Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.46.0-wmf.24 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 100 22463 322931 313900 2026-04-23T03:53:58Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Medusy polypovité 322931 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Antonín | příjmení = Štolc | datum narození = 28. říjen 1863 | místo narození = Kostelec nad Labem | datum úmrtí = 15. červen 1917 | místo úmrtí = Praha | popis = český zoolog }} '''Antonín Štolc''' (1863–1917) byl český zoolog, profesor ČVUT. == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Šc.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Ablepharus|Ablepharus]] * [[Ottův slovník naučný/Abranchiata|Abranchiata]] * [[Ottův slovník naučný/Abraxas (zoologie)|Abraxas (zoologie)]] * [[Ottův slovník naučný/Acalepha|Acalepha]] * [[Ottův slovník naučný/Acalypterae|Acalypterae]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthina|Acanthina]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthobothrium|Acanthobothrium]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthocystis|Acanthocystis]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthodactylus|Acanthodactylus]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthoglossus|Acanthoglossus]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthometra|Acanthometra]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthostaurus|Acanthostaurus]] * [[Ottův slovník naučný/Acerotherium|Acerotherium]] * [[Ottův slovník naučný/Acmaea|Acmaea]] * [[Ottův slovník naučný/Acomys|Acomys]] * [[Ottův slovník naučný/Acontias|Acontias]] * [[Ottův slovník naučný/Acrodonta|Acrodonta]] * [[Ottův slovník naučný/Acrochordidae|Acrochordidae]] * [[Ottův slovník naučný/Actaeon|Actaeon]] * [[Ottův slovník naučný/Actinocephalus|Actinocephalus]] * [[Ottův slovník naučný/Actinomonas|Actinomonas]] * [[Ottův slovník naučný/Actinophrys|Actinophrys]] * [[Ottův slovník naučný/Actinosphaerium|Actinosphaerium]] * [[Ottův slovník naučný/Actinozoa|Actinozoa]] * [[Ottův slovník naučný/Adapisorex|Adapisorex]] * [[Ottův slovník naučný/Addax|Addax]] * [[Ottův slovník naučný/Adela|Adela]] * [[Ottův slovník naučný/Adelphia|Adelphia]] * [[Ottův slovník naučný/Adesmia|Adesmia]] * [[Ottův slovník naučný/Admiral|Admiral]] * [[Ottův slovník naučný/Adrotherium|Adrotherium]] * [[Ottův slovník naučný/Aega|Aega]] * [[Ottův slovník naučný/Aegineta|Aegineta]] * [[Ottův slovník naučný/Aeolosoma|Aeolosoma]] * [[Ottův slovník naučný/Aepysaurus|Aepysaurus]] * [[Ottův slovník naučný/Aepysurus|Aepysurus]] * [[Ottův slovník naučný/Aequorea|Aequorea]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculapův had|Aesculapův had]] * [[Ottův slovník naučný/Aëtosaurus|Aëtosaurus]] * [[Ottův slovník naučný/Agalena|Agalena]] * [[Ottův slovník naučný/Agami|Agami]] * [[Ottův slovník naučný/Agassiz|Agassiz]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaophenia|Aglaophenia]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaura|Aglaura]] * [[Ottův slovník naučný/Aglia|Aglia]] * [[Ottův slovník naučný/Aglossa (žáby)|Aglossa (žáby)]] * [[Ottův slovník naučný/Aglossa|Aglossa]] * [[Ottův slovník naučný/Aglyphodontia|Aglyphodontia]] * [[Ottův slovník naučný/Agonus|Agonus]] * [[Ottův slovník naučný/Agriochoerus|Agriochoerus]] * [[Ottův slovník naučný/Agromyza|Agromyza]] * [[Ottův slovník naučný/Aguara|Aguara]] * [[Ottův slovník naučný/Aguti|Aguti]] * [[Ottův slovník naučný/Ahaetulla|Ahaetulla]] * [[Ottův slovník naučný/Achaenodon|Achaenodon]] * [[Ottův slovník naučný/Achatina|Achatina]] * [[Ottův slovník naučný/Achiras|Achiras]] * [[Ottův slovník naučný/Acholoe|Acholoe]] * [[Ottův slovník naučný/Achtheres|Achtheres]] * [[Ottův slovník naučný/Ailuridae|Ailuridae]] * [[Ottův slovník naučný/Ailuropus|Ailuropus]] * [[Ottův slovník naučný/Ailurus|Ailurus]] * [[Ottův slovník naučný/Aktinie|Aktinie]] * [[Ottův slovník naučný/Alactaga|Alactaga]] * [[Ottův slovník naučný/Albatros|Albatros]] * [[Ottův slovník naučný/Albertia|Albertia]] * [[Ottův slovník naučný/Alciopidae|Alciopidae]] * [[Ottův slovník naučný/Alcippe|Alcippe]] * [[Ottův slovník naučný/Alcyonella|Alcyonella]] * [[Ottův slovník naučný/Alcyonidium|Alcyonidium]] * [[Ottův slovník naučný/Alcyonium|Alcyonium]] * [[Ottův slovník naučný/Aldrovandi|Aldrovandi]] * [[Ottův slovník naučný/Alenicyn|Alenicyn]] * [[Ottův slovník naučný/Aleurodes|Aleurodes]] * [[Ottův slovník naučný/Alky|Alky]] * [[Ottův slovník naučný/Allman|Allman]] * [[Ottův slovník naučný/Allochroismus|Allochroismus]] * [[Ottův slovník naučný/Allotria (zoologie)|Allotria (zoologie)]] * [[Ottův slovník naučný/Alopecias|Alopecias]] * [[Ottův slovník naučný/Aloponotus|Aloponotus]] * [[Ottův slovník naučný/Alpheus|Alpheus]] * [[Ottův slovník naučný/Aluate|Aluate]] * [[Ottův slovník naučný/Alucita|Alucita]] * [[Ottův slovník naučný/Alveopora|Alveopora]] * [[Ottův slovník naučný/Alysia|Alysia]] * [[Ottův slovník naučný/Anelasma|Anelasma]] * [[Ottův slovník naučný/Anyphaena|Anyphaena]] * [[Ottův slovník naučný/Aonyx|Aonyx]] * [[Ottův slovník naučný/Arca (mlži)|Arca (mlži)]] * [[Ottův slovník naučný/Arcella|Arcella]] * [[Ottův slovník naučný/Arenicola|Arenicola]] * [[Ottův slovník naučný/Argulus|Argulus]] * [[Ottův slovník naučný/Artedi|Artedi]] * [[Ottův slovník naučný/Asellus|Asellus]] * [[Ottův slovník naučný/Astropecten|Astropecten]] * [[Ottův slovník naučný/Avicula|Avicula]] * [[Ottův slovník naučný/Axinella|Axinella]] * [[Ottův slovník naučný/Axis|Axis]] * [[Ottův slovník naučný/Brachionus|Brachionus]] * [[Ottův slovník naučný/Buffon|Buffon]] * [[Ottův slovník naučný/Cetonia|Cetonia]] * [[Ottův slovník naučný/Čelakovský|Čelakovský]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Členovci|Členovci]] * [[Ottův slovník naučný/Diplozoon|Diplozoon]] * [[Ottův slovník naučný/Ergasilus|Ergasilus]] * [[Ottův slovník naučný/Haeckel|Haeckel]] * [[Ottův slovník naučný/Hermafroditismus|Hermafroditismus]] * [[Ottův slovník naučný/Hexamitus|Hexamitus]] * [[Ottův slovník naučný/Houby (zool.)|Houby]] * [[Ottův slovník naučný/Huxley|Huxley]] * [[Ottův slovník naučný/Hvězdice|Hvězdice]] * [[Ottův slovník naučný/Hvězdovci|Hvězdovci]] * [[Ottův slovník naučný/Chaetopoda|Chaetopoda]] * [[Ottův slovník naučný/Idotheidae|Idotheidae]] * [[Ottův slovník naučný/Ježovky|Ježovky]] * [[Ottův slovník naučný/Klanonožci|Klanonožci]] * [[Ottův slovník naučný/Korýši|Korýši]] * [[Ottův slovník naučný/Limnoria|Limnoria]] * [[Ottův slovník naučný/Limulus|Limulus]] * [[Ottův slovník naučný/Linné|Linné]] (ve spoluautorství) * [[Ottův slovník naučný/Medusy polypovité|Medusy polypovité]] * [[Ottův slovník naučný/Myxospongiae|Myxospongiae]] * [[Ottův slovník naučný/Nereis|Nereis]] * [[Ottův slovník naučný/Oligochaeta|Oligochaeta]] * [[Ottův slovník naučný/Ostnokožci|Ostnokožci]] * [[Ottův slovník naučný/Palolo|Palolo]] * [[Ottův slovník naučný/Pedicellina|Pedicellina]] * [[Ottův slovník naučný/Pelagia|Pelagia]] * [[Ottův slovník naučný/Pennatula|Pennatula]] * [[Ottův slovník naučný/Pentacrinus|Pentacrinus]] * [[Ottův slovník naučný/Phascolosoma|Phascolosoma]] * [[Ottův slovník naučný/Phoronis|Phoronis]] * [[Ottův slovník naučný/Phreoryctes|Phreoryctes]] * [[Ottův slovník naučný/Phronima|Phronima]] * [[Ottův slovník naučný/Physalia|Physalia]] * [[Ottův slovník naučný/Physophora|Physophora]] * [[Ottův slovník naučný/Plumatella|Plumatella]] * [[Ottův slovník naučný/Plumularia|Plumularia]] * [[Ottův slovník naučný/Polydesmus|Polydesmus]] * [[Ottův slovník naučný/Polygordius|Polygordius]] * [[Ottův slovník naučný/Polychaeta|Polychaeta]] * [[Ottův slovník naučný/Polypi koráloví|Polypi koráloví]] * [[Ottův slovník naučný/Polystomum|Polystomum]] * [[Ottův slovník naučný/Rodozměna|Rodozměna]] * [[Ottův slovník naučný/Svijonožci|Svijonožci]] * [[Ottův slovník naučný/van der Hoeven|van der Hoeven]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] fxnf1apdsxfm1s6gp6nssgdk5vt38v9 0 31909 322932 75213 2026-04-23T03:58:55Z Rulumas 19860 úprava šablon 322932 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Medusy slimýšovité | PŘEDCHOZÍ = Medusy polypovité | DALŠÍ = Medvěd }} {{Textinfo | TITULEK = Medusy slimýšovité | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;13. {{Kramerius|nkp|2e6c4c70-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Medusy slimýšovité''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Polypi slimýšovití}}}}. {{Konec formy}} [[Kategorie:Zoologie v Ottově slovníku naučném|Medusy slimýšovité]] 2ke1xyg81igsy9knh8d7b4i8b9591nu 250 95907 322926 312984 2026-04-22T18:04:35Z Ioannes Lukas 17300 322926 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="Shlomo" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ {{Verš|2|8}} Vyžádej toho ode mne a dám ti národy dědictvím a državou tvou končiny země, {{Verš|2|9}} zdoláš je prutem železným, jako nádobu hrnčířskou je rozdrtíš.“ {{Verš|2|10}} Tož tedy, vládcové, mějte rozvahu, přijmete kázeň, soudcové zemští! {{Verš|2|11}} Služte Tvůrci v úctě a radujte se v bázni! {{Verš|2|12}} Opásejte se čistotou, by nepojal hněvu a abyste se neminuli cesty, neboť málem by vzplanul jeho hněv — blaženi všichni, jichž bezpečí je u něho. <section end="Žalm 2."/><section begin="Žalm 3."/> === Žalm 3. === __NOEDITSECTION__ {{Verš|3|1}} Zpěv Davidův, když prchal před Abšalomem, svým synem. {{Verš|3|2}} Tvůrce, jak se rozmohli moji utiskovatelé, mnozí povstávají proti mně! {{Verš|3|3}} Mnozí praví o duši mé: Není mu pomoci u Pána osudu — naprosto. {{Verš|3|4}} Avšak ty, Tvůrce, jsi ochráncem pro mne, mou ctí a vztyčuješ mou hlavu. {{Verš|3|5}} Hlasem svým k Tvůrci volám i vyslyší mne s hory své svatosti — vpravdě. {{Verš|3|6}} Uléhám i usínám, probouzím se, neboť Tvůrce je mi oporou. {{Verš|3|7}} Nebojím se desetitisíců lidí, kteří se položili vůkol mne. {{Verš|3|8}} Povstaň, Tvůrce, zastaň se mne, Pane mého osudu, an udeříš všechny mé nepřátele v tvář, zuby zlovolných rozrážíš. {{Verš|3|9}} U Tvůrce je pomoc, nad lidem tvým je tvé požehnání — navždy. <section end="Žalm 3."/><section begin="Žalm 4."/> === Žalm 4. === __NOEDITSECTION__ {{Verš|4|1}} Pro umělce v hudebních tónech, zpěv Davidův. {{Verš|4|2}} Když volám, vyhov mi, Pane spravedlivého osudu mého, v tísni mi uvolni, buď mi milostiv a slyš mou modlitbu. {{Verš|4|3}} Potomci velikých, až dokdy bude má čest k potupě, budete milovati planosti, hledati lež — stále? {{Verš|4|4}} Avšak vězte, že vyznačil Tvůrce toho, kdo je mu zcela oddán; Tvůrce vyslyší, když k němu volám.<noinclude></noinclude> lrkzegf241gm9rz2qdxvyb9nmqo2enp 250 95949 322927 312375 2026-04-22T18:12:41Z Ioannes Lukas 17300 322927 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ {{Verš|89|51}} Pomni, Pane, potupení svých služebníků, nesl jsem v klínu svém všechny četné národy; {{Verš|89|52}} jak potupili tví nepřátelé, Tvůrce, jak potupili stopy tvého vyvolence! {{Verš|89|53}} Pochválen bud Tvůrce na věky, amen a amen. <section end="Žalm 89."/> == KNIHA IV. == <section begin="Žalm 90."/> === ŽALM 90. === __NOEDITSECTION__ {{Verš|90|1}} Modlitba Móšeho, muže božího. Pane, útočištěm jsi nám byl v každém pokolení. {{Verš|90|2}} Dříve nežli hory povstaly a než kroužila ve vzniku země i svět, tu od věku k věku tys Mocným. {{Verš|90|3}} Přivádíš člověka až k zdrcení a pravíš: Vraťte se, synové člověka! {{Verš|90|4}} Neboť tisíc let je ve tvých očích jako den včerejší, když právě mine, a jako chvíle bdění v noci. {{Verš|90|5}} Odplavíš je, snem se stanou, zrána jako rostlina se obnovuje, {{Verš|90|6}} zrána vzkvétá a se obnovuje, k večeru vadne a usychá. {{Verš|90|7}} Neboť hyneme ve tvém hněvu a tvou nevolí jsme zděšeni. {{Verš|90|8}} Kladeš naše provinění před sebe, naše tajnosti před zář své tváře. {{Verš|90|9}} Neboť všechny naše dny minou ve tvé přísnosti, trávíme svá léta jako myšlenku. {{Verš|90|10}} Doba našich let — bývá jich sedmdesát let, a když se vzmohou, osmdesát let, a jejich přednost je námaha a útrapa, neboť utne náhle, a zmizíme. {{Verš|90|11}} Kdo by znal sílu tvého hněvu, a jako bázeň před tebou je tvoje přísnost. {{Verš|90|12}} Jak čítati naše dny, to nám zjev, a nabudeme srdce moudrosti. {{Verš|90|13}} Vrať se, Tvůrce — až pokud? A slituj se nad svými služebníky! {{Verš|90|14}} Nasyť nás zrána svou milostí, bychom plesali a se radovali všechny naše dny.<noinclude></noinclude> fds7wo1bxnwdzwlrnf5ynhfnh0qli3v 250 96375 322928 313240 2026-04-22T18:13:54Z Ioannes Lukas 17300 322928 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ {{Verš|94|22}} I stal se mi Tvůrce záchranou a Pán mého osudu skálou mé naděje, {{Verš|94|23}} a splatí jim jejich křivdu a v jejich zlu je zničí, zničí je Tvůrce, Pán našeho osudu. <section end="Žalm 94."/><section begin="Žalm 95."/> === ŽALM 95. === __NOEDITSECTION__ {{Verš|95|1}} Pojďte, zpívejme Tvůrci, hlaholme skále naší spásy. {{Verš|95|2}} Předstupme před jeho tvář s díkem, zpěvy hlaholme jemu! {{Verš|95|3}} Neboť Bohem velikým je Tvůrce a vládcem velikým nade všemi mocnostmi, {{Verš|95|4}} v jehož ruce jsou základy země a mohutné hory jsou jeho, {{Verš|95|5}} jemuž náleží moře a on je stvořil, a souši jeho ruce upravily. {{Verš|95|6}} Vstupte, klaňme se a kořme se, poklekněme před Tvůrcem, jenž nás řídí, {{Verš|95|7}} neboť on je Pánem našeho osudu a my jsme lidem jeho pastvy, týž den, jakmile jeho hlasu poslechnete. {{Verš|95|8}} Nezatvrzujte své srdce jako ve Sváru<ref>Dle 2. knihy Mojž. kap. 17. v 7. místo v poušti.</ref>, jako v den pokušení v poušti, {{Verš|95|9}} kdy mne zkoumali vaši otcové, zkoušeli mne, také viděli mé působení. {{Verš|95|10}} Čtyřicet let jsem zanevřel na pokolení a pravil: Lid bludného srdce to jest a oni nepoznali mých cest, {{Verš|95|11}} o nichž jsem přisahal ve svém hněvu, že nevstoupí na místo mého odpočinku. <section end="Žalm 95."/><section begin="Žalm 96."/> === ŽALM 96. === __NOEDITSECTION__ {{Verš|96|1}} Pějte Tvůrci píseň novou, pějte Tvůrci celá země! {{Verš|96|2}} Pějte Tvůrci, žehnejte jeho jméno, zvěstujte ode dne ke dni jeho spásu! {{Verš|96|3}} Vypravujte mezi národy jeho čest, mezi vším lidstvem jeho divy, {{Verš|96|4}} neboť velikým je Tvůrce a veleben velmi a úctyhoden nade všemi bohy, {{Verš|96|5}} neboť všichni bohové lidstva jsou klamní, avšak Tvůrce nebesa stvořil.<noinclude></noinclude> rnezhyzbc0y04925pc8616exif5uce6 250 96884 322929 320384 2026-04-22T18:15:32Z Ioannes Lukas 17300 322929 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ {{Verš|119|127}} Vskutku miluji tvá přikázání více nežli zlato a nežli ryzí skvost. {{Verš|119|128}} Protože všechna ustanovení cele jsem uznal správnými, nenávidím každou cestu lži. {{Verš|119|129}} Podivuhodná jsou tvá svědectví, proto je opatruje má duše. {{Verš|119|130}} Úvod tvých slov ozařuje, dává důvtip prostoduchým. {{Verš|119|131}} Ústa otevírám dychtivě, když příkazy tvé volím. {{Verš|119|132}} Obrať se ke mně a buď mi milostiv po právu jako těm, kdo milují tvé jméno. {{Verš|119|133}} Mé kroky upevni svým výrokem a nechť nade mnou nevládne žádné násilí, {{Verš|119|134}} Vysvoboď mne před útiskem člověka, a chci dbáti tvých ustanovení. {{Verš|119|135}} Svou tvář ozař u svého služebníka a nauč mne svým zákonům. {{Verš|119|136}} Proudy vody stékají s mých očí k vůli těm, kdo nedbají tvého učení. {{Verš|119|137}} Spravedlivý jsi, Tvůrce, a přímost jsou tvoje soudy. {{Verš|119|138}} Nakázal jsi co důkaz pravdy svá svědectví a pro ověření zcela. {{Verš|119|139}} Hubí mne mé horlení, že zapomněli mí utiskovatelé tvá slova. {{Verš|119|140}} Vytříben je tvůj výrok velmi a tvůj služebník jej miluje. {{Verš|119|141}} Nepatrný jsem a opovržen, tvá ustanovení nezapomenu. {{Verš|119|142}} Tvá spravedlnost je správností na věky a tvé učení pravdou. {{Verš|119|143}} Strast a tíseň mne stihly, tvá přikázání jsou mou rozkoší. {{Verš|119|144}} Správnost jsou tvá svědectví navždy, dej mi důmysl a budu žíti. {{Verš|119|145}} Vzývám z celého srdce, vyslyš mne, Tvůrce, tvé zákony chci zachovávati. {{Verš|119|146}} Vzývám tebe, zastaň se mne, a chci dbáti tvých svědectví. {{Verš|119|147}} Vstanu časně za šera a o pomoc prosím, ve tvé slovo doufám. {{Verš|119|148}} Jsou časnější mé oči nežli hlídky noční, bych se zaměstnával tvým výrokem. {{Verš|119|149}} Hlas můj vyslyš dle své milosti, Tvůrce, dle soudu svého mně oživ. {{Verš|119|150}} Blíží se, kdo sleduje neřest, od tvého učení se vzdálí.<noinclude></noinclude> m56c3qvdhax8igvh9wo6d06vykk0abg 0 96998 322923 2026-04-22T15:47:29Z ~2026-24735-74 19937 založena nová stránka s textem „Život jako román. Adalbert Schoch byl mecenášem v pravém slova smyslu. Podporoval básníka Halase,redakci Moravských listů a místní spolky.Byl hotelierem a organizátorem městských akcí. Dbes je město městysem,Založil zde ZBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ zakoupil první parní stříkačku a byl velitelem hasičů. Jeho starí bratr Ladislav přezdívaný Gottlib byl právník a nevyšší berní úředník markarbství Moravského.Ano…“ 322923 wikitext text/x-wiki Život jako román. Adalbert Schoch byl mecenášem v pravém slova smyslu. Podporoval básníka Halase,redakci Moravských listů a místní spolky.Byl hotelierem a organizátorem městských akcí. Dbes je město městysem,Založil zde ZBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ zakoupil první parní stříkačku a byl velitelem hasičů. Jeho starí bratr Ladislav přezdívaný Gottlib byl právník a nevyšší berní úředník markarbství Moravského.Ano tito úředníci si museli koupit od císaře šlechtické tituly. V případě Vojtěcha a Ladislava ,Eduarda pčednosti kliny v Brně to nebylo třeba.Jejich rod sahá až do počátku tisíciletí co se Moravy a Čech týče. Rod přišel údajně za některého s Wenczlů s BESIGHEIMU.Původně přišel Hirz (jelen) s Klingenberku a pak rodiní příslušníci hledajíce obživu. Založili na Moravě dva veliké rody JANKOVICŮ a BENEŠOVICŮ, Značně se rozrodiliasi tak že za celá staletí byli vlastně se všemi do příbuzenstva.Posíli sňatky s pány s Lipé,Dubé,Berky,Kravaři,Ronovci,Schtenberky,Boskowici,Letovic,Lysic,Kunštátu,Zubrštejnu,........ Byl to mecenáš.A mohl si to dovolit.Vlastnil několik hostinců,lihovar.pivovar,jatka.mlýny ,přádelnu a tisíce ha polí a lesů.Vymysle zaopatřování v poslední vůli sedláků - to je sedlák za posluhu a jídlo - daroval statek,chalupu a pole. Když se o něj vlastní nestarali.Také to byl otec mnoha dětí.Tedy levobočků a to tak čile že mu církev zakázala se ženit v obci a 20 km do kola kolem.Ladislav byl jedna ruka s Markrabětem Selenyim a také ho zastupoval.Byl vynikající hudebník a hudbu mu znárodnili na Hudbu Ministerstva Vnitra. Ke svému konco 1953 dělal ve Svitávce starostu. Je zajímavé jak rychle se dlužní a zástavní úpisy včetně majetku tehdy sleáho Adalberta straily zrovna tak jako jejich rozsáhlý majetek.Inu nová doba -ani jednou nebyl majetek v restituci nabídnut zpět. Vraťme se k počátku rodu něky do let kolem 900 n.l. Kdy Venczl Schoch/Klingenberk opustil Německo a koupil si obec u Prahy jako jistinu a investici.Asi šlo o HOSTIVAŘ - dále skoupil dalších 8 obci i s poddanými.Řekněme že to byl základ dnešní Prahy. Jistě byl konšelem.Provozoval obslužné dvory,stavebnictví,řemesla a dopravu. Jeho formani jezdili až do Paříže nebo do Kotoru.Časem koupil panství Frýdlantské (nad Opavicí) a věnoval se důlní těžbě. Po rodinné tragedii kdy zemřel 11 letý Georgius rodina nečekala až jak dopadne dědictví a panství prodala sestře tětě s Opensdorfu o peníze se podělili.Děd odešel do Prahy a zde založil kavárnu u Tigra. Další odešel do Olomouce a koupil celnici ve Svitávce. Jedn šel až do Jižních Čech a věnoval se stavitelství ale moc se mu nedařilo.Další došel až do Břidličné a do Frenětátu.Jedna ze sester byla provdaná za Opensdorfa a druhá setra Markéta se vdala za Boskowice. Pointa je rok 2026 rod nemá mužského nositele jména. Podle Německé mytologie se píšeme od severského MODROVOUSE PO WILD A KARLOMANY.Co radíte? 0jc49cemnwqtwr2lw74un0etkd75syl 322924 322923 2026-04-22T16:08:02Z ~2026-24735-74 19937 322924 wikitext text/x-wiki Život jako román. Adalbert Schoch byl mecenášem v pravém slova smyslu. Podporoval básníka Halase,redakci Moravských listů a místní spolky.Byl hotelierem a organizátorem městských akcí. Dnes je město městysem.Založil zde ZBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ zakoupil první parní stříkačku a byl velitelem hasičů.Přivedl Francouzského židovského průmyslníka do údolí práce a do Svitávky.Jeho krásná manželka měla styky v obchodních spolcích ve Francii .Její bratří provozovali Omibusovou dopravu na trati Paříž -Berlín -Olomouc -Brno-Vídeń . Vojtěchův starší bratr Ladislav přezdívaný Gottlib byl právník a nevyšší berní úředník markarbství Moravského. Tito úředníci si museli koupit od císaře šlechtické tituly. V případě Vojtěcha a Ladislava ,Eduarda přednosty kliniky v Brně to nebylo třeba.Jejich rod sahá až do počátku tisíciletí co se Moravy a Čech týče. Rod přišel údajně za některého s Wenczlů s BESIGHEIMU.Původně přišel Hirz (jelen) s Klingenberku a pak rodiní příslušníci hledajíce lepší obživu. Založili na Moravě dva veliké rody JANKOVICŮ a BENEŠOVICŮ, Značně se rozrodiliasi tak ,že za celá staletí byli vlastně se všemi do příbuzenstva.Posíli sňatky s pány s Lipé,Dubé,Berky,Kravaři,Ronovci,Schtenberky,Boskowici,Letovic,Lysic,Kunštátu,Zubrštejnu,Falkenštejny,Kounic,Rožumberky,Schtaufy ........ Vojtěch byl mecenáš.A mohl si to dovolit.Vlastnil několik hostinců,lihovar.pivovar,jatka.mlýny ,přádelnu a tisíce ha polí a lesů.Vymyslel zaopatřování v poslední vůli sedláků - to je sedlák za posluhu a jídlo - daroval statek,chalupu a pole. Když se o něj vlastní nestarali.Také to byl otec mnoha dětí.Tedy levobočků a to tak čile že mu církev zakázala se ženit v obci a 20 km do kola kolem.Také byl schichthanzlem na tom nadělal obrovské jmění.Ladislav byl jedna ruka s Markrabětem Selenyim a také ho zastupoval.Byl vynikající hudebník a hudbu mu znárodnili na Hudbu Ministerstva Vnitra. Ke svému konci 1953 dělal ve Svitávce starostu. Je zajímavé jak rychle se dlužní a zástavní úpisy včetně majetku tehdy slepého Adalberta straily zrovna tak jako jejich rozsáhlý majetek.Inu nová doba - ani jednou nebyl majetek v restituci nabídnut zpět. Vraťme se k počátku rodu něky do let kolem 900 n.l. Kdy Venczl Schoch/Klingenberk opustil Německo a koupil si obec u Prahy jako jistinu a investici.Asi šlo o HOSTIVAŘ - dále skoupil dalších 8 obci i s poddanými.Řekněme že to byl základ dnešní Prahy. Jistě byl konšelem.Provozoval obslužné dvory,stavebnictví,řemesla a dopravu. Jeho formani jezdili až do Paříže nebo do Kotoru.Časem koupil panství Frýdlantské (nad Opavicí) a věnoval se důlní těžbě.Zde vzniklo panství Zámčiska a zámek Schochov kde napršelo obilí velké jak fazole a to dal sezbírat a upekl cisaři s něho chleba. Po rodinné tragedii kdy zemřel 11 letý Georgius rodina nečekala až jak dopadne dědictví a panství prodala sestře tětě s Opensdorfu o peníze se podělili.Děd odešel do Prahy a zde založil kavárnu u Tigra oženil se s mladicí a udělal ještě 6 dětí. Další odešel do Olomouce a koupil celnici ve Svitávce. Jedn šel až do Jižních Čech a věnoval se stavitelství ale moc se mu nedařilo Selské baroko.Další došel až do Břidličné a do Frenětátu.Jedna ze sester byla provdaná za Opensdorfa a druhá setra Markéta se vdala za Boskowice byli to protestanti a o všechno přišli. Panství bylo prodáno Francouzké šlechte . Pointa je rok 2026 rod nemá mužského nositele jména. Podle Německé mytologie se píšeme od severského MODROVOUSE PO WILD A KARLOMANY.Co radíte? psy4sbndvxejdyvah8sgrx4juet0nck 322925 322924 2026-04-22T16:41:23Z ~2026-24735-74 19937 322925 wikitext text/x-wiki Život jako román. Adalbert Schoch byl mecenášem v pravém slova smyslu. Podporoval básníka Halase,redakci Moravských listů a místní spolky.Byl hotelierem a organizátorem městských akcí. Dnes je město městysem.Založil zde ZBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ zakoupil první parní stříkačku a byl velitelem hasičů.Přivedl Francouzského židovského průmyslníka do údolí práce a do Svitávky.Jeho krásná manželka měla styky v obchodních spolcích ve Francii .Její bratří provozovali Omibusovou dopravu na trati Paříž -Berlín -Olomouc -Brno-Vídeń . Vojtěchův starší bratr Ladislav přezdívaný Gottlib byl právník a nevyšší berní úředník markarbství Moravského. Tito úředníci si museli koupit od císaře šlechtické tituly. V případě Vojtěcha a Ladislava ,Eduarda přednosty kliniky v Brně to nebylo třeba.Jejich rod sahá až do počátku tisíciletí co se Moravy a Čech týče. Rod přišel údajně za některého s Wenczlů s BESIGHEIMU.Původně přišel Hirz (jelen) s Klingenberku a pak rodiní příslušníci hledajíce lepší obživu. Založili na Moravě dva veliké rody JANKOVICŮ a BENEŠOVICŮ, Značně se rozrodiliasi tak ,že za celá staletí byli vlastně se všemi do příbuzenstva.Posíli sňatky s pány s Lipé,Dubé,Berky,Kravaři,Ronovci,Schtenberky,Boskowici,Letovic,Lysic,Kunštátu,Zubrštejnu,Falkenštejny,Kounic,Rožumberky,Schtaufy ........ Vojtěch byl mecenáš.A mohl si to dovolit.Vlastnil několik hostinců,lihovar.pivovar,jatka.mlýny ,přádelnu a tisíce ha polí a lesů.Vymyslel zaopatřování v poslední vůli sedláků - to je sedlák za posluhu a jídlo - daroval statek,chalupu a pole. Když se o něj vlastní nestarali.Také to byl otec mnoha dětí.Tedy levobočků a to tak čile že mu církev zakázala se ženit v obci a 20 km do kola kolem.Také byl schichthanzlem na tom nadělal obrovské jmění.Ladislav byl jedna ruka s Markrabětem Selenyim a také ho zastupoval.Byl vynikající hudebník a hudbu mu znárodnili na Hudbu Ministerstva Vnitra. Ke svému konci 1953 dělal ve Svitávce starostu. Je zajímavé jak rychle se dlužní a zástavní úpisy včetně majetku tehdy slepého Adalberta straily zrovna tak jako jejich rozsáhlý majetek.Inu nová doba - ani jednou nebyl majetek v restituci nabídnut zpět. Vraťme se k počátku rodu něky do let kolem 900 n.l. Kdy Venczl Schoch/Klingenberk opustil Německo a koupil si obec u Prahy jako jistinu a investici.Asi šlo o HOSTIVAŘ - dále skoupil dalších 8 obci i s poddanými.Řekněme že to byl základ dnešní Prahy. Jistě byl konšelem.Provozoval obslužné dvory,stavebnictví,řemesla a dopravu. Jeho formani jezdili až do Paříže nebo do Kotoru.Časem koupil panství Frýdlantské (nad Opavicí) a věnoval se důlní těžbě.Zde vzniklo panství Zámčiska a zámek Schochov kde napršelo obilí velké jak fazole a to dal sezbírat a upekl cisaři s něho chleba. Po rodinné tragedii kdy zemřel 11 letý Georgius rodina nečekala až jak dopadne dědictví a panství prodala sestře tětě s Opensdorfu o peníze se podělili.Děd odešel do Prahy a zde založil kavárnu u Tigra oženil se s mladicí a udělal ještě 6 dětí. Další odešel do Olomouce a koupil celnici ve Svitávce. Jedn šel až do Jižních Čech a věnoval se stavitelství ale moc se mu nedařilo Selské baroko.Další došel až do Břidličné a do Frenětátu.Jedna ze sester byla provdaná za Opensdorfa a druhá setra Markéta se vdala za Boskowice byli to protestanti a o všechno přišli. Panství bylo prodáno Francouzké šlechtě Další rána byla stráta 18 letého velmi hezkého chlapce Vojtěcha II.Padl v I.světové válce.V pevnosti Przemyšl. Je také nutné vzpomenot velitele císařské jízdní gardy Bartolomea Georgiuse Schoch/Kingenber který vyhnal Švédy od Vídně a přichstal na ně léčku ve Switawce ak že je museli pohřbívat sedláci ze 7. měst.Tento pán se v plném zdraví dožil 105 let splodil 4 děti a po úmrtí své manželky si vzal její 14 letou sestru a stou měl další 4 děti s přídomkem Šochovští.Připomeňme ze do civilu šel 60 letech po 40 leté službě a věechno stihl.Ještě se stal Starostou města kde nechal strhnout hradby aby se město rozrostlo.Další člen v rodu byl Ing.gen.Josef Bilek velitel Bratislavské garnisony a pak Boky Kotorské - následně jako Guverner Dalmácie.Povýšen do rytířského stavu c.k. - je stejnojmený pochod. Pointa je rok 2026 rod nemá mužského nositele jména. Podle Německé mytologie se píšeme od severského MODROVOUSE PO WILD A KARLOMANY.Co radíte? 0fwpkxcp3k7gee5t2a3wuaj4z5i8int 0 96999 322930 2026-04-23T03:53:20Z Rulumas 19860 Medusy polypovité 322930 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Medusy polypovité | PŘEDCHOZÍ = Medusina hlava | DALŠÍ = Medusy slimýšovité }} {{Textinfo | TITULEK = Medusy polypovité | AUTOR = [[Autor:Antonín Štolc|Antonín Štolc]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;11–13. {{Kramerius|nkp|2e18fc50-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Medusy polypovité''' (''Scyphomedusae'', ''Acalepha'', ''Acraspeda'', viz tab.), řád {{Prostrkaně|láčkovců}} (''Coelenterata'') z třídy {{Prostrkaně|polypovitých}} (''Scyphozoa''). Jsou to živočichové mořští s tělem podoby pohárovité (''Stauromedusae'', ''Peromedusae''), kostkovité (''Cubomedusae''), zvoncovité až terčovité (''Discomedusae''). Svrchní stěna tělní (''exumbrella'') jest vypuklá, zpodní (''subumbrella'') vydutá. U skupiny ''Stauromedusae'' jest svrchní stěna tělní na vrcholu vytažena ve stopku, jež u některých zástupců uvedené skupiny (čel. ''Lucernariidae'' a podčeleď ''Depastridae'') slouží k upevnění se na předmětech vodních. Tělo proniklé jest {{Prostrkaně|dutinou gastrovaskulární}} ({{Prostrkaně|dutinou zažívací a oběhu}}), rozdělenou přehrádkami (septami či taeniolami), čímž dány jsou paprskovité směry, dle nichž části těla jsou uspořádány. Rozeznáváme: čtyři směry {{Prostrkaně|mezipřehrádkové}} ({{Prostrkaně|perradie}}, {{Prostrkaně|radie prvního řádu}}), čtyři směry {{Prostrkaně|přehrádkové}} (ve směru přehrádek, {{Prostrkaně|interradie}}, {{Prostrkaně|radie druhého řádu}}) a osm směrů {{Prostrkaně|vedlejších}} (mezi oběma směry předešlými, {{Prostrkaně|adradie}}, {{Prostrkaně|radie třetího řádu}}). Okraj těla bývá laločnatě rozdělen. V základním případě rozeznáváme osm párů laloků: čtyři páry ve směrech mezipřehrádkových a čtyři ve směrech přehrádkových. Počet laloků může však býti až značně rozmnožen. U skupiny ''Cubomedusae'' srůstají laloky v {{Prostrkaně|paplachetku}} (''pseudovelum'', ''velarium''), jež však na rozdíl od plachetky medus slimýšovitých jest proniklá vychlípeninami dutiny gastrovaskulární. U skupiny ''Stauromedusae'' není lalokův okrajních, toliko čeleď ''Lucernariidae'' této skupiny má ve směrech vedlejších osm laloků ramenovitých, t. zv. {{Prostrkaně|ramena}}. Na okraji těla bývají též tykadla, umístěná většinou mezi laloky. Jsou dlouhá nebo krátká, většinou dutá, menšinou plná (na př. skupina ''Cannostomae''). Bývají čtyři (na př. skupina ''Cubomedusae'', rod ''Pericolpa'') neb osm (na př. rody ''Nausithoe'', ''Pelagia'') neb větší, až značný počet. Jsou-li ve značnějším počtu, bývají někdy ve svazečky (vedle sebe nebo za sebou) sestavena a bývají též někdy posunuta nad okraj tělní (rody ''Aurelia'', ''Aurosa'') nebo pod okraj tělní (rody ''Cyanea'', ''Desmonema'', ''Patera'', ''Melusina'', ''Phacellophora''). U čel. ''Lucernariidae'' tykadla umístěna jsou jednak mezi rameny (někdy zakrňují), jednak na ramenech, na nichž pak jsou shloučena ve chvosty. U skupiny ''Rhizostomae'' tykadel není. {{Prostrkaně|Dutina gastrovaskulární}} opatřena jest jícnem povstalým z vchlípeniny ektodermální i otvírá se na venek ústy. Tato jsou umístěna ve středu zpodní stěny tělní nebo se nalézají na konci {{Prostrkaně|roury ústní}} (vlastně jícnové), jež jako ústa jest čtyřhranná, s hranami ve směrech mezipřehrádkových. Jinak bývají ústa opatřena {{Prostrkaně|rameny}} či {{Prostrkaně|laloky ústními}} (skupiny ''Semostomae'', ''Rhizostomae'' a ''Cubomedusae''). Bývá jich čtvero nebo podvojením osm (''Rhizostomae''), visí od úst ve směrech mezipřehrádkových, okraje jejich bývají více méně zvlněny, až silné zkadeřeny. U skupiny ''Rhizostomae'' okraje ramen částečně srůstají, místa nesrostlá tvoří pak kanál a kanálky ramenní, jež otevírají se na venek otvory okrajními. Tyto otvory slouží za druhotné otvory ústní, neboť vlastní ústa u skupiny ''Rhizostomae'' zarůstají. Uvnitř těla dutina gastrovaskulární dělí se v případě jednodušším (skupiny ''Stauromedusae'', ''Cubomedusae'' a ''Peromedusae'') na {{Prostrkaně|čásť střední}} a na {{Prostrkaně|čtyři vakovité kanály paprskovité}}, oddělené zřetelnými přehrádkami a spojené na obvodě {{Prostrkaně|kanálem obvodním}}. Tento kanál obvodní bývá někdy druhotným srůstem dvojitý. V případě složitějším (u skupiny ''Discomedusae'') přehrádky méně nebo více (až na pouhé stopy) zanikají a částečným srůstem druhotným povstává 8, 16, 32 kanálů paprskovitých a až složitá síť kanálů paprskovitých a kanálů laloky opatřujících, spojených nebo nespojených kanálem obvodním. U rodu ''Aurelia'' dutina gastrovaskulární otevírá se na venek ještě zvláštními otvory na okraji tělním (podobně tomu jest u medus slimýšovitých ze skupiny ''Leptomedusae''). Se zažívací činností dutiny gastrovaskulární souvisí činnost žlaznatých {{Prostrkaně|vláken gastrálních}} ({{Prostrkaně|gastrálni filamenta}}) v dutině této se nalézajících. Upevněny jsou pravidlem při základě přehrádek v podobě řad provázejících průběh žláz pohlavních nebo v podobě chvostů. Počet jich může však býti umenšen až na jedno na každé přehrádce. {{Prostrkaně|Soustava nervová}} jest u '''m'''-us '''p'''-tých ještě dosti jednoduchá. Toliko u skupiny ''Cubomedusae'' vyvinut je souvislý okrajní prstenec nervový, spojující okrajní uzliny nervové, jež opatřují jednak tykadla, jednak okrajní ústroje smyslové. U jiných medus jsou jen okrajní uzliny nervové, ztluštěniny to ektodermální, spojené jednak s okrajními ústroji smyslovými, jednak s pletení nervovou, opatřující okružní a paprskovité svalstvo zpodní stěny tělní. Ze {{Prostrkaně|smyslových ústrojů}} vyvinuty jsou u '''m'''-us '''p'''-tých oči (jamkovité neb s čočkou, zvláště složitě vyvinuté u skupiny ''Cubomedusae''), váčky sluchové s útvary sluchovými ({{Prostrkaně|otolithy}}, vlastně {{Prostrkaně|statolithy}}) a jamky čichové. Oči a útvary sluchové umístěny jsou na přeměněných tykadlech (t. zv. {{Prostrkaně|rhopalia}}). Ta nalézají se vždy ve výklenku mezi dvěma sousedními laloky okrajními a bývají ještě chráněna šupinou krycí. Rhopalia jsou též nositeli okrajních uzlin nervových a jsou, podobně jako dutá tykadla, ve spojení s dutinou gastrovaskulární. Pokud se jich počtu týče, bývá jich čtyři, osmero, řidčeji více. Skupina ''Stauromedusae'' nemá rhopalií. '''M. p.''' jsou pohlaví odděleného, toliko rod ''Chrysaora'' jest obojetníkem. Pásovitých žláz pohlavních jsou čtyři páry. Často žlázy vždy jednoho páru bývají splynuty v jedno těleso nabývajíce tak obyčejně podoby podkovovité. Vyvinuty jsou po stranách přehrádek i přiléhají ke zpodní straně tělní. U skupiny ''Cubomedusae'' jsou žlázy pohlavní listovité podoby a vynikajíce z přehrádek trčí volně do dutiny vakovitých kanálů paprskovitých. U obojetníků rodů ''Chrysaora'' žlázy samčí vyvinuty jsou hlavně na ramenech ústních. Uzrálé produkty pohlavní dostávají se protržením do dutiny gastrovaskulární a odtud ústy na venek. Jindy (u skupin ''Peromedusae'', ''Semostomae'' a ''Rhizostomae'') uzrálé produkty pohlavní dostávají se nejprve do zvláštních dutin pohlavních ({{Prostrkaně|dutiny subgenitální}}). Jsou to vývodním otvorem opatřené vchlípeniny zpodní stěny tělní v místech, kdež nalézají se žlázy pohlavní. Bývá jich tolik, kolik jest párů žlaz pohlavních, u skupiny ''Rhizostomae'' splývají však v jedinou prostoru pohlavní ({{Prostrkaně|subgenitální porticus}}). {{Prostrkaně|Vývoj}} děje se na mnoze prostřednictvím larvy planulové (''planula'') a provázen jest rodozměnou nebo děje se bez ní (rod ''Pelagia''). Je-li rodozměna, vzniká nejprve {{Prostrkaně|polyp medusový}} (''Scyphistoma'') a z toho pučením ve směru osy tělní a příčným oddělováním medusovití jedinci jednoduché ústrojnosti (s osmi páry laloků okrajních, stadium ''Ephyra'' zvané), z nichž dalším růstem a zdokonalováním povstávají pohlavní medusy. Nejstarší oddělenec béře s sebou tykadla mateřského jedince, jež však později nahrazena jsou vlastními tykadly. '''M. p.''' jsou tvaro- i vývojezpytně příbuzné s {{Prostrkaně|polypy korálovými}}. Nejpůvodnější, ústrojností nejvíce se blížící polypu medusovému jest řád ''Stauromedusae'', po něm řády ''Peromedusae'' a ''Cubomedusae'', kdežto řád ''Discomedusae'' jest nejvíce rozlišen. '''M. p.''' jsou obyvateli moří a průsvitností rosolovitého těla i krásou barev jeho náležejí k nejúhlednějším zjevům mořským. Vyskytují se obyčejně hromadně. Potravou jsou jim drobní živočichové. Velikostí namnoze nevynikají, až na čeledi ''Crambessidae'', ''Pilemidae'' a ''Cyaneidae'' (na př. ''Crambessa tagi'' Haeck. s tělem 40—60&nbsp;''cm'' šir., ''Pilema pulmo'' Haeck. až 80&nbsp;''cm'' šir., ''Cyanea capillata'' Eschsch. až 1&nbsp;''m'' šir., ''Cyanea arctica'' dokonce až více než 2&nbsp;''m'' šir., s tykadly až více než 40&nbsp;''cm'' dl.). Nádherou barev honosí se hlavně čeledi ''Cyaneidae'' a ''Pelagiidae''. Žahavost těla medus jest známa a někdy i člověku nepříjemna (hlavně z rodu ''Pelagia''). Vyhynulé tvary '''m'''-us '''p'''-tých známe jen nedokonale a nejistě pro řídkost jich nalezišť i nedokonalost zachování. Nalezeny dosud ve zpodním kambriu ve Švédsku, ve vrstvách jurských u Solenhofů a ve svrchní křídě. O poznání ústrojnosti vývoje a soustavy '''m'''-us '''p'''-tých hlavní zásluhy mají: Péron a Lesueur, Eschscholtz, Sars, A.&nbsp;Agassiz, Gegenbaur, Claus a zvláště Haeckel. Do r. 1886 známo bylo 16 čeledí, 80 rodů a více než 200 druhů. Stručný přehled soustavy dle Haeckela jest tento: 1. řád ''Stauromedusae'' (čel. ''Tesseridae'' a ''Lucernariidae'' [zást. na tab. ''Lucernaria pyramidalis'' Haeck.]); 2. řád ''Peromedusae'' (čel. ''Pericolpidae'' a ''Periphyllidae''); 3. řád ''Cubomedusae'' (čel. ''Charybdeidae'' [zást. na tab. ''Procharagma prototypus'' Haeck.] a ''Chirodropidae''); 4. řád ''Discomedusae'' (I. podřád ''Cannostomae'' s čel. ''Ephyridae'' [zást. na tab. ''Palephyra primigenia'' Haeck.] a ''Linergidae''; II. podřád ''Semostomae'' s čel. ''Pelagidae'', ''Cyaneidae'' [zást. na tab. ''Desmonema Annasethe'' Haeck.], ''Flosculidae'' [zást. na tab. ''Floscula Promethea'' Haeck.] a ''Ulmaridae'' [zást. na tab. ''Ulmaris prototypus'' Haeck.]; III. podřád ''Rhizostomae'' s čel. ''Toreumidae'' [zást. na tab. ''Cassiopea ornata'' Haeck.], ''Pilemidae'' [zást. na tab. ''Stomolophus fritillaria'' Haeck.], ''Versuridae'' [zást. na tab. ''Cannorhiza connexa'' Haeck.] a ''Crambessidae'' [zást. na tab. ''Himantostoma lorifera'' Haeck.]). {{Prostrkaně|Literatura.}} Péron a Lesueur, Tableau des Méduses (Paříž, 1809); Eschscholtz, System der Acalephen (Berl., 1829); A.&nbsp;Agassiz, North American Acalephae (Cambridge, Mass., 1865); Haeckel, Monographie der Medusen I. Das System der Medusen (Jena, 1880); týž, Monographie der Medusen II. Die Tiefsee-Medusen der Challengerreise und der Organismus der Medusen (Jena, 1881). Srv. též článek {{Prostrkaně|{{Heslo|Láčkovci}}}}. ''[[Autor:Antonín Štolc|Šc.]]'' {{Konec formy}} 4oqzidiftyhvcz913l3zj9lrqljikwh