Wikicesty cswikivoyage https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.46.0-wmf.24 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikicesty Diskuse k Wikicestám Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 194 21897 19045 2026-04-20T06:22:45Z ~2026-24126-97 1065 kirkyzstan 21897 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|Everest Panorama banner.jpg|caption=Panorama Everestu}} '''Asie''' je ohraničena třemi oceány – [[Severní ledový oceán|Severním ledovým]], [[Tichý oceán|Tichým]] a [[Indický oceán|Indickým]]. Od [[Evropa|Evropy]] ji odděluje pohoří [[Ural]]. Je největší a nejlidnatější kontinent naší planety. Nachází se zde nejvyšší hora [[Mount Everest]], nejnižší bod u [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]], největší jezero Kaspické moře, nejhlubší jezero Bajkal či nejvyšší činná sopka [[Ključevskaja]]. V Asii je nejlidnatější stát [[Čína]] i stát s největší rozlohou [[Rusko]]. == Regiony == {| style="border-collapse: separate; border-spacing: 2px;" | style="width:32px;background-color:#d56d76;" |  |'''[[Jihovýchodní Asie]]''' [[Brunej]], [[Filipíny]], [[Indonésie]], [[Kambodža]], [[Laos]], [[Malajsie]], [[Myanmar]], [[Singapur]], [[Thajsko]], [[Vietnam]], [[Východní Timor]] | rowspan="6" |[[File:Map_of_Asia_(cs).png|alt=Regiony Asie|frameless|529x529px]] |- | style="width:32px;background-color:#008153;" |  |'''[[Jižní Asie]]''' [[Bangladéš]], [[Bhútán]], [[Indie]], [[Maledivy]], [[Nepál]], [[Pákistán]], [[Srí Lanka]] |- | style="width:32px;background-color:#c0599e" |  |'''[[Rusko]]''' |- | style="width:32px;background-color:#bf82d8" |  |'''[[Kavkaz]]''' [[Arménie]], [[Ázerbájdžán]], [[Gruzie]] |- | style="width:32px;background-color:#43aad2" |  |'''[[Střední Asie]]''' [[Afghánistán]], [[Kazachstán]], [[Kyrgyzstán|Kirkyzstán]], [[Tádžikistán]], [[Turkmenistán]], [[Uzbekistán]] |- | style="width:32px;background-color:#d5b66b" |  |'''[[Východní Asie]]''' [[Čína]], [[Hongkong]], [[Japonsko]], [[Jižní Korea]], [[Macao]], [[Mongolsko]], [[Severní Korea]], [[Tchaj-wan]] |- | style="width:32px;background-color:#814800" |  | colspan="2" |'''[[Blízký východ]]''' [[Bahrajn]], [[Irák]], [[Írán]], [[Izrael]], [[Jemen]], [[Jordánsko]], [[Katar]], [[Kuvajt]], [[Libanon]], [[Omán]], [[Palestina]], [[Saúdská Arábie]], [[Spojené arabské emiráty]], [[Sýrie]], [[Turecko]] |} == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Asie| ]] [[Kategorie:Kontinenty]] oo14gzb2g0wpa2a5blu8x8fhvxmkgrl 0 1618 21892 21834 2026-04-19T15:48:41Z Karelkam 252 práce na pískovišti 21892 wikitext text/x-wiki '''Národní park''' '''Javoriv''' (ukrajinsky: Яворівський національний природний парк) je národní park na Západní Ukrajině. == Geografie == Národní park se nachází v Javorivském rajónu Lvovské oblasti ve východoukrajinské části Roztočských vrchů (ukrajinsky Розточчя). Půlměsícovitá oblast parku mezi obcemi Vereščicja (Верещиця) a Krechiv (Крехів) má celkovou rozlohu 7 108 hektarů. Přírodní rezervace se rozkládá na ploše 661,6 hektarů. Nejvyšším bodem parku je Bulava (ukrajinsky: Булава) s nadmořskou výškou 397 m. == Popis == Národní park, založený 4. července 1998 z části vojenského výcvikového prostoru Javoriv, ​​se vyznačuje téměř výhradně zalesněnými oblastmi, četnými potoky a jezery. Les se skládá převážně z dubu, habru a borovice, ale vyskytují se zde i oblasti s bukem, jedlí a javorem. Flóra parku zahrnuje přibližně 700 druhů vyšších rostlin. Fauna parku se skládá z 289 různých druhů, z nichž 34 je na Ukrajině považováno za ohrožené. V parku se mimo jiné vyskytuje divoké prase, zajíc polní, srnčí zvěř, liška a psík mývalovitý, méně často i čáp černý, vydra, hranostaj, los a jelen lesní. V parku a jeho okolí se nachází řada historických a kulturních památek, několik muzeí a četné náboženské budovy. Na jihu park hraničí s biosférickou rezervací Rostoččja. == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Яворівський національний природний парк|datum=2026-04-17}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie}} exvag4szrv0vifq08txbli81c974caw 21895 21892 2026-04-19T18:37:20Z Karelkam 252 vyčištění pískoviště 21895 wikitext text/x-wiki phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1 0 1810 21898 21879 2026-04-20T10:00:26Z ~2026-24284-51 1066 21898 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Mělník''' je historické královské věnné město , ve kterém žije kolem 20 tisíc obyvatel, a nachází se asi 30 kilometrů severně od [[Praha|Prahy]]. Město se rozkládá na opukovém vrchu přímo nad soutokem dvou největších českých řek, [[Labe]] a [[Vltava|Vltavy]]. Mělník je proslulý jako centrum české vinařské oblasti a díky své poloze nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů v celých Čechách. Historické jádro si dodnes uchovalo svůj unikátní ráz s dominantami zámku a věže kostela sv. Petra a Pavla. == Dálková doprava == === Automobilová doprava === Město je velmi snadno dostupné z Prahy po silnici I/9 od dálnice D8 nebo po starší trase přes Neratovice. Cesta z okraje hlavního města vám zabere přibližně 30 až 40 minut jízdy. Mělníkem také prochází strategická silnice I/16, která spojuje Slaný s Mladou Boleslaví. === Železniční doprava === Hlavní nádraží leží na trati spojující Ústí nad Labem a Lysou nad Labem. Pokud cestujete přímo z Prahy, připravte se na pravděpodobný přestup ve Všetatech. Samotné nádraží se nachází asi 1,5 km od historického centra, ale ke klíčovým památkám vás pohodlně dovezou navazující místní autobusy. === Autobusová doprava === Velmi frekventované a spolehlivé spojení s hlavním městem zajišťuje Pražská integrovaná doprava (PID). Hlavní tepnou je linka 369, která vyjíždí ze stanice metra Ládví a do Mělníka vás doveze za zhruba 40 minut. V ranních a odpoledních špičkách tuto trasu doplňuje také expresní linka 349, která je ideální pro rychlejší přesun. Autobusové nádraží v Mělníku je strategicky umístěno tak, aby umožňovalo snadný přestup na další spoje do všech částí regionu, včetně malebného Kokořínska. == Místní doprava == Historické centrum Mělníka je velmi kompaktní, takže ho nejlépe prozkoumáte během příjemné procházky pěšky. Většina hlavních památek je soustředěna v těsné blízkosti náměstí Míru a zámku. Pokud přijedete autem, doporučujeme využít záchytná parkoviště pod kopcem, protože v samotném centru platí zóny placeného stání. == Členění města == Srdce města tvoří historický ostroh nad řekami, kde se nachází náměstí Míru, zámek a hlavní církevní stavby. Tato vyvýšená část je obklopena svahy, které jsou již od středověku posázeny vinicemi. Kolem starého jádra se pak rozrůstají modernější obytné čtvrti a průmyslové zóny navazující na labský přístav. == Turistické trasy == === Pěší značené trasy === Městem prochází řada tras, které vás provedou historií i přírodou. Nejoblíbenější je cesta k Vrázově vyhlídce u zámku, odkud uvidíte ikonický soutok řek a horu Říp. Pěšky se také snadno dostanete k technické památce zdymadlo Hořín, která je vzdálená jen asi 2 km od zámku. === Cyklistická doprava === Mělník je klíčovým uzlem pro dálkové cyklisty, protože se zde kříží dvě významné trasy. Prochází tudy Labská stezka (EuroVelo 7) a zároveň zde končí Vltavská cyklostezka. Rovinatý terén kolem řek je ideální pro rekreační výlety směrem k zámku Veltrusy nebo do blízkého Kokořínska. == Turistické cíle == [[Soubor:Zámek Mělník a soutok.jpg|náhled|Zámek Mělník nad soutokem]] [[Soubor:Mělník kostnice.jpg|náhled|Mělnická kostnice]] [[Soubor:Mělník studna.jpg|náhled|Středověká studna v podzemí]] • '''Zámek Mělník''' – původně hrad přestavěný na renesanční sídlo rodu Lobkowiczů s cennými sbírkami a vinnými sklepy. • '''Kostel sv. Petra a Pavla''' – gotický chrám, jehož věž slouží jako vyhlídka na České středohoří. • '''Mělnická kostnice''' – jedna z největších v Česku, umístěná v kryptě kostela, skrývá ostatky až 15 tisíc lidí. • '''Mělnické podzemí a studna''' – unikátní chodby pod náměstím s nejširší středověkou studnou v republice (4,54 m). • '''Pražská brána''' – poslední dochovaná část městského opevnění, ve které dnes najdete galerii s kavárnou. • '''Vrázova vyhlídka''' – terasovitá vyhlídka u zámku nabízející pohled na soutok Labe a Vltavy a plavební kanál. == Činnosti == Město nabízí bohaté kulturní vyžití, zejména v letní sezóně a během podzimních sklizní. Můžete se vydat na vyhlídkovou plavbu lodí Fidelio po Labi nebo navštívit letní koupaliště s tobogány. Zámecké sklepy lákají na celoroční degustace vyhlášených lokálních vín. === Pravidelné akce === • '''Mělnické vinobraní''' – obrovská zářijová slavnost s historickým průvodem Karla IV. a trhy. • '''Mělnické kulturní léto''' – pásmo koncertů a divadelních představení přímo pod širým nebem v centru. • '''Vánoční trhy''' – tradiční sváteční atmosféra na historickém náměstí Míru. == Kde jíst == • '''Zámecká restaurace''' – luxusní zážitek se zvěřinovými specialitami a výhledem na řeky. • '''Restaurace Na Hradbách''' – poctivá tradiční kuchyně s velkou letní terasou. • '''Vinný dvůr''' – stylové prostředí v centru města ideální pro milovníky vína a regionálních pokrmů. • '''Kavárny na náměstí Míru''' – několik útulných podniků s venkovními zahrádkami pro odpolední kávu. == Kde spát == • '''Hotel Olympionik''' – moderní hotel se zaměřením na sport, relaxaci a wellness služby. • '''Hotel Ludmila''' – zavedené ubytování vhodné i pro větší skupiny turistů. • '''Penzion U Zámku''' – rodinné ubytování přímo v historickém srdci města. • '''Autokemp Mělník''' – dostupná varianta pro cyklisty a nenáročné cestovatele v širším centru. == Kam dál == • [[Kokořínsko]] – chráněná krajinná oblast se skalními městy a hradem Kokořín. • [[Hora Říp]] – posvátná hora českých dějin s románskou rotundou, vzdálená cca 15 km. • [[Zámek Veltrusy]] – barokní skvost s jedním z největších přírodně krajinářských parků. • [[Hořín]] – technická památka plavebního zdymadla v secesním stylu přímo u města. == Externí odkazy == • {{Wikipedie}} • [https://www.melnik.cz/ Oficiální stránky města Mělník] • [https://www.lobkowicz.cz/melnik Zámek Mělník - rodina Lobkowiczů] [[Kategorie:Středočeský kraj]] [[Kategorie:Města v Česku]] qcw2z2q0vjqyilwoqaebl8srphc5xib 0 1811 21899 21805 2026-04-20T10:11:10Z Jano Mrkva 1035 21899 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} {{Pagebanner||unesco_whs=no}} '''Oravský Podzámok''' je malebná obec s přibližně 1 300 obyvateli, ležící 9 km od [[Dolný Kubín|Dolného Kubína]] na řece [[Orava (rieka)|Orava]] v regionu [[Orava (región)|Orava]]. Obec je známá především díky jednomu z nejkrásnějších hradů na Slovensku – Oravskému hradu, který se tyčí na strmém vápencovém bradle. Oravský Podzámok je významným centrem cestovního ruchu a kulturního dědictví severního Slovenska. == Dálková doprava == === Automobilová doprava === Obec leží na hlavním tahu směrem do Polska. Nejlepší přístup je po silnici první třídy I/59 (mezinárodní trasa E77). Parkování je k dispozici na velkých záchytných parkovištích přímo pod hradním bradlem. === Železniční doprava === V obci se nachází železniční zastávka na trati Kraľovany – Trstená (tzv. Oravka). Vlakové spojení zajišťuje pravidelnou dopravu do Dolného Kubína a k hlavnímu železničnímu uzlu v Kraľovanech. === Autobusová doprava === Oravský Podzámok má vynikající autobusové spojení. Zastavují zde nejen místní linky z okolních obcí a Dolného Kubína, ale i dálkové linky směřující na Trstenou, Námestovo či do Polska. Autobusová zastávka je situována v centru obce pod hradem. == Místní doprava == Vzhledem k malé rozloze obce je doprava po Oravském Podzámku nejsnadnější pěšky. Všechny hlavní atrakce a služby jsou soustředěny v pěší dostupnosti od centra a podhradí. == Členění obce == Centrum obce tvoří podhradí s historickými budovami, které sloužily správě Oravského panství. Kromě hlavní části k obci patří i místní části Dolná Lehota a Široká, kde se nachází také průmyslová zóna a další obytné kapacity. == Turistické trasy == === Pěší značené trasy === Z obce vede několik značených stezek. Nejpopulárnější jsou procházky kolem hradního bradla a výstupy na okolní kopce Oravské vrchoviny, které nabízejí dechberoucí výhledy na hrad a údolí řeky Oravy. === Cyklistická doprava === Pod Podzámkem: Nenáročná trasa vhodná pro rodiny, která vede údolím řeky Oravy směrem na Dolný Kubín. Oravská cyklomagistrála: Pro náročnější cyklisty je obec ideálním bodem pro napojení na širší síť tras vedoucích směrem na Oravskou přehradu nebo do hlubokých lesů Oravské Magury. == Turistické cíle == * '''Oravský hrad''' – monumentální pevnost ze 13. století, známá jako "Orlí hnízdo", s bohatými historickými, přírodovědnými a etnografickými expozicemi. * '''Muzeum šlechtických kočárů a saní''' – jedinečná a největší sbírka svého druhu na Slovensku. * '''Pltě na Oravě''' – tradiční splav řeky Oravy na dřevěných vorech (pltích) s vyhlídkou na hrad z vodní hladiny. * '''Historická budova fary''' a měšťanské domy v centru obce. * '''Římskokatolický kostel sv. Jana Nepomuckého''' – barokní stavba z 18. století. == Činnosti == Oravský hrad nabízí během celého roku noční prohlídky, divadelní představení a akce pro děti. V létě je obec centrem folkloru a řemeslných trhů. === Pravidelné akce === * Thurzovy slavnosti – otevření letní turistické sezóny na hradě. * Noční strašidelné prohlídky na Oravském hradě (během letních prázdnin). * Oravské hradní hry – historická šermířská a sokolnická vystoupení. * Vánoce na Oravském hradě. == Kde jíst == * '''Restaurace u Castellana''' – tradiční kuchyně přímo v podhradí. * '''Penzion a restaurace Tvarožek''' – útulné prostředí s výhledem na hradní bradlo. * '''Hostinec pod Hradem''' – klasická slovenská jídla a domácí atmosféra. == Kde spát == * '''Hotel Oravský Hrad''' – ubytování v historickém stylu přímo pod hradem. * '''Penzion pod Hradem''' – rodinné ubytování s výbornou dostupností. * '''Ubytování v soukromí''' – několik chat a chalup v tichém prostředí obce. == Kam dál == * [[Dolný Kubín]] – centrum dolní Oravy s aquaparkem a Galerií M. Medvecké. * [[Zuberec]] – Muzeum oravské vesnice a vstup do Západních Tater – Roháčů. * [[Oravská priehrada]] – centrum vodních sportů a výletních plaveb. * [[Oravská Lesná]] – historická lesní úvraťová železnice. == Externí odkazy == * {{Wikipedie|Oravský Podzámok}} * [https://www.oravskypodzamok.sk/ Oficiální stránka obce Oravský Podzámok] * [https://www.oravskemuzeum.sk/ Oravské muzeum – Oravský hrad] [[Kategorie: Žilinský kraj]] [[Kategorie: Města na Slovensku]] ks4onic6w7x74c139523zl0pxfu1l5o 0 1815 21894 21848 2026-04-19T18:34:44Z Karelkam 252 /* Poplatek/Povolení k návštěvě */ oprava transkripce 21894 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|unesco_whs=yes}} '''Siněvir''' je národní přírodní park (NPP) v Zakarpatské oblasti [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Stejný název má tam nacházející se jezero. V průběhu roku Siněvir navštěvuje 60-80 tisíc turistů. == Popis == V NPP Siněvir převládají lesy. Dne 13. července 2017 bylo několik lokalit NPP Siněvir zařazeno do seznamu Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy, světového dědictví UNESCO. NPP Siněvir pokrývá jižní svahy západní části pohoří Horhany a zahrnuje jejich typickou krajinu: hory se rozprostírají v podobě paralelních pásem, které jsou ohraničeny protáhlými údolími, převládají tam bukové a smrkové lesy a svahy jsou často pokryty horskými loukami. Vzdálenost ve směru sever-jih je více než 30 km a ve směru západ-východ 20 km. Větší část NPP Siněvir tvoří hory (440–1719 m), ostré hřebeny a vrcholy. Nejvyššími horami jsou Strymba (1719 m), Nehrovec (1707 m), Kanč (1579 m), Ťapeš (1549 m), Darvajka (1502 m), Ozirna (1496 m), Barvinok (1461 m), Popaďa (1448 m), Velký Horhan (1438 m) a Sekul (1389 m). == Doprava == Přes národní park prochází silnice T0720 Mižhirja-Buštyno přes vesnice Siněvir a Koločava. Na sever od ní odbočuje silnice T0724, která vede do vesnice Siněvrská Poljana a dále k jezeru Siněvir. == Poplatek/Povolení k návštěvě == * Za návštěvu území v obci Čorna Rika (platba se provádí na parkovišti "Ostriki") — 9 UAH na osobu + 75 UAH za auto. * Za návštěvu území jezera Siněvir (platba se provádí na parkovišti "Krasnyj") — 15 UAH na osobu + 75 UAH za auto. * Za návštěvu rehabilitačního centra pro medvědy hnědé — 20 UAH na osobu. == Značené stezky == Ekologické stezky (Uročyšče Krasne – Siněvirské jezero, Hrebla-Ozirce, Koločava), 2 naučné stezky (Berezovec, Kyčera) a 8 turistických tras (Nehrovec – Koločava, Uročyšče Kvasovec – Vilšany, Koločava – hora Strymba, Hluchaňa – Kosyj Verch, Ostirky – hora Hrebiň, Ostirky – Hrebla, Siněvirský pereval – Siněvirské jezero, linija Arpada). == Co navštívit == * Jezero Siněvir * Jezero Ozirce * Rehabilitační centrum pro medvědy hnědé. 9:00-18:00. Rozlehlá, ekologicky čistá oblast o rozloze 12 hektarů. Je oplocena plotem pod napětím. Sem jsou přiváděni medvědi, se kterými jejich předchozí majitelé zacházeli špatně. Medvědi jsou učeni přizpůsobit se přírodním životním podmínkám. * Kostel Ducha svatého, dřevěný kostel z roku 1795 === Muzea === * Muzeum lesa a raftingu. Nachází se poblíž obce Siněvir na řece Ozeryantsi (Čorna Rička), po které se kdysi splavovalo dřevo, které se dodávalo do Maďarska. * Skanzen „Staré Selo“. Muzeum architektury a každodenního života. Na jeho území byla z exponátů z Koločavy zrekonstruována vesnice starobylé Verchoviny. * Koločavská úzkokolejka. Muzeum se skládá ze vzácné parní lokomotivy a vlaku s deseti vagóny. Každý vagón přibližuje proces dopravy za různých vlád, které tomuto regionu vládly. K vidění jsou tři české osobní vagóny, sovětský nákladní vůz, maďarský dobytčí vagón a vodní sud a samozřejmě vagóny pro přepravu dřeva – klád a polen. * Muzeum Ivana Olbrachta, v Koločavě * Árpádova linie == Kam dál == * [[Karpatská biosférická rezervace]] – {{VzdálenostDo|Karpatská biosférická rezervace}} == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Національний природний парк «Синевир»|datum=2026-04-08}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie|Siněvir (národní přírodní park)}} * {{Wikipedie|Siněvir}} * {{Wikipedie|Koločava}} [[Kategorie:Ukrajina]] 5lc0d0gyzk0b73mqktrzraeo6v0afj6 0 1822 21893 2026-04-19T18:24:15Z Karelkam 252 založen nový článek s použitím textu z Wikipedie 21893 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Národní park''' '''Javoriv''' (ukrajinsky: Яворівський національний природний парк) je národní park na Západní Ukrajině, ve východoukrajinské části Roztočských vrchů == Popis == Má celkovou rozlohu 7 108 hektarů; byl vytvořen v roce 1998 z části vojenského výcvikového prostoru Javoriv,. Přírodní rezervace se rozkládá na ploše 661,6 hektarů. Nejvyšším bodem parku je Bulava (ukrajinsky: Булава) s nadmořskou výškou 397 m. Vyznačuje se téměř výhradně zalesněnými oblastmi, četnými potoky a jezery. Les se skládá převážně z dubu, habru a borovice, ale vyskytují se zde i oblasti s bukem, jedlí a javorem. Flóra parku zahrnuje přibližně 700 druhů vyšších rostlin. Fauna parku se skládá z 289 různých druhů, z nichž 34 je na Ukrajině považováno za ohrožené. V parku se mimo jiné vyskytuje divoké prase, zajíc polní, srnčí zvěř, liška a psík mývalovitý, méně často i čáp černý, vydra, hranostaj, los a jelen lesní. V parku a jeho okolí se nachází řada historických a kulturních památek, několik muzeí a četné náboženské budovy. Na jihu park hraničí s biosférickou rezervací Rostoččja. === Podnebí === Podnebí této oblasti je typické pro Roztoššje, které se nachází v pohraniční zóně vlivu atlantských vzdušných proudů ze západu a kontinentálních z východu. Obecně je podnebí mírně vlhké. Průměrný roční úhrn srážek je 700 mm a průměrná roční teplota je +7,5 °C. Nejvíce srážek spadne v červnu až červenci a nejméně v lednu až únoru. Nejteplejším měsícem v roce je červenec (+17,7 °C) a nejchladnějším leden (-4,2 °C). Roční teplotní výkyvy jsou nevýznamné a dosahují 21,9 °C. == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Яворівський національний природний парк|datum=2026-04-17}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie}} * {{Wikipedie|Krechivský monastýr}} * [https://www.nationalparks.in.ua/pryrodni-parky/lviv/yavorivskyi/ Oficiální sránky NP (ukrajinsky)] [[Kategorie:Ukrajina]] cv04akdjlcftvm4h3u124tjui2ejp5e 21896 21893 2026-04-20T02:06:07Z Hugo 293 překlepy 21896 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Národní park''' '''Javoriv''' (ukrajinsky: Яворівський національний природний парк) je národní park na Západní Ukrajině, ve východoukrajinské části Roztočských vrchů == Popis == Má celkovou rozlohu 7 108 hektarů; byl vytvořen v roce 1998 z části vojenského výcvikového prostoru Javoriv. Přírodní rezervace se rozkládá na ploše 661,6 hektarů. Nejvyšším bodem parku je Bulava (ukrajinsky: Булава) s nadmořskou výškou 397 m. Vyznačuje se téměř výhradně zalesněnými oblastmi, četnými potoky a jezery. Les se skládá převážně z dubu, habru a borovice, ale vyskytují se zde i oblasti s bukem, jedlí a javorem. Flóra parku zahrnuje přibližně 700 druhů vyšších rostlin. Fauna parku se skládá z 289 různých druhů, z nichž 34 je na Ukrajině považováno za ohrožené. V parku se mimo jiné vyskytuje divoké prase, zajíc polní, srnčí zvěř, liška a psík mývalovitý, méně často i čáp černý, vydra, hranostaj, los a jelen lesní. V parku a jeho okolí se nachází řada historických a kulturních památek, několik muzeí a četné náboženské budovy. Na jihu park hraničí s biosférickou rezervací Rostoččja. === Podnebí === Podnebí této oblasti je typické pro Roztoššje, které se nachází v pohraniční zóně vlivu atlantských vzdušných proudů ze západu a kontinentálních z východu. Obecně je podnebí mírně vlhké. Průměrný roční úhrn srážek je 700 mm a průměrná roční teplota je +7,5 °C. Nejvíce srážek spadne v červnu až červenci a nejméně v lednu až únoru. Nejteplejším měsícem v roce je červenec (+17,7 °C) a nejchladnějším leden (-4,2 °C). Roční teplotní výkyvy jsou nevýznamné a dosahují 21,9 °C. == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Яворівський національний природний парк|datum=2026-04-17}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie}} * {{Wikipedie|Krechivský monastýr}} * [https://www.nationalparks.in.ua/pryrodni-parky/lviv/yavorivskyi/ Oficiální stránky NP (ukrajinsky)] [[Kategorie:Ukrajina]] bkp1dbo8pnx8e66qz2x4scu4kgcoylv