Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.2 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 100 22341 332857 311828 2026-05-12T12:35:45Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Meklenbursko 332857 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Pavel | příjmení = Papáček | datum narození = 4. března 1863 | místo narození = Chrudim | datum úmrtí = 31. prosince 1930 | místo úmrtí = Praha | popis = český učitel a překladatel }} '''Pavel Papáček''' (1863–1930) byl učitel, vlastivědný pracovník a překladatel z ruštiny. == Dílo == === Redakce === * [[Průvodce po Berouně a okolí]] (1895) {{Online Kramerius|ABA001|21342320}} * [[Autor:Ivan Sergejevič Turgeněv|Ivan Sergejevič Turgeněv]]: [[Poslední práce a doplňky]] v překladu [[Autor:Jana Valešová|Jany Valešové]] (1902) {{Online Kramerius|ABG001|1037894}} === Překlady === * [[Píseň o výpravě Igorově, Igora syna Svjatoslavova, vnuka Olegova]] (1926) {{Online Kramerius|nkp|cb7ddf90-45fe-11e2-b246-005056827e52}} * [[Autor:Vladimir Grigor'jevič Čertkov|Vladimir Grigor'jevič Čertkov]]: [[Dodatky k románu Vzkříšení L.N. Tolstého]] (1900) {{Online Kramerius|ABA001|12047106}} * [[Autor:Helmhold|Helmhold]]: [[Vyhubení Slovanů pobaltských]] (1925) {{Online Kramerius|mzk|2cf29850-0ee6-11e3-beb8-005056827e51}} * [[Autor:Viktor Krylov|Viktor Krylov]]: [[Medvěd námluvčím]] (1890) {{Online Kramerius|ABA001|11862254}} * [[Autor:Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin|Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin]]: [[Bajky]] (1904) {{Online Kramerius|ABG001|1008056}} * [[Autor:Lev Nikolajevič Tolstoj|Lev Nikolajevič Tolstoj]]: ** [[Plody osvěty]] (1892) {{Online Kramerius|ABA001|12511807}} ** [[Spisy hraběte Lva Nikolajeviče Tolstého]] (1900) {{Online Kramerius|ABA001|12046660}} * Ivan Sergejevič Turgeněv: [[Literární a životní vzpomínky]] (1921) {{Online Kramerius|nkp|201ec800-89f1-11e5-a715-005056827e52}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Pp''. Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Avico|Avico]] * [[Ottův slovník naučný/Babelsberg|Babelsberg]] * [[Ottův slovník naučný/Bacenis silva|Bacenis silva]] * [[Ottův slovník naučný/Biturigové|Biturigové]] * [[Ottův slovník naučný/Bodamské jezero|Bodamské jezero]] * [[Ottův slovník naučný/Bojkové|Bojkové]] * [[Ottův slovník naučný/Dobřany|Dobřany]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Fláma|Fláma]] * [[Ottův slovník naučný/Kocel|Kocel]] * [[Ottův slovník naučný/Kolobřeh|Kolobřeh]] * [[Ottův slovník naučný/Královec|Královec]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Linec nad Rýnem|Linec nad Rýnem]] * [[Ottův slovník naučný/Linec|Linec]] * [[Ottův slovník naučný/Lingoni|Lingoni]] * [[Ottův slovník naučný/Lucie|Lucie]] * [[Ottův slovník naučný/Lukov|Lukov]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Meklenbursko|Meklenbursko]] * [[Ottův slovník naučný/Mnichov|Mnichov]] * [[Ottův slovník naučný/Naba|Naba]] * [[Ottův slovník naučný/Novorossijsk|Novorossijsk]] * [[Ottův slovník naučný/Nusle|Nusle]] * [[Ottův slovník naučný/Oděssa|Oděssa]] * [[Ottův slovník naučný/Ogińského průplav|Ogińského průplav]] * [[Ottův slovník naučný/Perwolf|Perwolf]] * [[Ottův slovník naučný/Petěrhof|Petěrhof]] * [[Ottův slovník naučný/Petrohrad|Petrohrad]] * [[Ottův slovník naučný/Petrozavodsk|Petrozavodsk]] * [[Ottův slovník naučný/Sieradz|Sieradz]] * [[Ottův slovník naučný/Sierpc|Sierpc]] * [[Ottův slovník naučný/Slavjanoserbsk|Slavjanoserbsk]] * [[Ottův slovník naučný/Slavjansk|Slavjansk]] * [[Ottův slovník naučný/Soči|Soči]] * [[Ottův slovník naučný/Split|Split]] * [[Ottův slovník naučný/Sudogda|Sudogda]] * [[Ottův slovník naučný/Sudosť|Sudosť]] * [[Ottův slovník naučný/Sudža|Sudža]] * [[Ottův slovník naučný/Sudženská kamenouhelná pánev|Sudženská kamenouhelná pánev]] * [[Ottův slovník naučný/Svitjaz|Svitjaz]] * [[Ottův slovník naučný/Syrniki|Syrniki]] * [[Ottův slovník naučný/Tagul|Tagul]] * [[Ottův slovník naučný/Tamaňský poloostrov|Tamaňský poloostrov]] * [[Ottův slovník naučný/Tavrická gubernie|Tavrická gubernie]] * [[Ottův slovník naučný/Tokko|Tokko]] * [[Ottův slovník naučný/Trogir|Trogir]] * [[Ottův slovník naučný/Troki|Troki]] * [[Ottův slovník naučný/Tula|Tula]] * [[Ottův slovník naučný/Tulun|Tulun]] * [[Ottův slovník naučný/Turov|Turov]] * [[Ottův slovník naučný/Usť-Sysolsk|Usť-Sysolsk]] * [[Ottův slovník naučný/Usť-Ujskaja|Usť-Ujskaja]] * [[Ottův slovník naučný/Ušica (město)|Ušica]] (Nová a Stará) * [[Ottův slovník naučný/Ušica|Ušica]] (řeka) * [[Ottův slovník naučný/Utkinské závody|Utkinské závody]] * [[Ottův slovník naučný/Varmie|Varmie]] * [[Ottův slovník naučný/Varnavin|Varnavin]] * [[Ottův slovník naučný/Varšava|Varšava]] * [[Ottův slovník naučný/Varzuga|Varzuga]] * [[Ottův slovník naučný/Vasilkov|Vasilkov]] * [[Ottův slovník naučný/Vasilsursk|Vasilsursk]] * [[Ottův slovník naučný/Vasjuganská step|Vasjuganská step]] * [[Ottův slovník naučný/Vasjugan|Vasjugan]] * [[Ottův slovník naučný/Vasjutince|Vasjutince]] * [[Ottův slovník naučný/Verchisetský závod|Verchisetský závod]] * [[Ottův slovník naučný/Verchněčirskaja|Verchněčirskaja]] * [[Ottův slovník naučný/Verchnědněprovsk|Verchnědněprovsk]] * [[Ottův slovník naučný/Verchněinbatskoje|Verchněinbatskoje]] * [[Ottův slovník naučný/Verchněkamčatsk|Verchněkamčatsk]] * [[Ottův slovník naučný/Verchněkolymsk|Verchněkolymsk]] * [[Ottův slovník naučný/Verchněkurmojarskaja|Verchněkurmojarskaja]] * [[Ottův slovník naučný/Verchněpogromnoje|Verchněpogromnoje]] * [[Ottův slovník naučný/Verchněuralsk|Verchněuralsk]] * [[Ottův slovník naučný/Verchnij Lomov|Verchnij Lomov]] * [[Ottův slovník naučný/Verchnij Mamon|Verchnij Mamon]] * [[Ottův slovník naučný/Verchojanský hřbet|Verchojanský hřbet]] * [[Ottův slovník naučný/Verchojansk|Verchojansk]] * [[Ottův slovník naučný/Vercholensk|Vercholensk]] * [[Ottův slovník naučný/Verchososensk|Verchososensk]] * [[Ottův slovník naučný/Verchoturje|Verchoturje]] * [[Ottův slovník naučný/Verchovka|Verchovka]] * [[Ottův slovník naučný/Verki|Verki]] * [[Ottův slovník naučný/Verkuc|Verkuc]] * [[Ottův slovník naučný/Vesi-järvi|Vesi-järvi]] * [[Ottův slovník naučný/Vesjegonsk|Vesjegonsk]] * [[Ottův slovník naučný/Veskovo|Veskovo]] * [[Ottův slovník naučný/Věrchněpogromnoje|Věrchněpogromnoje]] * [[Ottův slovník naučný/Volčansk|Volčansk]] * [[Ottův slovník naučný/Volha|Volha]] * [[Ottův slovník naučný/Volchov|Volchov]] * [[Ottův slovník naučný/Volyn|Volyn]] * [[Ottův slovník naučný/Volyň|Volyň]] * [[Ottův slovník naučný/Vuoxa|Vuoxa]] * [[Ottův slovník naučný/Vyborgská gubernie|Vyborgská gubernie]] * [[Ottův slovník naučný/Vyborg|Vyborg]] * [[Ottův slovník naučný/Vyčegda|Vyčegda]] * [[Ottův slovník naučný/Vygorěckaja pustyň|Vygorěckaja pustyň]] * [[Ottův slovník naučný/Vyšegorod|Vyšegorod]] * [[Ottův slovník naučný/Vyšnij Voločok|Vyšnij Voločok]] * [[Ottův slovník naučný/Vytěgra|Vytěgra]] * [[Ottův slovník naučný/Wieliczka|Wieliczka]] * [[Ottův slovník naučný/Zambrów|Zambrów]] * [[Ottův slovník naučný/Zaozerje|Zaozerje]] * [[Ottův slovník naučný/Żelechów|Żelechów]] * [[Ottův slovník naučný/Zelěznovodsk|Zelěznovodsk]] * [[Ottův slovník naučný/Zembin|Zembin]] * [[Ottův slovník naučný/Zeravšánský hřbet|Zeravšánský hřbet]] * [[Ottův slovník naučný/Zeravšánský okruh|Zeravšánský okruh]] * [[Ottův slovník naučný/Zeravšán|Zeravšán]] * [[Ottův slovník naučný/Zimní břeh|Zimní břeh]] * [[Ottův slovník naučný/Źółkiewka|Źółkiewka]] * [[Ottův slovník naučný/Želězinskaja|Želězinskaja]] * [[Ottův slovník naučný/Želtuga|Želtuga]] * [[Ottův slovník naučný/Želtyja vody|Želtyja vody]] * [[Ottův slovník naučný/Žitný ostrov|Žitný ostrov]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Žitoměř|Žitoměř]] * [[Ottův slovník naučný/Žmuď|Žmuď]] == Díla o autorovi == * Encyklopedické heslo [[Ottův slovník naučný/Papáček|Papáček]] v ''[[Ottův slovník naučný|Ottově slovníku naučném]]'' (1902) [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] 6kvwkxqv60mcc8hp708zxy7p59hnxcj 2 77813 332873 313991 2026-05-13T11:39:31Z ListeriaBot 14097 Wikidata list updated [V2] 332873 wikitext text/x-wiki {{Wikidata list |sparql=SELECT DISTINCT ?item ?pocetobyvatel ?pocetobyvatel_upr ?rozloha (ROUND(?rozloha/1000000) AS ?rozloha_upr) ?date WITH { SELECT DISTINCT ?item WHERE { ?item wdt:P31/wdt:P279* wd:Q515 . } } AS %subquery WHERE { INCLUDE %subquery . ?item wdt:P17 ?zeme . ?zeme wdt:P463 wd:Q458 . MINUS { ?zeme p:P463 [ ps:P463 wd:Q458; pq:P582 ?end ] } . ?item p:P1082 ?pobSt . ?pobSt a wikibase:BestRank; ps:P1082 ?pocetobyvatel . OPTIONAL { ?pobSt pq:P585 ?date } . ?item p:P2046 [ a wikibase:BestRank; psn:P2046/wikibase:quantityAmount ?rozloha ] . bind(concat("{", "{formatnum:", str(?pocetobyvatel), "}", "}") AS ?pocetobyvatel_upr ) . } order by desc(?pocetobyvatel) desc(?rozloha) LIMIT 50 |columns=number:#,label:Článek,P18:Obrázek,P17,?pocetobyvatel_upr:Počet obyvatel,?date:K datu,?rozloha_upr:Rozloha (km²) |thumb=75 }} {| class='wikitable sortable' ! # ! Článek ! Obrázek ! stát ! Počet obyvatel ! K datu ! Rozloha (km²) |- | style='text-align:right'| 1 | ''[[:d:Q64|Berlín]]'' | [[Soubor:Cityscape Berlin.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:3782202}} | 2023-12-31 | 891 |- | style='text-align:right'| 2 | ''[[:d:Q2807|Madrid]]'' | [[Soubor:Madrid (38624991251).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q29|Španělsko]]'' | {{formatnum:3506730}} | 2025-01-01 | 604 |- | style='text-align:right'| 3 | ''[[:d:Q220|Řím]]'' | [[Soubor:Rome Skyline (8012016319).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:2748109}} | 2023-01-01 | 1287 |- | style='text-align:right'| 4 | ''[[:d:Q90|Paříž]]'' | [[Soubor:La Tour Eiffel vue de la Tour Saint-Jacques, Paris août 2014 (2).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q142|Francie]]'' | {{formatnum:2103778}} | 2023-01-01 | 105 |- | style='text-align:right'| 5 | ''[[:d:Q1741|Vídeň]]'' | [[Soubor:Wien katedra sw Szczepana widok z wiezy 6.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q40|Rakousko]]'' | {{formatnum:2028289}} | 2025-01-01 | 415 |- | style='text-align:right'| 6 | ''[[:d:Q1055|Hamburk]]'' | [[Soubor:Hamburg view St. Nikolai.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:1910160}} | 2023-12-31 | 755 |- | style='text-align:right'| 7 | ''[[:d:Q3114019|Katovická konurbace]]'' | [[Soubor:Katowice - Spodek+MCK z MŚ.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:1903000}} | 2023-01-01 | 1468 |- | style='text-align:right'| 8 | ''[[:d:Q270|Varšava]]'' | [[Soubor:Castle Square (22346p).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:1862402}} | 2024-06-30 | 517 |- | style='text-align:right'| 9 | ''[[:d:Q1492|Barcelona]]'' | [[Soubor:Aerial view of La Sagrada Familia, Barcelona, Spain (51227006134).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q29|Španělsko]]'' | {{formatnum:1731649}} | 2025-01-01 | 101 |- | style='text-align:right'| 10 | ''[[:d:Q19660|Bukurešť]]'' | [[Soubor:Bucharest-Skyline-01.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q218|Rumunsko]]'' | {{formatnum:1716961}} | 2021-12-01 | 226 |- | style='text-align:right'| 11 | ''[[:d:Q1781|Budapešť]]'' | [[Soubor:Budapest, Hungary (explored) (14995308504).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q28|Maďarsko]]'' | {{formatnum:1685209}} | 2025-01-01 | 525 |- | style='text-align:right'| 12 | ''[[:d:Q1726|Mnichov]]'' | [[Soubor:Stadtbild München.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:1510378}} | 2023-12-31 | 311 |- | style='text-align:right'| 13 | ''[[:d:Q16665897|Métropole de Lyon]]'' | [[Soubor:Vue du Mont Thou.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q142|Francie]]'' | {{formatnum:1436354}} | 2023-01-01 | 534 |- | style='text-align:right'| 14 | ''[[:d:Q1085|Praha]]'' | [[Soubor:Petřín Tower View IMG 3020.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q213|Česko]]'' | {{formatnum:1397880}} | 2025-01-01 | 496 |- | style='text-align:right'| 15 | ''[[:d:Q490|Milán]]'' | [[Soubor:Milano, Duomo with Milan Cathedral and Galleria Vittorio Emanuele II, 2016.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:1354196}} | 2023-01-01 | 182 |- | style='text-align:right'| 16 | ''[[:d:Q240|Bruselský region]]'' | [[Soubor:Atomium, Brüssel 2.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q31|Belgie]]'' | {{formatnum:1255795}} | 2025-01-01 | 161 |- | style='text-align:right'| 17 | ''[[:d:Q472|Sofie]]'' | [[Soubor:Russian church (37591925970).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q219|Bulharsko]]'' | {{formatnum:1213134}} | 2025-12-31 | 492 |- | style='text-align:right'| 18 | ''[[:d:Q365|Kolín nad Rýnem]]'' | [[Soubor:Stadtbild Köln (50MP).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:1087353}} | 2023-12-31 | 405 |- | style='text-align:right'| 19 | ''[[:d:Q1754|Stockholm]]'' | [[Soubor:Stockholm gamlastan etc.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q34|Švédsko]]'' | {{formatnum:984748}} | 2022-12-31 | 187 |- | style='text-align:right'| 20 | ''[[:d:Q727|Amsterdam]]'' | [[Soubor:Amsterdam airphoto.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q55|Nizozemsko]]'' | {{formatnum:921468}} | 2023-01-01 | 219 |- | style='text-align:right'| 21 | ''[[:d:Q2634|Neapol]]'' | [[Soubor:Naples from the Castello Sant Elmo with Abbazia San Martino the port and the Vesuv.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:913462}} | 2023-01-01 | 119 |- | style='text-align:right'| 22 | ''[[:d:Q23482|Marseille]]'' | [[Soubor:View of Marseille from Notre-Dame de la Garde 4.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q142|Francie]]'' | {{formatnum:886040}} | 2023-01-01 | 241 |- | style='text-align:right'| 23 | ''[[:d:Q495|Turín]]'' | [[Soubor:Turin Montage.png|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:841600}} | 2023-01-01 | 130 |- | style='text-align:right'| 24 | ''[[:d:Q31487|Krakov]]'' | [[Soubor:Zamek Królewski na Wawelu (1).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:804237}} | 2023-06-30 | 327 |- | style='text-align:right'| 25 | ''[[:d:Q1794|Frankfurt nad Mohanem]]'' | [[Soubor:Frankfurter Altstadt mit Skyline 2019 (100MP).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:775790}} | 2023-12-31 | 248 |- | style='text-align:right'| 26 | ''[[:d:Q1435|Záhřeb]]'' | [[Soubor:Zagreb (29255640143).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q224|Chorvatsko]]'' | {{formatnum:767131}} | 2021-08-31 | 641<br/>306 |- | style='text-align:right'| 27 | ''[[:d:Q1757|Helsinky]]'' | [[Soubor:Helsinki Lutheran Cathedral (panoraamanäköala)-2 (säätö).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q33|Finsko]]'' | {{formatnum:694392}} | 2025-12-31 | 214 |- | style='text-align:right'| 28 | ''[[:d:Q1209|Svobodné hanzovní město Brémy]]'' | [[Soubor:Haus-der-Buergerschaft-01.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:693204}} | 2022-01-01 | 419 |- | style='text-align:right'| 29 | ''[[:d:Q25287|Göteborg]]'' | [[Soubor:Göteborg 2503 stitch (28573994096).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q34|Švédsko]]'' | {{formatnum:674529}} | 2023-12-31 | 272 |- | style='text-align:right'| 30 | ''[[:d:Q1799|Vratislav]]'' | [[Soubor:Rynek Starego Miasta We Wroclawiu (152991773).jpeg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:673531}} | 2024-06-30 | 293 |- | style='text-align:right'| 31 | ''[[:d:Q1748|Kodaň]]'' | [[Soubor:Copenhagen - view from Christiansborg castle.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q35|Dánsko]]'' | {{formatnum:667099}} | 2025-01-01 | 91 |- | style='text-align:right'| 32 | ''[[:d:Q34370|Rotterdam]]'' | [[Soubor:Erasmusbrug seen from Euromast.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q55|Nizozemsko]]'' | {{formatnum:664311}} | 2023-01-01 | 319 |- | style='text-align:right'| 33 | ''[[:d:Q580|Lodž]]'' | [[Soubor:Łódź Fabryczna, 2017.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:648711}} | 2024-06-30 | 293 |- | style='text-align:right'| 34 | ''[[:d:Q1524|Athény]]'' | [[Soubor:Akropolis 2015.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q41|Řecko]]'' | {{formatnum:643452}} | 2021-01-01 | 39 |- | style='text-align:right'| 35 | ''[[:d:Q1022|Stuttgart]]'' | [[Soubor:Neues Schloss Schlossplatzspringbrunnen Jubiläumssäule Schlossplatz Stuttgart 2015 01.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:633484}} | 2023-12-31 | 207 |- | style='text-align:right'| 36 | ''[[:d:Q1718|Düsseldorf]]'' | [[Soubor:Düsseldorf Panorama.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:631217}} | 2023-12-31 | 217 |- | style='text-align:right'| 37 | ''[[:d:Q2656|Palermo]]'' | [[Soubor:Palermo02 flickr.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:630167}} | 2023-01-01 | 161 |- | style='text-align:right'| 38 | ''[[:d:Q2079|Lipsko]]'' | [[Soubor:Innenstadt Leipzig mit Thomaskirche von Panorama Tower 2013.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:619879}} | 2023-12-31 | 298 |- | style='text-align:right'| 39 | ''[[:d:Q1295|Dortmund]]'' | [[Soubor:Dortmund - Altes Stadthaus, Dortmund - 20180305155944.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:595471}} | 2023-12-31 | 281 |- | style='text-align:right'| 40 | ''[[:d:Q1773|Riga]]'' | [[Soubor:Vistas desde la iglesia de San Pedro, Riga, Letonia, 2012-08-07, DD 12.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q211|Lotyšsko]]'' | {{formatnum:595053}} | 2025-01-01 | 304<br/>253 |- | style='text-align:right'| 41 | ''[[:d:Q1761|Dublin]]'' | [[Soubor:Dublin - aerial - 2025-07-07 01.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q27|Irsko]]'' | {{formatnum:592713}} | 2022-04-03 | 115 |- | style='text-align:right'| 42 | ''[[:d:Q2066|Essen]]'' | [[Soubor:Aerial view of Essen.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:586608}} | 2023-12-31 | 210 |- | style='text-align:right'| 43 | ''[[:d:Q216|Vilnius]]'' | [[Soubor:Vilnius Modern Skyline, Lithuania - Diliff.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q37|Litva]]'' | {{formatnum:581475}} | 2023-01-01 | 401 |- | style='text-align:right'| 44 | ''[[:d:Q24879|Brémy]]'' | [[Soubor:Bremen-rathaus-dom-buergerschaft.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:577026}} | 2023-12-31 | 318 |- | style='text-align:right'| 45 | ''[[:d:Q1731|Drážďany]]'' | [[Soubor:DD-canaletto-blick.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:566222}} | 2023-12-31 | 328 |- | style='text-align:right'| 46 | ''[[:d:Q1449|Janov]]'' | [[Soubor:Genova panorama centro storico da villetta Di Negro.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:558745}} | 2023-01-01 | 240 |- | style='text-align:right'| 47 | ''[[:d:Q36600|Haag]]'' | [[Soubor:The Hague Montage 2021.png|center|75px]] | ''[[:d:Q55|Nizozemsko]]'' | {{formatnum:548320}} | 2021-01-01 | 98 |} {{Wikidata list end}} okv180w038jqksfv2z0iz19lfhho7ci 250 94226 332863 308068 2026-05-12T17:58:01Z Shlomo 1042 /* Nebylo zkontrolováno */ dokončení korektury 332863 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>w kterékoli wěcy z těch/ a budeť mu odpuſſtěn: [oſtatek] pak bude knězy, gako při oběti ſuché. {{Verš|5|14}} Mľuwiľ opět Hoſpodin k Mogžjſſowi, řka; {{Verš|5|15}} {{Poznámka po straně|Obět za hřjch při wěcech poſwěcených}} Kdyby čľowěk přeſtaupiľ přeſtaupenjm, a zhřeſſiľby z pobľauzenj, [ugjmage] wěcý poſwěcených Hoſpodinu/ tedy přineſe obět za winu ſwau Hoſpodinu, ſkopce bez poſſkwrny z drobného dobytka/ podlé ceny twé, [neynjž] za [dwa] ľoty ſtřjbra, wedlé ľotu Swatyně, za winu. {{Verš|5|16}} [A] tak což zhřeſſiľ, [ugjmage] poſwěcených wěcý, nahradj/ a pátý djľ nad to přidá, dada to knězy: kněz pak očiſtj geg ſkrze ſkopce oběti za winu a bude gemu odpuſſtěna. {{Verš|5|17}} {{Poznámka po straně|Obět za hřjch proti kterémukoli přikázanj Božjmu.}} Geſtližeby pak čľowěk zhřeſſiľ, a včiniľby proti některému ze wſſech přikázanj Hoſpodinowých čehožby neměľo býti/ neznage toho/ a byľby winẽ/ rowně též poneſe neprawoſt ſwau: {{Verš|5|18}} A přiwede ſkopce bez poſſkwrny z drobného dobytka, wedlé ceny twé/ w obět za winu k knězy: y očiſtj geg kněz od pobľauzenj geho kterýmž pobľaudiľ/ a [o němž] newěděľ/ a bude mu odpuſſtěno. {{Verš|5|19}} Obět za prowiněnj geſt: nebo zawiniľ Hoſpodinu. </div> <references/> <section end=lv-5 /><section begin=lv-6 /> {{Kapitola|6}}<div class="intro"> Kapitola <span class="rimske-cislice">VI.</span> Obět za hřjch wědomý. 8. Řád oběti zápalné, 14. ſuché, 19. kněžſké, 25 a za hřjch. </div><div class="text"> {{Verš|6|1}} <span class="iniciala">M</span>Ľuwiľ opět Hoſpodin k Mogžjſſowi, řka; {{Verš|6|2}} {{Poznámka po straně|Obět za hřjch dobrowolný}} Kdyby čľowěk zhřeſſiľ/ a přeſtaupenjm přeſtaupiľ proti Hoſpodinu/ buď žeby okľamaľ bližnjho ſwého w wěcy ſobě ſwěřené/ a neb w ſpoľku [něgakém]/ a neb mocý by wzaľ [nětco]/ a neb ľſtiwě podwedľ bližnjho ſwého: {{Verš|6|3}} Buď že nalezna ſtracenau wěc, zapřeľby mu gi, buď žeby přiſáhľ faľeſſně: kterau koli <ref>Num.9.6.</ref> wěcý z těch kterauž přiházý ſe čľowěku včiniti a zhřeſſiti gj: {{Verš|6|4}} Kdyžby tedy zhřeſſiľ a winen byľ/ nawrátj zaſe tu wěc, kterauž mocý ſobě wzaľ/ a neb tu kteréž ľſtiwě s vtiſkem doſáhľ/ a neb tu kteráž mu ſwěřena byľa/ a neb ztracenau wěc kterauž nalezľ: {{Verš|6|5}} A neb o které koli wěcy faľeſſně přiſáhľ: tedy nawrátj to z ceľa/ a [nad to] pátý djľ toho přidá tomu čjž byľo/ to nawrátj w den oběti za hřjch ſwůg. {{Verš|6|6}} Obět pak za hřjch ſwůg přiwede Hoſpodinu/ z drobného dobytku ſkopce bez poſſkwrny/ wedlé ceny twé/ w obět za winu knězy. {{Verš|6|7}} Y očiſtj geg kněz před Hoſpodinem, a odpuſſtěno mu bude/ gedna každá z těch wěcý, kteraužby včiniľ a gj winen byľ. {{Verš|6|8}} Y mľuwiľ Hoſpodin k Mogžjſſowi, řka; {{Verš|6|9}} Přikaž Aronowi y ſynům geho, a rcy; {{Poznámka po straně|Řád oběti zápalné.}} Tento bude řád při oběti zápalné; (ſľowe [pak] obět zápalná, od pálenj na oľtáři, ceľau noc až do gitra/ nebo oheň na oľtáři [wždycky] hořeti bude.) {{Verš|6|10}} Obleče ſe kněz w raucho ſwé lněné/ a koſſilku lněnau wezme na těľo ſwé/ a wyhrabe popeľ, když oheň ſpálj obět zápaľnau na oľtáři/ a wyſype geg v oľtáře: {{Verš|6|11}} Potom ſwleče ſſaty ſwé/ a obleče ſe w raucho giné/ a wyneſe popeľ wen z ſtanů na mjſto čiſté. {{Verš|6|12}} {{Poznámka po straně|Oheň vſtawičný na oľtáři.}} Oheň pak [kterýž geſt] na oľtáři/ bude hořeti na něm/ nebude vhaſſowán: a bude zapalowati gjm kněz dřjwj, každého gitra/ a zpořádá na něm obět zápalnau/ a páliti bude na něm tuk pokogných obětj: {{Verš|6|13}} Oheň vſtawičně hořeti bude na oľtáři/ a nebudeť vhaſſen. {{Verš|6|14}} {{Poznámka po straně|Řád oběti ſuché, y práwo při nj kněžſké}} Tento pak bude řád při oběti ſuché/ kterauž obětowati budau ſynowé Aronowi Hoſpodinu v oľtáře: {{Verš|6|15}} Wezme hrſt bělné mauky z oběti té a z olege gegjho/ ſe wſſjm tjm kadidľem kteréž bude na oběti ſuché/ a páliti to bude na oľtáři [v] wůni ljbeznau/ pamětné gegj Hoſpodinu. {{Verš|6|16}} Což pak zuſtane z nj/ [to] gjſti budau, Aron y ſynowé geho/ přeſné gjſti ſe bude na mjſtě ſwatém/ w ſýni Stánku vmľuwy gjſti to budau. {{Verš|6|17}} Nebude wařeno s kwaſem/ [nebo] ſem gim to daľ za djľ z obětj mých ohniwých: ſwaté ſwatých to gt̃ gako y obět za hřjch/ a gako obět za winu. {{Verš|6|18}} Každý mužſkého pohľawj z ſynů Aronowých/ gjſti bude to práwem wěčným porodech waſſich/ z ohniwých obětj Hoſpodinowých: cožby ſe koli dotkľo toho, ſwaté bude. {{Verš|6|19}} Y mľuwiľ Hoſpodin k Mogžjſſowi, řka; {{Verš|6|20}} {{Poznámka po straně|Řád oběti kněžſké při pomazánj gich.}} Tato geſt obět Aronowa, a ſynů geho/ kterauž obětowati budau Hoſpodinu w den pomazánj geho: Deſátý djľ [mjry] Efi mauky bělné/ za obět ſuchau vſtawičnau/ poľowicy<noinclude> </div> <references/></noinclude> fv6t6qzn1ixa304pauu7ganni2i224y 250 94417 332854 308426 2026-05-12T12:02:59Z Shlomo 1042 /* Nebylo zkontrolováno */ dokončení korektury 332854 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>lniľa a nebyľa naplněna neſſlechetnoſtj, {{Verš|19|30}} {{Poznámka po straně|V wážnoſti ſľužby ſwaté mjti.}} Sobot mých oſtřjhati budete/ a Swatyně mé báti ſe budete: gá gſem Hoſpodin. {{Verš|19|31}} {{Poznámka po straně|Nechoditi k hadačũ.}} Neobracegte ſe k hadačům a wěſſťcům/ ani od nich rady beřte poſſkwrňugjce ſe s nimi: gá gſem Hoſpodin Bůh wáš. {{Verš|19|32}} {{Poznámka po straně|Staré lidi ctjti.}} Před [čľowěkem] ſſediwým powſtaň/ a cti oſobu ſtarého/ a bog ſe Boha ſwého: [nebo] gá gſem Hoſpodin. {{Verš|19|33}} {{Poznámka po straně|Přjchozýho nesſužowati.}}<ref>Exod.23.9.</ref> Geſtliže bude pohoſtinu v tebe přjchozý, w zemi waſſj/ nečiňte gemu křiwdy. {{Verš|19|34}} Gakožto [geden] z doma zrozených waſſich/ [tak] bude wám přjchozý/ kterýž gt̃ v wás pohoſtinu/ a miľowati ho budeš, gako ſebe ſamého: nebo [y wy] pohoſtinu ſte byli w zemi Egyptſké: gá gſem Hoſpodin Bůh wáš. {{Verš|19|35}} {{Poznámka po straně|Nepráwě nečiniti.}} Nečiňte nepráwě w ſaudu/ w rozměřowánj/ w wáze, a w mjře: {{Verš|19|36}} {{Poznámka po straně|Wáhu y mjru ſprawedliwau mjti.}} Záwažj ſprawedliwé/ kámen ſprawedliwý/ korec ſprawedliwý/ pintu ſprawedliwau mjti budete: gá gſem Hoſpodin Bůh wáš/ kterýž ſem wás wywedľ z země Egyptſké. {{Verš|19|37}} Protož oſtřjheyte wſſech vſtanowenj mých, a wſſech ſaudů mých/ a čiňte ge: [nebo] gá gſẽ Hoſpodin. </div> <references/> <section end=lv-19 /><section begin=lv-20 /> {{Kapitola|20}}<div class="intro"> Kapitola <span class="rimske-cislice">XX.</span> Vſudkowé Božj na rozličné hřjſſnjky. 12. Napomenutj k oſtřjhánj zákona. </div><div class="text"> {{Verš|20|1}} <span class="iniciala">M</span>Ľuwiľ pak Hoſpodin k Mogžjſſowi, řka; {{Verš|20|2}} Synům také Izraelſkým djš; {{Poznámka po straně|Na modľáře vſudek}}<ref>Wýš 12.21</ref> Kdobykoli z ſynů Izraelſkých/ a z přjchozých, kteřjžby byli pohoſtinu w Izraeli/ daľ z ſemene ſwého [modle] Moloch/ ſmrtj vmře: lid země té, kamenjm geg vházý. {{Verš|20|3}} Nebo gá poſtawjm twář ſwau proti takowému/ a wyhľadjm ho z proſtředku lidu geho: proto že z ſemene ſwého daľ [modle] Moloch/ a tak zprzniľ Swatyni mau/ a poſſkwrniľ gména Swattoſti mé. {{Verš|20|4}} Geſtliže by pak lid země té, wſſeligak přehljdaľ to na čľowěku tom, kterýžby daľ z ſemene ſwého [modle] Moloch/ a nezahubiľ by ho: {{Verš|20|5}} Tedy gá poſtawjm twář ſwau proti muži tomu/ a proti čeledi geho/ a wyhľadjm ho/ y wſſecky, kteřjž ſmilnjce [odcházeli] po něm aby ſmilnili/ náſledugjce Molocha/ z proſtředku lidu geho. {{Verš|20|6}} {{Poznámka po straně|Na hadače a wěſſťce vſudek}} Duſſe kterážby ſe obrátiľa k hadačům a wěſſťcům/ aby ſmilniľa [poſtupugjc] po nich/ poſtawjm twář ſwau proti duſſi té/ a wyhľadjm gi z proſtředku lidu gegjho. {{Verš|20|7}} A protož poſwěťte ſe/ a <ref>1Petr. 1.18.</ref> buďte ſwatj: nebo gá gſem Hoſpodin Bůh wáš. {{Verš|20|8}} A oſtřjhegte vſtanowenj mých/ a čiňte ge: gá gſem Hoſpodin poſwětiteľ wáš. {{Verš|20|9}} {{Poznámka po straně|Na zľoľegce rodižů vſudek.}}<ref>Exod.25.17 Přjs.20.20. Mar.25.4.</ref> Kdožby koli zľořečiľ otcy ſwému neb matce ſwé/ ſmrtj vmře: otcy ſwému a matce ſwé zľořečiľ/ krew geho [bude] na něm. {{Verš|20|10}} {{Poznámka po straně|Na cyzoľožnjky.}}<ref>Ian 8.4.</ref> Muž pak kterýžby ſe cyzoľožſtwj dopuſtiľ s ženau nětčj: že zcyzoľožiľ s ženau bližnjho ſwého/ ſmrtj vmře cyzoľožnjk ten, y cyzoľožnice. {{Verš|20|11}} A kdožbykoli obcowaľ s ženau otce ſwého, hanbu otce ſwého odkryľ: ſmrtj vmrau obadwá/ krew gegich [bude] na ně: {{Verš|20|12}} Kdožby pak obcowaľ s newěſtau ſwau/ ſmrtj vmrau obadwa/ mrzkoſti ſe dopuſtili: krew gegich [bude] na ně: {{Verš|20|13}} {{Poznámka po straně|Na Samcoľožnjky}}<ref>Wýš 18.22</ref> A kdožby ſe ſcházeľ s pohľawjm mužſkým gako s ženau, ohawnoſt včinili oba dwa: ſmrtj vmrau/ krew gegich [bude] na ně. {{Verš|20|14}} {{Poznámka po straně|Kdoby pogaľ matku a dceru k manžeľſtwj.}} A kdožby wzaľ ženu a matku gegj/ neſſlechetnoſt geſt: ohněm ſpálj [y] geg/ y ge/ aby nebyľo neſſlechetnoſtj v proſtřed wás. {{Verš|20|15}} {{Poznámka po straně|Kdoby howadſtwj prowodiľ.}} Kdožby pak obcowaľ s howadem/ ſmrtj vmře, a howado zabigete. {{Verš|20|16}} Tolikéž žena kterážby přiſtaupiľa k některému howadu aby obcowaľa s nim, zabigeš gi, y to howado: ſmrtj vmrau, krew gegich [bude] na ně. {{Verš|20|17}} {{Poznámka po straně|Kdoby pogaľ ſeſtru ſwau.}} Kdožby koli wezma ſeſtru ſwau, dceru otce ſwého, aneb dceru matky ſwé/ widěľby hanbu gegj/ a ona také widěľaby hanbu geho/ mrzkoſt geſt. Protož wyhľazeni budau před očima ſynů lidu ſwého: [nebo] hanbu ſeſtry ſwé odkryľ: neprawoſt ſwau poneſe. {{Verš|20|18}} {{Poznámka po straně|Kdoby k ženě nečiſté přiſtaupiľ}} A kdožby koli ſpaľ s ženau w gegj nemocy, <ref>Wýš 12.19</ref> a obnažiľ by hanbu gegj/ a tok gegjby odkryľ/ y ona vkázaľa by krwotok ſwůg: wyhľazeni budau oba z proſtředku lidu ſwého. {{Verš|20|19}} {{Poznámka po straně|Kdo by ſe krewnoſtj poſſkwrňowaľ.}} Hanby ſeſtry matky ſwé, a ſeſtry otce ſwého neodkrygeš: nebo [kdožby to včiniľ]/ krewnj přjtelkyni ſwau by obnažiľ: [protož] neprawoſt ſwau poneſau. {{Verš|20|20}} Kdož by pak ſpaľ s ženau ſtreyce ſwého/ hanbu ſtreyce ſwého odkryľ: poneſau hřjch ſwůg/ bez dětj zemrau. {{Verš|20|21}} <ref>Mar.6.17.</ref> Tolikéž<noinclude> </div> <references/></noinclude> 1u4ptzbyj8t1risb6ps5q350fk59gr6 250 97286 332862 332853 2026-05-12T13:12:48Z Ioannes Lukas 17300 332862 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude> V hodinkách ''za zemřelé'' uvádí církev slova tohoto ž. jako prosbu duší v očistci. Tyto prosí, aby je Bůh vysvobodil od zlého ducha, od hříchu; zlý duch jest pomlouvač {{Cizojazyčně|grc|κατ’ ἐξοχήν}}, duch lži a lsti, který působí sváry, oheň, zhoubu mezi lidmi. Tuze dlouhé jest jim již bydlení v očistci, neboť touha je táhne vždy mocněji k Bohu (v.5.).<br> Žalm jest též určen v ''nešporách pondělí'' a při ''svěcení chrámu Páně''. Jest tu prosbou proti zlému duchu. <section end=119/><section begin=120/> ''120. žalm.'' (H. 121.)<br> Druhá ''poutní'' píseň.<br> == Ochránce Israele. == Žalmista vyhlédá, odkud by mu přišla pomoc; ví, že jest mu spomocníkem Bůh, všemohoucí Tvůrce (1—2), který vždy nad svými bdí, je chrání a bezpečně vodí (3—8).<br> Jest to druhý ''stupňový žalm'' (viz úvodu str. XXX.) potěšujícího obsahu.<br> I tato píseň vyličuje city a důvěru celého Israele; nelze však udati dobu, v níž by byl tento žalm složen. Skladatel udán není. Poněvadž jest žalmista tak důvěřivý, nenaříká na žádnou bídu, Israel dlí pokojně v ochraně Jahve — zdálo by se, že jest žalm psán v době po návratu z Babylona. Dle jiných mluví v této písni Israelita v Babylonsku dlící, který touží po vysvobození.<br> V této písni opakují se některá slova tak, jak toho anadiplose žádá: ''Pomoc mně'' 1b a ''má pomoc'' 2a, ''nespí, jenž ostříhá'' 3b a 4ab, ''Hospodin tě ostříhá'' v. 5. 7. 8. Dle Zennera dvě sloky po čtyřech verších.<br> Od verše 3. mluví žalmista, který dříve užíval prvé osoby, v osobě druhé. To jest básnický obrat, a nelze z toho dokázati, že byl žalm střídavě dvěma sbory zpíván.<br> {{Verš|120|L. 1.|nobr=1}} Stupňová píseň.<br> <big>P</big>ozdvihuji svých očí k horám,<br> Odkud mi přijde pomoc.<br> {{Verš|120|L. 2.|nobr=1}} Má pomoc (přichází) od Hospodina,<br> Jenž učinil nebe i zemi.<br><noinclude></noinclude> gm9h0jqepty9ogh5q4c1xw379em9xpf 250 97287 332855 2026-05-12T12:05:59Z Ioannes Lukas 17300 /* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „__NOEDITSECTION__ {{Verš|120|L. 3.|nobr=1}} <big>A</big>ť nevydá tvé nohy v třesení,<br> Ať nedřímá ten, jenž tebe ochraňuje.<br> {{Verš|120|L. 4.|nobr=1}} Ejhle ani nedřímá ani nespí ten,<br> Jenž ochraňuje Israele.<br> {{Verš|120|L. 5.|nobr=1}} <big>H</big>ospodin tě ochraňuje,<br> Hospodin jest tvou ochranou nad tvou pravicí.<br> {{Verš|120|L. 6.|nobr=1}} Za dne nepálí tě slunce,<br> Ani měsíc za noci.<br> {{Verš|120|L…“ 332855 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ {{Verš|120|L. 3.|nobr=1}} <big>A</big>ť nevydá tvé nohy v třesení,<br> Ať nedřímá ten, jenž tebe ochraňuje.<br> {{Verš|120|L. 4.|nobr=1}} Ejhle ani nedřímá ani nespí ten,<br> Jenž ochraňuje Israele.<br> {{Verš|120|L. 5.|nobr=1}} <big>H</big>ospodin tě ochraňuje,<br> Hospodin jest tvou ochranou nad tvou pravicí.<br> {{Verš|120|L. 6.|nobr=1}} Za dne nepálí tě slunce,<br> Ani měsíc za noci.<br> {{Verš|120|L. 7.|nobr=1}} <big>H</big>ospodin ostříhá tebe od všeho zlého;<br> Ať ostříhá tvé duše Hospodin.<br> {{Verš|120|L. 8.|nobr=1}} Hospodin nechať ostříhá tebe, když vcházíš a když vycházíš,<br> Od tohoto času a až na věky.<br> {{Verš|120|H. 1.|nobr=1}} Stupňová píseň (Poutní píseň).<br> '''P'''ozdvihuji svých očí k horám:<br> Odkud přijde má pomoc?<br> {{Verš|120|H. 2.|nobr=1}} Má pomoc (přichází) od Jahve,<br> Tvůrce nebes i země.<br> {{Verš|120|H. 3.|nobr=1}} '''N'''edá tvé noze, aby vrávorala,<br> Nespí tvůj strážce!<br> {{Verš|120|H. 4.|nobr=1}} Aj, nespí ani nedřímá<br> Strážce Israele.<br> {{Verš|120|H. 5.|nobr=1}} Jahve jest tvým strážcem,<br> Jahve jest tvůj stín při tvé pravé ruce.<br> {{Verš|120|H. 6.|nobr=1}} Za dne nebude tě páliti slunce,<br> Ani měsíc za noci.<br> {{Verš|120|H. 7.|nobr=1}} '''J'''ahve tě bude chrániti před vším zlem,<br> Ochrání tvou duši.<br> {{Verš|120|H. 8.|nobr=1}} Jahve ochraňovati bude tvůj východ a tvůj příchod,<br> Od této doby až na věky.<br> 1. Žalmista hledá pomoci: ''Pozdvihuji svých očí k horám'', k horám známým, k svatým horám Jerusaléma (86¹ 124²), kde jest Boží sídlo, odkud se Israeli vždy pomoci a milosti dostávalo. ''Odkud přijde mi pomoc?'' jest otázkou v hebr. znění, v některých Vulg. v LXX A (nikoli B: {{Cizojazyčně|grc|ὅθεν ἥξει}}).<br> 2. Žalmista hned odpovídá: ''Má pomoc'' (přichází) ''od Hospodina'': ten všemohoucí Tvůrce může vždy pomoci a činí tak. Neočekává od vrchů pomoci, nýbrž od nebeského Boha.<br> 3. Žalmista si ve v. 1. položil otázku, sám si ji ve v. 2.<noinclude></noinclude> 9qh6hw31q7bmsb53t96euwyd3iz289v 250 97288 332856 2026-05-12T12:34:57Z Ioannes Lukas 17300 /* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „zodpověděl; nyní se sám oslovuje. Tím střídáním jest celá skladba živější.<br> Poněvadž jest dle v. 2. B. pomoci jist, může vyličovati, v čem a jak mu jest pomoženo: ''Nedá Bůh tvé noze, aby vrávorala'' (65⁹ se klátila, třásla a padla), ''nespí tvůj strážce'' totiž Bůh. Jsou velmi pěkné metafory (jako 54²³ 77⁶⁵). Přeměnou záporného {{Cizojazyčně|he|''al''}} v {{Cizojazyčně|he|êl}} (Bůh), zněl by t…“ 332856 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude>zodpověděl; nyní se sám oslovuje. Tím střídáním jest celá skladba živější.<br> Poněvadž jest dle v. 2. B. pomoci jist, může vyličovati, v čem a jak mu jest pomoženo: ''Nedá Bůh tvé noze, aby vrávorala'' (65⁹ se klátila, třásla a padla), ''nespí tvůj strážce'' totiž Bůh. Jsou velmi pěkné metafory (jako 54²³ 77⁶⁵). Přeměnou záporného {{Cizojazyčně|he|''al''}} v {{Cizojazyčně|he|êl}} (Bůh), zněl by ten verš:<br> ''Bůh, jenž tvou nohu nechá vrávorati, Bůh jenž spí'' (by spal), ''jest tvůj strážce?''<br> Dle lat. (LXX) jest tím vysloveno přání a prosba: ''Ať nevydá Bůh tvé nohy v třesení'', aby se pohnuly, vrávoraly, ''ať nedřímá ten, jenž tebe ochraňuje''. LXX B a A mají {{Cizojazyčně|grc|μὴ δῴης}} jako Aq. a Theod.: ''Ať nevydáš'' — kde jest osloven Bůh.<br> 4. Potvrzuje silně ochranu Boží, jíž se Israel stále těší. ''Ani nedřímá ani nespí ten, jenž ochraňuje'', jest strážcem ''Israele'': jest stále bdělým, neumdlévá, aby snad dřímal, není mu třeba jako člověku spánku. Prozřetelnost stále bdí: její oko jest stále otevřeno; tak jest chráněn Israel.<br> Kristus Pán, když i usnul (v lodičce), přec svých apoštolů neopustil.<br> 5. ''Hospodin jest tvou ochranou'', v hebr. obrazně: ''Jest tvým stínem'', stínidlem, zastíněním, ''při tvé pravici'' (90¹ Num. 14⁹). Jahve zastiňuje, chrání člověka, dle v. 6. hlavně míní proti pálícím paprskům slunce; ''stojí po jeho'' (nad jeho) ''pravici'', neboť po pravici stával ochránce proti mocným a silným (15⁸ 109⁵ i 108³¹).<br> 6. Božím stínem jest chráněn člověk (Israel) ''proti žáru slunce za dne''; jmenuje sluneční žár jakožto obraz velikých ran a neštěstí, poněvadž jest sluneční úpal na Východě zvláště nebezpečný (4 Kr. 4¹⁹ Jud. 8²-³). Měsíční žár a světlo mělo po mínění starých též neblahé účinky na člověka jako sluneční žár; jemu připisovali zanícení očí, mozku a p. Není však třeba tak podrobně tato slova vykládati; žalmista chtěl ukázati, že Bůh chrání svého věrného za dne i v noci (stále), aby ho nepotkalo neštěstí.<noinclude></noinclude> 7kv4i8zdgjnwpwh14q1lkxeh7wud2ci 250 97289 332858 2026-05-12T12:59:25Z Ioannes Lukas 17300 /* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „Slunce a měsíc jsou znamením dne a noci, úpal slunce obrazem nebezpečí vůbec.<br> 7. 8. Hospodin chrání a bude chrániti Israele. V lat. jest vysloveno přání: ''Nechať ostříhá tvůj vstup'' (příchod) ''a východ tvůj'' (Deut. 28⁶ 31² 1 Kr. 29⁶) vše, cokoliv konáš a konati budeš.<br> Poutníci mohli při tom prositi, aby Bůh jim žehnal a je ochraňoval na cestě do Jerusaléma a při návratu.<br> 1. {{Cizojazyčně|he|מ…“ 332858 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude>Slunce a měsíc jsou znamením dne a noci, úpal slunce obrazem nebezpečí vůbec.<br> 7. 8. Hospodin chrání a bude chrániti Israele. V lat. jest vysloveno přání: ''Nechať ostříhá tvůj vstup'' (příchod) ''a východ tvůj'' (Deut. 28⁶ 31² 1 Kr. 29⁶) vše, cokoliv konáš a konati budeš.<br> Poutníci mohli při tom prositi, aby Bůh jim žehnal a je ochraňoval na cestě do Jerusaléma a při návratu.<br> 1. {{Cizojazyčně|he|מֵאַיִן}} ''odkud''? není vztažným, nýbrž tázacím. V ž. 123¹ praví ž. podobně: ''K tobě pozdvihuji svých očí, který bydlíš v nebesích.''<br> 3. {{Cizojazyčně|he|לַמּוֹט}} Complutenská polyglotta a staré žaltáře mají {{Cizojazyčně|grc|μὴ δῴη}} v třetí osobě; {{Cizojazyčně|grc|εἰς σάλον}}, že jest {{Cizojazyčně|he|מוֺט}} i podstatným jménem. Ewald čte i tento v. otázkou. Zenner čte {{Cizojazyčně|he|אֵל}} na m. {{Cizojazyčně|he|אַל}} a překládá: ''Bůh, který nechá vrávorati tvou nohu, Bůh, který spí — jest tvůj strážce? Nikoli! nespí, ani nedřímá Strážce Israele.'' Tím jest vysvětleno, proč jest tu po otázce: ''Odkud přijde má pomoc?'' druhá osoba.<br> 4. {{Cizojazyčně|he|נוּם}} obyčejný spánek i lehčí spánek, {{Cizojazyčně|he|יָשֵׁן}} tvrdší spaní a ono, jež jest přivoděno unavením — ač vždy toho rozdílu neznamenáme.<br> 5. {{Cizojazyčně|he|עַל־יַד יְמִינֶךָ}} {{Cizojazyčně|la|super}} ({{Cizojazyčně|grc|ἐπὶ δεξιάν}}) nad tvou pravicí, ''při tvé pravici''.<br> 7. 8. Snad dlužno všude čísti {{Cizojazyčně|grc|φυλάξει}} (tě) ''ochraňuje'', ač jest ve znění {{Cizojazyčně|la|custodit, custodiat}} ({{Cizojazyčně|grc|φυλάξαι i φυλάξοι}}). {{Cizojazyčně|la|''Ex hoc nunc''}} 113².<br> V mystickém smyslu vykládáno tak, že hory, k nimž zvedáme svých očí, jsou Svatí, Kristus Pán a Blah. Panna (v. 1). Strážcové Israele jsou představení církve, představení klášterních domů; jim i každému křesťanu jest stále bdíti a neusínati, aby zpozoroval každé nebezpečí a odvrátil každé pokušení (4).<br> ---- Žalm tento se modlíme v hodinkách ''Modlitby Páně na Oliv. hoře''. Slovy žalmu modlí se Církev tak, jak nás naučil Pán se modliti; církev tím utvrzuje a těší své věrné, aby měli vždy pevnou důvěru v Boží přispění, prosí, aby nás Bůh chránil na všech našich cestách, až do té doby, kdy vyjdeme z tohoto světa.<br> V hodinkách ''za zemřelé'' pozdvihuje modlící se svých očí k nebeské výši, ku věčným horám a prosí, aby se<noinclude></noinclude> 4zntvrlow5ztp5q1tre67t80652eka5 0 97290 332859 2026-05-12T13:00:27Z Rulumas 19860 Meklenbursko, 1. část 332859 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meklenbursko | PŘEDCHOZÍ = Měkkýši | DALŠÍ = Meklenbursko nové }} {{Textinfo | TITULEK = Meklenbursko | AUTOR = [[Autor:Pavel Papáček|Pavel Papáček]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;46–50. {{Kramerius|nkp|35bd9ec0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Meklenbursko }} {{Forma|proza}} '''Meklenbursko''' sluje při moři Baltickém se rozkládající země německá, jež tvoří dvě velkovévodství, Meklenbursko-Zvěřínské a Meklenbursko-Střelické. 1. '''M.'''-{{Prostrkaně|Zvěřínské velkovév.}} (''Mecklenburg-Schwerin'') zaujímá plochu {{formatnum:13161.61}}&nbsp;''km''² a skládá se z vlastní země (hraničící na sz. s '''M.'''-Střelickým knížectvím Ratiborským, na jz. se Šlesvicko-Holštýnskem, na j. a na sv. s Pruskem [Hannoverskem, Braniborskem a PomořanskemJ, na jv. s '''M.'''-Střelickem; severní hranici tvoří moře Baltické) a z několika oddělených území (v Prusku Rossow a Schönberg-Netzeband, v '''M.'''-Střelicku Ahrensberg). Území '''M'''-ka Zvěřínského obsahuje vévodství Zvěřínské čili Meklenburský kraj, vévodství Güstrovské neboli Slovanský kraj, obvod Roztocký, knížectví Zvéřínské a panství Vismarské. {{Prostrkaně|Země}} jest většinou plochá, od jv. k sz. prostoupená nevysokými pásmy pahorkovými (''Mecklenburgische Seenplatte''), tvořícími předěl Severního a Baltického moře a dosahujícími největší výše (144&nbsp;''m'') sv. od Varina (''Hohe Burg''). Nejvyšší bod vůbec jest na jihu země (''Ruhner Berge'', 176&nbsp;''m''). Kraj na horní Pěně (''Peene'') a jezeře Malchinském sluje Meklenburské Švýcarsko. Větší část půdy jest úrodná (podle složení půdy ne ovšem stejně). Asi ¾ půdy jsou role; některé krajiny, zejména na jih od pahorkatiny, jsou písčité; lesy kryjí asi 2265&nbsp;''km''². Podnebí jest vlhké a poměrně mírné. Průměrná roční teplota skoro 8° C, srážek ročně na 55&nbsp;''cm''. {{Prostrkaně|Pobřeží}} málo vyvinuté měří {{formatnum:228.39}}&nbsp;''km'', jest převážně ploché, návějemi (''Düne'') písečnými chráněné, na několika málo místech (hlavně u Dobřan [''Doberan'']) příkré; výšina Kühlung vystupuje zde do výše 128&nbsp;''m''; zde též známý Heiligendamm (Svatá hráz, hodinu cesty dlouhá, 30&nbsp;''m'' široká a 2—{{formatnum:2.5}}&nbsp;''m'' vysoká; při ní stejnojmenné lázně). Na západě při ústí Travny jsou zátoky Pötenická a Dasovská (''Pötenitzer Wiek'', ''Dassower See''); záliv Vismarský s několika menšími zátokami, ostrovem Poelem a půlostrovem Ostrovem (''Wustrow''), na východní hranici Rybník (''Rybnitzer See''), čásť to zálivu zvaného Saaler Bodden. Dolní Vranava (''Warnow'') rozšiřuje se v jezero (''Breitling'') s mořem spojené a podobně jako Vismarský záliv pro velké lodi přístupné. Ve vnitrozemí jest mnoho jezer (více než 300; z nich jsou největší Murica [''Müritzer See'', 133&nbsp;''km''²], Zvěřínské jezero [''Schweriner See'', 61&nbsp;''km''²], Plavenské [''Plauer See''], Malchinské [''Malchiner See'']; celkem zaujímají jezera plochu asi 710&nbsp;''km''²). Z řek nejdůležitější jsou do Baltického moře ústící Vranava, hraničná Stepenice na západě a Rekenice, Pěna s Trebelou na východě; pobočky labské Stekenice, Suda a Elda (''Elde''). Labe samo činí hranici na dvou místech (na jz.). Význam řek zvyšuje několik průplavů: Nový průplav (''Neuer Kanal''), Ludwigslustský pr., Störský pr., Nová Elda a j. Minerály jest země chudá. Dobývá se něco hnědého uhlí, sádry a hojně rašeliny; jantar na pobřeží a při jezeře Murici. U Dobřan, Parchimi a Goldberku jsou prameny železité; slané prameny má Sülze. Několik zejména v poslední době četně navštěvovaných lázní mořských (Warnemünde, Wendorf, Boltenhagen), nejstarší Heiligendamm. {{Konec formy}} dbiw4or1kto6a8w2n1rgh6wfof7zvqg 332865 332859 2026-05-13T04:13:58Z Rulumas 19860 Meklenbursko, 2. část 332865 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meklenbursko | PŘEDCHOZÍ = Měkkýši | DALŠÍ = Meklenbursko nové }} {{Textinfo | TITULEK = Meklenbursko | AUTOR = [[Autor:Pavel Papáček|Pavel Papáček]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;46–50. {{Kramerius|nkp|35bd9ec0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Meklenbursko }} {{Forma|proza}} '''Meklenbursko''' sluje při moři Baltickém se rozkládající země německá, jež tvoří dvě velkovévodství, Meklenbursko-Zvěřínské a Meklenbursko-Střelické. 1. '''M.'''-{{Prostrkaně|Zvěřínské velkovév.}} (''Mecklenburg-Schwerin'') zaujímá plochu {{formatnum:13161.61}}&nbsp;''km''² a skládá se z vlastní země (hraničící na sz. s '''M.'''-Střelickým knížectvím Ratiborským, na jz. se Šlesvicko-Holštýnskem, na j. a na sv. s Pruskem [Hannoverskem, Braniborskem a PomořanskemJ, na jv. s '''M.'''-Střelickem; severní hranici tvoří moře Baltické) a z několika oddělených území (v Prusku Rossow a Schönberg-Netzeband, v '''M.'''-Střelicku Ahrensberg). Území '''M'''-ka Zvěřínského obsahuje vévodství Zvěřínské čili Meklenburský kraj, vévodství Güstrovské neboli Slovanský kraj, obvod Roztocký, knížectví Zvěřínské a panství Vismarské. {{Prostrkaně|Země}} jest většinou plochá, od jv. k sz. prostoupená nevysokými pásmy pahorkovými (''Mecklenburgische Seenplatte''), tvořícími předěl Severního a Baltického moře a dosahujícími největší výše (144&nbsp;''m'') sv. od Varina (''Hohe Burg''). Nejvyšší bod vůbec jest na jihu země (''Ruhner Berge'', 176&nbsp;''m''). Kraj na horní Pěně (''Peene'') a jezeře Malchinském sluje Meklenburské Švýcarsko. Větší část půdy jest úrodná (podle složení půdy ne ovšem stejně). Asi ¾ půdy jsou role; některé krajiny, zejména na jih od pahorkatiny, jsou písčité; lesy kryjí asi 2265&nbsp;''km''². Podnebí jest vlhké a poměrně mírné. Průměrná roční teplota skoro 8° C, srážek ročně na 55&nbsp;''cm''. {{Prostrkaně|Pobřeží}} málo vyvinuté měří {{formatnum:228.39}}&nbsp;''km'', jest převážně ploché, návějemi (''Düne'') písečnými chráněné, na několika málo místech (hlavně u Dobřan [''Doberan'']) příkré; výšina Kühlung vystupuje zde do výše 128&nbsp;''m''; zde též známý Heiligendamm (Svatá hráz, hodinu cesty dlouhá, 30&nbsp;''m'' široká a 2—{{formatnum:2.5}}&nbsp;''m'' vysoká; při ní stejnojmenné lázně). Na západě při ústí Travny jsou zátoky Pötenická a Dasovská (''Pötenitzer Wiek'', ''Dassower See''); záliv Vismarský s několika menšími zátokami, ostrovem Poelem a půlostrovem Ostrovem (''Wustrow''), na východní hranici Rybník (''Rybnitzer See''), čásť to zálivu zvaného Saaler Bodden. Dolní Vranava (''Warnow'') rozšiřuje se v jezero (''Breitling'') s mořem spojené a podobně jako Vismarský záliv pro velké lodi přístupné. Ve vnitrozemí jest mnoho jezer (více než 300; z nich jsou největší Murica [''Müritzer See'', 133&nbsp;''km''²], Zvěřínské jezero [''Schweriner See'', 61&nbsp;''km''²], Plavenské [''Plauer See''], Malchinské [''Malchiner See'']; celkem zaujímají jezera plochu asi 710&nbsp;''km''²). Z řek nejdůležitější jsou do Baltického moře ústící Vranava, hraničná Stepenice na západě a Rekenice, Pěna s Trebelou na východě; pobočky labské Stekenice, Suda a Elda (''Elde''). Labe samo činí hranici na dvou místech (na jz.). Význam řek zvyšuje několik průplavů: Nový průplav (''Neuer Kanal''), Ludwigslustský pr., Störský pr., Nová Elda a j. Minerály jest země chudá. Dobývá se něco hnědého uhlí, sádry a hojně rašeliny; jantar na pobřeží a při jezeře Murici. U Dobřan, Parchimi a Goldberku jsou prameny železité; slané prameny má Sülze. Několik zejména v poslední době četně navštěvovaných lázní mořských (Warnemünde, Wendorf, Boltenhagen), nejstarší Heiligendamm. Obyvatelstva má '''M.'''-Zvěřínsko 597.436 r. 1895; 5085 kat., 2182 židů, 383 jinověrců (1890), na 1&nbsp;''km''² tedy 45; roční přírůstek {{formatnum:0.12}}%. Z půdy patří {{formatnum:5592.62}}&nbsp;''km''² k statkům korunním, {{formatnum:5598.78}}&nbsp;''km''² k statkům rytířským, {{formatnum:450.26}}&nbsp;''km''² náleží klášterům, {{formatnum:1519.95}}&nbsp;''km''² městům. Sedláci na statcích svých jsou pouze dědičnými, někteří jen dočasnými nájemci. Největší města jsou Roztoky, Zvěřín, Vismar, Güstrov. '''M.'''-Zvěřínsko jest zemí hospodářskou; znamenitý jest i chov dobytka, zejména koní; {{formatnum:53.8}}% obyvatelstva zabývá se hospodářstvím, lesnictvím, chovem dobytka a rybářstvím (r. 1897 napočteno zde 98.479 koní (výborné plemeno a z nejsilnějších), 324.885 kusů hověz. dobytka, 566.386 ovcí, 386.454 prasat; r. 1892 732.117 koz, 46.705 úlů). Z plodin hospodářských pěstuje se pšenice, žito, oves, brambory; kromě toho i ječmen, hrách, řepa, řepka; značné jest i lukařství. {{Prostrkaně|Průmyslem}} zabývá se {{formatnum:27.1}}% obyvatelstva. Továren dosud málo (slevárny, strojírny, továrny na vozy, cukrovary, pivovary, vinopalny, papírny a továrny na tabák, koželužství, zboží vlněné). {{Prostrkaně|Obchod}} (jímž se zabývá {{formatnum:9.3}}% všeho obyv.) vyváží hlavně surové plodiny kraje: obilí, luštěniny, máslo, vlnu; pak dobytek. Přivážejí se výrobky průmyslové, železo, dříví, kamenné uhlí a zboží koloniální. Větších obchodních lodí mělo '''М.'''-Zvěřínsko (1898) 86, z nichž 29 parníků. Kromě toho mnoho lodí menších. Nehustá sice, ale výhodně rozvětvená síť železniční (přes 1000&nbsp;''km'' délky), splavné řeky a průplavy, výhodná poloha země mezi Labem a mořem Baltickým, rozmanité banky a jiné peněžní ústavy dobře napomáhají průmyslu a obchodu. — {{Prostrkaně|Církevně}} dělí se '''M.'''-Zvěřínsko na 7 superintendentství a 35 praepositur. Vrchní církevní úřad jest ve Zvěříně, konsistoř a vrchní soud církevní (pro obě velkovévodství) v Roztokách. {{Prostrkaně|Školství}} obecné není ještě dostatečné. Nejvíce škol jest na statcích zeměpanských (565); na rytířských a klášterních (527) a na městských (180). Obyčejných škol měšťanských jest 54. Jsou i zvláštní elementární školy pro chudé a sirotky (asi 200 učitelů). Nejvyšším ústavem školním jest universita v Roztokách. Reálných gymnasií jest 6, gymnasií 7, reálná progymnasia 3, 2 semináře pro učitele, 2 školy navigační, 2 hospodářské, škola stavitelská a strojnická, několik vyšších škol měšťanských a řemeslnických (v městech a městysech). Z ústavů humanitních kromě nemocnic jmenovati jest ústav slepcův a hluchoněmých (2). Vrchnímu zem. soudu (pro obě velkovévodství) podřízeny jsou tři zemské soudy (zvěřínský, güstrovský [při tomto soudy porotní] a roztocký) se 43 soudy obvodními. Správu státu vede čtyřčlenné ministerstvo sídlící ve Zvěříně: totiž ministerstvo zahraničné, vnitra, spravedlnosti (s oddělením pro věci duchovní, vyučování a záležitosti zdravotní) a finanční (s oddělením pro správu statků korunních a lesů). Pro věci vojenské jest zvláštní département. Jednotného rozpočtu státního není. Jest zvláštní finanční správa zeměpanská, společná zemská a stavovská. Podle toho rozeznává se důchod ''a'') zeměpanský (''grossherzogl. Rentereikasse''), z něhož hradí se náklady na správu zemskou a platí matrikulární příspěvky pro pokladnu říšskou (roku 1899 bylo příjmů {{formatnum:19 400 000}} mar.; matrikulární příspěvky pro r. 1900 rozpočteny na {{formatnum:5 593 507}} mar.); ''b'') společný zemský (''allgem. Landesrecepturkasse'', od r. 1809), do něhož plynou ponejvíce daně a z něhož přispívá se na útraty správní a hradí úroky dluhů státních (přes 100 mill. mar.) a některé zvláštní potřeby; a konečně ''c'') stavovský (''Landkasten''), poměrně nepatrný, pouze na potřeby stavů. Pro říš. volby dělí se země na 6 volebních okresů. Hl. m. jest {{Prostrkaně|Zvěřín}}. Ve smlouvě vojenské s Pruskem vymínili si vévodové meklenburští jisté výsady a pocty. 2. '''M.'''-{{Prostrkaně|Střelické velkovévodství}} (''Mecklenburg-Strelitz'') měří {{formatnum:2929.5}}&nbsp;''km''² dělíc se na dvě části; z nichž jedna, knížectví Ratiborské (''Ratzeburg''), leží na záp. (má {{formatnum:381.94}}&nbsp;''km''²), druhá, panství Stargardské ({{formatnum:2547.56}}&nbsp;''km''²), na vých. od vévodství '''M.'''-Zvěřínského. První čásť, které patří řada drobných exklav (tři v Lauenbursku a čtyři v '''M.'''-Zvěřínsku), jest saekularisované biskupství; hraničí na sv. a na v. s '''M.'''-Zvěřínskem, na sz. s Lubekem, na jz. s pruskou provincií Šlesvicko-Holštýnskem (s vévodstvím Lauenburským). Hlavní čásť '''M.'''-Střelicka, panství Stargardské hraničí na z. s velkovév. '''M.'''-Zvěřínským, na ostatních stranách s Pruskem (na s. s Pomořany, na v. a j. s Braniborskem). Ráz {{Prostrkaně|půdy a podnebí}} jsou stejny jako v Zvěřínsku. Helpter Berg u Voldegku v Stargardsku má 179&nbsp;''m'' n. m. Nejvyšší bod Ratiborska dosahuje výše 84&nbsp;''m''. Mnoho jezer; největší Dolenské (''Tollensesee'') a Ratiborské; všech 132. Z řek jmenovati jest Havolu (patří sem horním tokem), Travnu a Stepenici s přítokem Maurine. {{Prostrkaně|Obyvatelstva}} má '''M.'''-Střelicko 101.540 (556 kat., 365 židů r. 1895: přírůstek roční {{formatnum:0.72}}%; na 1&nbsp;''km''² 34 obyv., jest tudíž '''M.'''-Střelicko zalidněno nejřídčeji ze všech zemí německých). Největší čásť {{Prostrkaně|půdy}} Ratiborska (asi 330&nbsp;''km''²) a 1430&nbsp;''km''² Stargardska jest v majetku velkovévody. Polovina obyv. živí se zemědělstvím {{formatnum:52.7}}%; průmyslem (celkem nepatrným, podobným jako ve Zvěřínsku) zabývá se {{formatnum:28.4}}, obchodem {{formatnum:9.2}}%/. R. 1895 napočteno bylo 18.560 koní, 49.988 kusů hov. dob., 61.598 prasat, 135.127 ovcí; r. 1892 8707 koz a 9388 úlů. Železnic je poměrně více než ve Zvěřínsku (205&nbsp;''km''). Loďstva obchodního není. {{Prostrkaně|Církevně}} dělí se Střelicko na 7 praepositur (jedna z nich připadá na Ratiborsko) pod vrchním dozorem konsistoře v Nové Střelici; kromě 250 škol nižších jsou tu 3 gymnasia (v Nové Střelici, v Nov. Braniboru a ve Friedlandu) a učitelský seminář v Mirově. Vrchnímu soudu roztockému (společnému se Zvěřínskem) podřízen zem. soud v Nové Střelici s 10 soudy obvodními. Vnitřní {{Prostrkaně|správu státu}} řídí trojčlenná zemská vláda, jež má v čele státního ministra a dva rady. Příjmy státní připadají podobně jako ve Zvěřínsku do 3 pokladen. Matrikulární příspěvky (r. 1900 rozpočteny na 950.112 mar.) stejně se Zvěřínskem vyplácejí se z důchodu zeměpanského. Finanční poměry '''M.'''-Střelicka nejsou podrobně známy. Státní dluh jest asi 6 mill. marek. Do říš. sněmu vysílá Střelicko 1 poslance. Hl. m. jest {{Prostrkaně|Nová Střelice.}} {{Konec formy}} c7blyqc0o0qo91fc807ojtax9jcc9rc 332866 332865 2026-05-13T05:08:42Z Rulumas 19860 Meklenbursko, 3. část 332866 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meklenbursko | PŘEDCHOZÍ = Měkkýši | DALŠÍ = Meklenbursko nové }} {{Textinfo | TITULEK = Meklenbursko | AUTOR = [[Autor:Pavel Papáček|Pavel Papáček]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;46–50. {{Kramerius|nkp|35bd9ec0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Meklenbursko }} {{Forma|proza}} '''Meklenbursko''' sluje při moři Baltickém se rozkládající země německá, jež tvoří dvě velkovévodství, Meklenbursko-Zvěřínské a Meklenbursko-Střelické. 1. '''M.'''-{{Prostrkaně|Zvěřínské velkovév.}} (''Mecklenburg-Schwerin'') zaujímá plochu {{formatnum:13161.61}}&nbsp;''km''² a skládá se z vlastní země (hraničící na sz. s '''M.'''-Střelickým knížectvím Ratiborským, na jz. se Šlesvicko-Holštýnskem, na j. a na sv. s Pruskem [Hannoverskem, Braniborskem a PomořanskemJ, na jv. s '''M.'''-Střelickem; severní hranici tvoří moře Baltické) a z několika oddělených území (v Prusku Rossow a Schönberg-Netzeband, v '''M.'''-Střelicku Ahrensberg). Území '''M'''-ka Zvěřínského obsahuje vévodství Zvěřínské čili Meklenburský kraj, vévodství Güstrovské neboli Slovanský kraj, obvod Roztocký, knížectví Zvěřínské a panství Vismarské. {{Prostrkaně|Země}} jest většinou plochá, od jv. k sz. prostoupená nevysokými pásmy pahorkovými (''Mecklenburgische Seenplatte''), tvořícími předěl Severního a Baltického moře a dosahujícími největší výše (144&nbsp;''m'') sv. od Varina (''Hohe Burg''). Nejvyšší bod vůbec jest na jihu země (''Ruhner Berge'', 176&nbsp;''m''). Kraj na horní Pěně (''Peene'') a jezeře Malchinském sluje Meklenburské Švýcarsko. Větší část půdy jest úrodná (podle složení půdy ne ovšem stejně). Asi ¾ půdy jsou role; některé krajiny, zejména na jih od pahorkatiny, jsou písčité; lesy kryjí asi 2265&nbsp;''km''². Podnebí jest vlhké a poměrně mírné. Průměrná roční teplota skoro 8° C, srážek ročně na 55&nbsp;''cm''. {{Prostrkaně|Pobřeží}} málo vyvinuté měří {{formatnum:228.39}}&nbsp;''km'', jest převážně ploché, návějemi (''Düne'') písečnými chráněné, na několika málo místech (hlavně u Dobřan [''Doberan'']) příkré; výšina Kühlung vystupuje zde do výše 128&nbsp;''m''; zde též známý Heiligendamm (Svatá hráz, hodinu cesty dlouhá, 30&nbsp;''m'' široká a 2—{{formatnum:2.5}}&nbsp;''m'' vysoká; při ní stejnojmenné lázně). Na západě při ústí Travny jsou zátoky Pötenická a Dasovská (''Pötenitzer Wiek'', ''Dassower See''); záliv Vismarský s několika menšími zátokami, ostrovem Poelem a půlostrovem Ostrovem (''Wustrow''), na východní hranici Rybník (''Rybnitzer See''), čásť to zálivu zvaného Saaler Bodden. Dolní Vranava (''Warnow'') rozšiřuje se v jezero (''Breitling'') s mořem spojené a podobně jako Vismarský záliv pro velké lodi přístupné. Ve vnitrozemí jest mnoho jezer (více než 300; z nich jsou největší Murica [''Müritzer See'', 133&nbsp;''km''²], Zvěřínské jezero [''Schweriner See'', 61&nbsp;''km''²], Plavenské [''Plauer See''], Malchinské [''Malchiner See'']; celkem zaujímají jezera plochu asi 710&nbsp;''km''²). Z řek nejdůležitější jsou do Baltického moře ústící Vranava, hraničná Stepenice na západě a Rekenice, Pěna s Trebelou na východě; pobočky labské Stekenice, Suda a Elda (''Elde''). Labe samo činí hranici na dvou místech (na jz.). Význam řek zvyšuje několik průplavů: Nový průplav (''Neuer Kanal''), Ludwigslustský pr., Störský pr., Nová Elda a j. Minerály jest země chudá. Dobývá se něco hnědého uhlí, sádry a hojně rašeliny; jantar na pobřeží a při jezeře Murici. U Dobřan, Parchimi a Goldberku jsou prameny železité; slané prameny má Sülze. Několik zejména v poslední době četně navštěvovaných lázní mořských (Warnemünde, Wendorf, Boltenhagen), nejstarší Heiligendamm. Obyvatelstva má '''M.'''-Zvěřínsko 597.436 r. 1895; 5085 kat., 2182 židů, 383 jinověrců (1890), na 1&nbsp;''km''² tedy 45; roční přírůstek {{formatnum:0.12}}%. Z půdy patří {{formatnum:5592.62}}&nbsp;''km''² k statkům korunním, {{formatnum:5598.78}}&nbsp;''km''² k statkům rytířským, {{formatnum:450.26}}&nbsp;''km''² náleží klášterům, {{formatnum:1519.95}}&nbsp;''km''² městům. Sedláci na statcích svých jsou pouze dědičnými, někteří jen dočasnými nájemci. Největší města jsou Roztoky, Zvěřín, Vismar, Güstrov. '''M.'''-Zvěřínsko jest zemí hospodářskou; znamenitý jest i chov dobytka, zejména koní; {{formatnum:53.8}}% obyvatelstva zabývá se hospodářstvím, lesnictvím, chovem dobytka a rybářstvím (r. 1897 napočteno zde 98.479 koní (výborné plemeno a z nejsilnějších), 324.885 kusů hověz. dobytka, 566.386 ovcí, 386.454 prasat; r. 1892 732.117 koz, 46.705 úlů). Z plodin hospodářských pěstuje se pšenice, žito, oves, brambory; kromě toho i ječmen, hrách, řepa, řepka; značné jest i lukařství. {{Prostrkaně|Průmyslem}} zabývá se {{formatnum:27.1}}% obyvatelstva. Továren dosud málo (slevárny, strojírny, továrny na vozy, cukrovary, pivovary, vinopalny, papírny a továrny na tabák, koželužství, zboží vlněné). {{Prostrkaně|Obchod}} (jímž se zabývá {{formatnum:9.3}}% všeho obyv.) vyváží hlavně surové plodiny kraje: obilí, luštěniny, máslo, vlnu; pak dobytek. Přivážejí se výrobky průmyslové, železo, dříví, kamenné uhlí a zboží koloniální. Větších obchodních lodí mělo '''М.'''-Zvěřínsko (1898) 86, z nichž 29 parníků. Kromě toho mnoho lodí menších. Nehustá sice, ale výhodně rozvětvená síť železniční (přes 1000&nbsp;''km'' délky), splavné řeky a průplavy, výhodná poloha země mezi Labem a mořem Baltickým, rozmanité banky a jiné peněžní ústavy dobře napomáhají průmyslu a obchodu. — {{Prostrkaně|Církevně}} dělí se '''M.'''-Zvěřínsko na 7 superintendentství a 35 praepositur. Vrchní církevní úřad jest ve Zvěříně, konsistoř a vrchní soud církevní (pro obě velkovévodství) v Roztokách. {{Prostrkaně|Školství}} obecné není ještě dostatečné. Nejvíce škol jest na statcích zeměpanských (565); na rytířských a klášterních (527) a na městských (180). Obyčejných škol měšťanských jest 54. Jsou i zvláštní elementární školy pro chudé a sirotky (asi 200 učitelů). Nejvyšším ústavem školním jest universita v Roztokách. Reálných gymnasií jest 6, gymnasií 7, reálná progymnasia 3, 2 semináře pro učitele, 2 školy navigační, 2 hospodářské, škola stavitelská a strojnická, několik vyšších škol měšťanských a řemeslnických (v městech a městysech). Z ústavů humanitních kromě nemocnic jmenovati jest ústav slepcův a hluchoněmých (2). Vrchnímu zem. soudu (pro obě velkovévodství) podřízeny jsou tři zemské soudy (zvěřínský, güstrovský [při tomto soudy porotní] a roztocký) se 43 soudy obvodními. Správu státu vede čtyřčlenné ministerstvo sídlící ve Zvěříně: totiž ministerstvo zahraničné, vnitra, spravedlnosti (s oddělením pro věci duchovní, vyučování a záležitosti zdravotní) a finanční (s oddělením pro správu statků korunních a lesů). Pro věci vojenské jest zvláštní département. Jednotného rozpočtu státního není. Jest zvláštní finanční správa zeměpanská, společná zemská a stavovská. Podle toho rozeznává se důchod ''a'') zeměpanský (''grossherzogl. Rentereikasse''), z něhož hradí se náklady na správu zemskou a platí matrikulární příspěvky pro pokladnu říšskou (roku 1899 bylo příjmů {{formatnum:19 400 000}} mar.; matrikulární příspěvky pro r. 1900 rozpočteny na {{formatnum:5 593 507}} mar.); ''b'') společný zemský (''allgem. Landesrecepturkasse'', od r. 1809), do něhož plynou ponejvíce daně a z něhož přispívá se na útraty správní a hradí úroky dluhů státních (přes 100 mill. mar.) a některé zvláštní potřeby; a konečně ''c'') stavovský (''Landkasten''), poměrně nepatrný, pouze na potřeby stavů. Pro říš. volby dělí se země na 6 volebních okresů. Hl. m. jest {{Prostrkaně|Zvěřín}}. Ve smlouvě vojenské s Pruskem vymínili si vévodové meklenburští jisté výsady a pocty. 2. '''M.'''-{{Prostrkaně|Střelické velkovévodství}} (''Mecklenburg-Strelitz'') měří {{formatnum:2929.5}}&nbsp;''km''² dělíc se na dvě části; z nichž jedna, knížectví Ratiborské (''Ratzeburg''), leží na záp. (má {{formatnum:381.94}}&nbsp;''km''²), druhá, panství Stargardské ({{formatnum:2547.56}}&nbsp;''km''²), na vých. od vévodství '''M.'''-Zvěřínského. První čásť, které patří řada drobných exklav (tři v Lauenbursku a čtyři v '''M.'''-Zvěřínsku), jest saekularisované biskupství; hraničí na sv. a na v. s '''M.'''-Zvěřínskem, na sz. s Lubekem, na jz. s pruskou provincií Šlesvicko-Holštýnskem (s vévodstvím Lauenburským). Hlavní čásť '''M.'''-Střelicka, panství Stargardské hraničí na z. s velkovév. '''M.'''-Zvěřínským, na ostatních stranách s Pruskem (na s. s Pomořany, na v. a j. s Braniborskem). Ráz {{Prostrkaně|půdy a podnebí}} jsou stejny jako v Zvěřínsku. Helpter Berg u Voldegku v Stargardsku má 179&nbsp;''m'' n. m. Nejvyšší bod Ratiborska dosahuje výše 84&nbsp;''m''. Mnoho jezer; největší Dolenské (''Tollensesee'') a Ratiborské; všech 132. Z řek jmenovati jest Havolu (patří sem horním tokem), Travnu a Stepenici s přítokem Maurine. {{Prostrkaně|Obyvatelstva}} má '''M.'''-Střelicko 101.540 (556 kat., 365 židů r. 1895: přírůstek roční {{formatnum:0.72}}%; na 1&nbsp;''km''² 34 obyv., jest tudíž '''M.'''-Střelicko zalidněno nejřídčeji ze všech zemí německých). Největší čásť {{Prostrkaně|půdy}} Ratiborska (asi 330&nbsp;''km''²) a 1430&nbsp;''km''² Stargardska jest v majetku velkovévody. Polovina obyv. živí se zemědělstvím {{formatnum:52.7}}%; průmyslem (celkem nepatrným, podobným jako ve Zvěřínsku) zabývá se {{formatnum:28.4}}, obchodem {{formatnum:9.2}}%/. R. 1895 napočteno bylo 18.560 koní, 49.988 kusů hov. dob., 61.598 prasat, 135.127 ovcí; r. 1892 8707 koz a 9388 úlů. Železnic je poměrně více než ve Zvěřínsku (205&nbsp;''km''). Loďstva obchodního není. {{Prostrkaně|Církevně}} dělí se Střelicko na 7 praepositur (jedna z nich připadá na Ratiborsko) pod vrchním dozorem konsistoře v Nové Střelici; kromě 250 škol nižších jsou tu 3 gymnasia (v Nové Střelici, v Nov. Braniboru a ve Friedlandu) a učitelský seminář v Mirově. Vrchnímu soudu roztockému (společnému se Zvěřínskem) podřízen zem. soud v Nové Střelici s 10 soudy obvodními. Vnitřní {{Prostrkaně|správu státu}} řídí trojčlenná zemská vláda, jež má v čele státního ministra a dva rady. Příjmy státní připadají podobně jako ve Zvěřínsku do 3 pokladen. Matrikulární příspěvky (r. 1900 rozpočteny na 950.112 mar.) stejně se Zvěřínskem vyplácejí se z důchodu zeměpanského. Finanční poměry '''M.'''-Střelicka nejsou podrobně známy. Státní dluh jest asi 6 mill. marek. Do říš. sněmu vysílá Střelicko 1 poslance. Hl. m. jest {{Prostrkaně|Nová Střelice.}} Starodávná {{Prostrkaně|ústava}} (založená na úmluvách rodiny knížecí, na smlouvě praelátů, vasallů a měst z r. 1523 a doplněná v letech pozdějších) platna jest pro obě velkovévodství (vyjímajíc domanium, město a panství Vismar a knížectví Ratiborské). Podle této ústavy patří vláda velkovévodům; hodnost velkovévodská dědičná jest v pokolení mužském. Obě větve dědí po sobě; kdyby vymřely, jest dědicem panující rod pruský. Sněm skládá se ze zástupců rytířských statků (''Korps der Ritterschaft''; 740 z '''M'''-ka-Zvěřínska a 60 z '''M'''-a-Střelicka) a měst (''Korps der Landschaft'', celkem 48). Jakýmsi zemským výborem jest kollegium sestávající z 9 členů. Lid selský, knížectví Ratiborské, města Vismar a Nová Střelice nejsou vůbec zastoupeny. Kromě tohoto sněmu jsou ještě zvláštní sněmíky pro jednotlivá velkovévodství a shromáždění jednotl. stavů (''Konvokationslandtage''; ''Konvente'') a konečně jsou i zvláštní schůze pro jednání stavů se zeměpanskými kommissary (''Kommissarisch-deputatische Verhandlungen''). Města Roztoky a Vismar mají rozsáhlou samosprávu. Na korunních statcích vládnou velkovévodové neobmezeně. Nespokojenost lidu se stávajícím pořádkem patrna jest při říšských volbách. R. 1893 z 119.607 hlasů dostali sociální demokraté 32.230. Titul obou velkovévodů jest stejný, rovněž {{Prostrkaně|znaku}} užívají obě velkovévodství stejného (štít o šesti polích se štítem středním, jenž jest půlený, nahoře červený, dole zlatý [znak hrabství Zvěřínského], má v prvním pravém horním poli na zlaté půdě černou hlavu býčí korunovanou s rohy stříbrnými [Meklenburk], v druhém levém horním poli na půdě modré kráčejícího v pravo noha [Roztoky], v třetím [na pravo od středního štítu| vodorovně děleném v horní polovině podobného noha, dolní polovice jest zelená, stříbrem vroubená [knížectví Zvěřínské], ve čtvrtém [na levo od stř. štítu] na půdě modré kříž stříbrný a nad ním koruna [Ratibor], v pátém [pravém dolním] v půdě červené rámě ženské s prstenem [Stargard], v šestém [levém dolním] na přič položenou býčí hlavu na půdě zlaté [kraj slovanský, Wenden]). Celý znak, nad nímž koruna královská, drží s pravé strany býk, s druhé noh. Zemské barvy velkovév. '''M.'''-Zvěřínského jsou: modrá, žlutá, červená, '''M.'''-Střelického: červená, žlutá, modrá. R. 1864 založen pro obě velkovévodství řád »slovanské koruny« (''der Wendischen Krone''). M.-Zvěřínsko má kromě toho od r. 1884 ještě řád noha (''Greifenorden''). Vedle řádů ještě několik jiných čestných odznaků. K vojsku říšskému staví obě velkovévodství pluk granátnický (čís. 89.), myslivecký (čís. 14.), pěší (čís. 90.), dragounský (čís. 17. a 18.), 1. vojenský oddíl polního dělostřeleckého pluku (čís. 24.). Nejstarší zprávy o kraji dnes '''M'''-kem nazývaném zachovali nám dějepisci římští. Tacitus klade v kraje tyto Variny, Suardony, Reudigny a j. kmeny uctívající božství Nerthus. Někteří vykladači pokládají jmenované kmeny za Němce, jiní vidí v nich předky slovanských Obodriců a Veletů. Shoda jmen klassických se jmény pozdějšími, nepopiratelně již slovanskými, a úplný nedostatek všelikých zpráv o vystěhování domnělých Němcův a o příchodu Slovanů zdá se tomu nasvědčovati. (Viz čl. {{Prostrkaně|{{Heslo|Baltičtí Slované}}}} a {{Prostrkaně|{{Heslo|Germania}}}}.) Podrobnější zprávy o krajích těchto za doby slovanské zachoval nám Adam Bremský a Helmold. Žiliť tu z kmenů obodrických na jihozápadě '''M'''-ka Polabané s hlavním městem Ratiborem a někteří menší kmenové, při moři Obodrici v užším smysle slova (jeden z hradů jejich slul Veligrad, později Mikilenburg [dnes vesnice mezi Vismarem a jezerem Zvěřínským], podle něho nazývá se země), Varni neb Vranové jižně od Obodritů. Lutici seděli na v. a jv. '''M'''-ka, a to Chyžané neb Kyšané při moři vých. od Varnavy, při jezeře Dolenském Dolenci. Na jih od nich, též jezera se dotýkajíce, nejznamenitější z Luticů Rataři se slavnou Rethrou. Mezi Kyšany a Dolenci zasahovali do dnešního '''M'''-ka Črezpěnané, při řece Dosse Došané. Všecky tyto kmeny od prvního objevení v dějinách byly v stálém boji jednak s panovačnými sousedy na západě, s Franky a Sasy, jednak zápasili Obodrici s Lutici. Nepřátelství mezi oběma bratrskými kmeny ovšem velmi dobře využitkovali Frankové a Sasové pod záminkou rozšiřování křesťanství stále na Slovany útočíce a pomalu je sobě podmaňujíce. Slované sice několikrát svrhli nenáviděné jho, ale znovu zase, částečně nebo v celku, k poddanství přinuceni. (Viz čl. {{Prostrkaně|{{Heslo|Obodrici}}}} a {{Prostrkaně|{{Heslo|Veleti}}}}.) Podrobení dokonal hrozný nepřítel Slovanů Jindřich Lev, vévoda saský a bavorský, jenž r. 1160 k vévodství Saskému připojil kraje slovanské. Poslední kníže obodrický {{Heslo|Niklot}} (v. t.) hrdinsky bránil dědictví otců svých, ale sám v boji zahynul. Synové jeho Přibyslav a Vratislav dostali pak od Jindřicha lutické východní části panství kdysi oteckého (Chyžansko a Črezpěňansko) se sídlem na hradu Orlím (''Werle'', sz. od Güstrova). Ostatní Obodricko rozděleno na několik panství, jež dána pod správu německých hrabat. Do zpustošené země voláni němečtí osadníci a jednak obnoveny, jednak znovu zakládány kostely a kláštery. К biskupství ratiborskému (od 1154) přibylo druhé v městě Meklenburce. Ale ani chudých zbytků dávného panství nepřáli hrabiví mani Jindřicha Lva oběma bratřím hledajíce s nimi nové války a popuzujíce proti nim Jindřicha Lva, ačkoliv obě knížata přijala křesťanství. V bojích těchto, v nichž i Dánové a knížata Pomořanů měli účastenství, byl Vratislav zajat a oběšen; {{Heslo|Přibyslav}} (v. t.) vyhnán byl ze svého údělu, ale r. 1167 znovu v něj uveden se svolením Jindřicha Lva, jenž chtěl si pomoc jeho zabezpečiti. R. 1170 za Bedřicha I. stal se konečně Přibyslav samostatným knížetem říšským. V západní části '''M'''-ka, zvané hrabstvím Zvěřínským, vladařil rytíř Guncel z Hagenu. Poněmčení kraje velice rychle pokračovalo. (Viz Perwolf, Germanizacija Baltijskich Slavjan, 1876.) Napomáhala tomu předně německá šlechta, jež opanovala půdu slovanskou, po druhé německé duchovenstvo (světské i klášterní) a nově vzniklá, ponejvíce Němci osazená města, Slovany někdy přímo vylučující a raději ze všech světa konců (''a remotis partibus et mundi climatibus'') osadníky volající. Podobně vylučováni Slované i z cechů. Celý kraj, zdá se, poněmčen byl již na poč. XIV. stol. Slovanské právo a slov. zřízení ustoupilo německému ovšem mnohem dříve. Nejdéle (do XVI. st.) zachovali se Slované v Polabí, kde sousedili se Slovany lüneburskými. Knížata Přibyslav a Vratislav nazývala se sice knížaty Slovanů a Chyžanů, též meklenbursko-chyžanskými, ale již sama a ještě více pak nejbližší potomci jejich víc a více přikloňují se řádům německým. V l. 1184—1200 rozděleno knížectví mezi bratrance Jindřicha I., Borvina, syna Přibyslavova, a Niklota (Mikuláše), syna Vratislavova. První dostal kraj západní, druhý východní. Na počátku XIII. stol. spojil po smrti Niklotově Jindřich obě země, ale přinucen (od Valdemara II.) uznati svrchovanost dánskou (1202—1227). Znovu rozdělena země r. 1227 mezi čtyři vnuky Přibyslava I. Borvina. Jan I. Bohoslovec dostal takořka celé bývalé Bodricko (větev meklenburská), Jindřich Borvin III. kraj severovýchodní, t. j. hlavně zemi Chyžanů (větev roztocká), Nikolaj jihovýchodní země, t. j. kraj lutický (vět. orelská, též güstrovská), Přibyslav III. jižní země, t. j. kraj Varnů (větev parchimská a richenberská). Časem spojila knížata meklenburská (v potomcích svých do dnešního dne v '''M'''-ku vládnoucí a tudíž ze slovanské krve pocházející), od Karla IV. r. 1348 za vévody povýšená, všechny tyto země opět v rukou jedněch a připojila k nim i některá panství sousední. (Tak r. 1261 Parchimsko, r. 1314 Roztocko, r. 1436 Orelsko; r. 1304 získáno Stargardsko, r. 1358 hrabství Zvěřínské.) Větev zde panující vymřela r. 1471. Braniborsku, jež domáhalo se svrchovanosti nad '''M'''-kem, zaručeno nástupnictví po vymření rodu meklenburského a tak spory odstraněny (1442). Od té doby stavové celé země scházeli se na společných sněmích a r. 1523 učinili praeláti, páni a města smlouvu výše vzpomenutou, jež dodnes jest základem stavovského zřízení v obojím '''M'''-ku. Lutheránství ujalo se v zemi r. 1524 a r. 1540 prohlášeno za státní náboženství. Za synů Albrechta VII. rozděleno r. 1555 '''M.''' na dvě části: Zvěřínsko a Güstrovsko, kteréž rozdělení zůstalo, i když vymřela r. 1610 větev Zvěřínská; ujalť se tam vlády člen rodiny Güstrovské. Ale město a universita roztocká, vrchní soud, konsistoř a sněmy zůstaly společny. R. 1628 vypuzena obě knížata Meklenburská, ježto stála proti císaři, ze země, která dána Albrechtu Valdšteinovi, ale Gustav Adolf uvedl je znovu v panství. Podle míru vestfalského musilo '''M.''' vydati Švédsku město Vismar s okresem poelským a novoklášterským (''Neukloster''), ale dostalo saekul. biskupství zvěřínské a ratiborské a johannitská komturství Mirov a Nemerov. Větev Güstrovská vymřela r. 1695 Gustavem Adolfem. Vévoda Bedřich Vilém Zvěřínský chtěl Güstrovsko spojiti se svou zemí. Ale strýc jeho Adolf Bedřich III., syn Adolfa Bedřicha II., odporoval. Různice vyrovnány přičiněním císaře Leopolda I. 8. bř. 1701 smlouvou hamburskou, jíž rozděleno '''M.''' na dnešní dvě panství. Bedřich Vilém dostal větší čásť Güstrovska, strýc jeho Adolf Bedřich II. pouze Ratiborsko, panství Stargardské a některá menší panství. Právo však svolávati a uzavírati sněmy zůstalo vymíněno vévodovi meklenbursko-zvěřínskému, ač se na nich projednávaly i věci '''M'''-ka-Střelického se týkající. Nástupce Bedřicha Viléma, Karel Leopold, uvalil na zemi veliké dluhy, z čehož měl mnohé spory se stavy zemskými a byl konečně r. 1728 sesazen. Pak vladařil bratr jeho Kristián Ludvík († 1756), jenž uzavřel se stavy smlouvu roztockou, kterou stavové uhájili svých práv. R. 1803 připojil Bedřich František I. k Zvěřínsku Vismar, účastnil se válek francouzských a přijav titul velkovévodský přistoupil r. 1815 k německému spolku. R. 1819 zrušeno bylo osobní poddanství. Po padesátiletém vladaření Bedřicha Františka I. nastoupil r. 1837 Pavel Bedřich. Dnešním vladařem jest pravnuk jeho Bedřich František IV., za nějž ujal se r. 1897 na čas nezletilosti vlády jeho strýc vévoda Jan Albrecht. Z meklenbursko-střelických vévodů vyniká zejména Adolf Bedřich IV. (1752—94). Prvním velkovévodou stal se r. 1815 bratr jeho Karel Ludvík II. Od r. 1860 vladaří Bedřich Vilém. Rok 1848 nezůstal bez vlivu na obě velkovévodství. Pro '''M.'''-Zvěřínsko vydána i zvláštní ústava, ta však r. 1850 zase zrušena. Nespokojenost s domácími poměry (reakce ve všech směrech; r. 1852 na př. zaveden znovu tělesný trest atd.) byla příčinou velmi četné emigrace. R. 1866 stálo obojí '''M.''' na straně Prusů. — Srv. Geinitz, Geologischer Führer durch Mecklenburg (1899); Boll, Abriss d. mecklenburg. Landeskunde (1862); Zander, Stoff zur Landeskunde von Mecklenburg-Strelitz (1889); Raabe, Mecklenburg. Vaterlandskunde (1895—1896); Büsing, Staatsrecht d. Grossherzogthümer Mecklenburg (v Marquardsenově »Handb. d. öffentl. Rechts«, 1884); Böhlau, Mecklenb. Landrecht (1880); Boll, Geschichte Mecklenburgs (1856); Pentz, Geschichte Mecklenburgs (1872); Wigger, Mecklenburg. Annalen bis 1066 (1860); Lisch, Mecklenb. Urkunden (1841); Mecklenburg. Urkundenbuch (od r. 1873); Jahrbücher des Vereins für mecklenburg. Geschichte und Altertumskunde (od r. 1836); Schlie, Die Kunst- und Geschichtsdenkmäler des Grossherzogtums Mecklenburg-Schwerin (1898); Bachmann, Die landeskundliche Litteratur über d. Grossherzogthümer Mecklenburg (1890). ''[[Autor:Pavel Papáček|Pp.]]'' {{Konec formy}} sooy4ba6ae73sw4vaqtrflzyg7wwjax 332871 332866 2026-05-13T05:17:02Z Rulumas 19860 oprava odkazu 332871 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meklenbursko | PŘEDCHOZÍ = Měkkýši | DALŠÍ = Meklenbursko Nové }} {{Textinfo | TITULEK = Meklenbursko | AUTOR = [[Autor:Pavel Papáček|Pavel Papáček]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;46–50. {{Kramerius|nkp|35bd9ec0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Meklenbursko }} {{Forma|proza}} '''Meklenbursko''' sluje při moři Baltickém se rozkládající země německá, jež tvoří dvě velkovévodství, Meklenbursko-Zvěřínské a Meklenbursko-Střelické. 1. '''M.'''-{{Prostrkaně|Zvěřínské velkovév.}} (''Mecklenburg-Schwerin'') zaujímá plochu {{formatnum:13161.61}}&nbsp;''km''² a skládá se z vlastní země (hraničící na sz. s '''M.'''-Střelickým knížectvím Ratiborským, na jz. se Šlesvicko-Holštýnskem, na j. a na sv. s Pruskem [Hannoverskem, Braniborskem a PomořanskemJ, na jv. s '''M.'''-Střelickem; severní hranici tvoří moře Baltické) a z několika oddělených území (v Prusku Rossow a Schönberg-Netzeband, v '''M.'''-Střelicku Ahrensberg). Území '''M'''-ka Zvěřínského obsahuje vévodství Zvěřínské čili Meklenburský kraj, vévodství Güstrovské neboli Slovanský kraj, obvod Roztocký, knížectví Zvěřínské a panství Vismarské. {{Prostrkaně|Země}} jest většinou plochá, od jv. k sz. prostoupená nevysokými pásmy pahorkovými (''Mecklenburgische Seenplatte''), tvořícími předěl Severního a Baltického moře a dosahujícími největší výše (144&nbsp;''m'') sv. od Varina (''Hohe Burg''). Nejvyšší bod vůbec jest na jihu země (''Ruhner Berge'', 176&nbsp;''m''). Kraj na horní Pěně (''Peene'') a jezeře Malchinském sluje Meklenburské Švýcarsko. Větší část půdy jest úrodná (podle složení půdy ne ovšem stejně). Asi ¾ půdy jsou role; některé krajiny, zejména na jih od pahorkatiny, jsou písčité; lesy kryjí asi 2265&nbsp;''km''². Podnebí jest vlhké a poměrně mírné. Průměrná roční teplota skoro 8° C, srážek ročně na 55&nbsp;''cm''. {{Prostrkaně|Pobřeží}} málo vyvinuté měří {{formatnum:228.39}}&nbsp;''km'', jest převážně ploché, návějemi (''Düne'') písečnými chráněné, na několika málo místech (hlavně u Dobřan [''Doberan'']) příkré; výšina Kühlung vystupuje zde do výše 128&nbsp;''m''; zde též známý Heiligendamm (Svatá hráz, hodinu cesty dlouhá, 30&nbsp;''m'' široká a 2—{{formatnum:2.5}}&nbsp;''m'' vysoká; při ní stejnojmenné lázně). Na západě při ústí Travny jsou zátoky Pötenická a Dasovská (''Pötenitzer Wiek'', ''Dassower See''); záliv Vismarský s několika menšími zátokami, ostrovem Poelem a půlostrovem Ostrovem (''Wustrow''), na východní hranici Rybník (''Rybnitzer See''), čásť to zálivu zvaného Saaler Bodden. Dolní Vranava (''Warnow'') rozšiřuje se v jezero (''Breitling'') s mořem spojené a podobně jako Vismarský záliv pro velké lodi přístupné. Ve vnitrozemí jest mnoho jezer (více než 300; z nich jsou největší Murica [''Müritzer See'', 133&nbsp;''km''²], Zvěřínské jezero [''Schweriner See'', 61&nbsp;''km''²], Plavenské [''Plauer See''], Malchinské [''Malchiner See'']; celkem zaujímají jezera plochu asi 710&nbsp;''km''²). Z řek nejdůležitější jsou do Baltického moře ústící Vranava, hraničná Stepenice na západě a Rekenice, Pěna s Trebelou na východě; pobočky labské Stekenice, Suda a Elda (''Elde''). Labe samo činí hranici na dvou místech (na jz.). Význam řek zvyšuje několik průplavů: Nový průplav (''Neuer Kanal''), Ludwigslustský pr., Störský pr., Nová Elda a j. Minerály jest země chudá. Dobývá se něco hnědého uhlí, sádry a hojně rašeliny; jantar na pobřeží a při jezeře Murici. U Dobřan, Parchimi a Goldberku jsou prameny železité; slané prameny má Sülze. Několik zejména v poslední době četně navštěvovaných lázní mořských (Warnemünde, Wendorf, Boltenhagen), nejstarší Heiligendamm. Obyvatelstva má '''M.'''-Zvěřínsko 597.436 r. 1895; 5085 kat., 2182 židů, 383 jinověrců (1890), na 1&nbsp;''km''² tedy 45; roční přírůstek {{formatnum:0.12}}%. Z půdy patří {{formatnum:5592.62}}&nbsp;''km''² k statkům korunním, {{formatnum:5598.78}}&nbsp;''km''² k statkům rytířským, {{formatnum:450.26}}&nbsp;''km''² náleží klášterům, {{formatnum:1519.95}}&nbsp;''km''² městům. Sedláci na statcích svých jsou pouze dědičnými, někteří jen dočasnými nájemci. Největší města jsou Roztoky, Zvěřín, Vismar, Güstrov. '''M.'''-Zvěřínsko jest zemí hospodářskou; znamenitý jest i chov dobytka, zejména koní; {{formatnum:53.8}}% obyvatelstva zabývá se hospodářstvím, lesnictvím, chovem dobytka a rybářstvím (r. 1897 napočteno zde 98.479 koní (výborné plemeno a z nejsilnějších), 324.885 kusů hověz. dobytka, 566.386 ovcí, 386.454 prasat; r. 1892 732.117 koz, 46.705 úlů). Z plodin hospodářských pěstuje se pšenice, žito, oves, brambory; kromě toho i ječmen, hrách, řepa, řepka; značné jest i lukařství. {{Prostrkaně|Průmyslem}} zabývá se {{formatnum:27.1}}% obyvatelstva. Továren dosud málo (slevárny, strojírny, továrny na vozy, cukrovary, pivovary, vinopalny, papírny a továrny na tabák, koželužství, zboží vlněné). {{Prostrkaně|Obchod}} (jímž se zabývá {{formatnum:9.3}}% všeho obyv.) vyváží hlavně surové plodiny kraje: obilí, luštěniny, máslo, vlnu; pak dobytek. Přivážejí se výrobky průmyslové, železo, dříví, kamenné uhlí a zboží koloniální. Větších obchodních lodí mělo '''М.'''-Zvěřínsko (1898) 86, z nichž 29 parníků. Kromě toho mnoho lodí menších. Nehustá sice, ale výhodně rozvětvená síť železniční (přes 1000&nbsp;''km'' délky), splavné řeky a průplavy, výhodná poloha země mezi Labem a mořem Baltickým, rozmanité banky a jiné peněžní ústavy dobře napomáhají průmyslu a obchodu. — {{Prostrkaně|Církevně}} dělí se '''M.'''-Zvěřínsko na 7 superintendentství a 35 praepositur. Vrchní církevní úřad jest ve Zvěříně, konsistoř a vrchní soud církevní (pro obě velkovévodství) v Roztokách. {{Prostrkaně|Školství}} obecné není ještě dostatečné. Nejvíce škol jest na statcích zeměpanských (565); na rytířských a klášterních (527) a na městských (180). Obyčejných škol měšťanských jest 54. Jsou i zvláštní elementární školy pro chudé a sirotky (asi 200 učitelů). Nejvyšším ústavem školním jest universita v Roztokách. Reálných gymnasií jest 6, gymnasií 7, reálná progymnasia 3, 2 semináře pro učitele, 2 školy navigační, 2 hospodářské, škola stavitelská a strojnická, několik vyšších škol měšťanských a řemeslnických (v městech a městysech). Z ústavů humanitních kromě nemocnic jmenovati jest ústav slepcův a hluchoněmých (2). Vrchnímu zem. soudu (pro obě velkovévodství) podřízeny jsou tři zemské soudy (zvěřínský, güstrovský [při tomto soudy porotní] a roztocký) se 43 soudy obvodními. Správu státu vede čtyřčlenné ministerstvo sídlící ve Zvěříně: totiž ministerstvo zahraničné, vnitra, spravedlnosti (s oddělením pro věci duchovní, vyučování a záležitosti zdravotní) a finanční (s oddělením pro správu statků korunních a lesů). Pro věci vojenské jest zvláštní département. Jednotného rozpočtu státního není. Jest zvláštní finanční správa zeměpanská, společná zemská a stavovská. Podle toho rozeznává se důchod ''a'') zeměpanský (''grossherzogl. Rentereikasse''), z něhož hradí se náklady na správu zemskou a platí matrikulární příspěvky pro pokladnu říšskou (roku 1899 bylo příjmů {{formatnum:19 400 000}} mar.; matrikulární příspěvky pro r. 1900 rozpočteny na {{formatnum:5 593 507}} mar.); ''b'') společný zemský (''allgem. Landesrecepturkasse'', od r. 1809), do něhož plynou ponejvíce daně a z něhož přispívá se na útraty správní a hradí úroky dluhů státních (přes 100 mill. mar.) a některé zvláštní potřeby; a konečně ''c'') stavovský (''Landkasten''), poměrně nepatrný, pouze na potřeby stavů. Pro říš. volby dělí se země na 6 volebních okresů. Hl. m. jest {{Prostrkaně|Zvěřín}}. Ve smlouvě vojenské s Pruskem vymínili si vévodové meklenburští jisté výsady a pocty. 2. '''M.'''-{{Prostrkaně|Střelické velkovévodství}} (''Mecklenburg-Strelitz'') měří {{formatnum:2929.5}}&nbsp;''km''² dělíc se na dvě části; z nichž jedna, knížectví Ratiborské (''Ratzeburg''), leží na záp. (má {{formatnum:381.94}}&nbsp;''km''²), druhá, panství Stargardské ({{formatnum:2547.56}}&nbsp;''km''²), na vých. od vévodství '''M.'''-Zvěřínského. První čásť, které patří řada drobných exklav (tři v Lauenbursku a čtyři v '''M.'''-Zvěřínsku), jest saekularisované biskupství; hraničí na sv. a na v. s '''M.'''-Zvěřínskem, na sz. s Lubekem, na jz. s pruskou provincií Šlesvicko-Holštýnskem (s vévodstvím Lauenburským). Hlavní čásť '''M.'''-Střelicka, panství Stargardské hraničí na z. s velkovév. '''M.'''-Zvěřínským, na ostatních stranách s Pruskem (na s. s Pomořany, na v. a j. s Braniborskem). Ráz {{Prostrkaně|půdy a podnebí}} jsou stejny jako v Zvěřínsku. Helpter Berg u Voldegku v Stargardsku má 179&nbsp;''m'' n. m. Nejvyšší bod Ratiborska dosahuje výše 84&nbsp;''m''. Mnoho jezer; největší Dolenské (''Tollensesee'') a Ratiborské; všech 132. Z řek jmenovati jest Havolu (patří sem horním tokem), Travnu a Stepenici s přítokem Maurine. {{Prostrkaně|Obyvatelstva}} má '''M.'''-Střelicko 101.540 (556 kat., 365 židů r. 1895: přírůstek roční {{formatnum:0.72}}%; na 1&nbsp;''km''² 34 obyv., jest tudíž '''M.'''-Střelicko zalidněno nejřídčeji ze všech zemí německých). Největší čásť {{Prostrkaně|půdy}} Ratiborska (asi 330&nbsp;''km''²) a 1430&nbsp;''km''² Stargardska jest v majetku velkovévody. Polovina obyv. živí se zemědělstvím {{formatnum:52.7}}%; průmyslem (celkem nepatrným, podobným jako ve Zvěřínsku) zabývá se {{formatnum:28.4}}, obchodem {{formatnum:9.2}}%/. R. 1895 napočteno bylo 18.560 koní, 49.988 kusů hov. dob., 61.598 prasat, 135.127 ovcí; r. 1892 8707 koz a 9388 úlů. Železnic je poměrně více než ve Zvěřínsku (205&nbsp;''km''). Loďstva obchodního není. {{Prostrkaně|Církevně}} dělí se Střelicko na 7 praepositur (jedna z nich připadá na Ratiborsko) pod vrchním dozorem konsistoře v Nové Střelici; kromě 250 škol nižších jsou tu 3 gymnasia (v Nové Střelici, v Nov. Braniboru a ve Friedlandu) a učitelský seminář v Mirově. Vrchnímu soudu roztockému (společnému se Zvěřínskem) podřízen zem. soud v Nové Střelici s 10 soudy obvodními. Vnitřní {{Prostrkaně|správu státu}} řídí trojčlenná zemská vláda, jež má v čele státního ministra a dva rady. Příjmy státní připadají podobně jako ve Zvěřínsku do 3 pokladen. Matrikulární příspěvky (r. 1900 rozpočteny na 950.112 mar.) stejně se Zvěřínskem vyplácejí se z důchodu zeměpanského. Finanční poměry '''M.'''-Střelicka nejsou podrobně známy. Státní dluh jest asi 6 mill. marek. Do říš. sněmu vysílá Střelicko 1 poslance. Hl. m. jest {{Prostrkaně|Nová Střelice.}} Starodávná {{Prostrkaně|ústava}} (založená na úmluvách rodiny knížecí, na smlouvě praelátů, vasallů a měst z r. 1523 a doplněná v letech pozdějších) platna jest pro obě velkovévodství (vyjímajíc domanium, město a panství Vismar a knížectví Ratiborské). Podle této ústavy patří vláda velkovévodům; hodnost velkovévodská dědičná jest v pokolení mužském. Obě větve dědí po sobě; kdyby vymřely, jest dědicem panující rod pruský. Sněm skládá se ze zástupců rytířských statků (''Korps der Ritterschaft''; 740 z '''M'''-ka-Zvěřínska a 60 z '''M'''-a-Střelicka) a měst (''Korps der Landschaft'', celkem 48). Jakýmsi zemským výborem jest kollegium sestávající z 9 členů. Lid selský, knížectví Ratiborské, města Vismar a Nová Střelice nejsou vůbec zastoupeny. Kromě tohoto sněmu jsou ještě zvláštní sněmíky pro jednotlivá velkovévodství a shromáždění jednotl. stavů (''Konvokationslandtage''; ''Konvente'') a konečně jsou i zvláštní schůze pro jednání stavů se zeměpanskými kommissary (''Kommissarisch-deputatische Verhandlungen''). Města Roztoky a Vismar mají rozsáhlou samosprávu. Na korunních statcích vládnou velkovévodové neobmezeně. Nespokojenost lidu se stávajícím pořádkem patrna jest při říšských volbách. R. 1893 z 119.607 hlasů dostali sociální demokraté 32.230. Titul obou velkovévodů jest stejný, rovněž {{Prostrkaně|znaku}} užívají obě velkovévodství stejného (štít o šesti polích se štítem středním, jenž jest půlený, nahoře červený, dole zlatý [znak hrabství Zvěřínského], má v prvním pravém horním poli na zlaté půdě černou hlavu býčí korunovanou s rohy stříbrnými [Meklenburk], v druhém levém horním poli na půdě modré kráčejícího v pravo noha [Roztoky], v třetím [na pravo od středního štítu| vodorovně děleném v horní polovině podobného noha, dolní polovice jest zelená, stříbrem vroubená [knížectví Zvěřínské], ve čtvrtém [na levo od stř. štítu] na půdě modré kříž stříbrný a nad ním koruna [Ratibor], v pátém [pravém dolním] v půdě červené rámě ženské s prstenem [Stargard], v šestém [levém dolním] na přič položenou býčí hlavu na půdě zlaté [kraj slovanský, Wenden]). Celý znak, nad nímž koruna královská, drží s pravé strany býk, s druhé noh. Zemské barvy velkovév. '''M.'''-Zvěřínského jsou: modrá, žlutá, červená, '''M.'''-Střelického: červená, žlutá, modrá. R. 1864 založen pro obě velkovévodství řád »slovanské koruny« (''der Wendischen Krone''). M.-Zvěřínsko má kromě toho od r. 1884 ještě řád noha (''Greifenorden''). Vedle řádů ještě několik jiných čestných odznaků. K vojsku říšskému staví obě velkovévodství pluk granátnický (čís. 89.), myslivecký (čís. 14.), pěší (čís. 90.), dragounský (čís. 17. a 18.), 1. vojenský oddíl polního dělostřeleckého pluku (čís. 24.). Nejstarší zprávy o kraji dnes '''M'''-kem nazývaném zachovali nám dějepisci římští. Tacitus klade v kraje tyto Variny, Suardony, Reudigny a j. kmeny uctívající božství Nerthus. Někteří vykladači pokládají jmenované kmeny za Němce, jiní vidí v nich předky slovanských Obodriců a Veletů. Shoda jmen klassických se jmény pozdějšími, nepopiratelně již slovanskými, a úplný nedostatek všelikých zpráv o vystěhování domnělých Němcův a o příchodu Slovanů zdá se tomu nasvědčovati. (Viz čl. {{Prostrkaně|{{Heslo|Baltičtí Slované}}}} a {{Prostrkaně|{{Heslo|Germania}}}}.) Podrobnější zprávy o krajích těchto za doby slovanské zachoval nám Adam Bremský a Helmold. Žiliť tu z kmenů obodrických na jihozápadě '''M'''-ka Polabané s hlavním městem Ratiborem a někteří menší kmenové, při moři Obodrici v užším smysle slova (jeden z hradů jejich slul Veligrad, později Mikilenburg [dnes vesnice mezi Vismarem a jezerem Zvěřínským], podle něho nazývá se země), Varni neb Vranové jižně od Obodritů. Lutici seděli na v. a jv. '''M'''-ka, a to Chyžané neb Kyšané při moři vých. od Varnavy, při jezeře Dolenském Dolenci. Na jih od nich, též jezera se dotýkajíce, nejznamenitější z Luticů Rataři se slavnou Rethrou. Mezi Kyšany a Dolenci zasahovali do dnešního '''M'''-ka Črezpěnané, při řece Dosse Došané. Všecky tyto kmeny od prvního objevení v dějinách byly v stálém boji jednak s panovačnými sousedy na západě, s Franky a Sasy, jednak zápasili Obodrici s Lutici. Nepřátelství mezi oběma bratrskými kmeny ovšem velmi dobře využitkovali Frankové a Sasové pod záminkou rozšiřování křesťanství stále na Slovany útočíce a pomalu je sobě podmaňujíce. Slované sice několikrát svrhli nenáviděné jho, ale znovu zase, částečně nebo v celku, k poddanství přinuceni. (Viz čl. {{Prostrkaně|{{Heslo|Obodrici}}}} a {{Prostrkaně|{{Heslo|Veleti}}}}.) Podrobení dokonal hrozný nepřítel Slovanů Jindřich Lev, vévoda saský a bavorský, jenž r. 1160 k vévodství Saskému připojil kraje slovanské. Poslední kníže obodrický {{Heslo|Niklot}} (v. t.) hrdinsky bránil dědictví otců svých, ale sám v boji zahynul. Synové jeho Přibyslav a Vratislav dostali pak od Jindřicha lutické východní části panství kdysi oteckého (Chyžansko a Črezpěňansko) se sídlem na hradu Orlím (''Werle'', sz. od Güstrova). Ostatní Obodricko rozděleno na několik panství, jež dána pod správu německých hrabat. Do zpustošené země voláni němečtí osadníci a jednak obnoveny, jednak znovu zakládány kostely a kláštery. К biskupství ratiborskému (od 1154) přibylo druhé v městě Meklenburce. Ale ani chudých zbytků dávného panství nepřáli hrabiví mani Jindřicha Lva oběma bratřím hledajíce s nimi nové války a popuzujíce proti nim Jindřicha Lva, ačkoliv obě knížata přijala křesťanství. V bojích těchto, v nichž i Dánové a knížata Pomořanů měli účastenství, byl Vratislav zajat a oběšen; {{Heslo|Přibyslav}} (v. t.) vyhnán byl ze svého údělu, ale r. 1167 znovu v něj uveden se svolením Jindřicha Lva, jenž chtěl si pomoc jeho zabezpečiti. R. 1170 za Bedřicha I. stal se konečně Přibyslav samostatným knížetem říšským. V západní části '''M'''-ka, zvané hrabstvím Zvěřínským, vladařil rytíř Guncel z Hagenu. Poněmčení kraje velice rychle pokračovalo. (Viz Perwolf, Germanizacija Baltijskich Slavjan, 1876.) Napomáhala tomu předně německá šlechta, jež opanovala půdu slovanskou, po druhé německé duchovenstvo (světské i klášterní) a nově vzniklá, ponejvíce Němci osazená města, Slovany někdy přímo vylučující a raději ze všech světa konců (''a remotis partibus et mundi climatibus'') osadníky volající. Podobně vylučováni Slované i z cechů. Celý kraj, zdá se, poněmčen byl již na poč. XIV. stol. Slovanské právo a slov. zřízení ustoupilo německému ovšem mnohem dříve. Nejdéle (do XVI. st.) zachovali se Slované v Polabí, kde sousedili se Slovany lüneburskými. Knížata Přibyslav a Vratislav nazývala se sice knížaty Slovanů a Chyžanů, též meklenbursko-chyžanskými, ale již sama a ještě více pak nejbližší potomci jejich víc a více přikloňují se řádům německým. V l. 1184—1200 rozděleno knížectví mezi bratrance Jindřicha I., Borvina, syna Přibyslavova, a Niklota (Mikuláše), syna Vratislavova. První dostal kraj západní, druhý východní. Na počátku XIII. stol. spojil po smrti Niklotově Jindřich obě země, ale přinucen (od Valdemara II.) uznati svrchovanost dánskou (1202—1227). Znovu rozdělena země r. 1227 mezi čtyři vnuky Přibyslava I. Borvina. Jan I. Bohoslovec dostal takořka celé bývalé Bodricko (větev meklenburská), Jindřich Borvin III. kraj severovýchodní, t. j. hlavně zemi Chyžanů (větev roztocká), Nikolaj jihovýchodní země, t. j. kraj lutický (vět. orelská, též güstrovská), Přibyslav III. jižní země, t. j. kraj Varnů (větev parchimská a richenberská). Časem spojila knížata meklenburská (v potomcích svých do dnešního dne v '''M'''-ku vládnoucí a tudíž ze slovanské krve pocházející), od Karla IV. r. 1348 za vévody povýšená, všechny tyto země opět v rukou jedněch a připojila k nim i některá panství sousední. (Tak r. 1261 Parchimsko, r. 1314 Roztocko, r. 1436 Orelsko; r. 1304 získáno Stargardsko, r. 1358 hrabství Zvěřínské.) Větev zde panující vymřela r. 1471. Braniborsku, jež domáhalo se svrchovanosti nad '''M'''-kem, zaručeno nástupnictví po vymření rodu meklenburského a tak spory odstraněny (1442). Od té doby stavové celé země scházeli se na společných sněmích a r. 1523 učinili praeláti, páni a města smlouvu výše vzpomenutou, jež dodnes jest základem stavovského zřízení v obojím '''M'''-ku. Lutheránství ujalo se v zemi r. 1524 a r. 1540 prohlášeno za státní náboženství. Za synů Albrechta VII. rozděleno r. 1555 '''M.''' na dvě části: Zvěřínsko a Güstrovsko, kteréž rozdělení zůstalo, i když vymřela r. 1610 větev Zvěřínská; ujalť se tam vlády člen rodiny Güstrovské. Ale město a universita roztocká, vrchní soud, konsistoř a sněmy zůstaly společny. R. 1628 vypuzena obě knížata Meklenburská, ježto stála proti císaři, ze země, která dána Albrechtu Valdšteinovi, ale Gustav Adolf uvedl je znovu v panství. Podle míru vestfalského musilo '''M.''' vydati Švédsku město Vismar s okresem poelským a novoklášterským (''Neukloster''), ale dostalo saekul. biskupství zvěřínské a ratiborské a johannitská komturství Mirov a Nemerov. Větev Güstrovská vymřela r. 1695 Gustavem Adolfem. Vévoda Bedřich Vilém Zvěřínský chtěl Güstrovsko spojiti se svou zemí. Ale strýc jeho Adolf Bedřich III., syn Adolfa Bedřicha II., odporoval. Různice vyrovnány přičiněním císaře Leopolda I. 8. bř. 1701 smlouvou hamburskou, jíž rozděleno '''M.''' na dnešní dvě panství. Bedřich Vilém dostal větší čásť Güstrovska, strýc jeho Adolf Bedřich II. pouze Ratiborsko, panství Stargardské a některá menší panství. Právo však svolávati a uzavírati sněmy zůstalo vymíněno vévodovi meklenbursko-zvěřínskému, ač se na nich projednávaly i věci '''M'''-ka-Střelického se týkající. Nástupce Bedřicha Viléma, Karel Leopold, uvalil na zemi veliké dluhy, z čehož měl mnohé spory se stavy zemskými a byl konečně r. 1728 sesazen. Pak vladařil bratr jeho Kristián Ludvík († 1756), jenž uzavřel se stavy smlouvu roztockou, kterou stavové uhájili svých práv. R. 1803 připojil Bedřich František I. k Zvěřínsku Vismar, účastnil se válek francouzských a přijav titul velkovévodský přistoupil r. 1815 k německému spolku. R. 1819 zrušeno bylo osobní poddanství. Po padesátiletém vladaření Bedřicha Františka I. nastoupil r. 1837 Pavel Bedřich. Dnešním vladařem jest pravnuk jeho Bedřich František IV., za nějž ujal se r. 1897 na čas nezletilosti vlády jeho strýc vévoda Jan Albrecht. Z meklenbursko-střelických vévodů vyniká zejména Adolf Bedřich IV. (1752—94). Prvním velkovévodou stal se r. 1815 bratr jeho Karel Ludvík II. Od r. 1860 vladaří Bedřich Vilém. Rok 1848 nezůstal bez vlivu na obě velkovévodství. Pro '''M.'''-Zvěřínsko vydána i zvláštní ústava, ta však r. 1850 zase zrušena. Nespokojenost s domácími poměry (reakce ve všech směrech; r. 1852 na př. zaveden znovu tělesný trest atd.) byla příčinou velmi četné emigrace. R. 1866 stálo obojí '''M.''' na straně Prusů. — Srv. Geinitz, Geologischer Führer durch Mecklenburg (1899); Boll, Abriss d. mecklenburg. Landeskunde (1862); Zander, Stoff zur Landeskunde von Mecklenburg-Strelitz (1889); Raabe, Mecklenburg. Vaterlandskunde (1895—1896); Büsing, Staatsrecht d. Grossherzogthümer Mecklenburg (v Marquardsenově »Handb. d. öffentl. Rechts«, 1884); Böhlau, Mecklenb. Landrecht (1880); Boll, Geschichte Mecklenburgs (1856); Pentz, Geschichte Mecklenburgs (1872); Wigger, Mecklenburg. Annalen bis 1066 (1860); Lisch, Mecklenb. Urkunden (1841); Mecklenburg. Urkundenbuch (od r. 1873); Jahrbücher des Vereins für mecklenburg. Geschichte und Altertumskunde (od r. 1836); Schlie, Die Kunst- und Geschichtsdenkmäler des Grossherzogtums Mecklenburg-Schwerin (1898); Bachmann, Die landeskundliche Litteratur über d. Grossherzogthümer Mecklenburg (1890). ''[[Autor:Pavel Papáček|Pp.]]'' {{Konec formy}} 9uxirhr6c36rtzo63cl4j17asnnodiw 250 97291 332860 2026-05-12T13:08:37Z Ioannes Lukas 17300 /* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „duším v očistci dostalo slíbené útěchy, aby vešly do svého kýženého domova.<br> Ž. 120. jest ustanoven ''v nešporách pondělí'' a ''při svěcení chrámu Páně''; z Božího domu přichází pomoc Páně. <section end=120/> <section begin=121/> ''121. žalm.'' (H. 122.)<br> Třetí ''poutní'' píseň.<br> == Požehnání na Jerusalém. == __NOEDITSECTION__ Žalmista, věrný Israelita těší se, jak slyší o tom, že půjde do J…“ 332860 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude>duším v očistci dostalo slíbené útěchy, aby vešly do svého kýženého domova.<br> Ž. 120. jest ustanoven ''v nešporách pondělí'' a ''při svěcení chrámu Páně''; z Božího domu přichází pomoc Páně. <section end=120/> <section begin=121/> ''121. žalm.'' (H. 122.)<br> Třetí ''poutní'' píseň.<br> == Požehnání na Jerusalém. == __NOEDITSECTION__ Žalmista, věrný Israelita těší se, jak slyší o tom, že půjde do Jerusaléma (1);<br> líčí dojem, jaký naň učinilo svaté město Jerusalém. Ono jest nyní krásně vystavěno, zdmi obehnáno, má mnoho domů (2 3.). Tam táhnou kmenové Israele (4), jest jim to předpisem. Tam sídlil David a jeho synové (5).<br> Israelité přejí městu vše dobré, pokoj pro lásku k Božímu domu (6—9).<br> Tato píseň může býti velmi vhodně nazvána ''poutní'' písní (viz úvodu s. XXX); mluví o cestě do Jerusaléma, o předpisu, dle něhož tam putují Israelští kmenové. Chvála města a přání, jež mu žalmista pronáší, hodí se velmi dobře do úst horlivého poutníka. Píseň byla asi za tím účelem složena,<br> Žalmista činí zmínku o Božím domě, o chrámu (1. 2), o tom, jak tam vystupovali israelští kmenové, aby došli buď soudního rozhodnutí, neb aby chválili Boha (4, 5); praví, že jest Jerusalém pěkně vystavěným městem. Z toho bychom mohli souditi, že byla píseň složena v pozdější době; radost z krásy města by se nejlépe vysvětlila v době po návratu z Babylona, když byl nový chrám postaven, město znovu ohraženo.<br> Massoretské znění, codex Sinaiticus (א LXX) mají v nadpise: {{Cizojazyčně|he|לדוד}} ''od Davida'', Ag. Sym. to též dosvědčují<ref>Syrský překlad má též: „Když přikázal Cyrus, aby se vyhnanci navrátili“,</ref>.<br> V ostatních řeckých rukopisech a překladech, ve Vulg., v aram. toho označení není; proto jest pochybným. Mohlo býti na začátek žalmu položeno z verše 5.<br> Před Davidem kmenové do Jerusaléma nechodívali;<noinclude></noinclude> 0sa4cj94qgx99y3g8h5u4e38qkprutv 0 97292 332861 2026-05-12T13:12:15Z Ioannes Lukas 17300 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | AUTOR = Jaroslav Sedláček | TITUL = Výklad posvátných žalmů | PŘEDCHOZÍ = 1119. žalm | ČÁST = 120. žalm | DALŠÍ = 121. žalm }} <pages index="Sedláček, Jaroslav - Výklad posvátných žalmů IIb.djvu" include="134-138" fromsection="120" tosection="120" />“ 332861 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jaroslav Sedláček | TITUL = Výklad posvátných žalmů | PŘEDCHOZÍ = 1119. žalm | ČÁST = 120. žalm | DALŠÍ = 121. žalm }} <pages index="Sedláček, Jaroslav - Výklad posvátných žalmů IIb.djvu" include="134-138" fromsection="120" tosection="120" /> 3gviq06uj7rjcorfljj1zzye715bo5q 250 97293 332864 2026-05-12T21:04:19Z Ioannes Lukas 17300 /* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „{{Cizojazyčně|grc| Ἥθ, Τήθ, Ἰώδ}} (Eus.{{Cizojazyčně|grc|Ἰώθ}}), {{Cizojazyčně|grc|Χάφ, Λάβδ, Μήμ, Νούμ}} (Eus. {{Cizojazyčně|grc|Νουν}}), {{Cizojazyčně|grc|Σάμχ, Ἄιν, Φή, Σαδή,}} (B: {{Cizojazyčně|grc|Τιαδή}}), {{Cizojazyčně|grc|Κώφ, Ῥής}} (B: {{Cizojazyčně|grc|Ῥήχς), Σέν}} (B: {{Cizojazyčně|grc|Χσέν}}), {{Cizojazyčně|grc|Θαύ.}} ---- I my máme znáti a zach…“ 332864 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude>{{Cizojazyčně|grc| Ἥθ, Τήθ, Ἰώδ}} (Eus.{{Cizojazyčně|grc|Ἰώθ}}), {{Cizojazyčně|grc|Χάφ, Λάβδ, Μήμ, Νούμ}} (Eus. {{Cizojazyčně|grc|Νουν}}), {{Cizojazyčně|grc|Σάμχ, Ἄιν, Φή, Σαδή,}} (B: {{Cizojazyčně|grc|Τιαδή}}), {{Cizojazyčně|grc|Κώφ, Ῥής}} (B: {{Cizojazyčně|grc|Ῥήχς), Σέν}} (B: {{Cizojazyčně|grc|Χσέν}}), {{Cizojazyčně|grc|Θαύ.}} ---- I my máme znáti a zachovávati a milovati Boží zákon, zákon Kristův a sv. evangelia jeho. ''Každodenně'' modlíme se tento žalm v církevních hodinkách, neboť denně a stále jest nám ostříhati Božích přikázání, stále máme prospívati a růsti v poznání a v lásce Božího zákona.<br> Žalm 118. jest rozdělen na ranní hodinky. V ''primě'' modlíme se v. 1—32; vyslovujeme pevný úmysl, že chceme přilnouti k Božímu zákonu a zachovávati jej dokonale a stále. V ''terci'' modlíme se v. 33—80; vzbuzujeme důvěru v Boha a prosíme o osvícení proti nepřátelské lsti pokušitelů. V ''sextě'' modlíme se v. 81—128 a povzbuzujeme se k boji proti pokušení a nedbalosti v zákoně. V ''noně'' modlímese v. 129—176; zbožný kněz tu pociťuje lásku, potěšení a svatý pokoj, jímž naplňuje Bůh a jeho zákon srdce a svědomí kněze. <section end=118 /><section begin=119 /> ''119. žalm.'' (H. 120.) {{Prostrkaně|První}} ''poutní'' píseň. == Proti svárlivým lidem. == Prosí za pomoc proti lživým a lstivým lidem, a předvídá jejich těžký trest (1—4),<br> stěžuje si, že mu bylo tak dlouho mezi nimi prodlévati, že jej napadali, když s nimi chtěl udržovati pokoj (5—7).<br> Tento žalm 119. jest prvním v řadě ''stupňových zpěvů'', {{Cizojazyčně|la|Psalmi graduales, ''Cantica graduum''}} (119—133, hebr. 120 až 134), snad lépe »poutní písně« jmenovaných. Hebr. se zove {{Cizojazyčně|he|שִׁיר הַמַּעֲלוֹת}}, o čemž viz vúvodě str. XXX. Tento nadpis by byl dle Königa (Syntax) společným, {{Cizojazyčně|he|שׁיר המ״}} by bylo tedy množné číslo (§ 267 ''hβ'' 304 c).<br> Tento žalm pojednává o stavu celého Israele, jenž bydlí mezi svárlivými lidmi, kteří lží a lstí vyvolávají různice a nesváry. Nepřátely a svárlivými sousedy by snad byli Samaritáné, kteří podobně Israele <noinclude>znepokojo-</noinclude><noinclude></noinclude> 1xw1yi181x6b4mrpsiwrbe2by3r49e5 0 97294 332867 2026-05-13T05:13:58Z Rulumas 19860 Meklenbursko nové 332867 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meklenbursko nové | PŘEDCHOZÍ = Meklenbursko | DALŠÍ = Meknes }} {{Textinfo | TITULEK = Meklenbursko nové | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;50. {{Kramerius|nkp|36643f00-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meklenbursko nové''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Bismarckovo souostroví}}}}. {{Konec formy}} rnlwq1md73ruu60uj4igm2nzcx162te 332868 332867 2026-05-13T05:15:45Z Rulumas 19860 Rulumas přesunul stránku [[Ottův slovník naučný/Meklenbursko nové]] na [[Ottův slovník naučný/Meklenbursko Nové]]: Překlep v názvu 332867 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meklenbursko nové | PŘEDCHOZÍ = Meklenbursko | DALŠÍ = Meknes }} {{Textinfo | TITULEK = Meklenbursko nové | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;50. {{Kramerius|nkp|36643f00-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meklenbursko nové''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Bismarckovo souostroví}}}}. {{Konec formy}} rnlwq1md73ruu60uj4igm2nzcx162te 332870 332868 2026-05-13T05:16:43Z Rulumas 19860 oprava 332870 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meklenbursko Nové | PŘEDCHOZÍ = Meklenbursko | DALŠÍ = Meknes }} {{Textinfo | TITULEK = Meklenbursko Nové | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;50. {{Kramerius|nkp|36643f00-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meklenbursko Nové''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Bismarckovo souostroví}}}}. {{Konec formy}} 88o8wmtv6ylyepb6ywxgx38c8va1aen