Wikicesty cswikivoyage https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.46.0-wmf.24 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikicesty Diskuse k Wikicestám Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu Štúrovo 0 1503 21891 19272 2026-04-17T08:49:33Z Karelkam 252 /* Doprava */ rozšíření 21891 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Štúrovo''' je město na [[Slovensko|Slovensku]], v okrese Nové Zámky; většina obyvatel je maďarské národnosti. Město leží na levém břehu Dunaje, který zde tvoří slovensko-[[Maďarsko|maďarskou]] hranici. Na protilehlém (pravém) břehu Dunaje leží maďarské město [[Ostřihom]]. Obě města spojuje most Márie Valérie. == Doprava == Z [[Praha|Prahy]] do Štúrova jezdí přímé rychlíky (přes [[Brno]], [[Břeclav]] a [[Bratislava|Bratislavu]]). Vlastní město je od železniční stanice vzdáleno cca 3 km, nádraží je fakticky v katastru sousední obce Nána. Z nádraží jezdí do města autobusové linky, nebo lze využít jednu z taxislužeb. Silniční doprava (z [[Česko|Česka]]) je nejvýhodnější přes [[Györ]]. == Co vidět == * [https://www.vadasthermal.sk/ Termální koupaliště Vadaš] * [https://visitesztergom.hu/sk/zaujimavosti/most-marie-valerie/ Most Márie Valérie] == Kam dál == * [[Ostřihom]], např. pěšky přes most Márie Valérie, nebo [http://www.sturovskyvlacik.sk/ štúrovským vláčkem] * [[Visegrád]], dostupné po silnici i lodní dopravou * [[Budapešť]] * [[Gödöllő]] * [[Györ]] == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Nitranský kraj]] [[Kategorie:Města na Slovensku]] gndtymhv3qox021ovi9njfnx7h4qfw5 Seznam světového dědictví UNESCO 0 1662 21889 21888 2026-04-16T20:19:13Z Karelkam 252 /* Seznam světového dědictví UNESCO (Slovensko) */ drobná úprava 21889 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} Jako '''světové dědictví''' (anglicky ''World Heritage'') se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací [[w:UNESCO|UNESCO]] a přijaty na Seznam světového dědictví. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města. V srpnu 2024 bylo na seznamu světového dědictví 1 223 položek. Z toho 952 položek kulturního dědictví, 231 přírodního a 40 smíšeného ve 168 státech světa. == Seznam světového dědictví UNESCO (Česko) == [[Česko]] má na tomto seznamu celkem 17 hmotných památek. Dalších 11 položek má Česko (v roce 2026) v kategorii nehmotného kulturního dědictví. Jedná se o tyto tradice a obyčeje: # '''Slovácký verbuňk''' (zapsáno 2005): mužský tanec z oblasti moravského Slovácka, typický svou improvizací. # '''Masopustní průvody a masky na Hlinecku''' (2010): Tradiční obchůzky s maskami v obcích na východě Čech # '''Sokolnictví''' (2010): Umění chovu, výcviku a lovu s dravými ptáky; jde o společný zápis více než desítky států včetně Česka. # '''Jízda králů''' (2011): Lidová slavnost spojená s barevným průvodem jezdců na koních, dodnes živá zejména ve Vlčnově, Kunovicích, Hluku a Skoronicích. # '''Loutkářství v Česku a na Slovensku''' (2016): Společný zápis se Slovenskem, který vyzdvihuje fenomén českého loutkového divadla a jeho dlouhou tradici. # '''Modrotisk''' (2018): Tradiční technika negativního tisku na látku pomocí rezervy a barvení v indigu (společně se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Maďarskem). # '''Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perliček''' (2020): Unikátní řemeslo z Poniklé v Krkonoších, které je jediné svého druhu na světě. # '''Vorařství''' (2022): Tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách, která zanikla s výstavbou přehrad, ale zůstala v lidové kultuře (společně s pěti dalšími státy). # '''Strategie ochrany tradičních řemesel – program Nositelé tradice lidových řemesel''' (2022): Zápis do Registru osvědčených postupů, který oceňuje český systém podpory řemeslníků. # '''Tradiční ruční výroba skla''' (2023): Jeden z nejnovějších zápisů, který pokrývá celý proces výroby, od tavení až po dekorování (společně s Francií, Německem, Maďarskem, Rumunskem a Španělskem). # '''Ochotnické divadlo''' (2025) – Fenomén amatérského divadelnictví v Česku. === Hmotné památky v Česku === Seznam hmotných památek pod ochranou UNESCO na území [[Česko|České republiky]]: {| class="wikitable" !Pořadí ! width="250" scope="col" |Název památky ! width="150" scope="col" |Fotografie !Popis |- |1. |Historické centrum [[Praha|Prahy]] ''zapsáno 1992'' Rozšíření: * zámecký park Průhonice **''zapsáno 2010'' [http://whc.unesco.org/en/list/616 Ref. whc: 616] |[[Soubor:Prague_07-2016_view_from_Lesser_Town_Tower_of_Charles_Bridge_img3.jpg|150x150pixelů|Historické centrum Prahy]] |[[Praha]] je českou historickou metropolí a jedním z&nbsp;nejkrásnějších měst [[Evropa|Evropy]], v jehož vnitřní zástavbě se mísí veškeré architektonické slohy. Památkou zapsanou na listinu světového dědictví je mj. [[Pražský hrad]], který je největším hradním komplexem na světě. Od roku 2010 je součástí seznamu světového dědictví také zámecký park v&nbsp;Průhonicích. |- |2. |Historické centrum [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] ''zapsáno 1992'' [http://whc.unesco.org/en/list/617 Ref. whc: 617] |[[Soubor:Český_Krumlov,_zámek_celý_z_vyhlídky.jpg|150x150pixelů|historické centrum Českého Krumlova]] |Středověké centrum města [[Český Krumlov]], které obklopuje meandry [[Vltava|Vltavy]], tvoří s&nbsp;rozsáhlým areálem hradu a zámku jedinečný soubor městské zástavby. Krumlovský státní hrad a zámek je hned druhým největším hradním komplexem v&nbsp;Česku, který se pyšní zejména jedním z mála dochovaných barokních divadel. Dále na západ navazuje jízdárna a&nbsp;zámecký park v&nbsp;pozdně barokní úpravě s&nbsp;kaskádovou fontánou z&nbsp;poloviny 18.&nbsp;století a letohrádkem Bellarie. |- |3. |Historické centrum [[Telč|Telče]] ''zapsáno 1992'' [http://whc.unesco.org/en/list/621 Ref. whc: 621] |[[Soubor:Kašna Dolní se sochou sv. Markéty (Telč), nám. Zachariáše z Hradce, Telč.JPG|150x150pixelů|Historické centrum Telče]] |Historické jádro města [[Telč]] patří k&nbsp;nejcennějším městským památkovým rezervacím na [[Morava|Moravě]]. Dominantou a&nbsp;také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek, na nějž navazuje Vnitřní Město. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí zvané Staré Město, jehož historická část je soustředěna v&nbsp;okolí kostela Matky Boží. |- |4. |Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ''zapsáno 1994'' [http://whc.unesco.org/en/list/690 Ref. whc: 690] |[[Soubor:Church_of_St_John_of_Nepomuk_at_Zelená_hora_CZ.jpg|150x150pixelů|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého]] |Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele [[w:Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho-Aichela]]. Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky v&nbsp;letech 1719–1722 na travnatém vršku Zelená hora u&nbsp;[[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]]. |- |5. |Historické centrum [[Kutná Hora|Kutné Hory]] s&nbsp;chrámem sv. Barbory a&nbsp;kostelem Nanebevzetí Panny Marie v&nbsp;Sedlci ''zapsáno 1995'' [http://whc.unesco.org/en/list/732 Ref. whc: 732] |[[Soubor:Svaté Barboře podzimní barvy sluší.jpg|224x224pixelů|Chrám svaté Barbory]] |[[Kutná Hora]] je královské město, pokladnice českých králů, jež proslulo těžbou stříbra. Na seznam památek je zapsáno historické jádro Kutné hory s&nbsp;pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a&nbsp;katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a&nbsp;svatého Jana Křtitele v&nbsp;Sedlci. Historické jádro Kutné hory tvoří další významné stavby jako např. Hrádek, Vlašský dvůr, Kamenný dům, kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej či klášter řádu svaté Voršily. |- |6. |[[Lednicko-valtický areál]] ''zapsáno 1996'' [http://whc.unesco.org/en/list/763 Ref. whc: 763] |[[Soubor:Main front of Lednice Castle 4800 Planar 3.jpg|153x153pixelů|Zámek Lednice]] |Lednicko-valtický areál tvoří krajinný celek o&nbsp;rozloze 283,09&nbsp;km<sup>2</sup> v&nbsp;okrese Břeclav. Tato oblast na pomezí [[Morava|Moravy]] a&nbsp;[[Dolní Rakousy|Dolního Rakouska]] byla v průběhu 18. a&nbsp;19.&nbsp;století knížecím rodem [[w:Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] zformována do podoby přírodního parku. Kromě dvou zámků v obcích [[Valtice]] a [[Lednice]] (obce jsou spojeny Bezručovou alejí z&nbsp;roku 1715) jsou zde významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a&nbsp;Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece [[Dyje|Dyji]] jižně od [[Břeclav|Břeclavi]] a doplňuje jej řada menších staveb, ať už lednický minaret, kolonáda na Rajstně apod. |- |7. |Zámek se zahradami v&nbsp;Kroměříži ''zapsáno 1998'' [http://whc.unesco.org/en/list/860 Ref. whc: 860] |[[Soubor:Kroměříž - Sněmovní náměstí - View East on Kroměříž Archbishop's Palace.jpg|150x150pixelů|Arcibiskupský zámek Kroměříž]] |Arcibiskupský zámek Kroměříž postavený ve slohu raného baroka a k&nbsp;němu přiléhající Podzámecká zahrada a&nbsp;Květná zahrada v&nbsp;západní části města jsou jedny z&nbsp;nejvýznamnějších památek [[Kroměříž|Kroměříže]]. |- |8. |Vesnická památková rezervace v&nbsp;Holašovicích ''zapsáno 1998'' [http://whc.unesco.org/en/list/861 Ref. whc: 861] |[[Soubor:Holašovice - panoramio (11).jpg|150x150pixelů|Holašovice]] |Vesnická památková rezervace v&nbsp;[[Holašovice|Holašovicích]] představuje soubor lidové architektury vyznačující se středověkým systémem řazení obytných budov a&nbsp;architektonickým stylem tvořeným štukovým dekorem, tzv. selským barokem. V&nbsp;rezervaci je 23 památkově chráněných usedlostí, které utvářejí ucelený památkový soubor, včetně chlévů, stodol, maštalí, sýpek, ohrazení a studny s&nbsp;dřevěnou pístovou pumpou. |- |9. |Zámek v&nbsp;Litomyšli ''zapsáno 1999'' [http://whc.unesco.org/en/list/901 Ref. whc: 901] |[[Soubor:Zámek_Litomyšl_1.JPG|150x150pixelů|Zámek Litomyšl]] |Světově výjimečný význam byl ve městě [[Litomyšl|Litomyšli]] přiznán renesančnímu zámku se skvostnou [[w:Sgrafito|sgrafitovou]] výzdobou fasád, stejně jako jeho přilehlému zámeckému areálu ze 2.&nbsp;poloviny 16.&nbsp;století se zachovalými hospodářskými budovami a zámeckou zahradou. |- |10. |Sloup Nejsvětější Trojice v&nbsp;Olomouci ''zapsáno 2000'' [http://whc.unesco.org/en/list/859 Ref. whc: 859] |[[Soubor:Olmütz_hauptplatz.JPG|150x150pixelů|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]] |Sloup Nejsvětější Trojice v&nbsp;[[Olomouc|Olomouci]] je monument postavený ke slávě Boží v&nbsp;letech 1716–1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a&nbsp;víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na [[Morava|Moravě]] udeřil v&nbsp;letech 1714–1716. Vzhledem k&nbsp;okolnosti, že všichni umělečtí a&nbsp;řemeslní mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. Sloup vysoký 35 metrů představuje nejvyšší sousoší Česka a&nbsp;jeho součástí je i&nbsp;malá kaple. |- |11. |[[Vila Tugendhat]] ''zapsáno 2001'' [http://whc.unesco.org/en/list/1052 Ref. whc: 1052] |[[Soubor:VT16_PD_zahrada.jpg|alt=|150x150pixelů|Vila Tugendhat]] |[[Vila Tugendhat]] v&nbsp;[[Brno|Brně]] je nejznámější evropskou vilou architekta [[w:Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga van der Rohe]]. Byla postavena v letech 1929–1930. Vila má celkem tři úrovně, prvním je hlavní podlaží, kde se nachází vstupní, společenská a pracovní místnost a&nbsp;jídelna. Další úrovní je suterén, kde je prádelna, sklady, fotokomora a&nbsp;kotel, a třetí úroveň představuje horní podlaží, kde je umístěna ložnice, pokoje dětí a&nbsp;chůvy. Součástí vily je rovněž zahrada. |- |12. |Třebíčská židovská čtvrť, židovský hřbitov v&nbsp;Třebíči, bazilika svatého Prokopa ''zapsáno 2003'' Rozšíření: * zámek Třebíč ** ''zapsáno 2018'' [http://whc.unesco.org/en/list/1078 Ref. whc: 1078] |[[Soubor:Letecký_pohled_na_areál_třebíčského_zámku_crop2.jpg|150x150pixelů|Bazilika svatého Prokopa]] |Součástí světového dědictví se v historickém centru [[Třebíč]]e stala židovská čtvrť a&nbsp;bazilika svatého Prokopa. Uvnitř baziliky, zasvěcené původně Panně Marii, se nachází zhruba 700 let stará krypta s&nbsp;původní výdřevou stropu. V&nbsp;letech 1924–1935 nechal interiér baziliky přebudovat Kamil Hilbert. V&nbsp;židovské čtvrti se nachází radnice, škola, chudobinec a&nbsp;velké synagogy – Přední a&nbsp;Zadní synagoga. V&nbsp;Třebíči se nachází i původní židovský hřbitov ze 17.&nbsp;století (byl vybudován již roku 1631), jenž má na 3 000 kamenných náhrobků. Součástí hřbitova je obřadní síň z&nbsp;roku 1903. V roce 2018 byla památková ochrana rozšířena také na zámek. |- |13. |Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří ''zapsáno 2019'' součást nadnárodní sériové památky ''(společně s Německem)'' [http://whc.unesco.org/en/list/1478 Ref. whc: 1478] českou stranu statku reprezentují: * Hornická kulturní krajina Jáchymov * Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar * Mědník|Hornická kulturní krajina vrchu Mědník * Hornická kulturní krajina Krupka * Rudá věž smrti. |[[Soubor:Zlatý_Kopec_štola_Johannes.jpg|150x150pixelů|Portál štoly Johannes u Zlatého Kopce]] |Hornická krajina v prostředí [[Krušné hory|Krušných hor]] je výsledkem více než 800 let starého utváření dnes již historické průmyslové kulturní krajiny, která se nachází v&nbsp;příhraniční oblasti mezi [[Sasko|Saskem]] a&nbsp;[[Severní Čechy|severními Čechami]]. Tento region, podávající jedinečné svědectví o&nbsp;vlivu české a&nbsp;saské těžby rud pro rozvoj důlních a&nbsp;dalších souvisejících technologií, byl centrem, odkud se šířily významné vynálezy a&nbsp;hornické inovace do celé Evropy a&nbsp;potažmo celého světa. Hornický region tvoří 22 oblastí, z&nbsp;nichž 17 se nachází na území Saska a&nbsp;pět v&nbsp;českém Krušnohoří. |- |14. |Národní hřebčín Kladruby nad Labem ''zapsáno 2019'' [http://whc.unesco.org/en/list/1589 Ref. whc: 1589] |[[Soubor:Kladruby nad Labem, hřebčín, střední nádvoří, brána.jpg|150x150pixelů|Národní hřebčín Kladruby nad Labem]] |Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na seznam světového dědictví zapsán díky své přes 400 let trvající tradici chovu koní vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální kočárovou službu na panovnických dvorech. Hřebčín je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v&nbsp;[[Kladruby nad Labem|Kladrubech nad Labem]] věnovali již od konce 15. století [[w:Pernštejnové|Pernštejnové]]. Součástí tehdejšího panství byla i&nbsp;obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v&nbsp;roce 1560 a&nbsp;později zde vybudoval hřebčinec, kterému pak Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Hřebčín se všemi budovami postavenými v&nbsp;empírovém stylu, včetně budovy ustájení, Josefovského dvora, zámku a&nbsp;kostela sv.&nbsp;Václava a&nbsp;Leopolda, tvoří jeden uzavřený celek. |- |15. |[[Západočeský lázeňský trojúhelník]]: [[Františkovy Lázně]], [[Karlovy Vary]] a&nbsp;[[Mariánské Lázně]] ''zapsáno 2021'' součást nadnárodní sériové památky Slavná lázeňská města Evropy ''(společně s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií)'' [http://whc.unesco.org/en/list/1613 Ref. whc: 1613] |[[Soubor:Kolonáda_M.Gorkého.JPG|150x150pixelů|Kolonáda Maxima Gorkého v Mariánských Lázních]] |Nadnárodní areál zahrnuje 11 měst v&nbsp;sedmi evropských zemích, která se vyvíjela kolem přírodních pramenů minerálních vod. Vydávají svědectví o&nbsp;mezinárodní evropské lázeňské kultuře, která se vyvinula od počátku 18.&nbsp;století do třicátých let 20.&nbsp;století, což vedlo ke vzniku velkých mezinárodních letovisek, která ovlivnila městskou typologii kolem souborů lázeňských budov. Charakteristickým rysem tohoto fenoménu je kombinace lázeňských a&nbsp;léčebných procedur v&nbsp;interiéru i&nbsp;exteriéru s&nbsp;pestrou nabídkou možností k&nbsp;trávení volného času, což se odrazilo i&nbsp;ve specifické podobě lázeňských měst a&nbsp;jejich architektuře. Soubory lázeňských budov zahrnující lázeňské domy, zřídelní pavilony, pitné haly či kolonády doplňují společenské domy, kasina, divadla a&nbsp;další kulturní zařízení a&nbsp;vše je začleněno do krajinného prostředí s&nbsp;vývěry minerálních pramenů, s&nbsp;parky, zahradami, promenádami a&nbsp;sportovišti. Společně tato místa ztělesňují významnou výměnu lidských hodnot a&nbsp;vývoj v&nbsp;medicíně, vědě a&nbsp;balneologii. Všechny tyto soubory jsou integrovány do celkového městského kontextu, který zahrnuje pečlivě řízené rekreační a&nbsp;terapeutické prostředí v&nbsp;malebné krajině. |- |16. |Jizerskohorské bučiny ''zapsáno 2021'' součást nadnárodní sériové památky Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy ''(zapsáno již 2007)'' [http://whc.unesco.org/en/list/1133 Ref. whc: 1133] |[[Soubor:Jizerskohorské_Bučiny.JPG|150x150pixelů|Jizerskohorské bučiny]] |Zachovalé bučiny v&nbsp;různých oblastech Evropy od [[Pyreneje|Pyrenejí]] po [[Černé moře]] zahrnují příklady mírných lesů, které demonstrují proces postglaciální expanze buku evropského z&nbsp;několika izolovaných útočišť v&nbsp;[[Alpy|Alpách]], [[Karpaty|Karpatech]], Dinárských horách, [[Středomoří]] a&nbsp;[[Pyreneje|Pyrenejích]]. Představují vynikající příklad relativně nerušených mírných lesů a&nbsp;vykazují široké spektrum komplexních ekologických vzorců a&nbsp;procesů v&nbsp;čistých i&nbsp;smíšených porostech buku evropského v&nbsp;odlišných prostředích. |- |17. |[[Žatec]] a krajina žateckého chmele ''zapsáno 2023'' [https://whc.unesco.org/en/list/1558 Ref. whc: 1558] |[[Soubor:Žatec, náměstí Svobody, radnice a trojiční sloup.jpg|alt=Žatec|150x150pixelů|Žatec]] |Tato kulturní krajina byla po staletí utvářena živoucí tradicí pěstování a obchodování s nejproslulejší světovou odrůdou chmele, která se používá při výrobě piva po celém světě. Součástí žatecké krajiny jsou zvláště úrodné chmelnice u řeky Ohře, které jsou nepřetržitě obhospodařovány již stovky let, dále historické obce a objekty sloužící ke zpracování chmele. Nejvýraznějším urbanistickým prvkem krajiny je středověké centrum [[Žatec|Žatce]] a jeho průmyslové rozšíření z 19. až 20. století, známé jako Pražské předměstí. Tyto společně ilustrují vývoj zemědělsko-průmyslových procesů a socioekonomického systému pěstování, sušení, certifikace a obchodování s chmelem od pozdního středověku do současnosti. |} == Seznam světového dědictví UNESCO (Slovensko) == === Hmotné památky (výběr) === * [[Banská Štiavnica]] a technické památky v okolí * Vlkolínec, část města [[Ružomberok]] – rezervace lidové architektury * [[Levoča]] * [[Bardejov]] * [[Spišský hrad]], hlavní východiště pro turisty je [[Spišské Podhradie]] * Evangelický dřevěný artikulární kostel v [[Kežmarok|Kežmaroku]] * [[Slovenský kras]] – je zapsán na seznam světového přírodního dědictví UNESCO jako součást památky ''Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu''. === Nehmotné památky (výběr) === * V roce 2013 zapsalo UNESCO do seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva [[Terchová|Terchovskou]] muziku – osobitý kolektivní vokálně-instrumentální projev terchovské komunity. == Seznam světového dědictví UNESCO (Maďarsko) == === Hmotné památky (výběr) === * [[Budapešť]] * Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu, jedním z východišť pro turisty je [[Jósvafő]] [[Kategorie:Světové dědictví UNESCO| ]] kg4ma7bzfjtijstbtj5gmt5e8z9h6i1 Banská Štiavnica 0 1821 21890 2026-04-16T20:51:39Z Karelkam 252 založen nový článek s použitím textu z Wikipedie 21890 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Banská Štiavnica''' je město na středním Slovensku, v jehož okolí byly na počátku novověku významné zlaté a stříbrné doly. Rozkládá se v údolí Štiavnických vrchů. Historická část města, která je městskou památkovou rezervací, je od prosince 1993 zapsána na seznamu Světového dědictví UNESCO. == Doprava == Městem vede Silnice I/51, spojující město se Zvolenem a rychlostní silnicí R1. Železniční stanice Banská Štiavnica leží na trati č. 154 Hronská Dúbrava - Banská Štiavnica a zpět; železniční stanice Banská Štiavnica se nachází přibližně 3 km od historického centra města. Asi 10 minut chůze od nádraží je u supermarketu Billa zastávka MHD „Banská Štiavnica, križovatka“, odkud jezdí spoje častěji. Vzhledem ke vzdálenosti a převýšení se pro rychlý přesun doporučuje využít místní taxi služby. == Co vidět == * Hlavní památky jsou rozloženy uvnitř a po obou stranách údolí Štiavnických vrchů. Centrum města se nachází na vidlici cest, která vytváří Radniční náměstí a náměstí sv. Trojice. Mezi nimi je budova radnice a kostel sv. Kateřiny. Ve středu náměstí sv. Trojice je barokní morový sloup. Na tomto náměstí je vedle historických měšťanských domů i Hellenbachův dům – sídlo Báňského soudu a později patřící Báňské a lesnické akademii (dnes muzeum). Starý zámek se nachází na vyvýšenině nad náměstím sv. Trojice, zatímco Nový zámek je na hoře nad údolím města. * Starý zámek, pevnostní stavba nad náměstím, obklopená hradbou a pěti věžemi. Původně zde byl městský kostel. V době tureckého nebezpečí byl opevněn, klenba stržena a vytvořeno tak vnitřní nádvoří. Původní hradební věž s bránou byla v roce 1770 nadstavěna a přeměněna na zvonici a zastřešena barokní přilbicí. V zámku se nacházejí expozice Slovenského báňského muzea. * Nový zámek, šestipodlažní věžovitá stavba se čtyřmi baštami na rozích (1564–1571). Stavba s výhodnou strategickou polohou sloužila k posílení obrany v době tureckého nebezpečí. * Klopačka, renesančně barokní věž z roku 1691. Klepáním na dřevěnou desku se oznamoval zejména počátek fárání. * Pozdně gotický kostel sv. Kateřiny, jednolodní stavba bez věže s pozdně gotickou hvězdicovou klenbou (tzv. slovenský kostel). * Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie se dvěma věžemi v průčelí. * Piargská brána, pozůstatek městských hradeb, 16. století. * Kalvárie, barokní komplex Dolní, Střední a Horní kostel a cesta s kapličkami. * Synagoga z počátku 19. století * V okolí města se nacházejí početná důlní díla; umělé vodní nádrže zvané tajchy sloužily pro provoz dolů. Nejznámější z nich je jezero Počúvadlo. == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * {{Wikipedie|Počúvadlo (vodní nádrž)}} [[Kategorie:Banskobystrický kraj]] [[Kategorie:Města na Slovensku]] [[Kategorie:Světové dědictví UNESCO]] bracmipxs3tzsb9mt524k070ttfc6do