Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.46.0-wmf.23 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 96866 318992 315493 2026-04-15T07:29:23Z Lenka64 2855 kor. 318992 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diplomacie | ČÁST = Diplomat | DALŠÍ = Diplomatář }} {{Textinfo |TITULEK= Diplomat |AUTOR= neuveden |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;586 {{Kramerius|nkp|ab6fcaa0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO= Diplomat |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} {{Forma|proza}} '''Diplomat: 1) D'''. viz {{Prostrkaně|[[../Diplomacie|Diplomacie]]}}. — '''2) D.''' v obyčejném životě, člověk, jehož způsob jednání, pokud týče se volení prostředků směřujících k dosažení cíle nějakého, upomíná na umění '''d'''-ů. Charakteristickou známkou jsou jemná taktika v získávání lidí, odhodlanost s vytrvalostí, poddajnost s nepoddajností a j., vše v pravý čas a na pravém místě. {{Konec formy}} ssjozw7clob6hzwq566bsp6ji3wbx4m 250 96869 318986 2026-04-14T14:24:35Z Ioannes Lukas 17300 /* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „__NOEDITSECTION__ {{Verš|119|57}} Můj úděl je Tvůrce, pravím, bych zachovával tvá slova. {{Verš|119|58}} Ucházím se o milost tvou z celého srdce, smiluj se nade mnou dle svého výroku. {{Verš|119|59}} Uvažuji o svých cestách a zavedu své nohy ke tvým svědectvím. {{Verš|119|60}} Pospíším si a neotálím, zachovávaje tvé příkazy. {{Verš|119|61}} Roty zlovolných se shlukly na mne, tvé učení jsem nezapomněl. {{Verš|119|…“ 318986 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ {{Verš|119|57}} Můj úděl je Tvůrce, pravím, bych zachovával tvá slova. {{Verš|119|58}} Ucházím se o milost tvou z celého srdce, smiluj se nade mnou dle svého výroku. {{Verš|119|59}} Uvažuji o svých cestách a zavedu své nohy ke tvým svědectvím. {{Verš|119|60}} Pospíším si a neotálím, zachovávaje tvé příkazy. {{Verš|119|61}} Roty zlovolných se shlukly na mne, tvé učení jsem nezapomněl. {{Verš|119|62}} O půlnoci povstanu, bych tobě vzdal dík za soudy tvé spravedlnosti. {{Verš|119|63}} Jsem druhem pro každého, kdo tebe má v úctě a kdo zachovává tvá ustanovení. {{Verš|119|64}} Tvé milosti, Tvůrce, je plna země, svým zákonům mne nauč. {{Verš|119|65}} Dobro jsi prokázal svému služebníku, Tvůrce, dle slova svého. {{Verš|119|66}} Správnému pochopení a vědomosti mne nauč, neboť ve tvé příkazy věřím. {{Verš|119|67}} Nežli jsem zkusil, byl jsem v omylu, a nyní tvůj výrok zachovávám. {{Verš|119|68}} Dobrým jsi a dobře činíš, nauč mne svým zákonům. {{Verš|119|69}} Přikládají mi lež zpupní, já z celého srdce chci dbáti tvých ustanovení. {{Verš|119|70}} Otupělo jako tuk jejich srdce, já však ve tvém učení nalézám rozkoš. {{Verš|119|71}} Dobře pro mne, že jsem trpěl, abych se učil tvým zákonům. {{Verš|119|72}} Lepším je pro mne učení tvých úst nežli tisíce zlata a stříbra. {{Verš|119|73}} Tvé ruce mne stvořily a založily, dej mi důvtip a chci se učiti tvým příkazům. {{Verš|119|74}} Tvoji zbožní mne uvidí a zaradují se, že ve tvé slovo doufám. {{Verš|119|75}} Vím, Tvůrce, že spravedlivé jsou tvé soudy, a důvodně jsi mne trestal. {{Verš|119|76}} Kéž by tvá milost mi poskytla útěchu, jako jsi vyřkl o svém služebníku. {{Verš|119|77}} Kéž se mi dostane tvého milosrdenství, bych žil, neboť tvé učení je mou rozkoší. {{Verš|119|78}} Zahanbeni budou zpupní, že lží mi křivdili, já se zabývám tvými ustanoveními. {{Verš|119|79}} Vrátí se ke mně tví zbožní a poznají tvá svědectví. {{Verš|119|80}} Budiž mé srdce dokonalé ve tvých zákonech, abych nebyl zahanben. {{Verš|119|81}} Touží po tvé spáse má duše, ve tvé slovo doufám.<noinclude></noinclude> m1ljc7u18nd7lo7vfh3q6ks74xlp9nu 250 96870 318987 2026-04-14T14:29:24Z Ioannes Lukas 17300 /* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „__NOEDITSECTION__ {{Verš|119|82}} Upírám svůj zrak ke tvému výroku řka: Kdy mi dáš útěchu? {{Verš|119|83}} Kdybych byl jako měch nad plamenem vysušený, tvých zákonů nezapomenu. {{Verš|119|84}} Jak málo je dnů tvého služebníka, kdy již vykonáš soud nad mými pronásledovateli! {{Verš|119|85}} Zpupní mi vyhloubili jámy, avšak nikoli dle tvého učení. {{Verš|119|86}} Všechny tvé příkazy jsou osvědčeny, lží mne pr…“ 318987 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ {{Verš|119|82}} Upírám svůj zrak ke tvému výroku řka: Kdy mi dáš útěchu? {{Verš|119|83}} Kdybych byl jako měch nad plamenem vysušený, tvých zákonů nezapomenu. {{Verš|119|84}} Jak málo je dnů tvého služebníka, kdy již vykonáš soud nad mými pronásledovateli! {{Verš|119|85}} Zpupní mi vyhloubili jámy, avšak nikoli dle tvého učení. {{Verš|119|86}} Všechny tvé příkazy jsou osvědčeny, lží mne pronásledovali, pomoz mi! {{Verš|119|87}} Málem by mne vyhubili v zemi, a já jsem neopustil tvá ustanovení. {{Verš|119|88}} Dle své milosti mne oživ, bych zachovával svědectví tvých úst. {{Verš|119|89}} Na věky, Tvůrce, tvé slovo je postaveno na nebesích. {{Verš|119|90}} Po všechna pokolení trvá tvá věrnost, založils zemi a stanula. {{Verš|119|91}} Ke tvých soudům se postaví co den, neboť vše je ve tvých službách. {{Verš|119|92}} Kdyby tvé učení nebylo mou rozkoší, tu bych zahynul ve své bídě. {{Verš|119|93}} Nikdy nezapomenu tvá ustanovení, neboť jimi jsi mne oživil. {{Verš|119|94}} Tvůj jsem, zastaň se mne, neboť tvá ustanovení vyhledávám. {{Verš|119|95}} Na mne čekají zlovolní, by mne zničili, ve tvých svědectvích badám. {{Verš|119|96}} Všemu konečnému jsem spatřil mez, obsažný je tvůj příkaz velice. {{Verš|119|97}} Jak miluji tvé učení, celý den je mým zaměstnáním. {{Verš|119|98}} Nad mé nepřátele moudřejším mne činí tvůj příkaz, neboť platí pro mne navždy. {{Verš|119|99}} Ode všech svých učitelů jsem nabyl důmyslu, neboť tvá svědectví jsou zaměstnáním mým. {{Verš|119|100}} Od zkušených získávám důvtip, neboť tvá ustanovení opatruji. {{Verš|119|101}} Od každé stezky zlé zdržuji svou nohu, bych zachovával tvé slovo. {{Verš|119|102}} Od tvých rozsudků jsem neodbočil, jak tys mne poučil. {{Verš|119|103}} Jak lahodné mé dásni jsou tvé výroky, více nežli med pro má ústa. {{Verš|119|104}} Ze tvých ustanovení nabývám důmyslu, proto nenávidím každou cestu lži.<noinclude></noinclude> mvf5lcj9irbxpj2k1epq8tuccdtnb60 0 96871 318988 2026-04-14T16:28:23Z Ceplm 1807 Nové heslo Franckenstein 318988 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Franckenstein | PŘEDCHOZÍ = Francken | DALŠÍ = Francké právo }} {{Textinfo | TITULEK = Franckenstein | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1895. S.&nbsp;607. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1f368ff0-0a02-11e5-b309-005056825209 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Karl Franckenstein }} {{Forma|proza}} '''Franckenstein''' {{Prostrkaně|Georg Arbogast}}, svob. pán, politik bavor. (* 1825 ve Vircpurku — † 1890 v Berlíně), hlasoval v bavor. sněmě proti účastenství Bavorska ve válce německo-francouzské a proti přistoupení tohoto státu k Německé říši. Zvolen byv do říšského sněmu, hrál v něm vynikající úlohu, zvláště v otázce o vykázání celních přebytků spolkovým státům ('''F'''-ův návrh). {{Konec formy}} 5uoh91iboi4kxh2xatuzueeue3jo6sw 318989 318988 2026-04-14T16:31:28Z Ceplm 1807 Přidána kategorie Němečtí politici v Ottově slovníku naučném pro heslo Franckenstein 318989 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Franckenstein | PŘEDCHOZÍ = Francken | DALŠÍ = Francké právo }} {{Textinfo | TITULEK = Franckenstein | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1895. S.&nbsp;607. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1f368ff0-0a02-11e5-b309-005056825209 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Karl Franckenstein }} {{Forma|proza}} '''Franckenstein''' {{Prostrkaně|Georg Arbogast}}, svob. pán, politik bavor. (* 1825 ve Vircpurku — † 1890 v Berlíně), hlasoval v bavor. sněmě proti účastenství Bavorska ve válce německo-francouzské a proti přistoupení tohoto státu k Německé říši. Zvolen byv do říšského sněmu, hrál v něm vynikající úlohu, zvláště v otázce o vykázání celních přebytků spolkovým státům ('''F'''-ův návrh). {{Konec formy}} [[Kategorie:Němečtí politici v Ottově slovníku naučném]] iqcc29gczuy0whs76mhqtgw1ke6asyp 0 96872 318990 2026-04-14T19:50:55Z Ceplm 1807 Nové heslo Francken 318990 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Francken | PŘEDCHOZÍ = Francke | DALŠÍ = Franckenstein }} {{Textinfo | TITULEK = Francken | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1895. S.&nbsp;606. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1f0e2060-0a02-11e5-b309-005056825209 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Franckenovi }} {{Forma|proza}} '''Francken''', rodina vlámských malířů; zvláště z nich vynikli: '''1''') '''F.''' {{Prostrkaně|Hieronymus starší}} (* 1540 v Herenthalsu - † 1610 v Paříži). Pracoval u Fransa Florisa, načež zdržoval se v Paříži (od r. 1565), jsa za Jindřicha III. právě tak, jako po svém návratu z Italie (1593) i za Jindřicha IV. a Ludvíka XIII., dvorním portraitistou. Z obrazů jeho vynikají: ''Karel V, zříká se trůnu'' (v Amsterdamě); ''Stětí sv. Jana Křtitele'' (v Drážďanech); ''Bohové moře'' (ve Štokholmě). Účastnil se i výzdoby zámku Fontainebleauského. Z jeho školy pařížské vyšel A. Bloemaart. '''2''') '''F.''' {{Prostrkaně|Frans starší}}, bratr před. (* 1542 v Herenthalsu — † 1616 v Antverpách), žák Florisův a učitel mnohých žáků, hlavně též svých čtyř synů. Obrazy: ''Esther'' (v Louvru); ''Eteoklés a Polyneikés'' (Antverpy); triptych ''Ježíš mezi zákonníky'' (t.); ''Kladení v hrob'' (t.); ''Útěk do Egypta'' (Drážďany); ''Stvoření Evy'' (t); ''Stvoření tvorů'' (t.); ''Ecce homo'' (Vídeň); ''Solón u Kroisa'' (t.); ''Kvas'' (t). '''3''') '''F.''' {{Prostrkaně|Ambrosius}} st, bratr před. (* 1544 v Herenthalsu — † 1618 v Antverpách), žák Florisův a v Paříži svého bratra Hieronyma. Je původcem řady náboženských obrazů (hlavně v Antverpách) realismu až odpuzujícího. '''4''') '''F.''' {{Prostrkaně|Frans ml.}}, příjmenem {{Prostrkaně|Don Francisco}}, na obrazech pozdějších DOF to jest d’oude Frans = starý syn '''F'''-a 1) (* 1581 v Antverpách — † 1642 t.), nejslavnější a nejplodnější člen rodiny '''F'''-ů. Vzdělal se u otce a cestou po Itálii. Vyniká harmonií barev a oduševněním látky. Z obrazů jeho nejvíce charakteristickým jest: ''Schůdky čarodějů'' (Vídeň); z ostatních jmenujeme: ''Kristus před Pilátem''; ''Polibek Jidášův'' (obě v Madridě); ''Ukřižování''; ''Marnotratný syn'' (v Louvru); ''Majdalena u nohou Kristových'' (Notre-Dame de Bruges v Paříži); ''Klanění se mudrců'' (Brunšvik); ''Kristus na hoře olivetské'' (Berlín); ''Kristus nese kříž'' (Drážďany); ''Ukřižování'' (ve Vídni); ''Neptun a Amfitrite'' (v Madridě a Gothě); ''Král Midas'' (v Brunšviku); ''Přechod mořem Rudým'' (v Brunšviku); ''Kvas Balthasarův'' (v Gothě); ''Šalomoun obětuje modlám'' (t.); ''Kroesus a Solón'' (v Brusselu a ve Vídni); ''Apellés maluje Pankastu'' (v Kodani); ''Poprava ve Flandrech k rozkazu vévody z Alby'' (v Genevě); ''Ples u dvora flanderského'' (v Amsterodamě); ''Hostina'' (v Drážďanech). Ve Florenci Galleria degli Uffizi jest i vlastnoruční podobizna '''F'''-ova. '''5''') '''F.''' {{Prostrkaně|Frans III.}}, zvaný {{Prostrkaně|de Rubensche Francken}}, t. j. Rubensův, syn '''F'''-a 4. (* 1607 v Antverpách — † 1667 t.), žák svého otce, ač v druhé polovici své činnosti tvoří silně pod vlivem Rubensovým. Z obrazů jeho vyniká: ''Kázání sv. Jana Křt.'' (ve Vídni) a ''Hlava sv. Jana Křt.'' (v Antverpách). '''6''') '''F.''' {{Prostrkaně|Constantin}}, syn před. (* 1660 v Antverpách — † 1717 t.), malíř bitev (v Louvru a ve Versaillech), z nichž nejvíce známa jest ''Bitva u Eckerems'' (v Antverpách). — Srov. van Branden, Geschiedenis der Antwerpsche Schulderschool (Antverpy, 1883); Michiels, Histoire de la peinture flamande sv. VI a VII. {{Konec formy}} [[Kategorie:Nizozemští malíři v Ottově slovníku naučném]] nipkhc75m6dsjox519dnhez47mgm02t 0 96873 318991 2026-04-14T20:43:40Z Ceplm 1807 Nové heslo Francke 318991 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Francke | PŘEDCHOZÍ = | DALŠÍ = Francken }} {{Textinfo | TITULEK = Francke | AUTOR = [[Autor:František Xaver Jiřík|Dr. Jiřík F. O.]] a [[Autor:Bohumil Mareš|Bohumil Mareš]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1895. S.&nbsp;605. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1ee33fd0-0a02-11e5-b309-005056825209 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = August Hermann Francke }} {{Forma|proza}} '''Francke''' [-nke]: '''1''') '''F.''' {{Prostrkaně|Paul}}, architekt něm. z 2 pol. XVI. stol. Pro vévodu Jindřicha Julia Brunšvického vystavěl r. 1593 universitu v Helmstedtu ve slohu německé renaissance s vysokými, skvostně dekorovanými štíty a bohatě rozčleněnými portály. Okna však jsou méně zdařile komponována. ''[[Autor:František Xaver Jiřík|J-k.]]'' '''2''') '''F.''' August Hermann, pietista a lidumil (* 1663 v Lubeku — † 1727 v Halle), jako student podléhal vlivu Spenerových názorů, s nímž se teprve r. 1687 v Drážďanech osobně seznámil a spřátelil. V té době, zvláště přičiněním Sandhagenovým v Luneburku, nabyl nového vážnějšího duchovního života. Jsa mistrem bohosloví v Lipsku, založil roku 1686 s několika přáteli za účelem pěstování zanedbané biblické exegese collegium philobiblicum, čímž vzbudil mocné hnutí duchovní, avšak také mocné nepřátelství proti sobě a svým přátelům, jimž přezdíváno {{Prostrkaně|pietistů}}, tak že musil prchmuti do Erfurtu (1690) a odtud do Halle (1691), kde se přičiněním Spenerovým stal farářem a professorem bohosloví na universitě. Tamnější činnost jeho byla kolikera. Směr jeho, dle něhož Písmo svaté jest jediným principem a základem pravdy, ovládl celou universitu, hlavně jeho přednáškami exegetickýmí. Vedle toho mluvil k srdci svými prostými srdečnými praktickými kázáními. Nejvíce však vynikl velkolepou činností lidumila, zřídiv své proslavené ústavy. Pokus, kterýmž jal se r. 1694 žebravé děti vyučovati katechismu, vedl k založení školy chudých r. 1695 kapitálem sedmi zlatých, k níž během času připojil sirotčinec, latinskou školu, lékárnu, knihkupectví, knihtiskárnu, ústav pro vydávání Biblí, kde i české hallské Bible vydávány byly, bezplatné stravování studentů a chudých žáků — to vše milodary, jež hojně a ochotně plynuly. Při '''F'''-ově smrti nalézalo se v ústavech jeho 2200 dětí a 200 zřízenců. '''F'''-ův sirotčinec, jenž podnes tvoří celou čtvrť městskou, měl vliv na široké vrstvy lidu, stal se podnětem a vzorem podobných ústavů a veden byl po smrti jeho v témž duchu synem jeho Gotthilfem Augustem, prof. bohosloví (* 1696 — † 1769). Avšak i pro tyto lidumilné snahy bylo tomuto otci vnitřní missie v Němcích zakoušeti nepřátelského příkoří. '''F.''' náleží k mužům nejvíce vynikajícím neobyčejnou pracovní silou, širokým rozhledem, skalopevnou víry důvěrou, nevyčerpanou láskou, praktickou zručností a použitím nových učebných method a prostředků. Spisy : ''Öffeut. Zeugniss vom Werk'', ''Wort und Dienst Gottes'' (1702); ''Idea studiosi theologiae'' (1712); ''Methodus studii theologici'' (1723); ''Timotheus zum Fürbilde allen theologiae studiosis vorgestellet'' (1695); ''Lectiones paraeneticae'' (1726—36). Srv. V. Kramer. A. H. '''F.''' (1880—82, 2 sv.). [[Autor:Bohumil Mareš|BM.]] '''3''') '''F.''' {{Prostrkaně|Johann Friedrich}}, novobratrský bohoslovec (* 1717 v Krautheimu u Výmaru, † 1780 v Basileji), byl tajemníkem Zinzendorfovým a hudebním ředitelem v Herrnhutě, od r. 1765 ve Švýcarsku. Byl též spolupracovníkem londýn. bratrského zpěvníku. [[Autor:Bohumil Mareš|BM.]] '''4''') '''F.''', {{Prostrkaně|Wilhelm Franz Gottfried}}, právník něm. (* 1803 v Luneburku — † 1873 v Gotinkách), znamenitý učitel a spisovatel v oboru římského práva, studoval v Gotinkách, kde se stal r. 1825 docentem a r. 1828 mimoř. professorem. Od r. 1831 byl řádným professorem a radou vrchního appellačního souduv Jeně, odkudž se r. 1844 navrátil do Gotink. Napsal ''Civilistische Abhandlungen'' (Gotinky, 1826); ''Beiträge zur Erläuterung einzelner Rechts materien'' (t, 1828); ''Das Recht der Noterben und Pflichtteilsberechtigten'' (t., 1831); ''Exegetisch dogm. Kommentar über den Pandektentitel de hereditatis petitione'' (t., 1864). Od roku 1837 byl spoluvydavatelem časopisu »Archiv für die civilist. Praxis«. '''5''') '''F.''' {{Prostrkaně|Karl Philipp}}, politik (* 1805 ve Šlesviku — † 1870 v Kielu). Studoval v Gotinkách, v Heidelberce a Kielu práva, vstoupil r. 1827 do šlesvicko-holštýnsko-lauenburské kanceláře v Kodani a byl r. 1835 přeložen do sboru gener. celní komory a obchodu. V l. 1835—48 stál tu v čele celních a obchodních záležitostí uvedených vévodství a zavedl důkladnou celní reformu. Když r. 1848 prohlášeno připojení Šlesvicka k Dánsku, '''F.''' vzdal se svých úřadův a vstoupil do služby provisorní vlády řečených vévodství, která jej jmenovala vládním presidentem ve Šlesviku. Zvolen byv za poslance do frankfurtského sněmu, šel s konstituční stranou a hlasoval též pro Malmöské příměří. Od list. 1848 byl zmocněncem šlesvicko-holštýnské vlády příměří při ústřední moci. Po rozpuštění sněmu vrátil se do vlasti a převzal v srpnu 1849 správu finančního odboru a v květnu 1850 i správu vnějších záležitostí. Tyto své úřady zastával až do roku 1851, kdy se země podrobila spolkové exekuci. Od dánské vlády byv vypověděn, převzal na podzim téhož roku předsednictví vlády v Koburce a od r. 1858 správu ministerstva. Po smrti dánského krále Bedřicha VII. povolán byl (1863) od vévody Bedřicha z Augustenburka nejprve do Gothy a pak do Kielu, aniž tu mohl vyvinouti zvláštní činnost. Po pruské inkorporaci pokládal zemské právo dotčených shora vévodství navždy za zrušené a pro stanovisko, které následkem toho zaujal v konstitujícím říšském sněmu a v pruské poslanecké sněmovně, znepřátelil si vévodskou rodinu. {{Konec formy}} [[Kategorie:Němečtí architekti v Ottově slovníku naučném]] [[Kategorie:Němečtí duchovní v Ottově slovníku naučném]] [[Kategorie:Němečtí právníci v Ottově slovníku naučném]] 7349jtbdggy9iqsbliujak0b7iv9vs1