Autor:Arne Novák

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikizdroje</sitename>
    <dbname>cswikisource</dbname>
    <base>https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.47.0-wmf.6</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikizdroje</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikizdrojům</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="100" case="first-letter">Autor</namespace>
      <namespace key="101" case="first-letter">Diskuse k autorovi</namespace>
      <namespace key="102" case="first-letter">Edice</namespace>
      <namespace key="103" case="first-letter">Diskuse k edici</namespace>
      <namespace key="250" case="first-letter">Stránka</namespace>
      <namespace key="251" case="first-letter">Diskuse ke stránce</namespace>
      <namespace key="252" case="first-letter">Index</namespace>
      <namespace key="253" case="first-letter">Diskuse k indexu</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Autor:Arne Novák</title>
    <ns>100</ns>
    <id>20997</id>
    <revision>
      <id>333689</id>
      <parentid>333626</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T17:50:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Články v periodikách */ doplnění</comment>
      <origin>333689</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3945" sha1="hyb4n1ac4fhmpu4ae20566iog8ccgro" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = Arne
  | příjmení = Novák
  | Image = Arne Novak 1929.jpg
  | datum narození = 2. března 1880
  | místo narození = Litomyšl
  | datum úmrtí = 26. listopadu 1939
  | místo úmrtí = Polička
  | popis = literární kritik
}}
'''Arne Novák''' (1880–1939) byl český literární historik a kritik, bohemista a germanista, syn spisovatelky [[Autor:Teréza Nováková|Terézy Novákové]], synovec komeniologa a překladatele [[Autor:Jan Václav Novák|Jana V. Nováka]] a zeť překladatele [[Autor:Jaroslav Haasz|Jaroslava Haasze]]. {{Více}}

== Dílo ==
* [[Hovory okamžiků]]

=== Literární historie a kritika ===
* [[Karolina Světlá (Novák)|Karolina Světlá]] – nekrolog (1899)
* [[Euripides v kritice XVI. a XVII. století]] (1912) {{Online Kramerius|mzk|0dd5ed10-77e4-11e4-9c7b-5ef3fc9bb22f}}
* [[Jan Neruda]] (1914)
* [[Mužové a osudy|Mužové a osudy : Kniha studií a podobizen]] (1914) {{Online|https://archive.org/details/muovaosudykniha00novgoog}}
* [[České písemnictví s ptačí perspektivy]] (1920)
* [[Problémy moravské literatury]] (1921)
* [[Stojan]] (1934)
* [[Několik glos na okraji Gideova Návratu ze Sovětského svazu]] (1937)
* [[„Ne, prosím, to bych nemohl…“]] (1937) — kritika Čapkova dramatu [[Bílá nemoc]]
* [[Lidskost Karla Čapka]] (1939)
* [[Puškin]]

=== Články v periodikách ===

==== [[Národní listy]] ====
* [[Národní listy/1910/17. červenec/Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr|Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr]] (17. července 1910) – recenze prvního vydání Šrámkova románu
* [[Národní listy/1910/20. říjen/Svatopluk Čech na cestách|Svatopluk Čech na cestách]] (20. října 1910)
* [[Národní listy/1911/9. duben/Česká lyra|Česká lyra]] (9. dubna 1911)
* [[Národní listy/1911/16. duben/Básnický odkaz Karla Sabiny|Básnický odkaz Karla Sabiny]] (16. dubna 1911)
* [[Národní listy/1911/23. duben/O nových pracích literárně dějepisných|O nových pracích literárně dějepisných]] (23. dubna 1911)
* [[Národní listy/1911/7. květen/Kniha pamětí Aloisa Jiráska|Kniha pamětí Aloisa Jiráska]] (7. května 1911)
* [[Národní listy/1911/4. červen/Česká kniha o Björnsonovi|Česká kniha o Björnsonovi]] (4. června 1911) – recenze knihy Františka Tučného Svatvečer před zítřkem
* [[Národní listy/1911/20. srpen/Památce Jana Nerudy|Památce Jana Nerudy]] (20. srpna 1911) – k dvacátému výročí Nerudovy smrti
* [[Národní listy/1911/27. srpen/Boj proti nemravné literatuře?|Boj proti nemravné literatuře?]] (27. srpna 1911)
* [[Národní listy/1911/15. říjen/Národní pohádky|Národní pohádky]] (15. října 1911) – o nových pohádkových publikacích
* [[Národní listy/1911/8. listopad/Karel Jaromír Erben a jeho „Kytice“| Karel Jaromír Erben a jeho „Kytice“]] (8. listopadu 1911) – ke stému výročí Erbenova narození
* [[Národní listy/1911/31. prosinec/Tři činitelé|Tři činitelé]] (31. prosince 1911) – úvaha novoroční o literatuře, vydávání knih a o kritice
* [[Národní listy/1912/5. březen/Vilém Mrštík|Vilém Mrštík]] (5. března 1912) – nekrolog
* [[Národní listy/1912/6. říjen/Půlnoc bohů|Půlnoc bohů]] (6. října 1912) — recenze básnické prvotiny Rudolfa Medka

=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''AN.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Pfleger|Pfleger]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Picek|Picek]]
* [[Ottův slovník naučný/Pichl (příjmení)|Pichl]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Pichlová|Pichlová]]
* [[Ottův slovník naučný/Platen|Platen]] (část)

=== Jiné texty ===
* [[Praha barokní]] (1915)
* [[Zápas o hrob]] (1937)
* [[Ztracené kraje]] (1938)

[[Kategorie:Čeští kritici]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]</text>
      <sha1>hyb4n1ac4fhmpu4ae20566iog8ccgro</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Autor:Václav Rosický</title>
    <ns>100</ns>
    <id>22204</id>
    <revision>
      <id>333698</id>
      <parentid>333405</parentid>
      <timestamp>2026-06-13T04:09:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>/* Ottův slovník naučný */ Polární výška</comment>
      <origin>333698</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7088" sha1="k3ya9chyj7zlnr9pf4j1x65zxkzgl2x" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = Václav
  | příjmení = Rosický
  | Image = Casopis-1910-09-000e.jpg
  | datum narození = 28. září 1850
  | místo narození = Praha
  | datum úmrtí = 8. února 1929
  | místo úmrtí = Nechvalice u Sedlčan
  | popis = český učitel, meteorolog a stenograf
}}
'''Václav Rosický''' (1850–1929) byl český středoškolský profesor, meteorolog, stenograf a astronom.

== Dílo ==
* [[Staroměstský orloj v Praze]]: Dějiny orloje, astronomický úvod, popis strany zevní i vnitřního ústrojí, jakož i výklad, co a jak orloj ukazuje (1923) {{Online Kramerius|ABG001|229430}}

=== Články ===
* [[Astroláb z r. 1532]] (1918) {{Online Kramerius|mzk|d6292960-692f-11e6-9f9c-001018b5eb5c}}
* [[Jak se fotografuje Slunce]] (8.5.1918) {{Online Kramerius|mzk|1de78d50-f5b8-11e5-92c7-5ef3fc9ae867}}
* [[Nejstarší zvon v Praze]] (17.4.1918) {{Online Kramerius|mzk|838607b0-f66f-11e5-92c7-5ef3fc9ae867}}
* [[O Saturnovi]] (9.7.1919) {{Online Kramerius|mzk|9beda000-efc7-11e5-92c7-5ef3fc9ae867}}
* [[Sluneční hodiny ze slonové kosti z r. 1598]] (1918) {{Online Kramerius|mzk|4c64eb20-68cf-11e6-abea-5ef3fc9ae867}}
* [[Staročeský orloj na pražské radnici]] (10.03.1916) {{Online Kramerius|mzk|81050e60-84a5-11e4-9d8c-005056827e51}}
* [[Staroměstské náměstí v Praze před 100 lety]] (1.5.1918) {{Online Kramerius|mzk|113ce820-f5b8-11e5-8745-005056825209}}

=== Časopisecká tvorba ===

==== Časopis pro pěstování matematiky a fysiky ====
* [[Jaké optické vlastnosti mají saze]] (1880) {{Online|url=https://dml.cz/handle/10338.dmlcz/123536}}, {{Online|url=https://dml.cz/handle/10338.dmlcz/122870}}

=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''VRý'' nebo ''Vrn''. Je autorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Albedo|Albedo]]
* [[Ottův slovník naučný/Bailly|Bailly]]
* [[Ottův slovník naučný/Baily beads|Baily beads]]
* [[Ottův slovník naučný/Baily|Baily]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Bayer|Bayer]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Cacciatore|Cacciatore]]
* [[Ottův slovník naučný/Ceres (planetoida)|Ceres]]
* [[Ottův slovník naučný/Drechsler|Drechsler]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Ekliptická znamení|Ekliptická znamení]]
* [[Ottův slovník naučný/Ekliptika|Ekliptika]]
* [[Ottův slovník naučný/Epakty|Epakty]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Hale|Hale]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Hoek|Hoek]]
* [[Ottův slovník naučný/Horrocks|Horrocks]]
* [[Ottův slovník naučný/Huygensův okulár|Huygensův okulár]]
* [[Ottův slovník naučný/Hvězdárna|Hvězdárna]]
* [[Ottův slovník naučný/Hvězdářské nástroje|Hvězdářské nástroje]]
* [[Ottův slovník naučný/Hvězdářství|Hvězdářství]]
* [[Ottův slovník naučný/Hvězdokupa|Hvězdokupa]]
* [[Ottův slovník naučný/Hvězdopravectví|Hvězdopravectví]]
* [[Ottův slovník naučný/Hvězdoznalství|Hvězdoznalství]]
* [[Ottův slovník naučný/Hvězdy|Hvězdy]]
* [[Ottův slovník naučný/Hyady|Hyady]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Jaro|Jaro]]
* [[Ottův slovník naučný/Kalendářská znamení|Kalendářská znamení]]
* [[Ottův slovník naučný/Kayser|Kayser]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Kepler|Kepler]]
* [[Ottův slovník naučný/Koprník Mikuláš|Koprník Mikuláš]]
* [[Ottův slovník naučný/Koprníkova soustava a jeho význam|Koprníkova soustava a jeho význam]]
* [[Ottův slovník naučný/Legentil|Legentil]]
* [[Ottův slovník naučný/Librace|Librace]]
* [[Ottův slovník naučný/Lilio|Lilio]]
* [[Ottův slovník naučný/Lindemann|Lindemann]]
* [[Ottův slovník naučný/Liznar|Liznar]]
* [[Ottův slovník naučný/Lockyer|Lockyer]]
* [[Ottův slovník naučný/Luther|Luther]] (části 2 a 3)
* [[Ottův slovník naučný/Medvěd|Medvěd]]
* [[Ottův slovník naučný/Měsíc|Měsíc]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Mléčná dráha|Mléčná dráha]]
* [[Ottův slovník naučný/Nebe|Nebe]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Nedělní písmeno|Nedělní písmeno]]
* [[Ottův slovník naučný/Obzor|Obzor]]
* [[Ottův slovník naučný/Okkultace|Okkultace]]
* [[Ottův slovník naučný/Orion|Orion]]
* [[Ottův slovník naučný/Palitzsch|Palitzsch]]
* [[Ottův slovník naučný/Paměsíc|Paměsíc]]
* [[Ottův slovník naučný/Panna (astronomie)|Panna (astronomie)]]
* [[Ottův slovník naučný/Pape|Pape]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Paslunce|Paslunce]]
* [[Ottův slovník naučný/Pegasus|Pegasus]]
* [[Ottův slovník naučný/Perrotin|Perrotin]]
* [[Ottův slovník naučný/Perseus (souhvězdí)|Perseus (souhvězdí)]]
* [[Ottův slovník naučný/Pes (souhvězdí)|Pes (souhvězdí)]]
* [[Ottův slovník naučný/Petersen|Petersen]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Peters|Peters]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Piazzi|Piazzi]]
* [[Ottův slovník naučný/Picard|Picard]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Pickering|Pickering]]
* [[Ottův slovník naučný/Pigott|Pigott]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Plantamour|Plantamour]]
* [[Ottův slovník naučný/Polárka|Polárka]]
* [[Ottův slovník naučný/Polární výška|Polární výška]]
* [[Ottův slovník naučný/Pound James|Pound James]]
* [[Ottův slovník naučný/Powalky|Powalky]]
* [[Ottův slovník naučný/Prażmowski Adam|Prażmowski Adam]]
* [[Ottův slovník naučný/Protuberance|Protuberance]]
* [[Ottův slovník naučný/Půlnoc|Půlnoc]]
* [[Ottův slovník naučný/Regiomontanus|Regiomontanus]]
* [[Ottův slovník naučný/Rok|Rok]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Römer|Römer]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Rutherfurd|Rutherfurd]]
* [[Ottův slovník naučný/Ryby (astronomie)|Ryby]]
* [[Ottův slovník naučný/Souhvězdí|Souhvězdí]]
* [[Ottův slovník naučný/Thévenot|Thévenot]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Uranometrie|Uranometrie]]
* [[Ottův slovník naučný/Uranoskop|Uranoskop]]
* [[Ottův slovník naučný/Utzschneider, von|von Utzschneider]]
* [[Ottův slovník naučný/Váhy (souhvězdí)|Váhy (souhvězdí)]]
* [[Ottův slovník naučný/Venuše (Krasopaní)|Venuše (Krasopaní)]]
* [[Ottův slovník naučný/Vico (osoby)|Vico]] (část de V. Francesco)
* [[Ottův slovník naučný/Vidmo|Vidmo]]
* [[Ottův slovník naučný/von Lindenau|von Lindenau]]
* [[Ottův slovník naučný/Winnecke|Winnecke]]
* [[Ottův slovník naučný/Wolfers|Wolfers]]
* [[Ottův slovník naučný/Wolf|Wolf]] (části W. Rudolf a W. Max Franz Joseph Cornelius)
* [[Ottův slovník naučný/Wurm|Wurm]] (část W. Johann Friedrich)
* [[Ottův slovník naučný/Zatmění|Zatmění]]
* [[Ottův slovník naučný/Země|Země]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Zima|Zima]]
* [[Ottův slovník naučný/Zvířetníkové světlo|Zvířetníkové světlo]]
* [[Ottův slovník naučný/Zvířetník|Zvířetník]]

[[Kategorie:Astronomové]]
[[Kategorie:Meteorologové]]
[[Kategorie:Čeští autoři]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]</text>
      <sha1>k3ya9chyj7zlnr9pf4j1x65zxkzgl2x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Diskuse k Wikizdrojům:Ottův slovník naučný</title>
    <ns>5</ns>
    <id>27466</id>
    <revision>
      <id>333675</id>
      <parentid>307534</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T12:28:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mykhal</username>
        <id>7311</id>
      </contributor>
      <comment>nová sekce /* Zkratky autororů v položkách Wikidat */ (pozn.: pokud je už zavedena diskuse k O(tt)SN-WD zde jinde, možno přeusnout s pingem) /* Zkratky autorů v položkách článků ve Wikidatech */ (nové vlákno)</comment>
      <origin>333675</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="31273" sha1="dvw2km3wqft8plg6g00b96ejh60fgka" xml:space="preserve">Nešlo by nějak vyřešit, aby [http://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3APrefixIndex&amp;prefix=Ott%C5%AFv+slovn%C3%ADk+nau%C4%8Dn%C3%BD%2Fz&amp;namespace=0 tyto stránky] byly přístupné ve vyhledávání pod jménem bez předpony? Např &quot;z Žirotína&quot; bude nalezena pod Ž? Pomůže defaultsort nebo něco podobného? [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 27. 3. 2013, 08:32 (UTC)
:Jeden ze způsobů je, napsat předložku až za heslo, viz např. [[Ottův slovník naučný/Dědic (z)]]. --[[Uživatel:Sapfan|Sapfan]] ([[Diskuse s uživatelem:Sapfan|diskuse]]) 27. 3. 2013, 08:42 (UTC)
::To ale zase zkomplikuje vyhledávání přímým zadáváním článku (alt-shift-f). Ne každý bude vědět, že má tato hesla zadávat tímto způsobem, leda s nějakou poučkou na hlavní stránce OSN. Dokonce Google mi nechce článek &quot;z Dědic&quot; najít, ať zadávám, co zadávám. [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 27. 3. 2013, 15:29 (UTC)
::: No aby ho také našel, když je pouhé čtyři dny starý...&lt;br /&gt;Jinak nevím, co máte na mysli stran vyhledávání, nalezení &quot;z Žirotína&quot; pod Ž totiž [[Special:Search/Žirotína|normálně funguje]].&lt;br /&gt;{{Uživatel:Danny B./podpis}} 27. 3. 2013, 17:29 (UTC)
:::: Danny - Palu měl pravděpodobně na mysli vyhledávání článků začínajících na Ž ([[Speciální:PrefixIndex/Ottův_slovník_naučný/Ž]] odkazem ze stránky [[Ottův slovník naučný]]), a tam asi není jiná možnost než tu předložku dát až na konec. I když tento přístup má samozřejmě  nevýhody (např. nezkušeného přispěvatele či čtenáře to nenapadne). &lt;br /&gt; Jinak &quot;viditelnost&quot; hesel z Ottova slovníku je v Googlu obecně mizerná, většinou se objevují dost nízko - zvlášť pokud je na to téma obecně hodně stránek (např. Ždánice). Doporučuji vkládat šablonu &quot;Otto&quot; do příslušných článků na Wikipedii (pokud existují), to je podle mne nejlepší reklama. Btw, škoda, že nikde nejsou statistiky návštěvnosti jednotlivých stránek - bylo by zajímavé zjistit, co vlastně naše zákazníky zajímá a kolik jich je. A třeba sledovat, jak se taková návštěvnost změní po doplnění odkazu (šablony) na Wikipedii. Ale udělat něco podobného jako http://stats.grok.se asi není nic jednoduchého. --[[Uživatel:Sapfan|Sapfan]] ([[Diskuse s uživatelem:Sapfan|diskuse]]) 27. 3. 2013, 18:27 (UTC)
::::: Statistiky [http://stats.grok.se/cs.s/top jsou], ale zakuklené (nevím, proč). Jinak ''z Dědic'' opravdu ještě [https://www.google.cz/search?q=%22z+D%C4%9Bdic%22+site:wikisource.org není zaindexovaný].&lt;br /&gt;{{Uživatel:Danny B./podpis}} 27. 3. 2013, 20:23 (UTC)

== Statistiky ==
Nevím, jestli to udělal už někdo přede mnou, ale nikde ta čísla nevidím. Možná pro někoho budou zajímavá. Tabulku se zkratkami autorů jsem si dal do Excelu a vypadlo mi následující: Mimo vrchní redakci a odborné redaktory máme celkem 1&amp;nbsp;132 autorů Ottova slovníku, z nichž u 206 (18,2 %) nejsou zjištěny údaje o úmrtí. U 810 (71,6 %) autorů už jde o volné dílo, u 116 (10,2 %) jsou autorská práva ještě chráněna. Poslední zemřelý autor, resp. autorka Albina Honzáková, zemřela v roce 1973 a celý Ottův slovník bude autorsky volný v roce 2044. To za předpokladu, že bude platit současný autorský zákon a mezi autory s nezjištěným úmrtím se neobjeví nikdo, kdo zemřel po roce 1973. Ze zbývajících chráněných autorů (115) se 40 % (46) uvolní během následujících pěti let. 47 autorů používalo zkratku shodnou s některým z dalších autorů. Pokud jsem dobře počítal mezi autory je pouhých 13 žen. 

Jinak statistiky jsem udělal ke dni 29.8.2013 a k tomuto datu bylo zpracováno 3&amp;nbsp;879 hesel. Celkový počet hesel slovníku je odhadován na 200&amp;nbsp;000 a v tom případě jsou zpracována necelá 2 %. Mezi 1&amp;nbsp;000 nejnavštěvovanějších stránek Wikizdrojů patří i 68 hesel Ottova slovníku. 10 nejnavštěvovanějších hesel je: Marasmus, Slovník, Jus, Směnka, Komenský Jan Amos, Horní právo, Nalezinec, Sofismus, Čepobití a Abusus. --[[Uživatel:Radek Linner|Radek Linner]] ([[Diskuse s uživatelem:Radek Linner|diskuse]]) 29. 8. 2013, 15:54 (UTC)
:Díky za velmi zajímavou statistiku! Teď jen kéž by ta procenta zpracovanosti hesel rostla rychleji. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 29. 8. 2013, 16:55 (UTC)

== Seznam hesel ==

Dozvěděl jsem se od kolegy [[Uživatel:Martin Kotačka|Martina Kotačky]] o elektronické verzi Ottova slovníku a také o tom, že si vede evidenci, aby měl přehled, která hesla už na Wikizdrojích máme, a která tedy ještě zbývá vložit. I když je mi jasné, že není možné s ohledem na práva vydavatele z této elektronické verze nějak roboticky převádět hesla na Wikizdroje, bylo by možné s její pomocí alespoň sestavit na Wikizdrojích roboticky nějaký seznam všech hesel, ve kterém by se mohla označovat ta, která už byla vložena? Pokud by se to podařilo, tak by se možná v dalších fázích s tím seznamem mohlo pokračovat dál, např. roboticky označovat (či umazávat) již vytvořená hesla nebo barevně odlišit hesla volná apod., ale to případně až později, pro začátek by stačilo prosté vytvoření seznamu. Bylo by to možné a uměl by to někdo? [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 8. 11. 2013, 21:32 (UTC)

== Předložky na začátku názvu ==

V Ottově slovníku naučném jsou hesla, která obsahují na začátku svého názvu předložku, řazena až podle prvního písmena následujícího slova, například &quot;z&amp;nbsp;Bílé&quot; podle B nebo &quot;von&amp;nbsp;Kempelen&quot; podle K. Vkladatelé na Wikizdroje k tomu zatím přistupují dvěma způsoby, buď předložku v názvu nechají na svém místě, jako např. [[Ottův slovník naučný/z Bílé|z&amp;nbsp;Bílé]], nebo ji dají nakonec do závorky, např. [[Ottův slovník naučný/Dědic (z)|Dědic&amp;nbsp;(z)]], což si myslím, že bychom měli sjednotit. První způsob vypadá přirozeněji, ale nese problémy: heslo &quot;z&amp;nbsp;Bílé&quot; nelze vyhledat v seznamu hesel podle B a dokonce ani podle Z, lze ho najít jen v seznamu hesel podle malého z, což je ovšem možnost, kterou index na stránce [[Ottův slovník naučný]] vůbec nenabízí. Přestože dosud jsem hesla také vkládal prvním uvedeným způsobem, po zvážení bych se klonil k tomu druhému. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 13:09 (UTC)
:Já se kloním pro první přirozenější způsob. Má představa uživatele Ottova slovníku v reálné knihovně i na Wikizdrojích je taková, že jde a hledá konkrétní heslo. V tomto případě, pokud hledá šlechtický rod &quot;z&amp;nbsp;Bílé&quot;, vypíše jej takto přímo do vyhledávacího pole. Je pravda, že u &quot;von&amp;nbsp;Kempelena&quot; nemusí předpokládat onu nobilitační předložku, přesto jej ale Wikizdroje v nabídce vyhledaných možností nasměrují, jen musí ještě jednou kliknout navíc. Ale nijak na své představě netrvám, je mi víceméně jedno, v jaké to bude podobě a přizpůsobím se jakékoliv dohodnuté variantě. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 19. 11. 2013, 14:02 (UTC)
::Pak je ale otázka, k čemu tam ten index máme, když nezanedbatelnou část hesel v něm nebude prakticky možné najít. Když člověk ví, co přesně hledá, může to vypsat do vyhledávacího pole. Když ale hledá třeba &quot;z Bilenberka&quot;, ale neví, jestli se to náhodou nepíše z Bílenberka, z Bílenberga, z Bilenbergu, z Bílenbergu nebo von Bilenberg, tak než by zkoušel všechny možnosti, tak jde radši přes index. Tímto způsobem jsem na daný problém přišel i já. V papírovém slovníku přece člověk nehledá tak, že si zadá celé slovo. Nejdříve si najde B, pak Bi, pak Bil atd., až má, co potřebuje. Tady můžeme stejnou metodu použít jen v případě indexu. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 14:20 (UTC)
:::O.K. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 19. 11. 2013, 14:24 (UTC)
::::Pokud tedy nejsou námitky, budu zatím hesla psát dle vzoru &quot;[[Ottův slovník naučný/Dědic (z)|Dědic (z)]]&quot;, ale s přesunem těch stávajících bych počkal, jestli se ještě někdo nevyjádří později. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 19:05 (UTC)

:: Mi tohle přijde obdobné, jako kdybychom ze stejného důvodu začali odstraňovat diakritiku. V indexu se totiž znaky s diakritikou řadí naprosto nesmyslně až za znaky bez diakritiky. Člověk tak může hledat třeba &quot;Bácska&quot;, ale neví, jestli se to zrovna nepíše/v ottovi nepsalo Bacska, Báčka, Báczka, ... a tak než aby to všechno vypisoval, tak raději půjde do indexu a hledá ... Babčice - Babětín - Bachelet (eh?) - ... - (hele) Bacskó (ne nic, to je něco jiného) - ... - Baczko (taky nic) - Bacúch - Badalona (mno, asi to tu nemaj). --[[Uživatel:Reaperman|Reaperman]] ([[Diskuse s uživatelem:Reaperman|diskuse]]) 19. 11. 2013, 19:37 (UTC)

:::??? – Tady nebylo nic odstraněno, pouze přesunuto nakonec, což se běžně dělá, mockrát jsem viděl např.: Gogh, Vincent van (nikoliv: van Gogh, Vincent!!!). Diakritiku jsem ve slovnících nikdy odstraňovat neviděl. Několikrát jsem byl upozorněn, že tohle je knihovna, ale právě takto to mnohé knihovny dělají.
:::Navíc u řazení diakritiky jde o bug, který prý jednou bude odstraněn a všechno se bude řadit správně (takže je nesmyslné řazení předělávat a pak to zase u statisíců stránek ve wiki projektech vracet). Tady mne nenapadá, jak by to někdy mohlo být odstraněno záslužným zásahem do prostředí MediaWiki. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 22:30 (UTC)

:::: To &quot;prý&quot; už (jenom já) poslouchám asi sedm let. :) Nevím proč ty tři vykřičníky, já viděl i takovou variantu, ale nikdy jsem neviděl ''Bahnhof (von)'' (což je nepochybně proto, že literaturu o šlechtických rodech až na výjimky nečtu), který se mi osobně zdá nevhodný už proto, že závorku zde používáme pro rozlišovač významů. Celý ten můj komentář byl zaměřen na to, že chcete měnit přirozený zápis na základě jediného argumentu, totiž, že to zrovna v jednom nástroji nefunguje dle přání. Přitom alternativy v takovém případě existují - superkategorie, kde můžeme využít defaultsort; na hlavní stránce indexu čtenáři vysvětlit, že některé články o šlechtických rodech a šlechticích nalezne pěkně pohromadě pod &quot;von&quot; případně &quot;z&quot;; ... Stačí trochu fantazie a pak škrtat, co se nelíbí; ne se definitivně rozhodnout za jedno odpůledne. --[[Uživatel:Reaperman|Reaperman]] ([[Diskuse s uživatelem:Reaperman|diskuse]]) 19. 11. 2013, 23:50 (UTC)

:::::Zápis názvu hesla (v hlavičce a v infoboxu) by samozřejmě zůstal stejný, měnil by se jen název stránky. Ale jinak ano, superkategorie s defaultsortem by to taky vyřešila, a vypadá to elegantně. Bylo by pak možné upravit nebo nějak nahradit šablonu IndexSlovník tak, aby se dalo odkázat na konkrétní písmena této kategorie? Protože jinak by listování v superkategorii o 150 tisících heslech bylo nad lidské síly.
:::::Ještě mě napadlo, jestli by třeba nějak nešlo jenom současnou šablonu IndexSlovník upravit tak, aby neřadila podle názvu stránky, ale podle toho, co je uvedeno v defaultsort, ale protože se v těchto věcech nevyznám, tak možná jenom fantazíruju o něčem, co nejde dohromady.
:::::&lt;small&gt;Ty vykřičníky měly být jen prosté zdůraznění, podobně jako občas v řeči položím důraz na nějaké slovo, nebylo v tom nic útočného. Asi bych je měl přestat používat, není to poprvé, co se tím někdo cítil dotčen, ačkoliv to nebylo myšleno zle (na WP používám žlutý zvýrazňovač, ten tu ale není).&lt;/small&gt; [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 20. 11. 2013, 10:21 (UTC)
:::::: Aniž bych četl celou diskusi výše, reaguji jen na poslední návrh - ne, není to možné. Řazení v kategoriích je přístupné pouze v kategoriích a ne na jiných stránkách.&lt;br /&gt;{{Uživatel:Danny B./podpis}} 20. 11. 2013, 12:38 (UTC)

„Kdysi dávno“ (únor 2008) jsem zkoušel kategorizaci pomocí přesměrování (vizte [[Jeník a Hanička]] v [[:Kategorie:Pohádky]]). Sice z jiného důvodu − aby mohly být i jednotlivé Erbenovy pohádky na podstránkách, aniž by se v kategorii zobrazoval celý dlouhý název [[Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských/Jeník a Hanička]], ale princip by byl podobný. Za předpokládu, že takových hesel by nebyly (deseti)tisíce, by snad přesměrování typu [[Ottův slovník naučný/Bílé (z)]] nebo [[Ottův slovník naučný/Bílé, z]] → [[Ottův slovník naučný/z Bílé]] nemusela vadit. Obešlo by se to i bez superkategorie, protože jak si můžete vyzkoušet na [[Special:PrefixIndex/Jen]], fungovalo by i na strojově generovaném „abecedním“ seznamu stránek podle začátku názvu. Hesla by mohla (až na případné výjimky vyžadující použití rozlišovače) zůstat na názvech odpovídajících začátku hesel a nadále by fungovala navigace zachovávající pořadí hesel jako v tištěném OSN, ale zároveň by hesla byla dohledatelná v „abecedním“ [[Special:PrefixIndex/Ottův slovník naučný/]] nebo [[Special:Allpages/Ottův slovník naučný/X]] --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 20. 11. 2013, 12:36 (UTC)

:To se mi líbí, to by mělo vyřešit všechny problémy. --[[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 20. 11. 2013, 13:07 (UTC)

:Koukám, že přeskupení a uzávorkování se neujalo. To je asi v pořádku. Přesměrování hezká věc. Ale jak řešit, když je heslo odkazované z vícero dílů, ale má odlišné podoby? Já jsem to pořešil uzávorkováním &quot;předložky&quot; na místě. Popsal jsem v [[Diskuse:Ottův slovník naučný#Polotučná hesla]]. —[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 2. 10. 2024, 20:20 (UTC)

== Označování anonymního hesla ==
U anonymních hesel z Ottova slovníku jsem si všiml dvojí praxe vyplňování kolonky ''autor''. Jednak bývá vyplňována jako ''neznámý'' a jednak jako ''neuveden''. Tohle by též stálo za sjednocení. Klonil bych se k variantě ''neznámý'', vypadá to, že je převažující. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 19. 11. 2013, 14:37 (UTC)
:Zamýšlel jsem se nad tím relativně nedávno (vlastně poté, co mě Milda a Danny B. přesvědčili, že je potřeba to psát), a začal jsem používat &quot;neuveden&quot;, abych rozlišil případy, kdy je dílo zcela nepodepsané, od případů, kdy je podepsané, ale nelze zjistit, komu podpis patří (zejména v novinách různé nedešifrovatelné značky typu ''-ý-'', viz např. [[Kuřáci opia v Číně|zde]], které možná ve své době okruh zasvěcených znal, ale které dávno upadly v zapomenutí). Ale je to taková drobnost, nijak na tom netrvám. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 18:58 (UTC)
::K tomu ''-ý-'': úplně nejlepší by bylo buď tam uvést ''-ý-'' a nebo, když už, tak ''neznámý (-ý-)''. Samotné &quot;neznámý&quot; není podle mě úplně pravdivé, protože autor sice známý není, ale jeho zkratka ano, tj. podepsal se. --[[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 20. 11. 2013, 21:50 (UTC)
:::Však ano, autor je neznámý (tudíž v kolonce autor je &quot;neznámý&quot;) ale na konci článku se podepsal -ý- (tudíž na konci článku je uvedeno -ý-), viz [[Kuřáci opia v Číně|zde]]. Nebo myslíte, že do kolonky autor by se to mělo uvést ještě jednou? Myslím, že to není nutné, ale nevadilo by mi to. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 20. 11. 2013, 22:05 (UTC)
::::Dva různé články od neznámého autora nemusí pocházet od téhož člověka. Dva různé články od šifry -ý- pravděpodobně ano...--[[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 20. 11. 2013, 23:46 (UTC)

== Odkazy v médiích ==

Obdobu stránek [[w:Wikipedie:Ohlasy v médiích]] nebo [[w:Wikipedie:Wikipedie jako zdroj pro média]] (tato už není 2 roky aktualizovaná) tady nemáme, ale jako zajímavost by se dalo uvést, že i na díla ve Wikizdrojích, přesněji zdejší hesla z Ottova slovníku naučného, je odkazováno v médiích:
* heslo [[Ottův slovník naučný/Onanie|Onanie]] z článku [http://www.vitalia.cz/clanky/sexualnich-uchylek-je-na-pet-set/ Sexuálních úchylek je na pět set], Vitalia.cz 25. 7. 2014

== Kategorizace ==
Před nedávnou dobou jsem navrhl kategorizovat hesla z Ottova slovníku podle jeho vlastních kritérií. Šlo vlastně o marginální přpad s dnes zaniklou obcí. Tento můj návrh byl zdejšími přispěvateli z OSN přijat. Nicméně si za tímto návrhem stojím komplexně. Jelikož jsme projekt, který pracuje s původními zdroji, přičemž se striktně drží jejich originální podoby, mám za to, že &quot;vnitřní kategorizace&quot; jakéhokoliv dokumentu by měla odrážet jeho tehdejší podobu a z ní vycházet. Proto se mi nelíbí kategorie typu Česko v Ottově slovníku nebo Slovensko v Ottově slovníku. To jsou státní útvary, které v době jeho vydání neexistovaly a myslím, že by to měly i kategorie zohledňovat. Zájemce o páci s jakýmkoliv historickým pramenem, což dnes Otto bezesporu je, si musí uvědomit kontext jeho vypovídací hodnoty. A myslím, že i to by měly odrážet kategorie. Proto jsem pro postupnou rekategorizaci počínaje výše uvedenými kategoriemi Česko a Slovensko. Slovenské realie můžeme jednoduše vložit pod ''Uhersko v Ottově slovníku naučném'', s Českem to bude trochu komplikovanější. Navrhoval bych pro obecnější kategorii název ''Země kouny české v Ottově slovníku naučném'' a pro přesnější kategorie, např. u hesel o obcích, bych udělal podkategorie podle historických zemí, tj. Čech, Moravy a Slezska. Ostatně tak nám začínají i jednotlivé geografické články ''&quot;xxxx, ves v Čechách...&quot;'', ''&quot;YYYY, ves na Moravě...&quot;''. Jste pro tento nápad? Rád bych se do toho pustil ještě dříve, než překonáme 100 000 vložených hesel. :-) --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 28. 7. 2014, 17:45 (UTC)

:Chápu Martine vaše pohnutky, ale bohužel to nevidím moc reálně.

:Především by to v mnoha případech znamenalo neúměrně zatěžující pátrání, k jakému státu dané místo patřilo (Otto to vždycky neuvádí, napíše třeba hora v Africe nebo tak něco). Mnohá místa, která byla anglickými nebo jinými koloniemi, bychom pak museli kategorizovat např. jako XY ve Spojeném království, což by bylo více než zmatečné. U některých území ve vzdálených krajích nemuselo ani být jasné, komu vlastně patří. Také bychom narazili na problém, co všechno se tehdy dá považovat za samostatný stát, kromě vyložených kolonií tu máme totiž také celou škálu území polozávislých či loutkově ovládaných. 

:Navrhovaná kategorie Země koruny české v Ottově slovníku naučném dává určitý smysl, ale jednak to moc neodráží tehdejší realitu (de facto byly tehdy české země jen historický koncept, tyto země totiž byly integrální a neoddělitelnou součástí Rakouska, panovník se už ani neobtěžoval se nechat na vládce těchto zemí korunovat, rakouská koruna ho legitimovala i tam) a navíc ani Otto takto stejně nerozděloval. Když už, tak uvádí např. ves v Čechách, na Moravě, či Slezsku (teď z hlavy nevím, jak to měl s jinými českými zeměmi, např. s Kladskem). To by mi ale přišlo zbytečně komplikované.

:Ottův slovník vycházel dvacet let, ke kterému roku by se kategorizace měla vztahovat: vydání 1. či posledního dílu? Nebo u každého hesla jinak? To by mohl nastat také případ, že během té doby nějaké území změnilo státní příslušnost, a vesnice AAA (z 1. dílu) by byla uvedena v jiném státě, než sousední vesnice ZZZ (z 27. dílu), ačkoliv ve skutečnosti jejich osudy jsou stejné. Nebo může jít o stejnou vesnici se dvěma různými názvy, jednou je uvedena x-tém dílu a podruhé v y-tém. Nebo může být vesnice uvedena v 1. dílu a potom v dodatcích 28. dílu.

:Idaho se stalo součástí USA v roce 1890. Varianta A: vztáhneme to k 1. dílu. Výsledkem by bylo, že zdejší sídla by neměla v našich kategoriích nic společného s USA (i kdyby třeba byla založena až v době, kdy už Idaho součástí USA bylo). Varianta B: Vztáhneme to k posl. dílu. Pak nastává situace, že Otto uvede v 1. díle, že sídlo je v Idahu a my to zakategorizujeme jako v USA. To se vlastně neliší od současné kategorizace a zcela padá původní argument, že se chceme i v kategorizaci držet Otty. Varianta C: Sídla uvedená v 1. a 2. díle bychom kategorizovali jako v Idahu, a od 3. dílu jako v USA? Ať už bychom ale zvolili kteroukoliv variantu, je účelné se tím zabývat a pátrat po letopočtech?

:Vlastně bychom měli opustit i současné názvosloví, například pojem Spojené státy americké. Jenomže Ottovo názvosloví není moc jednotné. Měla by se kategorie jmenovat Spojené Obce severoamerické, Spojené Obce severo-americké, Spojené obce severoamerické nebo Spojené Obce Severoamerické? Měli bychom používat dnešní výraz rytec (právě mám v plánu založit kategorii Nizozemští rytci) nebo napodobit Ottu a nazvat ji Nízozemští ryjci?

:Pokud bychom překategorizovali slovenská města na uherská, tak bychom také měli ze Slovenska do Uher překategorizovat např. [[Ottův slovník naučný/Oblévačka|Oblévačka]], v čemž ovšem nevidím přínos.

:Navázal bych také na myšlenku, že se striktně držíme originální podoby zdroje. Ano, to je pravda, a právě proto bychom neměli napodobovat něco, co v původním zdroji nebylo. Stejně jako odlišujeme poznámky, které byly v původním díle, od poznámek, které tam vkládáme my, tak i u kategorií musí být na první pohled zřejmé, že jsou naším dílem (nikoliv Ottovým) vytvořeným v naší době. Kategorizaci vytváříme nyní a pro naše potřeby, a proto by naše potřeby měla zohledňovat. Napodobování ve stylu &quot;jak by to asi kategorizovali, kdyby to tehdy byli kategorizovali&quot; a) mi přijde zbytečně komplikované a b) se mi i příčí, neboť velmi snadno může vyústit spíše v paskvil. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 28. 7. 2014, 23:56 (UTC)

::Děkuji velmi za odpověď. Některé Vaše pohledy dávají smysl, s jinými bych polemizoval, ale do nějakých sáhodlouhých debat se mi nechce. Možná kdybychom třeba v budoucnu zorganizovali nějaké setkání &quot;Oťasů&quot;, kde bychom ušetřili čas při ossobní konverzaci, pak třeba ano. Zatím bych tedy nechal status quo, byť zrovna u těch obcí v Česku se mi ta kategorizace docela příčí. Ale ponechme to tedy tak. S pozdravem --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 29. 7. 2014, 05:19 (UTC)

:::Zdravím, kolega snesl řadu logických argumentů, takže se také přikláním k pokračování v daném systému. Co se týče nějakého setkání, napadla mě wikikonference, kam se sjíždí ze široka daleka, jistě by se v kuloárech našla chvíle pro neformální diskusi. Občas také narazím na něco, co bych potřeboval obšírně vysvětlit, ale nechci se stále ptát, tak problémové heslo raději přeskočím. Živá diskuse by byla fajn. --[[Uživatel:Hadonos|Hadonos]] ([[Diskuse s uživatelem:Hadonos|diskuse]]) 29. 7. 2014, 06:31 (UTC)
::::Setkání na nějaké Wikikonferenci by bylo fajn :-) Jinak ty argumenty nahoře jsem vychrlil tak rychle, protože jsem nad tím dříve dlouhou dobu také uvažoval a rozmýšlel různá pro a proti, takže jsem je měl už dávno všechny pohromadě. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 29. 7. 2014, 07:48 (UTC)
:::::Už jsem zval kolegu Hadonoše v soukromé zprávě 29. listopadu do Brna, které přebírá štafetu pořádání wikikonferencí. Rád tam uvidím i Vás. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 29. 7. 2014, 07:51 (UTC)

== Kategorizace přesměrovávacích hesel ==

Navážu na [[Wikizdroje:U pramene#Kategorie Hesla v Ottově slovníku naučném|diskusi U Pramene]] ohledně kategorizace přesměrovávacích hesel. Domnívám se, že je dobré i tato hesla kategorizovat, protože
* někdo může v kategorii hledat právě pod tím názvem, který je v OSN použit pouze jako přesměrování, a když to tam nebude, tak tam heslo nenajde, nebo s většími obtížemi (např. každého nenapadne hledat [[Ottův slovník naučný/Vůz Malý a Velký|Vůz Malý a Velký]] pod heslem [[Ottův slovník naučný/Medvěd|Medvěd]]).
* Některé věci jsou v OSN popsané jen v rámci širšího hesla a z užšího názvu vede jen přesměrování (např. [[Ottův slovník naučný/Juliánský kalendář|Juliánský kalendář]] přesměrovaný na obecnější heslo [[Ottův slovník naučný/Kalendář|Kalendář]]. Pro někoho může být užitečné, když v kategorii narazí alespoň na to přesměrování, které ho už navede.

Je pravda, že někdy se stane, že ta hesla jsou v abecedě vedle sebe, takže potom už ta potřeba není tak velká. Pokud bychom ale přesměrování kategorizovali např. z důvodů uvedených výše, pak by asi bylo dobré kvůli jednotnosti kategorizovat všechna.&lt;br&gt;[[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 15. 8. 2014, 15:35 (UTC)

: Pro mě to není problém, povedu v patrnosti, že kategorizovat jako ostatní hesla, jen v případě neznalosti daného pojmu zařadit alespoň do základní kategorie (většinou člověk odtuší, z jaké oblasti heslo pochází, ale někdy dost tápu a jsem lenivý prohledávat další svazky). Při zakládání je to jen řádek navíc. --[[Uživatel:Hadonos|Hadonos]] ([[Diskuse s uživatelem:Hadonos|diskuse]]) 15. 8. 2014, 16:59 (UTC)

::OK, díky. Jenom co se týká toho prohledávání dalších svazků, tak bylo by dobré dané heslo, na které přesměrování směruje, vždy překontrolovat, a to především a) jestli [[Wikizdroje:Ottův slovník naučný/Neexistující hesla|vůbec existuje]] a b) jak přesně se jmenuje a v přesměrování to zohlednit (např. zrovna teď jsem měl v hesle Bonaparte text „...vévoda Morny (v. t.)...“ a když jsem si to našel, tak jsem zjistil, že přesný název hesla je „de Morny“, takže to přesměrování pak mělo tvar „vévoda &lt;nowiki&gt;[[../de Morny|Morny]]&lt;/nowiki&gt; (v. t.)“). [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 15. 8. 2014, 18:07 (UTC)

== Zkratka pš. ==

Zdravím, co je zkratka pš. používaná u obcí jako třeba [[Ottův slovník naučný/Písky]]? Jedná se o poštu? Nebo p. školu (co je p.?)? Nebo? Díky. (kdyžtak raději ping) [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 8. 8. 2023, 23:14 (UTC)

:@[[Uživatel:Palu|Palu]] Bude to pošta, je to uváděné u všech vesnic a souhlasí to. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 3. 10. 2024, 11:09 (UTC)
:@[[Uživatel:Palu|Palu]] V jiném článku je {{Citace|… radnice, 5tř. obec. šk. pro chl. a pro dívky, soukr. židovská a průmyslová pokr. šk., pš., telegr. a četnická stanice…}}, v tomo kontextu je to 100% jasné. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 3. 10. 2024, 11:13 (UTC)

== Smazání kategorie ==

Jak se to dělá? Máme kategorii “[[:Kategorie:Čeští teologové v Ottově slovníku naučném]]”, která je prázdná (protože jediné dva členy jsem převedl do, podle mého už zavedené, kategorie “[[:Kategorie:Čeští duchovní v Ottově slovníku naučném]]”). Teď bych ale rád tuhle kategorii kompletně zrušil, aby nezaváděla neznalé k použití. Jak na to? [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 1. 3. 2025, 09:38 (UTC)

:@[[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] Stačí vložit {{š|smazat}}. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 1. 3. 2025, 16:05 (UTC)
:@[[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] Ale vzhledem k tomu, že existuje neprázdná [[:Kategorie:teologové v Ottově slovníku naučném]], nejsem si jist, zda je smazání na místě. {{Ping|Jan.Kamenicek}} jako zakladatel... [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 1. 3. 2025, 16:09 (UTC)
::Děkuji za prozvonění. Myslím, že v Ottově slovníku naučném je řada českých teologů, kteří by tuto kategorii zaplnili, takže pokud existují kategorie jako např. [[:Kategorie:Němečtí teologové v Ottově slovníku naučném]], tak bych tu českou spíš zaplňoval než mazal. Ale přepisu OSN na Wikizdroje jsem se věnoval již velmi dávno, takže rozhodnutí nechám spíš na současných přispěvatelích. --[[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 1. 3. 2025, 16:21 (UTC)
:::Já si moc nejsem jist jestli potřebujeme kromě duchovních ještě specifickou kategorii na teologii, kteří nejsou duchovními (asi tací existují, ale moc jich nebude). [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 1. 3. 2025, 17:11 (UTC)

== Wikidata ==

=== Zkratky autorů v položkách článků ve Wikidatech ===

V konkrétním hesle ([[Ottův slovník naučný/Depolarisace|Depolarisace]]) jsem si nebyl na základě zkratky jistý autorem (jiný obor). (To jsem zmínil ve shrnutí při založení). Ve WD položce jsem pro ho jistotu zatím nevložil, ale uvedl jsem dotyčnou &quot;šifru&quot;; jako ''author name string'' (ale nevylučuji, že existuje vhodnější property). (To tedy až po ověření, jak je to u prvního podepsaného hesla ([[Ottův slovník naučný/Aagh|Aagh]]), tam také doposud nebylo). --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 12. 6. 2026, 12:28 (UTC)</text>
      <sha1>dvw2km3wqft8plg6g00b96ejh60fgka</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>333676</id>
      <parentid>333675</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T12:31:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mykhal</username>
        <id>7311</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Wikidata */ .. pseudo-edit (pro formální zmínku sekce; v [[special:diff/333675|předch. ed.]] místo toho byla zmíněna omylem jen 2× podsekce)</comment>
      <origin>333676</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="31273" sha1="p707oglr5v1hwek1pz217175kwjmtdi" xml:space="preserve">Nešlo by nějak vyřešit, aby [http://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3APrefixIndex&amp;prefix=Ott%C5%AFv+slovn%C3%ADk+nau%C4%8Dn%C3%BD%2Fz&amp;namespace=0 tyto stránky] byly přístupné ve vyhledávání pod jménem bez předpony? Např &quot;z Žirotína&quot; bude nalezena pod Ž? Pomůže defaultsort nebo něco podobného? [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 27. 3. 2013, 08:32 (UTC)
:Jeden ze způsobů je, napsat předložku až za heslo, viz např. [[Ottův slovník naučný/Dědic (z)]]. --[[Uživatel:Sapfan|Sapfan]] ([[Diskuse s uživatelem:Sapfan|diskuse]]) 27. 3. 2013, 08:42 (UTC)
::To ale zase zkomplikuje vyhledávání přímým zadáváním článku (alt-shift-f). Ne každý bude vědět, že má tato hesla zadávat tímto způsobem, leda s nějakou poučkou na hlavní stránce OSN. Dokonce Google mi nechce článek &quot;z Dědic&quot; najít, ať zadávám, co zadávám. [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 27. 3. 2013, 15:29 (UTC)
::: No aby ho také našel, když je pouhé čtyři dny starý...&lt;br /&gt;Jinak nevím, co máte na mysli stran vyhledávání, nalezení &quot;z Žirotína&quot; pod Ž totiž [[Special:Search/Žirotína|normálně funguje]].&lt;br /&gt;{{Uživatel:Danny B./podpis}} 27. 3. 2013, 17:29 (UTC)
:::: Danny - Palu měl pravděpodobně na mysli vyhledávání článků začínajících na Ž ([[Speciální:PrefixIndex/Ottův_slovník_naučný/Ž]] odkazem ze stránky [[Ottův slovník naučný]]), a tam asi není jiná možnost než tu předložku dát až na konec. I když tento přístup má samozřejmě  nevýhody (např. nezkušeného přispěvatele či čtenáře to nenapadne). &lt;br /&gt; Jinak &quot;viditelnost&quot; hesel z Ottova slovníku je v Googlu obecně mizerná, většinou se objevují dost nízko - zvlášť pokud je na to téma obecně hodně stránek (např. Ždánice). Doporučuji vkládat šablonu &quot;Otto&quot; do příslušných článků na Wikipedii (pokud existují), to je podle mne nejlepší reklama. Btw, škoda, že nikde nejsou statistiky návštěvnosti jednotlivých stránek - bylo by zajímavé zjistit, co vlastně naše zákazníky zajímá a kolik jich je. A třeba sledovat, jak se taková návštěvnost změní po doplnění odkazu (šablony) na Wikipedii. Ale udělat něco podobného jako http://stats.grok.se asi není nic jednoduchého. --[[Uživatel:Sapfan|Sapfan]] ([[Diskuse s uživatelem:Sapfan|diskuse]]) 27. 3. 2013, 18:27 (UTC)
::::: Statistiky [http://stats.grok.se/cs.s/top jsou], ale zakuklené (nevím, proč). Jinak ''z Dědic'' opravdu ještě [https://www.google.cz/search?q=%22z+D%C4%9Bdic%22+site:wikisource.org není zaindexovaný].&lt;br /&gt;{{Uživatel:Danny B./podpis}} 27. 3. 2013, 20:23 (UTC)

== Statistiky ==
Nevím, jestli to udělal už někdo přede mnou, ale nikde ta čísla nevidím. Možná pro někoho budou zajímavá. Tabulku se zkratkami autorů jsem si dal do Excelu a vypadlo mi následující: Mimo vrchní redakci a odborné redaktory máme celkem 1&amp;nbsp;132 autorů Ottova slovníku, z nichž u 206 (18,2 %) nejsou zjištěny údaje o úmrtí. U 810 (71,6 %) autorů už jde o volné dílo, u 116 (10,2 %) jsou autorská práva ještě chráněna. Poslední zemřelý autor, resp. autorka Albina Honzáková, zemřela v roce 1973 a celý Ottův slovník bude autorsky volný v roce 2044. To za předpokladu, že bude platit současný autorský zákon a mezi autory s nezjištěným úmrtím se neobjeví nikdo, kdo zemřel po roce 1973. Ze zbývajících chráněných autorů (115) se 40 % (46) uvolní během následujících pěti let. 47 autorů používalo zkratku shodnou s některým z dalších autorů. Pokud jsem dobře počítal mezi autory je pouhých 13 žen. 

Jinak statistiky jsem udělal ke dni 29.8.2013 a k tomuto datu bylo zpracováno 3&amp;nbsp;879 hesel. Celkový počet hesel slovníku je odhadován na 200&amp;nbsp;000 a v tom případě jsou zpracována necelá 2 %. Mezi 1&amp;nbsp;000 nejnavštěvovanějších stránek Wikizdrojů patří i 68 hesel Ottova slovníku. 10 nejnavštěvovanějších hesel je: Marasmus, Slovník, Jus, Směnka, Komenský Jan Amos, Horní právo, Nalezinec, Sofismus, Čepobití a Abusus. --[[Uživatel:Radek Linner|Radek Linner]] ([[Diskuse s uživatelem:Radek Linner|diskuse]]) 29. 8. 2013, 15:54 (UTC)
:Díky za velmi zajímavou statistiku! Teď jen kéž by ta procenta zpracovanosti hesel rostla rychleji. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 29. 8. 2013, 16:55 (UTC)

== Seznam hesel ==

Dozvěděl jsem se od kolegy [[Uživatel:Martin Kotačka|Martina Kotačky]] o elektronické verzi Ottova slovníku a také o tom, že si vede evidenci, aby měl přehled, která hesla už na Wikizdrojích máme, a která tedy ještě zbývá vložit. I když je mi jasné, že není možné s ohledem na práva vydavatele z této elektronické verze nějak roboticky převádět hesla na Wikizdroje, bylo by možné s její pomocí alespoň sestavit na Wikizdrojích roboticky nějaký seznam všech hesel, ve kterém by se mohla označovat ta, která už byla vložena? Pokud by se to podařilo, tak by se možná v dalších fázích s tím seznamem mohlo pokračovat dál, např. roboticky označovat (či umazávat) již vytvořená hesla nebo barevně odlišit hesla volná apod., ale to případně až později, pro začátek by stačilo prosté vytvoření seznamu. Bylo by to možné a uměl by to někdo? [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 8. 11. 2013, 21:32 (UTC)

== Předložky na začátku názvu ==

V Ottově slovníku naučném jsou hesla, která obsahují na začátku svého názvu předložku, řazena až podle prvního písmena následujícího slova, například &quot;z&amp;nbsp;Bílé&quot; podle B nebo &quot;von&amp;nbsp;Kempelen&quot; podle K. Vkladatelé na Wikizdroje k tomu zatím přistupují dvěma způsoby, buď předložku v názvu nechají na svém místě, jako např. [[Ottův slovník naučný/z Bílé|z&amp;nbsp;Bílé]], nebo ji dají nakonec do závorky, např. [[Ottův slovník naučný/Dědic (z)|Dědic&amp;nbsp;(z)]], což si myslím, že bychom měli sjednotit. První způsob vypadá přirozeněji, ale nese problémy: heslo &quot;z&amp;nbsp;Bílé&quot; nelze vyhledat v seznamu hesel podle B a dokonce ani podle Z, lze ho najít jen v seznamu hesel podle malého z, což je ovšem možnost, kterou index na stránce [[Ottův slovník naučný]] vůbec nenabízí. Přestože dosud jsem hesla také vkládal prvním uvedeným způsobem, po zvážení bych se klonil k tomu druhému. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 13:09 (UTC)
:Já se kloním pro první přirozenější způsob. Má představa uživatele Ottova slovníku v reálné knihovně i na Wikizdrojích je taková, že jde a hledá konkrétní heslo. V tomto případě, pokud hledá šlechtický rod &quot;z&amp;nbsp;Bílé&quot;, vypíše jej takto přímo do vyhledávacího pole. Je pravda, že u &quot;von&amp;nbsp;Kempelena&quot; nemusí předpokládat onu nobilitační předložku, přesto jej ale Wikizdroje v nabídce vyhledaných možností nasměrují, jen musí ještě jednou kliknout navíc. Ale nijak na své představě netrvám, je mi víceméně jedno, v jaké to bude podobě a přizpůsobím se jakékoliv dohodnuté variantě. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 19. 11. 2013, 14:02 (UTC)
::Pak je ale otázka, k čemu tam ten index máme, když nezanedbatelnou část hesel v něm nebude prakticky možné najít. Když člověk ví, co přesně hledá, může to vypsat do vyhledávacího pole. Když ale hledá třeba &quot;z Bilenberka&quot;, ale neví, jestli se to náhodou nepíše z Bílenberka, z Bílenberga, z Bilenbergu, z Bílenbergu nebo von Bilenberg, tak než by zkoušel všechny možnosti, tak jde radši přes index. Tímto způsobem jsem na daný problém přišel i já. V papírovém slovníku přece člověk nehledá tak, že si zadá celé slovo. Nejdříve si najde B, pak Bi, pak Bil atd., až má, co potřebuje. Tady můžeme stejnou metodu použít jen v případě indexu. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 14:20 (UTC)
:::O.K. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 19. 11. 2013, 14:24 (UTC)
::::Pokud tedy nejsou námitky, budu zatím hesla psát dle vzoru &quot;[[Ottův slovník naučný/Dědic (z)|Dědic (z)]]&quot;, ale s přesunem těch stávajících bych počkal, jestli se ještě někdo nevyjádří později. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 19:05 (UTC)

:: Mi tohle přijde obdobné, jako kdybychom ze stejného důvodu začali odstraňovat diakritiku. V indexu se totiž znaky s diakritikou řadí naprosto nesmyslně až za znaky bez diakritiky. Člověk tak může hledat třeba &quot;Bácska&quot;, ale neví, jestli se to zrovna nepíše/v ottovi nepsalo Bacska, Báčka, Báczka, ... a tak než aby to všechno vypisoval, tak raději půjde do indexu a hledá ... Babčice - Babětín - Bachelet (eh?) - ... - (hele) Bacskó (ne nic, to je něco jiného) - ... - Baczko (taky nic) - Bacúch - Badalona (mno, asi to tu nemaj). --[[Uživatel:Reaperman|Reaperman]] ([[Diskuse s uživatelem:Reaperman|diskuse]]) 19. 11. 2013, 19:37 (UTC)

:::??? – Tady nebylo nic odstraněno, pouze přesunuto nakonec, což se běžně dělá, mockrát jsem viděl např.: Gogh, Vincent van (nikoliv: van Gogh, Vincent!!!). Diakritiku jsem ve slovnících nikdy odstraňovat neviděl. Několikrát jsem byl upozorněn, že tohle je knihovna, ale právě takto to mnohé knihovny dělají.
:::Navíc u řazení diakritiky jde o bug, který prý jednou bude odstraněn a všechno se bude řadit správně (takže je nesmyslné řazení předělávat a pak to zase u statisíců stránek ve wiki projektech vracet). Tady mne nenapadá, jak by to někdy mohlo být odstraněno záslužným zásahem do prostředí MediaWiki. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 22:30 (UTC)

:::: To &quot;prý&quot; už (jenom já) poslouchám asi sedm let. :) Nevím proč ty tři vykřičníky, já viděl i takovou variantu, ale nikdy jsem neviděl ''Bahnhof (von)'' (což je nepochybně proto, že literaturu o šlechtických rodech až na výjimky nečtu), který se mi osobně zdá nevhodný už proto, že závorku zde používáme pro rozlišovač významů. Celý ten můj komentář byl zaměřen na to, že chcete měnit přirozený zápis na základě jediného argumentu, totiž, že to zrovna v jednom nástroji nefunguje dle přání. Přitom alternativy v takovém případě existují - superkategorie, kde můžeme využít defaultsort; na hlavní stránce indexu čtenáři vysvětlit, že některé články o šlechtických rodech a šlechticích nalezne pěkně pohromadě pod &quot;von&quot; případně &quot;z&quot;; ... Stačí trochu fantazie a pak škrtat, co se nelíbí; ne se definitivně rozhodnout za jedno odpůledne. --[[Uživatel:Reaperman|Reaperman]] ([[Diskuse s uživatelem:Reaperman|diskuse]]) 19. 11. 2013, 23:50 (UTC)

:::::Zápis názvu hesla (v hlavičce a v infoboxu) by samozřejmě zůstal stejný, měnil by se jen název stránky. Ale jinak ano, superkategorie s defaultsortem by to taky vyřešila, a vypadá to elegantně. Bylo by pak možné upravit nebo nějak nahradit šablonu IndexSlovník tak, aby se dalo odkázat na konkrétní písmena této kategorie? Protože jinak by listování v superkategorii o 150 tisících heslech bylo nad lidské síly.
:::::Ještě mě napadlo, jestli by třeba nějak nešlo jenom současnou šablonu IndexSlovník upravit tak, aby neřadila podle názvu stránky, ale podle toho, co je uvedeno v defaultsort, ale protože se v těchto věcech nevyznám, tak možná jenom fantazíruju o něčem, co nejde dohromady.
:::::&lt;small&gt;Ty vykřičníky měly být jen prosté zdůraznění, podobně jako občas v řeči položím důraz na nějaké slovo, nebylo v tom nic útočného. Asi bych je měl přestat používat, není to poprvé, co se tím někdo cítil dotčen, ačkoliv to nebylo myšleno zle (na WP používám žlutý zvýrazňovač, ten tu ale není).&lt;/small&gt; [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 20. 11. 2013, 10:21 (UTC)
:::::: Aniž bych četl celou diskusi výše, reaguji jen na poslední návrh - ne, není to možné. Řazení v kategoriích je přístupné pouze v kategoriích a ne na jiných stránkách.&lt;br /&gt;{{Uživatel:Danny B./podpis}} 20. 11. 2013, 12:38 (UTC)

„Kdysi dávno“ (únor 2008) jsem zkoušel kategorizaci pomocí přesměrování (vizte [[Jeník a Hanička]] v [[:Kategorie:Pohádky]]). Sice z jiného důvodu − aby mohly být i jednotlivé Erbenovy pohádky na podstránkách, aniž by se v kategorii zobrazoval celý dlouhý název [[Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských/Jeník a Hanička]], ale princip by byl podobný. Za předpokládu, že takových hesel by nebyly (deseti)tisíce, by snad přesměrování typu [[Ottův slovník naučný/Bílé (z)]] nebo [[Ottův slovník naučný/Bílé, z]] → [[Ottův slovník naučný/z Bílé]] nemusela vadit. Obešlo by se to i bez superkategorie, protože jak si můžete vyzkoušet na [[Special:PrefixIndex/Jen]], fungovalo by i na strojově generovaném „abecedním“ seznamu stránek podle začátku názvu. Hesla by mohla (až na případné výjimky vyžadující použití rozlišovače) zůstat na názvech odpovídajících začátku hesel a nadále by fungovala navigace zachovávající pořadí hesel jako v tištěném OSN, ale zároveň by hesla byla dohledatelná v „abecedním“ [[Special:PrefixIndex/Ottův slovník naučný/]] nebo [[Special:Allpages/Ottův slovník naučný/X]] --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 20. 11. 2013, 12:36 (UTC)

:To se mi líbí, to by mělo vyřešit všechny problémy. --[[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 20. 11. 2013, 13:07 (UTC)

:Koukám, že přeskupení a uzávorkování se neujalo. To je asi v pořádku. Přesměrování hezká věc. Ale jak řešit, když je heslo odkazované z vícero dílů, ale má odlišné podoby? Já jsem to pořešil uzávorkováním &quot;předložky&quot; na místě. Popsal jsem v [[Diskuse:Ottův slovník naučný#Polotučná hesla]]. —[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 2. 10. 2024, 20:20 (UTC)

== Označování anonymního hesla ==
U anonymních hesel z Ottova slovníku jsem si všiml dvojí praxe vyplňování kolonky ''autor''. Jednak bývá vyplňována jako ''neznámý'' a jednak jako ''neuveden''. Tohle by též stálo za sjednocení. Klonil bych se k variantě ''neznámý'', vypadá to, že je převažující. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 19. 11. 2013, 14:37 (UTC)
:Zamýšlel jsem se nad tím relativně nedávno (vlastně poté, co mě Milda a Danny B. přesvědčili, že je potřeba to psát), a začal jsem používat &quot;neuveden&quot;, abych rozlišil případy, kdy je dílo zcela nepodepsané, od případů, kdy je podepsané, ale nelze zjistit, komu podpis patří (zejména v novinách různé nedešifrovatelné značky typu ''-ý-'', viz např. [[Kuřáci opia v Číně|zde]], které možná ve své době okruh zasvěcených znal, ale které dávno upadly v zapomenutí). Ale je to taková drobnost, nijak na tom netrvám. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 18:58 (UTC)
::K tomu ''-ý-'': úplně nejlepší by bylo buď tam uvést ''-ý-'' a nebo, když už, tak ''neznámý (-ý-)''. Samotné &quot;neznámý&quot; není podle mě úplně pravdivé, protože autor sice známý není, ale jeho zkratka ano, tj. podepsal se. --[[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 20. 11. 2013, 21:50 (UTC)
:::Však ano, autor je neznámý (tudíž v kolonce autor je &quot;neznámý&quot;) ale na konci článku se podepsal -ý- (tudíž na konci článku je uvedeno -ý-), viz [[Kuřáci opia v Číně|zde]]. Nebo myslíte, že do kolonky autor by se to mělo uvést ještě jednou? Myslím, že to není nutné, ale nevadilo by mi to. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 20. 11. 2013, 22:05 (UTC)
::::Dva různé články od neznámého autora nemusí pocházet od téhož člověka. Dva různé články od šifry -ý- pravděpodobně ano...--[[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 20. 11. 2013, 23:46 (UTC)

== Odkazy v médiích ==

Obdobu stránek [[w:Wikipedie:Ohlasy v médiích]] nebo [[w:Wikipedie:Wikipedie jako zdroj pro média]] (tato už není 2 roky aktualizovaná) tady nemáme, ale jako zajímavost by se dalo uvést, že i na díla ve Wikizdrojích, přesněji zdejší hesla z Ottova slovníku naučného, je odkazováno v médiích:
* heslo [[Ottův slovník naučný/Onanie|Onanie]] z článku [http://www.vitalia.cz/clanky/sexualnich-uchylek-je-na-pet-set/ Sexuálních úchylek je na pět set], Vitalia.cz 25. 7. 2014

== Kategorizace ==
Před nedávnou dobou jsem navrhl kategorizovat hesla z Ottova slovníku podle jeho vlastních kritérií. Šlo vlastně o marginální přpad s dnes zaniklou obcí. Tento můj návrh byl zdejšími přispěvateli z OSN přijat. Nicméně si za tímto návrhem stojím komplexně. Jelikož jsme projekt, který pracuje s původními zdroji, přičemž se striktně drží jejich originální podoby, mám za to, že &quot;vnitřní kategorizace&quot; jakéhokoliv dokumentu by měla odrážet jeho tehdejší podobu a z ní vycházet. Proto se mi nelíbí kategorie typu Česko v Ottově slovníku nebo Slovensko v Ottově slovníku. To jsou státní útvary, které v době jeho vydání neexistovaly a myslím, že by to měly i kategorie zohledňovat. Zájemce o páci s jakýmkoliv historickým pramenem, což dnes Otto bezesporu je, si musí uvědomit kontext jeho vypovídací hodnoty. A myslím, že i to by měly odrážet kategorie. Proto jsem pro postupnou rekategorizaci počínaje výše uvedenými kategoriemi Česko a Slovensko. Slovenské realie můžeme jednoduše vložit pod ''Uhersko v Ottově slovníku naučném'', s Českem to bude trochu komplikovanější. Navrhoval bych pro obecnější kategorii název ''Země kouny české v Ottově slovníku naučném'' a pro přesnější kategorie, např. u hesel o obcích, bych udělal podkategorie podle historických zemí, tj. Čech, Moravy a Slezska. Ostatně tak nám začínají i jednotlivé geografické články ''&quot;xxxx, ves v Čechách...&quot;'', ''&quot;YYYY, ves na Moravě...&quot;''. Jste pro tento nápad? Rád bych se do toho pustil ještě dříve, než překonáme 100 000 vložených hesel. :-) --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 28. 7. 2014, 17:45 (UTC)

:Chápu Martine vaše pohnutky, ale bohužel to nevidím moc reálně.

:Především by to v mnoha případech znamenalo neúměrně zatěžující pátrání, k jakému státu dané místo patřilo (Otto to vždycky neuvádí, napíše třeba hora v Africe nebo tak něco). Mnohá místa, která byla anglickými nebo jinými koloniemi, bychom pak museli kategorizovat např. jako XY ve Spojeném království, což by bylo více než zmatečné. U některých území ve vzdálených krajích nemuselo ani být jasné, komu vlastně patří. Také bychom narazili na problém, co všechno se tehdy dá považovat za samostatný stát, kromě vyložených kolonií tu máme totiž také celou škálu území polozávislých či loutkově ovládaných. 

:Navrhovaná kategorie Země koruny české v Ottově slovníku naučném dává určitý smysl, ale jednak to moc neodráží tehdejší realitu (de facto byly tehdy české země jen historický koncept, tyto země totiž byly integrální a neoddělitelnou součástí Rakouska, panovník se už ani neobtěžoval se nechat na vládce těchto zemí korunovat, rakouská koruna ho legitimovala i tam) a navíc ani Otto takto stejně nerozděloval. Když už, tak uvádí např. ves v Čechách, na Moravě, či Slezsku (teď z hlavy nevím, jak to měl s jinými českými zeměmi, např. s Kladskem). To by mi ale přišlo zbytečně komplikované.

:Ottův slovník vycházel dvacet let, ke kterému roku by se kategorizace měla vztahovat: vydání 1. či posledního dílu? Nebo u každého hesla jinak? To by mohl nastat také případ, že během té doby nějaké území změnilo státní příslušnost, a vesnice AAA (z 1. dílu) by byla uvedena v jiném státě, než sousední vesnice ZZZ (z 27. dílu), ačkoliv ve skutečnosti jejich osudy jsou stejné. Nebo může jít o stejnou vesnici se dvěma různými názvy, jednou je uvedena x-tém dílu a podruhé v y-tém. Nebo může být vesnice uvedena v 1. dílu a potom v dodatcích 28. dílu.

:Idaho se stalo součástí USA v roce 1890. Varianta A: vztáhneme to k 1. dílu. Výsledkem by bylo, že zdejší sídla by neměla v našich kategoriích nic společného s USA (i kdyby třeba byla založena až v době, kdy už Idaho součástí USA bylo). Varianta B: Vztáhneme to k posl. dílu. Pak nastává situace, že Otto uvede v 1. díle, že sídlo je v Idahu a my to zakategorizujeme jako v USA. To se vlastně neliší od současné kategorizace a zcela padá původní argument, že se chceme i v kategorizaci držet Otty. Varianta C: Sídla uvedená v 1. a 2. díle bychom kategorizovali jako v Idahu, a od 3. dílu jako v USA? Ať už bychom ale zvolili kteroukoliv variantu, je účelné se tím zabývat a pátrat po letopočtech?

:Vlastně bychom měli opustit i současné názvosloví, například pojem Spojené státy americké. Jenomže Ottovo názvosloví není moc jednotné. Měla by se kategorie jmenovat Spojené Obce severoamerické, Spojené Obce severo-americké, Spojené obce severoamerické nebo Spojené Obce Severoamerické? Měli bychom používat dnešní výraz rytec (právě mám v plánu založit kategorii Nizozemští rytci) nebo napodobit Ottu a nazvat ji Nízozemští ryjci?

:Pokud bychom překategorizovali slovenská města na uherská, tak bychom také měli ze Slovenska do Uher překategorizovat např. [[Ottův slovník naučný/Oblévačka|Oblévačka]], v čemž ovšem nevidím přínos.

:Navázal bych také na myšlenku, že se striktně držíme originální podoby zdroje. Ano, to je pravda, a právě proto bychom neměli napodobovat něco, co v původním zdroji nebylo. Stejně jako odlišujeme poznámky, které byly v původním díle, od poznámek, které tam vkládáme my, tak i u kategorií musí být na první pohled zřejmé, že jsou naším dílem (nikoliv Ottovým) vytvořeným v naší době. Kategorizaci vytváříme nyní a pro naše potřeby, a proto by naše potřeby měla zohledňovat. Napodobování ve stylu &quot;jak by to asi kategorizovali, kdyby to tehdy byli kategorizovali&quot; a) mi přijde zbytečně komplikované a b) se mi i příčí, neboť velmi snadno může vyústit spíše v paskvil. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 28. 7. 2014, 23:56 (UTC)

::Děkuji velmi za odpověď. Některé Vaše pohledy dávají smysl, s jinými bych polemizoval, ale do nějakých sáhodlouhých debat se mi nechce. Možná kdybychom třeba v budoucnu zorganizovali nějaké setkání &quot;Oťasů&quot;, kde bychom ušetřili čas při ossobní konverzaci, pak třeba ano. Zatím bych tedy nechal status quo, byť zrovna u těch obcí v Česku se mi ta kategorizace docela příčí. Ale ponechme to tedy tak. S pozdravem --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 29. 7. 2014, 05:19 (UTC)

:::Zdravím, kolega snesl řadu logických argumentů, takže se také přikláním k pokračování v daném systému. Co se týče nějakého setkání, napadla mě wikikonference, kam se sjíždí ze široka daleka, jistě by se v kuloárech našla chvíle pro neformální diskusi. Občas také narazím na něco, co bych potřeboval obšírně vysvětlit, ale nechci se stále ptát, tak problémové heslo raději přeskočím. Živá diskuse by byla fajn. --[[Uživatel:Hadonos|Hadonos]] ([[Diskuse s uživatelem:Hadonos|diskuse]]) 29. 7. 2014, 06:31 (UTC)
::::Setkání na nějaké Wikikonferenci by bylo fajn :-) Jinak ty argumenty nahoře jsem vychrlil tak rychle, protože jsem nad tím dříve dlouhou dobu také uvažoval a rozmýšlel různá pro a proti, takže jsem je měl už dávno všechny pohromadě. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 29. 7. 2014, 07:48 (UTC)
:::::Už jsem zval kolegu Hadonoše v soukromé zprávě 29. listopadu do Brna, které přebírá štafetu pořádání wikikonferencí. Rád tam uvidím i Vás. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 29. 7. 2014, 07:51 (UTC)

== Kategorizace přesměrovávacích hesel ==

Navážu na [[Wikizdroje:U pramene#Kategorie Hesla v Ottově slovníku naučném|diskusi U Pramene]] ohledně kategorizace přesměrovávacích hesel. Domnívám se, že je dobré i tato hesla kategorizovat, protože
* někdo může v kategorii hledat právě pod tím názvem, který je v OSN použit pouze jako přesměrování, a když to tam nebude, tak tam heslo nenajde, nebo s většími obtížemi (např. každého nenapadne hledat [[Ottův slovník naučný/Vůz Malý a Velký|Vůz Malý a Velký]] pod heslem [[Ottův slovník naučný/Medvěd|Medvěd]]).
* Některé věci jsou v OSN popsané jen v rámci širšího hesla a z užšího názvu vede jen přesměrování (např. [[Ottův slovník naučný/Juliánský kalendář|Juliánský kalendář]] přesměrovaný na obecnější heslo [[Ottův slovník naučný/Kalendář|Kalendář]]. Pro někoho může být užitečné, když v kategorii narazí alespoň na to přesměrování, které ho už navede.

Je pravda, že někdy se stane, že ta hesla jsou v abecedě vedle sebe, takže potom už ta potřeba není tak velká. Pokud bychom ale přesměrování kategorizovali např. z důvodů uvedených výše, pak by asi bylo dobré kvůli jednotnosti kategorizovat všechna.&lt;br&gt;[[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 15. 8. 2014, 15:35 (UTC)

: Pro mě to není problém, povedu v patrnosti, že kategorizovat jako ostatní hesla, jen v případě neznalosti daného pojmu zařadit alespoň do základní kategorie (většinou člověk odtuší, z jaké oblasti heslo pochází, ale někdy dost tápu a jsem lenivý prohledávat další svazky). Při zakládání je to jen řádek navíc. --[[Uživatel:Hadonos|Hadonos]] ([[Diskuse s uživatelem:Hadonos|diskuse]]) 15. 8. 2014, 16:59 (UTC)

::OK, díky. Jenom co se týká toho prohledávání dalších svazků, tak bylo by dobré dané heslo, na které přesměrování směruje, vždy překontrolovat, a to především a) jestli [[Wikizdroje:Ottův slovník naučný/Neexistující hesla|vůbec existuje]] a b) jak přesně se jmenuje a v přesměrování to zohlednit (např. zrovna teď jsem měl v hesle Bonaparte text „...vévoda Morny (v. t.)...“ a když jsem si to našel, tak jsem zjistil, že přesný název hesla je „de Morny“, takže to přesměrování pak mělo tvar „vévoda &lt;nowiki&gt;[[../de Morny|Morny]]&lt;/nowiki&gt; (v. t.)“). [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 15. 8. 2014, 18:07 (UTC)

== Zkratka pš. ==

Zdravím, co je zkratka pš. používaná u obcí jako třeba [[Ottův slovník naučný/Písky]]? Jedná se o poštu? Nebo p. školu (co je p.?)? Nebo? Díky. (kdyžtak raději ping) [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 8. 8. 2023, 23:14 (UTC)

:@[[Uživatel:Palu|Palu]] Bude to pošta, je to uváděné u všech vesnic a souhlasí to. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 3. 10. 2024, 11:09 (UTC)
:@[[Uživatel:Palu|Palu]] V jiném článku je {{Citace|… radnice, 5tř. obec. šk. pro chl. a pro dívky, soukr. židovská a průmyslová pokr. šk., pš., telegr. a četnická stanice…}}, v tomo kontextu je to 100% jasné. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 3. 10. 2024, 11:13 (UTC)

== Smazání kategorie ==

Jak se to dělá? Máme kategorii “[[:Kategorie:Čeští teologové v Ottově slovníku naučném]]”, která je prázdná (protože jediné dva členy jsem převedl do, podle mého už zavedené, kategorie “[[:Kategorie:Čeští duchovní v Ottově slovníku naučném]]”). Teď bych ale rád tuhle kategorii kompletně zrušil, aby nezaváděla neznalé k použití. Jak na to? [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 1. 3. 2025, 09:38 (UTC)

:@[[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] Stačí vložit {{š|smazat}}. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 1. 3. 2025, 16:05 (UTC)
:@[[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] Ale vzhledem k tomu, že existuje neprázdná [[:Kategorie:teologové v Ottově slovníku naučném]], nejsem si jist, zda je smazání na místě. {{Ping|Jan.Kamenicek}} jako zakladatel... [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 1. 3. 2025, 16:09 (UTC)
::Děkuji za prozvonění. Myslím, že v Ottově slovníku naučném je řada českých teologů, kteří by tuto kategorii zaplnili, takže pokud existují kategorie jako např. [[:Kategorie:Němečtí teologové v Ottově slovníku naučném]], tak bych tu českou spíš zaplňoval než mazal. Ale přepisu OSN na Wikizdroje jsem se věnoval již velmi dávno, takže rozhodnutí nechám spíš na současných přispěvatelích. --[[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 1. 3. 2025, 16:21 (UTC)
:::Já si moc nejsem jist jestli potřebujeme kromě duchovních ještě specifickou kategorii na teologii, kteří nejsou duchovními (asi tací existují, ale moc jich nebude). [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 1. 3. 2025, 17:11 (UTC)

== Wikidata ==

=== Zkratky autorů v položkách článků ve Wikidatech ===

V konkrétním hesle ([[Ottův slovník naučný/Depolarisace|Depolarisace]]) jsem si nebyl na základě zkratky jistý autorem (jiný obor). (To jsem zmínil ve shrnutí při založení). Ve WD položce jsem pro ho jistotu zatím nevložil, ale uvedl jsem dotyčnou &quot;šifru&quot;; jako ''author name string'' (ale nevylučuji, že existuje vhodnější property). (To tedy až po ověření, jak je to u prvního podepsaného hesla ([[Ottův slovník naučný/Aagh|Aagh]]), tam také doposud nebylo). --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 12. 6. 2026, 12:31 (UTC)</text>
      <sha1>p707oglr5v1hwek1pz217175kwjmtdi</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>333691</id>
      <parentid>333676</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T18:10:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mykhal</username>
        <id>7311</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Zkratky autorů v položkách článků ve Wikidatech */ upř. tvrzení</comment>
      <origin>333691</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="31306" sha1="rkx1anv7b5hem3qxfulp77gzqdeufld" xml:space="preserve">Nešlo by nějak vyřešit, aby [http://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3APrefixIndex&amp;prefix=Ott%C5%AFv+slovn%C3%ADk+nau%C4%8Dn%C3%BD%2Fz&amp;namespace=0 tyto stránky] byly přístupné ve vyhledávání pod jménem bez předpony? Např &quot;z Žirotína&quot; bude nalezena pod Ž? Pomůže defaultsort nebo něco podobného? [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 27. 3. 2013, 08:32 (UTC)
:Jeden ze způsobů je, napsat předložku až za heslo, viz např. [[Ottův slovník naučný/Dědic (z)]]. --[[Uživatel:Sapfan|Sapfan]] ([[Diskuse s uživatelem:Sapfan|diskuse]]) 27. 3. 2013, 08:42 (UTC)
::To ale zase zkomplikuje vyhledávání přímým zadáváním článku (alt-shift-f). Ne každý bude vědět, že má tato hesla zadávat tímto způsobem, leda s nějakou poučkou na hlavní stránce OSN. Dokonce Google mi nechce článek &quot;z Dědic&quot; najít, ať zadávám, co zadávám. [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 27. 3. 2013, 15:29 (UTC)
::: No aby ho také našel, když je pouhé čtyři dny starý...&lt;br /&gt;Jinak nevím, co máte na mysli stran vyhledávání, nalezení &quot;z Žirotína&quot; pod Ž totiž [[Special:Search/Žirotína|normálně funguje]].&lt;br /&gt;{{Uživatel:Danny B./podpis}} 27. 3. 2013, 17:29 (UTC)
:::: Danny - Palu měl pravděpodobně na mysli vyhledávání článků začínajících na Ž ([[Speciální:PrefixIndex/Ottův_slovník_naučný/Ž]] odkazem ze stránky [[Ottův slovník naučný]]), a tam asi není jiná možnost než tu předložku dát až na konec. I když tento přístup má samozřejmě  nevýhody (např. nezkušeného přispěvatele či čtenáře to nenapadne). &lt;br /&gt; Jinak &quot;viditelnost&quot; hesel z Ottova slovníku je v Googlu obecně mizerná, většinou se objevují dost nízko - zvlášť pokud je na to téma obecně hodně stránek (např. Ždánice). Doporučuji vkládat šablonu &quot;Otto&quot; do příslušných článků na Wikipedii (pokud existují), to je podle mne nejlepší reklama. Btw, škoda, že nikde nejsou statistiky návštěvnosti jednotlivých stránek - bylo by zajímavé zjistit, co vlastně naše zákazníky zajímá a kolik jich je. A třeba sledovat, jak se taková návštěvnost změní po doplnění odkazu (šablony) na Wikipedii. Ale udělat něco podobného jako http://stats.grok.se asi není nic jednoduchého. --[[Uživatel:Sapfan|Sapfan]] ([[Diskuse s uživatelem:Sapfan|diskuse]]) 27. 3. 2013, 18:27 (UTC)
::::: Statistiky [http://stats.grok.se/cs.s/top jsou], ale zakuklené (nevím, proč). Jinak ''z Dědic'' opravdu ještě [https://www.google.cz/search?q=%22z+D%C4%9Bdic%22+site:wikisource.org není zaindexovaný].&lt;br /&gt;{{Uživatel:Danny B./podpis}} 27. 3. 2013, 20:23 (UTC)

== Statistiky ==
Nevím, jestli to udělal už někdo přede mnou, ale nikde ta čísla nevidím. Možná pro někoho budou zajímavá. Tabulku se zkratkami autorů jsem si dal do Excelu a vypadlo mi následující: Mimo vrchní redakci a odborné redaktory máme celkem 1&amp;nbsp;132 autorů Ottova slovníku, z nichž u 206 (18,2 %) nejsou zjištěny údaje o úmrtí. U 810 (71,6 %) autorů už jde o volné dílo, u 116 (10,2 %) jsou autorská práva ještě chráněna. Poslední zemřelý autor, resp. autorka Albina Honzáková, zemřela v roce 1973 a celý Ottův slovník bude autorsky volný v roce 2044. To za předpokladu, že bude platit současný autorský zákon a mezi autory s nezjištěným úmrtím se neobjeví nikdo, kdo zemřel po roce 1973. Ze zbývajících chráněných autorů (115) se 40 % (46) uvolní během následujících pěti let. 47 autorů používalo zkratku shodnou s některým z dalších autorů. Pokud jsem dobře počítal mezi autory je pouhých 13 žen. 

Jinak statistiky jsem udělal ke dni 29.8.2013 a k tomuto datu bylo zpracováno 3&amp;nbsp;879 hesel. Celkový počet hesel slovníku je odhadován na 200&amp;nbsp;000 a v tom případě jsou zpracována necelá 2 %. Mezi 1&amp;nbsp;000 nejnavštěvovanějších stránek Wikizdrojů patří i 68 hesel Ottova slovníku. 10 nejnavštěvovanějších hesel je: Marasmus, Slovník, Jus, Směnka, Komenský Jan Amos, Horní právo, Nalezinec, Sofismus, Čepobití a Abusus. --[[Uživatel:Radek Linner|Radek Linner]] ([[Diskuse s uživatelem:Radek Linner|diskuse]]) 29. 8. 2013, 15:54 (UTC)
:Díky za velmi zajímavou statistiku! Teď jen kéž by ta procenta zpracovanosti hesel rostla rychleji. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 29. 8. 2013, 16:55 (UTC)

== Seznam hesel ==

Dozvěděl jsem se od kolegy [[Uživatel:Martin Kotačka|Martina Kotačky]] o elektronické verzi Ottova slovníku a také o tom, že si vede evidenci, aby měl přehled, která hesla už na Wikizdrojích máme, a která tedy ještě zbývá vložit. I když je mi jasné, že není možné s ohledem na práva vydavatele z této elektronické verze nějak roboticky převádět hesla na Wikizdroje, bylo by možné s její pomocí alespoň sestavit na Wikizdrojích roboticky nějaký seznam všech hesel, ve kterém by se mohla označovat ta, která už byla vložena? Pokud by se to podařilo, tak by se možná v dalších fázích s tím seznamem mohlo pokračovat dál, např. roboticky označovat (či umazávat) již vytvořená hesla nebo barevně odlišit hesla volná apod., ale to případně až později, pro začátek by stačilo prosté vytvoření seznamu. Bylo by to možné a uměl by to někdo? [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 8. 11. 2013, 21:32 (UTC)

== Předložky na začátku názvu ==

V Ottově slovníku naučném jsou hesla, která obsahují na začátku svého názvu předložku, řazena až podle prvního písmena následujícího slova, například &quot;z&amp;nbsp;Bílé&quot; podle B nebo &quot;von&amp;nbsp;Kempelen&quot; podle K. Vkladatelé na Wikizdroje k tomu zatím přistupují dvěma způsoby, buď předložku v názvu nechají na svém místě, jako např. [[Ottův slovník naučný/z Bílé|z&amp;nbsp;Bílé]], nebo ji dají nakonec do závorky, např. [[Ottův slovník naučný/Dědic (z)|Dědic&amp;nbsp;(z)]], což si myslím, že bychom měli sjednotit. První způsob vypadá přirozeněji, ale nese problémy: heslo &quot;z&amp;nbsp;Bílé&quot; nelze vyhledat v seznamu hesel podle B a dokonce ani podle Z, lze ho najít jen v seznamu hesel podle malého z, což je ovšem možnost, kterou index na stránce [[Ottův slovník naučný]] vůbec nenabízí. Přestože dosud jsem hesla také vkládal prvním uvedeným způsobem, po zvážení bych se klonil k tomu druhému. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 13:09 (UTC)
:Já se kloním pro první přirozenější způsob. Má představa uživatele Ottova slovníku v reálné knihovně i na Wikizdrojích je taková, že jde a hledá konkrétní heslo. V tomto případě, pokud hledá šlechtický rod &quot;z&amp;nbsp;Bílé&quot;, vypíše jej takto přímo do vyhledávacího pole. Je pravda, že u &quot;von&amp;nbsp;Kempelena&quot; nemusí předpokládat onu nobilitační předložku, přesto jej ale Wikizdroje v nabídce vyhledaných možností nasměrují, jen musí ještě jednou kliknout navíc. Ale nijak na své představě netrvám, je mi víceméně jedno, v jaké to bude podobě a přizpůsobím se jakékoliv dohodnuté variantě. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 19. 11. 2013, 14:02 (UTC)
::Pak je ale otázka, k čemu tam ten index máme, když nezanedbatelnou část hesel v něm nebude prakticky možné najít. Když člověk ví, co přesně hledá, může to vypsat do vyhledávacího pole. Když ale hledá třeba &quot;z Bilenberka&quot;, ale neví, jestli se to náhodou nepíše z Bílenberka, z Bílenberga, z Bilenbergu, z Bílenbergu nebo von Bilenberg, tak než by zkoušel všechny možnosti, tak jde radši přes index. Tímto způsobem jsem na daný problém přišel i já. V papírovém slovníku přece člověk nehledá tak, že si zadá celé slovo. Nejdříve si najde B, pak Bi, pak Bil atd., až má, co potřebuje. Tady můžeme stejnou metodu použít jen v případě indexu. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 14:20 (UTC)
:::O.K. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 19. 11. 2013, 14:24 (UTC)
::::Pokud tedy nejsou námitky, budu zatím hesla psát dle vzoru &quot;[[Ottův slovník naučný/Dědic (z)|Dědic (z)]]&quot;, ale s přesunem těch stávajících bych počkal, jestli se ještě někdo nevyjádří později. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 19:05 (UTC)

:: Mi tohle přijde obdobné, jako kdybychom ze stejného důvodu začali odstraňovat diakritiku. V indexu se totiž znaky s diakritikou řadí naprosto nesmyslně až za znaky bez diakritiky. Člověk tak může hledat třeba &quot;Bácska&quot;, ale neví, jestli se to zrovna nepíše/v ottovi nepsalo Bacska, Báčka, Báczka, ... a tak než aby to všechno vypisoval, tak raději půjde do indexu a hledá ... Babčice - Babětín - Bachelet (eh?) - ... - (hele) Bacskó (ne nic, to je něco jiného) - ... - Baczko (taky nic) - Bacúch - Badalona (mno, asi to tu nemaj). --[[Uživatel:Reaperman|Reaperman]] ([[Diskuse s uživatelem:Reaperman|diskuse]]) 19. 11. 2013, 19:37 (UTC)

:::??? – Tady nebylo nic odstraněno, pouze přesunuto nakonec, což se běžně dělá, mockrát jsem viděl např.: Gogh, Vincent van (nikoliv: van Gogh, Vincent!!!). Diakritiku jsem ve slovnících nikdy odstraňovat neviděl. Několikrát jsem byl upozorněn, že tohle je knihovna, ale právě takto to mnohé knihovny dělají.
:::Navíc u řazení diakritiky jde o bug, který prý jednou bude odstraněn a všechno se bude řadit správně (takže je nesmyslné řazení předělávat a pak to zase u statisíců stránek ve wiki projektech vracet). Tady mne nenapadá, jak by to někdy mohlo být odstraněno záslužným zásahem do prostředí MediaWiki. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 22:30 (UTC)

:::: To &quot;prý&quot; už (jenom já) poslouchám asi sedm let. :) Nevím proč ty tři vykřičníky, já viděl i takovou variantu, ale nikdy jsem neviděl ''Bahnhof (von)'' (což je nepochybně proto, že literaturu o šlechtických rodech až na výjimky nečtu), který se mi osobně zdá nevhodný už proto, že závorku zde používáme pro rozlišovač významů. Celý ten můj komentář byl zaměřen na to, že chcete měnit přirozený zápis na základě jediného argumentu, totiž, že to zrovna v jednom nástroji nefunguje dle přání. Přitom alternativy v takovém případě existují - superkategorie, kde můžeme využít defaultsort; na hlavní stránce indexu čtenáři vysvětlit, že některé články o šlechtických rodech a šlechticích nalezne pěkně pohromadě pod &quot;von&quot; případně &quot;z&quot;; ... Stačí trochu fantazie a pak škrtat, co se nelíbí; ne se definitivně rozhodnout za jedno odpůledne. --[[Uživatel:Reaperman|Reaperman]] ([[Diskuse s uživatelem:Reaperman|diskuse]]) 19. 11. 2013, 23:50 (UTC)

:::::Zápis názvu hesla (v hlavičce a v infoboxu) by samozřejmě zůstal stejný, měnil by se jen název stránky. Ale jinak ano, superkategorie s defaultsortem by to taky vyřešila, a vypadá to elegantně. Bylo by pak možné upravit nebo nějak nahradit šablonu IndexSlovník tak, aby se dalo odkázat na konkrétní písmena této kategorie? Protože jinak by listování v superkategorii o 150 tisících heslech bylo nad lidské síly.
:::::Ještě mě napadlo, jestli by třeba nějak nešlo jenom současnou šablonu IndexSlovník upravit tak, aby neřadila podle názvu stránky, ale podle toho, co je uvedeno v defaultsort, ale protože se v těchto věcech nevyznám, tak možná jenom fantazíruju o něčem, co nejde dohromady.
:::::&lt;small&gt;Ty vykřičníky měly být jen prosté zdůraznění, podobně jako občas v řeči položím důraz na nějaké slovo, nebylo v tom nic útočného. Asi bych je měl přestat používat, není to poprvé, co se tím někdo cítil dotčen, ačkoliv to nebylo myšleno zle (na WP používám žlutý zvýrazňovač, ten tu ale není).&lt;/small&gt; [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 20. 11. 2013, 10:21 (UTC)
:::::: Aniž bych četl celou diskusi výše, reaguji jen na poslední návrh - ne, není to možné. Řazení v kategoriích je přístupné pouze v kategoriích a ne na jiných stránkách.&lt;br /&gt;{{Uživatel:Danny B./podpis}} 20. 11. 2013, 12:38 (UTC)

„Kdysi dávno“ (únor 2008) jsem zkoušel kategorizaci pomocí přesměrování (vizte [[Jeník a Hanička]] v [[:Kategorie:Pohádky]]). Sice z jiného důvodu − aby mohly být i jednotlivé Erbenovy pohádky na podstránkách, aniž by se v kategorii zobrazoval celý dlouhý název [[Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských/Jeník a Hanička]], ale princip by byl podobný. Za předpokládu, že takových hesel by nebyly (deseti)tisíce, by snad přesměrování typu [[Ottův slovník naučný/Bílé (z)]] nebo [[Ottův slovník naučný/Bílé, z]] → [[Ottův slovník naučný/z Bílé]] nemusela vadit. Obešlo by se to i bez superkategorie, protože jak si můžete vyzkoušet na [[Special:PrefixIndex/Jen]], fungovalo by i na strojově generovaném „abecedním“ seznamu stránek podle začátku názvu. Hesla by mohla (až na případné výjimky vyžadující použití rozlišovače) zůstat na názvech odpovídajících začátku hesel a nadále by fungovala navigace zachovávající pořadí hesel jako v tištěném OSN, ale zároveň by hesla byla dohledatelná v „abecedním“ [[Special:PrefixIndex/Ottův slovník naučný/]] nebo [[Special:Allpages/Ottův slovník naučný/X]] --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 20. 11. 2013, 12:36 (UTC)

:To se mi líbí, to by mělo vyřešit všechny problémy. --[[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 20. 11. 2013, 13:07 (UTC)

:Koukám, že přeskupení a uzávorkování se neujalo. To je asi v pořádku. Přesměrování hezká věc. Ale jak řešit, když je heslo odkazované z vícero dílů, ale má odlišné podoby? Já jsem to pořešil uzávorkováním &quot;předložky&quot; na místě. Popsal jsem v [[Diskuse:Ottův slovník naučný#Polotučná hesla]]. —[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 2. 10. 2024, 20:20 (UTC)

== Označování anonymního hesla ==
U anonymních hesel z Ottova slovníku jsem si všiml dvojí praxe vyplňování kolonky ''autor''. Jednak bývá vyplňována jako ''neznámý'' a jednak jako ''neuveden''. Tohle by též stálo za sjednocení. Klonil bych se k variantě ''neznámý'', vypadá to, že je převažující. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 19. 11. 2013, 14:37 (UTC)
:Zamýšlel jsem se nad tím relativně nedávno (vlastně poté, co mě Milda a Danny B. přesvědčili, že je potřeba to psát), a začal jsem používat &quot;neuveden&quot;, abych rozlišil případy, kdy je dílo zcela nepodepsané, od případů, kdy je podepsané, ale nelze zjistit, komu podpis patří (zejména v novinách různé nedešifrovatelné značky typu ''-ý-'', viz např. [[Kuřáci opia v Číně|zde]], které možná ve své době okruh zasvěcených znal, ale které dávno upadly v zapomenutí). Ale je to taková drobnost, nijak na tom netrvám. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 19. 11. 2013, 18:58 (UTC)
::K tomu ''-ý-'': úplně nejlepší by bylo buď tam uvést ''-ý-'' a nebo, když už, tak ''neznámý (-ý-)''. Samotné &quot;neznámý&quot; není podle mě úplně pravdivé, protože autor sice známý není, ale jeho zkratka ano, tj. podepsal se. --[[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 20. 11. 2013, 21:50 (UTC)
:::Však ano, autor je neznámý (tudíž v kolonce autor je &quot;neznámý&quot;) ale na konci článku se podepsal -ý- (tudíž na konci článku je uvedeno -ý-), viz [[Kuřáci opia v Číně|zde]]. Nebo myslíte, že do kolonky autor by se to mělo uvést ještě jednou? Myslím, že to není nutné, ale nevadilo by mi to. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 20. 11. 2013, 22:05 (UTC)
::::Dva různé články od neznámého autora nemusí pocházet od téhož člověka. Dva různé články od šifry -ý- pravděpodobně ano...--[[Uživatel:Shlomo|Shlomo]] ([[Diskuse s uživatelem:Shlomo|diskuse]]) 20. 11. 2013, 23:46 (UTC)

== Odkazy v médiích ==

Obdobu stránek [[w:Wikipedie:Ohlasy v médiích]] nebo [[w:Wikipedie:Wikipedie jako zdroj pro média]] (tato už není 2 roky aktualizovaná) tady nemáme, ale jako zajímavost by se dalo uvést, že i na díla ve Wikizdrojích, přesněji zdejší hesla z Ottova slovníku naučného, je odkazováno v médiích:
* heslo [[Ottův slovník naučný/Onanie|Onanie]] z článku [http://www.vitalia.cz/clanky/sexualnich-uchylek-je-na-pet-set/ Sexuálních úchylek je na pět set], Vitalia.cz 25. 7. 2014

== Kategorizace ==
Před nedávnou dobou jsem navrhl kategorizovat hesla z Ottova slovníku podle jeho vlastních kritérií. Šlo vlastně o marginální přpad s dnes zaniklou obcí. Tento můj návrh byl zdejšími přispěvateli z OSN přijat. Nicméně si za tímto návrhem stojím komplexně. Jelikož jsme projekt, který pracuje s původními zdroji, přičemž se striktně drží jejich originální podoby, mám za to, že &quot;vnitřní kategorizace&quot; jakéhokoliv dokumentu by měla odrážet jeho tehdejší podobu a z ní vycházet. Proto se mi nelíbí kategorie typu Česko v Ottově slovníku nebo Slovensko v Ottově slovníku. To jsou státní útvary, které v době jeho vydání neexistovaly a myslím, že by to měly i kategorie zohledňovat. Zájemce o páci s jakýmkoliv historickým pramenem, což dnes Otto bezesporu je, si musí uvědomit kontext jeho vypovídací hodnoty. A myslím, že i to by měly odrážet kategorie. Proto jsem pro postupnou rekategorizaci počínaje výše uvedenými kategoriemi Česko a Slovensko. Slovenské realie můžeme jednoduše vložit pod ''Uhersko v Ottově slovníku naučném'', s Českem to bude trochu komplikovanější. Navrhoval bych pro obecnější kategorii název ''Země kouny české v Ottově slovníku naučném'' a pro přesnější kategorie, např. u hesel o obcích, bych udělal podkategorie podle historických zemí, tj. Čech, Moravy a Slezska. Ostatně tak nám začínají i jednotlivé geografické články ''&quot;xxxx, ves v Čechách...&quot;'', ''&quot;YYYY, ves na Moravě...&quot;''. Jste pro tento nápad? Rád bych se do toho pustil ještě dříve, než překonáme 100 000 vložených hesel. :-) --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 28. 7. 2014, 17:45 (UTC)

:Chápu Martine vaše pohnutky, ale bohužel to nevidím moc reálně.

:Především by to v mnoha případech znamenalo neúměrně zatěžující pátrání, k jakému státu dané místo patřilo (Otto to vždycky neuvádí, napíše třeba hora v Africe nebo tak něco). Mnohá místa, která byla anglickými nebo jinými koloniemi, bychom pak museli kategorizovat např. jako XY ve Spojeném království, což by bylo více než zmatečné. U některých území ve vzdálených krajích nemuselo ani být jasné, komu vlastně patří. Také bychom narazili na problém, co všechno se tehdy dá považovat za samostatný stát, kromě vyložených kolonií tu máme totiž také celou škálu území polozávislých či loutkově ovládaných. 

:Navrhovaná kategorie Země koruny české v Ottově slovníku naučném dává určitý smysl, ale jednak to moc neodráží tehdejší realitu (de facto byly tehdy české země jen historický koncept, tyto země totiž byly integrální a neoddělitelnou součástí Rakouska, panovník se už ani neobtěžoval se nechat na vládce těchto zemí korunovat, rakouská koruna ho legitimovala i tam) a navíc ani Otto takto stejně nerozděloval. Když už, tak uvádí např. ves v Čechách, na Moravě, či Slezsku (teď z hlavy nevím, jak to měl s jinými českými zeměmi, např. s Kladskem). To by mi ale přišlo zbytečně komplikované.

:Ottův slovník vycházel dvacet let, ke kterému roku by se kategorizace měla vztahovat: vydání 1. či posledního dílu? Nebo u každého hesla jinak? To by mohl nastat také případ, že během té doby nějaké území změnilo státní příslušnost, a vesnice AAA (z 1. dílu) by byla uvedena v jiném státě, než sousední vesnice ZZZ (z 27. dílu), ačkoliv ve skutečnosti jejich osudy jsou stejné. Nebo může jít o stejnou vesnici se dvěma různými názvy, jednou je uvedena x-tém dílu a podruhé v y-tém. Nebo může být vesnice uvedena v 1. dílu a potom v dodatcích 28. dílu.

:Idaho se stalo součástí USA v roce 1890. Varianta A: vztáhneme to k 1. dílu. Výsledkem by bylo, že zdejší sídla by neměla v našich kategoriích nic společného s USA (i kdyby třeba byla založena až v době, kdy už Idaho součástí USA bylo). Varianta B: Vztáhneme to k posl. dílu. Pak nastává situace, že Otto uvede v 1. díle, že sídlo je v Idahu a my to zakategorizujeme jako v USA. To se vlastně neliší od současné kategorizace a zcela padá původní argument, že se chceme i v kategorizaci držet Otty. Varianta C: Sídla uvedená v 1. a 2. díle bychom kategorizovali jako v Idahu, a od 3. dílu jako v USA? Ať už bychom ale zvolili kteroukoliv variantu, je účelné se tím zabývat a pátrat po letopočtech?

:Vlastně bychom měli opustit i současné názvosloví, například pojem Spojené státy americké. Jenomže Ottovo názvosloví není moc jednotné. Měla by se kategorie jmenovat Spojené Obce severoamerické, Spojené Obce severo-americké, Spojené obce severoamerické nebo Spojené Obce Severoamerické? Měli bychom používat dnešní výraz rytec (právě mám v plánu založit kategorii Nizozemští rytci) nebo napodobit Ottu a nazvat ji Nízozemští ryjci?

:Pokud bychom překategorizovali slovenská města na uherská, tak bychom také měli ze Slovenska do Uher překategorizovat např. [[Ottův slovník naučný/Oblévačka|Oblévačka]], v čemž ovšem nevidím přínos.

:Navázal bych také na myšlenku, že se striktně držíme originální podoby zdroje. Ano, to je pravda, a právě proto bychom neměli napodobovat něco, co v původním zdroji nebylo. Stejně jako odlišujeme poznámky, které byly v původním díle, od poznámek, které tam vkládáme my, tak i u kategorií musí být na první pohled zřejmé, že jsou naším dílem (nikoliv Ottovým) vytvořeným v naší době. Kategorizaci vytváříme nyní a pro naše potřeby, a proto by naše potřeby měla zohledňovat. Napodobování ve stylu &quot;jak by to asi kategorizovali, kdyby to tehdy byli kategorizovali&quot; a) mi přijde zbytečně komplikované a b) se mi i příčí, neboť velmi snadno může vyústit spíše v paskvil. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 28. 7. 2014, 23:56 (UTC)

::Děkuji velmi za odpověď. Některé Vaše pohledy dávají smysl, s jinými bych polemizoval, ale do nějakých sáhodlouhých debat se mi nechce. Možná kdybychom třeba v budoucnu zorganizovali nějaké setkání &quot;Oťasů&quot;, kde bychom ušetřili čas při ossobní konverzaci, pak třeba ano. Zatím bych tedy nechal status quo, byť zrovna u těch obcí v Česku se mi ta kategorizace docela příčí. Ale ponechme to tedy tak. S pozdravem --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 29. 7. 2014, 05:19 (UTC)

:::Zdravím, kolega snesl řadu logických argumentů, takže se také přikláním k pokračování v daném systému. Co se týče nějakého setkání, napadla mě wikikonference, kam se sjíždí ze široka daleka, jistě by se v kuloárech našla chvíle pro neformální diskusi. Občas také narazím na něco, co bych potřeboval obšírně vysvětlit, ale nechci se stále ptát, tak problémové heslo raději přeskočím. Živá diskuse by byla fajn. --[[Uživatel:Hadonos|Hadonos]] ([[Diskuse s uživatelem:Hadonos|diskuse]]) 29. 7. 2014, 06:31 (UTC)
::::Setkání na nějaké Wikikonferenci by bylo fajn :-) Jinak ty argumenty nahoře jsem vychrlil tak rychle, protože jsem nad tím dříve dlouhou dobu také uvažoval a rozmýšlel různá pro a proti, takže jsem je měl už dávno všechny pohromadě. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 29. 7. 2014, 07:48 (UTC)
:::::Už jsem zval kolegu Hadonoše v soukromé zprávě 29. listopadu do Brna, které přebírá štafetu pořádání wikikonferencí. Rád tam uvidím i Vás. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 29. 7. 2014, 07:51 (UTC)

== Kategorizace přesměrovávacích hesel ==

Navážu na [[Wikizdroje:U pramene#Kategorie Hesla v Ottově slovníku naučném|diskusi U Pramene]] ohledně kategorizace přesměrovávacích hesel. Domnívám se, že je dobré i tato hesla kategorizovat, protože
* někdo může v kategorii hledat právě pod tím názvem, který je v OSN použit pouze jako přesměrování, a když to tam nebude, tak tam heslo nenajde, nebo s většími obtížemi (např. každého nenapadne hledat [[Ottův slovník naučný/Vůz Malý a Velký|Vůz Malý a Velký]] pod heslem [[Ottův slovník naučný/Medvěd|Medvěd]]).
* Některé věci jsou v OSN popsané jen v rámci širšího hesla a z užšího názvu vede jen přesměrování (např. [[Ottův slovník naučný/Juliánský kalendář|Juliánský kalendář]] přesměrovaný na obecnější heslo [[Ottův slovník naučný/Kalendář|Kalendář]]. Pro někoho může být užitečné, když v kategorii narazí alespoň na to přesměrování, které ho už navede.

Je pravda, že někdy se stane, že ta hesla jsou v abecedě vedle sebe, takže potom už ta potřeba není tak velká. Pokud bychom ale přesměrování kategorizovali např. z důvodů uvedených výše, pak by asi bylo dobré kvůli jednotnosti kategorizovat všechna.&lt;br&gt;[[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 15. 8. 2014, 15:35 (UTC)

: Pro mě to není problém, povedu v patrnosti, že kategorizovat jako ostatní hesla, jen v případě neznalosti daného pojmu zařadit alespoň do základní kategorie (většinou člověk odtuší, z jaké oblasti heslo pochází, ale někdy dost tápu a jsem lenivý prohledávat další svazky). Při zakládání je to jen řádek navíc. --[[Uživatel:Hadonos|Hadonos]] ([[Diskuse s uživatelem:Hadonos|diskuse]]) 15. 8. 2014, 16:59 (UTC)

::OK, díky. Jenom co se týká toho prohledávání dalších svazků, tak bylo by dobré dané heslo, na které přesměrování směruje, vždy překontrolovat, a to především a) jestli [[Wikizdroje:Ottův slovník naučný/Neexistující hesla|vůbec existuje]] a b) jak přesně se jmenuje a v přesměrování to zohlednit (např. zrovna teď jsem měl v hesle Bonaparte text „...vévoda Morny (v. t.)...“ a když jsem si to našel, tak jsem zjistil, že přesný název hesla je „de Morny“, takže to přesměrování pak mělo tvar „vévoda &lt;nowiki&gt;[[../de Morny|Morny]]&lt;/nowiki&gt; (v. t.)“). [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 15. 8. 2014, 18:07 (UTC)

== Zkratka pš. ==

Zdravím, co je zkratka pš. používaná u obcí jako třeba [[Ottův slovník naučný/Písky]]? Jedná se o poštu? Nebo p. školu (co je p.?)? Nebo? Díky. (kdyžtak raději ping) [[Uživatel:Palu|Palu]] ([[Diskuse s uživatelem:Palu|diskuse]]) 8. 8. 2023, 23:14 (UTC)

:@[[Uživatel:Palu|Palu]] Bude to pošta, je to uváděné u všech vesnic a souhlasí to. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 3. 10. 2024, 11:09 (UTC)
:@[[Uživatel:Palu|Palu]] V jiném článku je {{Citace|… radnice, 5tř. obec. šk. pro chl. a pro dívky, soukr. židovská a průmyslová pokr. šk., pš., telegr. a četnická stanice…}}, v tomo kontextu je to 100% jasné. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 3. 10. 2024, 11:13 (UTC)

== Smazání kategorie ==

Jak se to dělá? Máme kategorii “[[:Kategorie:Čeští teologové v Ottově slovníku naučném]]”, která je prázdná (protože jediné dva členy jsem převedl do, podle mého už zavedené, kategorie “[[:Kategorie:Čeští duchovní v Ottově slovníku naučném]]”). Teď bych ale rád tuhle kategorii kompletně zrušil, aby nezaváděla neznalé k použití. Jak na to? [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 1. 3. 2025, 09:38 (UTC)

:@[[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] Stačí vložit {{š|smazat}}. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 1. 3. 2025, 16:05 (UTC)
:@[[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] Ale vzhledem k tomu, že existuje neprázdná [[:Kategorie:teologové v Ottově slovníku naučném]], nejsem si jist, zda je smazání na místě. {{Ping|Jan.Kamenicek}} jako zakladatel... [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 1. 3. 2025, 16:09 (UTC)
::Děkuji za prozvonění. Myslím, že v Ottově slovníku naučném je řada českých teologů, kteří by tuto kategorii zaplnili, takže pokud existují kategorie jako např. [[:Kategorie:Němečtí teologové v Ottově slovníku naučném]], tak bych tu českou spíš zaplňoval než mazal. Ale přepisu OSN na Wikizdroje jsem se věnoval již velmi dávno, takže rozhodnutí nechám spíš na současných přispěvatelích. --[[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 1. 3. 2025, 16:21 (UTC)
:::Já si moc nejsem jist jestli potřebujeme kromě duchovních ještě specifickou kategorii na teologii, kteří nejsou duchovními (asi tací existují, ale moc jich nebude). [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 1. 3. 2025, 17:11 (UTC)

== Wikidata ==

=== Zkratky autorů v položkách článků ve Wikidatech ===

V konkrétním hesle ([[Ottův slovník naučný/Depolarisace|Depolarisace]]) jsem si nebyl na základě zkratky jistý autorem (jiný obor). (To jsem zmínil ve shrnutí při založení). Ve WD položce jsem pro ho jistotu zatím nevložil, ale uvedl jsem dotyčnou &quot;šifru&quot;; jako ''author name string'' (ale nevylučuji, že existuje vhodnější property). (To tedy až po ověření, jak je to u prvního podepsaného (jedním autorem / kompaktního) hesla ([[Ottův slovník naučný/Aagh|Aagh]]), tam také doposud nebylo). --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 12. 6. 2026, 12:31 (UTC)</text>
      <sha1>rkx1anv7b5hem3qxfulp77gzqdeufld</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Acesta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>40839</id>
    <revision>
      <id>333696</id>
      <parentid>314681</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T20:24:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>~2026-34657-86</username>
        <id>20047</id>
      </contributor>
      <origin>333696</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="747" sha1="9alg4cx3nqpmdmis6if5pfsh9y95kxw" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Acesta
| PŘEDCHOZÍ = Acesines
| DALŠÍ = Acestes
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Acesta
| AUTOR = [[Autor:Hynek Vysoký|Hynek Vysoký]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' První díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1888. S.&amp;nbsp;123. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni15ottogoog#page/n139/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Acesta''', starobylé město na severozápadním pobřeží sicilském, dle pověsti založené králem Acestem a Aeneou, pozdější Segesta (řecky Egesta). Srovn. Lolling: Hellenische Landeskunde, str. 283. ''[[Autor:Hynek Vysoký|Vý.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Sídla v Itálii v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>9alg4cx3nqpmdmis6if5pfsh9y95kxw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Achatés</title>
    <ns>0</ns>
    <id>45758</id>
    <revision>
      <id>333681</id>
      <parentid>314725</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T13:11:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze [[Special:Diff/305809|305809]] od uživatele [[Special:Contributions/GiovanniPen|GiovanniPen]] ([[User talk:GiovanniPen|diskuse]]);</comment>
      <origin>333681</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="709" sha1="ru1qupvzi2xvni3gcsav942xobn4czf" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Achatés
  | PŘEDCHOZÍ = Achát
  | DALŠÍ = Achates
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Achatés
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' První díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1888. S.&amp;nbsp;500. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni15ottogoog#page/n532/mode/1up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Achatés''', v starověku jméno řeky v jižní Sicilii, první prý naleziště nerostu achátu, jenž dle ní nazván, nynější {{Prostrkaně|Dirillo}}, vlévající se do Středozemního moře vých. od Terranuovy.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Řeky v Ottově slovníku naučném|Achatés]]</text>
      <sha1>ru1qupvzi2xvni3gcsav942xobn4czf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Achates</title>
    <ns>0</ns>
    <id>45759</id>
    <revision>
      <id>333680</id>
      <parentid>314722</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T13:11:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>-;</comment>
      <origin>333680</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1060" sha1="127aoy9v7ed5jpq1jcawtwbp6p6jfd5" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Achates
  | PŘEDCHOZÍ = Achatés
  | DALŠÍ = Achatina
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Achates
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' První díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1888. S.&amp;nbsp;500. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni15ottogoog#page/n532/mode/1up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Achates''', věrný soudruh Aeneův, kterýž zvláště v Aeneidě častěji, a sice celkem desetkrát, se připomíná. K věrnosti jeho poukazuje Vergiliovo rčení »fidus Achates«, které se takřka stalo pořekadlem, jako jméno Pyladovo nerozlučného přítele znamenalo. Domněnka, že jméno '''A'''. jest od Vergilia smyšleno, jako se jiná taková volně vytvořená jména v Aeneidě vyskytují, není pravdě podobna; spíše se zdá, že Vergilius jméno to i zprávu o přátelství '''A'''-ově k Aeneovi u řeckých spisovatelů shledal.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Římská mytologie v Ottově slovníku naučném|Achates]]</text>
      <sha1>127aoy9v7ed5jpq1jcawtwbp6p6jfd5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Autor:Václav Nový</title>
    <ns>100</ns>
    <id>66071</id>
    <revision>
      <id>333699</id>
      <parentid>333667</parentid>
      <timestamp>2026-06-13T04:10:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>/* Ottův slovník naučný */ Polární výpravy</comment>
      <origin>333699</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1123" sha1="d8djrebue6kuai74bavfdg2bzwzzny8" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = Václav
  | příjmení = Nový
  | popis = český pedagog
}}
'''Václav Nový''' (1879–1909) byl český pedagog.

== Dílo ==

=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Nový.'' Je autorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Polární kraje severní čili arktické|Polární kraje severní čili arktické]]
* [[Ottův slovník naučný/Polární moře|Polární moře]]
* [[Ottův slovník naučný/Polární výpravy|Polární výpravy]]
* [[Ottův slovník naučný/Polynia Islands|Polynia Islands]]
* [[Ottův slovník naučný/Polynije|Polynije]]
* [[Ottův slovník naučný/Ráb|Ráb]]
* [[Ottův slovník naučný/Raba|Raba]]
* [[Ottův slovník naučný/Rába|Rába]]
* [[Ottův slovník naučný/Rabat (Maroko)|Rabat (Maroko)]]
* [[Ottův slovník naučný/Rabba|Rabba]]
* [[Ottův slovník naučný/Rabiusa|Rabiusa]]
* [[Ottův slovník naučný/Rábnice|Rábnice]]
* [[Ottův slovník naučný/Rhodios|Rhodios]]

[[Kategorie:Čeští autoři]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]</text>
      <sha1>d8djrebue6kuai74bavfdg2bzwzzny8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly</title>
    <ns>0</ns>
    <id>94769</id>
    <revision>
      <id>333725</id>
      <parentid>308990</parentid>
      <timestamp>2026-06-13T10:53:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Nálady */ překlepy</comment>
      <origin>333725</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4239" sha1="oxyxb953ttu3oaw8j85sdx2ndpayl84" xml:space="preserve">{{Textinfo
 | TITULEK = Černé perly
 | PODTITULEK = Znělky Aug. Eug. Mužíka (1885–1892)
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|b8fe1e8c-96cb-4c39-9404-6e8a857893c7}}
 | VYDÁNO = Praha: Jan Otto, 1893.
 | nakladatel = Jan Otto
 | LICENCE = PD old 70
 | JINÉ = Edice: Salonní bibliotéka, svazek LXXXI.
}}

== Obsah ==

* [[/Černé perly|Černé perly]]

=== Umění ===
* [[/Pouť za vavřínem|Pouť za vavřínem]]
* [[/Krása|Krása]]
* [[/Na podobiznu básníka s dítětem|Na podobiznu básníka s dítětem]]
* [[/Matkám básníků|Matkám básníků]]
* [[/Kadeř a laur|Kadeř a laur]]
* [[/Úl duší|Úl duší]]
* [[/Genius|Genius]]
* [[/Jak nenávidím!|Jak nenávidím!]]
* [[/Quondam|Quondam]]
* [[/Práce|Práce]]

=== Růže ===
* [[/Šestnáct let|Šestnáct let]]
* [[/První růže|První růže]]
* [[/U nohou tvých…|U nohou tvých…]]
* [[/Vitalismus|Vitalismus]]
* [[/Pramen a palma|Pramen a palma]]
* [[/Epištola|Epištola]]
* [[/Smrti|Smrti]]
* [[/Májová|Májová]]
* [[/Slunce a hvězdy|Slunce a hvězdy]]
* [[/Květy v ohni|Květy v ohni]]
* [[/Láska|Láska]]
* [[/Tu rakev otevru…|Tu rakev otevru…]]
* [[/Sám sobě|Sám sobě]]

=== Legendy ===
* [[/Pyramida v El-Džesireh|Pyramida v El-Džesireh]]
* [[/Venuše|Venuše]]
* [[/Demetrius Falereus|Demetrius Falereus]]
* [[/Kumi talitha!|Kumi talitha!]]
* [[/Kříž|Kříž]]
* [[/Jidáš|Jidáš]]
* [[/Dukáty|Dukáty]]
* [[/Děti|Děti]]
* [[/Apoštolé|Apoštolé]]
* [[/Spartacus|Spartacus]]
* [[/V podsvětí|V podsvětí]]
** [[/V podsvětí#I. Lady Makbeth|I. Lady Makbeth]]
** [[/V podsvětí#II. Othello|II. Othello]]
** [[/V podsvětí#III. Don Juan|III. Don Juan]]
** [[/V podsvětí#IV. Francesca di Rimini|IV. Francesca di Rimini]]
** [[/V podsvětí#V. Nero|V. Nero]]
** [[/V podsvětí#VI. Hamlet|VI. Hamlet]]
** [[/V podsvětí#VII. Falstaff|VII. Falstaff]]
** [[/V podsvětí#VIII. Lear|VIII. Lear]]
** [[/V podsvětí#IX. Romeo a Julie|IX. Romeo a Julie]]
** [[/V podsvětí#X. Brutus|X. Brutus]]
** [[/V podsvětí#XI. Karel Veliký|XI. Karel Veliký]]
** [[/V podsvětí#XII. Eva|XII. Eva]]
** [[/V podsvětí#XIII. Matka|XIII. Matka]]
** [[/V podsvětí#XIV. Český Honza|XIV. Český Honza]]

=== Nálady ===
* [[/Pole zpívá…|Pole zpívá…]]
* [[/Dies sabbati|Dies sabbati]]
* [[/Ze života|Ze života]]
* [[/Vila Teresa|Vila Teresa]]
* [[/Tichá láska|Tichá láska]]
* [[/Matčin nebeklíč|Matčin nebeklíč]]
* [[/Ach odpusť!|Ach odpusť!]]
* [[/Modlitba báby|Modlitba báby]]
* [[/Večer|Večer]]
* [[/Hlas mrtvých|Hlas mrtvých]]
* [[/Večer v poli|Večer v poli]]
* [[/Tiší mrtví|Tiší mrtví]]
* [[/U moře|U moře]]

=== Reflexe ===
* [[/Smrt a život|Smrt a život]]
* [[/Dvojí slast|Dvojí slast]]
* [[/Světlo|Světlo]]
* [[/Mrtvým|Mrtvým]]
* [[/Pieta|Pieta]]
* [[/Zámek nad mořem|Zámek nad mořem]]
* [[/Jezero|Jezero]]
* [[/Slzy|Slzy]]
* [[/Hlemýžď a perla|Hlemýžď a perla]]
* [[/Staré světnice|Staré světnice]]
* [[/Lásce|Lásce]]
* [[/Slunci|Slunci]]
* [[/Nic není|Nic není]]
* [[/Sudičky|Sudičky]]
* [[/Maják|Maják]]
* [[/Sním nad biblí|Sním nad biblí]]
* [[/Nemoc země|Nemoc země]]
* [[/A lidé?|A lidé?]]
* [[/Kus chleba|Kus chleba]]
* [[/Já viděl|Já viděl]]
* [[/Před výkladní skříní|Před výkladní skříní]]
* [[/Moderní|Moderní]]
* [[/Zlo|Zlo]]
* [[/Dobro|Dobro]]
* [[/Duše přírody|Duše přírody]]
=== Vlast ===
* [[/Vlast|Vlast]]
* [[/Ty, jež…|Ty jež…]]
* [[/Bytosti|Bytosti]]
* [[/Jitro nad Prahou|Jitro nad Prahou]]
* [[/Za Ig. Kraszewskim|Za Ig. Kraszewskim]]
* [[/Nostalgie|Nostalgie]]
* [[/Na starý meč|Na starý meč]]
* [[/Česká hvězda|Česká hvězda]]
* [[/Jitro nad Lipany|Jitro nad Lipany]]
* [[/Česká obloha|Česká obloha]]
* [[/Král Otokar|Král Otokar]]
* [[/Požár|Požár]]
* [[/Laokon|Laokon]]
* [[/Sacra Furor|Sacra Furor]]
* [[/V tom starém chrámě|V tom starém chrámě]]
* [[/Na poslední stránku Tomkových „Dějů Čech“|Na poslední stránku Tomkových „Dějů Čech“]]
* [[/Výkřiky|Výkřiky]]

[[Kategorie:Básnické sbírky]]</text>
      <sha1>oxyxb953ttu3oaw8j85sdx2ndpayl84</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>333743</id>
      <parentid>333725</parentid>
      <timestamp>2026-06-13T11:16:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Reflexe */ fic</comment>
      <origin>333743</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4244" sha1="sivgib1a5iif0sr5blt725ib69vmfya" xml:space="preserve">{{Textinfo
 | TITULEK = Černé perly
 | PODTITULEK = Znělky Aug. Eug. Mužíka (1885–1892)
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|b8fe1e8c-96cb-4c39-9404-6e8a857893c7}}
 | VYDÁNO = Praha: Jan Otto, 1893.
 | nakladatel = Jan Otto
 | LICENCE = PD old 70
 | JINÉ = Edice: Salonní bibliotéka, svazek LXXXI.
}}

== Obsah ==

* [[/Černé perly|Černé perly]]

=== Umění ===
* [[/Pouť za vavřínem|Pouť za vavřínem]]
* [[/Krása|Krása]]
* [[/Na podobiznu básníka s dítětem|Na podobiznu básníka s dítětem]]
* [[/Matkám básníků|Matkám básníků]]
* [[/Kadeř a laur|Kadeř a laur]]
* [[/Úl duší|Úl duší]]
* [[/Genius|Genius]]
* [[/Jak nenávidím!|Jak nenávidím!]]
* [[/Quondam|Quondam]]
* [[/Práce|Práce]]

=== Růže ===
* [[/Šestnáct let|Šestnáct let]]
* [[/První růže|První růže]]
* [[/U nohou tvých…|U nohou tvých…]]
* [[/Vitalismus|Vitalismus]]
* [[/Pramen a palma|Pramen a palma]]
* [[/Epištola|Epištola]]
* [[/Smrti|Smrti]]
* [[/Májová|Májová]]
* [[/Slunce a hvězdy|Slunce a hvězdy]]
* [[/Květy v ohni|Květy v ohni]]
* [[/Láska|Láska]]
* [[/Tu rakev otevru…|Tu rakev otevru…]]
* [[/Sám sobě|Sám sobě]]

=== Legendy ===
* [[/Pyramida v El-Džesireh|Pyramida v El-Džesireh]]
* [[/Venuše|Venuše]]
* [[/Demetrius Falereus|Demetrius Falereus]]
* [[/Kumi talitha!|Kumi talitha!]]
* [[/Kříž|Kříž]]
* [[/Jidáš|Jidáš]]
* [[/Dukáty|Dukáty]]
* [[/Děti|Děti]]
* [[/Apoštolé|Apoštolé]]
* [[/Spartacus|Spartacus]]
* [[/V podsvětí|V podsvětí]]
** [[/V podsvětí#I. Lady Makbeth|I. Lady Makbeth]]
** [[/V podsvětí#II. Othello|II. Othello]]
** [[/V podsvětí#III. Don Juan|III. Don Juan]]
** [[/V podsvětí#IV. Francesca di Rimini|IV. Francesca di Rimini]]
** [[/V podsvětí#V. Nero|V. Nero]]
** [[/V podsvětí#VI. Hamlet|VI. Hamlet]]
** [[/V podsvětí#VII. Falstaff|VII. Falstaff]]
** [[/V podsvětí#VIII. Lear|VIII. Lear]]
** [[/V podsvětí#IX. Romeo a Julie|IX. Romeo a Julie]]
** [[/V podsvětí#X. Brutus|X. Brutus]]
** [[/V podsvětí#XI. Karel Veliký|XI. Karel Veliký]]
** [[/V podsvětí#XII. Eva|XII. Eva]]
** [[/V podsvětí#XIII. Matka|XIII. Matka]]
** [[/V podsvětí#XIV. Český Honza|XIV. Český Honza]]

=== Nálady ===
* [[/Pole zpívá…|Pole zpívá…]]
* [[/Dies sabbati|Dies sabbati]]
* [[/Ze života|Ze života]]
* [[/Vila Teresa|Vila Teresa]]
* [[/Tichá láska|Tichá láska]]
* [[/Matčin nebeklíč|Matčin nebeklíč]]
* [[/Ach odpusť!|Ach odpusť!]]
* [[/Modlitba báby|Modlitba báby]]
* [[/Večer|Večer]]
* [[/Hlas mrtvých|Hlas mrtvých]]
* [[/Večer v poli|Večer v poli]]
* [[/Tiší mrtví|Tiší mrtví]]
* [[/U moře|U moře]]

=== Reflexe ===
* [[/Smrt a život|Smrt a život]]
* [[/Dvojí slasť|Dvojí slasť]]
* [[/Světlo|Světlo]]
* [[/Mrtvým|Mrtvým]]
* [[/Pieta|Pieta]]
* [[/Zámek nad mořem|Zámek nad mořem]]
* [[/Jezero|Jezero]]
* [[/Slzy|Slzy]]
* [[/Hlemýžď a perla|Hlemýžď a perla]]
* [[/Staré světnice|Staré světnice]]
* [[/Lásce!|Lásce!]]
* [[/Slunci|Slunci]]
* [[/Nic není|Nic není]]
* [[/Sudičky|Sudičky]]
* [[/Maják|Maják]]
* [[/Sním nad biblí|Sním nad biblí]]
* [[/Nemoc země|Nemoc země]]
* [[/A lidé?|A lidé?]]
* [[/Kus chleba|Kus chleba]]
* [[/Já viděl|Já viděl]]
* [[/Před výkladní skříní|Před výkladní skříní]]
* [[/Moderní|Moderní]]
* [[/Zlo|Zlo]]
* [[/Dobro|Dobro]]
* [[/Duše přírody|Duše přírody]]

=== Vlast ===
* [[/Vlast|Vlast]]
* [[/Ty, jež…|Ty jež…]]
* [[/Bytosti|Bytosti]]
* [[/Jitro nad Prahou|Jitro nad Prahou]]
* [[/Za Ig. Kraszewskim|Za Ig. Kraszewskim]]
* [[/Nostalgie|Nostalgie]]
* [[/Na starý meč|Na starý meč]]
* [[/Česká hvězda|Česká hvězda]]
* [[/Jitro nad Lipany|Jitro nad Lipany]]
* [[/Česká obloha|Česká obloha]]
* [[/Král Otokar|Král Otokar]]
* [[/Požár|Požár]]
* [[/Laokon|Laokon]]
* [[/Sacra Furor|Sacra Furor]]
* [[/V tom starém chrámě|V tom starém chrámě]]
* [[/Na poslední stránku Tomkových „Dějů Čech“|Na poslední stránku Tomkových „Dějů Čech“]]
* [[/Výkřiky|Výkřiky]]

[[Kategorie:Básnické sbírky]]</text>
      <sha1>sivgib1a5iif0sr5blt725ib69vmfya</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká NZ I.djvu/63</title>
    <ns>250</ns>
    <id>96078</id>
    <revision>
      <id>333679</id>
      <parentid>312555</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T13:09:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>fix šablon, nové OCR, částečná korektura</comment>
      <origin>333679</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4023" sha1="q0h048wnyzojkr4c7ccndvrnuju6wka" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;MasterOfHighground&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;{{záhlaví|59|O evangeliu sv. Matouše.|}}

Evangelium své napsal sv. Matouš v Palestině snad v Jerusalemě r. 42 ne-li spíše již r. 41, a to pro křesťany palestinské obrácené ze židovství. Pohnutku k tomu daly mu neutěšené okolnosti, ve kterých křesťané ti žili. Židé totiž nenáviděli křesťany vůbec, zvláště pak ty, kteří byli obráceni ze židovství. Pokládali je za odpadlíky od  náboženství pravého. I pronásledovali je proto nebo hleděli různým způsobem přesvědčiti je o bludnosti jejich víry a pohnouti, by vrátíce se k židovství spojili se s nimi proti nenáviděným Římanům, jejichž  jho tak těžce nesli. Mimo to křesťané neměli dosud chrámův, a bohoslužba jejich byla jednoduchá, prosta obřadů mocně smysly jímajících. Židé však měli chrám velkolepý, bohoslužbu na oko skvělou, plnou obřadů vnějších. To vše působilo mocně v palestinské a zvláště v jerusalemské křesťany obrácené ze židovství, a budilo nebezpečenství, ze se {{oprava|vírát|vrátí}} k židovství a budou s nimi čekati Vykupitele časného, který by je vybavil z moci Římské a obnově pozemskou říši Davidovu, dopomohl jim k časné slávě a blahu pozemskému. Nebezpečenstvi to 
vzrostlo zvláště za Agrippy I., když král ten, chtěje se židům zalíbiti, 
nejen zvláštní zápal předstíral pro zákon Mojžíšský, nýbrž i apoštola
Jakuba Velkého usmrtil, Petra uvěznil v úmyslu také jej usmrtit a vůbec
křesťany pronásledovat se jal. Neměli-li tedy mnozí z křesťanů tamních
podlehnout v něm, bylo tehdy velice potřeb co nejpřesvědčivěji
ukázati, že Vykupitel již přišel a očekávané království messiášské
založil. A právě touto potřebou, z oněch okolností řízením Božím
vzniklou, byl sv. Matouš pohnut, aby napsal své evangelium. Chtělf
ukázati, že Ježiš Kristus jest zaslíbeným Vykupitelem, a marně proto
že by kdo čekal vykupitele jiného; chtěl poučiti též, že církev od Krista
založená jest onim královstvím messiášským, které v Starém zákoně.
bylo zaslíbeno, představenými jeho že nejsou židovští velekněží ani
velerada, nýbrž apoštolé; ano chtěl ukázati též, že statky messiášské
nezáležejí ve světské slávě a časném lesku, nýbrž že jsou předem
duchovními, a prostředkem k dosažení jich že jest život ctnostný
a cesta utrpení a přemáhání sebe. Vzhledem k tomuto účelu svému
upravil též spis svůj. Vybralť předem ze života Kristova právě takové
děje, které byly v Starém zákoně předpověděny neb předobrazeny,
a připomínaje neb uváděje rozličná místa prorocká, opět a opět
ukazuje, že na Ježiš Kristu se vyplnilo, co proroci předpověděli
o budoucím Vykupiteli. Aby pak nikdo nedal se másti Kristovou
chudobou a jeho i vlastním utrpením, upozorňuje též na jeho slávu
a podává důkazy jeho vyšší přirozenosti, vysvětluje jasněji, než který
jiný evangelista povahu království messiášského a poměr jeho k boho-
vládě starozákonní, a poučuje o potřebě snášeti trpělivě utrpení a pře-
máhati sebe. Ačkoli pak postupuje celkem pořadem času, neřadí přece
jednotlivých událostí vždy tak, jak udály se po sobě, nýbrž jak věcně
hodl se k sobě a k jeho účelu. Ukázav totiž hned v prvních kapitolách,
že Pán Ježíš pochází skutečně z toho rodu, z něhož Vykupitel podle
proroctví měl vyjiti, a že narodil se z Panny, a to v Betlemě, jakož
byl předpověděl jednak Isaiáš, jednak Micheáš, a vylíčiv, kterak již
jako dítko byl od pohanských mudrců vyhledán a jako Bůh uctěn, od
židů však zneuznán, ano od jejich krále i na smrt pronásledován, ale
útěkem do Egypta zachráněn, popisuje ony děje, které předcházely
bezprostředně veřejný život jeho. Učiniv tak vhodný úvod k dílu
svému, líčí Krista jako učitele, divotvorce a zakladatele nového krá-
-&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>q0h048wnyzojkr4c7ccndvrnuju6wka</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Wikizdroje:Externí oznámení/Archiv 2</title>
    <ns>4</ns>
    <id>97120</id>
    <revision>
      <id>333678</id>
      <parentid>332599</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T13:05:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* 'Wikidata item' link is moving. Find out where... */ fix</comment>
      <origin>333678</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="178439" sha1="cd5bzpcgvr07gjyqko8tyvtf87w0f88" xml:space="preserve">== Poll regarding January 2023 Wikisource Community meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!
 
We will be organizing the '''January 2023  [[:m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meeting]]''' in the last week of January and we need your help to decide on a time and date that works best for the most number of people. Kindly '''share your availabilities''' at the wudele link below: 
 
https://wudele.toolforge.org/5tauCFqk8NJQBcBv
 
Meanwhile, feel free to check out [[:m:Wikisource Community meetings|the page on Meta-wiki]] and '''suggest topics for the agenda'''.
 
Regards

[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]] and [[:m:User:PMenon-WMF|PMenon-WMF]]
 
&lt;small&gt;Sent via [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 20. 1. 2023, 03:48 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGill (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=24128105 --&gt;

== Invitation to join Wikisource Community meeting (28 January 2023) ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!

We are the hosting the first [[:m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meeting]] of the year on '''28th January 2023 at 12 PM UTC / 5:30 PM IST''' ([https://zonestamp.toolforge.org/1674907242 check your local time]) according to the [https://wudele.toolforge.org/5tauCFqk8NJQBcBv wudele poll].

The first half of the meeting will be focused on non-technical updates and conversations like events, conferences, proofread-a-thons and collaborations. The second half will be focused on technical updates and conversations, such as talking about major challenges faced by Wikisource communities, similar to the ones conducted in previous Triage meetings.

If you are interested in joining the meeting, kindly leave a message on '''sgill@wikimedia.org''' and we will add you to the calendar invite.

Meanwhile, feel free to check out [[:m:Wikisource Community meetings|the page on Meta-wiki]] and suggest any other topics for the agenda.

Regards

[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]], [[:m:User:PMenon-WMF|PMenon-WMF]], [[:m:User:SWilson (WMF)|Sam Wilson (WMF)]], and [[:m:User:SGill (WMF)|Satdeep Gill (WMF)]]

&lt;small&gt; Sent using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 25. 1. 2023, 13:03 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGill (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=24128105 --&gt;

== Poll regarding February 2023 Wikisource Community meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!
 
We will be organizing this month’s [[:m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meeting]] in the last week of February and we need your help to decide on a time and date that works best for the most number of people. Kindly share your availabilities at the Wudele link below: 
 
https://wudele.toolforge.org/qDEHHRJRNJLmwsi4
 
Meanwhile, feel free to check out [[:m:Wikisource Community meetings|the page on Meta-wiki]] and suggest topics for the agenda.
 
Regards
[[:m:User:PMenon-WMF|PMenon-WMF]] and [[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]]

[[User:PMenon-WMF|PMenon-WMF]] ([[User talk:PMenon-WMF|talk]]) 14. 2. 2023, 07:08 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:PMenon-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=24128105 --&gt;

== Invitation for February 2023 Wikisource Community Meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!

We are the hosting this month's [[:m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meeting]] on '''26th February 2023 at 11 AM UTC''' ([https://zonestamp.toolforge.org/1677409215 check your local time]) according to the [https://wudele.toolforge.org/qDEHHRJRNJLmwsi4 wudele poll].

The first half of the meeting will be focused on non-technical updates and conversations like events, conferences, proofread-a-thons and collaborations. The second half will be focused on technical updates and conversations, such as talking about major challenges faced by Wikisource communities, similar to the ones conducted in previous Community meetings.

If you are interested in joining the meeting, kindly leave a message on '''sgill@wikimedia.org''' and we will add you to the calendar invite.

Meanwhile, feel free to check out [[:m:Wikisource Community meetings#February_2023_meeting|the page on Meta-wiki]] and suggest any other topics for the agenda.

Regards

[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]], [[:m:User:PMenon-WMF|PMenon-WMF]], [[:m:User:SWilson (WMF)|Sam Wilson (WMF)]], and [[:m:User:SGill (WMF)|Satdeep Gill (WMF)]]
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:PMenon-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=24128105 --&gt;

== Your wiki will be in read only soon ==

&lt;section begin=&quot;server-switch&quot;/&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] bude testovat přepínání mezi svým primárním a sekundárním datovým centrem. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy. Abychom se ujistili, že všechno funguje, potřebuje technologické oddělení Wikimedia provést plánovanou zkoušku. Tato zkouška ukáže, zda dokážeme spolehlivě přepnout z jednoho datového centra na druhé. Příprava zkoušky a pohotovost pro řešení všech neočekávaných problémů si vyžádá mnoho týmů. 

Veškerý provoz bude přepnut '''{{#time:j. xg|2023-03-01|cs}}'''. Test bude zahájen v '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2023-03-01T14:00|en}} {{#time:H:i e|2023-03-01T14:00}}]'''.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

*Editace budou vypnuté nejvýše hodinu v {{#time:l j. xg Y|2023-03-01|cs}}.
*Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

*Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. V jednotlivých případech však může dojít k zamrazení kódu, pokud je operace následně vyžaduje.
* [[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] bude asi 90 minut nedostupný.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen.  Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. O této zkoušce proběhnou další oznámení. Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. '''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;server-switch&quot;/&gt;

&lt;span dir=ltr&gt;[[m:User:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] ([[m:User talk:Trizek (WMF)|{{int:talk}}]])&lt;/span&gt; 27. 2. 2023, 21:21 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=24390465 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Wikimania 2023 Welcoming Program Submissions&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;wikimania-program-submissions&quot;/&gt;[[File:Wikimedia_Singapore_Logo.svg|right|frameless]]Do you want to host an in-person or virtual session at Wikimania 2023? Maybe a hands-on workshop, a lively discussion, a fun performance, a catchy poster, or a memorable lightning talk? [[wmania:Special:MyLanguage/2023:Program/Submissions|'''Submissions are open until March 28''']]. The event will have dedicated hybrid blocks, so virtual submissions and pre-recorded content are also welcome. If you have any questions, please join us at an upcoming conversation on March 12 or 19, or reach out by email at wikimania@wikimedia.org or on Telegram. More information on-wiki.&lt;section end=&quot;wikimania-program-submissions&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:CKoerner (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=24390465 --&gt;

== Poll regarding March 2023 Wikisource Community meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!

We will be organizing this month’s [[:m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meeting]] in the last week of March and we need your help to decide on a time and date that works best for the most number of people. Kindly share your availabilities at the wudele link below: 

https://wudele.toolforge.org/U2feqmZBy62FJjVd

Meanwhile, feel free to check out [[:m:Wikisource Community meetings|the page on Meta-wiki]] and suggest topics for the agenda.

Regards

[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]] and [[:m:User:PMenon-WMF|PMenon-WMF]]
 
&lt;small&gt;Sent via [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 19. 3. 2023, 05:31 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:PMenon-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=24128105 --&gt;

== March 2023 Wikisource Community meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!

We are the hosting this month’s [[:m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meeting]] on '''27th March 2023 at 10 AM UTC / 3:30 PM IST''' ([https://zonestamp.toolforge.org/1679911241 check your local time]) according to the [https://wudele.toolforge.org/U2feqmZBy62FJjVd wudele poll].

The first half of the meeting will be focused on non-technical updates and conversations like events, conferences, proofread-a-thons and collaborations. The second half will be focused on technical updates and conversations, such as talking about major challenges faced by Wikisource communities, similar to the ones conducted in previous Community meetings.

If you are interested in joining the meeting, kindly leave a message on '''sgill@wikimedia.org''' and we will add you to the calendar invite.

Meanwhile, feel free to check out [[:m:Wikisource Community meetings|the page on Meta-wiki]] and suggest any other topics for the agenda.

Regards

[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]], [[:m:User:PMenon-WMF|PMenon-WMF]], [[:m:User:SWilson (WMF)|Sam Wilson (WMF)]], and [[:m:User:SGill (WMF)|Satdeep Gill (WMF)]]

&lt;small&gt; Sent using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 25. 3. 2023, 10:01 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:PMenon-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=24128105 --&gt;

== Poll regarding April 2023 Wikisource Community meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!
 
We will be organizing this month’s [[:m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meeting]] in the last week of April and we need your help to decide on a time and date that works best for the most number of people. Kindly share your availabilities at the wudele link below: 
 
https://wudele.toolforge.org/kXlPUgNFBo8TdWE9
 
Meanwhile, feel free to check out [[:m:Wikisource Community meetings|the page on Meta-wiki]] and suggest topics for the agenda.
 
Regards

[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]] and [[:m:User:PMenon-WMF|PMenon-WMF]]
 
&lt;small&gt;Sent via [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 14. 4. 2023, 15:47 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:PMenon-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=24128105 --&gt;

== Vaše wiki bude brzy pouze pro čtení ==

&lt;section begin=&quot;server-switch&quot;/&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] bude testovat přepínání mezi svým primárním a sekundárním datovým centrem. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy. Abychom se ujistili, že všechno funguje, potřebuje technologické oddělení Wikimedia provést plánovanou zkoušku. Tato zkouška ukáže, zda dokážeme spolehlivě přepnout z jednoho datového centra na druhé. Příprava zkoušky a pohotovost pro řešení všech neočekávaných problémů si vyžádá mnoho týmů. 

Veškerý provoz bude přepnut '''{{#time:j. xg|2023-04-26|cs}}'''. Test bude zahájen v '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2023-04-26T14:00|en}} {{#time:H:i e|2023-04-26T14:00}}]'''.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

*Editace budou vypnuté nejvýše hodinu v {{#time:l j. xg Y|2023-04-26|cs}}.
*Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

*Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. V jednotlivých případech však může dojít k zamrazení kódu, pokud je operace následně vyžaduje.
* [[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] bude asi 90 minut nedostupný.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen.  Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. O této zkoušce proběhnou další oznámení. Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. '''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;server-switch&quot;/&gt;

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]]&lt;/bdi&gt; 21. 4. 2023, 00:41 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:UOzurumba (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=24748237 --&gt;

== Invitation for April 2023 Wikisource Community Meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!

We are the hosting this month’s [[:m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meeting]] on '''25th April 2023 at 8 AM UTC / 1:30 PM IST''' ([https://zonestamp.toolforge.org/1682409646 check your local time]) according to the [https://wudele.toolforge.org/kXlPUgNFBo8TdWE9 wudele poll].

The first half of the meeting will be focused on non-technical updates and conversations like events, conferences, proofread-a-thons and collaborations. The second half will be focused on technical updates and conversations, such as talking about major challenges faced by Wikisource communities, similar to the ones conducted in previous Community meetings.

There are going to be updates about Transkribus and we will be sharing more information during the meeting.

If you are interested in joining the meeting, kindly leave a message on ''swilson@wikimedia.org''' and we will add you to the calendar invite.

Meanwhile, feel free to check out [[:m:Wikisource Community meetings|the page on Meta-wiki]] and suggest any other topics for the agenda.

Regards

[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]], [[:m:User:PMenon-WMF|PMenon-WMF]], [[:m:User:SWilson (WMF)|Sam Wilson (WMF)]], and [[:m:User:SGill (WMF)|Satdeep Gill (WMF)]]
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:PMenon-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=24128105 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Seeking volunteers for the next step in the Universal Code of Conduct process&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt; 
:''&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/U4C Building Committee/Nominations/Announcement|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/U4C Building Committee/Nominations/Announcement}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]&lt;/div&gt;''

Hello,

As follow-up to [https://lists.wikimedia.org/hyperkitty/list/wikimedia-l@lists.wikimedia.org/message/IOMVS7W75ZYMABQGOQ2QH2JAURC3CHGH/ the message about the Universal Code of Conduct Enforcement Guidelines] by Wikimedia Foundation Board of Trustees Vice Chair, Shani Evenstein Sigalov, I am reaching out about the next steps. I want to bring your attention to the next stage of the Universal Code of Conduct process, which is forming a building committee for the Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C). I invite community members with experience and deep interest in community health and governance to nominate themselves to be part of the U4C building committee, which needs people who are:

* Community members in good standing
* Knowledgeable about movement community processes, such as, but not limited to, policy drafting, participatory decision making, and application of existing rules and policies on Wikimedia projects
* Aware and appreciative of the diversity of the movement, such as, but not limited to, languages spoken, identity, geography, and project type
* Committed to participate for the entire U4C Building Committee period from mid-May - December 2023
* Comfortable with engaging in difficult, but productive conversations
* Confidently able to communicate in English

The Building Committee shall consist of volunteer community members, affiliate board or staff, and Wikimedia Foundation staff.

The Universal Code of Conduct has been a process strengthened by the skills and knowledge of the community and I look forward to what the U4C Building Committee creates. If you are interested in joining the Building Committee, please either [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/U4C_Building_Committee/Nominations|sign up on the Meta-Wiki page]], or contact ucocproject[[File:At sign.svg|16x16px|link=|(_AT_)]]wikimedia.org by May 12, 2023. '''[[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/U4C_Building_Committee|Read more on Meta-Wiki]]'''.

Best regards,&lt;br /&gt;&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[User:Xeno (WMF)|Xeno (WMF)]] 26. 4. 2023, 19:01 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Xeno (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=24941045 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Selection of the U4C Building Committee&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
The next stage in the Universal Code of Conduct process is establishing a Building Committee to create the charter for the Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C). The Building Committee has been selected. [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/U4C_Building_Committee|Read about the members and the work ahead on Meta-wiki]].&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

-- [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Project|UCoC Project Team]], 27. 5. 2023, 04:21 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=25018085 --&gt;

== Poll for June Wikisource Community meeting (Europe and Americas-friendly) ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!
 
We will be organizing this month's [[:m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meeting]] in the last week of June and we need your help to decide on a time and date that works best for the most number of people. Kindly share your availabilities at the wudele link below by 22nd June 2023: 

https://wudele.toolforge.org/BsgqYumphlryxu37
 
Meanwhile, feel free to check out [[:m:Wikisource Community meetings|the page on Meta-wiki]] and suggest topics for the agenda.
 
Regards

[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]] and [[:m:User:PMenon-WMF|PMenon-WMF]]
 
&lt;small&gt;Sent via [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 16. 6. 2023, 15:08 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGill (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=24128105 --&gt;

== Invitation for June 2023 Wikisource Community Meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!

We are the hosting this month’s [[:m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meeting]] on '''26 June 2023, 5 PM UTC''' ([https://zonestamp.toolforge.org/1687798850 check your local time]) according to the [https://wudele.toolforge.org/BsgqYumphlryxu37 wudele poll].

The first half of the meeting will be focused on non-technical updates and conversations like events, conferences, proofread-a-thons and collaborations. The second half will be focused on technical updates and conversations, such as talking about major challenges faced by Wikisource communities, similar to the ones conducted in previous Community meetings.

If you are interested in joining the meeting, kindly leave a message on '''sgill@wikimedia.org''' and we will add you to the calendar invite.

Meanwhile, feel free to check out [[:m:Wikisource Community meetings|the page on Meta-wiki]] and suggest any other topics for the agenda.

Regards

[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]], [[:m:User:PMenon-WMF|PMenon-WMF]], [[:m:User:SWilson (WMF)|Sam Wilson (WMF)]], and [[:m:User:SGill (WMF)|Satdeep Gill (WMF)]]

&lt;small&gt; Sent using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 21. 6. 2023, 10:17 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:PMenon-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=24128105 --&gt;

==  Oznámení nových členů volebního výboru ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt; 
:''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee/Nominatons/2023/Announcement - new members|Tuto zprávu můžete najít přeloženou do dalších jazyků na Meta-wiki.]]''
:''&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee/Nominatons/2023/Announcement - new members|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation elections committee/Nominatons/2023/Announcement - new members}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]&lt;/div&gt;''
Dobrý den všem, 

S potěšením vám oznamujeme [[listarchive:list/wikimedia-l@lists.wikimedia.org/message/4TALOUFPAP2VDBR27GKRVOP7IGQYU3DB/|nové členy a poradce volebního výboru]]. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections_committee|Volební výbor]] pomáhá s návrhem a provedením procesu výběru členů správní rady zvolených komunitou a přidruženými subjekty do správní rady Nadace Wikimedia. Po otevřeném nominačním procesu promluvili nejsilnější kandidáti s členy správní rady a čtyři kandidáti byli požádáni, aby se stali členy Volebního výboru. Další čtyři kandidáti byli požádáni, aby se stali poradci. 

Děkujeme všem členům komunity, kteří se volby účastnili. Těšíme se na spolupráci s volebním výborem v blízké budoucnosti.

Jménem správní rady nadace Wikimedia Foundation,&lt;br /&gt;&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] 28. 6. 2023, 18:00 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=25018085 --&gt;

== Deploying the Phonos in-line audio player to your Wiki ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
{{int:Hello}}!

Apologies if this message is not in your language, {{int:Please help translate}} to your language.

This wiki will soon be able to use the [[mw:Help:Extension:Phonos#Inline_audio_player_mode|inline audio player]] implemented by the [[mw:Extension:Phonos|Phonos]] extension. This is part of fulfilling a wishlist proposal of providing [[m:Community_Wishlist_Survey_2022/Multimedia_and_Commons/Audio_links_that_play_on_click|audio links that play on click]].

With the inline audio player, you can add text-to-speech audio snippets to wiki pages by simply using a tag:
&lt;syntaxhighlight lang=&quot;wikitext&quot;&gt;
&lt;phonos file=&quot;audio file&quot; label=&quot;Listen&quot;/&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;
The above tag will show the text next to a speaker icon, and clicking on it will play the audio instantly without taking you to another page. A common example where you can use this feature is in adding pronunciation to words as illustrated on the [[wiktionary:en:English#Pronunciation|English Wiktionary]] below.

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;wikitext&quot;&gt;
{{audio|en|En-uk-English.oga|Audio (UK)}}
&lt;/syntaxhighlight&gt;

Could become:

&lt;syntaxhighlight lang=&quot;wikitext&quot;&gt;
&lt;phonos file=&quot;En-uk-English.oga&quot; label=&quot;Audio (UK)&quot;/&gt;
&lt;/syntaxhighlight&gt;

The inline audio player will be available in your wiki in 2 weeks time; in the meantime, we would like you to [[mw:Special:MyLanguage/Help:Extension:Phonos|read about the features]] and give us feedback or ask questions about it in this [[mw:Help_talk:Extension:Phonos|talk page]].

Thank you!&lt;/div&gt;
&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[m:User:UOzurumba (WMF)|UOzurumba (WMF)]], on behalf of the Foundation's Language team&lt;/bdi&gt;
&lt;/div&gt;

27. 7. 2023, 02:26 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:UOzurumba (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:UOzurumba_(WMF)/sandbox_announcement_list_(In-line_audio_player)&amp;oldid=25350821 --&gt;

== Poll regarding August 2023 Wikisource Community meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!
 
We will be organizing this month’s [[:m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meeting]] in the last week of August and we need your help to decide on a time and date that works best for the most number of people. Kindly share your availability at the wudele link below: 

https://wudele.toolforge.org/U9b5TC4QJMPuu1tY

Meanwhile, feel free to check out [[:m:Wikisource Community meetings|the page on Meta-wiki]] and suggest topics for the agenda.
 
Regards

[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]] and [[:m:User:PMenon-WMF|PMenon-WMF]]
 
&lt;small&gt;Sent via [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 12. 8. 2023, 10:53 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:PMenon-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=24128105 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Review the Charter for the Universal Code of Conduct Coordinating Committee&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt; 
:''&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/U4C Building Committee/Announcement - Review|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/U4C Building Committee/Announcement - Review}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]&lt;/div&gt;''
Hello all,

I am pleased to share the next step in the [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]] work. The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C) draft charter]] is now ready for your review. 

The [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines|Enforcement Guidelines]] require a [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct/Enforcement_guidelines#4.5_U4C_Building_Committee|Building Committee]] form to draft a charter that outlines procedures and details for a global committee to be called the [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct/Enforcement_guidelines#4._UCoC_Coordinating_Committee_(U4C)|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C)]]. Over the past few months, the U4C Building Committee worked together as a group to discuss and draft the U4C charter. The U4C Building Committee welcomes feedback about the draft charter now through 22 September 2023. After that date, the U4C Building Committee will revise the charter as needed and a community vote will open shortly afterward.

Join the conversation during the [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/U4C Building Committee#Conversation hours|conversation hours]] or on [[m:Talk:Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|Meta-wiki]].

Best,&lt;br /&gt;&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]], on behalf of the U4C Building Committee, 28. 8. 2023, 15:35 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=25392152 --&gt;

== Vaše wiki bude brzy pouze pro čtení ==

&lt;section begin=&quot;server-switch&quot;/&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] přepne provoz mezi svými datovými centry. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy. Abychom se ujistili, že všechno funguje, potřebuje technologické oddělení Wikimedia provést plánovanou zkoušku. Tato zkouška ukáže, zda dokážeme spolehlivě přepnout z jednoho datového centra na druhé. Příprava zkoušky a pohotovost pro řešení všech neočekávaných problémů si vyžádá mnoho týmů. 

Veškerý provoz bude přepnut '''{{#time:j. xg|2023-09-20|cs}}'''. Test bude zahájen v '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2023-09-20T14:00|en}} {{#time:H:i e|2023-09-20T14:00}}]'''.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Special:MyLanguage/Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

*Editace budou vypnuté nejvýše hodinu dne {{#time:j. xg Y (l)|2023-09-20|cs}}.
*Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

*Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. V jednotlivých případech však může dojít k zamrazení kódu, pokud je operace následně vyžaduje.
* [[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] bude asi 90 minut nedostupný.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen. Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. O této zkoušce proběhnou další oznámení. Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. '''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;server-switch&quot;/&gt;

[[User:Trizek (WMF)|Trizek_(WMF)]] ([[m:User talk:Trizek (WMF)|talk]]) 15. 9. 2023, 09:23 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=25018086 --&gt;

== Otevřené příležitosti pro Výbor pro přidružené organizace, komisi ombudsmanů a Výbor pro přezkoumání případů ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;div style=&quot;margin:.2em 0 .5em;margin-{{#switch:{{PAGELANGUAGE}}|ar|arc|ary|arz|azb|bcc|bgn|ckb|bqi|dv|fa|fa-af|glk|ha-arab|he|kk-arab|kk-cn|ks|ku-arab|ms-arab|mzn|pnb|prd|ps|sd|ug|ur|ydd|yi=right|left}}:3ex;&quot;&gt;
[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Legal department/Committee appointments/Announcement/Short|''Tuto zprávu můžete najít přeloženou do dalších jazyků na Meta-wiki.'']]

''&lt;span class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Legal department/Committee appointments/Announcement/Short|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation Legal department/Committee appointments/Announcement/Short}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]&lt;/span&gt;''&lt;/div&gt;

Ahoj všichni! [[m:Special:MyLanguage/Affiliations Committee|Výbor pro přidružené organizace]] (AffCom), [[m:Special:MyLanguage/Ombuds_commission|Komise ombudsmanů]] (OC) a [[m:Special:MyLanguage/Trust_and_Safety/Case_Review_Committee|Výbor pro přezkoumání případů]] (CRC) hledají nové členy. Tyto dobrovolnické skupiny poskytují komunitě a hnutí důležitou strukturální a dohledovou podporu. Vyzýváme všechny, aby nominovali sami sebe nebo povzbudili ostatní, o kterých si myslí, že by mohli být přínosem pro tyto skupiny, aby se přihlásili. Více informací o úlohách skupin, potřebných dovednostech a možnosti přihlásit se najdete na [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Legal department/Committee appointments|'''Meta-wiki stránce''']]. 

Jménem podpůrného týmu výboru,&lt;br /&gt;&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
~ [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 9. 10. 2023, 16:41 (UTC) &lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=25570445 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Review and comment on the 2024 Wikimedia Foundation Board of Trustees selection rules package&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/wiki/Wikimedia Foundation elections/2024/Announcement/Rules package review - short| You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]''
:''&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[[m:Special:MyLanguage/wiki/Wikimedia Foundation elections/2024/Announcement/Rules package review - short|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:wiki/Wikimedia Foundation elections/2024/Announcement/Rules package review - short}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]&lt;/div&gt;''
Dear all, 

Please review and comment on the Wikimedia Foundation Board of Trustees selection rules package from now until 29 October 2023. The selection rules package was based on older versions by the Elections Committee and will be used in the 2024 Board of Trustees selection. Providing your comments now will help them provide a smoother, better Board selection process. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2024|More on the Meta-wiki page]].

Best,

Katie Chan &lt;br&gt;
Chair of the Elections Committee&lt;br /&gt;&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

17. 10. 2023, 01:13 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=25570445 --&gt;

== Invitation for Wikisource Community Meeting October 2023 ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!

We are the hosting this month’s [[:m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meeting]] on '''28 October 2023, 7 AM UTC''' ([https://zonestamp.toolforge.org/1698483600 check your local time]). This meeting time is Eastern Hemisphere-focused and we will alternate the meeting times every month.

The first half of the meeting will be focused on non-technical updates and conversations like events, conferences, proofread-a-thons and collaborations. The second half will be focused on technical updates and conversations, such as talking about major challenges faced by Wikisource communities, similar to the ones conducted in previous Community meetings.

If you are interested in joining the meeting, kindly leave a message on '''sgill@wikimedia.org''' and we will add you to the calendar invite.

Meanwhile, feel free to check out [[:m:Wikisource Community meetings|the page on Meta-wiki]] and suggest any other topics for the agenda.

Regards
[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]], [[:m:User:PMenon-WMF|PMenon-WMF]], [[:m:User:SWilson (WMF)|Sam Wilson (WMF)]], and [[:m:User:SGill (WMF)|Satdeep Gill (WMF)]]

&lt;small&gt; Sent using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 18. 10. 2023, 14:11 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:PMenon-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=24128105 --&gt;

== The Vector 2022 skin as the default in three weeks? ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
''[[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop Improvements/Updates/2023-10 for sister projects|Read this in your language]] • &lt;span class=plainlinks&gt;[https://mediawiki.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Reading%2FWeb%2FDesktop+Improvements%2FUpdates%2F2023-10+for+sister+projects&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{Int:please-translate}}]&lt;/span&gt; • Please tell other users about these changes''

Hello. I'm writing on behalf of the [[mw:Reading/Web|Wikimedia Foundation Web team]]. '''In three weeks, we would like to make the Vector 2022 skin the default on this wiki.'''
[[File:Desktop Improvements - how to enable globally.png|thumb|[[Special:GlobalPreferences|{{int:globalpreferences}}]]]]
'''If you prefer keeping the current skin''' select &quot;Vector legacy (2010)&quot; on [[Special:GlobalPreferences#mw-prefsection-rendering|the appearance tab of the global preferences]] and save the change. We encourage you to give the new skin a try, though.

It would become the default for all logged-out users, and also all logged-in users who currently use Vector legacy as a [[Special:Preferences#mw-prefsection-rendering|local]] (but not global) preference. Logged-in users can at any time switch to any other skin. No changes are expected for these skins.
&lt;div style=&quot;width:100%; margin:auto;&quot;&gt;&lt;gallery widths=&quot;250&quot; heights=&quot;180&quot; mode=&quot;packed&quot; caption=&quot;Top of an article&quot;&gt;
Screenshot Historia da moeda do Tíbet - 2022-09-22 - Vector 2010 top.png|Vector legacy (current default)
Screenshot Historia da moeda do Tíbet - 2022-09-22 - Vector 2022 top.png|Vector 2022
&lt;/gallery&gt;&lt;gallery widths=&quot;250&quot; heights=&quot;180&quot; mode=&quot;packed&quot; caption=&quot;A section of an article&quot;&gt;
Screenshot Historia da moeda do Tíbet - 2022-09-22 - Vector 2010 scrolled.png|Vector legacy (current default)
Screenshot Historia da moeda do Tíbet - 2022-09-22 - Vector 2022 scrolled.png|Vector 2022
&lt;/gallery&gt;&lt;/div&gt;
=== About the skin ===
[[File:Wikimania 2022 Vector (2022) Presentation.pdf|thumb|Slides to our Wikimania 2022 presentation. [https://www.youtube.com/watch?v=yC-ItaXDe2A You may also listen to the recording on YouTube (in English)].]]
'''[Why is a change necessary]''' When the current default skin was created, it reflected the needs of the readers and editors as these were 14 years ago. Since then, new users have begun using the Internet and Wikimedia projects in different ways. [[wmfblog:2022/08/18/prioritizing-equity-within-wikipedias-new-desktop/|The old Vector does not meet their needs]].

'''[Objective]''' The objective for the Vector 2022 skin is to make the interface more welcoming and comfortable for readers and useful for advanced users. It introduces a series of changes that aim to improve problems new and existing readers and editors were having with the old skin. It draws inspiration from previous user requests, the [[metawiki:Special:MyLanguage/Community_Wishlist_Survey|Community Wishlist Surveys]], and gadgets and scripts. The work helped our code follow the standards and improve all other skins. [[phab:phame/post/view/290/how_and_why_we_moved_our_skins_to_mustache/|The PHP code in the other available skins has been reduced by 75%]]. The project has also focused on making it easier to support gadgets and use APIs.
[[File:Screenshot of the Vector-2022 skin's fullscreen toggle.png|thumb]]
'''[Changes in a nutshell]''' The skin introduces changes that improve readability and usability. The new skin does not remove any functionality currently available on the Vector skin.
* The limited width and pin-able menus allow to adjust the interface to the screen size, and focus on editing or reading. Logged-in and logged-out users may use a toggle button to keep the full width, though.
* The sticky header makes it easier to find tools that editors use often. It decreases scrolling to the top of the page by 16%.
* The new table of contents makes it easier to navigate to different sections. Readers and editors jump to different sections of the page 50% more than with the old table of contents. It also looks a bit different on talk pages.
* The new search bar is easier to find and makes it easier to find the correct search result from the list. This increased the amount of searches started by 30% on the tested wikis.
* The skin does not negatively affect pageviews, edit rates, or account creation. There is evidence of increases in pageviews and account creation across partner communities.
'''[Customize this skin]''' It's possible to configure and personalize our changes. We support volunteers who create new gadgets and user scripts. Check out [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop Improvements/Repository|the repository]] for a list of currently available customizations and changes, or add your own.

=== Our plan ===

'''If no large concerns are raised, we plan on deploying on 14 November'''. If you'd like to ask our team anything, if you have questions, concerns, or additional thoughts, please comment in any language. If this is the first comment to my message, make sure to ping me. We will gladly answer! Also, check out [[mw:Reading/Web/Desktop Improvements/Frequently asked questions|our FAQ]]. Thank you! [[User:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[User talk:SGrabarczuk (WMF)|&lt;span class=&quot;signature-talk&quot;&gt;diskuse&lt;/span&gt;]]) 26. 10. 2023, 01:17 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGrabarczuk (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGrabarczuk_(WMF)/sandbox/MM/Varia&amp;oldid=25791827 --&gt;

== Do you use Wikidata in Wikimedia sibling projects? Tell us about your experiences ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
''Note: Apologies for cross-posting and sending in English.''

Hello, the '''[[m:WD4WMP|Wikidata for Wikimedia Projects]]''' team at Wikimedia Deutschland would like to hear about your experiences using Wikidata in the sibling projects. If you are interested in sharing your opinion and insights, please consider signing up for an interview with us in this '''[https://wikimedia.sslsurvey.de/Wikidata-for-Wikimedia-Interviews Registration form]'''.&lt;br&gt; 
''Currently, we are only able to conduct interviews in English.''

The front page of the form has more details about what the conversation will be like, including how we would '''compensate''' you for your time.

For more information, visit our ''[[m:WD4WMP/AddIssue|project issue page]]'' where you can also share your experiences in written form, without an interview.&lt;br&gt;We look forward to speaking with you, [[m:User:Danny Benjafield (WMDE)|Danny Benjafield (WMDE)]] ([[m:User talk:Danny Benjafield (WMDE)|talk]]) 08:53, 5 January 2024 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Danny Benjafield (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/WD4WMP/ScreenerInvite&amp;oldid=26027495 --&gt;

== Invitation to join January Wikisource Community Meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!

We are the hosting this month’s [[:m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meeting]] on '''27 January 2024, 3 PM UTC''' ([https://zonestamp.toolforge.org/1706367600 check your local time]).

As we gear up for our upcoming Wikisource Community meeting, we are excited to share some additional information with you.

The meetings will now be held on the last Saturday of each month. We understand the importance of accommodating different time zones, so to better cater to our global community, we've decided to alternate meeting times. The meeting will take place at 3 pm UTC this month, and next month it will be scheduled for 7 am UTC on the last Saturday. This rotation will continue, allowing for a balanced representation of different time zones.

As always, the meeting agenda will be divided into two halves. The first half of the meeting will focus on non-technical updates, including discussions about events, conferences, proofread-a-thons, and collaborations. The second half will delve into technical updates and conversations, addressing major challenges faced by Wikisource communities, similar to our previous Community meetings.

If you are interested in joining the meeting, kindly leave a message on '''klawal-ctr@wikimedia.org''' and we will add you to the calendar invite.

Meanwhile, feel free to check out [[:m:Wikisource Community meetings|the page on Meta-wiki]] and suggest any other topics for the agenda.

Regards

[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]], [[:m:User:SWilson (WMF)|Sam Wilson (WMF)]], and [[:m:User:SGill (WMF)|Satdeep Gill (WMF)]]

&lt;small&gt; Sent using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 18. 1. 2024, 10:54 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:KLawal-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=25768507 --&gt;

== Hlasování o Chartě Koordinačního výboru pro Všeobecný kodex chování ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/wiki/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter/Announcement - voting opens|Překlad této zprávy do jiných jazyků naleznete na Metě.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:wiki/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter/Announcement - voting opens}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''
Hezký den,

chtěl bych Vám oznámit, že hlasování o Chartě [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Koordinačního výboru pro Všeobecný kodex chování]] bylo otevřeno. Členové komunity mohou [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Charter/Voter_information|projevit svůj názor prostřednictvím rozhraní SecurePoll]] až do '''2. února 2024'''. Proces je stejný jako při hlasování o [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct/Enforcement_guidelines|Pravidel prosazování]].

[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|Současná verze Charty Koordinačního výboru pro Všeobecný kodex chování]] je dostupná na Metě v několika jazycích. 

Přečtěte si Chartu, jděte hlasovat a podělte se o tuto zprávu s ostatními členy své komunity. Mohu s jistotou říci, že Koordinační výbor se teší na Vaši účast.

Jménem projektového týmu UCoC,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] 19. 1. 2024, 18:09 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=25853527 --&gt;

== Hlasování o Chartě Koordinačního výboru pro Všeobecný kodex chování bude brzy uzavřeno ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/wiki/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter/Announcement - voting reminder|Překlad této zprávy do jiných jazyků naleznete na Metě.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:wiki/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter/Announcement - voting reminder}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''
Hezký den,

chtěl bych Vám připomenout, že hlasování o Chartě [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Koordinačního výboru pro Všeobecný kodex chování]] bude uzavřeno '''2. února 2024'''. Členové komunity mohou [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Charter/Voter_information|hlasovat a komentovat prostřednictvím rozhraní SecurePoll]]. Proces je stejný jako při hlasování o [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct/Enforcement_guidelines|Pravidel prosazování]].

[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|Současná verze Charty Koordinačního výboru pro Všeobecný kodex chování]] je dostupná na Metě v několika jazycích. 

Přečtěte si Chartu, jděte hlasovat a podělte se o tuto zprávu s ostatními členy své komunity. Mohu s jistotou říci, že Koordinační výbor se teší na Vaši účast.

Jménem projektového týmu UCoC,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] 31. 1. 2024, 17:00 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=25853527 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Announcing the results of the UCoC Coordinating Committee Charter ratification vote&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/wiki/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter/Announcement - results|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:wiki/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter/Announcement - results}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''

Dear all,

Thank you everyone for following the progress of the Universal Code of Conduct. I am writing to you today to announce the outcome of the [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Charter/Voter_information|ratification vote]] on the [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|Universal Code of Conduct Coordinating Committee Charter]]. 1746 contributors voted in this ratification vote with 1249 voters supporting the Charter and 420 voters not. The ratification vote process allowed for voters to provide comments about the Charter. 

A report of voting statistics and a summary of voter comments will be published on Meta-wiki in the coming weeks.

Please look forward to hearing about the next steps soon.

On behalf of the UCoC Project team,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] 12. 2. 2024, 18:24 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=26160150 --&gt;

== Invitation to join February Wikisource Community Meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!


We are the hosting this month’s [[:m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meeting]] on '''24 February 2024, 7 AM UTC''' ([https://zonestamp.toolforge.org/1708758000 check your local time]).


The meeting agenda will be divided into two halves. The first half of the meeting will focus on non-technical updates, including discussions about events, conferences, proofread-a-thons, and collaborations. The second half will delve into technical updates and conversations, addressing major challenges faced by Wikisource communities, similar to our previous Community meetings.


If you are interested in joining the meeting, kindly leave a message on '''klawal-ctr@wikimedia.org''' and we will add you to the calendar invite.


Meanwhile, feel free to check out [[:m:Wikisource Community meetings|the page on Meta-wiki]] and suggest any other topics for the agenda.


Regards
[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]], [[:m:User:SWilson (WMF)|Sam Wilson (WMF)]], and [[:m:User:SGill (WMF)|Satdeep Gill (WMF)]]


&lt;small&gt; Sent using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 20. 2. 2024, 11:11 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:KLawal-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=25768507 --&gt;

==  Zpráva o ratifikaci Charty Koordinačního výboru pro Univerzální kodex chování a výzva ke kandidatuře do Výboru byly zveřejněny ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024/Announcement – call for candidates| Tuto zprávu můžete najít přeloženou do dalších jazyků na Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024/Announcement – call for candidates}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''

Dobrý den,

dnes se na vás obracím se dvěma důležitými informacemi. Zaprvé, už nyní si můžete pčečíst [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter/Vote results|zprávu o ratifikaci Charty Koordinačního výboru pro Univerzální kodex chování]]. Zadruhé, výzva k podávání kandidatur do Koordinačního výboru je otevřena od teď, až do 1. dubna 2024.

[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Koordinační výbor pro Všeobecný kodex chování]] je globální skupina zajišťující rovné prosazování Kodexu. Členy komunit zveme ke kandidatuře do Výboru. Pro více informací o jeho fungování navštivte [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|Chartu Výboru]].

Podle Charty má Koordinační výbor 16 míst: Osm členů je voleno z řad celé komunity. Zbývajících osm míst bude zvoleno na základě regionálního rozdělení, tak aby reprezentovalo rozmanitost hnutí.

Více informací a možnost podat svou kandidaturu najdete na [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024|Meta-wiki]].

Jménem projektového týmu UCoC,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] 5. 3. 2024, 16:25 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=26276337 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt; Wikimedia Foundation Board of Trustees 2024 Selection&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
: ''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2024/Announcement/Selection announcement| You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]''
: ''&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2024/Announcement/Selection announcement|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation elections/2024/Announcement/Selection announcement}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]&lt;/div&gt;''
Dear all,

This year, the term of 4 (four) Community- and Affiliate-selected Trustees on the Wikimedia Foundation Board of Trustees will come to an end [1]. The Board invites the whole movement to participate in this year’s selection process and vote to fill those seats.

The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee|Elections Committee]] will oversee this process with support from Foundation staff [2]. The Board Governance Committee created a Board Selection Working Group from Trustees who cannot be candidates in the 2024 community- and affiliate-selected trustee selection process composed of Dariusz Jemielniak, Nataliia Tymkiv, Esra'a Al Shafei, Kathy Collins, and Shani Evenstein Sigalov [3]. The group is tasked with providing Board oversight for the 2024 trustee selection process, and for keeping the Board informed. More details on the roles of the Elections Committee, Board, and staff are here [4]. 

Here are the key planned dates:

*  May 2024: Call for candidates and call for questions
*  June 2024: Affiliates vote to shortlist 12 candidates (no shortlisting if 15 or less candidates apply) [5]
*  June-August 2024: Campaign period
*  End of August / beginning of September 2024: Two-week community voting period
*  October–November 2024: Background check of selected candidates
*  Board's Meeting in December 2024: New trustees seated

Learn more about the 2024 selection process - including the detailed timeline, the candidacy process, the campaign rules, and the voter eligibility criteria - on [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2024|this Meta-wiki page]], and make your plan.

'''Election Volunteers'''

Another way to be involved with the 2024 selection process is to be an Election Volunteer. Election Volunteers are a bridge between the Elections Committee and their respective community. They help ensure their community is represented and mobilize them to vote. Learn more about the program and how to join on this [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2024/Election Volunteers|Meta-wiki page]].

Best regards,

[[m:Special:MyLanguage/User:Pundit|Dariusz Jemielniak]] (Governance Committee Chair, Board Selection Working Group)

[1] https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2021/Results#Elected

[2] https://foundation.wikimedia.org/wiki/Committee:Elections_Committee_Charter

[3] https://foundation.wikimedia.org/wiki/Minutes:2023-08-15#Governance_Committee

[4] https://meta.wikimedia.org/wiki/Wikimedia_Foundation_elections_committee/Roles

[5] Even though the ideal number is 12 candidates for 4 open seats, the shortlisting process will be triggered if there are more than 15 candidates because the 1-3 candidates that are removed might feel ostracized and it would be a lot of work for affiliates to carry out the shortlisting process to only eliminate 1-3 candidates from the candidate list.&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[User:MPossoupe_(WMF)|MPossoupe_(WMF)]]12. 3. 2024, 19:57 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:MPossoupe (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=26349432 --&gt;

== Vaše wiki bude brzy pouze pro čtení ==

&lt;section begin=&quot;server-switch&quot;/&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] přepne provoz mezi svými datovými centry. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.

Veškerý provoz bude přepnut '''{{#time:j. xg|2024-03-20|cs}}'''. Test bude zahájen v '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2024-03-20T14:00|en}} {{#time:H:i e|2024-03-20T14:00}}]'''.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Special:MyLanguage/Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

*Editace budou vypnuté nejvýše hodinu dne {{#time:j. xg Y (l)|2024-03-20|cs}}.
*Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

*Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. V jednotlivých případech však může dojít k zamrazení kódu, pokud je operace následně vyžaduje.
* [[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] bude asi 90 minut nedostupný.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen. Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. O této zkoušce proběhnou další oznámení. Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. '''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;server-switch&quot;/&gt;

[[user:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]], 15. 3. 2024, 00:00 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=25636619 --&gt;

== Switching to the Vector 2022 skin ==

[[File:Vector 2022 video-en.webm|thumb]]
''[[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop Improvements/Updates/2024-03 for Wikisource|Read this in your language]] • &lt;span class=plainlinks&gt;[https://mediawiki.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Reading%2FWeb%2FDesktop+Improvements%2FUpdates%2F2024-03+for+Wikisource&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{Int:please-translate}}]&lt;/span&gt; • Please tell other users about these changes''

Hi everyone. We are the [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web|Wikimedia Foundation Web team]]. As you may have read in our previous message, over the past year, we have been getting closer to switching every wiki to the Vector 2022 skin as the new default. In our previous conversations with Wikisource communities, we had identified an issue with the Index namespace that prevented switching the skin on. [[phab:T352162|This issue is now resolved]].

We are now ready to continue and will be deploying on Wikisource wikis on '''March 25th'''. 

To learn more about the new skin and what improvements it introduces, please [[mw:Reading/Web/Desktop Improvements|see our documentation]]. If you have any issues with the skin after the change, if you spot any gadgets not working, or notice any bugs – please comment below! We are also open to joining events like the [[m:Wikisource Community meetings|Wikisource Community meetings]] to talk to you directly. Thank you! [[User:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[User talk:SGrabarczuk (WMF)|&lt;span class=&quot;signature-talk&quot;&gt;diskuse&lt;/span&gt;]]) 18. 3. 2024, 20:50 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SGrabarczuk (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGrabarczuk_(WMF)/sandbox/MM/Varia&amp;oldid=26416927 --&gt;

== Invitation to join March Wikisource Community Meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!

We're excited to announce our upcoming Wikisource Community meeting, scheduled for '''30 March 2024, 3 PM UTC''' ([https://zonestamp.toolforge.org/1711810800 check your local time]). As always, your participation is crucial to the success of our community discussions.

Similar to previous meetings, the agenda will be split into two segments. The first half will cover non-technical updates, such as events, conferences, proofread-a-thons, and collaborations. In the second half, we'll dive into technical updates and discussions, addressing key challenges faced by Wikisource communities.

'''New Feature: Event Registration!'''  &lt;br /&gt;
Exciting news! We're switching to a new event registration feature for our meetings. You can now register for the event through our dedicated page on Meta-wiki. Simply follow the link below to secure your spot and engage with fellow Wikisource enthusiasts:

[[:m:Event:Wikisource Community Meeting March 2024|Event Registration Page]]

'''Agenda Suggestions:'''  &lt;br /&gt;
Your input matters! Feel free to suggest any additional topics you'd like to see included in the agenda.

If you have any suggestions or would just prefer being added to the meeting the old way,
simply drop a message on '''klawal-ctr@wikimedia.org'''.

Thank you for your continued dedication to Wikisource. We look forward to your active participation in our upcoming meeting.

Best regards,  &lt;br /&gt;
[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]], [[:m:User:SWilson (WMF)|Sam Wilson (WMF)]], and [[:m:User:SGill (WMF)|Satdeep Gill (WMF)]]
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:KLawal-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=25768507 --&gt;

== Invitation to join April Wikisource Community Meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!


We are the hosting this month’s Wikisource Community meeting on '''27 April 2024, 7 AM UTC''' ([https://zonestamp.toolforge.org/1714201200 check your local time]).


Similar to previous meetings, the agenda will be split into two segments. The first half will cover non-technical updates, such as events, conferences, proofread-a-thons, and collaborations. In the second half, we'll dive into technical updates and discussions, addressing key challenges faced by Wikisource communities.

Simply follow the link below to secure your spot and engage with fellow Wikisource enthusiasts:

[[:m:Event:Wikisource Community Meeting April 2024|Event Registration Page]]

If you have any suggestions or would just prefer being added to the meeting the old way,
simply drop a message on '''klawal-ctr@wikimedia.org'''. 

Thank you for your continued dedication to Wikisource. We look forward to your active participation in our upcoming meeting.

Regards
[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]], [[:m:User:SWilson (WMF)|Sam Wilson (WMF)]], and [[:m:User:SGill (WMF)|Satdeep Gill (WMF)]]


&lt;small&gt; Sent using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 22. 4. 2024, 12:21 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:KLawal-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=25768507 --&gt;

== Volte nové členy prvního Výboru pro Všeobecný kodex chování ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024/Announcement – vote opens|Tato zpráva je přeložena do dalších jazyků na Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024/Announcement – vote opens}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''

Hezký den,

&lt;div class=&quot;mw-translate-fuzzy&quot;&gt;
Obracím se na vás, abych vás informoval o tom, že  volby do Koordinačního výboru pro Všeobecný kodex chování jsou otevřeny 30. dubna 2024. Více informací o hlasování a způsobilosti naleznete [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024|na Metě]].
&lt;/div&gt;

Koordinační výbor pro Všeobecný kodex chování je globální skupina, která se zabývá spravedlivým a konzistentním uplatňováním Kodexu. Členové komunity byli vyzváni ke kandidatutře. Další informace a povinnosti Výboru naleznete [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|v jeho Chartě]].

Sdílejte prosím tuto zprávu se členy své komunity, aby se mohli také zúčastnit.

Jménem projektového týmu Všeobecného kodexu chování,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] 25. 4. 2024, 20:20 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=26390244 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Sign up for the language community meeting on May 31st, 16:00 UTC&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;message&quot;/&gt;Hello all,

The next language community meeting is scheduled in a few weeks - May 31st at 16:00 UTC. If you're interested, you can [https://www.mediawiki.org/w/index.php?title=Wikimedia_Language_engineering/Community_meetings#31_May_2024 sign up on this wiki page].

This is a participant-driven meeting, where we share language-specific updates related to various projects, collectively discuss technical issues related to language wikis, and work together to find possible solutions. For example, in the last meeting, the topics included the machine translation service (MinT) and the languages and models it currently supports, localization efforts from the Kiwix team, and technical challenges with numerical sorting in files used on Bengali Wikisource.

Do you have any ideas for topics to share technical updates related to your project? Any problems that you would like to bring for discussion during the meeting? Do you need interpretation support from English to another language? Please reach out to me at ssethi(__AT__)wikimedia.org and [[etherpad:p/language-community-meeting-may-2024|add agenda items to the document here]].

We look forward to your participation!
&lt;section end=&quot;message&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]]&lt;/bdi&gt; 14. 5. 2024, 21:22 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SSethi (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=26390244 --&gt;

== Invitation to join May Wikisource Community Meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!

We're excited to announce our upcoming Wikisource Community meeting, scheduled for '''25 May 2024, 3 PM UTC''' ([https://zonestamp.toolforge.org/1716649200 check your local time]).
As always, your participation is crucial to the success of our community discussions.

Similar to previous meetings, the agenda will be split into two segments. The first half will cover non-technical updates, such as events, conferences, proofread-a-thons, and collaborations. In the second half, we'll dive into technical updates and discussions, addressing key challenges faced by Wikisource communities.

Simply follow the link below to secure your spot and engage with fellow Wikisource enthusiasts:

[[:m:Event:Wikisource Community Meeting May 2024|Event Registration Page]]

Agenda Suggestions:
Your input matters! Feel free to suggest any additional topics you'd like to see included in the agenda.

If you have any suggestions or would just prefer being added to the meeting the old way,
simply drop a message on '''klawal-ctr@wikimedia.org'''.

Thank you for your continued dedication to Wikisource. We look forward to your active participation in our upcoming meeting.

Regards,
[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]], [[:m:User:SWilson (WMF)|Sam Wilson (WMF)]], and [[:m:User:SGill (WMF)|Satdeep Gill (WMF)]]

&lt;small&gt; Sent using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 20. 5. 2024, 11:34 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:KLawal-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=25768507 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt; Feedback invited on Procedure for Sibling Project Lifecycle&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Community Affairs Committee/Procedure for Sibling Project Lifecycle/Invitation for feedback (MM)|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation Community Affairs Committee/Procedure for Sibling Project Lifecycle/Invitation for feedback (MM)}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''

[[File:Sibling Project Lifecycle Conversation 3.png|150px|right|link=:m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Community Affairs Committee/Procedure for Sibling Project Lifecycle]]

Dear community members,

The [[:m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Community Affairs Committee|Community Affairs Committee]] (CAC) of the [[:m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees|Wikimedia Foundation Board of Trustees]] invites you to give feedback on a '''[[:m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Community Affairs Committee/Procedure for Sibling Project Lifecycle|draft Procedure for Sibling Project Lifecycle]]'''. This draft Procedure outlines proposed steps and requirements for opening and closing Wikimedia Sibling Projects, and aims to ensure any newly approved projects are set up for success. This is separate from the procedures for opening or closing language versions of projects, which is handled by the [[:m:Special:MyLanguage/Language committee|Language Committee]] or [[m:Special:MyLanguage/Closing_projects_policy|closing projects policy]]. 

You can find the details on [[:m:Special:MyLanguage/Talk:Wikimedia Foundation Community Affairs Committee/Procedure for Sibling Project Lifecycle#Review|this page]], as well as the ways to give your feedback from today until the end of the day on '''June 23, 2024''', anywhere on Earth. 

You can also share information about this with the interested project communities you work with or support, and you can also help us translate the procedure into more languages, so people can join the discussions in their own language.

On behalf of the CAC,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] 22. 5. 2024, 02:25 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=26390244 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Announcing the first Universal Code of Conduct Coordinating Committee&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024/Announcement – results|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024/Announcement – results}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''

Hello,

The scrutineers have finished reviewing the vote results. We are following up with the results of the first [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C) election]]. 

We are pleased to announce the following individuals as regional members of the U4C, who will fulfill a two-year term:

* North America (USA and Canada)
** –
* Northern and Western Europe
** [[m:Special:MyLanguage/User:Ghilt|Ghilt]]
* Latin America and Caribbean
** –
* Central and East Europe (CEE)
** —
* Sub-Saharan Africa
** –
* Middle East and North Africa
** [[m:Special:MyLanguage/User:Ibrahim.ID|Ibrahim.ID]]
* East, South East Asia and Pacific (ESEAP)
** [[m:Special:MyLanguage/User:0xDeadbeef|0xDeadbeef]]
* South Asia
** –

The following individuals are elected to be community-at-large members of the U4C, fulfilling a one-year term:

* [[m:Special:MyLanguage/User:Barkeep49|Barkeep49]]
* [[m:Special:MyLanguage/User:Superpes15|Superpes15]]
* [[m:Special:MyLanguage/User:Civvì|Civvì]]
* [[m:Special:MyLanguage/User:Luke081515|Luke081515]]
* –
* –
* –
* –

Thank you again to everyone who participated in this process and much appreciation to the candidates for your leadership and dedication to the Wikimedia movement and community.

Over the next few weeks, the U4C will begin meeting and planning the 2024-25 year in supporting the implementation and review of the UCoC and Enforcement Guidelines. Follow their work on [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Meta-wiki]].

On behalf of the UCoC project team,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] 3. 6. 2024, 08:15 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=26390244 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;The final text of the Wikimedia Movement Charter is now on Meta&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Announcement - Final draft available|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Movement Charter/Drafting Committee/Announcement - Final draft available}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''
Hi everyone,

The final text of the [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter|Wikimedia Movement Charter]] is now up on Meta in more than 20 languages for your reading.

'''What is the Wikimedia Movement Charter?'''

The Wikimedia Movement Charter is a proposed document to define roles and responsibilities for all the members and entities of the Wikimedia movement, including the creation of a new body – the Global Council – for movement governance.

'''Join the Wikimedia Movement Charter “Launch Party”'''

Join the [[m:Special:MyLanguage/Event:Movement Charter Launch Party|“Launch Party”]] on '''June 20, 2024''' at '''14.00-15.00 UTC''' ([https://zonestamp.toolforge.org/1718892000 your local time]). During this call, we will celebrate the release of the final Charter and present the content of the Charter. Join and learn about the Charter before casting your vote.

'''Movement Charter ratification vote'''

Voting will commence on SecurePoll on '''June 25, 2024''' at '''00:01 UTC''' and will conclude on '''July 9, 2024''' at '''23:59 UTC.''' You can read more about the [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Ratification/Voting|voting process, eligibility criteria, and other details]] on Meta.

If you have any questions, please leave a comment on the [[m:Special:MyLanguage/Talk:Movement Charter|Meta talk page]] or email the MCDC at [mailto:mcdc@wikimedia.org mcdc@wikimedia.org].

On behalf of the MCDC,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] 11. 6. 2024, 08:45 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=26390244 --&gt;

== Hlasování o ratifikaci Charty hnutí Wikimedia bylo zahájeno – zapojte se do něj ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Announcement - Ratification vote opens|Tuto zprávu můžete najít přeloženou do dalších jazyků na Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Movement Charter/Drafting Committee/Announcement - Ratification vote opens}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''
Hezký den,

Hlasování o ratifikaci [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter|'''Charty hnutí Wikimedia''']] bylo zahájeno. Charta hnutí Wikimedia je navrhovaný dokument, který definuje role a povinnosti všech členů a subjektů hnutí Wikimedia, včetně vytvoření nového orgánu řízení hnutí – Globální rady.

Konečná verze Charty hnutí Wikimedia je [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter|k dispozici v různých jazycích na Metě]].

Hlasování pomocí nástroje SecurePoll bylo zahájeno '''25. června 2024''' v '''00:01 UTC''' a poběží až do '''9. července 2024''' do '''23:59 UTC'''. Více informací o [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Ratification/Voting|procesu hlasování, kritériích způsobilosti a dalších podrobnostech]] si můžete přečíst na Metě.

Po přečtení Charty prosím [[Special:SecurePoll/vote/398|'''hlasujte zde''']] a sdílejte tuto výzvu dále.

V případě jakýchkoli dotazů ohledně hlasování o ratifikaci se prosím obraťte na Volební komisi Charty na adrese [mailto:cec@wikimedia.org '''cec@wikimedia.org'''].

Jménem CEC,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] 25. 6. 2024, 10:52 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=26989444 --&gt;

== Invitation to join June Wikisource Community Meeting ==

Hello fellow Wikisource enthusiasts!

We're excited to announce our upcoming Wikisource Community meeting, scheduled for '''29 June 2024, 7 AM UTC''' ([https://zonestamp.toolforge.org/1719644400 check your local time]).
As always, your participation is crucial to the success of our community discussions.

Similar to previous meetings, the agenda will be split into two segments. The first half will cover non-technical updates, such as events, conferences, proofread-a-thons, and collaborations. In the second half, we'll dive into technical updates and discussions, addressing key challenges faced by Wikisource communities.

Simply follow the link below to secure your spot and engage with fellow Wikisource enthusiasts:


[[:m:Event:Wikisource Community Meeting June 2024|Event Registration Page]]

Agenda Suggestions:
Your input matters! Feel free to suggest any additional topics you'd like to see included in the agenda.

If you have any suggestions or would just prefer being added to the meeting the old way,
simply drop a message on '''sgill@wikimedia.org'''.

Thank you for your continued dedication to Wikisource. We look forward to your active participation in our upcoming meeting.

Regards,

[[:m:User:KLawal-WMF|KLawal-WMF]], [[:m:User:SWilson (WMF)|Sam Wilson (WMF)]], and [[:m:User:SGill (WMF)|Satdeep Gill (WMF)]]

&lt;small&gt; Sent using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 26. 6. 2024, 17:17 (UTC)&lt;/small&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:KLawal-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=25768507 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Voting to ratify the Wikimedia Movement Charter is ending soon&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Announcement - Final reminder|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Movement Charter/Drafting Committee/Announcement - Final reminder}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''
Hello everyone,

This is a kind reminder that the voting period to ratify the [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter|Wikimedia Movement Charter]] will be closed on '''July 9, 2024''', at '''23:59 UTC'''.

If you have not voted yet, please vote [[m:Special:SecurePoll/vote/398|on SecurePoll]]. 

On behalf of the [[m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Ratification/Voting#Electoral_Commission|Charter Electoral Commission]],&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] 8. 7. 2024, 03:47 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=26989444 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;U4C Special Election - Call for Candidates&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024 Special Election/Announcement – call for candidates|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024 Special Election/Announcement – call for candidates}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''

Hello all,

A special election has been called to fill additional vacancies on the U4C. The call for candidates phase is open from now through July 19, 2024.

The [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the [[:foundation:Wikimedia Foundation Universal Code of Conduct|UCoC]]. Community members are invited to submit their applications in the special election for the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, please review the [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|U4C Charter]].

In this special election, according to [[Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter#2. Elections and Terms|chapter 2 of the U4C charter]], there are 9 seats available on the U4C: '''four''' community-at-large seats and '''five''' regional seats to ensure the U4C represents the diversity of the movement. [[Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter#5. Glossary|No more than two members of the U4C can be elected from the same home wiki]]. Therefore, candidates must not have English Wikipedia, German Wikipedia, or Italian Wikipedia as their home wiki.

Read more and submit your application on [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024 Special Election|Meta-wiki]].

In cooperation with the U4C,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

-- [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 10. 7. 2024, 00:03 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=26989444 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Wikimedia Movement Charter ratification voting results&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Announcement - Results of the ratification vote|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Movement Charter/Drafting Committee/Announcement - Results of the ratification vote}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''
Hello everyone,

After carefully tallying both individual and affiliate votes, the [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Ratification/Voting#Electoral Commission|Charter Electoral Commission]] is pleased to announce the final results of the Wikimedia Movement Charter voting.  

As [[m:Special:MyLanguage/Talk:Movement Charter#Thank you for your participation in the Movement Charter ratification vote!|communicated]] by the Charter Electoral Commission, we reached the quorum for both Affiliate and individual votes by the time the vote closed on '''July 9, 23:59 UTC'''. We thank all 2,451 individuals and 129 Affiliate representatives who voted in the ratification process. Your votes and comments are invaluable for the future steps in Movement Strategy.

The final results of the [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter|Wikimedia Movement Charter]] ratification voting held between 25 June and 9 July 2024 are as follows: 

'''Individual vote:'''

Out of 2,451 individuals who voted as of July 9 23:59 (UTC), 2,446 have been accepted as valid votes. Among these, '''1,710''' voted “yes”; '''623''' voted “no”; and '''113''' selected “–” (neutral). Because the neutral votes don’t count towards the total number of votes cast, 73.30% voted to approve the Charter (1710/2333), while 26.70% voted to reject the Charter (623/2333).

'''Affiliates vote:'''

Out of 129 Affiliates designated voters who voted as of July 9 23:59 (UTC), 129 votes are confirmed as valid votes. Among these, '''93''' voted “yes”; '''18''' voted “no”; and '''18''' selected “–” (neutral). Because the neutral votes don’t count towards the total number of votes cast, 83.78% voted to approve the Charter (93/111), while 16.22% voted to reject the Charter (18/111).

'''Board of Trustees of the Wikimedia Foundation:'''

The Wikimedia Foundation Board of Trustees voted '''not to ratify''' the proposed Charter during their special Board meeting on July 8, 2024. The Chair of the Wikimedia Foundation Board of Trustees, Nataliia Tymkiv, [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_Board_noticeboard/Board_resolution_and_vote_on_the_proposed_Movement_Charter|shared the result of the vote, the resolution, meeting minutes and proposed next steps]].  

With this, the Wikimedia Movement Charter in its current revision is '''not ratified'''.

We thank you for your participation in this important moment in our movement’s governance.

The Charter Electoral Commission,

[[m:User:Abhinav619|Abhinav619]], [[m:User:Borschts|Borschts]], [[m:User:Iwuala Lucy|Iwuala Lucy]], [[m:User:Tochiprecious|Tochiprecious]], [[m:User:Der-Wir-Ing|Der-Wir-Ing]]&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 18. 7. 2024, 17:53 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=26989444 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Vote now to fill vacancies of the first U4C&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024 Special Election/Announcement – voting opens|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024 Special Election/Announcement – voting opens}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''

Dear all,

I am writing to you to let you know the voting period for the Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C) is open now through '''August 10, 2024'''. Read the information on the [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024 Special Election|voting page on Meta-wiki]] to learn more about voting and voter eligibility.

The Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C) is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. Community members were invited to submit their applications for the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, please [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|review the U4C Charter]].

Please share this message with members of your community so they can participate as well.

In cooperation with the U4C,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] 27. 7. 2024, 02:47 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=26989444 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Reminder! Vote closing soon to fill vacancies of the first U4C&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024 Special Election/Announcement – reminder to vote|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024 Special Election/Announcement – reminder to vote}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''

Dear all,

The voting period for the Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C) is closing soon. It is open through 10 August 2024. Read the information on [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2024_Special_Election#Voting|the voting page on Meta-wiki to learn more about voting and voter eligibility]]. If you are eligible to vote and have not voted in this special election, it is important that you vote now.

'''Why should you vote?''' The U4C is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. Community input into the committee membership is critical to the success of the UCoC.

Please share this message with members of your community so they can participate as well.

In cooperation with the U4C,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

-- [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 6. 8. 2024, 15:30 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=27183190 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Coming soon: A new sub-referencing feature – try it!&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;Sub-referencing&quot;/&gt;
[[File:Sub-referencing reuse visual.png|{{#ifeq:{{#dir}}|ltr|right|left}}|400px]]
Hello. For many years, community members have requested an easy way to re-use references with different details. Now, a MediaWiki solution is coming: The new sub-referencing feature will work for wikitext and Visual Editor and will enhance the existing reference system. You can continue to use different ways of referencing, but you will probably encounter sub-references in articles written by other users. More information on [[m:Special:MyLanguage/WMDE Technical Wishes/Sub-referencing|the project page]].

'''We want your feedback''' to make sure this feature works well for you:

* [[m:Special:MyLanguage/WMDE Technical Wishes/Sub-referencing#Test|Please try]] the current state of development on beta wiki and [[m:Talk:WMDE Technical Wishes/Sub-referencing|let us know what you think]]. 
* [[m:WMDE Technical Wishes/Sub-referencing/Sign-up|Sign up here]] to get updates and/or invites to participate in user research activities.

[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Deutschland|Wikimedia Deutschland]]’s [[m:Special:MyLanguage/WMDE Technical Wishes|Technical Wishes]] team is planning to bring this feature to Wikimedia wikis later this year. We will reach out to creators/maintainers of tools and templates related to references beforehand.

Please help us spread the message. --[[m:User:Johannes Richter (WMDE)|Johannes Richter (WMDE)]] ([[m:User talk:Johannes Richter (WMDE)|talk]]) 10:36, 19 August 2024 (UTC)
&lt;section end=&quot;Sub-referencing&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johannes Richter (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johannes_Richter_(WMDE)/Sub-referencing/massmessage_list&amp;oldid=27309345 --&gt;

== Sign up for the language community meeting on August 30th, 15:00 UTC ==

Hi all,

The next language community meeting is scheduled in a few weeks—on August 30th at 15:00 UTC. If you're interested in joining, you can [https://www.mediawiki.org/wiki/Wikimedia_Language_and_Product_Localization/Community_meetings#30_August_2024 sign up on this wiki page].

This participant-driven meeting will focus on sharing language-specific updates related to various projects, discussing technical issues related to language wikis, and working together to find possible solutions. For example, in the last meeting, topics included the Language Converter, the state of language research, updates on the Incubator conversations, and technical challenges around external links not working with special characters on Bengali sites.

Do you have any ideas for topics to share technical updates or discuss challenges? Please add agenda items to the document [https://etherpad.wikimedia.org/p/language-community-meeting-aug-2024 here] and reach out to ssethi(__AT__)wikimedia.org. We look forward to your participation!

[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 22. 8. 2024, 23:20 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SSethi (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=27183190 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Announcing the Universal Code of Conduct Coordinating Committee&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[https://lists.wikimedia.org/hyperkitty/list/board-elections@lists.wikimedia.org/thread/OKCCN2CANIH2K7DXJOL2GPVDFWL27R7C/ Original message at wikimedia-l]. [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024 Special Election/Announcement - results|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024 Special Election/Announcement - results}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''

Hello all,

The scrutineers have finished reviewing the vote and the [[m:Special:MyLanguage/Elections Committee|Elections Committee]] have certified the [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024 Special Election/Results|results]] for the [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024 Special Election|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C) special election]].

I am pleased to announce the following individual as regional members of the U4C, who will fulfill a term until 15 June 2026:

* North America (USA and Canada)
** Ajraddatz

The following seats were not filled during this special election:

* Latin America and Caribbean
* Central and East Europe (CEE)
* Sub-Saharan Africa
* South Asia
* The four remaining Community-At-Large seats

Thank you again to everyone who participated in this process and much appreciation to the candidates for your leadership and dedication to the Wikimedia movement and community.

Over the next few weeks, the U4C will begin meeting and planning the 2024-25 year in supporting the implementation and review of the UCoC and Enforcement Guidelines. You can follow their work on [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Meta-Wiki]].

On behalf of the U4C and the Elections Committee,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] 2. 9. 2024, 14:06 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=27183190 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Have your say: Vote for the 2024 Board of Trustees!&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
Hello all,

The voting period for the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2024|2024 Board of Trustees election]] is now open. There are twelve (12) candidates running for four (4) seats on the Board.

Learn more about the candidates by [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2024/Candidates|reading their statements]] and their [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2024/Questions_for_candidates|answers to community questions]].

When you are ready, go to the [[Special:SecurePoll/vote/400|SecurePoll]] voting page to vote. '''The vote is open from September 3rd at 00:00 UTC to September 17th at 23:59 UTC'''.

To check your voter eligibility, please visit the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2024/Voter_eligibility_guidelines|voter eligibility page]].

Best regards,

The Elections Committee and Board Selection Working Group&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 3. 9. 2024, 12:15 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=27183190 --&gt;

== Scholarship Applications Now Open for Wikisource Conference 2025! ==

Dear Wikimedians,

We are thrilled to announce that the Wikisource Conference is returning after a decade! It will be held from 14 to 16 February 2025 in Denpasar, Bali, Indonesia. This event will be a great opportunity for us to come together, share experiences, and discuss the future of Wikisource and its community.
We are now accepting scholarship applications for the Wikisource Conference 2025 to promote diversity and inclusion. Scholarships are open to active contributors, community members, developers, and partners involved with Wikisource or related projects.

Important Details:
* Application Period: 1 September 2024 to 20 September 2024
* Application Deadline: 20 September 2024
* Meta page: [[:m:Wikisource Conference 2025/Scholarships|Link]]

We encourage everyone who is passionate about Wikisource and interested in attending this unique gathering to apply for a scholarship. The selection committee will carefully review all applications, focusing on contributions to the Wikisource project, community engagement, and the potential impact of participation in the conference.

To apply, please fill out the [https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfKU36artM5fVRFeG9GAZGhJSVFJKlACkywvE522fJ6zBf_nA/viewform scholarship application form]. We will provide updates soon for more information about the conference, including program details, speakers, and venue.

If you have any questions or need help with your application, feel free to reach out on the [[:m:Talk:Wikisource Conference 2025/Scholarships|Meta Talk page]] or email us at wikisourceconference@gmail.com.

We look forward to receiving your applications and hope to see many of you in Bali for the Wikisource Conference 2025!

Regards, 

&lt;small&gt;
Nitesh Gill

The Wikisource Conference 2025 Team
&lt;/small&gt;

[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 5. 9. 2024, 11:14 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Nitesh (CIS-A2K)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=27399964 --&gt;

== Vaše wiki bude brzy pouze pro čtení ==

&lt;section begin=&quot;server-switch&quot;/&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] přepne provoz mezi svými datovými centry. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.

Veškerý provoz bude přepnut '''{{#time:j. xg|2024-09-25|cs}}'''. Test bude zahájen v '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2024-09-25T15:00|en}} {{#time:H:i e|2024-09-25T15:00}}]'''.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Special:MyLanguage/Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. Tento banner zůstane zobrazen až do konce této operace. 

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

*Editace budou vypnuté nejvýše hodinu dne {{#time:j. xg Y (l)|2024-09-25|cs}}.
*Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

*Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. V jednotlivých případech však může dojít k zamrazení kódu, pokud je operace následně vyžaduje.
* [[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] bude asi 90 minut nedostupný.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen. Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. 

'''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;server-switch&quot;/&gt;

[[User:Trizek_(WMF)|Trizek_(WMF)]], 20. 9. 2024, 09:36 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=27248326 --&gt;

== Scholarship Application Deadline Extended for Wikisource Conference 2025! ==

Dear Wikimedians,

This message is about the Wikisource Conference, taking place from 14 to 16 February 2025 in Denpasar, Bali, Indonesia, after a decade-long break. This conference will be a fantastic opportunity to reconnect, share insights, and discuss the future of Wikisource and its vibrant community.

In the spirit of promoting diversity and inclusion, we're pleased to inform you that the deadline for scholarship applications has been '''extended to 29 September 2024'''.

If you still need to apply, please [https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfKU36artM5fVRFeG9GAZGhJSVFJKlACkywvE522fJ6zBf_nA/viewform fill out the application form].

For any questions or assistance, feel free to contact us via the [[:m:Talk:Wikisource Conference 2025|Meta Talk page]] or by email at wikisourceconference@gmail.com.

We look forward to your applications and hope to see you at the Wikisource Conference 2025!

Thank you [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 20. 9. 2024, 13:32 (UTC)

Wikisource Conference 2025 Scholarship Team
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Nitesh (CIS-A2K)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=27416045 --&gt;

== 'Wikidata item' link is moving. Find out where... ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;&lt;i&gt;Apologies for cross-posting in English. Please consider translating this message.&lt;/i&gt;[[phab:T66315]]

Hello everyone, a small change will soon be coming to the user-interface of your Wikimedia project.
The [[d:Q16222597|Wikidata item]] [[w:|sitelink]] currently found under the &lt;span style=&quot;color: #54595d;&quot;&gt;&lt;u&gt;''General''&lt;/u&gt;&lt;/span&gt; section of the '''Tools''' sidebar menu will move into the &lt;span style=&quot;color: #54595d;&quot;&gt;&lt;u&gt;''In Other Projects''&lt;/u&gt;&lt;/span&gt; section.

We would like the Wiki communities feedback so please let us know or ask questions on the   [[m:Talk:Wikidata_For_Wikimedia_Projects/Projects/Move_Wikidata_item_link|Discussion page]] before we enable the change which can take place October 4 2024, circa 15:00 UTC+2.
More information can be found on [[m:Wikidata_For_Wikimedia_Projects/Projects/Move_Wikidata_item_link|the project page]].&lt;br&gt;&lt;br&gt;We welcome your feedback and questions.&lt;br&gt; [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 27. 9. 2024, 18:57 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Danny Benjafield (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Danny_Benjafield_(WMDE)/MassMessage_Test_List&amp;oldid=27524260 --&gt;

== Final Reminder: Wikisource Conference 2025 Scholarship Deadline ==

Dear Wikimedians,

This is a final reminder that the scholarship application deadline for the Wikisource Conference 2025 is 29 September 2024. The conference will take place from 14-16 February 2025 in Denpasar, Bali, Indonesia, after a decade-long break.

If you haven’t applied yet, please do so by completing the scholarship [https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfKU36artM5fVRFeG9GAZGhJSVFJKlACkywvE522fJ6zBf_nA/viewform application form] by 11:59 AM UTC, 29th September 2024. 

For any questions, reach out via the Meta Talk page or email us at wikisourceconference@gmail.com.

We look forward to your participation!

Regards,
Wikisource Conference 2025 Scholarship Team

[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 29. 9. 2024, 17:31 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Nitesh (CIS-A2K)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/lists/WS_VPs&amp;oldid=27416045 --&gt;

== Invitation to Participate in Wiki Loves Ramadan Community Engagement Survey ==

Dear all,

Apologies for writing in English. Please help to translate in your language.
We are excited to announce the upcoming [[m:Wiki Loves Ramadan|Wiki Loves Ramadan]] event, a global initiative aimed at celebrating Ramadan by enriching Wikipedia and its sister projects with content related to this significant time of year. As we plan to organize this event globally, your insights and experiences are crucial in shaping the best possible participation experience for the community.

To ensure that Wiki Loves Ramadan is engaging, inclusive, and impactful, we kindly invite you to participate in our community engagement survey. Your feedback will help us understand the needs of the community, set the event's focus, and guide our strategies for organizing this global event.

Survey link: &lt;nowiki&gt;https://forms.gle/f66MuzjcPpwzVymu5&lt;/nowiki&gt;

Please take a few minutes to share your thoughts. Your input will make a difference!

Thank you for being a part of our journey to make Wiki Loves Ramadan a success.


Warm regards,

User:ZI Jony 6. 10. 2024, 03:19 (UTC)

Wiki Loves Ramadan Organizing Team
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=27510935 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Preliminary results of the 2024 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
Hello all,

Thank you to everyone who participated in the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2024|2024 Wikimedia Foundation Board of Trustees election]]. Close to 6000 community members from more than 180 wiki projects have voted.

The following four candidates were the most voted:

# [[User:Kritzolina|Christel Steigenberger]]
# [[User:Nadzik|Maciej Artur Nadzikiewicz]]
# [[User:Victoria|Victoria Doronina]]
# [[User:Laurentius|Lorenzo Losa]]

While these candidates have been ranked through the vote, they still need to be appointed to the Board of Trustees. They need to pass a successful background check and meet the qualifications outlined in the Bylaws. New trustees will be appointed at the next Board meeting in December 2024.

[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2024/Results|Learn more about the results on Meta-Wiki.]]

Best regards,

The Elections Committee and Board Selection Working Group

&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[User:MPossoupe_(WMF)|MPossoupe_(WMF)]] 14. 10. 2024, 08:26 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:MPossoupe (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=27183190 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Seeking volunteers to join several of the movement’s committees&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
Each year, typically from October through December, several of the movement’s committees seek new volunteers. 

Read more about the committees on their Meta-wiki pages:
* [[m:Special:MyLanguage/Affiliations_Committee|Affiliations Committee (AffCom)]]
* [[m:Special:MyLanguage/Ombuds_commission|Ombuds commission (OC)]]
* [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation/Legal/Community Resilience and Sustainability/Trust and Safety/Case Review Committee|Case Review Committee (CRC)]]

Applications for the committees open on 16 October 2024. Applications for the Affiliations Committee close on 18 November 2024, and applications for the Ombuds commission and the Case Review Committee close on 2 December 2024. Learn how to apply by [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation/Legal/Committee_appointments|visiting the appointment page on Meta-wiki]]. Post to the talk page or email [mailto:cst@wikimedia.org cst@wikimedia.org] with any questions you may have.

For the Committee Support team,
&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

-- [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 16. 10. 2024, 23:09 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=27601062 --&gt;

== 'Wikidata item' link is moving, finally. ==

Hello everyone, I previously wrote on the 27th September to advise that the ''Wikidata item'' sitelink will change places in the sidebar menu, moving from the '''General''' section into the '''In Other Projects''' section. The scheduled rollout date of 04.10.2024 was delayed due to a necessary request for Mobile/MinervaNeue skin. I am happy to inform that the global rollout can now proceed and will occur later today, 22.10.2024 at 15:00 UTC-2. [[m:Talk:Wikidata_For_Wikimedia_Projects/Projects/Move_Wikidata_item_link|Please let us know]] if you notice any problems or bugs after this change. There should be no need for null-edits or purging cache for the changes to occur. Kind regards, -[[m:User:Danny Benjafield (WMDE)|Danny Benjafield (WMDE)]] 22. 10. 2024, 11:29 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Danny Benjafield (WMDE)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Danny_Benjafield_(WMDE)/MassMessage_Test_List&amp;oldid=27535421 --&gt;

== Final Reminder: Join us in Making Wiki Loves Ramadan Success ==

Dear all,

We’re thrilled to announce the Wiki Loves Ramadan event, a global initiative to celebrate Ramadan by enhancing Wikipedia and its sister projects with valuable content related to this special time of year. As we organize this event globally, we need your valuable input to make it a memorable experience for the community.

Last Call to Participate in Our Survey: To ensure that Wiki Loves Ramadan is inclusive and impactful, we kindly request you to complete our community engagement survey. Your feedback will shape the event’s focus and guide our organizing strategies to better meet community needs.

* Survey Link: [https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSffN4prPtR5DRSq9nH-t1z8hG3jZFBbySrv32YoxV8KbTwxig/viewform?usp=sf_link Complete the Survey]
* Deadline: November 10, 2024
Please take a few minutes to share your thoughts. Your input will truly make a difference!

'''Volunteer Opportunity''': Join the Wiki Loves Ramadan Team! We’re seeking dedicated volunteers for key team roles essential to the success of this initiative. If you’re interested in volunteer roles, we invite you to apply.
* Application Link: [https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfXiox_eEDH4yJ0gxVBgtL7jPe41TINAWYtpNp1JHSk8zhdgw/viewform?usp=sf_link Apply Here]
* Application Deadline: October 31, 2024
Explore Open Positions: For a detailed list of roles and their responsibilities, please refer to the position descriptions here: [https://docs.google.com/document/d/1oy0_tilC6kow5GGf6cEuFvdFpekcubCqJlaxkxh-jT4/ Position Descriptions]

Thank you for being part of this journey. We look forward to working together to make Wiki Loves Ramadan a success!


Warm regards,&lt;br&gt;
The Wiki Loves Ramadan Organizing Team 29. 10. 2024, 05:11 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=27568454 --&gt;

== Sign up for the language community meeting on November 29th, 16:00 UTC ==

Hello everyone,

The next language community meeting is coming up next week, on November 29th, at 16:00 UTC (Zonestamp! For your timezone &lt;https://zonestamp.toolforge.org/1732896000&gt;). If you're interested in joining, you can sign up on this wiki page: &lt;https://www.mediawiki.org/wiki/Wikimedia_Language_and_Product_Localization/Community_meetings#29_November_2024&gt;.

This participant-driven meeting will be organized by the Wikimedia Foundation’s Language Product Localization team and the Language Diversity Hub. There will be presentations on topics like developing language keyboards, the creation of the Moore Wikipedia, and the language support track at Wiki Indaba. We will also have members from the Wayuunaiki community joining us to share their experiences with the Incubator and as a new community within our movement. This meeting will have a Spanish interpretation.

Looking forward to seeing you at the language community meeting! Cheers, [[User:SSethi (WMF)|Srishti]] 21. 11. 2024, 19:54 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SSethi (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=27746256 --&gt;

== Launching! Join Us for Wiki Loves Ramadan 2025! ==

Dear All,

We’re happy to announce the launch of [[m:Wiki Loves Ramadan 2025|Wiki Loves Ramadan 2025]], an annual international campaign dedicated to celebrating and preserving Islamic cultures and history through the power of Wikipedia. As an active contributor to the Local Wikipedia, you are specially invited to participate in the launch. 

This year’s campaign will be launched for you to join us write, edit, and improve articles that showcase the richness and diversity of Islamic traditions, history, and culture.

* Topic: [[m:Event:Wiki Loves Ramadan 2025 Campaign Launch|Wiki Loves Ramadan 2025 Campaign Launch]]
* When: Jan 19, 2025 
* Time: 16:00 Universal Time UTC and runs throughout Ramadan (starting February 25, 2025).
* Join Zoom Meeting: https://us02web.zoom.us/j/88420056597?pwd=NdrpqIhrwAVPeWB8FNb258n7qngqqo.1 
* Zoom meeting hosted by [[m:Wikimedia Bangladesh|Wikimedia Bangladesh]]

To get started, visit the [[m:Wiki Loves Ramadan 2025|campaign page]] for details, resources, and guidelines: Wiki Loves Ramadan 2025.

Add [[m:Wiki Loves Ramadan 2025/Participant|your community here]], and organized Wiki Loves Ramadan 2025 in your local language.

Whether you’re a first-time editor or an experienced Wikipedian, your contributions matter. Together, we can ensure Islamic cultures and traditions are well-represented and accessible to all.

Feel free to invite your community and friends too. Kindly reach out if you have any questions or need support as you prepare to participate.

Let’s make Wiki Loves Ramadan 2025 a success!

For the [[m:Wiki Loves Ramadan 2025/Team|International Team]] 16. 1. 2025, 12:08 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=27568454 --&gt;

== Universal Code of Conduct annual review: provide your comments on the UCoC and Enforcement Guidelines ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
My apologies for writing in English.
{{Int:Please-translate}}.

I am writing to you to let you know the annual review period for the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines is open now. You can make suggestions for changes through 3 February 2025. This is the first step of several to be taken for the annual review.
[[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Annual_review|Read more information and find a conversation to join on the UCoC page on Meta]].

The [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. This annual review was planned and implemented by the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Charter|you may review the U4C Charter]].

Please share this information with other members in your community wherever else might be appropriate.

-- In cooperation with the U4C, [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 24. 1. 2025, 01:12 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=27746256 --&gt;

== Reminder: first part of the annual UCoC review closes soon ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
My apologies for writing in English.
{{Int:Please-translate}}.

This is a reminder that the first phase of the annual review period for the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines will be closing soon. You can make suggestions for changes through [[d:Q614092|the end of day]], 3 February 2025. This is the first step of several to be taken for the annual review.
[[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Annual_review|Read more information and find a conversation to join on the UCoC page on Meta]]. After review of the feedback, proposals for updated text will be published on Meta in March for another round of community review. 

Please share this information with other members in your community wherever else might be appropriate.

-- In cooperation with the U4C, [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 3. 2. 2025, 00:49 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=28198931 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt; Upcoming Language Community Meeting (Feb 28th, 14:00 UTC) and Newsletter&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;message&quot;/&gt;
Hello everyone!
[[File:WP20Symbols WIKI INCUBATOR.svg|right|frameless|150x150px|alt=An image symbolising multiple languages]]
We’re excited to announce that the next '''Language Community Meeting''' is happening soon, '''February 28th at 14:00 UTC'''! If you’d like to join, simply sign up on the '''[[mw:Wikimedia_Language_and_Product_Localization/Community_meetings#28_February_2025|wiki page]]'''.

This is a participant-driven meeting where we share updates on language-related projects, discuss technical challenges in language wikis, and collaborate on solutions. In our last meeting, we covered topics like developing language keyboards, creating the Moore Wikipedia, and updates from the language support track at Wiki Indaba.

'''Got a topic to share?''' Whether it’s a technical update from your project, a challenge you need help with, or a request for interpretation support, we’d love to hear from you! Feel free to '''reply to this message''' or add agenda items to the document '''[[etherpad:p/language-community-meeting-feb-2025|here]]'''.

Also, we wanted to highlight that the sixth edition of the Language &amp; Internationalization newsletter (January 2025) is available here: [[:mw:Special:MyLanguage/Wikimedia Language and Product Localization/Newsletter/2025/January|Wikimedia Language and Product Localization/Newsletter/2025/January]]. This newsletter provides updates from the October–December 2024 quarter on new feature development, improvements in various language-related technical projects and support efforts, details about community meetings, and ideas for contributing to projects. To stay updated, you can subscribe to the newsletter on its wiki page: [[:mw:Wikimedia Language and Product Localization/Newsletter|Wikimedia Language and Product Localization/Newsletter]].

We look forward to your ideas and participation at the language community meeting, see you there!
&lt;section end=&quot;message&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]]&lt;/bdi&gt; 22. 2. 2025, 08:29 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:SSethi (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=28217779 --&gt;

== Universal Code of Conduct annual review: proposed changes are available for comment ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
My apologies for writing in English.
{{Int:Please-translate}}.

I am writing to you to let you know that [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Annual_review/Proposed_Changes|proposed changes]] to the [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct/Enforcement_guidelines|Universal Code of Conduct (UCoC) Enforcement Guidelines]] and [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Charter|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C) Charter]] are open for review. '''[[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Annual_review/Proposed_Changes|You can provide feedback on suggested changes]]''' through the [[d:Q614092|end of day]] on Tuesday, 18 March 2025. This is the second step in the annual review process, the final step will be community voting on the proposed changes.
[[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Annual_review|Read more information and find relevant links about the process on the UCoC annual review page on Meta]].

The [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. This annual review was planned and implemented by the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Charter|you may review the U4C Charter]].

Please share this information with other members in your community wherever else might be appropriate.

-- In cooperation with the U4C, [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] 7. 3. 2025, 18:51 (UTC)

&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=28307738 --&gt;

== Vaše wiki bude brzy pouze pro čtení ==

&lt;section begin=&quot;server-switch&quot;/&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] přepne provoz mezi svými datovými centry. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.

Veškerý provoz bude přepnut '''{{#time:j. xg|2025-03-19|cs}}'''. Test bude zahájen v '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2025-03-19T14:00|en}} {{#time:H:i e|2025-03-19T14:00}}]'''.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Special:MyLanguage/Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. Tento banner zůstane zobrazen až do konce této operace. 

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

*Editace budou vypnuté nejvýše hodinu dne {{#time:j. xg Y (l)|2025-03-19|cs}}.
*Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

*Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. V jednotlivých případech však může dojít k zamrazení kódu, pokud je operace následně vyžaduje.
* [[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] bude asi 90 minut nedostupný.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen. Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. 

'''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;server-switch&quot;/&gt;

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]]&lt;/bdi&gt; 14. 3. 2025, 23:15 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Quiddity (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=28307742 --&gt;

== Final proposed modifications to the Universal Code of Conduct Enforcement Guidelines and U4C Charter now posted ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
The proposed modifications to the [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct/Enforcement_guidelines|Universal Code of Conduct Enforcement Guidelines]] and the U4C Charter [[m:Universal_Code_of_Conduct/Annual_review/2025/Proposed_Changes|are now on Meta-wiki for community notice]] in advance of the voting period. This final draft was developed from the previous two rounds of community review. Community members will be able to vote on these modifications starting on 17 April 2025. The vote will close on 1 May 2025, and results will be announced no later than 12 May 2025. The U4C election period, starting with a call for candidates, will open immediately following the announcement of the review results. More information will be posted on [[m:Special:MyLanguage//Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election|the wiki page for the election]] soon.

Please be advised that this process will require more messages to be sent here over the next two months. 

The [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C)]] is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. This annual review was planned and implemented by the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, you may [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Charter|review the U4C Charter]].

Please share this message with members of your community so they can participate as well.

-- In cooperation with the U4C, [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User_talk:Keegan (WMF)|talk]]) 4. 4. 2025, 02:05 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=28469465 --&gt;

== Vote now on the revised UCoC Enforcement Guidelines and U4C Charter ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;

The voting period for the revisions to the Universal Code of Conduct Enforcement Guidelines (&quot;UCoC EG&quot;) and the UCoC's Coordinating Committee Charter is open now through the end of 1 May (UTC) ([https://zonestamp.toolforge.org/1746162000 find in your time zone]). [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Annual_review/2025/Voter_information|Read the information on how to participate and read over the proposal before voting]] on the UCoC page on Meta-wiki.

The [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C)]] is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. This annual review of the EG and Charter was planned and implemented by the U4C. Further information will be provided in the coming months about the review of the UCoC itself. For more information and the responsibilities of the U4C, you may [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Charter|review the U4C Charter]].

Please share this message with members of your community so they can participate as well.

In cooperation with the U4C -- [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User_talk:Keegan (WMF)|talk]]) 17. 4. 2025, 00:35 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=28469465 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Vote on proposed modifications to the UCoC Enforcement Guidelines and U4C Charter&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
The voting period for the revisions to the Universal Code of Conduct Enforcement Guidelines and U4C Charter closes on 1 May 2025 at 23:59 UTC ([https://zonestamp.toolforge.org/1746162000 find in your time zone]). [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Annual review/2025/Voter information|Read the information on how to participate and read over the proposal before voting]] on the UCoC page on Meta-wiki.

The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C)]] is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. This annual review was planned and implemented by the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, you may [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|review the U4C Charter]].

Please share this message with members of your community in your language, as appropriate, so they can participate as well.

In cooperation with the U4C -- &lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
[[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 29. 4. 2025, 03:41 (UTC)&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=28618011 --&gt;

== We will be enabling the new Charts extension on your wiki soon! ==

''(Apologies for posting in English)''

Hi all! We have good news to share regarding the ongoing problem with graphs and charts affecting all wikis that use them.

As you probably know, the [[:mw:Special:MyLanguage/Extension:Graph|old Graph extension]] was disabled in 2023 [[listarchive:list/wikitech-l@lists.wikimedia.org/thread/EWL4AGBEZEDMNNFTM4FRD4MHOU3CVESO/|due to security reasons]]. We’ve worked in these two years to find a solution that could replace the old extension, and provide a safer and better solution to users who wanted to showcase graphs and charts in their articles. We therefore developed the [[:mw:Special:MyLanguage/Extension:Chart|Charts extension]], which will be replacing the old Graph extension and potentially also the [[:mw:Extension:EasyTimeline|EasyTimeline extension]].

After successfully deploying the extension on Italian, Swedish, and Hebrew Wikipedia, as well as on MediaWiki.org, as part of a pilot phase, we are now happy to announce that we are moving forward with the next phase of deployment, which will also include your wiki.

The deployment will happen in batches, and will start from '''May 6'''. Please, consult [[:mw:Special:MyLanguage/Extension:Chart/Project#Deployment Timeline|our page on MediaWiki.org]] to discover when the new Charts extension will be deployed on your wiki. You can also [[:mw:Special:MyLanguage/Extension:Chart|consult the documentation]] about the extension on MediaWiki.org.

If you have questions, need clarifications, or just want to express your opinion about it, please refer to the [[:mw:Special:MyLanguage/Extension_talk:Chart/Project|project’s talk page on Mediawiki.org]], or ping me directly under this thread. If you encounter issues using Charts once it gets enabled on your wiki, please report it on the [[:mw:Extension_talk:Chart/Project|talk page]] or at [[phab:tag/charts|Phabricator]].

Thank you in advance! -- [[User:Sannita (WMF)|User:Sannita (WMF)]] ([[User talk:Sannita (WMF)|talk]]) 6. 5. 2025, 15:08 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Sannita (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Sannita_(WMF)/Mass_sending_test&amp;oldid=28663781 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Call for Candidates for the Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C)&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
The results of voting on the Universal Code of Conduct Enforcement Guidelines and Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C) Charter is [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Annual review/2025#Results|available on Meta-wiki]].

You may now [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2025/Candidates|submit your candidacy to serve on the U4C]] through 29 May 2025 at 12:00 UTC. Information about [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2025|eligibility, process, and the timeline are on Meta-wiki]]. Voting on candidates will open on 1 June 2025 and run for two weeks, closing on 15 June 2025 at 12:00 UTC.

If you have any questions, you can ask on [[m:Talk:Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2025|the discussion page for the election]]. -- in cooperation with the U4C, &lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User_talk:Keegan (WMF)|diskuse]])&lt;/bdi&gt; 15. 5. 2025, 22:07 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=28618011 --&gt;

== RfC ongoing regarding Abstract Wikipedia (and your project) ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
''(Apologies for posting in English, if this is not your first language)''

Hello all! We opened a discussion on Meta about a very delicate issue for the development of [[:m:Special:MyLanguage/Abstract Wikipedia|Abstract Wikipedia]]: where to store the abstract content that will be developed through functions from Wikifunctions and data from Wikidata. Since some of the hypothesis involve your project, we wanted to hear your thoughts too. 

We want to make the decision process clear: we do not yet know which option we want to use, which is why we are consulting here. We will take the arguments from the Wikimedia communities into account, and we want to consult with the different communities and hear arguments that will help us with the decision. The decision will be made and communicated after the consultation period by the Foundation.

You can read the various hypothesis and have your say at [[:m:Abstract Wikipedia/Location of Abstract Content|Abstract Wikipedia/Location of Abstract Content]]. Thank you in advance! -- [[User:Sannita (WMF)|Sannita (WMF)]] ([[User talk:Sannita (WMF)|&lt;span class=&quot;signature-talk&quot;&gt;{{int:Talkpagelinktext}}&lt;/span&gt;]]) 22. 5. 2025, 15:27 (UTC)
&lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Sannita (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Sannita_(WMF)/Mass_sending_test&amp;oldid=28768453 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Wikimedia Foundation Board of Trustees 2025 Selection &amp; Call for Questions&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2025/Announcement/Selection announcement|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation elections/2025/Announcement/Selection announcement}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]''

Dear all,

This year, the term of 2 (two) Community- and Affiliate-selected Trustees on the Wikimedia Foundation Board of Trustees will come to an end [1]. The Board invites the whole movement to participate in this year’s selection process and vote to fill those seats.

The Elections Committee will oversee this process with support from Foundation staff [2]. The Governance Committee, composed of trustees who are not candidates in the 2025 community-and-affiliate-selected trustee selection process (Raju Narisetti, Shani Evenstein Sigalov, Lorenzo Losa, Kathy Collins, Victoria Doronina and Esra’a Al Shafei) [3], is tasked with providing Board oversight for the 2025 trustee selection process and for keeping the Board informed. More details on the roles of the Elections Committee, Board, and staff are here [4].

Here are the key planned dates:

* May 22 – June 5: Announcement (this communication) and call for questions period [6]
* June 17 – July 1, 2025: Call for candidates
* July 2025: If needed, affiliates vote to shortlist candidates if more than 10 apply [5]
* August 2025: Campaign period
* August – September 2025: Two-week community voting period
* October – November 2025: Background check of selected candidates
* Board’s Meeting in December 2025: New trustees seated

Learn more about the 2025 selection process - including the detailed timeline, the candidacy process, the campaign rules, and the voter eligibility criteria - on this Meta-wiki page [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2025|[link]]].

'''Call for Questions'''

In each selection process, the community has the opportunity to submit questions for the Board of Trustees candidates to answer. The Election Committee selects questions from the list developed by the community for the candidates to answer. Candidates must answer all the required questions in the application in order to be eligible; otherwise their application will be disqualified. This year, the Election Committee will select 5 questions for the candidates to answer. The selected questions may be a combination of what’s been submitted from the community, if they’re alike or related. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2025/Questions_for_candidates|[link]]]

'''Election Volunteers'''

Another way to be involved with the 2025 selection process is to be an Election Volunteer. Election Volunteers are a bridge between the Elections Committee and their respective community. They help ensure their community is represented and mobilize them to vote. Learn more about the program and how to join on this Meta-wiki page [[m:Wikimedia_Foundation_elections/2025/Election_volunteers|[link].]]

Thank you!

[1] https://meta.wikimedia.org/wiki/Wikimedia_Foundation_elections/2022/Results

[2] https://foundation.wikimedia.org/wiki/Committee:Elections_Committee_Charter

[3] https://foundation.wikimedia.org/wiki/Resolution:Committee_Membership,_December_2024

[4] https://meta.wikimedia.org/wiki/Wikimedia_Foundation_elections_committee/Roles

[5] https://meta.wikimedia.org/wiki/Wikimedia_Foundation_elections/2025/FAQ

[6] https://meta.wikimedia.org/wiki/Wikimedia_Foundation_elections/2025/Questions_for_candidates

Best regards,

Victoria Doronina

Board Liaison to the Elections Committee

Governance Committee&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 28. 5. 2025, 03:08 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=28618011 --&gt;

== Vote now in the 2025 U4C Election ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies for writing in English.
{{Int:Please-translate}}

Eligible voters are asked to participate in the 2025 [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] election. More information–including an eligibility check, voting process information, candidate information, and a link to the vote–are available on Meta at the [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2025|2025 Election information page]]. The vote closes on 17 June 2025 at [https://zonestamp.toolforge.org/1750161600 12:00 UTC].

Please vote if your account is eligible. Results will be available by 1 July 2025. -- In cooperation with the U4C, [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 13. 6. 2025, 23:01 (UTC) &lt;/div&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=28848819 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Wikimedia Foundation Board of Trustees 2025 - Call for Candidates&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
:''&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2025/Announcement/Call for candidates|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation elections/2025/Announcement/Call for candidates}}&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]&lt;/div&gt;
Hello all,

The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2025|call for candidates for the 2025 Wikimedia Foundation Board of Trustees selection is now open]] from June 17, 2025 – July 2, 2025 at 11:59 UTC [1]. The Board of Trustees oversees the Wikimedia Foundation's work, and each Trustee serves a three-year term [2]. This is a volunteer position.

This year, the Wikimedia community will vote in late August through September 2025 to fill two (2) seats on the Foundation Board. Could you – or someone you know – be a good fit to join the Wikimedia Foundation's Board of Trustees? [3]

Learn more about what it takes to stand for these leadership positions and how to submit your candidacy on [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2025/Candidate application|this Meta-wiki page]] or encourage someone else to run in this year's election.

Best regards,

Abhishek Suryawanshi&lt;br /&gt;
Chair of the Elections Committee

On behalf of the Elections Committee and Governance Committee

[1] https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2025/Call_for_candidates

[2] https://foundation.wikimedia.org/wiki/Legal:Bylaws#(B)_Term.

[3] https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2025/Resources_for_candidates&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 17. 6. 2025, 17:44 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=28866958 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Sister Projects Task Force reviews Wikispore and Wikinews&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;message&quot;/&gt;
Dear Wikimedia Community,

The [[m:Wikimedia Foundation Community Affairs Committee|Community Affairs Committee (CAC)]]  of the Wikimedia Foundation Board of Trustees assigned [[m:Wikimedia Foundation Community Affairs Committee/Sister Projects Task Force|the Sister Projects Task Force (SPTF)]] to update and implement a procedure for assessing the lifecycle of Sister Projects – wiki [[m:Wikimedia projects|projects supported by Wikimedia Foundation (WMF)]].

A vision of relevant, accessible, and impactful free knowledge has always guided the Wikimedia Movement. As the ecosystem of Wikimedia projects continues to evolve, it is crucial that we periodically review existing projects to ensure they still align with our goals and community capacity.

Despite their noble intent, some projects may no longer effectively serve their original purpose. '''Reviewing such projects is not about giving up – it's about responsible stewardship of shared resources'''. Volunteer time, staff support, infrastructure, and community attention are finite, and the non-technical costs tend to grow significantly as our ecosystem has entered a different age of the internet than the one we were founded in. Supporting inactive projects or projects that didn't meet our ambitions can unintentionally divert these resources from areas with more potential impact.

Moreover, maintaining projects that no longer reflect the quality and reliability of the Wikimedia name stands for, involves a reputational risk. An abandoned or less reliable project affects trust in the Wikimedia movement.

Lastly, '''failing to sunset or reimagine projects that are no longer working can make it much harder to start new ones'''. When the community feels bound to every past decision – no matter how outdated – we risk stagnation. A healthy ecosystem must allow for evolution, adaptation, and, when necessary, letting go. If we create the expectation that every project must exist indefinitely, we limit our ability to experiment and innovate.

Because of this, SPTF reviewed two requests concerning the lifecycle of the Sister Projects to work through and demonstrate the review process. We chose Wikispore as a case study for a possible new Sister Project opening and Wikinews as a case study for a review of an existing project. Preliminary findings were discussed with the CAC, and a community consultation on both proposals was recommended.

=== Wikispore ===

The [[m:Wikispore|application to consider Wikispore]] was submitted in 2019. SPTF decided to review this request in more depth because rather than being concentrated on a specific topic, as most of the proposals for the new Sister Projects are, Wikispore has the potential to nurture multiple start-up Sister Projects.

After careful consideration, the SPTF has decided '''not to recommend''' Wikispore as a Wikimedia Sister Project. Considering the current activity level, the current arrangement allows '''better flexibility''' and experimentation while WMF provides core infrastructural support. 

We acknowledge the initiative's potential and seek community input on what would constitute a sufficient level of activity and engagement to reconsider its status in the future.

As part of the process, we shared the decision with the Wikispore community and invited one of its leaders, Pharos, to an SPTF meeting.

Currently, we especially invite feedback on measurable criteria indicating the project's readiness, such as contributor numbers, content volume, and sustained community support. This would clarify the criteria sufficient for opening a new Sister Project, including possible future Wikispore re-application. However, the numbers will always be a guide because any number can be gamed.

=== Wikinews ===

We chose to review Wikinews among existing Sister Projects because it is the one for which we have observed the highest level of concern in multiple ways.

Since the SPTF was convened in 2023, its members have asked for the community's opinions during conferences and community calls about Sister Projects that did not fulfil their promise in the Wikimedia movement.[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:WCNA_2024._Sister_Projects_-_opening%3F_closing%3F_merging%3F_splitting%3F.pdf &lt;nowiki&gt;[1]&lt;/nowiki&gt;][https://meta.wikimedia.org/wiki/Wikimedia_Foundation_Community_Affairs_Committee/Sister_Projects_Task_Force#Wikimania_2023_session_%22Sister_Projects:_past,_present_and_the_glorious_future%22 &lt;nowiki&gt;[2]&lt;/nowiki&gt;][https://meta.wikimedia.org/wiki/WikiConvention_francophone/2024/Programme/Quelle_proc%C3%A9dure_pour_ouvrir_ou_fermer_un_projet_%3F &lt;nowiki&gt;[3]&lt;/nowiki&gt;] Wikinews was the leading candidate for an evaluation because people from multiple language communities proposed it. Additionally, by most measures, it is the least active Sister Project, with the greatest drop in activity over the years.

While the Language Committee routinely opens and closes language versions of the Sister Projects in small languages, there has never been a valid proposal to close Wikipedia in major languages or any project in English. This is not true for Wikinews, where there was a proposal to close English Wikinews, which gained some traction but did not result in any action[https://meta.wikimedia.org/wiki/Proposals_for_closing_projects/Closure_of_English_Wikinews &lt;nowiki&gt;[4]&lt;/nowiki&gt;][https://meta.wikimedia.org/wiki/WikiConvention_francophone/2024/Programme/Quelle_proc%C3%A9dure_pour_ouvrir_ou_fermer_un_projet_%3F &lt;nowiki&gt;[5]&lt;/nowiki&gt;, see section 5] as well as a draft proposal to close all languages of Wikinews[https://meta.wikimedia.org/wiki/Talk:Proposals_for_closing_projects/Archive_2#Close_Wikinews_completely,_all_languages? &lt;nowiki&gt;[6]&lt;/nowiki&gt;].

[[:c:File:Sister Projects Taskforce Wikinews review 2024.pdf|Initial metrics]] compiled by WMF staff also support the community's concerns about Wikinews.

Based on this report, SPTF recommends a community reevaluation of Wikinews. We conclude that its current structure and activity levels are the lowest among the existing sister projects. SPTF also recommends pausing the opening of new language editions while the consultation runs.

SPTF brings this analysis to a discussion and welcomes discussions of alternative outcomes, including potential restructuring efforts or integration with other Wikimedia initiatives.

'''Options''' mentioned so far (which might be applied to just low-activity languages or all languages) include but are not limited to:
*Restructure how Wikinews works and is linked to other current events efforts on the projects,
*Merge the content of Wikinews into the relevant language Wikipedias, possibly in a new namespace,
*Merge content into compatibly licensed external projects,
*Archive Wikinews projects.
Your insights and perspectives are invaluable in shaping the future of these projects. We encourage all interested community members to share their thoughts on the relevant discussion pages or through other designated feedback channels.

=== Feedback and next steps ===

We'd be grateful if you want to take part in a conversation on the future of these projects and the review process. We are setting up two different project pages: [[m:Public consultation about Wikispore|Public consultation about Wikispore]] and [[m:Public consultation about Wikinews|Public consultation about Wikinews]]. Please participate between 27 June 2025 and 27 July 2025, after which we will summarize the discussion to move forward. You can write in your own language.

I will also host a community conversation 16th July Wednesday 11.00 UTC and 17th July Thursday 17.00 UTC (call links to follow shortly) and will be around at Wikimania for more discussions. 
&lt;section end=&quot;message&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;

-- [[User:Victoria|Victoria]] on behalf of the Sister Project Task Force, 27. 6. 2025, 20:57 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Johan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johan_(WMF)/Sister_project_MassMassage_on_behalf_of_Victoria/Target_list&amp;oldid=28911188 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;  Upcoming Deployment of the CampaignEvents Extension&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;message&quot;/&gt;
Hello everyone,  

''(Apologies for posting in English if English is not your first language. Please help translate to your language.)''

The Campaigns Product Team is planning a global deployment of the '''[[:mw:Help:Extension:CampaignEvents|CampaignEvents extension]]''' to all Wikisource, including this Wikisource, during the '''week of August 25th'''.

This extension is designed to help organizers plan and manage events, WikiProjects, and other on-wiki collaborations - and to make these efforts more discoverable.

The three main features of this extension are:

* '''[[:m:Event_Center/Registration|Event Registration]]''': A simple way to sign up for events on the wiki.
*  '''[[:m:CampaignEvents/Collaboration_list|Collaboration List]]''': A global list of events and a local list of WikiProjects, accessible at '''[[:m:Special:AllEvents|Special:AllEvents]]'''.
*  '''[[:m:Campaigns/Foundation_Product_Team/Invitation_list|Invitation Lists]]''': A tool to help organizers find editors who might want to join, based on their past contributions.

'''Note''': The extension comes with a new user right called '''&quot;Event Organizer&quot;''', which will be managed by administrators on this Wikisource. Organizer tools like Event Registration and Invitation Lists will only work if someone is granted this right. The Collaboration List is available to everyone immediately after deployment.

The extension is already live on several wikis, including '''all Wikipedia, Meta, Wikidata''', and more ( [[m:CampaignEvents/Deployment_status#Current_Deployment_Status_for_CampaignEvents_extension| See the full deployment list]])

If you have any questions, concerns, or feedback, please feel free to share them on the [[m:Talk:CampaignEvents| extension talkpage]]. We’d love to hear from you before the rollout.

Thank you! &lt;section end=&quot;message&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[User:Udehb-WMF|Udehb-WMF]] ([[User talk:Udehb-WMF|diskuse]]) 31. 7. 2025, 15:40 (UTC)&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Udehb-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Udehb-WMF/sandbox/MM_target_Wikisource&amp;oldid=29066664 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Temporary accounts will be rolled out soon&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;body&quot;/&gt;
Hello, we are the Wikimedia Foundation [[mw:Special:MyLanguage/Product Safety and Integrity|Product Safety and Integrity]] team. We would like to announce that '''we plan to enable [[mw:Special:MyLanguage/Trust and Safety Product/Temporary Accounts|temporary accounts]] for this wiki in the week of September 1'''.

Temporary accounts are successfully live on 30 wikis, including many large ones like German, Japanese, and French. The change they bring is especially relevant to logged-out editors, who this feature is designed to protect. But it is also relevant to community members like mentors, patrollers, and admins – anyone who reverts edits, blocks users, or otherwise interacts with logged-out editors as part of keeping the wikis safe and accurate. 

'''Why we are building temporary accounts'''

Our wikis should be safer to edit by default for logged-out editors. Temporary accounts allow people to continue editing the wikis without creating an account, while avoiding publicly tying their edits to their IP address. We believe this is in the best interest of our logged-out editors, who make valuable contributions to the wikis and who may later create accounts and grow our community of editors, admins, and other roles. Even though the wikis do warn logged-out editors that their IP address will be associated with their edit, many people may not understand what an IP address is, or that it could be used to connect them to other information about them in ways they might not expect. 

Additionally, our moderation software and tools rely too heavily on network origin (IP addresses) to identify users and patterns of activity, especially as IP addresses themselves are becoming less stable as identifiers. Temporary accounts allow for more precise interactions with logged-out editors, including more precise blocks, and can help limit how often we unintentionally end up blocking good-faith users who use the same IP addresses as bad-faith users.

'''How temporary accounts work'''
[[File:Temporary account banner and empty talk page.png|thumb]]
Any time a logged-out user publishes an edit on this wiki, a cookie will be set in this user's browser, and a temporary account tied with this cookie will be automatically created. This account's name will follow the pattern: &lt;code dir=ltr&gt;~2025-12345-67&lt;/code&gt; (a tilde, current year, a number). On pages like Recent Changes or page history, this name will be displayed. The cookie will expire 90 days after its creation. As long as it exists, all edits made from this device will be attributed to this temporary account. It will be the same account even if the IP address changes, unless the user clears their cookies or uses a different device or web browser. A record of the IP address used at the time of each edit will be stored for 90 days after the edit. However, only some logged-in users will be able to see it.

'''What does this mean for different groups of users?'''

'''For logged-out editors'''

* This increases privacy: currently, if you do not use a registered account to edit, then everybody can see the IP address for the edits you made, even after 90 days. That will no longer be possible on this wiki.
* If you use a temporary account to edit from different locations in the last 90 days (for example at home and at a coffee shop), the edit history and the IP addresses for all those locations will now be recorded together, for the same temporary account. Users who [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Access_to_temporary_account_IP_addresses|meet the relevant requirements]] will be able to view this data. If this creates any personal security concerns for you, please contact talktohumanrights at wikimedia.org for advice.

'''For community members interacting with logged-out editors'''

* A temporary account is uniquely linked to a device. In comparison, an IP address can be shared with different devices and people (for example, different people at school or at work might have the same IP address).
* Compared to the current situation, it will be safer to assume that a temporary user's talk page belongs to only one person, and messages left there will be read by them. As you can see in the screenshot, temporary account users will receive notifications. It will also be possible to thank them for their edits, ping them in discussions, and invite them to get more involved in the community.

'''For users who use IP address data to moderate and maintain the wiki'''

* '''For patrollers''' who track persistent abusers, investigate violations of policies, etc.: Users who [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Access_to_temporary_account_IP_addresses|meet the requirements]] will be able to reveal temporary users' IP addresses and all contributions made by temporary accounts from a specific IP address or range ([[Special:IPContributions]]). They will also have access to useful information about the IP addresses thanks to the [[mw:Special:MyLanguage/Trust and Safety Product/IP Info|IP Info]] feature. Many other pieces of software have been built or adjusted to work with temporary accounts, including AbuseFilter, global blocks, Global User Contributions, and more. (For information for volunteer developers on how to update the code of your tools – see the last part of the message.)
* '''For admins blocking logged-out editors''':
** It will be possible to block many abusers by just blocking their temporary accounts. A blocked person won't be able to create new temporary accounts quickly if the admin selects the [[mw:Special:MyLanguage/Autoblock|autoblock]] option.
** It will still be possible to block an IP address or IP range.
* Temporary accounts will not be retroactively applied to contributions made before the deployment. On Special:Contributions, you will be able to see existing IP user contributions, but not new contributions made by temporary accounts on that IP address. Instead, you should use Special:IPContributions for this.

'''Our requests for you, and next steps'''

* If you know of any tools, bots, gadgets etc. using data about IP addresses or being available for logged-out users, you may want to test if they work on [[testwiki:Main_Page|testwiki]] or [[test2wiki:Main_Page|test2wiki]]. If you are a volunteer developer, [[mw:Special:MyLanguage/Trust and Safety Product/Temporary Accounts/For developers|read our documentation for developers]], and in particular, the section on [[mw:Special:MyLanguage/Trust and Safety Product/Temporary Accounts/For developers#How should I update my code?|how your code might need to be updated]].
* If you want to test the temporary account experience, for example just to check what it feels like, go to testwiki or test2wiki and edit without logging in.
* Tell us if you know of any difficulties that need to be addressed. We will try to help, and if we are not able, we will consider the available options.
* Look at our [[m:Meta:Babel#Temporary_Accounts:_access_to_IP_addresses_and_next_steps|previous message]] about requirements for users without extended rights who may need access to IP addresses.

To learn more about the project, check out [[mw:Special:MyLanguage/Trust and Safety Product/Temporary Accounts/FAQ|our FAQ]] – you will find many useful answers there. You may also [[mw:Special:MyLanguage/Trust and Safety Product/Temporary Accounts/Updates|look at the updates]] (we have just posted one) and [[mw:Newsletter:Product Safety and Integrity|subscribe to our new newsletter]]. If you'd like to talk to me (Szymon) off-wiki, you will find me on Discord and Telegram. Thank you!&lt;section end=&quot;body&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;[[m:user:NKohli (WMF)|NKohli (WMF)]], [[m:user:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]]&lt;/bdi&gt; 26. 8. 2025, 21:36 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Quiddity (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Quiddity_(WMF)/sandbox6&amp;oldid=29181713 --&gt;

== Přepnutí serverů – vaše wiki bude zanedlouho nakrátko pouze pro čtení ==

&lt;section begin=&quot;server-switch&quot;/&gt;&lt;div class=&quot;plainlinks&quot;&gt;

[[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Přečíst si tuto zprávu v jiném jazyce]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&amp;group=page-Tech%2FServer+switch&amp;language=&amp;action=page&amp;filter= {{int:please-translate}}]

[[foundation:|Nadace Wikimedia]] přepne provoz mezi svými datovými centry. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy.

Veškerý provoz bude přepnut '''{{#time:j. xg|2025-09-24|cs}}'''. Test bude zahájen v '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2025-09-24T15:00|en}} {{#time:H:i e|2025-09-24T15:00}}]'''.

Kvůli jistým omezením v [[mw:Special:MyLanguage/Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]] se musí bohužel v průběhu přepínání pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali. 

Na všech wiki se bude 30 minut před zahájením této operace zobrazovat banner. Tento banner zůstane zobrazen až do konce této operace. 
Můžete pomoci [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special%3ATranslate&amp;group=Centralnotice-tgroup-read_only_banner&amp;task=view&amp;language=&amp;filter=&amp;action=translate přeložit nebo upravit] tento text.

'''Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.'''

*Editace budou vypnuté nejvýše hodinu dne {{#time:j. xg Y (l)|2025-09-24|cs}}.
*Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Doufáme, že se v tomto období žádné editace neztratí, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

''Další důsledky:''

*Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
* Předpokládáme, že nasazování nového kódu bude probíhat jako v běžném týdnu. V jednotlivých případech však může dojít k zamrazení kódu, pokud ho operace následně vyžaduje.
* [[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] bude asi 90 minut nedostupný.

V případě nutnosti může být tento projekt odložen. Můžete si [[wikitech:Switch_Datacenter|přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org]]. Jakékoli změny budou oznámeny v rozvrhu. 

'''Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě.'''&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;server-switch&quot;/&gt;

&lt;span dir=ltr&gt;[[m:User:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] ([[m:User talk:Trizek (WMF)|{{int:talk}}]])&lt;/span&gt; 18. 9. 2025, 15:42 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Trizek (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29170715 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Have your say: vote for the 2025 Board of Trustees&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
Hello all,

The voting period for the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2025|2025 Board of Trustees election]] is now open. Candidates are running for two (2) seats on the Board.

To check your voter eligibility, please visit the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2025/Voter eligibility guidelines|voter eligibility page]].

Learn more about them by [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2025/Candidates|reading their application statements and watch their candidacy videos]].

When you are ready, go to the [[m:Special:SecurePoll/vote/405|SecurePoll voting page to vote]].

'''The vote is open from October 8 at 00:00 UTC to October 22 at 23:59 UTC.'''

Best regards,

Abhishek Suryawanshi&lt;br /&gt;Chair, Elections Committee&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 9. 10. 2025, 04:49 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:RamzyM (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=29360896 --&gt;

== Pomozte nám rozhodnout o názvu pro nový projekt Abstraktní Wikipedie ==

&lt;section begin=&quot;function1&quot;/&gt;
{{int:Hello}}. Pomozte nám prosím vybrat název pro nový wikiprojekt Abstraktní Wikipedie. Tento projekt bude wiki, která uživatelům umožní kombinovat funkce z [[:f:|Wikifunkcí]] s daty z Wikidat, aby se vyráběly věty v některém z podporovaných přirozených jazyků. Tyto věty pak bude možno použít na jakékoli Wikipedii (či jinde).

Budou probíhat dvě kola hlasování, po každém právní kontrola návrhů, přičemž hlasování začnou 20. října a 17. listopadu 2025. Naším cílem je mít vybraný finální název projektu v polovině prosince 2025. Pokud se chcete zúčastnit, '''[[m:Special:MyLanguage/Abstract Wikipedia/Abstract Wikipedia naming contest|přečtěte si další informace a hlasujte]]''' na meta-wiki.
{{Int:Feedback-thanks-title}}
&lt;section end=&quot;function1&quot;/&gt;

-- [[User:Sannita (WMF)|User:Sannita (WMF)]] ([[User talk:Sannita (WMF)|talk]]) 20. 10. 2025, 11:43 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Sannita (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=29432175 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Seeking volunteers to join several of the movement’s committees&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
Each year, typically from October through December, several of the movement’s committees seek new volunteers. 

Read more about the committees on their Meta-wiki pages:
* [[m:Special:MyLanguage/Affiliations Committee|Affiliations Committee (AffCom)]]
* [[m:Special:MyLanguage/Ombuds commission|Ombuds commission (OC)]]
* [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation/Legal/Community Resilience and Sustainability/Trust and Safety/Case Review Committee|Case Review Committee (CRC)]]

Applications for the committees open on October 30, 2025. Applications for the Affiliations Committee, Ombuds commission and the Case Review Committee close on December 11, 2025. Learn how to apply by [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation/Legal/Committee appointments|visiting the appointment page on Meta-wiki]]. Post to the talk page or email cst[[File:At sign.svg|16x16px|link=|(_AT_)]]wikimedia.org with any questions you may have.

For the Committee Support team,
&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;/div&gt;

-[[m:User:MKaur (WMF)| MKaur (WMF)]] 30. 10. 2025, 14:13 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:MKaur (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=29517125 --&gt;

== Připomenutí: Pomozte nám rozhodnout o názvu pro nový projekt Abstraktní Wikipedie ==

&lt;section begin=&quot;function2&quot;/&gt;
{{int:Hello}}. Připomenutí: Pomozte nám prosím vybrat název pro nový wikiprojekt Abstraktní Wikipedie. Hlasování o finalistech začíná dnes. Do finále postoupily názvy: &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;Abstract Wikipedia, Multilingual Wikipedia, Wikiabstracts, Wikigenerator, Proto-Wiki&lt;/span&gt;. Pokud se chcete zúčastnit, '''[[m:Special:MyLanguage/Abstract Wikipedia/Abstract Wikipedia naming contest|přečtěte si další informace a hlasujte]]''' na meta-wiki.
{{Int:Feedback-thanks-title}}
&lt;section end=&quot;function2&quot;/&gt;

-- [[User:Sannita (WMF)|User:Sannita (WMF)]] ([[User talk:Sannita (WMF)|talk]]) 20. 11. 2025, 14:22 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Sannita (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=29583860 --&gt;</text>
      <sha1>cd5bzpcgvr07gjyqko8tyvtf87w0f88</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Piglhein</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97349</id>
    <revision>
      <id>333677</id>
      <parentid>332977</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T13:02:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>fix</comment>
      <origin>333677</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1935" sha1="eseznt69eq9aihee28pglkqf6atv0b7" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Piglhein
  | PŘEDCHOZÍ = Pigeon-english
  | DALŠÍ = Pigment
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Piglhein
  | AUTOR = [[Autor:František Xaver Harlas|František Xaver Harlas]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. S.&amp;nbsp;723. {{Kramerius|nkp|8e94d200-04ce-11e5-91f2-005056825209|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = de:Bruno Piglhein
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q879239|Bruno Piglhein}}
}}
{{Forma|proza}}
'''Piglhein''' {{Prostrkaně|Bruno}}, malíř něm. (* 19. února 1848 v Hamburce — † 15. čna 1894 v Mnichově), byl nejprve sochařem a pomocníkem drážďanského Schillinga. Podniknuv cestu do Italie ustanovil se přejíti k malířství. Učil se ve Výmaru u Paumelse a v Mnichově u Dieze. Po několika pokusech v olejomalbě počal kresliti pastelem a záhy proslul v Německu jako virtuosní ovladatel této jemné techniky. Některé pastelové malby staly se světoznámými, na př. ''Idylla'' (dítě a pes na lávce u vody sedící). Roku 1885 '''P.''' cestoval po Palestině a studoval kraj i lid, aby namaloval veliké panorama ''Ukřižování''. Spolčil se za tím účelem s malířem architektur K. Froschem a krajinářem J. Kriegrem. Panorama vystaveno bylo v Mnichově, v Berlíně a ve Vídni, kde v dubnu r. 1892 vyhořelo (vydal dřevorytem a fotogr. Trost, Stutgart, 1887). '''P.''' až do té doby maloval nejraději koketní ženské postavy, pierretty, balleriny, ale pak věnoval se malířství náboženských obrazů. V nové pinakothéce v Mnichově nachází se jeho ''Pohřeb Kristův'' (1888) a ''Slepá'' (křesťanka kráčí makovištěm ke studni, 1894). '''P.''' byl od r. 1886 professorem mnichovské akademie a prvním předsedou uměleckého sdružení »Secession«. ''[[Autor:František Xaver Harlas|F. H-s.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>eseznt69eq9aihee28pglkqf6atv0b7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Sofoklés</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97673</id>
    <revision>
      <id>333688</id>
      <parentid>333616</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T15:53:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>náhrada znaku z jiné abecedy; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>333688</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17064" sha1="6kg827jydqhfcf59obeldiui60009tn" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Sofoklés
  | PŘEDCHOZÍ = Söflingen
  | DALŠÍ = Sofoniáš
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Sofoklés
  | AUTOR = [[Autor:Václav Sládek|Václav Sládek]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýtřetí díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1905. S.&amp;nbsp;597–600. {{Kramerius|nkp|db9bfd70-13c0-11e5-a599-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Sofoklés
  | SOUVISEJÍCÍ = [[Autor:Sofoklés]]
}}

{{Forma|proza}}
'''Sofoklés''', vedle staršího Aischyla a mladšího Euripida největší tragický básník řecký (* kolem r. 496 př. Kr. v attické dědině Kolónu, asi půl hodiny vzdálené od Athén — † r. 406—5 za archonta Kallia). Otec jeho {{Prostrkaně|Sofillos}}, vlastník dílny zbrojířské, byl muž zámožný a opatřil synovi pečlivé vychování. '''S.''' vzdělal se ve všech odvětvích básnické literatury, vyučil se hudbě u slavného učitele Lampra a vyznal se též znamenitě ve výkonech gymnastických a tanečních. Neméně skvělé duševního nadání byly dary tělesné, zdraví a spanilost. V 15 letech svého věku zaváděl jinošský sbor, pějící paian na oslavu vítězství salaminského; zručným hudebníkem osvědčil se později na jevišti v úloze pěvce Thamyrida s lyrou v ruce ve stejnojmeném kuse a gymnastickou obratnost ukázal, představuje Nausikau, bavící se s dívkami hrou míčem, v dramatě ''Πλύντριαι''. Také melodie ke zpěvným a hudebním částem svých dramat skládal sám po příkladě starších mistrů. Květ jeho života spadá v dobu nejkrásnějšího rozvoje politického a uměleckého, jemuž se těšily Athény za moudré správy Perikleovy. Ale v politice nevynikal '''S.''' nad průměr obyčejných řádných občanův, ač několikrát v životě zastával jakousi úlohu politickou. Dvakrát byl stratégem, po prvé prý v odměnu za úspěch své »Antigony«, kdy s Perikleem účastnil se války samské (441—439). Jako hellénotamias spravoval též nějaký čas společnou pokladnu athénských symmachů (443—442); r. 411 ocitl se snad též v oligarchickém sboru deseti probulů, ale celkem nestaral se příliš o ruch politický a i v dramatech svých velmi málo místa dopřál narážkám na soudobé poměry. Pro vlídnou, snášelivou povahu byl ze skrovného počtu vynikajících Athéňanů, kteří žili a zemřeli bez nepřátelství. O přátelském jeho poměru k staršímu soku jeho Aischylovi máme svědectví v Aristofanových »Žabách«, a že i činnost mocného soupeře svého, jímž byl Euripidés, sledoval bez řevnivosti, dokazuje nejen okolnost, že v ledačem podal se jeho vlivu co do uměleckého tvoření, nýbrž i způsob, jakým veřejně osvědčil svou pietu k jeho památce krátce po jeho smrti v cizině. Také s dějepiscem Hérodotem byl osobně znám a věnoval mu báseň v 55. roce svého věku; z díla jeho použil některých zpráv ve svých dramatech. Krása a důstojnost jeho postavy zračí se v zachované soše básníkově v lateránském museu. Ze synů jeho {{Prostrkaně|Iofón}} pěstoval rovněž tragédii, zvláště však vynikl v dramatickém umění vnuk jeho '''S.''' {{Prostrkaně|mladší}}. '''S.''' byl nadšený ctitel krásy, a k tomu se odnáší pověst, plynoucí asi z některého komika, že v pozdním věku zasnoubil se ještě po druhé se Sekyóňankou Theóridou; s ní prý měl syna {{Prostrkaně|Aristóna}}, jehož synem byl prý '''S.''' ml., jenž se těšil zvláště něžné přízni dědově. Dovídáme se též o domácích sporech stařičkého básníka se synem Iofóntem, ale nesnadno rozhodnouti, co pravdy jest na příslušných zprávách. Byv prý pohnán Iofóntem před soud fratorů, jako by pro duševní ochablost nebyl již schopen spravovati domácí jmění, obhájil se tím, že soudcům přednesl jistou čásť ze svého dramatu »Oidipa Kolónského«, následkem čehož prý byla žaloba zamítnuta. Athénám zůstal věren po celý život a neopustil jich nikdy, by ozdobil svou přítomností dvůr některého z cizích vladařů. Na rozdíl od mladšího vrstevníka svého Euripida zachoval si víru v národní božstva celkem nedotčenou rozmanitými pochybnostmi rationalistů, jakkoli jeho životní názor, zvláště v posledních letech života, nebyl nikterak optimistický. Staří vypravují o zázračném jeho styku s Asklépiem, k jehož cti složil paian; byl prý též knězem lékařského héróa Amyna a zasvětil chrámek Hérakleovi Oznámci. Jako hostitel Asklépia obdržel po smrti, když Athéňané mu přiřkli hérojské pocty, jméno {{Prostrkaně|Dexión}}. Pověsti ty zakládají se as na tom, že poetické postavy řeckých božstev obetkány jsou v dílech '''S'''-leových nezkalenou září krásy a vznešenosti a že v uměleckém líčení plastických jejich postav ze všech básníků Homérovi stojí nejblíže. Stařičký básník, do poslední téměř chvíle života činný, byl pochován v rodinné hrobce 11 stadií od Athén při cestě k Dekelei. Odchod jeho a Euripidův provázeli tesklivou vzpomínkou dva slavní básníci komičtí: Aristofanés v »Žabách« a Frynichos ve ztraceném kuse »Musách«. '''S.''' po prvé vystoupil na jevišti r. 468 (4. r. 77. olympiady) tetralogií, k níž podle pravděpodobné domněnky Lessingovy náleželo drama ''Triptolemos'', a zvítězil hned při prvém závodě nad starším mistrem tragickým Aischylem. Vítězství podle zprávy Plutarchovy přiřkl mu Kimón s ostatními stratégy, když právě se navrátil do Athén z ostrova Skyra. Od té doby často dobyl ceny prvé (18- až 20krát), jindy druhé a neklesl nikdy na místo třetí. Osobního vystupování na jevišti záhy zanechal pro slabost hlasovou. Počet složených kusův udává Suidas, a sice bylo prý 123 tragédií a satyrských dramat. Látkou nejvíce jich se odnášelo k trojským pověstem, obsaženým v Homérových eposech a básních kyklických; mimo to čerpal též z kruhu bájí thébských, z bájí o Argonautech, o Hérakleovi a s obzvláštní zálibou z bájí staroattických. Úplných tragédií máme 7, z nichž jen u dvou jest zjištěna doba provozování. ''Aias'' obsahuje líčení posledních osudů salaminského reka, héróa epónyma jedné z attických fyl. Látku '''S.''' přejal z Leschovy Malé Iliady. Již Aischylos vzdělal dříve tutéž látku v »Thráčankách«. Básník náš již v tomto kuse, jenž jest as ze zachovaných nejstarší (sbor měl tu asi ještě 12 mužův), ukazuje své bohaté umění povahopisné, jímž u reků jeho harmonicky se druží síla k slabosti, dojmy srdečné a tklivé k projevům nezlomné vůle a hrdinného sebevědomí. První čásť dramatu tohoto končí se katastrofou, dobrovolnou smrtí Aiantovou; část druhá má za základní myšlenku pohřeb očištěného reka. Na snadě jest srovnání tohoto dvoudílného dramatu se Shakespeareovým »Juliem Caesarem«. ''Antigoné'', as z r. 442—1, předvádí děj, naznačený v závěrečné scéně Aischylových »Sedmi proti Thébám«. Hrdinská dcera zemřelého Oidipa umírá za to, že proti zákazu Kreonta, nového vládce thébského, pohřbila tělo padlého bratra Polyneika, dávajíc tak přednost nepsaným zákonům božským před lidskými. Jest to drama charakterní svrchované účinnosti a posud na jevišti provozované s úspěchem. ''Elektra'' obsahuje děj, jejž vzdělal Aischylos v »Choéforách« a Euripidés v »Élektře«. Básník vede si ve stavbě dramatu svého samostatně a velmi umělecky jak po stránce povahopisné, tak co do postupu výjevův a střídavých kontrastů v situacích a citech. Také prostředek, jímž Élektra poznává svého bratra, jest volen šťastněji než u Aischyla. Skvostná jest epická čásť, líčící domnělou smrť Orestovu při závodech pythijských, šťastná myšlenka, že Klytaiméstra klesá před Aigisthem, čímž značně jest zmírněn hrozný dojem jejího zavraždění. Nicméně nelze upříti, že pojetí Aischylovo, u něhož nepřirozená pomsta synova nad matkou stíhána jest Erinyemi, jest přirozenější a mravnější. ''Oidipus král'' těšil se vedle Antigony obzvláštnímu obdivu starých. Aristotelés klade jej za příklad takových kusů, jež mistrnou osnovou událostí a výjevů působí již při čtení mocným účinkem, aniž teprve třeba viděti je na jevišti. Podkladem děje jest hrozný osud Oidipův, jenž, stav se bez viny otcovrahem a manželem vlastní své matky, odhaluje po úsilném pátrání děsnou pravdu. Myšlenka slepého osudu jest jaksi temným pozadím scény, avšak děj básníkem zosnovaný jest povahy ryze lidské, psychologické. Tragická ironie, vznikající z odporu mezi illusemi osob a skutečným nebo nadcházejícím stavem věcí, jest tu vyjádřena velmi účinně. Toto drama, právem vysoko ceněné od starých i novějších kritikův, podlehlo v závodě '''S'''-leově s Aischylovým sestřencem Filokleem. ''Trachiňanky'', kus pojmenovaný podle sboru dívek městečka Trachiny, kde děj se odehrává, líčí záhubu Hérakleovu, již mu řízením osudu bezděky připravila ruka věrné, milující manželky Déianeiry. Utrpení Hérakleovo jest povahy více fysické než mravní; avšak konec reka, klesajícího z nenadání ranou osudu, a jeho oddanost v neodvratné ustanovení vyšší moci budí v čtenáři vyšší zájem; podobně osud Déianeiřin, klesající v záhubu následkem bezděčného pochybení, jest bolestným dokladem nicoty všech snah lidských proti vyššímu řízení. ''Filoktétés'', drama charakterní v svrchovaném slova smyslu, podává skvělé svědectví o svěží tvořivosti básníkově při samém sklonku života. Bylo provozováno za archonta Glaukippa r. 409 př. Kr. Ze zpráv starých, jež nás došly o obsahu a složení podobných kusů, jež složili Aischylos a Euripidés, třeba souditi, že dílo '''S'''-leovo umělecky vysoko je převýšilo. Obsahem kusu, k němuž básník čerpal látku z kyklického eposu Malé Iliady, jest snaha Odysseova, provázeného mladým Neoptolemem, synem Achilleovým, aby chorý Filoktétés přes svou nenávist k vůdcům řeckého vojska dal se dopraviti k Troji a šípy svými, po Hérakleovi zděděnými, rozhodl osud obléhaného města. Přednost pojetí '''S'''-leova záleží hlavně v tom, že spojiv k dosažení cíle dvé tak rozdílných povah, lstivého Odyssea a upřímného, klamu prostého jinocha, dosáhl jednak zajímavého a veleúčinného kontrastu, jednak se vyhnul různým pravděnepodobnostem, s nimiž bylo zápasiti oběma básníkům ostatním. Utrpení Filoktétovo jest líčeno nejen po stránce fysické, nýbrž, a to hlavně, i morální a naplňuje nás hlubokou účastí s osudem těžce zkoušeného reka. Drama, jež v celém průběhu svém se pohybovalo v mezích snah a vášní ryze lidských, končí se způsobem nadpřirozeným, působením boha na stroji (''deus ex machina''). Toto rozluštění nelze klásti na stejný stupeň s mechanickým postupem Euripidovým. Bylo nutné, měl-li '''S.''' zachovati důslednost povahopisu Filoktétova a s druhé strany vyhověti mythickému podání. ''Oidipus Kolónský'' byl uveden na jeviště teprve po smrti básníkově od vnuka jeho '''S'''-lea ml. r. 401. Starý trpitel po svízelném životě nachází útočiště v Kolónském háji Eumenid nedaleko Athén a byv přijat pod záštitu od Thésea, umírá slavně na attické půdě, usmířen s osudem, aby v odměnu za prokázané pohostinství stal se po smrti Attice ochranným héróem. Kus, složený z řady zajímavých episod, jest sice nejméně dramatický ze všech tragédií '''S'''-leových, ale velmi tklivý po stránce citové a pln ušlechtilých projevův attického vlastenectví, nejkrásnější pomník, jejž stařičký básník postavil Kolónu, svému rodišti (viz I. stasimon v. 668—719).

Jakožto žák Aischylův '''S.''' přejal od něho některé prostředky dramatického umění, jež však přivedl na vrchol dokonalosti. Látka jeho kusů náleží výlučně v obor mythický, jehož podání přijímá a vzdělává s šetrností a věřící myslí posvěceného básníka, střeha se používati jeviště k polemice proti němu se stanoviska filosofického. Osoby '''S'''-leovy stojí na ideálné výši homérské poesie; vznešená jejich síla zjemněna jest tklivějšími rysy lidské přirozenosti; jsou to postavy s vlastním výrazem a bohatým, měnivým životem duševním. Dramatická oekonomie u '''S'''-lea vyznačuje se snahou až úzkostlivou po pravděpodobnosti a přesném spojení příčinném mezi jednotlivými výjevy. Náhodě básník nesvěřil úkolu žádného. Děj přirozeně se rozvíjí z povah jednajících osob, jež zdánlivě jednají svobodně, nejsouce si vědomy vyšší moci osudu, v pozadí se tajícího. Jeho tragédie vyniká naproti Aischylově též zápletkou obratně zosnovanou, obraty uměle přivozenými (peripetiemi) a výjevy poznávacími (anagnórisemi) a vzhledem k Euripidovi přirozeným rozuzlením děje, a právem se nazývá spletitou na rozdíl od jednoduchých skladeb velikého jeho předchůdce. K tomu přispívá i povahopisné jeho umění. '''S.''' umí sdružovati v účinném kontrastě povahy silnější se slabšími (Antigoné a Isméné; Élektra a Chrysothemis; Odysseus a Neoptolemos atd.) a připojovat k hlavním rekům osoby řádu nižšího, vedle nichž význam oněch tím více vyniká. Celkovou povahu svých osob označil sám podle citátu Aristotelova (Poiet. 25.) řka, že líčí lidi, {{Prostrkaně|jací mají býti}}, na rozdíl od Euripida, jenž je představuje takovými, {{Prostrkaně|jací jsou}}. Sbor '''S'''-leův, ač rozsah jeho zpěvů obmezen, mívá přec důležitou úlohu v ději. V jeho projevech vznešenost náboženských a mravních názorů se pojí k výrokům rázu osobního, nezřídka naivního, ba i sobeckého, ve shodě se zvláštní osobitostí sboru, v každém dramatě jinou. Po stránce hudební '''S.''' zavedl prý toninu fryžskou, dotýkající se svými účinky jemnějších strun srdce. U '''S'''-lea jest značný rozdíl mezi mluvou dialogickou a lyrickou. Vůbec však básnický jeho výraz tragickým leskem a vznešeností, nezřídka i zavinutostí smyslu vysoko stojí nad obyčejným hovorem, drže se as uprostřed mezi mluvou Aischylovou a Euripidovou. Ke konci vytkněme ještě novoty, jimiž '''S.''' po stránce technické přispěl ke zdokonalení tragédie: 1. Zanechav tetralogického spojování vniterného, jal se skládati kusy samostatné; 2. zavedl třetího herce; 3. počet choreutů zvýšil z 12 na 15 a obmezil rozsah lyrických částí v tragédii, při čemž však písně sborové úzce se přimykají obsahem k dramatickému svému okolí. Také malbu dekorací značně zvelebil.

Ze ztracených jeho kusů zachovány jsou nám sice fragmenty dosti četné, ale velmi kusé, tak že nesnadno jest na jejich základě souditi o stavbě příslušných kusův. Mimo dramata složil též několik elegií, paianův a prosaické dílo o sboru, což vše ztraceno. České překlady: od Fr. Šohaje Antigona (Praha, 1851, 2. vyd. 1862) a Edip král (t., 1856); od Jindř. Niederle Élektra (t., 1868) a Aias (t., 1869, 2. vyd. 1886) s krásným úvodem o řecké tragédii; Tragédie '''S'''-leovy; sv. I.: Jos. Král, Antigona; Jos. Končinský, Oidipus na Kolóně; Petr Durdík, Trachiňanky (t., 1883); sv. II.: Jos. Král, Filoktétés; Jos. Končinský, Král Oidipus (t., 1892); P. Durdík, Filoktétés (t., 1891); Jos. Král, Élektra (t., 1897). O českých pojednáních '''S'''-lea se týkajících viz v Sládkových Děj. literatury řecké, str. 216. Vydání textová: od Jos. Krále, Aias (Praha, 1885); s poznámkami (t., 1884); Antigona s pozn. (2. vyd. 1888); Élektra s pozn. (1889). Hojná jsou vyd. cizojazyčná, zvl. německá: od Erfurdta-Hermanna (Lip., 1817—48); Dindorfa (Oxf., 1860); Wundera-Weckleina; dále buďtež jmenováni Schneidewin-Nauck u Weidmanna, Wolff-Bellermann u Teubnera, Wecklein v Mnichově a j. Řecký text s pozn. a angl. překladem od Jebba. Něm. překl. pořídil Donner, franc. Ballaguet (Hachette), Leconte de Lisle (Lemerre) a j., angl. Campbell, Whitelaw. Lexicon Sophocleum vydal Ellendt-Genthe (Berlín, 1882). Scholia Elmsley-Dindorf (Oxf., 1825—52), Papageorgios u Teubnera. Z pojednání budiž uvedena klassická studie Lessingova Leben des Sophokles; ostatně odkazujeme na Index comment. Sophocl. ab a. 1836 edit. od Genthe (1874) a novější literaturu v Bursianově Jahresbericht etc. 1897 str. 75, 1898 str. 415, 1899 str. 125 a j. po různu v této sbírce. ''[[Autor:Václav Sládek|Sdk.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>6kg827jydqhfcf59obeldiui60009tn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Lumír/1880/36/Štědrý den bratří Manesův</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97675</id>
    <revision>
      <id>333687</id>
      <parentid>333611</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T15:53:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>náhrada znaku z jiné abecedy</comment>
      <origin>333687</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24919" sha1="0j2cqdkzoo2qejlpq4rzhrqyqs691nd" xml:space="preserve">{{Textinfo
 | TITULEK = Štědrý den bratří Manesův
 | PODTITULEK = Idylla ze života malířského od J. Arbesa
 | AUTOR = [[Autor:Jakub Arbes|Jakub Arbes]]
 | VYDÁNO = 30. prosince 1880
 | datum vydání = 1880-12-30
 | ZDROJ = Lumír, roč. 8, č. 36, s. 570–574
 | ONLINE = {{Kramerius|nkp|db529058-4aa1-4e18-a772-38fc57838ccb|Národní knihovna ČR}}
 | periodikum = Lumír
 | ročník = 8
 | číslo = 36
 | strany = 570–574
 | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
Zádumčivost budící, šerý přísvit pošmurného zimního jitra vniká dvěma velkými zamrzlými okny v prostrannou jizbu, sloužící za maličký atelier.

Na první pohled lze poznati, že tu obyčejně pracujou dva umělci. Náčiní malířské, ačkoli v obvyklém nepořádku, jeví přece jakousi urovnanost v roztřídění: před každým z obou oken stojí v přiměřené vzdálenosti malířský stojan se započatým obrazem — kolem pak na stěnách, po židlích i po zemi visí, leží nebo stojí modelly, skizzy atd., z nichž taktéž na první pohled možno poznati, že u jednoho okna pracuje umělec zabývající se převahou předměty historickými, u druhého pak genrista…

I velký kulatý stůl uprostřed atelieru, na němž je rozházeno množství všech těch různých pomůcek a zdánlivě bezcenných tretek, bez kterýchž nelze si malířský atelier ani mysliti, jeví tutéž neb aspoň podobnou roztříděnost — jedna polovice stolu zdá se býti skladištěm a občas i pracovním místem genristovým, druhá „historikovým“…

Atelier má dvoje dvéře. Jedny, zavřené, vedou na chodbu, druhé, jen přivřené, do vedlejší ložnice.

V kamnech praská už vesele oheň a v jizbě počíná býti znenáhla tepleji.

U jednoho okna a sice před stojanem, kolem něhož se nalezají převahou emblemy malíře-historika, sedí na nízké stoličce velký kostnatý muž se založenýma rukama a přimhouřenýma očima. Zdá se, že o něčem přemítá nebo dumá.

Výrazný obličej ostrých tahů, s nosem u kořene zahnutým a s mocnými kníry jeví odhodlanost a ráznost; ale zvláštní, skoro až trpký tah kolem rtů a výraz snivě přimhouřených očí zdá se nasvědčovati povaze rovněž tak mírné, tiché a dobré jako zádumčivé, hluboké a uzavřené.

Asi před půl hodinou byl vyšel tiše z ložnice, rozdělal v kamnech oheň a usedl u okna — — patrně čeká, až se více rozední, aby mohl v práci pokračovati.

Náhle vrzly přivřené dvéře u ložnice a na prahu objevil se s rozcuchanými vlasy jiný muž pouze v košili a gatích — jak byl právě s lože vyskočil.

Obličej jeho nalézá se sice ve stínu, ale kdo by se byl déle v tvář tu díval, byl by navzdor nedostatečnému osvětlení z různých tahů poznal, že to mladší bratr muže u okna v zadumání sedícího.

„Tys už vzhůru, Josefe?“ optal se — pozivuje — dutým a přece srdečným hlasem.

Muž u okna vztýčil hlavu a obrátiv ji pomalu ku dveřím neodpověděl.

„O čem pak přemýšlíš, Josefe?“ pokračoval první.

„Eh — o mrzutém živobytí, jaké vedeme co staří mládenci,“ odpověděl tázaný.

Muž mezi dveřmi se rozesmál a teprv po chvíli připomenul:

„A co pak tě tak rozladilo?“

Tázaný vstal a narovnávaje se optal se:

„Není dnes štědrý den, Kvidone?“

„Je — co na tom?“

„A strávíme i letos štědrý večer tak smutně jako vloni a předloni?“ ujal se po chvíli slova Josef.

Kvido pokrčiv ramenoma odpověděl s resignací:

„Jaká pomoc!“

Chvíli oba bratří mlčeli; na to učinil Kvido krok ku předu a děl:

„Víš co, Josefe — upravme si večeři sami…“

Josef kývl hlavou na důkaz, že souhlasí.

„Vždyť snad také dovedu koupit, trhnout a uvařit nějakého kapříka,“ pokračoval Kvido; „kus uděláme na modro, kus na černo…“

Josef opět kývl hlavou na důkaz, že souhlasí.

Kvido pokračoval:

„Já sice nevím, jak a co se všechno při tom dělá; ale sousedka nám poví — když ji požádáme — nebo nám koupeného kapříka sama upraví… Jen když rybu koupíme, sami trhneme a rozdranžírujeme.“

„A dovedeš ty rybu trhnout?“ optal se s přízvukem elegickým Josef.

„K smíchu!“ Kvido na to. „Položíš rybu na znak, vezmeš perořízek, řízneš mezi hlavou a břichem jednou na přič, pak rozpářeš…“

„Eh!“ uklouzlo mimoděk Josefovi, jenž mávna odmítavě rukou obrátil hlavu k oknu, jako by další výklad nechtěl poslouchati.

Kvido porozuměl.

„Tys přece jen jako dítě, Josefe,“ připomenul. „Vždyť jsou ryby jako jiná zvířata k tomu stvořena, aby nám lidem poskytovala potravu…“

Josef chvíli mlčel, pak děl:

„Jdi, Kvido, oblec se — půjdem si koupit „na košatky“ kapra…

Kvido zmizel v ložnici.

Josef oblekna svrchník posadil si klobouk na hlavu a čekaje na bratra přecházel dlouhými kroky po atelieru…

Asi za čtvrt hodiny byl Kvido hotov.

Oba bratři vyšli z domu a zaměřili klikatými uličkami „na košatka“.

Mráz není příliš tuhý.

Vltava dosud ještě nezamrzla… S šedé, jednotvárné oblohy sypou se hustě velké vločky sněhu, čímž štědrovečerní ruch v ulicích pražských nabývá zvláštního skoro poetického rázu.

Odměřeným a přece dosti rychlým krokem ubírají se bratří Mánesové mlčky z ulice do ulice, až se octli u cíle cesty — „na košatkách“, kde před krámky a kolem jednotlivých prodavačů panuje neobyčejná tlačenice.

Následkem mírnější povětrnosti byla cena ryb o nějakou nepatrnost klesla; nával kupců je tudíž značnější než bývá o štědrodenní dopoledne jiná leta, kdy panuje tuhý mráz a ryby bývají dražší.

Po nějaký čas obcházejí Mánesové jedno skupení lidí po druhém a marně se snaží prodrati se — ovšem jen spůsobem co možná mírným — k některé vaně s rybami, aby si vyhlídli „němou oběť“ svých štědrodenních laskomin…

Konečně se jim podařilo prodrati se řídčím jedním skupením k vaně špatnějších a dražších ryb, kde nebyl nával kupců příliš velký.

Stojíce těsně vedle sebe dívali se mlčky a přece pátravě na ryby, jichž bylo ve vaně už jen sedm, z nichž neméně než pět plovalo břichem vzhůru.

„Co myslíš, Josefe?“ ozval se po chvíli Kvido přitlumeným hlasem. „Tamhle tu? Ne?!“ zamířiv ukazovákem pravé ruky na kapra ve vaně, jenž jediný, hřbetem vzhůru, zdál se býti ze všech ryb nejčilejší.

„Ne — ne! Raději nějakou už zpitomělou, aby sebou — při trhnutí — tak křečovitě neházela…“ odpověděl Josef taktéž přitlumeným hlasem trhaně, jako by se v duchu hroužil v strašná muka ryby při trhnutí.

„Tedy tamhle tu?!“ děl Kvido ukázav prstem na rybu otlučenou, plovoucí břichem vzhůru, na jejíchž zmrzlých a ledem pokrytých ploutvích bylo zřejmě znáti, že sebou už dávno ani nepohnula.

Josef kývnul hlavou a Kvido požádal prodavače, aby mu rybu odvážil.

Stalo se — vážila pět a čtvrt libry.

Josef vyňal tobolku a zaplatil.

Náhle si na něco vzpomněl.

„Není leklá?“ optal se prodavače.

„I chraniž bůh — jen otlučena — zpitomělá, zamrzlá, milostpane…“ vykládá prodavač. „Jakmile ji dáte doma do vody, rozhřeje se a počne dýchat. Ne-li, vezmu ji nazpět.“

„Ale kam ji dáme?“ ozval se Kvido.

„Zavážu ji do kapesního šátku,“ nabízel se prodavač.

Josef vytáhl šátek, prodavač zavázal do něho rybu a sice tak, že musila se nésti hlavou dolů…

„Prosím, zavažte nám ji tak, aby měla hlavu vzhůru,“ požádal Josef prodavače, jenž naň upřel udiveně zrak; ale přece přání jeho ochotně vyhověl.

Kvido vzal rybu a oba bratří ubírali se mlčky, jak byli přišli, k domovu.

Na cestě, právě když šli podle většího kupeckého krámu, napadlo Kvidovi, že musejí přec také koupiti perník, rozinky, mandle a ještě tak ledacos, čeho je třeba k vaření ryb.

Josef podržel tudíž rybu v průjezdě, Kvido vešel do krámu a koupil, čeho bylo třeba.

Nevěděl sice sám, mnoho-li má od čeho koupit a musil vzíti útočiště k přímému vyzvání:

„Dejte mi, prosím, vše, čeho potřebuji k upravení pětiliberního kapra na modro i na černo.“

Bylo mu správně vyhověno, ba dána mu i rada, kde má koupit nejlacinější sladké pivo.

V pěti minutách byli bratří Mánesové s kaprem doma.

Vydlužili si od sousedky vaničku s měkkou vodou, vpustili zmrzlého a otlučeného kapra opatrně ze šátku do vody a čekali, až — rozmrzne a počne dýchat. Kapr však ležel neustále na jednom místě na boku bez pohnutí.

Josef seděl po jedné straně vaničky, Kvido po druhé.

Mnohdy dívali se oba upřeně po pět i více minut mlčky na rybu; ale ryba jako by ze vzdoru nechtěla se pohnouti.

Konečně — asi po hodině — čekání Kvidona omrzelo.

„Mně se zdá, Josefe,“ pravil k tomuto tonem, jakým pronášíme v samomluvách sami k sobě výčitky; „že jsme se napálili a koupili rybu zabitou nebo docela leklou —“

„Tím líp, tím líp,“ míní chvatně Josef; „aspoň nebude nic cítit, až ji trhneme.“

„I co ti napadá, Josefe,“ dodává Kvido; „leklou rybu přec jíst nemůžeme.“

„Pravda, pravda,“ přikyvl Josef.

A zase seděli oba mlčky vedle vaničky, až to Kvidona poznovu omrzelo.

„Eh, ke všem všudy! Což pak se, velrybo, nepohneš?“ zamručel a zavadil jedním prstem o jednu ploutev.

Josef sledoval pohyb ten neobyčejně zvědavě a dychtivě, ale ryba se nepohnula.

„Dýchá! dýchá!“ vzkřikl náhle Kvido radostným hlasem ukázav druhou rukou na malou bublinku, která byla nad hlavou kaprovou vystoupila, ale ihned prasknuvši zmizela.

Oba bratří dívali se ještě chvíli na jedno a totéž místo.

Nad hlavou ryby vyskočilo několik bublinek. I viděli, jak kapr pootevřel a ihned zase zavřel hubu — slovem pozorovali zcela zřejmě, jak znenáhla oživoval a jak sebou posléze, zdánlivě s napnutím veškerých svých sil, ve vodě mrsknul a zůstal pak — nikoliv už na boku jako dříve — nýbrž vzpřímen, hřbetem vzhůru.

Takořka zázračné oživení němého tvora mělo na oba bratry zvláštní účinek.

Zasmušilá nevrlost, která se byla v tvářích jejich jevila, ustoupila výrazu skoro dětinské radosti, která se ostatně i jinak ještě jevila.

Obcházeliť vaničku; brzo usedli, brzo zas přiklekli pozorujíce rybu se všech stran a vyměňujíce si stručně své náhledy o rybách vůbec a o rybě, která byla právě předmětem jejich pozorování, zvlášť.

Chladné, nehybné oko její zajímalo je nejvíce.

Připomenuliť si poetické porovnání, že svítívá měsíc „jako rybí oko“ a snažili se porovnání to vysvětliti se stanoviska malířského.

Také o tom se zmínili, má-li ryba duši — vidí-li a obzvláště — cítí-li…

Ví-li nebo má-li ubohý kapr, na kterého se dívali, aspoň tušení o tom, co se s ním děje nebo docela — co se s ním díti bude neb díti může…

A když se byl jeden druhého do sytá navyptal a jeden druhému už všechno vypověděl, co o rybách vůbec věděl neb aspoň tušil, usedl zase každý po jedné straně vaničky, a oba dívajíce se upřeně na rybu, která sebou občas již dosti mrštně pohnula, setrvali po delší čas v dumavém mlčení.

Posléze ozval se Kvido řka:

„Nu — teď snad už bude čas, abych rybu… Nemyslíš, Josefe?“

Josef kyvl sice hlavou, ale slova, která pronesl, nebyla nikterak v souhlasu s tímto kyvnutím; pravilť tonem skoro dětinsky měkkým:

„Popřejme chudáčkovi jen ještě půl hodinky života — ať se v té vodě ještě vyšplouchá, než…“

Kvido porozuměl. Pohledl na hodinky a připomenuv lakonicky: „Už dvě,“ zůstal seděti a díval se jako Josef zase na rybu.

Asi po půlhodině ozval se netrpělivější Kvido poznovu:

„Už přec bude čas,“ pravil skoro kategoricky, ale ihned dodal obvyklým spůsobem měkce:

„Nemyslíš, Josefe?“

Josef opět kyvl hlavou, jako by souhlasil, ale ihned připomenul tonem elegickým:

„Ubožák! Už tak brzo? — Eh — popřejme mu ještě jen čtvrt hodinky. Vždyť snad —“

Opět nedořekl; ale bratr Kvido porozuměl a ničeho nenamítal.

A opět seděli oba bratří v zadumání vedle vaničky dívajíce se na rybu, která se byla po několikahodinném ztrnutí již tak dalece vzpamatovala, že odvážila se i k různým, ovšem že ještě matným a málomocným „rybím prostocvikům.“

Dech její, ačkoliv dosud ještě těžký a namahavý, byl už dosti pravidelný; občas pohnula ryba i ploutvemi jako by chtěla zkoušeti sílu svých svalů a někdy mrskla i ocasem, až voda vystřikla.

Oba bratří sledovali každý pohyb nebohého němého tvora s tak napnutou pozorností jako sleduje bádavý lékař při vivisekci na uměle zpitomělém experimentačním zvířeti účinek oživující látky.

Avšak city a myšlenky jejich valně se lišily od citů a myšlenek vivisektorů — živá fantasie jejich předváděla jim různé momenty, z kterýchž mohli aspoň hypotheticky souditi na duševní život němého tvora, jejž si byli po příkladu jiných vyhlídli za oběť k ukojení svých štědrovečerních laskomin.

Opět minulo asi půl hodiny, aniž byl někdo promluvil. Konečně přerušil ticho zase Kvido řka resolutně:

„Není pomoci, Josefe… Čas kvapí.“

„Ano — čas kvapí“ — opakoval Josef snivě — „není pomoci!“

Kvido pokládaje bratrova slova za svolení k zahájení osudné popravy němého tvora sáhl pravou rukou do vody pod rybu a zavadil o ploutev. Ryba sebou prudce mrskla a stříkla Kvidovi vodu do tváře.

„I ty nevděčnice!“ zamumlal Kvido polo mrzutě a polo rozmarně stíraje si levou rukou vodu s tváře.

Po té poklekl k vaně, povyhrnul si u obou rukou rukávy a popadl pak rybu oběma rukama za hlavu. Kapr však sebou mrsknul a vyklouznuv Kvidovi z rukou postřikl Josefa.

Tento se trpce, skoro bolestně pousmál; po chvíli podotknul:

„Brání se, chudák, jak může.“

„Ale nic na plat,“ dodal Kvido, hotuje se poznovu k vylovení ryby. „Právě mi napadá, jak se ryby berou — za oči.“

„Ne, ne — za oči ne!“ zvolal Josef prosebně. „Raději ti pomohu.“

Po těchto slovech vykasal si rukávy i on a mezi tím co Kvido snažil se lapiti rybu oběma rukama za hlavu, vypomohl mu Josef ze zadu. Tak rybu šťastně zachytli a vyzvedli z vody. Sotva že byli povstali, mrskla sebou ryba tak prudce, že jim vyklouzla z rukou a upadla dunivě na podlahu, kde sebou několikráte prudce mrskla.

„Ubožák!“ zašeptal soucitně Josef.

„Eh — aťsi!“ dodal zatvrzelejší Kvido. „Proč sebou hází!“

Ale hned na to se ruče shýbl a popadna kapra v prostřed těla zvedl jej a vpustil zase do vody.

Ryba sebou chvíli prudce šplouchala, pak zůstala klidně ve vodě státi.

Ještě chvíli dívali se oba bratří beze slova na ubohého němého tvora, načež pravil Josef s přízvukem resignace:

„Není-li pomoci, pospěšme — zkraťme její muka!“

„Připrav tedy vše, čeho je třeba,“ odvětil Kvido, „vždyť ani nevím, kde rybu trhnout.“

Josef přistoupil ku stolu a odhrnuv rukou papíry, tužky a různé haraburdí malířské na stranu udělal tak „popravní místo“. Na to sáhna do kapsy vytáhl perořízek, otevřel jej a položil na stůl.

„Co ještě?“ optal se.

„Podej ručník a přines lavoir!“ kázal Kvido stoje nepohnutě u vany a dívaje se upřeně na kapra.

Josef uposlechl. Přinesl z ložnice ručník i lavoir a položil obé na stůl.

„Ty mi rybu podržíš,“ pokračoval Kvido, „a já ji trhnu…“

„Já — podržím — a ty — trhneš,“ opakoval monotonně Josef.

Po té shybl se Kvido k vaně a dříve, než se toho Josef nadál, popadl rybu dosti zručně obvyklým spůsobem: palcem a prostředním prstem za oči — a vyzvedna ji z vody mrštil jí, ana sebou prudce házela, skoro nemilosrdně na stůl.

Táhlé „Eh!“ uklouzlo rtům Josefovým. Ale vida rybu na stole nepohnutě ležeti a jsa přesvědčen, že nezbývá než muka její co možná zkrátiti, chopil odhodlaně ručník.

„Oviň ručník rybě kolem hlavy a polož ji na znak!“ komandoval Kvido bera perořízek do ruky.

Josef uposlechl; ale sotva že ovinul ručník kolem rybí hlavy a chtěl rybu položiti na znak, mrskla sebou a vyklouzla mu z rukou.

Pokusil se o proceduru tu poznovu; ale s tímže neúspěchem.

„Vem ji tedy jednou rukou za oči a druhou pod žabrami!“ kázal Kvido, jenž byl patrně s procedurou trhání ryb aspoň theoreticky obeznámen. „Já ji chopím za ocas, — ale musíš držet pevně, s napnutím všech sil, aby sebou nemohla mrsknout.“

Po té vzal ručník z rukou Josefových, a ovinul jím zadní část ryby. Josef po krátkém váhání popadl rybu levou rukou za oči, pravou pak pod žabry. V následujícím okamžiku ležela již ryba těžce oddychujíc na hřbetě nemohouc se takměř ani hnouti.

„Držíš pevně, Josefe? — Nevyklouzne ti?“ optal se Kvido pevným, rozhodným tonem mávna nad hlavou otevřeným perořízkem a skloně vražednou zbraň k rybě.

„Držím — nevyklouzne mi,“ zní dutá odpověď.

Kvido přiložil ostří nože těsně k rybě, aby vedl první řez.

„Zadrž, Kvido!“ ozval se Josef stísněným hlasem, „já se na to přece jen — dívat — nemohu.“

„Odvrať tedy hlavu nebo zamhuř oči!“ radí resolutní Kvido, jenž byl patrně pevně odhodlán zkrátiti několikerým říznutím všechna muka nebohého němého tvora.

„Zamhouřím — už jsem zamhouřil,“ odpovídá Josef učiniv po radě bratrově.

Kvido naň pohledl. Tvář bratrova ze zamhouřenýma očima měla v okamžiku tom výraz nad míru bolestný. Kvidův zrak sesmekl se na rybu a neušlo mu, že se bratrovy ruce chvějou.

„Pospěš, Kvido — rychle!“ napomíná Josef po chvíli.

Kvido mávnul poznovu otevřeným perořízkem nad hlavou, jako by chtěl ruce své dodati náležité pružnosti k vedení prvního řezu, na to sklonil nůž k rybě a bodl…

„Pro bůh — co to?“ zaúpěl Josef otevřev oči a pustiv rybu. „Ty’s bodl místo ryby — mne.“

Ryba sebou prudce mrskla a vyškubnuvši se i z ruky Kvidovi házela sebou po stole.

Kvido upírá vytřeštěně zrak na bratra, jenž mruče stírá si krev mezi palcem a ukazovákem levé ruky, kam jej byl Kvido bodl.

„Cos to učinil, Kvido?“ mumlá Josef. „Vždyť jsi přec tvrdil, že umíš „trhat“ a místo ryby „trháš“ mou — ruku.“

„Odpusť, milý Josefe,“ omlouvá se Kvido. „Já také nemohl vidět, jak vjede nůž do těla — a zamhouřil jsem oči jako ty!“

„Nu tak — nu tak!“ přikyvuje Josef skoro radostně. „Ty’s tedy také takový tyran jako já!“

Ryba, která byla po několik okamžiků na stole bez pohnutí ležela, počala sebou křečovitě a s napnutím veškerých sil mlátiti, čímž přerušila Josefovu hlasitou meditaci.

„Dej rybu zas do vody, ať se nemoří a trochu se vzpamatuje!“ velí Josef tonem, jejž by byl každý pokládal za ton úpěnlivé prosby.

Kvido rychle přání bratrovu vyhověl.

Popadna kapra v půli těla vpustil jej opatrně do vody.

Kapr sebou několikráte prudce švihnul, jako by chtěl někam do hlubiny uniknouti, ale vzpamatovav se patrně, že je veškeré namahání toho druhu marné, zůstal po chvíli ve vodě s resignací státi a jenom těžký, namahavý dech a prudčí proudy vody, jež žabrami propouštěl, byly důkazem, že mu není tak volno jak se zdálo.

Oba bratří přistoupili k vaně; usedli, každý na své místo a mlčky dívali se poznovu na rybu.

Posléze ozval se Josef aniž by byl zraků svých s kapra odvrátil.

„Kvido!“ pravil dutým a přece vlídným hlasem. „Co myslíš, — abychom — když už ani ty ani já — nebo — abych ti upřímně řekl, mně je ubohého tvora toho přece jen líto.“

„Mně také,“ zamumlal Kvido podobným tonem, jako byl Josef právě mluvil. „Ale co počít? Když jsme kapra koupili, musíme jej trhnout!“

„Že musíme?“ opáčil Josef s mírnou výčitkou podívav se kosou na bratra.

„Nu, ovšem — co s ním?“ Kvido na to.

„Darujme mu život!“ přimlouvá se Josef.

„Nu — pro mne!“ odpovídá Kvido. „Darujme! — Ale co s ním? Dáme li jej do štoudve nebo necháme-li jej ve vaně, prodloužíme jen jeho muka, a za několik dní nám lekne přece.“

„Pravda, pravda!“ přikývl Josef a po malé pomlčce dodal:

„Souhlasíš tedy, abychom mu darovali život?“

„Souhlasím,“ odpovídá Kvido rozhodně.

„Pojďme tedy!“ děl Josef a vstav počal se mlčky oblekati.

Kvido následoval jeho příkladu.

Oba byli v pěti minutách připraveni k odchodu.

Josef prostřel kapesní šátek na stůl, Kvido vytáhl opatrně rybu z vody a zavázal ji do šátku tak, aby ji mohl nésti hlavou vzhůru.

Po té vzal za uzel a oba bratří opustili svůj byt.

Před domem chvíli postanuli, jako by byli na rozpacích, kterým směrem se mají dáti, načež Josef mlčky zaměřil směrem k Žofínskému ostrovu.

Schylovalo se již k večeru a panovalo takořka bezvětří.

V hustých vločkách sypal se sníh s oblaků, tak že nebylo viděti než jako za husté mlhy na několik kroků.

Oba bratří ubírali se postranními, skoro pustými uličkami nápadně chvatně.

Za nedlouho octli se u můstku vedoucího na Žofínský most.

Přešli most a zabočili k jižnímu cípu ostrova, kde bývají v letě umístěny koupele.

Kolkolem panovalo hluboké ticho a pohled na okolí byl čarokrásný.

Sníh sypal se s hůry do vody a nasazoval se na hustou tříšť plovoucí v podobě velkých ker po Vltavě.

Tu a tam u břehu byla už řeka zamrzlá a dosti vysokou vrstvou sněhu pokryta.

Pohled do dálky ani nebyl takový, jako za jasných dnů; ale za to tím poetičtější.

Dospěvše až k nejjižnějšímu cípu ostrova bratří Manesové stanuli a rozhlédli se kolem.

Před nimi mihala se v hustě padajících vločkách sněhu obrovská a zároveň bizarní silhouetta řetězového mostu, na pravo temné neurčité obrysy nábřeží s divadlem a několika domy, na levo pak obrysy Střeleckého ostrova.

Dále neviděli — a na zad se neobrátili.

A vše to bylo oblito jemným zlatým leskem slunce, jež zapadajíc prolamovalo na západě hustý oblak dodávajíc zimní krajině nevýslovně poetického půvabu.

Chvíli stáli oba bratří mlčky podle sebe; na to rozhledl se Josef po břehu hledaje vhodného místa.

Břeh ostrova, na jehož jižním cípu není valného proudění, byl již kolkolem zamrzlý.

Jen opodál na levo bylo místo, kterýmž prokmitala jak křišťál jasná voda.

Oba bratří popošli k místu tomu.

Kvido poklekl na jedno koleno, položil rybu na břeh a rozvázal šátek; na to sešoupnul kapra opatrně do vody a vztýčil se.

Kapr ležel v mělku na jedné straně nepohnutě po několik vteřin.

„Snad už lekl,“ přerušil Kvido mlčení a shybna se pošoupnul rybu o něco dále, tak že byla v tak vysoké vrstvě vody, kde se mohla pohodlně vzpřímiti.

Oba bratří se chvíli upřeně na ni dívali: ryba však ležela ve vodě bez pohnutí jako dříve.

„Sešoupni ji ještě hlouběji!“ připomenul Josef.

Kvido se chtěl sehnouti, ale v témž okamžiku mrskla sebou ryba tak prudce, že voda nad ní zavířila a vystřikla — ryba zmizela v hlubině.

„Viděl’s?!“ zvolal skoro dětinsky radostně Josef.

„Viděl,“ odpověděl tímže tonem Kvido pohledna bratrovi v tvář, v kteréž se zračilo nevyslovné uspokojení…

„Nu — ta bude mít rozkošný štědrý večer, nemyslíš, Kvidone?“ připomenul Josef.

„Příjemnější než my,“ odvětil Kvido temně; ale pohledna k západu dodal přitlumeným hlasem:

„Viz — jak je zde čarokrásno!…“

„Vskutku,“ odvětil Josef, „tak klidno, tak krásno, tak…“

Nedořekl. Zapadající slunce se právě úplně vymklo z oblaku a první, skoro oslňující paprsky jeho nutily Josefa, aby se obrátil.

Po té vrátili se bratří Manesové domů a strávili štědrý večer ve „své hospůdce“.

Byli sice oba zamlklejší než kdy jindy; ale tok klidnými, spokojenými a šťastnými nebyli o štědrý večer ještě nikdy jako tentokráte.
{{Konec formy}}

{{DEFAULTSORT:Štědrý den bratří Manesův}}
[[Kategorie:Vánoční povídky]]</text>
      <sha1>0j2cqdkzoo2qejlpq4rzhrqyqs691nd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Polární</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97687</id>
    <revision>
      <id>333686</id>
      <parentid>333629</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T15:53:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>náhrada znaku z jiné abecedy; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>333686</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="816" sha1="34hsozz94uljct0rjiwzrp46za7utrh" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | PŘEDCHOZÍ = Polárka
  | ČÁST = Polární
  | DALŠÍ = Polární hvězda
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Polární
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1903. S.&amp;nbsp;68.
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|cd5e0ca0-059f-11e5-91f2-005056825209|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Polární
}}

{{Forma|proza}}
'''Polární''', co k zemskému pólu neboli točně se vztahuje, co u pólu se nachází, k pólu směřuje a pod. Ježto pak rozeznáváme póly severní a jižní, vše, co se vztahuje k pólu {{Prostrkaně|severnímu}}, nazýváme {{Prostrkaně|arktickým}}, co se týká pólu {{Prostrkaně|jižního}}, zoveme {{Prostrkaně|antarktickým}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>34hsozz94uljct0rjiwzrp46za7utrh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Polární kraje severní čili arktické</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97699</id>
    <revision>
      <id>333685</id>
      <parentid>333659</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T15:53:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>náhrada znaku z jiné abecedy; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>333685</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17362" sha1="17oip4j61nwqj46yhubokakyi3s9q82" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | PŘEDCHOZÍ = Polární kraje jižní čili antarktické
  | ČÁST = Polární kraje severní čili arktické
  | DALŠÍ = Polární kruhy
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Polární kraje severní čili arktické
  | AUTOR = [[Autor:Václav Nový|Václav Nový]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1903. S.&amp;nbsp;69–72.
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|ce0262f0-059f-11e5-91f2-005056825209|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Arktida
}}

[[Soubor:Severní polární kraje.jpg|náhled|Severní polární kraje.]]
{{Forma|proza}}
'''Polární kraje severní čili arktické.''' Představují nám samostatný celek nejen morfologicky, ale i klimatologicky a anthropologicky, jsouce až na Novou Zemlji neobývané. Jeví se nám jako moře obklopené souší, zaujímající na 13 mill. ''km''², neznámá končina pak zaujímá dle Supana 5 mill. ''km''². Dosud známé ostrovy arktické pokrývají plochu {{formatnum:3800000}}&amp;nbsp;''km''². Nejjednodušší určení polárních končin by bylo, že jsou to končiny, ležící uvnitř polárního kruhu, jenom že hranice klimatická jest jiná. V Asii a Americe podnebí polární zasahuje dosti hluboko do nitra pevniny. V Americe by mu odpovídala čára od úžiny Beringovy k ústí řeky sv. Vavřince; v Asii má zejména poloostrov Taimyr ráz polární. Z Evropy tam můžeme počítati jenom poloostrov Kolu. Jinak ovšem máme na mysli ponejvíce ostrovy v Polárním moři. Tyto kupí se nám přirozeně ve 3&amp;nbsp;části: na severu Evropy jedna skupina (Novaja Zemlja, Špicberky, ostrov Medvědí, země cís. Františka Josefa); nad Asií menší skupina ostr. Novosibiřských, ostr. Wrangelův, ostr. de Longovy, pochybná země Sanikova; nad severní Amerikou třetí a největší skupina, zvaná archipelem Arktickým nebo též Americkým. Tuto můžeme zase děliti na dvě nebo tři části: Jižní čásť, při pobřeží americkém, oddělená k sev. průl. Lancasterským, Barrowovým, zátokou Melvilleovou a průl. Banksovým, zaujímá {{Prostrkaně|zemi Baffinovu}}, {{Prostrkaně|Severní Somerset}}, zemi {{Prostrkaně|prince Waleského}}, zemi {{Prostrkaně|krále Williama}}, potom zemi, jejíž části mají různá jména: {{Prostrkaně|země Viktoriina}} na jv., {{Prostrkaně|země Wollastonova}} na jz., {{Prostrkaně|země prince Alberta}} na sz., nejdále k západu země {{Prostrkaně|Banksova}}. Od této skupiny na sever jest druhá skupina, {{Prostrkaně|ostrovy Parryovy}}, a nejdále k záp. ostr. prince {{Prostrkaně|Patricka}}, omezená na sev. průl. Jonesovým, od něhož severně jest země {{Prostrkaně|Ellesmerova}}, od Grónska oddělená v severu Smith-Sundem, severněji jméno země {{Prostrkaně|Grinnellovy}} mající a tam od Grónska zál. Kaneovým a průl. Kennedyho oddělená, a nejseverněji, od Grónska Robeson Channelem oddělená, jest země {{Prostrkaně|Grantova}}. Před celým tímto archipelem rozkládá se mohutný ostrov, {{Prostrkaně|Grónsko}}, při jehož západním pobřeží, v zál. Baffinově, jest malý ostrov {{Prostrkaně|Disco}}, při vých. pobřeží ostr. Koldeweyovy, Shannon a poněkud dále ostrov {{Prostrkaně|Jan Mayen}}. Mezi Evropou a Grónskem, tomuto ovšem mnohem blíže, jest {{Prostrkaně|Island}}. Dnešní utváření arktických krajů jest velice mladé, ježto až v diluviu země celistvá rozpadla se v ostrovy, jak je dnes vidíme, a dnešní změny v niveau nasvědčují tomu, že ty kraje posud nejsou ustáleny.

Špicberky a země Františka Josefa, spočívajíce na společném podkladu, představují nám jeden celek geologický. Špicberky, zaujímající plochu asi 70.000&amp;nbsp;''km''², skládají se ze 2 větších, 3 menších a mnoha drobných ostrovův, od 76½° s.&amp;nbsp;š. až k 81° s.&amp;nbsp;š. Největší ostrov jest West Spitzbergen, do něhož se zarývají 2 veliké fjordy: Isfjord ze západu a ze sev. Wijdebayfjord. Průlivem Hinlopenským k sv. oddělen jest od něho Nordostland, od něhož k severu jest 7 ostrovů, z nichž ostr. Rossův jest nejseverněji. Na jv. od hlavního ostrova jest země Barendszova a od této k jihu ostr. Edge. Na východ od celé skupiny ostr. krále Karla. V celé skupině, jejíž západní čásť jest mnohem přístupnější než východní, převládá ráz planinný, nejvyšší hora má 1700&amp;nbsp;''m''. Archaické horniny jsou silně zvrásněny, mladší spočívají vodorovně, v s. a z. horniny devonské, na jihu karbon a perm, jejichž vápence a pískovce obsahují zbytky zvířeny mořské. Eruptivní jest jenom diabas, jenž někde prostupuje i juru. Značná čásť nitrozemí jest kryta ledem, avšak svahy k slunci obrácené přece se odívají zeleným pokrovem. V únoru, nejstudenějším měsíci, pozorována teplota −22,7°, v čci však zase nepozorována teplota pod 0°. Od Špicberků na jih na 74° s.&amp;nbsp.š. jest {{Prostrkaně|Medvědí ostrov}}, na východ {{Prostrkaně|země Františka Josefa}}. Zda mezi ní a Špicberky jsou ještě nějaké ostrovy, nevíme; kreslívá se tam {{Prostrkaně|země Gillisova}}, její skutečnost však není dokázána. Po cestě Payerově a Weyprechtově, kteří archipel ten objevili, soudilo se, že jsou to jenom 2 ostrovy, oddělené průlivem Austrijským, ale dnes, obohaceni zprávami Jacksonovými a Nansenovými, víme, že to je vlastně celá skupina drobných ostrůvků. {{Prostrkaně|Země Petermannova a krále Oskara}}, které domnívali se cestovatelé spatřovati, zdá se, že vůbec neexistují. Nejzápadnější mys jest C. Harmsworth na zemi Alexandřině. Také rozloha její k severu není tak veliká, jak se za to mělo, a plocha nebude ani 40.000&amp;nbsp;''km''².

Největší z ostrovů na sev. Evropy jest {{Prostrkaně|Novaja Zemlja}}, od ní na východ, blízko poloostr. Tajmyrského, jest malý ostrov {{Prostrkaně|Ensomheden}}. Proti ústí řeky Jany a Indigirky leží {{Prostrkaně|Novosibiřské souostroví}}. Zda skupinu ostrovů severně ležící, zvanou ostrovy {{Prostrkaně|De Longovy}}, možno také čítati k této skupině, jest dnes ještě nejisto. Od objevitele svého r. 1881 navštíven jenom západní {{Prostrkaně|ostrov Bennetův}}, baronem Tollem r. 1900—01 také lépe seznán. Kryt jest ledem a sněhem a jenom v sv. části jsou místa sněhu prostá. Vyskytuje se tam veliké množství ptactva a podle nalezených tam sobích parohů můžeme souditi, že i toto zvíře tam žilo. Plocha těch ostrovů měří kolem 6000&amp;nbsp;''km''². Na východní straně jest malý ostrov {{Prostrkaně|Henriette}} se značnou výškou 1000 &amp;nbsp;''m'' a na jih od tohoto ostr. {{Prostrkaně|Jeanette}}, oba pokryté ledem a sněhem.

Dále k východu, proti ústí Kolymy, jest malá skupina {{Prostrkaně|Medvědích ostrovů}}, nejdále k východu nad Asií ostrov {{Prostrkaně|Wrangelův}}, průlivem De Longovým od pevniny oddělený. Něco na východ jest ještě malý ostrůvek {{Prostrkaně|Herald}}, vlastně jenom skála žulová, uprostřed břidlicí prostoupená, asi 500&amp;nbsp;''m'' vysoká.

Nejmohutnější jest ovšem {{Prostrkaně|arktický archipel}} na s. Ameriky s plochou dnes známou {{formatnum:1300000}}&amp;nbsp;''km''². Většinou shledáváme se tam s pobřežím velmi strmým, fjordy rozervaným. Výšky jsou značné: tak na zemi Baffinově jest pásmo až 2000&amp;nbsp;''m'' vysoké, na východě svah příkrý, kdežto k západu již se nesetkáváme s takovými výškami; tam jsou spíše planiny. Mnohem více než na zemi Baffinově vystupuje ráz vysokých hor při Smith-Sundu, zejména na zemi {{Prostrkaně|Ellesmerově a Grinnellově}}, s výškou 700—1000&amp;nbsp;''m''. Geologicky vyskytují se čím blíže pólu, tím mladší horniny. Archaický útvar zastoupen jenom na ostrovech protilehlých Grónsku. Ostrovy přilehlé pevnině jsou útvaru silurského. Za karbonu vystoupila jižní čásť ostrovů Parryových, některé zcela a severní čásť země Banksovy. Ze zbytků fossilních kmenů na zemi Banksově můžeme souditi na někdejší podnebí mírnější.

Mimo množství {{Prostrkaně|map}} anglické admirality jmenujeme tu jen přehledné mapy: pro severní země polární: Haardt, Nordpolarkarte, 1:{{formatnum:5000000}} (Vídeň); mapa hydrografického ústavu ve Washingtonu, 1:{{formatnum:7000000}}; Nansenova Fysikální mapa sever. polár. zemí, 1:{{formatnum:14000000}}.

{{Prostrkaně|Podnebí.}} Ještě za doby palaeozoické bylo podnebí na celé severní polokouli stejné a teprve v mesozoiku začalo se rozlišovati; na severu nastává podnebí studené. Význačnou jeho známkou jest, že tam slunce v zimě vůbec nesvítí a v létě posílá tam paprsky příliš šikmo, tak že nemají té moci, aby sníh na rovinách roztál, aspoň ve vyšších šířkách. Proto jest tam velice důležitý sklon a také geologické složení půdy. Ač krajiny polární nezavírají v sobě pól zimy, přece jest tam nejnižší střední roční teplota pod −20°&amp;nbsp;C a nejchladnější měsíc asi −40°&amp;nbsp;C. Největší stupně zimy však jsou v Sibiři, ve Verchojansku, kde bylo pozorováno až −68°&amp;nbsp;C. Podle Nansena soudíme, že na severním pólu nebude žádný veliký kontinent, ale moře, více méně ledem pokryté, jež má i ve vyšších šířkách teplotu nad 0° v malé hloubce, ano i v hloubce 3000&amp;nbsp;''m''.

Zajímavý jest tam postup zimy. Zima se prodlužuje daleko do letních měsícův a největší mrazy mohou nastati až v dubnu; ale přece červenec jest měsícem vždy nejteplejším; v srpnu už zase teploty ubývá. Přechod zimy v léto bývá náhlý. Ani vyskytování se ptákův ani stoupání vody nedodává nám naděje, že nastane léto, ale toto přijde potom najednou. Podzim bývá mnohem teplejší než jaro. V zimě není tam ani znáti denní proměnu teploty, jenom na jaře jest znatelna, ale v létě bývá teplota zase stálá, a to jest charakteristickou známkou krajin polárních. Vzduch jest velmi suchý, chudý parami, a proto cestovatelé tak často sobě stěžují na žízeň, a lépe bývá teprve, když slunce se ukáže, ale i potom jsou jenom malé výpary, asi do 30&amp;nbsp;''m'' od země, a to jenom nad otevřeným mořem a blíže pobřeží. V zimě namísto par bývají husté sněhové poprašky, avšak ne vločky, nýbrž jemné ledové jehličky, které můžeme pozorovati jenom proti tmavým předmětům. I za dnů jasných bývá jich plný vzduch a nazývají je »prachem démantovým«. V zimě vítr přináší teplejší vzduch, v létě naopak. Za bezvětří vzduch bývá nejstudenější. Zima počíná se různě, při čemž záleží mnoho na stanici. Jiné jest podnebí v evropských krajích polárních a jiné již v Asii. Tam jest více podnebí kontinentální, s teplejším sice létem, ale mnohem studenější zimou, tak na př. na poloostrově Tajmyru teplota dosahuje v srpnu o poledni až 26,3° a od konce čna až do polovice srpna tam není žádný mráz. I dále k pólu zimy nacházíme při pobřeží místa ledu prostá, zvaná ''polyṅje'' — za to ovšem od září až do polovice května teplota nevystoupí nad bod mrazu. Jenom při ústí ř. Kolymy jest poněkud mírněna mlhou, poněvadž vane teplejší vítr s moře na pevninu a ten mlhu tu — ''morók'' — způsobuje, tak že tam vidíme najednou skok od −44° až na 2°. Podnebí polárních ostrovů sev. Ameriky jest podobno více evropskému, tedy okeánické. Také bychom očekávali v polár. zemích minimum tlaku barometrického, ale to jest v severních částech okeánu Atlantského a Tichého. Nejvyšší tlak barometrický bude asi v čáře přes průliv Beringův, což je také předělem {{Prostrkaně|větrů}}. Jenom že tato čára není pořád na jednom místě, nýbrž mění se s dobou roční. Máme také skutečně západní větry na pobř. severní Evropy, až k ostr. Novosibiřským, jež vhánějí teplou vodu proudu Golfového do bassinu arktického. Y zimě měnívají se ve větry jižní. Větry také bývají příčinou drsné zimy, zvl. v Asii při ústí řeky Jany v Ustjansku. Vnitřní krajiny polární, ležíce mimo oblast větrů, jsou klidny. Ani noc polární není tak hrozná, jak by se zdálo. Čekali bychom ovšem na pólu noc 179 dní, ale ve skutečnosti jest tomu jinak. Valná čásť její připadá na soumrak a úsvit, tak že vlastní noc trvá jenom tři měsíce. Úsvit začíná tam 4.&amp;nbsp;února a zmizí až 6.&amp;nbsp;list., slunce samo vyjde však až 21.&amp;nbsp;března a zapadá 23.&amp;nbsp;září. Potom zmirňuje noc také svit měsíce a hvězd, méně záře polární. Vliv její byl vůbec přeceňován. Bývá sice někdy velmi mocná a jasná, zejména na zemi Františka Josefa, přece však nikdy nedosahuje té mocnosti, jako světlo měsíce. Sotva dovedeme si představiti jednotvárnost polární noci, kdy přichází na člověka trudnomyslnost, jež bývá příčinou skorbutu. Ani při velikém stupni chladna nebývá zima tak citelna. Záleží na tom, zda vzduch jest klidný a suchý, či zda zuří vítr a vzduch jest vlhký. Tak výprava Payerova pokládala zimu −23° za horko při klidném a suchém vzduchu a mrzla při vyšší teplotě jarní, kdy vzduch byl vlhký. I 50° zimy snesla ruská výprava r. 1882—83 při ústí Leny, aniž bylo nějaké affekce plicní. Jinak noc polární má na člověka účinek zhoubný; jednak málo pohybu, z čehož vzniká nemoc skorbut, jemuž podlehla norská výprava r. 1872—73, a pak trudnomyslnost, a proto také byl veden pozorováním toho Bessels k úsudku, že nikoliv ubývání teploty, ale délka noci jest činitelem, který určuje hranici lidských sídel. Jinak jest tam léto zdravé, vzduch velmi čistý. — Srv. Hann, Handbuch der Klimatologie, III. sv. (Štutg., 1897); Contributions to our knowledge of the meteorology of Arctic regions (Lond., 1885 a sl.); Bartholomew’s Atlas of meteorology (t., 1899).

{{Prostrkaně|Obyvatelstvo.}} Staré báječné obyvatelstvo, Hyperborejci, nám ovšem dnes úplně zmizelo a máme tam dnes několik národův (viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Amerika}}}}, {{Prostrkaně|{{Heslo|Asie}}}}, národopis) v úhrnném počtu asi ½&amp;nbsp;mill. duší a z toho připadá mnohem větší polovina na svět Starý, totiž 360.000. Z toho na Laponce 29.000, Samojedy 16.000, Ostjáky 25.000, Tunguzy mezi 40.000—68.000, Jakuty 211.000, Kamčadály 1950, Korjaky 2750, Čukče 5000. V Americe pak r. 1884 bylo: v Aljasce 33.400 obyv., pobřežních Indiánův 7160, vnitrozem. Indiánův 3920, Eskimákův a Aleutů 19.745, bělochův a míšenců 2185. V Grónsku pak (1880) na obývaném pobřeží 10.640 obyv., a to osada Etah 100, na východním pobřeží 540, na západním 9820; dnes jest o něco více. V Labradoru 4000 Indiánů, 1200—1500 Eskimáků, v zemi Baffinově asi 1000 Eskimáků, v oblasti řeky Mackenzie počítá Dall 200, Rink 2000 Eskimákův, ostatních t. zv. centrálních Eskimákův asi na 3000 a potom na asijském pobřeží jest jich asi 2000, Indiánů kolem zálivu Hudsonova na 30.000 a Indiánů kolem řeky Mackenzie na 6.000, tak že bychom měli Eskimáků na 40.000 a Indiánů 52.000.

Dnešní hranice lidstva na severu jest docela jiná, než jaká bývala dříve. Vyjdeme-li od m. Onmanova při zál. Koljučinském směrem západním, jde dnešní hranice lidstva stále po pobřeží až k ústí Kolymy, tam vynechá neobydlený výběžek mezi Kolymou a ústím Indigirky a potom druhý až k ústí ř. Jany. Potom jde pořád po pobřeží až k ústí ř. Chatangy, vynechává poloostr. Tajmyrský až k ústí ř. Piasiny. Také výběžky mezi ústím Obu a Jeniseje jsou neobydleny. Od severního pobřeží poloostr. Jalmalského jde potom hranice ona stále po pobřeží, zabírajíc i ostr. Vajgač a čásť Nové Zemlje, kdež při průlivu Matočkin Šar jest osazeno několik rodin samojedských. Dále celý sever Evropy jest obydlen. Také Island, Grónsko na vých. pobř. asi od polár. kruhu na jih; záp. pobřeží jest souvisle obydleno až k 75° a potom při Smith-Sundu jest malá eskimácká osada Etah, mající na 100 duší, nejsevernější osada světa. Na americké straně hranice ta zavírá celou skoro zemi Baffinovu, potom vynechává jenom severní čásť Boothia Felix, ač tam hranice není pevná, neboť jest tam často překračována, dále zabírá jižní břehy země Wollastonovy a jde po pobřeží až k mysu Lisburne, odkud přechází na asijskou stranu k m. Onman. — Ale v dřívějších dobách člověk žil ještě mnohem dále k severu; zvláště v průlivu Smithově, kdež na obou březích shledány stopy jeho až k 82° s.&amp;nbsp;š. Také ve vých. Grónsku člověk žil až k 80° s.&amp;nbsp;š., kdežto dnes tam dosahuje jenom k polár. kruhu. Archipel americký byl hojně obydlen, zvláště North Devon, archipel Parryho, země Hallova, kdež nacházíme také staré hroby. — Srv. Hassert, Nordpolargrenze der bewohnten und bewohnbaren Erde (Petermanns Geogr. Mitteil., 1891). ''[[Autor:Václav Nový|Nový.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>17oip4j61nwqj46yhubokakyi3s9q82</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Z různých dob (Jirásek)/III./Divous</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97700</id>
    <revision>
      <id>333684</id>
      <parentid>333654</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T15:53:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>náhrada znaku z jiné abecedy; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>333684</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="51398" sha1="s661lvuv55ieyy3vvbjupxk04yquait" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | AUTOR = Alois Jirásek
 | TITUL = Z různých dob/III.
 | PŘEDCHOZÍ = Na přípřeži
 | ČÁST = Divous
 | DALŠÍ = Na formance
}}

{{Textinfo
 | TITULEK = Divous
 | AUTOR = [[Autor:Alois Jirásek|Alois Jirásek]]
 | ZDROJ = JIRÁSEK, Alois. ''Z různých dob III.'', Praha: J. Otto, 1925. 308 s. S. 130–163.
 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|1d69bd30-ce1a-11e7-80e7-5ef3fc9bb22f|Moravská zemská knihovna}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}

== I. ==
Milo bylo poseděti pod košatými lipami před starou rychtou, jež zároveň byla hospodou. Pěkně se tam ve chládku barvené z vrchnostenského pivovaru popíjelo, a hovor sousedům tam jen plynul, tak že chvíle jako voda na potoce utíkaly. Hovořívali tu o všem: o vedru a úrodě, o panu vrchním a robotě, o událostech ve světě i ve vsi. Mnoho rozumu tu na krám se vykládalo, mnohá veřejná disputace tu mezi kantorem a mudrlantem Dvoreckým se odbyla: ale dnes kmotři a sousedé poznali, že leccos ještě v hlavě nemají, a že divné ve světě věci se dějí, o nichž se jim ani nezdálo.

Ten neznámý tam člověk na lávce pod lipou v natržených střevících, s vakem po boku, vypravoval, a bylo jako v kostele. Uměl vše jako kněz vyložiti, mluvil, jakoby z knihy četl. Byl dále než za humny, bláznivá léta měl již za sebou, a prošel školou světa. Sousedé se starali, aby mu v hrdle nevyschlo. Z vojny a politiky dostali se v hovoru na pole jiné. Jen tak náhodou u vypravování zmínil se cizinec o přimrazování, a tu pochybovačný Dvorecký se otázal:

„Jak pak, když jste tak kus světa proběhl a ledacos viděl, co soudíte o přimrazení? Já četu, že to báchora.“

Vandrovní se tajemně usmál.

„Možná, ale co jsem viděl, to jsem viděl.“ A hned doličoval příkladem: „Sedím tak jednou v zájezdní hospodě na moravských hranicích — u druhého stolu bylo několik formanů, Němců. S jedním z nich dostal se nějaký vandrovník, již starý, do hádky, a zle to skončilo. Němci ho vyhodili. Po poledni formani odjeli, poslední ten, co hádku začal. Já šel silnicí za nimi. Přijeli konečně do lesíku až k místu, jak tam u bílé skály říkají. Tu najednou ten poslední, ač rovno bylo jako na stole, nemohl s místa a nemohl. Koně zarazili, kola přestala se točit, a sám čeledín nadarmo se trhal a klel — až nad ním někdo hrozně se zasmál. Na bílé skále nad silnicí seděl onen pocestný a z plna hrdla se chechtal. Pomstil se; přimrazil vůz, koně i formana. Ten prosil, sliboval, nic na plat. Teprve když bylo k slunci západu, odmrazil Němce, aby nezčernal. Já to všecko viděl, a pak jsem s tím člověkem chodil přes půl léta.“

Sousedé se na sebe podívali. Jakoby na všechny hrůza i úžas byly dechly. Ten zajisté s ním nadarmo nechodil.

„To už nic neříkám,“ mínil Dvorecký.

„Ale vidíte, sousedé, na každého to moc nemá. Dítěti divousu to zaříkání neublíží.“

„Aj — divousu?“

„To jako takovému, které divé ženy podložily.“

„To byste měl starému Kudrnovi říci!“ smál se rychtář.

„Také se o něm povídá —?“ ptal se vandrovní.

„To ne, ale o dceři z jeho sestry. Je po vsi jeden hlas, že to děvče je podložené. Jak to bývá — matka po porodu zemdlí a usne. Zle, není-li někdo u ní a nemá-li nekřtěňátko svatý obrázek na hrdle nebo křížek: od lesa přišourá se divá žena, jako stín mihne se oknem, a děcko je v její moci.“

„A jináč hodné děvče to Kudrnovo!“ dodal jiný soused. „Sotva by kdo věřil, ale podíváte-li se, divná věc: černé vlasy — skoro do modra, oči jako uhlem namalované, obočí skoro do sebe srůstající, a šedivé oči, podivné: žádná holka na celé kolatuře takových nemá. A k tomu jest přibledlá, drobňoučká. Jakoby ani ze vsi nebyla.“

„Podobná holka, a není divu, že Jeníkovi Podholovu udělala.“

„Ale kam to vede?! Co by to bylo za manželství? Jak pak třeba, až by měla toho nějakého kloučka a z nenadání zmizela do lesů jako pára a zdivěla? Pak jsi vdovcem a nejsi. A jaké pak požehnání na statku? Vždyť je to přece jen čarodějnice!“

„Však on starý Podhola Jeníkovi nadarmo poručníkem není. Dobře má, že mu brání.“

„Inu, toť, bude tak dvě léta déle za něj hospodařit,“ smál se Dvorecký.

„A pak má sám notnou starost. Takového starého, břichatého kmotra, jako on je, oženit, to není snadno. Dost se fintí a mydlí: však je jako mihule a pořád jako ve svátek, jen aby Rosůlkové do oka padl.“

„Nějaký vdovec?“ ptal se pocestný.

„Ano, ano, Podhola, tu z toho statku. Už mu vlasy prokvétají, ale na ženění je celý žhavý. Oblíbil si Rosůlkovou vdovu, selku, a to víte, když starý začne bláznit, jest to hůř, než když začne ta mladá chasa.“

„Ona ho nechce?“

„I chtěla by, ale jest to… Inu ženská! Souží ho, klade mu lávky a zase okolkuje a vymýšlí. Tuhle jí musil slíbit, že nebude po celý rok pít, ani piva ani kořalky, a on takhle rád skleničku. Půl léta to už vydržel.“

„To já bych mu pomohl.“

„Však tamhle jde!“

Všichni se obrátili k návrší, s kterého od bílého statku mezi stromovím muž kráčel.

Slunce mezi tím bylo zapadlo a tichý soumrak nastával.

Blíž a blíže batolil se zaprášenou cestou starý Podhola. Kazajku hodil si přes rameno, tak že bylo vidět velikou jeho až na stehna sáhající květovanou vestu. Kulatý jeho obličej rděl se a leskl, malé, hnědé oči bylo sotva vidět. Se značného břicha mu sjel široký opasek, na němž pavím brkem bylo vyšito jméno Podholovo. Byl malé, tlusté postavy. Na nohou měl koženky po kolena sáhající, přes modré punčochy nízké střevíce.

Sousedé na něho pokřikovali, aby se zastavil.

Mocně sobě oddychuje a odfukuje stanul před nimi.

„Ta tě rozehřála, kmotře: pojď, ochlaď se, ochlaď!“

Ale Podhola nabízeného džbánku nepřijal.

„Tak to je, dostane-li se člověk hned před svatbou pod pantofel. Inu, vede tě na oprátce! Ale tu ten človíček, ten by ti poradil, aby se upejpat přestala.“

„Pantáto,“ spustil ihned vandrovní, „vy se tak usmíváte, jako byste nevěřil. Pro mne! Ale já jen tolik řeknu, že na světě jsou ještě nápoječky: ať to vypije ta vaše, uvidíte: bude chodit za vámi, a třeba pro vás do ohně skočí.“

Podhola se usmíval, očka se mu leskla.

„To by byly čáry — inu ale, kdyby to možná bylo…“

„Tak poslyš a sedni, kmotře!“ zvali sousedé.

Podhola podíval se na neznámého, pak jako by se byl rozhodl.

„Však ne, dnes ne! Neuveď nás v pokušení! Dej vám pán Bůh dobrou noc!“

Otočil se jak mohl, a valil se po vsi ku statku, v němž ve jménu synovce Jeníka hospodařil.

Sedláci se dali do smíchu.

„To mu pěkného brouka do hlavy nasadil!“ smál se Dvorecký. „Vsadil bych se, že mu to čarodějné pití spát nedá.“

„A opravdu víte?“ ptali se někteří cizince.

Ten se tajemně usmál.

„Proč bych nevěděl?“

Už se soumračilo, pod lipami nastalo šero, ale hovor se tam ještě za drahnou chvíli ozýval.
{{Oddělovač|* * *}}
Na konci vesnice stál na malém, táhlém návrší Jeníkův statek. Nad ním vypínala se volným svahem travnatá stráň, již hluboká, úvozová cesta prorývala. Nad tou byla zahrada Jeníkova statku, a naproti ní přes cestu rozkládala se taktéž zahrada u sousedního statku Krčmářova. Pod ním nedaleko cesty vesnické, s níž se úvozová spojovala, stála chalupa starého Kudrny, jenž dvacet let u granátníků vysloužil.

Té doby, kdy před starou rychtou pod lipami besedovali, spěchala úvozem svižná dívčina.

V hluboké cestě rozložilo se šero. Došedši pod zahrádku Podholovu náhle se dívka zastavila.

Z černého křoví oddělil se tam stín, jenž se jí v cestu postavil.

„Nebojíš se klekánice, že tak pozdě?“ ptal se vesele mladý Podhola. „Teď před svátým Janem Křtitelem —“

Děvče pozdvihnuvši hlavu smutně se usmálo.

„Klekánice, viď, a ženky —“

Hoch jakoby neslyšel.

„Komus tu kytičku za pasem natrhala, Toničko?“

Vzala skoro zvadlé květy a podala mu je mlčky.

„Vidíš, už budeš zejtra jinou vázat — z deva tera kvítí. Dáš je pod hlavu, a bude se ti zdát — Toničko, povíš mně, co v svatojanské noci ve snách uvidíš?“ Chopil ji za ruce.

„Povím,“ odpověděla tiše hlavu klopíc.

„Povíš, a všecko! Nezatajíš nic?“

Tonička zavrtěla hlavou.

„Ale můj Bože, děvče, co je ti? Ty sotva odpovídáš.“ A přitiskl ji k sobě.

Tonička položila mu hlavu na prsa.

Jeník se k ní sklonil, a ona — co to? Tiše, srdečně zaplakala.

„Toničko, Toničko, co je ti? Pověz!“

Přibledlá tvář se k němu obrátila, usmívajíc se a v očích leskly se jí slzy. „Všecko, všecko ti povím.“ Než vytrhnuvši se mu kvapila odtud.

Nežli se Jeník vzpamatoval, zmizela ve tmě.

„Bojí se, aby si pro ni máma, divá žena, nepřišla! Haha!“ zaznělo nad Jeníkem za plotem u statku Krčmářova.

Jeník se rychle ohlédl, však nikoho nespatřil. Jen křoví tvořící plot jako pohnuté zašustilo. Mžikem vydrápal se nahoru, a vypínaje se přes houštinku snažil se neznámého uvidět. U samého statku mihlo se něco bílého.

„Bára!“ pomyslil mladík. Pak slezl a kráčel úvozem do vsi.

== II. ==
Kudrna byl starý mládenec. Vyslouživ dvacet let na vojně, převzal po rodičích už umrlých chalupu a něco pole.

Vše bylo čisto, bez dluhů, a tak se mu dost dobře dařilo. Povídali o něm, že ještě ukládá. Ženskou měl jen jednu rád: Františku Rouskovou. Ale přesvědčil se, že ho klamala. Od té doby s ní nemluvil a na ženění více nemyslil. Sestaral, i bývalá jeho milá měla vlasy již šedivy a říkali ji „bába Rousková“. Její láska, měla-li kdy k Tomášovi jakou, změnila se časem v nenávist.

Nenahlédla, že chybila, ale obviňovala stále Kudrnu, a odpustit mu nemohla. Starému granatýrovi hospodařila letitá sestřenice Hrábková. Radostí obou starých byla Tonička, dcera po sestře Kudrnové.

Dotčeného večera stála Hrábková u plůtku zahrádky, naslouchajíc zpěvu, jenž se od hospody večerním tichem rozléhal.

Vandrovní tam všechny rozveseloval. Za drahnou chvíli, když vše umlkalo, obrátila se, aby dovnitř odešla. —

„Ale, Tonko! Jako duch tu sedíš, div jsem se nelekla.“

Zastavila se hledíc na děvče pod jabloní na drnovém sedátku zamyšleně sedící.

„Co je ti?“

„A nic, tetka! Přišla jsem z louky. Přemýšlím. Ale, tetka —“ a tu se zamlčela. Až po chvilce ptala se jaksi nesměle a ostýchavě: „Jsou opravdu divé ženy?“

„Co tak najednou? — Jak pak by nebyly?! Ale proč se ptáš?“

„I, tam na louce pořád o nich mluvili, a tolik, že se mi zdálo, že to nemůže být ani pravda.“

„Inu, holečku, já vím jen tolik: můj nebožtík šel jednou z práce, a Bůh ví, jak se stalo, zabloudil on k „Malému dolu“. Byl už večer. Ten se toho napovídal! Psíčky, vyžlata viděl mezi křovím, a na dole při potoce zatancovaly lesní žínky. Pojala ho taková hrůza, že se dal na útěk.“

„Je to pravda, že děti kradou a své podkládají?“

Tonička upřela dychtivý zrak na tvář tetčinu.

„Já vím jen tolik: Nebožka má bába vypravovávala, že v Slavném jedné selce také divé dítě bylo podloženo. Bylo to děvče. Ale v svatojanské noci bylo mu právě devatenácte let, šlo mu na devatero kvítí do lesa a více se nevrátilo.“

„Jak to?“ ptala se Tonička dech zatajujíc.

„Přijde-li takový divous v devátém nebo v devatenáctém létě lesním žínkám do cesty za svatojanské noci, když mají největší moc, vezmou je mezi sebe a ono zdiví.“

Tonička byla jako pěna. Sklopila hlavu. Dobře, že jí povídavá stařena do tváře neviděla, a hůře by bylo bývalo, kdyby jí byla mohla do srdce nahlédnouti.

„Ach, placno!“ ozval se v pozadí u dvířek drsný hlas.

V šeru tam stála vysoká postava Kudrnova.

„Ty toho ďoučeti namluvíš! Jdi raděj spát, Tonko, jdi!“

„Tak jdi, holka, jdi — ráno vstaneš před slunce východem. Musíš pro svatojanské kvítí.“

Tiše a mlčky odešlo zamyšlené děvče.

„Cos jí to zase namlouvala?!“

„Pořád chtěla něco o divých ženách vědět, že prý o tom na louce hovořili.“

„Ano, zase ji tam týrali. Už to propuklo, ty ani nevíš. Dnes jsem se toho dověděl! Vždyť o ní, o Toničce se mluví, že je divous — z lesní ženky!“

„Pán Bůh s námi! — Ale jdi, Tomáši, kdo pak by —“

„Tobě to arci nepřijdou povědět, ale to jistě Rousková sila to semínko…“

„Aby jim!… Čím pak jim ublížila? A proto byla chudinka jako slípka!“

„Však vím, odkud vítr — ale —“

Starý granátník se zamlčel, a pravice, jíž byl mávl, mu sklesla. —

Ve své šeré komůrce u okna, na němž rozmarina a muškát voněly, seděla Tonička. Ruce jí v klín sklesly, a šedé, veliké oči hleděly smutně a zamyšleně do tiché noci, jejíž hvězdy haluzemi ševelící hrušky před oknem na ni se usmívaly.

Už po nějakou dobu divné věci Toničce nadhazovali a uštěpačně se jí vysmívali. Ba některé z děvčat i z cesty se jí vyhýbalo. Ale dnes — dnes tomu všemu porozuměla. Vyčetly jí tam na louce děvečky Krčmářovy a sestřenice Bářina, že není z pravé matky, že je divous, že nesmí daleko do lesa, protože by si pro ni pravá matka, divá žena, přišla, že je kus čarodějnice, která Jeníkovi udělala. — O to není možná, není! Proč jí strýc a teta nic neřekli? Či nechtěli mít hanbu přede všemi? Mohli by ji mít tak rádi, kdyby byla — — A nesměla by Jeníka milovat! Že mu udělala? Srdce se jí třáslo, v jeho přítomnosti mluvit skoro nemohla, byl-li na blízku, prve než jí pověděl, že ji má rád. Ona mu udělala! Že by s ní byl nešťastný, povídali, že by měla spásu jeho na svědomí! A jestliže on — — Nemohla domyslit; srdce se jí sevřelo. —
{{Oddělovač|* * *}}
Na zápraží Jeníkova statku stál tou dobou zamilovaný starý Podhola poručník.

Měl jen koženky na sobě, vestu byl odložil. Bylť vlažný, červnový večer. Ruce strčil za opasek a zamyšleně díval se ku hvězdám. Noční větřík ochlazoval jeho plné, rudé tváře. Na mysli měl Rosůlkovou, tu statečnou, černookou čtyřicátnici vdovu. Byla to ženská! Veliká, plná, zdravá jako řípa. Jeho nebožka byla stínem proti ní. Jak si tu vdovu zamiloval! Pořád ho něco k ní táhlo, všecko bylo pěkné a pořádné jen u ní. Kdykoli k ní chvátal, nešel nikdy s prázdnou. Tu jí přinesl láhvičku dobré rosolky z města, tu perník a marcipán, jindy zase květovaný šátek nebo plínu na hlavu, a byl rád, zavděčil-li se.

Lidé se divili, že Podhola mající pět křížků na zádech, tak se zfantil.

Což Rosůlková — má sice statek, ale zadlužený a chce si pomoci penězi Podholovými, které zdědil a nachamčil. Jak ho umí dráždit, jen aby si ho více přikovala!

Teď přemýšlel zamilovaný vdovec, že ho jeho Marketa až do plnoletosti Jeníkovy odkládá. Ještě dvě léta — ale nač to? Však by dobře i její i Jeníkův statek zastal, proto by se poručnictví nad Jeníkem vzdávat nemusil.

Takovou dobu! — Hlavou mu kmitla myšlenka o nápoji a vandrovním. Což, pravda by to mohla být, takoví lidé jsou zkušení. Takhle aby ona sama pak řekla: „Pojď, Vašíčku, budeme svoji!“ Kulatý obličej jeho se ještě více zakulatil, a úsměv tajné blahosti rozšířil mu ústa.

„Dobrý večer, strýče!“

Synovcovo pozdravení prudce pronesené vyrušilo Podholu z milostných snů.

„Strejče, dobře že jsme o samotě. Promluvme slovo mezi čtyřma očima. Žádám o něco, oč jsem už několikrát žádal. Chci se ženit.“

„Ženit? Aj! Inu — ale máš dovolení od pánů ze zámku?“

„Měl bych, kdybyste vy chtěl.“

„Proč bych nechtěl?“ odpovídal lstivě poručník. „Ale nedají. A koho medle?“

„Však víte. Buďto Toničku nebo žádnou!“

„Jen ne tak zprudka, bujné hříbátko! Což děvče — podědí slušnou věc; ale slyšel jsi, co se povídá. To není maličkost. A pak tu je jiných, tobě rovných!“

„Bára Krčmářová, viďte!“

„Není to hodná nevěsta? Hospodářská, hodná —“

„Šlejfírna.“

„A což ta tvá holubička!“ rozdrážděně odpověděl strýc. „Je to tichá vodička. Však stará Rousková dobře pamatuje, a zařekla se na to —“

„Ó vím, proč se téhle kliky chytáte. A mé děvče —“

„Ale, Jeníku — vyjednej si to na zámku!“

„Vyjednám, a uvidíme, kdo půjde dříve k oltáři, vy nebo já!“

Nepozdraviv zprudka odešel do stavení.

== III. ==
Nastal den před nocí svatojanskou, tajemnou divoplodnou.

Ani den před touto nocí není všedním, a část kouzel těch a divných účinků chová také. Čarovné kvítko totenu dne toho zvláštní má působivost, a za rosy natrhaný tovránek na hrdle zavěšený mocněji než jindy tužbou srdce mládenců naplňuje a k dívčině vábí.

Před slunce východem natrhej devateré kvítí svatojanské, rozetřes v jizbě na stůl, a když vonná travina uvadla, po slunce západu kravám dej a plné dojačky mléka nadojíš…

Nastalo ráno svěží, červnové. Bylo před slunce východem.

Od vesnice vine se k východu do stráně cesta křivolaká zde úvozem, zde zase na výšině, až v tmavém lese mizí. V pravo pod lesem úpad, v levo stráň z části lesem pokrytá.

U lesa stál starý Podhola s vrchu do vsi pohlížeje. Nevšímaje si tiché, ranní krajiny přecházel netrpělivě. Chvilkami se zastaviv nazíral dolů po cestě. Z úvozu vystoupila dívčina, již se blíží.

„Dej Pán Bůh dobré jitro!“ Tonička pozdravila. Byla ubledlá a smutná. Jistě že noc probděla.

Podhola se zamračil a neodpověděl. Díval se před se, jakoby neslyšel.

Dívčinu to zabolelo. Čím mu ublížila? Pěkně ten den začíná! Zabočivši v levo kráčela stezníkem do výše, kde nad lesem na stráni chtěla natrhat svatojanského kvítí.

Podhola shlédl zase nějakou ženskou. Měla koš na zádech, kráčela zvolna; již udýchaná zastavila se před ním stará Rousková, bába vráskovitá, neveliká.

„Dej Pán Bůh — kmotře Podholo! To byste měl neštěstí, kdybyste mne, starou bábu, byl potkal. Ale přišla vám již do cesty panenka“ — a při tom jízlivě se usmála, „ta pospíchala na ten tovránek. Však ona ví proč. Jen si všimněte, je všecka bledá a přepadlá. Inu, jde noc svatojanská. Uvidíte, že dnes večer nepůjde k ohňům poskočit a zahalekat.“

„Proč myslíte, Rousková?“ ptal se Podhola po cestě se rozhlížeje.

„I dnes v noci bude tomu devatenáct let, co se narodila, a dnes jest v moci divých; vyjde-li, unesou ji a zdivěla by. Dnes divousové blednou. Uvidíte, že dojde na má slova: ani krokem nehne se ze stavení. A ten váš Jeník,“ mluvila jsouc už jednou v proudu, „jako slepý. Včera byli zase pospolu, jak mně Baruška Krčmářová pověděla.“

„Aha, proto přiběhl jako divý a hartusil, abych mu se ženit dovolil.“

„To ho zase popíchla. To víte, ta pořád hada podsazuje. Které pak hodné děvče by samo o vdavkách mluvilo! Ale což, ona se stydí jako koza v zelí. Ale, kmotříčku,“ spustila Rousková lahodnějším tónem, „co vám nepovím?! Víte-li pak, kdo také šel dnes na tovránek?“

„Kdo?“

„To si můžete pomyslit — Rosůlková! Viděla jsem, jak k „Homolce“ spěchala. Té na vás záleží! Jako mladice se do vás zakousla.“

„Ale jdete! To snad —“

Tvář Podholova usmívala se.

„Na vlastní oči jsem viděla. Ale co vás povídáním zdržuju!“

„Opravdu jste viděla?“

„Snad bych vám, stará osoba, v hrdlo nelhala? Ale, kmotřínku, již kolikráte jsem chtěla vám říci: tu vaši mez u mé chalupy skoro pošlapete, a mé koze by byla dobrá. Copak by vám ublížilo —“

„Inu jest to hezky široká mez, skoro —“

„To ani nepoznáte.“

„Tak si ji zdělejte! Ale s Pánem Bohem! — Musím jít.“

Podhola se rychle z hovoru vytrhl a kvapil cestou dolů naproti muži, který z úvozu byl vystoupil. Starý vdovec dal se do řeči s vandrovním, jenž v hospodě přenocovav, nyní statně a vesele dále do světa se ubíral. Zastavili se, pak zase kráčeli do vrchu. Když pak u lesa se rozcházeli, vtiskl Podhola cestujícímu dva lesklé dvacetníky do ruky.

Dnes byli všichni spokojeni a veseli. Vandrovní pohazuje zvučícími stříbrňáky na dlani usmíval se, usmívajíc se „starým bláznům“ kráčela Rousková lesem, a usmívaje se pln spokojenosti chvátal Podhola do vsi.

Jen Tonička nasbíravši plnou měchovku květů a vonné trávy, usedla na omšený pařez starého buku a smutně hleděla se stráně do údolí ještě v stín zahaleného.

Vrchy a hory rděly se již a zářily, růžová oblaka na nebi bledla před sluncem, jež za kladským Borem zazářilo.

Po celou noc nebyla oka zamhouřila, nedalať jí starost spáti. A když k ránu konečně na chvilku podřimla, lekaly ji znovu divné sny o ženách a vyžlatech. Jak to má vše Jeníkovi říci? Však on to beztoho ví, lidé zajisté mu vše donesli. Jsou všichni proti ní — vyhýbají se jí, a nevšimnou si ani, pozdraví-li.

„Už jsi nasbírala tovránku?“ ozval se za ní hlas.

Tonička se ulekla.

Ve vřesu a vysoké metlici stála dívčina tmavé pleti a černých vlasů. Hnědé, lesknoucí se oko upřela na Tonku, jež před tím pohledem závistným se zachvěla. Mlčela.

„Všecko všudy vybíráš, že nám nic nezbude, a ty bys nemusila. Ty i bez tovránku očaruješ.“

„Všecken jsem tu nechala, ani jednoho neutrhla, můžeš si ho, Báro, vzít, mnoho-li chceš.“

„Vida dobrotivou! Inu arci, ty máš už Jeníka jistého… jestliže se dnes mezi čarodějnice neztratíš!“ zasmála se Bára jizlivě.

Tonička zbledši povstala.

„Báro!“ vzkřikla; ale dále nemohla. Hrdlo se jí stáhlo.

„Jen se zlob, zlob — pro pravdu! Já se ani tebe ani tvých čar nebojím, jsem počestná a nemámím hochy jako někdo. Aspoň se mě lidé nevyhnou a mohu na celý svět.“

„Víš na mne něco?“ tázala se Tonička chvějícím se, pláčem prosyceným hlasem.

„Což já — ale celičká ves! Jen se tak nestav! Každý aby se tě bál: však to dobře vědí, a nesmíš ani na lidi…“

„A proč bych nesměla?“

„Přijď jen dnes k ohňům a uvidíš! Zařekli se na tebe, že divousa nebudou mezi sebou trpět, rozumíš? Abys věděla, co to je, hochy mámit!“

„Přestaň!“ vzkřikla Tonička. „Co jsem ti udělala? Pro Jeníka se na mne sápeš? Bůh je můj svědek, že za to nemohu! Vezmi si ho, jde-li to!“

„Oči bych ti vyškrábala — ještě dělá milosti!“

Tváře Báry Krčmářovy se rděly, oči její zlostí se leskly.

„Jen přijď — ty divouse!“ a mrsknuvši nenávistným pohledem po ubohé dívce zprudka uzel svůj sebrala a odešla.

Tonička stála tu chvějíc se jako omráčená, a bez hnutí dívala se za Bárou, až tato do lesa zašla. Odtud ještě hlasité:

„Divouse, divouse!“ zazvučelo, a temná ozvěna lesní opětovala: „Divouse, divouse!“

Zarmoucenější, než byla vyšla, vracela se neť granátníkova.

Pod lesem u cesty odpočívala o koš opřená stará Rousková.

„Už učarováno, panenko?“ ptala se, a na zvadlých rtech objevil se jizlivý úsměv.

Tonička, kráčející zamyšlena, uleknutím pozvedla hlavu. Pak nepromluvivši jako hadem uštípnuta rychlejším krokem domů chvátala. Navrátivši se nerozestřela sama svatojanské kvítí na trnože starého lipového stolu. Vymluvila se, že ji hlava bolí. Odešla do své komůrky.
{{Oddělovač|* * *}}
Starý Podhola stav se Jeníkovi, synu bratrance svého, poručníkem, nešetřil dvacetníků ani jiných darů vrchnostenskému úřadu, aby zamezil předčasné prohlášení, jímž by synovec za plnoletého uznán byl. Dary ty dovedl sobě na statku nahradit.

Mladý hoch začal teprve o statek naléhat, když si Toničku zamiloval. K ženění bylo třeba svolení poručníkova i vrchnostenského.

Tu Podhola nabízel Jeníkovi Báru, dobře věda, že hoch děvče to nemiluje. Krčmářovi byli by rádi dceru na veliký a nezadlužený Podholův statek dostali, a sama dcera nedala se nutit, protože Jeníka milovala.

Stará Rousková všemožně jim byla nápomocna. Nenávidělať Kudrnu a tedy i Tonku, a pak za své namáhání docházela u Krčmářů všelijaké odměny a podpory. Rousková hlavně to byla, jež ponenáhlu ty divné řeči o Toničce rozšířila. A řeči ty snadno a brzo po vsi se ujaly.

Starý Podhola byl tomu rád, že se oč opřít měl. Pověsť o Toničce a jejím původu byla závažným důvodem. —

Jeník pověsti té nevěřil. Čím více prudkému hochu odpor činili, tím více o povolení usiloval. Už i hrozil. Bylo třeba rozhodně se bránit.

Té doby, kdy Tonička rozžalostněná ve své komoře dlela, zavolal si Podhola Jeníka do přístěnku. Pověděl mu, že si včera prudce počínal, že nemohl s ním promluvit, a vykládal mu znova důvody, aby Toničky nechal.

Opětoval vše, co lidé o ní mluvili.

„Ty nechceš věřit,“ doložil. „Ale tolik ti povím: uvidíš, že dnes Tonka mezi hochy a děvčata k ohňům nepřijde. Bojí se, aby si ji divé ženy nevzaly. Je v devatenáctém létě, a je noc svatojanská. Nepřijde-li, tak už je všecko jisto: pak to nebyly řeči jen tak ledabylo.“

Jeník se dal do smíchu.

„I to jsem rád, strýče, aspoň se přesvědčíte. — Uvidíte, že tam bude, a stojím za to, že s ní přes oheň přeskočím!“

„Ještě neskákej… a kdyby, ta řeč vždycky na ní zůstane, a do smrti by se o tvé ženě povídalo i o tvých dětech.“

„Však oni zase přestanou.“

Jeník byl vesel. Těšil se, jak se budou lidé divit, až si ji k ohňům přivede.

Celé dopoledne neměl stání. Obcházel chalupu Kudrnovu. Byl by rád s Toničkou promluvil. Však vidět jí nebylo a před domkem seděl starý granatýr silně ze své „dláhy“ bafaje. Teprve pozdě odpoledne zahlédl Toničku v zahrádce pracující. Zastavil se u plůtku.

„Toničko, jdu si pro koště,“ začal vesele hovor. „Naše bouda bude největší. To bude ohníček. Ale ty zase hlavu klopíš… včera, dnes — tak se mi svěř!“

Děvče naň upřelo veliké, šedé oči, a usmávši se smutně pravila:

Však ty víš

„Co vím! Snad ne ty hloupé řeči?!“

Zaradovala se. Nevěří, co povídají. Kývla hlavou.

„Proto? I nech je mluvit, řeč je řeč. Já tomu nevěřím. Však oni zase přestanou, a ty také na to zapomeneš, ještě dnes, až se dáme u ohňů do skoku. Já se pro tebe na večer stavím, chceš?“ A usmíval se.

Tonička mlčela. Zaradovala se, byla by málem ochotně svolila, ale tu se jí před očima kmitli Rousková, Podhola i Bára.

Celá ves je proti ní, tak si domýšlela. Což aby jí tam něco ztropili? Nesnesla by to, a nejvíce jí při tom bylo o Jeníka a strýce. A ti lidé jí tak ublížili!

„Dnes tam nepůjdu!“ odpověděla a smutně sklopila hlavu.

Jeník byl u vidění.

„A proč?“ ptal se táhle.

„Ne, já tam nemohu. Neměj mi za zlé, Jeníčku. Ničím jsem jim neublížila.“

Jeník šel na jisto, těšil se tolik. Byl zklamán.

„Snad pro ty lidi? Jen ať se někdo opováží, Toničko, když tě pěkně prosím —“

Děvče v nitru zápasilo.

„Ale, Jeníku, proč? Ne, nezlob se, ale —“

„Tak opravdu nepůjdeš? Ukážeš jim, že je to všechno lež o tobě.“

„Nemohu!“ zašeptala. „Ty snad nemyslíš jako oni, není třeba, abych tobě —“

„Prosím tě ještě jednou.“ Tvář mu rudla, oko se lesklo a prudká jeho krev hrála. „Nepůjdeš?“

Tonička mlčela.

„Tak si tu zůstaň, ty paličatá, a jdi si třebas mezi žínky.“

Obrátiv se kvapem, pospíchal odtud.

Tonička přiskočila k plůtku. Chtěla za ním vzkřiknout, ale nemohla. Již zmizel mezi stromy, a ona dosud jako zkamenělá v tu stranu hleděla.

„Jdi si mezi žínky, mezi lesní žínky!“

Také on?

== IV. ==
Nastal večer noci svatojanské, tajemné, divoplodné.

Co beze květu po celý rok, rozkvete zlatým květem ve stínu jejím, šum stromů stává se řečí srozumitelnou, a kvítka za tajemného večera orosená, věští a budoucnost odhalují.

Všeliké koření divné je moci. Plazivý had svléká v záři hvězd kůži svou veškerý neduh hojící, a poklad ve tmu zemskou zakletý ohlašuje se modravým plamenem, jenž houštinami prokmituje.

Dnes bytosti nadpřirozené zvláštní mají moc. — Aby zapuzeny, kouzla a čáry zmařeny byly, planou po vrších a horách ohně. Však v hlubiny lesů a na „smutná místa“, jakáž každá dědina má, moc jejich nesahá, a neradno, aby člověk tam zabloudil.

Černý les táhne se za Dobrošovem. Smutný les, mlčelivý a tajemný, jakoby podsoukale před se hleděl. Jsou místa v hlubinách jeho, jež poutníka o pravém poledni postrachem naplňují. Jdeš a jdeš: aj, někdo jakoby ze stínu se vyhoupl, podívá se ti náhle do očí, uzříš zrak příšerný, a nežli se vzpamatuješ, to tam tajemné vidění.

Za vsí u cesty pod lesem stojí chalupa, krčma. Tam opuštěnou silnicí Podhola se batolil. Noc již nastala, hvězdy zářily. Nedaleko hospody stanuv rozhlížel se. Tam na tmavém kopci plane oheň jako veliká, krvavá hvězda, a hle! Světélka jako veliké mušky svatojanské kol do kola a v pohybu vlnivém se kmitají. Teď jedna vzlétla do výše — ostatní za ní. Tam zase oheň — tu opět boudu zapálili — v okolí po horách výše, níže planou ohně svatojanské. Již i na vrších kolem Dobrošova zahořely — tam na Homolce největší. To je zajisté Jeníkova bouda. Hle, již koště jako drak ohnivý do výše srší, a déšť jiskrový padá k zemi. Slyš, pokřik, jásot a hluk! Jako by krvavé meteory pod nebesy sršely: vzlétají, padají, a radostný pokřik jejich vzlet i pád doprovází.

Všecka pohorská krajina oživla. Je vidět ohně, je slyšet hlasy, postav však zříti není. Ale tam na lučině u potoka ze stínu olší vynořila se tmavá postava, samojediná. Zajisté to dívčina, jež pravicí bílým šátkem ovinutou devaterý květ trhá, aby jej spletši pod hlavu dala a sen věštící snila. Noc před svatým Janem, tajemná, divoplodná. —

Chvíli stál Podhola. Vstoupil do krčmy. V trámu zaražená louč matně hořela.

Hospodský samojediný u kamen seděl, podřimuje. Vše bylo odešlo k ohňům.

Nemálo se podivil vida Podholu, jenž půl léta už u něho se nestavil, aby do pokušení uveden nebyl.

„Aj, vzácní hosté k nám!“

„Matěji, mám cestu, nu, a jedna na posilněnou neublíží. Ale jen jedna, rozumíš! Však ty nepovíš!“

„Ano, pane ženichu; ale ani jedné nemám. — Včera mně vědérko došlo. Ale dobrou tam mám, rozumíš, takovou nepils, a na cestu… Ale kam tak pozdě?“

„Inu,“ usmíval se vdovec, „čarovat. Nu, přines čtvrtku!“

Stalo se.

Podhola ulízl a oblízl se.

„Hm, jak náleží!“ A již obrátil sklenku dnem vzhůru.

„Ale co,“ pozoroval ji proti světlu, „takový cejclík jako moucha!“

„Ani tři takové tě nezabijou.“

„Dva jistě ne. No tak…“

A Matěj nalil. Upil do polou.

„To ta chasa venku řádí. Všecko je tam. Nebojíš se tu sám tak u lesa?“

„I víc se povídá, brachu — ale do ‚Malého dolu‘ bych nešel. Tady na kraji není nic. Nu, ještě jednu!“

„Inu, nevím. Ale hřeje. Nu, když jsem začal — na kuráž.“

Hospodský přinesl a zase dali se do řeči. Podhola byl v proudu. Vodka ho rozehřívala. Tak dlouho ji nepil, a ten Matěj uměl tak domlouvat. Však nic nepoví, a proč by povídal? Do lesa ještě času dost, a třeba chuti k tomu.

Jakoby ani nepozoroval, že Matěj znova a znova nalévá. Uměl to pěkně otočit.

Mluvil o vdově Markétě a chválil ji Podholovi. Konečně vytáhl z něho rozumy.

Když na starém ciferníčku ručička ukazovala jedenáctou, vstal zamilovaný vdovec, v tváři jsa od pití zardělý.

„Jen kuráž!“ breptal, „jen kuráž!“ a vyšel ven, ne na příliš pevných nohou.

Zamířil zrovna k lesu. Šel zvolna. Od lesa vál vlažný větřík.

Podhola rozepjal vestu a sňal čepici. „Devatero vršků,“ hovořil sám s sebou. „Zavařím je, pak přijdeš sama, Markytko. Sama, haha! Bříza, jedle — verpán&lt;ref&gt;Modřín&lt;/ref&gt;… Ne, tak ne! — Jak to ten vandrovní povídal? Bříza, jedle, verpán… jaké pak ještě? Čert aby ty stromy všechny — jedle — ahá — borovice —“

Zašumělo, zašelestilo nad ním. Umlknul. Stál u lesa.

„Vašíčku, tu na kraji nic! Jen kuráž! Víš, Markytku —“

Vstoupil do lesa. Motal se ve vřesu a v mlází, zastavil se a naslouchal. Z dáli zazníval táhlý hukot lesa. Kdes mezi stromy zaleskla se svatojanská muška.

„Ohou! Kdo pak tu cárá s lucernou? Také devatero vršků!“

Ohnul mladou břízu, s níž vršek uřízna, schoval jej do kapsy.

„Verpán — jedle — kde pak jen jsou ty jedle? Také bříza —“

A zase nevěda, že vršek březový má, mladou břízu o vršek oloupil.

„Verpán, Markýtko — bříza a —“

Motaje se do lesa zacházel mruče a sám s sebou rozmlouvaje.
{{Oddělovač|* * *}}
„Kdes tak dlouho, Kudrno?“ ptala se Hrábková sedíc na večer před chalupou.

„Zastavil jsem se na rychtě. Jsou tam sousedé. Ale brzo mne vyštípali. Ptali se, šla-li Tonka k ohňům.“

„Ó, to ubohé děvče, co se to jen proti ní spiklo?“

Stará tetka vypravovala teď, že se před tím do děvčete dala, že bylo všecko utrápeno, a neslevila, až prý vše povědělo.

„Stěžovala si tolik, vymlouvala jsem jí dost a dost. „Jak mám mezi ně jít?“ odpověděla.

Kudrna zaklel.

„Vždyť jsem to věděl — to ta čarodějnice Rousková! Však já jí — kde je Tonka?“

„Šla do komory; nutila jsem ji, aby šla přec na lidi, ale živou mocí se bránila. Jistě že tam o samotě pláče.“

„To jí neodpustím, po letech zase s ní promluvím!“

Starý granátník vešel do chalupy, aby promluvil s neteří.

Však brzo se vrátil. „Není ani v komoře, ani ve světnici.“

Šel za chalupu, do zahrádky, volal, a nikdo se neozýval.

„Snad šla přece k ohňům,“ mínila Hrábková.

„Ó, jistě no. Jestliže uvěřila těm řečem a — šla-li… ha, mohlo by to lak být! — do lesa, do Dolu, aby se přesvědčila.“

„Matko svátá!“ spráskla stařena uleknutím ruce. „Jdi, Tomáši, jdi se po ní ohlédnout!“

„Půjdu k ohňům, a není-li tam, šla jistě do Dolu!“

„V ten čas, kdy každý leká se přes práh, ona si jde — děvče, děvče!…“

Kudrna již byl odešel.

== V. ==
Několik stezníků vede ze vsi k dobrošovskému lesu. Jeden z nich vina se travnatým úpadem, jehož boky tu a tam křovím jsou porostly, v lese mizí. Tudy lze nejdřív přijíti do pověstného po okolí, smutného místa „Malého dolu“, hluboko v lese, tichého a pustého.

Tonička tudy kráčela majíc přes hlavu bílou plenu. Častěji se zastavila.

Ohně po výšinách plály a do úpadu až zaléhal temně jásavý pokřik a zpěv hochův i děvčat.

Kráčela neodhodlaně, až stanula na kraji lesa. Před ní zelo černé, hluché lůno lesa, jako nekonečné, a z něho tajemný šelest i šum zazníval. Větev na kraji se pohnula, jakoby ze tmy kývající, a noční pták zakřehotal.

Děvče, v jehož mysl vší silou všechny pověsti a řeči o tomto místě se vracely, zachvělo se úzkostně kolem se ohlížejíc. Snad tu sedí kdes na pařezu v zelené sukničce lesní žínka, majíc černé, až po patu sáhající vlasy rozpuštěné… Nikde nic. Jen břízy na kraji šelestily, a táhlý šumot lesa se ozval. Rostl, mohutněl, až daleko v hlubinách zanikl. Mateří douška voněla, rosa na trávě a květinách chladila Toničce nohy.

Pokročila dál.

Není slyšet štěkot vyžlat po lese těkajících. Jen cvrček v trávě se ozýval. Stanuvši u samého lesa ještě jednou ku vsi se obrátila. Co ten košatý javor se černá, to je u nich: strýc — tetka… Jeník… Jeník! Táhlo ji cosi zpět, chtěla se obrátit. Ne, ne! At se objeví pravda! Divous se více nevrátí! Zachvěla se. Není-li, ó pak směle všem se postaví.

Tam na Homolce planula veliká bouda. To jest jeho oheň.

On také řekl: „Jdi si k žínkám!“ Znělo jí to v duši. Podstoupí to.

Kvapně se obrátila. Již se nad ní setmělo, to tam hvězdnaté nebe, tu ještě mezi kmeny vidět planoucí v dáli oheň, a již jest šero, jest tma. Pokřižovala se, jala se potichu modliti.

Tonička vniká dál a dále — ohlíží se plaše, slyší tlukot svého ustrašeného srdce. A starý hvozd tichý, mlčelivý, jakoby dřímal. Teď! Děvče sebou trhlo. Ach, to potůček ve tmě zahrčel. Přiblížila se k němu.

Půjde po jeho toku a dojde do onoho nešťastného Dolu.

Mladé olše skláněly koruny nad vodou. Ticho, jen vlnky hrčí.

Co se tmou mihlo? Již to zaniklo ve tmách, a tu zase — tu zase — jako ohnivý déšť — svatojanské mušky kolotají se kolem jako létající jiskry v rychlém, zmítavém letu. Hasnou, mizejí a zase jakoby neviditelná ruka jich chomáč do černého vzduchu byla rozhodila.

Tonička stanuvši hleděla na ně. Znala je, a přece ji strachem naplňovaly čím déle na ně pohlížela. Jaký to tvor? Jen v noci létá a září, tiše, beze zvuku. Přeletěly přes ni, kolem hlavy.

Spěchala dál.

Křoví zašumělo, a děvče v stranu tu napjatě se obrátilo trnouc. Teď snad vyjede na jelenu lesní žínka a kolem přihrne se dav vyžlat. Zase bylo ticho. Břehy potoku se čím dále tím více šířily, víc a více blížila se k „Malému dolu“.

Tam tetky Hrábkové nebožtík muž viděl tancující u potoka lesní žínky a kolem v křovinách i po stráni pobíhali psi — vyžlata. Tam roste divné bejlí, že překročí-li je člověk, tak snadno se odtud nevyplete. Nebylo slyšet ani štěknutí ani zavytí. Proč se vyžlata neukazují, snad jí nechtějí bránit?

K potoku v „Malém dolu“ zabloudil starý kantor vraceje se od muziky. A když kmen přes potok položený přejít chtěl, uviděl tam mužíka.

„Nepustím tě, až zahraješ!“ žádal na kantorovi, a ten hrál a hrál, až mu ruka umdlévala. Ráno se probudil za potokem. Hrál vodníkovi.

Strašné to příhody, strašnější na ně pomyšlení v tmavém hvozdu, když jest k půlnoci. Proč se sem odvážila! „Divousi — divousi!“

Dech se jí zatajil, srdce měla jako kroupu.

Nevolal ji někdo?

„Toničko, Toničko!“ zaznělo z daleka temně jako z hrobu, a temněji po lese se rozléhalo: „Toničko, Tonko!“

Děvče se křižovalo odříkávajíc bez vědomí modlitbu za modlitbou. Bylo jí do pláče. Třesouc se jako plachá laň ustrašeně se ohlížela. Pudilo ji, aby se obrátila na útěk.
{{Oddělovač|* * *}}
Zamilovaný Podhola šněroval les, sem a tam se brousil a potácel, mruče a hovoře. Již měl plné kapsy vršků kouzelných. Bylť mu vandrovní za dva dvacetníky poradil, aby v noci svatojanské v lese devatero vršků uřezal, je svařil a odvar Rosůlkové pít dal, že bude pak ona za ním chodit.

Na kuráž se opil. Neodolal pokušení věda, že toho večera nikoho v krčmě nebude a že hospodský nepoví. Došel na vršek na nevelikou paseku kolem dokola černým lesem obroubenou.

„Verpán — brslen — ještě brslen — jedle — osy —“ zamlčel se.

Tam na pravo na mýtině vynořila se ze tmy vysoká, tmavá postava. V Podholovi to hrklo. Stojí mlče jako sloup. Šel, postava dala se s ním zároveň do kroku; zastavil se, a tajemný stín stanul zase. Podhola začal něco mluvit, slova pletla se mu na jazyku, a malá očka jeho se vypoulila. Zkusil to ještě jednou. Hnul se, šel, stín dělal co on. Podhola začal se pamatovat.

&lt;poem&gt;„Chval každý duch Hospodina
a Ježíše, jeho sy —“&lt;/poem&gt;

Nedořekl — černá postava jakoby najednou se vyhoupla — rozběhla se, a strašný ten stín letí zrovna k němu.

Vdovec vytrhnuv se pádil co mohl do lesa jako slepý. Opasek mu sjel — dlouhé jeho šosy za ním poletovaly. Funěl, pot mu na čele vyvstal. Jak se mu zle utíkalo! Slyší kroky za sebou, křoví šustí prudce, někdo za ním je rozděluje. Klopýtl a koulel se jako soudek se stráně dolů. Loučil se se světem. Až zaraziv se ležel jako dřevo. Zamhouřil oči. Nad ním se ozval strašlivý chechtot. —
{{Oddělovač|* * *}}
Jeník se u ohňů hlučně veselil. Planoucí koště nejvýše házel, nejhlučněji zahekal a nejobratněji oheň přeskakoval. Ba i Báry Krčmářovy si všímal, nestraně se jí jako jindy. Tím rozradovaná měla se k němu, smála se naň jako jaro a dávala mu také přede všemi přednost.

Hoši sice o něm i divousovi vtipkovali, nadhodili, proč asi Tonka tu není, ale Jeník se o ní ani nezmínil. Však zdálo se, že za nedlouho umdlel. Ustal v skoku i zpěvu, a Bára marně se namáhala, aby ho u sebe udržela. Nejásala dlouho, netěšila se ze svého vítězství. Po chvíli se Jeník ztratil. Vše to jej omrzelo, dělal vše přes náturu. Vzdorovalť Tonce, chtěl, aby se dověděla, jak se veselil, aby žárlila. Ale rozleželo se mu vše v hlavě i v srdci. — Bára a Tonička! Teprve poznal, co má. Jal se přemýšlet a poznával, že poněkud chybil. Nešla, skoro měla dobře. Ale tolik ji prosil! Snad by byla šla, a on — tak zprudka ji odbyl. A co jí řekl! I on jí ublížil — on, jako všichni. Chudinka, jistě nespí.

Litoval. Nezamířil k svému statku, ale ke Kudrnově chalupě.

Obešel zahrádku; tma byla mezi stromy a nic se tam nezabělalo. Přišoural se na zad k jejímu okénku, na něž zaťukal, tiše — hlasitěji, pak volal; ale nikdo se neozval.

„Hněvá se?“

„Jeníku!“ ozvalo se ze šera. Poznal starou Hrábkovou.

„Hledáš Tonku, viď?“ Hlas její byl jinaký. „Jdi si za ní do lesa, do ,Malého dolu‘, kams ji vyštval ty a vy všichni.“

Mluvila prudčeji a vyčítavě.

Byl jako ve snu, a teprve se podivil, když mu stařena pověděla, že Tonička tajně večer odešla, a sice do lesa, jak se Kudrna domnívá.

„Kam jinam,“ řekla, „by šla. Namluvili jí toho, chce se přesvědčit a jim dokázat… Vymlouvala jsem jí dost a dost, nebylo možná ji upokojit.“

„Dobrou noc, tetka!“ pravil Jeník kvapně, sotva že řeč Hrábkové vyslechnul, a kvapil odtud, až zmizel brzo v šeru.

Ohně uhasly, křiky a zpěvy umlkly. Po dědině i po horách ticho.

Na prahu chalupy seděla stará tetka a modlila se z duše, pohlížejíc v tu stranu, kde se dobrošovský les černal.

== VI. ==
To on, ,Malý důl‘. Kotlina neveliká, porostlou výšinou obklopená. Na kraji u kmene přes potok položeného jako u vchodu do toho pověstného místa stanula Tonička.

Oddychla si.

Cesta až sem byla plna strachu. Nejistota ji soužila i očekávání. Byla napjata, rozčilena. Teď se před ní rozkládá ten důl — pěkný a tichý. Kol kolem na výšinách podřimovaly staré jedle a košaté buky, ani křoví se nehnulo. Travnatým dolem bublal potůček pramenící se ze studánky uprostřed dolu, nad níž košatý, vysoký strom haluze rozkládal. Co to? Ani vidu, ani slechu! Čekala rej a divné zjevy. Zbloudila? Není to pravé místo?

Ale šla dobře, poznala je. Kdysi jsouc s děvčaty na jahodách s výšiny se naň dívala. A nikde žínky, nikde vyžlete ani vodníka. Kámen jí padal se srdce. Směleji pokročila. Orosená tráva chladila jí nohy, bylo kolem vlhké chladno, Tonička však necítila.

Byla udivena, volnilo se jí u srdce. Došedši do středu kolem se plaše ohlížela. Snad nepřišla v pravý čas, záhy, a znova ji bázeň jímala. Došla ku stromu, javoru.

Listí nad ní ševelilo, voda zpod kořání hrčela. Uzřela zase nebe; hvězdy se leskly, a záře jejich mihotala se ve vodě a šerými haluzemi. Usedla na omšené kořání, kde bylo suché místečko. Schovala nohy pod sukni, zástěrkou ruce ovinula, a schoulivši se hleděla po travnatém dole i tmavém boru. Bylo jí, jakoby zlý sen ji opouštěl, modlila se, aby to bylo pravda. Snad ještě přijdou — zase lekala se, zvláště když křoví zašustilo. Nedej Bože! — Čekala, chvíle po chvíli utíkala, strach i naděje v duši mladého děvčete zápolily.

Tichá noc červnová… potok bublal a v tmavých hlubinách ozýval se táhlý šumot lesa.— —
{{Oddělovač|* * *}}
„Hej, kmotře Podholo! U čerta, co děláš, vstaň přece.“

Starý Kudma uchopiv skleslého vdovce za rameno, prudce jím zatřásl.

Podhola otevřev oči jako ze sna vytržený, nevěda, kde je, kolem se ohlížel.

„To ty?“ ptal se konečně, a zvednuv se napolo opřel se o jedli pod vrškem, s kterého byl sletěl.

„Co tu děláš v tenhle čas? Ty strašíš, Podholo?“

„Tak tys to byl? Tys mně nahnal! — Ale neřekneš —?“

„Žes tak sem a tam se motal? Haha, to bylo strašidlo!“

Podhola vzdychl. Ten by mu mohl vše pokazit!

„Však vidíš, kmotře, že už nejsem — už nejsem —“

„Ale byls. Zabloudit dnes sem, to už opice!“

„Já — jsem šel schválně,“ zpovídal se vdovec, „schválně — nějaké to koření…“

„Chlape stará, koření!“ A Kudrna smíchu se nezdržel. „Až se Rosůlková o tom doví —“

V Podholovi hrklo.

„Ale vyspi se tu, já tu mám jinou práci. Ty máš také v ní podíl! Vy jste Tonku sem vyštvali, ale jestliže se jí vlásek skřiví...“

„Poví všecko!“ naříkal v duchu Podhola.

„Rozumíš, já ji tu hledám. A tys taky při tom, a Rousková taky, ta ča —“

„Já? Já — nic —“

„Teď nic — vyspi se tu!“

„Půjdu s tebou, kmotříčku, nenechávej mne tu!“

Teď se ozvalo nedaleko volání:

„Toničko, Toničko!“

Zašustilo křoví, někdo se jím prodíral. Za chvíli tu stál Jeník, udýchaný, upachtěný.

„Hoj, kdo to?“

„Já, strýče!“ odpověděl Jeník, Kudrnu po hlase poznav. „Máte Toničku? Já bloudil —“

„Tu si najdu, a ty si zatím opatruj strýčka!“

Ten skoro zoufale vzdychl. Mlčel, nebyl s to, aby slovíčka ze sebe vyrazil.

„Aj — aj, strýčku?! — Však on se o sebe postará —“

„Nohy mu neslouží,“ dodal zlomyslně Kudrna.

„Ah tak — to vás lituju!“

Podhola v duchu soptil.

„Strýče Kudrno, není-li ještě v Dole, tak nevím. Já zběhal celý les — avšak tu je nejblíže: pojďte za mnou!.“

Nečekaje, nestaraje se o strýce přímo křovím a houštinou mířil v tu stranu k „Malému dolu“.

Kudrna za ním.

„Pomoz mně, Kudrno, nenechávej mne…“

„Oj, mrštný ženichu, popil si!“

Starý granátník nestačil Jeníkovi, za Kudrnou se opět pachtil Podhola, prostovlasý. Čepici byl ztratil.

Pracně se prodíral houštinou, byl jako rozbit, všechny údy ho bolely. Hmatal po kapsách: většina vršků ta tam! Tolik neštěstí a nehody najednou!

Jeník zastaviv se na výšině po Dole se rozhlížel. Ale ne po lesních žínkách. Dol tichý jako dřímající, a tam, hle! Pod javorem něco se bělá. Sběhl přímo se stráňky, kvapil přes palouk, a již stál pod stromem. Chtěl zavýsknout, chtěl strýce zavolat, ale umlkl. Tu seděla opřena jsouc hlavou o kmen javorový a tiše dřímala. Viděl v šeru ubledlou její tvář, slyšel její pokojný, tichý dech. Loktuše spadla jí na ramena, ruce na klíně spočívající byly sepjaty.

Nakloniv se k ní, za ruku ji chopil a tiše jménem ji volal.

Vytrhla se ulekaně, ale poznavši jej vzkřikla radostně.

„Nehněváš se na mne, Toničko?“

„Pojď odtud! Pryč odtud! Vyveď mne!“

„Počkej chvilenku, podívej se tam!“

Na vršku se zjevil Kudrna a za ním namáhal se Podhola.

„Strýc je to, Toničko! Hledá tě také!“

„Strýče, strýče!“ zajásalo děvče, zcela změněné radostí, a chvátajíc mu s Jeníkem vstříc.

Chtěl hučet a se zlobit, co to vyvedla, ale nemohl. Podhola stál nedaleko, jsa na rozpacích.

„Vidíš, Toničko, také můj strýc je tady; přišel dosvědčit, že nejsi divousem. Teď přestanete bránit: viďte? Sám jste se přesvědčil,“ pravil Jeník blíže pokročiv.

„Budete mlčet?“ — odvětil tento drže ruce na kapsách. — —

Cestou zpáteční opírala se Tonička o svého Jeníka.

Strýcové šli vzadu.

„Ten Důl!“ pravilo blažené děvče. „Teď už jistě umlknou.“

„Toničko, víš, cos mně slíbila? Že povíš, co se ti v noc svatojanskou bude zdát? Co se ti zdálo tam pod javorem?

Pohlédla mu, usmívajíc se, do očí a řekla: „Už se mně sen vyplnil.“

„Ty vršky! — Ó, ten vandrovní!“ mumlal vzadu Podhola. — —

Za rosy časně zrána byla už Rousková na mezi. Sekla několikráte lesklým srpem do trávy, tu ozval se za ní hlas: „Necháte toho!“

Podhola se tak na ni rozezleně rozkřikl. Chtěla si už vyjet, ale žasem umlkla. Jeník, Tonička, Kudrna jdou od lesa. — To byl blesk z čista jasna.

Šli lidé do práce, potkávali noční poutníky. A než na mši odzvonili, věděli lidé po vsi už všechno.

„Tak tedy není divousem?“

„Jak pak by byla? Vrátila se z ‚Malého dolu‘!“

„Vždyť jsem to vždycky říkal!“

„To víš, lidé toho napovídají!“

Tak kmotry hovořily, a Tonka byla zase hodná, čistá jako padlý sníh. Bára Krčmářová zlostí plakala, a Rousková měla po posvícení. Žádných darů tu ani onde, vše se svezlo na její hlavu.

Podhola Jeníkovi ze strachu o sebe nebránil. — Synovec i Kudrna slíbili, že budou mlčet, a pro jistotu vyzval poručník Matěje, aby si pro korec žita přišel. —

Jeníkovi vymoženo teď snadno vrchnostenské svolení, a Kudrna také nebránil.

Hrozba Jeníkova se nesplnila. Ženil se zároveň se strýcem, neboť Rosůlková vidouc nezbytí a nemajíc jiného povolila prosbám zamilovaného vdovce.

Bylo slávy, hluku a radosti! Podhola se jen láskou rozplýval; ale než půl léta minulo, poprvé se na zlost opil.

Jeník však nelitoval, a „divous“ byl také spokojen.
{{Konec formy}}

{{Poznámky pod čarou}}

[[Kategorie:Povídky]]</text>
      <sha1>s661lvuv55ieyy3vvbjupxk04yquait</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Polární moře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97707</id>
    <revision>
      <id>333683</id>
      <parentid>333662</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T15:53:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>náhrada znaku z jiné abecedy; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>333683</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6502" sha1="l2odvuefqukkzqgv72dl30c0oayxiqp" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | PŘEDCHOZÍ = Polární led
  | ČÁST = Polární moře
  | DALŠÍ = Polární plavby
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Polární moře
  | AUTOR = [[Autor:Václav Nový|Václav Nový]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1903. S.&amp;nbsp;73.
  | ONLINE = {{Kramerius|mzk|f702b9e0-05a2-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Severní ledový oceán
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Jižní oceán|Jižní oceán]]
}}

{{Forma|proza}}
'''Polární moře''' neboli {{Prostrkaně|Ledové moře}}. Třeba dělati rozdíl mezi severním (arktickým) '''p'''-m '''m'''-m, které jest uzavřeno, a jižním (antarktickým), které jest jenom částí okeánu některého. Nám jde předem o vymezení hranic '''m. p'''-ho. Kommisse geografické společnosti londýnské navrhla r. 1845 za hranici polární kruh, s čímž se ostatně možno shodnouti. Severní moře jenom málo souvisí s ostatními okeány, a to: s okeánem Tichým jenom průlivem Beringovým, mělkým, a také s okeánem Atlantským jenom v malé šířce. Ale na jižní polokouli jest tomu jinak; tam máme otevřené moře, proto již Herschel navrhoval zvláštní moře Jižní. Ratzel navrhuje 40° j.&amp;nbsp;š. za hranici, jež i jinak velmi dobře se hodí, spadajíc skoro v jedno s hranicí isothermy 10°. Jinak morfologické hranice nemáme. Zcela jinak ovšem moře severní, jež jest morfologicky dobře omezeno jednak pobřežím tří kontinentů a na místech, kde souvisí s ostatními okeány, aspoň podmořskými hřbety, na nichž potom vyčnívají ostrovy; zvl. mezi Grónskem a Evropou: Island, Faröry, Shetlandy, ano i v průl. Davisově máme podmořský práh. Na jihu tomu tak není, tam hloubky okeánů pokračují až k Antarktidě. Plocha moře arktického činí asi 13&amp;nbsp;mill. ''km''², a dnes po cestě Nansenově zcela určitě můžeme tvrditi, že na severu převládá moře. Dříve se myslilo, že tam jest moře jenom mělké, ale Nansen shledal hloubky až 4000&amp;nbsp;''m''. Moře severně Evropy, moře Barendszovo, jest ovšem mělké, poněvadž jest to vlastně jenom ponořená pevnina, jejíž části se nám ukazují ještě v ostrovech severně Evropy, a jenom k Nové Zemlji jest strouha poněkud hlubší. Severně Špicberk potom hloubky přibývá. Také podél celého pobř. Asie jest mělko, ač na př. Bílé moře má přes 300&amp;nbsp;''m'', což jest hloubka na pobř. dosti veliká, jenom že název moře by žádal hloubky větší. O vnitřním '''p'''-m '''m'''-ři víme jenom z výpravy Nansenovy, jenž od ostr. Novosibiřských k severu začal měřiti značné hloubky, všude přes 3000&amp;nbsp;''m'', a jest přesvědčen, že severní moře jest bassin nejméně 4000&amp;nbsp;''m'' hluboký. Tyto hloubky měřeny také severně země cís. Frant. Josefa a Špicberků, a schází nám jenom ještě další měření, abychom mohli dokázati, že jest jenom pokračováním hladiny mezi Špicberky a Grónskem, kde švédská výprava měřila 4850&amp;nbsp;''m'' na 78° s.&amp;nbsp;š. Jinak máme v zálivech moře arktického jenom malé hloubky, ale máme také málo měření. Ta jsou konána jenom na pobřeží. Na celém pobřeží měřeno jenom do 100&amp;nbsp;''m'' hloubky, nebo něco málo přes ně, jenom v zálivu Baffinově měřeno 180&amp;nbsp;''m'' a v zálivu Hudsonově 200&amp;nbsp;''m''. Z pozorování Nansenova můžeme souditi dále na {{Prostrkaně|proudy}} v '''m'''-ři '''p'''-m. Nansen pozoroval na povrchu teplotu −2°&amp;nbsp;C. a teplotu tuto měla voda až do 200&amp;nbsp;''m'', ale hlouběji potom stoupala až na +1°&amp;nbsp;C, potom jí zase ubývalo, ke dnu zase stoupla, ale na dně samém byla zase negativní. Tu můžeme snadno souditi s Nansenem, že jest nám tam činiti s. účinky teplého proudu Golfového, jenž jest tam vháněn a jejž v tomto archipelu na březích západních snadno jest znamenati. Vniká tam cestou západně Špicberkův a země Frant. Josefa. Jiný proud jde tam asi z průlivu Beringova k severu, týž proud, jenž také nesl loď Jeanette, a jako náhradou do okeánu Atlantského jde potom podél vých. pobř. Grónska studený proud arktický, jenž na jihu Grónska spojuje se s jiným, jdoucím ze zál. Baffinova a přinášejícím mnoho ledu. Tento proud arktický jest pro Evropu velmi důležitý; způsobujeť často veliké ochlazení u nás. Že by nosil ledové hory, v tom bylo nadsazováno. Proud Golfový jest zase velikým dobrodiním krajům severním. Měnívá se obdobně a s ním také podnebí arktické.

Dnes ovšem '''p. m.''' u Špicberků nemá té důležitosti, jako jindy, kdy tam byl velmi výnosný rybolov, kdy i války vedeny o přední moc v tamních krajinách mezi Hollanďany a Angličany, ale má i dnes přece svou důležitost zase ve směru jiném. Dnes moře u Antarktidy je skorem důležitější pro lov tuleňův a hojnost guana na ostrovech zejména v moři Rossově. Že severní moře ode dávna mnohem více bylo navštěvováno než jižní, to má svou příčinu v tom, že tam sahá země mnohem dále, a kdyby se loď ztroskotala, mají cestovatelé kam se utéci, aniž jim třeba obávati se hladu; kdežto na jihu jest moře volné, širé, tam cestovatelé nemají naděje, že by se mohli zachrániti na zemi, a kdyby se tak i stalo, co jim to pomůže, když tam jsou ostrovy bez života. — Směr proudů v moři nám velmi dobře určují ledové hory, které svou největší částí jsou v moři. Nejsou nám tedy jenom předmětem obav, ale také ve mnohém vůdcem. Pomocí jich mohlo se soudili také na proudy v Antarktidě, a sice soudí se na proud z jihu jdoucí v moři Weddellově, ač tam Neumayer kreslí proud jdoucí k jihu, potom jižně ostr. Kerguelenových, kde se objevuje ledu nápadně málo, také na teplý proud jdoucí tam od severu, v moři Rossově zase proud od vých. jdoucí, jenž potom u země Victoria se dělí, jedna čásť jde k sev. a druhá zpět podél ledové stěny. Potom vůbec studené proudy, jež narážejí na západní břehy jižních kontinentů, mají tam svůj původ a náhrada za tuto vodu jde tam od rovníka, jak konstatovaly výpravy »Gazelle« a »Challenger«. — Co se týče solného obsahu vody antarktické, pozorujeme tam veliké stoupání solnatosti v hloubce nad 100&amp;nbsp;''m''. ''[[Autor:Václav Nový|Nový.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>l2odvuefqukkzqgv72dl30c0oayxiqp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Polární výpravy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97711</id>
    <revision>
      <id>333682</id>
      <parentid>333669</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T15:53:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>náhrada znaku z jiné abecedy; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>333682</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="31701" sha1="jcd527jn4lynu1p1y3kyrd4wprelexa" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | PŘEDCHOZÍ = Polární světlo
  | ČÁST = Polární výpravy
  | DALŠÍ = Polární výška
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Polární výpravy
  | AUTOR = [[Autor:Václav Nový|Václav Nový]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1903. S.&amp;nbsp;75–82. {{Kramerius|mzk|f785a580-05a2-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Polární výpravy''' měly s počátku ráz ponejvíce obchodní, hledání totiž cesty do Indie a Číny. Dnes důležitost jejich vězí ne tak v dosažení pólu, jako spíše v tom, jak najíti cestu k němu. Pak kupí se kolem nich řada otázek geofysikálních, biologických, okeánografických a o magnetismu zemském. Máme výpravy k pólu sev. a jižnímu.

{{Prostrkaně|Výpravy k severnímu pólu.}} První známou cestu k severu podnikl kolem r.&amp;nbsp;325 př. Kr. {{Prostrkaně|Pytheas z Massilie}}, jenž došel až na ostrov Thule, nejspíše některý z ostrovů Shetlandských. Teprve 1000 let později, kolem r.&amp;nbsp;725 po Kr., dostali se {{Prostrkaně|irští mniši}} na Faröry a zarazili první sídlo na Islandě. Odtud však byli brzy potom vypuzeni {{Prostrkaně|Vikingy}}, normanskými plavci, z nichž první, {{Prostrkaně|Naddothr}}, přistěhoval se na Island kolem r.&amp;nbsp;867 a dal zemi jméno Snäland — t.&amp;nbsp;j. země sněhová. V týchž letech objevuje se nám také jméno Grónska, jež objevil {{Prostrkaně|Eirik Rudý}}, načež jeho syn {{Prostrkaně|Bjarn}} objevil r.&amp;nbsp;998 východní pobřeží severní Ameriky. Po objevech normanských nastala veliká přestávka. Teprve r.&amp;nbsp;1497 a 1498 dostal se Benátčan {{Prostrkaně|Giovanni Caboto}} a po něm {{Prostrkaně|G.&amp;nbsp;Cortereal}} na pobřeží Labradoru, v domnění, že jest na východních březích Asie. Ale když mínění ono ukázalo se mylným, kolem Afriky pak nebylo možno se dostati do Asie, Angličané a Hollanďané, kteří tam měli největší zájmy, byli nuceni hledali cestu jinudy, a tím byl dán popud k plavbám polárním, jednak směrem sz., jednak sv. O cestu {{Prostrkaně|severozápadní}} pokusil se r.&amp;nbsp;1517 {{Prostrkaně|Sebastiano Caboto}}, když však pokus ten se nezdařil, obrácen zřetel ke směru {{Prostrkaně|severovýchodnímu}}. Popud k plavbám v tomto směru vyšel od svob. pána Sig. {{Prostrkaně|Herbersteina}}, jenž r.&amp;nbsp;1549 vydal dobré dílo o Rusku. Tam správně kreslí moře Bílé, dále pobřeží severní až k řece Obi, která mu pramení v Číně, blízko pramenů pak město Peking. Když Angličané viděli, že jest možno dostati se tímto směrem do Číny, obrátili pozornost svou k těmto plavbám. Hned r.&amp;nbsp;1553 anglická společnost obchodní vypravila tři lodi, z nichž jedna, jíž velel {{Prostrkaně|Stephen Borough}}, šťastně oplula mys Severní a dostala se až k ústí Dviny. V Moskvě sjednána výhodná smlouva obchodní s Rusy. Hned po roce, 9.&amp;nbsp;čna 1556, {{Prostrkaně|Borough}} dostal ze ze zátoky Mezeňské až do průlivu Jugorského a r.&amp;nbsp;1580 {{Prostrkaně|Arthur Pet a Charles Jackman}} dostali se do moře Karského. Tím však také ruská obchodní společnost, nyní »moskevskou« nazývaná, úlohu svou dohrála. Angličané obrátili se na výzkum směrem sz., který také delší dobu již odpočíval. R.&amp;nbsp;1576 {{Prostrkaně|Martin Frobisher}} dostal se do zálivu, po něm později nazvaného, při zemi Baffinově a na své třetí cestě r.&amp;nbsp;1578 dostal se do průlivu Hudsonova. Po 7&amp;nbsp;letech r.&amp;nbsp;1585 vydal se {{Prostrkaně|John Davis}} do týchž končin.

Po Angličanech ujali se cesty severových. na konci XVI. stol. {{Prostrkaně|Hollanďané}} a vyhlásili na objevení cesty této odměnu 25.000&amp;nbsp;zl. Roku 1594 vystrojeny vládou hollandskou 3&amp;nbsp;lodi, z nichž jedné velel {{Prostrkaně|Willem Barendsz}}, aby pluly k ostrovu Vajgači a potom, pokud bude možno, hledaly volné moře. Barendsz dostal se až k sev. mysu Nové Zemlje, ale nemoha pro led dále, plul k jihu a tam u ostr. De Longova setkal se s Nayem, jenž se dostal až do moře Karského. Nová výprava, podniknutá r.&amp;nbsp;1596, objevila ostrov Medvědí a Špicberky, ale Barendsz na této cestě zahynul.

Oběma směry, severových. i severozápadním, hledal cestu {{Prostrkaně|Henry Hudson}}, jehož úmyslem vlastně bylo přes pól dostati se do Číny. Hlavní objev jeho spadá do Ameriky, kdež na první cestě r.&amp;nbsp;1609 objevil řeku po něm nazvanou, na poslední pak cestě r.&amp;nbsp;1610 plul kolem jižního Grónska, úžinou Davisovou, dále úžinou, jež po něm nazvána Hudsonovou, až dospěl do nejjižnější části zálivu Hudsonova, kdež v zátoce James Bay přezimoval a potom, od zrádného mužstva opuštěn, zahynul. Nešťastný osud Hudsonův dal podnět k mnoha výpravám, jež měly jednak pátrati po zahynulém, jednak pokračovati v objevu jím započatém. Tak r.&amp;nbsp;1612 vysláni Thomas {{Prostrkaně|Button}} a kap. {{Prostrkaně|Ingram}} na lodích »Resolution« a »Discovery«. Button dostal se až k záp. pobřeží zál. Hudsonova, domnívaje se, že již jest u východního pobřeží Asie, a plul na jih, kde přezimoval v ústí řeky Nelson. Druhý rok konstatoval ostrovní ráz Southamptonu. Kapitán {{Prostrkaně|Gilbon}} na lodi »Discovery« r.&amp;nbsp;1614 doplul jenom do průlivu Hudsonova. R.&amp;nbsp;1616 W.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|Baffin}} pronikl v Baffinově moři až k 78° s.&amp;nbsp;š. a spatřil volný průliv k severu (Smith Sund), ale pro překážky ledu musil se dáti podél vých. břehů země Baffinovy k jihu, při čemž spatřil Jones Sund zamrzlý a průliv Lancasterský. Ač úspěchy byly znamenité, přece prohlásil Baffin, že není průchodu ani na severu ani na západě. Tak veškeré pokusy na dlouho ustaly.

Také směrem severových. po Barendszovi mimo {{Prostrkaně|Hudsona}} v XVII. stol. mnoho nevykonáno, ale přece vykonáno něco, co zůstaveno jenom smělým kozákům ruským, totiž prozkoumati celé pobřeží sev. Asie. R.&amp;nbsp;1581 náčelník donských kozáků {{Prostrkaně|Jermak Timofejevič}} překročil prvou sibiřskou řeku a potom kozáctvo šířilo se dále po celé Sibiři. Tak r.&amp;nbsp;1610 dostali se kozáci po Jeniseji až k Ledovému moři, r.&amp;nbsp;1639 až k Indigirce a r.&amp;nbsp;1648 kozák Semen Děšněv, obepluv poloostrov Čukčův, dokázal, že Starý svět nesouvisí s Novým. Jenom že tato památná plavba zůstala západu úplně neznáma, tak že Petr I. Veliký pokládal za svou povinnost, dáti prozkoumati plavbou východní ohraničení říše Ruské. Úkolem tím pověřen Vít {{Prostrkaně|Bering}}, jenž r.&amp;nbsp;1728 plavil se od vých. břehů Kamčatky k severu a proplul také průlivem mezi Asií a Amerikou. Hned po návratu Beringově vystrojena jiná výprava, tak zv. II. výprava kamčatská, jeden z největších vědeckých podniků, jež vůbec kdy byly předsevzaty. Počátek učinili {{Prostrkaně|Muravjev}} a Pavlov v l.&amp;nbsp;1734—43. Vypluli z Archangelska, dostali se do moře Karského, ale k Obi proniknouti nemohli. To se podařilo jiným dvěma důstojníkům: {{Prostrkaně|Malyginovi a Skuratovu}} v l.&amp;nbsp;1736 a 1737, kteří první dostali se mořem Karským do ústí Obi. R.&amp;nbsp;1738 podařilo se {{Prostrkaně|Owczynovi}} dostati se z ústí Obi do ústí Jeniseje a nyní jednalo se o cestu z Jeniseje do Leny. R.&amp;nbsp;1741 vydal se {{Prostrkaně|Laptěv}} ze zátoky Chatangské směrem k zátoce Tajmyrské. Zatím kormidelník jeho {{Prostrkaně|Čeljuskin}} měl postupovat od Jeniseje a mapovati pobřeží až k ř. Pjasině. Obě výpravy se skutečně spojily, jenom že nejsevernější bod poloostr. Tajmyrského zůstával neprozkoumán. To vykonal r.&amp;nbsp;1743 Čeljuskin sám. Obešel nejsevernější bod na 77½° s.&amp;nbsp;š., jenž dosud nese jeho jméno. Dmitrij {{Prostrkaně|Laptěv}} dostal se šťastně r.&amp;nbsp;1741 až k m. Baranovovu. Výzkumy ruské byly dovršeny tím, že objeveny ostr. Novosibiřské r.&amp;nbsp;1770 ruským kupcem {{Prostrkaně|Ljachovem}} a po něm nazvány. R.&amp;nbsp;1760 {{Prostrkaně|Loškin}} dostal se úžinou Karskou na východní břehy Nové Zemlje a 8&amp;nbsp;let později lieut. Rozmyslov aspoň částečně objevil pozdější průliv Matočkin. Tak bylo seznáno pobřeží arktické Asie, kdežto v Americe jsme v tomto ohledu o celých 100&amp;nbsp;let zpátky. Jediné, co v tomto směru po moři učiněno k vyzkoumání pobřeží Sev. Ameriky, učinil r.&amp;nbsp;1778 {{Prostrkaně|James Cook}}, jenž z jižních vod pluje průlivem Beringovým do Ledového moře dostal se na pobř. amer. až k 70° 44′ s.&amp;nbsp;š. Tu však narazil na překážky ledové tak mocné, že se musil vrátiti. Ani po zemi v této končině mnoho nevykonáno. Vidíme, že jenom {{Prostrkaně|Samuel Hearne}} r.&amp;nbsp;1769—72 učinil pokus vyhledati onu řeku, od níž Indiáni přinášejí měď (''Coppermine River''), což se mu také podařilo, a po jejím toku dostal se až k ústí. Dále zašel skotský kupec {{Prostrkaně|Alex. Mackenzie}}, jenž r. 1789 plavil se po řece t. jm. až k jejímu ústí. Tak vidíme, že celé stol. XVIII. nebylo šťastno výsledky v polár. končinách, a proto také není divu, že zájem o výpravy ochaboval.

Popud k novým výpravám vycházel od Angličanů. Ti měli tam největší zájmy: byl totiž na severu hojný lov tresek a velryb, a taková velmoc námořní, na jakou Anglie začala se vyvíjeti, potřebovala nutně otužilých plavcův, a ti mohli jenom tam se otužiti. Proto vláda anglická vypsala odměnu na objevení cesty sz. a r.&amp;nbsp;1818 vyslán {{Prostrkaně|John Ross}} na lodi »Isabella« zátokou Baffinovou. Ten plul až k průl. Smithovu, ale pokládaje ho jenom za záliv, obrátil se a plul k jihu, při čemž veplul do průlivu Lancasterského, zde pak upustil od další cesty. Na to r.&amp;nbsp;1819 vyslán {{Prostrkaně|Parry}} s loďmi »Hecla« a »Griper«, aby výzkumy Rossovy opravil. Parry po mnoha svízelích dostal se 1.&amp;nbsp;srpna 1820 až na 113° 54′ 43″ z.&amp;nbsp;d. a spatřil k jihu novou zemi, již nazval Banksovou. Dále k západu nemohl, musil se vrátiti. R.&amp;nbsp;1821 vypravil se znovu, a to do zálivu Hudsonova, tudy míně najíti cestu sz. Přezimoval na poloostrově Melvillově, a tam se dověděl, že dále k severu jest cesta volná. Plul tam tedy a dostal se do úžiny, která nazvána podle lodí, na kterých plul, Fury a Hecla. Nemoha dále, obrátil se na zpáteční cestu a vrátil se skorem zároveň s Franklinem domů. Po svém návratu Parry učinil nový návrh: on měl plouti úžinou Barrowovou, Beechey úžinou Beringovou, Franklin jíti po zemi od ř. Mackenzie a kap. Lyon vyslán k prozkoumání poloostrova Melvillova. Tentokráte však, r.&amp;nbsp;1824, nebyl šťasten, nemohl proniknouti průlivem Prince Vladaře k severu, byl nucen tam přezimovati a r.&amp;nbsp;1825 musil tam zanechati loď »Fury« jako vrak; přece tam však zřídil skladiště z potravin, jež se osvědčilo velmi dobrým. Také výprava Beecheyova zůstala bez výsledku, dostala se jenom k Point Barrow. Ani výprava Lyonova se nezdařila. John {{Prostrkaně|Franklin}} vydal se r.&amp;nbsp;1825 k Vel. Medvědímu jezeru, kdež si zbudoval srub Fort Franklin. Provázeli jej {{Prostrkaně|Back a Richardson}}. Dosáhli šťastně ústí ř. Mackenzie. Tam se rozdělili. Franklin šel na západ, kdež se měl spojiti s Beecheyem. Došel až k 148° 52′ z.&amp;nbsp;d. Beechey zase vyslal Elsona, jenž došel až k m. Barrowovu, a tak se nesetkali. R.&amp;nbsp;1827 Parry s J. Cl. Rossem a Crozierem na lodi »Hecla« pluli na Špicberky a dostali se až k 82° 43′ sev. š. Tím, že tam nalezli moře volné, vyvrátili tehdejší domnění, že jest na severu jenom jediná souvislá plocha ledová. Po 35denním namáhavém pochodu vrátili se domů. Roku 1829 vydal se {{Prostrkaně|John Ross}} se svým synovcem {{Prostrkaně|Jamesem Cl. Rossem}} na parníku »Victory«, kterého poprvé užito k výzkumům polárním, hledat průchod směrem sz. Parník se jim neosvědčil. Propluli úžinou Lancasterskou do zálivu Prince Vladaře, a tam byli nuceni přezimovati. R.&amp;nbsp;1831 objeven J. Cl. Rossem magnetický pól na sz. břehu Boothie Felix 70° 5′ s.&amp;nbsp;š. a 96° 46′ z.&amp;nbsp;d.; ježto však ani r.&amp;nbsp;1832 nebylo naděje někam se s lodí dostati, dali se směrem tam, kde ztratil Parry loď »Fury«, kdež jim zanechané jím zásoby dobře posloužily, a násl. léta, třikrát přezimovavše, dostali se na dvou člunech, zhotovených z lodi »Fury«, do průl. Lancasterského, kdež byli přijati na loď »Isabella«, která byla již vyslána pátrati po nich. Tak po 4½leté nepřítomnosti Ross vrátil se domů, mnoho vykonav, ale přece jenom pořád cesta sz. zůstávala neotevřená. Docelení známosti pobřeží severoamer. a dovršení výzkumů Franklinových, prozkoumání zbývající části pobřeží k m. Barrowovu a také od úžiny Deasovy k poloostr. Boothia Felix jest zásluhou úředníků Hudsonské společnosti {{Prostrkaně|Dease a Thom. Simpsona}}, kteří r.&amp;nbsp;1837 z ústí řeky Mackenzie dostali se na západ až k m. Barrowovu, kdežto {{Prostrkaně|Richardson a Kendall}} dostali se z ústí ř. Mackenzie zase až k ústí ř. Coppermine. Potom {{Prostrkaně|Simpson}} po ř. Coppermine dostal se do moře, proplul úžinou Ocasovou a r.&amp;nbsp;1839 dostal se až na zemi krále Viléma. Pak již mnoho nescházelo k úplné cestě podél pobřeží severoamerického. Jenom bylo třeba spojení mezi severní cestou, která šla průplavem Lancasterským a úžinou Barrowovou, a jižnější, při pobřeží. K spojení jich obou bylo třeba neblahého osudu {{Prostrkaně|Franklinova}}, jenž r.&amp;nbsp;1845 vypravil se na lodích »Erebus« a »Terror« s kap. {{Prostrkaně|Crozierem a Fitzjamesem}}, aby cestou, po které byl se bral Parry ze zálivu Baffinova, pronikli přímo k průlivu Beringovu. Ze zál. Melvillova poslali poslední zprávy. Když po celá 3&amp;nbsp;léta žádná zpráva o nich nepřicházela, nastaly ovšem obavy. Tím také začíná se perioda výprav k vyhledání Franklina, jichž se účastnili hlavně {{Prostrkaně|Kennedy, Bellot, Belcher, Inglefield, Keilet, Mac Clintock, Mac Clure, Collinson, Kane, Rae, Schwatka}} a&amp;nbsp;j. (v.&amp;nbsp;t. a srv. {{Prostrkaně|{{Heslo|Franklin (osoby)|Franklin}}}} 2).

V ten čas zaměstnávala učence otázka, zda jest kolem pólu volné moře či pevnina. Penny spatřil tam úžinou Smithovou volné moře a po něm byli téhož mínění Inglefield a Kane. Naproti tomu John Ross a Baffin pokládali průl. Smithův jenom za záliv. I vypravil se tam r.&amp;nbsp;1860—61 I.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|Hayes}}, jenž dostal se až k 81½° s.&amp;nbsp;š. a přezimoval v zátoce Foulke. Domníval se, že objevil volné moře, vida aspoň na obloze černý odlesk. {{Prostrkaně|Petermann}} měl za to, že Grónsko spojeno jest přes pól se zemí Wrangelovou, a potom pokládal za lepší cestu z ostr. Špicberských. Zatím vypukla válka a následující výprava mohla býti poslána až r.&amp;nbsp;1871. Jest to Charles Francis {{Prostrkaně|Hall}}, dobře obeznámený se svízeli polárními, a s ním zkušení průvodci již dřívějších výprav, Morton a Emil Bessels. Na lodi »Polaris« dosáhli nejsev. místa Kaneova a nyní viděli, že moře Kaneovo jest vlastně jenom průlivem Robesonovým, ale dále k severu viděli ještě volné moře, jež nazváno Lincolnovým. Přezimováno v zátoce Polaris na zemi Hallově a tam zemřel Hall. Viděli pobřeží Grónska na 82° 26′ s.&amp;nbsp;š. zahýbati se k sv. Když zásoby docházely, výprava dala se na cestu zpáteční. R.&amp;nbsp;1875 vystrojeny dvě lodi, »Alert« a »Discovery« s úkolem, aby pronikly co možná k severu, a to týmž směrem, v kterém obě předcházející, ač Petermann horlivě nabádal ke směru druhému, sv. Vůdcem byl {{Prostrkaně|George S. Nares}}. Přezimovali na zemi Grantově, severněji než »Polaris«. Na cestách v zimě konaných do Grónska pozorováno pobřeží rychle na východ se zahýbající, čímž ostrovní ráz Grónska znova potvrzen, a na zemi Grantově dosáhl Markham 83° 20½′, kteroužto šířku Lockwood o 6&amp;nbsp;let později jenom o 10′ překonal. Roku 1868 k popudu Petermannovu vypravena loď »Germania« s vůdcem {{Prostrkaně|Koldeweyem}}, jež měla prozkoumati břehy východního Grónska, ale pro nepříznivé okolnosti dostati se tam nemohla a musila se vrátiti na Špicberky, kdež prozkoumala zátoku Hinlopen. Na to r.&amp;nbsp;1869 vypravena nová loď s vůdci {{Prostrkaně|Koldeweyem a Hegemannem}}, aby podél vých. pobřeží Grónska pronikli co možná k severu. Dostali se až k 77° s.&amp;nbsp;š. a na zpáteční cestě objevili fjord cís. Frant. Josefa. Tak ani touto cestou nemohlo se dojíti pólu.

Mimo pokusy konané vládou ruskou k celému obeplutí břehů sibiřských dály se také pokusy úžinou Beringovou. Tak r.&amp;nbsp;1816 {{Prostrkaně|Adam a Jan Krusenstern}}, r.&amp;nbsp;1817 {{Prostrkaně|Kotzebue, Golovin, Bellingshausen}}, v letech 1821—23 Francouzi {{Prostrkaně|Wrangel a Anjou}}, z nichž prvý prozkoumal pobřeží od m. Baranovova až k m. Severnímu a slyšel zároveň, že severně od m. Jakanu jest země, kterou potom objevil Th. {{Prostrkaně|De Long}}. Země nazvána ostr. Wrangelovým a průliv mezi ní a pevninou De Longovým. Také na východě Grónska a na severu Evropy pokračováno ve výzkumech po pracích Scoresbyových a Claveringových. Dán W.&amp;nbsp;A. {{Prostrkaně|Graah}} pronikl až k 65° s.&amp;nbsp;š. na východním pobřeží Grónska, r.&amp;nbsp;1833 nešťastná výprava franc. »La Lilloise«, jež v grónském ledu zmizela s vůdcem {{Prostrkaně|Bossevillem}} a mužstvem o 82&amp;nbsp;hlavách. V týž čas, co Wrangel podnikl svou cestu, {{Prostrkaně|Lütke}} odebral se na Novou Zemlji a konal tam pozorování meteorologická r.&amp;nbsp;1827. O 10&amp;nbsp;let později, r.&amp;nbsp;1837, Rus {{Prostrkaně|Baer}} pokusil se vniknouti do moře Karského, a když se mu pokus nezdařil, konal na Nové Zemlji pozorování botanická, zoolog. a geologická. R.&amp;nbsp;1827 Bart. {{Prostrkaně|Lövenigh, Keilhau a Bravais}} dostali se za velmi příznivého léta na ostrov Medvědí a Špicberky, kamž r.&amp;nbsp;1837 {{Prostrkaně|Sven Lovén}} podnikl svou druhou výpravu vědeckou. Špicberky byly vůbec hojně navštěvovány, protože tam byl velmi výhodný lov ryb. K důkladnému seznání Nové Zemlje přispěli {{Prostrkaně|Pachtusov a Moizejev}}. Od nich máme také mapu východního pobřeží Nové Zemlje. R.&amp;nbsp;1843 zabýval se astronomickým určováním na poloostr. Tajmyrském {{Prostrkaně|Middendorf}} a ztvrdil tam udání Celjuskinova, jimž se již počalo nedůvěřovati. Tam také zvěděl, že led v letních měsících žene se k severu; jím také nastává malá přestávka v cestách směrem severovýchodním.

Za to v severním moři Ledovém po Lovénovi do r. 1873 neméně než 5 výprav vykonáno: {{Prostrkaně|Otto Torell, A. Nordenskjöld, Palander, Chydenius, Malngreen, Dunér, Blornstrand}}, přičemž topografie Špicberků velice zdokonalena, a při tom také dály se pokusy o plavbu při pobřeží do moře Karského. Tak r.&amp;nbsp;1863 Švéd {{Prostrkaně|Elling Carlsen}}, jenž veplul do moře Karského a nenašel tam žádný led, a podobně {{Prostrkaně|Palliser}}, Ed. {{Prostrkaně|Johannesen}} r.&amp;nbsp;1869 a J.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|Lanont}}. Konečně r.&amp;nbsp;1870 podle přání Petermannova {{Prostrkaně|Heuglin}} s hr. {{Prostrkaně|Waldburg-Zeilem}} pronikli až k východnímu pobř. Špicberků, r.&amp;nbsp;1871 {{Prostrkaně|Rosenthal}} dosáhl Nové Zemlje a Rakušané {{Prostrkaně|Payer a Weyprecht}}, proniknuvše až k 78° 43′ s.&amp;nbsp;š., nalezli východně od Špicberků moře volné. R.&amp;nbsp;1872 podařilo se pomocí hr. Wilczka a Zichyho vypraviti loď »Tegetthof«, jejímiž vůdci byli {{Prostrkaně|Payer a Weyprecht}}, s úkolem dostati se do průlivu Beringova a při tom prozkoumati moře na v. od Nové Zemlje. Ale okolnosti nepříznivé jim zavřely loď do ledu a tak byli hnáni k severu, kdež nalezena nová země a nazvána zemí cís. Františka Josefa (viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Františka Josefa země}}}}). V týž skoro čas podařilo se slavnému polárnímu cestovateli A. E. {{Prostrkaně|Nordenskjöldovi}} provésti, co již bylo dávno touženým přáním, najíti totiž cestu sv. R.&amp;nbsp;1875 dostal se do moře Karského a po řece Jeniseji až do nitra Asie, čímž obchodní dráha do Sibiře byla otevřena. Podobně r.&amp;nbsp;1876 objevil ostrov Sibirjakova. Uvažoval pak, že musí býti podél celého pobřeží volná cesta, poněvadž tam ústí veliké řeky s vodou poměrně teplou. R.&amp;nbsp;1878 doprovázen 3&amp;nbsp;loďmi plul na parníku »Vega« stále pokojně, až od m. Baranovova nastaly překážky ledu a v zátoce Koljučinské třeba bylo přezimovati. Potom opravuje po celé cestě mapu pobřeží, dostal se kolem m. Východního do Tichého okeánu a domů, čímž podal důkaz, že jest možná cesta sv., ale že jest také nepraktická. Když za přezimování nepřicházely o Nordenskjöldovi žádné zprávy, Sibirjakov vystrojil loď »A.&amp;nbsp;E. Nordenskjöld«, jež však v Japanském moři se porouchala, a potom J.&amp;nbsp;G. {{Prostrkaně|Bennet}}, vlastník světového listu amer. »New York Herald«, koupil loď již ve vodách polárních osvědčenou, »Pandora«, a pode jménem »Jeanette« s kap. G.&amp;nbsp;W. {{Prostrkaně|De Longem}} v čele poslal ji vyhledat Nordenskjölda. Ze San Franciska r.&amp;nbsp;1879 vypluto do zál. Koljučinského. Tam zvěděl De Long o odplutí Nordenskjöldově, proto se dal směrem k sev., ale u ostr. Herald zamrzla loď a hnána nejvíce na sz., při čemž také objeveny osamělé ostr. Jeanette a Henriette. Ale loď neodolala tlaku ledu a r.&amp;nbsp;1881 se ponořila. Mužstvo hledělo se zachrániti k ústí Leny. Po cestě objeven ještě ostrov Bennetův. Ale nedostali se ani všichni na pobřeží k ústí Leny, a z těch, kdo se tam dostali, také mnozí zahynuli. K vyhledání zmizelých poslán od Spojených Obcí kap. {{Prostrkaně|Hooper}}, potom {{Prostrkaně|Berry}}, jenž úžinou Beringovou vjel do moře Polárního a znova konstatoval ostrovní povahu země Wrangelovy. Výsledek všeho byl, že nalezena mrtvola De Longeva i jiných druhů.

Novým mezníkem v dějinách objevů severních jest založení spolku pro '''p. v.''' r.&amp;nbsp;1874 v Brémách. Rok potom, r.&amp;nbsp;1875, Weyprecht v Štýrském Hradci navrhl systematické pozorování v krajích polárních. Na sjezdu geografickém v Hamburce, Berně a Petrohradě usneseno postaviti co možná mnoho pozorovacích stanic kolem pólu a tak 11&amp;nbsp;států postavilo 15&amp;nbsp;stanic a mimo to ještě 34&amp;nbsp;observatoří mimo končiny polární, jež měly každou hodinu konati pozorování a činiti záznamy. Plán ten proveden r.&amp;nbsp;1882—83. Rakousko mělo svou stanici na ostr. Jan Mayenu. Spojené Obce postavily stanici v zátoce Lady Franklinovy, jejímž vůdcem ustanoven A.&amp;nbsp;W. {{Prostrkaně|Greely}}. Jeho druhy byli tam Lockwood a Brainard. Lockwood prozkoumal při tom sev. Grónsko a dostal se až k 83° 30½′ s.&amp;nbsp;š., nejsev. bodu před Nansenem, Greely zkoumal zemi Grinnellovu, kdež objevil záliv po něm pojmenovaný. Zatím však zásob ubývalo a žádná výprava pomocná se tam pro překážky ledu dostali nemohla. Proto účastníci ubírali se k jihu a tam je potom až r.&amp;nbsp;1884 přijala loď. Výzkum Grónska dál se potom také s podporou vlády dánské; tak {{Prostrkaně|Steenstrup, Helland, Jensen, Kornerup, Hammer, Holm, Groth, Ryder}}, jenž prozkoumal fjord Scoresbyho r.&amp;nbsp;1891—92.

Také nitro Grónska již dávno zajímalo cestovatele, ona »arktická Sahara«, jak je nazývá Nordenskjöld. On sám podnikl tam 2&amp;nbsp;cesty, částečně také {{Prostrkaně|Peary a Maigaard}}. Nordenskjöld hájil mínění, že nitro Grónska není pokryto ledem, že jenom okraj jest ledový, ale mínění to bylo úplně vyvráceno cestou norského zoologa {{Prostrkaně|Fridtjofa Nansena}} r.&amp;nbsp;1888, jenž se Sverdrupem podél 65° s.&amp;nbsp;š. od východního pobřeží pustil se na západ, kdežto dřívější pokusy dály se ode břehu západního. Původně mínili doraziti do Christianshavnu, ale potom změnili směr na Godhavn. Za 40&amp;nbsp;dní urazili cestu 560&amp;nbsp;''km'', ve výši až 2720&amp;nbsp;''m''. Potom vyslala něm. společnost 2&amp;nbsp;výpravy ke zkoumání ledovců do Grónska, do fjordu Umanak, r.&amp;nbsp;1891 a 1892—1893, jíž se účastnili {{Prostrkaně|Erick von Drygalski, Baschin, Vanhöffen a Stade}}. Podobný přechod jako Nansen, jenom že mnohem jižněji, vykonal Dán {{Prostrkaně|Garde}}, ve 12&amp;nbsp;dnech uraziv dráhu 280&amp;nbsp;''km''. Za poznání sev. Grónska děkujeme nejvíce {{Prostrkaně|Pearyovi}}. On konečně dokázal, že Grónsko jest ostrov a že sund Hayesův není průlivem, nýbrž jenom zálivem, že tedy země Ellesmerova a Grinnellova spolu souvisí. Sáňkové výpravy Pearyovy v l. 1891—92, 1895 a v posledních letech náležejí k nejdůležitějším ze všech polárních vůbec. Na poslední své výpravě (1898—1902) dosáhl v dubnu 1902 ve směru od mysu Hecla (na sev. země Grantovy) k severu 84° 17′, nejsev. to bodu, k němuž člověk na americké straně Arktidy dospěl.

V stejnou dobu s Pearym, 24.&amp;nbsp;čna 1898, vydal se k severu touž cestou {{Prostrkaně|Sverdrup}} na lodi »Fram«, aby doplnil výzkumy Nansenovy se strany americké. Chtěl prozkoumati moře Lincolnovo a potom objeti Grónsko a dostati se na východní břehy jeho a vyplniti mezeru dosavadní mezi zátokou Independence a mysem Bismarckovým. Jenom že byl nucen přezimovati již na mysu Sabine na vých. břehu země Ellesmerovy, při čemž podnikal mnohé cesty na zemi Ellesmerovu a Grinnellovu. R.&amp;nbsp;1899 veplul do průlivu Jonesova a přezimoval tam na jižním břehu země Ellesmerovy na 76° 29′ s.&amp;nbsp;š., 84° 25′ z.&amp;nbsp;d. Odtud pronikl na jaře r.&amp;nbsp;1900 Sverdrup po záp. pobřeží země Ellesmerovy k 81° s.&amp;nbsp;š., kdežto jiní členové jeho výpravy Isaachsen a Hassel objevili dále v záp. na 98° z.&amp;nbsp;d. novou zemi a rozvětvený systém fjordů. V té době loď výpravy byla ohrožena ohněm, jenž však na štěstí byl uhašen. R.&amp;nbsp;1900—1901 loď přezimovala na 76° 48′ s.&amp;nbsp;š., 89° z.&amp;nbsp;d. Na jaře r.&amp;nbsp;1901 Sverdrup dosáhl 80° 30′ s.&amp;nbsp;š., kdežto Isaachsen cestoval dále k západu. V létě r.&amp;nbsp;1901 prozkoumáno ve člunech pobřeží v. North Devon. Na jaře r.&amp;nbsp;1902 Sverdrup pokusil se dosáhnouti na zemi Grinnellově nejzazšího bodu Aldrichova, člena výpravy Naresovy z r.&amp;nbsp;1876, nedostal se však než na 81° 37′ s.&amp;nbsp;š. Na jiné sáňkové výpravě došlo se až na Beechey Island, proslulý z výpravy Franklinovy. V srpnu r.&amp;nbsp;1902 konečně loď mohla nastoupiti zpáteční cestu. Výpravou Sverdrupovou vyplněna byla veliká mezera mezi ostrovy Parryovými a zemi Grinnellovou, tak že ji dlužno čítati k nejúspěšnějším.

Také {{Prostrkaně|Amdrup}} pokoušel se prozkoumati pobřeží vých. Grónska mezi zálivem Scoresbyovým a nově založenou missionářskou stanicí Angmagsalik, což se mu skutečně podařilo na výpravě druhé. Napřed udělal si tam skladiště potravin r.&amp;nbsp;1899 a potom r.&amp;nbsp;1900 jednak po člunu, jednak po ledě prozkoumal pobřeží a nazval je zemí Kristiána&amp;nbsp;IX. Vrátil se 4.&amp;nbsp;října r.&amp;nbsp;1900. Zároveň r.&amp;nbsp;1899 odebral se do fjordu cís. Frant. Josefa {{Prostrkaně|Nathorst}}, aby tam pátral po výpravě Andréeově. Po té tam ovšem žádné stopy nenalezl, ale za to opravil dobře mapu fjordu a výšku hory Petermannovy (z udání Payerova 3500&amp;nbsp;''m'' na 2500—2800&amp;nbsp;''m'').

Také moře samo u Grónska bylo předmětem důkladného zkoumání. Tak norskou výpravou k prozkoumání Ledového moře severního pod vůdcem meteorologem {{Prostrkaně|Mohnem}}, kdež měl také Nansen účasť, konstatován směr proudu Golfového, potom zkoumala tu dánská loď »Ingolf« pod vůdcem C. {{Prostrkaně|Wandelem}} r.&amp;nbsp;1895.

Na Islandě pokračoval ve výzkumech, započatých {{Prostrkaně|Thoroddsenem}}, r.&amp;nbsp;1895 {{Prostrkaně|Cahnheim a Grossmann}}, potom r.&amp;nbsp;1899 švédská výprava »Diana«. Téhož roku odebral se tam též {{Prostrkaně|Paulsen}}, ředitel dán. meteorog. ústavu k pozorování polár. světla a jeho spojení s výjevy magnetickými.

Po cestě Heuglinově na Špicberky prozkoumali země severových. {{Prostrkaně|Leigh Smith}}, potom r.&amp;nbsp;1889 {{Prostrkaně|W.&amp;nbsp; Kükenthal a A.&amp;nbsp;Walter}}, kteří dokázali, že země krále Karla jest mnohem menší, než se domníváno. R.&amp;nbsp;1890 konal tam, v Isfjordu, geologická pozorování švédský státní geolog G.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|de Geer}}. R.&amp;nbsp;1892 přistali tam členové franc. výpravy »La Manche«, {{Prostrkaně|Charles Rabot a Bienaimé}}, navštívivše ostrov Jan Mayen, po rak. výpravě nikým dosavad nenavštívený. V l.&amp;nbsp;1894—95, po nezdařeném pokusu Wellmannově, pozoroval tam ledovce Nor {{Prostrkaně|Eckroll}}. R.&amp;nbsp;1896 a 1897 prošel Špicberky Angličan {{Prostrkaně|Conway}}. Téhož r.&amp;nbsp;1897 také Angličan {{Prostrkaně|Pike}} obeplul zemi krále Karla a dokázal její ostrovní povahu. R.&amp;nbsp;1898 švédská výprava s vůdcem {{Prostrkaně|Nathorstem}} přistala na záp. pobřeží, obeplula celý archipel a znova tam mapováno, r.&amp;nbsp;1899 pak konal tam hydrografická pozorování kníže {{Prostrkaně|Albert}}&amp;nbsp;I. {{Prostrkaně|Monacký}}, v l.&amp;nbsp;1899, 1900 a 1901 byly tam {{Prostrkaně|výpravy ruská a švédská k měření stupňů}}. Výpravy tyto potkaly se se žádoucím výsledkem.

Zemi cís. Frant. Josefa po Smithovi prozkoumal {{Prostrkaně|Nansen}}, potom princ Ludvík {{Prostrkaně|Amadeus Savojský, vévoda abruzský}}, jenž r.&amp;nbsp;1900 na lodi »Stella Polare« s mnohými obtížemi dostal se až na zemi prince Rudolfa a tam zakotvil v zálivě Teplickém. Ač mohl, nevydal se ještě dále, poněvadž nikde neviděl zemi a na širém moři přezimovali nechtěl. Hned 19.&amp;nbsp;ún. podniknuta cesta na saních, ale pro zimu až −52°&amp;nbsp;C upuštěno od ní. Za to na výpravě, podniknuté 11.&amp;nbsp;břez., {{Prostrkaně|Cagni}} dosáhl až 86° 33′ 49″ s.&amp;nbsp;š., nejsev. bodu dosavad. Tři muži z té výpravy nevrátili se k lodi a na vyhledání jich vyslána loď »Capella«, jež však o nich žádné zprávy nedostala. Při tom zjištěno, že Fligely leží o něco jižněji, než jak byl nakreslil Nansen, dále zjištěno, že není žádné země Petermannovy, jak již Nansen sám byl tušil, a že země Rudolfova jest jenom ostrov. K dokonalému seznání archipelu toho přispěla nám tříletá výprava s vůdcem Fr. G. {{Prostrkaně|Jacksonem}} v letech 1894—96, jenž zjistil rozlohu země té a shledal, že to jsou jenom samé ostrovy, úzkými průlivy oddělené. S Nansenem a geologem Köttlitzem konána tam zkoumání geologická. Dvě massy země, které tam byl Payer pozoroval, rozplynuly se ve skupinu nejméně 60&amp;nbsp;ostrovů, rozdělených kanály ve 3&amp;nbsp;skupiny.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>jcd527jn4lynu1p1y3kyrd4wprelexa</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>333693</id>
      <parentid>333682</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T19:22:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Polární výpravy, 3. část</comment>
      <origin>333693</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="49685" sha1="6zrwk7o2yvlk22t6ijxs9g7r9ptws6r" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | PŘEDCHOZÍ = Polární světlo
  | ČÁST = Polární výpravy
  | DALŠÍ = Polární výška
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Polární výpravy
  | AUTOR = [[Autor:Václav Nový|Václav Nový]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1903. S.&amp;nbsp;75–82. {{Kramerius|mzk|f785a580-05a2-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Polární výpravy''' měly s počátku ráz ponejvíce obchodní, hledání totiž cesty do Indie a Číny. Dnes důležitost jejich vězí ne tak v dosažení pólu, jako spíše v tom, jak najíti cestu k němu. Pak kupí se kolem nich řada otázek geofysikálních, biologických, okeánografických a o magnetismu zemském. Máme výpravy k pólu sev. a jižnímu.

{{Prostrkaně|Výpravy k severnímu pólu.}} První známou cestu k severu podnikl kolem r.&amp;nbsp;325 př. Kr. {{Prostrkaně|Pytheas z Massilie}}, jenž došel až na ostrov Thule, nejspíše některý z ostrovů Shetlandských. Teprve 1000 let později, kolem r.&amp;nbsp;725 po Kr., dostali se {{Prostrkaně|irští mniši}} na Faröry a zarazili první sídlo na Islandě. Odtud však byli brzy potom vypuzeni {{Prostrkaně|Vikingy}}, normanskými plavci, z nichž první, {{Prostrkaně|Naddothr}}, přistěhoval se na Island kolem r.&amp;nbsp;867 a dal zemi jméno Snäland — t.&amp;nbsp;j. země sněhová. V týchž letech objevuje se nám také jméno Grónska, jež objevil {{Prostrkaně|Eirik Rudý}}, načež jeho syn {{Prostrkaně|Bjarn}} objevil r.&amp;nbsp;998 východní pobřeží severní Ameriky. Po objevech normanských nastala veliká přestávka. Teprve r.&amp;nbsp;1497 a 1498 dostal se Benátčan {{Prostrkaně|Giovanni Caboto}} a po něm {{Prostrkaně|G.&amp;nbsp;Cortereal}} na pobřeží Labradoru, v domnění, že jest na východních březích Asie. Ale když mínění ono ukázalo se mylným, kolem Afriky pak nebylo možno se dostati do Asie, Angličané a Hollanďané, kteří tam měli největší zájmy, byli nuceni hledali cestu jinudy, a tím byl dán popud k plavbám polárním, jednak směrem sz., jednak sv. O cestu {{Prostrkaně|severozápadní}} pokusil se r.&amp;nbsp;1517 {{Prostrkaně|Sebastiano Caboto}}, když však pokus ten se nezdařil, obrácen zřetel ke směru {{Prostrkaně|severovýchodnímu}}. Popud k plavbám v tomto směru vyšel od svob. pána Sig. {{Prostrkaně|Herbersteina}}, jenž r.&amp;nbsp;1549 vydal dobré dílo o Rusku. Tam správně kreslí moře Bílé, dále pobřeží severní až k řece Obi, která mu pramení v Číně, blízko pramenů pak město Peking. Když Angličané viděli, že jest možno dostati se tímto směrem do Číny, obrátili pozornost svou k těmto plavbám. Hned r.&amp;nbsp;1553 anglická společnost obchodní vypravila tři lodi, z nichž jedna, jíž velel {{Prostrkaně|Stephen Borough}}, šťastně oplula mys Severní a dostala se až k ústí Dviny. V Moskvě sjednána výhodná smlouva obchodní s Rusy. Hned po roce, 9.&amp;nbsp;čna 1556, {{Prostrkaně|Borough}} dostal ze ze zátoky Mezeňské až do průlivu Jugorského a r.&amp;nbsp;1580 {{Prostrkaně|Arthur Pet a Charles Jackman}} dostali se do moře Karského. Tím však také ruská obchodní společnost, nyní »moskevskou« nazývaná, úlohu svou dohrála. Angličané obrátili se na výzkum směrem sz., který také delší dobu již odpočíval. R.&amp;nbsp;1576 {{Prostrkaně|Martin Frobisher}} dostal se do zálivu, po něm později nazvaného, při zemi Baffinově a na své třetí cestě r.&amp;nbsp;1578 dostal se do průlivu Hudsonova. Po 7&amp;nbsp;letech r.&amp;nbsp;1585 vydal se {{Prostrkaně|John Davis}} do týchž končin.

Po Angličanech ujali se cesty severových. na konci XVI. stol. {{Prostrkaně|Hollanďané}} a vyhlásili na objevení cesty této odměnu 25.000&amp;nbsp;zl. Roku 1594 vystrojeny vládou hollandskou 3&amp;nbsp;lodi, z nichž jedné velel {{Prostrkaně|Willem Barendsz}}, aby pluly k ostrovu Vajgači a potom, pokud bude možno, hledaly volné moře. Barendsz dostal se až k sev. mysu Nové Zemlje, ale nemoha pro led dále, plul k jihu a tam u ostr. De Longova setkal se s Nayem, jenž se dostal až do moře Karského. Nová výprava, podniknutá r.&amp;nbsp;1596, objevila ostrov Medvědí a Špicberky, ale Barendsz na této cestě zahynul.

Oběma směry, severových. i severozápadním, hledal cestu {{Prostrkaně|Henry Hudson}}, jehož úmyslem vlastně bylo přes pól dostati se do Číny. Hlavní objev jeho spadá do Ameriky, kdež na první cestě r.&amp;nbsp;1609 objevil řeku po něm nazvanou, na poslední pak cestě r.&amp;nbsp;1610 plul kolem jižního Grónska, úžinou Davisovou, dále úžinou, jež po něm nazvána Hudsonovou, až dospěl do nejjižnější části zálivu Hudsonova, kdež v zátoce James Bay přezimoval a potom, od zrádného mužstva opuštěn, zahynul. Nešťastný osud Hudsonův dal podnět k mnoha výpravám, jež měly jednak pátrati po zahynulém, jednak pokračovati v objevu jím započatém. Tak r.&amp;nbsp;1612 vysláni Thomas {{Prostrkaně|Button}} a kap. {{Prostrkaně|Ingram}} na lodích »Resolution« a »Discovery«. Button dostal se až k záp. pobřeží zál. Hudsonova, domnívaje se, že již jest u východního pobřeží Asie, a plul na jih, kde přezimoval v ústí řeky Nelson. Druhý rok konstatoval ostrovní ráz Southamptonu. Kapitán {{Prostrkaně|Gilbon}} na lodi »Discovery« r.&amp;nbsp;1614 doplul jenom do průlivu Hudsonova. R.&amp;nbsp;1616 W.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|Baffin}} pronikl v Baffinově moři až k 78° s.&amp;nbsp;š. a spatřil volný průliv k severu (Smith Sund), ale pro překážky ledu musil se dáti podél vých. břehů země Baffinovy k jihu, při čemž spatřil Jones Sund zamrzlý a průliv Lancasterský. Ač úspěchy byly znamenité, přece prohlásil Baffin, že není průchodu ani na severu ani na západě. Tak veškeré pokusy na dlouho ustaly.

Také směrem severových. po Barendszovi mimo {{Prostrkaně|Hudsona}} v XVII. stol. mnoho nevykonáno, ale přece vykonáno něco, co zůstaveno jenom smělým kozákům ruským, totiž prozkoumati celé pobřeží sev. Asie. R.&amp;nbsp;1581 náčelník donských kozáků {{Prostrkaně|Jermak Timofejevič}} překročil prvou sibiřskou řeku a potom kozáctvo šířilo se dále po celé Sibiři. Tak r.&amp;nbsp;1610 dostali se kozáci po Jeniseji až k Ledovému moři, r.&amp;nbsp;1639 až k Indigirce a r.&amp;nbsp;1648 kozák Semen Děšněv, obepluv poloostrov Čukčův, dokázal, že Starý svět nesouvisí s Novým. Jenom že tato památná plavba zůstala západu úplně neznáma, tak že Petr I. Veliký pokládal za svou povinnost, dáti prozkoumati plavbou východní ohraničení říše Ruské. Úkolem tím pověřen Vít {{Prostrkaně|Bering}}, jenž r.&amp;nbsp;1728 plavil se od vých. břehů Kamčatky k severu a proplul také průlivem mezi Asií a Amerikou. Hned po návratu Beringově vystrojena jiná výprava, tak zv. II. výprava kamčatská, jeden z největších vědeckých podniků, jež vůbec kdy byly předsevzaty. Počátek učinili {{Prostrkaně|Muravjev}} a Pavlov v l.&amp;nbsp;1734—43. Vypluli z Archangelska, dostali se do moře Karského, ale k Obi proniknouti nemohli. To se podařilo jiným dvěma důstojníkům: {{Prostrkaně|Malyginovi a Skuratovu}} v l.&amp;nbsp;1736 a 1737, kteří první dostali se mořem Karským do ústí Obi. R.&amp;nbsp;1738 podařilo se {{Prostrkaně|Owczynovi}} dostati se z ústí Obi do ústí Jeniseje a nyní jednalo se o cestu z Jeniseje do Leny. R.&amp;nbsp;1741 vydal se {{Prostrkaně|Laptěv}} ze zátoky Chatangské směrem k zátoce Tajmyrské. Zatím kormidelník jeho {{Prostrkaně|Čeljuskin}} měl postupovat od Jeniseje a mapovati pobřeží až k ř. Pjasině. Obě výpravy se skutečně spojily, jenom že nejsevernější bod poloostr. Tajmyrského zůstával neprozkoumán. To vykonal r.&amp;nbsp;1743 Čeljuskin sám. Obešel nejsevernější bod na 77½° s.&amp;nbsp;š., jenž dosud nese jeho jméno. Dmitrij {{Prostrkaně|Laptěv}} dostal se šťastně r.&amp;nbsp;1741 až k m. Baranovovu. Výzkumy ruské byly dovršeny tím, že objeveny ostr. Novosibiřské r.&amp;nbsp;1770 ruským kupcem {{Prostrkaně|Ljachovem}} a po něm nazvány. R.&amp;nbsp;1760 {{Prostrkaně|Loškin}} dostal se úžinou Karskou na východní břehy Nové Zemlje a 8&amp;nbsp;let později lieut. Rozmyslov aspoň částečně objevil pozdější průliv Matočkin. Tak bylo seznáno pobřeží arktické Asie, kdežto v Americe jsme v tomto ohledu o celých 100&amp;nbsp;let zpátky. Jediné, co v tomto směru po moři učiněno k vyzkoumání pobřeží Sev. Ameriky, učinil r.&amp;nbsp;1778 {{Prostrkaně|James Cook}}, jenž z jižních vod pluje průlivem Beringovým do Ledového moře dostal se na pobř. amer. až k 70° 44′ s.&amp;nbsp;š. Tu však narazil na překážky ledové tak mocné, že se musil vrátiti. Ani po zemi v této končině mnoho nevykonáno. Vidíme, že jenom {{Prostrkaně|Samuel Hearne}} r.&amp;nbsp;1769—72 učinil pokus vyhledati onu řeku, od níž Indiáni přinášejí měď (''Coppermine River''), což se mu také podařilo, a po jejím toku dostal se až k ústí. Dále zašel skotský kupec {{Prostrkaně|Alex. Mackenzie}}, jenž r. 1789 plavil se po řece t. jm. až k jejímu ústí. Tak vidíme, že celé stol. XVIII. nebylo šťastno výsledky v polár. končinách, a proto také není divu, že zájem o výpravy ochaboval.

Popud k novým výpravám vycházel od Angličanů. Ti měli tam největší zájmy: byl totiž na severu hojný lov tresek a velryb, a taková velmoc námořní, na jakou Anglie začala se vyvíjeti, potřebovala nutně otužilých plavcův, a ti mohli jenom tam se otužiti. Proto vláda anglická vypsala odměnu na objevení cesty sz. a r.&amp;nbsp;1818 vyslán {{Prostrkaně|John Ross}} na lodi »Isabella« zátokou Baffinovou. Ten plul až k průl. Smithovu, ale pokládaje ho jenom za záliv, obrátil se a plul k jihu, při čemž veplul do průlivu Lancasterského, zde pak upustil od další cesty. Na to r.&amp;nbsp;1819 vyslán {{Prostrkaně|Parry}} s loďmi »Hecla« a »Griper«, aby výzkumy Rossovy opravil. Parry po mnoha svízelích dostal se 1.&amp;nbsp;srpna 1820 až na 113° 54′ 43″ z.&amp;nbsp;d. a spatřil k jihu novou zemi, již nazval Banksovou. Dále k západu nemohl, musil se vrátiti. R.&amp;nbsp;1821 vypravil se znovu, a to do zálivu Hudsonova, tudy míně najíti cestu sz. Přezimoval na poloostrově Melvillově, a tam se dověděl, že dále k severu jest cesta volná. Plul tam tedy a dostal se do úžiny, která nazvána podle lodí, na kterých plul, Fury a Hecla. Nemoha dále, obrátil se na zpáteční cestu a vrátil se skorem zároveň s Franklinem domů. Po svém návratu Parry učinil nový návrh: on měl plouti úžinou Barrowovou, Beechey úžinou Beringovou, Franklin jíti po zemi od ř. Mackenzie a kap. Lyon vyslán k prozkoumání poloostrova Melvillova. Tentokráte však, r.&amp;nbsp;1824, nebyl šťasten, nemohl proniknouti průlivem Prince Vladaře k severu, byl nucen tam přezimovati a r.&amp;nbsp;1825 musil tam zanechati loď »Fury« jako vrak; přece tam však zřídil skladiště z potravin, jež se osvědčilo velmi dobrým. Také výprava Beecheyova zůstala bez výsledku, dostala se jenom k Point Barrow. Ani výprava Lyonova se nezdařila. John {{Prostrkaně|Franklin}} vydal se r.&amp;nbsp;1825 k Vel. Medvědímu jezeru, kdež si zbudoval srub Fort Franklin. Provázeli jej {{Prostrkaně|Back a Richardson}}. Dosáhli šťastně ústí ř. Mackenzie. Tam se rozdělili. Franklin šel na západ, kdež se měl spojiti s Beecheyem. Došel až k 148° 52′ z.&amp;nbsp;d. Beechey zase vyslal Elsona, jenž došel až k m. Barrowovu, a tak se nesetkali. R.&amp;nbsp;1827 Parry s J. Cl. Rossem a Crozierem na lodi »Hecla« pluli na Špicberky a dostali se až k 82° 43′ sev. š. Tím, že tam nalezli moře volné, vyvrátili tehdejší domnění, že jest na severu jenom jediná souvislá plocha ledová. Po 35denním namáhavém pochodu vrátili se domů. Roku 1829 vydal se {{Prostrkaně|John Ross}} se svým synovcem {{Prostrkaně|Jamesem Cl. Rossem}} na parníku »Victory«, kterého poprvé užito k výzkumům polárním, hledat průchod směrem sz. Parník se jim neosvědčil. Propluli úžinou Lancasterskou do zálivu Prince Vladaře, a tam byli nuceni přezimovati. R.&amp;nbsp;1831 objeven J. Cl. Rossem magnetický pól na sz. břehu Boothie Felix 70° 5′ s.&amp;nbsp;š. a 96° 46′ z.&amp;nbsp;d.; ježto však ani r.&amp;nbsp;1832 nebylo naděje někam se s lodí dostati, dali se směrem tam, kde ztratil Parry loď »Fury«, kdež jim zanechané jím zásoby dobře posloužily, a násl. léta, třikrát přezimovavše, dostali se na dvou člunech, zhotovených z lodi »Fury«, do průl. Lancasterského, kdež byli přijati na loď »Isabella«, která byla již vyslána pátrati po nich. Tak po 4½leté nepřítomnosti Ross vrátil se domů, mnoho vykonav, ale přece jenom pořád cesta sz. zůstávala neotevřená. Docelení známosti pobřeží severoamer. a dovršení výzkumů Franklinových, prozkoumání zbývající části pobřeží k m. Barrowovu a také od úžiny Deasovy k poloostr. Boothia Felix jest zásluhou úředníků Hudsonské společnosti {{Prostrkaně|Dease a Thom. Simpsona}}, kteří r.&amp;nbsp;1837 z ústí řeky Mackenzie dostali se na západ až k m. Barrowovu, kdežto {{Prostrkaně|Richardson a Kendall}} dostali se z ústí ř. Mackenzie zase až k ústí ř. Coppermine. Potom {{Prostrkaně|Simpson}} po ř. Coppermine dostal se do moře, proplul úžinou Ocasovou a r.&amp;nbsp;1839 dostal se až na zemi krále Viléma. Pak již mnoho nescházelo k úplné cestě podél pobřeží severoamerického. Jenom bylo třeba spojení mezi severní cestou, která šla průplavem Lancasterským a úžinou Barrowovou, a jižnější, při pobřeží. K spojení jich obou bylo třeba neblahého osudu {{Prostrkaně|Franklinova}}, jenž r.&amp;nbsp;1845 vypravil se na lodích »Erebus« a »Terror« s kap. {{Prostrkaně|Crozierem a Fitzjamesem}}, aby cestou, po které byl se bral Parry ze zálivu Baffinova, pronikli přímo k průlivu Beringovu. Ze zál. Melvillova poslali poslední zprávy. Když po celá 3&amp;nbsp;léta žádná zpráva o nich nepřicházela, nastaly ovšem obavy. Tím také začíná se perioda výprav k vyhledání Franklina, jichž se účastnili hlavně {{Prostrkaně|Kennedy, Bellot, Belcher, Inglefield, Keilet, Mac Clintock, Mac Clure, Collinson, Kane, Rae, Schwatka}} a&amp;nbsp;j. (v.&amp;nbsp;t. a srv. {{Prostrkaně|{{Heslo|Franklin (osoby)|Franklin}}}} 2).

V ten čas zaměstnávala učence otázka, zda jest kolem pólu volné moře či pevnina. Penny spatřil tam úžinou Smithovou volné moře a po něm byli téhož mínění Inglefield a Kane. Naproti tomu John Ross a Baffin pokládali průl. Smithův jenom za záliv. I vypravil se tam r.&amp;nbsp;1860—61 I.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|Hayes}}, jenž dostal se až k 81½° s.&amp;nbsp;š. a přezimoval v zátoce Foulke. Domníval se, že objevil volné moře, vida aspoň na obloze černý odlesk. {{Prostrkaně|Petermann}} měl za to, že Grónsko spojeno jest přes pól se zemí Wrangelovou, a potom pokládal za lepší cestu z ostr. Špicberských. Zatím vypukla válka a následující výprava mohla býti poslána až r.&amp;nbsp;1871. Jest to Charles Francis {{Prostrkaně|Hall}}, dobře obeznámený se svízeli polárními, a s ním zkušení průvodci již dřívějších výprav, Morton a Emil Bessels. Na lodi »Polaris« dosáhli nejsev. místa Kaneova a nyní viděli, že moře Kaneovo jest vlastně jenom průlivem Robesonovým, ale dále k severu viděli ještě volné moře, jež nazváno Lincolnovým. Přezimováno v zátoce Polaris na zemi Hallově a tam zemřel Hall. Viděli pobřeží Grónska na 82° 26′ s.&amp;nbsp;š. zahýbati se k sv. Když zásoby docházely, výprava dala se na cestu zpáteční. R.&amp;nbsp;1875 vystrojeny dvě lodi, »Alert« a »Discovery« s úkolem, aby pronikly co možná k severu, a to týmž směrem, v kterém obě předcházející, ač Petermann horlivě nabádal ke směru druhému, sv. Vůdcem byl {{Prostrkaně|George S. Nares}}. Přezimovali na zemi Grantově, severněji než »Polaris«. Na cestách v zimě konaných do Grónska pozorováno pobřeží rychle na východ se zahýbající, čímž ostrovní ráz Grónska znova potvrzen, a na zemi Grantově dosáhl Markham 83° 20½′, kteroužto šířku Lockwood o 6&amp;nbsp;let později jenom o 10′ překonal. Roku 1868 k popudu Petermannovu vypravena loď »Germania« s vůdcem {{Prostrkaně|Koldeweyem}}, jež měla prozkoumati břehy východního Grónska, ale pro nepříznivé okolnosti dostati se tam nemohla a musila se vrátiti na Špicberky, kdež prozkoumala zátoku Hinlopen. Na to r.&amp;nbsp;1869 vypravena nová loď s vůdci {{Prostrkaně|Koldeweyem a Hegemannem}}, aby podél vých. pobřeží Grónska pronikli co možná k severu. Dostali se až k 77° s.&amp;nbsp;š. a na zpáteční cestě objevili fjord cís. Frant. Josefa. Tak ani touto cestou nemohlo se dojíti pólu.

Mimo pokusy konané vládou ruskou k celému obeplutí břehů sibiřských dály se také pokusy úžinou Beringovou. Tak r.&amp;nbsp;1816 {{Prostrkaně|Adam a Jan Krusenstern}}, r.&amp;nbsp;1817 {{Prostrkaně|Kotzebue, Golovin, Bellingshausen}}, v letech 1821—23 Francouzi {{Prostrkaně|Wrangel a Anjou}}, z nichž prvý prozkoumal pobřeží od m. Baranovova až k m. Severnímu a slyšel zároveň, že severně od m. Jakanu jest země, kterou potom objevil Th. {{Prostrkaně|De Long}}. Země nazvána ostr. Wrangelovým a průliv mezi ní a pevninou De Longovým. Také na východě Grónska a na severu Evropy pokračováno ve výzkumech po pracích Scoresbyových a Claveringových. Dán W.&amp;nbsp;A. {{Prostrkaně|Graah}} pronikl až k 65° s.&amp;nbsp;š. na východním pobřeží Grónska, r.&amp;nbsp;1833 nešťastná výprava franc. »La Lilloise«, jež v grónském ledu zmizela s vůdcem {{Prostrkaně|Bossevillem}} a mužstvem o 82&amp;nbsp;hlavách. V týž čas, co Wrangel podnikl svou cestu, {{Prostrkaně|Lütke}} odebral se na Novou Zemlji a konal tam pozorování meteorologická r.&amp;nbsp;1827. O 10&amp;nbsp;let později, r.&amp;nbsp;1837, Rus {{Prostrkaně|Baer}} pokusil se vniknouti do moře Karského, a když se mu pokus nezdařil, konal na Nové Zemlji pozorování botanická, zoolog. a geologická. R.&amp;nbsp;1827 Bart. {{Prostrkaně|Lövenigh, Keilhau a Bravais}} dostali se za velmi příznivého léta na ostrov Medvědí a Špicberky, kamž r.&amp;nbsp;1837 {{Prostrkaně|Sven Lovén}} podnikl svou druhou výpravu vědeckou. Špicberky byly vůbec hojně navštěvovány, protože tam byl velmi výhodný lov ryb. K důkladnému seznání Nové Zemlje přispěli {{Prostrkaně|Pachtusov a Moizejev}}. Od nich máme také mapu východního pobřeží Nové Zemlje. R.&amp;nbsp;1843 zabýval se astronomickým určováním na poloostr. Tajmyrském {{Prostrkaně|Middendorf}} a ztvrdil tam udání Celjuskinova, jimž se již počalo nedůvěřovati. Tam také zvěděl, že led v letních měsících žene se k severu; jím také nastává malá přestávka v cestách směrem severovýchodním.

Za to v severním moři Ledovém po Lovénovi do r. 1873 neméně než 5 výprav vykonáno: {{Prostrkaně|Otto Torell, A. Nordenskjöld, Palander, Chydenius, Malngreen, Dunér, Blornstrand}}, přičemž topografie Špicberků velice zdokonalena, a při tom také dály se pokusy o plavbu při pobřeží do moře Karského. Tak r.&amp;nbsp;1863 Švéd {{Prostrkaně|Elling Carlsen}}, jenž veplul do moře Karského a nenašel tam žádný led, a podobně {{Prostrkaně|Palliser}}, Ed. {{Prostrkaně|Johannesen}} r.&amp;nbsp;1869 a J.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|Lanont}}. Konečně r.&amp;nbsp;1870 podle přání Petermannova {{Prostrkaně|Heuglin}} s hr. {{Prostrkaně|Waldburg-Zeilem}} pronikli až k východnímu pobř. Špicberků, r.&amp;nbsp;1871 {{Prostrkaně|Rosenthal}} dosáhl Nové Zemlje a Rakušané {{Prostrkaně|Payer a Weyprecht}}, proniknuvše až k 78° 43′ s.&amp;nbsp;š., nalezli východně od Špicberků moře volné. R.&amp;nbsp;1872 podařilo se pomocí hr. Wilczka a Zichyho vypraviti loď »Tegetthof«, jejímiž vůdci byli {{Prostrkaně|Payer a Weyprecht}}, s úkolem dostati se do průlivu Beringova a při tom prozkoumati moře na v. od Nové Zemlje. Ale okolnosti nepříznivé jim zavřely loď do ledu a tak byli hnáni k severu, kdež nalezena nová země a nazvána zemí cís. Františka Josefa (viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Františka Josefa země}}}}). V týž skoro čas podařilo se slavnému polárnímu cestovateli A. E. {{Prostrkaně|Nordenskjöldovi}} provésti, co již bylo dávno touženým přáním, najíti totiž cestu sv. R.&amp;nbsp;1875 dostal se do moře Karského a po řece Jeniseji až do nitra Asie, čímž obchodní dráha do Sibiře byla otevřena. Podobně r.&amp;nbsp;1876 objevil ostrov Sibirjakova. Uvažoval pak, že musí býti podél celého pobřeží volná cesta, poněvadž tam ústí veliké řeky s vodou poměrně teplou. R.&amp;nbsp;1878 doprovázen 3&amp;nbsp;loďmi plul na parníku »Vega« stále pokojně, až od m. Baranovova nastaly překážky ledu a v zátoce Koljučinské třeba bylo přezimovati. Potom opravuje po celé cestě mapu pobřeží, dostal se kolem m. Východního do Tichého okeánu a domů, čímž podal důkaz, že jest možná cesta sv., ale že jest také nepraktická. Když za přezimování nepřicházely o Nordenskjöldovi žádné zprávy, Sibirjakov vystrojil loď »A.&amp;nbsp;E. Nordenskjöld«, jež však v Japanském moři se porouchala, a potom J.&amp;nbsp;G. {{Prostrkaně|Bennet}}, vlastník světového listu amer. »New York Herald«, koupil loď již ve vodách polárních osvědčenou, »Pandora«, a pode jménem »Jeanette« s kap. G.&amp;nbsp;W. {{Prostrkaně|De Longem}} v čele poslal ji vyhledat Nordenskjölda. Ze San Franciska r.&amp;nbsp;1879 vypluto do zál. Koljučinského. Tam zvěděl De Long o odplutí Nordenskjöldově, proto se dal směrem k sev., ale u ostr. Herald zamrzla loď a hnána nejvíce na sz., při čemž také objeveny osamělé ostr. Jeanette a Henriette. Ale loď neodolala tlaku ledu a r.&amp;nbsp;1881 se ponořila. Mužstvo hledělo se zachrániti k ústí Leny. Po cestě objeven ještě ostrov Bennetův. Ale nedostali se ani všichni na pobřeží k ústí Leny, a z těch, kdo se tam dostali, také mnozí zahynuli. K vyhledání zmizelých poslán od Spojených Obcí kap. {{Prostrkaně|Hooper}}, potom {{Prostrkaně|Berry}}, jenž úžinou Beringovou vjel do moře Polárního a znova konstatoval ostrovní povahu země Wrangelovy. Výsledek všeho byl, že nalezena mrtvola De Longeva i jiných druhů.

Novým mezníkem v dějinách objevů severních jest založení spolku pro '''p. v.''' r.&amp;nbsp;1874 v Brémách. Rok potom, r.&amp;nbsp;1875, Weyprecht v Štýrském Hradci navrhl systematické pozorování v krajích polárních. Na sjezdu geografickém v Hamburce, Berně a Petrohradě usneseno postaviti co možná mnoho pozorovacích stanic kolem pólu a tak 11&amp;nbsp;států postavilo 15&amp;nbsp;stanic a mimo to ještě 34&amp;nbsp;observatoří mimo končiny polární, jež měly každou hodinu konati pozorování a činiti záznamy. Plán ten proveden r.&amp;nbsp;1882—83. Rakousko mělo svou stanici na ostr. Jan Mayenu. Spojené Obce postavily stanici v zátoce Lady Franklinovy, jejímž vůdcem ustanoven A.&amp;nbsp;W. {{Prostrkaně|Greely}}. Jeho druhy byli tam Lockwood a Brainard. Lockwood prozkoumal při tom sev. Grónsko a dostal se až k 83° 30½′ s.&amp;nbsp;š., nejsev. bodu před Nansenem, Greely zkoumal zemi Grinnellovu, kdež objevil záliv po něm pojmenovaný. Zatím však zásob ubývalo a žádná výprava pomocná se tam pro překážky ledu dostali nemohla. Proto účastníci ubírali se k jihu a tam je potom až r.&amp;nbsp;1884 přijala loď. Výzkum Grónska dál se potom také s podporou vlády dánské; tak {{Prostrkaně|Steenstrup, Helland, Jensen, Kornerup, Hammer, Holm, Groth, Ryder}}, jenž prozkoumal fjord Scoresbyho r.&amp;nbsp;1891—92.

Také nitro Grónska již dávno zajímalo cestovatele, ona »arktická Sahara«, jak je nazývá Nordenskjöld. On sám podnikl tam 2&amp;nbsp;cesty, částečně také {{Prostrkaně|Peary a Maigaard}}. Nordenskjöld hájil mínění, že nitro Grónska není pokryto ledem, že jenom okraj jest ledový, ale mínění to bylo úplně vyvráceno cestou norského zoologa {{Prostrkaně|Fridtjofa Nansena}} r.&amp;nbsp;1888, jenž se Sverdrupem podél 65° s.&amp;nbsp;š. od východního pobřeží pustil se na západ, kdežto dřívější pokusy dály se ode břehu západního. Původně mínili doraziti do Christianshavnu, ale potom změnili směr na Godhavn. Za 40&amp;nbsp;dní urazili cestu 560&amp;nbsp;''km'', ve výši až 2720&amp;nbsp;''m''. Potom vyslala něm. společnost 2&amp;nbsp;výpravy ke zkoumání ledovců do Grónska, do fjordu Umanak, r.&amp;nbsp;1891 a 1892—1893, jíž se účastnili {{Prostrkaně|Erick von Drygalski, Baschin, Vanhöffen a Stade}}. Podobný přechod jako Nansen, jenom že mnohem jižněji, vykonal Dán {{Prostrkaně|Garde}}, ve 12&amp;nbsp;dnech uraziv dráhu 280&amp;nbsp;''km''. Za poznání sev. Grónska děkujeme nejvíce {{Prostrkaně|Pearyovi}}. On konečně dokázal, že Grónsko jest ostrov a že sund Hayesův není průlivem, nýbrž jenom zálivem, že tedy země Ellesmerova a Grinnellova spolu souvisí. Sáňkové výpravy Pearyovy v l. 1891—92, 1895 a v posledních letech náležejí k nejdůležitějším ze všech polárních vůbec. Na poslední své výpravě (1898—1902) dosáhl v dubnu 1902 ve směru od mysu Hecla (na sev. země Grantovy) k severu 84° 17′, nejsev. to bodu, k němuž člověk na americké straně Arktidy dospěl.

V stejnou dobu s Pearym, 24.&amp;nbsp;čna 1898, vydal se k severu touž cestou {{Prostrkaně|Sverdrup}} na lodi »Fram«, aby doplnil výzkumy Nansenovy se strany americké. Chtěl prozkoumati moře Lincolnovo a potom objeti Grónsko a dostati se na východní břehy jeho a vyplniti mezeru dosavadní mezi zátokou Independence a mysem Bismarckovým. Jenom že byl nucen přezimovati již na mysu Sabine na vých. břehu země Ellesmerovy, při čemž podnikal mnohé cesty na zemi Ellesmerovu a Grinnellovu. R.&amp;nbsp;1899 veplul do průlivu Jonesova a přezimoval tam na jižním břehu země Ellesmerovy na 76° 29′ s.&amp;nbsp;š., 84° 25′ z.&amp;nbsp;d. Odtud pronikl na jaře r.&amp;nbsp;1900 Sverdrup po záp. pobřeží země Ellesmerovy k 81° s.&amp;nbsp;š., kdežto jiní členové jeho výpravy Isaachsen a Hassel objevili dále v záp. na 98° z.&amp;nbsp;d. novou zemi a rozvětvený systém fjordů. V té době loď výpravy byla ohrožena ohněm, jenž však na štěstí byl uhašen. R.&amp;nbsp;1900—1901 loď přezimovala na 76° 48′ s.&amp;nbsp;š., 89° z.&amp;nbsp;d. Na jaře r.&amp;nbsp;1901 Sverdrup dosáhl 80° 30′ s.&amp;nbsp;š., kdežto Isaachsen cestoval dále k západu. V létě r.&amp;nbsp;1901 prozkoumáno ve člunech pobřeží v. North Devon. Na jaře r.&amp;nbsp;1902 Sverdrup pokusil se dosáhnouti na zemi Grinnellově nejzazšího bodu Aldrichova, člena výpravy Naresovy z r.&amp;nbsp;1876, nedostal se však než na 81° 37′ s.&amp;nbsp;š. Na jiné sáňkové výpravě došlo se až na Beechey Island, proslulý z výpravy Franklinovy. V srpnu r.&amp;nbsp;1902 konečně loď mohla nastoupiti zpáteční cestu. Výpravou Sverdrupovou vyplněna byla veliká mezera mezi ostrovy Parryovými a zemi Grinnellovou, tak že ji dlužno čítati k nejúspěšnějším.

Také {{Prostrkaně|Amdrup}} pokoušel se prozkoumati pobřeží vých. Grónska mezi zálivem Scoresbyovým a nově založenou missionářskou stanicí Angmagsalik, což se mu skutečně podařilo na výpravě druhé. Napřed udělal si tam skladiště potravin r.&amp;nbsp;1899 a potom r.&amp;nbsp;1900 jednak po člunu, jednak po ledě prozkoumal pobřeží a nazval je zemí Kristiána&amp;nbsp;IX. Vrátil se 4.&amp;nbsp;října r.&amp;nbsp;1900. Zároveň r.&amp;nbsp;1899 odebral se do fjordu cís. Frant. Josefa {{Prostrkaně|Nathorst}}, aby tam pátral po výpravě Andréeově. Po té tam ovšem žádné stopy nenalezl, ale za to opravil dobře mapu fjordu a výšku hory Petermannovy (z udání Payerova 3500&amp;nbsp;''m'' na 2500—2800&amp;nbsp;''m'').

Také moře samo u Grónska bylo předmětem důkladného zkoumání. Tak norskou výpravou k prozkoumání Ledového moře severního pod vůdcem meteorologem {{Prostrkaně|Mohnem}}, kdež měl také Nansen účasť, konstatován směr proudu Golfového, potom zkoumala tu dánská loď »Ingolf« pod vůdcem C. {{Prostrkaně|Wandelem}} r.&amp;nbsp;1895.

Na Islandě pokračoval ve výzkumech, započatých {{Prostrkaně|Thoroddsenem}}, r.&amp;nbsp;1895 {{Prostrkaně|Cahnheim a Grossmann}}, potom r.&amp;nbsp;1899 švédská výprava »Diana«. Téhož roku odebral se tam též {{Prostrkaně|Paulsen}}, ředitel dán. meteorog. ústavu k pozorování polár. světla a jeho spojení s výjevy magnetickými.

Po cestě Heuglinově na Špicberky prozkoumali země severových. {{Prostrkaně|Leigh Smith}}, potom r.&amp;nbsp;1889 {{Prostrkaně|W.&amp;nbsp; Kükenthal a A.&amp;nbsp;Walter}}, kteří dokázali, že země krále Karla jest mnohem menší, než se domníváno. R.&amp;nbsp;1890 konal tam, v Isfjordu, geologická pozorování švédský státní geolog G.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|de Geer}}. R.&amp;nbsp;1892 přistali tam členové franc. výpravy »La Manche«, {{Prostrkaně|Charles Rabot a Bienaimé}}, navštívivše ostrov Jan Mayen, po rak. výpravě nikým dosavad nenavštívený. V l.&amp;nbsp;1894—95, po nezdařeném pokusu Wellmannově, pozoroval tam ledovce Nor {{Prostrkaně|Eckroll}}. R.&amp;nbsp;1896 a 1897 prošel Špicberky Angličan {{Prostrkaně|Conway}}. Téhož r.&amp;nbsp;1897 také Angličan {{Prostrkaně|Pike}} obeplul zemi krále Karla a dokázal její ostrovní povahu. R.&amp;nbsp;1898 švédská výprava s vůdcem {{Prostrkaně|Nathorstem}} přistala na záp. pobřeží, obeplula celý archipel a znova tam mapováno, r.&amp;nbsp;1899 pak konal tam hydrografická pozorování kníže {{Prostrkaně|Albert}}&amp;nbsp;I. {{Prostrkaně|Monacký}}, v l.&amp;nbsp;1899, 1900 a 1901 byly tam {{Prostrkaně|výpravy ruská a švédská k měření stupňů}}. Výpravy tyto potkaly se se žádoucím výsledkem.

Zemi cís. Frant. Josefa po Smithovi prozkoumal {{Prostrkaně|Nansen}}, potom princ Ludvík {{Prostrkaně|Amadeus Savojský, vévoda abruzský}}, jenž r.&amp;nbsp;1900 na lodi »Stella Polare« s mnohými obtížemi dostal se až na zemi prince Rudolfa a tam zakotvil v zálivě Teplickém. Ač mohl, nevydal se ještě dále, poněvadž nikde neviděl zemi a na širém moři přezimovali nechtěl. Hned 19.&amp;nbsp;ún. podniknuta cesta na saních, ale pro zimu až −52°&amp;nbsp;C upuštěno od ní. Za to na výpravě, podniknuté 11.&amp;nbsp;břez., {{Prostrkaně|Cagni}} dosáhl až 86° 33′ 49″ s.&amp;nbsp;š., nejsev. bodu dosavad. Tři muži z té výpravy nevrátili se k lodi a na vyhledání jich vyslána loď »Capella«, jež však o nich žádné zprávy nedostala. Při tom zjištěno, že Fligely leží o něco jižněji, než jak byl nakreslil Nansen, dále zjištěno, že není žádné země Petermannovy, jak již Nansen sám byl tušil, a že země Rudolfova jest jenom ostrov. K dokonalému seznání archipelu toho přispěla nám tříletá výprava s vůdcem Fr. G. {{Prostrkaně|Jacksonem}} v letech 1894—96, jenž zjistil rozlohu země té a shledal, že to jsou jenom samé ostrovy, úzkými průlivy oddělené. S Nansenem a geologem Köttlitzem konána tam zkoumání geologická. Dvě massy země, které tam byl Payer pozoroval, rozplynuly se ve skupinu nejméně 60&amp;nbsp;ostrovů, rozdělených kanály ve 3&amp;nbsp;skupiny.

Zkoumáním pobřeží sibiřského zabýval se Dr. {{Prostrkaně|Bunge}} na řece Leně, a při něm měl Toll práce geologické. Dne 6.&amp;nbsp;kv. 1886 dostali se na ostrov Ljachovský, kdež se rozdělili: Bunge zůstal zde, Toll šel dále na ostr. Kotelný a Novou Sibiř. R.&amp;nbsp;1892 pak vydal se tam Toll po druhé. Vyplul z Petrohradu do Jakutska, odtud po řece Janě. Potom dal se na ostrov Kotelný, Ljachovský, kdež zakládal pro Nansena skladiště potravní, pak se pustil na západ, k probadání oblasti anabarské, cestou, kterou před nim dosud žádný nešel, krajem nad míru studeným. 27.&amp;nbsp;list. už zase byli v Petrohradě. 21.&amp;nbsp;čna 1900 vyplula »{{Prostrkaně|Zarja}}« z Petrohradu a v Bergenu vsedl na ni Toll. Tím nastává třetí jeho výprava. V Christianii Nansen dal mu mnoho dobrých rad. Zásoben psy, 7.&amp;nbsp;srpna dostihl průlivu Jugorského, kterým proplul do moře Karského. Na záp. pobřeží poloostr. Tajmyrského objevil nový fjord, který nazval Middendorfovým. Přezimoval blízko Tajmyrsundu. Po cestě bylo mu stále opravovati mapy. Dostal se až na ostr. Novosibiřské a spatřil i ostrov Bennetův, jenom že led mu bránil v další cestě, byl nucen vrátiti se a mínil zimu 1901—02 ztráviti na ostrově Kotelném. Další jeho cesta měla býti na zemi Sannikovu a potom, jako kdysi »Vega«, úžinou Beringovou do Tichomoří, ale otázka finanční rozhodla jinak.

Dne 14.&amp;nbsp;října 1900 odebral se z Petrohradu {{Prostrkaně|Volosović}} přes Irkutsk do Verchojanska, k ústí ř. Jany. Tam odtud chce na ostr. Nová Sibiř a Kotelný. Jeho společníkem jest N.&amp;nbsp;Orlov. Na Nové Sibiři zřídil skladiště pro Tolla, s nímž se také šťastně setkal.

Nejnovější období polárních výprav je to, které má spojovati pozorování fysik. s novými výzkumy. Jaksi prvním v tom oboru jest nám {{Prostrkaně|Frit. Nansen}}. Jiná výprava, na kterou millionář americký Ziegler věnoval 1&amp;nbsp;mill. dollarů, měla za účel dosáhnouti pólu. {{Prostrkaně|Baldwin}}, vůdce její, měl jíti na zemi Frant. Josefa a odtud na saních k severu a potom zpět na Grónsko, kamž měla připlouti loď »Magdalena«. Vydal se na cestu v čci 1901. Baldwin vrátil se v létě 1902 bez zvláštních výsledků.

Jiný způsob dosíci pólu jest {{Prostrkaně|plavba ballonem}}. V tom směru již r.&amp;nbsp;1896 chtěl učiniti pokus Američan {{Prostrkaně|Cheyne}}, jenž sestrojil 3&amp;nbsp;ballony, z nichž každý mimo osobu mohl nésti ještě nějaké břemeno; ale nedošel souhlasu, tak jako plán {{Prostrkaně|Tysona}}, z několika míst vyslati k pólu ballony. Nejnověji plán takový chtěl provésti S.&amp;nbsp;A. {{Prostrkaně|Andrée}}. Učiniv podobné pokusy do Čuchonska s ballonem, vypravil se na Špicberky, tam v domku zvláště k tomu zřízeném ballon naplněn. Aby pak byl udržován v mírné výšce, as 200&amp;nbsp;''m'', měl vlečná lana. Také počítáno na unikání plynu. R.&amp;nbsp;1897, 11.&amp;nbsp;čce, ballon vystoupil a dodnes o něm nevíme. Jenom jeden poštovní holub chycen, pak v květnu 1899 nalezena na sev. pobřeží Islandu boje a 31.&amp;nbsp;srp. 1900 v sev. Norsku druhá a ještě potom 3 jiné, mezi nimi i boje polární, která měla býti vyhozena až při přechodu pólu, jenom že všecky prázdné. Můžeme souditi, že ballon byl hnán k sev. Grónsku, potom zase k severu, odkudž zahnán zpět. Dnes jest nepochybno, že Andrée zahynul, třeba sám pravil na VI. kongr. geogr.: »Díváte se na mne všichni jako na mrtvolu, ale já se jistě vrátím.« Zahynul asi brzy po svém vzletu. К jeho vyhledání poslán {{Prostrkaně|Nathorst}} do vých. Grónska, potom r.&amp;nbsp;1898 {{Prostrkaně|Stadling}} do severní Sibiře.

Jiný pokus měl býti pomocí drtiče ledu »Jermaku«, jak ho navrhoval ruský admirál {{Prostrkaně|Makarov}}; ale neosvědčil se dosud zcela a vyžaduje další úpravy.

Zajímavý jest také pokus, {{Prostrkaně|dostati se k pólu člunem podmořským}}. Člun může se ponořiti, a když jest moře otevřené, může se zase vznésti na hladinu. Původcem jeho jest dr. Hermann {{Prostrkaně|Anschütz-Kämpfe}}; odborníci nevyslovili se o tom ještě.

Opět jest zamýšlena výprava na jaře r.&amp;nbsp;1903, {{Prostrkaně|Amundsenova}}, jež má určiti magnetický pól, zda to jest jenom jeden bod, kde stojí jehla inklinační kolmo, či to jest celá plocha. Loď jeho »Gjöa« jest jenom malá a účastníků jenom 7. Východisko má býti západní Grónsko. R.&amp;nbsp;1905 míní již zase býti doma.

{{Prostrkaně|Literatura}} udána jest u Chavanne, Karpf, Le Monnier, Die Literatur über die Polar-Regionen der Erde (Víd., 1878). Z hlavních spisů možno uvésti aspoň: Peschel, Geschichte der Erdkunde (2.&amp;nbsp;vyd. Mnichov, 1877); Hellwald, Im ewigen Eis. Geschichte der Nordpolarfahrten (Štutgart, 1880); Löwenberg, Die Entdeckungs- und Forschungsreisen in den beiden Polarzonen (Praha a Lip., 1886); A.&amp;nbsp;E. Nordenskjöld, Plavba Vegy kolem Asie a Evropy (ze švéd. přeložil V. E. Mourek; Praha, 1882); Sir J.&amp;nbsp;Barrow, Chronological history of voyages into the arctic regions (2.&amp;nbsp;vyd. Lond., 1846); D.&amp;nbsp;Murray Smith, Arctic expeditions from British and foreign shores, 1875—77 (3&amp;nbsp;sv.); Greely, Handbook of arctic discoveries (New York, 1896); L.&amp;nbsp;Hugues, Le esplorazioni polari nel secolo XIX. (Milán, 1901); Dr. Kurt Hassert, Die Polarforschung (Lip., 1902); Sievers-Kükenthal, Australien, Ozeanien und Polarländer (t., 1892). Ostatně srv. životopisy zkoumatelů v tomto  Slovníku Naučném.

{{Prostrkaně|Výpravy k jižnímu pólu.}} První, jenž překročil polární kruh, byl {{Prostrkaně|James Cook}}, který zatlačil »terra australis« až k 60° j.&amp;nbsp;š. а dokázal, že na jižní polokouli převládá voda, ne pevnina. Po něm teprve až v XIX. stol. '''p. v.''' zase uvedeny v život a mají také vědečtější ráz. Roku 1808 {{Prostrkaně|James Lindsay a Thomas Hopper}} spatřili ostrovy Bouvetovy a r.&amp;nbsp;1819 {{Prostrkaně|William Smith}} objevil Nové Shetlandy a spolu s {{Prostrkaně|Bransfieldem}} některé ostrovy v archipelu, nyní Gherritzovým zvaném. Že pak byly tyto kraje bohaty tuleni, hrnulo se tam mnoho lovců, z nichž někteří také obohatili naše vědomosti novými objevy: {{Prostrkaně|James Weddell, Walker, Powell}}, Američan {{Prostrkaně|Palmer, Pendleton}}, a tak objeveny Jižní Orkneje a země Palmerova.

Také ruská vláda, jež tolik byla činna na severu, poslala sem výpravu, po Cookovi zase první větší vůbec, svůdcem F.&amp;nbsp;G. {{Prostrkaně|Bellingshausenem}} r.&amp;nbsp;1819. Tento byl vyslán carem Alexandrem&amp;nbsp;I., a vlastně první objevil zemi antarktickou, za polárním kruhem, zemi Alexandra&amp;nbsp;I. Mimo to na své cestě kolem pólu objevil ostrov Petra&amp;nbsp;I. Cestě Američana {{Prostrkaně|Morella}} r.&amp;nbsp;1823, jenž od ostr. Kerguelenových plul prvý podél 69° j.&amp;nbsp;š. na západ, nepřikládá se dnes víry, za to stal se objev jiný. Byl to lovec tuleňů {{Prostrkaně|James Weddell}}, jenž z již. Orknejí dostal se na jih až k 74° 15′ j.&amp;nbsp;š. a všude měl volné moře, jenom že pro porouchání lodi musil se vrátiti. Tím zároveň učiněna mezera v souvislém jižním kontinentě. Roku 1830—32 londýnská firma Enderby vystrojila výpravu s vůdcem {{Prostrkaně|Johnem Biscoem}}, jenž hledal ostrov Aurora a pluje z ostr. Falklandských směrem vých. objevil zemi Enderbyovu a z množství ptactva stále po cestě se vyskytujícího soudil na blízkost země. Druhý rok pak objevil ostr. Adelaide, jenž jest jenom jedním z celé skupiny ostr. zvaných Biscoeovými, a za ním zemi vysokou, zvanou Grahamovou. Roku 1833 pak {{Prostrkaně|Kemp}} objevil na v. od země Enderbyovy jinou čásť země, jež nazvána po něm. Posledním objevem z řady těch, které jenom náhodou způsobeny, majíce příčinu jenom v bohatém lovu, jsou {{Prostrkaně|ostrovy Ballenovy}}.

V l. 1838—43 vyslány 3 vědecké výpravy: výpravu sev.-amer. vedl {{Prostrkaně|Wilkes}}, franc. {{Prostrkaně|Dumont d’Urville}} s loďmi »Astrolabe« a »Zelée« a anglickou {{Prostrkaně|James Cl. Ross}} s loďmi »Erebus« a »Terror«.

{{Prostrkaně|Dumont d’Urville}} maje pátrati, zda jest nějaké spojení mezi zemí Alexandra&amp;nbsp;I. a Grahamovou, objevil při tom zemi Ludvíka Filipa a zemi Adélie a Clarie. Více vykonal {{Prostrkaně|Wilkes}}. Napřed viděna země od ostrova Petra&amp;nbsp;I. na západ a potom druhým rokem sledováno pobřeží pevniny antarktické, v délce asi 400&amp;nbsp;mil od 157° od zátoky, kterou nazval Peakock a Hudson později Disapointment. Potom plul na západ, buď blízko okraje ledu, tak že mohl dále do nitra pozorovati hory, nebo dále a jenom z dálky rozpoznával hory, kolem země Adélie, Clarie a tam, kde potom země obrací se na jih, u mysu Carr, dále North High, Totten High (tam kde Balleny viděl před tím svoji zemi Sabrine), Buddova země a konečně Knox High a poslední Termination, celkem pobřeží asi 2300&amp;nbsp;''km'' dlouhé.

Největších úspěchů však dosáhla tam výprava angl. s {{Prostrkaně|Jam. Cl. Rossem}}, jenž již na severu nabyl mnohých zkušeností a získal si mnohé zásluhy. Vypravil se r.&amp;nbsp;1839 na Tasmánii, tam zřízena pozorovací stanice, a potom se dal na jih, stále hledaje magnetický pól, řídě se tím, jak vypočítal Gauss jeho polohu. Spatřil na 70° j.&amp;nbsp;š. zemi a na ní vysokou horu, Mt. Sabine, asi 3000&amp;nbsp;''m'', a potom, pozoruje jehlu magnetickou, mínil, že objede tu zemi a dostihne pólu. Viděl tam potom Mt. Melbourne, na zemi Victoria, a proti ní řadu ostrůvkův; ale zemi objeti nemohl a jeho naděje, že najde pól, jako ho objevil na severu, zklamala, ač jehla inklinační ukazovala již 89°. Na 78° 10′ j.&amp;nbsp;š. ledová stěna jim zastavila cestu a přes ni jenom stěží bylo viděti dále do nitra země hory Parryho. Proniknouti touto stěnou ledovou ani obejíti ji nebylo možno. Tam ke svému velikému podivení viděli zasněženou horu, soptící Mt. Erebus, 3770&amp;nbsp;''m'', a menší, vyhaslou, Terror. Roku 1841 již nebyl tak šťasten, aby prorazil ledem, a jenom ještě roku následujícího objevil zemi Joinvilleovu, jejíž ostrovní povahu dobře poznal. Mnohá pozorování máme jenom od něho, on nám také dokázal, že tam žijí korály.

Po Rossovi máme jenom menší výpravy. Tak r.&amp;nbsp;1842 Američana {{Prostrkaně|Williama G. Smiley}}, jenž dokázal, že země Palmerova jest jenom ostrovem, nezdařený pokus »Pagody« pod kap. {{Prostrkaně|Moorem}} r.&amp;nbsp;1845, konati pozorování magnetická na zemi Enderbyově, a před tím již také kap. {{Prostrkaně|Dougherty}} objevil ostrovy téhož jména. Také objeveny ostrovy Macdonaldovy od Hearda, a po 20&amp;nbsp;letech zase r.&amp;nbsp;1873—74 hamb. kapitán Ed. {{Prostrkaně|Dallmann}} potvrdil ostrovní povahu země Palmerovy. Výprava »Challenger« zkoumala jenom hloubky mořské a život mořský, a co dnes víme o živočiších v moři antarktickém, máme většinou jenom od té výpravy. Pohybovala se mezi zemí Kempovou a udávanou zemí Termination, kde tušil Neumayer nejsnazší proniknutí k pólu, ale země Termination tam nespatřila, ač byla na 64° j.&amp;nbsp;š. Zase uplynulo 20&amp;nbsp;let, a nedostatek vydatného lovu v sever. končinách přivábil četné lovce na jih. Tak r.&amp;nbsp;1892 tam křižovaly »Balaena« a »Active« s vůdci: {{Prostrkaně|Will. S. Brucem}}, přírodozpytcem, a Charlesem W. {{Prostrkaně|Donaldem}}. Očekávaná velryba tam nenalezena. Objeveny některé menší ostrovy a potom hlavně zkoumání moře jsou nám vítána. Jiná podobná výprava vystrojená hambur. společ. »Oceana« pod norským kapitánem {{Prostrkaně|Larsenem}} r.&amp;nbsp;1893 na lodi »Jason« objevila v. pobřeží země Grahamovy a nazvala je zemí krále Oskara&amp;nbsp;II. Až k 68° j.&amp;nbsp;š. a dále viděla volné moře, řadu ostrůvků mezi zemí Ludv. Filipa a zemí krále Oskara, mezi nimi také některé vulkanické, ale tuleňů tam nenalezla. Loď »Hertha« s kap. {{Prostrkaně|Evensenem}} byla až u země Alexandra&amp;nbsp;I., ale viděn jenom led pokrývající nitro země Grahamovy a dále až k zemi Alexandra&amp;nbsp;I. Výzkum J. Cl. {{Prostrkaně|Rossa}} z části opakovala r.&amp;nbsp;1894—95 výprava na lodi »Antarctic« s kap. {{Prostrkaně|Kristensenem}} a jí se účastnil přírodozpytec Carsten E. {{Prostrkaně|Borchgrevink}} jenom jako obyčejný námořník. Z Melbournu dali se k jihu; u ostr. Macquarie spatřena polární záře. Potom pluli kolem mysu Adare na zemi Sabinově, a trochu jižněji u ostrůvku Possession zakotveno, poprvé na antarktické zemi a tam Borchgrevink učinil sbírky jak nerostů, tak rostlin. Poněvadž však loď měla za účel chytati velryby, obrátila se, žádných nevidouc, ač bylo možno plouti dále. To jest vada většiny výprav, které měly účel jenom obchodní, a proto Neumayer víc a více snažil se o vědeckou výpravu do Antarktidy, až se mu podařilo na 11.&amp;nbsp;sjezdě geografů německých v Brémách r.&amp;nbsp;1895 založiti německou kommissi pro prozkoumání polárních končin jižních.

Zatím r.&amp;nbsp;1897 vypravila se z Ostende belgická výprava na lodi »Belgica«, jíž velel {{Prostrkaně|Adrien de Gerlache}}. Z Ohňové země dal se na jih t. zv. archipelem Dirck Gherritzovým, proplul úžinou Bransfieldovou, potom úžinou na východ od země Palmerovy, směrem západním k Zemi Alexandra&amp;nbsp;I., kdež loď zamrzla a nucena přezimovati. Nových výzkumů neučiněno, za to však jsou pozorování meteorologická velmi cenná, neboř jsou to vůbec první pozorování antarktická, konaná v zimě. Také jest to první přezimování v končinách antarktických. Z hloubek lze souditi, že na blízku jest země, a z měření konaných severně archipelu Dirck Gherritzova vysvítá, že Amerika pokračuje jižní částí k východu, ne přímo na jih ze země Ohňové k zemi Grahamově.

Sotva že se »Belgica« vrátila, {{Prostrkaně|Borchgrevink}} vypravil se znovu 23.&amp;nbsp;srpna 1898 na parníku »Southern Cross«, vystrojeném G.&amp;nbsp;Newnesem. Jest to prvá výprava, která na pevnině antarktické přezimovala na m. Adare. Loď tam výpravu dovezla a potom se vrátila do Australie. Zima byla tam strašná a zamýšlené cesty po saních také nebylo možno konati, poněvadž led byl na povrchu rozpukán. Magnetického pólu ovšem nedostiženo. Na lodi a na saních potom přece dosaženo nejjižnějšího bodu 78° 50′ j.&amp;nbsp;š., tedy o 35' dále než Ross.

Roku 1898 vyplul něm. parník »Valdivia« pod vedením zoologa prof. {{Prostrkaně|Chuna}} pro výzkum hlubin mořských přes ostrov Bouvetův, o němž již vůbec pochybováno, zda existuje. Výprava pokračujíc směrem k zemi Enderbyově s úžasem měřila hloubky kolem 5000&amp;nbsp;''m'', nikdy ne pod 4000&amp;nbsp;''m'' a tím dokázáno i v jihu hluboké moře, tak jako je dokázal Nansen na severu.

Konečně uskutečnil se plán Neumayerův, vyslati vědeckou výpravu na jih od ostrovů Kerguelenoyých, kde předpokládá teplý proud. V kommissi pro výzkum jižních polárních zemí usneseno 3.&amp;nbsp;květ. 1898 v Gotinkách vyslati tam výpravu. Potřebný náklad povolen, vůdcem pak ustanoven E.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|Drygalski}}, známý výzkumy svými na Grónsku. Výprava má zkoumati indicko-atlant. stranu Antarktidy. Také ballon tam vzat. Výprava odplula 11.&amp;nbsp;říj. 1901 z Kielu na parníku »Gauss« a trochu se opozdivši cestou, přistala na ostr. Kerguelenových, kde již loď »Tanglin« zřídila stanici pozorovací a odplula dále k jihu na zemi Termination. Tam se má zříditi hlavní stanice pozorovací a má se hleděti také proniknouti k pólu. Zároveň také vyplula anglická loď »Discovery«, aby na zemi Viktoria u vulkánu Erebus vysadila mužstvo, jež má prozkoumati ledové poměry tamní a vůbec tichomořskou čásť Antarktidy. Vůdcem výpravy jest {{Prostrkaně|Scott}}, jemuž úplně ponecháno na vůli, zda v končinách těch má se přezimovati. Proti zemi Adélie, na 62° j.&amp;nbsp;š., měřeny hloubky až 4200&amp;nbsp;''m''. Výprava dospěla až na ostrovy Macquarie.

Švédská výprava pod vedením O.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|Nordenskjölda}}, synovce známého cestovatele, na lodi »Antarctic« měla plouti na zemi krále Oskara&amp;nbsp;II., a nebude-li moci tam proniknouti, má se dáti do moře Weddellova. Nordenskjöld dospěl 31.&amp;nbsp;pros. 1901 na ostr. Falklandské, kdež si musil opatřovati nové psy, a 11.&amp;nbsp;led. 1902 dostal se na ostr. Shetlandské. Tam z hloubek mořských vytaženo neobyčejné množství ryb. Od ostr. Shetlandských obrátil se přímo k jihu, na vých. pobřeží země Grahamovy a tu dokázal, že země Ludvíka Filipa není samostatným ostrovem, ale že patrně souvisí se zemí Grahamovou. Dále k jihu nemohl se dostati. Na východě od země Grahamovy měřeny značné hloubky až 4000&amp;nbsp;''m''. Přezimuje nyní záp. od C.&amp;nbsp;Seymouru, na západ, pobřeží Snow Landu. Loď odplula na zemi Ohňovou, Nordenskjöld hodlá proniknouti dále k jihu po saních.

{{Prostrkaně|Literatura:}} Wilkes, Narrative of the United States Expedition (Filad., 1845); James C.&amp;nbsp;Ross, A voyage of discovery and research in the southern and antarctic regions 1839 by 1843 (Lond,., 1847); G.&amp;nbsp;Neumayer, Die Erforschung des Süd-Polar-Gebietes (Berl., 1872); Die internationale Polarforschung. Die deutschen Expeditionen und ihre Ergebnisse, vydal G.&amp;nbsp;Neumayer (Berl., 1891, 2&amp;nbsp;sv.); G.&amp;nbsp;Gerland, Ueber Ziele und Erfolge der Polarforschung (Štrasburk, 1897); Dr. Karl Fricker, Antarktis (Berl., 1898); Neumayer, Auf zum Südpol! (Berl., 1901). ''[[Autor:Václav Nový|Nový.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>6zrwk7o2yvlk22t6ijxs9g7r9ptws6r</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>333697</id>
      <parentid>333693</parentid>
      <timestamp>2026-06-13T03:55:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>oprava</comment>
      <origin>333697</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="49684" sha1="1l7z59wgb6gw7cd1xk7ak2zevd2u9u6" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | PŘEDCHOZÍ = Polární světlo
  | ČÁST = Polární výpravy
  | DALŠÍ = Polární výška
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Polární výpravy
  | AUTOR = [[Autor:Václav Nový|Václav Nový]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1903. S.&amp;nbsp;75–82. {{Kramerius|mzk|f785a580-05a2-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Polární výpravy''' měly s počátku ráz ponejvíce obchodní, hledání totiž cesty do Indie a Číny. Dnes důležitost jejich vězí ne tak v dosažení pólu, jako spíše v tom, jak najíti cestu k němu. Pak kupí se kolem nich řada otázek geofysikálních, biologických, okeánografických a o magnetismu zemském. Máme výpravy k pólu sev. a jižnímu.

{{Prostrkaně|Výpravy k severnímu pólu.}} První známou cestu k severu podnikl kolem r.&amp;nbsp;325 př. Kr. {{Prostrkaně|Pytheas z Massilie}}, jenž došel až na ostrov Thule, nejspíše některý z ostrovů Shetlandských. Teprve 1000 let později, kolem r.&amp;nbsp;725 po Kr., dostali se {{Prostrkaně|irští mniši}} na Faröry a zarazili první sídlo na Islandě. Odtud však byli brzy potom vypuzeni {{Prostrkaně|Vikingy}}, normanskými plavci, z nichž první, {{Prostrkaně|Naddothr}}, přistěhoval se na Island kolem r.&amp;nbsp;867 a dal zemi jméno Snäland — t.&amp;nbsp;j. země sněhová. V týchž letech objevuje se nám také jméno Grónska, jež objevil {{Prostrkaně|Eirik Rudý}}, načež jeho syn {{Prostrkaně|Bjarn}} objevil r.&amp;nbsp;998 východní pobřeží severní Ameriky. Po objevech normanských nastala veliká přestávka. Teprve r.&amp;nbsp;1497 a 1498 dostal se Benátčan {{Prostrkaně|Giovanni Caboto}} a po něm {{Prostrkaně|G.&amp;nbsp;Cortereal}} na pobřeží Labradoru, v domnění, že jest na východních březích Asie. Ale když mínění ono ukázalo se mylným, kolem Afriky pak nebylo možno se dostati do Asie, Angličané a Hollanďané, kteří tam měli největší zájmy, byli nuceni hledali cestu jinudy, a tím byl dán popud k plavbám polárním, jednak směrem sz., jednak sv. O cestu {{Prostrkaně|severozápadní}} pokusil se r.&amp;nbsp;1517 {{Prostrkaně|Sebastiano Caboto}}, když však pokus ten se nezdařil, obrácen zřetel ke směru {{Prostrkaně|severovýchodnímu}}. Popud k plavbám v tomto směru vyšel od svob. pána Sig. {{Prostrkaně|Herbersteina}}, jenž r.&amp;nbsp;1549 vydal dobré dílo o Rusku. Tam správně kreslí moře Bílé, dále pobřeží severní až k řece Obi, která mu pramení v Číně, blízko pramenů pak město Peking. Když Angličané viděli, že jest možno dostati se tímto směrem do Číny, obrátili pozornost svou k těmto plavbám. Hned r.&amp;nbsp;1553 anglická společnost obchodní vypravila tři lodi, z nichž jedna, jíž velel {{Prostrkaně|Stephen Borough}}, šťastně oplula mys Severní a dostala se až k ústí Dviny. V Moskvě sjednána výhodná smlouva obchodní s Rusy. Hned po roce, 9.&amp;nbsp;čna 1556, {{Prostrkaně|Borough}} dostal ze ze zátoky Mezeňské až do průlivu Jugorského a r.&amp;nbsp;1580 {{Prostrkaně|Arthur Pet a Charles Jackman}} dostali se do moře Karského. Tím však také ruská obchodní společnost, nyní »moskevskou« nazývaná, úlohu svou dohrála. Angličané obrátili se na výzkum směrem sz., který také delší dobu již odpočíval. R.&amp;nbsp;1576 {{Prostrkaně|Martin Frobisher}} dostal se do zálivu, po něm později nazvaného, při zemi Baffinově a na své třetí cestě r.&amp;nbsp;1578 dostal se do průlivu Hudsonova. Po 7&amp;nbsp;letech r.&amp;nbsp;1585 vydal se {{Prostrkaně|John Davis}} do týchž končin.

Po Angličanech ujali se cesty severových. na konci XVI. stol. {{Prostrkaně|Hollanďané}} a vyhlásili na objevení cesty této odměnu 25.000&amp;nbsp;zl. Roku 1594 vystrojeny vládou hollandskou 3&amp;nbsp;lodi, z nichž jedné velel {{Prostrkaně|Willem Barendsz}}, aby pluly k ostrovu Vajgači a potom, pokud bude možno, hledaly volné moře. Barendsz dostal se až k sev. mysu Nové Zemlje, ale nemoha pro led dále, plul k jihu a tam u ostr. De Longova setkal se s Nayem, jenž se dostal až do moře Karského. Nová výprava, podniknutá r.&amp;nbsp;1596, objevila ostrov Medvědí a Špicberky, ale Barendsz na této cestě zahynul.

Oběma směry, severových. i severozápadním, hledal cestu {{Prostrkaně|Henry Hudson}}, jehož úmyslem vlastně bylo přes pól dostati se do Číny. Hlavní objev jeho spadá do Ameriky, kdež na první cestě r.&amp;nbsp;1609 objevil řeku po něm nazvanou, na poslední pak cestě r.&amp;nbsp;1610 plul kolem jižního Grónska, úžinou Davisovou, dále úžinou, jež po něm nazvána Hudsonovou, až dospěl do nejjižnější části zálivu Hudsonova, kdež v zátoce James Bay přezimoval a potom, od zrádného mužstva opuštěn, zahynul. Nešťastný osud Hudsonův dal podnět k mnoha výpravám, jež měly jednak pátrati po zahynulém, jednak pokračovati v objevu jím započatém. Tak r.&amp;nbsp;1612 vysláni Thomas {{Prostrkaně|Button}} a kap. {{Prostrkaně|Ingram}} na lodích »Resolution« a »Discovery«. Button dostal se až k záp. pobřeží zál. Hudsonova, domnívaje se, že již jest u východního pobřeží Asie, a plul na jih, kde přezimoval v ústí řeky Nelson. Druhý rok konstatoval ostrovní ráz Southamptonu. Kapitán {{Prostrkaně|Gilbon}} na lodi »Discovery« r.&amp;nbsp;1614 doplul jenom do průlivu Hudsonova. R.&amp;nbsp;1616 W.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|Baffin}} pronikl v Baffinově moři až k 78° s.&amp;nbsp;š. a spatřil volný průliv k severu (Smith Sund), ale pro překážky ledu musil se dáti podél vých. břehů země Baffinovy k jihu, při čemž spatřil Jones Sund zamrzlý a průliv Lancasterský. Ač úspěchy byly znamenité, přece prohlásil Baffin, že není průchodu ani na severu ani na západě. Tak veškeré pokusy na dlouho ustaly.

Také směrem severových. po Barendszovi mimo {{Prostrkaně|Hudsona}} v XVII. stol. mnoho nevykonáno, ale přece vykonáno něco, co zůstaveno jenom smělým kozákům ruským, totiž prozkoumati celé pobřeží sev. Asie. R.&amp;nbsp;1581 náčelník donských kozáků {{Prostrkaně|Jermak Timofejevič}} překročil prvou sibiřskou řeku a potom kozáctvo šířilo se dále po celé Sibiři. Tak r.&amp;nbsp;1610 dostali se kozáci po Jeniseji až k Ledovému moři, r.&amp;nbsp;1639 až k Indigirce a r.&amp;nbsp;1648 kozák Semen Děšněv, obepluv poloostrov Čukčův, dokázal, že Starý svět nesouvisí s Novým. Jenom že tato památná plavba zůstala západu úplně neznáma, tak že Petr I. Veliký pokládal za svou povinnost, dáti prozkoumati plavbou východní ohraničení říše Ruské. Úkolem tím pověřen Vít {{Prostrkaně|Bering}}, jenž r.&amp;nbsp;1728 plavil se od vých. břehů Kamčatky k severu a proplul také průlivem mezi Asií a Amerikou. Hned po návratu Beringově vystrojena jiná výprava, tak zv. II. výprava kamčatská, jeden z největších vědeckých podniků, jež vůbec kdy byly předsevzaty. Počátek učinili {{Prostrkaně|Muravjev}} a Pavlov v l.&amp;nbsp;1734—43. Vypluli z Archangelska, dostali se do moře Karského, ale k Obi proniknouti nemohli. To se podařilo jiným dvěma důstojníkům: {{Prostrkaně|Malyginovi a Skuratovu}} v l.&amp;nbsp;1736 a 1737, kteří první dostali se mořem Karským do ústí Obi. R.&amp;nbsp;1738 podařilo se {{Prostrkaně|Owczynovi}} dostati se z ústí Obi do ústí Jeniseje a nyní jednalo se o cestu z Jeniseje do Leny. R.&amp;nbsp;1741 vydal se {{Prostrkaně|Laptěv}} ze zátoky Chatangské směrem k zátoce Tajmyrské. Zatím kormidelník jeho {{Prostrkaně|Čeljuskin}} měl postupovat od Jeniseje a mapovati pobřeží až k ř. Pjasině. Obě výpravy se skutečně spojily, jenom že nejsevernější bod poloostr. Tajmyrského zůstával neprozkoumán. To vykonal r.&amp;nbsp;1743 Čeljuskin sám. Obešel nejsevernější bod na 77½° s.&amp;nbsp;š., jenž dosud nese jeho jméno. Dmitrij {{Prostrkaně|Laptěv}} dostal se šťastně r.&amp;nbsp;1741 až k m. Baranovovu. Výzkumy ruské byly dovršeny tím, že objeveny ostr. Novosibiřské r.&amp;nbsp;1770 ruským kupcem {{Prostrkaně|Ljachovem}} a po něm nazvány. R.&amp;nbsp;1760 {{Prostrkaně|Loškin}} dostal se úžinou Karskou na východní břehy Nové Zemlje a 8&amp;nbsp;let později lieut. Rozmyslov aspoň částečně objevil pozdější průliv Matočkin. Tak bylo seznáno pobřeží arktické Asie, kdežto v Americe jsme v tomto ohledu o celých 100&amp;nbsp;let zpátky. Jediné, co v tomto směru po moři učiněno k vyzkoumání pobřeží Sev. Ameriky, učinil r.&amp;nbsp;1778 {{Prostrkaně|James Cook}}, jenž z jižních vod pluje průlivem Beringovým do Ledového moře dostal se na pobř. amer. až k 70° 44′ s.&amp;nbsp;š. Tu však narazil na překážky ledové tak mocné, že se musil vrátiti. Ani po zemi v této končině mnoho nevykonáno. Vidíme, že jenom {{Prostrkaně|Samuel Hearne}} r.&amp;nbsp;1769—72 učinil pokus vyhledati onu řeku, od níž Indiáni přinášejí měď (''Coppermine River''), což se mu také podařilo, a po jejím toku dostal se až k ústí. Dále zašel skotský kupec {{Prostrkaně|Alex. Mackenzie}}, jenž r. 1789 plavil se po řece t. jm. až k jejímu ústí. Tak vidíme, že celé stol. XVIII. nebylo šťastno výsledky v polár. končinách, a proto také není divu, že zájem o výpravy ochaboval.

Popud k novým výpravám vycházel od Angličanů. Ti měli tam největší zájmy: byl totiž na severu hojný lov tresek a velryb, a taková velmoc námořní, na jakou Anglie začala se vyvíjeti, potřebovala nutně otužilých plavcův, a ti mohli jenom tam se otužiti. Proto vláda anglická vypsala odměnu na objevení cesty sz. a r.&amp;nbsp;1818 vyslán {{Prostrkaně|John Ross}} na lodi »Isabella« zátokou Baffinovou. Ten plul až k průl. Smithovu, ale pokládaje ho jenom za záliv, obrátil se a plul k jihu, při čemž veplul do průlivu Lancasterského, zde pak upustil od další cesty. Na to r.&amp;nbsp;1819 vyslán {{Prostrkaně|Parry}} s loďmi »Hecla« a »Griper«, aby výzkumy Rossovy opravil. Parry po mnoha svízelích dostal se 1.&amp;nbsp;srpna 1820 až na 113° 54′ 43″ z.&amp;nbsp;d. a spatřil k jihu novou zemi, již nazval Banksovou. Dále k západu nemohl, musil se vrátiti. R.&amp;nbsp;1821 vypravil se znovu, a to do zálivu Hudsonova, tudy míně najíti cestu sz. Přezimoval na poloostrově Melvillově, a tam se dověděl, že dále k severu jest cesta volná. Plul tam tedy a dostal se do úžiny, která nazvána podle lodí, na kterých plul, Fury a Hecla. Nemoha dále, obrátil se na zpáteční cestu a vrátil se skorem zároveň s Franklinem domů. Po svém návratu Parry učinil nový návrh: on měl plouti úžinou Barrowovou, Beechey úžinou Beringovou, Franklin jíti po zemi od ř. Mackenzie a kap. Lyon vyslán k prozkoumání poloostrova Melvillova. Tentokráte však, r.&amp;nbsp;1824, nebyl šťasten, nemohl proniknouti průlivem Prince Vladaře k severu, byl nucen tam přezimovati a r.&amp;nbsp;1825 musil tam zanechati loď »Fury« jako vrak; přece tam však zřídil skladiště z potravin, jež se osvědčilo velmi dobrým. Také výprava Beecheyova zůstala bez výsledku, dostala se jenom k Point Barrow. Ani výprava Lyonova se nezdařila. John {{Prostrkaně|Franklin}} vydal se r.&amp;nbsp;1825 k Vel. Medvědímu jezeru, kdež si zbudoval srub Fort Franklin. Provázeli jej {{Prostrkaně|Back a Richardson}}. Dosáhli šťastně ústí ř. Mackenzie. Tam se rozdělili. Franklin šel na západ, kdež se měl spojiti s Beecheyem. Došel až k 148° 52′ z.&amp;nbsp;d. Beechey zase vyslal Elsona, jenž došel až k m. Barrowovu, a tak se nesetkali. R.&amp;nbsp;1827 Parry s J. Cl. Rossem a Crozierem na lodi »Hecla« pluli na Špicberky a dostali se až k 82° 43′ sev. š. Tím, že tam nalezli moře volné, vyvrátili tehdejší domnění, že jest na severu jenom jediná souvislá plocha ledová. Po 35denním namáhavém pochodu vrátili se domů. Roku 1829 vydal se {{Prostrkaně|John Ross}} se svým synovcem {{Prostrkaně|Jamesem Cl. Rossem}} na parníku »Victory«, kterého poprvé užito k výzkumům polárním, hledat průchod směrem sz. Parník se jim neosvědčil. Propluli úžinou Lancasterskou do zálivu Prince Vladaře, a tam byli nuceni přezimovati. R.&amp;nbsp;1831 objeven J. Cl. Rossem magnetický pól na sz. břehu Boothie Felix 70° 5′ s.&amp;nbsp;š. a 96° 46′ z.&amp;nbsp;d.; ježto však ani r.&amp;nbsp;1832 nebylo naděje někam se s lodí dostati, dali se směrem tam, kde ztratil Parry loď »Fury«, kdež jim zanechané jím zásoby dobře posloužily, a násl. léta, třikrát přezimovavše, dostali se na dvou člunech, zhotovených z lodi »Fury«, do průl. Lancasterského, kdež byli přijati na loď »Isabella«, která byla již vyslána pátrati po nich. Tak po 4½leté nepřítomnosti Ross vrátil se domů, mnoho vykonav, ale přece jenom pořád cesta sz. zůstávala neotevřená. Docelení známosti pobřeží severoamer. a dovršení výzkumů Franklinových, prozkoumání zbývající části pobřeží k m. Barrowovu a také od úžiny Deasovy k poloostr. Boothia Felix jest zásluhou úředníků Hudsonské společnosti {{Prostrkaně|Dease a Thom. Simpsona}}, kteří r.&amp;nbsp;1837 z ústí řeky Mackenzie dostali se na západ až k m. Barrowovu, kdežto {{Prostrkaně|Richardson a Kendall}} dostali se z ústí ř. Mackenzie zase až k ústí ř. Coppermine. Potom {{Prostrkaně|Simpson}} po ř. Coppermine dostal se do moře, proplul úžinou Ocasovou a r.&amp;nbsp;1839 dostal se až na zemi krále Viléma. Pak již mnoho nescházelo k úplné cestě podél pobřeží severoamerického. Jenom bylo třeba spojení mezi severní cestou, která šla průplavem Lancasterským a úžinou Barrowovou, a jižnější, při pobřeží. K spojení jich obou bylo třeba neblahého osudu {{Prostrkaně|Franklinova}}, jenž r.&amp;nbsp;1845 vypravil se na lodích »Erebus« a »Terror« s kap. {{Prostrkaně|Crozierem a Fitzjamesem}}, aby cestou, po které byl se bral Parry ze zálivu Baffinova, pronikli přímo k průlivu Beringovu. Ze zál. Melvillova poslali poslední zprávy. Když po celá 3&amp;nbsp;léta žádná zpráva o nich nepřicházela, nastaly ovšem obavy. Tím také začíná se perioda výprav k vyhledání Franklina, jichž se účastnili hlavně {{Prostrkaně|Kennedy, Bellot, Belcher, Inglefield, Keilet, Mac Clintock, Mac Clure, Collinson, Kane, Rae, Schwatka}} a&amp;nbsp;j. (v.&amp;nbsp;t. a srv. {{Prostrkaně|{{Heslo|Franklin (osoby)|Franklin}}}} 2).

V ten čas zaměstnávala učence otázka, zda jest kolem pólu volné moře či pevnina. Penny spatřil tam úžinou Smithovou volné moře a po něm byli téhož mínění Inglefield a Kane. Naproti tomu John Ross a Baffin pokládali průl. Smithův jenom za záliv. I vypravil se tam r.&amp;nbsp;1860—61 I.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|Hayes}}, jenž dostal se až k 81½° s.&amp;nbsp;š. a přezimoval v zátoce Foulke. Domníval se, že objevil volné moře, vida aspoň na obloze černý odlesk. {{Prostrkaně|Petermann}} měl za to, že Grónsko spojeno jest přes pól se zemí Wrangelovou, a potom pokládal za lepší cestu z ostr. Špicberských. Zatím vypukla válka a následující výprava mohla býti poslána až r.&amp;nbsp;1871. Jest to Charles Francis {{Prostrkaně|Hall}}, dobře obeznámený se svízeli polárními, a s ním zkušení průvodci již dřívějších výprav, Morton a Emil Bessels. Na lodi »Polaris« dosáhli nejsev. místa Kaneova a nyní viděli, že moře Kaneovo jest vlastně jenom průlivem Robesonovým, ale dále k severu viděli ještě volné moře, jež nazváno Lincolnovým. Přezimováno v zátoce Polaris na zemi Hallově a tam zemřel Hall. Viděli pobřeží Grónska na 82° 26′ s.&amp;nbsp;š. zahýbati se k sv. Když zásoby docházely, výprava dala se na cestu zpáteční. R.&amp;nbsp;1875 vystrojeny dvě lodi, »Alert« a »Discovery« s úkolem, aby pronikly co možná k severu, a to týmž směrem, v kterém obě předcházející, ač Petermann horlivě nabádal ke směru druhému, sv. Vůdcem byl {{Prostrkaně|George S. Nares}}. Přezimovali na zemi Grantově, severněji než »Polaris«. Na cestách v zimě konaných do Grónska pozorováno pobřeží rychle na východ se zahýbající, čímž ostrovní ráz Grónska znova potvrzen, a na zemi Grantově dosáhl Markham 83° 20½′, kteroužto šířku Lockwood o 6&amp;nbsp;let později jenom o 10′ překonal. Roku 1868 k popudu Petermannovu vypravena loď »Germania« s vůdcem {{Prostrkaně|Koldeweyem}}, jež měla prozkoumati břehy východního Grónska, ale pro nepříznivé okolnosti dostati se tam nemohla a musila se vrátiti na Špicberky, kdež prozkoumala zátoku Hinlopen. Na to r.&amp;nbsp;1869 vypravena nová loď s vůdci {{Prostrkaně|Koldeweyem a Hegemannem}}, aby podél vých. pobřeží Grónska pronikli co možná k severu. Dostali se až k 77° s.&amp;nbsp;š. a na zpáteční cestě objevili fjord cís. Frant. Josefa. Tak ani touto cestou nemohlo se dojíti pólu.

Mimo pokusy konané vládou ruskou k celému obeplutí břehů sibiřských dály se také pokusy úžinou Beringovou. Tak r.&amp;nbsp;1816 {{Prostrkaně|Adam a Jan Krusenstern}}, r.&amp;nbsp;1817 {{Prostrkaně|Kotzebue, Golovin, Bellingshausen}}, v letech 1821—23 Francouzi {{Prostrkaně|Wrangel a Anjou}}, z nichž prvý prozkoumal pobřeží od m. Baranovova až k m. Severnímu a slyšel zároveň, že severně od m. Jakanu jest země, kterou potom objevil Th. {{Prostrkaně|De Long}}. Země nazvána ostr. Wrangelovým a průliv mezi ní a pevninou De Longovým. Také na východě Grónska a na severu Evropy pokračováno ve výzkumech po pracích Scoresbyových a Claveringových. Dán W.&amp;nbsp;A. {{Prostrkaně|Graah}} pronikl až k 65° s.&amp;nbsp;š. na východním pobřeží Grónska, r.&amp;nbsp;1833 nešťastná výprava franc. »La Lilloise«, jež v grónském ledu zmizela s vůdcem {{Prostrkaně|Bossevillem}} a mužstvem o 82&amp;nbsp;hlavách. V týž čas, co Wrangel podnikl svou cestu, {{Prostrkaně|Lütke}} odebral se na Novou Zemlji a konal tam pozorování meteorologická r.&amp;nbsp;1827. O 10&amp;nbsp;let později, r.&amp;nbsp;1837, Rus {{Prostrkaně|Baer}} pokusil se vniknouti do moře Karského, a když se mu pokus nezdařil, konal na Nové Zemlji pozorování botanická, zoolog. a geologická. R.&amp;nbsp;1827 Bart. {{Prostrkaně|Lövenigh, Keilhau a Bravais}} dostali se za velmi příznivého léta na ostrov Medvědí a Špicberky, kamž r.&amp;nbsp;1837 {{Prostrkaně|Sven Lovén}} podnikl svou druhou výpravu vědeckou. Špicberky byly vůbec hojně navštěvovány, protože tam byl velmi výhodný lov ryb. K důkladnému seznání Nové Zemlje přispěli {{Prostrkaně|Pachtusov a Moizejev}}. Od nich máme také mapu východního pobřeží Nové Zemlje. R.&amp;nbsp;1843 zabýval se astronomickým určováním na poloostr. Tajmyrském {{Prostrkaně|Middendorf}} a ztvrdil tam udání Celjuskinova, jimž se již počalo nedůvěřovati. Tam také zvěděl, že led v letních měsících žene se k severu; jím také nastává malá přestávka v cestách směrem severovýchodním.

Za to v severním moři Ledovém po Lovénovi do r. 1873 neméně než 5 výprav vykonáno: {{Prostrkaně|Otto Torell, A. Nordenskjöld, Palander, Chydenius, Malngreen, Dunér, Blornstrand}}, přičemž topografie Špicberků velice zdokonalena, a při tom také dály se pokusy o plavbu při pobřeží do moře Karského. Tak r.&amp;nbsp;1863 Švéd {{Prostrkaně|Elling Carlsen}}, jenž veplul do moře Karského a nenašel tam žádný led, a podobně {{Prostrkaně|Palliser}}, Ed. {{Prostrkaně|Johannesen}} r.&amp;nbsp;1869 a J.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|Lanont}}. Konečně r.&amp;nbsp;1870 podle přání Petermannova {{Prostrkaně|Heuglin}} s hr. {{Prostrkaně|Waldburg-Zeilem}} pronikli až k východnímu pobř. Špicberků, r.&amp;nbsp;1871 {{Prostrkaně|Rosenthal}} dosáhl Nové Zemlje a Rakušané {{Prostrkaně|Payer a Weyprecht}}, proniknuvše až k 78° 43′ s.&amp;nbsp;š., nalezli východně od Špicberků moře volné. R.&amp;nbsp;1872 podařilo se pomocí hr. Wilczka a Zichyho vypraviti loď »Tegetthof«, jejímiž vůdci byli {{Prostrkaně|Payer a Weyprecht}}, s úkolem dostati se do průlivu Beringova a při tom prozkoumati moře na v. od Nové Zemlje. Ale okolnosti nepříznivé jim zavřely loď do ledu a tak byli hnáni k severu, kdež nalezena nová země a nazvána zemí cís. Františka Josefa (viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Františka Josefa země}}}}). V týž skoro čas podařilo se slavnému polárnímu cestovateli A. E. {{Prostrkaně|Nordenskjöldovi}} provésti, co již bylo dávno touženým přáním, najíti totiž cestu sv. R.&amp;nbsp;1875 dostal se do moře Karského a po řece Jeniseji až do nitra Asie, čímž obchodní dráha do Sibiře byla otevřena. Podobně r.&amp;nbsp;1876 objevil ostrov Sibirjakova. Uvažoval pak, že musí býti podél celého pobřeží volná cesta, poněvadž tam ústí veliké řeky s vodou poměrně teplou. R.&amp;nbsp;1878 doprovázen 3&amp;nbsp;loďmi plul na parníku »Vega« stále pokojně, až od m. Baranovova nastaly překážky ledu a v zátoce Koljučinské třeba bylo přezimovati. Potom opravuje po celé cestě mapu pobřeží, dostal se kolem m. Východního do Tichého okeánu a domů, čímž podal důkaz, že jest možná cesta sv., ale že jest také nepraktická. Když za přezimování nepřicházely o Nordenskjöldovi žádné zprávy, Sibirjakov vystrojil loď »A.&amp;nbsp;E. Nordenskjöld«, jež však v Japanském moři se porouchala, a potom J.&amp;nbsp;G. {{Prostrkaně|Bennet}}, vlastník světového listu amer. »New York Herald«, koupil loď již ve vodách polárních osvědčenou, »Pandora«, a pode jménem »Jeanette« s kap. G.&amp;nbsp;W. {{Prostrkaně|De Longem}} v čele poslal ji vyhledat Nordenskjölda. Ze San Franciska r.&amp;nbsp;1879 vypluto do zál. Koljučinského. Tam zvěděl De Long o odplutí Nordenskjöldově, proto se dal směrem k sev., ale u ostr. Herald zamrzla loď a hnána nejvíce na sz., při čemž také objeveny osamělé ostr. Jeanette a Henriette. Ale loď neodolala tlaku ledu a r.&amp;nbsp;1881 se ponořila. Mužstvo hledělo se zachrániti k ústí Leny. Po cestě objeven ještě ostrov Bennetův. Ale nedostali se ani všichni na pobřeží k ústí Leny, a z těch, kdo se tam dostali, také mnozí zahynuli. K vyhledání zmizelých poslán od Spojených Obcí kap. {{Prostrkaně|Hooper}}, potom {{Prostrkaně|Berry}}, jenž úžinou Beringovou vjel do moře Polárního a znova konstatoval ostrovní povahu země Wrangelovy. Výsledek všeho byl, že nalezena mrtvola De Longeva i jiných druhů.

Novým mezníkem v dějinách objevů severních jest založení spolku pro '''p. v.''' r.&amp;nbsp;1874 v Brémách. Rok potom, r.&amp;nbsp;1875, Weyprecht v Štýrském Hradci navrhl systematické pozorování v krajích polárních. Na sjezdu geografickém v Hamburce, Berně a Petrohradě usneseno postaviti co možná mnoho pozorovacích stanic kolem pólu a tak 11&amp;nbsp;států postavilo 15&amp;nbsp;stanic a mimo to ještě 34&amp;nbsp;observatoří mimo končiny polární, jež měly každou hodinu konati pozorování a činiti záznamy. Plán ten proveden r.&amp;nbsp;1882—83. Rakousko mělo svou stanici na ostr. Jan Mayenu. Spojené Obce postavily stanici v zátoce Lady Franklinovy, jejímž vůdcem ustanoven A.&amp;nbsp;W. {{Prostrkaně|Greely}}. Jeho druhy byli tam Lockwood a Brainard. Lockwood prozkoumal při tom sev. Grónsko a dostal se až k 83° 30½′ s.&amp;nbsp;š., nejsev. bodu před Nansenem, Greely zkoumal zemi Grinnellovu, kdež objevil záliv po něm pojmenovaný. Zatím však zásob ubývalo a žádná výprava pomocná se tam pro překážky ledu dostali nemohla. Proto účastníci ubírali se k jihu a tam je potom až r.&amp;nbsp;1884 přijala loď. Výzkum Grónska dál se potom také s podporou vlády dánské; tak {{Prostrkaně|Steenstrup, Helland, Jensen, Kornerup, Hammer, Holm, Groth, Ryder}}, jenž prozkoumal fjord Scoresbyho r.&amp;nbsp;1891—92.

Také nitro Grónska již dávno zajímalo cestovatele, ona »arktická Sahara«, jak je nazývá Nordenskjöld. On sám podnikl tam 2&amp;nbsp;cesty, částečně také {{Prostrkaně|Peary a Maigaard}}. Nordenskjöld hájil mínění, že nitro Grónska není pokryto ledem, že jenom okraj jest ledový, ale mínění to bylo úplně vyvráceno cestou norského zoologa {{Prostrkaně|Fridtjofa Nansena}} r.&amp;nbsp;1888, jenž se Sverdrupem podél 65° s.&amp;nbsp;š. od východního pobřeží pustil se na západ, kdežto dřívější pokusy dály se ode břehu západního. Původně mínili doraziti do Christianshavnu, ale potom změnili směr na Godhavn. Za 40&amp;nbsp;dní urazili cestu 560&amp;nbsp;''km'', ve výši až 2720&amp;nbsp;''m''. Potom vyslala něm. společnost 2&amp;nbsp;výpravy ke zkoumání ledovců do Grónska, do fjordu Umanak, r.&amp;nbsp;1891 a 1892—1893, jíž se účastnili {{Prostrkaně|Erick von Drygalski, Baschin, Vanhöffen a Stade}}. Podobný přechod jako Nansen, jenom že mnohem jižněji, vykonal Dán {{Prostrkaně|Garde}}, ve 12&amp;nbsp;dnech uraziv dráhu 280&amp;nbsp;''km''. Za poznání sev. Grónska děkujeme nejvíce {{Prostrkaně|Pearyovi}}. On konečně dokázal, že Grónsko jest ostrov a že sund Hayesův není průlivem, nýbrž jenom zálivem, že tedy země Ellesmerova a Grinnellova spolu souvisí. Sáňkové výpravy Pearyovy v l. 1891—92, 1895 a v posledních letech náležejí k nejdůležitějším ze všech polárních vůbec. Na poslední své výpravě (1898—1902) dosáhl v dubnu 1902 ve směru od mysu Hecla (na sev. země Grantovy) k severu 84° 17′, nejsev. to bodu, k němuž člověk na americké straně Arktidy dospěl.

V stejnou dobu s Pearym, 24.&amp;nbsp;čna 1898, vydal se k severu touž cestou {{Prostrkaně|Sverdrup}} na lodi »Fram«, aby doplnil výzkumy Nansenovy se strany americké. Chtěl prozkoumati moře Lincolnovo a potom objeti Grónsko a dostati se na východní břehy jeho a vyplniti mezeru dosavadní mezi zátokou Independence a mysem Bismarckovým. Jenom že byl nucen přezimovati již na mysu Sabine na vých. břehu země Ellesmerovy, při čemž podnikal mnohé cesty na zemi Ellesmerovu a Grinnellovu. R.&amp;nbsp;1899 veplul do průlivu Jonesova a přezimoval tam na jižním břehu země Ellesmerovy na 76° 29′ s.&amp;nbsp;š., 84° 25′ z.&amp;nbsp;d. Odtud pronikl na jaře r.&amp;nbsp;1900 Sverdrup po záp. pobřeží země Ellesmerovy k 81° s.&amp;nbsp;š., kdežto jiní členové jeho výpravy Isaachsen a Hassel objevili dále v záp. na 98° z.&amp;nbsp;d. novou zemi a rozvětvený systém fjordů. V té době loď výpravy byla ohrožena ohněm, jenž však na štěstí byl uhašen. R.&amp;nbsp;1900—1901 loď přezimovala na 76° 48′ s.&amp;nbsp;š., 89° z.&amp;nbsp;d. Na jaře r.&amp;nbsp;1901 Sverdrup dosáhl 80° 30′ s.&amp;nbsp;š., kdežto Isaachsen cestoval dále k západu. V létě r.&amp;nbsp;1901 prozkoumáno ve člunech pobřeží v. North Devon. Na jaře r.&amp;nbsp;1902 Sverdrup pokusil se dosáhnouti na zemi Grinnellově nejzazšího bodu Aldrichova, člena výpravy Naresovy z r.&amp;nbsp;1876, nedostal se však než na 81° 37′ s.&amp;nbsp;š. Na jiné sáňkové výpravě došlo se až na Beechey Island, proslulý z výpravy Franklinovy. V srpnu r.&amp;nbsp;1902 konečně loď mohla nastoupiti zpáteční cestu. Výpravou Sverdrupovou vyplněna byla veliká mezera mezi ostrovy Parryovými a zemi Grinnellovou, tak že ji dlužno čítati k nejúspěšnějším.

Také {{Prostrkaně|Amdrup}} pokoušel se prozkoumati pobřeží vých. Grónska mezi zálivem Scoresbyovým a nově založenou missionářskou stanicí Angmagsalik, což se mu skutečně podařilo na výpravě druhé. Napřed udělal si tam skladiště potravin r.&amp;nbsp;1899 a potom r.&amp;nbsp;1900 jednak po člunu, jednak po ledě prozkoumal pobřeží a nazval je zemí Kristiána&amp;nbsp;IX. Vrátil se 4.&amp;nbsp;října r.&amp;nbsp;1900. Zároveň r.&amp;nbsp;1899 odebral se do fjordu cís. Frant. Josefa {{Prostrkaně|Nathorst}}, aby tam pátral po výpravě Andréeově. Po té tam ovšem žádné stopy nenalezl, ale za to opravil dobře mapu fjordu a výšku hory Petermannovy (z udání Payerova 3500&amp;nbsp;''m'' na 2500—2800&amp;nbsp;''m'').

Také moře samo u Grónska bylo předmětem důkladného zkoumání. Tak norskou výpravou k prozkoumání Ledového moře severního pod vůdcem meteorologem {{Prostrkaně|Mohnem}}, kdež měl také Nansen účasť, konstatován směr proudu Golfového, potom zkoumala tu dánská loď »Ingolf« pod vůdcem C. {{Prostrkaně|Wandelem}} r.&amp;nbsp;1895.

Na Islandě pokračoval ve výzkumech, započatých {{Prostrkaně|Thoroddsenem}}, r.&amp;nbsp;1895 {{Prostrkaně|Cahnheim a Grossmann}}, potom r.&amp;nbsp;1899 švédská výprava »Diana«. Téhož roku odebral se tam též {{Prostrkaně|Paulsen}}, ředitel dán. meteorog. ústavu k pozorování polár. světla a jeho spojení s výjevy magnetickými.

Po cestě Heuglinově na Špicberky prozkoumali země severových. {{Prostrkaně|Leigh Smith}}, potom r.&amp;nbsp;1889 {{Prostrkaně|W.&amp;nbsp; Kükenthal a A.&amp;nbsp;Walter}}, kteří dokázali, že země krále Karla jest mnohem menší, než se domníváno. R.&amp;nbsp;1890 konal tam, v Isfjordu, geologická pozorování švédský státní geolog G.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|de Geer}}. R.&amp;nbsp;1892 přistali tam členové franc. výpravy »La Manche«, {{Prostrkaně|Charles Rabot a Bienaimé}}, navštívivše ostrov Jan Mayen, po rak. výpravě nikým dosavad nenavštívený. V l.&amp;nbsp;1894—95, po nezdařeném pokusu Wellmannově, pozoroval tam ledovce Nor {{Prostrkaně|Eckroll}}. R.&amp;nbsp;1896 a 1897 prošel Špicberky Angličan {{Prostrkaně|Conway}}. Téhož r.&amp;nbsp;1897 také Angličan {{Prostrkaně|Pike}} obeplul zemi krále Karla a dokázal její ostrovní povahu. R.&amp;nbsp;1898 švédská výprava s vůdcem {{Prostrkaně|Nathorstem}} přistala na záp. pobřeží, obeplula celý archipel a znova tam mapováno, r.&amp;nbsp;1899 pak konal tam hydrografická pozorování kníže {{Prostrkaně|Albert}}&amp;nbsp;I. {{Prostrkaně|Monacký}}, v l.&amp;nbsp;1899, 1900 a 1901 byly tam {{Prostrkaně|výpravy ruská a švédská k měření stupňů}}. Výpravy tyto potkaly se se žádoucím výsledkem.

Zemi cís. Frant. Josefa po Smithovi prozkoumal {{Prostrkaně|Nansen}}, potom princ Ludvík {{Prostrkaně|Amadeus Savojský, vévoda abruzský}}, jenž r.&amp;nbsp;1900 na lodi »Stella Polare« s mnohými obtížemi dostal se až na zemi prince Rudolfa a tam zakotvil v zálivě Teplickém. Ač mohl, nevydal se ještě dále, poněvadž nikde neviděl zemi a na širém moři přezimovali nechtěl. Hned 19.&amp;nbsp;ún. podniknuta cesta na saních, ale pro zimu až −52°&amp;nbsp;C upuštěno od ní. Za to na výpravě, podniknuté 11.&amp;nbsp;břez., {{Prostrkaně|Cagni}} dosáhl až 86° 33′ 49″ s.&amp;nbsp;š., nejsev. bodu dosavad. Tři muži z té výpravy nevrátili se k lodi a na vyhledání jich vyslána loď »Capella«, jež však o nich žádné zprávy nedostala. Při tom zjištěno, že Fligely leží o něco jižněji, než jak byl nakreslil Nansen, dále zjištěno, že není žádné země Petermannovy, jak již Nansen sám byl tušil, a že země Rudolfova jest jenom ostrov. K dokonalému seznání archipelu toho přispěla nám tříletá výprava s vůdcem Fr. G. {{Prostrkaně|Jacksonem}} v letech 1894—96, jenž zjistil rozlohu země té a shledal, že to jsou jenom samé ostrovy, úzkými průlivy oddělené. S Nansenem a geologem Köttlitzem konána tam zkoumání geologická. Dvě massy země, které tam byl Payer pozoroval, rozplynuly se ve skupinu nejméně 60&amp;nbsp;ostrovů, rozdělených kanály ve 3&amp;nbsp;skupiny.

Zkoumáním pobřeží sibiřského zabýval se Dr. {{Prostrkaně|Bunge}} na řece Leně, a při něm měl Toll práce geologické. Dne 6.&amp;nbsp;kv. 1886 dostali se na ostrov Ljachovský, kdež se rozdělili: Bunge zůstal zde, Toll šel dále na ostr. Kotelný a Novou Sibiř. R.&amp;nbsp;1892 pak vydal se tam Toll po druhé. Vyplul z Petrohradu do Jakutska, odtud po řece Janě. Potom dal se na ostrov Kotelný, Ljachovský, kdež zakládal pro Nansena skladiště potravní, pak se pustil na západ, k probadání oblasti anabarské, cestou, kterou před nim dosud žádný nešel, krajem nad míru studeným. 27.&amp;nbsp;list. už zase byli v Petrohradě. 21.&amp;nbsp;čna 1900 vyplula »{{Prostrkaně|Zarja}}« z Petrohradu a v Bergenu vsedl na ni Toll. Tím nastává třetí jeho výprava. V Christianii Nansen dal mu mnoho dobrých rad. Zásoben psy, 7.&amp;nbsp;srpna dostihl průlivu Jugorského, kterým proplul do moře Karského. Na záp. pobřeží poloostr. Tajmyrského objevil nový fjord, který nazval Middendorfovým. Přezimoval blízko Tajmyrsundu. Po cestě bylo mu stále opravovati mapy. Dostal se až na ostr. Novosibiřské a spatřil i ostrov Bennetův, jenom že led mu bránil v další cestě, byl nucen vrátiti se a mínil zimu 1901—02 ztráviti na ostrově Kotelném. Další jeho cesta měla býti na zemi Sannikovu a potom, jako kdysi »Vega«, úžinou Beringovou do Tichomoří, ale otázka finanční rozhodla jinak.

Dne 14.&amp;nbsp;října 1900 odebral se z Petrohradu {{Prostrkaně|Volosović}} přes Irkutsk do Verchojanska, k ústí ř. Jany. Tam odtud chce na ostr. Nová Sibiř a Kotelný. Jeho společníkem jest N.&amp;nbsp;Orlov. Na Nové Sibiři zřídil skladiště pro Tolla, s nímž se také šťastně setkal.

Nejnovější období polárních výprav je to, které má spojovati pozorování fysik. s novými výzkumy. Jaksi prvním v tom oboru jest nám {{Prostrkaně|Frit. Nansen}}. Jiná výprava, na kterou millionář americký Ziegler věnoval 1&amp;nbsp;mill. dollarů, měla za účel dosáhnouti pólu. {{Prostrkaně|Baldwin}}, vůdce její, měl jíti na zemi Frant. Josefa a odtud na saních k severu a potom zpět na Grónsko, kamž měla připlouti loď »Magdalena«. Vydal se na cestu v čci 1901. Baldwin vrátil se v létě 1902 bez zvláštních výsledků.

Jiný způsob dosíci pólu jest {{Prostrkaně|plavba ballonem}}. V tom směru již r.&amp;nbsp;1896 chtěl učiniti pokus Američan {{Prostrkaně|Cheyne}}, jenž sestrojil 3&amp;nbsp;ballony, z nichž každý mimo osobu mohl nésti ještě nějaké břemeno; ale nedošel souhlasu, tak jako plán {{Prostrkaně|Tysona}}, z několika míst vyslati k pólu ballony. Nejnověji plán takový chtěl provésti S.&amp;nbsp;A. {{Prostrkaně|Andrée}}. Učiniv podobné pokusy do Čuchonska s ballonem, vypravil se na Špicberky, tam v domku zvláště k tomu zřízeném ballon naplněn. Aby pak byl udržován v mírné výšce, as 200&amp;nbsp;''m'', měl vlečná lana. Také počítáno na unikání plynu. R.&amp;nbsp;1897, 11.&amp;nbsp;čce, ballon vystoupil a dodnes o něm nevíme. Jenom jeden poštovní holub chycen, pak v květnu 1899 nalezena na sev. pobřeží Islandu boje a 31.&amp;nbsp;srp. 1900 v sev. Norsku druhá a ještě potom 3 jiné, mezi nimi i boje polární, která měla býti vyhozena až při přechodu pólu, jenom že všecky prázdné. Můžeme souditi, že ballon byl hnán k sev. Grónsku, potom zase k severu, odkudž zahnán zpět. Dnes jest nepochybno, že Andrée zahynul, třeba sám pravil na VI. kongr. geogr.: »Díváte se na mne všichni jako na mrtvolu, ale já se jistě vrátím.« Zahynul asi brzy po svém vzletu. К jeho vyhledání poslán {{Prostrkaně|Nathorst}} do vých. Grónska, potom r.&amp;nbsp;1898 {{Prostrkaně|Stadling}} do severní Sibiře.

Jiný pokus měl býti pomocí drtiče ledu »Jermaku«, jak ho navrhoval ruský admirál {{Prostrkaně|Makarov}}; ale neosvědčil se dosud zcela a vyžaduje další úpravy.

Zajímavý jest také pokus, {{Prostrkaně|dostati se k pólu člunem podmořským}}. Člun může se ponořiti, a když jest moře otevřené, může se zase vznésti na hladinu. Původcem jeho jest dr. Hermann {{Prostrkaně|Anschütz-Kämpfe}}; odborníci nevyslovili se o tom ještě.

Opět jest zamýšlena výprava na jaře r.&amp;nbsp;1903, {{Prostrkaně|Amundsenova}}, jež má určiti magnetický pól, zda to jest jenom jeden bod, kde stojí jehla inklinační kolmo, či to jest celá plocha. Loď jeho »Gjöa« jest jenom malá a účastníků jenom 7. Východisko má býti západní Grónsko. R.&amp;nbsp;1905 míní již zase býti doma.

{{Prostrkaně|Literatura}} udána jest u Chavanne, Karpf, Le Monnier, Die Literatur über die Polar-Regionen der Erde (Víd., 1878). Z hlavních spisů možno uvésti aspoň: Peschel, Geschichte der Erdkunde (2.&amp;nbsp;vyd. Mnichov, 1877); Hellwald, Im ewigen Eis. Geschichte der Nordpolarfahrten (Štutgart, 1880); Löwenberg, Die Entdeckungs- und Forschungsreisen in den beiden Polarzonen (Praha a Lip., 1886); A.&amp;nbsp;E. Nordenskjöld, Plavba Vegy kolem Asie a Evropy (ze švéd. přeložil V. E. Mourek; Praha, 1882); Sir J.&amp;nbsp;Barrow, Chronological history of voyages into the arctic regions (2.&amp;nbsp;vyd. Lond., 1846); D.&amp;nbsp;Murray Smith, Arctic expeditions from British and foreign shores, 1875—77 (3&amp;nbsp;sv.); Greely, Handbook of arctic discoveries (New York, 1896); L.&amp;nbsp;Hugues, Le esplorazioni polari nel secolo XIX. (Milán, 1901); Dr. Kurt Hassert, Die Polarforschung (Lip., 1902); Sievers-Kükenthal, Australien, Ozeanien und Polarländer (t., 1892). Ostatně srv. životopisy zkoumatelů v tomto  Slovníku Naučném.

{{Prostrkaně|Výpravy k jižnímu pólu.}} První, jenž překročil polární kruh, byl {{Prostrkaně|James Cook}}, který zatlačil »terra australis« až k 60° j.&amp;nbsp;š. а dokázal, že na jižní polokouli převládá voda, ne pevnina. Po něm teprve až v XIX. stol. '''p. v.''' zase uvedeny v život a mají také vědečtější ráz. Roku 1808 {{Prostrkaně|James Lindsay a Thomas Hopper}} spatřili ostrovy Bouvetovy a r.&amp;nbsp;1819 {{Prostrkaně|William Smith}} objevil Nové Shetlandy a spolu s {{Prostrkaně|Bransfieldem}} některé ostrovy v archipelu, nyní Gherritzovým zvaném. Že pak byly tyto kraje bohaty tuleni, hrnulo se tam mnoho lovců, z nichž někteří také obohatili naše vědomosti novými objevy: {{Prostrkaně|James Weddell, Walker, Powell}}, Američan {{Prostrkaně|Palmer, Pendleton}}, a tak objeveny Jižní Orkneje a země Palmerova.

Také ruská vláda, jež tolik byla činna na severu, poslala sem výpravu, po Cookovi zase první větší vůbec, svůdcem F.&amp;nbsp;G. {{Prostrkaně|Bellingshausenem}} r.&amp;nbsp;1819. Tento byl vyslán carem Alexandrem&amp;nbsp;I., a vlastně první objevil zemi antarktickou, za polárním kruhem, zemi Alexandra&amp;nbsp;I. Mimo to na své cestě kolem pólu objevil ostrov Petra&amp;nbsp;I. Cestě Američana {{Prostrkaně|Morella}} r.&amp;nbsp;1823, jenž od ostr. Kerguelenových plul prvý podél 69° j.&amp;nbsp;š. na západ, nepřikládá se dnes víry, za to stal se objev jiný. Byl to lovec tuleňů {{Prostrkaně|James Weddell}}, jenž z již. Orknejí dostal se na jih až k 74° 15′ j.&amp;nbsp;š. a všude měl volné moře, jenom že pro porouchání lodi musil se vrátiti. Tím zároveň učiněna mezera v souvislém jižním kontinentě. Roku 1830—32 londýnská firma Enderby vystrojila výpravu s vůdcem {{Prostrkaně|Johnem Biscoem}}, jenž hledal ostrov Aurora a pluje z ostr. Falklandských směrem vých. objevil zemi Enderbyovu a z množství ptactva stále po cestě se vyskytujícího soudil na blízkost země. Druhý rok pak objevil ostr. Adelaide, jenž jest jenom jedním z celé skupiny ostr. zvaných Biscoeovými, a za ním zemi vysokou, zvanou Grahamovou. Roku 1833 pak {{Prostrkaně|Kemp}} objevil na v. od země Enderbyovy jinou čásť země, jež nazvána po něm. Posledním objevem z řady těch, které jenom náhodou způsobeny, majíce příčinu jenom v bohatém lovu, jsou {{Prostrkaně|ostrovy Ballenovy}}.

V l. 1838—43 vyslány 3 vědecké výpravy: výpravu sev.-amer. vedl {{Prostrkaně|Wilkes}}, franc. {{Prostrkaně|Dumont d’Urville}} s loďmi »Astrolabe« a »Zelée« a anglickou {{Prostrkaně|James Cl. Ross}} s loďmi »Erebus« a »Terror«.

{{Prostrkaně|Dumont d’Urville}} maje pátrati, zda jest nějaké spojení mezi zemí Alexandra&amp;nbsp;I. a Grahamovou, objevil při tom zemi Ludvíka Filipa a zemi Adélie a Clarie. Více vykonal {{Prostrkaně|Wilkes}}. Napřed viděna země od ostrova Petra&amp;nbsp;I. na západ a potom druhým rokem sledováno pobřeží pevniny antarktické, v délce asi 400&amp;nbsp;mil od 157° od zátoky, kterou nazval Peakock a Hudson později Disapointment. Potom plul na západ, buď blízko okraje ledu, tak že mohl dále do nitra pozorovati hory, nebo dále a jenom z dálky rozpoznával hory, kolem země Adélie, Clarie a tam, kde potom země obrací se na jih, u mysu Carr, dále North High, Totten High (tam kde Balleny viděl před tím svoji zemi Sabrine), Buddova země a konečně Knox High a poslední Termination, celkem pobřeží asi 2300&amp;nbsp;''km'' dlouhé.

Největších úspěchů však dosáhla tam výprava angl. s {{Prostrkaně|Jam. Cl. Rossem}}, jenž již na severu nabyl mnohých zkušeností a získal si mnohé zásluhy. Vypravil se r.&amp;nbsp;1839 na Tasmánii, tam zřízena pozorovací stanice, a potom se dal na jih, stále hledaje magnetický pól, řídě se tím, jak vypočítal Gauss jeho polohu. Spatřil na 70° j.&amp;nbsp;š. zemi a na ní vysokou horu, Mt. Sabine, asi 3000&amp;nbsp;''m'', a potom, pozoruje jehlu magnetickou, mínil, že objede tu zemi a dostihne pólu. Viděl tam potom Mt. Melbourne, na zemi Victoria, a proti ní řadu ostrůvkův; ale zemi objeti nemohl a jeho naděje, že najde pól, jako ho objevil na severu, zklamala, ač jehla inklinační ukazovala již 89°. Na 78° 10′ j.&amp;nbsp;š. ledová stěna jim zastavila cestu a přes ni jenom stěží bylo viděti dále do nitra země hory Parryho. Proniknouti touto stěnou ledovou ani obejíti ji nebylo možno. Tam ke svému velikému podivení viděli zasněženou horu, soptící Mt. Erebus, 3770&amp;nbsp;''m'', a menší, vyhaslou, Terror. Roku 1841 již nebyl tak šťasten, aby prorazil ledem, a jenom ještě roku následujícího objevil zemi Joinvilleovu, jejíž ostrovní povahu dobře poznal. Mnohá pozorování máme jenom od něho, on nám také dokázal, že tam žijí korály.

Po Rossovi máme jenom menší výpravy. Tak r.&amp;nbsp;1842 Američana {{Prostrkaně|Williama G. Smiley}}, jenž dokázal, že země Palmerova jest jenom ostrovem, nezdařený pokus »Pagody« pod kap. {{Prostrkaně|Moorem}} r.&amp;nbsp;1845, konati pozorování magnetická na zemi Enderbyově, a před tím již také kap. {{Prostrkaně|Dougherty}} objevil ostrovy téhož jména. Také objeveny ostrovy Macdonaldovy od Hearda, a po 20&amp;nbsp;letech zase r.&amp;nbsp;1873—74 hamb. kapitán Ed. {{Prostrkaně|Dallmann}} potvrdil ostrovní povahu země Palmerovy. Výprava »Challenger« zkoumala jenom hloubky mořské a život mořský, a co dnes víme o živočiších v moři antarktickém, máme většinou jenom od té výpravy. Pohybovala se mezi zemí Kempovou a udávanou zemí Termination, kde tušil Neumayer nejsnazší proniknutí k pólu, ale země Termination tam nespatřila, ač byla na 64° j.&amp;nbsp;š. Zase uplynulo 20&amp;nbsp;let, a nedostatek vydatného lovu v sever. končinách přivábil četné lovce na jih. Tak r.&amp;nbsp;1892 tam křižovaly »Balaena« a »Active« s vůdci: {{Prostrkaně|Will. S. Brucem}}, přírodozpytcem, a Charlesem W. {{Prostrkaně|Donaldem}}. Očekávaná velryba tam nenalezena. Objeveny některé menší ostrovy a potom hlavně zkoumání moře jsou nám vítána. Jiná podobná výprava vystrojená hambur. společ. »Oceana« pod norským kapitánem {{Prostrkaně|Larsenem}} r.&amp;nbsp;1893 na lodi »Jason« objevila v. pobřeží země Grahamovy a nazvala je zemí krále Oskara&amp;nbsp;II. Až k 68° j.&amp;nbsp;š. a dále viděla volné moře, řadu ostrůvků mezi zemí Ludv. Filipa a zemí krále Oskara, mezi nimi také některé vulkanické, ale tuleňů tam nenalezla. Loď »Hertha« s kap. {{Prostrkaně|Evensenem}} byla až u země Alexandra&amp;nbsp;I., ale viděn jenom led pokrývající nitro země Grahamovy a dále až k zemi Alexandra&amp;nbsp;I. Výzkum J. Cl. {{Prostrkaně|Rossa}} z části opakovala r.&amp;nbsp;1894—95 výprava na lodi »Antarctic« s kap. {{Prostrkaně|Kristensenem}} a jí se účastnil přírodozpytec Carsten E. {{Prostrkaně|Borchgrevink}} jenom jako obyčejný námořník. Z Melbournu dali se k jihu; u ostr. Macquarie spatřena polární záře. Potom pluli kolem mysu Adare na zemi Sabinově, a trochu jižněji u ostrůvku Possession zakotveno, poprvé na antarktické zemi a tam Borchgrevink učinil sbírky jak nerostů, tak rostlin. Poněvadž však loď měla za účel chytati velryby, obrátila se, žádných nevidouc, ač bylo možno plouti dále. To jest vada většiny výprav, které měly účel jenom obchodní, a proto Neumayer víc a více snažil se o vědeckou výpravu do Antarktidy, až se mu podařilo na 11.&amp;nbsp;sjezdě geografů německých v Brémách r.&amp;nbsp;1895 založiti německou kommissi pro prozkoumání polárních končin jižních.

Zatím r.&amp;nbsp;1897 vypravila se z Ostende belgická výprava na lodi »Belgica«, jíž velel {{Prostrkaně|Adrien de Gerlache}}. Z Ohňové země dal se na jih t. zv. archipelem Dirck Gherritzovým, proplul úžinou Bransfieldovou, potom úžinou na východ od země Palmerovy, směrem západním k Zemi Alexandra&amp;nbsp;I., kdež loď zamrzla a nucena přezimovati. Nových výzkumů neučiněno, za to však jsou pozorování meteorologická velmi cenná, neboř jsou to vůbec první pozorování antarktická, konaná v zimě. Také jest to první přezimování v končinách antarktických. Z hloubek lze souditi, že na blízku jest země, a z měření konaných severně archipelu Dirck Gherritzova vysvítá, že Amerika pokračuje jižní částí k východu, ne přímo na jih ze země Ohňové k zemi Grahamově.

Sotva že se »Belgica« vrátila, {{Prostrkaně|Borchgrevink}} vypravil se znovu 23.&amp;nbsp;srpna 1898 na parníku »Southern Cross«, vystrojeném G.&amp;nbsp;Newnesem. Jest to prvá výprava, která na pevnině antarktické přezimovala na m. Adare. Loď tam výpravu dovezla a potom se vrátila do Australie. Zima byla tam strašná a zamýšlené cesty po saních také nebylo možno konati, poněvadž led byl na povrchu rozpukán. Magnetického pólu ovšem nedostiženo. Na lodi a na saních potom přece dosaženo nejjižnějšího bodu 78° 50′ j.&amp;nbsp;š., tedy o 35' dále než Ross.

Roku 1898 vyplul něm. parník »Valdivia« pod vedením zoologa prof. {{Prostrkaně|Chuna}} pro výzkum hlubin mořských přes ostrov Bouvetův, o němž již vůbec pochybováno, zda existuje. Výprava pokračujíc směrem k zemi Enderbyově s úžasem měřila hloubky kolem 5000&amp;nbsp;''m'', nikdy ne pod 4000&amp;nbsp;''m'' a tím dokázáno i v jihu hluboké moře, tak jako je dokázal Nansen na severu.

Konečně uskutečnil se plán Neumayerův, vyslati vědeckou výpravu na jih od ostrovů Kerguelenoyých, kde předpokládá teplý proud. V kommissi pro výzkum jižních polárních zemí usneseno 3.&amp;nbsp;květ. 1898 v Gotinkách vyslati tam výpravu. Potřebný náklad povolen, vůdcem pak ustanoven E.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|Drygalski}}, známý výzkumy svými na Grónsku. Výprava má zkoumati indicko-atlant. stranu Antarktidy. Také ballon tam vzat. Výprava odplula 11.&amp;nbsp;říj. 1901 z Kielu na parníku »Gauss« a trochu se opozdivši cestou, přistala na ostr. Kerguelenových, kde již loď »Tanglin« zřídila stanici pozorovací a odplula dále k jihu na zemi Termination. Tam se má zříditi hlavní stanice pozorovací a má se hleděti také proniknouti k pólu. Zároveň také vyplula anglická loď »Discovery«, aby na zemi Viktoria u vulkánu Erebus vysadila mužstvo, jež má prozkoumati ledové poměry tamní a vůbec tichomořskou čásť Antarktidy. Vůdcem výpravy jest {{Prostrkaně|Scott}}, jemuž úplně ponecháno na vůli, zda v končinách těch má se přezimovati. Proti zemi Adélie, na 62° j.&amp;nbsp;š., měřeny hloubky až 4200&amp;nbsp;''m''. Výprava dospěla až na ostrovy Macquarie.

Švédská výprava pod vedením O.&amp;nbsp;{{Prostrkaně|Nordenskjölda}}, synovce známého cestovatele, na lodi »Antarctic« měla plouti na zemi krále Oskara&amp;nbsp;II., a nebude-li moci tam proniknouti, má se dáti do moře Weddellova. Nordenskjöld dospěl 31.&amp;nbsp;pros. 1901 na ostr. Falklandské, kdež si musil opatřovati nové psy, a 11.&amp;nbsp;led. 1902 dostal se na ostr. Shetlandské. Tam z hloubek mořských vytaženo neobyčejné množství ryb. Od ostr. Shetlandských obrátil se přímo k jihu, na vých. pobřeží země Grahamovy a tu dokázal, že země Ludvíka Filipa není samostatným ostrovem, ale že patrně souvisí se zemí Grahamovou. Dále k jihu nemohl se dostati. Na východě od země Grahamovy měřeny značné hloubky až 4000&amp;nbsp;''m''. Přezimuje nyní záp. od C.&amp;nbsp;Seymouru, na západ, pobřeží Snow Landu. Loď odplula na zemi Ohňovou, Nordenskjöld hodlá proniknouti dále k jihu po saních.

{{Prostrkaně|Literatura:}} Wilkes, Narrative of the United States Expedition (Filad., 1845); James C.&amp;nbsp;Ross, A voyage of discovery and research in the southern and antarctic regions 1839 by 1843 (Lond., 1847); G.&amp;nbsp;Neumayer, Die Erforschung des Süd-Polar-Gebietes (Berl., 1872); Die internationale Polarforschung. Die deutschen Expeditionen und ihre Ergebnisse, vydal G.&amp;nbsp;Neumayer (Berl., 1891, 2&amp;nbsp;sv.); G.&amp;nbsp;Gerland, Ueber Ziele und Erfolge der Polarforschung (Štrasburk, 1897); Dr. Karl Fricker, Antarktis (Berl., 1898); Neumayer, Auf zum Südpol! (Berl., 1901). ''[[Autor:Václav Nový|Nový.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>1l7z59wgb6gw7cd1xk7ak2zevd2u9u6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Depolarisace</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97712</id>
    <revision>
      <id>333674</id>
      <parentid>333673</parentid>
      <timestamp>2026-06-12T12:08:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mykhal</username>
        <id>7311</id>
      </contributor>
      <comment>wl (redir/wd)</comment>
      <origin>333674</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="901" sha1="e84aavujj65scytz1639p7l9p7rrlbt" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Depolarisace
  | PŘEDCHOZÍ = Depok
  | DALŠÍ = Děpold
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Depolarisace
  | AUTOR = [[Autor:František Kameníček|František Kameníček]]&lt;!-- TODO FIXME opravdu ? --&gt;
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1893. S.&amp;nbsp;314 {{Kramerius|nkp|4c3fcf80-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Depolarizace (fyzika)
}}

{{Forma|proza}}
'''Depolarisace''', odstranění polarisace, na př. optické diffusným odrazem na mdlých plochách. Dříve slula přeměna lineárně polar. světla v elliptické nebo cirkulárné (na př. při odrazu na kovech) rovněž '''d'''-cí. — '''D.''' galvanická, magnetická.
''[[Autor:František Kameníček|Kčk.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Fyzika v Ottově slovníku naučném|Depolarisace]]</text>
      <sha1>e84aavujj65scytz1639p7l9p7rrlbt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Národní listy/1911/23. duben</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97713</id>
    <revision>
      <id>333690</id>
      <timestamp>2026-06-12T18:03:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333690</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="824" sha1="th7i3y6q2ojkz4pjamsrkso5ont0e8o" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Národní listy/1911
 | PŘEDCHOZÍ = 22. duben
 | ČÁST = 23. duben
 | DALŠÍ = 24. duben
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Národní listy
 | AUTOR = [[Autor:Servác Heller|Servác Heller]] (vydavatel)&lt;br&gt;[[Autor:Josef Anýž|Josef Anýž]] (odpovědný redaktor)
 | ZDROJ = Národní listy, roč. 51, č. 112
 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|4c4b5d90-da62-11dc-8bad-000d606f5dc6|Moravská zemská knihovna}}
 | VYDÁNO = Praha, 23. dubna 1911
 | WIKIPEDIA = Národní listy
 | JINÉ = ISSN 1214-1240
 | LICENCE = PD old 70
 | datum vydání = 1911-04-23
}}

== Články ==
* [[Autor:Arne Novák|Arne Novák]]: [[/Lyrické otázky/]]
* [[Autor:Arne Novák|Arne Novák]]: [[/O nových pracích literárně dějepisných/]]
* [[Autor:Karel Boromejský Mádl|Karel Boromejský Mádl]]: [[/Žapon v Rudolfinu/]]</text>
      <sha1>th7i3y6q2ojkz4pjamsrkso5ont0e8o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Národní listy/1911/23. duben/O nových pracích literárně dějepisných</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97714</id>
    <revision>
      <id>333692</id>
      <timestamp>2026-06-12T18:14:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333692</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="24674" sha1="d15cnyumkvda6hbputlnoxxjz1muwwx" xml:space="preserve">{{Textinfo
 | TITULEK = O nových pracích literárně dějepisných{{Redakční poznámka|Otištěno v příloze Národních listů s názvem Z kulturního života.}}
 | AUTOR = [[Autor:Arne Novák|Arne Novák]]
 | VYDÁNO = 23. dubna 1911
 | datum vydání = 1911-04-23
 | ZDROJ = Národní listy, roč. 51, č. 112, s. 9
 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|fc5f8f60-d97e-11dc-8c7a-000d606f5dc6|Moravská zemská knihovna}}
 | periodikum = Národní listy
 | ročník = 51
 | číslo = 112
 | strany = 9
 | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
Literární dějepis, jenž byl dlouho v područí filologie, vyspěl u nás v posledním dvacetiletí v samostatnou vědu, řídící se vlastními methodami a sledující vlastní cíle. Nezapomíná arciť svého bratrského vztahu k ostatním naukám duchovním, avšak má dosti sebevědomí, aby uhájil svou neodvislost. Připomíná si rád, že důkladná znalost ''jazykové stránky'' slovesných děl patří k nejdůležitějším a nejbezpečnějším pomůckám ku proniknutí jejich časového, místního i osobního charakteru, leč klade při tom větší důraz na psychologickou a slohovou povahu řeči než na její mluvnické rysy. Pokládá přímo samozřejmým, že dění slovesné jest součástkou ''dějů kulturních'' a namnoze též odleskem ''historie veřejné'', avšak nezaměňuje přec úkol dějepisce literárního za úlohu kulturního historika, neboť literatura není pouhým souhrnem ideí a zájmů vyjádřených slovem a písmem; spíše jest souhrnem forem a slohů vyjadřujících tyto ideje a zájmy. Posléze neklame se literární dějepisec ani o svém poměru ke ''kritikovi''. Ví dobře, že výklad literárních faktů nikterak se neobejde bez kritiky a ocenění těch faktů, a že hodnotící soud prohlubuje historické seřazení, ale přece pohlíží na všecek svůj úkol jako na pragmatické hledání a zjišťování příčin, souvislostí a vztahů, slovem dává se ovládati kategorií příčinnosti.

Dlouho podceňovaná a zneuznávaná nauka literárně dějepisná získala jen vymaněním se z nadvlády sesterských věd. Zmládla a okřála, jakmile poznala, že stojí mnohem blíže umělecké synthese historické a kritice aesthetické než úmornému rozboru a popisu filologickému. Opustivší cesty suchopárného knihopisu a bezduchého registrování, vstoupila sebevědomě do samého ruchu literárního života a byla tam záhy uvítána nadšeným a pozorným zájmem vzdělaného čtenářstva. U nás v Čechách, kde za časů Jirečkových a Tieftrunkových byl literární dějepis nerozlučně spojen se zkostnatělou pedanterií, živému písemnictví úplně odcizenou, sleduje inteligence nyní, v období značeném průkopnickým dílem Vlčkovým, horlivě činnost a práce literárních dějepisců. Zůstávají-li odborné studie odkázány i na dále na úzký okruh zasvěceného čtenářstva, těší se za to nebývalé oblibě úhrnné práce literárně dějepisné; zejména pak různé „stručné dějiny české literatury“, „katechismy dějin české literatury“ atd. jsou hojně čteny a kupovány a to nejen jako pomůcky ke studiu školskému.

Ale i vzdělaný čtenář, který pozorně pročítá díla literárně dějepisná, zapomíná zpravidla, že to, co se mu jeví jednotnou samostatnou vědou, jest v podstatě ''trojí'' různá činnost nauková. Jádrem práce literárně historické jest ovšem ''badání'': shromažďuje, třídí, oceňuje se nová látka slovesná, rozebírá se nejrůznějšími methodami analytickými, kladou a zodpovídají se rozmanité specielní otázky atd. Vším tím se doplňuje, přehlíží a opravuje dosavadní poznání, ať týká se jednotlivostí nebo celistvého obrazu různých období, proudů a skupin ve slovesném vývoji. Odborné vyškolení, přesnost methody, správné pojetí a vykořistění detailu, případné zařazení jednotlivostí do náležité souvislosti, přísná kritika… toť hlavní požadavky, jež dlužno činiti na badatele; v tomto stadiu práce často výtečně poslouží methody filologické nebo postup tak zv. nižší kritiky historické. Z poslední doby máme řadu takových odborných badání literárně dějepisných. Uvedeme jen několik příkladů, z nichž mimochodem vysvitne, že největší pozornosti u badatelů se těší vedle období staročeského naše slovesné i národní obrození.

''Antonín Havlík'' přispěl pronikavým rozborem staročeských legend a t. zv. rukopisu Hradeckého k určení chronologie a k ocenění techniky našeho nejstaršího básnictví. ''[[Autor:Zdeněk Nejedlý|Zdeněk Nejedlý]]'' vystopoval se stejnou měrou slovesného i hudebního porozumění vývoj českého zpěvu až k vrcholu husitství. ''Jan Máchal'' seznámil nás s celou oblastí dramatu staročeského. ''František Ryšánek'' a ''Stanislav Souček'' odkryli myšlenkové kořeny a virtuelní zdroje spisů Štítného. Stati ''Josefa Hanuše'' a ''Arnošta Krause'' osvětlily ranní počátky českého osvícenství v XVIII. věku. Ku poznání prosodicko-aesthetických sporů, kupících se kolem trojice Jungmann, Šafařík, Palacký, snesli nové materialie ''Ferdinand Strejček'' a ''Pavel Váša''. První kameny k dějinám literární i národní obrody na Moravě poskytují monografie ''Miloslava Hýska'' a ''[[Autor:Jan Kabelík|Jana Kabelíka]]''. Podrobné vyšetřování osudů, prací a myšlenek K. F. Hyny a V. Zahradníka vyrostlo ''Františku Čádovi'' na průpravné studie k dějinám českého písemnictví filosofického. Až do nejjemnějších vláken prozkoumal ''[[Autor:Václav Tille|Václav Tille]]'' naši pohádkovou literaturu před r. 1848. Tyto práce, otištěné vesměs v publikacích odborných (v Rozpravách České Akademie a v Listech filologických, Časopise Českého Musea, Českém časopise historickém a v Časopise Matice Moravské), pozměnily namnoze dosavadní názory o naší slovesné minulosti, ale kruhy neodborné dovídají se o jejich výsledcích teprve, když byly přejaty do úhrnných zpracování české historie literární.

Na základech položených detailním badáním buduje ''literární historiografie'' svoje obsáhlá díla; za analysou sleduje synthesa. Velká taková díla, stojící na rozhraní vědecké koncepce a umělecké komposice, zrcadlí osobnost svého tvůrce a také vyžadují neúprosně, aby jejich tvůrce byl opravdovou osobností. Jen na jeho individuelním svérázu závisí celá periodisace a disposice látky, výběr a zdůraznění význačných individualit a proudů, podmalování veškerého dění vůdčími ideami a vykrášlení celého podání kulturním koloritem. Jest samozřejmo, že každý opravdu samostatný dějepisec literární provede úkol jinak, ten důsledně individualisticky, onen s hlediska hromadného vývoje; jeden spíše ideologicky a kulturně filosoficky, druhý naopak literárně v nejužším smyslu, t. j. slohově a formálně; někdo pod zorným úhlem národní individuality, jiný se stanoviska srovnávacích dějin literárních… quot capita, tot sensus. Naše písemnictví má vlastně jediné velké dílo toho druhu, ''[[Autor:Jaroslav Vlček (1860–1930)|Jaroslava Vlčka]]'' „''Dějiny české literatury''“, které postoupily v první své části až po věk zlatý, v druhé pak od počátků XVIII. století až asi po dobu Máchovu. Vlčkovo dílo bylo v den abrahamovin spisovatelových na těchto místech oceněno, i není třeba ke charakteristice jeho se vraceti. Pro informaci dlužno jen připomenouti, že methodicky založil Jaroslav Vlček své monumentální dějiny na jakémsi umírněném a osvíceném kompromisu uvedených method, lna při tom osobním svým založením nejvíce k široké malbě kulturního a myšlenkového prostředí a podřizuje rád i velké osobnosti dobovým proudům, jež všude pojal s hlediska evropského. Kniha Vlčkova, skoupá a přehledná v začátcích, detailní a sytá ve vrcholných částech, vyniká ještě jednou předností. Spojuje stále analysu se synthesou; uvádí do studia památek i podává úhrnné soudy o nich; charakterisuje individuality i stopuje neustále jednotu vývojovou. Na opačném pólu stojí dva úsečné, ale obsažné spisky, přicházející z jiného tábora a značící namnoze zdravý korrektiv proti upřílišené analytičnosti mnohých našich dějepisců slovesnosti. Dva význační kritikové, ''[[Autor:František Václav Krejčí|F. V. Krejčí]]'' a ''[[Autor:František Xaver Šalda|F. X. Šalda]]'', onen s větším nákladem barvité výmluvnosti, tento s prudčím proniknutím k jádru osobností a proudů, podali v knižečkách „''Zrození básníka''“ a „''Moderní literatura česká''“ dvě smělé synthetické skizzy k historiografii naší básnické literatury. Tu nejde o fakt, ani o jejich rozmnožení, nýbrž o novou disposici, o samostatnou interpretaci, o nezvyklou strategiku literárních myšlenek. Ač oba spisky jsou stručné a pro starší dobu naší literatury ne právě významné, náleží jim přece čestné místo moderních pokusech o synthetickou historiografii naší literatury.

V poslední době nabývá u nás větší a větší obliby třetí činnost literárně historická: ''popularisační''. Obrací se v podstatě ke dvěma kategoriím čtenářů: k studentstvu, které má doplniti a prohloubiti literární vědomosti ve škole získané, a k neodborné inteligenci, jíž se nedostává ani času, ani chuti studovati učené monografie a rozsáhlá díla dějepisu slovesného. Dobrá popularisační příručka vyžaduje na svém původci vlastně velmi mnoho. Nestačí, aby ovládal materiálně svou vědu, nýbrž předpokládá i náležité hodnocení oněch poznatků, neboť jen ten dobře popularisuje, kdo dovede vybrati, zdůrazniti a relifně podati vše podstatné, nechávaje stranou podružnou jednotlivost, nahodilé jevy, bezvýrazné zvláštnosti. Nestačí, aby popularisující literární historik důvěrně znal veškeré prameny a příslušnou literaturu, nýbrž musí míti odvahu časem se od ní emancipovati a zaujmouti stanovisko osobité. A naopak přečasto žádá úkol od něho zapření vlastní osobnosti, potlačení zálib a vědomostí subjektivních. Leckdy zatouží vyčerpati tu onu stránku předmětu, jež jest mu zvláště milá, leč rozumí-li správně svému úkolu, zarazí se v čas a spokojí se umírněně s pouhým uvedením do předmětu, s pouhými nápovědmi a poznámkami, které nabádají čtenáře, aby studoval sám dále, stavěje na základech, položených popularisační příručkou. To jest slovem: popularisační činnost literárně-dějepisná vyžaduje velké ''didaktické'' schopnosti, jíž však nelze dosáhnouti bez určité školské a literární zkušenosti; proto jsou dobré příručky tak vzácnými zjevy.

V poslední době vynikly dvě knížečky, určené potřebám školským a vyrostlé ze školské praxe. Míním „''Stručné dějiny literatury české''“, které pro potřebu gymnasií, reálek a paedagogií vydal c. k. školní knihosklad pražský. Oba svazečky zakládají se na velkém díle Vlčkově, přihlížejíce ovšem i k badání nejnovějšímu; pro starou dobu podjal se práce po E. Smetánkovi sám Jaroslav ''Vlček'', pro střední období Václav ''Ertl''. Jasnost, přístupnost a přehlednost ve výběru, uspořádání a podání vyznačuje tyto šťastné pomůcky, které dávají přednost informačnímu popisu před kritickým rozborem a při tom nespouštějí se zřetele velké ideje dobové. I mimo školu mohou laciné a úpravné ty svazečky, psané vkusně a stručně, konati výborné služby. Mnohem obšírněji jest založen „''Katechismus dějin české literatury''“ od Pavla ''Váši'', vydaný brněnským nakladatelstvím Píšovým. Autor, jenž podal nejednu cennou monografickou práci z jazykovědy i literárních dějin, nevystačil na úkol, jejž si stanovil, totiž „podati populární příručku, která by o hlavních zástupcích jednotlivých proudů literárních poučovala přístupně, zajímavě a dosti podrobně“. Kde se spisovatel opírá věcně i methodicky o osvědčené a spolehlivé práce cizí, stojí na pevné půdě; jakmile se však pokouší o samostatný výběr látky, její neodvislé uspořádání a rozdělení, o kresbu podobizny a charakteristiku proudů myšlenkových i uměleckých, ztrácí rovnováhu a dopouští se chyb palmárních. Ve staré a střední době poučuje v celku správně a věcně, ač ne právě živě a zajímavě: nedostatek personality a suchost slohová jsou totiž hlavní rysy jeho práce. Ale jakmile postupuje do nových a nejnovějších období našeho slovesného vývoje, vynechává osobnosti význačné, seřazuje skupiny naprosto bezradně, ba dává určovati svůj úsudek strannickými soudy určité skupiny literární, což vede téměř k směšnostem. V celku zdá se první polovina katechismu Vášova, vzniklého zřejmě především z knihkupecké spekulace, prací solidní a zbytečnou, druhá pak dílem nesolidním a špatným.

Pro české literární poměry jest zvláště charakteristické, že často jeden a týž pracovník musí zároveň podnikati badání a popularisaci nebo badání a synthesu historiografickou atd.: žeň hojná, ale dělníků málo. Příkladem jsou obě nejzávažnější publikace literárně dějepisné posledního půlletí, spojené s úctyhodným jménem ''Jana Jakubce'', totiž II. vydání 1. dílu „''Literatury české devatenáctého století''“ a první svazek Jakubcových „''Dějin literatury české''“. (Obě díla z nakladatelství Jana Laichtera na Král. Vinohradech.)

Mezi zástupci naší moderní školy literárněhistorické, která přijala první podněty od profesora Jana Gebaura, ale při tom se vzdělala na nových methodách literárního dějepisu, jmenovitě německého, zaujímá ''Jan Jakubec'' místo význačné. Před patnácti léty vydal profesor Jakubec svou první obšírnější práci z literární historie, monografii o svém krajanu Antonínu Markovi, psanou se stejnou mírou lásky i odborné znalosti; v ní takřka in nuce nalézáme praeformovánu celou další činnost auktorovu. Látkově uvádí knížka do oblasti, jíž později na neveliké výjimky Jakubec zůstal věren: do dějin národního a slovesného našeho obrození a to do prvních fásí, v nichž postava Jungmannova sice převládá svým vlivem, ale při tom zjev Dobrovského stále ještě patří živé a živé přítomnosti. Jakubec, jenž jest duch spíše vědecky než aestheticky laděný, pojímá již tuto písemnictví v širším než v básnickém smyslu; miluje ony partie literatury, jež jsou na rozhraní poesie a vědy; dokresluje obraz vývoje krásného písemnictví zevrubným výkladem o rozvoji filologie, dějepisectví, kulturního žurnalismu. Forma, které literatura užívá, jeví se mu podřadnou vedle ideí, jimiž písemnictví žije a dýše; myšlenkové ty proudy pak odvozuje Jakubec, vládnoucí pěkným rozhledem po duševním životě evropském za osvícenství i za romantiky, ze zdrojů cizích, čímž liší se od svého druha Josefa Hanuše, zdůrazňujícího energicky českou souvislost tradiční.

Střízlivá a důkladná, podrobná a přesná, věcná a odborná analysa literárních osobností v časové a ideové spojitosti: toť stálý postup Jakubcův, ale přec jeho studie mají něco více než methodu, než úhrn poznatků, než naukovou cenu průkaznou. Za jejich zdrženlivým a krajně střídmým podáním, které vyhýbá se až puritánsky zdobnosti a působivosti malebného neb rhetorického slohu, odkryje pronikavější pohled utajenou mužnou vřelost, propůjčující každé stránce zvláštní posvěcení ethické. Jan Jakubec, při veškeré své široké erudici duch nesložitý a přímočarý, v pravdě kostnatý a rozumový syn severočeského venkova, stojí celou svou opravdovou osobností při ideích, jejichž rodokmen, literární osudy a individuelní zrcadlení vykládá. Jest proniknut racionalistickým náboženstvím čiré a neohrožené pravdy, jaké vyzařuje z jeho velké podobizny Dobrovského. Nevzdává se národního a slovanského programu, jak vypracovali jej velcí duchové druhé obrozenské generace, [[Autor:Josef Jungmann|Jungmann]], [[Autor:Ján Kollár|Kollár]], [[Autor:Antonín Marek|Antonín Marek]], a klade s nimi důraz na činorodou propagandu těchto snah, v nichž jako filolog ze školy Gebauerovy především zdůrazňuje jazykovou stránku. Pro rozeného venkovana, jenž také našemu národopisu prospěl důkladným a úspěšným studiem agrární kultury lidové, jest národní tradice písňová živou skutečností; odtud vřelost, s jakou vylíčil podstatu a kouzlo snahy [[Autor:František Ladislav Čelakovský|Čelakovského]] a jeho školy. Vytrvale věřící Jakubcův kulturní optimism prosycen jest přesvědčením o stálém pokroku a vývoji: proto najdeme v jeho pracích tak intensivní snahu zjistiti u každého zjevu ono pokrokové plus vůči zjevům předchozím, proto setkáme se s rozhodnou láskou k osobnostem rázu Dobnerova neb Havlíčkova a s promyšleným odmítnutím všech ustrnulých konservativců a tradicionalistů. U Jakubce imponuje ve velmi vysoké míře tato bytostná shoda osobnosti i předmětu studia, ideí rozebíraných i prožívaných, slovem ''člověka a díla''. V tom smyslu obsahuje epitheton „buditel Jakubec“, které přátelé mu rádi žertem dávají, vlastně velmi lichotivou charakteristiku. Není ovšem sporu: nejeden zjev Jakubcem rozebraný jest o mnoho složitější než se jeví jemu, zjednodušujícímu intellektualistovi; umělecké stránky namnoze unikají jeho suché a zdrželivé analyse; poslední synthesa jest ne vždy podána; ale ta čest Jakubcovým literárně-historickým pracím zůstane, že jsou psány z plnosti a nutnosti individuality autorovy.

Nejcennější literárně dějepisné práce Jakubcovy uloženy jsou ve čtyřech svazcích souborného díla „''Literatura česká devatenáctého století''“, které za redakce Jaroslava Vlčka vyšly v letech 1902–1907 a obsáhly látku od počátků národního obrození až asi do smrti Hálkovy; přestávka ve vydávání patří k bolestným zjevům našeho vědeckého života. Celé dosud vydané dílo, na němž spolupracovalo třináct spisovatelů, založeno jest na kompromisu mezi původním badáním a synthetickým zpracováním látky prozkoumané: již tento dvojaký ráz vedl k nestejnoměrnosti podniku, jež daleko ještě zvýšena byla růzností individualit zúčastněných. Kromě toho průběhem práce leccos důležitého vypadlo, textová poměrnost byla porušena, takže druhé vydání, jehož potřeba se při obsáhlosti a poměrné nákladnosti spisu dostavila velmi záhy, má zároveň úkol vyrovnati neshody, nesouměrnosti a vnitřní spory zpracování původního. Redakci druhého tohoto vydání převzal Jan Jakubec; dle dosavadních disposicí nakladatelových vyjdou v novém vydání první dva svazky. Prozatím vydané sešity obsahují asi čtyři pětiny prvního dílu, který má od počátků josefinského osvícenství dospěti až k vylíčení Jungmanna a jeho školy i padělků rukopisných.

Na rozdíl od prvního vydání rozdělili se o zpracování 1. svazku „Literatury české devatenáctého století“ učenci čtyři. Jaroslav Vlček podal rozbor příslušných partií písemnictví slovenského a počátků novočeského veršování, Josef Hanuš výklad o novočeské romantice a rukopisných podvrzích, Jan Máchal pojednal o próze zábavné a dramatě. Hlavní partie jsou tedy dílem Jakubcovým; mezi nimi na př. pojednání o českém osvícenství, o počátcích studií historických a slavistických, o uvědomování národnostním a literatuře vzdělávací, pak tři podrobné monografie o vůdčích spisovatelích Josefu Dobrovském, Janu Nejedlém a Josefu Jungmannovi. Pokrok proti první versi, která po stránce věcné proslula svým překvapujícím bohatstvím nových údajů, hledisek a paralel, jest značný. Ačkoliv v podstatě zůstala disposice stejná, přece uvnitř daného rámce docíleno souměrnosti, skladnosti a jednotnosti. Některé kapitoly splynuly v organičtější celek, jiné obohaceny o nové oddíly, jež podávají detaily dříve přehlédnuté, opakování stejných věcí všude potlačeno. Kromě velkých monografií Dobrovského a Jungmanna, v nichž linie zhutněly a vystoupily, doznaly zvláštního obohacení kapitoly o školství, novinářství a časopisectvu, o spisech popularisačních, o uvědomění národním. Zvláště pak zasluhují pozornosti dvojí změny, jež Jakubec provedl ve svých partiích. Prohloubil velmi šťastně a správně politické pozadí kulturních událostí a jmenovitě pojal josefinism nyní s hlediska kritičtějšího. Pak zdokonalil pragmatičnost spisu tím, že zpracoval z jednotného stanoviska ideového tytéž zjevy, ať patří kterékoliv oblasti jazyka a ducha českého; tím odstraněno jakési separatistické řadění událostí moravských, slovenských, které v první versi opravdu vadilo. I jiní spolupracovníci podrobili svoje oddíly četným změnám, tu doplňujícím, tu krátícím, takže celek zachoval přednosti vydání prvního, ale vyhladil a vyrovnal jeho nedostatky. Těšíme se na pokračování toho záslužného podniku.

Je-li „Literatura česká XIX. století“ zbudována na kompromisu mezi badáním odborným a synthesou historiografickou, spojují Jakubcovy „''Dějiny literatury české''“ synthesu s popularisací. Ráz Jakubcova díla, jehož první svazek sahá od nejstarších dob až do období pobělohorského, dán jest jeho vznikem. V základě máme před sebou velmi rozšířené a zdokonalené vydání auktorovy německé práce, vydané v Amelangových „Die Literaturen des Ostens in Einzeldarstellungen“, kdež Jakubec dovedl písemnictví naše zhruba až k vystoupení generace „Májové“. Původ ten se hlásí stále ve snaze propracovati co nejurčitěji vůdčí ideje našeho kulturního vývoje; ovšem v německém podání ještě větší měrou než v českém textu pojata jsou literární díla především jako ukazovatelé politických, náboženských a kulturních dějů a myšlenek. Stanovisko to zavedlo spisovatele leckde na scestí, neboť nejednou oceňuje a hodnotí intence a zásady, nikoliv slovesné umění rozebíraných auktorů, čím trpí na př. vylíčení literatury bratrské, přeceněné pod vlivem myšlenkových sympatií. Ale během práce Jakubec vytkl svojí příručce ještě jeden cíl: má býti spolehlivou pomůckou studijní a proto uvádí i do odborné literatury předmětu, zaznamenává vědecké problémy a dosavadní jejich řešení, podává výběr nejdůležitější bibliografie, postupujíc ve všem až do doby nejposlednější. Tím jakož i přehlednou svou úpravou hlásí se spis Jakubcův, psaný velmi jasně, ba prostě, za pomůcku ke studiu; někde obětoval auktor této věcné kázni a naukovému positivismu leccos ze své individuality a vzal tak své práci účinek bezprostřednosti. Posud vydaný první díl předstupuje před čtenářstvo jaksi provisorně, nemaje ani obsahu ani rejstříku, ba ani titulního listu; proto dlužno odložiti konečný soud o knize, až bude vydána i druhá část.

Na jednu věc však rádi bychom upozornili již teď s povděkem. Míníme velmi zajímavé a hutné oddíly, které profesor Jakubec věnoval vývoji jazykovému ve spojení s ostatním děním kulturním. Napověděl tu mimoděk, jak vděčnou úlohou pro naše filology by bylo podati synthetické dějiny české řeči jakožto doplněk a shrnutí dosavadních analytických prací mluvnických. Velká, bohatá a slavná minulost našeho jazyka, překonávající i minulost našeho písemnictví, volá po podobném díle již dávno. Znamenalo by nejen obohacení odborné vědy, nýbrž i naší celé duchovní kultury.
{{Konec formy}}

{{Redakční poznámky}}

[[Kategorie:Literární kritiky]]
{{DEFAULTSORT:O nových pracích literárně dějepisných}}</text>
      <sha1>d15cnyumkvda6hbputlnoxxjz1muwwx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Národní listy/1911/8. listopad</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97715</id>
    <revision>
      <id>333694</id>
      <timestamp>2026-06-12T19:30:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333694</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="837" sha1="d5j3hs7uk4afhy2kojwuqg3zibzkw7m" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Národní listy/1911
 | PŘEDCHOZÍ = 7. listopad
 | ČÁST = 8. listopad
 | DALŠÍ = 9. listopad
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Národní listy
 | AUTOR = [[Autor:Servác Heller|Servác Heller]] (vydavatel)&lt;br&gt;[[Autor:Josef Anýž|Josef Anýž]] (odpovědný redaktor)
 | ZDROJ = Národní listy, roč. 51, č. 309
 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|1663bda0-db0f-11dc-8cbc-000d606f5dc6|Moravská zemská knihovna}} (denní vydání)&lt;br&gt;{{Kramerius|mzk|3e8fb960-da69-11dc-8553-000d606f5dc6|Moravská zemská knihovna}} (večerní vydání)
 | VYDÁNO = Praha, 8. listopadu 1911
 | JINÉ = ISSN 1214-1240
 | LICENCE = PD old 70
 | datum vydání = 1911-11-08
}}

== Články ==
* [[Autor:Arne Novák|Arne Novák]]: [[/Karel Jaromír Erben a jeho „Kytice“/]]
* [[Autor:Karel Mašek|Karel Mašek]]: [[/Miloš Jiránek/]]</text>
      <sha1>d5j3hs7uk4afhy2kojwuqg3zibzkw7m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Národní listy/1911/8. listopad/Karel Jaromír Erben a jeho „Kytice“</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97716</id>
    <revision>
      <id>333695</id>
      <timestamp>2026-06-12T19:34:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333695</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14075" sha1="6qzoqd1tmmk1e967pfjdbtzwzjbmujj" xml:space="preserve">{{Textinfo
 | TITULEK = Karel Jaromír Erben a jeho „Kytice“{{Redakční poznámka|Otištěno v rubrice Feuilleton.}}
 | PODTITULEK = (K stému výročí jeho zrozenin dne 7. listopadu 1911.&lt;ref&gt;Z technických důvodů odloženo ze včerejšího čísla. Pozn. red.&lt;/ref&gt;
 | AUTOR = [[Autor:Arne Novák|Arne Novák]]
 | VYDÁNO = 8. listopadu 1911
 | datum vydání = 1911-11-08
 | ZDROJ = Národní listy, roč. 51, č. 309, s. 1
 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|64de0c80-da68-11dc-8241-000d606f5dc6|Moravská zemská knihovna}} 
 | periodikum = Národní listy
 | ročník = 51
 | číslo = 309
 | strany = 1
 | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
Právě před rokem, také v listopadu, oslavili jsme sté výročí zrozenin [[Autor:Karel Hynek Mácha|Karla Hynka Máchy]], a tehdy přes celé století vbodl se nám hluboko do myslí pátravý a tajemný pohled Jana Křtitele moderního českého básnictví: odvážný zahajovatel a tragický průkopník stál zachmuřeně před námi. [[Autor:Karel Jaromír Erben|Karel Jaromír Erben]], poslední velký básník naší lidové romantiky, jehož jubileum připadá dnes, jest o rok mladší než Mácha, leč znamená v mnohé příčině pravý opak pěvce Májového: z klidných a laskavých jeho zraků, v nichž není ani otázek, ani předpovědí, pohlíží na nás vyrovnaný dovršitel a zpečeťující klassik. Hlavní díla obou protichůdců, krvavě osobní „[[Máj (Mácha)|Máj]]“ vášnivého umělce a souladně objektivní „[[Kytice z pověstí národních|Kytice]]“ mírumilovného učence, stojí na křižovatkách naší poesie, kde rozbíhají se její cesty diametrálně: třebaže zvláštní zvůlí náhody vyšel předčasný „Máj“ několik luster před zpožděnou „Kyticí“, přece od „Máje“ dostaneme se do samého životního varu moderního našeho básnictví, kdežto po cestě od „Kytice“ vedoucí nazpět až ke zdrojům národní romantiky vlastenecké.

Karel Jaromír Erben náleží do řady básnických našich zjevů, značené jmény [[Autor:František Ladislav Čelakovský|Čelakovského]] a jeho nerozlučného druha [[Autor:Josef Vlastimil Kamarýt|Kamarýta]], dále pak dvou zlomkovitých talentů [[Autor:Josef Jaroslav Langer|J. J. Langra]] a [[Autor:Josef Jaroslav Kalina|J. J. Kaliny]]. Tito národní romantikové pili ze čtyř zdrojů literárně-kulturních: z filosofického učení [[Autor:Jean-Jacques Rousseau|Rousseauova]] o spasné blaženosti žití lidového uprostřed vždy mladé a civilisací neporušené přírody; z [[Autor:Johann Gottfried Herder|Herderovy]] nauky o národních písních jako mateřštině člověčenstva; z [[Autor:Johann Wolfgang von Goethe|Goetheova]] názoru o bytostné jednotě poesie umělé i „přirozené“; konečně ze záliby heidelberské romantiky pro dávnověkost, jak se jeví v bájesloví, v pověstech, ve zvycích. K pramenům zahraničním družily se u nich podněty domácí: zlidovění všeho duševního života, které postupovalo od reformních převratů josefinských v českém světě vždy účinněji; víra v jednotu Slovanstva, která živila se hlavně ze studia primitivních tradic různých slovanských kmenů; romantické pojetí národnosti, jež hledalo ethnický i kulturní svéráz tam, kde nevršil se náplav cizích ideí a vlivů. I nacházeli naši vlastenečtí Herderovci v lidové písni nejen ideální svět čistého lidství a ušlechtilé prostoty, nýbrž i pravou podstatu národního ducha českého a slovanského; ba nalézali tu více: prototypy všech hlavních druhů básnických, od milostné písně po balladu, od elegie po náboženský zpěv, od idylly po menší historickou skladbu. I neznal národní romantik vyššího cíle než přiblížiti se poesii lidové a bezpečnější cesty než studovati původní prameny a při pohružování se do nich vnikati ke kmenové svéráznosti; na rozdíl od literatury klassické, kdy esthetický kritik podporoval básníka v chápání velikých vzorů, hlásí se v době romantické zanícený ethnograf za jeho pomocníka.

Co přidal Karel Jaromír Erben ze svého k této hromadné methodě své doby a své školy?

Jeho literárně-vědecká průprava byla široká a důkladná, stejně extensivní jako intensivní. Erben znal až do nejjemnějších motivických kořenů a formálních vláken prostonárodní pověsti, báchorky, písně a říkadla a to nejen české: slovesná tradice všech Slovanů jej zajímá a zaměstnává, ale v celé hledá s umem srovnávacího badatele rysy společné a jednotné. Erben tíhnul vždy a všude k základním typům; dovedl je vystopovati pozornou komparací; dovedl je zkombinovati ze zlomků a trosek; a především dovedl je silou tvůrčí intuice uhodnouti za formou zastírající a v podání porušeném. Jen tyto základní, typické rysy z poesie lidové chtěl Erben vždy přenášeti do umělé literatury; z nich uvil uvědoměle a vkusně svou „Kytici“. Ale Erbenův postup při hledání a propracování těchto typických motivů zcela byl nesen romantickou dvojí tendencí, jíž zůstal stejně věren Erben národopisec jako Erben básník. Věřil, že na dně veškeré slovesné tradice lidu slovanského šeří se zbytky pradávného, předkřesťanského bájesloví; že báchorky a pověsti jsou matným, ale nesporným odleskem starobylých mythů; že ve zvykoslovném bohatství lidového života zachránily se předhistorické formy náboženských obřadů na počest, k zažehnání, k usmíření živelných božstev. V tom byl Erben nejen žákem [[Autor:Jacob Grimm|Jakuba Grimma]], ale i vyznavačem theorií, jež v Čechách hájili K. S. Amerling, J. I. Hanuš a jimž dovedl tak statečně vzdorovati jasný duch [[Autor:Božena Němcová|B. Němcové]]. Avšak právě jako B. Němcová, jeho ctitelka a přítelkyně, byl i K. J. Erben přesvědčen, že veškeré lidové podání prostonárodní je řízeno velkými a čistě humanitními zákony, že toto ethos vítězí v epice lidové všude a že tedy jen ten básník přiblíží se lidovému duchu, který osnuje své dílo právě na ideích mravního řádu, jaké lid vyznává a stále mění v čin. V tom jest Erben ryzím Rousseauovcem, naplněným světlou věrou v přirozenou dokonalost a mravní svrchovanost prostého člověka, v tom jest i učitelem našich vesnických romanopisců, hlavně [[Autor:Karolina Světlá|Karoliny Světlé]], která chce rozvrácenou společnost ozdraviti vznešenými ethickými postavami z venkova… Bůh je v lidu.

Z těchto romantických předpokladů zbudováno jest v skladbách epických i Erbenovo dílo básnické, opřené o pevné pilíře vědeckého poznání lidové poesie. Není náhodou, že Erben užil svých zásad a tak se odklonil od postupu Čelakovského z „[[Ohlas písní českých|Ohlasu písní českých]]“. Vznětlivý, kypící, neklidný Čelakovský, v němž všecky dobře míněné pokusy o pedanterii nedovedly umlčeti temperamentu uměleckého, byl subjektivista ven a ven; měl ke všemu vášnivý a bezprostřední vztah a musil jej vždy znovu, ať kteroukoliv formou projeviti — ať chtěl, co chtěl, psal lyriku, tu jarou, svěží, jasnou sluneční lyriku, pro kterou ho nepřestáváme milovati — a čísti, i když se nám jeho antagonista Kollár stal úctyhodným, ale neztravitelným klassikem. Erben, ač byl mistr básnické nálady, ač rozuměl řeči přírody, byl pravým protikladem poety lyrického; v celém jeho tvoření nenajde se bezprostřední a nutný výtrysk vnitřní bytosti, nenajde se lyrická zpověď, nenajde se rhytmické uvolnění citového napětí. Naopak všude osobnost ztrácí se za objektem, básník mizí pod dějem, srdce se podřizuje slohové kázni uměleckého rozumu; nemůže býti většího kontrastu k Máchovi, který v zpěvním subjektivismu zlyrisoval vše, básnickou povídku i romantické drama, historický román i novellistickou krajinomalbu. Erbena k epice vedlo tedy samo duševní ustrojení a nebylo ani třeba Langerových bystrých vývodů o výlučné oprávněnosti epiky a nikoliv též lyriky v duchu lidovém, nebylo třeba prudkého, byť syrového podnětu Kalinova, aby Erben soustředil svůj zájem na balladu námětu i slohu prostonárodního.

Erben jest náš klassický balladik, nikým posud nepředstižený. Řekne-li se o něm: „hle, český Bürger“, povědělo se tím cosi velmi nepřesného a lichého. Bürger se vší výbojnou silou úsečné své epiky neznačí více než průpravný stupeň balladiky Goethovy, která teprve má ethos i pathos, jakých na balladě požadujeme; ale Erben není pro nikoho průpravným stupněm, není vůči nikomu provisoriem, ani vůči [[Autor:Jan Neruda|Nerudovi]] — neboť Nerudovi přísluší spíše český název definitivního klassika české legendy v prostonárodním duchu. Ballada Erbenova založena jest na obou zmíněných vůdčích ideích básníkových, na mythologickém pojetí tradic lidových a na ethickém pojetí primitivního života; nemá tedy v ní místa ani suchý a vyprahlý racionalism, který defloroval zemi, ani temný, beznadějný, fatalistický názor o slepé a bezmezné nadvládě černých pudů, jimž člověk propadá jako odsouzená kořist. Erbenovy ballady zobrazují člověka v mravním sporu a v dramatickém zápasu s nadpřirozenými silami a mocnostmi, v nichž žijí vyhnanský svůj život staří pohanští bohové a bůžkové, jak je zná lidová obraznost. Člověk již již klesá v jejich moc, když tu v náhlém osvícení pevnou věrou ve vítězství dobra rozvije všecku svou mravní energii, aby zvítězil… staří bozi, démoni, běsové jsou překonáni svrchovanou vůlí mravního Boha na nebesích. Nebudu opakovati ztrivialisovaného srovnání Bürgerovy „Lenory“ a „Svatebních košil“; upozorním raději, že v slavné balladě Čelakovského, „Tomanu a lesní panně“, nezaujal básník harmonické hledisko Erbenovo: kde zlá síla rdousivé vášně schvátí seslabené srdce člověkovo, tam nic nepomůže; žádná přímluva, žádná spravedlnost, žádná ethika — člověk v boji s temnými mocnostmi klesá. Znamená-li pojem básníka především vášnivého uctívatele prudkých sil, tvůrčích, ale zároveň ničivých pudů, lákajících a strhujících démonů, není Erben právě tak básníkem jako jím jest přede všemi jinými Mácha. Avšak ten pojem obsahuje ještě druhý, komplementární typ: harmonického překonavatele centrifugálních sil, krotitele a ochočovatele pudů, zaklínače duchů — a potom Erben jest z velkých básníků.

Leč dramaticky stupňovaný epický děj, v němž šeří se mythologické tradice a jejž spíná ethická idea, nestačí ještě, aby báseň byla balladou. K tomu jest především třeba, aby každý dějový moment v suggestivní přesvědčivosti vyrůstal z krajinné nálady, aby příroda, obklopující člověka neznámými silami, prozrazovala celým ovzduším, veškerým laděním světel a stínů, všemi zvuky a hlasy svou účast na osudu člověkově. A toto tajemství neznal v našem básnictví nikdo lépe než Erben — a jeho antipod Mácha. To jsou naši dva první krajináři, onen spíše kreslíř ostré, plastické, charakteristické linie, tento více malíř kolorista štětce od díla k dílu bohatšího. Snad rozdíl jich spočívá ještě hlouběji: Erben, ctitel typického, hledá v české přírodě nejcharakterističtější scenerie a potlačuje svoje osobní zření, Máchovi, náladovci a impressionistovi, jde o krajinné zrcadlení vlastního nitra. Erbenovský výsek přírody zavolá na vás sám, bez zvláštních duševních předpokladů: nejsou ty zhuštěné krajinářské a přírodní obrázky Erbenovy, kterých nezapomenete do smrti, až klassicky normální? Jsou to malá arcidílka, jež vypracována o sobě, stačila by na slávu básnickou; ale oč větší chvály zaslouží proto, že přiléhají tak zákonitě k celku poetickému!

Erbenova methoda pracovní, která staví jej jako umělce tak vysoko, mířila vždycky k tomu, aby všecky dobře odvážené a až ke dnu vyčerpané prostředky básnické stály ve službě konečného organického celku. Erben měl schopnost státi se v nejedné věci básnickým virtuosem (a nedostalo se mu oné šíře ducha, která před virtuositou chrání), virtuosem ve veršovém krajinářství, v charakterisační zvukomalbě, v hospodárném soustředění zkráceného výrazu, v rozmarné hře assonance a rýmu, v opakování příznačných motivů atd. Avšak Erben, kterému šlo vždy o typ a nikdy o zrůdu a odrůdu, vždy o linii a nikdy o arabesku, vždy o dramatičnost a nikdy o překvapující střižení děje, pohrdl slávou příliš lacinou a pracoval s krajní svědomitostí a s nejvýše klidnou jistotou na organickém rozvití všech ryze básnických prvků dramatických svých ballad… tvořil těžce, pomalu, leč svrchovaně poctivě. Proto právě ti básníci, kterým šlo nade vše o literární poctivost, přilnuli k němu jako k svému mistru; Neruda byl v čele jich. A proto také Erbenova „Kytice“ nepodléhá rzi času; jest z příliš dobrého kovu a příliš dobře pracována.

Měl bych snad promluvit ještě dle starého zvyku o českosti „Kytice“ a velebit ji právě za to. Jsou však věci samozřejmé, jež dokazovat a opakovat jest nevinnou, ale dvojnásob zbytečnou pošetilostí: krása a českost podřipské krajiny Mánesových kreseb na staroměstském orloji, předehry k Smetanově „Libuši“ — a Erbenovy „Kytice“ patří sem. „A všecka tato božská díla jsou skvoucí jako v první den!“
{{Konec formy}}

{{Poznámky pod čarou}}
{{Redakční poznámky}}

[[Kategorie:Fejetony]]
{{DEFAULTSORT:Karel Jaromír Erben a jeho „Kytice“}}</text>
      <sha1>6qzoqd1tmmk1e967pfjdbtzwzjbmujj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Polární výška</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97717</id>
    <revision>
      <id>333700</id>
      <timestamp>2026-06-13T04:11:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Polární výška</comment>
      <origin>333700</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2051" sha1="641ltgcegaen2ctmsv4tuwlfe673y7v" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | PŘEDCHOZÍ = Polární výpravy
  | ČÁST = Polární výška
  | DALŠÍ = Polární záře
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Polární výška
  | AUTOR = [[Autor:Václav Rosický|Václav Rosický]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1903. S.&amp;nbsp;82–83. {{Kramerius|mzk|f923ec30-05a2-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Polární výška''' nějakého místa na zemi jest ostrý úhel, jejž osa zemská svírá s obzorníkovou rovinou toho místa. Úhel ten rovná se ostrému úhlu mezi rovinou rovníkovou (stojící kolmo na ose) a svislicí místa (kolmé na rovině obzorníkové), kterýžto druhý úhel udává zeměpisnou šířku místa. Jsou tedy '''p. v.''' a šířka zeměpisná úhly stejně veliké. Měření '''p. v'''-ky čili šířky zeměpisné náleží k nejdůležitějším úkolům praktické astronomie. Nejjednodušším způsobem určiti můžeme '''p. v'''-ku místa, změříme-li výšku hvězdy, jejíž deklinaci známe, při jejím vrcholení (když prochází poledníkem), aneb změříme-li výšky hvězdy točnoblízké při jejím vrcholení hořením a dolním ('''p. v.''' rovná se arithmetickému průměru obou výšek); též můžeme změřiti mikrometricky rozdíl dvou vzdáleností hvězd vrcholících jižně a severně od nadhlavníku (methoda Horrebow-Talcottova). Též z výšky hvězdy měřené mimo poledník lze udati '''p. v'''-ku, známe-li k tomu čas, aneb z výšek dvou hvězd, známe-li k tomu čas, který mezi měřením uplynul. V době nejnovější (1891—92) seznáno bylo přesným měřením, že '''p. v.''' časem se mění. Změny ty činí arci jen desetiny vteřiny obloukové, ale jde-li o nejvyšší přesnost, nutno k nim přihlédati. Podrobnosti o měření '''p. v'''-ky a jejích změnách viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Šířka|Šířka zeměpisná}}}}. ''[[Autor:Václav Rosický|VRý.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>641ltgcegaen2ctmsv4tuwlfe673y7v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Polární záře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97718</id>
    <revision>
      <id>333701</id>
      <timestamp>2026-06-13T04:13:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Polární záře</comment>
      <origin>333701</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="556" sha1="3rjwd7cdtwqwx8whrhplk8u8x37vgyz" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | PŘEDCHOZÍ = Polární výška
  | ČÁST = Polární záře
  | DALŠÍ = Polární země
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Polární záře
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1903. S.&amp;nbsp;83. {{Kramerius|mzk|f95842a0-05a2-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Polární záře
}}

{{Forma|proza}}
'''Polární záře''' viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Polární světlo}}}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>3rjwd7cdtwqwx8whrhplk8u8x37vgyz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Polární země</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97719</id>
    <revision>
      <id>333702</id>
      <timestamp>2026-06-13T04:15:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Polární kraje</comment>
      <origin>333702</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="548" sha1="0y55bx5k57vhzk26c72b6tko6ie5i73" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | PŘEDCHOZÍ = Polární záře
  | ČÁST = Polární země
  | DALŠÍ = Polášek
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Polární země
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1903. S.&amp;nbsp;83. {{Kramerius|mzk|f95842a0-05a2-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Polární země''' viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Polární kraje jižní čili antarktické|Polární kraje}}}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>0y55bx5k57vhzk26c72b6tko6ie5i73</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Polášek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97720</id>
    <revision>
      <id>333703</id>
      <timestamp>2026-06-13T04:21:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Polášek</comment>
      <origin>333703</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1148" sha1="8pxeo795maveu1pf57ulav2spspfo22" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | PŘEDCHOZÍ = Polární země
  | ČÁST = Polášek
  | DALŠÍ = Polaun
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Polášek
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1903. S.&amp;nbsp;83. {{Kramerius|mzk|f95842a0-05a2-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = František Polášek (teolog)
}}

{{Forma|proza}}
'''Polášek''' {{Prostrkaně|František}}, theolog moravský (* 1757 v Příboru — † 1818). Studoval v Olomouci a Brně, vysvěcen byl r.&amp;nbsp;1781, stal se r.&amp;nbsp;1783 na universitě olomoucké professorem, v l.&amp;nbsp;1786—90 byl podrektorem generálního semináře moravského, r.&amp;nbsp;1794 stal se professorem dogmatiky na lyceu olomouckém, r.&amp;nbsp;1800 pak professorem pastorálky a morálky tamže. R.&amp;nbsp;1816 přičiněním arcibiskupa Trauttmansdorffa jmenován ředitelem studií theologických na universitě olomoucké. Vydal ''Písmo sv. Nového zákona pro lid vyložené'' (Brno, 1791, 2&amp;nbsp;d.) a hojně českých i latinských knih náboženských.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>8pxeo795maveu1pf57ulav2spspfo22</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Polaun</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97721</id>
    <revision>
      <id>333704</id>
      <timestamp>2026-06-13T04:23:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Polaun</comment>
      <origin>333704</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="460" sha1="nlbrfpxbuxsc80gmxgawi6uyouzh7gg" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | PŘEDCHOZÍ = Polášek
  | ČÁST = Polaun
  | DALŠÍ = Polava
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Polaun
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1903. S.&amp;nbsp;83. {{Kramerius|mzk|f95842a0-05a2-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Polaun''' viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Polubny}}}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>nlbrfpxbuxsc80gmxgawi6uyouzh7gg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Polava</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97722</id>
    <revision>
      <id>333705</id>
      <timestamp>2026-06-13T04:26:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Rulumas</username>
        <id>19860</id>
      </contributor>
      <comment>Polava</comment>
      <origin>333705</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="471" sha1="sf0hk26r639au3zgcq97338upl0r66v" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | PŘEDCHOZÍ = Polaun
  | ČÁST = Polava
  | DALŠÍ = Połčnica
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Polava
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1903. S.&amp;nbsp;83. {{Kramerius|mzk|f95842a0-05a2-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Polava''', ves mor., viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Palava}}}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>sf0hk26r639au3zgcq97338upl0r66v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Jidáš</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97723</id>
    <revision>
      <id>333706</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:11:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333706</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1047" sha1="s4b7a5roi4guoi3vgnzeo3uek4k1wo9" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Kříž
 | ČÁST = Jidáš
 | DALŠÍ = Dukáty
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Jidáš
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 44.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce6e881-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
V tvář kněží vrhnuv bídnou mzdu své zrady,
děl Jidáš: „Hřešil jsem, živ nechci býti.
Jen hnus a bolest duše moje cítí,
mé nitro pelech, hostí pouze hady.

Druž přátel nikdy nedala mi rady,
sám hřešil jsem i hynul mukou v žití,
sám usoudil jsem, smrtí hřích svůj mstíti,
a v chvíli smrti sám stát budu tady.“

A bylo jaro… Větev mízou vřela,
pták zpíval píseň naděje a lásky,
a u mrtvého usadil se čela.

Smích na rtech hořký a na skráních vrásky
všesmírné květy jemně zahalily,
a hlavu v bílé, měkké lože skryly.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>s4b7a5roi4guoi3vgnzeo3uek4k1wo9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Dukáty</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97724</id>
    <revision>
      <id>333707</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:13:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333707</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1000" sha1="1pbyvzkq659tjxhhfrguoc0y6qcnma1" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Jidáš
 | ČÁST = Dukáty
 | DALŠÍ = Děti
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Dukáty
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 45.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce6e882-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Čněl Kristus jako maják na svém kříži,
a záře z jeho vycházela hlavy
jak ze slunce, že kolem širé davy
své zraky mohly otevřít jen stíží.

Jen ďábel ze svých vydobyv se mříží
na břevna sed’ si jako havran tmavý,
a časem v krakot pustil se tak lkavý,
jak ten, jehož se konec jistě blíží.

Krev prolitá pak zvolna tekla dolů,
by obrodila svět ten proklatý
a smířila jej s bohem v syna bolu.

Tu havran chytil krůpěje té krve
a hodil ve svět jako dukáty,
a vesel odplul, odkud přišel prve.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>1pbyvzkq659tjxhhfrguoc0y6qcnma1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Děti</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97725</id>
    <revision>
      <id>333708</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:15:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333708</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1048" sha1="sry2n9maf85jv09z4v0437z0e6eq5h8" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Dukáty
 | ČÁST = Děti
 | DALŠÍ = Apoštolé
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Děti
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 46.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce6e883-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Kam drobných dětí těch se řada děla,
jimž Kristus na hlavu klad’ ruce jemně
a řekl: „Nebraňte jim přijít ke mně,
jest jejich moje lásky říše celá!“

Jak ptáci se ta cháska rozletěla.
Když na Golgatě kříž se šeřil temně,
zda z široširé židovské té země
vstříc Kristu jedna dětská slza spěla?

Či „Ukřižuj jej!“ volaly též s davy
svých otců svými skřivánčími hlásky
za tolik Kristovy té vřelé lásky?

Krev jeho padla na jich mladé hlavy.
Ó děti! tak na vaše hlavy smělé
krev naše padá, naše příští celé!
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>sry2n9maf85jv09z4v0437z0e6eq5h8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Apoštolé</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97726</id>
    <revision>
      <id>333709</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:16:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333709</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1052" sha1="a5ku6c8z1z0nc5vbpx3kvs0j3zpsfy9" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Děti
 | ČÁST = Apoštolé
 | DALŠÍ = Spartacus
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Apoštolé
 | PODTITULEK = Xav. Dvořákovi
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 47.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce6e884-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Šli od sítí, svá role zanechali,
jak smrt jich silné bylo předsevzetí,
ve srdci boha, v hlavě rozum dětí,
tak velební a přec tak prostě malí!

Jak dobrodruhy lidé přijímali
ty syny boží. Myšlénkové setí
jich nad básníků pyšná slova vzletí,
ač mocní láli, moudří jim se smáli.

Tak zapouštěli v srdcí lidských půdu
své zrní svaté, moudrost v prostém hávu,
říš nebes v zemském zjevujíce trudu.

A silou víry rozvraceli skály,
své voje brali z vyvržených davů
a ohněm ducha lidstvo sežíhali.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>a5ku6c8z1z0nc5vbpx3kvs0j3zpsfy9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Spartacus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97727</id>
    <revision>
      <id>333710</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:22:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333710</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1695" sha1="i2tr6zfyba7iu7dkbo328so74kxr7n4" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Apoštolé
 | ČÁST = Spartacus
 | DALŠÍ = V podsvětí
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Spartacus
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 48–49.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce6e885-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

== I. ==
&lt;poem&gt;
Šest tisíc křížů jako prales tmavý
se černá v jitra záři zlatorudé.
Toť stromořadí, kudy kráčet bude
dnes Caesar, spitý vínem svojí slávy.

A na stromech jak plody visí hlavy,
a těla na křížích se šeří všude.
Šest tisíc hlav! Jich výkřik divý hude
zpěv Caesaru… jej přehlušit chtí davy.

Však jako orkán k nebi tryskající
to nyní se všech křížů zahučelo —
řev lidu, věčné národů to hoře…

To kletba byla děsná, zoufající.
Dav mlčí — — naslouchá, své kloně čelo,
a z dáli jen mu odpovídá moře.
&lt;/poem&gt;

== II. ==
&lt;poem&gt;
Na zlatém trůně u těch křížů v pýše
teď stanul Caesar, hledal zrakem chvíli…
teď poznal kohos — — obličej, hle, bílý
se kloní k němu s majestátné výše.

Toť Spartacus… zas trůní v středu říše,
jak trůnil druhdy! Caesar vztekem šílí,
sok hrdě mlčí a jen zrakem střílí,
ba zdá se, že se pousmívá tiše.

Blíž Caesar kročil. V mrtvé soka oko
vpil vítězně se, divě, přehluboko,
zrak mrtvoly naň hledí neodvratně.

A srdce Caesara již slastí výsklo.
V tom v skleném oku cosi v posled blýsklo —
a Caesar zrak svůj k zemi klopí chvatně.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>i2tr6zfyba7iu7dkbo328so74kxr7n4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/V podsvětí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97728</id>
    <revision>
      <id>333711</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:30:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333711</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9219" sha1="gbfjrq01f6sbcb7a6vi842zsuug2gzd" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Spartacus
 | ČÁST = V podsvětí
 | DALŠÍ = Pole zpívá…
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = V podsvětí
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 50–63.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce6e887-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

== I. Lady Makbeth ==
&lt;poem&gt;
Když lady Makbeth přišla do podsvětí,
kde kalná Léthé tiché vlny valí,
kde paměť lidí věčné stíny halí,
jak požár byla, který nocí letí.

Zrak její dosud jiskrou vraždy pálí,
a kapky krve v černých vlasů změti
jak rosu v trávě bylo zřít se chvěti,
jak o ně prsty dýku otíraly.

Sám Charon zděsil osudné se ženy,
a duše mrtvých uletly té chvíle
jak roj labutí, dravcem poplašený.

Leč ona rychle k proudu sestoupila,
a noříc v něm své dlouhé ruce, bílé,
s té malé dlaně rudé skvrny myla.
&lt;/poem&gt;

== II. Othello ==
Vojt. Slukovovi

&lt;poem&gt;
Se šijí snědou, na níž krve prouhy
jak amuletu rudé pentle plály,
a s ranou v srdci, která věčně pálí,
stál tam, ne mstitel víc, jen psanec pouhý.

Bez jiskry vášně v lících, beze touhy
ve zhaslých očích, černý mramor zdály
se tváře být, a jenom smutek stálý
byl do nich vryt jak nápis hrobu dlouhý.

‚Pojď,‘ Charon děl, ‚tam čeká Desdemona,
vše odpustila, umírajíc tobě,
budete šťastni jako v dávné době,

Jen k ní bys přišel rychle, touží ona.
Co chvíle vzala, věčnost znovu dá ti.‘
„Jen jednou možno srdci milovati.“
&lt;/poem&gt;

== III. Don Juan ==
&lt;poem&gt;
Roj ženských duší u vchodu naň čeká,
jak vešel, naň se s divým vrhá křikem,
a v náhlých slzách, s dušeným zas rykem
kol něho jako furií dav těká.

Jej vzteklý bol ten věru nezaleká –
vším zhrdat — bylo dávno jeho zvykem.
Jen jedné želel… s tichým ona vzlykem
za milost prosíc proň tam v strachu kleká.

Jí nejvíce dřív ublížil on v žití.
‚Ó odpusťte mu, já jak odpustila!‘
‚Ne! Na soud s ním!‘ tak všecky naň se řítí.

A prchla duše útrpná a milá.
Don Juan smál se rouhavě a vztekle:
„Já změnu hledal, našel aspoň v pekle.“
&lt;/poem&gt;

== IV. Francesca di Rimini ==
&lt;poem&gt;
Prs bílý mladou krví potřísněný,
kam déšť polibků před chvílí se ronil,
jak v nocích máje tichý fontán zvonil
by krůpějemi o mramoru stěny…

Již z dáli slyšet sladké její steny,
vzdech se smíchem, ples za nářkem se honil,
že Charon sám své těžké veslo sklonil
a na Francescu zírá udivený.

„Kde Paolo?“ A bílé ruce spíná.
‚Pojď, převezu tě k němu.‘ V loďku skočí
a k Charonovi černé zvedá oči.

‚On zatracen si tebe připomíná…‘
„A já?“ ‚Vy oba — milosti zde není.‘
„S ním zatracena — sladké zatracení!“
&lt;/poem&gt;

== V. Nero ==
&lt;poem&gt;
Jak vzteklý pes, jenž všecko třísní slinou
a rudou tlamu po okolí zvedá
a ještě, koho zadávil by, hledá,
sem vešel on, v tu duchů říši sinou.

Rys Caesara byl v čele zakryt špínou,
chví zimnicí se jeho tvář tak bledá,
a zřítelnice zkalená a šedá
ty stíny lapá, jak se kolem vinou.

Zjev jeho dosud i zde duše děsí,
ač ne víc hrůzou, ošklivostí pouze.
On ruce vztáhnuv nad tou živou směsí

Se usmál jako ve šílené touze,
a rozkoší se chvěje, sobě pravil:
„Ty všecky já jsem poškrtil a zdávil!“
&lt;/poem&gt;

== VI. Hamlet ==
Jak. Seifrtovi

&lt;poem&gt;
Ó Horacie, nečekej mne zpátky!
Mne nepostrádá tam nahoře žádný —
byl život můj tak nesdílný a chladný,
a tvář mou nehřál lásky úsměv sladký.

Duch otce mého, žití vážné zmatky
mne nezaleknou. Otčimův čin zrádný
a Ofeliin smutek děsněvnadný
jsou daleky jak čest a stud mé matky.

Nic nechci, podsvětí, se neptám tebe,
zda jest co, nebo není. V prázdné hrudi
mne cosi dlouhým unavením zebe.

Vše hnusí se mi, všecko mne jen nudí.
Bol nesmrtelný spoutal mne svou mocí.
Já ztratil srdce. Skryj mne v sobě, noci!
&lt;/poem&gt;

== VII. Falstaff ==
&lt;poem&gt;
Jak z hospody byl vyhozen, chlap líná,
sem Falstaff udýchán se zvolna nese.
Nos jako zralý hrozen se mu třese
a starých pitek slávu připomíná.

A postava — to bečka byla vína
a na ní tvář jak pečeť zaleskne se.
Uviděv vodu — zachvěl se tu v děse:
snad zde se vodou žízeň uhasíná!

„Což ani jedné hospody tu není?
Však ženských dost a jakých! Zůstaneme.
Snad číši vína též zde nalezneme.“

‚Nech žvastu již, a do lodi sem popil!
Kam peníz mrtvých dal jsi k převezení?‘
„Půl hezkým holkám — a druhou jsem propil.“
&lt;/poem&gt;

== VIII. Lear ==
Jos. Šmahovi

&lt;poem&gt;
Duj, větře, duj, hřmi, bouři, šašku, blázni!
Ó, kmotře, kde jsi? Všichni zahynuli…
Květ čistý jeden sám jsem zlomil v půli,
a v žal můj všichni citu byli prázdni!

Ó koruny! ó panství! V deště lázni
král žebrák k bláznu žebráku se tulí.
Já trestal ji v své nerozumné vůli,
a čistý cit v ní zdusil bídnou kázní.

Já zabil otroka, jenž jí se rouhal –
Ó, Kordelie! poslední má touho — —
již nikdy, nikdy… Pozdě… žil jsem dlouho,

Chci mrtev být! Nač dále bych se plouhal.
Ó Charone! Já měl je k smrti rád — —
znáš to, nevděčné děti milovat?
&lt;/poem&gt;

== IX. Romeo a Julie ==
&lt;poem&gt;
Jak Serafů by zpěv sem padal s výše,
či jako harfy Aeolovy znění
jich duo znělo sladce, bez umdlení,
že všecky duše naslouchaly tiše.

Cos jako vůně mladých růží dýše
tou pouští, vzduchem šelestí mdlé chvění,
zvuk tajných šeptů, lásky políbení,
že znělo to jak ložnic půlnoc spíše.

V jich loď házejí duše růže vonné,
že tíhou jich až do okraje tone.
A tváře všecky planou září lásky.

I Charonovi v úsměv tály vrásky:
„Toť svatební teď bude lože vaše.“
A v temnech proudu zmizel s nimi plaše.
&lt;/poem&gt;

== X. Brutus ==
J. Bittnerovi

&lt;poem&gt;
„Ó Římane, mé neklň svaté ruce,
že k vraždě vedli bohové ji tvoji.
Ta věčně proti tyranii brojí
a krví vlhne republiky škůdce,

Leč nikdy krví hanby!“ Brutus prudce
vln černých v kalném ponořil ji zdroji,
jak mramor s čistou pak tu pevně stojí.
„Tak čistý byl též cíl mé revoluce.“

„I ty, ó Brute!“ kdos tu vedle hřímá.
Vše duchy bázeň majestátu jímá,
jen Brutus sám ční jako skála tvrdě.

‚Zda želíš‘ — Charon dí — ‚smrt Caesarovu?‘
„Při bozích ne!“ křik’ republikán hrdě.
„A znovu žít, já zabil bych jej znovu.“
&lt;/poem&gt;

== XI. Karel Veliký ==
&lt;poem&gt;
Ve svatosti a slávě své kdy vcházel
ten majestát, jenž podmanil svět celý,
hned vody Léthy divým hněvem vřely,
a koráb starce bouřně sebou házel.

Zvuk zvonů ještě Karla doprovázel
a hymny biskupů se z dálky chvěly,
však zde ty pompy jako výsměch zněly,
a v žalmy jak by kletbu někdo sázel.

On posléz hrdě vkročil v koráb kmeta.
A náhle jako balvanů déšť tmavý
cos padlo v loď, že potápět se jala.

A Karel: „Pomoz! po císaři veta!
Co znamená to?“ ‚Toť jsou ony hlavy,
jež svatost tvoje včera stíti dala.‘
&lt;/poem&gt;

== XII. Eva ==
&lt;poem&gt;
‚Pramáti naše! Ty’s ráj ještě zřela,
pád, nahotu a psanství prvních lidí,
a trní, které ze své práce klidí,
a pot, jenž deštěm padá s jejich těla.

Svit rajský vrásky nesmazaly s čela,
leč co tvé oko tam jak přízrak vidí?
Proč váhá krok, jejž osud ke mně řídí,
či Abele bys dosud kvílet chtěla?‘

‚Mně Abele žel není. Pokoj jemu,
on šťasten dávno… lépe zemřelému — —
leč běda těm, jimž touha klidu bájná!

Zdroj prvních bolestí i slastí matky,
má lepší náhrada za ráj ten sladký — —
ó starče, znal jsi, znal jsi mého Kaina?‘
&lt;/poem&gt;

== XIII. Matka ==
&lt;poem&gt;
U brány, tam kde Tartaru ční skála,
se tváří smutnou, na níž ale zkvetlo
ze srdcí velkých sálající světlo,
dnes duše nová a tajemná stála.

Kde svět se ztrácel, zpět se ohlédala,
však Fatum bylo, co jí vůli hnětlo,
a stále blíže její kroky pletlo,
ač tam kdes celé srdce zanechala.

Již brána otevřena. K stínům vchází,
ji Charon mlčky zrakem doprovází.
‚Nač obracíš se stále ještě zpátky?

Pij z řeky té a mine sen tvůj vrátký,
zde touze každé hrob se musí sklenout.‘
‚Já matka jsem — jak mohu zapomenout?‘
&lt;/poem&gt;

== XIV. Český Honza ==
&lt;poem&gt;
O sukovici zřím jej opírati
to buchtami tak vypasené tělo.
Čepice furiantsky mu sedla v čelo —
tak Honza zvolna v podsvětí se klátí.

„Hej, převízt!“ — Charon chladně: ‚Zde se platí.‘
A na Honzu zří jaksi neveselo.
Honza si myslí: „To by se mi chtělo.“
Pak nahlas dí: „Tak ovšem má se státi.“

V tom klopýtne a řve: „Pantáto, pomoz,
já upadnu.“ A Charon: „Nečiň hlomoz!“
A podává mu ruku — dobrá duše.

A Honza chytne ji a tak jím trhne
až na břeh sletí. Pak sám v loď se vrhne.
„Teď ty mně zaplať, sic tě nechám v suše!“
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>gbfjrq01f6sbcb7a6vi842zsuug2gzd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Pole zpívá…</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97729</id>
    <revision>
      <id>333712</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:33:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333712</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1117" sha1="kabujzez7ctrfjih5a1cp1v4vcifyqq" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = V podsvětí
 | ČÁST = Pole zpívá…
 | DALŠÍ = Dies Sabbati
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Pole zpívá…
 | PODTITULEK = Cyr. Papouškovi
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 67.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fa8-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Zda slyšel’s pole jásající píseň,
již jako dělník při práci si zpívá?
Tak hluboká je, lehce zádumčivá,
jak skládá vážnost chvíle ji a tíseň.

Strž zvuků jedna — klasů zlatá tříseň,
jak varhany to zní ta hymna živá.
V svých plných ňadrech od pravěků skrývá
ji svěží role a ne hrobů plíseň.

Tak, jak ji zpíval Vojtěch v květech rolí,
dnes ještě z plna obilí tu zvučí
ta svatá, velká hymna českých polí.

Ta píseň živá nade smrtmi všemi,
jež každým jarem znovu s klasy pučí:
„Dej mír a hojnost naší drahé zemi!“
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>kabujzez7ctrfjih5a1cp1v4vcifyqq</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>333730</id>
      <parentid>333712</parentid>
      <timestamp>2026-06-13T10:57:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>překlep</comment>
      <origin>333730</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1117" sha1="in3d7p56pf1u4eesbeymbb5r60lc4ei" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = V podsvětí
 | ČÁST = Pole zpívá…
 | DALŠÍ = Dies sabbati
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Pole zpívá…
 | PODTITULEK = Cyr. Papouškovi
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 67.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fa8-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Zda slyšel’s pole jásající píseň,
již jako dělník při práci si zpívá?
Tak hluboká je, lehce zádumčivá,
jak skládá vážnost chvíle ji a tíseň.

Strž zvuků jedna — klasů zlatá tříseň,
jak varhany to zní ta hymna živá.
V svých plných ňadrech od pravěků skrývá
ji svěží role a ne hrobů plíseň.

Tak, jak ji zpíval Vojtěch v květech rolí,
dnes ještě z plna obilí tu zvučí
ta svatá, velká hymna českých polí.

Ta píseň živá nade smrtmi všemi,
jež každým jarem znovu s klasy pučí:
„Dej mír a hojnost naší drahé zemi!“
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>in3d7p56pf1u4eesbeymbb5r60lc4ei</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Dies sabbati</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97730</id>
    <revision>
      <id>333713</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:35:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333713</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1072" sha1="2je4lo5rcd7v13r1exzb7mtkdeqqmgi" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Pole zpívá…
 | ČÁST = Dies Sabbati
 | DALŠÍ = Ze života
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Dies Sabbati
 | PODTITULEK = M. A. Šimáčkovi
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 68.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fa9-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Mzda vyplacena, ruka odpočívá,
ustává mozku jednotvárné vření,
zmlk’ hrozných strojů pochod šestidenní
pec hasnoucí již osaměle zívá.

I stane člověk, před sebe se dívá
a zří, jak chvíle valí se a mění,
jak život prchá jako okamžení,
a záhy smrt již vážná přísně kývá…

V tom zavzní zvony. V jejich harmonie
se celý život toho týdnu kryje.
Od prachu k nebes končinám až dálným

Se nesou prosby země hlasem valným
k bohu, jenž sedě klidně nad oblaky
teď v sedmý den již odpočívá taky.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>2je4lo5rcd7v13r1exzb7mtkdeqqmgi</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>333726</id>
      <parentid>333713</parentid>
      <timestamp>2026-06-13T10:54:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Jean-Paul přesunul stránku [[Černé perly/Dies Sabbati]] na [[Černé perly/Dies sabbati]]: Překlep v názvu</comment>
      <origin>333713</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1072" sha1="2je4lo5rcd7v13r1exzb7mtkdeqqmgi" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Pole zpívá…
 | ČÁST = Dies Sabbati
 | DALŠÍ = Ze života
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Dies Sabbati
 | PODTITULEK = M. A. Šimáčkovi
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 68.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fa9-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Mzda vyplacena, ruka odpočívá,
ustává mozku jednotvárné vření,
zmlk’ hrozných strojů pochod šestidenní
pec hasnoucí již osaměle zívá.

I stane člověk, před sebe se dívá
a zří, jak chvíle valí se a mění,
jak život prchá jako okamžení,
a záhy smrt již vážná přísně kývá…

V tom zavzní zvony. V jejich harmonie
se celý život toho týdnu kryje.
Od prachu k nebes končinám až dálným

Se nesou prosby země hlasem valným
k bohu, jenž sedě klidně nad oblaky
teď v sedmý den již odpočívá taky.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>2je4lo5rcd7v13r1exzb7mtkdeqqmgi</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>333729</id>
      <parentid>333726</parentid>
      <timestamp>2026-06-13T10:57:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>překlepy</comment>
      <origin>333729</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1072" sha1="0rxljf37w8wzbdmdcoku6ckx5gp3lyv" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Pole zpívá…
 | ČÁST = Dies sabbati
 | DALŠÍ = Ze života
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Dies sabbati
 | PODTITULEK = M. A. Šimáčkovi
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 68.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fa9-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Mzda vyplacena, ruka odpočívá,
ustává mozku jednotvárné vření,
zmlk’ hrozných strojů pochod šestidenní
pec hasnoucí již osaměle zívá.

I stane člověk, před sebe se dívá
a zří, jak chvíle valí se a mění,
jak život prchá jako okamžení,
a záhy smrt již vážná přísně kývá…

V tom zavzní zvony. V jejich harmonie
se celý život toho týdnu kryje.
Od prachu k nebes končinám až dálným

Se nesou prosby země hlasem valným
k bohu, jenž sedě klidně nad oblaky
teď v sedmý den již odpočívá taky.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>0rxljf37w8wzbdmdcoku6ckx5gp3lyv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Ze života</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97731</id>
    <revision>
      <id>333714</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:37:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333714</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1063" sha1="4crkh2thtodvxe4hnkgf3wqeajwf8r0" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Dies sabbati
 | ČÁST = Ze života
 | DALŠÍ = Vila Teresa
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Ze života
 | PODTITULEK = Kar. Šípkovi
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 69.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70faa-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Jde zlatovláska, sní, jak se tu děje…
Byl pohřeb, k hrobu nesli matku mladou,
kol chudé rakve spěli cizí řadou,
a vzadu jen se drobné dítě chvěje.

Dav rychleji teď ku hřbitovu spěje,
a teď již rakev prudce ve hrob kladou.
A dítě jato hrobních kvítků vnadou
si trhá kvítka a se hlučně směje.

Však náhle plaše mávne ručinkama
a na hrobníka volá: „Mama, mama!“
A ku hrobu se klopýtajíc déře.

A zlatovláska za ruku je béře:
„Pojď, já ti sama budu matkou zase.“
A do vlasů až zlatých zardívá se.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>4crkh2thtodvxe4hnkgf3wqeajwf8r0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Vila Teresa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97732</id>
    <revision>
      <id>333715</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:39:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333715</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1066" sha1="6jzg80i32ywg1xp4c6cxsk2xzvued0g" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Ze života
 | ČÁST = Vila Teresa
 | DALŠÍ = Tichá láska
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Vila Teresa
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 70.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fab-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Kout odlehlý tu v starých stromů síti,
po polích stíny oblaků se honí
a těžké klasy ve větru se kloní,
a za nimi lze celou Prahu zříti.

A stranou to jak dravčí oči svítí —
toť nádraží, jež mraky dýmu cloní,
řvou píšťaly a k odjezdu tam zvoní,
a shon a chvat a obchod v před se řítí.

A zde ten mír — jen harfa Aeolova
zní věčnou písní… stále, stále zvučí,
a marná jsou k ní všecka lidská slova.

Nad vřavou, tam; kde člověk běhá, hlučí,
klid věčnosti tu bez pohnutí stojí,
v něm s mrtvými se člověk dumou pojí.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>6jzg80i32ywg1xp4c6cxsk2xzvued0g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Tichá láska</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97733</id>
    <revision>
      <id>333716</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:40:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333716</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1083" sha1="k1p3k7wwm39q1zw5vi1ei13tx45x3jh" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Vila Teresa
 | ČÁST = Tichá láska
 | DALŠÍ = Matčin nebeklíč
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Tichá láska
 | PODTITULEK = Ant. Sovovi
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 71.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fac-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Byl večer v poli, klekání sem znělo,
již ztratili se lidé, brav i ptáci,
vše k domovu se těžkým krokem vrací.
Od vesnic dvou dvé lidí v pole spělo.

Jí prostý šátek smědé skrýval čelo,
a údů vděk se v hrubé sukni ztrácí.
On bodrý, volný, ztýrán denní prací
měl těžký krok a jako sosna tělo.

To oráč byl a služka ze vsi ona.
Již sešli se a tiše pozdravili,
pak mlčky v pole dívali se chvíli…

Jim v duše vála jetele houšť vonná,
On drsnou rukou hladil její líce.
Tma houstla — a je nebylo zřít více.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>k1p3k7wwm39q1zw5vi1ei13tx45x3jh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Matčin nebeklíč</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97734</id>
    <revision>
      <id>333717</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:42:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333717</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1094" sha1="5mv2bt5fbhm9q099ugabicfkxutf46v" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Tichá láska
 | ČÁST = Matčin nebeklíč
 | DALŠÍ = Ach odpusť!
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Matčin nebeklíč
 | PODTITULEK = F. X. Svobodovi
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 72.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fad-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Jak od prabáby své jej obdědila
— té praděd zas jej koupil dárkem lásky —
má matka — v čele bezpočetné vrásky
a hlava již tak zvetšelá a bílá —

Se modlila v něm, v jeho listy vpila
se mnohá slza, zlaté dětské vlásky
tam rosíc, jako v poli mladé klásky
by hojná jarní prcha porosila.

Jsou žluté, zedrané ty křehké blány
a mrtvy oči, které četly na nich,
a modlitby jsou v niveč rozevlány.

Leč jako hvězda kyne v světlech ranních,
s mým životem tak památka mé matky
se stále mísí v míru úsměv sladký.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>5mv2bt5fbhm9q099ugabicfkxutf46v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Ach odpusť!</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97735</id>
    <revision>
      <id>333718</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:44:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333718</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1077" sha1="197vy5hmv9kghs5lbs1emrat9y5fi7j" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Matčin nebeklíč
 | ČÁST = Ach odpusť!
 | DALŠÍ = Modlitba báby
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Ach odpusť!
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 73.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fae-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
„Ach odpusť!“ to mi stále duši zrývá,
to slovo žele, lítosti a studu,
to slovo lásky, bolesti a trudu,
ta prosba k tobě, matko, věčně živá.

Ach odpusť! odpusť! totě vše, co zbývá
mi z mládí mého prostřed žití bludu,
jen výkřik ten, jímž věčně volat budu.
Ach odpusť, odpusť, matko milostivá.

Co odpustit máš, nevím, ale všecko.
Mně zvučí v duši prosba tato stále,
jak volal jsem ji jako malé děcko.

Ach odpusť! odpusť! budu lkát ji dále,
nechť svět jí nedbá a jí nepochopí,
však matčin prach se v slzy ještě stopí!
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>197vy5hmv9kghs5lbs1emrat9y5fi7j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Modlitba báby</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97736</id>
    <revision>
      <id>333719</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:45:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333719</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1081" sha1="qepw91zrikr88e8d6i7xs747gmq9vb2" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Ach odpusť!
 | ČÁST = Modlitba báby
 | DALŠÍ = Večer
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Modlitba báby
 | PODTITULEK = Al. Jiráskovi
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 74.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70faf-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
To stalo se před lety padesáti…
Co — bába o tom nikdy slova nedá,
jak starý klas je zcuchaná a šedá,
a její dech se tichem smrti krátí.

On hřešil… Mrtvé v klidu nechme spáti!
Ta hlína hrobu v plochou šíř se ssedá,
a oko dávno marně nápis hledá,
a shnilým křížem liják, vítr klátí.

V noc starých lidí, dlouhou, beze spánku
šept modlitby se tichou jizbou třese.
To duše snad se v nočním chvěje vánku.

A v okně tak kdy květiny stín hne se,
''on'' nemá klidu její pro pohodlí.
A bába klečíc do rána se modlí.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>qepw91zrikr88e8d6i7xs747gmq9vb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Večer</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97737</id>
    <revision>
      <id>333720</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:46:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333720</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1026" sha1="hqo5bj2gl6zvs3qawaej1dq3u5ka3a0" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Modlitba báby
 | ČÁST = Večer
 | DALŠÍ = Hlas mrtvých
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Večer
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 75.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fb0-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Ó soumračná ty chvíle bezehlesá,
kdy vzpomínka jak tichá lampa budí
se náhle v lidské, dumou stmělé hrudi,
a s mrtvými tam hrobním svitem plesá.

Klid sešel na zem, vstoupil na nebesa,
klid tam, kde srdce nelásky led studí,
a rosa v poušť, jež v samotě se trudí,
a útěcha, kde k hrobům živý klesá.

Pod večer mocnou žertvou Pánu světů
se vznítí naše touhy, odříkání,
modlitba lidí — ušlapaných květů.

A s hůry jako odpovědi boha
a slova těchy, smíru, slitování
se ozve zvonů nekonečná sloha.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>hqo5bj2gl6zvs3qawaej1dq3u5ka3a0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Hlas mrtvých</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97738</id>
    <revision>
      <id>333721</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:48:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333721</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1039" sha1="6i89uw2gr1gt6ywk5li4yhqo7t46vjg" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Večer
 | ČÁST = Hlas mrtvých
 | DALŠÍ = Večer v poli
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Hlas mrtvých
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 76.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fb1-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Ty nové hroby jako rány svěží!
Žár léta spálil jejich sporou trávu,
rok jeden zničil pověst jich a slávu,
a suché listí nad jich kříž se věží.

A v podzim, kdy tak zdlouha, zticha sněží
a nocí zní jen hukot dálných splavů,
to jak ti mrtví zvedali by hlavu
a hovořili s tím, kdo vedle leží.

Tak cize, dutě ony splavy hučí,
jak z kraje mrtvých stony přidušené,
kdo nespí, ten se dlouho jimi mučí.

Co chcete, mrtví? Co váš spánek ruší?
Co hlodá vaši nezkojenou duši,
kdy na vás již si nikdo nevzpomene?
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>6i89uw2gr1gt6ywk5li4yhqo7t46vjg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Večer v poli</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97739</id>
    <revision>
      <id>333722</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:49:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333722</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1089" sha1="knnn9w6xbx6rvdxc1vngz21v5a0vwfe" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Hlas mrtvých
 | ČÁST = Večer v poli
 | DALŠÍ = Tiší mrtví
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Večer v poli
 | PODTITULEK = Janu Herbenovi
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 77.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fb2-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Co prací den, to večer klidem světí,
a dlouhé pláně již se v oddech chýlí.
Jen bez ustání plna zdravé síly
kol širošiře vůně klasů letí.

Jak jednotvárný nářek sirých dětí
kdes vzduchem čejka úpěnlivě kvílí,
a syt již ku vsi letí holub bílý.
Zvěř zticha táhne svému ku doupěti.

Vzduch ospalý je, leč kraj světa čistý,
jen lehké chvění v něm je vidět místy
jak myšlénky již mátly by se v hlavě.

A velká rosa leží v husté trávě.
Již ztichla obloha i země všade.
A příroda si pod skráň ruce klade.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>knnn9w6xbx6rvdxc1vngz21v5a0vwfe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Tiší mrtví</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97740</id>
    <revision>
      <id>333723</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:51:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333723</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1071" sha1="9jzc7yvusixrmbbu3rvhtl1shksgkmk" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Večer v poli
 | ČÁST = Tiší mrtví
 | DALŠÍ = U moře
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Tiší mrtví
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 78.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fb3-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Dech smrti klidně políbil je v ústa,
a teď jim dán je pokoj neskonalý.
Byl malý svět jich, malé jejich žaly,
neb s poznáním jen bolest lidstvu vzrůstá.

Je minula bouř pochyb černá, pustá,
jak teď se lehce mračno přes ně valí.
Stín výčitek klid jejich nezakalí,
tam květ tak prostý, tráva tak je hustá!

Ti byli šťastni. Teď tak tiše leží.
Jdou léta větrem, který listí smítá,
jich jména nikdo v světě nepočítá.

Jen večer vždy, kdy zvony zvučí s věží,
tu zdá se, hlas ten nad hrobem že prodlí,
a jediný se za ty mrtvé modlí.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>9jzc7yvusixrmbbu3rvhtl1shksgkmk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/U moře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97741</id>
    <revision>
      <id>333724</id>
      <timestamp>2026-06-13T10:52:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333724</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1066" sha1="0puyovlowfkpnfc6hlalr6vt1wbnsz1" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Tiší mrtví
 | ČÁST = U moře
 | DALŠÍ = Smrt a život
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = U moře
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 79.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fb4-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Cit neznámý a hrůzný a přec sladký,
taj boží lidské zjeven zřítelnici.
Jak mrtvý jsem, již dávno v hrobě spící,
teď probudiv se zdiven hledím zpátky.

Jak malí jsme! Jak život, cíl náš krátký!
Hleď, synu prachu, zbožně v duchů líci,
co můžeš chtít? co ty zde můžeš říci?
nad život tvůj té vlny pohyb vrátký!

Den první světa dosud kol se klene,
den věčný úsměv, v tváři ani vráska,
duch boží nehnut nad vodami stojí.

A slunce žhoucí, moře roztoužené
kdy v nekonečném polibku se pojí,
tu zem i nebe volá: Láska, láska!
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>0puyovlowfkpnfc6hlalr6vt1wbnsz1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Smrt a život</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97743</id>
    <revision>
      <id>333731</id>
      <timestamp>2026-06-13T11:02:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333731</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1117" sha1="5g9jdkig67uqqfpq3z0tlex5ofa7st9" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = U moře
 | ČÁST = Smrt a život
 | DALŠÍ = Dvojí slasť
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Smrt a život
 | PODTITULEK = Ant. Klášterskému
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 83.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fb8-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Víš, co to smrt? Sám u stolu i v loži,
bez dětí žít i sester, beze druhů,
bez matky, ženy, pouze hejna sluhů
mít kol neb pánů, jimž být za podnoží.

Dnů budoucích mít dráhu plnou hloží,
kam šlápneš, bolí rána v krve pruhu,
být bodem cizím vně všech lidstva kruhů,
bez víry v jiné, v sebe, v milost boží…

Toť, milý, smrt jest. Ale v míru sníti
kdes blízko chrámu, vidět skrze hlínu
tvář uslzenou matky, přátel, synů,

Jich žalem chvět se, v jejich mysli žíti,
být čekaným a čekati je k sobě,
to jesti život, věř, a třeba v hrobě!
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>5g9jdkig67uqqfpq3z0tlex5ofa7st9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Dvojí slasť</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97744</id>
    <revision>
      <id>333732</id>
      <timestamp>2026-06-13T11:03:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333732</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1097" sha1="jr8t32xcw9nzgjd2b563pcv36z294p6" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Smrt a život
 | ČÁST = Dvojí slasť
 | DALŠÍ = Světlo
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Dvojí slasť
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 84.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fb9-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
„Chci umřít, jediná ta radosť zbývá!“
Tak chorý člověk, opuštěn a zmámen
již nudou žití, chce, by hrobní kámen
v něm srovnal všecka marná přání divá.

A v stínu bohů dvou se kolem dívá.
Ten jeden bůh je život, slasti pramen,
a druhý smrt, jež hrou kovových ramen
jej uchopí, až s vichrem v chaos splývá.

A člověk hroznou dvojí slasť tu tuší:
co větší, neví, zdali bdít či spáti
a v zapomnění věčné hroužit duši.

Ó jaká slasť — být, nebýt — která větší?
Já viděl živé děsnou chvět se křečí
a mrtvé věčným úsměvem se smáti.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>jr8t32xcw9nzgjd2b563pcv36z294p6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Světlo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97745</id>
    <revision>
      <id>333733</id>
      <timestamp>2026-06-13T11:04:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333733</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1039" sha1="594u9b0ri2c53iz5mquxzkl5ax59a7b" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Dvojí slasť
 | ČÁST = Světlo
 | DALŠÍ = Mrtvým
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Světlo
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 85.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fba-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Ne, smrt mne neděsí, tam odpočine
si srdce moje, mozek unavený,
vždy mírem, tichem kynou hrobu stěny,
a hřích a podlost před ním v bázni hyne.

Jak Mithridates v kraje nehostinné
tam zmizí moje památky i steny,
a jenom vítr věčně neskojený
tam bude bouřit v kouty, sluje stinné.

Jen jedna lítost srdce moje raní:
mých očí světlo zajde také se mnou,
mé slunce hrob též bude uzavírat.

V tmě spát, kol věčnou, věčnou noc mít temnou!
Ó chtěl bych ležet v horách, v slunce plání
svým skelným, mrtvým okem věčně zírat!
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>594u9b0ri2c53iz5mquxzkl5ax59a7b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Mrtvým</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97746</id>
    <revision>
      <id>333734</id>
      <timestamp>2026-06-13T11:06:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333734</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1094" sha1="96tiozlxshj332mqhc5vx3sd7lz9y8k" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Světlo
 | ČÁST = Mrtvým
 | DALŠÍ = Pieta
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Mrtvým
 | PODTITULEK = F. A. Šubertovi
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 86.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce70fbb-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Své svaté mrtvé každý z nás tu máme,
ve srdcí hloubi v tichu věků leží
náš hřbitov, věčná citů stráž jej střeží
a na rysy nás pamatuje známé.

Vždy o samotě hroby otvíráme
a hledáme ty drahé tváře… svěží,
jak živé znovu zdají se, a stěží
pak nad nimi zas víko zavíráme.

Je smutná cypříš — upomínka — stíní.
A díme tak: My zemřeme… zda taky
žít budem zas pak v srdcích jako jiní?

Sám dnes, k vám, mrtví, vzpírám duše zraky…
Můj duch vždy s vámi tajemně se ztiší,
tím hloubným klidem jsem vám, mrtví, bližší.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>96tiozlxshj332mqhc5vx3sd7lz9y8k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Pieta</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97747</id>
    <revision>
      <id>333735</id>
      <timestamp>2026-06-13T11:08:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333735</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1032" sha1="n2ifedllyshj6ufgwq4p0mrc8yoaof1" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Mrtvým
 | ČÁST = Pieta
 | DALŠÍ = Zámek nad mořem
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Pieta
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 87.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce736cc-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Ať mramor vzletá v gothické tam květy,
či dřevo kříže tíhou v zem se hroutí,
zříš u hrobu přec jednu hruď se dmouti
a jedny chvět se modlitbami rety.

Od země k nebi táhnou zbožné vzněty,
a po skončené žití toho pouti,
jak my jsme pnuli, nad námi zas pnouti
se budou dlaně, zníti zbožné věty.

Od sféry k sféře, k věkům z věků klene
se řada duší, poutem lásky spjaté,
ty prokleté, ty duše vždycky svaté.

Ty shaslé a ty dosud nezrozené
jak zářivé hvězd řetězy se nesou
a vroucím ohněm piety se třesou.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>n2ifedllyshj6ufgwq4p0mrc8yoaof1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Zámek nad mořem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97748</id>
    <revision>
      <id>333736</id>
      <timestamp>2026-06-13T11:09:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333736</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1037" sha1="4ogfgi195w5asplognladn71sgrzg8r" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Pieta
 | ČÁST = Zámek nad mořem
 | DALŠÍ = Jezero
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Zámek nad mořem
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 88.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce736cd-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Stál pyšný zámek moře nad hlubinou,
stál hrdě vzpřímen, tyče hlavu v mračna
a patu noře vodstva do průzračna
hrál sobě s živlů vzteklou divočinou.

Tu moře hněv ho dobývati začna,
v něj bije hrudí bouřlivou a sinou.
Po bouři znova posýlá bouř jinou,
však marně chňapá po něm čelist lačná.

Stál zámek, vítěz zhrdající, dále.
Tu slalo moře drobných vlnek šiky…
Ty prstíčky jej umývaly stále

A ojídaly drobounkými rtíky.
A zámek záhy v náruč moře padne,
jej zničily ty drobné vlnky zrádné.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>4ogfgi195w5asplognladn71sgrzg8r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Jezero</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97749</id>
    <revision>
      <id>333737</id>
      <timestamp>2026-06-13T11:10:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333737</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1012" sha1="j5o9dfj1fcb4psx1v9aj12sp2vm21cv" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Zámek nad mořem
 | ČÁST = Jezero
 | DALŠÍ = Slzy
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Jezero
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 89.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce736ce-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Znám jezero, jež skryto v horském lůně
jen v sebe samo noří se a hloubí.
Krev řeky nová s ním se nezasnoubí,
a přítel potok k němu nezastůně.

Ni vítr divý, po břehu kol duně,
ni obloha, ni skály, jež je vroubí,
taj nezná jeho života a zhouby.
Jen v sebe vrací, v své se ztrácí tůně.

Přec časem zdola vzkypí to a vzryje
a prudké vlny na povrchu tvoří
a jimi divě o kraj břehu bije.

To v hlubině cos bortí se a boří
a poslední se silou ještě vzpírá,
než věčný hrob se nad tím uzavírá.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>j5o9dfj1fcb4psx1v9aj12sp2vm21cv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Slzy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97750</id>
    <revision>
      <id>333738</id>
      <timestamp>2026-06-13T11:11:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333738</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1055" sha1="teb78vm07ujgqiuy20hgx1qdu4ww083" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Jezero
 | ČÁST = Slzy
 | DALŠÍ = Hlemýžď a perla
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Slzy
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 90.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce736cf-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Jsou slzy — jedny přeletavý plamen,
jenž mžikem spálí líce jiskrou žhavou;
toť studu blesk, jenž zžehne louku smavou,
leč v křišťál staví citů matný kámen.

Jsou slzy jiné — čistý horský pramen,
jenž sotva slehne kvítek, pohne travou,
toť výron žele, vlnou teče zdravou,
mlýn činů lepších pudí silou ramen.

Leč slzy znám, jež mlčky v nitro kanou,
jež nitro polyká a v sebe chytá,
ty proudí věčně utajenou ranou.

Jich nikdo nezří, nikdo nepočítá,
až v konec vše se v černý rybník shlukne,
a srdce hráz pak povolí a pukne.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>teb78vm07ujgqiuy20hgx1qdu4ww083</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Hlemýžď a perla</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97751</id>
    <revision>
      <id>333739</id>
      <timestamp>2026-06-13T11:12:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333739</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1071" sha1="sw1u8gid2rsux4t2xn7m9neutc15grw" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Slzy
 | ČÁST = Hlemýžď a perla
 | DALŠÍ = Staré světnice
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Hlemýžď a perla
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 91.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce736d0-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Jsou jedni, kteří vše když v oběť dají,
a zklamáni pak cizí vidí vinu,
jak hlemýžď zpět se vtáhne v skořepinu,
tak oni v sami sebe jen se stají.

A hořkost, hněv a lítost v sobě mají,
a pro sebe jen žijí k hrobu klínu,
pak s kletbou svalí v hřbitovní se hlínu
a v pohrdě vším lidstvem umírají.

Leč jiní mušle jsou, jež perlu kryje,
jen láskou vždycky cizí ústrk platí,
a v hruď kdy smrtná rána jí se ryje,

Své vrahy skvostnou perlou obohatí.
A jen když hruď už zcela prázdná zeje,
pak teprv vlastní bol si tiše pěje…
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>sw1u8gid2rsux4t2xn7m9neutc15grw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Staré světnice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97752</id>
    <revision>
      <id>333740</id>
      <timestamp>2026-06-13T11:14:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333740</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1080" sha1="4lhb2vtxtgzuhfyitifs7gtkilomcxn" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Hlemýžď a perla
 | ČÁST = Staré světnice
 | DALŠÍ = Lásce!
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Staré světnice
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 92.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce736d1-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Jsou staré, prázdné, zasmušilé koby,
jichž okny, která v šerý sever vedou,
jen v odraze lze slunce zář zřít bledou,
kde marně hledáš kvítků něžné zdoby.

Tam kostry lidské jako mezi hroby
jen zticha chodí, samy se svou bědou,
a starý kocour se srstí juž šedou
tam zívá, plný nudy, zla a zloby.

Jsou duše lidské smutné, mlčenlivé,
v nichž pouze kostry snů a přání zbyly
a hněv jen z toho, co v nich žilo dříve.

Jak dohasly, to cizí neví žádný,
a smrt kdy posléz zraky své k nim schýlí,
zří, že již dávno mrtvy jsou a chladny.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>4lhb2vtxtgzuhfyitifs7gtkilomcxn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Lásce!</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97753</id>
    <revision>
      <id>333741</id>
      <timestamp>2026-06-13T11:15:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333741</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1056" sha1="ipcmfsnsy4qf80i6vunl495rx3jqp8g" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Staré světnice
 | ČÁST = Lásce!
 | DALŠÍ = Slunci
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Lásce!
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 93.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce736d2-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Zkad jdeš, ó lásko? Tys dárkyně žití,
jen tebou vejce se i buňka tvoří,
strom, mech i člověk ohněm tvojím hoří,
i slunce, která v nebes hloubi svítí.

A srdce, které v nitru tebe cítí,
jest bůh, jenž v tvůrčí dumy čelo noří,
jest vesmír, který mlh je pln a zoří,
jest chvíle, která věčnosti kus chytí.

Jak v myriady hvězdné bych se díval,
tak žasnu, vida srdce láskou tknuté,
ó jaký taj! ó jaký kouzla příval!

Bůh střed té koule všehomíra duté,
kol něhož slunce sluncí kolotají,
v tom srdci snem i myšlénkou se tají.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>ipcmfsnsy4qf80i6vunl495rx3jqp8g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Černé perly/Slunci</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97754</id>
    <revision>
      <id>333742</id>
      <timestamp>2026-06-13T11:16:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>333742</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1057" sha1="pwwtpc2v4navr2xlxarpyrqnw53pusc" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Černé perly
 | AUTOR = Augustin Eugen Mužík
 | PŘEDCHOZÍ = Lásce!
 | ČÁST = Slunci
 | DALŠÍ = Nic není…
}}
{{Textinfo
 | TITULEK = Slunci
 | AUTOR = [[Autor:Augustin Eugen Mužík|Augustin Eugen Mužík]]
 | ZDROJ = MUŽÍK, Augustin Eugen. ''Černé perly''. Praha: Jan Otto, 1893. 138 s. S. 94.
 | ONLINE = {{Kramerius|svkhk|1ce736d3-d863-11ed-a286-00155d01210b}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
V němž vše se rodí, dýše, žije v plese,
v němž všecko skryto – vůně, barvy, tony,
jichž chvějí se v tvém spektru visiony,
ty, děde velký, k tobě zpěv můj pne se.

V tvém úsměvu se příští růže třese,
jek dravců budoucích a moří stony
a nezrozených duší miliony,
jichž chaos v jednom paprsku tvém hne se.

Ty sobě sám jsi od pravěku vznícen,
nebeský ohni! Jako pohan prvý
já zbožně klečím, před tebou v prach sřícen.

I až mé srdce zalije se krví,
ty usměješ se, v díře mojí lebky
pak broučka zlíhneš, květu kalich hebký.
&lt;/poem&gt;

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>pwwtpc2v4navr2xlxarpyrqnw53pusc</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>