Wikicesty cswikivoyage https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.46.0-wmf.23 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikicesty Diskuse k Wikicestám Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 637 21852 21488 2026-04-09T09:42:20Z Karelkam 252 rozšíření 21852 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|Czech Republic WV banner.jpg|caption=Panoramatický pohled na Prahu}} '''Česko''', úředním názvem Česká republika, je stát ve [[Střední Evropa|střední Evropě]] sousedící na severu s [[Polsko|Polskem]], na východě se [[Slovensko|Slovenskem]], na jihu s [[Rakousko|Rakouskem]] a na západě s [[Německo|Německem]]. == Kraje a dělení == Česko se dělí na tři historické země – [[Čechy]], [[Morava|Moravu]] a [[České Slezsko|Slezsko]] a administrativně na 14 krajů, které je možné rozdělit na osm turistických regionů. {| | style="background-color: #6698bb; width: 32px;" |  |'''Střední Čechy''' ([[Praha]], [[Středočeský kraj]]) | style="background-color: #c5995c;" |  |'''Západní Čechy''' ([[Karlovarský kraj]], [[Plzeňský kraj]]) |- | style="background-color: #608860;" |  |'''Severní Čechy''' ([[Liberecký kraj]], [[Ústecký kraj]]) | style="background-color: #c8b7b7;" |  |'''Východní Čechy''' ([[Královéhradecký kraj]], [[Pardubický kraj]]) |- | style="background-color: #dde58b;" |  |'''Jižní Čechy''' ([[Jihočeský kraj]]) | style="background-color: #578e86;" |  |'''Vysočina''' ([[Vysočina|kraj Vysočina]]) |- | style="background-color: #a4c28d;" |  |'''Severní Morava a Slezsko''' ([[Moravskoslezský kraj]], [[Olomoucký kraj]]) | style="background-color: #b383b3;" |  |'''Jižní Morava''' ([[Jihomoravský kraj]], [[Zlínský kraj]]) |- | colspan="4" |[[File:Czechia regions map (cs).png|alt=Mapa Česka|left|frameless|619x619px]] |} == Turisticky významné oblasti == Významnými turistickými oblastmi jsou hraniční pohoří [[Krkonoše]], [[Šumava]], [[Jeseníky]] nebo [[Beskydy]], kde se v létě provozuje pěší a cykloturistika a v zimě sjezdové i běžecké lyžování. Turisté jezdí do Česka také za lázeňstvím (nejznámějšími lázněmi jsou [[Karlovy Vary]], [[Františkovy Lázně]] a [[Mariánské Lázně]]), historickými sídly ([[Český Krumlov]], [[Kutná Hora]], [[Karlštejn]] nebo [[Lednicko-valtický areál]]). Mezi nejvýznamnější mimoměstské turistické oblasti patří také národní parky ([[Krkonošský národní park]], [[České Švýcarsko]], [[Národní park Podyjí|Podyjí]] a [[Národní park Šumava|Šumava]]) nebo oblast [[Český ráj|Českého ráje]]. == Mezinárodní doprava == === Letecká === Hlavním mezinárodním letištěm je Letiště Václava Havla v Praze (PRG), pravidelné mezinárodní linkové lety vypravují také letiště v [[Brno|Brně]] (BRQ), [[Ostrava|Ostravě]] (OSR) a [[Pardubice|Pardubicích]] (PED). === Železniční === Česko má dobré železniční spojení s hlavními městy všech svých sousedních zemí. V příhraničí fungují i místní systémy, v jejichž rámci je možné zakoupit jízdné pro cestu po daném regionu na obou stranách hranice. Na mezinárodních linkách některých soukromých dopravců neplatí jízdné Českých drah (a tedy ani jiných národních dopravců). === Pěší === Českem prochází [[w:Evropská dálková trasa|evropské dálkové trasy]] [[Evropská dálková trasa E3|E3]] a [[Evropská dálková trasa E10|E10]]. Zejména v turistických oblastech se nachází i další trasy mimo systém evropských dálkových tras. == Místní doprava == V Česku je široce rozvinutá síť železniční i silniční veřejné městské i meziměstské dopravy. Dálniční síť je ve fázi výstavby a postupně se buduje napojení na dálnice sousedních států. === Letecká === Vzhledem k relativně malé rozloze se v Česku vnitrostátní letecká doprava neuplatňuje. === Železniční === [[File:Map of Czech railways.svg|thumb|Mapa železničních tratí v ČR v roce 2009]] Železniční síť v Česku patří k nejhustším v [[Evropa|Evropě]]. Hlavním dopravcem jsou státní [http://www.ceskedrahy.cz/ České dráhy], v dálkové dopravě mají zejména na trase [[Praha]]–[[Ostrava]] konkurenci ve společnostech [http://www.regiojet.cz/ RegioJet], [http://www.le.cz/ Leo Express]. Na menších lokálních železničních spojeních funguje pravidelně i nepravidelně řada různých menších dopravců, většina spojů je nicméně dohledatelná na webové stránce [http://idos.cz idos.cz]. Jízdní doklady společností RegioJet, Leo Express a [http://www.trilex-online.cz/cz/ Trilex] nejsou vzájemně uznávané s jízdními doklady Českých drah a tedy ani se zahraničními dopravci. Proto není možné na jejich spojích použít ani síťové jízdenky, i když jsou vydané pro oblast, kterou tito dopravci pokrývají. ==== České dráhy ==== Jízdenku je možné koupit ve vlaku u průvodčího, ovšem v případě, že je ve výchozím místě otevřena pokladna, cestující zaplatí přirážku. Je možné platit hotově a také kartou, pokud má průvodčí nový terminál, který je zaváděn v průběhu roku 2024. K jízdence je u části spojů (zpravidla rychlíkových) možné zakoupit místenku. Při nákupu online je tato místenka zdarma (při nákupu se v aplikaci místo přiřadí buď automaticky, nebo je nutné jej ručně vybrat). Místa k rezervaci bývají ve vytížených spojích plně obsazená, části vozů či jednotlivá místa však bývají vyhrazeny pro cestující bez místenky. Rezervovaná místa jsou obvykle označena (na displeji se zobrazuje či na papírku je uvedena rezervovaná trasa). Nedorozumění způsobuje označení „expresní rezervace“, které znamená pouze to, že místo nebylo v určité době rezervováno, ale později si na něj někdo mohl (ale nemusel) koupit jízdenku, aniž by se to v informačním systému projevilo. ==== Druhy vlaků ==== * [[w:Osobní vlak|Osobní vlak]] (Os) * [[w:Spěšný vlak|Spěšný vlak]] (Sp) * [[w:Rychlík (vlak)|Rychlík]] (R) * [[w:Rychlík vyšší kvality|Rychlík vyšší kvality]] (Rx) * Expres (Ex) * [[w:InterCity|InterCity]] (IC) * [[w:EuroCity|EuroCity]] (EC) * [[w:EuroNight|EuroNight]] (EN) * [[w:Railjet|RailJet]] (rj) * Nightjet (NJ) * [[w:SuperCity|SuperCity]] (SC) * [[w:Leo Express|Leo Express]] (LE) * [[w:RegioJet|RegioJet]] (RJ) * ArrivaExpress (AEx) * Trilex (TL) * TrilexExpress (TLX) === Silniční === Veřejná silniční doprava je v Česku na podobně rozvinuté úrovni jak železniční. Funguje zde množství regionálních i celorepublikových dopravců. K velkým společnostem, provozujícím osobní silniční dopravu v Česku patří [http://www.veolia-transport.cz/ Veolia transport] nebo [http://www.tqm.cz/ TQM]. Ve velké míře zde fungují menší regionální meziměstští dopravci, kteří vznikli z bývalého státního podniku ČSAD. Jízdní řády většiny autobusových spojů a linek městské hromadné dopravy v mnoha městech jsou dostupné na webu [http://idos.cz idos.cz]. === Vodní === Osobní lodní doprava je provozována zejména na řekách Labi, [[Vltava|Vltavě]] a [[Morava (řeka)|Moravě]] (včetně [[Baťův kanál|Baťova kanálu]]), má však především turistický charakter. Okružní plavby jsou organizovány také na různých vodních nádržích či [[Soutěsky Kamenice|Soutěskách Kamenice]] v Českém Švýcarsku. Na Labi, Vltavě a Berounce jsou na některých místech v provozu také přívozy, které slouží hlavně lokálnímu spojení. === Pěší a cyklistická === [[File:Turisticke znaceni Vydra.jpg|thumb|Turistické značení na stromě]] Česko patří mezi země s nejdokonalejší a nejhustější sítí turistického a cykloturistického značení. Trasy jsou vytyčeny jak ve městech, tak i ve volné přírodě. Tento druh sportovního vyžití je zde oblíben a hojně provozován. V Česku se používají tyto turistické značky: * [[File:Stripe-marked_trail_red.svg|20px|červená turistická značka]] – dálkové nebo hřebenové trasy * [[File:Stripe-marked_trail_blue.svg|20px|modrá turistická značka]] – významnější trasy * [[File:Stripe-marked_trail_green.svg|20px|zelená turistická značka]] – místní trasy * [[File:Stripe-marked_trail_yellow.svg|20px|žlutá turistická značka]] – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky * [[File:Naucna-stezka.svg|20px|značka naučné stezky]] – naučná stezka; trasa je doplněna o tabule s informacemi o předmětu zájmu trasy Cykloturistické trasy jsou značeny většími značkami podobnými těm turistickým, ovšem s oranžovým lemováním: * [[File:Stripe-marked biketrail red.svg|20px|červená cykloturistická značka]] * [[File:Stripe-marked biketrail blue.svg|20px|modrá cykloturistická značka]] * [[File:Stripe-marked biketrail green.svg|20px|zelená cykloturistická značka]] * [[File:Stripe-marked biketrail white.svg|20px|bílá cykloturistická značka]] == Jazyky == V Česku je oficiální a dominantní mateřskou řečí [[w:Čeština|čeština]]. Vzhledem k historickému vývoji a podobnosti obou jazyků se zde bez vážnějších problému lze domluvit i [[w:Slovenština|slovensky]]. U mladších generací je rozšířená znalost [[w:Angličtina|angličtiny]], starší ročníky většinou umí alespoň částečně [[w:Ruština|rusky]]. Řada obyvatel umí i druhý nebo třetí jazyk. V příhraničních sudetských oblastech je poměrně běžná znalost [[w:Němčina|němčiny]] a na severu území také [[w:Polština|polštiny]]. Informační letáky v turistických centrech, muzeích a památkách jsou běžně dostupné alespoň v češtině, angličtině nebo němčině. Dále je možné se často setkat i s letáky v ruštině, italštině a francouzštině. Přestože má české území relativně malou rozlohu, mluví zde lidé množstvím různých nářečí. Tato nářečí jsou si většinou navzájem srozumitelná a podle oblasti se v nich vyskytují prvky němčiny, polštiny a slovenštiny. [[w:Chacharština|Slezská čeština]], slezské nářečí, chacharština anebo také ostravština je specifické nářečí, kde se využívá speciální slovo „bo". Například: „Bo ta ďura je hluboká.“; „Musim dom bo mňa baba zlata.“; „Kaj pudem bo já včil nevím co bysme mohli zrobit.“ Slovo „bo“ je mnohovýznamově používaným typem, který se používal hlavně mezi havíři. == Nakupování == [[File:Czk- coins and banknotes.JPG|thumb|České mince a bankovky]] V Česku se platí českou korunou, která se dále dělí na sto haléřů. Nejmenší hodnota mince je jedna koruna, od roku 2008 nejsou v oběhu již žádné haléřové mince. {{CZK|100}} má hodnotu přibližně {{Převod měny|CZK|EUR|100}} nebo {{Převod měny|CZK|USD|100}}. Rozhodně se nedoporučuje směňovat peníze na ulici. Směnárny se vyskytují běžně ve všech městech a v supermarketech lze většinou platit i eury (vrací se však v korunách). Na několika místech, zejména v Praze, je možné platit i [[w:Bitcoin|bitcoiny]]. Bankomaty pro nákup a prodej bitcoinů za české koruny se nacházejí hlavně v Praze a Brně. Zákony jsou zde, co se týče otevíracích dob obchodů, velice liberální a množství prodejen a obchodní centra mívají otevřeno i v neděli. Některé státní svátky ale jsou velké prodejny uzavřeny. == Jídlo == === Tradiční jídla === [[File:Svícková na smetane, houskový knedlík, citron, brusinky.jpg|thumb|Svíčková na smetaně]] * '''bramboračka''' * '''zelňačka''' * '''česneková polévka''' nebo '''česnečka''' * '''kyselice''' nebo '''valašská kyselica''' * '''čočková polévka''' * '''rajská polévka''' * '''dršťková polévka''' * '''[[w:Řízek|řízek]]''' – plátek vepřového nebo kuřecího masa obalený v trojobalu (z mouky, vajec a strouhanky) a osmažený v oleji * '''[[w:Smažený sýr|smažený sýr]]''' – plátek tvrdého sýra obalený v trojobalu a osmažený v oleji * '''svíčková na smetaně''' * '''vepřová pečeně se zelím a knedlíkem''', zkráceně '''vepřo-knedlo-zelo''' * '''smažený kapr''' – plátek masa z kapra obalený v trojobalu a osmažený v oleji; patří mezi tradiční vánoční jídla s bramborovým salátem jako přílohou * '''[[w:Bramborák|bramborák]]''' – smažená bramborová placka * '''párek v rohlíku''' * '''[[w:Utopenec|utopenec]]''' – nakládané špekáčky s cibulí ve sladkokyselém nálevu * '''nakládaný Hermelín''' * '''[[w:Olomoucké tvarůžky|tvarůžky]]''' nebo '''syrečky''' === Jídla, která běžně nekoupíte === * '''brambory na loupačku''' – brambory vařené a servírované ve slupce spolu se solí a mlékem nebo smetanou * '''pučálka''' * '''smaženice''' * '''smažené bedly''' === Vegetariánství a veganství === Běžná česká strava obsahuje maso a živočišné produkty. Vegetariánské a veganské restaurace je možné najít především ve velkých městech. V běžných restauracích je nejčastěji možné jako bezmasé jídlo objednat salát, těstoviny nebo smažený sýr. V případě pochybností je možné se zeptat obsluhy. Především mimo velká města se může člověk setkat s nepochopením, popř. přemlouváním (např. „ryba není maso“, „je tam jen trochu masa“), a to i ze strany obsluhy. Na webu soucitně.cz je možné najít [https://soucitne.cz/vegan-restaurace-mapa mapu vegetariánských restaurací v ČR a SR]. == Nápoje == Typickým nápojem je pivo. Kromě velkých pivovarů existuje v ČR také velké množství regionálních a malých pivovarů, z nichž některé se zaměřují i na speciální druhy piv. V restauraci je běžné dostat pivo v půllitrových sklenicích, menší sklenici (0,33 l) je možné objednat jako „malé pivo“ a je nutné o ni explicitně požádat. Mezi další tradiční alkoholické nápoje také [[w:Slivovice|slivovice]], [[w:Becherovka|becherovka]] a [[w:Tuzemský rum|tuzemský rum]]. V Česku je také populární kolový nápoj [[w:Kofola|Kofola]]. Kofola původně byla náhražka západních nápojů Coca-Cola a Pepsi během komunistického režimu. Znovu se nápoj začal vyrábět a stal se znovu oblíbeným začátkem 21. století. Voda z vodovodu (není-li uvedeno jinak) je v ČR v drtivé většině případů pitná. Dostupnost vody z vodovodu v restauraci se liší – někde zákazníkovi bez problémů vyhoví, i když tato možnost není uvedená v jídelním nebo nápojovém lístku, jinde ji pod různým zdůvodněním odmítnou podat, i když je zákazník ochotný ji zaplatit. == Respekt == Česko se považuje za stát střední Evropy. Mylné řazení Česka do [[Východní Evropa|východní Evropy]], ať už ze zvyku nebo kvůli jejímu historickému vývoji, může být vnímáno negativně. Není zdvořilé ze strany návštěvníků z některých států, zejména opakovaně, upozorňovat na to, že v ČR jsou nižší ceny než v jejich zemi. Pro většinu obyvatel jsou ceny v Česku přijatelné nebo vysoké samy o sobě a takové chování by mohlo být bráno jako nezdvořilost, nebo až jako výraz nadřazenosti. Ne všichni česky mluvící obyvatelé Česka se považují za Čechy. Historicky se na území dnešní ČR nacházely tři země: Země česká (Království české), Země moravská (Markrabství moravské) a Země slezská (Vévodství slezské), proto se někteří obyvatelé hlásí k moravské nebo slezské národnosti. == Památky Česka, které jsou zapsány na [[Seznam světového dědictví UNESCO]] == === Kategorie nehmotného kulturního dědictví === # '''Slovácký verbuňk''' (zapsáno 2005): mužský tanec z oblasti moravského Slovácka, typický svou improvizací. # '''Masopustní průvody a masky na Hlinecku''' (2010): Tradiční obchůzky s maskami v obcích na východě Čech # '''Sokolnictví''' (2010): Umění chovu, výcviku a lovu s dravými ptáky. # '''Jízda králů''' (2011): Lidová slavnost spojená s barevným průvodem jezdců na koních, dodnes živá zejména ve Vlčnově, Kunovicích, Hluku a Skoronicích. # '''Loutkářství v Česku a na Slovensku''' (2016): Společný zápis se Slovenskem, který vyzdvihuje fenomén českého loutkového divadla a jeho dlouhou tradici. # '''Modrotisk''' (2018): Tradiční technika negativního tisku na látku pomocí rezervy a barvení v indigu # '''Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perliček''' (2020): Unikátní řemeslo z Poniklé v Krkonoších, které je jediné svého druhu na světě. # '''Vorařství''' (2022): Tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách, která zanikla s výstavbou přehrad, ale zůstala v lidové kultuře (společně s pěti dalšími státy). # '''Strategie ochrany tradičních řemesel – program Nositelé tradice lidových řemesel''' (2022) # '''Tradiční ruční výroba skla''' (2023): Jeden z nejnovějších zápisů, který pokrývá celý proces výroby, od tavení až po dekorování. # '''Ochotnické divadlo''' (2025) – Fenomén amatérského divadelnictví v Česku. === Kategorie nehmotného kulturního dědictví === # '''Historické centrum [[Praha|Prahy]]''' # '''Historické centrum [[Český Krumlov|Českého Krumlova]]''' # '''Historické centrum [[Telč|Telče]]''' # '''Historické centrum [[Kutná Hora|Kutné Hory]]''' # '''Hřebčín v Kladrubech nad Labem''': Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní. # '''Jizerskohorské bučiny''' # '''Krušnohorsko-Erzgebirge''': Hornický region dokumentující historii těžby rud. # '''[[Lednicko-valtický areál]]''' # '''Poutní kostel sv. Jana''' '''Nepomuckého na Zelené hoře''' # '''Slavná lázeňská města Evropy''': [[Mariánské Lázně]], [[Karlovy Vary]] a [[Františkovy Lázně]] # '''Sloup Nejsvětější''' '''Trojice v [[Olomouc|Olomouci]]''': Největší barokní sousoší ve střední Evropě. # '''[[Třebíč]]''': Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa. # '''Vesnická rezervace [[Holašovice]]''' # '''Vila Tugendhat v [[Brno|Brně]]''' # '''Zahrady a zámek v [[Kroměříž|Kroměříži]]''' # '''Zámek [[Litomyšl]]''' # '''[[Žatec]] a krajina žateckého chmele''' == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * [https://www.czechtourism.com/home/ Oficiální turistické stránky o Česku] * [http://www.ceskedalnice.cz/ Informace pro motoristy] * [https://web.archive.org/web/20150429121339/http://cesko.svetadily.cz/ Česko na Světadíly.cz] [[Kategorie:Česko| ]] [[Kategorie:Střední Evropa]] [[Kategorie:Evropa]] [[Kategorie:Státy]] 03ak1mjvsz5krmz8ip070de9znn4y2d 0 1262 21844 21689 2026-04-08T21:00:08Z Karelkam 252 /* Kam dál */ úprava 21844 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Vysoké Tatry''' jsou jednou z nejoblíbenějších turistických destinací na [[Slovensko|Slovensku]] a ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Jsou známé jako nejmenší velehory na světě. Tento nádherný horský masiv, který se rozkládá na hranici Slovenska a [[Polsko|Polska]], nabízí úchvatné výhledy, čistou přírodu, malebné horské štíty a řadu aktivit pro všechny typy návštěvníků. Ať už jste nadšený horolezec, milovník pěší turistiky, nebo hledáte klidný únik v přírodě, Vysoké Tatry mají co nabídnout po celý rok. S více než 25 vrcholy přesahujícími výšku 2 500 metrů, nesčetnými horskými jezery a vodopády a bohatou faunou a flórou jsou Vysoké Tatry ideálním místem pro objevování. Oblasti jako [[Štrbské Pleso]], [[Tatranská Lomnica]] a [[Starý Smokovec]] jsou dobře dostupné a poskytují zázemí pro sportovní aktivity i relaxaci. Pro rodiny s dětmi, páry nebo dobrodruhy je zde nespočet tras a možností, jak si užít krásy slovenských hor. == Vrcholy == [[Soubor:Panorama High Tatras from Poprad descriptions.jpg|center]] [[Soubor:Rysy-2004-06-11.jpg|náhled|Rysy]] === Rysy === Rysy (2 503 m) jsou nejnavštěvovanější vrchol v Tatrách. Leží na hranici mezi Slovenskem a Polskem. Jsou nejvyšší vrchol v Tatrách, který je volně přístupný bez horského vůdce, a zároveň nevyšší vrchol celého Polska. Jsou oblíbené i kvůli krásným výhledům na Tatranská jezera a další vrcholy jako např. Gerlachovský štít. Výstup na Rysy je relativně přístupný, ale je to dlouhá a namáhavá túra. Doporučené trasy jsou z Popradského plesa nebo z Morského oka na polské straně. Chata pod Rysy je nejvýše položená horská chata v Tatrách i na Slovensku. {{clear}} [[Soubor:Observatory_Skalnate_pleso.jpg|náhled|Observatoř Skalnaté pleso pod Lomnickým štítem]] === Lomnický štít === Lomnický štít (2 634 m) je druhým nejvyšším vrcholem Vysokých Tater a je unikátní tím, že na jeho vrchol lze vyjet lanovkou z [[Tatranská Lomnica|Tatranské Lomnice]]. Díky tomu je velmi atraktivní pro turisty, kteří si chtějí užít vrcholové výhledy bez náročného výstupu. Vrchol nabízí jedinečné panoramatické výhledy na Tatry a okolní údolí. {{clear}} [[Soubor:Kriváň.JPG|náhled|Kriváň]] === Kriváň === Kriváň (2 495 m) je jedním z nejznámějších a nejikoničtějších vrcholů Slovenska, který je vnímán jako symbol slovenské národní identity. Výstup na Kriváň je velmi oblíbený mezi turisty a dostupný po značené turistické trase. Výstup je sice náročnější, ale zvládnutelný pro běžné turisty. Doporučené trasy jsou z Troch Studničiek nebo ze [[Štrbské Pleso|Štrbského Plesa]]. {{clear}} [[Soubor:Slavkovský štít, Vysoké Tatry (7).JPG|náhled|Slavkovský štít]] === Slavkovský štít === Slavkovský štít (2 452 m) je dalším oblíbeným cílem pro turisty, kteří hledají dostupný, ale zároveň náročný výstup s krásnými výhledy. Trasa je dlouhá a stoupá od Hrebienku přes Slavkovskou vyhlídku. Na rozdíl od jiných vrcholů není výstup technicky náročný, ale vyžaduje dobrou fyzickou kondici. Doporučená trasa je z Hrebienku. {{clear}} [[Soubor:Gerlachovsky stit from Velicka dolina.jpg|náhled|Gerlachovský štít z Velické doliny]] === Gerlachovský štít === Gerlachovský štít je s výškou 2 655 metrů nejvyšší vrchol Slovenska i celých [[Karpaty|Karpat]]. Z důvodu bezpečnosti a ochrany přírody je výstup na Gerlachovský štít možný pouze s certifikovaným horským vůdcem. Tento požadavek platí pro všechny, včetně zkušených horolezců. Vůdce zná terén, poskytne potřebné bezpečnostní vybavení a zajistí, že výstup proběhne bezpečně. Výstup na Gerlachovský štít je fyzicky náročný a technicky obtížný, protože vede přes skalnaté a exponované terény. Pro výstup je potřeba mít dobrou fyzickou kondici a být připraven na vysokohorské podmínky. Nejčastější výstupní trasy vedou přes Velickou próbu nebo Batizovskou próbu. Tyto cesty zahrnují lezení po skalách, takže horolezecká zkušenost je výhodou. Nejlepší čas pro výstup je během letní sezóny (červenec až září), kdy jsou podmínky relativně stabilní. V zimních měsících je výstup mnohem nebezpečnější kvůli sněhu, ledu a silnému větru. == Další cíle == [[Soubor:Téryho chata, Vysoké Tatry (1).JPG|náhled|Téryho chata]] === Téryho chata a Priečne sedlo === Téryho chata (2 015 m) je jednou z nejvýše položených chat v Tatrách a oblíbeným cílem turistů. Odtud mohou pokračovat náročnější turisté na Priečne sedlo (2 352 m), což je nejobtížnější turisticky značená stezka ve Vysokých Tatrách. Výstup nabízí fantastické výhledy a nezapomenutelné zážitky. Doporučené trasy jsou ze [[Starý Smokovec|Starého Smokovce]] nebo Hrebienku. {{clear}} [[Soubor:Velicke pleso from above Velicky vodopad.jpg|náhled|Velické pleso z Velického vodopádu]] === Velická próba a Velické pleso === Velická próba a okolí Velického plesa jsou oblíbené cíle pro turisty, kteří hledají klidnější a méně frekventované trasy. Velická dolina je známá svou krásnou přírodou a mírnějšími stezkami. {{clear}} [[Soubor:Bielanska jeskyne vnitrek.JPG|náhled|Belianská jeskyně]] === Belianská jeskyně === [http://www.ssj.sk/sk/jaskyna/2-belianska-jaskyna Belianská jeskyně] je jedna z největších a jediná zpřístupněná vysokohorská krápníková jeskyně v Tatranském národním parku. Celková změřená délka jeskyně je 3829 m. Pro veřejnost je zpřístupněno 1170 metrů s výškovým rozdílem 125 metrů (874 schodů). Otevřena je od úterý do neděle. Doba prohlídky je 70 minut. Prohlídky jsou v časech 9:30, 11:00, 12:30, 14:00, ale v případě deštivého počasí i častěji. Parkoviště je zpoplatněno {{EUR|3-5}}. Od parkoviště k jeskyni vede naučný chodník o délce asi 1 km s převýšením 122 m a cesta trvá asi 25 minut. {{clear}} == Kam dál == * [[Pieniny]] == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * [https://www.tatry.sk/ Oficiální turistické stránky] [[Kategorie:Vysoké Tatry| ]] [[Kategorie:Hory na Slovensku]] [[Kategorie:Prešovský kraj]] 9yf6d39br1xwwc4dyc7uryd0d7evzye 0 1608 21836 21832 2026-04-08T16:13:18Z LiMr 96 /* Kam dál */ typo 21836 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} [[Soubor:Lomec, poutní areál (1).jpg|náhled|Poutní areál]] '''Lomec''' je poutní místo na vrchu Lomec (552 m n. m.) v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], asi 25 km severozápadně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]]; leží v krajinné památkové zóně Libějovicko-Lomecko. == Historie == Zprvu na Lomci sídlili poustevníci – Ivanité. Během vlády Josefa II. bylo jejich působení na Lomci zrušeno. V letech 1692 až 1704 zde Filip Emanuel Buquoy nechal postavit kostel Jména Panny Marie. V letech 1709-1710 zde nechal Albert Buquoy postavit lovecký zámeček. V roce 1801 jej koupili Schwarzenbergové. Sloužil též jako fara a škola. V objektu je od roku 1971, díky iniciativě českobudějovického biskupa Josefa Hloucha, klášter Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka. == Doprava == Pro osobní automobily je na Lomci parkoviště. Parkoviště pro autobusy je pod vrchem Lomec západně (necelý 1 km od areálu poutního místa). Pro pěší turisty je přístup z různých stran. Z [[Vodňany|Vodňan]] vede na Lomec značená [https://www.jiznicechy.cz/tipy-na-vylet/480-zeyerova-stezka-z-vodnan-do-lomce Zeyerova stezka]. == Co vidět == * [[w:Kostel_Jména_Panny_Marie_(Lomec)|Kostel Jména Panny Marie]], kulturní památka České republiky * [[w:Lípa_Naděje|Lípa Naděje]] * [[w:Lomec_(zámek)|Zámek Lomec]], kulturní památka České republiky, klášter Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka, které zde provozují [https://www.lomec.cz/ poutní dům] * Nedaleko kláštera stojí věž zvonice se třemi zvony * [[w:Křížová_cesta_(Lomec)|Křížová cesta]] == Kam dál == * [[Vodňany]] – město s památkovou zónou {{VzdálenostDo|Vodňany}} * [[Kratochvíle]] – renesanční zámek asi 4 km jihozápadně == Externí odkazy == * {{Wikipedie|Lomec (poutní místo)}} * {{Wikipedie|Krajinná památková zóna Libějovicko-Lomecko}} * [https://www.lomec.cz/ Webové stránky poutního místa Lomec] [[Kategorie:Jihočeský kraj]] hxu26gluhxiy17chnsjzep07e1rl1ou 0 1618 21834 19892 2026-04-08T12:54:15Z Karelkam 252 práce na pískovišti 21834 wikitext text/x-wiki Siněvir (národní přírodní park) == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Національний природний парк «Синевир»|datum=2026-04-08}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie}} 8eeg1oh4ktzo98hev5wloh0sceybee3 0 1662 21851 20232 2026-04-09T09:14:31Z Karelkam 252 úprava a doplnění 21851 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} Jako '''světové dědictví''' (anglicky ''World Heritage'') se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací [[w:UNESCO|UNESCO]] a přijaty na Seznam světového dědictví. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města. V srpnu 2024 bylo na seznamu světového dědictví 1 223 položek. Z toho 952 položek kulturního dědictví, 231 přírodního a 40 smíšeného ve 168 státech světa. [[Česko]] má na tomto seznamu celkem 17 hmotných památek. Dalších 11 položek má Česko (v roce 2026) v kategorii nehmotného kulturního dědictví. Jedná se o tyto tradice a obyčeje: # '''Slovácký verbuňk''' (zapsáno 2005): mužský tanec z oblasti moravského Slovácka, typický svou improvizací. # '''Masopustní průvody a masky na Hlinecku''' (2010): Tradiční obchůzky s maskami v obcích na východě Čech # '''Sokolnictví''' (2010): Umění chovu, výcviku a lovu s dravými ptáky; jde o společný zápis více než desítky států včetně Česka. # '''Jízda králů''' (2011): Lidová slavnost spojená s barevným průvodem jezdců na koních, dodnes živá zejména ve Vlčnově, Kunovicích, Hluku a Skoronicích. # '''Loutkářství v Česku a na Slovensku''' (2016): Společný zápis se Slovenskem, který vyzdvihuje fenomén českého loutkového divadla a jeho dlouhou tradici. # '''Modrotisk''' (2018): Tradiční technika negativního tisku na látku pomocí rezervy a barvení v indigu (společně se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Maďarskem). # '''Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perliček''' (2020): Unikátní řemeslo z Poniklé v Krkonoších, které je jediné svého druhu na světě. # '''Vorařství''' (2022): Tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách, která zanikla s výstavbou přehrad, ale zůstala v lidové kultuře (společně s pěti dalšími státy). # '''Strategie ochrany tradičních řemesel – program Nositelé tradice lidových řemesel''' (2022): Zápis do Registru osvědčených postupů, který oceňuje český systém podpory řemeslníků. # '''Tradiční ruční výroba skla''' (2023): Jeden z nejnovějších zápisů, který pokrývá celý proces výroby, od tavení až po dekorování (společně s Francií, Německem, Maďarskem, Rumunskem a Španělskem). # '''Ochotnické divadlo''' (2025) – Fenomén amatérského divadelnictví v Česku. == Hmotné památky v Česku == Seznam hmotných památek pod ochranou UNESCO na území [[Česko|České republiky]]: {| class="wikitable" !Pořadí ! width="250" scope="col" |Název památky ! width="150" scope="col" |Fotografie !Popis |- |1. |Historické centrum [[Praha|Prahy]] ''zapsáno 1992'' Rozšíření: * zámecký park Průhonice **''zapsáno 2010'' [http://whc.unesco.org/en/list/616 Ref. whc: 616] |[[Soubor:Prague_07-2016_view_from_Lesser_Town_Tower_of_Charles_Bridge_img3.jpg|150x150pixelů|Historické centrum Prahy]] |[[Praha]] je českou historickou metropolí a jedním z nejkrásnějších měst [[Evropa|Evropy]], v jehož vnitřní zástavbě se mísí veškeré architektonické slohy. Památkou zapsanou na listinu světového dědictví je mj. [[Pražský hrad]], který je největším hradním komplexem na světě. Od roku 2010 je součástí seznamu světového dědictví také zámecký park v Průhonicích. |- |2. |Historické centrum [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] ''zapsáno 1992'' [http://whc.unesco.org/en/list/617 Ref. whc: 617] |[[Soubor:Český_Krumlov,_zámek_celý_z_vyhlídky.jpg|150x150pixelů|historické centrum Českého Krumlova]] |Středověké centrum města [[Český Krumlov]], které obklopuje meandry [[Vltava|Vltavy]], tvoří s rozsáhlým areálem hradu a zámku jedinečný soubor městské zástavby. Krumlovský státní hrad a zámek je hned druhým největším hradním komplexem v Česku, který se pyšní zejména jedním z mála dochovaných barokních divadel. Dále na západ navazuje jízdárna a zámecký park v pozdně barokní úpravě s kaskádovou fontánou z poloviny 18. století a letohrádkem Bellarie. |- |3. |Historické centrum [[Telč|Telče]] ''zapsáno 1992'' [http://whc.unesco.org/en/list/621 Ref. whc: 621] |[[Soubor:Kašna Dolní se sochou sv. Markéty (Telč), nám. Zachariáše z Hradce, Telč.JPG|150x150pixelů|Historické centrum Telče]] |Historické jádro města [[Telč]] patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na [[Morava|Moravě]]. Dominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek, na nějž navazuje Vnitřní Město. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí zvané Staré Město, jehož historická část je soustředěna v okolí kostela Matky Boží. |- |4. |Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ''zapsáno 1994'' [http://whc.unesco.org/en/list/690 Ref. whc: 690] |[[Soubor:Church_of_St_John_of_Nepomuk_at_Zelená_hora_CZ.jpg|150x150pixelů|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého]] |Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele [[w:Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho-Aichela]]. Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky v letech 1719–1722 na travnatém vršku Zelená hora u [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]]. |- |5. |Historické centrum [[Kutná Hora|Kutné Hory]] s chrámem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci ''zapsáno 1995'' [http://whc.unesco.org/en/list/732 Ref. whc: 732] |[[Soubor:Svaté Barboře podzimní barvy sluší.jpg|224x224pixelů|Chrám svaté Barbory]] |[[Kutná Hora]] je královské město, pokladnice českých králů, jež proslulo těžbou stříbra. Na seznam památek je zapsáno historické jádro Kutné hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci. Historické jádro Kutné hory tvoří další významné stavby jako např. Hrádek, Vlašský dvůr, Kamenný dům, kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej či klášter řádu svaté Voršily. |- |6. |[[Lednicko-valtický areál]] ''zapsáno 1996'' [http://whc.unesco.org/en/list/763 Ref. whc: 763] |[[Soubor:Main front of Lednice Castle 4800 Planar 3.jpg|153x153pixelů|Zámek Lednice]] |Lednicko-valtický areál tvoří krajinný celek o rozloze 283,09 km² v okrese Břeclav. Tato oblast na pomezí [[Morava|Moravy]] a [[Dolní Rakousy|Dolního Rakouska]] byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem [[w:Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] zformována do podoby přírodního parku. Kromě dvou zámků v obcích [[Valtice]] a [[Lednice]] (obce jsou spojeny Bezručovou alejí z roku 1715) jsou zde významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece [[Dyje|Dyji]] jižně od [[Břeclav|Břeclavi]] a doplňuje jej řada menších staveb, ať už lednický minaret, kolonáda na Rajstně apod. |- |7. |Zámek se zahradami v Kroměříži ''zapsáno 1998'' [http://whc.unesco.org/en/list/860 Ref. whc: 860] |[[Soubor:Kroměříž - Sněmovní náměstí - View East on Kroměříž Archbishop's Palace.jpg|150x150pixelů|Arcibiskupský zámek Kroměříž]] |Arcibiskupský zámek Kroměříž postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada v západní části města jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž|Kroměříže]]. |- |8. |Vesnická památková rezervace v Holašovicích ''zapsáno 1998'' [http://whc.unesco.org/en/list/861 Ref. whc: 861] |[[Soubor:Holašovice - panoramio (11).jpg|150x150pixelů|Holašovice]] |Vesnická památková rezervace v [[Holašovice|Holašovicích]] představuje soubor lidové architektury vyznačující se středověkým systémem řazení obytných budov a architektonickým stylem tvořeným štukovým dekorem, tzv. selským barokem. V rezervaci je 23 památkově chráněných usedlostí, které utvářejí ucelený památkový soubor, včetně chlévů, stodol, maštalí, sýpek, ohrazení a studny s dřevěnou pístovou pumpou. |- |9. |Zámek v Litomyšli ''zapsáno 1999'' [http://whc.unesco.org/en/list/901 Ref. whc: 901] |[[Soubor:Zámek_Litomyšl_1.JPG|150x150pixelů|Zámek Litomyšl]] |Světově výjimečný význam byl ve městě [[Litomyšl|Litomyšli]] přiznán renesančnímu zámku se skvostnou [[w:Sgrafito|sgrafitovou]] výzdobou fasád, stejně jako jeho přilehlému zámeckému areálu ze 2. poloviny 16. století se zachovalými hospodářskými budovami a zámeckou zahradou. |- |10. |Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci ''zapsáno 2000'' [http://whc.unesco.org/en/list/859 Ref. whc: 859] |[[Soubor:Olmütz_hauptplatz.JPG|150x150pixelů|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]] |Sloup Nejsvětější Trojice v [[Olomouc|Olomouci]] je monument postavený ke slávě Boží v letech 1716–1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na [[Morava|Moravě]] udeřil v letech 1714–1716. Vzhledem k okolnosti, že všichni umělečtí a řemeslní mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. Sloup vysoký 35 metrů představuje nejvyšší sousoší Česka a jeho součástí je i malá kaple. |- |11. |[[Vila Tugendhat]] ''zapsáno 2001'' [http://whc.unesco.org/en/list/1052 Ref. whc: 1052] |[[Soubor:VT16_PD_zahrada.jpg|alt=|150x150pixelů|Vila Tugendhat]] |[[Vila Tugendhat]] v [[Brno|Brně]] je nejznámější evropskou vilou architekta [[w:Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga van der Rohe]]. Byla postavena v letech 1929–1930. Vila má celkem tři úrovně, prvním je hlavní podlaží, kde se nachází vstupní, společenská a pracovní místnost a jídelna. Další úrovní je suterén, kde je prádelna, sklady, fotokomora a kotel, a třetí úroveň představuje horní podlaží, kde je umístěna ložnice, pokoje dětí a chůvy. Součástí vily je rovněž zahrada. |- |12. |Třebíčská židovská čtvrť, židovský hřbitov v Třebíči, bazilika svatého Prokopa ''zapsáno 2003'' Rozšíření: * zámek Třebíč ** ''zapsáno 2018'' [http://whc.unesco.org/en/list/1078 Ref. whc: 1078] |[[Soubor:Letecký_pohled_na_areál_třebíčského_zámku_crop2.jpg|150x150pixelů|Bazilika svatého Prokopa]] |Součástí světového dědictví se v historickém centru [[Třebíč]]e stala židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa. Uvnitř baziliky, zasvěcené původně Panně Marii, se nachází zhruba 700 let stará krypta s původní výdřevou stropu. V letech 1924–1935 nechal interiér baziliky přebudovat Kamil Hilbert. V židovské čtvrti se nachází radnice, škola, chudobinec a velké synagogy – Přední a Zadní synagoga. V Třebíči se nachází i původní židovský hřbitov ze 17. století (byl vybudován již roku 1631), jenž má na 3 000 kamenných náhrobků. Součástí hřbitova je obřadní síň z roku 1903. V roce 2018 byla památková ochrana rozšířena také na zámek. |- |13. |Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří ''zapsáno 2019'' součást nadnárodní sériové památky ''(společně s Německem)'' [http://whc.unesco.org/en/list/1478 Ref. whc: 1478] českou stranu statku reprezentují: * Hornická kulturní krajina Jáchymov * Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar * Mědník|Hornická kulturní krajina vrchu Mědník * Hornická kulturní krajina Krupka * Rudá věž smrti. |[[Soubor:Zlatý_Kopec_štola_Johannes.jpg|150x150pixelů|Portál štoly Johannes u Zlatého Kopce]] |Hornická krajina v prostředí [[Krušné hory|Krušných hor]] je výsledkem více než 800 let starého utváření dnes již historické průmyslové kulturní krajiny, která se nachází v příhraniční oblasti mezi [[Sasko|Saskem]] a [[Severní Čechy|severními Čechami]]. Tento region, podávající jedinečné svědectví o vlivu české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií, byl centrem, odkud se šířily významné vynálezy a hornické inovace do celé Evropy a potažmo celého světa. Hornický region tvoří 22 oblastí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. |- |14. |Národní hřebčín Kladruby nad Labem ''zapsáno 2019'' [http://whc.unesco.org/en/list/1589 Ref. whc: 1589] |[[Soubor:Kladruby nad Labem, hřebčín, střední nádvoří, brána.jpg|150x150pixelů|Národní hřebčín Kladruby nad Labem]] |Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na seznam světového dědictví zapsán díky své přes 400 let trvající tradici chovu koní vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální kočárovou službu na panovnických dvorech. Hřebčín je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v [[Kladruby nad Labem|Kladrubech nad Labem]] věnovali již od konce 15. století [[w:Pernštejnové|Pernštejnové]]. Součástí tehdejšího panství byla i obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v roce 1560 a později zde vybudoval hřebčinec, kterému pak Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Hřebčín se všemi budovami postavenými v empírovém stylu, včetně budovy ustájení, Josefovského dvora, zámku a kostela sv. Václava a Leopolda, tvoří jeden uzavřený celek. |- |15. |[[Západočeský lázeňský trojúhelník]]: [[Františkovy Lázně]], [[Karlovy Vary]] a [[Mariánské Lázně]] ''zapsáno 2021'' součást nadnárodní sériové památky Slavná lázeňská města Evropy ''(společně s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií)'' [http://whc.unesco.org/en/list/1613 Ref. whc: 1613] |[[Soubor:Kolonáda_M.Gorkého.JPG|150x150pixelů|Kolonáda Maxima Gorkého v Mariánských Lázních]] |Nadnárodní areál zahrnuje 11 měst v sedmi evropských zemích, která se vyvíjela kolem přírodních pramenů minerálních vod. Vydávají svědectví o mezinárodní evropské lázeňské kultuře, která se vyvinula od počátku 18. století do třicátých let 20. století, což vedlo ke vzniku velkých mezinárodních letovisek, která ovlivnila městskou typologii kolem souborů lázeňských budov. Charakteristickým rysem tohoto fenoménu je kombinace lázeňských a léčebných procedur v interiéru i exteriéru s pestrou nabídkou možností k trávení volného času, což se odrazilo i ve specifické podobě lázeňských měst a jejich architektuře. Soubory lázeňských budov zahrnující lázeňské domy, zřídelní pavilony, pitné haly či kolonády doplňují společenské domy, kasina, divadla a další kulturní zařízení a vše je začleněno do krajinného prostředí s vývěry minerálních pramenů, s parky, zahradami, promenádami a sportovišti. Společně tato místa ztělesňují významnou výměnu lidských hodnot a vývoj v medicíně, vědě a balneologii. Všechny tyto soubory jsou integrovány do celkového městského kontextu, který zahrnuje pečlivě řízené rekreační a terapeutické prostředí v malebné krajině. |- |16. |Jizerskohorské bučiny ''zapsáno 2021'' součást nadnárodní sériové památky Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy ''(zapsáno již 2007)'' [http://whc.unesco.org/en/list/1133 Ref. whc: 1133] |[[Soubor:Jizerskohorské_Bučiny.JPG|150x150pixelů|Jizerskohorské bučiny]] |Zachovalé bučiny v různých oblastech Evropy od [[Pyreneje|Pyrenejí]] po [[Černé moře]] zahrnují příklady mírných lesů, které demonstrují proces postglaciální expanze buku evropského z několika izolovaných útočišť v [[Alpy|Alpách]], [[Karpaty|Karpatech]], Dinárských horách, [[Středomoří]] a [[Pyreneje|Pyrenejích]]. Představují vynikající příklad relativně nerušených mírných lesů a vykazují široké spektrum komplexních ekologických vzorců a procesů v čistých i smíšených porostech buku evropského v odlišných prostředích. |- |17. |[[Žatec]] a krajina žateckého chmele ''zapsáno 2023'' [https://whc.unesco.org/en/list/1558 Ref. whc: 1558] |[[Soubor:Žatec, náměstí Svobody, radnice a trojiční sloup.jpg|alt=Žatec|150x150pixelů|Žatec]] |Tato kulturní krajina byla po staletí utvářena živoucí tradicí pěstování a obchodování s nejproslulejší světovou odrůdou chmele, která se používá při výrobě piva po celém světě. Součástí žatecké krajiny jsou zvláště úrodné chmelnice u řeky Ohře, které jsou nepřetržitě obhospodařovány již stovky let, dále historické obce a objekty sloužící ke zpracování chmele. Nejvýraznějším urbanistickým prvkem krajiny je středověké centrum [[Žatec|Žatce]] a jeho průmyslové rozšíření z 19. až 20. století, známé jako Pražské předměstí. Tyto společně ilustrují vývoj zemědělsko-průmyslových procesů a socioekonomického systému pěstování, sušení, certifikace a obchodování s chmelem od pozdního středověku do současnosti. |} [[Kategorie:Světové dědictví UNESCO| ]] covhkrnpj64n5yo1k53pmpfwkjvmjnd 0 1675 21839 21524 2026-04-08T16:24:04Z LiMr 96 /* Kam dál */ oprava názvu po přejmenování 21839 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Velešín''' je [[Jihočeský kraj|jihočeské]] město nacházející 10 km východně od [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] v blízkosti vodní nádrže Římov, do jejíhož okolí je omezený přístup. == Dálková doprava == === Železniční doprava === Město leží na železniční trati [[České Budějovice]] – [[Linec]]. Blíže městu je umístěna zastávka Velešín město, nádraží Velešín leží mimo město ve vzdálenosti 2,5 km od centra. == Turistické trasy == === Pěší značené trasy === Městem prochází modře značená trasa z [[Kamenný Újezd|Kamenného Újezdu]] do [[Omlenice|Omlenic]]. Na náměstí se na ni napojuje žlutě značená trasa z [[Římov (okres České Budějovice)|Římova]], vedoucí podél vodní nádrže. Obě cesty spojuje na severním okraji Velešína krátká zeleně značená trasa. == Co vidět == {{Mapa|48.829365|14.464373|přiblížení=13|šířka rámečku=400|výška rámečku=400}} {{Bod|wikidata=Q8557094|název=Zřícenina hradu Velešín|popis=Volně přístupná z protější strany vodní nádrže}} {{Bod|wikidata=Q14435168|název=Kamenná věž|popis=Zaniklý středověký hrad na místě hradiště z doby bronzové, nacházející se na ostrohu nad vodní nádrží, s patrnými terénními úpravami.}} {{Bod|šířka=48.828710|délka=14.475231|název=Velký kámen|popis=Vyhlídka na vodní nádrž, před zatopením údolí oblíbené rekreační místo na řece Malši.}} {{Bod|šířka=48.8393170|délka=14.454956|název=Pozůstatky koněspřežné dráhy|popis=Násep a mostek koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince.}} == Kam dál == * [[Český Krumlov]] – historické město zapsané na [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznamu světového dědictví UNESCO]] {{VzdálenostDo|Český Krumlov}} * [[Hluboká nad Vltavou]] – město se zámkem a zoo {{VzdálenostDo|Hluboká nad Vltavou}} * [[Nové Hrady]] – malé pohraniční město s historickým centrem a hradem {{VzdálenostDo|Nové Hrady}} * [[Římov]] – obec a vodní nádrž {{VzdálenostDo|Římov}} * [[Pořešín]] == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Města v Česku]] [[Kategorie:Jihočeský kraj]] h1gj0mlg7x41sxvt0pbyc169mennaua 0 1777 21849 21100 2026-04-09T07:00:40Z LiMr 96 +Kam dál, typo 21849 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Karpatská biosférická rezervace''' ([[w:Ukrajinština|ukrajinsky]] ''Карпатський біосферний заповідник'') je jednou z největších přírodních rezervací na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Od roku 1992 je organizací UNESCO uznána jako biosférická rezervace. Správa rezervace se nachází ve městě [[Rachov]]. Rezervace zahrnuje několik samostatných chráněných území: Více než 80 % této oblasti je zalesněno. Patří sem i poslední zbývající pralesní bukové lesy, které jsou od roku 2007 zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO jako Pralesní bukové lesy a Starověké bukové lesy Karpat. Tyto oblasti jsou: * Čornohora – 2 477 ha, založena v roce 1968 (1912) (vysokohorský smíšený bukový les s jehličnany, poslední biotop norka obecného) * Kusyj/Trebušany – 1 370 ha, založena v roce 1990 (dubovo-bukové lesy, teplomilná flóra) * Maramureš – 2 244 ha, založena v roce 1990 (1907) (jedlovo-bukové lesy) * Bukový prales Uholka-Šyrokij Luh – 11 860 ha, založen v roce 1968 (největší souvislá oblast pralesních evropských bukových lesů na světě) * Svidovec – 3 031 ha, založen v roce 1997 (největší oblast rozšíření čistých bukových lesů v rámci světového dědictví UNESCO). '''Na území rezervace je:''' * 35 horských jezer, * 5 hor, vyšších než 2000 metrů * 3 vodopády * 21 000 ha největšího bukového pralesa buku na světě * 150 druhů rostlin zapsaných do Červeného seznamu IUCN * 130 druhů živočichů zapsaných do Červeného seznamu IUCN * 3 605 druhů živočichů == Podnebí == Rezervace se nachází v nadmořské výšce 180–2060 m (nejvyšším bodem je hora Hoverla, 2061 m) a nachází se ve třech oblastech Ukrajinských Karpat (západní, střední a východní). To úzce souvisí s odlišnými klimatickými podmínkami tohoto území – od mírně teplých až po chladné: průměrné červnové teploty se pohybují od +11 do +19 °C, lednové teploty od -1,7 do -8,5 °C; roční úhrn srážek se pohybuje od 650 do 1500 mm. == Turistika == Na území rezervace je: * 21 turistických tras * 5 naučných stezek Za obcí Trebušany je vyznačen geografický střed Evropy. === Pohoří Čornohora === Pohoří Čornohora je protkáno sítí turistických cest, které bývají většinou dobře znatelné (s výjimkou stezek v nižších polohách zarostlých lesem) a místy značené. Cesty na hřeben či k vrcholům vychází na východní straně masivu z obcí Vorochta, Dzembroňa a na západě z Jasiny, Rachova či Kvasů. Cca 4 km východně pod vrcholem Hoverly se nachází [https://zaroslyak.in.ua/about-us turistická základna Zarosljak] (ukrajinsky: ''Заросляк''). ==== Kvasy ==== Obec se nachází v údolí řeky Černá Tisa. Je obklopená: ze severu Poloninsko–Čornohorským pohořím (s vrcholy Pobory – 1076 m, Bliznica – 1880 m, Menčul – 1120 m), z jihu Maramurešským pohořím. V této oblasti se nachází masiv Čornohory (kde je nejvyšším vrcholem Ukrajinských Karpat hora Hoverla – 2061 m a zbývajících 5 dvoutisícovek, z nichž nejblíže Kvasům je hora Petros, 2020 m). ===== Ubytování ve Kvasech ===== * [https://tisa.uz.ua/ua/pro_sanatoriy/istoriya Sanatorium Horská Tisa] (ukrajinsky ''Гірська Тиса'') ==== Výstup na Hoverlu ==== Hoverla (2061 m n. m.) je nejvyšší hora Ukrajiny. Od konce srpna do počátku června je vrchol hory pokryt sněhem. Vzhledem k lavinovému nebezpečí se výstup od listopadu do května doporučuje výhradně po západním hřebenu. Nejvyhledávanější cesta na Hoverlu vede z východu, od města Vorochta. Přechází k řece Prut a směřuje do vesnice Černohora (možno využít autobus). Z vesnice je to na vrchol zhruba 5 hodin chůze (11 km). Stezka míjí zimní středisko Zarosľak (kemp, hotel) a zvedá se dál do lesů, které jsou plné stříbrných jedlí a bříz. Nad hranicí lesa cesta překračuje alpínské louky a po nenáročném hřebeni vystupuje na vrchol s kovovým křížem a státní vlajkou. Výhled z vrcholu je výborný, obzvláště na blízké rumunské pohoří Maramureš na jihu. Přes vrchol vede i oblíbená hřebenová trasa, která propojuje tři nejvyšší hory Ukrajiny, tj. Hoverlu (2061 m n. m.), Brebeneskul (2037 m n. m.) a Pop Ivan (2022 m n. m.). Tato trasa vede po bývalé polsko-československé hranici a dodnes jsou na ní zbytky červeného turistického značení. Úsek z Hoverly na Pop Ivan je dlouhý asi 18 km. V letech 1918 až 1938 byla Hoverla na hranici Československa a Polska. Dodnes jsou zde zachované a dobře viditelné některé hraniční kameny Československé republiky. === Pohoří Gorgany (někdy také Horgany) === V Gorganech leží [https://bukovel.com/ středisko zimních sportů Bukovel]. Mimo jiné se zde nachází řada turisticky atraktivních ale těžce dostupných lokalit, jako je např. skalní útes Peklo, navštěvovány jsou ale vrcholky hor nebo vodopády. Na hřebenech také vede hlavní turistická stezka, která spojuje Gorgany s ostatními pohořími ukrajinských Karpat. Na svazích hor, stejně jako jinde na území Zakarpatské oblasti, jsou turistické stezky značené. Značení realizovali částečně i čeští dobrovolníci. Hory bývají většinou navštěvovány ze severní strany (z Ivano-frankivské oblasti). Některé (neznačené) cesty jsou ale zarostlé keři, těžce prostupné a velmi náročné. === Pohoří Svidovec === Východní část Svidovce je součástí chráněné oblasti (asi 1 500 hektarů) – chráněného masivu Svydovetskyj (ukrajinsky ''Свидовецький заповідний масив''), na jehož severních svazích se nachází Apšinecká rezervace (ukrajinsky Апшинецький заказник). Některá jezera (ledovcového původu) nacházející se na hřebeni Svidovce jsou: Apšinec (1487 m n. m., v Rachovském okrese; hloubka - přes 3 m), Vorožeska (ukrajinsky Ворожеська) (1460 m n. m.; skládá se ze dvou částí – horního jezera o rozloze 0,7 ha, hlubokého 4,5 m a dolního jezera, několikanásobně menšího, hlubokého až 2 m), Herašaska (ukrajinsky Герашаська) (teplota vody v létě nízká – v červnu +10 °C – +11 °C; řas je málo, nejběžnější faunou jsou mikroskopičtí korýši). Nacházejí se zde vodopády, jako například Drahobratský a Trufanec. Svidovec je lyžařská (viz Drahobrat) a turistická oblast. ==== '''Bliznica''' ==== Bliznica (ukrajinsky ''Близниця'', 1883 m n. m.) je hora ve východní části pohoří Svidovec v Zakarpatské oblasti na jihozápadní Ukrajině. Nachází se mezi údolími Tisy a Kosivské asi 11 km jihozápadně od [[Jasiňa|Jasini]] a 18 km severně od [[Rachov|Rachova]]. Je to travnatá homole se skalnatými věžemi na východním úbočí. Na vrcholu stojí kovový triangl. Bliznica je nejvyšším vrcholem celého Svidovce. Přes vrchol prochází červeně značená hřebenová cesta. Nejkratší výstupová trasa vede patrně z obce Kvasy. ==== Čorna Tysa ==== Čorna Tysa (ukrajinsky ''Чорна Тиса'', maďarsky ''Feketetisza'', česky ''Černá Tisa'') je východiskem turistických cest do pohoří Svidovec a Gorgany (také Horhany). ===== Ubytování v Čorne Tyse ===== * [https://u-rumuna.com.ua/ Vila U Rumuna] ===== Drahobrat ===== Ve východní části masivu Svidovec je hora Drahobrat (ukrajinsky ''Драгобрат'') (1763,3 m n. m.). Na severovýchodním svahu se nachází [https://go-to.rest/en/location/transcarpathia/drahobrat/ lyžařské středisko Drahobrat]. Vrcholem prochází několik oblíbených turistických tras. === Uholka-Šyrokyj Luh === Pro návštěvníky bukového lesa Uholka-Šyrokyj Luh byly vytvořeny dvě ekologické turistické stezky: # Přes bukový les Mala Uholka (turistická trasa Mala Uholka): Tato trasa vede návštěvníky do Druzhba (česky ''Přátelství''), nejdelší krasové jeskyně v ukrajinských Karpatech, a ke Karstovyi Mist (česky ''Kamenný most''), vápencového útvaru ve formě oblouku. # Přes bukový les Velyka Uholka (turistická trasa Velyka Uholka): Tato trasa vede návštěvníky do Molochnyi Kamin (česky ''Mléčný kámen''), krasová jeskyně, kde ve starší době kamenné žili lovci medvědů. === Okolí Chustu === * Nedaleko [[Chust]]u (východně od městské části Kireši) se nachází údolí narcisů, které je od roku 1992 jako součást Karpatské biosférické rezervace zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO. * V horním toku Horodylivského potoka (pravostranný přítok řeky Rika), v nadmořské výšce 450 m, je přírodní památka místního významu – Horodylivský vodopád, který se skládá se ze tří hlavních kaskád a několika menších. Výška vodopádu v nejvyšší kaskádě je 5 m. * Severně od západního okraje města [[Chust]] je na potoce Nireš (pravostranný přítok Tisy), v Poljašském traktu, Nirešský vodopád. == Co vidět == * V ulici Krásné Pleso mezi Rachovem a vesnicí Vilchovatyj je [https://kbz.in.ua/location/muzey-ekolohii-hir/ Muzeum horské ekologie a historie ochrany přírody v ukrajinských Karpatech] == Kam dál == * [[Siněvir]] – {{VzdálenostDo|Siněvir}} == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Карпатський біосферний заповідник|datum=24. 10. 2025}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie}} * [https://kbz.in.ua/en/ Webové stránky Karpatské biosférické rezervace (anglicky)] [[Kategorie:Ukrajina]] 02cqfo2qbgmskyw7f5z2fo5agykxb7m 21850 21849 2026-04-09T07:01:49Z LiMr 96 /* Kam dál */ +1 21850 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Karpatská biosférická rezervace''' ([[w:Ukrajinština|ukrajinsky]] ''Карпатський біосферний заповідник'') je jednou z největších přírodních rezervací na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Od roku 1992 je organizací UNESCO uznána jako biosférická rezervace. Správa rezervace se nachází ve městě [[Rachov]]. Rezervace zahrnuje několik samostatných chráněných území: Více než 80 % této oblasti je zalesněno. Patří sem i poslední zbývající pralesní bukové lesy, které jsou od roku 2007 zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO jako Pralesní bukové lesy a Starověké bukové lesy Karpat. Tyto oblasti jsou: * Čornohora – 2 477 ha, založena v roce 1968 (1912) (vysokohorský smíšený bukový les s jehličnany, poslední biotop norka obecného) * Kusyj/Trebušany – 1 370 ha, založena v roce 1990 (dubovo-bukové lesy, teplomilná flóra) * Maramureš – 2 244 ha, založena v roce 1990 (1907) (jedlovo-bukové lesy) * Bukový prales Uholka-Šyrokij Luh – 11 860 ha, založen v roce 1968 (největší souvislá oblast pralesních evropských bukových lesů na světě) * Svidovec – 3 031 ha, založen v roce 1997 (největší oblast rozšíření čistých bukových lesů v rámci světového dědictví UNESCO). '''Na území rezervace je:''' * 35 horských jezer, * 5 hor, vyšších než 2000 metrů * 3 vodopády * 21 000 ha největšího bukového pralesa buku na světě * 150 druhů rostlin zapsaných do Červeného seznamu IUCN * 130 druhů živočichů zapsaných do Červeného seznamu IUCN * 3 605 druhů živočichů == Podnebí == Rezervace se nachází v nadmořské výšce 180–2060 m (nejvyšším bodem je hora Hoverla, 2061 m) a nachází se ve třech oblastech Ukrajinských Karpat (západní, střední a východní). To úzce souvisí s odlišnými klimatickými podmínkami tohoto území – od mírně teplých až po chladné: průměrné červnové teploty se pohybují od +11 do +19 °C, lednové teploty od -1,7 do -8,5 °C; roční úhrn srážek se pohybuje od 650 do 1500 mm. == Turistika == Na území rezervace je: * 21 turistických tras * 5 naučných stezek Za obcí Trebušany je vyznačen geografický střed Evropy. === Pohoří Čornohora === Pohoří Čornohora je protkáno sítí turistických cest, které bývají většinou dobře znatelné (s výjimkou stezek v nižších polohách zarostlých lesem) a místy značené. Cesty na hřeben či k vrcholům vychází na východní straně masivu z obcí Vorochta, Dzembroňa a na západě z Jasiny, Rachova či Kvasů. Cca 4 km východně pod vrcholem Hoverly se nachází [https://zaroslyak.in.ua/about-us turistická základna Zarosljak] (ukrajinsky: ''Заросляк''). ==== Kvasy ==== Obec se nachází v údolí řeky Černá Tisa. Je obklopená: ze severu Poloninsko–Čornohorským pohořím (s vrcholy Pobory – 1076 m, Bliznica – 1880 m, Menčul – 1120 m), z jihu Maramurešským pohořím. V této oblasti se nachází masiv Čornohory (kde je nejvyšším vrcholem Ukrajinských Karpat hora Hoverla – 2061 m a zbývajících 5 dvoutisícovek, z nichž nejblíže Kvasům je hora Petros, 2020 m). ===== Ubytování ve Kvasech ===== * [https://tisa.uz.ua/ua/pro_sanatoriy/istoriya Sanatorium Horská Tisa] (ukrajinsky ''Гірська Тиса'') ==== Výstup na Hoverlu ==== Hoverla (2061 m n. m.) je nejvyšší hora Ukrajiny. Od konce srpna do počátku června je vrchol hory pokryt sněhem. Vzhledem k lavinovému nebezpečí se výstup od listopadu do května doporučuje výhradně po západním hřebenu. Nejvyhledávanější cesta na Hoverlu vede z východu, od města Vorochta. Přechází k řece Prut a směřuje do vesnice Černohora (možno využít autobus). Z vesnice je to na vrchol zhruba 5 hodin chůze (11 km). Stezka míjí zimní středisko Zarosľak (kemp, hotel) a zvedá se dál do lesů, které jsou plné stříbrných jedlí a bříz. Nad hranicí lesa cesta překračuje alpínské louky a po nenáročném hřebeni vystupuje na vrchol s kovovým křížem a státní vlajkou. Výhled z vrcholu je výborný, obzvláště na blízké rumunské pohoří Maramureš na jihu. Přes vrchol vede i oblíbená hřebenová trasa, která propojuje tři nejvyšší hory Ukrajiny, tj. Hoverlu (2061 m n. m.), Brebeneskul (2037 m n. m.) a Pop Ivan (2022 m n. m.). Tato trasa vede po bývalé polsko-československé hranici a dodnes jsou na ní zbytky červeného turistického značení. Úsek z Hoverly na Pop Ivan je dlouhý asi 18 km. V letech 1918 až 1938 byla Hoverla na hranici Československa a Polska. Dodnes jsou zde zachované a dobře viditelné některé hraniční kameny Československé republiky. === Pohoří Gorgany (někdy také Horgany) === V Gorganech leží [https://bukovel.com/ středisko zimních sportů Bukovel]. Mimo jiné se zde nachází řada turisticky atraktivních ale těžce dostupných lokalit, jako je např. skalní útes Peklo, navštěvovány jsou ale vrcholky hor nebo vodopády. Na hřebenech také vede hlavní turistická stezka, která spojuje Gorgany s ostatními pohořími ukrajinských Karpat. Na svazích hor, stejně jako jinde na území Zakarpatské oblasti, jsou turistické stezky značené. Značení realizovali částečně i čeští dobrovolníci. Hory bývají většinou navštěvovány ze severní strany (z Ivano-frankivské oblasti). Některé (neznačené) cesty jsou ale zarostlé keři, těžce prostupné a velmi náročné. === Pohoří Svidovec === Východní část Svidovce je součástí chráněné oblasti (asi 1 500 hektarů) – chráněného masivu Svydovetskyj (ukrajinsky ''Свидовецький заповідний масив''), na jehož severních svazích se nachází Apšinecká rezervace (ukrajinsky Апшинецький заказник). Některá jezera (ledovcového původu) nacházející se na hřebeni Svidovce jsou: Apšinec (1487 m n. m., v Rachovském okrese; hloubka - přes 3 m), Vorožeska (ukrajinsky Ворожеська) (1460 m n. m.; skládá se ze dvou částí – horního jezera o rozloze 0,7 ha, hlubokého 4,5 m a dolního jezera, několikanásobně menšího, hlubokého až 2 m), Herašaska (ukrajinsky Герашаська) (teplota vody v létě nízká – v červnu +10 °C – +11 °C; řas je málo, nejběžnější faunou jsou mikroskopičtí korýši). Nacházejí se zde vodopády, jako například Drahobratský a Trufanec. Svidovec je lyžařská (viz Drahobrat) a turistická oblast. ==== '''Bliznica''' ==== Bliznica (ukrajinsky ''Близниця'', 1883 m n. m.) je hora ve východní části pohoří Svidovec v Zakarpatské oblasti na jihozápadní Ukrajině. Nachází se mezi údolími Tisy a Kosivské asi 11 km jihozápadně od [[Jasiňa|Jasini]] a 18 km severně od [[Rachov|Rachova]]. Je to travnatá homole se skalnatými věžemi na východním úbočí. Na vrcholu stojí kovový triangl. Bliznica je nejvyšším vrcholem celého Svidovce. Přes vrchol prochází červeně značená hřebenová cesta. Nejkratší výstupová trasa vede patrně z obce Kvasy. ==== Čorna Tysa ==== Čorna Tysa (ukrajinsky ''Чорна Тиса'', maďarsky ''Feketetisza'', česky ''Černá Tisa'') je východiskem turistických cest do pohoří Svidovec a Gorgany (také Horhany). ===== Ubytování v Čorne Tyse ===== * [https://u-rumuna.com.ua/ Vila U Rumuna] ===== Drahobrat ===== Ve východní části masivu Svidovec je hora Drahobrat (ukrajinsky ''Драгобрат'') (1763,3 m n. m.). Na severovýchodním svahu se nachází [https://go-to.rest/en/location/transcarpathia/drahobrat/ lyžařské středisko Drahobrat]. Vrcholem prochází několik oblíbených turistických tras. === Uholka-Šyrokyj Luh === Pro návštěvníky bukového lesa Uholka-Šyrokyj Luh byly vytvořeny dvě ekologické turistické stezky: # Přes bukový les Mala Uholka (turistická trasa Mala Uholka): Tato trasa vede návštěvníky do Druzhba (česky ''Přátelství''), nejdelší krasové jeskyně v ukrajinských Karpatech, a ke Karstovyi Mist (česky ''Kamenný most''), vápencového útvaru ve formě oblouku. # Přes bukový les Velyka Uholka (turistická trasa Velyka Uholka): Tato trasa vede návštěvníky do Molochnyi Kamin (česky ''Mléčný kámen''), krasová jeskyně, kde ve starší době kamenné žili lovci medvědů. === Okolí Chustu === * Nedaleko [[Chust]]u (východně od městské části Kireši) se nachází údolí narcisů, které je od roku 1992 jako součást Karpatské biosférické rezervace zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO. * V horním toku Horodylivského potoka (pravostranný přítok řeky Rika), v nadmořské výšce 450 m, je přírodní památka místního významu – Horodylivský vodopád, který se skládá se ze tří hlavních kaskád a několika menších. Výška vodopádu v nejvyšší kaskádě je 5 m. * Severně od západního okraje města [[Chust]] je na potoce Nireš (pravostranný přítok Tisy), v Poljašském traktu, Nirešský vodopád. == Co vidět == * V ulici Krásné Pleso mezi Rachovem a vesnicí Vilchovatyj je [https://kbz.in.ua/location/muzey-ekolohii-hir/ Muzeum horské ekologie a historie ochrany přírody v ukrajinských Karpatech] == Kam dál == * [[Rachov]] – {{VzdálenostDo|Rachov}} * [[Siněvir]] – {{VzdálenostDo|Siněvir}} == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Карпатський біосферний заповідник|datum=24. 10. 2025}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie}} * [https://kbz.in.ua/en/ Webové stránky Karpatské biosférické rezervace (anglicky)] [[Kategorie:Ukrajina]] cmid46enq44gieugs0le7jqsv0ndh4l 14 1790 21840 21642 2026-04-08T16:25:28Z LiMr 96 /* Mapa */ oprava názvu po přejmenování 21840 wikitext text/x-wiki == Mapa == {{Mapa|49.1|14.4|zoom=8}} {{Bod|název=Český Krumlov|wikidata=Q188082|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=České Budějovice|wikidata=Q16506|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Tábor|wikidata=Q193721|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Písek|wikidata=Q158245|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Jindřichův Hradec|wikidata=Q368929|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Třeboň|wikidata=Q773312|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Strakonice|wikidata=Q750224|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Prachatice|wikidata=Q327764|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Hluboká nad Vltavou|wikidata=Q1010144|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Slavonice|wikidata=Q1727398|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Bechyně|wikidata=Q20492|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Milevsko|wikidata=Q1015011|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Vimperk|wikidata=Q1013919|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Nové Hrady|wikidata=Q1019355|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Kleť|wikidata=Q1757192|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Vltava|wikidata=Q131574|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Otava|wikidata=Q1507602|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Vyšší Brod|wikidata=Q1019688|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Týn nad Vltavou|wikidata=Q815541|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Blatná|wikidata=Q804395|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Volary|wikidata=Q509207|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Horní Planá|wikidata=Q1628741|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Dačice|wikidata=Q1013843|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Velešín|wikidata=Q2092152|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Dolní Dvořiště|wikidata=Q527002|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Nová Pec|wikidata=Q1818285|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Stožec|wikidata=Q605736|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Rudolfov|wikidata=Q1713787|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Stachy|wikidata=Q132422|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Vodňany|wikidata=Q1008983|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Římov|wikidata=Q386944|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Borová Lada|wikidata=Q835344|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Rožmberk nad Vltavou|wikidata=Q646294|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Zliv|wikidata=Q207251|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Kvilda|wikidata=Q933675|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Vráž (okres Písek)|wikidata=Q2464342|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Chlum u Třeboně|wikidata=Q265518|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Plechý|wikidata=Q700271|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Zámek Červená Lhota|wikidata=Q1969206|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Hrad Landštejn|wikidata=Q366444|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Kratochvíle|wikidata=Q370894|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Zámek Bechyně|wikidata=Q2240221|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Purkarec|wikidata=Q8553291|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Vítkův Hrádek|wikidata=Q1282008|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Lomec|wikidata=Q108474661|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} {{Bod|název=Churáňov|wikidata=Q41089701|email=no|phone=no|popis= |show=noperiod}} 68a0wp36cfcli8pq9qbkgd9cmzp45kp 0 1798 21837 21833 2026-04-08T16:22:41Z LiMr 96 LiMr přesunul stránku [[Římov (okres České Budějovice)]] na [[Římov]]: zatím jednoduše bez přesměrování 21833 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Římov''' leží asi čtrnáct kilometrů jižně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]], v nadmořské výšce 480 metrů. Část obce patří do Krajinné památková zóny Římovsko. V polovině 17. století zde bylo založeno poutní místo s loretánskou kaplí a křížovou cestou. V letech 1971 až 1978 byla na jižním okraji obce vybudována na řece Malši vodní nádrž Římov, která slouží jako zdroj pitné vody pro České Budějovice a široké okolí. == Co vidět == * Pašijová cesta – křížová cesta rozšířená na 25 zastavení, cca 6,5 km dlouhá cesta členitým terénem; národní kulturní památka, nejvyšší papežské ocenění Zlatá růže * [https://www.farnostrimov.cz/clanek.php?id=2316 Poutní areál] s kostelem svatého Ducha a Loretánskou kaplí – barokní loreta z druhé poloviny 17. století uprostřed ambitu při kostele * Památná lípa, před kostelem * [https://www.pomalsi.cz/smo-pomalsi/uredni-deska/preshranicni-spoluprace/preshranicni-projekt-grenz-rad-atcz-41/expozice-muzea-poutnictvi-v-rimove/ Muzeum poutnictví] * V památkově chráněné usedlosti čp. 23 z roku 1610 je [https://www.kudyznudy.cz/aktivity/muzeum-roubenka-v-rimove-od-konesprezky-k-zelezn železniční muzeum Roubenka] * Přehradní hráz vodní nádrže Římov, na jižním okraji obce == Kam dál == * [[Velešín]], cca 4 km jihozápadně * Zřícenina hradu Velešín, cca 5 km jižně * [[Český Krumlov]] – historické město zapsané na [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznamu světového dědictví UNESCO]] {{VzdálenostDo|Český Krumlov}} == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * {{Wikipedie|Římovsko}} [[Kategorie:Sídla v Česku]] [[Kategorie:Jihočeský kraj]] gj4d0b7f4462063pyeayz5xji7vu65g 0 1815 21835 2026-04-08T13:59:29Z Karelkam 252 založena nová stránka 21835 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Siněvir''' je národní přírodní park (NPP) v Zakarpatské oblasti [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Stejný název má tam nacházející se jezero. V průběhu roku Siněvir navštěvuje 60-80 tisíc turistů. == Popis == V NPP Siněvir převládají lesy. Dne 13. července 2017 bylo několik lokalit NPP Siněvir zařazeno do seznamu Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy, světového dědictví UNESCO. NPP Siněvir pokrývá jižní svahy západní části pohoří Horhany a zahrnuje jejich typickou krajinu: hory se rozprostírají v podobě paralelních pásem, které jsou ohraničeny protáhlými údolími, převládají tam bukové a smrkové lesy a svahy jsou často pokryty horskými loukami. Vzdálenost ve směru sever-jih je více než 30 km a ve směru západ-východ 20 km. Větší část NPP Siněvir tvoří hory (440–1719 m), ostré hřebeny a vrcholy. Nejvyššími horami jsou Strymba (1719 m), Nehrovec (1707 m), Kanč (1579 m), Ťapeš (1549 m), Darvajka (1502 m), Ozirna (1496 m), Barvinok (1461 m), Popaďa (1448 m), Velký Horhan (1438 m) a Sekul (1389 m). == Doprava == Přes národní park prochází silnice T0720 Mižhirja-Buštyno přes vesnice Siněvir a Koločava. Na sever od ní odbočuje silnice T0724, která vede do vesnice Siněvrská Poljana a dále k jezeru Siněvir. == Poplatek/Povolení k návštěvě == Za návštěvu území v obci Čorna Rika (platba se provádí na parkovišti "Ostriki") — 9 UAH na osobu + 75 UAH za auto. Za návštěvu území jezera Synevyr (platba se provádí na parkovišti "Krasnyj") — 15 UAH na osobu + 75 UAH za auto. Za návštěvu rehabilitačního centra pro medvědy hnědé — 20 UAH na osobu. == Značené stezky == Ekologické stezky (Uročyšče Krasne – Siněvirské jezero, Hrebla-Ozirce, Koločava), 2 naučné stezky (Berezovec, Kyčera) a 8 turistických tras (Nehrovec – Koločava, Uročyšče Kvasovec – Vilšany, Koločava – hora Strymba, Hluchaňa – Kosyj Verch, Ostirky – hora Hrebiň, Ostirky – Hrebla, Siněvirský pereval – Siněvirské jezero, linija Arpada). == Co navštívit == * Jezero Siněvir * Jezero Ozirce * Rehabilitační centrum pro medvědy hnědé. 9:00-18:00. Rozlehlá, ekologicky čistá oblast o rozloze 12 hektarů. Je oplocena plotem pod napětím. Sem jsou přiváděni medvědi, se kterými jejich předchozí majitelé zacházeli špatně. Medvědi jsou učeni přizpůsobit se přírodním životním podmínkám. * Kostel Ducha svatého, dřevěný kostel z roku 1795 === Muzea === * Muzeum lesa a raftingu. Nachází se poblíž obce Siněvir na řece Ozeryantsi (Čorna Rička), po které se kdysi splavovalo dřevo, které se dodávalo do Maďarska. * Skanzen „Staré Selo“. Muzeum architektury a každodenního života. Na jeho území byla z exponátů z Koločavy zrekonstruována vesnice starobylé Verchoviny. * Koločavská úzkokolejka. Muzeum se skládá ze vzácné parní lokomotivy a vlaku s deseti vagóny. Každý vagón přibližuje proces dopravy za různých vlád, které tomuto regionu vládly. K vidění jsou tři české osobní vagóny, sovětský nákladní vůz, maďarský dobytčí vagón a vodní sud a samozřejmě vagóny pro přepravu dřeva – klád a polen. * Muzeum Ivana Olbrachta, v Koločavě * Árpádova linie == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Національний природний парк «Синевир»|datum=2026-04-08}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie|Siněvir (národní přírodní park)}} * {{Wikipedie}} * {{Wikipedie|Koločava}} [[Kategorie:Ukrajina]] titlyjriwauswh6chqubnjgv4k1zqaf 21841 21835 2026-04-08T16:36:39Z LiMr 96 /* Externí odkazy */ oprava odkazu 21841 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Siněvir''' je národní přírodní park (NPP) v Zakarpatské oblasti [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Stejný název má tam nacházející se jezero. V průběhu roku Siněvir navštěvuje 60-80 tisíc turistů. == Popis == V NPP Siněvir převládají lesy. Dne 13. července 2017 bylo několik lokalit NPP Siněvir zařazeno do seznamu Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy, světového dědictví UNESCO. NPP Siněvir pokrývá jižní svahy západní části pohoří Horhany a zahrnuje jejich typickou krajinu: hory se rozprostírají v podobě paralelních pásem, které jsou ohraničeny protáhlými údolími, převládají tam bukové a smrkové lesy a svahy jsou často pokryty horskými loukami. Vzdálenost ve směru sever-jih je více než 30 km a ve směru západ-východ 20 km. Větší část NPP Siněvir tvoří hory (440–1719 m), ostré hřebeny a vrcholy. Nejvyššími horami jsou Strymba (1719 m), Nehrovec (1707 m), Kanč (1579 m), Ťapeš (1549 m), Darvajka (1502 m), Ozirna (1496 m), Barvinok (1461 m), Popaďa (1448 m), Velký Horhan (1438 m) a Sekul (1389 m). == Doprava == Přes národní park prochází silnice T0720 Mižhirja-Buštyno přes vesnice Siněvir a Koločava. Na sever od ní odbočuje silnice T0724, která vede do vesnice Siněvrská Poljana a dále k jezeru Siněvir. == Poplatek/Povolení k návštěvě == Za návštěvu území v obci Čorna Rika (platba se provádí na parkovišti "Ostriki") — 9 UAH na osobu + 75 UAH za auto. Za návštěvu území jezera Synevyr (platba se provádí na parkovišti "Krasnyj") — 15 UAH na osobu + 75 UAH za auto. Za návštěvu rehabilitačního centra pro medvědy hnědé — 20 UAH na osobu. == Značené stezky == Ekologické stezky (Uročyšče Krasne – Siněvirské jezero, Hrebla-Ozirce, Koločava), 2 naučné stezky (Berezovec, Kyčera) a 8 turistických tras (Nehrovec – Koločava, Uročyšče Kvasovec – Vilšany, Koločava – hora Strymba, Hluchaňa – Kosyj Verch, Ostirky – hora Hrebiň, Ostirky – Hrebla, Siněvirský pereval – Siněvirské jezero, linija Arpada). == Co navštívit == * Jezero Siněvir * Jezero Ozirce * Rehabilitační centrum pro medvědy hnědé. 9:00-18:00. Rozlehlá, ekologicky čistá oblast o rozloze 12 hektarů. Je oplocena plotem pod napětím. Sem jsou přiváděni medvědi, se kterými jejich předchozí majitelé zacházeli špatně. Medvědi jsou učeni přizpůsobit se přírodním životním podmínkám. * Kostel Ducha svatého, dřevěný kostel z roku 1795 === Muzea === * Muzeum lesa a raftingu. Nachází se poblíž obce Siněvir na řece Ozeryantsi (Čorna Rička), po které se kdysi splavovalo dřevo, které se dodávalo do Maďarska. * Skanzen „Staré Selo“. Muzeum architektury a každodenního života. Na jeho území byla z exponátů z Koločavy zrekonstruována vesnice starobylé Verchoviny. * Koločavská úzkokolejka. Muzeum se skládá ze vzácné parní lokomotivy a vlaku s deseti vagóny. Každý vagón přibližuje proces dopravy za různých vlád, které tomuto regionu vládly. K vidění jsou tři české osobní vagóny, sovětský nákladní vůz, maďarský dobytčí vagón a vodní sud a samozřejmě vagóny pro přepravu dřeva – klád a polen. * Muzeum Ivana Olbrachta, v Koločavě * Árpádova linie == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Національний природний парк «Синевир»|datum=2026-04-08}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie|Siněvir (národní přírodní park)}} * {{Wikipedie|Siněvir}} * {{Wikipedie|Koločava}} [[Kategorie:Ukrajina]] gdzt28ztg1xzgk5y0kdnoaj3plv4j30 21842 21841 2026-04-08T16:38:03Z LiMr 96 typo 21842 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Siněvir''' je národní přírodní park (NPP) v Zakarpatské oblasti [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Stejný název má tam nacházející se jezero. V průběhu roku Siněvir navštěvuje 60-80 tisíc turistů. == Popis == V NPP Siněvir převládají lesy. Dne 13. července 2017 bylo několik lokalit NPP Siněvir zařazeno do seznamu Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy, světového dědictví UNESCO. NPP Siněvir pokrývá jižní svahy západní části pohoří Horhany a zahrnuje jejich typickou krajinu: hory se rozprostírají v podobě paralelních pásem, které jsou ohraničeny protáhlými údolími, převládají tam bukové a smrkové lesy a svahy jsou často pokryty horskými loukami. Vzdálenost ve směru sever-jih je více než 30 km a ve směru západ-východ 20 km. Větší část NPP Siněvir tvoří hory (440–1719 m), ostré hřebeny a vrcholy. Nejvyššími horami jsou Strymba (1719 m), Nehrovec (1707 m), Kanč (1579 m), Ťapeš (1549 m), Darvajka (1502 m), Ozirna (1496 m), Barvinok (1461 m), Popaďa (1448 m), Velký Horhan (1438 m) a Sekul (1389 m). == Doprava == Přes národní park prochází silnice T0720 Mižhirja-Buštyno přes vesnice Siněvir a Koločava. Na sever od ní odbočuje silnice T0724, která vede do vesnice Siněvrská Poljana a dále k jezeru Siněvir. == Poplatek/Povolení k návštěvě == Za návštěvu území v obci Čorna Rika (platba se provádí na parkovišti "Ostriki") — 9 UAH na osobu + 75 UAH za auto. Za návštěvu území jezera Synevyr (platba se provádí na parkovišti "Krasnyj") — 15 UAH na osobu + 75 UAH za auto. Za návštěvu rehabilitačního centra pro medvědy hnědé — 20 UAH na osobu. == Značené stezky == Ekologické stezky (Uročyšče Krasne – Siněvirské jezero, Hrebla-Ozirce, Koločava), 2 naučné stezky (Berezovec, Kyčera) a 8 turistických tras (Nehrovec – Koločava, Uročyšče Kvasovec – Vilšany, Koločava – hora Strymba, Hluchaňa – Kosyj Verch, Ostirky – hora Hrebiň, Ostirky – Hrebla, Siněvirský pereval – Siněvirské jezero, linija Arpada). == Co navštívit == * Jezero Siněvir * Jezero Ozirce * Rehabilitační centrum pro medvědy hnědé. 9:00-18:00. Rozlehlá, ekologicky čistá oblast o rozloze 12 hektarů. Je oplocena plotem pod napětím. Sem jsou přiváděni medvědi, se kterými jejich předchozí majitelé zacházeli špatně. Medvědi jsou učeni přizpůsobit se přírodním životním podmínkám. * Kostel Ducha svatého, dřevěný kostel z roku 1795 === Muzea === * Muzeum lesa a raftingu. Nachází se poblíž obce Siněvir na řece Ozeryantsi (Čorna Rička), po které se kdysi splavovalo dřevo, které se dodávalo do Maďarska. * Skanzen „Staré Selo“. Muzeum architektury a každodenního života. Na jeho území byla z exponátů z Koločavy zrekonstruována vesnice starobylé Verchoviny. * Koločavská úzkokolejka. Muzeum se skládá ze vzácné parní lokomotivy a vlaku s deseti vagóny. Každý vagón přibližuje proces dopravy za různých vlád, které tomuto regionu vládly. K vidění jsou tři české osobní vagóny, sovětský nákladní vůz, maďarský dobytčí vagón a vodní sud a samozřejmě vagóny pro přepravu dřeva – klád a polen. * Muzeum Ivana Olbrachta, v Koločavě * Árpádova linie == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Національний природний парк «Синевир»|datum=2026-04-08}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie|Siněvir (národní přírodní park)}} * {{Wikipedie|Siněvir}} * {{Wikipedie|Koločava}} [[Kategorie:Ukrajina]] rvidavmhjyrs2d99w0vozyi6mdbs4ee 21843 21842 2026-04-08T20:54:37Z Karelkam 252 odrážky + kat. Světové dědictví UNESCO 21843 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Siněvir''' je národní přírodní park (NPP) v Zakarpatské oblasti [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Stejný název má tam nacházející se jezero. V průběhu roku Siněvir navštěvuje 60-80 tisíc turistů. == Popis == V NPP Siněvir převládají lesy. Dne 13. července 2017 bylo několik lokalit NPP Siněvir zařazeno do seznamu Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy, světového dědictví UNESCO. NPP Siněvir pokrývá jižní svahy západní části pohoří Horhany a zahrnuje jejich typickou krajinu: hory se rozprostírají v podobě paralelních pásem, které jsou ohraničeny protáhlými údolími, převládají tam bukové a smrkové lesy a svahy jsou často pokryty horskými loukami. Vzdálenost ve směru sever-jih je více než 30 km a ve směru západ-východ 20 km. Větší část NPP Siněvir tvoří hory (440–1719 m), ostré hřebeny a vrcholy. Nejvyššími horami jsou Strymba (1719 m), Nehrovec (1707 m), Kanč (1579 m), Ťapeš (1549 m), Darvajka (1502 m), Ozirna (1496 m), Barvinok (1461 m), Popaďa (1448 m), Velký Horhan (1438 m) a Sekul (1389 m). == Doprava == Přes národní park prochází silnice T0720 Mižhirja-Buštyno přes vesnice Siněvir a Koločava. Na sever od ní odbočuje silnice T0724, která vede do vesnice Siněvrská Poljana a dále k jezeru Siněvir. == Poplatek/Povolení k návštěvě == * Za návštěvu území v obci Čorna Rika (platba se provádí na parkovišti "Ostriki") — 9 UAH na osobu + 75 UAH za auto. * Za návštěvu území jezera Synevyr (platba se provádí na parkovišti "Krasnyj") — 15 UAH na osobu + 75 UAH za auto. * Za návštěvu rehabilitačního centra pro medvědy hnědé — 20 UAH na osobu. == Značené stezky == Ekologické stezky (Uročyšče Krasne – Siněvirské jezero, Hrebla-Ozirce, Koločava), 2 naučné stezky (Berezovec, Kyčera) a 8 turistických tras (Nehrovec – Koločava, Uročyšče Kvasovec – Vilšany, Koločava – hora Strymba, Hluchaňa – Kosyj Verch, Ostirky – hora Hrebiň, Ostirky – Hrebla, Siněvirský pereval – Siněvirské jezero, linija Arpada). == Co navštívit == * Jezero Siněvir * Jezero Ozirce * Rehabilitační centrum pro medvědy hnědé. 9:00-18:00. Rozlehlá, ekologicky čistá oblast o rozloze 12 hektarů. Je oplocena plotem pod napětím. Sem jsou přiváděni medvědi, se kterými jejich předchozí majitelé zacházeli špatně. Medvědi jsou učeni přizpůsobit se přírodním životním podmínkám. * Kostel Ducha svatého, dřevěný kostel z roku 1795 === Muzea === * Muzeum lesa a raftingu. Nachází se poblíž obce Siněvir na řece Ozeryantsi (Čorna Rička), po které se kdysi splavovalo dřevo, které se dodávalo do Maďarska. * Skanzen „Staré Selo“. Muzeum architektury a každodenního života. Na jeho území byla z exponátů z Koločavy zrekonstruována vesnice starobylé Verchoviny. * Koločavská úzkokolejka. Muzeum se skládá ze vzácné parní lokomotivy a vlaku s deseti vagóny. Každý vagón přibližuje proces dopravy za různých vlád, které tomuto regionu vládly. K vidění jsou tři české osobní vagóny, sovětský nákladní vůz, maďarský dobytčí vagón a vodní sud a samozřejmě vagóny pro přepravu dřeva – klád a polen. * Muzeum Ivana Olbrachta, v Koločavě * Árpádova linie == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Національний природний парк «Синевир»|datum=2026-04-08}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie|Siněvir (národní přírodní park)}} * {{Wikipedie|Siněvir}} * {{Wikipedie|Koločava}} [[Kategorie:Ukrajina]] [[Kategorie:Světové dědictví UNESCO]] p3c8hc5pjiqw3j22jx8sjte6qvrcla6 21845 21843 2026-04-08T21:00:38Z LiMr 96 +unesco do šablony 21845 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|unesco_whs=yes}} '''Siněvir''' je národní přírodní park (NPP) v Zakarpatské oblasti [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Stejný název má tam nacházející se jezero. V průběhu roku Siněvir navštěvuje 60-80 tisíc turistů. == Popis == V NPP Siněvir převládají lesy. Dne 13. července 2017 bylo několik lokalit NPP Siněvir zařazeno do seznamu Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy, světového dědictví UNESCO. NPP Siněvir pokrývá jižní svahy západní části pohoří Horhany a zahrnuje jejich typickou krajinu: hory se rozprostírají v podobě paralelních pásem, které jsou ohraničeny protáhlými údolími, převládají tam bukové a smrkové lesy a svahy jsou často pokryty horskými loukami. Vzdálenost ve směru sever-jih je více než 30 km a ve směru západ-východ 20 km. Větší část NPP Siněvir tvoří hory (440–1719 m), ostré hřebeny a vrcholy. Nejvyššími horami jsou Strymba (1719 m), Nehrovec (1707 m), Kanč (1579 m), Ťapeš (1549 m), Darvajka (1502 m), Ozirna (1496 m), Barvinok (1461 m), Popaďa (1448 m), Velký Horhan (1438 m) a Sekul (1389 m). == Doprava == Přes národní park prochází silnice T0720 Mižhirja-Buštyno přes vesnice Siněvir a Koločava. Na sever od ní odbočuje silnice T0724, která vede do vesnice Siněvrská Poljana a dále k jezeru Siněvir. == Poplatek/Povolení k návštěvě == * Za návštěvu území v obci Čorna Rika (platba se provádí na parkovišti "Ostriki") — 9 UAH na osobu + 75 UAH za auto. * Za návštěvu území jezera Synevyr (platba se provádí na parkovišti "Krasnyj") — 15 UAH na osobu + 75 UAH za auto. * Za návštěvu rehabilitačního centra pro medvědy hnědé — 20 UAH na osobu. == Značené stezky == Ekologické stezky (Uročyšče Krasne – Siněvirské jezero, Hrebla-Ozirce, Koločava), 2 naučné stezky (Berezovec, Kyčera) a 8 turistických tras (Nehrovec – Koločava, Uročyšče Kvasovec – Vilšany, Koločava – hora Strymba, Hluchaňa – Kosyj Verch, Ostirky – hora Hrebiň, Ostirky – Hrebla, Siněvirský pereval – Siněvirské jezero, linija Arpada). == Co navštívit == * Jezero Siněvir * Jezero Ozirce * Rehabilitační centrum pro medvědy hnědé. 9:00-18:00. Rozlehlá, ekologicky čistá oblast o rozloze 12 hektarů. Je oplocena plotem pod napětím. Sem jsou přiváděni medvědi, se kterými jejich předchozí majitelé zacházeli špatně. Medvědi jsou učeni přizpůsobit se přírodním životním podmínkám. * Kostel Ducha svatého, dřevěný kostel z roku 1795 === Muzea === * Muzeum lesa a raftingu. Nachází se poblíž obce Siněvir na řece Ozeryantsi (Čorna Rička), po které se kdysi splavovalo dřevo, které se dodávalo do Maďarska. * Skanzen „Staré Selo“. Muzeum architektury a každodenního života. Na jeho území byla z exponátů z Koločavy zrekonstruována vesnice starobylé Verchoviny. * Koločavská úzkokolejka. Muzeum se skládá ze vzácné parní lokomotivy a vlaku s deseti vagóny. Každý vagón přibližuje proces dopravy za různých vlád, které tomuto regionu vládly. K vidění jsou tři české osobní vagóny, sovětský nákladní vůz, maďarský dobytčí vagón a vodní sud a samozřejmě vagóny pro přepravu dřeva – klád a polen. * Muzeum Ivana Olbrachta, v Koločavě * Árpádova linie == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Національний природний парк «Синевир»|datum=2026-04-08}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie|Siněvir (národní přírodní park)}} * {{Wikipedie|Siněvir}} * {{Wikipedie|Koločava}} [[Kategorie:Ukrajina]] gn3misenyozvprz0m6ff5x5rmpss20w 21848 21845 2026-04-09T06:58:28Z LiMr 96 +Kam dál 21848 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|unesco_whs=yes}} '''Siněvir''' je národní přírodní park (NPP) v Zakarpatské oblasti [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Stejný název má tam nacházející se jezero. V průběhu roku Siněvir navštěvuje 60-80 tisíc turistů. == Popis == V NPP Siněvir převládají lesy. Dne 13. července 2017 bylo několik lokalit NPP Siněvir zařazeno do seznamu Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy, světového dědictví UNESCO. NPP Siněvir pokrývá jižní svahy západní části pohoří Horhany a zahrnuje jejich typickou krajinu: hory se rozprostírají v podobě paralelních pásem, které jsou ohraničeny protáhlými údolími, převládají tam bukové a smrkové lesy a svahy jsou často pokryty horskými loukami. Vzdálenost ve směru sever-jih je více než 30 km a ve směru západ-východ 20 km. Větší část NPP Siněvir tvoří hory (440–1719 m), ostré hřebeny a vrcholy. Nejvyššími horami jsou Strymba (1719 m), Nehrovec (1707 m), Kanč (1579 m), Ťapeš (1549 m), Darvajka (1502 m), Ozirna (1496 m), Barvinok (1461 m), Popaďa (1448 m), Velký Horhan (1438 m) a Sekul (1389 m). == Doprava == Přes národní park prochází silnice T0720 Mižhirja-Buštyno přes vesnice Siněvir a Koločava. Na sever od ní odbočuje silnice T0724, která vede do vesnice Siněvrská Poljana a dále k jezeru Siněvir. == Poplatek/Povolení k návštěvě == * Za návštěvu území v obci Čorna Rika (platba se provádí na parkovišti "Ostriki") — 9 UAH na osobu + 75 UAH za auto. * Za návštěvu území jezera Synevyr (platba se provádí na parkovišti "Krasnyj") — 15 UAH na osobu + 75 UAH za auto. * Za návštěvu rehabilitačního centra pro medvědy hnědé — 20 UAH na osobu. == Značené stezky == Ekologické stezky (Uročyšče Krasne – Siněvirské jezero, Hrebla-Ozirce, Koločava), 2 naučné stezky (Berezovec, Kyčera) a 8 turistických tras (Nehrovec – Koločava, Uročyšče Kvasovec – Vilšany, Koločava – hora Strymba, Hluchaňa – Kosyj Verch, Ostirky – hora Hrebiň, Ostirky – Hrebla, Siněvirský pereval – Siněvirské jezero, linija Arpada). == Co navštívit == * Jezero Siněvir * Jezero Ozirce * Rehabilitační centrum pro medvědy hnědé. 9:00-18:00. Rozlehlá, ekologicky čistá oblast o rozloze 12 hektarů. Je oplocena plotem pod napětím. Sem jsou přiváděni medvědi, se kterými jejich předchozí majitelé zacházeli špatně. Medvědi jsou učeni přizpůsobit se přírodním životním podmínkám. * Kostel Ducha svatého, dřevěný kostel z roku 1795 === Muzea === * Muzeum lesa a raftingu. Nachází se poblíž obce Siněvir na řece Ozeryantsi (Čorna Rička), po které se kdysi splavovalo dřevo, které se dodávalo do Maďarska. * Skanzen „Staré Selo“. Muzeum architektury a každodenního života. Na jeho území byla z exponátů z Koločavy zrekonstruována vesnice starobylé Verchoviny. * Koločavská úzkokolejka. Muzeum se skládá ze vzácné parní lokomotivy a vlaku s deseti vagóny. Každý vagón přibližuje proces dopravy za různých vlád, které tomuto regionu vládly. K vidění jsou tři české osobní vagóny, sovětský nákladní vůz, maďarský dobytčí vagón a vodní sud a samozřejmě vagóny pro přepravu dřeva – klád a polen. * Muzeum Ivana Olbrachta, v Koločavě * Árpádova linie == Kam dál == * [[Karpatská biosférická rezervace]] – {{VzdálenostDo|Karpatská biosférická rezervace}} == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Національний природний парк «Синевир»|datum=2026-04-08}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie|Siněvir (národní přírodní park)}} * {{Wikipedie|Siněvir}} * {{Wikipedie|Koločava}} [[Kategorie:Ukrajina]] ozfn6siqlzsl8aj2d2hf953zs6od6nr 0 1816 21838 2026-04-08T16:22:41Z LiMr 96 LiMr přesunul stránku [[Římov (okres České Budějovice)]] na [[Římov]]: zatím jednoduše bez přesměrování 21838 wikitext text/x-wiki #PŘESMĚRUJ [[Římov]] n5yxa3tj4v0lg8f4ch2nm7n6klaaotk 2 1817 21846 2026-04-09T00:34:07Z James500 1058 Create user page 21846 wikitext text/x-wiki {{#babel:en|cs-0}} ajasggk9p8s4ciu4alslsw884ipo8vk 21847 21846 2026-04-09T00:34:46Z James500 1058 Add interwiki link 21847 wikitext text/x-wiki {{#babel:en|cs-0}} [[en:User:James500]] opl2z6i415j2jxiayys5tpfj1k0z02w 1 1818 21853 2026-04-09T09:45:30Z Karelkam 252 nová sekce /* Návrh na úpravu článku */ 21853 wikitext text/x-wiki == Návrh na úpravu článku == Podle mého názoru by bylo vhodné změnit název článku podle obsahu, který popisuje jen památky v Česku, případně název článku ponechat a přidat odkazy na již hotové články o památkách UNESCO v cizině. [[Uživatel:Karelkam|Karelkam]] ([[Diskuse s uživatelem:Karelkam|diskuse]]) 9. 4. 2026, 11:45 (CEST) ad10byrc563j8ahm2aji7h29rrjmp1o 0 1819 21854 2026-04-09T11:37:16Z Karelkam 252 založena nová stránka 21854 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Holašovice''' jsou malá obec v Jižních Čechách, která se nachází 15 km od krajského města Českých Budějovic. Holašovice, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, jsou nejlepším příkladem tzv. „Selského Baroka“, což znamená velmi výrazně zdobené a barevné vesnické domy z 19. století. Domy podobné holašovickým můžete vidět v mnoha vesnicích a městech v České republice – jedinečnost Holašovic spočívá v zachovalém stavu budov, jejich počtu a ve skutečnosti, že na návsi této vesnice nejsou žádné novější budovy. Náves s těmito dobře zdobenými a udržovanými budovami tak vypadá opravdu velkolepě. == Popis vesnice == V 19. století existovalo silné hnutí za propagaci a oživení české kultury. Část tohoto hnutí se odrazila v mnoha českých, převážně jihočeských, vesnicích ve vzniku tzv. „Selského baroka“. Jedná se o unikátní architektonické hnutí, které kombinuje baroko a klasicismus. Hlavním rysem tohoto architektonického hnutí jsou bohatě zdobené a barevné návesní náměstí a budovy. Holašovice jsou nejlepším příkladem tohoto hnutí v celém Česku. Dnes jsou budovy a náves vesnice v podobném stavu, v jakém byly postaveny v 19. století, a jsou velmi dobře udržované. Částečně je to způsobeno tím, že vláda na návsi nepovoluje téměř žádnou novou výstavbu. Vesnice se však hemží turisty, kteří chtějí vidět vesnici, která se dostala na seznam UNESCO. I když je náves krásná a velmi fotogenická, pravděpodobně není důvod zde zůstat déle než několik hodin, protože vesnice je malá. Pokud samozřejmě nechcete prozkoumávat okolní krajinu pěšky nebo na kole, v takovém případě je dobré zvážit ubytování v okolních vesnicích a městech, protože tam by mohlo být levnější ubytování. == Doprava == === Autobusem === Z Českých Budějovic můžete jet autobusem. Autobus jezdí poměrně často, platí se řidiči . V jízdních řádech je vesnice uvedena jako „Jankov, Holašovice“. === Autem === Z Českých Budějovic je to jen kousek jízdy autem a na okraji obce je bezplatné parkoviště. Polní cesty jsou většinou v dobrém stavu, ale často dost úzké. === Na kole === Z Českých Budějovic (15 km) nebo jiných měst v regionu, jako jsou Prachatice nebo Vodňany, je to pěkný výlet na kole. == Kde jíst == * Jihočeská hospoda Holašovice, Jankov, Holašovice 18, {{Telefon|+420 606 555 697}} == Kde jíst a spát == * [https://www.holasovice.cz/ Špejchar u Vojty] {{Telefon|+420 602 378 687}} == Kde spát == * [https://www.holasovice.eu/selsky-dvur Selský dvůr Holašovice], muzeum a ubytování, Holašovice 6, p. Dubné, {{Telefon|+420 602 378 687}} == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=en|článek=Holašovice|datum=2026-04-09}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Světové dědictví UNESCO]] [[Kategorie:Sídla v Česku]] [[Kategorie:Jihočeský kraj]] 9jvoxymvq6188h2zs32q3fi3gwe7dfx