Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.46.0-wmf.23 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 100 21385 314144 314016 2026-04-13T08:50:46Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Diplopappus|Diplopappus]] / * [[Ottův slovník naučný/Diplopappeae|Diplopappeae]] 314144 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Josef | příjmení = Dědeček | datum narození = 23. listopadu 1843 | místo narození = Chlomek u Turnova | datum úmrtí = 15. května 1915 | místo úmrtí = Dolní Chabry u Prahy | popis = český pedagog a botanik }} '''Josef Dědeček''' (1843–1915) byl český středoškolský profesor a botanik. {{Více}} == Dílo == * [[Ze života pro život]] (1899) === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Děd.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abatia|Abatia]] * [[Ottův slovník naučný/Abbevillea|Abbevillea]] * [[Ottův slovník naučný/Abelasis|Abelasis]] * [[Ottův slovník naučný/Abelia|Abelia]] * [[Ottův slovník naučný/Abelmoluch|Abelmoluch]] * [[Ottův slovník naučný/Aberia|Aberia]] * [[Ottův slovník naučný/Abobra|Abobra]] * [[Ottův slovník naučný/Abobreae|Abobreae]] * [[Ottův slovník naučný/Abolboda|Abolboda]] * [[Ottův slovník naučný/Abraca-Palo|Abraca-Palo]] * [[Ottův slovník naučný/Abroma|Abroma]] * [[Ottův slovník naučný/Abronia|Abronia]] * [[Ottův slovník naučný/Abrotanum|Abrotanum]] * [[Ottův slovník naučný/Abrus|Abrus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Absinthové dřevo|Absinthové dřevo]] * [[Ottův slovník naučný/Absus|Absus]] * [[Ottův slovník naučný/Abuta|Abuta]] * [[Ottův slovník naučný/Abutilon|Abutilon]] * [[Ottův slovník naučný/Acacia|Acacia]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Acacieae|Acacieae]] * [[Ottův slovník naučný/Acaciové dřevo|Acaciové dřevo]] * [[Ottův slovník naučný/Acaena|Acaena]] * [[Ottův slovník naučný/Acaia|Acaia]] * [[Ottův slovník naučný/Acajou|Acajou]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthospermum|Acanthospermum]] * [[Ottův slovník naučný/Acaroidová pryskyřice|Acaroidová pryskyřice]] * [[Ottův slovník naučný/Aceras|Aceras]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Acianthus|Acianthus]] * [[Ottův slovník naučný/Acicalyptus|Acicalyptus]] * [[Ottův slovník naučný/Acicarpha|Acicarpha]] * [[Ottův slovník naučný/Acioa|Acioa]] * [[Ottův slovník naučný/Aciphylla|Aciphylla]] * [[Ottův slovník naučný/Acisanthera|Acisanthera]] * [[Ottův slovník naučný/Acmena|Acmena]] * [[Ottův slovník naučný/Acnida|Acnida]] * [[Ottův slovník naučný/Acnistus|Acnistus]] * [[Ottův slovník naučný/Acolium|Acolium]] * [[Ottův slovník naučný/Acona|Acona]] * [[Ottův slovník naučný/Acouma|Acouma]] * [[Ottův slovník naučný/Acradenia|Acradenia]] * [[Ottův slovník naučný/Acranthera|Acranthera]] * [[Ottův slovník naučný/Acroclinium|Acroclinium]] * [[Ottův slovník naučný/Acrocomia|Acrocomia]] * [[Ottův slovník naučný/Acrocordia|Acrocordia]] * [[Ottův slovník naučný/Acronychia|Acronychia]] * [[Ottův slovník naučný/Acrotrema|Acrotrema]] * [[Ottův slovník naučný/Actinidia|Actinidia]] * [[Ottův slovník naučný/Actinocarpus|Actinocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Actinodium|Actinodium]] * [[Ottův slovník naučný/Actinotus|Actinotus]] * [[Ottův slovník naučný/Adamovo jablko|Adamovo jablko]] * [[Ottův slovník naučný/Adelobotrys|Adelobotrys]] * [[Ottův slovník naučný/Adenandra|Adenandra]] * [[Ottův slovník naučný/Adenanthera|Adenanthera]] * [[Ottův slovník naučný/Adenanthereae|Adenanthereae]] * [[Ottův slovník naučný/Adenosacme|Adenosacme]] * [[Ottův slovník naučný/Adenosma|Adenosma]] * [[Ottův slovník naučný/Adenostephanus|Adenostephanus]] * [[Ottův slovník naučný/Adenostoma|Adenostoma]] * [[Ottův slovník naučný/Adhatoda|Adhatoda]] * [[Ottův slovník naučný/Adina|Adina]] * [[Ottův slovník naučný/Adlumia|Adlumia]] * [[Ottův slovník naučný/Adolphia|Adolphia]] * [[Ottův slovník naučný/Adrastaea|Adrastaea]] * [[Ottův slovník naučný/Advokátový strom|Advokátový strom]] * [[Ottův slovník naučný/Aeginetia|Aeginetia]] * [[Ottův slovník naučný/Aegiphila|Aegiphila]] * [[Ottův slovník naučný/Aegle|Aegle]] * [[Ottův slovník naučný/Aechmea|Aechmea]] * [[Ottův slovník naučný/Aechmolepsis|Aechmolepsis]] * [[Ottův slovník naučný/Aerides|Aerides]] * [[Ottův slovník naučný/Aerva|Aerva]] * [[Ottův slovník naučný/Aerveae|Aerveae]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculinae|Aesculinae]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculus|Aesculus]] * [[Ottův slovník naučný/Aeschynanthus|Aeschynanthus]] * [[Ottův slovník naučný/Aessa|Aessa]] * [[Ottův slovník naučný/Aethionema|Aethionema]] * [[Ottův slovník naučný/Aethiopis|Aethiopis]] * [[Ottův slovník naučný/Aextoxicon|Aextoxicon]] * [[Ottův slovník naučný/Afarez|Afarez]] * [[Ottův slovník naučný/Affonsea|Affonsea]] * [[Ottův slovník naučný/Agalloche|Agalloche]] * [[Ottův slovník naučný/Agapantheae|Agapantheae]] * [[Ottův slovník naučný/Agapanthus|Agapanthus]] * [[Ottův slovník naučný/Agar-agar|Agar-agar]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agara|Agara]] * [[Ottův slovník naučný/Agathodes|Agathodes]] * [[Ottův slovník naučný/Agathosma|Agathosma]] * [[Ottův slovník naučný/Agati|Agati]] * [[Ottův slovník naučný/Agaveae|Agaveae]] * [[Ottův slovník naučný/Agave|Agave]] * [[Ottův slovník naučný/Agerateae|Agerateae]] * [[Ottův slovník naučný/Ageratum|Ageratum]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaia (strom)|Aglaia (strom)]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaonema|Aglaonema]] * [[Ottův slovník naučný/Agnus scythicus|Agnus scythicus]] * [[Ottův slovník naučný/Agonis|Agonis]] * [[Ottův slovník naučný/Agyneia|Agyneia]] * [[Ottův slovník naučný/Ahnahr|Ahnahr]] * [[Ottův slovník naučný/Ahovai|Ahovai]] * [[Ottův slovník naučný/Achania|Achania]] * [[Ottův slovník naučný/Acharia|Acharia]] * [[Ottův slovník naučný/Acha|Acha]] * [[Ottův slovník naučný/Achimenes|Achimenes]] * [[Ottův slovník naučný/Achnodonton|Achnodonton]] * [[Ottův slovník naučný/Achras|Achras]] * [[Ottův slovník naučný/Achyrantheae|Achyrantheae]] * [[Ottův slovník naučný/Ailantus|Ailantus]] * [[Ottův slovník naučný/Aiouea|Aiouea]] * [[Ottův slovník naučný/Aizoideae|Aizoideae]] * [[Ottův slovník naučný/Aizoon|Aizoon]] * [[Ottův slovník naučný/Ajax|Ajax]] * [[Ottův slovník naučný/Ajmud|Ajmud]] * [[Ottův slovník naučný/Ajovan|Ajovan]] * [[Ottův slovník naučný/Ak-Ake|Ak-Ake]] * [[Ottův slovník naučný/Akazga|Akazga]] * [[Ottův slovník naučný/Alafia|Alafia]] * [[Ottův slovník naučný/Alangium|Alangium]] * [[Ottův slovník naučný/Alaternus|Alaternus]] * [[Ottův slovník naučný/Alberta (botanika)|Alberta (botanika)]] * [[Ottův slovník naučný/Alberteae|Alberteae]] * [[Ottův slovník naučný/Albuca|Albuca]] * [[Ottův slovník naučný/Aldina (botanika)|Aldina (botanika)]] * [[Ottův slovník naučný/Aldina|Aldina]] * [[Ottův slovník naučný/Alectryon|Alectryon]] * [[Ottův slovník naučný/Aleurites|Aleurites]] * [[Ottův slovník naučný/Alfa (tráva)|Alfa]] * [[Ottův slovník naučný/Alhagi|Alhagi]] * [[Ottův slovník naučný/Alchornea|Alchornea]] * [[Ottův slovník naučný/Alicularia|Alicularia]] * [[Ottův slovník naučný/Allamanda|Allamanda]] * [[Ottův slovník naučný/Alleghanské konopí|Alleghanské konopí]] * [[Ottův slovník naučný/Alocasia|Alocasia]] * [[Ottův slovník naučný/Aloexylon|Aloexylon]] * [[Ottův slovník naučný/Aloe|Aloe]] * [[Ottův slovník naučný/Aloin|Aloin]] * [[Ottův slovník naučný/Aloové dřevo|Aloové dřevo]] * [[Ottův slovník naučný/Alpinia|Alpinia]] * [[Ottův slovník naučný/Alpinieae|Alpinieae]] * [[Ottův slovník naučný/Alstroemeria|Alstroemeria]] * [[Ottův slovník naučný/Arbutus|Arbutus]] * [[Ottův slovník naučný/Arenga|Arenga]] * [[Ottův slovník naučný/Artanthe|Artanthe]] * [[Ottův slovník naučný/Astrocaryum|Astrocaryum]] * [[Ottův slovník naučný/Aucuba|Aucuba]] * [[Ottův slovník naučný/Avicennia|Avicennia]] * [[Ottův slovník naučný/Blasia|Blasia]] * [[Ottův slovník naučný/Bonapartea|Bonapartea]] * [[Ottův slovník naučný/Buddleia|Buddleia]] * [[Ottův slovník naučný/Catharinea|Catharinea]] * [[Ottův slovník naučný/Cissus|Cissus]] * [[Ottův slovník naučný/Daemonorops|Daemonorops]] * [[Ottův slovník naučný/Darwinia|Darwinia]] * [[Ottův slovník naučný/Desmoncus|Desmoncus]] * [[Ottův slovník naučný/Diplopappus|Diplopappus]] * [[Ottův slovník naučný/Diplopappeae|Diplopappeae]] * [[Ottův slovník naučný/Diplothemium|Diplothemium]] * [[Ottův slovník naučný/Dipterocarpeae|Dipterocarpeae]] * [[Ottův slovník naučný/Dipterocarpus|Dipterocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Dipteryx|Dipteryx]] * [[Ottův slovník naučný/Dirca|Dirca]] * [[Ottův slovník naučný/Dracontium|Dracontium]] * [[Ottův slovník naučný/Dracunculus|Dracunculus]] * [[Ottův slovník naučný/Epidendron|Epidendron]] * [[Ottův slovník naučný/Hardwickia|Hardwickia]] * [[Ottův slovník naučný/Hypnaceae|Hypnaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Ligustrum|Ligustrum]] * [[Ottův slovník naučný/Lichtensteinia|Lichtensteinia]] * [[Ottův slovník naučný/Liliaceae|Liliaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Lilieae|Lilieae]] * [[Ottův slovník naučný/Lilium|Lilium]] * [[Ottův slovník naučný/Limnanthemum|Limnanthemum]] * [[Ottův slovník naučný/Limosella|Limosella]] * [[Ottův slovník naučný/Linaceae|Linaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Linaria|Linaria]] * [[Ottův slovník naučný/Lindernia|Lindernia]] * [[Ottův slovník naučný/Linnaea|Linnaea]] * [[Ottův slovník naučný/Macrochloa|Macrochloa]] * [[Ottův slovník naučný/Medicago|Medicago]] * [[Ottův slovník naučný/Mechy|Mechy]] * [[Ottův slovník naučný/Menispermum|Menispermum]] * [[Ottův slovník naučný/Mesembryanthemum|Mesembryanthemum]] * [[Ottův slovník naučný/Moehringia|Moehringia]] * [[Ottův slovník naučný/Moreae|Moreae]] * [[Ottův slovník naučný/Neckera|Neckera]] * [[Ottův slovník naučný/Nectandra|Nectandra]] * [[Ottův slovník naučný/Palaquium|Palaquium]] * [[Ottův slovník naučný/Palmy|Palmy]] * [[Ottův slovník naučný/Paludella|Paludella]] * [[Ottův slovník naučný/Panax|Panax]] * [[Ottův slovník naučný/Pancratium|Pancratium]] * [[Ottův slovník naučný/Pandanaceae|Pandanaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Pandanus|Pandanus]] * [[Ottův slovník naučný/Panicum|Panicum]] * [[Ottův slovník naučný/Papayaceae|Papayaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Parinarium|Parinarium]] * [[Ottův slovník naučný/Parrotia|Parrotia]] * [[Ottův slovník naučný/Passifioraceae|Passifioraceae]] * [[Ottův slovník naučný/Passiflora|Passiflora]] * [[Ottův slovník naučný/Passiflorinae|Passiflorinae]] * [[Ottův slovník naučný/Paullinia|Paullinia]] * [[Ottův slovník naučný/Paulownia|Paulownia]] * [[Ottův slovník naučný/Pavia|Pavia]] * [[Ottův slovník naučný/Peganum|Peganum]] * [[Ottův slovník naučný/Pelargonium|Pelargonium]] * [[Ottův slovník naučný/Pellia|Pellia]] * [[Ottův slovník naučný/Pennisetum|Pennisetum]] * [[Ottův slovník naučný/Pentastemon|Pentastemon]] * [[Ottův slovník naučný/Peperomia|Peperomia]] * [[Ottův slovník naučný/Peplis|Peplis]] * [[Ottův slovník naučný/Pereskia|Pereskia]] * [[Ottův slovník naučný/Perilla|Perilla]] * [[Ottův slovník naučný/Periploca|Periploca]] * [[Ottův slovník naučný/Persea|Persea]] * [[Ottův slovník naučný/Petunia|Petunia]] * [[Ottův slovník naučný/Peucedanum|Peucedanum]] * [[Ottův slovník naučný/Phalaris|Phalaris]] * [[Ottův slovník naučný/Phasceae|Phasceae]] * [[Ottův slovník naučný/Phascum|Phascum]] * [[Ottův slovník naučný/Philadelphus|Philadelphus]] * [[Ottův slovník naučný/Phillyrea|Phillyrea]] * [[Ottův slovník naučný/Philodendron|Philodendron]] * [[Ottův slovník naučný/Philonotis|Philonotis]] * [[Ottův slovník naučný/Phlox|Phlox]] * [[Ottův slovník naučný/Phönix|Phönix]] * [[Ottův slovník naučný/Phormium|Phormium]] * [[Ottův slovník naučný/Phyllocactus|Phyllocactus]] * [[Ottův slovník naučný/Physalis|Physalis]] * [[Ottův slovník naučný/Physcomitrella|Physcomitrella]] * [[Ottův slovník naučný/Physcomitrieae|Physcomitrieae]] * [[Ottův slovník naučný/Physcomitrium|Physcomitrium]] * [[Ottův slovník naučný/Physostigma|Physostigma]] * [[Ottův slovník naučný/Phytelephas|Phytelephas]] * [[Ottův slovník naučný/Phytolacca|Phytolacca]] * [[Ottův slovník naučný/Pilocarpus|Pilocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Pilogyne|Pilogyne]] * [[Ottův slovník naučný/Pimenta|Pimenta]] * [[Ottův slovník naučný/Piperaceae|Piperaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Piper|Piper]] * [[Ottův slovník naučný/Piratinera|Piratinera]] * [[Ottův slovník naučný/Piscidia|Piscidia]] * [[Ottův slovník naučný/Pistacia|Pistacia]] * [[Ottův slovník naučný/Pistia|Pistia]] * [[Ottův slovník naučný/Pitcairnia|Pitcairnia]] * [[Ottův slovník naučný/Pittosporum|Pittosporum]] * [[Ottův slovník naučný/Plagiochila|Plagiochila]] * [[Ottův slovník naučný/Plagiothecium|Plagiothecium]] * [[Ottův slovník naučný/Platanaceae|Platanaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Platanus|Platanus]] * [[Ottův slovník naučný/Platyphyllae|Platyphyllae]] * [[Ottův slovník naučný/Plectranthus|Plectranthus]] * [[Ottův slovník naučný/Pleuridium|Pleuridium]] * [[Ottův slovník naučný/Poa|Poa]] * [[Ottův slovník naučný/Podocarpus|Podocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Podophyllum|Podophyllum]] * [[Ottův slovník naučný/Podospermum|Podospermum]] * [[Ottův slovník naučný/Podostemaceae|Podostemaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Pogonatum|Pogonatum]] * [[Ottův slovník naučný/Pogostemon|Pogostemon]] * [[Ottův slovník naučný/Poinsettia|Poinsettia]] * [[Ottův slovník naučný/Polyanthes|Polyanthes]] * [[Ottův slovník naučný/Polycarpicae|Polycarpicae]] * [[Ottův slovník naučný/Polygalaceae|Polygalaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Polytrichum|Polytrichum]] * [[Ottův slovník naučný/Pomaceae|Pomaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Quassia|Quassia]] * [[Ottův slovník naučný/Racomitrium|Racomitrium]] * [[Ottův slovník naučný/Rhodobryum|Rhodobryum]] * [[Ottův slovník naučný/Vateria|Vateria]] * [[Ottův slovník naučný/Vatica|Vatica]] * [[Ottův slovník naučný/Weigelia|Weigelia]] * [[Ottův slovník naučný/Yucca|Yucca]] * [[Ottův slovník naučný/Zamia|Zamia]] * [[Ottův slovník naučný/Zanthoxylon|Zanthoxylon]] * [[Ottův slovník naučný/Zea L.|Zea L.]] * [[Ottův slovník naučný/Zieria|Zieria]] * [[Ottův slovník naučný/Zingiberaceae|Zingiberaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Zingiber|Zingiber]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] lzmt0qojyqn8thcr8bf7ekm6lw3ggi9 0 45434 314141 250173 2026-04-12T20:56:46Z Rulumas 19860 další odkaz na článek ve Wikipedii a lepší odkaz na zdroj 314141 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Agrippa | PŘEDCHOZÍ = Agrippa (porod) | DALŠÍ = Agrippina }} {{Textinfo | TITULEK = Agrippa | AUTOR = [[Autor:František Drtina|František Drtina]], [[Autor:Vladimír Pech|Vladimír Pech]], [[Autor:Ferdinand Pečírka|Ferdinand Pečírka]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 473–474. {{Kramerius|nkp|414ed1b0-05a7-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Menenius Agrippa|Menenius Agrippa]] (2), [[w:Marcus Vipsanius Agrippa|Marcus Vipsanius Agrippa]] (3), [[w:Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim|Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim]] (4) }} {{Forma|proza}} '''Agrippa''': '''1)''' Řec. filosof skeptický v II. st. po Kr. a následovník názorů Ainesidémových. Vyznačuje se zvláště tím, že 10 známých tropů jeho na 5 uvedl, čímž je nejen zjednodušil, nýbrž zároveň prohloubil. Obracel-li se Ainesidémos hlavně proti možnosti smyslového pojímání a poznávání předmětů, polemisuje '''A'''. s důrazem proti možnosti vědeckého dovozování, ukazuje (Sextus Hyp. Pyrrhon. I. 164., Diog. Laer. IX. 88.), že přesvědčení vědecké a nezvratné není možno, neboť: 1. každé mínění nutně vyvolává sporné mínění opačné ({{Cizojazyčně|grc|τρόπος ἀπὸ διαφωνίας}}); 2. důvod podávaný sám vyžaduje odůvodnění, a tak do nekonečna ({{Cizojazyčně|grc|τρόπος εἰς ἄπειρον ἐκβάλλων}}); 3. představy všechny mají platnost toliko relativnou, závisíce na kvalitě podmětu vnímajícího a různých jiných okolnostech ({{Cizojazyčně|grc|τρόπος ἀπὸ τοῦ πρός τι}}); 4. každému tvrzení jsou podkladem hypothese nedokázané ({{Cizojazyčně|grc|τρόπος ὑποθετικός}}); 5. důkaz nějakého tvrzení zase jen tím tvrzením by mohl býti podán, což je ''{{Cizojazyčně|la|circulus vitiosus}}'' ({{Cizojazyčně|grc|τρόπος διάλληλος}}). Doznati musíme, že celý rozpor mezi dogmatismem a skepticismem '''A'''. takto způsobem nejstručnějším naznačil dotvrzuje naprostou relativitu všeho vědění našeho a veškerou samozřejmost ({{Cizojazyčně|grc|ἐνάργεια}}) za illusorní prohlašuje. '''A'''. bývá označován jakožto pátý v řadě filosofů skeptických. Srvn.: Victor Brochard, {{Cizojazyčně|fr|Les sceptiques grecs}}, Paris 1887, str. 299–307. ''[[Autor:František Drtina|Dna.]]'' '''2) A'''. {{Prostrkaně|Menenius}}, výmluvný Říman rodu patricijského, zvítězil jako konsul kol. r. 503 př. Kr. nad Sabiny a Samnity, začež se mu dostalo triumf. Když r. 494 plebejové římští, týraní krutými zákony o dlužnících, na Svatou horu se vystěhovali, vypraven za nimi '''A'''. s poselstvím senátu i pohnul prý je známou bajkou »o žaludku a údech« k návratu a zjednal s nimi vyrovnání, jímž obdrželi nějakou úlevu a tribuny k ochraně před nespravedlivými útisky. '''3) A'''. {{Prostrkaně|Marcus Vipsanius}} (* 63 – † 12 př. Kr.), slavný vojevůdce římský, důvěrný přítel a zeť cís. Augusta, byl vychován s mladým Oktaviánem, ačkoli nepocházel z rodu vznešeného. V tu dobu, když zavražděn Caesar (r. 44), meškal s Oktaviánem v Apollónii a odebrav se s ním do Říma podporoval jej, seč byl, radou i skutkem ve snaze po samovládě. Poprvé veřejně vystoupil obžalobou na Cassia Longina. V l. 41–40 účastnil se jako praetor před Perusií bojů s L. Antoniem, řídil potom obranu pobřeží proti M. Antoniovi a dobyl Siponta Antoniem osazeného. Úmluvám mezi Oktaviánem a Antoniem v Brundusiu byl přítomen. R. 38 potlačil v Gallii vzpouru Aquitanův, přešel poprvé od dob Caesarových přes Rýn do Germanie a převed odtud kmen Ubiův na levý břeh rýnský, poručil jim obranu hranic říšských proti Svévům. Nabízeného triumf za vítězství ta nepřijal. Stav se konsulem r. 37 obdržel velení ve válce se S. Pompejem, ale potřebné loďstvo musil si teprve zříditi. Poněvadž však S. Pompejus mocí svou všecka moře na západě ovládal, založil '''A'''. přístav Iuliův (''portus Iulius''), t. j. opravil spojení mezi mořem a jezerem Lucrinským a spojil toto průplavem s jez. Avernským, čímž nabyl rozsáhlého a bezpečného přístavu ke stavbě lodí a cvičení mužstva. Vypluv pak na moře, dobyl Lipary a Hiery a zvítězil potom i nad Pompejem u Naulochu úplně. V odměnu dána mu ''corona rostrata'' neboli ''navalis''. V násl. létech 35 a 34 účastnil se s Oktaviánem v bojích proti národům alpským. Ačkoli již byl konsulem, přijal r. 33 úřad aedilský a provedl většinou z vlastních prostředků řadu velkolepých staveb dílem již začatých, dílem nových, obnovoval a zakládal vodovody, dal vyčistiti kloaky, opravoval státní budovy a silnice, upravil řeku Anio, pořádal skvělé hry a rozdílel lidu potraviny, oděv a peníze. Politický výsledek této činnosti je patrný; objeviliť se Oktavián i '''A'''. jako přátelé Říma i obyvatelstva jeho, kdežto M. Antonius prodlévaje na východě stále jen Alexandrii zveleboval. Když po delších sporech došlo konečně ke zjevné válce mezi Oktaviánem a Antoniem, stal se '''A'''. duší vojenských příprav onoho. Mezi tím, co Antonius váhavě si vedl a v Patrách radovánkám se oddával, přistal '''A'''. na mnoha místech v Řecku, zmocnil se ostrova Leukady, vzal po šťastné půtce s oddílem loďstva nepřátelského Patry, potom i Korinth a porazil posléze loďstvo Antoniovo v rozhodné bitvě u Aktia r. 31. Oktavián stíhal Antonia dále na východ, '''A'''. pak odebral se s neobmezeným plnomocenstvím do Italie a upokojil tam jitření vzniklé zvláště mezi vysloužilým vojskem. Po návratu Oktaviánově z východu r. 29 dostalo se mu všemožné pocty: stal se censorem, r. 28 s Augustem konsulem se stejnou pravomocí, obdržel neteř Oktaviánovu Marcellu v manželství, a dcera jeho Vipsania zasnoubena Tiberiovi, nevlastnímu synu Oktaviánovu. R. 27 byl opět konsulem a zůstal v Římě zaměstnávaje se prováděním staveb. Avšak přes veškeru důvěru císařovu cítil se odstrčena zřejmou náklonností, již císař zeti svému Marcellovi na jevo dával. Odtud vznikly neshody a '''A'''. vyslán do východních provincií; ale pokládaje úřad tento pouze za čestné vyhnanství dal provincie spravovati podřízeným vojevůdcům a zůstal Mityléně naLesbu. Ke zjevné roztržce nedošlo. Zemřelť r. 23 Marcellus a v Římě za nepřítomnosti Augustovy vypukly při volbě konsulův nepokoje; i povolán jest na důtklivou radu Maecenatovu '''A'''. r. 21 na Sicilii a odtud vyslán do Říma. Sňatkem pak s dcerou Augustovou Iulií, vdovou po Marcellovi, připoután jest co nejúžeji k rodině císařské. Od té doby byl bez odporu druhým mužem v říši a téměř ustanoveným nástupcem Augustovým. R. 20 potlačil v Gallii některé bouře, připravil Germany na Rýně k pokoji, vystavěl tam četné silnice a ozdobil Nemausus mnohými stavbami. Odtud odebral se do Hispanie, kdež potlačil nebezpečnou vzpouru Cantabrův. Po návratu svém obdržel r. 18 moc tribunskou na 5 let, stal se členem kollegia quindecimvirův, kterým svěřen byl dozor nad knihami sibyllinskými, jsa již jaksi spoluvládcem Augustovým, který též syny jeho Gaia a Lucia adoptoval. Uspořádav ještě r. 17–13 poměry v Asii a potlačiv vzpouru v Pannonii † r. 12 náhle po návratě svém v Campanii. Augustus dal mrtvolu jeho převézti do Říma, sám měl pohřební řeč a dal jej pochovati ve svém hrobě. '''A'''. za dědice svého ustanovil Augusta, sady a lázně své odkázal lidu římskému. '''A'''. byl od smrti M. Antonia největším vojevůdcem své doby, státnickým nadáním však nevyrovnal se Augustovi. Poměry doby své pochopil a dle nich také jednal; vynikaje mnohými vlastnostmi nad Augusta nezapomínal, že tento je nástupcem Caesarovým a že oba jen spojenými silami dílo velkého imperátora dokonati mohou, a proto také vždy se podřizoval Augustovi. Snahy jeho nesly se k tomu, aby byl prvým po císaři a potom jeho nástupcem. '''A'''. byl i štědrým příznivcem výtvarných umění, zvláště stavitelství. Činnost jeho v tomto směru jeví se nejvíce vl. 27–23. Na poli Martově severozáp. od Capitolia dokončil rozsáhlou budovu ''Septa Iulia'', již Caesarem počatou a Lepidem dále stavěnou, kteráž měla býti shromáždištěm komicií. Vedlé ní stálo tak zv. ''diribitorium'', kde hlasovací tabulky občanům rozdávány a sčítány, lidu dary na obilí a penězích udíleny, vojsku městskému žold vyplácen a konečně též divadelní hry provozovány. K septě pojil se na severovýchodě ''campus Agrippae'' se sady, stavbami a předměty uměleckými, dále nádherná basilika Neptunova se sloupovím, ozdobená malbami představujícími Argonauty. V téže době zbudoval též lázně dle něho nazvané a slavný Pantheon. Neobyčejnou péči věnoval římským vodovodům: opravil Appiův, založil Iuliův a rozsáhlý vodovod ''aqua virgo''. Plinius udává opravených a nově zřízených jím vodojemů 700, vodometů 500, nádržek 130, mramorových a bronzových soch 300, sloupů mramorových 400. Literatuře hrubě nepřál a zejména o Vergiliovi prý pronesl trpký úsudek, ale nepřímo získal si přece o vědu velké zásluhy. K žádosti Augustově, který o moci celé říše chtěl nabyti určitých zpráv, řídil '''A'''. rozsáhlé vyměřování a zkoumání zeměpisné, prováděné od měřičů řeckých již za živobytí Caesarova ve všech končinách říše římské, a snažil se svědomitě též o nejvzdálenějších krajinách zjednati si zprávy. Výsledkem prací těchto byl návrh k mapě světa a zápisky statisticko-topografické, které později z rozkazu Augustova spracovány a pode jménem ''Commentarii Agrippae'' vydány jsou; pozdější zeměpisci – Plinius, Pomponius Mela, Strabón a j. – těžili z díla tohoto co nejvíce. Mapa starého světa, která pouze v návrhu zůstala, dostala se na veřejnost péčí Augustovou; vytesána byvši do mramoru a vystavena r. 7. př. Kr. stala se pramenem a vzorem pozdějších pomůcek zeměpisných ve starém věku, zvláště cestopisných knih příručních a {{Prostrkaně|desky Peutingerovy}}. '''A'''. sám sepsal mimo zápisky o vodovodech svůj životopis nejméně o dvou knihách. Podobizna jeho byla nám zachována na mincích ku poctě jeho ražených, podlé nichž potom v některých poprsích bezpečně poznána; na všech patrný jest zasmušilý výraz tváře (''torvitas''). Nejznamenitější je poprsí z Gabiů z Louvru a kolossální socha v paláci Grimanském v Benátkách, která původně v předsíni Pantheonu se nacházela. – Frandsen: M. Vipsanius '''A'''., eine historische Untersuchung, Altona 1836; Eck: Quaestio histor. de M. Vips. '''A'''., Leyden 1842; Motte: Étude sur M. '''A'''., Gent 1872; Petersen: Die Kosmographie des K. Augustus und die Commentarien des '''A'''. Rhein. Mus. Neue Folge VIII., IX.; Müllenhof: Über d. Weltkarte und Chorographie des K. Augu. stus, Kiel 1856. ''[[Autor:Vladimír Pech|p.]]'' '''4) A'''. {{Prostrkaně|Henrich Kornelius z Nettesheimu}}, vyhlášený kosmosof XVI. století, narodil se r. 1486 v Kolíně n. R., kdež i na universitě studoval. Vedl život velmi nestálý. Založil r. 1506 v Paříži tajný spolek theosofistů, 1508 co voják účastnil se války ve Španělích, rok po tom přednášel v Dôle v Burgundsku o kabbalistických spisech Reuchlinových, po krátkém pobytu v Londýně uchýlil se do Kolína a přednášel tam o věcech theologických. A tak neustále bydliště i zaměstnání měně byl činným co vojín, co filosof i theolog; 1515 na bojišti pasován jest na rytíře a téhož roku dosáhl povýšení na doktora lékařství i obojího práva. Na to účinkoval co syndik města Met, co lékař ve Freiburce ve Švýcarech, co životní lékař Louisy Bourbonské 1524, jejíž přízně však brzy pozbyl. Po dalším mnohém zmítání žil na sklonku života svého v Grenoblu, kdež † r. 1535. Lékařské spisy jeho, v nichž popisuje mor i léčení jeho, nemají valné ceny. Ve filosofických pracích hledí učení kabbaly s růz. nými jinými disciplinami sloučiti. Kniha ''De vanitate scientiarum'' jest duchaplná, učená satira, pessimistické rozvedení známého ''Vanitas vanitatum''. Tímto, jakož i druhým spisem svým ''De occulta philosophia'' jeví se býti rozhodným skeptikem, ač mnohdy sám nedůsledným bývá; kdežto na př. v tomto díle astrologii zastává. v knize ''De Vanitate'' ji zavrhuje. Životopis jeho vydal 1856 Morley Henry, The life of Henry Cornelius Agrippa von Nettesheim, Doctor and Knight, commonly known as a Magician. In two volumes. Londýn 1856. ''[[Autor:Ferdinand Pečírka|Peč.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Lidé v Ottově slovníku naučném|Agrippa]] 5af3igfof9laudzbhh81gb9eycvq0am 100 58784 314147 314105 2026-04-13T09:02:59Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Diplometr|Diplometr]] 314147 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Martin | příjmení = Pokorný | datum narození = 30. listopadu 1836 | místo narození = Hradec Králové | datum úmrtí = 30. ledna 1900 | místo úmrtí = Praha | popis = český matematik a politik }} '''Martin Pokorný''' (1836–1900) byl český matematik, pedagog a politik. {{Více}} == Dílo == * [[Základové technologie]] napsal společně s [[Autor:Josef Balda|Josefem Baldou]] (1862) {{Online Kramerius|ABA001|183583}} === Redakce === * [[Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii]] (1882) {{Digitalizuje se|POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''MP.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Diplometr|Diplometr]] * [[Ottův slovník naučný/Diploskop|Diploskop]] === Časopisecká tvorba === ==== Časopis pro pěstování matematiky a fysiky ==== * [[Poučka o čtyrúhelníku z tětiv]] (1879) {{Online|url=https://dml.cz/handle/10338.dmlcz/109275}} == Díla o autorovi == * [[Autor:Augustin Pánek|Augustin Pánek]]: [[Martin Pokorný]] (Světozor 1883) * {{OSN|Pokorný|1903|pořadí=6|autor=Augustin Pánek|online=https://archive.org/stream/ottvslovnknauni13ottogoog#page/n31/mode/2up}} [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Čeští matematici]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] ttcsceldhh7d9nsrd7v1ibygag9xogf 0 61673 314136 166798 2026-04-12T15:24:32Z Rulumas 19860 odkaz na kvalitnější zdroj 314136 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mené tekél | PŘEDCHOZÍ = Ménét. | DALŠÍ = Menfi }} {{Textinfo | TITULEK = Mené tekél | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 101. {{Kramerius|ndk|40659620-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Mene tekel }} {{Forma|proza}} '''Mené tekél''' viz {{Prostrkaně|[[../Mené, mené tekél u farsin/]]}}. {{Konec formy}} [[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]] bcbxvzab5wtl9i8bb0nwop78j1piisz 0 96836 314132 2026-04-12T14:40:01Z Rulumas 19860 Menger 314132 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Menger | PŘEDCHOZÍ = Mengen | DALŠÍ = Mengeringhausen }} {{Textinfo | TITULEK = Menger | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 101. {{Kramerius|ndk|40659620-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Menger | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Max Menger|Max Menger]] (1), [[w:Carl Menger|Carl Menger]] (2), [[w:de:Anton Menger|Anton Menger]] (3) }} {{Forma|proza}} '''Menger: 1) M.''' {{Prostrkaně|Max}}, politik něm. (* 1838 v Novém Sączi v Haliči). Studoval práva ve Vídni a otevřel tam r. 1871 advokátní kancelář. Od r. 1870 zasedá na sněmě slezském; v l. 1874—97 zastupoval v poslanecké sněmovně město Krňov. Byl jedním z vůdcův německého klubu, z něhož r. 1887 přešel do klubu spojené německé levice. Při říšských volbách r. 1897 zvolen za město Nový Jičín. Vstoupil do klubu německopokrokové strany. Náleží k vášnivým zastancům německého nadpráví v Rakousku. R. 1898 obdržel při jubileu SOletého panování císařova řád železné koruny III. třídy, kteréž vyznamenání odmítl z důvodu, že nemůže přijmouti řádu uděleného mu po návrhu vlády, již potírá. Napsal: ''Über Vorschussvereine'' (Vídeň, 1870); ''Die Wahlreform in Oesterreich'' (t., 1873); ''Der böhmische Ausgleich'' (Štutgart, 1891); ''Die Reform der direkten Steuern in Oesterreich'' (Vídeň, 1895) a j. '''2) M.''' {{Prostrkaně|Karl}}, rak. polit. oekonom (* 1840 v Novém Sączi v Haliči). Vystudovav ve Vídni a v Praze práva, stal se r. 1872 ministerským sekretářem a r. 1873 professorem politické oekonomie na vídeňské universitě. R. 1876 stal se učitelem rak. korunního prince Rudolfa a provázel jej na studijní cestě po Německu, Švýcarsku, Francii a Anglii. Po dvouleté přestávce jal se opět přednášeti na universitě. R. 1900 jmenován byl členem panské sněmovny. Ve spise ''Grundsätze der Volkswirtschaftslehre'' (Vídeň, 1871; nově 1895) vystoupil '''M.''' proti historické škole národních hospodářů, kterou potírá kromě toho zvláště ve spise ''Die Irrtümer des Historismus in der deutschen Nationaloekonomie'' (t., 1884). Živou polemiku způsobil jiný přední spis '''M'''-grův ''Untersuchungen über die Methode der Sozialwissenschaften u. der polit. Oekonomie insbes.'' (Lips., 1883). Z ostatních spisův jeho uvésti sluší zvláště: ''Zur Theorie d. Kapitals'' (»Jahrb. f. Nationalökon. u. Statistik«, Jena, 1888); ''Grundzüge einer Klassifikation d. Wirtschaftswissenschaften'' (t., 1889); ''Beiträge Zur Währungsfrage in Oesterreich-Ungarn'' (t., 1892); ''Der Übergang zur Goldwährung'' (Víd., 1892). '''3) M.''' {{Prostrkaně|Anton}}, právník rak. (* 1841 v Maniově v Haliči). Habilitoval se r. 1872 pro rak. civil. řízení na vídeňské universitě, stal se tam r. 1874 mimořádným a r. 1877 řádným professorem. Napsal: ''Die Zulässigkeit neuen thatsächlichen Vorbringens in den höhern Instanzen'' (Víd., 1873); ''System des österreich. Zivilprozessrechts'' (t., 1876, 1. sv.); ''Abschaffung des Beweisinterlocuts'' (1879); ''Lehre von den Streitparteien'' (1880); ''Das Recht auf den vollen Arbeitsertrag in geschichtlicher Darstellung'' (Štutgart, 1886; 2. vyd. 1891); ''Gutachten über die Vorschläge zur Errichtung eidgenöss. Hochschulen'' (1889); ''Das bürg. Recht u. die besitzlosen Klassen, eine Kritik des Entwurfs eines bürg. Gesetzbuchs für d. Deutsche Reich'' (»Arch. f. soziale Gesetzgebung«; též o sobě, Tubinky, 1890). {{Konec formy}} nion82y169cw2n7c4rz0ixmn0ntlcc1 0 96837 314133 2026-04-12T15:02:26Z Rulumas 19860 Mengen 314133 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mengen | PŘEDCHOZÍ = Mengede | DALŠÍ = Menger }} {{Textinfo | TITULEK = Mengen | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 101. {{Kramerius|ndk|40659620-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Mengen }} {{Forma|proza}} '''Mengen''', město ve Virtembersku, v dunajském kraji, při ř. Ablachu, 560 ''m'' n. m., na trati Ulm-Immendingen a poboční trati '''M.'''-Krauchenures, s 2509 ob. (1895). Jsou tu 2 kat. kostely, evangel. kaple, gymnasium a reálka, pošta a telegr. úřad, nemocnice, jirchářství, výroba sukna, provazového zboží a zbraní, elektrických drátů, továrny na umělé hnojivo, mlýny a pily. Polní hospodářství zabývá se pěstěním chmele a chovem dobytka. {{Konec formy}} rhckjcu29w4ov7u7gvzz2hro1ohv3qt 0 96838 314134 2026-04-12T15:11:15Z Rulumas 19860 Mengede 314134 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mengede | PŘEDCHOZÍ = Menfi | DALŠÍ = Mengen }} {{Textinfo | TITULEK = Mengede | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 101. {{Kramerius|ndk|40659620-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Mengede }} {{Forma|proza}} '''Mengede''', místo v prus. vlád. okr. arnsberském kraje dortmundského, uzel železn. drah Duisburg-Herne-Hamm a Huckarde-'''M.''', má 2190 obyv. (1895), uhelné doly a chov dobytka. {{Konec formy}} 9eocekzn65fpnpafdg084l0kcs81ok5 0 96839 314135 2026-04-12T15:20:07Z Rulumas 19860 Menfi 314135 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Menfi | PŘEDCHOZÍ = Mené tekél | DALŠÍ = Mengede }} {{Textinfo | TITULEK = Menfi | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 101. {{Kramerius|ndk|40659620-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = it:Menfi (Italia) }} {{Forma|proza}} '''Menfi''', m. v prov. Girgenti na Sicilii, 17 ''km'' sev.-západ. od Sciacca, nedaleko pobřeží, má 10.060 ob., pěstování oliv. {{Konec formy}} 8wb3vrvitovt2052p4wgwjfb3peqpdb 0 96840 314137 2026-04-12T15:35:27Z Rulumas 19860 Ménét. 314137 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ménét. | PŘEDCHOZÍ = Mènestrels | DALŠÍ = Mené tekél }} {{Textinfo | TITULEK = Ménét. | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 101. {{Kramerius|ndk|40659620-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Ménét.''' ({{Prostrkaně|Mén.}}), zoologický skratek, jímž označen Édouard {{Prostrkaně|Ménétrier}} († 1861), jenž jsa rodilým Francouzem, vzdělal se při Museu v Paříži, účastnil se pak výprav vědeckých do Brazilie a na Kavkáz a posléz byl konservátorem carského musea v Petrohradě. Zabýval se soustavným studiem hmyzův a ptáků v pracích uveřejněných ve spisech petrohradské akademie a jinde. {{Konec formy}} 377n2u9e82pnqntppul44lbt7rmz90r 0 96841 314138 2026-04-12T20:41:15Z Rulumas 19860 Ménés 314138 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ménés | PŘEDCHOZÍ = Ménes | DALŠÍ = Mènestrels }} {{Textinfo | TITULEK = Ménés | AUTOR = [[Autor:Justin Václav Prášek|Justin Václav Prášek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 101. {{Kramerius|ndk|40659620-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Meni }} {{Forma|proza}} '''Ménés''' (staroegyptsky ''Mny'', ''Μήνης''), prvý známý král staroegyptský, dle Manethona zakladatel I. dynastie. Pocházel z města Thije blíže Abyda, spojil obě říše v jedinou říši Egyptskou a založil hlav. město Memfis. Nastoupení jeho klade se do r. 3893 před Kr. R. 1897 objevil Morgan u Nagady blíže Abyda prastarý hrob s jeho jménem, který se tudíž prohlašuje za hrob Ménův. ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' {{Konec formy}} mtf9scebtet2kisloi7yiwk0s4oc0jw 0 96842 314139 2026-04-12T20:44:57Z Rulumas 19860 Ménes 314139 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ménes | PŘEDCHOZÍ = Menenius Agrippa | DALŠÍ = Ménés }} {{Textinfo | TITULEK = Ménes | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 101. {{Kramerius|ndk|40659620-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Ménes''' [méneš], ves v uh. župě aradské s 1295 ob. Rumunů, znam. vinařství. {{Konec formy}} 19m0wb6a6thshl7flqtmst3rmv7emsr 0 96843 314140 2026-04-12T20:49:12Z Rulumas 19860 Menenius Agrippa 314140 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Menenius Agrippa | PŘEDCHOZÍ = Menendez | DALŠÍ = Ménes }} {{Textinfo | TITULEK = Menenius Agrippa | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 100. {{Kramerius|ndk|402eceb0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Menenius Agrippa }} {{Forma|proza}} '''Menenius Agrippa''' v. {{Prostrkaně|[[../Agrippa/]]}} 2). {{Konec formy}} 5ck8bum93anvyrw3ldh8gsrm1tbf0l9 0 96844 314142 2026-04-13T08:44:16Z Lenka64 2855 n 314142 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diplopappeae | ČÁST = Diplopappus | DALŠÍ = Diplopie }} {{Textinfo |TITULEK= Diplopappus |AUTOR= [[Autor:Josef Dědeček|Josef Dědeček]] |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 557-588 {{Kramerius|nkp|abbbeed0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} {{Forma|proza}} '''Diplopappus''' DC., rostlinný rod z čeledi {{Prostrkaně|úborovitých}}, serie ''Astereae'', subserie ''Diplopappeae'' (v. t.). Pěstuje se některými druhy často i u nás pro ozdobu, na př. '''D'''. ''caucasicus'' DC., s květy nachovými; '''D'''. ''fruticulosus'' DC., z Kapska, s paprsky modrými; '''D'''. ''incanus'' Lindl., z Kalifornie, s paprsky lilákovými a povrchem šedým; '''D'''. ''lutescens'' Lindl., ze Sev. Ameriky, se strbouly nažloutlými a j. — '''D'''. Less., synon. od {{Prostrkaně|Haplopappus}}. — D. ''chinensis'' Less. jest ''Callistephus'' (vůbec též ''Aster'' L.) ''chinensis'' Nees. Viz {{Prostrkaně|[[../Callistephus|Callistephus]]}}. ''[[Autor:Josef Dědeček|Děd.]]'' {{Konec formy}} a1p00vfsh3tz0phko3otbxomph6jwek 0 96845 314143 2026-04-13T08:48:48Z Lenka64 2855 n 314143 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diplomovaný | ČÁST = Diplopappeae | DALŠÍ = Diplopappus }} {{Textinfo |TITULEK= Diplopappeae |AUTOR= [[Autor:Josef Dědeček|Josef Dědeček]] |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 557—588 {{Kramerius|nkp|abbbeed0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} {{Forma|proza}} '''Diplopappeae''' DC., subserie rostlin {{Prostrkaně|úborovitých}}, z řady ''Astereae'', vynikající chmýřím u všech plodů dvojnásobným: vnějším šupinovitým a vnitřním z vláken složeným. '''D'''. obsahují rody ''Olearia'', ''Diplostephium'', ''Callistephus'', ''Diplopappus'' a některé j. ''[[Autor:Josef Dědeček|Děd.]]'' {{Konec formy}} g9jci0pj58hgcabr2m0sqlp5dn06mk1 0 96846 314145 2026-04-13T08:58:01Z Lenka64 2855 n 314145 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diplometr | ČÁST = Diplomovaný | DALŠÍ = Diplopappeae }} {{Textinfo |TITULEK= Diplomovaný |AUTOR= neuveden |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 557 {{Kramerius|nkp|abbbeed0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} {{Forma|proza}} '''Diplomovaný''', kdo vykonav náležité přísné zkoušky obdržel diplom, jakož na př. jsou '''d'''-ní architekti, inženýři, chemikové, hospodáři, strojníci, zvěrolékaři, lékárníci a j. {{Konec formy}} 9bivzqy0agha2vb6pylj8nb6a6sw5bz 0 96847 314146 2026-04-13T09:02:21Z Lenka64 2855 n 314146 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diplomatika | ČÁST = Diplometr | DALŠÍ = Diplomovaný }} {{Textinfo |TITULEK= Diplometr |AUTOR= [[Autor:Martin Pokorný|Martin Pokorný]] |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 557 {{Kramerius|nkp|abbbeed0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} {{Forma|proza}} '''Diplometr''' (z řec.), přístrojek Emsmannův k důkazu, že při nazírání jednoho předmětu oběma očima vidí se jiný netoliko bližší nebo vzdálenější předmět dvojitě, nýbrž i předmět stranou ležící. ''[[Autor:Martin Pokorný|MP.]]'' {{Konec formy}} kkcrxh4v4387yobjvc0lul3aigzp56k 0 96848 314148 2026-04-13T10:23:40Z Rulumas 19860 Menendez 314148 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Menendez | PŘEDCHOZÍ = Mené, mené tekél u farsin | DALŠÍ = Menenius Agrippa }} {{Textinfo | TITULEK = Menendez | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 100. {{Kramerius|ndk|402eceb0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Marcelino Menéndez y Pelayo }} {{Forma|proza}} '''Menendez''' {{Prostrkaně|y Pelayo Marcelino}}, literární historik a filosof špan. (* 1857 v Santanderu), studoval v Madridě a v Paříži, jmenován byl po thesi ''Novela entre los Latinos'' (1875) doktorem a pozd. professorem literatury na universitě madridské. Ve filosofii je zejména odpůrcem německého idealismu a transcendentalismu. Přední práce jeho jsou: ''Estudios criticos sabre escritores montañeses: I. Trueba у Cosio'' (1876); ''Horacio en España'' (1877; nové vydání 1885, 2 sv.); ''Estudios poéticos'' (1878); ''Arnoldo de Vilanova, medico catalan del siglo XIII'' (1879); ''La ciencia española'' (3. vyd. 1887, 2 sv.); ''Historia de los heterodoxos españoles'' (1880, 2 sv.); ''Calderon у su teatro'' (1881); ''Historia de las ideas esteticas en España'' (1883—87, 6 sv.); ''Estudios de critica literaria'' (1884) a j. Od r. 1885 je také politicky činným. {{Konec formy}} ifdu3p2d03de46p532yd9kvelswzpif 0 96849 314149 2026-04-13T10:26:45Z Rulumas 19860 Menelik 314149 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Menelik | PŘEDCHOZÍ = Menelaos | DALŠÍ = Mené, mené tekél u farsin }} {{Textinfo | TITULEK = Menelik | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 100. {{Kramerius|ndk|402eceb0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Menelik''', negus habešský, v. {{Prostrkaně|[[../Menílek/]]}}. {{Konec formy}} 5cc62htkb91vx5yvtqkt76fvjqfpnm5