Česko

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikicesty</sitename>
    <dbname>cswikivoyage</dbname>
    <base>https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.46.0-wmf.23</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikicesty</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikicestám</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Česko</title>
    <ns>0</ns>
    <id>637</id>
    <revision>
      <id>21857</id>
      <parentid>21852</parentid>
      <timestamp>2026-04-10T10:15:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Kategorie nehmotného kulturního dědictví */ nehmotné -&gt; hmotné</comment>
      <origin>21857</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="18627" sha1="hu5w2d4jovyhgbyqwzis3wvc0mqmtnz" xml:space="preserve">{{Pagebanner|Czech Republic WV banner.jpg|caption=Panoramatický pohled na Prahu}}
'''Česko''', úředním názvem Česká republika, je stát ve [[Střední Evropa|střední Evropě]] sousedící na severu s&amp;nbsp;[[Polsko|Polskem]], na východě se [[Slovensko|Slovenskem]], na jihu s&amp;nbsp;[[Rakousko|Rakouskem]] a na západě s&amp;nbsp;[[Německo|Německem]].

== Kraje a dělení ==
Česko se dělí na tři historické země – [[Čechy]], [[Morava|Moravu]] a [[České Slezsko|Slezsko]] a administrativně na 14 krajů, které je možné rozdělit na osm turistických regionů.
{|
| style=&quot;background-color: #6698bb; width: 32px;&quot; |&amp;nbsp;
|'''Střední Čechy''' ([[Praha]], [[Středočeský kraj]])
| style=&quot;background-color: #c5995c;&quot; |&amp;nbsp;
|'''Západní Čechy''' ([[Karlovarský kraj]], [[Plzeňský kraj]])
|-
| style=&quot;background-color: #608860;&quot; |&amp;nbsp;
|'''Severní Čechy''' ([[Liberecký kraj]], [[Ústecký kraj]]) 
| style=&quot;background-color: #c8b7b7;&quot; |&amp;nbsp;
|'''Východní Čechy''' ([[Královéhradecký kraj]], [[Pardubický kraj]])
|-
| style=&quot;background-color: #dde58b;&quot; |&amp;nbsp;
|'''Jižní Čechy''' ([[Jihočeský kraj]])
| style=&quot;background-color: #578e86;&quot; |&amp;nbsp;
|'''Vysočina''' ([[Vysočina|kraj Vysočina]])
|-
| style=&quot;background-color: #a4c28d;&quot; |&amp;nbsp;
|'''Severní Morava a Slezsko''' ([[Moravskoslezský kraj]],  [[Olomoucký kraj]])
| style=&quot;background-color: #b383b3;&quot; |&amp;nbsp;
|'''Jižní Morava''' ([[Jihomoravský kraj]], [[Zlínský kraj]])
|-
| colspan=&quot;4&quot; |[[File:Czechia regions map (cs).png|alt=Mapa Česka|left|frameless|619x619px]]
|}

== Turisticky významné oblasti ==
Významnými turistickými oblastmi jsou hraniční pohoří [[Krkonoše]], [[Šumava]], [[Jeseníky]] nebo [[Beskydy]], kde se v&amp;nbsp;létě provozuje pěší a cykloturistika a v zimě sjezdové i běžecké lyžování.

Turisté jezdí do Česka také za lázeňstvím (nejznámějšími lázněmi jsou [[Karlovy Vary]], [[Františkovy Lázně]] a [[Mariánské Lázně]]), historickými sídly ([[Český Krumlov]], [[Kutná Hora]], [[Karlštejn]] nebo [[Lednicko-valtický areál]]). Mezi nejvýznamnější mimoměstské turistické oblasti patří také národní parky ([[Krkonošský národní park]], [[České Švýcarsko]], [[Národní park Podyjí|Podyjí]] a [[Národní park Šumava|Šumava]]) nebo oblast [[Český ráj|Českého ráje]].

== Mezinárodní doprava ==
=== Letecká ===
Hlavním mezinárodním letištěm je Letiště Václava Havla v Praze (PRG), pravidelné mezinárodní linkové lety vypravují také letiště v&amp;nbsp;[[Brno|Brně]] (BRQ), [[Ostrava|Ostravě]] (OSR) a [[Pardubice|Pardubicích]] (PED).

=== Železniční ===
Česko má dobré železniční spojení s&amp;nbsp;hlavními městy všech svých sousedních zemí. V&amp;nbsp;příhraničí fungují i místní systémy, v&amp;nbsp;jejichž rámci je možné zakoupit jízdné pro cestu po daném regionu na obou stranách hranice.

Na mezinárodních linkách některých soukromých dopravců neplatí jízdné Českých drah (a tedy ani jiných národních dopravců).

=== Pěší ===
Českem prochází [[w:Evropská dálková trasa|evropské dálkové trasy]] [[Evropská dálková trasa E3|E3]] a [[Evropská dálková trasa E10|E10]]. Zejména v&amp;nbsp;turistických oblastech se nachází i další trasy mimo systém evropských dálkových tras.

== Místní doprava ==
V&amp;nbsp;Česku je široce rozvinutá síť železniční i silniční veřejné městské i meziměstské dopravy. Dálniční síť je ve fázi výstavby a postupně se buduje napojení na dálnice sousedních států.

=== Letecká ===
Vzhledem k&amp;nbsp;relativně malé rozloze se v&amp;nbsp;Česku vnitrostátní letecká doprava neuplatňuje.

=== Železniční ===
[[File:Map of Czech railways.svg|thumb|Mapa železničních tratí v&amp;nbsp;ČR v&amp;nbsp;roce 2009]]
Železniční síť v Česku patří k nejhustším v [[Evropa|Evropě]]. Hlavním dopravcem jsou státní [http://www.ceskedrahy.cz/ České dráhy], v dálkové dopravě mají zejména na trase [[Praha]]–[[Ostrava]] konkurenci ve společnostech [http://www.regiojet.cz/ RegioJet], [http://www.le.cz/ Leo Express]. Na menších lokálních železničních spojeních funguje pravidelně i nepravidelně řada různých menších dopravců, většina spojů je nicméně dohledatelná na webové stránce [http://idos.cz idos.cz].

Jízdní doklady společností RegioJet, Leo Express a [http://www.trilex-online.cz/cz/ Trilex] nejsou vzájemně uznávané s jízdními doklady Českých drah a tedy ani se zahraničními dopravci. Proto není možné na jejich spojích použít ani síťové jízdenky, i když jsou vydané pro oblast, kterou tito dopravci pokrývají.

==== České dráhy ====
Jízdenku je možné koupit ve vlaku u průvodčího, ovšem v případě, že je ve výchozím místě otevřena pokladna, cestující zaplatí přirážku. Je možné platit hotově a také kartou, pokud má průvodčí nový terminál, který je zaváděn v průběhu roku 2024.

K jízdence je u části spojů (zpravidla rychlíkových) možné zakoupit místenku. Při nákupu online je tato místenka zdarma (při nákupu se v aplikaci místo přiřadí buď automaticky, nebo je nutné jej ručně vybrat). Místa k rezervaci bývají ve vytížených spojích plně obsazená, části vozů či jednotlivá místa však bývají vyhrazeny pro cestující bez místenky. Rezervovaná místa jsou obvykle označena (na displeji se zobrazuje či na papírku je uvedena rezervovaná trasa). Nedorozumění způsobuje označení „expresní rezervace“, které znamená pouze to, že místo nebylo v určité době rezervováno, ale později si na něj někdo mohl (ale nemusel) koupit jízdenku, aniž by se to v informačním systému projevilo.

==== Druhy vlaků ====
* [[w:Osobní vlak|Osobní vlak]] (Os)
* [[w:Spěšný vlak|Spěšný vlak]] (Sp)
* [[w:Rychlík (vlak)|Rychlík]] (R)
* [[w:Rychlík vyšší kvality|Rychlík vyšší kvality]] (Rx)
* Expres (Ex)
* [[w:InterCity|InterCity]] (IC)
* [[w:EuroCity|EuroCity]] (EC)
* [[w:EuroNight|EuroNight]] (EN)
* [[w:Railjet|RailJet]] (rj)
* Nightjet (NJ)
* [[w:SuperCity|SuperCity]] (SC)
* [[w:Leo Express|Leo Express]] (LE)
* [[w:RegioJet|RegioJet]] (RJ)
* ArrivaExpress (AEx)
* Trilex (TL)
* TrilexExpress (TLX)

=== Silniční ===
Veřejná silniční doprava je v Česku na podobně rozvinuté úrovni jak železniční. Funguje zde množství regionálních i celorepublikových dopravců. K velkým společnostem, provozujícím osobní silniční dopravu v Česku patří [http://www.veolia-transport.cz/ Veolia transport] nebo [http://www.tqm.cz/ TQM]. Ve velké míře zde fungují menší regionální meziměstští dopravci, kteří vznikli z bývalého státního podniku ČSAD.

Jízdní řády většiny autobusových spojů a linek městské hromadné dopravy v mnoha městech jsou dostupné na webu [http://idos.cz idos.cz].

=== Vodní ===
Osobní lodní doprava je provozována zejména na řekách Labi, [[Vltava|Vltavě]] a [[Morava (řeka)|Moravě]] (včetně [[Baťův kanál|Baťova kanálu]]), má však především turistický charakter. Okružní plavby jsou organizovány také na různých vodních nádržích či [[Soutěsky Kamenice|Soutěskách Kamenice]] v Českém Švýcarsku. Na Labi, Vltavě a Berounce jsou na některých místech v provozu také přívozy, které slouží hlavně lokálnímu spojení.

=== Pěší a cyklistická ===
[[File:Turisticke znaceni Vydra.jpg|thumb|Turistické značení na stromě]]
Česko patří mezi země s nejdokonalejší a nejhustější sítí turistického a cykloturistického značení. Trasy jsou vytyčeny jak ve městech, tak i ve volné přírodě. Tento druh sportovního vyžití je zde oblíben a hojně provozován.

V Česku se používají tyto turistické značky:
* [[File:Stripe-marked_trail_red.svg|20px|červená turistická značka]] – dálkové nebo hřebenové trasy
* [[File:Stripe-marked_trail_blue.svg|20px|modrá turistická značka]] – významnější trasy
* [[File:Stripe-marked_trail_green.svg|20px|zelená turistická značka]] – místní trasy
* [[File:Stripe-marked_trail_yellow.svg|20px|žlutá turistická značka]] – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky
* [[File:Naucna-stezka.svg|20px|značka naučné stezky]] – naučná stezka; trasa je doplněna o tabule s informacemi o předmětu zájmu trasy

Cykloturistické trasy jsou značeny většími značkami podobnými těm turistickým, ovšem s oranžovým lemováním:
* [[File:Stripe-marked biketrail red.svg|20px|červená cykloturistická značka]]
* [[File:Stripe-marked biketrail blue.svg|20px|modrá cykloturistická značka]]
* [[File:Stripe-marked biketrail green.svg|20px|zelená cykloturistická značka]]
* [[File:Stripe-marked biketrail white.svg|20px|bílá cykloturistická značka]]

== Jazyky ==
V Česku je oficiální a dominantní mateřskou řečí [[w:Čeština|čeština]]. Vzhledem k historickému vývoji a podobnosti obou jazyků se zde bez vážnějších problému lze domluvit i [[w:Slovenština|slovensky]]. U mladších generací je rozšířená znalost [[w:Angličtina|angličtiny]], starší ročníky většinou umí alespoň částečně [[w:Ruština|rusky]]. Řada obyvatel umí i druhý nebo třetí jazyk. V příhraničních sudetských oblastech je poměrně běžná znalost [[w:Němčina|němčiny]] a na severu území také [[w:Polština|polštiny]].

Informační letáky v turistických centrech, muzeích a památkách jsou běžně dostupné alespoň v češtině, angličtině nebo němčině. Dále je možné se často setkat i s letáky v ruštině, italštině a francouzštině.

Přestože má české území relativně malou rozlohu, mluví zde lidé množstvím různých nářečí. Tato nářečí jsou si většinou navzájem srozumitelná a podle oblasti se v nich vyskytují prvky němčiny, polštiny a slovenštiny.

[[w:Chacharština|Slezská čeština]], slezské nářečí, chacharština anebo také ostravština je specifické nářečí, kde se využívá speciální slovo „bo&quot;. Například: „Bo ta ďura je hluboká.“; „Musim dom bo mňa baba zlata.“; „Kaj pudem bo já včil nevím co bysme mohli zrobit.“ Slovo „bo“ je mnohovýznamově používaným typem, který se používal hlavně mezi havíři.

== Nakupování ==
[[File:Czk- coins and banknotes.JPG|thumb|České mince a bankovky]]
V Česku se platí českou korunou, která se dále dělí na sto haléřů. Nejmenší hodnota mince je jedna koruna, od roku 2008 nejsou v oběhu již žádné haléřové mince. {{CZK|100}} má hodnotu přibližně {{Převod měny|CZK|EUR|100}} nebo {{Převod měny|CZK|USD|100}}.

Rozhodně se nedoporučuje směňovat peníze na ulici. Směnárny se vyskytují běžně ve všech městech a v supermarketech lze většinou platit i eury (vrací se však v korunách). Na několika místech, zejména v Praze, je možné platit i [[w:Bitcoin|bitcoiny]]. Bankomaty pro nákup a prodej bitcoinů za české koruny se nacházejí hlavně v Praze a Brně.

Zákony jsou zde, co se týče otevíracích dob obchodů, velice liberální a množství prodejen a obchodní centra mívají otevřeno i v neděli. Některé státní svátky ale jsou velké prodejny uzavřeny.

== Jídlo ==
=== Tradiční jídla ===
[[File:Svícková na smetane, houskový knedlík, citron, brusinky.jpg|thumb|Svíčková na smetaně]]

* '''bramboračka'''
* '''zelňačka'''
* '''česneková polévka''' nebo '''česnečka'''
* '''kyselice''' nebo '''valašská kyselica'''
* '''čočková polévka'''
* '''rajská polévka'''
* '''dršťková polévka'''
* '''[[w:Řízek|řízek]]''' – plátek vepřového nebo kuřecího masa obalený v trojobalu (z mouky, vajec a strouhanky) a osmažený v oleji
* '''[[w:Smažený sýr|smažený sýr]]''' – plátek tvrdého sýra obalený v trojobalu a osmažený v oleji
* '''svíčková na smetaně'''
* '''vepřová pečeně se zelím a knedlíkem''', zkráceně '''vepřo-knedlo-zelo'''
* '''smažený kapr''' – plátek masa z kapra obalený v trojobalu a osmažený v oleji; patří mezi tradiční vánoční jídla s bramborovým salátem jako přílohou
* '''[[w:Bramborák|bramborák]]''' – smažená bramborová placka
* '''párek v rohlíku'''
* '''[[w:Utopenec|utopenec]]''' – nakládané špekáčky s cibulí ve sladkokyselém nálevu
* '''nakládaný Hermelín'''
* '''[[w:Olomoucké tvarůžky|tvarůžky]]''' nebo '''syrečky'''

=== Jídla, která běžně nekoupíte ===
* '''brambory na loupačku''' – brambory vařené a servírované ve slupce spolu se solí a mlékem nebo smetanou
* '''pučálka'''
* '''smaženice'''
* '''smažené bedly'''

=== Vegetariánství a veganství ===
Běžná česká strava obsahuje maso a živočišné produkty. Vegetariánské a veganské restaurace je možné najít především ve velkých městech. V běžných restauracích je nejčastěji možné jako bezmasé jídlo objednat salát, těstoviny nebo smažený sýr. V případě pochybností je možné se zeptat obsluhy.

Především mimo velká města se může člověk setkat s nepochopením, popř. přemlouváním (např. „ryba není maso“, „je tam jen trochu masa“), a to i ze strany obsluhy.

Na webu soucitně.cz je možné najít [https://soucitne.cz/vegan-restaurace-mapa mapu vegetariánských restaurací v ČR a SR].

== Nápoje ==
Typickým nápojem je pivo. Kromě velkých pivovarů existuje v ČR také velké množství regionálních a malých pivovarů, z nichž některé se zaměřují i na speciální druhy piv. V restauraci je běžné dostat pivo v půllitrových sklenicích, menší sklenici (0,33 l) je možné objednat jako „malé pivo“ a je nutné o ni explicitně požádat.

Mezi další tradiční alkoholické nápoje také [[w:Slivovice|slivovice]], [[w:Becherovka|becherovka]] a [[w:Tuzemský rum|tuzemský rum]].

V Česku je také populární kolový nápoj [[w:Kofola|Kofola]]. Kofola původně byla náhražka západních nápojů Coca-Cola a Pepsi během komunistického režimu. Znovu se nápoj začal vyrábět a stal se znovu oblíbeným začátkem 21. století.

Voda z vodovodu (není-li uvedeno jinak) je v ČR v drtivé většině případů pitná. Dostupnost vody z vodovodu v restauraci se liší – někde zákazníkovi bez problémů vyhoví, i když tato možnost není uvedená v jídelním nebo nápojovém lístku, jinde ji pod různým zdůvodněním odmítnou podat, i když je zákazník ochotný ji zaplatit.

== Respekt ==
Česko se považuje za stát střední Evropy. Mylné řazení Česka do [[Východní Evropa|východní Evropy]], ať už ze zvyku nebo kvůli jejímu historickému vývoji, může být vnímáno negativně.

Není zdvořilé ze strany návštěvníků z některých států, zejména opakovaně, upozorňovat na to, že v ČR jsou nižší ceny než v jejich zemi. Pro většinu obyvatel jsou ceny v Česku přijatelné nebo vysoké samy o sobě a takové chování by mohlo být bráno jako nezdvořilost, nebo až jako výraz nadřazenosti.

Ne všichni česky mluvící obyvatelé Česka se považují za Čechy. Historicky se na území dnešní ČR nacházely tři země: Země česká (Království české), Země moravská (Markrabství moravské) a Země slezská (Vévodství slezské), proto se někteří obyvatelé hlásí k moravské nebo slezské národnosti.

== Památky Česka, které jsou zapsány na [[Seznam světového dědictví UNESCO]] ==

=== Kategorie nehmotného kulturního dědictví ===

# '''Slovácký verbuňk''' (zapsáno 2005): mužský tanec z oblasti moravského Slovácka, typický svou improvizací.
# '''Masopustní průvody a masky na Hlinecku''' (2010): Tradiční obchůzky s maskami v obcích na východě Čech
# '''Sokolnictví''' (2010): Umění chovu, výcviku a lovu s dravými ptáky.
# '''Jízda králů''' (2011): Lidová slavnost spojená s barevným průvodem jezdců na koních, dodnes živá zejména ve Vlčnově, Kunovicích, Hluku a Skoronicích.
# '''Loutkářství v Česku a na Slovensku''' (2016): Společný zápis se Slovenskem, který vyzdvihuje fenomén českého loutkového divadla a jeho dlouhou tradici.
# '''Modrotisk''' (2018): Tradiční technika negativního tisku na látku pomocí rezervy a barvení v indigu 
# '''Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perliček''' (2020): Unikátní řemeslo z Poniklé v Krkonoších, které je jediné svého druhu na světě.
# '''Vorařství''' (2022): Tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách, která zanikla s výstavbou přehrad, ale zůstala v lidové kultuře (společně s pěti dalšími státy).
# '''Strategie ochrany tradičních řemesel – program Nositelé tradice lidových řemesel''' (2022)
# '''Tradiční ruční výroba skla''' (2023): Jeden z nejnovějších zápisů, který pokrývá celý proces výroby, od tavení až po dekorování.
# '''Ochotnické divadlo''' (2025) – Fenomén amatérského divadelnictví v Česku.

=== Kategorie hmotného kulturního dědictví ===

# '''Historické centrum [[Praha|Prahy]]'''
# '''Historické centrum [[Český Krumlov|Českého Krumlova]]'''
# '''Historické centrum [[Telč|Telče]]'''
# '''Historické centrum [[Kutná Hora|Kutné Hory]]'''
# '''Hřebčín v Kladrubech nad Labem''': Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní. 
# '''Jizerskohorské bučiny'''
# '''Krušnohorsko-Erzgebirge''': Hornický region dokumentující historii těžby rud.
# '''[[Lednicko-valtický areál]]'''
# '''Poutní kostel sv. Jana''' '''Nepomuckého na Zelené hoře'''
# '''Slavná lázeňská města Evropy''': [[Mariánské Lázně]], [[Karlovy Vary]] a [[Františkovy Lázně]]
# '''Sloup Nejsvětější''' '''Trojice v [[Olomouc|Olomouci]]''': Největší barokní sousoší ve střední Evropě.
# '''[[Třebíč]]''': Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa.
# '''Vesnická rezervace [[Holašovice]]'''
# '''Vila Tugendhat v [[Brno|Brně]]'''
# '''Zahrady a zámek v [[Kroměříž|Kroměříži]]'''
# '''Zámek [[Litomyšl]]'''
# '''[[Žatec]] a krajina žateckého chmele'''

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* [https://www.czechtourism.com/home/ Oficiální turistické stránky o Česku]
* [http://www.ceskedalnice.cz/ Informace pro motoristy]
* [https://web.archive.org/web/20150429121339/http://cesko.svetadily.cz/ Česko na Světadíly.cz]

[[Kategorie:Česko| ]]
[[Kategorie:Střední Evropa]]
[[Kategorie:Evropa]]
[[Kategorie:Státy]]</text>
      <sha1>hu5w2d4jovyhgbyqwzis3wvc0mqmtnz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Terchová</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1588</id>
    <revision>
      <id>21855</id>
      <parentid>21597</parentid>
      <timestamp>2026-04-09T18:15:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>rozšíření</comment>
      <origin>21855</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4304" sha1="dnxz0dl1rxiy6im307qri62gu6faobc" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Terchová''' je obec na [[Slovensko|Slovensku]] ležící asi 25 kilometrů východně od [[Žilina|Žiliny]]. Je turistickým centrem [[Malá Fatra|Malé Fatry]]. Obec je rodištěm zbojníka [[w:Juraj Jánošík|Juraje Jánošíka]], který se narodil v místní osadě Janošíkovci a kterému je věnováno místní muzeum. Na území obce je území Národního parku Malá Fatra a Chráněné krajinné oblasti Kysuce, a také národní přírodní rezervace Veľká Bránica, Rozsutec, Tiesňavy, Chleb a horský masív Boboty. Centrem obce protéká řeka Varínka.

== Co vidět ==
[[Soubor:Plastika, Juraj Jánošík, Terchová, Žilinský kraj, Slovensko 04.jpg|náhled|Socha Juraje Jánošíka v Terchové]]
[[Soubor:Terchovské Srdce, Terchová, Žilinský kraj, Slovensko 01.jpg|náhled|Rozhledna Terchovské srdce]]
[[Soubor:Malá Fatra, Horné Diery (17).jpg|náhled|Jánošíkove diery]]
* [[w:Juraj Jánošík (Ján Kulich)|Jánošíkova socha]] – postavená v roce 1988 k 300. výročí jeho narození
* [[w:Terchovské srdce|Terchovské srdce]] – rozhledna nad obcí
* [https://www.terchova.sk/navstevnik/muzeum-juraja-janosika Povážské muzeum Juraja Jánošíka v Terchové]
* dřevěný betlém – pohyblivý betlém trvale umístěný v kostele
* Terchová je vstupní bránou:
** do Vrátné doliny,
** do soustavy soutěsek Jánošíkove diery, kde jsou též vodopády Hlbokého potoka.

=== Vrátna ===
Z Vratné vede osmimístná [http://www.lanovka-vratna.cz/ kabinková lanovka do Smilovského sedla], horní stanice je v nadmořské výšce. 1,3 km  jihovýchodně odtud je Chleb (1646 m n. m.), třetí nejvyšší vrchol Malé Fatry. Zhruba 2 km  JJV odtud je [https://chatapodchlebom.sk/ Chata pod Chlebom].

==== Vrátna dolina ====
Vrátna dolina je střediskem letní turistiky, cykloturistiky a v zimním období lyžařským střediskem. Chata Vrátna je od povodně v roce 2014 zavřená.&lt;ref&gt;[https://www.chatavratna.eu/ Chata Vrátna]&lt;/ref&gt; Ubytování nabízí [https://www.hotelboboty.sk/ Hotel Boboty].

=== Biely Potok ===
Biely Potok je východiskem do soustavy soutěsek Jánošíkove diery.

== Doprava ==

=== Autobusem ===

* Do Vrátné jezdí přímá autobusová linka ze Žiliny, která má mezizastávky ve vlastní Terchové.
* Do Bieleho Potoka jezdí další přímá autobusová linka ze Žiliny, která má také mezizastávky ve vlastní Terchové; případně některé spoje jezdí pouze v úseku Terchová – Biely Potok

=== Autem ===

* [https://vratna.sk/parkovanie/ Ve Vrátné jsou dvě parkoviště]
* [https://www.hotel-diery.sk/kontakty-mapa V Bielem Potoku jsou tři parkoviště]

== Kde spát a jíst (výběr) ==

* [https://www.turistika.cz/mista/terchova-haluskarna-prva-terchovska-haluskaren/detail Haluškárna Terchová], též ubytování
* [https://www.hotelboboty.sk/ Hotel Boboty]
* [https://hotel-diery.hotel.cz/?gad_source=1&amp;gclid=EAIaIQobChMIiuHetbDPjAMVW5qDBx3XfQHbEAAYASAAEgLwDvD_BwE Hotel Diery]
* [https://www.hotel-terchova.sk/hotel-gold-terchova Hotel Gold]
* [https://chatapodchlebom.sk/ Chata pod Chlebom]

=== Kde spát (výběr) ===

* [https://www.penzionprihati.sk/ Penzion a chata Pri hati]
* [http://penzionmalafatra.sk/ Penzión Malá Fatra]
* [https://chatavyhnana.sk/ Chata ve Vyhnané]

=== Kde jíst (výběr) ===

* [https://www.janosikovakoliba.sk/ Jánošíkova koliba]

== Kam dál ==
* [[Strečno]] – hrad {{VzdálenostDo|Strečno}}
* [[Žilina]] – 25 km vzdálené krajské město
* [[Kľak]] – vrchol v druhé části Malé Fatry, {{VzdálenostDo|Kľak}}

== Terchovská muzika ==
V roce 2013 zapsalo UNESCO do seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva Terchovskou muziku – osobitý kolektivní vokálně-instrumentální projev terchovské komunity.&lt;ref&gt;[https://www.unesco.sk/terchovska-muzika Terchovská muzika: nehmotná památka UNESCO]&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==

=== Reference ===
&lt;references /&gt;

=== Externí odkazy ===
* {{Wikipedie|Terchová}}
* {{Wikipedie|Varínka}}
* {{Wikipedie|Vrátna dolina}}
* [https://www.slovenske.cz/ski-areal/vratna-dolina.html Skiareál Vrátna dolina]
* {{Wikipedie|Jánošíkove diery}}
* {{Wikipedie|Vodopády Hlbokého potoka}}
* {{Wikipedie|Chleb}}

[[Kategorie:Žilinský kraj]]
[[Kategorie:Malá Fatra]]</text>
      <sha1>dnxz0dl1rxiy6im307qri62gu6faobc</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21858</id>
      <parentid>21855</parentid>
      <timestamp>2026-04-10T10:17:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Terchovská muzika */ wikilink</comment>
      <origin>21858</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4345" sha1="dodbktbbq4uj0mk5bq54ng6vx3d4p5c" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Terchová''' je obec na [[Slovensko|Slovensku]] ležící asi 25 kilometrů východně od [[Žilina|Žiliny]]. Je turistickým centrem [[Malá Fatra|Malé Fatry]]. Obec je rodištěm zbojníka [[w:Juraj Jánošík|Juraje Jánošíka]], který se narodil v místní osadě Janošíkovci a kterému je věnováno místní muzeum. Na území obce je území Národního parku Malá Fatra a Chráněné krajinné oblasti Kysuce, a také národní přírodní rezervace Veľká Bránica, Rozsutec, Tiesňavy, Chleb a horský masív Boboty. Centrem obce protéká řeka Varínka.

== Co vidět ==
[[Soubor:Plastika, Juraj Jánošík, Terchová, Žilinský kraj, Slovensko 04.jpg|náhled|Socha Juraje Jánošíka v Terchové]]
[[Soubor:Terchovské Srdce, Terchová, Žilinský kraj, Slovensko 01.jpg|náhled|Rozhledna Terchovské srdce]]
[[Soubor:Malá Fatra, Horné Diery (17).jpg|náhled|Jánošíkove diery]]
* [[w:Juraj Jánošík (Ján Kulich)|Jánošíkova socha]] – postavená v roce 1988 k 300. výročí jeho narození
* [[w:Terchovské srdce|Terchovské srdce]] – rozhledna nad obcí
* [https://www.terchova.sk/navstevnik/muzeum-juraja-janosika Povážské muzeum Juraja Jánošíka v Terchové]
* dřevěný betlém – pohyblivý betlém trvale umístěný v kostele
* Terchová je vstupní bránou:
** do Vrátné doliny,
** do soustavy soutěsek Jánošíkove diery, kde jsou též vodopády Hlbokého potoka.

=== Vrátna ===
Z Vratné vede osmimístná [http://www.lanovka-vratna.cz/ kabinková lanovka do Smilovského sedla], horní stanice je v nadmořské výšce. 1,3 km  jihovýchodně odtud je Chleb (1646 m n. m.), třetí nejvyšší vrchol Malé Fatry. Zhruba 2 km  JJV odtud je [https://chatapodchlebom.sk/ Chata pod Chlebom].

==== Vrátna dolina ====
Vrátna dolina je střediskem letní turistiky, cykloturistiky a v zimním období lyžařským střediskem. Chata Vrátna je od povodně v roce 2014 zavřená.&lt;ref&gt;[https://www.chatavratna.eu/ Chata Vrátna]&lt;/ref&gt; Ubytování nabízí [https://www.hotelboboty.sk/ Hotel Boboty].

=== Biely Potok ===
Biely Potok je východiskem do soustavy soutěsek Jánošíkove diery.

== Doprava ==

=== Autobusem ===

* Do Vrátné jezdí přímá autobusová linka ze Žiliny, která má mezizastávky ve vlastní Terchové.
* Do Bieleho Potoka jezdí další přímá autobusová linka ze Žiliny, která má také mezizastávky ve vlastní Terchové; případně některé spoje jezdí pouze v úseku Terchová – Biely Potok

=== Autem ===

* [https://vratna.sk/parkovanie/ Ve Vrátné jsou dvě parkoviště]
* [https://www.hotel-diery.sk/kontakty-mapa V Bielem Potoku jsou tři parkoviště]

== Kde spát a jíst (výběr) ==

* [https://www.turistika.cz/mista/terchova-haluskarna-prva-terchovska-haluskaren/detail Haluškárna Terchová], též ubytování
* [https://www.hotelboboty.sk/ Hotel Boboty]
* [https://hotel-diery.hotel.cz/?gad_source=1&amp;gclid=EAIaIQobChMIiuHetbDPjAMVW5qDBx3XfQHbEAAYASAAEgLwDvD_BwE Hotel Diery]
* [https://www.hotel-terchova.sk/hotel-gold-terchova Hotel Gold]
* [https://chatapodchlebom.sk/ Chata pod Chlebom]

=== Kde spát (výběr) ===

* [https://www.penzionprihati.sk/ Penzion a chata Pri hati]
* [http://penzionmalafatra.sk/ Penzión Malá Fatra]
* [https://chatavyhnana.sk/ Chata ve Vyhnané]

=== Kde jíst (výběr) ===

* [https://www.janosikovakoliba.sk/ Jánošíkova koliba]

== Kam dál ==
* [[Strečno]] – hrad {{VzdálenostDo|Strečno}}
* [[Žilina]] – 25 km vzdálené krajské město
* [[Kľak]] – vrchol v druhé části Malé Fatry, {{VzdálenostDo|Kľak}}

== Terchovská muzika ==
V roce 2013 zapsalo UNESCO do [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva]] Terchovskou muziku – osobitý kolektivní vokálně-instrumentální projev terchovské komunity.&lt;ref&gt;[https://www.unesco.sk/terchovska-muzika Terchovská muzika: nehmotná památka UNESCO]&lt;/ref&gt;

== Odkazy ==

=== Reference ===
&lt;references /&gt;

=== Externí odkazy ===
* {{Wikipedie|Terchová}}
* {{Wikipedie|Varínka}}
* {{Wikipedie|Vrátna dolina}}
* [https://www.slovenske.cz/ski-areal/vratna-dolina.html Skiareál Vrátna dolina]
* {{Wikipedie|Jánošíkove diery}}
* {{Wikipedie|Vodopády Hlbokého potoka}}
* {{Wikipedie|Chleb}}

[[Kategorie:Žilinský kraj]]
[[Kategorie:Malá Fatra]]</text>
      <sha1>dodbktbbq4uj0mk5bq54ng6vx3d4p5c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Diskuse:Seznam světového dědictví UNESCO</title>
    <ns>1</ns>
    <id>1818</id>
    <revision>
      <id>21856</id>
      <parentid>21853</parentid>
      <timestamp>2026-04-10T10:13:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>/* Návrh na úpravu článku */ odpověď</comment>
      <origin>21856</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="640" sha1="lcqoh849cofpjwf6d1az4cchz03o2jh" xml:space="preserve">== Návrh na úpravu článku ==

Podle  mého názoru by bylo vhodné změnit název článku podle obsahu, který popisuje jen památky v Česku, případně název článku ponechat a přidat odkazy na již hotové články o památkách UNESCO v cizině. [[Uživatel:Karelkam|Karelkam]] ([[Diskuse s uživatelem:Karelkam|diskuse]]) 9. 4. 2026, 11:45 (CEST)

:Já bych chtěl zachovat článek s takovým obecným názvem pro všechny země. Takže buď to Česko oddělit do samostatného článku nebo sem raději přidat ty památky v cizině. [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 10. 4. 2026, 12:13 (CEST)</text>
      <sha1>lcqoh849cofpjwf6d1az4cchz03o2jh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Holašovice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1819</id>
    <revision>
      <id>21859</id>
      <parentid>21854</parentid>
      <timestamp>2026-04-10T10:19:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <origin>21859</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3043" sha1="j1nb3e7t61ra8kwquflaj1cgcgndxd0" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Holašovice''' jsou malá obec v Jižních Čechách, která se nachází 15 km od krajského města Českých Budějovic. Holašovice, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, jsou nejlepším příkladem tzv. „Selského Baroka“, což znamená velmi výrazně zdobené a barevné vesnické domy z 19. století. Domy podobné holašovickým můžete vidět v mnoha vesnicích a městech v České republice – jedinečnost Holašovic spočívá v zachovalém stavu budov, jejich počtu a ve skutečnosti, že na návsi této vesnice nejsou žádné novější budovy. Náves s těmito dobře zdobenými a udržovanými budovami tak vypadá opravdu velkolepě.

== Popis vesnice ==
V 19. století existovalo silné hnutí za propagaci a oživení české kultury. Část tohoto hnutí se odrazila v mnoha českých, převážně jihočeských, vesnicích ve vzniku tzv. „Selského baroka“. Jedná se o unikátní architektonické hnutí, které kombinuje baroko a klasicismus. Hlavním rysem tohoto architektonického hnutí jsou bohatě zdobené a barevné návesní náměstí a budovy. Holašovice jsou nejlepším příkladem tohoto hnutí v celém Česku.

Dnes jsou budovy a náves vesnice v podobném stavu, v jakém byly postaveny v 19. století, a jsou velmi dobře udržované. Částečně je to způsobeno tím, že vláda na návsi nepovoluje téměř žádnou novou výstavbu. Vesnice se však hemží turisty, kteří chtějí vidět vesnici, která se dostala na seznam UNESCO.

I když je náves krásná a velmi fotogenická, pravděpodobně není důvod zde zůstat déle než několik hodin, protože vesnice je malá. Pokud samozřejmě nechcete prozkoumávat okolní krajinu pěšky nebo na kole, v takovém případě je dobré zvážit ubytování v okolních vesnicích a městech, protože tam by mohlo být levnější ubytování.

== Doprava ==

=== Autobusem ===
Z Českých Budějovic můžete jet autobusem. Autobus jezdí poměrně často, platí se řidiči . V jízdních řádech je vesnice uvedena jako „Jankov, Holašovice“.

=== Autem ===
Z Českých Budějovic je to jen kousek jízdy autem a na okraji obce je bezplatné parkoviště. Polní cesty jsou většinou v dobrém stavu, ale často dost úzké.

=== Na kole ===
Z Českých Budějovic (15 km) nebo jiných měst v regionu, jako jsou Prachatice nebo Vodňany, je to pěkný výlet na kole.

== Kde jíst ==

* Jihočeská hospoda Holašovice, Jankov, Holašovice 18, {{Telefon|+420 606 555 697}}

== Kde jíst a spát ==

* [https://www.holasovice.cz/ Špejchar u Vojty] {{Telefon|+420 602 378 687}}

== Kde spát ==

* [https://www.holasovice.eu/selsky-dvur Selský dvůr Holašovice], muzeum a ubytování, Holašovice 6, p. Dubné, {{Telefon|+420 602 378 687}}

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Holašovice|datum=2026-04-09}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO]]
[[Kategorie:Sídla v Česku]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>j1nb3e7t61ra8kwquflaj1cgcgndxd0</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21860</id>
      <parentid>21859</parentid>
      <timestamp>2026-04-10T10:22:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>unesco</comment>
      <origin>21860</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3057" sha1="gcgssdpcsopsh2clzzew7c4wfna532b" xml:space="preserve">{{Pagebanner|unesco_whs=yes}}

'''Holašovice''' jsou malá obec v Jižních Čechách, která se nachází 15 km od krajského města Českých Budějovic. Holašovice, zapsané na [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznamu světového dědictví UNESCO]], jsou nejlepším příkladem tzv. „Selského Baroka“, což znamená velmi výrazně zdobené a barevné vesnické domy z 19. století. Domy podobné holašovickým můžete vidět v mnoha vesnicích a městech v České republice – jedinečnost Holašovic spočívá v zachovalém stavu budov, jejich počtu a ve skutečnosti, že na návsi této vesnice nejsou žádné novější budovy. Náves s těmito dobře zdobenými a udržovanými budovami tak vypadá opravdu velkolepě.

== Popis vesnice ==
V 19. století existovalo silné hnutí za propagaci a oživení české kultury. Část tohoto hnutí se odrazila v mnoha českých, převážně jihočeských, vesnicích ve vzniku tzv. „Selského baroka“. Jedná se o unikátní architektonické hnutí, které kombinuje baroko a klasicismus. Hlavním rysem tohoto architektonického hnutí jsou bohatě zdobené a barevné návesní náměstí a budovy. Holašovice jsou nejlepším příkladem tohoto hnutí v celém Česku.

Dnes jsou budovy a náves vesnice v podobném stavu, v jakém byly postaveny v 19. století, a jsou velmi dobře udržované. Částečně je to způsobeno tím, že vláda na návsi nepovoluje téměř žádnou novou výstavbu. Vesnice se však hemží turisty, kteří chtějí vidět vesnici, která se dostala na seznam UNESCO.

I když je náves krásná a velmi fotogenická, pravděpodobně není důvod zde zůstat déle než několik hodin, protože vesnice je malá. Pokud samozřejmě nechcete prozkoumávat okolní krajinu pěšky nebo na kole, v takovém případě je dobré zvážit ubytování v okolních vesnicích a městech, protože tam by mohlo být levnější ubytování.

== Doprava ==

=== Autobusem ===
Z Českých Budějovic můžete jet autobusem. Autobus jezdí poměrně často, platí se řidiči . V jízdních řádech je vesnice uvedena jako „Jankov, Holašovice“.

=== Autem ===
Z Českých Budějovic je to jen kousek jízdy autem a na okraji obce je bezplatné parkoviště. Polní cesty jsou většinou v dobrém stavu, ale často dost úzké.

=== Na kole ===
Z Českých Budějovic (15 km) nebo jiných měst v regionu, jako jsou Prachatice nebo Vodňany, je to pěkný výlet na kole.

== Kde jíst ==

* Jihočeská hospoda Holašovice, Jankov, Holašovice 18, {{Telefon|+420 606 555 697}}

== Kde jíst a spát ==

* [https://www.holasovice.cz/ Špejchar u Vojty] {{Telefon|+420 602 378 687}}

== Kde spát ==

* [https://www.holasovice.eu/selsky-dvur Selský dvůr Holašovice], muzeum a ubytování, Holašovice 6, p. Dubné, {{Telefon|+420 602 378 687}}

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Holašovice|datum=2026-04-09}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Sídla v Česku]]</text>
      <sha1>gcgssdpcsopsh2clzzew7c4wfna532b</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21861</id>
      <parentid>21860</parentid>
      <timestamp>2026-04-10T10:26:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>wikilinky, typo</comment>
      <origin>21861</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3120" sha1="4f9gqc9lakwn4883fw2tzbyn3i4w43q" xml:space="preserve">{{Pagebanner|unesco_whs=yes}}

'''Holašovice''' jsou malá obec v [[Jihočeský kraj|Jižních Čechách]], která se nachází 15 km od krajského města [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Holašovice, zapsané na [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznamu světového dědictví UNESCO]], jsou nejlepším příkladem tzv. „Selského Baroka“, což znamená velmi výrazně zdobené a barevné vesnické domy z 19. století. Domy podobné holašovickým můžete vidět v mnoha vesnicích a městech v [[Česko|České republice]] – jedinečnost Holašovic spočívá v zachovalém stavu budov, jejich počtu a ve skutečnosti, že na návsi této vesnice nejsou žádné novější budovy. Náves s těmito dobře zdobenými a udržovanými budovami tak vypadá opravdu velkolepě.

== Popis vesnice ==
V 19. století existovalo silné hnutí za propagaci a oživení české kultury. Část tohoto hnutí se odrazila v mnoha českých, převážně jihočeských, vesnicích ve vzniku tzv. „Selského baroka“. Jedná se o unikátní architektonické hnutí, které kombinuje baroko a klasicismus. Hlavním rysem tohoto architektonického hnutí jsou bohatě zdobené a barevné návesní náměstí a budovy. Holašovice jsou nejlepším příkladem tohoto hnutí v celém Česku.

Dnes jsou budovy a náves vesnice v podobném stavu, v jakém byly postaveny v 19. století, a jsou velmi dobře udržované. Částečně je to způsobeno tím, že vláda na návsi nepovoluje téměř žádnou novou výstavbu. Vesnice se však hemží turisty, kteří chtějí vidět vesnici, která se dostala na seznam UNESCO.

I když je náves krásná a velmi fotogenická, pravděpodobně není důvod zde zůstat déle než několik hodin, protože vesnice je malá. Pokud samozřejmě nechcete prozkoumávat okolní krajinu pěšky nebo na kole, v takovém případě je dobré zvážit ubytování v okolních vesnicích a městech, protože tam by mohlo být levnější ubytování.

== Doprava ==

=== Autobusem ===
Z Českých Budějovic můžete jet autobusem. Autobus jezdí poměrně často, platí se řidiči. V jízdních řádech je vesnice uvedena jako „Jankov, Holašovice“.

=== Autem ===
Z Českých Budějovic je to jen kousek jízdy autem a na okraji obce je bezplatné parkoviště. Polní cesty jsou většinou v dobrém stavu, ale často dost úzké.

=== Na kole ===
Z Českých Budějovic (15 km) nebo jiných měst v regionu, jako jsou [[Prachatice]] nebo [[Vodňany]], je to pěkný výlet na kole.

== Kde jíst ==

* Jihočeská hospoda Holašovice, Jankov, Holašovice 18, {{Telefon|+420 606 555 697}}

== Kde jíst a spát ==

* [https://www.holasovice.cz/ Špejchar u Vojty] {{Telefon|+420 602 378 687}}

== Kde spát ==

* [https://www.holasovice.eu/selsky-dvur Selský dvůr Holašovice], muzeum a ubytování, Holašovice 6, p. Dubné, {{Telefon|+420 602 378 687}}

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Holašovice|datum=2026-04-09}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Sídla v Česku]]</text>
      <sha1>4f9gqc9lakwn4883fw2tzbyn3i4w43q</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>