Brazílie

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikicesty</sitename>
    <dbname>cswikivoyage</dbname>
    <base>https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.46.0-wmf.23</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikicesty</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikicestám</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Brazílie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>224</id>
    <revision>
      <id>21869</id>
      <parentid>17462</parentid>
      <timestamp>2026-04-12T23:01:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>~2026-22586-08</username>
        <id>1060</id>
      </contributor>
      <origin>21869</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3889" sha1="qb7ov2s5yfvdby92wdzu1pjjjcj5ips" xml:space="preserve">{{Pagebanner|February-banner-02.jpg|caption=Botafogo, Rio de Janeiro|origin=0.5,0}}
'''Brazílie''' (portugalsky Brasil) je největší zemí [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] a pátou největší zemí světa. Brazílie je neuvěřitelně rozmanitá země, co se týče lidí, kultury i&amp;nbsp;krajiny – od slavného letního karnevalu v [[Rio de Janeiro|Riu de Janeiru]], [[Salvador (Brazílie)|Salvadoru]], [[Olinda|Olindě]] a [[Recife]] až po divokou sílu přírody v [[Amazonie|Amazonii]] a u vodopádů [[Iguaçu]]. Najdete zde rušná města, pohodové pláže i tradiční životní styl, často hned vedle sebe. Brazilská kultura, která se napříč zemí značně liší, pochází z&amp;nbsp;mezinárodní směsi [[Evropa|evropských]] kolonizátorů, [[Afrika|afrických]] a [[Asie|asijských]] komunit (zejména v Salvadoru, respektive v [[São Paulo|São Paulu]]) a vlivu původních obyvatel v celé zemi.

== Regiony ==
Je rozdělena do pěti regionů, které se většinou rozkládají na území jednotlivých států, ale více či méně sledují i přírodní, hospodářské a kulturní hranice.
{| style=&quot;border-collapse: separate; border-spacing: 2px;&quot;
| style=&quot;width:32px;background-color:#71b76b&quot; |&amp;nbsp;
|'''[[Sever Brazílie|Sever]]''' ([[Acre]], [[Amapá]], [[Amazonas]], [[Pará]], [[Rondônia]], [[Roraima]], [[Tocantins]])
Amazonie, deštný prales a život v pohraničí s pozoruhodným vlivem indiánů. Stát [[Mato Grosso]] ve středozápadním regionu (níže) se z větší části nachází také v povodí [[Amazonka|Amazonky]].
| rowspan=&quot;3&quot; |[[File:Brazil_regions_map_(cs).png|alt=Mapa regionů Brazílie|frameless|571x571px]]
|-
| style=&quot;width:32px;background-color:#d0b340&quot; |&amp;nbsp;
|'''[[Severovýchod Brazílie|Severovýchod]]''' ([[Alagoas]], [[Bahia]], [[Ceará]], [[Maranhão]], [[Paraíba]], [[Pernambuco]], [[Piauí]], [[Rio Grande do Norte]], [[Sergipe]])
Převážně kultura ''caipira'', s černošskou kulturou v Bahii, se mísí s raným iberským folklórem a tradicemi původních obyvatel. Tato oblast je často považována za nejkrásnější pobřeží země a má nejslunnější a nejteplejší podnebí. Je to však také nejsušší a nejchudší oblast země. Hlavní oblast hudebního stylu „Forró“.
|-
| style=&quot;width:32px;background-color:#d5dc76&quot; |&amp;nbsp;
|'''[[Středozápad Brazílie|Středozápad]]''' ([[Distrito Federal]] (Federální distrikt), [[Goiás]], [[Mato Grosso]], [[Mato Grosso do Sul]])
Mokřady ''Pantanal'', velké farmy, mladá města, cerrado a Federální distrikt s nadpozemskou modernistickou architekturou. Rodiště hudebního stylu „sertanejo“.
|-
| style=&quot;width:32px;background-color:#d59c76&quot; |&amp;nbsp;
| colspan=&quot;2&quot; |'''[[Jihovýchod Brazílie|Jihovýchod]]''' ([[Espirito Santo]], [[Minas Gerais]], [[Rio de Janeiro]], [[São Paulo]])
Kosmopolitní srdce země. [[São Paulo]] a [[Rio de Janeiro|Rio]] jsou největšími městy v zemi a jejím hospodářským a průmyslovým centrem. Nachází se zde také několik staletých koloniálních měst, zejména v Minas Gerais.
|-
| style=&quot;width:32px;background-color:#97c1c4&quot; |&amp;nbsp;
| colspan=&quot;2&quot; |'''[[Jih Brazílie|Jih]]''' ([[Rio Grande do Sul]], [[Paraná]], [[Santa Catarina]])
Země údolí a pamp, kde se setkává silná kultura gaučů (společná s [[Uruguay]]í a [[Argentina|Argentinou]]) s evropskými vlivy. Má několik středně velkých měst a venkovských osad. V 19. století se do regionu přistěhovala velká část německé, italské, polské a ukrajinské imigrace.
|}

== Měna ==
V Brazílii se platí měnou nazvanou Real (''BRL''). 1 real se dále dělí na 100 centů (v originále ''centavo''). Sice se bankovky v hodnotě 1 real od roku 2006 netisknou, ale stále zůstávají platné, i když se s nimi setkáte jen zřídka.

== Reference ==
{{Překlad|jazyk=en|článek=Brazil|datum=17. 1. 2022}}</text>
      <sha1>qb7ov2s5yfvdby92wdzu1pjjjcj5ips</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21870</id>
      <parentid>21869</parentid>
      <timestamp>2026-04-13T03:18:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>293</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze [[Special:Diff/21869|21869]] od uživatele [[Special:Contributions/~2026-22586-08|~2026-22586-08]] ([[User talk:~2026-22586-08|diskuse]])</comment>
      <origin>21870</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3980" sha1="fzxk4zn3qiq3fwj90vzyw7s77bexv52" xml:space="preserve">{{Pagebanner|February-banner-02.jpg|caption=Botafogo, Rio de Janeiro|origin=0.5,0}}
'''Brazílie''' (portugalsky Brasil) je největší zemí [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] a pátou největší zemí světa. Brazílie je neuvěřitelně rozmanitá země, co se týče lidí, kultury i&amp;nbsp;krajiny – od slavného letního karnevalu v [[Rio de Janeiro|Riu de Janeiru]], [[Salvador (Brazílie)|Salvadoru]], [[Olinda|Olindě]] a [[Recife]] až po divokou sílu přírody v [[Amazonie|Amazonii]] a u vodopádů [[Iguaçu]]. Najdete zde rušná města, pohodové pláže i tradiční životní styl, často hned vedle sebe. Brazilská kultura, která se napříč zemí značně liší, pochází z&amp;nbsp;mezinárodní směsi [[Evropa|evropských]] kolonizátorů, [[Afrika|afrických]] a [[Asie|asijských]] komunit (zejména v Salvadoru, respektive v [[São Paulo|São Paulu]]) a vlivu původních obyvatel v celé zemi.

== Regiony ==
Je rozdělena do pěti regionů, které se většinou rozkládají na území jednotlivých států, ale více či méně sledují i přírodní, hospodářské a kulturní hranice.
{| style=&quot;border-collapse: separate; border-spacing: 2px;&quot;
| style=&quot;width:32px;background-color:#71b76b&quot; |&amp;nbsp;
|'''[[Sever Brazílie|Sever]]''' ([[Acre]], [[Amapá]], [[Amazonas]], [[Pará]], [[Rondônia]], [[Roraima]], [[Tocantins]])
Amazonie, deštný prales a život v pohraničí s pozoruhodným vlivem indiánů. Stát [[Mato Grosso]] ve středozápadním regionu (níže) se z větší části nachází také v povodí [[Amazonka|Amazonky]].
| rowspan=&quot;3&quot; |[[File:Brazil_regions_map_(cs).png|alt=Mapa regionů Brazílie|frameless|571x571px]]
|-
| style=&quot;width:32px;background-color:#d0b340&quot; |&amp;nbsp;
|'''[[Severovýchod Brazílie|Severovýchod]]''' ([[Alagoas]], [[Bahia]], [[Ceará]], [[Maranhão]], [[Paraíba]], [[Pernambuco]], [[Piauí]], [[Rio Grande do Norte]], [[Sergipe]])
Převážně kultura ''caipira'', s černošskou kulturou v Bahii, se mísí s raným iberským folklórem a tradicemi původních obyvatel. Tato oblast je často považována za nejkrásnější pobřeží země a má nejslunnější a nejteplejší podnebí. Je to však také nejsušší a nejchudší oblast země. Hlavní oblast hudebního stylu „Forró“.
|-
| style=&quot;width:32px;background-color:#d5dc76&quot; |&amp;nbsp;
|'''[[Středozápad Brazílie|Středozápad]]''' ([[Distrito Federal]] (Federální distrikt), [[Goiás]], [[Mato Grosso]], [[Mato Grosso do Sul]])
Mokřady ''Pantanal'', velké farmy, mladá města, cerrado a Federální distrikt s nadpozemskou modernistickou architekturou. Rodiště hudebního stylu „sertanejo“.
|-
| style=&quot;width:32px;background-color:#d59c76&quot; |&amp;nbsp;
| colspan=&quot;2&quot; |'''[[Jihovýchod Brazílie|Jihovýchod]]''' ([[Espirito Santo]], [[Minas Gerais]], [[Rio de Janeiro]], [[São Paulo]])
Kosmopolitní srdce země. [[São Paulo]] a [[Rio de Janeiro|Rio]] jsou největšími městy v zemi a jejím hospodářským a průmyslovým centrem. Nachází se zde také několik staletých koloniálních měst, zejména v Minas Gerais.
|-
| style=&quot;width:32px;background-color:#97c1c4&quot; |&amp;nbsp;
| colspan=&quot;2&quot; |'''[[Jih Brazílie|Jih]]''' ([[Rio Grande do Sul]], [[Paraná]], [[Santa Catarina]])
Země údolí a pamp, kde se setkává silná kultura gaučů (společná s [[Uruguay]]í a [[Argentina|Argentinou]]) s evropskými vlivy. Má několik středně velkých měst a venkovských osad. V 19. století se do regionu přistěhovala velká část německé, italské, polské a ukrajinské imigrace.
|}

== Měna ==
V Brazílii se platí měnou nazvanou Real (''BRL''). 1 real se dále dělí na 100 centů (v originále ''centavo''). Sice se bankovky v hodnotě 1 real od roku 2006 netisknou, ale stále zůstávají platné, i když se s nimi setkáte jen zřídka.

== Reference ==
{{Překlad|jazyk=en|článek=Brazil|datum=17. 1. 2022}}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Jižní Amerika]]
[[Kategorie:Státy]]</text>
      <sha1>fzxk4zn3qiq3fwj90vzyw7s77bexv52</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Moravský kras</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1195</id>
    <revision>
      <id>21877</id>
      <parentid>19550</parentid>
      <timestamp>2026-04-13T09:59:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>zkusím to dát jako Kam dál, i když je to daleko</comment>
      <origin>21877</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2927" sha1="rgqxp3bdt12qqq68la396teo9ca1zbb" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
'''Moravský kras''' je krasová oblast a geomorfologický podcelek severovýchodně od [[Brno|Brna]], který je částí Drahanské vrchoviny. Jedná se o největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblast s nejširším spektrem krasových jevů v [[Česko|České republice]].

== Turistika ==
{{Mapa
| zeměpisná šířka = 49.3508
| zeměpisná délka = 16.7260
| přiblížení = 11
| název = Mapa Moravského krasu a okolí
}}
* {{Bod|wikidata=Q673317|název=Macocha|cena=zdarma|popis=Největší propast svého druhu ve střední Evropě}}
* {{Bod|wikidata=Q2266754|název=Lanovka Punkevní jeskyně - Macocha|cena=zpáteční dospělí {{CZK|140}}, děti, studenti {{CZK|100}}, jednosměrná dospělí {{CZK|100}}, děti, studenti {{CZK|80}}}}

=== Veřejně přístupné jeskyně s průvodcem ===
* {{Bod|wikidata=Q462346|název=Punkevní jeskyně|otevírací doba=[https://punkevni.caves.cz/oteviraci-doba dle měsíce]|popis=Nejnavštěvovanější jeskyně v Česku – nabízí plavbu na lodičkách po podzemní říčce Punkvě a pohled zdola do propasti Macocha.}}
* {{Bod|wikidata=Q11087495|název=Kateřinská jeskyně|otevírací doba=[https://katerinska.caves.cz/oteviraci-doba dle měsíce]|popis=Známá svou obrovskou dómovou síní, která má skvělou akustiku – konají se tu i koncerty.}}
* {{Bod|wikidata=Q11034336|název=Balcarka|otevírací doba=[https://balcarka.caves.cz/oteviraci-doba dle měsíce]|popis=Vyniká bohatou krápníkovou výzdobou a barevnými stěnami – patří k nejkrásnějším v celém krasu.}}
* {{Bod|wikidata=Q956794|název=Sloupsko-šošůvské jeskyně|otevírací doba=[https://sloupskososuvske.caves.cz/oteviraci-doba dle měsíce]|popis=Největší zpřístupněný komplex v Česku – s rozsáhlým labyrintem chodeb a propastmi až 70 metrů hlubokými.}}
* {{Bod|wikidata=Q11721276|název=Jeskyně Výpustek|otevírací doba=[https://vypustek.caves.cz/oteviraci-doba dle měsíce]|popis=Jeskyně s vojenskou historií – za II. světové války zde byla továrna na letecké motory, v době studené války tu byl tajný atomový kryt Československé armády. Lze samostatně navštívit zdarma expozici Jeskyně a lidé.}}

=== Kulturní památky ===
* {{Bod|wikidata=Q2542843|název=Kostel Jména Panny Marie|popis=Významný poutní kostel ve Křtinách architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela}}
&lt;gallery&gt;
Macocha 1988 02.jpg|Propast Macocha
Punkevní jeskyně3.jpg|Punkevní jeskyně
Kateřinská jeskyně 01(js).jpg|Kateřinská jeskyně
Jeskyně Balcarka 02.jpg|Jeskyně Balcarka
679 13 Sloup, Czech Republic - panoramio (4).jpg|Sloupsko-šošůvské jeskyně
Jeskyně Výpustek 02.jpg|Jeskyně Výpustek
&lt;/gallery&gt;

== Kam dál ==
* [[Slovenský kras]] – {{VzdálenostDo|Slovenský kras}}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* [https://moravsky-kras.caves.cz/ Oficiální stránky jeskyní]

[[Kategorie:Jihomoravský kraj]]</text>
      <sha1>rgqxp3bdt12qqq68la396teo9ca1zbb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Budapešť</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1545</id>
    <revision>
      <id>21867</id>
      <parentid>20949</parentid>
      <timestamp>2026-04-12T18:29:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+ kat. Světové dědictví UNESCO</comment>
      <origin>21867</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2731" sha1="5b42fovyj3v56dogzff1o5kdhjxo94s" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Budapešť''' je hlavní město [[Maďarsko|Maďarska]]. Rozkládá se na obou březích řeky [[Dunaj]]e. V Budapešti žije okolo 1,7 milionu obyvatel. Budovy podél břehů Dunaje, Budínský hrad a Andrássyho třída jsou zapsány na [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznamu světového kulturního dědictví UNESCO]].

== Historie ==
Město vzniklo v roce 1873 sloučením tří do té doby samostatných částí: Budína, Starého Budína a Pešti.

== Doprava ==

* [https://www.bud.hu/en Mezinárodní letiště Ference Liszta Budapešť] (maďarsky: ''Budapest Liszt Ferenc Nemzetközi Repülőtér'') je od centra Budapešti vzdáleno cca 22 km jihovýchodním směrem; vede k němu rychlostní silnice.
** [https://bkk.hu/en/timetables/#100E Jízdní řád autobusové linky 100E z letiště ''(Repülőtéri Expressz / Airport Express)'']
* Přímé vlaky z [[Praha|Prahy]] jezdí přes [[Brno]] a [[Bratislava|Bratislavu]] na nádraží Budapešť-Nyugati (maďarsky: ''Budapest-Nyugati pályaudvar'').
[[Soubor:Budapest metro hev cs.png|náhled|Budapešťské metro a příměstská železnice]]

=== Metro v Budapešti ===
Metro v Budapešti má 4 linky: M1 (žlutá linka), M2 (červená linka), M3 (modrá linka), M4 (zelená linka).

== Co vidět ==
[[Soubor:Exterior view - daytime (cropped).jpg|náhled|Maďarský parlament]]
* Maďarský parlament (maďarsky: ''Országház'')
* Széchenyiho řetězový most
* Markétin ostrov (maďarsky: ''Margit sziget'')
* Hradní vrch (maďarsky: ''Várhegy'')
** Budínský hrad, přístup autobusem nebo lanovkou
*** [https://mng.hu/ Maďarská národní galerie]
** Rybářská bašta
* Gellértova hora
* [https://zoobudapest.com/en/home/ Budapešťská zoologická a botanická zahrada]; nejbližší stanicí metra je Széchenyi fürdő na žluté lince metra, nedaleko leží také nádraží Budapest-Nyugati.

== Kam dál ==
* [[Székesfehérvár]] - {{VzdálenostDo|Székesfehérvár}}
* [[Bratislava]] - hlavní město Slovenska {{VzdálenostDo|Bratislava}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie|Budapešť}}
* {{Wikipedie|Budapest-Nyugati pályaudvar}}
* {{Wikipedie|Budapest-Keleti pályaudvar}}
* {{Wikipedie|Budapešťská zoologická a botanická zahrada}}
* {{Wikipedie|Budínský hrad}}
* {{Wikipedie|Gellértova hora}}
* {{Wikipedie|Maďarská národní galerie}}
* {{Wikipedie|Markétin ostrov}}
* {{Wikipedie|Mezinárodní letiště Ference Liszta Budapešť}}
* {{Wikipedie|Metro v Budapešti}}
* [https://www.bkv.hu/en Webové stránky budapešťské MHD (v angličtině)]
* [https://budapest.hu/en Oficiální stránky města (v angličtině)]

[[Kategorie:Města v Maďarsku]]
[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO]]</text>
      <sha1>5b42fovyj3v56dogzff1o5kdhjxo94s</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21871</id>
      <parentid>21867</parentid>
      <timestamp>2026-04-13T09:24:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>unesco</comment>
      <origin>21871</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2718" sha1="3370tdex79tra0mp387sst8a3nwybe4" xml:space="preserve">{{Pagebanner|unesco_whs=yes|unesco_cc=yes}}

'''Budapešť''' je hlavní město [[Maďarsko|Maďarska]]. Rozkládá se na obou březích řeky [[Dunaj]]e. V Budapešti žije okolo 1,7 milionu obyvatel. Budovy podél břehů Dunaje, Budínský hrad a Andrássyho třída jsou zapsány na [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznamu světového kulturního dědictví UNESCO]].

== Historie ==
Město vzniklo v roce 1873 sloučením tří do té doby samostatných částí: Budína, Starého Budína a Pešti.

== Doprava ==

* [https://www.bud.hu/en Mezinárodní letiště Ference Liszta Budapešť] (maďarsky: ''Budapest Liszt Ferenc Nemzetközi Repülőtér'') je od centra Budapešti vzdáleno cca 22 km jihovýchodním směrem; vede k němu rychlostní silnice.
** [https://bkk.hu/en/timetables/#100E Jízdní řád autobusové linky 100E z letiště ''(Repülőtéri Expressz / Airport Express)'']
* Přímé vlaky z [[Praha|Prahy]] jezdí přes [[Brno]] a [[Bratislava|Bratislavu]] na nádraží Budapešť-Nyugati (maďarsky: ''Budapest-Nyugati pályaudvar'').
[[Soubor:Budapest metro hev cs.png|náhled|Budapešťské metro a příměstská železnice]]

=== Metro v Budapešti ===
Metro v Budapešti má 4 linky: M1 (žlutá linka), M2 (červená linka), M3 (modrá linka), M4 (zelená linka).

== Co vidět ==
[[Soubor:Exterior view - daytime (cropped).jpg|náhled|Maďarský parlament]]
* Maďarský parlament (maďarsky: ''Országház'')
* Széchenyiho řetězový most
* Markétin ostrov (maďarsky: ''Margit sziget'')
* Hradní vrch (maďarsky: ''Várhegy'')
** Budínský hrad, přístup autobusem nebo lanovkou
*** [https://mng.hu/ Maďarská národní galerie]
** Rybářská bašta
* Gellértova hora
* [https://zoobudapest.com/en/home/ Budapešťská zoologická a botanická zahrada]; nejbližší stanicí metra je Széchenyi fürdő na žluté lince metra, nedaleko leží také nádraží Budapest-Nyugati.

== Kam dál ==
* [[Székesfehérvár]] - {{VzdálenostDo|Székesfehérvár}}
* [[Bratislava]] - hlavní město Slovenska {{VzdálenostDo|Bratislava}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie|Budapešť}}
* {{Wikipedie|Budapest-Nyugati pályaudvar}}
* {{Wikipedie|Budapest-Keleti pályaudvar}}
* {{Wikipedie|Budapešťská zoologická a botanická zahrada}}
* {{Wikipedie|Budínský hrad}}
* {{Wikipedie|Gellértova hora}}
* {{Wikipedie|Maďarská národní galerie}}
* {{Wikipedie|Markétin ostrov}}
* {{Wikipedie|Mezinárodní letiště Ference Liszta Budapešť}}
* {{Wikipedie|Metro v Budapešti}}
* [https://www.bkv.hu/en Webové stránky budapešťské MHD (v angličtině)]
* [https://budapest.hu/en Oficiální stránky města (v angličtině)]

[[Kategorie:Města v Maďarsku]]</text>
      <sha1>3370tdex79tra0mp387sst8a3nwybe4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Seznam světového dědictví UNESCO</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1662</id>
    <revision>
      <id>21868</id>
      <parentid>21866</parentid>
      <timestamp>2026-04-12T19:10:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>úprava a doplnění</comment>
      <origin>21868</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19106" sha1="3y1z8kjvbslidpf44apdcywkknrn73l" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
Jako '''světové dědictví''' (anglicky ''World Heritage'') se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací [[w:UNESCO|UNESCO]] a přijaty na Seznam světového dědictví. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města.

V srpnu 2024 bylo na seznamu světového dědictví 1 223 položek. Z toho 952 položek kulturního dědictví, 231 přírodního a 40 smíšeného ve 168 státech světa. 

== Seznam světového dědictví UNESCO (Česko) ==
[[Česko]] má na tomto seznamu celkem 17 hmotných památek.

Dalších 11 položek má Česko (v roce 2026) v kategorii nehmotného kulturního dědictví. Jedná se o tyto tradice a obyčeje:

# '''Slovácký verbuňk''' (zapsáno 2005): mužský tanec z oblasti moravského Slovácka, typický svou improvizací.
# '''Masopustní průvody a masky na Hlinecku''' (2010): Tradiční obchůzky s maskami v obcích na východě Čech 
# '''Sokolnictví''' (2010): Umění chovu, výcviku a lovu s dravými ptáky; jde o společný zápis více než desítky států včetně Česka.
# '''Jízda králů''' (2011): Lidová slavnost spojená s barevným průvodem jezdců na koních, dodnes živá zejména ve Vlčnově, Kunovicích, Hluku a Skoronicích.
# '''Loutkářství v Česku a na Slovensku''' (2016): Společný zápis se Slovenskem, který vyzdvihuje fenomén českého loutkového divadla a jeho dlouhou tradici.
# '''Modrotisk''' (2018): Tradiční technika negativního tisku na látku pomocí rezervy a barvení v indigu (společně se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Maďarskem).
# '''Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perliček''' (2020): Unikátní řemeslo z Poniklé v Krkonoších, které je jediné svého druhu na světě.
# '''Vorařství''' (2022): Tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách, která zanikla s výstavbou přehrad, ale zůstala v lidové kultuře (společně s pěti dalšími státy).
# '''Strategie ochrany tradičních řemesel – program Nositelé tradice lidových řemesel''' (2022): Zápis do Registru osvědčených postupů, který oceňuje český systém podpory řemeslníků.
# '''Tradiční ruční výroba skla''' (2023): Jeden z nejnovějších zápisů, který pokrývá celý proces výroby, od tavení až po dekorování (společně s Francií, Německem, Maďarskem, Rumunskem a Španělskem).
# '''Ochotnické divadlo''' (2025) – Fenomén amatérského divadelnictví v Česku. 

=== Hmotné památky v Česku ===
Seznam hmotných památek pod ochranou UNESCO na území [[Česko|České republiky]]:
{| class=&quot;wikitable&quot;
!Pořadí
! width=&quot;250&quot; scope=&quot;col&quot; |Název památky
! width=&quot;150&quot; scope=&quot;col&quot; |Fotografie
!Popis
|-
|1.
|Historické centrum [[Praha|Prahy]]
''zapsáno 1992''

Rozšíření:

* zámecký park Průhonice
**''zapsáno 2010''


[http://whc.unesco.org/en/list/616 Ref. whc: 616]
|[[Soubor:Prague_07-2016_view_from_Lesser_Town_Tower_of_Charles_Bridge_img3.jpg|150x150pixelů|Historické centrum Prahy]]
|[[Praha]] je českou historickou metropolí a jedním z&amp;nbsp;nejkrásnějších měst [[Evropa|Evropy]], v jehož vnitřní zástavbě se mísí veškeré architektonické slohy. Památkou zapsanou na listinu světového dědictví je mj. [[Pražský hrad]], který je největším hradním komplexem na světě. Od roku 2010 je součástí seznamu světového dědictví také zámecký park v&amp;nbsp;Průhonicích.
|-
|2.
|Historické centrum [[Český Krumlov|Českého Krumlova]]
''zapsáno 1992''


[http://whc.unesco.org/en/list/617 Ref. whc: 617]
|[[Soubor:Český_Krumlov,_zámek_celý_z_vyhlídky.jpg|150x150pixelů|historické centrum Českého Krumlova]]
|Středověké centrum města [[Český Krumlov]], které obklopuje meandry [[Vltava|Vltavy]], tvoří s&amp;nbsp;rozsáhlým areálem hradu a zámku jedinečný soubor městské zástavby. Krumlovský státní hrad a zámek je hned druhým největším hradním komplexem v&amp;nbsp;Česku, který se pyšní zejména jedním z mála dochovaných barokních divadel. Dále na západ navazuje jízdárna a&amp;nbsp;zámecký park v&amp;nbsp;pozdně barokní úpravě s&amp;nbsp;kaskádovou fontánou z&amp;nbsp;poloviny 18.&amp;nbsp;století a letohrádkem Bellarie.
|-
|3.
|Historické centrum [[Telč|Telče]]
''zapsáno 1992''


[http://whc.unesco.org/en/list/621 Ref. whc: 621]
|[[Soubor:Kašna Dolní se sochou sv. Markéty (Telč), nám. Zachariáše z Hradce, Telč.JPG|150x150pixelů|Historické centrum Telče]]
|Historické jádro města [[Telč]] patří k&amp;nbsp;nejcennějším městským památkovým rezervacím na [[Morava|Moravě]]. Dominantou a&amp;nbsp;také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek, na nějž navazuje Vnitřní Město. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí zvané Staré Město, jehož historická část je soustředěna v&amp;nbsp;okolí kostela Matky Boží.
|-
|4.
|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře
''zapsáno 1994''


[http://whc.unesco.org/en/list/690 Ref. whc: 690]
|[[Soubor:Church_of_St_John_of_Nepomuk_at_Zelená_hora_CZ.jpg|150x150pixelů|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého]]
|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele [[w:Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho-Aichela]]. Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky v&amp;nbsp;letech 1719–1722 na travnatém vršku Zelená hora u&amp;nbsp;[[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]].
|-
|5.
|Historické centrum [[Kutná Hora|Kutné Hory]] s&amp;nbsp;chrámem sv. Barbory a&amp;nbsp;kostelem Nanebevzetí Panny Marie v&amp;nbsp;Sedlci
''zapsáno 1995''


[http://whc.unesco.org/en/list/732 Ref. whc: 732]
|[[Soubor:Svaté Barboře podzimní barvy sluší.jpg|224x224pixelů|Chrám svaté Barbory]]
|[[Kutná Hora]] je královské město, pokladnice českých králů, jež proslulo těžbou stříbra. Na seznam památek je zapsáno historické jádro Kutné hory s&amp;nbsp;pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a&amp;nbsp;katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a&amp;nbsp;svatého Jana Křtitele v&amp;nbsp;Sedlci. Historické jádro Kutné hory tvoří další významné stavby jako např. Hrádek, Vlašský dvůr, Kamenný dům, kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej či klášter řádu svaté Voršily.
|-
|6.
|[[Lednicko-valtický areál]]
''zapsáno 1996''


[http://whc.unesco.org/en/list/763 Ref. whc: 763]
|[[Soubor:Main front of Lednice Castle 4800 Planar 3.jpg|153x153pixelů|Zámek Lednice]]
|Lednicko-valtický areál tvoří krajinný celek o&amp;nbsp;rozloze 283,09&amp;nbsp;km&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; v&amp;nbsp;okrese Břeclav. Tato oblast na pomezí [[Morava|Moravy]] a&amp;nbsp;[[Dolní Rakousy|Dolního Rakouska]] byla v průběhu 18. a&amp;nbsp;19.&amp;nbsp;století knížecím rodem [[w:Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] zformována do podoby přírodního parku. Kromě dvou zámků v obcích [[Valtice]] a [[Lednice]] (obce jsou spojeny Bezručovou alejí z&amp;nbsp;roku 1715) jsou zde významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a&amp;nbsp;Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece [[Dyje|Dyji]] jižně od [[Břeclav|Břeclavi]] a doplňuje jej řada menších staveb, ať už lednický minaret, kolonáda na Rajstně apod.
|-
|7.
|Zámek se zahradami v&amp;nbsp;Kroměříži
''zapsáno 1998''


[http://whc.unesco.org/en/list/860 Ref. whc: 860]
|[[Soubor:Kroměříž - Sněmovní náměstí - View East on Kroměříž Archbishop's Palace.jpg|150x150pixelů|Arcibiskupský zámek Kroměříž]]
|Arcibiskupský zámek Kroměříž postavený ve slohu raného baroka a k&amp;nbsp;němu přiléhající Podzámecká zahrada a&amp;nbsp;Květná zahrada v&amp;nbsp;západní části města jsou jedny z&amp;nbsp;nejvýznamnějších památek [[Kroměříž|Kroměříže]].
|-
|8.
|Vesnická památková rezervace v&amp;nbsp;Holašovicích
''zapsáno 1998''


[http://whc.unesco.org/en/list/861 Ref. whc: 861]
|[[Soubor:Holašovice - panoramio (11).jpg|150x150pixelů|Holašovice]]
|Vesnická památková rezervace v&amp;nbsp;[[Holašovice|Holašovicích]] představuje soubor lidové architektury vyznačující se středověkým systémem řazení obytných budov a&amp;nbsp;architektonickým stylem tvořeným štukovým dekorem, tzv. selským barokem. V&amp;nbsp;rezervaci je 23 památkově chráněných usedlostí, které utvářejí ucelený památkový soubor, včetně chlévů, stodol, maštalí, sýpek, ohrazení a studny s&amp;nbsp;dřevěnou pístovou pumpou.
|-
|9.
|Zámek v&amp;nbsp;Litomyšli
''zapsáno 1999''


[http://whc.unesco.org/en/list/901 Ref. whc: 901]
|[[Soubor:Zámek_Litomyšl_1.JPG|150x150pixelů|Zámek Litomyšl]]
|Světově výjimečný význam byl ve městě [[Litomyšl|Litomyšli]] přiznán renesančnímu zámku se skvostnou [[w:Sgrafito|sgrafitovou]] výzdobou fasád, stejně jako jeho přilehlému zámeckému areálu ze 2.&amp;nbsp;poloviny 16.&amp;nbsp;století se zachovalými hospodářskými budovami a zámeckou zahradou.
|-
|10.
|Sloup Nejsvětější Trojice v&amp;nbsp;Olomouci
''zapsáno 2000''


[http://whc.unesco.org/en/list/859 Ref. whc: 859]
|[[Soubor:Olmütz_hauptplatz.JPG|150x150pixelů|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]
|Sloup Nejsvětější Trojice v&amp;nbsp;[[Olomouc|Olomouci]] je monument postavený ke slávě Boží v&amp;nbsp;letech 1716–1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a&amp;nbsp;víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na [[Morava|Moravě]] udeřil v&amp;nbsp;letech 1714–1716. Vzhledem k&amp;nbsp;okolnosti, že všichni umělečtí a&amp;nbsp;řemeslní mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. Sloup vysoký 35 metrů představuje nejvyšší sousoší Česka a&amp;nbsp;jeho součástí je i&amp;nbsp;malá kaple.
|-
|11.
|[[Vila Tugendhat]]
''zapsáno 2001''


[http://whc.unesco.org/en/list/1052 Ref. whc: 1052]
|[[Soubor:VT16_PD_zahrada.jpg|alt=|150x150pixelů|Vila Tugendhat]]
|[[Vila Tugendhat]] v&amp;nbsp;[[Brno|Brně]] je nejznámější evropskou vilou architekta [[w:Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga van der Rohe]]. Byla postavena v letech 1929–1930. Vila má celkem tři úrovně, prvním je hlavní podlaží, kde se nachází vstupní, společenská a pracovní místnost a&amp;nbsp;jídelna. Další úrovní je suterén, kde je prádelna, sklady, fotokomora a&amp;nbsp;kotel, a třetí úroveň představuje horní podlaží, kde je umístěna ložnice, pokoje dětí a&amp;nbsp;chůvy. Součástí vily je rovněž zahrada.
|-
|12.
|Třebíčská židovská čtvrť, židovský hřbitov v&amp;nbsp;Třebíči, bazilika svatého Prokopa
''zapsáno 2003''

Rozšíření:

* zámek Třebíč
** ''zapsáno 2018''


[http://whc.unesco.org/en/list/1078 Ref. whc: 1078]
|[[Soubor:Letecký_pohled_na_areál_třebíčského_zámku_crop2.jpg|150x150pixelů|Bazilika svatého Prokopa]]
|Součástí světového dědictví se v historickém centru [[Třebíč]]e stala židovská čtvrť a&amp;nbsp;bazilika svatého Prokopa. Uvnitř baziliky, zasvěcené původně Panně Marii, se nachází zhruba 700 let stará krypta s&amp;nbsp;původní výdřevou stropu. V&amp;nbsp;letech 1924–1935 nechal interiér baziliky přebudovat Kamil Hilbert. V&amp;nbsp;židovské čtvrti se nachází radnice, škola, chudobinec a&amp;nbsp;velké synagogy – Přední a&amp;nbsp;Zadní synagoga. V&amp;nbsp;Třebíči se nachází i původní židovský hřbitov ze 17.&amp;nbsp;století (byl vybudován již roku 1631), jenž má na 3 000 kamenných náhrobků. Součástí hřbitova je obřadní síň z&amp;nbsp;roku 1903. V roce 2018 byla památková ochrana rozšířena také na zámek.
|-
|13.
|Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří
''zapsáno 2019''

součást nadnárodní sériové památky ''(společně s Německem)''

[http://whc.unesco.org/en/list/1478 Ref. whc: 1478]

českou stranu statku reprezentují:

* Hornická kulturní krajina Jáchymov
* Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar
* Mědník|Hornická kulturní krajina vrchu Mědník
* Hornická kulturní krajina Krupka
* Rudá věž smrti.
|[[Soubor:Zlatý_Kopec_štola_Johannes.jpg|150x150pixelů|Portál štoly Johannes u Zlatého Kopce]]
|Hornická krajina v prostředí [[Krušné hory|Krušných hor]] je výsledkem více než 800 let starého utváření dnes již historické průmyslové kulturní krajiny, která se nachází v&amp;nbsp;příhraniční oblasti mezi [[Sasko|Saskem]] a&amp;nbsp;[[Severní Čechy|severními Čechami]]. Tento region, podávající jedinečné svědectví o&amp;nbsp;vlivu české a&amp;nbsp;saské těžby rud pro rozvoj důlních a&amp;nbsp;dalších souvisejících technologií, byl centrem, odkud se šířily významné vynálezy a&amp;nbsp;hornické inovace do celé Evropy a&amp;nbsp;potažmo celého světa. Hornický region tvoří 22 oblastí, z&amp;nbsp;nichž 17 se nachází na území Saska a&amp;nbsp;pět v&amp;nbsp;českém Krušnohoří.
|-
|14.
|Národní hřebčín Kladruby nad Labem
''zapsáno 2019''


[http://whc.unesco.org/en/list/1589 Ref. whc: 1589]
|[[Soubor:Kladruby nad Labem, hřebčín, střední nádvoří, brána.jpg|150x150pixelů|Národní hřebčín Kladruby nad Labem]]
|Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na seznam světového dědictví zapsán díky své přes 400 let trvající tradici chovu koní vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální kočárovou službu na panovnických dvorech. Hřebčín je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v&amp;nbsp;[[Kladruby nad Labem|Kladrubech nad Labem]] věnovali již od konce 15. století [[w:Pernštejnové|Pernštejnové]]. Součástí tehdejšího panství byla i&amp;nbsp;obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v&amp;nbsp;roce 1560 a&amp;nbsp;později zde vybudoval hřebčinec, kterému pak Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Hřebčín se všemi budovami postavenými v&amp;nbsp;empírovém stylu, včetně budovy ustájení, Josefovského dvora, zámku a&amp;nbsp;kostela sv.&amp;nbsp;Václava a&amp;nbsp;Leopolda, tvoří jeden uzavřený celek.
|-
|15.
|[[Západočeský lázeňský trojúhelník]]:
[[Františkovy Lázně]], [[Karlovy Vary]] a&amp;nbsp;[[Mariánské Lázně]]

''zapsáno 2021''

součást nadnárodní sériové památky Slavná lázeňská města Evropy ''(společně s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií)''


[http://whc.unesco.org/en/list/1613 Ref. whc: 1613]
|[[Soubor:Kolonáda_M.Gorkého.JPG|150x150pixelů|Kolonáda Maxima Gorkého v Mariánských Lázních]]
|Nadnárodní areál zahrnuje 11 měst v&amp;nbsp;sedmi evropských zemích, která se vyvíjela kolem přírodních pramenů minerálních vod. Vydávají svědectví o&amp;nbsp;mezinárodní evropské lázeňské kultuře, která se vyvinula od počátku 18.&amp;nbsp;století do třicátých let 20.&amp;nbsp;století, což vedlo ke vzniku velkých mezinárodních letovisek, která ovlivnila městskou typologii kolem souborů lázeňských budov. Charakteristickým rysem tohoto fenoménu je kombinace lázeňských a&amp;nbsp;léčebných procedur v&amp;nbsp;interiéru i&amp;nbsp;exteriéru s&amp;nbsp;pestrou nabídkou možností k&amp;nbsp;trávení volného času, což se odrazilo i&amp;nbsp;ve specifické podobě lázeňských měst a&amp;nbsp;jejich architektuře. Soubory lázeňských budov zahrnující lázeňské domy, zřídelní pavilony, pitné haly či kolonády doplňují společenské domy, kasina, divadla a&amp;nbsp;další kulturní zařízení a&amp;nbsp;vše je začleněno do krajinného prostředí s&amp;nbsp;vývěry minerálních pramenů, s&amp;nbsp;parky, zahradami, promenádami a&amp;nbsp;sportovišti. Společně tato místa ztělesňují významnou výměnu lidských hodnot a&amp;nbsp;vývoj v&amp;nbsp;medicíně, vědě a&amp;nbsp;balneologii. Všechny tyto soubory jsou integrovány do celkového městského kontextu, který zahrnuje pečlivě řízené rekreační a&amp;nbsp;terapeutické prostředí v&amp;nbsp;malebné krajině.
|-
|16.
|Jizerskohorské bučiny
''zapsáno 2021''

součást nadnárodní sériové památky Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy ''(zapsáno již 2007)''

[http://whc.unesco.org/en/list/1133 Ref. whc: 1133]
|[[Soubor:Jizerskohorské_Bučiny.JPG|150x150pixelů|Jizerskohorské bučiny]]
|Zachovalé bučiny v&amp;nbsp;různých oblastech Evropy od [[Pyreneje|Pyrenejí]] po [[Černé moře]] zahrnují příklady mírných lesů, které demonstrují proces postglaciální expanze buku evropského z&amp;nbsp;několika izolovaných útočišť v&amp;nbsp;[[Alpy|Alpách]], [[Karpaty|Karpatech]], Dinárských horách, [[Středomoří]] a&amp;nbsp;[[Pyreneje|Pyrenejích]]. Představují vynikající příklad relativně nerušených mírných lesů a&amp;nbsp;vykazují široké spektrum komplexních ekologických vzorců a&amp;nbsp;procesů v&amp;nbsp;čistých i&amp;nbsp;smíšených porostech buku evropského v&amp;nbsp;odlišných prostředích.
|-
|17.
|[[Žatec]] a krajina žateckého chmele
''zapsáno 2023''


[https://whc.unesco.org/en/list/1558 Ref. whc: 1558]
|[[Soubor:Žatec, náměstí Svobody, radnice a trojiční sloup.jpg|alt=Žatec|150x150pixelů|Žatec]]
|Tato kulturní krajina byla po staletí utvářena živoucí tradicí pěstování a obchodování s nejproslulejší světovou odrůdou chmele, která se používá při výrobě piva po celém světě. Součástí žatecké krajiny jsou zvláště úrodné chmelnice u řeky Ohře, které jsou nepřetržitě obhospodařovány již stovky let, dále historické obce a objekty sloužící ke zpracování chmele. Nejvýraznějším urbanistickým prvkem krajiny je středověké centrum [[Žatec|Žatce]] a jeho průmyslové rozšíření z 19. až 20. století, známé jako Pražské předměstí. Tyto společně ilustrují vývoj zemědělsko-průmyslových procesů a socioekonomického systému pěstování, sušení, certifikace a obchodování s chmelem od pozdního středověku do současnosti.
|}

== Seznam světového dědictví UNESCO (Slovensko) ==

=== Hmotné památky (výběr) ===

* [[Banská Štiavnica]] a technické památky v okolí
* [[Vlkolínec]] – rezervace lidové architektury
* [[Levoča]]
* [[Bardejov]]
* [[Spišský hrad]], hlavní východiště pro turisty je [[Spišské Podhradie]] 
* Evangelický dřevěný artikulární kostel v [[Kežmarok|Kežmaroku]]
* [[Slovenský kras]] – je zapsán na seznam světového přírodního dědictví UNESCO jako součást památky ''Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu.''

=== Nehmotné památky (výběr) ===

* V roce 2013 zapsalo UNESCO do seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva [[Terchová|Terchovskou]] muziku – osobitý kolektivní vokálně-instrumentální projev terchovské komunity.

== Seznam světového dědictví UNESCO (Maďarsko) ==

=== Hmotné památky (výběr) ===
* [[Budapešť]]
* Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu, jedním z východišť pro turisty je [[Jósvafő]] 

[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO| ]]</text>
      <sha1>3y1z8kjvbslidpf44apdcywkknrn73l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Slovenský kras</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1820</id>
    <revision>
      <id>21872</id>
      <parentid>21865</parentid>
      <timestamp>2026-04-13T09:29:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>typo</comment>
      <origin>21872</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3969" sha1="1gfuya3g0cbf60lxt022s8md1h7yhg9" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Národní park Slovenský kras''' se nachází na východním Slovensku. Je známý svými jeskyněmi, které spolu s jeskynním systémem Aggtelek tvoří památku světového dědictví UNESCO s názvem „Jeskyně Aggtelekského krasu a Slovenský kras“.

== Popis ==
Hlavní atrakcí národního parku jsou jeskyně, kterých bylo zde a v Aggteleku na maďarské straně hranice objeveno více než 700.

Náhorní plošiny mají mnoho krasových útvarů, jako jsou krasové jámy o průměru až 250 m a hloubce asi 45 m, kuželovité kopce, slepá a poloslepá údolí a doly. Podzemní kras je známý svými hlubokými vertikálními propastmi, jako například:

* Čertova diera – Čertova díra, hloubka 186 m
* Brázda – hloubka 181 m
* Malá železná priepasť – Malá železná propast, 142 m
* Diviačia priepasť – Kančí propast, 122 m
* Některé propasti jsou zřícené, zejména Silická ľadnica (110 m)

== Doprava ==
Do měst a obcí se lze dostat autobusem nebo vlakem z [[Košice|Košic]] a Rožňavy.

I když hory nejsou příliš vysoké (600–800 m), pěší turistika může být náročná – zejména z hlediska orientace. V okolí není příliš mnoho vodních zdrojů ani vesnic a značení není ideální.

== Jeskyně ==
Díky charakteru národního parku se zde nachází mnoho jeskyní a dalších podobných přírodních útvarů. Pro návštěvníky jsou přístupné tyto jeskyně:

* '''Domica''' – jedna z nejkrásnějších jeskyní svého druhu a zároveň nejoblíbenější. V jeskyni je možné se projet na lodi. Větší část této 25 km dlouhé jeskyně patří do jeskyně Aggtelek Baradla v Maďarsku. Jeskyně vykazuje známky osídlení před 4 000 lety. Nachází se v katastrálním území obce Kečovo v okrese Rožňava.
* '''Gombasecká jeskyně''' – nachází se v katastrálním území obce Slavec v okrese Rožňava
* '''Jasovská jeskyně''' – nachází se v&amp;nbsp;katastrálním území obce Jasov v&amp;nbsp;okrese Košice-okolí

=== Menší jeskyně ===

* '''Krásnohorská jeskyně''' – nachází se u&amp;nbsp;obce Krásnohorská Dlhá Lúka třináct kilometrů jihovýchodně od Rožňavy.
* '''Ochtinská aragonitová jeskyně''' – Snadný přístup po silnici z obce Hrádok. Z obce Ochtiná je možná i mnohem náročnější túra. Malá, cca 45 minut dlouhá, ale unikátní jeskyně „zdobená“ aragonitovými útvary. Na světě byly dosud objeveny pouze 3 takové jeskyně. 
* '''Silická lednice''' (slovensky: Silická ľadnica) – zastavte se 2 km od obce Silica na malém parkovišti, poté jděte 15 minut pěšky. Tato volně přístupná jeskyně, zamrzlá po celý rok, je nejníže položenou ledovou jeskyní v Evropě. Vstup mimo vyznačenou cestu je zakázán. Jeskyně leží na malém plochém kopci v malebné přírodě, kterou stojí za to vidět.

== Hrady a zámky ==

* '''Krásna Hôrka''' – Hrad byl v roce 2012 poškozen požárem a je pro veřejnost uzavřen (stav v roce 2025)
* '''Turňanský hrad''' – nad obcí Turňa nad Bodvou. Zřícenina hradu na jednom z kopců pohoří.
* '''Betliar (kaštel)''' – výstava o životě a kultuře uherské šlechty v 18. a 19. století. Pěkný park a malý vodopád.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Slovak Karst National Park|datum=2026-04-11}}

=== Související články ===

* [[Jósvafő]] 

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie|Národní park Slovenský kras}}
* {{Wikipedie|Domica}}
* {{Wikipedie|Gombasecká jeskyně}}
* {{Wikipedie|Jasovská jeskyně}}
* {{Wikipedie|Krásnohorská jeskyně}}
* {{Wikipedie|Ochtinská aragonitová jeskyně}}
* {{Wikipedie|Silická lednice}}
* [https://www.slovensky-kras.eu/info/jaskyne-a-priepasti/jaskyna-silicka-ladnica/ Jaskyňa Silická ľadnica]
* {{Wikipedie|Krásna Hôrka}}
* {{Wikipedie|Turňanský hrad}}
* {{Wikipedie|Betliar (kaštel)}}

[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO]]</text>
      <sha1>1gfuya3g0cbf60lxt022s8md1h7yhg9</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21873</id>
      <parentid>21872</parentid>
      <timestamp>2026-04-13T09:33:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+košický kraj</comment>
      <origin>21873</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4050" sha1="j46osb4v1a1yag0tyjf44lqar7au73x" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Národní park Slovenský kras''' se nachází na východním [[Slovensko|Slovensku]] v [[Košický kraj|Košickém kraji]]. Je známý svými jeskyněmi, které spolu s jeskynním systémem Aggtelek tvoří památku světového dědictví UNESCO s názvem „Jeskyně Aggtelekského krasu a Slovenský kras“.

== Popis ==
Hlavní atrakcí národního parku jsou jeskyně, kterých bylo zde a v Aggteleku na maďarské straně hranice objeveno více než 700.

Náhorní plošiny mají mnoho krasových útvarů, jako jsou krasové jámy o průměru až 250 m a hloubce asi 45 m, kuželovité kopce, slepá a poloslepá údolí a doly. Podzemní kras je známý svými hlubokými vertikálními propastmi, jako například:

* Čertova diera – Čertova díra, hloubka 186 m
* Brázda – hloubka 181 m
* Malá železná priepasť – Malá železná propast, 142 m
* Diviačia priepasť – Kančí propast, 122 m
* Některé propasti jsou zřícené, zejména Silická ľadnica (110 m)

== Doprava ==
Do měst a obcí se lze dostat autobusem nebo vlakem z [[Košice|Košic]] a Rožňavy.

I když hory nejsou příliš vysoké (600–800 m), pěší turistika může být náročná – zejména z hlediska orientace. V okolí není příliš mnoho vodních zdrojů ani vesnic a značení není ideální.

== Jeskyně ==
Díky charakteru národního parku se zde nachází mnoho jeskyní a dalších podobných přírodních útvarů. Pro návštěvníky jsou přístupné tyto jeskyně:

* '''Domica''' – jedna z nejkrásnějších jeskyní svého druhu a zároveň nejoblíbenější. V jeskyni je možné se projet na lodi. Větší část této 25 km dlouhé jeskyně patří do jeskyně Aggtelek Baradla v Maďarsku. Jeskyně vykazuje známky osídlení před 4 000 lety. Nachází se v katastrálním území obce Kečovo v okrese Rožňava.
* '''Gombasecká jeskyně''' – nachází se v katastrálním území obce Slavec v okrese Rožňava
* '''Jasovská jeskyně''' – nachází se v&amp;nbsp;katastrálním území obce Jasov v&amp;nbsp;okrese Košice-okolí

=== Menší jeskyně ===

* '''Krásnohorská jeskyně''' – nachází se u&amp;nbsp;obce Krásnohorská Dlhá Lúka třináct kilometrů jihovýchodně od Rožňavy.
* '''Ochtinská aragonitová jeskyně''' – Snadný přístup po silnici z obce Hrádok. Z obce Ochtiná je možná i mnohem náročnější túra. Malá, cca 45 minut dlouhá, ale unikátní jeskyně „zdobená“ aragonitovými útvary. Na světě byly dosud objeveny pouze 3 takové jeskyně. 
* '''Silická lednice''' (slovensky: Silická ľadnica) – zastavte se 2 km od obce Silica na malém parkovišti, poté jděte 15 minut pěšky. Tato volně přístupná jeskyně, zamrzlá po celý rok, je nejníže položenou ledovou jeskyní v Evropě. Vstup mimo vyznačenou cestu je zakázán. Jeskyně leží na malém plochém kopci v malebné přírodě, kterou stojí za to vidět.

== Hrady a zámky ==

* '''Krásna Hôrka''' – Hrad byl v roce 2012 poškozen požárem a je pro veřejnost uzavřen (stav v roce 2025)
* '''Turňanský hrad''' – nad obcí Turňa nad Bodvou. Zřícenina hradu na jednom z kopců pohoří.
* '''Betliar (kaštel)''' – výstava o životě a kultuře uherské šlechty v 18. a 19. století. Pěkný park a malý vodopád.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Slovak Karst National Park|datum=2026-04-11}}

=== Související články ===

* [[Jósvafő]] 

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie|Národní park Slovenský kras}}
* {{Wikipedie|Domica}}
* {{Wikipedie|Gombasecká jeskyně}}
* {{Wikipedie|Jasovská jeskyně}}
* {{Wikipedie|Krásnohorská jeskyně}}
* {{Wikipedie|Ochtinská aragonitová jeskyně}}
* {{Wikipedie|Silická lednice}}
* [https://www.slovensky-kras.eu/info/jaskyne-a-priepasti/jaskyna-silicka-ladnica/ Jaskyňa Silická ľadnica]
* {{Wikipedie|Krásna Hôrka}}
* {{Wikipedie|Turňanský hrad}}
* {{Wikipedie|Betliar (kaštel)}}

[[Kategorie:Košický kraj]]
[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO]]</text>
      <sha1>j46osb4v1a1yag0tyjf44lqar7au73x</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21874</id>
      <parentid>21873</parentid>
      <timestamp>2026-04-13T09:34:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>unesco</comment>
      <origin>21874</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4064" sha1="c6jkg1beo6e0ycwqgh13pemg0kyehxn" xml:space="preserve">{{Pagebanner|unesco_whs=yes}}

'''Národní park Slovenský kras''' se nachází na východním [[Slovensko|Slovensku]] v [[Košický kraj|Košickém kraji]]. Je známý svými jeskyněmi, které spolu s jeskynním systémem Aggtelek tvoří [[Seznam světového dědictví UNESCO|památku světového dědictví UNESCO]] s názvem „Jeskyně Aggtelekského krasu a Slovenský kras“.

== Popis ==
Hlavní atrakcí národního parku jsou jeskyně, kterých bylo zde a v Aggteleku na maďarské straně hranice objeveno více než 700.

Náhorní plošiny mají mnoho krasových útvarů, jako jsou krasové jámy o průměru až 250 m a hloubce asi 45 m, kuželovité kopce, slepá a poloslepá údolí a doly. Podzemní kras je známý svými hlubokými vertikálními propastmi, jako například:

* Čertova diera – Čertova díra, hloubka 186 m
* Brázda – hloubka 181 m
* Malá železná priepasť – Malá železná propast, 142 m
* Diviačia priepasť – Kančí propast, 122 m
* Některé propasti jsou zřícené, zejména Silická ľadnica (110 m)

== Doprava ==
Do měst a obcí se lze dostat autobusem nebo vlakem z [[Košice|Košic]] a Rožňavy.

I když hory nejsou příliš vysoké (600–800 m), pěší turistika může být náročná – zejména z hlediska orientace. V okolí není příliš mnoho vodních zdrojů ani vesnic a značení není ideální.

== Jeskyně ==
Díky charakteru národního parku se zde nachází mnoho jeskyní a dalších podobných přírodních útvarů. Pro návštěvníky jsou přístupné tyto jeskyně:

* '''Domica''' – jedna z nejkrásnějších jeskyní svého druhu a zároveň nejoblíbenější. V jeskyni je možné se projet na lodi. Větší část této 25 km dlouhé jeskyně patří do jeskyně Aggtelek Baradla v Maďarsku. Jeskyně vykazuje známky osídlení před 4 000 lety. Nachází se v katastrálním území obce Kečovo v okrese Rožňava.
* '''Gombasecká jeskyně''' – nachází se v katastrálním území obce Slavec v okrese Rožňava
* '''Jasovská jeskyně''' – nachází se v&amp;nbsp;katastrálním území obce Jasov v&amp;nbsp;okrese Košice-okolí

=== Menší jeskyně ===

* '''Krásnohorská jeskyně''' – nachází se u&amp;nbsp;obce Krásnohorská Dlhá Lúka třináct kilometrů jihovýchodně od Rožňavy.
* '''Ochtinská aragonitová jeskyně''' – Snadný přístup po silnici z obce Hrádok. Z obce Ochtiná je možná i mnohem náročnější túra. Malá, cca 45 minut dlouhá, ale unikátní jeskyně „zdobená“ aragonitovými útvary. Na světě byly dosud objeveny pouze 3 takové jeskyně. 
* '''Silická lednice''' (slovensky: Silická ľadnica) – zastavte se 2 km od obce Silica na malém parkovišti, poté jděte 15 minut pěšky. Tato volně přístupná jeskyně, zamrzlá po celý rok, je nejníže položenou ledovou jeskyní v Evropě. Vstup mimo vyznačenou cestu je zakázán. Jeskyně leží na malém plochém kopci v malebné přírodě, kterou stojí za to vidět.

== Hrady a zámky ==

* '''Krásna Hôrka''' – Hrad byl v roce 2012 poškozen požárem a je pro veřejnost uzavřen (stav v roce 2025)
* '''Turňanský hrad''' – nad obcí Turňa nad Bodvou. Zřícenina hradu na jednom z kopců pohoří.
* '''Betliar (kaštel)''' – výstava o životě a kultuře uherské šlechty v 18. a 19. století. Pěkný park a malý vodopád.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Slovak Karst National Park|datum=2026-04-11}}

=== Související články ===

* [[Jósvafő]] 

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie|Národní park Slovenský kras}}
* {{Wikipedie|Domica}}
* {{Wikipedie|Gombasecká jeskyně}}
* {{Wikipedie|Jasovská jeskyně}}
* {{Wikipedie|Krásnohorská jeskyně}}
* {{Wikipedie|Ochtinská aragonitová jeskyně}}
* {{Wikipedie|Silická lednice}}
* [https://www.slovensky-kras.eu/info/jaskyne-a-priepasti/jaskyna-silicka-ladnica/ Jaskyňa Silická ľadnica]
* {{Wikipedie|Krásna Hôrka}}
* {{Wikipedie|Turňanský hrad}}
* {{Wikipedie|Betliar (kaštel)}}

[[Kategorie:Košický kraj]]</text>
      <sha1>c6jkg1beo6e0ycwqgh13pemg0kyehxn</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21875</id>
      <parentid>21874</parentid>
      <timestamp>2026-04-13T09:54:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+obrázek</comment>
      <origin>21875</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4162" sha1="jirvs6eemx1dev09bozht2n54skkht9" xml:space="preserve">{{Pagebanner|unesco_whs=yes}}
[[Soubor:Zadielska tiesnava.jpg|náhled|Kaňon Zádielská tiesňava ve východní části parku]]
'''Národní park Slovenský kras''' se nachází na východním [[Slovensko|Slovensku]] v [[Košický kraj|Košickém kraji]]. Je známý svými jeskyněmi, které spolu s jeskynním systémem Aggtelek tvoří [[Seznam světového dědictví UNESCO|památku světového dědictví UNESCO]] s názvem „Jeskyně Aggtelekského krasu a Slovenský kras“.

== Popis ==
Hlavní atrakcí národního parku jsou jeskyně, kterých bylo zde a v Aggteleku na maďarské straně hranice objeveno více než 700.

Náhorní plošiny mají mnoho krasových útvarů, jako jsou krasové jámy o průměru až 250 m a hloubce asi 45 m, kuželovité kopce, slepá a poloslepá údolí a doly. Podzemní kras je známý svými hlubokými vertikálními propastmi, jako například:

* Čertova diera – Čertova díra, hloubka 186 m
* Brázda – hloubka 181 m
* Malá železná priepasť – Malá železná propast, 142 m
* Diviačia priepasť – Kančí propast, 122 m
* Některé propasti jsou zřícené, zejména Silická ľadnica (110 m)

== Doprava ==
Do měst a obcí se lze dostat autobusem nebo vlakem z [[Košice|Košic]] a Rožňavy.

I když hory nejsou příliš vysoké (600–800 m), pěší turistika může být náročná – zejména z hlediska orientace. V okolí není příliš mnoho vodních zdrojů ani vesnic a značení není ideální.

== Jeskyně ==
Díky charakteru národního parku se zde nachází mnoho jeskyní a dalších podobných přírodních útvarů. Pro návštěvníky jsou přístupné tyto jeskyně:

* '''Domica''' – jedna z nejkrásnějších jeskyní svého druhu a zároveň nejoblíbenější. V jeskyni je možné se projet na lodi. Větší část této 25 km dlouhé jeskyně patří do jeskyně Aggtelek Baradla v Maďarsku. Jeskyně vykazuje známky osídlení před 4 000 lety. Nachází se v katastrálním území obce Kečovo v okrese Rožňava.
* '''Gombasecká jeskyně''' – nachází se v katastrálním území obce Slavec v okrese Rožňava
* '''Jasovská jeskyně''' – nachází se v&amp;nbsp;katastrálním území obce Jasov v&amp;nbsp;okrese Košice-okolí

=== Menší jeskyně ===

* '''Krásnohorská jeskyně''' – nachází se u&amp;nbsp;obce Krásnohorská Dlhá Lúka třináct kilometrů jihovýchodně od Rožňavy.
* '''Ochtinská aragonitová jeskyně''' – Snadný přístup po silnici z obce Hrádok. Z obce Ochtiná je možná i mnohem náročnější túra. Malá, cca 45 minut dlouhá, ale unikátní jeskyně „zdobená“ aragonitovými útvary. Na světě byly dosud objeveny pouze 3 takové jeskyně. 
* '''Silická lednice''' (slovensky: Silická ľadnica) – zastavte se 2 km od obce Silica na malém parkovišti, poté jděte 15 minut pěšky. Tato volně přístupná jeskyně, zamrzlá po celý rok, je nejníže položenou ledovou jeskyní v Evropě. Vstup mimo vyznačenou cestu je zakázán. Jeskyně leží na malém plochém kopci v malebné přírodě, kterou stojí za to vidět.

== Hrady a zámky ==

* '''Krásna Hôrka''' – Hrad byl v roce 2012 poškozen požárem a je pro veřejnost uzavřen (stav v roce 2025)
* '''Turňanský hrad''' – nad obcí Turňa nad Bodvou. Zřícenina hradu na jednom z kopců pohoří.
* '''Betliar (kaštel)''' – výstava o životě a kultuře uherské šlechty v 18. a 19. století. Pěkný park a malý vodopád.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Slovak Karst National Park|datum=2026-04-11}}

=== Související články ===

* [[Jósvafő]] 

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie|Národní park Slovenský kras}}
* {{Wikipedie|Domica}}
* {{Wikipedie|Gombasecká jeskyně}}
* {{Wikipedie|Jasovská jeskyně}}
* {{Wikipedie|Krásnohorská jeskyně}}
* {{Wikipedie|Ochtinská aragonitová jeskyně}}
* {{Wikipedie|Silická lednice}}
* [https://www.slovensky-kras.eu/info/jaskyne-a-priepasti/jaskyna-silicka-ladnica/ Jaskyňa Silická ľadnica]
* {{Wikipedie|Krásna Hôrka}}
* {{Wikipedie|Turňanský hrad}}
* {{Wikipedie|Betliar (kaštel)}}

[[Kategorie:Košický kraj]]</text>
      <sha1>jirvs6eemx1dev09bozht2n54skkht9</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21876</id>
      <parentid>21875</parentid>
      <timestamp>2026-04-13T09:56:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>/* Související články */ +1</comment>
      <origin>21876</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4182" sha1="dgtxst3vju39p02hif3fg6j8twi3qcx" xml:space="preserve">{{Pagebanner|unesco_whs=yes}}
[[Soubor:Zadielska tiesnava.jpg|náhled|Kaňon Zádielská tiesňava ve východní části parku]]
'''Národní park Slovenský kras''' se nachází na východním [[Slovensko|Slovensku]] v [[Košický kraj|Košickém kraji]]. Je známý svými jeskyněmi, které spolu s jeskynním systémem Aggtelek tvoří [[Seznam světového dědictví UNESCO|památku světového dědictví UNESCO]] s názvem „Jeskyně Aggtelekského krasu a Slovenský kras“.

== Popis ==
Hlavní atrakcí národního parku jsou jeskyně, kterých bylo zde a v Aggteleku na maďarské straně hranice objeveno více než 700.

Náhorní plošiny mají mnoho krasových útvarů, jako jsou krasové jámy o průměru až 250 m a hloubce asi 45 m, kuželovité kopce, slepá a poloslepá údolí a doly. Podzemní kras je známý svými hlubokými vertikálními propastmi, jako například:

* Čertova diera – Čertova díra, hloubka 186 m
* Brázda – hloubka 181 m
* Malá železná priepasť – Malá železná propast, 142 m
* Diviačia priepasť – Kančí propast, 122 m
* Některé propasti jsou zřícené, zejména Silická ľadnica (110 m)

== Doprava ==
Do měst a obcí se lze dostat autobusem nebo vlakem z [[Košice|Košic]] a Rožňavy.

I když hory nejsou příliš vysoké (600–800 m), pěší turistika může být náročná – zejména z hlediska orientace. V okolí není příliš mnoho vodních zdrojů ani vesnic a značení není ideální.

== Jeskyně ==
Díky charakteru národního parku se zde nachází mnoho jeskyní a dalších podobných přírodních útvarů. Pro návštěvníky jsou přístupné tyto jeskyně:

* '''Domica''' – jedna z nejkrásnějších jeskyní svého druhu a zároveň nejoblíbenější. V jeskyni je možné se projet na lodi. Větší část této 25 km dlouhé jeskyně patří do jeskyně Aggtelek Baradla v Maďarsku. Jeskyně vykazuje známky osídlení před 4 000 lety. Nachází se v katastrálním území obce Kečovo v okrese Rožňava.
* '''Gombasecká jeskyně''' – nachází se v katastrálním území obce Slavec v okrese Rožňava
* '''Jasovská jeskyně''' – nachází se v&amp;nbsp;katastrálním území obce Jasov v&amp;nbsp;okrese Košice-okolí

=== Menší jeskyně ===

* '''Krásnohorská jeskyně''' – nachází se u&amp;nbsp;obce Krásnohorská Dlhá Lúka třináct kilometrů jihovýchodně od Rožňavy.
* '''Ochtinská aragonitová jeskyně''' – Snadný přístup po silnici z obce Hrádok. Z obce Ochtiná je možná i mnohem náročnější túra. Malá, cca 45 minut dlouhá, ale unikátní jeskyně „zdobená“ aragonitovými útvary. Na světě byly dosud objeveny pouze 3 takové jeskyně. 
* '''Silická lednice''' (slovensky: Silická ľadnica) – zastavte se 2 km od obce Silica na malém parkovišti, poté jděte 15 minut pěšky. Tato volně přístupná jeskyně, zamrzlá po celý rok, je nejníže položenou ledovou jeskyní v Evropě. Vstup mimo vyznačenou cestu je zakázán. Jeskyně leží na malém plochém kopci v malebné přírodě, kterou stojí za to vidět.

== Hrady a zámky ==

* '''Krásna Hôrka''' – Hrad byl v roce 2012 poškozen požárem a je pro veřejnost uzavřen (stav v roce 2025)
* '''Turňanský hrad''' – nad obcí Turňa nad Bodvou. Zřícenina hradu na jednom z kopců pohoří.
* '''Betliar (kaštel)''' – výstava o životě a kultuře uherské šlechty v 18. a 19. století. Pěkný park a malý vodopád.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Slovak Karst National Park|datum=2026-04-11}}

=== Související články ===

* [[Jósvafő]]
* [[Moravský kras]]

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie|Národní park Slovenský kras}}
* {{Wikipedie|Domica}}
* {{Wikipedie|Gombasecká jeskyně}}
* {{Wikipedie|Jasovská jeskyně}}
* {{Wikipedie|Krásnohorská jeskyně}}
* {{Wikipedie|Ochtinská aragonitová jeskyně}}
* {{Wikipedie|Silická lednice}}
* [https://www.slovensky-kras.eu/info/jaskyne-a-priepasti/jaskyna-silicka-ladnica/ Jaskyňa Silická ľadnica]
* {{Wikipedie|Krásna Hôrka}}
* {{Wikipedie|Turňanský hrad}}
* {{Wikipedie|Betliar (kaštel)}}

[[Kategorie:Košický kraj]]</text>
      <sha1>dgtxst3vju39p02hif3fg6j8twi3qcx</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>