Wikicesty cswikivoyage https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.46.0-wmf.23 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikicesty Diskuse k Wikicestám Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 656 21863 21555 2026-04-11T14:44:51Z Vojtasekd 784 foto a restaurace 21863 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} [[Soubor:Map slovakia zilina.png|náhled|Poloha města na Slovensku]] '''Žilina''' je město na [[Slovensko|Slovensku]], správní středisko [[Žilinský kraj|Žilinského kraje]]. == Dálková doprava == Střediskem železniční i autobusové dopravy jsou sousedící autobusové a vlakové nádraží necelý kilometr severovýchodně od centra. === Železniční doprava === [[Soubor:Železniční stanice Žilina, Staniční budova po rekontrukci.jpg|náhled|Nádražní budova stanice ''Žilina'']] Hlavním nádražím je ''Žilina'' ([https://aplikacie.zsr.sk/InfoTabule/StationDetail.aspx?id=179150&t=2 odjezdové/příjezdové tabule], [https://www.zsr.sk/pre-cestujucich/zoznam-stanic-zastavok/detail-stanice.html?sid=179150 na stránkách ŽSR]), kde se setkávají čtyři tratě: [[w:Železniční trať Bratislava–Žilina|Bratislava–Žilina]], [[w:Železniční trať Žilina – Rajec|Žilina – Rajec]], [[w:Železniční trať Žilina–Čadca|Žilina – Čadca]] a [[w:Železniční trať Košice–Žilina|Žilina – Košice]]. == Co vidět == [[Soubor:Katedrála Najsvätejšej Trojice Zilina 6SM.jpg|náhled|Katedrála Nejsvětější Trojice]] [[Soubor:Budatínský zámok (3).jpg|náhled|Budatínský hrad]] * Katedrála Nejsvětější Trojice * Mariánské náměstí (''Rínok''), dobře zachované čtvercové náměstí s podloubím, kostelem Obrácení svatého Pavla a sochou P. Marie * Kostelík svatého Štěpána v Dolných Rudinách (kolem 1260), románská stavba s freskami a kaplí Božího těla * Městská radnice ze 16. století * Budatínský hrad * Bottův dům ze 16. století * Burianova věž vedle katedrály * Klášter jezuitů na Mariánském náměstí * Kostel svaté Barbory z 18. století * Kostel svatého Jiří, dřevěný kostel v části Trnové * Neologická synagoga z 20. století * Rosenfeldův palác, secesní stavba z roku 1907 * Řemeslnický dům === Další stavby === * Poesiomat v Parku Ľudovíta Štúra * Památník [[w:Jozef Miloslav Hurban|Jozefa Miloslava Hurbana]] v Budatíně == Kde jíst == * '''[https://www.pizzacarolina.sk/ Pizzeria Carolina]''', Národná 17, 01001 Žilina, ☎ +421 415 003 030, e-mail: info@pizzacarolina.sk * '''[http://www.vixrestaurant.sk Vix restaurant]''', Sládkovičova 164/3, 010 01 Žilina, e-mail: vix@vix.sk * '''[http://www.pivarskabasta.sk/ Pivárska Bašta Rmut]''', Tulipánová 1, 010 01 Žilina, Bôrik, ☎ +421 914 333 171, e-mail: info@rmut.sk * '''[https://narohu.sk/ Restaurace Narohu]''', Bottova 3, 010 01 Žilina, ☎ +421 902 354 134, e-mail: restauracianarohu@gmail.com * '''[https://www.zilinskakozlovna.sk/sk Žilinská Kozlovna]''', Mariánske námestie 14, 010 01 Žilina, ☎ +421 0905 887 223, e-mail: info@zilinskakozlovna.sk == Kam dál == * [[Terchová]], středisko letní i zimní rekreace, lyžařské středisko, {{VzdálenostDo|Terchová}} * [[Strečno]], hrad, {{VzdálenostDo|Strečno}} == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Města na Slovensku]] [[Kategorie:Pováží]] [[Kategorie:Žilinský kraj]] e8wbxumiv08is98e3srk5zp4dj9b4ok 0 1662 21866 21862 2026-04-11T20:19:01Z Karelkam 252 /* Seznam světového dědictví UNESCO (Slovensko) */ + Slovenský kras 21866 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} Jako '''světové dědictví''' (anglicky ''World Heritage'') se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací [[w:UNESCO|UNESCO]] a přijaty na Seznam světového dědictví. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města. V srpnu 2024 bylo na seznamu světového dědictví 1 223 položek. Z toho 952 položek kulturního dědictví, 231 přírodního a 40 smíšeného ve 168 státech světa. == Seznam světového dědictví UNESCO (Česko) == [[Česko]] má na tomto seznamu celkem 17 hmotných památek. Dalších 11 položek má Česko (v roce 2026) v kategorii nehmotného kulturního dědictví. Jedná se o tyto tradice a obyčeje: # '''Slovácký verbuňk''' (zapsáno 2005): mužský tanec z oblasti moravského Slovácka, typický svou improvizací. # '''Masopustní průvody a masky na Hlinecku''' (2010): Tradiční obchůzky s maskami v obcích na východě Čech # '''Sokolnictví''' (2010): Umění chovu, výcviku a lovu s dravými ptáky; jde o společný zápis více než desítky států včetně Česka. # '''Jízda králů''' (2011): Lidová slavnost spojená s barevným průvodem jezdců na koních, dodnes živá zejména ve Vlčnově, Kunovicích, Hluku a Skoronicích. # '''Loutkářství v Česku a na Slovensku''' (2016): Společný zápis se Slovenskem, který vyzdvihuje fenomén českého loutkového divadla a jeho dlouhou tradici. # '''Modrotisk''' (2018): Tradiční technika negativního tisku na látku pomocí rezervy a barvení v indigu (společně se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Maďarskem). # '''Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perliček''' (2020): Unikátní řemeslo z Poniklé v Krkonoších, které je jediné svého druhu na světě. # '''Vorařství''' (2022): Tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách, která zanikla s výstavbou přehrad, ale zůstala v lidové kultuře (společně s pěti dalšími státy). # '''Strategie ochrany tradičních řemesel – program Nositelé tradice lidových řemesel''' (2022): Zápis do Registru osvědčených postupů, který oceňuje český systém podpory řemeslníků. # '''Tradiční ruční výroba skla''' (2023): Jeden z nejnovějších zápisů, který pokrývá celý proces výroby, od tavení až po dekorování (společně s Francií, Německem, Maďarskem, Rumunskem a Španělskem). # '''Ochotnické divadlo''' (2025) – Fenomén amatérského divadelnictví v Česku. === Hmotné památky v Česku === Seznam hmotných památek pod ochranou UNESCO na území [[Česko|České republiky]]: {| class="wikitable" !Pořadí ! width="250" scope="col" |Název památky ! width="150" scope="col" |Fotografie !Popis |- |1. |Historické centrum [[Praha|Prahy]] ''zapsáno 1992'' Rozšíření: * zámecký park Průhonice **''zapsáno 2010'' [http://whc.unesco.org/en/list/616 Ref. whc: 616] |[[Soubor:Prague_07-2016_view_from_Lesser_Town_Tower_of_Charles_Bridge_img3.jpg|150x150pixelů|Historické centrum Prahy]] |[[Praha]] je českou historickou metropolí a jedním z nejkrásnějších měst [[Evropa|Evropy]], v jehož vnitřní zástavbě se mísí veškeré architektonické slohy. Památkou zapsanou na listinu světového dědictví je mj. [[Pražský hrad]], který je největším hradním komplexem na světě. Od roku 2010 je součástí seznamu světového dědictví také zámecký park v Průhonicích. |- |2. |Historické centrum [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] ''zapsáno 1992'' [http://whc.unesco.org/en/list/617 Ref. whc: 617] |[[Soubor:Český_Krumlov,_zámek_celý_z_vyhlídky.jpg|150x150pixelů|historické centrum Českého Krumlova]] |Středověké centrum města [[Český Krumlov]], které obklopuje meandry [[Vltava|Vltavy]], tvoří s rozsáhlým areálem hradu a zámku jedinečný soubor městské zástavby. Krumlovský státní hrad a zámek je hned druhým největším hradním komplexem v Česku, který se pyšní zejména jedním z mála dochovaných barokních divadel. Dále na západ navazuje jízdárna a zámecký park v pozdně barokní úpravě s kaskádovou fontánou z poloviny 18. století a letohrádkem Bellarie. |- |3. |Historické centrum [[Telč|Telče]] ''zapsáno 1992'' [http://whc.unesco.org/en/list/621 Ref. whc: 621] |[[Soubor:Kašna Dolní se sochou sv. Markéty (Telč), nám. Zachariáše z Hradce, Telč.JPG|150x150pixelů|Historické centrum Telče]] |Historické jádro města [[Telč]] patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na [[Morava|Moravě]]. Dominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek, na nějž navazuje Vnitřní Město. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí zvané Staré Město, jehož historická část je soustředěna v okolí kostela Matky Boží. |- |4. |Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ''zapsáno 1994'' [http://whc.unesco.org/en/list/690 Ref. whc: 690] |[[Soubor:Church_of_St_John_of_Nepomuk_at_Zelená_hora_CZ.jpg|150x150pixelů|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého]] |Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele [[w:Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho-Aichela]]. Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky v letech 1719–1722 na travnatém vršku Zelená hora u [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]]. |- |5. |Historické centrum [[Kutná Hora|Kutné Hory]] s chrámem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci ''zapsáno 1995'' [http://whc.unesco.org/en/list/732 Ref. whc: 732] |[[Soubor:Svaté Barboře podzimní barvy sluší.jpg|224x224pixelů|Chrám svaté Barbory]] |[[Kutná Hora]] je královské město, pokladnice českých králů, jež proslulo těžbou stříbra. Na seznam památek je zapsáno historické jádro Kutné hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci. Historické jádro Kutné hory tvoří další významné stavby jako např. Hrádek, Vlašský dvůr, Kamenný dům, kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej či klášter řádu svaté Voršily. |- |6. |[[Lednicko-valtický areál]] ''zapsáno 1996'' [http://whc.unesco.org/en/list/763 Ref. whc: 763] |[[Soubor:Main front of Lednice Castle 4800 Planar 3.jpg|153x153pixelů|Zámek Lednice]] |Lednicko-valtický areál tvoří krajinný celek o rozloze 283,09 km² v okrese Břeclav. Tato oblast na pomezí [[Morava|Moravy]] a [[Dolní Rakousy|Dolního Rakouska]] byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem [[w:Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] zformována do podoby přírodního parku. Kromě dvou zámků v obcích [[Valtice]] a [[Lednice]] (obce jsou spojeny Bezručovou alejí z roku 1715) jsou zde významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece [[Dyje|Dyji]] jižně od [[Břeclav|Břeclavi]] a doplňuje jej řada menších staveb, ať už lednický minaret, kolonáda na Rajstně apod. |- |7. |Zámek se zahradami v Kroměříži ''zapsáno 1998'' [http://whc.unesco.org/en/list/860 Ref. whc: 860] |[[Soubor:Kroměříž - Sněmovní náměstí - View East on Kroměříž Archbishop's Palace.jpg|150x150pixelů|Arcibiskupský zámek Kroměříž]] |Arcibiskupský zámek Kroměříž postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada v západní části města jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž|Kroměříže]]. |- |8. |Vesnická památková rezervace v Holašovicích ''zapsáno 1998'' [http://whc.unesco.org/en/list/861 Ref. whc: 861] |[[Soubor:Holašovice - panoramio (11).jpg|150x150pixelů|Holašovice]] |Vesnická památková rezervace v [[Holašovice|Holašovicích]] představuje soubor lidové architektury vyznačující se středověkým systémem řazení obytných budov a architektonickým stylem tvořeným štukovým dekorem, tzv. selským barokem. V rezervaci je 23 památkově chráněných usedlostí, které utvářejí ucelený památkový soubor, včetně chlévů, stodol, maštalí, sýpek, ohrazení a studny s dřevěnou pístovou pumpou. |- |9. |Zámek v Litomyšli ''zapsáno 1999'' [http://whc.unesco.org/en/list/901 Ref. whc: 901] |[[Soubor:Zámek_Litomyšl_1.JPG|150x150pixelů|Zámek Litomyšl]] |Světově výjimečný význam byl ve městě [[Litomyšl|Litomyšli]] přiznán renesančnímu zámku se skvostnou [[w:Sgrafito|sgrafitovou]] výzdobou fasád, stejně jako jeho přilehlému zámeckému areálu ze 2. poloviny 16. století se zachovalými hospodářskými budovami a zámeckou zahradou. |- |10. |Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci ''zapsáno 2000'' [http://whc.unesco.org/en/list/859 Ref. whc: 859] |[[Soubor:Olmütz_hauptplatz.JPG|150x150pixelů|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]] |Sloup Nejsvětější Trojice v [[Olomouc|Olomouci]] je monument postavený ke slávě Boží v letech 1716–1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na [[Morava|Moravě]] udeřil v letech 1714–1716. Vzhledem k okolnosti, že všichni umělečtí a řemeslní mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. Sloup vysoký 35 metrů představuje nejvyšší sousoší Česka a jeho součástí je i malá kaple. |- |11. |[[Vila Tugendhat]] ''zapsáno 2001'' [http://whc.unesco.org/en/list/1052 Ref. whc: 1052] |[[Soubor:VT16_PD_zahrada.jpg|alt=|150x150pixelů|Vila Tugendhat]] |[[Vila Tugendhat]] v [[Brno|Brně]] je nejznámější evropskou vilou architekta [[w:Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga van der Rohe]]. Byla postavena v letech 1929–1930. Vila má celkem tři úrovně, prvním je hlavní podlaží, kde se nachází vstupní, společenská a pracovní místnost a jídelna. Další úrovní je suterén, kde je prádelna, sklady, fotokomora a kotel, a třetí úroveň představuje horní podlaží, kde je umístěna ložnice, pokoje dětí a chůvy. Součástí vily je rovněž zahrada. |- |12. |Třebíčská židovská čtvrť, židovský hřbitov v Třebíči, bazilika svatého Prokopa ''zapsáno 2003'' Rozšíření: * zámek Třebíč ** ''zapsáno 2018'' [http://whc.unesco.org/en/list/1078 Ref. whc: 1078] |[[Soubor:Letecký_pohled_na_areál_třebíčského_zámku_crop2.jpg|150x150pixelů|Bazilika svatého Prokopa]] |Součástí světového dědictví se v historickém centru [[Třebíč]]e stala židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa. Uvnitř baziliky, zasvěcené původně Panně Marii, se nachází zhruba 700 let stará krypta s původní výdřevou stropu. V letech 1924–1935 nechal interiér baziliky přebudovat Kamil Hilbert. V židovské čtvrti se nachází radnice, škola, chudobinec a velké synagogy – Přední a Zadní synagoga. V Třebíči se nachází i původní židovský hřbitov ze 17. století (byl vybudován již roku 1631), jenž má na 3 000 kamenných náhrobků. Součástí hřbitova je obřadní síň z roku 1903. V roce 2018 byla památková ochrana rozšířena také na zámek. |- |13. |Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří ''zapsáno 2019'' součást nadnárodní sériové památky ''(společně s Německem)'' [http://whc.unesco.org/en/list/1478 Ref. whc: 1478] českou stranu statku reprezentují: * Hornická kulturní krajina Jáchymov * Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar * Mědník|Hornická kulturní krajina vrchu Mědník * Hornická kulturní krajina Krupka * Rudá věž smrti. |[[Soubor:Zlatý_Kopec_štola_Johannes.jpg|150x150pixelů|Portál štoly Johannes u Zlatého Kopce]] |Hornická krajina v prostředí [[Krušné hory|Krušných hor]] je výsledkem více než 800 let starého utváření dnes již historické průmyslové kulturní krajiny, která se nachází v příhraniční oblasti mezi [[Sasko|Saskem]] a [[Severní Čechy|severními Čechami]]. Tento region, podávající jedinečné svědectví o vlivu české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií, byl centrem, odkud se šířily významné vynálezy a hornické inovace do celé Evropy a potažmo celého světa. Hornický region tvoří 22 oblastí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. |- |14. |Národní hřebčín Kladruby nad Labem ''zapsáno 2019'' [http://whc.unesco.org/en/list/1589 Ref. whc: 1589] |[[Soubor:Kladruby nad Labem, hřebčín, střední nádvoří, brána.jpg|150x150pixelů|Národní hřebčín Kladruby nad Labem]] |Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na seznam světového dědictví zapsán díky své přes 400 let trvající tradici chovu koní vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální kočárovou službu na panovnických dvorech. Hřebčín je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v [[Kladruby nad Labem|Kladrubech nad Labem]] věnovali již od konce 15. století [[w:Pernštejnové|Pernštejnové]]. Součástí tehdejšího panství byla i obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v roce 1560 a později zde vybudoval hřebčinec, kterému pak Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Hřebčín se všemi budovami postavenými v empírovém stylu, včetně budovy ustájení, Josefovského dvora, zámku a kostela sv. Václava a Leopolda, tvoří jeden uzavřený celek. |- |15. |[[Západočeský lázeňský trojúhelník]]: [[Františkovy Lázně]], [[Karlovy Vary]] a [[Mariánské Lázně]] ''zapsáno 2021'' součást nadnárodní sériové památky Slavná lázeňská města Evropy ''(společně s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií)'' [http://whc.unesco.org/en/list/1613 Ref. whc: 1613] |[[Soubor:Kolonáda_M.Gorkého.JPG|150x150pixelů|Kolonáda Maxima Gorkého v Mariánských Lázních]] |Nadnárodní areál zahrnuje 11 měst v sedmi evropských zemích, která se vyvíjela kolem přírodních pramenů minerálních vod. Vydávají svědectví o mezinárodní evropské lázeňské kultuře, která se vyvinula od počátku 18. století do třicátých let 20. století, což vedlo ke vzniku velkých mezinárodních letovisek, která ovlivnila městskou typologii kolem souborů lázeňských budov. Charakteristickým rysem tohoto fenoménu je kombinace lázeňských a léčebných procedur v interiéru i exteriéru s pestrou nabídkou možností k trávení volného času, což se odrazilo i ve specifické podobě lázeňských měst a jejich architektuře. Soubory lázeňských budov zahrnující lázeňské domy, zřídelní pavilony, pitné haly či kolonády doplňují společenské domy, kasina, divadla a další kulturní zařízení a vše je začleněno do krajinného prostředí s vývěry minerálních pramenů, s parky, zahradami, promenádami a sportovišti. Společně tato místa ztělesňují významnou výměnu lidských hodnot a vývoj v medicíně, vědě a balneologii. Všechny tyto soubory jsou integrovány do celkového městského kontextu, který zahrnuje pečlivě řízené rekreační a terapeutické prostředí v malebné krajině. |- |16. |Jizerskohorské bučiny ''zapsáno 2021'' součást nadnárodní sériové památky Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy ''(zapsáno již 2007)'' [http://whc.unesco.org/en/list/1133 Ref. whc: 1133] |[[Soubor:Jizerskohorské_Bučiny.JPG|150x150pixelů|Jizerskohorské bučiny]] |Zachovalé bučiny v různých oblastech Evropy od [[Pyreneje|Pyrenejí]] po [[Černé moře]] zahrnují příklady mírných lesů, které demonstrují proces postglaciální expanze buku evropského z několika izolovaných útočišť v [[Alpy|Alpách]], [[Karpaty|Karpatech]], Dinárských horách, [[Středomoří]] a [[Pyreneje|Pyrenejích]]. Představují vynikající příklad relativně nerušených mírných lesů a vykazují široké spektrum komplexních ekologických vzorců a procesů v čistých i smíšených porostech buku evropského v odlišných prostředích. |- |17. |[[Žatec]] a krajina žateckého chmele ''zapsáno 2023'' [https://whc.unesco.org/en/list/1558 Ref. whc: 1558] |[[Soubor:Žatec, náměstí Svobody, radnice a trojiční sloup.jpg|alt=Žatec|150x150pixelů|Žatec]] |Tato kulturní krajina byla po staletí utvářena živoucí tradicí pěstování a obchodování s nejproslulejší světovou odrůdou chmele, která se používá při výrobě piva po celém světě. Součástí žatecké krajiny jsou zvláště úrodné chmelnice u řeky Ohře, které jsou nepřetržitě obhospodařovány již stovky let, dále historické obce a objekty sloužící ke zpracování chmele. Nejvýraznějším urbanistickým prvkem krajiny je středověké centrum [[Žatec|Žatce]] a jeho průmyslové rozšíření z 19. až 20. století, známé jako Pražské předměstí. Tyto společně ilustrují vývoj zemědělsko-průmyslových procesů a socioekonomického systému pěstování, sušení, certifikace a obchodování s chmelem od pozdního středověku do současnosti. |} == Seznam světového dědictví UNESCO (Slovensko) == === Hmotné památky (výběr) === * [[Banská Štiavnica]] a technické památky v okolí * [[Vlkolínec]] – rezervace lidové architektury * [[Levoča]] * [[Bardejov]] * [[Spišský hrad]], hlavní východiště pro turisty je [[Spišské Podhradie]] * Evangelický dřevěný artikulární kostel v [[Kežmarok|Kežmaroku]] * [[Slovenský kras]] === Nehmotné památky (výběr) === * V roce 2013 zapsalo UNESCO do seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva [[Terchová|Terchovskou]] muziku – osobitý kolektivní vokálně-instrumentální projev terchovské komunity. [[Kategorie:Světové dědictví UNESCO| ]] jooyngt9nik29fraxuf7o7n5cssdrbx 0 1819 21864 21861 2026-04-11T18:07:02Z Karelkam 252 /* Na kole */ upřesnění 21864 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|unesco_whs=yes}} '''Holašovice''' jsou malá obec v [[Jihočeský kraj|Jižních Čechách]], která se nachází 15 km od krajského města [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Holašovice, zapsané na [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznamu světového dědictví UNESCO]], jsou nejlepším příkladem tzv. „Selského Baroka“, což znamená velmi výrazně zdobené a barevné vesnické domy z 19. století. Domy podobné holašovickým můžete vidět v mnoha vesnicích a městech v [[Česko|České republice]] – jedinečnost Holašovic spočívá v zachovalém stavu budov, jejich počtu a ve skutečnosti, že na návsi této vesnice nejsou žádné novější budovy. Náves s těmito dobře zdobenými a udržovanými budovami tak vypadá opravdu velkolepě. == Popis vesnice == V 19. století existovalo silné hnutí za propagaci a oživení české kultury. Část tohoto hnutí se odrazila v mnoha českých, převážně jihočeských, vesnicích ve vzniku tzv. „Selského baroka“. Jedná se o unikátní architektonické hnutí, které kombinuje baroko a klasicismus. Hlavním rysem tohoto architektonického hnutí jsou bohatě zdobené a barevné návesní náměstí a budovy. Holašovice jsou nejlepším příkladem tohoto hnutí v celém Česku. Dnes jsou budovy a náves vesnice v podobném stavu, v jakém byly postaveny v 19. století, a jsou velmi dobře udržované. Částečně je to způsobeno tím, že vláda na návsi nepovoluje téměř žádnou novou výstavbu. Vesnice se však hemží turisty, kteří chtějí vidět vesnici, která se dostala na seznam UNESCO. I když je náves krásná a velmi fotogenická, pravděpodobně není důvod zde zůstat déle než několik hodin, protože vesnice je malá. Pokud samozřejmě nechcete prozkoumávat okolní krajinu pěšky nebo na kole, v takovém případě je dobré zvážit ubytování v okolních vesnicích a městech, protože tam by mohlo být levnější ubytování. == Doprava == === Autobusem === Z Českých Budějovic můžete jet autobusem. Autobus jezdí poměrně často, platí se řidiči. V jízdních řádech je vesnice uvedena jako „Jankov, Holašovice“. === Autem === Z Českých Budějovic je to jen kousek jízdy autem a na okraji obce je bezplatné parkoviště. Polní cesty jsou většinou v dobrém stavu, ale často dost úzké. === Na kole === Z Českých Budějovic (z centra města 20 km) nebo jiných měst v regionu, jako jsou [[Prachatice]] nebo [[Vodňany]], je to pěkný výlet na kole. == Kde jíst == * Jihočeská hospoda Holašovice, Jankov, Holašovice 18, {{Telefon|+420 606 555 697}} == Kde jíst a spát == * [https://www.holasovice.cz/ Špejchar u Vojty] {{Telefon|+420 602 378 687}} == Kde spát == * [https://www.holasovice.eu/selsky-dvur Selský dvůr Holašovice], muzeum a ubytování, Holašovice 6, p. Dubné, {{Telefon|+420 602 378 687}} == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=en|článek=Holašovice|datum=2026-04-09}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Jihočeský kraj]] [[Kategorie:Sídla v Česku]] 0u0dfi0fdhz5g464ld6s8ltmzuwmay7 0 1820 21865 2026-04-11T20:14:34Z Karelkam 252 založení nového článku 21865 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Národní park Slovenský kras''' se nachází na východním Slovensku. Je známý svými jeskyněmi, které spolu s jeskynním systémem Aggtelek tvoří památku světového dědictví UNESCO s názvem „Jeskyně Aggtelekského krasu a Slovenský kras“. == Popis == Hlavní atrakcí národního parku jsou jeskyně, kterých bylo zde a v Aggteleku na maďarské straně hranice objeveno více než 700. Náhorní plošiny mají mnoho krasových útvarů, jako jsou krasové jámy o průměru až 250 m a hloubce asi 45 m, kuželovité kopce, slepá a poloslepá údolí a doly. Podzemní kras je známý svými hlubokými vertikálními propastmi, jako například: * Čertova diera – Čertova díra, hloubka 186 m * Brázda – hloubka 181 m * Malá železná priepasť – Malá železná propast, 142 m * Diviačia priepasť – Kančí propast, 122 m * Některé propasti jsou zřícené, zejména Silická ľadnica (110 m) == Doprava == Do měst a obcí se lze dostat autobusem nebo vlakem z [[Košice|Košic]] a Rožňavy. I když hory nejsou příliš vysoké (600–800 m), pěší turistika může být náročná – zejména z hlediska orientace. V okolí není příliš mnoho vodních zdrojů ani vesnic a značení není ideální. == Jeskyně == Díky charakteru národního parku se zde nachází mnoho jeskyní a dalších podobných přírodních útvarů. Pro návštěvníky jsou přístupné tyto jeskyně: * '''Domica''' – jedna z nejkrásnějších jeskyní svého druhu a zároveň nejoblíbenější. V jeskyni je možné se projet na lodi. Větší část této 25 km dlouhé jeskyně patří do jeskyně Aggtelek Baradla v Maďarsku. Jeskyně vykazuje známky osídlení před 4 000 lety. Nachází se v katastrálním území obce Kečovo v okrese Rožňava. * '''Gombasecká jeskyně''' – nachází se v katastrálním území obce Slavec v okrese Rožňava * '''Jasovská jeskyně''' – nachází se v katastrálním území obce Jasov v okrese Košice-okolí === Menší jeskyně === * '''Krásnohorská jeskyně''' – nachází se u obce Krásnohorská Dlhá Lúka třináct kilometrů jihovýchodně od Rožňavy. * '''Ochtinská aragonitová jeskyně''' (Snadný přístup po silnici z obce Hrádok. Z obce Ochtiná je možná i mnohem náročnější túra.). Malá, cca 45 minut dlouhá, ale unikátní jeskyně. „Zdobená“ aragonitovými útvary – na světě byly dosud objeveny pouze 3 takové jeskyně. * '''Silická lednice''' (slovensky: Silická ľadnica) – zastavte se 2 km od obce Silica na malém parkovišti, poté jděte 15 minut pěšky. Tato volně přístupná jeskyně, zamrzlá po celý rok, je nejníže položenou ledovou jeskyní v Evropě. Vstup mimo vyznačenou cestu je zakázán. Jeskyně leží na malém plochém kopci v malebné přírodě, kterou stojí za to vidět. == Hrady a zámky == * '''Krásna Hôrka''' – Hrad byl v roce 2012 poškozen požárem a je pro veřejnost uzavřen (stav v roce 2025) * '''Turňanský hrad''' – nad obcí Turňa nad Bodvou). Zřícenina hradu na jednom z kopců pohoří. * '''Betliar (kaštel)''' – výstava o životě a kultuře uherské šlechty v 18. a 19. století. Pěkný park a malý vodopád. == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=en|článek=Slovak Karst National Park|datum=2026-04-11}} === Související články === * [[Jósvafő]] === Externí odkazy === * {{Wikipedie|Národní park Slovenský kras}} * {{Wikipedie|Domica}} * {{Wikipedie|Gombasecká jeskyně}} * {{Wikipedie|Jasovská jeskyně}} * {{Wikipedie|Krásnohorská jeskyně}} * {{Wikipedie|Ochtinská aragonitová jeskyně}} * {{Wikipedie|Silická lednice}} * [https://www.slovensky-kras.eu/info/jaskyne-a-priepasti/jaskyna-silicka-ladnica/ Jaskyňa Silická ľadnica] * {{Wikipedie|Krásna Hôrka}} * {{Wikipedie|Turňanský hrad}} * {{Wikipedie|Betliar (kaštel)}} [[Kategorie:Světové dědictví UNESCO]] hwyr0zfsokrh92gtirp47qflmponjn2