Ottův slovník naučný/Dětské moučky|Dětské moučky]] # [[Ottův slovník naučný/Dětské nemoci|Dětské nemoci]] # [[Ottův slovník naučný/Dětské nemocnice|Dětské nemocnice]] # [[Ottův slovník naučný/Dětské sanatorium|Dětské sanatorium]] # [[Ottův slovník naučný/Dětské zahrádky|Dětské zahrádky]] # [[Ottův slovník naučný/Detta|Detta]] # [[Ottův slovník naučný/Dette|Dette]] # [[Ottův slovník naučný/Dettelbach|Dettelbach]] # [[Ottův slovník naučný/Dettenried|Dettenried]] # [[Ottův slovník naučný/Dettingen|Dettingen]] # [[Ottův slovník naučný/Detto|Detto]] # [[Ottův slovník naučný/Dettwa|Dettwa]] # [[Ottův slovník naučný/Detumescence|Detumescence]] # [[Ottův slovník naučný/Detunata|Detunata]] # [[Ottův slovník naučný/Detur|Detur]] # [[Ottův slovník naučný/Dětva|Dětva]] # [[Ottův slovník naučný/Detvan|Detvan]] # [[Ottův slovník naučný/Deuben|Deuben]] # [[Ottův slovník naučný/Deubler|Deubler]] # [[Ottův slovník naučný/Deukalión|Deukalión]] # [[Ottův slovník naučný/Deûle|Deûle]] # [[Ottův slovník naučný/Deulino|Deulino]] # [[Ottův slovník naučný/Deus|Deus]] # [[Ottův slovník naučný/Deusdedit|Deusdedit]] # [[Ottův slovník naučný/Deus ex machina|Deus ex machina]] # [[Ottův slovník naučný/Deus Fidius|Deus Fidius]] # [[Ottův slovník naučný/Deus in adjutorium|Deus in adjutorium]] # [[Ottův slovník naučný/Deuske|Deuske]] # [[Ottův slovník naučný/Deus omen avertat|Deus omen avertat]] # [[Ottův slovník naučný/Deus-Ramos|Deus-Ramos]] # [[Ottův slovník naučný/Deussen|Deussen]] # [[Ottův slovník naučný/Deut|Deut]] # [[Ottův slovník naučný/Deuteragónistés|Deuteragónistés]] # [[Ottův slovník naučný/Deuterogamie|Deuterogamie]] # [[Ottův slovník naučný/Deuterokanónické knihy|Deuterokanónické knihy]] # [[Ottův slovník naučný/Deuterolog|Deuterolog]] # [[Ottův slovník naučný/Deuteronomion|Deuteronomion]] # [[Ottův slovník naučný/Deuteropathické|Deuteropathické]] # [[Ottův slovník naučný/Deuteroplasma|Deuteroplasma]] # [[Ottův slovník naučný/Deuterósis|Deuterósis]] # [[Ottův slovník naučný/Deuteroskopie|Deuteroskopie]] # [[Ottův slovník naučný/Deutinger|Deutinger]] # [[Ottův slovník naučný/Deutsch|Deutsch]] # [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Altenburg|Deutsch-Altenburg]] # [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Bleiberg|Deutsch-Bleiberg]] # [[Ottův slovník naučný/Deutschbundesort|Deutschbundesort]] # [[Ottův slovník naučný/z Deutschenberka|z Deutschenberka]] # [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Eylau|Deutsch-Eylau]] # [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Kahn|Deutsch-Kahn]] # [[Ottův slovník naučný/Deutschkatholiken|Deutschkatholiken]] # [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Kilmes|Deutsch-Kilmes]] # [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Krawarn|Deutsch-Krawarn]] # [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Kreuz|Deutsch-Kreuz]] # [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Krone|Deutsch-Krone]] # [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Landsberg|Deutsch-Landsberg]] # [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Leuten|Deutsch-Leuten]] # [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Liptsch|Deutsch-Liptsch]] # [[Ottův slovník naučný/Deutschmeister|Deutschmeister]] # [[Ottův slovník naučný/Deutz|Deutz]] # [[Ottův slovník naučný/Deutzendorf|Deutzendorf]] # [[Ottův slovník naučný/Deutzia|Deutzia]] # [[Ottův slovník naučný/Deux|Deux]] # [[Ottův slovník naučný/Les Deuxièmes bois|Les Deuxièmes bois]] # [[Ottův slovník naučný/Deux Ponts|Deux Ponts]] # [[Ottův slovník naučný/Deux-Sèvres|Deux-Sèvres]] # [[Ottův slovník naučný/Deva (sanskrt)|Deva (sanskrt)]] # [[Ottův slovník naučný/Deva (město)|Deva (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Déva|Déva]] # [[Ottův slovník naučný/Děva (bohyně)|Děva (bohyně)]] # [[Ottův slovník naučný/Děva (jméno)|Děva (jméno)]] # [[Ottův slovník naučný/Devaccani|Devaccani]] # [[Ottův slovník naučný/Déva-dásí|Déva-dásí]] # [[Ottův slovník naučný/Devalvace|Devalvace]] # [[Ottův slovník naučný/Dévalvárá|Dévalvárá]] # [[Ottův slovník naučný/Dévanágari|Dévanágari]] # [[Ottův slovník naučný/Devantière|Devantière]] # [[Ottův slovník naučný/Devaporace|Devaporace]] # [[Ottův slovník naučný/Devapragaja|Devapragaja]] # [[Ottův slovník naučný/Devas|Devas]] # [[Ottův slovník naučný/Devastace|Devastace]] # [[Ottův slovník naučný/Dévatá|Dévatá]] # [[Ottův slovník naučný/Devaterník|Devaterník]] # [[Ottův slovník naučný/Devatero odění|Devatero odění]] # [[Ottův slovník naučný/Devaux|Devaux]] # [[Ottův slovník naučný/De Vaux|De Vaux]] # [[Ottův slovník naučný/Dévaványa|Dévaványa]] # [[Ottův slovník naučný/Devay|Devay]] # [[Ottův slovník naučný/Devčić|Devčić]] # [[Ottův slovník naučný/Deve Bojun|Deve Bojun]] # [[Ottův slovník naučný/Devecser|Devecser]] # [[Ottův slovník naučný/Develle|Develle]] # [[Ottův slovník naučný/Développement|Développement]] # [[Ottův slovník naučný/Develtovo|Develtovo]] # [[Ottův slovník naučný/Deventer|Deventer]] # [[Ottův slovník naučný/van Deventer|van Deventer]] # [[Ottův slovník naučný/Dévény|Dévény]] # [[Ottův slovník naučný/De verbo ad verbum|De verbo ad verbum]] # [[Ottův slovník naučný/Devereux|Devereux]] # [[Ottův slovník naučný/Devergie|Devergie]] # [[Ottův slovník naučný/Devéria|Devéria]] # [[Ottův slovník naučný/Deveroux|Deveroux]] # [[Ottův slovník naučný/Deverra|Deverra]] # [[Ottův slovník naučný/Devès|Devès]] # [[Ottův slovník naučný/Devestitura|Devestitura]] # [[Ottův slovník naučný/Devětdenyk|Devětdenyk]] # [[Ottův slovník naučný/Devětsil|Devětsil]] # [[Ottův slovník naučný/Devex|Devex]] # [[Ottův slovník naučný/Devexa|Devexa]] # [[Ottův slovník naučný/Deviace|Deviace]] # [[Ottův slovník naučný/Device|Device]] # [[Ottův slovník naučný/Děvice|Děvice]] # [[Ottův slovník naučný/Děvičja krasa|Děvičja krasa]] # [[Ottův slovník naučný/Děvičnik|Děvičnik]] # [[Ottův slovník naučný/Devienne|Devienne]] # [[Ottův slovník naučný/Devier|Devier]] # [[Ottův slovník naučný/Děvík|Děvík]] # [[Ottův slovník naučný/Devil|Devil]] # [[Ottův slovník naučný/Deville|Deville]] # [[Ottův slovník naučný/Deville, Sainte-Claire D.|Deville, Sainte-Claire D.]] # [[Ottův slovník naučný/Déville les Rouen|Déville les Rouen]] # [[Ottův slovník naučný/Devilleova pec|Devilleova pec]] # [[Ottův slovník naučný/Devil wood|Devil wood]] # [[Ottův slovník naučný/Děvín|Děvín]] # [[Ottův slovník naučný/Devins|Devins]] # [[Ottův slovník naučný/Devisa|Devisa]] # [[Ottův slovník naučný/Devítková zkouška|Devítková zkouška]] # [[Ottův slovník naučný/Devítník|Devítník]] # [[Ottův slovník naučný/Devitrifikace|Devitrifikace]] # [[Ottův slovník naučný/Devítský|Devítský]] # [[Ottův slovník naučný/Devitte|Devitte]] # [[Ottův slovník naučný/Devizes|Devizes]] # [[Ottův slovník naučný/Devoce|Devoce]] # [[Ottův slovník naučný/Devoir|Devoir]] # [[Ottův slovník naučný/Devol|Devol]] # [[Ottův slovník naučný/Devoluce|Devoluce]] # [[Ottův slovník naučný/Devoluční válka|Devoluční válka]] # [[Ottův slovník naučný/Devoluy|Devoluy]] # [[Ottův slovník naučný/Devomovati|Devomovati]] # [[Ottův slovník naučný/Devon|Devon]] # [[Ottův slovník naučný/Devonport|Devonport]] # [[Ottův slovník naučný/Devonshire|Devonshire]] # [[Ottův slovník naučný/of Devonshire|of Devonshire]] # [[Ottův slovník naučný/Devonshire junket|Devonshire junket]] # [[Ottův slovník naučný/Devonský skot|Devonský skot]] # [[Ottův slovník naučný/Devonský útvar|Devonský útvar]] # [[Ottův slovník naučný/Devorace|Devorace]] # [[Ottův slovník naučný/Devoti|Devoti]] # [[Ottův slovník naučný/Devotio|Devotio]] # [[Ottův slovník naučný/Devotní|Devotní]] # [[Ottův slovník naučný/Devoty|Devoty]] # [[Ottův slovník naučný/Devrient|Devrient]] # [[Ottův slovník naučný/Dewalquea|Dewalquea]] # [[Ottův slovník naučný/De Wette|De Wette]] # [[Ottův slovník naučný/Dewez|Dewez]] # [[Ottův slovník naučný/De Winne|De Winne]] # [[Ottův slovník naučný/De Witt|De Witt]] # [[Ottův slovník naučný/Dewittsland|Dewittsland]] # [[Ottův slovník naučný/Dewsbury|Dewsbury]] # [[Ottův slovník naučný/Dexamenos|Dexamenos]] # [[Ottův slovník naučný/Dexiografie|Dexiografie]] # [[Ottův slovník naučný/Dexippos|Dexippos]] # [[Ottův slovník naučný/Dexippus|Dexippus]] # [[Ottův slovník naučný/Dextera|Dextera]] # [[Ottův slovník naučný/Dextrale|Dextrale]] # [[Ottův slovník naučný/Dextran|Dextran]] # [[Ottův slovník naučný/Dextri|Dextri]] # [[Ottův slovník naučný/Dextriny|Dextriny]] # [[Ottův slovník naučný/Dextrocardia|Dextrocardia]] # [[Ottův slovník naučný/Dextrosa|Dextrosa]] # [[Ottův slovník naučný/Dey|Dey]] # [[Ottův slovník naučný/Deyl|Deyl]] # [[Ottův slovník naučný/Deym ze Stříteže|Deym ze Stříteže]] # [[Ottův slovník naučný/Deynze|Deynze]] # [[Ottův slovník naučný/Deza|Deza]] # [[Ottův slovník naučný/Didak|Didak]] # [[Ottův slovník naučný/Dezertér|Dezertér]] # [[Ottův slovník naučný/Dézna|Dézna]] # [[Ottův slovník naučný/Dezobry|Dezobry]] # [[Ottův slovník naučný/Deželić|Deželić]] # [[Ottův slovník naučný/Deževa|Deževa]] # [[Ottův slovník naučný/Dežma|Dežma]] # [[Ottův slovník naučný/Dežman|Dežman]] # [[Ottův slovník naučný/Dežurnyj|Dežurnyj]] # [[Ottův slovník naučný/D. G.|D. G.]] # [[Ottův slovník naučný/d. h.|d. h.]] # [[Ottův slovník naučný/Dhafár|Dhafár]] # [[Ottův slovník naučný/Dháká|Dháká]] # [[Ottův slovník naučný/Dhákán|Dhákán]] # [[Ottův slovník naučný/Dhalíp|Dhalíp]] # [[Ottův slovník naučný/Dhaman|Dhaman]] # [[Ottův slovník naučný/Dhamar|Dhamar]] # [[Ottův slovník naučný/Dhammapadam|Dhammapadam]] # [[Ottův slovník naučný/Dhan|Dhan]] # [[Ottův slovník naučný/Dhángarové|Dhángarové]] # [[Ottův slovník naučný/Dhanvantari|Dhanvantari]] # [[Ottův slovník naučný/Dhar|Dhar]] # [[Ottův slovník naučný/Dharma|Dharma]] # [[Ottův slovník naučný/Dharná baithná|Dharná baithná]] # [[Ottův slovník naučný/Dharvar|Dharvar]] # [[Ottův slovník naučný/Dhau|Dhau]] # [[Ottův slovník naučný/Dhaulagiri|Dhaulagiri]] # [[Ottův slovník naučný/Dheune|Dheune]] # [[Ottův slovník naučný/Dhlb.|Dhlb.]] # [[Ottův slovník naučný/Dhofár|Dhofár]] # [[Ottův slovník naučný/Dholera|Dholera]] # [[Ottův slovník naučný/Dholiana|Dholiana]] # [[Ottův slovník naučný/Dholpur|Dholpur]] # [[Ottův slovník naučný/Dhor-el-Chodíb|Dhor-el-Chodíb]] # [[Ottův slovník naučný/Dhrá|Dhrá]] # [[Ottův slovník naučný/Dhrtaráštra|Dhrtaráštra]] # [[Ottův slovník naučný/Dhulia|Dhulia]] # [[Ottův slovník naučný/Dhulip Singh|Dhulip Singh]] # [[Ottův slovník naučný/Di|Di]] # [[Ottův slovník naučný/Di…|Di…]] # [[Ottův slovník naučný/Dia (předložka)|Dia (předložka)]] # [[Ottův slovník naučný/Dia (ostrov)|Dia (ostrov)]] # [[Ottův slovník naučný/Diabas|Diabas]] # [[Ottův slovník naučný/Diabasis|Diabasis]] # [[Ottův slovník naučný/Diabelli|Diabelli]] # [[Ottův slovník naučný/Diabetes|Diabetes]] # [[Ottův slovník naučný/Diabetik|Diabetik]] # [[Ottův slovník naučný/Diable|Diable]] # [[Ottův slovník naučný/Diablerets|Diablerets]] # [[Ottův slovník naučný/Diablerie|Diablerie]] # [[Ottův slovník naučný/Diablesse|Diablesse]] # [[Ottův slovník naučný/Diablotin|Diablotin]] # [[Ottův slovník naučný/Diabola|Diabola]] # [[Ottův slovník naučný/Diabolický|Diabolický]] # [[Ottův slovník naučný/Diabolismus|Diabolismus]] # [[Ottův slovník naučný/Diabolista|Diabolista]] # [[Ottův slovník naučný/Diabologie|Diabologie]] # [[Ottův slovník naučný/Diabolus|Diabolus]] # [[Ottův slovník naučný/Diabotanum|Diabotanum]] # [[Ottův slovník naučný/Diabrosis|Diabrosis]] # [[Ottův slovník naučný/Diacetová kyselina|Diacetová kyselina]] # [[Ottův slovník naučný/Diaconia|Diaconia]] # [[Ottův slovník naučný/Diaconicum|Diaconicum]] # [[Ottův slovník naučný/Diaconus|Diaconus]] # [[Ottův slovník naučný/Diadelphia|Diadelphia]] # [[Ottův slovník naučný/Diadema|Diadema]] # [[Ottův slovník naučný/Diadocha|Diadocha]] # [[Ottův slovník naučný/Diadochit|Diadochit]] # [[Ottův slovník naučný/Diadochové|Diadochové]] # [[Ottův slovník naučný/Diadosis|Diadosis]] # [[Ottův slovník naučný/Diadumenos|Diadumenos]] # [[Ottův slovník naučný/Diaerese|Diaerese]] # [[Ottův slovník naučný/Diaeta|Diaeta]] # [[Ottův slovník naučný/Diaf…|Diaf…]] # [[Ottův slovník naučný/Diafanní|Diafanní]] # [[Ottův slovník naučný/Diafanometr|Diafanometr]] # [[Ottův slovník naučný/Diafanorama|Diafanorama]] # [[Ottův slovník naučný/Diafanoskopie|Diafanoskopie]] # [[Ottův slovník naučný/Diafonie|Diafonie]] # [[Ottův slovník naučný/Diafora|Diafora]] # [[Ottův slovník naučný/Diaforit|Diaforit]] # [[Ottův slovník naučný/Diafragma|Diafragma]] # [[Ottův slovník naučný/Diafthora|Diafthora]] # [[Ottův slovník naučný/Diafunu|Diafunu]] # [[Ottův slovník naučný/Diafysis|Diafysis]] # [[Ottův slovník naučný/Diagenesis|Diagenesis]] # [[Ottův slovník naučný/Diaglyf|Diaglyf]] # [[Ottův slovník naučný/Diagnosa|Diagnosa]] # [[Ottův slovník naučný/Diagnostika|Diagnostika]] # [[Ottův slovník naučný/Diago|Diago]] # [[Ottův slovník naučný/Diagometr|Diagometr]] # [[Ottův slovník naučný/Diagonál|Diagonál]] # [[Ottův slovník naučný/Diagonála|Diagonála]] # [[Ottův slovník naučný/Diagonální|Diagonální]] # [[Ottův slovník naučný/Diagonální methoda měření polí|Diagonální methoda měření polí]] # [[Ottův slovník naučný/Diagonální zvrstvení|Diagonální zvrstvení]] # [[Ottův slovník naučný/Diagoras|Diagoras]] # [[Ottův slovník naučný/Diagraf|Diagraf]] # [[Ottův slovník naučný/Diagramm|Diagramm]] # [[Ottův slovník naučný/Diagrydium|Diagrydium]] # [[Ottův slovník naučný/Diahot|Diahot]] # [[Ottův slovník naučný/Diachenium|Diachenium]] # [[Ottův slovník naučný/Diachord|Diachord]] # [[Ottův slovník naučný/Diachorésis|Diachorésis]] # [[Ottův slovník naučný/Diachylon|Diachylon]] # [[Ottův slovník naučný/Diairesis|Diairesis]] # [[Ottův slovník naučný/Diaka|Diaka]] # [[Ottův slovník naučný/Diakaustika|Diakaustika]] # [[Ottův slovník naučný/Diaklysma|Diaklysma]] # [[Ottův slovník naučný/Diakodion|Diakodion]] # [[Ottův slovník naučný/Diakon|Diakon]] # [[Ottův slovník naučný/Diakonky|Diakonky]] # [[Ottův slovník naučný/Diakonovština|Diakonovština]] # [[Ottův slovník naučný/Diakopa|Diakopa]] # [[Ottův slovník naučný/Diakos|Diakos]] # [[Ottův slovník naučný/Diakovar|Diakovar]] # [[Ottův slovník naučný/Diakrise|Diakrise]] # [[Ottův slovník naučný/Diakritická znaménka|Diakritická znaménka]] # [[Ottův slovník naučný/Diaktinismus|Diaktinismus]] # [[Ottův slovník naučný/Dialektika|Dialektika]] # [[Ottův slovník naučný/Dialektikon|Dialektikon]] # [[Ottův slovník naučný/Dialektikové|Dialektikové]] # [[Ottův slovník naučný/Dialektologie|Dialektologie]] # [[Ottův slovník naučný/Dialekty|Dialekty]] # [[Ottův slovník naučný/Dialemma|Dialemma]] # [[Ottův slovník naučný/Diallag|Diallag]] # [[Ottův slovník naučný/Diallela|Diallela]] # [[Ottův slovník naučný/Dialog|Dialog]] # [[Ottův slovník naučný/Dialogická forma|Dialogická forma]] # [[Ottův slovník naučný/Dialogismus|Dialogismus]] # [[Ottův slovník naučný/Dialogit|Dialogit]] # [[Ottův slovník naučný/Dialypetalae|Dialypetalae]] # [[Ottův slovník naučný/Dialysa|Dialysa]] # [[Ottův slovník naučný/Dialysator|Dialysator]] # [[Ottův slovník naučný/Dialytická methoda eliminační|Dialytická methoda eliminační]] # [[Ottův slovník naučný/Dialytický dalekohled|Dialytický dalekohled]] # [[Ottův slovník naučný/Diamagnetismus a Diamagnetometr|Diamagnetismus a Diamagnetometr]] # [[Ottův slovník naučný/Diamant|Diamant]] # [[Ottův slovník naučný/Diamante|Diamante]] # [[Ottův slovník naučný/Diamante Juan Bautista|Diamante Juan Bautista]] # [[Ottův slovník naučný/Diamantin|Diamantin]] # [[Ottův slovník naučný/Diamantina|Diamantina]] # [[Ottův slovník naučný/Diamantini|Diamantini]] # [[Ottův slovník naučný/Diamantino|Diamantino]] # [[Ottův slovník naučný/Diamantov|Diamantov]] # [[Ottův slovník naučný/Diamantová barva|Diamantová barva]] # [[Ottův slovník naučný/Diamantování|Diamantování]] # [[Ottův slovník naučný/Diamantová svatba|Diamantová svatba]] # [[Ottův slovník naučný/Diamantové písmo|Diamantové písmo]] # [[Ottův slovník naučný/Diamantový nátěr|Diamantový nátěr]] # [[Ottův slovník naučný/Diamantový nebozez|Diamantový nebozez]] # [[Ottův slovník naučný/Diamantový příkop|Diamantový příkop]] # [[Ottův slovník naučný/Diamantový tmel|Diamantový tmel]] # [[Ottův slovník naučný/Diamastigosis|Diamastigosis]] # [[Ottův slovník naučný/Diamer|Diamer]] # [[Ottův slovník naučný/Diametr|Diametr]] # [[Ottův slovník naučný/Diametrální|Diametrální]] # [[Ottův slovník naučný/Diamorfósa|Diamorfósa]] # [[Ottův slovník naučný/Diamorum|Diamorum]] # [[Ottův slovník naučný/Diana|Diana]] # [[Ottův slovník naučný/Diana (planetoida)|Diana (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Diana (chemie)|Diana (chemie)]] # [[Ottův slovník naučný/Diana (opice)|Diana (opice)]] # [[Ottův slovník naučný/Diana (stráž)|Diana (stráž)]] # [[Ottův slovník naučný/Diana Francouzská a Poitierská|Diana Francouzská a Poitierská]] # [[Ottův slovník naučný/Diana Versaillská|Diana Versaillská]] # [[Ottův slovník naučný/Diana Antonio|Diana Antonio]] # [[Ottův slovník naučný/Dianaberk|Dianaberk]] # [[Ottův slovník naučný/Dianahof|Dianahof]] # [[Ottův slovník naučný/Diandria|Diandria]] # [[Ottův slovník naučný/Diane de France|Diane de France]] # [[Ottův slovník naučný/Diane de Poitiers|Diane de Poitiers]] # [[Ottův slovník naučný/Dianella|Dianella]] # [[Ottův slovník naučný/Dianemometr|Dianemometr]] # [[Ottův slovník naučný/Dianemoskop|Dianemoskop]] # [[Ottův slovník naučný/Dianini kněží|Dianini kněží]] # [[Ottův slovník naučný/Dianin řád|Dianin řád]] # [[Ottův slovník naučný/Dianin strom|Dianin strom]] # [[Ottův slovník naučný/Dianoea|Dianoea]] # [[Ottův slovník naučný/Dianoeologie|Dianoeologie]] # [[Ottův slovník naučný/Diano Marina|Diano Marina]] # [[Ottův slovník naučný/Dianthus|Dianthus]] # [[Ottův slovník naučný/Diantre|Diantre]] # [[Ottův slovník naučný/Dianucum|Dianucum]] # [[Ottův slovník naučný/Diapalma|Diapalma]] # [[Ottův slovník naučný/Diapasma|Diapasma]] # [[Ottův slovník naučný/Diapason|Diapason]] # [[Ottův slovník naučný/Diapedesis|Diapedesis]] # [[Ottův slovník naučný/Diapente|Diapente]] # [[Ottův slovník naučný/Diaper|Diaper]] # [[Ottův slovník naučný/Diaph…|Diaph…]] # [[Ottův slovník naučný/Diaphoenicum|Diaphoenicum]] # [[Ottův slovník naučný/Diaphorésis, diaphorética|Diaphorésis, diaphorética]] # [[Ottův slovník naučný/Diapnoia|Diapnoia]] # [[Ottův slovník naučný/Diaporésis|Diaporésis]] # [[Ottův slovník naučný/Diapsalma|Diapsalma]] # [[Ottův slovník naučný/Diapséfisis|Diapséfisis]] # [[Ottův slovník naučný/Diaptomus|Diaptomus]] # [[Ottův slovník naučný/Diarchie|Diarchie]] # [[Ottův slovník naučný/Diaria|Diaria]] # [[Ottův slovník naučný/Diario romano|Diario romano]] # [[Ottův slovník naučný/Diarium|Diarium]] # [[Ottův slovník naučný/Diarrhoea|Diarrhoea]] # [[Ottův slovník naučný/Diarthrosa|Diarthrosa]] # [[Ottův slovník naučný/Dias|Dias]] # [[Ottův slovník naučný/Diaschisma|Diaschisma]] # [[Ottův slovník naučný/Diaskeuasis|Diaskeuasis]] # [[Ottův slovník naučný/Diaspasura|Diaspasura]] # [[Ottův slovník naučný/Diaspor|Diaspor]] # [[Ottův slovník naučný/Diaspora|Diaspora]] # [[Ottův slovník naučný/Diasporometr|Diasporometr]] # [[Ottův slovník naučný/Diastaltický|Diastaltický]] # [[Ottův slovník naučný/Diastase|Diastase]] # [[Ottův slovník naučný/Diastema|Diastema]] # [[Ottův slovník naučný/Diastimetr|Diastimetr]] # [[Ottův slovník naučný/Diastole|Diastole]] # [[Ottův slovník naučný/Diastopora|Diastopora]] # [[Ottův slovník naučný/Diastremma|Diastremma]] # [[Ottův slovník naučný/Diastrofé|Diastrofé]] # [[Ottův slovník naučný/Diastylis|Diastylis]] # [[Ottův slovník naučný/Diastylos|Diastylos]] # [[Ottův slovník naučný/Diasyrmus|Diasyrmus]] # [[Ottův slovník naučný/Diatessarón|Diatessarón]] # [[Ottův slovník naučný/Diathéké|Diathéké]] # [[Ottův slovník naučný/Diathermanní|Diathermanní]] # [[Ottův slovník naučný/Diathermansie|Diathermansie]] # [[Ottův slovník naučný/Diathesa|Diathesa]] # [[Ottův slovník naučný/Diatit|Diatit]] # [[Ottův slovník naučný/Diatomaceae|Diatomaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Diatomický|Diatomický]] # [[Ottův slovník naučný/Diatomin|Diatomin]] # [[Ottův slovník naučný/Diatomová země|Diatomová země]] # [[Ottův slovník naučný/Diatonický|Diatonický]] # [[Ottův slovník naučný/Diatresis|Diatresis]] # [[Ottův slovník naučný/Diatreta|Diatreta]] # [[Ottův slovník naučný/Diatribé|Diatribé]] # [[Ottův slovník naučný/Diatrimma|Diatrimma]] # [[Ottův slovník naučný/Diatypósis|Diatypósis]] # [[Ottův slovník naučný/Diaulos|Diaulos]] # [[Ottův slovník naučný/Diavoletti|Diavoletti]] # [[Ottův slovník naučný/Diavolo|Diavolo]] # [[Ottův slovník naučný/Diaz|Diaz]] # [[Ottův slovník naučný/Diaz de Escobar|Diaz de Escobar]] # [[Ottův slovník naučný/Diaz de la Peña|Diaz de la Peña]] # [[Ottův slovník naučný/Diazeuxis|Diazeuxis]] # [[Ottův slovník naučný/Diazolátky|Diazolátky]] # [[Ottův slovník naučný/Diazóma|Diazóma]] # [[Ottův slovník naučný/Dibblovka|Dibblovka]] # [[Ottův slovník naučný/Dibdin|Dibdin]] # [[Ottův slovník naučný/Dibič-Zabalkanskij|Dibič-Zabalkanskij]] # [[Ottův slovník naučný/Dibil|Dibil]] # [[Ottův slovník naučný/Dibio|Dibio]] # [[Ottův slovník naučný/Diblík|Diblík]] # [[Ottův slovník naučný/Dibolia|Dibolia]] # [[Ottův slovník naučný/Díbón|Díbón]] # [[Ottův slovník naučný/Dibong|Dibong]] # [[Ottův slovník naučný/Dibra|Dibra]] # [[Ottův slovník naučný/Dibrachium|Dibrachium]] # [[Ottův slovník naučný/Dibrachys|Dibrachys]] # [[Ottův slovník naučný/Dibranchiata|Dibranchiata]] # [[Ottův slovník naučný/Dibs|Dibs]] # [[Ottův slovník naučný/Dic…|Dic…]] # [[Ottův slovník naučný/Dicaearchia|Dicaearchia]] # [[Ottův slovník naučný/Dicalciumfosfat|Dicalciumfosfat]] # [[Ottův slovník naučný/Dicaledoni|Dicaledoni]] # [[Ottův slovník naučný/Dicanicium|Dicanicium]] # [[Ottův slovník naučný/Dicasterium|Dicasterium]] # [[Ottův slovník naučný/Dicentra|Dicentra]] # [[Ottův slovník naučný/Dicephalus|Dicephalus]] # [[Ottův slovník naučný/Diceras|Diceras]] # [[Ottův slovník naučný/Diceratový vápenec|Diceratový vápenec]] # [[Ottův slovník naučný/Dicey|Dicey]] # [[Ottův slovník naučný/Diciplinarians|Diciplinarians]] # [[Ottův slovník naučný/Dick|Dick]] # [[Ottův slovník naučný/Dickens|Dickens]] # [[Ottův slovník naučný/Dickenson|Dickenson]] # [[Ottův slovník naučný/Dickinson|Dickinson]] # [[Ottův slovník naučný/Dickson|Dickson]] # [[Ottův slovník naučný/Dicksonia|Dicksonia]] # [[Ottův slovník naučný/Dicksonův přistav|Dicksonův přistav]] # [[Ottův slovník naučný/Dickstein|Dickstein]] # [[Ottův slovník naučný/Diclinia|Diclinia]] # [[Ottův slovník naučný/Diclytra|Diclytra]] # [[Ottův slovník naučný/Dicotyledoneae|Dicotyledoneae]] # [[Ottův slovník naučný/Dicotyledones|Dicotyledones]] # [[Ottův slovník naučný/Dicotyles|Dicotyles]] # [[Ottův slovník naučný/Dicquemare|Dicquemare]] # [[Ottův slovník naučný/Dicraneae|Dicraneae]] # [[Ottův slovník naučný/Dicranella|Dicranella]] # [[Ottův slovník naučný/Dicranodontium|Dicranodontium]] # [[Ottův slovník naučný/Dicranum|Dicranum]] # [[Ottův slovník naučný/Dicsö-Szent-Mártón|Dicsö-Szent-Mártón]] # [[Ottův slovník naučný/Dicta|Dicta]] # [[Ottův slovník naučný/Dictamnus|Dictamnus]] # [[Ottův slovník naučný/Dictator|Dictator]] # [[Ottův slovník naučný/Dictée musicale|Dictée musicale]] # [[Ottův slovník naučný/Dictionaire|Dictionaire]] # [[Ottův slovník naučný/Dictionarium|Dictionarium]] # [[Ottův slovník naučný/Dicto anno|Dicto anno]] # [[Ottův slovník naučný/Dicto die|Dicto die]] # [[Ottův slovník naučný/Dictum|Dictum]] # [[Ottův slovník naučný/Dictum et promissum|Dictum et promissum]] # [[Ottův slovník naučný/Dictum factum|Dictum factum]] # [[Ottův slovník naučný/Dictyocaris|Dictyocaris]] # [[Ottův slovník naučný/Dictyonema|Dictyonema]] # [[Ottův slovník naučný/Dictyophyllum Fr. Br|Dictyophyllum Fr. Br]] # [[Ottův slovník naučný/Dictyopteris Bronze|Dictyopteris Bronze]] # [[Ottův slovník naučný/Dictyota|Dictyota]] # [[Ottův slovník naučný/Dictys|Dictys]] # [[Ottův slovník naučný/Dicyan|Dicyan]] # [[Ottův slovník naučný/Dicyemidae|Dicyemidae]] # [[Ottův slovník naučný/Dicynodon|Dicynodon]] # [[Ottův slovník naučný/Dicypellium|Dicypellium]] # [[Ottův slovník naučný/Díčkop|Díčkop]] # [[Ottův slovník naučný/Did|Did]] # [[Ottův slovník naučný/Didaché tón apostolón|Didaché tón apostolón]] # [[Ottův slovník naučný/Didaktická methoda|Didaktická methoda]] # [[Ottův slovník naučný/Didaktické básnictví|Didaktické básnictví]] # [[Ottův slovník naučný/Didaktika|Didaktika]] # [[Ottův slovník naučný/Didam|Didam]] # [[Ottův slovník naučný/Didaskalia|Didaskalia]] # [[Ottův slovník naučný/Diday|Diday]] # [[Ottův slovník naučný/Didelphys|Didelphys]] # [[Ottův slovník naučný/Diderot|Diderot]] # [[Ottův slovník naučný/Didesa|Didesa]] # [[Ottův slovník naučný/Didier|Didier]] # [[Ottův slovník naučný/Didion|Didion]] # [[Ottův slovník naučný/Didius|Didius]] # [[Ottův slovník naučný/Diďko|Diďko]] # [[Ottův slovník naučný/Dido|Dido]] # [[Ottův slovník naučný/Dido (planetoida)|Dido (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Didon|Didon]] # [[Ottův slovník naučný/Didot|Didot]] # [[Ottův slovník naučný/Didovod|Didovod]] # [[Ottův slovník naučný/Didrachmon|Didrachmon]] # [[Ottův slovník naučný/Didrik|Didrik]] # [[Ottův slovník naučný/Didron|Didron]] # [[Ottův slovník naučný/Diduch|Diduch]] # [[Ottův slovník naučný/Didunculus|Didunculus]] # [[Ottův slovník naučný/Didus|Didus]] # [[Ottův slovník naučný/Didyckij|Didyckij]] # [[Ottův slovník naučný/Didym|Didym]] # [[Ottův slovník naučný/Didyma|Didyma]] # [[Ottův slovník naučný/Didymocarpus|Didymocarpus]] # [[Ottův slovník naučný/Didymoi|Didymoi]] # [[Ottův slovník naučný/Didymos z Alexandrie|Didymos z Alexandrie]] # [[Ottův slovník naučný/Didymos|Didymos]] # [[Ottův slovník naučný/Didynamia|Didynamia]] # [[Ottův slovník naučný/Die|Die]] # [[Ottův slovník naučný/Dié|Dié]] # [[Ottův slovník naučný/Diebling|Diebling]] # [[Ottův slovník naučný/Dieburg|Dieburg]] # [[Ottův slovník naučný/Diécésální statuta|Diécésální statuta]] # [[Ottův slovník naučný/Diécése|Diécése]] # [[Ottův slovník naučný/Diécésní synoda|Diécésní synoda]] # [[Ottův slovník naučný/Dieci|Dieci]] # [[Ottův slovník naučný/Dieckhoff|Dieckhoff]] # [[Ottův slovník naučný/Diede|Diede]] # [[Ottův slovník naučný/Diedenhofen|Diedenhofen]] # [[Ottův slovník naučný/Diefenbach|Diefenbach]] # [[Ottův slovník naučný/Dieffenbach|Dieffenbach]] # [[Ottův slovník naučný/Dieffenbachia|Dieffenbachia]] # [[Ottův slovník naučný/Diège|Diège]] # [[Ottův slovník naučný/Diégésis|Diégésis]] # [[Ottův slovník naučný/Diego Garcia|Diego Garcia]] # [[Ottův slovník naučný/Diego Ramirez|Diego Ramirez]] # [[Ottův slovník naučný/Diego Rodriguez|Diego Rodriguez]] # [[Ottův slovník naučný/Diego Suarez|Diego Suarez]] # [[Ottův slovník naučný/Die hodierno|Die hodierno]] # [[Ottův slovník naučný/Diekirch|Diekirch]] # [[Ottův slovník naučný/Diel|Diel]] # [[Ottův slovník naučný/Dielektrická konstanta|Dielektrická konstanta]] # [[Ottův slovník naučný/Dielektrikum|Dielektrikum]] # [[Ottův slovník naučný/Dielmann|Dielmann]] # [[Ottův slovník naučný/Diels|Diels]] # [[Ottův slovník naučný/Diemat|Diemat]] # [[Ottův slovník naučný/Diemel|Diemel]] # [[Ottův slovník naučný/van Diemen|van Diemen]] # [[Ottův slovník naučný/Diemerbroek|Diemerbroek]] # [[Ottův slovník naučný/Diemermeer|Diemermeer]] # [[Ottův slovník naučný/Diem perdidi|Diem perdidi]] # [[Ottův slovník naučný/Diemrich|Diemrich]] # [[Ottův slovník naučný/Diener|Diener]] # [[Ottův slovník naučný/Dienger|Dienger]] # [[Ottův slovník naučný/Dientzenhofer|Dientzenhofer]] # [[Ottův slovník naučný/van Diepenbeeck|van Diepenbeeck]] # [[Ottův slovník naučný/Dipenbrock|Dipenbrock]] # [[Ottův slovník naučný/Diepholz|Diepholz]] # [[Ottův slovník naučný/Dieppe|Dieppe]] # [[Ottův slovník naučný/Dieppenbeck|Dieppenbeck]] # [[Ottův slovník naučný/Diepraem|Diepraem]] # [[Ottův slovník naučný/Dierauer|Dierauer]] # [[Ottův slovník naučný/Dierb.|Dierb.]] # [[Ottův slovník naučný/Dierdorf|Dierdorf]] # [[Ottův slovník naučný/Diergardt|Diergardt]] # [[Ottův slovník naučný/Dieringer|Dieringer]] # [[Ottův slovník naučný/Diersheim|Diersheim]] # [[Ottův slovník naučný/Diervilla|Diervilla]] # [[Ottův slovník naučný/Dierx|Dierx]] # [[Ottův slovník naučný/Dies|Dies]] # [[Ottův slovník naučný/Dies.|Dies.]] # [[Ottův slovník naučný/von Diesbach|von Diesbach]] # [[Ottův slovník naučný/Diesbach|Diesbach]] # [[Ottův slovník naučný/Dies diem docet|Dies diem docet]] # [[Ottův slovník naučný/Dièse|Dièse]] # [[Ottův slovník naučný/Dies fixa|Dies fixa]] # [[Ottův slovník naučný/Diesing|Diesing]] # [[Ottův slovník naučný/Dies interpellat pro homine|Dies interpellat pro homine]] # [[Ottův slovník naučný/Dies irae|Dies irae]] # [[Ottův slovník naučný/Diesis|Diesis]] # [[Ottův slovník naučný/Dieskau|Dieskau]] # [[Ottův slovník naučný/Diespiter|Diespiter]] # [[Ottův slovník naučný/Diessenhofen|Diessenhofen]] # [[Ottův slovník naučný/von Diessenhofen|von Diessenhofen]] # [[Ottův slovník naučný/Diest|Diest]] # [[Ottův slovník naučný/Diestel|Diestel]] # [[Ottův slovník naučný/Diesterweg|Diesterweg]] # [[Ottův slovník naučný/Diesthemius|Diesthemius]] # [[Ottův slovník naučný/Diéta (výživa)|Diéta (výživa)]] # [[Ottův slovník naučný/Diéta (plat)|Diéta (plat)]] # [[Ottův slovník naučný/Dietenberger|Dietenberger]] # [[Ottův slovník naučný/Dieterici|Dieterici]] # [[Ottův slovník naučný/Dieterich|Dieterich]] # [[Ottův slovník naučný/Dietéris|Dietéris]] # [[Ottův slovník naučný/Diéterle|Diéterle]] # [[Ottův slovník naučný/Diététické léčení|Diététické léčení]] # [[Ottův slovník naučný/Diététické ústavy|Diététické ústavy]] # [[Ottův slovník naučný/Dietétika|Dietétika]] # [[Ottův slovník naučný/Dietfurt|Dietfurt]] # [[Ottův slovník naučný/Diether|Diether]] # [[Ottův slovník naučný/Diether z Isenburka|Diether z Isenburka]] # [[Ottův slovník naučný/Dietikon|Dietikon]] # [[Ottův slovník naučný/Dietl|Dietl]] # [[Ottův slovník naučný/Dietleib von Steier|Dietleib von Steier]] # [[Ottův slovník naučný/Dietmar|Dietmar]] # [[Ottův slovník naučný/Dietmar von Aist|Dietmar von Aist]] # [[Ottův slovník naučný/Diétní třída|Diétní třída]] # [[Ottův slovník naučný/Dietrici|Dietrici]] # [[Ottův slovník naučný/Dietrich|Dietrich]] # [[Ottův slovník naučný/Dietrichson|Dietrichson]] # [[Ottův slovník naučný/Dietrichstein|Dietrichstein]] # [[Ottův slovník naučný/z Dietrichšteina|z Dietrichšteina]] # [[Ottův slovník naučný/Dietrichšteinské mincovnictví|Dietrichšteinské mincovnictví]] # [[Ottův slovník naučný/Dietrich von Hermannsberg|Dietrich von Hermannsberg]] # [[Ottův slovník naučný/Dietsch|Dietsch]] # [[Ottův slovník naučný/Dietsch Heinrich Rudolf|Dietsch Heinrich Rudolf]] # [[Ottův slovník naučný/Diéty|Diéty]] # [[Ottův slovník naučný/Dietz (město)|Dietz (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Dietz (osoby)|Dietz (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Dietzler Václav|Dietzler Václav]] # [[Ottův slovník naučný/Dietzsch|Dietzsch]] # [[Ottův slovník naučný/Dieu (bůh)|Dieu (bůh)]] # [[Ottův slovník naučný/Dieu (zeměpis)|Dieu (zeměpis)]] # [[Ottův slovník naučný/de Dieu|de Dieu]] # [[Ottův slovník naučný/Dieu et mon droit|Dieu et mon droit]] # [[Ottův slovník naučný/Dieulafoy|Dieulafoy]] # [[Ottův slovník naučný/Dieulefit|Dieulefit]] # [[Ottův slovník naučný/Dieu le veut|Dieu le veut]] # [[Ottův slovník naučný/Dieuze|Dieuze]] # [[Ottův slovník naučný/van Dieven|van Dieven]] # [[Ottův slovník naučný/Dievenow|Dievenow]] # [[Ottův slovník naučný/Diewald|Diewald]] # [[Ottův slovník naučný/Diez|Diez]] # [[Ottův slovník naučný/Diez (osoby)|Diez (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Dieze|Dieze]] # [[Ottův slovník naučný/Diezel|Diezel]] # [[Ottův slovník naučný/Diezmann|Diezmann]] # [[Ottův slovník naučný/Diffalco|Diffalco]] # [[Ottův slovník naučný/Diffamace|Diffamace]] # [[Ottův slovník naučný/Difference|Difference]] # [[Ottův slovník naučný/Difference elektrická|Difference elektrická]] # [[Ottův slovník naučný/Differenciál|Differenciál]] # [[Ottův slovník naučný/Differenciální a Differenční|Differenciální a Differenční]] # [[Ottův slovník naučný/Differenciální barometr|Differenciální barometr]] # [[Ottův slovník naučný/Differenciální brzda|Differenciální brzda]] # [[Ottův slovník naučný/Differenciální diagnosa|Differenciální diagnosa]] # [[Ottův slovník naučný/Differenciální induktor|Differenciální induktor]] # [[Ottův slovník naučný/Differencialní methoda|Differencialní methoda]] # [[Ottův slovník naučný/Differenciální počet|Differenciální počet]] # [[Ottův slovník naučný/Differenciální rovnice|Differenciální rovnice]] # [[Ottův slovník naučný/Differenciální vzorec|Differenciální vzorec]] # [[Ottův slovník naučný/Differencio-differenciál|Differencio-differenciál]] # [[Ottův slovník naučný/Differenční clo|Differenční clo]] # [[Ottův slovník naučný/Differenční obchod|Differenční obchod]] # [[Ottův slovník naučný/Differenční počet|Differenční počet]] # [[Ottův slovník naučný/Differenční řada|Differenční řada]] # [[Ottův slovník naučný/Differenční tarif|Differenční tarif]] # [[Ottův slovník naučný/Differenční tón|Differenční tón]] # [[Ottův slovník naučný/Differentismus|Differentismus]] # [[Ottův slovník naučný/Differentní|Differentní]] # [[Ottův slovník naučný/Differovati|Differovati]] # [[Ottův slovník naučný/Diffesse|Diffesse]] # [[Ottův slovník naučný/Difficile est satiram non scribere|Difficile est satiram non scribere]] # [[Ottův slovník naučný/Difficultas|Difficultas]] # [[Ottův slovník naučný/Difflugia|Difflugia]] # [[Ottův slovník naučný/Diffluovati|Diffluovati]] # [[Ottův slovník naučný/Difformita|Difformita]] # [[Ottův slovník naučný/Diffrakce|Diffrakce]] # [[Ottův slovník naučný/Diffundovati|Diffundovati]] # [[Ottův slovník naučný/Diffuse|Diffuse]] # [[Ottův slovník naučný/Diffuseur|Diffuseur]] # [[Ottův slovník naučný/Diffusní|Diffusní]] # [[Ottův slovník naučný/Difilos|Difilos]] # [[Ottův slovník naučný/Diftherie|Diftherie]] # [[Ottův slovník naučný/Difthong|Difthong]] # [[Ottův slovník naučný/Difthongie|Difthongie]] # [[Ottův slovník naučný/Digambara|Digambara]] # [[Ottův slovník naučný/Digamie|Digamie]] # [[Ottův slovník naučný/Digamma|Digamma]] # [[Ottův slovník naučný/Digardži|Digardži]] # [[Ottův slovník naučný/Digastricus|Digastricus]] # [[Ottův slovník naučný/Digby|Digby]] # [[Ottův slovník naučný/Digby sir Kenelm|Digby sir Kenelm]] # [[Ottův slovník naučný/Digenea|Digenea]] # [[Ottův slovník naučný/Digenís|Digenís]] # [[Ottův slovník naučný/Digerovati|Digerovati]] # [[Ottův slovník naučný/Digesce|Digesce]] # [[Ottův slovník naučný/Digesta|Digesta]] # [[Ottův slovník naučný/Digestio|Digestio]] # [[Ottův slovník naučný/Digestiva|Digestiva]] # [[Ottův slovník naučný/Digestivní sůl|Digestivní sůl]] # [[Ottův slovník naučný/Digestor|Digestor]] # [[Ottův slovník naučný/Digger|Digger]] # [[Ottův slovník naučný/Digges|Digges]] # [[Ottův slovník naučný/Dighton|Dighton]] # [[Ottův slovník naučný/Digitalin|Digitalin]] # [[Ottův slovník naučný/Digitalis|Digitalis]] # [[Ottův slovník naučný/Digitální|Digitální]] # [[Ottův slovník naučný/Digitigrada|Digitigrada]] # [[Ottův slovník naučný/Digitoxin|Digitoxin]] # [[Ottův slovník naučný/Digitus|Digitus]] # [[Ottův slovník naučný/Diglyf|Diglyf]] # [[Ottův slovník naučný/Dignand|Dignand]] # [[Ottův slovník naučný/Dignano|Dignano]] # [[Ottův slovník naučný/Digne|Digne]] # [[Ottův slovník naučný/Dignita|Dignita]] # [[Ottův slovník naučný/Dignitář|Dignitář]] # [[Ottův slovník naučný/Digóa|Digóa]] # [[Ottův slovník naučný/Digoin|Digoin]] # [[Ottův slovník naučný/Digraphis|Digraphis]] # [[Ottův slovník naučný/Digresse|Digresse]] # [[Ottův slovník naučný/Diguet|Diguet]] # [[Ottův slovník naučný/Digynia|Digynia]] # [[Ottův slovník naučný/Dihang|Dihang]] # [[Ottův slovník naučný/Dichasium|Dichasium]] # [[Ottův slovník naučný/Dichelyma|Dichelyma]] # [[Ottův slovník naučný/Dichodontium|Dichodontium]] # [[Ottův slovník naučný/Dichogamie|Dichogamie]] # [[Ottův slovník naučný/Dicholophus|Dicholophus]] # [[Ottův slovník naučný/Dichord|Dichord]] # [[Ottův slovník naučný/Dichoréus|Dichoréus]] # [[Ottův slovník naučný/Dichorisandra|Dichorisandra]] # [[Ottův slovník naučný/Dichotomie|Dichotomie]] # [[Ottův slovník naučný/Dichroismus|Dichroismus]] # [[Ottův slovník naučný/Dichroit|Dichroit]] # [[Ottův slovník naučný/Dichromatický|Dichromatický]] # [[Ottův slovník naučný/Dichroskop|Dichroskop]] # [[Ottův slovník naučný/Dii|Dii]] # [[Ottův slovník naučný/Diiambus|Diiambus]] # [[Ottův slovník naučný/Diipolia|Diipolia]] # [[Ottův slovník naučný/Dijarij|Dijarij]] # [[Ottův slovník naučný/Dijev|Dijev]] # [[Ottův slovník naučný/Dijkstra|Dijkstra]] # [[Ottův slovník naučný/Dijon|Dijon]] # [[Ottův slovník naučný/Dijudikovati|Dijudikovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dik|Dik]] # [[Ottův slovník naučný/Dika|Dika]] # [[Ottův slovník naučný/Dikaiarchos|Dikaiarchos]] # [[Ottův slovník naučný/Dikastés, Dikastérion|Dikastés, Dikastérion]] # [[Ottův slovník naučný/Dikastus|Dikastus]] # [[Ottův slovník naučný/Dikatoptr|Dikatoptr]] # [[Ottův slovník naučný/Dikce|Dikce]] # [[Ottův slovník naučný/Dikcionář|Dikcionář]] # [[Ottův slovník naučný/Diké|Diké]] # [[Ottův slovník naučný/Dikefalos|Dikefalos]] # [[Ottův slovník naučný/Dikerium|Dikerium]] # [[Ottův slovník naučný/Dikili-taš|Dikili-taš]] # [[Ottův slovník naučný/Diklinický|Diklinický]] # [[Ottův slovník naučný/Dikóa|Dikóa]] # [[Ottův slovník naučný/Dikobrazi|Dikobrazi]] # [[Ottův slovník naučný/Dikólon|Dikólon]] # [[Ottův slovník naučný/Dikrotie|Dikrotie]] # [[Ottův slovník naučný/Dikstein|Dikstein]] # [[Ottův slovník naučný/Diktando|Diktando]] # [[Ottův slovník naučný/Diktát|Diktát]] # [[Ottův slovník naučný/Diktátor|Diktátor]] # [[Ottův slovník naučný/Diktatura|Diktatura]] # [[Ottův slovník naučný/Dikte|Dikte]] # [[Ottův slovník naučný/Diktovati|Diktovati]] # [[Ottův slovník naučný/Diktynna|Diktynna]] # [[Ottův slovník naučný/Diktys|Diktys]] # [[Ottův slovník naučný/Díl|Díl]] # [[Ottův slovník naučný/Dilaleus|Dilaleus]] # [[Ottův slovník naučný/Dilatabilní|Dilatabilní]] # [[Ottův slovník naučný/Dilatace|Dilatace]] # [[Ottův slovník naučný/Dilatační ústrojí|Dilatační ústrojí]] # [[Ottův slovník naučný/Dilatator|Dilatator]] # [[Ottův slovník naučný/Dilatatorium|Dilatatorium]] # [[Ottův slovník naučný/Dilatio|Dilatio]] # [[Ottův slovník naučný/Dilatometr|Dilatometr]] # [[Ottův slovník naučný/Dilatorický|Dilatorický]] # [[Ottův slovník naučný/Diláver|Diláver]] # [[Ottův slovník naučný/Dilče|Dilče]] # [[Ottův slovník naučný/Dílčí domy|Dílčí domy]] # [[Ottův slovník naučný/Dílčí list|Dílčí list]] # [[Ottův slovník naučný/Dílčí žaloby|Dílčí žaloby]] # [[Ottův slovník naučný/Dílec|Dílec]] # [[Ottův slovník naučný/Dílec (obec)|Dílec (obec)]] # [[Ottův slovník naučný/Dilectus|Dilectus]] # [[Ottův slovník naučný/Dílem|Dílem]] # [[Ottův slovník naučný/Dilemma|Dilemma]] # [[Ottův slovník naučný/Dilettant|Dilettant]] # [[Ottův slovník naučný/Diligence|Diligence]] # [[Ottův slovník naučný/Diligence (píle)|Diligence (píle)]] # [[Ottův slovník naučný/Diligentia|Diligentia]] # [[Ottův slovník naučný/Dilke|Dilke]] # [[Ottův slovník naučný/Dill|Dill]] # [[Ottův slovník naučný/Dill Ludwig|Dill Ludwig]] # [[Ottův slovník naučný/Dill.|Dill.]] # [[Ottův slovník naučný/Dillenburg|Dillenburg]] # [[Ottův slovník naučný/Dillenia|Dillenia]] # [[Ottův slovník naučný/Dilleniaceae|Dilleniaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Dillenius|Dillenius]] # [[Ottův slovník naučný/Dillens|Dillens]] # [[Ottův slovník naučný/Dillingen|Dillingen]] # [[Ottův slovník naučný/von Dillis|von Dillis]] # [[Ottův slovník naučný/Dillmann|Dillmann]] # [[Ottův slovník naučný/Dillon John|Dillon John]] # [[Ottův slovník naučný/Dillon|Dillon]] # [[Ottův slovník naučný/Dilman|Dilman]] # [[Ottův slovník naučný/Dílna|Dílna]] # [[Ottův slovník naučný/Dílny školní|Dílny školní]] # [[Ottův slovník naučný/Dílo v hornictví|Dílo v hornictví]] # [[Ottův slovník naučný/Dílo ve včelařství|Dílo ve včelařství]] # [[Ottův slovník naučný/Dilogie|Dilogie]] # [[Ottův slovník naučný/Dilolo|Dilolo]] # [[Ottův slovník naučný/Dilophia|Dilophia]] # [[Ottův slovník naučný/Diltey|Diltey]] # [[Ottův slovník naučný/Dilthey|Dilthey]] # [[Ottův slovník naučný/Dilucida intervalla|Dilucida intervalla]] # [[Ottův slovník naučný/Diludium|Diludium]] # [[Ottův slovník naučný/Diluendo|Diluendo]] # [[Ottův slovník naučný/Diluentia|Diluentia]] # [[Ottův slovník naučný/Diluovati|Diluovati]] # [[Ottův slovník naučný/Diluviální člověk|Diluviální člověk]] # [[Ottův slovník naučný/Diluvianismus|Diluvianismus]] # [[Ottův slovník naučný/Diluvium|Diluvium]] # [[Ottův slovník naučný/Díly světa|Díly světa]] # [[Ottův slovník naučný/Dim|Dim]] # [[Ottův slovník naučný/Dim.|Dim.]] # [[Ottův slovník naučný/Dimachae|Dimachae]] # [[Ottův slovník naučný/Dimanche|Dimanche]] # [[Ottův slovník naučný/Dimas|Dimas]] # [[Ottův slovník naučný/Dimatis|Dimatis]] # [[Ottův slovník naučný/Dimbovica|Dimbovica]] # [[Ottův slovník naučný/Dime|Dime]] # [[Ottův slovník naučný/Dimense|Dimense]] # [[Ottův slovník naučný/Dimerli|Dimerli]] # [[Ottův slovník naučný/Dimessy|Dimessy]] # [[Ottův slovník naučný/Dimeter|Dimeter]] # [[Ottův slovník naučný/Diminuce|Diminuce]] # [[Ottův slovník naučný/Diminuendo|Diminuendo]] # [[Ottův slovník naučný/Diminutio|Diminutio]] # [[Ottův slovník naučný/Diminutivum|Diminutivum]] # [[Ottův slovník naučný/Dimisse|Dimisse]] # [[Ottův slovník naučný/Dimissoriale|Dimissoriale]] # [[Ottův slovník naučný/Dimišk-eš-Šám|Dimišk-eš-Šám]] # [[Ottův slovník naučný/Dimitrić|Dimitrić]] # [[Ottův slovník naučný/Dimitrij|Dimitrij]] # [[Ottův slovník naučný/Dimitrij (příjmení)|Dimitrij (příjmení)]] # [[Ottův slovník naučný/Dimitrović|Dimitrović]] # [[Ottův slovník naučný/Dimitsána|Dimitsána]] # [[Ottův slovník naučný/Dimittovati|Dimittovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dimity|Dimity]] # [[Ottův slovník naučný/Dimitz|Dimitz]] # [[Ottův slovník naučný/Dimját|Dimját]] # [[Ottův slovník naučný/Dimoce|Dimoce]] # [[Ottův slovník naučný/Dimoerité|Dimoerité]] # [[Ottův slovník naučný/Dimorfie|Dimorfie]] # [[Ottův slovník naučný/Dimorfismus|Dimorfismus]] # [[Ottův slovník naučný/Dimorphastrea|Dimorphastrea]] # [[Ottův slovník naučný/Dimotika|Dimotika]] # [[Ottův slovník naučný/Dimotio|Dimotio]] # [[Ottův slovník naučný/Dimyaria|Dimyaria]] # [[Ottův slovník naučný/Dina|Dina]] # [[Ottův slovník naučný/Díná|Díná]] # [[Ottův slovník naučný/Dínádžpur|Dínádžpur]] # [[Ottův slovník naučný/Dinan|Dinan]] # [[Ottův slovník naučný/Dinanderie|Dinanderie]] # [[Ottův slovník naučný/Dinant|Dinant]] # [[Ottův slovník naučný/Dinápur|Dinápur]] # [[Ottův slovník naučný/Dínár|Dínár]] # [[Ottův slovník naučný/Dinara|Dinara]] # [[Ottův slovník naučný/Dinarské Alpy|Dinarské Alpy]] # [[Ottův slovník naučný/Dinaruni|Dinaruni]] # [[Ottův slovník naučný/Dinasovky|Dinasovky]] # [[Ottův slovník naučný/von Dincklage-Campe|von Dincklage-Campe]] # [[Ottův slovník naučný/Dinder|Dinder]] # [[Ottův slovník naučný/Dinder Julius|Dinder Julius]] # [[Ottův slovník naučný/Dindeš|Dindeš]] # [[Ottův slovník naučný/Dindorf|Dindorf]] # [[Ottův slovník naučný/Dindyméné|Dindyméné]] # [[Ottův slovník naučný/Dindymene|Dindymene]] # [[Ottův slovník naučný/Dindymon|Dindymon]] # [[Ottův slovník naučný/Díneové|Díneové]] # [[Ottův slovník naučný/Dîner|Dîner]] # [[Ottův slovník naučný/Dinero|Dinero]] # [[Ottův slovník naučný/Dines Lounský|Dines Lounský]] # [[Ottův slovník naučný/Dînette|Dînette]] # [[Ottův slovník naučný/Ding|Ding]] # [[Ottův slovník naučný/Dingelstädt|Dingelstädt]] # [[Ottův slovník naučný/Dingelstedt|Dingelstedt]] # [[Ottův slovník naučný/Dingiré|Dingiré]] # [[Ottův slovník naučný/Dingkowitz|Dingkowitz]] # [[Ottův slovník naučný/Dingle|Dingle]] # [[Ottův slovník naučný/Dingler|Dingler]] # [[Ottův slovník naučný/Dinglerova zeleň|Dinglerova zeleň]] # [[Ottův slovník naučný/Dinglinger|Dinglinger]] # [[Ottův slovník naučný/Dingo|Dingo]] # [[Ottův slovník naučný/Dingolfing|Dingolfing]] # [[Ottův slovník naučný/Dingwall|Dingwall]] # [[Ottův slovník naučný/Dinheiro|Dinheiro]] # [[Ottův slovník naučný/Dinica|Dinica]] # [[Ottův slovník naučný/Dinín|Dinín]] # [[Ottův slovník naučný/Dining-Room|Dining-Room]] # [[Ottův slovník naučný/Dinitrokresol|Dinitrokresol]] # [[Ottův slovník naučný/Diniz|Diniz]] # [[Ottův slovník naučný/Diniz Julio|Diniz Julio]] # [[Ottův slovník naučný/Diniz da Cruz e Silva|Diniz da Cruz e Silva]] # [[Ottův slovník naučný/Dinka|Dinka]] # [[Ottův slovník naučný/Dinkel|Dinkel]] # [[Ottův slovník naučný/Dinkelsbühl|Dinkelsbühl]] # [[Ottův slovník naučný/Dinklage|Dinklage]] # [[Ottův slovník naučný/Dinkové|Dinkové]] # [[Ottův slovník naučný/Dino|Dino]] # [[Ottův slovník naučný/Dinoceras|Dinoceras]] # [[Ottův slovník naučný/Dino Compagni|Dino Compagni]] # [[Ottův slovník naučný/Dinocourt|Dinocourt]] # [[Ottův slovník naučný/Dinoflagellata|Dinoflagellata]] # [[Ottův slovník naučný/Dinornis|Dinornis]] # [[Ottův slovník naučný/Dinosauria|Dinosauria]] # [[Ottův slovník naučný/Dinotherium|Dinotherium]] # [[Ottův slovník naučný/Dinslaken|Dinslaken]] # [[Ottův slovník naučný/Dintel|Dintel]] # [[Ottův slovník naučný/Dinter|Dinter]] # [[Ottův slovník naučný/Dintzenhofer|Dintzenhofer]] # [[Ottův slovník naučný/Dinus Mugellanus|Dinus Mugellanus]] # [[Ottův slovník naučný/Dinxperlo|Dinxperlo]] # [[Ottův slovník naučný/Dinzenhofer|Dinzenhofer]] # [[Ottův slovník naučný/di Dio Juan|di Dio Juan]] # [[Ottův slovník naučný/Diobolon|Diobolon]] # [[Ottův slovník naučný/Dio Caesarea|Dio Caesarea]] # [[Ottův slovník naučný/Dio Cassius|Dio Cassius]] # [[Ottův slovník naučný/Diocletianus|Diocletianus]] # [[Ottův slovník naučný/Diodati|Diodati]] # [[Ottův slovník naučný/Diodon|Diodon]] # [[Ottův slovník naučný/Diodóros|Diodóros]] # [[Ottův slovník naučný/Diodotos|Diodotos]] # [[Ottův slovník naučný/Dioecesis|Dioecesis]] # [[Ottův slovník naučný/Dioecia|Dioecia]] # [[Ottův slovník naučný/Diofantické rovnice|Diofantické rovnice]] # [[Ottův slovník naučný/Diofantos|Diofantos]] # [[Ottův slovník naučný/Diogenés|Diogenés]] # [[Ottův slovník naučný/Diogenianos|Diogenianos]] # [[Ottův slovník naučný/Diognétský list|Diognétský list]] # [[Ottův slovník naučný/Dio Chrysostomus|Dio Chrysostomus]] # [[Ottův slovník naučný/Diois|Diois]] # [[Ottův slovník naučný/Dioklea|Dioklea]] # [[Ottův slovník naučný/Dioklecián|Dioklecián]] # [[Ottův slovník naučný/Diokleciánova aera|Diokleciánova aera]] # [[Ottův slovník naučný/Dioklejský letopisec|Dioklejský letopisec]] # [[Ottův slovník naučný/Dioklés|Dioklés]] # [[Ottův slovník naučný/Dioklitia|Dioklitia]] # [[Ottův slovník naučný/Diomedea|Diomedea]] # [[Ottův slovník naučný/Diomedeae insulae|Diomedeae insulae]] # [[Ottův slovník naučný/Diomédés|Diomédés]] # [[Ottův slovník naučný/Diomedon|Diomedon]] # [[Ottův slovník naučný/Diomedovy ostrovy|Diomedovy ostrovy]] # [[Ottův slovník naučný/Dion|Dion]] # [[Ottův slovník naučný/Dion Syrakusan|Dion Syrakusan]] # [[Ottův slovník naučný/Dion Chrysostomos|Dion Chrysostomos]] # [[Ottův slovník naučný/Dionaea|Dionaea]] # [[Ottův slovník naučný/Dióné|Dióné]] # [[Ottův slovník naučný/Dione|Dione]] # [[Ottův slovník naučný/Dionide|Dionide]] # [[Ottův slovník naučný/Dionisio|Dionisio]] # [[Ottův slovník naučný/Dionys|Dionys]] # [[Ottův slovník naučný/Dionysie|Dionysie]] # [[Ottův slovník naučný/Dionysios|Dionysios]] # [[Ottův slovník naučný/Dionysiova aera|Dionysiova aera]] # [[Ottův slovník naučný/Dionysiovo ucho|Dionysiovo ucho]] # [[Ottův slovník naučný/Dionysius|Dionysius]] # [[Ottův slovník naučný/Dionysius Exiguus|Dionysius Exiguus]] # [[Ottův slovník naučný/Dionysodóros|Dionysodóros]] # [[Ottův slovník naučný/Dionysopolis|Dionysopolis]] # [[Ottův slovník naučný/Dionysos|Dionysos]] # [[Ottův slovník naučný/Dioon|Dioon]] # [[Ottův slovník naučný/Diopsid|Diopsid]] # [[Ottův slovník naučný/Dioptas|Dioptas]] # [[Ottův slovník naučný/Diopter|Diopter]] # [[Ottův slovník naučný/Dioptrický dalekohled|Dioptrický dalekohled]] # [[Ottův slovník naučný/Dioptrie|Dioptrie]] # [[Ottův slovník naučný/Dioptrika|Dioptrika]] # [[Ottův slovník naučný/Diorama|Diorama]] # [[Ottův slovník naučný/Diorismus|Diorismus]] # [[Ottův slovník naučný/Diorit|Diorit]] # [[Ottův slovník naučný/Diorthósis|Diorthósis]] # [[Ottův slovník naučný/Dioscorea|Dioscorea]] # [[Ottův slovník naučný/Dioscoreaceae|Dioscoreaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Dios-Györ|Dios-Györ]] # [[Ottův slovník naučný/Dioskorides|Dioskorides]] # [[Ottův slovník naučný/Dioskurias|Dioskurias]] # [[Ottův slovník naučný/Dioskuros|Dioskuros]] # [[Ottův slovník naučný/Dioskurové|Dioskurové]] # [[Ottův slovník naučný/Diosma|Diosma]] # [[Ottův slovník naučný/Diosmeae|Diosmeae]] # [[Ottův slovník naučný/Diosmin|Diosmin]] # [[Ottův slovník naučný/Diosmosa|Diosmosa]] # [[Ottův slovník naučný/Diospoiis|Diospoiis]] # [[Ottův slovník naučný/Diospyreae|Diospyreae]] # [[Ottův slovník naučný/Diospyros|Diospyros]] # [[Ottův slovník naučný/Diószeg|Diószeg]] # [[Ottův slovník naučný/Dioszéghi|Dioszéghi]] # [[Ottův slovník naučný/Diotisalvi|Diotisalvi]] # [[Ottův slovník naučný/Diotrefés|Diotrefés]] # [[Ottův slovník naučný/Diou|Diou]] # [[Ottův slovník naučný/Dioxeion|Dioxeion]] # [[Ottův slovník naučný/Di Pauli|Di Pauli]] # [[Ottův slovník naučný/Diph|Diph]] # [[Ottův slovník naučný/Dipholis|Dipholis]] # [[Ottův slovník naučný/Diphtheritis|Diphtheritis]] # [[Ottův slovník naučný/Diphyscium|Diphyscium]] # [[Ottův slovník naučný/Diplanometr|Diplanometr]] # [[Ottův slovník naučný/Diplasion|Diplasion]] # [[Ottův slovník naučný/Diplecolobeae|Diplecolobeae]] # [[Ottův slovník naučný/Diplegie|Diplegie]] # [[Ottův slovník naučný/Dipleidoskop|Dipleidoskop]] # [[Ottův slovník naučný/Diplodus|Diplodus]] # [[Ottův slovník naučný/Diploe|Diploe]] # [[Ottův slovník naučný/Diplokokky|Diplokokky]] # [[Ottův slovník naučný/Diplom|Diplom]] # [[Ottův slovník naučný/Diploma|Diploma]] # [[Ottův slovník naučný/Diplomacie|Diplomacie]] # [[Ottův slovník naučný/Diplomat|Diplomat]] # [[Ottův slovník naučný/Diplomatář|Diplomatář]] # [[Ottův slovník naučný/Diplomatarium|Diplomatarium]] # [[Ottův slovník naučný/Diplomatický|Diplomatický]] # [[Ottův slovník naučný/Diplomatický agent|Diplomatický agent]] # [[Ottův slovník naučný/Diplomatický sbor|Diplomatický sbor]] # [[Ottův slovník naučný/Diplomatika|Diplomatika]] # [[Ottův slovník naučný/Diplometr|Diplometr]] # [[Ottův slovník naučný/Diplomovaný|Diplomovaný]] # [[Ottův slovník naučný/Diplopappeae|Diplopappeae]] # [[Ottův slovník naučný/Diplopappus|Diplopappus]] # [[Ottův slovník naučný/Diplopie|Diplopie]] # [[Ottův slovník naučný/Diplopoda|Diplopoda]] # [[Ottův slovník naučný/Diplosis|Diplosis]] # [[Ottův slovník naučný/Diploskop|Diploskop]] # [[Ottův slovník naučný/Diplostemones|Diplostemones]] # [[Ottův slovník naučný/Diplotaxis|Diplotaxis]] # [[Ottův slovník naučný/Diplothemium|Diplothemium]] # [[Ottův slovník naučný/Diploxylon|Diploxylon]] # [[Ottův slovník naučný/Diplozoon|Diplozoon]] # [[Ottův slovník naučný/Dipneumones|Dipneumones]] # [[Ottův slovník naučný/Dipnoi|Dipnoi]] # [[Ottův slovník naučný/Dipo|Dipo]] # [[Ottův slovník naučný/Dipodae|Dipodae]] # [[Ottův slovník naučný/Dipodie|Dipodie]] # [[Ottův slovník naučný/Dipoinos a Skyllis|Dipoinos a Skyllis]] # [[Ottův slovník naučný/Dipolia|Dipolia]] # [[Ottův slovník naučný/Diporpa|Diporpa]] # [[Ottův slovník naučný/Dippe|Dippe]] # [[Ottův slovník naučný/Dippel|Dippel]] # [[Ottův slovník naučný/Dippelův olej|Dippelův olej]] # [[Ottův slovník naučný/Dippoldiswalde|Dippoldiswalde]] # [[Ottův slovník naučný/Diprosopus|Diprosopus]] # [[Ottův slovník naučný/Diprotodon|Diprotodon]] # [[Ottův slovník naučný/Dipsaceae|Dipsaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Dipsacus|Dipsacus]] # [[Ottův slovník naučný/Dipsas|Dipsas]] # [[Ottův slovník naučný/Dipsektor|Dipsektor]] # [[Ottův slovník naučný/Dipsomanie|Dipsomanie]] # [[Ottův slovník naučný/Diptera|Diptera]] # [[Ottův slovník naučný/Dipterální|Dipterální]] # [[Ottův slovník naučný/Dipterocarpeae|Dipterocarpeae]] # [[Ottův slovník naučný/Dipterocarpus|Dipterocarpus]] # [[Ottův slovník naučný/Dipteros|Dipteros]] # [[Ottův slovník naučný/Dipterus|Dipterus]] # [[Ottův slovník naučný/Dipteryx|Dipteryx]] # [[Ottův slovník naučný/Diptychon|Diptychon]] # [[Ottův slovník naučný/Dipus|Dipus]] # [[Ottův slovník naučný/Dir|Dir]] # [[Ottův slovník naučný/Díra|Díra]] # [[Ottův slovník naučný/Diráa|Diráa]] # [[Ottův slovník naučný/Dirae|Dirae]] # [[Ottův slovník naučný/Dira necessitas|Dira necessitas]] # [[Ottův slovník naučný/Dirca|Dirca]] # [[Ottův slovník naučný/Dirceu|Dirceu]] # [[Ottův slovník naučný/Dircking-Holmfeld|Dircking-Holmfeld]] # [[Ottův slovník naučný/Dircks|Dircks]] # [[Ottův slovník naučný/Dircksen|Dircksen]] # [[Ottův slovník naučný/Directeur|Directeur]] # [[Ottův slovník naučný/Director|Director]] # [[Ottův slovník naučný/Directorium|Directorium]] # [[Ottův slovník naučný/Directorium in cameralibus|Directorium in cameralibus]] # [[Ottův slovník naučný/Directorium in publicis et cameralibus|Directorium in publicis et cameralibus]] # [[Ottův slovník naučný/Directorium iuris civilis|Directorium iuris civilis]] # [[Ottův slovník naučný/Directory|Directory]] # [[Ottův slovník naučný/Direkce|Direkce]] # [[Ottův slovník naučný/Direkční čára|Direkční čára]] # [[Ottův slovník naučný/Direktiva|Direktiva]] # [[Ottův slovník naučný/Direktní|Direktní]] # [[Ottův slovník naučný/Direktor|Direktor]] # [[Ottův slovník naučný/Direktoři čeští|Direktoři čeští]] # [[Ottův slovník naučný/Direktorium|Direktorium]] # [[Ottův slovník naučný/Direktrix|Direktrix]] # [[Ottův slovník naučný/Dirhem|Dirhem]] # [[Ottův slovník naučný/Diribitores|Diribitores]] # [[Ottův slovník naučný/Diribitorium|Diribitorium]] # [[Ottův slovník naučný/Diricksens|Diricksens]] # [[Ottův slovník naučný/Dirigent|Dirigent]] # [[Ottův slovník naučný/Dirigovati|Dirigovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dirichlet|Dirichlet]] # [[Ottův slovník naučný/Dirimovati|Dirimovati]] # [[Ottův slovník naučný/Diritta|Diritta]] # [[Ottův slovník naučný/Diritto|Diritto]] # [[Ottův slovník naučný/Dirk|Dirk]] # [[Ottův slovník naučný/Dirké|Dirké]] # [[Ottův slovník naučný/Dirk Hartog|Dirk Hartog]] # [[Ottův slovník naučný/Dirkonožci|Dirkonožci]] # [[Ottův slovník naučný/Dirksen|Dirksen]] # [[Ottův slovník naučný/Dirleber z Korneuburka|Dirleber z Korneuburka]] # [[Ottův slovník naučný/Dírná|Dírná]] # [[Ottův slovník naučný/Dirnfellern|Dirnfellern]] # [[Ottův slovník naučný/Diršava|Diršava]] # [[Ottův slovník naučný/Dirtbed|Dirtbed]] # [[Ottův slovník naučný/Diruta|Diruta]] # [[Ottův slovník naučný/Dis…|Dis…]] # [[Ottův slovník naučný/Dis|Dis]] # [[Ottův slovník naučný/Disagio|Disagio]] # [[Ottův slovník naučný/Disám|Disám]] # [[Ottův slovník naučný/Disamis|Disamis]] # [[Ottův slovník naučný/Disborso|Disborso]] # [[Ottův slovník naučný/Discalceati|Discalceati]] # [[Ottův slovník naučný/Discantus|Discantus]] # [[Ottův slovník naučný/Discernement|Discernement]] # [[Ottův slovník naučný/Discerpce|Discerpce]] # [[Ottův slovník naučný/Discesse|Discesse]] # [[Ottův slovník naučný/Disciduum|Disciduum]] # [[Ottův slovník naučný/Disciples of Christ|Disciples of Christ]] # [[Ottův slovník naučný/Disciplina|Disciplina]] # [[Ottův slovník naučný/Disciplina arcani|Disciplina arcani]] # [[Ottův slovník naučný/Disciplina clericalis|Disciplina clericalis]] # [[Ottův slovník naučný/Disciplinární dvůr|Disciplinární dvůr]] # [[Ottův slovník naučný/Disciplinární moc|Disciplinární moc]] # [[Ottův slovník naučný/Disciplinární předpisy|Disciplinární předpisy]] # [[Ottův slovník naučný/Disciplinární řád|Disciplinární řád]] # [[Ottův slovník naučný/Disciplinární rada|Disciplinární rada]] # [[Ottův slovník naučný/Disciplinární řízení|Disciplinární řízení]] # [[Ottův slovník naučný/Disciplinární senát|Disciplinární senát]] # [[Ottův slovník naučný/Disciplinární setniny|Disciplinární setniny]] # [[Ottův slovník naučný/Disciplinární tresty|Disciplinární tresty]] # [[Ottův slovník naučný/Discisse|Discisse]] # [[Ottův slovník naučný/Disclamatio|Disclamatio]] # [[Ottův slovník naučný/Discoboli|Discoboli]] # [[Ottův slovník naučný/Discodactylia|Discodactylia]] # [[Ottův slovník naučný/Discoglossus|Discoglossus]] # [[Ottův slovník naučný/Discomycety|Discomycety]] # [[Ottův slovník naučný/Disconto|Disconto]] # [[Ottův slovník naučný/Discophora|Discophora]] # [[Ottův slovník naučný/Discordia|Discordia]] # [[Ottův slovník naučný/Discours|Discours]] # [[Ottův slovník naučný/Discreto|Discreto]] # [[Ottův slovník naučný/Discrezione|Discrezione]] # [[Ottův slovník naučný/Discus|Discus]] # [[Ottův slovník naučný/Discus proligerus|Discus proligerus]] # [[Ottův slovník naučný/Dis dur|Dis dur]] # [[Ottův slovník naučný/Disentis|Disentis]] # [[Ottův slovník naučný/Dissentis|Dissentis]] # [[Ottův slovník naučný/Disfigurace|Disfigurace]] # [[Ottův slovník naučný/Disgrâce|Disgrâce]] # [[Ottův slovník naučný/Disgregace|Disgregace]] # [[Ottův slovník naučný/Disgusto|Disgusto]] # [[Ottův slovník naučný/Dish|Dish]] # [[Ottův slovník naučný/Disharmonie|Disharmonie]] # [[Ottův slovník naučný/Disibod|Disibod]] # [[Ottův slovník naučný/Disjecta membra|Disjecta membra]] # [[Ottův slovník naučný/Disjunkce|Disjunkce]] # [[Ottův slovník naučný/Disjunktor|Disjunktor]] # [[Ottův slovník naučný/Diskant|Diskant]] # [[Ottův slovník naučný/Disko|Disko]] # [[Ottův slovník naučný/Diskobolos|Diskobolos]] # [[Ottův slovník naučný/Diskont|Diskont]] # [[Ottův slovník naučný/Diskontér|Diskontér]] # [[Ottův slovník naučný/Diskontinuita|Diskontinuita]] # [[Ottův slovník naučný/Diskontní arbitráž|Diskontní arbitráž]] # [[Ottův slovník naučný/Diskontní banka|Diskontní banka]] # [[Ottův slovník naučný/Diskontní počet|Diskontní počet]] # [[Ottův slovník naučný/Diskontní politika|Diskontní politika]] # [[Ottův slovník naučný/Diskontová míra|Diskontová míra]] # [[Ottův slovník naučný/Diskontovati|Diskontovati]] # [[Ottův slovník naučný/Diskonvenience|Diskonvenience]] # [[Ottův slovník naučný/Diskordance|Diskordance]] # [[Ottův slovník naučný/Diskordantní|Diskordantní]] # [[Ottův slovník naučný/Diskos|Diskos]] # [[Ottův slovník naučný/Diskrasit|Diskrasit]] # [[Ottův slovník naučný/Diskrece|Diskrece]] # [[Ottův slovník naučný/Diskreční dny|Diskreční dny]] # [[Ottův slovník naučný/Diskreční moc|Diskreční moc]] # [[Ottův slovník naučný/Diskreční rok|Diskreční rok]] # [[Ottův slovník naučný/Diskredit|Diskredit]] # [[Ottův slovník naučný/Diskrepance|Diskrepance]] # [[Ottův slovník naučný/Diskretní|Diskretní]] # [[Ottův slovník naučný/Diskretní veličina|Diskretní veličina]] # [[Ottův slovník naučný/Diskriminant|Diskriminant]] # [[Ottův slovník naučný/Diskurs|Diskurs]] # [[Ottův slovník naučný/Diskursivní|Diskursivní]] # [[Ottův slovník naučný/Diskusse|Diskusse]] # [[Ottův slovník naučný/Dislokace|Dislokace]] # [[Ottův slovník naučný/Dismal-Swamp|Dismal-Swamp]] # [[Ottův slovník naučný/Dismas|Dismas]] # [[Ottův slovník naučný/Dismembrace|Dismembrace]] # [[Ottův slovník naučný/Dis moll|Dis moll]] # [[Ottův slovník naučný/Disna|Disna]] # [[Ottův slovník naučný/Dison|Dison]] # [[Ottův slovník naučný/Dispache|Dispache]] # [[Ottův slovník naučný/Dispar|Dispar]] # [[Ottův slovník naučný/Disparace|Disparace]] # [[Ottův slovník naučný/Disparagium|Disparagium]] # [[Ottův slovník naučný/Disparitas cultus|Disparitas cultus]] # [[Ottův slovník naučný/Dis pater|Dis pater]] # [[Ottův slovník naučný/Dispens|Dispens]] # [[Ottův slovník naučný/Dispensace|Dispensace]] # [[Ottův slovník naučný/Dispensary|Dispensary]] # [[Ottův slovník naučný/Dispensator|Dispensator]] # [[Ottův slovník naučný/Dispensatorium|Dispensatorium]] # [[Ottův slovník naučný/Dispense|Dispense]] # [[Ottův slovník naučný/Dispensovati|Dispensovati]] # [[Ottův slovník naučný/Disperse|Disperse]] # [[Ottův slovník naučný/Displantovati|Displantovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dispondeus|Dispondeus]] # [[Ottův slovník naučný/Disponenda|Disponenda]] # [[Ottův slovník naučný/Disponent|Disponent]] # [[Ottův slovník naučný/Disponibilita|Disponibilita]] # [[Ottův slovník naučný/Disponovati|Disponovati]] # [[Ottův slovník naučný/Disposice|Disposice]] # [[Ottův slovník naučný/Disposiční fond|Disposiční fond]] # [[Ottův slovník naučný/Disposiční list|Disposiční list]] # [[Ottův slovník naučný/Disposiční právo|Disposiční právo]] # [[Ottův slovník naučný/Disposiční sklad|Disposiční sklad]] # [[Ottův slovník naučný/Disposiční stanice|Disposiční stanice]] # [[Ottův slovník naučný/Dispositivní zákony|Dispositivní zákony]] # [[Ottův slovník naučný/Disproporce|Disproporce]] # [[Ottův slovník naučný/Disput|Disput]] # [[Ottův slovník naučný/Disputa|Disputa]] # [[Ottův slovník naučný/Disputace|Disputace]] # [[Ottův slovník naučný/Disputovati|Disputovati]] # [[Ottův slovník naučný/Disraeli|Disraeli]] # [[Ottův slovník naučný/Diss|Diss]] # [[Ottův slovník naučný/Dissekce|Dissekce]] # [[Ottův slovník naučný/Dissekční brejle|Dissekční brejle]] # [[Ottův slovník naučný/Disselhof|Disselhof]] # [[Ottův slovník naučný/Disseminace|Disseminace]] # [[Ottův slovník naučný/Dissen|Dissen]] # [[Ottův slovník naučný/Dissen Ludolph|Dissen Ludolph]] # [[Ottův slovník naučný/Dissens|Dissens]] # [[Ottův slovník naučný/Dissenters|Dissenters]] # [[Ottův slovník naučný/Dissentovati|Dissentovati]] # [[Ottův slovník naučný/Disserovati|Disserovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dissgloben|Dissgloben]] # [[Ottův slovník naučný/Dissi|Dissi]] # [[Ottův slovník naučný/Dissidenti|Dissidenti]] # [[Ottův slovník naučný/Dissidovati|Dissidovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dissignator|Dissignator]] # [[Ottův slovník naučný/Dissimilace|Dissimilace]] # [[Ottův slovník naučný/Dissimulace|Dissimulace]] # [[Ottův slovník naučný/Dissimulovati|Dissimulovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dissipace|Dissipace]] # [[Ottův slovník naučný/Dissociace|Dissociace]] # [[Ottův slovník naučný/Dissoluce|Dissoluce]] # [[Ottův slovník naučný/Dissolutio sanguinis|Dissolutio sanguinis]] # [[Ottův slovník naučný/Dissolutní|Dissolutní]] # [[Ottův slovník naučný/Dissolventia|Dissolventia]] # [[Ottův slovník naučný/Dissolving views|Dissolving views]] # [[Ottův slovník naučný/Dissonance|Dissonance]] # [[Ottův slovník naučný/Distance|Distance]] # [[Ottův slovník naučný/Distance kurtovaná|Distance kurtovaná]] # [[Ottův slovník naučný/Distanční dovozné|Distanční dovozné]] # [[Ottův slovník naučný/Distanční jízda|Distanční jízda]] # [[Ottův slovník naučný/Distanční lať|Distanční lať]] # [[Ottův slovník naučný/Distanční měřidlo|Distanční měřidlo]] # [[Ottův slovník naučný/Distanční obchod|Distanční obchod]] # [[Ottův slovník naučný/Distanční signály|Distanční signály]] # [[Ottův slovník naučný/Distanční směnka|Distanční směnka]] # [[Ottův slovník naučný/Distantia|Distantia]] # [[Ottův slovník naučný/Disteli|Disteli]] # [[Ottův slovník naučný/Distelmeyer|Distelmeyer]] # [[Ottův slovník naučný/Disthen|Disthen]] # [[Ottův slovník naučný/Distichiasis|Distichiasis]] # [[Ottův slovník naučný/Distichon|Distichon]] # [[Ottův slovník naučný/Distinguendum est inter et inter|Distinguendum est inter et inter]] # [[Ottův slovník naučný/Distinguovaný|Distinguovaný]] # [[Ottův slovník naučný/Distinkce|Distinkce]] # [[Ottův slovník naučný/Distinkční kniha|Distinkční kniha]] # [[Ottův slovník naučný/Distinkční vlajky|Distinkční vlajky]] # [[Ottův slovník naučný/Distoma|Distoma]] # [[Ottův slovník naučný/Distonace|Distonace]] # [[Ottův slovník naučný/Distorse|Distorse]] # [[Ottův slovník naučný/Distrahovati|Distrahovati]] # [[Ottův slovník naučný/Distrakce|Distrakce]] # [[Ottův slovník naučný/Distretti militari|Distretti militari]] # [[Ottův slovník naučný/Distribuce|Distribuce]] # [[Ottův slovník naučný/Distribuční formule|Distribuční formule]] # [[Ottův slovník naučný/Distributivní|Distributivní]] # [[Ottův slovník naučný/Distrikt|Distrikt]] # [[Ottův slovník naučný/Distriktní shromáždění|Distriktní shromáždění]] # [[Ottův slovník naučný/Distrito Federal|Distrito Federal]] # [[Ottův slovník naučný/Distrofický|Distrofický]] # [[Ottův slovník naučný/Disturbace|Disturbace]] # [[Ottův slovník naučný/Disyllabum|Disyllabum]] # [[Ottův slovník naučný/Dit|Dit]] # [[Ottův slovník naučný/Dita|Dita]] # [[Ottův slovník naučný/Dítě|Dítě]] # [[Ottův slovník naučný/Dítě Emanuel|Dítě Emanuel]] # [[Ottův slovník naučný/Ditheismus|Ditheismus]] # [[Ottův slovník naučný/Dithmar|Dithmar]] # [[Ottův slovník naučný/Dithyrambos|Dithyrambos]] # [[Ottův slovník naučný/Ditjatin|Ditjatin]] # [[Ottův slovník naučný/von Ditmar|von Ditmar]] # [[Ottův slovník naučný/Ditmarsy|Ditmarsy]] # [[Ottův slovník naučný/Dito (zkratka)|Dito (zkratka)]] # [[Ottův slovník naučný/Dito|Dito]] # [[Ottův slovník naučný/Ditomie|Ditomie]] # [[Ottův slovník naučný/Ditrema|Ditrema]] # [[Ottův slovník naučný/Ditriglyf|Ditriglyf]] # [[Ottův slovník naučný/Ditrochaeus|Ditrochaeus]] # [[Ottův slovník naučný/Dits|Dits]] # [[Ottův slovník naučný/Ditscheiner|Ditscheiner]] # [[Ottův slovník naučný/Dittaino|Dittaino]] # [[Ottův slovník naučný/Dittel|Dittel]] # [[Ottův slovník naučný/Dittenberger|Dittenberger]] # [[Ottův slovník naučný/Ditters|Ditters]] # [[Ottův slovník naučný/Dittersbach|Dittersbach]] # [[Ottův slovník naučný/Dittersbächel|Dittersbächel]] # [[Ottův slovník naučný/Dittersdorf|Dittersdorf]] # [[Ottův slovník naučný/Dittershof|Dittershof]] # [[Ottův slovník naučný/Ditters von Dittersdorf|Ditters von Dittersdorf]] # [[Ottův slovník naučný/Dittes|Dittes]] # [[Ottův slovník naučný/Dittmann|Dittmann]] # [[Ottův slovník naučný/Dittmannsdorf|Dittmannsdorf]] # [[Ottův slovník naučný/Dittmar|Dittmar]] # [[Ottův slovník naučný/Ditton|Ditton]] # [[Ottův slovník naučný/Dittopia|Dittopia]] # [[Ottův slovník naučný/Dittrich|Dittrich]] # [[Ottův slovník naučný/Ditzenbach|Ditzenbach]] # [[Ottův slovník naučný/Diu|Diu]] # [[Ottův slovník naučný/Diurésa|Diurésa]] # [[Ottův slovník naučný/Diuretica|Diuretica]] # [[Ottův slovník naučný/Diuretin|Diuretin]] # [[Ottův slovník naučný/Diurna|Diurna]] # [[Ottův slovník naučný/Diurna acta|Diurna acta]] # [[Ottův slovník naučný/Diurnale|Diurnale]] # [[Ottův slovník naučný/Diurnista|Diurnista]] # [[Ottův slovník naučný/Diurnum|Diurnum]] # [[Ottův slovník naučný/Dius Fidius|Dius Fidius]] # [[Ottův slovník naučný/Dív|Dív]] # [[Ottův slovník naučný/Div.|Div.]] # [[Ottův slovník naučný/Diva (zkratka)|Diva (zkratka)]] # [[Ottův slovník naučný/Diva|Diva]] # [[Ottův slovník naučný/Diváča|Diváča]] # [[Ottův slovník naučný/Divadelní daň|Divadelní daň]] # [[Ottův slovník naučný/Divadelní požáry|Divadelní požáry]] # [[Ottův slovník naučný/Divadelní škola|Divadelní škola]] # [[Ottův slovník naučný/Divadelní umění|Divadelní umění]] # [[Ottův slovník naučný/Divadelní vlaky|Divadelní vlaky]] # [[Ottův slovník naučný/Divadlo|Divadlo]] # [[Ottův slovník naučný/Divae memoriae|Divae memoriae]] # [[Ottův slovník naučný/Diváky|Diváky]] # [[Ottův slovník naučný/Divalia|Divalia]] # [[Ottův slovník naučný/Díván|Díván]] # [[Ottův slovník naučný/Divano|Divano]] # [[Ottův slovník naučný/Divariant|Divariant]] # [[Ottův slovník naučný/Divarikace|Divarikace]] # [[Ottův slovník naučný/Divce|Divce]] # [[Ottův slovník naučný/Dívčice|Dívčice]] # [[Ottův slovník naučný/Dívčí hrad|Dívčí hrad]] # [[Ottův slovník naučný/Dívčí Hrady|Dívčí Hrady]] # [[Ottův slovník naučný/Dívčí školy|Dívčí školy]] # [[Ottův slovník naučný/Dívčí válka|Dívčí válka]] # [[Ottův slovník naučný/Diverbium|Diverbium]] # [[Ottův slovník naučný/Divergence|Divergence]] # [[Ottův slovník naučný/Divergující|Divergující]] # [[Ottův slovník naučný/Diversa|Diversa]] # [[Ottův slovník naučný/Diverse|Diverse]] # [[Ottův slovník naučný/Diversita|Diversita]] # [[Ottův slovník naučný/Divertikl|Divertikl]] # [[Ottův slovník naučný/Divertimento|Divertimento]] # [[Ottův slovník naučný/Dives|Dives]] # [[Ottův slovník naučný/Divé ženy|Divé ženy]] # [[Ottův slovník naučný/Divice|Divice]] # [[Ottův slovník naučný/Divide et impera|Divide et impera]] # [[Ottův slovník naučný/Dividend|Dividend]] # [[Ottův slovník naučný/Dividenda|Dividenda]] # [[Ottův slovník naučný/Dividivi|Dividivi]] # [[Ottův slovník naučný/Dividovati|Dividovati]] # [[Ottův slovník naučný/Dividualita|Dividualita]] # [[Ottův slovník naučný/Diví muži|Diví muži]] # [[Ottův slovník naučný/Divinace|Divinace]] # [[Ottův slovník naučný/Divina Commedia|Divina Commedia]] # [[Ottův slovník naučný/Divinační|Divinační]] # [[Ottův slovník naučný/Divinatio|Divinatio]] # [[Ottův slovník naučný/Diviodunum|Diviodunum]] # [[Ottův slovník naučný/Divis|Divis]] # [[Ottův slovník naučný/Divise|Divise]] # [[Ottův slovník naučný/Divise v mathem.|Divise v mathem.]] # [[Ottův slovník naučný/Divise ve vojenství|Divise ve vojenství]] # [[Ottův slovník naučný/Divisi|Divisi]] # [[Ottův slovník naučný/Divisijní|Divisijní]] # [[Ottův slovník naučný/Divisio|Divisio]] # [[Ottův slovník naučný/Dision|Dision]] # [[Ottův slovník naučný/Divisionář|Divisionář]] # [[Ottův slovník naučný/Divisor|Divisor]] # [[Ottův slovník naučný/Divisores|Divisores]] # [[Ottův slovník naučný/Divisorium|Divisorium]] # [[Ottův slovník naučný/Diviš|Diviš]] # [[Ottův slovník naučný/Diviš (příjmení)|Diviš (příjmení)]] # [[Ottův slovník naučný/Diviš Čistecký|Diviš Čistecký]] # [[Ottův slovník naučný/Divišov|Divišov]] # [[Ottův slovník naučný/z Divišova|z Divišova]] # [[Ottův slovník naučný/Divišovice|Divišovice]] # [[Ottův slovník naučný/Divitiacus|Divitiacus]] # [[Ottův slovník naučný/Divizna|Divizna]] # [[Ottův slovník naučný/Diviznáček|Diviznáček]] # [[Ottův slovník naučný/Divković|Divković]] # [[Ottův slovník naučný/Divnice|Divnice]] # [[Ottův slovník naučný/Divnić|Divnić]] # [[Ottův slovník naučný/Divočina|Divočina]] # [[Ottův slovník naučný/Divodurum|Divodurum]] # [[Ottův slovník naučný/Divok|Divok]] # [[Ottův slovník naučný/Divoké víno|Divoké víno]] # [[Ottův slovník naučný/Divoký|Divoký]] # [[Ottův slovník naučný/Divonne|Divonne]] # [[Ottův slovník naučný/Divorce|Divorce]] # [[Ottův slovník naučný/Divortium|Divortium]] # [[Ottův slovník naučný/Divoši|Divoši]] # [[Ottův slovník naučný/Divotamente|Divotamente]] # [[Ottův slovník naučný/Divre|Divre]] # [[Ottův slovník naučný/Divulgace|Divulgace]] # [[Ottův slovník naučný/Divulse|Divulse]] # [[Ottův slovník naučný/Divus|Divus]] # [[Ottův slovník naučný/Divyč-večer|Divyč-večer]] # [[Ottův slovník naučný/Dix Aurius|Dix Aurius]] # [[Ottův slovník naučný/Dix Dorothea Lynde|Dix Dorothea Lynde]] # [[Ottův slovník naučný/Dixcove|Dixcove]] # [[Ottův slovník naučný/Dixi|Dixi]] # [[Ottův slovník naučný/Dixième|Dixième]] # [[Ottův slovník naučný/Dixmuyden|Dixmuyden]] # [[Ottův slovník naučný/Dixon (město)|Dixon (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Dixon (osoby)|Dixon (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Diyllos|Diyllos]] # [[Ottův slovník naučný/Dizaine|Dizaine]] # [[Ottův slovník naučný/Dizful|Dizful]] # [[Ottův slovník naučný/Diziani|Diziani]] # [[Ottův slovník naučný/Dizier|Dizier]] # [[Ottův slovník naučný/Díž|Díž]] # [[Ottův slovník naučný/Dížčerpy|Dížčerpy]] # [[Ottův slovník naučný/Dížka|Dížka]] # [[Ottův slovník naučný/Dížkopy|Dížkopy]] # [[Ottův slovník naučný/Dj…|Dj…]] # [[Ottův slovník naučný/Djačok|Djačok]] # [[Ottův slovník naučný/Djaďka|Djaďka]] # [[Ottův slovník naučný/Djak|Djak]] # [[Ottův slovník naučný/Djakova|Djakova]] # [[Ottův slovník naučný/Djakovo|Djakovo]] # [[Ottův slovník naučný/Djambi|Djambi]] # [[Ottův slovník naučný/Djaus|Djaus]] # [[Ottův slovník naučný/Djordjić|Djordjić]] # [[Ottův slovník naučný/Djugamel|Djugamel]] # [[Ottův slovník naučný/Djuk|Djuk]] # [[Ottův slovník naučný/Djur|Djur]] # [[Ottův slovník naučný/Djuvernua|Djuvernua]] # [[Ottův slovník naučný/Dlabací stroj|Dlabací stroj]] # [[Ottův slovník naučný/Dlabač|Dlabač]] # [[Ottův slovník naučný/Dláha|Dláha]] # [[Ottův slovník naučný/Dlaň|Dlaň]] # [[Ottův slovník naučný/Dlaně|Dlaně]] # [[Ottův slovník naučný/Dlask|Dlask]] # [[Ottův slovník naučný/Dlask (rod)|Dlask (rod)]] # [[Ottův slovník naučný/Dlask Antonín Ladislav|Dlask Antonín Ladislav]] # [[Ottův slovník naučný/Dlasková|Dlasková]] # [[Ottův slovník naučný/Dláto|Dláto]] # [[Ottův slovník naučný/Dlátové vrtací želízko|Dlátové vrtací želízko]] # [[Ottův slovník naučný/Dlažba|Dlažba]] # [[Ottův slovník naučný/Dláždění|Dláždění]] # [[Ottův slovník naučný/Dlážďov|Dlážďov]] # [[Ottův slovník naučný/Dlažebné|Dlažebné]] # [[Ottův slovník naučný/Dlažice|Dlažice]] # [[Ottův slovník naučný/Dlažkovice|Dlažkovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dlažov|Dlažov]] # [[Ottův slovník naučný/Dlesk|Dlesk]] # [[Ottův slovník naučný/Dlešec|Dlešec]] # [[Ottův slovník naučný/Dle vidění|Dle vidění]] # [[Ottův slovník naučný/Dle zvyklosti|Dle zvyklosti]] # [[Ottův slovník naučný/Dlian|Dlian]] # [[Ottův slovník naučný/D. Lit.|D. Lit.]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhá|Dlouhá]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhé|Dlouhé]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhé Mosty|Dlouhé Mosty]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhomilov|Dlouhomilov]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhomostí|Dlouhomostí]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhonosec|Dlouhonosec]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhoňovice|Dlouhoňovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhopolsko|Dlouhopolsko]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhorepí|Dlouhorepí]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhoretka|Dlouhoretka]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhorohý skot|Dlouhorohý skot]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhososky|Dlouhososky]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhošijky|Dlouhošijky]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhoveský z Dlouhévsi|Dlouhoveský z Dlouhévsi]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhoveský z Dlouhé vsi Jan Ignác|Dlouhoveský z Dlouhé vsi Jan Ignác]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhý|Dlouhý]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhý František|Dlouhý František]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhý den|Dlouhý den]] # [[Ottův slovník naučný/Dlouhý parlament|Dlouhý parlament]] # [[Ottův slovník naučný/Dloužec|Dloužec]] # [[Ottův slovník naučný/Diubiny|Diubiny]] # [[Ottův slovník naučný/Długosz|Długosz]] # [[Ottův slovník naučný/Dluh|Dluh]] # [[Ottův slovník naučný/Dluhomil|Dluhomil]] # [[Ottův slovník naučný/Dluhonice|Dluhonice]] # [[Ottův slovník naučný/Dluhopis|Dluhopis]] # [[Ottův slovník naučný/Dluhoště|Dluhoště]] # [[Ottův slovník naučný/Dłuski|Dłuski]] # [[Ottův slovník naučný/Dlustuš|Dlustuš]] # [[Ottův slovník naučný/Dluž|Dluž]] # [[Ottův slovník naučný/Dluže|Dluže]] # [[Ottův slovník naučný/Dlužiny|Dlužiny]] # [[Ottův slovník naučný/Dlužník|Dlužník]] # [[Ottův slovník naučný/Dlužní úpis|Dlužní úpis]] # [[Ottův slovník naučný/D. m.|D. m.]] # [[Ottův slovník naučný/D. M.|D. M.]] # [[Ottův slovník naučný/Dmitr|Dmitr]] # [[Ottův slovník naučný/Dmitra ze Zinkova|Dmitra ze Zinkova]] # [[Ottův slovník naučný/Dmitrevskij|Dmitrevskij]] # [[Ottův slovník naučný/Dmitrij|Dmitrij]] # [[Ottův slovník naučný/Dmitrijev (město)|Dmitrijev (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Dmitrijev (osoby)|Dmitrijev (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Dmitrijeva|Dmitrijeva]] # [[Ottův slovník naučný/Dmitrov|Dmitrov]] # [[Ottův slovník naučný/Dmitrović Radiša, kníže|Dmitrović Radiša, kníže]] # [[Ottův slovník naučný/Dmitrović Gjorgje|Dmitrović Gjorgje]] # [[Ottův slovník naučný/Dmitrovka|Dmitrovka]] # [[Ottův slovník naučný/Dmitrovsk|Dmitrovsk]] # [[Ottův slovník naučný/Dmochowski|Dmochowski]] # [[Ottův slovník naučný/D-moll|D-moll]] # [[Ottův slovník naučný/D. M. S.|D. M. S.]] # [[Ottův slovník naučný/Dmuchadlo|Dmuchadlo]] # [[Ottův slovník naučný/Dmuloret|Dmuloret]] # [[Ottův slovník naučný/D. Mus.|D. Mus.]] # [[Ottův slovník naučný/Dmuszewski|Dmuszewski]] # [[Ottův slovník naučný/Dmutí moře|Dmutí moře]] # [[Ottův slovník naučný/Dmychadlo|Dmychadlo]] # [[Ottův slovník naučný/Dmychavka|Dmychavka]] # [[Ottův slovník naučný/Dmýštice|Dmýštice]] # [[Ottův slovník naučný/Dmytriv deň|Dmytriv deň]] # [[Ottův slovník naučný/Dmytrova didova subota|Dmytrova didova subota]] # [[Ottův slovník naučný/Dna|Dna]] # [[Ottův slovník naučný/Dnavý|Dnavý]] # [[Ottův slovník naučný/Dne.|Dne.]] # [[Ottův slovník naučný/Dnebohy|Dnebohy]] # [[Ottův slovník naučný/Dněpr (jméno)|Dněpr (jméno)]] # [[Ottův slovník naučný/Dněpr|Dněpr]] # [[Ottův slovník naučný/Dněprovsk|Dněprovsk]] # [[Ottův slovník naučný/Dněprsko-bužský průplav|Dněprsko-bužský průplav]] # [[Ottův slovník naučný/Dněprský újezd|Dněprský újezd]] # [[Ottův slovník naučný/Dnespeky|Dnespeky]] # [[Ottův slovník naučný/Dněstr|Dněstr]] # [[Ottův slovník naučný/Dněstrská železnice|Dněstrská železnice]] # [[Ottův slovník naučný/Dnešice|Dnešice]] # [[Ottův slovník naučný/Do|Do]] # [[Ottův slovník naučný/Doáb|Doáb]] # [[Ottův slovník naučný/Doán|Doán]] # [[Ottův slovník naučný/Doba|Doba]] # [[Ottův slovník naučný/Döbbelin|Döbbelin]] # [[Ottův slovník naučný/Dobberan|Dobberan]] # [[Ottův slovník naučný/Dobberschütz|Dobberschütz]] # [[Ottův slovník naučný/Dobbert|Dobbert]] # [[Ottův slovník naučný/Dobblhoff-Dier|Dobblhoff-Dier]] # [[Ottův slovník naučný/Dobbo|Dobbo]] # [[Ottův slovník naučný/Dobczcyce|Dobczcyce]] # [[Ottův slovník naučný/Dobčice|Dobčice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobec|Dobec]] # [[Ottův slovník naučný/Döbel|Döbel]] # [[Ottův slovník naučný/Dobelbad|Dobelbad]] # [[Ottův slovník naučný/Dobelice|Dobelice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobelín|Dobelín]] # [[Ottův slovník naučný/Dobell|Dobell]] # [[Ottův slovník naučný/Döbeln|Döbeln]] # [[Ottův slovník naučný/Dobenek|Dobenek]] # [[Ottův slovník naučný/Dobenín|Dobenín]] # [[Ottův slovník naučný/Dober|Dober]] # [[Ottův slovník naučný/Dober Leonhard|Dober Leonhard]] # [[Ottův slovník naučný/Doberan|Doberan]] # [[Ottův slovník naučný/Doberau|Doberau]] # [[Ottův slovník naučný/Doberck|Doberck]] # [[Ottův slovník naučný/Döbereiner|Döbereiner]] # [[Ottův slovník naučný/Döbereinerovo rozžehadlo|Döbereinerovo rozžehadlo]] # [[Ottův slovník naučný/Döberle|Döberle]] # [[Ottův slovník naučný/Doberlow|Doberlow]] # [[Ottův slovník naučný/Dobern|Dobern]] # [[Ottův slovník naučný/Doběrná rostlina|Doběrná rostlina]] # [[Ottův slovník naučný/Döberney|Döberney]] # [[Ottův slovník naučný/Doberseig|Doberseig]] # [[Ottův slovník naučný/Dobeš (obec)|Dobeš (obec)]] # [[Ottův slovník naučný/Dobeš|Dobeš]] # [[Ottův slovník naučný/Dobešice|Dobešice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobešov|Dobešov]] # [[Ottův slovník naučný/Doběšov|Doběšov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobešovice|Dobešovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobešovský z Malenovic|Dobešovský z Malenovic]] # [[Ottův slovník naučný/Dobeš z Bezděkova|Dobeš z Bezděkova]] # [[Ottův slovník naučný/Dobětice|Dobětice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobev|Dobev]] # [[Ottův slovník naučný/Dobiašovský|Dobiašovský]] # [[Ottův slovník naučný/Dobicer|Dobicer]] # [[Ottův slovník naučný/Dobiecki|Dobiecki]] # [[Ottův slovník naučný/Dobiessenreuth|Dobiessenreuth]] # [[Ottův slovník naučný/Dobieszewski|Dobieszewski]] # [[Ottův slovník naučný/Dobírka poštovní|Dobírka poštovní]] # [[Ottův slovník naučný/Dobischwald|Dobischwald]] # [[Ottův slovník naučný/Dobka (jméno)|Dobka (jméno)]] # [[Ottův slovník naučný/Dobka (obec)|Dobka (obec)]] # [[Ottův slovník naučný/Dobkov|Dobkov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobkovice|Dobkovice]] # [[Ottův slovník naučný/Doblen|Doblen]] # [[Ottův slovník naučný/Döbler|Döbler]] # [[Ottův slovník naučný/Doblero|Doblero]] # [[Ottův slovník naučný/Doblhof-Dier|Doblhof-Dier]] # [[Ottův slovník naučný/Döbling|Döbling]] # [[Ottův slovník naučný/Doblon|Doblon]] # [[Ottův slovník naučný/Dobner|Dobner]] # [[Ottův slovník naučný/Dobner z Ratendorfu|Dobner z Ratendorfu]] # [[Ottův slovník naučný/Dobo|Dobo]] # [[Ottův slovník naučný/Dobochov|Dobochov]] # [[Ottův slovník naučný/Doboj|Doboj]] # [[Ottův slovník naučný/Doboka|Doboka]] # [[Ottův slovník naučný/Doboš|Doboš]] # [[Ottův slovník naučný/Dobra (jméno)|Dobra (jméno)]] # [[Ottův slovník naučný/Dobra (zeměpis)|Dobra (zeměpis)]] # [[Ottův slovník naučný/Dobra (mince)|Dobra (mince)]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrá|Dobrá]] # [[Ottův slovník naučný/Döbra|Döbra]] # [[Ottův slovník naučný/Döbraberg|Döbraberg]] # [[Ottův slovník naučný/Dobracki Maciéj|Dobracki Maciéj]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrač|Dobrač]] # [[Ottův slovník naučný/Dobraken|Dobraken]] # [[Ottův slovník naučný/Dobra molitva|Dobra molitva]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrámysl|Dobrámysl]] # [[Ottův slovník naučný/Dobran|Dobran]] # [[Ottův slovník naučný/Dobranov|Dobranov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobranovský z Dobranova|Dobranovský z Dobranova]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřany|Dobřany]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrão|Dobrão]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrassen|Dobrassen]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrastica|Dobrastica]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrata|Dobrata]] # [[Ottův slovník naučný/Dobratice|Dobratice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobracice|Dobracice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrá Voda|Dobrá Voda]] # [[Ottův slovník naučný/Dobravůda|Dobravůda]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrá vůle|Dobrá vůle]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrce|Dobrce]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrčice|Dobrčice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobre|Dobre]] # [[Ottův slovník naučný/Dobré|Dobré]] # [[Ottův slovník naučný/Dobree|Dobree]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřejice|Dobřejice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřejov|Dobřejov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřejovice|Dobřejovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřemilice|Dobřemilice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřeň|Dobřeň]] # [[Ottův slovník naučný/Dobré Naděje mys|Dobré Naděje mys]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřenec|Dobřenec]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřenice|Dobřenice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřenský z Černého Mostu|Dobřenský z Černého Mostu]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřenský z Dobřenic|Dobřenský z Dobřenic]] # [[Ottův slovník naučný/Döbrentey|Döbrentey]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrenz|Dobrenz]] # [[Ottův slovník naučný/Dobré Pole|Dobré Pole]] # [[Ottův slovník naučný/Dobré skutky|Dobré skutky]] # [[Ottův slovník naučný/Dobręta|Dobręta]] # [[Ottův slovník naučný/Dobretić|Dobretić]] # [[Ottův slovník naučný/Dobretići|Dobretići]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřev|Dobřev]] # [[Ottův slovník naučný/z Dobré Vody Králové|z Dobré Vody Králové]] # [[Ottův slovník naučný/Dobré zdání|Dobré zdání]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrić|Dobrić]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrič|Dobrič]] # [[Ottův slovník naučný/Dobříč|Dobříč]] # [[Ottův slovník naučný/Dobříčany|Dobříčany]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřičkov|Dobřičkov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřičov|Dobřičov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřichov|Dobřichov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřichovice|Dobřichovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřichovský z Dobřichova|Dobřichovský z Dobřichova]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřikov|Dobřikov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobříkovec|Dobříkovec]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřikovice|Dobřikovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřikovský z Malejova|Dobřikovský z Malejova]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrila|Dobrila]] # [[Ottův slovník naučný/Dobří lidé|Dobří lidé]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrilugk|Dobrilugk]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřín|Dobřín]] # [[Ottův slovník naučný/Dobring|Dobring]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrinja|Dobrinja]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřínov|Dobřínov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřinsko|Dobřinsko]] # [[Ottův slovník naučný/Dobříš|Dobříš]] # [[Ottův slovník naučný/Dobříšská léna|Dobříšská léna]] # [[Ottův slovník naučný/Dobritschan|Dobritschan]] # [[Ottův slovník naučný/Dobritzhofer|Dobritzhofer]] # [[Ottův slovník naučný/Dobřív|Dobřív]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrjanka|Dobrjanka]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrjaňskij|Dobrjaňskij]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrjanský závod|Dobrjanský závod]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrkov|Dobrkov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrkovice|Dobrkovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrná|Dobrná]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrné|Dobrné]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrnice|Dobrnice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrnjac|Dobrnjac]] # [[Ottův slovník naučný/Dobro|Dobro]] # [[Ottův slovník naučný/Dobročinnost|Dobročinnost]] # [[Ottův slovník naučný/Dobročkov|Dobročkov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobročkovice|Dobročkovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobročovice|Dobročovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrodín|Dobrodín]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrodruh|Dobrodruh]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrodzień|Dobrodzień]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrogněva|Dobrogněva]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrogora|Dobrogora]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrogost|Dobrogost]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrohostov|Dobrohostov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrohost z Hostouně|Dobrohost z Hostouně]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrohost z Ronšperka|Dobrohost z Ronšperka]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrohostův Týn|Dobrohostův Týn]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrohošt|Dobrohošt]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrochočij|Dobrochočij]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrochotov|Dobrochotov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrochov|Dobrochov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobroje|Dobroje]] # [[Ottův slovník naučný/Döbrököz|Döbrököz]] # [[Ottův slovník naučný/Dobroljubov|Dobroljubov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobroluh|Dobroluh]] # [[Ottův slovník naučný/Dobromělice|Dobromělice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobroměřice|Dobroměřice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobroměrnost|Dobroměrnost]] # [[Ottův slovník naučný/Dobromil|Dobromil]] # [[Ottův slovník naučný/Dobromír|Dobromír]] # [[Ottův slovník naučný/Dobromiřice|Dobromiřice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobromysl|Dobromysl]] # [[Ottův slovník naučný/Dobronice|Dobronice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobronika|Dobronika]] # [[Ottův slovník naučný/Dobropán|Dobropán]] # [[Ottův slovník naučný/Dobroslav (vojvoda)|Dobroslav (vojvoda)]] # [[Ottův slovník naučný/Dobroslav (časopis)|Dobroslav (časopis)]] # [[Ottův slovník naučný/Dobroslavice|Dobroslavice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobroslavin|Dobroslavin]] # [[Ottův slovník naučný/z Dobroslavína|z Dobroslavína]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrosławski|Dobrosławski]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrosljavljević|Dobrosljavljević]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrosůl|Dobrosůl]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrošov|Dobrošov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobroušov|Dobroušov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrošovice|Dobrošovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrota|Dobrota]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrotice|Dobrotice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrotič|Dobrotič]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrotín|Dobrotín]] # [[Ottův slovník naučný/Sv. Dobrotivá|Sv. Dobrotivá]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrotivost|Dobrotivost]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrouč|Dobrouč]] # [[Ottův slovník naučný/Dobroutov|Dobroutov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrová|Dobrová]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrověda|Dobrověda]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrovice|Dobrovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrovítov|Dobrovítov]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrovíz|Dobrovíz]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrovoljskij|Dobrovoljskij]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrovolník|Dobrovolník]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrovský|Dobrovský]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrozdání|Dobrozdání]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrš|Dobrš]] # [[Ottův slovník naučný/z Dobrše Kocové|z Dobrše Kocové]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrudža|Dobrudža]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrun|Dobrun]] # [[Ottův slovník naučný/Dobruň|Dobruň]] # [[Ottův slovník naučný/Dobruský|Dobruský]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrusch|Dobrusch]] # [[Ottův slovník naučný/Dobruška|Dobruška]] # [[Ottův slovník naučný/z Dobrušky|z Dobrušky]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrušský z Radvan|Dobrušský z Radvan]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrý|Dobrý]] # [[Ottův slovník naučný/Dobryň|Dobryň]] # [[Ottův slovník naučný/Dobryňa|Dobryňa]] # [[Ottův slovník naučný/Dobryniči|Dobryniči]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrzanski|Dobrzanski]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrzyca|Dobrzyca]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrzycki|Dobrzycki]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrzyń|Dobrzyń]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrzyńci|Dobrzyńci]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrzyński|Dobrzyński]] # [[Ottův slovník naučný/Dobrž|Dobrž]] # [[Ottův slovník naučný/Dobschau|Dobschau]] # [[Ottův slovník naučný/Dobschitz|Dobschitz]] # [[Ottův slovník naučný/Dobsina|Dobsina]] # [[Ottův slovník naučný/Dobson|Dobson]] # [[Ottův slovník naučný/Dobson William|Dobson William]] # [[Ottův slovník naučný/Dobszewicz|Dobszewicz]] # [[Ottův slovník naučný/Dobšice|Dobšice]] # [[Ottův slovník naučný/Dobšín|Dobšín]] # [[Ottův slovník naučný/Dobšina|Dobšina]] # [[Ottův slovník naučný/Dobšinský|Dobšinský]] # [[Ottův slovník naučný/Dobšové z Bezděkova|Dobšové z Bezděkova]] # [[Ottův slovník naučný/Dobytčí lékařství|Dobytčí lékařství]] # [[Ottův slovník naučný/Dobytčí mor|Dobytčí mor]] # [[Ottův slovník naučný/Dobytek|Dobytek]] # [[Ottův slovník naučný/Dobytek v hospodářství|Dobytek v hospodářství]] # [[Ottův slovník naučný/Dobytkářství|Dobytkářství]] # [[Ottův slovník naučný/Dobytnost pohledávky|Dobytnost pohledávky]] # [[Ottův slovník naučný/Dobývání|Dobývání]] # [[Ottův slovník naučný/Doc…|Doc…]] # [[Ottův slovník naučný/Doce|Doce]] # [[Ottův slovník naučný/Docendo discimus|Docendo discimus]] # [[Ottův slovník naučný/Docent|Docent]] # [[Ottův slovník naučný/Dock|Dock]] # [[Ottův slovník naučný/Dockum|Dockum]] # [[Ottův slovník naučný/Doclea|Doclea]] # [[Ottův slovník naučný/Doctissimus|Doctissimus]] # [[Ottův slovník naučný/Doctor|Doctor]] # [[Ottův slovník naučný/Doctrina|Doctrina]] # [[Ottův slovník naučný/Doctrina duodecim apostolorum|Doctrina duodecim apostolorum]] # [[Ottův slovník naučný/Doctrinarii|Doctrinarii]] # [[Ottův slovník naučný/Dóczi|Dóczi]] # [[Ottův slovník naučný/Dóczy|Dóczy]] # [[Ottův slovník naučný/Dočesná|Dočesná]] # [[Ottův slovník naučný/Doda Trajan|Doda Trajan]] # [[Ottův slovník naučný/Doda|Doda]] # [[Ottův slovník naučný/Doda Balopur|Doda Balopur]] # [[Ottův slovník naučný/Dodabetta|Dodabetta]] # [[Ottův slovník naučný/Dodací smlouva|Dodací smlouva]] # [[Ottův slovník naučný/Dodart|Dodart]] # [[Ottův slovník naučný/Dodavací doba|Dodavací doba]] # [[Ottův slovník naučný/Dodavací smlouva|Dodavací smlouva]] # [[Ottův slovník naučný/Dodavatel|Dodavatel]] # [[Ottův slovník naučný/Dodballopur|Dodballopur]] # [[Ottův slovník naučný/Dodd|Dodd]] # [[Ottův slovník naučný/Doddridge|Doddridge]] # [[Ottův slovník naučný/Dodds|Dodds]] # [[Ottův slovník naučný/Dodecagynia|Dodecagynia]] # [[Ottův slovník naučný/Dodecandria|Dodecandria]] # [[Ottův slovník naučný/Dodecatheon|Dodecatheon]] # [[Ottův slovník naučný/Dode de la Brunerie|Dode de la Brunerie]] # [[Ottův slovník naučný/Dódeka|Dódeka]] # [[Ottův slovník naučný/Dódekadická soustava|Dódekadická soustava]] # [[Ottův slovník naučný/Dódekaëdr|Dódekaëdr]] # [[Ottův slovník naučný/Dódekaëdrální číslo|Dódekaëdrální číslo]] # [[Ottův slovník naučný/Dódekagón|Dódekagón]] # [[Ottův slovník naučný/Dódekagonální číslo|Dódekagonální číslo]] # [[Ottův slovník naučný/Dódekachord|Dódekachord]] # [[Ottův slovník naučný/Dódekarchie|Dódekarchie]] # [[Ottův slovník naučný/Dódekatémorion|Dódekatémorion]] # [[Ottův slovník naučný/Dodel-Port|Dodel-Port]] # [[Ottův slovník naučný/Doderer|Doderer]] # [[Ottův slovník naučný/Doderky|Doderky]] # [[Ottův slovník naučný/von Döderlein|von Döderlein]] # [[Ottův slovník naučný/Dodge|Dodge]] # [[Ottův slovník naučný/Dodgeville|Dodgeville]] # [[Ottův slovník naučný/Dodillon|Dodillon]] # [[Ottův slovník naučný/Dodo|Dodo]] # [[Ottův slovník naučný/Dodoens|Dodoens]] # [[Ottův slovník naučný/Dodola|Dodola]] # [[Ottův slovník naučný/Dódóna|Dódóna]] # [[Ottův slovník naučný/Dodonaea|Dodonaea]] # [[Ottův slovník naučný/Dodonaeus|Dodonaeus]] # [[Ottův slovník naučný/Dódónaion chalkeion|Dódónaion chalkeion]] # [[Ottův slovník naučný/Dodrans|Dodrans]] # [[Ottův slovník naučný/Dodsley|Dodsley]] # [[Ottův slovník naučný/Dodson|Dodson]] # [[Ottův slovník naučný/Dodwell|Dodwell]] # [[Ottův slovník naučný/Dodwelliana fragmenta|Dodwelliana fragmenta]] # [[Ottův slovník naučný/Doedes|Doedes]] # [[Ottův slovník naučný/Doelen|Doelen]] # [[Ottův slovník naučný/Doerell|Doerell]] # [[Ottův slovník naučný/van der Does|van der Does]] # [[Ottův slovník naučný/Doesborgh|Doesborgh]] # [[Ottův slovník naučný/Doeskin|Doeskin]] # [[Ottův slovník naučný/Doetinchem|Doetinchem]] # [[Ottův slovník naučný/Döffingen|Döffingen]] # [[Ottův slovník naučný/Doga|Doga]] # [[Ottův slovník naučný/Dogado|Dogado]] # [[Ottův slovník naučný/Dogana|Dogana]] # [[Ottův slovník naučný/Doge|Doge]] # [[Ottův slovník naučný/Dogganey|Dogganey]] # [[Ottův slovník naučný/Dogger|Dogger]] # [[Ottův slovník naučný/Dogger Bank|Dogger Bank]] # [[Ottův slovník naučný/Dogiel|Dogiel]] # [[Ottův slovník naučný/Doglasgrün|Doglasgrün]] # [[Ottův slovník naučný/Dogli nebo|Dogli nebo]] # [[Ottův slovník naučný/Dalabandi|Dalabandi]] # [[Ottův slovník naučný/Dogliani|Dogliani]] # [[Ottův slovník naučný/Dogma|Dogma]] # [[Ottův slovník naučný/Dogma ve smyslu evangelickém|Dogma ve smyslu evangelickém]] # [[Ottův slovník naučný/Dogmatická methoda|Dogmatická methoda]] # [[Ottův slovník naučný/Dogmatik|Dogmatik]] # [[Ottův slovník naučný/Dogmatik (píseň)|Dogmatik (píseň)]] # [[Ottův slovník naučný/Dogmatika|Dogmatika]] # [[Ottův slovník naučný/Dogmatismus|Dogmatismus]] # [[Ottův slovník naučný/Dogmatolatrie|Dogmatolatrie]] # [[Ottův slovník naučný/Dognacska|Dognacska]] # [[Ottův slovník naučný/Dogrumova|Dogrumova]] # [[Ottův slovník naučný/Dohalice|Dohalice]] # [[Ottův slovník naučný/Dohaličky|Dohaličky]] # [[Ottův slovník naučný/Dohalský z Dohalic|Dohalský z Dohalic]] # [[Ottův slovník naučný/Dohan|Dohan]] # [[Ottův slovník naučný/Dohazovač|Dohazovač]] # [[Ottův slovník naučný/Döhlen|Döhlen]] # [[Ottův slovník naučný/Döhler|Döhler]] # [[Ottův slovník naučný/Dohlubnost|Dohlubnost]] # [[Ottův slovník naučný/Dohm|Dohm]] # [[Ottův slovník naučný/Dohme|Dohme]] # [[Ottův slovník naučný/Dohna|Dohna]] # [[Ottův slovník naučný/Dohnány|Dohnány]] # [[Ottův slovník naučný/Döhne|Döhne]] # [[Ottův slovník naučný/Dohodce|Dohodce]] # [[Ottův slovník naučný/Dohodné|Dohodné]] # [[Ottův slovník naučný/Dohra|Dohra]] # [[Ottův slovník naučný/Dohrandt|Dohrandt]] # [[Ottův slovník naučný/Dohrn|Dohrn]] # [[Ottův slovník naučný/Dohvězdný večer|Dohvězdný večer]] # [[Ottův slovník naučný/Dochart|Dochart]] # [[Ottův slovník naučný/Dochma|Dochma]] # [[Ottův slovník naučný/Dochmius|Dochmius]] # [[Ottův slovník naučný/Dochnahl|Dochnahl]] # [[Ottův slovník naučný/Dochov|Dochov]] # [[Ottův slovník naučný/Dochov (obec)|Dochov (obec)]] # [[Ottův slovník naučný/Dochturov|Dochturov]] # [[Ottův slovník naučný/Doiran|Doiran]] # [[Ottův slovník naučný/Dojačka|Dojačka]] # [[Ottův slovník naučný/Dojče|Dojče]] # [[Ottův slovník naučný/Dojem|Dojem]] # [[Ottův slovník naučný/Dojení|Dojení]] # [[Ottův slovník naučný/Dojetřice|Dojetřice]] # [[Ottův slovník naučný/Dojnica|Dojnica]] # [[Ottův slovník naučný/Dojník|Dojník]] # [[Ottův slovník naučný/Dok|Dok]] # [[Ottův slovník naučný/Doketismus|Doketismus]] # [[Ottův slovník naučný/Dokétové|Dokétové]] # [[Ottův slovník naučný/Dokić|Dokić]] # [[Ottův slovník naučný/Dokimasie|Dokimasie]] # [[Ottův slovník naučný/Dokimastika|Dokimastika]] # [[Ottův slovník naučný/Dokkum|Dokkum]] # [[Ottův slovník naučný/Dokoň|Dokoň]] # [[Ottův slovník naučný/Dokonalé číslo|Dokonalé číslo]] # [[Ottův slovník naučný/Dokonalost|Dokonalost]] # [[Ottův slovník naučný/Dokonání skutku trestného|Dokonání skutku trestného]] # [[Ottův slovník naučný/Dokonanost|Dokonanost]] # [[Ottův slovník naučný/Dokos|Dokos]] # [[Ottův slovník naučný/Dokosek|Dokosek]] # [[Ottův slovník naučný/Dokoupil|Dokoupil]] # [[Ottův slovník naučný/Dokové|Dokové]] # [[Ottův slovník naučný/Doksany|Doksany]] # [[Ottův slovník naučný/Doksy|Doksy]] # [[Ottův slovník naučný/Doktor|Doktor]] # [[Ottův slovník naučný/Doktor Matěj|Doktor Matěj]] # [[Ottův slovník naučný/Doktorand|Doktorand]] # [[Ottův slovník naučný/Doktorát|Doktorát]] # [[Ottův slovník naučný/Doktrina|Doktrina]] # [[Ottův slovník naučný/Doktrinář|Doktrinář]] # [[Ottův slovník naučný/Doktrináři|Doktrináři]] # [[Ottův slovník naučný/Doktrinářství|Doktrinářství]] # [[Ottův slovník naučný/Dokujnění|Dokujnění]] # [[Ottův slovník naučný/Dokument|Dokument]] # [[Ottův slovník naučný/Dokumentní papír|Dokumentní papír]] # [[Ottův slovník naučný/Dol|Dol]] # [[Ottův slovník naučný/Dol.|Dol.]] # [[Ottův slovník naučný/Dol de Bretagne|Dol de Bretagne]] # [[Ottův slovník naučný/Dola|Dola]] # [[Ottův slovník naučný/Dolabella|Dolabella]] # [[Ottův slovník naučný/Dolabella Tomasz|Dolabella Tomasz]] # [[Ottův slovník naučný/Dolabella v zoologii|Dolabella v zoologii]] # [[Ottův slovník naučný/Dolainského počitadlo lihovarské|Dolainského počitadlo lihovarské]] # [[Ottův slovník naučný/z Dolan|z Dolan]] # [[Ottův slovník naučný/Dolánky|Dolánky]] # [[Ottův slovník naučný/Dolanský|Dolanský]] # [[Ottův slovník naučný/Dolany|Dolany]] # [[Ottův slovník naučný/Dolbeau Henri Ferdinand|Dolbeau Henri Ferdinand]] # [[Ottův slovník naučný/Dolbergova přenosná železnice|Dolbergova přenosná železnice]] # [[Ottův slovník naučný/Dolbňa|Dolbňa]] # [[Ottův slovník naučný/Dolcan|Dolcan]] # [[Ottův slovník naučný/Dolce (obce)|Dolce (obce)]] # [[Ottův slovník naučný/Dolce (osoby)|Dolce (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Dolce (hudba)|Dolce (hudba)]] # [[Ottův slovník naučný/Dolce far niente|Dolce far niente]] # [[Ottův slovník naučný/Dolce suono|Dolce suono]] # [[Ottův slovník naučný/Dolci|Dolci]] # [[Ottův slovník naučný/Dolcian|Dolcian]] # [[Ottův slovník naučný/Dolcino|Dolcino]] # [[Ottův slovník naučný/Dolcissimo|Dolcissimo]] # [[Ottův slovník naučný/Doldenhorn|Doldenhorn]] # [[Ottův slovník naučný/Dôle|Dôle]] # [[Ottův slovník naučný/Doléance|Doléance]] # [[Ottův slovník naučný/Doleček|Doleček]] # [[Ottův slovník naučný/Dolečky|Dolečky]] # [[Ottův slovník naučný/Dolęga Chodakowski|Dolęga Chodakowski]] # [[Ottův slovník naučný/Dolenc|Dolenc]] # [[Ottův slovník naučný/Dolence|Dolence]] # [[Ottův slovník naučný/Dolenci|Dolenci]] # [[Ottův slovník naučný/Dolendo|Dolendo]] # [[Ottův slovník naučný/Dolenec|Dolenec]] # [[Ottův slovník naučný/Dolenice|Dolenice]] # [[Ottův slovník naučný/Dolenské jezero|Dolenské jezero]] # [[Ottův slovník naučný/Dolensko|Dolensko]] # [[Ottův slovník naučný/Dolenský|Dolenský]] # [[Ottův slovník naučný/Dolente|Dolente]] # [[Ottův slovník naučný/Dolera|Dolera]] # [[Ottův slovník naučný/Dolerit|Dolerit]] # [[Ottův slovník naučný/Dolerophyllum|Dolerophyllum]] # [[Ottův slovník naučný/Doles|Doles]] # [[Ottův slovník naučný/Dolet Etienne|Dolet Etienne]] # [[Ottův slovník naučný/Doležal|Doležal]] # [[Ottův slovník naučný/Doležálek|Doležálek]] # [[Ottův slovník naučný/Dolgaja-poljana|Dolgaja-poljana]] # [[Ottův slovník naučný/Dolgáni|Dolgáni]] # [[Ottův slovník naučný/Dolgelly|Dolgelly]] # [[Ottův slovník naučný/Dolgelly group|Dolgelly group]] # [[Ottův slovník naučný/Dolgorukaja|Dolgorukaja]] # [[Ottův slovník naučný/Dolgorukij Jurij Vladimirovič|Dolgorukij Jurij Vladimirovič]] # [[Ottův slovník naučný/Dolgorukij|Dolgorukij]] # [[Ottův slovník naučný/Dolgorukov|Dolgorukov]] # [[Ottův slovník naučný/Dolgun|Dolgun]] # [[Ottův slovník naučný/Dolhain|Dolhain]] # [[Ottův slovník naučný/Dolianá|Dolianá]] # [[Ottův slovník naučný/Doliche|Doliche]] # [[Ottův slovník naučný/Dolichokefalie|Dolichokefalie]] # [[Ottův slovník naučný/Dolichonyx|Dolichonyx]] # [[Ottův slovník naučný/Dolichopus|Dolichopus]] # [[Ottův slovník naučný/Dolichos|Dolichos]] # [[Ottův slovník naučný/Dolichos (bylina)|Dolichos (bylina)]] # [[Ottův slovník naučný/Dolichosoma|Dolichosoma]] # [[Ottův slovník naučný/Dolichotis|Dolichotis]] # [[Ottův slovník naučný/Dolík|Dolík]] # [[Ottův slovník naučný/Dolín|Dolín]] # [[Ottův slovník naučný/Dolina|Dolina]] # [[Ottův slovník naučný/Dolinar|Dolinar]] # [[Ottův slovník naučný/Dolinky|Dolinky]] # [[Ottův slovník naučný/Dolinowski|Dolinowski]] # [[Ottův slovník naučný/Doliński|Doliński]] # [[Ottův slovník naučný/Doliny|Doliny]] # [[Ottův slovník naučný/Doliolum|Doliolum]] # [[Ottův slovník naučný/Dolium|Dolium]] # [[Ottův slovník naučný/Dolívka|Dolívka]] # [[Ottův slovník naučný/Dolja|Dolja]] # [[Ottův slovník naučný/Doljiu|Doljiu]] # [[Ottův slovník naučný/Döll|Döll]] # [[Ottův slovník naučný/Dolland|Dolland]] # [[Ottův slovník naučný/Dollanka|Dollanka]] # [[Ottův slovník naučný/Dollar|Dollar]] # [[Ottův slovník naučný/Dollar (město)|Dollar (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Dollart|Dollart]] # [[Ottův slovník naučný/Döllen|Döllen]] # [[Ottův slovník naučný/Dollern|Dollern]] # [[Ottův slovník naučný/Dollfus|Dollfus]] # [[Ottův slovník naučný/Dollhopf|Dollhopf]] # [[Ottův slovník naučný/Dolliner|Dolliner]] # [[Ottův slovník naučný/Dollinger|Dollinger]] # [[Ottův slovník naučný/Döllinger|Döllinger]] # [[Ottův slovník naučný/Döllitschen|Döllitschen]] # [[Ottův slovník naučný/Döllitz|Döllitz]] # [[Ottův slovník naučný/von Dollmann|von Dollmann]] # [[Ottův slovník naučný/Döllnitz|Döllnitz]] # [[Ottův slovník naučný/Dollond|Dollond]] # [[Ottův slovník naučný/Dolma|Dolma]] # [[Ottův slovník naučný/Dolma bágče|Dolma bágče]] # [[Ottův slovník naučný/Dolman|Dolman]] # [[Ottův slovník naučný/Dolmar Velký|Dolmar Velký]] # [[Ottův slovník naučný/Dolmen|Dolmen]] # [[Ottův slovník naučný/Dolněmčí|Dolněmčí]] # [[Ottův slovník naučný/Dolní mez|Dolní mez]] # [[Ottův slovník naučný/Dolo (město)|Dolo (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Dolo|Dolo]] # [[Ottův slovník naučný/Dolomedes|Dolomedes]] # [[Ottův slovník naučný/de Dolomieu|de Dolomieu]] # [[Ottův slovník naučný/Dolomit|Dolomit]] # [[Ottův slovník naučný/Dolomitové Alpy|Dolomitové Alpy]] # [[Ottův slovník naučný/Dolón|Dolón]] # [[Ottův slovník naučný/Dolon-nor|Dolon-nor]] # [[Ottův slovník naučný/Doloo|Doloo]] # [[Ottův slovník naučný/Doloplazy|Doloplazy]] # [[Ottův slovník naučný/Dolopové|Dolopové]] # [[Ottův slovník naučný/Dolor|Dolor]] # [[Ottův slovník naučný/Dolore|Dolore]] # [[Ottův slovník naučný/Dolores|Dolores]] # [[Ottův slovník naučný/Dolores (města)|Dolores (města)]] # [[Ottův slovník naučný/Dolorosa mater|Dolorosa mater]] # [[Ottův slovník naučný/Doloroso|Doloroso]] # [[Ottův slovník naučný/Dolov|Dolov]] # [[Ottův slovník naučný/Dolov (ves)|Dolov (ves)]] # [[Ottův slovník naučný/Dolování, dolový|Dolování, dolový]] # [[Ottův slovník naučný/Doložka exekuční|Doložka exekuční]] # [[Ottův slovník naučný/Doložka vkladní|Doložka vkladní]] # [[Ottův slovník naučný/Dolscius|Dolscius]] # [[Ottův slovník naučný/Dolsko|Dolsko]] # [[Ottův slovník naučný/Dolši|Dolši]] # [[Ottův slovník naučný/Dolští z Týnce|Dolští z Týnce]] # [[Ottův slovník naučný/Dolus|Dolus]] # [[Ottův slovník naučný/Doly|Doly]] # [[Ottův slovník naučný/Doly (obce)|Doly (obce)]] # [[Ottův slovník naučný/Dolzig|Dolzig]] # [[Ottův slovník naučný/D. O. M.|D. O. M.]] # [[Ottův slovník naučný/Dom|Dom]] # [[Ottův slovník naučný/Dom…|Dom…]] # [[Ottův slovník naučný/Dóm|Dóm]] # [[Ottův slovník naučný/Domabor|Domabor]] # [[Ottův slovník naučný/Domabořice|Domabořice]] # [[Ottův slovník naučný/Domácí prostředky léčebné|Domácí prostředky léčebné]] # [[Ottův slovník naučný/Domácí roky|Domácí roky]] # [[Ottův slovník naučný/Domácí zvířata|Domácí zvířata]] # [[Ottův slovník naučný/Domačica|Domačica]] # [[Ottův slovník naučný/Domačin|Domačin]] # [[Ottův slovník naučný/Domadrovice|Domadrovice]] # [[Ottův slovník naučný/Domakin|Domakin]] # [[Ottův slovník naučný/Domalíp|Domalíp]] # [[Ottův slovník naučný/Domamil|Domamil]] # [[Ottův slovník naučný/Domamyslice|Domamyslice]] # [[Ottův slovník naučný/Domamyšle|Domamyšle]] # [[Ottův slovník naučný/Domanek|Domanek]] # [[Ottův slovník naučný/Domanice|Domanice]] # [[Ottův slovník naučný/Domanín|Domanín]] # [[Ottův slovník naučný/Domanínek|Domanínek]] # [[Ottův slovník naučný/Domanium|Domanium]] # [[Ottův slovník naučný/Domanovice|Domanovice]] # [[Ottův slovník naučný/Domaschlag|Domaschlag]] # [[Ottův slovník naučný/Domaslav|Domaslav]] # [[Ottův slovník naučný/Domaslava|Domaslava]] # [[Ottův slovník naučný/Domaslavice|Domaslavice]] # [[Ottův slovník naučný/Domaslavičky|Domaslavičky]] # [[Ottův slovník naučný/Domaslovice|Domaslovice]] # [[Ottův slovník naučný/Domašice|Domašice]] # [[Ottův slovník naučný/Domašín|Domašín]] # [[Ottův slovník naučný/Domaška|Domaška]] # [[Ottův slovník naučný/Domašnev|Domašnev]] # [[Ottův slovník naučný/Domašov|Domašov]] # [[Ottův slovník naučný/Domášov|Domášov]] # [[Ottův slovník naučný/Domat|Domat]] # [[Ottův slovník naučný/Domaželice|Domaželice]] # [[Ottův slovník naučný/Domažlice|Domažlice]] # [[Ottův slovník naučný/Domažličky|Domažličky]] # [[Ottův slovník naučný/Domb|Domb]] # [[Ottův slovník naučný/de Dombasle|de Dombasle]] # [[Ottův slovník naučný/von Dombay|von Dombay]] # [[Ottův slovník naučný/Dombe|Dombe]] # [[Ottův slovník naučný/Dombes|Dombes]] # [[Ottův slovník naučný/Dombey|Dombey]] # [[Ottův slovník naučný/Dombeya|Dombeya]] # [[Ottův slovník naučný/Dombeyeae|Dombeyeae]] # [[Ottův slovník naučný/Dombhád|Dombhád]] # [[Ottův slovník naučný/Dombovar|Dombovar]] # [[Ottův slovník naučný/Dombrová|Dombrová]] # [[Ottův slovník naučný/Dombrówka|Dombrówka]] # [[Ottův slovník naučný/Domburg|Domburg]] # [[Ottův slovník naučný/Domčice|Domčice]] # [[Ottův slovník naučný/Domenico di San Giovanni|Domenico di San Giovanni]] # [[Ottův slovník naučný/il Domenichino|il Domenichino]] # [[Ottův slovník naučný/Domejko|Domejko]] # [[Ottův slovník naučný/Domène|Domène]] # [[Ottův slovník naučný/Domentijan|Domentijan]] # [[Ottův slovník naučný/Domény|Domény]] # [[Ottův slovník naučný/Dome’sday-book|Dome’sday-book]] # [[Ottův slovník naučný/Domesnaes|Domesnaes]] # [[Ottův slovník naučný/Domestic|Domestic]] # [[Ottův slovník naučný/Domesticus|Domesticus]] # [[Ottův slovník naučný/Domestikace|Domestikace]] # [[Ottův slovník naučný/Domestikální fond|Domestikální fond]] # [[Ottův slovník naučný/Dometian|Dometian]] # [[Ottův slovník naučný/Domeykit|Domeykit]] # [[Ottův slovník naučný/Domeyko|Domeyko]] # [[Ottův slovník naučný/Domfront|Domfront]] # [[Ottův slovník naučný/Domicella|Domicella]] # [[Ottův slovník naučný/Domicella (zoologie)|Domicella (zoologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Domicellář|Domicellář]] # [[Ottův slovník naučný/Domicil|Domicil]] # [[Ottův slovník naučný/Domiciliát|Domiciliát]] # [[Ottův slovník naučný/Domicilované směnky|Domicilované směnky]] # [[Ottův slovník naučný/Domin (zkratka)|Domin (zkratka)]] # [[Ottův slovník naučný/Domin (osoby)|Domin (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Domina|Domina]] # [[Ottův slovník naučný/Domina (básník)|Domina (básník)]] # [[Ottův slovník naučný/Domina (obec)|Domina (obec)]] # [[Ottův slovník naučný/Domina Abundia|Domina Abundia]] # [[Ottův slovník naučný/Domináček|Domináček]] # [[Ottův slovník naučný/Dominanta|Dominanta]] # [[Ottův slovník naučný/Domine non sum dignus|Domine non sum dignus]] # [[Ottův slovník naučný/Domingo|Domingo]] # [[Ottův slovník naučný/Domingo y Marques Francisco|Domingo y Marques Francisco]] # [[Ottův slovník naučný/Dominguez|Dominguez]] # [[Ottův slovník naučný/Dominica|Dominica (císařovna)]] # [[Ottův slovník naučný/Dominica (neděle)|Dominica (neděle)]] # [[Ottův slovník naučný/Dominica (ostrovy)|Dominica (ostrovy)]] # [[Ottův slovník naučný/Dominicale|Dominicale]] # [[Ottův slovník naučný/Dominicales lectiones|Dominicales lectiones]] # [[Ottův slovník naučný/Dominici|Dominici]] # [[Ottův slovník naučný/Dominická republika|Dominická republika]] # [[Ottův slovník naučný/Dominicum|Dominicum]] # [[Ottův slovník naučný/Dominicus|Dominicus]] # [[Ottův slovník naučný/Dominig|Dominig]] # [[Ottův slovník naučný/Dominik sv.|Dominik sv.]] # [[Ottův slovník naučný/Dominik|Dominik]] # [[Ottův slovník naučný/Dominikální pozemky|Dominikální pozemky]] # [[Ottův slovník naučný/Dominikální práva|Dominikální práva]] # [[Ottův slovník naučný/Dominikáni|Dominikáni]] # [[Ottův slovník naučný/Dominikát|Dominikát]] # [[Ottův slovník naučný/Dominikův kříž|Dominikův kříž]] # [[Ottův slovník naučný/Dominion of Canada|Dominion of Canada]] # [[Ottův slovník naučný/Dominique|Dominique]] # [[Ottův slovník naučný/de Dominis|de Dominis]] # [[Ottův slovník naučný/Dominium|Dominium]] # [[Ottův slovník naučný/Domino (oblek)|Domino (oblek)]] # [[Ottův slovník naučný/Domino (hra)|Domino (hra)]] # [[Ottův slovník naučný/Dominovati|Dominovati]] # [[Ottův slovník naučný/Domin-Petrushevecz|Domin-Petrushevecz]] # [[Ottův slovník naučný/Dominus|Dominus]] # [[Ottův slovník naučný/Dominus ac Redemptor noster|Dominus ac Redemptor noster]] # [[Ottův slovník naučný/Dominus vobiscum|Dominus vobiscum]] # [[Ottův slovník naučný/Domitia Longina|Domitia Longina]] # [[Ottův slovník naučný/Domitia Lepida|Domitia Lepida]] # [[Ottův slovník naučný/Domitiana quaestio|Domitiana quaestio]] # [[Ottův slovník naučný/Domitianus|Domitianus]] # [[Ottův slovník naučný/Domitilla|Domitilla]] # [[Ottův slovník naučný/Domitillino coemeterium|Domitillino coemeterium]] # [[Ottův slovník naučný/Domitius|Domitius]] # [[Ottův slovník naučný/Domitius Afer|Domitius Afer]] # [[Ottův slovník naučný/Domitius Corbulo|Domitius Corbulo]] # [[Ottův slovník naučný/Domitius Marsus|Domitius Marsus]] # [[Ottův slovník naučný/Domitius Ulpianus|Domitius Ulpianus]] # [[Ottův slovník naučný/Dömitz|Dömitz]] # [[Ottův slovník naučný/Domkov|Domkov]] # [[Ottův slovník naučný/Domky Nové|Domky Nové]] # [[Ottův slovník naučný/Domky Pernaté|Domky Pernaté]] # [[Ottův slovník naučný/Domlatky|Domlatky]] # [[Ottův slovník naučný/Domme|Domme]] # [[Ottův slovník naučný/Dommel|Dommel]] # [[Ottův slovník naučný/von Dommer|von Dommer]] # [[Ottův slovník naučný/Dommitzsch|Dommitzsch]] # [[Ottův slovník naučný/Domna|Domna]] # [[Ottův slovník naučný/Domnau|Domnau]] # [[Ottův slovník naučný/Domněnka|Domněnka]] # [[Ottův slovník naučný/Domnina|Domnina]] # [[Ottův slovník naučný/Domnus|Domnus]] # [[Ottův slovník naučný/Domobrana|Domobrana]] # [[Ottův slovník naučný/Domodossola|Domodossola]] # [[Ottův slovník naučný/Domont|Domont]] # [[Ottův slovník naučný/Domoradice|Domoradice]] # [[Ottův slovník naučný/Domoradovice|Domoradovice]] # [[Ottův slovník naučný/Domorazy|Domorazy]] # [[Ottův slovník naučný/Dömös|Dömös]] # [[Ottův slovník naučný/Domoslav|Domoslav]] # [[Ottův slovník naučný/Domoslavice|Domoslavice]] # [[Ottův slovník naučný/Domostroj|Domostroj]] # [[Ottův slovník naučný/Domousice|Domousice]] # [[Ottův slovník naučný/Domousický z Harasova|Domousický z Harasova]] # [[Ottův slovník naučný/Domousnice|Domousnice]] # [[Ottův slovník naučný/Domovní daň|Domovní daň]] # [[Ottův slovník naučný/Domovní prohlídka|Domovní prohlídka]] # [[Ottův slovník naučný/Domovoj|Domovoj]] # [[Ottův slovník naučný/Domovské právo|Domovské právo]] # [[Ottův slovník naučný/Domovský list|Domovský list]] # [[Ottův slovník naučný/Domový|Domový]] # [[Ottův slovník naučný/Dompelers|Dompelers]] # [[Ottův slovník naučný/Dompierre d’Hornoy|Dompierre d’Hornoy]] # [[Ottův slovník naučný/Domra|Domra]] # [[Ottův slovník naučný/Domremy|Domremy]] # [[Ottův slovník naučný/Domsdorf|Domsdorf]] # [[Ottův slovník naučný/Dömsöd|Dömsöd]] # [[Ottův slovník naučný/Domstadl|Domstadl]] # [[Ottův slovník naučný/Domšice|Domšice]] # [[Ottův slovník naučný/Domštát|Domštát]] # [[Ottův slovník naučný/Domus|Domus]] # [[Ottův slovník naučný/Domy Nové|Domy Nové]] # [[Ottův slovník naučný/Domysl|Domysl]] # [[Ottův slovník naučný/Domyslice|Domyslice]] # [[Ottův slovník naučný/Don (jméno)|Don (jméno)]] # [[Ottův slovník naučný/Don (titul)|Don (titul)]] # [[Ottův slovník naučný/Don (ruská řeka)|Don (ruská řeka)]] # [[Ottův slovník naučný/Don (britské řeky)|Don (britské řeky)]] # [[Ottův slovník naučný/Don D.|Don D.]] # [[Ottův slovník naučný/Dona|Dona]] # [[Ottův slovník naučný/Doña|Doña]] # [[Ottův slovník naučný/Donà|Donà]] # [[Ottův slovník naučný/Doña Ana|Doña Ana]] # [[Ottův slovník naučný/Donacia|Donacia]] # [[Ottův slovník naučný/Dona Francisca|Dona Francisca]] # [[Ottův slovník naučný/Donaghadee|Donaghadee]] # [[Ottův slovník naučný/Doña Ines|Doña Ines]] # [[Ottův slovník naučný/Donald|Donald]] # [[Ottův slovník naučný/Donaldson|Donaldson]] # [[Ottův slovník naučný/Donaldsonville|Donaldsonville]] # [[Ottův slovník naučný/Donaleitis|Donaleitis]] # [[Ottův slovník naučný/Donandi animus|Donandi animus]] # [[Ottův slovník naučný/Donar|Donar]] # [[Ottův slovník naučný/Donarium|Donarium]] # [[Ottův slovník naučný/Donát|Donát]] # [[Ottův slovník naučný/Donát z Těchlovic|Donát z Těchlovic]] # [[Ottův slovník naučný/Donatello|Donatello]] # [[Ottův slovník naučný/Donati|Donati]] # [[Ottův slovník naučný/Donatiho vlasatice|Donatiho vlasatice]] # [[Ottův slovník naučný/Donatio|Donatio]] # [[Ottův slovník naučný/Donatio Constantini|Donatio Constantini]] # [[Ottův slovník naučný/Donatio Pipini|Donatio Pipini]] # [[Ottův slovník naučný/Donatisté|Donatisté]] # [[Ottův slovník naučný/Donativum|Donativum]] # [[Ottův slovník naučný/Donato|Donato]] # [[Ottův slovník naučný/Donator|Donator]] # [[Ottův slovník naučný/Donatus z Karthaga|Donatus z Karthaga]] # [[Ottův slovník naučný/Donatus|Donatus]] # [[Ottův slovník naučný/Donatus sv.|Donatus sv.]] # [[Ottův slovník naučný/Donatus mučenník|Donatus mučenník]] # [[Ottův slovník naučný/Donatus|Donatus]] # [[Ottův slovník naučný/Donaueschingen|Donaueschingen]] # [[Ottův slovník naučný/Donaumoos|Donaumoos]] # [[Ottův slovník naučný/Donauried|Donauried]] # [[Ottův slovník naučný/Donanstauf|Donanstauf]] # [[Ottův slovník naučný/Donauwörth|Donauwörth]] # [[Ottův slovník naučný/Donawitz|Donawitz]] # [[Ottův slovník naučný/Donax|Donax]] # [[Ottův slovník naučný/Don Benito|Don Benito]] # [[Ottův slovník naučný/Doncaster|Doncaster]] # [[Ottův slovník naučný/Dončo|Dončo]] # [[Ottův slovník naučný/Donders|Donders]] # [[Ottův slovník naučný/Donduk-Ombo|Donduk-Ombo]] # [[Ottův slovník naučný/Dondukovi|Dondukovi]] # [[Ottův slovník naučný/Dondukov-Korsakov|Dondukov-Korsakov]] # [[Ottův slovník naučný/Doneau|Doneau]] # [[Ottův slovník naučný/Donebauer|Donebauer]] # [[Ottův slovník naučný/Donec|Donec]] # [[Ottův slovník naučný/Donecká vypnulina|Donecká vypnulina]] # [[Ottův slovník naučný/Donecká železnice uhelná|Donecká železnice uhelná]] # [[Ottův slovník naučný/Donecký okruh|Donecký okruh]] # [[Ottův slovník naučný/Donegal|Donegal]] # [[Ottův slovník naučný/Donegalský záliv|Donegalský záliv]] # [[Ottův slovník naučný/Donellus Hugo|Donellus Hugo]] # [[Ottův slovník naučný/Dong|Dong]] # [[Ottův slovník naučný/Dongal|Dongal]] # [[Ottův slovník naučný/Dongard|Dongard]] # [[Ottův slovník naučný/Donge|Donge]] # [[Ottův slovník naučný/Dongola|Dongola]] # [[Ottův slovník naučný/Don gratuit|Don gratuit]] # [[Ottův slovník naučný/Dönhoff|Dönhoff]] # [[Ottův slovník naučný/Donchery|Donchery]] # [[Ottův slovník naučný/Doni|Doni]] # [[Ottův slovník naučný/Donice|Donice]] # [[Ottův slovník naučný/Donici|Donici]] # [[Ottův slovník naučný/Donin|Donin]] # [[Ottův slovník naučný/Donín|Donín]] # [[Ottův slovník naučný/z Donína|z Donína]] # [[Ottův slovník naučný/Dönis|Dönis]] # [[Ottův slovník naučný/Donizetti|Donizetti]] # [[Ottův slovník naučný/Donjon|Donjon]] # [[Ottův slovník naučný/Don Juan|Don Juan]] # [[Ottův slovník naučný/Donka|Donka]] # [[Ottův slovník naučný/Donkinská zátoka|Donkinská zátoka]] # [[Ottův slovník naučný/Donkov|Donkov]] # [[Ottův slovník naučný/Donna|Donna]] # [[Ottův slovník naučný/Donnadieu|Donnadieu]] # [[Ottův slovník naučný/Donna è mobile|Donna è mobile]] # [[Ottův slovník naučný/Donndorf|Donndorf]] # [[Ottův slovník naučný/Donne|Donne]] # [[Ottův slovník naučný/Donné|Donné]] # [[Ottův slovník naučný/Donner|Donner]] # [[Ottův slovník naučný/Donnersberg|Donnersberg]] # [[Ottův slovník naučný/Donnersmark|Donnersmark]] # [[Ottův slovník naučný/Dönniges|Dönniges]] # [[Ottův slovník naučný/Donnington-Castle|Donnington-Castle]] # [[Ottův slovník naučný/Donnybrook|Donnybrook]] # [[Ottův slovník naučný/Donon|Donon]] # [[Ottův slovník naučný/Donosnost|Donosnost]] # [[Ottův slovník naučný/Donoso|Donoso]] # [[Ottův slovník naučný/Donoso-Cortés|Donoso-Cortés]] # [[Ottův slovník naučný/Donov.|Donov.]] # [[Ottův slovník naučný/Doňov|Doňov]] # [[Ottův slovník naučný/Donovanův roztok|Donovanův roztok]] # [[Ottův slovník naučný/Donovský|Donovský]] # [[Ottův slovník naučný/Don Quijote|Don Quijote]] # [[Ottův slovník naučný/Don Ranudo|Don Ranudo]] # [[Ottův slovník naučný/Donská oblast|Donská oblast]] # [[Ottův slovník naučný/Donská vína|Donská vína]] # [[Ottův slovník naučný/Donskoj tolk|Donskoj tolk]] # [[Ottův slovník naučný/Donský okruh|Donský okruh]] # [[Ottův slovník naučný/Donští kozáci|Donští kozáci]] # [[Ottův slovník naučný/Dont|Dont]] # [[Ottův slovník naučný/Donucení|Donucení]] # [[Ottův slovník naučný/Donucovací pracovny|Donucovací pracovny]] # [[Ottův slovník naučný/Donucovací práva|Donucovací práva]] # [[Ottův slovník naučný/Donum perseverantiae|Donum perseverantiae]] # [[Ottův slovník naučný/Donum superadditum|Donum superadditum]] # [[Ottův slovník naučný/Donus|Donus]] # [[Ottův slovník naučný/Donzdorf|Donzdorf]] # [[Ottův slovník naučný/Donzenac|Donzenac]] # [[Ottův slovník naučný/Donzy|Donzy]] # [[Ottův slovník naučný/Doolin|Doolin]] # [[Ottův slovník naučný/Doom|Doom]] # [[Ottův slovník naučný/Dome|Dome]] # [[Ottův slovník naučný/Dooms|Dooms]] # [[Ottův slovník naučný/Doom’sday book|Doom’sday book]] # [[Ottův slovník naučný/Doon (řeka)|Doon (řeka)]] # [[Ottův slovník naučný/Doon (míra)|Doon (míra)]] # [[Ottův slovník naučný/Doopsgezinden|Doopsgezinden]] # [[Ottův slovník naučný/Door|Door]] # [[Ottův slovník naučný/Doornenburg|Doornenburg]] # [[Ottův slovník naučný/Doornick|Doornick]] # [[Ottův slovník naučný/Döpfner|Döpfner]] # [[Ottův slovník naučný/Dopis|Dopis]] # [[Ottův slovník naučný/Döpler|Döpler]] # [[Ottův slovník naučný/Doplňovací barvy|Doplňovací barvy]] # [[Ottův slovník naučný/Doplňovací okres|Doplňovací okres]] # [[Ottův slovník naučný/Doplňovací skladiště|Doplňovací skladiště]] # [[Ottův slovník naučný/Doplňovací stanice|Doplňovací stanice]] # [[Ottův slovník naučný/Doplňování vojska|Doplňování vojska]] # [[Ottův slovník naučný/Dopomožené|Dopomožené]] # [[Ottův slovník naučný/Doppelmayer|Doppelmayer]] # [[Ottův slovník naučný/Doppia|Doppia]] # [[Ottův slovník naučný/Doppietta|Doppietta]] # [[Ottův slovník naučný/Doppio|Doppio]] # [[Ottův slovník naučný/Doppitz|Doppitz]] # [[Ottův slovník naučný/Doppler|Doppler]] # [[Ottův slovník naučný/Dopplerův princip|Dopplerův princip]] # [[Ottův slovník naučný/Doprava|Doprava]] # [[Ottův slovník naučný/Dopravna vojenská|Dopravna vojenská]] # [[Ottův slovník naučný/Dopravní politika|Dopravní politika]] # [[Ottův slovník naučný/Dopravní prostředky|Dopravní prostředky]] # [[Ottův slovník naučný/Dopravní smlouva|Dopravní smlouva]] # [[Ottův slovník naučný/Dopravní ústavy|Dopravní ústavy]] # [[Ottův slovník naučný/Dopružovaní|Dopružovaní]] # [[Ottův slovník naučný/Dór|Dór]] # [[Ottův slovník naučný/Dora Baltea|Dora Baltea]] # [[Ottův slovník naučný/Doráda|Doráda]] # [[Ottův slovník naučný/Dora d’Istria|Dora d’Istria]] # [[Ottův slovník naučný/Ibn Doraid|Ibn Doraid]] # [[Ottův slovník naučný/Dorak-el-Atík|Dorak-el-Atík]] # [[Ottův slovník naučný/Doran|Doran]] # [[Ottův slovník naučný/Dora Riparia|Dora Riparia]] # [[Ottův slovník naučný/Dorat|Dorat]] # [[Ottův slovník naučný/Dorat Claude Joseph|Dorat Claude Joseph]] # [[Ottův slovník naučný/D’Orb.|D’Orb.]] # [[Ottův slovník naučný/Dörbeck|Dörbeck]] # [[Ottův slovník naučný/Dorbotové|Dorbotové]] # [[Ottův slovník naučný/Dorcadion|Dorcadion]] # [[Ottův slovník naučný/Dorcus|Dorcus]] # [[Ottův slovník naučný/Dordogne|Dordogne]] # [[Ottův slovník naučný/Dordrecht|Dordrecht]] # [[Ottův slovník naučný/Dordrechtský synod|Dordrechtský synod]] # [[Ottův slovník naučný/Dore|Dore]] # [[Ottův slovník naučný/Doré|Doré]] # [[Ottův slovník naučný/Dorema|Dorema]] # [[Ottův slovník naučný/Dorer|Dorer]] # [[Ottův slovník naučný/Dörfel|Dörfel]] # [[Ottův slovník naučný/Dörfel Georg Samuel|Dörfel Georg Samuel]] # [[Ottův slovník naučný/Dorfen|Dorfen]] # [[Ottův slovník naučný/Dörffel|Dörffel]] # [[Ottův slovník naučný/Dörfl|Dörfl]] # [[Ottův slovník naučný/Dörflas|Dörflas]] # [[Ottův slovník naučný/Dörfles|Dörfles]] # [[Ottův slovník naučný/Dörfling|Dörfling]] # [[Ottův slovník naučný/Dorfmeister|Dorfmeister]] # [[Ottův slovník naučný/Dorf-Teschna|Dorf-Teschna]] # [[Ottův slovník naučný/Dorgali|Dorgali]] # [[Ottův slovník naučný/Dorchain|Dorchain]] # [[Ottův slovník naučný/Dorchester|Dorchester]] # [[Ottův slovník naučný/Doria (rod)|Doria (rod)]] # [[Ottův slovník naučný/Doria (příjmení)|Doria (příjmení)]] # [[Ottův slovník naučný/Dorian|Dorian]] # [[Ottův slovník naučný/Dórický|Dórický]] # [[Ottův slovník naučný/Dorigni|Dorigni]] # [[Ottův slovník naučný/Dorijan|Dorijan]] # [[Ottův slovník naučný/Döring|Döring]] # [[Ottův slovník naučný/Dóriové|Dóriové]] # [[Ottův slovník naučný/Dóris (mytologie)|Dóris (mytologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Dóris (krajina)|Dóris (krajina)]] # [[Ottův slovník naučný/Doris|Doris]] # [[Ottův slovník naučný/Dórismus|Dórismus]] # [[Ottův slovník naučný/Doritis|Doritis]] # [[Ottův slovník naučný/Dorking|Dorking]] # [[Ottův slovník naučný/Dorléans|Dorléans]] # [[Ottův slovník naučný/Dorlotina|Dorlotina]] # [[Ottův slovník naučný/Dormans|Dormans]] # [[Ottův slovník naučný/Dormant partner|Dormant partner]] # [[Ottův slovník naučný/Dormeuse|Dormeuse]] # [[Ottův slovník naučný/D’Ormeville|D’Ormeville]] # [[Ottův slovník naučný/Dormitor|Dormitor]] # [[Ottův slovník naučný/Dormitorium|Dormitorium]] # [[Ottův slovník naučný/Dormus|Dormus]] # [[Ottův slovník naučný/Dorn|Dorn]] # [[Ottův slovník naučný/Dorna|Dorna]] # [[Ottův slovník naučný/Dornach|Dornach]] # [[Ottův slovník naučný/Dornbach|Dornbach]] # [[Ottův slovník naučný/Dörnberg|Dörnberg]] # [[Ottův slovník naučný/Dornbirn|Dornbirn]] # [[Ottův slovník naučný/Dornburg|Dornburg]] # [[Ottův slovník naučný/Dorneck|Dorneck]] # [[Ottův slovník naučný/Dorner|Dorner]] # [[Ottův slovník naučný/Dornfeld|Dornfeld]] # [[Ottův slovník naučný/Dornkreil z Eberarcu|Dornkreil z Eberarcu]] # [[Ottův slovník naučný/Dornoch|Dornoch]] # [[Ottův slovník naučný/Dörnsdorf|Dörnsdorf]] # [[Ottův slovník naučný/Dornsdorf|Dornsdorf]] # [[Ottův slovník naučný/Dörnthal|Dörnthal]] # [[Ottův slovník naučný/Dorobanci|Dorobanci]] # [[Ottův slovník naučný/Dorog|Dorog]] # [[Ottův slovník naučný/Dorogobuž|Dorogobuž]] # [[Ottův slovník naučný/Dorogoi|Dorogoi]] # [[Ottův slovník naučný/Dorohostajski|Dorohostajski]] # [[Ottův slovník naučný/Doronicum|Doronicum]] # [[Ottův slovník naučný/Doroš|Doroš]] # [[Ottův slovník naučný/Dorošenko|Dorošenko]] # [[Ottův slovník naučný/Dorošenko Petr|Dorošenko Petr]] # [[Ottův slovník naučný/Dorota|Dorota]] # [[Ottův slovník naučný/Dorotánky|Dorotánky]] # [[Ottův slovník naučný/Dorothea|Dorothea]] # [[Ottův slovník naučný/Dorotheus|Dorotheus]] # [[Ottův slovník naučný/z Dorotic|z Dorotic]] # [[Ottův slovník naučný/Dorotić|Dorotić]] # [[Ottův slovník naučný/Dorové|Dorové]] # [[Ottův slovník naučný/Dórové|Dórové]] # [[Ottův slovník naučný/Dorow|Dorow]] # [[Ottův slovník naučný/Dorozsma|Dorozsma]] # [[Ottův slovník naučný/Dorp|Dorp]] # [[Ottův slovník naučný/Dorpat|Dorpat]] # [[Ottův slovník naučný/Dörpfeld|Dörpfeld]] # [[Ottův slovník naučný/Dorregaráy|Dorregaráy]] # [[Ottův slovník naučný/Don Antonio, marquis de Eraul|Don Antonio, marquis de Eraul]] # [[Ottův slovník naučný/Dörrengrund|Dörrengrund]] # [[Ottův slovník naučný/Dorrha|Dorrha]] # [[Ottův slovník naučný/Dörrnstein|Dörrnstein]] # [[Ottův slovník naučný/Dorrstadt|Dorrstadt]] # [[Ottův slovník naučný/Dorstadt|Dorstadt]] # [[Ottův slovník naučný/Dorsální|Dorsální]] # [[Ottův slovník naučný/Dorset (námořník)|Dorset (námořník)]] # [[Ottův slovník naučný/Dorset (hrabství)|Dorset (hrabství)]] # [[Ottův slovník naučný/Dorset (osoby)|Dorset (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Dórské nářečí|Dórské nářečí]] # [[Ottův slovník naučný/Dórské stěhování|Dórské stěhování]] # [[Ottův slovník naučný/Dórský tetrachord|Dórský tetrachord]] # [[Ottův slovník naučný/Dórský řád|Dórský řád]] # [[Ottův slovník naučný/Dorsten|Dorsten]] # [[Ottův slovník naučný/Dorstenia|Dorstenia]] # [[Ottův slovník naučný/Dorstfeld|Dorstfeld]] # [[Ottův slovník naučný/Dorsum|Dorsum]] # [[Ottův slovník naučný/Dort|Dort]] # [[Ottův slovník naučný/Dort (město)|Dort (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Dortmund|Dortmund]] # [[Ottův slovník naučný/Dortmundské právo|Dortmundské právo]] # [[Ottův slovník naučný/Dortrecht|Dortrecht]] # [[Ottův slovník naučný/Doručení|Doručení]] # [[Ottův slovník naučný/Doručovací list|Doručovací list]] # [[Ottův slovník naučný/Dorure|Dorure]] # [[Ottův slovník naučný/Dory|Dory]] # [[Ottův slovník naučný/Dorycnium|Dorycnium]] # [[Ottův slovník naučný/Dorycordaites|Dorycordaites]] # [[Ottův slovník naučný/Doryforos|Doryforos]] # [[Ottův slovník naučný/Dorylaeum|Dorylaeum]] # [[Ottův slovník naučný/Dos|Dos]] # [[Ottův slovník naučný/Dosa|Dosa]] # [[Ottův slovník naučný/Dosa Dániel|Dosa Dániel]] # [[Ottův slovník naučný/Dos-à-dos|Dos-à-dos]] # [[Ottův slovník naučný/Dos d’âne|Dos d’âne]] # [[Ottův slovník naučný/Dos de Mayo|Dos de Mayo]] # [[Ottův slovník naučný/Dosedací plochy|Dosedací plochy]] # [[Ottův slovník naučný/Dos Hermanas|Dos Hermanas]] # [[Ottův slovník naučný/Döschen|Döschen]] # [[Ottův slovník naučný/Döschna|Döschna]] # [[Ottův slovník naučný/Dosi|Dosi]] # [[Ottův slovník naučný/Dosimetrie|Dosimetrie]] # [[Ottův slovník naučný/Dosio|Dosio]] # [[Ottův slovník naučný/Dosis|Dosis]] # [[Ottův slovník naučný/Dositheanum fragmentum|Dositheanum fragmentum]] # [[Ottův slovník naučný/Dositheos|Dositheos]] # [[Ottův slovník naučný/Dositheus|Dositheus]] # [[Ottův slovník naučný/Dosna|Dosna]] # [[Ottův slovník naučný/Dosologie|Dosologie]] # [[Ottův slovník naučný/Dospadsko pole|Dospadsko pole]] # [[Ottův slovník naučný/Dospělost pohlavní|Dospělost pohlavní]] # [[Ottův slovník naučný/Dospělost pohledávky|Dospělost pohledávky]] # [[Ottův slovník naučný/Dosse|Dosse]] # [[Ottův slovník naučný/Dossennus|Dossennus]] # [[Ottův slovník naučný/Dossi|Dossi]] # [[Ottův slovník naučný/Dosso|Dosso]] # [[Ottův slovník naučný/Dóst Muhammed Chán|Dóst Muhammed Chán]] # [[Ottův slovník naučný/Dostal|Dostal]] # [[Ottův slovník naučný/Dostál|Dostál]] # [[Ottův slovník naučný/Dostávka|Dostávka]] # [[Ottův slovník naučný/Dostihy|Dostihy]] # [[Ottův slovník naučný/Dostiučinění|Dostiučinění]] # [[Ottův slovník naučný/Dostojevskij|Dostojevskij]] # [[Ottův slovník naučný/Dostředivá síla|Dostředivá síla]] # [[Ottův slovník naučný/Dostřel|Dostřel]] # [[Ottův slovník naučný/Doša|Doša]] # [[Ottův slovník naučný/Došané|Došané]] # [[Ottův slovník naučný/Došek|Došek]] # [[Ottův slovník naučný/Došen|Došen]] # [[Ottův slovník naučný/Došenović|Došenović]] # [[Ottův slovník naučný/Doškálný|Doškálný]] # [[Ottův slovník naučný/Dotace|Dotace]] # [[Ottův slovník naučný/Dotální|Dotální]] # [[Ottův slovník naučný/Dóthain|Dóthain]] # [[Ottův slovník naučný/Dothienterie|Dothienterie]] # [[Ottův slovník naučný/Dotknutí|Dotknutí]] # [[Ottův slovník naučný/Dotterwies|Dotterwies]] # [[Ottův slovník naučný/Dotti|Dotti]] # [[Ottův slovník naučný/Dotyková páka|Dotyková páka]] # [[Ottův slovník naučný/Dou|Dou]] # [[Ottův slovník naučný/Douai|Douai]] # [[Ottův slovník naučný/Douane|Douane]] # [[Ottův slovník naučný/Douarnenez|Douarnenez]] # [[Ottův slovník naučný/Douay (město)|Douay (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Douay (osoby)|Douay (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Douba|Douba]] # [[Ottův slovník naučný/Doubalík|Doubalík]] # [[Ottův slovník naučný/Doubek|Doubek]] # [[Ottův slovník naučný/Doubek František Bohumil|Doubek František Bohumil]] # [[Ottův slovník naučný/Doubí|Doubí]] # [[Ottův slovník naučný/Doubice|Doubice]] # [[Ottův slovník naučný/Doubl.|Doubl.]] # [[Ottův slovník naučný/Doublain & Callinet|Doublain & Callinet]] # [[Ottův slovník naučný/Double|Double]] # [[Ottův slovník naučný/Doublé|Doublé]] # [[Ottův slovník naučný/Double bémol|Double bémol]] # [[Ottův slovník naučný/Double croche|Double croche]] # [[Ottův slovník naučný/Double dièse|Double dièse]] # [[Ottův slovník naučný/Doubles|Doubles]] # [[Ottův slovník naučný/Double stout|Double stout]] # [[Ottův slovník naučný/Doublette|Doublette]] # [[Ottův slovník naučný/Doublovati|Doublovati]] # [[Ottův slovník naučný/Doublovičky|Doublovičky]] # [[Ottův slovník naučný/Doubrany|Doubrany]] # [[Ottův slovník naučný/Doubrava|Doubrava]] # [[Ottův slovník naučný/Doubrava (obce)|Doubrava (obce)]] # [[Ottův slovník naučný/Doubrava (osoby)|Doubrava (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Doubravany|Doubravany]] # [[Ottův slovník naučný/Doubravčany|Doubravčany]] # [[Ottův slovník naučný/Doubravčice|Doubravčice]] # [[Ottův slovník naučný/Doubravice|Doubravice]] # [[Ottův slovník naučný/Doubravičany|Doubravičany]] # [[Ottův slovník naučný/Doubravička|Doubravička]] # [[Ottův slovník naučný/Doubravka kněžna|Doubravka kněžna]] # [[Ottův slovník naučný/Doubravka|Doubravka]] # [[Ottův slovník naučný/z Doubravky|z Doubravky]] # [[Ottův slovník naučný/Doubravník|Doubravník]] # [[Ottův slovník naučný/Doubravská Hora|Doubravská Hora]] # [[Ottův slovník naučný/Doubravský|Doubravský]] # [[Ottův slovník naučný/Doubravský z Doubravy|Doubravský z Doubravy]] # [[Ottův slovník naučný/Doubravy|Doubravy]] # [[Ottův slovník naučný/Doubs|Doubs]] # [[Ottův slovník naučný/Doucement|Doucement]] # [[Ottův slovník naučný/Doucet|Doucet]] # [[Ottův slovník naučný/Douceur|Douceur]] # [[Ottův slovník naučný/Doudlebce|Doudlebce]] # [[Ottův slovník naučný/Doudlebi|Doudlebi]] # [[Ottův slovník naučný/Doudlebský z Doudleb|Doudlebský z Doudleb]] # [[Ottův slovník naučný/Doudlebský ze Šterneka|Doudlebský ze Šterneka]] # [[Ottův slovník naučný/Doudlebský (Daudlebsky) ze Šterneka|Doudlebský (Daudlebsky) ze Šterneka]] # [[Ottův slovník naučný/Doudleby|Doudleby]] # [[Ottův slovník naučný/Doudlevec|Doudlevec]] # [[Ottův slovník naučný/Doué|Doué]] # [[Ottův slovník naučný/Doughty|Doughty]] # [[Ottův slovník naučný/Dougl.|Dougl.]] # [[Ottův slovník naučný/Douglas (město)|Douglas (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Douglas (osoby)|Douglas (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Douglass|Douglass]] # [[Ottův slovník naučný/Doucha|Doucha]] # [[Ottův slovník naučný/Douche|Douche]] # [[Ottův slovník naučný/Doujat|Doujat]] # [[Ottův slovník naučný/Doullens|Doullens]] # [[Ottův slovník naučný/Douls|Douls]] # [[Ottův slovník naučný/Doultonské zboží|Doultonské zboží]] # [[Ottův slovník naučný/Doupě|Doupě]] # [[Ottův slovník naučný/Doupě (obec)|Doupě (obec)]] # [[Ottův slovník naučný/Doupňák|Doupňák]] # [[Ottův slovník naučný/Doupov|Doupov]] # [[Ottův slovník naučný/Doupovec z Doupova|Doupovec z Doupova]] # [[Ottův slovník naučný/Dour|Dour]] # [[Ottův slovník naučný/Dourbie|Dourbie]] # [[Ottův slovník naučný/Dourdan|Dourdan]] # [[Ottův slovník naučný/Douro|Douro]] # [[Ottův slovník naučný/Dousa|Dousa]] # [[Ottův slovník naučný/Dousse Alin|Dousse Alin]] # [[Ottův slovník naučný/Douška|Douška]] # [[Ottův slovník naučný/Doušky|Doušky]] # [[Ottův slovník naučný/Do ut des|Do ut des]] # [[Ottův slovník naučný/Doutnák|Doutnák]] # [[Ottův slovník naučný/Doutník|Doutník]] # [[Ottův slovník naučný/Douven|Douven]] # [[Ottův slovník naučný/Douville|Douville]] # [[Ottův slovník naučný/Douw|Douw]] # [[Ottův slovník naučný/Douwes|Douwes]] # [[Ottův slovník naučný/Douwesova methoda|Douwesova methoda]] # [[Ottův slovník naučný/Douza|Douza]] # [[Ottův slovník naučný/Douzette|Douzette]] # [[Ottův slovník naučný/Doužkování|Doužkování]] # [[Ottův slovník naučný/Dove|Dove]] # [[Ottův slovník naučný/Dover|Dover]] # [[Ottův slovník naučný/Dover Thomas|Dover Thomas]] # [[Ottův slovník naučný/Doverská úžina|Doverská úžina]] # [[Ottův slovník naučný/Doverský prášek|Doverský prášek]] # [[Ottův slovník naučný/Dovětek|Dovětek]] # [[Ottův slovník naučný/Dovhałevskij|Dovhałevskij]] # [[Ottův slovník naučný/Doviatius|Doviatius]] # [[Ottův slovník naučný/D’Ovidio|D’Ovidio]] # [[Ottův slovník naučný/Dovizio|Dovizio]] # [[Ottův slovník naučný/Dovkont|Dovkont]] # [[Ottův slovník naučný/Dovmont|Dovmont]] # [[Ottův slovník naučný/Dovodčik|Dovodčik]] # [[Ottův slovník naučný/Dovolená|Dovolená]] # [[Ottův slovník naučný/Dovolenec|Dovolenec]] # [[Ottův slovník naučný/Dovolovací systém|Dovolovací systém]] # [[Ottův slovník naučný/Dovoz|Dovoz]] # [[Ottův slovník naučný/Dovrefjeld|Dovrefjeld]] # [[Ottův slovník naučný/Dovrchní|Dovrchní]] # [[Ottův slovník naučný/Dow|Dow]] # [[Ottův slovník naučný/Dowden|Dowden]] # [[Ottův slovník naučný/Dowgiałło|Dowgiałło]] # [[Ottův slovník naučný/Dowgird|Dowgird]] # [[Ottův slovník naučný/Dowlais|Dowlais]] # [[Ottův slovník naučný/Dowland|Dowland]] # [[Ottův slovník naučný/Dowlas|Dowlas]] # [[Ottův slovník naučný/Down|Down]] # [[Ottův slovník naučný/Downham|Downham]] # [[Ottův slovník naučný/Downing|Downing]] # [[Ottův slovník naučný/Downing College|Downing College]] # [[Ottův slovník naučný/Downing Street|Downing Street]] # [[Ottův slovník naučný/Downpatrick|Downpatrick]] # [[Ottův slovník naučný/Downs|Downs]] # [[Ottův slovník naučný/Dowojna|Dowojna]] # [[Ottův slovník naučný/Doxale|Doxale]] # [[Ottův slovník naučný/Doxat|Doxat]] # [[Ottův slovník naučný/Doxografové|Doxografové]] # [[Ottův slovník naučný/Doxologia|Doxologia]] # [[Ottův slovník naučný/Doxomanie|Doxomanie]] # [[Ottův slovník naučný/Doxosophie|Doxosophie]] # [[Ottův slovník naučný/Doy.|Doy.]] # [[Ottův slovník naučný/Doyen|Doyen]] # [[Ottův slovník naučný/Doyen Gabriel François|Doyen Gabriel François]] # [[Ottův slovník naučný/Dóze|Dóze]] # [[Ottův slovník naučný/Doznání|Doznání]] # [[Ottův slovník naučný/Dozon|Dozon]] # [[Ottův slovník naučný/Dozor|Dozor]] # [[Ottův slovník naučný/Dozorce|Dozorce]] # [[Ottův slovník naučný/Dozorčí rada|Dozorčí rada]] # [[Ottův slovník naučný/Dozpěv|Dozpěv]] # [[Ottův slovník naučný/Dozsa|Dozsa]] # [[Ottův slovník naučný/Dozy|Dozy]] # [[Ottův slovník naučný/Dože|Dože]] # [[Ottův slovník naučný/Dožice|Dožice]] # [[Ottův slovník naučný/Dožinky|Dožinky]] # [[Ottův slovník naučný/Doživotní důchod|Doživotní důchod]] # [[Ottův slovník naučný/Dr.|Dr.]] # [[Ottův slovník naučný/Drâ|Drâ]] # [[Ottův slovník naučný/Drá|Drá]] # [[Ottův slovník naučný/Draas|Draas]] # [[Ottův slovník naučný/Dráb|Dráb]] # [[Ottův slovník naučný/Draba|Draba]] # [[Ottův slovník naučný/Drabant|Drabant]] # [[Ottův slovník naučný/Drabař|Drabař]] # [[Ottův slovník naučný/Drabčíci|Drabčíci]] # [[Ottův slovník naučný/Drabeskos|Drabeskos]] # [[Ottův slovník naučný/Drabík|Drabík]] # [[Ottův slovník naučný/Drábov|Drábov]] # [[Ottův slovník naučný/Drabovské křemence|Drabovské křemence]] # [[Ottův slovník naučný/Drabschitz|Drabschitz]] # [[Ottův slovník naučný/Drabus|Drabus]] # [[Ottův slovník naučný/Drac|Drac]] # [[Ottův slovník naučný/Dracaena|Dracaena]] # [[Ottův slovník naučný/Draco|Draco]] # [[Ottův slovník naučný/Dracocephalum|Dracocephalum]] # [[Ottův slovník naučný/Draconarii|Draconarii]] # [[Ottův slovník naučný/Draconites|Draconites]] # [[Ottův slovník naučný/Dracontium|Dracontium]] # [[Ottův slovník naučný/Dracontius|Dracontius]] # [[Ottův slovník naučný/Dracoun|Dracoun]] # [[Ottův slovník naučný/Dracunculus|Dracunculus]] # [[Ottův slovník naučný/Drač|Drač]] # [[Ottův slovník naučný/Dráč|Dráč]] # [[Ottův slovník naučný/Drača|Drača]] # [[Ottův slovník naučný/Dračena|Dračena]] # [[Ottův slovník naučný/Dračevica|Dračevica]] # [[Ottův slovník naučný/Dračí čluny|Dračí čluny]] # [[Ottův slovník naučný/Dračí hlava|Dračí hlava]] # [[Ottův slovník naučný/Dračí hory|Dračí hory]] # [[Ottův slovník naučný/Dračí jeskyně|Dračí jeskyně]] # [[Ottův slovník naučný/Dračí krev|Dračí krev]] # [[Ottův slovník naučný/Dračí měsíc|Dračí měsíc]] # [[Ottův slovník naučný/Dračinec|Dračinec]] # [[Ottův slovník naučný/Dračí řád|Dračí řád]] # [[Ottův slovník naučný/Dračí skála|Dračí skála]] # [[Ottův slovník naučný/Dračov|Dračov]] # [[Ottův slovník naučný/Draesecke|Draesecke]] # [[Ottův slovník naučný/Dragačevo|Dragačevo]] # [[Ottův slovník naučný/Dragalj|Dragalj]] # [[Ottův slovník naučný/Dragaš|Dragaš]] # [[Ottův slovník naučný/Drage|Drage]] # [[Ottův slovník naučný/Dragée|Dragée]] # [[Ottův slovník naučný/Dragendorf|Dragendorf]] # [[Ottův slovník naučný/Dräger|Dräger]] # [[Ottův slovník naučný/Dragma|Dragma]] # [[Ottův slovník naučný/Dragoman|Dragoman]] # [[Ottův slovník naučný/Dragomanov|Dragomanov]] # [[Ottův slovník naučný/Dragomirov|Dragomirov]] # [[Ottův slovník naučný/Dragon|Dragon]] # [[Ottův slovník naučný/Dragonády|Dragonády]] # [[Ottův slovník naučný/Dragonera|Dragonera]] # [[Ottův slovník naučný/Dragonetti|Dragonetti]] # [[Ottův slovník naučný/Dragoni|Dragoni]] # [[Ottův slovník naučný/Dragoni Jakub|Dragoni Jakub]] # [[Ottův slovník naučný/Dragosavljević|Dragosavljević]] # [[Ottův slovník naučný/Dragošovci|Dragošovci]] # [[Ottův slovník naučný/Dragouni|Dragouni]] # [[Ottův slovník naučný/Dragović|Dragović]] # [[Ottův slovník naučný/Dragoviči|Dragoviči]] # [[Ottův slovník naučný/Dragovit|Dragovit]] # [[Ottův slovník naučný/Draguignan|Draguignan]] # [[Ottův slovník naučný/Drăgușanu|Drăgușanu]] # [[Ottův slovník naučný/Dragut|Dragut]] # [[Ottův slovník naučný/Dragutin|Dragutin]] # [[Ottův slovník naučný/Dráha|Dráha]] # [[Ottův slovník naučný/Drahan|Drahan]] # [[Ottův slovník naučný/Drahanovice|Drahanovice]] # [[Ottův slovník naučný/Drahanovský z Pěnčína|Drahanovský z Pěnčína]] # [[Ottův slovník naučný/Drahanská vysočina|Drahanská vysočina]] # [[Ottův slovník naučný/Drahany|Drahany]] # [[Ottův slovník naučný/Drahelčice|Drahelčice]] # [[Ottův slovník naučný/Drahelice|Drahelice]] # [[Ottův slovník naučný/Drahenice|Drahenice]] # [[Ottův slovník naučný/Draheničky|Draheničky]] # [[Ottův slovník naučný/Drahenky|Drahenky]] # [[Ottův slovník naučný/Drahkov|Drahkov]] # [[Ottův slovník naučný/Drahlín|Drahlín]] # [[Ottův slovník naučný/Drahlov|Drahlov]] # [[Ottův slovník naučný/Drahlovice|Drahlovice]] # [[Ottův slovník naučný/Drahnětice|Drahnětice]] # [[Ottův slovník naučný/Drahňovice|Drahňovice]] # [[Ottův slovník naučný/Draho|Draho]] # [[Ottův slovník naučný/z Drahobejle|z Drahobejle]] # [[Ottův slovník naučný/Drahobudice|Drahobudice]] # [[Ottův slovník naučný/Drahobuz|Drahobuz]] # [[Ottův slovník naučný/Drahócz|Drahócz]] # [[Ottův slovník naučný/Drahokamy|Drahokamy]] # [[Ottův slovník naučný/Drahomíř|Drahomíř]] # [[Ottův slovník naučný/Drahomyšl|Drahomyšl]] # [[Ottův slovník naučný/z Drahonic|z Drahonic]] # [[Ottův slovník naučný/z Drahonic Bartošek|z Drahonic Bartošek]] # [[Ottův slovník naučný/Drahonice|Drahonice]] # [[Ottův slovník naučný/Drahonin|Drahonin]] # [[Ottův slovník naučný/Drahoňov|Drahoňov]] # [[Ottův slovník naučný/Drahoňovice|Drahoňovice]] # [[Ottův slovník naučný/Drahoňovský|Drahoňovský]] # [[Ottův slovník naučný/Drahoňův Újezd|Drahoňův Újezd]] # [[Ottův slovník naučný/Drahoraz|Drahoraz]] # [[Ottův slovník naučný/Drahoslava|Drahoslava]] # [[Ottův slovník naučný/Drahoš|Drahoš]] # [[Ottův slovník naučný/Drahotěšice|Drahotěšice]] # [[Ottův slovník naučný/Drahotice|Drahotice]] # [[Ottův slovník naučný/Drahotín|Drahotín]] # [[Ottův slovník naučný/Drahotouše|Drahotouše]] # [[Ottův slovník naučný/Drahouš|Drahouš]] # [[Ottův slovník naučný/Drahov|Drahov]] # [[Ottův slovník naučný/Drahovce|Drahovce]] # [[Ottův slovník naučný/Drahovice|Drahovice]] # [[Ottův slovník naučný/Drahuschen|Drahuschen]] # [[Ottův slovník naučný/Drahušice|Drahušice]] # [[Ottův slovník naučný/z Drahynic|z Drahynic]] # [[Ottův slovník naučný/Drach|Drach]] # [[Ottův slovník naučný/Drachkov|Drachkov]] # [[Ottův slovník naučný/Drachma|Drachma]] # [[Ottův slovník naučný/Drachmann|Drachmann]] # [[Ottův slovník naučný/Dráchov|Dráchov]] # [[Ottův slovník naučný/z Dráchova|z Dráchova]] # [[Ottův slovník naučný/Drachovský|Drachovský]] # [[Ottův slovník naučný/Dráchovský z Dráchova|Dráchovský z Dráchova]] # [[Ottův slovník naučný/Drainage|Drainage]] # [[Ottův slovník naučný/Draisina|Draisina]] # [[Ottův slovník naučný/Drak|Drak]] # [[Ottův slovník naučný/Drake|Drake]] # [[Ottův slovník naučný/Drake Friedrich|Drake Friedrich]] # [[Ottův slovník naučný/Drakenberge|Drakenberge]] # [[Ottův slovník naučný/Drakenborch|Drakenborch]] # [[Ottův slovník naučný/Drakón|Drakón]] # [[Ottův slovník naučný/Drakowa|Drakowa]] # [[Ottův slovník naučný/Drall|Drall]] # [[Ottův slovník naučný/Dram|Dram]] # [[Ottův slovník naučný/Drama (město)|Drama (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Drama|Drama]] # [[Ottův slovník naučný/Dramatická škola|Dramatická škola]] # [[Ottův slovník naučný/Dramatické umění|Dramatické umění]] # [[Ottův slovník naučný/Dramatika|Dramatika]] # [[Ottův slovník naučný/Dramatomanie|Dramatomanie]] # [[Ottův slovník naučný/Dramaturgie|Dramaturgie]] # [[Ottův slovník naučný/Dramburg|Dramburg]] # [[Ottův slovník naučný/Drami|Drami]] # [[Ottův slovník naučný/Dramma per musica|Dramma per musica]] # [[Ottův slovník naučný/Drammen|Drammen]] # [[Ottův slovník naučný/Dramolet|Dramolet]] # [[Ottův slovník naučný/Dramura|Dramura]] # [[Ottův slovník naučný/Dran|Dran]] # [[Ottův slovník naučný/Drance|Drance]] # [[Ottův slovník naučný/Drancování|Drancování]] # [[Ottův slovník naučný/Drancovník|Drancovník]] # [[Ottův slovník naučný/Drangiana|Drangiana]] # [[Ottův slovník naučný/Draňovice|Draňovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dranse|Dranse]] # [[Ottův slovník naučný/Drap|Drap]] # [[Ottův slovník naučný/Drap.|Drap.]] # [[Ottův slovník naučný/Drápa|Drápa]] # [[Ottův slovník naučný/Drápač|Drápač]] # [[Ottův slovník naučný/Draparnaldia|Draparnaldia]] # [[Ottův slovník naučný/Draparnaud|Draparnaud]] # [[Ottův slovník naučný/Drapčíci|Drapčíci]] # [[Ottův slovník naučný/Drapeau|Drapeau]] # [[Ottův slovník naučný/Draper|Draper]] # [[Ottův slovník naučný/Draperie|Draperie]] # [[Ottův slovník naučný/Drapeyron|Drapeyron]] # [[Ottův slovník naučný/Drápoš|Drápoš]] # [[Ottův slovník naučný/Draselnaté sloučeniny|Draselnaté sloučeniny]] # [[Ottův slovník naučný/Draselnaté soli|Draselnaté soli]] # [[Ottův slovník naučný/Drasche|Drasche]] # [[Ottův slovník naučný/Draschen|Draschen]] # [[Ottův slovník naučný/von Drasche-Wartinberg|von Drasche-Wartinberg]] # [[Ottův slovník naučný/Draský|Draský]] # [[Ottův slovník naučný/Draslářství|Draslářství]] # [[Ottův slovník naučný/Draslavec|Draslavec]] # [[Ottův slovník naučný/Draslík|Draslík]] # [[Ottův slovník naučný/Draslo|Draslo]] # [[Ottův slovník naučný/Drásov|Drásov]] # [[Ottův slovník naučný/Drasovice|Drasovice]] # [[Ottův slovník naučný/Drassus|Drassus]] # [[Ottův slovník naučný/Drastický|Drastický]] # [[Ottův slovník naučný/Drasty|Drasty]] # [[Ottův slovník naučný/Drašetice|Drašetice]] # [[Ottův slovník naučný/Draśković|Draśković]] # [[Ottův slovník naučný/Drát|Drát]] # [[Ottův slovník naučný/Drátěné lanoví|Drátěné lanoví]] # [[Ottův slovník naučný/Dráteník|Dráteník]] # [[Ottův slovník naučný/Drátěnka|Drátěnka]] # [[Ottův slovník naučný/Drátěný červ|Drátěný červ]] # [[Ottův slovník naučný/Dratev|Dratev]] # [[Ottův slovník naučný/Draud|Draud]] # [[Ottův slovník naučný/Dráupadí|Dráupadí]] # [[Ottův slovník naučný/Drausendorf|Drausendorf]] # [[Ottův slovník naučný/Drausensee|Drausensee]] # [[Ottův slovník naučný/Dráva|Dráva]] # [[Ottův slovník naučný/Dravci|Dravci]] # [[Ottův slovník naučný/Dravci (savci)|Dravci (savci)]] # [[Ottův slovník naučný/Dravidové|Dravidové]] # [[Ottův slovník naučný/Drawback|Drawback]] # [[Ottův slovník naučný/Drawing-room|Drawing-room]] # [[Ottův slovník naučný/Draxelmoos|Draxelmoos]] # [[Ottův slovník naučný/Dräxler-Manfred|Dräxler-Manfred]] # [[Ottův slovník naučný/Drayton|Drayton]] # [[Ottův slovník naučný/Drayton Michael|Drayton Michael]] # [[Ottův slovník naučný/Drazov|Drazov]] # [[Ottův slovník naučný/Drázský z Dráchova|Drázský z Dráchova]] # [[Ottův slovník naučný/Dražba|Dražba]] # [[Ottův slovník naučný/Drážďanské konference|Drážďanské konference]] # [[Ottův slovník naučný/Drážďanský mír|Drážďanský mír]] # [[Ottův slovník naučný/Drážďany|Drážďany]] # [[Ottův slovník naučný/Dráždidla|Dráždidla]] # [[Ottův slovník naučný/Dráždivost psychická|Dráždivost psychická]] # [[Ottův slovník naučný/Dražejov|Dražejov]] # [[Ottův slovník naučný/Dražejovice|Dražejovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dražek|Dražek]] # [[Ottův slovník naučný/Dražeň|Dražeň]] # [[Ottův slovník naučný/Draženov|Draženov]] # [[Ottův slovník naučný/Draženović|Draženović]] # [[Ottův slovník naučný/Dražetice|Dražetice]] # [[Ottův slovník naučný/z Dražic|z Dražic]] # [[Ottův slovník naučný/Dražice|Dražice]] # [[Ottův slovník naučný/Dražička|Dražička]] # [[Ottův slovník naučný/Drážka|Drážka]] # [[Ottův slovník naučný/Dražko|Dražko]] # [[Ottův slovník naučný/Drážkounek|Drážkounek]] # [[Ottův slovník naučný/Dražkov|Dražkov]] # [[Ottův slovník naučný/Drážkování|Drážkování]] # [[Ottův slovník naučný/Dražkovice|Dražkovice]] # [[Ottův slovník naučný/Drážkovník|Drážkovník]] # [[Ottův slovník naučný/Dražník|Dražník]] # [[Ottův slovník naučný/Dražov|Dražov]] # [[Ottův slovník naučný/z Dražova|z Dražova]] # [[Ottův slovník naučný/Dražovice|Dražovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dražovka|Dražovka]] # [[Ottův slovník naučný/Dražůvky|Dražůvky]] # [[Ottův slovník naučný/Drbal|Drbal]] # [[Ottův slovník naučný/Drbalovice|Drbalovice]] # [[Ottův slovník naučný/Drbohlav|Drbohlav]] # [[Ottův slovník naučný/Drbohlavy-Vlasenice|Drbohlavy-Vlasenice]] # [[Ottův slovník naučný/Drcení|Drcení]] # [[Ottův slovník naučný/Drda|Drda]] # [[Ottův slovník naučný/Dr. D. S.|Dr. D. S.]] # [[Ottův slovník naučný/Drebach|Drebach]] # [[Ottův slovník naučný/Drebbel|Drebbel]] # [[Ottův slovník naučný/Dřebení|Dřebení]] # [[Ottův slovník naučný/Dreber|Dreber]] # [[Ottův slovník naučný/Dred-Scott|Dred-Scott]] # [[Ottův slovník naučný/Dreher|Dreher]] # [[Ottův slovník naučný/Drechsler|Drechsler]] # [[Ottův slovník naučný/Drecht|Drecht]] # [[Ottův slovník naučný/Dreiborn|Dreiborn]] # [[Ottův slovník naučný/Dreibuchen|Dreibuchen]] # [[Ottův slovník naučný/Dreidorf|Dreidorf]] # [[Ottův slovník naučný/Dreihacken|Dreihacken]] # [[Ottův slovník naučný/Dreihäuser|Dreihäuser]] # [[Ottův slovník naučný/Dreiherrenspitz|Dreiherrenspitz]] # [[Ottův slovník naučný/Dreihöf|Dreihöf]] # [[Ottův slovník naučný/Dreihöfen|Dreihöfen]] # [[Ottův slovník naučný/Dreihunken|Dreihunken]] # [[Ottův slovník naučný/Dreiländerspitz|Dreiländerspitz]] # [[Ottův slovník naučný/Dreisam|Dreisam]] # [[Ottův slovník naučný/Dreisesselgebirge|Dreisesselgebirge]] # [[Ottův slovník naučný/Dreissena|Dreissena]] # [[Ottův slovník naučný/Dreitannenriegel|Dreitannenriegel]] # [[Ottův slovník naučný/Drel|Drel]] # [[Ottův slovník naučný/Dřemčice|Dřemčice]] # [[Ottův slovník naučný/Dřemlík|Dřemlík]] # [[Ottův slovník naučný/Drěmotka|Drěmotka]] # [[Ottův slovník naučný/Dřemovice|Dřemovice]] # [[Ottův slovník naučný/Dřeň|Dřeň]] # [[Ottův slovník naučný/Dřenice|Dřenice]] # [[Ottův slovník naučný/Dřenka|Dřenka]] # [[Ottův slovník naučný/Drente|Drente]] # [[Ottův slovník naučný/Drenteln|Drenteln]] # [[Ottův slovník naučný/Drenthe|Drenthe]] # [[Ottův slovník naučný/Drepanocarpus|Drepanocarpus]] # [[Ottův slovník naučný/Drepanon|Drepanon]] # [[Ottův slovník naučný/Dřepčíci|Dřepčíci]] # [[Ottův slovník naučný/Dresda|Dresda]] # [[Ottův slovník naučný/Dresden|Dresden]] # [[Ottův slovník naučný/Dreser|Dreser]] # [[Ottův slovník naučný/von Dresch|von Dresch]] # [[Ottův slovník naučný/Dress-circle|Dress-circle]] # [[Ottův slovník naučný/Dressel|Dressel]] # [[Ottův slovník naučný/Dressing-case|Dressing-case]] # [[Ottův slovník naučný/Dressura|Dressura]] # [[Ottův slovník naučný/Dřešín|Dřešín]] # [[Ottův slovník naučný/Dřešínko|Dřešínko]] # [[Ottův slovník naučný/Dretulja|Dretulja]] # [[Ottův slovník naučný/Dreux|Dreux]] # [[Ottův slovník naučný/Drevané|Drevané]] # [[Ottův slovník naučný/Dřevce (kopí)|Dřevce (kopí)]] # [[Ottův slovník naučný/Dřevce (obec)|Dřevce (obec)]] # [[Ottův slovník naučný/Dřevčice|Dřevčice]] # [[Ottův slovník naučný/Dřevec|Dřevec]] </div> [[Kategorie:Ottův slovník naučný|Ottův slovník naučný/Díl 07]] p95d32ugosh2nvi978bo153yp3g42gq Ottův slovník naučný/Hodějovský z Hodějova 0 34277 313948 82714 2026-04-09T13:39:24Z Boris.daliboris 19334 oprava odkazu na stranu v PDF, odstranění odkazu DEFAULTSORT 313948 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Hodějovský z Hodějova | PŘEDCHOZÍ = Hodějovice | DALŠÍ = Hodek }} {{Textinfo |TITULEK=Hodějovský z Hodějova |AUTOR=[[Autor:August Sedláček|August Sedláček]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Jedenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1897. S.&nbsp;427–428. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni10ottogoog/page/427/mode/2up Dostupné online.] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE=PD-old-70 |SOUVISEJÍCÍ=[[../Hodějov]] |JINÉ= |WIKIPEDIA-HESLO=Hodějovští z Hodějova |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} [[Soubor:Hodějovský's of Hodějov coat of arms.jpg|náhled|upright=0.8|vlevo|<small>Č.&nbsp;1733. Erb Hodějovských z&nbsp;Hodějova.</small>]] {{Forma|proza}} '''Hodějovský z&nbsp;Hodějova,''' jméno vzácné staročeské rodiny vladycké, jejíž {{Prostrkaně|erb}} byl na modrém štítě zlatý kapr a&nbsp;téhož znamení nad helmem (vyobr. č.&nbsp;1733.). Od příbuzných sobě vladyk z&nbsp;{{Prostrkaně|Čestic}} lišili se erbem tak, že tito měli stříbrného kapra. Erb ten byl podle pověsti dán mythickému Bernartovi, synu Soběslavovu, při výpravě milanské. '''H'''-vští byli odnoží vladyk Čestických, která se usadila na dvoře Hodějově u&nbsp;Volyně. Předek jejich {{Prostrkaně|Hněvek}} vyskytuje se v&nbsp;pamětech jako služebník pp. z&nbsp;Rožemberka a&nbsp;spolupatron kostela čestického v&nbsp;l.&nbsp;1378—1400. Potomky jeho byli {{Prostrkaně|Bernart}} (neznámého roku purkrabě helfenburský) a&nbsp;{{Prostrkaně|Bušek}} s&nbsp;třemi syny svými. Nepřetržitý vývod začíná {{Prostrkaně|Janem starším}}, jenž r.&nbsp;1454 Hodějov prodal. Měl dva syny, od nichž pocházely větve ''A'')&nbsp;{{Prostrkaně|Vlksická}}. {{Prostrkaně|Jan mladší}} seděl napřed na Drastech (1457), pak sloužil pánům Hradeckým a&nbsp;konečně koupil r.&nbsp;1497 Vlksice. Měl tři syny. Nejmladší {{Prostrkaně|Mikuláš}} převzal Vlksice, jež se po jeho smrti (†&nbsp;1523) skrze Markétu z&nbsp;'''H.''' (†&nbsp;1537) zase v&nbsp;držení Tetaurův dostaly; druhý bratr {{Prostrkaně|Václav}} zemřel po r.&nbsp;1549 bezdětek a&nbsp;nejstarší {{Prostrkaně|Jindřich}} měl napřed Křešice a&nbsp;potom dvorec v&nbsp;Klokočově. Jeho zchudlí synové {{Prostrkaně|Jan}} (1534 až 1572) a&nbsp;{{Prostrkaně|Jindřich}} zemřeli bez potomkův a&nbsp;tím větev tato vyhynula. ''B'')&nbsp;{{Prostrkaně|Větev Chotěřinská}}. {{Prostrkaně|Smil}}, druhý syn Janův (1452—81), purkraboval napřed na Strakonicích, pak (1469) na Zvíkově a&nbsp;koupil r.&nbsp;1474 Chotěřiny s&nbsp;vesnicemi (†&nbsp;1485). Z&nbsp;manž. Alény z&nbsp;Kraselova zůstavil 4&nbsp;syny: {{Prostrkaně|Rousa}}, {{Prostrkaně|Jana}}, {{Prostrkaně|Přecha}} a {{Prostrkaně|Mikuláše}}. Jan, vypověděn byv z&nbsp;domu, odešel do Uher, Přech ujal Chotěřiny a&nbsp;zemřel r. 1519. Od ostatních byly dvě pošlosti ''a'')&nbsp;{{Prostrkaně|Řepická}}. Rous spravoval napřed Chotěřiny a zavražděn r.&nbsp;1502. Zůstavil z&nbsp;manž. Anny Korkyňky z&nbsp;Drahkova syny {{Prostrkaně|Jana}} a&nbsp;{{Prostrkaně|Smila}}, z&nbsp;nichž tento r.&nbsp;1531 bezdětek zemřel. Jan narodil se r.&nbsp;1496 v&nbsp;Chotěřinách a&nbsp;vzdělání nabyl ve Slezsku a&nbsp;v&nbsp;Sasích. R.&nbsp;1537 stal se místosudím, ve kterémž úřadě po 18&nbsp;let zůstával. Prodav Chotěřiny (1542), koupil některé malé statky a&nbsp;r.&nbsp;1548 polovici Borotína, kterou pro mrzutosti s&nbsp;držitelem druhé polovice r.&nbsp;1552 prodal. Za to koupil t.&nbsp;r. Řepici, která byla sídlem jeho do smrti. Zde obnovil zámek, rozšířil dvůr a&nbsp;založil pěknou zahradu, tak že patřila Řepice k&nbsp;nejpříjemnějším sídlům v&nbsp;Prachensku (viz »Osvětu« r.&nbsp;1883). '''H.'''&nbsp;byl po několik let středem tehdejšího duševního ruchu. Jsa pán neobyčejně vzdělaný a&nbsp;učený, nejen sbíral paměti k&nbsp;poznání práva českého, nýbrž i&nbsp;pilně čítal básně od vrstevníků latinských skládané. Sám mezi humanisty tehdejšími jsa přední, přece miloval přirozený jazyk po předcích zděděný. Podporovatelem jsa všeho šlechetného, ctíval spisovatele dary a podporami. Sám dal podnět k&nbsp;sepsání Hájkovy kroniky. Jsa velkým milovníkem básnictví, založil r.&nbsp;1550 stolici básnictví duchovního při vysokém učení pražském (Šeb.&nbsp;Přeštický) a ctěn býval od literárních přátel svých mnohými básněmi příležitostními, jichž většinu tiskem vydal (viz [[../Farrago|{{Prostrkaně|Farrago}}]]). Vzdav se r.&nbsp;1555 místosudství, žil pak v&nbsp;soukromí na Řepici, kde založil velkou knihovnu, bavě se ušlechtilou prací, snůškami vědeckými a&nbsp;dopisováním se svými přáteli (zvláště Kolínem). Náboženství byl katolického z&nbsp;přesvědčení; neb, ač poznal odchylná vyznání, »všech těch rot pokusivše, dal jsem jimi o&nbsp;zem«. Zemřel 11.&nbsp;ún. 1566 a&nbsp;pohřben v&nbsp;kostele řepickém. Ženat byl čtyřikráte (1.&nbsp;Regina z&nbsp;Vratišova †&nbsp;1531, 2.&nbsp;Anna Žabkovna z&nbsp;Limberka †&nbsp;23.&nbsp;bř.&nbsp;1554, 3.&nbsp;Voršila Jeníškovna z&nbsp;Újezda †&nbsp;1562 a&nbsp;4.&nbsp;Majdalena z&nbsp;Brloha). Z&nbsp;dětí přečkala jej jediná Aléna (manž. Mikuláš Dým ze Stříteže) a&nbsp;na ní pošlost řepická přestala. ''b'')&nbsp;{{Prostrkaně|Chotětická pošlost}} založena Mikulášem, synem Smilovým, jenž bojoval r.&nbsp;1488 ve Slezsku, po r.&nbsp;1495 usadil se na Moravě a&nbsp;r.&nbsp;1519 koupil Chotětice (†&nbsp;již 1544, manž. Markéta z&nbsp;Kostnik). Syny měl tři: Smila, Arkleba a&nbsp;Bernarta. {{Prostrkaně|Bernart}} byl úředníkem králové při dskách zemských (1556—59) a&nbsp;měl syny {{Prostrkaně|Jana}}, {{Prostrkaně|Bernarta}} a&nbsp;{{Prostrkaně|Bartoloměje}}, z&nbsp;nichž Bernart držel zástavně Řepici. Zemřel r.&nbsp;1622 a&nbsp;jmění jeho propadlo konfiskaci. {{Prostrkaně|Arkleb}}, prostřední syn Mikulášův, držel Markvarec a&nbsp;statky na Moravě, kdež proslul jako řečník a&nbsp;naposled (1563—66) byl komorníkem menšího práva morav. Z&nbsp;manž. Johanky z&nbsp;Osečan měl syna {{Prostrkaně|Oldřicha}}, jenž ujal Řepici od místosudího strýci jeho Smilovi, téhož synovi a&nbsp;jemu odkázanou, odbyv Alénu Dýmovou, která jí do života užívati měla a&nbsp;strýce své. Přečkal syna svého Oldřicha, nadaného mladíka, jenž žil u&nbsp;místosudího na Řepici. Otec pak zemřel na Řepici 10.&nbsp;dub. 1578 a&nbsp;tu pohřben. Bratr {{Prostrkaně|Bernart}} (pak nejstarší) ujal Řepici, kterouž však, jsa v&nbsp;závadách, zastavil strýci Bernartovi. Zemřel za čas vzpoury a&nbsp;odsouzen r.&nbsp;1622 všeho jmění (manž. Kateřina Kavkovna z&nbsp;Říčan). Bratr jeho {{Prostrkaně|Jan}} (starší) držel statky moravské, bojoval r.&nbsp;1587 v&nbsp;Polsku a&nbsp;byl v&nbsp;l.&nbsp;1601—07 hofrychtéřem moravským. Syny měl {{Prostrkaně|Oldřicha}} a&nbsp;{{Prostrkaně|Tomáše Dětřicha}}, z&nbsp;nichž onen měl Markvarec (†&nbsp;1637). Oba ztratili při konfiskaci velkou čásť jmění. Synové Oldřichovi byli {{Prostrkaně|Jiří}} a&nbsp;{{Prostrkaně|Smil}}, kteří byli v&nbsp;cís. službách vojenských. Sestra jejich byla Eva vd.&nbsp;Vencelíkova. Největšího bohatství dosáhlo potomstvo Smila, syna Mikulášova. Smil, vyženiv peníze s&nbsp;Anežkou Mitrovskou z&nbsp;Nemyšle, přikoupil drahně drobných statků k&nbsp;Chotěticům a&nbsp;účasten byl v&nbsp;l.&nbsp;1541—57 mnohých jednání veřejných (†&nbsp;1567). Kromě dcer Kryzeldy (manž. Jaroslav Stranovský z&nbsp;Sovojevic), Anny (vd.&nbsp;Vlčkovské) a&nbsp;Žofky (manž. Adam Řepa z&nbsp;Neveklova) přečkal jej jediný syn {{Prostrkaně|Bernart}}; nebo druhý syn Bohuslav, jenž nabyl řádného vzdělání a&nbsp;stavem kněžským opovrhnul, zemřel r.&nbsp;1552 na vojenském tažení u&nbsp;Treviru. (Život tohoto nadaného básníka v&nbsp;ČČM. 1884 str.&nbsp;173.) Bernart, oženiv se s&nbsp;Johankou z&nbsp;Čestic (†&nbsp;1573), zdědil všechno jmění čestické, po švakrovi Adamovi zdědil Tloskov s&nbsp;velkými statky, přišetřiv pak peněz, sám koupil Milevsko (1581), Maršovice (1589) a&nbsp;jiné drobné statky. Byl milovníkem literatury, jmenovitě měl sbírku starých biblí českých a&nbsp;podporoval učené muže. Také býval v&nbsp;l.&nbsp;1569—75 účasten jednání veřejných. Zemřel 6.&nbsp;kv.&nbsp;1595. Dcery měl Elišku (vd.&nbsp;Bechyňovou) a&nbsp;Anežku (manž. Heřman Kavka z&nbsp;Říčan) a&nbsp;syny {{Prostrkaně|Jana}} a&nbsp;{{Prostrkaně|Přecha}}. Jan, jenž měl smysl pro literaturu a&nbsp;knihy lékařské, zemřel brzo po otci (13.&nbsp;kv. 1595) a tak byli dědici rozsáhlých statků Přech se synovcem {{Prostrkaně|Smilem}}, synem Janovým. Při rozdělení dostal Smil Tloskov a&nbsp;Vlksice, před tím koupené. Smil, dostav pečlivého vychování, skládal básně, činně se účastnil vzpoury roku 1620 a&nbsp;krutému trestu unikl jen útěkem. R.&nbsp;1622 bydlil v&nbsp;Haagu. Přech po příkladu předkův svých jevil lásku k&nbsp;literatuře a&nbsp;pro zásluhy svého rodu přijat jest r.&nbsp;1604 do stavu panského. On a&nbsp;manželka jeho Dorota Hrzánka z&nbsp;Harasova (†&nbsp;22.&nbsp;list. 1613) byli výteční hospodáři a&nbsp;tak rodu získány Benice (1597), Konopiště (1603) a&nbsp;Týnec&nbsp;n.&nbsp;S. (1607). Opustiv víru předkův, dal se okázale na učení bratrské a&nbsp;usilovně se účastnil (1608—09) tehdejšího hnutí politickonábož. (†&nbsp;4.&nbsp;dub. 1610). Kromě dcer Johanky (manž. Vilém z&nbsp;Roupova) a&nbsp;Markéty (manž. Adam&nbsp;ml. Budovec) přečkalo jej 5&nbsp;synů, kteří se rozdělili tak, že dostali {{Prostrkaně|Bernart}} Milevsko, {{Prostrkaně|Jan Jiří}} Čestice a Lčovice, {{Prostrkaně|Přech}} Konopiště, {{Prostrkaně|Bohuslav}} Benice s&nbsp;Nedvězím a&nbsp;{{Prostrkaně|Adam}} Týnec&nbsp;n.&nbsp;S. Přech zemřel r.&nbsp;1617 a&nbsp;ostatní pro účastenství ve vzpouře přišli o&nbsp;vše jmění. Bernart, Bohuslav a&nbsp;Adam vystěhovali se z&nbsp;vlasti. Adam, byv ve službách dánských, velel r.&nbsp;1628 sedlákům, kteří se vzbouřili v&nbsp;Kouřimsku, Bernart, slouživ Švédům, vrátil se do vlasti a&nbsp;zemřel r.&nbsp;1646 na Moravě. Bohuslav měl z&nbsp;manželky Rejny z&nbsp;Talmberka jedinou dceru Dorotu Kuničku, která se za Adama z&nbsp;Říčan vdala a&nbsp;jako poslední tohoto vzácného rodu zemřela ([[Autor:Josef Jireček|J.&nbsp;Jireček]] o&nbsp;'''H'''-ch v&nbsp;pojed. kr. uč. spol. 1884). ''[[Autor:August Sedláček|Sčk.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:České šlechtické rody v Ottově slovníku naučném]] bsr58ydky755h6vcjsyk0tct2pq2bku Ottův slovník naučný/Praetorius 0 76816 313963 259069 2026-04-10T07:11:26Z Rulumas 19860 doplněna forma 313963 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Praetorium | ČÁST = Praetorius | DALŠÍ = Praevalovati }} {{Textinfo | TITULEK = Praetorius | AUTOR = [[Autor:Josef Boleška|Josef Boleška]], neuveden | ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1903. S.&nbsp;394—395. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni13ottogoog#page/n429 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | LICENCE2 = PD anon 70 | SOUVISEJÍCÍ = [[Autor:Michael Praetorius]] | WIKIPEDIA-DALŠÍ =<nowiki/> * [[w:Johann Richter|Johann Richter]] * [[w:Michael Praetorius|Michael Praetorius]] * [[:de:w:Johannes Praetorius (Schriftsteller)]] * [[:de:w:Ephraim Praetorius]] * [[:de:w:Franz Praetorius]] }} {{Forma|proza}} '''1)''' <abbr title="Praetorius">'''P'''.</abbr> {{Prostrkaně|Jan}}, mathematik z Čech (*&nbsp;1537 v Jáchymově — †&nbsp;1616 v Altdorfě). Studoval ve Vitemberce, načež žil v Praze, ve Vídni a v Krakově; ve Vídni byl učitelem mathematiky císaře Maxmiliána&nbsp;II. R.&nbsp;1571 se stal professorem mathematiky ve Vitemberce, po pěti letech professorem v Altdorfě. Tamže zanechal množství rukopisů. <abbr title="Praetorius">'''P'''.</abbr> vynalezl vodní váhy (libellu) měřický stolek zvaný {{Cizojazyčně|la|mensula Praetoriana}} (viz {{Prostrkaně|[[../Měřický stůl|Měřický stůl]]}}) a zhotovil mnohé dobré nástroje mathematické. '''2)''' <abbr title="Praetorius">'''P'''.</abbr> {{Prostrkaně|Michael}}, skladatel a hudební badatel něm. (*&nbsp;1571 v Kreuzburku v Duryňsku — †&nbsp;1621 ve Wolfenbüttelu) byl kom. tajemníkem vévody brunšvického a kapelníkem u tří dvorů; posléze v místě svého úmrtí. Zanechal celou spoustu skladeb duchovních (mší, motett, hymnů, písní). Ačkoli veliké zásluhy získal si o pěstění nového slohu s provázejícími nástroji hudebními, známějším a více oceňovaným je ve své činnosti spisovatelské. Hlavním dílem jeho je {{Cizojazyčně|la|''[[Syntagma musicum]]''}} (1614—20, 3 d.), jeden z nejdůležitějších pramenův o hudbě, zvláště pak o nástrojích a instrumentaci XVII.&nbsp;století; první díl (1614) je historickým pojednáním v latinském jazyce, na svou dobu záslužným, druhý (vydaný jako 13.&nbsp;sv. publikací&#32;»{{Cizojazyčně|de|Gesellschaft für Musikforschung}}«) nazvaný {{Cizojazyčně|la|''De organographia''}} (1618), k němuž teprve r.&nbsp;1620 vytištěny obrázky nástrojů, je neobyčejně zajímavý, třetí, theoretický (1619, uveřejněný ve výtahu v [[Autor:Robert Eitner|Eitnerových]] »Monatshefte für Musikgeschichte«, X.), neméně. Studium tohoto spisu je nezbytnou pomůckou pro každého, kdo chce nabýti názoru o stavu hudby v XVII.&nbsp;stol.[[Autor:Josef Boleška|♭]] '''3)''' <abbr title="Praetorius">'''P'''.</abbr> {{Prostrkaně|Johannes}}, vlastně {{Prostrkaně|Hans Schultze}} (*&nbsp;1630 v Zethlingen v Braniborsku — †&nbsp;1680 v Lipsku.), studoval v Lipskua tam také žil. Napsal řadu spisů velmi důležitých pro lidovědu a pro studium pověr jeho doby. Jsou to zejména: {{Cizojazyčně|la|''Daemonologia Rubinzalii Silesii''}} (Lip., 1662—65, 3&nbsp;sv.) {{Cizojazyčně|la|''Philosophis colus''}} (t., 1662); {{Cizojazyčně|la|''Anthropodemus plutonicus''}} (Magdeb., 1666); {{Cizojazyčně|la|''Gazophylaci gaudium''}} (Lip., 1667); {{Cizojazyčně|de|''Blocksberges Verrichtung''}}, s popisem čarodějnických rejů noci filipojakubské na Blocksbergu (t., 1668); {{Cizojazyčně|la|''Philologemata abstrusa de police''}} (t., 1677) atd. Srv. [[Autor:Friedrich Zarncke|Zarncke]], [[:de:ADB:Praetorius, Johannes (Dichter)|Allgem. Deutsche Biographie, sv.&nbsp;26]]. '''4)''' <abbr title="Praetorius">'''P'''.</abbr> {{Prostrkaně|Ephraim}}, theolog a dějepisec něm. (*&nbsp;1657 — †&nbsp;1723). Studoval ve Vitemberce, Lipsku a Roztokách theologii a byl pak od r.&nbsp;1702 farářem ve svém rodném městě Gdansku; od r.&nbsp;1705 byl seniorem duchovenstva v Toruni, zastávaje zároveň pastorát u P. Marie tamže. <abbr title="Praetorius">'''P'''.</abbr> pracoval velmi pilně v dějinách evangelických kostelův a škol v Gdansku. Ze spisů jeho uvádíme: {{Cizojazyčně|la|''Bibliotheca homiletica''}} (1691—1719, 3&nbsp;d.) {{Cizojazyčně|de|''Dantziger-Lehrer-Gedächtnis, bestehend in kurtzer Verzeichnis der Evangelischen Prediger zu Dantzig''}} (1704, 3.&nbsp;vyd. 1760); {{Cizojazyčně|la|''Athenae Gedanenses''}} (1713). V rukopise zanechal <abbr title="Praetorius">'''P'''.</abbr> spis {{Cizojazyčně|de|''Das evangelische Danzig''}} '''5)''' <abbr title="Praetorius">'''P'''.</abbr> {{Prostrkaně|Franz}}, učenec něm. (*&nbsp;1847 v Berlíně). Studoval v Berlíně a v Lipsku, habilitoval se v Berlíně r.&nbsp;1873 a byl pak professorem semitských řečí ve Vratislavi (1880) a posléze v Halle (1893), kde působí dosud. Jest zejména výtečný znalec dialektů semitokušitských. Napsal: ''Mazhafa Tomâr, {{Cizojazyčně|de|das aethiopische Briefbuch}}'' (s překl., Lip., 1869); {{Cizojazyčně|la|''Fabula de regina Sabaea apud Aethiopes''}} (aethiopsky a lat., Halle, 1870); {{Cizojazyčně|de|''Grammatik der Tigriñasprache''}} (t., 1871) {{Cizojazyčně|de|''Beiträge zur Erklärung der himjarischen Inschriften''}} (t., 1872—1874, 3&nbsp;seš.) {{Cizojazyčně|de|''Das apokryphische buch Baruch im Aethiopischen''}} (překl., Lip., 1872); {{Cizojazyčně|de|''Die amharische Sprache''}} (Halle, 1878—79, 2&nbsp;seš.); {{Cizojazyčně|de|''Aethiopische Grammatik''}} (také v lat. vydání, Karlsr. a Berl., 1886); {{Cizojazyčně|de|''Ueber die hamitischen Sprachen Ostafrikas''}} (v&nbsp;»{{Cizojazyčně|de|Beiträge zur Assyriologie}}«, sv.&nbsp;2, Lip., 1892), dílo nejlepší toho druhu; {{Cizojazyčně|de|''Zur Grammatik der Gallasprache''}} (Berl., 1893). {{Konec formy}} biyn4hfddl2n5erj1gntgjbnj7mdm41 Ottův slovník naučný/Biskupice 0 77710 313940 279483 2026-04-09T12:18:58Z Rulumas 19860 oprava odkazu na zdroj, náhrada obrázku s nižším rozlišením, odebrání nadbytečných šablon 313940 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Biskupice | PŘEDCHOZÍ = z Biskupic | DALŠÍ = Biskupiec }} {{Textinfo | TITULEK = Biskupice | AUTOR = [[Autor:Michał Hórnik|Michał Hórnik]], [[Autor:Ľudovít Vladimír Rizner|Ľudovít Vladimír Rizner]], neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1891. S.&nbsp;98. {{Kramerius|nkp|378012d0-0a06-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | LICENCE2 = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Biskupice | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Biskupice (Bánovce)|Biskupice (Bánovce)]], [[w:Biskupice (Biskupice-Pulkov)|Biskupice (Biskupice-Pulkov)]], [[w:Biskupice (Malopolsko)|Biskupice (Malopolsko)]], [[w:Biskupice (okres Chrudim)|Biskupice (okres Chrudim)]], [[w:Biskupice (okres Lučenec)|Biskupice (okres Lučenec)]], [[w:Biskupice (okres Prostějov)|Biskupice (okres Prostějov)]], [[w:Biskupice (okres Svitavy)|Biskupice (okres Svitavy)]], [[w:Biskupice (okres Zlín)|Biskupice (okres Zlín)]], [[w:Biskupice (Opolsko)|Biskupice (Opolsko)]], [[w:Biskupice (Trenčín)|Biskupice (Trenčín)]], [[w:Biskupice-Pulkov|Biskupice-Pulkov]], [[w:Nowe Biskupice|Nowe Biskupice]], [[w:Podunajské Biskupice|Podunajské Biskupice]] }} [[Soubor:Č. 573. Znak městysu Biskupic (better quality).jpg|náhled|Č. 573. Znak městysu Biskupic]] {{Forma|proza}} '''Biskupice: 1) B.,''' ves v&nbsp;Čechách, hejtm. a&nbsp;okres Čáslav (9.5&nbsp;''km'' jihových.), býv. dom., fara a&nbsp;pošta Ronov; 27&nbsp;d., 223&nbsp;obyv. českých (1880). '''B.''' jsou starou osadou v&nbsp;Čáslavsku; neboť od r.&nbsp;1375 poddaní odváděli 22&nbsp;kop kostelu sv.&nbsp;Víta v&nbsp;Praze; potom dostaly se ku klášteru vilemovskému a&nbsp;r.&nbsp;1577 ještě s&nbsp;jinými vesnicemi prodány na rozkaz Rudolfa&nbsp;II. Albertovi Robmhapovi ze Suché. '''2)&nbsp;B.,''' ves na Moravě, hejtm., okres a&nbsp;býv. dom. Uher. Brod, fara Bánov, pošta Luhačovice, škola; 61&nbsp;d., 335&nbsp;obyv. čes. (1880). — '''3)&nbsp;B.,''' městys t., na březích jaroměřského potoka (jihozáp. od Rouchovan) ; hejt. Krumlov, okres Hrotovice, býv. doména Skalice, fara, škola a&nbsp;pošta; 106&nbsp;d., 548&nbsp;čes., 14&nbsp;něm. obyv. (1880). Kostel sv.&nbsp;Martina byl prý vystavěn od olomúckého biskupa (1351 až 1364). Poplužní dvůr, zámek arcibiskupa olom., lihovar. — {{Prostrkaně|Znak}} jest: v&nbsp;červeném poli zeď s&nbsp;otevřenou branou a&nbsp;s&nbsp;dvěma věžemi, mezi nimiž jest modrý štít s&nbsp;červenou, dvěma lvy drženou krokvicí; nad lvy a&nbsp;pod krokvicí jest růže (viz vyobr. č.&nbsp;573.). — '''4)&nbsp;B.,''' ves t., hejtm. Mor Třebová, okres Jevíčko, fara a&nbsp;škola '''B.,''' pošta Jevíčko; 94&nbsp;d., 652&nbsp;čes., 17&nbsp;něm. obyv. (1880). — '''5)&nbsp;B.''', ves ť, hejtm. a&nbsp;okres Prostějov, pošta Dub, škola; 60&nbsp;domů, 349&nbsp;obyv. čes. (1880). '''6)&nbsp;B.''' (maď. ''Púspõki'', něm. ''Bischdorf''), městys v&nbsp;uher. župě prešpurské, v&nbsp;okrese hornočalókezském, blíže Dunaje, s&nbsp;1719 maď. a&nbsp;něm. obyvateli (1880), starobylým farním chrámem z&nbsp;r.&nbsp;1221 a&nbsp;zámkem. Chrám byl r.&nbsp;1889 velkým nákladem obnoven. R.&nbsp;1704 v&nbsp;dubnu bylo zde Rákóczyovské vojsko císařskými poraženo, přišla však pomoc a&nbsp;císařští odraženi opět od '''B'''-ic. [[Autor:Ľudovít Vladimír Rizner|''Rz.'']] '''7)&nbsp;B.''' (luž.-srb. ''Biskopicy'', něm. ''Bischofswerda''), město saské, v&nbsp;kraji a&nbsp;okr. hejtm. budyšínském, nad řekou Vezenicí; stanice státní dráhy, 34&nbsp;''km'' od Drážďan (vsvých.), a&nbsp;poboční čáry žitavské, sídlo okr. soudu; má vyšší městskou školu a&nbsp;5219 ob. (1885), v&nbsp;tom 93&nbsp;Srbů, jsou zde továrny na sukno, sklárny, slévárna, hrnčírny a&nbsp;j. — Dne 22.&nbsp;května 1813 byla tu mezi Francouzi a&nbsp;ustupujícími spojenci půtka, při které město skoro docela spáleno. V&nbsp;okolí rozsáhlé plátenictví a&nbsp;veliké žulové lomy. [[Autor:Michał Hórnik|''Hnk.'']] '''8)&nbsp;B.''' (''Biskupitz''), obec v&nbsp;prus. vlád. obv. opolském (Slezsko), v&nbsp;kr. zabrzeském, na Bytomském potoce, stanice dráhy bytomsko-gliwické, má katol. chrám, doly kamenouhelné a&nbsp;6470 obyv. (1885). Nedaleko (sev.-vých.) tovární ves {{Prostrkaně|Borsigwerk}}, se železárnami a&nbsp;3600 dělníky. — '''9)&nbsp;B.,''' {{Prostrkaně|Biskupiec}} (''Bischofswerder''), město v&nbsp;Záp. Prusku, vlád. obvodě kvidzynském, v&nbsp;kr. suszkém (Rosenberg), na Ose, stanice žel. trati toruňsko-olsztýnské, založené r.&nbsp;1325, má 2030 obyv. zabývajících se soukenictvím, obuvnictvím a&nbsp;koželužstvím. — '''10)&nbsp;B.,''' {{Prostrkaně|Biskupiec na Warmii}} (''Bischofsburg, Bischburg''), město ve vládním obvodě královeckém, v&nbsp;kr. rosselském, na ř. Dimmeře. sídlo úřadu landratského a&nbsp;okres, soudu, má 3&nbsp;chrámy, parní mlýny a&nbsp;4153 obyv. polské (1885). Založeno r.&nbsp;1395 od křižáků. Rodiště polského orientalisty Ig. Pietruszewského. {{Konec formy}} [[Kategorie:Sídla v okrese Chrudim v Ottově slovníku naučném|Biskupice]] [[Kategorie:Sídla v okrese Prostějov v Ottově slovníku naučném|Biskupice]] [[Kategorie:Sídla v okrese Svitavy v Ottově slovníku naučném|Biskupice]] [[Kategorie:Sídla v okrese Třebíč v Ottově slovníku naučném|Biskupice]] [[Kategorie:Sídla v okrese Zlín v Ottově slovníku naučném|Biskupice]] [[Kategorie:Sídla v Polsku v Ottově slovníku naučném|Biskupice]] [[Kategorie:Sídla v Německu v Ottově slovníku naučném|Biskupice]] [[Kategorie:Sídla na Slovensku v Ottově slovníku naučném|Biskupice]] slf150jtw5gvv0k5oo6o59ypiej8bd5 Ottův slovník naučný/Doksy 0 80235 313958 299927 2026-04-10T06:33:12Z Rulumas 19860 obrázek, oprava 313958 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Doksy | PŘEDCHOZÍ = Doksany | DALŠÍ = Doktor }} {{Textinfo | TITULEK = Doksy | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;773. {{Kramerius|nkp|4c2ffb90-0a07-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Doksy | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Doksy (okres Kladno)|Doksy (okres Kladno)]] }} [[Soubor:Č. 1197 Znak města Doks.jpg|náhled|Č. 1197. Znak města Doks.]] {{Forma|proza}} '''Doksy: 1) D.''' (''Hirschberg'') město a fid. panství v Čechách, hejt. a okr. Dubá (9 ''km'' vých.; 283 d., 1936 ob. n., 12 č. (1890), far. chrám sv. Bartoloměje, radnice s věží, 6tř. škola, opatrovna městská, zámek s kaplí sv. Kříže a rozsáhlým parkem, špitál s kaplí sv. Jana, pošta, telegraf a stanice České severní dráhy, panský lihovar, dvůr, cihelna, továrna na smůlu a čeřící třísky, 2 mlýny, a pískovcové lomy. Veliký rybník pod zříceninami Bezděze. Tu a v okolí klassická naleziště rybničných a rašelinných rostlin. Panství jest majetníkem Ar. hr. Valdštein. ''' D.''' náležely za nejstarších časů nepochybně komoře královské, v XVI. stol. dostaly se v držení pánů Berků z Dubé. Václ. Berkovi z Dubé byly z trestu statky konfiskovány a '''D.''' prodány r. 1622 Ad. hr. z Valdšteina. Po smrti Albrechta z Valdšteina spadly opět na komoru královskou; konečně roku 1680 dostaly se opět v držení rodu Valdšteinského. Kdy '''D.''' na město byly povýšeny, nevíme, ale jisto, že již v pol. XV. st. jmenují se mezi městy českými. {{Prostrkaně|Znak}} městský (vyobr. č. 1197.) představuje červený štít, v němž zpodní čásť tvoří úžlabí se dvěma skalisky; na každém skalisku stříbrná čtverhranná věž a z okna levé věže vyskakuje jelen. — '''2) D.''', {{Prostrkaně|Dokzy}} (''Dokes''), ves t., hejt. Smíchov, okres a pošta Unhošť (7 ''km'' sz.) fara Družec; 90 d., 749 obyv. č. (1890). {{Konec formy}} [[Kategorie:Sídla v okrese Česká Lípa v Ottově slovníku naučném‎|Doksy]] [[Kategorie:Sídla v okrese Kladno v Ottově slovníku naučném|Doksy]] r56wwzuqni8r6uo44xpkw41bd2lx21u Ottův slovník naučný/Babylónie 0 96721 313956 313923 2026-04-09T21:47:33Z Rulumas 19860 Babylónie, 4. část 313956 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Babylónie | PŘEDCHOZÍ = Babylón | DALŠÍ = Babylonii }} {{Textinfo | TITULEK = Babylónie | AUTOR = [[Autor:Justin Václav Prášek|Justin Václav Prášek]], [[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Rudolf Dvořák]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1890. S.&nbsp;21–34. {{Kramerius|mzk|caffa350-0a0a-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Babylónie }} {{Forma|proza}} '''Babylónie.''' Veškera {{Prostrkaně|Mesopotamie}} počínajíc šíjí mezi Eufrátem a Tigridem na 34° s. š. (kdež Nebukadnezarem II. zbudována později »médská zeď«) až po záliv Perský slula za klassických dob '''B'''-ií po nejpřednějším městě svém Babylóně. Označení to vyskytuje se poprvé v nápisech krále Agukakrime (ok. 1600 př. Kr.), jenž dotýká »šíré země Babila«. Než hojněji užíváno označení jiných, zejména {{Prostrkaně|Kaldu}}, ''Χαλδαία'', které zahrnovalo celou zemi a nepochybně jest identické s kossajským označením {{Prostrkaně|Karduniáš}}, pak {{Prostrkaně|Sumir}} a {{Prostrkaně|[[../Akkad|Akkad]]}} (v. t.). V tomto významu byla '''B.''' šírá rovina, lehýnce nakloněná, a sice na sev. od Eufrátu k Tigridu, ve středu a v jihu naopak. Povrch její kryje prsť přeúrodná, které však nedostává se stejnoměrného svlažení. Zjara oba veletoky rozvodňují se, když na pramenných horách taje sníh, dříve a rychleji Tigris, později a zvolna Eufrát. V dubnu a květnu, když obě řeky jsou rozvodněny, podobá se sev. čásť země nepřehlednému moři, ježto na nížině obojí vody téměř se dotýkají. Od června až do listopadu jest doba skoro bezdeštná s ohromnými vedry (41—44° R. ve stínu), od listopadu do března jest doba periodických pršek. Již za nejstarších dob vzniklo poznání, že země jest úrodná, pokud jest přístupna zátopám říčním, odkudž vyvinula se snaha po umělém zavodňování vodojemy a stokami. V nápisích (Boscawen v Bab. and Orient. Ree. II., 226—233. a Delattre, Les travaux hydrauliques en Babylonie. Brux. 1889) a ve zprávách klassických spisovatelů vyskytují se velmi četné stoky, buď rovnoběžné s Eufrátem, buď z Tigrida k Eufrátu odtékající, anebo konečně v močálech končící. Také pobočky, které z Kurdských hor na lev. břehu do Tigrida se vrhají, v dolním toku v přečetné struhy byly rozvedeny (Gyndés, nyní Dijála, u Hérod. I., 189. v 360 struh). Obyčejně naplňovaly stoky veliký vodojem, stavidly zavřený, z něhož rozváděly se za dob sucha letního vody po krajině. Ustanoviti vůbec pletivo stok ve starověku není lze, ježto řečiště jejich z valné části jsou zanesena a s okolím srovnána. Jen některé (Šatt-el-Hai, z Tigridu k Eufrátu stékající) podnes zachovaly se. Nejznamenitější starověké stoky byly: {{Prostrkaně|stoka královská}} (Nahar Malka u Amm. Marc. XXIV., 6.), {{Prostrkaně|Pallakopas}} (v biblí »rajská řeka« {{Prostrkaně|Pison}}). {{Prostrkaně|Arachtu}} (dle Delitzsche nepochybně dnešní Šatt en-Níl), jenž Babylón nejkratším způsobem spojoval s Perským zálivem, a {{Prostrkaně|Naarsarés}} (podnes tekoucí a {{Prostrkaně|Hosseinieh}} zvaný), který vytéká z Eufrátu blíže osady Musejjiba, valí se úrodným pravým poříčím řeky a naplňuje jezero nyní zabahněné (ve starověku zvané ''Στροφάς'', nyní {{Prostrkaně|Bahri Nedžef}}). Z vodojemů nejslavnější byl Sipparský, zbudovaný Nebukadnezarem II. Dle Hérodota (I., 185.) měl v objemu 420 stadií (= 74.340 ''m''). Následkem zavodňování šířila se úrodná země na jihozápadě mnohem dále do pouště než nyní, ale za to na jihu Perský záliv mnohem hlouběji (asi po 31° sev. šířky) do země vnikal; vlévalyť se tehdy i Eufrát i Tigris přímo do moře a na místě dnešního, svrchovaně parného i nezdravého deltového obústí vynořovaly se z moře některé ostrovy, jichž nejznamenitější byl {{Prostrkaně|Dilmun}}. Takto svlažovaná půda dávala úrodu převelikou, o níž klassické zprávy znějí až báječně. Dle Hérodota (I., 193.) rodilo se obilí dvoj-, ba trojnásobně; listy pšenice a ječmene dosahovaly prý snadno šíře čtyř prstů, kdežto proso a sesam rostly do výše stromů. Vedlé obilí nejpřednější plodinou byla palma datlová. Za to nebylo ani dříví ani kamene; dříví plavilo se po řekách z Armenie a Syrie (zejména z pohoří Amanského), kámen nahrazovaly cihly, původně sušené na slunci, později v ohni pálené, které místo malty spojovány byly asfaltem. Již za prvých zábřesků dějinných (kol. 5000 až 4500 před Kr.) byla '''B.''' všude vzdělána; obyvatelé žili ve kvetoucích městech pěstujíce zištný obchod karavanní a vyrábějíce různé zboží ozdobné, jako zboží vlněné, lepořezané drahokamy, nádoby hliněné i bronzové, pečetní válce i prsteny, voňavky, drahocenné masti atd. Z měst nejpřednější byly {{Prostrkaně|Babylón}}, obojí {{Prostrkaně|Sippar}}, {{Prostrkaně|Kutu}}, {{Prostrkaně|Barsip}} (v. {{Prostrkaně|[[../Borsippa|Borsippa]]}}), {{Prostrkaně|Nisin}}, {{Prostrkaně|Uruk}}, {{Prostrkaně|Ur}}, {{Prostrkaně|Larsa}}, {{Prostrkaně|Nipur}}; položena vesměs při Eufrátu, a to po výtce při levém břehu (toliko {{Prostrkaně|Ur}} na břehu pravém) aneb alespoň opodál toku jeho. — {{Prostrkaně|Obyvatelé}} původní byli kmene nepochybně turánského a užívali jazyka různícího se do dvou nářečí, {{Prostrkaně|sumirského}} a {{Prostrkaně|akkadského}}. Jazyk tento vymřel však již ku konci III. tisíciletí př. Kr. a užíván byl nadále toliko v obřadnictví náboženském a v písemnictvu. Obvyklou řečí stal se jazyk přistěhovalých Semitů, kteří vedlé Assyrie zabrali i '''B'''-ii lišíce se toliko dialekticky od Assyrů. Na levém břehu Tigridu obýval horský lid, zvaný {{Prostrkaně|Kašši}} (''Κοσσαῑοι''), příslušný k veliké skupině alarodské, ale blízce spřízněný s původním obyvatelstvem Médie a Elamu; konečně na severu kočovali četní kmenové aramští, kteří později se jménem {{Prostrkaně|Chaldaiů}} ovládli i v krajinách při Perském zálivu a za dob Parthů znenáhla vší zemi ráz svůj vtiskli. {{Prostrkaně|Dějiny}} '''B.''' činí celek nedílný s dějinami assyrskými i prameny i methodou i postoupností. {{Prostrkaně|Prameny}} jsou buď {{Prostrkaně|knihové}} buď {{Prostrkaně|nápisové}}. Ku {{Prostrkaně|knihovým}} počítati jest vedlé Hérodota povrchně jen zpraveného hlavně zlomky Béróssovy u Josefa Flavia, Alexandra Polyhistora a Abydéna, pak zprávy biblické. {{Prostrkaně|Nápisové}} prameny (sebrané nejúplněji ve Western Asia Inscriptions I.—V. a nejnověji ve Schraderově Keilinschriftliche Bibliothek I., Berlín, 1889) jsou přehojné a obsahu nejrozmanitějšího. Z čistě historických nejdůležitější jsou nápisy krále Chammurabi, tak zv. {{Prostrkaně|synchronistická chronika}}, která pojednávajíc o vzájemných poměrech assyrskobabylónských jest nejstarším plodem historiografie vůbec, seznamy dynastií a jednotlivých králů s udáním doby kralování jejich, vítězné nápisy králův assyrských, klínová chronika babylónská a nápisy krále Nabonnéda, Zvláště vyvinuta jest {{Prostrkaně|chronologie}}; s pomocí její lze i dávné doby alespoň přibližně zařaďovati, v posledním tisíciletí př. Kr. poskytuje pak bezpečné jistoty. Vyvinula se v '''B'''-ii, kdež od nejstarších dob vročováno dle královských let; později v Assyrii dospěla ku přesnosti ve starověku nepředstižené (v. {{Prostrkaně|[[#B-a-chronologie|Babylónskoassyrská chronologie]]}}). Dějiny samy rozpadají se ve čtvero dob: 1. {{Prostrkaně|Doba starobabylónská.}} I podání starověké i obdivuhodné nálezy dob nejnovějších prokazují bezpečně, že na nížině babylónské vznikly nejstarší státy na světě. Nejstarší zprávy, nyní známé, odnášejí se asi k r. 4500 př. Kr. s bezpečností přibližné chronologie. Středem nejstaršího známého státu bylo v '''B'''-ii město {{Prostrkaně|Sirgulla}} (nyní Zerghul), kdež panovalo více kněžských knížat (v nápisích {{Prostrkaně|patísi}}), po nichž dochovaly se převzácné památky nápisové. Prodlením dob počali se zváti knížata sirgullští králi. Kolem r. 4000 př. Kr. vzmohla se nová dynastie semitského již původu v sev. '''B'''-ii, jejímž sídlem bylo město {{Prostrkaně|Agadí}}. Král {{Prostrkaně|Sargon}} (ok. 3800 př. Kr.) podrobil si krále sirgullské, kteří odtud opět jen knížaty se nazývali, a rozšířil panství své až po Perský záliv a na ostrov Dílmun. On a syn jeho {{Prostrkaně|Naram-Sin}} (ok. 3750) vyznamenali se rozsáhlými stavbami chrámovými, zejména v Sippaře. Kolem r. 3600 vyskytuje se jiná semitská dynastie se sídlem v {{Prostrkaně|Uruku}} (nyní Warka), avšak moc její byla kol. r. 3300 zastíněna vládci sirgullskými, z nichž {{Prostrkaně|Ur-Ba’u}} opět již vládl v celé východní části země a četnými památkami (sochami, chrámy, nápisy) osvědčoval nábožnost svou. Kolem r. 3100 zmocnil se v Sirgulle panství nalezenec {{Prostrkaně|Gudí’a}}, který rozšířil panství své na severu do Mesopotamie a až k pozdějšímu Ninive, na západě pak až do Syrie (Martu-Amorských země), odkudž se mu dostávalo cedrů ke stavbám chrámovým. Doba jeho značí vrchol starobabylónského (»sumirského«) umění. Rod knížat sirgullských, jím vlády zbavený, usadil se na pravém břehu eufrátském, kdež jiný {{Prostrkaně|Ur-ba’u}} (kol. r. 3000 př. Kr.) založil město {{Prostrkaně|Ur}}. Podmaniv si celou zemi zval se prvý králem »zemí Kingi a Burra«, t. j. sumirským i akkadským, kterýž název odtud stále značí panství nad '''B'''-ií veškerou. {{Prostrkaně|Ur-Ba’u}} založil hojná města, jako {{Prostrkaně|Larsu}} (n. Senkereh, v čemž snad vězí původní název země Singar-Sumir) a {{Prostrkaně|Nibur}} (nyní Niffer), a vládl mocně sám i jeho syn {{Prostrkaně|Dungi}} (ok. 2950 př. Kr.) zemí veškerou. Kolem r. 2750 př. Kr. vznikla semitská dynastie v městě {{Prostrkaně|Nisinu}}, která rovněž zvala se králi sum. a akk., domáhajíc se panství nad zemí celou. Panství králů těchto, z nichž poslední známý sluje {{Prostrkaně|Išmí-Dagan}}, trvalo asi 200 let, načež ok. 2500 znova město {{Prostrkaně|Ur}} stalo se politickým středem země a sídlem dlouhé řady mocných, zbožných a umění milovných panovníků. Vedlé králův urských vyskytují se v nápisích i místní knížata poplatná, jako potomci Išmí-Daganovi v Nisinu, pak v Uruku atd, což nasvědčuje, že druhá perioda říše Urské měla ráz namnoze pokojný. V pozdějších dobách bylo vedlé Uru i město Larsa sídlem těchto králů, kteří zůstavili po sobě památku i snahy o písemnictví (veliký spis astrologický, uchovaný v Londýně); avšak severní '''B.''' nabyla samostatnosti a měla své zvláštní krále »akkadské«. Kol. r. 2300 př. Kr. počaly se vpády elamské, jimiž '''B.''' trpěla téměř 400 let. S počátku ponechal {{Prostrkaně|Kudurnanchundi}} domácím vládcům omezené panství, jakkoli loupežnými vpády vojsk jeho bylo strádati obyvatelstvu; ba králové urští mohli vykonávati pod svrchovaností elamskou i panství v některých částech syrských. Kol. r. 2000 učiněn však konec domácím dynastiím, načež v Larse panoval král původu elamského, {{Prostrkaně|Iri-Aku}}, syn Kudur-Mabugův; toliko v Babylóně (od r. 2035 př. Kr.) udržela se nová, semitská dynastie. Iri-Aku (= Arioch v Genesi) snažil se přivésti v moc svou celou zemi, přinutil i Babylón k těsnější závaznosti, načež podnikl výpravu do Syrie a Palestiny, která rozšířila moc elamskou až po hranice egyptské. Tu však vzbouřil se {{Prostrkaně|Chammurabi}} (dle čtení některých {{Prostrkaně|Chammuragaš}}), vládce babylónský, porazil Iri-Aku i spolčeného s ním panovníka západoelamského (»jamutbalského«) a zmocnil se panství nad veškerou '''В'''-ií (v l. 1923—1868 př. Kr. dle zařadění Hommlova, opírajícího se o klínové seznamy králů). Chammurabi a vítězství jeho znamenají trvalé vítězství živlu semitského nad domorodým živlem sumerským, který odtud zvolna slučoval se s přistěhovalci, tak že za několik století stal se jazyk sumirský mrtvým jazykem obřadnického písemnictví. Nový výbojce učinil hl. městem {{Prostrkaně|Babylón}}, což odtud potrvalo až do dob hellénistických, a se vzornou péčí přihlížel k povznesení země stavbami velikolepých stok, vodojemů, hrází i chrámů. Nejpřednější chrámy v Babylóně (I-Sagilla) a v Borsippě (I-Zida) jím byly buď založeny buď nákladně obnoveny. Potomci jeho panovali v Babylóně až do roku 1731 před Kr. — 2. {{Prostrkaně|Doba staroassyrská.}} Za potomků krále Chammurabi počíná k sobě obraceli pozornost na sev. pomezí babylónském {{Prostrkaně|říše Assyrská}}, jejíž původ jest doposud neznám. Řekové a po nich národové západní poznali Assyrii v dobách pozdních, proto udaje jejich jsou spoustou domyslův a různě pojatých bájí. Hérodot, jenž o dějinách assyrských byl celkem dobře zpraven, k sepsání slíbených svých Assyriak nedospěl; Ktésias pojal do úvodu svých Persik pověst o výbojném králi {{Prostrkaně|Nínovi}} a choti jeho {{Prostrkaně|Semiramidě}}, jakož i řadu 30 králů, vesměs nehistorických, kteří Kefaliónem uvedeni byli do pozdějších chronografií. Lepší vědomosti měli původcové biblického Pentateuchu vědouce, že byla Assyrie z '''B.''' kolonisována. Teprve však studium assyriologické objasnilo i assyrské dějiny měrou náležitou. Také obyvatelstvo assyrské bylo původně sumirské, průběhem však dlouhých dob, zejména posledních století před r. 2000 př. Kr., smísilo se úplně se živlem semitským. Pouze v horách Zagroských zdržovali se kmenové loupeživí a bojovní, předkové dnešních Kurdů. Nejstarším středem země bylo město {{Prostrkaně|Assur}} na pr. břehu tigridském, sídlo nejstarších kněžských knížat assyrských. Severněji, mezi Tigridem a pobočkou jeho Chauserem, vzniklo město {{Prostrkaně|Nina}} nebo {{Prostrkaně|Ninua}} (sum. Ghanna-ki v nápisích krále Gudíe). Dle assyrského podání byl zakladatelem říše Assyrské bůh měsíce {{Prostrkaně|Adaši}}, od něhož po Sargona počítali 350 vládců. Rod královský od něho se odvozující dělil se ve dvě dynastie, rozlišené dle sídelních měst svých Chalaha a Assura (Winckler v Zeitschrift Assyriol. II., 388.). Prvý »patísi«-, nápisy zjištěný, jest ''Šamaš-Rammán I.'', jehož otec slul {{Prostrkaně|Bel-kap-kapu}}. Z nástupců jeho vládl {{Prostrkaně|Šamaš-Rammán}} II., syn {{Prostrkaně|Išmí-Daganův}}, kol. r. 1800 př. Kr. a nazýval se již »králem assyrským«; patrno z názvu toho, že se Assyrie úplně vyvětila z moci babylónské. Šíření moci assyrské zadrženo výboji egyptskými za faraónů XVIII. dyn. (v. {{Prostrkaně|[[../Amenhotep|Amenhotep]]}}); za Amenhotepa II. pronikli Egypťané až do středu Mesopotamie a zavázali krále assyrského poplatkem. Avšak egyptské panství zašlo s koncem XVIII. dyn., načež Assyrie počala mocně vystupovati na venek, zejména proti '''B'''-ii. Tamť svržena byla dynastie, jejímž zakladatelem byl Chammurabi, skrze bojovné {{Prostrkaně|Kossaie}}, načež v Babylóně usadili se králové kossajského původu, kteří sice nabyli panství nad '''B'''-ií celou, avšak o panství toto těžké vedli boje s mohutnějící Assyrií. Podrobnosti tohoto boje líčí {{Prostrkaně|kronika synchronistická}}. Kossajský sedmý král {{Prostrkaně|Agukakrimi}} (r. 1600), za jehož doby již výbojníci kossajští se semitskými Babylóňany zcela splynuli, obnovil moc babylónskou na pomezí severovýchodním, ale neodvážil se na západ, kdež tou dobou již se počínaly výboje egyptské. O nástupcích jeho není zpráv po delší dobu. Ze zlomků kroniky synchronistické seznáváme, že počaly se v XV. stol. př. Kr. války mezi '''B'''-ií a Assyrií, v nichž králové assyrští {{Prostrkaně|Ašurbelnišišu}}, {{Prostrkaně|Puzurašur}} a {{Prostrkaně|Ašuruballit}} vítězili. Ašuruballit prvý ze všech známých výbojcův assyrských podrobil si Mesopotamii. Jeho nástupci {{Prostrkaně|Belnirári}} a {{Prostrkaně|Pudí-ilu}} bojovali vítězně s Babylóňany a s horaly zagroskými. Současně upadli babylónští králové, zejména {{Prostrkaně|Burnaburiáš}} (ok. r. 1420 př. Kr.), v závislost na říši Egyptské, o níž zprávy podávají listiny nalezené v Tell-el-Amarně. {{Prostrkaně|Salmanassar}} I. (ok. r. 1330 př. Kr.) jal se zakládati v podrobených zemích osady assyrské a učinil Ninive hl. městem. {{Prostrkaně|Tuklátí-Nindar}} I. (ok. r. 1310 př. Kr.) s počátku svého panování nabyl svrchovanosti i nad '''В'''-ií a nazýval se z assyrských králů prvý »králem sum. a akk.«. Za krále {{Prostrkaně|Belkuduriussura}} nastal v Assyrii chvilkový úpadek. Na severozápadě v Mesopotamii šířili se ze Syrie Hittité a v Babylóně vzmohla se nová dynastie. V boji s ní Belkudurriussur padl, a nástupce jeho {{Prostrkaně|Nindarpalíkurra}} donucen hájiti proti vítězným Babylóňanům i svého hlavního města. Assyrský král {{Prostrkaně|Ašurdán}} I. (ok. l. 1185—1150) měl s počátku těžké války s mocnými babylónskými soupeři, králi {{Prostrkaně|Míli-šichu}} (1186—1171) a jeho synem {{Prostrkaně|Marduk-pal-iddinem}} I. (1171-1158), zvítězil však teprve nad králem {{Prostrkaně|Zamáma-šum-iddinem}} (1158—1157) tak rozhodně, že r. 1154 v Babylóně posavadní dynastie byla svržena a nová ({{Prostrkaně|Paší}}) nastolena. Assyrští nástupcové Ašurdánovi, {{Prostrkaně|Muttakil-Nusku}} a {{Prostrkaně|Ašurríšiši}} (ok. 1130), jsou toliko ze staveb svých známi; s nimi současně vládl v Babylóně statný {{Prostrkaně|Nebukadnezar}} I. (ok. 1137—1131), jenž s úspěchem válčil s Kossaii, Elamem a Syrií, proti Assyrii však byl nehrubě šťasten. — 3. {{Prostrkaně|Doba Assyrské veleříše.}} Moci assyrské nového lesku dodal {{Prostrkaně|Tiglatpilesar}} I. ({{Prostrkaně|Tuklátí-palíšarra}}, ok. 1115—1100). On jest zakladatelem Assyrské veleříše a za nedlouhého jinak kralování svého bojoval vítězně se všemi zeměmi okolními, s Babylónem, s Hittity v Syrii a nad eufrátským průlomem, s kmeny armenskými a západoíránskými, i s Moschy při moři Černém. Krajiny dotud i dle jména neznámé k říši připojeny a pevná soustava správy zavedena, dle níž jen nejbližší krajiny (hlavně mesopotamské mezi Chaburem a Eufrátem) s Assyrií spojeny, kdežto ostatní podržely své domácí vládce, ovšem poplatné a službou válečnou povinné. Tento způsob správy potrval na východě v podstatě své až do dob římských, pokud se však Assyrie a '''B.''' týče, byl zdrojem ustavičných válek. Národové podmanění a vládcové jejich každé chvíle pokoušeli se o odboj, načež assyrští králové odbojníky znova pokořené přísně trestali. Poražení knížata veřejně a s ukrutností nejhledanější odpravováni, poddaní jejich do »zajetí« odvlékáváni. Tak zvrhla se vláda assyrská v krajinách podrobených, zejména později v soukmenné '''B'''-ii, v pravou hrůzovládu, a mezi pány i podrobenými vyvinulo se nepřátelství nesmiřitelné. Assyrie sama tyla z poplatků krajin podrobených a z kořisti válečné, z níž hlavní města s nádherou neobyčejnou ozdobována, lid pak vrhl se vesměs na řemeslo válečné a dospěl k neznámé dotud bojovnosti. Naproti tomu '''B.''', jakkoli politicky poklesla, v zemědělství, obchodu, vědě a umění dále se vzmáhala tím ovšem ještě více lákajíc výbojnost severního svého souseda. Další dějiny babylónskoassyrské jsou tudíž nepřetržitým pásmem krvavých válek na všech stranách, a králové assyrští byli hroznými vojevůdci, jejichž vítězství spojeno bylo ihned s nelidským trestem, až konečně fysická síla národa byla vyčerpána, a změněná poloha dějinná rázem způsobila úpadek, jemuž není rovného v dějinách. Sluší ovšem podotknouti, že při vší své ukrutnosti byli králové assyrští horlivými podporovateli věd a umění; jim také přísluší největší zásluha, že sebrány byly památky dávné vzdělanosti sumirské a — náhodou ovšem — až po naši dobu zachovány. Za nástupců Tiglatpilesarových {{Prostrkaně|Ašurbelkály}}, {{Prostrkaně|Šamší-Rammána}} III., {{Prostrkaně|Ašurx}}, {{Prostrkaně|Ašur-nádin-áchí}}, {{Prostrkaně|Irbá-Rammána}} a {{Prostrkaně|Tiglatpilesara}} II. (všichni (ok. r. 1100—911 př. Kr.), jejichž jména teprve seznána v dobách nejnovějších (Winckler, Zeitschr. Assyriol. II., 312.), nastal dočasný úpadek, v němž ztraceny dobyté dříve krajiny v Syrii, Armenii a Zagru. Také '''В.''' vnitřními nesváry byla zmítána. Souvěkovec Tiglatpilesara I., král {{Prostrkaně|Mardukšápikzirmáti}} (ok. 1103—1090) svržen {{Prostrkaně|Rammánpaliddinem}}, jehož nástupce {{Prostrkaně|Šimmašichu}} (1081—1063) založil novou dynastii, která však již r. 1060 ustoupila dynastii »synů Bazi« (1060—1040), načež až k r. asi 900 jenom některá jména králů zachována jsou. Teprve koncem X. stol. přibývá zpráv o dějinách assyrskobabylónských. Většina králův assyrských zůstavila podrobné zprávy o svých podnicích válečných a o stavbách obdivuhodných, zlomky pak {{Prostrkaně|assyrského kanóna epónymů}} (v. {{Prostrkaně|[[#B-a-chronologie|Babylónskoassyrská chronologie]]}}) zjednána bezpečnost chronologická, jediná svého způsobu v dějinách starověkých. Král {{Prostrkaně|Rammánnirári}} II. (911 až 890) zahájil novou řadu výbojů, které především obráceny byly proti '''B'''-ii. Babylónští králové {{Prostrkaně|Šamašmudammik}} a nástupce jeho {{Prostrkaně|Nabušumiškun}} poraženi a donuceni postoupiti sev. částí '''B.''' Assyrům. Rammánnirárův nástupce {{Prostrkaně|Tuklátí-Nindar}} II. (890—884)pronikl vítězně na sev. až po prameny tigridské. Za bojovného a ukrutného {{Prostrkaně|[[../Assurnazirpal|Assurnázirpala]]}} (885—860; v. t.) rozsáhlé končiny mesopotamské, armenské a kurdské v Zagru závisely znova na Assyrii; města foinická rovněž uvedena v poplatnost a město Chalah nad Tigridem stalo se novým nádherným sídlem královským. {{Prostrkaně|Salmanassar}} II.(860—825) velikým vítězstvím u Karkara r. 854 uvedl v závislost různé dynasty syrské a [[../Acháb|Achába]], krále isráélského (v. t.), uvalil poplatek na četné vládce kappadocké a východokilické, bojoval vítězně s [[../Alarodiové|Alarodii]] (v. t.) v sev. Armenii, vtrhl několikráte s vojskem do Médie a zasáhl i mocnou rukou do sporů babylónských. Tam král {{Prostrkaně|Nabupaliddin}} dovedl čeliti s úspěchem Assurnázirpalovi, avšak ve sporu, jejž po jeho smrti pozůstalí synové o trůn vedli, vtrhl Salmanassar do '''B.''' a pronikl až do již. končin (852). Pokořiv nebezpečnou vzpouru svého prvorozence {{Prostrkaně|Ašurdáninpala}} zůstavil Salmanassar trůn druhému synu {{Prostrkaně|Samší-Rammánu}} IV. (825—812), který na sev. výbojně pronikl až k Černému moři; také nový král babylónský {{Prostrkaně|Mardukbalatsuikbí}}, těže ze zmatků, spojil se proti Assyrii s Elamem, ale přes to utrpěl úplnou porážku. Nástupce Šamši-Rammánův {{Prostrkaně|Rammánirári}} III. (811—782) podrobil západní kmeny médské, bojoval v Armenii, pronikl prvý z králův assyrských k moři Kaspickému a rozšířil poplatnost i na státy jihosyrské (Isráél, Edom a města Filistaiů). S '''В'''-ií žil v dobré shodě, čehož příčinou byla choť jeho {{Prostrkaně|Šammurammat}} (Semiramis), avšak chaldejské kmeny v jižní '''B'''-ii, kteří poprvé počali jednati o své újmě, výpravou pokořil. Assyrský král {{Prostrkaně|Salmanassar}} III. (782—772) šestkráte vytrhl proti Alarodiům, nástupce jeho {{Prostrkaně|Ašurdán}} III. (772—754) vyvrátil v Syrii Hamathskou říši Hittitů. Stálé války proti sousedním rozdrobeným kmenům způsobily, že kmenové počali se ke své obraně spojovati a politicky soustřeďovati. Počátek učinili za Salmanassara III. Alarodiové založivše mocnou říši v sev. Armenii. Pokusy tyto nezůstaly bez účinků na ostatní národy Assyrům podrobené, s jejichž vzpourami bylo králi {{Prostrkaně|Ašurnirárovi}} (754—745) ustavičně bojovati. Jak se chovala '''B.''' tou dobou, nevíme; neznámeť ani jmen králů do r. 747 př. Kr., ježto na příslušném místě klínového seznamu králů jest mezera. Za posledních dvou králův assyrských nabyl veliké moci v říši velmož Púlu, jenž roku 745 jako {{Prostrkaně|Tiglatpilesar}} III. (745 až 727) pomocí vojska zmocnil se trůnu. Jsa nadán neobyčejným darem válečnickým a podnikavostí neúmornou, vedl po celé své kralování války nepřetržité a pronikl nejdále na východ ze všech výbojcův assyrských, a sice až na rozhraní médskoparthské, kdež hledati podrobenou jím krajinu {{Prostrkaně|Araquttu}}. (Proti domnělé jeho výpravě do Indie srv. Patkanov, О мнимомъ походѣ таклатъ-паласара къ берегамъ инда. Petrohrad, 1879). Řadou vítězných výprav obnovil a velice rozšířil moc svých předchůdcův, opanoval jižní '''B'''-ii až k moři Perskému, při čemž král {{Prostrkaně|Nábunázir}} (747—733) za neznámých okolností udržel panství v Babylóně a v severní části země, pokořil a podmanil různé kmeny médské, porazil Alarodie, povalil novou vzpouru Hittitů v Hamathu, vyvrátil říši Damašskou (732), odňal říši Isráélské končiny zajordánské a přinutil i Júdu, Ammon a Moáb k ročnímu poplatku. I vzdálená arabská královna {{Prostrkaně|Zabibíja}} poslala dary králi assyrskému. Říše Assyrská rozšířena na západě až po hranice egyptské, a obyvatelé pokořených krajin (Hamath, Zajordání) do »zajetí« odvlečeni. Když jihobabylónský kníže {{Prostrkaně|Ukínzir}} (''Χίνζηρος'' kanóna Ptol.) svrhl s babylónského trůnu syna Nábunázirova {{Prostrkaně|Nádina}} (vlastně {{Prostrkaně|Nábunádinzirí}}, ''Νάδιος'' Ptol. kan., 733—731), vytrhl proti němu Tiglatpilesar, dobyl vší '''B.''' a od r. 729 počal se zváti »králem sumirským i akkadským«. Nástupci svému {{Prostrkaně|Salmanassaru}} IV. (727—722, nepochybně ''Ίλονλαῑος'' Ptol. kan.) zůstavil říši prostírající se od Gazy do pustin íránských, od vřídla eufrátského až k Perskému zálivu. Salmanassar potkal se z králův assyrských prvý s protivenstvím napatských vládců v Egyptě (v. {{Prostrkaně|[[../Aethiópia|Aethiopia]]}}), kteří důsledně podněcovali syrské vládce k odporu proti Assyrii. Isráél a Týros spojily se s Egyptem, než však Salmanassar byl s to, aby odboj obléháním Samarie povalil, nastala vládní změna povahy neznámé, kterouž na trůn povýšen vojevůdce {{Prostrkaně|Sargon}} (722—705), člen dynastie Tiglatpilesarem III. svržené. Jím nastupuje na trůn assyrský nejslavnější a spolu i poslední dynastie assyrská, řada čtyř králů neobyčejně bojovných, kteří ukládali o samostatnost vší Přední Asie i Egypta, ustavičnými však boji tou měrou vysílili assyrský národ, že jediný příval uvedl jej ve zkázu neodvratnou. Za to pozoruje se od dob Sargonových nový život mezi kmeny jihobabylónskými (chaldejskými), kteří kladli neunavný odpor assyrské přemoci, až konečně nad ní zvítězili. Jest tudíž nejslavnější doba assyrská spolu již počátkem neodčinitelného úpadku. Sargon vyvrátil říši Isráélskou (722) a porazil u Rafie (720) Šabaka, krále egyptského, avšak chaldejského uchvatitele {{Prostrkaně|Merodachbaladana}} ({{Prostrkaně|Mardukpaliddina}}), jenž po smrti Salmanassarově zmocnil se v Babylóně koruny (''Μαρδοκέμπαδος'' Ptol.), stíhati nemohl pro koalici kmenů severních a syrských, v jejíž čele stáli Alarodiové a král jejich Ursa. Devítiletým vítězným bojem koalice rozehnána, Alarodiové osamoceni, Kilikie, Kappadokie, poslední hittitské knížectví v Karchemiši (717) a jednotliví kmenové médští podrobeni i přímo k říši přivtěleni, ba i arabští vládcové, královna {{Prostrkaně|Samsíja}} a kníže sabejský {{Prostrkaně|Jata’amar}}, poslali skvostné dary vítězi. Teď (711) obrátil se Sargon proti '''B'''-ii, kdež Merodachbaladan spojil se se {{Prostrkaně|Sutruknanchundem}}, králem elamským. Dvouletým bojem Merodachbaladan vypuzen, Elamští zahnáni a r. 709 vsadil si Sargon ([''Σ'']''αρκέανος'' Ptol.) korunu babylónskou. V Babylóně přijal ještě poselství knížectví a měst kyperských, která se dobrovolně poddala. Uspořádav říši přihlédal k podpoře umění a zemědělství. Nová residence {{Prostrkaně|Dúr-Šarrukin}} (nyní Chorsábad) měla nádherou a vkusem překonati vše, co dotud známo bylo; dříve však, než stavba její dokončena, zemřel Sargon, jak se zdá, smrtí úkladnou (705). Ze všech vládcův assyrských jest Sargon nejznamenitější, ježto vedlé válek více obranných než výbojných bedlivě staral se o lid poddaný. Ovšem způsobeny činy jeho změny velmi pronikavé; mnozí národové dotud slavní zanikli naprosto (Hittité v Syrii). Úspěchy Sargonovy pobouřily dávné říše sousední, Elam, Alarodskou a Egypt, které vidouce ohroženu existenci svou jaly se rozdmychovati vzpoury národův Assyrům podrobených, aby bojovnost assyrskou odvrátily od hranic svých. Kralování syna Sargonova {{Prostrkaně|Sanheriba}} ({{Prostrkaně|Sinachí-irbá}}, 705—681) jest jediným pásmem odbojů, zvláště v '''B'''-ii, z Elamu podporovaných. Již r. 703 vzbouřil se v Babylóně proti Sanheribovi {{Prostrkaně|Akisés}} (Mardukzakiršumi dle klínové kroniky), jenž však již po 30 dnech svržen {{Prostrkaně|Merodachbaladanem}} II. Ihned ujednán spolek proti Assyrii, k němuž přistoupili ještě Ištarchundu, král elamský, a někteří kmenové arabští i aramští; také Hizkiá júdský vyzván k přístupu. Avšak Sanherib rázem zdrtil odpor babylónský, načež jím nastolen za poplatného krále v Babylóně (t. j. v městě, ježto jižní části i dále ve vzpouře vytrvaly) {{Prostrkaně|Bíl ibní}} (''Βηλίβους'' Ptol.). Odtud vypravil se Sanherib na východ proti Elamu a jihomédskému království Illipu, jejichž území strašně zplenil a částečně k Assyrii připojil (702), načež r. 701 vytrhl proti Tirhakovi, králi egyptskému, s nímž byli se spojili júdský Hizkiá a knížata foiničtí i filistajští. Syrie rychle podrobena, ale vpád do Egypta zadržen marným obléháním Jerusalema a úmorem, který náhle zhubil vojsko assyrské. Již však r. 700 Bíl ibní Sanheribem svržen a na jeho místo vsazen Sanheribův nejstarší syn {{Prostrkaně|Ašurnádinšumi}} (''Ἀ''[σ]''αρανάδιος''; Ptol.). Stíhaje náčelníka jihobabylónského odboje {{Prostrkaně|Šúzuba}} podal Sanherib příležitost Elamským, jejichž král Challušu roku 694 Ašurnádinšuma zajal a svého chráněnce {{Prostrkaně|Nirgalušéziba}} (''Ῥηγέβηλος'' Ptol., ''Νέργιλος'' u Abydéna) králem babylónským ustanovil. Sanherib svrhl Nirgalušéziba a jal se pronásledovati Elamských; tu opět zmocnil se trůnu Šúzub pode jménem {{Prostrkaně|Mardukušézib}} (''Μεσησιμόρδακος'' Ptol.). Teprve roku 689 Babylón pokořen a zpleněn, načež Sanherib sám přijal hodnost krále babylónského. Roku 681 zavražděn Sanherib jedním ze synů svých, načež vypukla v Assyrii občanská válka, do níž vmíchali se i jízdní {{Prostrkaně|[[../Kimmeriové|Kimmeriové]]}} (v. t.), ze severu nenadále přišlí, a kmenové médští. Avšak rázný Sanheribův syn {{Prostrkaně|[[../Asarhaddon|Asarhaddon]]}} (''Ἀσαρίδινος'' u Ptol., 681—668, v. t.) domohl se vlády a zapudil Kimmerie; odpadu Médův (678) ovšem nezabránil. Síly assyrské byly vyčerpány, tak že Asarhaddon najímal již vojska žoldnéřská. Chtěje podtíti hlavní kořen vzpour vtrhl Asarhaddon r. 672 do Egypta, pronikl až do Théb a přijal název krále egyptského a aethiopského. Roku 668 vzdal se trůnu ve prospěch nejstaršího syna svého {{Prostrkaně|[[../Assurbanipal|Assurbanipala]]}} (668—626, v. t.); jiný syn {{Prostrkaně|Šamaššumukín}} (''Σαοςδουχινος'' Ptol.) stal se závislým králem babylónským. Assurbanipal dokončil podrobení Egypta a nabyl i svrchovanosti nad Lydií (viz {{Prostrkaně|[[../Ardys|Ardys]]}}), avšak vzpoura Šamaššumukínova (ok. 653—647) otřásla nejpevnějšími základy říše. Assurbanipal zvítězil sice nad bratrem a sám ujal se panství v Babylóně (= ''Κινηλάδανος'' u Ptol., {{Prostrkaně|Kandalanu}} v nápisech, 647—626), avšak Egypt i Lydie odpadly a hrozná válka s Elamem vysílila říši do krajnosti. Médové Astyagem I. (647—625) soustředění hrozivě stáli na vých. pomezí, ze severu vtrhli do Assyrie loupeživí Skythové a v době nejkritičtější Assurbanipal zemřel (626). Poslední král assyrský {{Prostrkaně|Ašuritililáni}} (626—606) brániti musil říše proti Skythům, což povzbudilo společný útok Médův a povstalých právě Babylóňanů na Ninive. Tehdá ještě uhájena existence říše. Astyagés I. médský v bitvě padl (625), ale v '''В'''-ii prohlášen za krále {{Prostrkaně|Nabopolassar}} (626—605), válečník původu chaldejského, čímž zahájena 4. {{Prostrkaně|doba novobabylónská}} nebo {{Prostrkaně|chaldejská}}. Nabopolassar jest zakladatelem říše, jejíž středem stala se opět po dlouhých stoletích '''B.''' Za zmatků Skythy způsobených dovedl veškeru '''В'''-ii spolčiti pod panstvím svým a proti Assyrii chránil se tuhým spolkem s novým králem médským Kyaxarem. Assyrii zbývala již jen původní země s částmi Mesopotamie i Syrie, neboť i menší vládcové, jako Josiá, král júdský, jali se pomezní krajiny odtrhovati od Assyrie. Když pak moc Skythů byla podlomena, udeřili Nabopolassar a Kyaxarés znovu na Assyrii (608), čehož užil egyptský král Necho k výbojům v Syrii. R. б0б padlo Ninive (Prášek, Zased. Uč. společnosti, 1888), načež Assyrie rozdělena. Babylóňanům zůstala záp. Mesopotamie, k čemuž po vítězství nad Egypťany u Karchemiše (605) připadla i Syrie. {{Prostrkaně|Nebukadnezar}} II. {{Prostrkaně|Veliký}} (605—562) jest nejskvělejší zjev v dějinách starověkých Semitův. On učinil z '''B.''' velmoc asijskou a ve všech končinách podmaněných zavedl řádnou správu. Proti Médii zaujal stanovisko pozorovací, proti Egyptu však vystoupil rozhodně. R. 586 vzat a zbořen Jerusalem, r. 573 Týros donucen ke smlouvě, a r. 567 vypravil se do samého Egypta, jejž až po Syénu hrozně zplenil. Také do Arabie podnikl výpravu, patrně za účelem snazšího obchodu s bohatými krajinami jižními. Při tom nejbedlivěji pečoval o povznesení '''B.''' i Babylóna stavě průplavy, hráze, vodojemy atd., tak že země vzpamatovala se po hrozných válkách a těžila z péče královy po mnohá století. Nástupce jeho {{Prostrkaně|Amil-Marduk}} (Evil Merodach, 562—560) svržen byl svatem svým {{Prostrkaně|Neriglissarem}} (560—556), jenž zůstavil trůn nedospělému synu {{Prostrkaně|Labasi-Mardukovi}}. Avšak {{Prostrkaně|Nabonnéd}} (Nábana’id) svrhl a zavraždil krále a sám vstoupil na trůn. Právě tehdy Astyagés II. médský dobyl babylónského města Charránu v Mesopotamii (553); Nabonnédovi přišel vhod Kýros, král anšánský, jenž s Peršany počal válku proti Médům. Nabonnéd domnívaje se býti bezpečným a spoléhaje na spolek svůj s Lydií a Egyptem, jal se nákladně opravovati starobylé chrámy v někdejších královských sídlech (v Sippaře a Uru) a zanedbával obrany země proti rostoucí moci Kýrově, který konečně r. 539 se vší mocí proti '''В'''-ii se vypravil. Vojsko královo v šírém poli poraženo, Babylón vzdal se bez boje vítězi a '''B.''' stala se r. 539 satrapií perskou. S počátku králové perští zachovávali ještě stín nezávislosti přikládajíce si název »králů babylónských« (Kýros, Kambysés). Avšak Dareios pokořiv dvě těžké vzpoury učinil z '''B.''' satrapii, jejíž správu dědičně přikázal rodu Megabázovu. Další dějiny viz {{Prostrkaně|[[../Babylón|Babylón]]}}. Literatura: Brandis, Rerum ass. tempora emendata (Bonn, 1853); Niebuhr, Geschichte Assurs and Babels seit Phul. (Berlín, 1857 [ještě bez užití textů klínových]); G. Rawlinson, Ancient Monarchies II. (Lond., 1879) ; Lenormant-Babelon, L’histoire ancienne de l’Orient. IV⁹ (Paříž, 1886); Brunengo, L’Impero di Babylonia e di Ninive dalle origini fino alla conquista di Ciro (Prato, 1886); Hommel, Geschichte Babyloniens-Assyriens (ve sbírce Onckenově, Berlín, 1888); Tiele, Babylonisch-Assyrische Geschichte (Gotha, I., 1885; II., 1888). ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' {{Prostrkaně|Ústava.}} Na čele státních zařízení v '''B'''-ii i Assyrii byl král dědičný, neomezený, v Assyrii snad původně odkázaný na radu vysokých úředníků říšských, kteří měli i později stejné s králem (viz {{Prostrkaně|[[#B-a-chronologie|Babylónskoassyrská chronologie]]}}) právo epónymie. Královská hodnost měla původně význam kněžský; odtud názvy »patísi« v '''B'''-ii, »iššakku« v Assyrii, které ustoupily později názvům »šarru« a »malku«; pokládali se tudíž králové za náměstky boží na zemi, a veškeren odpor, jenž kladen byl snahám jejich, pokládán za odpor proti bohům a dle toho i pokutován. Ač nebyl veleknězem v pravém slova smyslu, byl i přece král obětníkem (šangú) nejvyššího boha, na němž závisela šťastná či nešťastná vláda. Odtud pokora králů proti bohům, jsoucí v nejkrajnější protivě s bezohledností, kterou poddaným svým na jevo dávali, odtud i proskynésis, jíž králové svým osobám vyžadovali. Paláce královské ve své vnitřní úpravě podobaly se chrámům, a přístup ku králi byl lidu obecnému tak nemožným jako návštěva nejsvětějšího; kroj a ozdoba králů rovněž se podobaly kroji a ozdobám soch bohů. Jakkoli však moc královská byla neomezena, zejména pokud se týče zákonodárství, přece neopomíjeli králové za počinů zvláště důležitých přibírati na radu kněží a zákonníků, t. j. znalců písma. Skvělý dvůr, složený z princů královských (rúbi) a z vysokých hodnostářů říšských (šuparšaki), zdržoval se stále kolem osoby královy. Z hodnostářů říšských v Assyrii prvé měl místo po králi {{Prostrkaně|tartan}}, t. j. vrchní velitel vojsk; za dob Assurbanipalových byli docela tartanové dva, jižní a severní, se sídly v Babylóně a v Kumuchu (= Kommagené). Po tartanovi následovali po řadě: 1. velitel král. paláce (nagiríkali), 2. rabbilub (snad náčelník harému; rabsaris starého zákona?), 3. tukulu, nepochybně velekněz (snad identický s rúbu-emgú = rabmag ve Starém zákoně) a 4. šalat, správce pravé Assyrie. Vedlé tartana byl prvým důstojníkem vojenským {{Prostrkaně|rabšaké}}, jenž časem byl i samostatným velitelem. Když říše byla zveličena sousedními krajinami, rozmnožena i řada nejvyšších úředníků, právem epónymie nadaných, a sice náměstky zemí podmaněných, z nichž nejpřednější sídlili v Resefu (pro horní Mesopotamii), v Nisibi (pro kraje jihoarmenské), v Chalachu a Arrapše (= končiny zagroské). O rozsahu působnosti jednotlivých náměstků nedochovalo se zpráv, celkem však zdá se, že náměstek uznávaje svrchovanost královu, jejímž znakem byla královská socha, vztyčená uprostřed hlavního města té neb oné země, byl jinak vládcem ve vnitřní správě samostatným. Podrobené země odváděly berně, mužstvo a namnoze i koně pro potřebu válečnou. I náměstkové i králové poplatní povinni byli jednou v roce přijíti ke dvoru královskému, ovšem se značnými dary. V '''B'''-ii byl po králi prvou osobou velekněz (kala) akkadský, načež následovali zemský správce (amélu ša témi), nejvyšší posel (šukkallu), velitel vojsk (šaku), velitel brány palácové, pak správcové jednotlivých krajin, k říši připojených. Za pozdějších dob byla královská moc v '''B'''-ii značně omezena kněžími, kteří vykonávali náboženský dozor i nad králi (na př. nad Nabonnédem). Také byla zákonodárná moc krále babylónského zmenšena stabilností zákonův a zvyků, jak se zdá, již psaných, ježto nazývány byly »knihami boha Éa«. I králové i lid milovali nádheru v příbytcích i v oděvu. Cihlové domy shledány již v nejstarších vrstvách dolnobabylónských zřícenin. O zámožnosti lidu svědčí veliké množství desk smluvných, které dotýkají se nejrůznějších předmětův obchodních a potřeb životních. Otroci a otrokyně vyskytují se již za nejstarších dob. V '''B'''-ii nosili na hrdle kuličky z páleného jílu, na nichž napsáno bylo jméno otroka, pána jeho a den, kdy otrok koupen byl. Zvláštní postavení měli otroci chrámoví. V rodinách panovalo mnohoženství; vedlé zákonných manželek vyskytovaly se v rodinách ovšem i otrokyně, zejména v rodinách vznešených. Vojsko skládalo se z jízdy a z pěchoty; králové a vynikající důstojníci s vozů bojovali jsouce ozbrojeni luky, šípy, dřevci. Jezdci buď měli luky, buď dřevce, pěší nad to i prak. Assyrové, kteří vždy činili jádro vojska, zvláště vynikali v umění dobývati měst hrazených; babylónská vojska za pozdějších dob skládala se hlavně z najatých Kossaiův a Elamských. {{Prostrkaně|Vzdělanost}} babylónská jest obdivuhodna a ve všem samostatna. Dosavadní pokusy, aby původ její prokázán byl z Egypta, neosvědčily se. Samostatnost umění babylónského již projevuje se z výběru látky, brané k výtvorům uměleckým; z nedostatku kamene byla to zejména pálená hlína nebo kov. Umění assyrské spočívalo také na vzorech babylónských, poněvadž však v zemi dosti bylo kamene, uchýlila se v některých kusích od vzorů prvotných. ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' {{Prostrkaně|Obyvatelstvo a jazyk.}} Nejstaršími obyvateli '''B.''', současně prvními původci veškeré kultury babylónské jsou, jak se pravdě velmi podobá, turánští Sumero-Akkadové naproti opačnému tvrzení Halévyho a jeho stoupenců, kteří '''B'''-ii za semitskou považujíce (a to od dob nejstarších) popírají existenci nesemitského obyvatelstva tvrdíce o sumersko-akkadských textech, že nerepraesentují zvláštního jazyka, nýbrž jsou jakýmsi tajným písmem, popřípadě umělým grammatickým systémem semitské babylónsko-assyrštiny. Prvotním územím národa tohoto, do něhož snad s hor vých. '''B.''' se dostali, byla '''B.''' jižní, kdežto v '''B'''-ii sev. již počátkem IV. tisíciletí př. Kr. setkáváme se s obyvatelstvem semitským, osvojivším si již kulturu obyvatelstva nesemitského. Typus obyvatelstva toho, jak jej nalézáme hlavně na památkách v Tello vykopaných, pochodících z l. 4000—3000 př. Kr. (hlava kulatá, hladce ostřihaná a bezvousá), liší se od semitského typu památek jiných. Náboženství, které si národ tento z vlasti své přinesl, byl hrubý šamanismus se dvěma hlavními duchy nebes a země. Kult jejich záležel hlavně v kouzelných a zaříkávacích formulích proti množství duchů zlých, kteří nalézali se v družině ducha nebes. Pokud se týče nejstaršího jazyka, jímž psáno, jeví tento nejen v příčině slovné, ale i ve stavbě patrné stopy své příbuznosti s jaz. altajskými, třeba doba několika tisíciletí dělí jej od moderních jazyků skupiny té. Základní ráz jeho jest agglutinující, k němu přistupuje jako charakteristická známka harmonie vokálová, ač ne tak vyvinutá jako v pozdějších jazycích tureckých. Rozeznáváme dva dialekty, starší sumerštinu, jak zachována nám v nejstarších formulích kouzelných a zaříkávacích, jakož i ve starosumerských nápisech královských, a novější sumerštinu či akkadštinu (v. {{Prostrkaně|[[../Akkad|Akkad]]}}), bližší jazykům tureckým, jak se s ní shledáváme napsáno ve střední a severní '''B'''-ii před 2000 l. př. Kr. Odchylky obou jeví se nejen ve zvukosloví, ale i v tvarosloví (flexi) a slovosledu, nehledě ani ke vlivu semitštiny, který jeví se časem vždy patrnějším, což možno sledovati zvláště na zachovaných textech dvojjazykových (sumersko-assyrských). Literatura jazyka tohoto skládá se naproti starší fasi jazyka (kouzelné a zaklínací formule) většinou z hymnů a žalmů. Tomuto nejstaršímu obyvatelstvu náleží i základ veškeré kultury babylónsko-assyrské, kdežto její vývoj a dokonání jeví se býti dílem Semitů. Naproti tomuto obyvatelstvu setkáváme se již na nejstarších památkách s jiným typem obyvatelstva (podlouhlá hlava, silné, černé vlasy a dlouhé vousy na bradě) ve dvou fasích, z nichž prvější (Babylóňané) jeví se silně pomíšeni s národem cizím (Sumery), kdežto druzí (Assyrové) zachovali si typus mnohem čistší. Typus ten jest semitský, právě tak jako oběma společný jazyk jejich od r. 1849 poznán jako příbuzný předoasijských jazyků semitských hlavně hebrejštiny. Toto obyvatelstvo semitské shledáváme v sev. '''В'''-ii již ok. r. 3800 př. Kr., kde ok. r. 2100 př. Kr. jest již živlem panujícím. Žilo zde sice vedlé živlu sumerského, tito však neměli nikdy vážnějšího politického významu (již prastaří králové akkadští jsou vesměs Semité), i musíme z toho, že Assyrové, kteří jako kolonie ze sev. '''B.''' vyšli již před 2000 l. př. Kr., zachovali si semitský typus poměrně nejčistší, souditi, že aspoň do té doby žili oba kmenové v sev. '''B'''-ii téměř nesmíšeně. Naproti tomu stýkali se oba živlové, Sumerové vládnoucí na jihu a Semité v severu, nejvíce v '''B'''-ii střední, a zde nalézáme smíšení největší, jehož stopy možno shledávati i v tom, že vladaři středobabylónští v l. 3000 př. Kr. mají sice již sumerská jména, ale nápisy zůstavili výhradně semitské. Pokud se týče původní vlasti sumerského obyvatelstva babylónského, hledá se nejnověji (se Springerem) v poušti arabské, odkud (dle téhož názoru) vyšli veškeří Semité, pokud vystupují jako národové kulturní. Naproti tomu soudí de Guidi a Hommel, že dlužno vlasť jejich hledati více sev.-vých., poslednější pak že přišli jako první, již od kmene semitského se odštěpili, některým průsmykem horstva médskoelamského do sev. '''B.''', a sice již v V. tisíciletí př. Kr. V {{Prostrkaně|náboženství}} babylónsko-assyrském dlužno rozeznávati několik fasí. Prvními původci byli i zde Sumerové. Jejich naukou, z původní vlasti přinesenou, pokud vlivu semitskému nepodlehla, byl šamanismus, víra ve všestranný vliv démonů, hlavně zlých, jemuž čeleno zvláštními obřady a formulemi zaříkávacími, a ty tvořily nejstarší kult. Duchy ty myslili si Sumerové přicházející obyčejně po sedmi z pouští, vnitra země, hlubin mořských neb i z prostorů vzduchových. Všeliké zlo, jež člověka potkává, připisováno jejich vlivu. Nejvyšší místo v řadě démonů zajímal duch nebes (princip zlý), v jehož jméně a pro něhož všichni zlí duchové působili a duch země (princip dobrý). Tento nejstarší systém náboženský stal se v dobách ranních základem systému druhého, v němž původní dualismus pojmů jeví se již dále rozštěpen. Duch nebes {{Prostrkaně|Anu}} (''anna'' = nebe) obdržel zajisté jako »pán démonů« i jméno {{Prostrkaně|In-lilla}}, kteréžto výrazy původně se kryjící dosti záhy rozlišovány, a bůh In-lilla postaven na roveň nejvyššímu bohu semitskému {{Prostrkaně|Belovi}} (Bílu sev. Babylóňanů). Místo abstraktnějšího pojmu ducha nebe nastoupil dále konkrétnější »duch slunce«, zvláště poledního, za dne a »duch měsíce« za noci. Podobně vyvinul se z »ducha země« »pán země«, {{Prostrkaně|In-kia}}, a z něho, ježto sídlem jeho byla hlubina vodní Nun, později ''Ia'', ''Ea'' (= dům vody), jako zobrazení hlubiny vodní a tím vedlé boha země bůh moře s četnými modifikacemi, jež vyvinuvše se z téhož pojmu původního postaveny byly po bok bohu moře a staly se tak vlastním základem pantheonu babylónsko-assyrského, totiž: {{Prostrkaně|Bau}}, matka {{Prostrkaně|Eova}}, choť jeho {{Prostrkaně|Damgalnunna}} (= pravoda, velká choť vodního obydlí) = {{Prostrkaně|Damkinna}} (= choť země), sestra {{Prostrkaně|Nin-aga-kuddu}} (= vládkyně skvělých vod), dcera {{Prostrkaně|Ghanna-Chammu}} (= bohyně ryb) a syn {{Prostrkaně|Murru}} nebo {{Prostrkaně|Mirri}} (= zprostředkovatel mezi člověkem a bohem Ea, duchem země), {{Prostrkaně|Anun}} (= Ninna) charakterisovaná sice právě tak jako Bau jako dcera nebes, ale původně snad ženská personifikace boha {{Prostrkaně|Nun}}, stojící po boku mužské jeho personifikace Ea, konečně {{Prostrkaně|Nindarra}} (= hrdina In-lillův), snad slunce denně z okeánu se vynořující. Nejstarší střediště kultu těchto božstev bylo {{Prostrkaně|Nun-ki}} (místo Nunovo), ležící poblíž soutoku Eufrátu a Tigridu. Přinesena-li prvá fase tohoto kultu z prvotních vlastí Sumerů ve střední Asii, náleží tato druhá fase jejich pobytu v jižní '''B'''-ii, z jejíž poměrů zeměpisných vznik její snadno se vysvětluje. Naproti tomuto náboženství, jež jeví se dílem Sumerů, měli i semitští Babylóňané své vlastní náboženství, shodné s náboženstvím ostatních Semitů. Nejvyšším jediným bohem jejich byl {{Prostrkaně|Вааl}} (''Bálu'') = pán, zvaný po výtce Ilu = bůh. Sídlem boha tohoto bylo světlo, hlavní jeho symbol slunce, jeho odlesk hvězdy, z čehož vysvětluje se kult slunce a hvězd. Měli i nejasnou představu o životě po smrti v říši stínů (''Šuálu'', hebr. ''Šeól''). Toto jednoduché náboženství semitské smísilo se však záhy se sumerským polytheismem. Výsledkem smíšení toho byla třetí fase náboženská, totiž státní náboženství severobabylónské, počínajíc asi r. 1900 př. Kr. Náboženství toto vymítilo většinou vodní božstva sumerská i podrželo toliko božstva nejhlavnější, jež z části identifikována s bohy semitskými. Bůh In-lilla postaven na roveň bohu {{Prostrkaně|Bílovi}} (Bélovi) a s bohy sumerskými Ea (duch země) a Anu (duch nebe) dán na počátek pantheonu semitského. Jemu po bok postavena bohyně {{Prostrkaně|Ninna}} či {{Prostrkaně|Istar}}, stavší se z božstva vodního bohyní hvězdy Venuše. Oba spolu jsou hlavními osobami žalmů babylónských jako bůh a bohyně ''κατ’ εξοχήν''. К nim přidružila se dále božstva planet {{Prostrkaně|Marduk}} (''Merodach'', Juppiter), {{Prostrkaně|Nindar}} (Saturn), Nirgal (Mars), Nabu (Merkur), Samas (slunce), Sin (měsíc), původu veskrze sumerského. К poslednějším dvěma přistoupil později i bůh větru a blesku {{Prostrkaně|Rammán}}. Týž systém převzali i Assyrové postavivše v čelo svého systému pouze svého národního boha {{Prostrkaně|Assura}}. ''[[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Dk.]]'' V {{Prostrkaně|literatuře}} babylónsko-assyrské rozeznáváme čtyři doby: 1. dobu nesemitských Babylóňanů (Sumero-Akkadů), 2. dobu semitských Babylóňanů, 3. dobu assyrskou a 4. dobu novobabylónskou. {{Prostrkaně|Doba 1.}} od l. 4000—2000 př. Kr. charakterisována je královskými nápisy psanými jazykem nesemitského obyvatelstva babylónského, v nichž počínajíc prvou polovicí III. tisíciletí př. Kr. (králové Nisinští), nalézáme již stopy mladší fase jazyka toho (nová sumerština), jež v pozdějších dobách stále více se rozmáhají, tak že pozdější památky historické i básnické jsou co do jazyka spíše směsí mluvy staro- i novosumerské. Nápisy ty jsou rázu historického, a sice většinou krátké současné nápisy, ač i s velmi obsáhlými se shledáváme (nápis Gúdia Sirgullského). Pokud jsou delší, jsou to věnovací nápisy a listiny chrámové, mající vedlé historické ceny obsahem svým i význam pro náboženství a poměry kulturní vůbec. К nápisům přesně historickým druží se současné legendy pečetních kamenů, kterýchž rovněž mnoho zachováno. Náležejí sem i zachované zákony. Vedlé této literatury prosaické náleží této prvé periodě i literatura poetická, a sice prvé její polovici starosumerské četné formule kouzelné a zaříkávací, době novosumerské žalmy kajícné, stojící krásou svojí po boku žalmům starozákonním, z části i neméně krásné četné hymny na bohy a jiné písně obsahu náboženského. Zmínky zasluhuje i přísloví a krátké písně, rovněž přechodní fasi jazyka značící. Texty (básnické) zachovány většinou v pozdějších kopiích knihovny Assurbanipalovy a jsou provázeny z části meziřádkovým překladem semitským. I jinak jeví se na těchto textech, pokud z doby po 2500 př. Kr. pocházejí, vliv semitský. Počínáť současně s literaturou novosumerskou již {{Prostrkaně|doba 2.}}, totiž nejstarší literatura semitských Babylóňanů. Můžeme tak souditi z jednotlivých částí básnické literatury doby této, z nichž epos o Nimrodovi (12 zpěvů s episodou o potopě světa), líčící dobrodružství babylónského Héraklea {{Prostrkaně|Gisdubarra}} (semitsky ''Naramsit'' = Nimrod), svým pozadímhistorickým náleží době výbojův elamských (asi 2300 př. Kr.). Z jiné sbírky pocházejí zachované zlomky o stvoření světa a boji Merodacha s drakem pravody. Tato literatura semitská nezapírá však nikde vlivu sumerského, jako vůbec veškerá kultura semitských Babylóňanů a s ní základy veškeré kultury lidské vycházejí z '''B.''' Se strany druhé však lze tvrditi, že by tato stará kultura babylónská bez vlivu semitského nikdy nebyla dosáhla takého stupně, na němž ji spatřujeme zvláště v oboru věd na př. v II. tisíciletí př. Kr. Sumerům náležejí zajisté jen základy, vývoj a dokonání jest dílem Semitů. To zračí se nejvíce právě v {{Prostrkaně|době 3.}}, v níž literatura babylónská rozsahem i obsahem dosahuje svého vrcholu. Literatura tato obsahuje všecky obory vědění a života veřejného i soukromého. Nesčetné nápisy obsahu historického o činech jednotlivých vladařů v míru i ve válce střídají se s výnosy královskými, soudními nálezy, smlouvami a jinými soukromými listinami; k nim pojí se kalendáře, listiny chronologické, kronikářské, astronomické, astrologické, mythologické, tabulky lexikální i grammatické, poslednější hlavně za Asurbanipala (vyvolané ovšem již dříve sumerskými listinami náboženskými) a j., vše až na jedinou historii odkazujic k literatuře sumerské jako ke svým počátkům a zůstávajíc namnoze její pouhou reprodukcí. Pokud Babylóňané v jednotlivých oborech vynikli, nelze při nedostatečném materiálu (přese všecku jeho hojnost), hlavně však při nedostatečném jeho prozkoumání s jistotou udati. Že nebyly však výsledky ty nepatrné, dokazuje na př. astronomie (nejvyšší ze 7 stupňů chrámu Belova byl hvězdárnou), v níž setkáváme se již se zvěrokruhem o 12 oddílech o 30°, z nichž každý stál pod zvláštním duchem, a těch opět vždy 10 vyššímu duchu podléhalo. Ptolemaios pak zachoval nám výpočet zatmění měsíčného z 10. bř. 721 př. Kr., který jest tak důkladný, že téměř v jedno spadá s výpočty moderními. A jako v astrologii (kouzelné formule středověké) a astronomii stali se Babylóňané učiteli Západu, podobně dlužno tvrditi i o mathematice, jak tomu svědčí naše rozdělení času na dny (7 dní týdne se jmény planet pro jednotlivé dni), hodiny a minuty. Totéž platí více méně i o starých měrách a vahách. Pro nás ovšem jest nejdůležitější literatura historická a geografická, bez níž o osudech země babylónsko-assyrské málo bychom věděli. Literatura tato v době assyrské jest jen unavujícím výčtem výbojův a výprav, právě jako zase v {{Prostrkaně|době 4.}}, totiž novobabylónské, dovídáme se jen o stavbách a zasvěcování chrámů bohům. К ní druží se i listiny limmů, t. j. vysokých úředníků, dle nichž rok jmenován, a na základě jejichž známe bezpečnou chronologii od roku 911—626. Přes to však vynikají zprávy ty nade vše ostatní, čeho odjinud ze starověku o Babylónii a Assyrii se dovídáme. Doba 4., novobabylónská, jest jen pokračováním a zakončením díla assyrského. Srovn. A. H. Sayce, Babylonian Litterature, (Lond., 1877—79; něm. Friederici, Lip., 1878); Fr. Hommel, Die semitischen Völker u. Sprachen, I. (Lipsko, 1883); týž, Geschichte Babyloniens-Assyriens (Berlín, 1885 atd.); Bezold, Babylonisch-assyrische Literatur (Lip., 1886). ''[[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Dk.]]'' {{Kotva|B-a-chronologie}}{{Prostrkaně|Babylónsko-assyrská chronologie}} vyvinula se k veliké dokonalosti a byla později přijata od Médů, Peršanů a snad i v říši Júdské a Alarodské. Přesné omezení časových vzdáleností jest přední její vlastností, kterou předstihuje všecky chronologické soustavy starověké. Základem jejím jsou: 1. babylónský kombinovaný měsíční rok, počínající 1. nísánem, t. j. prvým objevením měsíce po jarním rovnodenní a 2. datování dle let královských. Tak vznikl slavný {{Prostrkaně|assyrský kanón epónymův}} (ass. {{Prostrkaně|limmu}}), v přemnohém podobný epónymii athénských archontů. Ve kterém roce králové s počátku epónymát vykonávali, není dosud jasno, zdá se však, že za starších dob teprve ve svém 2. roce. Salmanassar III. klade epónymát svůj roven roku svého nastoupení. Po reformě časové, která udála se nepochybně za Sargona, vykonávali epónymát v roce prvém. Z praktických ohledů byly vedeny stálé seznamy epónymů; v některých ke jménu epónyma i nejdůležitější událost roku poznamenána. Zachovalo se nám několik seznamův, ovšem necelých (Smith, Assyrian Eponym Canon, 1875), které podávají bezpečnou kostru chronologickou událostem zběhlým mezi l. 913 až 659 př. Kr. Avšak jiné zlomky dosvědčují, že epónymie byla známa již ve st. XIV. a že trvala až do konce říše Assyrské. Zlomky objevené jsou neocenitelny pro chronologii starověkou vůbec, ježto jimi zjednán pevný podklad i pro dějiny židovské, lydské a j. Zaznamenaná zatmění slunce shodují se úplně s výpočty astronomickými. Domněnka Oppertova, že v kanónu epónymů jest mezera 47 let, jest všestranně vyvrácena. Sargon nepochybně jest původcem reformy assyrské chronologie ve smyslu postdatujícím. Již Niebuhr seznal, že datování dle let královských v některých říších předoasijských neshoduje se se známým způsobem egyptským, který zaveden byl i v císařství Římském. Rozdíl spočíval v tom, že egyptský král počítal 1. rok svůj ode dne svého nastoupení, kdežto v jiných případech počítal se 1. rok až od 1. dne roku kalendářního, po nastoupení následujícího. Systém ten zván jest postdatujícím. Studium monumentálných památek assyrských prokázalo, že počalo se užívati systému postdatujícího nejprve v Assyrii, a sice, pokud nyní známo jest, prvý Sargon činil rozdíl mezi »počátkem« a 1. rokem královským. Jest tedy souditi, že v Assyrii systém tento byl vynalezen a Sargonem v život uveden. Existence jeho prokázána jest dále u assyrských nástupců Sargonových, u králů babylónských (dle astronomického kanónu a zvláště dle {{Prostrkaně|Egibijských desk}}) a u králů perských. Také klassičtí spisovatelé podávají dokladů k jeho užívání. Eusébios (ed. Schöne, II., 98.) klade smrť Kyrovu do 36. roku Amasiova, Ol. 62., 3., prvý rok Kyrova nástupce Kambysa klade však roveň 37. roku Amasiovu, Ol. 62., V., Unger (Kyax. und Astyages) dovozuje, že ještě Dareios I. a Xerxés I. datovali dle soustavy postdatující, načež řada babylónských a starších perských králů spojena v kanónu astronomickém s řadou mladších králů perských, počítajících dle methody antedatující; rok tímto způsobem vypuštěný nahrazen byl opominutím Xerxa II. a Sógdiana. Floigl (Geschichte d. Sem 4—5) shledal, že ještě Dareios III. postdatoval. Dle svědectví Jeremiova (25, 1. 27, 1. 28, 1.) rozeznávali i poslední králové júdští »počátek« a lišící se od něho svůj »I. rok«). Alexandrem Velikým uveden v užívání antedatující systém egyptský. Proti prokázanému užívání postdatujícího způsobu v Assyrii vystoupil hlavně Oppert (Trans. Soc. Bibl. Arch. VI., 260. a násl.), pak Evers (Mitth. histor. Liter. XI., 209.); k nedostatečnosti důvodův Oppertových poukázali Floigl, Unger, s části Schrader (Prášek, Kambysés, 79. a násl.), nejnověji pak Hommel (Geschichte Babyloniens-Assyriens). ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' {{Prostrkaně|Umění.}} Zvláštní poměry zemědělské staly se pramenem samorostlého umění babylónského, které co do stáří závodí se vzdělaností egyptskou, ba namnoze ji věkem i převyšuje. Na babylónském umění zakládá se pak umění assyrské, lišící se již v kusích podstatných zejména látkou a motivy, bezpečně ze vzdělanosti egyptské přejatými. Proti starším náhledům, které pokládaly babylónskou vzdělanost za plod vzdělanosti egyptské, prokázána původnost a samostatnost její hlavně nálezy v Telloh Sarzecem učiněnými. {{Prostrkaně|Architektura}} babylónská úzce souvisí s poměry země. Stavěly se chrámy, královské paláce, hradby, brány a věže, avšak i mosty, hráze, stoky nábřežími obezděné, ba i nekropole (Warka). Poněvadž v zemi nebylo ani kamene, ani dřeva stavebního, užívalo se hlavně cihel, a sice buď na slunci sušených (což dálo se ponejvíce v měsíci Sivanu), buď v ohni výborně pálených, které asfaltem byly spojovány; příčky a zdi příbytků soukromých spojovány byly prostou hlinou. Z nedostatku dřeva volen ploský tvar střechy. Veřejné stavby od egyptských ve mnohých věcech se lišily; bylyť proti úhlům světa ne stranami, nýbrž rohy orientovány a pak libováno si ve vysokých tvarech, mnohopatrových věžích nebo zigguratech, jakož i domech a sadech vyvýšených (»visuté zahrady«), k čemuž pravidelné zátopy obou řek vyzývaly. Působením vzduchu a dešťů zvětraly znenáhla svrchní části vysokých staveb a jemná hlína větráním vzniklá pokryla průběhem delších dob zpodní části, čímž vznikly umělé okrouhlé pahorky, {{Prostrkaně|telly}} zvané, jsoucí charakteristikou dnešní dolní '''B.''' Největší čásť staveb babylónských spočívá na podezídkách mohutných; palác Gudíův v Telloh spočívá na substrukci 12 ''m'' vysoké a asi 200 ''m'' dlouhé i široké; proto užíváno schodišť s počátku cihlových, později (jako v Abu-Šareinu) i kamenných, kudy nejen lidé, nýbrž i koně a vozy pohodlně na úroveň palácovou vyjeti mohli. K podpoře stropův užíváno okrouhlých sloupů, pořizovaných ze zvláštních cihel, k účelu tomu pálených; sloupy vyskytují se již ve stavbách nejstarších. Nedostatek kamene ovšem nedopouštěl, aby sloupy, průčelí, stropy, schodiště a jiné části budovy, oko ihned jímající, byly umělecky ozdobovány; uměleckým spíše lze zváti způsob stavby samé. Oken babylónské stavby neznají. Otázka o způsobu stropů není dosud z nálezů rozřešena, avšak zdá se, že klenba byla již známa za dob Gudíových, ovšem klenba z kamenů vysedlých, upomínající živě na »gallerie« tirynthské. Vnitřní roztřídění staveb babylónských nelišilo se hrubě od způsobu dnešních staveb na Východě; palác Gudíův zavírá v sobě tři dvory, kolem nichž kupí se větší i menší síně obytné, cihlami vesměs dlážděné. Velikými dveřmi vcházelo se do siní; dvéře do siní přijímacích mají prahy alabastrové nebo mramorové, začasté nápisy pokryté. Veřeje otáčely se v čepích dioritových, rovněž v kruhu nápisy nesoucích. Ozdobou stěn jsou kužele z hlíny pálené, hlavicí kruhovou zakončené a na plášti popsané, které se tak do zdi zapouštěly, že toliko hlavice vyčnívala (myslí se, že měly význam talismanů), pak cihly emailované v různých barvách. Zvláštními rourami sváděny vody z budovy, aby jimi nebyly zkaženy zpodní stavby. Do dutin v základech rohů chrámových vkládána tělesa podobná dvojkuželi zkomolenému anebo prostému válci, na jejichž stěnách písmem velice hustým podána obšírná zpráva o stavbě (viz vyobr. 396.). S architekturou souviselo umění výtvarné, zastoupené sochami a řezbami vypouklými, z nichž mnohé (hlavně z Telloh) odnášejí se původem do dob nejstarších, ba téměř předhistorických. V Louvru chovají se nejvzácnější předměty z doby tak zvané sumerské, jež zejména Sarzec v Telloh shledal, jako »supí stéla«, některé hlavy a torsa, ozdobná podstava vásy, četné basreliefy. Látkou umělci byly mramor, alabastr, diorit, hlína pálená, avšak i bronz, z něhož již v Telloh nalezeny byly četné sošky bohův a hojné předměty určené pro výzdobu domácnosti. Sošky bohů skládají se ze dvou částí; svrchní znázorňuje lidské tělo, a to způsobem, který projevuje vysoký stupeň přírodního názoru, zpodní, válcovitá, nese obyčejně nápis. Také znali již v prvých dobách Babylóňané řezati drahokamy dávajíce jim podobu příslušnou buď pro prsteny, talismany atd.; hojná jsou těžítka, namnoze podoby lví. {{Prostrkaně|Assyrské umění}} lišilo se již látkou. Zagros a hory v horním toku tigridském poskytovaly v hojnosti štěpného kamene druhův i ušlechtilých, příznivé poměry politické zjednávaly nadbytek dělných sil, a styky se vzdálenými kraji přinášely nové motivy, zejména egyptské. Trosky assyrské překonávají tudíž zbytky babylónské v ohledech mnohých kolossálností, výzdobou a různou v zásadě myšlénkou. Názor náš jest však neúplný, poněvadž velikolepé zbytky, odkopané v Kujundžiku, Chorsabadu a j., jsou zbytky chrámův a staveb veřejných, kdež to o povaze soukromého příbytku assyrského zpráv vůbec není. Také Assyrové stavěli na velikých plochách zděných. Podezídky tyto byly uvnitř z cihel, na povrchu pak z vápencového kamene, který vlhku vzdoroval a seřaděn byl ve vrstvách pravidelných i ozdobných. Příčky uvnitř budov byly rovněž z cihel, avšak před tím namočených, načež spojeny jsouce asfaltem, tak srostly, že zdálo se nálezci Placeovi, že celé zdi z jednoho kusu se skládají. Klenby bylo rovněž užíváno, střechy měly začasté podobu bání nižších i vysokých. Velmi uměle stavěny jsou klenuté chodby podzemní, zachované zejména v Nimrudu. Pohříchu menší péče věnována stropům, jež pořizovány jsouce ze dřeva palmového a cedrového snadno staly se obětí požáru. Také stěny ozdobovány deskami ze dříví cedrového, které s Libanonu přiváženo. Sloupů, polosloupův i pilastrů bylo rovněž užíváno, avšak spíše pro ozdobu než pro podporu; ježto velmi často vyskytují se ve skupinách po sedmi, myslí se, že měly význam mystický. Mnohé sloupy spočívají patou svou na hřbetě obrovských lvův aneb okřídlených postav býčích s lidským obličejem; na bedrách podobných býčích postav spočívaly při vchodech palácův i vnější pásy klenbové. Dřík sloupů byl ze dřeva buď omalovaného, buď kovovými deskami obitého. Sloupy tyto nesly loubí se dřevěným stropem, která obkličovala všechny strany vnitřních nádvoří. Jediná hlavice sloupová nalezena v Chorsabadu; ozdobena jest dvojí řadou obloučků spojených a střídavě proti sobě položených, avšak vyskytují se skulptury, kde zobrazeny jsou sloupy s hlavicí iónskou, nesoucí plochý strop. Na některých skulpturách spatřují se sloupy s lotosovým ornamentem na hlavici, což jasně odnáší se k působení umění egyptského. Světlo a vzduch přicházely do budov assyrských toliko dveřmi, řidčeji otvory stropovými; oken nebylo. Trosek palácových dochovalo se veliké množství, ježto téměř všichni králové hleděli proslaviti se stavbou svého vlastního paláce v okolí hlavního města; nejznamenitější assyrský palác objeven i odkopán Bottou a Placeem v Chorsabadu. Palác chorsabadský činil čtverec na zvýšené ploše, jehož každá strana měla zdélí 1800 ''m''. Ohrada byla cimbuřím ozdobena. Po vyzděných příjezdech vedly cesty ku branám, chráněným po obou stranách věžemi čtyřhrannými, jejichž rohy spočívaly na obrovských okřídlených postavách býčích. Uvnitř na ploše opět zvýšené zdvihal se palác, s jehož úrovně bylo lze přehlédnouti daleké okolí; světnic a síní, větších i menších, napočítáno téměř dvě stě, jejichž úlohy ustanoviti ovšem jest nesnadno. Do jednotlivých síní vcházelo se vysokými dveřmi, jejichž veřeje byly uměle pracovány buď ze dřeva nebo z bronzu vypouklého, s basreliefy (nejkrásněji v [[../Balavát|Balavatu]], v. t.); stěny byly zdobeny deskami z alabastru nebo sádry, na nichž zobrazovány slavné činy královského zakladatele; pod každým pásem desek byly nápisy zvěčňující kralování zakladatelovo. Hojně vyskytují se i malby nástěnné, projevující dobrý smysl pro přírodu, barvitost a rozměry její (viz vyobr. 394.). Chrámy assyrské v podstatě své nelišily se od chrámů babylónských jsouce stavěny do podoby sedmipatrových zigguratů (nejlépe zachován jest v Chorsabadu); avšak zachovala se skulptura z doby Sargonovy, zobrazující chrám podobný řeckému, s průčelím na šesti pilastrech spočívajícím, které dovršuje trojhranný nízký štít. Mistrovství dospěli Assyrové ve stavbách pevnostních, jež lze usuzovati i dle trosek i dle nárysův a pohledů zachovaných. Mohutné zdi, cimbuřím dovršené, statné brány s mosty zdvihacími, vždy chráněné dvěma vysokými věžemi a opevněným předbraním, mocné bronzové veřeje, příkopy hluboké, dobře vyzděné a vodou naplněné — toť jsou přední znaky pevností assyrských, dle nichž nabývá věrohodnosti udaj Ktésiův o tříletém marném obléhání Ninive a o pouhé náhodě, která přivodila pád jeho. Za to sochařství assyrské nebylo s to, aby se vyrovnalo babylónskému. Nedostávaloť se kamene k sochařství potřebného, zejména mramoru, alabastr pak nehodil se. Proto počet assyrských soch, které dochovaly se dnů našich (bůh Nebo, král Assurnazirpal, chorsabadské telamony), jest zcela nepatrný; za to ovšem jsou po stránce umělecké předměty velice vzácnými, zejména spracování vlasů, vousův a oděvu jest velmi zdařilé. Častěji vyskytují se stély zdobené basreliefy a nápisy, z nichž některé mají tvar obelisku (černý obelisk Salmanassarův). Naproti tomu vypouklé řezby jsou velice umělé. Stěny všech známých paláců byly uvnitř pokryty deskami alabastrovými nebo sádrovými, na nichž spatřují se řezby práce přepěkné a obsahu nejpestřejšího. Tu vidí se Assurnazirpal, an obětuje býka, onde okřídlení geniové se zobáky orlími, scény bitevně, končící ovšem vítězstvím assyrským, útoky na města nepřátelská, bitvy námořské, a při tom podávají se zajímavé obrazy měst a krajin, neocenitelné pro poznání tehdejšího života (viz vyobr. č. 395.). Zvláště vynikají živostí a plastičností skupení osob, králů provázených skvělou družinou dvorských hodnostářů (viz vyobr. č. 397. a 398.) anebo jedoucích vozmo v čele vojska, také i honících lvy a jeleny. Postavy zvířat (viz vyobr. č. 399.) a zobrazení rouch dostupují již plné věrnosti přírodní. Velikého rozvoje dočinila se u Assyrů malba emailová, jejíž některé vzácné zbytky v Nimrudu a Chorsabadu byly objeveny; méně umělé jsou sošky z hlíny pálené, pochozí namnoze z Chorsabadu a nyní v Louvru uložené. Za to práce bronzové budí údiv obecný, zejména po objevení trosek balavatských. Z bronzu zhotovovány ozdoby různé, zbraně, domácí potřeby; v Louvru uchovává se krásný lev bronzový (viz vyobr. č. 400.), pak sirény všeliké. Z bronzu zhotovovány byly odznaky sborů vojenských, na žerdích nošené, které však známe toliko ze skulptur chorsabadských. Z bronzu zhotovovány všeliké šperky a ozdůbky (viz vyobr. čís. 401.). Z kovův a z hlíny dělány vásy a nádoby ozdobné (viz vyobr. č. 402.). Bohatství a nádhera podporovaly vývoj řezbářství, které volilo si látku v ušlechtilých drvech i v kosti slonové. O řezbářství ve dřevě lze usuzovati ovšem toliko ze skulptur, avšak Britské museum chová v sobě několik vzácných výrobků ze slonoviny, které daleko překonávají vše, co z oboru toho nám starověký Východ zůstavil. Rovněž bedlivě spracovávány kovy, zejména zlato, ač zdá se, že zlaté šperky importovány. Zda řezány jsou drahokamy v troskách nalezené umělci assyrskými, lze právem pochybovati. Perrot et Chipiez, L’histoire de l’art dans l’antiquité, II.; Babelon, Manuel d’archéologie orientale. Paříž, 1889. Ostatně srovnej články [[../Babylón|Babylón]] a [[../Ninive|Ninive]]; dále hesla nálezců: [[../Rich|Rich]], [[../Layard|Layard]], [[../Botta|Botta]], [[../La Place|La Place]], [[../Fresnel|Fresnel]], [[../Oppert|Oppert]], [[../Loftus|Loftus]], [[../Taylor|Taylor]], [[../Rassám|Rassám]], [[../Rawlinson|Rawlinson]], [[../Smith|Smith]]. ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' {{Konec formy}} gprg7cs8c10e7z8u06onpud6tg3xm6g 313957 313956 2026-04-10T06:17:02Z Rulumas 19860 obrázky 313957 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Babylónie | PŘEDCHOZÍ = Babylón | DALŠÍ = Babylonii }} {{Textinfo | TITULEK = Babylónie | AUTOR = [[Autor:Justin Václav Prášek|Justin Václav Prášek]], [[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Rudolf Dvořák]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1890. S.&nbsp;21–34. {{Kramerius|mzk|caffa350-0a0a-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Babylónie }} {{Forma|proza}} '''Babylónie.''' Veškera {{Prostrkaně|Mesopotamie}} počínajíc šíjí mezi Eufrátem a Tigridem na 34° s. š. (kdež Nebukadnezarem II. zbudována později »médská zeď«) až po záliv Perský slula za klassických dob '''B'''-ií po nejpřednějším městě svém Babylóně. Označení to vyskytuje se poprvé v nápisech krále Agukakrime (ok. 1600 př. Kr.), jenž dotýká »šíré země Babila«. Než hojněji užíváno označení jiných, zejména {{Prostrkaně|Kaldu}}, ''Χαλδαία'', které zahrnovalo celou zemi a nepochybně jest identické s kossajským označením {{Prostrkaně|Karduniáš}}, pak {{Prostrkaně|Sumir}} a {{Prostrkaně|[[../Akkad|Akkad]]}} (v. t.). V tomto významu byla '''B.''' šírá rovina, lehýnce nakloněná, a sice na sev. od Eufrátu k Tigridu, ve středu a v jihu naopak. Povrch její kryje prsť přeúrodná, které však nedostává se stejnoměrného svlažení. Zjara oba veletoky rozvodňují se, když na pramenných horách taje sníh, dříve a rychleji Tigris, později a zvolna Eufrát. V dubnu a květnu, když obě řeky jsou rozvodněny, podobá se sev. čásť země nepřehlednému moři, ježto na nížině obojí vody téměř se dotýkají. Od června až do listopadu jest doba skoro bezdeštná s ohromnými vedry (41—44° R. ve stínu), od listopadu do března jest doba periodických pršek. Již za nejstarších dob vzniklo poznání, že země jest úrodná, pokud jest přístupna zátopám říčním, odkudž vyvinula se snaha po umělém zavodňování vodojemy a stokami. V nápisích (Boscawen v Bab. and Orient. Ree. II., 226—233. a Delattre, Les travaux hydrauliques en Babylonie. Brux. 1889) a ve zprávách klassických spisovatelů vyskytují se velmi četné stoky, buď rovnoběžné s Eufrátem, buď z Tigrida k Eufrátu odtékající, anebo konečně v močálech končící. Také pobočky, které z Kurdských hor na lev. břehu do Tigrida se vrhají, v dolním toku v přečetné struhy byly rozvedeny (Gyndés, nyní Dijála, u Hérod. I., 189. v 360 struh). Obyčejně naplňovaly stoky veliký vodojem, stavidly zavřený, z něhož rozváděly se za dob sucha letního vody po krajině. Ustanoviti vůbec pletivo stok ve starověku není lze, ježto řečiště jejich z valné části jsou zanesena a s okolím srovnána. Jen některé (Šatt-el-Hai, z Tigridu k Eufrátu stékající) podnes zachovaly se. Nejznamenitější starověké stoky byly: {{Prostrkaně|stoka královská}} (Nahar Malka u Amm. Marc. XXIV., 6.), {{Prostrkaně|Pallakopas}} (v biblí »rajská řeka« {{Prostrkaně|Pison}}). {{Prostrkaně|Arachtu}} (dle Delitzsche nepochybně dnešní Šatt en-Níl), jenž Babylón nejkratším způsobem spojoval s Perským zálivem, a {{Prostrkaně|Naarsarés}} (podnes tekoucí a {{Prostrkaně|Hosseinieh}} zvaný), který vytéká z Eufrátu blíže osady Musejjiba, valí se úrodným pravým poříčím řeky a naplňuje jezero nyní zabahněné (ve starověku zvané ''Στροφάς'', nyní {{Prostrkaně|Bahri Nedžef}}). Z vodojemů nejslavnější byl Sipparský, zbudovaný Nebukadnezarem II. Dle Hérodota (I., 185.) měl v objemu 420 stadií (= 74.340 ''m''). Následkem zavodňování šířila se úrodná země na jihozápadě mnohem dále do pouště než nyní, ale za to na jihu Perský záliv mnohem hlouběji (asi po 31° sev. šířky) do země vnikal; vlévalyť se tehdy i Eufrát i Tigris přímo do moře a na místě dnešního, svrchovaně parného i nezdravého deltového obústí vynořovaly se z moře některé ostrovy, jichž nejznamenitější byl {{Prostrkaně|Dilmun}}. Takto svlažovaná půda dávala úrodu převelikou, o níž klassické zprávy znějí až báječně. Dle Hérodota (I., 193.) rodilo se obilí dvoj-, ba trojnásobně; listy pšenice a ječmene dosahovaly prý snadno šíře čtyř prstů, kdežto proso a sesam rostly do výše stromů. Vedlé obilí nejpřednější plodinou byla palma datlová. Za to nebylo ani dříví ani kamene; dříví plavilo se po řekách z Armenie a Syrie (zejména z pohoří Amanského), kámen nahrazovaly cihly, původně sušené na slunci, později v ohni pálené, které místo malty spojovány byly asfaltem. Již za prvých zábřesků dějinných (kol. 5000 až 4500 před Kr.) byla '''B.''' všude vzdělána; obyvatelé žili ve kvetoucích městech pěstujíce zištný obchod karavanní a vyrábějíce různé zboží ozdobné, jako zboží vlněné, lepořezané drahokamy, nádoby hliněné i bronzové, pečetní válce i prsteny, voňavky, drahocenné masti atd. Z měst nejpřednější byly {{Prostrkaně|Babylón}}, obojí {{Prostrkaně|Sippar}}, {{Prostrkaně|Kutu}}, {{Prostrkaně|Barsip}} (v. {{Prostrkaně|[[../Borsippa|Borsippa]]}}), {{Prostrkaně|Nisin}}, {{Prostrkaně|Uruk}}, {{Prostrkaně|Ur}}, {{Prostrkaně|Larsa}}, {{Prostrkaně|Nipur}}; položena vesměs při Eufrátu, a to po výtce při levém břehu (toliko {{Prostrkaně|Ur}} na břehu pravém) aneb alespoň opodál toku jeho. — {{Prostrkaně|Obyvatelé}} původní byli kmene nepochybně turánského a užívali jazyka různícího se do dvou nářečí, {{Prostrkaně|sumirského}} a {{Prostrkaně|akkadského}}. Jazyk tento vymřel však již ku konci III. tisíciletí př. Kr. a užíván byl nadále toliko v obřadnictví náboženském a v písemnictvu. Obvyklou řečí stal se jazyk přistěhovalých Semitů, kteří vedlé Assyrie zabrali i '''B'''-ii lišíce se toliko dialekticky od Assyrů. Na levém břehu Tigridu obýval horský lid, zvaný {{Prostrkaně|Kašši}} (''Κοσσαῑοι''), příslušný k veliké skupině alarodské, ale blízce spřízněný s původním obyvatelstvem Médie a Elamu; konečně na severu kočovali četní kmenové aramští, kteří později se jménem {{Prostrkaně|Chaldaiů}} ovládli i v krajinách při Perském zálivu a za dob Parthů znenáhla vší zemi ráz svůj vtiskli. {{Prostrkaně|Dějiny}} '''B.''' činí celek nedílný s dějinami assyrskými i prameny i methodou i postoupností. {{Prostrkaně|Prameny}} jsou buď {{Prostrkaně|knihové}} buď {{Prostrkaně|nápisové}}. Ku {{Prostrkaně|knihovým}} počítati jest vedlé Hérodota povrchně jen zpraveného hlavně zlomky Béróssovy u Josefa Flavia, Alexandra Polyhistora a Abydéna, pak zprávy biblické. {{Prostrkaně|Nápisové}} prameny (sebrané nejúplněji ve Western Asia Inscriptions I.—V. a nejnověji ve Schraderově Keilinschriftliche Bibliothek I., Berlín, 1889) jsou přehojné a obsahu nejrozmanitějšího. Z čistě historických nejdůležitější jsou nápisy krále Chammurabi, tak zv. {{Prostrkaně|synchronistická chronika}}, která pojednávajíc o vzájemných poměrech assyrskobabylónských jest nejstarším plodem historiografie vůbec, seznamy dynastií a jednotlivých králů s udáním doby kralování jejich, vítězné nápisy králův assyrských, klínová chronika babylónská a nápisy krále Nabonnéda, Zvláště vyvinuta jest {{Prostrkaně|chronologie}}; s pomocí její lze i dávné doby alespoň přibližně zařaďovati, v posledním tisíciletí př. Kr. poskytuje pak bezpečné jistoty. Vyvinula se v '''B'''-ii, kdež od nejstarších dob vročováno dle královských let; později v Assyrii dospěla ku přesnosti ve starověku nepředstižené (v. {{Prostrkaně|[[#B-a-chronologie|Babylónskoassyrská chronologie]]}}). Dějiny samy rozpadají se ve čtvero dob: 1. {{Prostrkaně|Doba starobabylónská.}} I podání starověké i obdivuhodné nálezy dob nejnovějších prokazují bezpečně, že na nížině babylónské vznikly nejstarší státy na světě. Nejstarší zprávy, nyní známé, odnášejí se asi k r. 4500 př. Kr. s bezpečností přibližné chronologie. Středem nejstaršího známého státu bylo v '''B'''-ii město {{Prostrkaně|Sirgulla}} (nyní Zerghul), kdež panovalo více kněžských knížat (v nápisích {{Prostrkaně|patísi}}), po nichž dochovaly se převzácné památky nápisové. Prodlením dob počali se zváti knížata sirgullští králi. Kolem r. 4000 př. Kr. vzmohla se nová dynastie semitského již původu v sev. '''B'''-ii, jejímž sídlem bylo město {{Prostrkaně|Agadí}}. Král {{Prostrkaně|Sargon}} (ok. 3800 př. Kr.) podrobil si krále sirgullské, kteří odtud opět jen knížaty se nazývali, a rozšířil panství své až po Perský záliv a na ostrov Dílmun. On a syn jeho {{Prostrkaně|Naram-Sin}} (ok. 3750) vyznamenali se rozsáhlými stavbami chrámovými, zejména v Sippaře. Kolem r. 3600 vyskytuje se jiná semitská dynastie se sídlem v {{Prostrkaně|Uruku}} (nyní Warka), avšak moc její byla kol. r. 3300 zastíněna vládci sirgullskými, z nichž {{Prostrkaně|Ur-Ba’u}} opět již vládl v celé východní části země a četnými památkami (sochami, chrámy, nápisy) osvědčoval nábožnost svou. Kolem r. 3100 zmocnil se v Sirgulle panství nalezenec {{Prostrkaně|Gudí’a}}, který rozšířil panství své na severu do Mesopotamie a až k pozdějšímu Ninive, na západě pak až do Syrie (Martu-Amorských země), odkudž se mu dostávalo cedrů ke stavbám chrámovým. Doba jeho značí vrchol starobabylónského (»sumirského«) umění. Rod knížat sirgullských, jím vlády zbavený, usadil se na pravém břehu eufrátském, kdež jiný {{Prostrkaně|Ur-ba’u}} (kol. r. 3000 př. Kr.) založil město {{Prostrkaně|Ur}}. Podmaniv si celou zemi zval se prvý králem »zemí Kingi a Burra«, t. j. sumirským i akkadským, kterýž název odtud stále značí panství nad '''B'''-ií veškerou. {{Prostrkaně|Ur-Ba’u}} založil hojná města, jako {{Prostrkaně|Larsu}} (n. Senkereh, v čemž snad vězí původní název země Singar-Sumir) a {{Prostrkaně|Nibur}} (nyní Niffer), a vládl mocně sám i jeho syn {{Prostrkaně|Dungi}} (ok. 2950 př. Kr.) zemí veškerou. Kolem r. 2750 př. Kr. vznikla semitská dynastie v městě {{Prostrkaně|Nisinu}}, která rovněž zvala se králi sum. a akk., domáhajíc se panství nad zemí celou. Panství králů těchto, z nichž poslední známý sluje {{Prostrkaně|Išmí-Dagan}}, trvalo asi 200 let, načež ok. 2500 znova město {{Prostrkaně|Ur}} stalo se politickým středem země a sídlem dlouhé řady mocných, zbožných a umění milovných panovníků. Vedlé králův urských vyskytují se v nápisích i místní knížata poplatná, jako potomci Išmí-Daganovi v Nisinu, pak v Uruku atd, což nasvědčuje, že druhá perioda říše Urské měla ráz namnoze pokojný. V pozdějších dobách bylo vedlé Uru i město Larsa sídlem těchto králů, kteří zůstavili po sobě památku i snahy o písemnictví (veliký spis astrologický, uchovaný v Londýně); avšak severní '''B.''' nabyla samostatnosti a měla své zvláštní krále »akkadské«. Kol. r. 2300 př. Kr. počaly se vpády elamské, jimiž '''B.''' trpěla téměř 400 let. S počátku ponechal {{Prostrkaně|Kudurnanchundi}} domácím vládcům omezené panství, jakkoli loupežnými vpády vojsk jeho bylo strádati obyvatelstvu; ba králové urští mohli vykonávati pod svrchovaností elamskou i panství v některých částech syrských. Kol. r. 2000 učiněn však konec domácím dynastiím, načež v Larse panoval král původu elamského, {{Prostrkaně|Iri-Aku}}, syn Kudur-Mabugův; toliko v Babylóně (od r. 2035 př. Kr.) udržela se nová, semitská dynastie. Iri-Aku (= Arioch v Genesi) snažil se přivésti v moc svou celou zemi, přinutil i Babylón k těsnější závaznosti, načež podnikl výpravu do Syrie a Palestiny, která rozšířila moc elamskou až po hranice egyptské. Tu však vzbouřil se {{Prostrkaně|Chammurabi}} (dle čtení některých {{Prostrkaně|Chammuragaš}}), vládce babylónský, porazil Iri-Aku i spolčeného s ním panovníka západoelamského (»jamutbalského«) a zmocnil se panství nad veškerou '''В'''-ií (v l. 1923—1868 př. Kr. dle zařadění Hommlova, opírajícího se o klínové seznamy králů). Chammurabi a vítězství jeho znamenají trvalé vítězství živlu semitského nad domorodým živlem sumerským, který odtud zvolna slučoval se s přistěhovalci, tak že za několik století stal se jazyk sumirský mrtvým jazykem obřadnického písemnictví. Nový výbojce učinil hl. městem {{Prostrkaně|Babylón}}, což odtud potrvalo až do dob hellénistických, a se vzornou péčí přihlížel k povznesení země stavbami velikolepých stok, vodojemů, hrází i chrámů. Nejpřednější chrámy v Babylóně (I-Sagilla) a v Borsippě (I-Zida) jím byly buď založeny buď nákladně obnoveny. Potomci jeho panovali v Babylóně až do roku 1731 před Kr. — 2. {{Prostrkaně|Doba staroassyrská.}} Za potomků krále Chammurabi počíná k sobě obraceli pozornost na sev. pomezí babylónském {{Prostrkaně|říše Assyrská}}, jejíž původ jest doposud neznám. Řekové a po nich národové západní poznali Assyrii v dobách pozdních, proto udaje jejich jsou spoustou domyslův a různě pojatých bájí. Hérodot, jenž o dějinách assyrských byl celkem dobře zpraven, k sepsání slíbených svých Assyriak nedospěl; Ktésias pojal do úvodu svých Persik pověst o výbojném králi {{Prostrkaně|Nínovi}} a choti jeho {{Prostrkaně|Semiramidě}}, jakož i řadu 30 králů, vesměs nehistorických, kteří Kefaliónem uvedeni byli do pozdějších chronografií. Lepší vědomosti měli původcové biblického Pentateuchu vědouce, že byla Assyrie z '''B.''' kolonisována. Teprve však studium assyriologické objasnilo i assyrské dějiny měrou náležitou. Také obyvatelstvo assyrské bylo původně sumirské, průběhem však dlouhých dob, zejména posledních století před r. 2000 př. Kr., smísilo se úplně se živlem semitským. Pouze v horách Zagroských zdržovali se kmenové loupeživí a bojovní, předkové dnešních Kurdů. Nejstarším středem země bylo město {{Prostrkaně|Assur}} na pr. břehu tigridském, sídlo nejstarších kněžských knížat assyrských. Severněji, mezi Tigridem a pobočkou jeho Chauserem, vzniklo město {{Prostrkaně|Nina}} nebo {{Prostrkaně|Ninua}} (sum. Ghanna-ki v nápisích krále Gudíe). Dle assyrského podání byl zakladatelem říše Assyrské bůh měsíce {{Prostrkaně|Adaši}}, od něhož po Sargona počítali 350 vládců. Rod královský od něho se odvozující dělil se ve dvě dynastie, rozlišené dle sídelních měst svých Chalaha a Assura (Winckler v Zeitschrift Assyriol. II., 388.). Prvý »patísi«-, nápisy zjištěný, jest ''Šamaš-Rammán I.'', jehož otec slul {{Prostrkaně|Bel-kap-kapu}}. Z nástupců jeho vládl {{Prostrkaně|Šamaš-Rammán}} II., syn {{Prostrkaně|Išmí-Daganův}}, kol. r. 1800 př. Kr. a nazýval se již »králem assyrským«; patrno z názvu toho, že se Assyrie úplně vyvětila z moci babylónské. Šíření moci assyrské zadrženo výboji egyptskými za faraónů XVIII. dyn. (v. {{Prostrkaně|[[../Amenhotep|Amenhotep]]}}); za Amenhotepa II. pronikli Egypťané až do středu Mesopotamie a zavázali krále assyrského poplatkem. Avšak egyptské panství zašlo s koncem XVIII. dyn., načež Assyrie počala mocně vystupovati na venek, zejména proti '''B'''-ii. Tamť svržena byla dynastie, jejímž zakladatelem byl Chammurabi, skrze bojovné {{Prostrkaně|Kossaie}}, načež v Babylóně usadili se králové kossajského původu, kteří sice nabyli panství nad '''B'''-ií celou, avšak o panství toto těžké vedli boje s mohutnějící Assyrií. Podrobnosti tohoto boje líčí {{Prostrkaně|kronika synchronistická}}. Kossajský sedmý král {{Prostrkaně|Agukakrimi}} (r. 1600), za jehož doby již výbojníci kossajští se semitskými Babylóňany zcela splynuli, obnovil moc babylónskou na pomezí severovýchodním, ale neodvážil se na západ, kdež tou dobou již se počínaly výboje egyptské. O nástupcích jeho není zpráv po delší dobu. Ze zlomků kroniky synchronistické seznáváme, že počaly se v XV. stol. př. Kr. války mezi '''B'''-ií a Assyrií, v nichž králové assyrští {{Prostrkaně|Ašurbelnišišu}}, {{Prostrkaně|Puzurašur}} a {{Prostrkaně|Ašuruballit}} vítězili. Ašuruballit prvý ze všech známých výbojcův assyrských podrobil si Mesopotamii. Jeho nástupci {{Prostrkaně|Belnirári}} a {{Prostrkaně|Pudí-ilu}} bojovali vítězně s Babylóňany a s horaly zagroskými. Současně upadli babylónští králové, zejména {{Prostrkaně|Burnaburiáš}} (ok. r. 1420 př. Kr.), v závislost na říši Egyptské, o níž zprávy podávají listiny nalezené v Tell-el-Amarně. {{Prostrkaně|Salmanassar}} I. (ok. r. 1330 př. Kr.) jal se zakládati v podrobených zemích osady assyrské a učinil Ninive hl. městem. {{Prostrkaně|Tuklátí-Nindar}} I. (ok. r. 1310 př. Kr.) s počátku svého panování nabyl svrchovanosti i nad '''В'''-ií a nazýval se z assyrských králů prvý »králem sum. a akk.«. Za krále {{Prostrkaně|Belkuduriussura}} nastal v Assyrii chvilkový úpadek. Na severozápadě v Mesopotamii šířili se ze Syrie Hittité a v Babylóně vzmohla se nová dynastie. V boji s ní Belkudurriussur padl, a nástupce jeho {{Prostrkaně|Nindarpalíkurra}} donucen hájiti proti vítězným Babylóňanům i svého hlavního města. Assyrský král {{Prostrkaně|Ašurdán}} I. (ok. l. 1185—1150) měl s počátku těžké války s mocnými babylónskými soupeři, králi {{Prostrkaně|Míli-šichu}} (1186—1171) a jeho synem {{Prostrkaně|Marduk-pal-iddinem}} I. (1171-1158), zvítězil však teprve nad králem {{Prostrkaně|Zamáma-šum-iddinem}} (1158—1157) tak rozhodně, že r. 1154 v Babylóně posavadní dynastie byla svržena a nová ({{Prostrkaně|Paší}}) nastolena. Assyrští nástupcové Ašurdánovi, {{Prostrkaně|Muttakil-Nusku}} a {{Prostrkaně|Ašurríšiši}} (ok. 1130), jsou toliko ze staveb svých známi; s nimi současně vládl v Babylóně statný {{Prostrkaně|Nebukadnezar}} I. (ok. 1137—1131), jenž s úspěchem válčil s Kossaii, Elamem a Syrií, proti Assyrii však byl nehrubě šťasten. — 3. {{Prostrkaně|Doba Assyrské veleříše.}} Moci assyrské nového lesku dodal {{Prostrkaně|Tiglatpilesar}} I. ({{Prostrkaně|Tuklátí-palíšarra}}, ok. 1115—1100). On jest zakladatelem Assyrské veleříše a za nedlouhého jinak kralování svého bojoval vítězně se všemi zeměmi okolními, s Babylónem, s Hittity v Syrii a nad eufrátským průlomem, s kmeny armenskými a západoíránskými, i s Moschy při moři Černém. Krajiny dotud i dle jména neznámé k říši připojeny a pevná soustava správy zavedena, dle níž jen nejbližší krajiny (hlavně mesopotamské mezi Chaburem a Eufrátem) s Assyrií spojeny, kdežto ostatní podržely své domácí vládce, ovšem poplatné a službou válečnou povinné. Tento způsob správy potrval na východě v podstatě své až do dob římských, pokud se však Assyrie a '''B.''' týče, byl zdrojem ustavičných válek. Národové podmanění a vládcové jejich každé chvíle pokoušeli se o odboj, načež assyrští králové odbojníky znova pokořené přísně trestali. Poražení knížata veřejně a s ukrutností nejhledanější odpravováni, poddaní jejich do »zajetí« odvlékáváni. Tak zvrhla se vláda assyrská v krajinách podrobených, zejména později v soukmenné '''B'''-ii, v pravou hrůzovládu, a mezi pány i podrobenými vyvinulo se nepřátelství nesmiřitelné. Assyrie sama tyla z poplatků krajin podrobených a z kořisti válečné, z níž hlavní města s nádherou neobyčejnou ozdobována, lid pak vrhl se vesměs na řemeslo válečné a dospěl k neznámé dotud bojovnosti. Naproti tomu '''B.''', jakkoli politicky poklesla, v zemědělství, obchodu, vědě a umění dále se vzmáhala tím ovšem ještě více lákajíc výbojnost severního svého souseda. Další dějiny babylónskoassyrské jsou tudíž nepřetržitým pásmem krvavých válek na všech stranách, a králové assyrští byli hroznými vojevůdci, jejichž vítězství spojeno bylo ihned s nelidským trestem, až konečně fysická síla národa byla vyčerpána, a změněná poloha dějinná rázem způsobila úpadek, jemuž není rovného v dějinách. Sluší ovšem podotknouti, že při vší své ukrutnosti byli králové assyrští horlivými podporovateli věd a umění; jim také přísluší největší zásluha, že sebrány byly památky dávné vzdělanosti sumirské a — náhodou ovšem — až po naši dobu zachovány. Za nástupců Tiglatpilesarových {{Prostrkaně|Ašurbelkály}}, {{Prostrkaně|Šamší-Rammána}} III., {{Prostrkaně|Ašurx}}, {{Prostrkaně|Ašur-nádin-áchí}}, {{Prostrkaně|Irbá-Rammána}} a {{Prostrkaně|Tiglatpilesara}} II. (všichni (ok. r. 1100—911 př. Kr.), jejichž jména teprve seznána v dobách nejnovějších (Winckler, Zeitschr. Assyriol. II., 312.), nastal dočasný úpadek, v němž ztraceny dobyté dříve krajiny v Syrii, Armenii a Zagru. Také '''В.''' vnitřními nesváry byla zmítána. Souvěkovec Tiglatpilesara I., král {{Prostrkaně|Mardukšápikzirmáti}} (ok. 1103—1090) svržen {{Prostrkaně|Rammánpaliddinem}}, jehož nástupce {{Prostrkaně|Šimmašichu}} (1081—1063) založil novou dynastii, která však již r. 1060 ustoupila dynastii »synů Bazi« (1060—1040), načež až k r. asi 900 jenom některá jména králů zachována jsou. Teprve koncem X. stol. přibývá zpráv o dějinách assyrskobabylónských. Většina králův assyrských zůstavila podrobné zprávy o svých podnicích válečných a o stavbách obdivuhodných, zlomky pak {{Prostrkaně|assyrského kanóna epónymů}} (v. {{Prostrkaně|[[#B-a-chronologie|Babylónskoassyrská chronologie]]}}) zjednána bezpečnost chronologická, jediná svého způsobu v dějinách starověkých. Král {{Prostrkaně|Rammánnirári}} II. (911 až 890) zahájil novou řadu výbojů, které především obráceny byly proti '''B'''-ii. Babylónští králové {{Prostrkaně|Šamašmudammik}} a nástupce jeho {{Prostrkaně|Nabušumiškun}} poraženi a donuceni postoupiti sev. částí '''B.''' Assyrům. Rammánnirárův nástupce {{Prostrkaně|Tuklátí-Nindar}} II. (890—884)pronikl vítězně na sev. až po prameny tigridské. Za bojovného a ukrutného {{Prostrkaně|[[../Assurnazirpal|Assurnázirpala]]}} (885—860; v. t.) rozsáhlé končiny mesopotamské, armenské a kurdské v Zagru závisely znova na Assyrii; města foinická rovněž uvedena v poplatnost a město Chalah nad Tigridem stalo se novým nádherným sídlem královským. {{Prostrkaně|Salmanassar}} II.(860—825) velikým vítězstvím u Karkara r. 854 uvedl v závislost různé dynasty syrské a [[../Acháb|Achába]], krále isráélského (v. t.), uvalil poplatek na četné vládce kappadocké a východokilické, bojoval vítězně s [[../Alarodiové|Alarodii]] (v. t.) v sev. Armenii, vtrhl několikráte s vojskem do Médie a zasáhl i mocnou rukou do sporů babylónských. Tam král {{Prostrkaně|Nabupaliddin}} dovedl čeliti s úspěchem Assurnázirpalovi, avšak ve sporu, jejž po jeho smrti pozůstalí synové o trůn vedli, vtrhl Salmanassar do '''B.''' a pronikl až do již. končin (852). Pokořiv nebezpečnou vzpouru svého prvorozence {{Prostrkaně|Ašurdáninpala}} zůstavil Salmanassar trůn druhému synu {{Prostrkaně|Samší-Rammánu}} IV. (825—812), který na sev. výbojně pronikl až k Černému moři; také nový král babylónský {{Prostrkaně|Mardukbalatsuikbí}}, těže ze zmatků, spojil se proti Assyrii s Elamem, ale přes to utrpěl úplnou porážku. Nástupce Šamši-Rammánův {{Prostrkaně|Rammánirári}} III. (811—782) podrobil západní kmeny médské, bojoval v Armenii, pronikl prvý z králův assyrských k moři Kaspickému a rozšířil poplatnost i na státy jihosyrské (Isráél, Edom a města Filistaiů). S '''В'''-ií žil v dobré shodě, čehož příčinou byla choť jeho {{Prostrkaně|Šammurammat}} (Semiramis), avšak chaldejské kmeny v jižní '''B'''-ii, kteří poprvé počali jednati o své újmě, výpravou pokořil. Assyrský král {{Prostrkaně|Salmanassar}} III. (782—772) šestkráte vytrhl proti Alarodiům, nástupce jeho {{Prostrkaně|Ašurdán}} III. (772—754) vyvrátil v Syrii Hamathskou říši Hittitů. Stálé války proti sousedním rozdrobeným kmenům způsobily, že kmenové počali se ke své obraně spojovati a politicky soustřeďovati. Počátek učinili za Salmanassara III. Alarodiové založivše mocnou říši v sev. Armenii. Pokusy tyto nezůstaly bez účinků na ostatní národy Assyrům podrobené, s jejichž vzpourami bylo králi {{Prostrkaně|Ašurnirárovi}} (754—745) ustavičně bojovati. Jak se chovala '''B.''' tou dobou, nevíme; neznámeť ani jmen králů do r. 747 př. Kr., ježto na příslušném místě klínového seznamu králů jest mezera. Za posledních dvou králův assyrských nabyl veliké moci v říši velmož Púlu, jenž roku 745 jako {{Prostrkaně|Tiglatpilesar}} III. (745 až 727) pomocí vojska zmocnil se trůnu. Jsa nadán neobyčejným darem válečnickým a podnikavostí neúmornou, vedl po celé své kralování války nepřetržité a pronikl nejdále na východ ze všech výbojcův assyrských, a sice až na rozhraní médskoparthské, kdež hledati podrobenou jím krajinu {{Prostrkaně|Araquttu}}. (Proti domnělé jeho výpravě do Indie srv. Patkanov, О мнимомъ походѣ таклатъ-паласара къ берегамъ инда. Petrohrad, 1879). Řadou vítězných výprav obnovil a velice rozšířil moc svých předchůdcův, opanoval jižní '''B'''-ii až k moři Perskému, při čemž král {{Prostrkaně|Nábunázir}} (747—733) za neznámých okolností udržel panství v Babylóně a v severní části země, pokořil a podmanil různé kmeny médské, porazil Alarodie, povalil novou vzpouru Hittitů v Hamathu, vyvrátil říši Damašskou (732), odňal říši Isráélské končiny zajordánské a přinutil i Júdu, Ammon a Moáb k ročnímu poplatku. I vzdálená arabská královna {{Prostrkaně|Zabibíja}} poslala dary králi assyrskému. Říše Assyrská rozšířena na západě až po hranice egyptské, a obyvatelé pokořených krajin (Hamath, Zajordání) do »zajetí« odvlečeni. Když jihobabylónský kníže {{Prostrkaně|Ukínzir}} (''Χίνζηρος'' kanóna Ptol.) svrhl s babylónského trůnu syna Nábunázirova {{Prostrkaně|Nádina}} (vlastně {{Prostrkaně|Nábunádinzirí}}, ''Νάδιος'' Ptol. kan., 733—731), vytrhl proti němu Tiglatpilesar, dobyl vší '''B.''' a od r. 729 počal se zváti »králem sumirským i akkadským«. Nástupci svému {{Prostrkaně|Salmanassaru}} IV. (727—722, nepochybně ''Ίλονλαῑος'' Ptol. kan.) zůstavil říši prostírající se od Gazy do pustin íránských, od vřídla eufrátského až k Perskému zálivu. Salmanassar potkal se z králův assyrských prvý s protivenstvím napatských vládců v Egyptě (v. {{Prostrkaně|[[../Aethiópia|Aethiopia]]}}), kteří důsledně podněcovali syrské vládce k odporu proti Assyrii. Isráél a Týros spojily se s Egyptem, než však Salmanassar byl s to, aby odboj obléháním Samarie povalil, nastala vládní změna povahy neznámé, kterouž na trůn povýšen vojevůdce {{Prostrkaně|Sargon}} (722—705), člen dynastie Tiglatpilesarem III. svržené. Jím nastupuje na trůn assyrský nejslavnější a spolu i poslední dynastie assyrská, řada čtyř králů neobyčejně bojovných, kteří ukládali o samostatnost vší Přední Asie i Egypta, ustavičnými však boji tou měrou vysílili assyrský národ, že jediný příval uvedl jej ve zkázu neodvratnou. Za to pozoruje se od dob Sargonových nový život mezi kmeny jihobabylónskými (chaldejskými), kteří kladli neunavný odpor assyrské přemoci, až konečně nad ní zvítězili. Jest tudíž nejslavnější doba assyrská spolu již počátkem neodčinitelného úpadku. Sargon vyvrátil říši Isráélskou (722) a porazil u Rafie (720) Šabaka, krále egyptského, avšak chaldejského uchvatitele {{Prostrkaně|Merodachbaladana}} ({{Prostrkaně|Mardukpaliddina}}), jenž po smrti Salmanassarově zmocnil se v Babylóně koruny (''Μαρδοκέμπαδος'' Ptol.), stíhati nemohl pro koalici kmenů severních a syrských, v jejíž čele stáli Alarodiové a král jejich Ursa. Devítiletým vítězným bojem koalice rozehnána, Alarodiové osamoceni, Kilikie, Kappadokie, poslední hittitské knížectví v Karchemiši (717) a jednotliví kmenové médští podrobeni i přímo k říši přivtěleni, ba i arabští vládcové, královna {{Prostrkaně|Samsíja}} a kníže sabejský {{Prostrkaně|Jata’amar}}, poslali skvostné dary vítězi. Teď (711) obrátil se Sargon proti '''B'''-ii, kdež Merodachbaladan spojil se se {{Prostrkaně|Sutruknanchundem}}, králem elamským. Dvouletým bojem Merodachbaladan vypuzen, Elamští zahnáni a r. 709 vsadil si Sargon ([''Σ'']''αρκέανος'' Ptol.) korunu babylónskou. V Babylóně přijal ještě poselství knížectví a měst kyperských, která se dobrovolně poddala. Uspořádav říši přihlédal k podpoře umění a zemědělství. Nová residence {{Prostrkaně|Dúr-Šarrukin}} (nyní Chorsábad) měla nádherou a vkusem překonati vše, co dotud známo bylo; dříve však, než stavba její dokončena, zemřel Sargon, jak se zdá, smrtí úkladnou (705). Ze všech vládcův assyrských jest Sargon nejznamenitější, ježto vedlé válek více obranných než výbojných bedlivě staral se o lid poddaný. Ovšem způsobeny činy jeho změny velmi pronikavé; mnozí národové dotud slavní zanikli naprosto (Hittité v Syrii). Úspěchy Sargonovy pobouřily dávné říše sousední, Elam, Alarodskou a Egypt, které vidouce ohroženu existenci svou jaly se rozdmychovati vzpoury národův Assyrům podrobených, aby bojovnost assyrskou odvrátily od hranic svých. Kralování syna Sargonova {{Prostrkaně|Sanheriba}} ({{Prostrkaně|Sinachí-irbá}}, 705—681) jest jediným pásmem odbojů, zvláště v '''B'''-ii, z Elamu podporovaných. Již r. 703 vzbouřil se v Babylóně proti Sanheribovi {{Prostrkaně|Akisés}} (Mardukzakiršumi dle klínové kroniky), jenž však již po 30 dnech svržen {{Prostrkaně|Merodachbaladanem}} II. Ihned ujednán spolek proti Assyrii, k němuž přistoupili ještě Ištarchundu, král elamský, a někteří kmenové arabští i aramští; také Hizkiá júdský vyzván k přístupu. Avšak Sanherib rázem zdrtil odpor babylónský, načež jím nastolen za poplatného krále v Babylóně (t. j. v městě, ježto jižní části i dále ve vzpouře vytrvaly) {{Prostrkaně|Bíl ibní}} (''Βηλίβους'' Ptol.). Odtud vypravil se Sanherib na východ proti Elamu a jihomédskému království Illipu, jejichž území strašně zplenil a částečně k Assyrii připojil (702), načež r. 701 vytrhl proti Tirhakovi, králi egyptskému, s nímž byli se spojili júdský Hizkiá a knížata foiničtí i filistajští. Syrie rychle podrobena, ale vpád do Egypta zadržen marným obléháním Jerusalema a úmorem, který náhle zhubil vojsko assyrské. Již však r. 700 Bíl ibní Sanheribem svržen a na jeho místo vsazen Sanheribův nejstarší syn {{Prostrkaně|Ašurnádinšumi}} (''Ἀ''[σ]''αρανάδιος''; Ptol.). Stíhaje náčelníka jihobabylónského odboje {{Prostrkaně|Šúzuba}} podal Sanherib příležitost Elamským, jejichž král Challušu roku 694 Ašurnádinšuma zajal a svého chráněnce {{Prostrkaně|Nirgalušéziba}} (''Ῥηγέβηλος'' Ptol., ''Νέργιλος'' u Abydéna) králem babylónským ustanovil. Sanherib svrhl Nirgalušéziba a jal se pronásledovati Elamských; tu opět zmocnil se trůnu Šúzub pode jménem {{Prostrkaně|Mardukušézib}} (''Μεσησιμόρδακος'' Ptol.). Teprve roku 689 Babylón pokořen a zpleněn, načež Sanherib sám přijal hodnost krále babylónského. Roku 681 zavražděn Sanherib jedním ze synů svých, načež vypukla v Assyrii občanská válka, do níž vmíchali se i jízdní {{Prostrkaně|[[../Kimmeriové|Kimmeriové]]}} (v. t.), ze severu nenadále přišlí, a kmenové médští. Avšak rázný Sanheribův syn {{Prostrkaně|[[../Asarhaddon|Asarhaddon]]}} (''Ἀσαρίδινος'' u Ptol., 681—668, v. t.) domohl se vlády a zapudil Kimmerie; odpadu Médův (678) ovšem nezabránil. Síly assyrské byly vyčerpány, tak že Asarhaddon najímal již vojska žoldnéřská. Chtěje podtíti hlavní kořen vzpour vtrhl Asarhaddon r. 672 do Egypta, pronikl až do Théb a přijal název krále egyptského a aethiopského. Roku 668 vzdal se trůnu ve prospěch nejstaršího syna svého {{Prostrkaně|[[../Assurbanipal|Assurbanipala]]}} (668—626, v. t.); jiný syn {{Prostrkaně|Šamaššumukín}} (''Σαοςδουχινος'' Ptol.) stal se závislým králem babylónským. Assurbanipal dokončil podrobení Egypta a nabyl i svrchovanosti nad Lydií (viz {{Prostrkaně|[[../Ardys|Ardys]]}}), avšak vzpoura Šamaššumukínova (ok. 653—647) otřásla nejpevnějšími základy říše. Assurbanipal zvítězil sice nad bratrem a sám ujal se panství v Babylóně (= ''Κινηλάδανος'' u Ptol., {{Prostrkaně|Kandalanu}} v nápisech, 647—626), avšak Egypt i Lydie odpadly a hrozná válka s Elamem vysílila říši do krajnosti. Médové Astyagem I. (647—625) soustředění hrozivě stáli na vých. pomezí, ze severu vtrhli do Assyrie loupeživí Skythové a v době nejkritičtější Assurbanipal zemřel (626). Poslední král assyrský {{Prostrkaně|Ašuritililáni}} (626—606) brániti musil říše proti Skythům, což povzbudilo společný útok Médův a povstalých právě Babylóňanů na Ninive. Tehdá ještě uhájena existence říše. Astyagés I. médský v bitvě padl (625), ale v '''В'''-ii prohlášen za krále {{Prostrkaně|Nabopolassar}} (626—605), válečník původu chaldejského, čímž zahájena 4. {{Prostrkaně|doba novobabylónská}} nebo {{Prostrkaně|chaldejská}}. Nabopolassar jest zakladatelem říše, jejíž středem stala se opět po dlouhých stoletích '''B.''' Za zmatků Skythy způsobených dovedl veškeru '''В'''-ii spolčiti pod panstvím svým a proti Assyrii chránil se tuhým spolkem s novým králem médským Kyaxarem. Assyrii zbývala již jen původní země s částmi Mesopotamie i Syrie, neboť i menší vládcové, jako Josiá, král júdský, jali se pomezní krajiny odtrhovati od Assyrie. Když pak moc Skythů byla podlomena, udeřili Nabopolassar a Kyaxarés znovu na Assyrii (608), čehož užil egyptský král Necho k výbojům v Syrii. R. б0б padlo Ninive (Prášek, Zased. Uč. společnosti, 1888), načež Assyrie rozdělena. Babylóňanům zůstala záp. Mesopotamie, k čemuž po vítězství nad Egypťany u Karchemiše (605) připadla i Syrie. {{Prostrkaně|Nebukadnezar}} II. {{Prostrkaně|Veliký}} (605—562) jest nejskvělejší zjev v dějinách starověkých Semitův. On učinil z '''B.''' velmoc asijskou a ve všech končinách podmaněných zavedl řádnou správu. Proti Médii zaujal stanovisko pozorovací, proti Egyptu však vystoupil rozhodně. R. 586 vzat a zbořen Jerusalem, r. 573 Týros donucen ke smlouvě, a r. 567 vypravil se do samého Egypta, jejž až po Syénu hrozně zplenil. Také do Arabie podnikl výpravu, patrně za účelem snazšího obchodu s bohatými krajinami jižními. Při tom nejbedlivěji pečoval o povznesení '''B.''' i Babylóna stavě průplavy, hráze, vodojemy atd., tak že země vzpamatovala se po hrozných válkách a těžila z péče královy po mnohá století. Nástupce jeho {{Prostrkaně|Amil-Marduk}} (Evil Merodach, 562—560) svržen byl svatem svým {{Prostrkaně|Neriglissarem}} (560—556), jenž zůstavil trůn nedospělému synu {{Prostrkaně|Labasi-Mardukovi}}. Avšak {{Prostrkaně|Nabonnéd}} (Nábana’id) svrhl a zavraždil krále a sám vstoupil na trůn. Právě tehdy Astyagés II. médský dobyl babylónského města Charránu v Mesopotamii (553); Nabonnédovi přišel vhod Kýros, král anšánský, jenž s Peršany počal válku proti Médům. Nabonnéd domnívaje se býti bezpečným a spoléhaje na spolek svůj s Lydií a Egyptem, jal se nákladně opravovati starobylé chrámy v někdejších královských sídlech (v Sippaře a Uru) a zanedbával obrany země proti rostoucí moci Kýrově, který konečně r. 539 se vší mocí proti '''В'''-ii se vypravil. Vojsko královo v šírém poli poraženo, Babylón vzdal se bez boje vítězi a '''B.''' stala se r. 539 satrapií perskou. S počátku králové perští zachovávali ještě stín nezávislosti přikládajíce si název »králů babylónských« (Kýros, Kambysés). Avšak Dareios pokořiv dvě těžké vzpoury učinil z '''B.''' satrapii, jejíž správu dědičně přikázal rodu Megabázovu. Další dějiny viz {{Prostrkaně|[[../Babylón|Babylón]]}}. Literatura: Brandis, Rerum ass. tempora emendata (Bonn, 1853); Niebuhr, Geschichte Assurs and Babels seit Phul. (Berlín, 1857 [ještě bez užití textů klínových]); G. Rawlinson, Ancient Monarchies II. (Lond., 1879) ; Lenormant-Babelon, L’histoire ancienne de l’Orient. IV⁹ (Paříž, 1886); Brunengo, L’Impero di Babylonia e di Ninive dalle origini fino alla conquista di Ciro (Prato, 1886); Hommel, Geschichte Babyloniens-Assyriens (ve sbírce Onckenově, Berlín, 1888); Tiele, Babylonisch-Assyrische Geschichte (Gotha, I., 1885; II., 1888). ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' {{Prostrkaně|Ústava.}} Na čele státních zařízení v '''B'''-ii i Assyrii byl král dědičný, neomezený, v Assyrii snad původně odkázaný na radu vysokých úředníků říšských, kteří měli i později stejné s králem (viz {{Prostrkaně|[[#B-a-chronologie|Babylónskoassyrská chronologie]]}}) právo epónymie. Královská hodnost měla původně význam kněžský; odtud názvy »patísi« v '''B'''-ii, »iššakku« v Assyrii, které ustoupily později názvům »šarru« a »malku«; pokládali se tudíž králové za náměstky boží na zemi, a veškeren odpor, jenž kladen byl snahám jejich, pokládán za odpor proti bohům a dle toho i pokutován. Ač nebyl veleknězem v pravém slova smyslu, byl i přece král obětníkem (šangú) nejvyššího boha, na němž závisela šťastná či nešťastná vláda. Odtud pokora králů proti bohům, jsoucí v nejkrajnější protivě s bezohledností, kterou poddaným svým na jevo dávali, odtud i proskynésis, jíž králové svým osobám vyžadovali. Paláce královské ve své vnitřní úpravě podobaly se chrámům, a přístup ku králi byl lidu obecnému tak nemožným jako návštěva nejsvětějšího; kroj a ozdoba králů rovněž se podobaly kroji a ozdobám soch bohů. Jakkoli však moc královská byla neomezena, zejména pokud se týče zákonodárství, přece neopomíjeli králové za počinů zvláště důležitých přibírati na radu kněží a zákonníků, t. j. znalců písma. Skvělý dvůr, složený z princů královských (rúbi) a z vysokých hodnostářů říšských (šuparšaki), zdržoval se stále kolem osoby královy. Z hodnostářů říšských v Assyrii prvé měl místo po králi {{Prostrkaně|tartan}}, t. j. vrchní velitel vojsk; za dob Assurbanipalových byli docela tartanové dva, jižní a severní, se sídly v Babylóně a v Kumuchu (= Kommagené). Po tartanovi následovali po řadě: 1. velitel král. paláce (nagiríkali), 2. rabbilub (snad náčelník harému; rabsaris starého zákona?), 3. tukulu, nepochybně velekněz (snad identický s rúbu-emgú = rabmag ve Starém zákoně) a 4. šalat, správce pravé Assyrie. Vedlé tartana byl prvým důstojníkem vojenským {{Prostrkaně|rabšaké}}, jenž časem byl i samostatným velitelem. Když říše byla zveličena sousedními krajinami, rozmnožena i řada nejvyšších úředníků, právem epónymie nadaných, a sice náměstky zemí podmaněných, z nichž nejpřednější sídlili v Resefu (pro horní Mesopotamii), v Nisibi (pro kraje jihoarmenské), v Chalachu a Arrapše (= končiny zagroské). O rozsahu působnosti jednotlivých náměstků nedochovalo se zpráv, celkem však zdá se, že náměstek uznávaje svrchovanost královu, jejímž znakem byla královská socha, vztyčená uprostřed hlavního města té neb oné země, byl jinak vládcem ve vnitřní správě samostatným. Podrobené země odváděly berně, mužstvo a namnoze i koně pro potřebu válečnou. I náměstkové i králové poplatní povinni byli jednou v roce přijíti ke dvoru královskému, ovšem se značnými dary. V '''B'''-ii byl po králi prvou osobou velekněz (kala) akkadský, načež následovali zemský správce (amélu ša témi), nejvyšší posel (šukkallu), velitel vojsk (šaku), velitel brány palácové, pak správcové jednotlivých krajin, k říši připojených. Za pozdějších dob byla královská moc v '''B'''-ii značně omezena kněžími, kteří vykonávali náboženský dozor i nad králi (na př. nad Nabonnédem). Také byla zákonodárná moc krále babylónského zmenšena stabilností zákonův a zvyků, jak se zdá, již psaných, ježto nazývány byly »knihami boha Éa«. I králové i lid milovali nádheru v příbytcích i v oděvu. Cihlové domy shledány již v nejstarších vrstvách dolnobabylónských zřícenin. O zámožnosti lidu svědčí veliké množství desk smluvných, které dotýkají se nejrůznějších předmětův obchodních a potřeb životních. Otroci a otrokyně vyskytují se již za nejstarších dob. V '''B'''-ii nosili na hrdle kuličky z páleného jílu, na nichž napsáno bylo jméno otroka, pána jeho a den, kdy otrok koupen byl. Zvláštní postavení měli otroci chrámoví. V rodinách panovalo mnohoženství; vedlé zákonných manželek vyskytovaly se v rodinách ovšem i otrokyně, zejména v rodinách vznešených. Vojsko skládalo se z jízdy a z pěchoty; králové a vynikající důstojníci s vozů bojovali jsouce ozbrojeni luky, šípy, dřevci. Jezdci buď měli luky, buď dřevce, pěší nad to i prak. Assyrové, kteří vždy činili jádro vojska, zvláště vynikali v umění dobývati měst hrazených; babylónská vojska za pozdějších dob skládala se hlavně z najatých Kossaiův a Elamských. {{Prostrkaně|Vzdělanost}} babylónská jest obdivuhodna a ve všem samostatna. Dosavadní pokusy, aby původ její prokázán byl z Egypta, neosvědčily se. Samostatnost umění babylónského již projevuje se z výběru látky, brané k výtvorům uměleckým; z nedostatku kamene byla to zejména pálená hlína nebo kov. Umění assyrské spočívalo také na vzorech babylónských, poněvadž však v zemi dosti bylo kamene, uchýlila se v některých kusích od vzorů prvotných. ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' {{Prostrkaně|Obyvatelstvo a jazyk.}} Nejstaršími obyvateli '''B.''', současně prvními původci veškeré kultury babylónské jsou, jak se pravdě velmi podobá, turánští Sumero-Akkadové naproti opačnému tvrzení Halévyho a jeho stoupenců, kteří '''B'''-ii za semitskou považujíce (a to od dob nejstarších) popírají existenci nesemitského obyvatelstva tvrdíce o sumersko-akkadských textech, že nerepraesentují zvláštního jazyka, nýbrž jsou jakýmsi tajným písmem, popřípadě umělým grammatickým systémem semitské babylónsko-assyrštiny. Prvotním územím národa tohoto, do něhož snad s hor vých. '''B.''' se dostali, byla '''B.''' jižní, kdežto v '''B'''-ii sev. již počátkem IV. tisíciletí př. Kr. setkáváme se s obyvatelstvem semitským, osvojivším si již kulturu obyvatelstva nesemitského. Typus obyvatelstva toho, jak jej nalézáme hlavně na památkách v Tello vykopaných, pochodících z l. 4000—3000 př. Kr. (hlava kulatá, hladce ostřihaná a bezvousá), liší se od semitského typu památek jiných. Náboženství, které si národ tento z vlasti své přinesl, byl hrubý šamanismus se dvěma hlavními duchy nebes a země. Kult jejich záležel hlavně v kouzelných a zaříkávacích formulích proti množství duchů zlých, kteří nalézali se v družině ducha nebes. Pokud se týče nejstaršího jazyka, jímž psáno, jeví tento nejen v příčině slovné, ale i ve stavbě patrné stopy své příbuznosti s jaz. altajskými, třeba doba několika tisíciletí dělí jej od moderních jazyků skupiny té. Základní ráz jeho jest agglutinující, k němu přistupuje jako charakteristická známka harmonie vokálová, ač ne tak vyvinutá jako v pozdějších jazycích tureckých. Rozeznáváme dva dialekty, starší sumerštinu, jak zachována nám v nejstarších formulích kouzelných a zaříkávacích, jakož i ve starosumerských nápisech královských, a novější sumerštinu či akkadštinu (v. {{Prostrkaně|[[../Akkad|Akkad]]}}), bližší jazykům tureckým, jak se s ní shledáváme napsáno ve střední a severní '''B'''-ii před 2000 l. př. Kr. Odchylky obou jeví se nejen ve zvukosloví, ale i v tvarosloví (flexi) a slovosledu, nehledě ani ke vlivu semitštiny, který jeví se časem vždy patrnějším, což možno sledovati zvláště na zachovaných textech dvojjazykových (sumersko-assyrských). Literatura jazyka tohoto skládá se naproti starší fasi jazyka (kouzelné a zaklínací formule) většinou z hymnů a žalmů. Tomuto nejstaršímu obyvatelstvu náleží i základ veškeré kultury babylónsko-assyrské, kdežto její vývoj a dokonání jeví se býti dílem Semitů. Naproti tomuto obyvatelstvu setkáváme se již na nejstarších památkách s jiným typem obyvatelstva (podlouhlá hlava, silné, černé vlasy a dlouhé vousy na bradě) ve dvou fasích, z nichž prvější (Babylóňané) jeví se silně pomíšeni s národem cizím (Sumery), kdežto druzí (Assyrové) zachovali si typus mnohem čistší. Typus ten jest semitský, právě tak jako oběma společný jazyk jejich od r. 1849 poznán jako příbuzný předoasijských jazyků semitských hlavně hebrejštiny. Toto obyvatelstvo semitské shledáváme v sev. '''В'''-ii již ok. r. 3800 př. Kr., kde ok. r. 2100 př. Kr. jest již živlem panujícím. Žilo zde sice vedlé živlu sumerského, tito však neměli nikdy vážnějšího politického významu (již prastaří králové akkadští jsou vesměs Semité), i musíme z toho, že Assyrové, kteří jako kolonie ze sev. '''B.''' vyšli již před 2000 l. př. Kr., zachovali si semitský typus poměrně nejčistší, souditi, že aspoň do té doby žili oba kmenové v sev. '''B'''-ii téměř nesmíšeně. Naproti tomu stýkali se oba živlové, Sumerové vládnoucí na jihu a Semité v severu, nejvíce v '''B'''-ii střední, a zde nalézáme smíšení největší, jehož stopy možno shledávati i v tom, že vladaři středobabylónští v l. 3000 př. Kr. mají sice již sumerská jména, ale nápisy zůstavili výhradně semitské. Pokud se týče původní vlasti sumerského obyvatelstva babylónského, hledá se nejnověji (se Springerem) v poušti arabské, odkud (dle téhož názoru) vyšli veškeří Semité, pokud vystupují jako národové kulturní. Naproti tomu soudí de Guidi a Hommel, že dlužno vlasť jejich hledati více sev.-vých., poslednější pak že přišli jako první, již od kmene semitského se odštěpili, některým průsmykem horstva médskoelamského do sev. '''B.''', a sice již v V. tisíciletí př. Kr. V {{Prostrkaně|náboženství}} babylónsko-assyrském dlužno rozeznávati několik fasí. Prvními původci byli i zde Sumerové. Jejich naukou, z původní vlasti přinesenou, pokud vlivu semitskému nepodlehla, byl šamanismus, víra ve všestranný vliv démonů, hlavně zlých, jemuž čeleno zvláštními obřady a formulemi zaříkávacími, a ty tvořily nejstarší kult. Duchy ty myslili si Sumerové přicházející obyčejně po sedmi z pouští, vnitra země, hlubin mořských neb i z prostorů vzduchových. Všeliké zlo, jež člověka potkává, připisováno jejich vlivu. Nejvyšší místo v řadě démonů zajímal duch nebes (princip zlý), v jehož jméně a pro něhož všichni zlí duchové působili a duch země (princip dobrý). Tento nejstarší systém náboženský stal se v dobách ranních základem systému druhého, v němž původní dualismus pojmů jeví se již dále rozštěpen. Duch nebes {{Prostrkaně|Anu}} (''anna'' = nebe) obdržel zajisté jako »pán démonů« i jméno {{Prostrkaně|In-lilla}}, kteréžto výrazy původně se kryjící dosti záhy rozlišovány, a bůh In-lilla postaven na roveň nejvyššímu bohu semitskému {{Prostrkaně|Belovi}} (Bílu sev. Babylóňanů). Místo abstraktnějšího pojmu ducha nebe nastoupil dále konkrétnější »duch slunce«, zvláště poledního, za dne a »duch měsíce« za noci. Podobně vyvinul se z »ducha země« »pán země«, {{Prostrkaně|In-kia}}, a z něho, ježto sídlem jeho byla hlubina vodní Nun, později ''Ia'', ''Ea'' (= dům vody), jako zobrazení hlubiny vodní a tím vedlé boha země bůh moře s četnými modifikacemi, jež vyvinuvše se z téhož pojmu původního postaveny byly po bok bohu moře a staly se tak vlastním základem pantheonu babylónsko-assyrského, totiž: {{Prostrkaně|Bau}}, matka {{Prostrkaně|Eova}}, choť jeho {{Prostrkaně|Damgalnunna}} (= pravoda, velká choť vodního obydlí) = {{Prostrkaně|Damkinna}} (= choť země), sestra {{Prostrkaně|Nin-aga-kuddu}} (= vládkyně skvělých vod), dcera {{Prostrkaně|Ghanna-Chammu}} (= bohyně ryb) a syn {{Prostrkaně|Murru}} nebo {{Prostrkaně|Mirri}} (= zprostředkovatel mezi člověkem a bohem Ea, duchem země), {{Prostrkaně|Anun}} (= Ninna) charakterisovaná sice právě tak jako Bau jako dcera nebes, ale původně snad ženská personifikace boha {{Prostrkaně|Nun}}, stojící po boku mužské jeho personifikace Ea, konečně {{Prostrkaně|Nindarra}} (= hrdina In-lillův), snad slunce denně z okeánu se vynořující. Nejstarší střediště kultu těchto božstev bylo {{Prostrkaně|Nun-ki}} (místo Nunovo), ležící poblíž soutoku Eufrátu a Tigridu. Přinesena-li prvá fase tohoto kultu z prvotních vlastí Sumerů ve střední Asii, náleží tato druhá fase jejich pobytu v jižní '''B'''-ii, z jejíž poměrů zeměpisných vznik její snadno se vysvětluje. Naproti tomuto náboženství, jež jeví se dílem Sumerů, měli i semitští Babylóňané své vlastní náboženství, shodné s náboženstvím ostatních Semitů. Nejvyšším jediným bohem jejich byl {{Prostrkaně|Вааl}} (''Bálu'') = pán, zvaný po výtce Ilu = bůh. Sídlem boha tohoto bylo světlo, hlavní jeho symbol slunce, jeho odlesk hvězdy, z čehož vysvětluje se kult slunce a hvězd. Měli i nejasnou představu o životě po smrti v říši stínů (''Šuálu'', hebr. ''Šeól''). Toto jednoduché náboženství semitské smísilo se však záhy se sumerským polytheismem. Výsledkem smíšení toho byla třetí fase náboženská, totiž státní náboženství severobabylónské, počínajíc asi r. 1900 př. Kr. Náboženství toto vymítilo většinou vodní božstva sumerská i podrželo toliko božstva nejhlavnější, jež z části identifikována s bohy semitskými. Bůh In-lilla postaven na roveň bohu {{Prostrkaně|Bílovi}} (Bélovi) a s bohy sumerskými Ea (duch země) a Anu (duch nebe) dán na počátek pantheonu semitského. Jemu po bok postavena bohyně {{Prostrkaně|Ninna}} či {{Prostrkaně|Istar}}, stavší se z božstva vodního bohyní hvězdy Venuše. Oba spolu jsou hlavními osobami žalmů babylónských jako bůh a bohyně ''κατ’ εξοχήν''. К nim přidružila se dále božstva planet {{Prostrkaně|Marduk}} (''Merodach'', Juppiter), {{Prostrkaně|Nindar}} (Saturn), Nirgal (Mars), Nabu (Merkur), Samas (slunce), Sin (měsíc), původu veskrze sumerského. К poslednějším dvěma přistoupil později i bůh větru a blesku {{Prostrkaně|Rammán}}. Týž systém převzali i Assyrové postavivše v čelo svého systému pouze svého národního boha {{Prostrkaně|Assura}}. ''[[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Dk.]]'' V {{Prostrkaně|literatuře}} babylónsko-assyrské rozeznáváme čtyři doby: 1. dobu nesemitských Babylóňanů (Sumero-Akkadů), 2. dobu semitských Babylóňanů, 3. dobu assyrskou a 4. dobu novobabylónskou. {{Prostrkaně|Doba 1.}} od l. 4000—2000 př. Kr. charakterisována je královskými nápisy psanými jazykem nesemitského obyvatelstva babylónského, v nichž počínajíc prvou polovicí III. tisíciletí př. Kr. (králové Nisinští), nalézáme již stopy mladší fase jazyka toho (nová sumerština), jež v pozdějších dobách stále více se rozmáhají, tak že pozdější památky historické i básnické jsou co do jazyka spíše směsí mluvy staro- i novosumerské. Nápisy ty jsou rázu historického, a sice většinou krátké současné nápisy, ač i s velmi obsáhlými se shledáváme (nápis Gúdia Sirgullského). Pokud jsou delší, jsou to věnovací nápisy a listiny chrámové, mající vedlé historické ceny obsahem svým i význam pro náboženství a poměry kulturní vůbec. К nápisům přesně historickým druží se současné legendy pečetních kamenů, kterýchž rovněž mnoho zachováno. Náležejí sem i zachované zákony. Vedlé této literatury prosaické náleží této prvé periodě i literatura poetická, a sice prvé její polovici starosumerské četné formule kouzelné a zaříkávací, době novosumerské žalmy kajícné, stojící krásou svojí po boku žalmům starozákonním, z části i neméně krásné četné hymny na bohy a jiné písně obsahu náboženského. Zmínky zasluhuje i přísloví a krátké písně, rovněž přechodní fasi jazyka značící. Texty (básnické) zachovány většinou v pozdějších kopiích knihovny Assurbanipalovy a jsou provázeny z části meziřádkovým překladem semitským. I jinak jeví se na těchto textech, pokud z doby po 2500 př. Kr. pocházejí, vliv semitský. Počínáť současně s literaturou novosumerskou již {{Prostrkaně|doba 2.}}, totiž nejstarší literatura semitských Babylóňanů. Můžeme tak souditi z jednotlivých částí básnické literatury doby této, z nichž epos o Nimrodovi (12 zpěvů s episodou o potopě světa), líčící dobrodružství babylónského Héraklea {{Prostrkaně|Gisdubarra}} (semitsky ''Naramsit'' = Nimrod), svým pozadímhistorickým náleží době výbojův elamských (asi 2300 př. Kr.). Z jiné sbírky pocházejí zachované zlomky o stvoření světa a boji Merodacha s drakem pravody. Tato literatura semitská nezapírá však nikde vlivu sumerského, jako vůbec veškerá kultura semitských Babylóňanů a s ní základy veškeré kultury lidské vycházejí z '''B.''' Se strany druhé však lze tvrditi, že by tato stará kultura babylónská bez vlivu semitského nikdy nebyla dosáhla takého stupně, na němž ji spatřujeme zvláště v oboru věd na př. v II. tisíciletí př. Kr. Sumerům náležejí zajisté jen základy, vývoj a dokonání jest dílem Semitů. To zračí se nejvíce právě v {{Prostrkaně|době 3.}}, v níž literatura babylónská rozsahem i obsahem dosahuje svého vrcholu. Literatura tato obsahuje všecky obory vědění a života veřejného i soukromého. Nesčetné nápisy obsahu historického o činech jednotlivých vladařů v míru i ve válce střídají se s výnosy královskými, soudními nálezy, smlouvami a jinými soukromými listinami; k nim pojí se kalendáře, listiny chronologické, kronikářské, astronomické, astrologické, mythologické, tabulky lexikální i grammatické, poslednější hlavně za Asurbanipala (vyvolané ovšem již dříve sumerskými listinami náboženskými) a j., vše až na jedinou historii odkazujic k literatuře sumerské jako ke svým počátkům a zůstávajíc namnoze její pouhou reprodukcí. Pokud Babylóňané v jednotlivých oborech vynikli, nelze při nedostatečném materiálu (přese všecku jeho hojnost), hlavně však při nedostatečném jeho prozkoumání s jistotou udati. Že nebyly však výsledky ty nepatrné, dokazuje na př. astronomie (nejvyšší ze 7 stupňů chrámu Belova byl hvězdárnou), v níž setkáváme se již se zvěrokruhem o 12 oddílech o 30°, z nichž každý stál pod zvláštním duchem, a těch opět vždy 10 vyššímu duchu podléhalo. Ptolemaios pak zachoval nám výpočet zatmění měsíčného z 10. bř. 721 př. Kr., který jest tak důkladný, že téměř v jedno spadá s výpočty moderními. A jako v astrologii (kouzelné formule středověké) a astronomii stali se Babylóňané učiteli Západu, podobně dlužno tvrditi i o mathematice, jak tomu svědčí naše rozdělení času na dny (7 dní týdne se jmény planet pro jednotlivé dni), hodiny a minuty. Totéž platí více méně i o starých měrách a vahách. Pro nás ovšem jest nejdůležitější literatura historická a geografická, bez níž o osudech země babylónsko-assyrské málo bychom věděli. Literatura tato v době assyrské jest jen unavujícím výčtem výbojův a výprav, právě jako zase v {{Prostrkaně|době 4.}}, totiž novobabylónské, dovídáme se jen o stavbách a zasvěcování chrámů bohům. К ní druží se i listiny limmů, t. j. vysokých úředníků, dle nichž rok jmenován, a na základě jejichž známe bezpečnou chronologii od roku 911—626. Přes to však vynikají zprávy ty nade vše ostatní, čeho odjinud ze starověku o Babylónii a Assyrii se dovídáme. Doba 4., novobabylónská, jest jen pokračováním a zakončením díla assyrského. Srovn. A. H. Sayce, Babylonian Litterature, (Lond., 1877—79; něm. Friederici, Lip., 1878); Fr. Hommel, Die semitischen Völker u. Sprachen, I. (Lipsko, 1883); týž, Geschichte Babyloniens-Assyriens (Berlín, 1885 atd.); Bezold, Babylonisch-assyrische Literatur (Lip., 1886). ''[[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Dk.]]'' {{Kotva|B-a-chronologie}}{{Prostrkaně|Babylónsko-assyrská chronologie}} vyvinula se k veliké dokonalosti a byla později přijata od Médů, Peršanů a snad i v říši Júdské a Alarodské. Přesné omezení časových vzdáleností jest přední její vlastností, kterou předstihuje všecky chronologické soustavy starověké. Základem jejím jsou: 1. babylónský kombinovaný měsíční rok, počínající 1. nísánem, t. j. prvým objevením měsíce po jarním rovnodenní a 2. datování dle let královských. Tak vznikl slavný {{Prostrkaně|assyrský kanón epónymův}} (ass. {{Prostrkaně|limmu}}), v přemnohém podobný epónymii athénských archontů. Ve kterém roce králové s počátku epónymát vykonávali, není dosud jasno, zdá se však, že za starších dob teprve ve svém 2. roce. Salmanassar III. klade epónymát svůj roven roku svého nastoupení. Po reformě časové, která udála se nepochybně za Sargona, vykonávali epónymát v roce prvém. Z praktických ohledů byly vedeny stálé seznamy epónymů; v některých ke jménu epónyma i nejdůležitější událost roku poznamenána. Zachovalo se nám několik seznamův, ovšem necelých (Smith, Assyrian Eponym Canon, 1875), které podávají bezpečnou kostru chronologickou událostem zběhlým mezi l. 913 až 659 př. Kr. Avšak jiné zlomky dosvědčují, že epónymie byla známa již ve st. XIV. a že trvala až do konce říše Assyrské. Zlomky objevené jsou neocenitelny pro chronologii starověkou vůbec, ježto jimi zjednán pevný podklad i pro dějiny židovské, lydské a j. Zaznamenaná zatmění slunce shodují se úplně s výpočty astronomickými. Domněnka Oppertova, že v kanónu epónymů jest mezera 47 let, jest všestranně vyvrácena. Sargon nepochybně jest původcem reformy assyrské chronologie ve smyslu postdatujícím. Již Niebuhr seznal, že datování dle let královských v některých říších předoasijských neshoduje se se známým způsobem egyptským, který zaveden byl i v císařství Římském. Rozdíl spočíval v tom, že egyptský král počítal 1. rok svůj ode dne svého nastoupení, kdežto v jiných případech počítal se 1. rok až od 1. dne roku kalendářního, po nastoupení následujícího. Systém ten zván jest postdatujícím. Studium monumentálných památek assyrských prokázalo, že počalo se užívati systému postdatujícího nejprve v Assyrii, a sice, pokud nyní známo jest, prvý Sargon činil rozdíl mezi »počátkem« a 1. rokem královským. Jest tedy souditi, že v Assyrii systém tento byl vynalezen a Sargonem v život uveden. Existence jeho prokázána jest dále u assyrských nástupců Sargonových, u králů babylónských (dle astronomického kanónu a zvláště dle {{Prostrkaně|Egibijských desk}}) a u králů perských. Také klassičtí spisovatelé podávají dokladů k jeho užívání. Eusébios (ed. Schöne, II., 98.) klade smrť Kyrovu do 36. roku Amasiova, Ol. 62., 3., prvý rok Kyrova nástupce Kambysa klade však roveň 37. roku Amasiovu, Ol. 62., V., Unger (Kyax. und Astyages) dovozuje, že ještě Dareios I. a Xerxés I. datovali dle soustavy postdatující, načež řada babylónských a starších perských králů spojena v kanónu astronomickém s řadou mladších králů perských, počítajících dle methody antedatující; rok tímto způsobem vypuštěný nahrazen byl opominutím Xerxa II. a Sógdiana. Floigl (Geschichte d. Sem 4—5) shledal, že ještě Dareios III. postdatoval. Dle svědectví Jeremiova (25, 1. 27, 1. 28, 1.) rozeznávali i poslední králové júdští »počátek« a lišící se od něho svůj »I. rok«). Alexandrem Velikým uveden v užívání antedatující systém egyptský. Proti prokázanému užívání postdatujícího způsobu v Assyrii vystoupil hlavně Oppert (Trans. Soc. Bibl. Arch. VI., 260. a násl.), pak Evers (Mitth. histor. Liter. XI., 209.); k nedostatečnosti důvodův Oppertových poukázali Floigl, Unger, s části Schrader (Prášek, Kambysés, 79. a násl.), nejnověji pak Hommel (Geschichte Babyloniens-Assyriens). ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' [[Soubor:Č. 394 Assyrská malba nástenná.jpg|náhled|Č. 394. Assyrská malba nástěnná.]] [[File:Č. 395 Assyrský relief.jpg|thumb|Č. 395. Assyrský relief.]] [[File:Č. 396 Cylinder s nápisy.jpg|thumb|Č. 396. Cylinder s nápisy (Louvre).]] [[File:Č. 397 Assyrští panovníci.jpg|thumb|Č. 397. Assyrští panovníci.]] [[File:Č. 398 Assyrští dvořeníné.jpg|thumb|Č. 398. Assyrští dvořeníné.]] [[File:Č. 399 Basrelief assyrský.jpg|thumb|Č. 399. Basrelief assyrský (Louvre).]] [[File:Č. 400 Lev bronzový.jpg|thumb|Č. 400. Lev bronzový (Louvre).]] [[File:Č. 401 Šperky a ozdůbky assyrské.jpg|thumb|Č. 401. Šperky a ozdůbky assyrské (Louvre).]] [[File:Č. 402 Vása a nádoba assyrská.jpg|thumb|Č. 402. Vása a nádoba assyrská (Louvre).]] {{Prostrkaně|Umění.}} Zvláštní poměry zemědělské staly se pramenem samorostlého umění babylónského, které co do stáří závodí se vzdělaností egyptskou, ba namnoze ji věkem i převyšuje. Na babylónském umění zakládá se pak umění assyrské, lišící se již v kusích podstatných zejména látkou a motivy, bezpečně ze vzdělanosti egyptské přejatými. Proti starším náhledům, které pokládaly babylónskou vzdělanost za plod vzdělanosti egyptské, prokázána původnost a samostatnost její hlavně nálezy v Telloh Sarzecem učiněnými. {{Prostrkaně|Architektura}} babylónská úzce souvisí s poměry země. Stavěly se chrámy, královské paláce, hradby, brány a věže, avšak i mosty, hráze, stoky nábřežími obezděné, ba i nekropole (Warka). Poněvadž v zemi nebylo ani kamene, ani dřeva stavebního, užívalo se hlavně cihel, a sice buď na slunci sušených (což dálo se ponejvíce v měsíci Sivanu), buď v ohni výborně pálených, které asfaltem byly spojovány; příčky a zdi příbytků soukromých spojovány byly prostou hlinou. Z nedostatku dřeva volen ploský tvar střechy. Veřejné stavby od egyptských ve mnohých věcech se lišily; bylyť proti úhlům světa ne stranami, nýbrž rohy orientovány a pak libováno si ve vysokých tvarech, mnohopatrových věžích nebo zigguratech, jakož i domech a sadech vyvýšených (»visuté zahrady«), k čemuž pravidelné zátopy obou řek vyzývaly. Působením vzduchu a dešťů zvětraly znenáhla svrchní části vysokých staveb a jemná hlína větráním vzniklá pokryla průběhem delších dob zpodní části, čímž vznikly umělé okrouhlé pahorky, {{Prostrkaně|telly}} zvané, jsoucí charakteristikou dnešní dolní '''B.''' Největší čásť staveb babylónských spočívá na podezídkách mohutných; palác Gudíův v Telloh spočívá na substrukci 12 ''m'' vysoké a asi 200 ''m'' dlouhé i široké; proto užíváno schodišť s počátku cihlových, později (jako v Abu-Šareinu) i kamenných, kudy nejen lidé, nýbrž i koně a vozy pohodlně na úroveň palácovou vyjeti mohli. K podpoře stropův užíváno okrouhlých sloupů, pořizovaných ze zvláštních cihel, k účelu tomu pálených; sloupy vyskytují se již ve stavbách nejstarších. Nedostatek kamene ovšem nedopouštěl, aby sloupy, průčelí, stropy, schodiště a jiné části budovy, oko ihned jímající, byly umělecky ozdobovány; uměleckým spíše lze zváti způsob stavby samé. Oken babylónské stavby neznají. Otázka o způsobu stropů není dosud z nálezů rozřešena, avšak zdá se, že klenba byla již známa za dob Gudíových, ovšem klenba z kamenů vysedlých, upomínající živě na »gallerie« tirynthské. Vnitřní roztřídění staveb babylónských nelišilo se hrubě od způsobu dnešních staveb na Východě; palác Gudíův zavírá v sobě tři dvory, kolem nichž kupí se větší i menší síně obytné, cihlami vesměs dlážděné. Velikými dveřmi vcházelo se do siní; dvéře do siní přijímacích mají prahy alabastrové nebo mramorové, začasté nápisy pokryté. Veřeje otáčely se v čepích dioritových, rovněž v kruhu nápisy nesoucích. Ozdobou stěn jsou kužele z hlíny pálené, hlavicí kruhovou zakončené a na plášti popsané, které se tak do zdi zapouštěly, že toliko hlavice vyčnívala (myslí se, že měly význam talismanů), pak cihly emailované v různých barvách. Zvláštními rourami sváděny vody z budovy, aby jimi nebyly zkaženy zpodní stavby. Do dutin v základech rohů chrámových vkládána tělesa podobná dvojkuželi zkomolenému anebo prostému válci, na jejichž stěnách písmem velice hustým podána obšírná zpráva o stavbě (viz vyobr. 396.). S architekturou souviselo umění výtvarné, zastoupené sochami a řezbami vypouklými, z nichž mnohé (hlavně z Telloh) odnášejí se původem do dob nejstarších, ba téměř předhistorických. V Louvru chovají se nejvzácnější předměty z doby tak zvané sumerské, jež zejména Sarzec v Telloh shledal, jako »supí stéla«, některé hlavy a torsa, ozdobná podstava vásy, četné basreliefy. Látkou umělci byly mramor, alabastr, diorit, hlína pálená, avšak i bronz, z něhož již v Telloh nalezeny byly četné sošky bohův a hojné předměty určené pro výzdobu domácnosti. Sošky bohů skládají se ze dvou částí; svrchní znázorňuje lidské tělo, a to způsobem, který projevuje vysoký stupeň přírodního názoru, zpodní, válcovitá, nese obyčejně nápis. Také znali již v prvých dobách Babylóňané řezati drahokamy dávajíce jim podobu příslušnou buď pro prsteny, talismany atd.; hojná jsou těžítka, namnoze podoby lví. {{Prostrkaně|Assyrské umění}} lišilo se již látkou. Zagros a hory v horním toku tigridském poskytovaly v hojnosti štěpného kamene druhův i ušlechtilých, příznivé poměry politické zjednávaly nadbytek dělných sil, a styky se vzdálenými kraji přinášely nové motivy, zejména egyptské. Trosky assyrské překonávají tudíž zbytky babylónské v ohledech mnohých kolossálností, výzdobou a různou v zásadě myšlénkou. Názor náš jest však neúplný, poněvadž velikolepé zbytky, odkopané v Kujundžiku, Chorsabadu a j., jsou zbytky chrámův a staveb veřejných, kdež to o povaze soukromého příbytku assyrského zpráv vůbec není. Také Assyrové stavěli na velikých plochách zděných. Podezídky tyto byly uvnitř z cihel, na povrchu pak z vápencového kamene, který vlhku vzdoroval a seřaděn byl ve vrstvách pravidelných i ozdobných. Příčky uvnitř budov byly rovněž z cihel, avšak před tím namočených, načež spojeny jsouce asfaltem, tak srostly, že zdálo se nálezci Placeovi, že celé zdi z jednoho kusu se skládají. Klenby bylo rovněž užíváno, střechy měly začasté podobu bání nižších i vysokých. Velmi uměle stavěny jsou klenuté chodby podzemní, zachované zejména v Nimrudu. Pohříchu menší péče věnována stropům, jež pořizovány jsouce ze dřeva palmového a cedrového snadno staly se obětí požáru. Také stěny ozdobovány deskami ze dříví cedrového, které s Libanonu přiváženo. Sloupů, polosloupův i pilastrů bylo rovněž užíváno, avšak spíše pro ozdobu než pro podporu; ježto velmi často vyskytují se ve skupinách po sedmi, myslí se, že měly význam mystický. Mnohé sloupy spočívají patou svou na hřbetě obrovských lvův aneb okřídlených postav býčích s lidským obličejem; na bedrách podobných býčích postav spočívaly při vchodech palácův i vnější pásy klenbové. Dřík sloupů byl ze dřeva buď omalovaného, buď kovovými deskami obitého. Sloupy tyto nesly loubí se dřevěným stropem, která obkličovala všechny strany vnitřních nádvoří. Jediná hlavice sloupová nalezena v Chorsabadu; ozdobena jest dvojí řadou obloučků spojených a střídavě proti sobě položených, avšak vyskytují se skulptury, kde zobrazeny jsou sloupy s hlavicí iónskou, nesoucí plochý strop. Na některých skulpturách spatřují se sloupy s lotosovým ornamentem na hlavici, což jasně odnáší se k působení umění egyptského. Světlo a vzduch přicházely do budov assyrských toliko dveřmi, řidčeji otvory stropovými; oken nebylo. Trosek palácových dochovalo se veliké množství, ježto téměř všichni králové hleděli proslaviti se stavbou svého vlastního paláce v okolí hlavního města; nejznamenitější assyrský palác objeven i odkopán Bottou a Placeem v Chorsabadu. Palác chorsabadský činil čtverec na zvýšené ploše, jehož každá strana měla zdélí 1800 ''m''. Ohrada byla cimbuřím ozdobena. Po vyzděných příjezdech vedly cesty ku branám, chráněným po obou stranách věžemi čtyřhrannými, jejichž rohy spočívaly na obrovských okřídlených postavách býčích. Uvnitř na ploše opět zvýšené zdvihal se palác, s jehož úrovně bylo lze přehlédnouti daleké okolí; světnic a síní, větších i menších, napočítáno téměř dvě stě, jejichž úlohy ustanoviti ovšem jest nesnadno. Do jednotlivých síní vcházelo se vysokými dveřmi, jejichž veřeje byly uměle pracovány buď ze dřeva nebo z bronzu vypouklého, s basreliefy (nejkrásněji v [[../Balavát|Balavatu]], v. t.); stěny byly zdobeny deskami z alabastru nebo sádry, na nichž zobrazovány slavné činy královského zakladatele; pod každým pásem desek byly nápisy zvěčňující kralování zakladatelovo. Hojně vyskytují se i malby nástěnné, projevující dobrý smysl pro přírodu, barvitost a rozměry její (viz vyobr. 394.). Chrámy assyrské v podstatě své nelišily se od chrámů babylónských jsouce stavěny do podoby sedmipatrových zigguratů (nejlépe zachován jest v Chorsabadu); avšak zachovala se skulptura z doby Sargonovy, zobrazující chrám podobný řeckému, s průčelím na šesti pilastrech spočívajícím, které dovršuje trojhranný nízký štít. Mistrovství dospěli Assyrové ve stavbách pevnostních, jež lze usuzovati i dle trosek i dle nárysův a pohledů zachovaných. Mohutné zdi, cimbuřím dovršené, statné brány s mosty zdvihacími, vždy chráněné dvěma vysokými věžemi a opevněným předbraním, mocné bronzové veřeje, příkopy hluboké, dobře vyzděné a vodou naplněné — toť jsou přední znaky pevností assyrských, dle nichž nabývá věrohodnosti udaj Ktésiův o tříletém marném obléhání Ninive a o pouhé náhodě, která přivodila pád jeho. Za to sochařství assyrské nebylo s to, aby se vyrovnalo babylónskému. Nedostávaloť se kamene k sochařství potřebného, zejména mramoru, alabastr pak nehodil se. Proto počet assyrských soch, které dochovaly se dnů našich (bůh Nebo, král Assurnazirpal, chorsabadské telamony), jest zcela nepatrný; za to ovšem jsou po stránce umělecké předměty velice vzácnými, zejména spracování vlasů, vousův a oděvu jest velmi zdařilé. Častěji vyskytují se stély zdobené basreliefy a nápisy, z nichž některé mají tvar obelisku (černý obelisk Salmanassarův). Naproti tomu vypouklé řezby jsou velice umělé. Stěny všech známých paláců byly uvnitř pokryty deskami alabastrovými nebo sádrovými, na nichž spatřují se řezby práce přepěkné a obsahu nejpestřejšího. Tu vidí se Assurnazirpal, an obětuje býka, onde okřídlení geniové se zobáky orlími, scény bitevně, končící ovšem vítězstvím assyrským, útoky na města nepřátelská, bitvy námořské, a při tom podávají se zajímavé obrazy měst a krajin, neocenitelné pro poznání tehdejšího života (viz vyobr. č. 395.). Zvláště vynikají živostí a plastičností skupení osob, králů provázených skvělou družinou dvorských hodnostářů (viz vyobr. č. 397. a 398.) anebo jedoucích vozmo v čele vojska, také i honících lvy a jeleny. Postavy zvířat (viz vyobr. č. 399.) a zobrazení rouch dostupují již plné věrnosti přírodní. Velikého rozvoje dočinila se u Assyrů malba emailová, jejíž některé vzácné zbytky v Nimrudu a Chorsabadu byly objeveny; méně umělé jsou sošky z hlíny pálené, pochozí namnoze z Chorsabadu a nyní v Louvru uložené. Za to práce bronzové budí údiv obecný, zejména po objevení trosek balavatských. Z bronzu zhotovovány ozdoby různé, zbraně, domácí potřeby; v Louvru uchovává se krásný lev bronzový (viz vyobr. č. 400.), pak sirény všeliké. Z bronzu zhotovovány byly odznaky sborů vojenských, na žerdích nošené, které však známe toliko ze skulptur chorsabadských. Z bronzu zhotovovány všeliké šperky a ozdůbky (viz vyobr. čís. 401.). Z kovův a z hlíny dělány vásy a nádoby ozdobné (viz vyobr. č. 402.). Bohatství a nádhera podporovaly vývoj řezbářství, které volilo si látku v ušlechtilých drvech i v kosti slonové. O řezbářství ve dřevě lze usuzovati ovšem toliko ze skulptur, avšak Britské museum chová v sobě několik vzácných výrobků ze slonoviny, které daleko překonávají vše, co z oboru toho nám starověký Východ zůstavil. Rovněž bedlivě spracovávány kovy, zejména zlato, ač zdá se, že zlaté šperky importovány. Zda řezány jsou drahokamy v troskách nalezené umělci assyrskými, lze právem pochybovati. Perrot et Chipiez, L’histoire de l’art dans l’antiquité, II.; Babelon, Manuel d’archéologie orientale. Paříž, 1889. Ostatně srovnej články [[../Babylón|Babylón]] a [[../Ninive|Ninive]]; dále hesla nálezců: [[../Rich|Rich]], [[../Layard|Layard]], [[../Botta|Botta]], [[../La Place|La Place]], [[../Fresnel|Fresnel]], [[../Oppert|Oppert]], [[../Loftus|Loftus]], [[../Taylor|Taylor]], [[../Rassám|Rassám]], [[../Rawlinson|Rawlinson]], [[../Smith|Smith]]. ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' {{Konec formy}} f8l9csy8w4w58aualpv4x4q79bhuq9d Ottův slovník naučný/z Biskupic 0 96748 313941 2026-04-09T12:25:48Z Rulumas 19860 z Biskupic 313941 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = z Biskupic | PŘEDCHOZÍ = Biskupec | DALŠÍ = Biskupice }} {{Textinfo | TITULEK = z Biskupic | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1891. S.&nbsp;98. {{Kramerius|nkp|378012d0-0a06-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} z '''Biskupic''' viz {{Prostrkaně|[[../z Haugvic|Haugvicové]]}}. {{Konec formy}} ggbljcxm5wr5p6sb9d7v5v0h10423c8 Ottův slovník naučný/Biskupec 0 96749 313942 2026-04-09T12:29:27Z Rulumas 19860 Biskupec 313942 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Biskupec | PŘEDCHOZÍ = Biskup | DALŠÍ = z Biskupic }} {{Textinfo | TITULEK = Biskupec | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1891. S.&nbsp;98. {{Kramerius|nkp|378012d0-0a06-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Biskupec''', příjmení, jímž v XV. stol. v Čechách nazýván byl r. 1420 od strany táborské za biskupa zvolený kněz Mikuláš z Pelhřimova, viz {{Prostrkaně|[[../z Pelhřimova|z Pelhřimova Mikuláš]]}}. {{Konec formy}} 8nd0m0vkpcur63flo64pxcb0h603x86 Ottův slovník naučný/Biskup 0 96750 313944 2026-04-09T13:26:45Z Rulumas 19860 Biskup 313944 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Biskup | PŘEDCHOZÍ = Biskra | DALŠÍ = Biskupec }} {{Textinfo | TITULEK = Biskup | AUTOR = [[Autor:Klement Borový|Klement Borový]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1891. S.&nbsp;97–98. {{Kramerius|nkp|375a1440-0a06-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Biskup }} {{Forma|proza}} '''Biskup''', z řec. ''ἐπίσκοπος'', jež přijato i v lat. ''episcopus'', dle etym. {{Prostrkaně|dozorce}}, {{Prostrkaně|dohlížítel}}; jest církevní přednosta, jemuž v jistém okršlku, nazvaném diécése či biskupství, přísluší vrchní moc v příčině vykonávání úřadu učitelského a kněžského, jakož i v příčině vlády duchovní, a to v podřízenosti ku papeži římskému. '''B'''-ové jsou nástupci sv. apoštolův a mají společně s papežem podíl u vládě církve veškeré, obzvláště však spravují diécési jim papežem přikázanou. Jen ten, kdo už knězem jest, může platně na biskupství posvěcen býti. '''B.''' může udíleti svěcení vyšší i nižší, též sv. biřmování, on světí sv. oleje, oltáře, kalichy, chrámy, koná pontifikalie. '''B.''' vydává zákony pro diécési, visituje farní osady, aby stádce své seznal a se přesvědčil, kterak kněží jemu podřízení plní povinnosti své. '''B.''' má pravomoc řádnou v celé diécési, udílí kněžím pro jednotlivé osady pravomoc řádnou neb odkázanou; jemu náleží moc soudní u věcech duchovních, kterou pomocí zvláštních sborů (soud církevní) neb zřízenců (officiales) vykonává. К uhražení výloh se správou diécése spojených smí ukládati jisté církevní poplatky. Každý '''b.''' jest povinen ve lhůtě 3—5 let vykonati cestu do Říma (''visitatio liminum'') aneb aspoň písemnou zprávu tam podati o své diécési. Odznaky biskupské moci jsou: prsten, berla, mitra, biskupský kříž na hrdle (''crux pectoralis''), talár fialové barvy, trůn biskupský o třech stupních ve chrámě stoličném; '''b.''' může na cestách míti oltář přenosný a na něm mši sv. sloužiti; v domě biskupském má kapli s právem veřejnosti; při slavné mši '''b'''-em sloužené má uprostřed oltáře hořeti sedmá svíce (''septimum candelabrum''); též stát poskytuje '''b'''-ům jisté důstojnosti, na př. členství v zastupitelských sborech. — Kdo na biskupství byl vysvěcen, nemá však skutečné diécése, nazývá se '''b.''' {{Prostrkaně|titulární}}. Tito titulární '''b'''-ové mají buď zvláštní úkoly ve službě papežské stolice nebo ve službě státní, jako na př. vyslancové, polní '''b'''-ové a pod., nebo jsou '''b'''-y t. zv. {{Prostrkaně|světícími}}, kteří zastupují '''b'''-a neb arcibiskupa diécésního ve výkonech svěcení, na př. biřmování, svěcení kněžstva, posvěcení chrámův a t. p. ''[[Autor:Klement Borový|Bvý.]]'' {{Konec formy}} lqn26cqae3jz0guge61fuxv9nih869b Ottův slovník naučný/Biskupská čepice 0 96751 313945 2026-04-09T13:32:07Z Rulumas 19860 Biskupská čepice 313945 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Biskupská čepice | PŘEDCHOZÍ = Biskupitz | DALŠÍ = Biskupské odznaky }} {{Textinfo | TITULEK = Biskup | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1891. S.&nbsp;98. {{Kramerius|nkp|378012d0-0a06-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Biskupská čepice''' viz {{Prostrkaně|[[../Infula|Infule]]}} a {{Prostrkaně|[[../Mitra|Mitra]]}}. {{Konec formy}} c5578a2e7yfe9naigwth6ro7x903di8 Ottův slovník naučný/Biskupské odznaky 0 96752 313946 2026-04-09T13:33:21Z Rulumas 19860 Biskupské odznaky 313946 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Biskupské odznaky | PŘEDCHOZÍ = Biskupská čepice | DALŠÍ = Biskupsko }} {{Textinfo | TITULEK = Biskupské odznaky | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1891. S.&nbsp;98. {{Kramerius|nkp|378012d0-0a06-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Biskupské odznaky''' viz {{Prostrkaně|[[../Biskup|Biskup]]}}. {{Konec formy}} 8l5gcn6eotlusel9umfcg4iiwa980em Ottův slovník naučný/Biskupsko 0 96753 313947 2026-04-09T13:37:40Z Rulumas 19860 Biskupsko 313947 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Biskupsko | PŘEDCHOZÍ = Biskupské odznaky | DALŠÍ = Biskupský klobouk }} {{Textinfo | TITULEK = Biskupsko | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1891. S.&nbsp;98. {{Kramerius|nkp|378012d0-0a06-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Biskoupky (okres Brno-venkov) }} {{Forma|proza}} '''Biskupsko''', též {{Prostrkaně|Biskoupka}}, ves na Moravě, hejtm., okr., býv. dom. a pošta Krumlov, fara Řežnovice, 41 d., 206 obyv. čes. (1880). {{Konec formy}} 2tkruguk4kwl5tu9ogzehxemjwntd5z Ottův slovník naučný/Biskupský klobouk 0 96754 313949 2026-04-09T13:49:20Z Rulumas 19860 Biskupský klobouk 313949 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Biskupský klobouk | PŘEDCHOZÍ = Biskupsko | DALŠÍ = Biskupský prsten }} {{Textinfo | TITULEK = Biskupský klobouk | AUTOR = [[Autor:Vojtěch Jaromír Nováček|Vojtěch Jaromír Nováček]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1891. S.&nbsp;98. {{Kramerius|nkp|378012d0-0a06-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} [[Soubor:Č. 574. Biskupsky klobouk.jpg|náhled|Č. 574. Biskupský klobouk.]] '''Biskupský klobouk''' na erbech jako odznak důstojenství biskupského jest ploský, zelený, se širokým okrajem, který protkán jest na obou stranách zelenou šňůrou, na níž s každé strany visí po 6 střapcích spořádaných do tří řad, z nichž prvá má 1, druhá 2, třetí 3 střapce. Klobouk ten vznáší se obyčejně volně nad štítem, který umístěn jest mezi střapci. (Viz vyobr. č. 574.) ''[[Autor:Vojtěch Jaromír Nováček|Nk.]]'' {{Konec formy}} guvdy97kntwoo0ota66cetu965dgx7w Ottův slovník naučný/Biskupský prsten 0 96755 313950 2026-04-09T13:53:39Z Rulumas 19860 Biskupský prsten 313950 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Biskupský prsten | PŘEDCHOZÍ = Biskupský klobouk | DALŠÍ = Biskupství }} {{Textinfo | TITULEK = Biskupský prsten | AUTOR = [[Autor:Klement Borový|Klement Borový]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1891. S.&nbsp;98. {{Kramerius|nkp|378012d0-0a06-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Biskupský prsten''' jest odznak důstojnosti biskupské a spolu znamení sňatku duchovního, jímžto biskup spojen jest se svou diécésí. Již v prvém století biskupové užívali prstenu; jest tedy odznak tento mnohem starší než infule a berla biskupská. Prsten má zhotoven býti ze zlata ryzího a ozdoben drahokamem (gemma); na drahokamu tom nesmí se nalézati žádná rytina. Při mši sv. mají přisluhující klerikové, kdykoli biskupovi nějaký předmět bohoslužebný podávají (na př. kalich, kaditelnici, aspergill) aneb od něho opět přijímají, dříve políbiti '''b. p.''' Taktéž, kdo k večeři Páně přistupuje, políbí nejprv '''b. p.''', načež teprv sv. hostii přijme. ''[[Autor:Klement Borový|Bvý.]]'' {{Konec formy}} b1u00zes04pey35c8of3tg54enku0z3 313951 313950 2026-04-09T13:54:11Z Rulumas 19860 oprava čísla stran 313951 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Biskupský prsten | PŘEDCHOZÍ = Biskupský klobouk | DALŠÍ = Biskupství }} {{Textinfo | TITULEK = Biskupský prsten | AUTOR = [[Autor:Klement Borový|Klement Borový]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1891. S.&nbsp;98–99. {{Kramerius|nkp|378012d0-0a06-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Biskupský prsten''' jest odznak důstojnosti biskupské a spolu znamení sňatku duchovního, jímžto biskup spojen jest se svou diécésí. Již v prvém století biskupové užívali prstenu; jest tedy odznak tento mnohem starší než infule a berla biskupská. Prsten má zhotoven býti ze zlata ryzího a ozdoben drahokamem (gemma); na drahokamu tom nesmí se nalézati žádná rytina. Při mši sv. mají přisluhující klerikové, kdykoli biskupovi nějaký předmět bohoslužebný podávají (na př. kalich, kaditelnici, aspergill) aneb od něho opět přijímají, dříve políbiti '''b. p.''' Taktéž, kdo k večeři Páně přistupuje, políbí nejprv '''b. p.''', načež teprv sv. hostii přijme. ''[[Autor:Klement Borový|Bvý.]]'' {{Konec formy}} go4nn17vwhy8svknuig16mxxgrcg84b Ottův slovník naučný/Biskupství 0 96756 313952 2026-04-09T13:56:51Z Rulumas 19860 Biskupství 313952 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Biskupství | PŘEDCHOZÍ = Biskupský prsten | DALŠÍ = Biskupstvo }} {{Textinfo | TITULEK = Biskupství | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1891. S.&nbsp;99. {{Kramerius|nkp|37a8a970-0a06-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Biskupství''' tolik jako {{Prostrkaně|[[../Diécése|diécése]]}}. {{Konec formy}} goayq6fecr0jir3niocozfdj77b4ipm Ottův slovník naučný/Biskupstvo 0 96757 313953 2026-04-09T14:06:11Z Rulumas 19860 Biskupstvo 313953 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Biskupstvo | PŘEDCHOZÍ = Biskupství | DALŠÍ = Bisley }} {{Textinfo | TITULEK = Biskupstvo | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1891. S.&nbsp;99. {{Kramerius|nkp|37a8a970-0a06-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Biskupství (Náměšť na Hané) }} {{Forma|proza}} '''Biskupstvo''', ves na Moravě, hejtmanství a okres Olomouc, býv. dom. a fara Náměsť, pošta Olomouc; 75 d., 647 ob. čes. (1880). {{Konec formy}} ccdfge3r5w3hnqs0jfnwfw6fyxjt8y1 Ottův slovník naučný/Doksany 0 96758 313960 2026-04-10T06:47:49Z Rulumas 19860 Doksany 313960 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Doksany | PŘEDCHOZÍ = Dokové | DALŠÍ = Doksy }} {{Textinfo | TITULEK = Doksany | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;773. {{Kramerius|nkp|4c2ffb90-0a07-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Doksany }} {{Forma|proza}} '''Doksany''', {{Prostrkaně|Doksana}}, ves v Čechách na pr. bř. Ohře, hejt. a okr. Roudnice (7,5 ''km''), pš. Terezín (nádr.); 80 d., 818 ob. č., 7 n. (1890), far. kostel Nanebevz. P. Marie, kostel sv. Petra a Pavla, 3tř. šk., četnická stanice, alod. panství, zámek s parkem, dvůr, ovčín, cukrovar na sur., parostr. pivovar a mlýn Lexy sv. p. z Aehrenthalu. R. 1142 založil zde král Vladislav se svou manželkou Gertrudou klášter a uvedeny do něho jeptišky z kláštera Dunwaldského v arcibiskupství kolínském; r. 1421 klášter spálen, ale v pozdějších dobách opět vystavěn. R. 1782 klášter zrušen a jmění jeho připadlo k náboženskému fondu, od něhož jej opět koupil sv. p. Wimmer a na zámek přestavěl. Samota sv. Kliment na soujmenném ostrově ř. Ohře, kdež někdy stávalo městečko {{Prostrkaně|Mury}}, které r. 1342 rozvodněnou řekou bylo zničeno. — Chrám kláštera doksanského, dostavěný r. 1145, jest v Čechách jedinou stavbou, která i po mnoha změnách ukazuje podnes patrně ráz porýnský. Nejzajímavější jeho čásť jest rozsáhlá krypta, z nejznamenitějších památek slohu románského v Čechách. Klenby křížové a t. zv. české nese 17 podpor různého tvaru, pilíře a sloupy se zajímavě ozdobenými patkami a hlavicemi. Srv. Braniš J., Dějiny středověkého umění v Čechách, I, 27; Beneš, '''D.''' (Pam. archaeol. V, 193), Neuwirth, Gesch. der christlichen Kunst in Böhmen; Dr. Feyfar, Kurze Gesch. d. Kön. Praem. Jungfrauenstiftes Doxan (1860). {{Konec formy}} feh1ljlottpxk7i3mp8ivr0ixxkiqrs Ottův slovník naučný/Dokové 0 96759 313961 2026-04-10T06:52:51Z Rulumas 19860 Dokové 313961 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Dokové | PŘEDCHOZÍ = Dokoupil | DALŠÍ = Doksany }} {{Textinfo | TITULEK = Dokové | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;773. {{Kramerius|nkp|4c2ffb90-0a07-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Dokové }} {{Forma|proza}} '''Dokové''', africký národ trpasličí, žijící dle zpráv cestovatelů, z nichž však ani jeden až k nim nepronikl, na vrchním toku Godžebu v již. Habeši. '''D.''' obývají hlavně v jeskyních a zdá se, že souvisí s trpasličími národy stř. Afriky. {{Konec formy}} mm1cwg2wz9in645vgz1f5l9tk5upwi8