Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.46.0-wmf.26 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 100 9690 332590 314096 2026-05-02T04:45:32Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Mehl 332590 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = August | příjmení = Sedláček | Image = August Sedlacek Vilimek.jpg | datum narození = 28. srpen 1843 | místo narození = Mladá Vožice | datum úmrtí = 15. leden 1926 | místo úmrtí = Písek | popis = český historik }} '''August Sedláček''' (1843–1926) byl český středoškolský profesor a historik. {{Více}} == Dílo == === Heraldika === * [[Českomoravská heraldika, I. část všeobecná]] (1902) upravil k vydání po smrti [[Autor:Martin Kolář|Martina Koláře]] {{Digitalizuje se|Martin Kolář, August Sedláček - Českomoravská heraldika - I. část všeobecná - 1902.pdf}} * [[Českomoravská heraldika, II. část zvláštní]] (1925) {{Digitalizuje se|August Sedláček - Českomoravská heraldika - II. část zvláštní - 1925.djvu}} === Místopis === * [[Příběnice]] (1876) * [[Rychnov nad Kněžnou]] (1871) {{Online Kramerius|nkp|67302580-d889-11dc-876f-000d606f5dc6}} === Historie === * [[Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze/Anéžka z Rozemberka|Anéžka z Rozemberka. Obrázek z XV. století]] – uveřejněno ve ''[[Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze|Sborníku historickém vydaném na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze]]'' (1883) * [[Kl. Ptolemaia Zprávy o Čechách a zemích sousedních]] (1880) {{Online Kramerius|ABA001|1248259}} === Texty ve středoškolské čítance === * [[Česká čítanka pro druhou třídu škol středních/Opatovský poklad|Opatovský poklad]] * [[Česká čítanka pro druhou třídu škol středních/Den na hradě českém před 350 lety|Den na hradě českém před 350 lety]] === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Sčk.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * ''Čechy'', části [[Ottův slovník naučný/Čechy/Rozdělení Čech kmenové a krajské|Rozdělení Čech kmenové a krajské]] a [[Ottův slovník naučný/Čechy/Poměry národnostní v Čechách|Poměry národnostní v Čechách]] * [[Ottův slovník naučný/Abršpach|Abršpach]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Absolon z Ledské|Absolon z Ledské]] * [[Ottův slovník naučný/Adlšpach z Damstorfu|Adlšpach z Damstorfu]] * [[Ottův slovník naučný/Ailettes|Ailettes]] * [[Ottův slovník naučný/Alběnice|Alběnice]] * [[Ottův slovník naučný/Anděl z Ronovce|Anděl z Ronovce]] * [[Ottův slovník naučný/Arcijahenství|Arcijahenství]] * [[Ottův slovník naučný/Bačkov|Bačkov]] * [[Ottův slovník naučný/Benátky|Benátky]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Benešovici|Benešovici]] * [[Ottův slovník naučný/Bezděkov|Bezděkov]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bezděz|Bezděz]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bělohrad|Bělohrad]] * [[Ottův slovník naučný/Bílá paní|Bílá paní]] * [[Ottův slovník naučný/Bílina|Bílina]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Blatenský z Blatna|Blatenský z Blatna]] * [[Ottův slovník naučný/Blatná|Blatná]] * [[Ottův slovník naučný/Blatno|Blatno]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Blíževedly|Blíževedly]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bohdaneč|Bohdaneč]] * [[Ottův slovník naučný/Bolehošť|Bolehošť]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bor (obec)|Bor (obec)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Božejov|Božejov]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Božetěch|Božetěch]] * [[Ottův slovník naučný/Brada|Brada]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Brandýs|Brandýs]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Branná|Branná]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Brozany|Brozany]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Březina|Březina]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Březí|Březí]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Březová|Březová]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Budeč|Budeč]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Budkovský z Budkova|Budkovský z Budkova]] * [[Ottův slovník naučný/Buky|Buky]] * [[Ottův slovník naučný/Buřenice|Buřenice]] * [[Ottův slovník naučný/Buštěhrad|Buštěhrad]] * [[Ottův slovník naučný/Bydžov|Bydžov]] (několik částí) * [[Ottův slovník naučný/Bystré|Bystré]] (několik částí) * [[Ottův slovník naučný/Bystřice|Bystřice]] * [[Ottův slovník naučný/Bzenský z Prorubě|Bzenský z Prorubě]] * [[Ottův slovník naučný/Cerekvice (sídla)|Cerekvice (sídla)]] (několik částí) * [[Ottův slovník naučný/Cetolib|Cetolib]] * [[Ottův slovník naučný/Čapek ze San|Čapek ze San]] * [[Ottův slovník naučný/Čejka z Olbramovic|Čejka z Olbramovic]] * [[Ottův slovník naučný/Čekan|Čekan]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Čen|Čen]] * [[Ottův slovník naučný/Černovice|Černovice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Dětenice|Dětenice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Děvín|Děvín]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Dobříš|Dobříš]] * [[Ottův slovník naučný/Dobříšská léna|Dobříšská léna]] * [[Ottův slovník naučný/Dohalský z Dohalic|Dohalský z Dohalic]] * [[Ottův slovník naučný/Drahan|Drahan]] * [[Ottův slovník naučný/Držemberk|Držemberk]] * [[Ottův slovník naučný/Dubá|Dubá]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Falknov|Falknov]] * [[Ottův slovník naučný/Falštein|Falštein]] * [[Ottův slovník naučný/Hamrštein|Hamrštein]] * [[Ottův slovník naučný/Hamza ze Zábědovic|Hamza ze Zábědovic]] * [[Ottův slovník naučný/Helfenburk|Helfenburk]] * [[Ottův slovník naučný/Hodějovský z Hodějova|Hodějovský z Hodějova]] * [[Ottův slovník naučný/Hostinné|Hostinné]] * [[Ottův slovník naučný/Hostouň|Hostouň]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Karyk z Řezna|Karyk z Řezna]] * [[Ottův slovník naučný/Kluk|Kluk]] * [[Ottův slovník naučný/Kocour z Otína|Kocour z Otína]] * [[Ottův slovník naučný/Kocovský z Kocova|Kocovský z Kocova]] * [[Ottův slovník naučný/Komarovský z Libanic|Komarovský z Libanic]] * [[Ottův slovník naučný/Koruna (obec)|Koruna (obec)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kotvic z Kotvic|Kotvic z Kotvic]] * [[Ottův slovník naučný/Kresl z Kvaltenberka|Kresl z Kvaltenberka]] * [[Ottův slovník naučný/Křinecký z Ronova|Křinecký z Ronova]] * [[Ottův slovník naučný/Lažanský|Lažanský]] * [[Ottův slovník naučný/Libice|Libice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Lidl z Myslova|Lidl z&nbsp;Myslova]] * [[Ottův slovník naučný/Lichnice|Lichnice]] * [[Ottův slovník naučný/Lilie|Lilie]] (část Lilie v heraldice) * [[Ottův slovník naučný/Litoborský|Litoborský]] * [[Ottův slovník naučný/Markvart|Markvart]] * [[Ottův slovník naučný/Mehl|Mehl]] * [[Ottův slovník naučný/Měnický z Červeněvsi|Měnický z Červeněvsi]] * [[Ottův slovník naučný/Mladota ze Solopisk|Mladota ze Solopisk]] * [[Ottův slovník naučný/Morávek|Morávek]] * [[Ottův slovník naučný/Myška ze Žlunic|Myška ze Žlunic]] * [[Ottův slovník naučný/Nebílovský|Nebílovský]] * [[Ottův slovník naučný/Nečamský|Nečamský]] * [[Ottův slovník naučný/Nedvězský|Nedvězský]] * [[Ottův slovník naučný/Odkolek z Újezdce|Odkolek z Újezdce]] * [[Ottův slovník naučný/Orelský|Orelský]] * [[Ottův slovník naučný/Orlice|Orlice]] * [[Ottův slovník naučný/Osek|Osek]] (několik částí) * [[Ottův slovník naučný/Pachta|Pachta]] * [[Ottův slovník naučný/Panský|Panský]] * [[Ottův slovník naučný/Paradis|Paradis]] * [[Ottův slovník naučný/Pardus|Pardus]] * [[Ottův slovník naučný/Pařízek z Pařízku|Pařízek z Pařízku]] * [[Ottův slovník naučný/Pátecký|Pátecký]] * [[Ottův slovník naučný/Pátek (šlechtické rody)|Pátek]] * [[Ottův slovník naučný/Pecingár z Bydžína|Pecingár z Bydžína]] * [[Ottův slovník naučný/Pechanec z Kralovic|Pechanec z Kralovic]] * [[Ottův slovník naučný/Pek z Římku|Pek z Římku]] * [[Ottův slovník naučný/Pencik|Pencik]] * [[Ottův slovník naučný/Perger|Perger]] * [[Ottův slovník naučný/Perglár|Perglár]] * [[Ottův slovník naučný/Perknovský|Perknovský]] * [[Ottův slovník naučný/Pernklo|Pernklo]] * [[Ottův slovník naučný/Pešík|Pešík]] * [[Ottův slovník naučný/Petržvaldský|Petržvaldský]] * [[Ottův slovník naučný/Petřek|Petřek]] * [[Ottův slovník naučný/Pětipeský|Pětipeský]] * [[Ottův slovník naučný/Pfefrkorn|Pfefrkorn]] * [[Ottův slovník naučný/Pichl z Pichlperka|Pichl z Pichlperka]] * [[Ottův slovník naučný/Pikhart ze Zeleného Údolí|Pikhart ze Zeleného Údolí]] * [[Ottův slovník naučný/Písek (obce)|Písek]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pluh z Rabšteina|Pluh z Rabšteina]] * [[Ottův slovník naučný/Počepický|Počepický]] * [[Ottův slovník naučný/Podbrdí|Podbrdí]] * [[Ottův slovník naučný/Podhradský|Podhradský]] * [[Ottův slovník naučný/Podmoklský|Podmoklský]] * [[Ottův slovník naučný/Podstatský|Podstatský]] * [[Ottův slovník naučný/Pohnan|Pohnan]] * [[Ottův slovník naučný/Pouzar|Pouzar z Michnic]] * [[Ottův slovník naučný/Pražma z Bílkova|Pražma z Bílkova]] * [[Ottův slovník naučný/Radecký|Radecký]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Riesenburg|Riesenburg]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Rodokmen|Rodokmen]] * [[Ottův slovník naučný/Ronov|Ronov]] (několik částí) * [[Ottův slovník naučný/Ruthart|Ruthart]] * [[Ottův slovník naučný/Říčanský|Říčanský]] * [[Ottův slovník naučný/Sezima|Sezima]] (část Sezima z Ústí) * [[Ottův slovník naučný/Strachovský ze Strachovic|Strachovský ze Strachovic]] * [[Ottův slovník naučný/Šanovec|Šanovec]] * [[Ottův slovník naučný/Škopek z Dubé|Škopek z Dubé]] * [[Ottův slovník naučný/Šlik|Šlik]] * [[Ottův slovník naučný/Štanovský|Štanovský]] * [[Ottův slovník naučný/Švantle|Švantle]] * [[Ottův slovník naučný/Šváb|Šváb]] * [[Ottův slovník naučný/Švihovský|Švihovský]] * [[Ottův slovník naučný/Talacko|Talacko]] * [[Ottův slovník naučný/Thurn a Taxis|Thurn a Taxis]] * [[Ottův slovník naučný/Trutnov|Trutnov]] * [[Ottův slovník naučný/Třebenice|Třebenice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ústí|Ústí]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Věžník|Věžník]] * [[Ottův slovník naučný/Vlastislavici|Vlastislavici]] * [[Ottův slovník naučný/Vlček z Dobré Zemice a z Hlučína|Vlček z Dobré Zemice a z Hlučína]] * [[Ottův slovník naučný/Volfingár|Volfingár]] * [[Ottův slovník naučný/Voračický|Voračický]] * [[Ottův slovník naučný/Vražda z Kunvaldu|Vražda z Kunvaldu]] * [[Ottův slovník naučný/Vyntíř|Vyntíř]] * [[Ottův slovník naučný/Wachtel|Wachtel]] * [[Ottův slovník naučný/Winkler|Winkler]] * [[Ottův slovník naučný/z Abršpachu|z Abršpachu]] * [[Ottův slovník naučný/z Adlaru|z Adlaru]] * [[Ottův slovník naučný/z Benešova|z Benešova]] * [[Ottův slovník naučný/z Bílé|z Bílé]] * [[Ottův slovník naučný/z Donína|z Donína]] * [[Ottův slovník naučný/z Dubé|z Dubé]] * [[Ottův slovník naučný/z Hardeka|z Hardeka]] * [[Ottův slovník naučný/z Kravař|z Kravař]] * [[Ottův slovník naučný/z Kunčího|z Kunčího]] * [[Ottův slovník naučný/z Lichtemburka|z Lichtemburka]] * [[Ottův slovník naučný/z Millesima|z Millesima]] * [[Ottův slovník naučný/z Paaru|z Paaru]] * [[Ottův slovník naučný/z Padařova|z Padařova]] * [[Ottův slovník naučný/z Pardubic|z Pardubic]] * [[Ottův slovník naučný/z Pirkšteina|z Pirkšteina]] * [[Ottův slovník naučný/z Prostiboře|z Prostiboře]] * [[Ottův slovník naučný/z Rabšteina|z Rabšteina]] (část) * [[Ottův slovník naučný/z Rožmberka|z Rožmberka]] * [[Ottův slovník naučný/z Talmberka|z Talmberka]] * [[Ottův slovník naučný/z Ústupenic|z Ústupenic]] * [[Ottův slovník naučný/z Valdšteina|z Valdšteina]] * [[Ottův slovník naučný/z Vartemberka|z Vartemberka]] * [[Ottův slovník naučný/z Vunšvic|z Vunšvic]] * [[Ottův slovník naučný/z Vyckova|z Vyckova]] * [[Ottův slovník naučný/z Vysoké|z Vysoké]] * [[Ottův slovník naučný/z Žirotína|z Žirotína]] * [[Ottův slovník naučný/Zahořanský z Orlíka|Zahořanský z Orlíka]] * [[Ottův slovník naučný/Zalužanský|Zalužanský]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Zálezský z Prostého|Zálezský z Prostého]] * [[Ottův slovník naučný/Zálezský ze Zmyslova|Zálezský ze Zmyslova]] * [[Ottův slovník naučný/Zálužský z Helfenšteina|Zálužský z Helfenšteina]] * [[Ottův slovník naučný/Zálužský z Ostroskal|Zálužský z Ostroskal]] * [[Ottův slovník naučný/Zálužský z Podhoří|Zálužský z Podhoří]] * [[Ottův slovník naučný/ze Salmu|ze Salmu]] * [[Ottův slovník naučný/ze Švabenic|ze Švabenic]] * [[Ottův slovník naučný/ze Švamberka|ze Švamberka]] * [[Ottův slovník naučný/ze Železnice|ze Železnice]] * [[Ottův slovník naučný/ze Žitenic|ze Žitenic]] * [[Ottův slovník naučný/Zhorský ze Zhoře|Zhorský]] * [[Ottův slovník naučný/Zvířetický|Zvířetický]] * [[Ottův slovník naučný/Žehušický|Žehušický]] * [[Ottův slovník naučný/Žitínský|Žitínský]] == Díla o autorovi == * {{OSN|Sedláček|1904|pořadí=4|online=https://archive.org/stream/ottvslovnknauni16ottogoog#page/n845/mode/2up}} * [[K 80. narozeninám prof. Augusta Sedláčka]] s fotkami Jos. Skalického (23.8.1923) {{Online Kramerius|mzk|69d55050-c2a4-11e4-837c-001018b5eb5c}} [[Kategorie:Čeští historikové]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Heraldici]] 1g029tdjdzuomar2l1h39pgil6mprh8 100 24356 332578 312525 2026-05-01T21:21:29Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Mehadia 332578 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Vilém | příjmení = Dokoupil | datum narození = 30. května 1852 | datum úmrtí = 18. února 1927 | popis = pedagog a vládní rada }} '''Vilém Dokoupil''' (1852–1927) byl český pedagog. Působil deset let jako ředitel průmyslové školy v sedmihradské Bystřici (Bistrița), r. 1883 založil sochařsko-kamenickou školu v Hořicích a 21 let ji vedl. V letech 1904-1912 pracoval ve vídeňském ministerstvu veřejných prací jako inspektor průmyslového školství; zasloužil se zejména o sjednocení osnov, hmotnou podporu a vzdělání učitelů dívčích odborných („hospodyňských“) škol. Po roce 1914 se věnoval péči o zrakově postižené jako člen vedení Hradčanského ústavu slepců a Spolku pro slepecký tisk. Za svou celoživotní organizátorskou a lidumilnou činnost získal řadu ocenění od státních úřadů, obcí a spolků. == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Dkl.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Agnethlen|Agnethlen]] * [[Ottův slovník naučný/Akt (umění)|Akt (umění)]] * [[Ottův slovník naučný/Alderney|Alderney]] * [[Ottův slovník naučný/Alvincz|Alvincz]] * [[Ottův slovník naučný/Bábolna|Bábolna]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Banket|Banket]] * [[Ottův slovník naučný/Baussner|Baussner]] * [[Ottův slovník naučný/Bělehrad|Bělehrad]] (Karlovský) * [[Ottův slovník naučný/Bystřice|Bystřice]] * [[Ottův slovník naučný/Déva|Déva]] * [[Ottův slovník naučný/Draas|Draas]] * [[Ottův slovník naučný/Haner|Haner]] * [[Ottův slovník naučný/Marienburg|Marienburg]] * [[Ottův slovník naučný/Marienburg (příjmení)|Marienburg (příjmení)]] * [[Ottův slovník naučný/Mediáš|Mediáš]] * [[Ottův slovník naučný/Mediášská stolice|Mediášská stolice]] * [[Ottův slovník naučný/Mehadia|Mehadia]] * [[Ottův slovník naučný/Meschen|Meschen]] * [[Ottův slovník naučný/Mocs|Mocs]] * [[Ottův slovník naučný/Mukačovo|Mukačovo]] * [[Ottův slovník naučný/Neppendorf|Neppendorf]] * [[Ottův slovník naučný/Parajd|Parajd]] * [[Ottův slovník naučný/Paringulské hory|Paringulské hory]] * [[Ottův slovník naučný/Persány|Persány]] * [[Ottův slovník naučný/Persányské hory|Persányské hory]] * [[Ottův slovník naučný/Petersdorf|Petersdorf]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Petrosény|Petrosény]] * [[Ottův slovník naučný/Piatra|Piatra]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pintak|Pintak]] * [[Ottův slovník naučný/Piski|Piski]] * [[Ottův slovník naučný/Pojána|Pojána]] * [[Ottův slovník naučný/Pojána (obec)|Pojána (obec)]] == Reference == * Za Vilémem Dokoupilem. ''Národní listy'', 08.03.1927, roč. 67, č. 66, s. 4. {{Online Kramerius|ABA001|9366421}} * Úmrtí. ''Národní politika'', roč. 45, č. 50, s. 5. {{Online Kramerius|ABA001|6785794}} [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] qxeciswrwi3qfsw2kvm5fvaws4cxiee 100 53779 332592 321562 2026-05-02T07:18:56Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Méhul 332592 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Boleslav | příjmení = Schnabel-Kalenský | datum narození = 4. listopadu 1867 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 7. ledna 1913 | místo úmrtí = Praha | popis = hudební kritik }} '''Boleslav Schnabel''' (1867–1913), známější pod pseudonymem '''Kalenský''', byl český hudební kritik. Věnoval se převážně české a ruské hudbě; propagoval dílo Antonína Dvořáka, psal články o předních ruských skladatelích, zprostředkovával kontakty mezi českými a ruskými hudebníky, pomáhal při organizaci Slovanských koncertů v Praze. Přeložil rovněž veselohru ''Hoře z rozumu'' od ruského dramatika A. S. Gribojedova. == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''bk.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Medianta|Medianta]] * [[Ottův slovník naučný/Méhul|Méhul]] * [[Ottův slovník naučný/Mendelssohn-Bartholdy|Mendelssohn-Bartholdy]] * [[Ottův slovník naučný/Nedbal|Nedbal]] * [[Ottův slovník naučný/Nesvadba|Nesvadba]] * [[Ottův slovník naučný/Petr (příjmení)|Petr]] (část) == Reference == * Boleslav Schnabel-Kalenský. ''Národní listy'', 08.01.1913, roč. 53, č. 7, s. 3. {{Online Kramerius|ABA001|18255956}} [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] 9vdfsfakbaqmkly9euq2pb829z3laj4 0 97097 332568 2026-05-01T16:46:51Z Rulumas 19860 Megastoma 332568 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Megastoma | PŘEDCHOZÍ = Megasthenés | DALŠÍ = Megatherium }} {{Textinfo | TITULEK = Megastoma | AUTOR = [[Autor:Antonín Štolc|Antonín Štolc]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;20. {{Kramerius|nkp|302965c0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Megastoma''' Grassi, rod {{Prostrkaně|nálevníků bičíkovitých}} či {{Prostrkaně|bičíkovců}} (''Mastigophora'') z čel. {{Prostrkaně|mnohobičíkatých}} (''Polymastigina''), Má tělo hruškovité podoby, na předu šikmo vtiskle uťaté, vzadu ocáskovitě prodloužené. Opatřen jest osmi bičíky, z nichž šest umístěno jest na předu, dva pak vzadu, vybíhajíce z ocáskovité prodlouženiny. Jediný druh tohoto rodu jest '''M.''' ''intestinale'' Grassi (''Cercomonas intestinalis'' Lambl), vel. {{formatnum:0.005}} až {{formatnum:0.01}}&nbsp;''mm'', cizopasící v tenkém střevě člověka, kočky a myší. ''[[Autor:Antonín Štolc|Šc.]]'' {{Konec formy}} 5bzgaic40aqh0xen6khshzxuwfs87bm 0 97098 332569 2026-05-01T17:12:16Z Rulumas 19860 Megatherium 332569 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Megatherium | PŘEDCHOZÍ = Megastoma | DALŠÍ = Megathyridae }} {{Textinfo | TITULEK = Megatherium | AUTOR = [[Autor:František Bayer (1854–1936)|František Bayer]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;20. {{Kramerius|nkp|302965c0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Megatherium }} [[Soubor:Č. 2707. Megatherium americanum.jpg|náhled|Č. 2707. ''Megatherium americanum'' Cuv.]] {{Forma|proza}} '''Megatherium''' Cuv. jest fossilní ssavec {{Prostrkaně|chudozubý}} (řádu ''Edentata'') z čeledi t. jm. (''Megatheriidae''). Nečetní její druhové měli tělo veliké a zajisté nejapné, kůži bez kostěného krunýře, končetiny silné, prsty ozbrojené zakřivenými drápy a silný, mohutný ocas. Lebka byla podlouhlá, nízká, skoro válcovitá, v předu rovné šířky jako vzadu, o malé dutině mozkové; nad mezičelistím byla svislá deska kostěná a na ní lichá kosť přednosní (''praenasale''). Dolejší čelist jest vysoká a má širokou větev proximální. Ve chrupu měli tito chudozubci jen stoličky, <math>\tfrac{5}{4}\equiv\tfrac{4}{3}</math>; byly vysoké, prismatické, se dvěma příčnými ostrými hranami na koruně, s tlustou vrstvou cementu a ze dvojího dentinu: vnitřního, měkčího vasodentinu a vnějšího, tvrdšího, podobného druhdy skoro emailu. Poslední byla menší předních. Kosti končetin neměly dutiny morkové; přední byly chápavé a ku šplhání zařízeny. V pánvi jsou kosti kyčelní rozšířeny a ven namířeny. Neobyčejnou šířku má kosť stehenní (''femur''); obě kosti bércové jsou u některých druhů nahoře i dole spolu srostlé. Mezi kostí lýtkovou a stehenní bývá plochá kůstka (''flabellum''), mezi kostí holenní a stehenní kůstka poloměsíčitá (''sepicula''). Nejdůležitějším druhem celé čeledi jest '''M.''' ''Cuvieri'' Desm. Mělo velikost téměř slona, na předních nohách po 4 prstech a na 3 prostředních dlouhé, ostré drápy, zadní nohy velmi statné, tříprsté a poslední článek prostředního prstu velmi silný. '''M.''' se zajisté po zemi jen nemotorně pohybovalo; předními končetinami shýbalo nebo rvalo větve, opírajíc se o zadní končetiny a tlustý ocas. Všickni druhové rodu '''M.''' náležejí pleistocénu Jižní Ameriky a jsou nejhojnější v pampovém útvaru provincie Buenos Ayres. ''[[Autor:František Bayer (1854–1936)|Br.]]'' {{Konec formy}} nwg8rcs97m06p50298t1k0qoptmglkw 0 97099 332570 2026-05-01T17:15:24Z Rulumas 19860 Megathyridae 332570 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Megathyridae | PŘEDCHOZÍ = Megatherium | DALŠÍ = Megavolt }} {{Textinfo | TITULEK = Megathyridae | AUTOR = [[Autor:Josef Florián Babor|Josef Florián Babor]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;20. {{Kramerius|nkp|302965c0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q21225965|Megathyridae}} }} {{Forma|proza}} '''Megathyridae''', čeleď ramenonožců (''Brachiopoda''), příbuzná Thecideidám. Živočich upevněn stvolem a opatřen marsupiem (vakovitá duplikatura pláště, v níž se děje vývoj mláďat; příbuzný devonský rod ''Stringocephalus'' byl nalezen jednou s četnými mláďaty uvnitř skořápky). Lastury obyčejně na přič protáhlé, s předu široce uťaté, s prostorným otvorem pro stvol, perforované. Od dob jurských až po naše dny. ''[[Autor:Josef Florián Babor|Bbr.]]'' {{Konec formy}} k4eehihn9gc4lk5f8x04q0sn35vdwdt 0 97100 332571 2026-05-01T17:18:30Z Rulumas 19860 Megavolt 332571 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Megavolt | PŘEDCHOZÍ = Megathyridae | DALŠÍ = Megerle }} {{Textinfo | TITULEK = Megavolt | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;20. {{Kramerius|nkp|302965c0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Megavolt''' značí {{formatnum:1000000}}&nbsp;{{Prostrkaně|volt}}, jednotek elektromotorické síly. {{Konec formy}} 39qxh1m6ctlpjdvkvsjfsvvr62g9tgt 0 97101 332572 2026-05-01T17:28:44Z Rulumas 19860 Megerle 332572 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Megerle | PŘEDCHOZÍ = Megavolt | DALŠÍ = Megerle von Mühlfeld }} {{Textinfo | TITULEK = Megerle | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;20. {{Kramerius|nkp|302965c0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Abraham a Sancta Clara }} {{Forma|proza}} '''Megerle''' (t. {{Prostrkaně|Megerlin}}) {{Prostrkaně|Hans Ulrich}} v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Abráhám (jméno)|Abraham}}}} 4). {{Konec formy}} e0g68zpisxxblkhbi6rjm7am4lf971b 0 97102 332573 2026-05-01T17:44:50Z Rulumas 19860 Megerle von Mühlfeld 332573 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Megerle von Mühlfeld | PŘEDCHOZÍ = Megerle | DALŠÍ = Méghadút }} {{Textinfo | TITULEK = Megerle von Mühlfeld | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;20. {{Kramerius|nkp|302965c0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Johann Georg Megerle von Mühlfeld }} {{Forma|proza}} '''Megerle''' {{Prostrkaně|von Mühlfeld Johann Georg}}, spis. rak. (* 1780 ve Vídni — † 1831 t.). Jakožto ředitel archivu při všeobecné dvor. komoře (od r. 1816) získal si zásluhy vzorným uspořádáním jeho. Roku 1818 jmenován cís. radou. Sprvu psal práce přírodovědecké. R. 1829 redigoval s Hohlerem »Neues Archiv für Geschichte, Statistik, Literatur und Kunst«. Vedle článků časopiseckých vydal: ''Oesterreichisches Adels-Lexikon des 18. und 19. Jahrhunderts'' (Víd., 1822; dodatky, do r. 1820, a opravy k němu t, 1824); ''Merkwürdigkeiten der königl. Bergstadt Kuttenberg und des daselbst befindlichen Bergwerks'' (t., 1825, ve prospěch vyhořelých Kutnohoráků); ''Memorabilien des Österreichischen Kaiserstaates'' (t., 1825—27, 2 sv.) a j. Též vydal sbírku zákonů: ''Handbuch für alle k. k. ständischen und städtischen Beamten'' dle zákonů z l. 1740 až 1828 (t., 1809—30, 8 sv.). {{Konec formy}} n1jecps6q6fxof22xazuzoaq859n5rs 0 97103 332574 2026-05-01T17:55:58Z Rulumas 19860 Méghadút 332574 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Méghadút | PŘEDCHOZÍ = Megerle von Mühlfeld | DALŠÍ = Megiser }} {{Textinfo | TITULEK = Méghadút | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;20. {{Kramerius|nkp|302965c0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Méghadút''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Kálidás}}}}. {{Konec formy}} foiyo5u8rajoey1s072t4cedyemckav 0 97104 332575 2026-05-01T20:50:44Z Rulumas 19860 Megiser 332575 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Megiser | PŘEDCHOZÍ = Méghadút | DALŠÍ = Megohm }} {{Textinfo | TITULEK = Megiser | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;21. {{Kramerius|nkp|30544650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Hieronymus Megiser }} {{Forma|proza}} '''Megiser''' {{Prostrkaně|Jeronym}} (* kol 1550 ve Stutgartě — † 1616). Arcikníže Karel povolal ho za archiváře do Štýr. Hradce; po smrti jeho uchýlil se protestant '''M.''' do Korutan a když protireformace Ferdinandova zasáhla i tam, odebral se do Lipska jako historiograf ke kurfirštovi saskému. Vydal: ''Dictionarium quatuor linguarum, germ., lat., illyr.'' (slovinské) ''et ital.'' (1572), prvý slovník slovinský, a dle materiálu poskytnutého Kristalnikem ''Annales Carinthiae'' (Lips., 1608—12). {{Konec formy}} q44wta291kpsxcg4txt6b9cga7xuvkn 0 97105 332576 2026-05-01T20:55:02Z Rulumas 19860 Megohm 332576 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Megohm | PŘEDCHOZÍ = Megiser | DALŠÍ = Mehadia }} {{Textinfo | TITULEK = Megohm | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;21. {{Kramerius|nkp|30544650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Megohm''' (z řec.) značí {{formatnum:1000000}}&nbsp;{{Prostrkaně|ohmů}}, jednotek odporu galvanického. {{Konec formy}} mmqsc90sab34d102zidln81fdexezbw 0 97106 332577 2026-05-01T21:16:15Z Rulumas 19860 Mehadia 332577 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mehadia | PŘEDCHOZÍ = Megohm | DALŠÍ = Mehedia }} {{Textinfo | TITULEK = Mehadia | AUTOR = [[Autor:Vilém Dokoupil|Vilém Dokoupil]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;21. {{Kramerius|nkp|30544650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = en:Mehadia | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Băile Herculane|Băile Herculane]] }} {{Forma|proza}} '''Mehadia''', velkoobec ve ršavském polit. okrese krassósérényské župy v jv. Uhrách s 2480 obyv. (1890), z nichž 2158 Rumunů, 245 Něm., 42 Maď. a 13 Slov.; je sídlem řec.-orth. protopresbyterátu, má řím.-kat. a řec.-orth. far. kostely, poštu a telegr. úřad, poštovní spořitelnu, uhelné doly a je stanicí trati Budapešt–Vercioróva uher. stát. drah. Má překrásnou polohu v romantickém údolí říčky Bjela Reka, přítoku ř. Černé. Staré pohřebiště s četnými římskými nápisnými deskami, zbytky řím. silnice, jež byla z nejdůležitějších spojení od Dunaje do Dacie údolím ř. Černé, zříceniny řím. staveb a vodovodu, četné nálezy řím. mincí, pamětních kamenů, sloupů a jiných starožitností v blízkém i vzdálenějším okolí připomínají panství Římanů v '''M'''-ii, od nich ''ad Mediam'' zvané. Od '''M'''-ie 8&nbsp;''km'' vých. {{Prostrkaně|Lázně Herkulovy}} (maď. ''Herkulesfürdö'', něm. ''Herkulesbad'', lat. ''Thermae Herculis'' a ''Fontes Herculis'') náležejí k nejznámějším thermám evropským. Z 22 známých horkých užívá se 12; jsou to nejvíce hlinitosolné prameny sírové o teplotě mezi 40—62°&nbsp;C a bývá jich užíváno hlavně proti chronickým nemocem rheumatickým. Nejsilnější je indifferentní pramen Herkulův (51—62°&nbsp;C), který řítí se s vysoké stráně nedaleko otvoru stále parami naplněného (Jeskyně potu, ''Schwitzhöhle''). Nedaleko něho jsou prameny lázní Josefových (57°), studánky oční (''Augenbrunnen'', 54°), lázně Františkovy (43°), mimo ně vápnitá vřídla lázní Ferdinandových a císařských (54°), Ludvíkových (45,5°), Karlových (42,5°), Karolíniných (41°). Líbezná poloha poblíž údolí ř. Černé v kotlinaté úžině horské mezi vysokými zalesněnými výběžky banátských hor, velkolepé okolí a pohodlná zařízení lázeňská i osvědčená léčivá moc horkých pramenů přivádějí co rok průměrně kol 12.000 lázeňských hostí do Herkulových Lázní. Tyto čítají 369 obyv. (1890), z nichž 187 Němců, 84 Rum., 69 Maď. a 12 Slovanů, a náležejí k obci '''M'''-ii; mají kostely a kaple různých vyznání, mezi nimiž vyniká nový kostel řím.-kat., a celou řadu nádherných budov (lázeňské domy, kolonnády, Nové lázně a j.), postavených architektem Vil. ryt. Dodererem pro c. a k. voj. správu, rozsáhlé promenády s již. vegetací, elektrárny, vodovod, král. lázeňský inspektorát, voj. lázeň. ústav, pošt. a státní telegrafní úřad a je stanicí trati Budapešt–Vercioróva uher. stát. drah. I zde nalezeno hojně starožitností z doby dákorománské a mnohé řím. nápisní kameny zazděny do lázeňských domů a terrasních zdí promenády; zbytky řím. silnice a tureckého vodovodu v nejbližším okolí. V horách kolem lázní mnoho jeskyň; vděčná je vycházka na vrch Domogled (Domohled, 1584&nbsp;''m'' n. m.) s krás- nou vyhlídkou. ''[[Autor:Vilém Dokoupil|Dkl.]]'' {{Konec formy}} s4iet02typw9iswcay0vvji17seeuwn 332579 332577 2026-05-02T03:38:57Z Rulumas 19860 oprava 332579 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mehadia | PŘEDCHOZÍ = Megohm | DALŠÍ = Mehedia }} {{Textinfo | TITULEK = Mehadia | AUTOR = [[Autor:Vilém Dokoupil|Vilém Dokoupil]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;21. {{Kramerius|nkp|30544650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = en:Mehadia | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Băile Herculane|Băile Herculane]] }} {{Forma|proza}} '''Mehadia''', velkoobec ve ršavském polit. okrese krassósérényské župy v jv. Uhrách s 2480 obyv. (1890), z nichž 2158 Rumunů, 245 Něm., 42 Maď. a 13 Slov.; je sídlem řec.-orth. protopresbyterátu, má řím.-kat. a řec.-orth. far. kostely, poštu a telegr. úřad, poštovní spořitelnu, uhelné doly a je stanicí trati Budapešt–Vercioróva uher. stát. drah. Má překrásnou polohu v romantickém údolí říčky Bjela Reka, přítoku ř. Černé. Staré pohřebiště s četnými římskými nápisnými deskami, zbytky řím. silnice, jež byla z nejdůležitějších spojení od Dunaje do Dacie údolím ř. Černé, zříceniny řím. staveb a vodovodu, četné nálezy řím. mincí, pamětních kamenů, sloupů a jiných starožitností v blízkém i vzdálenějším okolí připomínají panství Římanů v '''M'''-ii, od nich ''ad Mediam'' zvané. Od '''M'''-ie 8&nbsp;''km'' vých. {{Prostrkaně|Lázně Herkulovy}} (maď. ''Herkulesfürdö'', něm. ''Herkulesbad'', lat. ''Thermae Herculis'' a ''Fontes Herculis'') náležejí k nejznámějším thermám evropským. Z 22 známých horkých užívá se 12; jsou to nejvíce hlinitosolné prameny sírové o teplotě mezi 40—62°&nbsp;C a bývá jich užíváno hlavně proti chronickým nemocem rheumatickým. Nejsilnější je indifferentní pramen Herkulův (51—62°&nbsp;C), který řítí se s vysoké stráně nedaleko otvoru stále parami naplněného (Jeskyně potu, ''Schwitzhöhle''). Nedaleko něho jsou prameny lázní Josefových (57°), studánky oční (''Augenbrunnen'', 54°), lázně Františkovy (43°), mimo ně vápnitá vřídla lázní Ferdinandových a císařských (54°), Ludvíkových (45,5°), Karlových (42,5°), Karolíniných (41°). Líbezná poloha poblíž údolí ř. Černé v kotlinaté úžině horské mezi vysokými zalesněnými výběžky banátských hor, velkolepé okolí a pohodlná zařízení lázeňská i osvědčená léčivá moc horkých pramenů přivádějí co rok průměrně kol 12.000 lázeňských hostí do Herkulových Lázní. Tyto čítají 369 obyv. (1890), z nichž 187 Němců, 84 Rum., 69 Maď. a 12 Slovanů, a náležejí k obci '''M'''-ii; mají kostely a kaple různých vyznání, mezi nimiž vyniká nový kostel řím.-kat., a celou řadu nádherných budov (lázeňské domy, kolonnády, Nové lázně a j.), postavených architektem Vil. ryt. Dodererem pro c. a k. voj. správu, rozsáhlé promenády s již. vegetací, elektrárny, vodovod, král. lázeňský inspektorát, voj. lázeň. ústav, pošt. a státní telegrafní úřad a je stanicí trati Budapešt–Vercioróva uher. stát. drah. I zde nalezeno hojně starožitností z doby dákorománské a mnohé řím. nápisní kameny zazděny do lázeňských domů a terrasních zdí promenády; zbytky řím. silnice a tureckého vodovodu v nejbližším okolí. V horách kolem lázní mnoho jeskyň; vděčná je vycházka na vrch Domogled (Domohled, 1584&nbsp;''m'' n. m.) s krásnou vyhlídkou. ''[[Autor:Vilém Dokoupil|Dkl.]]'' {{Konec formy}} 3p610ikf4mxwxn1y93spmhvbo4z9rq0 0 97107 332580 2026-05-02T03:41:22Z Rulumas 19860 Mehedia 332580 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mehedia | PŘEDCHOZÍ = Mehadia | DALŠÍ = Mehemed }} {{Textinfo | TITULEK = Mehedia | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;21. {{Kramerius|nkp|30544650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Mehedia''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Mahédia}}}}. {{Konec formy}} rfjlj73y47qtlemr6tq9r7u12910elm 0 97108 332581 2026-05-02T03:43:48Z Rulumas 19860 Mehemed 332581 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mehemed | PŘEDCHOZÍ = Mehedia | DALŠÍ = Mehl }} {{Textinfo | TITULEK = Mehemed | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;21. {{Kramerius|nkp|30544650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Mehemed''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Mehmed}}}} a {{Prostrkaně|{{Heslo|Muhammed}}}}. {{Konec formy}} q5es5ra68dy8onnih7ytp72ltieiork 0 97109 332582 2026-05-02T04:03:28Z Rulumas 19860 Mehl 332582 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mehl | PŘEDCHOZÍ = Mehemed | DALŠÍ = Mehlhut }} {{Textinfo | TITULEK = Mehl | AUTOR = [[Autor:August Sedláček|August Sedláček]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;21. {{Kramerius|nkp|30544650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Jiří Mehl ze Střelic }} {{Forma|proza}} '''Mehl''' {{Prostrkaně|ze Střelic}}, jméno vladycké rodiny slezské, jejíž erb byl štít na kříž rozdělený, červený a stříbrný, přes něj uprostřed na přič modrý pruh se třemi stříb. liliemi; klenotem labuť v pyskách zl. střelu držící a přes křídla její týž pruh. Předek jejich {{Prostrkaně|Baltazar}} dostav erbovní list dosáhl (27. čna 1531) říš. šlechtictví, byl pak kr. radou, sedal na soudě vratislavském a zemřel 3. bř. 1547 zůstaviv syny {{Prostrkaně|Jiřího}}, {{Prostrkaně|Alše}} a {{Prostrkaně|Mikuláše}}. Jiří nabyv nevšedního vzdělání stal se JUdoktorem, kr. radou a německým místokancléřem v Čechách. Král Ferdinand potvrdil mu (19. bř. 1558) erb a vladyctví jako český král a vrchní kníže slezský. Skoupiv r. 1562 Grabštein přijat r. 1579 za obyvatele království a prodav r. 1586 týž statek koupil t. r. Rumburk s Tolšteinem. Zemřel v Rumburce 24. led. 1589 maje 74 léta svého věku a tu pochován. '''M.''' byl muž tvrdý na své poddané, kteří se proti němu r. 1576 vzbouřili, ale dobrý hospodář a zvelebil na svém statku hornictví (manž. Dorota z Melhauzu). Syn jeho {{Prostrkaně|Baltazar}} zadlužil Rumburk, jenž r. 1607 prodán. Vystěhoval se bezpochyby z Čech, kdež se odtud rodina tato nepřipomíná, ale žila v cizině ještě v XVIII. st. ''[[Autor:August Sedláček|Sčk.]]'' {{Konec formy}} 69dtmxwgw3cv3xi4fiftaflb9mhexes 0 97110 332583 2026-05-02T04:06:45Z Rulumas 19860 Mehlhut 332583 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mehlhut | PŘEDCHOZÍ = Mehl | DALŠÍ = Mehlhüttel }} {{Textinfo | TITULEK = Mehlhut | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;21. {{Kramerius|nkp|30544650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Mehlhut''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Lhota}}}} 4). {{Konec formy}} miuic0e6sdr4ov1533fpsmy0zz8lzqg 0 97111 332584 2026-05-02T04:10:57Z Rulumas 19860 Mehlhüttel 332584 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mehlhüttel | PŘEDCHOZÍ = Mehlhut | DALŠÍ = Mehlhis }} {{Textinfo | TITULEK = Mehlhüttel | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;21. {{Kramerius|nkp|30544650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Mehlhüttel''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Lhotka}}}} 13), 15), 49) a {{Prostrkaně|{{Heslo|Lhota|Lhota Masákova}}}} 159). {{Konec formy}} 2jdeipy9zz3ed6hc3ekfuq891fjr0kc 332585 332584 2026-05-02T04:16:04Z Rulumas 19860 oprava odkazu 332585 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mehlhüttel | PŘEDCHOZÍ = Mehlhut | DALŠÍ = Mehlis }} {{Textinfo | TITULEK = Mehlhüttel | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;21. {{Kramerius|nkp|30544650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Mehlhüttel''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Lhotka}}}} 13), 15), 49) a {{Prostrkaně|{{Heslo|Lhota|Lhota Masákova}}}} 159). {{Konec formy}} 76leg4hloc9798lq13si4u8nt3z12tr 0 97112 332586 2026-05-02T04:20:09Z Rulumas 19860 Mehlis 332586 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mehlis | PŘEDCHOZÍ = Mehlhüttel | DALŠÍ = Mehmed }} {{Textinfo | TITULEK = Mehlis | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;21. {{Kramerius|nkp|30544650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Zella-Mehlis }} {{Forma|proza}} '''Mehlis''', město ve vévodství Sasko-Koburg-Gothském, 20&nbsp;''km'' na jih od Ohrdrufu, v Durynském lese, 468&nbsp;''m'' n. m., s 4032 ob. (1895). Stanice prus. stát. dráhy (trať Zella St. Blasii–Wernshausen). Jest zde evang. kostel, pomník cís. Viléma I. a Bedřicha III., pošta, továrny na zvonky, na střelné zbraně (ročně asi 250.000 kusů), na nástroje a na železné a ocelové zboží. Obchod s dřívím a prkny. '''M.''' jest městem od r. 1894. {{Konec formy}} 7saq7uzml21iwvbvk1n7295gkd2jsm5 0 97113 332587 2026-05-02T04:22:11Z Rulumas 19860 Mehmed 332587 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mehmed | PŘEDCHOZÍ = Mehlis | DALŠÍ = Mehmed (osoby) }} {{Textinfo | TITULEK = Mehmed | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;21. {{Kramerius|nkp|30544650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Mehmed''' n. {{Prostrkaně|Mehemed}} (tur.) tolik co {{Prostrkaně|{{Heslo|Muhammed}}}}. {{Konec formy}} lgnha0m9zte6ijxctci57exdpgjffvs 0 97114 332588 2026-05-02T04:36:42Z Rulumas 19860 Mehmed (osoby) 332588 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mehmed (osoby) | PŘEDCHOZÍ = Mehmed | DALŠÍ = Mehrgarten }} {{Textinfo | TITULEK = Mehmed | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;21–22. {{Kramerius|nkp|30544650-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Muhammad Alí Paša|Muhammad Alí Paša]] (1), [[w:en:Mehmed Ali Pasha (marshal)|en:Mehmed Ali Pasha]] (2) }} {{Forma|proza}} '''Mehmed: 1) M.''' {{Prostrkaně|Alí}}, místokrál egyptský (* 1769 v Kavale v Makedonii — † 1849), dostal se s výpravou Napoleonovou r. 1799 do Egypta, kdež dovedl si získati přízeň lidu i vojska tou měrou, že sultán r. 1805 jmenoval jej místokrálem. Viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Egypt}}}}, 430''a''; Doubek, Egypt za panství chedívů (»Osvěta«, 1892). '''2) M.''' {{Prostrkaně|Alí paša}}, vojevůdce tur. (* 18. list. 1827 v Magdeburce — † 7. září 1878). Pocházel z hugenotské rodiny a jmenoval se vlastně {{Prostrkaně|Karl Detroit}}. R. 1843 odplul jako plavčík do Levanta a utekl v Cařihradě s lodi. Uprchlíka ujal se pozdější velký vezír Alí paša a dal ho studovat do turecké vojenské školy (1846—53), odkud vyšel jako důstojník a přestoupil k islámu. V štábu Omera paše účastnil se války krymské a postoupil po válce na podplukovníka. S týmž pašou bojoval proti Černé Hoře (1861—62), stal se po roce plukovníkem a bejem a r. 1865 brigádníkem a pašou. R. 1867 utlumil krétské povstání s Huseinem Avní pašou a po smrti svého protektora Alí paše poslán do Řecka potlačit lupičství. Za povstání hercegovského povolán r. 1875 do Bosny a stal se maršálkem, r. 1877 pak byl vrchním velitelem dunajské armády ve vých. Bulharsku; hájil tu čáru lomskou, v září pak odvolán a nahrazen 2. říj. Sulejmanem pašou. Po pádu Plevna svěřena mu organisace nové armády v Rumelii. V čnu 1878 vyslán jako druhý splnomocněnec na kongress berlínský, v září t. r. odebral se zkrotit povstání na hranici albánské a zavražděn tu ukrutně v Djakově u Peći. {{Konec formy}} ouo0vzbxqh5ez1x1r3g1yaniozlz1ub 0 97115 332589 2026-05-02T04:42:37Z Rulumas 19860 Mehrgarten 332589 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mehrgarten | PŘEDCHOZÍ = Mehmed (osoby) | DALŠÍ = Méhul }} {{Textinfo | TITULEK = Mehrgarten | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;22. {{Kramerius|nkp|307cb5e0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Zahrádky (Borová Lada) }} {{Forma|proza}} '''Mehrgarten''', {{Prostrkaně|Meergarten}}, ves v Čechách, hejtm. Prachatice, okr. a pš. Vimperk, fara Nový Svět; 16 d., 134 ob. n. (1890). {{Konec formy}} toadk5svjujyxbu0yhjpexf4w4uk4j0 0 97116 332591 2026-05-02T07:18:35Z Rulumas 19860 Méhul 332591 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Méhul | PŘEDCHOZÍ = Mehrgarten | DALŠÍ = Mehun sur Yèvre }} {{Textinfo | TITULEK = Méhul | AUTOR = [[Autor:Boleslav Schnabel-Kalenský|Boleslav Schnabel-Kalenský]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;22–23. {{Kramerius|nkp|307cb5e0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Étienne-Nicolas Méhul }} {{Forma|proza}} '''Méhul''' [méyl] {{Prostrkaně|Etienne Henri Nicolas}} (* 24. čna 1763 v Givetu ve Francii — † 18. říj. 1817 v Paříži), geniální skladatel francouzský z konce minulého a poč. XIX. stol., po velikém reformátoru Gluckovi předák nového hnutí v dramatické hudbě francouzské se svými vrstevníky Cherubinim a Boieldieuem. Jako syn chudičkého kuchaře neměl prostředků k svému vzdělání. V hudbě byl samoukem, ale tak schopným a učelivým, že již v 10. roce věku svého byl povolán za varhaníka ve svém rodišti. Převor blízkého kláštera v Lavaldieu u Givetu, seznav schopnosti mladého varhaníka, ujal se ho, svěřiv jeho další vzdělání klášternímu řediteli kůru, Němci Vil. Hauserovi. Zde byl '''M.''' několik roků varhaníkem. Touže po středisku hudebního života francouzského vypravil se r. 1778 do Paříže pomocí doporučení jistého důstojníka. V Paříži vypukl v té době prudký boj Picciniho a jeho stoupenců proti Gluckovým reformám staré opery vlaské, skončený konečně r. 1799 úplným, epochálním vítězstvím veledíla Gluckovy reformy, »Ifigenie v Tauridě«. '''M.''' jal se v Paříži pilně cvičiti klavír a studovati komposici. Byl představen Gluckovi. Ten seznav jeho znamenité nadání, povzbuzoval ho k dramatické tvorbě. Po prvých pokusech (''Psyché''; ''Anacréon''; ''Lausus et Lydie'') '''M.''' odevzdal ředitelství Velké opery větší dílo ''Alonzo et Cora''. Bylo mu však čekati 6 roků, nežli opera ta byla provedena (1791). Za to dožil se předchozího provedení další komické opery své ''Euphrosine et Corradin'' (1790). Tato opera měla značný úspěch skvělými vlastnostmi nadáni '''M'''-ova: krásnými melodiemi, barvitou instrumentací, dramatickou silou a výraznou charakteristikou. Také nová opera ''Stratonice'' měla velký úspěch (1792). Za to následující díla: ballet ''Le jugement de Paris'' (1793), opery: ''Le jeune sage et le vieux fou'' (1793); ''Horatius Coclès''; ''Phrosine et Mélidore'' (1795); ''La caverne'' (1795) a ''Doria'' (1797) zanikly záhy ve vášních stran bouřlivé revoluční doby. Další opera, ''La chasse du jeune Henri'', byla vypískána obecenstvem pátého roku republiky; nesměla býti ani dohrána. Obecenstvo republiky nepřipustilo na jevišti osobu {{Prostrkaně|krále}} Jindřicha IV. Za to ouvertura byla bouřlivě přijata a třikrát opakována; ještě dnes jest oblíbena. Rozladěn těmito nezdary '''M.''', přijav hodnost inspektora nově založené konservatoře, oddal se úplně zařízení a organisaci nového ústavu. Napsal pro chovance v té době díla theoretická, ale málo významná. '''M.''' byl výlučně tvůrčí duch, ne theoretik. V ústraní nesetrval však '''M.''' dlouho. V Paříži usadila se vlaská Opera buffa, podrývajíc díly Cimarosy, Paisiella a Guglielmiho reformační snahy Gluckovy v obecenstvu francouz. To podnítilo '''M'''-а k nové tvorbě. Následovaly opery: ''Le pont de Lodi'' (1797); ''La toupie et le papillon'' (1797); ''Adrien'' (1799); ''Ariodant'' (1799); ''Epicure'' (1800, společně s Cherubinim); ''Bion'' (1800); ''L’irato'' (1801); ''Une folie'' (1802); ''Le trésor supposé'' (1802); ''Joanna'' (1802); ''L’heureux malgré lui'' (1802); ''Héléna'' (1803); ''Le baiser et la quittance'' (1803) za součinnosti Kreutzera, Boieldieua a Isouarda; ''Les Hussites'' (1804); ''Les deux aveugles de Tolède'' (1806); ''Uthal'' (1806, bez houslí) a ''Gabrielle d’Estrées'' (1806). Triumfy opery ''Fanisca'' ve Vídni r. 1805, díla to Cherubiniho, nedaly spáti řevnivému, nevalnými úspěchy posledních oper, přes krásné jich vlastnosti proti operám buffonistův italských, rozmrzelému '''M'''-ovi. Cítil, že umí vytvořit díla ještě lepší. A tak složil operu, která zabezpečila mu později nesmrtelnost a světovou slávu: ''Josefa v Egyptě'', největší a nejhlubší dílo své. »Josef«, provedený 17. ún. 1807, měl pro svoji hloubku a složitost malý úspěch. Za to v Německu pronikl později rázem, dobývaje odtud celého světa. Neúspěchem roztrpčený '''M.''' vzdal se nadobro veřejné činnosti; nepřijal ani hodnosti dvorního kapelníka, nabízené mu císařem. Úspěchy Spontiniho »Vestálky« a »Corteza« v Paříži rozmrzely '''M'''-а ještě více. Od té doby složil jen hudbu k 2 balletům: ''Le retour d’Ulysse'' (1807); ''Persée et Andromède'' (1810); malou komickou operu ''Le prince troubadour'' (1813), dále ''L’oriflamme'' (1814, s Bertonem, Paerem a Kreutzerem) a poslední operu svoji ''La journée aux aventures'' (1816). Trýzněn plicním neduhem žil '''M.''' u Paříže. Úlevy z útrap těžkého neduhu hledal v Provenci, ale vrátil se záhy do Paříže. Zde zemřel. Z jeho 42 oper nebyly provedeny: ''Hypsipyle'' (1787); ''Arminius'' (1794); ''Scipion'' (1795); ''Tancrède et Clorinde'' (1796); ''Sésostris''; ''Agar dans le désert'' a hudba ke ''Králi Oidipu''. Kromě oper napsal v mládí řadu klavírních sonát (bezvýznamných) a několik symfonií podřízené ceny. Za to měly znamenitý úspěch jeho hymny, kantáty a vlastenecké zpěvy: ''Chant du départ''; ''Chant de victoire'' a ''Chant de retour''. '''M.''' byl od r. 1795 členem Akademie. Tam četl a později tiskem vydal ''L’état futur de la musique en France'' a ''Les travaux des élèves du conservatoire à Rome''. (Viz »Magasin encyclopédique«, 1808.) Vše, co po Gluckově převratu vytvořeno ve francouzské hudbě krásného, hlubokého, silného a skvělého, je soustředěno v dílech '''M'''-ových, zvláště v jeho »Josefu«, který svojí formou i obsahem založil v ní novou dobu, zabezpečiv '''M'''-ovi význam nehynoucí. Biografii '''M'''-ovu napsal jeho přítel Vieillard (Pař., 1859) a zvláště zevrubnou A. Pougin (1889). ''[[Autor:Boleslav Schnabel-Kalenský|bk.]]'' {{Konec formy}} 9j4m7ike5yw38jh9esz3o03ub5n4mhg