Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.1 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 100 9690 332829 332590 2026-05-11T12:13:01Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Lorecký z Elkouše 332829 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = August | příjmení = Sedláček | Image = August Sedlacek Vilimek.jpg | datum narození = 28. srpen 1843 | místo narození = Mladá Vožice | datum úmrtí = 15. leden 1926 | místo úmrtí = Písek | popis = český historik }} '''August Sedláček''' (1843–1926) byl český středoškolský profesor a historik. {{Více}} == Dílo == === Heraldika === * [[Českomoravská heraldika, I. část všeobecná]] (1902) upravil k vydání po smrti [[Autor:Martin Kolář|Martina Koláře]] {{Digitalizuje se|Martin Kolář, August Sedláček - Českomoravská heraldika - I. část všeobecná - 1902.pdf}} * [[Českomoravská heraldika, II. část zvláštní]] (1925) {{Digitalizuje se|August Sedláček - Českomoravská heraldika - II. část zvláštní - 1925.djvu}} === Místopis === * [[Příběnice]] (1876) * [[Rychnov nad Kněžnou]] (1871) {{Online Kramerius|nkp|67302580-d889-11dc-876f-000d606f5dc6}} === Historie === * [[Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze/Anéžka z Rozemberka|Anéžka z Rozemberka. Obrázek z XV. století]] – uveřejněno ve ''[[Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze|Sborníku historickém vydaném na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze]]'' (1883) * [[Kl. Ptolemaia Zprávy o Čechách a zemích sousedních]] (1880) {{Online Kramerius|ABA001|1248259}} === Texty ve středoškolské čítance === * [[Česká čítanka pro druhou třídu škol středních/Opatovský poklad|Opatovský poklad]] * [[Česká čítanka pro druhou třídu škol středních/Den na hradě českém před 350 lety|Den na hradě českém před 350 lety]] === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Sčk.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * ''Čechy'', části [[Ottův slovník naučný/Čechy/Rozdělení Čech kmenové a krajské|Rozdělení Čech kmenové a krajské]] a [[Ottův slovník naučný/Čechy/Poměry národnostní v Čechách|Poměry národnostní v Čechách]] * [[Ottův slovník naučný/Abršpach|Abršpach]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Absolon z Ledské|Absolon z Ledské]] * [[Ottův slovník naučný/Adlšpach z Damstorfu|Adlšpach z Damstorfu]] * [[Ottův slovník naučný/Ailettes|Ailettes]] * [[Ottův slovník naučný/Alběnice|Alběnice]] * [[Ottův slovník naučný/Anděl z Ronovce|Anděl z Ronovce]] * [[Ottův slovník naučný/Arcijahenství|Arcijahenství]] * [[Ottův slovník naučný/Bačkov|Bačkov]] * [[Ottův slovník naučný/Benátky|Benátky]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Benešovici|Benešovici]] * [[Ottův slovník naučný/Bezděkov|Bezděkov]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bezděz|Bezděz]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bělohrad|Bělohrad]] * [[Ottův slovník naučný/Bílá paní|Bílá paní]] * [[Ottův slovník naučný/Bílina|Bílina]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Blatenský z Blatna|Blatenský z Blatna]] * [[Ottův slovník naučný/Blatná|Blatná]] * [[Ottův slovník naučný/Blatno|Blatno]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Blíževedly|Blíževedly]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bohdaneč|Bohdaneč]] * [[Ottův slovník naučný/Bolehošť|Bolehošť]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bor (obec)|Bor (obec)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Božejov|Božejov]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Božetěch|Božetěch]] * [[Ottův slovník naučný/Brada|Brada]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Brandýs|Brandýs]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Branná|Branná]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Brozany|Brozany]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Březina|Březina]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Březí|Březí]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Březová|Březová]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Budeč|Budeč]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Budkovský z Budkova|Budkovský z Budkova]] * [[Ottův slovník naučný/Buky|Buky]] * [[Ottův slovník naučný/Buřenice|Buřenice]] * [[Ottův slovník naučný/Buštěhrad|Buštěhrad]] * [[Ottův slovník naučný/Bydžov|Bydžov]] (několik částí) * [[Ottův slovník naučný/Bystré|Bystré]] (několik částí) * [[Ottův slovník naučný/Bystřice|Bystřice]] * [[Ottův slovník naučný/Bzenský z Prorubě|Bzenský z Prorubě]] * [[Ottův slovník naučný/Cerekvice (sídla)|Cerekvice (sídla)]] (několik částí) * [[Ottův slovník naučný/Cetolib|Cetolib]] * [[Ottův slovník naučný/Čapek ze San|Čapek ze San]] * [[Ottův slovník naučný/Čejka z Olbramovic|Čejka z Olbramovic]] * [[Ottův slovník naučný/Čekan|Čekan]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Čen|Čen]] * [[Ottův slovník naučný/Černovice|Černovice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Dětenice|Dětenice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Děvín|Děvín]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Dobříš|Dobříš]] * [[Ottův slovník naučný/Dobříšská léna|Dobříšská léna]] * [[Ottův slovník naučný/Dohalský z Dohalic|Dohalský z Dohalic]] * [[Ottův slovník naučný/Drahan|Drahan]] * [[Ottův slovník naučný/Držemberk|Držemberk]] * [[Ottův slovník naučný/Dubá|Dubá]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Falknov|Falknov]] * [[Ottův slovník naučný/Falštein|Falštein]] * [[Ottův slovník naučný/Hamrštein|Hamrštein]] * [[Ottův slovník naučný/Hamza ze Zábědovic|Hamza ze Zábědovic]] * [[Ottův slovník naučný/Helfenburk|Helfenburk]] * [[Ottův slovník naučný/Hodějovský z Hodějova|Hodějovský z Hodějova]] * [[Ottův slovník naučný/Hostinné|Hostinné]] * [[Ottův slovník naučný/Hostouň|Hostouň]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Karyk z Řezna|Karyk z Řezna]] * [[Ottův slovník naučný/Kluk|Kluk]] * [[Ottův slovník naučný/Kocour z Otína|Kocour z Otína]] * [[Ottův slovník naučný/Kocovský z Kocova|Kocovský z Kocova]] * [[Ottův slovník naučný/Komarovský z Libanic|Komarovský z Libanic]] * [[Ottův slovník naučný/Koruna (obec)|Koruna (obec)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kotvic z Kotvic|Kotvic z Kotvic]] * [[Ottův slovník naučný/Kresl z Kvaltenberka|Kresl z Kvaltenberka]] * [[Ottův slovník naučný/Křinecký z Ronova|Křinecký z Ronova]] * [[Ottův slovník naučný/Lažanský|Lažanský]] * [[Ottův slovník naučný/Libice|Libice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Lidl z Myslova|Lidl z&nbsp;Myslova]] * [[Ottův slovník naučný/Lichnice|Lichnice]] * [[Ottův slovník naučný/Lilie|Lilie]] (část Lilie v heraldice) * [[Ottův slovník naučný/Litoborský|Litoborský]] * [[Ottův slovník naučný/Lorecký z Elkouše|Lorecký z Elkouše]] * [[Ottův slovník naučný/Markvart|Markvart]] * [[Ottův slovník naučný/Mehl|Mehl]] * [[Ottův slovník naučný/Měnický z Červeněvsi|Měnický z Červeněvsi]] * [[Ottův slovník naučný/Mladota ze Solopisk|Mladota ze Solopisk]] * [[Ottův slovník naučný/Morávek|Morávek]] * [[Ottův slovník naučný/Myška ze Žlunic|Myška ze Žlunic]] * [[Ottův slovník naučný/Nebílovský|Nebílovský]] * [[Ottův slovník naučný/Nečamský|Nečamský]] * [[Ottův slovník naučný/Nedvězský|Nedvězský]] * [[Ottův slovník naučný/Odkolek z Újezdce|Odkolek z Újezdce]] * [[Ottův slovník naučný/Orelský|Orelský]] * [[Ottův slovník naučný/Orlice|Orlice]] * [[Ottův slovník naučný/Osek|Osek]] (několik částí) * [[Ottův slovník naučný/Pachta|Pachta]] * [[Ottův slovník naučný/Panský|Panský]] * [[Ottův slovník naučný/Paradis|Paradis]] * [[Ottův slovník naučný/Pardus|Pardus]] * [[Ottův slovník naučný/Pařízek z Pařízku|Pařízek z Pařízku]] * [[Ottův slovník naučný/Pátecký|Pátecký]] * [[Ottův slovník naučný/Pátek (šlechtické rody)|Pátek]] * [[Ottův slovník naučný/Pecingár z Bydžína|Pecingár z Bydžína]] * [[Ottův slovník naučný/Pechanec z Kralovic|Pechanec z Kralovic]] * [[Ottův slovník naučný/Pek z Římku|Pek z Římku]] * [[Ottův slovník naučný/Pencik|Pencik]] * [[Ottův slovník naučný/Perger|Perger]] * [[Ottův slovník naučný/Perglár|Perglár]] * [[Ottův slovník naučný/Perknovský|Perknovský]] * [[Ottův slovník naučný/Pernklo|Pernklo]] * [[Ottův slovník naučný/Pešík|Pešík]] * [[Ottův slovník naučný/Petržvaldský|Petržvaldský]] * [[Ottův slovník naučný/Petřek|Petřek]] * [[Ottův slovník naučný/Pětipeský|Pětipeský]] * [[Ottův slovník naučný/Pfefrkorn|Pfefrkorn]] * [[Ottův slovník naučný/Pichl z Pichlperka|Pichl z Pichlperka]] * [[Ottův slovník naučný/Pikhart ze Zeleného Údolí|Pikhart ze Zeleného Údolí]] * [[Ottův slovník naučný/Písek (obce)|Písek]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pluh z Rabšteina|Pluh z Rabšteina]] * [[Ottův slovník naučný/Počepický|Počepický]] * [[Ottův slovník naučný/Podbrdí|Podbrdí]] * [[Ottův slovník naučný/Podhradský|Podhradský]] * [[Ottův slovník naučný/Podmoklský|Podmoklský]] * [[Ottův slovník naučný/Podstatský|Podstatský]] * [[Ottův slovník naučný/Pohnan|Pohnan]] * [[Ottův slovník naučný/Pouzar|Pouzar z Michnic]] * [[Ottův slovník naučný/Pražma z Bílkova|Pražma z Bílkova]] * [[Ottův slovník naučný/Radecký|Radecký]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Riesenburg|Riesenburg]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Rodokmen|Rodokmen]] * [[Ottův slovník naučný/Ronov|Ronov]] (několik částí) * [[Ottův slovník naučný/Ruthart|Ruthart]] * [[Ottův slovník naučný/Říčanský|Říčanský]] * [[Ottův slovník naučný/Sezima|Sezima]] (část Sezima z Ústí) * [[Ottův slovník naučný/Strachovský ze Strachovic|Strachovský ze Strachovic]] * [[Ottův slovník naučný/Šanovec|Šanovec]] * [[Ottův slovník naučný/Škopek z Dubé|Škopek z Dubé]] * [[Ottův slovník naučný/Šlik|Šlik]] * [[Ottův slovník naučný/Štanovský|Štanovský]] * [[Ottův slovník naučný/Švantle|Švantle]] * [[Ottův slovník naučný/Šváb|Šváb]] * [[Ottův slovník naučný/Švihovský|Švihovský]] * [[Ottův slovník naučný/Talacko|Talacko]] * [[Ottův slovník naučný/Thurn a Taxis|Thurn a Taxis]] * [[Ottův slovník naučný/Trutnov|Trutnov]] * [[Ottův slovník naučný/Třebenice|Třebenice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ústí|Ústí]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Věžník|Věžník]] * [[Ottův slovník naučný/Vlastislavici|Vlastislavici]] * [[Ottův slovník naučný/Vlček z Dobré Zemice a z Hlučína|Vlček z Dobré Zemice a z Hlučína]] * [[Ottův slovník naučný/Volfingár|Volfingár]] * [[Ottův slovník naučný/Voračický|Voračický]] * [[Ottův slovník naučný/Vražda z Kunvaldu|Vražda z Kunvaldu]] * [[Ottův slovník naučný/Vyntíř|Vyntíř]] * [[Ottův slovník naučný/Wachtel|Wachtel]] * [[Ottův slovník naučný/Winkler|Winkler]] * [[Ottův slovník naučný/z Abršpachu|z Abršpachu]] * [[Ottův slovník naučný/z Adlaru|z Adlaru]] * [[Ottův slovník naučný/z Benešova|z Benešova]] * [[Ottův slovník naučný/z Bílé|z Bílé]] * [[Ottův slovník naučný/z Donína|z Donína]] * [[Ottův slovník naučný/z Dubé|z Dubé]] * [[Ottův slovník naučný/z Hardeka|z Hardeka]] * [[Ottův slovník naučný/z Kravař|z Kravař]] * [[Ottův slovník naučný/z Kunčího|z Kunčího]] * [[Ottův slovník naučný/z Lichtemburka|z Lichtemburka]] * [[Ottův slovník naučný/z Millesima|z Millesima]] * [[Ottův slovník naučný/z Paaru|z Paaru]] * [[Ottův slovník naučný/z Padařova|z Padařova]] * [[Ottův slovník naučný/z Pardubic|z Pardubic]] * [[Ottův slovník naučný/z Pirkšteina|z Pirkšteina]] * [[Ottův slovník naučný/z Prostiboře|z Prostiboře]] * [[Ottův slovník naučný/z Rabšteina|z Rabšteina]] (část) * [[Ottův slovník naučný/z Rožmberka|z Rožmberka]] * [[Ottův slovník naučný/z Talmberka|z Talmberka]] * [[Ottův slovník naučný/z Ústupenic|z Ústupenic]] * [[Ottův slovník naučný/z Valdšteina|z Valdšteina]] * [[Ottův slovník naučný/z Vartemberka|z Vartemberka]] * [[Ottův slovník naučný/z Vunšvic|z Vunšvic]] * [[Ottův slovník naučný/z Vyckova|z Vyckova]] * [[Ottův slovník naučný/z Vysoké|z Vysoké]] * [[Ottův slovník naučný/z Žirotína|z Žirotína]] * [[Ottův slovník naučný/Zahořanský z Orlíka|Zahořanský z Orlíka]] * [[Ottův slovník naučný/Zalužanský|Zalužanský]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Zálezský z Prostého|Zálezský z Prostého]] * [[Ottův slovník naučný/Zálezský ze Zmyslova|Zálezský ze Zmyslova]] * [[Ottův slovník naučný/Zálužský z Helfenšteina|Zálužský z Helfenšteina]] * [[Ottův slovník naučný/Zálužský z Ostroskal|Zálužský z Ostroskal]] * [[Ottův slovník naučný/Zálužský z Podhoří|Zálužský z Podhoří]] * [[Ottův slovník naučný/ze Salmu|ze Salmu]] * [[Ottův slovník naučný/ze Švabenic|ze Švabenic]] * [[Ottův slovník naučný/ze Švamberka|ze Švamberka]] * [[Ottův slovník naučný/ze Železnice|ze Železnice]] * [[Ottův slovník naučný/ze Žitenic|ze Žitenic]] * [[Ottův slovník naučný/Zhorský ze Zhoře|Zhorský]] * [[Ottův slovník naučný/Zvířetický|Zvířetický]] * [[Ottův slovník naučný/Žehušický|Žehušický]] * [[Ottův slovník naučný/Žitínský|Žitínský]] == Díla o autorovi == * {{OSN|Sedláček|1904|pořadí=4|online=https://archive.org/stream/ottvslovnknauni16ottogoog#page/n845/mode/2up}} * [[K 80. narozeninám prof. Augusta Sedláčka]] s fotkami Jos. Skalického (23.8.1923) {{Online Kramerius|mzk|69d55050-c2a4-11e4-837c-001018b5eb5c}} [[Kategorie:Čeští historikové]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Heraldici]] rfzhqr4uucxsu271wgxtrs3wuzulogi 100 23590 332850 311622 2026-05-12T08:40:23Z Jklamo 2750 /* Ottův slovník naučný */ +1 332850 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Alois | příjmení = Jirák | datum narození = 29. ledna 1848 | místo narození = Černovice u Tábora | datum úmrtí = 21. dubna 1907 | místo úmrtí = Jindřichův Hradec | popis = probošt }} Msgre. ThDr. '''Alois Jirák''' (1848–1907) byl profesor církevního práva v Českých Budějovicích, později probošt v Jindřichově Hradci.<ref>Josef Tumpach: ''Probošt Dr. Alois Jirák.'', Časopis katolického duchovenstva, ročník 1907, číslo 4, s. 272–276. [http://www.depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_21550 Dostupné on-line]</ref> == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Jrk.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Aaron (osoby)|Aaron]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Abaddón|Abaddón]] * [[Ottův slovník naučný/Abbatiae consistorales|Abbatiae consistorales]] * [[Ottův slovník naučný/Abdias|Abdias]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Abel|Abel]] * [[Ottův slovník naučný/Abél|Abél]] * [[Ottův slovník naučný/Aberle|Aberle]] * [[Ottův slovník naučný/Abgar|Abgar]] * [[Ottův slovník naučný/Abígail|Abígail]] * [[Ottův slovník naučný/Abímélech|Abímélech]] * [[Ottův slovník naučný/Abísai|Abísai]] * [[Ottův slovník naučný/Abnér|Abnér]] * [[Ottův slovník naučný/Abráhám|Abráhám]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Absalom|Absalom]] * [[Ottův slovník naučný/Achan|Achan]] * [[Ottův slovník naučný/Achímaas|Achímaas]] * [[Ottův slovník naučný/Achímélech|Achímélech]] * [[Ottův slovník naučný/Achítófel|Achítófel]] * [[Ottův slovník naučný/Áchór|Áchór]] * [[Ottův slovník naučný/Acta martyrum|Acta martyrum]] * [[Ottův slovník naučný/Acta Sanctorum|Acta Sanctorum]] * [[Ottův slovník naučný/Adam|Adam]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Administrátor|Administrátor]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adopce|Adopce]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aenon|Aenon]] * [[Ottův slovník naučný/Agabos|Agabos]] * [[Ottův slovník naučný/Agapéty|Agapéty]] * [[Ottův slovník naučný/Agapy|Agapy]] * [[Ottův slovník naučný/Agelli|Agelli]] * [[Ottův slovník naučný/Aila|Aila]] * [[Ottův slovník naučný/Ajalon|Ajalon]] * [[Ottův slovník naučný/Akiba|Akiba]] * [[Ottův slovník naučný/Akkolada|Akkolada]] * [[Ottův slovník naučný/Akkommodace|Akkommodace]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Akominatos|Akominatos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Alanus|Alanus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Albergati|Albergati]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Albizzi|Albizzi]] * [[Ottův slovník naučný/Alexander|Alexander]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Allatius|Allatius]] * [[Ottův slovník naučný/Alvarez|Alvarez]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Amán (Hamán)|Amán (Hamán)]] * [[Ottův slovník naučný/Aod|Aod]] * [[Ottův slovník naučný/Asmodéus|Asmodéus]] * [[Ottův slovník naučný/Baala|Baala]] * [[Ottův slovník naučný/Baasa|Baasa]] * [[Ottův slovník naučný/Babylónská věž|Babylónská věž]] * [[Ottův slovník naučný/Bacchides|Bacchides]] * [[Ottův slovník naučný/Balaam|Balaam]] * [[Ottův slovník naučný/Benedikt|Benedikt]] * [[Ottův slovník naučný/Béthél|Béthél]] * [[Ottův slovník naučný/Béthfage|Béthfage]] * [[Ottův slovník naučný/Béthléhem|Béthléhem]] * [[Ottův slovník naučný/Béthoron|Béthoron]] * [[Ottův slovník naučný/Bethsaidá|Bethsaidá]] * [[Ottův slovník naučný/Bethsames|Bethsames]] * [[Ottův slovník naučný/Budějovické biskupství|Budějovické biskupství]] * [[Ottův slovník naučný/Bůh|Bůh]] * [[Ottův slovník naučný/Catenae Patrum|Catenae Patrum]] * [[Ottův slovník naučný/Dábir|Dábir]] * [[Ottův slovník naučný/Daniel|Daniel]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Dán|Dán]] * [[Ottův slovník naučný/Derbe|Derbe]] * [[Ottův slovník naučný/Dór|Dór]] * [[Ottův slovník naučný/d’Ailly|d’Ailly]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Efód|Efód]] * [[Ottův slovník naučný/Esther|Esther]] * [[Ottův slovník naučný/Kainán|Kainán]] * [[Ottův slovník naučný/Kandaké|Kandaké]] * [[Ottův slovník naučný/Odvolání|Odvolání]] (část) == Reference == <references /> [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] mkwdeno6b8rijgzyu7in2ovg599qihm 100 25573 332833 332746 2026-05-12T02:16:49Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Mejsnar 332833 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Hynek | příjmení = Vysoký | datum narození = 27. května 1860 | místo narození = Rychnov nad Kněžnou | datum úmrtí = 27. srpna 1935 | místo úmrtí = Rychnov nad Kněžnou | popis = archeolog a filolog }} PhDr. '''Hynek Vysoký''' (1860–1935) byl český universitní profesor archeologie a klasické filologie. == Dílo == * [[Karel Cumpfe]] (1932) {{Online Kramerius|nkp|d3fa11a0-9d03-11e2-9a9f-005056827e51}} === Články === * [[Miscellanea]] společně s [[Autor:Vojtěch Kebrle|Vojtěchem Kebrle]] (1884) === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Vý.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abakus|Abakus]] * [[Ottův slovník naučný/Abdéros|Abdéros]] * [[Ottův slovník naučný/Abeken|Abeken]] * [[Ottův slovník naučný/Abel (příjmení)|Abel (příjmení)]] * [[Ottův slovník naučný/Abel|Abel]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Abicht|Abicht]] * [[Ottův slovník naučný/Abolla (oděv)|Abolla (oděv)]] * [[Ottův slovník naučný/Abónoteichos|Abónoteichos]] * [[Ottův slovník naučný/Abresch|Abresch]] * [[Ottův slovník naučný/Accorso (osoby)|Accorso (osoby)]] * [[Ottův slovník naučný/Accubitum|Accubitum]] * [[Ottův slovník naučný/Acerra|Acerra]] * [[Ottův slovník naučný/Acesta|Acesta]] * [[Ottův slovník naučný/Acestes|Acestes]] * [[Ottův slovník naučný/Acetabulum|Acetabulum]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Acidalia mater|Acidalia mater]] * [[Ottův slovník naučný/Acidalius|Acidalius]] * [[Ottův slovník naučný/Acratophoron|Acratophoron]] * [[Ottův slovník naučný/Actuarie|Actuarie]] * [[Ottův slovník naučný/Actuarii|Actuarii]] * [[Ottův slovník naučný/Actus (míra)|Actus (míra)]] * [[Ottův slovník naučný/Adam (osoby)|Adam (osoby)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adamantius|Adamantius]] * [[Ottův slovník naučný/Adamas|Adamas]] * [[Ottův slovník naučný/Adami|Adami]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adler|Adler]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adónis|Adónis]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aedicula|Aedicula]] * [[Ottův slovník naučný/Aedituus Valerius|Aedituus Valerius]] * [[Ottův slovník naučný/Aedituus|Aedituus]] * [[Ottův slovník naučný/Aeneator|Aeneator]] * [[Ottův slovník naučný/Aequitas|Aequitas]] * [[Ottův slovník naučný/Aequorna|Aequorna]] * [[Ottův slovník naučný/Aeracura|Aeracura]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculanus|Aesculanus]] * [[Ottův slovník naučný/Aeternitas|Aeternitas]] * [[Ottův slovník naučný/Aëtión|Aëtión]] * [[Ottův slovník naučný/Afrodité|Afrodité]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agalma|Agalma]] * [[Ottův slovník naučný/Agamemnón|Agamemnón]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agasias|Agasias]] * [[Ottův slovník naučný/Agathangelos|Agathangelos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agatharchos|Agatharchos]] * [[Ottův slovník naučný/Ageladas|Ageladas]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaofón|Aglaofón]] * [[Ottův slovník naučný/Agnaptos|Agnaptos]] * [[Ottův slovník naučný/Agorakritos|Agorakritos]] * [[Ottův slovník naučný/Agrolas|Agrolas]] * [[Ottův slovník naučný/Agustin|Agustin]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ahlwardt|Ahlwardt]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ahrens|Ahrens]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Achelóos (mytologie)|Achelóos (mytologie)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Achilleus|Achilleus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aias|Aias]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aiginské památky|Aiginské památky]] * [[Ottův slovník naučný/Aigis|Aigis]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aineias|Aineias]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aken Adolf Friedrich|Aken Adolf Friedrich]] * [[Ottův slovník naučný/Akesas a Helikón|Akesas a Helikón]] * [[Ottův slovník naučný/Akragas (umělec)|Akragas (umělec)]] * [[Ottův slovník naučný/Akragas|Akragas]] * [[Ottův slovník naučný/Akrolith|Akrolith]] * [[Ottův slovník naučný/Alabastron|Alabastron]] * [[Ottův slovník naučný/Albanské víno|Albanské víno]] * [[Ottův slovník naučný/Aldobrandinská svatba|Aldobrandinská svatba]] * [[Ottův slovník naučný/Alexandros|Alexandros]] * [[Ottův slovník naučný/Alexandrova bitva|Alexandrova bitva]] * [[Ottův slovník naučný/Alkamenés|Alkamenés]] * [[Ottův slovník naučný/Allatius|Allatius]] * [[Ottův slovník naučný/Alypos|Alypos]] * [[Ottův slovník naučný/Ammón|Ammón]] (spoluautor) * [[Ottův slovník naučný/Annona|Annona]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Antisigma|Antisigma]] * [[Ottův slovník naučný/Arés|Arés]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bake (Jan)|Bake Jan]] * [[Ottův slovník naučný/Beck|Beck]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bos Lambert|Bos Lambert]] * [[Ottův slovník naučný/Cellarius Christoph‎|Cellarius Christoph‎]] (spoluautor) * [[Ottův slovník naučný/Cockerell|Cockerell]] * [[Ottův slovník naučný/d'Agincourt|d'Agincourt]] * [[Ottův slovník naučný/Damofón|Damofón]] * [[Ottův slovník naučný/Dareiova vása|Dareiova vása]] * [[Ottův slovník naučný/Deinokratés|Deinokratés]] * [[Ottův slovník naučný/Dipoinos a Skyllis|Dipoinos a Skyllis]] * [[Ottův slovník naučný/Dipolia|Dipolia]] * [[Ottův slovník naučný/Ekkykléma|Ekkykléma]] * [[Ottův slovník naučný/Euripidés|Euripidés]] * [[Ottův slovník naučný/Falster Christian|Falster Christian]] * [[Ottův slovník naučný/Filostratos|Filostratos]] * [[Ottův slovník naučný/Graevius|Graevius]] * [[Ottův slovník naučný/Hand|Hand]] * [[Ottův slovník naučný/Hardouin|Hardouin]] * [[Ottův slovník naučný/Heydemann|Heydemann]] * [[Ottův slovník naučný/Ilijská deska|Ilijská deska]] * [[Ottův slovník naučný/Julianus|Julianus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Krésilas|Krésilas]] * [[Ottův slovník naučný/Labyrinth|Labyrinth]] * [[Ottův slovník naučný/Lefèbre|Lefèbre]] * [[Ottův slovník naučný/Lindenbrog|Lindenbrog]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Lindenschmit|Lindenschmit]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Meibom|Meibom]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Meier|Meier]] * [[Ottův slovník naučný/Meineke|Meineke]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Mejsnar|Mejsnar]] * [[Ottův slovník naučný/Menelaos|Menelaos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Méniskos|Méniskos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Minell|Minell]] * [[Ottův slovník naučný/Mourek|Mourek]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Naber|Naber]] * [[Ottův slovník naučný/Néfalia|Néfalia]] * [[Ottův slovník naučný/Niederle|Niederle]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Paiónios|Paiónios]] * [[Ottův slovník naučný/Palaifatos|Palaifatos]] * [[Ottův slovník naučný/Palatinská knihovna|Palatinská knihovna]] * [[Ottův slovník naučný/Pamfili-Doria villa|Pamfili-Doria villa]] * [[Ottův slovník naučný/Pamfilos|Pamfilos]] * [[Ottův slovník naučný/Panainos|Panainos]] * [[Ottův slovník naučný/Panofka|Panofka]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Paranymfos|Paranymfos]] * [[Ottův slovník naučný/Parodoi|Parodoi]] * [[Ottův slovník naučný/Parrhasios|Parrhasios]] * [[Ottův slovník naučný/Parthenón|Parthenón]] * [[Ottův slovník naučný/Parthey|Parthey]] * [[Ottův slovník naučný/Pasitelés|Pasitelés]] * [[Ottův slovník naučný/Pasquino|Pasquino]] * [[Ottův slovník naučný/Passow|Passow]] * [[Ottův slovník naučný/Patin (osoba)|Patin]] * [[Ottův slovník naučný/Patroklés|Patroklés]] * [[Ottův slovník naučný/Petersen|Petersen]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Peter|Peter]] * [[Ottův slovník naučný/Pithos|Pithos]] * [[Ottův slovník naučný/Pléthón|Pléthón]] * [[Ottův slovník naučný/Polygnótos|Polygnótos]] * [[Ottův slovník naučný/Polykleitos|Polykleitos]] * [[Ottův slovník naučný/Praxitelés|Praxitelés]] * [[Ottův slovník naučný/Quatremère de Quincy|Quatremère de Quincy]] * [[Ottův slovník naučný/Roscher|Roscher]] * [[Ottův slovník naučný/Stigma|Stigma]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Vásy|Vásy]] * [[Ottův slovník naučný/Votivní deska|Votivní deska]] * [[Ottův slovník naučný/Výkopy archaeologické|Výkopy archaeologické]] * [[Ottův slovník naučný/Wachsmuth|Wachsmuth]] * [[Ottův slovník naučný/Wakefield Gilbert|Wakefield Gilbert]] * [[Ottův slovník naučný/Wolf|Wolf]] (část W.&nbsp;Friedrich August) [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Klasičtí filologové]] [[Kategorie:Archeologové]] 8v3u4pxysugerljzar4gt90k8buk7ov 0 78842 332839 270836 2026-05-12T03:15:18Z Rulumas 19860 oprava 332839 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mejto | PŘEDCHOZÍ = Mejtka | DALŠÍ = Měkčil }} {{Textinfo | TITULEK = Mejto | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;44. {{Kramerius|nkp|356a4ea0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Mýto (rozcestník) }} {{Forma|proza}} '''Mejto''', topogr., v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Mýto (obce)|Mýto}}}}. {{Konec formy}} [[Kategorie:Sídla v Česku v Ottově slovníku naučném|Mejto]] iu4z1jgx3i85fevpumwn73iiz7kornl 250 94254 332845 332505 2026-05-12T04:29:53Z Shlomo 1042 /* Nebylo zkontrolováno */ dokončení korektury 332845 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>ho od nečiſtot ſynů Izraelſkých. {{Verš|16|20}} {{Poznámka po straně|Obětowati kozľa žiwého,}} A když by dokonaľ očiſſtěnj Swatyně/ a Stánku vmľuwy a oľtáře, obětowati bude kozľa žiwého: {{Verš|16|21}} {{Poznámka po straně|Wyznáwati nadnjm a wľožiti naněg hřjchy lidu,}} A wzľože Aron obě ruce ſwé na hľawu kozľa žiwého/ wyznáwati bude nad njm wſſecky neprawoſti ſynů Izraelſkých/ a wſſecka přeſtaupenj gegich ſe wſſemi hřjchy gegich/ a wľožj ge na hľawu kozľa/ {{Poznámka po straně|Wyhnati ho s nimi na pauſſť.}} a wyžene [ho], čľowěk [k tomu] zřjzený na pauſſť. {{Verš|16|22}} (Kozeľ ten zagiſté poneſe na ſobě wſſecky neprawoſti gegich do země puſté,) a puſtj kozľa toho na pauſſti. {{Verš|16|23}} {{Poznámka po straně|Přewljcy se.}} Potom pak přigda Aron do Stánku vmľuwy, ſwleče s ſebe raucha lněná/ w něž ſe byľ oblékľ když wgjti měľ do Swatyně/ a nechá gich tu: {{Verš|16|24}} {{Poznámka po straně|Vmyti,}} A vmyge těľo ſwé wodau na mjſtě ſwatém/ a obleče ſe [zaſe] w raucha ſwá/ {{Poznámka po straně|Zápalné oběti obětowati,}} a wygda obětowati bude obět zápalnau ſwau/ a obět zápalnau lidu/ a očiſtj ſebe y lid: {{Verš|16|25}} A tuk oběti za hřjch, páliti bude na oľtáři. {{Verš|16|26}} Ten pak, kterýž wywedľ kozľa na Azazel/ zpéře raucha ſwá/ a zmyge těľo ſwé wodau, a potom wegde do ſtanů. {{Verš|16|27}} <ref>Wýš 6.30. Žid.13.11.</ref>{{Poznámka po straně|Za hřjch obět wně ſpáliti,}} Woľka pak za hřjch a kozľa za hřjch, gegichž krew wneſena byľa k wykonánj očiſſtěnj w Swatyni/ wyneſe wen z táboru/ a ſpálj ohněm kůže gegich/ y maſo gegich/ y leyna gegich. {{Verš|16|28}} Kdož by pak ſpáliľ ge, zpéře raucha ſwá/ a vmyge těľo ſwé wodau/ a potom wegde do táboru. {{Verš|16|29}} Bude wám y toto za wěčné vſtanowenj: {{Poznámka po straně|Swátek očiſſťowánj ſe, gednou wroce s poſtẽ držeti a to wůbec wſſickni.}}<ref>Njž 23.27. Num.29.7.</ref> Sedmého měſýce/ deſátého [dne téhož] měſýce/ ponižowati budete duſſj ſwých/ a žádného djľa nebudete děľati/ ani doma zrozený/ ani přjchozý kterýž geſt pohoſtinu mezy wámi. {{Verš|16|30}} Nebo w ten den očiſtj wás, abyſſte očiſſtěni byli: ode wſſech hřjchů ſwých/ před Hoſpodinem očiſſtěni budete. {{Verš|16|31}} Sobota odpočinutj bude wám/ a ponižowati budete duſſj ſwých, vſtanowenjm wěčným. {{Verš|16|32}} Očiſſťowati pak bude kněz, kterýž geſt pomazaný/ a gehož ruce poſwěceny gſau k wykonáwánj vřadu kněžſkého, mjſto otce ſwého: a obleče ſe w raucha lněná, raucha ſwatá: {{Verš|16|33}} A očiſtj Swatyni ſwatau/ a Stánek vmľuwy/ očiſtj také y oľtář y kněžj/ y wſſecken lid ſhromážděný očiſtj. {{Verš|16|34}} A bude wám to vſtanowenjm wěčným, k očiſſťowánj ſynů Izraelſkých/ ode wſſech hřjchů gegich, každého roku gednau: Y včiniľ Mogžjš [tak] gakž [gemu] byľ přikázaľ Hoſpodin. </div> <references/> <section end=lv-16 /><section begin=lv-17 /> {{Kapitola|17}}<div class="intro"> Kapitola <span class="rimske-cislice">XVII.</span> Mjſto k obětem nařjzeno 7. Ďábľům obětowati, 10. krwe, 15. a vmrľého gjſti zapowědjno. </div><div class="text"> {{Verš|17|1}} <span class="iniciala">Y</span> Mľuwiľ Hoſpodin Mogžjſſowi, řka; {{Verš|17|2}} Mľuw k Aronowi a ſynům geho, y ke wſſechněm ſynům Izraelſkým/ a rcy gim; Tato geſt wěc, kterauž přikázaľ Hoſpodin, řka; {{Verš|17|3}} {{Poznámka po straně|Ten, kdo ginde než v ſtánku obětowaľ/ treſtán na hrdle býti měľ.}} Kdožby koli z domu Izraelſkého zabiľ woľa a neb beránka, neb kozu/ [buď] mezy ſtany/ a neb kdožby zabiľ wně za ſtany, {{Verš|17|4}} A ke dweřjm Stánku vmľuwy nepřiwedľ by ho, aby obětowaľ obět Hoſpodinu před Přjbytkem Hoſpodinowým, winen bude krwj/ [nebo] krew wyliľ/ protož wyhľazen bude muž ten z proſtředku lidu ſwého. {{Verš|17|5}} Přiwedau tedy ſynowé Izraelſſtj oběti ſwé, kteréžby na poli zabjgeti chtěli, přiwedau ge prawjm k Hoſpodinu ke dweřjm Stánku vmľuwy, k knězy/ a obětowati budau oběti pokogné Hoſpodinu: {{Verš|17|6}} A pokropj kněz krwj na oľtáři Hoſpodinowu v dweřj Stánku vmľuwy/ a páliti bude tuk v wůni ljbeznau Hoſpodinu. {{Verš|17|7}} {{Poznámka po straně|Bohu náležj, a ne ďábľům obětowati}} A nikoli wjce nebudau obětowati obětj ſwých ďábľům/ po nichžto [odcházegjce] oni ſmilnj: zákon tento bude gim wěčný/ y wſſechněm potomkům gegich. {{Verš|17|8}} Protož powjš gim; Kdožbykoli z domu Izraelſkého, a neb z přjchozých kteřjžby pohoſtinu byli mezy wámi, obětowaľ zápaľ a neb [ginau] obět, {{Verš|17|9}} A ke dweřjm Stánku vmľuwy nepřiwedľby gj/ aby gi obětowaľ Hoſpodinu/ tedy wyhľazen bude čľowěk ten z lidu ſwého. {{Verš|17|10}} {{Poznámka po straně|Bůh zapowjdá gjſti krew.}} A kdožbykoli z domu Izraelſkého/ a neb z přjchozých kteřjž ſau pohoſtinu mezy nimi, gedľ gakau krew/ poſtawjm twář ſwau proti čľowěku tomu/ a wyhľadjm geg z proſtředku lidu geho. {{Verš|17|11}} Nebo duſſe wſſelikého těľa we krwi geſt/ gá pak oddaľ ſem wám gi k oľtáři/ k očiſſťowánj duſſj waſſich: nebo ſama krew na duſſi o-<noinclude> </div></noinclude> e8tpdn1w89gnfodj2pyeenck3pfu3hr 250 94415 332851 308423 2026-05-12T09:32:21Z Shlomo 1042 /* Nebylo zkontrolováno */ dokončení korektury 332851 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>čiſſťuge. {{Verš|17|12}} Protož řekľ ſem ſynům Izraelſkým; Nižádný z wás nebude gjſti krwe ani přjchozý kterýž pohoſtinu geſt mezy wámi, nebude krwe gjſti. {{Verš|17|13}} A kdožbykoli z ſynů Izraelſkých/ a neb z přjchozých kteřjž ſau pohoſtinu mezy wámi, honě vľowiľ zwjře a neb ptáka/ což ſe gjſti může/ tedy wycedj krew geho/ a zaſype gi prſtj. {{Verš|17|14}} Nebo <ref>Gen.9.4.</ref> duſſe wſſelikého těľa [gt̃] krew geho [kteráž geſt] w duſſi geho. Protož ſem powěděľ ſynům Izraelſkým; Krwe žádného těľa gjſti nebudete< nebo duſſe wſſelikého těľa geſt krew geho: kdožbykoli gedľ gi/ wyhľazen bude. {{Verš|17|15}} {{Poznámka po straně|Vmrľého neb vdáweného negjſti.}} Kdožby pak koli gedľ těľo mrtwéת a neb vdáwené/ buď on doma zrozený, a neb přjchozý/ zpéře raucha ſwá/ a vmyge ſe wodau/ a nečiſtý bude až do wečera/ potom pak čiſtý bude: {{Verš|17|16}} A pakli nezpéře [raucha ſwého], a těľa ſwého nevmyge/ tedy poneſe neprawoſt ſwau. </div> <references/> <section end=lv-17 /><section begin=lv-18 /> {{Kapitola|18}}<div class="intro"> Kapitola <span class="rimske-cislice">XVIII.</span> Zapowjdá mužům y ženám wſſeligaké neřádné ſcházenj w ſkutku těleſně. </div><div class="text"> {{Verš|18|1}} <span class="iniciala">Y</span> Mľuwiľ Hoſpodin k Mogžjſſowi, řka; {{Verš|18|2}} Mľuw ſynům Izraelſkým/ a rcy gim; Gá gſem Hoſpodin Bůh wáš, {{Verš|18|3}} {{Poznámka po straně|Pobožnỹ lidem nenáležj náſledowati zľých ſkutků.}} Wedlé ſkutků země Egyptſké wnjž ſte bydlili, nečiňte/ ani podlé ſkutků země Kananeyſké do kteréž gá wás vwozugi činiti budete, a w vſtanowenjch gegich nechoďte. {{Verš|18|4}} Saudy mé čiňte a vſtanowenj mých oſtřjhegte/ abyſſte chodili w nich: gá gſem Hoſpodin Bůh wáš: {{Verš|18|5}} Oſtřjhegte vſtanowenj mých a ſaudů mých: <ref>Ezech.20.11 Mat.19.17. Řjm.20,5. Gal.3.12.</ref> čľowěk ten kterýžby ge činiľ, žiw bude w nich: gá gſem Hoſpodin. {{Verš|18|6}} {{Poznámka po straně|Mezy kterými manžeľſtwj ſe zapowjdá}} Nižádný čľowěk k žádné přjtelkyni krewnj nepřiſtupůg k obnaženj hanby [gegj:] gá gſem Hoſpodin. {{Verš|18|7}} Hanby otce ſwého a hanby matky ſwé neodkrygeš, matka twá geſt/ neodkrygeš hanby gegj. {{Verš|18|8}} Hanby ženy otce ſwého neodkrygeš: [nebo] hanba otce twého geſt. {{Verš|18|9}} Hanby ſeſtry ſwé, dcery otce ſwého/ a neb dcery matky ſwé/ kteráž doma zpľozena, a neb wně zpľozena geſt, neodkrygeš hanby gegich. {{Verš|18|10}} Hanby wnučky ſwé/ buď po ſynu neb dceři ſwé neodkrygeš: nebo hanba twá gſau. {{Verš|18|11}} Hanby dcery manželky otce ſwého, kteráž geſt zpľozena [od] otce twého/ twá ſeſtra geſt/ neodkrygeš hanby gegj. {{Verš|18|12}} Hanby ſeſtry otce ſwého neodkrygeš: nebo krewnj přjtelkyně otce twého geſt. {{Verš|18|13}} Hanby ſeſtry matky ſwé neodkrygeš: nebo krewnj přjtelkyně matky twé geſt. {{Verš|18|14}} Hanby bratra otce ſwého neodkrygeš: k manželce geho newegdeš, ſtryna twá geſt. {{Verš|18|15}} Hanby newěſty ſwé neodkrygeš: manželka gt̃ ſyna twého, neodkrygeš hanby gegj. {{Verš|18|16}} Hanby manželky bratra ſwého neodkrygeš: [nebo] hanba bratra twého geſt. {{Verš|18|17}} Hanby ženy a dcery gegj neodkrygeš: wnučky gegj po ſynu, neb po dceři gegj nepogmeš/ aby odkryľ hanbu gegj: [nebo] krewnj gſau/ a neſſlechetnoſt geſt: {{Verš|18|18}} {{Poznámka po straně|Ženy k ženě nebráti.}} Newezmeš ſobě ženy k [ženě] prwnj/ aby sſaužiľ gi/ odkrýwage hanbu gegj za žiwota gegjho. {{Verš|18|19}} {{Poznámka po straně|Nečiſté ſe nedotýkati.}} Také k ženě když geſt w ſwé nemocy nečiſté, nepřiſtaupjš/ odkrýwage hanbu gegj. {{Verš|18|20}} {{Poznámka po straně|Necyzoľožiti.}} S manželkau bližnjho ſwého nebudeš obcowati/ poſſkwrňuge ſe s nj. {{Verš|18|21}} {{Poznámka po straně|Děti modľám neobětowati}}<ref>Njž 20.2. 4Král.23.10</ref>Nedopuſtjš aby kdo z ſemene twého proweden byľ [ſkrze oheň modľy] Moloch/ aby nepoſſkwrniľ gména Boha ſwého: Gá gſem Hoſpodin. {{Verš|18|22}} {{Poznámka po straně|Hřjch Sodomſký.}} Nebudeš obcowati s mužſkým pohľawjm/ ſcházege ſe s njm/ gako s ženau: [nebo] ohawnoſt geſt. {{Verš|18|23}} {{Poznámka po straně|Howadſtwj.}} A s žádným howadem nebudeš obcowati, poſſkwrňuge ſe s njm/ ani žena nepoddá ſe howadu, aby s njm obýwaľa: [nebo] mrzkoſt gt̃. {{Verš|18|24}} {{Poznámka po straně|Od pohanů ſe nevčiti.}} A protož nepoſſkwrňugtež ſe žádnau tauto wěcý: nebo těmito wſſemi wěcmi poſſkwrnili ſe pohané kteréž gá wywrhu od twáři waſſj. {{Verš|18|25}} Nebo poſſkwrniľa ſe země/ a nawſſtjwjm neprawoſt gegj na nj/ a wywrátj země obywatele ſwé. {{Verš|18|26}} Ale wy oſtřjheyte vſtanowenj mých a ſaudů mých/ a nečiňte nižádných ohawnoſtj těchto/ [tak] domácý gako přjchozý kterýž gt̃ pohoſtinu v proſtřed wás. {{Verš|18|27}} (Nebo wſſecky ty ohawnoſti činili lidé země té/ kteřjž byli před wámi/ čjmž poſſkwrněna geſt země.) {{Verš|18|28}} Aby newywrátiľa wás země/ proto žebyſſte gj poſſkwrnili/ gako wywrátiľa národ, kterýž byľ před wámi. {{Verš|18|29}} Nebo kdož-<noinclude> </div> <references/></noinclude> anod51qpnca1e92ltbqwm8a3xlcbbz1 250 94416 332852 308424 2026-05-12T10:52:15Z Shlomo 1042 /* Nebylo zkontrolováno */ dokončení korektury 332852 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>bykoli dopuſtiľ ſe [některé] ze wſſech ohawnoſtj těch: duſſe zagiſté, kteréžby činiľy to/ wyhľazeny budau z proſtředku lidu ſwého. {{Verš|18|30}} {{Poznámka po straně|Na Boha a geho přikázanj ſwatá mjti pozor.}} Protož oſtřjhegte přikázanj mých/ abyſſte nečinili [ničeho] z obyčegů ohawných/ kteřjž činěni ſau před wámi/ aniž ſebe gimi poſſkwrňůgte: Gá gſem Hoſpodin Bůh wáš. </div> <references/> <section end=lv-18 /><section begin=lv-19 /> {{Kapitola|19}}<div class="intro"> Kapitola <span class="rimske-cislice">XIX.</span> Opětowánj a wyſwětlenj některých přikázanj. </div><div class="text"> {{Verš|19|1}} <span class="iniciala">Y</span> Mľuwiľ Hoſpodin k Mogžjſſowi, řka; {{Verš|19|2}} Mľuw ke wſſemu množſtwj ſynů Izraelſkých, a rcy gim; {{Poznámka po straně|Bůh welj ſwatými býti.}}<ref>Wýš 12.44 1Petr 2.16.</ref> Swatj buďte/ nebo ſwatý [gſem]/ gá Hoſpodin Bůh wáš. {{Verš|19|3}} {{Poznámka po straně|Ctjti Rodiče. Oſtřjhati Swátků.}}Gedenkaždý matky ſwé a otce ſwého báti ſe budete: A Sobot mých oſtřjheyte: [nebo] gá gſem Hoſpodin Bůh wáš. {{Verš|19|4}} {{Poznámka po straně|Modľ nectiti.}} Neobracegte ſe k modľám/ a bohů litých neděľeyte ſobě: gá gſem Hoſpodin Bůh wáš. {{Verš|19|5}} {{Poznámka po straně|Oběti dobrowolné obětowati}} A když obětowati budete oběti pokogné Hoſpodinu/ z dobré wůle ſwé obětowati budete ge. {{Verš|19|6}} Kterého dne obětowati budete/ gjſti budete [ge] y nazegtřj: cožby pak zuſtaľo až do třetjho dne/ ohněm ſpáleno bude. {{Verš|19|7}} Pakli předce gjſti budete dne třetjho/ wěc ohawná bude/ a nebude obljbena: {{Verš|19|8}} Kdož by to gedľ/ [pokutu] neprawoſti ſwé poneſe/ nebo ſwattoſti Hoſpodinowy poſſkwrniľ: protož wyhľazena bude duſſe ta z lidu ſwého. {{Verš|19|9}} {{Poznámka po straně|Na chudé pamatowati.}}<ref>Njž 23.22.</ref> Když budete žjti obilé země waſſj/ neſežneš naſkrze wſſeho pole ſwého/ a nebudeš zbjrati pozuſtaľých [kľaſů] žně ſwé: {{Verš|19|10}} Tolikéž oſtatků winnice ſwé nebudeš bráti/ a zrnj wiñice ſwé nebudeš zbjrati/ chudému a přjchozýmu zanecháš toho: gá gſem Hoſpodin Bůh wáš. {{Verš|19|11}} {{Poznámka po straně|Nekráſti. Nekľamati.}} Nekraďte a nelžete/ a nižádný neokľamáwey bližnjho ſwého. {{Verš|19|12}} {{Poznámka po straně|Křiwé nepřiſahati}}<ref>Exo.20,7,16 Deu.5.11,20</ref> Nepřiſaheyte křiwě we gméno mé/ aniž [kdo] poſſkwrňůg gména Boha ſwého; gá gſem Hoſpodin. {{Verš|19|13}} {{Poznámka po straně|Nevtiſkati žádného}}<ref>Deut.24.14 Tobiáš 4.15.</ref> Nevtiſkneš mocý bližnjho ſwého/ aniž obľaupjš [ho]: nezuſtane mzda dělnjka v tebe až do gitra. {{Verš|19|14}} {{Poznámka po straně|Nezľořečiti hľuchému}} Hľuchému nebudeš zľořečiti/ a před ſlepým nepoľožjš vrazu/ ale báti ſe budeš Boha ſwého: [nebo] gá gſem Hoſpodin. {{Verš|19|15}} {{Poznámka po straně|Saud prawý činiti.}} Nevčinjš nepráwě w ſaudu/ <ref>Deut.1.17. Item 16.19. Přjſľ.14.22. Iakub 2.2.</ref> nepřigmeš oſoby chudého/ aniž ſſanowati budeš oſoby bohatého: ſprawedliwě ſauditi budeš bližnjho ſwého. {{Verš|19|16}} {{Poznámka po straně|Bezeľſti vpřjmě ſe mjti.}} Nebudeš choditi gako vtrhač w lidu ſwém/ aniž ſtáti budeš na hrdľo bližnjmu ſwému: gá gſem Hoſpodin. {{Verš|19|17}} <ref>Eklus.39.35 Mat.18.25. Luk.17.3. 1Ian.2.11. Item 3.25.</ref> Nebudeš nenáwiděti bratra ſwého w ſrdcy ſwém/ ſwobodně potreſceš bližnjho ſwého/ a neſneſeš na něm hřjchu. {{Verš|19|18}} {{Poznámka po straně|Nemſtiti ſe.}}<ref>Mat.5.44. Item 22.39. Řjm.13.9. Gal.5.14. Iak.2.2.</ref> Nebudeš ſe mſtjti/ aniž držeti budeš [hněwu] proti ſynům lidu ſwého/ ale miľowati budeš bližnjho ſwého gako ſebe ſamého: gá gſem Hoſpodin. {{Verš|19|19}} Vſtanowenj mých oſtřjheyte. {{Poznámka po straně|Howad rozdjlných k rozdjlným nepřipauſſtěti.}} Howadu ſwému nedáš ſe ſcházeti s [howadem] giného pokolenj. Pole ſwého nepoſegeš rozdjlným ſemenem/ a rauchem z rozdjlných wěcý [gako] z wlny a ze lnu [ſetkaným], nebudeš ſe odjwati. {{Verš|19|20}} {{Poznámka po straně|Smilſtwj ſe wyſtřjhati.}} Geſtližeby muž ſpaľ s ženau/ a obcowaľ s nj/ kteráž děwkau gſuc, byľaby zaſnaubená [ginému] muži/ a nebyľaby žádnau mzdau wykaupena/ ani propuſſtěna/ [obadwa] zmrſkáni budau/ a nevmrauť: nebo nebyľa ſwobodná včiněna. {{Verš|19|21}} On pak přiwede obět za winu ſwau Hoſpodinu ke dweřjm Stánku vmľuwy/ ſkopce za winu: {{Verš|19|22}} Y očiſtj geg kněz ſkopcem [kterýž ſe obětuge] za winu před Hoſpodinem, od hřjchů geho kterýmž zhřeſſiľ/ a bude mu odpuſſtěn hřjch geho. {{Verš|19|23}} {{Poznámka po straně|Owoce dokud nevžjwati.}} Když pak wegdete do země/ a naſázýte wſſelikého ſtromowj owoce neſaucýho/ tedy obřežete neobřezánj geho/ [totiž] owoce geho: po tři léta budete mjti ge [za] neobřezané/ [protož] nebude gedeno. {{Verš|19|24}} Čtwrtého pak léta bude wſſeliké owoce geho poſwěcené k chwálenj Hoſpodina: {{Verš|19|25}} (Pátého [teprw] léta gjſti budete owoce geho) aby rozmnožiľ wám vrody geho: [nebo] gá gſem Hoſpodin Bůh wáš. {{Verš|19|26}} {{Poznámka po straně|Se krwj negjſti. Wěſſťby zanechati.}} Nic nebudete gjſti ſe krwj. Nebudete hádati/ aniž na čaſých zakľádati budete. {{Verš|19|27}} {{Poznámka po straně|Hľawy holenjm nehyzditi.}} Nebudeš ſtřihati [wľaſů] hľawy ſwé okrauhle/ aniž zohawj [kdo] brady ſwé. {{Verš|19|28}} {{Poznámka po straně|Nad mrtwým ſe neřezati.}}Nad mrtwým pak nebudete řezati těľa ſwého/ a žádného znamenj wyrytého na ſobě nevčinjte: gá gſem Hoſpodin. {{Verš|19|29}} {{Poznámka po straně|Dcery nedáwati k ſmilſtwj.}} Nepoſſkwrňůg dcery ſwé, dopauſſtěge ſmilniti gj/ aby země ne ſmi-<noinclude> </div> <references/></noinclude> tj1wcxrviox657d8q9m0sobk67o5xbx 0 96479 332828 313419 2026-05-11T12:12:26Z Rulumas 19860 oprava a formát 332828 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Lorecký z Elkouše | PŘEDCHOZÍ = Lorec | DALŠÍ = Loredano }} {{Textinfo | TITULEK = Lorecký z Elkouše | AUTOR = [[Autor:August Sedláček|August Sedláček]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Šestnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1900. S.&nbsp;342. {{Kramerius|nkp|6d730760-12af-11e5-9192-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | SOUVISEJÍCÍ = [[Kterak poddaní zavraždili pána svého, Ludvíka Loreckého a jak byli potrestáni]] }} {{Forma|proza}} '''Lorecký z Elkouše''', příjmení staročeské rodiny vladycké, která si obrala jméno buď podle skutečného neb vymyšleného Lkouše, příjmení pak si vzali po tvrzi Lorci u Kutné Hory (založené od nějakého Lorka, který s nimi nemá nic společného). Erb: štít polovičný, v pravé, modré polovici půl bílé orlice, v levé, bílé, tři červené pruhy pokosem, za klenot zl. sloup mezi orličími křídly. V XVI. stol. chlubili se majestáty starými, avšak falšovanými. Předek jejich {{Prostrkaně|Jirek}} přistěhoval se ok. r. 1472 do Kutné Hory a bohatl a asi ok. r. 1490 koupil Lorec a později i Libenice († 14. břez. 1502, manž. Alžběta † 10 ún. 1502). Ze sedmi dítek jeho, tří synů a čtyř dcer, zemřel nejstarší syn {{Prostrkaně|Jan}} nazejtří po smrti otce svého a zanechal vdovu Lidmilu; jejich syn {{Prostrkaně|Diviš}} narodil se po smrti otcově. Druzí synové byli {{Prostrkaně|Václav}} a {{Prostrkaně|Bohuslav}} († 1529). Tito dva drželi Libenice, davše Lorec Divišovi, který jej r. 1521 prodal a r. 1522 zemřel. Václav držel také Zdechovice, ale dopustil se r. 1522 nějaké viny, pro kterou tohoto statku odsouzen. Václav měl manž. Annu Hatlákovnu z Újezdce a s ní zplodil 13 dětí, z nichž se jmenují r. 1543 {{Prostrkaně|Jan}}, {{Prostrkaně|Jiřík}}, {{Prostrkaně|Ludvík}}, {{Prostrkaně|Vojtěch}}, {{Prostrkaně|Petr}}, {{Prostrkaně|Mikuláš}} a {{Prostrkaně|Zikmund}}, kteří r. 1545 znova ve dsky vložili statek Dolany, otcem prodaný. Jan měl manželku Braksidu Bradskou z Labouně († 1555), z níž zůstavil syna {{Prostrkaně|Václava}}. Statku pozemského neměl a zemřel před r. 1555. Jiří držel do r. 1558 statek v Dolanech a konal vojenské služby. Ludvík bojuje v Uhrách upadl v turecké zajetí, kdež prý 12 let (?) pobyl; r. 1554 seděl v Oselci, a r. 1561 atd. na dvoře v Šamonicích. Z manž. Kateřiny z Obytec měl syny Adama a Zdeňka, ale ti s otcem 24. srp. r. 1571 od rychtáře a vesničanů zavražděni. (Náhrobek v Čížové, příhoda vypsána v »ČČM.«, 1832, str. 314 a u Paprockého o st. ryt. 22—27.) Ostatní čtyři bratří bývali rotmistry a vodívali pěší i jezdce. Dotčený Václav, syn Janův, držel asi od r. 1560 statek ve Stražovicích a od r. 1580 držel také domy a grunty v Miroticích. Tam seděli i od roku 1585 {{Prostrkaně|Václav mladší}} a {{Prostrkaně|Petr}} nejmladší, snad jeho synové. Dotčený Zikmund bydlil v kraji kouřimském na dvoře Rubínovském s manželkou Anežkou z Chocemic a zůstavil syny {{Prostrkaně|Jana}} a {{Prostrkaně|Karla Bedřicha}}. Tento v l. 1590 až 1592 skoupil majetek Václava mladšího, strýce svého, v Miroticích, ale r. 1593 se z části (pak snad nadobro) vyprodal. Na počátku XVII. století ještě některý z té rodiny (snad na Moravě, kdež držel Václav r. 1569 Borotice) žil a od něho přejal Paprocký do Diadochu spoustu podvržených pamětí; nicméně se po roce 1600 nikdo z té rodiny nepřipomíná. ''[[Autor:August Sedláček|Sčk.]]'' {{Konec formy}} nkdfhldulklr1k20nf1b4vju6imvi3z 0 97270 332830 2026-05-12T01:27:34Z Rulumas 19860 Mejkov 332830 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mejkov | PŘEDCHOZÍ = Mejillones | DALŠÍ = Mejlí }} {{Textinfo | TITULEK = Mejkov | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;43. {{Kramerius|nkp|3533ae40-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Mojkov }} {{Forma|proza}} '''Mejkov''', {{Prostrkaně|Mojkov}}, ves v Čechách, hejtm. a okr. Prachatice, fara Lštění, pš. Vlachovo Březí; 15 d., 95 ob. č. (1890). {{Konec formy}} 5uzrq3ouk98u5jdujn4tsbgjc47hpmt 0 97271 332831 2026-05-12T01:29:35Z Rulumas 19860 Mejlí 332831 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mejlí | PŘEDCHOZÍ = Mejkov | DALŠÍ = Mejsnar }} {{Textinfo | TITULEK = Mejlí | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;43. {{Kramerius|nkp|3533ae40-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Mejlí''', bot., v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Viscum}}}}. {{Konec formy}} jdf5j80qrodmtsdoynp1m91bzofvb5f 0 97272 332832 2026-05-12T02:16:14Z Rulumas 19860 Mejsnar 332832 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mejsnar | PŘEDCHOZÍ = Mejlí | DALŠÍ = Mejsner }} {{Textinfo | TITULEK = Mejsnar | AUTOR = [[Autor:Hynek Vysoký|Hynek Vysoký]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;43–44. {{Kramerius|nkp|3533ae40-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Hynek Jaroslav Mejsnar | SOUVISEJÍCÍ = [[Autor:Hynek Jaroslav Mejsnar]] }} {{Forma|proza}} '''Mejsnar''' {{Prostrkaně|Hynek Jaroslav}}, klass. filolog český (* 17. říj. 1837 v Jilemnici — † 29. dub. 1895 v Praze). Studoval v l. 1849—57 na gymnasii v Jičíně, v l. 1857—60 klass. a slovanskou filologii na universitě pražské, r. 1860 stal se supplentem na gymnasii v Báňské Bystřici, r. 1861 v Klatovech, r. 1862 v Litomyšli, v l. 1864—85 působil jako prof. při gymnasii v Táboře, od r. 1885 až do své smrti při c. k. akad. gymnasii v Praze. Vedle dlouholeté, horlivé a nejlepším výsledkem korunované učitelské činnosti '''M'''-ovy vytknouti jest význam jeho jako překladatele z jazyka řeckého. '''M.''' náleží k nejpilnějším a nejnadanějším překladatelům z jazyků klassických; překlady jeho svědčí vesměs o nadání a citu básnickém, verš jest vkusný a plynný, překlad správný, nepříjemně působí pouze zbytečné užívání slov jinoslovanských, zejména ruských, a výrazů nově a ne vždy šťastně utvořených. Z řečtiny přeložil: ''Homérovu Odysseiu'' (Tábor, 1873); ''Iliadu'' (Praha, 1878—81); ''hymny'', ''epigrammy'' a ''Batrachomyomachii'' (Tábor, 1881, překlad Batrachomyomachie vydal již r. 1877 v Praze); ''Aischylovu Oresteiu'' (Agamemnona, Choéfory, Eumenidy; Tábor, 1883); ''Hésiodovu Theogonii'' (»Progr.« akad. gymnasia v Praze, 1888); ''Štít Hérakleův'' (»Krok«, 1889) a ''Práce a dny'' (t., 1890—91). Vedle toho překládal i horlivě z ruštiny, norštiny atd. Z ruštiny přeložil: ''Básně Konráda Feodoroviče Rylejeva'' (Praha, 1875); ''Básně Nikolaje Někrasova'' (t., 1876); ''Dostojevského Aninku Nezvanovu'' (Tábor, 1882) a ''Bajky Ivana Krylova'' (Praha, 1886). Z norštiny přeložil ''Björnstjerna Björnsona Selské novelly'' (Tábor, 1875). V programmu gymnasia v Báňské Bystřici r. 1862 vydal rozpravu o choru řecké tragédie s metrickým překladem některých míst ''Sofokleova Filoktéta''. Z literárních jeho studií moderních uvésti jest pečlivý článek o Krylovu (»Slovanský sborník«, 1886). S F. A. Slavíkem a V. Petrů podal popis Táborska v VIII. díle Ottových Čech. Konečně psal hojné básně příležitostné, proslovy, jichž sbírku vydal v Táboře r. 1887, drobnější příspěvky do časopisů belletristických. — Nekrolog Z. Wintra v programmu akad. gymnasia na r. 1894—95, str. 23—25; »Světozor«, 1895, str. 299—300. ''[[Autor:Hynek Vysoký|Vý.]]'' {{Konec formy}} gs8w8yb643u27i9qse7an7n1di5cmiw 332834 332832 2026-05-12T02:36:05Z Rulumas 19860 oprava licence 332834 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mejsnar | PŘEDCHOZÍ = Mejlí | DALŠÍ = Mejsner }} {{Textinfo | TITULEK = Mejsnar | AUTOR = [[Autor:Hynek Vysoký|Hynek Vysoký]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;43–44. {{Kramerius|nkp|3533ae40-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Hynek Jaroslav Mejsnar | SOUVISEJÍCÍ = [[Autor:Hynek Jaroslav Mejsnar]] }} {{Forma|proza}} '''Mejsnar''' {{Prostrkaně|Hynek Jaroslav}}, klass. filolog český (* 17. říj. 1837 v Jilemnici — † 29. dub. 1895 v Praze). Studoval v l. 1849—57 na gymnasii v Jičíně, v l. 1857—60 klass. a slovanskou filologii na universitě pražské, r. 1860 stal se supplentem na gymnasii v Báňské Bystřici, r. 1861 v Klatovech, r. 1862 v Litomyšli, v l. 1864—85 působil jako prof. při gymnasii v Táboře, od r. 1885 až do své smrti při c. k. akad. gymnasii v Praze. Vedle dlouholeté, horlivé a nejlepším výsledkem korunované učitelské činnosti '''M'''-ovy vytknouti jest význam jeho jako překladatele z jazyka řeckého. '''M.''' náleží k nejpilnějším a nejnadanějším překladatelům z jazyků klassických; překlady jeho svědčí vesměs o nadání a citu básnickém, verš jest vkusný a plynný, překlad správný, nepříjemně působí pouze zbytečné užívání slov jinoslovanských, zejména ruských, a výrazů nově a ne vždy šťastně utvořených. Z řečtiny přeložil: ''Homérovu Odysseiu'' (Tábor, 1873); ''Iliadu'' (Praha, 1878—81); ''hymny'', ''epigrammy'' a ''Batrachomyomachii'' (Tábor, 1881, překlad Batrachomyomachie vydal již r. 1877 v Praze); ''Aischylovu Oresteiu'' (Agamemnona, Choéfory, Eumenidy; Tábor, 1883); ''Hésiodovu Theogonii'' (»Progr.« akad. gymnasia v Praze, 1888); ''Štít Hérakleův'' (»Krok«, 1889) a ''Práce a dny'' (t., 1890—91). Vedle toho překládal i horlivě z ruštiny, norštiny atd. Z ruštiny přeložil: ''Básně Konráda Feodoroviče Rylejeva'' (Praha, 1875); ''Básně Nikolaje Někrasova'' (t., 1876); ''Dostojevského Aninku Nezvanovu'' (Tábor, 1882) a ''Bajky Ivana Krylova'' (Praha, 1886). Z norštiny přeložil ''Björnstjerna Björnsona Selské novelly'' (Tábor, 1875). V programmu gymnasia v Báňské Bystřici r. 1862 vydal rozpravu o choru řecké tragédie s metrickým překladem některých míst ''Sofokleova Filoktéta''. Z literárních jeho studií moderních uvésti jest pečlivý článek o Krylovu (»Slovanský sborník«, 1886). S F. A. Slavíkem a V. Petrů podal popis Táborska v VIII. díle Ottových Čech. Konečně psal hojné básně příležitostné, proslovy, jichž sbírku vydal v Táboře r. 1887, drobnější příspěvky do časopisů belletristických. — Nekrolog Z. Wintra v programmu akad. gymnasia na r. 1894—95, str. 23—25; »Světozor«, 1895, str. 299—300. ''[[Autor:Hynek Vysoký|Vý.]]'' {{Konec formy}} 9vc18bpzmj7uryqomtkb4qxjhlik6k5 0 97273 332835 2026-05-12T02:46:50Z Rulumas 19860 Mejsner 332835 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mejsner | PŘEDCHOZÍ = Mejsnar | DALŠÍ = Mejšlovice }} {{Textinfo | TITULEK = Mejsner | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;44. {{Kramerius|nkp|356a4ea0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q95455181|Josef Mejsner}} }} {{Forma|proza}} '''Mejsner''' ({{Prostrkaně|Majzner}}, {{Prostrkaně|Meisner}}) {{Prostrkaně|Josef}}, národovec český (* 21. srp. 1828 v Sušici — † 8. pros. 1893 v Srbském Bělehradě). Studoval krátkou dobu na akad. gymnasii v Praze, působil r. 1843 při obec. úřadě a při archivu sušickém a r. 1845 při poště strakonické. R. 1847 vrátil se do Prahy, navštěvoval malířskou akademii a r. 1848 přešel na akademii vídeňskou. Vrátiv se téhož roku do Prahy, měl účastenství v bouřích svatodušních, načež prchl do Záhřeba. R. 1849 účastnil se ve dvou výpravách povstání slováckého po boku gen. Zacha hlavně u Prešova a vzetí zámku budatýnského. Po skončení slováckého odboje prchl do Bělehradu, kde se živil nějakou dobu soukromým vyučováním, a žil zde pod jménem {{Prostrkaně|Vukovič}}. Roku 1853 prchl z Bělehradu a po několika dobrodružstvích přinucen poměry bojovati s Turky v pluku Czajkowského proti Rusům, jimž se dal i dobrovolně zajmouti. Po válce krymské dostal se do Cařihradu a vyznamenán válečnou medaillí. R. 1856 přesazen z Cařihradu jako prostý voják do Šumly ve Vých. Bulharsku, kde pomocí maecenáše Anastasia stal se professorem a pak ředitelem na gymnasii bulharském. Zde přednášel dějiny národa bulharského a zeměpis, založil bulharský »Omladinský spolek« a snažil se svým žákům vštípiti lásku k vlasti. Za doby té procestoval celý Balkán a žil pod jménem {{Prostrkaně|Milanovič}}. Roku 1863 odstěhoval se do Srbska, usadil se v Bělehradě a vstoupil jako korrespondent k franc. paroplavební společnosti a když tato přešla do rukou anglických, povolán za jejího zástupce do Londýna, kde pobyl dva roky. R. 1866 stal se '''M.''' učitelem frančtiny a němčiny na voj. akademii bělehradské a kustodem nár. bibliotéky, v kterémžto úřadě setrval skoro do své smrti. R. 1891 navštívil naposled Čechy, byv zatím amnestován. '''M.''' byl výborný linguista, znal skoro všechny evropské jazyky a byl též literárně činným. Již za mládí pokusil se s Fričem o hry dramatické a za svého pobytu v Cařihradě přeložil s některými Bulhary {{Prostrkaně|bibli}} na jazyk bulharský (1859—60); též překládal z němčiny a z frančtiny a upravil {{Prostrkaně|přírodopis}} pro žáky bulharských škol středních, v Bělehradě přeložil {{Prostrkaně|srbský hornický zákon}} do němčiny a angličtiny a vedle toho napsal množství {{Prostrkaně|politických a odborných článků}} do srbských, franc. a angl. časopisů. '''M.''' byl povahy rázné, upřímné, ale při tom těkavé; žádný snad z osmačtyřicátníků mimo Friče neměl tak pestrý a pohnutlivý běh života, jako on. — Srov. J. V. Frič, Paměti; Raušar Jos., Český emigrant (Praha. 1895). {{Konec formy}} fjozsmtux0ff41gxag4ju9gfdlvsl5n 0 97274 332836 2026-05-12T03:00:45Z Rulumas 19860 Mejšlovice 332836 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mejšlovice | PŘEDCHOZÍ = Mejsner | DALŠÍ = Mejštein }} {{Textinfo | TITULEK = Mejšlovice | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;44. {{Kramerius|nkp|356a4ea0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Mýšlovice }} {{Forma|proza}} '''Mejšlovice''' i {{Prostrkaně|Mejslice}}, ves v Čechách blíže Těchařovic, hejtm. Písek, okr. Mirovice, fara Chraštice, pš. Zalužany; 17 d., 153 ob. č. (1890). {{Konec formy}} qc5ol2cwp3ot83l6mx3fc856f4ywygd 0 97275 332837 2026-05-12T03:06:12Z Rulumas 19860 Mejštein 332837 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mejštein | PŘEDCHOZÍ = Mejšlovice | DALŠÍ = Mejta }} {{Textinfo | TITULEK = Mejštein | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;44. {{Kramerius|nkp|356a4ea0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Mejštein''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Kámen (obec)|Kámen}}}} 4). {{Konec formy}} 7dcr5q5dobbjcd3rxdhn4lmddstv680 0 97276 332838 2026-05-12T03:13:28Z Rulumas 19860 Mejta 332838 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mejta | PŘEDCHOZÍ = Mejštein | DALŠÍ = Mejtka }} {{Textinfo | TITULEK = Mejta | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;44. {{Kramerius|nkp|356a4ea0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Hvožďany (okres Příbram) }} {{Forma|proza}} '''Mejta''', {{Prostrkaně|Mejto}}, osada u Roželova v Čechách, hejtm. Blatná, okr. a pš. Březnice, fara Hvožďany; 29 d., 170 ob. č. (1890). {{Konec formy}} 2f0qfcbrqua00ldzwg4z8ii70h0osxu 0 97277 332840 2026-05-12T03:16:50Z Rulumas 19860 Měkčil 332840 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Měkčil | PŘEDCHOZÍ = Mejto | DALŠÍ = Měkčilka }} {{Textinfo | TITULEK = Měkčil | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;44. {{Kramerius|nkp|356a4ea0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Měkčil''', bot., v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Jussieua}}}}. {{Konec formy}} euqys9i8jtd1xetu7eebrsdyvxn6d4n 0 97278 332841 2026-05-12T03:17:58Z Rulumas 19860 Měkčilka 332841 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Měkčilka | PŘEDCHOZÍ = Měkčil | DALŠÍ = Měkenec }} {{Textinfo | TITULEK = Měkčilka | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;44. {{Kramerius|nkp|356a4ea0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Měkčilka''', bot., v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Malaxis}}}}. {{Konec formy}} 1dsnqn8gtafdql0n34aotz8f3qdawue 0 97279 332842 2026-05-12T03:19:30Z Rulumas 19860 Měkenec 332842 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Měkenec | PŘEDCHOZÍ = Měkčilka | DALŠÍ = Mekhong }} {{Textinfo | TITULEK = Měkenec | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;44. {{Kramerius|nkp|356a4ea0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Měkenec''', ves česká, viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Měkynec}}}}. {{Konec formy}} 6ot3rzzbb7dwev4fkmr5jyr6mugio3l 0 97280 332843 2026-05-12T03:20:52Z Rulumas 19860 Mekhong 332843 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mekhong | PŘEDCHOZÍ = Měkenec | DALŠÍ = Mekinez }} {{Textinfo | TITULEK = Mekhong | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;44. {{Kramerius|nkp|356a4ea0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Mekhong''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Mekong}}}}. {{Konec formy}} r9dqatnbd8fkorczsjuv5669dta9a9e 0 97281 332844 2026-05-12T03:22:18Z Rulumas 19860 Mekinez 332844 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mekinez | PŘEDCHOZÍ = Mekhong | DALŠÍ = Mekka }} {{Textinfo | TITULEK = Mekinez | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;44. {{Kramerius|nkp|356a4ea0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Mekinez''', m. v Marokku, v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Meknes}}}}. {{Konec formy}} 5jqp6rnrjys4821kutlr9tmt14pjre3 0 97282 332846 2026-05-12T05:16:33Z Rulumas 19860 Mekka 332846 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mekka | PŘEDCHOZÍ = Mekinez | DALŠÍ = Měkkokrovečníci }} {{Textinfo | TITULEK = Mekka | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;44–45. {{Kramerius|nkp|356a4ea0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Mekka }} {{Forma|proza}} '''Mekka''', {{Prostrkaně|Makka}}, {{Prostrkaně|Mekke}} (arab. ''Om-al-Kora'', t. j. matka měst), za pohanské doby též {{Prostrkaně|Bekka}}, hl. m. tur. provincie Hidžázu (záp. Arabie), nejposvátnější místo vyznavačů islámu, rodiště Muhammedovo, rozkládá se v úzkém, suchém údolí od s. k j. se sklánějícím mezi holými, písčitými pahorky as 150&nbsp;''m'' vysokými, úplně neúrodnými. Na záp. pahorku pevná tvrz s tureckou posádkou ovládá město, jež se šiří k j., kde zbudovány jsou nové budovy serailu, hlavní strážnice a tří kasáren. Na konci jsou chaty zchudlých Kuraišovců, příbuzných prorokových. Ulice jsou širší než v jiných městech arab., s vysokými domy, s okny do ulice. Vodu do města přivádí vodovod zbudovaný Harun-ar-Rašidem, 50&nbsp;''km'' dlouhý. Studně mají vodu brakickou. Nejdůležitější budova je svátá mešita ''masdžidul harámi'', s níž mnohé opravy, nejvíce pak přestavba nutná následkem častých záplav, setřely veškeren ráz starobylosti. Má podobu obdélníka 180&nbsp;''m'' dlouhého a 130&nbsp;''m'' širokého. Branou Pozdravu (''bab el salam'') vchází se do dvora obehnaného sloupovím, z nichž sev. má čtyřnásobnou, ostatní trojnásobnou řadu sloupů; sloupoví kryto jest 152 malými kupolemi. Nad kolonnádou zdvihá se 7 minaretů. Ode všech sedmi bran vedou dlážděné cesty do středu k vlastní svatyni {{Prostrkaně|{{Heslo|Ka’ba|Ka’bě}}}} (v. t.), v níž zazděn jest posvátný kámen {{Prostrkaně|{{Heslo|Hadžar|hadžar}}}} (v. t.). Druhou částí pouti mecké je návštěva džebelu Árifat (Hora Poznání), jež ční 20&nbsp;''km'' na severozáp. Mekky do výše 60&nbsp;''m'' nad okolní planinu. Stálé obyvatelstvo Mekky skládá se hlavně z přistěhovalcův a jejich potomků; počet udává Ali bej na 16.000, Burkhardt na 30.000, jiní na 50—60.000 duší. Průmysl je nepatrný, hlavní část výživy plyne z poutníků, jichž sem přichází ročně přes 100.000 z celého světa muhammedánského, ačkoliv návštěva Mekky ochabující horlivostí náboženskou klesá. Sami sultáni cařihradští spokojují se zastoupením jinou osobou a zasláním darů. Mnoho cizinců přichází sem za obchodem; v době pouti změní se '''M.''' v jediný ohromný bázár. Zboží a návštěva jde hlavně přes Džiddu, 85&nbsp;'''km''' vzdálenou od Mekky. Nyní zřizuje se na rozkaz sultánův moderně zařízený veliký hôtel pro poutníky s 5000 lůžky a místnostmi pro nábož. kongressy. Správu města vede veliký šeich, potomek Muhammedův, z linie Hasanovců. Turecké panství zde mnoho neznamenalo, teprv od r. 1882 nabyli zde Turci většího významu. — '''M.''' byla od nepaměti místem poutnickým. Již u Ptolemaia činí se zmínka o Makorabě. Tu byl ode dávna usedlý rod Kuraišovců, z něhož zrodil se r. 570 Muhammed, který povýšil Mekku na první místo světa muhammedánského. Nějaký čas spravována byla pak nástupci Muhammedovými, chalífy, pak šejchy z rodu Aliova; na krátký čas ocitla se r. 930 v rukou Karmatů, jimž odňata byla Fatimovci. S Egyptem dostala se r. 1577 pod vládu sultánů cařihrad., kteří se nazývali ochránci svatých měst a jmenovali svého zástupce. Časem stala se moc šeichova skorem absolutní. R. 1803 zmocnili se Mekky Vahabité a odřízli ji kromě spojení s Džiddou od celého světa. Avšak již r. 1817 zahnáni egyptským vojskem Mehmeda Aliho, čímž vrátila se svrchovanost turecká. V posledních letech význam Turecka tu značně stoupl. Ačkoliv návštěva Mekky nevěřícím jest přísně zakázána, přece navštívena byla Evropany. První byl Vlach Ludvík de Barthema, pak Burton, Burckhardt, Maltzan, Keane, za války vahabitské Ali bej aneb Badia, Španěl ve službách egyptských. — {{Prostrkaně|Literatura.}} Dějiny: Wüstenfeld, Chroniken der Stadt '''M.''' (1857—1859, 3 sv.); cestopisy: Voyages d’Ali bej el Abassi (Paříž, 1814, 3 sv.); Burckhardt, Travels in Arabia (Londýn, 1829, 2 sv.); Burton, Personal narrative of a pilgrimage to el Medinah and Meccah (3. vyd. t., 1879, 3 sv.); Keane, Six months in the Hejaz (t., nové vyd. 1887); Snouck Hurgronje, '''M.''' (Haag, 1888—1889, 2 sv. a obrazy); týž, Bilder aus '''M.''' (Leyda, 1889); Saleh Soubhy, Pelerinage à Mecque et la Médine (Vídeň, 1894); Gervais Courtellemont, Mon voyage à la Mecque (Paříž, 1896). {{Konec formy}} 4er3892ing4ho050f30y4eeqocjqjfl 0 97283 332847 2026-05-12T05:19:24Z Rulumas 19860 Měkkokrovečníci 332847 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Měkkokrovečníci | PŘEDCHOZÍ = Mekka | DALŠÍ = Měkkoploutevné ryby }} {{Textinfo | TITULEK = Měkkokrovečníci | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;45. {{Kramerius|nkp|3592e540-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Měkkokrovečníci''', zool., viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Malacodermata}}}}. {{Konec formy}} j4c80q12v0k5c3ib5rc3wwgs2uzwa4s 0 97284 332848 2026-05-12T05:22:12Z Rulumas 19860 Měkkoploutevné ryby 332848 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Měkkoploutevné ryby | PŘEDCHOZÍ = Měkkokrovečníci | DALŠÍ = Měkkýši }} {{Textinfo | TITULEK = Měkkoploutevné ryby | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;45. {{Kramerius|nkp|3592e540-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Měkkoploutevné ryby''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Ryby}}}}. {{Konec formy}} f2xcjlq7qalqxgs9lefj83pzxx6ibsx 0 97285 332849 2026-05-12T08:38:34Z Jklamo 2750 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Babylónská věž | PŘEDCHOZÍ = Babylonii numeri | DALŠÍ = Babylónské zajetí papežů }} {{Textinfo | TITULEK = Babylónská věž | AUTOR = [[Autor:Alois Jirák|Alois Jirák]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1890. S.&nbsp;35. {{Kramerius|mzk|ccfab000-0a0a-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 |…“ 332849 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Babylónská věž | PŘEDCHOZÍ = Babylonii numeri | DALŠÍ = Babylónské zajetí papežů }} {{Textinfo | TITULEK = Babylónská věž | AUTOR = [[Autor:Alois Jirák|Alois Jirák]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1890. S.&nbsp;35. {{Kramerius|mzk|ccfab000-0a0a-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Babylonská věž }} {{Forma|proza}} '''Babylónská věž''' byla dle Písma sv. ohromná budova, kterou asi 200 let po potopě světa v krajině Sennaar (Sumir) lidé stavěti začali, aby před svým rozptýlením po světě zanechali pomník trvalý odvážnému a smělému duchu lidskému a sobě určité střediště; kterýžto účel vysvítá ze slov jejich: »Pojďte, vystavme sobě město a věž, jejíž by vrch dosahoval k nebi, a dříve oslavme jméno své, než se rozdělíme po všech zemích« (I. Mojž. 11, 4). Než tomuto úmyslu, jenž pocházel z přepychu a měl vzdorovat Bohu, opřel se tento a zmátl jediný dosud jazyk lidí v řečí více; a tak váže se na stavbu '''b'''-ské '''v'''-e i »zmatení jazyků«. — Věž tato, která později od Semiramidy přeměněna byla v chrám Bélovi zasvěcený a od Nebukadnezara byla vyzdobena, má dosud zbytky své (jak mnozí učenci soudí ze zachovaného nápisu písmem klínovým označeného a z jiných pravdě podobných úsudků) v nynější asi 12 km od města Hilly vzdálené zřícenině ''Birs Nimrud'' (t. j. hrad Nimrodův), která u výši 46 m na západním břehu Eufrátu se vypíná. — Vypravování o '''b'''-ské '''v'''-i u výtahu podává i starý egypt. kněz Abydénos, Béróssos, Alexander Polyhistor a mythologie starých národů. (Viz Lüken, Die Traditionen des Menschengeschlechtes, Münster 1869.) V nejnovější době našel George Smith památky písma klínového, které na čtyřech cihlách v Britském museu uložených v podstatě obsahují událost biblickou. Srv. Vigouroux, Bible I., kap. 7. a Kaulen, Assyrien, 135; Bumüller, Geschichte d. Alterthums, 39. ''[[Autor:Alois Jirák|Jrk.]]'' {{Konec formy}} 39a9m2nn6rlkxuxrp4hk85hgk22gylt 250 97286 332853 2026-05-12T11:50:38Z Ioannes Lukas 17300 /* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „ V hodinkách ''za zemřelé'' uvádí církev slova tohoto ž. jako prosbu duší v očistci. Tyto prosí, aby je Bůh vysvobodil od zlého ducha, od hříchu; zlý duch jest pomlouvač {{Cizojazyčně|grc|κατ’ ἐξοχήν}}, duch lži a lsti, který působí sváry, oheň, zhoubu mezi lidmi. Tuze dlouhé jest jim již bydlení v očistci, neboť touha je táhne vždy mocněji k Bohu (v.5.).<br> Žalm jest též určen v ''nešporách ponděl…“ 332853 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude> V hodinkách ''za zemřelé'' uvádí církev slova tohoto ž. jako prosbu duší v očistci. Tyto prosí, aby je Bůh vysvobodil od zlého ducha, od hříchu; zlý duch jest pomlouvač {{Cizojazyčně|grc|κατ’ ἐξοχήν}}, duch lži a lsti, který působí sváry, oheň, zhoubu mezi lidmi. Tuze dlouhé jest jim již bydlení v očistci, neboť touha je táhne vždy mocněji k Bohu (v.5.).<br> Žalm jest též určen v ''nešporách pondělí'' a při ''svěcení chrámu Páně''. Jest tu prosbou proti zlému duchu. <section end=119/><section begin=120/> ''120. žalm.'' (H. 121.)<br> Druhá ''poutní'' píseň.<br> '''Ochránce Israele.'''<br> Žalmista vyhlédá, odkud by mu přišla pomoc; ví, že jest mu spomocníkem Bůh, všemohoucí Tvůrce (1—2), který vždy nad svými bdí, je chrání a bezpečně vodí (3—8).<br> Jest to druhý ''stupňový žalm'' (viz úvodu str. XXX.) potěšujícího obsahu.<br> I tato píseň vyličuje city a důvěru celého Israele; nelze však udati dobu, v níž by byl tento žalm složen. Skladatel udán není. Poněvadž jest žalmista tak důvěřivý, nenaříká na žádnou bídu, Israel dlí pokojně v ochraně Jahve — zdálo by se, že jest žalm psán v době po návratu z Babylona. Dle jiných mluví v této písni Israelita v Babylonsku dlící, který touží po vysvobození.<br> V této písni opakují se některá slova tak, jak toho anadiplose žádá: ''Pomoc mně'' 1b a ''má pomoc'' 2a, ''nespí, jenž ostříhá'' 3b a 4ab, ''Hospodin tě ostříhá'' v. 5. 7. 8. Dle Zennera dvě sloky po čtyřech verších.<br> Od verše 3. mluví žalmista, který dříve užíval prvé osoby, v osobě druhé. To jest básnický obrat, a nelze z toho dokázati, že byl žalm střídavě dvěma sbory zpíván.<br> {{Verš|120|L. 1.|nobr=1}} Stupňová píseň.<br> <big>P</big>ozdvihuji svých očí k horám,<br> Odkud mi přijde pomoc.<br> {{Verš|120|L. 2.|nobr=1}} Má pomoc (přichází) od Hospodina,<br> Jenž učinil nebe i zemi.<br><noinclude></noinclude> 1joifr1w6wxi2cb8tln3kpz4iil8tzt