Gmunden

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikicesty</sitename>
    <dbname>cswikivoyage</dbname>
    <base>https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.45.0-wmf.7</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikicesty</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikicestám</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Gmunden</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1613</id>
    <revision>
      <id>19824</id>
      <parentid>19444</parentid>
      <timestamp>2025-06-30T08:25:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Historie */ wikilink</comment>
      <origin>19824</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2266" sha1="ob0xwy3key2b9rbcyb318ufvl3s24on" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Gmunden''' je okresní město v [[Rakousko|Rakousku]] ležící na severním břehu Travenského jezera (německy ''Traunsee'') v Solné komoře (německy ''Salzkammergut''). Město je známé svou keramikou s charakteristickým bílozeleně plamencovaným dekorem. Žije zde přibližně 13 tisíc obyvatel.

== Historie ==
Ve vrcholném středověku se Gmunden stal významnou tržní osadou při obchodu se solí. Roku 1278 byl povýšen na město. Do města byla v roce 1842 kvůli přepravě soli prodloužena koněspřežná železnice [[České Budějovice]] – [[Linec]]. V 19. století byl Gmunden vyhlášeným letoviskem. Vily si zde stavěli hlavně rakouští průmyslníci.

== Doprava ==
'''Autem:''' Jeďte po dálnici A1 West k křižovatce Regau a poté po silnici B 145 do Gmundenu.

'''Vlakem:''' Z Attnang-Puchheimu (železniční křižovatka na trase Salcburk - Vídeň) železnicí Salzkammergut.

'''MHD:''' [https://www.gmundner-strassenbahn.at/ Mezi nádražím a centrem města (2,6 km) jezdí tramvaj]

== Co vidět ==

* [https://www.gmunden.at/kultur-freizeit-tourismus/schloss-ort/ zámek Orth] – středověký zámek, který je na ostrově Travenského jezera, adaptoval jej velkovévoda Jan Salvátor Toskánský pro sebe, svou manželku a svou matku, velkovévodkyni Marii Antonii Sicilskou, která zde roku 1898 zemřela.
* farní kostel, z 1. poloviny 14. století
* radnice (16.-18. století)
* Villa Lanna – postavil si ji jihočeský podnikatel Vojtěch Lanna mladší (1836-1909)&lt;ref&gt;[https://www.lanna.club/cs/story/story-temata/rezidence/ Zapomenutá řeč Lannových sídel]&lt;/ref&gt;

=== Příroda ===
* [[w:Travenské jezero|Travenské jezero]] (německy ''Traunsee'')
* [[Katzenstein]] - 1349 m n. m. vysoká hora asi 7 km jihovýchodně
* [[Grünberg]], na vrchol vede z Gmundenu velkokabinová [https://www.gruenberg.info/de/aktuelles/betriebszeiten lanovka]; na Grünbergu je [https://treetop-walks.com/salzkammergut/ procházka korunami stromů] s 39 metrů vysokou vyhlídkovou věží

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Gmunden|datum=2025-05-08}}
&lt;references /&gt;

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Horní Rakousy]]
[[Kategorie:Města v Rakousku]]</text>
      <sha1>ob0xwy3key2b9rbcyb318ufvl3s24on</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>19826</id>
      <parentid>19824</parentid>
      <timestamp>2025-06-30T10:12:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>293</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>doprava - seznam</comment>
      <origin>19826</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2271" sha1="ca6ez0raihfxkfuvoom46p7vzeb6qbi" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Gmunden''' je okresní město v [[Rakousko|Rakousku]] ležící na severním břehu Travenského jezera (německy ''Traunsee'') v Solné komoře (německy ''Salzkammergut''). Město je známé svou keramikou s charakteristickým bílozeleně plamencovaným dekorem. Žije zde přibližně 13 tisíc obyvatel.

== Historie ==
Ve vrcholném středověku se Gmunden stal významnou tržní osadou při obchodu se solí. Roku 1278 byl povýšen na město. Do města byla v roce 1842 kvůli přepravě soli prodloužena koněspřežná železnice [[České Budějovice]] – [[Linec]]. V 19. století byl Gmunden vyhlášeným letoviskem. Vily si zde stavěli hlavně rakouští průmyslníci.

== Doprava ==

* '''Autem:''' Jeďte po dálnici A1 West k křižovatce Regau a poté po silnici B 145 do Gmundenu.
* '''Vlakem:''' Z Attnang-Puchheimu (železniční křižovatka na trase Salcburk - Vídeň) železnicí Salzkammergut.
* '''MHD:''' [https://www.gmundner-strassenbahn.at/ Mezi nádražím a centrem města (2,6 km) jezdí tramvaj]

== Co vidět ==

* [https://www.gmunden.at/kultur-freizeit-tourismus/schloss-ort/ zámek Orth] – středověký zámek, který je na ostrově Travenského jezera, adaptoval jej velkovévoda Jan Salvátor Toskánský pro sebe, svou manželku a svou matku, velkovévodkyni Marii Antonii Sicilskou, která zde roku 1898 zemřela.
* farní kostel, z 1. poloviny 14. století
* radnice (16.-18. století)
* Villa Lanna – postavil si ji jihočeský podnikatel Vojtěch Lanna mladší (1836-1909)&lt;ref&gt;[https://www.lanna.club/cs/story/story-temata/rezidence/ Zapomenutá řeč Lannových sídel]&lt;/ref&gt;

=== Příroda ===
* [[w:Travenské jezero|Travenské jezero]] (německy ''Traunsee'')
* [[Katzenstein]] - 1349 m n. m. vysoká hora asi 7 km jihovýchodně
* [[Grünberg]], na vrchol vede z Gmundenu velkokabinová [https://www.gruenberg.info/de/aktuelles/betriebszeiten lanovka]; na Grünbergu je [https://treetop-walks.com/salzkammergut/ procházka korunami stromů] s 39 metrů vysokou vyhlídkovou věží

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Gmunden|datum=2025-05-08}}
&lt;references /&gt;

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Horní Rakousy]]
[[Kategorie:Města v Rakousku]]</text>
      <sha1>ca6ez0raihfxkfuvoom46p7vzeb6qbi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Bad Birnbach</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1617</id>
    <revision>
      <id>19823</id>
      <parentid>19699</parentid>
      <timestamp>2025-06-30T08:20:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+Pasov</comment>
      <origin>19823</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2265" sha1="5fpkti7k413onfol2brk3si0gpfmic0" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Bad Birnbach, Kurallee im Herbst, 1.jpeg|náhled|Lázeňská alej]]

'''Bad Birnbach''' je městečko v [[Německo|Německu]], v [[Bavorsko|Bavorsku]]. Bad Birnbach je známý svými termálními lázněmi Rottal Terme.

== Historie ==
Birnbach byl znám již v ranném středověku. Dne 21. září 1973 byl v hloubce 1 700 metrů objeven termální pramen.

== Doprava ==

=== Železniční doprava ===
Bad Birnbach se nachází na železniční trati [[Pasov]] - Mühldorf am Inn. Vlakové nádraží je asi 1,5 km od centra města. Autobus Birnbacher Badebus je k dispozici na vlakovém nádraží během všech dopravních špiček od pondělí do soboty. Následný transfer do Bad Birnbachu je pro hosty lázní zdarma; jinak jízdné činí {{EUR|0,50}}.

=== Silniční doprava ===

* Ze západu z [[Mnichov|Mnichova]] přes [[Landshut]] a Eggenfelden do Bad Birnbachu po německé silnici č. 388.
* Ze severu a východu po dálnici A3 [[Norimberk]] - [[Řezno]] - [[Pasov]], sjezd [[Pocking]] (poslední před [[Rakousko|Rakouskem]]) a odtud asi 15 km po německé silnici č. 388.
* Z východu je možno jet též přes [[Linec]] a dále po evropské silnici [[w:Evropská_silnice_E56|E56]] (rakouská dálnice A8)
* Z jihu ze [[Salcburk|Salcburku]] přes Braunau am Inn / Simbach am Inn, dále přes Kößlarn a Bayerbach do Bad Birnbach

== Co vidět ==

* [https://pfarrverband-bad-birnbach.bistum-passau.de/pfarreien/bad-birnbach Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie]

=== Lázně Rottal Term ===
Celkem má Rottal-Terme 31 bazénů. [https://www.badbirnbach.de/cz/rottal-terme Termální prameny v Rottal Terme] jsou prameny hydrogenuhličitanu sodného s obsahem fluoridu. Léčí mimo jiné: deformující onemocnění kloubů, chronická zánětlivá revmatická onemocnění, chronická degenerativní onemocnění páteře a revmatismus měkkých tkání.

== Kam dál ==
* [[Bad Füssing]] - lázeňská obec 19 km jihovýchodně
* [[Pasov]] - město na Dunaji 31 km severovýchodně

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Bad Birnbach|datum=2025-05-12}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Bavorsko]]
[[Kategorie:Města v Německu]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>5fpkti7k413onfol2brk3si0gpfmic0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Bad Füssing</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1619</id>
    <revision>
      <id>19822</id>
      <parentid>19700</parentid>
      <timestamp>2025-06-30T08:14:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>/* Kam dál */ +Pasov</comment>
      <origin>19822</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2297" sha1="nsp8fkl5eclq3ezmhxt1b52cey5h5dc" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Kurpark Bad Füssing.JPG|náhled|Lázeňský park]]
'''Bad Füssing''' je obec v [[Německo|německé]] spolkové zemi [[Bavorsko]]. Přes řeku Inn sousedí s [[Rakousko|Rakouskem]]. Od hranic s [[Česko|Českem]] je vzdálené asi 60 km. Obec Bad Füssing má status lázeňského místa a je hojně navštěvována. Žije zde přibližně 8200 obyvatel.

== Historie ==
Lázně Bad Füssing byly vybudovány po objevení termální vody v roce 1938. Lázeňský provoz začal v 50. letech 20. století. V roce 1969 byl obci udělen titul „Lázně“ (německy: „Bad“).

== Doprava ==

* Ze severu a východu po dálnici A3 [[Norimberk]] - [[Řezno]] - [[Pasov]], sjezd [[Pocking]] (poslední před [[Rakousko|Rakouskem]])
* Z východu též je možno jet též přes [[Linec]] a dále po evropské silnici E56 (rakouská dálnice A8, která navazuje na německou dálnici A3), sjezd [[Pocking]]
* Do Bad Füssingu se nedá dostat vlakem. Nejbližší vlakové nádraží je hlavní nádraží v [[Pasov|Pasově]]. Odtud jeďte regionální autobusovou linkou 6107 do Bad Füssingu. Z hlavního nádraží v [[Mnichov|Mnichově]] jede regionální autobusová linka 6207 přímo do Bad Füssingu.
* Bad Füssing je také obsluhován Flixbusem. První zastávka dálkového autobusu je na Thermalbadstrasse.

== Lázně ==

* [https://www.thermeeins.de/ Therme 1] – zde v roce 1938 poprvé vytryskla z hloubky 1 000 metrů termální voda o teplotě 56 °C.
* [https://www.europatherme.de/ Europatherme] – v lázeňském parku s 19 různě navrženými termálními bazény (teplota 27 °C až 40 °C).
* [https://www.johannesbad-therme.de/ Johannesbad Therme] – termální bazén s vlnami, skalní laguna se slanou vodou, XXL vířivky, bazény s protiproudem, více než 100 metrů dlouhý proudový kanál, vodní masážní ostrůvky, světelné efekty, vodopády a 30 metrů dlouhý plavecký bazén.

== Kam dál ==
* [[Bad Birnbach]] - městečko s termálními lázněmi 19 km severozápadně
* [[Pasov]] - město na Dunaji 27 km severně

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Bad Füssing|datum=2025-05-12}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Bavorsko]]
[[Kategorie:Města v Německu]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>nsp8fkl5eclq3ezmhxt1b52cey5h5dc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linec</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1653</id>
    <revision>
      <id>19816</id>
      <parentid>19815</parentid>
      <timestamp>2025-06-30T07:16:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <origin>19816</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7273" sha1="nc5ylo38p1ea3t1fzsber5iujcc4tuu" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Linec''' (německy: ''Linz'') leží na Dunaji, který je zde široký cca 250 m. Je třetím největším městem [[Rakousko|Rakouska]] (po [[Vídeň|Vídni]] a [[Graz|Grazu]]) a hlavním městem spolkové země Horní Rakousko.

Město se díky několika iniciativám etablovalo jako kulturní město, ačkoli některé struktury starého průmyslového města jsou stále viditelné. Linec jako univerzitní město s několika univerzitami nabízí také řadu studijních programů v oblasti umění a kultury. V historickém centru města jsou kulturní památky.

== Historie ==
Kolem roku 400 př. n. l. vzniklo v dnešní městské oblasti a v jejím okolí podél Dunaje několik keltských opevnění a sídlišť. Linec je poprvé zmíněn jako „Lentia“ v římské státní příručce „Notitia Dignitatum“. V raném středověku Linec znovu získal na významu díky expanzi bavorského vévodství na východ. Od konce 13. století byl Linec sídlem zemského hejtmana. Fridrich III. si město zvolil za své královské sídlo, čímž se v letech 1489 až 1493 stalo centrem Svaté říše římské. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpna 1800, vypukl velký požár, který vážně poškodil hrad, Landhaus a staré město. V důsledku toho byl městský příkop a hradby srovnány se zemí. Od poloviny 19. století se do Lince dostala i industrializace. Během nacistické nadvlády zahynulo v blízkém Mauthausenu více než 100 000 lidí z celé Evropy. Ve městě měl tento koncentrační tábor 3 filiálky, dále zde bylo 77 táborů pro nuceně nasazené pracovníky. Za 2. světové války bylo město těžce poškozeno bombardováním. Linec byl v roce 2009 Evropským hlavním městem kultury.

== Doprava ==

=== Letecká doprava ===

* V Linci je [https://www.linz-airport.com/cs letiště]. Centrum Lince spojuje s letištěm autobusová linka 601.
* Linec má přímé vlakové spojení s [https://www.viennaairport.com/passagiere/flughafen letištěm ve Vídni].

=== Železniční doprava ===
Linec se nachází na železniční trati [[Vídeň]]–Linec–[[Salcburk]] (–[[Mnichov]]) (Západní železnice) a železniční trati [[Pasov]]–Linec–[[Vídeň]]. Zde také začíná Summerauská železnice (severní směr → [[Freistadt]]–Horní Dvořiště–[[České Budějovice]]–[[Praha]]) a Pyhrnská železnice (jižní směr – Selzthal, [[Graz]]). Z [[Praha|Prahy]] a z [[České Budějovice|Českých Budějovic]] jezdí do Lince několikrát denně přímé vlaky.

=== Silniční doprava ===
Město Linec je silničním dopravním uzlem. Po dálnici A1 je spojení se Salcburkem a s Vídní. Z Lince se dostanete do Salcburku a Vídně po dálnici A1.

Z České republiky vede do Lince evropská silnice E55 (česká dálnice D3/rakouská dálnice A/7). Lipensko a Vyšebrodsko má výhodné silniční spojení přes hraniční přechod ve Studánkách, odkud je do Lince 37 km.

Centru města byste se měli vyhnout autem, protože je částečně pěší zónou a je snadno dostupné tramvají a autobusem. Zastávka dálkových autobusů u hlavního vlakového nádraží je zároveň přestupním bodem na městskou dopravu.

=== Lodní doprava ===
Na břehu Dunaje poblíž mostu Nibelungů v centru města se nachází několik kotvišť pro dunajské lodě.

== Co vidět ==

* Pöstlingberg – římskokatolický poutní kostel, který byl postaven v letech 1738–1774.na stejnojmenném vrcholu, vysokém 537 m n. m.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/401636/zeleznice-poestlingbergbahn.html Pöstlingbergbahn] – 2880 metrů dlouhá úzkorozchodná horská trať, která spojuje obvod Urfahr s vrcholem Pöstlingberg. Původní část byla postavena v roce 1897 a v letech 2008-2009 přestavěna na jiný rozchod kolejí, aby mohla být napojena na zbytek linecké tramvajové sítě. Je považována za jednu z nejstrmějších adhezních drah na světě (sklon 10,5 %). Konečná stanice se nachází ve věži opevnění města.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/400750/grottenbahn-jeskynni-zeleznice.html Linzer Grottenbahn] – turistický pohádkový svět. Postaven je v bývalé pevnosti Pöstlingberg, otevřen 1906. Jedná se o okružní úzkorozchodnou dráhu ve tvaru draka. Ve sklepních klenbách jsou namalovány motivy ze známých pohádek v životní velikosti.
* Katedrála Neposkvrněného Početí Panny Marie (Mariä-Empfängnis-Dom), také zvaný ''Neuer Dom'', vybudovaný v letech 1862–1924, novogotická, z pískovcového kamene, s nedokončenými detaily; největší kostel Rakouska, kapacita cca 20 000 osob, po dómu sv. Štěpána ve Vídni, druhá nejvyšší kostelní věž (134,8 m)
* Alter Dom – římskokatolický jezuitský kostel z roku 1669 s dvěma věžemi.
* Landhaus – budova z roku 1568. Kašna je z roku 1648. Podobu italské renesance budova získala přestavbou ukončenou v roce 1802. Od roku 1861 až po současnost (2025) slouží jako sídlo Hornorakouského zemského sněmu.
* Hauptplatz – největší náměstí na Dunaji, je zde sloup Nejsvětější trojice z roku 1717 a městská radnice Alten Rathaus.
* Landstraße – Landstraße (Zemská třída) je nejvýznamnější ulicí v centru města. Vede z centrálního náměstí Taubenmarkt jižním směrem k podjezdu železniční trati Westbahn. Nachází se na ní mnoho historických budov a pamětihodností, např. Ursulinenkirche a Karmeliterkirche). Částečně je navržená jako pěší zóna, proto je také významnou z hlediska obchodu, a je třetí nejfrekventovanější ulicí Rakouska z pohledu návštěvnosti.
* Stadtpfarrkirche – římskokatolický městský farní kostel na pozdně románských základech, byl přestavěn do stylu baroka roku 1648. Je zde uloženo srdce a vnitřnosti císaře Friedricha III –
* [https://www.donauregion.at/en/oesterreich-poi/detail/400715/castle-museum-linz.html Linzer Schloss] – Linecký zámek je postaven na vrchu nad starou částí města a je situován přímo u řeky Dunaj. První zmínka pochází z roku 799. Sídlo císaře Friedricha III, jeho potomků. Císař Rudolf II nechal původní palác zbourat a přestavět na mohutnou čtyřpatrovou blokovou budovu. V letech 1851 až 1945 sloužil objekt jako kasárna. Od roku 1966 je v zámku umístěno muzeum.
* Martinskirche – římskokatolický farní kostel se nachází v centru města. První zmínka je z roku 799, a původně byl považován za nejstarší kostel Rakouska, podle nejnovějších výzkumů pochází centrální stavba z 10. nebo 11. století
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/402219/botanicka-zahrada-linz.html Botanická zahrada] – byla otevřena na své současné lokalitě v roce 1952. Rozkládá se na vrchu Bauernberg. Na ploše 4,2 ha se nachází více než 10 000 druhů rostlin, přičemž největší zajímavostí jsou sbírky kaktusů a orchidejí. Zahradu ročně navštíví okolo 100 000 návštěvníku.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Linz|datum=2025-06-27}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* [https://www.linz.at/english/index.php Oficiální stránky města]</text>
      <sha1>nc5ylo38p1ea3t1fzsber5iujcc4tuu</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>19818</id>
      <parentid>19816</parentid>
      <timestamp>2025-06-30T07:35:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Co vidět */ typo</comment>
      <origin>19818</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7271" sha1="75yq63ymk1gqfkoc6umpw6gjbwsennx" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Linec''' (německy: ''Linz'') leží na Dunaji, který je zde široký cca 250 m. Je třetím největším městem [[Rakousko|Rakouska]] (po [[Vídeň|Vídni]] a [[Graz|Grazu]]) a hlavním městem spolkové země Horní Rakousko.

Město se díky několika iniciativám etablovalo jako kulturní město, ačkoli některé struktury starého průmyslového města jsou stále viditelné. Linec jako univerzitní město s několika univerzitami nabízí také řadu studijních programů v oblasti umění a kultury. V historickém centru města jsou kulturní památky.

== Historie ==
Kolem roku 400 př. n. l. vzniklo v dnešní městské oblasti a v jejím okolí podél Dunaje několik keltských opevnění a sídlišť. Linec je poprvé zmíněn jako „Lentia“ v římské státní příručce „Notitia Dignitatum“. V raném středověku Linec znovu získal na významu díky expanzi bavorského vévodství na východ. Od konce 13. století byl Linec sídlem zemského hejtmana. Fridrich III. si město zvolil za své královské sídlo, čímž se v letech 1489 až 1493 stalo centrem Svaté říše římské. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpna 1800, vypukl velký požár, který vážně poškodil hrad, Landhaus a staré město. V důsledku toho byl městský příkop a hradby srovnány se zemí. Od poloviny 19. století se do Lince dostala i industrializace. Během nacistické nadvlády zahynulo v blízkém Mauthausenu více než 100 000 lidí z celé Evropy. Ve městě měl tento koncentrační tábor 3 filiálky, dále zde bylo 77 táborů pro nuceně nasazené pracovníky. Za 2. světové války bylo město těžce poškozeno bombardováním. Linec byl v roce 2009 Evropským hlavním městem kultury.

== Doprava ==

=== Letecká doprava ===

* V Linci je [https://www.linz-airport.com/cs letiště]. Centrum Lince spojuje s letištěm autobusová linka 601.
* Linec má přímé vlakové spojení s [https://www.viennaairport.com/passagiere/flughafen letištěm ve Vídni].

=== Železniční doprava ===
Linec se nachází na železniční trati [[Vídeň]]–Linec–[[Salcburk]] (–[[Mnichov]]) (Západní železnice) a železniční trati [[Pasov]]–Linec–[[Vídeň]]. Zde také začíná Summerauská železnice (severní směr → [[Freistadt]]–Horní Dvořiště–[[České Budějovice]]–[[Praha]]) a Pyhrnská železnice (jižní směr – Selzthal, [[Graz]]). Z [[Praha|Prahy]] a z [[České Budějovice|Českých Budějovic]] jezdí do Lince několikrát denně přímé vlaky.

=== Silniční doprava ===
Město Linec je silničním dopravním uzlem. Po dálnici A1 je spojení se Salcburkem a s Vídní. Z Lince se dostanete do Salcburku a Vídně po dálnici A1.

Z České republiky vede do Lince evropská silnice E55 (česká dálnice D3/rakouská dálnice A/7). Lipensko a Vyšebrodsko má výhodné silniční spojení přes hraniční přechod ve Studánkách, odkud je do Lince 37 km.

Centru města byste se měli vyhnout autem, protože je částečně pěší zónou a je snadno dostupné tramvají a autobusem. Zastávka dálkových autobusů u hlavního vlakového nádraží je zároveň přestupním bodem na městskou dopravu.

=== Lodní doprava ===
Na břehu Dunaje poblíž mostu Nibelungů v centru města se nachází několik kotvišť pro dunajské lodě.

== Co vidět ==

* Pöstlingberg – římskokatolický poutní kostel, který byl postaven v letech 1738–1774.na stejnojmenném vrcholu, vysokém 537 m n. m.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/401636/zeleznice-poestlingbergbahn.html Pöstlingbergbahn] – 2880 metrů dlouhá úzkorozchodná horská trať, která spojuje obvod Urfahr s vrcholem Pöstlingberg. Původní část byla postavena v roce 1897 a v letech 2008-2009 přestavěna na jiný rozchod kolejí, aby mohla být napojena na zbytek linecké tramvajové sítě. Je považována za jednu z nejstrmějších adhezních drah na světě (sklon 10,5 %). Konečná stanice se nachází ve věži opevnění města.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/400750/grottenbahn-jeskynni-zeleznice.html Linzer Grottenbahn] – turistický pohádkový svět. Postaven je v bývalé pevnosti Pöstlingberg, otevřen 1906. Jedná se o okružní úzkorozchodnou dráhu ve tvaru draka. Ve sklepních klenbách jsou namalovány motivy ze známých pohádek v životní velikosti.
* Katedrála Neposkvrněného Početí Panny Marie (Mariä-Empfängnis-Dom), také zvaný ''Neuer Dom'', vybudovaný v letech 1862–1924, novogotická, z pískovcového kamene, s nedokončenými detaily; největší kostel Rakouska, kapacita cca 20 000 osob, po dómu sv. Štěpána ve Vídni, druhá nejvyšší kostelní věž (134,8 m)
* Alter Dom – římskokatolický jezuitský kostel z roku 1669 s dvěma věžemi.
* Landhaus – budova z roku 1568. Kašna je z roku 1648. Podobu italské renesance budova získala přestavbou ukončenou v roce 1802. Od roku 1861 až po současnost (2025) slouží jako sídlo Hornorakouského zemského sněmu.
* Hauptplatz – největší náměstí na Dunaji, je zde sloup Nejsvětější trojice z roku 1717 a městská radnice Alten Rathaus.
* Landstraße – Landstraße (Zemská třída) je nejvýznamnější ulicí v centru města. Vede z centrálního náměstí Taubenmarkt jižním směrem k podjezdu železniční trati Westbahn. Nachází se na ní mnoho historických budov a pamětihodností, např. Ursulinenkirche a Karmeliterkirche). Částečně je navržená jako pěší zóna, proto je také významnou z hlediska obchodu, a je třetí nejfrekventovanější ulicí Rakouska z pohledu návštěvnosti.
* Stadtpfarrkirche – římskokatolický městský farní kostel na pozdně románských základech, byl přestavěn do stylu baroka roku 1648. Je zde uloženo srdce a vnitřnosti císaře Friedricha III.
* [https://www.donauregion.at/en/oesterreich-poi/detail/400715/castle-museum-linz.html Linzer Schloss] – Linecký zámek je postaven na vrchu nad starou částí města a je situován přímo u řeky Dunaj. První zmínka pochází z roku 799. Sídlo císaře Friedricha III, jeho potomků. Císař Rudolf II nechal původní palác zbourat a přestavět na mohutnou čtyřpatrovou blokovou budovu. V letech 1851 až 1945 sloužil objekt jako kasárna. Od roku 1966 je v zámku umístěno muzeum.
* Martinskirche – římskokatolický farní kostel se nachází v centru města. První zmínka je z roku 799, a původně byl považován za nejstarší kostel Rakouska, podle nejnovějších výzkumů pochází centrální stavba z 10. nebo 11. století
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/402219/botanicka-zahrada-linz.html Botanická zahrada] – byla otevřena na své současné lokalitě v roce 1952. Rozkládá se na vrchu Bauernberg. Na ploše 4,2 ha se nachází více než 10 000 druhů rostlin, přičemž největší zajímavostí jsou sbírky kaktusů a orchidejí. Zahradu ročně navštíví okolo 100 000 návštěvníků.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Linz|datum=2025-06-27}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* [https://www.linz.at/english/index.php Oficiální stránky města]</text>
      <sha1>75yq63ymk1gqfkoc6umpw6gjbwsennx</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>19821</id>
      <parentid>19818</parentid>
      <timestamp>2025-06-30T07:58:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+kategorie</comment>
      <origin>19821</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7333" sha1="eschr6jw5c9v6ocov2rat8yx0zxwevl" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Linec''' (německy: ''Linz'') leží na Dunaji, který je zde široký cca 250 m. Je třetím největším městem [[Rakousko|Rakouska]] (po [[Vídeň|Vídni]] a [[Graz|Grazu]]) a hlavním městem spolkové země Horní Rakousko.

Město se díky několika iniciativám etablovalo jako kulturní město, ačkoli některé struktury starého průmyslového města jsou stále viditelné. Linec jako univerzitní město s několika univerzitami nabízí také řadu studijních programů v oblasti umění a kultury. V historickém centru města jsou kulturní památky.

== Historie ==
Kolem roku 400 př. n. l. vzniklo v dnešní městské oblasti a v jejím okolí podél Dunaje několik keltských opevnění a sídlišť. Linec je poprvé zmíněn jako „Lentia“ v římské státní příručce „Notitia Dignitatum“. V raném středověku Linec znovu získal na významu díky expanzi bavorského vévodství na východ. Od konce 13. století byl Linec sídlem zemského hejtmana. Fridrich III. si město zvolil za své královské sídlo, čímž se v letech 1489 až 1493 stalo centrem Svaté říše římské. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpna 1800, vypukl velký požár, který vážně poškodil hrad, Landhaus a staré město. V důsledku toho byl městský příkop a hradby srovnány se zemí. Od poloviny 19. století se do Lince dostala i industrializace. Během nacistické nadvlády zahynulo v blízkém Mauthausenu více než 100 000 lidí z celé Evropy. Ve městě měl tento koncentrační tábor 3 filiálky, dále zde bylo 77 táborů pro nuceně nasazené pracovníky. Za 2. světové války bylo město těžce poškozeno bombardováním. Linec byl v roce 2009 Evropským hlavním městem kultury.

== Doprava ==

=== Letecká doprava ===

* V Linci je [https://www.linz-airport.com/cs letiště]. Centrum Lince spojuje s letištěm autobusová linka 601.
* Linec má přímé vlakové spojení s [https://www.viennaairport.com/passagiere/flughafen letištěm ve Vídni].

=== Železniční doprava ===
Linec se nachází na železniční trati [[Vídeň]]–Linec–[[Salcburk]] (–[[Mnichov]]) (Západní železnice) a železniční trati [[Pasov]]–Linec–[[Vídeň]]. Zde také začíná Summerauská železnice (severní směr → [[Freistadt]]–Horní Dvořiště–[[České Budějovice]]–[[Praha]]) a Pyhrnská železnice (jižní směr – Selzthal, [[Graz]]). Z [[Praha|Prahy]] a z [[České Budějovice|Českých Budějovic]] jezdí do Lince několikrát denně přímé vlaky.

=== Silniční doprava ===
Město Linec je silničním dopravním uzlem. Po dálnici A1 je spojení se Salcburkem a s Vídní. Z Lince se dostanete do Salcburku a Vídně po dálnici A1.

Z České republiky vede do Lince evropská silnice E55 (česká dálnice D3/rakouská dálnice A/7). Lipensko a Vyšebrodsko má výhodné silniční spojení přes hraniční přechod ve Studánkách, odkud je do Lince 37 km.

Centru města byste se měli vyhnout autem, protože je částečně pěší zónou a je snadno dostupné tramvají a autobusem. Zastávka dálkových autobusů u hlavního vlakového nádraží je zároveň přestupním bodem na městskou dopravu.

=== Lodní doprava ===
Na břehu Dunaje poblíž mostu Nibelungů v centru města se nachází několik kotvišť pro dunajské lodě.

== Co vidět ==

* Pöstlingberg – římskokatolický poutní kostel, který byl postaven v letech 1738–1774.na stejnojmenném vrcholu, vysokém 537 m n. m.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/401636/zeleznice-poestlingbergbahn.html Pöstlingbergbahn] – 2880 metrů dlouhá úzkorozchodná horská trať, která spojuje obvod Urfahr s vrcholem Pöstlingberg. Původní část byla postavena v roce 1897 a v letech 2008-2009 přestavěna na jiný rozchod kolejí, aby mohla být napojena na zbytek linecké tramvajové sítě. Je považována za jednu z nejstrmějších adhezních drah na světě (sklon 10,5 %). Konečná stanice se nachází ve věži opevnění města.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/400750/grottenbahn-jeskynni-zeleznice.html Linzer Grottenbahn] – turistický pohádkový svět. Postaven je v bývalé pevnosti Pöstlingberg, otevřen 1906. Jedná se o okružní úzkorozchodnou dráhu ve tvaru draka. Ve sklepních klenbách jsou namalovány motivy ze známých pohádek v životní velikosti.
* Katedrála Neposkvrněného Početí Panny Marie (Mariä-Empfängnis-Dom), také zvaný ''Neuer Dom'', vybudovaný v letech 1862–1924, novogotická, z pískovcového kamene, s nedokončenými detaily; největší kostel Rakouska, kapacita cca 20 000 osob, po dómu sv. Štěpána ve Vídni, druhá nejvyšší kostelní věž (134,8 m)
* Alter Dom – římskokatolický jezuitský kostel z roku 1669 s dvěma věžemi.
* Landhaus – budova z roku 1568. Kašna je z roku 1648. Podobu italské renesance budova získala přestavbou ukončenou v roce 1802. Od roku 1861 až po současnost (2025) slouží jako sídlo Hornorakouského zemského sněmu.
* Hauptplatz – největší náměstí na Dunaji, je zde sloup Nejsvětější trojice z roku 1717 a městská radnice Alten Rathaus.
* Landstraße – Landstraße (Zemská třída) je nejvýznamnější ulicí v centru města. Vede z centrálního náměstí Taubenmarkt jižním směrem k podjezdu železniční trati Westbahn. Nachází se na ní mnoho historických budov a pamětihodností, např. Ursulinenkirche a Karmeliterkirche). Částečně je navržená jako pěší zóna, proto je také významnou z hlediska obchodu, a je třetí nejfrekventovanější ulicí Rakouska z pohledu návštěvnosti.
* Stadtpfarrkirche – římskokatolický městský farní kostel na pozdně románských základech, byl přestavěn do stylu baroka roku 1648. Je zde uloženo srdce a vnitřnosti císaře Friedricha III.
* [https://www.donauregion.at/en/oesterreich-poi/detail/400715/castle-museum-linz.html Linzer Schloss] – Linecký zámek je postaven na vrchu nad starou částí města a je situován přímo u řeky Dunaj. První zmínka pochází z roku 799. Sídlo císaře Friedricha III, jeho potomků. Císař Rudolf II nechal původní palác zbourat a přestavět na mohutnou čtyřpatrovou blokovou budovu. V letech 1851 až 1945 sloužil objekt jako kasárna. Od roku 1966 je v zámku umístěno muzeum.
* Martinskirche – římskokatolický farní kostel se nachází v centru města. První zmínka je z roku 799, a původně byl považován za nejstarší kostel Rakouska, podle nejnovějších výzkumů pochází centrální stavba z 10. nebo 11. století
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/402219/botanicka-zahrada-linz.html Botanická zahrada] – byla otevřena na své současné lokalitě v roce 1952. Rozkládá se na vrchu Bauernberg. Na ploše 4,2 ha se nachází více než 10 000 druhů rostlin, přičemž největší zajímavostí jsou sbírky kaktusů a orchidejí. Zahradu ročně navštíví okolo 100 000 návštěvníků.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Linz|datum=2025-06-27}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* [https://www.linz.at/english/index.php Oficiální stránky města]

[[Kategorie:Města v Rakousku]]
[[Kategorie:Horní Rakousy]]</text>
      <sha1>eschr6jw5c9v6ocov2rat8yx0zxwevl</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>19825</id>
      <parentid>19821</parentid>
      <timestamp>2025-06-30T08:30:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>wikilinky, typo</comment>
      <origin>19825</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7344" sha1="q60ka7kwfkx8ihexmgoe35ex9f7ngzy" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Linec''' (německy: ''Linz'') leží na [[Dunaj]]i, který je zde široký cca 250 m. Je třetím největším městem [[Rakousko|Rakouska]] (po [[Vídeň|Vídni]] a [[Graz|Grazu]]) a hlavním městem spolkové země [[Horní Rakousko]].

Město se díky několika iniciativám etablovalo jako kulturní město, ačkoli některé struktury starého průmyslového města jsou stále viditelné. Linec jako univerzitní město s několika univerzitami nabízí také řadu studijních programů v oblasti umění a kultury. V historickém centru města jsou kulturní památky.

== Historie ==
Kolem roku 400 př. n. l. vzniklo v dnešní městské oblasti a v jejím okolí podél Dunaje několik keltských opevnění a sídlišť. Linec je poprvé zmíněn jako „Lentia“ v římské státní příručce „Notitia Dignitatum“. V raném středověku Linec znovu získal na významu díky expanzi bavorského vévodství na východ. Od konce 13. století byl Linec sídlem zemského hejtmana. Fridrich III. si město zvolil za své královské sídlo, čímž se v letech 1489 až 1493 stalo centrem Svaté říše římské. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpna 1800, vypukl velký požár, který vážně poškodil hrad, Landhaus a staré město. V důsledku toho byl městský příkop a hradby srovnány se zemí. Od poloviny 19. století se do Lince dostala i industrializace. Během nacistické nadvlády zahynulo v blízkém Mauthausenu více než 100 000 lidí z celé Evropy. Ve městě měl tento koncentrační tábor 3 filiálky, dále zde bylo 77 táborů pro nuceně nasazené pracovníky. Za 2. světové války bylo město těžce poškozeno bombardováním. Linec byl v roce 2009 Evropským hlavním městem kultury.

== Doprava ==

=== Letecká doprava ===

* V Linci je [https://www.linz-airport.com/cs letiště]. Centrum Lince spojuje s letištěm autobusová linka 601.
* Linec má přímé vlakové spojení s [https://www.viennaairport.com/passagiere/flughafen letištěm ve Vídni].

=== Železniční doprava ===
Linec se nachází na železniční trati [[Vídeň]]–Linec–[[Salcburk]] (–[[Mnichov]]) (Západní železnice) a železniční trati [[Pasov]]–Linec–[[Vídeň]]. Zde také začíná Summerauská železnice (severní směr → [[Freistadt]]–Horní Dvořiště–[[České Budějovice]]–[[Praha]]) a Pyhrnská železnice (jižní směr – Selzthal, [[Graz]]). Z [[Praha|Prahy]] a z [[České Budějovice|Českých Budějovic]] jezdí do Lince několikrát denně přímé vlaky.

=== Silniční doprava ===
Město Linec je silničním dopravním uzlem. Po dálnici A1 je spojení se Salcburkem a s Vídní. Z Lince se dostanete do Salcburku a Vídně po dálnici A1.

Z České republiky vede do Lince evropská silnice E55 (česká dálnice D3/rakouská dálnice A/7). Lipensko a Vyšebrodsko má výhodné silniční spojení přes hraniční přechod ve Studánkách, odkud je do Lince 37 km.

Centru města byste se měli vyhnout autem, protože je částečně pěší zónou a je snadno dostupné tramvají a autobusem. Zastávka dálkových autobusů u hlavního vlakového nádraží je zároveň přestupním bodem na městskou dopravu.

=== Lodní doprava ===
Na břehu Dunaje poblíž mostu Nibelungů v centru města se nachází několik kotvišť pro dunajské lodě.

== Co vidět ==

* Pöstlingberg – římskokatolický poutní kostel, který byl postaven v letech 1738–1774.na stejnojmenném vrcholu, vysokém 537 m n. m.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/401636/zeleznice-poestlingbergbahn.html Pöstlingbergbahn] – 2880 metrů dlouhá úzkorozchodná horská trať, která spojuje obvod Urfahr s vrcholem Pöstlingberg. Původní část byla postavena v roce 1897 a v letech 2008-2009 přestavěna na jiný rozchod kolejí, aby mohla být napojena na zbytek linecké tramvajové sítě. Je považována za jednu z nejstrmějších adhezních drah na světě (sklon 10,5 %). Konečná stanice se nachází ve věži opevnění města.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/400750/grottenbahn-jeskynni-zeleznice.html Linzer Grottenbahn] – turistický pohádkový svět. Postaven je v bývalé pevnosti Pöstlingberg, otevřen 1906. Jedná se o okružní úzkorozchodnou dráhu ve tvaru draka. Ve sklepních klenbách jsou namalovány motivy ze známých pohádek v životní velikosti.
* Katedrála Neposkvrněného Početí Panny Marie (Mariä-Empfängnis-Dom), také zvaný ''Neuer Dom'', vybudovaný v letech 1862–1924, novogotická, z pískovcového kamene, s nedokončenými detaily; největší kostel Rakouska, kapacita cca 20 000 osob, po dómu sv. Štěpána ve Vídni, druhá nejvyšší kostelní věž (134,8 m)
* Alter Dom – římskokatolický jezuitský kostel z roku 1669 s dvěma věžemi.
* Landhaus – budova z roku 1568. Kašna je z roku 1648. Podobu italské renesance budova získala přestavbou ukončenou v roce 1802. Od roku 1861 až po současnost (2025) slouží jako sídlo Hornorakouského zemského sněmu.
* Hauptplatz – největší náměstí na Dunaji, je zde sloup Nejsvětější trojice z roku 1717 a městská radnice Alten Rathaus.
* Landstraße – Landstraße (Zemská třída) je nejvýznamnější ulicí v centru města. Vede z centrálního náměstí Taubenmarkt jižním směrem k podjezdu železniční trati Westbahn. Nachází se na ní mnoho historických budov a pamětihodností, např. Ursulinenkirche a Karmeliterkirche). Částečně je navržená jako pěší zóna, proto je také významnou z hlediska obchodu, a je třetí nejfrekventovanější ulicí Rakouska z pohledu návštěvnosti.
* Stadtpfarrkirche – římskokatolický městský farní kostel na pozdně románských základech, byl přestavěn do stylu baroka roku 1648. Je zde uloženo srdce a vnitřnosti císaře Friedricha III.
* [https://www.donauregion.at/en/oesterreich-poi/detail/400715/castle-museum-linz.html Linzer Schloss] – Linecký zámek je postaven na vrchu nad starou částí města a je situován přímo u řeky Dunaj. První zmínka pochází z roku 799. Sídlo císaře Friedricha III., jeho potomků. Císař Rudolf II. nechal původní palác zbourat a přestavět na mohutnou čtyřpatrovou blokovou budovu. V letech 1851 až 1945 sloužil objekt jako kasárna. Od roku 1966 je v zámku umístěno muzeum.
* Martinskirche – římskokatolický farní kostel se nachází v centru města. První zmínka je z roku 799, a původně byl považován za nejstarší kostel Rakouska, podle nejnovějších výzkumů pochází centrální stavba z 10. nebo 11. století.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/402219/botanicka-zahrada-linz.html Botanická zahrada] – byla otevřena na své současné lokalitě v roce 1952. Rozkládá se na vrchu Bauernberg. Na ploše 4,2 ha se nachází více než 10 000 druhů rostlin, přičemž největší zajímavostí jsou sbírky kaktusů a orchidejí. Zahradu ročně navštíví okolo 100 000 návštěvníků.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Linz|datum=2025-06-27}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* [https://www.linz.at/english/index.php Oficiální stránky města]

[[Kategorie:Města v Rakousku]]
[[Kategorie:Horní Rakousy]]</text>
      <sha1>q60ka7kwfkx8ihexmgoe35ex9f7ngzy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pasov</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1654</id>
    <revision>
      <id>19817</id>
      <parentid>19813</parentid>
      <timestamp>2025-06-30T07:25:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <origin>19817</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3245" sha1="8oh9uh5ehozr1b0f6pulir236br8b5s" xml:space="preserve">{{Pagebanner}} 

'''Pasov''' (německy ''Passau'') je město v [[Německo|Německu]]. Nachází se na jihovýchodě spolkové země [[Bavorsko]] na soutoku tří řek ([[Dunaj]], Inn a Ilz), těsně u hranice s [[Rakousko|Rakouskem]] a zhruba 60 km jižně od hranice s Českou republikou. Žije zde přibližně 54 tisíc obyvatel.

== Historie ==
Stávalo zde keltské město ''Bojodurum''. Poté zde stála římská pohraniční pevnost ''Castra Batava''. Na začátku 8. století se Pasov stal sídlem bavorského vévody Theobalda a v roce 739 sídlem nově zřízené diecéze. V roce 999 se pasovští biskupové stali světskými pány města. V roce 1803 se Pasov stal součástí Bavorska.

== Doprava ==
Nejbližší velké letiště je v [[Linec|Linci]] (cca 80 km) a v [[Mnichov|Mnichově]] (cca 160 km). [https://edmv.de/ Malé letiště pro soukromé lety je ve Vilshofenu an der Donau] (cca 26 km severozápadně).

Hlavní nádraží v Pasově se nachází v samém centru města. Zastávka dálkových autobusů se nachází na Bahnhofstraße, přímo před vlakovým nádražím. Nabízí spojení v rámci Německa, ale i do Rakouska a východní Evropy.

Dálnice A3 vede do Pasova přes Řezno nebo z Pockingu/Lince. Z České republiky je silniční spojení přes hraniční přechod ve Strážném, kam vede silnice I/4, která kopíruje průběh staré císařské pasovské silnice, která byla stavěna v letech 1812–1830 a která je v obci Kubova Huť vedena ve výšce 1004 m n. m. Ve Strážném česká silnice I/4 navazuje na německou silnici B 12.

== Turistika ==
V Pasově začíná dálková (381 km dlouhá) podunajská cyklostezka Pasov – [[Bratislava]], která je vedena po severním (levém) břehu Dunaje.&lt;ref&gt;[https://www.radtouren.at/cz/cyklotrasy/podunajska-cyklostezka-severni-breh/ Podunajská cyklostezka – severní břeh]&lt;/ref&gt;

== Co vidět ==

* Dóm sv. Štěpána (''St.-Stephans-Dom'')
* Farní kostel sv. Pavla (''St. Paul'')
* Dómská pokladnice a Diecézní muzeum (''Domschatz- und Diözesanmuseum'')
* Klášter Niedernburg s hrobkou blahoslavené Gisely
* Muzeum moderního umění (''Museum Moderner Kunst'')
* Nová biskupská rezidence (''Neue Residenz'')
* Poutní kostel a klášter Mariahilf
* Radnice (''Rathaus'')
* Římské muzeum hrad Boitro (''Römermuseum Kastell Boiotro'')
* Sklářské muzeum (''Glasmuseum'')
* [https://hdbg.eu/burgen/detail/burgschloss-passau-niederhaus/124 Veste Niederhaus] – hrad z poloviny 14. století, od roku 1890 v soukromém vlastnictví
* [https://www.oberhausmuseum.de/veste/geschichte/ Veste Oberhaus] – hrad založený v roce 1219, bývalé sídlo pasovských biskupů, muzeum

== Kam dál ==

* [[Bad Birnbach]], cca 47 km jihozápadně (autem)
* [[Bad Füssing]], cca 36 JJZ (autem)
* [[Freyung]], 33 km severně od Pasova, 17 km od [[Česko|českých]] hranic
* [https://www.museumsdorf.com/index.php Muzejní vesnice Bavorského lesa v Tittlingu], jeden z největších evropských skanzenů, 25,5 km severně od Pasova

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Passau|datum=2025-06-28}}
&lt;references /&gt;

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města v Německu]]
[[Kategorie:Bavorsko]]</text>
      <sha1>8oh9uh5ehozr1b0f6pulir236br8b5s</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>19819</id>
      <parentid>19817</parentid>
      <timestamp>2025-06-30T07:40:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>/* Doprava */ +nadpisy</comment>
      <origin>19819</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3327" sha1="lf55iyotj7druqlqzyv7whk5guk5ghc" xml:space="preserve">{{Pagebanner}} 

'''Pasov''' (německy ''Passau'') je město v [[Německo|Německu]]. Nachází se na jihovýchodě spolkové země [[Bavorsko]] na soutoku tří řek ([[Dunaj]], Inn a Ilz), těsně u hranice s [[Rakousko|Rakouskem]] a zhruba 60 km jižně od hranice s Českou republikou. Žije zde přibližně 54 tisíc obyvatel.

== Historie ==
Stávalo zde keltské město ''Bojodurum''. Poté zde stála římská pohraniční pevnost ''Castra Batava''. Na začátku 8. století se Pasov stal sídlem bavorského vévody Theobalda a v roce 739 sídlem nově zřízené diecéze. V roce 999 se pasovští biskupové stali světskými pány města. V roce 1803 se Pasov stal součástí Bavorska.

== Doprava ==
=== Letecká doprava ===
Nejbližší velké letiště je v [[Linec|Linci]] (cca 80 km) a v [[Mnichov|Mnichově]] (cca 160 km). [https://edmv.de/ Malé letiště pro soukromé lety je ve Vilshofenu an der Donau] (cca 26 km severozápadně).

=== Železniční doprava ===
Hlavní nádraží v Pasově se nachází v samém centru města. Zastávka dálkových autobusů se nachází na Bahnhofstraße, přímo před vlakovým nádražím. Nabízí spojení v rámci Německa, ale i do Rakouska a východní Evropy.

=== Silniční doprava ===
Dálnice A3 vede do Pasova přes Řezno nebo z Pockingu/Lince. Z České republiky je silniční spojení přes hraniční přechod ve Strážném, kam vede silnice I/4, která kopíruje průběh staré císařské pasovské silnice, která byla stavěna v letech 1812–1830 a která je v obci Kubova Huť vedena ve výšce 1004 m n. m. Ve Strážném česká silnice I/4 navazuje na německou silnici B 12.

== Turistika ==
V Pasově začíná dálková (381 km dlouhá) podunajská cyklostezka Pasov – [[Bratislava]], která je vedena po severním (levém) břehu Dunaje.&lt;ref&gt;[https://www.radtouren.at/cz/cyklotrasy/podunajska-cyklostezka-severni-breh/ Podunajská cyklostezka – severní břeh]&lt;/ref&gt;

== Co vidět ==

* Dóm sv. Štěpána (''St.-Stephans-Dom'')
* Farní kostel sv. Pavla (''St. Paul'')
* Dómská pokladnice a Diecézní muzeum (''Domschatz- und Diözesanmuseum'')
* Klášter Niedernburg s hrobkou blahoslavené Gisely
* Muzeum moderního umění (''Museum Moderner Kunst'')
* Nová biskupská rezidence (''Neue Residenz'')
* Poutní kostel a klášter Mariahilf
* Radnice (''Rathaus'')
* Římské muzeum hrad Boitro (''Römermuseum Kastell Boiotro'')
* Sklářské muzeum (''Glasmuseum'')
* [https://hdbg.eu/burgen/detail/burgschloss-passau-niederhaus/124 Veste Niederhaus] – hrad z poloviny 14. století, od roku 1890 v soukromém vlastnictví
* [https://www.oberhausmuseum.de/veste/geschichte/ Veste Oberhaus] – hrad založený v roce 1219, bývalé sídlo pasovských biskupů, muzeum

== Kam dál ==

* [[Bad Birnbach]], cca 47 km jihozápadně (autem)
* [[Bad Füssing]], cca 36 JJZ (autem)
* [[Freyung]], 33 km severně od Pasova, 17 km od [[Česko|českých]] hranic
* [https://www.museumsdorf.com/index.php Muzejní vesnice Bavorského lesa v Tittlingu], jeden z největších evropských skanzenů, 25,5 km severně od Pasova

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Passau|datum=2025-06-28}}
&lt;references /&gt;

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města v Německu]]
[[Kategorie:Bavorsko]]</text>
      <sha1>lf55iyotj7druqlqzyv7whk5guk5ghc</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>19820</id>
      <parentid>19819</parentid>
      <timestamp>2025-06-30T07:45:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Kam dál */ +upřesnění</comment>
      <origin>19820</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3373" sha1="450s4n9zez9xufz52ujcpxz7equzzif" xml:space="preserve">{{Pagebanner}} 

'''Pasov''' (německy ''Passau'') je město v [[Německo|Německu]]. Nachází se na jihovýchodě spolkové země [[Bavorsko]] na soutoku tří řek ([[Dunaj]], Inn a Ilz), těsně u hranice s [[Rakousko|Rakouskem]] a zhruba 60 km jižně od hranice s Českou republikou. Žije zde přibližně 54 tisíc obyvatel.

== Historie ==
Stávalo zde keltské město ''Bojodurum''. Poté zde stála římská pohraniční pevnost ''Castra Batava''. Na začátku 8. století se Pasov stal sídlem bavorského vévody Theobalda a v roce 739 sídlem nově zřízené diecéze. V roce 999 se pasovští biskupové stali světskými pány města. V roce 1803 se Pasov stal součástí Bavorska.

== Doprava ==
=== Letecká doprava ===
Nejbližší velké letiště je v [[Linec|Linci]] (cca 80 km) a v [[Mnichov|Mnichově]] (cca 160 km). [https://edmv.de/ Malé letiště pro soukromé lety je ve Vilshofenu an der Donau] (cca 26 km severozápadně).

=== Železniční doprava ===
Hlavní nádraží v Pasově se nachází v samém centru města. Zastávka dálkových autobusů se nachází na Bahnhofstraße, přímo před vlakovým nádražím. Nabízí spojení v rámci Německa, ale i do Rakouska a východní Evropy.

=== Silniční doprava ===
Dálnice A3 vede do Pasova přes Řezno nebo z Pockingu/Lince. Z České republiky je silniční spojení přes hraniční přechod ve Strážném, kam vede silnice I/4, která kopíruje průběh staré císařské pasovské silnice, která byla stavěna v letech 1812–1830 a která je v obci Kubova Huť vedena ve výšce 1004 m n. m. Ve Strážném česká silnice I/4 navazuje na německou silnici B 12.

== Turistika ==
V Pasově začíná dálková (381 km dlouhá) podunajská cyklostezka Pasov – [[Bratislava]], která je vedena po severním (levém) břehu Dunaje.&lt;ref&gt;[https://www.radtouren.at/cz/cyklotrasy/podunajska-cyklostezka-severni-breh/ Podunajská cyklostezka – severní břeh]&lt;/ref&gt;

== Co vidět ==

* Dóm sv. Štěpána (''St.-Stephans-Dom'')
* Farní kostel sv. Pavla (''St. Paul'')
* Dómská pokladnice a Diecézní muzeum (''Domschatz- und Diözesanmuseum'')
* Klášter Niedernburg s hrobkou blahoslavené Gisely
* Muzeum moderního umění (''Museum Moderner Kunst'')
* Nová biskupská rezidence (''Neue Residenz'')
* Poutní kostel a klášter Mariahilf
* Radnice (''Rathaus'')
* Římské muzeum hrad Boitro (''Römermuseum Kastell Boiotro'')
* Sklářské muzeum (''Glasmuseum'')
* [https://hdbg.eu/burgen/detail/burgschloss-passau-niederhaus/124 Veste Niederhaus] – hrad z poloviny 14. století, od roku 1890 v soukromém vlastnictví
* [https://www.oberhausmuseum.de/veste/geschichte/ Veste Oberhaus] – hrad založený v roce 1219, bývalé sídlo pasovských biskupů, muzeum

== Kam dál ==

* [[Bad Birnbach]], lázeňské městečko cca 47 km jihozápadně (autem)
* [[Bad Füssing]], lázeňské městečko cca 36 JJZ (autem)
* [[Freyung]], 33 km severně od Pasova, 17 km od [[Česko|českých]] hranic
* [https://www.museumsdorf.com/index.php Muzejní vesnice Bavorského lesa v Tittlingu], jeden z největších evropských skanzenů, 25,5 km severně od Pasova

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Passau|datum=2025-06-28}}
&lt;references /&gt;

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města v Německu]]
[[Kategorie:Bavorsko]]</text>
      <sha1>450s4n9zez9xufz52ujcpxz7equzzif</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>