Autor:Catulle Mendès

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikizdroje</sitename>
    <dbname>cswikisource</dbname>
    <base>https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.46.0-wmf.24</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikizdroje</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikizdrojům</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="100" case="first-letter">Autor</namespace>
      <namespace key="101" case="first-letter">Diskuse k autorovi</namespace>
      <namespace key="102" case="first-letter">Edice</namespace>
      <namespace key="103" case="first-letter">Diskuse k edici</namespace>
      <namespace key="250" case="first-letter">Stránka</namespace>
      <namespace key="251" case="first-letter">Diskuse ke stránce</namespace>
      <namespace key="252" case="first-letter">Index</namespace>
      <namespace key="253" case="first-letter">Diskuse k indexu</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Autor:Catulle Mendès</title>
    <ns>100</ns>
    <id>7347</id>
    <revision>
      <id>321579</id>
      <parentid>302301</parentid>
      <timestamp>2026-04-18T10:00:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Díla o autorovi</comment>
      <origin>321579</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2082" sha1="cokqu83ddm02sfvcmlwqz31odbyttmo" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = Catulle
  | příjmení = Mendès
  | Image = Catulle Mendès, portrait.jpg
  | datum narození = 22. květen 1841
  | místo narození = Bordeaux
  | datum úmrtí = 7. únor 1909
  | místo úmrtí = Saint-Germain-en-Laye
  | popis = francouzský básník a spisovatel
}}
'''Catulle Mendès''' (1841–1909) byl francouzský básník a spisovatel.

{{Citace|Narozen r.&amp;nbsp;1843 v Bordeaux. Psal romány a dramata. Básně jeho vyznačují se noblessou a virtuosnosti formy. Sebrané (Phllomele. — Sonnety. — Panteleia. — Pagoda. — Serenady. — Smutné večery.) vyšly v jednom svazku r. 1877. K nim přidány dvě větší básně „Hesperus“ a „Slunce půlnoci“ plné divoké fantasie a originálnosti. Brzy vyjdou od něho nové básně „Evangelium Lazara“.|Jaroslav Vrchlický v antologii [[Poesie francouzská nové doby]] (1877) na str.&amp;nbsp;336 uvádí:}}
{{Citace|Pravý Proteus mezi básníky, který dovede básniti ve všech tónech a odstínech Parnassistů. Sebrané básně vyšly ve třech svazcích ''Poésies'' (18921893) u Charpentiera. Mimo básně psal nepřehledné řady drobných povídek a skiz, několik románů i dramat i studie literární, z nichž jeho ''Légende du Parnasse'' jest nejdůležitější a nejzajímavější.|Tentýž v antologii [[Moderní básníci francouzští]] (1893) na str.&amp;nbsp;332 uvádí:}}

== Dílo ==

=== Básně ===
* [[Moderní básníci francouzští/Ach!|Ach!]]
* [[Poesie francouzská nové doby/Intimní odeletta|Intimní odeletta]]
* [[Poesie francouzská nové doby/Lev|Lev]]
* [[Poesie francouzská nové doby/Píseň (Mendès)|Píseň]]
* [[Poesie francouzská nové doby/Po lázni|Po lázni]]
* [[Poesie francouzská nové doby/Pýcha|Pýcha]]
* [[Poesie francouzská nové doby/Serenady|Serenady]]
* [[Poesie francouzská nové doby/Spleen leta|Spleen leta]]
* [[Moderní básníci francouzští/Žena|Žena]] – všechny v překladu Jaroslava Vrchlického

== Díla o autorovi ==
* {{OSN|heslo=Mendès|rok=1901|svazek=17}}

[[Kategorie:Francouzští autoři]]</text>
      <sha1>cokqu83ddm02sfvcmlwqz31odbyttmo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Autor:Josef Dědeček</title>
    <ns>100</ns>
    <id>21385</id>
    <revision>
      <id>321571</id>
      <parentid>314144</parentid>
      <timestamp>2026-04-18T06:41:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>/* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Dipholis|Dipholis]] * [[Ottův slovník naučný/Diphyscium|Diphyscium]]</comment>
      <origin>321571</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14959" sha1="mbkeoil20f0p4dnpn3zynkc84198dp6" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = Josef
  | příjmení = Dědeček
  | datum narození = 23. listopadu 1843
  | místo narození = Chlomek u Turnova
  | datum úmrtí = 15. května 1915
  | místo úmrtí = Dolní Chabry u Prahy
  | popis = český pedagog a botanik
}}

'''Josef Dědeček''' (1843–1915) byl český středoškolský profesor a botanik. {{Více}}

== Dílo ==
* [[Ze života pro život]] (1899)

=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Děd.'' Je autorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Abatia|Abatia]]
* [[Ottův slovník naučný/Abbevillea|Abbevillea]]
* [[Ottův slovník naučný/Abelasis|Abelasis]]
* [[Ottův slovník naučný/Abelia|Abelia]]
* [[Ottův slovník naučný/Abelmoluch|Abelmoluch]]
* [[Ottův slovník naučný/Aberia|Aberia]]
* [[Ottův slovník naučný/Abobra|Abobra]]
* [[Ottův slovník naučný/Abobreae|Abobreae]]
* [[Ottův slovník naučný/Abolboda|Abolboda]]
* [[Ottův slovník naučný/Abraca-Palo|Abraca-Palo]]
* [[Ottův slovník naučný/Abroma|Abroma]]
* [[Ottův slovník naučný/Abronia|Abronia]]
* [[Ottův slovník naučný/Abrotanum|Abrotanum]]
* [[Ottův slovník naučný/Abrus|Abrus]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Absinthové dřevo|Absinthové dřevo]]
* [[Ottův slovník naučný/Absus|Absus]]
* [[Ottův slovník naučný/Abuta|Abuta]]
* [[Ottův slovník naučný/Abutilon|Abutilon]]
* [[Ottův slovník naučný/Acacia|Acacia]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Acacieae|Acacieae]]
* [[Ottův slovník naučný/Acaciové dřevo|Acaciové dřevo]]
* [[Ottův slovník naučný/Acaena|Acaena]]
* [[Ottův slovník naučný/Acaia|Acaia]]
* [[Ottův slovník naučný/Acajou|Acajou]]
* [[Ottův slovník naučný/Acanthospermum|Acanthospermum]]
* [[Ottův slovník naučný/Acaroidová pryskyřice|Acaroidová pryskyřice]]
* [[Ottův slovník naučný/Aceras|Aceras]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Acianthus|Acianthus]]
* [[Ottův slovník naučný/Acicalyptus|Acicalyptus]]
* [[Ottův slovník naučný/Acicarpha|Acicarpha]]
* [[Ottův slovník naučný/Acioa|Acioa]]
* [[Ottův slovník naučný/Aciphylla|Aciphylla]]
* [[Ottův slovník naučný/Acisanthera|Acisanthera]]
* [[Ottův slovník naučný/Acmena|Acmena]]
* [[Ottův slovník naučný/Acnida|Acnida]]
* [[Ottův slovník naučný/Acnistus|Acnistus]]
* [[Ottův slovník naučný/Acolium|Acolium]]
* [[Ottův slovník naučný/Acona|Acona]]
* [[Ottův slovník naučný/Acouma|Acouma]]
* [[Ottův slovník naučný/Acradenia|Acradenia]]
* [[Ottův slovník naučný/Acranthera|Acranthera]]
* [[Ottův slovník naučný/Acroclinium|Acroclinium]]
* [[Ottův slovník naučný/Acrocomia|Acrocomia]]
* [[Ottův slovník naučný/Acrocordia|Acrocordia]]
* [[Ottův slovník naučný/Acronychia|Acronychia]]
* [[Ottův slovník naučný/Acrotrema|Acrotrema]]
* [[Ottův slovník naučný/Actinidia|Actinidia]]
* [[Ottův slovník naučný/Actinocarpus|Actinocarpus]]
* [[Ottův slovník naučný/Actinodium|Actinodium]]
* [[Ottův slovník naučný/Actinotus|Actinotus]]
* [[Ottův slovník naučný/Adamovo jablko|Adamovo jablko]]
* [[Ottův slovník naučný/Adelobotrys|Adelobotrys]]
* [[Ottův slovník naučný/Adenandra|Adenandra]]
* [[Ottův slovník naučný/Adenanthera|Adenanthera]]
* [[Ottův slovník naučný/Adenanthereae|Adenanthereae]]
* [[Ottův slovník naučný/Adenosacme|Adenosacme]]
* [[Ottův slovník naučný/Adenosma|Adenosma]]
* [[Ottův slovník naučný/Adenostephanus|Adenostephanus]]
* [[Ottův slovník naučný/Adenostoma|Adenostoma]]
* [[Ottův slovník naučný/Adhatoda|Adhatoda]]
* [[Ottův slovník naučný/Adina|Adina]]
* [[Ottův slovník naučný/Adlumia|Adlumia]]
* [[Ottův slovník naučný/Adolphia|Adolphia]]
* [[Ottův slovník naučný/Adrastaea|Adrastaea]]
* [[Ottův slovník naučný/Advokátový strom|Advokátový strom]]
* [[Ottův slovník naučný/Aeginetia|Aeginetia]]
* [[Ottův slovník naučný/Aegiphila|Aegiphila]]
* [[Ottův slovník naučný/Aegle|Aegle]]
* [[Ottův slovník naučný/Aechmea|Aechmea]]
* [[Ottův slovník naučný/Aechmolepsis|Aechmolepsis]]
* [[Ottův slovník naučný/Aerides|Aerides]]
* [[Ottův slovník naučný/Aerva|Aerva]]
* [[Ottův slovník naučný/Aerveae|Aerveae]]
* [[Ottův slovník naučný/Aesculinae|Aesculinae]]
* [[Ottův slovník naučný/Aesculus|Aesculus]]
* [[Ottův slovník naučný/Aeschynanthus|Aeschynanthus]]
* [[Ottův slovník naučný/Aessa|Aessa]]
* [[Ottův slovník naučný/Aethionema|Aethionema]]
* [[Ottův slovník naučný/Aethiopis|Aethiopis]]
* [[Ottův slovník naučný/Aextoxicon|Aextoxicon]]
* [[Ottův slovník naučný/Afarez|Afarez]]
* [[Ottův slovník naučný/Affonsea|Affonsea]]
* [[Ottův slovník naučný/Agalloche|Agalloche]]
* [[Ottův slovník naučný/Agapantheae|Agapantheae]]
* [[Ottův slovník naučný/Agapanthus|Agapanthus]]
* [[Ottův slovník naučný/Agar-agar|Agar-agar]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Agara|Agara]]
* [[Ottův slovník naučný/Agathodes|Agathodes]]
* [[Ottův slovník naučný/Agathosma|Agathosma]]
* [[Ottův slovník naučný/Agati|Agati]]
* [[Ottův slovník naučný/Agaveae|Agaveae]]
* [[Ottův slovník naučný/Agave|Agave]]
* [[Ottův slovník naučný/Agerateae|Agerateae]]
* [[Ottův slovník naučný/Ageratum|Ageratum]]
* [[Ottův slovník naučný/Aglaia (strom)|Aglaia (strom)]]
* [[Ottův slovník naučný/Aglaonema|Aglaonema]]
* [[Ottův slovník naučný/Agnus scythicus|Agnus scythicus]]
* [[Ottův slovník naučný/Agonis|Agonis]]
* [[Ottův slovník naučný/Agyneia|Agyneia]]
* [[Ottův slovník naučný/Ahnahr|Ahnahr]]
* [[Ottův slovník naučný/Ahovai|Ahovai]]
* [[Ottův slovník naučný/Achania|Achania]]
* [[Ottův slovník naučný/Acharia|Acharia]]
* [[Ottův slovník naučný/Acha|Acha]]
* [[Ottův slovník naučný/Achimenes|Achimenes]]
* [[Ottův slovník naučný/Achnodonton|Achnodonton]]
* [[Ottův slovník naučný/Achras|Achras]]
* [[Ottův slovník naučný/Achyrantheae|Achyrantheae]]
* [[Ottův slovník naučný/Ailantus|Ailantus]]
* [[Ottův slovník naučný/Aiouea|Aiouea]]
* [[Ottův slovník naučný/Aizoideae|Aizoideae]]
* [[Ottův slovník naučný/Aizoon|Aizoon]]
* [[Ottův slovník naučný/Ajax|Ajax]]
* [[Ottův slovník naučný/Ajmud|Ajmud]]
* [[Ottův slovník naučný/Ajovan|Ajovan]]
* [[Ottův slovník naučný/Ak-Ake|Ak-Ake]]
* [[Ottův slovník naučný/Akazga|Akazga]]
* [[Ottův slovník naučný/Alafia|Alafia]]
* [[Ottův slovník naučný/Alangium|Alangium]]
* [[Ottův slovník naučný/Alaternus|Alaternus]]
* [[Ottův slovník naučný/Alberta (botanika)|Alberta (botanika)]]
* [[Ottův slovník naučný/Alberteae|Alberteae]]
* [[Ottův slovník naučný/Albuca|Albuca]]
* [[Ottův slovník naučný/Aldina (botanika)|Aldina (botanika)]]
* [[Ottův slovník naučný/Aldina|Aldina]]
* [[Ottův slovník naučný/Alectryon|Alectryon]]
* [[Ottův slovník naučný/Aleurites|Aleurites]]
* [[Ottův slovník naučný/Alfa (tráva)|Alfa]]
* [[Ottův slovník naučný/Alhagi|Alhagi]]
* [[Ottův slovník naučný/Alchornea|Alchornea]]
* [[Ottův slovník naučný/Alicularia|Alicularia]]
* [[Ottův slovník naučný/Allamanda|Allamanda]]
* [[Ottův slovník naučný/Alleghanské konopí|Alleghanské konopí]]
* [[Ottův slovník naučný/Alocasia|Alocasia]]
* [[Ottův slovník naučný/Aloexylon|Aloexylon]]
* [[Ottův slovník naučný/Aloe|Aloe]]
* [[Ottův slovník naučný/Aloin|Aloin]]
* [[Ottův slovník naučný/Aloové dřevo|Aloové dřevo]]
* [[Ottův slovník naučný/Alpinia|Alpinia]]
* [[Ottův slovník naučný/Alpinieae|Alpinieae]]
* [[Ottův slovník naučný/Alstroemeria|Alstroemeria]]
* [[Ottův slovník naučný/Arbutus|Arbutus]]
* [[Ottův slovník naučný/Arenga|Arenga]]
* [[Ottův slovník naučný/Artanthe|Artanthe]]
* [[Ottův slovník naučný/Astrocaryum|Astrocaryum]]
* [[Ottův slovník naučný/Aucuba|Aucuba]]
* [[Ottův slovník naučný/Avicennia|Avicennia]]
* [[Ottův slovník naučný/Blasia|Blasia]]
* [[Ottův slovník naučný/Bonapartea|Bonapartea]]
* [[Ottův slovník naučný/Buddleia|Buddleia]]
* [[Ottův slovník naučný/Catharinea|Catharinea]]
* [[Ottův slovník naučný/Cissus|Cissus]]
* [[Ottův slovník naučný/Daemonorops|Daemonorops]]
* [[Ottův slovník naučný/Darwinia|Darwinia]]
* [[Ottův slovník naučný/Desmoncus|Desmoncus]]
* [[Ottův slovník naučný/Dipholis|Dipholis]]
* [[Ottův slovník naučný/Diphyscium|Diphyscium]]
* [[Ottův slovník naučný/Diplopappus|Diplopappus]]
* [[Ottův slovník naučný/Diplopappeae|Diplopappeae]]
* [[Ottův slovník naučný/Diplothemium|Diplothemium]]
* [[Ottův slovník naučný/Dipterocarpeae|Dipterocarpeae]]
* [[Ottův slovník naučný/Dipterocarpus|Dipterocarpus]]
* [[Ottův slovník naučný/Dipteryx|Dipteryx]]
* [[Ottův slovník naučný/Dirca|Dirca]]
* [[Ottův slovník naučný/Dracontium|Dracontium]]
* [[Ottův slovník naučný/Dracunculus|Dracunculus]]
* [[Ottův slovník naučný/Epidendron|Epidendron]]
* [[Ottův slovník naučný/Hardwickia|Hardwickia]]
* [[Ottův slovník naučný/Hypnaceae|Hypnaceae]]
* [[Ottův slovník naučný/Ligustrum|Ligustrum]]
* [[Ottův slovník naučný/Lichtensteinia|Lichtensteinia]]
* [[Ottův slovník naučný/Liliaceae|Liliaceae]]
* [[Ottův slovník naučný/Lilieae|Lilieae]]
* [[Ottův slovník naučný/Lilium|Lilium]]
* [[Ottův slovník naučný/Limnanthemum|Limnanthemum]]
* [[Ottův slovník naučný/Limosella|Limosella]]
* [[Ottův slovník naučný/Linaceae|Linaceae]]
* [[Ottův slovník naučný/Linaria|Linaria]]
* [[Ottův slovník naučný/Lindernia|Lindernia]]
* [[Ottův slovník naučný/Linnaea|Linnaea]]
* [[Ottův slovník naučný/Macrochloa|Macrochloa]]
* [[Ottův slovník naučný/Medicago|Medicago]]
* [[Ottův slovník naučný/Mechy|Mechy]]
* [[Ottův slovník naučný/Menispermum|Menispermum]]
* [[Ottův slovník naučný/Mesembryanthemum|Mesembryanthemum]]
* [[Ottův slovník naučný/Moehringia|Moehringia]]
* [[Ottův slovník naučný/Moreae|Moreae]]
* [[Ottův slovník naučný/Neckera|Neckera]]
* [[Ottův slovník naučný/Nectandra|Nectandra]]
* [[Ottův slovník naučný/Palaquium|Palaquium]]
* [[Ottův slovník naučný/Palmy|Palmy]]
* [[Ottův slovník naučný/Paludella|Paludella]]
* [[Ottův slovník naučný/Panax|Panax]]
* [[Ottův slovník naučný/Pancratium|Pancratium]]
* [[Ottův slovník naučný/Pandanaceae|Pandanaceae]]
* [[Ottův slovník naučný/Pandanus|Pandanus]]
* [[Ottův slovník naučný/Panicum|Panicum]]
* [[Ottův slovník naučný/Papayaceae|Papayaceae]]
* [[Ottův slovník naučný/Parinarium|Parinarium]]
* [[Ottův slovník naučný/Parrotia|Parrotia]]
* [[Ottův slovník naučný/Passifioraceae|Passifioraceae]]
* [[Ottův slovník naučný/Passiflora|Passiflora]]
* [[Ottův slovník naučný/Passiflorinae|Passiflorinae]]
* [[Ottův slovník naučný/Paullinia|Paullinia]]
* [[Ottův slovník naučný/Paulownia|Paulownia]]
* [[Ottův slovník naučný/Pavia|Pavia]]
* [[Ottův slovník naučný/Peganum|Peganum]]
* [[Ottův slovník naučný/Pelargonium|Pelargonium]]
* [[Ottův slovník naučný/Pellia|Pellia]]
* [[Ottův slovník naučný/Pennisetum|Pennisetum]]
* [[Ottův slovník naučný/Pentastemon|Pentastemon]]
* [[Ottův slovník naučný/Peperomia|Peperomia]]
* [[Ottův slovník naučný/Peplis|Peplis]]
* [[Ottův slovník naučný/Pereskia|Pereskia]]
* [[Ottův slovník naučný/Perilla|Perilla]]
* [[Ottův slovník naučný/Periploca|Periploca]]
* [[Ottův slovník naučný/Persea|Persea]]
* [[Ottův slovník naučný/Petunia|Petunia]]
* [[Ottův slovník naučný/Peucedanum|Peucedanum]]
* [[Ottův slovník naučný/Phalaris|Phalaris]]
* [[Ottův slovník naučný/Phasceae|Phasceae]]
* [[Ottův slovník naučný/Phascum|Phascum]]
* [[Ottův slovník naučný/Philadelphus|Philadelphus]]
* [[Ottův slovník naučný/Phillyrea|Phillyrea]]
* [[Ottův slovník naučný/Philodendron|Philodendron]]
* [[Ottův slovník naučný/Philonotis|Philonotis]]
* [[Ottův slovník naučný/Phlox|Phlox]]
* [[Ottův slovník naučný/Phönix|Phönix]]
* [[Ottův slovník naučný/Phormium|Phormium]]
* [[Ottův slovník naučný/Phyllocactus|Phyllocactus]]
* [[Ottův slovník naučný/Physalis|Physalis]]
* [[Ottův slovník naučný/Physcomitrella|Physcomitrella]]
* [[Ottův slovník naučný/Physcomitrieae|Physcomitrieae]]
* [[Ottův slovník naučný/Physcomitrium|Physcomitrium]]
* [[Ottův slovník naučný/Physostigma|Physostigma]]
* [[Ottův slovník naučný/Phytelephas|Phytelephas]]
* [[Ottův slovník naučný/Phytolacca|Phytolacca]]
* [[Ottův slovník naučný/Pilocarpus|Pilocarpus]]
* [[Ottův slovník naučný/Pilogyne|Pilogyne]]
* [[Ottův slovník naučný/Pimenta|Pimenta]]
* [[Ottův slovník naučný/Piperaceae|Piperaceae]]
* [[Ottův slovník naučný/Piper|Piper]]
* [[Ottův slovník naučný/Piratinera|Piratinera]]
* [[Ottův slovník naučný/Piscidia|Piscidia]]
* [[Ottův slovník naučný/Pistacia|Pistacia]]
* [[Ottův slovník naučný/Pistia|Pistia]]
* [[Ottův slovník naučný/Pitcairnia|Pitcairnia]]
* [[Ottův slovník naučný/Pittosporum|Pittosporum]]
* [[Ottův slovník naučný/Plagiochila|Plagiochila]]
* [[Ottův slovník naučný/Plagiothecium|Plagiothecium]]
* [[Ottův slovník naučný/Platanaceae|Platanaceae]]
* [[Ottův slovník naučný/Platanus|Platanus]]
* [[Ottův slovník naučný/Platyphyllae|Platyphyllae]]
* [[Ottův slovník naučný/Plectranthus|Plectranthus]]
* [[Ottův slovník naučný/Pleuridium|Pleuridium]]
* [[Ottův slovník naučný/Poa|Poa]]
* [[Ottův slovník naučný/Podocarpus|Podocarpus]]
* [[Ottův slovník naučný/Podophyllum|Podophyllum]]
* [[Ottův slovník naučný/Podospermum|Podospermum]]
* [[Ottův slovník naučný/Podostemaceae|Podostemaceae]]
* [[Ottův slovník naučný/Pogonatum|Pogonatum]]
* [[Ottův slovník naučný/Pogostemon|Pogostemon]]
* [[Ottův slovník naučný/Poinsettia|Poinsettia]]
* [[Ottův slovník naučný/Polyanthes|Polyanthes]]
* [[Ottův slovník naučný/Polycarpicae|Polycarpicae]]
* [[Ottův slovník naučný/Polygalaceae|Polygalaceae]]
* [[Ottův slovník naučný/Polytrichum|Polytrichum]]
* [[Ottův slovník naučný/Pomaceae|Pomaceae]]
* [[Ottův slovník naučný/Quassia|Quassia]]
* [[Ottův slovník naučný/Racomitrium|Racomitrium]]
* [[Ottův slovník naučný/Rhodobryum|Rhodobryum]]
* [[Ottův slovník naučný/Vateria|Vateria]]
* [[Ottův slovník naučný/Vatica|Vatica]]
* [[Ottův slovník naučný/Weigelia|Weigelia]]
* [[Ottův slovník naučný/Yucca|Yucca]]
* [[Ottův slovník naučný/Zamia|Zamia]]
* [[Ottův slovník naučný/Zanthoxylon|Zanthoxylon]]
* [[Ottův slovník naučný/Zea L.|Zea L.]]
* [[Ottův slovník naučný/Zieria|Zieria]]
* [[Ottův slovník naučný/Zingiberaceae|Zingiberaceae]]
* [[Ottův slovník naučný/Zingiber|Zingiber]]

[[Kategorie:Čeští autoři]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]</text>
      <sha1>mbkeoil20f0p4dnpn3zynkc84198dp6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edictum</title>
    <ns>0</ns>
    <id>23325</id>
    <revision>
      <id>321387</id>
      <parentid>203677</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321387</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4277" sha1="p8qf59sqx2rspacv21ipy49oibdap4e" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edictum
| PŘEDCHOZÍ = Edicta principis
| DALŠÍ = Edictum Rothari
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edictum
| AUTOR = [[Autor:Leopold Heyrovský|Leopold Heyrovský]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;378–379. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n402/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Edictum''' zvala se u Římanů {{Prostrkaně|veřejná vyhláška}} nařízení magistrátského. Nařízení bývalo vyhlašováno předem ústně před občanstvem k vyslechnutí jeho povolaným; kromě toho začasté též písemně. ''Ius edicendi'' příslušelo vrchním magistrátům, výjimkou též jiným magistrátům. Jmenovitě je měli magistrátové, kterým byla udělena civilní pravomoc soudní. Výkonem jeho vzešlo zvláštní zákonodárství magistrátní, které pro vývoj římského soukromého práva a processu bylo velice důležitým. Staloť se již záhy za republiky obvyklým, že magistrátové spravující soud civilní, jmenovitě praetorové, při nastoupení na úřad '''e'''-ty svými s obecenstvem sdělovali, jakými normami krom zákonných hodlají se konajíce spravedlnost říditi. Vyhlášky takové sluly '''e'''-ta ''perpetua'', na rozdíl od ediktů mezi rokem úředním vydaných ('''e'''-ta ''repentina''). '''E'''-ta byla napsána na bílých deskách (''album'' v. J, 742 č. 2) a veřejně vyvěšena. I znamená pak '''e.''' předem jednotlivé vyhlášené nařízení, dále soujem všech v albu obsažených nařízení, druhdy dokonce veškeren obsah magistrátního alba, t. j. nejen všechna nařízeni, nýbrž i vedle těchto vyhlášené formuláře pro processné prostředky, pro ''actiones'', ''exceptiones'', ''praetoriae stipulationes''. '''E.''' ''perpetuum'' pro magistráta, který je byl vydal, bylo závazným pouze po zvyklosti. Teprve ''lex Cornelia'' (67 př. Kr.) předepsala, ''ut praetores ex edictis suis perpetuis ius dicerent''. Též mohl magistrát ve svém '''e'''-tu pouze prohlásiti, jakých pravidel on sám bude šetřiti ve svém úřadováni. Jeho nástupce v úřadě takovým prohlášením vázán nebyl. Ale ve skutečnosti bývala ustanovení, která se byla v praxi osvědčila, přijímána též od nástupců prvního edicenta, tak že osvědčená '''e'''-ta přecházela od magistráta na magistráta ('''e'''-ta ''tralaticia''), ale mohla vždycky, kdykoli toho bylo třeba, novými ustanoveními ('''e'''-ta ''nova'') býti změněna nebo doplněna. I stalo se '''e.''', jakkoli platilo formálně pouze jeden rok, přece fakticky stálým, jen rok od roku přehlíženým zákonníkem. Takové '''e.''' vydával každý k civilní jurisdikci povolaný magistrát a vyskytovalo se tedy v Římě: '''e.''' ''praetoris urbani'', '''e.''' ''praetoris peregrini'' a '''e.''' ''aedilium curulium'', mimo Řím jednotlivá '''e'''-ta ''provincialia''. Právo v těchto ediktech obsažené slove pak ''ius praetorium'' nebo všeobecněji ''ius honorarium''.

''Ius edicendi'' bylo od soudních magistrátů vykonáváno sice ještě za principátu, ale na starých ediktech bylo od nich měněno nebo k nim dodatky přičiněny již jen, když k tomu dal podnět senát nebo císař. Zároveň byla '''e'''-ta různých magistrátů víc a více obsahem sobě sblížena. Tento vývoj skoncoval císař Hadrián, dav od právníka Salvia Juliána veškerá '''e'''-ta přehlédnouti a v jediný celek spořádati a senatuskonsultem naříditi všem soudním magistrátům, aby příště ve svém albu vyhlašovali pouze Juliánovo uspořádání ediktů. Odtud platilo pro celou říši a trvale jediné '''e.''', Hadriánovo '''e.''' ''perpetuum'', Z tohoto dochovaly se na nás četné zlomky ve spisech právnických, které byly přijaty do Justiniánových Pandekt. Nejnověji podnikl restituci ediktu Hadriánova s velikým úspěchem O. Lenel (Das '''e.''' perpetuum. Ein Versuch zu dessen Herstellung, 1883. – Srov. Krüger, Gesch. d. Quellen des röm. Rechts (1888), str. 30 a 84. ''[[Autor:Leopold Heyrovský|Hý.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>p8qf59sqx2rspacv21ipy49oibdap4e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edicta principis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>23336</id>
    <revision>
      <id>321386</id>
      <parentid>64031</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321386</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="592" sha1="j3mb76vuegtfxbkdwfbjwp19e9az940" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edicta principis
| PŘEDCHOZÍ = Edicendi ius
| DALŠÍ = Edictum
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edicta principis
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;378. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n402/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Edicta principis''' v. {{Prostrkaně|[[../Constitutio principis|Constitutio principis]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>j3mb76vuegtfxbkdwfbjwp19e9az940</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Emptio</title>
    <ns>0</ns>
    <id>23375</id>
    <revision>
      <id>321440</id>
      <parentid>64004</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321440</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="624" sha1="a1dw77mljmuwdte43l9cu2kh9voc1gv" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Emptio
| PŘEDCHOZÍ = Empsychóza
| DALŠÍ = Empúsa
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Emptio
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;592. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n617/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Emptio''' [-pcio], lat., {{Prostrkaně|koupě}}. – '''E.''' {{Prostrkaně|bonorum}} viz [[../Bonorum emptio|{{Prostrkaně|Bonorum emptio}}]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>a1dw77mljmuwdte43l9cu2kh9voc1gv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Emfyteuse</title>
    <ns>0</ns>
    <id>23377</id>
    <revision>
      <id>321434</id>
      <parentid>64001</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321434</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6338" sha1="jmxpx63uwryjd7vlp3tff9r4u196fdj" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Emfyteuse
| PŘEDCHOZÍ = Emfysém
| DALŠÍ = Emfyteuta
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Emfyteuse
| AUTOR = [[Autor:Leopold Heyrovský|Leopold Heyrovský]], [[Autor:Karel Kadlec|Karel Kadlec]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;573–574. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n597/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Emfyteuze
}}

{{Forma|proza}}
'''Emfyteuse''' (lat. ''emphyteusis'') zove v římském právu dědičný pacht, při kterém pachtýři přísluší věcné právo plného užívání pozemku pachtovního. Historické základy její jsou tyto: V Italii propachtovávaly městské obce svoje pozemky na vždy nebo na dlouhou dobu (100 let) s úmluvou, že dokud pachtýř nebo jeho dědic bude řádně platiti pachtovné (''vectigal''), nesmí jemu býti odňat pozemek (''ager vectigalis''). Takovému pachtýřovi byla v klassickém právu na každého, kdo jemu pozemek pachtovní zadržoval, dána po způsobu žaloby vlastnické praetorská ''actio in rem'' zvaná ''vectigalis''. Tím bylo pachtýřovi k pozemku pachtovnímu propůjčeno obsáhlé právo užívací jakožto ''ius in re aliena'', které bylo zcizitelné a přecházelo na dědice, mělo tedy povahu věcného dědičného práva pachtovního. Podobný pacht dědičný vytvořil se v pozdější době císařské ve východní polovici říše římské, jsa tu zván ''ius emphyteuticum'' neboli '''e.''' Před tím bývaly pozemky na panstvích císařských (''fundi patrimoniales'') ležící ladem přenechávány ke zdělání a užívání na věčné časy jednotlivcům za pevný plat úročný (''canon''). Časem byly též pozemky kostelů, dále i pozemky soukromých velkostatkářů odevzdávány pachtýřům podle práva emfyteutického. Konečně bylo názvu ''ager emphyteuticarius'' užito též na starobylý ''ager vectigalis''. Starou spornou otázku, zdali smlouvu, kterou se zřizoval popsaný právní poměr k ''ager vectigalis'' nebo ''emphyteuticus'', jest pokládati za trhovou nebo za nájemní, rozhodl císař Zeno v ten smysl, že zřízení '''e.''' jest zvláštním kontraktem, ''contractus emphyteuticiarius'', který není ani trhem ani nájmem. – {{Prostrkaně|Emfyteuta}} (dědičný pachtýř) má právo plného užívání emfyteutického pozemku. Jemu připadají nejen pravidelné hospodářské výtěžky z pozemku, nýbrž i všeliké jiné užitky. Plodin pozemkových nabývá pouhým oddělením jejich. On smí pozemek též přeměniti, jen jej nesmí zhoršiti. Emfyteuta přenáší právo emfyteutické na dědice svoje a může právo to též odkazem zůstaviti nebo mezi živými zciziti a jest oprávněn pro dobu svého práva pozemek emfyteutický v zástavu dáti a služebnostmi obtížiti. Na každého, kdo proti jeho vůli působí na pozemek nebo jemu samému brání, aby na pozemek nepůsobil, přísluší emfyteutovi shora dotčená ''actio in rem vectigalis'', po případě ''actio negatoria'' nebo pro služebnosti spojené s pozemkem ''actio confessoria''. Též jsou jemu propuštěny ostatní právní prostředky, kterými může vlastník odvrátiti újmu způsobenou nebo hrozící pozemku. Poctivému a pořádnému nabyvateli '''e.''' jest dána ''actio Publiciana''. Držení emfyteutického práva pak jest chráněno possessorními interdikty příslušejícími držiteli věci. Vlastníkovi pozemku (''dominus'') jest emfyteuta zavázán k placení platu úročného (''canon'', ''vectigal'') a k zapravení daně pozemkové. Plat úročný lpí v ten způsob na pozemku, že každý držitel jest k plnění jeho povinen. Emfyteuta má dále pozemek v dobrém stavu udržovati, a zamýšlí-li právo svoje zciziti, oznámiti to zároveň s podmínkami zcizení vlastníkovi. Tento pak jest oprávněn, za svoje svolení žádati dva ze sta ceny trhové nebo skutečné hodnoty '''e.''' Jde-li o prodej '''e.''', má vlastník též předkupní právo. Nesplní-li emfyteuta zmíněných povinností, může jej ''dominus'' z '''e.''' vysaditi. – Římská '''e.''' byla přejata též do {{Prostrkaně|práva obecného}}. Na velmi rozmanitá dědičná práva požívací, odnášející se k pozemkům plodonosným, jmenovitě na různá dědičná práva pachtovní, která se v Německu na novou dobu dochovala, jest ovšem namnoze užiti zvláštních z domácího práva pochodících pravidel práva partikulárního. Proto však nepřestala římská '''e.''' býti praktickým zřízením práva obecného. Netoliko že podle obecného práva lze smlouvou zříditi '''e.''' ve smyslu římském, nýbrž tu i tam se ze starších dob udržely pravé '''e.''', jmenovitě církevní. – O dědičných poměrech pachtovních v právu rakouském viz [[../Dědičný pacht|{{Prostrkaně|Dědičný pacht}}]] a [[../Dědičný úročník|{{Prostrkaně|Dědičný úročník}}]]. ''[[Autor:Leopold Heyrovský|Hý.]]''

V záp. Evropě i ve slovanských zemích proveden byl ve středověku různým způsobem podobný princip jako v římském právu, dle něhož přímé držení a užívání nemovitosti trvale od vlastnictví bylo odděleno. Jeví se jednak ve formách šlechtických {{Prostrkaně|lenních statků}}, jednak v různých formách užívání {{Prostrkaně|selských statků lenních}}, {{Prostrkaně|činžovních}}, {{Prostrkaně|dědičně pachtovních}}, {{Prostrkaně|kolonátních}}, {{Prostrkaně|zákupných}} atd. Zejména pro dědičné držení a užívání statků městských a selských užívalo se u nás názvu práva emfyteutického neboli zákupného a poněvadž byli to němečtí kolonisté, kteří se na právu tomto emfyteutickém v našich zemích usazovali, říkalo se právu tomu též {{Prostrkaně|jus theutonicum}}. Výkupem pozemků právo to emfyteutické postupem času proměnilo se v právo vlastnické. (Viz [[../Poddanství lidu selského|{{Prostrkaně|Poddanství}}]] ve XIII. a XIV. stol. [[../Vyvazení pozemků|{{Prostrkaně|Vyvazení pozemků}}]].) ''[[Autor:Karel Kadlec|–dlc.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>jmxpx63uwryjd7vlp3tff9r4u196fdj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Emfyteuta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>23379</id>
    <revision>
      <id>321435</id>
      <parentid>64002</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321435</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="616" sha1="sfi27k2m97km8358ouz8rnlhsostojc" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Emfyteuta
| PŘEDCHOZÍ = Emfyteuse
| DALŠÍ = Emgalo
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Emfyteuta
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;574. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n599/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Emfyteuta''', '''emfyteutický''' viz [[../Emfyteuse|{{Prostrkaně|Emfyteuse}}]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>sfi27k2m97km8358ouz8rnlhsostojc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Emancipace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>23438</id>
    <revision>
      <id>321431</id>
      <parentid>64035</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321431</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7563" sha1="iy1uzaycer8nlunwginy7077p85851e" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Emancipace
| PŘEDCHOZÍ = Emanant
| DALŠÍ = Emancipovati
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Emancipace
| AUTOR = [[Autor:Leopold Heyrovský|Leopold Heyrovský]], neznámý, [[Autor:Klement Borový|Klement Borový]], [[Autor:Václav Šediva|Václav Šediva]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;558–559. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n583/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Emancipace
}}

{{Forma|proza}}
'''Emancipace.''' ''Emancipatio'' slove u {{Prostrkaně|Římanů}} právní jednání, kterým otec propouští dítě ze své moci, aby se stalo svéprávným (''sui iuris''). '''E.''' staršího a klassického práva byla navázána na ustanovení zákona 12 tabulí, že prodá-li otec syna po třetí, syn má býti prost moci onoho. Otec totiž syna, kterého chtěl z moci propustiti, třikráte mancipoval, t. j. obrazně prodával osobě třetí, která jej pokaždé na svobodu propouštěla (''manumittere''). Třetí mancipací zrušovala se na dobro moc otcovská a na to následující (třetí) manumissí stal se syn svéprávným. Při '''e'''-ci dcery nebo vnuka stačila jediná ''mancipatio'' a ''manumissio''. Vedle této formy zavedl císař Anastasius (502 po Kr.) '''e'''-ci reskriptem císařským (''emancipatio Anastasiana''), Justinian pak, odstraniv zcela staré formality mancipační a manumissní, postavil na jejich místo prohlášení otcovo, kterým tento na soudě v přítomnosti dítěte projevuje, že je ze své moci pouští. K '''e'''-ci mohl otec býti donucen jen ve zcela mimořádných případech. Jako odškodné za dobrovolnou '''e'''-ci (t. zv. ''praemium emancipationis'') podržel otec polovici práva požívacího k adventickému majetku (v. [[../Adventitia|{{Prostrkaně|Adventitia}}]]) dítěte. '''E.''' měla za následek, že emancipovaný stal se ''sui iuris'', ale zároveň vystoupil z posavadního příbuzenství agnatského, a proto stihla jej ''[[../Caput|capitis deminutio minima]]'' (v. t.). '''E.''' po způsobu římském jest ještě podle {{Prostrkaně|obecného}} práva přípustnou, ale vyskytuje se jen málokdy. T. zv. ''praemium emancipationis'' odpadlo nadobro. Naproti tomu v obecném právu zdomácnělo pravidlo z německého práva pochodící, že moc otcovská přestává, co se týče syna, jakmile si tento zřídí vlastní domácnost (''separata oeconomia''), co se dotýče dcery, jakmile tato se provdá. Mluví se tu, jakkoli tu osvobození dítěte nastupuje samo sebou, ne teprve projevem vůle otcovy, o ''em. Germanica'' n. ''Saxonica''. ''[[Autor:Leopold Heyrovský|Hý.]]''

Tato '''e.''' dle {{Prostrkaně|práva německého}} nazvána později {{Prostrkaně|saskou}}, protože od stol. XVI. nazýváno v sev. Německu domácí právo, kodifikované především v {{Prostrkaně|Saském zrcadle}}, právem saským, na rozdíl od práva římského. Dcera provdáním dostala se z moci otcovské do právní moci manželovy (''Ehevogtei'', ''Munt''). ''red.''

V {{Prostrkaně|Rakousku}} jest '''e.''' nezletilých upravena občanským zákonem; dlužno pak rozeznávati: I. Propuštění z moci otcovské (§ 174) a to 1. výslovné, záležející v tom, že otec syna nebo dceru dříve, než dovrší 24. rok věku svého, z moci otcovské jemu po zákonu (§ 147.) příslušející propustí prohlášením učiněným před soudem pro jeho osobu příslušným, na jehož schválení platnost a účinky takového prohlášení závisí; schválení to při osobách mladších než 20 let lze dáti jen z příčin zvláštního pozoru hodných; 2. mlčky projevené ('''e.''' ''saxonica'', převzato ze staršího práva německého) nastává, dovolí-li otec svému aspoň 20 let starému synovi, aby si zařídil svou vlastní rodinnou domácnost. Dovolení to nezávisí na schválení soudu, jest však velmi obmezeno předpisy branného zákona (§ 61.). Svolením ku sňatku nezl. dcery zaniká {{Prostrkaně|moc otcovská}} co do její osoby, avšak otec podrží až do její zletilosti práva a povinnosti opatrovníka ve příčině jejího jmění (§ 175. obč. z.). – II. Propuštění z poručenství prominutím nedostatku věku (''venia aetatis'') přísluší poručenskému soudu, jenž může nezl. sirotka bez rozdílu pohlaví, je-li aspoň 20 let už stár, k jeho žádosti a vyžádav si dobré zdání poručenstva a po případě i nejbližších příbuzných, za svéprávného prohlásiti. Nezl. sirotek, i není-li ještě 20 let stár, stává se svéprávným také mlčky, když poručenský soud jemu dovolí, aby samostatně provozoval nějaký obchod neb živnost (§ 252. obč. z.; srv. § 2. živn. řádu z r. 1859). – Soudním propuštěním z moci otcovské nebo z poručenství nabývá osoba dosud nezletilá ode dne, kdy jí dekret o propuštění tom dodán byl, práv a poviností osob zletilých; přes to však nemůže tím nabyti práv, jichž dle původního o nich ustanovení teprve má dojíti, až nebo jestliže 24. rok věku svého dovrší. ''[[Autor:Václav Šediva|Šd.]]''

'''E.''' v {{Prostrkaně|círk. právu}} znamená: 1. dle staré praxe církevní obřad propuštění domicelláře v kapitole z dozoru a kázně scholastika. 2. Byl-li kněz světský nebo řeholní povýšen na biskupa, sprošťuje se tím poddanosti a povinnosti poslušenství k dosavadním svým představeným, což nazývá se též '''e'''-cí, listina pak o tom vyhotovená ''literae emancipatoriae''. 3. Někdy užívá se názvu '''e.''' též k vyznačení poměru právního, jimž biskup vyňat jest ze svazku s metropolí nebo klášter z pravomoci příslušného biskupa a přímo Stolici apoštolské se podřizuje, což však dle novější praxe nazývá se nejčastěji {{Prostrkaně|exemcí}}. ''[[Autor:Klement Borový|Bvý.]]''

V {{Prostrkaně|právu veřejném}} a v {{Prostrkaně|životě společenském}} mluví se o '''e'''-ci jednotlivých stavů nebo vyznání a míní se tím po příkladě '''e'''-ce práva soukromého, zrušení cizího vlivu neb onoho obmezení, jež tížilo příslušníky dotyčného stavu a vyznání proti ostatním občanům státním, tedy zavedení úplné rovnoprávnosti jejich proti ostatním. Příklady takového vymanění jsou: '''e.''' {{Prostrkaně|židů}}, jež provedena ve všech moderních státech až na Rusko; '''e.''' {{Prostrkaně|katolíků}}, jež vyslovena v Anglii r. 1829 (viz [[../Britannie Veliká|{{Prostrkaně|Britannie Veliká}}]], 768) a dala jim možnost, aby se stali členy parlamentu a státních úřadů; '''e.''' {{Prostrkaně|rolnictva}} a {{Prostrkaně|poddanstva}} nastalá zrušením stavu poddanského a roboty; '''e.''' {{Prostrkaně|otroků}} v Americe, zvláště ve Spoj. Obcích ({{Prostrkaně|emancipačními proklamacemi}} presidenta Lincolna ze dne 22. září 1862 a 1. ledna 1863 a pozdějšími zákony) a v Brazilii (1871 a 1888 viz [[../Brazilie|{{Prostrkaně|Brazilie}}]], 614). – '''E'''-cí církve od státu nebo školy od církve rozumí se odloučení jejich, tedy úplná neodvislost jejich od vlivu druhého činitele. – '''E.''' {{Prostrkaně|žen}} viz [[../Ženská emancipace|{{Prostrkaně|Ženská otázka}}]].

{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Církevní právo v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>iy1uzaycer8nlunwginy7077p85851e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Extraordinaria cognitio</title>
    <ns>0</ns>
    <id>23477</id>
    <revision>
      <id>321559</id>
      <parentid>64029</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321559</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="588" sha1="2oap1lhuy9qtfb7uyqi053idncn3xq9" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Extraordinaria cognitio
| PŘEDCHOZÍ = Extraneus
| DALŠÍ = Extraordinář
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Extraordinaria cognitio
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;972. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n1009/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Extraordinaria cognitio''' v. [[../Cognitio|{{Prostrkaně|Cognitio}}]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>2oap1lhuy9qtfb7uyqi053idncn3xq9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Extra ordinem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>23478</id>
    <revision>
      <id>321558</id>
      <parentid>64028</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321558</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1609" sha1="a4906szcyix6ulwg92erq6u3ho3q7h2" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Extra ordinem
| PŘEDCHOZÍ = Extraordinář
| DALŠÍ = Extraparochiální
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Extra ordinem
| AUTOR = [[Autor:Leopold Heyrovský|Leopold Heyrovský]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;972–973. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n1009/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Extra ordinem''' a {{Prostrkaně|extraordinarius}} (lat.) v právním smyslu jest pramenům římským, co se odchyluje od pravidelného práva, jmenovitě od starého právního řádu. I jest ve státním právu římském '''e. o.''' udělení úřadu, propůjčení provincie, výkon úřední moci a p., když se neděje podle starého zákonného pravidla, hlavně když se děje odchylkou od řádů republikánských podle práva císařského. V trestním právu zovou se ''crimina extraordinaria'' obžaloby trestní a činy trestné, které na rozdíl od obžalob a zločinů, o nichž byly vydány zvláštní zákony lidové (''leges''), byly určeny teprve císařskými konstitucemi, sneseními senátu nebo praxí za doby císařské (viz [[../Crimen|{{Prostrkaně|Crimen}}]]). – V soudním řádu pak, jak trestním tak i civilním, jest '''e. o.''' nové, za císařů vzniklé, ryze úřednické řízení v protivě ke starobylému řízení porotnímu (viz [[../Cognitio|{{Prostrkaně|Cognitio}}]]). ''[[Autor:Leopold Heyrovský|Hý.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>a4906szcyix6ulwg92erq6u3ho3q7h2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Excepce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>23600</id>
    <revision>
      <id>321536</id>
      <parentid>85900</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321536</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9240" sha1="po8orda3137dar0kg9uf2nfculcw9g4" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Excepce
| PŘEDCHOZÍ = Excentrika
| DALŠÍ = Exceptio
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Excepce
| AUTOR = [[Autor:Leopold Heyrovský|Leopold Heyrovský]], [[Autor:Ferdinand Pantůček|Ferdinand Pantůček]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;937–938. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n973/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Excepce''', z lat. ''exceptio'', {{Prostrkaně|výjimka}}, {{Prostrkaně|soudní námitka}}.

'''E.''' (''exceptio'') v {{Prostrkaně|římském processu civilním}} zove se zvláštní kus praetorského, porotcovi svědčícího nařízení písemního (''formula''), který obsahoval rozkaz, aby porotce měl ve prospěchu žalovaného zření k určitému důvodu obrannému. Potřebí bylo takového zvláštního vytknutí důvodu obranného ve formuli, když žalovaný oproti nároku práva civilního (''actio civilis'') namítal okolnosti, které překážely vzniku práv nebo zrušovaly práva pouze podle práva praetorského. Vždyť formule pro nároky civilní nařizovala jinak, aby sporný právní poměr byl posuzován pouze podle ''ius civile'', a nebyla by tedy, kdyby nebyla zvláště připouštěla obranu praetorskou, dovolila porotcovi k této přihlédati. '''E.''', ''exceptiones'', jsou takto původu praetorského. Jedny z nich zavedl praetor z popudu vlastního, jiné '''e.''' (''exceptiones legis Cinciae'', ''SC. Vellaeani'' a pod.) k provedení myšlénky vyslovené zákonem lidovým (''lege'') nebo snesením senátu. Ovšem vyskytovaly se též '''e.''', kde neběželo o protivu mezi právem civilním a obranou praetorskou, ale také ne o jinou materiální (soukromoprávní) zvláštnost obrany, nýbrž bylo potřebí užiti '''e.''' pouze z toho zevního, formálního důvodu, že k důvodu obrannému nebyl vzat zřetel ve stálém vzorci formule ''actionis''. – O oněch důvodech obranných, které ve formuli musily býti zvláště vyhrazeny ve formě '''e.''', praví se, že působí ''ope exceptionis'', o důvodech obranných však, ke kterým směl porotce přihlížeti i bez zvláštního jich vytčení ve formuli, hlavně o důvodech obraňovacích podle práva civilního, že osvobozují žalovaného »po právu samém«, ''ipso iure''. I znamená takto »ipso iure« mnohdy tolik jako ''iure civili''. Jelikož porotce směl ke skutečnostem, které žalovaného osvobozovaly, pouze ''ope exceptionis'' zření míti, jen když byly ve formuli zvláště vyhrazeny, musily skutečnosti tyto již před vydáním formule, tedy ''ante litem contestatam'', namítnuty býti. Ale k obranám osvobozujícím ''ipso iure'' mohl a měl soudce prohlédati, i když byly uvedeny po litiskontestaci. – Vedle vytčeného pročesaného smyslu má '''e.''' též smysl materiální (soukromoprávní). '''E.''' ve smyslu materiálním znamená {{Prostrkaně|právní možnost}}, k platnosti přivésti obranný, ''ope exceptionis'' působící, důvod. '''E.''' ve smysle mat. dělí se hlavně na ''exceptiones peremptoriae'' neboli ''perpetuae'', které vylučují nárok žalobní na vždy, a na ''exceptiones dilatoriae'' neboli ''temporales'', které překážejí nároku pouze na ten čas. Některých '''e'''-cí může užiti pouze ten, v jehož osobě povstala okolnost osvobozovací, jiných ale též právní nástupce nebo spoludlužník jeho. Tyto zovou se ''exceptiones rei cohaerentes'', ony pak ''personae cohaerentes''. Konečně bývají rozlišovány ''exceptiones in rem'' a ''in personam'' podle toho, je-li lze je namítnouti proti každému, kdo z jistého právního poměru žaluje, nebo jen proti určité osobě. Zvláštní obsáhlou platností vyznačuje se ''exceptio doli'' (t. ''generalis'' nebo ''doli praesentis'', jsouc připuštěna, kdekoli pokročilejší názory (''aequitas'') naproti nároku ''ipso iure'' odůvodněnému žádaly ochranu žalovaného. I sloužila ''exceptio doli'' dílem různým nově právního uznání došlým obranám, dílem mohla nahrazovati i jiné zvláštní '''e.''' – V Justiniánově právu process s písemnými formulemi a '''e.''' jakožto čásť formule již se nevyskytují. Ale protiva mezi právem civilním a praetorským potrvala dále, třeba namnoze jen co do jména, a rozdíl mezi obranami působícími ''ipso iure'' a ''ope exceptionis'' podržel v nejednom směru praktickou (processní) důležitost. Do obecného práva však nedochovaly se ani tyto processní rozdíly mezi '''e'''-cí a jinou obranou, aniž protiva mezi právem praetorským a civilním. I popírají mnozí novější, že římská '''e.''' ještě pro dnešní právo jest významnou. Naproti tomu zastávají jiní, že římská '''e.''' měla základ materiální, který i v obecném právu potrval a vtom záleží, že '''e'''-cí k platnosti se přivádí nikoli skutečnost, podle které nárok žalobní nepovstal nebo zanikl, nýbrž samostatné nároku žalobnímu čelící právo žalovaného, které nárok žalobní, jakkoli o sobě jest odůvodněn, činí neúčinným. Ale v pravdě římská '''e.''' zakládala se pouze v několika málo případech na takovém samostatném právu žalovaného. Zvláštních pravidel, která o těchto obranách platí, nelze vztáhnouti na všecky obrany, které u Římanů byly exceptiones. Není proto radno podržovati pro ně jméno '''e.''' na rozdíl od všech ostatních stran žalovaného. ''[[Autor:Leopold Heyrovský|Hý.]]''

V {{Prostrkaně|rakouském řízení soudním}} zahrnují se názvem '''e.''' všecky námitky, které žalovaný proti žalobě činí, aby jimi útok žalobní odvrátil. Námitky tyto mohou čerpány býti buď: I. z práva processuálního, buď II. z práva materiálního. ad I. Námitkami druhu prvého hledí žalovaný buď vůbec rozhodování soudnímu o žalobcově nároku zabrániti (''exceptio ingressum litis impedientes''), tvrdě, že o témž nároku bylo již jednou pravoplatně rozhodnuto (''e. rei judicatae''), nebo týž spor uzavřeným soudním narovnáním odstraněn {''e. rei judicialiter transactae''), buď odpírá vpustiti se v rozepři před soudem, u něhož žalobce svoji žalobu podal (''e. fori declinatoria'') namítaje, že soud vůbec nebo tento soud jest pro onen spor nepříslušným (''e. fori incompetentis''), nebo poukazuje na to, že táž rozepře u jiného soudu již jest projednávána (''e. litis pendentis''). Námitku rozepře již rozhodnuté nebo soudním narovnáním odbyté provede žalovaný v řízení řádném (písemném a ústním) tím, že žalobu jemu doručenou zvláštním podáním soudu vrátí, předkládaje listinu vykazující rozhodnuti onoho sporu nebo soudní smír v něm uzavřený. Po výslechu stran, v němž má se zejména zjistiti totožnost rozhodnutého a zahájeného sporu, rozhoduje soudce o námitkách těchto zvláštním rozsudkem. V řízeních ostatních jest třeba činiti námitky tyto s jiným hájením se proti žalobě, načež soudce po skončeném řízení sporném se o nich v rozsudku konečném prohlašuje. Námitku soudní nepříslušnosti a rozepře zahájené (''litis pendentis'') učiniti třeba v řízeni písemném do první polovice lhůty k podání odpovědi na žalobu jdoucí, v řízení ústním (protokolárním) a stručném při prvém stání, dříve než žalovaný na žalobu odpovídá. V řízení písemném projednává se o ní vždy, v řízení ústním z pravidla ve zvláštním sporu incidenčním a rozhoduje {{Prostrkaně|samostatným}} rozsudkem. V řízení stručném probírá ji soudce současně s ostatním materiálem sporným a vynáší teprve po provedení sporu své o ní rozhodnutí, v kterém, když námitku onu zamítá, ihned spor in merito rozsuzuje. ad II. Námitkami čerpanými z práva materiálního snaží se žalovaný, pouštěje se ve spor, bezdůvodnost žaloby dokázati. Námitky tyto uvádějí buď, že žalobní nárok ani nevzešel nebo již zase zanikl (''defensiones'', obrany), buď že sice ještě existuje, avšak proveden býti nemůže (''exceptiones'' v užš. sl. smyslu), buď vůbec (''e. peremptoriae'') nebo jen pro tentokráte (''e. dilatoriae''). Ježto ohledně námitek žalovaný má ve sporu totéž právní postavení, jaké žalobce ohledně žaloby zaujímá (''reus excipiendo fit actor''), musí žalovaný faktický podklad svých námitek uvésti, důkazy nabídnouti, načež soudce v konečném rozsudku se o podstatě i významu jich prohlašuje. Námitky promlčují se v rak. právu v téže době a za stejných podmínek, za jakých by byly promlčeny, kdyby žalobou měl obsah jejich býti proveden. Odchylkou od tohoto pravidla nepromlčují se dle obchodního zákona námitky z vad dodaného zboží v krátké době 6 měsíců pro žaloby z téhož důvodu určené, jestli vady ony byly dodavateli zboží v čas oznámeny. ''[[Autor:Ferdinand Pantůček|Pčk.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>po8orda3137dar0kg9uf2nfculcw9g4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exceptio</title>
    <ns>0</ns>
    <id>23603</id>
    <revision>
      <id>321537</id>
      <parentid>85901</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321537</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="551" sha1="p44mxjwc35vk0phwycybt0ijhiro7i7" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exceptio
| PŘEDCHOZÍ = Excepce
| DALŠÍ = Exceptis excipiendis
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exceptio
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;938. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n975/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exceptio''' [-cio] viz [[../Excepce|{{Prostrkaně|Excepce}}]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>p44mxjwc35vk0phwycybt0ijhiro7i7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Emphyteusis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24229</id>
    <revision>
      <id>321439</id>
      <parentid>64003</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321439</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="569" sha1="of9hh40uka40pc17irip03e086fqt7k" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Emphyteusis
| PŘEDCHOZÍ = Emphyteus
| DALŠÍ = Empidae
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Emphyteusis
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;589. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n613/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Emphyteusis''', '''Emphyteuta''' viz [[../Emfyteuse|{{Prostrkaně|Emfyteuse}}]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>of9hh40uka40pc17irip03e086fqt7k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ekkart</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24403</id>
    <revision>
      <id>321405</id>
      <parentid>110232</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321405</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="874" sha1="ff18itwzpfvlafftru5iamfbip215dc" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ekkart
| PŘEDCHOZÍ = Ekchymosa
| DALŠÍ = Ekkehart
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ekkart
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;468. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n493/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ekkart''', markrabí míšeňský, byl r. 1040 ve válce Břetislava I. s Jindřichem III. velitelem něm. vojska, které od severu vtrhlo do Čech a pustošilo krajinu od Chlumce až ke Hněvímu Mostu. Břetislav po vítězství svém nad císařem vypudil '''E'''-a ze země, ale r. 1041 zradou Prkoše bílinského '''E'''. pronikl do Čech až k Vltavě a přispěl ke konečnému vítězství císařovu.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>ff18itwzpfvlafftru5iamfbip215dc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ekkehart</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24404</id>
    <revision>
      <id>321406</id>
      <parentid>110233</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321406</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="911" sha1="t5gvouyaxr5vrpkc8od464iw2ux7bbp" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ekkehart
| PŘEDCHOZÍ = Ekkart
| DALŠÍ = Ekkehart von Aura
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ekkehart
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;468. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n493/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ekkehart''' jméno několika mnichů kláštera Sv.-Havelského ve Švýcařích, z nichž '''1) E.''' I. (* ok. 910 — † 973) napsal hexametrem latinskou báseň, ''Waltharius manufortis'', a '''2) E'''. IV. (* 980—1060) báseň tu přepracoval a složil kroniku kláštera do r. 972 ''Casus monasterii St. Gallii'' kterou vydal Meyer von Knonau v Mitteil. zur vaterl. Geschichte r. 1877. Viz téhož: Die Eckeharte von St. Gallen.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>t5gvouyaxr5vrpkc8od464iw2ux7bbp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ekkehart von Aura</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24405</id>
    <revision>
      <id>321407</id>
      <parentid>110234</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321407</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="899" sha1="7f99sushtge8p0ubn2jgp867x9z9kik" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ekkehart von Aura
| PŘEDCHOZÍ = Ekkehart
| DALŠÍ = Ekklésia
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ekkehart von Aura
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;468. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n493/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ekkehart von Aura''', kronikář němec. († 1125), od r. 1108 opat kláštera Aury u Kissing, napsal dějiny první výpravy křížové ''Hierosolymata'' a kroniku světovou, kterou pětkráte přepracoval vždy dle svého smýšlení, buď na stranu císařskou nebo papežskou se kolísajícího. ''Chronica Ekkehardi Uraugiensis'', vyd. Waitz v Monum. Germ. hist. Viz Bucholtz '''E'''. v. A. (Lipsko. 1888).
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>7f99sushtge8p0ubn2jgp867x9z9kik</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ekklésia</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24406</id>
    <revision>
      <id>321408</id>
      <parentid>110235</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321408</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3222" sha1="cxnr8vefvcignfbc5lk8vmh6jgq8k1f" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ekklésia
| PŘEDCHOZÍ = Ekkehart von Aura
| DALŠÍ = Ekkoprotika
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ekklésia
| AUTOR = [[Autor:Justin Václav Prášek|Justin Václav Prášek]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;468. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n493/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Ekklésiá
}}

{{Forma|proza}}
'''Ekklésia''' (''ἐκκλησία''), shromáždění lidu v Athénách starověkých, Solonem ustanovené a svrchovanou vůli národa repraesentující. Účastni mohli býti '''e'''-ie všichni občané athénští kromě atimií stižených; zasedání s počátku dále se na pustém skalisku Pyknu, od dob Démosthenových však Pnyx ustoupila divadlu Dionysovu, načež na Pyknu toliko volby konány. Dle řádů Solonových příslušelo '''e'''-ii přijímati po návrhu rady výpovědi války a ujednávání míru, ustanovovati zákony, euthynu vykonávati, voliti úředníky a udělovati právo i pocty občanské. Dle toho rozeznávány schůze '''e'''-ie {{Prostrkaně|řádné}} (''κυρία ἐ.''), obyčejně (od dob Kleisthenových) v každé prytanii jedna, a schůze '''e'''-ie {{Prostrkaně|mimořádné}} (''σύγκλητος ἐ.''), když jednalo se o důležitosti neodkladné. Průběhem dob, když rozmohlo se městské obyvatelstvo v Athénách i Peiraieu, rozhodovali v '''e'''-ii skutečně jen obyvatelé města, ježto vykonávání práva tohoto obyvatelstvu venkovskému bylo obtížným, a tu zejména obyvatelstvo přístavní dávalo usnesením ráz krajně demokratický. Tomu neodpomoženo, když po návrhu Agyrrhiovu nedlouho před r. 392 př. Kr. zaveden sněmovničí plat jednoho a krátce potom 3 obolů za sedění. Pořádkem jednání řádné schůze byly volby úředníků, podávání žalob politických, péče o obranu a zásobováni země. Zákony Kleisthenovými dáno '''e'''-ii též právo ostrakismu, za kterouž příčinou na agoru svolávána. Každá schůze i s pořadem jednání (''τὸ πρόγραμμα'') pět dnů napřed veřejné ohlášena; pořádek v '''e'''-ii udržoval zvláštní výbor třicíti mužů, maje ku pomoci určitý počet prakovníků. Předsednictví měli vždy tři členové rady (''πρόεδροι'') dle prytanií ustanovení. Shromáždění zahájeno za ranného dopoledne a jednáno nejprve o návrzích rady, při čemž předchozím hlasováním (''προχειροτονία'') zjištěno, jest-li vůlí '''e'''-ie, aby v jednání bylo pokračováno. Po té hlasatel vyzval řečníky; hlasováno pozdvižením ruky. Dle potřeby nazejtří v poradě pokračováno, zvláště byla-li schůze deštěm, bouří anebo jiným zjevem přírodním přerušena. O nálezu '''e'''-ie sepsán dekret na kámen a uložen v Métróu.
Obraz pohnutého jednání v '''e'''-ii zůstavil Aristofanés v »Acharňanech« a v »Ženách sněmujících«. — Srv. Schomann, De comitiis Atheniensium (Greifswald, 1819). ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk]]''.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>cxnr8vefvcignfbc5lk8vmh6jgq8k1f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ekkoprotika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24407</id>
    <revision>
      <id>321409</id>
      <parentid>110236</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321409</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="696" sha1="7qdaqisuxzdas7f9tb75aontmwzpc2i" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ekkoprotika
| PŘEDCHOZÍ = Ekklésia
| DALŠÍ = Ekkykléma
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ekkoprotika
| AUTOR = [[Autor:Bohuslav Jiruš|Bohuslav Jiruš]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;469. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n504/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ekkoprotika''' nazývají se projimadla mírně, bez zvláštního dráždění střeva účinkující. Viz [[../Projimadla|{{Prostrkaně|Projimadla}}]]. ''[[Autor:Bohuslav Jiruš|Jš]].''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>7qdaqisuxzdas7f9tb75aontmwzpc2i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ekkykléma</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24408</id>
    <revision>
      <id>321410</id>
      <parentid>110237</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321410</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="959" sha1="gaagoex65g748iv2zgl5wkwmgkrkec8" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ekkykléma
| PŘEDCHOZÍ = Ekkoprotika
| DALŠÍ = Eklampsie
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ekkykléma
| AUTOR = [[Autor:Hynek Vysoký|Hynek Vysoký]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;469. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n504/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ekkykléma''', v řec. divadle stroj, na němž bývaly mrtvoly osob zavražděných a někdy též osoby živé u mrtvoly se nalézající do orchestry posunovány. Zdá se, že '''e'''. bylo jakýsi druh vozu, asi široká deska na kolech se posouvající. Osoby, jež objevovaly se na '''e'''-tě, mělo si obecenstvo představovati jako osoby nalézající se uvnitř domu. Srv. Neckel, Das Ekkyklema (Friedland, 1890). ''[[Autor:Hynek Vysoký|Vý]].''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>gaagoex65g748iv2zgl5wkwmgkrkec8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eklampsie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24409</id>
    <revision>
      <id>321411</id>
      <parentid>154918</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321411</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6609" sha1="9dcyjz8ydmkhmq8uu7rnlzby0awyzmx" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eklampsie
| PŘEDCHOZÍ = Ekkykléma
| DALŠÍ = Eklekticismus
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eklampsie
| AUTOR = [[Autor:Václav Rubeška|Václav Rubeška]], [[Autor:Ferdinand Pečírka|Ferdinand Pečírka]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;469–470. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n504 Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Eklampsie
}}

{{Forma|proza}}
'''Eklampsie''' (lat. ''{{Cizojazyčně|la|eclampsia}}''), {{Prostrkaně|božec}}, jsou všeobecné křeče spojené s bezvědomím a zachvacující těhotné, rodičky i šestinedělky, nejčastěji rodičky a zvláště ony, které mají onemocnělé ledviny. Křeče vystupují v záchvatech a začínají škubáním v obličeji, pak se hlava stáhne do zadu a obyčejně na jednu stranu, páteř se vypne v před a následují mohutné škubavé pohyby hořeních i doleních končetin, dýchání se zastavuje, obličej modrá a z úst vystupuje pěna často krví zbarvená. Záchvat předchází často po více dní bolest hlavy, tlak v žaludku, závrať, porušení zraku a&amp;nbsp;j. Po záchvatu následuje hluboké chrápavé spaní a z něho probouzí se nemocná s bolením hlavy a v celém těle, ale nepamatuje se na nic, co se s ní dělo. Po kratší nebo delší době záchvat se opakuje. Někdy je jich jen několik, někdy 30 i více. Bylo-li několik záchvatů, nevrací se obyčejně již vědomí a nemocná skoná, někdy ani neporodivši. Schyluje-li se nemoc k lepšímu, jsou přestávky záchvatů delší a záchvaty samy kratší. Příznivě působívá ukončení porodu. Za příčinu považuje se obecně otrava krve, autointoxikace, vzniklá zadržením rozkladných látek, z pravidla močí vylučovaných. Časté porušení činnosti ledvinv těhotenství, tak zvaný těhotenský zánět ledvin, zadržení to způsobuje. Tarnier dokázal, že krev eklamptických je pro zvířata jedovatá, jedovatost moči ale snížena. Byly také hledány mikroby jako původci této otravy, ale dosud nedokázány. Nemoc jest velmi nebezpečná, mnoho dětí i matek béře při ní za své. V léčení se nejvíc osvědčilo co možno brzké ukončení porodu, u silných, krevnatých osob puštění žilou, z léků chloralhydrát, morfium a chloroformová narkosa. Také podkožní vlévání roztoku kuchyňské soli a tím rozředění jedů v krvi kroužících bylo s prospěchem vykonáváno. ''[[Autor:Václav Rubeška|Ra.]]''

'''E.''' dětí (lat. ''{{Cizojazyčně|la|eclampsia infantum}}'') {{Prostrkaně|psotník}}, {{Prostrkaně|božec}}, jsou křeče klonické nebo klonicko-tonické, dostavující se u dětí v záchvatech
náhle vznikajících z příčin nejrůznějších. Děti nejmladší až asi do 6. měs. věku nebývají '''e'''-ií tou měrou obtěžovány jako děti v druhé polovici prvého roku. Po prvém roku pak stává se '''e.''' již řidší a nedospívá nikdy k době zralosti pohlavní. Tvrdívá se, že děti z rodin neurosami stížených spíše jí stíhány bývají. Bezprostřední příčina křečí jest podráždění ústředí křečného v mostu Varolově sídlícího (Nothnagel),ale další příčina tohoto podráždění může býti rozličná. Především může spočívati v nedostatečném přítoku krve k ústředí, tak při vykrvácení nebo následkem smrštění se tepen přívodných, čímž přítok se omezuje. Jindy přitéká sice krve dosti, avšak kvalita její bezpochyby podražďuje ústředí, tak krev při dušení, obsahující málo kyslíku a mnoho kysličníku uhličitého. Při mnohých chorobách horečnatých nesnadno jest rozhodnouti, je-li příčinou eklamptických záchvatů zvýšená teplota nebo změna kvality krevní. Jisto jest, že při zánětu plic, spále a vůbec náhlých osutinách při diftherii i pod. '''e.''' často se vyskytuje. Při otravách některými jedy objevují se příznaky '''e'''-ii podobné (opium, belladonna i alkohol). Často mluví se o '''e'''-ii zvratem, reflexem vznikající, míníť se tím záchvat křečí, jenž vybaven byl předchozím podrážděním rozličných čivů středoběžných. Tak tvrdí se o křečích úrazem i spálením kůže vzniklých, o tvarech, jež vyškytají se při dráždění sliznic, při řezání zubů, zánětech hrtanu a vůbec sliznice dychadel, katarrech zaživadel. v přítomnosti hlístů a pod. Ovšem ve mnohých těch onemocněních nelze určitě tvrditi, že složení krve zůstalo nezměněné (různé enteritidy, spálení kůže a&amp;nbsp;p.). Ze všeho vysvítá, že '''e.''' není chorobou samostatnou, nýbrž pouhým příznakem. — Záchvat eklamptický v některých případech ohlašuje se zjevy předzvěstnými, děti bývají nepokojný, neb opačně dítě čilé se ztišuje a stává se apathickým. Oči se obracejí v sloup, barva obličeje se střídá, tvář jeví se jako bezvědomá. Znenáhla neb i rychle počnou se jeviti křeče, nejprve chvějné trhání v obličeji, škubání kol očí, úst, nosu a při úplném bezvědomí se dostavují pak trhavé i tonické křeče do končetin i v trup. Nastává svíjení se i zmítání končetinami způsobem nejrůznějším, při čemž mnohdy mimovolně odchází moč i stolice. Tep i teplota, ač nejsou-li původní chorobou změněny, nejeví abnormit. Dýchání následkem křeče bránice bývá změněno. Citlivost kožní úplně zmizela. Takový záchvat trvá někdy jen málo vteřin neb minut, jindy s přestávkami může i několik dní trvati. Nezřídka i 20—30&amp;nbsp;záchvatů denně se dostavilo. Záchvat končí nenáhle, křeč mizí zvolna, pomalu probouzí se dítě k vědomí a obyčejně nastává spánek, z něhož z pravidla dítě poněkud ovšem mdlé, leč ostatně čilé se probouzí. Někdy zmírají děti v záchvatu samém následkem křeče hlasivky, jindy vlivem ohromného tlaku v cévách nastává krvácení do všech tkaní, tudíž i do mozku, a tím i konec neblahý. Posléze následkem křečí bývají i zlámaniny i vykloubení kostí, jakož i rozedrání svalstva a šlach. Že předpověď záchvatu podle příčiny, intensity jeho, jakož i podle konstituce dítěte se různí, a že těmito momenty léčení se řídí, jest zřejmo. ''[[Autor:Ferdinand Pečírka|Peč]].''

'''E.''' {{Prostrkaně|uraemická}} viz {{Prostrkaně|[[../Uraemie/]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>9dcyjz8ydmkhmq8uu7rnlzby0awyzmx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eklipsa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24530</id>
    <revision>
      <id>321414</id>
      <parentid>110692</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321414</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="609" sha1="pto7vvlgr0108df6pnmcbfctnqqkmp4" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eklipsa
| PŘEDCHOZÍ = Eklektikové
| DALŠÍ = Eklipsarium
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eklipsa
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;471. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n506/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eklipsa''' (z řec. ''ἔκλειψις'', opuštění, zajití), zaniknutí světla, [[../Zatmění|{{Prostrkaně|zatmění}}]] (v. t.).
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>pto7vvlgr0108df6pnmcbfctnqqkmp4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eklipsarium</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24531</id>
    <revision>
      <id>321415</id>
      <parentid>124598</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321415</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="655" sha1="sr0qobv9w4p9aa9webtbh6uvnv6k8sz" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eklipsarium
| PŘEDCHOZÍ = Eklipsa
| DALŠÍ = Eklipsní cyklus
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eklipsarium
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;471. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n506/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eklipsarium''' (řec.-lat.), přístroj, jímž se znázorňují zatmění slunce a měsíce.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Astronomie v Ottově slovníku naučném|Eklipsarium]]
[[Kategorie:Technika v Ottově slovníku naučném|Eklipsarium]]</text>
      <sha1>sr0qobv9w4p9aa9webtbh6uvnv6k8sz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eklipsní cyklus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24532</id>
    <revision>
      <id>321416</id>
      <parentid>110694</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321416</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="598" sha1="moyuxgnew8rhylfne1iitlsour3hnuf" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eklipsní cyklus
| PŘEDCHOZÍ = Eklipsarium
| DALŠÍ = Eklipsový stroj
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eklipsní cyklus
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;471. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n506/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eklipsní cyklus''' viz [[../Saros|{{Prostrkaně|Saros}}]] a [[../Zatmění|{{Prostrkaně|Zatmění}}]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>moyuxgnew8rhylfne1iitlsour3hnuf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eklipsový stroj</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24533</id>
    <revision>
      <id>321417</id>
      <parentid>110695</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321417</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1012" sha1="gl08mk0wvxpv3jtd5t7e4pn01l0h8jm" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eklipsový stroj
| PŘEDCHOZÍ = Eklipsní cyklus
| DALŠÍ = Ekliptická znamení
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eklipsový stroj
| AUTOR = [[Autor:Karel Ryska|Karel Ryska]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;471. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n506/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eklipsový stroj''' (''Eclipse speeder''), zastaralý a nyní již málo užívaný stroj předpřádací hlavně na bavlnu. Aby prameny bavlny ztenčené na strojích ztenčovacích měly dostatečnou pevnost pro předení, zhušťovaly se '''e'''-m '''s'''-em tak, že se jim udělil určitý počet zákrutů v jednom i opačném směru, tak že pramen skutečně se jen zhustil. Pro jemnější
a lepší druhy příze se však tento způsob nehodí. ''[[Autor:Karel Ryska|Rka]]''.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>gl08mk0wvxpv3jtd5t7e4pn01l0h8jm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Autor:Karel Stecker</title>
    <ns>100</ns>
    <id>24565</id>
    <revision>
      <id>321583</id>
      <parentid>320351</parentid>
      <timestamp>2026-04-18T10:13:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>/* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Dioxeion|Dioxeion]]</comment>
      <origin>321583</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2555" sha1="c30q0v9q1qxv1fhtw1qjlpm63b8dm9f" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = Karel
  | příjmení = Stecker
  | Image = Karel Stecker 1899 Narodni album.jpg
  | datum narození = 22. leden 1861
  | místo narození = Kosmonosy
  | datum úmrtí = 13. březen 1918
  | místo úmrtí = Mladá Boleslav
}}
'''Karel Stecker''' (1861–1918) byl český hudební skladatel, profesor na hudební konzervatoři v Praze.

== Dílo ==

=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Str.'' Je autorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Allemande|Allemande]]
* [[Ottův slovník naučný/Allemani|Allemani]]
* [[Ottův slovník naučný/Applikatura|Applikatura]]
* [[Ottův slovník naučný/Bach|Bach]] (skladatelé)
* [[Ottův slovník naučný/Beck|Beck]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Bečvářovský|Bečvářovský]]
* [[Ottův slovník naučný/Buffone|Buffone]]
* [[Ottův slovník naučný/Buffo|Buffo]]
* [[Ottův slovník naučný/Caballero (osoby)|Caballero (osoby)]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Caccini|Caccini]]
* [[Ottův slovník naučný/Carola|Carola]]
* [[Ottův slovník naučný/Catalani|Catalani]]
* [[Ottův slovník naučný/Catalani‎|Catalani‎]]
* [[Ottův slovník naučný/Catelani|Catelani]]
* [[Ottův slovník naučný/Catel|Catel]]
* [[Ottův slovník naučný/Catch|Catch]]
* [[Ottův slovník naučný/Cerreto|Cerreto]]
* [[Ottův slovník naučný/Come prima|Come prima]]
* [[Ottův slovník naučný/Come sta|Come sta]]
* [[Ottův slovník naučný/Čechy/Školy sloužící zvláštním účelům|Čechy/Školy sloužící zvláštním účelům]]
* [[Ottův slovník naučný/Čechy|Čechy]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Červenka (rod)|Červenka (rod)]]
* [[Ottův slovník naučný/Dehn|Dehn]]
* [[Ottův slovník naučný/Deiters|Deiters]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Deprosse|Deprosse]]
* [[Ottův slovník naučný/Devienne|Devienne]]
* [[Ottův slovník naučný/Dioxeion|Dioxeion]]
* [[Ottův slovník naučný/Diplasion|Diplasion]]
* [[Ottův slovník naučný/Dirigovati|Dirigovati]]
* [[Ottův slovník naučný/Dont|Dont]]
* [[Ottův slovník naučný/Dowland|Dowland]]
* [[Ottův slovník naučný/Drechsler|Drechsler]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Dvořák|Dvořák]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Evakuant|Evakuant]]
* [[Ottův slovník naučný/Falsobordon|Falsobordon]]
* [[Ottův slovník naučný/Faux bourdon|Faux bourdon]]

[[Kategorie:Čeští hudební skladatelé]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]</text>
      <sha1>c30q0v9q1qxv1fhtw1qjlpm63b8dm9f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ekloge</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24566</id>
    <revision>
      <id>321420</id>
      <parentid>110696</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321420</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="902" sha1="hxtxg5bhd3e0c6n96hsvnvzz9u96ct8" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ekloge
| PŘEDCHOZÍ = Ekliptika
| DALŠÍ = Ekmín
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ekloge
| AUTOR = [[Autor:Karel Cumpfe|Karel Cumpfe]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;471. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n506/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ekloge''' (řec.), něco vybraného, pak ve smyslu literárním vybraná čásť určená k předčítání, vedle toho také vybrané básně z větších sbírek. Týmž jménem nazývali někdy grammatikové epištoly a satiry Horatiovy; hlavně však užíváno bylo názvu toho o bukolských básních Vergiliových, a od té doby o idylle a pastýřských skládáních vůbec. ''[[Autor:Karel Cumpfe|Cfe]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>hxtxg5bhd3e0c6n96hsvnvzz9u96ct8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ekmín</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24567</id>
    <revision>
      <id>321421</id>
      <parentid>110697</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321421</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="513" sha1="7n4pvpt9s6is6tyxhz1205topflg6kr" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ekmín
| PŘEDCHOZÍ = Ekloge
| DALŠÍ = Eknomos
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ekmín
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;471. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n506/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ekmín''' viz [[../Achmín|{{Prostrkaně|Achmín}}]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>7n4pvpt9s6is6tyxhz1205topflg6kr</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eknomos</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24568</id>
    <revision>
      <id>321422</id>
      <parentid>110698</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321422</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="749" sha1="0mke8tkjjklfdowupt2rkllobjrjobb" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eknomos
| PŘEDCHOZÍ = Ekmín
| DALŠÍ = Ekonom
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eknomos
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;471. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n506/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eknomos''', ve starověku hora na jihu Sicilie mezi Agrigentem a Gelou, nyní {{Prostrkaně|Monte Sant' Anpelo}}, známá z r. 311 př. Kr. porážkou Agathoklovi syrakuskému od Hamilkara způsobenou a r. 256 př. Kr. vítězstvím konsulů L. Manlia a M. Atilia Regula nad Karthagínci.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>0mke8tkjjklfdowupt2rkllobjrjobb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ekonom</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24569</id>
    <revision>
      <id>321423</id>
      <parentid>110699</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321423</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="515" sha1="gtcn8oagu7uwoyo17zsmc76040mm0zd" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ekonom
| PŘEDCHOZÍ = Eknomos
| DALŠÍ = Ekonomov
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ekonom
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;471. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n506/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ekonom''' viz [[../Oekonom|{{Prostrkaně|Oekonom}}]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>gtcn8oagu7uwoyo17zsmc76040mm0zd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ereptitia bona</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24629</id>
    <revision>
      <id>321507</id>
      <parentid>64011</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321507</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="592" sha1="8hme9bfsqxag7sgy4ejvekanah0bm35" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ereptitia bona
| PŘEDCHOZÍ = Erepce
| DALŠÍ = Ereptorium
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ereptitia bona
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;703. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n740/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ereptitia bona''' ({{Prostrkaně|Ereptoria bona}}), viz [[../Ereptorium|{{Prostrkaně|Ereptorium}}]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>8hme9bfsqxag7sgy4ejvekanah0bm35</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ereptorium</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24630</id>
    <revision>
      <id>321508</id>
      <parentid>64012</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321508</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2486" sha1="0219bzrryfczkd7hbi9lff0nci7dcha" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ereptorium
| PŘEDCHOZÍ = Ereptitia bona
| DALŠÍ = Eresburg
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ereptorium
| AUTOR = [[Autor:Antonín Schauer|Antonín Schauer]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;703. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n740/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ereptorium''' ({{Prostrkaně|bonum erepticium}}, lat.) znamená ve právu římském statky zděděné, jež se povolanému dědici ze zákonných důvodů, zejména z příčin nehodnosti dědicovy, odnímají ve prospěch osob jiných, speciálními zákony pro jednotlivé případy určených, nebo ve prospěch fisku. Erepcí, odnětím dědictví, nastává tudíž zhusta případ odúmrtí, třeba by zde byly osoby jiné k dědictví způsobilé, jimž by bylo dědictví napadlo, kdyby dědic nehodný k dědictví nebyl býval povolán. Důvody nehodnosti jsou rozmanité, v zákoně taxativně vypočtené. Nastávají, provinil-li se dědic proti živobytí zůstavitelovu, sám buď smrť jeho zaviniv nebo vraha jeho nestíhav, projevil-li nevážnost vůči poslední vůli zůstavitelově, porušil-li obecné názory mravnosti ve stycích se zůstavitelem a pod. V příčině určení, kdy '''e.''' fisku a kdy osobám jiným připadá, rozhodují zvláštní ustanovení zákonná, v nichž seznati lze zásadu, že '''e.''' připadá fisku, porušen-li činem nehodnost dědicovu zakládajícím zájem více veřejný. Dědic nehodný zůstává dědicem toliko co do jména, disposice se statky odňatými jsou neplatny. Za užitky z odňatého mu dědictví získané ručí jako obmyslný držitel, leč že by byl jednal v omluvitelném omylu. Jen v tomto zmíněném případě nahradí se mu také škoda dědictvím vzešlá a náklad na né učiněný. S '''e'''-iem přecházejí na nabyvatele rovněž všechna břemena, zejména odkazy a příkaz. Erepce nevylučuje se ani v případě úmrtí, ani v případě vzdání se dědice nehodného. Fiskus neb osoby, jimž dědictví v případě nehodnosti dědice povolaného by připadnouti mělo, mají právo, domáhati se dědictví toho i proti osobám třetím, jež se snad po smrti nebo po vzdání se dědice nehodného dědictví ujaly. ''[[Autor:Antonín Schauer|AS-r.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>0219bzrryfczkd7hbi9lff0nci7dcha</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Erepce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24632</id>
    <revision>
      <id>321506</id>
      <parentid>64010</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321506</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="551" sha1="qsodaegyhojko54k0l21z4ixhtebujb" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Erepce
| PŘEDCHOZÍ = Eremodicium
| DALŠÍ = Ereptitia bona
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Erepce
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;703. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n740/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Erepce''' (z lat.), {{Prostrkaně|vyrvání}}, {{Prostrkaně|odnětí}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Cizí slova v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>qsodaegyhojko54k0l21z4ixhtebujb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eremodicium</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24633</id>
    <revision>
      <id>321505</id>
      <parentid>64009</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321505</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1508" sha1="ihgb2nns3ekezu46ho93kcpre2t1x1e" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eremodicium
| PŘEDCHOZÍ = Eremitáž
| DALŠÍ = Erepce
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eremodicium
| AUTOR = [[Autor:Antonín Schauer|Antonín Schauer]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;703. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n740/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eremodicium''' lat. (roz. {{Prostrkaně|judicium}}), slově v processu římském rozepře, k níž buď žádná strana nebo jedna z nich se nedostavila. Dle zákona XII. tabulí konalo se soudní řízení dopoledne i skončilo se, jakmile slunce zapadlo. Nedostavila-li se k líčení žádná strana, zůstala pře potud ve své míře, až obnovena byla, což se připouštělo toliko do určitého času, jehož uplynutím žalobní právo pominulo. Nedostavila-li se jedna ze stran se proucích, byla pře {{Prostrkaně|post meridiem}} (do kteréž doby trvala nynější »hodina čekací«) rozsouzena ve prospěch strany přítomné, aniž sám přítomný žalobce nucen byl, žalobní nárok svůj odůvodňovati. V pozdějším processu formulárním byl žalobce i v případu nedostavení se žalovaného povinen, porotcům právo své prokázati, an by jinak žalovaný osvobozen byl. Sám se dostavivší žalovaný byl vždy osvobozen. ''[[Autor:Antonín Schauer|AS-r.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>ihgb2nns3ekezu46ho93kcpre2t1x1e</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eremitáž</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24634</id>
    <revision>
      <id>321504</id>
      <parentid>64045</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321504</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="596" sha1="l6zplnj8apbmkmb68ndqdu60s1jee0c" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eremitáž
| PŘEDCHOZÍ = Eremita
| DALŠÍ = Eremodicium
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eremitáž
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;703. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n740/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eremitáž''' viz [[../Ermitáž|{{Prostrkaně|Ermitáž}}]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Malířství v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Instituce v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>l6zplnj8apbmkmb68ndqdu60s1jee0c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eremita</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24635</id>
    <revision>
      <id>321503</id>
      <parentid>64008</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321503</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="533" sha1="1p5769mgep4w5h8l3ismuv0w39kudyp" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eremita
| PŘEDCHOZÍ = Erektilní tkáň
| DALŠÍ = Eremitáž
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eremita
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;703. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n740/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eremita''' (z řec.), {{Prostrkaně|poustevník}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Cizí slova v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>1p5769mgep4w5h8l3ismuv0w39kudyp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edicendi ius</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24811</id>
    <revision>
      <id>321385</id>
      <parentid>64030</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321385</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="555" sha1="o5gmbqkeiw6ldk200ktly370wu031bx" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edicendi ius
| PŘEDCHOZÍ = Edice
| DALŠÍ = Edicta principis
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edicendi ius
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;378. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n402/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Edicendi ius''' viz {{Prostrkaně|[[../Edictum|Edictum]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>o5gmbqkeiw6ldk200ktly370wu031bx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edictum Rothari</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24812</id>
    <revision>
      <id>321388</id>
      <parentid>64032</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321388</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1353" sha1="5euk7z0vatsq0vmrw0hr4v7ubcuf1sg" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edictum Rothari
| PŘEDCHOZÍ = Edictum
| DALŠÍ = Edidit
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edictum Rothari
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;379. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n404/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Edictum Rothari''' čili {{Prostrkaně|Edictus}} sluje sbírka práva {{Prostrkaně|Langobardů}} sepsaná za krále Rothara r. 643 a vyhlášená za zákonník. Čítala 388 kapitol a s dodatky nástupců Rotharových 581. Sepsána byla latinsky a obsahovala vedle práva trestního také soukromé a processní dle zásad germánských, na něž právo římské a moc církve ještě nebyly účinkovaly. Za vlády francké sepsána dle této rozšířené sbírky zvané také ''Edictus Langobardorum'' pro markrabí furlanského, vévodu Evrarda, kniha právní ''Concordia de singulis causis'', v níž sestavena v 60 kapitolách ustanovení Rotharova a jeho nástupců, pokud se týkají týchž předmětů. ('''E.''' vydal Bluhme roku 1869 ve sbírce Pertzově IV a zvl. Edictus ceteraeque Langobardorum leges). Srv. Hanel, Říš. i práv. dějiny německé, 163.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>5euk7z0vatsq0vmrw0hr4v7ubcuf1sg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Equitatus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24901</id>
    <revision>
      <id>321494</id>
      <parentid>64040</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321494</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="555" sha1="5txs1r8jw3syb2jdp9iwgyk8mbid352" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Equitatus
| PŘEDCHOZÍ = Equitace
| DALŠÍ = Equites
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Equitatus
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;688. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n713/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Equitatus''' lat., {{Prostrkaně|jezdectvo}}, {{Prostrkaně|rytířstvo}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Latinské výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>5txs1r8jw3syb2jdp9iwgyk8mbid352</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Equites</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24902</id>
    <revision>
      <id>321495</id>
      <parentid>64007</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321495</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6893" sha1="h6u9uaho88onefgrv0fywsg24z91jp8" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Equites
| PŘEDCHOZÍ = Equitatus
| DALŠÍ = Equites (motýli)
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Equites
| AUTOR = [[Autor:Josef Miroslav Pražák|Josef Miroslav Pražák]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;688–689. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n713/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = en:Roman equestrian order
}}

{{Forma|proza}}
'''Equites''' (lat.), {{Prostrkaně|jezdci}}, později příslušníci druhého stavu, t. {{Prostrkaně|rytířského}} (''ordo equester''), kterýž vyvinul se z římského zřízení vojenského. Ve vývoji jeho sluší rozeznávati několik period. Perioda I.: Zřízení sboru jízdeckého připisují staří Romulovi, jenž prý z každé kmenové tribue Ramnů, Titiův a Lucerů vybral po 100 mužích z rodů patricijských, kteří sloužili na koni a tvořili osobní stráž královskou. Těchto 300 jezdců ('''e.''', ''celeres'') bylo rozděleno ve 3 setniny (''centuriae'') po 100. Mimo to byli rozděleni v deset turm po 30 mužích: každá turma pak dělila se ve 3 decurie o 10 mužích. Vrchní velitel slul ''tribunus celerum''. Tarquinius Priscus zdvojnásobil prý počet setnin (6), od doby Serviovy bylo jich 18, které měly tu výhodu (až do doby reformy comitií centuriatních), že hlasovaly přede všemi ostatními setninami pěšími (''centuriae praerogativae''). Jezdci vybíráni byli z nejzámožnějších občanů první třídy. Byl-li podmínkou přijetí zvláštní census již za těchto starých dob, není jisto. Volba jezdců příslušela s počátku králům, později konsulům, od zavedení censury censorům, kteří při censu konali přehlídku jich. Členy již vysloužilé sprostili povinnosti služby na koni, nehodné pak vyloučili, ostatní zapsáni byli do zvláštního seznamu (''album''). Každý jezdec obdržel ze státní pokladny peníze na zakoupení 2 koní (pro sebe a pro podkoního), t. zv. ''aes equestre'', 10.000 assů (šestinových), a roční plat na výživu jich (''aes hordearium'') 2000 assů. To byli tak zv. '''e.''' ''equo publico''. Avšak i přes tuto státní pomoc byla vojen. služba na koni značným břemenem, což lze souditi z toho, že povolení k vystoupení z centurií jízdných označuje se jako přízeň. V centuriích jezdeckých byli jen iuniores (viz [[../Centuria|{{Prostrkaně|Centuria}}]]). Nicméně však i ten, kdo již vysloužil, mohl se svolením censorů podržeti koně a tudíž býti na dále členem toho sboru, ano i když do senátu se dostal. Teprve později (asi od dob C. Graccha) provedla strana demokratická plebiscit toho smyslu, že kumulace důstojnosti rytířské a senátorské není přípustná. – Perioda II.: R. 403 př. Kr. (za Camilla) stala se v organisaci podstatná změna. Římané totiž obléhajíce Veje utrpěli značné ztráty. Tu nabídli se někteří zámožní Římané senátu, že budou sloužiti státu na vlastních koních (t. zv. '''e.''' ''equo privato''). Ti dostávali od státu pouze plat. Službou vojenskou rovnají se prvějším 18 centuriím, hlasovali však v první třídě. Na rozdíl od těchto slují onino '''e.''' ''illustres''. Vojenského významu pozbyli '''e.''' v druhé válce punské, když jízda vybírána byla hlavně ze sborů spojeneckých. ''Equus publicus'' zůstal jen titulem, kterýž propůjčoval jistá práva, i v době císařské. V té dobé ustavuje se tato korporace jako šlechta peněžní uprostřed mezi senátem a třetím stavem. Příslušnost podmíněna byla svobodným rodem až k dědovi se strany otcovské, bezúhonností od censora uznanou, vystříháním se živnosti se stavem se nesrovnávající a censem aspoň 400.000 assů. – Perioda III. Stav tento již existující uznán byl se strany státu přijetím zákona C. Sempronia Graccha o soudcích (''lex iudiciaria'') z r. 123 př. Kr., kterýmž úřad porotců senátorům odňat a svěřen rytířům. Aěkoli funkce tato nezůstala později výhradně jim, byla přece jednou z hlavních i v době císařské. Většina rytířů zanášela se operacemi finančními, najímajíce od státu rozličné důchody (viz [[../Publicani|{{Prostrkaně|Publicani}}]]) anebo se dávali na dráhu úřednickou. Odznaky hodnosti rytířské byly: 1) ''trabea'' (plášť purpurový, nošený při slavnostech); 2) ''angustus clavus'' (v. [[../Angusticlavii|{{Prostrkaně|Angusticlavii}}]]), kterýmž lišili se od stavu prvního t. senátorského; 3) ''anulus aureus'' (zlatý prsten) od dob Tiberiových, kterýmž lišili se od stavu třetího; 4) vyhrazená místa v divadle, od doby Augustovy také v cirku. Císař Augustus povznesl z celého stavu vynikající třídu rytířů, t. těch, kteří rodem a censem senátorským lišili se od ostatních, uděliv jim právo nositi široký pruh na tunice, jako měli senátoři. Ti sluli '''e.''' ''illustres'' a jimi také vyplňovány byly mezery v senátu, pro které senátorský stav sám nedostačoval. Vedle nich existovali i na dále '''e.''' ''equo publico'', kteří rozděleni byli v 6 turm, jimž veleli t. zv. ''seviri equitum Romanorum''. V čele všech byli obyčejně císařští princové v hodnosti ''princeps iuventutis''. Augustus obnovil také zašlou roční parádu jezdců t. zv. ''transvectio equitum'' a spojil ji s přehlídkou (''recognitio''). Každoročně totiž o idách červencových rytíři ve slavnostním šatě, majíce na hlavách věnce olivové, ubírali se v průvodu od chrámu Martova nebo Honoris přes Forum na Capitolium. Důležité bylo pro stav rytířský, že v nově vznikajícím stavu úřednictva císařského vyhrazena byla jistá místa příslušníkům tohoto stavu (rozliční ''procuratores'' a ''praefecti''). Dříve však, než se dostali k těmto úřadům civilním, zastávali rozličné důstojnické hodností vojenské dle jistého pořadí (''militiae equestres''). V dobé císařské děje se zmínka zvl. na nápisech o kanceláři císařské a ''censibus equestribus'', která měla na starosti kontrolu příslušníků tohoto stavu a do které podávány byly žádosti za udělení hodnosti rytířské. Císař Marcus Aurelius upravil také titulaturu úředníků stavu rytířského. Náčelníci osobní stráže císařské (''praefecti praetorio'') měli titul: ''vir eminentissimus'', úředníci nejblíže po nich: ''vir perfectissimus'', pro ostatní byl titul: ''vir egregius''. – Srv. vedle starších: E. Bélot, Histoire des chevaliers rom. (sv. II., Paříž, 1873); B. Gerathewohl, D. Reiter u. d. Rittercenturien (Mnichov, 1886). ''[[Autor:Josef Miroslav Pražák|Pk.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské dějiny v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>h6u9uaho88onefgrv0fywsg24z91jp8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Empereur</title>
    <ns>0</ns>
    <id>24927</id>
    <revision>
      <id>321438</id>
      <parentid>111404</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321438</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="684" sha1="1fbzlm6vltc3410d2a9da6qhd6us24y" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Empereur
| PŘEDCHOZÍ = Empedoklés
| DALŠÍ = Empetraceae
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Empereur
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;588. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n613/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Empereur''' [ánprér], franc., z lat. {{Prostrkaně|imperator}}, císař; {{Prostrkaně|vive l´}}'''e.''', ať žije císař! obvyklé volání gardy a lidu franc. při objevení se Napoleona I.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Francouzské výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>1fbzlm6vltc3410d2a9da6qhd6us24y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Enfant terrible</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25390</id>
    <revision>
      <id>321443</id>
      <parentid>85154</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321443</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="945" sha1="l5uxtl0x4eprj98dtxz7ih4xt2coi3n" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Enfant terrible
| PŘEDCHOZÍ = Enfants sans souci
| DALŠÍ = Enfield
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Enfant terrible
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;611. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n648/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Enfant terrible
}}

{{Forma|proza}}
'''Enfant terrible''' [a͡nfa͡n teribl], franc., {{Prostrkaně|dítě strašlivé}}, pův. žvatlavé dítě, jež naivně vyzvoní, co vidělo nebo slyšelo, netušíc, že uvádí súčastněné osoby do rozpaků; dále pak člověk, jenž kompromittuje svou stranu nebo svou věc. O rozšíření výrazu toho přičinil se známý kreslič karikatur P. Gavarni svým cyklem »Les '''e'''-s '''t'''-s«.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Francouzské výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>l5uxtl0x4eprj98dtxz7ih4xt2coi3n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exekuce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25524</id>
    <revision>
      <id>321540</id>
      <parentid>79459</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321540</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26111" sha1="97au4rf9gl158powhhl0ktegglfl7xt" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exekuce
| PŘEDCHOZÍ = Exekrovati
| DALŠÍ = Exekuční řád
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exekuce
| AUTOR = [[Autor:Ferdinand Pantůček|Ferdinand Pantůček]], [[Autor:František Havrda|František Havrda]], neznámý, [[Autor:Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský|Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;941–945. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n977/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Exekuce
}}

{{Forma|proza}}
'''Exekuce''' (z lat.). {{Prostrkaně|výkon}}. Zdráhá-li se kdo vyhověti příkazu soudnímu nebo splniti zjištěný již nárok soukromoprávní, může k tomu býti přidržen donucovací (exekutivní) mocí státní. Toto donucení nazývá se '''e'''-cí, a prostředky k tomu sloužící zovou se exekučními. Pokud nejedná se o provedení práv soukromých, zjednává soudce platnosti příkazům svým uložením {{Prostrkaně|pokuty peněžité}}, {{Prostrkaně|arrestem}}, a jde-li o vydobytí poplatků soudem stanovených, {{Prostrkaně|zabráním a zpeněžením majetkových objektů}} osoby neposlušné. Pokud však jde o exekuční výkon nároků soukromoprávních, nastupuje soud toliko k žádosti osoby oprávněné, jsou-li tu podmínky, pod jakými zákon tu kterou '''e'''-ci dopouští.

'''E.''' {{Prostrkaně|v právu soukromém}} rozeznává se dle {{Prostrkaně|rakouského soudního řádu}} dvojí: I. '''e.''' {{Prostrkaně|uhrazovací}}, II. '''e.''' {{Prostrkaně|zjišťovací}}. Ad I. '''E.''' uhrazovací předpokládá, že nárok, o jehož provedení se jedná, na bezvýminečném a pevném podkladě (titulu exekučním) spočívá a že lhůta k splnění jeho daná již uplynula. Nejdůležitějším titulem exekučním jest bezpodmínečný a nezvratný (pravoplatný) výrok příslušného úřadu státního, zejména soudu. Stejný význam má i narovnání ve sporu před soudem nebo před určitými úřady (na př. před smírčími soudy v obcích o pohledávkách nebo věcech movitých do 300 zl. a p.) uzavřené, pravoplatný nález rozsudího, smlouva ve formě notářského spisu učiněná, ve které se dlužník k přesnému plnění určitého obnosu peněžitého nebo určitého množství věcí zastupitelných pod následky '''e.''' zavázal. Na rozsudky cizozemské lze povoliti '''e'''-ci jen tehdáž, když soud sborový, v jehož obvodu exekuci provésti jest, ve zvláštním řízení zvaném »delibačním« uznal vykonatelnost těchto rozsudků.

'''E.''' povoluje soud, jenž rozsudek vydal, nebo před nímž narovnání bylo učiněno, pokud se týče, soud, v jehož obvodu '''e'''-ci provésti jest, k žádosti exekventově, k níž z pravidla přiložiti jest v prvopisu listinu titul exekuční vykazující. Soud žádost tu, jež míti má formy obyč. soudních podání v tom kterém řízení předepsané, pravidelně bez slyšení exekuta (osoby exekvované, dlužníka) vyřídí, a povolí-li '''e'''-ci postará se, aby vykonáno bylo všecko, co dle různosti dobývaného nároku žádoucno jest k provedení '''e.''' povolené. V tom třeba rozeznávati: 1. jde-li o věcné právo k věcem nemovitým, nařídí soudce knihovní vklad a uvedení v držbu, pokud se týče, výmaz knihovní dotčeného práva; 2. jde-li o vydání určité věci movité, nebo jistého kvanta věcí zastupitelných, přikáže, aby sluha soudní věci ty exekutovi odňal a odevzdal exekventu (osobě exekvující, věřiteli); 3. má-li exekut vykonati určitou práci, ukládá mu pod pokutou nebo i vězením, aby ji provedl, po případě dovoluje exekventu, aby práci onu třetí osobou provésti dal a náhradu žádal; 4. má-li se exekut vzdalovati nějakého jednání, nařídí se mu zachovávati se dle toho pod pokutou, již za propadlou vyhlásí, jestli zákazu toho nedbal; 5. jde-li o zapravení peněžité pohledávky, dopouští, aby exekvent zpeněžením věcí exekutu patřících uspokojení svého si vydobyl. V principu dovoluje zákon '''e'''-ci pro peněžité pohledávky na všecky majetkové objekty exekutovy, kterými tento právně disponovati jest způsobilým; avšak z rozmanitých důvodů, zejména veřejných, na jisté kusy majetkové buď vůbec '''e'''-ci vylučuje, nebo alespoň obmezuje. Tak nedopouští pro dluhy exekučně zabrati: ostatky svatých, věci v domácnosti exekutově pro něj a jeho rodinu nezbytné, na př. oděv, peřiny, nábytek, nářadí, potraviny na 14 dní, 1 krávu (2 kozy, 3 ovce), píce i stelivo pro ni na 14 dní, knihy školní a modlitební, snubní prsten, dopisy rodinné, řády a vyznamenání. Úplně vyloučena jest '''e.''' pro dluhy na knížky poštovní spořitelny, na věci k dopravě poště odevzdané i předměty sloužící k provozování dopravy poštovní a železniční. Samostatnou '''e'''-ci nelze provésti také na movitý fundus instructus hospodářských statků a na příslušenství hor. Značně zúžena jest možnost exekučního zabrání služného, výslužného a mzdy, ježto služné veřejných úředníků nebo i soukromých, však trvale (t. j. na dobu nejméně 1 roku nebo na dobu neurčitou, avšak s výhradou alespoň 3měsíční výpovědi) ustanovených, jen jednou třetinou '''e'''-ci podléhá, a vždycky exekutu nejméně 800 zl. ročních ponecháno býti musí. Z pense má zbýti pro exekuta nejméně 500 zl. Mzdu osob soukromě najatých, trvale neustanovených, lze stihnouti '''e'''-cí, jen když konaná práce již provedena a den platební minul. Zmíněná obmezení '''e.''' na pense a mzdy neplatí při '''e'''-ci pro nároky na výživné a při služném objevují se vždy jen potud, že ze služného veřejných úředníků vždycky nejméně 300 zl. zbýti má.

Co se týče způsobu provedení '''e.''' pro pohledávky peněžité, nutno rozeznávati: ''a)'' '''e'''-ci na movitosti (mobiliární); ''b)'' '''e'''-ci na pohledávky; ''c)'' '''e'''-ci na nemovitosti (immobiliární); ''d)'' '''e'''-ci na plody a užitky ('''e.''' sekvestrací). O této srv. [[../Sekvestrace|{{Prostrkaně|Sekvestrace}}]]. Ad ''a)'' '''E.''' mobiliární skládá se (ač-li nejedná se o hotové peníze dlužníku exekučně odňaté, které se ihned odevzdají exekventu k uhrazení jeho pohledávky) ze tří stupňů: {{Prostrkaně|zájmu}}, exekučního popsání movitostí; {{Prostrkaně|odhadu}}, ocenění věcí zabavených soudními znalci a {{Prostrkaně|dražby}} (licitace, aukce, subhastace), prodeje svršků těch tomu, kdo nejvíce dáti se nabízí. Exekuční zájem může předsevzat býti k žádosti exekventa ohledně všech věcí v držbě exekutově se nacházejících, zejména i ohledně věcí, jež exekut při sobě nosí – {{Prostrkaně|zájem kapesní}}. Exekuční zájem a odhad může se povoliti současně, dražba však teprve, když výkon zájmu i odhadu jest již vykázán. Žádá-li po provedeném zájmu resp. odhadu jiný věřitel za '''e'''-ci mobiliární, provede se tato {{Prostrkaně|poznamenáním přístupu}} k ex. zájmu nebo odhadu v protokole o tom sepsaném pro tuto novou pohledávku, po případě {{Prostrkaně|zájmem dodatečným}}, t. j. popsáním věcí dosud nezabavených v držbě exekutově se nalézajících. K zjištění, které věci již exekučně popsány jsou a které nikoli, slouží {{Prostrkaně|přehlídka}} (revise) v základě protokolu zájemního předsevzatá. K bezpečnosti své proti zavlečení předmětů zabavených může si exekvent o své ujmě, pokud tomu nevadí práva třetích již nabytá, vymoci {{Prostrkaně|tuhou svírku}} (uzamčení), t. j. uschování předmětů zabavených v místě uzavřeném nebo jejich {{Prostrkaně|přenesení}} (transferaci), která záleží v tom, že věci ony z držby exekutovy byvše vzaty dají se určité osobě (po případě i samému exekventu) v uschování. Činí-li kdo třetí nároky na některé z věcí zabavených, poznamenávají se tyto jeho nároky v protokole zájemním a jemu se ponechává, vymoci si vyloučení dotčených předmětů ze svazku exekučního žalobou {{Prostrkaně|excisní}} (srv. [[../Excise|{{Prostrkaně|Excise}}]]).

K dražbě, kterou soudcovské právo zástavní exekučním zájmem založené dochází výkonu, ustanoví soud dvojí stání, dá o něm věděti všem účastníkům a způsobem v místě obvyklým (vybubnováním, přibitím na soudní desku, uveřejněním v novinách a pod.) je vyhlásí. Při dražbě dá zřízenec soudní dražbu řídící (notář, kancelista soudní) zabavené věci jednotlivě vyvolati, načež je přiřkne (přiklepne) tomu, kdo nejvyšší podání činí. Pod cenou odhadní smí věc býti prodána teprve při stání druhém. Z peněz stržených může býti pohledávka exekventova ihned zapravena a eventuální přebytek (hyperocha) exekutu vydána, jestli exekvent tento sám jediný k věcem prodaným exekučního zájmu si vydobyl. Jinak jest třeba výtěžek dražební složiti do schránky soudní, aby soud, ustanově {{Prostrkaně|stání rozpočetní}}, při kterém by věřitelé své pohledávky účtovali, výtěžek onen mezi věřitele dle priority jejich zástavních práv, z pravidla dobou provedeného exek. zájmu určené, rozdělil. Po právní moci {{Prostrkaně|rozpočtového výměru}} mohou věřitelé tito zažádati za vydání obnosu jim přikázaného.

Ad ''b)'' '''E.''' na {{Prostrkaně|pohledávky}} provádí se buď exekučním prodejem nebo exekučním přiřknutím (odevzdáním) dotčené pohledávky. Pro prvý způsob platí analogicky předpisy pro mobiliární '''e'''-ci dané. První stupeň, »zájem«, provede se exekučním popsáním pohledávky s eventuálním poznamenáním zabavení na listině pohledávku tuto prokazující, nebo je-li pohledávka ona hypothekárně zjištěna, vkladem exekučního práva nadzástavního. – Odhadu netřeba, ježto nominální obnos pohledávky cenu její repraesentuje. Dražba provádí se dle týchže pravidel jako dražba movitostí. Je-li pohledávka v dražbě prodaná knihovně zjištěna, obdrží kupec od soudu, jenž prodej provedl, {{Prostrkaně|odevzdací listinu}}, aby na jejím základě pohledávku onu na sebe dal přepsati. Žádá-li věřitel pro svoji pohledávku za exekuční odevzdání pohledávky exekutovy, povoluje je soud ihned, vyrozumí o tom dlužníka exekutova, který jest od té doby vázán vůči exekventovi, a provede odevzdání toto, je-li pohledávka knihovně zjištěna, vkladem převodu jejího na exekventa. Exekuční odevzdání pohledávek na listinu vázaných (skripturní obligace) provésti jest odevzdáním listiny. Jde-li o přiřknutí platů, které exekut béře od pokladen veřejných, vyrozuměti o tom třeba pokladnu i úřad, jemuž pokladna tato jest podrobena, aby tento nařídil výkon exekučního odevzdání, zejména poznamenání povolené '''e.''' v knihách účetních.

Ad ''c)'' '''E.''' na nemovitosti skládá se podobně jako '''e.''' mobiliární ze 3 stupňů: {{Prostrkaně|vkladu exekučního zástavního práva, odhadu a dražby}}. Vkladem, jejž povoluje soud rozsudečný a vykonává soud tabulární, nabývá věřitel k nemovitosti exekučního zástavního práva, u jehož dalším výkonu novou žádostí odhad si vymůže, který reální soud u přibrání znalců provede popisem reality a jejím oceněním. Při odhadu nutno bráti zřetel i na fundus instructus, který s realitou v '''e'''-ci upadá, i všecka práva, která s nemovitostí spojená na její cenu mají vliv (na př. služebnosti, práva propinační, patronát atd). Po vykázaném odhadu povolí k opětné žádosti exekventově reální soud exekuční prodej nemovitosti (dražbu). K žádosti za dražbu třeba připojiti také {{Prostrkaně|dražební výminky}}, obsahující všecky podstatné kusy smlouvy, která dražbou k místu přijíti má. K dražbě ustanovuje soud dvojí stání, podotýkaje, že pod cenou odhadní (vyvolací) nemovitost teprve při druhém stání prodávána býti smí, a vyrozumí o tom všecky účastníky (jsou-li neznámého bydliště, k rukám zřízeného kurátora) a uvede povolený exek. prodej ve známost způsobem v místě obvyklým. Při dražbě podávati smí vyjmouc exekuta každý, kdo k rukám soudního kommissaře dražbu řídícího složí vadium dražebními výminkami stanovené, obyčejně 10% vyvolací ceny obnášející. Předmět prodávaný přiklepne se tomu, kdo učiní nejvyšší nabídku, což trojím vyvoláním se zjišťuje. Po dražbě složí se vadium vydražitele do soudní schránky, vadium ostatních se ihned vrátí, což tito v dražebním protokole podpisem potvrdí. Vykonaný prodej poznamenává se v knihách pozemkových. Přiklepnutím přechází vlastnictví prodané usedlosti na vydražitele, který ve fysickou držbu její může se dáti uvésti soudem. Nebylo-li dražbou docíleno ani dvou třetin ceny odhadní, může do 14 dnů každý, kdo vůbec při dražbě smí podávati, nabízeje o ⅕ více a skládaje ⅕ nabízené sumy jako kauci za splnění všech závazků z toho pochodících, žádati za opětnou dražbu. Přijme-li soud toto vyšší podání, pozbývá dražba prvotní své účinnosti a soudce nařídí nové dražební stání (relicitaci), při kterém lze učiniti toliko nabídku vyšší ono podání přesahující. Nebylo-li při dražbě docíleno ani ⅓ odhadní ceny, může exekut, prokáže-li, že dražbou tou by byla jeho hospodářská zkáza přivoděna, do 14 dnů žádati, aby se dražby sešlo a nová dražba do jednoho roku povolena nebyla. O žádosti této rozhoduje soud po volném uvážení, předsevzav eventuální vyšetřování. – Po dražbě pravoplatně vykonané následuje {{Prostrkaně|rozpočet}} nejvyššího podání, které dražbou na místo reality vstoupilo. K tomu účelu ustanoví se zvláštní stání, při kterém věřitelé své pohledávky i jich příslušenství likvidují. U vyřízení protokolu o tom sepsaného přikazuje soudce z výtěžku dražebního k zaplacení nejprve v pořadí výsadném (''in ordine privilegiato'') některé veřejné dávky, zejména tříleté reální daně, převodné (ač-li již 3 roky od jeho splatnosti neuplynuly) a p., načež zbytek dražebního výtěžku rozdělí dle pořadí knihovního (''in ordine hypothecario'') mezi věřitele knihovní dle předností jejich zástavních práv. Stejné pořadí jako kapitál mají i tříleté úroky, útraty processní a exekuční. Místo dávek se opakujících (renty, výměnek) vypočte a přikáže se úhradní kapitál, jenž zůstane na nemovitosti pojištěn, a na místě úroků z něho má vydražitel oprávněnému ony dávky platiti. Není-li celý úhradní kapitál výtěžkem již kryt, doplňuje se částka úroků na úplné odvádění oněch dávek se nedostávající z kapitálu sama až do jeho plného vyčerpání. Pomine-li právo na ony dávky, rozdělí se při {{Prostrkaně|dodatečném rozpočtu}} úhradní kapitál, resp. jeho zbytek, na ony věřitele, kteří při původním rozpočtu vyšli na prázdno. Dodatečný rozpočet nastává vedle toho i tenkráte, jestliže při původním rozdělování určité obnosy na pohledávky výminečné nebo sporné byly z dražebního výtěžku vyhrazeny a nyní uvolněny byly. Spory o přednost mezi věřiteli při rozpočtu vzešlé vyříditi lze jen v processu, který přísluší před soud reální. Obnosy soudem dle rozpočtového výměru jednotlivým účastníkům přikázané tíží vydražitele jako osobního dlužníka. Splnil-li vydražitel všecky dražební podmínky, může žádati, aby mu bylo vráceno vadium a vydána {{Prostrkaně|odevzdací listina}}, na jejíž základě zažádá za vklad svého práva vlastnického na koupené realitě. Současně může na základě rozpočtového výměru vymoci sobě výmaz pohledávek na prázdno vyšlých. Nesplnil-li vydražitel některé z dražebních výminek, může každý z účastníků žádati na jeho útraty a nebezpečí za {{Prostrkaně|novou dražbu}} ({{Prostrkaně|relicitaci}}). Relicitace tato provádí se dle starých podmínek dražebních, avšak při jediném jen stání, při kterém i pod cenu vyvolací prodávati lze. Za škodu relicitací vzešlou ručí vydražitel netoliko svým vadiem, nýbrž i svým celým jměním.

Ad II. '''E.''' {{Prostrkaně|zjišťovací}} slouží k nucenému pojištění nároku žalobcova, který sice již soudem uznán nebo vykázán jest, avšak ne ještě způsobem nezvratným, pravoplatným. '''E.''' zjišťovací lze zejména vydobyti na rozsudek, proti němuž užito bylo opravního prostředku, na platební rozkaz, proti kterému byly podány námitky a pod. Na pouhou žalobu možno dojíti '''e.''' zajišťovací jen v řízení exekutivním. '''E.''' zjišťovací provádí se ve stejných formách i stejným způsobem jako '''e.''' uhrazovací, s tou toliko odchylkou, že všecky provedené úkony exekuční závisly jsou na výmince, že podklad této '''e.''' stane se nezvratným. Výminečnost tato působí, že vyloučeny jsou ony úkony, jimiž '''e.''' uhrazovací se dovršuje, na př. dražba, vklad převodu nebo výmazu knihovních práv, že při úkonech provedených ona závislost na výmince v patrnost se uvádí (povoluje se ne vklad knih. práva, nýbrž toliko záznam jeho jako '''e.''' do zjištění) a že exekučni kroky již předsevzaté zase zrušeny býti musí, když pojištěný žalobcův nárok nebyl uznán konečným rozhodnutím. Exekut může '''e'''-ci zjišťovací odvrátiti tím, že příslušný obnos peněžitý k ukrytí žalobcova nároku dostatečný nebo cenné papíry, které dvěma třetinami své bursovní ceny obnos onen repraesentují, k soudu složí. Byla-li '''e.''' zjišťovací povolena šíře, než k jistotě žadatelově bylo třeba, může odpůrce žádati za přiměřené její obmezení. O zvláštnostech '''e.''' zjišťovací v řízení mandátním a směnečném srvn. tato řízení. Prostředky exekuční soudním řádem poskytnuté mohou k platnosti dojíti i {{Prostrkaně|v řízení nesporném}}, kde soudce sám z moci a povinnosti své úřední o provedení '''e.''' se postará, jde-li o zájmy osob zvláštní ochrany soudní požívajících.

Srv. Obchodní soudní řád, hlava 31; § 19 cís. nař. z 9. srpna 1854 č. 208 ř. z.; Canstein, Das Civilprocessrecht, II. sv., str. 337 (Berlín, 1893); Ullmann, Das österr. Civilprocessrecht, 3. díl. ''[[Autor:Ferdinand Pantůček|Pčk.]]''

'''E.''' {{Prostrkaně|v právu správním}} jest úřední jednání,&lt;!--typo - původně tečka--&gt; kterým vykonávají se rozhodnutí a rozkazy úřadů správních, nepodrobí-li se jim dobrovolně ti, jichž se týkají. I zde lze stanoviti všeobecnou zásadu, že rozhodnutí vykonávati se může teprve tenkráte, nabylo-li moci práva, není-li již možno odpírati mu pořadem instancí. Zvláštní zákony upravující exekuční právo úřadů správních, o nichž zmiňuje se čl. 11. st. zákl. zák. z 21. pros. 1867 č. 145, nebyly dosud vydány a platí tudíž u nás ve příčině té dosud císařské nařízení z 20. dub. 1864 č. 96 z. z. Správní '''e.''' náleží v působnost úřadů politických, i když jde o rozhodnutí jiných úřadů správních (na př. finančních, samosprávných a j.). Příslušným k {{Prostrkaně|povolení}} '''e.''' jest okresní hejtmanství nebo magistrát; {{Prostrkaně|výkon}} '''e.''' náleží týmž úřadům, leda že by šlo o vklad exekučního práva zástavního na nemovitost, o exekuční odhad a prodej nemovitosti, kde příslušným jest soud. Rozhodnutím a opatřením okres. hejtmanství nebo magistrátu ve věcech exekučních odpírati lze stížností k místodržitelství (zemské vládě) a dále k ministerstvu vnitra. Zeměpanské úřady policejní vykonávají ovšem samy nálezy své. Co do způsobu '''e.''' třeba rozeznávati dle uvedeného nařízení, jde-li o plnění peněžné, o konání prací, nebo plnění naturální, nebo konečně o provedení nějakého zákazu. {{Prostrkaně|Plnění peněžné}} (daně, přirážky, pokuty, poplatky, příspěvky k vodním družstvům a k živnostenským společenstvům, pojistné, konkurrenční příspěvky a jiné dávky peněžité zakládající se na právu veřejném) dobývá se na dlužníku dle předpisů platných o dobývání přímých daní. Předpisy tyto nejsou však v celém Rakousku totožny; platí-li v té příčině v Čechách dosud prozatímní nařízení o vybírání daní (výnos min. fin. ze 4. prosince 1858 č. 46.060), pro Moravu a Slezsko a v některých jiných korunních zemích shrnuty jsou předpisy starší ve výnosu min. fin. z 4. března 1878 č. 2702. V Čechách jest 5 stupňů berní '''e.''': 1. Trestné upomenutí, jež záleží v doručení lístku upomínacího, začež dlužník musí zaplatiti 5 nebo 10 kr Doručení děje se obecním starostou, po případě zvláštním exekventem. 2. '''E.''' vojenská; dlužníkovi dá se na byt jeden nebo více vojáků, kterým musí dáti stravu a určitý denní plat: místo vojáků posílají se zejména v městech civilní trestní poslové. 3 Zájem, odhad a prodej svršků dle pravidel odpovídajících předpisům o '''e'''-ci soudní. 4 Sekvestrace výnosu nemovitosti nebo závodu průmyslového. 5. Exekuční prodej nemovitosti. — Na Moravě a ve Slezsku jsou 4 stupně: 1. Exekuční upomínání, k němuž užívá se vojáků (se současným ubytováním), berních exekutorů nebo poslů; dlužník platí zvláštní poplatek za upomínky (5, 10 kr. denně). 2. Zájem, odhad a prodej svršků. 3. Sekvestrace nemovitostí. 4. Exekuční prodej nemovitostí. Připomenouti sluší, že nyní zvláštní upomínky nahrazují se někde všeobecnými upomenutími všech dlužníků vyvěšovanými na berních a obecních úřadech, a že poplatek za upomenutí prostě připíše se ke dluhu. '''E.''' vojenská i sekvestrace mohou se obejíti všude, kde nelze od nich očekávati výsledku; kromě toho při '''e'''-ci vojenské hleděti sluší k ohledům služby vojenské. tak že tento způsob dobývání daní vyskytuje se nyní dosti zřídka. Má-li někdo za to, že výkonem '''e.''' porušuje se jeho soukromé právo, má nároku svému zjednati průchod před soudem žalobou excisní, jak shora vypsáno. Je-li předmětem '''e.''' konání nějaké {{Prostrkaně|práce}}, díla nebo {{Prostrkaně|plnění naturální}}, dá se věc na útraty a nebezpečí exekuta poříditi a na něm dobývá se náklad dle předpisů výše uvedených, aniž on proti výši nákladu stanovené polit. úřadem čeho může namítati. Nedá-li se však věc pro neodkladnost nebo pro zvláštní svou povahu poříditi osobou třetí, může dlužník přímo býti donucován. Jde li o provedení {{Prostrkaně|zákazu}}, může proti tomu, kdo zákazu nešetří, užito býti účelných donucovacích prostředků i trestů. — U řady {{Prostrkaně|samosprávné}}, ačkoliv obstarávají důležitou čásť správy veřejné, nemohou povolovati '''e'''-ci rozhodnutí svých. Výjimky jsou jen skrovné. Dle § 91. ob. zř. pro Čechy, § 82. pro Moravu a § 81. pro Slezsko vybírá starosta orgány svými dávky peněžní k účelům obecním-mimo přirážky k přímým daníma vymáhá jich '''e'''-cí věcí movitých dle předpisů o vymáhání daní přímých. Odpírá-li někdo povinné služby k účelům obecním, vyhledá se v Čechách cena služeb a vymůže se na dlužníku dle týchž pravidel. Na Moravě a ve Slezsku dá starosta služby vykonati osobou třetí na útraty dlužníka a dobude útrat těchto jako jiných dávek peněžních. Novější praxe v Čechách kloní se k názoru, že toto vymáhání jest částí vlastní působnosti obce. Vedle toho též úřadové političtí vznášejí velmi často jednotlivé akty '''e.''' politické na starostu obecního; v případě tom jedná však starosta v přeneseném odboru. Další výjimkou jest, že dle § 63 ob. zř. pro Čechy a § 58 ob. zř. pro Moravu a Slezsko může starosta provedení neodkladných opatření v oboru policie místní vymáhati pokutami peněžními. Výbory a zastupitelstva okresní a výbory zemské nemohou rozhodnutí a nálezů svých exekvovati; zákonné předpisy o ukládání nucených přirážek a zákona o dohledu nad hospodářstvím v obecních lesích v Čechách nelze považovati za výjimky z pravidla toho, poněvadž donucovací opatření ve smyslu zákonů těchto předpokládají souhlas úřadů politických. ''[[Autor:František Havrda|hda.]]''

'''E.''' {{Prostrkaně|v trest. právu}} tolik co {{Prostrkaně|výkon trestu}}.

'''E.''' {{Prostrkaně|ve starém právu českém}} měla několik stupňů a byla jiná při movitostech, jiná při nemovitostech. Srv. [[../Brání|{{Prostrkaně|Brání}}]], [[../Odhádání|{{Prostrkaně|Odhádání}}]], [[../Panování|{{Prostrkaně|Panování}}]], {{Prostrkaně|Uvázání}},{{Redakční poznámka|Heslo „Uvázání“ Ottův slovník naučný ve svých dílech 1–28 neobsahuje.}} [[../Vdědění|{{Prostrkaně|Vdědění}}]], [[../Zvod|{{Prostrkaně|Zvod}}]].

'''E.''' {{Prostrkaně|ve vojenském}} názvosloví {{Prostrkaně|výkon trestu tělesného}}, pokud ještě trvá v tom kterém vojsku, jako bití holí, běhání ulicí atd., ovšem též trestu smrti, tudíž {{Prostrkaně|poprava}}. ''[[Autor:Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský|FM.]]''
{{Konec formy}}
{{Redakční poznámky}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>97au4rf9gl158powhhl0ktegglfl7xt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exekut</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25526</id>
    <revision>
      <id>321541</id>
      <parentid>79461</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321541</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="516" sha1="4sk4sfrpx2f9lnv0qlaic95os1lqrnx" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exekut
| PŘEDCHOZÍ = Exekuční řád
| DALŠÍ = Exekutiva
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exekut
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;945. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n981/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exekut,''' proti komu se vede exekuce.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Cizí slova v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>4sk4sfrpx2f9lnv0qlaic95os1lqrnx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exekutivní řízení</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25527</id>
    <revision>
      <id>321543</id>
      <parentid>79466</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321543</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="610" sha1="9ynce26lux8qg0hyb2f7h6yl5n0aq9k" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exekutivní řízení
| PŘEDCHOZÍ = Exekutiva
| DALŠÍ = Exekutivní žaloba a process
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exekutivní řízení
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;946. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n983/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exekutivní řízení''' viz [[../Exekutivní žaloba a process|Ex. {{Prostrkaně|žaloba}}]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>9ynce26lux8qg0hyb2f7h6yl5n0aq9k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exekutor</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25528</id>
    <revision>
      <id>321545</id>
      <parentid>79703</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321545</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="545" sha1="mrld2dqovrni9kblllrr1avnb2577hn" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exekutor
| PŘEDCHOZÍ = Exekutivní žaloba a process
| DALŠÍ = Exekvent
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exekutor
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;946. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n983/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exekutor''' viz [[../Exekuce| {{Prostrkaně|Exekuce}}]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>mrld2dqovrni9kblllrr1avnb2577hn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exekvent</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25529</id>
    <revision>
      <id>321548</id>
      <parentid>79704</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321548</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="505" sha1="b2neoq2z8zpzyrvwxy7dgvkew5tl853" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exekvent
| PŘEDCHOZÍ = Exekutor
| DALŠÍ = Exekvovati
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exekvent
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;946. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n983/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exekvent,''' kde vede exekuci.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Cizí slova v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>b2neoq2z8zpzyrvwxy7dgvkew5tl853</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exekvovati</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25530</id>
    <revision>
      <id>321549</id>
      <parentid>79705</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321549</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="523" sha1="bon45mcumtkq8o2mqsnw70sxiykx4ea" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exekvovati
| PŘEDCHOZÍ = Exekvent
| DALŠÍ = Exelmans
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exekvovati
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;946. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n983/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exekvovati,''' vésti {{Prostrkaně|exekuci}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Cizí slova v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>bon45mcumtkq8o2mqsnw70sxiykx4ea</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exekutivní žaloba a process</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25531</id>
    <revision>
      <id>321544</id>
      <parentid>79467</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321544</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3333" sha1="j5pous5pgjgp7tb98d5q74919leve8z" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exekutivní žaloba a process
| PŘEDCHOZÍ = Exekutivní řízení
| DALŠÍ = Exekutor
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exekutivní žaloba a process
| AUTOR = [[Autor:Ferdinand Pantůček|Ferdinand Pantůček]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;946. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n983/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exekutivní žaloba''' a '''process.''' Má-li žalobce k průkazu svého obligačního nároku listinu veřejnou nebo i jen soukromou, však plné víry požívající, ze které titul pohledávání i výše jeho jest přesně patrná, může (dle § 298 s. ř. a dv. dekr. ze 7. května 1835 č. 358 sb. z. s.) žádati o zavedení tak zv. {{Prostrkaně|řízení exekutivního}} (exekučního), ač-li nejde o nároky, o kterých toliko v řízení bagatelním se projednávati má. Řízení toto, jehož původ někteří v Itálií, jiní ve staroněmeckém řízení soudním spatřují (Srv. Menger, System des cest Civilprocessrechtes, Vídeň, 1876, I. § 7. pozn. 32.) a jež jméno své z toho odvozuje, že žalobci pro jeho pohledávku možnost rychlé exekuce poskytá, zahajuje se '''e. ž'''-bou, ve které žalobce, listinu o niž se opírá jeho nárok, buď v originále nebo i v opise přikládaje, výslovně žádá za zavedení exekutivního řízení (za povoleni exekuce zjišťovací). Jsou-li tu podmínky '''e'''-ho '''p'''-u, nařídí soud o žalobě této stání na dobu co možno nejbližší, a to mělo-li by dle všeobecných pravidel o nároku žalobním řádné řízeni býti zavedeno, k jednání ústnímu (protokolárnímu), jinak k jednání stručnému, a obesílá žalovaného dokládaje, že nedostaví-li se, stihnou jej netoliko účinky kontumační, nýbrž že také o žádosti žalobcově za povolení exekuce bude rozhodnuto. Nedostaví-li se žalovaný k stání, nebo dostavě se děj žalobní nepopře, nebo nárok žalobcův uzná, rozhoduje soudce spor ihned, to odchylkou z pravidla nikoli rozsudkem, nýbrž toliko {{Prostrkaně|výměrem}} zvaným {{Prostrkaně|rozhodovacím}}, proti němuž stranám přísluší opravný prostředek rekursu. Dostaví-li se žalovaný a činí námitky, které ihned rozhodnouti lze (''exceptiones pavatae probationis''), projednává se o nich co nejrychleji a rozhoduje, pokud možno, ještě téhož dne rozsudkem. Jsou-li však námitky žalovaného toho rázu, že delšího projednávání při více stáních vyžadují nebo provedení důkazů vyhledávají, projednati jest spor tento dle obvyklých forem toho kterého processu (ústního, stručného.). Žalobce však může již během sporu žádati, aby jemu o jeho ujmě pro zažalovanou pohledávku, pro kterou není dosti kryt, byla exekuce zjišťovací povolena, kteréžto žádosti soud vyhoví, jestli žalovaný hodnověrnými listinami neprokázal neexistenci žalobcova nároku. Srv. [[../Exekuce|{{Prostrkaně|Exekuce}}]] (zjišťovací); Canstein, Civilprocessrecht (Berlín, 1893. II. sv. str. 227); Chorinsky, Der oest. Executivprocess (1879). ''[[Autor:Ferdinand Pantůček|Pčk.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>j5pous5pgjgp7tb98d5q74919leve8z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Excise</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25532</id>
    <revision>
      <id>321538</id>
      <parentid>65832</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321538</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2241" sha1="644ylfzio1hy3n6wb3yfk7q3n4wmw3n" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Excise
| PŘEDCHOZÍ = Excipovati
| DALŠÍ = Excitabilita
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Excise
| AUTOR = [[Autor:Ferdinand Pantůček|Ferdinand Pantůček]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;939. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n975/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Excindační žaloba
}}

{{Forma|proza}}
'''Excise''' (z lat.), {{Prostrkaně|vytnutí}}.

'''E.''' {{Prostrkaně|v právě processním}}. Zasaženo-li exekucí ve vlastnictví, držbu nebo jiná práva osoby třetí, může tato dle dv. dekr. z 29. kv. 1845 č. 889 sb. z. s. žalobou zvanou excisní proti exekventu, po případě i proti exekutu, podanou uznání svých práv resp. své držby se domáhati a přiměřeného zrušení exekuce již provedené vydobyti. Žaloba excisní, o které projednávali sluší ve formách onoho řízení, jež vzhledem k ceně sporných předmětů nebo dle podstaty žalobcova nároku zavedeno býti má, může býti podána buď u soudu, jenž exekuci povolil, nebo u soudu, který povolenou exekuci provedl. Žaloba tato výkon exekuce nestaví. Žalobce však může, kdyby z provedení exekuce jemu nenahraditelná škoda hrozila, u soudu, u něhož žalobu podal, žádati, aby až do pravoplatného rozhodnutí o jeho nároku všecky další kroky exekuční ohledně sporných objektů byly zastaveny. Žádosti této může soudce, je-li nárok žalobcův dostatečně prokázán, vyhověti bezvýminečně, jinak toliko na kauci. Zvítězí-li žalobce, jemuž ve sporu tomto náleží dokázati právo nebo držbu, na jejíž porušení si stěžuje, zruší se v příčině věcí, ohledně nichž bylo žalováno, provedené již úkony exekuční, a věci ty uvedou se v předešlý stav. Byly-li tyto předměty mezi tím exekučně scizeny, může exscindent žádati příslušnou náhradu. Žalobou exscisní u soudu podanou lze vystoupiti i proti politické exekuci, která práv třetí osoby dotýká se nebo její držby. ''[[Autor:Ferdinand Pantůček|Pčk.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>644ylfzio1hy3n6wb3yfk7q3n4wmw3n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epigramm</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25621</id>
    <revision>
      <id>321476</id>
      <parentid>177947</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321476</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2819" sha1="grf5cmmd2vdp4v7yfec0xn1x7fbpckq" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epigramm
| PŘEDCHOZÍ = Epigraf
| DALŠÍ = Epigrammata figurata
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epigramm
| AUTOR = [[Autor:Josef Hanuš (1862–1941)|Josef Hanuš]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;662. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n687/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Epigram
}}

{{Forma|proza}}
'''Epigramm''' (z řec.), čes. {{Prostrkaně|nápis}}, slove kratičká básnička, vyjadřující s duchaplnou pointou vážnou nebo satirickou myšlénku výrazně úsečnou formou a se vztahem k určité osobě nebo věci. Tím '''e'''. nový souvisí s původním svým pojmem; býval to totiž prvotně každý nápis, zvláště na pomnících, veřejných budovách, darech obětních, označující buď účel pomníku neb osobu dárce atd. Po stránce formálné '''e.''' myšlénku svou buď prostě vypovídá ('''e.''' {{Prostrkaně|prostý}}) anebo dodává jí důrazu předchozí návěští ('''e.''' {{Prostrkaně|složený}}). V dějinách literatury nejvíce prosluly '''e'''-y řecké, zvláště {{Prostrkaně|Simónida Keiského}}, jehož slavný nápis na pomníku 300 Sparťanů padlých u Thermopyl je světoznámý. Ze sbírek řeckých '''e'''-ů slavná je ''Anthologie řecká'' (sestavená v XIV. st.), z níž ''Věnec'' (výbor) přeložil česky Jan Vondráček. Římané napodobili Řeky, avšak dodali '''e'''-u rázu satirického, jako {{Prostrkaně|Martialis}} (v I. stol. po Kr.), později {{Prostrkaně|Ausonius}}. Martialis a římští epigrammatikové byli také vzorem básníkům středověkým, na př. Angličanu {{Prostrkaně|Owenovi}}, Francouzi {{Prostrkaně|Clam Marotovi}} (XVI. stol.), {{Prostrkaně|Boileauovi}} a j. Kdežto humanisté následovali forem klassických, přiblížili se zvláště románští epigrammatisté často k národním madrigálům a sonetům. Z novějších a nejnovějších básníků epigrammatických prosluli Němci {{Prostrkaně|Logau, Lessing}} (jenž psal také o theorii '''e'''-u) a zvláště {{Prostrkaně|Schiller}} a {{Prostrkaně|Goethe}} (''Xenien''), {{Prostrkaně|Grillparzer, Platen}} a j.; Polák {{Prostrkaně|Kochanowski}}, Rus {{Prostrkaně|Ivan Dmitrijev}}. Z českých epigrammatistů vynikli {{Prostrkaně|Jos. Jungmann, Frant. Lad. Čelakovský}} (''Kvítí''), {{Prostrkaně|Jan Kollár, Frant. Hajniš, Karel Havlíček}} a j. Ze sbírek '''e'''-ů známější jsou R. Benedixe »Sammlung deutscher Epigramme« (Lipsko, 1861); Booth, Epigrams, ancient and modern (Londýn, 1865); J. A. Kouble, Zrnka české soli a j. ''[[Autor:Josef Hanuš (1862–1941)|Hš.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>grf5cmmd2vdp4v7yfec0xn1x7fbpckq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epigrammata figurata</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25622</id>
    <revision>
      <id>321477</id>
      <parentid>111729</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321477</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1215" sha1="t4xsa6ubbyt1r88gxp6dtij29q9aass" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epigrammata figurata
| PŘEDCHOZÍ = Epigramm
| DALŠÍ = Epigrammatik
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epigrammata figurata
| AUTOR = [[Autor:Karel Cumpfe|Karel Cumpfe]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;662. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n687/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:en:Carmen figuratum|Carmen figuratum]] (anglicky)
}}

{{Forma|proza}}
'''Epigrammata figurata''' sluly básnické hříčky skládané od některých básníků alexandrijských tím způsobem, aby zevnější podobou svou podobaly se některým předmětům. K básníkům těm náleží na př. Simmias z Rhodu, jenž složil básně mající tvar křidla, vejce a sekery. A malicherná libůstka jeho
nalezla následovníky; tak sbásnil Dostadas z Kréty oltář, a Theokritovi přičítá se báseň v podobě pastýřské píšťaly. Básničky ty zachovány jsou v 13. knize řecké anthologie. Srv. Häberlin, Carmina figurata graeca (Hannover, 1887). ''[[Autor:Karel Cumpfe|Cfe.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>t4xsa6ubbyt1r88gxp6dtij29q9aass</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epigrammatik</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25623</id>
    <revision>
      <id>321478</id>
      <parentid>111730</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321478</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="571" sha1="nr85q5gu4sjmetsz2po3zkwiiwms7io" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epigrammatik
| PŘEDCHOZÍ = Epigrammata figurata
| DALŠÍ = Epigynické
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epigrammatik
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;662. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n687/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Epigram|Epigram]]
}}

{{Forma|proza}}
'''Epigrammatik''', básník epigrammů.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>nr85q5gu4sjmetsz2po3zkwiiwms7io</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epigraf</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25624</id>
    <revision>
      <id>321475</id>
      <parentid>111727</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321475</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="839" sha1="6cv4c5erpa80hkqeo5ggbk6s2pngbnd" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epigraf
| PŘEDCHOZÍ = Epigonové
| DALŠÍ = Epigramm
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epigraf
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;662. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n687/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Epigrafika
}}

{{Forma|proza}}
'''Epigraf''' (z řec.), {{Prostrkaně|nápis}}. — '''Epigrafika''', nauka obírající se studiem nápisů. — '''Epigrafická strana''' na {{Prostrkaně|mincích}}, strana s obrazem a nápisem, obyčejně avers; {{Prostrkaně|anepigrafická}} zove se, nemá-li nápisu, {{Prostrkaně|monoepigrafická}}, má-li nápis, ale bez obrazu.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Epigrafika v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>6cv4c5erpa80hkqeo5ggbk6s2pngbnd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epigonové</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25634</id>
    <revision>
      <id>321474</id>
      <parentid>112944</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321474</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2188" sha1="lr6fayvqw1ix25mvrugeq2drozkqkmi" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epigonové
| PŘEDCHOZÍ = Epigonation
| DALŠÍ = Epigraf
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epigonové
| AUTOR = [[Autor:Vladislav Kalousek|Vladislav Kalousek]], neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;661–662. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Epigoni|Epigoni]], [[w:Epigon|Epigon]]
}}

{{Forma|proza}}
'''Epigonové''' (ἐπίγονος, {{Prostrkaně|potomci}}) sluli v řecké báji synové oněch bohatýrů, kteří Polyneikovi pomoc skýtajíce na výpravě zvané »sedmi proti Thébám« padli před Thébami kromě Adrasta. Chtíce pomstíti smrt otců svých vypravili se deset let po oné výpravě pod vedením Alkmaióna, syna Amfiaraova (nebo jen tak dle výroku věštírny delfské kynul zdar), jehož matka Erifylé k tomu přiměla, podplacena jsouc opětně od Thersandra, syna Polyneikova, rouchem, jež kdysi Harmonie obdržela od Afrodity. Další účastníci byli: Alkmaiónův bratr Amfilochos, Aigialeus, syn Adrastův, Tydeovec Diomédés, Promachos, syn Parthenopaiův, Sthenelos, syn Kapaneův, Mékisteovec Euryalos a Hippomedontovec Polydóros. Kdežto otcové jejich vytáhli proti vůli bohů, '''e'''. obdrželi od Amfiaraovy věštírny odpověď příznivou; jen Aigialeus, syn zachráněného Adrasta, prý padne. Na to Théby obléhány, okolí pleněno. U Glisantu došlo k rozhodné bitvě, kdež velitel Thébanů Laodamas, syn Eteokleův, zabiv Aigialea, padl rukou Alkmaiónovou. Thébští prchše za hradby, na radu Teiresiovu vystěhovali se do thessalské Hestiaiótidy nebo do Illyrie k Encheleům. Argejští na to poplenili město, v němž zavládl rod Thersandrův. ''[[Autor:Vladislav Kalousek|klk.]]''

Slova '''e'''. užívá se nyní ve smyslu slova {{Prostrkaně|stoupenci}}, totiž o přívržencích vynikajících politiků, učenců, umělců a j., jejichž idee, sami nejsouce nadáni svéráznou tvořivostí, rozšiřují a zdělávají.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>lr6fayvqw1ix25mvrugeq2drozkqkmi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epigonation</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25636</id>
    <revision>
      <id>321473</id>
      <parentid>112943</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321473</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1163" sha1="8kk2gp4ruqt06f8cyxi9m3fyfsj393i" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epigonation
| PŘEDCHOZÍ = Epignathus
| DALŠÍ = Epigonové
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epigonation
| AUTOR = [[Autor:Klement Borový|Klement Borový]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;661. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epigonation''' (z řec.), též {{Prostrkaně|hypogonation}}, čásť oděvu pontifikálního v církvi východní, roucho v podobě kosočtverce, jež po pravé straně těla na šňůře upevněno jest a od pasu až ku kolenům sahá. Podobá se burse, jíž se u nás užívá k zaopatřování nemocných a má na sobě znamení kříže; do kola ozdobeno jest třásněmi. Roucho to jest vyznamenáním biskupským, ač někdy též protopopům nebo jiným vyšším duchovním se propůjčuje. Připomíná lněné roucho, jímž Kristus při poslední večeři se opásal, když učenníkům svým nohy umýval. ''[[Autor:Klement Borový|Bvý.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>8kk2gp4ruqt06f8cyxi9m3fyfsj393i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epignathus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25953</id>
    <revision>
      <id>321472</id>
      <parentid>112942</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321472</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="661" sha1="p09xlxwlj1ktrl1y5417k7jzu4idwfw" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epignathus
| PŘEDCHOZÍ = Epiglottitis
| DALŠÍ = Epigonation
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epignathus
| AUTOR = [[Autor:Ferdinand Pečírka|Ferdinand Pečírka]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;661. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epignathus''' (z řec.), zrůdnosť podvojná, kde parasit s čelistí plodu vyvinutého sloučen jest. ''[[Autor:Ferdinand Pečírka|Peč.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>p09xlxwlj1ktrl1y5417k7jzu4idwfw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epiglottitis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25954</id>
    <revision>
      <id>321471</id>
      <parentid>112941</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321471</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="618" sha1="hrirumw02u13vmk18pex7odpg2cwqfe" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epiglottitis
| PŘEDCHOZÍ = Epiglottis
| DALŠÍ = Epignathus
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epiglottitis
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;661. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Epiglotitida
}}

{{Forma|proza}}
'''Epiglottitis''' (z řec.), zánět poklůpku hrtanového. Viz {{Prostrkaně|[[../Hrtan|Hrtan]]}} (nemoci).
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>hrirumw02u13vmk18pex7odpg2cwqfe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epiglottis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25955</id>
    <revision>
      <id>321470</id>
      <parentid>112844</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321470</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1051" sha1="h5j3u4jq4jgrpdfabnweu993txsadct" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epiglottis
| PŘEDCHOZÍ = Epigenesis
| DALŠÍ = Epiglottitis
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epiglottis
| AUTOR = [[Autor:Ondřej Schrutz|Ondřej Schrutz]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;661. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Příklopka hrtanová
}}

{{Forma|proza}}
'''Epiglottis''' (z řec., {{Prostrkaně|poklůpek}}), pružná chrustavka listovitá, jež stopkou spojuje se s horním výkrojkem chrustavky štítné a většinou je zabrána tukem a sliznicí, tak že jen částečně zadní plocha a horní kraj jsou volny. Při polykání bývá jednak působením svalstva a jednak následkem procházejícího sousta skloněna tak, že úplně zavírá vchod hrtanový. Má se za to, že při trilku chvěje se též poklůpek. ''[[Autor:Ondřej Schrutz|Srz.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>h5j3u4jq4jgrpdfabnweu993txsadct</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epigenesis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25956</id>
    <revision>
      <id>321469</id>
      <parentid>153528</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321469</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="542" sha1="kc5iead9vnci7kype2d85lzegogg6bb" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epigenesis
| PŘEDCHOZÍ = Epigastrium
| DALŠÍ = Epiglottis
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epigenesis
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;661. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epigenesis''' viz {{Prostrkaně|[[../Embryologie|Embryologie]]}}.

{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>kc5iead9vnci7kype2d85lzegogg6bb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epigastrica</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25958</id>
    <revision>
      <id>321468</id>
      <parentid>112841</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321468</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1671" sha1="ar44qsxw02wvxx0hcius7pe1hnvnj91" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epigastrica
| PŘEDCHOZÍ = Epigamie
| DALŠÍ = Epigastrium
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epigastrica
| AUTOR = [[Autor:Ondřej Schrutz|Ondřej Schrutz]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;661. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epigastrica''' (z řec., {{Prostrkaně|pobřišková}}), nazývá se v anatomii zkrátka dolní tepna pobřišková ''arteria'' '''e'''. ''inferior'', která vzniká pod vazem tříselným z tepny stehenní a za přímým svalem stehenním vystupuje k pupku, v jehož okolí spojuje se s dolním koncem tepny prsní (''arteria'' '''e'''. ''superior''), která vzniká z tepny podklíčkové. Tímto způsobem docíleno jest anastomótického spojení na přední stěně trupové mezí začátkovým a koncovým oddílem srdečnice (aorty), což má velmi důležitý význam praktický. — {{Prostrkaně|Žíly pobřiškové}} (''venae'' '''e'''-''cae'') rozeznávají se zpodní, jež provázejí uvedenou tepnu, a svrchní čí podkožní, jež vlévají se v jamce tříselné do okresu žíly stehenní a při pupku jemnými anastomósami se spojuji se žilami jaterními. Při chorobách jaterních, kdy je v nich průchod krve vrátnicové znesnadněn, rozšiřují se tyto spojky tak nápadným způsobem, že tvoří v krajině podbříškové a kol pupku naběhlé pruhy zvláštního tvaru, zvané ''caput Medusae''. ''[[Autor:Ondřej Schrutz|Srz.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>ar44qsxw02wvxx0hcius7pe1hnvnj91</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epigamie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25959</id>
    <revision>
      <id>321467</id>
      <parentid>112840</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321467</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1389" sha1="78d26hjy98x3576b6by87vpf93xhu6g" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epigamie
| PŘEDCHOZÍ = Epifora
| DALŠÍ = Epigastrica
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epigamie
| AUTOR = [[Autor:Vojtěch Hanačík|Vojtěch Hanačík]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;661. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epigamie''' (řec.), {{Prostrkaně|conubium}} (lat.), právo vzájemného sňatku mezi plnoprávnými a stejnoprávnými občany a stavy, jako na př. v Římě mezi patricii před zákonem Canuleiovým, po něm pak mezi patricii i plebeji; v Athénách pouze mezi občany, kdežto metoikové a cizinci byli z ní vyloučeni. Ve státech řeckých bývala výrazem zvláštní přízně a přátelského poměru dvou obcí k sobě jsouc výrazem politické pospolitosti, neboť staří velmi dbali nesmíšené čistoty rodu. Tak na př. Athénští poskytli práva toho jen Euboiským, Platajským a Thébanům; Athéňanům pak Byzantští a Perinthští. Naopak, kde '''e'''. byla výslovně odepřena, tam byly dojista závažné příčiny antipathíe politické. V podobný svazek vstupovaly také knížecí rody s jednotlivými státy. ''[[Autor:Vojtěch Hanačík|Hčk.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>78d26hjy98x3576b6by87vpf93xhu6g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epifora</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25962</id>
    <revision>
      <id>321466</id>
      <parentid>177951</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321466</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2076" sha1="mmhmnb1vitahbsoog7gtlbm853ns7z1" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epifora
| PŘEDCHOZÍ = Epifónéma
| DALŠÍ = Epigamie
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epifora
| AUTOR = [[Autor:Josef Hanuš (1862–1941)|Josef Hanuš]], [[Autor:Ferdinand Pečírka|Ferdinand Pečírka]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;661. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:en:Epiphora (medicine)|Epiphora in medicine]] (anglicky)
| WIKIPEDIA-HESLO = Epifora
}}

{{Forma|proza}}
'''Epifora''' (řec.), opětování týchž výrazů na konci vět po sobě jdoucích neb jejich částí. Tak u Rostilia Rufa, v Carmen de fig. a u novějších; jiní užívali pro tuto figuru slovnou terminu ''antistrofé, desitio, conversum conversio, epistrofé, reversio''. '''E'''. jednotlivých slov vyskytá se často pod jménem {{Prostrkaně|identického rýmu}}. '''E'''-rou jest vlastně také {{Prostrkaně|[[../Refrain|refrain]]}} (v. t.),

&lt;poem&gt;
Chde máš, ženo, přadeno?
Prodala jsem přadeno.
Chde máš, ženo, peníze?
Kúpila jsem hrnečky.
Chde máš, ženo, hrnečky?
Rozstřepaly je děti.

Tu Amarus na svoji matku vzpomněl,
jíž nepoznal a jíž měl děkovati
za trpký tento život, — a pták {{Prostrkaně|zpíval}}
a voněl bez a v trávě hrála rosa;
dnes nedolil Amarus lampa věčnou,
stál ustavičně a pták stále {{Prostrkaně|zpíval}}. ''[[Autor:Josef Hanuš (1862–1941)|Hš.]]''
&lt;/poem&gt;

'''E'''. v {{Prostrkaně|lékařství}} sluje chorobné slzení, vznikající nejčastéji ucpáním slzovodů, následkem čehož slzy neodtékajíce cestou přirozenou do nosu, přetékají přes víčko dolní. Druhdy rozlišovala se '''e'''. od přetékání slz z nadbytného vylučování slzních žláz (''stillicidium lacrimarum''), dnes různosti této se nedbá a '''e'''. značí prostě slzení původu jakéhokoliv. ''[[Autor:Ferdinand Pečírka|Peč.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>mmhmnb1vitahbsoog7gtlbm853ns7z1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epífanés</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25969</id>
    <revision>
      <id>321493</id>
      <parentid>112945</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321493</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="815" sha1="hx9gl2pck3cnxkp6y2caeen28zacshm" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epífanés
| PŘEDCHOZÍ = Epif-
| DALŠÍ = Epifónéma
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epífanés
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;661. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epífanés''' aneb, {{Prostrkaně|Epiphanes}}, řecky {{Prostrkaně|Osvícený}}: '''1) E'''., příjmí syrského krále Antiocha IV. a egypt. Ptolemaia V. — '''2) E'''., syn Karpokrata, zakladatele gnosticismu, spracoval v první pol. II. stol. učení otcovo a zřídil sektu náboženskou, po něm sektou {{Prostrkaně|Epifaniů}} zvanou.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>hx9gl2pck3cnxkp6y2caeen28zacshm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epif-</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25970</id>
    <revision>
      <id>321465</id>
      <parentid>111930</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321465</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="535" sha1="nrda2wvb8dlrwcw1y8py25tugnhynao" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epif-
| PŘEDCHOZÍ = Epierreur
| DALŠÍ = Epífanés
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epif-
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;660. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epif-'''. Články zde pohřešované hledej pod {{Prostrkaně|Epiph}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>nrda2wvb8dlrwcw1y8py25tugnhynao</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epierreur</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25971</id>
    <revision>
      <id>321464</id>
      <parentid>111929</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321464</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="916" sha1="8j1ex5pyzgqzft5oewnjz318im2y8hu" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epierreur
| PŘEDCHOZÍ = Epidot
| DALŠÍ = Epif-
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epierreur
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;660. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epierreur''' [-rér], franc. přístroj čisticí
v mlynářství, vynalezený Jossem; slouží k vybírání kaménků z obilí. Obilí přechází po nakloněné ploše s pohybem třesavým přes zvláštní trojhranné lišty, za kterými však zůstávají kaménky jako těžší vězeti. Při soustavném čištění obilí užívá se jich obyčejně po přístrojích magnetických. Viz {{Prostrkaně|[[../Čisticí stroje|Čisticí stroje]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>8j1ex5pyzgqzft5oewnjz318im2y8hu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epidot</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25972</id>
    <revision>
      <id>321462</id>
      <parentid>111839</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321462</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2041" sha1="lzj9r91oi1vlymqhbdvm3b2mv8nyhg3" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epidot
| PŘEDCHOZÍ = Epididymitis
| DALŠÍ = Epierreur
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epidot
| AUTOR = [[Autor:Karel Vrba|Karel Vrba]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;660. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Epidot
}}

{{Forma|proza}}
'''Epidot''' tvoří jednoklonné, často velmi krásné, dle vodorovné osy sloupcovité krystaly, mnohdy vývoje velmi bohatého, jakož i zhusta dvojčatně srostlé. Štěpný jest výborně dle plochy zpodové, dokonale dle plochy příčné. ''T'' = 6—7; ''H'' = 3.32— 3.5. Barvy '''e'''-u jsou obyčejně zelené, žlutězelené (tak zv. {{Prostrkaně|pistacit}}), vzácněji bývá červený neb i černý. '''E'''. leskne se skelně až démantově, jest průsvitný a velmi intensivně pleochroitický. Lučební sloučenství vyjadřuje vzorec ''Al''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;[''Al'', ''OH'']''Ca''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;[''SiO''&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt;]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;, jest s zóisitem hmotou totožnou; čásť ''Al''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; nahrazena bývá ''Fe''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Vyžíhaný '''e'''. rozkládá se kyselinou solnou, vylučuje rosol ''SiO''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;; v surový '''e'''. jen nepatrné kyselina působí, leč ve velmi jemný prášek. Železem bohatý '''e'''. zove se Bucklandit. '''E'''. tvoří vzácnou horninu epidotickou; proměnou vzniká z minerálů skupiny augitu a amfibolu v žulách, syenitech, amfibolitech a j. V Čechách nachází se e. u Vrchlabí, u Jílového, na Moravě u Sobotína, v Solnohradsku nalezeny nejkrásnější krystaly tohoto minerálu na Knappenwandu v údolí Sulzbašském, velké
krystaly pocházejí z okolí Arendalu v Norsku. Také v Tyrolsku a na Urale '''e'''. na mnohých místech se nachází. Pěkně zbarveních odrůd '''e'''-u užívá se jako kamene šperkového. ''[[Autor:Karel Vrba|Vr.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>lzj9r91oi1vlymqhbdvm3b2mv8nyhg3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epididymitis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25973</id>
    <revision>
      <id>321461</id>
      <parentid>111837</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321461</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="580" sha1="ix9t8j1wvf14175qybajv0lcbnwafvm" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epididymitis
| PŘEDCHOZÍ = Epididymis
| DALŠÍ = Epidot
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epididymitis
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;660. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Epididymitida
}}

{{Forma|proza}}
'''Epididymitis''' viz {{Prostrkaně|[[../Nadvarle|Nadvarle]]}} (zánět).
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>ix9t8j1wvf14175qybajv0lcbnwafvm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epididymis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25974</id>
    <revision>
      <id>321460</id>
      <parentid>111838</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321460</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="574" sha1="f1h6j2wup2idnntx4rsod4a3agsb7ea" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epididymis
| PŘEDCHOZÍ = Epidermis
| DALŠÍ = Epididymitis
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epididymis
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;660. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Nadvarle
}}

{{Forma|proza}}
'''Epididymis''' (z řec.) viz {{Prostrkaně|[[../Nadvarle|Nadvarle]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>f1h6j2wup2idnntx4rsod4a3agsb7ea</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epidermis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25975</id>
    <revision>
      <id>321459</id>
      <parentid>111834</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321459</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="709" sha1="0epp2dq444ten4wvr7eg9woootrgkni" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epidermis
| PŘEDCHOZÍ = Epiderminum
| DALŠÍ = Epididymis
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epidermis
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;660. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Pokožka
}}

{{Forma|proza}}
'''Epidermis''' (z řec.), {{Prostrkaně|pokožka}}. '''E'''. v {{Prostrkaně|zoologii}} viz {{Prostrkaně|[[../Kůže|Kůže]]}}. '''E'''. {{Prostrkaně|rostlin}} viz {{Prostrkaně|[[../Pokožka|Pokožka]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>0epp2dq444ten4wvr7eg9woootrgkni</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epiderminum</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25976</id>
    <revision>
      <id>321458</id>
      <parentid>111833</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321458</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="763" sha1="lnxqmrs1d1ngvhdcobzrbuk60uya2p5" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epiderminum
| PŘEDCHOZÍ = Epidermidosy
| DALŠÍ = Epidermis
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epiderminum
| AUTOR = [[Autor:Ferdinand Pečírka|Ferdinand Pečírka]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;660. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epiderminum''', směs včelího vosku, vody a glycerínu, hmota hustá, polotekutá, mléčně zakalená. Doporoučeno bylo jako podstať mastí a past, ježto samo o sobě nedráždí a snadno se nekazí. ''[[Autor:Ferdinand Pečírka|Peč.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>lnxqmrs1d1ngvhdcobzrbuk60uya2p5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epidermidosy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25977</id>
    <revision>
      <id>321457</id>
      <parentid>111832</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321457</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="997" sha1="6x50fepbzb0i0qp3n5bkxtd9ul6834x" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epidermidosy
| PŘEDCHOZÍ = Epidermatické léčení
| DALŠÍ = Epiderminum
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epidermidosy
| AUTOR = [[Autor:Ferdinand Pečírka|Ferdinand Pečírka]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;660. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epidermidosy''' (z řec.), choroby kožní, jejichž podstať v porušeních i změnách vrchní vrstvy kůže, tedy pokožky (epidermidy), spočívá. Auspitz řadí mezi '''e'''. velké množství chorob kožních. Však čistých '''e'''-os, kde jen pokožka jest chorobna a ostatní vrstvy kožní jsou netknuty nebo jen podružně stiženy, jest velmi málo. Viz {{Prostrkaně|[[../Kožní choroby|Kožní choroby]]}}. ''[[Autor:Ferdinand Pečírka|Peč.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>6x50fepbzb0i0qp3n5bkxtd9ul6834x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epidermatické léčení</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25978</id>
    <revision>
      <id>321456</id>
      <parentid>111831</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321456</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2110" sha1="ekuw0xvbypgkmyglvlgoq4d6g70ipqw" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epidermatické léčení
| PŘEDCHOZÍ = Epidendron
| DALŠÍ = Epidermidosy
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epidermatické léčení
| AUTOR = [[Autor:Ferdinand Pečírka|Ferdinand Pečírka]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;660. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epidermatické léčení''' jest léčení přikládáním léku na neporušený povrch kožní. Léky upotřebené jsou buď suché prášky nebo masti buď s podstatí mastnou (tuky), nebo s podstatí vlhkou (glycerinové masti, pasty škrobové), jindy nátěry lihové nebo i vodné, obklady teploty obyčejné, zvýšené nebo snížené. Tudíž slouží k '''e'''-mu '''l'''. zásypy, ceraty, masti, náplasti, mazadla, leptavé roubíky, leptavé pasty, suché náčinky, vlažné i studené obklady, lázně všeho druhu, mytí různým mýdlem a posléze i nakuřování. Léky takto užité mají účin buď místní nebo účinkují celkově. Celkový účin ovšem podmíněn jest možností, aby lék se vstřebal a do organismu vnikl. Pro mnohé léky jest však pokožka kůže neprostupnou a povrchně byvše užita neynikají léčiva tato v oběh krve. Při násilnějším vtírání jich však přece vstřebání nastane, ježto lék vtísněn byl do žlaz kožních a z části při vtírání i vrchní vrstva pokožky byla odřena, čímž resorpce umožněna. Léky, které rozpouštějí pokožku, umožňují tak resorpci kožní; jsou to zejména louhy a různé soli alkalií a pak i kyselina salicylová. Ether a líh rozpouštějí tuk kožní, a omyje-li se jimi kůže, umožní se vnikání léčiv do žlázek kožních. V některých případech také upotřebením galvanického proudu usnadňuje se vnikání tekutých léků do kůže viz {{Prostrkaně|[[../Kataforesa|Kataforesa]]}}. ''[[Autor:Ferdinand Pečírka|Peč.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>ekuw0xvbypgkmyglvlgoq4d6g70ipqw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epidendron</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25979</id>
    <revision>
      <id>321455</id>
      <parentid>111785</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321455</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1934" sha1="t0ckw63mm5b05su5izy6orbx1w6ou49" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epidendron
| PŘEDCHOZÍ = Epidémie
| DALŠÍ = Epidermatické léčení
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epidendron
| AUTOR = [[Autor:Josef Dědeček|Josef Dědeček]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;660. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n685/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epidendron''' Link ({{Prostrkaně|Epidendrum L.}}), {{Prostrkaně|postromice}}, rostlinný rod z čeledi {{Prostrkaně|vstavačovitých}} (''Orchideae''), rostoucí asi 400 druhy na různých stromech tropické Ameriky. Stonek jeho listnatý jest ztloustlý v pacibulku, listy jsou kožovité a hrozen květní jest terminální, z hojných, ponejvíce drobných, ozdobných květů složený. Vnější okvětní plátky jsou stejné, rozložené nebo nazpět ohnuté; vnitřní 2 jsou někdy velmi úzké, až čárkovité. Nehetnatý pysk jest více méně srostlý se sloupkem v trubku a má čepel širokou, buď nedělenou nebo 3klanou, kadeřavou a různé jinak vyzdobenou, vzadu často v ostruhu protaženou. Sloupek jest prodloužený, poloválcovitý nebo zřídka rozšířený ve 2 křidélka neb ouška. Prašníky jsou terminální, 2pouzdré. Brylky pylové 4, voskovité, se stran široce smáčknuté s ocáskem nazpět nahoru ohnutým. Tobolka vejčitá, často se značně vyniklými zebrami nebo křídly. Z Brazílie a sousedních států, ze stř. Mexika i ze Záp. Indie rozváží se mnoho druhů nejrůznějších barev a líbezné, často vanilkové vůně do evropských skleníků, v nichž je nalézáme buď v květináčích a koších zavěšené, nebo ke kůře přivázané a rašelinou obložené, aby měly v době vegetační hojně vláhy. ''[[Autor:Josef Dědeček|Děd.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>t0ckw63mm5b05su5izy6orbx1w6ou49</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epidémie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25980</id>
    <revision>
      <id>321463</id>
      <parentid>247467</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321463</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="21985" sha1="i5fgbqvsgjhscl3ke7c9bong8dvygxc" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epidémie
| PŘEDCHOZÍ = Epideixis
| DALŠÍ = Epidendron
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epidémie
| AUTOR = [[Autor:Gustav Kabrhel|Gustav Kabrhel]], [[Autor:Vítězslav Janovský|Vítězslav Janovský]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;656. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n681/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Epidemie
}}

{{Forma|proza}}
'''Epidémie''' jest časté vyskytování se téhož onemocnění mezi obyvatelstvem některého většího nebo menšího territoria. '''E'''. mohou vystupovati endémicky, t. j. jsouce vázány na jisté ohraničené území, anebo postupují s místa na místo, ohromné množství lidí zachvacujíce. Jestliže území, v němž '''e'''. se vyvinula, jest velmi veliké, mluví se o {{Prostrkaně|pandémiích}}. Kolik případů téže nemoci jest třeba ku vzniku '''e'''. a jak velkou čtverečnou rozlohu musí míti území '''e'''-mií postižené, aby se mohlo říci, že běží o pandémii, nelze určitě číslem stanoviti, rovněž jako není možno udati, kolik stromů musí míti les. To jest příčinou, že zejména v prvních počátcích '''e'''. některé nemoci můžeme býti v nejistotě, vystupuje-li skutečně již epidémicky čili nic. Nicméně obrátíme-li zřetel k celému průběhu '''e'''., můžeme i bez takového číselného měřítka stanoviti počátek i konec její. Každá '''e'''. má totiž při svém vývoji jistou pravidelnost v postupu, která spočívá v tom, že do jisté doby počet onemocnění v jisté jednotce časové se vyskytujících se postupně den ode dne zvětšuje, načež se děje opak, t. j. počet onemocnění na tutéž jednotku časovou (v jistém territoriu) připadající postupně se zmenšuje. — Pozorujeme-li tudíž '''e'''-ii jako celek, můžeme říci se vší určitostí, kdy začala a kdy skončila. Užije-li se k znázornění chodu '''e'''. methody grafické, při kteréž na osu úseček se nanášejí jednotky časové a k nim sestrojí příslušné pořadnice, naznačující svou délkou počet onemocnění na dotyčné jednotky časové připadající, dostaneme křivku zprvu do výše k jistému maximu vystupující, odtud však dolů klesající. Pohled na takový diagramm zpraví nás ihned o počátku, konci neb i jiných zjevech průběhu '''e'''. se týkajících. Epidémické vystupování téže nemoci vede k domněnce, že zde asi jest nějaká příčina vzniku všem případům společná, což také bylo objasněno objevy doby novější. Dle těchto musíme míti za to, že epidémické nemoci z pravidla jsou podmíněny invasí jistých specifických mikroorganismů do těla lidského, které v době '''e'''. měly buď ku svému vývoji a množení nebo ku přenášení s člověka na člověka (přímo nebo nepřímo) jisté příznivé podmínky. Názor ten, byť i platil o převážné většině nemocí epidémických, nemá však platnosti obecné. Jsouť nemoci, které mohou míti průběh epidémický, kde však invase mikroorganismů, tudíž infekce, za příčinu vzniku pokládána býti nemůže. Takovou nemocí jest na př. chorea (Vítův tanec). Epidémické vystupování této nemoci bylo, jak se podobá, podmíněno náklonností k napodobování jistých pohybův. Viz {{Prostrkaně|[[../Infekce|Infekce]]}} (Infekční nemoci). ''[[Autor:Gustav Kabrhel|Kl]]''.

{{Prostrkaně|Dějiny}} '''e'''-ií. Jakožto nemoci hromadné a sdělné ve smyslu novějšího výměru toho slova zajisté panovaly '''e'''. již od dob nepamětných, jak dosvědčují jednotlivé údaje z nejstarších pramenů historie mediciny, egyptských, židovských a indických. Bezpečnější arci a soubornější spracování jakož i pečlivější zaznamenání nastalo teprve se vzkvětem lékařské literatury a když většina lékařů dosáhla vzdělání, které dovolovalo správné zaznamenávání moru. Vedle toho však nalézáme ve starém i středním věku, že také historikové zaznamenávali '''e'''. Rozbory vědecké jednotlivých '''e'''-ií počínají se arci teprv od Hippokrata, jehož kniha {{Cizojazyčně|grc|Περὶ ἐπιδημιῶν}} (O epidémiích) obsahuje poznámky a pozorování do dnešní doby velmi cenné. Nejstarší zjištěná '''e'''. jest t zv. attický mor či Thukydidův, popsaný slavným tímto historikem; zuřil v l. 430—425 př. Kr., a Thukydidés uvádí vývoj jeho v souvislosti s neobyčejnými zjevy přírodními, úkaz to, s nímž se také u epidemiologů pozdějších dosti zhusta setkáváme. Zajímavo jest, že o této '''e'''-ii psal i Hippokratés. Dle všeho tvořil základ mor dýmějový či bubonový, onemocnění to akutní, které nyní ještě, ač zřídka, vyskytuje se hlavně v Asii a které tvoří základní rys velikých '''e'''-ií morových ve středověku. Jde tu o horečnaté onemocnění povšechné se hnisáním lymfatických žlaz a příznaky septickými; vedle toho však se zdá, že celá řada jiných affekcí, jako onemocnění dutiny ústní a oční, byla pojata do tohoto moru. Mor ten byl velmi zhoubný, zuřil hlavně v Athénách dvakráte a pouze vojsko athénské ztratilo prý asi 10.000 mužů. Někteří autorové domnívali se, že to byly neštovice; tomu však novější badání nenasvědčují. S obrazem typické '''e'''. bubonové, tedy vlastního moru dýmějového, který asi byl již Hippokratovi znám, setkáváme se ve zprávách Rufa z Efesu o moru egyptském, načež již u všech lékařů pozdějších nalézají se zprávy o této nemoci. Podobá se, že mor dýmějový, který později se rozšířil po celém vzdělaném světě a pohltil ve starém věku a středověku milliony lidí, započal již asi ve II. stol. před započetím našeho letopočtu v Indii, Egyptě a Sýrii, že však zůstal s počátku asi omezen na menší okrsky, než se ve způsobě pandémie rozšířil; vidíme tu v novější době podobný úkaz na choleře, která po dlouhá léta zůstala omezena na domov svůj v Indii, než na počátku tohoto století rozšířila se do Evropy. Pochybnější jest náhled, že již v I. stol. našeho letopočtu panovaly neštovice. Dle dnešního stavu bádání epidémiologických zdá se, že onemocnění to vyšlo z Egypta, než pak v V. a VI. stol. nabylo velikého rozšíření epidémického, o čemž se ještě později zmíníme. Následující nyní mory jsou skoro veskrze mory v pravém slova smyslu t. j. mory dýmějové. V l. 165—168 mor Antoniův či Galenův zuřil po veliké části antického světa, v Asii, Římě a Gallii. Zde již zaznamenáno, že větší vojenské tažení (vojsko Lucia Vera) stalo se pramenem rozšíření moru. Císař Marcus Aurelius podlehl této nemoci r. 180. O její podstatě víme, že byla s horečkou spojena affekce ústní a rozsáhlá osutina. Spisovatelé čítají mor ten částečně mezi exanthématický tyf, částečně mezi neštovice. Na to následuje mor řečený Cyprianův (251-266), většinou mor bubonový. Podobně zdá se, že i veliký mor Justiniánův (531—580) nejvíce záležel v moru dýmějovém, ačkoliv i infekční affekce krční snad druhu diftheritického, které dnes přesně určiti nelze, pod obrazem tohoto moru současné vycházely z Egypta a rozšiřovaly se po celém tehdy známém světě; v Cařihradě umíralo tenkráte denně 5000 lidí.

Poněkud důkladnějších zpráv, ze kterých též lépe na podstatu jednotlivých nemocí souditi můžeme, máme ze středověku. Unavovalo by vypočítávati zde všecky '''e'''.; jasnější přehled získáme, ohlédneme-li se po rozvíření jednotlivých nemocí v této době. Tu k moru dýmějovému, jenž více méně tvoří jaksi signaturu tehdejší doby trvající po celý středověk, přistupuje jiné onemocnění, které až do nynějška, zvláště v některých zemích, mívalo bohatou žeň — neštovice. Korán zmiňuje se ve 105. suře poprvé jasněji o onemocnění tom, jež při obležení Mekky v VI. stol. vzniklo ve vojsku habešském. Marius Avenches píše o '''e'''-ii neštovičné z r. 570, která panovala ve Francii a Italii, a od té doby pozorujeme hlavně silné její rozšiřování se v těchto zemích. Slavným stal se spis slovutného lékaře arabského ''De variolis et morbillis'' a popis chronisty Řehoře Turského, jenž vypravuje o velikých spoustách neštovic ve Francii. Že neštovice i Číňanům byly známy, dosud historicky dokázáno není, ač inoculace či očkování neštovic pravých se těší tam značnému stáří. Symptómatologie jest hlavně vylíčena Rhazesem tak mistrným způsobem, že není opominut skoro žádný příznak a žádná komplikace, které v novější době pozorujeme. Zároveň objevuje se i nyní zvolna popis '''e'''. spalniček, které však nebyly přesně rozlišovány od spály (''scarlatina'') a neštovic. Hlavním onemocněním však po celý středověk byl mor dýmějový, jenž ve hrozných '''e'''-iích, pohltivších milliony lidí, zuříval po Evropě od VII.—XVII. stol. '''E'''. ty byly vždy původu orientálního, vzniknuvše v Egyptě nebo v Asii, hlavně v Malé Asii, a rozšířivše se pak po Evropě, zde se zahnizďovaly. V XVIII. stol. byl mor v Evropě řídkým hostem, v XIX. pak stol. se ještě řidčeji objevuje a teprve v létech sedmdesátých nemnohé případy v Rusku (v Astrachani) poutaly k sobě pozornost lékařstva. Nikdy však již mor v Evropě nedosáhl takové krutosti a nevyžádal sobě obětí tolik jako ve středověku, kdy také naše země často ukrutně zastižena bývala.

Z nejkrutějších morů byla »černá smrť«, která zuřila v XIV. stol právě v době velikých převratů politických, sociálních, pronásledování židů atd. Nemoc vznikla prý v Číně a Tatarsku kolem r. 1346, zuřila v Sýrii, zvl. v Alepu takovou měrou, že zmíralo až 1000 lidí denně. R. 1347 dostala se do Evropy, usadila se v Italii, kde ve Florencii toho roku zhubila prý 96.000 lidí, dostala se pak do ostatní Evropy, r. 1349 do Čech a dle Heckera vyžádala sobě za 5 let 25,000.000 obětí. Dle líčení tehdejších autorů, z nichž hlavně vyniká líčení Quidona z Chauliaku, byl to mor dýmějový s vysokou horečkou a haemorrhagickými příznaky, z nichž hlavně krvácení z plic a do kůže vynikalo. Hlavně šířila se nemoc ta nákazou, o níž nalézáme klassický popis u Boccaccia a Petrarky; v sociálním ohledu jest zajímavo, že za ní vyvinula se bratrstva mrskačův a pronásledování židův. Tak hrozným způsobem arci nevystoupila již žádná pandémie morová, přece však ještě mor v častých '''e'''-iích hlavně následkem válek (na př. války 30leté) často se v Evropě vyskytoval, a i Čechy bvly ještě v XVIII. stol., hlavně Praha a nejbližší okolí, zlými ranami morovými stiženy. Z '''e'''-ií středověkých jest ještě zajímavá '''e'''. pathologického tančení, která se jako '''e'''. psychická vyvinula nejdříve kolem r. 1021 v Dessavsku, r. 1278 v Utrechtu a r. 1395 v Německu vůbec. Zběsilost taneční zachvátila obyvatele celých měst, tak na př. r. 1418 ve Štrasburce bylo 100 mužů a žen zachváceno tímto neduhem Podobá se, že to byla posunčina (''chorea s. Viti'') a řada zjevů psychických. Konečně jest se nám ještě zmíniti o veliké '''e'''-ii kožní, nemoci chronické, totiž malomocenství (lepra), jehožto původ sluší hledati taktéž na Východě. Onemocnění to rozšířilo se po Evropě hlavně následkem křižáckých tažení a nabylo takových rozměrů, že byla doba, kdy až 17.000 nemocnic leprových t. z v. leproserií v Evropě se nalézalo. Ohyzdné toto onemocnění mělo za následek celou řadu profylaktických a hygienických nařízení, která vyvinuvše se hlavně na základě isolace, malomocné vůbec ze společnosti lidské vyobcovávala. Zaměstnávaly se zvláštní řády, beghardi a lazaristé (na ně upomíná v Praze bývalý kostel sv. Lazara) ošetřováním malomocných. Teprve když sklonkem XV. stol. počalo se objevovati v '''e'''-ii hromadné rozšíření syfilidy, ustupuje malomocenství do pozadí a objevuje se v Evropě nyní ještě pouze endémicky v Norsku, Rusku, Finsku, Rumunsku, Italii a jižní Francii. Na rozhraní středního a nového věku stojí jako rozsáhlé onemocnění povšechné syfilis, která ku konci XV. stol., hlavně kol r. 1495, objevovala se v pandémickém skoro rozšíření v Evropě a probíhala pod obrazem ne chronického, jako nyní, nýbrž subakutního onemocnění, které ve veliké části končilo smrtí. Ostatně není dokázáno, že syfilis nepanovala již před rokem 1495, tak jako není dokázán americký původ této nemoci, nýbrž zdá se, že sem a tam sporadicky objevovaly se nemoci syfilitické, arci zřídka, již od věku starého, kdežto '''e'''. teprve sklonkem XV. stol. nastala. Epidemické toto rozšíření syfilidy trvalo až asi do r. 1530; odtud počíná se nemoc ta opět objevovati v mezích, v nichž podnes ji vidíme.

V téže době objevovala se nová '''e'''., arci ne tak zhusta jako černý mor nebo syfilis, totiž anglický pot, který byl však včasně omezen na dobu dosti krátkou. Ukázala se pak tato '''e''', spojená se značnými horečkami a pocením, nejdříve r. 1486 v Anglii, kde byla dosti zhoubná, rozšířila se pak na ostatní Evropu a uhasla kolem r. 1560. S touto horečkou spojeny byly prudké bolesti hlavy, deliria, somnolence a hlavně četné osutiny ve tvaru potniček. V XVI. stol. pozorujeme v dějinách '''e'''-ií zajímavý úkaz, že onemocnění epidémické, které do této doby dominovalo, totiž mor dýmějový, ustupuje poněkud do pozadí; za to však objevilo se onemocnění jiné, které hlavně za tehdejších častých válek mělo velmi příznivé poměry, totiž tyf kožní či petechiální. Fracastor, jeden ze zakladatelů vědecké epidémiografie, první r. 1505 pozoroval v Itálii tyfus kožní a první jej vědecky popsal. Od této doby vyskytuje se onemocnění to zhusta ve Francii, Nizozemsku, v Italii a Španělsku. Příznaky tehdy popsané shodují se úplně s příznaky dnes pozorovanými. Pod jménem ''morbu hungaricus'' byla popsána pouze jedna odrůda tyfosního onemocnění, která výlevy svými na kůži a jinými příznaky valně se blížila tyfu kožnímu. V této době, totiž ve stol. XVI. počíná častěji vystupovati také jiné onemocnění epidémické, které i v nejnovější době za války i jindy často se ukazuje, totiž úplavice (''dysenteria''), která již Aretaiovi byla známa. Také influenza, která již kolem r. 1387 pozorována byla, objevovala se za velikých '''e'''-ií na sklonku XVI. stol. Zároveň zaznamenány nyní rozsáhlejší vždy epidémiografií i četné '''e'''. nemocí jiných. Tak na sklonku XV. stol. saští lékaři nejdříve blíže popisují kurděje (''scorbut''), panovavší ve značném rozšíření na zemi i na moři. Poprvé věnuje se také větší pozornost epidémickému rozšíření zimnice (''malaria''), o které hlavně ze XVII. st. máme obšírné zprávy zvláště lékařů angl., především Sydenhama, který již dobře rozeznával různé její příznaky. Tyf kožní, a jak se zdá, i tyf abdominální panoval po celou dobu 30leté války; i zde v Čechách zaznamenány jsou v této době četné '''e'''. tyfu a neštovic. Ještě jednou vzplanul prudčeji mor v XVII. stol., hlavně r. 1676 byly Čechy zacháceny a Vídeň ztratila ve dvou létech 76.921 nemocných. Na sklonku XVII. a poč. XVIII. století počínají opět řáditi neštovice, zvláště v Londýně a ve Vídni. V řadě nemocí epidémických, jak patrno, dosti pestré, objevuje se ještě nemoc nová, na kterou průběhem XVIII. stol. poněkud zapomenuto, až opět Bretonneau na poč. t. stol. upozornil na pravou podstatu nemoci, jež dosud náleží k nejnebezpečnějším nemocem dětským, totiž diftherie. Zprávy, které můžeme jistě vztahovati na diftherii, nalézají se u špan. lékařů na sklonku XVI. stol.; tenkráte nemoc tu nazvali »garrotillo« dle popravního nástroje k uškrcení zločinců. Byly známy již různé formy diftherie u lékařů špan., hlavně Villa Real líčí jak příznaky místní v krku, tak i těžké septické příznaky diftherie způsobem mistrným. Též o ceně tracheotomie (řezu na průdušnici), kterou jedni odporučovali, kdežto druzí z ní zráželi, rozepisovali se tehdejší lékaři. V XVIII. století, kde epidémiografické práce tak se množí, že téměř jest skoro nemožno je přehlédnouti a kde '''e'''. velmi pečlivě se zaznamenávají, vidíme opět, že epidémické nemoci mají bohatou žeň. Ještě jednou na poč. XVIII. stol. vystupuje mor; v červenci 1713 počíná zuřiti v Praze (viz Weitenweber »Die Pest in Prag«); neštovic a úplavice stále přibývá, podobně, ač řídce, vyskytuje se diftherie a tyf kožní. Přibývání neštovic vede k zavedení inoculace (očkování) odměšku pravých neštovic za tím účelem, aby se způsobilo onemocnění mírnější, které by před prudkým chránilo. Methoda tato byla Angličankou Lady Montague z Orientu zavedena do Evropy, kde našla v tělesném lékaři Marie Terezie Van Swietenovi mocného zastance. Později pak ku sklonku století udána byla jemnější methoda očkování Angličanem Jennerem, od kteréž doby datují se úplný převrat v '''e'''-iích neštovičních hlavně v oněch zemích, ve kterých očkování jest zákonitě upraveno. Sklonkem XVIII. stol. počínají se objevovati také častější '''e'''. tyfu, jehož pravá podstata arci teprve mnohem později, počátkem našeho století, franc. pathologem Louisem poznána byla, jehožto příznaky však z popisu tehdejších horeček docela jasně vystupují. Také '''e'''. diftherie ukazují se v těchto létech častěji. V této době byly také Čechy, ve kterých za doby panování Josefa II. hlad se zahnízdil, zachváceny '''e'''-mi tyfovými. Mor tehdáž ukazoval se pořídku v Rusku, Multánsku, Sedmihradsku a Polsku. Mor moskevský tehdy ovšem byl velmi prudký, denně umíralo 600—1000 lidí, tak že v září t. r. v Moskvě zemřelo 21.401 nemocných. Za Napoleonských válek rozmnožily se '''e'''. značnou měrou, hlavně dysenteríe a tyf, jak abdominální tak i skvrnitý, vyžádaly si velikých obětí. Vůbec počínajíc od této doby '''e'''. kromě moru, který zvolna zmizel, nabývají nynějšího rázu; jen '''e'''. exanthématického tyfu nedosáhly již tak velikého rozšíření ani za doby válečné, jako v létech dřívějších. V tehdejší době také o jednotlivých nemocech epidemických a především o tyfu pilněji bádáno; po četných pracích předchozích Roderera, Morgagniho a Brunera franc. lékař Louis r. 1767 dokázal vředy v ileu, což jest hlavní příznak tyfového onemocnění. Dříve pozorované nemoci ustupují v prvních třech desítiletích tohoto stol. vůbec více do pozadí a jako hlavně rozšířené epidemické nemoci v Evropě jeví se pak v různých '''e'''-iích tyfus, diftherie, spála, spalničky, úplavice a neštovice, ku kterým přistupuje jako nové onemocnění cholera. Onemocnění to počalo poprvé epidemicky se objevovati r. 1817. rozšířilo se pak po celé známé zemi, stalo se pandémií a vyžádalo sobě v četných '''e'''-iích millionů obětí. Starší autorové rozeznávají obyčejně 4 pandemické odrůdy cholery a sice: první v l. 1817—23, druhou 1826-37, třetí 1846—63 a čtvrtou 1865—75; k těm můžeme přidati ještě pátou od r. 1880 až téměř do dneška, kdy cholera hlavně od posledních 3 let počíná se sem a tam objevovati po Evropě, ač nikdy v hrozných pandémiích doby dřívější. Zdá se, že onemocnění toto panovalo
vlastně již r. 1816 ve východoindickém distriktu beharském v okolí Turnie, odkud se r. 1817 rozšířilo po Indii na Ceylon, Siam, Malaku, r. 1820 na vých. pobřeží Afriky, roku 1821 do Arábie a dostalo se r. 1823 nejdříve do Astrachaně. — Druhá pandémie začínající r. 1826 dostala se r. 1829 do Orenburku, roku 1830 do větší části Ruska, překročila pak hranice polské a dostala se r. 1831 do Německa a Rakouska a to do Čech ze Slezska, kde dosáhla r. 1832 největší své výše. Mimo cestu Ruskem klestila sobě a klestí dosud pandémie cholery cestu svou z Indie průplavem suezským do jižní Francie, Anglie a do Italie, ano bývá ještě mnohem dále zavlečena, i do přístavních měst severního Německa, kdež, jak '''e'''. hamburská ukázala, nalézá dosti příznivou půdu a ohrožuje zejména Čechy a Rakousko se dvou stran. Jaké množství obětí pohlcuje cholera, jest zvláště zajímavo pozorovati ze statistiky vlády anglicko-indické, kde se dovídáme, že v jediném roku 1875 v presidentství bengalském zemřelo 112.670 lidí cholerou. Z ostatních nemocí epidemických, které v novější době zaznamenány jsou, jest hlavně se zmíniti o horečce zvratné, která jako druh tyfu hlavně od let šedesátých se objevuje v různých zemích, dále žluté zimnici, která v Evropě pozorována nebývá, za to však v Americe, hlavně v některých krajinách Spoj. Obcí sev.-amer., hraje důležitou úlohu. K tomu sluší ještě připočísti zánět plen mozkomíchových (''meningitis cerebrospinalis''), objevující se hlavně v Rusku a zemích severních. ''[[Autor:Vítězslav Janovský|Jý.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>i5fgbqvsgjhscl3ke7c9bong8dvygxc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epideixis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>25981</id>
    <revision>
      <id>321454</id>
      <parentid>111784</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321454</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1618" sha1="3ezoalgnhg6gpvagjz9wlug1zgwuwye" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epideixis
| PŘEDCHOZÍ = Epidaurum
| DALŠÍ = Epidémie
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epideixis
| AUTOR = [[Autor:Karel Cumpfe|Karel Cumpfe]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;656. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n681/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epideixis''' (nebo {{Prostrkaně|epideiktická řeč}}) nazývána byla řeč, jež nejednajíc o určitém případě právním anebo o předmětu, o němž v radě a sněmu bylo se raditi, za účel měla mistrnou obratností a skvělým slohem, plným rhétorických příkras, na odiv stavěti řečníkovo nadání. Zejména rozuměly se jí populární přednášky sofistů z oboru éthiky, politiky, náboženství, poesie atd., vypočtené spíše na okouzlení posluchačů květnatou, duchaplnou dikcí, než na přesvědčení důvody neúprosné logiky a přísné pravdy. Prótagoras, Gorgias, Prodikos a jiní sofisté putovali po městech řeckých a rozsévali jak v menších kruzích, tak o slavnostních shromážděních — na př. závodech olympijských — lesklá zrnka své výmluvnosti, padající na úrodnou půdu četných, zejména mladistvých posluchačů. Později nazván podle toho ze tří druhů řečnictví třetí druh {{Prostrkaně|genos epideiktikon}} (''genus demonstrativum''), v němž dle Cicerona vynikli zvláště Isokratés a Theopompos. ''[[Autor:Karel Cumpfe|Cfe.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>3ezoalgnhg6gpvagjz9wlug1zgwuwye</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Editor</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26373</id>
    <revision>
      <id>321400</id>
      <parentid>64033</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321400</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="699" sha1="7y1x0ctym01vt29o3gm4l70t08pet92" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Editor
| PŘEDCHOZÍ = Editio
| DALŠÍ = Edlinger
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Editor
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;382. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n405/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Editor''' (lat.), ve starověku byl {{Prostrkaně|pořadatel}} circenských her, zápasů gladiatorů a p.: dnes znamená '''e.''' {{Prostrkaně|vydavatele}} tiskopisů.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské dějiny v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Cizí slova v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>7y1x0ctym01vt29o3gm4l70t08pet92</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Encyklopaedie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26374</id>
    <revision>
      <id>321441</id>
      <parentid>248709</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321441</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="995" sha1="b828h8y0v45illca20au1nsyzq5b4r7" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Encyklopaedie
| PŘEDCHOZÍ = Encyklika
| DALŠÍ = Encyklopaedisté
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Encyklopaedie
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;599. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n623/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Encyklopedie
}}

{{Forma|proza}}
'''Encyklopaedie''' (z řec.) vědy nějaké jest souhrn všech záhad a úkolů, jež vědě té jest řešiti, jakož i všech pomocných věd, jež přímo nebo nepřímo přispívají k řešení oněch úkolů. V ohledu tom má více méně každá věda svou '''e'''-ii, i mluvíme na př. o '''e'''-ii {{Prostrkaně|paedagogiky, práva, theologie}} atd. '''E.''' {{Prostrkaně|lexikografické}} viz {{Prostrkaně|[[../Slovník#naučný|Slovník naučný]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Věda v Ottově slovníku naučném|Encyklopaedie]]</text>
      <sha1>b828h8y0v45illca20au1nsyzq5b4r7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Encyklopaedisté</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26375</id>
    <revision>
      <id>321442</id>
      <parentid>79630</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321442</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2849" sha1="fyhr5dmrkvywram3dcyjagp33aofk5t" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Encyklopaedisté
| PŘEDCHOZÍ = Encyklopaedie
| DALŠÍ = Endaortitis
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Encyklopaedisté
| AUTOR = [[Autor:Gustav Zába|Gustav Zába]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;599–600. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n623/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Encyklopaedisté''' slují v literární historii francouzští učenci a filosofové, kteří se súčastnili svými pracemi velké encyklopaedie francouzské (''l´Encyclopédie ou Dictionnaire raisonné des sciences etc.'', Paříž 1751–1765). Z velké řady spolupracovníků nejpřednější jsou: d´Alembert, Diderot, Dumarsais, Daubenton, Grimm, Rousseau (psal čl. Hudba), Buffon (čl. Příroda), de Jaucourt (čl. přírodoslovné), d´Holbach, La Condamine, Marmontel, Duclos, Voltaire, Montesquieu, Quesnay, Necker, Turgot, abbé Mallet (psal o theologii), abbé Yvon (o metafysice, logice, morálce) a j. Jest pravda, že '''e.''' byli vedeni bojovnou myšlénkou proti stávajícím řádům časovým (proto také z rozhodujících kruhův vládních a jmenovitě klerikálních až k samému konci jejich podniku tak velké překážky činěny). Než výklady jejich třeba sebe řízněji a neohroženěji pronášené, jnnenovitě tam, kde se dotýkaly otázek pro francouzské poměry na ten čas velmi choulostivých (jako na př. bylo svobodomyslné hájení Diderotovo práv lidu proti moci královské), zůstávaly vždy jen výklady theoretickými a neměly nikdy tolik podvratné síly, aby se jim mohlo přičítati přímé spoluspůsobení francouzské revoluce. Pak nesmí býti zapomínáno, že tendence '''e'''-stův, ač v díle jejich všechny jednotlivé odbory věd, umění, průmyslu, obchodu atd. zastoupeny byly, přece byla čisté filosofická a spekulativní, vedena jsouc zcela historicky v duchu francouzské filosofie, a spekulace filosofická s násilnostmi života politického nikdy neměla nic společného. Historická souvislost jest ta, že Descartesem v popředí postavená vnitřnost a intellektuálnost končila zde úplnou emancipací rozumu: neobmezená jeho moc a vláda měly býti hájeny a dokazovány. Všude volné užívání rozumu – toť jest »osvěta« ve smyslu francouzských '''e'''-stův. Směr tento určili d´Alembert a Diderot, vzali zodpovědnost za celé dílo na sebe, dovedli pro ně získati nejschopnější muže své doby a ovládli celý podnik svým duchem tak, že platí za podnik jejich a pod jejich jménem také bývá uváděn. ''[[Autor:Gustav Zába|Zb.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Věda v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Francouzští autoři v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>fyhr5dmrkvywram3dcyjagp33aofk5t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epikia</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26376</id>
    <revision>
      <id>321479</id>
      <parentid>64005</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321479</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1577" sha1="qbw5kl44dhrygptr4q5xefe453firjl" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epikia
| PŘEDCHOZÍ = Epikédeion
| DALŠÍ = Epiklésis
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epikia
| AUTOR = [[Autor:Jan Ladislav Sýkora|Jan Ladislav Sýkora]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;663. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n687/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epikia''' (řec. {{Prostrkaně|mírnost}}), mírný výklad zákona, kterým osoba podřízená pokládá se za osvobozenu od zákona v jistém případě zvláštním, který sice ve slovech zákona obsažen jest, o kterém však pro zvláštní okolnosti s ním spojené rozumné lze souditi, že by jej byl zákonodárce v zákon nepojal, kdyby jej byl předvídal. Zakládá se jednak na tom, že zákon má býti rozumný a spravedlivý, jednak že zákonodárce, nemoha předvídati všecky případy života, zákony upravuje dle toho, co jest více méně obyčejné. Na místě jest '''e.''' tehdy, když by zachovati zákon bylo buď škodno nebo kruto. Tím důležitější však obtíže musí stavěti se zákonu v cestu, aby '''e.''' byla přípustna, čím důležitější jest zákon a čím rozhodněji zákonodárce stojí na tom, aby zákon byl v celku zachováván bez přerušení. Jmenovitě hleděti jest k tomu, aby '''e'''-ií spravedlnost nebyla porušena, nýbrž vyššímu právu průchod se dal. ''[[Autor:Jan Ladislav Sýkora|Sa.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>qbw5kl44dhrygptr4q5xefe453firjl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Et in Arcadia ego</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26377</id>
    <revision>
      <id>321514</id>
      <parentid>64041</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321514</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1009" sha1="hhgl4yf16ip8i23dgmle54pye1y80q2" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Et in Arcadia ego
| PŘEDCHOZÍ = Etiketa
| DALŠÍ = Etink Nový
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Et in Arcadia ego
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;780. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n805/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Et in Arcadia ego''' (lat.), {{Prostrkaně|také já byl v Arkadii}}, slova, jichž užívá se jako výrazu pro melancholickou lítost nad zmizelým nenávratným štěstím. Vyskytují se poprvé na obraze Bart. Schedoneho († 1615), pod usečenou hlavou pastýřovou, nad níž dva druhové jeho lkají. Známější je užití slov těch na malbě Nic. Poussina, kdež jsou vyryta na pomníku. Schiller užil jich na počátku své básně »Resignation« a Goethe jako motta ke své »Italské cestě«.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Latinské výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>hhgl4yf16ip8i23dgmle54pye1y80q2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Euthanasie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26378</id>
    <revision>
      <id>321517</id>
      <parentid>85091</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321517</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1687" sha1="i9984uxo9w9jeugqfrbbwot5m0201i2" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Euthanasie
| PŘEDCHOZÍ = Euterpe
| DALŠÍ = Euthymie
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Euthanasie
| AUTOR = [[Autor:Ferdinand Pečírka|Ferdinand Pečírka]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;833. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n861/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Eutanazie
}}

{{Forma|proza}}
'''Euthanasie''' (z řec.). Jakmile veškera naděje v uzdravení a život zmizela a lékař nabyl přesvědčení, že každé další léčení jest marno, třeba jest starati se, aby nemocný v posledních okamžicích života trpěl co možno nejméně. Jsou-li bolesti tělesné, podávati jest léky tišivé i v dávkách větších než prve, a každým způsobem sluší dbáti, aby nemocný ušetřen byl všelikých útrap a nepohodlí. Ve případech, kde vědomí jest zatemněno, bývá skon nemocnému i okolí jeho ulehčen tím, že nemocný nechápe, co s ním se děje. Tím větší však nastává rozechvění, když smrť se blíží za plného vědomí i pojímání situace. Povinností lékaře jest tudíž nejpřednější, určitý stav věcí nemocnému zatajiti a vždy jakousi naději v něm udržovati. V žádném případě není lékař práv, podati léků jakýchkoli k tomu účelu, by zkrátily život nemocného, třebas i nejtrudnější; neboť zkušenost se někdy ve případech nejpodivnějších uhýbá theoretickým domyslům, jinak téměř určitým. ''[[Autor:Ferdinand Pečírka|Peč.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Zdravotnictví v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>i9984uxo9w9jeugqfrbbwot5m0201i2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Evakuace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26379</id>
    <revision>
      <id>321518</id>
      <parentid>169322</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321518</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="692" sha1="p8diswv4prefirdubgnuia3fkjw2bpj" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Evakuace
| PŘEDCHOZÍ = Eva (planetoida)
| DALŠÍ = Evakuant
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Evakuace
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;835. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n863 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Evakuace
}}

{{Forma|proza}}
'''Evakuace''' (z lat.), {{Prostrkaně|vyprazdňování}}. — '''Evakuační prostředky''' t.&amp;nbsp;c. {{Prostrkaně|projimadla}}. — '''Evakuovati''', {{Prostrkaně|vyprazdňovati}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Cizí slova v Ottově slovníku naučném|Evakuace]]</text>
      <sha1>p8diswv4prefirdubgnuia3fkjw2bpj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exlex</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26380</id>
    <revision>
      <id>321553</id>
      <parentid>64044</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321553</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="631" sha1="aohw19qr41d9sssbplydkm8tm6lv2w7" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exlex
| PŘEDCHOZÍ = Exkvisitní
| DALŠÍ = Ex mandato
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exlex
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;953. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n989/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exlex''' (lat.), {{Prostrkaně|mimo zákon}}, osoba, o níž neplatí ustanovení zákonná, nepožívající zákonné ochrany, {{Prostrkaně|psanec}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Latinské výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>aohw19qr41d9sssbplydkm8tm6lv2w7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Emblemata Triboniani</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26568</id>
    <revision>
      <id>321432</id>
      <parentid>64000</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321432</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="601" sha1="9qj0w4jp8nyk0nu4x5vfzdp9aeu9eb4" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Emblemata Triboniani
| PŘEDCHOZÍ = Embléma
| DALŠÍ = Emblème
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Emblemata Triboniani
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;563. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n587/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Emblemata Triboniani''' viz {{Prostrkaně|[[../Corpus iuris civilis|Corpus iuris civilis]]}}, 649.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>9qj0w4jp8nyk0nu4x5vfzdp9aeu9eb4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Elogium</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26569</id>
    <revision>
      <id>321427</id>
      <parentid>64034</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321427</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="994" sha1="2qk5190jkmmsy3e54fzx4farulciscy" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Elogium
| PŘEDCHOZÍ = Éloge
| DALŠÍ = Elóhím
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Elogium
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;538. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n563/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Elogium''' (lat.), {{Prostrkaně|výrok}}, {{Prostrkaně|rčení}}. Zejména vyjadřuje se tímto výrazem u Římanů {{Prostrkaně|nápis}} na dveřích, deskách votivních, obrazech předků (''imagines''), kamenech náhrobních (na př. známé '''e.''' Scipionů), sochách neb hermovkách knihoven. (Srov. Teuffel, Geschichte d. röm. Lit., 4. vyd., § 81). – U řím. právníků znamená '''e.''' někdy položku v závěti, dále rozsudek soudní a protokol. Viz též {{Prostrkaně|[[../Éloge|Éloge]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské dějiny v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>2qk5190jkmmsy3e54fzx4farulciscy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epitome Juliani</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26570</id>
    <revision>
      <id>321490</id>
      <parentid>64006</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321490</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="589" sha1="oqrhiwxrao785373255drhvmk0vp0h0" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epitome Juliani
| PŘEDCHOZÍ = Epitomé
| DALŠÍ = Epitome Kepleri
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epitome Juliani
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;678. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n703/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epitome Juliani,''' viz {{Prostrkaně|[[../Corpus iuris civilis|Corpus iuris civilis]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>oqrhiwxrao785373255drhvmk0vp0h0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exauguratio</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26571</id>
    <revision>
      <id>321533</id>
      <parentid>64015</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321533</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="961" sha1="3frh8cm843nwhfonaxzqj1y1va0zysl" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exauguratio
| PŘEDCHOZÍ = Exaudi
| DALŠÍ = Ex bene placito
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exauguratio
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;934. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n971/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exauguratio''' [-ácio], u starých Římanů akt, kterým osoba nebo posvěcené místo (chrám, radnice, řečniště) nebo jakýkoli jiný posvěcený předmět byl zbaven své posvátnosti a vydán profánnímu, světskému užívání. Měl-li tedy býti chrám nějaký zbořen, bylo potřebí zvláštními obřady, nám neznámými, jej odsvětili. Tak na př. i Vestálky po 30leté službě směly po náležité exauguraci vrátiti se do života občanského.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské dějiny v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>3frh8cm843nwhfonaxzqj1y1va0zysl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Excussio</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26572</id>
    <revision>
      <id>321539</id>
      <parentid>64019</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321539</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="565" sha1="s6xwt6dhpvn04kib958vmsvykf68yhn" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Excussio
| PŘEDCHOZÍ = Excoriatio
| DALŠÍ = Ex decreto
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Excussio
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;940. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n977/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Excussio''' [-kus-] viz {{Prostrkaně|[[../Beneficium|Beneficium excussionis]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Církevní právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>s6xwt6dhpvn04kib958vmsvykf68yhn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ex decreto</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26573</id>
    <revision>
      <id>321530</id>
      <parentid>64042</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321530</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="553" sha1="dcf7fkutllas4ldeny9c4nfembbx9c7" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ex decreto
| PŘEDCHOZÍ = Excussio
| DALŠÍ = Ex die
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ex decreto
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;940. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n977/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ex decreto''' [-kré-], lat., na základě dekretu, soudního výměru.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Latinské výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>dcf7fkutllas4ldeny9c4nfembbx9c7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Expensilatio</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26574</id>
    <revision>
      <id>321555</id>
      <parentid>64025</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321555</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="623" sha1="j8y4v2rerfssn66vjvab9t3cbt9zueg" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Expensilatio
| PŘEDCHOZÍ = Expense
| DALŠÍ = Experientia
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Expensilatio
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;962. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n999/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Expensilatio''' [-lácio] byl v římském právu zápis do věřitelova kodexu, že dlužníkovi byla vyplacena určitá suma peněz.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>j8y4v2rerfssn66vjvab9t3cbt9zueg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Expropriace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26575</id>
    <revision>
      <id>321557</id>
      <parentid>64027</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321557</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="561" sha1="gei3c0jdad0whizjwsot46figqe9jdc" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Expropriace
| PŘEDCHOZÍ = Expromisse
| DALŠÍ = Ex propriis
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Expropriace
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;966. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n1003/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Expropriace''' (z lat.), viz {{Prostrkaně|[[../Vyvlastnění|Vyvlastnění]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>gei3c0jdad0whizjwsot46figqe9jdc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Expromisse</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26576</id>
    <revision>
      <id>321556</id>
      <parentid>64026</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321556</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="838" sha1="rueo7f5nrh5r5uw63w00m9pstihsa1o" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Expromisse
| PŘEDCHOZÍ = Ex professo
| DALŠÍ = Expropriace
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Expromisse
| AUTOR = [[Autor:Leopold Heyrovský|Leopold Heyrovský]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;966. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n1003/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Expromisse''' (z lat.) slove dnes onen zvláštní případ [[../Novace|novace]] (v. t.) se změnou osoby dlužníkovy, kde nový dlužník vstupuje v obligaci sám od sebe, nikoli na poukaz posavadního dlužníka. Viz {{Prostrkaně|[[../Delegace|Delegace]]}} (v právu soukromém). ''[[Autor:Leopold Heyrovský|Hý.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>rueo7f5nrh5r5uw63w00m9pstihsa1o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Essentialia negotii</title>
    <ns>0</ns>
    <id>27084</id>
    <revision>
      <id>321510</id>
      <parentid>84859</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321510</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1463" sha1="1gnlpeg3lrw7ypru0sk8wc1dysvqwgu" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Essentialia negotii
| PŘEDCHOZÍ = Essentia, essentiální
| DALŠÍ = von Essenwein
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Essentialia negotii
| AUTOR = [[Autor:Antonín Schauer|Antonín Schauer]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;760. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n785/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Essentialia negotii''' [-ncia- -ócii], lat., slovou podstatné části právního jednání, jež jeho obsah tvoří, jemu jeho zvláštního rázu dodávají a bez nichž by toto právním jednáním dotyčného druhu nebylo. Tak na př. při nájmu podstatnou částí, '''e. n.''' této smlouvy, jest vůle stran, poskytnouti dočasné užívání věci za určitou úplatu; ustanovení, kdy se úplata nájemná odvádí, jest určením vedlejším, nahodilým, [[../Accidentalia|{{Prostrkaně|accidentialia negotii}}]] (v. t.). Dle náhledu některých spisovatelů (Windscheid) dlužno k '''e'''-iím '''n.''' čítati také tak zvaná {{Prostrkaně|naturalia negotii}}, kusy právního jednání, o nichž právo samo předpokládá, že tak dlouho existují, dokud opak prokázán není, tak zejména způsobilost stran ku právním jednáním, bezelstnost a j. ''[[Autor:Antonín Schauer|A. S-r.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>1gnlpeg3lrw7ypru0sk8wc1dysvqwgu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exercitor navis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>27146</id>
    <revision>
      <id>321550</id>
      <parentid>64769</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321550</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1029" sha1="fi0x92xgyaicfd976sajat1v9fhm62w" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exercitor navis
| PŘEDCHOZÍ = Exercitium
| DALŠÍ = Exergue
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exercitor navis
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;950. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n987/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exercitor navis''' (lat.), {{Prostrkaně|majitel lodi}}, rejdař, na rozdíl od správce lodi, plavce (''magister navis''). {{Prostrkaně|V právu řím.}} '''e. n.''' ručil solidárně s plavcem za závazky, jež tento uzavřel při plavbě; na majitele mohla býti podána žaloba ''actio exercitoria'' a to z prvu, byl-li plavec poddán majiteli lodi (jako syn, otrok), od ediktu praetorského, pak již bez rozdílu. Žaloba proti pánu náležela k ''actiones adiectitiae qualitatis''. Viz [[../Actio|{{Prostrkaně|Actio VII.}}]]
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>fi0x92xgyaicfd976sajat1v9fhm62w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exekuční titul</title>
    <ns>0</ns>
    <id>27938</id>
    <revision>
      <id>321547</id>
      <parentid>66233</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321547</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="535" sha1="92bksog3syv1zcsrbypryubyiorxluy" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exekuční titul
| PŘEDCHOZÍ = Exekuční soud
| DALŠÍ = Exkret
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exekuční titul
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýosmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1909. s.&amp;nbsp;397.
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Exekuční titul
}}

{{Forma|proza}}
'''Exekuční titul''' jest ona listina nebo spis, na základě jichž soud exekuci povoluje.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>92bksog3syv1zcsrbypryubyiorxluy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exekuční kommissař</title>
    <ns>0</ns>
    <id>27939</id>
    <revision>
      <id>321546</id>
      <parentid>66235</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321546</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="665" sha1="8eokrqa9euqdz69z4ucvwmbj91fn842" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exekuční kommissař
| PŘEDCHOZÍ = Ewing
| DALŠÍ = Exekuční prostředek
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exekuční kommissař
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýosmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1909. s.&amp;nbsp;396.
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exekuční kommissař''' jest název onoho soudce, jemuž u exek. soudu přísluší samostatné vyřizování záležitostí s {{Prostrkaně|výkonem}} exekuce spojených (viz [[../Exekuční soud|{{Prostrkaně|Exekuční soudy}}]], Dopl.).
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>8eokrqa9euqdz69z4ucvwmbj91fn842</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Elektřina (v právu)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>28320</id>
    <revision>
      <id>321426</id>
      <parentid>66943</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321426</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4453" sha1="o8wl9nu5gz7wokictmax6wtz2bnjti6" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Elektřina (v právu)
| PŘEDCHOZÍ = Elektrikum
| DALŠÍ = Elektro
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Elektřina (v právu)
| AUTOR = [[Autor:Ferdinand Heller mladší|Ferdinand Heller mladší]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýosmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1909. s.&amp;nbsp;359.
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Elektřina''' {{Prostrkaně|v právu}}. {{Prostrkaně|Absolutní}} ochrana právní, t. j. taková, jež chrání předmět proti každému útoku neb vsáhnutí kterékoliv třetí osoby, poskytovala se dosavadní soustavou {{Prostrkaně|soukromého práva}} namnoze jenom předmětům hmotným, t. j. prostorně omezeným kusům vnější nevolné přírody. To platí zejména o ochraně {{Prostrkaně|držby}} a práva {{Prostrkaně|vlastnického}}. Poněvadž však hmotnost čili kusovost '''e'''-ny ve skutečném životě hospodářském užívané nelze prokázati, ježto se jeví podle vynálezu {{Prostrkaně|Hertzových}} vln spíše pouhým pohybem, nelze ohledně ní užíti přímo předpisů práva občanského o držbě a o vlastnictví. Bez právní ochrany však takový nanejvýš cenný statek, sloužící k ukojení hospodářských potřeb, zůstati nemůže. Proto sluší na '''e'''-nu v hospodářském životě, pokud člověk ji ovládá, budí, rozvádí atd., užíti {{Prostrkaně|obdobně}} předpisů {{Prostrkaně|o držbě i o vlastnictví}}. Pokud se týče práv {{Prostrkaně|obligačních}}, zejména smluv, jejichž předmětem jest '''e.''', věc jest snadnější, poněvadž předmětem těchto smluv nemusí býti jedině věc hmotná, nýbrž může jím býti každý {{Prostrkaně|statek}}, i nehmatný, jenž tím nabývá úplně rázu {{Prostrkaně|zboží}}, jež jest předmětem obchodu. Tak podmínky na dodávání elektrického proudu z elektráren soukromníkům k osvětlování, k pohonu motorův a k jiným účelům všeobecně nazývány jsou podmínkami prodávacími a vskutku vypracovány jako podmínky smlouvy {{Prostrkaně|kupní}}, kterouž zejména určena jest cena dodávané elektrické jednotky (wattu, kilowattu). Tento názor se v životě osvědčil a nezbude theorii, než aby jej též schválila přes to, že odběratel proud zcela nespotřebuje, jak by jakožto kupující učiniti mohl, nýbrž že užije toliko jeho napětí, načež proud zpětným vedením k elektrárně zase se vrací. – Podobné obtíže vyskytují se také {{Prostrkaně|v právu trestním}}, stane-li se '''e.''' předmětem činu ohrožujícího veřejnou bezpečnost, jinak řečeno činu trestního. Především sluší tu míti na mysli neoprávněné odvádění čili uzmutí proudu. Krádež podle našich názorů možno spáchati toliko odcizením věci hmotné, jakouž elektrický proud podle své povahy není. Spíše lze takové jednání stíhati jako zlomyslné poškození věci neb jako podvod, děje-li se, jak tomu zpravidla - {{Prostrkaně|úskočně}} tak, že oprávněný o svém poškozování ihned se nedozví. Však i tu jest dosti obtíží, zejména bývá nesnadno zjistiti křivé předstírání neb činění pachatelovo. Proto {{Prostrkaně|v Německu}} zvláštním zák. trestním z 9. dub. 1900 č. 2666 utvořen {{Prostrkaně|nový, posud nebývalý čin trestní}}, totiž neoprávněné odvádění '''e'''-iny (nevhodně nazvané »elektrickou prací«), a stanoveny na to tresty. U nás nezbývá než užiti všeobecného zákona trest. podle zvláštnosti případu. – Zakládání a provozování velikých podnikův elektrických zejména ve velkých městech mělo by zavdati podnět k obšírnému upravení {{Prostrkaně|zákony správními}} a politickými. V Rakousku máme toliko naříz. minist. obchodu a vnitra z 25. bř. 1883 č. 41 ř. z., jež takové závody a jejich provozování prohlašuje za živnosti {{Prostrkaně|koncessované}}. Nemáme tedy ani {{Prostrkaně|zákona}}, jenž by upravoval zakládání a provozování podnikův {{Prostrkaně|o proudech silných a slabých}}, jakým se vykázati může {{Prostrkaně|Švýcarsko}} zák. z 24. čna 1902 - což jest citelný nedostatek. Podrobnosti a literatura ve spise: Základové práva '''e'''-ny (čís. VIII. »Knihovny Sborníku věd právních«). ''[[Autor:Ferdinand Heller mladší|Hlr.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>o8wl9nu5gz7wokictmax6wtz2bnjti6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epulones</title>
    <ns>0</ns>
    <id>28385</id>
    <revision>
      <id>321492</id>
      <parentid>67038</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321492</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1400" sha1="prgbeedfxjoc55l92qf533y9gm0a2xm" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epulones
| PŘEDCHOZÍ = Epúlis
| DALŠÍ = Epúlósis
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epulones
| AUTOR = [[Autor:Karel Cumpfe|Karel Cumpfe]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;687. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n711/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epulones''' (stolovníci) ustanoveni byli zákonem Liciniovým r. 196 př. Kr. k tomu, aby pořádali pohoštění bohů kapitolských. Hostina na počest Jovovu (''epulum Jovis'') slavena byla na Kapitoliu 14. list. a násl. dne hry plebejské v cirku. Socha Jovova byla položena na lehátko, sochy Junóny a Minervy postaveny pak na sedadla a na prostřené stoly kladeno hojně jídla. Tohoto kvasu účastnil se i celý senát. Později byl úkol stolovníků mnohem rozsáhlejší, poněvadž s přibývajícími slavnostmi a rostoucím přepychem přibývalo i pohoštění lidu (epulae) a senátu. Původně zastávali funkce ty pontifikové, avšak poněvadž jinak mnoho zaměstnáni byli, mělo jim zřízením stolovníků býti polehčeno. Sbor '''e'''-nů čítal s počátku 3 členy; později rozmnožen byl počet jejich na 7 a za Caesara na 10. ''[[Autor:Karel Cumpfe|Cfe.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské dějiny v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>prgbeedfxjoc55l92qf533y9gm0a2xm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ex voto</title>
    <ns>0</ns>
    <id>28485</id>
    <revision>
      <id>321531</id>
      <parentid>67172</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321531</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="733" sha1="pzuykkrpjyliitmvlcu81vljbd9n5xs" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ex voto
| PŘEDCHOZÍ = Exuviae
| DALŠÍ = von Eyb
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ex voto
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;973. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n1009/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ex voto''' (lat.), {{Prostrkaně|podle slibu}}, {{Prostrkaně|zaslíbení}}; tak jsou '''e. v.''' desky pamětní, sochy a též údy těla lidského pracované z vosku, stříbra a zlata nebo slonoviny a pak na oltáře kladené '''e. v.''' za uzdravení.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Latinské výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>pzuykkrpjyliitmvlcu81vljbd9n5xs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exheredace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>28507</id>
    <revision>
      <id>321551</id>
      <parentid>67202</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321551</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="601" sha1="2l2e5c3s91j2w24sud9h91ymbj6obh0" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exheredace
| PŘEDCHOZÍ = Exhaustor
| DALŠÍ = Exhibice
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exheredace
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;951. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n998/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exheredace''' (lat. ''exheredatio''), {{Prostrkaně|vydědění}}. – '''Exheredovati''', {{Prostrkaně|vyděditi}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>2l2e5c3s91j2w24sud9h91ymbj6obh0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exhibice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>28508</id>
    <revision>
      <id>321552</id>
      <parentid>67203</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321552</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1917" sha1="67l18xel22001s09t2wj7wqcdfxpxpy" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exhibice
| PŘEDCHOZÍ = Exheredace
| DALŠÍ = Exhibit
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exhibice
| AUTOR = [[Autor:Heřman Šikl|Heřman Šikl]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;951–952. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n998/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exhibice''' (z lat.). Právní zájem, aby nějaká věc za účelem provedení věcného nároku předložena byla, zakládal v řím. právu zvláštní žalobu ''actio ad exhibendum''. (''Exhibere est facere in publico potestatem, ut ei, qui agat, experiundi sit copia''. L. 2. D. h. t.) Žaloba směřovala k předložení věci, po případě odloučení její od jiné, s níž sloučena byla. Zejména musilo toto odloučení prostřednictvím akce ad exh. předcházeti žalobu vlastnickou o vydání (''rei vindicatio'') u věcí movitých, jež s jinou sloučeny byly (L. 23. § 5. D. h. t. L. 6. D. 10. 4. cf. 1. 56. D. h. t); přípustným nebylo výjimkou u věcí zastavených a ve vinicích upotřebených (''tiguum iunctum aedihus vineisve''), tak že tu vlastník věci ty pouze po jejich dobrovolně nastalém rozloučení vindikovati mohl; na místě toho měl vlastník žalobu na dvojnásobnou náhradu (''actio de tigno iuncto''), jejíž zaplacení však, když sloučení se stalo mala fide, nevylučovalo vindikaci po nastalém rozloučení. V případe zaviněného zadržování '''e.''' bylo lze žádati náhradu interesse. '''E.''' často týkala se listin; v příčině posledního pořízení byla zvláštní žaloba (''interdictum de tabulis exhibendis''. Dig. de tab. exh. 43. 5. Cod. 8. 7.). Srv. [[../Edice|{{Prostrkaně|Edice}}]]. ''[[Autor:Heřman Šikl|Šikl.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>67l18xel22001s09t2wj7wqcdfxpxpy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>28509</id>
    <revision>
      <id>321384</id>
      <parentid>67207</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321384</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3637" sha1="azp1zlnmr5stdgybfsyfj83ybafrczb" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edice
| PŘEDCHOZÍ = Edhem paša
| DALŠÍ = Edicendi ius
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edice
| AUTOR = [[Autor:Heřman Šikl|Heřman Šikl]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;378. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n402/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Edice''' (lat. ''editio''), {{Prostrkaně|vydání}}.

'''E.''' {{Prostrkaně|v právnictví}} jest vydání listin k nahlédnutí tomu, kdo na něm právní zájem má (''editio documentorum''). Závazek k '''e'''-ci zakládati se může {{Prostrkaně|na právu hmotném}} aneb processuálním. V prvějším sluší zejména vytknouti vlastnictví, resp. spoluvlastnictví, nebo důvod obligační, jako societas, mandát atd. K platnosti dlužno nárok takový přivésti žalobou. {{Prostrkaně|V oboru práva processuálního}} zná naše právo povinnost k '''e'''-ci pouze v řízení bagatelním (§ 38. bag. ř.) a v příčině obchodních knih (čl. 37. obch. zák.). V říz. bag. může soudce k tvrzení důkaz vedoucího, že se listina pro důkaz důležitá nalézá v rukou odpůrcových, tomuto předložení její naříditi. Popírá-li odpůrce držbu listiny, může soudce vyslechnouti jej jako svědka o této okolnosti a o tom, zdali snad, aby důkaz zmařil, listinu neodstranil anebo neučinil neschopnou užití. Odepřel-li odpůrce vydati listinu, jejíž držbu doznává, nebo odepřel-li přísežnou výpověď v příčině listiny, jejíž držbu popírá, jakož i když z výpovědi jeho na jevo vychází, že listinu vskutku zúmyslně odstranil anebo nepotřebnou učinil, rozhodne soudce, uváživ veškeré okolnosti, volně o tom, zdali tvrzený obsah listiny za prokázaný pokládati sluši čili nic. Dle čl. 37. obch. z. může soudce během sporu k žádosti strany naříditi předložení knih obchodních odpůrcových k důkazu o tom, že knihy tyto mají obsah stranou tvrzený. Dlužno tedy knihu pojmenovati a určitý obsah její tvrditi. Odepře-li odpůrce knihy předložiti, pokládá se druhou stranou tvrzený obsah za prokázaný. Totéž platí proti tomu, kdo knih obchodních nevede, nebo je před uplynutím desíti roků zničí. K '''e'''-ci přidržen býti může obchodník plného i neplného práva (§ 7. úv. zák. k obch. zák.). Ustanovení o obch. knihách vztahují se ostatně ku všem spisům v čl. 28. obch. z. uvedeným, tedy na přijaté dopisy a kopie dopisů odeslaných. {{Prostrkaně|V řízení trestním}} všeobecné uznána jest povinnost k vydání všelikých věcí, tedy i listin pro trestní řízení důležitých (§ 143. tr. ř.). Odepře-li majitel vydání a zůstala-li prohlídka domovní bez výsledku, lze užiti donucovacích prostředků (pokuty do 50 zl. a při delším zdráhání a ve věcech důležitějších i vězení do 6 neděl). — {{Prostrkaně|Právo římské}} znalo žalobu o vydání (''actio ad exhibendum''). Viz [[../Actio|{{Prostrkaně|Actio}}]] str. 151. Žaloba tato vztahovala se také k listinám. Zejména v příčině testamentu zavedeno bylo ''interdictum de tabulis exhibendis'' (43. 5. Cod. 8. 7.). V soudním řízení zná již též římské právo (L. 5. 6. 8. Cod. 2. 1.) povinnost k '''e'''-ci listin, jež se v obecnoprávní praxi daleko přes původní povinnost k exhibici rozšířila. ''[[Autor:Heřman Šikl|Šikl.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>azp1zlnmr5stdgybfsyfj83ybafrczb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eventuální otázka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>28580</id>
    <revision>
      <id>321523</id>
      <parentid>67321</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321523</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3370" sha1="5ylintb2sn7qw0b4svwk1uwar9lum4z" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eventuální otázka
| PŘEDCHOZÍ = Eventuálně
| DALŠÍ = Eventuální princip
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eventuální otázka
| AUTOR = [[Autor:František Storch|František Storch]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;847–848. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n875/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eventuální otázka''' {{Prostrkaně|v řízení porotním}} jest ta, která se dává pro ten případ, když by porotci k jiné otázce předcházející odpověděli záporně (§ 323, odst. 3 rak. ř. tr., v německém ř. tr. »otázka pomocná«). Obsahem těchto otázek jsou vůbec takové okolnosti, které se s okolnostmi obsaženými v některé jiné otázce vespolek vylučují. Potřeba jich nastává všude tam, kde takové vespolek se vylučující okolnosti nelze alternativně shrnouti v otázku jedinou (viz [[../Alternativní otázka|{{Prostrkaně|Alternativní otázka}}]]), zvláště tam, kde skutek obsažený ve spise obžalovacím, buďsi již sám o sobě nebo ve spojení s okolnostmi, jež vyšly na jevo teprv ve hlavním přelíčení, jeví se v jiné právní podobě, než jakou mu přičítá spis obžalovací. Poněvadž totiž {{Prostrkaně|hlavní otázku}} sluší bezvýminečně dáti podle spisu obžalovacího (§ 318 ř. tr.), nemůže ona odchylná právní podoba skutku dojíti vyjádření již v samé otázce hlavní, nýbrž jenom v otázce zvláštní k otázce hlavní způsobem alternativným připojené; porotci mají potom na vybranou, chtějí-li přisvědčiti k alternativě obsažené v otázce hlavní či k té, již vyjadřuje '''e. o.''' Ř. tr. rakouský uvádí v § 320, odst. 1. tyto způsoby dotčených otázek: 1) když by skutek, jejž obžaloba označuje za čin trestný dokonaný, jevil se býti toliko pokusem (nebo naopak); 2) kdyžby skutek, v němž obžaloba spatřuje samo spáchání činu trestného, jevil se býti spoluvinou neb účastenstvím v témž činu (nebo naopak); 3) když by skutek jevil se býti jiným činem trestným, než za jaký jej pokládá obžaloba, ku př. podvodem nebo zpronevěřením místo krádeže; kulposním usmrcením místo vraždy nebo zabití atd. Při tom zákon zároveň dbá toho, aby takovou změnou v právním posuzování skutku nastalou teprv ve hlavním přelíčení netrpěla újmy právní obrana obžalovaného. Proto dovoluje dávati takové '''e. o'''-ky vůbec jen tenkráte, kdyžby skutek podle této změněné právní povahy své nejevil se býti činem {{Prostrkaně|trestnějším}}, než jakým jej označuje obžaloba, jinak bylo by k tomu třeba svolení obžalovaného; odepřel-li by obžalovaný svého svolení, mohlo by míti proti němu místa jen {{Prostrkaně|nové samostatné stíhání}} za příčinou dotčených skutečností, ač učinil-li žalobce nejdéle před početím porady porotců takový návrh, podle něhož mu sborový soud porotní toto stíhání vyhradil. Totéž může učiniti zmíněný soud vždy, kdykoli vidí se mu toho třeba, aby se jednání důkladněji připravilo (§ 320, odst. 2.). ''[[Autor:František Storch|-rch.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>5ylintb2sn7qw0b4svwk1uwar9lum4z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eventuální princip</title>
    <ns>0</ns>
    <id>28581</id>
    <revision>
      <id>321524</id>
      <parentid>67323</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321524</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2577" sha1="lydr0qa63mfpbb3vw8142ve934uzrpv" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eventuální princip
| PŘEDCHOZÍ = Eventuální otázka
| DALŠÍ = Eventus
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eventuální princip
| AUTOR = [[Autor:Ferdinand Pantůček|Ferdinand Pantůček]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;848. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n877/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eventuální princip''' (maxima koncentrační, soustřeďovací) jest zásada soudního civilního řízení, dle které všecky úkony určitému processuálnímu cíli sloužící současně vedle sebe nabízeny nebo provedeny býti mají, aby, jestli jediný z nich sám o sobě k dosažení onoho cíle nestačí (tedy ''in eventum''), ostatní k platnosti přišly. Dle zásady této, souvisící se zásadou legálního (formálního) pořádku, má zejména žalobce uvésti již v žalobě všecka fakta žalobní, jeho nárok zakládající, a žalovaný činiti již v odpovědi na žalobu všecky možné námitky jemu proti žalobě příslušící. Dle téže zásady mají sporné strany současně s tvrzením určité okolnosti všecky důkazy jim po ruce jsoucí pro případ, že by okolnost ta byla popřena, nabídnouti (anticipace důkazů) a v řízení opravném všecky své stížnosti proti témuž rozhodnutí v jedno shrnouti. Zanedbala-li sporná strana povinností svých z eventuální maximy pro ni plynoucích, ztrácí právo opominutý úkon dodatečně provésti (praecluse). Nepříznivé následky tyto mohou dle různosti případu vydobytím či povolení ku kladení novot, restitucí in integrum a p. býti odčiněny. Maxima eventuální, processu římskému i kanonickému neznámá a v řízení obecnoprávním teprve nejmladším říšským snesením r. 1654 zavedená, platí v rakouském soudním řízení nejpřísněji v řízení řádném (písemném a ústním), méně již v řízení stručném, kde i dodatečné uvádění okolností a důkazů do žaloby neb odpovědí patřících se dopouští a kde doplnění neúplného řízení i po skončeném jednání instrukčním se dovoluje. Zcela nepatrný význam má zásada tato v řízení bagatelním, ve kterém až do skončení jednání kdykoli fakta uváděti a důkazy o nich nabízeti lze. Srv. Menger, System des osterr. Civilprocessrechtes (Vídeň, I. sv. § 26). ''[[Autor:Ferdinand Pantůček|Pčk.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>lydr0qa63mfpbb3vw8142ve934uzrpv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exauctoratio</title>
    <ns>0</ns>
    <id>28603</id>
    <revision>
      <id>321532</id>
      <parentid>67366</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321532</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1391" sha1="q0oenqiut8zprubju9xsd4h5xoadjdk" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exauctoratio
| PŘEDCHOZÍ = Ex asse
| DALŠÍ = Exaudi
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exauctoratio
| AUTOR = [[Autor:Josef Čapek (1851–1915)|Josef Čapek (1851–1915)]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;934. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n971/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exauctoratio''' [-ktorácio], lat., ve vojenství řím. vyproštění z povinnosti vojenské, jež dálo se pravidlem po určité řad let služebných. '''Exactorare''', vybaviti ze závazku vojenské služby, kterouž řádně konati sliboval vojín při vstoupení do vojska. Propuštění z vojny mohlo se také státi před uplynutím předepsaných let pro nemoc nebo z trestu. Kdo náležitě službu dokončil, měl právo na odměny, výsluhy vojenské (''praemia militiae''), jež mimo jiné v penězích, později v polstvu záležely; cizinci nabývali po vysloužení předepsaných let i občanského práva římského. (viz [[../Missio|{{Prostrkaně|Missio}}]], [[../Emeritus|{{Prostrkaně|Emeritus}}]], [[../Evocatus|{{Prostrkaně|Evocatus}}]], [[../Veterani|{{Prostrkaně|Veteranus}}]].) ''[[Autor:Josef Čapek (1851–1915)|Čap.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské dějiny v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>q0oenqiut8zprubju9xsd4h5xoadjdk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ex asse</title>
    <ns>0</ns>
    <id>28604</id>
    <revision>
      <id>321526</id>
      <parentid>67368</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321526</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="597" sha1="ijuk0zv2v2hvtizb0sj2ugjnp8t77dq" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ex asse
| PŘEDCHOZÍ = Exartikulace
| DALŠÍ = Exauctoratio
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ex asse
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;934. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n971/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ex asse''' (lat.), {{Prostrkaně|zcela}}, {{Prostrkaně|úplně}}; ''heres'' '''e. a.''', universální dědic.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Latinské výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>ijuk0zv2v2hvtizb0sj2ugjnp8t77dq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Evocatus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>28605</id>
    <revision>
      <id>321525</id>
      <parentid>67369</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321525</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1503" sha1="r2zarc0rxu3606bnm9n4xd1rr31bcaa" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Evocatus
| PŘEDCHOZÍ = Evocatio
| DALŠÍ = Evoe evan
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Evocatus
| AUTOR = [[Autor:Josef Čapek (1851–1915)|Josef Čapek (1851–1915)]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;850. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n879/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Evocatus''' [-oká-], římský vojín vysloužilý a ze služby propuštěný, jenž, nastala-li válka, tak zv. výzvou (''evocatio'') nově vstupoval do služby a to buď dobrovolně nebo jsa vázán výsluhami, jichž se mu dostalo při odchodu z vojny. – '''E'''-ti, již stáli v důstojenství výše než jiné mužstvo, měli nejen větší žold, nýbrž i různé úlevy a výhody ve vojenské povinnosti. Caesar dovolil jim i koně na pochodu užívati. Svěřovány jim obyčejně důležitější úkoly, jako výcvik nováčků, služba ordonanční, obhlídky a p.; byli i hlavní částí osobní stráže vůdcovy (''cohors praetoria''). Počet '''e'''-tův, již měli ve vojště svá vlastní oddělení, býval dosti značný; Augustus sestavil před bitvou u Mutiny sbor 10.000 vysloužilcův. Po zřízení stálých vojsk v době císařské omezena byla patrně vojenské instituce '''e'''-tů. ''[[Autor:Josef Čapek (1851–1915)|Čap.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské dějiny v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>r2zarc0rxu3606bnm9n4xd1rr31bcaa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Emeritus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>28606</id>
    <revision>
      <id>321433</id>
      <parentid>67371</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321433</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1858" sha1="0wvmkp99hzj1zghckms89lc0qv59t6p" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Emeritus
| PŘEDCHOZÍ = Emeritovaný
| DALŠÍ = Emerse
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Emeritus
| AUTOR = [[Autor:Josef Čapek (1851–1915)|Josef Čapek (1851–1915)]], [[Autor:Petr Durdík|Petr Durdík]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;571. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n595/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Emeritus''' (lat.), ve vojenství římském {{Prostrkaně|vysloužilý}}, {{Prostrkaně|vysloužilec}}, jenž nezřídka i po dokonání předepsané služby na vojně zůstával (v. [[../Evocatus|{{Prostrkaně|evocatus}}]], [[../Veterani|{{Prostrkaně|veteranus}}]]). Za republiky bylo povinností občana řím. účastniti se polních výprav od 17–46. roku. Brzy čítala se délka služby podle počtu vykonaných tažení polních. Od dob Mariových, kdy vojenství římské ve mnohé příčině bylo reorganisováno, trvala povinnost vojenská u mužstva legií 20 let, později přidáno ještě 5 let. Praetoriánům vyměřeno Augustem 16 let, auxiliím 25 let. Námořní mužstvo sloužilo 26, později 28 let. ''[[Autor:Josef Čapek (1851–1915)|Čap.]]''

Za našich dob označuje se slovem '''e.''' vůbec každý, kdo pro stáří, slabost, nemoc a pod. není s to, aby spravoval nějaký úřad, a proto zbaven jest svých prací úředních, buď na nějaký čas nebo na vždy, dostávaje dále celý nebo částečný svůj plat. {{Prostrkaně|Emeritovaní}} říká se zvláště kněžím a učitelům, kdežto ostatním úředníkům {{Prostrkaně|pensionovaní}}.
''[[Autor:Petr Durdík|PD.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římské dějiny v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Latinské výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>0wvmkp99hzj1zghckms89lc0qv59t6p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Elbrus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>28749</id>
    <revision>
      <id>321425</id>
      <parentid>67744</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321425</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1875" sha1="2bhzengimzjtvxva5delsyvaddw8c9g" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Elbrus
| PŘEDCHOZÍ = Elbové
| DALŠÍ = Elburg
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Elbrus
| AUTOR = [[Autor:Emanuel Fait|Emanuel Fait]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;482. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n507/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Elbrus
}}

{{Forma|proza}}
'''Elbrus''' (starověký ''Strobylos'', od okolních horalů ''Mingi-tau'', od Rusů někdy ''Šat'' zvaný), nejvyšší hora Kavkázu, vyhaslá sopka na hranici území kubaňského a tereckého v hlavním pásmě kavkázském. Vrchol jeho rozdělen sedlovitou sníženinou ve dva hroty, z nichž východní jest 5621,4 ''m'', záp. 5650 ''m'' vysoký. Čára věčného sněhu jest ve výši 3507 ''m''. Dlouho byl '''E.''' pokládán za naprosto nepřístupný; Kabardinci vypravovali, že úpatí jeho obklíčeno neprostupnými močály a na temeně že sídlí připoutaný obr; skutečnou však překážkou výzkumu hory bylo nepřátelství okolních kmenů. První vystoupili na '''E.''' Angličané Freshfield, Moor a Tewkes (19 čce 1868) a od toho času pokus několikráte opětován. Východištěm při výpravách jest dědina Urusbijev při vrchovisku Baksana po jihových. úbočí. Ruský badatel Mušketov dostal se na vrch r. 1881 i dosvědčuje, že za pěkného počasí není při tom obtíží. Láva pozoruje se nejen na úbočí, nýbrž i na temeně. Hora skládá se z trachytu, jenž má podobné složení jako Ararat a Kazbek; obsahuje v % 69,3 křemene, 14,4 hlíny, 5,2 železa, 4,4 vápence, 2,3 magnesia, 0,6 chloru a 3,8 natronu. Z ledovců '''E'''-u napájejí se řeky Malka, Kubaň a Baksan. ''[[Autor:Emanuel Fait|Ft.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Rusko v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>2bhzengimzjtvxva5delsyvaddw8c9g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Autor:František Krásl</title>
    <ns>100</ns>
    <id>28837</id>
    <revision>
      <id>321590</id>
      <parentid>311676</parentid>
      <timestamp>2026-04-18T11:15:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>/* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Diotrefés|Diotrefés]]</comment>
      <origin>321590</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1883" sha1="iev8vx21xbusst69gj5d2rsthrzyovs" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = František
  | příjmení = Krásl
  | datum narození = 24. prosince 1844
  | místo narození = Králův Dvůr
  | datum úmrtí = 27. července 1907
  | místo úmrtí = Praha
  | popis = český katolický teolog
}}
'''František Borgia Krásl''' (1844–1907) byl český katolický kněz, politik, církevní historik a spisovatel. {{Více}}

== Dílo ==
* [[Arnošt hrabě Harrach, kardinál sv. církve římské a kníže arcibiskup Pražský]] (1886) {{Online Kramerius|ABA001|9697899}}
* [[Blahoslavený Hroznata]] (1898) {{Online Kramerius|ABA001|21508883}}
* [[Sv. Prokop, jeho klášter a památka u lidu]] (1895) {{Online Kramerius|ABA001|24757143}}, {{Online Kramerius|ABG001|741454}}
* [[Sv. Vojtěch, druhý biskup pražský, jeho klášter i úcta u lidu]] (1898) {{Online Kramerius|ABA001|11149894}}, {{Online Kramerius|ABG001|164522}}

=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Ksl.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Actus apostolorum|Actus apostolorum]]
* [[Ottův slovník naučný/Alumnát|Alumnát]]
* [[Ottův slovník naučný/Cabassutius|Cabassutius]]
* [[Ottův slovník naučný/Cellier|Cellier]]
* [[Ottův slovník naučný/Diodóros|Diodóros]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Diotrefés|Diotrefés]]
* [[Ottův slovník naučný/Edigna|Edigna]]
* [[Ottův slovník naučný/Edilthryda|Edilthryda]]
* [[Ottův slovník naučný/Kacířství|Kacířství]]
* [[Ottův slovník naučný/Kartusiáni|Kartusiáni]]
* [[Ottův slovník naučný/Milostivé léto|Milostivé léto]]
* [[Ottův slovník naučný/Milost|Milost]] (dle učení katolického)
* [[Ottův slovník naučný/Provincie|Provincie]] (církevní)

[[Kategorie:Čeští historikové]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]</text>
      <sha1>iev8vx21xbusst69gj5d2rsthrzyovs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eiffelova věž</title>
    <ns>0</ns>
    <id>29005</id>
    <revision>
      <id>321404</id>
      <parentid>154914</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321404</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4674" sha1="8itremo9qi8zjsw1xiqzrgc6uoai3kf" xml:space="preserve">{{Rozšířit|Chybí vyobrazení.}}
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eiffelova věž
| PŘEDCHOZÍ = Eiffel Alexandre Gustave
| DALŠÍ = Eigelstein
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eiffelova věž
| AUTOR = [[Autor:Karel Ryska|Karel Ryska]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S.&amp;nbsp;450–451. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n475 Dostupné online]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Eiffelova věž
}}

{{Forma|proza}}
'''Eiffelova věž''' (vyobr. č.&amp;nbsp;1315.), předmět obdivu na výstavě pařížské r.&amp;nbsp;1889, jest 300&amp;nbsp;''m'' vysoká a všecka ze železa. Eiffel provedl ji s inženýry E.&amp;nbsp;Nougierem a M.&amp;nbsp;Köchlinem a architektem S.&amp;nbsp;Sauvestrem na Champ de Mars přes všecky protesty literátů a umělců, kteří báli se. že věž bude hyzditi Paříž. Základní tvar věže jest čtyrhranný jehlanec pravidelný, skládající se ve skutečnosti ze čtyř pilířů mřížových, jejichž osy vzdáleny jsou u země od sebe 103,9&amp;nbsp;''m''. Pilíře tyto až do prvého patra jsou přímé a skloněny k hlavní ose věže o 52°; odtud se táhle zakřivují a spojují se nad patrem druhým v jedinou mřížovou pyramidu. Veliké oblouky mřížové pod 1.&amp;nbsp;patrem tvořící v každé straně jakés klenutí, různé vížky, konsoly, balkony atd. přispívají jen k okrase věže. Prvé patro nalézá se ve výši 57,63&amp;nbsp;''m''. Jsou zde restaurace, koncertní sál a j. Druhé patro jest ve výši 115,73&amp;nbsp;''m'' a třetí konečně ve výši 276&amp;nbsp;''m''. Až sem dovoleno vystupovati obecenstvu a z pavlačí vůkol věže jest zde za jasných dnů vyhlídka až prý na lesy lyonské. Střed galerie této uspořádán jednak za obydlí Eiffelovo, jednak slouží sály zde k účelům astronomickým, fysickým a meteorologickým. Koruna věže, která odtud vypíná se ještě asi 22&amp;nbsp;''m'', skládá se ze čtyř mřížových oblouků, nesoucích ve svém spojení obrovskou svítilnu elektrickou, jejíž světlo vrhá se reflektory až do vzdálenosti 11&amp;nbsp;''km''. Kol svítilny otáčí se věnec s barevnými skly. Nad svítilnou zřízena ještě zvláštní galerie okrouhlá o průměru 1,4&amp;nbsp;''m'', kde jest vědecká stanice pozorovací s různými meteorologickými apparáty. Věž zakončuje hromosvod Výchvěje špičky věže za největšího větru nejsou prý větší než 10&amp;nbsp;''cm''. Výstup na věž děje se buď po schodech nebo hydraulickými zdvihadly. Do 1.&amp;nbsp;patra vedou schody lomené v každém pilíři, z 1.&amp;nbsp;do 2.&amp;nbsp;patra dvoje schody šroubovité, z 2.&amp;nbsp;do 3.&amp;nbsp;jediné šroubovité schodiště. Až k vrcholu věže jest 1927 stupňů. Zdvihadla jsou různých soustav; ve dvou pilířích zpodních jsou zdvihadla Rouxova, jež dopravují za 1½&amp;nbsp;minuty do prvého patra současně 100 osob. V třetím pilíři jest zdvihadlo Otisovo, jež ve dvou minutách dopravuje zdola do 2.&amp;nbsp;patra (45&amp;nbsp;osob). Z druhého patra do třetího dopravuje se dvojitým zdvihadlem Edouxovým za 4&amp;nbsp;minuty. Voda tlačí se do reservoirů v 2.&amp;nbsp;patře a na vrcholu 4&amp;nbsp;parními stroji o úhrnné síle 500&amp;nbsp;koň. sil, jež jsou umístěny ve sklepě pod jedním pilířem. Jiné dva stroje zde slouží k účelům osvětlovacím. Veškerá váha věže s podlahami, zdvihadly atd. obnáší asi 9&amp;nbsp;mill. ''kg''. Specifický tlak na základy ve směru svislém (počítajíc v to i zatížení větrem) činí 3,7&amp;nbsp;''kg'' na ''cm''². Upotřebeno bylo 2½&amp;nbsp;mill. nýtů, z nichž asi polovice nýtována na místě. Všech železných' částí konstrukce bylo 12.000, jež byly v dílnách Levallois-Perretu do nejmenších detailů. připraveny. Úhrnem stála věž 6,500.000&amp;nbsp;fr. Jen základy pohltily skoro 1&amp;nbsp;mill. fr., poněvadž půda byla písčitá a bylo nutno zakládati 7—12&amp;nbsp;''m'' hluboko. Železo a montování stálo 3,800.000&amp;nbsp;fr., stroje a zdvihadla 1,200.000&amp;nbsp;fr. Věž dle smlouvy s obcí pařížskou jest pouze na dvacet let vlastnictvím Eiffelovým, načež připadne zdarma městu. Eiffel postoupil právo na ni zvláštní akc. společnosti „Société de la Tour Eiflel“, s kapitálem 5,100.000&amp;nbsp;fr. Příjem za dopravu na věž obnášel toliko za výstavy 7½&amp;nbsp;mill. fr. Srv. G.&amp;nbsp;Eiffel. {{Cizojazyčně|fr|Conférence sur la Tour de 300&amp;nbsp;''m''}} (Paříž, 1889). ''[[Autor:Karel Ryska|Rka.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Paříž v Ottově slovníku naučném|Eiffelova věž]]
[[Kategorie:Stavby v Ottově slovníku naučném|Eiffelova věž]]</text>
      <sha1>8itremo9qi8zjsw1xiqzrgc6uoai3kf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ekliptická znamení</title>
    <ns>0</ns>
    <id>30274</id>
    <revision>
      <id>321418</id>
      <parentid>313884</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321418</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5831" sha1="n7oithbbrn54lebpd7544qpzqlpczy7" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ekliptická znamení
| PŘEDCHOZÍ = Eklipsový stroj
| DALŠÍ = Ekliptika
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ekliptická znamení
| AUTOR = [[Autor:Václav Rosický|Václav Rosický]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;471. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n506/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| SOUVISEJÍCÍ = [[Ottův slovník naučný/Kalendářská znamení]]
| WIKIPEDIA-HESLO = Zvěrokruh
}}

{{Forma|proza}}
'''Ekliptická znamení''' (také {{Prostrkaně|zvířetníková}} č. {{Prostrkaně|zodiaková}} neb {{Prostrkaně|nebeská zn}}.), jež sluší lišiti od souhvězdí, jsou jistá znamení, jimiž od starých časů naznačovalo se 12 stejných dílů ekliptiky odpovídajících 12 měsícům. Počítají se od bodu jarního takto:
{{Konec formy}}
{|
|style=&quot;text-align:right;padding-left: 2em&quot;|♈︎&amp;nbsp;||style=&quot;text-align:left;&quot;|Skopec||style=&quot;text-align:center&quot;|od||style=&quot;text-align:right&quot;|0°||style=&quot;text-align:center&quot;|do||style=&quot;text-align:right&quot;|30°||style=&quot;text-align:center&quot;|délky
|-
|style=&quot;text-align:right;padding-left: 2em&quot;|♉︎&amp;nbsp;||style=&quot;text-align:left;&quot;|Býk||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|30°||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|60°||style=&quot;text-align:center&quot;|»
|-
|style=&quot;text-align:right;padding-left: 2em&quot;|♊︎&amp;nbsp;||style=&quot;text-align:left;&quot;|Blíženci||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|60°||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|90°||style=&quot;text-align:center&quot;|»
|-
|style=&quot;text-align:right;padding-left: 2em&quot;|♋︎&amp;nbsp;||style=&quot;text-align:left;&quot;|Rak||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|90°||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|120°||style=&quot;text-align:center&quot;|»
|-
|style=&quot;text-align:right;padding-left: 2em&quot;|♌︎&amp;nbsp;||style=&quot;text-align:left;&quot;|Lev||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|120°||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|150°||style=&quot;text-align:center&quot;|»
|-
|style=&quot;text-align:right;padding-left: 2em&quot;|♍︎&amp;nbsp;||style=&quot;text-align:left;&quot;|Panna||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|150°||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|180°||style=&quot;text-align:center&quot;|»
|-
|style=&quot;text-align:right;padding-left: 2em&quot;|♎︎&amp;nbsp;||style=&quot;text-align:left;&quot;|Váhy||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|180°||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|210°||style=&quot;text-align:center&quot;|»
|-
|style=&quot;text-align:right;padding-left: 2em&quot;|♏︎&amp;nbsp;||style=&quot;text-align:left;&quot;|Štír||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|210°||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|240°||style=&quot;text-align:center&quot;|»
|-
|style=&quot;text-align:right;padding-left: 2em&quot;|♐︎&amp;nbsp;||style=&quot;text-align:left;&quot;|Střelec||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|240°||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|270°||style=&quot;text-align:center&quot;|»
|-
|style=&quot;text-align:right;padding-left: 2em&quot;|♑︎&amp;nbsp;||style=&quot;text-align:left;&quot;|Kozorožec||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|270°||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|300°||style=&quot;text-align:center&quot;|»
|-
|style=&quot;text-align:right;padding-left: 2em&quot;|♒︎&amp;nbsp;||style=&quot;text-align:left;&quot;|Vodnář||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|300°||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|330°||style=&quot;text-align:center&quot;|»
|-
|style=&quot;text-align:right;padding-left: 2em&quot;|♓︎&amp;nbsp;||style=&quot;text-align:left;&quot;|Ryby||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|330°||style=&quot;text-align:center&quot;|»||style=&quot;text-align:right&quot;|360°||style=&quot;text-align:center&quot;|»
|}
{{Forma|proza}}
Že tato znamení dostala jména 12 souhvězdí zvířetníkových, dokazuje, že souhvězdí byla dříve než znamení: ostatně nedělí 12 souhvězdí zvířetník na 12 stejných dílů a neshodují se nyní již souhvězdí se znameními stejného jména, jako bylo asi před 2000 léty; nastal couváním bodu jarního časem rozdíl, který se znenáhla tak zvětšil, že nyní nachází se bod jarní v souhvězdí ryb, a s ním tedy i znamení Skopce, a podobně všechna znamení proti souhvězdím jsou o jedno pošinuta. Dříve se těmi znameními udávala délka; před znamení napsal se počet stupňů, jež se v tom znamení chtěl udati, na př. 10° ♎︎ znamenalo 190° délky. Také se psalo S (signum) místo 30°, na př. 5 S 20° = 170°. Prvních 6 znamení sluje severní, ostatních 6 jižní znamení. Znamení od Kozorožce do Blíženců slují vystupující, od Raka do Střelce sestupující. Jarní znamení jsou ♈︎, ♉︎, ♊︎, letní ♋︎, ♌︎, ♍︎, podzimní ♎︎, ♏︎, ♐︎, zimní ♑︎, ♒︎, ♓︎. Aby se jména těchto znamení snáze v paměti podržela, sestavil je Anianus v díle »Computus manualis« r. 1488 ve Štrasburku vydaném ve dva hexametry:&lt;br&gt;''Sunt Aries, Taurus, Gemini, Cancer, Leo, Virgo,&lt;br&gt;Libraque, Scorpius, Arcitenens, Caper, Amphora, Pisces.''

Dosud užívá se znamení těch v kalendářích, aby se udalo, kde se na své dráze nachází slunce. Do znamení Skopce vstupuje slunce dne 20. bř., kdy nastává jaro, 20. dub. do Býka, 21. kv. do Blíženců, 21. června do Raka (počátek léta), 22. čce do Lva, 23. srp. do Panny, 23. září do Vah (počátek podzimu), 23. října do Štíra, 22. list. do Střelce, 21. pros. do Kozorožce (počátek zimy), 20. led do Vodnáře a 18. ún. do Ryb. ''[[Autor:Václav Rosický|Vrn.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Astronomie v Ottově slovníku naučném|Ekliptická znamení]]</text>
      <sha1>n7oithbbrn54lebpd7544qpzqlpczy7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ekliptika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>30275</id>
    <revision>
      <id>321419</id>
      <parentid>71501</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321419</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3471" sha1="h2qdq7dxhi4mpzvlb05bx0kyail1usm" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ekliptika
| PŘEDCHOZÍ = Ekliptická znamení
| DALŠÍ = Ekloge
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ekliptika
| AUTOR = [[Autor:Václav Rosický|Václav Rosický]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;471. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n506/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Ekliptika
}}

{{Forma|proza}}
'''Ekliptika''' (z&amp;nbsp;řec.) jest kruh na nebi, jímž slunce během roku zdánlivě putuje, čili kruh, v&amp;nbsp;němž rozšířená rovina dráhy zemské zdánlivou kouli nebes protíná. Jméno '''e.''' pochází odtud, že {{Prostrkaně|zatmění}} slunce nebo měsíce nastává jen tehdy, vstoupí-li měsíc do toho kruhu ('''e'''-ky) a&amp;nbsp;to do některého uzlu. Ideler uvádí, že jméno '''e.''' zavedl teprve Makrobius, jenž asi r.&amp;nbsp;405 napsal »Commentarius in somnium Scipionis«. '''E.'''&amp;nbsp;protíná rovník nebeský ve dvou protilehlých bodech, jarním a&amp;nbsp;podzimním, v&amp;nbsp;nichž se slunce nachází 20.&amp;nbsp;bř. a&amp;nbsp;23.&amp;nbsp;září. Tu nastává rovnodennost jarní a&amp;nbsp;podzimní, poněvadž denní i&amp;nbsp;noční oblouk dráhy sluneční jsou stejny. Body ty nejsou pevné, nýbrž zdánlivě pomalu předbíhající (viz [[../Praecesse|{{Prostrkaně|Praecesse}}]]), skutečně však couvají. Úhel, jejž tvoří '''e.''' s&amp;nbsp;rovníkem, nazývá se sklonem '''e'''-ky a&amp;nbsp;obnáší asi 23&lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;°. Úhel ten se neustále, ale velmi pomalu umenšuje. O&amp;nbsp;této změně viz: {{Prostrkaně|Sklon '''e'''-ky}}.{{Redakční poznámka|V&amp;nbsp;textu se odkazuje na heslo Sklon ekliptiky, ovšem Ottův slovník naučný takové heslo neobsahuje. Nalézá se v&amp;nbsp;něm pouze heslo [[../Sklon|Sklon]], které však nehovoří přímo o&amp;nbsp;sklonu ekliptiky.}} Oba body '''e'''-ky od rovníku nejvíce vzdálené, v&amp;nbsp;nichž nachází se slunce dne 21.&amp;nbsp;června a 21.&amp;nbsp;pros., slují body {{Prostrkaně|solstitiální}} nebo {{Prostrkaně|slunovratné}} (viz [[../Solstitium|{{Prostrkaně|Solstitium}}]] a&amp;nbsp;[[../Slunovrat|{{Prostrkaně|Slunovrat}}]]), poněvadž slunce v&amp;nbsp;nich nějaký čas zdánlivě stojí a&amp;nbsp;pak se opět blíží k&amp;nbsp;rovníku.&amp;nbsp;— Jako každý kruh, dělí se i&amp;nbsp;'''e.''' na 360°, mimo to však od starých dob na 12&amp;nbsp;znamení po 30° (viz [[../Ekliptická znamení|{{Prostrkaně|Ekliptická znamení}}]]). Rovina '''e'''-ky půlí jako rovina rovníka zdánlivou kouli nebes. Polokoule, v&amp;nbsp;níž leží severní pól rovníku, sluje severní, druhá jižní. Ve středu roviny '''e'''-ky myslíme si slunce a&amp;nbsp;osa ve středu '''e'''-ky na její rovinu kolmá protíná zdánlivou nebes kouli v&amp;nbsp;bodech, jež slují póly, severní a&amp;nbsp;jižní. Rovina '''e'''-ky dělí dráhu každé oběžnice nebo vlasatice na severní a&amp;nbsp;jižní čásť. Body, v&amp;nbsp;nichž takové těleso prochází rovinou '''e'''-ky, nazývají se uzly, a&amp;nbsp;to vystupující ten, v&amp;nbsp;němž těleso z&amp;nbsp;jižní strany přechází na severní, druhý pak sestupující. Tak dělí rovina '''e'''-ky také souhvězdí na severní a&amp;nbsp;jižní, mezi nimiž se nacházejí souhvězdí zvířetníková, t.&amp;nbsp;j.&amp;nbsp;ekliptikální. ''[[Autor:Václav Rosický|Vrn.]]''
{{Konec formy}}

{{Redakční poznámky}}

[[Kategorie:Astronomie v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>h2qdq7dxhi4mpzvlb05bx0kyail1usm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Autor:Ferdinand Menčík</title>
    <ns>100</ns>
    <id>31130</id>
    <revision>
      <id>321578</id>
      <parentid>306623</parentid>
      <timestamp>2026-04-18T09:58:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Díla o autorovi</comment>
      <origin>321578</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1618" sha1="cdryak952rj33ttmt9v1k8mut0hbdog" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = Ferdinand
  | příjmení = Menčík
  | datum narození = 29. květen 1853
  | místo narození = Vitiněves u Jičína
  | datum úmrtí = 10. červenec 1916
  | místo úmrtí = Vídeň, Rakousko
  | popis = český kulturní historik
}}
'''Ferdinand Menčík''' (1853–1916) byl český literární a divadelní historik a knihovník.

== Dílo ==
* Připravil komentované vydání [[Autor:Tomáš Štítný ze Štítného|Štítného]] [[Knížky o hře šachové|Knížek o hře šachové]] (1879) {{Online|https://archive.org/details/knkyoheachov00mengoog}}
* Redigoval ''Kalendář Čechů vídeňských na rok 1894'', v něm je autorem životopisných medailonků a článků:
** [[Albert Jan Kalandra]]
** [[Antonín Rybička]]
** [[Dr. Rupert Přecechtěl]]
** [[Dr. Václav Šamánek]]
** [[JUDr. Alois Pravoslav Trojan]]
** [[Karel Varhánek]]
** [[Kníže Karel Schwarzenberg]]
** [[Prof. Dr. Edvard Albert]]
** [[Tomáš Srpek]]
** [[Vojmír Měřínský]]

=== Články v tisku ===
* [[Hra v šachy]] (Světozor 1878) {{Online|1=http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/12.1878/31/395.png}}
* [[K slavnému dni J. A. Komenského]] (Světozor 1892)

=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Mík.'' Je autorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Jičín|Jičín]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Vídeň|Vídeň]] (část)

== Díla o autorovi ==
* {{OSN|heslo=Menčík|rok=1901|svazek=17}}

[[Kategorie:Čeští autoři]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]</text>
      <sha1>cdryak952rj33ttmt9v1k8mut0hbdog</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Evekce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>31533</id>
    <revision>
      <id>321522</id>
      <parentid>75191</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321522</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1220" sha1="pe7u9obv7txd64gv7v55dbo85zi0k2b" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Evekce
| PŘEDCHOZÍ = Eve
| DALŠÍ = Evektant
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Evekce
| AUTOR = [[Autor:Gustav Gruss|Gustav Gruss]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;847. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n875/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| SOUVISEJÍCÍ = [[Ottův slovník naučný/Měsíc]]
}}

{{Forma|proza}}
'''Evekce''' (z lat.), největší poruch (perturbace) délky měsíce. Jsou-li ''l'' a&amp;nbsp;''l’'' střední délky měsíce a&amp;nbsp;slunce, ''α''&amp;nbsp;střední anomalie měsíce, pak se rovná rozdíl: pravé místo měsíce méně střední měsíce, způsobený vlivem '''e.''', hodnotě: 1°&amp;nbsp;20&lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;’&amp;nbsp;''sin''&amp;nbsp;[2(''l''&amp;nbsp;−&amp;nbsp;''l’'')&amp;nbsp;−&amp;nbsp;''α'']. Perioda '''e.''' obnáší 31&lt;sup&gt;·&lt;/sup&gt;8&amp;nbsp;dne. Poruch ten byl nejspíše již poznán v&amp;nbsp;polovici II.&amp;nbsp;stol. př. Kr. Hipparchem, přesně určen byl však Ptolemaiem. Jméno '''e.''' pochází od {{Prostrkaně|Boulliana}}. ''[[Autor:Gustav Gruss|Gs.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Astronomie v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>pe7u9obv7txd64gv7v55dbo85zi0k2b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Erbovní list</title>
    <ns>0</ns>
    <id>32209</id>
    <revision>
      <id>321501</id>
      <parentid>256811</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321501</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1226" sha1="0odeed0zxzdiz6v3vqe8zokgbjc74p0" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Erbovní list
| PŘEDCHOZÍ = Erbovník
| DALŠÍ = Erbovní strýcové
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Erbovní list
| AUTOR = [[Autor:Martin Kolář|Martin Kolář]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. s. 697. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n722/mode/1up Dostupné online]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Erbovní listina
}}

{{Forma|proza}}
'''Erbovní list''' (''{{Cizojazyčně|de|Wappenbrief}}'') kdo dostal od zeměpána nebo falckrabího (''{{Cizojazyčně|la|comes palatinus Sac. Rom. Imperii}}'') nebo jiné k tomu způsobilé osoby, nabyl práva užívati přídomku k svému jménu a erbu. Z král. kanceláře české vydával '''e'''. '''l'''-y jménem královým kancléř král. Česk.; od knížat Schwarzenberků vydaných '''e'''-ch '''l'''-ů známe 20. Úřad falckrabí přestal s císařstvím německým na poč. našeho století a nobilitace jest nyní výhradní praerogativou panovníků. ''[[Autor:Martin Kolář|Klř.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Diplomatika v Ottově slovníku naučném|Erbovní list]]
[[Kategorie:Heraldika v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>0odeed0zxzdiz6v3vqe8zokgbjc74p0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exekutiva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>33321</id>
    <revision>
      <id>321542</id>
      <parentid>99440</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321542</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7186" sha1="8inbudez3b6mb7430l4ibwrkdqqpsa1" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exekutiva
| PŘEDCHOZÍ = Exekut
| DALŠÍ = Exekutivní řízení
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exekutiva
| AUTOR = [[Autor:František Havrda|František Havrda]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;945–946. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n981/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exekutiva''' (z lat.), {{Prostrkaně|moc exekutivní}} neb {{Prostrkaně|výkonná}}. Státní právo učí, že stát jako živý organismus má vůli, že vůli tu projevuje a vykonává. Projev vůle státu děje se {{Prostrkaně|zákonodárstvím}}, výkon vůle té děje se '''e'''-vou. Jest tedy '''e.''' souhrn oné činnosti státu, která směřuje k vykonání vůle jeho; ve smyslu přeneseném nazývá se pak '''e'''-vou souhrn všech osob, jichž úkolem jest, prováděti vůli státní. Pojmenování '''e.''' má původ v nauce {{Prostrkaně|Montesquieuově}} o dělení mocí ve státu v moc zákonodárnou (''puissance législative''), moc výkonnou (''puiss. exécutrice de l'état'') a moc soudcovskou (''p. de juger''); {{Prostrkaně|mocí výkonnou}} či {{Prostrkaně|exekutivní}} rozuměl Montesquieu onu moc, která vysílá i přijímá vyslance, rozhoduje o válce a míru, udržuje bezpečnost a brání nájezdům nepřátelským. Moc zákonodárná náležeti měla výlučně zastupitelstvu lidu, moc výkonná králi, moc soudcovská soudcům. Nehledíc k tomu, že vymezením tří mocí ve smyslu naznačeném nevyčerpávají se všechny zjevy působnosti státní, byla nauka tato nesprávnou i potud, že tyto tři moci úplně děliti chtěla mezi tři různé majitele, přehlížejíc, že majitelem veškeré moci ve státu je stát sám a že lze nejvýše pomýšleti na vznesení různých oborů moci státní na různé orgány, aniž však možno jest rozdělení zcela přesné a výlučné. Nicméně stala se myšlénka Montesquieuova základem nynějších názorů o státě ústavním. I věda i ústavy moderní vznášejí zákonodárství na parlamenty, '''e'''-vu na panovníka a soudnictví na neodvislé soudce; neomezují však působnost činitelů těchto výlučně na odbory vytčené; přiznávají právem mocnáři přímé a závažné spolupůsobení při zákonodárství (sankci) a vyhrazují mu jisté akty při konání spravedlnosti (potvrzování rozsudku smrti, udílení milosti a p.; naopak zase svěřují se některé úkony '''e'''-vy sborům zákonodárným (vyřízení rozpočtu). Také názvy tří mocí ve státě ve smyslu nauky Montesquieuovy udržely se v životě veřejném. Pokud však jde o pojmy '''e.,''' {{Prostrkaně|moc exekutivní}} či {{Prostrkaně|výkonnou}} shledáváme ve vědě i v zákonodárstvech jednotlivých značné rozdíly co do jejich dosahu. Jedni liší '''e'''-vu od moci exekutivní; tato jest jim buď abstraktní možností výkonu, buď pravomocí donucovací, a ona naproti tomu činností samou. Jiní, nespatřujíce v tom rozdílu, označují oběma názvy pojem týž. Jedni považují konání spravedlnosti za čásť '''e'''-vy, uznávajíce ovšem jisté jeho zvláštnosti na rozdíl od ostatních oborů výkonu; jiní uznávají však soudnictví za úplně samostatný, třetí obor činnosti státní, stojící mimo zákonodárství a '''e'''-vu. Jedněm jest '''e'''-vou všechna činnost státu (kromě činnosti zákonodárné), a správa veřejná jenom částí její; druhým však jest {{Prostrkaně|správa veřejná}} samostatnou kategorií, mající vedle '''e'''-vy za úkol podrobné provádění vůle státní se zřetelem k jednotlivým předmětům, kdežto '''e.''' jest jim jen povšechnou silou k uskutečnění státní vůle. Někteří dokonce mezi '''e'''-vu a správu řadí jako další kategorii moc vládní. Ve smyslu ještě různějším užívá se názvů těch v životě obecném. Tu jest '''e'''-vou brzo činnost sama, brzo celý apparát úřední povolaný k činnosti této, brzo právo jednotlivých orgánů k repraesentaci moci státní a k nařizování úřadům podřízeným, konečně i právo jednotlivých úřadů, upravovati poměry zevní ve smyslu rozhodnutí úředních donucováním čili {{Prostrkaně|moc donucovací}}, která však jest jen částí '''e'''-vy. — Činnost moci výkonné vztahuje se na všecky stránky státního života a dle různé jich povahy lze vytknouti '''e'''-vu ve věcech zahraničných vojenských, finančních, vyučovacích, zemědělských, justičních atd. Ve všech těchto oborech má '''e.''' trojí funkci: 1. {{Prostrkaně|Vydávání všeobecných nařízení}} (u nás jen na základě zákonů, jinde též k doplnění mezer v zákonodárství); 2. {{Prostrkaně|organisaci úřadů}} povolaných k výkonu vůle státní (někdy vyhrazují se základní ustanovení o organisaci cestě zákonné) a jmenování úředníků a zřízenců; 3. {{Prostrkaně|upravování životních poměrů státní moci}}; sem náleží zejména právo jednotlivých úřadů, nařizovati a rozhodovati v případech konkretních, vykonávati nařízení a rozhodnutí proti těm, kdo se jim nepodrobí (exekuce), a udržovati veřejnou bezpečnost a řád. Orgány '''e'''-vy jsou zejm. též vojsko, četnictvo a stráž bezpečnostní. U nás jedná o moci výkonné státní základní zákon z 21. prosince 1867 č. 145 (»o moci vládní a výkonné«). Ustanovení jeho jsou v podstatě následující: Císař, který jest posvátný, nedotknutelný a nezodpovědný, vykonává moc vládní zodpovědnými ministry a úředníky i zřízenci jim podřízenými, jmenuje i propouští ministry a obsazuje k návrhu ministrů úřady (po případě děje se jmenování na místa nižší ministry samými i jednotlivými úřady); udílí tituly, řády a vyznamenání; jest vrchním velitelem válečné moci, vypovídá válku, uzavírá mír a uzavírá státní smlouvy (po případě s přivolením říš rady; mince razí se ve jménu císaře; při nastoupení vlády přísahá v přítomnosti obou sněmoven rady říšské, »že pevně šetřiti bude základních zákonů království a zemí v říš. radě zastoupených a že vládnouti bude v souhlase s těmito i se zákony všeobecnými«; ministři jsou zodpovědni (právně přivádí se zodpovědnost tato k platnosti před státním dvorem soudním); zákony vyhlašují se ve jménu císařově s připomenutím souhlasu sboru zákonodárného a za spolupodpisu zodpovědného ministra; státní úřady oprávněny jsou vydávati v oboru svém {{Prostrkaně|na základě zákonů}} nařízení všeobecná a rozkazy a donucováním těch, jichž se týče, vymáhati jich šetření; všichni státní zřízenci odpovídají v oboru svém za šetření základních zákonů a za úřadování vyhovující zákonům říšským i zemským; v přísaze služební slibují šetření základních zákonů. ''[[Autor:František Havrda|hda.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>8inbudez3b6mb7430l4ibwrkdqqpsa1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Díl sedmý</title>
    <ns>0</ns>
    <id>33340</id>
    <revision>
      <id>321584</id>
      <parentid>313959</parentid>
      <timestamp>2026-04-18T10:16:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>kor.</comment>
      <origin>321584</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="262573" sha1="fcahsxjdm701y2j8h4sytfce0y6y1h7" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Díl sedmý
| PŘEDCHOZÍ = Díl šestý
| DALŠÍ = Díl osmý
}}
{{Textinfo
|TITULEK=Díl sedmý
|AUTOR=Kolektiv autorů
|PODTITULEK=	Dánsko – Dřevec
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1893. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni11ottogoog Dostupné online.]
|LICENCE=PD old 70
}}
&lt;small&gt;Jména románská počínající předložkami d’, da, dei, di, du a pod., pokud nejsou uvedena pod písmenem '''D''', sluší hledati pod začátečným písmenem slova následujícího, na př. Daguesseau viz d’{{Prostrkaně|Aguesseau}}, De Gubernatis viz de {{Prostrkaně|Gubernatis}}.&lt;/small&gt;

&lt;div class=&quot;osnSeznamHesel&quot;&gt;
# [[Ottův slovník naučný/Dánsko|Dánsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Dánský průliv|Dánský průliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Dansville|Dansville]]
# [[Ottův slovník naučný/Danšovice|Danšovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dantan|Dantan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dante|Dante]]
# [[Ottův slovník naučný/Danthonia|Danthonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Danti|Danti]]
# [[Ottův slovník naučný/Dantier|Dantier]]
# [[Ottův slovník naučný/Dantiscus|Dantiscus]]
# [[Ottův slovník naučný/Danton|Danton]]
# [[Ottův slovník naučný/Dantovské společnosti|Dantovské společnosti]]
# [[Ottův slovník naučný/Dantyszek|Dantyszek]]
# [[Ottův slovník naučný/Danubius|Danubius]]
# [[Ottův slovník naučný/Danvers|Danvers]]
# [[Ottův slovník naučný/Danville|Danville]]
# [[Ottův slovník naučný/Danz|Danz]]
# [[Ottův slovník naučný/Danzel|Danzel]]
# [[Ottův slovník naučný/Danzi|Danzi]]
# [[Ottův slovník naučný/Danzig|Danzig]]
# [[Ottův slovník naučný/Daoulas|Daoulas]]
# [[Ottův slovník naučný/Dapedius|Dapedius]]
# [[Ottův slovník naučný/Daph|Daph]]
# [[Ottův slovník naučný/Daphne|Daphne]]
# [[Ottův slovník naučný/Daphne (planetoida)|Daphne (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Daphnia a Daphnidae|Daphnia a Daphnidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dapifer|Dapifer]]
# [[Ottův slovník naučný/Daponte|Daponte]]
# [[Ottův slovník naučný/Dapper|Dapper]]
# [[Ottův slovník naučný/Dappeské údolí|Dappeské údolí]]
# [[Ottův slovník naučný/Dapsang|Dapsang]]
# [[Ottův slovník naučný/Dapsy|Dapsy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dar|Dar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dar jitřní|Dar jitřní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dár|Dár]]
# [[Ottův slovník naučný/Dárá|Dárá]]
# [[Ottův slovník naučný/Dáráb|Dáráb]]
# [[Ottův slovník naučný/Darapti|Darapti]]
# [[Ottův slovník naučný/Dár-Banda|Dár-Banda]]
# [[Ottův slovník naučný/Darboux|Darboux]]
# [[Ottův slovník naučný/Darboy|Darboy]]
# [[Ottův slovník naučný/Darby|Darby]]
# [[Ottův slovník naučný/Darbysté|Darbysté]]
# [[Ottův slovník naučný/Darcet|Darcet]]
# [[Ottův slovník naučný/Darcy|Darcy]]
# [[Ottův slovník naučný/Darcyův přístroj|Darcyův přístroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Darda|Darda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dárda|Dárda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dardanariát|Dardanariát]]
# [[Ottův slovník naučný/Dardanellské zboží|Dardanellské zboží]]
# [[Ottův slovník naučný/Dardanelly|Dardanelly]]
# [[Ottův slovník naučný/Dardanelly malé|Dardanelly malé]]
# [[Ottův slovník naučný/Dardania|Dardania]]
# [[Ottův slovník naučný/Dardanos|Dardanos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dardanové|Dardanové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dárday|Dárday]]
# [[Ottův slovník naučný/Dardistán|Dardistán]]
# [[Ottův slovník naučný/Dárdžiling|Dárdžiling]]
# [[Ottův slovník naučný/Darebnice|Darebnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dareikos|Dareikos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dareios|Dareios]]
# [[Ottův slovník naučný/Dareiova hrobka|Dareiova hrobka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dareiova vása|Dareiova vása]]
# [[Ottův slovník naučný/Dár-el-Beidá|Dár-el-Beidá]]
# [[Ottův slovník naučný/Darelliho tinktura|Darelliho tinktura]]
# [[Ottův slovník naučný/Daremberg|Daremberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Dařenice|Dařenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dares|Dares]]
# [[Ottův slovník naučný/Dár-es-Salám|Dár-es-Salám]]
# [[Ottův slovník naučný/Dareste de la Chavanne|Dareste de la Chavanne]]
# [[Ottův slovník naučný/Daret Pierre|Daret Pierre]]
# [[Ottův slovník naučný/Dár Fertít|Dár Fertít]]
# [[Ottův slovník naučný/Dár-Fúr|Dár-Fúr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dargan|Dargan]]
# [[Ottův slovník naučný/D’Argen|D’Argen]]
# [[Ottův slovník naučný/Darginci|Darginci]]
# [[Ottův slovník naučný/Dargo|Dargo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dargomyžskij|Dargomyžskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Dargun|Dargun]]
# [[Ottův slovník naučný/Darguň|Darguň]]
# [[Ottův slovník naučný/Dari|Dari]]
# [[Ottův slovník naučný/Daribba|Daribba]]
# [[Ottův slovník naučný/Daricus|Daricus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dariel|Dariel]]
# [[Ottův slovník naučný/Darién|Darién]]
# [[Ottův slovník naučný/Dariénský záliv|Dariénský záliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Darii|Darii]]
# [[Ottův slovník naučný/Dařílek|Dařílek]]
# [[Ottův slovník naučný/Darimon|Darimon]]
# [[Ottův slovník naučný/Darini|Darini]]
# [[Ottův slovník naučný/Darinka|Darinka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dariny|Dariny]]
# [[Ottův slovník naučný/Dariole|Dariole]]
# [[Ottův slovník naučný/Darius|Darius]]
# [[Ottův slovník naučný/Darjá|Darjá]]
# [[Ottův slovník naučný/Darjal|Darjal]]
# [[Ottův slovník naučný/Darka|Darka]]
# [[Ottův slovník naučný/Darkehmen|Darkehmen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dárkov|Dárkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dár-Kuti|Dár-Kuti]]
# [[Ottův slovník naučný/Darlaston|Darlaston]]
# [[Ottův slovník naučný/Darley|Darley]]
# [[Ottův slovník naučný/Darling|Darling]]
# [[Ottův slovník naučný/Darling (řeka)|Darling (řeka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Darlingovo pohoří|Darlingovo pohoří]]
# [[Ottův slovník naučný/Darlington|Darlington]]
# [[Ottův slovník naučný/Darlington William|Darlington William]]
# [[Ottův slovník naučný/Darlingtonia|Darlingtonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Darma|Darma]]
# [[Ottův slovník naučný/Darmesteter|Darmesteter]]
# [[Ottův slovník naučný/Darmota|Darmota]]
# [[Ottův slovník naučný/Ďarmoty|Ďarmoty]]
# [[Ottův slovník naučný/Darmstadt|Darmstadt]]
# [[Ottův slovník naučný/Darmyšl|Darmyšl]]
# [[Ottův slovník naučný/Darnétal|Darnétal]]
# [[Ottův slovník naučný/Darney|Darney]]
# [[Ottův slovník naučný/Darnica|Darnica]]
# [[Ottův slovník naučný/Darnis|Darnis]]
# [[Ottův slovník naučný/Darnley|Darnley]]
# [[Ottův slovník naučný/Daroca|Daroca]]
# [[Ottův slovník naučný/Darolja|Darolja]]
# [[Ottův slovník naučný/Darondeau|Darondeau]]
# [[Ottův slovník naučný/Darosy|Darosy]]
# [[Ottův slovník naučný/Darová|Darová]]
# [[Ottův slovník naučný/Darování|Darování]]
# [[Ottův slovník naučný/Darowski|Darowski]]
# [[Ottův slovník naučný/Darquier|Darquier]]
# [[Ottův slovník naučný/Darre|Darre]]
# [[Ottův slovník naučný/Dár-Runga|Dár-Runga]]
# [[Ottův slovník naučný/Dars|Dars]]
# [[Ottův slovník naučný/Dár-Saláh|Dár-Saláh]]
# [[Ottův slovník naučný/Dartford|Dartford]]
# [[Ottův slovník naučný/Dartmoor|Dartmoor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dartmouth|Dartmouth]]
# [[Ottův slovník naučný/Dartmouth College|Dartmouth College]]
# [[Ottův slovník naučný/Dartois|Dartois]]
# [[Ottův slovník naučný/Dartre|Dartre]]
# [[Ottův slovník naučný/Dartrismus|Dartrismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Daru|Daru]]
# [[Ottův slovník naučný/Dár-ul-harb|Dár-ul-harb]]
# [[Ottův slovník naučný/Dáru-l-chiláfet|Dáru-l-chiláfet]]
# [[Ottův slovník naučný/Dár-us-seádet|Dár-us-seádet]]
# [[Ottův slovník naučný/Dár-us-seltenet|Dár-us-seltenet]]
# [[Ottův slovník naučný/Daruvar|Daruvar]]
# [[Ottův slovník naučný/Darovar|Darovar]]
# [[Ottův slovník naučný/Darvar Demetrios Nikolaos|Darvar Demetrios Nikolaos]]
# [[Ottův slovník naučný/Darvar|Darvar]]
# [[Ottův slovník naučný/Darw.|Darw.]]
# [[Ottův slovník naučný/Darwen|Darwen]]
# [[Ottův slovník naučný/Darwin|Darwin]]
# [[Ottův slovník naučný/Darwinia|Darwinia]]
# [[Ottův slovník naučný/Darwinova nauka|Darwinova nauka]]
# [[Ottův slovník naučný/Darzens|Darzens]]
# [[Ottův slovník naučný/Ďas|Ďas]]
# [[Ottův slovník naučný/Dašaratha|Dašaratha]]
# [[Ottův slovník naučný/Dase|Dase]]
# [[Ottův slovník naučný/Dáseň|Dáseň]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasent|Dasent]]
# [[Ottův slovník naučný/Dash|Dash]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasijská notace|Dasijská notace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasjespiss|Dasjespiss]]
# [[Ottův slovník naučný/Daskabát|Daskabát]]
# [[Ottův slovník naučný/Ďas mořský|Ďas mořský]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasnice|Dasnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasny|Dasny]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasové|Dasové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasra a Nasatja|Dasra a Nasatja]]
# [[Ottův slovník naučný/Dass|Dass]]
# [[Ottův slovník naučný/Dassel|Dassel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dassel (rodina)|Dassel (rodina)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dassier|Dassier]]
# [[Ottův slovník naučný/Dassouci|Dassouci]]
# [[Ottův slovník naučný/D’Aste|D’Aste]]
# [[Ottův slovník naučný/Dastich|Dastich]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasychira|Dasychira]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasylirion|Dasylirion]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasymetr|Dasymetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasypoda|Dasypoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasypodius|Dasypodius]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasyprocta|Dasyprocta]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasypus|Dasypus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasypus Václav|Dasypus Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasyurus|Dasyurus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dašev|Dašev]]
# [[Ottův slovník naučný/Dašice|Dašice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dašický z Barchova|Dašický z Barchova]]
# [[Ottův slovník naučný/Daškěvič|Daškěvič]]
# [[Ottův slovník naučný/Daško|Daško]]
# [[Ottův slovník naučný/Daškov|Daškov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dašková|Dašková]]
# [[Ottův slovník naučný/Daškovka|Daškovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dašok|Dašok]]
# [[Ottův slovník naučný/Data|Data]]
# [[Ottův slovník naučný/Datames|Datames]]
# [[Ottův slovník naučný/Datarie řimská|Datarie řimská]]
# [[Ottův slovník naučný/Dat, dicat, dedicat|Dat, dicat, dedicat]]
# [[Ottův slovník naučný/Datel Jan|Datel Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Datelov|Datelov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dat Galenus opes, dat Justinianus honores, pauper Aristoteles cogitur ire pedes|Dat Galenus opes, dat Justinianus honores, pauper Aristoteles cogitur ire pedes]]
# [[Ottův slovník naučný/Dathe|Dathe]]
# [[Ottův slovník naučný/Datchet|Datchet]]
# [[Ottův slovník naučný/Dati|Dati]]
# [[Ottův slovník naučný/Datio in solutum|Datio in solutum]]
# [[Ottův slovník naučný/Datis|Datis]]
# [[Ottův slovník naučný/Datisca|Datisca]]
# [[Ottův slovník naučný/Datiscaceae|Datiscaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Datiscetin|Datiscetin]]
# [[Ottův slovník naučný/Datiscin|Datiscin]]
# [[Ottův slovník naučný/Datisi|Datisi]]
# [[Ottův slovník naučný/Datismus|Datismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dativ|Dativ]]
# [[Ottův slovník naučný/Datle|Datle]]
# [[Ottův slovník naučný/Datlová palma|Datlová palma]]
# [[Ottův slovník naučný/Datlové|Datlové]]
# [[Ottův slovník naučný/Datlovník|Datlovník]]
# [[Ottův slovník naučný/Dato a dato|Dato a dato]]
# [[Ottův slovník naučný/Datolith|Datolith]]
# [[Ottův slovník naučný/Datosměnka|Datosměnka]]
# [[Ottův slovník naučný/Datovati|Datovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Datum|Datum]]
# [[Ottův slovník naučný/Datura|Datura]]
# [[Ottův slovník naučný/Daturin|Daturin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dat veniam corvis, vexat censura columbas|Dat veniam corvis, vexat censura columbas]]
# [[Ottův slovník naučný/Datyně|Datyně]]
# [[Ottův slovník naučný/Daub Karl|Daub Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Daub.|Daub.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauba|Dauba]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauban|Dauban]]
# [[Ottův slovník naučný/Daubasse|Daubasse]]
# [[Ottův slovník naučný/Daubensee|Daubensee]]
# [[Ottův slovník naučný/Daubenton|Daubenton]]
# [[Ottův slovník naučný/Daubeny|Daubeny]]
# [[Ottův slovník naučný/Daubigny|Daubigny]]
# [[Ottův slovník naučný/Daublebský|Daublebský]]
# [[Ottův slovník naučný/Daubrée|Daubrée]]
# [[Ottův slovník naučný/Daucus|Daucus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dáúd|Dáúd]]
# [[Ottův slovník naučný/Daud.|Daud.]]
# [[Ottův slovník naučný/Daudebardi|Daudebardi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dáúd el Antaki|Dáúd el Antaki]]
# [[Ottův slovník naučný/Daudet|Daudet]]
# [[Ottův slovník naučný/Daudin|Daudin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dáúdnagar|Dáúdnagar]]
# [[Ottův slovník naučný/Daugier|Daugier]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauis|Dauis]]
# [[Ottův slovník naučný/Daule|Daule]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauletabád|Dauletabád]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauletšáh|Dauletšáh]]
# [[Ottův slovník naučný/Daulis|Daulis]]
# [[Ottův slovník naučný/Daullé|Daullé]]
# [[Ottův slovník naučný/Daumas|Daumas]]
# [[Ottův slovník naučný/Daumer|Daumer]]
# [[Ottův slovník naučný/Daumesnil|Daumesnil]]
# [[Ottův slovník naučný/Daumet|Daumet]]
# [[Ottův slovník naučný/Daumier|Daumier]]
# [[Ottův slovník naučný/Daumont|Daumont]]
# [[Ottův slovník naučný/Daun (městys)|Daun (městys)]]
# [[Ottův slovník naučný/Daun (rod)|Daun (rod)]]
# [[Ottův slovník naučný/Daunia|Daunia]]
# [[Ottův slovník naučný/Daunou|Daunou]]
# [[Ottův slovník naučný/Daunus|Daunus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauphin|Dauphin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauphin Albert|Dauphin Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauphiné|Dauphiné]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauphins|Dauphins]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauprat|Dauprat]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauriac|Dauriac]]
# [[Ottův slovník naučný/Daurie|Daurie]]
# [[Ottův slovník naučný/Daurové|Daurové]]
# [[Ottův slovník naučný/Daurské hory|Daurské hory]]
# [[Ottův slovník naučný/Dausch|Dausch]]
# [[Ottův slovník naučný/Daussoigne-Méhul|Daussoigne-Méhul]]
# [[Ottův slovník naučný/Daut|Daut]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauthage|Dauthage]]
# [[Ottův slovník naučný/Dautresme|Dautresme]]
# [[Ottův slovník naučný/Dautzenberg|Dautzenberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauw|Dauw]]
# [[Ottův slovník naučný/Davaine|Davaine]]
# [[Ottův slovník naučný/Davallia|Davallia]]
# [[Ottův slovník naučný/Davenant|Davenant]]
# [[Ottův slovník naučný/Dávení|Dávení]]
# [[Ottův slovník naučný/Davenport|Davenport]]
# [[Ottův slovník naučný/Daventry|Daventry]]
# [[Ottův slovník naučný/Davia|Davia]]
# [[Ottův slovník naučný/Davič|Davič]]
# [[Ottův slovník naučný/David|David]]
# [[Ottův slovník naučný/David (město)|David (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Davidis|Davidis]]
# [[Ottův slovník naučný/Davidla|Davidla]]
# [[Ottův slovník naučný/Davidov|Davidov]]
# [[Ottův slovník naučný/Davidovci|Davidovci]]
# [[Ottův slovník naučný/Davidovič|Davidovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Davidović|Davidović]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimitrije|Dimitrije]]
# [[Ottův slovník naučný/Davids Th. W. Rhys|Davids Th. W. Rhys]]
# [[Ottův slovník naučný/Davids.|Davids.]]
# [[Ottův slovník naučný/Davidson|Davidson]]
# [[Ottův slovník naučný/Davidsonia|Davidsonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Davidsthal|Davidsthal]]
# [[Ottův slovník naučný/Daviel|Daviel]]
# [[Ottův slovník naučný/Davies|Davies]]
# [[Ottův slovník naučný/Daviet|Daviet]]
# [[Ottův slovník naučný/Davila|Davila]]
# [[Ottův slovník naučný/Davillier|Davillier]]
# [[Ottův slovník naučný/Davin|Davin]]
# [[Ottův slovník naučný/Davioud|Davioud]]
# [[Ottův slovník naučný/Davis|Davis]]
# [[Ottův slovník naučný/Davisův průliv|Davisův průliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Davith|Davith]]
# [[Ottův slovník naučný/Davits|Davits]]
# [[Ottův slovník naučný/Davitt|Davitt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dávivec|Dávivec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dávivý kořen|Dávivý kořen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dávka|Dávka]]
# [[Ottův slovník naučný/Davle|Davle]]
# [[Ottův slovník naučný/Davor|Davor]]
# [[Ottův slovník naučný/Davorija|Davorija]]
# [[Ottův slovník naučný/Davorin|Davorin]]
# [[Ottův slovník naučný/Davos|Davos]]
# [[Ottův slovník naučný/Davoust|Davoust]]
# [[Ottův slovník naučný/Davoűt|Davoűt]]
# [[Ottův slovník naučný/Davus sum, non Oedipus|Davus sum, non Oedipus]]
# [[Ottův slovník naučný/Davy|Davy]]
# [[Ottův slovník naučný/Davydov|Davydov]]
# [[Ottův slovník naučný/Davyn|Davyn]]
# [[Ottův slovník naučný/Davyův kahanec|Davyův kahanec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dawdon|Dawdon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dawe|Dawe]]
# [[Ottův slovník naučný/Dawes|Dawes]]
# [[Ottův slovník naučný/Dawison|Dawison]]
# [[Ottův slovník naučný/Dawk|Dawk]]
# [[Ottův slovník naučný/Dawkins|Dawkins]]
# [[Ottův slovník naučný/Dawley Magna|Dawley Magna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dawlis|Dawlis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dawson|Dawson]]
# [[Ottův slovník naučný/Dax|Dax]]
# [[Ottův slovník naučný/Daxner|Daxner]]
# [[Ottův slovník naučný/Day|Day]]
# [[Ottův slovník naučný/Dayka|Dayka]]
# [[Ottův slovník naučný/Daylesford|Daylesford]]
# [[Ottův slovník naučný/Days of humiliation|Days of humiliation]]
# [[Ottův slovník naučný/Dayton|Dayton]]
# [[Ottův slovník naučný/Daza|Daza]]
# [[Ottův slovník naučný/Däzel|Däzel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dazio|Dazio]]
# [[Ottův slovník naučný/Dazio Grande|Dazio Grande]]
# [[Ottův slovník naučný/Dazule|Dazule]]
# [[Ottův slovník naučný/Dažbog|Dažbog]]
# [[Ottův slovník naučný/D. C|D. C]]
# [[Ottův slovník naučný/D. C. a D. C. fil.|D. C. a D. C. fil.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dceruška|Dceruška]]
# [[Ottův slovník naučný/D. C. L.|D. C. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dce. Dcsne.|Dce. Dcsne.]]
# [[Ottův slovník naučný/d. d.|d. d.]]
# [[Ottův slovník naučný/D. D.|D. D.]]
# [[Ottův slovník naučný/d. d. d.|d. d. d.]]
# [[Ottův slovník naučný/ddt.|ddt.]]
# [[Ottův slovník naučný/D-dur|D-dur]]
# [[Ottův slovník naučný/De|De]]
# [[Ottův slovník naučný/Dé|Dé]]
# [[Ottův slovník naučný/DE|DE]]
# [[Ottův slovník naučný/Dea dia|Dea dia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dead letter office|Dead letter office]]
# [[Ottův slovník naučný/Deadwood|Deadwood]]
# [[Ottův slovník naučný/Deák|Deák]]
# [[Ottův slovník naučný/Deal|Deal]]
# [[Ottův slovník naučný/Dean|Dean]]
# [[Ottův slovník naučný/Dean Amos|Dean Amos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dean Forest|Dean Forest]]
# [[Ottův slovník naučný/Dease|Dease]]
# [[Ottův slovník naučný/Dea Syria|Dea Syria]]
# [[Ottův slovník naučný/Death Valley|Death Valley]]
# [[Ottův slovník naučný/Deauville|Deauville]]
# [[Ottův slovník naučný/Debaclage|Debaclage]]
# [[Ottův slovník naučný/Débaize|Débaize]]
# [[Ottův slovník naučný/Deballage|Deballage]]
# [[Ottův slovník naučný/Dédandade|Dédandade]]
# [[Ottův slovník naučný/Débandement|Débandement]]
# [[Ottův slovník naučný/Debans|Debans]]
# [[Ottův slovník naučný/Debardage|Debardage]]
# [[Ottův slovník naučný/Debarquement|Debarquement]]
# [[Ottův slovník naučný/De Bary|De Bary]]
# [[Ottův slovník naučný/Debatta|Debatta]]
# [[Ottův slovník naučný/Débauche|Débauche]]
# [[Ottův slovník naučný/Dębe|Dębe]]
# [[Ottův slovník naučný/Debellace|Debellace]]
# [[Ottův slovník naučný/Debet|Debet]]
# [[Ottův slovník naučný/Debevec|Debevec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dębica|Dębica]]
# [[Ottův slovník naučný/Dębicki|Dębicki]]
# [[Ottův slovník naučný/Debidou|Debidou]]
# [[Ottův slovník naučný/Debilitas|Debilitas]]
# [[Ottův slovník naučný/Debillemont|Debillemont]]
# [[Ottův slovník naučný/Dębiński|Dębiński]]
# [[Ottův slovník naučný/Debír|Debír]]
# [[Ottův slovník naučný/Debit|Debit]]
# [[Ottův slovník naučný/Debitní|Debitní]]
# [[Ottův slovník naučný/Debitor|Debitor]]
# [[Ottův slovník naučný/Debitum|Debitum]]
# [[Ottův slovník naučný/Debla|Debla]]
# [[Ottův slovník naučný/Déblai|Déblai]]
# [[Ottův slovník naučný/Deblín|Deblín]]
# [[Ottův slovník naučný/Deblokovati|Deblokovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Deblov|Deblov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dębnia|Dębnia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dębno|Dębno]]
# [[Ottův slovník naučný/Debo|Debo]]
# [[Ottův slovník naučný/De Bois|De Bois]]
# [[Ottův slovník naučný/Dębolęcki|Dębolęcki]]
# [[Ottův slovník naučný/Děbolín|Děbolín]]
# [[Ottův slovník naučný/Deboljskij|Deboljskij]]
# [[Ottův slovník naučný/De Boni|De Boni]]
# [[Ottův slovník naučný/Debórá|Debórá]]
# [[Ottův slovník naučný/Debordovati|Debordovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Debóřina píseň|Debóřina píseň]]
# [[Ottův slovník naučný/Débouché|Débouché]]
# [[Ottův slovník naučný/Debours|Debours]]
# [[Ottův slovník naučný/De Bow|De Bow]]
# [[Ottův slovník naučný/Dębowiec|Dębowiec]]
# [[Ottův slovník naučný/Debř|Debř]]
# [[Ottův slovník naučný/Debra|Debra]]
# [[Ottův slovník naučný/Debra Tabor|Debra Tabor]]
# [[Ottův slovník naučný/Debraux|Debraux]]
# [[Ottův slovník naučný/Debrauz|Debrauz]]
# [[Ottův slovník naučný/Debray|Debray]]
# [[Ottův slovník naučný/Debřec|Debřec]]
# [[Ottův slovník naučný/Debrecín|Debrecín]]
# [[Ottův slovník naučný/Debrecínská pusta|Debrecínská pusta]]
# [[Ottův slovník naučný/Debreczeni|Debreczeni]]
# [[Ottův slovník naučný/Debrit|Debrit]]
# [[Ottův slovník naučný/Debrné|Debrné]]
# [[Ottův slovník naučný/Debrník|Debrník]]
# [[Ottův slovník naučný/Debrno|Debrno]]
# [[Ottův slovník naučný/Debrnov|Debrnov]]
# [[Ottův slovník naučný/Debrois van Bruyck|Debrois van Bruyck]]
# [[Ottův slovník naučný/De Bry|De Bry]]
# [[Ottův slovník naučný/Debuchovati|Debuchovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Debure|Debure]]
# [[Ottův slovník naučný/Debureau|Debureau]]
# [[Ottův slovník naučný/Debuskop|Debuskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Débusquement|Débusquement]]
# [[Ottův slovník naučný/Debut|Debut]]
# [[Ottův slovník naučný/Dec-|Dec-]]
# [[Ottův slovník naučný/Dec.|Dec.]]
# [[Ottův slovník naučný/Décade|Décade]]
# [[Ottův slovník naučný/Decadence|Decadence]]
# [[Ottův slovník naučný/Décadi|Décadi]]
# [[Ottův slovník naučný/Decaen|Decaen]]
# [[Ottův slovník naučný/Decagynia|Decagynia]]
# [[Ottův slovník naučný/Decaisne|Decaisne]]
# [[Ottův slovník naučný/Decalo|Decalo]]
# [[Ottův slovník naučný/Decalogus|Decalogus]]
# [[Ottův slovník naučný/Decamerone|Decamerone]]
# [[Ottův slovník naučný/Décampement|Décampement]]
# [[Ottův slovník naučný/Decamps|Decamps]]
# [[Ottův slovník naučný/Decandolle|Decandolle]]
# [[Ottův slovník naučný/Decandria|Decandria]]
# [[Ottův slovník naučný/Decanus|Decanus]]
# [[Ottův slovník naučný/Décapage|Décapage]]
# [[Ottův slovník naučný/Decapoda|Decapoda]]
# [[Ottův slovník naučný/De Cara|De Cara]]
# [[Ottův slovník naučný/Decastello|Decastello]]
# [[Ottův slovník naučný/De Castro|De Castro]]
# [[Ottův slovník naučný/Decatur|Decatur]]
# [[Ottův slovník naučný/Decauvilleova železnice přenosná|Decauvilleova železnice přenosná]]
# [[Ottův slovník naučný/Decazes|Decazes]]
# [[Ottův slovník naučný/Decazeville|Decazeville]]
# [[Ottův slovník naučný/Decebalus|Decebalus]]
# [[Ottův slovník naučný/Decem|Decem]]
# [[Ottův slovník naučný/December|December]]
# [[Ottův slovník naučný/Decembrio|Decembrio]]
# [[Ottův slovník naučný/Decembristé|Decembristé]]
# [[Ottův slovník naučný/Decempeda|Decempeda]]
# [[Ottův slovník naučný/Decem primi|Decem primi]]
# [[Ottův slovník naučný/Decemvirát|Decemvirát]]
# [[Ottův slovník naučný/Decemviri|Decemviri]]
# [[Ottův slovník naučný/Decence|Decence]]
# [[Ottův slovník naučný/Decennium|Decennium]]
# [[Ottův slovník naučný/Decentius|Decentius]]
# [[Ottův slovník naučný/Decentralisace|Decentralisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Decepce|Decepce]]
# [[Ottův slovník naučný/Deception|Deception]]
# [[Ottův slovník naučný/De Cesare|De Cesare]]
# [[Ottův slovník naučný/Decetia|Decetia]]
# [[Ottův slovník naučný/Deci|Deci]]
# [[Ottův slovník naučný/Deciati|Deciati]]
# [[Ottův slovník naučný/Decidence|Decidence]]
# [[Ottův slovník naučný/Decidua|Decidua]]
# [[Ottův slovník naučný/Deciduata|Deciduata]]
# [[Ottův slovník naučný/Decillion|Decillion]]
# [[Ottův slovník naučný/Decima|Decima]]
# [[Ottův slovník naučný/Decimace|Decimace]]
# [[Ottův slovník naučný/Decimae|Decimae]]
# [[Ottův slovník naučný/Decimální|Decimální]]
# [[Ottův slovník naučný/Décime|Décime]]
# [[Ottův slovník naučný/Decimola|Decimola]]
# [[Ottův slovník naučný/Decimovati|Decimovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Decimový kontrapunkt|Decimový kontrapunkt]]
# [[Ottův slovník naučný/Decina|Decina]]
# [[Ottův slovník naučný/Decise|Decise]]
# [[Ottův slovník naučný/Decisio|Decisio]]
# [[Ottův slovník naučný/Décision|Décision]]
# [[Ottův slovník naučný/Decisivní|Decisivní]]
# [[Ottův slovník naučný/Decisivum votum|Decisivum votum]]
# [[Ottův slovník naučný/Deciso|Deciso]]
# [[Ottův slovník naučný/Decius (rod)|Decius (rod)]]
# [[Ottův slovník naučný/Decius (příjmení)|Decius (příjmení)]]
# [[Ottův slovník naučný/Décize|Décize]]
# [[Ottův slovník naučný/Deck|Deck]]
# [[Ottův slovník naučný/von der Decken|von der Decken]]
# [[Ottův slovník naučný/Decker|Decker]]
# [[Ottův slovník naučný/Declamando|Declamando]]
# [[Ottův slovník naučný/Declamationes|Declamationes]]
# [[Ottův slovník naučný/Declaration of Rights|Declaration of Rights]]
# [[Ottův slovník naučný/Declaratio Thorunensis|Declaratio Thorunensis]]
# [[Ottův slovník naučný/Decoctoinfusum|Decoctoinfusum]]
# [[Ottův slovník naučný/Decoctum|Decoctum]]
# [[Ottův slovník naučný/Decomposita|Decomposita]]
# [[Ottův slovník naučný/Decompte|Decompte]]
# [[Ottův slovník naučný/De Coppet|De Coppet]]
# [[Ottův slovník naučný/Décor|Décor]]
# [[Ottův slovník naučný/Decorated style|Decorated style]]
# [[Ottův slovník naučný/De Cort|De Cort]]
# [[Ottův slovník naučný/Decorum|Decorum]]
# [[Ottův slovník naučný/De Coster|De Coster]]
# [[Ottův slovník naučný/Decourcelle|Decourcelle]]
# [[Ottův slovník naučný/Décourt|Décourt]]
# [[Ottův slovník naučný/Découvert|Découvert]]
# [[Ottův slovník naučný/Decrais|Decrais]]
# [[Ottův slovník naučný/Decrescendo|Decrescendo]]
# [[Ottův slovník naučný/Décret|Décret]]
# [[Ottův slovník naučný/Decreta divina|Decreta divina]]
# [[Ottův slovník naučný/Decretales litterae|Decretales litterae]]
# [[Ottův slovník naučný/Decretorius|Decretorius]]
# [[Ottův slovník naučný/Decretum|Decretum]]
# [[Ottův slovník naučný/Decretum absolutum|Decretum absolutum]]
# [[Ottův slovník naučný/Décsi|Décsi]]
# [[Ottův slovník naučný/Decticus|Decticus]]
# [[Ottův slovník naučný/Decubitus|Decubitus]]
# [[Ottův slovník naučný/Decumana porta|Decumana porta]]
# [[Ottův slovník naučný/Decumates agri|Decumates agri]]
# [[Ottův slovník naučný/Decuria|Decuria]]
# [[Ottův slovník naučný/Decurio|Decurio]]
# [[Ottův slovník naučný/Decussatim|Decussatim]]
# [[Ottův slovník naučný/Decussis|Decussis]]
# [[Ottův slovník naučný/Decyusz|Decyusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Děčana|Děčana]]
# [[Ottův slovník naučný/Děčka|Děčka]]
# [[Ottův slovník naučný/Děka|Děka]]
# [[Ottův slovník naučný/Děčané|Děčané]]
# [[Ottův slovník naučný/Děčany|Děčany]]
# [[Ottův slovník naučný/Děčín|Děčín]]
# [[Ottův slovník naučný/Děd|Děd]]
# [[Ottův slovník naučný/Děd (jméno)|Děd (jméno)]]
# [[Ottův slovník naučný/Děd (hora)|Děd (hora)]]
# [[Ottův slovník naučný/Děd u Jihoslovanů|Děd u Jihoslovanů]]
# [[Ottův slovník naučný/Děd (markrabí)|Děd (markrabí)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedán|Dedán]]
# [[Ottův slovník naučný/De dato|De dato]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědčín-Sedlnice|Dědčín-Sedlnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dede-Agač|Dede-Agač]]
# [[Ottův slovník naučný/De Decker|De Decker]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědeček|Dědeček]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědek (mytologie)|Dědek (mytologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědek (nástroj)|Dědek (nástroj)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědek (ves)|Dědek (ves)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedekind|Dedekind]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedekorace|Dedekorace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedemsvaart|Dedemsvaart]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedenevo|Dedenevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedham|Dedham]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědic|Dědic]]
# [[Ottův slovník naučný/z Dědic|z Dědic]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedicatio|Dedicatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědice|Dědice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědická daň|Dědická daň]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědická posloupnost|Dědická posloupnost]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědická smlouva|Dědická smlouva]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědická žaloba|Dědická žaloba]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědické právo|Dědické právo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědické sbratření|Dědické sbratření]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědickij|Dědickij]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědictví|Dědictví]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědictví (literatura)|Dědictví (liter.)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědičná činže|Dědičná činže]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědičná štola|Dědičná štola]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědičné služby zemské|Dědičné služby zemské]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědičné statky|Dědičné statky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědičné úřady|Dědičné úřady]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědičnost|Dědičnost]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědičný pacht|Dědičný pacht]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědičný úročník|Dědičný úročník]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedignace|Dedignace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedikace|Dedikace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědina|Dědina]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědina (ves)|Dědina (ves)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědinka|Dědinka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědinná léta|Dědinná léta]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědinné právo|Dědinné právo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědinníci|Dědinníci]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědinovo|Dědinovo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedit|Dedit]]
# [[Ottův slovník naučný/Deditio|Deditio]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedititii|Dedititii]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedjuchin|Dedjuchin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědkov|Dědkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědnovo|Dědnovo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedo (markrabí)|Dedo (markrabí)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedo (jednotka)|Dedo (jednotka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedommagement|Dedommagement]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědoši|Dědoši]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedoublement|Dedoublement]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedoublovati|Dedoublovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědov|Dědov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědová|Dědová]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědovice|Dědovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedović|Dedović]]
# [[Ottův slovník naučný/Deductio|Deductio]]
# [[Ottův slovník naučný/Deductis deducendis|Deductis deducendis]]
# [[Ottův slovník naučný/Deducto aere alieno|Deducto aere alieno]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedukce|Dedukce]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedukovati|Dedukovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Deduktivní|Deduktivní]]
# [[Ottův slovník naučný/Děduška|Děduška]]
# [[Ottův slovník naučný/Dee (řeky)|Dee (řeky)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dee (osoby)|Dee (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/van Deelen|van Deelen]]
# [[Ottův slovník naučný/Deep|Deep]]
# [[Ottův slovník naučný/Deering|Deering]]
# [[Ottův slovník naučný/Dering Richard|Dering Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Deer Lodge|Deer Lodge]]
# [[Ottův slovník naučný/Deés|Deés]]
# [[Ottův slovník naučný/Deés-Akna|Deés-Akna]]
# [[Ottův slovník naučný/De facto|De facto]]
# [[Ottův slovník naučný/Defaite|Defaite]]
# [[Ottův slovník naučný/Defamace|Defamace]]
# [[Ottův slovník naučný/Defatigace|Defatigace]]
# [[Ottův slovník naučný/Defaut|Defaut]]
# [[Ottův slovník naučný/Defaveur|Defaveur]]
# [[Ottův slovník naučný/Defectivum|Defectivum]]
# [[Ottův slovník naučný/Defectus|Defectus]]
# [[Ottův slovník naučný/Defekace|Defekace]]
# [[Ottův slovník naučný/Defekce|Defekce]]
# [[Ottův slovník naučný/Defekt|Defekt]]
# [[Ottův slovník naučný/Defektivní|Defektivní]]
# [[Ottův slovník naučný/Defektní řízení|Defektní řízení]]
# [[Ottův slovník naučný/Defenders|Defenders]]
# [[Ottův slovník naučný/Defendovati|Defendovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Defenestrace|Defenestrace]]
# [[Ottův slovník naučný/Defense|Defense]]
# [[Ottův slovník naučný/Defensionér|Defensionér]]
# [[Ottův slovník naučný/Defensiva|Defensiva]]
# [[Ottův slovník naučný/Defensivní|Defensivní]]
# [[Ottův slovník naučný/Defensor|Defensor]]
# [[Ottův slovník naučný/Defensorové|Defensorové]]
# [[Ottův slovník naučný/Deference|Deference]]
# [[Ottův slovník naučný/Deferenční kruh|Deferenční kruh]]
# [[Ottův slovník naučný/Deferens|Deferens]]
# [[Ottův slovník naučný/Deferovati|Deferovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Defervescence|Defervescence]]
# [[Ottův slovník naučný/du Deffand|du Deffand]]
# [[Ottův slovník naučný/Deffernik|Deffernik]]
# [[Ottův slovník naučný/Défi|Défi]]
# [[Ottův slovník naučný/Défiance|Défiance]]
# [[Ottův slovník naučný/Defiance|Defiance]]
# [[Ottův slovník naučný/Defibrator|Defibrator]]
# [[Ottův slovník naučný/Defibreur|Defibreur]]
# [[Ottův slovník naučný/Deficiendo|Deficiendo]]
# [[Ottův slovník naučný/Deficiens hyperbola|Deficiens hyperbola]]
# [[Ottův slovník naučný/Deficiens numerus|Deficiens numerus]]
# [[Ottův slovník naučný/Deficient|Deficient]]
# [[Ottův slovník naučný/Deficiente pecunia|Deficiente pecunia]]
# [[Ottův slovník naučný/Deficit|Deficit]]
# [[Ottův slovník naučný/Defigurace|Defigurace]]
# [[Ottův slovník naučný/Défilé|Défilé]]
# [[Ottův slovník naučný/Défilement|Défilement]]
# [[Ottův slovník naučný/Defilovati|Defilovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Definice|Definice]]
# [[Ottův slovník naučný/Definiendum|Definiendum]]
# [[Ottův slovník naučný/Definiens|Definiens]]
# [[Ottův slovník naučný/Definitiva|Definitiva]]
# [[Ottův slovník naučný/Definitivní|Definitivní]]
# [[Ottův slovník naučný/Definitor|Definitor]]
# [[Ottův slovník naučný/Definitum|Definitum]]
# [[Ottův slovník naučný/Definovati|Definovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Deflagrator|Deflagrator]]
# [[Ottův slovník naučný/Deflegmace|Deflegmace]]
# [[Ottův slovník naučný/Deflegmator|Deflegmator]]
# [[Ottův slovník naučný/Deflektometer|Deflektometer]]
# [[Ottův slovník naučný/Deflektor|Deflektor]]
# [[Ottův slovník naučný/Deflektovati|Deflektovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Deflogistický|Deflogistický]]
# [[Ottův slovník naučný/Deflorace|Deflorace]]
# [[Ottův slovník naučný/Defluvium capillorum|Defluvium capillorum]]
# [[Ottův slovník naučný/Defoe|Defoe]]
# [[Ottův slovník naučný/Daniel|Daniel]]
# [[Ottův slovník naučný/Defoliace|Defoliace]]
# [[Ottův slovník naučný/Defontaine|Defontaine]]
# [[Ottův slovník naučný/Deformace|Deformace]]
# [[Ottův slovník naučný/Deformita|Deformita]]
# [[Ottův slovník naučný/Deformní|Deformní]]
# [[Ottův slovník naučný/Defr.|Defr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Defraudace|Defraudace]]
# [[Ottův slovník naučný/von Defregger|von Defregger]]
# [[Ottův slovník naučný/Defrémery|Defrémery]]
# [[Ottův slovník naučný/Defrugovati|Defrugovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Defter|Defter]]
# [[Ottův slovník naučný/Defunctus|Defunctus]]
# [[Ottův slovník naučný/Defurfurace|Defurfurace]]
# [[Ottův slovník naučný/Deg.|Deg.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dega|Dega]]
# [[Ottův slovník naučný/Degagement|Degagement]]
# [[Ottův slovník naučný/Degarnovati|Degarnovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Degažovati|Degažovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Degeer|Degeer]]
# [[Ottův slovník naučný/Degen|Degen]]
# [[Ottův slovník naučný/Degener|Degener]]
# [[Ottův slovník naučný/Degener Paul|Degener Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Degenerace|Degenerace]]
# [[Ottův slovník naučný/Degenerativní šílenost|Degenerativní šílenost]]
# [[Ottův slovník naučný/Degenerova methoda|Degenerova methoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Degenfeld|Degenfeld]]
# [[Ottův slovník naučný/Deger|Deger]]
# [[Ottův slovník naučný/Degérando|Degérando]]
# [[Ottův slovník naučný/Deggendorf|Deggendorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Deglutice|Deglutice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dego|Dego]]
# [[Ottův slovník naučný/Degoa|Degoa]]
# [[Ottův slovník naučný/Degoržovati|Degoržovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Degout|Degout]]
# [[Ottův slovník naučný/Degradace|Degradace]]
# [[Ottův slovník naučný/Degraissovati|Degraissovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dégras|Dégras]]
# [[Ottův slovník naučný/Degravovati|Degravovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Degré|Degré]]
# [[Ottův slovník naučný/Degré Alajos|Degré Alajos]]
# [[Ottův slovník naučný/Degressivní daň|Degressivní daň]]
# [[Ottův slovník naučný/De Grey|De Grey]]
# [[Ottův slovník naučný/Degrossovati|Degrossovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Degtjarev|Degtjarev]]
# [[Ottův slovník naučný/Degummování|Degummování]]
# [[Ottův slovník naučný/Degustace|Degustace]]
# [[Ottův slovník naučný/De gustibus non est disputandum|De gustibus non est disputandum]]
# [[Ottův slovník naučný/Děhel|Děhel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehet|Dehet]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehetné|Dehetné]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehetník|Dehetník]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehio|Dehio]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehli|Dehli]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehn|Dehn]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehná|Dehná]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehnice|Dehnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehn-Rothfelser|Dehn-Rothfelser]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehodencq|Dehodencq]]
# [[Ottův slovník naučný/De hodierno die|De hodierno die]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehors|Dehors]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehortace|Dehortace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehortatorie|Dehortatorie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehra Dún|Dehra Dún]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehtarov|Dehtarov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehtín|Dehtín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehtov|Dehtov]]
# [[Ottův slovník naučný/Děhylov|Děhylov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dech|Dech]]
# [[Ottův slovník naučný/Dechalander|Dechalander]]
# [[Ottův slovník naučný/Dechales|Dechales]]
# [[Ottův slovník naučný/Dechamps|Dechamps]]
# [[Ottův slovník naučný/Décharge|Décharge]]
# [[Ottův slovník naučný/Decharžní zeď|Decharžní zeď]]
# [[Ottův slovník naučný/von Dechen|von Dechen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dechenská jeskyně|Dechenská jeskyně]]
# [[Ottův slovník naučný/Dechiffrování|Dechiffrování]]
# [[Ottův slovník naučný/Dechové obrazy|Dechové obrazy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dechtáře|Dechtáře]]
# [[Ottův slovník naučný/Dechtary|Dechtary]]
# [[Ottův slovník naučný/Dechtín|Dechtín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dechtov|Dechtov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dei|Dei]]
# [[Ottův slovník naučný/Déianeira|Déianeira]]
# [[Ottův slovník naučný/Déidameia|Déidameia]]
# [[Ottův slovník naučný/Deidesheim|Deidesheim]]
# [[Ottův slovník naučný/Deidier|Deidier]]
# [[Ottův slovník naučný/Deifikace|Deifikace]]
# [[Ottův slovník naučný/Déifobé|Déifobé]]
# [[Ottův slovník naučný/Déifobos|Déifobos]]
# [[Ottův slovník naučný/Déifontés|Déifontés]]
# [[Ottův slovník naučný/Dei gratia|Dei gratia]]
# [[Ottův slovník naučný/Deiker|Deiker]]
# [[Ottův slovník naučný/Deiktický|Deiktický]]
# [[Ottův slovník naučný/Deilephila|Deilephila]]
# [[Ottův slovník naučný/Deime|Deime]]
# [[Ottův slovník naučný/Deimos|Deimos]]
# [[Ottův slovník naučný/Deimos a Fobos|Deimos a Fobos]]
# [[Ottův slovník naučný/Deinarchos|Deinarchos]]
# [[Ottův slovník naučný/Deinhardstein|Deinhardstein]]
# [[Ottův slovník naučný/Deinokratés|Deinokratés]]
# [[Ottův slovník naučný/Deinos|Deinos]]
# [[Ottův slovník naučný/De integro|De integro]]
# [[Ottův slovník naučný/Deiphon|Deiphon]]
# [[Ottův slovník naučný/Deipnon|Deipnon]]
# [[Ottův slovník naučný/Deipnosofisté|Deipnosofisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Deir|Deir]]
# [[Ottův slovník naučný/Deisidaemonie|Deisidaemonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Deismus|Deismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Deista|Deista]]
# [[Ottův slovník naučný/Deister|Deister]]
# [[Ottův slovník naučný/Deita|Deita]]
# [[Ottův slovník naučný/Deiters|Deiters]]
# [[Ottův slovník naučný/De iure|De iure]]
# [[Ottův slovník naučný/Dej.|Dej.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dej|Dej]]
# [[Ottův slovník naučný/Děj|Děj]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejan|Dejan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejanira|Dejanira]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejazet|Dejazet]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejean|Dejean]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejekce|Dejekce]]
# [[Ottův slovník naučný/Dějepis|Dějepis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dějepisectví|Dějepisectví]]
# [[Ottův slovník naučný/Déjeuner|Déjeuner]]
# [[Ottův slovník naučný/Dějezpyt|Dějezpyt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dějiny|Dějiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejka|Dejka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejm ze Stříteže|Dejm ze Stříteže]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejokes|Dejokes]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejopeja|Dejopeja]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejotarus|Dejotarus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dějství|Dějství]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejšina|Dejšina]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejurace|Dejurace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejvice|Dejvice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejvorec|Dejvorec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dek.|Dek.]]
# [[Ottův slovník naučný/Deka (oblast)|Deka (oblast)]]
# [[Ottův slovník naučný/Deka (deset)|Deka (deset)]]
# [[Ottův slovník naučný/Děka|Děka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekabristé|Dekabristé]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekáda|Dekáda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekadence|Dekadence]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekadenti|Dekadenti]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekadický doplněk|Dekadický doplněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekadika|Dekadika]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekady odporové|Dekady odporové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekaëder|Dekaëder]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekagon|Dekagon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekagonální|Dekagonální]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekachord|Dekachord]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekalkační papír|Dekalkační papír]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekalog|Dekalog]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekameron|Dekameron]]
# [[Ottův slovník naučný/Děkan|Děkan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekanát|Dekanát]]
# [[Ottův slovník naučný/Děkančice|Děkančice]]
# [[Ottův slovník naučný/Děkanovice|Děkanovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekantace|Dekantace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekapitace|Dekapitace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekapolis|Dekapolis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekapovati|Dekapovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekartovati|Dekartovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekas|Dekas]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekastichon|Dekastichon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekastylos|Dekastylos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekatování sukna|Dekatování sukna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekeleia|Dekeleia]]
# [[Ottův slovník naučný/Deken|Deken]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekert|Dekert]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekhan|Dekhan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekkan|Dekkan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekker|Dekker]]
# [[Ottův slovník naučný/Deklamace|Deklamace]]
# [[Ottův slovník naučný/Deklamátor|Deklamátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Deklamovánky|Deklamovánky]]
# [[Ottův slovník naučný/Deklarace|Deklarace]]
# [[Ottův slovník naučný/Deklaranti|Deklaranti]]
# [[Ottův slovník naučný/Deklaratorie královské|Deklaratorie královské]]
# [[Ottův slovník naučný/Deklinace|Deklinace]]
# [[Ottův slovník naučný/Deklinační bussola|Deklinační bussola]]
# [[Ottův slovník naučný/Deklinační jehla|Deklinační jehla]]
# [[Ottův slovník naučný/Deklinatorium|Deklinatorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Deklinograf|Deklinograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Deklivní|Deklivní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekokce|Dekokce]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekokt|Dekokt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekolletovaný|Dekolletovaný]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekolorace|Dekolorace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekolorimetr|Dekolorimetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekolorovati|Dekolorovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekomponovati|Dekomponovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekomposice|Dekomposice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekompt|Dekompt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekoncertovati|Dekoncertovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekor|Dekor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekorace|Dekorace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekorační malířství|Dekorační malířství]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekoratér|Dekoratér]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekorativní|Dekorativní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekort|Dekort]]
# [[Ottův slovník naučný/Děkov|Děkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Děkovka|Děkovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekreditovati|Dekreditovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekrement|Dekrement]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekrepitace|Dekrepitace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekrepitní|Dekrepitní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekrescence|Dekrescence]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekret|Dekret]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekretálie|Dekretálie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekretarz|Dekretarz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekretisté|Dekretisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekretovati|Dekretovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekurs|Dekurs]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekurse|Dekurse]]
# [[Ottův slovník naučný/Del.|Del.]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaage|Delaage]]
# [[Ottův slovník naučný/De la Bèche|De la Bèche]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaborde|Delaborde]]
# [[Ottův slovník naučný/Delace|Delace]]
# [[Ottův slovník naučný/Delacour|Delacour]]
# [[Ottův slovník naučný/Delacroix|Delacroix]]
# [[Ottův slovník naučný/Delační důvod|Delační důvod]]
# [[Ottův slovník naučný/De Laet|De Laet]]
# [[Ottův slovník naučný/Delagojský záliv|Delagojský záliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Delagrave|Delagrave]]
# [[Ottův slovník naučný/Délaissement|Délaissement]]
# [[Ottův slovník naučný/Delalain|Delalain]]
# [[Ottův slovník naučný/Delambre|Delambre]]
# [[Ottův slovník naučný/De lana caprina rixari|De lana caprina rixari]]
# [[Ottův slovník naučný/Delane|Delane]]
# [[Ottův slovník naučný/Delanges|Delanges]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělání hor|Dělání hor]]
# [[Ottův slovník naučný/Delany|Delany]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaplanche|Delaplanche]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaporte|Delaporte]]
# [[Ottův slovník naučný/De la Rive|De la Rive]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaroche|Delaroche]]
# [[Ottův slovník naučný/De la Rue|De la Rue]]
# [[Ottův slovník naučný/Delassement|Delassement]]
# [[Ottův slovník naučný/Delat|Delat]]
# [[Ottův slovník naučný/Delatio|Delatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Delator|Delator]]
# [[Ottův slovník naučný/Delâtre|Delâtre]]
# [[Ottův slovník naučný/Delattre|Delattre]]
# [[Ottův slovník naučný/Delatyn|Delatyn]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaudun|Delaudun]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaunay|Delaunay]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaune|Delaune]]
# [[Ottův slovník naučný/Delavigne|Delavigne]]
# [[Ottův slovník naučný/De la Vrancea|De la Vrancea]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaware|Delaware]]
# [[Ottův slovník naučný/Delawarové|Delawarové]]
# [[Ottův slovník naučný/Delawarský záliv|Delawarský záliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělba práce|Dělba práce]]
# [[Ottův slovník naučný/Delboeuf|Delboeuf]]
# [[Ottův slovník naučný/Delbot|Delbot]]
# [[Ottův slovník naučný/Delbrück|Delbrück]]
# [[Ottův slovník naučný/Delcourt|Delcourt]]
# [[Ottův slovník naučný/Delcredere|Delcredere]]
# [[Ottův slovník naučný/Delcroix|Delcroix]]
# [[Ottův slovník naučný/Deldevèz|Deldevèz]]
# [[Ottův slovník naučný/Deleatur|Deleatur]]
# [[Ottův slovník naučný/Deleb|Deleb]]
# [[Ottův slovník naučný/Delécluze|Delécluze]]
# [[Ottův slovník naučný/Delectatio|Delectatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Delecti|Delecti]]
# [[Ottův slovník naučný/Delegace|Delegace]]
# [[Ottův slovník naučný/Delegát|Delegát]]
# [[Ottův slovník naučný/De lege ferenda|De lege ferenda]]
# [[Ottův slovník naučný/Delekce|Delekce]]
# [[Ottův slovník naučný/Delektovati se|Delektovati se]]
# [[Ottův slovník naučný/Delémont|Delémont]]
# [[Ottův slovník naučný/van Delen|van Delen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělenec|Dělenec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělené kruhy|Dělené kruhy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělení|Dělení]]
# [[Ottův slovník naučný/Deleniment|Deleniment]]
# [[Ottův slovník naučný/Delepierre|Delepierre]]
# [[Ottův slovník naučný/Delescluze|Delescluze]]
# [[Ottův slovník naučný/Delesse|Delesse]]
# [[Ottův slovník naučný/Delesseria|Delesseria]]
# [[Ottův slovník naučný/Delessert|Delessert]]
# [[Ottův slovník naučný/Delessit|Delessit]]
# [[Ottův slovník naučný/Délestage|Délestage]]
# [[Ottův slovník naučný/Deleterický|Deleterický]]
# [[Ottův slovník naučný/Delff|Delff]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfi|Delfi]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfico Melchiore|Delfico Melchiore]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfín|Delfín]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfín (dělo)|Delfín (dělo)]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfín (souhvězdí)|Delfín (souhvězdí)]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfín (titul)|Delfín (titul)]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfinát|Delfinát]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfinie|Delfinie]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfinin|Delfinin]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfinion|Delfinion]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfino (město)|Delfino (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfino (rod)|Delfino (rod)]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfs|Delfs]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfshaven|Delfshaven]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfská amfiktyonie|Delfská amfiktyonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Delft|Delft]]
# [[Ottův slovník naučný/Delftland|Delftland]]
# [[Ottův slovník naučný/Delftská fayence|Delftská fayence]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfzijl|Delfzijl]]
# [[Ottův slovník naučný/Delgada Ponta|Delgada Ponta]]
# [[Ottův slovník naučný/Delgado|Delgado]]
# [[Ottův slovník naučný/Delgado Jiménez|Delgado Jiménez]]
# [[Ottův slovník naučný/Delhi|Delhi]]
# [[Ottův slovník naučný/Delhický nádor|Delhický nádor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělhovo|Dělhovo]]
# [[Ottův slovník naučný/Deli|Deli]]
# [[Ottův slovník naučný/Deli (zeměpis)|Deli (zeměpis)]]
# [[Ottův slovník naučný/Délia|Délia]]
# [[Ottův slovník naučný/Delia|Delia]]
# [[Ottův slovník naučný/Delibační řízení|Delibační řízení]]
# [[Ottův slovník naučný/Delibal|Delibal]]
# [[Ottův slovník naučný/Deliberace|Deliberace]]
# [[Ottův slovník naučný/Deliberační lhůta|Deliberační lhůta]]
# [[Ottův slovník naučný/Delibes|Delibes]]
# [[Ottův slovník naučný/Deliblát|Deliblát]]
# [[Ottův slovník naučný/Delicato|Delicato]]
# [[Ottův slovník naučný/Délice|Délice]]
# [[Ottův slovník naučný/Deliciae|Deliciae]]
# [[Ottův slovník naučný/Delicin|Delicin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělicí stroj|Dělicí stroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Délický problém|Délický problém]]
# [[Ottův slovník naučný/Delictum|Delictum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělidlo|Dělidlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Deligace|Deligace]]
# [[Ottův slovník naučný/Deligeorgis|Deligeorgis]]
# [[Ottův slovník naučný/Deligiannis|Deligiannis]]
# [[Ottův slovník naučný/Deligny|Deligny]]
# [[Ottův slovník naučný/Deligrad|Deligrad]]
# [[Ottův slovník naučný/Delija|Delija]]
# [[Ottův slovník naučný/Delijannis|Delijannis]]
# [[Ottův slovník naučný/Delikátní|Delikátní]]
# [[Ottův slovník naučný/Delikt|Delikt]]
# [[Ottův slovník naučný/Delíla|Delíla]]
# [[Ottův slovník naučný/Delille|Delille]]
# [[Ottův slovník naučný/Delimitace|Delimitace]]
# [[Ottův slovník naučný/Delinovati|Delinovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Delinquent|Delinquent]]
# [[Ottův slovník naučný/Deliquium|Deliquium]]
# [[Ottův slovník naučný/Delirium|Delirium]]
# [[Ottův slovník naučný/Delisle|Delisle]]
# [[Ottův slovník naučný/Delisle de Sales|Delisle de Sales]]
# [[Ottův slovník naučný/Delišimunović|Delišimunović]]
# [[Ottův slovník naučný/Děliště|Děliště]]
# [[Ottův slovník naučný/Délit|Délit]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělitel|Dělitel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělitelnost|Dělitelnost]]
# [[Ottův slovník naučný/Delitsch|Delitsch]]
# [[Ottův slovník naučný/Delitzsch|Delitzsch]]
# [[Ottův slovník naučný/Delitzsch (osoby)|Delitzsch (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Delius|Delius]]
# [[Ottův slovník naučný/Deljan|Deljan]]
# [[Ottův slovník naučný/Deljanov|Deljanov]]
# [[Ottův slovník naučný/Deljarju|Deljarju]]
# [[Ottův slovník naučný/Délka|Délka]]
# [[Ottův slovník naučný/Délkoměrství|Délkoměrství]]
# [[Ottův slovník naučný/Delkredere|Delkredere]]
# [[Ottův slovník naučný/Dellabella|Dellabella]]
# [[Ottův slovník naučný/Dellák|Dellák]]
# [[Ottův slovník naučný/Dellál|Dellál]]
# [[Ottův slovník naučný/Della Maria|Della Maria]]
# [[Ottův slovník naučný/Dell’ Armi|Dell’ Armi]]
# [[Ottův slovník naučný/Della Robbia|Della Robbia]]
# [[Ottův slovník naučný/Della-Vos|Della-Vos]]
# [[Ottův slovník naučný/Delle|Delle]]
# [[Ottův slovník naučný/Delleani|Delleani]]
# [[Ottův slovník naučný/Delle Ch.|Delle Ch.]]
# [[Ottův slovník naučný/Delligsen|Delligsen]]
# [[Ottův slovník naučný/Delling|Delling]]
# [[Ottův slovník naučný/von Dellingshausen|von Dellingshausen]]
# [[Ottův slovník naučný/Del Lungo|Del Lungo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dellys|Dellys]]
# [[Ottův slovník naučný/Del Mar|Del Mar]]
# [[Ottův slovník naučný/Delmas|Delmas]]
# [[Ottův slovník naučný/Delmatius|Delmatius]]
# [[Ottův slovník naučný/Delme|Delme]]
# [[Ottův slovník naučný/Delmenhorst|Delmenhorst]]
# [[Ottův slovník naučný/Delminium|Delminium]]
# [[Ottův slovník naučný/Delmotte|Delmotte]]
# [[Ottův slovník naučný/Delnice|Delnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělnická hygiena|Dělnická hygiena]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělnická obydlí|Dělnická obydlí]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělnická otázka|Dělnická otázka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělnické choroby|Dělnické choroby]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělnické koalice|Dělnické koalice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělnické kolonie|Dělnické kolonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělnické pojišťování|Dělnické pojišťování]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělnické strany|Dělnické strany]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělnické zákony ochranné|Dělnické zákony ochranné]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělo|Dělo]]
# [[Ottův slovník naučný/Délogement|Délogement]]
# [[Ottův slovník naučný/Děloha|Děloha]]
# [[Ottův slovník naučný/Deloche|Deloche]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělolijectví|Dělolijectví]]
# [[Ottův slovník naučný/Delolme|Delolme]]
# [[Ottův slovník naučný/De Long|De Long]]
# [[Ottův slovník naučný/Delonia|Delonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Delord|Delord]]
# [[Ottův slovník naučný/Delorme|Delorme]]
# [[Ottův slovník naučný/Délos|Délos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělostřelba|Dělostřelba]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělostřelec|Dělostřelec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělostřelecká věda|Dělostřelecká věda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělostřelecké školy|Dělostřelecké školy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělostřelecký park|Dělostřelecký park]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělostřelectví|Dělostřelectví]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělostřelectvo|Dělostřelectvo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělostřílna|Dělostřílna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělouš|Dělouš]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělová lodice|Dělová lodice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělovina|Dělovina]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělový|Dělový]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělový vrták|Dělový vrták]]
# [[Ottův slovník naučný/Deloyální|Deloyální]]
# [[Ottův slovník naučný/Delpech|Delpech]]
# [[Ottův slovník naučný/Delphica|Delphica]]
# [[Ottův slovník naučný/Delphin|Delphin]]
# [[Ottův slovník naučný/Delphinidae|Delphinidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Delphini in usum|Delphini in usum]]
# [[Ottův slovník naučný/Delphinin|Delphinin]]
# [[Ottův slovník naučný/Delphinium|Delphinium]]
# [[Ottův slovník naučný/Delphinus|Delphinus]]
# [[Ottův slovník naučný/Delphos|Delphos]]
# [[Ottův slovník naučný/Delpino|Delpino]]
# [[Ottův slovník naučný/Delpit|Delpit]]
# [[Ottův slovník naučný/Delporte|Delporte]]
# [[Ottův slovník naučný/Delprat|Delprat]]
# [[Ottův slovník naučný/Delrieu|Delrieu]]
# [[Ottův slovník naučný/Delsberg|Delsberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Delta|Delta]]
# [[Ottův slovník naučný/Delta (Venezuela)|Delta (Venezuela)]]
# [[Ottův slovník naučný/Delthil|Delthil]]
# [[Ottův slovník naučný/Deltidium|Deltidium]]
# [[Ottův slovník naučný/Deltoid|Deltoid]]
# [[Ottův slovník naučný/Deltoiddodekaëder|Deltoiddodekaëder]]
# [[Ottův slovník naučný/Deltoideus|Deltoideus]]
# [[Ottův slovník naučný/Deltour|Deltour]]
# [[Ottův slovník naučný/Deltová slitina|Deltová slitina]]
# [[Ottův slovník naučný/Deltuf|Deltuf]]
# [[Ottův slovník naučný/Delubrum|Delubrum]]
# [[Ottův slovník naučný/Deluc|Deluc]]
# [[Ottův slovník naučný/Déluge|Déluge]]
# [[Ottův slovník naučný/Deluse|Deluse]]
# [[Ottův slovník naučný/Delvau|Delvau]]
# [[Ottův slovník naučný/Delvaux|Delvaux]]
# [[Ottův slovník naučný/Delvauxit|Delvauxit]]
# [[Ottův slovník naučný/Delvenau|Delvenau]]
# [[Ottův slovník naučný/Delvig|Delvig]]
# [[Ottův slovník naučný/Delvigne|Delvigne]]
# [[Ottův slovník naučný/Delvino|Delvino]]
# [[Ottův slovník naučný/Dema|Dema]]
# [[Ottův slovník naučný/Démádés|Démádés]]
# [[Ottův slovník naučný/Demagog|Demagog]]
# [[Ottův slovník naučný/Demanda|Demanda]]
# [[Ottův slovník naučný/Demande|Demande]]
# [[Ottův slovník naučný/Démancher|Démancher]]
# [[Ottův slovník naučný/Děmanová|Děmanová]]
# [[Ottův slovník naučný/Démant|Démant]]
# [[Ottův slovník naučný/Demantelovati|Demantelovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Demantius|Demantius]]
# [[Ottův slovník naučný/Demaratos|Demaratos]]
# [[Ottův slovník naučný/Démarchos|Démarchos]]
# [[Ottův slovník naučný/Demarkace|Demarkace]]
# [[Ottův slovník naučný/Demarkační|Demarkační]]
# [[Ottův slovník naučný/Demarne|Demarne]]
# [[Ottův slovník naučný/Demarquay|Demarquay]]
# [[Ottův slovník naučný/Demarteau|Demarteau]]
# [[Ottův slovník naučný/Démas|Démas]]
# [[Ottův slovník naučný/Demaskovati|Demaskovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Demat|Demat]]
# [[Ottův slovník naučný/Dematophora|Dematophora]]
# [[Ottův slovník naučný/Demávend|Demávend]]
# [[Ottův slovník naučný/Dembea|Dembea]]
# [[Ottův slovník naučný/Dembia|Dembia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dembica|Dembica]]
# [[Ottův slovník naučný/Dembiński|Dembiński]]
# [[Ottův slovník naučný/Dembowski|Dembowski]]
# [[Ottův slovník naučný/Démégorie|Démégorie]]
# [[Ottův slovník naučný/Demel|Demel]]
# [[Ottův slovník naučný/Déménagement|Déménagement]]
# [[Ottův slovník naučný/Deménfalu|Deménfalu]]
# [[Ottův slovník naučný/Dementi|Dementi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dementia|Dementia]]
# [[Ottův slovník naučný/Demeny|Demeny]]
# [[Ottův slovník naučný/Demer|Demer]]
# [[Ottův slovník naučný/Demerara|Demerara]]
# [[Ottův slovník naučný/Demeritní domy|Demeritní domy]]
# [[Ottův slovník naučný/Demerse|Demerse]]
# [[Ottův slovník naučný/Demesse|Demesse]]
# [[Ottův slovník naučný/Démétér|Démétér]]
# [[Ottův slovník naučný/Demeter|Demeter]]
# [[Ottův slovník naučný/Demetoka|Demetoka]]
# [[Ottův slovník naučný/Démétrias|Démétrias]]
# [[Ottův slovník naučný/Démétrios|Démétrios]]
# [[Ottův slovník naučný/Demetrius|Demetrius]]
# [[Ottův slovník naučný/Demetz|Demetz]]
# [[Ottův slovník naučný/Demeulemeester|Demeulemeester]]
# [[Ottův slovník naučný/Demi|Demi]]
# [[Ottův slovník naučný/Demidov|Demidov]]
# [[Ottův slovník naučný/Demiglace|Demiglace]]
# [[Ottův slovník naučný/Demijohns|Demijohns]]
# [[Ottův slovník naučný/Demilune|Demilune]]
# [[Ottův slovník naučný/Demimonde|Demimonde]]
# [[Ottův slovník naučný/Deminutio capitis|Deminutio capitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Deminutivum|Deminutivum]]
# [[Ottův slovník naučný/Demirelief|Demirelief]]
# [[Ottův slovník naučný/Demir Hisár|Demir Hisár]]
# [[Ottův slovník naučný/Demírí|Demírí]]
# [[Ottův slovník naučný/Demir Kapu|Demir Kapu]]
# [[Ottův slovník naučný/Demisse|Demisse]]
# [[Ottův slovník naučný/Demissionář|Demissionář]]
# [[Ottův slovník naučný/Demiteinte|Demiteinte]]
# [[Ottův slovník naučný/Demitour|Demitour]]
# [[Ottův slovník naučný/Demitzas|Demitzas]]
# [[Ottův slovník naučný/Démiurgos|Démiurgos]]
# [[Ottův slovník naučný/Demjansk|Demjansk]]
# [[Ottův slovník naučný/Deml|Deml]]
# [[Ottův slovník naučný/Demme|Demme]]
# [[Ottův slovník naučný/Demmin|Demmin]]
# [[Ottův slovník naučný/Demmin August|Demmin August]]
# [[Ottův slovník naučný/Demmler|Demmler]]
# [[Ottův slovník naučný/Demobilisace|Demobilisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Demobilisovati|Demobilisovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Democritus|Democritus]]
# [[Ottův slovník naučný/Demodex|Demodex]]
# [[Ottův slovník naučný/Démodokos|Démodokos]]
# [[Ottův slovník naučný/Démofón|Démofón]]
# [[Ottův slovník naučný/Demogeot|Demogeot]]
# [[Ottův slovník naučný/Démogerontes|Démogerontes]]
# [[Ottův slovník naučný/Démografie|Démografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Demoiselle|Demoiselle]]
# [[Ottův slovník naučný/Démokedés|Démokedés]]
# [[Ottův slovník naučný/Demokracie|Demokracie]]
# [[Ottův slovník naučný/Demokrat|Demokrat]]
# [[Ottův slovník naučný/Démokritos|Démokritos]]
# [[Ottův slovník naučný/Demolder|Demolder]]
# [[Ottův slovník naučný/Démologie|Démologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Demolovati|Demolovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Démon|Démon]]
# [[Ottův slovník naučný/Démonax|Démonax]]
# [[Ottův slovník naučný/Demonesi|Demonesi]]
# [[Ottův slovník naučný/Demonesoi|Demonesoi]]
# [[Ottův slovník naučný/Demonetisace|Demonetisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Demonstrabilní|Demonstrabilní]]
# [[Ottův slovník naučný/Demonstrace|Demonstrace]]
# [[Ottův slovník naučný/Demonstrandum|Demonstrandum]]
# [[Ottův slovník naučný/Demonstratio|Demonstratio]]
# [[Ottův slovník naučný/Demonstrativní|Demonstrativní]]
# [[Ottův slovník naučný/Demonstrativum|Demonstrativum]]
# [[Ottův slovník naučný/Demonstrator|Demonstrator]]
# [[Ottův slovník naučný/Demonstrovati|Demonstrovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Demontovati|Demontovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Démopoietoi|Démopoietoi]]
# [[Ottův slovník naučný/Demoralisovati|Demoralisovati]]
# [[Ottův slovník naučný/De mortuis nil nisi bene|De mortuis nil nisi bene]]
# [[Ottův slovník naučný/Démos|Démos]]
# [[Ottův slovník naučný/Démosthenés|Démosthenés]]
# [[Ottův slovník naučný/Démotický|Démotický]]
# [[Ottův slovník naučný/Demotika|Demotika]]
# [[Ottův slovník naučný/Demours|Demours]]
# [[Ottův slovník naučný/Dempster|Dempster]]
# [[Ottův slovník naučný/Demtis demendis|Demtis demendis]]
# [[Ottův slovník naučný/Demulcentia|Demulcentia]]
# [[Ottův slovník naučný/Demunck|Demunck]]
# [[Ottův slovník naučný/Demuť|Demuť]]
# [[Ottův slovník naučný/Demuth|Demuth]]
# [[Ottův slovník naučný/Den|Den]]
# [[Ottův slovník naučný/Denacionalisace|Denacionalisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Denain|Denain]]
# [[Ottův slovník naučný/Denar|Denar]]
# [[Ottův slovník naučný/Denarius|Denarius]]
# [[Ottův slovník naučný/Denaro|Denaro]]
# [[Ottův slovník naučný/Denationalisovati|Denationalisovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Denaturace|Denaturace]]
# [[Ottův slovník naučný/Denaturalisace|Denaturalisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Denbigh|Denbigh]]
# [[Ottův slovník naučný/Dender|Dender]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendera|Dendera]]
# [[Ottův slovník naučný/Denderleeuw|Denderleeuw]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendermonde|Dendermonde]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendersko-waesská železnice|Dendersko-waesská železnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendevil|Dendevil]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendre|Dendre]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrity|Dendrity]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrobatae|Dendrobatae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrobium|Dendrobium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrocoela|Dendrocoela]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrocoelum|Dendrocoelum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrocometes|Dendrocometes]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrocopus|Dendrocopus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendroctonus|Dendroctonus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrocygna|Dendrocygna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrodus|Dendrodus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrochirota|Dendrochirota]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrolagus|Dendrolagus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrolithy|Dendrolithy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrologie|Dendrologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrometr|Dendrometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrophis|Dendrophis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dendrophyllia|Dendrophyllia]]
# [[Ottův slovník naučný/Deneb|Deneb]]
# [[Ottův slovník naučný/Denegatio justiciae|Denegatio justiciae]]
# [[Ottův slovník naučný/Denětice|Denětice]]
# [[Ottův slovník naučný/Denevice|Denevice]]
# [[Ottův slovník naučný/Denežka|Denežka]]
# [[Ottův slovník naučný/Denfert-Rochereau|Denfert-Rochereau]]
# [[Ottův slovník naučný/Deňga|Deňga]]
# [[Ottův slovník naučný/Dengesič|Dengesič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dengiz|Dengiz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dengue|Dengue]]
# [[Ottův slovník naučný/Denham|Denham]]
# [[Ottův slovník naučný/Denhardt|Denhardt]]
# [[Ottův slovník naučný/Denhoff|Denhoff]]
# [[Ottův slovník naučný/Denia|Denia]]
# [[Ottův slovník naučný/Denier|Denier]]
# [[Ottův slovník naučný/Denierová váha|Denierová váha]]
# [[Ottův slovník naučný/Denifle|Denifle]]
# [[Ottův slovník naučný/Denina|Denina]]
# [[Ottův slovník naučný/Denis|Denis]]
# [[Ottův slovník naučný/Denis (Němci)|Denis (Němci)]]
# [[Ottův slovník naučný/Denis (Francouzi)|Denis (Francouzi)]]
# [[Ottův slovník naučný/Denis d’or|Denis d’or]]
# [[Ottův slovník naučný/Denisov|Denisov]]
# [[Ottův slovník naučný/Denivka|Denivka]]
# [[Ottův slovník naučný/Denivky|Denivky]]
# [[Ottův slovník naučný/Deniz|Deniz]]
# [[Ottův slovník naučný/Denizlü|Denizlü]]
# [[Ottův slovník naučný/Denk|Denk]]
# [[Ottův slovník naučný/Denklingen|Denklingen]]
# [[Ottův slovník naučný/Deňky|Deňky]]
# [[Ottův slovník naučný/Denner|Denner]]
# [[Ottův slovník naučný/Dennery|Dennery]]
# [[Ottův slovník naučný/Dennewitz|Dennewitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dennice|Dennice]]
# [[Ottův slovník naučný/Denník|Denník]]
# [[Ottův slovník naučný/Denník (zoologie)|Denník (zoologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Denní kruh|Denní kruh]]
# [[Ottův slovník naučný/Denník Vídeňský|Denník Vídeňský]]
# [[Ottův slovník naučný/Denning|Denning]]
# [[Ottův slovník naučný/Denní oblouk|Denní oblouk]]
# [[Ottův slovník naučný/Denní parallaxa|Denní parallaxa]]
# [[Ottův slovník naučný/Denní plat|Denní plat]]
# [[Ottův slovník naučný/Denní pořádek|Denní pořádek]]
# [[Ottův slovník naučný/Denní rozkaz|Denní rozkaz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dennis|Dennis]]
# [[Ottův slovník naučný/Denní směnka|Denní směnka]]
# [[Ottův slovník naučný/Denobilitace|Denobilitace]]
# [[Ottův slovník naučný/Denominace|Denominace]]
# [[Ottův slovník naučný/Denominativum|Denominativum]]
# [[Ottův slovník naučný/Denon|Denon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dénouement|Dénouement]]
# [[Ottův slovník naučný/De novo|De novo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dens|Dens]]
# [[Ottův slovník naučný/Densimetr|Densimetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Densita|Densita]]
# [[Ottův slovník naučný/Densusianu|Densusianu]]
# [[Ottův slovník naučný/Denščik|Denščik]]
# [[Ottův slovník naučný/Dent|Dent]]
# [[Ottův slovník naučný/Dent Eduard J.|Dent Eduard J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Denta|Denta]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentagra|Dentagra]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentales|Dentales]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentalina|Dentalina]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentalium|Dentalium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentaphon|Dentaphon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentaria|Dentaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentatus|Dentatus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dente|Dente]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentelles|Dentelles]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentex|Dentex]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentice|Dentice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentin|Dentin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentinoid|Dentinoid]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentista|Dentista]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentitio|Dentitio]]
# [[Ottův slovník naučný/Denton and Haughton|Denton and Haughton]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentulinus|Dentulinus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentulus|Dentulus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentura|Dentura]]
# [[Ottův slovník naučný/Dentzel|Dentzel]]
# [[Ottův slovník naučný/Denudace|Denudace]]
# [[Ottův slovník naučný/Denunciace|Denunciace]]
# [[Ottův slovník naučný/Denunciant|Denunciant]]
# [[Ottův slovník naučný/Denver|Denver]]
# [[Ottův slovník naučný/Denza|Denza]]
# [[Ottův slovník naučný/Denzel|Denzel]]
# [[Ottův slovník naučný/Denzi|Denzi]]
# [[Ottův slovník naučný/Denzinger|Denzinger]]
# [[Ottův slovník naučný/Deo annuente|Deo annuente]]
# [[Ottův slovník naučný/Deoband|Deoband]]
# [[Ottův slovník naučný/Deo consilium|Deo consilium]]
# [[Ottův slovník naučný/Deodand|Deodand]]
# [[Ottův slovník naučný/Deodara|Deodara]]
# [[Ottův slovník naučný/Deodat|Deodat]]
# [[Ottův slovník naučný/Deodat Jiří|Deodat Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Deo favente|Deo favente]]
# [[Ottův slovník naučný/Deo gratias|Deo gratias]]
# [[Ottův slovník naučný/Deogratias|Deogratias]]
# [[Ottův slovník naučný/Deo juvante|Deo juvante]]
# [[Ottův slovník naučný/Déols|Déols]]
# [[Ottův slovník naučný/De omnibus rebus et quibusdam aliis|De omnibus rebus et quibusdam aliis]]
# [[Ottův slovník naučný/Deonerace|Deonerace]]
# [[Ottův slovník naučný/Deontologie|Deontologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Deoprajág|Deoprajág]]
# [[Ottův slovník naučný/Deosai|Deosai]]
# [[Ottův slovník naučný/Deotsai|Deotsai]]
# [[Ottův slovník naučný/Deotyma|Deotyma]]
# [[Ottův slovník naučný/Depa|Depa]]
# [[Ottův slovník naučný/Depactio|Depactio]]
# [[Ottův slovník naučný/Deparateanu|Deparateanu]]
# [[Ottův slovník naučný/Deparcieux|Deparcieux]]
# [[Ottův slovník naučný/Département|Département]]
# [[Ottův slovník naučný/Departementní kommisse|Departementní kommisse]]
# [[Ottův slovník naučný/Departice|Departice]]
# [[Ottův slovník naučný/Depazea|Depazea]]
# [[Ottův slovník naučný/Depekorace|Depekorace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dependence|Dependence]]
# [[Ottův slovník naučný/Dependentní|Dependentní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dépense|Dépense]]
# [[Ottův slovník naučný/Depeše|Depeše]]
# [[Ottův slovník naučný/Depilace|Depilace]]
# [[Ottův slovník naučný/Depilatorium|Depilatorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Déplacement|Déplacement]]
# [[Ottův slovník naučný/Deplacování|Deplacování]]
# [[Ottův slovník naučný/Déplaisance|Déplaisance]]
# [[Ottův slovník naučný/De plano|De plano]]
# [[Ottův slovník naučný/Déploiement|Déploiement]]
# [[Ottův slovník naučný/Depok|Depok]]
# [[Ottův slovník naučný/Depolarisace|Depolarisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Děpold|Děpold]]
# [[Ottův slovník naučný/Děpoltice|Děpoltice]]
# [[Ottův slovník naučný/Děpoltici|Děpoltici]]
# [[Ottův slovník naučný/Děpoltovice|Děpoltovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Deponens|Deponens]]
# [[Ottův slovník naučný/Deponent|Deponent]]
# [[Ottův slovník naučný/Deponentia|Deponentia]]
# [[Ottův slovník naučný/Deponovati|Deponovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Depopulace|Depopulace]]
# [[Ottův slovník naučný/Déport|Déport]]
# [[Ottův slovník naučný/Deportace|Deportace]]
# [[Ottův slovník naučný/Déporté|Déporté]]
# [[Ottův slovník naučný/Deposice|Deposice]]
# [[Ottův slovník naučný/Deposita|Deposita]]
# [[Ottův slovník naučný/Depositář|Depositář]]
# [[Ottův slovník naučný/Depositio|Depositio]]
# [[Ottův slovník naučný/Depositní|Depositní]]
# [[Ottův slovník naučný/Depositorium|Depositorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Depositum|Depositum]]
# [[Ottův slovník naučný/Depossedovati|Depossedovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dépôt|Dépôt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dépôt de la guerre|Dépôt de la guerre]]
# [[Ottův slovník naučný/Depotní směnka|Depotní směnka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dépôts de mendicité|Dépôts de mendicité]]
# [[Ottův slovník naučný/Depping|Depping]]
# [[Ottův slovník naučný/Deprehense|Deprehense]]
# [[Ottův slovník naučný/Deprés|Deprés]]
# [[Ottův slovník naučný/Depressaria|Depressaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Depresse|Depresse]]
# [[Ottův slovník naučný/Depressivní střelba|Depressivní střelba]]
# [[Ottův slovník naučný/Depressor|Depressor]]
# [[Ottův slovník naučný/Depressorium|Depressorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dépret|Dépret]]
# [[Ottův slovník naučný/Depretis|Depretis]]
# [[Ottův slovník naučný/De Pretis-Cagnodo|De Pretis-Cagnodo]]
# [[Ottův slovník naučný/Deprez|Deprez]]
# [[Ottův slovník naučný/Deprimovati|Deprimovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Deprivatio|Deprivatio]]
# [[Ottův slovník naučný/De profundis|De profundis]]
# [[Ottův slovník naučný/Deprosse|Deprosse]]
# [[Ottův slovník naučný/Deptford|Deptford]]
# [[Ottův slovník naučný/Depurace|Depurace]]
# [[Ottův slovník naučný/Depurantia|Depurantia]]
# [[Ottův slovník naučný/Deputace|Deputace]]
# [[Ottův slovník naučný/Deputát|Deputát]]
# [[Ottův slovník naučný/Deputatus|Deputatus]]
# [[Ottův slovník naučný/Deputovaný|Deputovaný]]
# [[Ottův slovník naučný/De Quincey|De Quincey]]
# [[Ottův slovník naučný/Dér|Dér]]
# [[Ottův slovník naučný/Der’a|Der’a]]
# [[Ottův slovník naučný/Deradžát|Deradžát]]
# [[Ottův slovník naučný/Dera Futti Chán|Dera Futti Chán]]
# [[Ottův slovník naučný/Dera Gází Chán|Dera Gází Chán]]
# [[Ottův slovník naučný/Dera Ismáíl Chán|Dera Ismáíl Chán]]
# [[Ottův slovník naučný/Déraisonnement|Déraisonnement]]
# [[Ottův slovník naučný/Deráj|Deráj]]
# [[Ottův slovník naučný/Deráje|Deráje]]
# [[Ottův slovník naučný/Dérangement|Dérangement]]
# [[Ottův slovník naučný/Dérangeovati|Dérangeovati]]
# [[Ottův slovník naučný/De rato|De rato]]
# [[Ottův slovník naučný/De Rays|De Rays]]
# [[Ottův slovník naučný/Derbe|Derbe]]
# [[Ottův slovník naučný/Derbend|Derbend]]
# [[Ottův slovník naučný/Derbendži|Derbendži]]
# [[Ottův slovník naučný/Derborence|Derborence]]
# [[Ottův slovník naučný/Derby|Derby]]
# [[Ottův slovník naučný/of Derby|of Derby]]
# [[Ottův slovník naučný/Derby (dostihy)|Derby (dostihy)]]
# [[Ottův slovník naučný/Derbyš|Derbyš]]
# [[Ottův slovník naučný/Derčík|Derčík]]
# [[Ottův slovník naučný/Derebegové|Derebegové]]
# [[Ottův slovník naučný/Derecske|Derecske]]
# [[Ottův slovník naučný/De rege optime merito|De rege optime merito]]
# [[Ottův slovník naučný/Dér el-bahrí|Dér el-bahrí]]
# [[Ottův slovník naučný/Derelikce|Derelikce]]
# [[Ottův slovník naučný/Derelinkvovati|Derelinkvovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dér-el Kamar|Dér-el Kamar]]
# [[Ottův slovník naučný/Derenbourg|Derenbourg]]
# [[Ottův slovník naučný/Derenburg|Derenburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Derenčin|Derenčin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dereser|Dereser]]
# [[Ottův slovník naučný/Derevce|Derevce]]
# [[Ottův slovník naučný/Derevljané|Derevljané]]
# [[Ottův slovník naučný/Derevnja|Derevnja]]
# [[Ottův slovník naučný/Dereya|Dereya]]
# [[Ottův slovník naučný/Derfelden|Derfelden]]
# [[Ottův slovník naučný/Derfflinger|Derfflinger]]
# [[Ottův slovník naučný/Derfle|Derfle]]
# [[Ottův slovník naučný/Derflice|Derflice]]
# [[Ottův slovník naučný/Derflík|Derflík]]
# [[Ottův slovník naučný/Derg|Derg]]
# [[Ottův slovník naučný/Dería|Dería]]
# [[Ottův slovník naučný/Derivace|Derivace]]
# [[Ottův slovník naučný/Derivační počet|Derivační počet]]
# [[Ottův slovník naučný/Derivantia|Derivantia]]
# [[Ottův slovník naučný/Derivat|Derivat]]
# [[Ottův slovník naučný/Derivativní způsob nabyvací|Derivativní způsob nabyvací]]
# [[Ottův slovník naučný/Derkač|Derkač]]
# [[Ottův slovník naučný/Derketo|Derketo]]
# [[Ottův slovník naučný/Derkos|Derkos]]
# [[Ottův slovník naučný/Derkyllidas|Derkyllidas]]
# [[Ottův slovník naučný/Derma|Derma]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermanyssus|Dermanyssus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dug.|Dug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermaptera|Dermaptera]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatalgia|Dermatalgia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatica|Dermatica]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatitis|Dermatitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatocoptes|Dermatocoptes]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatogen|Dermatogen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatochelys|Dermatochelys]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatol|Dermatol]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatologie|Dermatologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatomykosy|Dermatomykosy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatopathie|Dermatopathie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatophagus|Dermatophagus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatoplastika|Dermatoplastika]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatorrhagie|Dermatorrhagie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatozoa|Dermatozoa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermbach|Dermbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermenchysis|Dermenchysis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermestes|Dermestes]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermochelys|Dermochelys]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermoid|Dermoid]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermophyt|Dermophyt]]
# [[Ottův slovník naučný/Derna|Derna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dernburg|Dernburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Děrné|Děrné]]
# [[Ottův slovník naučný/Dernschwam|Dernschwam]]
# [[Ottův slovník naučný/Dernuška|Dernuška]]
# [[Ottův slovník naučný/Derogace|Derogace]]
# [[Ottův slovník naučný/Derogatorní klausule|Derogatorní klausule]]
# [[Ottův slovník naučný/Derosne|Derosne]]
# [[Ottův slovník naučný/Derosnova sůl|Derosnova sůl]]
# [[Ottův slovník naučný/De Rossi|De Rossi]]
# [[Ottův slovník naučný/Derotremata|Derotremata]]
# [[Ottův slovník naučný/Déroulède|Déroulède]]
# [[Ottův slovník naučný/Déroute|Déroute]]
# [[Ottův slovník naučný/Deroy|Deroy]]
# [[Ottův slovník naučný/Derpt|Derpt]]
# [[Ottův slovník naučný/Derriey|Derriey]]
# [[Ottův slovník naučný/Derry|Derry]]
# [[Ottův slovník naučný/Deruta|Deruta]]
# [[Ottův slovník naučný/Deruzda|Deruzda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dervan|Dervan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dervarics|Dervarics]]
# [[Ottův slovník naučný/Derváz|Derváz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dervenáki|Dervenáki]]
# [[Ottův slovník naučný/Dervent|Dervent]]
# [[Ottův slovník naučný/Dervíš|Dervíš]]
# [[Ottův slovník naučný/Dervíš paša|Dervíš paša]]
# [[Ottův slovník naučný/Derviz|Derviz]]
# [[Ottův slovník naučný/Derwent|Derwent]]
# [[Ottův slovník naučný/Derwent Conway|Derwent Conway]]
# [[Ottův slovník naučný/Derwentwater|Derwentwater]]
# [[Ottův slovník naučný/of Derwentwater|of Derwentwater]]
# [[Ottův slovník naučný/Deryngowa|Deryngowa]]
# [[Ottův slovník naučný/Deryzda|Deryzda]]
# [[Ottův slovník naučný/Deržavin|Deržavin]]
# [[Ottův slovník naučný/Des|Des]]
# [[Ottův slovník naučný/Dés|Dés]]
# [[Ottův slovník naučný/Desagréable|Desagréable]]
# [[Ottův slovník naučný/Desaguadero|Desaguadero]]
# [[Ottův slovník naučný/Desaignes|Desaignes]]
# [[Ottův slovník naučný/Desains|Desains]]
# [[Ottův slovník naučný/Desaix de Voygoux|Desaix de Voygoux]]
# [[Ottův slovník naučný/Dés-Akna|Dés-Akna]]
# [[Ottův slovník naučný/De Sanctis|De Sanctis]]
# [[Ottův slovník naučný/Désappointment|Désappointment]]
# [[Ottův slovník naučný/Desargues|Desargues]]
# [[Ottův slovník naučný/Desátek|Desátek]]
# [[Ottův slovník naučný/Desaterák|Desaterák]]
# [[Ottův slovník naučný/Desátir|Desátir]]
# [[Ottův slovník naučný/Desátník|Desátník]]
# [[Ottův slovník naučný/Desaugiers|Desaugiers]]
# [[Ottův slovník naučný/Desault|Desault]]
# [[Ottův slovník naučný/De Sauss|De Sauss]]
# [[Ottův slovník naučný/Désaveu|Désaveu]]
# [[Ottův slovník naučný/Desavouovati|Desavouovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Desbeaux|Desbeaux]]
# [[Ottův slovník naučný/Desbordes-Valmorer|Desbordes-Valmorer]]
# [[Ottův slovník naučný/Desbouts|Desbouts]]
# [[Ottův slovník naučný/Descabezado|Descabezado]]
# [[Ottův slovník naučný/Descamizados|Descamizados]]
# [[Ottův slovník naučný/Descamps|Descamps]]
# [[Ottův slovník naučný/Désiré|Désiré]]
# [[Ottův slovník naučný/Descartes|Descartes]]
# [[Ottův slovník naučný/Descartesův list|Descartesův list]]
# [[Ottův slovník naučný/Descemet|Descemet]]
# [[Ottův slovník naučný/Descemetitis|Descemetitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Descemetova blána|Descemetova blána]]
# [[Ottův slovník naučný/Descendence|Descendence]]
# [[Ottův slovník naučný/Descendenční theorie|Descendenční theorie]]
# [[Ottův slovník naučný/Descendenti|Descendenti]]
# [[Ottův slovník naučný/Descensus|Descensus]]
# [[Ottův slovník naučný/Descente|Descente]]
# [[Ottův slovník naučný/Des Cloizeaux|Des Cloizeaux]]
# [[Ottův slovník naučný/Descloizit|Descloizit]]
# [[Ottův slovník naučný/Desclot|Desclot]]
# [[Ottův slovník naučný/Descoudres|Descoudres]]
# [[Ottův slovník naučný/Describe|Describe]]
# [[Ottův slovník naučný/Deseado Puerto|Deseado Puerto]]
# [[Ottův slovník naučný/Deseilligny|Deseilligny]]
# [[Ottův slovník naučný/Deseine|Deseine]]
# [[Ottův slovník naučný/Desenzano sul Lago|Desenzano sul Lago]]
# [[Ottův slovník naučný/Deserce|Deserce]]
# [[Ottův slovník naučný/Deseret|Deseret]]
# [[Ottův slovník naučný/Desericius|Desericius]]
# [[Ottův slovník naučný/Desertas|Desertas]]
# [[Ottův slovník naučný/Deserteur|Deserteur]]
# [[Ottův slovník naučný/Deservitní rok|Deservitní rok]]
# [[Ottův slovník naučný/Deset|Deset]]
# [[Ottův slovník naučný/Desetina|Desetina]]
# [[Ottův slovník naučný/Desetinný|Desetinný]]
# [[Ottův slovník naučný/Desetiúhelník|Desetiúhelník]]
# [[Ottův slovník naučný/Desèze|Desèze]]
# [[Ottův slovník naučný/Desfont.|Desfont.]]
# [[Ottův slovník naučný/Desfontaines|Desfontaines]]
# [[Ottův slovník naučný/Desfontainesův jez|Desfontainesův jez]]
# [[Ottův slovník naučný/Desfosses|Desfosses]]
# [[Ottův slovník naučný/Des Fours-Walderode|Des Fours-Walderode]]
# [[Ottův slovník naučný/Desgodins|Desgodins]]
# [[Ottův slovník naučný/Desgoffe|Desgoffe]]
# [[Ottův slovník naučný/Desh.|Desh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Deshabillé|Deshabillé]]
# [[Ottův slovník naučný/Deshayes|Deshayes]]
# [[Ottův slovník naučný/Deshima|Deshima]]
# [[Ottův slovník naučný/Deshoulières|Deshoulières]]
# [[Ottův slovník naučný/Deschales|Deschales]]
# [[Ottův slovník naučný/Deschamps|Deschamps]]
# [[Ottův slovník naučný/Deschampsia|Deschampsia]]
# [[Ottův slovník naučný/Deschanel|Deschanel]]
# [[Ottův slovník naučný/Deschmann|Deschmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Desiderata|Desiderata]]
# [[Ottův slovník naučný/Desiderativum|Desiderativum]]
# [[Ottův slovník naučný/Desideratum|Desideratum]]
# [[Ottův slovník naučný/Desideria|Desideria]]
# [[Ottův slovník naučný/Desiderio da Settignano|Desiderio da Settignano]]
# [[Ottův slovník naučný/Desiderium|Desiderium]]
# [[Ottův slovník naučný/Desiderius (svatý)|Desiderius (svatý)]]
# [[Ottův slovník naučný/Desiderius (vévoda)|Desiderius (vévoda)]]
# [[Ottův slovník naučný/Desiertas|Desiertas]]
# [[Ottův slovník naučný/Designace|Designace]]
# [[Ottův slovník naučný/Designatio personae|Designatio personae]]
# [[Ottův slovník naučný/Designator|Designator]]
# [[Ottův slovník naučný/Designollův prach|Designollův prach]]
# [[Ottův slovník naučný/Desikace|Desikace]]
# [[Ottův slovník naučný/Desima|Desima]]
# [[Ottův slovník naučný/Desinfekce|Desinfekce]]
# [[Ottův slovník naučný/Desinfekční látky, methody, ústavy|Desinfekční látky, methody, ústavy]]
# [[Ottův slovník naučný/Desinfektol|Desinfektol]]
# [[Ottův slovník naučný/Desinfikovati|Desinfikovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Desintegrator|Desintegrator]]
# [[Ottův slovník naučný/Desio|Desio]]
# [[Ottův slovník naučný/Desipere in loco|Desipere in loco]]
# [[Ottův slovník naučný/La Desirade|La Desirade]]
# [[Ottův slovník naučný/Desítinožci|Desítinožci]]
# [[Ottův slovník naučný/Désiu|Désiu]]
# [[Ottův slovník naučný/Desjardins|Desjardins]]
# [[Ottův slovník naučný/Desjaterik|Desjaterik]]
# [[Ottův slovník naučný/Desjatina|Desjatina]]
# [[Ottův slovník naučný/Desjatskij|Desjatskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Deskojazyční|Deskojazyční]]
# [[Ottův slovník naučný/Deskripce|Deskripce]]
# [[Ottův slovník naučný/Deskriptivní geometrie|Deskriptivní geometrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Deskvamace|Deskvamace]]
# [[Ottův slovník naučný/Deskvamativní zánět plic|Deskvamativní zánět plic]]
# [[Ottův slovník naučný/Desky (obec)|Desky (obec)]]
# [[Ottův slovník naučný/Desky|Desky]]
# [[Ottův slovník naučný/Desl|Desl]]
# [[Ottův slovník naučný/Deslandes|Deslandes]]
# [[Ottův slovník naučný/Deslanges|Deslanges]]
# [[Ottův slovník naučný/Deslys|Deslys]]
# [[Ottův slovník naučný/Desm.|Desm.]]
# [[Ottův slovník naučný/Des M.|Des M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmalgie|Desmalgie]]
# [[Ottův slovník naučný/Desman|Desman]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmanthus|Desmanthus]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmarées|Desmarées]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmares|Desmares]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmarest|Desmarest]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmarets|Desmarets]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmarets de Saint-Sorlin|Desmarets de Saint-Sorlin]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmarres|Desmarres]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmidiaceae|Desmidiaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmichels|Desmichels]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmin|Desmin]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmitis|Desmitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmoceras|Desmoceras]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmodium|Desmodium]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmodus|Desmodus]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmoflogosis|Desmoflogosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmoid|Desmoid]]
# [[Ottův slovník naučný/Des Moines|Des Moines]]
# [[Ottův slovník naučný/Des-moll|Des-moll]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmologie|Desmologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmomyaria|Desmomyaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmoncus|Desmoncus]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmond|Desmond]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmopathie|Desmopathie]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmoul.|Desmoul.]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmoulins|Desmoulins]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmurgie|Desmurgie]]
# [[Ottův slovník naučný/Desn.|Desn.]]
# [[Ottův slovník naučný/Desná|Desná]]
# [[Ottův slovník naučný/Desná (řeka)|Desná (řeka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Desna|Desna]]
# [[Ottův slovník naučný/Desnica|Desnica]]
# [[Ottův slovník naučný/Desnickij|Desnickij]]
# [[Ottův slovník naučný/Děs noční|Děs noční]]
# [[Ottův slovník naučný/Desnoiresterres|Desnoiresterres]]
# [[Ottův slovník naučný/Desnoje bratstvo|Desnoje bratstvo]]
# [[Ottův slovník naučný/Desnoyers|Desnoyers]]
# [[Ottův slovník naučný/Desodorisace|Desodorisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Desolación|Desolación]]
# [[Ottův slovník naučný/Desolatní|Desolatní]]
# [[Ottův slovník naučný/Desolda|Desolda]]
# [[Ottův slovník naučný/Desombiaux|Desombiaux]]
# [[Ottův slovník naučný/Desor|Desor]]
# [[Ottův slovník naučný/Désordre|Désordre]]
# [[Ottův slovník naučný/Desorganisace|Desorganisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Desormes|Desormes]]
# [[Ottův slovník naučný/Desoxydace|Desoxydace]]
# [[Ottův slovník naučný/Desp.|Desp.]]
# [[Ottův slovník naučný/Despekt|Despekt]]
# [[Ottův slovník naučný/Despeńaperros|Despeńaperros]]
# [[Ottův slovník naučný/Desperace|Desperace]]
# [[Ottův slovník naučný/Desperados|Desperados]]
# [[Ottův slovník naučný/Desperátní|Desperátní]]
# [[Ottův slovník naučný/Despériers|Despériers]]
# [[Ottův slovník naučný/Despeyrous|Despeyrous]]
# [[Ottův slovník naučný/Desplaces|Desplaces]]
# [[Ottův slovník naučný/Despoblado|Despoblado]]
# [[Ottův slovník naučný/Despoina|Despoina]]
# [[Ottův slovník naučný/Despois|Despois]]
# [[Ottův slovník naučný/Desponsatus|Desponsatus]]
# [[Ottův slovník naučný/Desportes|Desportes]]
# [[Ottův slovník naučný/Despot|Despot]]
# [[Ottův slovník naučný/Despot Ivan|Despot Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Despotát|Despotát]]
# [[Ottův slovník naučný/Despotismus|Despotismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Despoto-dag|Despoto-dag]]
# [[Ottův slovník naučný/Despotović|Despotović]]
# [[Ottův slovník naučný/Despotović-Ćusić|Despotović-Ćusić]]
# [[Ottův slovník naučný/Despréaux|Despréaux]]
# [[Ottův slovník naučný/Després|Després]]
# [[Ottův slovník naučný/Despretz|Despretz]]
# [[Ottův slovník naučný/Desprez|Desprez]]
# [[Ottův slovník naučný/De Spuches Ruffo|De Spuches Ruffo]]
# [[Ottův slovník naučný/Despumace|Despumace]]
# [[Ottův slovník naučný/Desquamatio|Desquamatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Desrousseaux|Desrousseaux]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessa|Dessa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessaix|Dessaix]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessalines|Dessalines]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessau|Dessau]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessauer|Dessauer]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessava|Dessava]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessavský|Dessavský]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessavský most|Dessavský most]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessavský pochod|Dessavský pochod]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessendorf|Dessendorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessert|Dessert]]
# [[Ottův slovník naučný/Desservanti|Desservanti]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessewffy|Dessewffy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessi|Dessi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessin|Dessin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessoff|Dessoff]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessoir|Dessoir]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessolle|Dessolle]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessus|Dessus]]
# [[Ottův slovník naučný/Děst|Děst]]
# [[Ottův slovník naučný/D’Este|D’Este]]
# [[Ottův slovník naučný/Desterro|Desterro]]
# [[Ottův slovník naučný/Destillace|Destillace]]
# [[Ottův slovník naučný/Destinace|Destinace]]
# [[Ottův slovník naučný/Destinatář|Destinatář]]
# [[Ottův slovník naučný/Destinézit|Destinézit]]
# [[Ottův slovník naučný/Destinonův způsob sbirání smetany|Destinonův způsob sbirání smetany]]
# [[Ottův slovník naučný/Destinovati|Destinovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Destouches |Destouches ]]
# [[Ottův slovník naučný/Destra|Destra]]
# [[Ottův slovník naučný/Destrée|Destrée]]
# [[Ottův slovník naučný/Destrem|Destrem]]
# [[Ottův slovník naučný/Destrukce|Destrukce]]
# [[Ottův slovník naučný/Destunis|Destunis]]
# [[Ottův slovník naučný/Destúr|Destúr]]
# [[Ottův slovník naučný/Destutt de Tracy|Destutt de Tracy]]
# [[Ottův slovník naučný/Desubas|Desubas]]
# [[Ottův slovník naučný/Desuetudo|Desuetudo]]
# [[Ottův slovník naučný/Desultores|Desultores]]
# [[Ottův slovník naučný/Desultorický|Desultorický]]
# [[Ottův slovník naučný/Desv.|Desv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Desvaux|Desvaux]]
# [[Ottův slovník naučný/Desverges|Desverges]]
# [[Ottův slovník naučný/Desvres|Desvres]]
# [[Ottův slovník naučný/Deswert|Deswert]]
# [[Ottův slovník naučný/Deszczyński|Deszczyński]]
# [[Ottův slovník naučný/Deszkiewicz|Deszkiewicz]]
# [[Ottův slovník naučný/Déš|Déš]]
# [[Ottův slovník naučný/Deša|Deša]]
# [[Ottův slovník naučný/Dešenice|Dešenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dešenští z Dešenic|Dešenští z Dešenic]]
# [[Ottův slovník naučný/Dešná|Dešná]]
# [[Ottův slovník naučný/Dešné|Dešné]]
# [[Ottův slovník naučný/Dešnev|Dešnev]]
# [[Ottův slovník naučný/Dešnice|Dešnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dešov|Dešov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dešt|Dešt]]
# [[Ottův slovník naučný/Déšť|Déšť]]
# [[Ottův slovník naučný/Deštná|Deštná]]
# [[Ottův slovník naučný/Deštné|Deštné]]
# [[Ottův slovník naučný/Deštnice|Deštnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Deštník|Deštník]]
# [[Ottův slovník naučný/Dešťoměr|Dešťoměr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dešťopis|Dešťopis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dešťovka|Dešťovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dešťovky|Dešťovky]]
# [[Ottův slovník naučný/Détaché|Détaché]]
# [[Ottův slovník naučný/Détachement|Détachement]]
# [[Ottův slovník naučný/Detail|Detail]]
# [[Ottův slovník naučný/Detailista|Detailista]]
# [[Ottův slovník naučný/Detaille|Detaille]]
# [[Ottův slovník naučný/Detailní|Detailní]]
# [[Ottův slovník naučný/Detaň|Detaň]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětanovice|Dětanovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Detašovací přístroj|Detašovací přístroj]]
# [[Ottův slovník naučný/De te fabula narratur|De te fabula narratur]]
# [[Ottův slovník naučný/Detektiv|Detektiv]]
# [[Ottův slovník naučný/Detektor|Detektor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětel|Dětel]]
# [[Ottův slovník naučný/Detela|Detela]]
# [[Ottův slovník naučný/De tempore|De tempore]]
# [[Ottův slovník naučný/Detence|Detence]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětenice|Dětenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Détente|Détente]]
# [[Ottův slovník naučný/Détention|Détention]]
# [[Ottův slovník naučný/Detentor|Detentor]]
# [[Ottův slovník naučný/Detergentia|Detergentia]]
# [[Ottův slovník naučný/Deteriorace|Deteriorace]]
# [[Ottův slovník naučný/Determinace|Determinace]]
# [[Ottův slovník naučný/Determinant|Determinant]]
# [[Ottův slovník naučný/Determinativa|Determinativa]]
# [[Ottův slovník naučný/Determinativní|Determinativní]]
# [[Ottův slovník naučný/Determinato|Determinato]]
# [[Ottův slovník naučný/Determinismus|Determinismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Determinista|Determinista]]
# [[Ottův slovník naučný/Determinovaný|Determinovaný]]
# [[Ottův slovník naučný/Determinovati|Determinovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Detersiva|Detersiva]]
# [[Ottův slovník naučný/Detestovati|Detestovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dethronisace|Dethronisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětinec|Dětinec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětinov|Dětinov]]
# [[Ottův slovník naučný/Detinovati|Detinovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětkovice|Dětkovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Detlef|Detlef]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětmar|Dětmar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětmarovice|Dětmarovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Detmold|Detmold]]
# [[Ottův slovník naučný/Detmold Johann Hermann|Detmold Johann Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětoch|Dětoch]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětochov|Dětochov]]
# [[Ottův slovník naučný/Detonace|Detonace]]
# [[Ottův slovník naučný/Detonator|Detonator]]
# [[Ottův slovník naučný/Detonse|Detonse]]
# [[Ottův slovník naučný/Detractis detrahendis|Detractis detrahendis]]
# [[Ottův slovník naučný/Detractus realis|Detractus realis]]
# [[Ottův slovník naučný/Detrakce|Detrakce]]
# [[Ottův slovník naučný/De Traux|De Traux]]
# [[Ottův slovník naučný/Detrekö-Varalja|Detrekö-Varalja]]
# [[Ottův slovník naučný/De tribus impostoribus|De tribus impostoribus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětřich|Dětřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětřichov|Dětřichov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětřichovice|Dětřichovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Détriment|Détriment]]
# [[Ottův slovník naučný/De tripode dictum|De tripode dictum]]
# [[Ottův slovník naučný/Detritus|Detritus]]
# [[Ottův slovník naučný/Detroit Karl|Detroit Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Detroit|Detroit]]
# [[Ottův slovník naučný/De Troy|De Troy]]
# [[Ottův slovník naučný/Détroyat|Détroyat]]
# [[Ottův slovník naučný/Detrusorium|Detrusorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Detrusor urinae|Detrusor urinae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětská literatura|Dětská literatura]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětská obrna|Dětská obrna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětské divadelní hry|Dětské divadelní hry]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětské moučky|Dětské moučky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětské nemoci|Dětské nemoci]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětské nemocnice|Dětské nemocnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětské sanatorium|Dětské sanatorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětské zahrádky|Dětské zahrádky]]
# [[Ottův slovník naučný/Detta|Detta]]
# [[Ottův slovník naučný/Dette|Dette]]
# [[Ottův slovník naučný/Dettelbach|Dettelbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Dettenried|Dettenried]]
# [[Ottův slovník naučný/Dettingen|Dettingen]]
# [[Ottův slovník naučný/Detto|Detto]]
# [[Ottův slovník naučný/Dettwa|Dettwa]]
# [[Ottův slovník naučný/Detumescence|Detumescence]]
# [[Ottův slovník naučný/Detunata|Detunata]]
# [[Ottův slovník naučný/Detur|Detur]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětva|Dětva]]
# [[Ottův slovník naučný/Detvan|Detvan]]
# [[Ottův slovník naučný/Deuben|Deuben]]
# [[Ottův slovník naučný/Deubler|Deubler]]
# [[Ottův slovník naučný/Deukalión|Deukalión]]
# [[Ottův slovník naučný/Deûle|Deûle]]
# [[Ottův slovník naučný/Deulino|Deulino]]
# [[Ottův slovník naučný/Deus|Deus]]
# [[Ottův slovník naučný/Deusdedit|Deusdedit]]
# [[Ottův slovník naučný/Deus ex machina|Deus ex machina]]
# [[Ottův slovník naučný/Deus Fidius|Deus Fidius]]
# [[Ottův slovník naučný/Deus in adjutorium|Deus in adjutorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Deuske|Deuske]]
# [[Ottův slovník naučný/Deus omen avertat|Deus omen avertat]]
# [[Ottův slovník naučný/Deus-Ramos|Deus-Ramos]]
# [[Ottův slovník naučný/Deussen|Deussen]]
# [[Ottův slovník naučný/Deut|Deut]]
# [[Ottův slovník naučný/Deuteragónistés|Deuteragónistés]]
# [[Ottův slovník naučný/Deuterogamie|Deuterogamie]]
# [[Ottův slovník naučný/Deuterokanónické knihy|Deuterokanónické knihy]]
# [[Ottův slovník naučný/Deuterolog|Deuterolog]]
# [[Ottův slovník naučný/Deuteronomion|Deuteronomion]]
# [[Ottův slovník naučný/Deuteropathické|Deuteropathické]]
# [[Ottův slovník naučný/Deuteroplasma|Deuteroplasma]]
# [[Ottův slovník naučný/Deuterósis|Deuterósis]]
# [[Ottův slovník naučný/Deuteroskopie|Deuteroskopie]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutinger|Deutinger]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch|Deutsch]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Altenburg|Deutsch-Altenburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Bleiberg|Deutsch-Bleiberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutschbundesort|Deutschbundesort]]
# [[Ottův slovník naučný/z Deutschenberka|z Deutschenberka]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Eylau|Deutsch-Eylau]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Kahn|Deutsch-Kahn]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutschkatholiken|Deutschkatholiken]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Kilmes|Deutsch-Kilmes]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Krawarn|Deutsch-Krawarn]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Kreuz|Deutsch-Kreuz]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Krone|Deutsch-Krone]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Landsberg|Deutsch-Landsberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Leuten|Deutsch-Leuten]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Liptsch|Deutsch-Liptsch]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutschmeister|Deutschmeister]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutz|Deutz]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutzendorf|Deutzendorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutzia|Deutzia]]
# [[Ottův slovník naučný/Deux|Deux]]
# [[Ottův slovník naučný/Les Deuxièmes bois|Les Deuxièmes bois]]
# [[Ottův slovník naučný/Deux Ponts|Deux Ponts]]
# [[Ottův slovník naučný/Deux-Sèvres|Deux-Sèvres]]
# [[Ottův slovník naučný/Deva (sanskrt)|Deva (sanskrt)]]
# [[Ottův slovník naučný/Deva (město)|Deva (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Déva|Déva]]
# [[Ottův slovník naučný/Děva (bohyně)|Děva (bohyně)]]
# [[Ottův slovník naučný/Děva (jméno)|Děva (jméno)]]
# [[Ottův slovník naučný/Devaccani|Devaccani]]
# [[Ottův slovník naučný/Déva-dásí|Déva-dásí]]
# [[Ottův slovník naučný/Devalvace|Devalvace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dévalvárá|Dévalvárá]]
# [[Ottův slovník naučný/Dévanágari|Dévanágari]]
# [[Ottův slovník naučný/Devantière|Devantière]]
# [[Ottův slovník naučný/Devaporace|Devaporace]]
# [[Ottův slovník naučný/Devapragaja|Devapragaja]]
# [[Ottův slovník naučný/Devas|Devas]]
# [[Ottův slovník naučný/Devastace|Devastace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dévatá|Dévatá]]
# [[Ottův slovník naučný/Devaterník|Devaterník]]
# [[Ottův slovník naučný/Devatero odění|Devatero odění]]
# [[Ottův slovník naučný/Devaux|Devaux]]
# [[Ottův slovník naučný/De Vaux|De Vaux]]
# [[Ottův slovník naučný/Dévaványa|Dévaványa]]
# [[Ottův slovník naučný/Devay|Devay]]
# [[Ottův slovník naučný/Devčić|Devčić]]
# [[Ottův slovník naučný/Deve Bojun|Deve Bojun]]
# [[Ottův slovník naučný/Devecser|Devecser]]
# [[Ottův slovník naučný/Develle|Develle]]
# [[Ottův slovník naučný/Développement|Développement]]
# [[Ottův slovník naučný/Develtovo|Develtovo]]
# [[Ottův slovník naučný/Deventer|Deventer]]
# [[Ottův slovník naučný/van Deventer|van Deventer]]
# [[Ottův slovník naučný/Dévény|Dévény]]
# [[Ottův slovník naučný/De verbo ad verbum|De verbo ad verbum]]
# [[Ottův slovník naučný/Devereux|Devereux]]
# [[Ottův slovník naučný/Devergie|Devergie]]
# [[Ottův slovník naučný/Devéria|Devéria]]
# [[Ottův slovník naučný/Deveroux|Deveroux]]
# [[Ottův slovník naučný/Deverra|Deverra]]
# [[Ottův slovník naučný/Devès|Devès]]
# [[Ottův slovník naučný/Devestitura|Devestitura]]
# [[Ottův slovník naučný/Devětdenyk|Devětdenyk]]
# [[Ottův slovník naučný/Devětsil|Devětsil]]
# [[Ottův slovník naučný/Devex|Devex]]
# [[Ottův slovník naučný/Devexa|Devexa]]
# [[Ottův slovník naučný/Deviace|Deviace]]
# [[Ottův slovník naučný/Device|Device]]
# [[Ottův slovník naučný/Děvice|Děvice]]
# [[Ottův slovník naučný/Děvičja krasa|Děvičja krasa]]
# [[Ottův slovník naučný/Děvičnik|Děvičnik]]
# [[Ottův slovník naučný/Devienne|Devienne]]
# [[Ottův slovník naučný/Devier|Devier]]
# [[Ottův slovník naučný/Děvík|Děvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Devil|Devil]]
# [[Ottův slovník naučný/Deville|Deville]]
# [[Ottův slovník naučný/Deville, Sainte-Claire D.|Deville, Sainte-Claire D.]]
# [[Ottův slovník naučný/Déville les Rouen|Déville les Rouen]]
# [[Ottův slovník naučný/Devilleova pec|Devilleova pec]]
# [[Ottův slovník naučný/Devil wood|Devil wood]]
# [[Ottův slovník naučný/Děvín|Děvín]]
# [[Ottův slovník naučný/Devins|Devins]]
# [[Ottův slovník naučný/Devisa|Devisa]]
# [[Ottův slovník naučný/Devítková zkouška|Devítková zkouška]]
# [[Ottův slovník naučný/Devítník|Devítník]]
# [[Ottův slovník naučný/Devitrifikace|Devitrifikace]]
# [[Ottův slovník naučný/Devítský|Devítský]]
# [[Ottův slovník naučný/Devitte|Devitte]]
# [[Ottův slovník naučný/Devizes|Devizes]]
# [[Ottův slovník naučný/Devoce|Devoce]]
# [[Ottův slovník naučný/Devoir|Devoir]]
# [[Ottův slovník naučný/Devol|Devol]]
# [[Ottův slovník naučný/Devoluce|Devoluce]]
# [[Ottův slovník naučný/Devoluční válka|Devoluční válka]]
# [[Ottův slovník naučný/Devoluy|Devoluy]]
# [[Ottův slovník naučný/Devomovati|Devomovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Devon|Devon]]
# [[Ottův slovník naučný/Devonport|Devonport]]
# [[Ottův slovník naučný/Devonshire|Devonshire]]
# [[Ottův slovník naučný/of Devonshire|of Devonshire]]
# [[Ottův slovník naučný/Devonshire junket|Devonshire junket]]
# [[Ottův slovník naučný/Devonský skot|Devonský skot]]
# [[Ottův slovník naučný/Devonský útvar|Devonský útvar]]
# [[Ottův slovník naučný/Devorace|Devorace]]
# [[Ottův slovník naučný/Devoti|Devoti]]
# [[Ottův slovník naučný/Devotio|Devotio]]
# [[Ottův slovník naučný/Devotní|Devotní]]
# [[Ottův slovník naučný/Devoty|Devoty]]
# [[Ottův slovník naučný/Devrient|Devrient]]
# [[Ottův slovník naučný/Dewalquea|Dewalquea]]
# [[Ottův slovník naučný/De Wette|De Wette]]
# [[Ottův slovník naučný/Dewez|Dewez]]
# [[Ottův slovník naučný/De Winne|De Winne]]
# [[Ottův slovník naučný/De Witt|De Witt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dewittsland|Dewittsland]]
# [[Ottův slovník naučný/Dewsbury|Dewsbury]]
# [[Ottův slovník naučný/Dexamenos|Dexamenos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dexiografie|Dexiografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dexippos|Dexippos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dexippus|Dexippus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dextera|Dextera]]
# [[Ottův slovník naučný/Dextrale|Dextrale]]
# [[Ottův slovník naučný/Dextran|Dextran]]
# [[Ottův slovník naučný/Dextri|Dextri]]
# [[Ottův slovník naučný/Dextriny|Dextriny]]
# [[Ottův slovník naučný/Dextrocardia|Dextrocardia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dextrosa|Dextrosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dey|Dey]]
# [[Ottův slovník naučný/Deyl|Deyl]]
# [[Ottův slovník naučný/Deym ze Stříteže|Deym ze Stříteže]]
# [[Ottův slovník naučný/Deynze|Deynze]]
# [[Ottův slovník naučný/Deza|Deza]]
# [[Ottův slovník naučný/Didak|Didak]]
# [[Ottův slovník naučný/Dezertér|Dezertér]]
# [[Ottův slovník naučný/Dézna|Dézna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dezobry|Dezobry]]
# [[Ottův slovník naučný/Deželić|Deželić]]
# [[Ottův slovník naučný/Deževa|Deževa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dežma|Dežma]]
# [[Ottův slovník naučný/Dežman|Dežman]]
# [[Ottův slovník naučný/Dežurnyj|Dežurnyj]]
# [[Ottův slovník naučný/D. G.|D. G.]]
# [[Ottův slovník naučný/d. h.|d. h.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhafár|Dhafár]]
# [[Ottův slovník naučný/Dháká|Dháká]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhákán|Dhákán]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhalíp|Dhalíp]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhaman|Dhaman]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhamar|Dhamar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhammapadam|Dhammapadam]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhan|Dhan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhángarové|Dhángarové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhanvantari|Dhanvantari]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhar|Dhar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dharma|Dharma]]
# [[Ottův slovník naučný/Dharná baithná|Dharná baithná]]
# [[Ottův slovník naučný/Dharvar|Dharvar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhau|Dhau]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhaulagiri|Dhaulagiri]]
# [[Ottův slovník naučný/Dheune|Dheune]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhlb.|Dhlb.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhofár|Dhofár]]
# [[Ottův slovník naučný/Dholera|Dholera]]
# [[Ottův slovník naučný/Dholiana|Dholiana]]
# [[Ottův slovník naučný/Dholpur|Dholpur]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhor-el-Chodíb|Dhor-el-Chodíb]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhrá|Dhrá]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhrtaráštra|Dhrtaráštra]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhulia|Dhulia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dhulip Singh|Dhulip Singh]]
# [[Ottův slovník naučný/Di|Di]]
# [[Ottův slovník naučný/Di…|Di…]]
# [[Ottův slovník naučný/Dia (předložka)|Dia (předložka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dia (ostrov)|Dia (ostrov)]]
# [[Ottův slovník naučný/Diabas|Diabas]]
# [[Ottův slovník naučný/Diabasis|Diabasis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diabelli|Diabelli]]
# [[Ottův slovník naučný/Diabetes|Diabetes]]
# [[Ottův slovník naučný/Diabetik|Diabetik]]
# [[Ottův slovník naučný/Diable|Diable]]
# [[Ottův slovník naučný/Diablerets|Diablerets]]
# [[Ottův slovník naučný/Diablerie|Diablerie]]
# [[Ottův slovník naučný/Diablesse|Diablesse]]
# [[Ottův slovník naučný/Diablotin|Diablotin]]
# [[Ottův slovník naučný/Diabola|Diabola]]
# [[Ottův slovník naučný/Diabolický|Diabolický]]
# [[Ottův slovník naučný/Diabolismus|Diabolismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diabolista|Diabolista]]
# [[Ottův slovník naučný/Diabologie|Diabologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Diabolus|Diabolus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diabotanum|Diabotanum]]
# [[Ottův slovník naučný/Diabrosis|Diabrosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diacetová kyselina|Diacetová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaconia|Diaconia]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaconicum|Diaconicum]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaconus|Diaconus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diadelphia|Diadelphia]]
# [[Ottův slovník naučný/Diadema|Diadema]]
# [[Ottův slovník naučný/Diadocha|Diadocha]]
# [[Ottův slovník naučný/Diadochit|Diadochit]]
# [[Ottův slovník naučný/Diadochové|Diadochové]]
# [[Ottův slovník naučný/Diadosis|Diadosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diadumenos|Diadumenos]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaerese|Diaerese]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaeta|Diaeta]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaf…|Diaf…]]
# [[Ottův slovník naučný/Diafanní|Diafanní]]
# [[Ottův slovník naučný/Diafanometr|Diafanometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Diafanorama|Diafanorama]]
# [[Ottův slovník naučný/Diafanoskopie|Diafanoskopie]]
# [[Ottův slovník naučný/Diafonie|Diafonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Diafora|Diafora]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaforit|Diaforit]]
# [[Ottův slovník naučný/Diafragma|Diafragma]]
# [[Ottův slovník naučný/Diafthora|Diafthora]]
# [[Ottův slovník naučný/Diafunu|Diafunu]]
# [[Ottův slovník naučný/Diafysis|Diafysis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diagenesis|Diagenesis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaglyf|Diaglyf]]
# [[Ottův slovník naučný/Diagnosa|Diagnosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Diagnostika|Diagnostika]]
# [[Ottův slovník naučný/Diago|Diago]]
# [[Ottův slovník naučný/Diagometr|Diagometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Diagonál|Diagonál]]
# [[Ottův slovník naučný/Diagonála|Diagonála]]
# [[Ottův slovník naučný/Diagonální|Diagonální]]
# [[Ottův slovník naučný/Diagonální methoda měření polí|Diagonální methoda měření polí]]
# [[Ottův slovník naučný/Diagonální zvrstvení|Diagonální zvrstvení]]
# [[Ottův slovník naučný/Diagoras|Diagoras]]
# [[Ottův slovník naučný/Diagraf|Diagraf]]
# [[Ottův slovník naučný/Diagramm|Diagramm]]
# [[Ottův slovník naučný/Diagrydium|Diagrydium]]
# [[Ottův slovník naučný/Diahot|Diahot]]
# [[Ottův slovník naučný/Diachenium|Diachenium]]
# [[Ottův slovník naučný/Diachord|Diachord]]
# [[Ottův slovník naučný/Diachorésis|Diachorésis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diachylon|Diachylon]]
# [[Ottův slovník naučný/Diairesis|Diairesis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaka|Diaka]]
# [[Ottův slovník naučný/Diakaustika|Diakaustika]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaklysma|Diaklysma]]
# [[Ottův slovník naučný/Diakodion|Diakodion]]
# [[Ottův slovník naučný/Diakon|Diakon]]
# [[Ottův slovník naučný/Diakonky|Diakonky]]
# [[Ottův slovník naučný/Diakonovština|Diakonovština]]
# [[Ottův slovník naučný/Diakopa|Diakopa]]
# [[Ottův slovník naučný/Diakos|Diakos]]
# [[Ottův slovník naučný/Diakovar|Diakovar]]
# [[Ottův slovník naučný/Diakrise|Diakrise]]
# [[Ottův slovník naučný/Diakritická znaménka|Diakritická znaménka]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaktinismus|Diaktinismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialektika|Dialektika]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialektikon|Dialektikon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialektikové|Dialektikové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialektologie|Dialektologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialekty|Dialekty]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialemma|Dialemma]]
# [[Ottův slovník naučný/Diallag|Diallag]]
# [[Ottův slovník naučný/Diallela|Diallela]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialog|Dialog]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialogická forma|Dialogická forma]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialogismus|Dialogismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialogit|Dialogit]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialypetalae|Dialypetalae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialysa|Dialysa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialysator|Dialysator]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialytická methoda eliminační|Dialytická methoda eliminační]]
# [[Ottův slovník naučný/Dialytický dalekohled|Dialytický dalekohled]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamagnetismus a Diamagnetometr|Diamagnetismus a Diamagnetometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamant|Diamant]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamante|Diamante]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamante Juan Bautista|Diamante Juan Bautista]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamantin|Diamantin]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamantina|Diamantina]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamantini|Diamantini]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamantino|Diamantino]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamantov|Diamantov]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamantová barva|Diamantová barva]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamantování|Diamantování]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamantová svatba|Diamantová svatba]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamantové písmo|Diamantové písmo]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamantový nátěr|Diamantový nátěr]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamantový nebozez|Diamantový nebozez]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamantový příkop|Diamantový příkop]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamantový tmel|Diamantový tmel]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamastigosis|Diamastigosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamer|Diamer]]
# [[Ottův slovník naučný/Diametr|Diametr]]
# [[Ottův slovník naučný/Diametrální|Diametrální]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamorfósa|Diamorfósa]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamorum|Diamorum]]
# [[Ottův slovník naučný/Diana|Diana]]
# [[Ottův slovník naučný/Diana (planetoida)|Diana (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Diana (chemie)|Diana (chemie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Diana (opice)|Diana (opice)]]
# [[Ottův slovník naučný/Diana (stráž)|Diana (stráž)]]
# [[Ottův slovník naučný/Diana Francouzská a Poitierská|Diana Francouzská a Poitierská]]
# [[Ottův slovník naučný/Diana Versaillská|Diana Versaillská]]
# [[Ottův slovník naučný/Diana Antonio|Diana Antonio]]
# [[Ottův slovník naučný/Dianaberk|Dianaberk]]
# [[Ottův slovník naučný/Dianahof|Dianahof]]
# [[Ottův slovník naučný/Diandria|Diandria]]
# [[Ottův slovník naučný/Diane de France|Diane de France]]
# [[Ottův slovník naučný/Diane de Poitiers|Diane de Poitiers]]
# [[Ottův slovník naučný/Dianella|Dianella]]
# [[Ottův slovník naučný/Dianemometr|Dianemometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dianemoskop|Dianemoskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Dianini kněží|Dianini kněží]]
# [[Ottův slovník naučný/Dianin řád|Dianin řád]]
# [[Ottův slovník naučný/Dianin strom|Dianin strom]]
# [[Ottův slovník naučný/Dianoea|Dianoea]]
# [[Ottův slovník naučný/Dianoeologie|Dianoeologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Diano Marina|Diano Marina]]
# [[Ottův slovník naučný/Dianthus|Dianthus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diantre|Diantre]]
# [[Ottův slovník naučný/Dianucum|Dianucum]]
# [[Ottův slovník naučný/Diapalma|Diapalma]]
# [[Ottův slovník naučný/Diapasma|Diapasma]]
# [[Ottův slovník naučný/Diapason|Diapason]]
# [[Ottův slovník naučný/Diapedesis|Diapedesis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diapente|Diapente]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaper|Diaper]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaph…|Diaph…]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaphoenicum|Diaphoenicum]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaphorésis, diaphorética|Diaphorésis, diaphorética]]
# [[Ottův slovník naučný/Diapnoia|Diapnoia]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaporésis|Diaporésis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diapsalma|Diapsalma]]
# [[Ottův slovník naučný/Diapséfisis|Diapséfisis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaptomus|Diaptomus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diarchie|Diarchie]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaria|Diaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Diario romano|Diario romano]]
# [[Ottův slovník naučný/Diarium|Diarium]]
# [[Ottův slovník naučný/Diarrhoea|Diarrhoea]]
# [[Ottův slovník naučný/Diarthrosa|Diarthrosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dias|Dias]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaschisma|Diaschisma]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaskeuasis|Diaskeuasis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaspasura|Diaspasura]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaspor|Diaspor]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaspora|Diaspora]]
# [[Ottův slovník naučný/Diasporometr|Diasporometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Diastaltický|Diastaltický]]
# [[Ottův slovník naučný/Diastase|Diastase]]
# [[Ottův slovník naučný/Diastema|Diastema]]
# [[Ottův slovník naučný/Diastimetr|Diastimetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Diastole|Diastole]]
# [[Ottův slovník naučný/Diastopora|Diastopora]]
# [[Ottův slovník naučný/Diastremma|Diastremma]]
# [[Ottův slovník naučný/Diastrofé|Diastrofé]]
# [[Ottův slovník naučný/Diastylis|Diastylis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diastylos|Diastylos]]
# [[Ottův slovník naučný/Diasyrmus|Diasyrmus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diatessarón|Diatessarón]]
# [[Ottův slovník naučný/Diathéké|Diathéké]]
# [[Ottův slovník naučný/Diathermanní|Diathermanní]]
# [[Ottův slovník naučný/Diathermansie|Diathermansie]]
# [[Ottův slovník naučný/Diathesa|Diathesa]]
# [[Ottův slovník naučný/Diatit|Diatit]]
# [[Ottův slovník naučný/Diatomaceae|Diatomaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Diatomický|Diatomický]]
# [[Ottův slovník naučný/Diatomin|Diatomin]]
# [[Ottův slovník naučný/Diatomová země|Diatomová země]]
# [[Ottův slovník naučný/Diatonický|Diatonický]]
# [[Ottův slovník naučný/Diatresis|Diatresis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diatreta|Diatreta]]
# [[Ottův slovník naučný/Diatribé|Diatribé]]
# [[Ottův slovník naučný/Diatrimma|Diatrimma]]
# [[Ottův slovník naučný/Diatypósis|Diatypósis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaulos|Diaulos]]
# [[Ottův slovník naučný/Diavoletti|Diavoletti]]
# [[Ottův slovník naučný/Diavolo|Diavolo]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaz|Diaz]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaz de Escobar|Diaz de Escobar]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaz de la Peña|Diaz de la Peña]]
# [[Ottův slovník naučný/Diazeuxis|Diazeuxis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diazolátky|Diazolátky]]
# [[Ottův slovník naučný/Diazóma|Diazóma]]
# [[Ottův slovník naučný/Dibblovka|Dibblovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dibdin|Dibdin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dibič-Zabalkanskij|Dibič-Zabalkanskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Dibil|Dibil]]
# [[Ottův slovník naučný/Dibio|Dibio]]
# [[Ottův slovník naučný/Diblík|Diblík]]
# [[Ottův slovník naučný/Dibolia|Dibolia]]
# [[Ottův slovník naučný/Díbón|Díbón]]
# [[Ottův slovník naučný/Dibong|Dibong]]
# [[Ottův slovník naučný/Dibra|Dibra]]
# [[Ottův slovník naučný/Dibrachium|Dibrachium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dibrachys|Dibrachys]]
# [[Ottův slovník naučný/Dibranchiata|Dibranchiata]]
# [[Ottův slovník naučný/Dibs|Dibs]]
# [[Ottův slovník naučný/Dic…|Dic…]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicaearchia|Dicaearchia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicalciumfosfat|Dicalciumfosfat]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicaledoni|Dicaledoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicanicium|Dicanicium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicasterium|Dicasterium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicentra|Dicentra]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicephalus|Dicephalus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diceras|Diceras]]
# [[Ottův slovník naučný/Diceratový vápenec|Diceratový vápenec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicey|Dicey]]
# [[Ottův slovník naučný/Diciplinarians|Diciplinarians]]
# [[Ottův slovník naučný/Dick|Dick]]
# [[Ottův slovník naučný/Dickens|Dickens]]
# [[Ottův slovník naučný/Dickenson|Dickenson]]
# [[Ottův slovník naučný/Dickinson|Dickinson]]
# [[Ottův slovník naučný/Dickson|Dickson]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicksonia|Dicksonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicksonův přistav|Dicksonův přistav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dickstein|Dickstein]]
# [[Ottův slovník naučný/Diclinia|Diclinia]]
# [[Ottův slovník naučný/Diclytra|Diclytra]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicotyledoneae|Dicotyledoneae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicotyledones|Dicotyledones]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicotyles|Dicotyles]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicquemare|Dicquemare]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicraneae|Dicraneae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicranella|Dicranella]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicranodontium|Dicranodontium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicranum|Dicranum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicsö-Szent-Mártón|Dicsö-Szent-Mártón]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicta|Dicta]]
# [[Ottův slovník naučný/Dictamnus|Dictamnus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dictator|Dictator]]
# [[Ottův slovník naučný/Dictée musicale|Dictée musicale]]
# [[Ottův slovník naučný/Dictionaire|Dictionaire]]
# [[Ottův slovník naučný/Dictionarium|Dictionarium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicto anno|Dicto anno]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicto die|Dicto die]]
# [[Ottův slovník naučný/Dictum|Dictum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dictum et promissum|Dictum et promissum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dictum factum|Dictum factum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dictyocaris|Dictyocaris]]
# [[Ottův slovník naučný/Dictyonema|Dictyonema]]
# [[Ottův slovník naučný/Dictyophyllum Fr. Br|Dictyophyllum Fr. Br]]
# [[Ottův slovník naučný/Dictyopteris Bronze|Dictyopteris Bronze]]
# [[Ottův slovník naučný/Dictyota|Dictyota]]
# [[Ottův slovník naučný/Dictys|Dictys]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicyan|Dicyan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicyemidae|Dicyemidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicynodon|Dicynodon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicypellium|Dicypellium]]
# [[Ottův slovník naučný/Díčkop|Díčkop]]
# [[Ottův slovník naučný/Did|Did]]
# [[Ottův slovník naučný/Didaché tón apostolón|Didaché tón apostolón]]
# [[Ottův slovník naučný/Didaktická methoda|Didaktická methoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Didaktické básnictví|Didaktické básnictví]]
# [[Ottův slovník naučný/Didaktika|Didaktika]]
# [[Ottův slovník naučný/Didam|Didam]]
# [[Ottův slovník naučný/Didaskalia|Didaskalia]]
# [[Ottův slovník naučný/Diday|Diday]]
# [[Ottův slovník naučný/Didelphys|Didelphys]]
# [[Ottův slovník naučný/Diderot|Diderot]]
# [[Ottův slovník naučný/Didesa|Didesa]]
# [[Ottův slovník naučný/Didier|Didier]]
# [[Ottův slovník naučný/Didion|Didion]]
# [[Ottův slovník naučný/Didius|Didius]]
# [[Ottův slovník naučný/Diďko|Diďko]]
# [[Ottův slovník naučný/Dido|Dido]]
# [[Ottův slovník naučný/Dido (planetoida)|Dido (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Didon|Didon]]
# [[Ottův slovník naučný/Didot|Didot]]
# [[Ottův slovník naučný/Didovod|Didovod]]
# [[Ottův slovník naučný/Didrachmon|Didrachmon]]
# [[Ottův slovník naučný/Didrik|Didrik]]
# [[Ottův slovník naučný/Didron|Didron]]
# [[Ottův slovník naučný/Diduch|Diduch]]
# [[Ottův slovník naučný/Didunculus|Didunculus]]
# [[Ottův slovník naučný/Didus|Didus]]
# [[Ottův slovník naučný/Didyckij|Didyckij]]
# [[Ottův slovník naučný/Didym|Didym]]
# [[Ottův slovník naučný/Didyma|Didyma]]
# [[Ottův slovník naučný/Didymocarpus|Didymocarpus]]
# [[Ottův slovník naučný/Didymoi|Didymoi]]
# [[Ottův slovník naučný/Didymos z Alexandrie|Didymos z Alexandrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Didymos|Didymos]]
# [[Ottův slovník naučný/Didynamia|Didynamia]]
# [[Ottův slovník naučný/Die|Die]]
# [[Ottův slovník naučný/Dié|Dié]]
# [[Ottův slovník naučný/Diebling|Diebling]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieburg|Dieburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Diécésální statuta|Diécésální statuta]]
# [[Ottův slovník naučný/Diécése|Diécése]]
# [[Ottův slovník naučný/Diécésní synoda|Diécésní synoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieci|Dieci]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieckhoff|Dieckhoff]]
# [[Ottův slovník naučný/Diede|Diede]]
# [[Ottův slovník naučný/Diedenhofen|Diedenhofen]]
# [[Ottův slovník naučný/Diefenbach|Diefenbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieffenbach|Dieffenbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieffenbachia|Dieffenbachia]]
# [[Ottův slovník naučný/Diège|Diège]]
# [[Ottův slovník naučný/Diégésis|Diégésis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diego Garcia|Diego Garcia]]
# [[Ottův slovník naučný/Diego Ramirez|Diego Ramirez]]
# [[Ottův slovník naučný/Diego Rodriguez|Diego Rodriguez]]
# [[Ottův slovník naučný/Diego Suarez|Diego Suarez]]
# [[Ottův slovník naučný/Die hodierno|Die hodierno]]
# [[Ottův slovník naučný/Diekirch|Diekirch]]
# [[Ottův slovník naučný/Diel|Diel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dielektrická konstanta|Dielektrická konstanta]]
# [[Ottův slovník naučný/Dielektrikum|Dielektrikum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dielmann|Dielmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Diels|Diels]]
# [[Ottův slovník naučný/Diemat|Diemat]]
# [[Ottův slovník naučný/Diemel|Diemel]]
# [[Ottův slovník naučný/van Diemen|van Diemen]]
# [[Ottův slovník naučný/Diemerbroek|Diemerbroek]]
# [[Ottův slovník naučný/Diemermeer|Diemermeer]]
# [[Ottův slovník naučný/Diem perdidi|Diem perdidi]]
# [[Ottův slovník naučný/Diemrich|Diemrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Diener|Diener]]
# [[Ottův slovník naučný/Dienger|Dienger]]
# [[Ottův slovník naučný/Dientzenhofer|Dientzenhofer]]
# [[Ottův slovník naučný/van Diepenbeeck|van Diepenbeeck]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipenbrock|Dipenbrock]]
# [[Ottův slovník naučný/Diepholz|Diepholz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieppe|Dieppe]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieppenbeck|Dieppenbeck]]
# [[Ottův slovník naučný/Diepraem|Diepraem]]
# [[Ottův slovník naučný/Dierauer|Dierauer]]
# [[Ottův slovník naučný/Dierb.|Dierb.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dierdorf|Dierdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Diergardt|Diergardt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieringer|Dieringer]]
# [[Ottův slovník naučný/Diersheim|Diersheim]]
# [[Ottův slovník naučný/Diervilla|Diervilla]]
# [[Ottův slovník naučný/Dierx|Dierx]]
# [[Ottův slovník naučný/Dies|Dies]]
# [[Ottův slovník naučný/Dies.|Dies.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Diesbach|von Diesbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Diesbach|Diesbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Dies diem docet|Dies diem docet]]
# [[Ottův slovník naučný/Dièse|Dièse]]
# [[Ottův slovník naučný/Dies fixa|Dies fixa]]
# [[Ottův slovník naučný/Diesing|Diesing]]
# [[Ottův slovník naučný/Dies interpellat pro homine|Dies interpellat pro homine]]
# [[Ottův slovník naučný/Dies irae|Dies irae]]
# [[Ottův slovník naučný/Diesis|Diesis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieskau|Dieskau]]
# [[Ottův slovník naučný/Diespiter|Diespiter]]
# [[Ottův slovník naučný/Diessenhofen|Diessenhofen]]
# [[Ottův slovník naučný/von Diessenhofen|von Diessenhofen]]
# [[Ottův slovník naučný/Diest|Diest]]
# [[Ottův slovník naučný/Diestel|Diestel]]
# [[Ottův slovník naučný/Diesterweg|Diesterweg]]
# [[Ottův slovník naučný/Diesthemius|Diesthemius]]
# [[Ottův slovník naučný/Diéta (výživa)|Diéta (výživa)]]
# [[Ottův slovník naučný/Diéta (plat)|Diéta (plat)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietenberger|Dietenberger]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieterici|Dieterici]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieterich|Dieterich]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietéris|Dietéris]]
# [[Ottův slovník naučný/Diéterle|Diéterle]]
# [[Ottův slovník naučný/Diététické léčení|Diététické léčení]]
# [[Ottův slovník naučný/Diététické ústavy|Diététické ústavy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietétika|Dietétika]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietfurt|Dietfurt]]
# [[Ottův slovník naučný/Diether|Diether]]
# [[Ottův slovník naučný/Diether z Isenburka|Diether z Isenburka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietikon|Dietikon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietl|Dietl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietleib von Steier|Dietleib von Steier]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietmar|Dietmar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietmar von Aist|Dietmar von Aist]]
# [[Ottův slovník naučný/Diétní třída|Diétní třída]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietrici|Dietrici]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietrich|Dietrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietrichson|Dietrichson]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietrichstein|Dietrichstein]]
# [[Ottův slovník naučný/z Dietrichšteina|z Dietrichšteina]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietrichšteinské mincovnictví|Dietrichšteinské mincovnictví]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietrich von Hermannsberg|Dietrich von Hermannsberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietsch|Dietsch]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietsch Heinrich Rudolf|Dietsch Heinrich Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Diéty|Diéty]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietz (město)|Dietz (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietz (osoby)|Dietz (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietzler Václav|Dietzler Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietzsch|Dietzsch]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieu (bůh)|Dieu (bůh)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieu (zeměpis)|Dieu (zeměpis)]]
# [[Ottův slovník naučný/de Dieu|de Dieu]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieu et mon droit|Dieu et mon droit]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieulafoy|Dieulafoy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieulefit|Dieulefit]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieu le veut|Dieu le veut]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieuze|Dieuze]]
# [[Ottův slovník naučný/van Dieven|van Dieven]]
# [[Ottův slovník naučný/Dievenow|Dievenow]]
# [[Ottův slovník naučný/Diewald|Diewald]]
# [[Ottův slovník naučný/Diez|Diez]]
# [[Ottův slovník naučný/Diez (osoby)|Diez (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieze|Dieze]]
# [[Ottův slovník naučný/Diezel|Diezel]]
# [[Ottův slovník naučný/Diezmann|Diezmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Diffalco|Diffalco]]
# [[Ottův slovník naučný/Diffamace|Diffamace]]
# [[Ottův slovník naučný/Difference|Difference]]
# [[Ottův slovník naučný/Difference elektrická|Difference elektrická]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenciál|Differenciál]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenciální a Differenční|Differenciální a Differenční]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenciální barometr|Differenciální barometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenciální brzda|Differenciální brzda]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenciální diagnosa|Differenciální diagnosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenciální induktor|Differenciální induktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Differencialní methoda|Differencialní methoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenciální počet|Differenciální počet]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenciální rovnice|Differenciální rovnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenciální vzorec|Differenciální vzorec]]
# [[Ottův slovník naučný/Differencio-differenciál|Differencio-differenciál]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenční clo|Differenční clo]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenční obchod|Differenční obchod]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenční počet|Differenční počet]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenční řada|Differenční řada]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenční tarif|Differenční tarif]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenční tón|Differenční tón]]
# [[Ottův slovník naučný/Differentismus|Differentismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Differentní|Differentní]]
# [[Ottův slovník naučný/Differovati|Differovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Diffesse|Diffesse]]
# [[Ottův slovník naučný/Difficile est satiram non scribere|Difficile est satiram non scribere]]
# [[Ottův slovník naučný/Difficultas|Difficultas]]
# [[Ottův slovník naučný/Difflugia|Difflugia]]
# [[Ottův slovník naučný/Diffluovati|Diffluovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Difformita|Difformita]]
# [[Ottův slovník naučný/Diffrakce|Diffrakce]]
# [[Ottův slovník naučný/Diffundovati|Diffundovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Diffuse|Diffuse]]
# [[Ottův slovník naučný/Diffuseur|Diffuseur]]
# [[Ottův slovník naučný/Diffusní|Diffusní]]
# [[Ottův slovník naučný/Difilos|Difilos]]
# [[Ottův slovník naučný/Diftherie|Diftherie]]
# [[Ottův slovník naučný/Difthong|Difthong]]
# [[Ottův slovník naučný/Difthongie|Difthongie]]
# [[Ottův slovník naučný/Digambara|Digambara]]
# [[Ottův slovník naučný/Digamie|Digamie]]
# [[Ottův slovník naučný/Digamma|Digamma]]
# [[Ottův slovník naučný/Digardži|Digardži]]
# [[Ottův slovník naučný/Digastricus|Digastricus]]
# [[Ottův slovník naučný/Digby|Digby]]
# [[Ottův slovník naučný/Digby sir Kenelm|Digby sir Kenelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Digenea|Digenea]]
# [[Ottův slovník naučný/Digenís|Digenís]]
# [[Ottův slovník naučný/Digerovati|Digerovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Digesce|Digesce]]
# [[Ottův slovník naučný/Digesta|Digesta]]
# [[Ottův slovník naučný/Digestio|Digestio]]
# [[Ottův slovník naučný/Digestiva|Digestiva]]
# [[Ottův slovník naučný/Digestivní sůl|Digestivní sůl]]
# [[Ottův slovník naučný/Digestor|Digestor]]
# [[Ottův slovník naučný/Digger|Digger]]
# [[Ottův slovník naučný/Digges|Digges]]
# [[Ottův slovník naučný/Dighton|Dighton]]
# [[Ottův slovník naučný/Digitalin|Digitalin]]
# [[Ottův slovník naučný/Digitalis|Digitalis]]
# [[Ottův slovník naučný/Digitální|Digitální]]
# [[Ottův slovník naučný/Digitigrada|Digitigrada]]
# [[Ottův slovník naučný/Digitoxin|Digitoxin]]
# [[Ottův slovník naučný/Digitus|Digitus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diglyf|Diglyf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dignand|Dignand]]
# [[Ottův slovník naučný/Dignano|Dignano]]
# [[Ottův slovník naučný/Digne|Digne]]
# [[Ottův slovník naučný/Dignita|Dignita]]
# [[Ottův slovník naučný/Dignitář|Dignitář]]
# [[Ottův slovník naučný/Digóa|Digóa]]
# [[Ottův slovník naučný/Digoin|Digoin]]
# [[Ottův slovník naučný/Digraphis|Digraphis]]
# [[Ottův slovník naučný/Digresse|Digresse]]
# [[Ottův slovník naučný/Diguet|Diguet]]
# [[Ottův slovník naučný/Digynia|Digynia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dihang|Dihang]]
# [[Ottův slovník naučný/Dichasium|Dichasium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dichelyma|Dichelyma]]
# [[Ottův slovník naučný/Dichodontium|Dichodontium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dichogamie|Dichogamie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicholophus|Dicholophus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dichord|Dichord]]
# [[Ottův slovník naučný/Dichoréus|Dichoréus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dichorisandra|Dichorisandra]]
# [[Ottův slovník naučný/Dichotomie|Dichotomie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dichroismus|Dichroismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dichroit|Dichroit]]
# [[Ottův slovník naučný/Dichromatický|Dichromatický]]
# [[Ottův slovník naučný/Dichroskop|Dichroskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Dii|Dii]]
# [[Ottův slovník naučný/Diiambus|Diiambus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diipolia|Diipolia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dijarij|Dijarij]]
# [[Ottův slovník naučný/Dijev|Dijev]]
# [[Ottův slovník naučný/Dijkstra|Dijkstra]]
# [[Ottův slovník naučný/Dijon|Dijon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dijudikovati|Dijudikovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dik|Dik]]
# [[Ottův slovník naučný/Dika|Dika]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikaiarchos|Dikaiarchos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikastés, Dikastérion|Dikastés, Dikastérion]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikastus|Dikastus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikatoptr|Dikatoptr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikce|Dikce]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikcionář|Dikcionář]]
# [[Ottův slovník naučný/Diké|Diké]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikefalos|Dikefalos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikerium|Dikerium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikili-taš|Dikili-taš]]
# [[Ottův slovník naučný/Diklinický|Diklinický]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikóa|Dikóa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikobrazi|Dikobrazi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikólon|Dikólon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikrotie|Dikrotie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikstein|Dikstein]]
# [[Ottův slovník naučný/Diktando|Diktando]]
# [[Ottův slovník naučný/Diktát|Diktát]]
# [[Ottův slovník naučný/Diktátor|Diktátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Diktatura|Diktatura]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikte|Dikte]]
# [[Ottův slovník naučný/Diktovati|Diktovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Diktynna|Diktynna]]
# [[Ottův slovník naučný/Diktys|Diktys]]
# [[Ottův slovník naučný/Díl|Díl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilaleus|Dilaleus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilatabilní|Dilatabilní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilatace|Dilatace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilatační ústrojí|Dilatační ústrojí]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilatator|Dilatator]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilatatorium|Dilatatorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilatio|Dilatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilatometr|Dilatometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilatorický|Dilatorický]]
# [[Ottův slovník naučný/Diláver|Diláver]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilče|Dilče]]
# [[Ottův slovník naučný/Dílčí domy|Dílčí domy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dílčí list|Dílčí list]]
# [[Ottův slovník naučný/Dílčí žaloby|Dílčí žaloby]]
# [[Ottův slovník naučný/Dílec|Dílec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dílec (obec)|Dílec (obec)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilectus|Dilectus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dílem|Dílem]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilemma|Dilemma]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilettant|Dilettant]]
# [[Ottův slovník naučný/Diligence|Diligence]]
# [[Ottův slovník naučný/Diligence (píle)|Diligence (píle)]]
# [[Ottův slovník naučný/Diligentia|Diligentia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilke|Dilke]]
# [[Ottův slovník naučný/Dill|Dill]]
# [[Ottův slovník naučný/Dill Ludwig|Dill Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Dill.|Dill.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dillenburg|Dillenburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Dillenia|Dillenia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilleniaceae|Dilleniaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dillenius|Dillenius]]
# [[Ottův slovník naučný/Dillens|Dillens]]
# [[Ottův slovník naučný/Dillingen|Dillingen]]
# [[Ottův slovník naučný/von Dillis|von Dillis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dillmann|Dillmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Dillon John|Dillon John]]
# [[Ottův slovník naučný/Dillon|Dillon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilman|Dilman]]
# [[Ottův slovník naučný/Dílna|Dílna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dílny školní|Dílny školní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dílo v hornictví|Dílo v hornictví]]
# [[Ottův slovník naučný/Dílo ve včelařství|Dílo ve včelařství]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilogie|Dilogie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilolo|Dilolo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilophia|Dilophia]]
# [[Ottův slovník naučný/Diltey|Diltey]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilthey|Dilthey]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilucida intervalla|Dilucida intervalla]]
# [[Ottův slovník naučný/Diludium|Diludium]]
# [[Ottův slovník naučný/Diluendo|Diluendo]]
# [[Ottův slovník naučný/Diluentia|Diluentia]]
# [[Ottův slovník naučný/Diluovati|Diluovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Diluviální člověk|Diluviální člověk]]
# [[Ottův slovník naučný/Diluvianismus|Diluvianismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diluvium|Diluvium]]
# [[Ottův slovník naučný/Díly světa|Díly světa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dim|Dim]]
# [[Ottův slovník naučný/Dim.|Dim.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimachae|Dimachae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimanche|Dimanche]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimas|Dimas]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimatis|Dimatis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimbovica|Dimbovica]]
# [[Ottův slovník naučný/Dime|Dime]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimense|Dimense]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimerli|Dimerli]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimessy|Dimessy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimeter|Dimeter]]
# [[Ottův slovník naučný/Diminuce|Diminuce]]
# [[Ottův slovník naučný/Diminuendo|Diminuendo]]
# [[Ottův slovník naučný/Diminutio|Diminutio]]
# [[Ottův slovník naučný/Diminutivum|Diminutivum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimisse|Dimisse]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimissoriale|Dimissoriale]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimišk-eš-Šám|Dimišk-eš-Šám]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimitrić|Dimitrić]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimitrij|Dimitrij]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimitrij (příjmení)|Dimitrij (příjmení)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimitrović|Dimitrović]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimitsána|Dimitsána]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimittovati|Dimittovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimity|Dimity]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimitz|Dimitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimját|Dimját]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimoce|Dimoce]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimoerité|Dimoerité]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimorfie|Dimorfie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimorfismus|Dimorfismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimorphastrea|Dimorphastrea]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimotika|Dimotika]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimotio|Dimotio]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimyaria|Dimyaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Dina|Dina]]
# [[Ottův slovník naučný/Díná|Díná]]
# [[Ottův slovník naučný/Dínádžpur|Dínádžpur]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinan|Dinan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinanderie|Dinanderie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinant|Dinant]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinápur|Dinápur]]
# [[Ottův slovník naučný/Dínár|Dínár]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinara|Dinara]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinarské Alpy|Dinarské Alpy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinaruni|Dinaruni]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinasovky|Dinasovky]]
# [[Ottův slovník naučný/von Dincklage-Campe|von Dincklage-Campe]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinder|Dinder]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinder Julius|Dinder Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Dindeš|Dindeš]]
# [[Ottův slovník naučný/Dindorf|Dindorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dindyméné|Dindyméné]]
# [[Ottův slovník naučný/Dindymene|Dindymene]]
# [[Ottův slovník naučný/Dindymon|Dindymon]]
# [[Ottův slovník naučný/Díneové|Díneové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dîner|Dîner]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinero|Dinero]]
# [[Ottův slovník naučný/Dines Lounský|Dines Lounský]]
# [[Ottův slovník naučný/Dînette|Dînette]]
# [[Ottův slovník naučný/Ding|Ding]]
# [[Ottův slovník naučný/Dingelstädt|Dingelstädt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dingelstedt|Dingelstedt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dingiré|Dingiré]]
# [[Ottův slovník naučný/Dingkowitz|Dingkowitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dingle|Dingle]]
# [[Ottův slovník naučný/Dingler|Dingler]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinglerova zeleň|Dinglerova zeleň]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinglinger|Dinglinger]]
# [[Ottův slovník naučný/Dingo|Dingo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dingolfing|Dingolfing]]
# [[Ottův slovník naučný/Dingwall|Dingwall]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinheiro|Dinheiro]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinica|Dinica]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinín|Dinín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dining-Room|Dining-Room]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinitrokresol|Dinitrokresol]]
# [[Ottův slovník naučný/Diniz|Diniz]]
# [[Ottův slovník naučný/Diniz Julio|Diniz Julio]]
# [[Ottův slovník naučný/Diniz da Cruz e Silva|Diniz da Cruz e Silva]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinka|Dinka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinkel|Dinkel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinkelsbühl|Dinkelsbühl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinklage|Dinklage]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinkové|Dinkové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dino|Dino]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinoceras|Dinoceras]]
# [[Ottův slovník naučný/Dino Compagni|Dino Compagni]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinocourt|Dinocourt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinoflagellata|Dinoflagellata]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinornis|Dinornis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinosauria|Dinosauria]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinotherium|Dinotherium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinslaken|Dinslaken]]
# [[Ottův slovník naučný/Dintel|Dintel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinter|Dinter]]
# [[Ottův slovník naučný/Dintzenhofer|Dintzenhofer]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinus Mugellanus|Dinus Mugellanus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinxperlo|Dinxperlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinzenhofer|Dinzenhofer]]
# [[Ottův slovník naučný/di Dio Juan|di Dio Juan]]
# [[Ottův slovník naučný/Diobolon|Diobolon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dio Caesarea|Dio Caesarea]]
# [[Ottův slovník naučný/Dio Cassius|Dio Cassius]]
# [[Ottův slovník naučný/Diocletianus|Diocletianus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diodati|Diodati]]
# [[Ottův slovník naučný/Diodon|Diodon]]
# [[Ottův slovník naučný/Diodóros|Diodóros]]
# [[Ottův slovník naučný/Diodotos|Diodotos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioecesis|Dioecesis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioecia|Dioecia]]
# [[Ottův slovník naučný/Diofantické rovnice|Diofantické rovnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Diofantos|Diofantos]]
# [[Ottův slovník naučný/Diogenés|Diogenés]]
# [[Ottův slovník naučný/Diogenianos|Diogenianos]]
# [[Ottův slovník naučný/Diognétský list|Diognétský list]]
# [[Ottův slovník naučný/Dio Chrysostomus|Dio Chrysostomus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diois|Diois]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioklea|Dioklea]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioklecián|Dioklecián]]
# [[Ottův slovník naučný/Diokleciánova aera|Diokleciánova aera]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioklejský letopisec|Dioklejský letopisec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioklés|Dioklés]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioklitia|Dioklitia]]
# [[Ottův slovník naučný/Diomedea|Diomedea]]
# [[Ottův slovník naučný/Diomedeae insulae|Diomedeae insulae]]
# [[Ottův slovník naučný/Diomédés|Diomédés]]
# [[Ottův slovník naučný/Diomedon|Diomedon]]
# [[Ottův slovník naučný/Diomedovy ostrovy|Diomedovy ostrovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dion|Dion]]
# [[Ottův slovník naučný/Dion Syrakusan|Dion Syrakusan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dion Chrysostomos|Dion Chrysostomos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dionaea|Dionaea]]
# [[Ottův slovník naučný/Dióné|Dióné]]
# [[Ottův slovník naučný/Dione|Dione]]
# [[Ottův slovník naučný/Dionide|Dionide]]
# [[Ottův slovník naučný/Dionisio|Dionisio]]
# [[Ottův slovník naučný/Dionys|Dionys]]
# [[Ottův slovník naučný/Dionysie|Dionysie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dionysios|Dionysios]]
# [[Ottův slovník naučný/Dionysiova aera|Dionysiova aera]]
# [[Ottův slovník naučný/Dionysiovo ucho|Dionysiovo ucho]]
# [[Ottův slovník naučný/Dionysius|Dionysius]]
# [[Ottův slovník naučný/Dionysius Exiguus|Dionysius Exiguus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dionysodóros|Dionysodóros]]
# [[Ottův slovník naučný/Dionysopolis|Dionysopolis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dionysos|Dionysos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioon|Dioon]]
# [[Ottův slovník naučný/Diopsid|Diopsid]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioptas|Dioptas]]
# [[Ottův slovník naučný/Diopter|Diopter]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioptrický dalekohled|Dioptrický dalekohled]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioptrie|Dioptrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioptrika|Dioptrika]]
# [[Ottův slovník naučný/Diorama|Diorama]]
# [[Ottův slovník naučný/Diorismus|Diorismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diorit|Diorit]]
# [[Ottův slovník naučný/Diorthósis|Diorthósis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioscorea|Dioscorea]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioscoreaceae|Dioscoreaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dios-Györ|Dios-Györ]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioskorides|Dioskorides]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioskurias|Dioskurias]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioskuros|Dioskuros]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioskurové|Dioskurové]]
# [[Ottův slovník naučný/Diosma|Diosma]]
# [[Ottův slovník naučný/Diosmeae|Diosmeae]]
# [[Ottův slovník naučný/Diosmin|Diosmin]]
# [[Ottův slovník naučný/Diosmosa|Diosmosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Diospoiis|Diospoiis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diospyreae|Diospyreae]]
# [[Ottův slovník naučný/Diospyros|Diospyros]]
# [[Ottův slovník naučný/Diószeg|Diószeg]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioszéghi|Dioszéghi]]
# [[Ottův slovník naučný/Diotisalvi|Diotisalvi]]
# [[Ottův slovník naučný/Diotrefés|Diotrefés]]
# [[Ottův slovník naučný/Diou|Diou]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioxeion|Dioxeion]]
# [[Ottův slovník naučný/Di Pauli|Di Pauli]]
# [[Ottův slovník naučný/Diph.|Diph.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipholis|Dipholis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diphtheritis|Diphtheritis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diphyscium|Diphyscium]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplanometr|Diplanometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplasion|Diplasion]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplecolobeae|Diplecolobeae]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplegie|Diplegie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipleidoskop|Dipleidoskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplodus|Diplodus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diploe|Diploe]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplokokky|Diplokokky]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplom|Diplom]]
# [[Ottův slovník naučný/Diploma|Diploma]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplomacie|Diplomacie]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplomat|Diplomat]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplomatář|Diplomatář]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplomatarium|Diplomatarium]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplomatický|Diplomatický]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplomatický agent|Diplomatický agent]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplomatický sbor|Diplomatický sbor]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplomatika|Diplomatika]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplometr|Diplometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplomovaný|Diplomovaný]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplopappeae|Diplopappeae]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplopappus|Diplopappus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplopie|Diplopie]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplopoda|Diplopoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplosis|Diplosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diploskop|Diploskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplostemones|Diplostemones]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplotaxis|Diplotaxis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplothemium|Diplothemium]]
# [[Ottův slovník naučný/Diploxylon|Diploxylon]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplozoon|Diplozoon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipneumones|Dipneumones]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipnoi|Dipnoi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipo|Dipo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipodae|Dipodae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipodie|Dipodie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipoinos a Skyllis|Dipoinos a Skyllis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipolia|Dipolia]]
# [[Ottův slovník naučný/Diporpa|Diporpa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dippe|Dippe]]
# [[Ottův slovník naučný/Dippel|Dippel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dippelův olej|Dippelův olej]]
# [[Ottův slovník naučný/Dippoldiswalde|Dippoldiswalde]]
# [[Ottův slovník naučný/Diprosopus|Diprosopus]]
# [[Ottův slovník naučný/Diprotodon|Diprotodon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipsaceae|Dipsaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipsacus|Dipsacus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipsas|Dipsas]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipsektor|Dipsektor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipsomanie|Dipsomanie]]
# [[Ottův slovník naučný/Diptera|Diptera]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipterální|Dipterální]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipterocarpeae|Dipterocarpeae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipterocarpus|Dipterocarpus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipteros|Dipteros]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipterus|Dipterus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipteryx|Dipteryx]]
# [[Ottův slovník naučný/Diptychon|Diptychon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipus|Dipus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dir|Dir]]
# [[Ottův slovník naučný/Díra|Díra]]
# [[Ottův slovník naučný/Diráa|Diráa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirae|Dirae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dira necessitas|Dira necessitas]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirca|Dirca]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirceu|Dirceu]]
# [[Ottův slovník naučný/Dircking-Holmfeld|Dircking-Holmfeld]]
# [[Ottův slovník naučný/Dircks|Dircks]]
# [[Ottův slovník naučný/Dircksen|Dircksen]]
# [[Ottův slovník naučný/Directeur|Directeur]]
# [[Ottův slovník naučný/Director|Director]]
# [[Ottův slovník naučný/Directorium|Directorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Directorium in cameralibus|Directorium in cameralibus]]
# [[Ottův slovník naučný/Directorium in publicis et cameralibus|Directorium in publicis et cameralibus]]
# [[Ottův slovník naučný/Directorium iuris civilis|Directorium iuris civilis]]
# [[Ottův slovník naučný/Directory|Directory]]
# [[Ottův slovník naučný/Direkce|Direkce]]
# [[Ottův slovník naučný/Direkční čára|Direkční čára]]
# [[Ottův slovník naučný/Direktiva|Direktiva]]
# [[Ottův slovník naučný/Direktní|Direktní]]
# [[Ottův slovník naučný/Direktor|Direktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Direktoři čeští|Direktoři čeští]]
# [[Ottův slovník naučný/Direktorium|Direktorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Direktrix|Direktrix]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirhem|Dirhem]]
# [[Ottův slovník naučný/Diribitores|Diribitores]]
# [[Ottův slovník naučný/Diribitorium|Diribitorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Diricksens|Diricksens]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirigent|Dirigent]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirigovati|Dirigovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirichlet|Dirichlet]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirimovati|Dirimovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Diritta|Diritta]]
# [[Ottův slovník naučný/Diritto|Diritto]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirk|Dirk]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirké|Dirké]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirk Hartog|Dirk Hartog]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirkonožci|Dirkonožci]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirksen|Dirksen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirleber z Korneuburka|Dirleber z Korneuburka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dírná|Dírná]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirnfellern|Dirnfellern]]
# [[Ottův slovník naučný/Diršava|Diršava]]
# [[Ottův slovník naučný/Dirtbed|Dirtbed]]
# [[Ottův slovník naučný/Diruta|Diruta]]
# [[Ottův slovník naučný/Dis…|Dis…]]
# [[Ottův slovník naučný/Dis|Dis]]
# [[Ottův slovník naučný/Disagio|Disagio]]
# [[Ottův slovník naučný/Disám|Disám]]
# [[Ottův slovník naučný/Disamis|Disamis]]
# [[Ottův slovník naučný/Disborso|Disborso]]
# [[Ottův slovník naučný/Discalceati|Discalceati]]
# [[Ottův slovník naučný/Discantus|Discantus]]
# [[Ottův slovník naučný/Discernement|Discernement]]
# [[Ottův slovník naučný/Discerpce|Discerpce]]
# [[Ottův slovník naučný/Discesse|Discesse]]
# [[Ottův slovník naučný/Disciduum|Disciduum]]
# [[Ottův slovník naučný/Disciples of Christ|Disciples of Christ]]
# [[Ottův slovník naučný/Disciplina|Disciplina]]
# [[Ottův slovník naučný/Disciplina arcani|Disciplina arcani]]
# [[Ottův slovník naučný/Disciplina clericalis|Disciplina clericalis]]
# [[Ottův slovník naučný/Disciplinární dvůr|Disciplinární dvůr]]
# [[Ottův slovník naučný/Disciplinární moc|Disciplinární moc]]
# [[Ottův slovník naučný/Disciplinární předpisy|Disciplinární předpisy]]
# [[Ottův slovník naučný/Disciplinární řád|Disciplinární řád]]
# [[Ottův slovník naučný/Disciplinární rada|Disciplinární rada]]
# [[Ottův slovník naučný/Disciplinární řízení|Disciplinární řízení]]
# [[Ottův slovník naučný/Disciplinární senát|Disciplinární senát]]
# [[Ottův slovník naučný/Disciplinární setniny|Disciplinární setniny]]
# [[Ottův slovník naučný/Disciplinární tresty|Disciplinární tresty]]
# [[Ottův slovník naučný/Discisse|Discisse]]
# [[Ottův slovník naučný/Disclamatio|Disclamatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Discoboli|Discoboli]]
# [[Ottův slovník naučný/Discodactylia|Discodactylia]]
# [[Ottův slovník naučný/Discoglossus|Discoglossus]]
# [[Ottův slovník naučný/Discomycety|Discomycety]]
# [[Ottův slovník naučný/Disconto|Disconto]]
# [[Ottův slovník naučný/Discophora|Discophora]]
# [[Ottův slovník naučný/Discordia|Discordia]]
# [[Ottův slovník naučný/Discours|Discours]]
# [[Ottův slovník naučný/Discreto|Discreto]]
# [[Ottův slovník naučný/Discrezione|Discrezione]]
# [[Ottův slovník naučný/Discus|Discus]]
# [[Ottův slovník naučný/Discus proligerus|Discus proligerus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dis dur|Dis dur]]
# [[Ottův slovník naučný/Disentis|Disentis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissentis|Dissentis]]
# [[Ottův slovník naučný/Disfigurace|Disfigurace]]
# [[Ottův slovník naučný/Disgrâce|Disgrâce]]
# [[Ottův slovník naučný/Disgregace|Disgregace]]
# [[Ottův slovník naučný/Disgusto|Disgusto]]
# [[Ottův slovník naučný/Dish|Dish]]
# [[Ottův slovník naučný/Disharmonie|Disharmonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Disibod|Disibod]]
# [[Ottův slovník naučný/Disjecta membra|Disjecta membra]]
# [[Ottův slovník naučný/Disjunkce|Disjunkce]]
# [[Ottův slovník naučný/Disjunktor|Disjunktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskant|Diskant]]
# [[Ottův slovník naučný/Disko|Disko]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskobolos|Diskobolos]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskont|Diskont]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskontér|Diskontér]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskontinuita|Diskontinuita]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskontní arbitráž|Diskontní arbitráž]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskontní banka|Diskontní banka]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskontní počet|Diskontní počet]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskontní politika|Diskontní politika]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskontová míra|Diskontová míra]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskontovati|Diskontovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskonvenience|Diskonvenience]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskordance|Diskordance]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskordantní|Diskordantní]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskos|Diskos]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskrasit|Diskrasit]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskrece|Diskrece]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskreční dny|Diskreční dny]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskreční moc|Diskreční moc]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskreční rok|Diskreční rok]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskredit|Diskredit]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskrepance|Diskrepance]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskretní|Diskretní]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskretní veličina|Diskretní veličina]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskriminant|Diskriminant]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskurs|Diskurs]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskursivní|Diskursivní]]
# [[Ottův slovník naučný/Diskusse|Diskusse]]
# [[Ottův slovník naučný/Dislokace|Dislokace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dismal-Swamp|Dismal-Swamp]]
# [[Ottův slovník naučný/Dismas|Dismas]]
# [[Ottův slovník naučný/Dismembrace|Dismembrace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dis moll|Dis moll]]
# [[Ottův slovník naučný/Disna|Disna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dison|Dison]]
# [[Ottův slovník naučný/Dispache|Dispache]]
# [[Ottův slovník naučný/Dispar|Dispar]]
# [[Ottův slovník naučný/Disparace|Disparace]]
# [[Ottův slovník naučný/Disparagium|Disparagium]]
# [[Ottův slovník naučný/Disparitas cultus|Disparitas cultus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dis pater|Dis pater]]
# [[Ottův slovník naučný/Dispens|Dispens]]
# [[Ottův slovník naučný/Dispensace|Dispensace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dispensary|Dispensary]]
# [[Ottův slovník naučný/Dispensator|Dispensator]]
# [[Ottův slovník naučný/Dispensatorium|Dispensatorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dispense|Dispense]]
# [[Ottův slovník naučný/Dispensovati|Dispensovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Disperse|Disperse]]
# [[Ottův slovník naučný/Displantovati|Displantovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dispondeus|Dispondeus]]
# [[Ottův slovník naučný/Disponenda|Disponenda]]
# [[Ottův slovník naučný/Disponent|Disponent]]
# [[Ottův slovník naučný/Disponibilita|Disponibilita]]
# [[Ottův slovník naučný/Disponovati|Disponovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Disposice|Disposice]]
# [[Ottův slovník naučný/Disposiční fond|Disposiční fond]]
# [[Ottův slovník naučný/Disposiční list|Disposiční list]]
# [[Ottův slovník naučný/Disposiční právo|Disposiční právo]]
# [[Ottův slovník naučný/Disposiční sklad|Disposiční sklad]]
# [[Ottův slovník naučný/Disposiční stanice|Disposiční stanice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dispositivní zákony|Dispositivní zákony]]
# [[Ottův slovník naučný/Disproporce|Disproporce]]
# [[Ottův slovník naučný/Disput|Disput]]
# [[Ottův slovník naučný/Disputa|Disputa]]
# [[Ottův slovník naučný/Disputace|Disputace]]
# [[Ottův slovník naučný/Disputovati|Disputovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Disraeli|Disraeli]]
# [[Ottův slovník naučný/Diss|Diss]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissekce|Dissekce]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissekční brejle|Dissekční brejle]]
# [[Ottův slovník naučný/Disselhof|Disselhof]]
# [[Ottův slovník naučný/Disseminace|Disseminace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissen|Dissen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissen Ludolph|Dissen Ludolph]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissens|Dissens]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissenters|Dissenters]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissentovati|Dissentovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Disserovati|Disserovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissgloben|Dissgloben]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissi|Dissi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissidenti|Dissidenti]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissidovati|Dissidovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissignator|Dissignator]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissimilace|Dissimilace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissimulace|Dissimulace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissimulovati|Dissimulovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissipace|Dissipace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissociace|Dissociace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissoluce|Dissoluce]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissolutio sanguinis|Dissolutio sanguinis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissolutní|Dissolutní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissolventia|Dissolventia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissolving views|Dissolving views]]
# [[Ottův slovník naučný/Dissonance|Dissonance]]
# [[Ottův slovník naučný/Distance|Distance]]
# [[Ottův slovník naučný/Distance kurtovaná|Distance kurtovaná]]
# [[Ottův slovník naučný/Distanční dovozné|Distanční dovozné]]
# [[Ottův slovník naučný/Distanční jízda|Distanční jízda]]
# [[Ottův slovník naučný/Distanční lať|Distanční lať]]
# [[Ottův slovník naučný/Distanční měřidlo|Distanční měřidlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Distanční obchod|Distanční obchod]]
# [[Ottův slovník naučný/Distanční signály|Distanční signály]]
# [[Ottův slovník naučný/Distanční směnka|Distanční směnka]]
# [[Ottův slovník naučný/Distantia|Distantia]]
# [[Ottův slovník naučný/Disteli|Disteli]]
# [[Ottův slovník naučný/Distelmeyer|Distelmeyer]]
# [[Ottův slovník naučný/Disthen|Disthen]]
# [[Ottův slovník naučný/Distichiasis|Distichiasis]]
# [[Ottův slovník naučný/Distichon|Distichon]]
# [[Ottův slovník naučný/Distinguendum est inter et inter|Distinguendum est inter et inter]]
# [[Ottův slovník naučný/Distinguovaný|Distinguovaný]]
# [[Ottův slovník naučný/Distinkce|Distinkce]]
# [[Ottův slovník naučný/Distinkční kniha|Distinkční kniha]]
# [[Ottův slovník naučný/Distinkční vlajky|Distinkční vlajky]]
# [[Ottův slovník naučný/Distoma|Distoma]]
# [[Ottův slovník naučný/Distonace|Distonace]]
# [[Ottův slovník naučný/Distorse|Distorse]]
# [[Ottův slovník naučný/Distrahovati|Distrahovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Distrakce|Distrakce]]
# [[Ottův slovník naučný/Distretti militari|Distretti militari]]
# [[Ottův slovník naučný/Distribuce|Distribuce]]
# [[Ottův slovník naučný/Distribuční formule|Distribuční formule]]
# [[Ottův slovník naučný/Distributivní|Distributivní]]
# [[Ottův slovník naučný/Distrikt|Distrikt]]
# [[Ottův slovník naučný/Distriktní shromáždění|Distriktní shromáždění]]
# [[Ottův slovník naučný/Distrito Federal|Distrito Federal]]
# [[Ottův slovník naučný/Distrofický|Distrofický]]
# [[Ottův slovník naučný/Disturbace|Disturbace]]
# [[Ottův slovník naučný/Disyllabum|Disyllabum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dit|Dit]]
# [[Ottův slovník naučný/Dita|Dita]]
# [[Ottův slovník naučný/Dítě|Dítě]]
# [[Ottův slovník naučný/Dítě Emanuel|Dítě Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Ditheismus|Ditheismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dithmar|Dithmar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dithyrambos|Dithyrambos]]
# [[Ottův slovník naučný/Ditjatin|Ditjatin]]
# [[Ottův slovník naučný/von Ditmar|von Ditmar]]
# [[Ottův slovník naučný/Ditmarsy|Ditmarsy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dito (zkratka)|Dito (zkratka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dito|Dito]]
# [[Ottův slovník naučný/Ditomie|Ditomie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ditrema|Ditrema]]
# [[Ottův slovník naučný/Ditriglyf|Ditriglyf]]
# [[Ottův slovník naučný/Ditrochaeus|Ditrochaeus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dits|Dits]]
# [[Ottův slovník naučný/Ditscheiner|Ditscheiner]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittaino|Dittaino]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittel|Dittel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittenberger|Dittenberger]]
# [[Ottův slovník naučný/Ditters|Ditters]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittersbach|Dittersbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittersbächel|Dittersbächel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittersdorf|Dittersdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittershof|Dittershof]]
# [[Ottův slovník naučný/Ditters von Dittersdorf|Ditters von Dittersdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittes|Dittes]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittmann|Dittmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittmannsdorf|Dittmannsdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittmar|Dittmar]]
# [[Ottův slovník naučný/Ditton|Ditton]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittopia|Dittopia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittrich|Dittrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Ditzenbach|Ditzenbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Diu|Diu]]
# [[Ottův slovník naučný/Diurésa|Diurésa]]
# [[Ottův slovník naučný/Diuretica|Diuretica]]
# [[Ottův slovník naučný/Diuretin|Diuretin]]
# [[Ottův slovník naučný/Diurna|Diurna]]
# [[Ottův slovník naučný/Diurna acta|Diurna acta]]
# [[Ottův slovník naučný/Diurnale|Diurnale]]
# [[Ottův slovník naučný/Diurnista|Diurnista]]
# [[Ottův slovník naučný/Diurnum|Diurnum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dius Fidius|Dius Fidius]]
# [[Ottův slovník naučný/Dív|Dív]]
# [[Ottův slovník naučný/Div.|Div.]]
# [[Ottův slovník naučný/Diva (zkratka)|Diva (zkratka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Diva|Diva]]
# [[Ottův slovník naučný/Diváča|Diváča]]
# [[Ottův slovník naučný/Divadelní daň|Divadelní daň]]
# [[Ottův slovník naučný/Divadelní požáry|Divadelní požáry]]
# [[Ottův slovník naučný/Divadelní škola|Divadelní škola]]
# [[Ottův slovník naučný/Divadelní umění|Divadelní umění]]
# [[Ottův slovník naučný/Divadelní vlaky|Divadelní vlaky]]
# [[Ottův slovník naučný/Divadlo|Divadlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Divae memoriae|Divae memoriae]]
# [[Ottův slovník naučný/Diváky|Diváky]]
# [[Ottův slovník naučný/Divalia|Divalia]]
# [[Ottův slovník naučný/Díván|Díván]]
# [[Ottův slovník naučný/Divano|Divano]]
# [[Ottův slovník naučný/Divariant|Divariant]]
# [[Ottův slovník naučný/Divarikace|Divarikace]]
# [[Ottův slovník naučný/Divce|Divce]]
# [[Ottův slovník naučný/Dívčice|Dívčice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dívčí hrad|Dívčí hrad]]
# [[Ottův slovník naučný/Dívčí Hrady|Dívčí Hrady]]
# [[Ottův slovník naučný/Dívčí školy|Dívčí školy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dívčí válka|Dívčí válka]]
# [[Ottův slovník naučný/Diverbium|Diverbium]]
# [[Ottův slovník naučný/Divergence|Divergence]]
# [[Ottův slovník naučný/Divergující|Divergující]]
# [[Ottův slovník naučný/Diversa|Diversa]]
# [[Ottův slovník naučný/Diverse|Diverse]]
# [[Ottův slovník naučný/Diversita|Diversita]]
# [[Ottův slovník naučný/Divertikl|Divertikl]]
# [[Ottův slovník naučný/Divertimento|Divertimento]]
# [[Ottův slovník naučný/Dives|Dives]]
# [[Ottův slovník naučný/Divé ženy|Divé ženy]]
# [[Ottův slovník naučný/Divice|Divice]]
# [[Ottův slovník naučný/Divide et impera|Divide et impera]]
# [[Ottův slovník naučný/Dividend|Dividend]]
# [[Ottův slovník naučný/Dividenda|Dividenda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dividivi|Dividivi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dividovati|Dividovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Dividualita|Dividualita]]
# [[Ottův slovník naučný/Diví muži|Diví muži]]
# [[Ottův slovník naučný/Divinace|Divinace]]
# [[Ottův slovník naučný/Divina Commedia|Divina Commedia]]
# [[Ottův slovník naučný/Divinační|Divinační]]
# [[Ottův slovník naučný/Divinatio|Divinatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Diviodunum|Diviodunum]]
# [[Ottův slovník naučný/Divis|Divis]]
# [[Ottův slovník naučný/Divise|Divise]]
# [[Ottův slovník naučný/Divise v mathem.|Divise v mathem.]]
# [[Ottův slovník naučný/Divise ve vojenství|Divise ve vojenství]]
# [[Ottův slovník naučný/Divisi|Divisi]]
# [[Ottův slovník naučný/Divisijní|Divisijní]]
# [[Ottův slovník naučný/Divisio|Divisio]]
# [[Ottův slovník naučný/Dision|Dision]]
# [[Ottův slovník naučný/Divisionář|Divisionář]]
# [[Ottův slovník naučný/Divisor|Divisor]]
# [[Ottův slovník naučný/Divisores|Divisores]]
# [[Ottův slovník naučný/Divisorium|Divisorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Diviš|Diviš]]
# [[Ottův slovník naučný/Diviš (příjmení)|Diviš (příjmení)]]
# [[Ottův slovník naučný/Diviš Čistecký|Diviš Čistecký]]
# [[Ottův slovník naučný/Divišov|Divišov]]
# [[Ottův slovník naučný/z Divišova|z Divišova]]
# [[Ottův slovník naučný/Divišovice|Divišovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Divitiacus|Divitiacus]]
# [[Ottův slovník naučný/Divizna|Divizna]]
# [[Ottův slovník naučný/Diviznáček|Diviznáček]]
# [[Ottův slovník naučný/Divković|Divković]]
# [[Ottův slovník naučný/Divnice|Divnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Divnić|Divnić]]
# [[Ottův slovník naučný/Divočina|Divočina]]
# [[Ottův slovník naučný/Divodurum|Divodurum]]
# [[Ottův slovník naučný/Divok|Divok]]
# [[Ottův slovník naučný/Divoké víno|Divoké víno]]
# [[Ottův slovník naučný/Divoký|Divoký]]
# [[Ottův slovník naučný/Divonne|Divonne]]
# [[Ottův slovník naučný/Divorce|Divorce]]
# [[Ottův slovník naučný/Divortium|Divortium]]
# [[Ottův slovník naučný/Divoši|Divoši]]
# [[Ottův slovník naučný/Divotamente|Divotamente]]
# [[Ottův slovník naučný/Divre|Divre]]
# [[Ottův slovník naučný/Divulgace|Divulgace]]
# [[Ottův slovník naučný/Divulse|Divulse]]
# [[Ottův slovník naučný/Divus|Divus]]
# [[Ottův slovník naučný/Divyč-večer|Divyč-večer]]
# [[Ottův slovník naučný/Dix Aurius|Dix Aurius]]
# [[Ottův slovník naučný/Dix Dorothea Lynde|Dix Dorothea Lynde]]
# [[Ottův slovník naučný/Dixcove|Dixcove]]
# [[Ottův slovník naučný/Dixi|Dixi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dixième|Dixième]]
# [[Ottův slovník naučný/Dixmuyden|Dixmuyden]]
# [[Ottův slovník naučný/Dixon (město)|Dixon (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dixon (osoby)|Dixon (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Diyllos|Diyllos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dizaine|Dizaine]]
# [[Ottův slovník naučný/Dizful|Dizful]]
# [[Ottův slovník naučný/Diziani|Diziani]]
# [[Ottův slovník naučný/Dizier|Dizier]]
# [[Ottův slovník naučný/Díž|Díž]]
# [[Ottův slovník naučný/Dížčerpy|Dížčerpy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dížka|Dížka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dížkopy|Dížkopy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dj…|Dj…]]
# [[Ottův slovník naučný/Djačok|Djačok]]
# [[Ottův slovník naučný/Djaďka|Djaďka]]
# [[Ottův slovník naučný/Djak|Djak]]
# [[Ottův slovník naučný/Djakova|Djakova]]
# [[Ottův slovník naučný/Djakovo|Djakovo]]
# [[Ottův slovník naučný/Djambi|Djambi]]
# [[Ottův slovník naučný/Djaus|Djaus]]
# [[Ottův slovník naučný/Djordjić|Djordjić]]
# [[Ottův slovník naučný/Djugamel|Djugamel]]
# [[Ottův slovník naučný/Djuk|Djuk]]
# [[Ottův slovník naučný/Djur|Djur]]
# [[Ottův slovník naučný/Djuvernua|Djuvernua]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlabací stroj|Dlabací stroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlabač|Dlabač]]
# [[Ottův slovník naučný/Dláha|Dláha]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlaň|Dlaň]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlaně|Dlaně]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlask|Dlask]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlask (rod)|Dlask (rod)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlask Antonín Ladislav|Dlask Antonín Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlasková|Dlasková]]
# [[Ottův slovník naučný/Dláto|Dláto]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlátové vrtací želízko|Dlátové vrtací želízko]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlažba|Dlažba]]
# [[Ottův slovník naučný/Dláždění|Dláždění]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlážďov|Dlážďov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlažebné|Dlažebné]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlažice|Dlažice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlažkovice|Dlažkovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlažov|Dlažov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlesk|Dlesk]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlešec|Dlešec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dle vidění|Dle vidění]]
# [[Ottův slovník naučný/Dle zvyklosti|Dle zvyklosti]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlian|Dlian]]
# [[Ottův slovník naučný/D. Lit.|D. Lit.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhá|Dlouhá]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhé|Dlouhé]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhé Mosty|Dlouhé Mosty]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhomilov|Dlouhomilov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhomostí|Dlouhomostí]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhonosec|Dlouhonosec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhoňovice|Dlouhoňovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhopolsko|Dlouhopolsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhorepí|Dlouhorepí]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhoretka|Dlouhoretka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhorohý skot|Dlouhorohý skot]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhososky|Dlouhososky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhošijky|Dlouhošijky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhoveský z Dlouhévsi|Dlouhoveský z Dlouhévsi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhoveský z Dlouhé vsi Jan Ignác|Dlouhoveský z Dlouhé vsi Jan Ignác]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhý|Dlouhý]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhý František|Dlouhý František]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhý den|Dlouhý den]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhý parlament|Dlouhý parlament]]
# [[Ottův slovník naučný/Dloužec|Dloužec]]
# [[Ottův slovník naučný/Diubiny|Diubiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Długosz|Długosz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dluh|Dluh]]
# [[Ottův slovník naučný/Dluhomil|Dluhomil]]
# [[Ottův slovník naučný/Dluhonice|Dluhonice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dluhopis|Dluhopis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dluhoště|Dluhoště]]
# [[Ottův slovník naučný/Dłuski|Dłuski]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlustuš|Dlustuš]]
# [[Ottův slovník naučný/Dluž|Dluž]]
# [[Ottův slovník naučný/Dluže|Dluže]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlužiny|Dlužiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlužník|Dlužník]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlužní úpis|Dlužní úpis]]
# [[Ottův slovník naučný/D. m.|D. m.]]
# [[Ottův slovník naučný/D. M.|D. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmitr|Dmitr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmitra ze Zinkova|Dmitra ze Zinkova]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmitrevskij|Dmitrevskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmitrij|Dmitrij]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmitrijev (město)|Dmitrijev (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmitrijev (osoby)|Dmitrijev (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmitrijeva|Dmitrijeva]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmitrov|Dmitrov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmitrović Radiša, kníže|Dmitrović Radiša, kníže]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmitrović Gjorgje|Dmitrović Gjorgje]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmitrovka|Dmitrovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmitrovsk|Dmitrovsk]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmochowski|Dmochowski]]
# [[Ottův slovník naučný/D-moll|D-moll]]
# [[Ottův slovník naučný/D. M. S.|D. M. S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmuchadlo|Dmuchadlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmuloret|Dmuloret]]
# [[Ottův slovník naučný/D. Mus.|D. Mus.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmuszewski|Dmuszewski]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmutí moře|Dmutí moře]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmychadlo|Dmychadlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmychavka|Dmychavka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmýštice|Dmýštice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmytriv deň|Dmytriv deň]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmytrova didova subota|Dmytrova didova subota]]
# [[Ottův slovník naučný/Dna|Dna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dnavý|Dnavý]]
# [[Ottův slovník naučný/Dne.|Dne.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dnebohy|Dnebohy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dněpr (jméno)|Dněpr (jméno)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dněpr|Dněpr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dněprovsk|Dněprovsk]]
# [[Ottův slovník naučný/Dněprsko-bužský průplav|Dněprsko-bužský průplav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dněprský újezd|Dněprský újezd]]
# [[Ottův slovník naučný/Dnespeky|Dnespeky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dněstr|Dněstr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dněstrská železnice|Dněstrská železnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dnešice|Dnešice]]
# [[Ottův slovník naučný/Do|Do]]
# [[Ottův slovník naučný/Doáb|Doáb]]
# [[Ottův slovník naučný/Doán|Doán]]
# [[Ottův slovník naučný/Doba|Doba]]
# [[Ottův slovník naučný/Döbbelin|Döbbelin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobberan|Dobberan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobberschütz|Dobberschütz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobbert|Dobbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobblhoff-Dier|Dobblhoff-Dier]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobbo|Dobbo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobczcyce|Dobczcyce]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobčice|Dobčice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobec|Dobec]]
# [[Ottův slovník naučný/Döbel|Döbel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobelbad|Dobelbad]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobelice|Dobelice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobelín|Dobelín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobell|Dobell]]
# [[Ottův slovník naučný/Döbeln|Döbeln]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobenek|Dobenek]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobenín|Dobenín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dober|Dober]]
# [[Ottův slovník naučný/Dober Leonhard|Dober Leonhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Doberan|Doberan]]
# [[Ottův slovník naučný/Doberau|Doberau]]
# [[Ottův slovník naučný/Doberck|Doberck]]
# [[Ottův slovník naučný/Döbereiner|Döbereiner]]
# [[Ottův slovník naučný/Döbereinerovo rozžehadlo|Döbereinerovo rozžehadlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Döberle|Döberle]]
# [[Ottův slovník naučný/Doberlow|Doberlow]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobern|Dobern]]
# [[Ottův slovník naučný/Doběrná rostlina|Doběrná rostlina]]
# [[Ottův slovník naučný/Döberney|Döberney]]
# [[Ottův slovník naučný/Doberseig|Doberseig]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobeš (obec)|Dobeš (obec)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobeš|Dobeš]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobešice|Dobešice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobešov|Dobešov]]
# [[Ottův slovník naučný/Doběšov|Doběšov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobešovice|Dobešovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobešovský z Malenovic|Dobešovský z Malenovic]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobeš z Bezděkova|Dobeš z Bezděkova]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobětice|Dobětice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobev|Dobev]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobiašovský|Dobiašovský]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobicer|Dobicer]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobiecki|Dobiecki]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobiessenreuth|Dobiessenreuth]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobieszewski|Dobieszewski]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobírka poštovní|Dobírka poštovní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobischwald|Dobischwald]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobka (jméno)|Dobka (jméno)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobka (obec)|Dobka (obec)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobkov|Dobkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobkovice|Dobkovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Doblen|Doblen]]
# [[Ottův slovník naučný/Döbler|Döbler]]
# [[Ottův slovník naučný/Doblero|Doblero]]
# [[Ottův slovník naučný/Doblhof-Dier|Doblhof-Dier]]
# [[Ottův slovník naučný/Döbling|Döbling]]
# [[Ottův slovník naučný/Doblon|Doblon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobner|Dobner]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobner z Ratendorfu|Dobner z Ratendorfu]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobo|Dobo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobochov|Dobochov]]
# [[Ottův slovník naučný/Doboj|Doboj]]
# [[Ottův slovník naučný/Doboka|Doboka]]
# [[Ottův slovník naučný/Doboš|Doboš]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobra (jméno)|Dobra (jméno)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobra (zeměpis)|Dobra (zeměpis)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobra (mince)|Dobra (mince)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrá|Dobrá]]
# [[Ottův slovník naučný/Döbra|Döbra]]
# [[Ottův slovník naučný/Döbraberg|Döbraberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobracki Maciéj|Dobracki Maciéj]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrač|Dobrač]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobraken|Dobraken]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobra molitva|Dobra molitva]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrámysl|Dobrámysl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobran|Dobran]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobranov|Dobranov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobranovský z Dobranova|Dobranovský z Dobranova]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřany|Dobřany]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrão|Dobrão]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrassen|Dobrassen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrastica|Dobrastica]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrata|Dobrata]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobratice|Dobratice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobracice|Dobracice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrá Voda|Dobrá Voda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobravůda|Dobravůda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrá vůle|Dobrá vůle]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrce|Dobrce]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrčice|Dobrčice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobre|Dobre]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobré|Dobré]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobree|Dobree]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřejice|Dobřejice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřejov|Dobřejov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřejovice|Dobřejovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřemilice|Dobřemilice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřeň|Dobřeň]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobré Naděje mys|Dobré Naděje mys]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřenec|Dobřenec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřenice|Dobřenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřenský z Černého Mostu|Dobřenský z Černého Mostu]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřenský z Dobřenic|Dobřenský z Dobřenic]]
# [[Ottův slovník naučný/Döbrentey|Döbrentey]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrenz|Dobrenz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobré Pole|Dobré Pole]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobré skutky|Dobré skutky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobręta|Dobręta]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobretić|Dobretić]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobretići|Dobretići]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřev|Dobřev]]
# [[Ottův slovník naučný/z Dobré Vody Králové|z Dobré Vody Králové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobré zdání|Dobré zdání]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrić|Dobrić]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrič|Dobrič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobříč|Dobříč]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobříčany|Dobříčany]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřičkov|Dobřičkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřičov|Dobřičov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřichov|Dobřichov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřichovice|Dobřichovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřichovský z Dobřichova|Dobřichovský z Dobřichova]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřikov|Dobřikov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobříkovec|Dobříkovec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřikovice|Dobřikovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřikovský z Malejova|Dobřikovský z Malejova]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrila|Dobrila]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobří lidé|Dobří lidé]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrilugk|Dobrilugk]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřín|Dobřín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobring|Dobring]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrinja|Dobrinja]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřínov|Dobřínov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřinsko|Dobřinsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobříš|Dobříš]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobříšská léna|Dobříšská léna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobritschan|Dobritschan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobritzhofer|Dobritzhofer]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřív|Dobřív]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrjanka|Dobrjanka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrjaňskij|Dobrjaňskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrjanský závod|Dobrjanský závod]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrkov|Dobrkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrkovice|Dobrkovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrná|Dobrná]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrné|Dobrné]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrnice|Dobrnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrnjac|Dobrnjac]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobro|Dobro]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobročinnost|Dobročinnost]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobročkov|Dobročkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobročkovice|Dobročkovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobročovice|Dobročovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrodín|Dobrodín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrodruh|Dobrodruh]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrodzień|Dobrodzień]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrogněva|Dobrogněva]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrogora|Dobrogora]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrogost|Dobrogost]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrohostov|Dobrohostov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrohost z Hostouně|Dobrohost z Hostouně]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrohost z Ronšperka|Dobrohost z Ronšperka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrohostův Týn|Dobrohostův Týn]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrohošt|Dobrohošt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrochočij|Dobrochočij]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrochotov|Dobrochotov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrochov|Dobrochov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobroje|Dobroje]]
# [[Ottův slovník naučný/Döbrököz|Döbrököz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobroljubov|Dobroljubov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobroluh|Dobroluh]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobromělice|Dobromělice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobroměřice|Dobroměřice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobroměrnost|Dobroměrnost]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobromil|Dobromil]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobromír|Dobromír]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobromiřice|Dobromiřice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobromysl|Dobromysl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobronice|Dobronice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobronika|Dobronika]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobropán|Dobropán]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobroslav (vojvoda)|Dobroslav (vojvoda)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobroslav (časopis)|Dobroslav (časopis)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobroslavice|Dobroslavice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobroslavin|Dobroslavin]]
# [[Ottův slovník naučný/z Dobroslavína|z Dobroslavína]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrosławski|Dobrosławski]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrosljavljević|Dobrosljavljević]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrosůl|Dobrosůl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrošov|Dobrošov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobroušov|Dobroušov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrošovice|Dobrošovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrota|Dobrota]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrotice|Dobrotice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrotič|Dobrotič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrotín|Dobrotín]]
# [[Ottův slovník naučný/Sv. Dobrotivá|Sv. Dobrotivá]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrotivost|Dobrotivost]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrouč|Dobrouč]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobroutov|Dobroutov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrová|Dobrová]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrověda|Dobrověda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrovice|Dobrovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrovítov|Dobrovítov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrovíz|Dobrovíz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrovoljskij|Dobrovoljskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrovolník|Dobrovolník]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrovský|Dobrovský]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrozdání|Dobrozdání]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrš|Dobrš]]
# [[Ottův slovník naučný/z Dobrše Kocové|z Dobrše Kocové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrudža|Dobrudža]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrun|Dobrun]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobruň|Dobruň]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobruský|Dobruský]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrusch|Dobrusch]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobruška|Dobruška]]
# [[Ottův slovník naučný/z Dobrušky|z Dobrušky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrušský z Radvan|Dobrušský z Radvan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrý|Dobrý]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobryň|Dobryň]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobryňa|Dobryňa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobryniči|Dobryniči]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrzanski|Dobrzanski]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrzyca|Dobrzyca]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrzycki|Dobrzycki]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrzyń|Dobrzyń]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrzyńci|Dobrzyńci]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrzyński|Dobrzyński]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrž|Dobrž]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobschau|Dobschau]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobschitz|Dobschitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobsina|Dobsina]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobson|Dobson]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobson William|Dobson William]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobszewicz|Dobszewicz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobšice|Dobšice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobšín|Dobšín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobšina|Dobšina]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobšinský|Dobšinský]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobšové z Bezděkova|Dobšové z Bezděkova]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobytčí lékařství|Dobytčí lékařství]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobytčí mor|Dobytčí mor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobytek|Dobytek]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobytek v hospodářství|Dobytek v hospodářství]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobytkářství|Dobytkářství]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobytnost pohledávky|Dobytnost pohledávky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobývání|Dobývání]]
# [[Ottův slovník naučný/Doc…|Doc…]]
# [[Ottův slovník naučný/Doce|Doce]]
# [[Ottův slovník naučný/Docendo discimus|Docendo discimus]]
# [[Ottův slovník naučný/Docent|Docent]]
# [[Ottův slovník naučný/Dock|Dock]]
# [[Ottův slovník naučný/Dockum|Dockum]]
# [[Ottův slovník naučný/Doclea|Doclea]]
# [[Ottův slovník naučný/Doctissimus|Doctissimus]]
# [[Ottův slovník naučný/Doctor|Doctor]]
# [[Ottův slovník naučný/Doctrina|Doctrina]]
# [[Ottův slovník naučný/Doctrina duodecim apostolorum|Doctrina duodecim apostolorum]]
# [[Ottův slovník naučný/Doctrinarii|Doctrinarii]]
# [[Ottův slovník naučný/Dóczi|Dóczi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dóczy|Dóczy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dočesná|Dočesná]]
# [[Ottův slovník naučný/Doda Trajan|Doda Trajan]]
# [[Ottův slovník naučný/Doda|Doda]]
# [[Ottův slovník naučný/Doda Balopur|Doda Balopur]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodabetta|Dodabetta]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodací smlouva|Dodací smlouva]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodart|Dodart]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodavací doba|Dodavací doba]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodavací smlouva|Dodavací smlouva]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodavatel|Dodavatel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodballopur|Dodballopur]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodd|Dodd]]
# [[Ottův slovník naučný/Doddridge|Doddridge]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodds|Dodds]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodecagynia|Dodecagynia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodecandria|Dodecandria]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodecatheon|Dodecatheon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dode de la Brunerie|Dode de la Brunerie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dódeka|Dódeka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dódekadická soustava|Dódekadická soustava]]
# [[Ottův slovník naučný/Dódekaëdr|Dódekaëdr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dódekaëdrální číslo|Dódekaëdrální číslo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dódekagón|Dódekagón]]
# [[Ottův slovník naučný/Dódekagonální číslo|Dódekagonální číslo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dódekachord|Dódekachord]]
# [[Ottův slovník naučný/Dódekarchie|Dódekarchie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dódekatémorion|Dódekatémorion]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodel-Port|Dodel-Port]]
# [[Ottův slovník naučný/Doderer|Doderer]]
# [[Ottův slovník naučný/Doderky|Doderky]]
# [[Ottův slovník naučný/von Döderlein|von Döderlein]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodge|Dodge]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodgeville|Dodgeville]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodillon|Dodillon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodo|Dodo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodoens|Dodoens]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodola|Dodola]]
# [[Ottův slovník naučný/Dódóna|Dódóna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodonaea|Dodonaea]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodonaeus|Dodonaeus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dódónaion chalkeion|Dódónaion chalkeion]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodrans|Dodrans]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodsley|Dodsley]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodson|Dodson]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodwell|Dodwell]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodwelliana fragmenta|Dodwelliana fragmenta]]
# [[Ottův slovník naučný/Doedes|Doedes]]
# [[Ottův slovník naučný/Doelen|Doelen]]
# [[Ottův slovník naučný/Doerell|Doerell]]
# [[Ottův slovník naučný/van der Does|van der Does]]
# [[Ottův slovník naučný/Doesborgh|Doesborgh]]
# [[Ottův slovník naučný/Doeskin|Doeskin]]
# [[Ottův slovník naučný/Doetinchem|Doetinchem]]
# [[Ottův slovník naučný/Döffingen|Döffingen]]
# [[Ottův slovník naučný/Doga|Doga]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogado|Dogado]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogana|Dogana]]
# [[Ottův slovník naučný/Doge|Doge]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogganey|Dogganey]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogger|Dogger]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogger Bank|Dogger Bank]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogiel|Dogiel]]
# [[Ottův slovník naučný/Doglasgrün|Doglasgrün]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogli nebo|Dogli nebo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalabandi|Dalabandi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogliani|Dogliani]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogma|Dogma]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogma ve smyslu evangelickém|Dogma ve smyslu evangelickém]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogmatická methoda|Dogmatická methoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogmatik|Dogmatik]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogmatik (píseň)|Dogmatik (píseň)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogmatika|Dogmatika]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogmatismus|Dogmatismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogmatolatrie|Dogmatolatrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dognacska|Dognacska]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogrumova|Dogrumova]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohalice|Dohalice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohaličky|Dohaličky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohalský z Dohalic|Dohalský z Dohalic]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohan|Dohan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohazovač|Dohazovač]]
# [[Ottův slovník naučný/Döhlen|Döhlen]]
# [[Ottův slovník naučný/Döhler|Döhler]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohlubnost|Dohlubnost]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohm|Dohm]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohme|Dohme]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohna|Dohna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohnány|Dohnány]]
# [[Ottův slovník naučný/Döhne|Döhne]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohodce|Dohodce]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohodné|Dohodné]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohra|Dohra]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohrandt|Dohrandt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohrn|Dohrn]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohvězdný večer|Dohvězdný večer]]
# [[Ottův slovník naučný/Dochart|Dochart]]
# [[Ottův slovník naučný/Dochma|Dochma]]
# [[Ottův slovník naučný/Dochmius|Dochmius]]
# [[Ottův slovník naučný/Dochnahl|Dochnahl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dochov|Dochov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dochov (obec)|Dochov (obec)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dochturov|Dochturov]]
# [[Ottův slovník naučný/Doiran|Doiran]]
# [[Ottův slovník naučný/Dojačka|Dojačka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dojče|Dojče]]
# [[Ottův slovník naučný/Dojem|Dojem]]
# [[Ottův slovník naučný/Dojení|Dojení]]
# [[Ottův slovník naučný/Dojetřice|Dojetřice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dojnica|Dojnica]]
# [[Ottův slovník naučný/Dojník|Dojník]]
# [[Ottův slovník naučný/Dok|Dok]]
# [[Ottův slovník naučný/Doketismus|Doketismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokétové|Dokétové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokić|Dokić]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokimasie|Dokimasie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokimastika|Dokimastika]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokkum|Dokkum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokoň|Dokoň]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokonalé číslo|Dokonalé číslo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokonalost|Dokonalost]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokonání skutku trestného|Dokonání skutku trestného]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokonanost|Dokonanost]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokos|Dokos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokosek|Dokosek]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokoupil|Dokoupil]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokové|Dokové]]
# [[Ottův slovník naučný/Doksany|Doksany]]
# [[Ottův slovník naučný/Doksy|Doksy]]
# [[Ottův slovník naučný/Doktor|Doktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Doktor Matěj|Doktor Matěj]]
# [[Ottův slovník naučný/Doktorand|Doktorand]]
# [[Ottův slovník naučný/Doktorát|Doktorát]]
# [[Ottův slovník naučný/Doktrina|Doktrina]]
# [[Ottův slovník naučný/Doktrinář|Doktrinář]]
# [[Ottův slovník naučný/Doktrináři|Doktrináři]]
# [[Ottův slovník naučný/Doktrinářství|Doktrinářství]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokujnění|Dokujnění]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokument|Dokument]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokumentní papír|Dokumentní papír]]
# [[Ottův slovník naučný/Dol|Dol]]
# [[Ottův slovník naučný/Dol.|Dol.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dol de Bretagne|Dol de Bretagne]]
# [[Ottův slovník naučný/Dola|Dola]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolabella|Dolabella]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolabella Tomasz|Dolabella Tomasz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolabella v zoologii|Dolabella v zoologii]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolainského počitadlo lihovarské|Dolainského počitadlo lihovarské]]
# [[Ottův slovník naučný/z Dolan|z Dolan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolánky|Dolánky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolanský|Dolanský]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolany|Dolany]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolbeau Henri Ferdinand|Dolbeau Henri Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolbergova přenosná železnice|Dolbergova přenosná železnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolbňa|Dolbňa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolcan|Dolcan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolce (obce)|Dolce (obce)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolce (osoby)|Dolce (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolce (hudba)|Dolce (hudba)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolce far niente|Dolce far niente]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolce suono|Dolce suono]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolci|Dolci]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolcian|Dolcian]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolcino|Dolcino]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolcissimo|Dolcissimo]]
# [[Ottův slovník naučný/Doldenhorn|Doldenhorn]]
# [[Ottův slovník naučný/Dôle|Dôle]]
# [[Ottův slovník naučný/Doléance|Doléance]]
# [[Ottův slovník naučný/Doleček|Doleček]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolečky|Dolečky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolęga Chodakowski|Dolęga Chodakowski]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolenc|Dolenc]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolence|Dolence]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolenci|Dolenci]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolendo|Dolendo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolenec|Dolenec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolenice|Dolenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolenské jezero|Dolenské jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolensko|Dolensko]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolenský|Dolenský]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolente|Dolente]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolera|Dolera]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolerit|Dolerit]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolerophyllum|Dolerophyllum]]
# [[Ottův slovník naučný/Doles|Doles]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolet Etienne|Dolet Etienne]]
# [[Ottův slovník naučný/Doležal|Doležal]]
# [[Ottův slovník naučný/Doležálek|Doležálek]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolgaja-poljana|Dolgaja-poljana]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolgáni|Dolgáni]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolgelly|Dolgelly]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolgelly group|Dolgelly group]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolgorukaja|Dolgorukaja]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolgorukij Jurij Vladimirovič|Dolgorukij Jurij Vladimirovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolgorukij|Dolgorukij]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolgorukov|Dolgorukov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolgun|Dolgun]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolhain|Dolhain]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolianá|Dolianá]]
# [[Ottův slovník naučný/Doliche|Doliche]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolichokefalie|Dolichokefalie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolichonyx|Dolichonyx]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolichopus|Dolichopus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolichos|Dolichos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolichos (bylina)|Dolichos (bylina)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolichosoma|Dolichosoma]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolichotis|Dolichotis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolík|Dolík]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolín|Dolín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolina|Dolina]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolinar|Dolinar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolinky|Dolinky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolinowski|Dolinowski]]
# [[Ottův slovník naučný/Doliński|Doliński]]
# [[Ottův slovník naučný/Doliny|Doliny]]
# [[Ottův slovník naučný/Doliolum|Doliolum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolium|Dolium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolívka|Dolívka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolja|Dolja]]
# [[Ottův slovník naučný/Doljiu|Doljiu]]
# [[Ottův slovník naučný/Döll|Döll]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolland|Dolland]]
# [[Ottův slovník naučný/Dollanka|Dollanka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dollar|Dollar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dollar (město)|Dollar (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dollart|Dollart]]
# [[Ottův slovník naučný/Döllen|Döllen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dollern|Dollern]]
# [[Ottův slovník naučný/Dollfus|Dollfus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dollhopf|Dollhopf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolliner|Dolliner]]
# [[Ottův slovník naučný/Dollinger|Dollinger]]
# [[Ottův slovník naučný/Döllinger|Döllinger]]
# [[Ottův slovník naučný/Döllitschen|Döllitschen]]
# [[Ottův slovník naučný/Döllitz|Döllitz]]
# [[Ottův slovník naučný/von Dollmann|von Dollmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Döllnitz|Döllnitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dollond|Dollond]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolma|Dolma]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolma bágče|Dolma bágče]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolman|Dolman]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolmar Velký|Dolmar Velký]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolmen|Dolmen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolněmčí|Dolněmčí]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolní mez|Dolní mez]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolo (město)|Dolo (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolo|Dolo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolomedes|Dolomedes]]
# [[Ottův slovník naučný/de Dolomieu|de Dolomieu]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolomit|Dolomit]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolomitové Alpy|Dolomitové Alpy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolón|Dolón]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolon-nor|Dolon-nor]]
# [[Ottův slovník naučný/Doloo|Doloo]]
# [[Ottův slovník naučný/Doloplazy|Doloplazy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolopové|Dolopové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolor|Dolor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolore|Dolore]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolores|Dolores]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolores (města)|Dolores (města)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolorosa mater|Dolorosa mater]]
# [[Ottův slovník naučný/Doloroso|Doloroso]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolov|Dolov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolov (ves)|Dolov (ves)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolování, dolový|Dolování, dolový]]
# [[Ottův slovník naučný/Doložka exekuční|Doložka exekuční]]
# [[Ottův slovník naučný/Doložka vkladní|Doložka vkladní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolscius|Dolscius]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolsko|Dolsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolši|Dolši]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolští z Týnce|Dolští z Týnce]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolus|Dolus]]
# [[Ottův slovník naučný/Doly|Doly]]
# [[Ottův slovník naučný/Doly (obce)|Doly (obce)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolzig|Dolzig]]
# [[Ottův slovník naučný/D. O. M.|D. O. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dom|Dom]]
# [[Ottův slovník naučný/Dom…|Dom…]]
# [[Ottův slovník naučný/Dóm|Dóm]]
# [[Ottův slovník naučný/Domabor|Domabor]]
# [[Ottův slovník naučný/Domabořice|Domabořice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domácí prostředky léčebné|Domácí prostředky léčebné]]
# [[Ottův slovník naučný/Domácí roky|Domácí roky]]
# [[Ottův slovník naučný/Domácí zvířata|Domácí zvířata]]
# [[Ottův slovník naučný/Domačica|Domačica]]
# [[Ottův slovník naučný/Domačin|Domačin]]
# [[Ottův slovník naučný/Domadrovice|Domadrovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domakin|Domakin]]
# [[Ottův slovník naučný/Domalíp|Domalíp]]
# [[Ottův slovník naučný/Domamil|Domamil]]
# [[Ottův slovník naučný/Domamyslice|Domamyslice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domamyšle|Domamyšle]]
# [[Ottův slovník naučný/Domanek|Domanek]]
# [[Ottův slovník naučný/Domanice|Domanice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domanín|Domanín]]
# [[Ottův slovník naučný/Domanínek|Domanínek]]
# [[Ottův slovník naučný/Domanium|Domanium]]
# [[Ottův slovník naučný/Domanovice|Domanovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domaschlag|Domaschlag]]
# [[Ottův slovník naučný/Domaslav|Domaslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Domaslava|Domaslava]]
# [[Ottův slovník naučný/Domaslavice|Domaslavice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domaslavičky|Domaslavičky]]
# [[Ottův slovník naučný/Domaslovice|Domaslovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domašice|Domašice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domašín|Domašín]]
# [[Ottův slovník naučný/Domaška|Domaška]]
# [[Ottův slovník naučný/Domašnev|Domašnev]]
# [[Ottův slovník naučný/Domašov|Domašov]]
# [[Ottův slovník naučný/Domášov|Domášov]]
# [[Ottův slovník naučný/Domat|Domat]]
# [[Ottův slovník naučný/Domaželice|Domaželice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domažlice|Domažlice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domažličky|Domažličky]]
# [[Ottův slovník naučný/Domb|Domb]]
# [[Ottův slovník naučný/de Dombasle|de Dombasle]]
# [[Ottův slovník naučný/von Dombay|von Dombay]]
# [[Ottův slovník naučný/Dombe|Dombe]]
# [[Ottův slovník naučný/Dombes|Dombes]]
# [[Ottův slovník naučný/Dombey|Dombey]]
# [[Ottův slovník naučný/Dombeya|Dombeya]]
# [[Ottův slovník naučný/Dombeyeae|Dombeyeae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dombhád|Dombhád]]
# [[Ottův slovník naučný/Dombovar|Dombovar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dombrová|Dombrová]]
# [[Ottův slovník naučný/Dombrówka|Dombrówka]]
# [[Ottův slovník naučný/Domburg|Domburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Domčice|Domčice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domenico di San Giovanni|Domenico di San Giovanni]]
# [[Ottův slovník naučný/il Domenichino|il Domenichino]]
# [[Ottův slovník naučný/Domejko|Domejko]]
# [[Ottův slovník naučný/Domène|Domène]]
# [[Ottův slovník naučný/Domentijan|Domentijan]]
# [[Ottův slovník naučný/Domény|Domény]]
# [[Ottův slovník naučný/Dome’sday-book|Dome’sday-book]]
# [[Ottův slovník naučný/Domesnaes|Domesnaes]]
# [[Ottův slovník naučný/Domestic|Domestic]]
# [[Ottův slovník naučný/Domesticus|Domesticus]]
# [[Ottův slovník naučný/Domestikace|Domestikace]]
# [[Ottův slovník naučný/Domestikální fond|Domestikální fond]]
# [[Ottův slovník naučný/Dometian|Dometian]]
# [[Ottův slovník naučný/Domeykit|Domeykit]]
# [[Ottův slovník naučný/Domeyko|Domeyko]]
# [[Ottův slovník naučný/Domfront|Domfront]]
# [[Ottův slovník naučný/Domicella|Domicella]]
# [[Ottův slovník naučný/Domicella (zoologie)|Domicella (zoologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Domicellář|Domicellář]]
# [[Ottův slovník naučný/Domicil|Domicil]]
# [[Ottův slovník naučný/Domiciliát|Domiciliát]]
# [[Ottův slovník naučný/Domicilované směnky|Domicilované směnky]]
# [[Ottův slovník naučný/Domin (zkratka)|Domin (zkratka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Domin (osoby)|Domin (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Domina|Domina]]
# [[Ottův slovník naučný/Domina (básník)|Domina (básník)]]
# [[Ottův slovník naučný/Domina (obec)|Domina (obec)]]
# [[Ottův slovník naučný/Domina Abundia|Domina Abundia]]
# [[Ottův slovník naučný/Domináček|Domináček]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominanta|Dominanta]]
# [[Ottův slovník naučný/Domine non sum dignus|Domine non sum dignus]]
# [[Ottův slovník naučný/Domingo|Domingo]]
# [[Ottův slovník naučný/Domingo y Marques Francisco|Domingo y Marques Francisco]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominguez|Dominguez]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominica|Dominica (císařovna)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominica (neděle)|Dominica (neděle)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominica (ostrovy)|Dominica (ostrovy)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominicale|Dominicale]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominicales lectiones|Dominicales lectiones]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominici|Dominici]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominická republika|Dominická republika]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominicum|Dominicum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominicus|Dominicus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominig|Dominig]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominik sv.|Dominik sv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominik|Dominik]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominikální pozemky|Dominikální pozemky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominikální práva|Dominikální práva]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominikáni|Dominikáni]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominikát|Dominikát]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominikův kříž|Dominikův kříž]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominion of Canada|Dominion of Canada]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominique|Dominique]]
# [[Ottův slovník naučný/de Dominis|de Dominis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominium|Dominium]]
# [[Ottův slovník naučný/Domino (oblek)|Domino (oblek)]]
# [[Ottův slovník naučný/Domino (hra)|Domino (hra)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominovati|Dominovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Domin-Petrushevecz|Domin-Petrushevecz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominus|Dominus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominus ac Redemptor noster|Dominus ac Redemptor noster]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominus vobiscum|Dominus vobiscum]]
# [[Ottův slovník naučný/Domitia Longina|Domitia Longina]]
# [[Ottův slovník naučný/Domitia Lepida|Domitia Lepida]]
# [[Ottův slovník naučný/Domitiana quaestio|Domitiana quaestio]]
# [[Ottův slovník naučný/Domitianus|Domitianus]]
# [[Ottův slovník naučný/Domitilla|Domitilla]]
# [[Ottův slovník naučný/Domitillino coemeterium|Domitillino coemeterium]]
# [[Ottův slovník naučný/Domitius|Domitius]]
# [[Ottův slovník naučný/Domitius Afer|Domitius Afer]]
# [[Ottův slovník naučný/Domitius Corbulo|Domitius Corbulo]]
# [[Ottův slovník naučný/Domitius Marsus|Domitius Marsus]]
# [[Ottův slovník naučný/Domitius Ulpianus|Domitius Ulpianus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dömitz|Dömitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Domkov|Domkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Domky Nové|Domky Nové]]
# [[Ottův slovník naučný/Domky Pernaté|Domky Pernaté]]
# [[Ottův slovník naučný/Domlatky|Domlatky]]
# [[Ottův slovník naučný/Domme|Domme]]
# [[Ottův slovník naučný/Dommel|Dommel]]
# [[Ottův slovník naučný/von Dommer|von Dommer]]
# [[Ottův slovník naučný/Dommitzsch|Dommitzsch]]
# [[Ottův slovník naučný/Domna|Domna]]
# [[Ottův slovník naučný/Domnau|Domnau]]
# [[Ottův slovník naučný/Domněnka|Domněnka]]
# [[Ottův slovník naučný/Domnina|Domnina]]
# [[Ottův slovník naučný/Domnus|Domnus]]
# [[Ottův slovník naučný/Domobrana|Domobrana]]
# [[Ottův slovník naučný/Domodossola|Domodossola]]
# [[Ottův slovník naučný/Domont|Domont]]
# [[Ottův slovník naučný/Domoradice|Domoradice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domoradovice|Domoradovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domorazy|Domorazy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dömös|Dömös]]
# [[Ottův slovník naučný/Domoslav|Domoslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Domoslavice|Domoslavice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domostroj|Domostroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Domousice|Domousice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domousický z Harasova|Domousický z Harasova]]
# [[Ottův slovník naučný/Domousnice|Domousnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domovní daň|Domovní daň]]
# [[Ottův slovník naučný/Domovní prohlídka|Domovní prohlídka]]
# [[Ottův slovník naučný/Domovoj|Domovoj]]
# [[Ottův slovník naučný/Domovské právo|Domovské právo]]
# [[Ottův slovník naučný/Domovský list|Domovský list]]
# [[Ottův slovník naučný/Domový|Domový]]
# [[Ottův slovník naučný/Dompelers|Dompelers]]
# [[Ottův slovník naučný/Dompierre d’Hornoy|Dompierre d’Hornoy]]
# [[Ottův slovník naučný/Domra|Domra]]
# [[Ottův slovník naučný/Domremy|Domremy]]
# [[Ottův slovník naučný/Domsdorf|Domsdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dömsöd|Dömsöd]]
# [[Ottův slovník naučný/Domstadl|Domstadl]]
# [[Ottův slovník naučný/Domšice|Domšice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domštát|Domštát]]
# [[Ottův slovník naučný/Domus|Domus]]
# [[Ottův slovník naučný/Domy Nové|Domy Nové]]
# [[Ottův slovník naučný/Domysl|Domysl]]
# [[Ottův slovník naučný/Domyslice|Domyslice]]
# [[Ottův slovník naučný/Don (jméno)|Don (jméno)]]
# [[Ottův slovník naučný/Don (titul)|Don (titul)]]
# [[Ottův slovník naučný/Don (ruská řeka)|Don (ruská řeka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Don (britské řeky)|Don (britské řeky)]]
# [[Ottův slovník naučný/Don D.|Don D.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dona|Dona]]
# [[Ottův slovník naučný/Doña|Doña]]
# [[Ottův slovník naučný/Donà|Donà]]
# [[Ottův slovník naučný/Doña Ana|Doña Ana]]
# [[Ottův slovník naučný/Donacia|Donacia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dona Francisca|Dona Francisca]]
# [[Ottův slovník naučný/Donaghadee|Donaghadee]]
# [[Ottův slovník naučný/Doña Ines|Doña Ines]]
# [[Ottův slovník naučný/Donald|Donald]]
# [[Ottův slovník naučný/Donaldson|Donaldson]]
# [[Ottův slovník naučný/Donaldsonville|Donaldsonville]]
# [[Ottův slovník naučný/Donaleitis|Donaleitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Donandi animus|Donandi animus]]
# [[Ottův slovník naučný/Donar|Donar]]
# [[Ottův slovník naučný/Donarium|Donarium]]
# [[Ottův slovník naučný/Donát|Donát]]
# [[Ottův slovník naučný/Donát z Těchlovic|Donát z Těchlovic]]
# [[Ottův slovník naučný/Donatello|Donatello]]
# [[Ottův slovník naučný/Donati|Donati]]
# [[Ottův slovník naučný/Donatiho vlasatice|Donatiho vlasatice]]
# [[Ottův slovník naučný/Donatio|Donatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Donatio Constantini|Donatio Constantini]]
# [[Ottův slovník naučný/Donatio Pipini|Donatio Pipini]]
# [[Ottův slovník naučný/Donatisté|Donatisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Donativum|Donativum]]
# [[Ottův slovník naučný/Donato|Donato]]
# [[Ottův slovník naučný/Donator|Donator]]
# [[Ottův slovník naučný/Donatus z Karthaga|Donatus z Karthaga]]
# [[Ottův slovník naučný/Donatus|Donatus]]
# [[Ottův slovník naučný/Donatus sv.|Donatus sv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Donatus mučenník|Donatus mučenník]]
# [[Ottův slovník naučný/Donatus|Donatus]]
# [[Ottův slovník naučný/Donaueschingen|Donaueschingen]]
# [[Ottův slovník naučný/Donaumoos|Donaumoos]]
# [[Ottův slovník naučný/Donauried|Donauried]]
# [[Ottův slovník naučný/Donanstauf|Donanstauf]]
# [[Ottův slovník naučný/Donauwörth|Donauwörth]]
# [[Ottův slovník naučný/Donawitz|Donawitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Donax|Donax]]
# [[Ottův slovník naučný/Don Benito|Don Benito]]
# [[Ottův slovník naučný/Doncaster|Doncaster]]
# [[Ottův slovník naučný/Dončo|Dončo]]
# [[Ottův slovník naučný/Donders|Donders]]
# [[Ottův slovník naučný/Donduk-Ombo|Donduk-Ombo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dondukovi|Dondukovi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dondukov-Korsakov|Dondukov-Korsakov]]
# [[Ottův slovník naučný/Doneau|Doneau]]
# [[Ottův slovník naučný/Donebauer|Donebauer]]
# [[Ottův slovník naučný/Donec|Donec]]
# [[Ottův slovník naučný/Donecká vypnulina|Donecká vypnulina]]
# [[Ottův slovník naučný/Donecká železnice uhelná|Donecká železnice uhelná]]
# [[Ottův slovník naučný/Donecký okruh|Donecký okruh]]
# [[Ottův slovník naučný/Donegal|Donegal]]
# [[Ottův slovník naučný/Donegalský záliv|Donegalský záliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Donellus Hugo|Donellus Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dong|Dong]]
# [[Ottův slovník naučný/Dongal|Dongal]]
# [[Ottův slovník naučný/Dongard|Dongard]]
# [[Ottův slovník naučný/Donge|Donge]]
# [[Ottův slovník naučný/Dongola|Dongola]]
# [[Ottův slovník naučný/Don gratuit|Don gratuit]]
# [[Ottův slovník naučný/Dönhoff|Dönhoff]]
# [[Ottův slovník naučný/Donchery|Donchery]]
# [[Ottův slovník naučný/Doni|Doni]]
# [[Ottův slovník naučný/Donice|Donice]]
# [[Ottův slovník naučný/Donici|Donici]]
# [[Ottův slovník naučný/Donin|Donin]]
# [[Ottův slovník naučný/Donín|Donín]]
# [[Ottův slovník naučný/z Donína|z Donína]]
# [[Ottův slovník naučný/Dönis|Dönis]]
# [[Ottův slovník naučný/Donizetti|Donizetti]]
# [[Ottův slovník naučný/Donjon|Donjon]]
# [[Ottův slovník naučný/Don Juan|Don Juan]]
# [[Ottův slovník naučný/Donka|Donka]]
# [[Ottův slovník naučný/Donkinská zátoka|Donkinská zátoka]]
# [[Ottův slovník naučný/Donkov|Donkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Donna|Donna]]
# [[Ottův slovník naučný/Donnadieu|Donnadieu]]
# [[Ottův slovník naučný/Donna è mobile|Donna è mobile]]
# [[Ottův slovník naučný/Donndorf|Donndorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Donne|Donne]]
# [[Ottův slovník naučný/Donné|Donné]]
# [[Ottův slovník naučný/Donner|Donner]]
# [[Ottův slovník naučný/Donnersberg|Donnersberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Donnersmark|Donnersmark]]
# [[Ottův slovník naučný/Dönniges|Dönniges]]
# [[Ottův slovník naučný/Donnington-Castle|Donnington-Castle]]
# [[Ottův slovník naučný/Donnybrook|Donnybrook]]
# [[Ottův slovník naučný/Donon|Donon]]
# [[Ottův slovník naučný/Donosnost|Donosnost]]
# [[Ottův slovník naučný/Donoso|Donoso]]
# [[Ottův slovník naučný/Donoso-Cortés|Donoso-Cortés]]
# [[Ottův slovník naučný/Donov.|Donov.]]
# [[Ottův slovník naučný/Doňov|Doňov]]
# [[Ottův slovník naučný/Donovanův roztok|Donovanův roztok]]
# [[Ottův slovník naučný/Donovský|Donovský]]
# [[Ottův slovník naučný/Don Quijote|Don Quijote]]
# [[Ottův slovník naučný/Don Ranudo|Don Ranudo]]
# [[Ottův slovník naučný/Donská oblast|Donská oblast]]
# [[Ottův slovník naučný/Donská vína|Donská vína]]
# [[Ottův slovník naučný/Donskoj tolk|Donskoj tolk]]
# [[Ottův slovník naučný/Donský okruh|Donský okruh]]
# [[Ottův slovník naučný/Donští kozáci|Donští kozáci]]
# [[Ottův slovník naučný/Dont|Dont]]
# [[Ottův slovník naučný/Donucení|Donucení]]
# [[Ottův slovník naučný/Donucovací pracovny|Donucovací pracovny]]
# [[Ottův slovník naučný/Donucovací práva|Donucovací práva]]
# [[Ottův slovník naučný/Donum perseverantiae|Donum perseverantiae]]
# [[Ottův slovník naučný/Donum superadditum|Donum superadditum]]
# [[Ottův slovník naučný/Donus|Donus]]
# [[Ottův slovník naučný/Donzdorf|Donzdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Donzenac|Donzenac]]
# [[Ottův slovník naučný/Donzy|Donzy]]
# [[Ottův slovník naučný/Doolin|Doolin]]
# [[Ottův slovník naučný/Doom|Doom]]
# [[Ottův slovník naučný/Dome|Dome]]
# [[Ottův slovník naučný/Dooms|Dooms]]
# [[Ottův slovník naučný/Doom’sday book|Doom’sday book]]
# [[Ottův slovník naučný/Doon (řeka)|Doon (řeka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Doon (míra)|Doon (míra)]]
# [[Ottův slovník naučný/Doopsgezinden|Doopsgezinden]]
# [[Ottův slovník naučný/Door|Door]]
# [[Ottův slovník naučný/Doornenburg|Doornenburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Doornick|Doornick]]
# [[Ottův slovník naučný/Döpfner|Döpfner]]
# [[Ottův slovník naučný/Dopis|Dopis]]
# [[Ottův slovník naučný/Döpler|Döpler]]
# [[Ottův slovník naučný/Doplňovací barvy|Doplňovací barvy]]
# [[Ottův slovník naučný/Doplňovací okres|Doplňovací okres]]
# [[Ottův slovník naučný/Doplňovací skladiště|Doplňovací skladiště]]
# [[Ottův slovník naučný/Doplňovací stanice|Doplňovací stanice]]
# [[Ottův slovník naučný/Doplňování vojska|Doplňování vojska]]
# [[Ottův slovník naučný/Dopomožené|Dopomožené]]
# [[Ottův slovník naučný/Doppelmayer|Doppelmayer]]
# [[Ottův slovník naučný/Doppia|Doppia]]
# [[Ottův slovník naučný/Doppietta|Doppietta]]
# [[Ottův slovník naučný/Doppio|Doppio]]
# [[Ottův slovník naučný/Doppitz|Doppitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Doppler|Doppler]]
# [[Ottův slovník naučný/Dopplerův princip|Dopplerův princip]]
# [[Ottův slovník naučný/Doprava|Doprava]]
# [[Ottův slovník naučný/Dopravna vojenská|Dopravna vojenská]]
# [[Ottův slovník naučný/Dopravní politika|Dopravní politika]]
# [[Ottův slovník naučný/Dopravní prostředky|Dopravní prostředky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dopravní smlouva|Dopravní smlouva]]
# [[Ottův slovník naučný/Dopravní ústavy|Dopravní ústavy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dopružovaní|Dopružovaní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dór|Dór]]
# [[Ottův slovník naučný/Dora Baltea|Dora Baltea]]
# [[Ottův slovník naučný/Doráda|Doráda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dora d’Istria|Dora d’Istria]]
# [[Ottův slovník naučný/Ibn Doraid|Ibn Doraid]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorak-el-Atík|Dorak-el-Atík]]
# [[Ottův slovník naučný/Doran|Doran]]
# [[Ottův slovník naučný/Dora Riparia|Dora Riparia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorat|Dorat]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorat Claude Joseph|Dorat Claude Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/D’Orb.|D’Orb.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörbeck|Dörbeck]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorbotové|Dorbotové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorcadion|Dorcadion]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorcus|Dorcus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dordogne|Dordogne]]
# [[Ottův slovník naučný/Dordrecht|Dordrecht]]
# [[Ottův slovník naučný/Dordrechtský synod|Dordrechtský synod]]
# [[Ottův slovník naučný/Dore|Dore]]
# [[Ottův slovník naučný/Doré|Doré]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorema|Dorema]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorer|Dorer]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörfel|Dörfel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörfel Georg Samuel|Dörfel Georg Samuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorfen|Dorfen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörffel|Dörffel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörfl|Dörfl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörflas|Dörflas]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörfles|Dörfles]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörfling|Dörfling]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorfmeister|Dorfmeister]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorf-Teschna|Dorf-Teschna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorgali|Dorgali]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorchain|Dorchain]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorchester|Dorchester]]
# [[Ottův slovník naučný/Doria (rod)|Doria (rod)]]
# [[Ottův slovník naučný/Doria (příjmení)|Doria (příjmení)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorian|Dorian]]
# [[Ottův slovník naučný/Dórický|Dórický]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorigni|Dorigni]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorijan|Dorijan]]
# [[Ottův slovník naučný/Döring|Döring]]
# [[Ottův slovník naučný/Dóriové|Dóriové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dóris (mytologie)|Dóris (mytologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dóris (krajina)|Dóris (krajina)]]
# [[Ottův slovník naučný/Doris|Doris]]
# [[Ottův slovník naučný/Dórismus|Dórismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Doritis|Doritis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorking|Dorking]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorléans|Dorléans]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorlotina|Dorlotina]]
# [[Ottův slovník naučný/Dormans|Dormans]]
# [[Ottův slovník naučný/Dormant partner|Dormant partner]]
# [[Ottův slovník naučný/Dormeuse|Dormeuse]]
# [[Ottův slovník naučný/D’Ormeville|D’Ormeville]]
# [[Ottův slovník naučný/Dormitor|Dormitor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dormitorium|Dormitorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dormus|Dormus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorn|Dorn]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorna|Dorna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dornach|Dornach]]
# [[Ottův slovník naučný/Dornbach|Dornbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörnberg|Dörnberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Dornbirn|Dornbirn]]
# [[Ottův slovník naučný/Dornburg|Dornburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorneck|Dorneck]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorner|Dorner]]
# [[Ottův slovník naučný/Dornfeld|Dornfeld]]
# [[Ottův slovník naučný/Dornkreil z Eberarcu|Dornkreil z Eberarcu]]
# [[Ottův slovník naučný/Dornoch|Dornoch]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörnsdorf|Dörnsdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dornsdorf|Dornsdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörnthal|Dörnthal]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorobanci|Dorobanci]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorog|Dorog]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorogobuž|Dorogobuž]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorogoi|Dorogoi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorohostajski|Dorohostajski]]
# [[Ottův slovník naučný/Doronicum|Doronicum]]
# [[Ottův slovník naučný/Doroš|Doroš]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorošenko|Dorošenko]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorošenko Petr|Dorošenko Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorota|Dorota]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorotánky|Dorotánky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorothea|Dorothea]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorotheus|Dorotheus]]
# [[Ottův slovník naučný/z Dorotic|z Dorotic]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorotić|Dorotić]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorové|Dorové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dórové|Dórové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorow|Dorow]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorozsma|Dorozsma]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorp|Dorp]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorpat|Dorpat]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörpfeld|Dörpfeld]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorregaráy|Dorregaráy]]
# [[Ottův slovník naučný/Don Antonio, marquis de Eraul|Don Antonio, marquis de Eraul]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörrengrund|Dörrengrund]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorrha|Dorrha]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörrnstein|Dörrnstein]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorrstadt|Dorrstadt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorstadt|Dorstadt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorsální|Dorsální]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorset (námořník)|Dorset (námořník)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorset (hrabství)|Dorset (hrabství)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorset (osoby)|Dorset (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dórské nářečí|Dórské nářečí]]
# [[Ottův slovník naučný/Dórské stěhování|Dórské stěhování]]
# [[Ottův slovník naučný/Dórský tetrachord|Dórský tetrachord]]
# [[Ottův slovník naučný/Dórský řád|Dórský řád]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorsten|Dorsten]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorstenia|Dorstenia]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorstfeld|Dorstfeld]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorsum|Dorsum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dort|Dort]]
# [[Ottův slovník naučný/Dort (město)|Dort (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dortmund|Dortmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Dortmundské právo|Dortmundské právo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dortrecht|Dortrecht]]
# [[Ottův slovník naučný/Doručení|Doručení]]
# [[Ottův slovník naučný/Doručovací list|Doručovací list]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorure|Dorure]]
# [[Ottův slovník naučný/Dory|Dory]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorycnium|Dorycnium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorycordaites|Dorycordaites]]
# [[Ottův slovník naučný/Doryforos|Doryforos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorylaeum|Dorylaeum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dos|Dos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dosa|Dosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dosa Dániel|Dosa Dániel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dos-à-dos|Dos-à-dos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dos d’âne|Dos d’âne]]
# [[Ottův slovník naučný/Dos de Mayo|Dos de Mayo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dosedací plochy|Dosedací plochy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dos Hermanas|Dos Hermanas]]
# [[Ottův slovník naučný/Döschen|Döschen]]
# [[Ottův slovník naučný/Döschna|Döschna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dosi|Dosi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dosimetrie|Dosimetrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dosio|Dosio]]
# [[Ottův slovník naučný/Dosis|Dosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dositheanum fragmentum|Dositheanum fragmentum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dositheos|Dositheos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dositheus|Dositheus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dosna|Dosna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dosologie|Dosologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dospadsko pole|Dospadsko pole]]
# [[Ottův slovník naučný/Dospělost pohlavní|Dospělost pohlavní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dospělost pohledávky|Dospělost pohledávky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dosse|Dosse]]
# [[Ottův slovník naučný/Dossennus|Dossennus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dossi|Dossi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dosso|Dosso]]
# [[Ottův slovník naučný/Dóst Muhammed Chán|Dóst Muhammed Chán]]
# [[Ottův slovník naučný/Dostal|Dostal]]
# [[Ottův slovník naučný/Dostál|Dostál]]
# [[Ottův slovník naučný/Dostávka|Dostávka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dostihy|Dostihy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dostiučinění|Dostiučinění]]
# [[Ottův slovník naučný/Dostojevskij|Dostojevskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Dostředivá síla|Dostředivá síla]]
# [[Ottův slovník naučný/Dostřel|Dostřel]]
# [[Ottův slovník naučný/Doša|Doša]]
# [[Ottův slovník naučný/Došané|Došané]]
# [[Ottův slovník naučný/Došek|Došek]]
# [[Ottův slovník naučný/Došen|Došen]]
# [[Ottův slovník naučný/Došenović|Došenović]]
# [[Ottův slovník naučný/Doškálný|Doškálný]]
# [[Ottův slovník naučný/Dotace|Dotace]]
# [[Ottův slovník naučný/Dotální|Dotální]]
# [[Ottův slovník naučný/Dóthain|Dóthain]]
# [[Ottův slovník naučný/Dothienterie|Dothienterie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dotknutí|Dotknutí]]
# [[Ottův slovník naučný/Dotterwies|Dotterwies]]
# [[Ottův slovník naučný/Dotti|Dotti]]
# [[Ottův slovník naučný/Dotyková páka|Dotyková páka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dou|Dou]]
# [[Ottův slovník naučný/Douai|Douai]]
# [[Ottův slovník naučný/Douane|Douane]]
# [[Ottův slovník naučný/Douarnenez|Douarnenez]]
# [[Ottův slovník naučný/Douay (město)|Douay (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Douay (osoby)|Douay (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Douba|Douba]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubalík|Doubalík]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubek|Doubek]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubek František Bohumil|Doubek František Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubí|Doubí]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubice|Doubice]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubl.|Doubl.]]
# [[Ottův slovník naučný/Doublain &amp; Callinet|Doublain &amp; Callinet]]
# [[Ottův slovník naučný/Double|Double]]
# [[Ottův slovník naučný/Doublé|Doublé]]
# [[Ottův slovník naučný/Double bémol|Double bémol]]
# [[Ottův slovník naučný/Double croche|Double croche]]
# [[Ottův slovník naučný/Double dièse|Double dièse]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubles|Doubles]]
# [[Ottův slovník naučný/Double stout|Double stout]]
# [[Ottův slovník naučný/Doublette|Doublette]]
# [[Ottův slovník naučný/Doublovati|Doublovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Doublovičky|Doublovičky]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubrany|Doubrany]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubrava|Doubrava]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubrava (obce)|Doubrava (obce)]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubrava (osoby)|Doubrava (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravany|Doubravany]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravčany|Doubravčany]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravčice|Doubravčice]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravice|Doubravice]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravičany|Doubravičany]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravička|Doubravička]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravka kněžna|Doubravka kněžna]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravka|Doubravka]]
# [[Ottův slovník naučný/z Doubravky|z Doubravky]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravník|Doubravník]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravská Hora|Doubravská Hora]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravský|Doubravský]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravský z Doubravy|Doubravský z Doubravy]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravy|Doubravy]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubs|Doubs]]
# [[Ottův slovník naučný/Doucement|Doucement]]
# [[Ottův slovník naučný/Doucet|Doucet]]
# [[Ottův slovník naučný/Douceur|Douceur]]
# [[Ottův slovník naučný/Doudlebce|Doudlebce]]
# [[Ottův slovník naučný/Doudlebi|Doudlebi]]
# [[Ottův slovník naučný/Doudlebský z Doudleb|Doudlebský z Doudleb]]
# [[Ottův slovník naučný/Doudlebský ze Šterneka|Doudlebský ze Šterneka]]
# [[Ottův slovník naučný/Doudlebský (Daudlebsky) ze Šterneka|Doudlebský (Daudlebsky) ze Šterneka]]
# [[Ottův slovník naučný/Doudleby|Doudleby]]
# [[Ottův slovník naučný/Doudlevec|Doudlevec]]
# [[Ottův slovník naučný/Doué|Doué]]
# [[Ottův slovník naučný/Doughty|Doughty]]
# [[Ottův slovník naučný/Dougl.|Dougl.]]
# [[Ottův slovník naučný/Douglas (město)|Douglas (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Douglas (osoby)|Douglas (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Douglass|Douglass]]
# [[Ottův slovník naučný/Doucha|Doucha]]
# [[Ottův slovník naučný/Douche|Douche]]
# [[Ottův slovník naučný/Doujat|Doujat]]
# [[Ottův slovník naučný/Doullens|Doullens]]
# [[Ottův slovník naučný/Douls|Douls]]
# [[Ottův slovník naučný/Doultonské zboží|Doultonské zboží]]
# [[Ottův slovník naučný/Doupě|Doupě]]
# [[Ottův slovník naučný/Doupě (obec)|Doupě (obec)]]
# [[Ottův slovník naučný/Doupňák|Doupňák]]
# [[Ottův slovník naučný/Doupov|Doupov]]
# [[Ottův slovník naučný/Doupovec z Doupova|Doupovec z Doupova]]
# [[Ottův slovník naučný/Dour|Dour]]
# [[Ottův slovník naučný/Dourbie|Dourbie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dourdan|Dourdan]]
# [[Ottův slovník naučný/Douro|Douro]]
# [[Ottův slovník naučný/Dousa|Dousa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dousse Alin|Dousse Alin]]
# [[Ottův slovník naučný/Douška|Douška]]
# [[Ottův slovník naučný/Doušky|Doušky]]
# [[Ottův slovník naučný/Do ut des|Do ut des]]
# [[Ottův slovník naučný/Doutnák|Doutnák]]
# [[Ottův slovník naučný/Doutník|Doutník]]
# [[Ottův slovník naučný/Douven|Douven]]
# [[Ottův slovník naučný/Douville|Douville]]
# [[Ottův slovník naučný/Douw|Douw]]
# [[Ottův slovník naučný/Douwes|Douwes]]
# [[Ottův slovník naučný/Douwesova methoda|Douwesova methoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Douza|Douza]]
# [[Ottův slovník naučný/Douzette|Douzette]]
# [[Ottův slovník naučný/Doužkování|Doužkování]]
# [[Ottův slovník naučný/Dove|Dove]]
# [[Ottův slovník naučný/Dover|Dover]]
# [[Ottův slovník naučný/Dover Thomas|Dover Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Doverská úžina|Doverská úžina]]
# [[Ottův slovník naučný/Doverský prášek|Doverský prášek]]
# [[Ottův slovník naučný/Dovětek|Dovětek]]
# [[Ottův slovník naučný/Dovhałevskij|Dovhałevskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Doviatius|Doviatius]]
# [[Ottův slovník naučný/D’Ovidio|D’Ovidio]]
# [[Ottův slovník naučný/Dovizio|Dovizio]]
# [[Ottův slovník naučný/Dovkont|Dovkont]]
# [[Ottův slovník naučný/Dovmont|Dovmont]]
# [[Ottův slovník naučný/Dovodčik|Dovodčik]]
# [[Ottův slovník naučný/Dovolená|Dovolená]]
# [[Ottův slovník naučný/Dovolenec|Dovolenec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dovolovací systém|Dovolovací systém]]
# [[Ottův slovník naučný/Dovoz|Dovoz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dovrefjeld|Dovrefjeld]]
# [[Ottův slovník naučný/Dovrchní|Dovrchní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dow|Dow]]
# [[Ottův slovník naučný/Dowden|Dowden]]
# [[Ottův slovník naučný/Dowgiałło|Dowgiałło]]
# [[Ottův slovník naučný/Dowgird|Dowgird]]
# [[Ottův slovník naučný/Dowlais|Dowlais]]
# [[Ottův slovník naučný/Dowland|Dowland]]
# [[Ottův slovník naučný/Dowlas|Dowlas]]
# [[Ottův slovník naučný/Down|Down]]
# [[Ottův slovník naučný/Downham|Downham]]
# [[Ottův slovník naučný/Downing|Downing]]
# [[Ottův slovník naučný/Downing College|Downing College]]
# [[Ottův slovník naučný/Downing Street|Downing Street]]
# [[Ottův slovník naučný/Downpatrick|Downpatrick]]
# [[Ottův slovník naučný/Downs|Downs]]
# [[Ottův slovník naučný/Dowojna|Dowojna]]
# [[Ottův slovník naučný/Doxale|Doxale]]
# [[Ottův slovník naučný/Doxat|Doxat]]
# [[Ottův slovník naučný/Doxografové|Doxografové]]
# [[Ottův slovník naučný/Doxologia|Doxologia]]
# [[Ottův slovník naučný/Doxomanie|Doxomanie]]
# [[Ottův slovník naučný/Doxosophie|Doxosophie]]
# [[Ottův slovník naučný/Doy.|Doy.]]
# [[Ottův slovník naučný/Doyen|Doyen]]
# [[Ottův slovník naučný/Doyen Gabriel François|Doyen Gabriel François]]
# [[Ottův slovník naučný/Dóze|Dóze]]
# [[Ottův slovník naučný/Doznání|Doznání]]
# [[Ottův slovník naučný/Dozon|Dozon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dozor|Dozor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dozorce|Dozorce]]
# [[Ottův slovník naučný/Dozorčí rada|Dozorčí rada]]
# [[Ottův slovník naučný/Dozpěv|Dozpěv]]
# [[Ottův slovník naučný/Dozsa|Dozsa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dozy|Dozy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dože|Dože]]
# [[Ottův slovník naučný/Dožice|Dožice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dožinky|Dožinky]]
# [[Ottův slovník naučný/Doživotní důchod|Doživotní důchod]]
# [[Ottův slovník naučný/Dr.|Dr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Drâ|Drâ]]
# [[Ottův slovník naučný/Drá|Drá]]
# [[Ottův slovník naučný/Draas|Draas]]
# [[Ottův slovník naučný/Dráb|Dráb]]
# [[Ottův slovník naučný/Draba|Draba]]
# [[Ottův slovník naučný/Drabant|Drabant]]
# [[Ottův slovník naučný/Drabař|Drabař]]
# [[Ottův slovník naučný/Drabčíci|Drabčíci]]
# [[Ottův slovník naučný/Drabeskos|Drabeskos]]
# [[Ottův slovník naučný/Drabík|Drabík]]
# [[Ottův slovník naučný/Drábov|Drábov]]
# [[Ottův slovník naučný/Drabovské křemence|Drabovské křemence]]
# [[Ottův slovník naučný/Drabschitz|Drabschitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Drabus|Drabus]]
# [[Ottův slovník naučný/Drac|Drac]]
# [[Ottův slovník naučný/Dracaena|Dracaena]]
# [[Ottův slovník naučný/Draco|Draco]]
# [[Ottův slovník naučný/Dracocephalum|Dracocephalum]]
# [[Ottův slovník naučný/Draconarii|Draconarii]]
# [[Ottův slovník naučný/Draconites|Draconites]]
# [[Ottův slovník naučný/Dracontium|Dracontium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dracontius|Dracontius]]
# [[Ottův slovník naučný/Dracoun|Dracoun]]
# [[Ottův slovník naučný/Dracunculus|Dracunculus]]
# [[Ottův slovník naučný/Drač|Drač]]
# [[Ottův slovník naučný/Dráč|Dráč]]
# [[Ottův slovník naučný/Drača|Drača]]
# [[Ottův slovník naučný/Dračena|Dračena]]
# [[Ottův slovník naučný/Dračevica|Dračevica]]
# [[Ottův slovník naučný/Dračí čluny|Dračí čluny]]
# [[Ottův slovník naučný/Dračí hlava|Dračí hlava]]
# [[Ottův slovník naučný/Dračí hory|Dračí hory]]
# [[Ottův slovník naučný/Dračí jeskyně|Dračí jeskyně]]
# [[Ottův slovník naučný/Dračí krev|Dračí krev]]
# [[Ottův slovník naučný/Dračí měsíc|Dračí měsíc]]
# [[Ottův slovník naučný/Dračinec|Dračinec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dračí řád|Dračí řád]]
# [[Ottův slovník naučný/Dračí skála|Dračí skála]]
# [[Ottův slovník naučný/Dračov|Dračov]]
# [[Ottův slovník naučný/Draesecke|Draesecke]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragačevo|Dragačevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragalj|Dragalj]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragaš|Dragaš]]
# [[Ottův slovník naučný/Drage|Drage]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragée|Dragée]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragendorf|Dragendorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dräger|Dräger]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragma|Dragma]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragoman|Dragoman]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragomanov|Dragomanov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragomirov|Dragomirov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragon|Dragon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragonády|Dragonády]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragonera|Dragonera]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragonetti|Dragonetti]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragoni|Dragoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragoni Jakub|Dragoni Jakub]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragosavljević|Dragosavljević]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragošovci|Dragošovci]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragouni|Dragouni]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragović|Dragović]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragoviči|Dragoviči]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragovit|Dragovit]]
# [[Ottův slovník naučný/Draguignan|Draguignan]]
# [[Ottův slovník naučný/Drăgușanu|Drăgușanu]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragut|Dragut]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragutin|Dragutin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dráha|Dráha]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahan|Drahan]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahanovice|Drahanovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahanovský z Pěnčína|Drahanovský z Pěnčína]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahanská vysočina|Drahanská vysočina]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahany|Drahany]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahelčice|Drahelčice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahelice|Drahelice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahenice|Drahenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Draheničky|Draheničky]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahenky|Drahenky]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahkov|Drahkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahlín|Drahlín]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahlov|Drahlov]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahlovice|Drahlovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahnětice|Drahnětice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahňovice|Drahňovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Draho|Draho]]
# [[Ottův slovník naučný/z Drahobejle|z Drahobejle]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahobudice|Drahobudice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahobuz|Drahobuz]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahócz|Drahócz]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahokamy|Drahokamy]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahomíř|Drahomíř]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahomyšl|Drahomyšl]]
# [[Ottův slovník naučný/z Drahonic|z Drahonic]]
# [[Ottův slovník naučný/z Drahonic Bartošek|z Drahonic Bartošek]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahonice|Drahonice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahonin|Drahonin]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahoňov|Drahoňov]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahoňovice|Drahoňovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahoňovský|Drahoňovský]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahoňův Újezd|Drahoňův Újezd]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahoraz|Drahoraz]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahoslava|Drahoslava]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahoš|Drahoš]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahotěšice|Drahotěšice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahotice|Drahotice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahotín|Drahotín]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahotouše|Drahotouše]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahouš|Drahouš]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahov|Drahov]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahovce|Drahovce]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahovice|Drahovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahuschen|Drahuschen]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahušice|Drahušice]]
# [[Ottův slovník naučný/z Drahynic|z Drahynic]]
# [[Ottův slovník naučný/Drach|Drach]]
# [[Ottův slovník naučný/Drachkov|Drachkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Drachma|Drachma]]
# [[Ottův slovník naučný/Drachmann|Drachmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Dráchov|Dráchov]]
# [[Ottův slovník naučný/z Dráchova|z Dráchova]]
# [[Ottův slovník naučný/Drachovský|Drachovský]]
# [[Ottův slovník naučný/Dráchovský z Dráchova|Dráchovský z Dráchova]]
# [[Ottův slovník naučný/Drainage|Drainage]]
# [[Ottův slovník naučný/Draisina|Draisina]]
# [[Ottův slovník naučný/Drak|Drak]]
# [[Ottův slovník naučný/Drake|Drake]]
# [[Ottův slovník naučný/Drake Friedrich|Drake Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Drakenberge|Drakenberge]]
# [[Ottův slovník naučný/Drakenborch|Drakenborch]]
# [[Ottův slovník naučný/Drakón|Drakón]]
# [[Ottův slovník naučný/Drakowa|Drakowa]]
# [[Ottův slovník naučný/Drall|Drall]]
# [[Ottův slovník naučný/Dram|Dram]]
# [[Ottův slovník naučný/Drama (město)|Drama (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Drama|Drama]]
# [[Ottův slovník naučný/Dramatická škola|Dramatická škola]]
# [[Ottův slovník naučný/Dramatické umění|Dramatické umění]]
# [[Ottův slovník naučný/Dramatika|Dramatika]]
# [[Ottův slovník naučný/Dramatomanie|Dramatomanie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dramaturgie|Dramaturgie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dramburg|Dramburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Drami|Drami]]
# [[Ottův slovník naučný/Dramma per musica|Dramma per musica]]
# [[Ottův slovník naučný/Drammen|Drammen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dramolet|Dramolet]]
# [[Ottův slovník naučný/Dramura|Dramura]]
# [[Ottův slovník naučný/Dran|Dran]]
# [[Ottův slovník naučný/Drance|Drance]]
# [[Ottův slovník naučný/Drancování|Drancování]]
# [[Ottův slovník naučný/Drancovník|Drancovník]]
# [[Ottův slovník naučný/Drangiana|Drangiana]]
# [[Ottův slovník naučný/Draňovice|Draňovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dranse|Dranse]]
# [[Ottův slovník naučný/Drap|Drap]]
# [[Ottův slovník naučný/Drap.|Drap.]]
# [[Ottův slovník naučný/Drápa|Drápa]]
# [[Ottův slovník naučný/Drápač|Drápač]]
# [[Ottův slovník naučný/Draparnaldia|Draparnaldia]]
# [[Ottův slovník naučný/Draparnaud|Draparnaud]]
# [[Ottův slovník naučný/Drapčíci|Drapčíci]]
# [[Ottův slovník naučný/Drapeau|Drapeau]]
# [[Ottův slovník naučný/Draper|Draper]]
# [[Ottův slovník naučný/Draperie|Draperie]]
# [[Ottův slovník naučný/Drapeyron|Drapeyron]]
# [[Ottův slovník naučný/Drápoš|Drápoš]]
# [[Ottův slovník naučný/Draselnaté sloučeniny|Draselnaté sloučeniny]]
# [[Ottův slovník naučný/Draselnaté soli|Draselnaté soli]]
# [[Ottův slovník naučný/Drasche|Drasche]]
# [[Ottův slovník naučný/Draschen|Draschen]]
# [[Ottův slovník naučný/von Drasche-Wartinberg|von Drasche-Wartinberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Draský|Draský]]
# [[Ottův slovník naučný/Draslářství|Draslářství]]
# [[Ottův slovník naučný/Draslavec|Draslavec]]
# [[Ottův slovník naučný/Draslík|Draslík]]
# [[Ottův slovník naučný/Draslo|Draslo]]
# [[Ottův slovník naučný/Drásov|Drásov]]
# [[Ottův slovník naučný/Drasovice|Drasovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drassus|Drassus]]
# [[Ottův slovník naučný/Drastický|Drastický]]
# [[Ottův slovník naučný/Drasty|Drasty]]
# [[Ottův slovník naučný/Drašetice|Drašetice]]
# [[Ottův slovník naučný/Draśković|Draśković]]
# [[Ottův slovník naučný/Drát|Drát]]
# [[Ottův slovník naučný/Drátěné lanoví|Drátěné lanoví]]
# [[Ottův slovník naučný/Dráteník|Dráteník]]
# [[Ottův slovník naučný/Drátěnka|Drátěnka]]
# [[Ottův slovník naučný/Drátěný červ|Drátěný červ]]
# [[Ottův slovník naučný/Dratev|Dratev]]
# [[Ottův slovník naučný/Draud|Draud]]
# [[Ottův slovník naučný/Dráupadí|Dráupadí]]
# [[Ottův slovník naučný/Drausendorf|Drausendorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Drausensee|Drausensee]]
# [[Ottův slovník naučný/Dráva|Dráva]]
# [[Ottův slovník naučný/Dravci|Dravci]]
# [[Ottův slovník naučný/Dravci (savci)|Dravci (savci)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dravidové|Dravidové]]
# [[Ottův slovník naučný/Drawback|Drawback]]
# [[Ottův slovník naučný/Drawing-room|Drawing-room]]
# [[Ottův slovník naučný/Draxelmoos|Draxelmoos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dräxler-Manfred|Dräxler-Manfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Drayton|Drayton]]
# [[Ottův slovník naučný/Drayton Michael|Drayton Michael]]
# [[Ottův slovník naučný/Drazov|Drazov]]
# [[Ottův slovník naučný/Drázský z Dráchova|Drázský z Dráchova]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražba|Dražba]]
# [[Ottův slovník naučný/Drážďanské konference|Drážďanské konference]]
# [[Ottův slovník naučný/Drážďanský mír|Drážďanský mír]]
# [[Ottův slovník naučný/Drážďany|Drážďany]]
# [[Ottův slovník naučný/Dráždidla|Dráždidla]]
# [[Ottův slovník naučný/Dráždivost psychická|Dráždivost psychická]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražejov|Dražejov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražejovice|Dražejovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražek|Dražek]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražeň|Dražeň]]
# [[Ottův slovník naučný/Draženov|Draženov]]
# [[Ottův slovník naučný/Draženović|Draženović]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražetice|Dražetice]]
# [[Ottův slovník naučný/z Dražic|z Dražic]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražice|Dražice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražička|Dražička]]
# [[Ottův slovník naučný/Drážka|Drážka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražko|Dražko]]
# [[Ottův slovník naučný/Drážkounek|Drážkounek]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražkov|Dražkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Drážkování|Drážkování]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražkovice|Dražkovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drážkovník|Drážkovník]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražník|Dražník]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražov|Dražov]]
# [[Ottův slovník naučný/z Dražova|z Dražova]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražovice|Dražovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražovka|Dražovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražůvky|Dražůvky]]
# [[Ottův slovník naučný/Drbal|Drbal]]
# [[Ottův slovník naučný/Drbalovice|Drbalovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drbohlav|Drbohlav]]
# [[Ottův slovník naučný/Drbohlavy-Vlasenice|Drbohlavy-Vlasenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Drcení|Drcení]]
# [[Ottův slovník naučný/Drda|Drda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dr. D. S.|Dr. D. S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Drebach|Drebach]]
# [[Ottův slovník naučný/Drebbel|Drebbel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřebení|Dřebení]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreber|Dreber]]
# [[Ottův slovník naučný/Dred-Scott|Dred-Scott]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreher|Dreher]]
# [[Ottův slovník naučný/Drechsler|Drechsler]]
# [[Ottův slovník naučný/Drecht|Drecht]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreiborn|Dreiborn]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreibuchen|Dreibuchen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreidorf|Dreidorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreihacken|Dreihacken]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreihäuser|Dreihäuser]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreiherrenspitz|Dreiherrenspitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreihöf|Dreihöf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreihöfen|Dreihöfen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreihunken|Dreihunken]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreiländerspitz|Dreiländerspitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreisam|Dreisam]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreisesselgebirge|Dreisesselgebirge]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreissena|Dreissena]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreitannenriegel|Dreitannenriegel]]
# [[Ottův slovník naučný/Drel|Drel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřemčice|Dřemčice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřemlík|Dřemlík]]
# [[Ottův slovník naučný/Drěmotka|Drěmotka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřemovice|Dřemovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřeň|Dřeň]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřenice|Dřenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřenka|Dřenka]]
# [[Ottův slovník naučný/Drente|Drente]]
# [[Ottův slovník naučný/Drenteln|Drenteln]]
# [[Ottův slovník naučný/Drenthe|Drenthe]]
# [[Ottův slovník naučný/Drepanocarpus|Drepanocarpus]]
# [[Ottův slovník naučný/Drepanon|Drepanon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřepčíci|Dřepčíci]]
# [[Ottův slovník naučný/Dresda|Dresda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dresden|Dresden]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreser|Dreser]]
# [[Ottův slovník naučný/von Dresch|von Dresch]]
# [[Ottův slovník naučný/Dress-circle|Dress-circle]]
# [[Ottův slovník naučný/Dressel|Dressel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dressing-case|Dressing-case]]
# [[Ottův slovník naučný/Dressura|Dressura]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřešín|Dřešín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřešínko|Dřešínko]]
# [[Ottův slovník naučný/Dretulja|Dretulja]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreux|Dreux]]
# [[Ottův slovník naučný/Drevané|Drevané]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřevce (kopí)|Dřevce (kopí)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřevce (obec)|Dřevce (obec)]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřevčice|Dřevčice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřevec|Dřevec]]
&lt;/div&gt;

[[Kategorie:Ottův slovník naučný|Ottův slovník naučný/Díl 07]]</text>
      <sha1>fcahsxjdm701y2j8h4sytfce0y6y1h7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eder (jména)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>33412</id>
    <revision>
      <id>321383</id>
      <parentid>97153</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321383</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3129" sha1="1jqmzv5rvz22wcy3s48fgbmgzctmw5c" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eder (jména)
| PŘEDCHOZÍ = Eder
| DALŠÍ = Edersdorf
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eder (jména)
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;376. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n401/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eder: 1) E.''' {{Prostrkaně|ze Šťávnice}}, horní hejtman na Moravě v XVI. stol.; usadiv se v Báňské Bystřici nabyl dolováním velikého jmění a za značné půjčky komoře královské učiněné dostal v zástavu doly bergšteinské na Moravě, které tak zvelebil, že ho Ferdinand I. jmenoval hejtmanem těchto hor a r. 1545 povýšil ho do stavu šlechtického. Zakoupil statky Boskovice, Trnavku a Sovinec, ale rod jeho vymřel r. 1598.

'''2) E.''' {{Prostrkaně|Josef Karel}}, historik sedmihrad. (* 1760 v Brašově – † 1810 v Sibini), působil jako professor na gymnasiu v Maros-Vásárhely a v Sibini, při kommissi k upravení školství v Sedmihradsku a jako ředitel hlavní normální školy sibiňské. Sebral a opsal mnoho důležitých listin, dějin Sedmihradska se týkajících: ''Adversaria ad historiam Transsilvaniae'', jež opatřil poznámkami, a vydal: ''De initiis iuribusque primaevis Saxonum Transs commentatio etc.'' (Vídeň, 1792); ''Erdély ország ismérteté sének zengéje'' (Kološ. 1796); ''Scriptores rerum Transsilvanarum'' (Sibiň, 1797 a 1800. 2 sv.); ''Observationes criticae et pragmaticae ad historiam Transs'' atd. (t., 1803) a j.

'''3) E.''' {{Prostrkaně|Josef Maria}}, fotochemik něm. (* 1855 v Kremži). Studia svá konal na vídeňské universitě a polytechnice, kdež habilitoval se za docenta fotochemie. R. 1882 stal se professorem na státní průmyslové škole vídeňské a od r. 1888 jest ředitelem učebného a pokusného ústavu pro fotografii ve Vídni. Hlavní jeho činnost směřovala vždy k fotochemii a fotografii, kde používal hlavně bromoa chlorostříbrnatých emulsí gelatinových. Různé druhy papírů Aristo, jež v obchodě se nalézají, zakládají se na těchto jeho pokusech. Snesl je ve svém díle ''Photographie mit Bromsilbergelatine'' (Halle, 1890). Vedle toho vydal: ''Ausführliches Handbuch der Photografie'' (t., 1882); ''Die orthochromatische Photografie'' (Vídeň, 1885); ''Die Momentphotografie in ihrer Anwendung auf Kunst und Wissenschaft'' (Halle, 1886, 1888); ''Anleitung zur Herstellung von Momentphotografien'' (t., 1887) Od r. 1887 vydává v Halle ''Jahrbuch fur Photografie und Reproduktionstechnik''. Jeho spis ''Über die Reaktionen der Chromsäure in ihren Beziehungen zur Chromatophotographie'' byl poctěn cenou víd. spolku fotografického. Kromě toho vydal některé vlastní chemické práce, jako: ''Bestimmung der Salpetersäure''; ''Untersuchung des Thees''; ''Pyroxylin''. Známy jsou též jeho pokusy se slunečním spektrem a pochodí od něho též zvláštní fotometr pro neviditelné paprsky ultrafialové.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>1jqmzv5rvz22wcy3s48fgbmgzctmw5c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eder</title>
    <ns>0</ns>
    <id>33413</id>
    <revision>
      <id>321382</id>
      <parentid>97152</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321382</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="692" sha1="agubthayjfv1kzylznondcmth0oa1oo" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eder
| PŘEDCHOZÍ = Edenthurn
| DALŠÍ = Eder (jména)
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eder
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;376. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n400/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Eder
}}

{{Forma|proza}}
'''Eder''' (též {{Prostrkaně|Edder}}), levý přítok Fuldy. Vzniká v pohoří Rothaarském ve Vestfálsku, protéká Hessen-Kassel a kníž. Valdecké a po toku 135 ''km'' končí se pod Guntershausy.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>agubthayjfv1kzylznondcmth0oa1oo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edentata</title>
    <ns>0</ns>
    <id>33420</id>
    <revision>
      <id>321381</id>
      <parentid>97151</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321381</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="530" sha1="4bk0cruqh7of8uohsf46544gzx5st8x" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edentata
| PŘEDCHOZÍ = Edenkoben
| DALŠÍ = Edenthurn
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edentata
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;376. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n400/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Edentata''' viz {{Prostrkaně|[[../Chudozubci|Chudozubci]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>4bk0cruqh7of8uohsf46544gzx5st8x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edenkoben</title>
    <ns>0</ns>
    <id>33421</id>
    <revision>
      <id>321380</id>
      <parentid>97150</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321380</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="795" sha1="m9le53cr91n1x5mn0o0ktacv2dlwikc" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edenkoben
| PŘEDCHOZÍ = Eden (rod)
| DALŠÍ = Edentata
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edenkoben
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;376. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n400/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Edenkoben,''' město v bavor. Falci na řece Mühlbachu a při žel. trati neustadtsko-weissenburské, sídlo obv. soudu; má 4914 ob. (1890) a výrobu nábytku, zbraní, pilníků, hracích hodin, chemikalií, damašku; pěstuje se zde mnoho vína a kaštanů. Nad '''E'''-em královská villa {{Prostrkaně|Ludwigshöhe}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>m9le53cr91n1x5mn0o0ktacv2dlwikc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eden (rod)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>33424</id>
    <revision>
      <id>321378</id>
      <parentid>97148</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321378</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="558" sha1="adowlf38ikol161fzel572qxo590vc9" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eden (rod)
| PŘEDCHOZÍ = Eden (řeka)
| DALŠÍ = Edenkoben
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eden (rod)
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;376. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n400/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eden,''' šlechtický rod anglický, viz {{Prostrkaně|[[../Auckland|Auckland]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>adowlf38ikol161fzel572qxo590vc9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eden (řeka)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>33425</id>
    <revision>
      <id>321379</id>
      <parentid>97149</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321379</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="802" sha1="lyavkipc29xgwtoxb0jq7vqlmmyuoez" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eden (řeka)
| PŘEDCHOZÍ = Eden
| DALŠÍ = Eden (rod)
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eden (řeka)
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;375. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n400/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eden,''' řeka sev. Anglie, vyvěrá ve westmorelandské hornatině, protéká směrem ssz. východní Westmoreland a Cumberland, mine města Appleby a Carlisle a, jsouc odtud splavnou, vlévá se po toku 113 ''km'' do Solwayského zálivu Je známa lovem lososů. Přítoky její jsou: Eamont na l. bř. a Irthing na pr. břehu.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>lyavkipc29xgwtoxb0jq7vqlmmyuoez</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Efód</title>
    <ns>0</ns>
    <id>33665</id>
    <revision>
      <id>321402</id>
      <parentid>159331</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321402</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="899" sha1="f9vniyqqdt59m6d9qzi90z6fkwpm6hk" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Efód
| PŘEDCHOZÍ = Efialtés
| DALŠÍ = Eforinus
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Efód
| AUTOR = [[Autor:Alois Jirák|Alois Jirák]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;394. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n417/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Efód''' nazývalo se roucho velekněze židovského a bylo složeno ze dvou částí, z nichž jedna z předu a druhá v zadu s ramen visela; obě pak sepjaty byly na obou ramenech zvláštními sponkami z drahokamů beryllových (z onyxů), do nichž vryta byla jména 12 pokolení židovských, a zlatem vroubených. '''E'''. lze poněkud přirovnati palliu nebo škapulíři. ''[[Autor:Alois Jirák|Jrk]].''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>f9vniyqqdt59m6d9qzi90z6fkwpm6hk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Efialtés</title>
    <ns>0</ns>
    <id>34496</id>
    <revision>
      <id>321401</id>
      <parentid>97154</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321401</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1553" sha1="p6lo9j9ow34wh55l2aopcfpck6orkbj" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Efialtés
| PŘEDCHOZÍ = Effuse
| DALŠÍ = Efód
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Efialtés
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;394. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n417/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Efialtés: 1) E.,''' státník athénský, syn Sofonidův, muž povahy poctivé, vášnivé výmluvnosti a šlechetných úmyslův, postavil se po pádu Themistoklově s přítelem svým Periklem v čelo radikálnější strany demokratické, opřel se proti Kimónovi, jenž způsobil, že byla Sparťanům vyslána ve 3. válce messenské pomoc athénská, a provedl, že r. 461 př. Kr. byl Kimón stižen ostrakismem. Po návrhu '''E'''-tově ztenčena byla nyní moc areopagu, jemuž ponechána byla jen soudní moc nad zúmyslnými vraždami a zločiny obdobnými, zřízen byl sbor strážců zákonů, zavedeno zřízení nomothetů, veškerá téměř pravomocnost soudní vznesena přímo na heliaii a provedena zásada, že stát má platiti za služby mu konané. Tím popudil '''E.''' proti sobě stranu areopagitův i byl z jejich návodu r. 457 př. Kr. v Tanagře zavražděn. — '''2) E.,''' syn Eurydémův, zradil r. 480 př. Kr. Xerxovi cestu přes pohoří Oitu a zavinil tak pád Leonidův v Thermopylách; byl za to stižen klatbou amfiktyonův a v Antikyře zabit.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>p6lo9j9ow34wh55l2aopcfpck6orkbj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Enghien</title>
    <ns>0</ns>
    <id>35430</id>
    <revision>
      <id>321444</id>
      <parentid>186709</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321444</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2228" sha1="bi2tgjep48z916zqcpdb5ogstmffj69" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Enghien
  | PŘEDCHOZÍ = Enggistein
  | DALŠÍ = Enghien (hraběcí rod)
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Enghien
  | AUTOR = [[Autor:Ferdinand Pečírka|Ferdinand Pečírka]], redakce
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;619. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n656/mode/2up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Enghien-les-Bains
}}

{{Forma|proza}}
'''Enghien''' [a͡ngie͡n]: '''1) E.,''' vlámsky ''Edinghe'', ''Edinghen'', ''Inghe'', belg. město v&amp;nbsp;prov. Hennegavě, arr. Soignies, na blízku denderského přítoku Marcqu, uzel státních drah belg. (Hal-Ath a&amp;nbsp;Brain Le&amp;nbsp;Comte-Gent) se stanicí poboční dráhy Anderleck Lemick-'''E.''', má zámek vévody z&amp;nbsp;Arenbergů s&amp;nbsp;velkolepým parkem, 4332&amp;nbsp;ob. (1891), výrobu koberců, krajek (''poin du Paris''), vlněných látek, pláten, octa, průmysl koželužský, barvířský a&amp;nbsp;kloboučnický.&amp;nbsp;— '''2)&amp;nbsp;E., E.'''&amp;nbsp;{{Prostrkaně|les&amp;nbsp;Bains}} [-le&amp;nbsp;be͡n], lázeňské místo ve franc. dep. Seine-et-Oise, arr. Pontoise, kant. Montmorency, 2&amp;nbsp;''km'' od pr. bř. Seiny, 12&amp;nbsp;''km'' sev. od Paříže, stanice Severní dráhy, východisko odbočky k&amp;nbsp;Montmorency, má 2588, jako obec 2670 (1891) ob. Lázně s&amp;nbsp;8&amp;nbsp;studenými sirnatovápennými prameny, jež byly odkryty r.&amp;nbsp;1773, učinily z&amp;nbsp;'''E'''-u jedno z&amp;nbsp;nejelegantnějších letních sídel s&amp;nbsp;četnými hôtely a&amp;nbsp;villami. Prameny mají teplotu 10—14°&amp;nbsp;C, obsahují značně (0&lt;sup&gt;·&lt;/sup&gt;46—0&lt;sup&gt;·&lt;/sup&gt;59) sírovodíku, pak síranu vápenatého 3&lt;sup&gt;·&lt;/sup&gt;19, uhličitanu vápenatého 2&lt;sup&gt;·&lt;/sup&gt;17, síranu hořečnatého 0&lt;sup&gt;·&lt;/sup&gt;90, volné kyseliny uhličité 1&lt;sup&gt;·&lt;/sup&gt;19 v&amp;nbsp;10.000. Indikace lázní: chronické katarrhy dychadel, kožní i&amp;nbsp;rheumatická onemocnění. Vody se užívá i&amp;nbsp;k&amp;nbsp;pití a&amp;nbsp;inhalacím. ''red.&amp;nbsp;[[Autor:Ferdinand Pečírka|Peč.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Sídla v Belgii v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Sídla ve Francii v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>bi2tgjep48z916zqcpdb5ogstmffj69</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Enghien (hraběcí rod)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>35436</id>
    <revision>
      <id>321445</id>
      <parentid>85172</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321445</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3929" sha1="lozt14h8bgrf028jta4zdudlmj84jth" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Enghien (hraběcí rod)
| PŘEDCHOZÍ = Enghien
| DALŠÍ = Engine
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Enghien
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;619–620. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n656/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Enghien,''' starý hraběcí rod francouzský, jehož jmění po popravení posledního mužského potomka Pavla r.&amp;nbsp;1475 v&amp;nbsp;Paříži přešlo sňatkem jeho dcery Marie s&amp;nbsp;Františkem, vévodou vendômským, na větev bourbon-soissonskou. Od r.&amp;nbsp;1567 bylo ustanoveno, aby {{Prostrkaně|vévodou Enghienským}} byl vždy nejstarší syn prince z&amp;nbsp;Condé. Z&amp;nbsp;rodu vynikají: '''1)&amp;nbsp;E.''' {{Prostrkaně|François de Bourbon}}, hrabě (*&amp;nbsp;1519&amp;nbsp;— †&amp;nbsp;1546), třetí syn Karla bourbonského, za Františka&amp;nbsp;I. velel v&amp;nbsp;Piemontě, opanoval Nizzu a&amp;nbsp;zvítězil r.&amp;nbsp;1544 u&amp;nbsp;Cerisoles.&amp;nbsp;— '''2)&amp;nbsp;E.'''&amp;nbsp;{{Prostrkaně|Louis Ant. Henri de Bourbon}}, vévoda, syn Ludvíka Jindř. Jos. Condéa (*&amp;nbsp;1772 v&amp;nbsp;Chantilly&amp;nbsp;— †&amp;nbsp;1804 ve Vincennech). Opustiv s&amp;nbsp;první emigrací Francii, vstoupil do vojska Condéova a&amp;nbsp;velel v&amp;nbsp;l.&amp;nbsp;1796—1799 předvoji, r.&amp;nbsp;1801 opustil vojsko a&amp;nbsp;vstoupiv v&amp;nbsp;tajný sňatek s&amp;nbsp;princeznou Charlottou Rohan-Rochefortovou, žil klidně beze vší účasti na životě politickém v&amp;nbsp;Ettenheimě v&amp;nbsp;Badensku. Napoleon, který z&amp;nbsp;výroku odsouzeného [[../Cadoudal|Cadoudala]] (v.&amp;nbsp;t.), že plán, zavražditi prvního konsula, byl překažen tím, že »princ« přes očekávání všech nepřišel, soudil, že princem tím jest '''E.''', a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;domnění tom utvrzen byl falešnou zprávou, že '''E.''' podniká často tajné cesty s&amp;nbsp;generálem Dumouriezem, pojal úmysl, popravením princovým zastrašiti royalisty od dalších pokusů, obnoviti království. Nadarmo plánu tomu se vzpíral Cambacérés; dne 15.&amp;nbsp;bř. 1804 vyslán byl plukovník Orderer s&amp;nbsp;300&amp;nbsp;dragouny přes Rýn do Ettenheimu, zajal v&amp;nbsp;noci prince, nic zlého netušícího, a&amp;nbsp;odvedl ho do Štrasburku, kdežto plukovník Caulaincourt odeslán byl ke dvoru badenskému s&amp;nbsp;listem Napoleonovým, ve kterém zatčení '''E'''-ovo prohlášeno za státní nutnost. Listiny a&amp;nbsp;papíry, které by prince kompromittovaly, nebyly nalezeny, aniž mu mohla býti dokázána účasť při spiknutí Cadoudalově; nicméně vydal Napoleon 18.&amp;nbsp;března rozkaz, aby '''E.''' odveden byl do Vincennesu a&amp;nbsp;postaven před zvláštní vojenský soud pod předsednictvím generála Hullina; zároveň vyslán jest do Vincennesu plukovník Savary, aby naléhal na rychlé provedení soudu a&amp;nbsp;rozsudku. Choť Bonapartova, Josefina, a&amp;nbsp;paní Rémusatová naléhaly na Bonaparta, aby nedal svolení svého k&amp;nbsp;popravě, ten však daného rozkazu neodvolal a&amp;nbsp;tak '''E.''' dne 20.&amp;nbsp;března večer postaven před soud, před kterým jen vyznal, že bojoval proti Francii, i&amp;nbsp;byl uznán vinným a&amp;nbsp;za půl hodiny po pronesení rozsudku ve hradebním příkopě vincenneském od četníků zastřelen. Dle zpráv Fleuryho de Chabulon byl prý Bonaparte do poslední chvíle nerozhodnut, má-li dáti prince popraviti nebo ne, až došla ho zpráva o&amp;nbsp;vykonaném rozsudku; sám v&amp;nbsp;pamětech svých svádí vinu na Talleyranda. Dupin v&amp;nbsp;uveřejněných listinách tohoto processu dle výpovědi Hullinovy svádí vinu na Savaryho, jenž naléhal na bezodkladné zastřelení princovo. V&amp;nbsp;pamětech pí.&amp;nbsp;Rémusatové (Paříž, 1880) vina dávána jest Bonapartovi. Viz Constant, le Duc d’'''E.''' (Paříž, 1869).
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Francouzské šlechtické rody v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>lozt14h8bgrf028jta4zdudlmj84jth</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Engine</title>
    <ns>0</ns>
    <id>35439</id>
    <revision>
      <id>321446</id>
      <parentid>85211</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321446</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="631" sha1="k162blatti6rul1o2idlj9gxl1oh1fm" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Engine
| PŘEDCHOZÍ = Enghien (hraběcí rod)
| DALŠÍ = Engineering
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Engine
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;620. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n656/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Stroj
}}

{{Forma|proza}}
'''Engine''' [endžin] viz [[../Stroj|{{Prostrkaně|Stroj}}]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Anglické výrazy v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Technika v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>k162blatti6rul1o2idlj9gxl1oh1fm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Engineering</title>
    <ns>0</ns>
    <id>35441</id>
    <revision>
      <id>321447</id>
      <parentid>85213</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321447</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1210" sha1="rl655t5eiwkf3sfh1qzze2v3qunjgt6" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Engineering
| PŘEDCHOZÍ = Engine
| DALŠÍ = Engler
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Engineering
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;620. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n656/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Engineering''' [endžiníring] (angl.): '''1)&amp;nbsp;E.''' zaměstnání strojníka inženýra vůbec.&amp;nbsp;— '''2)&amp;nbsp;E.,''' nejznamenitější anglický illustrovaný časopis strojnický a&amp;nbsp;inženýrský i&amp;nbsp;technický vůbec. Vychází od r.&amp;nbsp;1857 týdně v&amp;nbsp;Londýně a&amp;nbsp;přináší zprávy ze všech oborů inženýrství najmě lodního nejen z&amp;nbsp;Anglie, ale i&amp;nbsp;ze Spojených Obcí severoamer., ohlášení patentů, zprávy z&amp;nbsp;trhů strojních a&amp;nbsp;uhelných zároveň se spoustou illustrovaných annoncí a&amp;nbsp;reklam.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Anglické výrazy v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Průmysl v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Technika v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Periodický tisk v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>rl655t5eiwkf3sfh1qzze2v3qunjgt6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Pentelikon</title>
    <ns>0</ns>
    <id>36131</id>
    <revision>
      <id>321567</id>
      <parentid>86642</parentid>
      <timestamp>2026-04-18T03:19:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>en:Mount Pentelicus</comment>
      <origin>321567</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="842" sha1="09xb6ecvabhcrtyyt7js3mlnarppw2h" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Pentelikon
  | PŘEDCHOZÍ = Pentékostye
  | DALŠÍ = Penthémimerés
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Pentelikon
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. S.&amp;nbsp;457. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n500/mode/1up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = en:Mount Pentelicus
}}
{{Forma|proza}}
'''Pentelikon''', nyn. {{Prostrkaně|Mendeli}}, ve starověku též {{Prostrkaně|Briléssos}} zvané pohoří (1110&amp;nbsp;''m'' vys.) v Attice, severových. od Athén, kdež ode dávna se lámal pěkný bílý {{Prostrkaně|mramor pentelický}} (v. {{Prostrkaně|[[../Mramor/]]}}, str. 810''a'').
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Pohoří v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>09xb6ecvabhcrtyyt7js3mlnarppw2h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Editha</title>
    <ns>0</ns>
    <id>39173</id>
    <revision>
      <id>321398</id>
      <parentid>91465</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321398</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="891" sha1="599hr2pk8ts8ig1ptmaq9ahdoo6c763" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Editha
| PŘEDCHOZÍ = Edisto
| DALŠÍ = Editio
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Editha
| AUTOR = [[Autor:Klement Borový|Klement Borový]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;382. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n406/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[Wikidata:Q629117|Q629117]] (Wikidata)
}}

{{Forma|proza}}
'''Editha''' sv. byla dcerou sv. Edgara, krále anglického, a sv. Vilfridy, královny, později abatyše. '''E.''', od mládí u matky své v klášteře vychovávaná, stala se po smrti matky abatyší kláštera viltonského v Anglii a zemř. 16. září 984 u věku 23 let. ''[[Autor:Klement Borový|Bvý.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Anglické náboženské osobnosti v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>599hr2pk8ts8ig1ptmaq9ahdoo6c763</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Editio</title>
    <ns>0</ns>
    <id>39988</id>
    <revision>
      <id>321399</id>
      <parentid>93271</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321399</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="980" sha1="f7x35te7unv4wdctqwqkmaomvg53683" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Editio
| PŘEDCHOZÍ = Editha
| DALŠÍ = Editor
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Editio
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;382. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n406/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Editio''' (lat.), {{Prostrkaně|vydání}}. '''E.''' ''princeps'' slove v bibliografii ''první vydání'', jde-li o klassické dílo starověku. O dílech moderních literatur užívá se výrazu ''editio originalis'', t. j. {{Prostrkaně|původní}} vydání. Obojí jsou hledány milovníky knih pro svou vzácnost. Podává-li '''e.''' p. text rukopisu zatím ztraceného, má velikou důležitost filologickou a literární, podobně jako vydání »původní«, byla-li vydání následující autorem pozměněna.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>f7x35te7unv4wdctqwqkmaomvg53683</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edisto</title>
    <ns>0</ns>
    <id>39989</id>
    <revision>
      <id>321397</id>
      <parentid>93275</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>robot: automatické nahrazení textu  (-\{\{DEFAULTSORT(.*?)\}\}\n +); - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321397</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="903" sha1="bb6lhv28r7vw5c7m5htoq1bajix8cdt" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edisto
| PŘEDCHOZÍ = Edison
| DALŠÍ = Editha
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edisto
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;382. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n406/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[Wikidata:Q5338455|Edisto River]] (Wikidata)
}}

{{Forma|proza}}
'''Edisto,''' řeka v Sev. Americe, utvořená ze dvou řek (Severní '''E.''' a Jižní '''E.'''; stok obou u Brancheville), protéká jihozáp. čásť Jižní Karoliny a vlévá se asi 30 ''km'' jihozáp. od Charlestonu do Atlantského okeánu dvěma rameny (Sev. '''E.'''-tem a Již. '''E.'''-tem), tvořícími ostrov '''E.''' Splavna je asi 150 ''km''.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Spojené státy americké v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>bb6lhv28r7vw5c7m5htoq1bajix8cdt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edirne</title>
    <ns>0</ns>
    <id>40181</id>
    <revision>
      <id>321396</id>
      <parentid>154935</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321396</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="502" sha1="268uw630f719vesk98ko0q59rr319uj" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edirne
| PŘEDCHOZÍ = Edip
| DALŠÍ = Edison
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edirne
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;382. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n407 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Edirne''' viz {{Prostrkaně|[[../Drinopol/]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném|Edirne]]</text>
      <sha1>268uw630f719vesk98ko0q59rr319uj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edip</title>
    <ns>0</ns>
    <id>40182</id>
    <revision>
      <id>321395</id>
      <parentid>154934</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321395</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="497" sha1="bw2xfzjjrcc20ehu2kqw5dg308csmwi" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edip
| PŘEDCHOZÍ = Edinburk
| DALŠÍ = Edirne
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edip
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;382. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n407 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Edip''' viz {{Prostrkaně|[[../Oidipus/]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném|Edip]]</text>
      <sha1>bw2xfzjjrcc20ehu2kqw5dg308csmwi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epiphania</title>
    <ns>0</ns>
    <id>40463</id>
    <revision>
      <id>321480</id>
      <parentid>126521</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321480</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3944" sha1="nr67g5u5fs5jusln81xchc1zp7rbrot" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epiphania
| PŘEDCHOZÍ = Epiparoxysmus
| DALŠÍ = Epiphanius
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epiphania
| AUTOR = [[Autor:Ladislav Dvořák|Ladislav Dvořák]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 669–670. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n694/mode/1up Dostupné online]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Epifanie
}}

{{Forma|proza}}
'''Epiphania''' (z řec, t.&amp;nbsp;j. {{Prostrkaně|zjevení}}, lat. ''{{Cizojazyčně|la|festum trium regum}}'', též {{Cizojazyčně|la|''festum magorum'', ''festum stellae''}} a&amp;nbsp;j.) náleží k nejstarším svátkům církve křesťanské. Jak již mnoho názvů tomu nasvědčuje, bylo při tomto svátku vzpomínáno různých skutků ze života Pána Ježíše. Hlavní věcí jest zjevení Páně, buď poněvadž Kristus Pán poprvé při křtu jakožto Syn Boží světu představen byl nebo první zázrak v Káně Gallilejské proměněním vody ve víno učinil, nebo posléze poněvadž hvězda magům, repraesentantům pohanstva, Spasitele ukázala. Slaven původně v církvi východní a to již ve II.&amp;nbsp;stol. a sice společně se svátkem Narození Páně dne 6.&amp;nbsp;ledna. V církvi západní setkáváme se s ním teprve ve IV.&amp;nbsp;stol.. Narození Páně však bylo zde odděleně od '''E'''-ie připomínáno dne 25.&amp;nbsp;pros., jakož vůbec svátek Narození Páně sám byl dříve zaveden na západě než na východě. Ve IV. stol. v církvi východní o sv. Janu Chrysostomu v Antiochii se již připomíná, že na svátek Narození Páně měl homilii (výklad evangelia) k věřícím a tudíž svátek ten začal též na východě se slaviti odloučeně od svátku zjevení. Na východě vzpomínáno při '''E'''-ii hlavně křtu Pána Ježíše a proto název obyčejně se vyskytující jest ''{{Cizojazyčně|grc|ἐορτὴ τῶν φωτῶν}}'', {{Cizojazyčně|la|''dies luminum'', ''illuminatio''}}, na západě více přihlíženo k příchodu sv. tří králů. Z prvu výrazy {{Prostrkaně|Theophania}} a '''E'''. nebyly odděleny, posléze se ustálila věc tak, že Theophanií se rozuměl svátek Narození Páně (jinak '''E'''. I.), '''E'''-ií svátek sv. tří králů ('''E'''. II.). Jedinou výjimkou, kdež i na dále slaven svátek Narození a Zjevení Páně společně, jsou Armeni. Jako nejslavnější ze svátků zvána '''E'''. ještě ve středověku ''der obriste (höchste) Tag''. Poněvadž církev záp. připomínala si na '''E'''-ii též zázrak proměnění vody ve víno v Káně Galilejské, zvána '''E'''. též {{Prostrkaně|Bethphania}}. Název {{Prostrkaně|Phagiphania}} poukazuje k nasycení 5000&amp;nbsp;lidí několika chleby a rybičkami. O '''E'''-ii konal se na východě a v církvi africké křest katéchúmenů, jinak jen na sobotu před Velikonocemi a svátky svatodušními konaný, a ti se zřetelem na název '''E'''-ie jako svátek světel zváni ''{{Cizojazyčně|grc|φωτισθέντες}}'' a ''{{Cizojazyčně|grc|φωτιζόμενοι}}'' (osvícení). V církvi východní svěcena v den ten voda na oslavu křtu Ježíšova v Jordáně; toto svěcení podnes se děje v církvi ruské Řeka Něva křižováním, ponořováním křížů a obrazů svatých se žehná a světí. Na to se děti ve svěcené vodě křtí, nemocní se svěcenou vodou kropí, mnozí pijí vodu tu nebo se jí umývají. V den svatých tří králů posílali patriarchové a metropolité na své podřízené biskupy listy velikonoční, t.&amp;nbsp;j. udíleli rozkazy o počátku postů, o dnu paschatu (velikonoci), o pohyblivých svátcích běžícího roku atd., jak tomu dodnes nasvědčují zachované listy velikonoční (Innocentia&amp;nbsp;I, Lva&amp;nbsp;I. a&amp;nbsp;j.). ''[[Autor:Ladislav Dvořák|dk.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Křesťanství v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>nr67g5u5fs5jusln81xchc1zp7rbrot</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Egerszeg</title>
    <ns>0</ns>
    <id>45381</id>
    <revision>
      <id>321403</id>
      <parentid>111405</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321403</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="987" sha1="5k1cfpc6i0q0e64h2vbgy9j2j5azl7t" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Egerszeg
| PŘEDCHOZÍ = Egersund
| DALŠÍ = Egerton
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Egerszeg
| AUTOR = [[Autor:Ľudovít Vladimír Rizner|Ľudovít Vladimír Rizner]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;397. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n420/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Zalaegerszeg
}}

{{Forma|proza}}
'''Egerszeg''' [-ség], {{Prostrkaně|Zala}}-'''E'''., město se zřízeným magistrátem v Uhrách, sídlo župy zalské, má 7811 maď. ob. (1890), krásný katol. chrám, synagogu, obecní elem. a měšťanskou školu, okr. a král. soud, berní, horní a stavitelský úřad, školní inspektorát, finanční ředitelství, 2 tiskárny, spořitelnu a železniční stanici. ''[[Autor:Ľudovít Vladimír Rizner|Rz.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Sídla v Maďarsku v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>5k1cfpc6i0q0e64h2vbgy9j2j5azl7t</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epicykloida</title>
    <ns>0</ns>
    <id>45749</id>
    <revision>
      <id>321451</id>
      <parentid>124625</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321451</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2130" sha1="gmuxpfqq71bc6hi4y1h0gyam931dyhp" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epicykloida
| PŘEDCHOZÍ = Epicykl
| DALŠÍ = Epidamnus
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epicykloida
| AUTOR = [[Autor:Alois Strnad|Alois Strnad]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;656. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n681/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Epicykloida
}}

{{Forma|proza}}
'''Epicykloida''' jest křivka, kterou opisuje kterýkoli bod kružnice ''L'', když tato valí se po kružnici ''K'' na zevní straně. Nechať křivku vytvořuje bod ''a'', ve kterém se původní poloha křivky ''L'' kružnice ''K'' dotýká. Sjednotí-li se při pohybu kotálecím bod ''m'' hybné křivky ''L'' s bodem ''n'' na pevné křivce ''K'', jsou oblouky ''am'', ''an'' stejně dlouhé; kružnice ''L'' nabývá tu polohy ''L₁'', bod a polohy ''a₁'', ve které jest tak vzdálen od kružnice ''K'' jako dříve bod ''m''. Způsobem tímto lze sestrojiti libovolný počet bodů '''e'''-dy. Po jednom úplném otočení přijde bod ''a'' do polohy ''b''; oblouk ''ab'' rovná se obvodu kruhu ''L'' a body ''a'', ''b'' jsou body úvratu '''e'''-dy. Tato skládá se z oblouků shodných s ''avb''. Řada oblouků těch jest uzavřená, jsou-li poloměry kružnic ''K'', ''L'' v poměru rationálném; '''e.''' jest pak křivkou algebraickou. Je li však poměr ten irrationálný, skládá se '''e.''' z nekonečné řady oblouků shodných a jest křivkou transcendentní.

Bod ''c'' vně / ''d'' vnitř kružnice ''L'' položený vytvoří při kotálení se této křivky '''e'''-du prodlouženou ''E’'' / zkrácenou ''E’’''. Pohybu epicykloidálného užívali astronomové až do časů Keplerových k výkladu drah těles nebeských. První samostatný spis o ní vydal r. 1694 de la Hire »Traité des épicycloïdes«. Desargues odporučil epicykloidálný tvar zubů kol ozubených, ježto umožňuje tření co nejmenší. ''[[Autor:Alois Strnad|Sd.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Matematika v Ottově slovníku naučném|Epicykloida]]</text>
      <sha1>gmuxpfqq71bc6hi4y1h0gyam931dyhp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epidamnus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>45766</id>
    <revision>
      <id>321452</id>
      <parentid>112123</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321452</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="525" sha1="qdxj9umsthsoocsi5v9i7gacdgq9dvb" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epidamnus
| PŘEDCHOZÍ = Epicykloida
| DALŠÍ = Epidaurum
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epidamnus
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;656. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n681/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epidamnus''' viz [[../Drač|{{Prostrkaně|Drač}}]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>qdxj9umsthsoocsi5v9i7gacdgq9dvb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epidaurum</title>
    <ns>0</ns>
    <id>45767</id>
    <revision>
      <id>321453</id>
      <parentid>112124</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321453</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="611" sha1="111ha368f7cyyuel8bby898zjzb33a0" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epidaurum
| PŘEDCHOZÍ = Epidamnus
| DALŠÍ = Epideixis
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epidaurum
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;656. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n681/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epidaurum''', římské město v Dalmacii viz [[../Captat|{{Prostrkaně|Captat}}]] a [[../Dubrovník|{{Prostrkaně|Dubrovník}} (Dějiny)]].
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>111ha368f7cyyuel8bby898zjzb33a0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exodus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>51183</id>
    <revision>
      <id>321554</id>
      <parentid>126523</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321554</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1243" sha1="fsmid7rdn05uz2uaoja9n6ml3fu2xsh" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exodus
| PŘEDCHOZÍ = Exodium
| DALŠÍ = Exodyne
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exodus
| AUTOR = [[Autor:Ladislav Dvořák|Ladislav Dvořák]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;957. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n994/mode/1up Dostupné online]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Exodus
}}

{{Forma|proza}}
'''Exodus''' (&lt;abbr title=&quot;řecky&quot;&gt;řeck.&lt;/abbr&gt; {{Cizojazyčně|grc|ἔξοδος}}, východ) jest jméno druhé knihy Pentateuchu. Kdežto rabbíni pojmenovali jednotlivé knihy pentanteuchu dle prvního slova (tudíž u nich slove ''veellé šémót'' a ta jsou jména), pojmenovala Septuaginta a dle ní Vulgata jednotlivé knihy dle jejich obsahu. Dle toho má &lt;abbr title=&quot;Exodus&quot;&gt;'''E.'''&lt;/abbr&gt; svůj název od toho, že popisuje ve 40&amp;nbsp;kapitolách s počátku vyjití lidu židovského z otroctví egyptského, načež vypravuje veliký díl zákonodárství na hoře Sínai, zejména nejdůležitější předpisy o právu a mravech a konečně zařízení svatyně (tabernakula). Viz {{Prostrkaně|[[../Pentateuch/]]}}. ''[[Autor:Ladislav Dvořák|dk.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>fsmid7rdn05uz2uaoja9n6ml3fu2xsh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Autor:Boleslav Schnabel-Kalenský</title>
    <ns>100</ns>
    <id>53779</id>
    <revision>
      <id>321562</id>
      <parentid>302281</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T23:54:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>/* Ottův slovník naučný */ Mendelssohn-Bartholdy</comment>
      <origin>321562</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1387" sha1="4fxaxgio50nrr3uzwd1zdv3ltif051s" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = Boleslav
  | příjmení = Schnabel-Kalenský
  | datum narození = 4. listopadu 1867
  | místo narození = Praha
  | datum úmrtí = 7. ledna 1913
  | místo úmrtí = Praha
  | popis = hudební kritik
}}
'''Boleslav Schnabel''' (1867–1913), známější pod pseudonymem '''Kalenský''', byl český hudební kritik. Věnoval se převážně české a ruské hudbě; propagoval dílo Antonína Dvořáka, psal články o předních ruských skladatelích, zprostředkovával kontakty mezi českými a ruskými hudebníky, pomáhal při organizaci Slovanských koncertů v Praze. Přeložil rovněž veselohru ''Hoře z rozumu'' od ruského dramatika A. S. Gribojedova.

== Dílo ==

=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''bk.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Medianta|Medianta]]
* [[Ottův slovník naučný/Mendelssohn-Bartholdy|Mendelssohn-Bartholdy]]
* [[Ottův slovník naučný/Nedbal|Nedbal]]
* [[Ottův slovník naučný/Nesvadba|Nesvadba]]
* [[Ottův slovník naučný/Petr (příjmení)|Petr]] (část)

== Reference ==
* Boleslav Schnabel-Kalenský. ''Národní listy'', 08.01.1913, roč. 53, č. 7, s. 3. {{Online Kramerius|ABA001|18255956}}

[[Kategorie:Čeští autoři]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]</text>
      <sha1>4fxaxgio50nrr3uzwd1zdv3ltif051s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ex bene placito</title>
    <ns>0</ns>
    <id>57894</id>
    <revision>
      <id>321527</id>
      <parentid>147619</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321527</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="575" sha1="9t6hg1iciu8xfkhbii6dyg0qzkkvjk2" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ex bene placito
| PŘEDCHOZÍ = Exauguratio
| DALŠÍ = Exc.
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ex bene placito
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;934. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n971/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ex bene placito''' (lat.), {{Prostrkaně|podle dobrého zdání}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Latinské výrazy v Ottově slovníku naučném|Ex bene placito]]</text>
      <sha1>9t6hg1iciu8xfkhbii6dyg0qzkkvjk2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Exc.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>57895</id>
    <revision>
      <id>321534</id>
      <parentid>147620</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321534</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="671" sha1="ml4p37sl22uhke0bni1ywm4co3r79jj" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Exc.
| PŘEDCHOZÍ = Ex bene placito
| DALŠÍ = Ex capite
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Exc.
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;934. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n971/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Exc.''', skratek lat. slova {{Prostrkaně|excudit}}, t. j. {{Prostrkaně|vytiskl}}, též skratek sl. {{Prostrkaně|Excellence}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Latinské výrazy v Ottově slovníku naučném|Exc.]]
[[Kategorie:Zkratky v Ottově slovníku naučném|Exc.]]</text>
      <sha1>ml4p37sl22uhke0bni1ywm4co3r79jj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ex capite</title>
    <ns>0</ns>
    <id>57896</id>
    <revision>
      <id>321528</id>
      <parentid>147621</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321528</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="596" sha1="psia89w4mmkuzor870bjy5ogg532xr8" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ex capite
| PŘEDCHOZÍ = Exc.
| DALŠÍ = Ex cathedra
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ex capite
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;934. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n971/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ex capite''' (lat.), {{Prostrkaně|z hlavy}}, {{Prostrkaně|z paměti}}; z nějakého důvodu právního.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Latinské výrazy v Ottově slovníku naučném|Ex capite]]</text>
      <sha1>psia89w4mmkuzor870bjy5ogg532xr8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ex cathedra</title>
    <ns>0</ns>
    <id>57897</id>
    <revision>
      <id>321529</id>
      <parentid>147623</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321529</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="584" sha1="k4xoekzv2anwof47d4joxhtflcsnzvp" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ex cathedra
| PŘEDCHOZÍ = Ex capite
| DALŠÍ = Excavatio
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ex cathedra
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;934. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n971/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ex cathedra''' ({{Prostrkaně|Petri}}) viz {{Prostrkaně|[[../Cathedra|Cathedra]]}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Latinské výrazy v Ottově slovníku naučném|Ex cathedra]]</text>
      <sha1>k4xoekzv2anwof47d4joxhtflcsnzvp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Excavatio</title>
    <ns>0</ns>
    <id>57898</id>
    <revision>
      <id>321535</id>
      <parentid>147624</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321535</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="581" sha1="m72wrkrnl0ck71oj2ekrz1mwg4nlfkd" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Excavatio
| PŘEDCHOZÍ = Ex cathedra
| DALŠÍ = Excavator
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Excavatio
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;934. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n971/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Excavatio''' [exkavacio], lat., {{Prostrkaně|vydutí}}, {{Prostrkaně|vyhloubení}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Latinské výrazy v Ottově slovníku naučném|Excavatio]]</text>
      <sha1>m72wrkrnl0ck71oj2ekrz1mwg4nlfkd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eucharistia</title>
    <ns>0</ns>
    <id>58420</id>
    <revision>
      <id>321515</id>
      <parentid>289514</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321515</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1185" sha1="7hhjlxh61du3kz18u4zry64atm2xvxg" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eucharistia
| PŘEDCHOZÍ = Eucharis (planetoida)
| DALŠÍ = Eucharistika
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eucharistia
| AUTOR = [[Autor:Václav Šimanko|Václav Šimanko]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;807–808. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n832 Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Eucharistie
}}

{{Forma|proza}}
'''Eucharistia''' (z řec.) tolik co {{Prostrkaně|díkůčinění}}, slove od prvních dob církve {{Prostrkaně|večeře Páně}}, i jako svátost oltářní (tělo a krev Krista Pána pod způsobami chleba a vína) i jako nekrvavá oběť Nového zákona (při níž se chléb a víno v tělo a krev Krista P. proměňuje). Nazývá se tak proto, že Kristus ustanoviv ji při poslední večeři, Bohu Otci díky činil, pak že i touto obětí a svátostí Bohu dík nejvyšší se vzdává; neboť se obětuje a přijímá tělo a krev Kristova, v němž se Bohu Otci dobře zalíbilo. ''[[Autor:Václav Šimanko|Šo.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Křesťanství v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>7hhjlxh61du3kz18u4zry64atm2xvxg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eucharistika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>58421</id>
    <revision>
      <id>321516</id>
      <parentid>153662</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321516</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="473" sha1="1ro5lt4o4z28sbnsdwway42fajmk4xd" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eucharistika
| PŘEDCHOZÍ = Eucharistia
| DALŠÍ = Euchelaeon
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eucharistika
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;808. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n833 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eucharistika''' (z řec.), učení o večeři Páně.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>1ro5lt4o4z28sbnsdwway42fajmk4xd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eklekticismus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>59048</id>
    <revision>
      <id>321412</id>
      <parentid>154919</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321412</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3788" sha1="355kw8rdq9xqwmx1sji6hpcayn79bh0" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eklekticismus
| PŘEDCHOZÍ = Eklampsie
| DALŠÍ = Eklektikové
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eklekticismus
| AUTOR = [[Autor:František Čáda|František Čáda]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;470. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n505 Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Eklekticismus
}}

{{Forma|proza}}
'''Eklekticismus''' (z řec. ''{{Cizojazyčně|grc|εκλέγω}}'', {{Prostrkaně|vybírám}}), ve filosofii '''e.''' jest směr filosofování, který nepřidržuje se z hotových soustav žádné úplně, nýbrž vybírá z rozličných systémů filosofických, co kde se mu zdá býti nejlepším. Pro toto počínání stíhá '''e.''' dvojí, různý posudek, dle jedněch jest nejobezřetnější filosofií, dle jiných nejméně cennou, poněvadž libovolnou a nesamostatnou. Tak na př. nověji opětně jeden z eklektiků, W.&amp;nbsp;Knight ({{Cizojazyčně|en|Essays in Philosophy}}, Boston, New York, 1890), hlásá '''e.''', poněvadž, smiřuje protivné směry, poněvadž bera ze všech, co nejlepšího, varuje se krajností a přehánění, poněvadž nepachtě se po zdání originálnosti ke všem soustavám jest stejně spravedlivý. Při tom však zapomíná zvláště dvou věcí: jednak, že takovýto '''e.''' předpokládá mlčky, že pravda již jest vyzkoumána a že jen tají se z části v té, z části v oné soustavě, jednak, že měl-li by '''e.''' dosíci svého cíle, musil by již předem míti jisté bezpečné základní měřítko, jistý základní a předem zjištěný princip, dle něhož by ono „nejlepší“ z každého systému dovedl si vyvoliti. Naopak zase proti naprostému odmítání '''e'''-mu, resp. eklektického počínání, nutno připomenouti, že nemá býti zaměňován '''e.''' se {{Prostrkaně|[[../Synkretismus|synkretismem]]}} (v.&amp;nbsp;t.) a že nezasluhuje nikdo proto ještě odmítnutí, jestliže při vypracování svého názoru světového bedlivě dbá poučení třeba nejrůznějších soustav již existujících. Příčiny vzniku '''e'''-mu asi tyto jsou: 1.&amp;nbsp;Neúspěch neb nehotovost dosavadních pokusů filosofických soustav. Když totiž vypracovány byly soustavy velkolepé originálnosti i rozsáhlosti, které nejen ve vedlejších věcech, než i v podstatných a zásadních navzájem si odporují, vynoří se nad ně nejprve skepse, hlubší či mělčí, a přirozenou reakcí pak proti této bezuzdné se rozmáhající skepsi jest vznik '''e'''-mu. 2.&amp;nbsp;Nedostatek tvůrčí schopnosti, aby mohla vzniknouti přes dosavadní soustavy nová, originální filosofie. Nedostatek tento objevuje se pravidelně u jednotlivců a národů, kteří nejsou odkázáni na vlastní reflexi, nýbrž přejímají — často dosti povrchně — hotové výtěžky filosofií cizích. Týž zjev pozorovati jest u osob nadmíru sečtělých a zběhlých v rozmanitých soustavách filosofických (zejména historiků filosofie) anebo dokonce v rozmanitých oborech lidského vědění. 3.&amp;nbsp;Naivní důvěra filosofujícího podmětu ve svou nepředpojatost a spravedlivost k směrům třeba nejrůznějším. Odtud pochopíme, proč k '''e'''-mu se klonívají klidní talentové, zvláště ti, jež vyznačuje snaha smiřovací, povahy to v sobě uladěné, které by také nejraději viděly lad a souhlas v celém světě a rády by přeslechly všecky nesouzvuky a diskrepance. S tím souvisí konečně příčina vzniku '''e'''-mu 4.&amp;nbsp;že totiž objevuje se nejčastěji tam, kde jde o praktickou (mravní a náboženskou) stránku filosofování. ''[[Autor:František Čáda|Ča.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>355kw8rdq9xqwmx1sji6hpcayn79bh0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eklektikové</title>
    <ns>0</ns>
    <id>59050</id>
    <revision>
      <id>321413</id>
      <parentid>154923</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321413</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3281" sha1="trfdia0n60zhpiibuwe1h9qga5nu56s" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Eklektikové
| PŘEDCHOZÍ = Eklekticismus
| DALŠÍ = Eklipsa
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Eklektikové
| AUTOR = [[Autor:František Čáda|František Čáda]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;470–471. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n505 Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Eklekticismus
}}

{{Forma|proza}}
'''Eklektikové.''' Z toho, co připomenuto o příčinách vzniku eklekticismu, pochopíme, proč v Řecku vzniká, když po mohutných a originálních stavbách filosofie platónské a aristotelovské a po pokusech filosofických směrů převahou éthických (stoického a epikurského) objevila se a zmohutněla skepse. Také vskutku skoro všecky filosofie po těchto vzpomenutých se vyskytnuvší byly eklektické, více či méně. '''E.''' nejprve objevují se ve škole stoické (Boethos, Panaitios, Posidónios. Apollodóros a&amp;nbsp;j. asi mezi l.&amp;nbsp;200 až 40 př. Kr.), nejčetněji ve škole akademické (Filón z Larissy, Antiochos Askalónský, Aristos, Theomnestos, Eudoros, Areios Didymos, Potamon a&amp;nbsp;j.), objevují se také u peripatetiků (Andronikos Rhodský a&amp;nbsp;j.). Eklektickou jest veskrze téměř také filosofie Římanů od doby M.&amp;nbsp;Terentia Varrona počínajíc, s hlavním svým představitelem M.&amp;nbsp;Tulliem Ciceronem. jakož i tehdejšími i pozdějšími stoupenci filosofie stoické. '''E'''-ky jsou dále pozdější (po Kr.) řečtí i římští kynikové, peripatetikové, platónovci, skeptikové a pythagorovci, '''e'''-ky jsou i stoupenci filosofie řecko-židovské a novoplatónovci. Mezi '''e'''-ky bylo by lze počítati dále rozličné stoupence gnosticismu i scholastiky, již usilovali o dohodnutí mezi odpornými směry. K nim v nové době přičísti jest na př. Wolffa, systematické '''e'''-ky německé XVIII.&amp;nbsp;stol. (Thomasius, Budde, Gundling, Rüdinger, Crusius a&amp;nbsp;j.), populární '''e'''-ky německé směru rationalistického (oba Reimarusové, Sulzer, Mendelssohn, Eberhard), empiristického (Feder, Meinert, Tiedemann a&amp;nbsp;j.), kritického (psycholog Tetens, mathematik Lambert, lékař Herz a&amp;nbsp;j.), belletristického (Garve, Plattner). Rovněž po obrovské stavbě filosofie Kantovy, Hegelovy a&amp;nbsp;j. zejména vlivem cizích filosofií jakož i moderní naší sečtělosti, hojnými styky a&amp;nbsp;pod. vysvětluje se zjev, že '''e.''' jsou rozšířeni po všech universitách nejen evropských, ale i amerických. Z nové doby budiž dále uvedena řada '''e'''-ků francouzských, Royer-Collard a zejména Vic. Cousin, jenžto přímo a určitě svůj směr nazval a vyhlásil jakožto eklekticismus a nalezl stoupenců hojných, z nichžto nejznámější jsou Garnier, Damiron, Th. Jouffroy, Fr. Bouillier, Remusat, Saisset, P.&amp;nbsp;Janet, E.&amp;nbsp;Caro a mn.&amp;nbsp;j., z jejichžto činnosti vzácné příspěvky k dějinám filosofie pochodí a zejména též dílo i u nás známé, totiž M.&amp;nbsp;Ad. Franckův „{{Cizojazyčně|fr|Dictionnaire des Sciences Philosophiques}}“ (2.&amp;nbsp;vyd. 1875) a v Anglii Sir William Hamilton a jeho škola. ''[[Autor:František Čáda|Ča.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>trfdia0n60zhpiibuwe1h9qga5nu56s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edigna</title>
    <ns>0</ns>
    <id>59052</id>
    <revision>
      <id>321390</id>
      <parentid>154926</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321390</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="919" sha1="82jmoxui6i225pbxl5zg3d04acgchmq" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edigna
| PŘEDCHOZÍ = Edidit
| DALŠÍ = Edikt
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edigna
| AUTOR = [[Autor:František Krásl|František Krásl]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;379. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n404 Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Edigna
}}

{{Forma|proza}}
'''Edigna''', blahoslavená, poustevnice, pocházela z franc. král rodu (dcera Jindřicha&amp;nbsp;I. neb Filippa&amp;nbsp;I.). By unikla sňatku od rodičů obmýšlenému, odebrala se tajně do Bavor, kde v Buchu nedaleko Fürstenfeldbrucku v duté lípě dlouhá léta kající život vedla. Zemřela 26.&amp;nbsp;ún. 1109 a jest pochována v kostele bušském. Venkovský lid vzývá ji o přímluvu, když některou věc ztratil. ''[[Autor:František Krásl|Ksl.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>82jmoxui6i225pbxl5zg3d04acgchmq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edidit</title>
    <ns>0</ns>
    <id>59053</id>
    <revision>
      <id>321389</id>
      <parentid>154928</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321389</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="580" sha1="e3zchhr5qyb0941xz17zu1gkbgmlw1q" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edidit
| PŘEDCHOZÍ = Edictum Rothari
| DALŠÍ = Edigna
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edidit
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;379. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n404 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Edidit''' (lat., skráceno '''ed.'''), {{Prostrkaně|vydal}}; '''ediderunt''' (skr. '''edd.'''), vydali, uveřejnili, na titulních listech knih vedle jména nakladatelova.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>e3zchhr5qyb0941xz17zu1gkbgmlw1q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edilthryda</title>
    <ns>0</ns>
    <id>59054</id>
    <revision>
      <id>321391</id>
      <parentid>154929</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321391</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="996" sha1="akst9f1jydpawd4bwhh5ijb3p2bayrv" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edilthryda
| PŘEDCHOZÍ = Edikt
| DALŠÍ = Edinburgh Review
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edilthryda
| AUTOR = [[Autor:František Krásl|František Krásl]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;380. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n405 Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Edilthryda''' sv., královna angl., narozená v VII.&amp;nbsp;stol jako dcera východoangelského krále Anny. Dvakráte byvši provdána, za Tondberta, knížete Girvirů, a za Egfrida, prince northumberlandského, zachovala v obojím manželství slíbenou panenskou čistotu, a když pak druhé její manželství po dvanácti létech bylo rozvázáno, odešla r.&amp;nbsp;671 do kláštera Koldinghamského. Později založila na ostrově Ely klášter, jehož abatyší se stala. Zemřela 23.&amp;nbsp;června 679. ''[[Autor:František Krásl|Ksl.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>akst9f1jydpawd4bwhh5ijb3p2bayrv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edinburgh Review</title>
    <ns>0</ns>
    <id>59055</id>
    <revision>
      <id>321392</id>
      <parentid>154939</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321392</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1447" sha1="7c0y8r7rnwwamt05llipgv68unzxu7x" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edinburgh Review
| PŘEDCHOZÍ = Edilthryda
| DALŠÍ = Edinburgshire
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edinburgh Review
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;380. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n405 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:en:Edinburgh Review|Edinburgh Review]] (anglicky)
}}

{{Forma|proza}}
'''Edinburgh Review''' [èdinberg rívjú], první velký kritický čtvrtletník angl., jenž soudností kritiky, vtipem, silou intellektu a obsáhlými vědomostmi svých spolupracovníků vykonával nesmírný vliv na politické ustálení whigů a na vývoj angl. literatury, ačkoli i smutně proslul svými literárními úvahami o poesii Byronově, Wordsworthově, Southeyově a&amp;nbsp;j. Byl založen v Edinburku r.&amp;nbsp;1802 hloučkem mladých lidí, k nimž náleželi Francis Jeffrey, Sidney Smith a Henry Brougham; za jejich správy došel největšího rozkvětu r.&amp;nbsp;1813, kdy měl 13.000&amp;nbsp;odběratelů. Od dob Jeffreyových (1829) nejvíce lesku mu dodal lord Macaulay. Prvním nakladatelem '''E.&amp;nbsp;R.''' byl Constable, nyní vydává jej firma Longmans, Green a spol. v Londýně. Redaktorem od r.&amp;nbsp;1855 jest Henry Reeve. V irské otázce '''E.&amp;nbsp;R.''' zaujal od několika let stanovisko liberálních unionistů.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>7c0y8r7rnwwamt05llipgv68unzxu7x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edinburgshire</title>
    <ns>0</ns>
    <id>59056</id>
    <revision>
      <id>321393</id>
      <parentid>154937</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321393</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="534" sha1="kd56knej8h6cqcqffeg5ngssfzo1pqd" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edinburgshire
| PŘEDCHOZÍ = Edinburgh Review
| DALŠÍ = Edinburk
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edinburgshire
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;380. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n405 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Edinburgshire''' [èdinbergšír], edinburské hrabství ve Skotsku, viz {{Prostrkaně|[[../Mid-Lothian/]]}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>kd56knej8h6cqcqffeg5ngssfzo1pqd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Edinburk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>59057</id>
    <revision>
      <id>321394</id>
      <parentid>154938</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:14:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321394</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10819" sha1="fn47d8pk9dwzr315fkc3z6i55u3fowq" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Edinburk
| PŘEDCHOZÍ = Edinburgshire
| DALŠÍ = Edip
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Edinburk
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;380–382. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n405 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Edinburgh
}}

{{Forma|proza}}
'''Edinburk''', angl. ''Edinburgh'' [èdinberg], hl. město království Skotského a hrab. midlothianského, na 55°&amp;nbsp;57′ s.&amp;nbsp;š. a 3°&amp;nbsp;11′ z.&amp;nbsp;d., asi 2,3&amp;nbsp;''km'' od firthu Forthského (zde 9&amp;nbsp;''km'' šir.) a 6&amp;nbsp;''km'' od vrchů Pentlandských. Město zaujímá malebnou rozlohu na 3&amp;nbsp;parallelních návrších, oddělených od sebe hlubokými úžlaby, překlenutými hrázemi a mosty, a vybíhajíc několika směry téměř až k moři, je na sev. spojeno se starobylým přístavem {{Prostrkaně|Leithem}}, rybářskou vesnicí {{Prostrkaně|Newhavenem}} a novým, vzkvétajícím přístavem {{Prostrkaně|Grantonem}}. Pro svou překrásnou polohu jakož i slávu literární je známo jménem „moderní Athény“. V galštině sluje ''Dunedin''. Jméno to odvozuje se od Edina či Edwina, krále northumbrijského, který, aby před Pikty a Skoty uhájil svého panství až sem rozšířeného, vystavěl hrad na nejvyšším, prostředním návrší Castle-Hillu (117&amp;nbsp;''m''), se tří stran nepřístupném. Na hřbetu a po bocích tohoto vrchu povstalo město, spadající na východ, jež na severu hraničilo s jezerem (North Loch), na vých. pak, od dob Davida&amp;nbsp;I., s Canongatem, obcí povstalou po založení kláštera a zámku Holyroodského. '''E.''' byl tedy původně opevněným městem, které v poměru, v jakém vzrůstala jeho důležitost, šířilo se v bezprostředním sousedství hradu ne do délky, ale do výšky, čímž vysvětlují se neobyčejně vysoké domy, dosahující po jedné straně výše až 12&amp;nbsp;pater. Město skládalo se tehdy z hlavní ulice, {{Cizojazyčně|en|High Street}}, sáhající ke Canongatu, a rovnoběžné užší ulice na jihu, {{Cizojazyčně|en|Cowgate}}, jež mezi sebou byly spojeny labyrinthem úzkých, namnoze příkrých uliček, všelijak se vinoucích uprostřed mohutných spoust budov. Tato část '''E'''-u s Canongatem, jenž v prodloužení hlavní ulice táhne se až k Holyroodu, je nynější Staré město ({{Cizojazyčně|en|Old Town}}), obydlené někdy šlechtou a bohatým měšťanstvem, nyní pak ponejvíce chudinou. Nové město ({{Cizojazyčně|en|New Town}}) je čtvrť moderní, s krásnými budovami a pravidelnými, širokými ulicemi. Obě čtvrti dělí hluboké údolí, odvodněné to jezero (North Loch), porostlé nyní krásnými sady ({{Cizojazyčně|en|Princes Street Gardens}}). Překlenuto jest velkolepými mosty ({{Cizojazyčně|en|North Bridge}}, {{Cizojazyčně|en|Waverley Bridge}}) a hrází 295&amp;nbsp;''m'' zdélí a 50&amp;nbsp;''m'' zšíří. V předměstích, položených hlavně na jihu Starého města ({{Cizojazyčně|en|Leonhards Hill}}, {{Cizojazyčně|en|Newington}}) bydlí třída dělnická, v jiných, plných zahrad a vill, zámožní soukromníci ({{Cizojazyčně|en|Morningside}}, {{Cizojazyčně|en|Merchiston}}). Středem města je zámek v malebné poloze, často „skotskou Akropolí“ zvaný, na prostředním návrší, 117&amp;nbsp;''m'' vys., s překrásnou vyhlídkou a mnohými památnostmi (král. insignie); nyní jsou v něm kasárny a zbrojnice, na úpatí návrší zoologická zahrada. Na vých. konci Starého města u paty „Artušova sídla“ je královský zámek {{Cizojazyčně|en|Holyrood}}, dřívější residence skotských králů, s historickými památnostmi. Ve starém městě vyniká ještě kostel sv.&amp;nbsp;Jiljí ({{Cizojazyčně|en|St.&amp;nbsp;Giles}}), nejstarší v městě, ve slohu gotickém (z l.&amp;nbsp;1385—1460), rozsáhlá budova bývalého skotského parlamentu (z let 1632—40), od r.&amp;nbsp;1707 sídlo nejvyššího soudu, se vzácnými malbami na skle a knihovnou ({{Cizojazyčně|en|Advocates’ Library}}) o 300.000&amp;nbsp;sv., dále obilní bursa, skotská banka v italském slohu ({{Cizojazyčně|en|Tron Church}}) a dům reformátora J.&amp;nbsp;Knoxa. Při Calton Hillu (nejjižnějším ze tří souběžných návrší) a na něm jsou: vězení hradu podobné, {{Cizojazyčně|en|High School}}, nedokončený pomník na počest vítězství u Waterloo, který měl býti věrným napodobením Parthenonu, pomník Nelsonův a hvězdárna. V záp. části vypíná se gotická kathedrála St.&amp;nbsp;Mary s věží 90&amp;nbsp;''m'' vys., z nejkrásnějších kostelních staveb ve Skotsku. '''E.''' celkem má 150&amp;nbsp;kostelů a kaplí skotské státní církve, svobodné episkopální a katolické církve a mnohých sekt. Nejnádhernější čásť Nového města prostírá se na záp. od Charlotte-Squaru, kde je kostel sv.&amp;nbsp;Jiří, až ku St.&amp;nbsp;Andrew-Squaru, kde nedaleko se zvedá státní archiv a banka královská. Část tato skládá se ze tří rovnoběžných ulic: velkolepého Princes-Streetu, na kraji stejnojmenných sadů, s nejelegantnějšími krámy a místnostmi klubovními, George-Streetu a Queen Streetu. Z pomníků vynikají: Scottův monument (gotická věž s mramorovou sochou slavného romanopisce z r.&amp;nbsp;1840), bronzová jezdecká socha Wellingtonova (1852) před poštou ve slohu renaissančním, dále sochy a pomníky Davida Humea, Roberta Burnsa, Johna Wilsona, Livingstona, Allana Ramsaye, Chalmersa, Jamesa Simpsona, Karla&amp;nbsp;II., Jiřího&amp;nbsp;IV., Pitta a&amp;nbsp;j. '''E.''' vyniká svými školami a ústavy vzdělávacími. První místo zaujímá universita, založ. r.&amp;nbsp;1582 od Jakuba&amp;nbsp;VI., s 50&amp;nbsp;professory a docenty a více než 3000&amp;nbsp;studenty; náleží k ní museum, botanická zahrada, hvězdárna a knihovna obsahující 150.000&amp;nbsp;tisků a 2000&amp;nbsp;rukopisů. Proslulá jest na edinburské univ. fakulta lékařská, r.&amp;nbsp;1884 rozšířená novými stavbami, jež stály 250.000&amp;nbsp;lib. st., hned vedle velikých nemocnic. Z vyšších škol jsou dvě podobné našim gymnasiím, ale s rozšířeným učebným plánem: {{Cizojazyčně|en|High School}}, zal. r.&amp;nbsp;1519, původně pro klassická studia, nyní též pro mathematiku, přírodovědu a nové řeči, a {{Cizojazyčně|en|Edinburgh Academy}} (zal. r.&amp;nbsp;1823), rozdělená na oddíl klassický a moderní. Z jiných škol vynikají {{Cizojazyčně|en|Fettes College}}, poskytující všeobecné vzdělání, dále {{Cizojazyčně|en|Free Church Normal School}}, {{Cizojazyčně|en|Merchiston Academy}}, uměleckoprůmyslová škola {{Cizojazyčně|en|Watt Institution}}, tři semináře theologické a tři paedagogia. Důležity jsou odborné školy, jako {{Cizojazyčně|en|Royal College of Surgeons}} (zal. r.&amp;nbsp;1505), mající právo udíleti medicínský doktorát, jakož {{Cizojazyčně|en|Royal College of Physicians}} (1681), od university nezávislé. Z vědeckých spolků na prvém místě stojí {{Cizojazyčně|en|Royal Society}}, jež usídlena jest v {{Cizojazyčně|en|Royal Institution}}, krásné stavbě v dórském slohu na Moundu; v téže budově jsou také shromažďovací sály pro Společnost přátel starožitností, starožitnické museum s četnými odlitky antických děl a knihovnou, konečně obchodní a průmyslová komora. Velikému účastenství těší se {{Cizojazyčně|en|Philosophical Institution}} a {{Cizojazyčně|en|Literary Institution}}; vedle toho jsou v '''E'''-u společnosti astronomická, geologická, geografická, meteorologická, botanická a&amp;nbsp;j. Umění jsou věnovány: národní obrazárna v jónském slohu s obrazy ital., španěl. a angl. mistrů, dále {{Cizojazyčně|en|Museum of Science and Art}} se stálou průmyslovou výstavou a sbírkami pro mineralogii, palaeontologii a geologii, a výroční výstavy {{Cizojazyčně|en|Royal Scotish Academy}} a {{Cizojazyčně|en|Society of Arts}}. Divadla má '''E.''' tři. Časopisů denních vychází 7, největší váhu mají: „{{Cizojazyčně|en|The Scotsman}}“, „{{Cizojazyčně|en|Evening News}}“ a „{{Cizojazyčně|en|Scotish Leader}}“; světovou pověst mají vědecké časopisy „{{Cizojazyčně|en|Edinburgh Review}}“ a „{{Cizojazyčně|en|Blackwood Magazine}}“ oboje nyní v Londýně vycházející. Z dobročinných ústavů mnoho je v '''E'''-u nemocnic soukromých i veřejných, největší {{Cizojazyčně|en|Royal Infirmary}} vedle ústavů lékařských, s 8000&amp;nbsp;nemocnými do roka, mimo to dva sirotčince, ústavy pro slepé a pro hluchoněmé, blázinec, porodnice, mnohé asyly a polepšovny. '''E.''' je sídlem biskupa a nejvyšších úřadů a soudů zemských; v parlamentě zastoupen jest 4&amp;nbsp;poslanci. Město je dobře dlážděno a osvětlováno; vodovod r.&amp;nbsp;1849 vystavěný dodává denně 22&amp;nbsp;mill. litrů vody. '''E.''' není ani průmyslovým ani obchodním městem, významu nabyl hlavně četnými vysokými úřady a množstvím škol a ústavů vzdělávacích. Přece však 23 % všeho obyvatelstva živí se průmyslovou činností; z jednotlivých odvětví prům. vyniká knihtiskařství (přes 100&amp;nbsp;firem), lithografie, knihařství a lití písma; pak lihovarnictví ({{Cizojazyčně|en|ale}}, whisky) pivovarnictví (ročně asi 1&amp;nbsp;mill. barrelů), výroba skla, papíru, vozů a šatstva. V obchodě '''E.''' má důležitost jako středisko bankovnictví; jinak Leith zprostředkuje vývoz a dovoz. Ze tří velikých nádraží (waverleyského, haymarketského a kaledonského) jdou trati ke všem velkým městům Skotska i Anglie. Z Leithu je spojení parníky na všechny strany. Podnebí, ač často drsné a mlhavé, je celkem sílivé a zdravé; průměrná teplota +14,6° v nejteplejším a +3&amp;nbsp;°C v nejstudenějším měsíci. Počet obyvatelstva 261.261 (1891). — {{Prostrkaně|Dějiny.}} Významu dosáhl '''E.''' za Stuartovců, kdy stal se sídelním (1437) a hl. městem (1456) Skotska. R.&amp;nbsp;1215 poprvé sešel se zde skot. parlament, od r.&amp;nbsp;1436 pravidelně zde zasedal. Město dobyto r.&amp;nbsp;1296 od Angličanů, 1313 od Rob. Brucea, 1650 od Cromwella. R.&amp;nbsp;1530 shořelo skoro celé, 1701 po druhé, 1768 založeno Nové město. V '''E'''-u žili a působili: John Knox, Buchanan, Hume, Robertson, Walter Scott, Adam Smith, Allan Ramsay, Fergusson, Chalmers, Mackenzie a&amp;nbsp;j. Srv. Dalzell, {{Cizojazyčně|en|History of the University of Ed.}} (Ed., 1862, 2&amp;nbsp;sv.); Wilson, {{Cizojazyčně|en|Old and New Ed.}} (t., 1882); Anderson, {{Cizojazyčně|en|History of Ed.}} (t., 1856); R.&amp;nbsp;Chambers, {{Cizojazyčně|en|Traditions of Ed.}} (1880).
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>fn47d8pk9dwzr315fkc3z6i55u3fowq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Evakuant</title>
    <ns>0</ns>
    <id>62833</id>
    <revision>
      <id>321519</id>
      <parentid>169323</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321519</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1011" sha1="qpsn04s0novo8a8jbxs46s392qtfy5f" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Evakuant
| PŘEDCHOZÍ = Evakuace
| DALŠÍ = Evalvace
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Evakuant
| AUTOR = [[Autor:Karel Stecker|Karel Stecker]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;835. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n864 Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Evakuant''' (z lat., {{Prostrkaně|vyprazdňovač}}) slove ve varhanářství rejstřík, jenž vytažen byv, otevírá vypouštěcí záklopku ve měchu, čímž zhuštěný vzduch, ve měchu v zásobě chovaný, okamžitě uniká. '''E'''-u užívá se, když příslušný varhanní výkon byl dospěl svého konce, neb ve výjimečných případech (je-li na př. traktura stroje poškozena, tak že některý tón ustavičně zní, aniž vůbec některý rejstřík jest otevřen) k rychlému umlčení tónu bezděčně vyznívajícího. ''[[Autor:Karel Stecker|Str.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>qpsn04s0novo8a8jbxs46s392qtfy5f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Evalvace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>62834</id>
    <revision>
      <id>321520</id>
      <parentid>169325</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321520</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="498" sha1="mha31khahffjg3gwzogswv0yhh0ib7o" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Evalvace
| PŘEDCHOZÍ = Evakuant
| DALŠÍ = Evaň
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Evalvace
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;835. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n864 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Evalvace''' (z lat.), odhadování ceny, zvl. u mincí. — '''Evalvovati''', cenu odhadovati.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>mha31khahffjg3gwzogswv0yhh0ib7o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Evaň</title>
    <ns>0</ns>
    <id>62835</id>
    <revision>
      <id>321521</id>
      <parentid>169326</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321521</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="467" sha1="glj0wuvf2u134j9qgji7nbdk3n63mvi" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Evaň
| PŘEDCHOZÍ = Evalvace
| DALŠÍ = Evangeliář
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Evaň
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;835. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n864 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Evaň''', ves v Čechách, viz {{Prostrkaně|[[../Nevaň/]]}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>glj0wuvf2u134j9qgji7nbdk3n63mvi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/El Tomé</title>
    <ns>0</ns>
    <id>63588</id>
    <revision>
      <id>321424</id>
      <parentid>173442</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321424</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="600" sha1="f0i6j69j20snk4tfqhh9ps3srx8i1hx" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = El Tomé
| PŘEDCHOZÍ = Tom D’Urfey
| DALŠÍ = Tomek
}}

{{Textinfo
| TITULEK = El Tomé
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýpátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1906. S.&amp;nbsp;526. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni12ottogoog#page/n569 Dostupné online]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
El '''Tomé''', přístavní město v chilské prov. Concepcion, při žel. dr. Santiago-Concepcion, má 6189&amp;nbsp;obyv., raffinerie cukru, továrnu na sukna, loděnice, vývoz obilí.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>f0i6j69j20snk4tfqhh9ps3srx8i1hx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ephemerides</title>
    <ns>0</ns>
    <id>73145</id>
    <revision>
      <id>321449</id>
      <parentid>245449</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321449</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="603" sha1="jl6n5rsuqjcc725d851dylfshclkq8p" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Ephemerides
  | PŘEDCHOZÍ = Ephemera v lékařství
  | DALŠÍ = Ephemeron
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Ephemerides
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;654. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n679/mode/1up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Efemeridy
}}

{{Forma|proza}}
'''Ephemerides''' viz {{Prostrkaně|[[../Efémerida|Efémerida]]}}.

{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>jl6n5rsuqjcc725d851dylfshclkq8p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ephemeron</title>
    <ns>0</ns>
    <id>73146</id>
    <revision>
      <id>321450</id>
      <parentid>245447</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321450</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="542" sha1="rrw2n985rv87luua8wuopg19jy5hns2" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ephemeron
| PŘEDCHOZÍ = Ephemerides
| DALŠÍ = Ephemerum
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ephemeron
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;654. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n679/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ephemeron''' v bot. viz {{Prostrkaně|[[../Colchicum|Colchicum]]}}.

{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>rrw2n985rv87luua8wuopg19jy5hns2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Mendělějev</title>
    <ns>0</ns>
    <id>74451</id>
    <revision>
      <id>321573</id>
      <parentid>249754</parentid>
      <timestamp>2026-04-18T07:23:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>oprava</comment>
      <origin>321573</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8340" sha1="cyrt62h6ixwnvz1lx2ug5wz29f1ioji" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Mendělějev
  | PŘEDCHOZÍ = Mende
  | DALŠÍ = Mendeli
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Mendělějev
  | AUTOR = [[Autor:Bohuslav Brauner|Bohuslav Brauner]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1901. s.&amp;nbsp;95–96. {{Kramerius|ndk|3f28f770-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Dmitrij Ivanovič Mendělejev
}}
{{Forma|proza}}
'''Mendělějev''' ({{Cizojazyčně|ru|Менделѣевъ}}) {{Prostrkaně|Dimitrij Ivanovič}}, nejslavnější ruský a slovanský chemik (* 7. ún. 1834 v Tobolsku v Sibiři jakožto sedmnácté a nejmladší z dětí Ivana Pavloviče '''M'''-a, ředitele gymnasia tamtéž). Brzy po narození '''M'''-a otec jeho oslepl a o něco později zemřel, a energická matka '''M'''-a, Maria Dmitrijevna, založivši skelné huti v Tobolsku, živila a vychovávala celou četnou rodinu. Ukončiv gymnasijní studia v Tobolsku odebral se '''M.''' r. 1850 do Petrohradu, kdež studoval chemii na universitě pod Zininem, odkudž byl však přeložen do ústavu paedagogického, určeného k vychovávání učitelů na státních gymnasiích. Na fysicko-mathematickém oddělení paedagogia napsal své první pojednání ''Ob izomorfizmě''. Byv ustanoven učitelem gymnasia v Simferopoli, byl za krymské války přeložen do Oděssy a r. 1856 na základě dissertace »Položenija…« (1856), v níž neobyčejně duchaplným a možno říci i prorockým způsobem pojednává o velikých i toho času sporných problémech theoretické chemie, stal se magistrem chemie a zároveň docentem university petrohradské. Obhájení i objasnění mnohých bodů nauky Gerhardt-Laurentovy mladým ruským magistrem nedošlo tehdy onoho přijetí v učeném světě, jakého zasluhovalo. Byv r. 1859 ministrem poslán za hranice, zařídil si '''M.''' v Heidelberce malou soukromou laboratoř fysikálně chemickou. Po návratě domů jmenován byl r. 1863 professorem chemie na technologickém ústavě v Petrohradě a r. 1866 stal se professorem na tamní universitě a doktorem chemie na základě dissertace ''O sloučeninách vody s alkoholem''. Tam zůstal až do svého pensionování r. 1890, od r. 1893 jest pak ředitelem »Hlavního paláce měr a vah« v Petrohradě. Výsledky vědeckých pokusů, tamtéž prováděných, vydává ve »Vremeniku«. Není možno v krátkém článku podati více než pouhý náčrtek o činnosti vědecké badatele i spisovatele tak plodného a všestranného, jako jest '''M.''', neboť jeho činnost vztahuje se na všechny obory chemie a na celou řadu oborů spřízněných s ní véd přírodních i mathematicko-fysikálných. (Psal též o spiritismě, o vhodné formě lodí atd.) Sláva jeho však má základ v tom, co vykonal v oboru chemie všeobecné, fysikálné a theoretické (filosofii chemie). Pracemi o specifických volumech rozličných hmot zabýval se od r. 1855 do r. 1870, rozšířil Koppovy generalisace a ukázal, že při »absolutním bodu varu« (kritické temperatuře) některé tekutiny mají větší koefficient roztaživosti nežli plyny. Tento bod definuje '''M.''' tím, že kohaese a latentní teplo vypařovací jest rovno nulle a látka se stává plynnou, nezávisle na tlaku a volumu. R. 1883 podal '''M.''' jednoduchý i všeobecný výraz pro expansi tekutin teplem za stálého tlaku mezi 0° a jejich bodem varu. Odchylky od tohoto zákona a odchylky u {{Prostrkaně|plynů}} od zákona Gay-Lussacova jsou dle '''M'''-a v obou případech závislými na molekulárné váze. Dlouholeté práce své i svých žáků, jakož i důležité generalisace týkající se vodných roztoků shrnul '''M.''' ve svém klassickém spise ''Izslědovanie vodných rastvorov po uděljnomu věsu'' (Petrohr., 1887), ale v nejnovější době ubírá se nauka o tomto předmětu jiným směrem, nežli byl v díle tom od '''M'''-a naznačen, t. j. nyní panuje všeobecně nauka o elektrolytické dissociaci solí ve vodných roztocích, kterouž theorii však '''M.''' nepovažuje dle soukromého sdělení za správný výraz našich vědomostí o tom předmětě, nýbrž jen za prozatímního předchůdce správnější theorie budoucnosti. Hlavně nutno dle '''M'''-a v oboru tom dále pracovati. Od r. 1871 pracoval '''M.''' a s ním Kirpičov, Hemilian, Boguský i Kajander o pružnosti plynů. Čásť první díla toho, popisující methody pracovní, vyšla r. 1875. V malé brošurce, vydané r. 1875, uvedeny jsou hlavní výsledky práce experimentální. '''M.''' ukázal, že odchylky od zákona Boyleova (Mariottova) jsou pro všechny plyny (nejen pro plyny »ideální« dle Regnaulta) {{Prostrkaně|positivní}}, při tlaku velmi vysokém a velmi nízkém, a v posledním případě, při hranici kondensace, chovají se plyny jako látky pevné, t. j. změnou tlaku nelze k sobě molekuly plynu značně přiblížiti neb od sebe je oddáliti. Určiv pak reálné koefficienty roztažlivosti plynů teplem shledal, že tyto stoupají se stoupající molekulárnou vahou plynu. Z dat uvedených '''M'''-em je viděti, že zákony Boyleův (Mariottův) a Charlesův (Gay-Lussacův) jsou platny jen pro body křivky, kde přecházejí odchylky od zákonů těch v positivní a negativní neb naopak. S tímto problémem souvisí i práce '''M'''-ovy meteorologické, hlavně o zředění vzduchu v nejvyšších vrstvách atmosféry i organisace vzduchoplaveb za účelem jich zkoumání. Dva spisy '''M'''-ovy modifikovaly vyučování chemii, jehož se dostalo posledním třem generacím ruských chemiků: jeho ''Chemie organická'' a jeho ''Osnovy chimiji'', kteréhož spisu vyšlo od roku 1869 šest vydání a který byl též přeložen do němčiny a angličiny. V tomto klassickém díle, plném nových ideí i názorů, vyvinul '''M.''' hlavně velkolepou přírodní generalisaci, nazvanou {{Prostrkaně|periodický zákon}} (v. čl. {{Prostrkaně|{{Heslo|Atom}}}}). Idee ty razily si mezi chemiky jenom pomalu dráhu a teprve čtyři momenty: odkrytí gallia, scandia, germania s vlastnostmi, jež předpověděl '''M.''' pro hypothetické prvky ekaaluminium, ekabor a ekasilicium, vyplňující do té doby prázdné mezery v periodické soustavě, jakož i důkaz, že beryllium se svými zdánlivě abnormálními vlastnostmi skutečně zaujímá místo, jež mu '''M.''' vykázal v přirozené soustavě, to teprve rozhodlo o tom, že periodická soustava byla od chemiků všeobecně přijata, a tím zároveň stal se radikální obrat ve vyučování chemii. Od té doby také datuje se nová perioda v badání na poli chemie anorganické. '''M.''' získal si velkých zásluh o rozvoj chemické industrie na Rusi. Roku 1863 sepsal první větší ruskou encyklopaedii předmětu toho a vedle toho často referoval o pokroku chemické industrie, jak se jevil na světových výstavách. Zejména jeho zásluhou stala se z industrie petrolejové na Rusi, původně nepatrné, velkolepá industrie světového významu, což má zejména velký význam pro posunutí civilisace směrem k centrální Asii. Stejným směrem pracuje '''M.''' nyní o povznesení průmyslu hornického, zejména hutnictví na Urale a Sibiři a dobývání uhlí v Rusku, o bezdýmném prachu ruské armády atd. Geniálnost a originálnost '''M'''-a jest známa celému vědeckému světu, přímý a nejbližší účinek měla však na četné jeho žáky na Rusi. Němci naň žárlí a jejich encyklopaedie obsahují o něm jen kratičké zprávy. Vysokých vědeckých vyznamenání dostalo se mu zejména od Angličanů, kteříž uznávají, že '''M.''' značí pro Rusko to, co značil Berzelius ve Švédsku, Liebig v Německu a Dumas ve Francii. — Srov. Thorpe, »Nature« (sv. 40., str. 193). Pisatel těchto řádků s vděčností vzpomíná, jak mocný vědecký i osobní vliv měl veliký slovan. chemik '''M.''' na jeho celou životní činnost vědeckou.
''[[Autor:Bohuslav Brauner|Bnr.]]''
{{Redakční poznámka|Ve 28.&amp;nbsp;dílu byl k heslu Mendělějev uveřejněn dodatek, viz {{Heslo|Mendělějev (dodatek)}}.}}
{{Konec formy}}

{{Redakční poznámky}}

[[Kategorie:Ruští chemici v Ottově slovníku naučném|Mendělějev]]</text>
      <sha1>cyrt62h6ixwnvz1lx2ug5wz29f1ioji</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Erberg</title>
    <ns>0</ns>
    <id>76229</id>
    <revision>
      <id>321496</id>
      <parentid>256800</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}</comment>
      <origin>321496</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1469" sha1="6vmep8gzhrxvn7h0enygh30kzb64xk5" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Erberg
  | PŘEDCHOZÍ = Erben
  | DALŠÍ = Erbersdorf
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Erberg
  | AUTOR = neznámý
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;696. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n721/mode/1up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Erberg: 1) E.''' {{Prostrkaně|Anton}}, histor. a filosof. spisovatel rak. (* 1695 v Lustthale — † 1746 v Lublani), vstoupil do řádu jesuitského, působil jako učitel dogmatiky a filosofie ve Štýr. Hradci a jako rektor kollegia v Lublani. Napsal mnoho pojednání, z nichž nejdůležitější jsou: ''Topographia Ducatus Carinthiae et Carnioliae'' (Vídeň, 1728); ''Institutiones dialecticae'' (t., 1750); ''Theologiae dogmaticae tractatus'' I.—VIII. (t., 1747—48) a j. a vydal Granelliho ''Topographia Ducatus Styriae'' (Štyr. Hradec, 1727) a J. Vincentia spis ''Discussio Peripatetica'' (Vídeň, 1730).

'''2) E.''' {{Prostrkaně|Bernard}}, historik rak. (* 1718 v Lublani — † 1773 v Kroměříži), byl členem řádu jesuitského a historiografem Tereziánské akademie. Vydal: ''Notitia illustris Regni Bohemiae, pars I.'' (Vídeň, 1761) s generální a s 12 spec. mapami krajů českých; ''Caroli Andrian S. J. Epochae Habspurgo-Austriacae continuatae ad annum 1740 tabulisque genealogicis auctae'' (t., 1762).
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>6vmep8gzhrxvn7h0enygh30kzb64xk5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Erbersdorf</title>
    <ns>0</ns>
    <id>76230</id>
    <revision>
      <id>321497</id>
      <parentid>256806</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}</comment>
      <origin>321497</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="498" sha1="hlewjxy5bh6vu9wi0ztzj814m678obk" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Erbersdorf
  | PŘEDCHOZÍ = Erberg
  | DALŠÍ = Erbíl
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Erbersdorf
  | AUTOR = neznámý
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;696. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n721/mode/1up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Erbersdorf,''' viz [[../Heřmanice|{{Prostrkaně|Heřmanice}}]].
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>hlewjxy5bh6vu9wi0ztzj814m678obk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Erbíl</title>
    <ns>0</ns>
    <id>76231</id>
    <revision>
      <id>321502</id>
      <parentid>256805</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}</comment>
      <origin>321502</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="990" sha1="tm9yficsawx8cefm98dr48pcexyhz51" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Erbíl
  | PŘEDCHOZÍ = Erbersdorf
  | DALŠÍ = Erbisdorf
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Erbíl
  | AUTOR = neznámý
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;696. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n721/mode/1up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Erbíl''' {{Prostrkaně|(Arbíl)}}, město v asijském Turecku, vilájetu bagdádském, 85 ''km'' vjv. Mosulu, na Tigridě, na rovině mezi oběma Zaby, s 12.000 obyv., většinou obchodníků. Rozkládá se na úpatí a z části i na svahu malého, umělého pahorku (někdejšího pohřebiště královského), na němž stojí tvrz (20 ''m''). Kol dolního města rozkládají se rozsáhlé zříceniny staré Arbely, z nichž vyniká osmihranný mináret (38 ''m'' v.). Okolí jest úrodné a bohato zvěří (viz [[../Arbela|{{Prostrkaně|Arbela}}]]).
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>tm9yficsawx8cefm98dr48pcexyhz51</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Erbisdorf</title>
    <ns>0</ns>
    <id>76233</id>
    <revision>
      <id>321498</id>
      <parentid>256807</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}</comment>
      <origin>321498</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="653" sha1="7a2ihz0g99uncwr904hbgey7j4l1iub" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Erbisdorf
  | PŘEDCHOZÍ = Erbíl
  | DALŠÍ = Erbium
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Erbisdorf
  | AUTOR = neznámý
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;696. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n721/mode/1up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Erbisdorf,''' ves v kraj. hejtmanství drážďanském s 2335 ob., s krajkářstvím a hamry. Západně odtud velké doly stříbrné a olověné (Himmelsfürst se 1400 dělníky), jv. dol Vereinigt Feld (350 dělníků).
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>7a2ihz0g99uncwr904hbgey7j4l1iub</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Erbkam</title>
    <ns>0</ns>
    <id>76235</id>
    <revision>
      <id>321499</id>
      <parentid>256809</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}</comment>
      <origin>321499</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="882" sha1="gb6opm9pyj2311c2c0d776zj6ir3grv" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Erbkam
  | PŘEDCHOZÍ = Erbium
  | DALŠÍ = Erblstein
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Erbkam
  | AUTOR = neznámý
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;696–697. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n721/mode/1up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Erbkam''' {{Prostrkaně|Georg Gustav}}, architekt něm. (* 1811 v Hlohově — † 1876 v Berlíně), súčastnil se s Lepsiem v l. 1842—40 expe- dice do Egypta a vydal své studie na 81 tabulích v známém díle pruské vlády »Denkmäler aus Aegypten u. Aethiopien« (1849—59). V Berlíně vystavěl dle Stülerových plánů kostel sv. Marka a se Strackem Národní galerii (1866—76). Od r. 1851 redigoval »Zeitschrift für Bauwesen«.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>gb6opm9pyj2311c2c0d776zj6ir3grv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Erblstein</title>
    <ns>0</ns>
    <id>76236</id>
    <revision>
      <id>321500</id>
      <parentid>256810</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}</comment>
      <origin>321500</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="620" sha1="nyk82h5dagq1yelrvm8g02cab0hujh9" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Erblstein
  | PŘEDCHOZÍ = Erbkam
  | DALŠÍ = Erbověda
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Erblstein
  | AUTOR = neznámý
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;697. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n722/mode/1up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Erblstein''' (něm. ''Erbelstein''), osada v Čechách u Pekla, hejt. a okr. Kadaň, fara Voč, pš. Perštejn; 7 d., 42 ob. n. (1890), fid. dvůr a myslivna Jos. hr. Thuna-Hohensteina.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>nyk82h5dagq1yelrvm8g02cab0hujh9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Elóhím</title>
    <ns>0</ns>
    <id>78271</id>
    <revision>
      <id>321429</id>
      <parentid>263222</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321429</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1145" sha1="fzfylknjwch7dc8de4s6ser4q35qsjf" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Elóhím
  | PŘEDCHOZÍ = Elogium
  | DALŠÍ = Elóhista
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Elóhím
  | AUTOR = [[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Rudolf Dvořák]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;538. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n563 Dostupné online.]
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Boží jména v judaismu|Boží jména v judaismu]]
}}

{{Forma|proza}}
'''Elóhím''' (hebr. plurál singuláru {{Prostrkaně|elóáh}}, užívaného jen [vyjmouc 2&amp;nbsp;Chron. 32, 15] v mluvě básnické), původně {{Prostrkaně|bozi}}, jak užíváno ho v bibli o bozích cizích národů, později jako {{Cizojazyčně|la|pluralis majestaticus}} o jediném bohu isráélském. Jest snad jen rozšířením zajisté nejstaršího tvaru ''él'' etymologie posud neobjasněné, snad = mocný (srv. alláh). Sam.&amp;nbsp;1, 28, 13 užito ho o duchu zemřelých.
''[[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Dk.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Judaismus v Ottově slovníku naučném|Elóhím]]</text>
      <sha1>fzfylknjwch7dc8de4s6ser4q35qsjf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Eluce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>78273</id>
    <revision>
      <id>321428</id>
      <parentid>263224</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321428</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="722" sha1="k9lh593ubsbfyu96r0s9lkwau4h4pzn" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Eluce
  | PŘEDCHOZÍ = Eltville
  | DALŠÍ = Elúl
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Eluce
  | AUTOR = [[Autor:Jan Vincenc Diviš|Jan Vincenc Diviš]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;555. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n580 Dostupné online.]
  | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Eluce''' (z lat.) slove způsob vycukrňování melassy soustavným promýváním saccharatu vápenatého v tak zv. elutorech. Viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Cukr}}}} str. 767.
''[[Autor:Jan Vincenc Diviš|DČ.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Průmysl v Ottově slovníku naučném|Eluce]]</text>
      <sha1>k9lh593ubsbfyu96r0s9lkwau4h4pzn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Elúl</title>
    <ns>0</ns>
    <id>78274</id>
    <revision>
      <id>321430</id>
      <parentid>263225</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321430</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="685" sha1="5nfl4cfeuoo1bisjgkcockjzwtgx2s5" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Elúl
  | PŘEDCHOZÍ = Eluce
  | DALŠÍ = Elura
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Elúl
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;555. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n580 Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Elul
}}

{{Forma|proza}}
'''Elúl''', šestý měsíc svátkového kalendáře židovského (po exilu), dvanáctý měsíc kalendáře občanského (před exilem). Kryje se asi s druhou pol. srpna a prvou září.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Judaismus v Ottově slovníku naučném|Elúl]]</text>
      <sha1>5nfl4cfeuoo1bisjgkcockjzwtgx2s5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Engobe</title>
    <ns>0</ns>
    <id>87069</id>
    <revision>
      <id>321448</id>
      <parentid>288054</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321448</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="781" sha1="czgq1hpui1rnk8ylvheg31ygadc3awn" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Engobe
| PŘEDCHOZÍ = Engliš
| DALŠÍ = Engonády
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Engobe
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;620. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n656/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Engoba
}}

{{Forma|proza}}
'''Engobe''' [a͡ngób], franc., sluje základní polévání předmětů hliněných, skládající se z bílé nebo barevné hlíny roztopné s přísadou některého kysličníku kovového, jako základ pod vrchní glasuru.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Francouzské výrazy v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Technika v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>czgq1hpui1rnk8ylvheg31ygadc3awn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ergasilus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>93040</id>
    <revision>
      <id>321509</id>
      <parentid>304859</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321509</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1698" sha1="cdwn7xcflte4ldudqjm50c0ux3820v3" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Ergasilus
  | PŘEDCHOZÍ = Erga schedam
  | DALŠÍ = Ergasteria
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Ergasilus
  | AUTOR = [[Autor:Antonín Štolc|Antonín Štolc]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Osmý díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;705. {{Kramerius|nkp|284cb550-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Ergasilus''' v. Nordm., rod {{Prostrkaně|cizopasných korýšů klanonohých}} (''Copepoda siphonostomata'') ze stejnojmenné čeledi ''Ergasilidae''. Jsou to drobní korýši tělem podobní buchankám (''Cyclops''), jejichž samičky cizopasí na žábrách ryb. Mají jediné oko, tykadla přední vícečlenná, zadní hákovitá, sloužící za ústrojí přichycovací, ústní ústroje bodavé, bez ssací roury, svrchní kusadla se hrotem zoubkovaným, zpodní makadlovitá; první pár kusadlových nožek jest bodcovitý, druhý pár u&amp;nbsp;samiček chybí, u&amp;nbsp;samců jest v&amp;nbsp;chapadlo přeměněn. Noh jest čtvero párů dlouzebrvitých, k&amp;nbsp;plování způsobilých. Poslední článek hrudní jest beznohý, u&amp;nbsp;samiček nese dvé velkých vaků vaječných: zadek zakončen vidlicí dlouze brvitou. Z&amp;nbsp;většího počtu druhů (9) známější jsou; '''E.'''&amp;nbsp;''Sieboldii'' v. Nordm. (samička 1—1&lt;sup&gt;.&lt;/sup&gt;5&amp;nbsp;mm dl.) cizopasící na žábrách kaprů, okounů a štik, '''E.'''&amp;nbsp;''gibbus'' v. Nordm., na žábrách úhořů, '''E.'''&amp;nbsp;''nanus'', na žábrách mořských ryb z&amp;nbsp;rodu Mugil. ''[[Autor:Antonín Štolc|Šc.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Zoologie v Ottově slovníku naučném|Ergasilus]]</text>
      <sha1>cdwn7xcflte4ldudqjm50c0ux3820v3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epitomé</title>
    <ns>0</ns>
    <id>93637</id>
    <revision>
      <id>321491</id>
      <parentid>312809</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321491</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1474" sha1="anx7d3qd1mlr0nlu0zbbka5e31gj85f" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Epitomé
  | PŘEDCHOZÍ = Epithymie
  | DALŠÍ = Epitome Juliani
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Epitomé
  | AUTOR = [[Autor:Karel Cumpfe|Karel Cumpfe]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;678. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:23f2aa00-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 Dostupné online.]
  | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epitomé''' (řec. ''{{Cizojazyčně|el|ἐπιτομή}}'') v literárním smyslu značí výtah z díla většího. Obyčej excerpovati díla větší rozšířil se nejvíce v době, kdy s utuchnutím původní tvořivosti vznikla snaha podati v přehledu to, co vykonali věkové předešlí. Řecká literatura, zejména grammatická, poskytuje nejvíce příkladů takových výtahů v době byzantské, a římská v IV. a V. století po Kr., zvláště v oboru historickém. Tak zachovány jsou pod jménem Aurelia Viktora dva nástiny historické; jeden (Caesares) obsahuje krátké dějiny doby císařské až k smrti Constantia, druhý ('''e.''') pozdější až k smrti Theodosia I. více směrem biografickým. Zvláště důležitý jest stručný nástin dějin římských od Eutropia v 10 knihách, s nímž nikterak měřiti se nemůže chatrná práce Rufova téměř v téže době vzniklá. ''[[Autor:Karel Cumpfe|Cfe.]]''

{{Konec formy}}

[[Kategorie:Řecké výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>anx7d3qd1mlr0nlu0zbbka5e31gj85f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epithymie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>93638</id>
    <revision>
      <id>321489</id>
      <parentid>306463</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321489</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="588" sha1="pysvf093tq97ux8a3j9i4luc00de0jt" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epithymie
| PŘEDCHOZÍ = Epitheton
| DALŠÍ = Epitomé
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epithymie
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;678. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:23f2aa00-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epithymie''' (z řec.), {{Prostrkaně|žádost}}, {{Prostrkaně|dychtění}}, {{Prostrkaně|laskominy}}.

{{Konec formy}}

[[Kategorie:Řecké výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>pysvf093tq97ux8a3j9i4luc00de0jt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epitheton</title>
    <ns>0</ns>
    <id>93640</id>
    <revision>
      <id>321488</id>
      <parentid>306465</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321488</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="871" sha1="oe8xp5pgi4ik0epiavu4r6l03j6nv9y" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epitheton
| PŘEDCHOZÍ = Epithesa
| DALŠÍ = Epithymie
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epitheton
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;678. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:23f2aa00-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epitheton''' jest slovo, jež k jinému pojmu jako jeho znak se přidává. Kde '''e'''-tem dociluje se úplnosti pojmové, má ono význam logický, ku př. kyslík jest plyn {{Prostrkaně|bezbarvý}}. Kde se jím dociluje představování hojnějšího a názornějšího za účelem aesthetickým, tam sluje '''e.''' {{Prostrkaně|ornans}} (ku př. {{Prostrkaně|růžoprstá}} Zora).

{{Konec formy}}

[[Kategorie:Řecké výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>oe8xp5pgi4ik0epiavu4r6l03j6nv9y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epithesa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>93641</id>
    <revision>
      <id>321487</id>
      <parentid>306467</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321487</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="586" sha1="s7q90vx1r79a8z0lqbrpiwhlop29cu5" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epithesa
| PŘEDCHOZÍ = Epitheloidní
| DALŠÍ = Epitheton
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epithesa
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;678. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:23f2aa00-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epithesa''' (z řec.), {{Prostrkaně|dodatek}} k hlavní větě nebo k jinému myšlenkovému celku.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Řecké výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>s7q90vx1r79a8z0lqbrpiwhlop29cu5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epitheloidní</title>
    <ns>0</ns>
    <id>93642</id>
    <revision>
      <id>321486</id>
      <parentid>306468</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321486</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="534" sha1="op95w5m61rqq3is61xs3aviq99mkyt2" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epitheloidní
| PŘEDCHOZÍ = Epithelióm
| DALŠÍ = Epithesa
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epithesa
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;678. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:23f2aa00-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epitheloidní''' (z řec.), epithelu podobný.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Řecké výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>op95w5m61rqq3is61xs3aviq99mkyt2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epithelióm</title>
    <ns>0</ns>
    <id>93643</id>
    <revision>
      <id>321485</id>
      <parentid>306469</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321485</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="841" sha1="j3eq907icp8g8sbl6m27fkmoks2kyus" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epithelióm
| PŘEDCHOZÍ = Epitheliální
| DALŠÍ = Epitheloidní
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epithelióm
| AUTOR = [[Autor:Jaroslav Hlava|Jaroslav Hlava]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;678. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:23f2aa00-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epithelióm''' (z řec.). Nádory, které se skládají i vznikají z epitheliálních elementů, jmenujeme '''e'''-y (karcinomy); zvláště nazývá se '''e'''-em rakovina (karcinom) vycházející z povrchního epithelu pokožky (cancroid). Viz {{Prostrkaně|[[../Rakovina/]]}}. ''[[Autor:Jaroslav Hlava|Hva.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Řecké výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>j3eq907icp8g8sbl6m27fkmoks2kyus</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Epitheliální</title>
    <ns>0</ns>
    <id>93644</id>
    <revision>
      <id>321484</id>
      <parentid>306471</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321484</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="556" sha1="gev6mjjrtfmwqxgemqrukaybjmzmawz" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Epitheliální
| PŘEDCHOZÍ = Epithel
| DALŠÍ = Epithelióm
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Epitheliální
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;678. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:23f2aa00-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Epitheliální''' (z řec.), z buněk epithelových složený.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Řecké výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>gev6mjjrtfmwqxgemqrukaybjmzmawz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Episkopální církev</title>
    <ns>0</ns>
    <id>93645</id>
    <revision>
      <id>321482</id>
      <parentid>306472</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321482</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="548" sha1="mzud28jge9qbsknxozpxragilyu6hte" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Episkopální církev
| DALŠÍ = Episkopální soustava
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Episkopální církev
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;673. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:23212930-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Episkopální církev''' t. j. {{Prostrkaně|Anglikánská církev}}. Viz {{Prostrkaně|[[../Anglie/]]}} str. 342.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>mzud28jge9qbsknxozpxragilyu6hte</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Episkopální soustava</title>
    <ns>0</ns>
    <id>93646</id>
    <revision>
      <id>321483</id>
      <parentid>306474</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321483</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="534" sha1="ss0u6tr3gj5q3p7c699ulbl0dev87az" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Episkopální soustava
| PŘEDCHOZÍ = Episkopalismus
| DALŠÍ = Episkopální církev
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Episkopální soustava
| AUTOR = neznámý
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;673. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:23212930-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Episkopální soustava''' viz {{Prostrkaně|[[../Episkopalismus/]]}}
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>ss0u6tr3gj5q3p7c699ulbl0dev87az</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Episkopalismus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>93647</id>
    <revision>
      <id>321481</id>
      <parentid>313547</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321481</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5804" sha1="4gonqz2ws59y9r8w4tal9d01pko5zns" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Episkopalismus
| PŘEDCHOZÍ = Episklera
| DALŠÍ = Episkopální soustava
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Episkopalismus
| AUTOR = [[Autor:Josef Doubrava|Josef Doubrava]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;672. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:22f8b9a0-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Episkopalismus''' v {{Prostrkaně|ústavě církve katolické}} značí nauku, která těžiště vlády církevní biskupům přisuzuje. — Kristus založiv církev, řízení její svěřil apoštolům, mezi nimiž vyznamenal Petra, vyvoliv jej ku předáctví, primátu. Základní ustanovení toto stalo se jádrem, které vyhraňovalo se různým útvarem, jak to různé doby s sebou přinášely tak, že poměr moci Petrovy v nástupcích jeho na stolci římském k moci apoštolské, trvající v biskupech, ač v podstatě oné Kristem založené nezvraten jest, v dějinách církve častěji nové tvářnosti nabýval. Přirozený vývoj tento přivádějící dle potřeby primát římský k platnosti, zavdal podnět k vývodům, jež rozeznávajíce v primátu práva původní a případky během času prý proti základnímu poměru biskupa římského k ostatním biskupům na úkor těchto uchvácené; i založily soustavu episkopální učením: plná moc vlády církevní přísluší celé církvi, již zastupují biskupové, kdežto primát pouze k tomu určený, aby zachovávala se v církvi jednota, tolik jenom moci má, kolik jí potřebuje, aby úloze své dostál. Ovšem obmezili přívrženci '''e'''-mu ponenáhlu potřebu tuto na pouhé {{Prostrkaně|prvenství čestné}} (''primatus honoris'') '''E.''' tím větší váhy nabýval, čím smutněji od XIV. věku poklesala moc papežův; zásady jeho vyznívají jasně z učení o podrobenství papeže sněmu církevnímu, jak to hlásal kancléř university pařížské Gerson a schválily sněmy kostnický (v sedění V. dne 6. dubna 1415), basilejský (v sedění II. 15. ún. 1432). Stanovisko '''e'''-mu hájily později t. zv. {{Prostrkaně|gallikánské církevní svobody}} (r. 1682), hlavně však držel je Mikuláš Hontheim, světící biskup trevírský, jenž skrývaje se za jménem Justinus Febronius spisem svým ''Justini Febronii iuris consulti de statu ecclesiae et legitima potestate Romani pontificis liber singularis ad reuniendos dissidentes in religione christianos compositus'' r. 1763 vydaným ve Frankfurtě bludného učení tak zv. febronianismu původcem se stal, a mezi jiným tvrdil, že Kristus moc klíčů veškeré církvi svěřil, která je svými služebníky biskupy vykonává; těchto předákem jest biskup římský, aniž však má nad nimi pravomoci; účelem primátu jest pouze zachování jednoty v církvi, veškera práva, která nejsou k tomu nutná, vrátiti jest biskupům.

Ve smyslu podobném snesena byla arcibiskupy porýnskými r. 1786 též t. zv. {{Prostrkaně|punktace emsská}}; týmž duchem nesl se systém josefínský, jehož účelem bylo odlouditi biskupy v úplnou nezávislost od stolice apoštolské. Ovšem hned od počátku postavili se papežové a spravedliví učenci na odpor bludům těmto, které naprosto pomíjely ideu církve; konečně na sněmu vatikánském (v sedění IV. dne 18. čce 1870) zamítnuta a odsouzena soustava '''e'''-mu konstitucí dogmatickou, která potvrzuje řím. biskupu — nástupci Petrovu — nejen čestné prvenství, nýbrž pravomoc plnou, řádnou, bezprostřední nad celou církví, jejími pastýři i věřícími. — Jest tedy dle právních zásad církevního práva postavení biskupů v ústavě církve Kristovy toto: {{Prostrkaně|Moc svátostná}} (''potestas ordinis'') z ustanovení božského v stejné míře všem biskupům, tedy i biskupu římskému, svěcením se uděluje; {{Prostrkaně|v pravomoci k řízení církve}} (''potestas iuris dictionis'') biskupové podíl mají, avšak v podřízenosti papeži; pokud pravomoc tato odnáší se k církvi celé — což děje se hlavně sněmováním oekumenickým — přináleží biskupům přímo z ustanovení božského, pokud však jeví se řízením určitého omezeného obvodu církevního — diécése určité — dostává se jí biskupům z práva božského prostředečně skrze papeže, jemuž přísluší omezování diécésí a určování osob k biskupství.

'''E.''' v {{Prostrkaně|právě protestantském}} jest zřízení, vedle něhož duchovní pravomocnost nad příslušníky protestantského vyznání přísluší zeměpanské vrchnosti. Následkem říšského nálezu 22. září 1555 v příčině augšpurského náboženského míru, jímž zastavila se duchovní pravomocnost papeže a biskupů v státech augšpurské konfesse, aniž byl ustanoven jiný orgán duchovní vlády, ujali se totiž vladaři sami církevní moci. Neoprávněnost jednání toho různě byla omlouvána a zastírána, hlavně učením, že prý veškerá duchovní moc přísluší lidu a jeho jménem vladařům jako zástupcům; když tedy říšským nálezem odňata byla dosavadním držitelům biskupům, po právu připadla zeměpanské vrchnosti; ovšem této jest předem a hlavně toliko právo zevnější pravomoci k místu přiváděli, kdežto v příčině bohoslužby a učení smí se miti spíše jen za tlumočníka úřadu učitelského v církvi evangelické. — Řízení dle soustavy episkopální s různými obměnami udržuje se u protestantův až na naše doby. ''[[Autor:Josef Doubrava|Da.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Křesťanství v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>4gonqz2ws59y9r8w4tal9d01pko5zns</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Emme</title>
    <ns>0</ns>
    <id>93993</id>
    <revision>
      <id>321436</id>
      <parentid>307504</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321436</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1153" sha1="2sdz9h836786uia1b5605ke70eyclxy" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Emme
  | PŘEDCHOZÍ = Emmaus
  | DALŠÍ = Emmeleia
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Emme
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Osmý díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;585. {{Kramerius|nkp|153355a0-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Emme''', též {{Prostrkaně|Emmen}}, dvě řeky v&amp;nbsp;sev. Švýcarsku: '''1)''' {{Prostrkaně|Velká}} '''E.''', též {{Prostrkaně|Emmat}}, 73&amp;nbsp;''km'' dlouhá, vzniká na vysočině bernské, sev. od jezera Brienzského (1700&amp;nbsp;''m''), vstupuje do {{Prostrkaně|emmského údolí}}, jež protéká směrem sev.-záp., u&amp;nbsp;Burgdorfu opouští pohoří dostihujíc pod Solothurnem Aary. Z&amp;nbsp;přítoků důležitější jest Ilfis s&amp;nbsp;ústím pod Langnavou. — '''2)''' {{Prostrkaně|Malá}} '''E.''', levý přítok Reussy (54&amp;nbsp;''km'' dl.), pramení se na brienzském Rothhornu (1750&amp;nbsp;''m'') v&amp;nbsp;Unterwaldenu, vstupuje do údolí entlebušského a u&amp;nbsp;Luzernu.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Řeky v Ottově slovníku naučném|Emme]]</text>
      <sha1>2sdz9h836786uia1b5605ke70eyclxy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Emmenthal</title>
    <ns>0</ns>
    <id>94018</id>
    <revision>
      <id>321437</id>
      <parentid>307572</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:15:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321437</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1815" sha1="g2mjs8yy72r77gkudgbxjj07av7dt5r" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Ottův slovník naučný
 | ČÁST = Emmenthal
 | PŘEDCHOZÍ = Emménie
 | DALŠÍ = Emmer
}}

{{Textinfo
 | TITULEK = Emmenthal
 | AUTOR = neuveden
 | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Osmý díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;585–586. {{Kramerius|nkp|153355a0-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
 | LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Emmenthal''' ({{Prostrkaně|Emmské údolí}}), krajina ve švýc. kantónu bernském, v&amp;nbsp;úvodí Velké Emmy a Ilfisu, skládající se z&amp;nbsp;okresů signauského (322&lt;sup&gt;.&lt;/sup&gt;6&amp;nbsp;''km''² a&amp;nbsp;24.896&amp;nbsp;ob.) a trachselwaldského (189&lt;sup&gt;.&lt;/sup&gt;7 ''km''² a&amp;nbsp;24.047&amp;nbsp;ob.). V&amp;nbsp;horní své části má ráz předalpské krajiny, bohaté pastvinami, chudé lesy; nejvyšším vrcholem je Kalkstock u&amp;nbsp;pramenů V.&amp;nbsp;Emmy (2199&amp;nbsp;''m''), ostatní hory dosahují jen 1000—1600&amp;nbsp;''m''. V&amp;nbsp;dolní, severní části údolí šíří se. pole, ovocné sady a listnaté lesy jsou hojnější. Zde jen horská skupina Napf (na pravé straně Emmy) podržuje ráz předalpský; na levé straně níží se táhlé hřbety pohoří znenáhla v&amp;nbsp;pahorkatinu. Obyvatelstvo živí se předem chovem dobytka (světoznámý {{Prostrkaně|emmentálský sýr}}); v&amp;nbsp;krajinách severnějších též orbou, ovocnictvím, lnářstvím a výrobou hodin a parket. Největší města v&amp;nbsp;'''E-'''u jsou Langnau, Sumiswald a Huttwyl. S&amp;nbsp;Bernem a Lucernem spojen jest '''E.''' drahou bernsko-langnausko lucernskou, která má odbočku z&amp;nbsp;Langnavy do Burgdorfu a Solothurnu. Srv. Imobersteg, Das '''E.''' nach Geschichte, Land und Leuten (1876); Türler, Das malerische und romantische '''E.''' (1887)
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Geografie v Ottově slovníku naučném|Emmenthal]]</text>
      <sha1>g2mjs8yy72r77gkudgbxjj07av7dt5r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Estrada</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96463</id>
    <revision>
      <id>321513</id>
      <parentid>313428</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321513</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1237" sha1="5xrt5bbdnorgvqc0abytnbks08mvf9o" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Estra
| ČÁST = Estrada
| DALŠÍ = La Estrada
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Estrada
| AUTOR = [[Autor:Jindřich Fialka|Jindřich Fialka]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;772. {{Kramerius|nkp|32ed80c0-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867}}
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Estráda
}}

{{Forma|proza}}
'''Estrada''' (z franc., též {{Prostrkaně|perron}}) slove každá zvýšená podlaha zvláště u oken, také před trůnem, buffetem, katafalkem, postelí atd., také chodník, mnohdy též zvláštní nízký, průběžný výstavek před sklepy nebo před sníženým přízemím soukromých domů, který jest přístupný buď schody z ulice nebo přímo dveřmi ze zvýšeného přízemí, a to hlavně tehdy, stojí-li domy při silnici, která na patě údolí vede, jak tomu bývá často u venkovských staveb českých, severoněmeckých, bavorských, saských a j. V těchto případech používá se '''e'''-dy jako terassy a rozestavují se po ní lavice, stoly, květiny, ano i besídky rostlinami opletené, a slouží k pobytu za letních dnů. ''[[Autor:Jindřich Fialka|Fka.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>5xrt5bbdnorgvqc0abytnbks08mvf9o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Estra</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96464</id>
    <revision>
      <id>321512</id>
      <parentid>313429</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321512</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="663" sha1="tbuxa1kpu5afdfqq6ex7uyxsz3cpqdu" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Est quaedam flere voluptas
| ČÁST = Estra
| DALŠÍ = Estrada
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Estra
| AUTOR = [[Autor:Jindřich Fialka|Jindřich Fialka]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;772. {{Kramerius|nkp|32ed80c0-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867}}
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Estra''', lat., slove 1. loubí, sínec, předsíň, kobka v budovách zděných; 2. u střech, jejichž krokve přesahují přes líc venkovské zdi, nazývá se '''e'''-rou též tento přístřešek. ''[[Autor:Jindřich Fialka|Fka.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>tbuxa1kpu5afdfqq6ex7uyxsz3cpqdu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Est quaedam flere voluptas</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96465</id>
    <revision>
      <id>321511</id>
      <parentid>313430</parentid>
      <timestamp>2026-04-17T12:16:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>321511</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="545" sha1="2zpdxgo4u9xhw4foott05oeg8yq6vbo" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Estórí ha-Farhí
| ČÁST = Est quaedam flere voluptas
| DALŠÍ = Estra
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Est quaedam flere voluptas
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;772. {{Kramerius|nkp|32ed80c0-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867}}
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Est quaedam flere voluptas''' (lat.), {{Prostrkaně|jest jakás v pláči rozkoš}}, slova Ovidiova (Tristium, IV. 3, 37).
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>2zpdxgo4u9xhw4foott05oeg8yq6vbo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Menderes</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96889</id>
    <revision>
      <id>321560</id>
      <timestamp>2026-04-17T22:01:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Menderes</comment>
      <origin>321560</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1800" sha1="0xet7850ludvegb3swhu0mgdkgf1q4q" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Menderes
  | PŘEDCHOZÍ = Menden
  | DALŠÍ = Mendes
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Menderes
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1901. S.&amp;nbsp;97–98. {{Kramerius|ndk|3f968650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Velký Menderes|Velký Menderes]] (1), [[w:Malý Menderes|Malý Menderes]] (2)
}}
{{Forma|proza}}
'''Menderes''' ({{Prostrkaně|Menderez, Maeander}}): '''1) M.''' {{Prostrkaně|Velký}} (''Bujuk''-'''M.'''), starý {{Prostrkaně|Maiandros}}, vytéká z malého jezera Hoiranského ve výši as 1000 ''m'' na planině Anatolské, vilájetu konijském, brzo mizí ve vápencové půdě, u Dineru jeví se opět a ztrácí se pak v neprostupném rákosí bývalého jezera. Přijímá pak s prava Bamaščaj, vstupuje do vilájetu aidinského, kde zavlažuje krásné, široké údolí, jímž protéká až k moři ve směru zjz., spojuje se s řekou Čuruk-su a vlévá se nedaleko zřícenin milétských do moře Aegejského. Náplavy '''M'''-u naplnily záliv Latmický a přístav milétský, zůstalo jen jezero Akisčaj. Délka '''M'''-u jest asi 380 ''km'', normální množství vody asi 200 ''m''³ za vteřinu, úvodí zaujímá 23.900 ''km''². Podle četných zátočin, jimiž se '''M.''' vine, nazvána podobná architektonická ozdoba {{Prostrkaně|[[../Maeander|maeander]]}} (v. t.).

'''2) M.''' {{Prostrkaně|Malý}} (''Kučuk-Mendereh'') protéká prov. aidinskou v údolí mezi pohoř. Misoghi a Tmolem a ústí se v zálivu Kuš-Adaském. Délka 125 ''km'', úvodí 3000 ''km''², množství náplavů velmi značné vyplnilo starověký přístav efeský.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>0xet7850ludvegb3swhu0mgdkgf1q4q</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Menden</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96890</id>
    <revision>
      <id>321561</id>
      <timestamp>2026-04-17T22:09:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Menden</comment>
      <origin>321561</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="752" sha1="gf8w4bklbkfpsmykzp1hmvzanewsicb" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Menden
  | PŘEDCHOZÍ = Mendelssohn-Bartholdy
  | DALŠÍ = Menderes
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Menden
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1901. S.&amp;nbsp;97. {{Kramerius|ndk|3f968650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = de:Menden (Sauerland)
}}
{{Forma|proza}}
'''Menden''', město v prus. vládním obvodě arnsberském, při ř. Hönne, na poboční trati prus. stát. dráhy Fröndenberg-Letmathe, má 7509 ob. (1895), sídlo soudu I. inst, poštu, telegraf a telefon, válcovny, pudlovny, výrobu zboží mosazného, trhy na obilí a dobytek.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>gf8w4bklbkfpsmykzp1hmvzanewsicb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Mendelssohn-Bartholdy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96891</id>
    <revision>
      <id>321563</id>
      <timestamp>2026-04-18T02:49:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Mendelssohn-Bartholdy</comment>
      <origin>321563</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7867" sha1="a3hf8vr28jialfule6uqlafsh4o26ug" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Mendelssohn-Bartholdy
  | PŘEDCHOZÍ = Mendelssohn
  | DALŠÍ = Menden
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Mendelssohn-Bartholdy
  | AUTOR = [[Autor:Boleslav Schnabel-Kalenský|Boleslav Schnabel-Kalenský]], neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1901. S.&amp;nbsp;96–97. {{Kramerius|ndk|3f6934c0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
  | LICENCE2 = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Felix Mendelssohn-Bartholdy
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:de:Karl Mendelssohn Bartholdy]]
}}
{{Forma|proza}}
'''Mendelssohn-Bartholdy: 1) M.''' {{Prostrkaně|Felix Jakob Ludwig}}, hud. skladatel světového významu (* 3. února 1809 v Hamburku — † 4. list. 1847 v Lipsku), vnuk filosofa Mosesa Mendelssohna, pocházeje z bohaté bankéřské rodiny, dostal doma nejpečlivější vychování. Hudbě učila jej matka, později Ludv. Berger hře klavírní, Hennings hře houslové, Fr. Zelter skladbě, prof. Heyse řečem a Rösel kresbě a malbě, v níž '''M.''' jevil vždy velikou vlohu. V 9. roce sklízel již úspěchy jako znamenitý virtuos na klavír a r. 1826, jako hoch 16letý, složil ouverturu k Shakespearovu »Snu v noci svatojanské«, dílo geniální duchem, originální a mistrné slohem. Rychlý vývoj '''M'''-ova veleducha uspíšily ještě příznivé podmínky hmotné a rodinné. Otec '''M'''-ův pořádal každé neděle komorní a orchestrální zábavy hudební a mladý skladatel měl nejlepší příležitost svá díla slyšeti a říditi. Zde nabyl již v dětství neocenitelných zkušeností jako dirigent a mistrný instrumentátor. Tvořil vždy neobyčejně lehce, hravě, bez námahy duševní již v jedenáctém roce, kdy oddal se cele skladbě. Otec '''M'''-ův, Abraham, nevěře sám úžasným schopnostem a předčasnému rozvoji synovu, odjel s ním r. 1825 do Paříže. Chtěl slyšeti úsudek L. Cherubiniho. Slavný ředitel pařížské konservatoře zvrátil všecky otcovy pochybnosti, nabídnuv se dovršiti vzdělání '''M'''-ovo. Otec nepřijal však návrhu a vrátil se do Berlína, kam rodina se byla přesídlila. '''M.''' jal se studovati na universitě filosofii. Již před ouverturou ''Sommernachtstraum'' složil řadu děl, zvláště houslovou a klavírní sonaty, první symfonii, mužské sbory a operu ''Die Hochzeit des Gamacho''. R. 1829 proslavil se uměleckým provedením Bachových skoro již zapomenutých »Pašijí dle sv. Matouše«, vzkřísiv je po prvé po smrti skladatelově trvale k životu. T. r. vypravil se do Anglie, sklízeje všude jako skladatel, pianista a dirigent veliké úspěchy. Roku 1830 cestoval v Italii a odjel odtud do Paříže a do Londýna. V té době složil dvě symfonie, ''A''-dur a ''A''-moll, ouvertury ''Hebriden'' a ''Walpurgisnacht'' a prvý sešit svých světoznámých ''Lieder ohne Worte'', dále ''g-moll koncert'' a ''h-moll capriccio''. Po návratu do Berlína přijal řízení hudební slavnosti v Düsseldorfě a hodnost městského ředitele hudby a opery. Zde složil ouverturu ''Schöne Melusine'' a začátek stkvělého oratoria ''Paulus''. R. 1835 byl povolán do Lipska za ředitele Gewandhauskoncertů a povznesl je svými uměleckými výkony, svým velikým rozhledem, všestranným vzděláním na prvé místo v Německu. Zde dokončil »Pavla«, složil dva ''Žalmy'', řadu klavírních a komorních skladeb a ouverturu ''Ruy Blas''. Odtud podnikl opět řadu uměleckých výprav Německem a Anglií, jsa všude nadšeně vítán a slaven. R. 1841 jmenovala jej universita čest. doktorem a královským saským kapelníkem. Konečně poslechl pozvání pruského krále Bedřicha Viléma IV., který chtěl tehdy založiti v Akademii berlínské hudební oddělení a svěřiti její řízení '''M'''-ovi, a váben touhou po rodině odjel do Berlína. Zde složil hudbu k Sofokleově »Antigoně«, ''Skotskou symfonii'' a j. R. 1843 vrátil se do Lipska po nezdarech záměru krále pruského, byv jmenován král. pruským generálním hudebním ředitelem a ozdoben řádem pour le mérite. V Lipsku založil pomocí přátel konservatoř. Zbývající léta svého krátkého, ale požehnaného života věnoval povznesení konservatoře, skladbě a posledním uměleckým cestám v Německu a v Anglii. Slabý ústrojím tělesným, otřesen stálou činností a cestami, '''M.''', dojat hluboce úmrtím své sestry Fanny, zemřel záhy po ní nervovou mrtvicí. — '''M.''' sloučil mysl nebesky jasnou, čistotu a krásu Mozartova klassického genia s líbezností, vroucností, ohněm a snivou lepostí romantického Webera. Neznal živě hlubokého výronu vášně, výbuchu nezkrotné síly, bouří citů a ponurých nálad Beethovenova ducha a pozdějších novoromantiků. Všechna díla splývala v lesku, záři a teple jeho čarovné, unášející zpěvnosti a v jeho jemné a přece barvami zářící a originální instrumentace. '''M.''' byl rozhodný lyrik. Mnohým byl pro tyto vlastnosti jednostranným. Skutečně, jeho lyrika, náchylná k sentimentalitě a zavlečená jeho přečetnými nohsledy do všednosti, vzbudila později mocný a dosti spravedlivý odpor novoromantiků. Přes to jest '''M.''' veleduch z boží milosti a díla jeho čarují posud krásou svých bezvadných útvarů, něhou, jemností a přímo pohádkovou vzdušností, svéráznými to rysy tvůrčí síly '''M'''-ovy. Lyrika '''M'''-ova připojila se rozhodně k romantismu. Nejvíce vynikla v jeho 83 písních a sborech, dávno znárodnělých, a v jeho klavírních skladbách »Písně beze slov«. Z instrumentálních jeho děl mají mocnou pečet jeho osobitého ducha ouvertury »Sommernachtstraum«, op. 51., »Hebriden«, též přezvaná »Fingalshöhle«, op. 21., »Meeresstille und glückliche Fahrt«, op. 27., »Schöne Melusine«, op. 32., »Ruy Blas«, op. 95., a »Walpurgisnacht«, op. 60., v prvém zpracování. Z velikých děl vynikla jeho dvě oratoria »Paulus« a ''Elias''. Jimi stojí '''M.''' hned vedle Bacha a Händela. Biblický jejich obsah pojal '''M.''' pokročilým duchem času a místo slepě zbožné úcty k církevním názorům o umění líčil básnicky v tónech jeho skutečný děj a povahy osob. Četná díla '''M'''-ova ze všech odvětví hudeb. umění jsou dávno majetkem obecným. Op. 1.—72. vydáno za jeho života, op. 73.—121. po jeho smrti. Po nádherném vydání jeho děl u Breitkopfa a Härtela (1875) následovala laciná, ale pečlivá vydání N. Simrocka, Petersa, Kahnta, Schubertha &amp; Co. a j. — Literatura: Reisebriefe (z let 1830—32) a Briefe (z 1833 až 1847), 5. vyd. v Lips. 1882; Thematisches Verzeichniss a Systematisches Verzeichniss d. Werke F. '''M.'''; Lampadius, Felix '''M.''', ein Denkmal (1848); Ed. Devrient, Meine Erinnerungen an F. '''M.''' (1869); F. Hiller, F. '''M.''' (1874); S. Hensel, Die Familie '''M.''' (1879, 3 sv.; 8. vydání о 2 sv. r. 1895); dále psali biografie: C. Polko, A. Reissmann (3. vyd. 1893), La Mara (Studienköpfe), F. Gleich (Charakterbilder) a jiní. ''[[Autor:Boleslav Schnabel-Kalenský|bk.]]''

'''2) M.''' {{Prostrkaně|Karl}}, historik něm., syn předešl. (* 1838 v Lipsku — † 18J4 v Bruggu ve Švýcarech). Cestovav po Řecku stal se docentem dějepisu v Heidelberce a r. 1867 professorem ve Freiburce. R. 1874 ochuravěl duševně. Napsal: ''Graf Johann Kapodistrias'' (1864); ''Friedrich v. Gentz'' (1867); ''Der Rastatter Gesandtenmord'' (1869); ''Geschichte Griechenlands von 1453 bis auf unsere Tage'' (1870—74, 2 sv.); ''Goethe und Felix'' '''M.-B.''' (1871). Vydal korrespondenci Gentzovu s Pilatem (1868, 2 sv.) a (s Kelchnerem) dopisy generálního poštmistra v. Naglera (l869) a generála v. Rochow (1874).
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>a3hf8vr28jialfule6uqlafsh4o26ug</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Mendelssohn</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96892</id>
    <revision>
      <id>321564</id>
      <timestamp>2026-04-18T03:11:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Mendelssohn</comment>
      <origin>321564</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3590" sha1="cpnf1f7mxogj5ar2x2x9mtds7qtzlok" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Mendelssohn
  | PŘEDCHOZÍ = Mendeli
  | DALŠÍ = Mendelssohn-Bartholdy
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Mendelssohn
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1901. S.&amp;nbsp;96. {{Kramerius|ndk|3f6934c0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Moses Mendelssohn
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:de:Georg Benjamin Mendelssohn]]
}}
{{Forma|proza}}
'''Mendelssohn: 1) M.''' {{Prostrkaně|Moses}}, filosof židovský (* 1729 v Dessavě — † 1786 v Berlíně). Obdržev, na kolik pro nemajetnou rodinu židovskou možno bylo, v tehdejší době pečlivé vychování domácí, přišel r. 1745 do Berlína, kde soukromým studiem se seznámil s klassickým vzděláním, literaturami moderními a filosofií Spinozovou, Leibnizovou a Wolfovou. Ze hmotné bídy jej vytrhlo, když se stal r. 1750 vychovatelem v rodině továrníka Bernharda, jehož firmy se stal později společníkem. R. 1754 přišel do styku s Lessingem, kterýž poměr zůstal směrodatný pro jeho filosoficko-humanistický vývoj. Rovněž jeho styky s Abbtem, Nikolaiem a hlavně se Sulzerem byly na podporu jeho idealistického směru. '''M.''' chýlil se k liberalismu přirozeného náboženství a proti předsudkům i u svých souvěrců vystupoval s plným důrazem. Ideálem mu byla snášelivost náboženská a volnost vyznání, jak to projevil ve spise ''Jerusalem oder über d. religiöse Macht u. Judentum'' (1783). Byl deistou a v otázkách filosofických hlavně mu záleželo na tom, aby dokázal jsoucnost boží a nesmrtelnost duše; o prvé se pokouší ve spise ''Morgenstunden'' (Berl., 1785), o druhé v nejznámějším ze svých děl, ''Phädon, oder über die Unsterblichkeit d. Seele in drei Gesprächen'' (t., 1767; nově 1869 v Lipsku). Mimo to napsal: ''Philosoph. Gespräche'' (1755), kde hájí Leibnizův optimismus; společně s Lessingem ''Pope, ein Metaphysiker'' (Gdaňsko, 1755); berlínskou akademií poctěné pojednání ''Abhandlung über die Evidenz in den metaphysischen Wissenschaften'' (1763), vesměs to spisy, nesoucí se osvícenským směrem druhé polovice minulého století, mezi jehož přední populární filosofy bez odporu '''M.''' náleží. Dále uvádíme z oboru krasovědného: ''Betrachtungen über die Quellen und Verbindungen der schönen Künste u. Wissenschaften'' (1857); ''Betrachtungen über das Erhabene u. Naivè'' (1758); studii ve formě listové ''Über die Empfindungen'' (1755), něm. překlad Pentateuchu a Žalmů. Poslední spis jeho, jehož tisku již se nedočkal, byl: '''M.''' ''M. an die Freunde Lessings'' (1780), kde Lessinga hájí proti F. H. Jacobimu, jenž onomu vytkl spinozismus. Souborné vydání spisů jeho obstaral vnuk jeho Georg Benjamin '''M.''' (Lips., 1843—45, 7 sv.), jeho ''Schriften zur Philosophie, Aesthetik und Apologetik'' vydal Brasch (2. vyd. 1881, 2 sv.). Srv. Kayserling, '''M.''' M., sein Leben u. seine Werke (Lips., 1888). Starší ze dvou dcer '''M'''-ových, {{Prostrkaně|Dorothea}}, provdala se ve druhém manželství za Friedricha Schlegla.

'''2) M.''' {{Prostrkaně|Georg Benjamin}}, zeměpisec a statistik něm., vnuk předešl. (* 1794 v Berlíně — † 1874), byl professorem na universitě v Bonnu. Napsal mezi jiným: ''Das germanische Europa'' (1836) a ''Die städtischen Institutionen im monarchischen Staate'' (1846). — Srovn. Hensel, Die Familie '''M.''' 1729—1847 (5. vyd. Berl., 1886).
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>cpnf1f7mxogj5ar2x2x9mtds7qtzlok</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Mendeli</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96893</id>
    <revision>
      <id>321565</id>
      <timestamp>2026-04-18T03:16:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Mendeli</comment>
      <origin>321565</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="523" sha1="8mjss0gmn6z6aa38l73jliy0koyunrm" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Mendeli
  | PŘEDCHOZÍ = Mendělejev
  | DALŠÍ = Mendelssohn
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Mendeli
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1901. S.&amp;nbsp;96. {{Kramerius|ndk|3f6934c0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = en:Mount Pentelicus
}}
{{Forma|proza}}
'''Mendeli''', pohoří, v. {{Prostrkaně|[[../Pentelikon/]]}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>8mjss0gmn6z6aa38l73jliy0koyunrm</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>321566</id>
      <parentid>321565</parentid>
      <timestamp>2026-04-18T03:16:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Mendělějev</comment>
      <origin>321566</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="524" sha1="8y3a841z21nossfv82uyuz1h8pij38m" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Mendeli
  | PŘEDCHOZÍ = Mendělějev
  | DALŠÍ = Mendelssohn
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Mendeli
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1901. S.&amp;nbsp;96. {{Kramerius|ndk|3f6934c0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = en:Mount Pentelicus
}}
{{Forma|proza}}
'''Mendeli''', pohoří, v. {{Prostrkaně|[[../Pentelikon/]]}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>8y3a841z21nossfv82uyuz1h8pij38m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Diphyscium</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96894</id>
    <revision>
      <id>321568</id>
      <timestamp>2026-04-18T05:59:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>n</comment>
      <origin>321568</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1323" sha1="kgeb1fih77nleggdccqfcjgrk9r7cen" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Diphtheritis
| ČÁST = Diphyscium
| DALŠÍ = Diplanometr
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Diphyscium
| AUTOR = [[Autor:Josef Dědeček|Josef Dědeček]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1893. S.&amp;nbsp;583
{{Kramerius|nkp|a949dd60-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Diphyscium''' Ehrh., {{Prostrkaně|dvojbublen}}, rod {{Prostrkaně|listnatých mechů vrcholoplodných}} z čeledi ''Buxbaumiaceae'', habituelně připomínající na ''Phascum'' a j. nizounké rody, neboť má velmi krátký, sotva 5 ''mm'' dl. stonek s listy čárkovito-jazykovitými, na konci zaokrouhlenými se žilou před koncem zanikající. Puštička jest též skoro přisedlá, avšak {{Prostrkaně|nápadně velká}}, šikmo vejcovitá, {{Prostrkaně|jako by nadmutá}}, s víčkem homolovitým. Obústí má na rozdíl od r. ''Buxbaumia'' pouze kratinké zoubky. '''D'''. roste v hustých, někdy červenohnědých trsech na lesní tuhé prsti, v roklinách; někdy též vyplňuje pukliny skalní. Jediný druh '''D'''. ''foliosum'' Mohr, '''d'''. {{Prostrkaně|vlasatý}}, jest u nás z nížiny až na nej- vyšší pohoří vůbec rozšířený. ''[[Autor:Josef Dědeček|Děd.]]'' 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>kgeb1fih77nleggdccqfcjgrk9r7cen</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Diphtheritis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96895</id>
    <revision>
      <id>321569</id>
      <timestamp>2026-04-18T06:04:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>n</comment>
      <origin>321569</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="454" sha1="dw3ytnftioz13tvcfvelip8w6gg9eg6" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Dipholis
| ČÁST = Diphtheritis
| DALŠÍ = Diphyscium
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Diphtheritis
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1893. S.&amp;nbsp;583
{{Kramerius|nkp|a949dd60-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Diphtheritis''' viz {{Prostrkaně|[[../Diftherie|Diftherie]]}}. 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>dw3ytnftioz13tvcfvelip8w6gg9eg6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Dipholis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96896</id>
    <revision>
      <id>321570</id>
      <timestamp>2026-04-18T06:37:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>n</comment>
      <origin>321570</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="674" sha1="jaei3kgtwzzk1vn9fq1qynw9makzzk9" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Diph.
| ČÁST = Dipholis
| DALŠÍ = Diphtheritis
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Dipholis
| AUTOR = [[Autor:Josef Dědeček|Josef Dědeček]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1893. S.&amp;nbsp;583
{{Kramerius|nkp|a949dd60-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Dipholis''' ADC., rostlinný rod z čeledi ''Sapotaceae'', velmi příbuzný rodu ''Bumelia'', od níž liší se hlavně bílkovitými semeny a korunou 15laločnou. Roste stromovitě nebo křovitě na ostrovech Antillských. ''[[Autor:Josef Dědeček|Děd.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>jaei3kgtwzzk1vn9fq1qynw9makzzk9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Diph.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96897</id>
    <revision>
      <id>321572</id>
      <timestamp>2026-04-18T07:06:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>n</comment>
      <origin>321572</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="437" sha1="be2ux1it1smhgljuczvoocfz47sui8h" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Di Pauli
| ČÁST = Diph. 
| DALŠÍ = Dipholis
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Diph.
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1893. S.&amp;nbsp;583
{{Kramerius|nkp|a949dd60-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Diph.''' Hesla tuto neuvedená hledej pod {{Prostrkaně|Dif}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>be2ux1it1smhgljuczvoocfz47sui8h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Mende</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96898</id>
    <revision>
      <id>321574</id>
      <timestamp>2026-04-18T07:29:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Mende</comment>
      <origin>321574</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1083" sha1="rdgaveq6mvir5yr0xye6gkg5feuetff" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Mende
  | PŘEDCHOZÍ = Mendaňa
  | DALŠÍ = Mendělějev
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Mende
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1901. s.&amp;nbsp;94–95. {{Kramerius|ndk|3eeb2b20-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Mende (Lozère)
}}
{{Forma|proza}}
'''Mende''' [ma͡nd], hl. město franc. départ. Lozère, v hlubokém údolí, na l. bř. ř. Lot, 739 ''m'' n. m., na trati Jižní dráhy Marvejols-'''M.''', má 4949 ob. (1896). Jest sídlem biskupa a soudního dvoru první instance, společnosti pro vědy a uměni zal. r. 1819, má kathedrálu sv. Petra ze XIV. stol., seminář, praefekturu, učitelský ústav ženský a mužský, kollej, bibliotéku, museum starožitností, průmyslovou komoru, sochu papeže Urbana V. od Dumonta, přádelny na vlnu a plátno, tkalcovství, barvířství a výrobu dřevěnek. '''M.''' bylo v XVI. stol. dobyto a zpustošeno Hugenoty. 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>rdgaveq6mvir5yr0xye6gkg5feuetff</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Mendaňa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96899</id>
    <revision>
      <id>321575</id>
      <timestamp>2026-04-18T07:34:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Mendaňa</comment>
      <origin>321575</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="486" sha1="qckzc4tv7fa5dilfztbitl4huafd05p" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Mendaňa
  | PŘEDCHOZÍ = Menčík
  | DALŠÍ = Mende
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Mendaňa
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1901. s.&amp;nbsp;94. {{Kramerius|ndk|3eeb2b20-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO =
}}
{{Forma|proza}}
'''Mendaňa''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Marquesy}}}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>qckzc4tv7fa5dilfztbitl4huafd05p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Di Pauli</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96900</id>
    <revision>
      <id>321576</id>
      <timestamp>2026-04-18T07:34:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>n</comment>
      <origin>321576</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="896" sha1="29cc3mygia0hwpyaomnqe55pjp36lz1" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Dioxeion
| ČÁST = Di Pauli 
| DALŠÍ = Diph.
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Di Pauli
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1893. S.&amp;nbsp;583
{{Kramerius|nkp|a949dd60-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Di Pauli''' {{Prostrkaně|Andreas Jos}}., svobodný pán z {{Prostrkaně|Treuheimu}}, historik tyrolský (* 1761 v Bolzanu — † 1839 v Inšpruku), byl appell. radou v císařských a bavorských službách a stal se r. 1824 presidentem appell. soudu pro Tyroly a Vorarlberg. Získal si zásluhy o tyrol. zemské museum a o historii tyrolskou založením sbírky listin: ''Bibliotheca tirolensis'', která jest dosud bohatým pramenem, a vydáváním: ''Der Sammler für Geschichte u. Statistik von Tirol'' (5. sv.).
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>29cc3mygia0hwpyaomnqe55pjp36lz1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Menčík</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96901</id>
    <revision>
      <id>321577</id>
      <timestamp>2026-04-18T09:54:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Menčík</comment>
      <origin>321577</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5070" sha1="6ffa1tlwhzewvyq8vljq63jt0jhtos4" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Menčík
  | PŘEDCHOZÍ = Menčice
  | DALŠÍ = Mendaňa
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Menčík
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1901. s.&amp;nbsp;94. {{Kramerius|ndk|3eeb2b20-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Ferdinand Menčík
  | SOUVISEJÍCÍ = [[Autor:Ferdinand Menčík]]
}}
{{Forma|proza}}
'''Menčík''' {{Prostrkaně|Ferdinand}}, kultur. historik čes. (* 29. květ. 1853 ve Vitiněvsi u Jičína). Vystudovav (1872) gymnasium v Jičíně, filosofii v Praze a ve Vídni, vstoupil (1876) do dvor. knihovny vídeňské, kde r. 1877 jmenován amanuensem, r. 1885 skriptorem a r. 1900 kustodem. Vedle toho stal se r. 1884 lektorem řeči a literatury čes. na universitě vídeňské, r. 1898 archivářem a bibliotékářem hr. Jana Harracha, r. 1884 dopisujícím členem Král. české společnosti nauk, r. 1891 dopisujícím členem Čes. akademie, kterýchžto posledních dvou hodností se vzdal (1893). '''M.''' náleží k nejpilnějším sběratelům a vydavatelům pramenů pro naši historii kulturní i literární a mnohou vzácnou zprávu, mnohý důležitý starý text podal do veřejnosti na svůj vlastní náklad. Vstoupiv do dvor. bibliotéky sbíral '''M.''' pilně prameny literární a kulturní a nálezy své uveřejňoval v »Č. Č. M.«. (''Příspěvek k bibliografii české'', 1877; ''Dodatky k starší české bibliografii'', 1878; ''Píseň o přijímání kalicha'', 1879; ''V. Vojtěcha Rankova dopis Konradu Waldhauserovi'', 1880; ''Několik úvah k starší české literatuře'', 1881; ''Dodatky a opravy k bibliografiím starších spisovatelů českých а k starší české bibliografii'', 1883 a 1888; ''Matouš Kollin z Choteřiny'', 1884; ''Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic'', 1887; ''Nový zlomek Alexandreidy'', 1889; ''Píseň proti svatokupectví'', 1890; ''Modlitba k Panně Marii'', 1895; ''Příspěvek životopisný (Samuel Adam z Veleslavína)'', 1894; O dvou spisech Husových; ''Studenti z Čech a Moravy ve Witemberce od r. 1S02 až do r. 1502'', 1897); v publikacích {{Prostrkaně|Král. čes. společnosti nauk}} (''O starém rukopise o hře v šachy'', 1879; ''Konrád Waldhauser, mnich řádu sv. Augustina'', 1881; ''Několik statutů o nařízení arcibiskupů Pražských Arnošta a Jana I., 1355—1377'', 1882; ''Pohřební řeč nad arcibiskupem Janem v Jenštejna'', 1882; ''Nekrolog fary Chotikovské'', 1883; ''Milič a dva jeho spisy v r. 1367'', 1890; ''Příspěvek k literatuře překladové'', 1891; ''Pořádek bratrstva zlatnického v Praze a stanovy z r. 1324''; ''Výslech Valdenských г. 1З40'', 1891; ''Latinský básník Jeronym Arconatus'', 1896; ''Über ein Wiedertäufergesangbuch'', 1896; ''Úmluvy vídeňské z r. 1725 a jejich následky'', 1897). Velmi četné stati historické jsou obsaženy v »Národ. Listech« v l. 1883—1892, v »Pokroku«, »Hlasu Národa« v l. 1892—1897, v »Slovanském Sborníku«, některé články ve »Filol. Listech«, v »Ruchu« atd. Samostatně napsal a vydal: ''Česká proroctví.'' Příspěvek k dějinám prostonárodní literatury (Jičín, 1878); ''Ivan S. Turgeněv a jeho spisy'' (Praha, 1878); ''Zápisky kněze Václava Rosy'' (Jičín, 1879); ''Rozmanitosti:'' Příspěvky k dějinám starší české literatury. Díl I. (t., 1880); ''Prešpurský slovník'' (Praha, 1892); ''Dva evangelistáře'' (t., 1893); ''Knížky o hře šachové'' (t., 1880); ''Rozbor legendy o sv. Kateřině'' (t., 1881); ''Kronika o Štilfridovi a Bruncvíkovi'' (»Krok«, 1889); ''Jan Amos Komenský'' (Praha, 1892); ''Jiří Ribay (Ryba), kapitola z dějin literárních'' (Vídeň, 1892); ''Jan Kollár, pěvec slovanské vzájemnosti'' (Praha, »Matice lidu«, 1893); ''Zásady hospodářské ve století XVI.—XVII.'' (t., 1893, zvlášt. otisk z »Čes. listů hospodářských«). {{Prostrkaně|Prostonárodní hry divadelní:}} Sv. I. ''Vánoční hry'' (Holešov, 1894); Sv. II. ''Velkonoční hry'' (t., 1895); ''Paměti Jana Jiřího Haranta z Polžic a Bezdružic od r. 1624 až 1648'' (Praha, 1897); ''Hrabě Swéerts Špork a jeho hospodářské zásady'' (t., 1897, zvláštní otisk z »Čes. listů hospodář.«); ''Soudní kniha města Jičína od г. 1З62 do r. 1407'' (Jičín, 1898); do »Rozprav« Čes. Akademie napsal: ''Volba papeže Innocence X.'' (1894) ; ''Příspěvky k dějinám čes. divadla'' (1895); v tisku má: ''Dějiny města Jičína až do r. 1620''; ve Vídeňské Akademii vydal: ''Ein Tagebuch über die Belagerung von Wien 168З'' (1898); ''Die Reise K. Maxmilian II. nach Spanien 1S47'' (1898); ''Beiträge zur Geschichte der Hofämter'' (1899); v rukopise má: ''Belgien unter der Verwaltung des Grafen Fried. Aug. Harrach a Die Hofwirtschaften''. Mimo to redigoval v l. 1891—1896 Kalendář Čechů vídeňských a r. 1888 Památník ochot. spolku »Pokroku« ve Vídni.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>6ffa1tlwhzewvyq8vljq63jt0jhtos4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Menčice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96902</id>
    <revision>
      <id>321580</id>
      <timestamp>2026-04-18T10:01:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Menčice</comment>
      <origin>321580</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="562" sha1="31vu0k4hzaw8ca52qpbz9d2efyrg26d" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Menčice
  | PŘEDCHOZÍ = Menčetić
  | DALŠÍ = Menčík
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Menčice
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1901. S.&amp;nbsp;94. {{Kramerius|ndk|3eeb2b20-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Menčice
}}
{{Forma|proza}}
'''Menčice''', ves v Čechách, hejtm. Žižkov, okr. a fara Říčany, pš. Mnichovice; 20 d., 94 ob. č. (1890).
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>31vu0k4hzaw8ca52qpbz9d2efyrg26d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Menčetić</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96903</id>
    <revision>
      <id>321581</id>
      <timestamp>2026-04-18T10:09:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Menčetić</comment>
      <origin>321581</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="810" sha1="4q0us4xnr20qevplbvxmteyldyhp7zf" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Menčetić
  | PŘEDCHOZÍ = Mencl
  | DALŠÍ = Menčice
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Menčetić
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1901. S.&amp;nbsp;94. {{Kramerius|ndk|3eeb2b20-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:hr:Vladislav Menčetić|Vladislav Menčetić]] (1), [[w:hr:Šiško Menčetić|Šiško Menčetić]] (2)
}}
{{Forma|proza}}
'''Menčetić: 1) M.''' {{Prostrkaně|Vladislav}} v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Jihoslované/Literatura chorvatská|Jihoslované}}}}, str. 448.

'''2) M.''' {{Prostrkaně|Šiško}} v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Jihoslované/Literatura chorvatská|Jihoslované}}}}, str. 440.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>4q0us4xnr20qevplbvxmteyldyhp7zf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Dioxeion</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96904</id>
    <revision>
      <id>321582</id>
      <timestamp>2026-04-18T10:12:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>n</comment>
      <origin>321582</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="654" sha1="im8urtu2hhks9rxko6ixglxx9c5fmj1" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Diou
| ČÁST = Dioxeion
| DALŠÍ = Di Pauli
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Dioxeion
| AUTOR = [[Autor:Karel Stecker|Karel Stecker]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1893. S.&amp;nbsp;583
{{Kramerius|nkp|a949dd60-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Dioxeion''' (řec.) jest název pro intervall čisté kvinty u Aristoxena se vyskytující, jejž uvádí vedle obvyklého názvu »diapente«, rozlišuje symfonie od {{Prostrkaně|[[../Diafonie|diafonií]]}} (v. t.). ''[[Autor:Karel Stecker|Str.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>im8urtu2hhks9rxko6ixglxx9c5fmj1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Mencl</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96905</id>
    <revision>
      <id>321585</id>
      <timestamp>2026-04-18T10:24:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Mencl</comment>
      <origin>321585</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1650" sha1="3wci0fdip6qrjo1b02cerhkv7qk63sc" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Mencl
  | PŘEDCHOZÍ = Mencke
  | DALŠÍ = Menčetić
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Mencl
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1901. S.&amp;nbsp;94. {{Kramerius|ndk|3eeb2b20-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Mencl
}}
{{Forma|proza}}
'''Mencl''' {{Prostrkaně|Josef Branislav}}, kovolijec český (* 1815 v Hořovicích — † 1864 v Karlíně). U nevlastního otce vyučil se klempířství, cestoval po Rakousku a r. 1839 usadil se v Karlíně jako klempíř. Amerlingův »Průmyslový posel« a jeho univers. přednášky vědecko-průmyslové, jichž '''M.''' se účastnil, působily na rozvoj jeho dílny, v níž vznikl mimo řadu náhrobkův a drobných prací: ''lustr'' pro něm. divadlo pražské (1860); ''gotický lustr'' pro radní síň pražské radnice (1858); ''kovová poprsí'' v zahradě plynárny karlínské; ''sochy'' pro kapli jetřichovickou; zinkové {{Prostrkaně|sarkofagy}} pro Cecinkary z Birnic a socha ''Ukřižovaného''. Práce '''M'''-ovy, jež vystavil na světové výstavě londýnské (1851), těšily se oblibě za hranicemi a objednávány až z Ameriky. '''M.''' vystupoval též politicky; r. 1848 byl členem Národního výboru a účastnil se Slovanského sjezdu. Ale také osvětově působil mezi spoluobčany zřídiv v Karlíně průmyslovou a poučnou knihovnu a čtenářský spolek. Pracoval také literárně o monografii statků na Hořovicku a přispíval do Riegrova Slovníku naučného.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>3wci0fdip6qrjo1b02cerhkv7qk63sc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Diou</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96906</id>
    <revision>
      <id>321586</id>
      <timestamp>2026-04-18T10:29:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>n</comment>
      <origin>321586</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="699" sha1="t3ostwu6er0pybalv3jqlobo8xhxh4s" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Diotrefés
| ČÁST = Diou
| DALŠÍ = Dioxeion
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Diou
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1893. S.&amp;nbsp;583
{{Kramerius|nkp|a949dd60-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Diou''' [diů], městečko ve franc. dep. Allier, kant. dompierreském na Loiře a na železnici moulins-montchaninské, má 1596 ob. (1891) a mramorové lomy. K obci té náleží bývalé cisterciácké opatství {{Prostrkaně|Sept-Fonds}}, v němž nyní sídlí trappisté, zřídivše zde velké vzorné hospodářství.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>t3ostwu6er0pybalv3jqlobo8xhxh4s</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>321587</id>
      <parentid>321586</parentid>
      <timestamp>2026-04-18T10:29:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <origin>321587</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="699" sha1="g1gssawl1khhv4bw2c7s33pfvytyv9y" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Diotrefés
| ČÁST = Diou
| DALŠÍ = Dioxeion
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Diou
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1893. S.&amp;nbsp;583
{{Kramerius|nkp|a949dd60-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Diou''' [diù], městečko ve franc. dep. Allier, kant. dompierreském na Loiře a na železnici moulins-montchaninské, má 1596 ob. (1891) a mramorové lomy. K obci té náleží bývalé cisterciácké opatství {{Prostrkaně|Sept-Fonds}}, v němž nyní sídlí trappisté, zřídivše zde velké vzorné hospodářství.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>g1gssawl1khhv4bw2c7s33pfvytyv9y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Mencke</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96907</id>
    <revision>
      <id>321588</id>
      <timestamp>2026-04-18T10:58:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Mencke</comment>
      <origin>321588</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1512" sha1="fu6rzx369rvikes0o1ikyelri8r9gk8" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Mencke
  | PŘEDCHOZÍ = Mencinger
  | DALŠÍ = Mencl
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Mencke
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1901. S.&amp;nbsp;93–94. {{Kramerius|ndk|3ec29480-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:de:Otto Mencke|Otto Mencke]] (1), [[w:de:Johann Burckhardt Mencke|Johann Burckhardt Mencke]] (2)
}}
{{Forma|proza}}
'''Mencke: 1) M.''' {{Prostrkaně|Otto}} (* 1644 v Oldenburku — † 1707 v Lipsku), založil časopis {{Prostrkaně|{{Heslo|Acta eruditorum}}}} (v. t.).

'''2) M.''' {{Prostrkaně|Johann Burkhard}}, syn předešl. (* 1674 v Lipsku — † 1732 t.), byl profess. dějepisu v Lipsku a historiografem kurfiršta saského. Jako historik nemá ceny, za to má význam vydání 3 sv. ''Scriptores rerum germanicarum praecipue saxonicarum'' (Lips. 1728 až 1730), posavad důležité. Rovněž cenné jsou: ''Sigismundi Augusti Polon. reg. epp. legationes et responsa пес поп Stephani Batorii epp. decas'' atd. (1703). Po otci vydával »Acta eruditorum«, založil »Neue Zeitungen von gelehrten Sachen« a vydal 4 sv. svých básní r. 1705 pod jménem {{Prostrkaně|Philander von der Linde}}, jež měl jako předseda lipské »Deutschübende poetische Gesellschaft«. Po Evropě byly známy jeho dvě akademické řeči z l. 1713 a 1715 ''De charlataneria eruditorum''.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>fu6rzx369rvikes0o1ikyelri8r9gk8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Diotrefés</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96908</id>
    <revision>
      <id>321589</id>
      <timestamp>2026-04-18T11:14:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>n</comment>
      <origin>321589</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="905" sha1="estzqyy8aye4fja79uifybhodvzhd08" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Diotisalvi
| ČÁST = Diotrefés
| DALŠÍ = Diou
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Diotrefés
| AUTOR = [[Autor:František Krásl|František Krásl]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1893. S.&amp;nbsp;583
{{Kramerius|nkp|a949dd60-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Diotrefés'''. V třetím listu svém věnovaném Gaiovi sv. Jan ap. Gaia chválí a jemu obchozí věrozvěsty doporoučí. Za to však kárá pyšného a nevlídného Diotrefa, jenž se k nim nelidsky zachoval. Týž stál o prvotnost v církvi apoštola Jana nad sebou neuznávaje a zle pomlouvaje. Byl-li biskupem, nedá se zjistiti, ale ovšem buď svou výmluvností nebo svým bohatstvím ovládal jednu křesť. obec za časů apoštolských. ''[[Autor:František Krásl|Ksl.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>estzqyy8aye4fja79uifybhodvzhd08</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Encyklopedie Britannica 1911/Ceillier, Remy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>96909</id>
    <revision>
      <id>321591</id>
      <timestamp>2026-04-18T11:48:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>n</comment>
      <origin>321591</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1045" sha1="oh8ofevp1fbievbduld66t0m6d1j7b1" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
|TITUL= Encyklopedie Britannica 1911
|ČÁST= Ceillier, Remy
|PŘEDCHOZÍ= Ceiling
|DALŠÍ= Celaenae
}}
{{Textinfo
|TITULEK= Ceillier, Remy
|AUTOR=neuveden
|PŘELOŽIL=
|ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911
|VYDÁNO=
|LICENCE=PD origin
|LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0
}}
{{Forma|proza}}
'''{{Verzálky|Ceillier, Remy}}''' (1688–1761), benediktinský mnich lotrinské kongregace sv. Vannese. Byl sestavovatelem rozsáhlé patrologie, ''Histoire générale des auteurs sacrés et ecclésiastiques'' (23 svazků, Paříž, 1720–1763), která se zabývá historií a analýzou spisů všech církevních autorů prvních třinácti století. Věnoval dílu nekonečnou námahu a čas, a mnoho částí je mimořádně dobře zpracovaných. Pozdější a vylepšené vydání vyšlo v Paříži v roce 1858 ve 14 svazcích. Ceillierovo další dílo, ''Apologie de la morale des pères de l’église'' (Paříž, 1718), si také získalo určitou proslulost.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Ceillier, Remy]]</text>
      <sha1>oh8ofevp1fbievbduld66t0m6d1j7b1</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>