Šumperk

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikicesty</sitename>
    <dbname>cswikivoyage</dbname>
    <base>https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.46.0-wmf.24</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikicesty</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikicestám</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Šumperk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>651</id>
    <revision>
      <id>21917</id>
      <parentid>21462</parentid>
      <timestamp>2026-04-21T13:28:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>888</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Turistika */</comment>
      <origin>21917</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8705" sha1="1rdvcgdg33jeiq2ywfitol2t6kk0udq" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
'''Šumperk''' je město na severní [[Morava|Moravě]], bývalé centrum textilního průmyslu a stálá vstupní brána do horského regionu [[Jeseníky]].

== Historie ==
Osídlování v místě zvaném &quot;Krásná hora&quot; (německy ''Schönes Berg'' nebo ''Schönberg'') začalo ve 13. století, kdy čeští králové (pod které Morava patřila) zvali nově příchozí do horských pohraničních oblastí, aby začali využívat dosud nevyužívanou půdu. Středověké město vzkvétalo díky aktivitě místních zemědělců, horníků a následně dalo práci i různým řemeslníkům, z nichž nejvýznamnější pro budoucnost města byli soukeníci a tkalci plátna.

Bitva na Bílé hoře a následující Třicetiletá válka způsobily konec dnešního rozkvětu města. Město bylo vypleněno švédskou armádou a po několika letech město poškodil velký požár. Po tak těžkých časech se objevil prostor pro lov čarodějnic s oběťmi jak mezi chudými, tak (hlavně později) mezi bohatými lidmi.

Obnovená zemědělská činnost a několik společenských a technických inovací 18. a 19. století vytvořily základ pro místní textilní průmysl. Bohatí textilní podnikatelé (především německy mluvící) si během 19. století stavěli ve městě své vily a další domy podle plánů různých vídeňských architektů, kteří dali městu přezdívku „malá Vídeň“. Několik takových budov zůstalo ve městě dodnes.

Většina německy mluvících občanů zůstala ve městě i po vyhlášení samostatného Československa v roce 1918 a po skončení druhé světové války a vyhnání německy mluvících obyvatel, zcela německá menšina zanikla. Německy mluvící obyvatelé nahradili nově příchozí z jiných částí země. Český název ''Šumperk'' vznikl podle německého názvu ''Schönberg''.

== Turistika ==
* '''Městské opevnění''', zbytky městských hradeb - torzo městského opevnění z doby po roce 1496
* '''Morový sloup''', Morový sloup - barokní sousoší z roku 1719
* '''Domy na Náměstí Míru''', měšťanské domy s gotickým jádrem uvedené na seznamu kulturních památek České republiky
* '''Kostel svatého Jana Křtitele'''
* '''Socha evangelisty Matouše''', volně stojící barokní plastika z šedého pískovce, vysoká cca 3,7 m.
* '''Socha evangelisty Marka''', Socha evangelisty Marka. Volně stojící barokní plastika z šedého pískovce, vysoká cca 3,4 m.
* '''Socha evangelisty Lukáše''', Socha evangelisty Lukáše, Volně stojící barokní plastika z šedého pískovce, vysoká cca 3,7 m.
* '''Zámek Šumperk''', zámek trojkřídlý, v jádru renesanční zámek patrně z let 1496-1504; přestavba v klasicistním duchu ve třech fázích v letech 1840, 1849 a 1851; drobné úpravy po roce 1919.
* '''Dominikánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie''', bývalý dominikánský klášter je raně barokní stavba z 2. poloviny 17. století s gotickým jádrem. Kostel slouží jako koncertní síň.
* '''Chrám Svatého Ducha''', pravoslavný chrám, postavený koncem 20. století, unikátní svou architekturou (tradiční řecký styl).
* '''Pomník obětí čarodějnických procesů''', pamětní kámen se jmény obětí, poblíž Reissovy ulice, v místech někdejšího popraviště.
* '''Městské skály''', skály s vyhlídkami asi 5 km severně.

== Kam jít ==
* '''[https://www.divadlosumperk.cz/ Divadlo Šumperk]''', Komenského  312/3, 787 01  Šumperk, ☎ +420 583 214 062 , e-mail: pokladna@divadlosumperk.cz
* '''[https://www.dksumperk.cz/ Dům kultury Šumperk]''', Fialova 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 214 279, ☎ +420 583 551 600, e-mail: info@dksumperk.cz
* '''[https://www.kinosumperk.cz/ Kino Oko]''', Masarykovo nám. 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 607 172 724, e-mail: info@kinosumperk.cz 
* '''[https://muzeum-sumperk.cz/ Vlastivědné muzeum v Šumperku]''', Hlavní třída 22, 787 31  Šumperk, ☎ +420 583 363 070, e-mail: vmsumperk@muzeum-sumperk.cz
* '''[https://knihovnaspk.cz/ Městská knihovna T. G. Masaryka]''', 28. října 1280/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 214 588, e-mail: pujcovna@knihovnaspk.cz 
* '''[https://www.contemporaryczechart.com/cs/soucasne-ceske-umeni-2/ Galerie Contemporary Czech art]''', Dolnostudénská 2950/5 , 787 01 Šumperk, ☎	+420 583 388 111 +420 607 801 131, e-mail: c-c-a@email.cz
* '''[https://jirijilek-galerie.cz/ Galerie Jiřího Jílka]''', Sady 1. máje, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 237 123, e-mail: pavlinavogelova@gmail.com

=== Pravidelné akce ===
[[File:Blues alive kolaz.jpg|thumb|Hudební festival Blues Alive]]
* '''[https://klasternihudebnislavnosti.cz/ Klášterní hudební slavnosti]''', mezinárodní hudební festival v sakrální hudbě, koná se každé léto
* '''[https://www.slavnosti-mesta.cz/ Slavnosti města Šumperk]''', historická připomínka Šumperského sněmu z roku 1490, oslava Dne dětí a otevření turistické sezóny, Pavlínin dvůr, Sady 1. máje, Šumperk, ☎ +420 583 388 111, e-mail: posta@sumperk.cz, koná se každý rok začátkem června 
* '''[https://www.bluesalive.cz/ Festival BluesAlive]''', třídenní mezinárodní bluesový festival, v centru Šumperka na sedmi místech, koná se každý rok v listopadu 
* '''[http://www.mestocteknihu.cz Město čte knihu]''', literární a filmový festival, ☎ +420 583 550 423, e-mail: knihovna@knihovnaspk.cz, koná se každý rok v listopadu

== Kde spát ==
* '''[https://www.hotelperk.cz Hotel Perk]''', ul. 17. listopadu 413/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 581 580 000, +420 733 538 082, e-mail:recepce@hotelperk.cz
* '''[https://www.hotelelegance.cz/ Hotel Elegance]''', Husitská 2, 787 01 Šumperk,☎ +420 581 112 120, +420 725 167 486, e-mail: rezervace@hotelelegance.cz
* '''[https://www.hotel-koruna.com/ Hotel Koruna]''', Langrova 35, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 223 070, +420 777 223 074, e-mail: hotel@hotel-koruna.com
* '''[https://www.penziong.eu/ Penzion G]''', Fialova 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 551 610, +420 777 193 190, e-mail: info@penziong.eu 
* '''[https://www.penzionsokolovna.cz/ Penzion Sokolovna]''', Temenická 119, 787 01 Šumperk, ☎ +420 777 222 999
* '''[https://www.villa-ancora.cz/ Pension Villa Ancora]''', Masarykovo nám. 188/9, 78701 Šumperk, ☎ +420 735 750 696, e-mail: info@villa-ancora.cz
* '''[https://apartmanvcentru.cz/ Apartmán v centru]''', Adolfa Kašpara 90/1, 789 85 Šumperk, ☎ +420 773 304 283, e-mail: info@apartmanvcentru.cz
* '''[https://www.apartmany-elektra.cz/ Apartmány Elektra]''', Žerotínova 16, 787 01 Šumperk, ☎ +420 725 856 979, e-mail: apartmanyelektra@seznam.cz
* '''[http://www.apartmanyelisa.cz/ Apartmány Elisa]''', Dr. E. Beneše 1148/14, 787 01 Šumperk, ☎ +420 605 521 033, e-mail: info@apartmanyelisa.cz 
* '''Apartmány U Stadionu''', Svatováclavská 1084/2, 787 01 Šumperk, ☎ +420 604 171 636 
* '''[https://sumperkubytovani.cz/ Ubytovna Haso]''', Lagrova 37, 78701 Šumperk, ☎  603 521 097, e-mail: acomo@email.cz
* '''[https://ubytovnamerkur.cz/ Ubytovna Merkur]''', Lidická 54, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 213 738, +420 602 602 439, +420 602 725 226, e-mail: info@ubytovnamerkur.cz

== Kde jíst ==
=== Restaurace ===
* '''[https://www.hotelelegance.cz/cz/restaurace Restaurace ARTE]''', Husitská 2, 787 01 Šumperk, ☎ +420 581 112 125, e-mail: majak@majakcentrum.cz
* '''[https://www.hotelperk.cz/restaurace/ Restaurace Perk]''', ul. 17. listopadu 413/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 733 538 081, e-mail: restaurace@hotelperk.cz
* '''[https://www.odlesa.com/ Restaurace Odlesa]''', M.R. Štefánika 318/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 730 596 962, e-mail: kluci.odlesa@gmail.com
* '''[https://www.divahliva.cz/ Bistro Divá hlíva]''', Vege &amp; Vegan bistro, Gen.Svobody 2866/1A (pasáž Schiller – 20 m od Točáku), ☎ +420 703 125 003, e-mail: info@divahliva.cz

=== Kavárny a cukrárny ===
* '''[https://kafepikola.cz/ Kavárna Picola]''', Polská 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 608 907 402, e-mail: pikola@pikolasumperk.cz
* '''[https://kavomilka.cz/ Kávomilka]''', Krátká 2863/2, 787 01 Šumperk, ☎ +420 773 201 617, e-mail: prazirna@kavomilka.cz
* '''[http://cukrarstvi-libina.cz/prodejna/cukrarna-u-snehove-trubicky/ Cukrárna U sněhové trubičky]''', Slovanská 21, 787 01 Šumperk, ☎ +420 608 620 731

== Kam dál ==
* [[Litovel]] – {{VzdálenostDo|Litovel}}
* [[Jeseník]] – {{VzdálenostDo|Jeseník}}
* [[Bruntál]] – {{VzdálenostDo|Bruntál}}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* [https://www.infosumperk.cz/ Informační centrum]

[[Kategorie:Jeseníky]]
[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Olomoucký kraj]]</text>
      <sha1>1rdvcgdg33jeiq2ywfitol2t6kk0udq</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21918</id>
      <parentid>21917</parentid>
      <timestamp>2026-04-21T13:45:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>888</id>
      </contributor>
      <comment>/* Restaurace */</comment>
      <origin>21918</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9062" sha1="n3em1u6uujmq8o9k0d4uh8b55t3qlog" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
'''Šumperk''' je město na severní [[Morava|Moravě]], bývalé centrum textilního průmyslu a stálá vstupní brána do horského regionu [[Jeseníky]].

== Historie ==
Osídlování v místě zvaném &quot;Krásná hora&quot; (německy ''Schönes Berg'' nebo ''Schönberg'') začalo ve 13. století, kdy čeští králové (pod které Morava patřila) zvali nově příchozí do horských pohraničních oblastí, aby začali využívat dosud nevyužívanou půdu. Středověké město vzkvétalo díky aktivitě místních zemědělců, horníků a následně dalo práci i různým řemeslníkům, z nichž nejvýznamnější pro budoucnost města byli soukeníci a tkalci plátna.

Bitva na Bílé hoře a následující Třicetiletá válka způsobily konec dnešního rozkvětu města. Město bylo vypleněno švédskou armádou a po několika letech město poškodil velký požár. Po tak těžkých časech se objevil prostor pro lov čarodějnic s oběťmi jak mezi chudými, tak (hlavně později) mezi bohatými lidmi.

Obnovená zemědělská činnost a několik společenských a technických inovací 18. a 19. století vytvořily základ pro místní textilní průmysl. Bohatí textilní podnikatelé (především německy mluvící) si během 19. století stavěli ve městě své vily a další domy podle plánů různých vídeňských architektů, kteří dali městu přezdívku „malá Vídeň“. Několik takových budov zůstalo ve městě dodnes.

Většina německy mluvících občanů zůstala ve městě i po vyhlášení samostatného Československa v roce 1918 a po skončení druhé světové války a vyhnání německy mluvících obyvatel, zcela německá menšina zanikla. Německy mluvící obyvatelé nahradili nově příchozí z jiných částí země. Český název ''Šumperk'' vznikl podle německého názvu ''Schönberg''.

== Turistika ==
* '''Městské opevnění''', zbytky městských hradeb - torzo městského opevnění z doby po roce 1496
* '''Morový sloup''', Morový sloup - barokní sousoší z roku 1719
* '''Domy na Náměstí Míru''', měšťanské domy s gotickým jádrem uvedené na seznamu kulturních památek České republiky
* '''Kostel svatého Jana Křtitele'''
* '''Socha evangelisty Matouše''', volně stojící barokní plastika z šedého pískovce, vysoká cca 3,7 m.
* '''Socha evangelisty Marka''', Socha evangelisty Marka. Volně stojící barokní plastika z šedého pískovce, vysoká cca 3,4 m.
* '''Socha evangelisty Lukáše''', Socha evangelisty Lukáše, Volně stojící barokní plastika z šedého pískovce, vysoká cca 3,7 m.
* '''Zámek Šumperk''', zámek trojkřídlý, v jádru renesanční zámek patrně z let 1496-1504; přestavba v klasicistním duchu ve třech fázích v letech 1840, 1849 a 1851; drobné úpravy po roce 1919.
* '''Dominikánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie''', bývalý dominikánský klášter je raně barokní stavba z 2. poloviny 17. století s gotickým jádrem. Kostel slouží jako koncertní síň.
* '''Chrám Svatého Ducha''', pravoslavný chrám, postavený koncem 20. století, unikátní svou architekturou (tradiční řecký styl).
* '''Pomník obětí čarodějnických procesů''', pamětní kámen se jmény obětí, poblíž Reissovy ulice, v místech někdejšího popraviště.
* '''Městské skály''', skály s vyhlídkami asi 5 km severně.

== Kam jít ==
* '''[https://www.divadlosumperk.cz/ Divadlo Šumperk]''', Komenského  312/3, 787 01  Šumperk, ☎ +420 583 214 062 , e-mail: pokladna@divadlosumperk.cz
* '''[https://www.dksumperk.cz/ Dům kultury Šumperk]''', Fialova 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 214 279, ☎ +420 583 551 600, e-mail: info@dksumperk.cz
* '''[https://www.kinosumperk.cz/ Kino Oko]''', Masarykovo nám. 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 607 172 724, e-mail: info@kinosumperk.cz 
* '''[https://muzeum-sumperk.cz/ Vlastivědné muzeum v Šumperku]''', Hlavní třída 22, 787 31  Šumperk, ☎ +420 583 363 070, e-mail: vmsumperk@muzeum-sumperk.cz
* '''[https://knihovnaspk.cz/ Městská knihovna T. G. Masaryka]''', 28. října 1280/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 214 588, e-mail: pujcovna@knihovnaspk.cz 
* '''[https://www.contemporaryczechart.com/cs/soucasne-ceske-umeni-2/ Galerie Contemporary Czech art]''', Dolnostudénská 2950/5 , 787 01 Šumperk, ☎	+420 583 388 111 +420 607 801 131, e-mail: c-c-a@email.cz
* '''[https://jirijilek-galerie.cz/ Galerie Jiřího Jílka]''', Sady 1. máje, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 237 123, e-mail: pavlinavogelova@gmail.com

=== Pravidelné akce ===
[[File:Blues alive kolaz.jpg|thumb|Hudební festival Blues Alive]]
* '''[https://klasternihudebnislavnosti.cz/ Klášterní hudební slavnosti]''', mezinárodní hudební festival v sakrální hudbě, koná se každé léto
* '''[https://www.slavnosti-mesta.cz/ Slavnosti města Šumperk]''', historická připomínka Šumperského sněmu z roku 1490, oslava Dne dětí a otevření turistické sezóny, Pavlínin dvůr, Sady 1. máje, Šumperk, ☎ +420 583 388 111, e-mail: posta@sumperk.cz, koná se každý rok začátkem června 
* '''[https://www.bluesalive.cz/ Festival BluesAlive]''', třídenní mezinárodní bluesový festival, v centru Šumperka na sedmi místech, koná se každý rok v listopadu 
* '''[http://www.mestocteknihu.cz Město čte knihu]''', literární a filmový festival, ☎ +420 583 550 423, e-mail: knihovna@knihovnaspk.cz, koná se každý rok v listopadu

== Kde spát ==
* '''[https://www.hotelperk.cz Hotel Perk]''', ul. 17. listopadu 413/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 581 580 000, +420 733 538 082, e-mail:recepce@hotelperk.cz
* '''[https://www.hotelelegance.cz/ Hotel Elegance]''', Husitská 2, 787 01 Šumperk,☎ +420 581 112 120, +420 725 167 486, e-mail: rezervace@hotelelegance.cz
* '''[https://www.hotel-koruna.com/ Hotel Koruna]''', Langrova 35, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 223 070, +420 777 223 074, e-mail: hotel@hotel-koruna.com
* '''[https://www.penziong.eu/ Penzion G]''', Fialova 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 551 610, +420 777 193 190, e-mail: info@penziong.eu 
* '''[https://www.penzionsokolovna.cz/ Penzion Sokolovna]''', Temenická 119, 787 01 Šumperk, ☎ +420 777 222 999
* '''[https://www.villa-ancora.cz/ Pension Villa Ancora]''', Masarykovo nám. 188/9, 78701 Šumperk, ☎ +420 735 750 696, e-mail: info@villa-ancora.cz
* '''[https://apartmanvcentru.cz/ Apartmán v centru]''', Adolfa Kašpara 90/1, 789 85 Šumperk, ☎ +420 773 304 283, e-mail: info@apartmanvcentru.cz
* '''[https://www.apartmany-elektra.cz/ Apartmány Elektra]''', Žerotínova 16, 787 01 Šumperk, ☎ +420 725 856 979, e-mail: apartmanyelektra@seznam.cz
* '''[http://www.apartmanyelisa.cz/ Apartmány Elisa]''', Dr. E. Beneše 1148/14, 787 01 Šumperk, ☎ +420 605 521 033, e-mail: info@apartmanyelisa.cz 
* '''Apartmány U Stadionu''', Svatováclavská 1084/2, 787 01 Šumperk, ☎ +420 604 171 636 
* '''[https://sumperkubytovani.cz/ Ubytovna Haso]''', Lagrova 37, 78701 Šumperk, ☎  603 521 097, e-mail: acomo@email.cz
* '''[https://ubytovnamerkur.cz/ Ubytovna Merkur]''', Lidická 54, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 213 738, +420 602 602 439, +420 602 725 226, e-mail: info@ubytovnamerkur.cz

== Kde jíst ==
=== Restaurace ===
* '''[https://www.hotelelegance.cz/cz/restaurace Restaurace ARTE]''', Husitská 2, 787 01 Šumperk, ☎ +420 581 112 125, e-mail: majak@majakcentrum.cz
* '''[https://www.hotelperk.cz/restaurace/ Restaurace Perk]''', ul. 17. listopadu 413/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 733 538 081, e-mail: restaurace@hotelperk.cz
* '''[https://www.odlesa.com/ Restaurace Odlesa]''', M.R. Štefánika 318/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 730 596 962, e-mail: kluci.odlesa@gmail.com
* '''[https://www.divahliva.cz/ Bistro Divá hlíva]''', Vege &amp; Vegan bistro, Gen.Svobody 2866/1A (pasáž Schiller – 20 m od Točáku), ☎ +420 703 125 003, e-mail: info@divahliva.cz
* '''Taverna u Shreka''', řecká restaurace, M. R. Štefánika 819/6, ☎ +420 724 215 227, e-mail: tavernasalonica@seznam.cz
* '''Grekos Greek Grill''', řecké bistro, Hlavní třída 13/3, ☎ +420 731 270 150, e-mail: Info@grekos.cz
* '''Dakota Pizza - Sushi - Grill''', Hlavní třída 2802/16a, ☎ +420 606 786 436, e-mail: pizzarozvozjvs@gmail.com

=== Kavárny a cukrárny ===
* '''[https://kafepikola.cz/ Kavárna Picola]''', Polská 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 608 907 402, e-mail: pikola@pikolasumperk.cz
* '''[https://kavomilka.cz/ Kávomilka]''', Krátká 2863/2, 787 01 Šumperk, ☎ +420 773 201 617, e-mail: prazirna@kavomilka.cz
* '''[http://cukrarstvi-libina.cz/prodejna/cukrarna-u-snehove-trubicky/ Cukrárna U sněhové trubičky]''', Slovanská 21, 787 01 Šumperk, ☎ +420 608 620 731

== Kam dál ==
* [[Litovel]] – {{VzdálenostDo|Litovel}}
* [[Jeseník]] – {{VzdálenostDo|Jeseník}}
* [[Bruntál]] – {{VzdálenostDo|Bruntál}}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* [https://www.infosumperk.cz/ Informační centrum]

[[Kategorie:Jeseníky]]
[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Olomoucký kraj]]</text>
      <sha1>n3em1u6uujmq8o9k0d4uh8b55t3qlog</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21920</id>
      <parentid>21918</parentid>
      <timestamp>2026-04-21T15:01:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+obrázek</comment>
      <origin>21920</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9127" sha1="af2k0ngsm5sax72flr0uozjao7yfoku" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Šumperk (21).jpg|náhled|Radnice na náměstí Míru]]
'''Šumperk''' je město na severní [[Morava|Moravě]], bývalé centrum textilního průmyslu a stálá vstupní brána do horského regionu [[Jeseníky]].

== Historie ==
Osídlování v místě zvaném &quot;Krásná hora&quot; (německy ''Schönes Berg'' nebo ''Schönberg'') začalo ve 13. století, kdy čeští králové (pod které Morava patřila) zvali nově příchozí do horských pohraničních oblastí, aby začali využívat dosud nevyužívanou půdu. Středověké město vzkvétalo díky aktivitě místních zemědělců, horníků a následně dalo práci i různým řemeslníkům, z nichž nejvýznamnější pro budoucnost města byli soukeníci a tkalci plátna.

Bitva na Bílé hoře a následující Třicetiletá válka způsobily konec dnešního rozkvětu města. Město bylo vypleněno švédskou armádou a po několika letech město poškodil velký požár. Po tak těžkých časech se objevil prostor pro lov čarodějnic s oběťmi jak mezi chudými, tak (hlavně později) mezi bohatými lidmi.

Obnovená zemědělská činnost a několik společenských a technických inovací 18. a 19. století vytvořily základ pro místní textilní průmysl. Bohatí textilní podnikatelé (především německy mluvící) si během 19. století stavěli ve městě své vily a další domy podle plánů různých vídeňských architektů, kteří dali městu přezdívku „malá Vídeň“. Několik takových budov zůstalo ve městě dodnes.

Většina německy mluvících občanů zůstala ve městě i po vyhlášení samostatného Československa v roce 1918 a po skončení druhé světové války a vyhnání německy mluvících obyvatel, zcela německá menšina zanikla. Německy mluvící obyvatelé nahradili nově příchozí z jiných částí země. Český název ''Šumperk'' vznikl podle německého názvu ''Schönberg''.

== Turistika ==
* '''Městské opevnění''', zbytky městských hradeb - torzo městského opevnění z doby po roce 1496
* '''Morový sloup''', Morový sloup - barokní sousoší z roku 1719
* '''Domy na Náměstí Míru''', měšťanské domy s gotickým jádrem uvedené na seznamu kulturních památek České republiky
* '''Kostel svatého Jana Křtitele'''
* '''Socha evangelisty Matouše''', volně stojící barokní plastika z šedého pískovce, vysoká cca 3,7 m.
* '''Socha evangelisty Marka''', Socha evangelisty Marka. Volně stojící barokní plastika z šedého pískovce, vysoká cca 3,4 m.
* '''Socha evangelisty Lukáše''', Socha evangelisty Lukáše, Volně stojící barokní plastika z šedého pískovce, vysoká cca 3,7 m.
* '''Zámek Šumperk''', zámek trojkřídlý, v jádru renesanční zámek patrně z let 1496-1504; přestavba v klasicistním duchu ve třech fázích v letech 1840, 1849 a 1851; drobné úpravy po roce 1919.
* '''Dominikánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie''', bývalý dominikánský klášter je raně barokní stavba z 2. poloviny 17. století s gotickým jádrem. Kostel slouží jako koncertní síň.
* '''Chrám Svatého Ducha''', pravoslavný chrám, postavený koncem 20. století, unikátní svou architekturou (tradiční řecký styl).
* '''Pomník obětí čarodějnických procesů''', pamětní kámen se jmény obětí, poblíž Reissovy ulice, v místech někdejšího popraviště.
* '''Městské skály''', skály s vyhlídkami asi 5 km severně.

== Kam jít ==
* '''[https://www.divadlosumperk.cz/ Divadlo Šumperk]''', Komenského  312/3, 787 01  Šumperk, ☎ +420 583 214 062 , e-mail: pokladna@divadlosumperk.cz
* '''[https://www.dksumperk.cz/ Dům kultury Šumperk]''', Fialova 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 214 279, ☎ +420 583 551 600, e-mail: info@dksumperk.cz
* '''[https://www.kinosumperk.cz/ Kino Oko]''', Masarykovo nám. 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 607 172 724, e-mail: info@kinosumperk.cz 
* '''[https://muzeum-sumperk.cz/ Vlastivědné muzeum v Šumperku]''', Hlavní třída 22, 787 31  Šumperk, ☎ +420 583 363 070, e-mail: vmsumperk@muzeum-sumperk.cz
* '''[https://knihovnaspk.cz/ Městská knihovna T. G. Masaryka]''', 28. října 1280/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 214 588, e-mail: pujcovna@knihovnaspk.cz 
* '''[https://www.contemporaryczechart.com/cs/soucasne-ceske-umeni-2/ Galerie Contemporary Czech art]''', Dolnostudénská 2950/5 , 787 01 Šumperk, ☎	+420 583 388 111 +420 607 801 131, e-mail: c-c-a@email.cz
* '''[https://jirijilek-galerie.cz/ Galerie Jiřího Jílka]''', Sady 1. máje, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 237 123, e-mail: pavlinavogelova@gmail.com

=== Pravidelné akce ===
[[File:Blues alive kolaz.jpg|thumb|Hudební festival Blues Alive]]
* '''[https://klasternihudebnislavnosti.cz/ Klášterní hudební slavnosti]''', mezinárodní hudební festival v sakrální hudbě, koná se každé léto
* '''[https://www.slavnosti-mesta.cz/ Slavnosti města Šumperk]''', historická připomínka Šumperského sněmu z roku 1490, oslava Dne dětí a otevření turistické sezóny, Pavlínin dvůr, Sady 1. máje, Šumperk, ☎ +420 583 388 111, e-mail: posta@sumperk.cz, koná se každý rok začátkem června 
* '''[https://www.bluesalive.cz/ Festival BluesAlive]''', třídenní mezinárodní bluesový festival, v centru Šumperka na sedmi místech, koná se každý rok v listopadu 
* '''[http://www.mestocteknihu.cz Město čte knihu]''', literární a filmový festival, ☎ +420 583 550 423, e-mail: knihovna@knihovnaspk.cz, koná se každý rok v listopadu

== Kde spát ==
* '''[https://www.hotelperk.cz Hotel Perk]''', ul. 17. listopadu 413/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 581 580 000, +420 733 538 082, e-mail:recepce@hotelperk.cz
* '''[https://www.hotelelegance.cz/ Hotel Elegance]''', Husitská 2, 787 01 Šumperk,☎ +420 581 112 120, +420 725 167 486, e-mail: rezervace@hotelelegance.cz
* '''[https://www.hotel-koruna.com/ Hotel Koruna]''', Langrova 35, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 223 070, +420 777 223 074, e-mail: hotel@hotel-koruna.com
* '''[https://www.penziong.eu/ Penzion G]''', Fialova 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 551 610, +420 777 193 190, e-mail: info@penziong.eu 
* '''[https://www.penzionsokolovna.cz/ Penzion Sokolovna]''', Temenická 119, 787 01 Šumperk, ☎ +420 777 222 999
* '''[https://www.villa-ancora.cz/ Pension Villa Ancora]''', Masarykovo nám. 188/9, 78701 Šumperk, ☎ +420 735 750 696, e-mail: info@villa-ancora.cz
* '''[https://apartmanvcentru.cz/ Apartmán v centru]''', Adolfa Kašpara 90/1, 789 85 Šumperk, ☎ +420 773 304 283, e-mail: info@apartmanvcentru.cz
* '''[https://www.apartmany-elektra.cz/ Apartmány Elektra]''', Žerotínova 16, 787 01 Šumperk, ☎ +420 725 856 979, e-mail: apartmanyelektra@seznam.cz
* '''[http://www.apartmanyelisa.cz/ Apartmány Elisa]''', Dr. E. Beneše 1148/14, 787 01 Šumperk, ☎ +420 605 521 033, e-mail: info@apartmanyelisa.cz 
* '''Apartmány U Stadionu''', Svatováclavská 1084/2, 787 01 Šumperk, ☎ +420 604 171 636 
* '''[https://sumperkubytovani.cz/ Ubytovna Haso]''', Lagrova 37, 78701 Šumperk, ☎  603 521 097, e-mail: acomo@email.cz
* '''[https://ubytovnamerkur.cz/ Ubytovna Merkur]''', Lidická 54, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 213 738, +420 602 602 439, +420 602 725 226, e-mail: info@ubytovnamerkur.cz

== Kde jíst ==
=== Restaurace ===
* '''[https://www.hotelelegance.cz/cz/restaurace Restaurace ARTE]''', Husitská 2, 787 01 Šumperk, ☎ +420 581 112 125, e-mail: majak@majakcentrum.cz
* '''[https://www.hotelperk.cz/restaurace/ Restaurace Perk]''', ul. 17. listopadu 413/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 733 538 081, e-mail: restaurace@hotelperk.cz
* '''[https://www.odlesa.com/ Restaurace Odlesa]''', M.R. Štefánika 318/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 730 596 962, e-mail: kluci.odlesa@gmail.com
* '''[https://www.divahliva.cz/ Bistro Divá hlíva]''', Vege &amp; Vegan bistro, Gen.Svobody 2866/1A (pasáž Schiller – 20 m od Točáku), ☎ +420 703 125 003, e-mail: info@divahliva.cz
* '''Taverna u Shreka''', řecká restaurace, M. R. Štefánika 819/6, ☎ +420 724 215 227, e-mail: tavernasalonica@seznam.cz
* '''Grekos Greek Grill''', řecké bistro, Hlavní třída 13/3, ☎ +420 731 270 150, e-mail: Info@grekos.cz
* '''Dakota Pizza - Sushi - Grill''', Hlavní třída 2802/16a, ☎ +420 606 786 436, e-mail: pizzarozvozjvs@gmail.com

=== Kavárny a cukrárny ===
* '''[https://kafepikola.cz/ Kavárna Picola]''', Polská 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 608 907 402, e-mail: pikola@pikolasumperk.cz
* '''[https://kavomilka.cz/ Kávomilka]''', Krátká 2863/2, 787 01 Šumperk, ☎ +420 773 201 617, e-mail: prazirna@kavomilka.cz
* '''[http://cukrarstvi-libina.cz/prodejna/cukrarna-u-snehove-trubicky/ Cukrárna U sněhové trubičky]''', Slovanská 21, 787 01 Šumperk, ☎ +420 608 620 731

== Kam dál ==
* [[Litovel]] – {{VzdálenostDo|Litovel}}
* [[Jeseník]] – {{VzdálenostDo|Jeseník}}
* [[Bruntál]] – {{VzdálenostDo|Bruntál}}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* [https://www.infosumperk.cz/ Informační centrum]

[[Kategorie:Jeseníky]]
[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Olomoucký kraj]]</text>
      <sha1>af2k0ngsm5sax72flr0uozjao7yfoku</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Seznam světového dědictví UNESCO</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1662</id>
    <revision>
      <id>21915</id>
      <parentid>21889</parentid>
      <timestamp>2026-04-21T12:56:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>/* Seznam světového dědictví UNESCO (Slovensko) */ úprava</comment>
      <origin>21915</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19090" sha1="39ve3ah0an1njsy2469jm5m4yh32103" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
Jako '''světové dědictví''' (anglicky ''World Heritage'') se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací [[w:UNESCO|UNESCO]] a přijaty na Seznam světového dědictví. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města.

V srpnu 2024 bylo na seznamu světového dědictví 1 223 položek. Z toho 952 položek kulturního dědictví, 231 přírodního a 40 smíšeného ve 168 státech světa.

== Seznam světového dědictví UNESCO (Česko) ==
[[Česko]] má na tomto seznamu celkem 17 hmotných památek.

Dalších 11 položek má Česko (v roce 2026) v kategorii nehmotného kulturního dědictví. Jedná se o tyto tradice a obyčeje:

# '''Slovácký verbuňk''' (zapsáno 2005): mužský tanec z oblasti moravského Slovácka, typický svou improvizací.
# '''Masopustní průvody a masky na Hlinecku''' (2010): Tradiční obchůzky s maskami v obcích na východě Čech
# '''Sokolnictví''' (2010): Umění chovu, výcviku a lovu s dravými ptáky; jde o společný zápis více než desítky států včetně Česka.
# '''Jízda králů''' (2011): Lidová slavnost spojená s barevným průvodem jezdců na koních, dodnes živá zejména ve Vlčnově, Kunovicích, Hluku a Skoronicích.
# '''Loutkářství v Česku a na Slovensku''' (2016): Společný zápis se Slovenskem, který vyzdvihuje fenomén českého loutkového divadla a jeho dlouhou tradici.
# '''Modrotisk''' (2018): Tradiční technika negativního tisku na látku pomocí rezervy a barvení v indigu (společně se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Maďarskem).
# '''Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perliček''' (2020): Unikátní řemeslo z Poniklé v Krkonoších, které je jediné svého druhu na světě.
# '''Vorařství''' (2022): Tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách, která zanikla s výstavbou přehrad, ale zůstala v lidové kultuře (společně s pěti dalšími státy).
# '''Strategie ochrany tradičních řemesel – program Nositelé tradice lidových řemesel''' (2022): Zápis do Registru osvědčených postupů, který oceňuje český systém podpory řemeslníků.
# '''Tradiční ruční výroba skla''' (2023): Jeden z nejnovějších zápisů, který pokrývá celý proces výroby, od tavení až po dekorování (společně s Francií, Německem, Maďarskem, Rumunskem a Španělskem).
# '''Ochotnické divadlo''' (2025) – Fenomén amatérského divadelnictví v Česku.

=== Hmotné památky v Česku ===
Seznam hmotných památek pod ochranou UNESCO na území [[Česko|České republiky]]:
{| class=&quot;wikitable&quot;
!Pořadí
! width=&quot;250&quot; scope=&quot;col&quot; |Název památky
! width=&quot;150&quot; scope=&quot;col&quot; |Fotografie
!Popis
|-
|1.
|Historické centrum [[Praha|Prahy]]
''zapsáno 1992''

Rozšíření:

* zámecký park Průhonice
**''zapsáno 2010''


[http://whc.unesco.org/en/list/616 Ref. whc: 616]
|[[Soubor:Prague_07-2016_view_from_Lesser_Town_Tower_of_Charles_Bridge_img3.jpg|150x150pixelů|Historické centrum Prahy]]
|[[Praha]] je českou historickou metropolí a jedním z&amp;nbsp;nejkrásnějších měst [[Evropa|Evropy]], v jehož vnitřní zástavbě se mísí veškeré architektonické slohy. Památkou zapsanou na listinu světového dědictví je mj. [[Pražský hrad]], který je největším hradním komplexem na světě. Od roku 2010 je součástí seznamu světového dědictví také zámecký park v&amp;nbsp;Průhonicích.
|-
|2.
|Historické centrum [[Český Krumlov|Českého Krumlova]]
''zapsáno 1992''


[http://whc.unesco.org/en/list/617 Ref. whc: 617]
|[[Soubor:Český_Krumlov,_zámek_celý_z_vyhlídky.jpg|150x150pixelů|historické centrum Českého Krumlova]]
|Středověké centrum města [[Český Krumlov]], které obklopuje meandry [[Vltava|Vltavy]], tvoří s&amp;nbsp;rozsáhlým areálem hradu a zámku jedinečný soubor městské zástavby. Krumlovský státní hrad a zámek je hned druhým největším hradním komplexem v&amp;nbsp;Česku, který se pyšní zejména jedním z mála dochovaných barokních divadel. Dále na západ navazuje jízdárna a&amp;nbsp;zámecký park v&amp;nbsp;pozdně barokní úpravě s&amp;nbsp;kaskádovou fontánou z&amp;nbsp;poloviny 18.&amp;nbsp;století a letohrádkem Bellarie.
|-
|3.
|Historické centrum [[Telč|Telče]]
''zapsáno 1992''


[http://whc.unesco.org/en/list/621 Ref. whc: 621]
|[[Soubor:Kašna Dolní se sochou sv. Markéty (Telč), nám. Zachariáše z Hradce, Telč.JPG|150x150pixelů|Historické centrum Telče]]
|Historické jádro města [[Telč]] patří k&amp;nbsp;nejcennějším městským památkovým rezervacím na [[Morava|Moravě]]. Dominantou a&amp;nbsp;také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek, na nějž navazuje Vnitřní Město. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí zvané Staré Město, jehož historická část je soustředěna v&amp;nbsp;okolí kostela Matky Boží.
|-
|4.
|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře
''zapsáno 1994''


[http://whc.unesco.org/en/list/690 Ref. whc: 690]
|[[Soubor:Church_of_St_John_of_Nepomuk_at_Zelená_hora_CZ.jpg|150x150pixelů|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého]]
|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele [[w:Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho-Aichela]]. Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky v&amp;nbsp;letech 1719–1722 na travnatém vršku Zelená hora u&amp;nbsp;[[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]].
|-
|5.
|Historické centrum [[Kutná Hora|Kutné Hory]] s&amp;nbsp;chrámem sv. Barbory a&amp;nbsp;kostelem Nanebevzetí Panny Marie v&amp;nbsp;Sedlci
''zapsáno 1995''


[http://whc.unesco.org/en/list/732 Ref. whc: 732]
|[[Soubor:Svaté Barboře podzimní barvy sluší.jpg|224x224pixelů|Chrám svaté Barbory]]
|[[Kutná Hora]] je královské město, pokladnice českých králů, jež proslulo těžbou stříbra. Na seznam památek je zapsáno historické jádro Kutné hory s&amp;nbsp;pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a&amp;nbsp;katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a&amp;nbsp;svatého Jana Křtitele v&amp;nbsp;Sedlci. Historické jádro Kutné hory tvoří další významné stavby jako např. Hrádek, Vlašský dvůr, Kamenný dům, kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej či klášter řádu svaté Voršily.
|-
|6.
|[[Lednicko-valtický areál]]
''zapsáno 1996''


[http://whc.unesco.org/en/list/763 Ref. whc: 763]
|[[Soubor:Main front of Lednice Castle 4800 Planar 3.jpg|153x153pixelů|Zámek Lednice]]
|Lednicko-valtický areál tvoří krajinný celek o&amp;nbsp;rozloze 283,09&amp;nbsp;km&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; v&amp;nbsp;okrese Břeclav. Tato oblast na pomezí [[Morava|Moravy]] a&amp;nbsp;[[Dolní Rakousy|Dolního Rakouska]] byla v průběhu 18. a&amp;nbsp;19.&amp;nbsp;století knížecím rodem [[w:Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] zformována do podoby přírodního parku. Kromě dvou zámků v obcích [[Valtice]] a [[Lednice]] (obce jsou spojeny Bezručovou alejí z&amp;nbsp;roku 1715) jsou zde významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a&amp;nbsp;Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece [[Dyje|Dyji]] jižně od [[Břeclav|Břeclavi]] a doplňuje jej řada menších staveb, ať už lednický minaret, kolonáda na Rajstně apod.
|-
|7.
|Zámek se zahradami v&amp;nbsp;Kroměříži
''zapsáno 1998''


[http://whc.unesco.org/en/list/860 Ref. whc: 860]
|[[Soubor:Kroměříž - Sněmovní náměstí - View East on Kroměříž Archbishop's Palace.jpg|150x150pixelů|Arcibiskupský zámek Kroměříž]]
|Arcibiskupský zámek Kroměříž postavený ve slohu raného baroka a k&amp;nbsp;němu přiléhající Podzámecká zahrada a&amp;nbsp;Květná zahrada v&amp;nbsp;západní části města jsou jedny z&amp;nbsp;nejvýznamnějších památek [[Kroměříž|Kroměříže]].
|-
|8.
|Vesnická památková rezervace v&amp;nbsp;Holašovicích
''zapsáno 1998''


[http://whc.unesco.org/en/list/861 Ref. whc: 861]
|[[Soubor:Holašovice - panoramio (11).jpg|150x150pixelů|Holašovice]]
|Vesnická památková rezervace v&amp;nbsp;[[Holašovice|Holašovicích]] představuje soubor lidové architektury vyznačující se středověkým systémem řazení obytných budov a&amp;nbsp;architektonickým stylem tvořeným štukovým dekorem, tzv. selským barokem. V&amp;nbsp;rezervaci je 23 památkově chráněných usedlostí, které utvářejí ucelený památkový soubor, včetně chlévů, stodol, maštalí, sýpek, ohrazení a studny s&amp;nbsp;dřevěnou pístovou pumpou.
|-
|9.
|Zámek v&amp;nbsp;Litomyšli
''zapsáno 1999''


[http://whc.unesco.org/en/list/901 Ref. whc: 901]
|[[Soubor:Zámek_Litomyšl_1.JPG|150x150pixelů|Zámek Litomyšl]]
|Světově výjimečný význam byl ve městě [[Litomyšl|Litomyšli]] přiznán renesančnímu zámku se skvostnou [[w:Sgrafito|sgrafitovou]] výzdobou fasád, stejně jako jeho přilehlému zámeckému areálu ze 2.&amp;nbsp;poloviny 16.&amp;nbsp;století se zachovalými hospodářskými budovami a zámeckou zahradou.
|-
|10.
|Sloup Nejsvětější Trojice v&amp;nbsp;Olomouci
''zapsáno 2000''


[http://whc.unesco.org/en/list/859 Ref. whc: 859]
|[[Soubor:Olmütz_hauptplatz.JPG|150x150pixelů|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]
|Sloup Nejsvětější Trojice v&amp;nbsp;[[Olomouc|Olomouci]] je monument postavený ke slávě Boží v&amp;nbsp;letech 1716–1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a&amp;nbsp;víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na [[Morava|Moravě]] udeřil v&amp;nbsp;letech 1714–1716. Vzhledem k&amp;nbsp;okolnosti, že všichni umělečtí a&amp;nbsp;řemeslní mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. Sloup vysoký 35 metrů představuje nejvyšší sousoší Česka a&amp;nbsp;jeho součástí je i&amp;nbsp;malá kaple.
|-
|11.
|[[Vila Tugendhat]]
''zapsáno 2001''


[http://whc.unesco.org/en/list/1052 Ref. whc: 1052]
|[[Soubor:VT16_PD_zahrada.jpg|alt=|150x150pixelů|Vila Tugendhat]]
|[[Vila Tugendhat]] v&amp;nbsp;[[Brno|Brně]] je nejznámější evropskou vilou architekta [[w:Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga van der Rohe]]. Byla postavena v letech 1929–1930. Vila má celkem tři úrovně, prvním je hlavní podlaží, kde se nachází vstupní, společenská a pracovní místnost a&amp;nbsp;jídelna. Další úrovní je suterén, kde je prádelna, sklady, fotokomora a&amp;nbsp;kotel, a třetí úroveň představuje horní podlaží, kde je umístěna ložnice, pokoje dětí a&amp;nbsp;chůvy. Součástí vily je rovněž zahrada.
|-
|12.
|Třebíčská židovská čtvrť, židovský hřbitov v&amp;nbsp;Třebíči, bazilika svatého Prokopa
''zapsáno 2003''

Rozšíření:

* zámek Třebíč
** ''zapsáno 2018''


[http://whc.unesco.org/en/list/1078 Ref. whc: 1078]
|[[Soubor:Letecký_pohled_na_areál_třebíčského_zámku_crop2.jpg|150x150pixelů|Bazilika svatého Prokopa]]
|Součástí světového dědictví se v historickém centru [[Třebíč]]e stala židovská čtvrť a&amp;nbsp;bazilika svatého Prokopa. Uvnitř baziliky, zasvěcené původně Panně Marii, se nachází zhruba 700 let stará krypta s&amp;nbsp;původní výdřevou stropu. V&amp;nbsp;letech 1924–1935 nechal interiér baziliky přebudovat Kamil Hilbert. V&amp;nbsp;židovské čtvrti se nachází radnice, škola, chudobinec a&amp;nbsp;velké synagogy – Přední a&amp;nbsp;Zadní synagoga. V&amp;nbsp;Třebíči se nachází i původní židovský hřbitov ze 17.&amp;nbsp;století (byl vybudován již roku 1631), jenž má na 3 000 kamenných náhrobků. Součástí hřbitova je obřadní síň z&amp;nbsp;roku 1903. V roce 2018 byla památková ochrana rozšířena také na zámek.
|-
|13.
|Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří
''zapsáno 2019''

součást nadnárodní sériové památky ''(společně s Německem)''

[http://whc.unesco.org/en/list/1478 Ref. whc: 1478]

českou stranu statku reprezentují:

* Hornická kulturní krajina Jáchymov
* Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar
* Mědník|Hornická kulturní krajina vrchu Mědník
* Hornická kulturní krajina Krupka
* Rudá věž smrti.
|[[Soubor:Zlatý_Kopec_štola_Johannes.jpg|150x150pixelů|Portál štoly Johannes u Zlatého Kopce]]
|Hornická krajina v prostředí [[Krušné hory|Krušných hor]] je výsledkem více než 800 let starého utváření dnes již historické průmyslové kulturní krajiny, která se nachází v&amp;nbsp;příhraniční oblasti mezi [[Sasko|Saskem]] a&amp;nbsp;[[Severní Čechy|severními Čechami]]. Tento region, podávající jedinečné svědectví o&amp;nbsp;vlivu české a&amp;nbsp;saské těžby rud pro rozvoj důlních a&amp;nbsp;dalších souvisejících technologií, byl centrem, odkud se šířily významné vynálezy a&amp;nbsp;hornické inovace do celé Evropy a&amp;nbsp;potažmo celého světa. Hornický region tvoří 22 oblastí, z&amp;nbsp;nichž 17 se nachází na území Saska a&amp;nbsp;pět v&amp;nbsp;českém Krušnohoří.
|-
|14.
|Národní hřebčín Kladruby nad Labem
''zapsáno 2019''


[http://whc.unesco.org/en/list/1589 Ref. whc: 1589]
|[[Soubor:Kladruby nad Labem, hřebčín, střední nádvoří, brána.jpg|150x150pixelů|Národní hřebčín Kladruby nad Labem]]
|Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na seznam světového dědictví zapsán díky své přes 400 let trvající tradici chovu koní vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální kočárovou službu na panovnických dvorech. Hřebčín je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v&amp;nbsp;[[Kladruby nad Labem|Kladrubech nad Labem]] věnovali již od konce 15. století [[w:Pernštejnové|Pernštejnové]]. Součástí tehdejšího panství byla i&amp;nbsp;obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v&amp;nbsp;roce 1560 a&amp;nbsp;později zde vybudoval hřebčinec, kterému pak Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Hřebčín se všemi budovami postavenými v&amp;nbsp;empírovém stylu, včetně budovy ustájení, Josefovského dvora, zámku a&amp;nbsp;kostela sv.&amp;nbsp;Václava a&amp;nbsp;Leopolda, tvoří jeden uzavřený celek.
|-
|15.
|[[Západočeský lázeňský trojúhelník]]:
[[Františkovy Lázně]], [[Karlovy Vary]] a&amp;nbsp;[[Mariánské Lázně]]

''zapsáno 2021''

součást nadnárodní sériové památky Slavná lázeňská města Evropy ''(společně s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií)''

[http://whc.unesco.org/en/list/1613 Ref. whc: 1613]
|[[Soubor:Kolonáda_M.Gorkého.JPG|150x150pixelů|Kolonáda Maxima Gorkého v Mariánských Lázních]]
|Nadnárodní areál zahrnuje 11 měst v&amp;nbsp;sedmi evropských zemích, která se vyvíjela kolem přírodních pramenů minerálních vod. Vydávají svědectví o&amp;nbsp;mezinárodní evropské lázeňské kultuře, která se vyvinula od počátku 18.&amp;nbsp;století do třicátých let 20.&amp;nbsp;století, což vedlo ke vzniku velkých mezinárodních letovisek, která ovlivnila městskou typologii kolem souborů lázeňských budov. Charakteristickým rysem tohoto fenoménu je kombinace lázeňských a&amp;nbsp;léčebných procedur v&amp;nbsp;interiéru i&amp;nbsp;exteriéru s&amp;nbsp;pestrou nabídkou možností k&amp;nbsp;trávení volného času, což se odrazilo i&amp;nbsp;ve specifické podobě lázeňských měst a&amp;nbsp;jejich architektuře. Soubory lázeňských budov zahrnující lázeňské domy, zřídelní pavilony, pitné haly či kolonády doplňují společenské domy, kasina, divadla a&amp;nbsp;další kulturní zařízení a&amp;nbsp;vše je začleněno do krajinného prostředí s&amp;nbsp;vývěry minerálních pramenů, s&amp;nbsp;parky, zahradami, promenádami a&amp;nbsp;sportovišti. Společně tato místa ztělesňují významnou výměnu lidských hodnot a&amp;nbsp;vývoj v&amp;nbsp;medicíně, vědě a&amp;nbsp;balneologii. Všechny tyto soubory jsou integrovány do celkového městského kontextu, který zahrnuje pečlivě řízené rekreační a&amp;nbsp;terapeutické prostředí v&amp;nbsp;malebné krajině.
|-
|16.
|Jizerskohorské bučiny
''zapsáno 2021''

součást nadnárodní sériové památky Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy ''(zapsáno již 2007)''

[http://whc.unesco.org/en/list/1133 Ref. whc: 1133]
|[[Soubor:Jizerskohorské_Bučiny.JPG|150x150pixelů|Jizerskohorské bučiny]]
|Zachovalé bučiny v&amp;nbsp;různých oblastech Evropy od [[Pyreneje|Pyrenejí]] po [[Černé moře]] zahrnují příklady mírných lesů, které demonstrují proces postglaciální expanze buku evropského z&amp;nbsp;několika izolovaných útočišť v&amp;nbsp;[[Alpy|Alpách]], [[Karpaty|Karpatech]], Dinárských horách, [[Středomoří]] a&amp;nbsp;[[Pyreneje|Pyrenejích]]. Představují vynikající příklad relativně nerušených mírných lesů a&amp;nbsp;vykazují široké spektrum komplexních ekologických vzorců a&amp;nbsp;procesů v&amp;nbsp;čistých i&amp;nbsp;smíšených porostech buku evropského v&amp;nbsp;odlišných prostředích.
|-
|17.
|[[Žatec]] a krajina žateckého chmele
''zapsáno 2023''


[https://whc.unesco.org/en/list/1558 Ref. whc: 1558]
|[[Soubor:Žatec, náměstí Svobody, radnice a trojiční sloup.jpg|alt=Žatec|150x150pixelů|Žatec]]
|Tato kulturní krajina byla po staletí utvářena živoucí tradicí pěstování a obchodování s nejproslulejší světovou odrůdou chmele, která se používá při výrobě piva po celém světě. Součástí žatecké krajiny jsou zvláště úrodné chmelnice u řeky Ohře, které jsou nepřetržitě obhospodařovány již stovky let, dále historické obce a objekty sloužící ke zpracování chmele. Nejvýraznějším urbanistickým prvkem krajiny je středověké centrum [[Žatec|Žatce]] a jeho průmyslové rozšíření z 19. až 20. století, známé jako Pražské předměstí. Tyto společně ilustrují vývoj zemědělsko-průmyslových procesů a socioekonomického systému pěstování, sušení, certifikace a obchodování s chmelem od pozdního středověku do současnosti.
|}

== Seznam světového dědictví UNESCO (Slovensko) ==

=== Hmotné památky (výběr) ===

* [[Banská Štiavnica]] a technické památky v okolí
* Vlkolínec, část města [[Ružomberok]] – rezervace lidové architektury
* [[Levoča]]
* [[Bardejov]]
* [[Spišský hrad]]
* [[Spišské Podhradie]]
* Evangelický dřevěný artikulární kostel v [[Kežmarok|Kežmaroku]]
* [[Slovenský kras]] – je zapsán na seznam světového přírodního dědictví UNESCO jako součást památky ''Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu''.

=== Nehmotné památky (výběr) ===

* V roce 2013 zapsalo UNESCO do seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva [[Terchová|Terchovskou]] muziku – osobitý kolektivní vokálně-instrumentální projev terchovské komunity.

== Seznam světového dědictví UNESCO (Maďarsko) ==

=== Hmotné památky (výběr) ===
* [[Budapešť]]
* Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu, jedním z východišť pro turisty je [[Jósvafő]]

[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO| ]]</text>
      <sha1>39ve3ah0an1njsy2469jm5m4yh32103</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Spišské Podhradie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1663</id>
    <revision>
      <id>21914</id>
      <parentid>19934</parentid>
      <timestamp>2026-04-21T12:53:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>úpravy a doplnění</comment>
      <origin>21914</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5263" sha1="n53w1pzb7148gnv9kt3r6f4n9nfghcq" xml:space="preserve">{{Pagebanner|unesco_whs=yes}}
[[Soubor:Map slovakia spisske podhradie.png|náhled|Poloha Spišského Podhradí na Slovensku]]
'''Spišské Podhradie''' je město na [[Spiš]]i na severovýchodním [[Slovensko|Slovensku]]. Leží v údolí mezi dvěma ze čtyř středověkých center Spiše – [[Spišský hrad|Spišským hradem]] a Spišskou Kapitulou, které byly spolu s kostelem svatého Ducha v Žehře zapsány do [[Seznam světového dědictví UNESCO|Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO]].

Ve městě je městská památková rezervace.

== Historie ==
Dějiny města jsou spjaty s hradem. Spišské Podhradie vzniklo západně od hradního kopce pravděpodobně už v 11. století. Nejstarší písemná zmínka je v listu krále Bély IV. z roku 1249. Ve 12. století se město rozvíjelo jako podhradí Spišského hradu. V druhé polovině 12. a 13. století dosídlili město němečtí přistěhovalci a patřilo tak do Společenství spišských Sasů. Král Zikmund Lucemburský v roce 1412 dal město spolu s dalšími spišskými městy, do zálohy [[Polsko|Polsku]]. V roce 1769 zastavená města obsadilo uherské vojsko a v roce 1772 byla opět včleněna do Uher (formálně 18. září 1773).

== Doprava ==
=== Železniční doprava ===
Železniční stanice Spišské Podhradie je koncovou stanicí na trati Spišské Vlachy – Spišské Podhradie, na které jezdí vlaky jen o víkendech v letní sezóně (stav v roce 2025).

=== Silniční doprava ===
Město leží na slovenské dálnici D1. Autobusové spoje ze Spišského Podhradie jezdí např. do [[Poprad|Popradu]], [[Starý Smokovec|Starého Smokovce]], [[Levoča|Levoče]] nebo [[Krakov|Krakova]]. Bezplatné parkoviště pro návštěvníky Spišského hradu se nachází pod hradem na straně od Žehry (ne ve Spišském Podhradie).

== Turistické trasy ==

* [[Soubor:Stripe-marked_trail_green.svg|20x20pixelů|zelená turistická značka]] vede na [https://www.snm.sk/muzea-snm/spisske-muzeum/spissky-hrad/navstivte Spišský hrad]
* [[Soubor:Stripe-marked_trail_yellow.svg|20x20pixelů|žlutá turistická značka]] vede na Sivú Bradu

== Co vidět ==
[[Soubor:SK SN Spis castle 2024 1.jpg|náhled|Spišský hrad]]
Ve Spišském Podhradí je mnoho kulturních a přírodních památek. 

=== Kulturní památky ===

==== Spišské Podhradie ====

* [https://www.kulturapodhradie.sk/turisticke-informacne-centrum/kulturne-pamiatky/klastor-milosrdnych-bratov-27sk.html Kostel svatého Jana z Boha a klášter milosrdných bratří], který se nachází na Hviezdoslavově ulici ve Spišském Podhradí.
* Římskokatolický [https://www.kulturapodhradie.sk/turisticke-informacne-centrum/kulturne-pamiatky/rimskokatolicky-kostol-narodenia-panny-marie-25sk.html kostel Narození Panny Marie], byl postaven v letech 1825 až 1829 na místě gotického kostela z 13. století. Gotický zůstal pouze vstupní portál a věž.
* [https://www.kulturapodhradie.sk/turisticke-informacne-centrum/kulturne-pamiatky/evanjelicky-kostol-26sk.html Evangelický kostel]

==== Spišská Kapitula ====

* Dominantou je pozdně románská [https://kapitula.sk/infocentrum/ katedrála sv. Martina] z let 1245–1273 se dvěma věžemi v průčelí. Chrámová loď a chór byly zaklenuté a rozšířené gotickými přístavbami (kaple Zápolských). Katedrála má mimořádně cenné vybavení interiéru: tři gotické oltáře, sochy, náhrobní desky, zvony apod. V kapitulní pokladnici jsou cenné kalichy, monstrance a paramenta. Na freskách z roku 1317 je znázorněna mimo jiné korunovace uherského krále Karla Roberta. Nachází se zde také nejstarší známá románská plastika na Slovensku – Leo albus (bílý lev).
* pozdně renesanční biskupský palác z roku 1652 s barokními úpravami
* hodinová věž z roku 1739
* budova biskupského semináře, původně gotická, později renesančně a barokně upravená
* Hradební zeď s Dolní a Horní branou goticko-renesančního opevnění
* Kanovnické domy – některé původně gotické, jiné renesanční a barokní

=== Chráněné části přírody ===

* Národní přírodní rezervace [[w:Dreveník|Dreveník]] – travertinová kupa tvaru stolové hory
* Národní přírodní rezervace [[w:Sivá_Brada|Sivá Brada]]
* Přírodní památka [[w:Ostrá_hora|Ostrá hora]]
* Přírodní památka [https://www.kulturapodhradie.sk/turisticke-informacne-centrum/priroda/prirodna-pamiatka-jazierko-na-paziti-21sk.html Pažitské jazierko]
* Přírodní památka [https://www.kulturapodhradie.sk/turisticke-informacne-centrum/priroda/prirodna-pamiatka-sobotisko-23sk.html Sobotisko]
* Evropsky významná lokalita Spišskopodhradské travertíny

== Kam dál ==
* [[Levoča]] - okresní město 12 km západně

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://www.unesconadosah.sk/kulturne-pamiatky-unesco Spišské Podhradie na turistických stránkách pro košický region]
* [https://www.kulturapodhradie.sk/turisticke-informacne-centrum/tic-o-nas/ Turistické informační centrum ve Spišském Podhradí]
* [https://kapitula.sk/infocentrum/ Informační centrum Spišská Kapitula]

[[Kategorie:Města na Slovensku]]
[[Kategorie:Prešovský kraj]]
[[Kategorie:Spiš]]</text>
      <sha1>n53w1pzb7148gnv9kt3r6f4n9nfghcq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šluknov</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1758</id>
    <revision>
      <id>21916</id>
      <parentid>20877</parentid>
      <timestamp>2026-04-21T13:19:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>888</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Ve vlastním městě */</comment>
      <origin>21916</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3656" sha1="n2kdzfho96t37dvma8or8kukw8829sa" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
'''Šluknov''' je město v okrese Děčín v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] jen 3 km od hranic s [[Německo|Německem]]. Je nejsevernějším městem [[Česko|České republiky]], leží přibližně uprostřed Šluknovského výběžku v rozsáhlém údolí v oblasti mírné pahorkatiny s okolními vrchy 400 až 500 metrů nad mořem. Město bývalo regionálním centrem betlémářství a varhanářství.

== Doprava ==
Městem prochází ''Silnice II/266'' ([[Rumburk]]–Valdek–Šluknov–Velký Šenov–Lipová–Lobendava–Neustadt in Sachsen). Ve Šluknově je železniční stanice na trati Rumburk–Sebnitz. V bývalém Fukově (katastr místní části ''Království'') hraniční přechod do Německa (Fukov-Oppach), v místní části Rožany je další hraniční přechod do Německa (Rožany-Sohland).

== Co vidět ==
[[Soubor:Šluknov zámek 1.jpg|náhled|Šluknovský zámek]]
[[Soubor:Šluknov, kostel (1).jpg|náhled|Kostel sv. Václava]]
[[Soubor:Ein Holzkreuz erinnert an den ehemaligen Ort Fugau.jpg|náhled|Pamětní kříž někdejší obce Fukov]]
=== Ve vlastním městě ===
* ''Šluknovský zámek'' (Zámecká 642), renesanční stavba ze 16. století, označovaná jako ''perla saské renesance'', zámecká expozice se zařízením z období první republiky.
* ''Arciděkanský kostel sv. Václava'' (mezi ulicemi Farní, Budyšínská, Nerudova a Na Příkopě), raně barokní stavba ze začátku 18. století. Slouží pravidelným bohoslužbám.
* ''Křížová cesta'' se souborem soch Getsemanské zahrady, na tzv. ''Křížovém vrchu''.
* ''Socha bičovaného Krista'' (ul. Dr. Edvarda Beneše).
* ''Pamětní deska bratří Bienertových'' (Svobodovo náměstí 160), regionálních vlastivědců, zavražděných v roce 1990.
* bývalý lázeňský areál ''Karlovo údolí''.

=== V místní části ''Císařský'' ===
* ''Kaple Panny Marie'', pozdně barokní stavba z roku 1796. Ve 20. století téměř zanikla, obnovena roku 2014.
=== V místní části ''Království'' ===
* ''Kostel sv. Vavřince'', empírová stavba ze 40. let 19. století.
* památný strom ''Lípa srdčitá''.
* území bývalé obce ''Fukov'' (zachováno několik křížů - Božích muk, část někdejšího hřbitova a vodárna, pamětní kříž ke 40. výročí likvidace obce /osazen 23. září 2000/).
=== V místní části ''Kunratice'' ===
* ''Kaple sv. Cyrila a Metoděje'', barokní stavba z roku 1723.
=== V místní části ''Rožany'' ===
* ''Kaple sv. Jana Křtitele'', novorománská stavba z roku 1936. Od června do září jsou zde jednou měsíčně bohoslužby.
* ''Vodní mlýn'' (č. p. 36), kulturní památka.
* ''&quot;Javorová brána&quot;'', dva bizarně srostlé stromy, chráněno jako památný strom.

== Kde jíst ==
* ''Pizza Italia - Šluknov'', nám. Míru 346, ☎ +420 736 266 448
* ''Restaurace Pod Zámkem'', Na Hrázi 244, ☎ +420 602 286 543
* ''Viet Family Restaurace'', Zahradní 1076, ☎ +420 774 809 955, e-mail: familyvietrestaurace@seznam.cz
* ''Restaurant Rožanka'', Rožany 1, Šluknov-Rožany, ☎ +420 412 334 596
* ''Restaurace Starý Mlýn'', Rožany 36, Šluknov-Rožany, ☎ +420 412 387 028, e-mail: info@mlynrozany.cz
* ''PP Restaurant'', Rožany 151, Šluknov-Rožany, ☎ +420 608 226 802, e-mail: pp.restaurant@seznam.cz

== Kam dál ==
* [[Benešov nad Ploučnicí]], 40 kilometrů jihozápadně
* [[Česká Lípa]], 44 kilometrů jižně
* [[Rumburk]], 10 kilometrů jihovýchodně

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* [https://www.mestosluknov.cz/ Oficiální stránky města]

[[Kategorie:Ústecký kraj]]
[[Kategorie:Města v Česku]]</text>
      <sha1>n2kdzfho96t37dvma8or8kukw8829sa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Svojkov</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1784</id>
    <revision>
      <id>21919</id>
      <parentid>21239</parentid>
      <timestamp>2026-04-21T14:16:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>888</id>
      </contributor>
      <comment>/* Co vidět v okolí */</comment>
      <origin>21919</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3119" sha1="okxk00iij0s4gl16ojhf2tqhse6gs4t" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Svojkov''' je obec ležící v jižním podhůří [[Lužické hory|Lužických hor]] {{VzdálenostOd|Česká Lípa}} od [[Česká Lípa|České Lípy]]. Žije zde 291 obyvatel. Nad obcí se tyčí masív pískovcových Svojkovských skal. Krajinnou dominantu severně od Svojkova tvoří dva vrcholy Zákupské pahorkatiny: Tisový vrch (540 m n. m.) a Slavíček (538 m n. m.).

== Doprava ==
Napříč obcí vede silnice z [[Nový Bor|Nového Boru]] do [[Zákupy|Zákup]], kde jezdí i meziměstská autobusová doprava ČSAD Česká Lípa. V obci jsou tři autobusové zastávky. Nevede tudy železniční trať, nejbližší zastávka vlaků je v Zákupech.

== Co vidět v místě ==

* Dům, Svojkov, č.p. 67, lidová architektura
* Torzo domu, Svojkov, č.p. 6, lidová architektura
* Hostinec, Svojkov, č.p.97, kulturní památka
* Dům, Svojkov, č.p. 92, lidová architektura
* Kaple sv. Václava, z 18. století

== Co vidět v okolí ==
Ve Svojkově se krátce spojují dvě turistické cesty, červená (Evropská dálková trasa E10) od [[Česká Lípa|České Lípy]] do Sloupu v Čechách a zelená (turistická značená trasa 3953) ze Zákup. Vede zde cyklotrasa 3062.
[[Soubor:Kaple v Modlivém Dole.jpg|náhled|Kaple v Modlivém dole]]
Patnáct minut pěší chůze směrem na kopec Slavíček od restaurace v části Starý Svojkov u silnice je Modlivý důl (Svojkov), kde je kaple vytesaná ve skále sochařem A. Wagnerem v roce 1836. Dříve byla v těchto místech dřevěná kaple, ke které bylo vypraveno první procesí z České Lípy již v roce 1772. Skalní kapli byla na popud hraběnky Kinské v roce 1903 dána podoba lourdské jeskyně i se sochou Panny Marie. Cesta ke kapli vede vzhůru lesem a je dobře vyznačená směrovkami. U cesty je upraven Pramen U Strážce. Okolí kaple je vybaveno lavicemi i popisnými tabulkami. Každoročně, dne 1. května odpoledne, je u kaple v Modlivém Dole katolická poutní bohoslužba.

Na druhou straně od zmíněného parkoviště je 150 metrů vzdálený, v lese na skále ve stromech ukrytý skalní hrad Svojkov. Cesta k němu je upravena.

Poblíž Svojkova po silnici na Velenice je soustava jeskyní (včetně Pekelných dolů upravených pro motorkáře). Okolní Svojkovské skály využívají k lezení horolezci, je jich 32 a mají obtížnost od I. do X. stupně.

Bukovým údolím (asi 300 metrů dlouhá skalnatá strž nacházející se na západním svahu čedičového vrchu Slavíček (538 m n. m.) (nedaleko Sloupu) přibližně v nadmořské výšce od 425 do 350 m n. m.) vede žlutá turistická značka (součást Svojkovského okruhu) v úseku od rozcestí ''nad Bukovým údolím'' (kde se odpojuje od červeně značené dálkové turistické trasy E10 v úseku Rozhledna Na stráži – Slavíček) až k turistickému ukazateli ''Bukové údolí'', jenž se nachází jen asi 30 metrů severně od silnice ze Sloupu do Svojkova v jejím posledním úseku cca 0,5 km před Svojkovem.

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Liberecký kraj]]
[[Kategorie:Sídla v Česku]]</text>
      <sha1>okxk00iij0s4gl16ojhf2tqhse6gs4t</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21921</id>
      <parentid>21919</parentid>
      <timestamp>2026-04-21T15:04:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+Kam dál</comment>
      <origin>21921</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3191" sha1="639npqintfeh5qaxexl5oadyd15cc1z" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Svojkov''' je obec ležící v jižním podhůří [[Lužické hory|Lužických hor]] {{VzdálenostOd|Česká Lípa}} od [[Česká Lípa|České Lípy]]. Žije zde 291 obyvatel. Nad obcí se tyčí masív pískovcových Svojkovských skal. Krajinnou dominantu severně od Svojkova tvoří dva vrcholy Zákupské pahorkatiny: Tisový vrch (540 m n. m.) a Slavíček (538 m n. m.).

== Doprava ==
Napříč obcí vede silnice z [[Nový Bor|Nového Boru]] do [[Zákupy|Zákup]], kde jezdí i meziměstská autobusová doprava ČSAD Česká Lípa. V obci jsou tři autobusové zastávky. Nevede tudy železniční trať, nejbližší zastávka vlaků je v Zákupech.

== Co vidět v místě ==

* Dům, Svojkov, č.p. 67, lidová architektura
* Torzo domu, Svojkov, č.p. 6, lidová architektura
* Hostinec, Svojkov, č.p.97, kulturní památka
* Dům, Svojkov, č.p. 92, lidová architektura
* Kaple sv. Václava, z 18. století

== Co vidět v okolí ==
Ve Svojkově se krátce spojují dvě turistické cesty, červená (Evropská dálková trasa E10) od [[Česká Lípa|České Lípy]] do Sloupu v Čechách a zelená (turistická značená trasa 3953) ze Zákup. Vede zde cyklotrasa 3062.
[[Soubor:Kaple v Modlivém Dole.jpg|náhled|Kaple v Modlivém dole]]
Patnáct minut pěší chůze směrem na kopec Slavíček od restaurace v části Starý Svojkov u silnice je Modlivý důl (Svojkov), kde je kaple vytesaná ve skále sochařem A. Wagnerem v roce 1836. Dříve byla v těchto místech dřevěná kaple, ke které bylo vypraveno první procesí z České Lípy již v roce 1772. Skalní kapli byla na popud hraběnky Kinské v roce 1903 dána podoba lourdské jeskyně i se sochou Panny Marie. Cesta ke kapli vede vzhůru lesem a je dobře vyznačená směrovkami. U cesty je upraven Pramen U Strážce. Okolí kaple je vybaveno lavicemi i popisnými tabulkami. Každoročně, dne 1. května odpoledne, je u kaple v Modlivém Dole katolická poutní bohoslužba.

Na druhou straně od zmíněného parkoviště je 150 metrů vzdálený, v lese na skále ve stromech ukrytý skalní hrad Svojkov. Cesta k němu je upravena.

Poblíž Svojkova po silnici na Velenice je soustava jeskyní (včetně Pekelných dolů upravených pro motorkáře). Okolní Svojkovské skály využívají k lezení horolezci, je jich 32 a mají obtížnost od I. do X. stupně.

Bukovým údolím (asi 300 metrů dlouhá skalnatá strž nacházející se na západním svahu čedičového vrchu Slavíček (538 m n. m.) (nedaleko Sloupu) přibližně v nadmořské výšce od 425 do 350 m n. m.) vede žlutá turistická značka (součást Svojkovského okruhu) v úseku od rozcestí ''nad Bukovým údolím'' (kde se odpojuje od červeně značené dálkové turistické trasy E10 v úseku Rozhledna Na stráži – Slavíček) až k turistickému ukazateli ''Bukové údolí'', jenž se nachází jen asi 30 metrů severně od silnice ze Sloupu do Svojkova v jejím posledním úseku cca 0,5 km před Svojkovem.

== Kam dál ==
* [[Česká Lípa]] – {{VzdálenostDo|Česká Lípa}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Liberecký kraj]]
[[Kategorie:Sídla v Česku]]</text>
      <sha1>639npqintfeh5qaxexl5oadyd15cc1z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Spišský hrad</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1823</id>
    <revision>
      <id>21913</id>
      <timestamp>2026-04-21T12:46:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>založen nový článek s použitím textu z Wikipedie</comment>
      <origin>21913</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2857" sha1="gdcz6qup89vghxz1sqh576ezio2f9dd" xml:space="preserve">

{{Pagebanner}}

'''Spišský hrad''' patří k největším hradním komplexům ve střední Evropě, je chráněn jako slovenská národní kulturní památka. V roce 1993 byl společně s&amp;nbsp;přilehlými památkami (Spišská Kapitula, [[Spišské Podhradie]] a Žehra) zapsán na seznam lokalit Světového dědictví UNESCO.

== Pro porozumění ==
Spišský hrad tvoří spolu s&amp;nbsp;městečky Spišské Podhradie a Spišská Kapitula souvislou historickou sídelní jednotku tvořenou třemi různými sídly:

* [[Spišské Podhradie]] – městečko tvořící hospodářské zázemí hradu a kapituly
* Spišský hrad – centrum královské moci na Spiši
* Spišská Kapitula – centrum církevní moci na Spiši

V roce 1780 vyhořel a změnil se ve zříceninu. V&amp;nbsp;roce 1970 započala komplexní památková obnova. 

== Doprava ==
Bezplatné parkoviště pro návštěvníky Spišského hradu se nachází pod hradem na straně od Žehry (ne ve Spišském Podhradie). Z parkoviště k areálu hradu vede pěší cesta.

Pro příjezd vlakem nebo linkovým autobusem je hlavní východištěm pro návštěvu Spišského hradu [[:en:Spišské_Podhradie|Spišské Podhradie]]. Odkud vede na hrad zeleně značená turistická trasa. Železniční stanice Spišské Podhradie je koncovou stanicí na trati Spišské Vlachy – Spišské Podhradie, na které jezdí vlaky jen o víkendech v letní sezóně (stav v roce 2025). Spišské Podhradie leží na slovenské dálnici D1. Autobusové spoje ze Spišského Podhradie jezdí např. do [[:en:Poprad|Popradu]], [[:en:Starý_Smokovec|Starého Smokovce]], [[:en:Levoča|Levoče]] nebo [[:en:Krakov|Krakova]].

== Co vidět ==
Hradní objekt je postupně rekonstruován pro potřeby expozice Východoslovenského muzea Košice a zpřístupněn v návštěvních hodinách. '''Vstup do areálu hradu je možný pouze s platnou vstupenkou'''

Veřejnosti je zpřístupněno více objektů – na dolním nádvoří tzv. Naučná trasa, jejíž součástí jsou mimo rekonstruovaných úseků hradební zdi i rekonstruované základy pevnůstky z&amp;nbsp;dob Jana Jiskry a dále barbakan západní brány středního nádvoří ze 14. století, základy pravěké kultovní stavby a základy hospodářských budov ze 17.&amp;nbsp;století.

V&amp;nbsp;roce 1985 byla zpřístupněna renesanční arkádová chodba a západní gotické hradní paláce Horního hradu, ve kterých jsou umístěny expozice dokládající vývoj hradního osídlení od pravěku a na dokumentaci politické a vojenské moci šlechty s&amp;nbsp;důrazem na bojovou techniku v&amp;nbsp;15. a 16. století.

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://www.snm.sk/muzea-snm/spisske-muzeum/spissky-hrad/navstivte Oficiální stránky]

[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO]]
[[Kategorie:Spiš]]
[[Kategorie:Košický kraj]]</text>
      <sha1>gdcz6qup89vghxz1sqh576ezio2f9dd</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21922</id>
      <parentid>21913</parentid>
      <timestamp>2026-04-21T17:06:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo, oprava odkazů</comment>
      <origin>21922</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2814" sha1="dips9dboxf5wmfk6wo5092bav3tz6jt" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Spišský hrad''' patří k největším hradním komplexům ve střední Evropě, je chráněn jako slovenská národní kulturní památka. V roce 1993 byl společně s&amp;nbsp;přilehlými památkami (Spišská Kapitula, [[Spišské Podhradie]] a Žehra) zapsán na seznam lokalit Světového dědictví UNESCO.

== Pro porozumění ==
Spišský hrad tvoří spolu s&amp;nbsp;městečky Spišské Podhradie a Spišská Kapitula souvislou historickou sídelní jednotku tvořenou třemi různými sídly:

* [[Spišské Podhradie]] – městečko tvořící hospodářské zázemí hradu a kapituly
* Spišský hrad – centrum královské moci na Spiši
* Spišská Kapitula – centrum církevní moci na Spiši

V roce 1780 vyhořel a změnil se ve zříceninu. V&amp;nbsp;roce 1970 započala komplexní památková obnova.

== Doprava ==
Bezplatné parkoviště pro návštěvníky Spišského hradu se nachází pod hradem na straně od Žehry (ne ve Spišském Podhradie). Z parkoviště k areálu hradu vede pěší cesta.

Pro příjezd vlakem nebo linkovým autobusem je hlavní východištěm pro návštěvu Spišského hradu [[Spišské Podhradie]]. Odkud vede na hrad zeleně značená turistická trasa. Železniční stanice Spišské Podhradie je koncovou stanicí na trati Spišské Vlachy – Spišské Podhradie, na které jezdí vlaky jen o víkendech v letní sezóně (stav v roce 2025). Spišské Podhradie leží na slovenské dálnici D1. Autobusové spoje ze Spišského Podhradie jezdí např. do [[Poprad|Popradu]], [[Starý Smokovec|Starého Smokovce]], [[Levoča|Levoče]] nebo [[Krakov|Krakova]].

== Co vidět ==
Hradní objekt je postupně rekonstruován pro potřeby expozice Východoslovenského muzea Košice a zpřístupněn v návštěvních hodinách. '''Vstup do areálu hradu je možný pouze s platnou vstupenkou'''

Veřejnosti je zpřístupněno více objektů – na dolním nádvoří tzv. Naučná trasa, jejíž součástí jsou mimo rekonstruovaných úseků hradební zdi i rekonstruované základy pevnůstky z&amp;nbsp;dob Jana Jiskry a dále barbakan západní brány středního nádvoří ze 14. století, základy pravěké kultovní stavby a základy hospodářských budov ze 17.&amp;nbsp;století.

V&amp;nbsp;roce 1985 byla zpřístupněna renesanční arkádová chodba a západní gotické hradní paláce Horního hradu, ve kterých jsou umístěny expozice dokládající vývoj hradního osídlení od pravěku a na dokumentaci politické a vojenské moci šlechty s&amp;nbsp;důrazem na bojovou techniku v&amp;nbsp;15. a 16. století.

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://www.snm.sk/muzea-snm/spisske-muzeum/spissky-hrad/navstivte Oficiální stránky]

[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO]]
[[Kategorie:Spiš]]
[[Kategorie:Košický kraj]]</text>
      <sha1>dips9dboxf5wmfk6wo5092bav3tz6jt</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>