Ottův slovník naučný/Nová Sibiř

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikizdroje</sitename>
    <dbname>cswikisource</dbname>
    <base>https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.47.0-wmf.16</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikizdroje</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikizdrojům</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="100" case="first-letter">Autor</namespace>
      <namespace key="101" case="first-letter">Diskuse k autorovi</namespace>
      <namespace key="102" case="first-letter">Edice</namespace>
      <namespace key="103" case="first-letter">Diskuse k edici</namespace>
      <namespace key="250" case="first-letter">Stránka</namespace>
      <namespace key="251" case="first-letter">Diskuse ke stránce</namespace>
      <namespace key="252" case="first-letter">Index</namespace>
      <namespace key="253" case="first-letter">Diskuse k indexu</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Nová Sibiř</title>
    <ns>0</ns>
    <id>23596</id>
    <revision>
      <id>335849</id>
      <parentid>324775</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T19:14:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>335849</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1930" sha1="f36pl1ifz0vj9xebm12l3pcccb97jb0" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Nová Sibiř
  | PŘEDCHOZÍ = Nova Scotia
  | DALŠÍ = Novatiáni
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Nová Sibiř
  | AUTOR = [[Autor:Ludvík Tošner|Ludvík Tošner]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. S.&amp;nbsp;458. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni01studgoog#page/n480/mode/1up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Nová Sibiř''' {{Cizojazyčně|ru|(Новая Сибирь),}} jeden z Novosibiřských ostrovů v Severním Ledovém okeáně na s. od ústí ř.&amp;nbsp;Chromy, asi 320&amp;nbsp;km od břehů sibiřských, leží mezi 75°&amp;nbsp;39′ až 75°&amp;nbsp;44′ s.&amp;nbsp;š. a 118° až 120° v.&amp;nbsp;d. Gr., jsa oddělen od ostrova Fadějeva průlivem Blagověščenským (16&amp;nbsp;km šir.), a přísluší k verchojanskému okruhu sibiřské oblasti jakutské. Délka jeho od z. k v. činí 150&amp;nbsp;km, šířka 50—70&amp;nbsp;km, plocha 2316&amp;nbsp;km², břehy jsou klikaté a tvoří několik mysův i zálivův. Uvnitř ostrova táhnou se nevysoké vrchy, s nichž stéká několik říček. Rostlinstvo skládá se z mechů, lišejníků, nevysokých travin atd., z živočichů vyskytuje se sob, medvěd, liška, rosomák, husy, sněhule, 2&amp;nbsp;druhy ryb atd. V údolích a roklích ostrova vyskytují se v hojnosti kosti různých vyhynulých zvířat, zvláště kly mamutí, jejichž kopáním zabývá se každoročně množství sibiřských rybářův a lovců, z nichž někteří občas zde přezimují ve 3&amp;nbsp;zimovištích na jižním břehu. — '''N.&amp;nbsp;S.''' objevena r.&amp;nbsp;1806 lovcem Syrovatským, r.&amp;nbsp;1821 až 1822 byla zde výprava Wrangellova a r.&amp;nbsp;1886 baron Toll (výpr. Bungeho), jenž prozkoumal '''N'''-vou '''S.''' geologicky. ''[[Autor:Ludvík Tošner|Tšr.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>f36pl1ifz0vj9xebm12l3pcccb97jb0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Díl druhý</title>
    <ns>0</ns>
    <id>33335</id>
    <revision>
      <id>335854</id>
      <parentid>334098</parentid>
      <timestamp>2026-08-19T05:01:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>335854</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="286852" sha1="84ivs03cju21c52ayqrobn09s2cgk7g" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Díl druhý
| PŘEDCHOZÍ = Díl první
| DALŠÍ = Díl třetí
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Díl druhý
  | AUTOR = Kolektiv autorů
  | PODTITULEK = Alqueire – Ažušak
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n10/mode/1up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;div class=&quot;osnSeznamHesel&quot;&gt;
# [[Ottův slovník naučný/Alqueire|Alqueire]]
# [[Ottův slovník naučný/Alquié de Rieupeyroux|Alquié de Rieupeyroux]]
# [[Ottův slovník naučný/Alquifoux|Alquifoux]]
# [[Ottův slovník naučný/Alruny|Alruny]]
# [[Ottův slovník naučný/Als|Als]]
# [[Ottův slovník naučný/Al secco|Al secco]]
# [[Ottův slovník naučný/Al segno|Al segno]]
# [[Ottův slovník naučný/Alsen|Alsen]]
# [[Ottův slovník naučný/Alserbach|Alserbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Alsfeld|Alsfeld]]
# [[Ottův slovník naučný/Al sgraffito|Al sgraffito]]
# [[Ottův slovník naučný/Alsching|Alsching]]
# [[Ottův slovník naučný/Alsinastrum|Alsinastrum]]
# [[Ottův slovník naučný/Alsine|Alsine]]
# [[Ottův slovník naučný/Alsineae|Alsineae]]
# [[Ottův slovník naučný/Alsleben|Alsleben]]
# [[Ottův slovník naučný/Alsleben Julius|Alsleben Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/van Alsloot|van Alsloot]]
# [[Ottův slovník naučný/Alsó|Alsó]]
# [[Ottův slovník naučný/Alsó-fehérská župa|Alsó-fehérská župa]]
# [[Ottův slovník naučný/Alsophila|Alsophila]]
# [[Ottův slovník naučný/Als-Sund|Als-Sund]]
# [[Ottův slovník naučný/Alsten|Alsten]]
# [[Ottův slovník naučný/Alstera|Alstera]]
# [[Ottův slovník naučný/Alsterlové|Alsterlové]]
# [[Ottův slovník naučný/Alston|Alston]]
# [[Ottův slovník naučný/Alston Edward Richard|Alston Edward Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Alstonia|Alstonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Alstonit|Alstonit]]
# [[Ottův slovník naučný/Alstroemeria|Alstroemeria]]
# [[Ottův slovník naučný/Alströmer|Alströmer]]
# [[Ottův slovník naučný/Alsufi|Alsufi]]
# [[Ottův slovník naučný/Alšovice|Alšovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Alt (řeka)|Alt (řeka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Alt|Alt]]
# [[Ottův slovník naučný/Alt (osoby)|Alt (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Alta|Alta]]
# [[Ottův slovník naučný/Alta (hudba)|Alta (hudba)]]
# [[Ottův slovník naučný/Altair|Altair]]
# [[Ottův slovník naučný/Altait|Altait]]
# [[Ottův slovník naučný/Altaj|Altaj]]
# [[Ottův slovník naučný/Altajské jazyky|Altajské jazyky]]
# [[Ottův slovník naučný/Altamaha|Altamaha]]
# [[Ottův slovník naučný/Altamš|Altamš]]
# [[Ottův slovník naučný/Altamura (město)|Altamura (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Altamura|Altamura]]
# [[Ottův slovník naučný/Alta Muta|Alta Muta]]
# [[Ottův slovník naučný/Altán|Altán]]
# [[Ottův slovník naučný/Altar de los Collanes|Altar de los Collanes]]
# [[Ottův slovník naučný/Altare|Altare]]
# [[Ottův slovník naučný/Altaroche|Altaroche]]
# [[Ottův slovník naučný/Altavilla|Altavilla]]
# [[Ottův slovník naučný/Altazimut|Altazimut]]
# [[Ottův slovník naučný/Altdorf|Altdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Altdorfer|Altdorfer]]
# [[Ottův slovník naučný/Altea|Altea]]
# [[Ottův slovník naučný/Alte Bleiche|Alte Bleiche]]
# [[Ottův slovník naučný/Alte Glashütte|Alte Glashütte]]
# [[Ottův slovník naučný/Altegrün|Altegrün]]
# [[Ottův slovník naučný/Altels|Altels]]
# [[Ottův slovník naučný/Al tempo|Al tempo]]
# [[Ottův slovník naučný/Alten|Alten]]
# [[Ottův slovník naučný/Alten (rod)|Alten (rod)]]
# [[Ottův slovník naučný/Altena|Altena]]
# [[Ottův slovník naučný/Alten-Allen|Alten-Allen]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenau|Altenau]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenbeken|Altenbeken]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenberg|Altenberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenbergen|Altenbergen]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenberger|Altenberger]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenbergerův codex|Altenbergerův codex]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenbuch|Altenbuch]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenburg|Altenburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Altendorf|Altendorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenessen|Altenessen]]
# [[Ottův slovník naučný/Altengrün|Altengrün]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Altenheim|d’Altenheim]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenkirchen|Altenkirchen]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenmarkt|Altenmarkt]]
# [[Ottův slovník naučný/Alten-Ötting|Alten-Ötting]]
# [[Ottův slovník naučný/Altensteig|Altensteig]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenstein|Altenstein]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenteich|Altenteich]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenzelle|Altenzelle]]
# [[Ottův slovník naučný/Alter|Alter]]
# [[Ottův slovník naučný/Alterace|Alterace]]
# [[Ottův slovník naučný/Altera pars|Altera pars]]
# [[Ottův slovník naučný/Alterato|Alterato]]
# [[Ottův slovník naučný/Altercationes|Altercationes]]
# [[Ottův slovník naučný/Alter ego|Alter ego]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternát|Alternát]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternata|Alternata]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternativa|Alternativa]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternativa mensium|Alternativa mensium]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternativa Voltova|Alternativa Voltova]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternativní měna|Alternativní měna]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternativní obligace|Alternativní obligace]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternativní odkaz|Alternativní odkaz]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternativní otázka|Alternativní otázka]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternativní sazby trestní|Alternativní sazby trestní]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternovati|Alternovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternující čísla|Alternující čísla]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternující domy knížecí|Alternující domy knížecí]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternující funkce|Alternující funkce]]
# [[Ottův slovník naučný/Alterované akkordy|Alterované akkordy]]
# [[Ottův slovník naučný/Alterum tantum|Alterum tantum]]
# [[Ottův slovník naučný/Alteserra|Alteserra]]
# [[Ottův slovník naučný/Altesse|Altesse]]
# [[Ottův slovník naučný/Altes Schloss|Altes Schloss]]
# [[Ottův slovník naučný/Altesti|Altesti]]
# [[Ottův slovník naučný/Altfürstenhütte|Altfürstenhütte]]
# [[Ottův slovník naučný/Altgedein|Altgedein]]
# [[Ottův slovník naučný/Alth|Alth]]
# [[Ottův slovník naučný/Althabendorf|Althabendorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Althaea (bylina)|Althaea (bylina)]]
# [[Ottův slovník naučný/Althaea (planetka)|Althaea (planetka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Althaia|Althaia]]
# [[Ottův slovník naučný/Althaida|Althaida]]
# [[Ottův slovník naučný/Althaimenés|Althaimenés]]
# [[Ottův slovník naučný/Alt-Haldensleben|Alt-Haldensleben]]
# [[Ottův slovník naučný/Althammer|Althammer]]
# [[Ottův slovník naučný/Althann|Althann]]
# [[Ottův slovník naučný/Althart|Althart]]
# [[Ottův slovník naučný/Althaus|Althaus]]
# [[Ottův slovník naučný/Althing|Althing]]
# [[Ottův slovník naučný/Althof|Althof]]
# [[Ottův slovník naučný/Altholland|Altholland]]
# [[Ottův slovník naučný/Althorp|Althorp]]
# [[Ottův slovník naučný/Alt-Hummel|Alt-Hummel]]
# [[Ottův slovník naučný/Althusius|Althusius]]
# [[Ottův slovník naučný/Althütten|Althütten]]
# [[Ottův slovník naučný/Altieri|Altieri]]
# [[Ottův slovník naučný/Altichiero|Altichiero]]
# [[Ottův slovník naučný/Altimetr|Altimetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Alting|Alting]]
# [[Ottův slovník naučný/Altinum|Altinum]]
# [[Ottův slovník naučný/Altis|Altis]]
# [[Ottův slovník naučný/Altius non tollendi ius|Altius non tollendi ius]]
# [[Ottův slovník naučný/Altkalken|Altkalken]]
# [[Ottův slovník naučný/Altkirch|Altkirch]]
# [[Ottův slovník naučný/Altlahm|Altlahm]]
# [[Ottův slovník naučný/Altliebe|Altliebe]]
# [[Ottův slovník naučný/Altmann|Altmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Altmark|Altmark]]
# [[Ottův slovník naučný/Altmühl|Altmühl]]
# [[Ottův slovník naučný/Altobasso|Altobasso]]
# [[Ottův slovník naučný/Alto-Douro|Alto-Douro]]
# [[Ottův slovník naučný/Altomonte|Altomonte]]
# [[Ottův slovník naučný/Alton|Alton]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Alton|d’Alton]]
# [[Ottův slovník naučný/Altona|Altona]]
# [[Ottův slovník naučný/Altoona|Altoona]]
# [[Ottův slovník naučný/Altorf|Altorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Altorilievo|Altorilievo]]
# [[Ottův slovník naučný/Altötting|Altötting]]
# [[Ottův slovník naučný/Altová flétna|Altová flétna]]
# [[Ottův slovník naučný/Altová křídlovka|Altová křídlovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Altová polnice|Altová polnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Altové nástroje|Altové nástroje]]
# [[Ottův slovník naučný/Altoviola|Altoviola]]
# [[Ottův slovník naučný/Altový hoboj|Altový hoboj]]
# [[Ottův slovník naučný/Altový klarinet|Altový klarinet]]
# [[Ottův slovník naučný/Altový klíč|Altový klíč]]
# [[Ottův slovník naučný/Altový pozoun|Altový pozoun]]
# [[Ottův slovník naučný/Altparisau|Altparisau]]
# [[Ottův slovník naučný/Altplatz|Altplatz]]
# [[Ottův slovník naučný/Altpocher|Altpocher]]
# [[Ottův slovník naučný/Altranstädt|Altranstädt]]
# [[Ottův slovník naučný/Altrichterwald|Altrichterwald]]
# [[Ottův slovník naučný/Altringer|Altringer]]
# [[Ottův slovník naučný/Altrincham|Altrincham]]
# [[Ottův slovník naučný/Altsattel|Altsattel]]
# [[Ottův slovník naučný/Altshausen|Altshausen]]
# [[Ottův slovník naučný/Altschul|Altschul]]
# [[Ottův slovník naučný/Altschurz|Altschurz]]
# [[Ottův slovník naučný/Altsohl|Altsohl]]
# [[Ottův slovník naučný/Altstadt|Altstadt]]
# [[Ottův slovník naučný/Altstätten|Altstätten]]
# [[Ottův slovník naučný/Alttitschein|Alttitschein]]
# [[Ottův slovník naučný/Altum Bernhard|Altum Bernhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Altum et bassum|Altum et bassum]]
# [[Ottův slovník naučný/Altum Vadum|Altum Vadum]]
# [[Ottův slovník naučný/Altus Pons|Altus Pons]]
# [[Ottův slovník naučný/Altvater|Altvater]]
# [[Ottův slovník naučný/Altwasser|Altwasser]]
# [[Ottův slovník naučný/Altyn-Nór|Altyn-Nór]]
# [[Ottův slovník naučný/Alty-Šehr|Alty-Šehr]]
# [[Ottův slovník naučný/Altzahnhüte|Altzahnhüte]]
# [[Ottův slovník naučný/Altzella|Altzella]]
# [[Ottův slovník naučný/Aluate|Aluate]]
# [[Ottův slovník naučný/Alucita|Alucita]]
# [[Ottův slovník naučný/Aludel|Aludel]]
# [[Ottův slovník naučný/Alum-cake|Alum-cake]]
# [[Ottův slovník naučný/Alumen|Alumen]]
# [[Ottův slovník naučný/Alumen ustum|Alumen ustum]]
# [[Ottův slovník naučný/Aluminaty|Aluminaty]]
# [[Ottův slovník naučný/Aluminiové slitiny|Aluminiové slitiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Aluminiové soli|Aluminiové soli]]
# [[Ottův slovník naučný/Aluminiový bronz|Aluminiový bronz]]
# [[Ottův slovník naučný/Aluminit|Aluminit]]
# [[Ottův slovník naučný/Aluminium|Aluminium]]
# [[Ottův slovník naučný/Aluminiumchlorid|Aluminiumchlorid]]
# [[Ottův slovník naučný/Aluminiumoxyd|Aluminiumoxyd]]
# [[Ottův slovník naučný/Aluminosis|Aluminosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Alumnát|Alumnát]]
# [[Ottův slovník naučný/Alumnaticum|Alumnaticum]]
# [[Ottův slovník naučný/Alumnatský cajk|Alumnatský cajk]]
# [[Ottův slovník naučný/Alumocalcit|Alumocalcit]]
# [[Ottův slovník naučný/Alunit|Alunit]]
# [[Ottův slovník naučný/Alunno|Alunno]]
# [[Ottův slovník naučný/Alupka|Alupka]]
# [[Ottův slovník naučný/Alusian|Alusian]]
# [[Ottův slovník naučný/Alustan|Alustan]]
# [[Ottův slovník naučný/Alušta|Alušta]]
# [[Ottův slovník naučný/Aluta|Aluta]]
# [[Ottův slovník naučný/Alva|Alva]]
# [[Ottův slovník naučný/Alva (Halve)|Alva (Halve)]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvadžija|Alvadžija]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvadžové|Alvadžové]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvár|Alvár]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvarado|Alvarado]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvarado Pedro|Alvarado Pedro (de)]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvarenga|Alvarenga]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvares de Azevedo|Alvares de Azevedo]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvarès do Oriente|Alvarès do Oriente]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvarez|Alvarez]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvargatas|Alvargatas]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvarus|Alvarus]]
# [[Ottův slovník naučný/Alveneu|Alveneu]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvensleben|Alvensleben]]
# [[Ottův slovník naučný/Alveolární|Alveolární]]
# [[Ottův slovník naučný/Alveolární atrofie|Alveolární atrofie]]
# [[Ottův slovník naučný/Alveolární blennorhoea|Alveolární blennorhoea]]
# [[Ottův slovník naučný/Alveolární ektasie plic|Alveolární ektasie plic]]
# [[Ottův slovník naučný/Alveolární hlíza|Alveolární hlíza]]
# [[Ottův slovník naučný/Alveolární mázdra|Alveolární mázdra]]
# [[Ottův slovník naučný/Alveolární rakovina|Alveolární rakovina]]
# [[Ottův slovník naučný/Alveolární výčnělek|Alveolární výčnělek]]
# [[Ottův slovník naučný/Alveolinový vápenec|Alveolinový vápenec]]
# [[Ottův slovník naučný/Alveolus|Alveolus]]
# [[Ottův slovník naučný/Alveopora|Alveopora]]
# [[Ottův slovník naučný/Alves Branco|Alves Branco]]
# [[Ottův slovník naučný/Alveus relictus|Alveus relictus]]
# [[Ottův slovník naučný/Alviano|Alviano]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvin|Alvin]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvincz|Alvincz]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvinczy|Alvinczy]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvisi|Alvisi]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvus|Alvus]]
# [[Ottův slovník naučný/Alwernia|Alwernia]]
# [[Ottův slovník naučný/von Alxinger|von Alxinger]]
# [[Ottův slovník naučný/Alyattés|Alyattés]]
# [[Ottův slovník naučný/Alyndža|Alyndža]]
# [[Ottův slovník naučný/Alypios|Alypios]]
# [[Ottův slovník naučný/Alypos|Alypos]]
# [[Ottův slovník naučný/Alysia|Alysia]]
# [[Ottův slovník naučný/Alysseid|Alysseid]]
# [[Ottův slovník naučný/Alyssum|Alyssum]]
# [[Ottův slovník naučný/Alytes|Alytes]]
# [[Ottův slovník naučný/Alytés|Alytés]]
# [[Ottův slovník naučný/Alyxia|Alyxia]]
# [[Ottův slovník naučný/Alyzia|Alyzia]]
# [[Ottův slovník naučný/Alz|Alz]]
# [[Ottův slovník naučný/Alzey|Alzey]]
# [[Ottův slovník naučný/Alzog|Alzog]]
# [[Ottův slovník naučný/Alžběta|Alžběta]]
# [[Ottův slovník naučný/Alžbětín|Alžbětín]]
# [[Ottův slovník naučný/Alžbětinky|Alžbětinky]]
# [[Ottův slovník naučný/Alžběto-terezínský řád|Alžběto-terezínský řád]]
# [[Ottův slovník naučný/Alžír|Alžír]]
# [[Ottův slovník naučný/Alžírská slitina|Alžírská slitina]]
# [[Ottův slovník naučný/Alžírsko|Alžírsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Alžírský pas|Alžírský pas]]
# [[Ottův slovník naučný/A. M., též a. m.|A. M., též a. m.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ama|Ama]]
# [[Ottův slovník naučný/Amabile|Amabile]]
# [[Ottův slovník naučný/Amabucy|Amabucy]]
# [[Ottův slovník naučný/Amadé|Amadé]]
# [[Ottův slovník naučný/Amadei|Amadei]]
# [[Ottův slovník naučný/Amadeo|Amadeo]]
# [[Ottův slovník naučný/Amadeovo jezero|Amadeovo jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Amadeus|Amadeus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amadeus (Ferdinand Maria)|Amadeus (Ferdinand Maria)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amadeus a Sto Antonio|Amadeus a Sto Antonio]]
# [[Ottův slovník naučný/Amadeus a Sto Josepho|Amadeus a Sto Josepho]]
# [[Ottův slovník naučný/Amadgór|Amadgór]]
# [[Ottův slovník naučný/Amadia|Amadia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amadinae|Amadinae]]
# [[Ottův slovník naučný/Amadis de Gaula|Amadis de Gaula]]
# [[Ottův slovník naučný/Amadoci|Amadoci]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaduzzi|Amaduzzi]]
# [[Ottův slovník naučný/Amafinius|Amafinius]]
# [[Ottův slovník naučný/Amagat|Amagat]]
# [[Ottův slovník naučný/Amager|Amager]]
# [[Ottův slovník naučný/Amahuakové|Amahuakové]]
# [[Ottův slovník naučný/A maiori ad minus|A maiori ad minus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amak|Amak]]
# [[Ottův slovník naučný/Amal|Amal]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalaberga|Amalaberga]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalápúram|Amalápúram]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalarich|Amalarich]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalarius|Amalarius]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalasuntha|Amalasuntha]]
# [[Ottův slovník naučný/Amálék|Amálék]]
# [[Ottův slovník naučný/Amálékovci|Amálékovci]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalfi|Amalfi]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalgam (nerost)|Amalgam (nerost)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalgam (slitina)|Amalgam (slitina)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalgamování|Amalgamování]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalharius|Amalharius]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalie|Amalie]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalienfeld|Amalienfeld]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalienschacht|Amalienschacht]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaliín|Amaliín]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalín|Amalín]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaljára|Amaljára]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalnáme|Amalnáme]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalner|Amalner]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalové|Amalové]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalrik z Beny|Amalrik z Beny]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalrikáni|Amalrikáni]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalteo|Amalteo]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalthea|Amalthea]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaltheia|Amaltheia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaltheový slín|Amaltheový slín]]
# [[Ottův slovník naučný/Amambara|Amambara]]
# [[Ottův slovník naučný/Amán (právo)|Amán (právo)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amán (Hamán)|Amán (Hamán)]]
# [[Ottův slovník naučný/Aman|Aman]]
# [[Ottův slovník naučný/Amáná|Amáná]]
# [[Ottův slovník naučný/Amánat|Amánat]]
# [[Ottův slovník naučný/Amand|Amand]]
# [[Ottův slovník naučný/St. Amand|St. Amand]]
# [[Ottův slovník naučný/Amande|Amande]]
# [[Ottův slovník naučný/Amandé|Amandé]]
# [[Ottův slovník naučný/Amandus|Amandus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amánet|Amánet]]
# [[Ottův slovník naučný/Amanita|Amanita]]
# [[Ottův slovník naučný/Amann|Amann]]
# [[Ottův slovník naučný/Amanoa|Amanoa]]
# [[Ottův slovník naučný/Amant|Amant]]
# [[Ottův slovník naučný/Amante|Amante]]
# [[Ottův slovník naučný/Amantea|Amantea]]
# [[Ottův slovník naučný/Amantius|Amantius]]
# [[Ottův slovník naučný/Amanuensis|Amanuensis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amanus Mons|Amanus Mons]]
# [[Ottův slovník naučný/Amanvilliers|Amanvilliers]]
# [[Ottův slovník naučný/Amapala|Amapala]]
# [[Ottův slovník naučný/Amar|Amar]]
# [[Ottův slovník naučný/Amara|Amara]]
# [[Ottův slovník naučný/Amara (Amaras)|Amara (Amaras)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarantaceae|Amarantaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarantos|Amarantos]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarantová barva|Amarantová barva]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarantová kůra|Amarantová kůra]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarantové dřevo|Amarantové dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarantský řád|Amarantský řád]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarantus|Amarantus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarápúra|Amarápúra]]
# [[Ottův slovník naučný/Amardové|Amardové]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarelle|Amarelle]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaretti|Amaretti]]
# [[Ottův slovník naučný/Amari|Amari]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarillas|Amarillas]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarin|Amarin]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarkanták|Amarkanták]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaro|Amaro]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaroecium|Amaroecium]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarus|Amarus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaryllidae|Amaryllidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaryllis|Amaryllis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarynthos|Amarynthos]]
# [[Ottův slovník naučný/Amarysia|Amarysia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amásia|Amásia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amasiáš|Amasiáš]]
# [[Ottův slovník naučný/Amasis|Amasis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amasjá|Amasjá]]
# [[Ottův slovník naučný/Amasra|Amasra]]
# [[Ottův slovník naučný/Amassement|Amassement]]
# [[Ottův slovník naučný/Amasser|Amasser]]
# [[Ottův slovník naučný/Amassette|Amassette]]
# [[Ottův slovník naučný/Amat|Amat]]
# [[Ottův slovník naučný/Amata|Amata]]
# [[Ottův slovník naučný/Amateur|Amateur]]
# [[Ottův slovník naučný/Amathus|Amathus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amathusia|Amathusia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amati|Amati]]
# [[Ottův slovník naučný/Amatitlan|Amatitlan]]
# [[Ottův slovník naučný/Amato|Amato]]
# [[Ottův slovník naučný/Amatrice|Amatrice]]
# [[Ottův slovník naučný/Amatus|Amatus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaurobius|Amaurobius]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaurosis|Amaurosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaury-Duval|Amaury-Duval]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaxiki|Amaxiki]]
# [[Ottův slovník naučný/Amaxofobia|Amaxofobia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amazia|Amazia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amazonas|Amazonas]]
# [[Ottův slovník naučný/Amazonit|Amazonit]]
# [[Ottův slovník naučný/Amazonky|Amazonky]]
# [[Ottův slovník naučný/Amazonská řeka|Amazonská řeka]]
# [[Ottův slovník naučný/Amazonský delfin|Amazonský delfin]]
# [[Ottův slovník naučný/Amazonský kámen|Amazonský kámen]]
# [[Ottův slovník naučný/Amazonský papoušek|Amazonský papoušek]]
# [[Ottův slovník naučný/Amb|Amb]]
# [[Ottův slovník naučný/Amba|Amba]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambacia|Ambacia]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambactus|Ambactus]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambahta|Ambahta]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambacht|Ambacht]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambála|Ambála]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambalema|Ambalema]]
# [[Ottův slovník naučný/Amban|Amban]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambar|Ambar]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambarrové|Ambarrové]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambarvalia|Ambarvalia]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambásamúdram|Ambásamúdram]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambascia|Ambascia]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambassade|Ambassade]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambassadeur|Ambassadeur]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambassi|Ambassi]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambato|Ambato]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambauba|Ambauba]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambela|Ambela]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambelakia|Ambelakia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amber|Amber]]
# [[Ottův slovník naučný/Amberg|Amberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Amberg Wilhelm|Amberg Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Am Berge|Am Berge]]
# [[Ottův slovník naučný/Amberger|Amberger]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambérieu|Ambérieu]]
# [[Ottův slovník naučný/Amberská hlína|Amberská hlína]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambert|Ambert]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambi|Ambi]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambiani|Ambiani]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambice|Ambice]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambidexter|Ambidexter]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambigen|Ambigen]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambigu|Ambigu]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambiguita|Ambiguita]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambiorix|Ambiorix]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambit|Ambit]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambitus|Ambitus]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambitus (římské právo)|Ambitus (římské právo)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambleteuse|Ambleteuse]]
# [[Ottův slovník naučný/Amblève|Amblève]]
# [[Ottův slovník naučný/Amblyafie|Amblyafie]]
# [[Ottův slovník naučný/Amblycephalus|Amblycephalus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amblygon|Amblygon]]
# [[Ottův slovník naučný/Amblygonit|Amblygonit]]
# [[Ottův slovník naučný/Amblyopia|Amblyopia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amblyopsis|Amblyopsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amblyornis|Amblyornis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amblypoda|Amblypoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Amblypterus|Amblypterus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amblyrrhynchus|Amblyrrhynchus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amblystegium|Amblystegium]]
# [[Ottův slovník naučný/Amblystoma|Amblystoma]]
# [[Ottův slovník naučný/Amblyteles|Amblyteles]]
# [[Ottův slovník naučný/AM. B. M.|AM. B. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambo (kombinace)|Ambo (kombinace)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambo (Ambona)|Ambo (Ambona)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambodik|Ambodik]]
# [[Ottův slovník naučný/Amboellové|Amboellové]]
# [[Ottův slovník naučný/Amboina|Amboina]]
# [[Ottův slovník naučný/Amboinové dřevo|Amboinové dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Amboise|Amboise]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Amboise|d’Amboise]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambon|Ambon]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambona|Ambona]]
# [[Ottův slovník naučný/Amborski|Amborski]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambosia|Ambosia]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambra|Ambra]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Ambra|d’Ambra]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrakia|Ambrakia]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambras|Ambras]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrette|Ambrette]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrim|Ambrim]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambriz|Ambriz]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambro|Ambro]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrogini|Ambrogini]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrogio da Milano|Ambrogio da Milano]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrogio di Lorenzo|Ambrogio di Lorenzo]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambronové|Ambronové]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambros|Ambros]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosch|Ambrosch]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosi|Ambrosi]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosia (planetoida)|Ambrosia (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosia (bájesloví)|Ambrosia (bájesloví)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosia (bylina)|Ambrosia (bylina)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosiani|Ambrosiani]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosiánská bibliotéka|Ambrosiánská bibliotéka]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosiánský chvalozpěv|Ambrosiánský chvalozpěv]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosiánský zpěv|Ambrosiánský zpěv]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosianum officium|Ambrosianum officium]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosiaster|Ambrosiaster]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosieae|Ambrosieae]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambroski|Ambroski]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosoli|Ambrosoli]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrósos|Ambrósos]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosovszky|Ambrosovszky]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrové dřevo|Ambrové dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrový strom|Ambrový strom]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambroz|Ambroz]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrozi|Ambrozi]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrozy|Ambrozy]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrož|Ambrož]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrożewski|Ambrożewski]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrožka|Ambrožka]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambuellové|Ambuellové]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambulacra|Ambulacra]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambulagium|Ambulagium]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambulance|Ambulance]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambulant|Ambulant]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambulantní klinika|Ambulantní klinika]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambulatio|Ambulatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambulatorní|Ambulatorní]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambulantní školy|Ambulantní školy]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambún|Ambún]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambúr|Ambúr]]
# [[Ottův slovník naučný/A. M. D. G.|A. M. D. G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Amdžhera|Amdžhera]]
# [[Ottův slovník naučný/Ame|Ame]]
# [[Ottův slovník naučný/Ámedí|Ámedí]]
# [[Ottův slovník naučný/Ameilhon|Ameilhon]]
# [[Ottův slovník naučný/Ameipsias|Ameipsias]]
# [[Ottův slovník naučný/Ameis Karel Bedřich|Ameis Karel Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Ameisenhäuser|Ameisenhäuser]]
# [[Ottův slovník naučný/Ameivy|Ameivy]]
# [[Ottův slovník naučný/Amela|Amela]]
# [[Ottův slovník naučný/Ameland|Ameland]]
# [[Ottův slovník naučný/Amelang|Amelang]]
# [[Ottův slovník naučný/Amelanchier|Amelanchier]]
# [[Ottův slovník naučný/Amelesagoras|Amelesagoras]]
# [[Ottův slovník naučný/Amelia|Amelia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amélie-les-Bains|Amélie-les-Bains]]
# [[Ottův slovník naučný/Amelius|Amelius]]
# [[Ottův slovník naučný/Amellus|Amellus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amelot de la Houssaye|Amelot de la Houssaye]]
# [[Ottův slovník naučný/Amelotto|Amelotto]]
# [[Ottův slovník naučný/Amelunghi|Amelunghi]]
# [[Ottův slovník naučný/Amelungové|Amelungové]]
# [[Ottův slovník naučný/z Amelunxen|z Amelunxen]]
# [[Ottův slovník naučný/Amelus|Amelus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amen|Amen]]
# [[Ottův slovník naučný/Amende|Amende]]
# [[Ottův slovník naučný/Amendement|Amendement]]
# [[Ottův slovník naučný/Amenemha|Amenemha]]
# [[Ottův slovník naučný/Amenhotep|Amenhotep]]
# [[Ottův slovník naučný/Amenófis|Amenófis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amenorrhoe|Amenorrhoe]]
# [[Ottův slovník naučný/A mensa|A mensa]]
# [[Ottův slovník naučný/Amenta|Amenta]]
# [[Ottův slovník naučný/Amentaceae|Amentaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Amenthes|Amenthes]]
# [[Ottův slovník naučný/Amenti|Amenti]]
# [[Ottův slovník naučný/Amentia|Amentia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amentum|Amentum]]
# [[Ottův slovník naučný/Amerbach|Amerbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Amercement|Amercement]]
# [[Ottův slovník naučný/American Board|American Board]]
# [[Ottův slovník naučný/American River|American River]]
# [[Ottův slovník naučný/Americká lednice|Americká lednice]]
# [[Ottův slovník naučný/Americké dřevo|Americké dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Americký klub dam v Praze|Americký klub dam v Praze]]
# [[Ottův slovník naučný/Americký mlýn|Americký mlýn]]
# [[Ottův slovník naučný/Americký mor|Americký mor]]
# [[Ottův slovník naučný/Americký souboj|Americký souboj]]
# [[Ottův slovník naučný/Amerigi Mich. Ang.|Amerigi Mich. Ang.]]
# [[Ottův slovník naučný/Amerigo Vespucci|Amerigo Vespucci]]
# [[Ottův slovník naučný/Amerika (osada)|Amerika (osada)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amerika|Amerika]]
# [[Ottův slovník naučný/Amerikanismy|Amerikanismy]]
# [[Ottův slovník naučný/Amerikanisté|Amerikanisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Amerikánka|Amerikánka]]
# [[Ottův slovník naučný/Amerling|Amerling]]
# [[Ottův slovník naučný/Amerpach|Amerpach]]
# [[Ottův slovník naučný/Amersfoort|Amersfoort]]
# [[Ottův slovník naučný/Amersfoort Jakob Paulus|Amersfoort Jakob Paulus]]
# [[Ottův slovník naučný/Ames|Ames]]
# [[Ottův slovník naučný/Amesbury|Amesbury]]
# [[Ottův slovník naučný/Amešaspentové|Amešaspentové]]
# [[Ottův slovník naučný/A metà|A metà]]
# [[Ottův slovník naučný/Amethi|Amethi]]
# [[Ottův slovník naučný/Amethodicky|Amethodicky]]
# [[Ottův slovník naučný/Amethyst (nerost)|Amethyst (nerost)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amethyst (barvivo)|Amethyst (barvivo)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ametrie|Ametrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ametropia|Ametropia]]
# [[Ottův slovník naučný/Ameublement|Ameublement]]
# [[Ottův slovník naučný/Am Fels|Am Fels]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfi|Amfi]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfiaraos|Amfiaraos]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfibické rostliny|Amfibické rostliny]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfibie|Amfibie]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfibol|Amfibol]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfibolie|Amfibolie]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfibolit|Amfibolit]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfibrachys|Amfibrachys]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfidamas|Amfidamas]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfidromia|Amfidromia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfikaia|Amfikaia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfikratés|Amfikratés]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfiktyó|Amfiktyó]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfiktyonové|Amfiktyonové]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfilochia|Amfilochia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfilochij|Amfilochij]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfilochos|Amfilochos]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfilochos sv.|Amfilochos sv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfimacer|Amfimacer]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfión|Amfión]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfipolis|Amfipolis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfiprostylos|Amfiprostylos]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfis|Amfis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfiscii|Amfiscii]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfissa|Amfissa]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfissa (mytologie)|Amfissa (mytologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfissos|Amfissos]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfistratos|Amfistratos]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfitheater|Amfitheater]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfitrité|Amfitrité]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfitrite|Amfitrite]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfitryón|Amfitryón]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfora|Amfora]]
# [[Ottův slovník naučný/Amforický dýchací šelest|Amforický dýchací šelest]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfoterní horniny|Amfoterní horniny]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfótis|Amfótis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amguň|Amguň]]
# [[Ottův slovník naučný/Am Hammel|Am Hammel]]
# [[Ottův slovník naučný/Amhará|Amhará]]
# [[Ottův slovník naučný/Amharština|Amharština]]
# [[Ottův slovník naučný/Amherst|Amherst]]
# [[Ottův slovník naučný/Amherst William Pitt|Amherst William Pitt]]
# [[Ottův slovník naučný/Amherstbury|Amherstbury]]
# [[Ottův slovník naučný/Amherstia|Amherstia]]
# [[Ottův slovník naučný/Am Hirschen|Am Hirschen]]
# [[Ottův slovník naučný/Amcha z Borovnice|Amcha z Borovnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Amia|Amia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amiant|Amiant]]
# [[Ottův slovník naučný/Amiaud|Amiaud]]
# [[Ottův slovník naučný/Amici|Amici]]
# [[Ottův slovník naučný/de Amicis|de Amicis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amicitia|Amicitia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amico|Amico]]
# [[Ottův slovník naučný/Amiconi|Amiconi]]
# [[Ottův slovník naučný/Amictus|Amictus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amicus|Amicus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amicus Plato|Amicus Plato]]
# [[Ottův slovník naučný/Amida|Amida]]
# [[Ottův slovník naučný/al Ámidí|al Ámidí]]
# [[Ottův slovník naučný/Amidy|Amidy]]
# [[Ottův slovník naučný/Amiel|Amiel]]
# [[Ottův slovník naučný/Amiens|Amiens]]
# [[Ottův slovník naučný/Amigoni|Amigoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Amimie|Amimie]]
# [[Ottův slovník naučný/Amin|Amin]]
# [[Ottův slovník naučný/Ámina|Ámina]]
# [[Ottův slovník naučný/Amindag|Amindag]]
# [[Ottův slovník naučný/A minori ad maius|A minori ad maius]]
# [[Ottův slovník naučný/Amiot|Amiot]]
# [[Ottův slovník naučný/Amír|Amír]]
# [[Ottův slovník naučný/Amirante|Amirante]]
# [[Ottův slovník naučný/Amiranty|Amiranty]]
# [[Ottův slovník naučný/Amis|Amis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amisos|Amisos]]
# [[Ottův slovník naučný/Amissio civitatis|Amissio civitatis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amiternum|Amiternum]]
# [[Ottův slovník naučný/Amixie|Amixie]]
# [[Ottův slovník naučný/Am Keller|Am Keller]]
# [[Ottův slovník naučný/Amlwch|Amlwch]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammá|Ammá]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammán|Ammán]]
# [[Ottův slovník naučný/Amman|Amman]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammanati|Ammanati]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammann|Ammann]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammer|Ammer]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammergau|Ammergau]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammergauské brouskové vrstvy|Ammergauské brouskové vrstvy]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammergauské vrstvy|Ammergauské vrstvy]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammerland|Ammerland]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammerské jezero|Ammerské jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammi|Ammi]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammianus Marcellinus|Ammianus Marcellinus]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammirato|Ammirato]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammobium|Ammobium]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammocoetes|Ammocoetes]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammodytes|Ammodytes]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammón|Ammón]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammon|Ammon]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammonaté sloučeniny|Ammonaté sloučeniny]]
# [[Ottův slovník naučný/Am Mond|Am Mond]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniacum|Ammoniacum]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniaemie|Ammoniaemie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniak|Ammoniak]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammónion|Ammónion]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammónios|Ammónios]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammónité|Ammónité]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniti|Ammoniti]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammonity|Ammonity]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammonium|Ammonium]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammonium fluorid|Ammonium fluorid]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammonium chlorid|Ammonium chlorid]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammonium karbonát|Ammonium karbonát]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammonius|Ammonius]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammonoidea|Ammonoidea]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammonova oasa|Ammonova oasa]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammon-superfosfát|Ammon-superfosfát]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammophila|Ammophila]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammothea|Ammothea]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammotio retinae|Ammotio retinae]]
# [[Ottův slovník naučný/Amnésie|Amnésie]]
# [[Ottův slovník naučný/Amnestie|Amnestie]]
# [[Ottův slovník naučný/Amnias|Amnias]]
# [[Ottův slovník naučný/Amnion|Amnion]]
# [[Ottův slovník naučný/Amniota|Amniota]]
# [[Ottův slovník naučný/Amniotická tekutina|Amniotická tekutina]]
# [[Ottův slovník naučný/Amnisos|Amnisos]]
# [[Ottův slovník naučný/Amnón|Amnón]]
# [[Ottův slovník naučný/Amoce|Amoce]]
# [[Ottův slovník naučný/Amod|Amod]]
# [[Ottův slovník naučný/Amoebovité stadium|Amoebovité stadium]]
# [[Ottův slovník naučný/Amoeby|Amoeby]]
# [[Ottův slovník naučný/Amoenomanie|Amoenomanie]]
# [[Ottův slovník naučný/Amoenomonomanie|Amoenomonomanie]]
# [[Ottův slovník naučný/Amoibaiská píseň|Amoibaiská píseň]]
# [[Ottův slovník naučný/Amok|Amok]]
# [[Ottův slovník naučný/Amol|Amol]]
# [[Ottův slovník naučný/A moll|A moll]]
# [[Ottův slovník naučný/Amollir|Amollir]]
# [[Ottův slovník naučný/Amollissement|Amollissement]]
# [[Ottův slovník naučný/Amom|Amom]]
# [[Ottův slovník naučný/Amomeae|Amomeae]]
# [[Ottův slovník naučný/A momento ad momentum|A momento ad momentum]]
# [[Ottův slovník naučný/Amomum|Amomum]]
# [[Ottův slovník naučný/Amón|Amón]]
# [[Ottův slovník naučný/Amönenburg|Amönenburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Amonius|Amonius]]
# [[Ottův slovník naučný/Amonsgrün|Amonsgrün]]
# [[Ottův slovník naučný/Amontons|Amontons]]
# [[Ottův slovník naučný/Amoora rohituca|Amoora rohituca]]
# [[Ottův slovník naučný/Amor|Amor]]
# [[Ottův slovník naučný/Amorbach|Amorbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Amorces|Amorces]]
# [[Ottův slovník naučný/Amoretti|Amoretti]]
# [[Ottův slovník naučný/Amoretti (osoby)|Amoretti (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amorevole|Amorevole]]
# [[Ottův slovník naučný/Amorfní|Amorfní]]
# [[Ottův slovník naučný/Amorgos|Amorgos]]
# [[Ottův slovník naučný/de Amorim|de Amorim]]
# [[Ottův slovník naučný/Amorité|Amorité]]
# [[Ottův slovník naučný/Amorós|Amorós]]
# [[Ottův slovník naučný/Amoroso|Amoroso]]
# [[Ottův slovník naučný/Amorpha|Amorpha]]
# [[Ottův slovník naučný/Amorphina|Amorphina]]
# [[Ottův slovník naučný/Amorphophallus|Amorphophallus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amorphus|Amorphus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amort|Amort]]
# [[Ottův slovník naučný/Amortisace|Amortisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Amortisační počet|Amortisační počet]]
# [[Ottův slovník naučný/Amortisační zákony|Amortisační zákony]]
# [[Ottův slovník naučný/Amortissement|Amortissement]]
# [[Ottův slovník naučný/Amos (prorok)|Amos (prorok)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amos (kazatel)|Amos (kazatel)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amosenci|Amosenci]]
# [[Ottův slovník naučný/Amosis|Amosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amotae res|Amotae res]]
# [[Ottův slovník naučný/Amotio|Amotio]]
# [[Ottův slovník naučný/Amour|Amour]]
# [[Ottův slovník naučný/Amourettové dřevo|Amourettové dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Amovibilis|Amovibilis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amovovati|Amovovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Amoy|Amoy]]
# [[Ottův slovník naučný/Amozoc|Amozoc]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampaides|Ampaides]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampanan|Ampanan]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampélas|Ampélas]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampelideae|Ampelideae]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampelion|Ampelion]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampelis|Ampelis]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampelit|Ampelit]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampelius|Ampelius]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampella|Ampella]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampelografie|Ampelografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampelopsis|Ampelopsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampelos|Ampelos]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampelos (mytologie)|Ampelos (mytologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amper (řeka)|Amper (řeka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amper (jednotka)|Amper (jednotka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampère|Ampère]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampère-metr|Ampère-metr]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampèreovo pravidlo|Ampèreovo pravidlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampezzo|Ampezzo]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampfing|Ampfing]]
# [[Ottův slovník naučný/Amph|Amph]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphiarthrosis|Amphiarthrosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphibia|Amphibia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphibické rostliny|Amphibické rostliny]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphibiologie|Amphibiologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphibiotica|Amphibiotica]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphibola|Amphibola]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphicoelias|Amphicoelias]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphictenidae|Amphictenidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphidasys|Amphidasys]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphidonax|Amphidonax]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphigen|Amphigen]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphigerontia|Amphigerontia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphihelia|Amphihelia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphileptus|Amphileptus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphilonche|Amphilonche]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphimonas|Amphimonas]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphinome|Amphinome]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphion|Amphion]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphioxus|Amphioxus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphipnous|Amphipnous]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphipoda|Amphipoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphipyra|Amphipyra]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphirhina|Amphirhina]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphisauridae|Amphisauridae]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphisbaenidae|Amphisbaenidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphistegina.|Amphistegina.]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphisteginový vápenec|Amphisteginový vápenec]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphitherium|Amphitherium]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphitritinae|Amphitritinae]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphiuma|Amphiuma]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphiura|Amphiura]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphizoa|Amphizoa]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampius Titus Balbus|Ampius Titus Balbus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amplatz|Amplatz]]
# [[Ottův slovník naučný/Amplepuis|Amplepuis]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampliace|Ampliace]]
# [[Ottův slovník naučný/Amplifikace|Amplifikace]]
# [[Ottův slovník naučný/Amplifikovati|Amplifikovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Amplissimus|Amplissimus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amplituda|Amplituda]]
# [[Ottův slovník naučný/Amplonius|Amplonius]]
# [[Ottův slovník naučný/Amplus|Amplus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amposta|Amposta]]
# [[Ottův slovník naučný/z Ampringen|z Ampringen]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampsivariové|Ampsivariové]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampthill|Ampthill]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampulla|Ampulla]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampulla v anatomii|Ampulla v anatomii]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampullaria|Ampullaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampurdan|Ampurdan]]
# [[Ottův slovník naučný/Amputace|Amputace]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampyx|Ampyx]]
# [[Ottův slovník naučný/Amr|Amr]]
# [[Ottův slovník naučný/Abú Amr ben al-Alá|Abú Amr ben al-Alá]]
# [[Ottův slovník naučný/Abú Amr Ishák ben Mirár|Abú Amr Ishák ben Mirár]]
# [[Ottův slovník naučný/Amr ben Kulsúm|Amr ben Kulsúm]]
# [[Ottův slovník naučný/Amr ben Lais|Amr ben Lais]]
# [[Ottův slovník naučný/Amra|Amra]]
# [[Ottův slovník naučný/Amráoti|Amráoti]]
# [[Ottův slovník naučný/Amras|Amras]]
# [[Ottův slovník naučný/Amrávati (město)|Amrávati (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amrávati (řeka)|Amrávati (řeka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amreli|Amreli]]
# [[Ottův slovník naučný/Amrí|Amrí]]
# [[Ottův slovník naučný/Amrilkais|Amrilkais]]
# [[Ottův slovník naučný/Amrít|Amrít]]
# [[Ottův slovník naučný/Amritsar|Amritsar]]
# [[Ottův slovník naučný/Amroha|Amroha]]
# [[Ottův slovník naučný/Amrom|Amrom]]
# [[Ottův slovník naučný/Amrtam|Amrtam]]
# [[Ottův slovník naučný/Amru|Amru]]
# [[Ottův slovník naučný/Amrum|Amrum]]
# [[Ottův slovník naučný/von Amsdorf|von Amsdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Amschelberg|Amschelberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Amsivariové|Amsivariové]]
# [[Ottův slovník naučný/Amsler|Amsler]]
# [[Ottův slovník naučný/Am Spiegel|Am Spiegel]]
# [[Ottův slovník naučný/Amsteg|Amsteg]]
# [[Ottův slovník naučný/Amstel|Amstel]]
# [[Ottův slovník naučný/Amstelveen|Amstelveen]]
# [[Ottův slovník naučný/Amsterdam|Amsterdam]]
# [[Ottův slovník naučný/Amsterdamský skot|Amsterdamský skot]]
# [[Ottův slovník naučný/Amstetten|Amstetten]]
# [[Ottův slovník naučný/Amtmann|Amtmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Amtsanwalt|Amtsanwalt]]
# [[Ottův slovník naučný/Amtsbezirk|Amtsbezirk]]
# [[Ottův slovník naučný/Amtscorporation|Amtscorporation]]
# [[Ottův slovník naučný/Amtsgemeinderäthe|Amtsgemeinderäthe]]
# [[Ottův slovník naučný/Amtsgericht|Amtsgericht]]
# [[Ottův slovník naučný/Amtshauptmannschaft|Amtshauptmannschaft]]
# [[Ottův slovník naučný/Amtsrath|Amtsrath]]
# [[Ottův slovník naučný/Amtsrichter|Amtsrichter]]
# [[Ottův slovník naučný/Amtsvorsteher|Amtsvorsteher]]
# [[Ottův slovník naučný/Amu (Volta)|Amu (Volta)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amu (Amu darjá)|Amu (Amu darjá)]]
# [[Ottův slovník naučný/Amu Darjá|Amu Darjá]]
# [[Ottův slovník naučný/Amuhea|Amuhea]]
# [[Ottův slovník naučný/Amúku|Amúku]]
# [[Ottův slovník naučný/Amul|Amul]]
# [[Ottův slovník naučný/Amula|Amula]]
# [[Ottův slovník naučný/Amulet|Amulet]]
# [[Ottův slovník naučný/Amulius|Amulius]]
# [[Ottův slovník naučný/Amun|Amun]]
# [[Ottův slovník naučný/Amunategui|Amunategui]]
# [[Ottův slovník naučný/Amur|Amur]]
# [[Ottův slovník naučný/Amurettové dřevo|Amurettové dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Amurgó|Amurgó]]
# [[Ottův slovník naučný/Amursko|Amursko]]
# [[Ottův slovník naučný/Amusantní|Amusantní]]
# [[Ottův slovník naučný/Amusement|Amusement]]
# [[Ottův slovník naučný/Amusetta|Amusetta]]
# [[Ottův slovník naučný/Amussat|Amussat]]
# [[Ottův slovník naučný/Amvrosij|Amvrosij]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyelencefalie|Amyelencefalie]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyelie|Amyelie]]
# [[Ottův slovník naučný/Amygdala|Amygdala]]
# [[Ottův slovník naučný/Amygdalaceae|Amygdalaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Amygdalin|Amygdalin]]
# [[Ottův slovník naučný/Amygdaloidy|Amygdaloidy]]
# [[Ottův slovník naučný/Amygdalolith|Amygdalolith]]
# [[Ottův slovník naučný/Amygdalus|Amygdalus]]
# [[Ottův slovník naučný/Amygdalus persica|Amygdalus persica]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyklas|Amyklas]]
# [[Ottův slovník naučný/Amykly|Amykly]]
# [[Ottův slovník naučný/Amykos|Amykos]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyl|Amyl]]
# [[Ottův slovník naučný/Amylen|Amylen]]
# [[Ottův slovník naučný/Amylenhydrát|Amylenhydrát]]
# [[Ottův slovník naučný/Amylnitrit|Amylnitrit]]
# [[Ottův slovník naučný/Amylobacter|Amylobacter]]
# [[Ottův slovník naučný/Amylodextrin|Amylodextrin]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyloid|Amyloid]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyloidní tělíska|Amyloidní tělíska]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyloidní zvrhlost|Amyloidní zvrhlost]]
# [[Ottův slovník naučný/Amylon|Amylon]]
# [[Ottův slovník naučný/Amylový alkohol|Amylový alkohol]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyloxanthogenat|Amyloxanthogenat]]
# [[Ottův slovník naučný/Amylum|Amylum]]
# [[Ottův slovník naučný/Amymóné|Amymóné]]
# [[Ottův slovník naučný/Amynandros|Amynandros]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyntas|Amyntas]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyntor|Amyntor]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyosthenia|Amyosthenia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyot|Amyot]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyotrofická laterální sklerosa|Amyotrofická laterální sklerosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyraut|Amyraut]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyris|Amyris]]
# [[Ottův slovník naučný/Amytis|Amytis]]
# [[Ottův slovník naučný/An|An]]
# [[Ottův slovník naučný/Ana (zkratka)|Ana (zkratka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ana (řečtina)|Ana (řečtina)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ana (města)|Ana (města)]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaa|Anaa]]
# [[Ottův slovník naučný/Anabaptisté|Anabaptisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Anabara|Anabara]]
# [[Ottův slovník naučný/Anabas|Anabas]]
# [[Ottův slovník naučný/Anabasis|Anabasis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anabatidae|Anabatidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Anabiosis|Anabiosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anableps|Anableps]]
# [[Ottův slovník naučný/Anacahuitové dřevo|Anacahuitové dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Anacamptis|Anacamptis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anacanthini|Anacanthini]]
# [[Ottův slovník naučný/Anacapri|Anacapri]]
# [[Ottův slovník naučný/Anacardiaceae|Anacardiaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Anacardium|Anacardium]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaconda|Anaconda]]
# [[Ottův slovník naučný/Anacyclus|Anacyclus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anadidymus|Anadidymus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anadiplósis|Anadiplósis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anadoli|Anadoli]]
# [[Ottův slovník naučný/Anadyomené|Anadyomené]]
# [[Ottův slovník naučný/Anadyr|Anadyr]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaemie|Anaemie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaérobie|Anaérobie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaesthesie|Anaesthesie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaesthetica|Anaesthetica]]
# [[Ottův slovník naučný/Anafesto|Anafesto]]
# [[Ottův slovník naučný/Anafi|Anafi]]
# [[Ottův slovník naučný/Anafielas|Anafielas]]
# [[Ottův slovník naučný/Anafónésis|Anafónésis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anafora|Anafora]]
# [[Ottův slovník naučný/Anafrodisiaca|Anafrodisiaca]]
# [[Ottův slovník naučný/Anagallis|Anagallis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anagenese|Anagenese]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaglyfy|Anaglyfy]]
# [[Ottův slovník naučný/Anagni|Anagni]]
# [[Ottův slovník naučný/Anagnostakis|Anagnostakis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anagnosté|Anagnosté]]
# [[Ottův slovník naučný/Anagógé|Anagógé]]
# [[Ottův slovník naučný/Anagrafé|Anagrafé]]
# [[Ottův slovník naučný/Anagram|Anagram]]
# [[Ottův slovník naučný/Anagyris|Anagyris]]
# [[Ottův slovník naučný/Anahíd|Anahíd]]
# [[Ottův slovník naučný/Anahita|Anahita]]
# [[Ottův slovník naučný/Anahuak|Anahuak]]
# [[Ottův slovník naučný/Anacharis|Anacharis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anacharsis|Anacharsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anachoréti|Anachoréti]]
# [[Ottův slovník naučný/Anachoretské ostrovy|Anachoretské ostrovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Anachronismus|Anachronismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaideia|Anaideia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaïtis|Anaïtis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakalyptéria|Anakalyptéria]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakampsis|Anakampsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakamptérion|Anakamptérion]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakamptika|Anakamptika]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakápalli|Anakápalli]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakes|Anakes]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaklasis (fyzika)|Anaklasis (fyzika)]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaklasis|Anaklasis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaklastika|Anaklastika]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaklés|Anaklés]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaklét|Anaklét]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakoinósis|Anakoinósis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakolut|Anakolut]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakonda|Anakonda]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakreón|Anakreón]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakreontské písně|Anakreontské písně]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakreontský verš|Anakreontský verš]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakrotie|Anakrotie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakrusis|Anakrusis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaktorion|Anaktorion]]
# [[Ottův slovník naučný/Anakusie|Anakusie]]
# [[Ottův slovník naučný/Analcim|Analcim]]
# [[Ottův slovník naučný/Analekta|Analekta]]
# [[Ottův slovník naučný/Analemma|Analemma]]
# [[Ottův slovník naučný/Analepsis|Analepsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Analeptika|Analeptika]]
# [[Ottův slovník naučný/Analfabeta|Analfabeta]]
# [[Ottův slovník naučný/Analgesie|Analgesie]]
# [[Ottův slovník naučný/Analgetika|Analgetika]]
# [[Ottův slovník naučný/Anallagmatika|Anallagmatika]]
# [[Ottův slovník naučný/Anallatický|Anallatický]]
# [[Ottův slovník naučný/Analogia|Analogia]]
# [[Ottův slovník naučný/Analogický|Analogický]]
# [[Ottův slovník naučný/Analogický pravopis|Analogický pravopis]]
# [[Ottův slovník naučný/Analogie|Analogie]]
# [[Ottův slovník naučný/Analogie zkušenosti|Analogie zkušenosti]]
# [[Ottův slovník naučný/Analogismus|Analogismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Analogisti|Analogisti]]
# [[Ottův slovník naučný/Analogon|Analogon]]
# [[Ottův slovník naučný/Analysa|Analysa]]
# [[Ottův slovník naučný/Analysis situs|Analysis situs]]
# [[Ottův slovník naučný/Analytická funkce|Analytická funkce]]
# [[Ottův slovník naučný/Analytická geometrie|Analytická geometrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Analytická methoda|Analytická methoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Analytická škola právní|Analytická škola právní]]
# [[Ottův slovník naučný/Analytické jazyky|Analytické jazyky]]
# [[Ottův slovník naučný/Analytiký útvar|Analytiký útvar]]
# [[Ottův slovník naučný/Analytik|Analytik]]
# [[Ottův slovník naučný/Analytika|Analytika]]
# [[Ottův slovník naučný/Analytika neurčitá|Analytika neurčitá]]
# [[Ottův slovník naučný/Anam|Anam]]
# [[Ottův slovník naučný/Anamalai|Anamalai]]
# [[Ottův slovník naučný/Anamby|Anamby]]
# [[Ottův slovník naučný/Anamesit|Anamesit]]
# [[Ottův slovník naučný/Anamirta|Anamirta]]
# [[Ottův slovník naučný/Anamnes|Anamnes]]
# [[Ottův slovník naučný/Anamnestika|Anamnestika]]
# [[Ottův slovník naučný/Anamniota|Anamniota]]
# [[Ottův slovník naučný/Anamorfosa|Anamorfosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Anamorfosy|Anamorfosy]]
# [[Ottův slovník naučný/Anamosa|Anamosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Ananas|Ananas]]
# [[Ottův slovník naučný/Ananasové konopí|Ananasové konopí]]
# [[Ottův slovník naučný/Ananasový aether|Ananasový aether]]
# [[Ottův slovník naučný/Ananassa sativa|Ananassa sativa]]
# [[Ottův slovník naučný/Anand|Anand]]
# [[Ottův slovník naučný/Anandabai Džoší|Anandabai Džoší]]
# [[Ottův slovník naučný/Ánandas|Ánandas]]
# [[Ottův slovník naučný/Anandpur|Anandpur]]
# [[Ottův slovník naučný/Ananchytes|Ananchytes]]
# [[Ottův slovník naučný/Ananiáš|Ananiáš]]
# [[Ottův slovník naučný/Ananios|Ananios]]
# [[Ottův slovník naučný/Ananjev|Ananjev]]
# [[Ottův slovník naučný/Ananké|Ananké]]
# [[Ottův slovník naučný/Ananta|Ananta]]
# [[Ottův slovník naučný/Anantapodoton|Anantapodoton]]
# [[Ottův slovník naučný/Anantápur|Anantápur]]
# [[Ottův slovník naučný/Anantherix|Anantherix]]
# [[Ottův slovník naučný/Anapa|Anapa]]
# [[Ottův slovník naučný/Anapaest|Anapaest]]
# [[Ottův slovník naučný/Anapalé|Anapalé]]
# [[Ottův slovník naučný/Anapera|Anapera]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaplase|Anaplase]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaplasie|Anaplasie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaplastika|Anaplastika]]
# [[Ottův slovník naučný/Anapneograf|Anapneograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Anapsometr|Anapsometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Anapo|Anapo]]
# [[Ottův slovník naučný/Anapoima|Anapoima]]
# [[Ottův slovník naučný/Anarchie|Anarchie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anarchismus|Anarchismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anarmonie|Anarmonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anarrhichas|Anarrhichas]]
# [[Ottův slovník naučný/Anarthrie|Anarthrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anartové|Anartové]]
# [[Ottův slovník naučný/Anas|Anas]]
# [[Ottův slovník naučný/Anasarka|Anasarka]]
# [[Ottův slovník naučný/Anas ben Málik|Anas ben Málik]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaspadia|Anaspadia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anastase|Anastase]]
# [[Ottův slovník naučný/Anastasevič|Anastasevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Anastasia|Anastasia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anastasiana lex|Anastasiana lex]]
# [[Ottův slovník naučný/Anastasie|Anastasie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anastasij|Anastasij]]
# [[Ottův slovník naučný/Anastasijev|Anastasijev]]
# [[Ottův slovník naučný/Anastasijević|Anastasijević]]
# [[Ottův slovník naučný/Anastasius|Anastasius]]
# [[Ottův slovník naučný/Anastatica|Anastatica]]
# [[Ottův slovník naučný/Anastatický tisk|Anastatický tisk]]
# [[Ottův slovník naučný/Anastomósa|Anastomósa]]
# [[Ottův slovník naučný/Anastrofé|Anastrofé]]
# [[Ottův slovník naučný/Anáta|Anáta]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatas|Anatas]]
# [[Ottův slovník naučný/Anathéma|Anathéma]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatidae|Anatidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatifopsis|Anatifopsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatina|Anatina]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatocismus|Anatocismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatolie|Anatolie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatolij|Anatolij]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatolios|Anatolios]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatolu|Anatolu]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatolu-Fener|Anatolu-Fener]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatomické divadlo|Anatomické divadlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatomické museum|Anatomické museum]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatomický ústav|Anatomický ústav]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatomie|Anatomie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatomie srovnavací|Anatomie srovnavací]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatomie pathologická|Anatomie pathologická]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatomie rostlinná|Anatomie rostlinná]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatomie živočišná|Anatomie živočišná]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatomů choroby|Anatomů choroby]]
# [[Ottův slovník naučný/Anatopismus|Anatopismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anátót|Anátót]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaxagoras|Anaxagoras]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaxandridés|Anaxandridés]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaxareté|Anaxareté]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaxarchos|Anaxarchos]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaxilaos|Anaxilaos]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaxilas|Anaxilas]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaximandros|Anaximandros]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaximenés|Anaximenés]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaxonia|Anaxonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anazoturie|Anazoturie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anázové|Anázové]]
# [[Ottův slovník naučný/Anbárí|Anbárí]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancachs|Ancachs]]
# [[Ottův slovník naučný/Anceidae|Anceidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancelot|Ancelot]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancenis|Ancenis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anceps|Anceps]]
# [[Ottův slovník naučný/Anciennita|Anciennita]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancien régime|Ancien régime]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancile|Ancile]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancilla|Ancilla]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancillaria|Ancillaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancillon|Ancillon]]
# [[Ottův slovník naučný/Anckarström|Anckarström]]
# [[Ottův slovník naučný/Anckarsvärd|Anckarsvärd]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancon|Ancon]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancona|Ancona]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Ancona|d’Ancona]]
# [[Ottův slovník naučný/Anconaeus|Anconaeus]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancora|Ancora]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancre|Ancre]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancud|Ancud]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancug|Ancug]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancus Marcius|Ancus Marcius]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancuta|Ancuta]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancyforov|Ancyforov]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancylinae|Ancylinae]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancyra|Ancyra]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancyranum monumentum|Ancyranum monumentum]]
# [[Ottův slovník naučný/Anczyc|Anczyc]]
# [[Ottův slovník naučný/Ančar|Ančar]]
# [[Ottův slovník naučný/Andalusie|Andalusie]]
# [[Ottův slovník naučný/Andalusit|Andalusit]]
# [[Ottův slovník naučný/Andamany|Andamany]]
# [[Ottův slovník naučný/Andamento|Andamento]]
# [[Ottův slovník naučný/Andania|Andania]]
# [[Ottův slovník naučný/Andante|Andante]]
# [[Ottův slovník naučný/Andantino|Andantino]]
# [[Ottův slovník naučný/Andecavi|Andecavi]]
# [[Ottův slovník naučný/Andeer|Andeer]]
# [[Ottův slovník naučný/Andechs|Andechs]]
# [[Ottův slovník naučný/Anděl|Anděl]]
# [[Ottův slovník naučný/Anděl (osoby)|Anděl (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Anděl Páně|Anděl Páně]]
# [[Ottův slovník naučný/Anděl z Ronovce|Anděl z Ronovce]]
# [[Ottův slovník naučný/Andelago|Andelago]]
# [[Ottův slovník naučný/Andelfingen|Andelfingen]]
# [[Ottův slovník naučný/Andělić|Andělić]]
# [[Ottův slovník naučný/Andělika|Andělika]]
# [[Ottův slovník naučný/Andělinky|Andělinky]]
# [[Ottův slovník naučný/Andělka|Andělka]]
# [[Ottův slovník naučný/Andelle|Andelle]]
# [[Ottův slovník naučný/Andělović|Andělović]]
# [[Ottův slovník naučný/Andělská hora|Andělská hora]]
# [[Ottův slovník naučný/Andělské panny|Andělské panny]]
# [[Ottův slovník naučný/Andělské pozdravení|Andělské pozdravení]]
# [[Ottův slovník naučný/Andělské Žleby|Andělské Žleby]]
# [[Ottův slovník naučný/Andělský hrad|Andělský hrad]]
# [[Ottův slovník naučný/Anděl Strážce|Anděl Strážce]]
# [[Ottův slovník naučný/Andelys|Andelys]]
# [[Ottův slovník naučný/Andenne|Andenne]]
# [[Ottův slovník naučný/Ander|Ander]]
# [[Ottův slovník naučný/Anderle|Anderle]]
# [[Ottův slovník naučný/Anderledy|Anderledy]]
# [[Ottův slovník naučný/Anderlecht|Anderlecht]]
# [[Ottův slovník naučný/Anderloni|Anderloni]]
# [[Ottův slovník naučný/Andermatt|Andermatt]]
# [[Ottův slovník naučný/Andernach|Andernach]]
# [[Ottův slovník naučný/Andersdorf|Andersdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Andersen|Andersen]]
# [[Ottův slovník naučný/Anderson|Anderson]]
# [[Ottův slovník naučný/Anderson (osoby)|Anderson (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Andersonia|Andersonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Andersonville|Andersonville]]
# [[Ottův slovník naučný/Anderssen|Anderssen]]
# [[Ottův slovník naučný/Andersson|Andersson]]
# [[Ottův slovník naučný/Andes|Andes]]
# [[Ottův slovník naučný/Andes (Cordilleras de los Andes)|Andes (Cordilleras de los Andes)]]
# [[Ottův slovník naučný/Andesin|Andesin]]
# [[Ottův slovník naučný/Andesit|Andesit]]
# [[Ottův slovník naučný/Andetrium|Andetrium]]
# [[Ottův slovník naučný/Andchúj|Andchúj]]
# [[Ottův slovník naučný/Andidžan|Andidžan]]
# [[Ottův slovník naučný/Andijské pohoří|Andijské pohoří]]
# [[Ottův slovník naučný/Andijúr|Andijúr]]
# [[Ottův slovník naučný/Andiové|Andiové]]
# [[Ottův slovník naučný/Andipatti|Andipatti]]
# [[Ottův slovník naučný/Andira|Andira]]
# [[Ottův slovník naučný/Andlau (město)|Andlau (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Andlau (rod)|Andlau (rod)]]
# [[Ottův slovník naučný/Andlau (osoby)|Andlau (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Andlerka|Andlerka]]
# [[Ottův slovník naučný/Andö|Andö]]
# [[Ottův slovník naučný/Andocs|Andocs]]
# [[Ottův slovník naučný/Andoga|Andoga]]
# [[Ottův slovník naučný/Andokidés|Andokidés]]
# [[Ottův slovník naučný/Andoma|Andoma]]
# [[Ottův slovník naučný/Andonyové|Andonyové]]
# [[Ottův slovník naučný/Andorno Cacciorna|Andorno Cacciorna]]
# [[Ottův slovník naučný/Andorra|Andorra]]
# [[Ottův slovník naučný/Andover|Andover]]
# [[Ottův slovník naučný/Andozero|Andozero]]
# [[Ottův slovník naučný/de Andrada|de Andrada]]
# [[Ottův slovník naučný/de Andrada e Silva|de Andrada e Silva]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrade|Andrade]]
# [[Ottův slovník naučný/de Andrade-Corvo de Camões|de Andrade-Corvo de Camões]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrae|Andrae]]
# [[Ottův slovník naučný/Andral|Andral]]
# [[Ottův slovník naučný/András|András]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrássy|Andrássy]]
# [[Ottův slovník naučný/André|André]]
# [[Ottův slovník naučný/(San) Andrea|San Andrea]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrea|Andrea]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreae|Andreae]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreae Vavřinec|Andreae Vavřinec]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreae Joannes|Andreae Joannes]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreae|Andreae]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreaea|Andreaea]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreani|Andreani]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreanovské ostrovy|Andreanovské ostrovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreas de Barbatia|Andreas de Barbatia]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreas de Broda|Andreas de Broda]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreas Hispanus|Andreas Hispanus]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreas Vallensis|Andreas Vallensis]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreasberg|Andreasberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreaš|Andreaš]]
# [[Ottův slovník naučný/Andree|Andree]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrej (jméno)|Andrej (jméno)]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrej (osoby)|Andrej (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Andréjan|Andréjan]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrejanovščina|Andrejanovščina]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrejanovy ostrovy|Andrejanovy ostrovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrejaš|Andrejaš]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrejčkov|Andrejčkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrejev|Andrejev]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrejev-Burlak|Andrejev-Burlak]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrejeva|Andrejeva]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrejevskij|Andrejevskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrena|Andrena]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreoli|Andreoli]]
# [[Ottův slovník naučný/Andréossi|Andréossi]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrés|Andrés]]
# [[Ottův slovník naučný/Andresen|Andresen]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrésson|Andrésson]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrétta|Andrétta]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrew|Andrew]]
# [[Ottův slovník naučný/St. Andrews|St. Andrews]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrews|Andrews]]
# [[Ottův slovník naučný/Andria|Andria]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrian-Werburg|Andrian-Werburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrias Scheuchzeri|Andrias Scheuchzeri]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrić|Andrić]]
# [[Ottův slovník naučný/Andricus|Andricus]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrieu|Andrieu]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrieux|Andrieux]]
# [[Ottův slovník naučný/Sv. Andrija|Sv. Andrija]]
# [[Ottův slovník naučný/Andriolli|Andriolli]]
# [[Ottův slovník naučný/Andriskos|Andriskos]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrlík|Andrlík]]
# [[Ottův slovník naučný/Andro|Andro]]
# [[Ottův slovník naučný/Androctonus|Androctonus]]
# [[Ottův slovník naučný/Androeceum|Androeceum]]
# [[Ottův slovník naučný/Androgeós|Androgeós]]
# [[Ottův slovník naučný/Androgyne|Androgyne]]
# [[Ottův slovník naučný/Androgynický|Androgynický]]
# [[Ottův slovník naučný/Androidy|Androidy]]
# [[Ottův slovník naučný/Androklos|Androklos]]
# [[Ottův slovník naučný/Androkydés|Androkydés]]
# [[Ottův slovník naučný/Andromache|Andromache]]
# [[Ottův slovník naučný/Andromaché|Andromaché]]
# [[Ottův slovník naučný/Andromachos|Andromachos]]
# [[Ottův slovník naučný/Andromania|Andromania]]
# [[Ottův slovník naučný/Andromeda (rostlina)|Andromeda (rostlina)]]
# [[Ottův slovník naučný/Andromeda (souhvězdí)|Andromeda (souhvězdí)]]
# [[Ottův slovník naučný/Andromeda (mytologie)|Andromeda (mytologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrón|Andrón]]
# [[Ottův slovník naučný/Andronicus|Andronicus]]
# [[Ottův slovník naučný/Andronikos|Andronikos]]
# [[Ottův slovník naučný/Andronikov|Andronikov]]
# [[Ottův slovník naučný/Andronitis|Andronitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Andronov|Andronov]]
# [[Ottův slovník naučný/Andropogon|Andropogon]]
# [[Ottův slovník naučný/Andros|Andros]]
# [[Ottův slovník naučný/Androsace|Androsace]]
# [[Ottův slovník naučný/Androsaemum|Androsaemum]]
# [[Ottův slovník naučný/Androscoggin|Androscoggin]]
# [[Ottův slovník naučný/Androsov|Androsov]]
# [[Ottův slovník naučný/Androuet|Androuet]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrusovo|Andrusovo]]
# [[Ottův slovník naučný/Andruszkiewicz|Andruszkiewicz]]
# [[Ottův slovník naučný/Andryane|Andryane]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrychów|Andrychów]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrz.|Andrz.]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrzéj|Andrzéj]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrzejkowiczová|Andrzejkowiczová]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrzejów|Andrzejów]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrzejowski|Andrzejowski]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrzejowskia|Andrzejowskia]]
# [[Ottův slovník naučný/Andská palma|Andská palma]]
# [[Ottův slovník naučný/Andské jezero|Andské jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Andujár|Andujár]]
# [[Ottův slovník naučný/Anduze|Anduze]]
# [[Ottův slovník naučný/Andy|Andy]]
# [[Ottův slovník naučný/Andžangáon|Andžangáon]]
# [[Ottův slovník naučný/Andžár|Andžár]]
# [[Ottův slovník naučný/Anegada|Anegada]]
# [[Ottův slovník naučný/Aneimia|Aneimia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anekál|Anekál]]
# [[Ottův slovník naučný/Anekdota|Anekdota]]
# [[Ottův slovník naučný/Anel|Anel]]
# [[Ottův slovník naučný/Anelasma|Anelasma]]
# [[Ottův slovník naučný/Anelli|Anelli]]
# [[Ottův slovník naučný/Anemograf|Anemograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Anemochord|Anemochord]]
# [[Ottův slovník naučný/Anemologie|Anemologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anemometr|Anemometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Anemone|Anemone]]
# [[Ottův slovník naučný/Anemonin|Anemonin]]
# [[Ottův slovník naučný/Anemoskop|Anemoskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Anencefalus|Anencefalus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anepigrafy|Anepigrafy]]
# [[Ottův slovník naučný/Anerio|Anerio]]
# [[Ottův slovník naučný/Aneroid|Aneroid]]
# [[Ottův slovník naučný/Anet|Anet]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Anethan|d’Anethan]]
# [[Ottův slovník naučný/Anethol|Anethol]]
# [[Ottův slovník naučný/Anethou|Anethou]]
# [[Ottův slovník naučný/Anethum|Anethum]]
# [[Ottův slovník naučný/Aneurie|Aneurie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aneurin|Aneurin]]
# [[Ottův slovník naučný/Aneurysma|Aneurysma]]
# [[Ottův slovník naučný/Anevang|Anevang]]
# [[Ottův slovník naučný/Anežčín|Anežčín]]
# [[Ottův slovník naučný/Anežka|Anežka]]
# [[Ottův slovník naučný/Anfilatova banka|Anfilatova banka]]
# [[Ottův slovník naučný/Anfossi|Anfossi]]
# [[Ottův slovník naučný/Anfosso|Anfosso]]
# [[Ottův slovník naučný/Angádipuram|Angádipuram]]
# [[Ottův slovník naučný/Anganguco|Anganguco]]
# [[Ottův slovník naučný/Angara|Angara]]
# [[Ottův slovník naučný/Angári|Angári]]
# [[Ottův slovník naučný/Angaria|Angaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Angariae|Angariae]]
# [[Ottův slovník naučný/Angariové|Angariové]]
# [[Ottův slovník naučný/Angazija|Angazija]]
# [[Ottův slovník naučný/Angdistis|Angdistis]]
# [[Ottův slovník naučný/Angela|Angela]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelarij|Angelarij]]
# [[Ottův slovník naučný/Angeleri|Angeleri]]
# [[Ottův slovník naučný/Angeles|Angeles]]
# [[Ottův slovník naučný/von Angeli|von Angeli]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelica|Angelica]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelicae radix|Angelicae radix]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelico|Angelico]]
# [[Ottův slovník naučný/Angeliková kyselina|Angeliková kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelin|Angelin]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelina (planetoida)|Angelina (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelina (kněžna)|Angelina (kněžna)]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelini|Angelini]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelión|Angelión]]
# [[Ottův slovník naučný/Angeln|Angeln]]
# [[Ottův slovník naučný/Sant’ Angelo|Sant’ Angelo]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelo|Angelo]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelofanie|Angelofanie]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelolatrie|Angelolatrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelologie|Angelologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Angeloni|Angeloni]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelus|Angelus]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelus Silesius|Angelus Silesius]]
# [[Ottův slovník naučný/Angelwehr|Angelwehr]]
# [[Ottův slovník naučný/Angely|Angely]]
# [[Ottův slovník naučný/Anger|Anger]]
# [[Ottův slovník naučný/Anger Moric|Anger Moric]]
# [[Ottův slovník naučný/Angera|Angera]]
# [[Ottův slovník naučný/Angerapa|Angerapa]]
# [[Ottův slovník naučný/Angerbach|Angerbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Angerburg|Angerburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Angermair|Angermair]]
# [[Ottův slovník naučný/Angermanelf|Angermanelf]]
# [[Ottův slovník naučný/Angermanland|Angermanland]]
# [[Ottův slovník naučný/Angermayer|Angermayer]]
# [[Ottův slovník naučný/Angermünde|Angermünde]]
# [[Ottův slovník naučný/Angern|Angern]]
# [[Ottův slovník naučný/Angerona|Angerona]]
# [[Ottův slovník naučný/Angers|Angers]]
# [[Ottův slovník naučný/Anghiari|Anghiari]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Anghiera|d’Anghiera]]
# [[Ottův slovník naučný/Anghiové|Anghiové]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiektasia|Angiektasia]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiełłowicz|Angiełłowicz]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiemfraxis|Angiemfraxis]]
# [[Ottův slovník naučný/Angilram|Angilram]]
# [[Ottův slovník naučný/Angina|Angina]]
# [[Ottův slovník naučný/Angina pectoris|Angina pectoris]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiografia|Angiografia]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiohydrografia|Angiohydrografia]]
# [[Ottův slovník naučný/Angioitis|Angioitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiokarpické houby|Angiokarpické houby]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiokarpické lišejníky|Angiokarpické lišejníky]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiokarpický|Angiokarpický]]
# [[Ottův slovník naučný/Angioleucitis|Angioleucitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiologia|Angiologia]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiom|Angiom]]
# [[Ottův slovník naučný/Angioneurósa|Angioneurósa]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiopteridium|Angiopteridium]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiopteris|Angiopteris]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiopyria|Angiopyria]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiorrhagia|Angiorrhagia]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiospermae|Angiospermae]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiostenosis|Angiostenosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiotheca|Angiotheca]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiotomie|Angiotomie]]
# [[Ottův slovník naučný/Angitia|Angitia]]
# [[Ottův slovník naučný/Angitis|Angitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Angiulli|Angiulli]]
# [[Ottův slovník naučný/Angjelić|Angjelić]]
# [[Ottův slovník naučný/Angkor|Angkor]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglade|Anglade]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglaise|Anglaise]]
# [[Ottův slovník naučný/l’Anglé|l’Anglé]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Anglebert|d’Anglebert]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Anglemont|d’Anglemont]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglesea|Anglesea]]
# [[Ottův slovník naučný/of Anglesea|of Anglesea]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglesey|Anglesey]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglesit|Anglesit]]
# [[Ottův slovník naučný/Angleterre|Angleterre]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglická|Anglická]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglická banka|Anglická banka]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglická kůže|Anglická kůže]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglická míle|Anglická míle]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglická nemoc|Anglická nemoc]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglické panny|Anglické panny]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglické tunnelování|Anglické tunnelování]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglické výkopování|Anglické výkopování]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglický kov|Anglický kov]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglický průliv|Anglický průliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglický roh|Anglický roh]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglie|Anglie]]
# [[Ottův slovník naučný/Angliorum|Angliorum]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglogallská pánev|Anglogallská pánev]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglomanie|Anglomanie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglonormanský kůň|Anglonormanský kůň]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglosaský jazyk a literatura|Anglosaský jazyk a literatura]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglosasové|Anglosasové]]
# [[Ottův slovník naučný/Ango|Ango]]
# [[Ottův slovník naučný/Angol|Angol]]
# [[Ottův slovník naučný/Angola|Angola]]
# [[Ottův slovník naučný/Angolála|Angolála]]
# [[Ottův slovník naučný/Angophrasie|Angophrasie]]
# [[Ottův slovník naučný/Angora|Angora]]
# [[Ottův slovník naučný/Angornu|Angornu]]
# [[Ottův slovník naučný/Angorská kočka|Angorská kočka]]
# [[Ottův slovník naučný/Angorská koza|Angorská koza]]
# [[Ottův slovník naučný/Angoscioso|Angoscioso]]
# [[Ottův slovník naučný/Angostura|Angostura]]
# [[Ottův slovník naučný/Angosturová kůra|Angosturová kůra]]
# [[Ottův slovník naučný/Angoša|Angoša]]
# [[Ottův slovník naučný/Angot|Angot]]
# [[Ottův slovník naučný/Angoulême|Angoulême]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Angoulême|d’Angoulême]]
# [[Ottův slovník naučný/Angoumien|Angoumien]]
# [[Ottův slovník naučný/Angoumois|Angoumois]]
# [[Ottův slovník naučný/Angoza|Angoza]]
# [[Ottův slovník naučný/Angra|Angra]]
# [[Ottův slovník naučný/Angra Pequena|Angra Pequena]]
# [[Ottův slovník naučný/Angraecum|Angraecum]]
# [[Ottův slovník naučný/Angrešt|Angrešt]]
# [[Ottův slovník naučný/Angri|Angri]]
# [[Ottův slovník naučný/Angrivariové|Angrivariové]]
# [[Ottův slovník naučný/Angró Mainjuš|Angró Mainjuš]]
# [[Ottův slovník naučný/Angstenberger|Angstenberger]]
# [[Ottův slovník naučný/Angster|Angster]]
# [[Ottův slovník naučný/Angström|Angström]]
# [[Ottův slovník naučný/Anguier|Anguier]]
# [[Ottův slovník naučný/Anguilla|Anguilla]]
# [[Ottův slovník naučný/Anguilla (úhoř)|Anguilla (úhoř)]]
# [[Ottův slovník naučný/Anguillula|Anguillula]]
# [[Ottův slovník naučný/Angulliulidae|Angulliulidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Anguinea|Anguinea]]
# [[Ottův slovník naučný/Anguis|Anguis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anguisciola|Anguisciola]]
# [[Ottův slovník naučný/Angul|Angul]]
# [[Ottův slovník naučný/Angulární systém|Angulární systém]]
# [[Ottův slovník naučný/Angulatové vrstvy|Angulatové vrstvy]]
# [[Ottův slovník naučný/Angulus|Angulus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anguria|Anguria]]
# [[Ottův slovník naučný/Angus|Angus]]
# [[Ottův slovník naučný/Angustia loci|Angustia loci]]
# [[Ottův slovník naučný/Angusticlavii|Angusticlavii]]
# [[Ottův slovník naučný/Angustus clavus|Angustus clavus]]
# [[Ottův slovník naučný/Angyalffy|Angyalffy]]
# [[Ottův slovník naučný/Angyelics|Angyelics]]
# [[Ottův slovník naučný/Anhaematosis|Anhaematosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anhalt|Anhalt]]
# [[Ottův slovník naučný/z Anhaltu|z Anhaltu]]
# [[Ottův slovník naučný/Anharmonický|Anharmonický]]
# [[Ottův slovník naučný/Anhelovič|Anhelovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Anhidrosa|Anhidrosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Anhinga|Anhinga]]
# [[Ottův slovník naučný/Anholt|Anholt]]
# [[Ottův slovník naučný/Anhydridy|Anhydridy]]
# [[Ottův slovník naučný/Anhydrit|Anhydrit]]
# [[Ottův slovník naučný/Anchersen|Anchersen]]
# [[Ottův slovník naučný/de Anchiéta|de Anchiéta]]
# [[Ottův slovník naučný/Anchisés|Anchisés]]
# [[Ottův slovník naučný/Anchitherium|Anchitherium]]
# [[Ottův slovník naučný/Anchorella|Anchorella]]
# [[Ottův slovník naučný/Anchusa|Anchusa]]
# [[Ottův slovník naučný/Anchylostoma|Anchylostoma]]
# [[Ottův slovník naučný/Ani (město)|Ani (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ani (pták)|Ani (pták)]]
# [[Ottův slovník naučný/Aniane|Aniane]]
# [[Ottův slovník naučný/Anianos|Anianos]]
# [[Ottův slovník naučný/Anianus|Anianus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anicet-Bourgeois|Anicet-Bourgeois]]
# [[Ottův slovník naučný/Anicetus sv.|Anicetus sv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Anicetus|Anicetus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aničkin dvorec|Aničkin dvorec]]
# [[Ottův slovník naučný/Aničkin most|Aničkin most]]
# [[Ottův slovník naučný/Aničkov|Aničkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Anidrosa|Anidrosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Aniello|Aniello]]
# [[Ottův slovník naučný/Aniene|Aniene]]
# [[Ottův slovník naučný/Anich|Anich]]
# [[Ottův slovník naučný/Aniche|Aniche]]
# [[Ottův slovník naučný/Anichini|Anichini]]
# [[Ottův slovník naučný/Anilidy|Anilidy]]
# [[Ottův slovník naučný/Anilin|Anilin]]
# [[Ottův slovník naučný/Anilinová barviva|Anilinová barviva]]
# [[Ottův slovník naučný/Anilinová čerň|Anilinová čerň]]
# [[Ottův slovník naučný/Anilismus|Anilismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anilleros|Anilleros]]
# [[Ottův slovník naučný/Anilocra|Anilocra]]
# [[Ottův slovník naučný/Animace|Animace]]
# [[Ottův slovník naučný/Animalculisté|Animalculisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Animalisace|Animalisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Animalismus|Animalismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Animální|Animální]]
# [[Ottův slovník naučný/Animas fidelium|Animas fidelium]]
# [[Ottův slovník naučný/Animato|Animato]]
# [[Ottův slovník naučný/Animator|Animator]]
# [[Ottův slovník naučný/Animismus|Animismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Animista|Animista]]
# [[Ottův slovník naučný/Animosita|Animosita]]
# [[Ottův slovník naučný/Animoso|Animoso]]
# [[Ottův slovník naučný/Animovati|Animovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Animuccia|Animuccia]]
# [[Ottův slovník naučný/Animus|Animus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anio|Anio]]
# [[Ottův slovník naučný/Anion|Anion]]
# [[Ottův slovník naučný/Aníránrúz|Aníránrúz]]
# [[Ottův slovník naučný/Anirie|Anirie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anis|Anis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anisette|Anisette]]
# [[Ottův slovník naučný/Anischau|Anischau]]
# [[Ottův slovník naučný/Anischurie|Anischurie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anisometrický|Anisometrický]]
# [[Ottův slovník naučný/Anisonema|Anisonema]]
# [[Ottův slovník naučný/Anisoplia|Anisoplia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anisopteryx|Anisopteryx]]
# [[Ottův slovník naučný/Anisotropické hmoty|Anisotropické hmoty]]
# [[Ottův slovník naučný/Anisotropie|Anisotropie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aniva|Aniva]]
# [[Ottův slovník naučný/Anjalský spolek|Anjalský spolek]]
# [[Ottův slovník naučný/Anjar|Anjar]]
# [[Ottův slovník naučný/Anjelice|Anjelice]]
# [[Ottův slovník naučný/Anjer|Anjer]]
# [[Ottův slovník naučný/Anjou|Anjou]]
# [[Ottův slovník naučný/Anjuan|Anjuan]]
# [[Ottův slovník naučný/Anjuj|Anjuj]]
# [[Ottův slovník naučný/Anká|Anká]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankaios|Ankaios]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankara|Ankara]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankaratra|Ankaratra]]
# [[Ottův slovník naučný/Anker|Anker]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankerit|Ankerit]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankershofen|Ankershofen]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Ankerts|d’Ankerts]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankiewicz|Ankiewicz]]
# [[Ottův slovník naučný/Anklam|Anklam]]
# [[Ottův slovník naučný/Anklešvar|Anklešvar]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankober|Ankober]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankogl|Ankogl]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankóny|Ankóny]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankudinov|Ankudinov]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankwicz|Ankwicz]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankylo-|Ankylo-]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankyloblepharon|Ankyloblepharon]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankyloglossum|Ankyloglossum]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankylocheilie|Ankylocheilie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankylosis|Ankylosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankylostomiasis|Ankylostomiasis]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankylótie|Ankylótie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ankyra|Ankyra]]
# [[Ottův slovník naučný/Anleit|Anleit]]
# [[Ottův slovník naučný/Anna (peníz)|Anna (peníz)]]
# [[Ottův slovník naučný/Anna (planetoida)|Anna (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Sv. Anna (obec)|Sv. Anna (obec)]]
# [[Ottův slovník naučný/Anna (osoby)|Anna (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Anna Perenna|Anna Perenna]]
# [[Ottův slovník naučný/Annaberg|Annaberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Annabon|Annabon]]
# [[Ottův slovník naučný/Annaburg|Annaburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Annadorf|Annadorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Annaeus|Annaeus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anna-Josefzeche|Anna-Josefzeche]]
# [[Ottův slovník naučný/Annales|Annales]]
# [[Ottův slovník naučný/Annales maximi|Annales maximi]]
# [[Ottův slovník naučný/Annalia|Annalia]]
# [[Ottův slovník naučný/Annalistická methoda|Annalistická methoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Annam|Annam]]
# [[Ottův slovník naučný/Annamally|Annamally]]
# [[Ottův slovník naučný/Annan|Annan]]
# [[Ottův slovník naučný/Annapolis|Annapolis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anna Purna Devi|Anna Purna Devi]]
# [[Ottův slovník naučný/Ann-Arbor|Ann-Arbor]]
# [[Ottův slovník naučný/Annaschacht|Annaschacht]]
# [[Ottův slovník naučný/Annáš|Annáš]]
# [[Ottův slovník naučný/Annathal|Annathal]]
# [[Ottův slovník naučný/Annáty|Annáty]]
# [[Ottův slovník naučný/Annaves|Annaves]]
# [[Ottův slovník naučný/Sainte Anne d’Auray|Sainte Anne d’Auray]]
# [[Ottův slovník naučný/Anne Theodor François Louis|Anne Theodor François Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Annecy|Annecy]]
# [[Ottův slovník naučný/Annektovati|Annektovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Annelides|Annelides]]
# [[Ottův slovník naučný/Annenkov|Annenkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Annen-Wullen|Annen-Wullen]]
# [[Ottův slovník naučný/Annese|Annese]]
# [[Ottův slovník naučný/Annexe|Annexe]]
# [[Ottův slovník naučný/Anni (roku)|Anni (roku)]]
# [[Ottův slovník naučný/Anni (léta)|Anni (léta)]]
# [[Ottův slovník naučný/Annibal|Annibal]]
# [[Ottův slovník naučný/Annigeri|Annigeri]]
# [[Ottův slovník naučný/Annihilace|Annihilace]]
# [[Ottův slovník naučný/Annikeris|Annikeris]]
# [[Ottův slovník naučný/Annio da Viterbo|Annio da Viterbo]]
# [[Ottův slovník naučný/Annius|Annius]]
# [[Ottův slovník naučný/Anniversarium|Anniversarium]]
# [[Ottův slovník naučný/Annivierské údolí|Annivierské údolí]]
# [[Ottův slovník naučný/Anno|Anno]]
# [[Ottův slovník naučný/Anno II.|Anno II.]]
# [[Ottův slovník naučný/Annobom|Annobom]]
# [[Ottův slovník naučný/Annolied|Annolied]]
# [[Ottův slovník naučný/Annominatio|Annominatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Annona (Anona)|Annona (Anona)]]
# [[Ottův slovník naučný/Annona|Annona]]
# [[Ottův slovník naučný/Annonay|Annonay]]
# [[Ottův slovník naučný/Annonce|Annonce]]
# [[Ottův slovník naučný/Annonční kancelář|Annonční kancelář]]
# [[Ottův slovník naučný/Annopol|Annopol]]
# [[Ottův slovník naučný/Annotatio bonorum|Annotatio bonorum]]
# [[Ottův slovník naučný/Annov|Annov]]
# [[Ottův slovník naučný/Annovice|Annovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Annuaire|Annuaire]]
# [[Ottův slovník naučný/Annuale|Annuale]]
# [[Ottův slovník naučný/Annua lex|Annua lex]]
# [[Ottův slovník naučný/Annual register|Annual register]]
# [[Ottův slovník naučný/Annuarium|Annuarium]]
# [[Ottův slovník naučný/Annuita|Annuita]]
# [[Ottův slovník naučný/Annularia|Annularia]]
# [[Ottův slovník naučný/Annulární|Annulární]]
# [[Ottův slovník naučný/Annulata|Annulata]]
# [[Ottův slovník naučný/Annullace|Annullace]]
# [[Ottův slovník naučný/Annullovati|Annullovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Annuloid|Annuloid]]
# [[Ottův slovník naučný/Annulus ciliaris|Annulus ciliaris]]
# [[Ottův slovník naučný/Annulus piscatorius|Annulus piscatorius]]
# [[Ottův slovník naučný/Annunciace|Annunciace]]
# [[Ottův slovník naučný/Annunciáti, annunciátky|Annunciáti, annunciátky]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Annunzio|d’Annunzio]]
# [[Ottův slovník naučný/Annus|Annus]]
# [[Ottův slovník naučný/Annus carentiae|Annus carentiae]]
# [[Ottův slovník naučný/Annus claustralis|Annus claustralis]]
# [[Ottův slovník naučný/Annus deservitus|Annus deservitus]]
# [[Ottův slovník naučný/Annus discretionis|Annus discretionis]]
# [[Ottův slovník naučný/Annus luctus|Annus luctus]]
# [[Ottův slovník naučný/Annus normalis|Annus normalis]]
# [[Ottův slovník naučný/Annus et dies|Annus et dies]]
# [[Ottův slovník naučný/Annuum legatum|Annuum legatum]]
# [[Ottův slovník naučný/Annweiler|Annweiler]]
# [[Ottův slovník naučný/sv. Anny řád|sv. Anny řád]]
# [[Ottův slovník naučný/Anobium|Anobium]]
# [[Ottův slovník naučný/Anoblissement|Anoblissement]]
# [[Ottův slovník naučný/Anoda|Anoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Anodonta|Anodonta]]
# [[Ottův slovník naučný/Anodyna|Anodyna]]
# [[Ottův slovník naučný/Anodynie|Anodynie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anofthalmie|Anofthalmie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anogeissuslatifolius|Anogeissuslatifolius]]
# [[Ottův slovník naučný/Anoka|Anoka]]
# [[Ottův slovník naučný/Anoli|Anoli]]
# [[Ottův slovník naučný/Anomala|Anomala]]
# [[Ottův slovník naučný/Anomalie|Anomalie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anomalon|Anomalon]]
# [[Ottův slovník naučný/Anomia|Anomia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anomiové písky|Anomiové písky]]
# [[Ottův slovník naučný/Anomopteris|Anomopteris]]
# [[Ottův slovník naučný/Anona|Anona]]
# [[Ottův slovník naučný/Anonaceae|Anonaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Anoneae|Anoneae]]
# [[Ottův slovník naučný/Anonychia|Anonychia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anonymní|Anonymní]]
# [[Ottův slovník naučný/Anonymní společnost|Anonymní společnost]]
# [[Ottův slovník naučný/Anonymní udání|Anonymní udání]]
# [[Ottův slovník naučný/Anonymus regis Belae notarius|Anonymus regis Belae notarius]]
# [[Ottův slovník naučný/Anonymus Einsiedlensis|Anonymus Einsiedlensis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anonymus Valesii|Anonymus Valesii]]
# [[Ottův slovník naučný/Anopaia|Anopaia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anophthalmus|Anophthalmus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anoplotherium|Anoplotherium]]
# [[Ottův slovník naučný/Anoplura|Anoplura]]
# [[Ottův slovník naučný/Anopsie|Anopsie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anorexie|Anorexie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anorganická chemie|Anorganická chemie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anorganický|Anorganický]]
# [[Ottův slovník naučný/Anorchidie|Anorchidie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anormální|Anormální]]
# [[Ottův slovník naučný/Anorthit|Anorthit]]
# [[Ottův slovník naučný/Anorthoskop|Anorthoskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Anosmie|Anosmie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anov|Anov]]
# [[Ottův slovník naučný/Anquetil|Anquetil]]
# [[Ottův slovník naučný/Anquez|Anquez]]
# [[Ottův slovník naučný/Anquisitio|Anquisitio]]
# [[Ottův slovník naučný/Anrath|Anrath]]
# [[Ottův slovník naučný/Anrüchigkeit|Anrüchigkeit]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansaldo|Ansaldo]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansanto|Ansanto]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansár|Ansár]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansárí (kmen)|Ansárí (kmen)]]
# [[Ottův slovník naučný/al-Ansárí|al-Ansárí]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansárí (básník)|Ansárí (básník)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansáriovci|Ansáriovci]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansbach|Ansbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansbach (knížectví)|Ansbach (knížectví)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansbert|Ansbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansdell|Ansdell]]
# [[Ottův slovník naučný/Anse|Anse]]
# [[Ottův slovník naučný/Anseele|Anseele]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansegisus|Ansegisus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anseith|Anseith]]
# [[Ottův slovník naučný/Anselm|Anselm]]
# [[Ottův slovník naučný/Anselmo dedicata collectio|Anselmo dedicata collectio]]
# [[Ottův slovník naučný/Anser|Anser]]
# [[Ottův slovník naučný/Anseridae|Anseridae]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansgar|Ansgar]]
# [[Ottův slovník naučný/Anschütz|Anschütz]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansiaux|Ansiaux]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansleyský záliv|Ansleyský záliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Anslo|Anslo]]
# [[Ottův slovník naučný/Anson|Anson]]
# [[Ottův slovník naučný/Ansted|Ansted]]
# [[Ottův slovník naučný/z Anstettu|z Anstettu]]
# [[Ottův slovník naučný/Anšan|Anšan]]
# [[Ottův slovník naučný/Anta|Anta]]
# [[Ottův slovník naučný/Antacida|Antacida]]
# [[Ottův slovník naučný/Antagonismus|Antagonismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Antagonisté|Antagonisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Antaios|Antaios]]
# [[Ottův slovník naučný/Antáki|Antáki]]
# [[Ottův slovník naučný/Antalfalva|Antalfalva]]
# [[Ottův slovník naučný/Antalkidův mír|Antalkidův mír]]
# [[Ottův slovník naučný/Antalo|Antalo]]
# [[Ottův slovník naučný/Antanagógé|Antanagógé]]
# [[Ottův slovník naučný/Antanaklasis|Antanaklasis]]
# [[Ottův slovník naučný/Antananarivo|Antananarivo]]
# [[Ottův slovník naučný/Antara|Antara]]
# [[Ottův slovník naučný/Antares|Antares]]
# [[Ottův slovník naučný/Antarktická květena|Antarktická květena]]
# [[Ottův slovník naučný/Antarktická zvířena|Antarktická zvířena]]
# [[Ottův slovník naučný/Antarktické moře|Antarktické moře]]
# [[Ottův slovník naučný/Antarktické plavby|Antarktické plavby]]
# [[Ottův slovník naučný/Antarktický|Antarktický]]
# [[Ottův slovník naučný/Ante|Ante]]
# [[Ottův slovník naučný/Antecedencie|Antecedencie]]
# [[Ottův slovník naučný/Antecedens|Antecedens]]
# [[Ottův slovník naučný/Antecessor|Antecessor]]
# [[Ottův slovník naučný/Antecursores|Antecursores]]
# [[Ottův slovník naučný/Antedatovati|Antedatovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Ante diem|Ante diem]]
# [[Ottův slovník naučný/Antediluviální|Antediluviální]]
# [[Ottův slovník naučný/Antedon|Antedon]]
# [[Ottův slovník naučný/Ante chinus|Ante chinus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anteiustinianeum ius|Anteiustinianeum ius]]
# [[Ottův slovník naučný/Antenagium|Antenagium]]
# [[Ottův slovník naučný/Antenát|Antenát]]
# [[Ottův slovník naučný/Antennae|Antennae]]
# [[Ottův slovník naučný/Antennaria|Antennaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Antennarius|Antennarius]]
# [[Ottův slovník naučný/Antennularia|Antennularia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anténór|Anténór]]
# [[Ottův slovník naučný/Anteokkupace|Anteokkupace]]
# [[Ottův slovník naučný/Antepaenultima|Antepaenultima]]
# [[Ottův slovník naučný/Antependium|Antependium]]
# [[Ottův slovník naučný/Antepenultima|Antepenultima]]
# [[Ottův slovník naučný/Antepilani|Antepilani]]
# [[Ottův slovník naučný/Antequera|Antequera]]
# [[Ottův slovník naučný/Anterior|Anterior]]
# [[Ottův slovník naučný/Anterós|Anterós]]
# [[Ottův slovník naučný/Antesignani|Antesignani]]
# [[Ottův slovník naučný/Antestaminare, antestari|Antestaminare, antestari]]
# [[Ottův slovník naučný/Antevoluta|Antevoluta]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthaxia|Anthaxia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthédón|Anthédón]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthédón (nymfa)|Anthédón (nymfa)]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthelia|Anthelia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthelmintica|Anthelmintica]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthem|Anthem]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthemideae|Anthemideae]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthemion|Anthemion]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthemios|Anthemios]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthemis|Anthemis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthemius|Anthemius]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthera|Anthera]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthericum|Anthericum]]
# [[Ottův slovník naučný/Antheridium|Antheridium]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthero de Quental|Anthero de Quental]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthesforie|Anthesforie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthestéria|Anthestéria]]
# [[Ottův slovník naučný/Antheunis|Antheunis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthidium|Anthidium]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthing|Anthing]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthobothrium|Anthobothrium]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthoceros|Anthoceros]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthoceroteae|Anthoceroteae]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthocyan|Anthocyan]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthocyanin|Anthocyanin]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthodia cinae|Anthodia cinae]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthofylit|Anthofylit]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthoine|Anthoine]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthologie|Anthologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthologia graeca|Anthologia graeca]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthologia latina|Anthologia latina]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthologion|Anthologion]]
# [[Ottův slovník naučný/Antholz|Antholz]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthomyia|Anthomyia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthon Charles|Anthon Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/van Anthonissen|van Anthonissen]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthoniszoon|Anthoniszoon]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthonomus|Anthonomus]]
# [[Ottův slovník naučný/St. Anthony|St. Anthony]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthony z Adlersfeldu a Siegenfeldu|Anthony z Adlersfeldu a Siegenfeldu]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthony Mark|Anthony Mark]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthony Susan Brownell|Anthony Susan Brownell]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthophila|Anthophila]]
# [[Ottův slovník naučný/Antophora Latr.|Antophora Latr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthophyllum|Anthophyllum]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthophysa|Anthophysa]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthophyta|Anthophyta]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthoxanthum|Anthoxanthum]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthozoa|Anthozoa]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthozoová|Anthozoová]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthracen|Anthracen]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthracenová barviva|Anthracenová barviva]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthracit|Anthracit]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthracoblattina|Anthracoblattina]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthracomarti|Anthracomarti]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthracotherium|Anthracotherium]]
# [[Ottův slovník naučný/Antrachinon|Antrachinon]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthraknosa|Anthraknosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthrakonit|Anthrakonit]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthrakosis|Anthrakosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthrax|Anthrax]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthrax Scop.|Anthrax Scop.]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthrenus|Anthrenus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthriscus|Anthriscus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropofagie|Anthropofagie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropofobia|Anthropofobia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropogenie|Anthropogenie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropognosie|Anthropognosie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropocholalová kyselina|Anthropocholalová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropoidní|Anthropoidní]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropolatrie|Anthropolatrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropolith|Anthropolith]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropologie|Anthropologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropometrie|Anthropometrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropomorfismus|Anthropomorfismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropomorfité|Anthropomorfité]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropomorfní|Anthropomorfní]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropopathismus|Anthropopathismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthropos|Anthropos]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthurium|Anthurium]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthus|Anthus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthyllis|Anthyllis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthypofora|Anthypofora]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthypómosia|Anthypómosia]]
# [[Ottův slovník naučný/Anti|Anti]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiabolitionisté|Antiabolitionisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiadiaforisté|Antiadiaforisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiafrodisiaca|Antiafrodisiaca]]
# [[Ottův slovník naučný/Antialkorán|Antialkorán]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiapex|Antiapex]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiarin|Antiarin]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiaris|Antiaris]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiasthmatica|Antiasthmatica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antibacchius|Antibacchius]]
# [[Ottův slovník naučný/Antibarbarus|Antibarbarus]]
# [[Ottův slovník naučný/Antibes|Antibes]]
# [[Ottův slovník naučný/Anticaglie|Anticaglie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anticipace|Anticipace]]
# [[Ottův slovník naučný/Anticipační listy|Anticipační listy]]
# [[Ottův slovník naučný/Anticipando|Anticipando]]
# [[Ottův slovník naučný/Anticipátky|Anticipátky]]
# [[Ottův slovník naučný/Anticipátní lhůty|Anticipátní lhůty]]
# [[Ottův slovník naučný/Anticipovati|Anticipovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Antický|Antický]]
# [[Ottův slovník naučný/Anti-cornlaw-league|Anti-cornlaw-league]]
# [[Ottův slovník naučný/Anticosti|Anticosti]]
# [[Ottův slovník naučný/Anticum|Anticum]]
# [[Ottův slovník naučný/Anticyklon|Anticyklon]]
# [[Ottův slovník naučný/Antidesma|Antidesma]]
# [[Ottův slovník naučný/Antidikomarianité|Antidikomarianité]]
# [[Ottův slovník naučný/Antidór|Antidór]]
# [[Ottův slovník naučný/Antidosis|Antidosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Antidoty|Antidoty]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiepileptica|Antiepileptica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antier|Antier]]
# [[Ottův slovník naučný/Antietam|Antietam]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifanés|Antifanés]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifatés|Antifatés]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifebrin|Antifebrin]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifellos|Antifellos]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifermentativa|Antifermentativa]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiferna|Antiferna]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifilo|Antifilo]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifilos|Antifilos]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiflogistica|Antiflogistica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiflogosa|Antiflogosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifluktuátor|Antifluktuátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifón|Antifón]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifona|Antifona]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifonář|Antifonář]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifrase|Antifrase]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifrikční|Antifrikční]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifrikční čep|Antifrikční čep]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifrikční kov|Antifrikční kov]]
# [[Ottův slovník naučný/Antifrikční ložisko|Antifrikční ložisko]]
# [[Ottův slovník naučný/Antigl|Antigl]]
# [[Ottův slovník naučný/Antigna|Antigna]]
# [[Ottův slovník naučný/Antigoa|Antigoa]]
# [[Ottův slovník naučný/Antigoné|Antigoné]]
# [[Ottův slovník naučný/Antigone|Antigone]]
# [[Ottův slovník naučný/Antigonos|Antigonos]]
# [[Ottův slovník naučný/Antigrafé|Antigrafé]]
# [[Ottův slovník naučný/Antigrafeus|Antigrafeus]]
# [[Ottův slovník naučný/Antigua|Antigua]]
# [[Ottův slovník naučný/Antihydropin|Antihydropin]]
# [[Ottův slovník naučný/Antihypnotica|Antihypnotica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antihysterica|Antihysterica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antichambre|Antichambre]]
# [[Ottův slovník naučný/Antichinotonus|Antichinotonus]]
# [[Ottův slovník naučný/Antichlor|Antichlor]]
# [[Ottův slovník naučný/Anticho|Anticho]]
# [[Ottův slovník naučný/Antichrésis|Antichrésis]]
# [[Ottův slovník naučný/Antichrist|Antichrist]]
# [[Ottův slovník naučný/Antichthón|Antichthón]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiinkrustator|Antiinkrustator]]
# [[Ottův slovník naučný/Antika|Antika]]
# [[Ottův slovník naučný/Antikardium|Antikardium]]
# [[Ottův slovník naučný/Antikaustika|Antikaustika]]
# [[Ottův slovník naučný/Antikleia|Antikleia]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiklés|Antiklés]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiklimax|Antiklimax]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiklinální|Antiklinální]]
# [[Ottův slovník naučný/Antikonstituční|Antikonstituční]]
# [[Ottův slovník naučný/Antikrist|Antikrist]]
# [[Ottův slovník naučný/Antikritika|Antikritika]]
# [[Ottův slovník naučný/Antikva|Antikva]]
# [[Ottův slovník naučný/Antikvár|Antikvár]]
# [[Ottův slovník naučný/Antikyra|Antikyra]]
# [[Ottův slovník naučný/Antilegomena|Antilegomena]]
# [[Ottův slovník naučný/Antilepsis|Antilepsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Antilibanon|Antilibanon]]
# [[Ottův slovník naučný/Antillské moře|Antillské moře]]
# [[Ottův slovník naučný/Antilly|Antilly]]
# [[Ottův slovník naučný/Antilocapra|Antilocapra]]
# [[Ottův slovník naučný/Antilochos|Antilochos]]
# [[Ottův slovník naučný/Antilopy|Antilopy]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimacchiavell|Antimacchiavell]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimachos|Antimachos]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimensium|Antimensium]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimerkurialismus|Antimerkurialismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimetry|Antimetry]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimetabola|Antimetabola]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimetica|Antimetica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimilo|Antimilo]]
# [[Ottův slovník naučný/Sant Antimo|Sant Antimo]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimon|Antimon]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimonit|Antimonit]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimonová rumělka|Antimonová rumělka]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimonová žluť|Antimonová žluť]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimonové chloridy|Antimonové chloridy]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimonové kysličníky|Antimonové kysličníky]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimonové sirníky|Antimonové sirníky]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimonové slitiny|Antimonové slitiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimonovodík|Antimonovodík]]
# [[Ottův slovník naučný/Antimonyl|Antimonyl]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Antine|d’Antine]]
# [[Ottův slovník naučný/Antinomie|Antinomie]]
# [[Ottův slovník naučný/Antinomismus|Antinomismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Antinoos|Antinoos]]
# [[Ottův slovník naučný/Antinori|Antinori]]
# [[Ottův slovník naučný/Antinous|Antinous]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiocheský průliv|Antiocheský průliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiochia|Antiochia]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiochiáni|Antiochiáni]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiochijská škola|Antiochijská škola]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiochijské knížectví|Antiochijské knížectví]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiochijský patriarchát|Antiochijský patriarchát]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiochos|Antiochos]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiopé|Antiopé]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiope|Antiope]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiopody|Antiopody]]
# [[Ottův slovník naučný/Antioquia|Antioquia]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipapa|Antipapa]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipapinian|Antipapinian]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiparallelní přímky|Antiparallelní přímky]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiparallelní průseky|Antiparallelní průseky]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiparallelogramm|Antiparallelogramm]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiparasitica|Antiparasitica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiparos|Antiparos]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipas|Antipas]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipascha|Antipascha]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipater|Antipater]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipathes|Antipathes]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipathie|Antipathie]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipatros|Antipatros]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipendium|Antipendium]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipepton|Antipepton]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiperiodica|Antiperiodica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiperistaltica|Antiperistaltica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiperistaltický pohyb|Antiperistaltický pohyb]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiplanety|Antiplanety]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipodové|Antipodové]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipolis|Antipolis]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiporticus|Antiporticus]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipyresa|Antipyresa]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipyretica|Antipyretica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antipyrin|Antipyrin]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiqua|Antiqua]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiqua Aqua|Antiqua Aqua]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiqua Civitas Trutnoviensis|Antiqua Civitas Trutnoviensis]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiqua Colonia|Antiqua Colonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiqua Fagus|Antiqua Fagus]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiqua Muta|Antiqua Muta]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiqua Plzna|Antiqua Plzna]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiqua Sella|Antiqua Sella]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiquae compilationes|Antiquae compilationes]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiqua legum collectio|Antiqua legum collectio]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiquum Claustrum|Antiquum Claustrum]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiquum ius|Antiquum ius]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiquus|Antiquus]]
# [[Ottův slovník naučný/Antireformer|Antireformer]]
# [[Ottův slovník naučný/Antirrhinum|Antirrhinum]]
# [[Ottův slovník naučný/Antisabbathariové|Antisabbathariové]]
# [[Ottův slovník naučný/Antisana|Antisana]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiscii|Antiscii]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiscorbutica|Antiscorbutica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antisemita|Antisemita]]
# [[Ottův slovník naučný/Antisemitismus|Antisemitismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Antisepsis|Antisepsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiseptica|Antiseptica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antisigma|Antisigma]]
# [[Ottův slovník naučný/Antispasmodica|Antispasmodica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antispast|Antispast]]
# [[Ottův slovník naučný/Antistes|Antistes]]
# [[Ottův slovník naučný/Antisthenés|Antisthenés]]
# [[Ottův slovník naučný/Antistia gens|Antistia gens]]
# [[Ottův slovník naučný/Antistrofa|Antistrofa]]
# [[Ottův slovník naučný/Antitaurus|Antitaurus]]
# [[Ottův slovník naučný/Antithetika|Antithetika]]
# [[Ottův slovník naučný/Antitheton|Antitheton]]
# [[Ottův slovník naučný/Antitoxica|Antitoxica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antitrinitáři|Antitrinitáři]]
# [[Ottův slovník naučný/Antityp|Antityp]]
# [[Ottův slovník naučný/Antitypica|Antitypica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antium|Antium]]
# [[Ottův slovník naučný/Antivari|Antivari]]
# [[Ottův slovník naučný/Antlersdorf|Antlersdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Antlia pneumatica|Antlia pneumatica]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoeci|Antoeci]]
# [[Ottův slovník naučný/Antofagasta|Antofagasta]]
# [[Ottův slovník naučný/Antogast|Antogast]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoch z Helfenberka|Antoch z Helfenberka]]
# [[Ottův slovník naučný/Antokolskij|Antokolskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoldiho klavírní harfa|Antoldiho klavírní harfa]]
# [[Ottův slovník naučný/Antolini|Antolini]]
# [[Ottův slovník naučný/Antomboka|Antomboka]]
# [[Ottův slovník naučný/Antommarchi|Antommarchi]]
# [[Ottův slovník naučný/Anton|Anton]]
# [[Ottův slovník naučný/Antona-Traversi|Antona-Traversi]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonelli|Antonelli]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonello da Messina|Antonello da Messina]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoni (příjmení)|Antoni (příjmení)]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoni (jméno)|Antoni (jméno)]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonia|Antonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoniades|Antoniades]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoniané|Antoniané]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoniano|Antoniano]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonides|Antonides]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonidorf|Antonidorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonie|Antonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonie Marie|Antonie Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonienhütte|Antonienhütte]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoniewicz|Antoniewicz]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonij|Antonij]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonín|Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonín Jan|Antonín Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonina|Antonina]]
# [[Ottův slovník naučný/Sv. Antonína oheň|Sv. Antonína oheň]]
# [[Ottův slovník naučný/Sv. Antonína řád|Sv. Antonína řád]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonini|Antonini]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonini A. itinerarium|Antonini A. itinerarium]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonini vallum|Antonini vallum]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoninos|Antoninos]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonínský kříž|Antonínský kříž]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoninus|Antoninus]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoninus Liberalis|Antoninus Liberalis]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoninův sloup|Antoninův sloup]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonio|Antonio]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonio (osoby)|Antonio (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoniów|Antoniów]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonithal|Antonithal]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoniti|Antoniti]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonius|Antonius]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonius Augustinus|Antonius Augustinus]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonius de Rosellis|Antonius de Rosellis]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonius Gottfriedus|Antonius Gottfriedus]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoniwald|Antoniwald]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonka|Antonka]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonomasia|Antonomasia]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonovič|Antonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonsberk|Antonsberk]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonsthal|Antonsthal]]
# [[Ottův slovník naučný/Antopol|Antopol]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoš|Antoš]]
# [[Ottův slovník naučný/Antošovice|Antošovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Antové|Antové]]
# [[Ottův slovník naučný/Antraigues|Antraigues]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Antraigues|d’Antraigues]]
# [[Ottův slovník naučný/Antrim|Antrim]]
# [[Ottův slovník naučný/Antroflexe|Antroflexe]]
# [[Ottův slovník naučný/Antropov|Antropov]]
# [[Ottův slovník naučný/Antrum|Antrum]]
# [[Ottův slovník naučný/Antrustio|Antrustio]]
# [[Ottův slovník naučný/Antuco|Antuco]]
# [[Ottův slovník naučný/Antunović|Antunović]]
# [[Ottův slovník naučný/Antverpský oheň|Antverpský oheň]]
# [[Ottův slovník naučný/Antverpy|Antverpy]]
# [[Ottův slovník naučný/Anty|Anty]]
# [[Ottův slovník naučný/Antyllos|Antyllos]]
# [[Ottův slovník naučný/Anubis|Anubis]]
# [[Ottův slovník naučný/Anučin|Anučin]]
# [[Ottův slovník naučný/Anuj|Anuj]]
# [[Ottův slovník naučný/Anúpšahr|Anúpšahr]]
# [[Ottův slovník naučný/Anura|Anura]]
# [[Ottův slovník naučný/Anuradhapura|Anuradhapura]]
# [[Ottův slovník naučný/Anurie|Anurie]]
# [[Ottův slovník naučný/Anus|Anus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anvarí|Anvarí]]
# [[Ottův slovník naučný/Anvers|Anvers]]
# [[Ottův slovník naučný/Anville|Anville]]
# [[Ottův slovník naučný/Anwalt|Anwalt]]
# [[Ottův slovník naučný/Anwaltsprozess|Anwaltsprozess]]
# [[Ottův slovník naučný/Anxietas|Anxietas]]
# [[Ottův slovník naučný/Anxigin|Anxigin]]
# [[Ottův slovník naučný/Anxur|Anxur]]
# [[Ottův slovník naučný/Ányos|Ányos]]
# [[Ottův slovník naučný/Anyphaena|Anyphaena]]
# [[Ottův slovník naučný/Anytos|Anytos]]
# [[Ottův slovník naučný/Anýz|Anýz]]
# [[Ottův slovník naučný/Anýzové dřevo|Anýzové dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Anýž|Anýž]]
# [[Ottův slovník naučný/Anzelí|Anzelí]]
# [[Ottův slovník naučný/Anzengruber|Anzengruber]]
# [[Ottův slovník naučný/Anzerský ostrov|Anzerský ostrov]]
# [[Ottův slovník naučný/Anzin|Anzin]]
# [[Ottův slovník naučný/Anzio|Anzio]]
# [[Ottův slovník naučný/Anžuan|Anžuan]]
# [[Ottův slovník naučný/A a O|A a O]]
# [[Ottův slovník naučný/A. o. c.|A. o. c.]]
# [[Ottův slovník naučný/Aod|Aod]]
# [[Ottův slovník naučný/Aoidé|Aoidé]]
# [[Ottův slovník naučný/Aoidos|Aoidos]]
# [[Ottův slovník naučný/Aón|Aón]]
# [[Ottův slovník naučný/Aonia|Aonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aonidy|Aonidy]]
# [[Ottův slovník naučný/Aonla|Aonla]]
# [[Ottův slovník naučný/Aonová břidlice|Aonová břidlice]]
# [[Ottův slovník naučný/Aonové|Aonové]]
# [[Ottův slovník naučný/Aonovny|Aonovny]]
# [[Ottův slovník naučný/Aonyx|Aonyx]]
# [[Ottův slovník naučný/Aorasie|Aorasie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aorgus|Aorgus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aorist|Aorist]]
# [[Ottův slovník naučný/Aorsové|Aorsové]]
# [[Ottův slovník naučný/Aorta|Aorta]]
# [[Ottův slovník naučný/Aortektasie|Aortektasie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aortitis|Aortitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Aosta|Aosta]]
# [[Ottův slovník naučný/Aósta|Aósta]]
# [[Ottův slovník naučný/Aourový olej|Aourový olej]]
# [[Ottův slovník naučný/Aoust|Aoust]]
# [[Ottův slovník naučný/Ap|Ap]]
# [[Ottův slovník naučný/Apa|Apa]]
# [[Ottův slovník naučný/Apáca|Apáca]]
# [[Ottův slovník naučný/Apácai|Apácai]]
# [[Ottův slovník naučný/Apačové|Apačové]]
# [[Ottův slovník naučný/Apaffy|Apaffy]]
# [[Ottův slovník naučný/Apage|Apage]]
# [[Ottův slovník naučný/Apagoge|Apagoge]]
# [[Ottův slovník naučný/Apagogický důkaz|Apagogický důkaz]]
# [[Ottův slovník naučný/Apachové|Apachové]]
# [[Ottův slovník naučný/Apalačové|Apalačové]]
# [[Ottův slovník naučný/Apalačské hory|Apalačské hory]]
# [[Ottův slovník naučný/Apalačský záliv|Apalačský záliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Apalachicola|Apalachicola]]
# [[Ottův slovník naučný/Apalachové|Apalachové]]
# [[Ottův slovník naučný/Apalochlamys|Apalochlamys]]
# [[Ottův slovník naučný/Apamea|Apamea]]
# [[Ottův slovník naučný/Apanage|Apanage]]
# [[Ottův slovník naučný/Apar|Apar]]
# [[Ottův slovník naučný/Aparté|Aparté]]
# [[Ottův slovník naučný/Apate|Apate]]
# [[Ottův slovník naučný/Apátfalva|Apátfalva]]
# [[Ottův slovník naučný/Apathie|Apathie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apáthy|Apáthy]]
# [[Ottův slovník naučný/Apáti|Apáti]]
# [[Ottův slovník naučný/Apatin|Apatin]]
# [[Ottův slovník naučný/Apatit|Apatit]]
# [[Ottův slovník naučný/Apatovac|Apatovac]]
# [[Ottův slovník naučný/Apatura|Apatura]]
# [[Ottův slovník naučný/Apaturie|Apaturie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apel|Apel]]
# [[Ottův slovník naučný/Apeldoorn|Apeldoorn]]
# [[Ottův slovník naučný/von Apell|von Apell]]
# [[Ottův slovník naučný/Apella|Apella]]
# [[Ottův slovník naučný/Apellés|Apellés]]
# [[Ottův slovník naučný/Apellikón|Apellikón]]
# [[Ottův slovník naučný/Apellmann|Apellmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Apelt|Apelt]]
# [[Ottův slovník naučný/Apenniny|Apenniny]]
# [[Ottův slovník naučný/Apenrade|Apenrade]]
# [[Ottův slovník naučný/Apepsie|Apepsie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aper|Aper]]
# [[Ottův slovník naučný/A percevoir|A percevoir]]
# [[Ottův slovník naučný/Aperçu|Aperçu]]
# [[Ottův slovník naučný/Aperea|Aperea]]
# [[Ottův slovník naučný/Aperientia|Aperientia]]
# [[Ottův slovník naučný/Apertní|Apertní]]
# [[Ottův slovník naučný/Apertorium|Apertorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Apertura|Apertura]]
# [[Ottův slovník naučný/Apertura pyriformis|Apertura pyriformis]]
# [[Ottův slovník naučný/Apetalae|Apetalae]]
# [[Ottův slovník naučný/Apex|Apex]]
# [[Ottův slovník naučný/Apex cordis|Apex cordis]]
# [[Ottův slovník naučný/Apfaltrerové|Apfaltrerové]]
# [[Ottův slovník naučný/Aph|Aph]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphagia|Aphagia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphaniptera|Aphaniptera]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphanocyclicae|Aphanocyclicae]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphelandra|Aphelandra]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphidae|Aphidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphidius|Aphidius]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphis|Aphis]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphlebia|Aphlebia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphodius|Aphodius]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphritis|Aphritis]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphrodite|Aphrodite]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphrophora|Aphrophora]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphthonius|Aphthonius]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphyteia|Aphyteia]]
# [[Ottův slovník naučný/Apia|Apia]]
# [[Ottův slovník naučný/A piacere|A piacere]]
# [[Ottův slovník naučný/Apianus|Apianus]]
# [[Ottův slovník naučný/Apices iuris|Apices iuris]]
# [[Ottův slovník naučný/Apicius|Apicius]]
# [[Ottův slovník naučný/Apidae|Apidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Apidome|Apidome]]
# [[Ottův slovník naučný/Apich|Apich]]
# [[Ottův slovník naučný/Apiolum|Apiolum]]
# [[Ottův slovník naučný/Apion|Apion]]
# [[Ottův slovník naučný/Apión|Apión]]
# [[Ottův slovník naučný/Apios|Apios]]
# [[Ottův slovník naučný/Apirie|Apirie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apis|Apis]]
# [[Ottův slovník naučný/Apis (mytologie)|Apis (mytologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Apis (souhvězdí)|Apis (souhvězdí)]]
# [[Ottův slovník naučný/Apium|Apium]]
# [[Ottův slovník naučný/Aplacentaria|Aplacentaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Aplanatické křivky|Aplanatické křivky]]
# [[Ottův slovník naučný/Aplanatický|Aplanatický]]
# [[Ottův slovník naučný/Aplasie|Aplasie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aplerbeck|Aplerbeck]]
# [[Ottův slovník naučný/Aplestie|Aplestie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apleurie|Apleurie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aplit|Aplit]]
# [[Ottův slovník naučný/Aplomb|Aplomb]]
# [[Ottův slovník naučný/Aplysia|Aplysia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aplysiidae|Aplysiidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Aplysina|Aplysina]]
# [[Ottův slovník naučný/Apneumie|Apneumie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apnoe|Apnoe]]
# [[Ottův slovník naučný/Apo|Apo]]
# [[Ottův slovník naučný/Apo (sopka)|Apo (sopka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Apobatés|Apobatés]]
# [[Ottův slovník naučný/A poco a poco|A poco a poco]]
# [[Ottův slovník naučný/Apocope|Apocope]]
# [[Ottův slovník naučný/Apocrisiarius|Apocrisiarius]]
# [[Ottův slovník naučný/Apocyneae|Apocyneae]]
# [[Ottův slovník naučný/Apocynin|Apocynin]]
# [[Ottův slovník naučný/Apocynum|Apocynum]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoda|Apoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Apodektai|Apodektai]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoderus|Apoderus]]
# [[Ottův slovník naučný/Apodes|Apodes]]
# [[Ottův slovník naučný/Apodie|Apodie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apodiktický|Apodiktický]]
# [[Ottův slovník naučný/Apodosis|Apodosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Apodyterium|Apodyterium]]
# [[Ottův slovník naučný/Apofora|Apofora]]
# [[Ottův slovník naučný/Apofthegma|Apofthegma]]
# [[Ottův slovník naučný/Apofthegmatický|Apofthegmatický]]
# [[Ottův slovník naučný/Apofyllit|Apofyllit]]
# [[Ottův slovník naučný/Apofysa|Apofysa]]
# [[Ottův slovník naučný/Apofysy|Apofysy]]
# [[Ottův slovník naučný/Apogamie|Apogamie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apogaeum|Apogaeum]]
# [[Ottův slovník naučný/Apografé|Apografé]]
# [[Ottův slovník naučný/Apografon|Apografon]]
# [[Ottův slovník naučný/Apographum testamentum|Apographum testamentum]]
# [[Ottův slovník naučný/Apochromatické čočky|Apochromatické čočky]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoikia|Apoikia]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoikistés|Apoikistés]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoikové|Apoikové]]
# [[Ottův slovník naučný/Apokalypse|Apokalypse]]
# [[Ottův slovník naučný/Apokalyptické číslo|Apokalyptické číslo]]
# [[Ottův slovník naučný/Apokalyptikové|Apokalyptikové]]
# [[Ottův slovník naučný/Apokatastasis|Apokatastasis]]
# [[Ottův slovník naučný/Apokopa|Apokopa]]
# [[Ottův slovník naučný/Apokrenová kyselina|Apokrenová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Apokryfy|Apokryfy]]
# [[Ottův slovník naučný/Apolda|Apolda]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollinaris|Apollinaris]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollinarův pramen|Apollinarův pramen]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollo|Apollo]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollo Parnassius|Apollo Parnassius]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollodóros|Apollodóros]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollofanés|Apollofanés]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollón|Apollón]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollónia|Apollónia]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollonia|Apollonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollonias|Apollonias]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollonická parabola|Apollonická parabola]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollonidés z Nikaje|Apollonidés z Nikaje]]
# [[Ottův slovník naučný/Apolloniense monumentum|Apolloniense monumentum]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollonikon|Apollonikon]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollonion|Apollonion]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollónios|Apollónios]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollóniova úloha|Apollóniova úloha]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollonius|Apollonius]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollos|Apollos]]
# [[Ottův slovník naučný/Apolog|Apolog]]
# [[Ottův slovník naučný/Apologeté|Apologeté]]
# [[Ottův slovník naučný/Apologetika|Apologetika]]
# [[Ottův slovník naučný/Apologie|Apologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apologismus|Apologismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Sv. Apolonia|Sv. Apolonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Apomorfin|Apomorfin]]
# [[Ottův slovník naučný/Aponeurosis|Aponeurosis]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Apono|d’Apono]]
# [[Ottův slovník naučný/Aponogeton|Aponogeton]]
# [[Ottův slovník naučný/Apopemptické hymny|Apopemptické hymny]]
# [[Ottův slovník naučný/Apophysis|Apophysis]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoplanésis|Apoplanésis]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoplexie|Apoplexie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apor|Apor]]
# [[Ottův slovník naučný/Aporaxis|Aporaxis]]
# [[Ottův slovník naučný/Aporéma|Aporéma]]
# [[Ottův slovník naučný/Aporia|Aporia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aporosa|Aporosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Aporrhais|Aporrhais]]
# [[Ottův slovník naučný/Aporti|Aporti]]
# [[Ottův slovník naučný/Aposiópése|Aposiópése]]
# [[Ottův slovník naučný/Aposporie|Aposporie]]
# [[Ottův slovník naučný/A posse ad esse|A posse ad esse]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostág|Apostág]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostasia|Apostasia]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostasie|Apostasie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostasieae|Apostasieae]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostasis|Apostasis]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostata|Apostata]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostelen de Apostolis|Apostelen de Apostolis]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostema|Apostema]]
# [[Ottův slovník naučný/A posteriori|A posteriori]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostill|Apostill]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostoł|Apostoł]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostol|Apostol]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostoleis|Apostoleis]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostoli|Apostoli]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostoli Francesco|Apostoli Francesco]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostolicae Sedis|Apostolicae Sedis]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostolorum canones|Apostolorum canones]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostolorum Porta|Apostolorum Porta]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostoly|Apostoly]]
# [[Ottův slovník naučný/Apostrofa|Apostrofa]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštol|Apoštol]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolát|Apoštolát]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolikové|Apoštolikové]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolská církev|Apoštolská církev]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolská nunciatura|Apoštolská nunciatura]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolská Stolice|Apoštolská Stolice]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolská strana|Apoštolská strana]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolské církve|Apoštolské církve]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolské džbány|Apoštolské džbány]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolské kanony|Apoštolské kanony]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolské konstituce|Apoštolské konstituce]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolské listy|Apoštolské listy]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolské obřadnictví|Apoštolské obřadnictví]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolské požehnání|Apoštolské požehnání]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolské sbírky|Apoštolské sbírky]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolské skutky|Apoštolské skutky]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolské Veličenstvo|Apoštolské Veličenstvo]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolské vyznání víry|Apoštolské vyznání víry]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolský král|Apoštolský král]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolský nuncius|Apoštolský nuncius]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolský trámec|Apoštolský trámec]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolský vikář|Apoštolský vikář]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolští bratří|Apoštolští bratří]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoštolští otcové|Apoštolští otcové]]
# [[Ottův slovník naučný/Apotheka|Apotheka]]
# [[Ottův slovník naučný/Apothema|Apothema]]
# [[Ottův slovník naučný/Apotheosa|Apotheosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Apotherapie|Apotherapie]]
# [[Ottův slovník naučný/A potiori|A potiori]]
# [[Ottův slovník naučný/Apotome|Apotome]]
# [[Ottův slovník naučný/A poudre|A poudre]]
# [[Ottův slovník naučný/Apoxyomenos|Apoxyomenos]]
# [[Ottův slovník naučný/Apozema|Apozema]]
# [[Ottův slovník naučný/App|App]]
# [[Ottův slovník naučný/Appalačové|Appalačové]]
# [[Ottův slovník naučný/Apparát|Apparát]]
# [[Ottův slovník naučný/Appareil|Appareil]]
# [[Ottův slovník naučný/Apparence|Apparence]]
# [[Ottův slovník naučný/Apparition|Apparition]]
# [[Ottův slovník naučný/Apparitores|Apparitores]]
# [[Ottův slovník naučný/Appartement|Appartement]]
# [[Ottův slovník naučný/Appassionato|Appassionato]]
# [[Ottův slovník naučný/Appel|Appel]]
# [[Ottův slovník naučný/Appel (rod)|Appel (rod)]]
# [[Ottův slovník naučný/Appel de Kapocsányi|Appel de Kapocsányi]]
# [[Ottův slovník naučný/Appel (franc.)|Appel (franc.)]]
# [[Ottův slovník naučný/Appel comme d’abus|Appel comme d’abus]]
# [[Ottův slovník naučný/Appell|Appell]]
# [[Ottův slovník naučný/Appellace|Appellace]]
# [[Ottův slovník naučný/Appellační instance|Appellační instance]]
# [[Ottův slovník naučný/Appellační soud|Appellační soud]]
# [[Ottův slovník naučný/Appellativum|Appellativum]]
# [[Ottův slovník naučný/Appellovati|Appellovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Appelmann|Appelmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Appendicula|Appendicula]]
# [[Ottův slovník naučný/Appendicularia|Appendicularia]]
# [[Ottův slovník naučný/Appendini|Appendini]]
# [[Ottův slovník naučný/Appendix|Appendix]]
# [[Ottův slovník naučný/Appendix Concilii Lateranensis|Appendix Concilii Lateranensis]]
# [[Ottův slovník naučný/Appendix epiploicus|Appendix epiploicus]]
# [[Ottův slovník naučný/Appenzell|Appenzell]]
# [[Ottův slovník naučný/Appercepce|Appercepce]]
# [[Ottův slovník naučný/Apperley|Apperley]]
# [[Ottův slovník naučný/Appert|Appert]]
# [[Ottův slovník naučný/Appertinence|Appertinence]]
# [[Ottův slovník naučný/Appertova methoda|Appertova methoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Appetit|Appetit]]
# [[Ottův slovník naučný/Appiani|Appiani]]
# [[Ottův slovník naučný/Appiano|Appiano]]
# [[Ottův slovník naučný/Appianos|Appianos]]
# [[Ottův slovník naučný/Appingadam|Appingadam]]
# [[Ottův slovník naučný/Appiova silnice|Appiova silnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Appius Clandius Caecus|Appius Clandius Caecus]]
# [[Ottův slovník naučný/Applanace|Applanace]]
# [[Ottův slovník naučný/Applanovati|Applanovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Applaudovati|Applaudovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Applaus|Applaus]]
# [[Ottův slovník naučný/Appleby|Appleby]]
# [[Ottův slovník naučný/Applegath|Applegath]]
# [[Ottův slovník naučný/Appleton|Appleton]]
# [[Ottův slovník naučný/Appleton (osoby)|Appleton (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Applicatio pro populo|Applicatio pro populo]]
# [[Ottův slovník naučný/Applikace|Applikace]]
# [[Ottův slovník naučný/Applikační barvy|Applikační barvy]]
# [[Ottův slovník naučný/Applikační školy|Applikační školy]]
# [[Ottův slovník naučný/Applikatura|Applikatura]]
# [[Ottův slovník naučný/Applikovati|Applikovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Appoggiato|Appoggiato]]
# [[Ottův slovník naučný/Appoggiatura|Appoggiatura]]
# [[Ottův slovník naučný/Appoint|Appoint]]
# [[Ottův slovník naučný/Appomatox|Appomatox]]
# [[Ottův slovník naučný/Apponovati|Apponovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Appony|Appony]]
# [[Ottův slovník naučný/ApponyAppony|ApponyAppony]]
# [[Ottův slovník naučný/Apponyi|Apponyi]]
# [[Ottův slovník naučný/Apport|Apport]]
# [[Ottův slovník naučný/Apporte!|Apporte!]]
# [[Ottův slovník naučný/Apporteur|Apporteur]]
# [[Ottův slovník naučný/Apportování|Apportování]]
# [[Ottův slovník naučný/Apposice|Apposice]]
# [[Ottův slovník naučný/Appreciace|Appreciace]]
# [[Ottův slovník naučný/Apprehense|Apprehense]]
# [[Ottův slovník naučný/Apprehensní theorie|Apprehensní theorie]]
# [[Ottův slovník naučný/Appresse|Appresse]]
# [[Ottův slovník naučný/Appret|Appret]]
# [[Ottův slovník naučný/Appreteur|Appreteur]]
# [[Ottův slovník naučný/Appretovati|Appretovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Appretura|Appretura]]
# [[Ottův slovník naučný/Appreturní|Appreturní]]
# [[Ottův slovník naučný/Approbace|Approbace]]
# [[Ottův slovník naučný/Approbatio pro cura|Approbatio pro cura]]
# [[Ottův slovník naučný/Approbovati|Approbovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Approche|Approche]]
# [[Ottův slovník naučný/Appropriace|Appropriace]]
# [[Ottův slovník naučný/Appropriační klausule|Appropriační klausule]]
# [[Ottův slovník naučný/Approviantovati|Approviantovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Approvisionovati|Approvisionovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Approximace|Approximace]]
# [[Ottův slovník naučný/Approximativní|Approximativní]]
# [[Ottův slovník naučný/Appui|Appui]]
# [[Ottův slovník naučný/Appun|Appun]]
# [[Ottův slovník naučný/Appunto|Appunto]]
# [[Ottův slovník naučný/Apraksin|Apraksin]]
# [[Ottův slovník naučný/Apraxie|Apraxie]]
# [[Ottův slovník naučný/A. p. R. c.|A. p. R. c.]]
# [[Ottův slovník naučný/Après nous le déluge|Après nous le déluge]]
# [[Ottův slovník naučný/Apricena|Apricena]]
# [[Ottův slovník naučný/Apriés|Apriés]]
# [[Ottův slovník naučný/April|April]]
# [[Ottův slovník naučný/Aprilov|Aprilov]]
# [[Ottův slovník naučný/A prima vista|A prima vista]]
# [[Ottův slovník naučný/A priori|A priori]]
# [[Ottův slovník naučný/Aprise|Aprise]]
# [[Ottův slovník naučný/Aproctie|Aproctie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apronianum senatus consultum|Apronianum senatus consultum]]
# [[Ottův slovník naučný/A propos|A propos]]
# [[Ottův slovník naučný/Aprosio|Aprosio]]
# [[Ottův slovník naučný/Aprosopie|Aprosopie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apruže|Apruže]]
# [[Ottův slovník naučný/Apsa|Apsa]]
# [[Ottův slovník naučný/Apsarasy|Apsarasy]]
# [[Ottův slovník naučný/Apselafesie|Apselafesie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apshoven|Apshoven]]
# [[Ottův slovník naučný/Apsida|Apsida]]
# [[Ottův slovník naučný/Apsidy|Apsidy]]
# [[Ottův slovník naučný/Apsimar|Apsimar]]
# [[Ottův slovník naučný/Apsinés|Apsinés]]
# [[Ottův slovník naučný/Apsis|Apsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Apsychie|Apsychie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apsyrtos|Apsyrtos]]
# [[Ottův slovník naučný/Apšeronský poloostrov|Apšeronský poloostrov]]
# [[Ottův slovník naučný/Apt|Apt]]
# [[Ottův slovník naučný/Apt Antonín|Apt Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Aptenodytidae|Aptenodytidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Aptera|Aptera]]
# [[Ottův slovník naučný/Apterix, Apterigius|Apterix, Apterigius]]
# [[Ottův slovník naučný/Apteryx|Apteryx]]
# [[Ottův slovník naučný/Aptien|Aptien]]
# [[Ottův slovník naučný/Aptitude|Aptitude]]
# [[Ottův slovník naučný/Aptychodon|Aptychodon]]
# [[Ottův slovník naučný/Aptychopsis|Aptychopsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Aptychové vrstvy|Aptychové vrstvy]]
# [[Ottův slovník naučný/Aptychus|Aptychus]]
# [[Ottův slovník naučný/Apuanské pohoří|Apuanské pohoří]]
# [[Ottův slovník naučný/Apuchtin|Apuchtin]]
# [[Ottův slovník naučný/Apuleia lex|Apuleia lex]]
# [[Ottův slovník naučný/Apuleius|Apuleius]]
# [[Ottův slovník naučný/Apulie|Apulie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apulum|Apulum]]
# [[Ottův slovník naučný/Apure|Apure]]
# [[Ottův slovník naučný/Apurement|Apurement]]
# [[Ottův slovník naučný/Apurimac|Apurimac]]
# [[Ottův slovník naučný/Apus (zrůdnost)|Apus (zrůdnost)]]
# [[Ottův slovník naučný/Apus (souhvězdí)|Apus (souhvězdí)]]
# [[Ottův slovník naučný/Apus (lupenonožka)|Apus (lupenonožka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Apyrexie|Apyrexie]]
# [[Ottův slovník naučný/Apyrický|Apyrický]]
# [[Ottův slovník naučný/Aqu|Aqu]]
# [[Ottův slovník naučný/Aqua|Aqua]]
# [[Ottův slovník naučný/Aqua (farmakogn.)|Aqua (farmakogn.)]]
# [[Ottův slovník naučný/Aqua Tophana|Aqua Tophana]]
# [[Ottův slovník naučný/Aqua vitae|Aqua vitae]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquae|Aquae]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquaeductus|Aquaeductus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquaedukt|Aquaedukt]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquae et ignis interdictio|Aquae et ignis interdictio]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquaehaustus|Aquaehaustus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquae pluviae arcendae actio|Aquae pluviae arcendae actio]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquagium|Aquagium]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquamanile|Aquamanile]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquamarin|Aquamarin]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquameter|Aquameter]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquapunctura|Aquapunctura]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquarell|Aquarell]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquarius|Aquarius]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquatilie|Aquatilie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquatinta|Aquatinta]]
# [[Ottův slovník naučný/A quatre|A quatre]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquaviva|Aquaviva]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquensis|Aquensis]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquila|Aquila]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquila alba|Aquila alba]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquila degli Abruzzi|Aquila degli Abruzzi]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquilaria|Aquilaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquilegia|Aquilegia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquileia|Aquileia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquilia lex|Aquilia lex]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquiliana stipulatio|Aquiliana stipulatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquilinas|Aquilinas]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquillii|Aquillii]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquillius Gallus|Aquillius Gallus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquilo|Aquilo]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquinas|Aquinas]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquincum|Aquincum]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquino|Aquino]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquinum|Aquinum]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquitanie|Aquitanie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquitanien|Aquitanien]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquitanské moře|Aquitanské moře]]
# [[Ottův slovník naučný/Ar|Ar]]
# [[Ottův slovník naučný/Ara (město)|Ara (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ara (řeka)|Ara (řeka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ara (oltář)|Ara (oltář)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ara (papoušek)|Ara (papoušek)]]
# [[Ottův slovník naučný/Araba|Araba]]
# [[Ottův slovník naučný/Araba (povoz)|Araba (povoz)]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabat|Arabat]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabatská kosa|Arabatská kosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabeska|Arabeska]]
# [[Ottův slovník naučný/Arab-gir|Arab-gir]]
# [[Ottův slovník naučný/Ibn-ul-Arabí|Ibn-ul-Arabí]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabia|Arabia]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabideae|Arabideae]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabie|Arabie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabin|Arabin]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabinosa|Arabinosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabí paša|Arabí paša]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabis|Arabis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabistán|Arabistán]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabkir|Arabkir]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabové|Arabové]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabská bureaux|Arabská bureaux]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabská gumma|Arabská gumma]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabská literatura|Arabská literatura]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabská poušť|Arabská poušť]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabské číslice|Arabské číslice]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabské hory|Arabské hory]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabské moře|Arabské moře]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabský sloh|Arabský sloh]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabský záliv|Arabský záliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabšáh|Arabšáh]]
# [[Ottův slovník naučný/Arab-tabia|Arab-tabia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aracacha|Aracacha]]
# [[Ottův slovník naučný/Aracan|Aracan]]
# [[Ottův slovník naučný/Aracaty|Aracaty]]
# [[Ottův slovník naučný/Araceae|Araceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Aracena|Aracena]]
# [[Ottův slovník naučný/Araceové|Araceové]]
# [[Ottův slovník naučný/Arad|Arad]]
# [[Ottův slovník naučný/Aradac|Aradac]]
# [[Ottův slovník naučný/Arados|Arados]]
# [[Ottův slovník naučný/Aradus|Aradus]]
# [[Ottův slovník naučný/Araeometr|Araeometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Araeometrie|Araeometrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aráf|Aráf]]
# [[Ottův slovník naučný/Arago|Arago]]
# [[Ottův slovník naučný/Aragon|Aragon]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Aragon|d’Aragon]]
# [[Ottův slovník naučný/Aragona|Aragona]]
# [[Ottův slovník naučný/Aragonie|Aragonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aragonit|Aragonit]]
# [[Ottův slovník naučný/Aragua|Aragua]]
# [[Ottův slovník naučný/Araguay|Araguay]]
# [[Ottův slovník naučný/Aragva|Aragva]]
# [[Ottův slovník naučný/Arahal|Arahal]]
# [[Ottův slovník naučný/Arachie|Arachie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arachis|Arachis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arachné|Arachné]]
# [[Ottův slovník naučný/Arachnitis|Arachnitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arachnocorys|Arachnocorys]]
# [[Ottův slovník naučný/Arachnoidea|Arachnoidea]]
# [[Ottův slovník naučný/Arachnoiditis|Arachnoiditis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arachnologia|Arachnologia]]
# [[Ottův slovník naučný/Arachoba|Arachoba]]
# [[Ottův slovník naučný/Arachosia|Arachosia]]
# [[Ottův slovník naučný/Arachova|Arachova]]
# [[Ottův slovník naučný/Arachthos|Arachthos]]
# [[Ottův slovník naučný/Aráiš|Aráiš]]
# [[Ottův slovník naučný/Arak|Arak]]
# [[Ottův slovník naučný/Arakan|Arakan]]
# [[Ottův slovník naučný/Arakan Hill Tracts|Arakan Hill Tracts]]
# [[Ottův slovník naučný/Arakáni|Arakáni]]
# [[Ottův slovník naučný/Arakčejev|Arakčejev]]
# [[Ottův slovník naučný/Arakčejevské ostrovy|Arakčejevské ostrovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Arakil Vane|Arakil Vane]]
# [[Ottův slovník naučný/Aralci|Aralci]]
# [[Ottův slovník naučný/Aralia|Aralia]]
# [[Ottův slovník naučný/Araliaceae|Araliaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Aralsk|Aralsk]]
# [[Ottův slovník naučný/Aralské jezero|Aralské jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Aram|Aram]]
# [[Ottův slovník naučný/Aram Eugene|Aram Eugene]]
# [[Ottův slovník naučný/Aramazd|Aramazd]]
# [[Ottův slovník naučný/Arambaša|Arambaša]]
# [[Ottův slovník naučný/Arambašić|Arambašić]]
# [[Ottův slovník naučný/Aramejské jazyky|Aramejské jazyky]]
# [[Ottův slovník naučný/Aramidae|Aramidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Aran|Aran]]
# [[Ottův slovník naučný/Aran François Amilcar|Aran François Amilcar]]
# [[Ottův slovník naučný/Aranda de Duero|Aranda de Duero]]
# [[Ottův slovník naučný/de Aranda|de Aranda]]
# [[Ottův slovník naučný/Aranda|Aranda]]
# [[Ottův slovník naučný/Arandjelovac|Arandjelovac]]
# [[Ottův slovník naučný/Aranea|Aranea]]
# [[Ottův slovník naučný/Araneida|Araneida]]
# [[Ottův slovník naučný/Arani|Arani]]
# [[Ottův slovník naučný/Áranjakam|Áranjakam]]
# [[Ottův slovník naučný/Aranjuez|Aranjuez]]
# [[Ottův slovník naučný/Aranka|Aranka]]
# [[Ottův slovník naučný/Arantius|Arantius]]
# [[Ottův slovník naučný/Arany|Arany]]
# [[Ottův slovník naučný/Aranyas-Rakosi|Aranyas-Rakosi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arányi|Arányi]]
# [[Ottův slovník naučný/Aranyidka|Aranyidka]]
# [[Ottův slovník naučný/Aranyos|Aranyos]]
# [[Ottův slovník naučný/Aranyoská župa|Aranyoská župa]]
# [[Ottův slovník naučný/Aranyos Meggyes|Aranyos Meggyes]]
# [[Ottův slovník naučný/Aranzada|Aranzada]]
# [[Ottův slovník naučný/Aranzini|Aranzini]]
# [[Ottův slovník naučný/Arapaima|Arapaima]]
# [[Ottův slovník naučný/Arapatak|Arapatak]]
# [[Ottův slovník naučný/Arapov|Arapov]]
# [[Ottův slovník naučný/Arara|Arara]]
# [[Ottův slovník naučný/Ararat|Ararat]]
# [[Ottův slovník naučný/Ararauna|Ararauna]]
# [[Ottův slovník naučný/Ararijá|Ararijá]]
# [[Ottův slovník naučný/Ararové|Ararové]]
# [[Ottův slovník naučný/Aras|Aras]]
# [[Ottův slovník naučný/Arason|Arason]]
# [[Ottův slovník naučný/Arasové|Arasové]]
# [[Ottův slovník naučný/Arassari|Arassari]]
# [[Ottův slovník naučný/Arator|Arator]]
# [[Ottův slovník naučný/Aratos|Aratos]]
# [[Ottův slovník naučný/Aratos ze Sol|Aratos ze Sol]]
# [[Ottův slovník naučný/Aratrum|Aratrum]]
# [[Ottův slovník naučný/Aratura|Aratura]]
# [[Ottův slovník naučný/Arauán|Arauán]]
# [[Ottův slovník naučný/Araucaria|Araucaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Araucarieae|Araucarieae]]
# [[Ottův slovník naučný/Arauco|Arauco]]
# [[Ottův slovník naučný/de Araujo de Azevedo|de Araujo de Azevedo]]
# [[Ottův slovník naučný/de Araujo Porto Allegre|de Araujo Porto Allegre]]
# [[Ottův slovník naučný/Araukani|Araukani]]
# [[Ottův slovník naučný/Araure|Araure]]
# [[Ottův slovník naučný/Arausio|Arausio]]
# [[Ottův slovník naučný/Arávalli|Arávalli]]
# [[Ottův slovník naučný/Aravisci|Aravisci]]
# [[Ottův slovník naučný/Araxes|Araxes]]
# [[Ottův slovník naučný/Arazzi|Arazzi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arba|Arba]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbá|Arbá]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbacia|Arbacia]]
# [[Ottův slovník naučný/Arba kanfoth|Arba kanfoth]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbakés|Arbakés]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbalète|Arbalète]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbanasi|Arbanasi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbanasi (Albanie)|Arbanasi (Albanie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbe|Arbe]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbedo|Arbedo]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbeiter|Arbeiter]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbéla|Arbéla]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbelovice|Arbelovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbelus|Arbelus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arber|Arber]]
# [[Ottův slovník naučný/Arberg|Arberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbes|Arbes]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbesau|Arbesau]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbíl|Arbíl]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbiter|Arbiter]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbiter bibendi|Arbiter bibendi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbitrage|Arbitrage]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbitrární|Arbitrární]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbitrární tresty|Arbitrární tresty]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbitratio|Arbitratio]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbitratus|Arbitratus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbitražér|Arbitražér]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbitrio|Arbitrio]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbitrium|Arbitrium]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbitrium boni viri|Arbitrium boni viri]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbo|Arbo]]
# [[Ottův slovník naučný/Arboga|Arboga]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbogast|Arbogast]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbogaste|Arbogaste]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbois|Arbois]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Arbois de Jubainville|d’Arbois de Jubainville]]
# [[Ottův slovník naučný/Arboit|Arboit]]
# [[Ottův slovník naučný/Arboleda|Arboleda]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbora|Arbora]]
# [[Ottův slovník naučný/Arborec|Arborec]]
# [[Ottův slovník naučný/Arborelius|Arborelius]]
# [[Ottův slovník naučný/Arboretum|Arboretum]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbor genealogica|Arbor genealogica]]
# [[Ottův slovník naučný/Arborio di Gattinara|Arborio di Gattinara]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbor metallorum|Arbor metallorum]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbor vitae|Arbor vitae]]
# [[Ottův slovník naučný/L’Arbresle|L’Arbresle]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Arbrissel|d’Arbrissel]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbroath|Arbroath]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbues|Arbues]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbusy|Arbusy]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbuthnot|Arbuthnot]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbutin|Arbutin]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbutus|Arbutus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arc|Arc]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Arc|d’Arc]]
# [[Ottův slovník naučný/Arca|Arca]]
# [[Ottův slovník naučný/Arca (mlži)|Arca (mlži)]]
# [[Ottův slovník naučný/dell’Arca|dell’Arca]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcadelt|Arcadelt]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcadia|Arcadia]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcachon|Arcachon]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcana|Arcana]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcani disciplina|Arcani disciplina]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcato|Arcato]]
# [[Ottův slovník naučný/Arceau|Arceau]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcella|Arcella]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcestes|Arcestes]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcet|Arcet]]
# [[Ottův slovník naučný/Arci|Arci]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcibiskup|Arcibiskup]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcibiskupský klobouk|Arcibiskupský klobouk]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcibiskupství olomoucké|Arcibiskupství olomoucké]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcibiskupství pražské|Arcibiskupství pražské]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcičíšník|Arcičíšník]]
# [[Ottův slovník naučný/Arciděkan|Arciděkan]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcidiécése|Arcidiécése]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcierní stráž tělesná|Arcierní stráž tělesná]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcijahen|Arcijahen]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcijahenství|Arcijahenství]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcikancléř|Arcikancléř]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcikaplan|Arcikaplan]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcikněz|Arcikněz]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcikníže|Arcikníže]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcikomorník|Arcikomorník]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcikorouhevník|Arcikorouhevník]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcilovčí|Arcilovčí]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcimaršálek|Arcimaršálek]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcimboldi|Arcimboldi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arciotec|Arciotec]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcipokladník|Arcipokladník]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcipryšt|Arcipryšt]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcis-sur-Aube|Arcis-sur-Aube]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcistolník|Arcistolník]]
# [[Ottův slovník naučný/Arciszewski|Arciszewski]]
# [[Ottův slovník naučný/Arciúřady|Arciúřady]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcivévoda|Arcivévoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcižupan|Arcižupan]]
# [[Ottův slovník naučný/Arco|Arco]]
# [[Ottův slovník naučný/Arco (město)|Arco (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Arco|d’Arco]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcole|Arcole]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcoleo|Arcoleo]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Arçon|d’Arçon]]
# [[Ottův slovník naučný/de Arcos|de Arcos]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcos de la Frontera|Arcos de la Frontera]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcosolium|Arcosolium]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcos Santiago|Arcos Santiago]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcot|Arcot]]
# [[Ottův slovník naučný/Arctia|Arctia]]
# [[Ottův slovník naučný/Arctictis|Arctictis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arctium|Arctium]]
# [[Ottův slovník naučný/Arctocebus|Arctocebus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arctomys|Arctomys]]
# [[Ottův slovník naučný/Arctonyx|Arctonyx]]
# [[Ottův slovník naučný/Arctopitheci|Arctopitheci]]
# [[Ottův slovník naučný/Arctopus|Arctopus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arctostaphylos|Arctostaphylos]]
# [[Ottův slovník naučný/Arctotis|Arctotis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcturus|Arcturus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcuata|Arcuata]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcuballista|Arcuballista]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcueil|Arcueil]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcus|Arcus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcybašev|Arcybašev]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcyria|Arcyria]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcy-sur-Cure|Arcy-sur-Cure]]
# [[Ottův slovník naučný/Ard|Ard]]
# [[Ottův slovník naučný/Arda|Arda]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardahan|Ardahan]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardalos|Ardalos]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardantova soustava krovů|Ardantova soustava krovů]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardatov|Ardatov]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardá Viráf|Ardá Viráf]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardea|Ardea]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardea (volavka)|Ardea (volavka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardeb|Ardeb]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardebíl|Ardebíl]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardèche|Ardèche]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardeidae|Ardeidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardekán|Ardekán]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardelt|Ardelt]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardenny|Ardenny]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardetta minuta|Ardetta minuta]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardey|Ardey]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardfert|Ardfert]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardglass|Ardglass]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardigò|Ardigò]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardila|Ardila]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardilán|Ardilán]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardiscus|Ardiscus]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardisia|Ardisia]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardissone|Ardissone]]
# [[Ottův slovník naučný/Arditi|Arditi]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardito|Ardito]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardito Pietro|Ardito Pietro]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardizzone|Ardizzone]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardizzoni|Ardizzoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardoch|Ardoch]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardov Plešivecký|Ardov Plešivecký]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardoye|Ardoye]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardres|Ardres]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardrossan|Ardrossan]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardua negotia regni|Ardua negotia regni]]
# [[Ottův slovník naučný/Arduba|Arduba]]
# [[Ottův slovník naučný/Arduin|Arduin]]
# [[Ottův slovník naučný/Arduino|Arduino]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardys|Ardys]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardžamand banu|Ardžamand banu]]
# [[Ottův slovník naučný/ArdžišArdžiš|ArdžišArdžiš]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardžiš|Ardžiš]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardžuna|Ardžuna]]
# [[Ottův slovník naučný/Are|Are]]
# [[Ottův slovník naučný/Area|Area]]
# [[Ottův slovník naučný/Area celsi|Area celsi]]
# [[Ottův slovník naučný/Areale|Areale]]
# [[Ottův slovník naučný/Areb|Areb]]
# [[Ottův slovník naučný/Areca|Areca]]
# [[Ottův slovník naučný/Arecibo|Arecibo]]
# [[Ottův slovník naučný/Areda|Areda]]
# [[Ottův slovník naučný/Areg|Areg]]
# [[Ottův slovník naučný/Areia|Areia]]
# [[Ottův slovník naučný/Areia (trilobit)|Areia (trilobit)]]
# [[Ottův slovník naučný/Areimanios|Areimanios]]
# [[Ottův slovník naučný/Areión|Areión]]
# [[Ottův slovník naučný/Areiopag|Areiopag]]
# [[Ottův slovník naučný/Areios|Areios]]
# [[Ottův slovník naučný/Aréithoos|Aréithoos]]
# [[Ottův slovník naučný/Arejci|Arejci]]
# [[Ottův slovník naučný/Areková palma|Areková palma]]
# [[Ottův slovník naučný/Arelape|Arelape]]
# [[Ottův slovník naučný/Arelas|Arelas]]
# [[Ottův slovník naučný/Arelat|Arelat]]
# [[Ottův slovník naučný/Aremberg|Aremberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Aremorica|Aremorica]]
# [[Ottův slovník naučný/Arena|Arena]]
# [[Ottův slovník naučný/Arena (osoby)|Arena (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Arenacum|Arenacum]]
# [[Ottův slovník naučný/Arenaria|Arenaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Arenberg|Arenberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Arenda|Arenda]]
# [[Ottův slovník naučný/Arendal|Arendal]]
# [[Ottův slovník naučný/Arendář|Arendář]]
# [[Ottův slovník naučný/Arends|Arends]]
# [[Ottův slovník naučný/Arendsee|Arendsee]]
# [[Ottův slovník naučný/Arendt|Arendt]]
# [[Ottův slovník naučný/Arendts|Arendts]]
# [[Ottův slovník naučný/Arène|Arène]]
# [[Ottův slovník naučný/Arenenberg|Arenenberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Arenga|Arenga]]
# [[Ottův slovník naučný/Arenicola|Arenicola]]
# [[Ottův slovník naučný/Arenig|Arenig]]
# [[Ottův slovník naučný/Arensburg|Arensburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Arenstein|Arenstein]]
# [[Ottův slovník naučný/Arentzen|Arentzen]]
# [[Ottův slovník naučný/Arenys de Mar|Arenys de Mar]]
# [[Ottův slovník naučný/Areola|Areola]]
# [[Ottův slovník naučný/Areolární|Areolární]]
# [[Ottův slovník naučný/Areopag|Areopag]]
# [[Ottův slovník naučný/Arequipa|Arequipa]]
# [[Ottův slovník naučný/Arés|Arés]]
# [[Ottův slovník naučný/Aresas|Aresas]]
# [[Ottův slovník naučný/Arese-Visconti|Arese-Visconti]]
# [[Ottův slovník naučný/Areschoug|Areschoug]]
# [[Ottův slovník naučný/Aretaeus|Aretaeus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aretafila|Aretafila]]
# [[Ottův slovník naučný/Aretaios|Aretaios]]
# [[Ottův slovník naučný/Aretalogus|Aretalogus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aretas|Aretas]]
# [[Ottův slovník naučný/Areté|Areté]]
# [[Ottův slovník naučný/Arété|Arété]]
# [[Ottův slovník naučný/Arete|Arete]]
# [[Ottův slovník naučný/Are Thorgiesson|Are Thorgiesson]]
# [[Ottův slovník naučný/Arethusa|Arethusa]]
# [[Ottův slovník naučný/Arethusa (planetoida)|Arethusa (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Arethuseae|Arethuseae]]
# [[Ottův slovník naučný/Arethusina|Arethusina]]
# [[Ottův slovník naučný/Aretin z Ehrenfeldu|Aretin z Ehrenfeldu]]
# [[Ottův slovník naučný/Aretin|Aretin]]
# [[Ottův slovník naučný/Aretino|Aretino]]
# [[Ottův slovník naučný/Aretino Quido|Aretino Quido]]
# [[Ottův slovník naučný/Aretino Spinello|Aretino Spinello]]
# [[Ottův slovník naučný/Aretinské slabiky|Aretinské slabiky]]
# [[Ottův slovník naučný/Aretinské vásy|Aretinské vásy]]
# [[Ottův slovník naučný/Aretinus|Aretinus]]
# [[Ottův slovník naučný/Areus|Areus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arezzo|Arezzo]]
# [[Ottův slovník naučný/Arfacké pohoří|Arfacké pohoří]]
# [[Ottův slovník naučný/Arfad|Arfad]]
# [[Ottův slovník naučný/Arfaxad|Arfaxad]]
# [[Ottův slovník naučný/Arfe|Arfe]]
# [[Ottův slovník naučný/Arfvedson|Arfvedson]]
# [[Ottův slovník naučný/Arga|Arga]]
# [[Ottův slovník naučný/Argadeis|Argadeis]]
# [[Ottův slovník naučný/Argaeus|Argaeus]]
# [[Ottův slovník naučný/Argali|Argali]]
# [[Ottův slovník naučný/Argamasilla-de-Alba|Argamasilla-de-Alba]]
# [[Ottův slovník naučný/Argand|Argand]]
# [[Ottův slovník naučný/Argania|Argania]]
# [[Ottův slovník naučný/Argas|Argas]]
# [[Ottův slovník naučný/Argáum|Argáum]]
# [[Ottův slovník naučný/Arge|Arge]]
# [[Ottův slovník naučný/Argeadé|Argeadé]]
# [[Ottův slovník naučný/Argei|Argei]]
# [[Ottův slovník naučný/Argeifontés|Argeifontés]]
# [[Ottův slovník naučný/Argeiové|Argeiové]]
# [[Ottův slovník naučný/Arge|Arge]]
# [[Ottův slovník naučný/Argelander|Argelander]]
# [[Ottův slovník naučný/Argellati|Argellati]]
# [[Ottův slovník naučný/Argemone|Argemone]]
# [[Ottův slovník naučný/Argen|Argen]]
# [[Ottův slovník naučný/Argenau|Argenau]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Argens|d’Argens]]
# [[Ottův slovník naučný/Argensola|Argensola]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Argenson|d’Argenson]]
# [[Ottův slovník naučný/Argenta|Argenta]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentan (slitina)|Argentan (slitina)]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentan (město)|Argentan (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentanské krajky|Argentanské krajky]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentaria|Argentaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentarios|Argentarios]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentarius|Argentarius]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentat|Argentat]]
# [[Ottův slovník naučný/Argenteau|Argenteau]]
# [[Ottův slovník naučný/dell’Argentera|dell’Argentera]]
# [[Ottův slovník naučný/Argenteuil|Argenteuil]]
# [[Ottův slovník naučný/Argenteus Codex|Argenteus Codex]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentiera|Argentiera]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentière|Argentière]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentin|Argentin]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentina|Argentina]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentinská republika|Argentinská republika]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentinus|Argentinus]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentit|Argentit]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentomagus|Argentomagus]]
# [[Ottův slovník naučný/Argenton|Argenton]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentoratum|Argentoratum]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentum|Argentum]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Argenville|d’Argenville]]
# [[Ottův slovník naučný/Arges|Arges]]
# [[Ottův slovník naučný/Argestés|Argestés]]
# [[Ottův slovník naučný/Argesu|Argesu]]
# [[Ottův slovník naučný/Arghel|Arghel]]
# [[Ottův slovník naučný/Argilla|Argilla]]
# [[Ottův slovník naučný/Arginusy|Arginusy]]
# [[Ottův slovník naučný/Argiopé|Argiopé]]
# [[Ottův slovník naučný/Argippaeové|Argippaeové]]
# [[Ottův slovník naučný/Argistis|Argistis]]
# [[Ottův slovník naučný/Argivi|Argivi]]
# [[Ottův slovník naučný/Argo loď|Argo loď]]
# [[Ottův slovník naučný/Argó|Argó]]
# [[Ottův slovník naučný/Argob|Argob]]
# [[Ottův slovník naučný/Argoli|Argoli]]
# [[Ottův slovník naučný/Argolis|Argolis]]
# [[Ottův slovník naučný/Argonaut|Argonaut]]
# [[Ottův slovník naučný/Argonauté|Argonauté]]
# [[Ottův slovník naučný/Argonautica|Argonautica]]
# [[Ottův slovník naučný/Argonne|Argonne]]
# [[Ottův slovník naučný/Argos|Argos]]
# [[Ottův slovník naučný/Argos (mytologie)|Argos (mytologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Argostoli|Argostoli]]
# [[Ottův slovník naučný/Argot|Argot]]
# [[Ottův slovník naučný/Argote de Molina|Argote de Molina]]
# [[Ottův slovník naučný/Argoulets|Argoulets]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Argout|d’Argout]]
# [[Ottův slovník naučný/Arguelles|Arguelles]]
# [[Ottův slovník naučný/Arguere sententiam|Arguere sententiam]]
# [[Ottův slovník naučný/de Arguijo|de Arguijo]]
# [[Ottův slovník naučný/Arguin|Arguin]]
# [[Ottův slovník naučný/Argulus|Argulus]]
# [[Ottův slovník naučný/Argument|Argument]]
# [[Ottův slovník naučný/Arguň|Arguň]]
# [[Ottův slovník naučný/Arguri|Arguri]]
# [[Ottův slovník naučný/Argus|Argus]]
# [[Ottův slovník naučný/Argus (mytologie)|Argus (mytologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyle|Argyle]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyleshire|Argyleshire]]
# [[Ottův slovník naučný/Argynnis|Argynnis]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyra|Argyra]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyraspides|Argyraspides]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyreia|Argyreia]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyresthia ephippelia|Argyresthia ephippelia]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyrie|Argyrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyrius|Argyrius]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyrokastro|Argyrokastro]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyrolobium|Argyrolobium]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyroneta|Argyroneta]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyropulos|Argyropulos]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyros|Argyros]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyrotoxa|Argyrotoxa]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyruntum|Argyruntum]]
# [[Ottův slovník naučný/Arhamak|Arhamak]]
# [[Ottův slovník naučný/Arch (papír)|Arch (papír)]]
# [[Ottův slovník naučný/Arch Joseph|Arch Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Archa|Archa]]
# [[Ottův slovník naučný/Archa Noemova|Archa Noemova]]
# [[Ottův slovník naučný/Archa úmluvy|Archa úmluvy]]
# [[Ottův slovník naučný/Archaeocalamites|Archaeocalamites]]
# [[Ottův slovník naučný/Archaeologie|Archaeologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Archaeologie biblická|Archaeologie biblická]]
# [[Ottův slovník naučný/Archaeologie klassická|Archaeologie klassická]]
# [[Ottův slovník naučný/Archaeologie křestanská|Archaeologie křestanská]]
# [[Ottův slovník naučný/Archaeopteris|Archaeopteris]]
# [[Ottův slovník naučný/Archaeopteryx|Archaeopteryx]]
# [[Ottův slovník naučný/Archagathus|Archagathus]]
# [[Ottův slovník naučný/Archaické útvary|Archaické útvary]]
# [[Ottův slovník naučný/Archaismus|Archaismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Archanděl|Archanděl]]
# [[Ottův slovník naučný/Archangelica|Archangelica]]
# [[Ottův slovník naučný/Archangelsk|Archangelsk]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcbangelskoje selo|Arcbangelskoje selo]]
# [[Ottův slovník naučný/Archarov|Archarov]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcbaster|Arcbaster]]
# [[Ottův slovník naučný/Archedémos|Archedémos]]
# [[Ottův slovník naučný/Archegonium|Archegonium]]
# [[Ottův slovník naučný/Archegosanrus|Archegosanrus]]
# [[Ottův slovník naučný/Archelaos|Archelaos]]
# [[Ottův slovník naučný/Archemoros|Archemoros]]
# [[Ottův slovník naučný/Archena|Archena]]
# [[Ottův slovník naučný/von Archenholz|von Archenholz]]
# [[Ottův slovník naučný/Archer (řeka)|Archer (řeka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Archer (lučištník)|Archer (lučištník)]]
# [[Ottův slovník naučný/Archer Thomas|Archer Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Archermos|Archermos]]
# [[Ottův slovník naučný/Archestratos|Archestratos]]
# [[Ottův slovník naučný/Archetypus|Archetypus]]
# [[Ottův slovník naučný/Archi-|Archi-]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Archiac|d’Archiac]]
# [[Ottův slovník naučný/Archias|Archias]]
# [[Ottův slovník naučný/Archiater|Archiater]]
# [[Ottův slovník naučný/Archibiastem|Archibiastem]]
# [[Ottův slovník naučný/Archibuteo|Archibuteo]]
# [[Ottův slovník naučný/Archicancellarius|Archicancellarius]]
# [[Ottův slovník naučný/Archicapellanus|Archicapellanus]]
# [[Ottův slovník naučný/Archidamos|Archidamos]]
# [[Ottův slovník naučný/Archidapifer|Archidapifer]]
# [[Ottův slovník naučný/Archidiaceae|Archidiaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Archidiaconus|Archidiaconus]]
# [[Ottův slovník naučný/Archidiakonáty|Archidiakonáty]]
# [[Ottův slovník naučný/Archidium|Archidium]]
# [[Ottův slovník naučný/Archidona|Archidona]]
# [[Ottův slovník naučný/Archidux|Archidux]]
# [[Ottův slovník naučný/Archiepiscopus|Archiepiscopus]]
# [[Ottův slovník naučný/Archigenés|Archigenés]]
# [[Ottův slovník naučný/Archijerej|Archijerej]]
# [[Ottův slovník naučný/Archilochos|Archilochos]]
# [[Ottův slovník naučný/Archilochovy strofy|Archilochovy strofy]]
# [[Ottův slovník naučný/Archimandrita|Archimandrita]]
# [[Ottův slovník naučný/Archimarescallus|Archimarescallus]]
# [[Ottův slovník naučný/Archimédés|Archimédés]]
# [[Ottův slovník naučný/Archimédova spirála|Archimédova spirála]]
# [[Ottův slovník naučný/Archimédův kladkostroj|Archimédův kladkostroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Archimédův šnek vodní|Archimédův šnek vodní]]
# [[Ottův slovník naučný/Archimédův šroub|Archimédův šroub]]
# [[Ottův slovník naučný/Archimédův zákon|Archimédův zákon]]
# [[Ottův slovník naučný/Archinti|Archinti]]
# [[Ottův slovník naučný/Archiofficia|Archiofficia]]
# [[Ottův slovník naučný/Archipelagus|Archipelagus]]
# [[Ottův slovník naučný/Archipincerna|Archipincerna]]
# [[Ottův slovník naučný/Archipoeta|Archipoeta]]
# [[Ottův slovník naučný/Archipolypoda|Archipolypoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Archippos|Archippos]]
# [[Ottův slovník naučný/Archipresbyter|Archipresbyter]]
# [[Ottův slovník naučný/Archisynagogus|Archisynagogus]]
# [[Ottův slovník naučný/Architarbidae|Architarbidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Architekt|Architekt]]
# [[Ottův slovník naučný/Architektonická geologie|Architektonická geologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Architektonické článkování|Architektonické článkování]]
# [[Ottův slovník naučný/Architektonika|Architektonika]]
# [[Ottův slovník naučný/Architektura|Architektura]]
# [[Ottův slovník naučný/Architekturní malba|Architekturní malba]]
# [[Ottův slovník naučný/Architeuthis|Architeuthis]]
# [[Ottův slovník naučný/Architrav|Architrav]]
# [[Ottův slovník naučný/Archiv|Archiv]]
# [[Ottův slovník naučný/Archiv bratrský|Archiv bratrský]]
# [[Ottův slovník naučný/Archiv notářský|Archiv notářský]]
# [[Ottův slovník naučný/Archivář|Archivář]]
# [[Ottův slovník naučný/Archivní právo|Archivní právo]]
# [[Ottův slovník naučný/Archivolta|Archivolta]]
# [[Ottův slovník naučný/Archleb|Archleb]]
# [[Ottův slovník naučný/Archlebau|Archlebau]]
# [[Ottův slovník naučný/Archlebov|Archlebov]]
# [[Ottův slovník naučný/Archontové|Archontové]]
# [[Ottův slovník naučný/Archytas|Archytas]]
# [[Ottův slovník naučný/Ari.|Ari.]]
# [[Ottův slovník naučný/Aria cattiva|Aria cattiva]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariadne|Ariadne]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariadné|Ariadné]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariaios|Ariaios]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariana|Ariana]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariáni|Ariáni]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariano|Ariano]]
# [[Ottův slovník naučný/Arias|Arias]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariaspové|Ariaspové]]
# [[Ottův slovník naučný/Aribert|Aribert]]
# [[Ottův slovník naučný/Aribo|Aribo]]
# [[Ottův slovník naučný/Arica|Arica]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariccia|Ariccia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aricescu|Aricescu]]
# [[Ottův slovník naučný/Arici Cesare|Arici Cesare]]
# [[Ottův slovník naučný/Aricia|Aricia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aricia (červi)|Aricia (červi)]]
# [[Ottův slovník naučný/Arie|Arie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariège|Ariège]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariel (měsíc)|Ariel (měsíc)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariel (jméno)|Ariel (jméno)]]
# [[Ottův slovník naučný/Aries|Aries]]
# [[Ottův slovník naučný/Arieta|Arieta]]
# [[Ottův slovník naučný/Arietto|Arietto]]
# [[Ottův slovník naučný/Árif|Árif]]
# [[Ottův slovník naučný/Árífí paša|Árífí paša]]
# [[Ottův slovník naučný/Ari Frodi|Ari Frodi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arifrón|Arifrón]]
# [[Ottův slovník naučný/Arijalúr|Arijalúr]]
# [[Ottův slovník naučný/Arikkod|Arikkod]]
# [[Ottův slovník naučný/Arilje|Arilje]]
# [[Ottův slovník naučný/Arillus|Arillus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arimannus|Arimannus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arimaspové|Arimaspové]]
# [[Ottův slovník naučný/Arimatia|Arimatia]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariminum|Ariminum]]
# [[Ottův slovník naučný/Arinos|Arinos]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariobarzanes|Ariobarzanes]]
# [[Ottův slovník naučný/Arion|Arion]]
# [[Ottův slovník naučný/Arión|Arión]]
# [[Ottův slovník naučný/Arionellus|Arionellus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arionidae|Arionidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Arioso|Arioso]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariosti|Ariosti]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariosto|Ariosto]]
# [[Ottův slovník naučný/Áriové|Áriové]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariovist|Ariovist]]
# [[Ottův slovník naučný/Aripo|Aripo]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariprand|Ariprand]]
# [[Ottův slovník naučný/Arisarum|Arisarum]]
# [[Ottův slovník naučný/Arisbé|Arisbé]]
# [[Ottův slovník naučný/Arista|Arista]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristaea|Aristaea]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristagoras|Aristagoras]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristainetos|Aristainetos]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristaios|Aristaios]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristarch|Aristarch]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristarchos|Aristarchos]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristeas|Aristeas]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristeas a Papias|Aristeas a Papias]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristeidés|Aristeidés]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristenus Alexius|Aristenus Alexius]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristias|Aristias]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristida|Aristida]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristides|Aristides]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristión|Aristión]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristiónova stélé|Aristiónova stélé]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristippos|Aristippos]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristo|Aristo]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristobulia|Aristobulia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristobulos|Aristobulos]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristodémos|Aristodémos]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristofanés|Aristofanés]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristofón|Aristofón]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristogeitón|Aristogeitón]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristogeitón a Hypatodóros|Aristogeitón a Hypatodóros]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristoklés|Aristoklés]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristokrat|Aristokrat]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristokratie|Aristokratie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristolochia|Aristolochia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristolochieae|Aristolochieae]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristomenés|Aristomenés]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariston|Ariston]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariston Zachariáš|Ariston Zachariáš]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristón|Aristón]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristonikos|Aristonikos]]
# [[Ottův slovník naučný/Ariston men hydór|Ariston men hydór]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristotelés|Aristotelés]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristotelia|Aristotelia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristotelova svítilna|Aristotelova svítilna]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristov|Aristov]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristoxenos|Aristoxenos]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristozoe|Aristozoe]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristyllos|Aristyllos]]
# [[Ottův slovník naučný/Aríš (jednotka)|Aríš (jednotka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Aríš|Aríš]]
# [[Ottův slovník naučný/Arithmetická progresse|Arithmetická progresse]]
# [[Ottův slovník naučný/Arithmetická úměra|Arithmetická úměra]]
# [[Ottův slovník naučný/Arithmetický poměr|Arithmetický poměr]]
# [[Ottův slovník naučný/Arithmetický průměr|Arithmetický průměr]]
# [[Ottův slovník naučný/Arithmetický trojúhelník|Arithmetický trojúhelník]]
# [[Ottův slovník naučný/Arithmetika|Arithmetika]]
# [[Ottův slovník naučný/Arithmetika elementární|Arithmetika elementární]]
# [[Ottův slovník naučný/Arithmetika vyšší|Arithmetika vyšší]]
# [[Ottův slovník naučný/Arithmetika národohospodářská|Arithmetika národohospodářská]]
# [[Ottův slovník naučný/Arithmografie|Arithmografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arithmologie|Arithmologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arithmomantie|Arithmomantie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arithmometr|Arithmometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Ari Thorgilsson|Ari Thorgilsson]]
# [[Ottův slovník naučný/Arius (ryby)|Arius (ryby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Arius|Arius]]
# [[Ottův slovník naučný/Arizona|Arizona]]
# [[Ottův slovník naučný/Arjona|Arjona]]
# [[Ottův slovník naučný/Ark.|Ark.]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkáda|Arkáda]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkadia|Arkadia]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkadios|Arkadios]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkadové|Arkadové]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkan|Arkan]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkanista|Arkanista]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkansas|Arkansas]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkansas Post|Arkansas Post]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkas|Arkas]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkatura|Arkatura]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkebusada bílá|Arkebusada bílá]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkebuza|Arkebuza]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkesilaos|Arkesilaos]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkiko|Arkiko]]
# [[Ottův slovník naučný/Arklow|Arklow]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkona|Arkona]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkosa|Arkosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Arko|Arko]]
# [[Ottův slovník naučný/Arktická flora|Arktická flora]]
# [[Ottův slovník naučný/Arktické moře|Arktické moře]]
# [[Ottův slovník naučný/Arktické plavby|Arktické plavby]]
# [[Ottův slovník naučný/Arktický|Arktický]]
# [[Ottův slovník naučný/Arktinos|Arktinos]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkturos|Arkturos]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkusiński|Arkusiński]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkwright Sir Richard|Arkwright Sir Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkýř|Arkýř]]
# [[Ottův slovník naučný/Arlanc|Arlanc]]
# [[Ottův slovník naučný/Arlaud|Arlaud]]
# [[Ottův slovník naučný/Arlberg|Arlberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Arlberská železnice|Arlberská železnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Arlberské vápence|Arlberské vápence]]
# [[Ottův slovník naučný/Arlberský tunnel|Arlberský tunnel]]
# [[Ottův slovník naučný/Arlecchino|Arlecchino]]
# [[Ottův slovník naučný/Arler|Arler]]
# [[Ottův slovník naučný/Arles|Arles]]
# [[Ottův slovník naučný/Arlesheim|Arlesheim]]
# [[Ottův slovník naučný/Arletzgrün|Arletzgrün]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Arlincourt|d’Arlincourt]]
# [[Ottův slovník naučný/Arlon|Arlon]]
# [[Ottův slovník naučný/Arlt|Arlt]]
# [[Ottův slovník naučný/Arma|Arma]]
# [[Ottův slovník naučný/Armáda|Armáda]]
# [[Ottův slovník naučný/Armáda spásy|Armáda spásy]]
# [[Ottův slovník naučný/Armadill|Armadill]]
# [[Ottův slovník naučný/Armadilla|Armadilla]]
# [[Ottův slovník naučný/Armadillidium|Armadillidium]]
# [[Ottův slovník naučný/Armadillo|Armadillo]]
# [[Ottův slovník naučný/Armádní choroby|Armádní choroby]]
# [[Ottův slovník naučný/Armádní pevnost|Armádní pevnost]]
# [[Ottův slovník naučný/Armádní sbor|Armádní sbor]]
# [[Ottův slovník naučný/Armagh|Armagh]]
# [[Ottův slovník naučný/Armagnac|Armagnac]]
# [[Ottův slovník naučný/Armagnac (lihovina)|Armagnac (lihovina)]]
# [[Ottův slovník naučný/Armagnac (rod)|Armagnac (rod)]]
# [[Ottův slovník naučný/Armagnakové|Armagnakové]]
# [[Ottův slovník naučný/Armalisté|Armalisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Armançon|Armançon]]
# [[Ottův slovník naučný/Armand|Armand]]
# [[Ottův slovník naučný/Armand-Dumaresq|Armand-Dumaresq]]
# [[Ottův slovník naučný/Armandi|Armandi]]
# [[Ottův slovník naučný/Armansperg|Armansperg]]
# [[Ottův slovník naučný/Armarium|Armarium]]
# [[Ottův slovník naučný/Armatoli|Armatoli]]
# [[Ottův slovník naučný/Armatura|Armatura]]
# [[Ottův slovník naučný/Armauria|Armauria]]
# [[Ottův slovník naučný/Armengaud|Armengaud]]
# [[Ottův slovník naučný/Armeni|Armeni]]
# [[Ottův slovník naučný/Armeniaca|Armeniaca]]
# [[Ottův slovník naučný/Armenie|Armenie]]
# [[Ottův slovník naučný/Armenierstadt|Armenierstadt]]
# [[Ottův slovník naučný/Armenská církev|Armenská církev]]
# [[Ottův slovník naučný/Armenský jazyk a literatura|Armenský jazyk a literatura]]
# [[Ottův slovník naučný/Armentières|Armentières]]
# [[Ottův slovník naučný/Armeria|Armeria]]
# [[Ottův slovník naučný/Armer Konrad|Armer Konrad]]
# [[Ottův slovník naučný/Armfelt|Armfelt]]
# [[Ottův slovník naučný/Armida|Armida]]
# [[Ottův slovník naučný/Armifer|Armifer]]
# [[Ottův slovník naučný/Armilla|Armilla]]
# [[Ottův slovník naučný/Armillární sféry|Armillární sféry]]
# [[Ottův slovník naučný/Armilustrium|Armilustrium]]
# [[Ottův slovník naučný/Arminiáni|Arminiáni]]
# [[Ottův slovník naučný/Arminius|Arminius]]
# [[Ottův slovník naučný/Armiński|Armiński]]
# [[Ottův slovník naučný/Armitage|Armitage]]
# [[Ottův slovník naučný/Armoracia|Armoracia]]
# [[Ottův slovník naučný/Armoraciae radix|Armoraciae radix]]
# [[Ottův slovník naučný/Armorí|Armorí]]
# [[Ottův slovník naučný/Armoriál|Armoriál]]
# [[Ottův slovník naučný/Armorica|Armorica]]
# [[Ottův slovník naučný/Armstrong|Armstrong]]
# [[Ottův slovník naučný/Armstrongova směs|Armstrongova směs]]
# [[Ottův slovník naučný/Armstrongovo hydraulické zdvihadlo|Armstrongovo hydraulické zdvihadlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Armstrongův ventil|Armstrongův ventil]]
# [[Ottův slovník naučný/Arn.|Arn.]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnaboldi|Arnaboldi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnaldus|Arnaldus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnason|Arnason]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnau|Arnau]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnaud de Villeneuve|Arnaud de Villeneuve]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnaud Jacques Leroy de Saint-|Arnaud Jacques Leroy de Saint-]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnaudonova zeleň|Arnaudonova zeleň]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnauld|Arnauld]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnault|Arnault]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnaut|Arnaut]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnaut Beligrad|Arnaut Beligrad]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnauti|Arnauti]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnaut-kjoj|Arnaut-kjoj]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnautluk|Arnautluk]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnay-le-Duc|Arnay-le-Duc]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnd|Arnd]]
# [[Ottův slovník naučný/Arndt|Arndt]]
# [[Ottův slovník naučný/Arndts|Arndts]]
# [[Ottův slovník naučný/Arne|Arne]]
# [[Ottův slovník naučný/Arneburg|Arneburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnedo|Arnedo]]
# [[Ottův slovník naučný/Arneštovice|Arneštovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Arneth|Arneth]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnetzgrün|Arnetzgrün]]
# [[Ottův slovník naučný/Arngrimur|Arngrimur]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnheim|Arnheim]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnhem|Arnhem]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnhemova země|Arnhemova země]]
# [[Ottův slovník naučný/Arni|Arni]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnica|Arnica]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnim|Arnim]]
# [[Ottův slovník naučný/Arni Magnússon|Arni Magnússon]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnimb|Arnimb]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnitzgrün|Arnitzgrün]]
# [[Ottův slovník naučný/Arno|Arno]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnobius|Arnobius]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnold|Arnold]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnold Brescijský|Arnold Brescijský]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnold Lubecký|Arnold Lubecký]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnold Villanovský|Arnold Villanovský]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnoldi|Arnoldi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnoldisté|Arnoldisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnoldi Villa|Arnoldi Villa]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnoldstein|Arnoldstein]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnolec|Arnolec]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnolfo di Cambio|Arnolfo di Cambio]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnolfsdorf|Arnolfsdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnoltice|Arnoltice]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnoltové|Arnoltové]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnoltovice|Arnoltovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnon|Arnon]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnón|Arnón]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnórr Thordarson|Arnórr Thordarson]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnoseris|Arnoseris]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnošt|Arnošt]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnoštov|Arnoštov]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnoštovice|Arnoštovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnoštovský domácí řád|Arnoštovský domácí řád]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnott|Arnott]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnotto|Arnotto]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnpeck|Arnpeck]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnsberg|Arnsberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnsdorf|Arnsdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnstadt|Arnstadt]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnstein|Arnstein]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnstorf|Arnstorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnswalde|Arnswalde]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnulf|Arnulf]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnulfi|Arnulfi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnultovice|Arnultovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnus|Arnus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aroideae|Aroideae]]
# [[Ottův slovník naučný/Árokszállás|Árokszállás]]
# [[Ottův slovník naučný/Arólas|Arólas]]
# [[Ottův slovník naučný/Arolsen|Arolsen]]
# [[Ottův slovník naučný/Aróma|Aróma]]
# [[Ottův slovník naučný/Arómatická theorie|Arómatická theorie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arómatické sloučeniny|Arómatické sloučeniny]]
# [[Ottův slovník naučný/Arómatické vody|Arómatické vody]]
# [[Ottův slovník naučný/Aromia|Aromia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aron|Aron]]
# [[Ottův slovník naučný/Arona|Arona]]
# [[Ottův slovník naučný/Aronhold|Aronhold]]
# [[Ottův slovník naučný/Aronicum|Aronicum]]
# [[Ottův slovník naučný/Aronovité|Aronovité]]
# [[Ottův slovník naučný/Aronu|Aronu]]
# [[Ottův slovník naučný/Aroostook|Aroostook]]
# [[Ottův slovník naučný/Aroostook hrabství|Aroostook hrabství]]
# [[Ottův slovník naučný/Arovakové|Arovakové]]
# [[Ottův slovník naučný/Arpačaj|Arpačaj]]
# [[Ottův slovník naučný/Arpad|Arpad]]
# [[Ottův slovník naučný/Arpád|Arpád]]
# [[Ottův slovník naučný/Arpalyk|Arpalyk]]
# [[Ottův slovník naučný/Arpeggio|Arpeggio]]
# [[Ottův slovník naučný/Arpeggione|Arpeggione]]
# [[Ottův slovník naučný/Arpephorus|Arpephorus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arpi|Arpi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arpichord|Arpichord]]
# [[Ottův slovník naučný/Arpín|Arpín]]
# [[Ottův slovník naučný/Arpino|Arpino]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Arpino|d’Arpino]]
# [[Ottův slovník naučný/Arqua|Arqua]]
# [[Ottův slovník naučný/Arquerit|Arquerit]]
# [[Ottův slovník naučný/Arques|Arques]]
# [[Ottův slovník naučný/Arra|Arra]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrabona|Arrabona]]
# [[Ottův slovník naučný/Arracacia|Arracacia]]
# [[Ottův slovník naučný/Arracacha|Arracacha]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrak|Arrak]]
# [[Ottův slovník naučný/Arran|Arran]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrangement|Arrangement]]
# [[Ottův slovník naučný/Arranger|Arranger]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrapačové|Arrapačové]]
# [[Ottův slovník naučný/Arras|Arras]]
# [[Ottův slovník naučný/z Arrasu|z Arrasu]]
# [[Ottův slovník naučný/Arratel|Arratel]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrebo|Arrebo]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrecife|Arrecife]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrecifes|Arrecifes]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrectores pili|Arrectores pili]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrée|Arrée]]
# [[Ottův slovník naučný/Arresko-Sö|Arresko-Sö]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrest|Arrest]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrestatio|Arrestatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrestationis literae|Arrestationis literae]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrest of judgement|Arrest of judgement]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Arrest|d’Arrest]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrestant|Arrestant]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrestprozess|Arrestprozess]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrêt|Arrêt]]
# [[Ottův slovník naučný/Arretační klausule|Arretační klausule]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrêté|Arrêté]]
# [[Ottův slovník naučný/Arretisté|Arretisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Arretium|Arretium]]
# [[Ottův slovník naučný/Arretovati|Arretovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrha|Arrha]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrhéforia|Arrhéforia]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrhéfory|Arrhéfory]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrhenatherum|Arrhenatherum]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrhenia|Arrhenia]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrhenius|Arrhenius]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrhidaios|Arrhidaios]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrhythmia|Arrhythmia]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrhythmie|Arrhythmie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arria|Arria]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrianos|Arrianos]]
# [[Ottův slovník naučný/Arriaza|Arriaza]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrière|Arrière]]
# [[Ottův slovník naučný/Arriero|Arriero]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrighi|Arrighi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrimage|Arrimage]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrius|Arrius]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrivabene|Arrivabene]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrö|Arrö]]
# [[Ottův slovník naučný/Arroba|Arroba]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrogace|Arrogace]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrogance|Arrogance]]
# [[Ottův slovník naučný/de Arrom|de Arrom]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrondissement|Arrondissement]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrondovati|Arrondovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrosse|Arrosse]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrosement|Arrosement]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrosio|Arrosio]]
# [[Ottův slovník naučný/Arroux|Arroux]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrow-root|Arrow-root]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrowsmith|Arrowsmith]]
# [[Ottův slovník naučný/Arruntius|Arruntius]]
# [[Ottův slovník naučný/A. R. S.|A. R. S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ars|Ars]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsa|Arsa]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsakés|Arsakés]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsén|Arsén]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsenal|Arsenal]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsénidy|Arsénidy]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsenij|Arsenij]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsenik|Arsenik]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsenillo|Arsenillo]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsénit|Arsénit]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsenius|Arsenius]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsenjev|Arsenjev]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsenjevi|Arsenjevi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsénolith|Arsénolith]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsénopyrit|Arsénopyrit]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsénové krmení|Arsénové krmení]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsénové kysličníky|Arsénové kysličníky]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsénové sirníky|Arsénové sirníky]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsénové sklo|Arsénové sklo]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsénové sloučeniny organické|Arsénové sloučeniny organické]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsénovodík|Arsénovodík]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsénový chlorid|Arsénový chlorid]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsénový květ|Arsénový květ]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsénový kyz|Arsénový kyz]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsénový rubín|Arsénový rubín]]
# [[Ottův slovník naučný/Arses|Arses]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsia|Arsia]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsiétové|Arsiétové]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsinoé (města)|Arsinoé (města)]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsinoé (královny)|Arsinoé (královny)]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsis|Arsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsk|Arsk]]
# [[Ottův slovník naučný/Ars longa, vita brevis|Ars longa, vita brevis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arš|Arš]]
# [[Ottův slovník naučný/Aršin|Aršin]]
# [[Ottův slovník naučný/Aršinskij|Aršinskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Art.|Art.]]
# [[Ottův slovník naučný/Art|Art]]
# [[Ottův slovník naučný/Arta|Arta]]
# [[Ottův slovník naučný/Artaba|Artaba]]
# [[Ottův slovník naučný/Artabanos|Artabanos]]
# [[Ottův slovník naučný/Artabazos|Artabazos]]
# [[Ottův slovník naučný/Artafernés|Artafernés]]
# [[Ottův slovník naučný/Artachšathra|Artachšathra]]
# [[Ottův slovník naučný/Artaké|Artaké]]
# [[Ottův slovník naučný/Artan|Artan]]
# [[Ottův slovník naučný/Artanema|Artanema]]
# [[Ottův slovník naučný/Artanes|Artanes]]
# [[Ottův slovník naučný/Artanthe|Artanthe]]
# [[Ottův slovník naučný/Artaria|Artaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Artavasdes|Artavasdes]]
# [[Ottův slovník naučný/Artaxata|Artaxata]]
# [[Ottův slovník naučný/Artaxerxés|Artaxerxés]]
# [[Ottův slovník naučný/Artaxias|Artaxias]]
# [[Ottův slovník naučný/Arteaga|Arteaga]]
# [[Ottův slovník naučný/Arte della cosa|Arte della cosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Artedi|Artedi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arteijo|Arteijo]]
# [[Ottův slovník naučný/Artele|Artele]]
# [[Ottův slovník naučný/Artemia|Artemia]]
# [[Ottův slovník naučný/Artemidoro|Artemidoro]]
# [[Ottův slovník naučný/Artemidóros|Artemidóros]]
# [[Ottův slovník naučný/Artemis (mlži)|Artemis (mlži)]]
# [[Ottův slovník naučný/Artemis (planetoida)|Artemis (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Artemis (mytologie)|Artemis (mytologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Artemisia|Artemisia]]
# [[Ottův slovník naučný/Artemisia (osoby)|Artemisia (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Artemision|Artemision]]
# [[Ottův slovník naučný/Artemisius|Artemisius]]
# [[Ottův slovník naučný/Artěmjev|Artěmjev]]
# [[Ottův slovník naučný/Artémon|Artémon]]
# [[Ottův slovník naučný/Artemovskij-Hułak|Artemovskij-Hułak]]
# [[Ottův slovník naučný/Artenay|Artenay]]
# [[Ottův slovník naučný/Arte peritus|Arte peritus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arteria|Arteria]]
# [[Ottův slovník naučný/Arteriektase|Arteriektase]]
# [[Ottův slovník naučný/Arteriitis|Arteriitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arteriogram|Arteriogram]]
# [[Ottův slovník naučný/Arteriola|Arteriola]]
# [[Ottův slovník naučný/Arteriorhexis|Arteriorhexis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arteriosklerosa|Arteriosklerosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Arteriostenosa|Arteriostenosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Arteriotomie|Arteriotomie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arteriotrepsie|Arteriotrepsie]]
# [[Ottův slovník naučný/Artern|Artern]]
# [[Ottův slovník naučný/Artéská studně|Artéská studně]]
# [[Ottův slovník naučný/Artes liberales|Artes liberales]]
# [[Ottův slovník naučný/Artevelde|Artevelde]]
# [[Ottův slovník naučný/Arth|Arth]]
# [[Ottův slovník naučný/von Arthaber|von Arthaber]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Arthois|d’Arthois]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthr-|Arthr-]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthralgie|Arthralgie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrektomie|Arthrektomie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthritis|Arthritis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthritolith|Arthritolith]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrobakterie|Arthrobakterie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrodésis|Arthrodésis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrodia|Arthrodia]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrodynie|Arthrodynie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrogastra|Arthrogastra]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrogryposis|Arthrogryposis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrokaké|Arthrokaké]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrokleisis|Arthrokleisis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrolith|Arthrolith]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrologie|Arthrologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrolycosidae|Arthrolycosidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthroneuralgie|Arthroneuralgie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthropathia|Arthropathia]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrophycus|Arthrophycus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthropitys|Arthropitys]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthropoda|Arthropoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthropyosis|Arthropyosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrospory|Arthrospory]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrostraca|Arthrostraca]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrotaxis|Arthrotaxis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrotomie|Arthrotomie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthroxerosis|Arthroxerosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthur|Arthur]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthur Chester Allan|Arthur Chester Allan]]
# [[Ottův slovník naučný/Articulata|Articulata]]
# [[Ottův slovník naučný/Articulatio|Articulatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Articuli comitiorum|Articuli comitiorum]]
# [[Ottův slovník naučný/Articuli Henriciani|Articuli Henriciani]]
# [[Ottův slovník naučný/Articuli probatorii|Articuli probatorii]]
# [[Ottův slovník naučný/Articuli reprobati|Articuli reprobati]]
# [[Ottův slovník naučný/Articuli Smalcaldici|Articuli Smalcaldici]]
# [[Ottův slovník naučný/Articulus|Articulus]]
# [[Ottův slovník naučný/Articulus mortis|Articulus mortis]]
# [[Ottův slovník naučný/Artikulace|Artikulace]]
# [[Ottův slovník naučný/Artikule|Artikule]]
# [[Ottův slovník naučný/Artikule cechovní|Artikule cechovní]]
# [[Ottův slovník naučný/Artikule hejtmanské|Artikule hejtmanské]]
# [[Ottův slovník naučný/Artikule maršálkovské|Artikule maršálkovské]]
# [[Ottův slovník naučný/Artikule městské|Artikule městské]]
# [[Ottův slovník naučný/Artikule muráňské|Artikule muráňské]]
# [[Ottův slovník naučný/Artikule obecné|Artikule obecné]]
# [[Ottův slovník naučný/Artikule pražské|Artikule pražské]]
# [[Ottův slovník naučný/Artikule selské|Artikule selské]]
# [[Ottův slovník naučný/Artikule sněmovní|Artikule sněmovní]]
# [[Ottův slovník naučný/Artikule vojenské|Artikule vojenské]]
# [[Ottův slovník naučný/Artikulovaný výslech|Artikulovaný výslech]]
# [[Ottův slovník naučný/Artillerie|Artillerie]]
# [[Ottův slovník naučný/Artiodactyla|Artiodactyla]]
# [[Ottův slovník naučný/Artista|Artista]]
# [[Ottův slovník naučný/Artistický|Artistický]]
# [[Ottův slovník naučný/Artium liberalium magister|Artium liberalium magister]]
# [[Ottův slovník naučný/Artocarpeae|Artocarpeae]]
# [[Ottův slovník naučný/Artocarpus|Artocarpus]]
# [[Ottův slovník naučný/Artois|Artois]]
# [[Ottův slovník naučný/Artois Jacques|Artois Jacques]]
# [[Ottův slovník naučný/Artolatrie|Artolatrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Artolec|Artolec]]
# [[Ottův slovník naučný/Artomius|Artomius]]
# [[Ottův slovník naučný/Artopoeus|Artopoeus]]
# [[Ottův slovník naučný/Artot|Artot]]
# [[Ottův slovník naučný/Artotyrité|Artotyrité]]
# [[Ottův slovník naučný/Artsruni|Artsruni]]
# [[Ottův slovník naučný/Artusi|Artusi]]
# [[Ottův slovník naučný/Artuš|Artuš]]
# [[Ottův slovník naučný/Artvin|Artvin]]
# [[Ottův slovník naučný/Artyčok|Artyčok]]
# [[Ottův slovník naučný/Artz|Artz]]
# [[Ottův slovník naučný/Artzes|Artzes]]
# [[Ottův slovník naučný/Aru|Aru]]
# [[Ottův slovník naučný/Aruba|Aruba]]
# [[Ottův slovník naučný/Arulenus Rusticus|Arulenus Rusticus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arultovice|Arultovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Arum|Arum]]
# [[Ottův slovník naučný/Aruncus|Aruncus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arundel (město)|Arundel (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Arundel (osoby)|Arundel (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Arundhatí|Arundhatí]]
# [[Ottův slovník naučný/Arundinaceae|Arundinaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Arundinaria|Arundinaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Arundo|Arundo]]
# [[Ottův slovník naučný/Aruns|Aruns]]
# [[Ottův slovník naučný/Aruppakotai|Aruppakotai]]
# [[Ottův slovník naučný/Arura|Arura]]
# [[Ottův slovník naučný/Arusianus Messus|Arusianus Messus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aruvimi|Aruvimi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arva|Arva]]
# [[Ottův slovník naučný/Arvalští bratři|Arvalští bratři]]
# [[Ottův slovník naučný/Arvan|Arvan]]
# [[Ottův slovník naučný/Arvay|Arvay]]
# [[Ottův slovník naučný/Arve|Arve]]
# [[Ottův slovník naučný/Arverni|Arverni]]
# [[Ottův slovník naučný/Arvers|Arvers]]
# [[Ottův slovník naučný/Arví|Arví]]
# [[Ottův slovník naučný/Arvicola|Arvicola]]
# [[Ottův slovník naučný/Arvicolidae|Arvicolidae]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Arvieux|d’Arvieux]]
# [[Ottův slovník naučný/Arwidson|Arwidson]]
# [[Ottův slovník naučný/Ary|Ary]]
# [[Ottův slovník naučný/Aryabhatta|Aryabhatta]]
# [[Ottův slovník naučný/Aryballos|Aryballos]]
# [[Ottův slovník naučný/Aryepiglotticus|Aryepiglotticus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arytaenoideus|Arytaenoideus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arz|Arz]]
# [[Ottův slovník naučný/Arzachel|Arzachel]]
# [[Ottův slovník naučný/Arzamas (město)|Arzamas (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Arzamas (družstvo)|Arzamas (družstvo)]]
# [[Ottův slovník naučný/Arzberg|Arzberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Arzev|Arzev]]
# [[Ottův slovník naučný/Arzignano|Arzignano]]
# [[Ottův slovník naučný/As (arsén)|As (arsén)]]
# [[Ottův slovník naučný/As (jednotka)|As (jednotka)]]
# [[Ottův slovník naučný/As (hudbaú|As (hudbaú]]
# [[Ottův slovník naučný/Ås|Ås]]
# [[Ottův slovník naučný/Asa|Asa]]
# [[Ottův slovník naučný/Ásá|Ásá]]
# [[Ottův slovník naučný/Asa dulcis|Asa dulcis]]
# [[Ottův slovník naučný/Asa foetida|Asa foetida]]
# [[Ottův slovník naučný/Asábský záliv|Asábský záliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Asadí|Asadí]]
# [[Ottův slovník naučný/Ásaf|Ásaf]]
# [[Ottův slovník naučný/Asafie|Asafie]]
# [[Ottův slovník naučný/Asafram|Asafram]]
# [[Ottův slovník naučný/Asachi|Asachi]]
# [[Ottův slovník naučný/Asaiové|Asaiové]]
# [[Ottův slovník naučný/Asákir|Ibn Asákir]]
# [[Ottův slovník naučný/Asalské jezero|Asalské jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Asam|Asam]]
# [[Ottův slovník naučný/Asama-jama|Asama-jama]]
# [[Ottův slovník naučný/Asandros|Asandros]]
# [[Ottův slovník naučný/Asang|Asang]]
# [[Ottův slovník naučný/Asant|Asant]]
# [[Ottův slovník naučný/Asaphus|Asaphus]]
# [[Ottův slovník naučný/Åsar|Åsar]]
# [[Ottův slovník naučný/Ásár|Ásár]]
# [[Ottův slovník naučný/Asarhaddon|Asarhaddon]]
# [[Ottův slovník naučný/Asarum europaeum|Asarum europaeum]]
# [[Ottův slovník naučný/Asas|Asas]]
# [[Ottův slovník naučný/Asaul|Asaul]]
# [[Ottův slovník naučný/Asberg|Asberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Asbest|Asbest]]
# [[Ottův slovník naučný/Asbestové ucpávky|Asbestové ucpávky]]
# [[Ottův slovník naučný/Asbjörnsen|Asbjörnsen]]
# [[Ottův slovník naučný/Asbóth|Asbóth]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascalabotae|Ascalabotae]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascalsphus|Ascalsphus]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascaltis|Ascaltis]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascan|Ascan]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascanius|Ascanius]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascanius lacus|Ascanius lacus]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascaris|Ascaris]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascelin|Ascelin]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascendent|Ascendent]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascensio|Ascensio]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascension|Ascension]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascetta|Ascetta]]
# [[Ottův slovník naučný/Asciano|Asciano]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascidiacea|Ascidiacea]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascidicola|Ascidicola]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascidie|Ascidie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascii|Ascii]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascilla|Ascilla]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascites|Ascites]]
# [[Ottův slovník naučný/Asclepiadeae|Asclepiadeae]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascelepias|Ascelepias]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascoboleae|Ascoboleae]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascoceras|Ascoceras]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascoli|Ascoli]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascoli Graziadio Isaia|Ascoli Graziadio Isaia]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascomycety|Ascomycety]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascones|Ascones]]
# [[Ottův slovník naučný/Asconius|Asconius]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascortis|Ascortis]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascospory|Ascospory]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascot Heath|Ascot Heath]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascriptitius|Ascriptitius]]
# [[Ottův slovník naučný/Asculmis|Asculmis]]
# [[Ottův slovník naučný/Asculum|Asculum]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascus|Ascus]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascyssa|Ascyssa]]
# [[Ottův slovník naučný/As-dur|As-dur]]
# [[Ottův slovník naučný/Asdžerové|Asdžerové]]
# [[Ottův slovník naučný/Asebeia|Asebeia]]
# [[Ottův slovník naučný/Asega|Asega]]
# [[Ottův slovník naučný/Aseita|Aseita]]
# [[Ottův slovník naučný/Aselli|Aselli]]
# [[Ottův slovník naučný/Asellio|Asellio]]
# [[Ottův slovník naučný/Asellus|Asellus]]
# [[Ottův slovník naučný/Asémie|Asémie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aseneth|Aseneth]]
# [[Ottův slovník naučný/Asěnovci|Asěnovci]]
# [[Ottův slovník naučný/Aseptický|Aseptický]]
# [[Ottův slovník naučný/Aseptin|Aseptin]]
# [[Ottův slovník naučný/Aseptol|Aseptol]]
# [[Ottův slovník naučný/Aser|Aser]]
# [[Ottův slovník naučný/Aseria|Aseria]]
# [[Ottův slovník naučný/Asetinci|Asetinci]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfalt|Asfalt]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfaltová isolace|Asfaltová isolace]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfaltová lepenice|Asfaltová lepenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfaltová plsť|Asfaltová plsť]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfaltová silnice|Asfaltová silnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfaltová střecha|Asfaltová střecha]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfaltové dlažice|Asfaltové dlažice]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfaltové kluziště|Asfaltové kluziště]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfaltové moře|Asfaltové moře]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfaltové podklady kolejní|Asfaltové podklady kolejní]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfaltové roury|Asfaltové roury]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfaltový béton|Asfaltový béton]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfaltový chodník|Asfaltový chodník]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfaltový lak|Asfaltový lak]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfaltový mastik|Asfaltový mastik]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Asfeld|d’Asfeld]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfendármez|Asfendármez]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfodélová louka|Asfodélová louka]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfyxie|Asfyxie]]
# [[Ottův slovník naučný/Asgard|Asgard]]
# [[Ottův slovník naučný/Ashburton|Ashburton]]
# [[Ottův slovník naučný/Ashburton (lord)|Ashburton (lord)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ashby-de-la-Zouch|Ashby-de-la-Zouch]]
# [[Ottův slovník naučný/Ashe|Ashe]]
# [[Ottův slovník naučný/Asher|Asher]]
# [[Ottův slovník naučný/Asheville|Asheville]]
# [[Ottův slovník naučný/Ashford|Ashford]]
# [[Ottův slovník naučný/Ashland|Ashland]]
# [[Ottův slovník naučný/Ashley|Ashley]]
# [[Ottův slovník naučný/Ashley (osoby)|Ashley (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ashmole|Ashmole]]
# [[Ottův slovník naučný/Ashtabula|Ashtabula]]
# [[Ottův slovník naučný/Ashton-in-Makerfield|Ashton-in-Makerfield]]
# [[Ottův slovník naučný/Ashton-under-Lyne|Ashton-under-Lyne]]
# [[Ottův slovník naučný/Asch|Asch]]
# [[Ottův slovník naučný/Aschábád|Aschábád]]
# [[Ottův slovník naučný/Aschaffenburg|Aschaffenburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascham|Ascham]]
# [[Ottův slovník naučný/Aschbach|Aschbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Aschbach Josef|Aschbach Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Aschehoug|Aschehoug]]
# [[Ottův slovník naučný/Aschendorf|Aschendorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascher|Ascher]]
# [[Ottův slovník naučný/Aschera|Aschera]]
# [[Ottův slovník naučný/Aschergraben|Aschergraben]]
# [[Ottův slovník naučný/Aschersleben|Aschersleben]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascherson|Ascherson]]
# [[Ottův slovník naučný/Aschistodaktylie|Aschistodaktylie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aschmeritz|Aschmeritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Ascholius|Ascholius]]
# [[Ottův slovník naučný/Ásí|Ásí]]
# [[Ottův slovník naučný/Asia (planetoida)|Asia (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Asia (mytologie)|Asia (mytologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Asia propria|Asia propria]]
# [[Ottův slovník naučný/Asiago|Asiago]]
# [[Ottův slovník naučný/Asialia|Asialia]]
# [[Ottův slovník naučný/Asianové neb Asiové|Asianové neb Asiové]]
# [[Ottův slovník naučný/Asiarchové|Asiarchové]]
# [[Ottův slovník naučný/Asiaticus|Asiaticus]]
# [[Ottův slovník naučný/Asie|Asie]]
# [[Ottův slovník naučný/Asijské společnosti|Asijské společnosti]]
# [[Ottův slovník naučný/Asijští bratří|Asijští bratří]]
# [[Ottův slovník naučný/Asilidae|Asilidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Asilo del Rosario|Asilo del Rosario]]
# [[Ottův slovník naučný/Asilus|Asilus]]
# [[Ottův slovník naučný/Asimina|Asimina]]
# [[Ottův slovník naučný/Asinara|Asinara]]
# [[Ottův slovník naučný/Asinaros|Asinaros]]
# [[Ottův slovník naučný/Asiné|Asiné]]
# [[Ottův slovník naučný/Asinius|Asinius]]
# [[Ottův slovník naučný/Asinus|Asinus]]
# [[Ottův slovník naučný/Asioli|Asioli]]
# [[Ottův slovník naučný/Asiongaber|Asiongaber]]
# [[Ottův slovník naučný/Asiphoniata|Asiphoniata]]
# [[Ottův slovník naučný/Asír|Asír]]
# [[Ottův slovník naučný/Ibn-ul-Asír|Ibn-ul-Asír]]
# [[Ottův slovník naučný/Asirgarh|Asirgarh]]
# [[Ottův slovník naučný/Asitia|Asitia]]
# [[Ottův slovník naučný/Asiván|Asiván]]
# [[Ottův slovník naučný/Aska|Aska]]
# [[Ottův slovník naučný/Askalón|Askalón]]
# [[Ottův slovník naučný/Askalónská cibule|Askalónská cibule]]
# [[Ottův slovník naučný/Askanien|Askanien]]
# [[Ottův slovník naučný/Askanios|Askanios]]
# [[Ottův slovník naučný/Askanský rod|Askanský rod]]
# [[Ottův slovník naučný/Askelie|Askelie]]
# [[Ottův slovník naučný/Askelöf|Askelöf]]
# [[Ottův slovník naučný/Askersund|Askersund]]
# [[Ottův slovník naučný/Askése|Askése]]
# [[Ottův slovník naučný/Askété|Askété]]
# [[Ottův slovník naučný/Askétérium|Askétérium]]
# [[Ottův slovník naučný/Askétika|Askétika]]
# [[Ottův slovník naučný/Askevold|Askevold]]
# [[Ottův slovník naučný/Askiburgion|Askiburgion]]
# [[Ottův slovník naučný/Asklepiadejské strofy|Asklepiadejské strofy]]
# [[Ottův slovník naučný/Asklépiadés|Asklépiadés]]
# [[Ottův slovník naučný/Asklépieia|Asklépieia]]
# [[Ottův slovník naučný/Asklépieion|Asklépieion]]
# [[Ottův slovník naučný/Asklépiodóros|Asklépiodóros]]
# [[Ottův slovník naučný/Asklépiodotos|Asklépiodotos]]
# [[Ottův slovník naučný/Asklépios|Asklépios]]
# [[Ottův slovník naučný/Asklépiovci|Asklépiovci]]
# [[Ottův slovník naučný/Asklépiova hůl|Asklépiova hůl]]
# [[Ottův slovník naučný/Askö|Askö]]
# [[Ottův slovník naučný/Askokokkus|Askokokkus]]
# [[Ottův slovník naučný/Askold a Dir|Askold a Dir]]
# [[Ottův slovník naučný/Askólia|Askólia]]
# [[Ottův slovník naučný/Askra|Askra a Embla]]
# [[Ottův slovník naučný/Aslamka|Aslamka]]
# [[Ottův slovník naučný/al-Asma’í|al-Asma’í]]
# [[Ottův slovník naučný/Asmizáde|Asmizáde]]
# [[Ottův slovník naučný/Asmodéus|Asmodéus]]
# [[Ottův slovník naučný/As-moll|As-moll]]
# [[Ottův slovník naučný/Asnières|Asnières]]
# [[Ottův slovník naučný/Aśnikowski|Aśnikowski]]
# [[Ottův slovník naučný/Asnyk|Asnyk]]
# [[Ottův slovník naučný/Asoka|Asoka]]
# [[Ottův slovník naučný/Asóka|Asóka]]
# [[Ottův slovník naučný/Asola|Asola]]
# [[Ottův slovník naučný/Asolo|Asolo]]
# [[Ottův slovník naučný/Asómatický|Asómatický]]
# [[Ottův slovník naučný/Asopia|Asopia]]
# [[Ottův slovník naučný/Asópos|Asópos]]
# [[Ottův slovník naučný/Asové|Asové]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspalathus|Aspalathus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspalatus|Aspalatus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspang|Aspang]]
# [[Ottův slovník naučný/Asparageae|Asparageae]]
# [[Ottův slovník naučný/Asparagin|Asparagin]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspagová kyselina|Aspagová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Asparagus|Asparagus]]
# [[Ottův slovník naučný/Asparuch|Asparuch]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspasia|Aspasia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspasios|Aspasios]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspe|Aspe]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspekty|Aspekty]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspelenie|Aspelenie]]
# [[Ottův slovník naučný/z Aspeltu|z Aspeltu]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspendorf|Aspendorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspendos|Aspendos]]
# [[Ottův slovník naučný/Asper|Asper]]
# [[Ottův slovník naučný/Asper (osoby)|Asper (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Asperg|Asperg]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspergen Jiří Kasten|Aspergen Jiří Kasten]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspergillum|Aspergillum]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspergillum (mlži)|Aspergillum (mlži)]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspergillus|Aspergillus]]
# [[Ottův slovník naučný/Asperifoliaceae|Asperifoliaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspermie|Aspermie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspern|Aspern]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspersio|Aspersio]]
# [[Ottův slovník naučný/Asperugo|Asperugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Asperula|Asperula]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspetti|Aspetti]]
# [[Ottův slovník naučný/Asphalte comprimé|Asphalte comprimé]]
# [[Ottův slovník naučný/Asphalte coulé|Asphalte coulé]]
# [[Ottův slovník naučný/Asphodelus|Asphodelus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspidiotus|Aspidiotus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspidisca|Aspidisca]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspidistra|Aspidistra]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspidium|Aspidium]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspidobranchiata|Aspidobranchiata]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspidoceras|Aspidoceras]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspidochirota|Aspidochirota]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspidorhynchus|Aspidorhynchus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspidosperma|Aspidosperma]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspik|Aspik]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspinwal|Aspinwal]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspirace|Aspirace]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspirant|Aspirant]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspiratae|Aspiratae]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspirátor|Aspirátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspirovati|Aspirovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspis|Aspis]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspius|Aspius]]
# [[Ottův slovník naučný/Asplenium|Asplenium]]
# [[Ottův slovník naučný/Asporina|Asporina]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspra-Spitia|Aspra-Spitia]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Aspre|d’Aspre]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspredo|Aspredo]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspremont-Linden|Aspremont-Linden]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspro|Aspro]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspromonte|Aspromonte]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspropotamo|Aspropotamo]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspry|Aspry]]
# [[Ottův slovník naučný/Asr|Asr]]
# [[Ottův slovník naučný/A. SS.|A. SS.]]
# [[Ottův slovník naučný/Assáb|Assáb]]
# [[Ottův slovník naučný/Assa foetida|Assa foetida]]
# [[Ottův slovník naučný/Assagáj|Assagáj]]
# [[Ottův slovník naučný/Assái|Assái]]
# [[Ottův slovník naučný/Assai|Assai]]
# [[Ottův slovník naučný/Assalini|Assalini]]
# [[Ottův slovník naučný/Assam|Assam]]
# [[Ottův slovník naučný/Assamština|Assamština]]
# [[Ottův slovník naučný/Assanace měst|Assanace měst]]
# [[Ottův slovník naučný/Assapan|Assapan]]
# [[Ottův slovník naučný/Assarotti|Assarotti]]
# [[Ottův slovník naučný/Assassin|Assassin]]
# [[Ottův slovník naučný/Assassini|Assassini]]
# [[Ottův slovník naučný/Assaut|Assaut]]
# [[Ottův slovník naučný/Assavula|Assavula]]
# [[Ottův slovník naučný/Asse|Asse]]
# [[Ottův slovník naučný/von der Asseburg|von der Asseburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Assekurace|Assekurace]]
# [[Ottův slovník naučný/Assekurační smlouva|Assekurační smlouva]]
# [[Ottův slovník naučný/Asseline|Asseline]]
# [[Ottův slovník naučný/Asselineau|Asselineau]]
# [[Ottův slovník naučný/Asselyn|Asselyn]]
# [[Ottův slovník naučný/Assemani|Assemani]]
# [[Ottův slovník naučný/Assemblée|Assemblée]]
# [[Ottův slovník naučný/Assembly|Assembly]]
# [[Ottův slovník naučný/Assembly of divines|Assembly of divines]]
# [[Ottův slovník naučný/Assen|Assen]]
# [[Ottův slovník naučný/van Assen|van Assen]]
# [[Ottův slovník naučný/Assenede|Assenede]]
# [[Ottův slovník naučný/Asseneth|Asseneth]]
# [[Ottův slovník naučný/Assens|Assens]]
# [[Ottův slovník naučný/Assent|Assent]]
# [[Ottův slovník naučný/Asser|Asser]]
# [[Ottův slovník naučný/Asserovati|Asserovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Assertio|Assertio]]
# [[Ottův slovník naučný/Assertor|Assertor]]
# [[Ottův slovník naučný/Assertorická přisaha|Assertorická přisaha]]
# [[Ottův slovník naučný/Assertorický|Assertorický]]
# [[Ottův slovník naučný/Assessor|Assessor]]
# [[Ottův slovník naučný/Assessorský soud|Assessorský soud]]
# [[Ottův slovník naučný/Assche|Assche]]
# [[Ottův slovník naučný/Assi|Assi]]
# [[Ottův slovník naučný/Assia|Assia]]
# [[Ottův slovník naučný/Assibilace|Assibilace]]
# [[Ottův slovník naučný/Assiento|Assiento]]
# [[Ottův slovník naučný/Assignace|Assignace]]
# [[Ottův slovník naučný/Assignant|Assignant]]
# [[Ottův slovník naučný/Assignatio liberti|Assignatio liberti]]
# [[Ottův slovník naučný/Assignáty|Assignáty]]
# [[Ottův slovník naučný/Assijút|Assijút]]
# [[Ottův slovník naučný/Assimilace|Assimilace]]
# [[Ottův slovník naučný/Assingová Rosa Maria|Assingová Rosa Maria]]
# [[Ottův slovník naučný/Assingová Ludmila|Assingová Ludmila]]
# [[Ottův slovník naučný/Assiniboia|Assiniboia]]
# [[Ottův slovník naučný/Asiniboine|Asiniboine]]
# [[Ottův slovník naučný/Assisi|Assisi]]
# [[Ottův slovník naučný/Assistance publique|Assistance publique]]
# [[Ottův slovník naučný/Assistence|Assistence]]
# [[Ottův slovník naučný/Assistent|Assistent]]
# [[Ottův slovník naučný/Assisterium|Assisterium]]
# [[Ottův slovník naučný/Assistovati|Assistovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Assisy|Assisy]]
# [[Ottův slovník naučný/Assmann|Assmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Assmannshausen|Assmannshausen]]
# [[Ottův slovník naučný/Assmayer|Assmayer]]
# [[Ottův slovník naučný/Assmeritz|Assmeritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Associace|Associace]]
# [[Ottův slovník naučný/Associační dráhy|Associační dráhy]]
# [[Ottův slovník naučný/Association pour la liberté des échanges|Association pour la liberté des échanges]]
# [[Ottův slovník naučný/Associé|Associé]]
# [[Ottův slovník naučný/Assolement|Assolement]]
# [[Ottův slovník naučný/Assollant|Assollant]]
# [[Ottův slovník naučný/Assonance|Assonance]]
# [[Ottův slovník naučný/Assopios|Assopios]]
# [[Ottův slovník naučný/Assortiment|Assortiment]]
# [[Ottův slovník naučný/Assos|Assos]]
# [[Ottův slovník naučný/Assteas|Assteas]]
# [[Ottův slovník naučný/Assuay|Assuay]]
# [[Ottův slovník naučný/Assumovati|Assumovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Assumptio|Assumptio]]
# [[Ottův slovník naučný/Assúr|Assúr]]
# [[Ottův slovník naučný/Assurance|Assurance]]
# [[Ottův slovník naučný/Assurbanipal|Assurbanipal]]
# [[Ottův slovník naučný/Assur-itil-iláni-ukíní|Assur-itil-iláni-ukíní]]
# [[Ottův slovník naučný/Assurnazirpal|Assurnazirpal]]
# [[Ottův slovník naučný/Assynt|Assynt]]
# [[Ottův slovník naučný/Assyria|Assyria]]
# [[Ottův slovník naučný/Assyrská chronologie|Assyrská chronologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Assyrské starožitnosti|Assyrské starožitnosti]]
# [[Ottův slovník naučný/Ást|Ást]]
# [[Ottův slovník naučný/Astaboras|Astaboras]]
# [[Ottův slovník naučný/Astacus|Astacus]]
# [[Ottův slovník naučný/Astakos|Astakos]]
# [[Ottův slovník naučný/Asta Pompeia|Asta Pompeia]]
# [[Ottův slovník naučný/Astarta|Astarta]]
# [[Ottův slovník naučný/Astarte|Astarte]]
# [[Ottův slovník naučný/Astasia|Astasia]]
# [[Ottův slovník naučný/Astasie|Astasie]]
# [[Ottův slovník naučný/Astatická jehla|Astatická jehla]]
# [[Ottův slovník naučný/Astatická rovnováha|Astatická rovnováha]]
# [[Ottův slovník naučný/Astatický regulátor|Astatický regulátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Astatika|Astatika]]
# [[Ottův slovník naučný/Astatky|Astatky]]
# [[Ottův slovník naučný/Astbur|Astbur]]
# [[Ottův slovník naučný/Asteismus|Asteismus]]
# [[Ottův slovník naučný/von Asten|von Asten]]
# [[Ottův slovník naučný/Aster|Aster]]
# [[Ottův slovník naučný/von Aster|von Aster]]
# [[Ottův slovník naučný/Asterábád|Asterábád]]
# [[Ottův slovník naučný/Asteracanthion|Asteracanthion]]
# [[Ottův slovník naučný/Astéria|Astéria]]
# [[Ottův slovník naučný/Asterias|Asterias]]
# [[Ottův slovník naučný/Asterina|Asterina]]
# [[Ottův slovník naučný/Asteriscus|Asteriscus]]
# [[Ottův slovník naučný/Asteriscus (rostlina)|Asteriscus (rostlina)]]
# [[Ottův slovník naučný/Asterismus|Asterismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Asterismy|Asterismy]]
# [[Ottův slovník naučný/Asterius|Asterius]]
# [[Ottův slovník naučný/Asternální|Asternální]]
# [[Ottův slovník naučný/Asterocephalus|Asterocephalus]]
# [[Ottův slovník naučný/Asteroidea|Asteroidea]]
# [[Ottův slovník naučný/Asteroideae|Asteroideae]]
# [[Ottův slovník naučný/Asteroidy|Asteroidy]]
# [[Ottův slovník naučný/Asterope|Asterope]]
# [[Ottův slovník naučný/Asterophrys|Asterophrys]]
# [[Ottův slovník naučný/Asterophyllites|Asterophyllites]]
# [[Ottův slovník naučný/Astesanus|Astesanus]]
# [[Ottův slovník naučný/Asthenie|Asthenie]]
# [[Ottův slovník naučný/Asthenopia|Asthenopia]]
# [[Ottův slovník naučný/Asthenosoma|Asthenosoma]]
# [[Ottův slovník naučný/Asthma|Asthma]]
# [[Ottův slovník naučný/Asti|Asti]]
# [[Ottův slovník naučný/Astié|Astié]]
# [[Ottův slovník naučný/Astier|Astier]]
# [[Ottův slovník naučný/Astigmatismus oka|Astigmatismus oka]]
# [[Ottův slovník naučný/Astingové|Astingové]]
# [[Ottův slovník naučný/Astley|Astley]]
# [[Ottův slovník naučný/Astomie|Astomie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aston Manor|Aston Manor]]
# [[Ottův slovník naučný/Astonová|Astonová]]
# [[Ottův slovník naučný/Astor|Astor]]
# [[Ottův slovník naučný/Astorga|Astorga]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Astorga|d’Astorga]]
# [[Ottův slovník naučný/Astoria|Astoria]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrábád|Astrábád]]
# [[Ottův slovník naučný/Astraea (planetoida)|Astraea (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Astraea (polyp)|Astraea (polyp)]]
# [[Ottův slovník naučný/Astraeidae|Astraeidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Astragal|Astragal]]
# [[Ottův slovník naučný/Astragalos|Astragalos]]
# [[Ottův slovník naučný/Astragalus (kost)|Astragalus (kost)]]
# [[Ottův slovník naučný/Astragalus (rostlina)|Astragalus (rostlina)]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrachaň (kožešina)|Astrachaň (kožešina)]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrachaň (město)|Astrachaň (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Astraia|Astraia]]
# [[Ottův slovník naučný/Astraios|Astraios]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrakanit|Astrakanit]]
# [[Ottův slovník naučný/Astralit|Astralit]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrální|Astrální]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrální duchové|Astrální duchové]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrální lampy|Astrální lampy]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrantia|Astrantia]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrapofobie|Astrapofobie]]
# [[Ottův slovník naučný/Astricus|Astricus]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrildae|Astrildae]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrocaryum|Astrocaryum]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrocladia|Astrocladia]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrocoenia|Astrocoenia]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrofotometrie|Astrofotometrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrofysika|Astrofysika]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrognosie|Astrognosie]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrograf|Astrograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrolabium|Astrolabium]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrolatrie|Astrolatrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrologie|Astrologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Astromantie|Astromantie]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrometeorologie|Astrometeorologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Astronom|Astronom]]
# [[Ottův slovník naučný/Astronomický|Astronomický]]
# [[Ottův slovník naučný/Astronomie|Astronomie]]
# [[Ottův slovník naučný/Astropalia|Astropalia]]
# [[Ottův slovník naučný/Astropecten|Astropecten]]
# [[Ottův slovník naučný/Astroskop|Astroskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Astruc|Astruc]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrum|Astrum]]
# [[Ottův slovník naučný/Astur|Astur]]
# [[Ottův slovník naučný/Astura|Astura]]
# [[Ottův slovník naučný/Asturica Augusta|Asturica Augusta]]
# [[Ottův slovník naučný/Asturie|Asturie]]
# [[Ottův slovník naučný/Astyages|Astyages]]
# [[Ottův slovník naučný/Astyanax|Astyanax]]
# [[Ottův slovník naučný/Astydamas|Astydamas]]
# [[Ottův slovník naučný/z Astýna|z Astýna]]
# [[Ottův slovník naučný/Astynomus|Astynomus]]
# [[Ottův slovník naučný/Asuán|Asuán]]
# [[Ottův slovník naučný/Asuncion|Asuncion]]
# [[Ottův slovník naučný/Asura|Asura]]
# [[Ottův slovník naučný/Abu-l-Asvad|Abu-l-Asvad]]
# [[Ottův slovník naučný/Áśvalájanas|Áśvalájanas]]
# [[Ottův slovník naučný/Asvinové|Asvinové]]
# [[Ottův slovník naučný/Asyl|Asyl]]
# [[Ottův slovník naučný/Asymfonie|Asymfonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Asymmetrie|Asymmetrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Asymptota|Asymptota]]
# [[Ottův slovník naučný/Asymptotická plocha|Asymptotická plocha]]
# [[Ottův slovník naučný/Asymptotická rovina|Asymptotická rovina]]
# [[Ottův slovník naučný/Asymptotický bod|Asymptotický bod]]
# [[Ottův slovník naučný/Asynapta|Asynapta]]
# [[Ottův slovník naučný/Asynartéta|Asynartéta]]
# [[Ottův slovník naučný/Asyndeton|Asyndeton]]
# [[Ottův slovník naučný/Asyngamie|Asyngamie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aszód|Aszód]]
# [[Ottův slovník naučný/Aš|Aš]]
# [[Ottův slovník naučný/al-A’šá|al-A’šá]]
# [[Ottův slovník naučný/Ašangi|Ašangi]]
# [[Ottův slovník naučný/Ašango|Ašango]]
# [[Ottův slovník naučný/Ašanti|Ašanti]]
# [[Ottův slovník naučný/Aš’arí|Aš’arí]]
# [[Ottův slovník naučný/Ašer|Ašer]]
# [[Ottův slovník naučný/Ašerá|Ašerá]]
# [[Ottův slovník naučný/Ašik|Ašik]]
# [[Ottův slovník naučný/Ášikpaša|Ášikpaša]]
# [[Ottův slovník naučný/Ašinov|Ašinov]]
# [[Ottův slovník naučný/Aškénáz|Aškénáz]]
# [[Ottův slovník naučný/Ašmúnein|Ašmúnein]]
# [[Ottův slovník naučný/Ašraf|Ašraf]]
# [[Ottův slovník naučný/Ašta|Ašta]]
# [[Ottův slovník naučný/Aštagrám|Aštagrám]]
# [[Ottův slovník naučný/Ašti|Ašti]]
# [[Ottův slovník naučný/Ašúrá|Ašúrá]]
# [[Ottův slovník naučný/Atabek|Atabek]]
# [[Ottův slovník naučný/Atacama|Atacama]]
# [[Ottův slovník naučný/Atacamové|Atacamové]]
# [[Ottův slovník naučný/Ataccia|Ataccia]]
# [[Ottův slovník naučný/Atád Velký|Atád Velký]]
# [[Ottův slovník naučný/abul-Atáhija|abul-Atáhija]]
# [[Ottův slovník naučný/Atahualpa|Atahualpa]]
# [[Ottův slovník naučný/Atáir|Atáir]]
# [[Ottův slovník naučný/Atájí|Atájí]]
# [[Ottův slovník naučný/Atak|Atak]]
# [[Ottův slovník naučný/Atakamit|Atakamit]]
# [[Ottův slovník naučný/Ataki|Ataki]]
# [[Ottův slovník naučný/Ataktický|Ataktický]]
# [[Ottův slovník naučný/Atala (planetoida)|Atala (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atala (Attalus)|Atala (Attalus)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atalante|Atalante]]
# [[Ottův slovník naučný/Atalanté|Atalanté]]
# [[Ottův slovník naučný/Atalanská AtalantéBoiótská Atalanté|Atalanská AtalantéBoiótská Atalanté]]
# [[Ottův slovník naučný/Atalantia|Atalantia]]
# [[Ottův slovník naučný/Atalia|Atalia]]
# [[Ottův slovník naučný/Ataman|Ataman]]
# [[Ottův slovník naučný/Atanacković|Atanacković]]
# [[Ottův slovník naučný/Atanagi|Atanagi]]
# [[Ottův slovník naučný/Atány|Atány]]
# [[Ottův slovník naučný/Atar|Atar]]
# [[Ottův slovník naučný/Ataraxie|Ataraxie]]
# [[Ottův slovník naučný/Atavismus|Atavismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Atax|Atax]]
# [[Ottův slovník naučný/Ataxie|Ataxie]]
# [[Ottův slovník naučný/Atbara|Atbara]]
# [[Ottův slovník naučný/Atčín|Atčín]]
# [[Ottův slovník naučný/Atd|Atd]]
# [[Ottův slovník naučný/Até (planetoida)|Até (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Até (mytologie)|Até (mytologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ateius|Ateius]]
# [[Ottův slovník naučný/Atelektasie|Atelektasie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ateles|Ateles]]
# [[Ottův slovník naučný/Atelie|Atelie]]
# [[Ottův slovník naučný/Atelier|Atelier]]
# [[Ottův slovník naučný/Ateliers nationaux|Ateliers nationaux]]
# [[Ottův slovník naučný/Atella|Atella]]
# [[Ottův slovník naučný/Atellany|Atellany]]
# [[Ottův slovník naučný/A tempera|A tempera]]
# [[Ottův slovník naučný/A tempo|A tempo]]
# [[Ottův slovník naučný/Atena Lucana|Atena Lucana]]
# [[Ottův slovník naučný/Ateni|Ateni]]
# [[Ottův slovník naučný/Atermoiement|Atermoiement]]
# [[Ottův slovník naučný/Aternum|Aternum]]
# [[Ottův slovník naučný/Atessa|Atessa]]
# [[Ottův slovník naučný/Ateuchus|Ateuchus]]
# [[Ottův slovník naučný/Atfi|Atfi]]
# [[Ottův slovník naučný/Ath|Ath]]
# [[Ottův slovník naučný/Athabaska|Athabaska]]
# [[Ottův slovník naučný/Athabaskové|Athabaskové]]
# [[Ottův slovník naučný/Athair|Athair]]
# [[Ottův slovník naučný/Athalarich|Athalarich]]
# [[Ottův slovník naučný/Athalia|Athalia]]
# [[Ottův slovník naučný/Athalie|Athalie]]
# [[Ottův slovník naučný/Athamani|Athamani]]
# [[Ottův slovník naučný/Athamania|Athamania]]
# [[Ottův slovník naučný/Athamanta|Athamanta]]
# [[Ottův slovník naučný/Athamantis|Athamantis]]
# [[Ottův slovník naučný/Athamas|Athamas]]
# [[Ottův slovník naučný/Athanarich|Athanarich]]
# [[Ottův slovník naučný/Athanasia|Athanasia]]
# [[Ottův slovník naučný/Athanasianské vyznání víry|Athanasianské vyznání víry]]
# [[Ottův slovník naučný/Athanasie|Athanasie]]
# [[Ottův slovník naučný/Athanasios|Athanasios]]
# [[Ottův slovník naučný/Athanasjev|Athanasjev]]
# [[Ottův slovník naučný/Athanatismus|Athanatismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Athanatologie|Athanatologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Athapaska|Athapaska]]
# [[Ottův slovník naučný/Athapaskové|Athapaskové]]
# [[Ottův slovník naučný/Atharva-véda|Atharva-véda]]
# [[Ottův slovník naučný/Athaulf|Athaulf]]
# [[Ottův slovník naučný/Atheismus|Atheismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Athelney|Athelney]]
# [[Ottův slovník naučný/Athelstan|Athelstan]]
# [[Ottův slovník naučný/Athéna|Athéna]]
# [[Ottův slovník naučný/Athenaeum|Athenaeum]]
# [[Ottův slovník naučný/Athénagoras|Athénagoras]]
# [[Ottův slovník naučný/Athénaios|Athénaios]]
# [[Ottův slovník naučný/Athénais|Athénais]]
# [[Ottův slovník naučný/Athene|Athene]]
# [[Ottův slovník naučný/Athénión|Athénión]]
# [[Ottův slovník naučný/Athénión z Maróneie|Athénión z Maróneie]]
# [[Ottův slovník naučný/Athénis|Athénis]]
# [[Ottův slovník naučný/Athénodóros|Athénodóros]]
# [[Ottův slovník naučný/Athens|Athens]]
# [[Ottův slovník naučný/Athény|Athény]]
# [[Ottův slovník naučný/Atherix|Atherix]]
# [[Ottův slovník naučný/Athermanní|Athermanní]]
# [[Ottův slovník naučný/Atheroma|Atheroma]]
# [[Ottův slovník naučný/Atheromatosní pochod|Atheromatosní pochod]]
# [[Ottův slovník naučný/Atherstone|Atherstone]]
# [[Ottův slovník naučný/Atherstone Edwin|Atherstone Edwin]]
# [[Ottův slovník naučný/Atherton|Atherton]]
# [[Ottův slovník naučný/Atherura|Atherura]]
# [[Ottův slovník naučný/Athetése|Athetése]]
# [[Ottův slovník naučný/Athetósa|Athetósa]]
# [[Ottův slovník naučný/Athgarh|Athgarh]]
# [[Ottův slovník naučný/Athlét|Athlét]]
# [[Ottův slovník naučný/Athlone|Athlone]]
# [[Ottův slovník naučný/Athlothetai|Athlothetai]]
# [[Ottův slovník naučný/Athmalik|Athmalik]]
# [[Ottův slovník naučný/Athní|Athní]]
# [[Ottův slovník naučný/Athole|Athole]]
# [[Ottův slovník naučný/Athole (titul)|Athole (titul)]]
# [[Ottův slovník naučný/At home|At home]]
# [[Ottův slovník naučný/Athor|Athor]]
# [[Ottův slovník naučný/Athos|Athos]]
# [[Ottův slovník naučný/Athrepsie|Athrepsie]]
# [[Ottův slovník naučný/Athy|Athy]]
# [[Ottův slovník naučný/Athymie|Athymie]]
# [[Ottův slovník naučný/Athyrium|Athyrium]]
# [[Ottův slovník naučný/Atcha|Atcha]]
# [[Ottův slovník naučný/Atchison|Atchison]]
# [[Ottův slovník naučný/Atilia lex|Atilia lex]]
# [[Ottův slovník naučný/Atilianus tutor|Atilianus tutor]]
# [[Ottův slovník naučný/Atilius|Atilius]]
# [[Ottův slovník naučný/Atimia|Atimia]]
# [[Ottův slovník naučný/Atina|Atina]]
# [[Ottův slovník naučný/Atinia lex|Atinia lex]]
# [[Ottův slovník naučný/Atitlan|Atitlan]]
# [[Ottův slovník naučný/Atka|Atka]]
# [[Ottův slovník naučný/Atkarsk|Atkarsk]]
# [[Ottův slovník naučný/Atkinson|Atkinson]]
# [[Ottův slovník naučný/Atkové|Atkové]]
# [[Ottův slovník naučný/Atkyns|Atkyns]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlanta|Atlanta]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlanta (plž)|Atlanta (plž)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlantic City|Atlantic City]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlantidae|Atlantidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlantis|Atlantis]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlantovny|Atlantovny]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlantský okeán|Atlantský okeán]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlas (pohoří)|Atlas (pohoří)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlas (anatomie)|Atlas (anatomie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlas (architektura)|Atlas (architektura)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlas (tkanina)|Atlas (tkanina)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlas (mapy)|Atlas (mapy)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlas (zoologie)|Atlas (zoologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlas (mytologie)|Atlas (mytologie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlasov|Atlasov]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlasové dřevo|Atlasové dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlasový papír|Atlasový papír]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlee|Atlee]]
# [[Ottův slovník naučný/Atli|Atli]]
# [[Ottův slovník naučný/Atmiatrie|Atmiatrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Atmidometr|Atmidometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Atmologie|Atmologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Atmometr|Atmometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Atmosféra|Atmosféra]]
# [[Ottův slovník naučný/Atmosféra (astronomie)|Atmosféra (astronomie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atmosféra (jednotka)|Atmosféra (jednotka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atmosférická železnice|Atmosférická železnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Atmosférické čáry|Atmosférické čáry]]
# [[Ottův slovník naučný/Atmosférické stroje|Atmosférické stroje]]
# [[Ottův slovník naučný/Atmosferilie|Atmosferilie]]
# [[Ottův slovník naučný/Atnové|Atnové]]
# [[Ottův slovník naučný/Atocire|Atocire]]
# [[Ottův slovník naučný/Atok|Atok]]
# [[Ottův slovník naučný/Atoll|Atoll]]
# [[Ottův slovník naučný/Atom|Atom]]
# [[Ottův slovník naučný/Atomaria|Atomaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Atomicita|Atomicita]]
# [[Ottův slovník naučný/Atomik|Atomik]]
# [[Ottův slovník naučný/Atomismus|Atomismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Atomistika|Atomistika]]
# [[Ottův slovník naučný/Atomové objemy|Atomové objemy]]
# [[Ottův slovník naučný/Atomové řetězení|Atomové řetězení]]
# [[Ottův slovník naučný/Atomové teplo|Atomové teplo]]
# [[Ottův slovník naučný/Atomové váhy|Atomové váhy]]
# [[Ottův slovník naučný/Atondo y Antillon|Atondo y Antillon]]
# [[Ottův slovník naučný/Atonie|Atonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Atorai|Atorai]]
# [[Ottův slovník naučný/A tout hazard|A tout hazard]]
# [[Ottův slovník naučný/A tout prix|A tout prix]]
# [[Ottův slovník naučný/Atra bilis|Atra bilis]]
# [[Ottův slovník naučný/Atractylis|Atractylis]]
# [[Ottův slovník naučný/Atragene|Atragene]]
# [[Ottův slovník naučný/Atracheata|Atracheata]]
# [[Ottův slovník naučný/Atrachelie|Atrachelie]]
# [[Ottův slovník naučný/Atramentum|Atramentum]]
# [[Ottův slovník naučný/Atrato|Atrato]]
# [[Ottův slovník naučný/Atrauli|Atrauli]]
# [[Ottův slovník naučný/Atrax|Atrax]]
# [[Ottův slovník naučný/A tre|A tre]]
# [[Ottův slovník naučný/Atrebatové|Atrebatové]]
# [[Ottův slovník naučný/Atrek|Atrek]]
# [[Ottův slovník naučný/Atremie|Atremie]]
# [[Ottův slovník naučný/Atremograf|Atremograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Atreovci|Atreovci]]
# [[Ottův slovník naučný/Atresie|Atresie]]
# [[Ottův slovník naučný/Atreus|Atreus]]
# [[Ottův slovník naučný/Atri|Atri]]
# [[Ottův slovník naučný/Atrichia|Atrichia]]
# [[Ottův slovník naučný/Atrimpus|Atrimpus]]
# [[Ottův slovník naučný/Atriolum|Atriolum]]
# [[Ottův slovník naučný/Atripalda|Atripalda]]
# [[Ottův slovník naučný/Atriplex|Atriplex]]
# [[Ottův slovník naučný/Atris|Atris]]
# [[Ottův slovník naučný/Atrium (architektura)|Atrium (architektura)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atrium (pedagogika)|Atrium (pedagogika)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atrium cordis|Atrium cordis]]
# [[Ottův slovník naučný/Atrofie|Atrofie]]
# [[Ottův slovník naučný/A trois|A trois]]
# [[Ottův slovník naučný/Atropa|Atropa]]
# [[Ottův slovník naučný/Atropaténé|Atropaténé]]
# [[Ottův slovník naučný/Atropin|Atropin]]
# [[Ottův slovník naučný/Atropos|Atropos]]
# [[Ottův slovník naučný/Atropos (planetoida)|Atropos (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atropos (hmyz)|Atropos (hmyz)]]
# [[Ottův slovník naučný/Atrypa|Atrypa]]
# [[Ottův slovník naučný/Atschau|Atschau]]
# [[Ottův slovník naučný/Atta|Atta]]
# [[Ottův slovník naučný/Atta T. Quintius|Atta T. Quintius]]
# [[Ottův slovník naučný/Attacca|Attacca]]
# [[Ottův slovník naučný/Attagenus|Attagenus]]
# [[Ottův slovník naučný/Attaché|Attaché]]
# [[Ottův slovník naučný/Attachement|Attachement]]
# [[Ottův slovník naučný/Attainder|Attainder]]
# [[Ottův slovník naučný/Attaka|Attaka]]
# [[Ottův slovník naučný/Attakovati|Attakovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Attalea|Attalea]]
# [[Ottův slovník naučný/Attalos|Attalos]]
# [[Ottův slovník naučný/Attalova stoa|Attalova stoa]]
# [[Ottův slovník naučný/Attaque|Attaque]]
# [[Ottův slovník naučný/Attár|Attár]]
# [[Ottův slovník naučný/Attavante|Attavante]]
# [[Ottův slovník naučný/Atte|Atte]]
# [[Ottův slovník naučný/Attelabus|Attelabus]]
# [[Ottův slovník naučný/Attelage|Attelage]]
# [[Ottův slovník naučný/Attemperator|Attemperator]]
# [[Ottův slovník naučný/Attemperovati|Attemperovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Attemporovati|Attemporovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Attems|Attems]]
# [[Ottův slovník naučný/Attemstetter|Attemstetter]]
# [[Ottův slovník naučný/Attendorn|Attendorn]]
# [[Ottův slovník naučný/Attentát|Attentát]]
# [[Ottův slovník naučný/Attenuace|Attenuace]]
# [[Ottův slovník naučný/Attenuantia|Attenuantia]]
# [[Ottův slovník naučný/Atterbom|Atterbom]]
# [[Ottův slovník naučný/Atterbury Francis|Atterbury Francis]]
# [[Ottův slovník naučný/Atterrace|Atterrace]]
# [[Ottův slovník naučný/Atterské jezero|Atterské jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Attes|Attes]]
# [[Ottův slovník naučný/Attest|Attest]]
# [[Ottův slovník naučný/Attest, attestát|Attest, attestát]]
# [[Ottův slovník naučný/Atthidopisci|Atthidopisci]]
# [[Ottův slovník naučný/Atticismus|Atticismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Attická sůl|Attická sůl]]
# [[Ottův slovník naučný/Attické nářečí|Attické nářečí]]
# [[Ottův slovník naučný/Attický|Attický]]
# [[Ottův slovník naučný/Attický kalendář|Attický kalendář]]
# [[Ottův slovník naučný/Atticus|Atticus]]
# [[Ottův slovník naučný/Attičtí řečníci|Attičtí řečníci]]
# [[Ottův slovník naučný/Attigny|Attigny]]
# [[Ottův slovník naučný/Attika|Attika]]
# [[Ottův slovník naučný/Attikos|Attikos]]
# [[Ottův slovník naučný/Attila|Attila]]
# [[Ottův slovník naučný/Attila (kabát)|Attila (kabát)]]
# [[Ottův slovník naučný/Attili|Attili]]
# [[Ottův slovník naučný/Attinence|Attinence]]
# [[Ottův slovník naučný/Attinghausen|Attinghausen]]
# [[Ottův slovník naučný/Attiniacum|Attiniacum]]
# [[Ottův slovník naučný/Attirail|Attirail]]
# [[Ottův slovník naučný/Attiret|Attiret]]
# [[Ottův slovník naučný/Attis|Attis]]
# [[Ottův slovník naučný/Attituda|Attituda]]
# [[Ottův slovník naučný/Attius|Attius]]
# [[Ottův slovník naučný/Attleborough|Attleborough]]
# [[Ottův slovník naučný/Attock|Attock]]
# [[Ottův slovník naučný/Attolens, attrahens auriculae|Attolens, attrahens auriculae]]
# [[Ottův slovník naučný/Attorney|Attorney]]
# [[Ottův slovník naučný/Attouchement|Attouchement]]
# [[Ottův slovník naučný/Attrakce|Attrakce]]
# [[Ottův slovník naučný/Attrappe|Attrappe]]
# [[Ottův slovník naučný/Attribut|Attribut]]
# [[Ottův slovník naučný/Attritio|Attritio]]
# [[Ottův slovník naučný/Attu|Attu]]
# [[Ottův slovník naučný/Attus Navius|Attus Navius]]
# [[Ottův slovník naučný/Attwood|Attwood]]
# [[Ottův slovník naučný/Atúr|Atúr]]
# [[Ottův slovník naučný/Atures|Atures]]
# [[Ottův slovník naučný/Aturezani|Aturezani]]
# [[Ottův slovník naučný/Atvidaberg|Atvidaberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Atwood|Atwood]]
# [[Ottův slovník naučný/Atyovci|Atyovci]]
# [[Ottův slovník naučný/Atypický|Atypický]]
# [[Ottův slovník naučný/Atypus|Atypus]]
# [[Ottův slovník naučný/Atys|Atys]]
# [[Ottův slovník naučný/Atžendelis|Atžendelis]]
# [[Ottův slovník naučný/Atží|Atží]]
# [[Ottův slovník naučný/Au|Au]]
# [[Ottův slovník naučný/Au (zlato)|Au (zlato)]]
# [[Ottův slovník naučný/Au (obec)|Au (obec)]]
# [[Ottův slovník naučný/Aub|Aub]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubade|Aubade]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubagne|Aubagne]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubach|Aubach]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubanel|Aubanel]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubanus|Aubanus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aube|Aube]]
# [[Ottův slovník naučný/Aube Hyacinthe Laur. Théophile|Aube Hyacinthe Laur. Théophile]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubé|Aubé]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubeln|Aubeln]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubenas|Aubenas]]
# [[Ottův slovník naučný/Auber|Auber]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubergine|Aubergine]]
# [[Ottův slovník naučný/Auberlen|Auberlen]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubert|Aubert]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubertin|Aubertin]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubervilliers|Aubervilliers]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Aubigné|d’Aubigné]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubigny-Ville|Aubigny-Ville]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubin|Aubin]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubl.|Aubl.]]
# [[Ottův slovník naučný/Aublet|Aublet]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubonne|Aubonne]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubrac|Aubrac]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubrey|Aubrey]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubrion|Aubrion]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubriot|Aubriot]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubry|Aubry]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubry-Lecomte|Aubry-Lecomte]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Aubuisson de Voisins|d’Aubuisson de Voisins]]
# [[Ottův slovník naučný/Auburn|Auburn]]
# [[Ottův slovník naučný/Auburnská soustava vězniční|Auburnská soustava vězniční]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubusson|Aubusson]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Aubusson|d’Aubusson]]
# [[Ottův slovník naučný/Aucassin et Nicolette|Aucassin et Nicolette]]
# [[Ottův slovník naučný/Auckland|Auckland]]
# [[Ottův slovník naučný/Auckland (osoby)|Auckland (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Aucklandské ostrovy|Aucklandské ostrovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Au contraire|Au contraire]]
# [[Ottův slovník naučný/Au courant|Au courant]]
# [[Ottův slovník naučný/Auct.|Auct.]]
# [[Ottův slovník naučný/Auctor|Auctor]]
# [[Ottův slovník naučný/Auctor vetus de beneficiis|Auctor vetus de beneficiis]]
# [[Ottův slovník naučný/Auctoratus|Auctoratus]]
# [[Ottův slovník naučný/Auctoris laudatio|Auctoris laudatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Auctoris nominatio|Auctoris nominatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Auctoritas|Auctoritas]]
# [[Ottův slovník naučný/Aucuba|Aucuba]]
# [[Ottův slovník naučný/Aud.|Aud.]]
# [[Ottův slovník naučný/Audace|Audace]]
# [[Ottův slovník naučný/Audaces fortuna iuvat|Audaces fortuna iuvat]]
# [[Ottův slovník naučný/Audacter calumniare|Audacter calumniare]]
# [[Ottův slovník naučný/Audax|Audax]]
# [[Ottův slovník naučný/Aude|Aude]]
# [[Ottův slovník naučný/Audeb.|Audeb.]]
# [[Ottův slovník naučný/Audebert|Audebert]]
# [[Ottův slovník naučný/Audebrand|Audebrand]]
# [[Ottův slovník naučný/Audechen|Audechen]]
# [[Ottův slovník naučný/van Audenaerd|van Audenaerd]]
# [[Ottův slovník naučný/Audenarde|Audenarde]]
# [[Ottův slovník naučný/Audh|Audh]]
# [[Ottův slovník naučný/Audhumbla|Audhumbla]]
# [[Ottův slovník naučný/Audiáni|Audiáni]]
# [[Ottův slovník naučný/Audiat|Audiat]]
# [[Ottův slovník naučný/Audiatur et altera pars|Audiatur et altera pars]]
# [[Ottův slovník naučný/Audience|Audience]]
# [[Ottův slovník naučný/Audiencia|Audiencia]]
# [[Ottův slovník naučný/Audientes|Audientes]]
# [[Ottův slovník naučný/Audierne|Audierne]]
# [[Ottův slovník naučný/Audiffredi|Audiffredi]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Audiffret|d’Audiffret]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Audiffret-Pasquier|d’Audiffret-Pasquier]]
# [[Ottův slovník naučný/Audifon|Audifon]]
# [[Ottův slovník naučný/Audin|Audin]]
# [[Ottův slovník naučný/Audincourt|Audincourt]]
# [[Ottův slovník naučný/Audiometr|Audiometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Audishorn|Audishorn]]
# [[Ottův slovník naučný/Audisio|Audisio]]
# [[Ottův slovník naučný/Auditor|Auditor]]
# [[Ottův slovník naučný/Auditor (vojenský)|Auditor (vojenský)]]
# [[Ottův slovník naučný/Auditoriát|Auditoriát]]
# [[Ottův slovník naučný/Auditorium|Auditorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Audius|Audius]]
# [[Ottův slovník naučný/Audley|Audley]]
# [[Ottův slovník naučný/Audouard|Audouard]]
# [[Ottův slovník naučný/Audouin|Audouin]]
# [[Ottův slovník naučný/Audouinia|Audouinia]]
# [[Ottův slovník naučný/Audran|Audran]]
# [[Ottův slovník naučný/Audran Edmond|Audran Edmond]]
# [[Ottův slovník naučný/Audros|Audros]]
# [[Ottův slovník naučný/Audub.|Audub.]]
# [[Ottův slovník naučný/Audubon|Audubon]]
# [[Ottův slovník naučný/Audžila|Audžila]]
# [[Ottův slovník naučný/Aue|Aue]]
# [[Ottův slovník naučný/Von der Aue|Von der Aue]]
# [[Ottův slovník naučný/Auenbrugger|Auenbrugger]]
# [[Ottův slovník naučný/Auer|Auer]]
# [[Ottův slovník naučný/Auerbach|Auerbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Auerbach (osoby)|Auerbach (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Auerbachův sklep|Auerbachův sklep]]
# [[Ottův slovník naučný/Auern|Auern]]
# [[Ottův slovník naučný/Auerovo světlo žárové|Auerovo světlo žárové]]
# [[Ottův slovník naučný/Auerschitz|Auerschitz]]
# [[Ottův slovník naučný/z Auerspachu|z Auerspachu]]
# [[Ottův slovník naučný/Auersper|Auersper]]
# [[Ottův slovník naučný/Auerstedt|Auerstedt]]
# [[Ottův slovník naučný/Auerwiesbauden|Auerwiesbauden]]
# [[Ottův slovník naučný/Au fait|Au fait]]
# [[Ottův slovník naučný/Auffenberg|Auffenberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Auffenstein|Auffenstein]]
# [[Ottův slovník naučný/Aufidius|Aufidius]]
# [[Ottův slovník naučný/Aufidus|Aufidus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aufrecht|Aufrecht]]
# [[Ottův slovník naučný/Aufsess|Aufsess]]
# [[Ottův slovník naučný/Auge|Auge]]
# [[Ottův slovník naučný/Augé|Augé]]
# [[Ottův slovník naučný/Augeias|Augeias]]
# [[Ottův slovník naučný/Auger|Auger]]
# [[Ottův slovník naučný/Augerau|Augerau]]
# [[Ottův slovník naučný/Aughrim|Aughrim]]
# [[Ottův slovník naučný/Augias|Augias]]
# [[Ottův slovník naučný/Augier|Augier]]
# [[Ottův slovník naučný/Augiesel|Augiesel]]
# [[Ottův slovník naučný/Augit|Augit]]
# [[Ottův slovník naučný/Augment|Augment]]
# [[Ottův slovník naučný/Augmentace|Augmentace]]
# [[Ottův slovník naučný/Augmentační zásoby|Augmentační zásoby]]
# [[Ottův slovník naučný/Augmentando|Augmentando]]
# [[Ottův slovník naučný/Augmentativa|Augmentativa]]
# [[Ottův slovník naučný/Augšpurk|Augšpurk]]
# [[Ottův slovník naučný/Augšpurská konfesse|Augšpurská konfesse]]
# [[Ottův slovník naučný/Augšpurské interim|Augšpurské interim]]
# [[Ottův slovník naučný/Augšpurský mír|Augšpurský mír]]
# [[Ottův slovník naučný/Auguria|Auguria]]
# [[Ottův slovník naučný/Augurové|Augurové]]
# [[Ottův slovník naučný/August|August]]
# [[Ottův slovník naučný/Augusta|Augusta]]
# [[Ottův slovník naučný/Augusta Marie Luisa Kateřina|Augusta Marie Luisa Kateřina]]
# [[Ottův slovník naučný/Augusta Jan|Augusta Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Augusta (římská města)|Augusta (římská města)]]
# [[Ottův slovník naučný/Augusta (města v USA)|Augusta (města v USA)]]
# [[Ottův slovník naučný/Augusta (planetoida)|Augusta (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Augusta historia|Augusta historia]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustales|Augustales]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustalia|Augustalia]]
# [[Ottův slovník naučný/August d’or|August d’or]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustenburg|Augustenburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Augusti|Augusti]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustin I.|Augustin I.]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustin|Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Saint Augustine|Saint Augustine]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustini|Augustini]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustiniáni|Augustiniáni]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustinus|Augustinus]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustobona|Augustobona]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustodunum|Augustodunum]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustonemetum|Augustonemetum]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustov|Augustov]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustovka|Augustovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustovská poušť|Augustovská poušť]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustovský průplav|Augustovský průplav]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustsohn|Augustsohn]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustulus|Augustulus]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustus (titul)|Augustus (titul)]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustus|Augustus]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustusbad|Augustusbad]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustynowicz|Augustynowicz]]
# [[Ottův slovník naučný/Auhadí|Auhadí]]
# [[Ottův slovník naučný/Auhausen|Auhausen]]
# [[Ottův slovník naučný/Auherzen|Auherzen]]
# [[Ottův slovník naučný/Auhlíř|Auhlíř]]
# [[Ottův slovník naučný/Auch|Auch]]
# [[Ottův slovník naučný/Auchenia|Auchenia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aujezd, Aujezdl|Aujezd, Aujezdl]]
# [[Ottův slovník naučný/Aukce|Aukce]]
# [[Ottův slovník naučný/Aul|Aul]]
# [[Ottův slovník naučný/Aula|Aula]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulád Solímán|Aulád Solímán]]
# [[Ottův slovník naučný/Aula Regia|Aula Regia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulax|Aulax]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulerci|Aulerci]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulíček|Aulíček]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulich|Aulich]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulík|Aulík]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulis|Aulis]]
# [[Ottův slovník naučný/Aullagas|Aullagas]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulne|Aulne]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Aulnoy|d’Aulnoy]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulona|Aulona]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulopyge|Aulopyge]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulos|Aulos]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulostoma|Aulostoma]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulostomum|Aulostomum]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulus|Aulus]]
# [[Ottův slovník naučný/Auma|Auma]]
# [[Ottův slovník naučný/Aumale (města)|Aumale (města)]]
# [[Ottův slovník naučný/Aumale (osoby)|Aumale (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/z Aumale|z Aumale]]
# [[Ottův slovník naučný/Aumerle|Aumerle]]
# [[Ottův slovník naučný/Aumônier|Aumônier]]
# [[Ottův slovník naučný/Aumont|Aumont]]
# [[Ottův slovník naučný/Aune (Aulne)|Aune (Aulne)]]
# [[Ottův slovník naučný/Aundh|Aundh]]
# [[Ottův slovník naučný/Aune (jednotka)|Aune (jednotka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Aunis|Aunis]]
# [[Ottův slovník naučný/Aupa|Aupa]]
# [[Ottův slovník naučný/Auperschin|Auperschin]]
# [[Ottův slovník naučný/Aupický|Aupický]]
# [[Ottův slovník naučný/Au porteur|Au porteur]]
# [[Ottův slovník naučný/Aura|Aura]]
# [[Ottův slovník naučný/Aura (v lékařství)|Aura (v lékařství)]]
# [[Ottův slovník naučný/Auracher|Auracher]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurai|Aurai]]
# [[Ottův slovník naučný/Auraija|Auraija]]
# [[Ottův slovník naučný/Auramazdá|Auramazdá]]
# [[Ottův slovník naučný/Auramin|Auramin]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurangábád|Aurangábád]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurangzíb|Aurangzíb]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurantia|Aurantia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurantiaceae|Aurantiaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Auraria|Auraria]]
# [[Ottův slovník naučný/Auráty|Auráty]]
# [[Ottův slovník naučný/Auray|Auray]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurbacher|Aurbacher]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurea bulla|Aurea bulla]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurelia|Aurelia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurelia (medusy)|Aurelia (medusy)]]
# [[Ottův slovník naučný/Aureliani|Aureliani]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurelianus|Aurelianus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurelius|Aurelius]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurelius Victor|Aurelius Victor]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Aurelle de Paladines|d’Aurelle de Paladines]]
# [[Ottův slovník naučný/Aureola|Aureola]]
# [[Ottův slovník naučný/Aureolin|Aureolin]]
# [[Ottův slovník naučný/Aureolus|Aureolus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aures|Aures]]
# [[Ottův slovník naučný/Auřetitz|Auřetitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Aureus|Aureus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aureus mons|Aureus mons]]
# [[Ottův slovník naučný/Au revoir|Au revoir]]
# [[Ottův slovník naučný/Auricula (anatomie)|Auricula (anatomie)]]
# [[Ottův slovník naučný/Auricula|Auricula]]
# [[Ottův slovník naučný/Auricularis|Auricularis]]
# [[Ottův slovník naučný/Auriculidae|Auriculidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Auriège|Auriège]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurifaber|Aurifaber]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurifici|Aurifici]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurifiamma|Aurifiamma]]
# [[Ottův slovník naučný/Auriga|Auriga]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurignac|Aurignac]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurigny|Aurigny]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurich|Aurich]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurikule|Aurikule]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurillac|Aurillac]]
# [[Ottův slovník naučný/Auřim|Auřim]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurin|Aurin]]
# [[Ottův slovník naučný/Auripigment|Auripigment]]
# [[Ottův slovník naučný/Auris|Auris]]
# [[Ottův slovník naučný/Auri sacra fames|Auri sacra fames]]
# [[Ottův slovník naučný/Auriskop|Auriskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurispa|Aurispa]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurita|Aurita]]
# [[Ottův slovník naučný/Auřitz|Auřitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurivillius|Aurivillius]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurogallus|Aurogallus]]
# [[Ottův slovník naučný/Auronatrium chloratum|Auronatrium chloratum]]
# [[Ottův slovník naučný/Auronzo|Auronzo]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurora|Aurora]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurora australis|Aurora australis]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurora (planetoida)|Aurora (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurora (města)|Aurora (města)]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurora Musis amica|Aurora Musis amica]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurum|Aurum]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurunci|Aurunci]]
# [[Ottův slovník naučný/Ausci|Ausci]]
# [[Ottův slovník naučný/Auscha|Auscha]]
# [[Ottův slovník naučný/Auschine|Auschine]]
# [[Ottův slovník naučný/Auschitz|Auschitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Auschowitz|Auschowitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Auschwitz|Auschwitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Auskultace|Auskultace]]
# [[Ottův slovník naučný/Auskultant|Auskultant]]
# [[Ottův slovník naučný/Auslauf|Auslauf]]
# [[Ottův slovník naučný/A uso|A uso]]
# [[Ottův slovník naučný/Ausonia|Ausonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Ausonius|Ausonius]]
# [[Ottův slovník naučný/Ausonové|Ausonové]]
# [[Ottův slovník naučný/Auspex|Auspex]]
# [[Ottův slovník naučný/Auspicia|Auspicia]]
# [[Ottův slovník naučný/Auspicie|Auspicie]]
# [[Ottův slovník naučný/Auspitz|Auspitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Auspitz Heinrich|Auspitz Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Auspitzer|Auspitzer]]
# [[Ottův slovník naučný/Aussa|Aussa]]
# [[Ottův slovník naučný/Aussee|Aussee]]
# [[Ottův slovník naučný/Aussenhof|Aussenhof]]
# [[Ottův slovník naučný/Aussergefild|Aussergefild]]
# [[Ottův slovník naučný/Aussig|Aussig]]
# [[Ottův slovník naučný/Aussonium|Aussonium]]
# [[Ottův slovník naučný/Austenová|Austenová]]
# [[Ottův slovník naučný/Auster|Auster]]
# [[Ottův slovník naučný/Austerlitz|Austerlitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Austin|Austin]]
# [[Ottův slovník naučný/Austin (osoby)|Austin (osoby)]]
# [[Ottův slovník naučný/Austinus|Austinus]]
# [[Ottův slovník naučný/Austraegae|Austraegae]]
# [[Ottův slovník naučný/Australia felix|Australia felix]]
# [[Ottův slovník naučný/Australie|Australie]]
# [[Ottův slovník naučný/Australní|Australní]]
# [[Ottův slovník naučný/Australské Alpy|Australské Alpy]]
# [[Ottův slovník naučný/Australský záliv|Australský záliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Austrasie|Austrasie]]
# [[Ottův slovník naučný/Austria|Austria]]
# [[Ottův slovník naučný/Austria (planetoida)|Austria (planetoida)]]
# [[Ottův slovník naučný/Austriacismy|Austriacismy]]
# [[Ottův slovník naučný/Austrogoti|Austrogoti]]
# [[Ottův slovník naučný/Austromantie|Austromantie]]
# [[Ottův slovník naučný/Austrriki|Austrriki]]
# [[Ottův slovník naučný/Austrvegr|Austrvegr]]
# [[Ottův slovník naučný/Ausslawis|Ausslawis]]
# [[Ottův slovník naučný/Aušlavis|Aušlavis]]
# [[Ottův slovník naučný/Aušra|Aušra]]
# [[Ottův slovník naučný/Auštěcký|Auštěcký]]
# [[Ottův slovník naučný/Autarch|Autarch]]
# [[Ottův slovník naučný/Autarkie|Autarkie]]
# [[Ottův slovník naučný/Aut-aut|Aut-aut]]
# [[Ottův slovník naučný/von Autenrieth|von Autenrieth]]
# [[Ottův slovník naučný/Autenriethova masť|Autenriethova masť]]
# [[Ottův slovník naučný/Autenil|Autenil]]
# [[Ottův slovník naučný/Authari|Authari]]
# [[Ottův slovník naučný/Authentica|Authentica]]
# [[Ottův slovník naučný/Authenticae|Authenticae]]
# [[Ottův slovník naučný/Authenticita|Authenticita]]
# [[Ottův slovník naučný/Authentický|Authentický]]
# [[Ottův slovník naučný/Authenticum|Authenticum]]
# [[Ottův slovník naučný/Authentičnost|Authentičnost]]
# [[Ottův slovník naučný/Authentisovati|Authentisovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Autiechost|Autiechost]]
# [[Ottův slovník naučný/Autichamp|Autichamp]]
# [[Ottův slovník naučný/Autichau|Autichau]]
# [[Ottův slovník naučný/Autissiodurum|Autissiodurum]]
# [[Ottův slovník naučný/Autlan|Autlan]]
# [[Ottův slovník naučný/Auto|Auto]]
# [[Ottův slovník naučný/Auto (hra)|Auto (hra)]]
# [[Ottův slovník naučný/Autobiografie|Autobiografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Auto da fé|Auto da fé]]
# [[Ottův slovník naučný/Autodiciae ius|Autodiciae ius]]
# [[Ottův slovník naučný/Autodidakt|Autodidakt]]
# [[Ottův slovník naučný/Autodynamický|Autodynamický]]
# [[Ottův slovník naučný/Autoendoskopie|Autoendoskopie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autofagie|Autofagie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autofagie (v lékařství)|Autofagie (v lékařství)]]
# [[Ottův slovník naučný/Autofilie|Autofilie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autofonie|Autofonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autofysiotherapie|Autofysiotherapie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autogamie|Autogamie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autognosie|Autognosie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autogonie|Autogonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autograf|Autograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Autografie|Autografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autochthón|Autochthón]]
# [[Ottův slovník naučný/Autoické|Autoické]]
# [[Ottův slovník naučný/Autokefali|Autokefali]]
# [[Ottův slovník naučný/Autokinetické|Autokinetické]]
# [[Ottův slovník naučný/Autoklave|Autoklave]]
# [[Ottův slovník naučný/Autokrat|Autokrat]]
# [[Ottův slovník naučný/Autokratés|Autokratés]]
# [[Ottův slovník naučný/Autokratie|Autokratie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autokratór|Autokratór]]
# [[Ottův slovník naučný/Autokratismus|Autokratismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Autokritika|Autokritika]]
# [[Ottův slovník naučný/Autoktonie|Autoktonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autolaryngoskopie|Autolaryngoskopie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autologie|Autologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autolykos|Autolykos]]
# [[Ottův slovník naučný/Autolytus|Autolytus]]
# [[Ottův slovník naučný/Automachie|Automachie]]
# [[Ottův slovník naučný/Automat|Automat]]
# [[Ottův slovník naučný/Automatický|Automatický]]
# [[Ottův slovník naučný/Automatie|Automatie]]
# [[Ottův slovník naučný/Automedón|Automedón]]
# [[Ottův slovník naučný/Automolit|Automolit]]
# [[Ottův slovník naučný/Autonomie|Autonomie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autonomisté|Autonomisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Autonomní|Autonomní]]
# [[Ottův slovník naučný/Autopistie|Autopistie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autoplastie|Autoplastie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autopsie|Autopsie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autor|Autor]]
# [[Ottův slovník naučný/Autorhinoskopie|Autorhinoskopie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autorisace|Autorisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Autorita|Autorita]]
# [[Ottův slovník naučný/Autoritate|Autoritate]]
# [[Ottův slovník naučný/Autorské právo|Autorské právo]]
# [[Ottův slovník naučný/Autos|Autos]]
# [[Ottův slovník naučný/Autos efa|Autos efa]]
# [[Ottův slovník naučný/Autoschediasma|Autoschediasma]]
# [[Ottův slovník naučný/Autoschediast|Autoschediast]]
# [[Ottův slovník naučný/Autoskopie|Autoskopie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autostethoskopie|Autostethoskopie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autotelie|Autotelie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autotheismus|Autotheismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Autotherapie|Autotherapie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autotransfuse|Autotransfuse]]
# [[Ottův slovník naučný/Autotyp|Autotyp]]
# [[Ottův slovník naučný/Autotypie|Autotypie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autotypografie|Autotypografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autran|Autran]]
# [[Ottův slovník naučný/Autrigoni|Autrigoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Autriche|Autriche]]
# [[Ottův slovník naučný/Autumnus|Autumnus]]
# [[Ottův slovník naučný/Autun|Autun]]
# [[Ottův slovník naučný/Autzmanitz|Autzmanitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Auvaijar|Auvaijar]]
# [[Ottův slovník naučný/Auvergne|Auvergne]]
# [[Ottův slovník naučný/Auvernat|Auvernat]]
# [[Ottův slovník naučný/Auvillars|Auvillars]]
# [[Ottův slovník naučný/Auwers|Auwers]]
# [[Ottův slovník naučný/Auxanometr|Auxanometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Aux armes|Aux armes]]
# [[Ottův slovník naučný/Aux Cayes|Aux Cayes]]
# [[Ottův slovník naučný/Auxentius|Auxentius]]
# [[Ottův slovník naučný/Auxerre|Auxerre]]
# [[Ottův slovník naučný/Auxésis|Auxésis]]
# [[Ottův slovník naučný/Auxilia|Auxilia]]
# [[Ottův slovník naučný/Auxiliární|Auxiliární]]
# [[Ottův slovník naučný/Auxilium|Auxilium]]
# [[Ottův slovník naučný/Auxilium divisionis|Auxilium divisionis]]
# [[Ottův slovník naučný/Auximum|Auximum]]
# [[Ottův slovník naučný/Auxois|Auxois]]
# [[Ottův slovník naučný/Auxometer|Auxometer]]
# [[Ottův slovník naučný/Auxonne|Auxonne]]
# [[Ottův slovník naučný/Auxospory|Auxospory]]
# [[Ottův slovník naučný/Auxtheias|Auxtheias]]
# [[Ottův slovník naučný/Auzia|Auzia]]
# [[Ottův slovník naučný/Auzias-Turenne|Auzias-Turenne]]
# [[Ottův slovník naučný/Auzout|Auzout]]
# [[Ottův slovník naučný/Auzoux|Auzoux]]
# [[Ottův slovník naučný/Ava (obec)|Ava (obec)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ava (město)|Ava (město)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ava (pepř)|Ava (pepř)]]
# [[Ottův slovník naučný/Ava (spisovatelka)|Ava (spisovatelka)]]
# [[Ottův slovník naučný/Avača|Avača]]
# [[Ottův slovník naučný/Avadži|Avadži]]
# [[Ottův slovník naučný/Avaka|Avaka]]
# [[Ottův slovník naučný/Aval|Aval]]
# [[Ottův slovník naučný/Avala|Avala]]
# [[Ottův slovník naučný/Avalit|Avalit]]
# [[Ottův slovník naučný/Avalon|Avalon]]
# [[Ottův slovník naučný/Avallon|Avallon]]
# [[Ottův slovník naučný/Avalos|Avalos]]
# [[Ottův slovník naučný/Avalovati|Avalovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Avalun|Avalun]]
# [[Ottův slovník naučný/Avan|Avan]]
# [[Ottův slovník naučný/Avance|Avance]]
# [[Ottův slovník naučný/Avancement|Avancement]]
# [[Ottův slovník naučný/Avancovati|Avancovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Avancy|Avancy]]
# [[Ottův slovník naučný/Aváni|Aváni]]
# [[Ottův slovník naučný/Avanie|Avanie]]
# [[Ottův slovník naučný/Avant|Avant]]
# [[Ottův slovník naučný/Avantage|Avantage]]
# [[Ottův slovník naučný/Avantageur|Avantageur]]
# [[Ottův slovník naučný/Avantgarda|Avantgarda]]
# [[Ottův slovník naučný/Avant la lettre|Avant la lettre]]
# [[Ottův slovník naučný/Avantmain|Avantmain]]
# [[Ottův slovník naučný/Avantposte|Avantposte]]
# [[Ottův slovník naučný/Avantpropos|Avantpropos]]
# [[Ottův slovník naučný/Avantscène|Avantscène]]
# [[Ottův slovník naučný/Avanturin|Avanturin]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Avanzi|d’Avanzi]]
# [[Ottův slovník naučný/Avanzini|Avanzini]]
# [[Ottův slovník naučný/Avanzo|Avanzo]]
# [[Ottův slovník naučný/Avaray|Avaray]]
# [[Ottův slovník naučný/Avaricum|Avaricum]]
# [[Ottův slovník naučný/Avarie|Avarie]]
# [[Ottův slovník naučný/Avarové|Avarové]]
# [[Ottův slovník naučný/Avasta|Avasta]]
# [[Ottův slovník naučný/Avatáras|Avatáras]]
# [[Ottův slovník naučný/Avati-Parana|Avati-Parana]]
# [[Ottův slovník naučný/Avdějev|Avdějev]]
# [[Ottův slovník naučný/Avdějeva|Avdějeva]]
# [[Ottův slovník naučný/Avdova hora|Avdova hora]]
# [[Ottův slovník naučný/Avduraman|Avduraman]]
# [[Ottův slovník naučný/Ave|Ave]]
# [[Ottův slovník naučný/Avebury|Avebury]]
# [[Ottův slovník naučný/Avec la lettre|Avec la lettre]]
# [[Ottův slovník naučný/Aved|Aved]]
# [[Ottův slovník naučný/Avedik|Avedik]]
# [[Ottův slovník naučný/Aveiro|Aveiro]]
# [[Ottův slovník naučný/Aveiro don José Mascarenhes|Aveiro don José Mascarenhes]]
# [[Ottův slovník naučný/Avel|Avel]]
# [[Ottův slovník naučný/Avé-Lallemant|Avé-Lallemant]]
# [[Ottův slovník naučný/Avelanède|Avelanède]]
# [[Ottův slovník naučný/Avelghem|Avelghem]]
# [[Ottův slovník naučný/Aveling|Aveling]]
# [[Ottův slovník naučný/Avella|Avella]]
# [[Ottův slovník naučný/Avellaneda|Avellaneda]]
# [[Ottův slovník naučný/Avellino|Avellino]]
# [[Ottův slovník naučný/Avellino Francesco Maria|Avellino Francesco Maria]]
# [[Ottův slovník naučný/Avelloni|Avelloni]]
# [[Ottův slovník naučný/Ave Maria|Ave Maria]]
# [[Ottův slovník naučný/Avempace|Avempace]]
# [[Ottův slovník naučný/Avena|Avena]]
# [[Ottův slovník naučný/Avenaceae|Avenaceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Avenara|Avenara]]
# [[Ottův slovník naučný/Avenarius|Avenarius]]
# [[Ottův slovník naučný/Avenel|Avenel]]
# [[Ottův slovník naučný/Avenches|Avenches]]
# [[Ottův slovník naučný/Avenio|Avenio]]
# [[Ottův slovník naučný/Aventicum|Aventicum]]
# [[Ottův slovník naučný/z Aventina|z Aventina]]
# [[Ottův slovník naučný/Aventinus|Aventinus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aventinus Johann|Aventinus Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/Aventiure|Aventiure]]
# [[Ottův slovník naučný/Aventura|Aventura]]
# [[Ottův slovník naučný/Aventure|Aventure]]
# [[Ottův slovník naučný/Aventurier|Aventurier]]
# [[Ottův slovník naučný/Aventurin|Aventurin]]
# [[Ottův slovník naučný/Avenue|Avenue]]
# [[Ottův slovník naučný/Avenza|Avenza]]
# [[Ottův slovník naučný/Avenzoar|Avenzoar]]
# [[Ottův slovník naučný/Averanský|Averanský]]
# [[Ottův slovník naučný/A verbis ad verbera|A verbis ad verbera]]
# [[Ottův slovník naučný/Averkamp|de Averkamp]]
# [[Ottův slovník naučný/Averkijev|Averkijev]]
# [[Ottův slovník naučný/Averlino|Averlino]]
# [[Ottův slovník naučný/Avernské jezero|Avernské jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Averrhoa|Averrhoa]]
# [[Ottův slovník naučný/Averrhoes|Averrhoes]]
# [[Ottův slovník naučný/Avers|Avers]]
# [[Ottův slovník naučný/Aversa|Aversa]]
# [[Ottův slovník naučný/Averse|Averse]]
# [[Ottův slovník naučný/Aversionální|Aversionální]]
# [[Ottův slovník naučný/Averské údolí|Averské údolí]]
# [[Ottův slovník naučný/Aversum|Aversum]]
# [[Ottův slovník naučný/Avertissement|Avertissement]]
# [[Ottův slovník naučný/Avertovati|Avertovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Aves|Aves]]
# [[Ottův slovník naučný/Aves (ostrovy)|Aves (ostrovy)]]
# [[Ottův slovník naučný/Avesnes|Avesnes]]
# [[Ottův slovník naučný/Avesov|Avesov]]
# [[Ottův slovník naučný/Avesta (obec)|Avesta (obec)]]
# [[Ottův slovník naučný/Avesta (literatura)|Avesta (literatura)]]
# [[Ottův slovník naučný/Avestské železo|Avestské železo]]
# [[Ottův slovník naučný/Avetik|Avetik]]
# [[Ottův slovník naučný/Aveyron|Aveyron]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Avezac|d’Avezac]]
# [[Ottův slovník naučný/Avezzana|Avezzana]]
# [[Ottův slovník naučný/Avezzano|Avezzano]]
# [[Ottův slovník naučný/Avgustin|Avgustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Aviace|Aviace]]
# [[Ottův slovník naučný/Avianus|Avianus]]
# [[Ottův slovník naučný/Aviatica terra|Aviatica terra]]
# [[Ottův slovník naučný/Aviator|Aviator]]
# [[Ottův slovník naučný/Avicébron|Avicébron]]
# [[Ottův slovník naučný/Avicenna|Avicenna]]
# [[Ottův slovník naučný/Avicennia|Avicennia]]
# [[Ottův slovník naučný/Avico|Avico]]
# [[Ottův slovník naučný/Avicula|Avicula]]
# [[Ottův slovník naučný/Avicularia|Avicularia]]
# [[Ottův slovník naučný/Avidius|Avidius]]
# [[Ottův slovník naučný/Avienus|Avienus]]
# [[Ottův slovník naučný/Avigliano|Avigliano]]
# [[Ottův slovník naučný/Avignon|Avignon]]
# [[Ottův slovník naučný/Avignonet|Avignonet]]
# [[Ottův slovník naučný/Avignonská zrna|Avignonská zrna]]
# [[Ottův slovník naučný/Avila|Avila]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Avila|d’Avila]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Avila y Zuñiga|d’Avila y Zuñiga]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Aviler|d’Aviler]]
# [[Ottův slovník naučný/Aviles|Aviles]]
# [[Ottův slovník naučný/Avis|Avis]]
# [[Ottův slovník naučný/Avisace|Avisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Avis au lecteur|Avis au lecteur]]
# [[Ottův slovník naučný/Aviso|Aviso]]
# [[Ottův slovník naučný/Avisová loď|Avisová loď]]
# [[Ottův slovník naučný/Avisovati|Avisovati]]
# [[Ottův slovník naučný/A vista|A vista]]
# [[Ottův slovník naučný/Avitus|Avitus]]
# [[Ottův slovník naučný/Avivage|Avivage]]
# [[Ottův slovník naučný/Aviz|Aviz]]
# [[Ottův slovník naučný/Avize|Avize]]
# [[Ottův slovník naučný/Avizský řád sv. Benedikta|Avizský řád sv. Benedikta]]
# [[Ottův slovník naučný/Avlona|Avlona]]
# [[Ottův slovník naučný/Avoca|Avoca]]
# [[Ottův slovník naučný/Avocat|Avocat]]
# [[Ottův slovník naučný/Avogadro|Avogadro]]
# [[Ottův slovník naučný/Avoirdupois|Avoirdupois]]
# [[Ottův slovník naučný/Avokace|Avokace]]
# [[Ottův slovník naučný/Avokatorie|Avokatorie]]
# [[Ottův slovník naučný/Avola|Avola]]
# [[Ottův slovník naučný/Saint Avold|Saint Avold]]
# [[Ottův slovník naučný/Avolio|Avolio]]
# [[Ottův slovník naučný/Avon|Avon]]
# [[Ottův slovník naučný/Avont|Avont]]
# [[Ottův slovník naučný/Avoué|Avoué]]
# [[Ottův slovník naučný/A vous!|A vous!]]
# [[Ottův slovník naučný/Avoyer|Avoyer]]
# [[Ottův slovník naučný/Avraamij|Avraamij]]
# [[Ottův slovník naučný/Avraamijevščina|Avraamijevščina]]
# [[Ottův slovník naučný/Avram Vengerskij|Avram Vengerskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Avramovščina|Avramovščina]]
# [[Ottův slovník naučný/Avranches|Avranches]]
# [[Ottův slovník naučný/Avratalan|Avratalan]]
# [[Ottův slovník naučný/Avret-Hisár|Avret-Hisár]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Avrigny|d’Avrigny]]
# [[Ottův slovník naučný/Avril|Avril]]
# [[Ottův slovník naučný/Avsějenko|Avsějenko]]
# [[Ottův slovník naučný/A vue|A vue]]
# [[Ottův slovník naučný/Avulse|Avulse]]
# [[Ottův slovník naučný/Avulsio|Avulsio]]
# [[Ottův slovník naučný/Avvakum|Avvakum]]
# [[Ottův slovník naučný/Avvakumovščina|Avvakumovščina]]
# [[Ottův slovník naučný/Ibn Avvaín|Ibn Avvaín]]
# [[Ottův slovník naučný/Avzjano-Petrovské|Avzjano-Petrovské]]
# [[Ottův slovník naučný/Awe|Awe]]
# [[Ottův slovník naučný/Awerbeck|Awerbeck]]
# [[Ottův slovník naučný/Ax|Ax]]
# [[Ottův slovník naučný/Axamenta|Axamenta]]
# [[Ottův slovník naučný/Axamit|Axamit]]
# [[Ottův slovník naučný/Axel|Axel]]
# [[Ottův slovník naučný/Axenberg|Axenberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Axenfels|Axenfels]]
# [[Ottův slovník naučný/Axenstein|Axenstein]]
# [[Ottův slovník naučný/Axentowicz|Axentowicz]]
# [[Ottův slovník naučný/Axholme|Axholme]]
# [[Ottův slovník naučný/Axilla|Axilla]]
# [[Ottův slovník naučný/Axim|Axim]]
# [[Ottův slovník naučný/Axin|Axin]]
# [[Ottův slovník naučný/Axinella|Axinella]]
# [[Ottův slovník naučný/Axinit|Axinit]]
# [[Ottův slovník naučný/Axiologie|Axiologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Axiom|Axiom]]
# [[Ottův slovník naučný/Axiomatika|Axiomatika]]
# [[Ottův slovník naučný/Axiometr|Axiometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Axionikos|Axionikos]]
# [[Ottův slovník naučný/Axios|Axios]]
# [[Ottův slovník naučný/Axis|Axis]]
# [[Ottův slovník naučný/Axmann|Axmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Axminster|Axminster]]
# [[Ottův slovník naučný/Axoid|Axoid]]
# [[Ottův slovník naučný/Axolotl|Axolotl]]
# [[Ottův slovník naučný/Axonometrický|Axonometrický]]
# [[Ottův slovník naučný/Axonometrie|Axonometrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Axony|Axony]]
# [[Ottův slovník naučný/Axtmann|Axtmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Axum|Axum]]
# [[Ottův slovník naučný/Axungia|Axungia]]
# [[Ottův slovník naučný/Ay|Ay]]
# [[Ottův slovník naučný/Aya|Aya]]
# [[Ottův slovník naučný/Ayacucho|Ayacucho]]
# [[Ottův slovník naučný/de Ayala|de Ayala]]
# [[Ottův slovník naučný/Ayamonte|Ayamonte]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Ayasasa|d’Ayasasa]]
# [[Ottův slovník naučný/Aye-Aye|Aye-Aye]]
# [[Ottův slovník naučný/Aylesbury|Aylesbury]]
# [[Ottův slovník naučný/Aylesford|Aylesford]]
# [[Ottův slovník naučný/Aymarové|Aymarové]]
# [[Ottův slovník naučný/Aymonovci|Aymonovci]]
# [[Ottův slovník naučný/Ayr|Ayr]]
# [[Ottův slovník naučný/Ayraut|Ayraut]]
# [[Ottův slovník naučný/von Ayrenhoff|von Ayrenhoff]]
# [[Ottův slovník naučný/Ayrer|Ayrer]]
# [[Ottův slovník naučný/Ayrerova|Ayrerova]]
# [[Ottův slovník naučný/Ayres|Ayres]]
# [[Ottův slovník naučný/Ayrshire|Ayrshire]]
# [[Ottův slovník naučný/Aytoun|Aytoun]]
# [[Ottův slovník naučný/Ayuecate|Ayuecate]]
# [[Ottův slovník naučný/Ayuntamiento|Ayuntamiento]]
# [[Ottův slovník naučný/Ayuso|Ayuso]]
# [[Ottův slovník naučný/Az.|Az.]]
# [[Ottův slovník naučný/Aza|Aza]]
# [[Ottův slovník naučný/Azacké jezero|Azacké jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Azagarion|Azagarion]]
# [[Ottův slovník naučný/Azaïs|Azaïs]]
# [[Ottův slovník naučný/Azalea|Azalea]]
# [[Ottův slovník naučný/Azali|Azali]]
# [[Ottův slovník naučný/Azalka|Azalka]]
# [[Ottův slovník naučný/Azamgarh|Azamgarh]]
# [[Ottův slovník naučný/Azančevskij|Azančevskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Azania|Azania]]
# [[Ottův slovník naučný/de Azara|de Azara]]
# [[Ottův slovník naučný/Azarevič|Azarevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Azaria|Azaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Azariáš|Azariáš]]
# [[Ottův slovník naučný/Azaridachta|Azaridachta]]
# [[Ottův slovník naučný/Azázil|Azázil]]
# [[Ottův slovník naučný/Azben|Azben]]
# [[Ottův slovník naučný/Azbuka|Azbuka]]
# [[Ottův slovník naučný/Azbukovačka reka|Azbukovačka reka]]
# [[Ottův slovník naučný/Azbukovnik|Azbukovnik]]
# [[Ottův slovník naučný/Aze|Aze]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Azeglio|d’Azeglio]]
# [[Ottův slovník naučný/Azegové|Azegové]]
# [[Ottův slovník naučný/Ázer|Ázer]]
# [[Ottův slovník naučný/Ázerbeidžán|Ázerbeidžán]]
# [[Ottův slovník naučný/Azevedo|Azevedo]]
# [[Ottův slovník naučný/al-Azharí|al-Azharí]]
# [[Ottův slovník naučný/Azienda|Azienda]]
# [[Ottův slovník naučný/Azi Girej|Azi Girej]]
# [[Ottův slovník naučný/Azimut|Azimut]]
# [[Ottův slovník naučný/Azimutální kompas|Azimutální kompas]]
# [[Ottův slovník naučný/Azimutální kruh|Azimutální kruh]]
# [[Ottův slovník naučný/Azimutální kvadrant|Azimutální kvadrant]]
# [[Ottův slovník naučný/Azimutální nástroj|Azimutální nástroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Azincourt|Azincourt]]
# [[Ottův slovník naučný/Azjam|Azjam]]
# [[Ottův slovník naučný/Aznaurové|Aznaurové]]
# [[Ottův slovník naučný/Azo|Azo]]
# [[Ottův slovník naučný/Azobenzol|Azobenzol]]
# [[Ottův slovník naučný/Azogues o Cañar|Azogues o Cañar]]
# [[Ottův slovník naučný/Azoické útvary|Azoické útvary]]
# [[Ottův slovník naučný/Azolla|Azolla]]
# [[Ottův slovník naučný/Azoospermie|Azoospermie]]
# [[Ottův slovník naučný/Azory|Azory]]
# [[Ottův slovník naučný/Azot|Azot]]
# [[Ottův slovník naučný/Azoturie|Azoturie]]
# [[Ottův slovník naučný/Azotos|Azotos]]
# [[Ottův slovník naučný/Azov|Azov]]
# [[Ottův slovník naučný/Azová barviva|Azová barviva]]
# [[Ottův slovník naučný/Azovská step|Azovská step]]
# [[Ottův slovník naučný/Azovské moře|Azovské moře]]
# [[Ottův slovník naučný/Azpeitia|Azpeitia]]
# [[Ottův slovník naučný/Azráíl|Azráíl]]
# [[Ottův slovník naučný/Azrak|Azrak]]
# [[Ottův slovník naučný/Aztekové|Aztekové]]
# [[Ottův slovník naučný/Azua|Azua]]
# [[Ottův slovník naučný/Azuay|Azuay]]
# [[Ottův slovník naučný/Azul|Azul]]
# [[Ottův slovník naučný/Azulejos|Azulejos]]
# [[Ottův slovník naučný/Azulevič|Azulevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Azumbre|Azumbre]]
# [[Ottův slovník naučný/Azuni|Azuni]]
# [[Ottův slovník naučný/Azur|Azur]]
# [[Ottův slovník naučný/Azurit|Azurit]]
# [[Ottův slovník naučný/Azurová modř|Azurová modř]]
# [[Ottův slovník naučný/Azygie|Azygie]]
# [[Ottův slovník naučný/Azygos|Azygos]]
# [[Ottův slovník naučný/Azymica|Azymica]]
# [[Ottův slovník naučný/Azymité|Azymité]]
# [[Ottův slovník naučný/Azymon|Azymon]]
# [[Ottův slovník naučný/Azzalonská ocel|Azzalonská ocel]]
# [[Ottův slovník naučný/Azzoni|Azzoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Ažio|Ažio]]
# [[Ottův slovník naučný/Ažiotáže|Ažiotáže]]
# [[Ottův slovník naučný/Ažulunač|Ažulunač]]
# [[Ottův slovník naučný/Ažušak|Ažušak]]
&lt;/div&gt;

[[Kategorie:Ottův slovník naučný|Ottův slovník naučný/Díl 02]]</text>
      <sha1>84ivs03cju21c52ayqrobn09s2cgk7g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Francie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98461</id>
    <revision>
      <id>335858</id>
      <parentid>335825</parentid>
      <timestamp>2026-08-19T06:38:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zemědělství. */</comment>
      <origin>335858</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="140632" sha1="hdubfwdmkagpsjkx6lfy6utf0s1gava" xml:space="preserve">{{Pracuje se}}

{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Francie
  | PŘEDCHOZÍ = Franciade
  | DALŠÍ = Francigenum opus
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Francie
  | AUTOR = [[Autor:Václav Švambera|Václav Švambera]], [[Autor:Vladimír Josef Procházka|Vladimír Josef Procházka]], [[Autor:František Augustin|František Augustin]], [[Autor:Jan Palacký|Jan Palacký]], [[Autor:Karel Plischke|Karel Plischke]], [[Autor:František Farský|František Farský]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1895. S.&amp;nbsp;451-603. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1f368ff0-0a02-11e5-b309-005056825209 Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Francie
}}

{{Forma|proza}}
'''Francie''' {''France'', ''République Française''), země a stát v záp. Evropě. {{Prostrkaně|Polohu}} '''F.''' mezi dvěma moři lze — vyjímajíc Anglii — nazvati nejšťastnější všech států evropských. Španělsko má sice také pobřeží atlantské a středomořské, avšak jeho poloha jest příliš jižní, následkem čehož nemá účastenství ve světovém spojení severoatlantském, jako Francie. Vedle toho zde i to váží, že '''F.''' hraničí se 6 státy Evropy (Belgie, Lucembursko, Německo, Švýcarsko, Italie, Španělsko), nehledíc k Anglii, od níž ji dělí či spíše s kterou ji spojuje Kanál (La Manche), mezi Calais a Doverem jen 31 ''km'' široký. K tomu přistupuje i ta neobyčejně příznivá okolnost, že na celé vzdálenosti mezi oběma moři (370 ''km'') nejeví terrain nijakých překážek dopravě. V ohledu vojenském jest poloha '''F.''' výhodnější než Německa nebo Rakouska, neboť má na vše strany jisté přirozené hradby. Tak přechod Alp jest z francouzské strany mnohem snazší, než z italské, jakž tomu učí nejen zeměpis, ale i světové dějiny, počínajíc Hannibalem až k Napoleonům; také byl vliv francouzský daleko znatelnější na východní straně Alp, než italský na straně západní. Hranice mezi oběma státy běží od Col Lunga (2758 ''m'' n. m.) na pobřeží až k S. Gingolphu na jezeře Genevském většinou po hlavním hřebenu Alp. Odtud počíná již méně pravidelná hranice jurská proti Švýcarsku. Nelze mluviti o nějakém hlavním hřebenu Jury, avšak i zde jest přechod z francouzské strany snazší než ze švýcarské. Mezi Jurou a Vogésy nalézá se brána Belfortská (''La Trouée de Belfort''), 28 ''km'' široká, proslulá ve strategii vojenské, známé bojiště od časů Caesara až do poslední války franc.-německé. Hlavním rozhraním proti Německu jsou Vogésy a teprve v jich severu, u Dunnonu, počíná vlastní negeografická hranice francouzská proti Belgii. Nejneschůdnější přechod přes hranici franc. nalézá se v Pyrenejích, zvláště středních; překročení jich jest s obou stran nesnadné. Avšak i jinak jest poloha '''F.''' výhodná; neboť na protějších březích Středozemního moře nalézá se rozsáhlá osada Alžírská (s Tunisem), vzdálená z Marseille jen 771 ''km'', kteroužto vzdálenost urazí rychlý parník za noc a den, kdežto ve '''F.''' samé nejvnitřnější kraje, Burgund a Franche-Comté, jsou jen 400—450 ''km'' vzdáleny od pobřeží, jehož lze po železnici za 11 hod. dosáhnouti. Nejzazší {{Prostrkaně|astronomické body}} hranic '''F.''' jsou na severu Zuydcoote, na sever od Dunkerku na 51° 5′ 27″ s. š., na jihu 42° 20′ s. š. (na jih od Puigmalu), na západě Point de St. Mathieu na 4° 52′ z. d., na východě 7° 39′ v. d., v Alpách Přímořských, kde tyto protíná, 44° s. š. Základní geometrická podoba země jest šestiúhelník, jehož západní a východní strana jest poněkud do vnitř vtlačena. Podélná osa od severu k jihu mezi Severním mořem a Serrou de la Bague de Bourdeilat v depart. Pyrenées Orientales měří 973, největší šířka od Corsèn na Vogésy 888 ''km'', od La Rochellu ku Genevě 542 ''km''. — {{Prostrkaně|Rozčlenění horizontální}} jest nepatrné. Cotentin a Bretonsko jsou jedinými většími poloostrovy, Korsika, 170 ''km'' na jih od Provence vzdálená, jediným větším ostrovem. Ostatní ostrovy pobřežní jsou nečetné a nepatrné. Délka veškeré hranice '''F.''' obnáší 5290 ''km'', z čehož připadá na vodní 3120 (Kanál 1120, Atlantský okeán 1385, Středozemní moře 615 ''km''), na zemní hranici 2170 ''km'' (proti Belgii 460, Lucembursku 14, Německu 320, Švýcarsku 396, Italii 410, Španělsku 570).

O {{Prostrkaně|plošných rozměrech}} '''F.''' rozcházejí se samy úřední údaje v létech 1878—87 téměř o 10.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Rozhodně nízká jsou udání jak v »Annuaire du Bureau des Longitudes« (528.400 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;), tak v »Situation financ. des communes« r. 1878 (527.006,8 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;). Ředitelství přímých daní udává 529.103,7 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;; soukromé měření planimetrické, jež r. 1882 dokončil ruský generál Střelbitský, ovšem podle mapy menších rozměrů, vykazuje pro pevninu '''F.''' 523.932, pro ostrovy 9547, úhrnem 533.479 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, z čehož na Korsiku připadá 8866,5 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Správnější bylo planimetrické vyměření '''F.''' pod Perrierem, jež r. 1887 dle listů mapy 1 : 80.000 bylo provedeno v Service géographique de l’armée. jehož výsledek byl 536.408 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (z toho Korsika 8722 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;). Avšak i výsledek tento nezdál se ještě dosti spolehlivým, a tak provedeno v Service géogr. pod novým ředitelem Derrécagaixem nové měření Coradiovým planimetrem přímo na měděných plotnách mapy 1 : 80.000. Béře-li se za podklad ellipsoid Clarkeův z r. 1880, činí výpočet 536.479, při Besselovu 536.469, při ellipsoidu ingenieur-geographů 536.464 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Výsledky tyto rozcházejí se o 0,OO3 %, což jest také asi největší možná chyba tohoto měření. Derrécagaix sám pokládá za nejsprávnější udaj pro plochu '''F.''' 536.479 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;.

{{Prostrkaně|Pobřeží '''F.'''}} Atlantský okeán tvoří na severu a severozápadě hranici '''F.''' v délce 2505 ''km'', z čehož na Kanál připadá 1120 ''km''. Francouzský břeh Kanálu až za Calais jest vlastně jen pouhým pokračováním plochého, dunami pokrytého pobřeží Severního moře, za Calais dosahuje však moře pohraniční vysočina flanderská v příkrém spádu, tak že na samém pobřeží shledáváme se s výškami přes 100 ''m'' (mys Blanc-Nez 134 ''m''). Ráz severomořský přichází pak k platnosti ještě jednou mezi Boulogne a Aultem, kdež rozsáhlé roviny pobřežní jsou chráněny řadami vysokých dun před zhoubným přílivem. Od ústí Bresly až k ústí Seiny tvoří pobřeží v délce 140 ''km'' skalní stěna křídová, zv. {{Prostrkaně|Falaisy}} (v. t.). Jest to snad nejnebezpečnější čásť pobřeží '''F.''', k čemuž přispívají i časté mlhy. Z přístavů ve Falaisách nejdůležitější jest Dieppe, z menších jmenujeme St. Valery en Caux a Fécamp; při ústí Bresly jsou proslulé mořské lázně Treport. Ze severnějších ještě přístavů v úžině Calaiské nejdůležitější jsou Calais samy pro dopravu do Anglie, na východ odtud Gravelines a Dunkerk, jižně Boulogne. Jest nepochybno, že Falaisy ještě za historické doby ustupují, ovšem cení se roční ústup prům. jen na 30 ''cm''. Urvané zde části unáší moře na sever. Jižně od mysu Hèveského, kde Falaisy končí, dosahuje moře řeka Seina v širokém ústi, do něhož jen během let 1834—53 zanesla 1,3 mil. ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; bahna. Při sev. jeho břehu leží důležitý přístav Le Havre, při jižním lázně Trouville. Sev. břeh poloostrova Normandského vyplňuje Seinský záliv s nebezpečnými útesy (''Rochers de Calvados''). Východně od nich mělká rejda Caenská při ústí ř. Orne, západně ústí ř. Vire s úskalími a mělčinami. V nejsevernější části poloostrova Normandského, mezi Pointe de Barfleur a mysem de la Hague, nalézá se veliký válečný přístav Cherbourg. Celé dosud líčené pobřeží od Dunkerku až k Cherbourgu nevykazuje žádných pobřežních ostrovů. Teprve od mysu posléze jmenovaného nastává značná členitost pobřeží, provázeného nyní pravidelně ostrovy, a přestává teprve při ústí Girondy. Jižně od mysu Hagueského, mezi Normandií a Bretonskem, zalévá se hluboko do země záliv Bretonský, jehož nejzazší čásť sluje Baie de St. Michel, naproti níž leží malé ostrůvky Chauseyské. Téměř uprostřed zálivu Bretonského nalézají se ostrovy Normandské pod panstvím britským. Celé pobřeží poloostrova Bretonského od zálivu St.-Michelského až k ústí Loiry jest neobyčejně rozčleněno, podobno skaerům norským, v sev. části rázu docela fjordového. Do sev. pobřeží poloostrova vnikají hlouběji zátoky St. Malo a St. Brieuc s přístavy t. jm. Všude jest plno nebezpečných útesů. Kde '''F.''' sáhá nejdále k západu, odděluje Passage du Four od pevniny skupinu skalistých Quessantských ostrovů, načež nastupují 3 větší zátoky, Brestská, Douarnenezská a Audierneská. Teprve zde počíná vlastně otevřený okeán; pobřeží však jihobretonské podržuje i dále dosavadní ráz. Do země vniká naproti ostrovům Glenanským dlouhý chobot Quimperský a záliv Forestský, naproti ostr. Groixu Lorientská rejda válečná a něco východněji rejda Etelská, kdežto velmi rozčleněný záliv Morbihanský obmykají poloostrovy Quiberon a Ruis. Naproti němu a sousední zátoce, utvořené ústím Vilainy, leží důležitý ostrov Belle Isle. Zátokou Vilainskou končí se pobřeží bretonské a zátokou Loiry (''Grand Chenal de la Loire'' s přístavy St. Nazaire a Nantes) počíná se pobřeží nového rázu, jež podržuje sice ještě po celé 2 zeměp. stupně dosavadní členitost, liší se však od předešlého plochými břehy s dunami táhnoucími se od ústí jedné řeky, jichž zde hojně, ke druhému, a doprovázeno jest pobřežními bažinami, solnami a odvodňovacími příkopy. Hned na jih od ústí Loiry vyskytuje se velká Baie de Bourgneuf, uzavřená na záp. ostrovem Noirmontierem. Zátoky při ústí řek Sèvre (Pertuis [úžina] Breton) a Charente (Pertuis d’Antioche) uzavřenyjsou proti okeánu ostrovy Ré a Oléronem. Naproti prvnímu leží přístav La Rochelle, naproti Oléronu přístav Rochefort. Mezi Oléronem a pobřežím na jihu prostírá se Pertuis de Maumusson. Členovité pobřeží středofrancouzské končí v ústí Garonny, zde Gironde zvaném, kde příliv mořský učinil ještě ze vzdáleného Bordeaux přístav mořský. Odtud až po samé Pyreneje táhne se ve směru meridionálním pobřeží tak rovné, jako sotva kde jinde v Evropě. Jsou to »Landes«, typická krajina pobřežních dun, provázených řadou étangů (v. t.), z nichž jedině Arcachonský protrhl si širší průchod do moře a utvořil takto jediný přístav na tomto dlouhém pobřeží, kdežto ostatní spojeny jsou s mořem jen menšími toky (''courants''). Teprve při ústí Adouru, kde pod Bayonnou nalézají se proslulé lázně Biarritz, v nejzazším konci zálivu Gascognského (jinak zátoka Vizcajská) jest znáti vliv Pyrenejí na útvar pobřežní.

Ve Středomořském pobřeží '''F.''' jeví se značný rozdíl mezi západem a východem. Hranice obou, totiž límanitého pobřeží na západě a příkrého provencského na východě, leží v deltě Rhônu. Na hranici špan.-franc, noří se čásť Pyrenejí (Mts Albères) do moře a příkré stěny žulové ohraničují velké hloubky přístavů Banyuls-sur-Mer, Port Vendres a Collioure. Hned však za ř. Techem nastává již uvedené pobřeží límanité, lišící se však i původem i vzezřením od Land. Zde zanesly četné menší řeky jihofrancouzské průlivy mezi četnými bývalými ostrovy pobřežními a ve spojení s mořem zarovnaly celé pobřeží. Jako zbytek bývalého moře zůstaly étangy, jež lemují celý břeh zálivu du Lion. Z přístavů jest zde nejznamenitější Cette, kdež ústí Canal du Midi do moře Středozemního. Za menším zálivem u Aigues Mortes staneme u delty Rhônu. Obě veliká ramena Rhônu uzavírají jako ostrov Camargue. Ještě za deltou Rhônu, od této oddělena pustinou zv. Crau, nalézá se Étang de Berre, nejvýchodnější z jihofrancouzských, postrádající však úplně rázu límanitého. Zde již dosahuje moře (u Point Riche) hornatina provencská a nastává pobřeží příkré, plné skalistých mysů a menších zátok. Zde se tu a tam vyskytují ostrůvky pobřežní, nejdůležitější z nich Iles d’Hyères naproti zálivu t. jm. Pobřeží to končí pro '''F'''-ii u Nizzy, v nejkrásnějším koutě vší '''F.''' Jest tu celá řada menších přístavů, jako La Ciotat, St. Nazaire, Giens, Hyères, Bormes, St. Tropez, Fréjus, Cannes, Antibes, Nizza, Monaco a 2 přístavy prvého řádu, t. Marseille a Toulon. Na celém pobřeží '''F.''' lze jasně sledovati odvěký boj moře a souše. Do roka ztrácí tak '''F.''' asi 30 ''ha'' půdy. Avšak nejen rozsah, ale i ráz pobřeží se místy podstatně změnil, jak jsme naznačili již při límanitém pobřeží jihofrancouzském. Delta Rhônu prý se posunovalo ročně o 0,57 ''m'' a vzrostlo prý za posledních 2000 let o 300 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Změn se tu děje dost ještě za historické doby, tak na př. vznikl líman při ústí ř. Aude teprve r. 1320, kdy řeka tato protrhla svoje hráze. Kdežto na pobřeží Středomořském třeba míti za to, že pobřežní ostrovy byly k pevnině připojeny, lze o pobřeží atlantském tvrditi opak. Celý dlouhý pás ostrovů od Cherbourgu až po ústí Girondy jest jen zříceninou, zbylou z pevniny, jež podlehla nárazu vln mořských. V těchto končinách jeví se zhoubná činnost moře nejintensivněji.

Na sev. pobreží Bretonska setkáváme se s největším (vedle Bristolu) přílivem v Evropě, 16 ''m'', a příboj vln plní tu ještě na 80 ''m'' vysoko vzduch pěnou. Ještě dnes užívá se z lesů zde potopených černého dřeva, na př. u St. Malo. U St. Michela lze někdy viděti utopené vsi Maury, Feuillette, St. Louis Bourgaut, Porz Picas. Z potopené vsi St. Etienne de Pahul bylo r. 1735 odlivem bahno odneseno a lidé chodili tam sbírat různé předměty. V jakých rozměrech boj ten trvá, lze posouditi z toho, že jen při zátoce St.-Brieucké urvalo prý moře od V. stol. asi 310 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; země; v zátoce St.-Michelské vystupuje při odlivu souše v rozměru přes 300 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Místy ovšem moře také nanáší, při čemž se děje jakási výměna hornin proudy mořskými; tak nalézá se křídový hlen Normandie zanesen až při ústí Loiry a žulový štěrk Bretonska při ústí Seiny, ano až u Calais. Nejvíce zanáší se pobřeží mezi Loirou a Girondou, zvláště však při ústí řek Seudre, Charente a Sèvre. Zde vyplněny celé zálivy, jako na př. Poitouský, 400 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; veliký, jenž sáhal kdysi až k Niortu, a v jedné zátoce Aiguillonské přibývá prý ročně 30 ''ha'' země. Ovšem sluší zároveň připomenouti, že zde sotva kdy bylo pravé moře, spíše vždy písčiny, solné bažiny, ba i kopce. Někde sjednány během věků zase staré poměry, tak na př. dnešní poloostrov Quibéron, kdysi čásť pevniny, pak ostrov, jest nyní zase spojen úzkým pruhem země s pevninou; totéž platí o ostrovu Batzu sev. od ústí Loiry, a také na jih od tohoto ústí ostrov de Noirmoutier byl by již spojen s pevninou, kdyby průliv oddělující jej od pevniny (Goulet de Fromentine) nebyl býval uměle prohlouben. Příroda sama vyzývá tu člověka k boji proti sobě. V ohledu tom věnuje se dnes zlepšení poměrů pobřežních ve '''F'''-ii vzorná péče, ač boj na některých místech, na př. v Bretonsku a na ostrovech pobřežních, i v jihu, kde ostr. Ré a Oléron bojují těžce o svou existenci, jeví se býti marným. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

== Horopis. ==
Horopis '''F.''' líčen jest již ve čl. {{Prostrkaně|Evropa}} (VIII., 860 a 861.) a též v článcích o jednotlivých horstvech a krajinách na př. {{Prostrkaně|Ardenny}}, {{Prostrkaně|Cevenny}} a j., pročež obmezujeme se tu na stručný jen přehled. Střední výšku '''F.''' počítal r. 1874 G. Leipoldt na 393,84 ''m'', tedy o 100 ''m'' více, než stř. výšku Evropy, což ovšem děkuje '''F.''' pohraničním horstvům, Alpám a Pyrenejím, střední planině, jež při rozsahu 80.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; má dle Juliena střední výšku 700-800 ''m''; největší čásf '''F.''' vykazuje však výšky daleko pod střední hodnotu. J. Palacký rozdělil ve svém horopisu '''F.''' (Zeměpisný Sborník, III., str. 409, 420) '''F'''-ii na 12 krajů: 1. Severozápad (Bretonsko), 2. sever (Normandie), 3. severovýchod (Ardenny), 4. střed (Auvergne), 5. západ (Languedoc), 6. jihozápad (Pyreneje), 7. jih, 8. Jura, 9. Vogésy, 10. Alpy, 11. údolí Rhônu a Saôny, 12. pohoří Esterel. S tím srovnává se většinou i F. Hahn (v Kirchhoffově Länderk. v. Eur.), jehož orografické provincie jsou: 1. Střední planina (Auvergne), 2. Bretonsko s okolím, 3. úvodí Garonny a Landy, 4. pařížská pánev, 5. přechod mezi Garonnou a pařížskou pánví (na ř. Charente), 6. údolí Rhônu a Saôny, 7. západní Alpy, 8. Jura, 9. Lotrinsko s Vogésami, 10. Brána Belfortská, 11. břidlicové horstvo rýnsko-belgické (Ardenny). Více než kde jinde jsou ve '''F'''-ii poměry geologické, horopisné a vodopisné ve vzájemném vztahu. Ve velkém jest to souvislá soustava rovin, prostírající se od moře k moři, s povšechným svahem dle toku řek (tedy hlavně od jv. k sz.), oddělená od ostatní Evropy v jihozápadě Pyrenejemi, na východě Alpami, Jurou a Vogésy, kdežto Ardenny na severu a severovýchodě nelze pokládati za přírodní hranici. Jako ostrov z moře zdvihá se v srdci země z rovin těchto mohutný massiv středofrancouzský (Plateau central), zaujímající přes &lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt; celé '''F.''' Francouzská strana Pyrenejí jest vlhčí, porostlejší a vůbec celkem příjemnější než španělská, přístupnost však jejich jest asi s obou stran stejná. Hranice nesleduje tu vždy nejvyšší hřebeny a nejvyšší vrcholy nenalézají se na území franc. Příznivěji pro '''F'''-ii než pro její sousedy utvářeny jsou poměry v ostatních pohraničních horstvech. Od samého moře táhne se tu až k hranicím švýcarským mohutná hradba {{Prostrkaně|Alp Západních}}. Podkladem jich, dle nových badání Bertrandových vějířové stavby, jest karbonní osa mezi Bourg S. Maurice a Briançonem. Z massiva Montblancského náleží '''F'''-ii jen menší čásť. Vrchol Evropy 4810 ''m'' náleží '''F'''-ii a Italii. Svými předhořími vyplňují Alpy úvodí levých přítoků Rhônu od Isèry až k Duranci, malá však pohoří zcela v jihu Provence, t. Chaine les Maudres a Esterel, náležejí, jak se podobá, již k horstvu korsickému. V Savojsku potkává se soustava alpská směru severojižního se soustavou Jury směru od jihozáp. k sev.-vých. Také {{Prostrkaně|Jura}}, prostírající se v délce několika set ''km'' od Perte du Rhône až ku bráně Belfortské, nepatří '''F'''-ii než svou západní částí. Nejvyšší vrcholy nalézají se v jihovýchodě, t. Crêt de la Neige 1724 ''m'' a Reculet 1720 ''m'', kdežto v sev. francouzské části jen pásmo Chaumontské dosahuje 1122 ''m'' a nejvyšší body ostatních pásem bývají pouze přes 800 ''m'' vysoké. Jura není jednotným pohořím, nýbrž celou soustavou pásem a pahorkatin. Také na sever od brány Belfortské (Belfort 334 ''m'' n. m.) z {{Prostrkaně|Vogés}}, horstva druhdy zcela francouzského, zbyl '''F'''-ii jen záp. svah, a to ještě nezcela. Francouzská strana Voges má drsnější podnebí, více srážek, více vody, více stop ledové doby, než německá; jsouc silně zalesněna, skýtá jen zřídka nějaký rozhled. {{Prostrkaně|Ardenny}}, pokud náležejí '''F'''-ii, jsou planinou, v níž Mosa a Mosella hluboce zaryly svá koryta. Nejvyšší bod u Fumay poblíž hranice belgické jest jen 470 ''m'' n. m. Vedle tuto jmenovaných nemá '''F.''' horstva, jež by zasluhovalo toho jména, s jedinou výjimkou střední planiny (Auvergne). Zároveň s Bretonskem jest tento massiv geologicky nejstarší částí celé '''F.''' Vyniká ovšem více jednotvárností a rozlohou horizontálni, než výškou nadmořskou. Puy de Sancy, 1886 ''m'' vys., jest zároveň nejvyšší horou celé vnitřní '''F.''' Příjemně přerušují tuto jednotvárnost zajímavé zjevy vulkanické, bohaté na krásy přírodní. Menší starokrystallinické zbytky v jv. a jz. země doznaly tolika změn a orografická stavba jejich jest tak komplikovaná, že jen na mapě geologické lze pozorovati jejich samostatnost proti Alpám a Pyrenejím. Erose působila zde tak mohutně, že staré massivy ty dnes jsou daleko převýšeny mladšími pohořími. Druhý co do rozsahu starý massiv, t. Bretonsko, vrcholí v 391 a nejvyšší bod celé sev.-záp. '''F.''', t. Forêt d’Ecouves, v 417 ''m''. Největší a zároveň nejdůležitější čásť '''F.''' náleží t. zv. pánvi pařížské. Jest to v ohledu horopisném celkem rovina s malými rozdíly výškovými, zaujímající téměř celé úvodí Seiny, značnou část střední Loiry a menších pobřežních řek při hranicích belgických. I při nepatrných rozdílech výškových vyznamenává se širý ten kraj přírodními krásami, což děkovati má hlavně tomu, že sev. '''F.''' byla ušetřena před zhoubnou činností doby ledové. Ačkoliv tudíž, jak z celého tuto uvedeného přehledu jest viděti, horopis '''F.''' jest méně složitý než zemí středoevropských, přece jest každá čásť této země morfologicky vysoce zajímavá. Tak na pobřeží falaisy, Landy, étangy a celé zajímavé delta Rhônu s Crau a Camargue, ve vnitru Sologne a Pays de Dombes a střední planina se svými vyhaslými krátery, maary a místy zcela krasovým rázem, kde neschází ani dolin, podzemních toků a jeskyň, proslulým badatelem Martelem ve '''F'''-ii lépe než kde jinde studovaných, Tarn, Jonte a j. řeky vyryly si tu velkolepé caňony až 600 ''m'' hluboko v době, kdy ledovcové potoky Lozèru přinášely ještě daleko větší množství vody než dnes.

== Geologické poměry. ==
Lze-li o některé zemi tvrditi, že děkuje geologické stavbě bohatství, kulturní vyspělost, národ pak čilost a podnikavost, platí to v první řadě o '''F'''-ii. Není nesnadno poznati, kterak k tomu přispěly její různotvárné krajiny i úrodnost půdy, bohatství všelikého materiálu, hojnost přírodních cest obchodních, jež poskytly pevný podklad, na němž duch národní nalezl dosti volnosti, by vyspěl a nabyl rozpínavosti. Že vše to není nahodilé anebo snad konfusně roztroušeno, nýbrž pevně uzákoněno a výsledkem dlouhých dob geologických, že vše to jsou vtělené výsledky sil rodících a účelně přerozujících, přesvědčí každé jen poněkud pečlivější pozorování zajímavé vrstevní stavby této země.

{{Prostrkaně|Prahory}}. Na sev.-záp. a ve středu '''F.''' rozprostírají se mocné pruhy starých celin, k nimž přiléhají území mladších usazenin. Na sev.-záp. rozkládají se téměř po celém poloostrově Bretonském a ostrovech Normanských, jsouce v Bretonsku ve směru podélné osy přikryty mocným souvrstvím kambro-silurským. Tyto mladší horniny dělí území archaických vrstev Bretonska ve 2 nestejné díly, v jižní širší a delší, pak v severní užší a a kratší. Tento díl šíří se podél pobřeží Kanálu, prorván a přikryt pásy vrstev silurských a devonských, tak že se jeví jako složen ze soustavy menších a větších ostrovů; onen pak běží pruhem souvislým podél pobřeží Atlantského okeánu až k čáře označené městy Latille a Fautenay. Na východě přikládají se na tyto pruhy prahorní sedimenty jurské a jen na levém břehu Loiry je okruh vrstev jurských přikryt vrstvami útvaru křídového. Rula, svory a krystallinické břidlice skládají souvrství této celiny, jež je na četných místech proražena mocnými obvody žuly a pruhy dioritů, z nichž žuly namnoze poměrně velké území pokrývají (Mayenne, Louvigné-Lassoy, Dinan, Moncontour, Plonaret-Quintin, St. Poi-Pontivy, Montagne-Partenay). Mnohem větší než bretonská je rulová a žulová celina středofrancouzská. Má tvar čtverce, šíří se mezi puklinou ř. Rhônu a údolím Garonny, na severu pak je omezena čarou, na níž leží města Confolens, Lussac, Chatre, St. Amand a Moulins, kdežto na jihu běží jeho okraj, rozčleněný a ovroubený útvarem jurským, od Saissaka k Lodèvě, Largentièře, Privasu, Valenci. I tato celina je vysočinou ploskou, mírně zvlněnou, mající vrchy ohraničené mírnými svahy a je prostoupena údolími mělkými. I ona je na četných místech proražena mohutnými massami eruptivními: čedičovými a porfýrovými, z nichž čedičové zaujímají téměř prostřední tři velké komplexy, kdežto tyto se omezují jen na okraj východní.

{{Prostrkaně|Útvar kambro-silurský}} omezuje se na poloostrov Bretonský a na ostrůvky Normanské (Jersey). Všady přikládají se jeho vrstvy k prahornímu podkladu a zaujímají 3 nestejná území, z nichž jedno na severu a dvě na jihu se rozkládají. Z těchto největší je jihovýchodní, rozložené mezi městy Angers, Aleçon, Fougères, Quintin, Pontivy, Redon; mnohem menší je naproti tomu území severní v okolí Cherbourgu a západní v oblasti bretonské.Tato území rozpadají se opět v několik pánví, více méně souvisících. Zpodní oddíl tohoto souvrství (Kambrium) záleží z břidlic, pískovců, drob a vápenců, v nichž jsou druhy z rodu ''Lingulina'' a ''Trilobites''. Na těchto leží vrstvy silurské (siluru zpodního), mezi nimiž jsou nejdůležitější břidlice krycí z okolí Angersu, Vitré s četnými otisky a mimo to pískovce od May v Calvados atd. se zvířenou druhou. Nad těmito vrstvami jsou pískovce, místy v křemence změněné, bez zkamenělin, pak břidlice graptolitové a břidlice s koulemi zploštělými. Území tohoto útvaru je v Bretonsku rozmanitě zvlněno, jako složeno z bezčetných malých plochých hřbetů, mající hřebeny z pískovců, svahy pak a úpatí z břidlic.
{{Prostrkaně|
Útvar devonský}} dosahuje nepatrných rozměrů plošných a i mohutnosti. Omezuje se toliko na jižní Bretonsko a na ostrůvek Forgues jižně Boulonaisy. V Bretonsku táhne se pruhem podél jižního okraje pánve jižní z krajiny douaiské až k Rochefortu, Challonu a St. Florentu na jižní břeh Loiry. Mimo to skládají jeho vrstvy území obrysu trojúhelníkového mezi Ardennami a ř. Mayenne a vyskytují se pruhem směřujícím od jihových. k sev.-záp. mezi Sablé a Lavaux a na jihu od Rennes, kdež vybíhají v několika pásech. Pískovce v tomto souvrství převažují droby a hlinité břidlice; ložiska vápenců, zvlášť tmavých, jsou zde podřízena. Pokud se týče devonu ostrova Forgues, jeví se zbytkem území někdy souvislého, které se táhlo z Belgie podél jižního kraje Ardenn na východ. Je bohat na zkameněliny.

{{Prostrkaně|Útvar permo-karbonský}} vykazuje rovněž jako devon rozlohu malou, souvrství slabé, přes to, že se zdá, jakoby na některých místech docházel mohutnosti větší. Prahorní vysočina Auvergnská a poloostrov Bretonský jsou jeho oblastí. Na oné je mnohem silněji vyvinut než zde. Rozpadá se na dosti značné množství větších a menších pánví, rozložených v kruzích ve vých. oddílu vysočiny Auvergnské a táhnoucích se podél jižního okraje poloostrova Bretonského mezi Vauvantem a Chateauem. Největší z Auvergnských kamenouhelných pánví jsou: na sev.-záp. pánev Autumská, St. Etiennská, Rive-de-Gierská, Alaiská, Rhodeská a Briveská. Mimo tyto jsou dále velezajímavé kamenouhelné pánvičky, které spadají do čáry běžící od sev. na jih mezi Louvigny a Plé. Všechny tyto pánve a pánvičky kamenouhelné dokazují, že jsou na místech dřívějších močálů, bažinatých lesů a rašelinišť, které za doby kamenouhelné pokrývaly tehdy vyčnívající vysočinu Auvergnskou. Usazeniny kamenného útvaru leží bezprostředně na prahorním podkladu, zřídka kde na mladším. Jejich souvrství počíná slepenci z úlomků rul, které nahoru se mění v pískovce jemnozrnné, do nichž jsou vloženy břidlice. Na některých místech chovají tyto pískovce železné rudy, jinde kam. uhlí. Uložení vrstevní je pánvovité, jsouc namnoze zborceno; vrstvy jsou zprohybány a též pošinuty, což způsobily eruptivní massy. Tyto poměry jsou spletitější a ztíženější, jestliže je pánev přikryta usazeninami mladšími, triasovými nebo jurskými. Uhlí je výtečné, jeho doprava po Loiře a Rhônu snadna, podmínky to, jimž průmysl franc. děkuje lví díl nynějšího zdokonalení. Perm jest tam nepatrně vyvinut, toliko v oblastech kamenouhelných u Alby (Aveyron) a Lodévy (Hérault).

{{Prostrkaně|Útvar triadický}} skládá 2 poměrně malá území, menší ve střední '''F'''-ii, přilehlé pruhem na prahorní vysočinu Auvergnskou, větší na hranici sev.-vých. v Lotrinkách. Tato triadická oblast není než nejzápadnějším dílem mohutného území triadického v záp. Německu. Odtud vniká na území Elsaska, tvoříc s tamním podílem celek triadický, oddělený trhlinou rýnskou od mateční oblasti východní. V Lotrinkách je tento oddíl omezen na západ pruhem vápenců jurských, jehož hraničná mez míří oklikami od Nancy přes Mirecourt k městu Fayl. Rovněž i jižní hranici této oblasti omezují usazeniny jurské od Faylu přes Lure k Belfortu, kdež dosahují hranice německé. Téměř všemi členy je trias na tomto obvodu zastoupen; jestiť tu pestrý pískovec, lasturnatý vápenec a pestrý slin (Keuper), ovšem různě vyvinutý a různě mocný. Jeho souvrství počíná vogéským pískovcem (nejzpodnějším pásmem pestrého pískovce), kterýž podél prahorního centra Vogés se táhne a jen na malou plošku '''F.''' vniká. Mnohem silněji je vyvinuto střední a svrchní pásmo pestrého pískovce, leč i tato pásma nedosahují zvláštní rozlohy, jsouce přikryta na velkých prostranstvích svrchními členy triadickými, zejména vápencem lasturnatým. Tento vniká z Elsaska do Lotrink mezi Lunéville a Blamont, táhne se širokým pruhem téměř středem území triadického až po Epinal, kdež se zužuje a obloukem vybočuje až takměř k záp. hranici, podél níž se šíří bezprostředně k jihu. Lasturnatý vápenec skládá i na severu prahorní vysočiny Auvergnské protáhlý ostrov. Území pestrého slinu ovrubuje úzkým proužkem triadickou oblasť lotrinskou a je zastoupeno zbytky v pohoří jurském (Poligny, Auxon). Jeho souvrství počíná jílovým uhlím (''marnes irisées'') neboli zpodním pásmem, jež skládá se z pestrých slínů, sádrovců, slínitých jílů, ložísk anhydritu, kamenné soli. Na těchto vrstvách leží pestré slíny celistvé nebo drobnozrnné a dolomitové vápence s hojnými zkamenělinami, vezpod se sádrovci a jíly.

{{Prostrkaně|Útvar jurský}} šíří se ve '''F'''-ii dvěma velikými kruhy, jichž průměry leží téměř v podélné ose '''F.''' Severní kruh je otevřený, ohraničen jsa Kanálem, kterýž dělí jeho sedimenty od anglických; jižní kruh je však uzavřen, obepínaje prahorní vysočinu Auvergnskou, na jejíž žuly, ruly a svory se bezprostředně klade. Toto jurské území dělí prorva ř. Sâone od východní oblasti francouzské Jury. Konečně na jihu '''F.''', téměř rovnoběžně s osou Pyrenejí, šíří se od Argillezu přes Girons řada ostrůvků podřízených. Severní kruh uzavírá pánev pařížskou, jeho vrstvy zapadají k centrálnímu prahornímu plateau, což svědčí tomu, že severní kruh je okrajem pánve složené ze tří obvodů, uložených na třech různě starých massách: v Bretoňsku, na centrální vysočině Auvergnské a území Ardenn a Vogés. Ono záleží ze 3 kruhových ramen, z nichž západní je pokračováním jury anglické na půdě franc., střední je spojeno se sev. ramenem jury jižního kruhu, kdežto východní, nejširší rameno je širokou nížinou prorváno, která sahá od Mezièry až k Boulogni, vyplněna jsouc vrstvami kamenouhelnými, křídovými, třetihorními a diluviálními. Teprve v okolí Boulogně vystupují jurské sedimenty na den, skládajíce malý, k prorvě Kanálu přilehlý ostrůvek, jenž naznačuje směr, kudy třeba hledati jurský pokrov sedimentů na protějším území anglickém. Jižní, téměř uzavřený kruh obepíná prahorní vysočinu Auvergnskou, táhne se pruhem mezi Valencí a Lyonem, kdež je přikryt usazeninami útvaru křídového a třetihorního, a vniká přes Rodez, Cahors a Angoulême až k La Rochelle, kde dosahuje břehu okeánu. Od La Rochelly lze jej sledovati na sev.-vých. až k Neversu a Auxerre, odtud na východ až po tok Sâony, kde hraničí s územím pohoří franc. Jury. Vrstvy tohoto kruhu zapadají od středu centrální vysočiny Auvergnské na venek, tak že jsou tu starší vrstvy buď bezprostředně uloženy na prahorní vysočině, triasu a kam. útvaru, kdežto mladší nalézají se dále vně, kdež jsou přikryty usazeninami křídovými a třetihorními. Rovněž území pohoří franc. Jury zaujímá značně velkou prostoru, přes to, že jest jen dílem, a to jihozáp., jež se šíří od sev. břehu Rýnu, kde souvisí s Jurou německou, poloobloukem na jihozápad přes Iverdon, Lasarraz, Gex až k pevnosti Écluse. Jižně tohoto města běží pak jurské usazeniny podél záp. břehu Rhônu; v krajině jezera Bourgetského vnikají na protější břeh, kdež se připojují k juře savojských Alp. — Území toto je prostoupeno údolími srázných svahů, rozervaných hřebenů. Jižně tohoto území rozprostírá se rovněž rozlehlý pruh jurských usazenin mezi Genevou a Lyonem. Zde jest přechod od vlastního jurského terrainu k juře alpské, a to východ. Rhônu od Genevy až k Lyonu. Viděti to jest zřejmě v krajině mezi Salève a Genevou a na pohoří poblíž Bourgetského jezera. Zde jest ještě polodómovitá stavba, kdežto na protějších svazích spadají vrstvy znenáhla pod příkrov vrstev křídových. — Toto mohutné jurské souvrství začíná liasem, rozčleněným na několik podčlenů, z nichž nejzpodnější skládá se ze železitých pískovců (''infralias''), vápenců gryphitových (''étage sénomanien''), z břidlic, pískovců a vápenců středního liasu (''é. liasien''), ze žlutavých, hlinitých a slídnatých vápenců, jež uzavírají místy železné rudy (''é. toarcien''). Na liasu spočívá ve střední juře mocné souvrství (''étage bajocien''), jehož správné roztřídění činilo již mnohé nesnáze; ale nyní se ví, že v Normandii leží v jeho podkladu lesklé vápence (Mâlière), poblíž Bayeuxu železité oolithy (''oolith ferrigineuse'') a na nich modré jíly neb slíny (Post-en-Bessin). Stupeň bathský (''é. bathonien'') začíná se velkými oolithy (''calcaire de Caen''), na nichž jsou železné rudy a šedomodré jíly a vápence (''é. callovien''), pak sledují šedomodré nebo černé slínité jíly s vápenci, oolithy a pískovci (''é. oxfordien''). Nad těmito sedimenty leží konečně skutečné korálové vápence (''é. corallien''), na některých místech přikryté slíny nebo vápenci (''é. kimmeridge''), na nichž pak spočívá vápenec portlandský (''é. portlandien'').

{{Prostrkaně|
Útvar křídový}} zaujímá ve '''F'''-ii 3 velká území. Na severu šíří se v okolí Paříže, kde přiléhá na obvodu na vrstvy jurské, na jihozápad rozkládaje se dvěma menšími pánvemi, z nichž jedna podél centrální vysočiny Auvergnské, druhá rovnoběžně s osou Pyrenejí běží, konečně rozprostírá se širokým pruhem na jihových. '''F.''' poblíže Alp a od Valence podél jižního toku Rhône širokým pruhem, kterýž se přikládá k Alpám. Nejdůležitějším z těchto obvodů je bez odporu území {{Prostrkaně|pařížské pánve}}, již lze rozděliti v oddíl vých., seinský a jihozápad loirský. Její souvrství počíná usazeninami neocomu, uloženými přímo na vápenec portlandský, z nichž nejzpodnější skládá se z bílého vápence nebo železitého pískovce; na něm leží vápence, vápencovité slíny, šedé slíny (syst. Urgonien), pak šedomodré nebo žluté slíny (''Argiles à plicatules''), které zhusta přecházejí v železité pískovce (''Terrain Aptien''). Stupeň gaultský, jenž následuje, začíná tmavými jíly (''étage albien''), na nichž nahoru následuje chlóritová křída (''é. cénomanien''), vápence křídové, hlinité nebo písčité a pískovce střídavě uložené s modrými nebo žlutými jíly, dále vápenné tuffy (''craie tuffeau''), bílá křída (''é. sénonien'') a konečně železitý vápenec (''calcaire pisolithique''). — Poněkud od tohoto odchylné jest uvrstvení křídového území {{Prostrkaně|tourainského}}, na němž počíná se jeviti již ráz jižní. Vezpod tamního souvrství leží lupenité jíly s uhlím nedozrálým, na nich pak slíny nebo železité &lt;br&gt; pískovce, tvrdé vápence s rudisty (2. zona rudistová), dále žluté vápnité slíy (3. zona rud.) a konečně vápenec světložlutý, zřetelně uvrstvený (4. zona rud.). — Neméně zajímava je oblast křídová v jihových. '''F'''-ii. Šíří se na jižní hranici švýcarské jury od břehu až k Genevě dlouhým, úzkým, tu a onde prorvaným pruhem vápenců a slínů, označených dle Neuchâtelu neocomien. Tyto usazeniny vnikají též do vnitřních údolí jihozáp. Jury a slučují se u Genevy a Chambéry s křídovými usazeninami alpskými, s nimiž se pak táhnou na východ až k Vídni, na jihozápad až do Provence. Tamní souvrství má u Neuchâtelu a St. Croix vezpod jíly waeldské, na nich bituminosní slíny, bílý a železitý vápenec (''é vilangien''), dále slíny zkamenělinami bohaté a konečně vápence kaprotinové.

{{Prostrkaně|Útvar třetihorní}} zaujímá ve '''F'''-ii četná a velká území, zejména na severu a jihu. Jeho souvrství je mocné, má usazeniny na zkameněliny bohaté a zaujímá téměř všechny členy od eocénu po pliocén. Jeho usazeniny šiří se od břehu Kanálu na jih pánve pařížské, vnikají dlouhým pruhem na prahorní vysočinu Auvergnskou až pod čedičové chlumy, kdež se rozkládají až na území kamenouhelného útvaru. Prahorní vysočina středofrancouzská tvoří přirozený val mezi severofranc. a jihofrancouzskou třetihorní oblastí, ale val neúplný, neboť tyto třetihorní usazeniny jej na západě obcházejí; tak je severní oblast přece jen spojena řadou ostrůvků s oblastí jižní a to územím jurským a křídovým. Spojení to sjednává oblast falunů (lasturovitá země) bordeauxských, k níž se druží velké území pyrenejské, dále na jihovýchodě
obvod montpellierský, na východě v poříčí Rhônu provencský a drômský. — Bez odporu nejdůležitějším i dějepisně význačným je
z těchto území {{Prostrkaně|pánev pařížská}}. Její mocné souvrství šíří se kruhem po okolí Paříže, obehnáno jsouc valem vrstev jurských a křídového útvaru, ale ne všady přikrývá dno podkladné zcela; jsou místa, kde vrstvy křídové čnějí nad příkrovem třetihorním. Toto je však jen tam, kde podklad byl zvednut nebo třetihorní vrstvy odplaveny, proryty. Oblasť vrstev pánve pařížské je rázu severního. Skládá se z vrstev sladkovodních a mořských, střídavě uložených. Na zpodině počíná pásmem zpodních písků mořských (''sables inférieurs''), odhaleným zejména na severu pánve a složeným vezpod z písků křemitých, pak slínů vápnitých a vrstev jílovitých s hnědým uhlím. Nad těmito sladkovodními vrstvami leží mořský písek od Bracheuxu, dále plastické jíly, písek a uhlí hnědé (''argile plastique et lignite''). Po pásmu zpodních pískovců sleduje první stupeň nummulitový, na tomto pak leží hrubé vápence (''calcaire grossier''), jež uzavírají vápenec glaukonitický, střední vápenec žlutobílý, svrchní vápenec tence zvrstvený a slídnaté vrstvy, křídě podobné. Na tomto je pásmo písků mořských (''sables moyens''), na nich pak pásmo středního sladkovodního vápence (''calcaire lacustre moyen''), přikrytého mocným stupněm vyššího mořského písku (''sables supérieurs''), kterýž zaujímá v okolí Paříže značné prostranství. Tento stupeň má v podkladu slídnaté vrstvy, na těchto leží písky a pak pískovce od Fontainebleau. Za doby stupně ligurského a tongernského vynikal z pařížské pánve úzký dlouhý sladkovodní chobot na jih, kdež se rozkládal jezerem po prahorní vysočině Auvergnské, v němž byly během doby uloženy vezpod slepence, nahoru pískovce a červenavé slíny, zelené slínité břidlice, měkké vápence (travertino) a sádrové slíny. — {{Prostrkaně|Pánev pyrenejská}} šíří se trojúhelníkem mezi zálivem Vizcayským, severním svahem Pyrenejí a prahorní vysočinou středofrancouzskou. Její souvrství skládá se vezpod z mocných šedých a modrých slínů a vápenců s velkými nummulity a rozpadá se na několik oddílů. V okolí Bordeauxu, v tamní sladkovodní pánvi, leží bezprostředně na křídovém útvaru sladkovodní písky a jíly (''molasse de Fronsadais'') s kostmi ssavců a plazů. Nad těmito jsou pak žluté písky, konečně slíny a jíly s foraminiferami a kostmi ssavců. Těmto podobné vrstvy za ujímají i v údolí Adouru u města Duxu (''faluns bleus'') malé obvody. Velmi charakteristicky vytvořeny jsou třetihorní usazeniny v depart. Drôme. Jsou nápadny tím, že v nich lze pozorovati trojnásobné střídání sladkovodních usazenin s mořskými, což vysvětlení stavby vrstevní ztěžuje. Na zpodině leží tam pestrý, křemitý písek se stopami po sádře a hnědém uhlí, pak slíny a světlé vápence. Na těchto jsou první mořské usazeniny, pískovce, přikryté pestrým vápencem a hlinitým slínem, po nichž opět sledují sedimenty sladkovodní, vápence a pískovce s kostmi a sádrou. Na těchto leží konečně mořská molassa. Neméně zajímavá je dále {{Prostrkaně|pánev provencská}}. Skládáfť se její souvrství z hrubých pískových lavic, černých a žlutých slínů s vápnitými koulemi, se šedým slínitým vápencem, bituminosními hlinitými břidlicemi, střídavě uloženými s uhelnými plásty. Nad těmito plásty leží massy slínité střídavě s vrstvami pískovitými a vápenatými. Ve všech těchto hnědouhelných vrstvách jsou kosti želví a krokodilí. K obvodu těchto pánví přísluší i pliocénní usazeniny Montpellieru. Šíří se v dep. Gard a skládají se po většině z vápnitých vrstev (''calcaire moëllon''), plných kostí ssavčích a zbytků měkkýších.

{{Prostrkaně|Diluvium}} je zastoupeno žlutnicí (löss), štěrky a pískovými nánosy, nebo přeloženými žlutnicemi, proloženými vložkami jemného písku, místy i štěrku. Rozloha těchto nánosů je poměrně menší než jinde. Ostatně není to věcí nesnadno vysvětlitelnou, povážíme-li, že území '''F.''' bylo za této doby více méně prosto matečných hornin, hlin a lössu. '''F.''' byla pak dále prosta ledového pokrovu; jen Vogésy, čedičové vrchy na vysočině Auvergnské a Pyreneje měly pokrov ledovcový. Dnes se nám po tomto, po ledovcích, zachovaly toliko stopy, rýhy a hlazené plochy ledovců mimo jich nánosy, morény. — {{Prostrkaně|Alluvium}} omezuje se toliko na údolí řek, kdež dosahuje namnoze značného rozšíření a mohutnosti. ''[[Autor:Vladimír Josef Procházka|VJP.]]''

== Vodopis. ==
Vodstvo '''F.''' náleží z největší části úvodí Atlantského okeánu, z menší části úvodí moře Středozemního. Většina řek vlévá se přímo do okeánu a jen jediná cizí řeka — Rýn — odvádí v severu a v sev.-vých. vodstvo {{Prostrkaně|Mosely}} a {{Prostrkaně|Maasy}} — nehledě k nepatrné oblasti Skaldy (Escaut) — do Sev. moře. Povšechný spád země k sev.-záp. vykázal také řekám jejich směr. Spatřujeme v nich upomínku a zbytky oněch dlouhých chobotů mořských, jež v jistých dobách geologických hluboce se zarývaly do srdce dnešní '''F.'''; tak jsou Somme a Seine v severu zbytkem takového chobotu, Loire bývalou odvodňovací ryhou mezi starou planinou sev.-záp. a středem země, Garonne zbytek zátoky mořské, jež mezi středem a Pyrenejemi ještě za ledové doby se zanášela. — První větší přítok Atlantského okeánu (ve směru od sev. k jihu) jest {{Prostrkaně|Somme}} (245 ''km'' dl., s úvodím 5550 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; a stř. vodou 57 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; za vteř.), načež přešedše malé říčky {{Prostrkaně|Bresle}} a {{Prostrkaně|Yéres}} stojíme u ústí Seiny. Jest to první z oněch 4 velkých úvodí (Seine, Loire, Garonne, Rhône), jež tvoří základ vodopisné sítě '''F.''' {{Prostrkaně|Seine}} 776 ''km'' dl., 77.700 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 694 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.), ač krásně splavněna, s vodou velmi stálou, celkem daleko nejklidnější tok '''F.''', přece ještě vydána jest zhoubným povodním. Také přítoky její (s pr. str. {{Prostrkaně|Aube}}, {{Prostrkaně|Marne}}, {{Prostrkaně|Oise}}, {{Prostrkaně|Aisne}}, s levé {{Prostrkaně|Yonne}}, {{Prostrkaně|Loing}} a {{Prostrkaně|Eure}}) jsou značně splavny, zvláště Marne. Poloostrov {{Prostrkaně|Cotentin}} a {{Prostrkaně|Bretagne}} vykazuje jen malé říčky {{Prostrkaně|Orne}} a {{Prostrkaně|Vilaine}} (220 ''km'' dl., 9600 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 110 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v., &lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; toku splavna), první to řeka '''F.''', jež byla splavněna (1538). Celý střed '''F.''' odtéká do moře {{Prostrkaně|Loirou}} (980 ''km'' dl., 121.600 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 985 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.) s tokem daleko nepravidelnějším než Seine a se zhoubnými povodněmi. Úvodí její jest hlavně na levém břehu vyvinuto, kdežto s prava ř. {{Prostrkaně|Loir}}, {{Prostrkaně|Sarthe}}, {{Prostrkaně|Mayenne}} vytvořily jediný větší přítok {{Prostrkaně|Maine}} a úv. 21.899 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. S l. strany přitéká {{Prostrkaně|Allier}} (410 ''km'' dl., 14.100 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 120 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.), vlastní to pramen Loiry, dále {{Prostrkaně|Cher}}, {{Prostrkaně|Indre}}, {{Prostrkaně|Vienne}} (350 ''km'' dl.,21,467 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 70 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.), tato poslední i v létě velmi vodnatá, což děkuje vápenci limousinskému, a konečně {{Prostrkaně|Sèvre}}. Od ústí Loiry až ku Garonně znamenáme jen 2 říčky, totiž {{Prostrkaně|Sèvre}} (150 ''km'' dl., 3580 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 12—300 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; v.) a {{Prostrkaně|Charente}} (355 ''km'' dl., 10.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 95 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř.v.). {{Prostrkaně|Garonne}}, sbírající vodstvo z kraje přilehlého k Pyrenejím, končí se dlouhým aestuariem zv. {{Prostrkaně|Gironde}} (5—13 ''km'' šir., až 32 ''m'' hlub.), do něhož vnikává přílivem ok. 30.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; vody. Garonne sama má při toku 575 ''km'' a úvodí 85.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (z čehož 2500 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; připadá na Španělsko) 1178 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v. Povodně na ní bývají strašlivé. Přítoky s prava jsou {{Prostrkaně|Ariège}}, {{Prostrkaně|Tarn}} s {{Prostrkaně|Aveyronem}}, {{Prostrkaně|Lot}} a {{Prostrkaně|Dordogne}} (472 ''km'' dl., velmi vodnatý), vtékající již pod Bordeauxem do Girondy, s levé str. {{Prostrkaně|Gers}} a {{Prostrkaně|Baïse}}. Od Girondy až ke hranicím španělským nalézají se v Landech jen {{Prostrkaně|étangy}} (v. t.) a teprve docela na jihu pod Bayonnou vlévá se v nebezpečném ústí do moře {{Prostrkaně|Adour}} (335 ''km'' dl., 17.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 222 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.). Pohraniční {{Prostrkaně|Bidassoa}} jest jen potok 70 ''km'' dl. s 8 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v. Na límanovitém pobřeží {{Prostrkaně|moře Středozemního}} ústí mezi Pyrenejemi a Rhônem jen několik řek menší důležitosti; z nich jmenujeme le {{Prostrkaně|Tech}}, la {{Prostrkaně|Tet}}, {{Prostrkaně|Aude}}, bystřící {{Prostrkaně|Orb}}, {{Prostrkaně|Hérault}} (160 ''km'' dl.). Jediný veliký franc. přítok moře Středozemního {{Prostrkaně|Rhône}} jest zároveň jedinou z franc. řek, jež vytvořuje deltu. Délkou svou 1025 ''km'' i množstvím vody (jež udává Surell na 1718 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;, jiní až na 2603 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; ve vteřině, jež však velmi kolísá, tak že extrémy prý jsou 400—12.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;) předčí všecky řeky '''F.''', úvodím (98.665 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, z čehož 91.000 připadá na '''F'''-ii) Seinu i Garonnu. S pravé strany přijímá na franc. půdě jediný větší přítok Saônu (455 ''km'' dl., 250 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.) s {{Prostrkaně|Doubsem}}, vlastně přímý hoření tok Rhônu, dále k jihu menší {{Prostrkaně|Ardèche}} a {{Prostrkaně|Gard}}, s levé strany {{Prostrkaně|Isère}} (290 ''km'' dl.), malý {{Prostrkaně|Drôme}} a již v deltě {{Prostrkaně|Durance}} (350 ''km'' dl., 237 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.). Mezi Rhônem a italskou hranicí jen {{Prostrkaně|Argens}} a {{Prostrkaně|Var}} (120 ''km'' dl., v létě někdy vysychající) zasluhují zmínky. — Na {{Prostrkaně|jezera}} jest '''F.''' velmi chudá. Vysvětluje se to poměry geologickými; neboť v mladších útvarech převládá porósní vápenec, jenž podléhal takové erosi, že jezera mohla odtéci, jako na př. bývalé jezero u Aurillacu nebo bývalé sladkovodní jezero Limagne. Krajiny močálů a jezírek, jako {{Prostrkaně|Sologne}} mezi Loirou a Cherem, {{Prostrkaně|Brenne}} mezi Indrou a Creusou nebo {{Prostrkaně|Bresse}} ve vých. úvodí Rhônu, jsou ve '''F'''-ii jen výjimkou. Jejich existence jest patrně podmíněna nepropustným podkladem. Z alpských jezírek největší jsou {{Prostrkaně|Lac de Bourget}} (44,6) a {{Prostrkaně|L. d’Annecy}} (27 ''km''2), kdežto {{Prostrkaně|L. d’Aiguebelette}} má jen 5,4, {{Prostrkaně|Paladru}} 3,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. — K tomu přistupují malá jezera na jihu od Isèry, jezera v {{Prostrkaně|Montagne de Sept Lacs}}, {{Prostrkaně|L. de Laffrey}} 1,5 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; a nejvýše položené jezero franc. {{Prostrkaně|L. d’Allos}} 3,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; ve výší 2745 ''m'' n. m. Z jezera Genevského náleží '''F'''-ii jižní břeh v délce 50 ''km''. V Juře jsou jezera {{Prostrkaně|Nantua}} 1,4 a {{Prostrkaně|L. de Saint-Point}} 4 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, největší jurské, a ve Vogésách {{Prostrkaně|Gerardmer}} 1,1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;,
{{Prostrkaně|Retournemer}} a {{Prostrkaně|Longemer}}, jež odtékají do Mosely, v centrálním massivu jez. {{Prostrkaně|Pavin}} 0,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, {{Prostrkaně|Chambon}} 0,8 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, d’Issariès 0,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, vyplňují staré krátery. V Pyrenejích nalézá se as 20 jezírek vysoce položených, tak {{Prostrkaně|L. de Lanoux}} 1,5 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; ve výši 2154 ''m'' a L. Bleu 0,05 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; ve výši 1968 m''Text kurzívou''. Z jezer v planině největší jest {{Prostrkaně|L. de Grandlieu}} (70 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) odtékající ku Loiře. Pobřeží gascognské (Landes) jakož i středomořské jest sprovázeno límany, zde ''étangs'' zvanými. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

== Podnebí. ==
Až na nížinu rhônskou náleží '''F.''' do okeánického podnebného oboru západoevropského, jenž vykazuje podnebí sice mírné, avšak velmi podmračné a větrné. Na hornatinách franc. má podnebí více ráz kontinentální než přímořský. Nížina rhônská honosí se teplým, jasným a suchým podnebím středomořským. Průměrná teplota roční jest ve '''F'''-ii značně vysoká; ve výši hladiny mořské shledáváme v sev.-vých. části celoroční průměr 10°, v jihových. až 16° C. Působením moře jest zvláště mírná zima; v nižších polohách nenachází se nikde mnoholetá průměrná teplota pod 0° a trvalá pokrývka sněžní bývá vzácností. Nejchladnější měsíc leden má na vých. hranici '''F.''' prům. teplotu 2°, v Bretonsku 6—7° na franc. Rivieře v Nizze 8° C. Prům. minimum teploty v Paříži jest —10, v Montpellieru —9,2, v Perpignanu —3,9, v Nizze —0,9, v Brestu —4,3°. Podnebí Bretonska má v zimě téměř ráz podnebí subtropického, tak že se tam daří mnohé rostliny, jež se jinde vyskytují mnohem dále na jihu. V jihozáp. a v záp. '''F'''-ii nepřipadá nejnižší teplota na leden, nýbrž předčasně na prosinec. Teploty v zimě ubývá nejrychleji od záp. k vých. směrem od moře na pevninu. Na jaře stoupá teplota v krajinách přímořských zdlouhavěji než v krajinách od moře vzdálenějších. V Brestu vystoupí teplota z ledna na duben o 4,7, v Lyonu o 9,4°. Na jaře bývají rozdíly v teplotě mezi severem a jihem dosti značné. Isotherma 9° C, jež se 1. bř. nachází na úpatí Pyrenejí, posune se teprve o měsíc později k řece Seině. Léto jest v sev. a záp. části '''F.''' mírné s průměrnou teplotou v červenci 18—20°, v jižní a vých. části horké s průměrnou teplotou červencovou 20—24°. Nejvyšší teplota vystupuje v Montpellieru a Perpignanu celkem na 37, v Paříži na 33, v Brestu na 32, v Nizze na 31°. Absolutní proměna teploty jest v podnebí přímořském 27 až 37°, ve vnitrozemí 40 až 50° C. V celé '''F'''-ii až na sev.-záp. pobřeží panují deště květnové a podzimní deště od září do listopadu, jež bývají hlavními, v jihozáp. '''F'''-ii bývá hojně deštivým ještě měsíc březen. Ve vnitrozemí přibývá letních a ubývá dešťů zimních. Nejsušší dobou roční bývá předjaro. Na sev.-záp. pobřeží '''F.''' panují zimní deště od října do ledna, a nejsuššími měsíci bývají duben a červen. Nejvíce dešťů do výše 120 až 200 ''cm'' dostává se záp. svahu Pyrenejí, střednímu údolí rhônskému a krajinám alpským. — Průměrná celoroční výška srážek udržuje se mezi 60—80 ''cm''. Obloha bývá nejvíce pokryta oblaky ze 60—68 % v sev. záp. '''F'''-ii, oblohu z větší části vyjasněnou má jižní '''F.''' — Směr {{Prostrkaně|větru}} převládá v zimě od jihozáp., v létě od záp. a sev.-záp. Sloučení se větru od jihozáp. v zimě k sev.-záp. v létě jest způsobeno postupem barometrického maxima atlantského od jihu k sev. s roční dobou. V jižní '''F'''-ii objevuje se zvláštní vítr, jenž jest známý pod jménem {{Prostrkaně|mistral}}. Dostavuje se za vysokého tlaku nad vnitrozemskou '''F'''-ií a za současně nízkého tlaku nad Středozemním mořem a věje zvl. prudce údolím rhônským. Podobá se bóře na pobřeží Jaderského moře a jest prudkým větrem suchým a velmi chladným. ''[[Autor:František Augustin|Ag.]]''

== Květena. ==
V souhlase s polohou zeměpisnou jest květena '''F.''' dvojí: středoevropská a středomořská. Ku prvé náleží i alpinské pásmo Alp a Pyrenejí a jednotlivé severní zjevy horské v Auvergni a na Juře. {{Prostrkaně|Středoevropská květena}} '''F.''' neliší se valně od české, leda jen převahou zelených lesů, zejména dubů, nad černými. Výjimku tvoří jen přímořské pásmo atlantské, jež vykazuje některé jednotlivé rostliny teplejších končin, t. ''Meconopsis cambrica'', ''Lavatela arborea'' (na Belle Isle 2 až 3 ''m'' vys.), ''Frankenia levis'', ''Elatine'', ''Cistus hirsutu''s endem. u Brestu, ''Asterocarpus Clusii'', ''Tamarix anglica'' (až po Dunkerk), ''Oenanthe pimpinelloides'', ''Ptychotis thorei'' (end.), ''Santolina chamaecyparissias'' (až po Nantes), ''Helichrysum stoechas'', ''Lobelia urens'' (až po Paříž), ''Pinguicula lusitanica'' (až po Cherbourg), ''Spartiva stricta'' (břeh), ''Eufragia'', ''Statice occidentalis'', ''St. Dodartii'', ba vavřín vyskytuje se až po Cherbourg, vždy zelený dub {''Quercus ilex'') až po Quimper a Angers, ''Trichonema columnae'' až do Bretonska, ''Narcissus biflorus'' až do Calvadosu, ''Pancratium maritimum'' do Vendée a j. Jihozápad mezi Garonnou a mořem kryjí «landy», lesy borové (''Pinus maritima'', ''pinaster'', ''halepensis''), dubové (''Quercus toza''), vřesa, cisty, ''Myrica gale'' až 2 ''m'' vys. a močály, v nichž ''Pilularia globifera'' a ''Lobelia dortmanna''. Duny staví se setím trav (''Calamagrostis arenaria'', ''Triticum junceum'' a ''Festuca sabulina''), k čemuž se obce přidržují. Bretonsko jest kryto dubinami; ze zdejších vzácných rostlin uvádíme ''Coleanthus subtilis'', vyskytující se v jižních Čechách. Z rostlin pro střed '''F.''' typických buďtež uvedeny: ''Colutea arborescens'' jižně od Champagně a Bourgogně, ''Paeonia corallina'' (Dijon), ''Roripa pyrenaica'' (až ve Vogésách), ''Cistus umbellatus'' (až ve Fontainebleau), ''Dictamnus albus'' (ještě v Elsasku), ''Ilex aquifolium'', ''Herniaria hirsuta'', ''Bulliarda vaillantii'' (až po Paříž), ''Peucedanum parisiense'', ''Eryngium viviparum'', ''Centranthus augustifolius'' (k ř. Saôně), ''Cyclamen europaeum'' (Jura, Loire), ''Cynoglossum dioscoridis'', ''Lindernia pyxidaria'', ''Phelipea caerulea'' (až do Elsaska), ''Scutellaria hastifolia'', ''Dafne cneorum'' (Lotrinsko), ''Parietaria erecta'', ''Quercus cerris'' (Besançon), narcissy, ''Erythronium'' a j. Typy středomořské vyskytují se hlavně v údolí Rhônu až po Lyon, t. ''Lenzea conifera'', ''Afyllanthes monspeliensis'' (typ to australský), ''Prunus mahaleb'', ''Cytinus'', lavandule a j., neméně však v údolích savojských (kaštany, terebinthy, ''Rhus cotinus'' a j. — 30 druhů u Chaverta). V Bourgogni nacházíme spíše jen byliny, jež milují vápno (zimostráz, diktam, jenž byl již v pliocénu auvergneském, cinerity z Pas de Mogudo). Zajímavo jest porovnati pliocénní rostlinstvo Auvergně za posledních výbuchů sopečných a rostlinstvo z Mezimieuxu s nynějším. Byly tu již buky, smrky, topoly (''Populus alba''), zimostráz, lípy, duby, javory, olše, ořešáky vedle vavřínů (nyní kanárských), oleandrů, bambusu, platanů a magnolií. Endemických bylin vůbec uznaných nemá ani Auvergne (mimo ''Arabis cebennensis'', u Griesebacha ''Arenaria ligericina'' a ''Alyssum'' [Koniga] ''macrocarpum''), ani Jura (mimo ''Heracleum alpinum''). Auvergne má 100 až 200 druhů alpinských, dle toho, jak se tyto počítají. Na jihu má na svazích dubiny vždy zelené (Gariguy s ''Quercus coccifera''), vřes, v jihozáp. pusté vápenné »caussy«, pastviny na nejvyšších vrcholích, lesy bukové a lesy jedlých kaštanů na menších vrších. Lesy tyto chovají lanýže světové pověsti. Ještě v 1500 ''m'' rostou narcissy (dle Puela na Puy de Dôme). Puel zaznamenává na př. na ř. Girondě některé byliny španělské (''Asparagus acutifolius'', i v Rivieře, ''Argyrolobium linneanum''), ještě však u Poitiersu ''Phillyrea latifolia'' i ''Rhamnus alaternus''. — Jako charakteristické pro severní pobřeží uvádí týž autor ''Lathyrus maritimus'', ''Erythrea littoralis'', ''Cineraria palustris'' a ''Obione pedunculata''. Nesnadněji jest charakterisovati severovýchod, jenž jest podobnější střední Evropě; tak zasáhá na př. ''Helichrysum arenarium'' jen až k Paříži. Henfrey líčí střední planinu Auvergne (asi v 1000 m n. m.) jako žitná pole vedle lesů buků, borovic a jasanů, na ladách vrby, kdežto na vyšších pastvách převládá ''Nardus stricta''. Z bylin alpinských uvádí na Puy de Dôme ''Ajuga alpina'', ''Athamanta libanotis'', na Puy de Sancy ''Soldanella alpina'', ''Veratrum'', ''Salix herbacea'', ''Gentiana nivalis'', avšak i ''Erythronium dens canis'', a vytýká nedostatek křímek (rhododendron.). Jediným keřem jest chvojka (''Juniperus nana''). Pod Puy de Dôme je vřeso zcela podobné našim.

{{Prostrkaně|Alpinská flora Jury}} (''Rhododendron hirsutum'', ''Dryas'', ''Luzula sudetica'', ''Leontopodium'') jest dle Christa táž jako vápencových Alp, ač chudší. Původ její nelze hledati v ledovcích walliských, jichž nejhojnější byliny zde scházejí; za to však má Jura byliny východní a severní. Z bylin sázených zvláštní jest tu absinth (''Artemisia absinthium'' a ''pontica cult.''). Rašeliny kryjí na př. ''Betula nana'', ''Empetrum'', ''Pinus uncinata''. Thurmann rozlišil na Juře tato pásma: 1. zpodní, až do 400 ''m'' (víno, ořešák, dub, buk, v jihozápadě kukuřice); 2. střední, mezi 400—700 ''m'' (buk, na vých. smrk, dub, mezi jinými ''Dafne laureola'', ''Helleboriis foetidus'', zimostráz); 3. horské pásmo v 700 až 1400 ''m'' (ječmen a oves až do 1200 ''m'', ovocné stromy skoro do 1100 ''m'', smrk, sosna, ''Rhamnus alpinus'', ''Lonicera alpigera'', ''Saxifraga aizoon'', ''Prenanthes purpurea'')', 4. pásmo alpinské od 1400 ''m'' výše, kdež přestávají lesy pod 1500 ''m''; z bylin zde rostoucích uvádíme jen ''Dryas octopetala'', ''Gentiana acaulis'', ''Erigeron alpinum'', ''Androsace lactea''. — {{Prostrkaně|Bylinstvo Vogés}} liší se poněkud od jurského. Žulu kryji zde lesy černé, pískovce zelené dubové, březové a bukové lesy, a dle nich řídí se zpodní bylinstvo. Vzrůst lesů na francouzské straně se chválí. — V subalpinském pásmu vrcholů nalézá se ''Angelica pyrenaica'', ''Lycopodium alpinum'', ''Saxifraga stellaris'', ''Androsace carnea''.

Pyreneje jsou ve velkém podobné Alpám a chovají tytéž rody, ač často jiné druhy; severní francouzský svah má více podobnosti s Alpami, nežli sušší jižní (španělský). Nedostatek ledovců, jezer a lesů v Pyrenejích působí jakousi jednotvárnost. Pastviny zde převládají. — Sev.-záp. roh má dvě zvláštnosti, kapradí tropické (Killarneyfern) ''Trichomanes speciosum'' a endemickou ''Dioscorea pyrenaica'' v některých údolích do 2800 ''m''. Henfrey rozeznává dole pásmo kaštanů a vinic v 400 ''m'', pak zimostrázu, žita do 1400 ''m'', subalpinské pásmo smrků (skoro do 2000 ''m'') s ''Meconopsis cambrica'', ''Ramondia pyrenaica'' (endem. bylina z indické rodiny ''Cyrtandracei''), ''Lilium pyrenaicum'', ''Tozzia alpina'', buky, tisy. Alpinské pásmo dělí se opět na tré: zpodní do 2300 ''m'' (borovice a křímky, ''Salix pyrenaica'', ''Vaccinium'', Empetrum, ''Dryas octopetala'', ''Geum pyrenaicum'', traviny ''Nardus stricta'' a ''Festuca varia'' Haenke), střední do 2700 ''m'', v němž jsou chvojky (''Juniperus nana''), saxifragy (''S. bryoides'', ''muscoides''), protěž, ''Pedicularis pyrenaica'', ''Soldanella alpina'', ''Gentiana alpina'', ''Silene acaulis'' a horní, kde nalézají se rostliny perenniální (''Saxifraga groenlandica'', ''Draba nivalis'', ''Androsace alpina''). Místy bývá tu — v 2800 ''m'' n. m. — divná směsice; tak nalézá se na př. vedle sebe ''Dioscorea'', ''Empetrum'', ''Saxifraga aizoides''.

{{Prostrkaně|Středomoří}} liší se ještě více fysiognomicky nežli systematicky od střední Evropy. Letní sucho, v němž odumírá, co nemá listů kožnatých nebo trnitých, nedostatek luk, neustálý květ po celý rok (o vánocích na př. ''Viburnum tinus'', ''Centranthus ruber'' u Nizzy), rychlý vzrůst letní, kdy na př. ''Silybum marianum'' dosahuje v Aigues Mortes až 2 ''m'' výšky, toť jsou hlavní rozdíly. Za typ rostlinstva středomořského přijímá Griesebach a po něm i mnozí jiní olivu. Z rodin jest jen 12 nových, a z těch 9 monotypy zastoupených: ''Frankeniaceae'' 3, ''Cneorum tricoccum'', ''myrta'', ''Mesembryantheum nodíflorum'' (jen Ciotat), ''Lobeliae'' 2, ''Styrax officinale'' (monotyp), ''Jasminum'' (''fruticans''), ''Acanthus'' (''mollis'') až 1 ½ ''m'' vys., vavřín, ''Cytinus hypocistis'', ''Efedrae'' 2 a dříve i palma (''Chamaerops'') u Nizzy. — Za to přibývá cistineí, liliaceí (mezi nimiž z australské družiny ''Afyllanthes monspeliensis''), euphorbiaceí (mezi nimiž křovitá ''Euphorbia dendroides'' na Hyères až 1 ½ ''m'' vys.), labiát, composit a leguminos. Z těchto posledních jest ''Anagyris foetida'' rovněž z australské družiny, a známe ji na př. u Montpellieru od 300 let jen stejný počet trsů; kvete v únoru. Nejvíce liší se středomořská od naší flory uvedenými stromy a bylinami. Již duby jsou jiné, vždy zelené, hlavně ''Ilex suber'' a ''coccifera'', až 1 ''m'' vys., rovněž borovice (''halepensis'', ''pinaster''), řidčeji ''pinea'' (Camargue). Lesů je málo, a to řídkých, nejvíce na skalách, za to však více křovin (33 cistů ve '''F'''-ii), mezi nimi španělské ''ladaniferus'' a ''laurifolius'' (pak 6 end. u Godrona), ''Lavatera'' (''cretica'' až 1 ½ ''m''), ''Coriaria'', ''Acer monspessulanum'', ''Zizyphus'', ''Paliurus'', ''Rhamnus alaternus'', lentišky, terebinthy, 2 ''Rhus'', myrty až 2 ''m'' vys., ''Cytisus'', ''Genista'', ''Cercis'', azaroly až 8 ''m'' vys., tamarisky (''gallica'' až 10 ''m'' vys.), ''Viburnum tinus'', ''Lonicera etrusca'', krásný strom ''Arbutus unedo'' (v záp až k La Rochelle), ''Erica arborea'' až 3 ''m'' vys., ''Phillyreae'', oleander, ''Vitex agnus castus'', ''Passerineae'' a j., chvojky (''Juniperus phoenicea'', ''oxycedrus''). Toť hlavní ráz krajiny divoké, která tu ovšem omezena jest na hory a neúrodné kouty, jako jsou Crau a Camargue. Příbuznost velká s Italií, menší se Španělskem, ale téhož rázu jest celé Středomoří, na př. i Alžírsko. Nejnápadnější jsou uvedené rostliny. U Nizzy nalézá se skutečně první zahrada Evropy, kde se pěstují květiny pro voňavkářství pařížské, kde jsou aleje palem, platánů, eukalyptů, ''Acacia farnesiana'', casuariny, kde i na skalách nalézají se zdivočilé mexické agavy, kvetoucí někdy na hradě nizzském. Opuntie tvoří pravé houštiny, jaké nalézáme zase až v nejzazším jihu Italie. — Hlavní výtěžek skýtají zde oranže, víno a olivy. — {{Prostrkaně|Korsika}} náleží sice politicky k '''F'''-ii, přírodní poměry její jsou však italské. Nenepatrný tu počet bylin endemických, dle Griesebacha 32, mezi nimiž i ''Alnus suaveolens'' (olše). Až do r. 1845 byly tu v západě pralesy (''Pinus laricio'', kaštany, ve vyšších polohách duby a buky), jež se od toho času hubí.

Mnohem nesnadněji jest vytknouti ráz {{Prostrkaně|Alp francouzských}} proti švýcarským, italským a německým. Hlavní rozdíl spočívá v bezlesí; bylyť tu za revoluce franc. vykáceny všecky lesy, zejména sosnové, a nebyly více vysázeny. Zbytky jejich dorazila pastva. Tak vznikly holé stráně a zanesená, ohromně široká koryta bystřic, jež dávají na př. Provençi ráz zcela africký a jimž děkuje Savojsko ztrátu ⅓ svého obyvatelstva. Lze pochopiti, že tím zmizely mnohé byliny, vláhy a studenější polohy milovné. Místy se počaly i celé vrstvy ssázeti vlivem vnikajícího deště, od čehož celá krajina Dévoluy (Devolutum) má své jméno. Dříve slynuly Alpy franc. bohatstvím bylin, zejména léčivých, jež byly roznášeny do celé Evropy, ano i do Ameriky (dle Reclusa). Louka u Briançonu měla 107 druhů ve výši 2050 ''m'' n. m. Některé rostliny Pyrenejí docházejí jen do franc. Alp. Griesebach z nich jmenuje ''Gentiana burseri''. Týž napočítal v záp. Alpách 60 dr. endemických, z nichž jest 11 jen v Dauphinéi. ''Potentilla saxifraga'' našla se jen na dvou horách. Pásma na jihozáp. svahu (hory Ventroux) jsou následující: vždy zelený dub do 620 ''m'' n. m., zimostráz do 900, buky mezi 1300—1600, borovice (''uncinata'') mezi 1600—1800 ''m'', smrk po 1735 ''m''.  ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]''

== Zvířena. ==
Dle Trouessarta jest zvířena '''F.''' táž jako střední Evropy. Skutečně jest tu velmi málo výjimek, neboť o středomořské zvířeně lze mluviti jen u nižších zvířat, zejména u hmyzu. Jižně od Loiry objevuje se nám již hmyz cizí, jako kobylky (acridie), cigaly, modří chrousti (''Hoplia farinosa''). Některý středomořský typ, na př. genetka, jde přes Loiru i do Normandie (depart. Eure), ano některý druh objevuje se až v lese Fontainebleauském u Paříže. Lesy, zejména východní, zachovaly některá zvířata jinde v Evropě vyhynulá, tak vlky, rysy, medvědy, kance. Bobr zbyl na dolním Rhônu, ''Mustela lutreola'', kamzík a kozorožec v Alpách a Pyrenejích. Pyrenejím vlastní jest ''Myogale pyrenaica''; jiný druh téhož rodu rozšířen jest v Rusku. Někteří netopýři, na př. ''Vespertilio capaccini'', vyskytují se jen v jihu. {{Prostrkaně|Ptactvo}} '''F.''' bylo za eocénu africké, nyní jest totéž jako ostatní střední Evropy. Není tu nic endemického. Středomoří jeví hlavní rozdíl v dravcích (''Vultur'', ''Gyps'', ''Neofron'', ''Circus cyaneus'', ''Elanus''), v silviidech (''Melizofilus provincialis'', ''Cettia'', ''Cisticola'') a saxikolách. V Crau vyskytuje se ''Pterocles alchata'' i plameňák. Někteří hosté přicházejí z Afriky (''Telefonus tchagra'', ''Certilauda desertorum'', ''Ardea melanocephala'', ''Chenalopex aegyptiaca''). — Alpy a Pyreneje mají své zvláštní společné druhy (''Gypaetos'', ''Loxia'', ''Montifringilla'', ''Accentor'', ''Tetrao''). — Mnohem patrnější jest rozdíl mezi severem a Středomořím při {{Prostrkaně|reptiliích}} [''Cistudo lutaria'' v Rhônu) i {{Prostrkaně|ještěrech}} v jihu (''Seps chalcides'', ''Acanthodactylus vulgaris'', ''Psammodromus cinereus'', ''Lacerta ocellata'', ''Hemidactylus verruculatus'' = ''turcicus'') u Toulonu, ''Platydactylus facetanus'', z hadů ''Coronella girondica'', ''Rhinechis scalaris'', ''Zamenis viridiflavus'', ''Tropidonotus viperinus'', ''Caelopeltis lacertina'' (u Montpellieru již fossilní), ''Vipera aspis'' a ''ammodytes'', z batrachií ''Pelodytes punctatus'', ''Pelobates cultripes''. Korsika má ještě jižnější formy, jako zemní želvu, ''Discoglossus pictus''. Menší rozdíly nacházíme u {{Prostrkaně|ryb sladkovodních}}, kde východ '''F.''' má ''Aspro vulgaris'' (Rhône a přítoky), ''Acerina cernua'' (Seine, Rhône), sumec (Doubs), ''Carpio Kollarii'', ''Cobitis fossilis'' (jen v Lotrinsku), ''Idus jeses'', ''Thymallus vexillifer'' (až v Auvergni). Sever má ''Pleuronectes flesus'' (v Normandii), míka, ''Osmerus eperlanus'' (Rouen), lososa, jenž v krajích středomořních schází, ''Trutta argentea'', štiku (ve Varu však schází). Jih má zase ''Barbus meridionalis'', ''Mugil cefalus'' (až v Loiře), ''Blennius cagnaia'', ''Telestes Agassizii'', nehledíc k méně důležitým druhům Blanchardovým, všeobecně neuznaným. Horská jezera Alp a Pyrenejí mají pstruhy (v Pyrenejích do 2770 ''m'') a coregony. ''Salmo salvelinus'' jest i v jezerech záp. Vogés.

Poněkud jiné jsou poměry {{Prostrkaně|zvířeny mořské}}. Mohlo by se očekávati, že se bude lišiti dle jednotlivých moří, severního (La Manche), západního (ok. Atlantský) a jižního (Středozemní m.). Tomu však není tak, neboť jižní Atlantský okeán až po Bretonsko jest aspoň v pobřežní své částce podobnější Středomoří než severu, tak že Trouessart mohl rozlišiti jen 2 kraje, keltský na severu a lusitanský (Forbesův) na jihu. K tomu počítá i Středomoří. Skutečná hloubka mořská jest jen na dvojím místě, totiž u Сар-Bretonu v zálivu Gascogneském a u Nizzy. — Zvláštní tvary v obou případech jsou si podobny. Od Nizzy popsal Risso první tvary abyssální. Tak severní pobřeží má jiného tuleně {''Phoca vitulina'' — osada při ústí ř. Somme), než Středomoří {''Phoca monachus'', u ostrovů Hyérských). Hloubce mořské vlastní jsou na př. ''Hoplostethus mediterraneus'', ''Pomatomus telescopium'', ''Seriola Dumerilii'', ''Lepidopus'', 4 nebo více ''Trachypter'', ''Notacanthy'', ''Macrury'', ''Scopelidy'', ''Stomias'' a j. Ryby, nejvíce rozlišující jižní kraje od severních, jsou ve Středomoří balisty, převaha blennid a labrid, ''Callionymus'', ''Apogon'', tuňáci (''thynnus'', ''thunnina'', ''Alalonga''), ''Caranx'', ''Lichie'', ''Lofotes'', ''Cepola'', ''Sargus'', dorady, atheriny, ''Centriscus'', murény; ale ve vodách severních ''Gunnellus'', ''Zoarces'', ''Anarhichas lupus'', cottusy, ''Agonus'', ''Gasterosteus spinachia'', ''Ammodytes tobianus'', 3 gadusy, 3 ''Merlangus'', ''Lota molva'', platejsy, ''Hippoglossus'', sledě, ''Clupea sprattus''. Zajímavo jest, že hlubiny zálivu Gascogneského až na Arcachon chovají mnoho fauny středomořské, tak že Trouessart sám spatřuje v tom důkaz nedávného spojení obou moří mezi Pyrenejemi a Cevennami. Uvádíme z ryb pouze 2 ''Julis'', 2 atheriny, ''Mugil saliens'' a 3 jiné, ''Phycis mediterraneus'', ''Charax puntasso'', ''Mora mediterranea'' (v 1500 ''m'' hl.).  ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]''

== Obyvatelstvo. ==
Obyvatelstvo '''F.''' čítá se k národům románským a povstalo postupným míšením se několika živlů, z nichž živel keltský převládá. V době, kdy první historické prameny podávají nám zprávy o obyvatelstvu '''F.''', obývali na jihu Aquitani, ve středu země Kelti a na severu Belgové. Tyto tři skupiny vyvinuly se dle výsledků zkoumání praehistorického a anthropologického asi následovně. Nejstarší nálezy diluviální, které ve '''F'''-ii jsou velmi četné, vykazují plémě anthropologicky určitě vyznačené, vyznamenávající se několika znaky ras nízkých, jako značnou dlouholebostí, vyčnívajícími nadočními oblouky, do předu nakloněnou kostrou a j. Někteří badatelé chtějí v tomto plemeni rozeznávati více ras, kdežto jiní vidí jen variace rasy jediné. Koncem doby kamenné, nejisto však, jestli ještě v době diluvialní nebo později, vnikla do '''F.''' od východu rasa nová, s hlavou proti plemeni původnímu poměrně velmi krátkou. V dolmenech doby kamenné potkáváme se pak se zřejmým křížením uvedených obou plemen. Za potomky oné první rasy nejspíše jest uznati onen kmen, jenž zatlačen byv od severu jinými, udržel se ve Španělsku a '''F'''-ii pod jménem Iberů, v sev. Italii pak pod jménem Ligurů, kmen to vlasů a očí tmavých, pleti snědé a dlouholebý. V potomcích však onoho krátkolebého plemene východních přistěhovalců musíme pravděpodobně hledati původní element pozdějších Keltů, a dosud v těch krajinách '''F.''', kde za Caesara Keltové soustředěně žili (Auvergne, Savojsko), vyznamenává se obyvatelstvo nápadnou krátkolebostí. I tento kmen měl podle všeho oči a vlasy tmavé, jak Collignonovy a Topinardovy konskripce tomu nasvědčují. Třetí plémě, vniknuvší do '''F.''' od severu, bylo naproti tomu plémě úplně obdobné a zajisté i spřízněné s původním plemenem germanským, a není pochyby, že Caesarovi Belgové byli velmi blízcí Germanům a že také Gally musíme nejspíše odlišovati od vlastních Keltů a pokládali je za část oné rasy od severu přistěhovalé; neboť i Gallové jako Germani vynikali plavostí a světlými očmi. V čase dobytí Gallie Caesarem (od r. 58 př. Kr.) vynikalo toto obyvatelstvo gallské a keltské značnou kulturou a národní charakter jeho tvoří až do dnešní doby základní rysy v povaze národa francouzského. Římský příliv do '''F.''' způsobil v obyvatelstvu změny pronikavé, jmenovitě i ztrátu vlastní řeči; neboť asi kolem r. 150 po Kr. bylo po celé Gallii mluveno latinsky. Tento kulturní vliv Římanů nebyl však provázen též přerodem tělesné povahy obyvatelstva, která se udržela celkem nezměněna. Od počátku velkého stěhování se národů (r. 400—900 po Kr.) počali se do '''F.''' tlačiti různé kmeny germanské. Tak Burgundi, vniknuvše do '''F.''', usadili se mezi středním Rhônem, Saônou a Genevským jezerem, Západní Gothové mezi dolním Rhônem, Středozemním mořem a Pyrenejemi; avšak v době krátké smíšením zmizeli v domácím obyvatelstvu. Pozdější příliv Germanů udál se se strany Franků při hranici severovýchodní, smíšení tělesné bylo však jen nepatrné. Na poč. X. stol. pak ještě skandinávští Normanni se strany mořské přibyli a vykázána jim sídla na západ od Seiny při moři. Tito kulturně velmi brzy splynuli s živly keltskými. Z přehledu tohoto patrno jest, že národ francouzský vzniknul z živlů velmi různých, z nichž na severu působil více živel germánský, na jihu zase více živel římský, z čehož ovšem vysvětliti lze značnou různost mezi severem a jihem '''F.''' Tato různost podporována pak byla ještě značně vlivy politickými, jmenovitě politickou neodvislostí jihu za časů Kapetovců. Z původních živlů obyvatelstva poměrně nesmíšené uchovaly se pouze zbytky Iberů v záp. údolích Pyrenejí a zbytky Keltů v Bretonsku. — Počet veškerého obyvatelstva '''F'''. vzrůstal dle výpočtů a úvah Levasseura asi následovně.

Počet obyvatelstva Gallie, dle některých udání Diodora sicilského, Caesara a Strabona, páčiti lze asi na 8 mill., počítajíc však pouze nynější území '''F.''', na 6,700.000. Za doby Karla Vel. vypočítal Levasseur dle údajů abbéa Irminona počet obyv. na 8—10 mill. V XIV. st. bylo asi 20—22 mill. obyv., koncem XVI. st. 20 mill., r. 1700 dle výpočtu 20,069.000, r. 1715 asi 18 mill., r. 1767 dle Messancea 23,109.250, r. 1778 dle Moheaua 23 ½—24 mill., r. 1780 udává Expilly počet 22,014.357, r. 1789 Necker 24,802.000 (Pommelles 25,065.883, Bonvallet-Desbrosses 27,957.157), r. 1790 Young 25,000.000, r. 1791 Lavoisier 25,000.000 (Montesquieu 26,300.000). Až potud veškeré údaje zakiádají se více méně na domněnkách; teprve r. 1801 vykonáno první sčítání obyvatelstva a prováděno pak pravidelně v pětiletých lhůtách; pouze r. 1871 pro válku franc.-německou sčítání se nekonalo, v náhradu však provedeno r. 1872. Výsledek jednotlivých sčítání byl tento:


{| class=&quot;wikitable&quot;

|-
! Rok !! Počet obyvatel !! !!Rok !! Počet obyvatel
|-
| 1801 || 27,349.902 |||| 1851 || 35,783.170
|-
| 1806 || 29,107.435 |||| 1856 || 36,039.364
|-
| 1811 || 29,092.734 |||| 1861 || 37,386.313
|-
| 1816 || 30,024.209 |||| 1866 || 38,067.064
|-
| 1821 || 30,461.875 |||| 1872 || 36,102.921
|-
| 1826 || 31,858.937 |||| 1876 || 36,905.788
|-
| 1831 || 32,569.223 |||| 1881 || 37,672.048
|-
| 1836 || 33,540.910 |||| 1886 || 38,218.903
|-
| 1841 || 34,217.719 |||| 1891 || 38,343.192
|-
| 1846 || 35,400.486 |||| || 
|}

Průměrný přírůstek obyvatelstva od počátku tohoto stol. s malými výjimkami neustále klesá. Od r. 1801—21 obnášel přírůstek 5,6 ‰, 1821—41: 5,9 ‰, 1841—61: 3,6 ‰, 1861—81: 2,7 ‰, 1881—91: 1,5 ‰. R. 1860 mimo přirozený vzrůst obyvatelstva přibylo připojením Savojska a Nizzy 669.000 obyv., ztrátou Elsaska a Lotrinska ubylo však 1,597.238 obyv. Přirozeno, že i hustota obyvatelstva vzrůstá jen pomalu. R. 1821 připadalo na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; průměrně 56 osob, 1841: 65, 1861: 69, 1881: 71, 1886: 72,2, 1891: 72,4, takže '''F'''-ii, pokud týče se hustoty obyvatelstva, připadá teprve šesté místo mezi státy evropskými. Pokud se týče hustoty obyvatelstva v jednotlivých departementech, mají celkem nejhustší obyvatelstvo departementy severovýchodní, pak severozápadní, jihovýchodní, jihozápadní a konečně departementy ve středu země. Zvláště husté obyvatelstvo mají departementy s velikými městy, ale i depart. vynikající zemědělstvím nebo minerálním bohatstvím. Tak depart. Seine vykazuje 6558 osob na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (Paříž), dep. Nord 301 (průmyslová města Lille, Roubaix a Valenciennes), Rhône 267 (Lyon), Seine-Inférieure 132 (Rouen), Pas-de-Calais 130 (Arras, Calais, Boulogne), Loire 128 (St. Etienne), Bouches du Rhône 120 (Marseille), Seine-et-Oise 111 (okolí Paříže); nejřidší obyvatelstvo mají departementy horské a písčité: Basses-Alpes 18 na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, Hautes Alpes 20, Lozère 26, Corse 33, Landes 32, Cantal 41, Indre 42, Aube 43. O těchto poměrech nejlépe poučí následující přehledná tabulka&lt;ref&gt;v tabulce opraveny 2 číselné údaje, v několika názvech doplněn spojovník, příp. upravena diakritika&lt;/ref&gt;:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;2&quot;|{{Prostrkaně|Departement}} !! rowspan=&quot;2&quot;|Hlavní město !! rowspan=&quot;2&quot;|''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; !!  colspan=&quot;3&quot;|Počet obyvatelstva !! rowspan=&quot;2&quot;|Prům. hustota na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; !! rowspan=&quot;2&quot;|Přírůstek od r. 1886–1891 v procent. !! rowspan=&quot;2&quot;|Dep. má arrondissem. !! rowspan=&quot;2&quot;|Depart. má kantonů !! rowspan=&quot;2&quot;|Dep. má obcí
|-
| r. 1881 || r. 1886 || r. 1891
|-
| Ain || Bourg || 5799 || 363.472 || 364.408 || 356.907 || 61 || -2,60 || 5 || 36 || 453
|-
| Aisne || Laon || 7352 || 556.891 || 555.925 || 545.493 || 73 || -1,87 || 5 || 37 || 840
|-
| Allier || Moulins || 7308 || 416.759 || 424.582 || 424.382 || 58 || -0,05 || 4 || 28 || 321
|-
| Alpes-Basses || Gap || 6954 || 131.918 || 129.494 || 124.285 || 18 || -4,02 || 5 || 30 || 250
|-
| Alpes-Hautes || Digne || 5590 || 121.787 || 122.924 || 115.522 || 20 || -6,02 || 3 || 24 || 188
|-
| Alpes-Maritimes || Nizza || 3917 || 226.621 || 238.057 || 258.571 || 69 || +8,61 || 3 || 26 || 153
|-
| Ardèche || Privas || 5527 || 376.867 || 375.472 || 371.269 || 67 || -1,12 || 3 || 21 || 339
|-
| Ardennes || Mézières || 5233 || 333.675 || 332.759 || 324.923 || 62 || -2,35 || 5 || 31 || 503
|-
| Ariège || Foix|| 4894 || 240.601 || 237.691 || 227.491 || 46 || -4,26 || 3 || 20 || 337
|-
| Aube || Troyes || 6001 || 255.326 || 257.374 || 255.548 || 43 || -0,71 || 5 || 26 || 446
|-
| Aude || Carcassonne || 6313 || 327.942 || 332.080 || 317.372 || 50 || -4,43 || 4 || 31 || 437
|-
| Aveyron || Rodez || 8743 || 415.075 || 415.826 || 400.467 || 46 || -3,69 || 5 || 43 ||302
|-
| Belfort (Territoire) || Belfort || 610 || 74.244 || 79.758 || 83.670 || 137 || +4,90 || 1 || 6 || 106
|-
| Bouche-du-Rhône || Marseille || 5105 || 589.028 || 604.857 || 630.622 || 120 || +4,26 || 3 || 29 || 109
|-
| Calvados || Caen || 5521 || 439.830 || 437.267 || 428.945|| 75 || -1,90 || 6 || 3 || 763
|-
| Cantal || Aurillac || 5741 || 236.190 || 241.742 || 239.601 || 41 || -0,88 || 4 || 23 || 267
|-
| Charente || Angoulême || 5942 || 370.822 || 366.408 || 360.259 || 60 || -1,68 || 5 || 29 || 426
|-
| Charente-Inférieure || La Rochelle || 6826 || 466.416 || 462.803 || 456.202 || 63 || -1,43 || 6 || 4 || 480
|-
| Cher || Bourges || 7199 || 351.405 || 355.349 || 359.276 || 49 || +1,10 || 3 || 29 || 292
|-
| Corrèze || Tulle || 5866 || 317.066 || 326.494 || 328.119 || 56 || +0,50 || 3 || 29 || 287
|-
| Corse (Korsika) || Ajaccio || 8747 || 272.639 || 278.501 || 288.596 || 33 || +3,62 || 5 || 62 || 364
|-
| Côte-d’Or || Dijon || 8761 || 382.819 || 381.574 || 376.866 || 43|| -1,23 || 4 || 36 || 717
|-
| Côtes-du-Nord || St. Brieuc || 6886 || 627.585 || 628.256 || 618.652 || 85 || -1,53 || 5 || 48 || 389
|-
| Creuse || Guéret || 5568 || 278.782 || 284.942 || 284.660 || 51 || -0,10 || 4 || 25 || 266
|-
| Dordogne || Périgueux || 9183 || 495.037 || 492.205 || 478.471 || 52 || -2,79 || 5 || 47 || 585
|-
| Doubs || Besançon || 5228 || 310.827 || 310.963 || 303.081 || 57 || -2,53 || 4 || 27 || 638
|-
| Drôme || Valence || 6522 || 313.763 || 314.615 || 306.419 || 47 || -2,61 || 4 || 29 || 379
|-
| Eure || Evreux || 5958 || 364.291 || 358.829 || 349.471 || 58 || -2,61 || 5 || 36 || 700
|-
| Eure-et-Loir || Chartres || 5874 || 280.097 || 283.719 || 284.683 || 48 || +0,34 || 4 || 24 || 426
|-
| Finistère || Quimper || 6722 || 681.564 || 707.820 || 727.012 || 103 || +2,71 || 5 || 43 || 291
|-
| Gard || Nîmes || 5836 || 415.629 || 417.099 || 419.388 || 71 || +0,55 || 4 || 40 || 350
|-
| Garonne-Haute || Toulouse || 6290 || 478.009 || 481.169 || 472.383 || 74 || -1,82 || 4 || 39 || 587
|-
| Gers || Auch || 6280 || 281.532 || 274.391 || 261.084 || 41 || -4,84 || 5 || 29 || 465
|-
| Gironde || Bordeaux || 9740 || 748.703 || 775.845 || 793.528 || 74 || +2,28 || 6 || 49 || 553
|-
| Hérault || Montpellier || 6198 || 441.527 || 439.044 || 461.651 || 74 || +5,15 || 4 || 36 || 338
|-
| Ille-et-Vilaine || Rennes || 6726 || 615.480 || 621.384 || 626.875 || 90 || +0,88 || 6 || 43 || 359
|-
| Indre || Chateauroux || 6795 || 287.705 || 296.147 || 292.868 || 42 || -1,11 || 4 || 23 || 245
|-
| Indre-et-Loire || Tours || 6114 || 329.160 || 340.921 || 337.298 || 55 || -1,06 || 3 || 24 || 282
|-
| Isère || Grenoble || 8289 || 580.271 || 581.680 || 572.145 || 69 || -1,64 || 4 || 45 || 563
|-
| Jura || Lons-le-Saunier || 4994 || 285.263 || 281.292 || 273.028 || 54 || -2,93 || 4 || 32 || 584
|-
| Landes || Mont-de-Marsan || 9321 || 301.143 || 302.266 || 297.842 || 32 || -1,43 || 3 || 28 || 333
|-
| Loir-et-Cher || Blois || 6351 || 275.713 || 279.214 || 280.358 || 44 || +0,41 || 3 || 24 || 297
|-
| Loire || St. Etienne || 4760 || 599.836 || 603.384 || 616.227 || 128 || +2,13 || 3 || 30 || 332
|-
| Loire-Haute || Puy || 4962 || 316.461 || 320.063 || 316.735 || 63 || -1,04 || 3 || 28 || 264
|-
| Loire-Inférieure || Nantes || 6875 || 625.625 || 643.884 || 645.263 || 92 || +0,21 || 5 || 45 || 217
|-
| Loiret || Orléans || 6771 || 368.526 || 374.875 || 377.718 || 55 || +0,76 || 4 || 31 || 349
|-
| Lot || Cahors || 5212 || 280.269 || 271.514 || 253.885 || 48 || -6,49 || 3 || 29 || 325
|-
| Lot-et-Garonne || Agen || 5354 || 312.081 || 307.437 || 295.360 || 55 || -3,93 || 4 || 35 || 326
|-
| Lozère || Mende || 5170 || 143.565 || 141.264 || 135.527 || 26 || -4,06 || 3 || 24 || 198
|-
| Maine-et-Loire || Angers || 7121 || 523.491 || 527.680 || 518.589 || 71 || -1,72 || 5 || 34 || 381
|-
| Manche || St. Lô || 5928 || 526.377 || 520.865 || 513.815 || 80 || -1,35 || 6 || 48 || 643
|-
| Marne || Châlons || 8180 || 421.800 || 429.494 || 434.692 || 53 || +1,21 || 5 || 33 || 661
|-
| Marne-Haute || Chaumont || 6220 || 254.876 || 247.781 || 243.533 || 39 || -1,71 || 3 || 28 || 550
|-
| Mayenne || Laval || 5171 || 344.881 || 340.063 || 332.387 || 65 || -2,26 || 3 || 27 || 276
|-
| Meurthe-et-Moselle || Nancy || 5232 || 419.317 || 431.693 || 444.150 || 84 || +2,28 || 4 || 29 || 596
|-
| Meuse || Bar-le-Duc || 6228 || 289.861 || 291.971 || 292.253 || 47 || +0,10 || 4 || 28 || 586
|-
| Morbihan || Vannes || 6798 || 521.614 || 535.256 || 544.470 || 77 || +1,72 || 4 || 37 || 253
|-
| Nièvre || Nevers || 6817 || 347.576 || 347.645 || 343.581 || 50 || -1,17 || 4 || 25 || 313
|-
| Nord || Lille || 5681 || 1,603.259 || 1,670.184 || 1,736.341 || 301 || +2,96 || 7 || 65 || 666
|-
| Oise || Beauvais || 5855 || 404.555 || 403.146 || 401.835 || 68 || -0,32 || 4 || 35 || 701
|-
| Orne || Alençon || 6097 || 376.126 || 367.248 || 354.387 || 58 || -3,50 || 4 || 36 || 512
|-
| Pas-de-Calais || Arras || 6606 || 819.022 || 853.526 || 874.364 || 130 || +2,44 || 6 || 45 || 903
|-
| Puy-de-Dôme || Clermont || 7951 || 566.064 || 570.964 || 564.266 || 70 || -1,17 || 5 || 50 || 470
|-
| Pyrénées-Basses || Pau || 7623 || 434.366 || 432.999 || 425.027 || 55 || -1,84 || 5 || 40 || 559
|-
| Pyrénées-Hautes || Tarbes || 4529 || 236.474 || 234.825 || 225.861 || 50 || -3,82 || 3 || 26 || 480
|-
| Pyrénées-Orientales || Perpignan || 4122 || 208.855 || 211.187 || 210.125 || 51 || -0,50 || 3 || 17 || 232
|-
| Rhône || Lyon || 2790 || 741.470 || 772.912 || 806.737 || 267 || +4,37 || 2 || 29 || 268
|-
| Saône-Haute || Vesoul || 5340 || 295.905 || 290.954 || 280.856 || 52 || -3,47 || 3 || 28 || 583
|-
| Saône-et-Loire || Mâcon || 8552 || 625.589 || 625.885 || 619.523 || 72 || -1,02 || 5 || 50 || 590
|-
| Sarthe || Le Mans || 6207 || 438.917 || 436.111 || 429.737 || 69 || -1,46 || 4 || 33 || 386
|-
| Savoie || Chambéry || 5760 || 266.438 || 267.428 || 263.297 || 43 || -1,54 || 4 || 29 || 328
|-
| Savoie-Haute || Annecy || 4315 || 274.087 || 275.018 || 268.267 || 58 || -2,46 || 4 || 28 || 314
|-
| Seine || Paříž || 479 || 2,799.329 || 2,961.089 || 3,141.595 || 6558 || +6,09 || 3 || 28 || 75
|-
| Seine-Inférieure || Rouen || 6036 || 814.068 || 833.386 || 839.876 || 132 || +0,78 || 5 || 54 || 759
|-
| Seine-et-Marne || Melun || 5736 || 348.991 || 355.136 || 356.709 || 61 || +0,44 || 5 || 29 || 530
|-
| Seine-et-Oise || Versailles || 5604 || 577.798 || 618.039 || 628.590 || 111 || +1,70 || 6 || 37 || 689
|-
| Sèvres-Deux || Niort || 6000 || 350.103 || 353.766 || 354.282 || 58 || +0,14 || 4 || 31 || 354
|-
| Somme || Amiens || 6161 || 550.837 || 548.982 || 546.495 || 87 || -0,45 || 5 || 41 || 836
|-
| Tarn || Albi || 5742 || 359.223 || 358.757 || 346.739 || 60 || -3,35 || 4 || 36 || 320
|-
| Tarn-et-Garonne || Montauban || 3720 || 217.056 || 214.046 || 206.596 || 55 || -3,48 || 3 || 24 || 194
|-
| Var || Draguignan || 6028 || 288.577 || 283.689 || 288.336 || 48 || +1,63 || 3 || 28 || 145
|-
| Vaucluse || Avignon || 3548 || 244.149 || 241.787 || 235.411 || 66 || -2,64 || 4 || 22 || 150
|-
| Vendée || Laroche-sur-Yon || 6704 || 421.642 || 434.808 || 442.355 || 63 || +1,73 || 3 || 30 || 301
|-
| Vienne || Poitiers || 6970 || 340.295 || 342.785 || 344.355 || 49 || +0,46 || 5 || 31 || 300
|-
| Vienne-Haute || Limoges || 5517 || 349.332 || 363.182 || 372.878 || 68 || +2,67 || 4 || 27 || 203
|-
| Vosges || Epinal || 5853 || 406.862 || 413.707 || 410.196 || 68 || -0,85 || 5 || 29 || 530
|-
| Yonne || Auxerre || 7428 || 357.029 || 355.364 || 344.688 || 46 || -3,00 || 5 || 37 || 486
|}

Pokud týče se náboženského vyznání, jest převážná většina obyvatelstva vyznání římsko-katolického.

Na 10.000 obyv. přišlo:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! {{Prostrkaně|Vyznání}} !! r. 1861 !! r. 1866 !! r. 1872
|-
| Římsko-katolické || 9763 || 9748 || 9802
|-
| Protestantské || 214 || 223 || 160
|-
| Israelitské || 21 || 23 || 14
|-
| Ostatní || 2 || 6 || 24
|}

R. 1881 byl poměr následující: katolíků 29,201.703 (78,50 %), protest. 692.800 (1,8 %), židů 53.436, hlásících se k ostatním vyznáním 33.042, neudalo pak vůbec vyznání náboženské 7,684.900 osob. — Dle {{Prostrkaně|národnosti}} obyvatelstvo jest jednolitější než v četných jiných evropských státech. Hlavní část ovšem přináleží národu francouzskému (90,21 %), Valloni na severu tvoří 5 %, Bretonci 3 %, Italové na jihovýchodě 1,1 %, Baskové a Katalonci v Pyrenejích 0,5 %, Židé 0,14 %, cikáni a cagoti 0,05 %. Baskicky mluví 150.000 osob, vlámsky 230.000 (hlavně v dep. Nord), italsky 272.000 (hlavně na Korsice), bretonsky 1,350.000, langue-d’oc (jihových. dialekty franc.) 12,700.000, langue-d’oil (severní dialekty franc.) 22,790.000. — Dle {{Prostrkaně|státní příslušnosti}} bylo r. 1886 státních příslušníků franc. 36,804.228, z nichž v zemi narozeno bylo 36,700.342, kdežto 103.886 nabylo státní příslušnosti naturalisací. Cizozemců žilo téhož roku ve '''F'''-ii 1,126.531. Zajímavý jest poměr vzrůstu počtu státních příslušníků a cizozemců; kdežto domácí obyvatelstvo od r. 1881—86 vzrostlo o 1,13 %, přibylo cizozemců v stejném období o 11,47 %. Takovýto veliký poměrný vzrůst počtu cizozemců z evropských států vykazuje pouze Švýcarsko. Dle státní příslušnosti bylo v r. 1886: Belgičanů 482.261, Italů 264.568, Němců 100.114, Španělů 79.550, Švýcarů 78.584, Hollanďanů 37.149, Angličanů 36.134, Rusů 11.980, Rakušanů 11.817, Američanů 10.253, Švédů, Norů a Dánů 2423, Turků a Afričanů 1612, Řeků 1287, Rumunů, Srbů a Bulharů 1150, příslušníků asijských států 355. Nejvíce cizozemců není však, jak očekávati by bylo, v Paříži, nýbrž v dep. Nord, kde v práci jest mnoho belgických dělníků. Paříž stojí teprve na místě druhém. Zvlášť mnoho cizozemců žije (1891) v následujících dep.: Nord 295.219, Seine 211.016, Bouches-du-Rhône 92.017, Alpes-Maritimes 56.067, Ardennes 32.729, Meurthe-et-Moselle 28.905, Var 26.758, Pas de-Calais 23.934, Seine-et-Oise 19.556 atd. R. 1891 naturalisováno bylo 5371 osob (4298 mužů, 973 žen), hlavně Elsasanů a Lotrinčanů, Italů a Belgičanů.

Pokud týče se {{Prostrkaně|zaměstnání obyvatelstva}}, jevily se poměry r. 1886 následovně. Zaměstnáno bylo při: zemědělství 17,699.000 osob (47,8 %), průmyslu 9,289.000 (25,1 %), obchodu 4,248.000 (11,5 %), při podnicích dopravních a námořnictví 1,020.000 (2,8 %), ve veřejné správě 711.000 (1,9 %), ve vojsku 613.000 (1,7 %), při svobodných zaměstnáních (duchovní, osoby soudní, lékaři, učitelé, architekti, hudebníci, malíři atd.) 1,095.000 (3,0 %), z rent žilo 2,296.000 (6,2 %), bez zaměstnání bylo 238.000 osob. Od let padesátých staly se značné změny v poměru počtu osob zaměstnaných zemědělstvím, průmyslem a obchodem. Úbytek jeví se při zemědělství a při průmyslu, přírůstek při obchodu. R. 1856 z 10.000 osob zaměstnáno bylo při zemědělství 5294, r. 1886 4782, při průmyslu 2907 : 2517, při obchodu 453 : 1150. Obyvatelstva městského stále přibývá, venkovského ubývá. Poměr od r. 1846 v pětiletých obdobích jest, jak následuje:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!   !! Populace měst s více než 2000 ob. !! Populace měst s méně než 2000 ob.
|-
| 1846: || 24,42 % || 75,58 %
|-
| 1851: || 25,52 % || 74,48 %
|-
| 1856: || 27,31 % || 72,69 %
|-
| 1861: || 28,86 % || 71,14 %
|-
| 1866: || 30,46 % || 69,54 %
|-
| 1872: || 31,06 % || 68,94 %
|-
| 1876: || 32,44 % || 67,56 %
|-
| 1881: || 34,76 % || 65,24 %
|-
| 1886: || 35,95 % || 64,05 %
|-
| 1891: || 47 % || 53 %
|}

Pouze ve 13 dep. v poslední době městského obyvatelstva ubylo, a sice jsou to Ain, Basses-Alpes, Calvados, Gard, Haute-Loire, Manche, Nièvre, Puy-de-Dôme, Tarn, Var, Vaucluse, Vendée, Vosges. — {{Prostrkaně|Počet obcí}} ve '''F'''-ii byl: 1821: 36.856, 1836: 37.140, 1841: 37.040, 1846: 36.819, 1851: 36.835, 1856: 36.826, 1861: 37.510, 1866: 37.548, 1872: 35.989, 1876: 36.056, 1881: 36.097, 1886: 36.121, 1891: 36.144. Dle obyvatel. r. 1891 bylo obcí s méně než 50 ob.: 92 (r. 1881: 67), s 51—300 obyv.: 9598 (r. 1881: 8771), s 301—1000 ob.: 18.069 (18.565), s 1001 až 3000 ob.: 7042 (7287), s 3001-5000 ob.: 776 (772), s 5001—10.000 ob.: 337 (312), s 10.001 až 20.000 ob.: 128 (133), s více než 20.000 ob.: 104 (90). Z těchto 30—50.000 obyv. má 22 měst, 50—100.000 ob. rovněž 22, více než 100.000 12 měst, a sice: Paříž 2,447.957, Lyon 416.029, Marseille 403.749, Bordeaux 252.415, Lille 201.211, Toulouse 149.791, St. Etienne 133.443, Nantes 122.750, Le Havre 116.369, Roubaix 114.917, Rouen 112.352, Remeš 104.186.

Pokud týče se pohybu obyvatelstva, byly poměry od r. 1885—91 následující:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  !! sňatků !! porodů !! mrtvě narozených !! úmrtí !! přebytek
|-
| 1885: || 283.170 || 924.558 || 43.958 || 836.897 || 87.661
|-
| 1886: || 283.208 || 912.838 || 43.623 || 860.222 || 52.616
|-
| 1887: || 277.060 || 899.333 || 42.930 || 842.797 || 56.536
|-
| 1888: || 276.848 || 882.639 || 42.070 || 837.867 || 44.772
|-
| 1889: || 272.934 || 880.579 || 42.449 || 794.933 || 85.646
|-
| 1890: || 269.332 || 838.059 || 40.535 || 876.505 || 38.446
|-
| 1891: || 285.458 || 866.377 || 42.472 || 876.882 || 10.505
|}

Poměrný počet dle pohlaví celkem stále se vyrovnává, na 100 mužů připadalo žen: r. 1801: 107,49, r. 1821: 105,94, r. 1831: 103,59, r. 1841: 102,49, r. 1851: 101,09, r. 1861: 100,51, r. 1872: 100,77, r. 1881: 100,49. R. 1886 má mužské obyvatel. převahu pouze v dep. Hautes Alpes, Drôme, Var, Basses-Alpes, Pyrénées-Orientales, Meurthe-et-Moselle, Meuse. Počet porodů stále klesá. Na 1000 osob přišlo porodů: 1801—1810: 32,2, 1811—1820:31,6, 1821—1830: 30,8, 1831—1840: 29,0, 1841 až 1850: 27,4, 1851—1860: 26,3, 1861—1870: 26,3, 1871—1880: 25,4, 1881—1888: 24,0. Při tom stále přibývá porodů illegitimních, jmenovitě v Paříži, kde na 4 porody legitimní připadá 1 porod illegitimní. R. 1891 celkem narozeno bylo dětí 866.377, z nich 443.227 pohlaví mužského a 423.150 pohlaví ženského. Manželských bylo 772.441, nemanželských 73.936, takže poměr dětí nemanželských pro celou '''F'''-ii činí 8,5 % všech porodů. V malém počtu uzavíraných manželství a v stálém ubývání porodů spočívá příčina, proč obyvatelstva '''F.''' tak málo přibývá. Plodnost manželství jest malá a stále jí ubývá. Z 1000 rodin nemá 200 vůbec žádných dětí, 244 má po 1 dítěti, 218 po 3, 52 po 5, 29 po 6, 22 po 7 nebo více dětech. Na jednu rodinu přišlo průměrně dětí: 1881: 3,09, 1882: 3,06, 1883: 3,08, 1884: 3,04, 1885: 2,93, 1886: 2,95,1887: 2,91. Rozvodů manželství bylo r. 1885: 4277, r. 1891: 5750. Nejvíce rozvodů připadá na departement Seine, a sice na 10.000 manželství: 282, nejméně na dep. Haute-Loire, totiž na 10.000: 1 rozvod.

Co do {{Prostrkaně|stáří}} bylo dle sčítání r. 1886 nejvíce osob 25 - 29 roků starých, totiž 2,707.670. Z nejstarších bylo:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! !! mužů !! žen !! dohromady
|-
| od 75–79 roků || 263.688 || 282.184 || 545.872
|-
| 80–84 » || 116.464 || 133.977 || 250.441
|-
| 85–89 »|| 41.340 || 51.124 || 93.064
|-
| 90–94 » || 9.013 || 12.624 || 21.637
|-
| 95–99 » || 1.368 || 2.090 || 3.458
|-
| 100 a více » || 66 || 118 || 184
|}

Úmrtnost není velká. Na 1000 osob bylo úmrtí: r. 1861—70: 23,6, 1871—80: 23,7, 1881—85: 22,2, 1886: 22,3, 1887: 22,0, 1888: 22,2. Za to strašlivou měrou přibývá sebevražd. Od r. 1827 se poměrný počet sebevražd skoro zčtyřnásobil. Na 1 million obyvatel připadalo sebevražd: r. 1827—30: 54, 1846—50: 97, 1856—60: 110, 1866—69: 136, 1871—75: 150, 1881: 174, 1885: 208, 1886: 210. Na dep. Seine připadá 19 % sebevražd. — {{Prostrkaně|Proud vystěhovalecký}} není velký a teprve v posledních létech se poněkud vzmáhá. Hlavním cílem vystěhovalců jest Jižní Amerika. Vystěhovalo se osob: r. 1878: 2300, r. 1880: 4600, r. 1882: 4480, r. 1884: 3770, r. 1886: 7314, r. 1887: 11.170, r. 1888: 23.339, r. 1889: 31.354, r. 1891: 20.560. ''[[Autor:Karel Plischke|Pke.]]''

== Zemědělství. ==
{{Prostrkaně|Orba}}. Není v Evropě země, jež by se mohla měřiti s '''F'''-ií, pokud se týče všestranné způsobilosti půdy pro nejrůznější plodiny, není země, jež by spojovala s tak intensivní výrobou obilí zároveň v takových rozměrech ovocnářství, lukařstvi, pěstování cukrovky, révy i olivy. Za neúrodné kraje jest ovšem považovati horstva, jako Záp. Alpy a Pyreneje, jakož i značnou část centrální planiny. Silným kácením lesů v posledních stoletích rozšířila se zde neproduktívni půda, ačkoliv vždy ještě lze jí z pravidla užiti jako pastvin. — Zcela neproduktívni jsou Landy, Sologne, Dombes, Crau, Camargue, lada bretonská a křídová půda v Champagne-Pouilleuse. Tyto neproduktivni plochy se rok od roku zmenšují. Nejúrodnější obilní kraje jsou okolí Paříže, ústí Seiny, střední Loire, střední Garonne. Staré kraje Ile de France, Artois, Picardie, Flandry, Touraine, končina okolo Toulouse, čásť roviny na Saôně, jakož i uvedená poříčí jsou dosud obilní komorou '''F.''' Z nevzdělané půdy (6,222.537 ''ha'') 3,889.171 ''ha'' připadá na lada a pastviny, 1,958.750 na půdu skalistou, 328.297 na bažinatou, 46.319 na slatiny; stavby, cesty, řeky, jezera a průplavy pokrývají dohromady 2,296.483 ''ha''. Naproti tomu jest 26,017.582 ''ha'' orné půdy, 9,455.225 ''ha'' lesa, 5,816.640 ''ha'' luk; na 1,843.580 ''ha'' pěstuje se víno, na 291.825 ''ha'' ovoce, 77.358 ''ha'' připadá na ostatní zahrady a parky, 478.870 ''ha'' na houští a křoviny. Zhruba v procentech vyjádřeno, připadá 85 % půdy orbě a lesnictví, z čehož as 50 % polím a zahradám, 14 % lukám a pastvinám, 16 % lesům a 5 % vinařství.

Vzhledem k výšce nadmořské lze půdu '''F.''' děliti ve 3 pásma: horské, kde převládají skály, lesy a pastviny a jíž náleží 21 departementů buď zcela nebo částečně, dále planiny (''plateau''), jimž náleží zcela nebo částečně 41 dep., kde vedle polí vyskytují se lesy, pastviny, landy a lada, konečně roviny (37 dep.), kde daleko největší část půdy náleží rolím a stepím. Rozšíření některých plodin řídí se zde podnebím; tak sahá pásmo {{Prostrkaně|olivy}} až ku čáře od východních Pyrenejí k Valenci a od Valence k Alpám v Dauphiné, pásmo {{Prostrkaně|kukuřice}} až ku čáře od Sèvre Niortaise k Vogésám, pásmo {{Prostrkaně|révy}}, jejíž severní hranice jde asi od ústí Loiry k m. Mézières. Levasseur dělí '''F'''-ii na 12 hospodářských krajů: 1. {{Prostrkaně|Západ}} (''Région de l’Ouest''), zaujímající departementy Finistère, Côtes-du-Nord, Morbihan, Ille-et-Vilaine, Loire-Inférieure, Mayenne, Maine-et-Loire. Více než kde jinde rodí se tu ječmene, pohanky a konopí; kraj bohatý na rohatý dobytek. 2. {{Prostrkaně|Severozápad}}, t. dep. Manche, Calvados, Orne, Sarthe, Eure-et-Loir, Eure, Seine-Inférieure, kraj pšenice, k níž se druží oves, luštěniny, cukrovka; značné množství koňů a oslů. 3. {{Prostrkaně|Sever}}, dep. Nord, Pas-de-Caiais, Somme, Aisne, Oise, Seine-et Oise, Seine-et-Marne. Zde pěstují se tytéž plodiny jako v severozápadě, kromě toho len, chmel a rostliny olejnaté. 4. {{Prostrkaně|Severovýchod}}, dep. Ardennes, Meuse, Meurthe-et-Moselle, Vosges a territorium Belfortské, kraj zemčat; lesy mají tu značný rozsah. 5. {{Prostrkaně|Východ}}, dep. Jura, Saône-et-Loire, Rhône, Ain, Loire, Savoie, Haute-Savoie s výbornými pastvinami v Juře a na svazích Alp, bohatými rolemi Bressy a bažinami v Dombes. Výborně se daří zde jedlý kaštan, na pravém břehu Rhônu i ořech. 6. {{Prostrkaně|Jihovýchod}}, dep. Haute-Loire, Isère, Drôme, Ardèche, Lozère, Basses-Pyrénées, Hautes-Alpes s alpinským hospodářstvím, kraj chudý na obilí, za to však moruše v údolí Rhônském, kaštany a ořechy. 7. {{Prostrkaně|Jih}}, dep. Alpes-Maritimes, Var, Bouches-du-Rhône, Vaucluse, Gard, Hérault, Aude, Pyrénées-Orientales, kraj rodící nejméně obilí, za to však ve své západní části víno, kukuřici, olivy, ve východní oranže, citrony, moruše a olivy. 8. {{Prostrkaně|Jihozápad}}, dep. Ariège, Haute-Garonne, Tarn-et-Garonne, Lot-et-Garonne , Landes, Gers, Basses-Pyrénées. Ráz dosti rozmanitý, étangy a lesy v Landech, pastviny na Pyrenejích, v údolích kukuřice, na pobřeží vinice. 9. {{Prostrkaně|Kraj středozápadní}} (''Rég. du Centre-Ouest''), dep. Gironde, Dordogne, Charente, Charente-Inférieure, Haute-Vienne, Vienne, Deux Sevres, Vendée. Daří se zde obilí, kukuřice, jakož i víno, jež fylloxerou zvláště v jižní části tohoto kraje velmi utrpělo; na pobřeží mořském bažiny a stepi. 10. {{Prostrkaně|Kraj středovýchod}}. (''du Centre-Sud''), dep. Creuse, Puy de Dôme, Corrèze, Cantal, Lot, Aveyron, Tarn, krajina celkem hornatá a chudá, s pastvinami, jistou výrobou žita a pohanky, v údolí Garonny i pšenice; v jihuněco vína. 11. {{Prostrkaně|Střed}}, dep. Indre-et-Loire, Loir-et-Cher, Loiret, Nièvre, Cher, Indre, Allier, kraj místy velice úrodný, místy však také podobný Landám. 12. {{Prostrkaně|Středosever}} (''du Centre-Nord''), dep. Yonne, Aube, Marne, Haute Marne, Côte-d’Or, Haute-Saône, Doubs. Jsou to velmi úrodné planiny, s velikými travinami a vinicemi, rodící hojně pšenice, kukuřice, hojně ovcí; v Juře krásné pastviny a lesy.

Agrární statistika franc. jest výborně vedena a umožňuje poměrně dokonalý přehled hospodářských poměrů '''F.''' od r. 1815. Velmi na závadu jest zde rolnictvu přílišné rozkouskování půdy, jež vzniklo hlavně zásadou rovných podílů dědičných; tím, jakož i nedostatkem levného kapitálu a úvěru pro rolníka, zvýšenou mzdou, vysokými daněmi, odňaty franc. rolníku z valné části výsledky jeho přičinlivosti. — Země jest rozdělena na 135 mill. parcell, jichž střední velikost obnáší 39 arů, v dep. Seine-et-Oise pouze 20, v Landes 81 arů. Počet zastavených parcell r. 1892 obnášel 9,089.218, z čehož bylo 8,949.036 domů a 140.177 továren. Počet majitelů dnes zjistiti nelze, neboť může miti týž parcelly v různých obcích. Za velké revoluce bylo prý celkem 4 mill. majitelů pozemků, dnes jich jest asi dvojnásobně, z těch však skutečných hospodářů jest jen 79,8 %, kdežto 13,8 % jsou pouzí nájemci (''fermiers'') a 6,4 % ''métayers'', kteří za vzdělávání pozemků dostávají čásť výnosu. Cena pozemků jest nejvyšší v dep. Nord, t. 5640 fr., nejnižší v dep. Hautes Alpes 415 fr. za ''ha''. Od velké revoluce se cena půdy zdvojnásobila, stoupnuvši z 500 fr. (stř. cena za 1 ''ha'') r. 1789 na 1275 fr., r. 1850 na 1830 fr., r. 1879 a 1889 na 1700 fr. Cenu veškeré vzdělávané plochy odhadovalo ministerstvo orby r. 1884 na 91.584 mill. fr., a sice má orná půda cenu 57.600, louky a pastviny 14.800, vinice 6888, lesy 6257, zahrady 3829 mill. fr. Daň pozemková r. 1991&lt;ref&gt;chybně, zřejmě jde o &quot;r. 1891&quot;&lt;/ref&gt; vynesla 388,5 mill. fr. R. 1882 bylo zřízeno samostatné ministerstvo orby, a od té doby hledí stát upřímně zlepšiti stav zemědělství ochrannými cly na přívoz obilí, mouky, dobytka a masa, odvodňováním a drenáží, zalesňováním, výstavami a školami hospodářskými, zřizováním vzorných ovčáren, mlékáren, jakož i prodejem plemenných kusů. Výnos půdy se během tohoto století v každém vzhledě znamenitě zvětšil, poměrně mnohem více než počet obyvatelstva. Veškerá žeň vydala 132,1 mill. ''hl'' r. 1815, 191,8 r. 1835, 227,5 r. 1855, 242,2 r. 1875, 260,5 r. 1885, 254,3 r. 1891. Výnos z 1 ''ha'' obnášel při pšenici 8,6 ''hl'' r. 1815, 13,43 r. 1835, 11,36 r. 1855, 14,48 r. 1875, 15,79 r. 1885, 14,15 r. 1888, při ovsu 14,58 ''hl'' r. 1815, 17,41 r. 1835, 23,77 r. 1855, 21,8 r. 1875, 23,21 r. 1885, 22,75 r. 1888, při ječmenu 12,12 ''hl'' r. 1815, 13,99 r. 1835, 18,75 r. 1855, 17,38 r. 1875, l8,22 r. 1885, 17,68 r. 1888, při žitě 7,65 ''hl'' r. 1815, 12,5 r. 1835, 10,08 r. 1855, 14,21 r. 1875, 14,39 r. 1885, 13,62 r. 1888. Rozsah oseté plochy dle jednotlivých druhů plodin v posledním čase jen nepatrně se mění; zvětšil se poněkud při pšenici a ovsu, zmenšil při žitu a kukuřici. Osévalo se průměrem v l. 1876—1885 pšenicí 6918, ovsem 3520, ječmenem 1033, žitem 1788, kukuřicí 612, pohankou 643, směskou 405, prosem 48 tisíc ''ha''.

Výsledky žně ve '''F'''-ii podáváme v přehledné tabulce.


{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Roku 1882—91 prům.:
|-
!  !! Oseto tisíc ''ha'' !! Žeň v tisících tun !! Cena v mill. franků
|-
| Pšenice || 6848 || 107.098 || —
|-
| Žito || 1656 || 24.202 || —
|-
| Ječmen || 982 || 18.596 || —
|-
| Oves || 3760 || 89.607 || —
|-
| Kukuřice || 577 || 9456 || —
|-
| Pohanka || 619 || 9849 || —
|-
| Směska || 329 || 5180 || —
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Roku 1891:
!  !! Oseto tisíc ''ha'' !! Žeň v tisících tun !! Cena v mill. franků
|-
|-
| Pšenice || 5754 || 77.657 || 1595,66
|-
| Žito || 1498 || 21.588 || 292,32
|-
| Ječmen || 1223 || 25.145 || 291,22
|-
| Oves || 4242 || 106.145 || 915,94
|-
| Kukuřice || 557 || 9350 || 126,97
|-
| Pohanka || 623 || 10,303 || 111,62
|-
| Směska || 270 || 3698 || 61,70
|}

Hlavním předmětem obilní výroby franc. jest {{Prostrkaně|pšenice}}. Také i relativní spotřeba její jest nepoměrně větší než ve střední Evropě, připadá totiž r. 1877—82 spotřeba pšenice (a špaldy) na hlavu ve '''F'''-ii 256, v Rakousko-Uhersku 94, v Německu 67, žita ve '''F'''-ii 46, v Rak.-Uh. 88, v Německu 138 ''kg'' ročně. Spotřeba její ve '''F'''-ii vždy ještě stoupá; obnášela na hlavu 156/1820—29,216/1840–49, 230/1860—69, 275/1887—1888. Daří se výborně v dep. Seine, Aisne, Seine-et-Marne, Somme, Oise, Eure-et-Loir, Loiret, Marne, zváště však v dep. Nord a Pas-de-Calais; velmi chudá jest žeň pšenice v severozáp. centrální planiny v dep. Creuse, docela žádná na žulových plochách limousinských. Za to {{Prostrkaně|žito}} daří se právě v chudších krajích '''F.''', kdežto v lepších pěstování jeho stále ubývá. Hlavními okresy žitnými jsou žulové plochy centrální planiny a jižní Bretonsko, pokud vůbec jest způsobilé к orbě, nejméně ho jest v dep. Ardèche, Gard, Herault, Lozère a Var. Plocha žitem osetá činila ještě roku 1840 na 2,577.000 ''ha'', r. 1891 již jen 1,498.570 ''ha'', kdežto výroba jeho méně sklesla. Pěstování směsky (žito s pšenicí) klesá, jakž nelze jinak, vždy více. Výroba její činila 11,38 mill. ''hl'' r. 1840, 8 mill. r. 1862 a pouze 3,7 mill. ''hl'' r. 1891 a obmezuje se dnes téměř jen na střední '''F'''-ii, dep. Sarthe, Loir-et-Cher, Mayenne. {{Prostrkaně|Ječmen}} daří se jen severně 46° s. š. mezi Bretonskem a Lotrinskem a mezi Flandry a Poitou (dep. Aube, Côtes-du-Nord, Finistère, Ille-et-Vilaine, Marne, Mayenne, Sarthe). Pěstování jeho ubývá. Výroba činila 18,28 mill. ''hl'' r. 1876—1885, 17,9 r. 1886, 17,6 r. 1892. {{Prostrkaně|Oves}}, po pšenici nejdůležitější obilí '''F.''', nemiluje jih pro jeho suché léto a daří se hlavně v severu '''F.''' (dep. Eure-et-Loir, Somme, Pas-de-Calais, Seine-et-Marne, Aisne, Oise), nejméně v Alpách Přímořských, v Landech a na Korsice. Výroba jeho, dosti kolísavá, zdá se, že roste; obnášela 81,26 mill. ''hl'' r. 1876—85, 89,3 r. 1886, 106 r. 1891, 85,9 r. 1892, 98,3 mill. ''hl'' roku 1894. {{Prostrkaně|Kukuřice}}, požadující teplo a hojnou vláhu, daří se hlavně v poříčí Adouru a Garonny až ku ř. Charente a střední planině, nejvíce v dep. Basses-Pyrénées; v rozměrech o mnoho menších na ř. Saôně a v Burgundsku. Výroba činila 9138 tisíc ''hl'' r. 1876—85, 8910 r. 1886, 9869 r. 1888. {{Prostrkaně|Pohanka}} nemiluje rovněž trvalé sucho a větší chladna a daří se tudíž v mírnějším podnebí Bretonska, záp. Normandie, na sever a na jih od Girondy a poblíž záp. svahu střední planiny, osaměle v krajině Bresse mezi Saônou a Jurou. {{Prostrkaně|Zemčata}} sázejí se téměř v celé '''F'''-ii, ačkoliv Francouzi nejsou takovými jich jedlíky, jako národové sousední (na hlavu ve '''F'''-ii 292, v Belgii 415, v Německu 500, v Irsku 690 ''kg'' ročně). Nejvíce se jich rodí v jurském dep. Ain, jinak nejrozšířenější jsou na severozápadě země. Uvedlo se jich 11,3 mill. {{Prostrkaně|tun}} r. 1886, 11,7 r. 1887, 10,3 r. 1888, 10,7 r. 1889, 11,17 r. 1891 na 1,492.736 ''ha''. Od roku 1840 se výroba jich téměř zdvojnásobila; tehdá obdrželo se jich na 922.000 ''ha'' 6,9 mill. tun.

Ačkoliv výroba obilí ve '''F'''-ii tak jest značná, přece nestačí domácí spotřebě. Od r. 1821 měla '''F.''' jen 26 let, kdy vývoz obilí převyšoval přívoz. Ježto obyvatelstva ve '''F'''-ii jen ponenáhlu přibývalo, výroba obilí však neustále a značně vzrůstala, lze potřebu přívozu vysvětliti jen velikým vzrůstem spotřeby u jednotlivců (na hlavu). Přivezeno více než vyvezeno obilí a mouky roku 1885 o 18,7 mill. ''q'' v ceně 199,4 mill. fr., r. 1886 о 17,4 mill. ''q'' v ceně 213,4 mill. fr., r. 1887 о 18,8 mill. ''q'' v ceně 295,8 mill. fr., r. 1888 о 29,9 mill. ''q'' v ceně 362,6 mill. fr. Za velmi špatných let jest difference mezi přívozem a vývozem ještě mnohem větší, na př. r. 1880 obnášela 726 mill. fr. V dodávání pšenice '''F'''-ii zaujímalo až do r. 1877 první místo Rusko, od r. 1877 Spojené Obce sev.-amer., avšak v některých létech (r. 1885 a 1888) přívoz z Ruska zase převládl. Od r. 1888 objevuje se britská Indie Východní jako pravidelný dodavatel pšenice. Z ostatních zemí připadá jisté kvantum na Austrálii a Turecko. R. 1888 obnášel přívoz pšenice z Ruska 4,075.000, ze Spoj. Obcí 1,759000, Australie 978.000, z Indie 971.000, Turecka 464.000, z ostatních zemí 3,111.000, úhrnem 11,357.000 ''q''.

{{Prostrkaně|Cukrovka}} pěstuje se ve '''F'''-ii od počátku t. století. Výroba její rostla stále až do r. 1875, klesala pak po jistý čas, až nový zákon berní z r. 1884 zase ji povznesl. Cukrový kraj nalézá se hlavně v severu země při hranicích belgických (dep. Nord, Aisne, Somme) a zasáhá na jih až za Paříž. Něco cukrovky pěstuje se mimo to v Dordogni. Jak výnosnost půdy, tak vydatnost cukrovky v posledním čase znamenitě se zvýšila; tak výnosnost ''ha'' stoupla z 19,4 r. 1880 na 31,6 r. 1886—87, 26,4 ''q'' r. 1888—89. R. 1870 dobylo se (poměrně к váze) z cukrovky 5–6 %, r. 1887—88 9,37 %, r. 1888—89 9,15 %, r. 1889–90 8,5 % cukru. — Ve výrobě {{Prostrkaně|tabáku}} zaujímá '''F.''' v Evropě čtvrté místo. Pěstuje se tu ve 22 departementech, zvl. v dep. Lot-et-Garonne, Dordogne, Lot, Isère, Pas-de-Calais, Gironde, Isle-et-Vilaine. Pěstování jeho stouplo za posledních 20 let o celou polovici. Výroba obnášela r. 1891 na 15.409 ''ha'' 219.601 dvojcentů. Spotřeba r. 1891 obnášela 36,157.845 ''kg'', na hlavu 1076 ''g''. Přiváží se též značně z ciziny. — {{Prostrkaně|Chmel}} pěstuje se hlavně v depart. Nord, Côte-d’Or, Meurthe-et-Moselle. '''F.''' zaujímá v tom ohledu v Evropě čtvrté místo. Výroba obnášela 2750 r. 1891 a 2400 tun r. 1892. Asi tolikéž dováží se mimo to z Belgie a Německa. — {{Prostrkaně|Len}} ztrácí vždy více půdy. R. 1875 byl ještě pěstován na 78.840, r. 1885 na 42.394, r. 1890 32.174, r. 1891 jen na 29.097 ''ha''. Hektarový výnos jeho jest ovšem největší v Evropě, t. 685 ''kg''. Úhrnná výroba roku 1890 obnášela 22,034.300 ''kg'' a nestačí domácí spotřebě, pročež se přiváží z Belgie a Ruska. Rovněž výroba {{Prostrkaně|konopí}} od r. 1880 silně klesá. Ještě r. 1885 bylo pěstováno na 84.187 ''ha'', r. 1891 jen na 51.602 ''ha'' při výrobě 32,82 mill. ''kg''. Silně se dováží z ciziny. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

{{Prostrkaně|Vinařstvím}} předčí '''F.''' všecky vínorodé země na celé zeměkouli; vyniká množstvím výroby i jakostí vína, a to ještě i dnes, kdy révokaz (''Phylloxera vastatrix'') již od r. 1868 na franc. vinicích řádí a do r. 1883 zničil 859.352 ''ha'' a zamořil 642.363 ''ha'' vinohradů. — Vinařství franc. má ctihodný věk; nejstarší zprávy pocházejí z r. 92 po Kr. Dle Strabona dostala se vinná réva do Gallie r. 600 př. Kr. od Fokiďanů při zakládání Massilie (Marseille). Kromě 9 z 86 departementů pěstuje se réva po celé republice, nalézajíc všude, kromě severu, příznivé podmínky podnební a kromě toho také porozumění svých potřeb u obyvatelstva i vlády. Náležitý výběr druhů révy, její racionálné pěstování, důkladné zpracování a hnojení půdy, pak vzorné neb aspoň přiměřené zacházení s vínem na jedné a vydatná veřejná podpora na druhé straně (do r. 1892 bylo přispěním vlády na ½ mill. ''ha'' vinic osázeno amer. révou, která révokazu více vzdoruje než druhy domácí) udržují vinařství franc. při jeho staré slávě. Burgundskému a bordeauxskému vínu červenému nevyrovná se žádné jiné a i bílé champagneské soutěží s nejjemnějšími víny rýnskými. Největší plochu zaujímaly vinohrady franc. roku 1875 2,421.247 ''ha'', kdy také vydaly největší výnos 83,836.000 ''hl'' (z úrodnějších druhů poskytuje na př. Aramon 200—300 ''hl'' po ''ha''). Révokazem ubývá jich stále, zejména menších, tak že r. 1892 zaujímaly plochu již jen 1.783.000 ''ha'' a vynesly sklizně asi 30 mill. ''hl'' v ceně (odhadnuté) 1009 mill. fr. Vinařů je ve '''F'''-ii asi 2,400.000, dělníků vinařských 7 mill. Je-li průměrem výnos veškerých vinic 55 mill. ''hl'', připadá 15 mill. ''hl'' na spotřebu výrobců a 28 mill. ''hl'' na spotřebu obchodem (na obyvatele se počítá 100 ''l'' ročně i více), 5 mill. ''hl'' na výrobu koňaku a líhu, 3 mill. ''hl'' na výrobu octa a zbytek se věnuje vývozu. Tento činil r. 1889 jenom 2,021.000 ''hl'' (při výrobě 23,224 mill. ''hl'') a nedostoupil nikdy 4 mill., kdežto přívoz (největší vůbec) se vzmáhá neustále; byltě r. 1886 nad 11 mill., r. 1889 9.504.000 ''hl'' a r. 1892 (do konce m. listopadu) 7,699.000 ''hl'' (prům. asi 70kráte tak velký jako r. 1871). Na slazení a rozmnožení vína kupuje se za rok 30 mill. ''kg'' cukru a jen třapinového vína vytěží se 3,5 mill. ''hl'' a mimo to ze suchých hroznů 2 mill. ''hl'' vína sladkého (likérového). '''F.''' také ve výrobě tabulových hroznů vyniká, zejména dep. Nord. Na poslední výstavu v Paříži byly odtud poslány hrozny 5—7 ''kg'' těžké s bobulemi o průměru 3–4 ''cm'', a z jediného Tarasconu vypravuje se každým rokem do Paříže kol 20 vagonů hroznů (Chasselas). Založením asi 1000 spolků, podporovaných departementy a vládou, zřízením akciové společnosti na zvelebení vinařství (s kapitálem 5 mill. fr.), úpravou školství a výzkumnictví vinařského hodlá '''F.''' v krátké době odčiniti škodu, jež jí byla způsobena.

Francouzská vína, zejména bordeauxské, burgundské a champagneské, požívají světové pověsti. Již římští císaři milovali gallská vína (ze země Allobrogů a z Massilie) a vladařové mnohých pozdějších věkův (Karel V., Jindřich VIII., František I., Leo X. a j.) byli držiteli vinohradů v marnském kraji. Franc. vína nejsou příliš silná (bordeauxské drží 8 až 13,5, nejvýše 15 %, burgundské 6,5–13,5 %, jihofranc. vína 7,4 až 15 % alkoholu), ale za to vyznamenávají se dostatkem těla (15 až 36 %, zřídka více, extraktu), málem kyseliny a znamenitým květem (kořenností a vůní). — Jsou-li, jako červená, někdy trpká, přece zůstávají jemná. Množstvím a jakostí vynikají vína {{Prostrkaně|červená}}, jimž není rovného. — Viz {{Prostrkaně|Bordeauxská vína}} a {{Prostrkaně|Burgundské víno}}. Vína z Dauphiné jsou blízká burgundským, ale ohnivější. — Také {{Prostrkaně|bílá}} vína jsou velmi jemná a význačného bouquetu. Nejlepší pocházejí ze Champagně, Burgundu, Bordelaisy, Foreye a Dauphiné a slovou šampaňské (nepěnící, ''non mousseux''), sillery, burgund atd. Ovšem mají některé departementy také méně dobrá, ano i prostřední vína, jak z názvů vin ''paysan'' (selské víno), ''vin ordinaire'' (v. obyčejné) beztoho vysvítá. Také {{Prostrkaně|sladká}} či likérová vína, jež se připravují zvláště z muškátových hroznů, mají své dobré jméno, zvláště pak z jižních krajin Languedoku a Roussillonu, na druhém místě z Limousinu, Avignonu, Provençe a Korsiky. Světoznámé jest také {{Prostrkaně|šumivé}} (pěnivé) víno franc., jež počali výráběti před 100 léty v Champagni a jež došlo takové obecné obliby, že víno to, dnes již ve všech průmyslových zemích vyráběné, přec jen šampaňským sluje. Toto víno tají 8 až 12 % alkoholu, 10—14 extraktu a 6–7 % kysličníku uhličitého. — Že '''F.''' vyrábí též vína řečená {{Prostrkaně|façonní}} a {{Prostrkaně|imitační}}, jako madeira, malaga, porto, sherry a j., netřeba zvláště připomínati. ''[[Autor:František Farský|Fý.]]''

{{Prostrkaně|Ovocnářství, zahradnictví a květinářství}} provozuje se ve '''F'''-ii ve velikém slohu. Většinou chovají zahrady francouzské tytéž ovocné stromy, jako naše; značný rozdíl jeví se ovšem na centrální planině, kde se pěstuje množství jedlých kaštanů, pak v údolí Rhônu (dep. Drôme, Ardèche, Isère), kde moruše stává se nejdůležitějším stromem (r. 1891 listí v ceně 9.4 mill. fr.) a v depart. středomořských, kde zrají oranže, citrony, fíky a mandle, u Cannes osaměle také datlovníky. Oliva pěstuje se na 150.000 ''ha'', zvláště v dep. Var a Alpes-Maritimes, a sáhá v údolí Rhônu na sever až k Montélimaru. Hlavní sídlo ořechu jest ve střední a vých. '''F'''-ii; třešně a broskve v dep. Seine, slívy v dep. Var, Lot-et-Garonne, Indre-et-Loire (r. 1891 za 13,5 mill. franků), jablka a hrušky v Bretonsku a Normandii, kdež se k tomu pojí veliká výroba moštu (průměrně ročně as 12 mill. ''hl''). Vývoz ovoce r. 1892 obnášel, počítaje v to i ovoce zavařené, 33 mill. fr. (avšak až 46 mill. fr. r. 1885). — {{Prostrkaně|Květinářství}} '''F.''' jest světoznámé a nemá v Evropě sobě rovna. Živí se jím celé departementy, především v Provenci a Languedoku, zvláště Lille, Caen a Grasse s okolím. ''[[red.]]'' 

{{Prostrkaně|Lesnictví}}. Rozsáhlé hvozdy, které za dob gallských a ještě ve středověku sever i střed '''F.''' pokrývaly, jsou již dávno z největší části vymýceny; přes to však není země na lesy chudá. Největším nepřítelem lesů byly časté vnitřní války a zhoubné revoluce a stejnou skoro měrou snaha venkovského obyvatelstva, aby pastviny pro dobytek zůstaly nedotčeny, ba spíše se rozšířily. Nejzhoubněji v tomto směru působí stáda ovec i koz, jež zejména mladý podrost ničí; Surell a Cézann snesli množství zajímavých podrobností o tomto nenáhlém ničení lesů. Také tam, kde kvete včelařství, jsou obyvatelstvu květnaté stráně milejší. Přes to však od let třicátých děje se ve '''F'''-ii pro obnovení lesů velmi mnoho. Již r. 1827 snažila se vláda omeziti mýcení lesů a za Ludvíka Filipa i Napoleona III. velmi mnoho nových lesů vysázeno, tak že do dneška vzniklo asi 300.000 ''ha'' nových lesů. Landy a duny na gascogneském přímoří vysázeny lesním stromovím a také v horských krajinách jsou pokroky v zalesňování patrny. Největší souvislé hvozdy vyskytují se na severových., pokrývajíce tam záp. úbočí Vogés, pohoří Morvanské, pahorkatinu Nivernaisskou a zdvižené okraje Pařížské pánve; rozsáhlými lesy vyniká také Jura. Uprostřed pánve pařížské zachovalo se ještě několik rozsáhlých hvozdů, z nichž nejproslulejší jsou Fontainebleauský (17.000 ''ha''), Compiègneský a Orléanský les (37.000 ''ha''), jenž od válek s Angličany až do r. 1870 měl v dějinách franc. vždy důležitou úlohu. Jižně odtud nejvíce lesů vykazují nyní Landy, dále pak jsou velké hvozdy v Pyrenejích, některých pohořích provençalských a v Alpách. Naproti tomu sever a severozápad jsou velmi chudy na lesy a proslulé druhdy hvozdy v Bretonsku a Normandii zmizely úplně až na nepatrné zbytky; bezlesý je také vínorodý kraj podél horní Garonny a přímořská rovina Languedocká. Veškerá rozloha lesů franc. páčila se r. 1888 na 9,388.000 ''ha''; nejvíce lesů mají dep. Landes (47 % své plodné půdy), Var (42 %), Vosges (35 %), Belfort (34 %), Gironde (34 %), Ariège (33 %), Jura (33 %); naproti tomu nejméně lesů mají Calvados (7 %), Finistère (5 %), Vendée (4 %), Manche (3 %) a Seine (2 %). Stát byl r. 1889 vlastníkem 1,070.477 ''ha'', 1,915.370 ''ha'' náleželo obcím a veřejným ústavům a asi 6,500.000 ''ha'' bylo majetkem osob soukromých. Lesy domácí poskytly v téže době 25,100.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; dříví; avšak množství to nemohlo uhraditi domácí spotřeby, tak že '''F.''' ještě 6,400.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; musila opatřiti z ciziny, a to hlavně ze Švédska, Norska, Ruska, Švýcar, Německa a Rakouska. R. 1891 činila cena dovozu 216,700.000, vývozu 25,000.000 fr. (r. 1890 dovoz 152,000.000, vývoz 23,800.000 fr.). Význačnými stromy v lesích franc. mimo obyčejné stromoví lesní jsou sosna přímořská (''Pinus pinaster'') na dunách v jihozápadu, cenná hlavně pro pryskyřici, kterou kmen její poskytuje po celé století i déle, dále korkový dub jenž u vesnic v jižní Gascogni tvořívá skvostné aleje, konečně jedlý kaštan, který právem nazývá se chlebovníkem mnohých krajů na Centrálni planině, kdež tvořívá celé lesy. Nejlépe se daří ve vulkanické krajině Viverais. Skrovné lesíky na severozáp. podobají se stromovím spíše lesům anglickým a typickým jich zjevem jest křovité ''Ilex aquifolium'', s listy tuhými, trnitými a vždy zelenými. — {{Prostrkaně|Lov}} v lesích franc. nemá nyní významu, ačkoli ve starověku byla Gallie proslulá hojností zvěři; mýcení lesů a časté války ze živočíšstva lesního zůstavily jen skrovné zbytky. V Pyrenejích vymizel jelen i rys úplně, kozorožec uchýlil se na nejvyšší temena horská, medvěd vyskytuje se ještě tu a tam v Alpách a Pyrenejích, jakkoli na počátku stol. XIX. byl velmi hojný. Také daněk a srnec, pokud se nechovají v oborách, nejsou zjevem častým. V počtu dosti značném žije ve '''F'''-ii ještě vlk, a to nejen v Pyrenejích, nýbrž také v jihových. končinách Centrální planiny i ve velkých hvozdech jurských, lotrinských i ardennských; nicméně i zde mizí vůčihledě, zejména od r. 1882, kdy na hubení jeho počaly se vypláceti odměny. Bažinaté končiny jsou také ve '''F'''-ii útočištěm hynoucích druhů živočíšstva; tak na př. Camargue živí dosud něco bobrů, kteří v dřívějších dobách tu bývali hojni.

{{Prostrkaně|Chov dobytka}}. Rozsáhlá území '''F.''' jsou odkázána spíše na chov dobytka než na orbu. Jsou to zejména lučinaté končiny v západní Normandii, jejichžto hojnost pastvy stala se ve '''F'''-ii již příslovečnou. Nejvíce lučin obsahuje severozápad, zvláště poloostrov Cotentin a jeho okolí; avšak táhnou se také v širokém pruhu do pohoří Jurského a jižních Vogés hluboko do Centrální planiny. Ovšem orba čím dále více zužuje rozsah lučin, jenž zabírá nyní toliko 5,035.452 ''ha'' a vykazuje výnos 848 mill. fr. Úbytek pastvin a lučin nutno nahrazovati setím pícních rostlin, hlavně jetele a vojtěšky; role takto osetá zaujímají 2,413.770 ''ha'' s výtěžkem v ceně 555 mill. fr. Louky poskytují průměrně z 1 ''ha'' 31 ''q'', role 41 ''q'' krmiva. Pícních rostlin nejvíce pěstují Picardie a Flandry, ačkoli zde rozsáhlý chov dobytka souvisí také s hojným pěstováním cukrovky. V Pyrenejích i Alpách provozuje se salašnictví, ačkoli pastviny pyrenejské nemohou se rovnati alpským. Stáda na severním úbočí pyrenejském z velké části přihánějí se z jižního svahu španělského a jsou obyčejně hlídána španělskými pastevci. Nejčetnější stáda {{Prostrkaně|hovězího dobytka}} vykazuje severozápad, mající nejvíce pastvin a luk, od dolní Seiny až po dolní Loiru; vykazujíť depart. Finistère 59 kusů dobytka na 100 ''ha'', Morbihan 57, Mayenne 54. Neméně rozsáhle provozuje se chov skotu ve druhém okruhu pastvin mezi Jurou a Vogésami, od Belfortu po Limoges; posléze pak v příhodných končinách Centrální planiny chovají se velká stáda pro zásobování přístavních měst středomořských, neboť v jižním přímoří jest chov dobytka v celé '''F'''-ii nejslabší. Celkem připadá ve F ii 32 kusů dobytka hovězího na 100 ob., kdežto v Německu 35, Rakousku 39, v Uhřích 34; poněvadž však spotřeba masa ve F-ii jest větší, než v zemích uvedených, nemůže domácí chov uhraditi spotřeby a nedostatek nutno doplňovati dovozem krmného dobytka odjinud, hlavně z Alžírska, Italie a Belgie. R. 1891 počítalo se v celé zemi úhrnem 13,661.533 kusů hovězího dobytka (333.988 býků, 6,557.632 krav, 1,912.475 volů, 4,856.938 telat). Dovoz a vývoz byl v l. 1888 až 1891 následující:


{| class=&quot;wikitable&quot;
| 1888 || dovoz 74.310 kusů || vývoz 92.750 kusů
|-
| 1889 || »  81.325  » || »  88.846  »
|-
| 1890 || »  99.546  » || »  59.130  »
|-
| 1891 || »  82.733  » || »  47.340  »
|}

S chovem hovězího dobytka úzce souvisí výroba másla (hlavně na severu) a sýrařství; ohromné množství másla vyváží se do Anglie (1892 za 81,500.000 fr., dovoz 10.500.000 fr.); vedle toho vyvezeno za 9,180.000 fr. másla umělého a za 18,580.000 fr. sýra (dovoz sýra za 8,580.000 fr.).

V chovu {{Prostrkaně|koní}} jeví se značný rozdíl mezi '''F'''-ií sev. a jižní; sever má velmi mnoho koní, jih naproti tomu málo, za to však chová hojně oslů a mezků. Na depart, sev.-záp. a severní, zvláště Seine, Finistère, Côtes du Nord, pak na Marche a Mayenne, připadá polovice všeho koňstva francouzského, potom následuje sev.- vých., hlavně krajiny poardennské a franc. Lotrinsko. Na jihu vynikají poněkud jen některé krajiny, jež uhrazují spotřebu velkých měst, ale nikde nedosahují průměru. Z franc. plemen koňských zvláště pozoruhodna jsou limousinské, vynikající arabským původem a ušlechtilostí tvarů, morbihanské a calvadosské, proslulé vytrvalostí, posléze ardennské, normandské, bretonské a flanderské, hodící se výborně za pracovní koně k zemědělství. Vláda pečuje svědomitě o chov koní z ohledů vojenských a věnuje naň značné summy; velké hřebčince v Le Pinu v Normandii a Rosièrech v Lotrinsku dodávají ušlechtilé hřebce ke křížení s koňstvem domácím. Koncem r. 1891 udával se stav všeho koňstva na 3,500.000 kusů, z čehož bylo 2,883.460 koní zemědělských. Vzmáhající se chov koní má v posledních létech za následek stoupající vývoz hlavně do Belgie, Anglie a Německa, kdežto dříve '''F.''' pravidelně musila koně dovážeti; tak r. 1891 vyvezeno 24.111 koní a dovezeno jen 16.012. Hlavními tržišti na koně jsou Fécamp a Fauville-en-Caux. Chov oslů a mezků rozšířen jest nejvíce na jihu, hlavně v krajinách horských, avšak klesá bez přestání, jakkoli dosti značný počet mezků do Španěl se vyváží. R. 1891 napočteno 364.887 mezků a 230.887 oslů; mimo to vyvezeno 13.886 mezků v ceně 9,720.000 fr.

Chov {{Prostrkaně|ovec}} provozuje se především na suchých pahorcích pánve Pařížské, pak na Centrální planině a konečně v jižních končinách republiky, kde ovce pravidelně zastupuje skot, chovaný jen ve skrovném počtu. Piaine de la Crau, potom zejména Pyreneje a předhory jejich, jsou hlavním sídlem ovčáctví. Levasseur právem připomíná, že vyjímajíc Paříž severně od Loiry a horního Rhônu převládá chov dobytka hovězího a požívání hovězího masa, jižně však od uvedené hranice panuje chov bravu a požívání masa skopového. Počet kusů sice v novější době stále klesá (r. 1862 měla F. 29,500.000 ovec, r. 1882 jen 23,800.000 a r. 1891 toliko 21,790.000); přes to však vyniká '''F.''' v tomto směru značně nad státy středoevropské, neboť ve '''F'''-ii připadá 45 ovcí na 100 ''ha'' a 63 kusy na 100 ob. (v Uhřích 62 kusy, v Rakousku jen 17, v Německu 42). Nicméně spotřeba neuhrazuje se chovem domácím (spotřebujeť '''F.''' ročně 127,000.000 ''kg'' skopového masa) a r. 1891 dovezeno do země 1,150.861 kusů, nejvíce z Alžírska, Německa a Rakousko-Uherska. Vláda pečuje o zvelebení chovu ovcí státními ovčinci v Perpignanu a Rambouilletu, kdež odchovává plemenné kusy merinské; přes to r. 1891 jenom 13,2 % všeho počtu náleželo k plemenům ušlechtilým. Výnos vlny v téže době činil 579.088 ''q'' v ceně 87 mill. fr. — Chov {{Prostrkaně|koz}} převládá v úvodí Rhônu, zvláště v záp. Alpách a na vých. okraji Centrální planiny; nicméně na mnohých místech působí více škody než užitku, poněvadž ničí mlází lesů nově vysázených. V ostatních částech republiky kromě některých sev. departementů jsou zjevem vzácným; r. 1891 počítáno jich celkem 1,480.229 kusů.

{{Prostrkaně|Vepřový dobytek}}, jehožto chov není tak závislý na povaze půdy, jako chov skotu i bravu, jest po '''F'''-ii dosti rovnoměrně rozdělen, jen končiny s rozsáhlými lesy zelenými vykazují poměrně větší počet kusů; tak lesnaté končiny ardennské, lotrinské a jurské, mimo ně pak severozápad provozují nejrozsáhleji chov tento, v celé pak '''F'''-ii r. 1891 na počteno 6,096.232 kusy dobytka vepřového. Nejváženější plemena domácí jsou pyrenejské a champagneské. Ale ohromná spotřeba vepřového masa (420 mill. ''kg'' naproti 358 mill. ''kg'' masa hovězího a 127 mill. ''kg'' masa telecího) vyžadovala povždy i zde značného dovozu, kterýž značně se zmírnil teprve od r. 1888.

Vynikající jest také chov {{Prostrkaně|králíků}}, vykazující 12,872.000 kusů, jejichž maso jest oblíbeným pokrmem. — {{Prostrkaně|Drůbež}} chová se z veliké části pro vývoz a zejména Anglie zásobuje se z '''F.''' masem (240.203 ''q'' r. 1891) i vejci, dovoz pak do země nerovná se ani z polovice vývozu. Proslulé jsou hlavně slepice kočinčínské a brahmaputerské; hlavními sídly chovu tohoto jsou Caux, La Flèche, Crèvecoeur. — {{Prostrkaně|Včelařství}} r. 1891 vykazovalo 1,634.897 včelních úlů, z nichž nabylo se 6,753.325 ''kg'' medu a 2,097.783 ''kg'' vosku v ceně 14 mill. fr. Slavné pověsti požívá med z Narbonne a Crévecoeuru. — Velikou důležitost pro '''F'''-ii má posléze chov {{Prostrkaně|bourců}} a {{Prostrkaně|hedvábnictví}}, rozšířené po jižních končinách republiky, kdež se ho účastní celkem 28 departementů, nejvíce Gard, Ardèche, Drôme a Vaucluse. Živnost tato je pro mnohá místa jihofrancouzská otázkou životní, ale v posledních létech jeví se pomalý úpadek. Různé choroby bourců i stromů morušových působily tu překážky a také četná uzavření hranic za příčinou cholery účinkovala rušivě; dosud však '''F.''' zachovává své místo po Italii, jakkoli výtěžek hedvábí jejího činí toliko čtvrtinu výtěžku italského. Výtěžek v jednotlivých létech byl následující: r. 1854; 2,600.000 ''kg'' kokonů, r. 1865: 5,500.000 ''kg'', r. 1882: 9,700.000 ''kg'', r. 1884; 6,200.000 ''kg'', r. 1887: 8,600.000 ''kg'', r. 1888: 9,500.000 ''kg'', r. 1889: 7,400.000 ''kg'', r. 1890: 7,700.000 ''kg'', r. 1891: 6,800.000 ''kg''. R. 1892 zabývalo se chovem bourců celkem 141.487 obyv., kteří vytěžili 7,680.000 ''kg'' kokonů; nejvíce z toho připadá na dep. Gard (2,260.000 ''kg''), Ardèche (1,600.000 ''kg''), Drôme (1,100.000 ''kg''), Vaucluse (1 mill. ''kg'').

{{Prostrkaně|Rybářství}} na pobřežích franc. provozuje se dosud měrou rozsáhlou, ačkoli za našich dnů rybáři franc. neúčastní se již lovu v Sev. Ledovém moři; jen loviště kolem Nového Foundlandu a Islandu jsou jimi dosud hojně navštěvována. R. 1888 zabývalo se rybářstvím celkem 143.375 duší, většinou Basků a Gaskonců, již měli k živnosti své 25.443 lodí o 193.162 tunách v úhrnné ceně 45 mill. fr. Jakkoli rybáři většinou pocházejí z jižní '''F.''', jsou sídlem rybolovu přístavy severní a sev.- záp., zejména Boulogne, Fécamp, St. Malo, Granville a Dunkerk. Asi většina uvedeného výnosu připadá na lov ve vzdálených mořích (ostrůvky St. Pierre a Miquelon u Nov. Foundlandu a Island), ostatek na rybolov pobřežní. Za prvým vyjíždělo r. 1889 celkem 488 lodí s 8603 muži posádky; nejdůležitější kořistí jeho jest treska, které téhož roku přivezeno 40.940.000 ''kg'', u Islandu mimo to získáno 500.000 mořských raků. V rybolovu pobřežním provozuje se hlavně lov sardinek, jenž sáhá od Bretonska hluboko do zál. Vizcayského, ale již u Sables d’Olonne přistupuje k němu též lov tuňáků, který mnohem čilejší jest na pobřežích moře Středozemního; roku 1888 naloveno jich 1157,700.000 kusů (naproti 367.100.000 kusům r. 1886). Značný výtěžek poskytuje též lov sleďů, jichž r. 1888 dodáno 42,7 mill. ''kg'' v ceně 9,8 mill. fr., mimo to makrel 17,5 mill. ''kg'' v ceně 3 mill. fr., anšoviček 100.000 ''kg'', mořských raků 1,500.000 ''kg''. Vedle těchto ryb loví se ještě lososi, kambaly, platejsi, parmy, rejnoci. Horské potoky v Alpách a Pyrenejích živí hojnost pstruhů, řeky pak kapry, úhoře, bělice, štiky a parmy. Znamenitý jest lov ústřic, kterých r. 1888 sebráno 130,200.000 kusů, avšak vedle toho provozuje se rozsáhlou měrou také umělý chov ústřic, který poskytl 607 mill. kusů a živil na 10.000 mužů, 15.000 žen a 1300 dětí; konečně sebráno 605.620 slávek. Celkový výnos rybolovu r. 1888 obnášel 86,970 000 fr., jenž na jednotlivé přístavy rybářské rozdělen byl následovně: Boulogne 12 mill., Fécamp 14 mill., La Croisic 4,6 mill., Dunkerk 3 mill., Douarnez 1,2 mill., Trouville 2,07 mill., St. Malo 8,8 mill., Granville 2,6 mill., Auray 2,6 mill., Les Sables d’Olonne 1,9 mill., Cette 2 mill., Paimpol 1,7 mill., Quimper 1,3 mill. fr.

{{Prostrkaně|Nerostné bohatství}} '''F.''' je dosti značné, avšak nevyrovná se nerostnému bohatství Anglie a Německa. V největším množství vyskytuje se uhlí a železo a jest nad to dosti rovnoměrně po zemi rozděleno. Uhelná ložiska pokrývají 5180 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, rovnají se tedy jen polovici ložisek v Německu a pětině ložisek anglických. Avšak naproti tomu nezdá se, že franc. ložiska jsou tak vyčerpána jako mnohá anglická, a franc. havíř nepotřebuje stoupati za uhlím hluboko pod hladinu mořskou jako mnohde v Anglii, ba ze mnohých ložisek možno těžiti i v otevřených lomech; za to však geologické uložení jejich s četným vržením a zlomy působí mnohdy velké obtíže a zvýšené výdaje při těžbě. Nejrozsáhlejší ložiska uhelná přiléhají k vých. a sev.-vých. hranici, kdež těsně souvisí s uhelnými revíry belgickými a nepochybně i s pánví Ruhrskou. Při hranici belg. rozkládá se proslulý revír valenciennesský v depart. Nord a Pas de Calais, kdež produktivní uhlí objevuje se pod vrstvou křídového vápence 45—200 ''m'' silnou a kde r. 1890 vytěženo 14,208.076 tun uhlí. Centrální planina franc. lemována jest rovněž několika ložisky uhelnými, jež na činnost průmyslovou i počet obyvatelstva měly rozhodující vliv. 
{{Konec formy}}

[https://ndk.cz/view/uuid:9dd93850-e6e7-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:fe7df1e0-0a01-11e5-b309-005056825209 Francie (mapa)]</text>
      <sha1>hdubfwdmkagpsjkx6lfy6utf0s1gava</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/27</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98561</id>
    <revision>
      <id>335828</id>
      <parentid>335717</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T15:48:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335828</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1253" sha1="1qezw92dy5mwgpx4jybdo724kn8u3li" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== Rodinná rada. ==
{{Iniciála|D|200%|-0.3em}}opolední úřadování v&amp;nbsp;kanceláři doktora Karfiola trvávalo do dvanácté hodiny. Jenom šéf sám pobýval pak ještě půlhodinku v&amp;nbsp;pokoji svém, aby prohlédl vykonanou práci a&amp;nbsp;podepsal opisy akt, aby v&amp;nbsp;žurnále zapsal návštěvy klientů a&amp;nbsp;co pro ně bylo vykonáno, i&amp;nbsp;každé vydání za ně, a&amp;nbsp;někdy se mu toto zaměstnání třeba o&amp;nbsp;čtvrt hodiny prodloužilo. Avšak toho pondělka, kdy přišly dopisy Tykvovy, sklopil o&amp;nbsp;půl jedné knihu, položil na spisy vedle ní mramorové těžítko a&amp;nbsp;spěchal k&amp;nbsp;obědu. Dnes bude netrpělivě očekáván chotí i&amp;nbsp;dcerou. A&amp;nbsp;sotvaže vstoupil do jídelny, tu také již byla mísa s&amp;nbsp;polévkou na stole.

Všichni tři členové rodiny pojídali mlčky. Zdálo se, jako by se nad celým obědem toho dne vznášel nějaký příkrov, jenž tlumil obvyklý hovor i&amp;nbsp;drobné poznámky a&amp;nbsp;vtipy páně Karfiolovy, kterými rozmarný otec sobě i&amp;nbsp;svým dámám jídlo vždy kořenil. Všechno ovzduší bylo naplněno jakousi vážností a&amp;nbsp;ještě spíš očekáváním, co nejbližší chvíle přinesou. Doktor Karfiol upínal všechnu svou po-&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>1qezw92dy5mwgpx4jybdo724kn8u3li</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/28</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98562</id>
    <revision>
      <id>335829</id>
      <parentid>335452</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T15:53:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335829</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1571" sha1="afpdijyp38oh1mw61t2z4syxfr8rpqo" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|20}}&lt;/noinclude&gt;zornost na talíř před sebou, jako by ani netušil přítomnost choti své a&amp;nbsp;dcery. Paní Karfiolová jen chvílemi vzhlédla k&amp;nbsp;panu manželu, tak po očku, aby zachytila první slovo, které pronese, ale sklopila hlavu ihned, jakmile sebou jen hnul. A&amp;nbsp;slečna Ema seděla vůbec tiše, jako v&amp;nbsp;sebe ponořena, nehledíc vpravo ani vlevo. Bylo v&amp;nbsp;tom dnešním tichu cosi napínavého, ale zároveň slavnostního. Dívka tušila, ba věděla, že první slovo promluví otec. Její odpověď celkem bude prostá. Věděla, že nedojde k&amp;nbsp;žádným trapným výkladům, k&amp;nbsp;žádnému záporu, přece však bude ráda, až mlčení pomine, a&amp;nbsp;ještě radši, až bude dohovořeno. Konečně otec dojedl, zapil poslední sousto douškem z&amp;nbsp;drobné číšky vína, a&amp;nbsp;když se zavřely dveře za Pepičkou, která odnášela prázdné talíře a&amp;nbsp;příbory, sáhl v&amp;nbsp;náprsní kapsu, vyňal obálku s&amp;nbsp;listem a&amp;nbsp;pronesl:

„Dostal jsem psaní od pana doktora Tykvy z&amp;nbsp;Prahy, Eminko.“

Teprve teď vzhlédla dívka přímo k&amp;nbsp;otci a&amp;nbsp;řekla:

„Já taky, tatínku.“

„Mohu si je přečíst?“ otázal se otec.

Dívka sáhla po psaníčku, které byla položila pod svůj ubrousek, a&amp;nbsp;podávala je otci:

„Prosím tě o&amp;nbsp;to, tatínku. Nechtěla jsem tě před obědem vyrušovat.

„A&amp;nbsp;ty si můžeš přečísti toto,“ podával otec dívce své psaní.

Dívka sáhla po psaní a&amp;nbsp;skoro se jí trochu ruce chvěly, když je z&amp;nbsp;obálky dobývala. Ale potom&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>afpdijyp38oh1mw61t2z4syxfr8rpqo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/29</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98563</id>
    <revision>
      <id>335830</id>
      <parentid>335453</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T15:59:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335830</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1610" sha1="s5qps7p6bactlc0rx3fp42t0dxiv5w0" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|21}}&lt;/noinclude&gt;oktáv papíru pevně přidržela a&amp;nbsp;pozorně čtla. Líce její se při tom do temna začervenávala. Doktor Karfiol byl dřív u&amp;nbsp;konce s&amp;nbsp;kratším dopisem dceřiným, položil jej na stůl a&amp;nbsp;vyčkával, až dočte i&amp;nbsp;dívka. A&amp;nbsp;když taky slečna Ema dočtla a&amp;nbsp;vsunula list zas do obálky a&amp;nbsp;podala otci, otázal se doktor Karfiol:

„Kterak odpovíš panu doktoru Tykvovi?“

Dívka pevně pohlédla otci v&amp;nbsp;oči a&amp;nbsp;odpovídala tiše, avšak určitě:

„Nemáš-li žádné námitky, tatínku, odpovím, jak mi srdce velí. Mám pana doktora Tykvu ráda. Pocítila jsem k&amp;nbsp;němu náklonnost od první chvíle, kdy jsme ho tehdáž v&amp;nbsp;Praze spatřili, aniž o&amp;nbsp;tom věděl. A&amp;nbsp;ten pocit se zesílil, když nás tu navštívil, když jsme byli na Kuněticích a&amp;nbsp;když jsme se potom zase v&amp;nbsp;Praze setkali. Doufám, že již sám uhodl, kterak mi není lhostejný.

„Odpověz, milá dcero, jak uznáš za dobré,“ řekl vážně doktor Karfiol. „Nemám proti doktoru Tykvovi námitky žádné. Vychovával jsem tě tuhle s&amp;nbsp;maminkou tak, abys mohla sama o&amp;nbsp;sobě rozhodovati. Nikdy jsme ti nikoho nedoporučovali, nikdy jsme tě od nikoho neodvraceli. Nikdy jsme na nikoho nelíčili a&amp;nbsp;nechtěli se tě stůj co stůj zbaviti. Jsi mladá, bylo na tebe času dost. Věděli jsme, že budeme srozuměni s&amp;nbsp;každým, kohokoliv sama zvolíš. Je to tedy pan doktor Tykva. Mně je zcela vhod, již proto, že je stejného povolání se mnou. Znáš můj život a&amp;nbsp;maminčin, a&amp;nbsp;takový život asi ti&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>s5qps7p6bactlc0rx3fp42t0dxiv5w0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/30</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98564</id>
    <revision>
      <id>335831</id>
      <parentid>335454</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T16:09:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335831</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1636" sha1="c559rv46t1gioai9iuvmoovgbgj3ual" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|22}}&lt;/noinclude&gt;kyne po boku Tykvově. Těší mě, že jsme jednoho mínění v&amp;nbsp;této věci. A&amp;nbsp;jen by mě bylo těšilo, kdyby pan doktor ve svém listě byl naznačil, kterak si představuje svou budoucnost. Jak rád bych viděl, kdyby se chtěl někdy ujmouti mé zavedené kanceláře, až docela zestárnu. Nemám ji komu odevzdat. Zanikne někdy se mnou nebo přejde v&amp;nbsp;cizí ruce. Zde by měl všecky cesty vyšlapané. Zůstane-li v&amp;nbsp;Praze, bude mu překonávati všechny začátky, a&amp;nbsp;ty jsou vždycky těžké. Jak šťasten bych byl věda, že moje kancelář bude v&amp;nbsp;jeho rukou žíti dále. Nepochodil by zle.“

Všechno to promlouval doktor Karfiol vážně, hledě střídavě na dceru a&amp;nbsp;zas na milou choť. On, který jindy býval mezi svými pln všelikých žertů a&amp;nbsp;časem i&amp;nbsp;z&amp;nbsp;cela nevinného škádlení, nepronesl dnes ani jediné kudrlinky. Chvíle toho nedopouštěla. Snad mu za hovoru táhl myslí všechen jeho vlastní život, od někdejších počátků až po dnešek. Význam jeho slov cítila i&amp;nbsp;dívka, i&amp;nbsp;paní Karfiolová. Paní Karfiolová setrvávala až posud v&amp;nbsp;mlčení, majíc před sebou prsty rukou na stole zkloubené, jako by se v&amp;nbsp;duchu modlila. Teprv když se choť její odmlčel a&amp;nbsp;když i&amp;nbsp;dcera mlčela, pronesla tiše a&amp;nbsp;skoro ostýchavě:

„Tatíčku, myslím, že o&amp;nbsp;tom o&amp;nbsp;všem nemohl pan doktor Tykva ve svém listě k&amp;nbsp;tobě mluvit, ba ani se toho dotknout. Vypadalo by to příliš obchodně. Měl na mysli jenom naši Eminku, byl by mohl upadnouti v&amp;nbsp;podezření, že se chce zaopatřit.&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>c559rv46t1gioai9iuvmoovgbgj3ual</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/31</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98565</id>
    <revision>
      <id>335832</id>
      <parentid>335455</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T16:27:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335832</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1647" sha1="lzvntcv5vjad7qnv7t48uy2megot8en" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|23}}&lt;/noinclude&gt;Kterak by mohl mluvit o&amp;nbsp;kanceláři, pokud neví, zdali je tobě i&amp;nbsp;dceři milý jako nápadník. Krom toho nezapomínej, že mu zbývají ještě dva roky prakse, než bude moci otevřít vlastní kancelář. Za ty dva roky může se velmi mnoho změnit ve všech jeho okolnostech, i&amp;nbsp;v&amp;nbsp;jeho záměrech do budoucnosti. A&amp;nbsp;ty, tatíčku, nám ještě dlouho nezestárneš. Jsi pln zdraví a&amp;nbsp;síly, neochabující čilosti, a&amp;nbsp;dlouho nám tak zůstaň. Zatím běží jen o&amp;nbsp;to, aby naše dcera byla šťastna, a&amp;nbsp;já pevně doufám, že bude s&amp;nbsp;panem doktorem Tykvou šťastna.“

Poslední větu pronesla paní Karfiolová v&amp;nbsp;pohnutí, jako by se v&amp;nbsp;jejím hlase třásly již slzy milující ženy i&amp;nbsp;matky.

„Maminka má jistě pravdu, tatínku,“ ozvala se s&amp;nbsp;plným přesvědčením dívka, která vděčně vyslechla matčin výklad. Ta slova byla jí promluvena z&amp;nbsp;duše, byla by je právě tak promluvila sama, ale bylo jí neskonale milé, že se Tykvy ujala matka. Sice znala již dávno otcovu starost o&amp;nbsp;osud jeho kanceláře, když nemá syna, ale na Tykvu nesměl padnout ani stín nějaké spekulace. Chtěla míti svého nápadníka prosta všeho sobectví. Ať taky on se probojuje všemi obtížemi začátků, o&amp;nbsp;nichž se zmínil otec, bude ho mít tím raději.

Doktor Karfiol hleděl stále na Tykvův list před sebou a&amp;nbsp;po krátké přestávce zas promluvil:

„Rozumím dobře tomu, co řekla maminka, a&amp;nbsp;dávám jí za pravdu. Rozumím i&amp;nbsp;tobě, milé dítě, a&amp;nbsp;také ty máš pravdu. Tykva chce především tebe.&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>lzvntcv5vjad7qnv7t48uy2megot8en</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/32</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98566</id>
    <revision>
      <id>335833</id>
      <parentid>335456</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T16:33:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335833</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1514" sha1="6n8vnr2hdcmpikekp478hpfj5yuyj07" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|24}}&lt;/noinclude&gt;Ale rozumějte i&amp;nbsp;vy mně, starému zkušenému člověku, který hledí do budoucnosti léta napřed. Ostatně o&amp;nbsp;té věci pohovořím s&amp;nbsp;Tykvou. Důvěrně a&amp;nbsp;se vší šetrností. Odpovím tedy panu Tykvovi, že jsem s&amp;nbsp;ním srozuměn a&amp;nbsp;že mu tě s&amp;nbsp;plnou bezpečností svěřím. Pozvu ho, aby nás brzy navštívil. Rád bych od něho slyšel, kdy si tě hodlá odvésti. Nemyslím, aby se to na dlouhé lokty protahovalo. Snad by to mohlo být na jaře. O&amp;nbsp;tom se poraď s&amp;nbsp;maminkou. Taky ty mu dopiš, dítě milé, bude asi netrpělivě čekati na odpověď.“

„Mám ti svou odpověď předložit, drahý tatínku?“ otázala se Eminka poněkud zdráhavě.

„Není třeba, milá dcero. Nechci vykonávati žádnou censuru. Spoléhám na tvůj koncept. Chceš-li, dej své psaníčko přečíst mamince — jako bych je četl já. Až nás pan Tykva navštíví, můžeme oslaviti zasnoubení, přejete-li si tak. Co na mně jest, upouštím ode všech formalit. Bylo na světě již mnoho zasnoubení, která se rozešla.“

„Naše by se nerozešlo,“ řekla dívka s&amp;nbsp;naprostou důvěrou.

„Tím lépe, milá dceruško. Tu věc rozhodni si s&amp;nbsp;maminkou. A&amp;nbsp;nenech Tykvu dlouho čekat. Já snad mu napíšu zítra, nanejdýl pozejtří.“

Dívka se vzchopila, přistoupila k&amp;nbsp;otci a&amp;nbsp;skláněla se k&amp;nbsp;jeho ruce, aby ji políbila.

„Děkuji ti, drahý tatínku!“

„Ne tak, milá dceruško,“ zabránil jí otec.&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>6n8vnr2hdcmpikekp478hpfj5yuyj07</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/33</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98567</id>
    <revision>
      <id>335834</id>
      <parentid>335457</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T16:39:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335834</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1421" sha1="jh5h2771zxa8d50spj9hb1l3hf2aj4f" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|25}}&lt;/noinclude&gt;Objal ji pevně a&amp;nbsp;vroucně ji poceloval. Při tom skoro jen zašeptal:

„Buď šťastna, dcero milá. Toto mé přání půjde s&amp;nbsp;tebou, kamkoli tě osud odvede, a&amp;nbsp;bude tě provázeti do posledního dechu mého.“

Paní Karfiolová, patříc na ten výjev na druhém konci stolu, zaslzela pohnutím. A&amp;nbsp;třesoucím se hlasem pronášela:

„Rádi tě odevzdáme tomu, koho jsi zvolila, ale bude se nám po tobě stýskat, dceruško drahá. Zpustne to u&amp;nbsp;nás, tvé místo zůstane prázdné, nikdo tě nenahradí.“

Dívka se vyvinula z&amp;nbsp;objetí otcova a&amp;nbsp;letěla k&amp;nbsp;matce.

„Mamičko předrahá, netruchli. Což myslíš, že odejdu s&amp;nbsp;lehkým srdcem? Ale dočkáš se. Vrátím se zas, vrátím, a&amp;nbsp;zase budeme pohromadě.“

„Co to mluvíš, dítě! Kterak by ses mohla vrátit?“

„Vrátím se, mamičko! Ne sama, i&amp;nbsp;s&amp;nbsp;Jaromírem. Nevím — ale něco mi tak praví.“

A&amp;nbsp;dívka objímala a&amp;nbsp;líbala matku.

„Kéž Bůh dá, abys dobře hádala, dceruško. S&amp;nbsp;otevřenou náručí vás uvítáme.“

Doktoru Karfiolovi se nějak skla v&amp;nbsp;okulárech zakalila. Sňal je, sáhl do kapsy po kousku jemné jirchy, vytíral okuláry a&amp;nbsp;pomžikávaje bezbrannýma očima zahlaholil starým svým způsobem:

„Ale teď dost, holky, toho plačtivého. Dejte mi koflíček černé kávy, abych si mohl zapálit.“
{{Nop}}&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>jh5h2771zxa8d50spj9hb1l3hf2aj4f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/34</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98568</id>
    <revision>
      <id>335835</id>
      <parentid>335458</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T16:45:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335835</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1608" sha1="lbm4f4zetof12kurugqbh3yqcktr8e2" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|26}}&lt;/noinclude&gt;„Což si nezdřímneš, tatíčku?“ otázala se paní Karfiolová, otírajíc batistovým šátkem oči.

„Ne, připravil mě o&amp;nbsp;to ten zatrápený Tykva. Mám všeho plnou hlavu a&amp;nbsp;je už pozdě. Za chvíli přijde Pávek pro klíč od kanceláře. Dejte mu taky šálek bílé kávy. Může si ji vzít s&amp;nbsp;sebou dolů.“

Za chvíli se před Karfiolem kouřilo z&amp;nbsp;číšky kávy a&amp;nbsp;jídelnou se ponášel modravý obláček dýmu z&amp;nbsp;doutníku. Slečna Ema seděla zas na svém místě. Tohoto poledne nechtěla rušiti siestu otcovu předčasným odchodem. Opírala spánky o&amp;nbsp;dlaně a&amp;nbsp;zalétala myslí daleko odtud. Kam? Bylo na světě jen jediné místo, kam zalétati mohla. Do Prahy, za Tykvou.

— — — — — — — — — — 

Tou chvílí skončil doktor Tykva skromný svůj oběd u&amp;nbsp;Ježíška ve Spálené ulici. Taky on byl vysrkal koflík černé kávy, aby zapudil zádumčivé myšlenky, a&amp;nbsp;ježto do kanceláře bylo času dost, vybral se na Třídu. Cesta jej vedla mimo klenotnický závod, jehož výkladní skříň mu byla připravila na počátku roku tolik neklidu. Od onoho večera zastavil se před ní snad jen jednou, chtěje si vyvolati prvotní dojem, ale jinak nezastavil se vůbec u&amp;nbsp;žádné klenotnické skříně. Míjel všechny skoro naplněn pověrou, že by mu některá zas mohla vynésti nové nebezpečenství. Zdaleka jen pohlížel na všechny drahokamy, na všechny šperky, a&amp;nbsp;myslíval při tom: Nikomu nic dobrého nepřináší to křehké, lesklé, svůdné zboží. Vari!
{{Nop}}&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>lbm4f4zetof12kurugqbh3yqcktr8e2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/35</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98569</id>
    <revision>
      <id>335836</id>
      <parentid>335459</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T16:49:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335836</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1533" sha1="4vj5b3w02a5kyfpl4p7885idjwo7f0d" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|27}}&lt;/noinclude&gt;Dnes však přece mrskl okem do povědomé skříně a&amp;nbsp;potom se před ní na minutu zastavil. Spatřil tam — jako tehda po prvé — aksamitový váleček, na obou koncích poněkud zúžený, a&amp;nbsp;na něm navlečené snubní prsteny všelikých rozměrů. Stanul a&amp;nbsp;hledě na kroužky uvažoval:

„Zde tedy budu jednoho dne vybírat snubní prstýnky, pro sebe a&amp;nbsp;— pro ni, pro ni, pro Eminku, je-li mi vůbec souzeno, abych je kdy kupoval. A&amp;nbsp;právě zde je koupím, aby navždy bylo zrušeno neblahé kouzlo onoho zimního večera.“

Kromě kroužků nic jiného v&amp;nbsp;té skříni ho nezajímalo. Odvrátil se, ještě chvíli popocházel a&amp;nbsp;pomalu mířil do kanceláře. Zabral se do práce a&amp;nbsp;horlivě psal, aby na vše ostatní zapomněl. Než jak mohl zapomenouti! Ale když konečně v&amp;nbsp;pokoji šéfově odbíjely hodiny šestou, položil péro, shrnul všechna akta před sebou na hromadu a&amp;nbsp;povzdychl si:

„Zítra touhle dobou snad už budu věděti více.“

Mýlil se, nastal úterek a&amp;nbsp;byl stejně dlouhý jako včerejší pondělek, ba prodlužoval se do nekonečna. Zbystřený sluch Tykvův zaslechl každé vrznutí dveří velké kanceláře, po každém šramotu očekával, že k&amp;nbsp;němu vstoupí písař se slovy: Něco pro vás, pane doktore! — a&amp;nbsp;podá mu bílou obálku, dvě obálky. Marně. Sice přinesla pošta náruč všelikých zásilek, jen pro Tykvu nic. Jeho netrpělivost vzrůstala, v&amp;nbsp;hlavě mu bušilo. Mlčí doktor&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>4vj5b3w02a5kyfpl4p7885idjwo7f0d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/36</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98570</id>
    <revision>
      <id>335837</id>
      <parentid>335460</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T16:54:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335837</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1591" sha1="2k64aajzhb0a14zopgfj9rpdwv2uj8g" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|28}}&lt;/noinclude&gt;Karfiol, a&amp;nbsp;to by konečně pochopil. Snad má nějaký naléhavý proces, neodkladnou práci, každé prodlení by mohlo přinésti velikou škodu. To mu jako juristovi bylo známo. Ale že mlčí taky slečna Ema! Což netuší, jak horečně očekává její řádky? A&amp;nbsp;nic, nic! Byl v&amp;nbsp;rodinné radě Karfiolových souzen — a&amp;nbsp;odsouzen? A&amp;nbsp;přemýšlí se tam v&amp;nbsp;Pardubicích, jakým nejsnesitelnějším způsobem by mu byl rozsudek oznámen?

Taky nad úterkem slunce zapadlo. Tykva si přál, aby tahle noc trvala aspoň šedesát hodin. Snad by všechno zaspal a&amp;nbsp;již na nic by nevzpomněl. Přece však, než ulehl, sáhl po suché kytičce kunětické a&amp;nbsp;oslovil ji:

„Kytičko, kytičko, kterou uvíjela její ruka, ty bys mohla lháti? Ty víš, jak jsi mi byla podána. Ty víš, co jsi mi měla tlumočit. A&amp;nbsp;viď, že táž ruka mi napíše odpověď? Dobrou, vlídnou, upřímnou! Spi dobře — já sotva budu spát.“

Tykva se neznal. Tykva přece spal až do bílého rána. A&amp;nbsp;rovnou cestou z&amp;nbsp;kavárny šel k&amp;nbsp;soudu, kde měl důležité stání, ani v&amp;nbsp;kanceláři se nezastavil. Spisy vzal k&amp;nbsp;sobě již včera při odchodu.

Stání se protáhlo. Až o&amp;nbsp;půl jedenácté se vrátil do kanceláře, a&amp;nbsp;tu mu hlásil nejmladší písař:

„Máte tam nějakou poštu, pane doktore.“

Tykva chvátal — ne, nechvátal, pomalu kráčel do svého pokojíku. Nikdo nemá mít ani potuchy, jak nedočkavý jest. A&amp;nbsp;tu na podložce ležela dvě psaní. Jedna obálka obchodního for-&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>2k64aajzhb0a14zopgfj9rpdwv2uj8g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/37</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98571</id>
    <revision>
      <id>335838</id>
      <parentid>335461</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T16:57:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335838</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="587" sha1="hlfvqfv9n44yo530cw5rubhetzy0jvq" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|29}}&lt;/noinclude&gt;mátu, adresa na ní rázovitým, vypsaným písmem. Tykva poznal písmo Karfiolovo. Druhá obálka něžnější, podélná, a&amp;nbsp;na ní adresa sice taky písmem vypsaným, ale tenkým, jemným, ženským.

Tykva těžce dosedl na židli a&amp;nbsp;hleděl na obě psaní, nedotýkaje se jich. Co se v&amp;nbsp;nich tají?

Z&amp;nbsp;pokoje šéfova ozvalo se zašramocení. Tykva střelhbitě sáhl po psaních, vstrčil je pod podložku. Čekal tak dlouho, počká ještě chvíli. Pojednou byl zcela kliden. Zdálo se, že z&amp;nbsp;uzavřených obálek vane naň jakési utišení.&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>hlfvqfv9n44yo530cw5rubhetzy0jvq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/38</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98572</id>
    <revision>
      <id>335839</id>
      <parentid>335718</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T18:18:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335839</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1067" sha1="29ih7y6hsqes7jwos69sxd5enink6os" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== Na námluvy. ==
{{Iniciála|K|200%|-0.3em}}dyž se šramot ve světnici doktora Čočky ztišil, znamenalo to, že šéf přisedl k&amp;nbsp;svému stolu a&amp;nbsp;dal se do práce. Tu doktor Tykva rozložil před sebou akta a&amp;nbsp;na půlarchu papíru doplňoval své poznámky o&amp;nbsp;stání právě odbytém, jak je byl při soudním jednání zcela zběžně načrtal, aby na nic nezapomněl. Věděl, že se šéf za chvíli přijde otázat, jak stání dopadlo, a&amp;nbsp;chtěl mu podati zevrubný referát.

Chvíle se protáhla, konečně však se doktor Čočka se svým dotazem objevil a&amp;nbsp;Tykva mu vypověděl, jak pochodil.

„Dobře, kolego, dobře. Podržte tu záležitost v&amp;nbsp;paměti a&amp;nbsp;napište našemu klientu, jak jeho věc stojí. Že je čáka na příznivý výsledek. Nového takto nic?“

„Když už jsem byl u&amp;nbsp;soudu, zlustroval jsem tedy oba domy Luňákovy, na které žádá půjčku od záložny. Vše jest v&amp;nbsp;nejlepším pořádku.“

„Může mu tedy záložna těch deset tisíc půjčit?“
{{Nop}}&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>29ih7y6hsqes7jwos69sxd5enink6os</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/39</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98573</id>
    <revision>
      <id>335840</id>
      <parentid>335463</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T18:24:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335840</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1561" sha1="1rsj593pr8nv3wn9qtoy1i5eadwjmiz" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|31}}&lt;/noinclude&gt;„Třeba dvacet, spektabilis, kdyby o&amp;nbsp;ně žádal, bez obavy. Aktiva jsou neobyčejně příznivá. Vlastně má v&amp;nbsp;knihách velmi čisto.“

„Děkuji, kolego. Zatím zapište dnešní stání do žurnálu, já to pak doplním. Musím teď do schůze, a&amp;nbsp;kdybych se do poledne nevrátil, tedy se uvidíme odpoledne. Dobré chutnání, na shledanou.“

Doktor Čočka zmizel a&amp;nbsp;brzy potom slyšel Tykva, že odchází. Teď tedy zdvihl podložku a&amp;nbsp;chopil se obou dopisů. Teď si přečte odpovědi. Chvíli rozvažoval, který dříve?

Sáhl po obálce podélné, s&amp;nbsp;nadpisem ženské ruky. Obezřele, aby neublížil obsahu, rozřízl obálku tenkým nožíkem a&amp;nbsp;vyňal složený oktávek. A&amp;nbsp;četl:

„Milý pane doktore! (V&amp;nbsp;Tykvovi zabušilo srdce. Milý! To slovo věstí mu šťastné pokračování.) Přečetla jsem Vaše psaníčko, dala jsem je přečíst i&amp;nbsp;mamince a&amp;nbsp;tatínkovi — nemám před drahými rodiči žádného tajemství. Nabízíte mi své srdce i&amp;nbsp;ruku — přiznávám se, že v&amp;nbsp;srdci mém klíčila naděje, aniž jsem se o&amp;nbsp;tom komu svěřila, že tak jednoho dne učiníte, ať přímo či písemně, a&amp;nbsp;dočkala jsem se. A&amp;nbsp;přiznávám se, že bych byla bývala velkou lítostí naplněna, kdybyste to nebyl učinil. Pane doktore, pokládám se za dobrou a&amp;nbsp;vděčnou dceru svých rodičů a&amp;nbsp;doufám, že dovedu být i&amp;nbsp;dobrou, oddanou Vaší chotí. Pravíte, že mě chcete učinit šťastnou, a&amp;nbsp;tu ve mně zaklovala na&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>1rsj593pr8nv3wn9qtoy1i5eadwjmiz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/40</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98574</id>
    <revision>
      <id>335841</id>
      <parentid>335464</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T18:30:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335841</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1767" sha1="o273caponqn8cegfgf5yuxxmna67xd8" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|32}}&lt;/noinclude&gt;chvíli pochybnost, zdali i&amp;nbsp;já dovedu život Váš naplnit štěstím, o&amp;nbsp;kterém sníte. Zdali jste mne za těch několik hodin našeho dvojího setkání dokonale poznal. Ale na to na vše mi odpovíte, až nás opět navštívíte. Těším se na to, velmi se těším. Neodkládejte na dlouho svou milou návštěvu. S&amp;nbsp;naprostou oddaností Vaše Ema Karfiolová.“

Doktor Tykva všecek blažen vtiskl na milé to psaníčko vroucí polibek a&amp;nbsp;sáhl po druhé obálce, kterou již beze chvění otvíral. A&amp;nbsp;četl:

„Vážený pane kolego! Obsah Vašeho listu mě naplnil potěšením, i&amp;nbsp;ženu mou i&amp;nbsp;dceru, kteréž jste ostatně taky psal a&amp;nbsp;na což Vám sama odpoví. Pokud mne i&amp;nbsp;mé ženy se týče, nemáme nejmenší námitky proti tomu, abyste se o&amp;nbsp;naši dceru ucházel. Setrváte-li na svém záměru, s&amp;nbsp;plným uspokojením vložíme ruku její do ruky Vaší, A&amp;nbsp;je-li tak v&amp;nbsp;nebi usouzeno, budeme šťastni z&amp;nbsp;Vašeho i&amp;nbsp;jejího štěstí. Arci pokládám za nutné, abychom se o&amp;nbsp;všem, co nastává, zevrubně dorozuměli. Ale tu by dopisování vedlo k&amp;nbsp;dlouhým koncům. I&amp;nbsp;zvu Vás jménem celé rodiny své, abyste nás některou příští neděli navštívil, o&amp;nbsp;čemž mne dojista napřed zpravíte. Taky v&amp;nbsp;tomto případě jest „konfrontace“ nejlepší a&amp;nbsp;nejkratší věc, vedoucí k&amp;nbsp;cíli. Však mi rozumíte. Jsem připraven na všechny otázky Vaše, a&amp;nbsp;svědomitě a&amp;nbsp;upřímně na všechny odpovím, jak dobrému a&amp;nbsp;taky nastávajícímu tchánu povinnost káže. Těšíme se všichni na Vaši návštěvu a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;tom očekávání jsem s&amp;nbsp;přátelským pozdravem Váš Dr.&amp;nbsp;Karfiol.“
{{Nop}}&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>o273caponqn8cegfgf5yuxxmna67xd8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/41</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98575</id>
    <revision>
      <id>335842</id>
      <parentid>335465</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T18:35:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335842</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1624" sha1="ehgceoks8tc1b7wdiruh5w2pko6sa1p" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|33}}&lt;/noinclude&gt;Opět a&amp;nbsp;opět četl Tykva střídavě oba listy, ale nejdéle se zdržel nad psaníčkem slečny Emy, z&amp;nbsp;něhož se snažil vyčísti ještě něco, co snad je psáno mezi řádky písmem neviditelným. Nenašel nic takového a&amp;nbsp;přece se mu zdálo, jako by list při každém novém čtení nabýval hlubšího významu. Konečně vložil oba listy do obálek a&amp;nbsp;skryl je v&amp;nbsp;náprsí. Při tom obě ruce přitiskl na hruď, která se mu vzdouvala, jako by nemohla odolat vnitřnímu tlaku a&amp;nbsp;bušení srdce.

„Dnešek je nejšťastnějším dnem života mého, div že mi blažeností srdce nepukne. Avšak lékaři praví, že ještě nikomu ani z&amp;nbsp;radosti ani hořem srdce nepuklo, a&amp;nbsp;tak i&amp;nbsp;ty přečkáš dnešní radostnou novinu. Ale vzduchu — vzduchu je mi třeba, abych se nezalkl.“

Tykva vstal a&amp;nbsp;otevřel jediné okno svého pokojíku, které hledělo do zahrádky sousedního domu, hodně zanedbané, a&amp;nbsp;dychtivě lokal plnými plicemi čerstvé chladné povětří.

„Vaše Ema,“ pokračoval v&amp;nbsp;myšlenkách, „moje Ema! Ona jest má, drahá, jediná! Dovedeš-li mi býti dobrou ženou? Dovedeš, dítě — jen ty a&amp;nbsp;nikdo jiný na světě širém! A&amp;nbsp;co myslí doktor Karfiol, jaké že mu budu klást otázky? Měl jsem jen jedinou, svěří-li mi dceru svou, a&amp;nbsp;na tu mi odpovídá, svoluje, přijímá mě — neznám jiných otázek. Nyní jest na něm, aby se tázal. Nezůstanu mu dlužen ani jednu odpověď. A&amp;nbsp;přijedu, pane doktore — přijedu, drahá Eminko, od neděle za týden. Ještě dnes ohlásím to&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>ehgceoks8tc1b7wdiruh5w2pko6sa1p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/42</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98576</id>
    <revision>
      <id>335843</id>
      <parentid>335466</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T18:40:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335843</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1479" sha1="f4nh6cd63g65921sv6jr4xggzsonlea" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|34}}&lt;/noinclude&gt;šéfovi, aby se mnou na tu neděli nepočítal, ať by přišlo cokoli.“

S&amp;nbsp;novoměstské věže snášela se hlubokým zvukem dvanáctá polední, na kterési kostelní věži zahlaholil zvon jasným zvukem. Tykva naslouchal, až vyzvánění umlklo, zavřel okno, oblékl svrchník, odcházel k&amp;nbsp;obědu. Když procházel velikou kanceláří, kde všechen personál již byl složil rozepsané archy, pokrýval je pijavými papíry a&amp;nbsp;pokládal všelikými těžítky, aby je žádný průvan nesfoukl, připadlo mu veselé pomyšlení:

„Což vy víte o&amp;nbsp;radosti, ubožáci. Já vím, co je radost a&amp;nbsp;štěstí, odnáším je s&amp;nbsp;sebou, jsem jich pln, a&amp;nbsp;již nikdy mne neopustí. Kdybyste věděli! Ale nikdo z&amp;nbsp;vás to neuhodne, nepochopí.“

Pozdravil kamarádsky všechny ty dělníky péra a&amp;nbsp;vyšel ze dveří.

Jeden z&amp;nbsp;mladších písařů potřásl za Tykvou hlavou a&amp;nbsp;prohodil:

„Vypadá jako milius pan doktor, snad vyhrál dnes nějaký proces.“

A&amp;nbsp;jiný, starší písař, pronesl zkušeně:

„Anebo mu šéf přidal. To je nade všechny procesy,“ kteroužto domněnku zprovodil ze světa nejstarší písař slovy:

„To pochybuji. Mezi měsícem se nepřidává. Šéfové neradi přidávají na prvního.“

Odpoledne, sotvaže Tykva zaslechl hrknutí lenošky v&amp;nbsp;šéfově pokoji, vzchopil se a&amp;nbsp;pokročil k&amp;nbsp;tapetovým dveřím. Ještě se v&amp;nbsp;kříži srovnal, po-&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>f4nh6cd63g65921sv6jr4xggzsonlea</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/43</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98577</id>
    <revision>
      <id>335844</id>
      <parentid>335467</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T18:44:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335844</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1498" sha1="kmoprbx2htjleewch62ehiv1tv4mmag" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|35}}&lt;/noinclude&gt;potáhl si manžety z&amp;nbsp;rukávů a&amp;nbsp;šetrně na dvířka zaťukal.

„No dál, kolego, dál!“ zazněl Čočkův hlas. „Co mi nesete hezkého?“

„Nic nenesu, spektabilis. Jen o&amp;nbsp;něco chci prosit.“

Doktor Čočka se k&amp;nbsp;němu obrátil plnou tváří.

„Což pak tedy? Potřebujete snad peníze?“

„Možná, že taky o&amp;nbsp;ně přijdu. Ale dnes o&amp;nbsp;ně neběží. Rád bych si od neděle za týden vyjel z&amp;nbsp;Prahy. Jenom na neděli, večer se vrátím. Prosím tedy, abyste inspekci za mne svěřil mladšímu kolegovi pro případ, že by přišlo něco náhlého a&amp;nbsp;nenadálého. Aby se nic nepromeškalo.“

„Dobrá, dobrá, kolego, jeďte si. Ostatně si mohu inspekci vzít sám. To víte, na dostaveníčka už nechodím, do kostela taky ne, posedím nějakou tu hodinu zde. Víte, že na stará kolena přejdou člověka všechny zábavy. A&amp;nbsp;kam pojedete — totiž, smím-li se ptát? Že byste mě vzal třeba s&amp;nbsp;sebou.“

„Sotva by vás to těšilo, spektabile,“ odpovídal s&amp;nbsp;úsměvem Tykva. A&amp;nbsp;jako by se ostýchal, tišeji dodal: „Hodlám do Pardubic.“

„Do Pardubic?“ protáhl doktor Čočka.

A&amp;nbsp;náhle se udeřil dlaní do čela:

„Ale stakramente, vždyť já tu mám taky nějaké psaní z&amp;nbsp;Pardubic. Dostal jsem je, než jsem šel do schůze. Spěchal jsem, vstrčil jsem je do kapsy, pak jsem na ně pozapomněl. Počkejte!“

Zaryl rukou v&amp;nbsp;náprsní kapse a&amp;nbsp;vylovil ne-&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>kmoprbx2htjleewch62ehiv1tv4mmag</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/44</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98578</id>
    <revision>
      <id>335845</id>
      <parentid>335468</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T18:50:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335845</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1491" sha1="pwn07hk6xz3ie9wsh0kjhec25xw34qw" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|36}}&lt;/noinclude&gt;otevřené psaní. Sáhl po nůžkách, ustřihl proužek obálky, vyňal dopis, narovnal brýle na nose a&amp;nbsp;četl. Četl přímo telegraficky a&amp;nbsp;čím dál četl, tím více se usmíval. Dočetl, složil papír, položil jej pod těžítko a&amp;nbsp;obrátil se na Tykvu pohledem neobyčejně veselým:

„Aby vás rohatej, kolego! Vy jste to vzal od podlahy, no, dobře tak. Tedy pojedete za nevěstou?“

Tykva se trochu zarazil.

„Vyzrazuje vám něco pan doktor Karfiol, spektabile?“

„Aby nevyzradil. Mezi námi dvěma není žádných tajností. A&amp;nbsp;vždyť jsem vás k&amp;nbsp;tomu sám navedl. Tedy jste ho požádal o&amp;nbsp;ruku slečny Emy!“

„Ještě ne o&amp;nbsp;ruku, spektabile, zatím o&amp;nbsp;svolení, abych se o&amp;nbsp;ni směl ucházet.“

„Ale to je jedno, kamaráde. Ucházení, to znamená ruku. Bodejť byste se o&amp;nbsp;ni ucházel jen tak z&amp;nbsp;dlouhé chvíle, na čtrnáct dní. Tedy jste mne poslechl, a&amp;nbsp;to mě těší. Gratulor, kolego, z&amp;nbsp;plna srdce. Doktora Karfiola to těší, ale nejvíce, myslím, to těší slečinku&amp;nbsp;—&amp;nbsp;—“

„Nejvíce těší mne, spektabile, že to tak šťastně dopadlo. Pan doktor Karfiol mě zve na některou neděli, abychom o&amp;nbsp;všem pohovořili. Nechci dlouho odkládati. Můžete si pomyslit, jak mi jest. Sotvaže se mohu dočkat, abych slečnu Emu zase spatřil.“

„To vám věřím, kolego, já bych byl taky nedočkavý. A&amp;nbsp;na mou duši, hned bych jel s&amp;nbsp;vámi,&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>pwn07hk6xz3ie9wsh0kjhec25xw34qw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/45</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98579</id>
    <revision>
      <id>335846</id>
      <parentid>335469</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T18:56:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335846</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1686" sha1="8ilv4w3me9fkwk6hqpcwc1mjlkey71u" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|37}}&lt;/noinclude&gt;abych byl účastníkem dojemné rodinné scény. Ale pochopíte, kamaráde, pro nás zamřelé mládence již podobné špektákle nejsou. I&amp;nbsp;v&amp;nbsp;nejzatvrzelejším člověku při tom začne něco kypět jako v&amp;nbsp;sopce zdánlivě vyhaslé — a&amp;nbsp;kam by to vedlo, takový ustydlý popel rozdmychávat. Vždyť víte, že už dávno ani na svatby nechodím. Ale na vaši půjdu. Tedy dobrá, zapište na tu neděli do diaria, že má inspekci mladší pan kolega, a&amp;nbsp;jeďte s&amp;nbsp;Pánembohem. Ostatně si o&amp;nbsp;tom ještě povíme. A&amp;nbsp;nezapomeňte na nějaký ouhledný prstýnek pro slečinku, abyste nebyl v&amp;nbsp;rozpacích, až vám nějaký navlíkne. Stávají se takové věci. A&amp;nbsp;na ten prsten vás založím. Nebo ze své gáže jste, myslím, po čertech málo prstenů nakupoval.“

„Děkuji vám, spektabile. Přijdu si. A&amp;nbsp;nehněvejte se, že jsem vás vyrušil a&amp;nbsp;zdržoval.“

„Nic nedělá, vždyť je to pro doktora Karfiola, a&amp;nbsp;to je člověk, který si zaslouží dobrého zetě. Aby vám ho Pámbů dlouho zachoval.“

To tedy bylo vyřízeno a&amp;nbsp;doktor Tykva netrpělivě počítal dni, které ho ještě od setkání s&amp;nbsp;milovanou dívkou dělily. A&amp;nbsp;když nastala šťastná ta neděle, spěchal časně k&amp;nbsp;rannímu rychlíku o&amp;nbsp;tři čtvrti hodiny dříve. Dnes nešel do své kavárny. Posnídá v&amp;nbsp;nádražní restauraci, aby ani minuty nepromeškal, a&amp;nbsp;byl pak první u&amp;nbsp;dveří na peron, vyčkávaje netrpělivě, až je vrátný otevře. Úprkem ztekl vagon druhé třídy, usadil se v&amp;nbsp;malém, prázdném oddílu a&amp;nbsp;byl šťasten, že v&amp;nbsp;něm zůstal sám,&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>8ilv4w3me9fkwk6hqpcwc1mjlkey71u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/46</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98580</id>
    <revision>
      <id>335848</id>
      <parentid>335470</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T19:10:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335848</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1502" sha1="3jk19ri86b5x35ubfqx4rdho771gnzb" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|38}}&lt;/noinclude&gt;když zazněl povel k&amp;nbsp;odjezdu. Ještě omakával náprsní kapsu, v&amp;nbsp;níž skrýval drobné pouzdérko s&amp;nbsp;něžným zlatým prstýnkem, a&amp;nbsp;přesvědčoval se za jízdy desetkrát, zdali tam posud jest. Doktor Čočka byl mu vyplatil zálohou celou padesátku na ten šperk. Srážeti mu to bude po pětce měsíčně. Doktoru Karfiolovi napsal již před několika dny, že dnes přijede. Bude-li snad někým očekáván?

Na peroně pardubském stál sám doktor Karfiol, přívětivě uvítal pražského hosta, upřímně mu stiskl ruku, a&amp;nbsp;pak beze slova jej prováděl nádražní chodbou na prostranství, kde čekal kočár.

„Vstupte, kolego!“

Tykvovi se tento vstup do města zdál příliš slavnostní. Skromně poznamenal:

„Nemohli jsme jíti pěšky, pane doktore?“

„Ne, kolego. Dovolíte otci milého děvčete, aby si nápadníka dceřina odvezl. Tak je u&amp;nbsp;nás zavedeno.“

Bylo to proneseno tak rozhodně, že se Tykva již nevzpíral. Několik lidí, kteří patrně Karfiola znali, zastavilo se. Pozdravovali a&amp;nbsp;zvědavě hleděli, koho to pan advokát odváží. Tykva všecek jen hořel. Cítil, že se stává jaksi veřejnou osobou.

Zakrátko stanul kočár u&amp;nbsp;cíle. V&amp;nbsp;patře nahoře cvakla špehýrka v&amp;nbsp;okně. Kdosi tam byl vyhlížel, přijíždí-li pan doktor s&amp;nbsp;očekávaným hostem.

V&amp;nbsp;domovní chodbě řekl doktor Karfiol:

„Nejprve se zastavíme u&amp;nbsp;mne. Dámy posečkají.“
{{Nop}}&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>3jk19ri86b5x35ubfqx4rdho771gnzb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/47</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98581</id>
    <revision>
      <id>335850</id>
      <parentid>335471</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T19:14:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335850</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1472" sha1="pxzhiktqr1kuceq9kc2sogq01m426bn" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|39}}&lt;/noinclude&gt;Otevřel dveře kanceláře, v&amp;nbsp;níž seděl jediný písař. Karfiol pronesl k&amp;nbsp;němu jen úkradmo:

„Doskočte nahoru, prosím, řekněte paní, že jsme zde. A&amp;nbsp;za půl hodinky že přijdeme. Až se vrátíte, nikoho ke mně nevpouštějte. Mám důvěrnou poradu.“

Písař zmizel a&amp;nbsp;Karfiol pobídl Tykvu do své pracovny.

„Opětně vás vítám co nejsrdečněji, milý pane kolego, a&amp;nbsp;prosím, abyste usedl. Co mi vzkazuje Praha?“

„Především tlumočím srdečný, přátelský pozdrav od svého šéfa. Stále vás vzpomíná a&amp;nbsp;všeho dobra vám přeje. Bezmála by byl přijel se mnou, ale nakonec přece jen se mu nezdálo&amp;nbsp;—&amp;nbsp;—“

„Díky! Doufám, že ho tu přece jednou uvidíme. A&amp;nbsp;co ještě mi nesete?“

Tykva, sotvaže dosedl, již zase povstal:

„Pane doktore, osmělil jsem se vám vyjeviti dopisem nejtoužebnější svou prosbu. Odpověděl jste mi velmi vlídně a&amp;nbsp;přívětivě. Dnes tedy přicházím, abych vám přednesl nejvroucnější přání a&amp;nbsp;prosbu srdce svého. Žádám vás uctivě o&amp;nbsp;ruku slečny Emy, žádám i&amp;nbsp;milostivou vaši paní choť&amp;nbsp;—“

„Milý pane kolego,“ vpadl mu doktor Karfiol, „vím tedy dostatečně, oč běží. Znal jsem vás už z&amp;nbsp;vyprávění kolegy Čočky, poznal jsem vás osobně, dnes potřetí se s&amp;nbsp;vámi setkávám. Zatím jsem se přesvědčil, že i&amp;nbsp;má dcera jest vám nakloněna.&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>pxzhiktqr1kuceq9kc2sogq01m426bn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/48</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98582</id>
    <revision>
      <id>335851</id>
      <parentid>335472</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T19:18:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335851</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1471" sha1="rbervxjyrv8ue1uc11gp1v8p9csg8oq" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|40}}&lt;/noinclude&gt;A&amp;nbsp;mně nejvíce na srdci leží štěstí mé dcery, jediného dítěte. Není tedy překážky ani u&amp;nbsp;nás rodičů, ani u&amp;nbsp;dcery. Pane kolego, svoluji a&amp;nbsp;přijímám vás za zetě. Buďte nám šťastně zdráv.“

Podal Tykvovi ruku, upřímně stiskl jeho pravici. Tykva skoro jen zašeptal:

„Díky vám, drahý pane doktore. Svým svolením činíte mne nejšťastnějším člověkem. Na všechen život zachovám k&amp;nbsp;vám hlubokou vděčnost.“

„Usedněte, kolego. O&amp;nbsp;tom tedy bychom byli dohovořeni. Ale jako otec musím vám pověděti ještě ledacos jiného. Jak vybavím dceru, co vám do manželství přinese, čím chci přispívati na vaši mladou domácnost&amp;nbsp;—&amp;nbsp;—“

Tykva prosebně sepjal ruce a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;nesmírné tísni pronášel:

„Drahý pane doktore, ne teď, ani slovem. Nekalte mi tu radostnou chvíli žádnými ciframi. Proto jsem nepřišel.“

„Pane kolego, jsme oba juristy. Je třeba, abyste věděl vše&amp;nbsp;—&amp;nbsp;—“

„Ale jenom teď ne, drahý pane doktore. Ještě jsem neviděl slečnu Emu, věřte mi, že bych jí nemohl pohledět v&amp;nbsp;oči po nějakém obchodním vyjednávání, abych tak řekl. Jsem naplněn hlubokou důvěrou ve vaši otcovskou péči a&amp;nbsp;lásku a&amp;nbsp;doufám, že i&amp;nbsp;vaší důvěry si zasloužím. Prahnu po slečně Emě, po jejím pohledu, po jejích slovech. Chci před ni vstoupiti čist a&amp;nbsp;nic nevěda.“
{{Nop}}&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>rbervxjyrv8ue1uc11gp1v8p9csg8oq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/49</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98583</id>
    <revision>
      <id>335852</id>
      <parentid>335473</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T19:22:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335852</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1312" sha1="08fa71q615n3ciy6dc0nn83m9fdhxhu" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|41}}&lt;/noinclude&gt;Doktor Karfiol hleděl pronikavě na Tykvu, jako by všechno jeho nitro chtěl prozkoumati, a&amp;nbsp;řekl:

„Budiž, pane kolego. Promluvíme o&amp;nbsp;tom později. A&amp;nbsp;tedy můžeme navštívit naše dámy. Očekávají nás asi dychtivě. Nedivím se tomu. Přivedu jim hosta nejmilejšího.“

O&amp;nbsp;chvilku později uváděl doktor Karfiol Tykvu do jídelny. První vyšla jim vstříc paní Karfiolová, která zdaleka již vztahovala ruku.

„Vítám vás, pane doktore.“

A&amp;nbsp;za ní se zjevila slečna Ema, zapýřená jako růže. Dívka vztahovala obě ruce a&amp;nbsp;s&amp;nbsp;radostným úsměvem volala:

„Vítáme vás, šťastně jste dojel! Hezké od vás, že jste se dlouho nerozmýšlel. Těšili jsme se na vás.“

Tykva se sklonil, poceloval jí obě ruce. A&amp;nbsp;jak tu stál v&amp;nbsp;horkých rozpacích, hledě pln lásky a&amp;nbsp;touhy na dívku, nevěda, kterak by promluvil, šeptla Ema:

„Nic víc? Ale dobře, tedy později.“

Teď Tykva pochopil, že snad ji směl i&amp;nbsp;políbit, ale přece se neodvážil.

A&amp;nbsp;doktor Karfiol vážným, slavným hlasem pronesl:

„Pan doktor Tykva právě mne požádal o&amp;nbsp;tvou ruku, Eminko. Společně s&amp;nbsp;maminkou svoluji k&amp;nbsp;tomu a&amp;nbsp;ruku tvou mu svěřuji.“

Karfiol spojil pravice obou mladých lidí.&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>08fa71q615n3ciy6dc0nn83m9fdhxhu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/50</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98584</id>
    <revision>
      <id>335853</id>
      <parentid>335474</parentid>
      <timestamp>2026-08-18T19:24:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>335853</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="308" sha1="1je9yceckl7n2sfsnorkj9s91e0axgz" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|42}}&lt;/noinclude&gt;Zraky dívčiny se zavřely, ústa její se povznesla k&amp;nbsp;Tykvovi.

A&amp;nbsp;Karfiol jej pobídl:

„Neostýchejte se, kolego. Je to vaše právo.“

První dlouhý, vroucí, ohnivý polibek Tykvův ulpěl na rtech dívčiných. A&amp;nbsp;pak její krásná hlava přivinula se k&amp;nbsp;jeho hrudi.&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>1je9yceckl7n2sfsnorkj9s91e0axgz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Nigir</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98850</id>
    <revision>
      <id>335847</id>
      <timestamp>2026-08-18T19:02:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ottův slovník naučný   | ČÁST = Nigir   | PŘEDCHOZÍ = Nigidius   | DALŠÍ = Nigirská Společnost královská }}  {{Textinfo   | TITULEK = Nigir   | AUTOR = neuveden   | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. S.&amp;nbsp;305–306. {{Kramerius|nkp|5d29c670-05b0-11e5-97f4-5ef3fc9ae867}}   | LICENCE = PD anon 70   | WIKIPEDIA-HESLO = Niger (řeka) }}  {{Forma|proza}} '''Nigir'''…“</comment>
      <origin>335847</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7521" sha1="5obucc66bv4jtk8bgi6zyfx46cbbdk3" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Nigir
  | PŘEDCHOZÍ = Nigidius
  | DALŠÍ = Nigirská Společnost královská
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Nigir
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. S.&amp;nbsp;305–306. {{Kramerius|nkp|5d29c670-05b0-11e5-97f4-5ef3fc9ae867}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Niger (řeka)
}}

{{Forma|proza}}
'''Nigir''' ({{Prostrkaně|Nigír}}, nesprávně {{Prostrkaně|Niger}}), po Nílu a Kongu nejdelší, po Kongu vodou nejbohatší řeka africká, rozličně pojmenovaná v jednotlivých částech toku: v hořejším {{Prostrkaně|Džóliba}}, ve středním {{Prostrkaně|Eghirren}} a {{Prostrkaně|Issa}}, v dolním {{Prostrkaně|Mayo}} a {{Prostrkaně|Kvorra}} (Quarra). Vzniká v pohoří Kuranko, na hran.angl. Sierry Leony a republ. Liberie, na 9° 4′ 52″ s. š. a 10° 50′ z. d., ve výši 900 ''m'', ze dvou pramenů Tembi a Fatiko, jež po svém spojení mají jméno {{Prostrkaně|Džóliba}} (»velká voda«); četné prahy ani člunům nedovoluji plavbu; teprv od Kurusa, kde trať z přímořského Konakri má se dotknouti '''N'''-u, dosahuje šíře 185 '''m''' a za plíště může nositi lodi. Zde mění svůj prvotní směr severní v severovýchodní, v němž setrvává až k Timbuktu. S pravé strany přijímá 300 ''km'' dlouhou pobočku {{Prostrkaně|Balé}} a mocnější i větším lodím až k Bisandugu přístupnou {{Prostrkaně|Milo}}, vpadající u Sansanda do '''N'''-u. K Bamaku, kde končití má senegalská trať, mohou dojížděti za vysoké vody parníky. S levé strany je sledován pohořím Mandingů, které u Ňaminy opouští a vchází do lateritové roviny. Celá tato čásť toku až po Timbuktu je velmi zajímavá jak se stanoviska hydrografického, tak i oekonomického. Již u Sansadingu dělí se v několik proudův, od Džarafabé pak tvoří veliké ostrovy protkané četnými močály, tůněmi,kanály. Nejvých. rameno přijímá u Mopti mocnou {{Prostrkaně|Bani}}, jež pramení se v stejné šířce rovnoběžkové a bohatosti vod rovná se vlastnímu '''N'''-u. Všechna ramena stékají se do laguny Debo. Za plíště vystupuje '''N.''' rychle ze svých nízkých břehův a zalévá daleko široko své okolí, měně je v jediné jezero, z něhož jako ostrovy vyčnívají četné vesnice a města. V březnu při nejvyšším stavu vody zaplavuje plochu 530 ''km'' dlouhou a 165 ''km'' širokou. Když voda opadává a řeka ustupuje opět do svých břehů, zanechává četné nádrže vodní mezi sebou spojené, jež můžeme nazvati jezery, z nichž vedle Tele, Bukora a dvou Daun je největší Faguinbi (110 ''km'' dlouhé a 20 ''km'' široké). Proto právem můžeme '''N.''' v této části srovnati s Nílem, neboť jako tento i on z neúrodné a suché krajiny rázu saharského svými záplavami a bohatým nánosem činí tyto kraje pravou obilní a rýžovou komorou. Od laguny Debo teče několika proudy až k Timbuktu, vlastně k přístavu tohoto, Kabaře, kde je 1800—4000 ''m'' široký. U Kabary otáčí se k v. a žene se proti žulovým skalám Tosajským, mezi písčinami saharskými, až v soutěsce Burrum, ležící na Greenwichském poledníku, zahýbá k jihovýchodu. U Gao opouští pusté kraje saharské, břehy jeho však jsou skalnaté a tok přerušován četnými prahy, podobnými nílským kataraktům, jež plavbu na trať 900 ''km'' úplně znemožňují; nejnebezpečnější jsou u Labenzegy. U Saye dělí se zase v několik ramen, tvoře ostrovy s bujnou vegetací, a teče mezi vysokými břehy až na hranici franc. Súdánu, kde vstupuje do roviny. V celé délce toku od Timbuktu až ke Gombě '''N.''' nepřijímá žádného většího přítoku vyjma s pravé strany Sirbu a s levé chudou Gulbi-n-Sokoto, třebas tato svou horní částí, pouhými vadí, sahala až do Ahaggarské vysočiny. Níže u Rabby, ležící na 9° s. š. ve výši 166 ''m'', přijímá s prava ř. Musu a obrací se na čas k v., aby ještě před vtokem svého hlavního přítoku splavné {{Prostrkaně|Benue}} (v. t.) naproti osadě Lokodže zaměřil definitivně k jihu. Po spojení s Benue stává se pravým veletokem, nejméně 1 ''km'' širokým, s četnými mělčinami. U Iddy opouští poslední výšiny a tvoří o něco již. ohromnou deltu (24.000 ''km''&lt;ref&gt;''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;&lt;/ref&gt;), jejíž basis jest jen 600 ''km'' široká, vlévaje se do zátoky Guinejské 22 ústími, spojenými nesčetnými lagunami a kanály; nejdůležitější ústí jsou Rio Nun (hl. rameno), Bennin, Forcados, Brass a Bonny. Za suché doby přivádí '''N.''' do moře 28—30.000 ''km''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; vody, proud zarážen je stálým jižním větrem, proto nános rychleji vzrůstá než u Nílu, podporován jsa hojnou vegetací, jmenovitě mangrovníků. Délka celého toku jest 4160 ''km'', ačkoliv prameny od ústí jsou toliko 1810 ''km'' vzdáleny, poněvadž obtéká ohromné území »Ohbím nigirským« (''Boucle du Niger'') nazývané, leč bezdůvodně. Úvodí řeky není vzhledem k délce toku tak rozsáhlé, za jaké pokládáno bylo do doby nedávné; severní čásť omezuje se jen na vlastní tok, nepočítáme-li bezvodá vadí; nad to do zmíněného oblouku vkládá se úvodí jiných řek, poněvadž předěl vodní není daleko od vlastního toku '''N'''-u. Za to úvodí náleží ke dvěma pásmům klimatickým: v horní části k rovníkovému s jednou dobou dešťovou a v dolní k tropickému s dvojím obdobím. Jako kommunikační prostředek je '''N.''' velmi důležit. Již z Kurussa je pro malé čluny splavný o délce 500 ''km'', načež od Bamaka až k Burrum nosí parníky na trati 1700 ''km'' dlouhé; další plavba je znemožněna prahy, až opět pravidelná plavba po celý rok je možná z Rabby, kam dojíždějí angl. parníky z přímořské Akassy. Snad franc. vláda podnikne nějaké kroky, aby možnou učinila plavbu z moře až do jejího panství súdánského. Dlouho před problémem nílským byl projednáván problém nigirský, neboť jak o směru tak i ústí '''N'''-u, známého jen ze zpráv arabských cestovatelů, nic se nevědělo. Jméno »Niger« bylo dáváno mnohým řekám, podle nichž bydlilo obyvatelstvo tmavé pleti. Uplynulo mnoho let a řada odvážných cestovatelů zaplatila životem otázku nigirskou, než bylo dokázáno, že nesouvisí se Senegalem, ani nevlévá se do moře ústím Konga (Zairem), ani nevtéká do Čádu, nýbrž ústí deltou známou již Portugalcům. K výzkumu jeho pojí se mnohá slavná jména, jako Mungo Parka, Bedř. Hornemanna, Clappertona, R. Landera, René Cailléa, J. Bartha, G. Rohlfsa, Gallieniho, kteří platně přispěli k rozřešení problému tohoto (v. Afrika: Výzkumy, str. 403). R. 1879 ohledány prameny Džóliby J. Zweifelem a Mar. Moustierem, čásť od Bammaka do Timbuktu kartograficky zaznamenal Caron (1887), načež Brouette astronomicky změřil. R. 1895 připojil Carnap neznámou čásť toku od Gomby až k Sayi; r. 1898 Hourst sledoval '''N.''' od Timbuktu až k moři.

Liter.: Pokud se týče děl o '''N'''-u, odkazujeme k životopisům jmenovaných mužů; uvésti sluší dále: Richardson, Story of the '''N.''' (Londýn, 1887); Viard, Au Bas-Niger (Paříž, 1885); Toutée, Dahomé, '''N.''', Touareg (t., 1897); Hourst, Sur le '''N.''' et au Pays des Touaregs (t., 1898). 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>5obucc66bv4jtk8bgi6zyfx46cbbdk3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ampezzo</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98851</id>
    <revision>
      <id>335855</id>
      <timestamp>2026-08-19T05:27:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ottův slovník naučný   | ČÁST = Ampezzo   | PŘEDCHOZÍ = Ampèreovo pravidlo   | DALŠÍ = Ampfing }}  {{Textinfo   | TITULEK = Ampezzo   | AUTOR = [[Autor:Gustav Gruss|Gustav Gruss]]   | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;195. {{Kramerius|nkp|ae3bbf90-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}}   | LICENCE = PD old 70   | WIKIPEDIA-HESLO = Cortina d’Ampezzo   |…“</comment>
      <origin>335855</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1929" sha1="hymlb51fye2luvn8grmt9w6wh2h6t7h" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Ampezzo
  | PŘEDCHOZÍ = Ampèreovo pravidlo
  | DALŠÍ = Ampfing
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Ampezzo
  | AUTOR = [[Autor:Gustav Gruss|Gustav Gruss]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;195. {{Kramerius|nkp|ae3bbf90-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Cortina d’Ampezzo
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:it:Ampezzo (Italia)|Ampezzo]]
}}

{{Forma|proza}}
'''Ampezzo: 1)''' Cortina d’'''A.''', též {{Prostrkaně|Hayden}}, obec a hlavní místo okresu v jihových. Tyrolsku (Benátských Alpách), na ř. Boitě, 1219 ''m'' n. m., s krásným chrámem byzantského slohu, školou řezbářskou, truhlářskou a stříbrnickou, okr. hejtmanstvím a soudem a 3358 obyv. (1880), kteří provozují řezbářství a čilý obchod s dřívím. Jest půvabně rozloženo v šíré kotlině Ampezzských hor, kolem níž zvedají se hory dolomitové, zejména Monte Cristallo (3231 ''m''), M. Pelmo (3163 ''m''), Tofana (3253 ''m''), Antelao (3253 ''m'') a Sorapis (3291 ''m'') a jež jest částí dlouhého Ampezzského údolí (zv. též {{Prostrkaně|Höllensteinského}}), pobočky údolí Pusterského, plného krás přírodních, svlažovaného prameny Rienzy a Boity. Od r. 1830 jde tudy Ampezzská {{Prostrkaně|silnice}} (''Strada d’Almagna''), strategicky i vzhledem obchodním velmi důležitá, zejména pro vývoz dříví do Italie, spojující Pusterské údolí (u Toblachu) s Bellunem. Obyvatelé Ampezzského údolí mluví zvláštním nářečím italským a živí se hodinářstvím, puškařstvím, dřevním obchodem a chovem dobytka. Okresní hejtm. ampezzské má 6340 obyv. — '''2) A.''', hlavní místo distr. v hornoitalské prov. udinské, na malém l. přítoku Tagliamenta, s praeturou a 1896 obyv. (1881).
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>hymlb51fye2luvn8grmt9w6wh2h6t7h</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>335856</id>
      <parentid>335855</parentid>
      <timestamp>2026-08-19T05:28:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>335856</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1902" sha1="dwi2wj98zj5g7lsf8l48ngdmdu6oqph" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Ampezzo
  | PŘEDCHOZÍ = Ampèreovo pravidlo
  | DALŠÍ = Ampfing
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Ampezzo
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;195. {{Kramerius|nkp|ae3bbf90-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Cortina d’Ampezzo
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:it:Ampezzo (Italia)|Ampezzo]]
}}

{{Forma|proza}}
'''Ampezzo: 1)''' Cortina d’'''A.''', též {{Prostrkaně|Hayden}}, obec a hlavní místo okresu v jihových. Tyrolsku (Benátských Alpách), na ř. Boitě, 1219 ''m'' n. m., s krásným chrámem byzantského slohu, školou řezbářskou, truhlářskou a stříbrnickou, okr. hejtmanstvím a soudem a 3358 obyv. (1880), kteří provozují řezbářství a čilý obchod s dřívím. Jest půvabně rozloženo v šíré kotlině Ampezzských hor, kolem níž zvedají se hory dolomitové, zejména Monte Cristallo (3231 ''m''), M. Pelmo (3163 ''m''), Tofana (3253 ''m''), Antelao (3253 ''m'') a Sorapis (3291 ''m'') a jež jest částí dlouhého Ampezzského údolí (zv. též {{Prostrkaně|Höllensteinského}}), pobočky údolí Pusterského, plného krás přírodních, svlažovaného prameny Rienzy a Boity. Od r. 1830 jde tudy Ampezzská {{Prostrkaně|silnice}} (''Strada d’Almagna''), strategicky i vzhledem obchodním velmi důležitá, zejména pro vývoz dříví do Italie, spojující Pusterské údolí (u Toblachu) s Bellunem. Obyvatelé Ampezzského údolí mluví zvláštním nářečím italským a živí se hodinářstvím, puškařstvím, dřevním obchodem a chovem dobytka. Okresní hejtm. ampezzské má 6340 obyv. — '''2) A.''', hlavní místo distr. v hornoitalské prov. udinské, na malém l. přítoku Tagliamenta, s praeturou a 1896 obyv. (1881).
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>dwi2wj98zj5g7lsf8l48ngdmdu6oqph</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ampfing</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98852</id>
    <revision>
      <id>335857</id>
      <timestamp>2026-08-19T05:33:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ampfing | PŘEDCHOZÍ = Ampezzo | DALŠÍ = Amph }}  {{Textinfo | TITULEK = Ampfing | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;195–196. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n223/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Ampfing }}  {{Forma|proza}} '''Ampfing''', farní ves u…“</comment>
      <origin>335857</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="840" sha1="9md4l65qxw5srcpiqu8pvqrwmhd4lme" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ampfing
| PŘEDCHOZÍ = Ampezzo
| DALŠÍ = Amph
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ampfing
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;195–196. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n223/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = de:Ampfing
}}

{{Forma|proza}}
'''Ampfing''', farní ves u Mühldorfu v Bavořích, při dráze mnichovskosimbašské, s 991 obyv. (1885). Dne 28. září 1322 porazilo tu vojsko krále něm. Ludvíka Bavora, vedené Janem, králem českým, protikrále Bedřicha Rakouského, který i s bratrem svým Jindřichem v bitvě zajat. R. 1800 (1. pros.) zvítězil zde arcivévoda Jan nad vojskem francouzským, jemuž velel Grenier.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>9md4l65qxw5srcpiqu8pvqrwmhd4lme</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>