Asie

Wikicesty cswikivoyage https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.46.0-wmf.24 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikicesty Diskuse k Wikicestám Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu Asie 0 194 21902 21897 2026-04-20T13:56:00Z LiMr 96 Zrušena verze [[Special:Diff/21897|21897]] od uživatele [[Special:Contributions/~2026-24126-97|~2026-24126-97]] ([[User talk:~2026-24126-97|diskuse]]) - pravopisně správně je opravdu s "y" 21902 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|Everest Panorama banner.jpg|caption=Panorama Everestu}} '''Asie''' je ohraničena třemi oceány – [[Severní ledový oceán|Severním ledovým]], [[Tichý oceán|Tichým]] a [[Indický oceán|Indickým]]. Od [[Evropa|Evropy]] ji odděluje pohoří [[Ural]]. Je největší a nejlidnatější kontinent naší planety. Nachází se zde nejvyšší hora [[Mount Everest]], nejnižší bod u [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]], největší jezero Kaspické moře, nejhlubší jezero Bajkal či nejvyšší činná sopka [[Ključevskaja]]. V Asii je nejlidnatější stát [[Čína]] i stát s největší rozlohou [[Rusko]]. == Regiony == {| style="border-collapse: separate; border-spacing: 2px;" | style="width:32px;background-color:#d56d76;" |  |'''[[Jihovýchodní Asie]]''' [[Brunej]], [[Filipíny]], [[Indonésie]], [[Kambodža]], [[Laos]], [[Malajsie]], [[Myanmar]], [[Singapur]], [[Thajsko]], [[Vietnam]], [[Východní Timor]] | rowspan="6" |[[File:Map_of_Asia_(cs).png|alt=Regiony Asie|frameless|529x529px]] |- | style="width:32px;background-color:#008153;" |  |'''[[Jižní Asie]]''' [[Bangladéš]], [[Bhútán]], [[Indie]], [[Maledivy]], [[Nepál]], [[Pákistán]], [[Srí Lanka]] |- | style="width:32px;background-color:#c0599e" |  |'''[[Rusko]]''' |- | style="width:32px;background-color:#bf82d8" |  |'''[[Kavkaz]]''' [[Arménie]], [[Ázerbájdžán]], [[Gruzie]] |- | style="width:32px;background-color:#43aad2" |  |'''[[Střední Asie]]''' [[Afghánistán]], [[Kazachstán]], [[Kyrgyzstán]], [[Tádžikistán]], [[Turkmenistán]], [[Uzbekistán]] |- | style="width:32px;background-color:#d5b66b" |  |'''[[Východní Asie]]''' [[Čína]], [[Hongkong]], [[Japonsko]], [[Jižní Korea]], [[Macao]], [[Mongolsko]], [[Severní Korea]], [[Tchaj-wan]] |- | style="width:32px;background-color:#814800" |  | colspan="2" |'''[[Blízký východ]]''' [[Bahrajn]], [[Irák]], [[Írán]], [[Izrael]], [[Jemen]], [[Jordánsko]], [[Katar]], [[Kuvajt]], [[Libanon]], [[Omán]], [[Palestina]], [[Saúdská Arábie]], [[Spojené arabské emiráty]], [[Sýrie]], [[Turecko]] |} == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Asie| ]] [[Kategorie:Kontinenty]] a6die38rhpus2zvzonjef1lsj5jqhb7 Zvolen 0 626 21904 21887 2026-04-20T18:32:23Z LiMr 96 /* Kam dál */ +1 21904 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} [[Soubor:Zvolen (Zólyom, Altsohl) - city center.jpg|náhled|Centrum města]] [[Soubor:Map slovakia zvolen.png|náhled|Poloha města na Slovensku]] '''Zvolen''' je okresní město ve střední části [[Slovensko|Slovenska]] v [[Banskobystrický kraj|Banskobystrickém kraji]]. Leží na řece [[Hron]]u. == Dálková doprava == Střediskem dálkové hromadné dopravy je vedle sebe ležící nádraží ''Zvolen osobná stanica'' a autobusové nádraží, které se nalézají u jihozápadního okraje zástavby (ovšem severně od řeky [[Slatina|Slatiny]]). === Železniční doprava === [[Soubor:Zvolen železničná stanica,staničná budova.jpg|náhled|Nádražní budova ''Zvolen osobná stanice'']] Zvolen je železničním uzlem, kde končí/začínají hned čtyři tratě: [[w:Železniční trať Nové Zámky – Zvolen|Nové Zámky – Zvolen]], [[w:Železniční trať Zvolen – Čata|Zvolen – Čata]], [[w:Železniční trať Zvolen – Košice|Zvolen – Košice]] a [[w:Železniční trať Zvolen – Vrútky|Zvolen – Vrútky]]. Všechny tratě se setkávají na nádraží ''Zvolen osobná stanica'' ([https://aplikacie.zsr.sk/InfoTabule/StationDetail.aspx?id=132233&t=2 odjezdová/příjezdová tabule], [https://www.zsr.sk/pre-cestujucich/zoznam-stanic-zastavok/detail-stanice.html?sid=132233 na stránkách ŽSR]) ležícím přibližně kilometr jihozápadně od hlavního náměstí. Na území města leží ještě zastávka ''Zvolen mesto'' ([https://www.zsr.sk/pre-cestujucich/zoznam-stanic-zastavok/detail-stanice.html?sid=964 na stránkách ŽSR]) nalézající se půl kilometru východně od náměstí na trati do [[Vrútky|Vrútek]] a stanice ''Zvolen nákladná stanica'' ([https://aplikacie.zsr.sk/InfoTabule/StationDetail.aspx?id=132233&t=2 odjezdová/příjezdová tabule], [https://www.zsr.sk/pre-cestujucich/zoznam-stanic-zastavok/detail-stanice.html?sid=132332 na stránkách ŽSR]) vzdálená od náměstí bezmála dva kilometry jihovýchodně na trati do [[Košice|Košic]]. == Co vidět == [[Soubor:Zvolen hrad.jpg|náhled|Zvolenský hrad]] * Zvolenský hrad, gotická stavba zbudovaná Ludvíkem z Anjou roku 1382, v centru města nad Náměstím SNP s expozicí gotických plastik a fresek * Náměstí s historickými domy a gotickým kostelem sv. Alžběty * Evangelický kostel svaté Trojice z roku 1795 a přestavěny v roce 1922 v neogotickém slohu. * Pustý hrad, rozsáhlá zřícenina v lese asi 2 km jihozápadně od centra, nad soutokem Hronu a Slatiny. * Divadlo Jozefa Gregora Tajovského * Park ušlechtilých duší je součástí židovského hřbitova jako připomínka Slováků, kteří se podíleli na záchraně Židů během holocaustu. * Borová hora, kopec na levém břehu Hronu s termálním jezírkem. Místní Technická univerzita zde má dendrologické arboretum. * Přírodní památka Zolniansky lahar * Minerální pramen Medokýš == Kde spát == * '''[https://www.hotelkaskady.sk/ Hotel Kaskady]''', Letecká 19, 962 31 Sliač – Sielnica, {{Telefon|+421 455 300 000}}, e-mail: recepcia@hotelkaskady.sk * '''[https://hotel.hotel-academic.sk/ Hotel Academic]''', Hviezdoslavova 13, 960 01 Zvolen, {{Telefon|+421 915 888 966}}, {{Telefon|+421 455 322 745}}, e-mail: recepcia@hotel-academic.sk * '''[https://www.penzionzlatydukat.sk/ Penzión Zlatý Dukát]''', ulica SNP č.115, 96201 Zvolenská Slatina, {{Telefon|+421 908 245 731}}, e-mail: info@penzionzlatydukat.sk * '''[https://victoria-zvolen.sk/penzion/ Penzion Victoria]''', Dukelských hrdinov 2, Zvolen, {{Telefon|+421 905 616 913}}, {{Telefon|+421 907 111 631}}, e-mail: info@prevas.sk * '''[https://www.penziondobraniva.sk/ Apartmán Dobrá Niva]''', Slobody 499/16, 96261 Dobrá Niva, {{Telefon|+421 907 069 726}}, e-mail: info@penziondobraniva.sk * '''[https://www.hostelturist.sk/sk/ Hostel Turist]''', Hronská ulica č.1, 960 01 Zvolen, {{Telefon|+421 917 615 474}}, e-mail: recepciazv@dpsre.sk == Kam dál == * [[Banská Bystrica]] – {{VzdálenostDo|Banská Bystrica}} * [[Žiar nad Hronom]] – {{VzdálenostDo|Žiar nad Hronom}} * [[Banská Štiavnica]] – {{VzdálenostDo|Banská Štiavnica}} == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * [http://volnycas.zvolen.sk/informacne-centrum.phtml?id5=6648 Stránka informačního centra na oficiálních městských stránkách] [[Kategorie:Města na Slovensku]] [[Kategorie:Banskobystrický kraj]] [[Kategorie:Hron]] asm1ohoc7z9e8w4ql5wrkl2ignn0ike Šablona:Články které chtějí vytvořit 10 836 21907 21008 2026-04-21T07:41:15Z LiMr 96 výměna odkazů 21907 wikitext text/x-wiki [[Řím]] • [[Karlštejn]] • [[Sněžka]] • [[Zámek Lednice]] • [[Benátky]] • [[Adršpašsko-teplické skály]] • [[Lipno]] • [[Wikicesty:Požadované články|Další články na vytvoření]] <noinclude> {{Dokumentace}} [[Kategorie:Šablony:(vše)]] </noinclude> is0ru1ydrqxaacmleqs3ncf4xdqff15 Hlavní strana 0 844 21908 21330 2026-04-21T07:45:20Z LiMr 96 výměna obrázku Plzně, není tak pěkný, ale kvůli ostatním je lepší s oblohou 21908 wikitext text/x-wiki  <div class="portal-column-left" style="text-align:center;">  <div style="background-color: #ffdddd; border: #ffaaaa solid 1px; padding-bottom: 10px; margin-top: 10px;"> <div style="text-align: center; font-size: 2.2em; background-color: #ffcccc; margin-bottom: 10px; padding: 0 10px;">Vítejte na '''Wikicestách'''!</div> <div style="text-align: center;">  <div> <div style="position: relative; display:inline-block; vertical-align: middle; background-color:#ddffdd; padding:10px; margin: 5px; border-radius: 10px; width: 300px;"> Každý může být cestovatelem,<br>každý může být editorem. </div> <div style="position: relative; display:inline-block; vertical-align: middle; background-color:#ffffdd; padding:10px; margin: 5px; border-radius: 10px; width: 300px;"> Svobodný a otevřený cestovní průvodce od cestovatelů pro cestovatele. </div> </div> <div style="position: relative; display:inline-block; vertical-align: middle; background-color:#ddffff; padding:10px; margin: 5px; border-radius: 10px; width: 300px;"> Máme popsaných už [[Speciální:Statistika|{{NUMBEROFARTICLES}}]] míst a počet stále roste. </div> <div style="position: relative; display:inline-block; vertical-align: middle; background-color:#ffddff; padding:10px; margin: 5px; border-radius: 10px; width: 300px;"> Čtěte o zajímavých místech,<br>[[Nápověda:Jak editovat stránku|editujte]] a podělte se o cenné informace<br>nebo [[Wikivoyage:Na rozcestí|diskutujte o projektu]]. </div> </div> </div>   <div style="background-color: #eeeeff; border: #bbbbff solid 1px; padding-bottom: 10px; margin-top: 10px;"> <div style="text-align: center; font-size: 2.2em; background-color: #ddddff; margin-bottom: 10px;">Státy</div> {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=Česko |obrázek=Czech_Republic_WV_banner.jpg}} {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=Slovensko |obrázek=Spis Castle banner.jpg}} {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=Itálie |obrázek=Italy banner 3 Florence.jpg}} {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=Chorvatsko|obrázek=Croatia_Wikivoyage_banner.jpg}} {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=Vietnam |obrázek=Ha Long bay (Vietnam) banner Islands in the bay.png}} {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=:Kategorie:Státy | text=Další státy | obrázek=Izborsk_banner.jpg | ostatní=ano}} </div>  <div style="background-color: #ffeeee; border: #ffbbbb solid 1px; padding-bottom: 10px; margin-top: 10px;"> <div style="text-align: center; font-size: 2.2em; background-color: #ffdddd; margin-bottom: 10px;">Města</div> {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=Brno | obrázek=Brno banner.jpg}} {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=České Budějovice | obrázek=České Budějovice (wikivoyage banner).jpg}} {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=Plzeň | obrázek=WV banner Bohemia View of Plzen.jpg}}  {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=Berlín | obrázek=Wv Berlin banner3.jpg}} {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=Paříž | obrázek=Paris banner.jpg}} {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=Londýn | obrázek=London Thames Sunset panorama - Feb 2008 banner.jpg}} {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=:Kategorie:Města | text=Další města | obrázek=New York Skyline (8081550964).jpg | ostatní=ano}} </div>  <div style="background-color: #ddeeff; border: #aabbff solid 1px; padding-bottom: 10px; margin-top: 10px;"> <div style="text-align: center; font-size: 2.2em; background-color: #ccddff; margin-bottom: 10px;">Ostrovy</div> {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=Kanárské ostrovy | obrázek=Fuerteventura Biosphere Reserve banner.jpg}} {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=Tenerife | obrázek=Teide banner.jpg}} {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=Madeira | obrázek=Madeira_Queimeidas.jpg}} {{Hlavní strana/Položka menu | odkaz=:Kategorie:Ostrovy | text=Další ostrovy | obrázek=Jaws_Beach,_Bahamas_banner.jpg | ostatní=ano}} </div>  <div style="background-color: #ddeecc; border: #aaee99 solid 1px; padding-bottom: 10px; margin-top: 10px;"> <div style="text-align: center; font-size: 2.2em; background-color: #cceebb; margin-bottom: 10px;">Tipy na výlet</div> {{#switch: {{#expr: {{CURRENTTIMESTAMP}} mod 2}} | 0 = {{Hlavní strana/Položka menu malá | odkaz=Malé Karpaty | obrázek=Zaruby from plavecke podhradie.jpg}} | 1 = {{Hlavní strana/Položka menu malá | odkaz=Vysoké Tatry | obrázek=Lomnicky and Kezmarsky stit from Skalnate pleso I.jpg}} }} {{#switch: {{#expr: {{CURRENTTIMESTAMP}}/2 mod 2}} | 0 = {{Hlavní strana/Položka menu malá | odkaz=Mikulov | obrázek=2019-11-06 13-04-11 Pentax JH.jpg}} | 1 = {{Hlavní strana/Položka menu malá | odkaz=Český Krumlov | obrázek=Český Krumlov, historické jádro.jpg}} }} {{#switch: {{#expr: {{CURRENTTIMESTAMP}}/3 mod 2}} | 0 = {{Hlavní strana/Položka menu malá | odkaz=Kyjov | obrázek=Kyjov radnice.jpg}} | 1 = {{Hlavní strana/Položka menu malá | odkaz=Trenčín | obrázek=Trencin Castle 030.jpg}} }} {{#switch: {{#expr: {{CURRENTTIMESTAMP}}/4 mod 2}} | 0 = {{Hlavní strana/Položka menu malá | odkaz=Kľak | obrázek=Kľak,_vrchol.jpg}} | 1 = {{Hlavní strana/Položka menu malá | odkaz=Disneyland Paříž | obrázek=Disneyland Park 05, Paris 22 August 2013.jpg}} }} {{#switch: {{#expr: {{CURRENTTIMESTAMP}}/5 mod 2}} | 0 = {{Hlavní strana/Položka menu malá | odkaz=Karlovy Vary | obrázek=Karlovy Vary - 2021 2.jpg}} | 1 = {{Hlavní strana/Položka menu malá | odkaz=Uherské Hradiště | obrázek=Uherské Hradiště, Masarykovo náměstí (1).jpg}} }} {{#switch: {{#expr: {{CURRENTTIMESTAMP}} mod 3}} | 0 = {{Hlavní strana/Položka menu malá | odkaz=Baťův kanál | obrázek=Baťův-kanál-u-Huštěnovic2022-z-mostu.jpg}} | 1 = {{Hlavní strana/Položka menu malá | odkaz=Chřiby | obrázek=The Buchlov Castle.jpg}} | 2 = {{Hlavní strana/Položka menu malá | odkaz=Šumava | obrázek=Chalupská slať (04).jpg}} }} </div>  <div style="background-color: #ffeedd; border: #ffbbaa solid 1px; padding-bottom: 10px; margin-top: 10px;"> <div style="text-align: center; font-size: 2.2em; background-color: #ffddcc; margin-bottom: 10px;">Ostatní odkazy</div> <div style="font-weight: bold;">Články k vytvoření</div> {{Články které chtějí vytvořit}} <div style="font-weight: bold;">Wikicesty</div> [[Wikivoyage:Na rozcestí|Na rozcestí]] (diskuse komunity) • [[Nápověda:Jak editovat stránku|Jak editovat stránku]] • [[Wikivoyage:Pískoviště|Pískoviště]] • [[Nápověda:Obsah|Nápověda Wikicest]] • [[Wikivoyage:Český pohled|Český pohled]] • [[mw:Help:Contents/cs|Nápověda MediaWiki]] </div>  <div style="background-color: #f8f8f8; border: #dddddd solid 1px; padding-bottom: 10px; margin-top: 10px;"> <div style="text-align: center; font-size: 2.2em; background-color: #eeeeee; margin-bottom: 10px;">Sesterské projekty</div> <div style="text-align: center;"> '''Wikicesty,''' [[w:Wiki|wiki]] běžící na otevřeném a svobodném softwaru [[mw:|MediaWiki]], provozuje nezisková nadace [[w:Wikimedia Foundation|Wikimedia Foundation]], která spravuje také řadu dalších otevřených mnohojazyčných projektů: {| style="width: 100%;" |- | [[File:Wikipedia-logo-v2.svg|50x50px|link=w:Hlavní strana|logo Wikipedie]] | [[File:Wiktionary-logo-cs.svg|50x50px|link=wikt:Wikislovník:Hlavní strana|logo Wikislovníku]] | [[File:Wikisource-logo.svg|50x50px|link=s:Wikizdroje:Hlavní strana|logo Wikizdrojů]] | [[File:Wikiquote-logo.svg|50x50px|link=q:Wikicitáty:Hlavní strana|logo Wikicitátů]] | [[File:Wikibooks-logo.svg|50x50px|link=b:Wikiknihy:Hlavní strana|logo Wikiknih]] | [[File:Wikinews-logo.svg|50x50px|link=n:Wikizprávy:Hlavní strana|logo Wikizpráv]] | [[File:Wikiversity-logo.svg|50x50px|link=v:Wikiverzita:Hlavní strana|logo Wikiverzity]] | [[File:Wikispecies-logo.svg|50x50px|link=species:Hlavní strana|logo Wikidruhů]] | [[File:Wikidata-logo.svg|50x50px|link=d:Wikidata:Hlavní strana|logo Wikidat]] | [[File:Commons-logo.svg|50x50px|link=c:Hlavní strana|logo Wikimedia Commons]] |- style="font-weight: bold;" | [[w:Hlavní strana|Wikipedie]] | [[wikt:Wikislovník:Hlavní strana|Wikislovník]] | [[s:Wikizdroje:Hlavní strana|Wikizdroje]] | [[q:Wikicitáty:Hlavní strana|Wikicitáty]] | [[b:Hlavní strana|Wikiknihy]] | [[n:Wikizprávy:Hlavní strana|Wikizprávy]] | [[v::Wikiverzita:Hlavní strana|Wikiverzita]] | [[species:Hlavní strana|Wikidruhy]] | [[d:Wikidata:Hlavní strana|Wikidata]] | [[c:Hlavní strana|Commons]] |- style="font-size: smaller; font-style: italic; line-height: 1.2; vertical-align: top;" | Otevřená encyklopedie | Výkladový slovník | Volně dostupné dokumenty | Sbírka citátů | Volně dostupné knihy a manuály | Otevřené zpravodajství | Volně dostupné vzdělání | Adresář biologických druhů | Svobodná databáze vědomostí | Sdílená sbírka médií |} </div> </div> </div> 0dcmhd2jvhkyrxax6inhzw5h0esprze Wikicesty:Požadované články 4 851 21906 21156 2026-04-21T07:36:47Z LiMr 96 /* Česko */ -Děčín 21906 wikitext text/x-wiki Toto je hlavní strana seznamů požadovaných článků na Wikicestách. Při vytváření článků by měly být upřednostňovány články, které jsou častěji navštěvovány cestovali, např. u měst nerozhoduje velikost města, ale raději počet památek apod. Viz též [[Speciální:Chybějící stránky]] a [[Šablona:Články které chtějí vytvořit|Šablona požadovaných článků na hlavní straně]]. == Města == === Česko === * [[Havířov]] * [[Frýdek-Místek]] * [[Kolín]] * [[Mladá Boleslav]] * [[Prostějov]] * [[Přerov]] * [[Trutnov]] * [[Třinec]] === Ostatní země === * [[Lausanne]] * [[New York]] * [[Řím]] * [[San Francisco]] * [[Tokio]] * [[Varšava]] * [[Washington, D.C.]] == Hrady a zámky == * [[Karlštejn]] * [[Špilberk]] * [[Zámek Lednice]] * [[Zámek Vranov nad Dyjí]] == Hory == * [[Jeseníky]] * [[Praděd]] * [[Sněžka]] == Další místa == * [[Adršpašsko-teplické skály]] * [[Lipno]] * [[Luhačovice]] * [[Petřín]] * [[Velehrad]] * [[Zoo Praha]] * [[Zoologická zahrada Zlín]] * [[Zoologická zahrada Dvůr Králové]] == Další témata == * [[Euro]] * [[Cestovní pojištění]] [[Kategorie:Wikicesty:(vše)]] 4yfw0bax13qe0htgo10w1pwoygxoav6 Siněvir 0 1815 21912 21894 2026-04-21T07:57:06Z LiMr 96 +obrázek 21912 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|unesco_whs=yes}} [[Soubor:Блакитна вода озера Синевир.jpg|náhled|Jezero Siněvir]] '''Siněvir''' je národní přírodní park (NPP) v Zakarpatské oblasti [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Stejný název má tam nacházející se jezero. V průběhu roku Siněvir navštěvuje 60-80 tisíc turistů. == Popis == V NPP Siněvir převládají lesy. Dne 13. července 2017 bylo několik lokalit NPP Siněvir zařazeno do seznamu Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy, světového dědictví UNESCO. NPP Siněvir pokrývá jižní svahy západní části pohoří Horhany a zahrnuje jejich typickou krajinu: hory se rozprostírají v podobě paralelních pásem, které jsou ohraničeny protáhlými údolími, převládají tam bukové a smrkové lesy a svahy jsou často pokryty horskými loukami. Vzdálenost ve směru sever-jih je více než 30 km a ve směru západ-východ 20 km. Větší část NPP Siněvir tvoří hory (440–1719 m), ostré hřebeny a vrcholy. Nejvyššími horami jsou Strymba (1719 m), Nehrovec (1707 m), Kanč (1579 m), Ťapeš (1549 m), Darvajka (1502 m), Ozirna (1496 m), Barvinok (1461 m), Popaďa (1448 m), Velký Horhan (1438 m) a Sekul (1389 m). == Doprava == Přes národní park prochází silnice T0720 Mižhirja-Buštyno přes vesnice Siněvir a Koločava. Na sever od ní odbočuje silnice T0724, která vede do vesnice Siněvrská Poljana a dále k jezeru Siněvir. == Poplatek/Povolení k návštěvě == * Za návštěvu území v obci Čorna Rika (platba se provádí na parkovišti "Ostriki") — 9 UAH na osobu + 75 UAH za auto. * Za návštěvu území jezera Siněvir (platba se provádí na parkovišti "Krasnyj") — 15 UAH na osobu + 75 UAH za auto. * Za návštěvu rehabilitačního centra pro medvědy hnědé — 20 UAH na osobu. == Značené stezky == Ekologické stezky (Uročyšče Krasne – Siněvirské jezero, Hrebla-Ozirce, Koločava), 2 naučné stezky (Berezovec, Kyčera) a 8 turistických tras (Nehrovec – Koločava, Uročyšče Kvasovec – Vilšany, Koločava – hora Strymba, Hluchaňa – Kosyj Verch, Ostirky – hora Hrebiň, Ostirky – Hrebla, Siněvirský pereval – Siněvirské jezero, linija Arpada). == Co navštívit == * Jezero Siněvir * Jezero Ozirce * Rehabilitační centrum pro medvědy hnědé. 9:00-18:00. Rozlehlá, ekologicky čistá oblast o rozloze 12 hektarů. Je oplocena plotem pod napětím. Sem jsou přiváděni medvědi, se kterými jejich předchozí majitelé zacházeli špatně. Medvědi jsou učeni přizpůsobit se přírodním životním podmínkám. * Kostel Ducha svatého, dřevěný kostel z roku 1795 === Muzea === * Muzeum lesa a raftingu. Nachází se poblíž obce Siněvir na řece Ozeryantsi (Čorna Rička), po které se kdysi splavovalo dřevo, které se dodávalo do Maďarska. * Skanzen „Staré Selo“. Muzeum architektury a každodenního života. Na jeho území byla z exponátů z Koločavy zrekonstruována vesnice starobylé Verchoviny. * Koločavská úzkokolejka. Muzeum se skládá ze vzácné parní lokomotivy a vlaku s deseti vagóny. Každý vagón přibližuje proces dopravy za různých vlád, které tomuto regionu vládly. K vidění jsou tři české osobní vagóny, sovětský nákladní vůz, maďarský dobytčí vagón a vodní sud a samozřejmě vagóny pro přepravu dřeva – klád a polen. * Muzeum Ivana Olbrachta, v Koločavě * Árpádova linie == Kam dál == * [[Karpatská biosférická rezervace]] – {{VzdálenostDo|Karpatská biosférická rezervace}} == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Національний природний парк «Синевир»|datum=2026-04-08}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie|Siněvir (národní přírodní park)}} * {{Wikipedie|Siněvir}} * {{Wikipedie|Koločava}} [[Kategorie:Ukrajina]] 8jbml0nqmkxys3llrtjhs5kpkh1oz5e Banská Štiavnica 0 1821 21900 21890 2026-04-20T13:38:29Z LiMr 96 typo, wikilink 21900 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Banská Štiavnica''' je město na středním [[Slovensko|Slovensku]], v jehož okolí byly na počátku novověku významné zlaté a stříbrné doly. Rozkládá se v údolí Štiavnických vrchů. Historická část města, která je městskou památkovou rezervací, je od prosince 1993 zapsána na seznamu Světového dědictví UNESCO. == Doprava == Městem vede Silnice I/51, spojující město se Zvolenem a rychlostní silnicí R1. Železniční stanice Banská Štiavnica leží na trati č. 154 Hronská Dúbrava - Banská Štiavnica a zpět; železniční stanice Banská Štiavnica se nachází přibližně 3 km od historického centra města. Asi 10 minut chůze od nádraží je u supermarketu Billa zastávka MHD „Banská Štiavnica, križovatka“, odkud jezdí spoje častěji. Vzhledem ke vzdálenosti a převýšení se pro rychlý přesun doporučuje využít místní taxi služby. == Co vidět == * Hlavní památky jsou rozloženy uvnitř a po obou stranách údolí Štiavnických vrchů. Centrum města se nachází na vidlici cest, která vytváří Radniční náměstí a náměstí sv. Trojice. Mezi nimi je budova radnice a kostel sv. Kateřiny. Ve středu náměstí sv. Trojice je barokní morový sloup. Na tomto náměstí je vedle historických měšťanských domů i Hellenbachův dům – sídlo Báňského soudu a později patřící Báňské a lesnické akademii (dnes muzeum). Starý zámek se nachází na vyvýšenině nad náměstím sv. Trojice, zatímco Nový zámek je na hoře nad údolím města. * Starý zámek, pevnostní stavba nad náměstím, obklopená hradbou a pěti věžemi. Původně zde byl městský kostel. V době tureckého nebezpečí byl opevněn, klenba stržena a vytvořeno tak vnitřní nádvoří. Původní hradební věž s bránou byla v roce 1770 nadstavěna a přeměněna na zvonici a zastřešena barokní přilbicí. V zámku se nacházejí expozice Slovenského báňského muzea. * Nový zámek, šestipodlažní věžovitá stavba se čtyřmi baštami na rozích (1564–1571). Stavba s výhodnou strategickou polohou sloužila k posílení obrany v době tureckého nebezpečí. * Klopačka, renesančně barokní věž z roku 1691. Klepáním na dřevěnou desku se oznamoval zejména počátek fárání. * Pozdně gotický kostel sv. Kateřiny, jednolodní stavba bez věže s pozdně gotickou hvězdicovou klenbou (tzv. slovenský kostel). * Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie se dvěma věžemi v průčelí. * Piargská brána, pozůstatek městských hradeb, 16. století. * Kalvárie, barokní komplex Dolní, Střední a Horní kostel a cesta s kapličkami. * Synagoga z počátku 19. století * V okolí města se nacházejí početná důlní díla; umělé vodní nádrže zvané tajchy sloužily pro provoz dolů. Nejznámější z nich je jezero Počúvadlo. == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * {{Wikipedie|Počúvadlo (vodní nádrž)}} [[Kategorie:Banskobystrický kraj]] [[Kategorie:Města na Slovensku]] [[Kategorie:Světové dědictví UNESCO]] 6kcse61o07lgxfqnoctt85ltvpfk5h0 21903 21900 2026-04-20T15:49:00Z LiMr 96 unesco 21903 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|unesco_whs=yes}} '''Banská Štiavnica''' je město na středním [[Slovensko|Slovensku]], v jehož okolí byly na počátku novověku významné zlaté a stříbrné doly. Rozkládá se v údolí Štiavnických vrchů. Historická část města, která je městskou památkovou rezervací, je od prosince 1993 zapsána na [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznamu Světového dědictví UNESCO]]. == Doprava == Městem vede Silnice I/51, spojující město se Zvolenem a rychlostní silnicí R1. Železniční stanice Banská Štiavnica leží na trati č. 154 Hronská Dúbrava - Banská Štiavnica a zpět; železniční stanice Banská Štiavnica se nachází přibližně 3 km od historického centra města. Asi 10 minut chůze od nádraží je u supermarketu Billa zastávka MHD „Banská Štiavnica, križovatka“, odkud jezdí spoje častěji. Vzhledem ke vzdálenosti a převýšení se pro rychlý přesun doporučuje využít místní taxi služby. == Co vidět == * Hlavní památky jsou rozloženy uvnitř a po obou stranách údolí Štiavnických vrchů. Centrum města se nachází na vidlici cest, která vytváří Radniční náměstí a náměstí sv. Trojice. Mezi nimi je budova radnice a kostel sv. Kateřiny. Ve středu náměstí sv. Trojice je barokní morový sloup. Na tomto náměstí je vedle historických měšťanských domů i Hellenbachův dům – sídlo Báňského soudu a později patřící Báňské a lesnické akademii (dnes muzeum). Starý zámek se nachází na vyvýšenině nad náměstím sv. Trojice, zatímco Nový zámek je na hoře nad údolím města. * Starý zámek, pevnostní stavba nad náměstím, obklopená hradbou a pěti věžemi. Původně zde byl městský kostel. V době tureckého nebezpečí byl opevněn, klenba stržena a vytvořeno tak vnitřní nádvoří. Původní hradební věž s bránou byla v roce 1770 nadstavěna a přeměněna na zvonici a zastřešena barokní přilbicí. V zámku se nacházejí expozice Slovenského báňského muzea. * Nový zámek, šestipodlažní věžovitá stavba se čtyřmi baštami na rozích (1564–1571). Stavba s výhodnou strategickou polohou sloužila k posílení obrany v době tureckého nebezpečí. * Klopačka, renesančně barokní věž z roku 1691. Klepáním na dřevěnou desku se oznamoval zejména počátek fárání. * Pozdně gotický kostel sv. Kateřiny, jednolodní stavba bez věže s pozdně gotickou hvězdicovou klenbou (tzv. slovenský kostel). * Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie se dvěma věžemi v průčelí. * Piargská brána, pozůstatek městských hradeb, 16. století. * Kalvárie, barokní komplex Dolní, Střední a Horní kostel a cesta s kapličkami. * Synagoga z počátku 19. století * V okolí města se nacházejí početná důlní díla; umělé vodní nádrže zvané tajchy sloužily pro provoz dolů. Nejznámější z nich je jezero Počúvadlo. == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * {{Wikipedie|Počúvadlo (vodní nádrž)}} [[Kategorie:Banskobystrický kraj]] [[Kategorie:Města na Slovensku]] 13tnux876d2zd77wfo48jvyn0xtrv3q 21905 21903 2026-04-20T18:34:04Z LiMr 96 wikilink 21905 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|unesco_whs=yes}} '''Banská Štiavnica''' je město na středním [[Slovensko|Slovensku]], v jehož okolí byly na počátku novověku významné zlaté a stříbrné doly. Rozkládá se v údolí Štiavnických vrchů. Historická část města, která je městskou památkovou rezervací, je od prosince 1993 zapsána na [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznamu Světového dědictví UNESCO]]. == Doprava == Městem vede Silnice I/51, spojující město se [[Zvolen]]em a rychlostní silnicí R1. Železniční stanice Banská Štiavnica leží na trati č. 154 Hronská Dúbrava - Banská Štiavnica a zpět; železniční stanice Banská Štiavnica se nachází přibližně 3 km od historického centra města. Asi 10 minut chůze od nádraží je u supermarketu Billa zastávka MHD „Banská Štiavnica, križovatka“, odkud jezdí spoje častěji. Vzhledem ke vzdálenosti a převýšení se pro rychlý přesun doporučuje využít místní taxi služby. == Co vidět == * Hlavní památky jsou rozloženy uvnitř a po obou stranách údolí Štiavnických vrchů. Centrum města se nachází na vidlici cest, která vytváří Radniční náměstí a náměstí sv. Trojice. Mezi nimi je budova radnice a kostel sv. Kateřiny. Ve středu náměstí sv. Trojice je barokní morový sloup. Na tomto náměstí je vedle historických měšťanských domů i Hellenbachův dům – sídlo Báňského soudu a později patřící Báňské a lesnické akademii (dnes muzeum). Starý zámek se nachází na vyvýšenině nad náměstím sv. Trojice, zatímco Nový zámek je na hoře nad údolím města. * Starý zámek, pevnostní stavba nad náměstím, obklopená hradbou a pěti věžemi. Původně zde byl městský kostel. V době tureckého nebezpečí byl opevněn, klenba stržena a vytvořeno tak vnitřní nádvoří. Původní hradební věž s bránou byla v roce 1770 nadstavěna a přeměněna na zvonici a zastřešena barokní přilbicí. V zámku se nacházejí expozice Slovenského báňského muzea. * Nový zámek, šestipodlažní věžovitá stavba se čtyřmi baštami na rozích (1564–1571). Stavba s výhodnou strategickou polohou sloužila k posílení obrany v době tureckého nebezpečí. * Klopačka, renesančně barokní věž z roku 1691. Klepáním na dřevěnou desku se oznamoval zejména počátek fárání. * Pozdně gotický kostel sv. Kateřiny, jednolodní stavba bez věže s pozdně gotickou hvězdicovou klenbou (tzv. slovenský kostel). * Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie se dvěma věžemi v průčelí. * Piargská brána, pozůstatek městských hradeb, 16. století. * Kalvárie, barokní komplex Dolní, Střední a Horní kostel a cesta s kapličkami. * Synagoga z počátku 19. století * V okolí města se nacházejí početná důlní díla; umělé vodní nádrže zvané tajchy sloužily pro provoz dolů. Nejznámější z nich je jezero Počúvadlo. == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * {{Wikipedie|Počúvadlo (vodní nádrž)}} [[Kategorie:Banskobystrický kraj]] [[Kategorie:Města na Slovensku]] 5j2nxfkgkytjt8hya2kheqt3m92hz8o 21909 21905 2026-04-21T07:49:50Z LiMr 96 +mapa 21909 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|unesco_whs=yes}} [[Soubor:Map slovakia banska stiavnica.png|náhled|Poloha na Slovensku]] '''Banská Štiavnica''' je město na středním [[Slovensko|Slovensku]], v jehož okolí byly na počátku novověku významné zlaté a stříbrné doly. Rozkládá se v údolí Štiavnických vrchů. Historická část města, která je městskou památkovou rezervací, je od prosince 1993 zapsána na [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznamu Světového dědictví UNESCO]]. == Doprava == Městem vede Silnice I/51, spojující město se [[Zvolen]]em a rychlostní silnicí R1. Železniční stanice Banská Štiavnica leží na trati č. 154 Hronská Dúbrava - Banská Štiavnica a zpět; železniční stanice Banská Štiavnica se nachází přibližně 3 km od historického centra města. Asi 10 minut chůze od nádraží je u supermarketu Billa zastávka MHD „Banská Štiavnica, križovatka“, odkud jezdí spoje častěji. Vzhledem ke vzdálenosti a převýšení se pro rychlý přesun doporučuje využít místní taxi služby. == Co vidět == * Hlavní památky jsou rozloženy uvnitř a po obou stranách údolí Štiavnických vrchů. Centrum města se nachází na vidlici cest, která vytváří Radniční náměstí a náměstí sv. Trojice. Mezi nimi je budova radnice a kostel sv. Kateřiny. Ve středu náměstí sv. Trojice je barokní morový sloup. Na tomto náměstí je vedle historických měšťanských domů i Hellenbachův dům – sídlo Báňského soudu a později patřící Báňské a lesnické akademii (dnes muzeum). Starý zámek se nachází na vyvýšenině nad náměstím sv. Trojice, zatímco Nový zámek je na hoře nad údolím města. * Starý zámek, pevnostní stavba nad náměstím, obklopená hradbou a pěti věžemi. Původně zde byl městský kostel. V době tureckého nebezpečí byl opevněn, klenba stržena a vytvořeno tak vnitřní nádvoří. Původní hradební věž s bránou byla v roce 1770 nadstavěna a přeměněna na zvonici a zastřešena barokní přilbicí. V zámku se nacházejí expozice Slovenského báňského muzea. * Nový zámek, šestipodlažní věžovitá stavba se čtyřmi baštami na rozích (1564–1571). Stavba s výhodnou strategickou polohou sloužila k posílení obrany v době tureckého nebezpečí. * Klopačka, renesančně barokní věž z roku 1691. Klepáním na dřevěnou desku se oznamoval zejména počátek fárání. * Pozdně gotický kostel sv. Kateřiny, jednolodní stavba bez věže s pozdně gotickou hvězdicovou klenbou (tzv. slovenský kostel). * Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie se dvěma věžemi v průčelí. * Piargská brána, pozůstatek městských hradeb, 16. století. * Kalvárie, barokní komplex Dolní, Střední a Horní kostel a cesta s kapličkami. * Synagoga z počátku 19. století * V okolí města se nacházejí početná důlní díla; umělé vodní nádrže zvané tajchy sloužily pro provoz dolů. Nejznámější z nich je jezero Počúvadlo. == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * {{Wikipedie|Počúvadlo (vodní nádrž)}} [[Kategorie:Banskobystrický kraj]] [[Kategorie:Města na Slovensku]] flc8ipe9s9ff0jktt00pkw2yeofx3vv 21911 21909 2026-04-21T07:55:17Z LiMr 96 +Kam dál 21911 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|unesco_whs=yes}} [[Soubor:Map slovakia banska stiavnica.png|náhled|Poloha na Slovensku]] '''Banská Štiavnica''' je město na středním [[Slovensko|Slovensku]], v jehož okolí byly na počátku novověku významné zlaté a stříbrné doly. Rozkládá se v údolí Štiavnických vrchů. Historická část města, která je městskou památkovou rezervací, je od prosince 1993 zapsána na [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznamu Světového dědictví UNESCO]]. == Doprava == Městem vede Silnice I/51, spojující město se [[Zvolen]]em a rychlostní silnicí R1. Železniční stanice Banská Štiavnica leží na trati č. 154 Hronská Dúbrava - Banská Štiavnica a zpět; železniční stanice Banská Štiavnica se nachází přibližně 3 km od historického centra města. Asi 10 minut chůze od nádraží je u supermarketu Billa zastávka MHD „Banská Štiavnica, križovatka“, odkud jezdí spoje častěji. Vzhledem ke vzdálenosti a převýšení se pro rychlý přesun doporučuje využít místní taxi služby. == Co vidět == * Hlavní památky jsou rozloženy uvnitř a po obou stranách údolí Štiavnických vrchů. Centrum města se nachází na vidlici cest, která vytváří Radniční náměstí a náměstí sv. Trojice. Mezi nimi je budova radnice a kostel sv. Kateřiny. Ve středu náměstí sv. Trojice je barokní morový sloup. Na tomto náměstí je vedle historických měšťanských domů i Hellenbachův dům – sídlo Báňského soudu a později patřící Báňské a lesnické akademii (dnes muzeum). Starý zámek se nachází na vyvýšenině nad náměstím sv. Trojice, zatímco Nový zámek je na hoře nad údolím města. * Starý zámek, pevnostní stavba nad náměstím, obklopená hradbou a pěti věžemi. Původně zde byl městský kostel. V době tureckého nebezpečí byl opevněn, klenba stržena a vytvořeno tak vnitřní nádvoří. Původní hradební věž s bránou byla v roce 1770 nadstavěna a přeměněna na zvonici a zastřešena barokní přilbicí. V zámku se nacházejí expozice Slovenského báňského muzea. * Nový zámek, šestipodlažní věžovitá stavba se čtyřmi baštami na rozích (1564–1571). Stavba s výhodnou strategickou polohou sloužila k posílení obrany v době tureckého nebezpečí. * Klopačka, renesančně barokní věž z roku 1691. Klepáním na dřevěnou desku se oznamoval zejména počátek fárání. * Pozdně gotický kostel sv. Kateřiny, jednolodní stavba bez věže s pozdně gotickou hvězdicovou klenbou (tzv. slovenský kostel). * Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie se dvěma věžemi v průčelí. * Piargská brána, pozůstatek městských hradeb, 16. století. * Kalvárie, barokní komplex Dolní, Střední a Horní kostel a cesta s kapličkami. * Synagoga z počátku 19. století * V okolí města se nacházejí početná důlní díla; umělé vodní nádrže zvané tajchy sloužily pro provoz dolů. Nejznámější z nich je jezero Počúvadlo. == Kam dál == * [[Žiar nad Hronom]] – {{VzdálenostDo|Žiar nad Hronom}} * [[Zvolen]] – {{VzdálenostDo|Zvolen}} == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * {{Wikipedie|Počúvadlo (vodní nádrž)}} [[Kategorie:Banskobystrický kraj]] [[Kategorie:Města na Slovensku]] r26gav1rn2pq9mv728be7xbdza4jjzw Národní park Javoriv 0 1822 21901 21896 2026-04-20T13:41:39Z LiMr 96 typo, formátování 21901 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Národní park Javoriv''' (ukrajinsky: ''Яворівський національний природний парк'') je národní park na Západní Ukrajině, ve východoukrajinské části Roztočských vrchů. == Popis == Má celkovou rozlohu 7 108 hektarů; byl vytvořen v roce 1998 z části vojenského výcvikového prostoru Javoriv. Přírodní rezervace se rozkládá na ploše 661,6 hektarů. Nejvyšším bodem parku je Bulava (ukrajinsky: ''Булава'') s nadmořskou výškou 397 m. Vyznačuje se téměř výhradně zalesněnými oblastmi, četnými potoky a jezery. Les se skládá převážně z dubu, habru a borovice, ale vyskytují se zde i oblasti s bukem, jedlí a javorem. Flóra parku zahrnuje přibližně 700 druhů vyšších rostlin. Fauna parku se skládá z 289 různých druhů, z nichž 34 je na Ukrajině považováno za ohrožené. V parku se mimo jiné vyskytuje divoké prase, zajíc polní, srnčí zvěř, liška a psík mývalovitý, méně často i čáp černý, vydra, hranostaj, los a jelen lesní. V parku a jeho okolí se nachází řada historických a kulturních památek, několik muzeí a četné náboženské budovy. Na jihu park hraničí s biosférickou rezervací Rostoččja. === Podnebí === Podnebí této oblasti je typické pro Roztoššje, které se nachází v pohraniční zóně vlivu atlantských vzdušných proudů ze západu a kontinentálních z východu. Obecně je podnebí mírně vlhké. Průměrný roční úhrn srážek je 700 mm a průměrná roční teplota je +7,5 °C. Nejvíce srážek spadne v červnu až červenci a nejméně v lednu až únoru. Nejteplejším měsícem v roce je červenec (+17,7 °C) a nejchladnějším leden (-4,2 °C). Roční teplotní výkyvy jsou nevýznamné a dosahují 21,9 °C. == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Яворівський національний природний парк|datum=2026-04-17}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie}} * {{Wikipedie|Krechivský monastýr}} * [https://www.nationalparks.in.ua/pryrodni-parky/lviv/yavorivskyi/ Oficiální stránky NP (ukrajinsky)] [[Kategorie:Ukrajina]] dpizfjt5hfissgma5ie9mc5ahu3b5xd 21910 21901 2026-04-21T07:53:24Z LiMr 96 wikilink 21910 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Národní park Javoriv''' (ukrajinsky: ''Яворівський національний природний парк'') je národní park na Západní [[Ukrajina|Ukrajině]], ve východoukrajinské části Roztočských vrchů. == Popis == Má celkovou rozlohu 7 108 hektarů; byl vytvořen v roce 1998 z části vojenského výcvikového prostoru Javoriv. Přírodní rezervace se rozkládá na ploše 661,6 hektarů. Nejvyšším bodem parku je Bulava (ukrajinsky: ''Булава'') s nadmořskou výškou 397 m. Vyznačuje se téměř výhradně zalesněnými oblastmi, četnými potoky a jezery. Les se skládá převážně z dubu, habru a borovice, ale vyskytují se zde i oblasti s bukem, jedlí a javorem. Flóra parku zahrnuje přibližně 700 druhů vyšších rostlin. Fauna parku se skládá z 289 různých druhů, z nichž 34 je na Ukrajině považováno za ohrožené. V parku se mimo jiné vyskytuje divoké prase, zajíc polní, srnčí zvěř, liška a psík mývalovitý, méně často i čáp černý, vydra, hranostaj, los a jelen lesní. V parku a jeho okolí se nachází řada historických a kulturních památek, několik muzeí a četné náboženské budovy. Na jihu park hraničí s biosférickou rezervací Rostoččja. === Podnebí === Podnebí této oblasti je typické pro Roztoššje, které se nachází v pohraniční zóně vlivu atlantských vzdušných proudů ze západu a kontinentálních z východu. Obecně je podnebí mírně vlhké. Průměrný roční úhrn srážek je 700 mm a průměrná roční teplota je +7,5 °C. Nejvíce srážek spadne v červnu až červenci a nejméně v lednu až únoru. Nejteplejším měsícem v roce je červenec (+17,7 °C) a nejchladnějším leden (-4,2 °C). Roční teplotní výkyvy jsou nevýznamné a dosahují 21,9 °C. == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=uk|článek=Яворівський національний природний парк|datum=2026-04-17}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie}} * {{Wikipedie|Krechivský monastýr}} * [https://www.nationalparks.in.ua/pryrodni-parky/lviv/yavorivskyi/ Oficiální stránky NP (ukrajinsky)] [[Kategorie:Ukrajina]] m8ytzgypxtfur7ru5wavlqjhz8u4reh