Nové Zámky

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikicesty</sitename>
    <dbname>cswikivoyage</dbname>
    <base>https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.46.0-wmf.24</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikicesty</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikicestám</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Nové Zámky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1605</id>
    <revision>
      <id>21924</id>
      <parentid>21669</parentid>
      <timestamp>2026-04-22T19:10:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>/* Kam dál */ úprava a doplnění</comment>
      <origin>21924</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4072" sha1="dcc3840uywbg5t0v9w3juzmpgun0csy" xml:space="preserve">{{Pagebanner|Novezamky01.jpg|origin=0,0}}

'''Nové Zámky''' jsou okresní město na [[Slovensko|Slovensku]], v [[Nitranský kraj|Nitranském kraji]], 37 km jižně od [[Nitra|Nitry]], 80 km východně od [[Bratislava|Bratislavy]] a 27 km od hranic s [[Maďarsko|Maďarskem]]. Leží na řece Nitra. Ve městě žije přibližně 38 tisíc obyvatel. V roce 2011 zde žilo 64,6 % obyvatel slovenské národnost a 22,3 % obyvatel maďarské národnosti.

== Historie ==
Původně zde stály čtyři vesnice. V roce 1545 byla na levém břehu řeky Nitry vybudována pevnost na ochranu proti tureckým výbojům. V letech 1573–1580 byla pak na pravém břehu řeky Nitry postavena mohutná pevnost, kterou projektovali italští architekti Ottavio a Giulio Baldigarovi. Pevnost měla pravidelný šestiúhelníkový půdorys s mohutnými bastiony pro dělostřelectvo. Pevnost byla po celém obvodu obehnána širokým vodním příkopem, který byl napojen řekou Nitrou. Dne 10. července 1621 zde při obléhání pevnosti, držené vojskem Gabriela Bethlena, padl velitel císařských vojsk generál Karel Bonaventura Buquoy. Turci se pevnost pokoušeli během svého tažení v Uhersku šestkrát neúspěšně dobýt, podařilo se jim to v roce 1663. Nové Zámky pak Turci drželi až do roku 1685. V 18. století zde probíhaly v rámci protihabsburských povstání četné boje. V roce 1724 byla novozámecká pevnost na příkaz císaře Karla VI. zdemolována.

V roce 1918 se Nové Zámky staly součástí nově vzniklého Československa. Dne 3. června 1919 pak ale v rámci maďarsko-československé války město obsadila maďarská armáda a u Nových Zámků probíhaly při obraně Československa těžké boje. V letech 1938 až 1945 byly Nové Zámky (na základě první vídeňské arbitráže) součástí Maďarského království; v té době bylo odvlečeno a zavražděno 3000 novozámeckých Židů, jejich jména jsou vytesána na 19 kamenných tabulích v interiéru zdejší synagogy.&lt;ref&gt;[https://www.slovak-jewish-heritage.org/sk/pamiatky-cesty/nove-zamky-synagoga/ Nové Zámky, Synagóga]&lt;/ref&gt; Ve dnech 7. a 14. října 1944 byly Nové Zámky bombardovány letectvem 15. americké armády. Většina historických staveb města byla zničena, velké ztráty byly na životech obyvatel města.&lt;ref&gt;[https://www.upn.gov.sk/sk/14-marec-1945-bombardovanie-novych-zamkov/ 14. marec 1945 Bombardovanie Nových Zámkov]&lt;/ref&gt;

== Doprava ==
=== Letecká doprava ===
Nejbližší letiště je v [[Bratislava|Bratislavě]].

=== Železniční doprava ===
Z [[Praha|Prahy]] do Nových Zámků jezdí přímé rychlíky (přes [[Brno]], [[Břeclav]] a [[Bratislava|Bratislavu]]).

Nové Zámky jsou důležitý železniční uzel, který leží na tratích:

* Bratislava – [[Štúrovo]]
* Nové Zámky – Prievidza
* Nové Zámky – [[Zvolen]]
* Nové Zámky – Zlaté Moravce
* Nové Zámky – Komárom

== Co vidět ==
[[Soubor:Érsekújvár, Szentháromság-oszlop 2025 01.jpg|náhled|Sloup Nejsvětější Trojice]]
* Ruiny bývalých bašt novozámecké pevnosti
* Římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže, jednolodní původně pozdně gotická stavba s polygonálním ukončením presbytáře a představenou věží, z let 1585–1595
* Římskokatolický kostel sv. Františka z Assisi s klášterem františkánů
* Památník československých legionářů, kteří padli v roce 1919 během Maďarsko–československé války

== Kam dál ==

* [[Štúrovo]] – {{VzdálenostDo|Štúrovo}}
* [[Ostřihom]] – {{VzdálenostDo|Ostřihom}}
* [[Komárno]] – 30 km jižně
* [https://www.novezamky.sk/termalne%2Dkupalisko%2Dthermal%2Dcorvinus%2Dvelky%2Dmeder/os-1303/p1=32263 Termální koupaliště Veľký Meder (slovensky)]
* Vodní mlýn Kolárovo

== Odkazy ==

=== Reference ===
&lt;references /&gt;

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* [https://www.novezamky.sk/turisticky%2Dportal/ms-32923/p1=32923 Turistický portál města (slovensky)]

[[Kategorie:Města na Slovensku]]
[[Kategorie:Nitranský kraj]]</text>
      <sha1>dcc3840uywbg5t0v9w3juzmpgun0csy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Seznam světového dědictví UNESCO</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1662</id>
    <revision>
      <id>21926</id>
      <parentid>21915</parentid>
      <timestamp>2026-04-22T19:25:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>/* Hmotné památky (výběr) */ rozšíření</comment>
      <origin>21926</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19652" sha1="7by0g02gibj3lfp28nuyquhdz065pg9" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
Jako '''světové dědictví''' (anglicky ''World Heritage'') se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací [[w:UNESCO|UNESCO]] a přijaty na Seznam světového dědictví. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města.

V srpnu 2024 bylo na seznamu světového dědictví 1 223 položek. Z toho 952 položek kulturního dědictví, 231 přírodního a 40 smíšeného ve 168 státech světa.

== Seznam světového dědictví UNESCO (Česko) ==
[[Česko]] má na tomto seznamu celkem 17 hmotných památek.

Dalších 11 položek má Česko (v roce 2026) v kategorii nehmotného kulturního dědictví. Jedná se o tyto tradice a obyčeje:

# '''Slovácký verbuňk''' (zapsáno 2005): mužský tanec z oblasti moravského Slovácka, typický svou improvizací.
# '''Masopustní průvody a masky na Hlinecku''' (2010): Tradiční obchůzky s maskami v obcích na východě Čech
# '''Sokolnictví''' (2010): Umění chovu, výcviku a lovu s dravými ptáky; jde o společný zápis více než desítky států včetně Česka.
# '''Jízda králů''' (2011): Lidová slavnost spojená s barevným průvodem jezdců na koních, dodnes živá zejména ve Vlčnově, Kunovicích, Hluku a Skoronicích.
# '''Loutkářství v Česku a na Slovensku''' (2016): Společný zápis se Slovenskem, který vyzdvihuje fenomén českého loutkového divadla a jeho dlouhou tradici.
# '''Modrotisk''' (2018): Tradiční technika negativního tisku na látku pomocí rezervy a barvení v indigu (společně se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Maďarskem).
# '''Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perliček''' (2020): Unikátní řemeslo z Poniklé v Krkonoších, které je jediné svého druhu na světě.
# '''Vorařství''' (2022): Tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách, která zanikla s výstavbou přehrad, ale zůstala v lidové kultuře (společně s pěti dalšími státy).
# '''Strategie ochrany tradičních řemesel – program Nositelé tradice lidových řemesel''' (2022): Zápis do Registru osvědčených postupů, který oceňuje český systém podpory řemeslníků.
# '''Tradiční ruční výroba skla''' (2023): Jeden z nejnovějších zápisů, který pokrývá celý proces výroby, od tavení až po dekorování (společně s Francií, Německem, Maďarskem, Rumunskem a Španělskem).
# '''Ochotnické divadlo''' (2025) – Fenomén amatérského divadelnictví v Česku.

=== Hmotné památky v Česku ===
Seznam hmotných památek pod ochranou UNESCO na území [[Česko|České republiky]]:
{| class=&quot;wikitable&quot;
!Pořadí
! width=&quot;250&quot; scope=&quot;col&quot; |Název památky
! width=&quot;150&quot; scope=&quot;col&quot; |Fotografie
!Popis
|-
|1.
|Historické centrum [[Praha|Prahy]]
''zapsáno 1992''

Rozšíření:

* zámecký park Průhonice
**''zapsáno 2010''


[http://whc.unesco.org/en/list/616 Ref. whc: 616]
|[[Soubor:Prague_07-2016_view_from_Lesser_Town_Tower_of_Charles_Bridge_img3.jpg|150x150pixelů|Historické centrum Prahy]]
|[[Praha]] je českou historickou metropolí a jedním z&amp;nbsp;nejkrásnějších měst [[Evropa|Evropy]], v jehož vnitřní zástavbě se mísí veškeré architektonické slohy. Památkou zapsanou na listinu světového dědictví je mj. [[Pražský hrad]], který je největším hradním komplexem na světě. Od roku 2010 je součástí seznamu světového dědictví také zámecký park v&amp;nbsp;Průhonicích.
|-
|2.
|Historické centrum [[Český Krumlov|Českého Krumlova]]
''zapsáno 1992''


[http://whc.unesco.org/en/list/617 Ref. whc: 617]
|[[Soubor:Český_Krumlov,_zámek_celý_z_vyhlídky.jpg|150x150pixelů|historické centrum Českého Krumlova]]
|Středověké centrum města [[Český Krumlov]], které obklopuje meandry [[Vltava|Vltavy]], tvoří s&amp;nbsp;rozsáhlým areálem hradu a zámku jedinečný soubor městské zástavby. Krumlovský státní hrad a zámek je hned druhým největším hradním komplexem v&amp;nbsp;Česku, který se pyšní zejména jedním z mála dochovaných barokních divadel. Dále na západ navazuje jízdárna a&amp;nbsp;zámecký park v&amp;nbsp;pozdně barokní úpravě s&amp;nbsp;kaskádovou fontánou z&amp;nbsp;poloviny 18.&amp;nbsp;století a letohrádkem Bellarie.
|-
|3.
|Historické centrum [[Telč|Telče]]
''zapsáno 1992''


[http://whc.unesco.org/en/list/621 Ref. whc: 621]
|[[Soubor:Kašna Dolní se sochou sv. Markéty (Telč), nám. Zachariáše z Hradce, Telč.JPG|150x150pixelů|Historické centrum Telče]]
|Historické jádro města [[Telč]] patří k&amp;nbsp;nejcennějším městským památkovým rezervacím na [[Morava|Moravě]]. Dominantou a&amp;nbsp;také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek, na nějž navazuje Vnitřní Město. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí zvané Staré Město, jehož historická část je soustředěna v&amp;nbsp;okolí kostela Matky Boží.
|-
|4.
|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře
''zapsáno 1994''


[http://whc.unesco.org/en/list/690 Ref. whc: 690]
|[[Soubor:Church_of_St_John_of_Nepomuk_at_Zelená_hora_CZ.jpg|150x150pixelů|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého]]
|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele [[w:Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho-Aichela]]. Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky v&amp;nbsp;letech 1719–1722 na travnatém vršku Zelená hora u&amp;nbsp;[[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]].
|-
|5.
|Historické centrum [[Kutná Hora|Kutné Hory]] s&amp;nbsp;chrámem sv. Barbory a&amp;nbsp;kostelem Nanebevzetí Panny Marie v&amp;nbsp;Sedlci
''zapsáno 1995''


[http://whc.unesco.org/en/list/732 Ref. whc: 732]
|[[Soubor:Svaté Barboře podzimní barvy sluší.jpg|224x224pixelů|Chrám svaté Barbory]]
|[[Kutná Hora]] je královské město, pokladnice českých králů, jež proslulo těžbou stříbra. Na seznam památek je zapsáno historické jádro Kutné hory s&amp;nbsp;pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a&amp;nbsp;katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a&amp;nbsp;svatého Jana Křtitele v&amp;nbsp;Sedlci. Historické jádro Kutné hory tvoří další významné stavby jako např. Hrádek, Vlašský dvůr, Kamenný dům, kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej či klášter řádu svaté Voršily.
|-
|6.
|[[Lednicko-valtický areál]]
''zapsáno 1996''


[http://whc.unesco.org/en/list/763 Ref. whc: 763]
|[[Soubor:Main front of Lednice Castle 4800 Planar 3.jpg|153x153pixelů|Zámek Lednice]]
|Lednicko-valtický areál tvoří krajinný celek o&amp;nbsp;rozloze 283,09&amp;nbsp;km&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; v&amp;nbsp;okrese Břeclav. Tato oblast na pomezí [[Morava|Moravy]] a&amp;nbsp;[[Dolní Rakousy|Dolního Rakouska]] byla v průběhu 18. a&amp;nbsp;19.&amp;nbsp;století knížecím rodem [[w:Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] zformována do podoby přírodního parku. Kromě dvou zámků v obcích [[Valtice]] a [[Lednice]] (obce jsou spojeny Bezručovou alejí z&amp;nbsp;roku 1715) jsou zde významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a&amp;nbsp;Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece [[Dyje|Dyji]] jižně od [[Břeclav|Břeclavi]] a doplňuje jej řada menších staveb, ať už lednický minaret, kolonáda na Rajstně apod.
|-
|7.
|Zámek se zahradami v&amp;nbsp;Kroměříži
''zapsáno 1998''


[http://whc.unesco.org/en/list/860 Ref. whc: 860]
|[[Soubor:Kroměříž - Sněmovní náměstí - View East on Kroměříž Archbishop's Palace.jpg|150x150pixelů|Arcibiskupský zámek Kroměříž]]
|Arcibiskupský zámek Kroměříž postavený ve slohu raného baroka a k&amp;nbsp;němu přiléhající Podzámecká zahrada a&amp;nbsp;Květná zahrada v&amp;nbsp;západní části města jsou jedny z&amp;nbsp;nejvýznamnějších památek [[Kroměříž|Kroměříže]].
|-
|8.
|Vesnická památková rezervace v&amp;nbsp;Holašovicích
''zapsáno 1998''


[http://whc.unesco.org/en/list/861 Ref. whc: 861]
|[[Soubor:Holašovice - panoramio (11).jpg|150x150pixelů|Holašovice]]
|Vesnická památková rezervace v&amp;nbsp;[[Holašovice|Holašovicích]] představuje soubor lidové architektury vyznačující se středověkým systémem řazení obytných budov a&amp;nbsp;architektonickým stylem tvořeným štukovým dekorem, tzv. selským barokem. V&amp;nbsp;rezervaci je 23 památkově chráněných usedlostí, které utvářejí ucelený památkový soubor, včetně chlévů, stodol, maštalí, sýpek, ohrazení a studny s&amp;nbsp;dřevěnou pístovou pumpou.
|-
|9.
|Zámek v&amp;nbsp;Litomyšli
''zapsáno 1999''


[http://whc.unesco.org/en/list/901 Ref. whc: 901]
|[[Soubor:Zámek_Litomyšl_1.JPG|150x150pixelů|Zámek Litomyšl]]
|Světově výjimečný význam byl ve městě [[Litomyšl|Litomyšli]] přiznán renesančnímu zámku se skvostnou [[w:Sgrafito|sgrafitovou]] výzdobou fasád, stejně jako jeho přilehlému zámeckému areálu ze 2.&amp;nbsp;poloviny 16.&amp;nbsp;století se zachovalými hospodářskými budovami a zámeckou zahradou.
|-
|10.
|Sloup Nejsvětější Trojice v&amp;nbsp;Olomouci
''zapsáno 2000''


[http://whc.unesco.org/en/list/859 Ref. whc: 859]
|[[Soubor:Olmütz_hauptplatz.JPG|150x150pixelů|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]
|Sloup Nejsvětější Trojice v&amp;nbsp;[[Olomouc|Olomouci]] je monument postavený ke slávě Boží v&amp;nbsp;letech 1716–1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a&amp;nbsp;víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na [[Morava|Moravě]] udeřil v&amp;nbsp;letech 1714–1716. Vzhledem k&amp;nbsp;okolnosti, že všichni umělečtí a&amp;nbsp;řemeslní mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. Sloup vysoký 35 metrů představuje nejvyšší sousoší Česka a&amp;nbsp;jeho součástí je i&amp;nbsp;malá kaple.
|-
|11.
|[[Vila Tugendhat]]
''zapsáno 2001''


[http://whc.unesco.org/en/list/1052 Ref. whc: 1052]
|[[Soubor:VT16_PD_zahrada.jpg|alt=|150x150pixelů|Vila Tugendhat]]
|[[Vila Tugendhat]] v&amp;nbsp;[[Brno|Brně]] je nejznámější evropskou vilou architekta [[w:Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga van der Rohe]]. Byla postavena v letech 1929–1930. Vila má celkem tři úrovně, prvním je hlavní podlaží, kde se nachází vstupní, společenská a pracovní místnost a&amp;nbsp;jídelna. Další úrovní je suterén, kde je prádelna, sklady, fotokomora a&amp;nbsp;kotel, a třetí úroveň představuje horní podlaží, kde je umístěna ložnice, pokoje dětí a&amp;nbsp;chůvy. Součástí vily je rovněž zahrada.
|-
|12.
|Třebíčská židovská čtvrť, židovský hřbitov v&amp;nbsp;Třebíči, bazilika svatého Prokopa
''zapsáno 2003''

Rozšíření:

* zámek Třebíč
** ''zapsáno 2018''


[http://whc.unesco.org/en/list/1078 Ref. whc: 1078]
|[[Soubor:Letecký_pohled_na_areál_třebíčského_zámku_crop2.jpg|150x150pixelů|Bazilika svatého Prokopa]]
|Součástí světového dědictví se v historickém centru [[Třebíč]]e stala židovská čtvrť a&amp;nbsp;bazilika svatého Prokopa. Uvnitř baziliky, zasvěcené původně Panně Marii, se nachází zhruba 700 let stará krypta s&amp;nbsp;původní výdřevou stropu. V&amp;nbsp;letech 1924–1935 nechal interiér baziliky přebudovat Kamil Hilbert. V&amp;nbsp;židovské čtvrti se nachází radnice, škola, chudobinec a&amp;nbsp;velké synagogy – Přední a&amp;nbsp;Zadní synagoga. V&amp;nbsp;Třebíči se nachází i původní židovský hřbitov ze 17.&amp;nbsp;století (byl vybudován již roku 1631), jenž má na 3 000 kamenných náhrobků. Součástí hřbitova je obřadní síň z&amp;nbsp;roku 1903. V roce 2018 byla památková ochrana rozšířena také na zámek.
|-
|13.
|Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří
''zapsáno 2019''

součást nadnárodní sériové památky ''(společně s Německem)''

[http://whc.unesco.org/en/list/1478 Ref. whc: 1478]

českou stranu statku reprezentují:

* Hornická kulturní krajina Jáchymov
* Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar
* Mědník|Hornická kulturní krajina vrchu Mědník
* Hornická kulturní krajina Krupka
* Rudá věž smrti.
|[[Soubor:Zlatý_Kopec_štola_Johannes.jpg|150x150pixelů|Portál štoly Johannes u Zlatého Kopce]]
|Hornická krajina v prostředí [[Krušné hory|Krušných hor]] je výsledkem více než 800 let starého utváření dnes již historické průmyslové kulturní krajiny, která se nachází v&amp;nbsp;příhraniční oblasti mezi [[Sasko|Saskem]] a&amp;nbsp;[[Severní Čechy|severními Čechami]]. Tento region, podávající jedinečné svědectví o&amp;nbsp;vlivu české a&amp;nbsp;saské těžby rud pro rozvoj důlních a&amp;nbsp;dalších souvisejících technologií, byl centrem, odkud se šířily významné vynálezy a&amp;nbsp;hornické inovace do celé Evropy a&amp;nbsp;potažmo celého světa. Hornický region tvoří 22 oblastí, z&amp;nbsp;nichž 17 se nachází na území Saska a&amp;nbsp;pět v&amp;nbsp;českém Krušnohoří.
|-
|14.
|Národní hřebčín Kladruby nad Labem
''zapsáno 2019''


[http://whc.unesco.org/en/list/1589 Ref. whc: 1589]
|[[Soubor:Kladruby nad Labem, hřebčín, střední nádvoří, brána.jpg|150x150pixelů|Národní hřebčín Kladruby nad Labem]]
|Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na seznam světového dědictví zapsán díky své přes 400 let trvající tradici chovu koní vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální kočárovou službu na panovnických dvorech. Hřebčín je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v&amp;nbsp;[[Kladruby nad Labem|Kladrubech nad Labem]] věnovali již od konce 15. století [[w:Pernštejnové|Pernštejnové]]. Součástí tehdejšího panství byla i&amp;nbsp;obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v&amp;nbsp;roce 1560 a&amp;nbsp;později zde vybudoval hřebčinec, kterému pak Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Hřebčín se všemi budovami postavenými v&amp;nbsp;empírovém stylu, včetně budovy ustájení, Josefovského dvora, zámku a&amp;nbsp;kostela sv.&amp;nbsp;Václava a&amp;nbsp;Leopolda, tvoří jeden uzavřený celek.
|-
|15.
|[[Západočeský lázeňský trojúhelník]]:
[[Františkovy Lázně]], [[Karlovy Vary]] a&amp;nbsp;[[Mariánské Lázně]]

''zapsáno 2021''

součást nadnárodní sériové památky Slavná lázeňská města Evropy ''(společně s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií)''

[http://whc.unesco.org/en/list/1613 Ref. whc: 1613]
|[[Soubor:Kolonáda_M.Gorkého.JPG|150x150pixelů|Kolonáda Maxima Gorkého v Mariánských Lázních]]
|Nadnárodní areál zahrnuje 11 měst v&amp;nbsp;sedmi evropských zemích, která se vyvíjela kolem přírodních pramenů minerálních vod. Vydávají svědectví o&amp;nbsp;mezinárodní evropské lázeňské kultuře, která se vyvinula od počátku 18.&amp;nbsp;století do třicátých let 20.&amp;nbsp;století, což vedlo ke vzniku velkých mezinárodních letovisek, která ovlivnila městskou typologii kolem souborů lázeňských budov. Charakteristickým rysem tohoto fenoménu je kombinace lázeňských a&amp;nbsp;léčebných procedur v&amp;nbsp;interiéru i&amp;nbsp;exteriéru s&amp;nbsp;pestrou nabídkou možností k&amp;nbsp;trávení volného času, což se odrazilo i&amp;nbsp;ve specifické podobě lázeňských měst a&amp;nbsp;jejich architektuře. Soubory lázeňských budov zahrnující lázeňské domy, zřídelní pavilony, pitné haly či kolonády doplňují společenské domy, kasina, divadla a&amp;nbsp;další kulturní zařízení a&amp;nbsp;vše je začleněno do krajinného prostředí s&amp;nbsp;vývěry minerálních pramenů, s&amp;nbsp;parky, zahradami, promenádami a&amp;nbsp;sportovišti. Společně tato místa ztělesňují významnou výměnu lidských hodnot a&amp;nbsp;vývoj v&amp;nbsp;medicíně, vědě a&amp;nbsp;balneologii. Všechny tyto soubory jsou integrovány do celkového městského kontextu, který zahrnuje pečlivě řízené rekreační a&amp;nbsp;terapeutické prostředí v&amp;nbsp;malebné krajině.
|-
|16.
|Jizerskohorské bučiny
''zapsáno 2021''

součást nadnárodní sériové památky Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy ''(zapsáno již 2007)''

[http://whc.unesco.org/en/list/1133 Ref. whc: 1133]
|[[Soubor:Jizerskohorské_Bučiny.JPG|150x150pixelů|Jizerskohorské bučiny]]
|Zachovalé bučiny v&amp;nbsp;různých oblastech Evropy od [[Pyreneje|Pyrenejí]] po [[Černé moře]] zahrnují příklady mírných lesů, které demonstrují proces postglaciální expanze buku evropského z&amp;nbsp;několika izolovaných útočišť v&amp;nbsp;[[Alpy|Alpách]], [[Karpaty|Karpatech]], Dinárských horách, [[Středomoří]] a&amp;nbsp;[[Pyreneje|Pyrenejích]]. Představují vynikající příklad relativně nerušených mírných lesů a&amp;nbsp;vykazují široké spektrum komplexních ekologických vzorců a&amp;nbsp;procesů v&amp;nbsp;čistých i&amp;nbsp;smíšených porostech buku evropského v&amp;nbsp;odlišných prostředích.
|-
|17.
|[[Žatec]] a krajina žateckého chmele
''zapsáno 2023''


[https://whc.unesco.org/en/list/1558 Ref. whc: 1558]
|[[Soubor:Žatec, náměstí Svobody, radnice a trojiční sloup.jpg|alt=Žatec|150x150pixelů|Žatec]]
|Tato kulturní krajina byla po staletí utvářena živoucí tradicí pěstování a obchodování s nejproslulejší světovou odrůdou chmele, která se používá při výrobě piva po celém světě. Součástí žatecké krajiny jsou zvláště úrodné chmelnice u řeky Ohře, které jsou nepřetržitě obhospodařovány již stovky let, dále historické obce a objekty sloužící ke zpracování chmele. Nejvýraznějším urbanistickým prvkem krajiny je středověké centrum [[Žatec|Žatce]] a jeho průmyslové rozšíření z 19. až 20. století, známé jako Pražské předměstí. Tyto společně ilustrují vývoj zemědělsko-průmyslových procesů a socioekonomického systému pěstování, sušení, certifikace a obchodování s chmelem od pozdního středověku do současnosti.
|}

== Seznam světového dědictví UNESCO (Slovensko) ==

=== Hmotné památky (výběr) ===

* [[Banská Štiavnica]] a technické památky v okolí
* Vlkolínec, část města [[Ružomberok]] – rezervace lidové architektury
* [[Levoča]]
* [[Bardejov]]
* [[Spišský hrad]]
* [[Spišské Podhradie]]
* Evangelický dřevěný artikulární kostel v [[Kežmarok|Kežmaroku]]
* [[Slovenský kras]] – je zapsán na seznam světového přírodního dědictví UNESCO jako součást památky ''Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu''.
* Sedm kilometrů východně od [[Komárno|Komárna]], na levém břehu Dunaje leží Iža. Římané zde koncem 1. století zřídili vojenský tábor Celemantia, spojený s Brigetiem na protějším břehu řeky; šlo o jedinou římskou pevnost severně od Dunaje. Tábor zanikl ve 4. století. V červenci 2021 byla tato archeologická lokalita společně s dalšími místy na Slovensku, v Rakousku a Německu zapsána na seznam světového dědictví UNESCO pod společným názvem ''„Hranice Římské říše - Dunajský limes (západní část)“''.

=== Nehmotné památky (výběr) ===

* V roce 2013 zapsalo UNESCO do seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva [[Terchová|Terchovskou]] muziku – osobitý kolektivní vokálně-instrumentální projev terchovské komunity.

== Seznam světového dědictví UNESCO (Maďarsko) ==

=== Hmotné památky (výběr) ===
* [[Budapešť]]
* Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu, jedním z východišť pro turisty je [[Jósvafő]]

[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO| ]]</text>
      <sha1>7by0g02gibj3lfp28nuyquhdz065pg9</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21930</id>
      <parentid>21926</parentid>
      <timestamp>2026-04-23T11:36:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>odkaz</comment>
      <origin>21930</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19668" sha1="bhawdmc9d9gwf0vggkpvr37zx7br3vj" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
Jako '''světové dědictví''' (anglicky ''World Heritage'') se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací [[w:UNESCO|UNESCO]] a přijaty na Seznam světového dědictví. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města.

V srpnu 2024 bylo na seznamu světového dědictví 1 223 položek. Z toho 952 položek kulturního dědictví, 231 přírodního a 40 smíšeného ve 168 státech světa.

== Seznam světového dědictví UNESCO (Česko) ==
[[Česko]] má na tomto seznamu celkem 17 hmotných památek.

Dalších 11 položek má Česko (v roce 2026) v kategorii nehmotného kulturního dědictví. Jedná se o tyto tradice a obyčeje:

# '''Slovácký verbuňk''' (zapsáno 2005): mužský tanec z oblasti moravského Slovácka, typický svou improvizací.
# '''Masopustní průvody a masky na Hlinecku''' (2010): Tradiční obchůzky s maskami v obcích na východě Čech
# '''Sokolnictví''' (2010): Umění chovu, výcviku a lovu s dravými ptáky; jde o společný zápis více než desítky států včetně Česka.
# '''Jízda králů''' (2011): Lidová slavnost spojená s barevným průvodem jezdců na koních, dodnes živá zejména ve Vlčnově, Kunovicích, Hluku a Skoronicích.
# '''Loutkářství v Česku a na Slovensku''' (2016): Společný zápis se Slovenskem, který vyzdvihuje fenomén českého loutkového divadla a jeho dlouhou tradici.
# '''Modrotisk''' (2018): Tradiční technika negativního tisku na látku pomocí rezervy a barvení v indigu (společně se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Maďarskem).
# '''Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perliček''' (2020): Unikátní řemeslo z Poniklé v Krkonoších, které je jediné svého druhu na světě.
# '''Vorařství''' (2022): Tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách, která zanikla s výstavbou přehrad, ale zůstala v lidové kultuře (společně s pěti dalšími státy).
# '''Strategie ochrany tradičních řemesel – program Nositelé tradice lidových řemesel''' (2022): Zápis do Registru osvědčených postupů, který oceňuje český systém podpory řemeslníků.
# '''Tradiční ruční výroba skla''' (2023): Jeden z nejnovějších zápisů, který pokrývá celý proces výroby, od tavení až po dekorování (společně s Francií, Německem, Maďarskem, Rumunskem a Španělskem).
# '''Ochotnické divadlo''' (2025) – Fenomén amatérského divadelnictví v Česku.

=== Hmotné památky v Česku ===
Seznam hmotných památek pod ochranou UNESCO na území [[Česko|České republiky]]:
{| class=&quot;wikitable&quot;
!Pořadí
! width=&quot;250&quot; scope=&quot;col&quot; |Název památky
! width=&quot;150&quot; scope=&quot;col&quot; |Fotografie
!Popis
|-
|1.
|Historické centrum [[Praha|Prahy]]
''zapsáno 1992''

Rozšíření:

* zámecký park Průhonice
**''zapsáno 2010''


[http://whc.unesco.org/en/list/616 Ref. whc: 616]
|[[Soubor:Prague_07-2016_view_from_Lesser_Town_Tower_of_Charles_Bridge_img3.jpg|150x150pixelů|Historické centrum Prahy]]
|[[Praha]] je českou historickou metropolí a jedním z&amp;nbsp;nejkrásnějších měst [[Evropa|Evropy]], v jehož vnitřní zástavbě se mísí veškeré architektonické slohy. Památkou zapsanou na listinu světového dědictví je mj. [[Pražský hrad]], který je největším hradním komplexem na světě. Od roku 2010 je součástí seznamu světového dědictví také zámecký park v&amp;nbsp;Průhonicích.
|-
|2.
|Historické centrum [[Český Krumlov|Českého Krumlova]]
''zapsáno 1992''


[http://whc.unesco.org/en/list/617 Ref. whc: 617]
|[[Soubor:Český_Krumlov,_zámek_celý_z_vyhlídky.jpg|150x150pixelů|historické centrum Českého Krumlova]]
|Středověké centrum města [[Český Krumlov]], které obklopuje meandry [[Vltava|Vltavy]], tvoří s&amp;nbsp;rozsáhlým areálem hradu a zámku jedinečný soubor městské zástavby. Krumlovský státní hrad a zámek je hned druhým největším hradním komplexem v&amp;nbsp;Česku, který se pyšní zejména jedním z mála dochovaných barokních divadel. Dále na západ navazuje jízdárna a&amp;nbsp;zámecký park v&amp;nbsp;pozdně barokní úpravě s&amp;nbsp;kaskádovou fontánou z&amp;nbsp;poloviny 18.&amp;nbsp;století a letohrádkem Bellarie.
|-
|3.
|Historické centrum [[Telč|Telče]]
''zapsáno 1992''


[http://whc.unesco.org/en/list/621 Ref. whc: 621]
|[[Soubor:Kašna Dolní se sochou sv. Markéty (Telč), nám. Zachariáše z Hradce, Telč.JPG|150x150pixelů|Historické centrum Telče]]
|Historické jádro města [[Telč]] patří k&amp;nbsp;nejcennějším městským památkovým rezervacím na [[Morava|Moravě]]. Dominantou a&amp;nbsp;také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek, na nějž navazuje Vnitřní Město. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí zvané Staré Město, jehož historická část je soustředěna v&amp;nbsp;okolí kostela Matky Boží.
|-
|4.
|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře
''zapsáno 1994''


[http://whc.unesco.org/en/list/690 Ref. whc: 690]
|[[Soubor:Church_of_St_John_of_Nepomuk_at_Zelená_hora_CZ.jpg|150x150pixelů|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého]]
|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele [[w:Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho-Aichela]]. Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky v&amp;nbsp;letech 1719–1722 na travnatém vršku Zelená hora u&amp;nbsp;[[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]].
|-
|5.
|Historické centrum [[Kutná Hora|Kutné Hory]] s&amp;nbsp;chrámem sv. Barbory a&amp;nbsp;kostelem Nanebevzetí Panny Marie v&amp;nbsp;Sedlci
''zapsáno 1995''


[http://whc.unesco.org/en/list/732 Ref. whc: 732]
|[[Soubor:Svaté Barboře podzimní barvy sluší.jpg|224x224pixelů|Chrám svaté Barbory]]
|[[Kutná Hora]] je královské město, pokladnice českých králů, jež proslulo těžbou stříbra. Na seznam památek je zapsáno historické jádro Kutné hory s&amp;nbsp;pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a&amp;nbsp;katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a&amp;nbsp;svatého Jana Křtitele v&amp;nbsp;Sedlci. Historické jádro Kutné hory tvoří další významné stavby jako např. Hrádek, Vlašský dvůr, Kamenný dům, kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej či klášter řádu svaté Voršily.
|-
|6.
|[[Lednicko-valtický areál]]
''zapsáno 1996''


[http://whc.unesco.org/en/list/763 Ref. whc: 763]
|[[Soubor:Main front of Lednice Castle 4800 Planar 3.jpg|153x153pixelů|Zámek Lednice]]
|Lednicko-valtický areál tvoří krajinný celek o&amp;nbsp;rozloze 283,09&amp;nbsp;km&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; v&amp;nbsp;okrese Břeclav. Tato oblast na pomezí [[Morava|Moravy]] a&amp;nbsp;[[Dolní Rakousy|Dolního Rakouska]] byla v průběhu 18. a&amp;nbsp;19.&amp;nbsp;století knížecím rodem [[w:Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] zformována do podoby přírodního parku. Kromě dvou zámků v obcích [[Valtice]] a [[Lednice]] (obce jsou spojeny Bezručovou alejí z&amp;nbsp;roku 1715) jsou zde významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a&amp;nbsp;Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece [[Dyje|Dyji]] jižně od [[Břeclav|Břeclavi]] a doplňuje jej řada menších staveb, ať už lednický minaret, kolonáda na Rajstně apod.
|-
|7.
|Zámek se zahradami v&amp;nbsp;Kroměříži
''zapsáno 1998''


[http://whc.unesco.org/en/list/860 Ref. whc: 860]
|[[Soubor:Kroměříž - Sněmovní náměstí - View East on Kroměříž Archbishop's Palace.jpg|150x150pixelů|Arcibiskupský zámek Kroměříž]]
|Arcibiskupský zámek Kroměříž postavený ve slohu raného baroka a k&amp;nbsp;němu přiléhající Podzámecká zahrada a&amp;nbsp;Květná zahrada v&amp;nbsp;západní části města jsou jedny z&amp;nbsp;nejvýznamnějších památek [[Kroměříž|Kroměříže]].
|-
|8.
|[[Holašovice|Vesnická památková rezervace v&amp;nbsp;Holašovicích]]
''zapsáno 1998''


[http://whc.unesco.org/en/list/861 Ref. whc: 861]
|[[Soubor:Holašovice - panoramio (11).jpg|150x150pixelů|Holašovice]]
|Vesnická památková rezervace v&amp;nbsp;[[Holašovice|Holašovicích]] představuje soubor lidové architektury vyznačující se středověkým systémem řazení obytných budov a&amp;nbsp;architektonickým stylem tvořeným štukovým dekorem, tzv. selským barokem. V&amp;nbsp;rezervaci je 23 památkově chráněných usedlostí, které utvářejí ucelený památkový soubor, včetně chlévů, stodol, maštalí, sýpek, ohrazení a studny s&amp;nbsp;dřevěnou pístovou pumpou.
|-
|9.
|Zámek v&amp;nbsp;Litomyšli
''zapsáno 1999''


[http://whc.unesco.org/en/list/901 Ref. whc: 901]
|[[Soubor:Zámek_Litomyšl_1.JPG|150x150pixelů|Zámek Litomyšl]]
|Světově výjimečný význam byl ve městě [[Litomyšl|Litomyšli]] přiznán renesančnímu zámku se skvostnou [[w:Sgrafito|sgrafitovou]] výzdobou fasád, stejně jako jeho přilehlému zámeckému areálu ze 2.&amp;nbsp;poloviny 16.&amp;nbsp;století se zachovalými hospodářskými budovami a zámeckou zahradou.
|-
|10.
|Sloup Nejsvětější Trojice v&amp;nbsp;Olomouci
''zapsáno 2000''


[http://whc.unesco.org/en/list/859 Ref. whc: 859]
|[[Soubor:Olmütz_hauptplatz.JPG|150x150pixelů|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]
|Sloup Nejsvětější Trojice v&amp;nbsp;[[Olomouc|Olomouci]] je monument postavený ke slávě Boží v&amp;nbsp;letech 1716–1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a&amp;nbsp;víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na [[Morava|Moravě]] udeřil v&amp;nbsp;letech 1714–1716. Vzhledem k&amp;nbsp;okolnosti, že všichni umělečtí a&amp;nbsp;řemeslní mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. Sloup vysoký 35 metrů představuje nejvyšší sousoší Česka a&amp;nbsp;jeho součástí je i&amp;nbsp;malá kaple.
|-
|11.
|[[Vila Tugendhat]]
''zapsáno 2001''


[http://whc.unesco.org/en/list/1052 Ref. whc: 1052]
|[[Soubor:VT16_PD_zahrada.jpg|alt=|150x150pixelů|Vila Tugendhat]]
|[[Vila Tugendhat]] v&amp;nbsp;[[Brno|Brně]] je nejznámější evropskou vilou architekta [[w:Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga van der Rohe]]. Byla postavena v letech 1929–1930. Vila má celkem tři úrovně, prvním je hlavní podlaží, kde se nachází vstupní, společenská a pracovní místnost a&amp;nbsp;jídelna. Další úrovní je suterén, kde je prádelna, sklady, fotokomora a&amp;nbsp;kotel, a třetí úroveň představuje horní podlaží, kde je umístěna ložnice, pokoje dětí a&amp;nbsp;chůvy. Součástí vily je rovněž zahrada.
|-
|12.
|Třebíčská židovská čtvrť, židovský hřbitov v&amp;nbsp;Třebíči, bazilika svatého Prokopa
''zapsáno 2003''

Rozšíření:

* zámek Třebíč
** ''zapsáno 2018''


[http://whc.unesco.org/en/list/1078 Ref. whc: 1078]
|[[Soubor:Letecký_pohled_na_areál_třebíčského_zámku_crop2.jpg|150x150pixelů|Bazilika svatého Prokopa]]
|Součástí světového dědictví se v historickém centru [[Třebíč]]e stala židovská čtvrť a&amp;nbsp;bazilika svatého Prokopa. Uvnitř baziliky, zasvěcené původně Panně Marii, se nachází zhruba 700 let stará krypta s&amp;nbsp;původní výdřevou stropu. V&amp;nbsp;letech 1924–1935 nechal interiér baziliky přebudovat Kamil Hilbert. V&amp;nbsp;židovské čtvrti se nachází radnice, škola, chudobinec a&amp;nbsp;velké synagogy – Přední a&amp;nbsp;Zadní synagoga. V&amp;nbsp;Třebíči se nachází i původní židovský hřbitov ze 17.&amp;nbsp;století (byl vybudován již roku 1631), jenž má na 3 000 kamenných náhrobků. Součástí hřbitova je obřadní síň z&amp;nbsp;roku 1903. V roce 2018 byla památková ochrana rozšířena také na zámek.
|-
|13.
|Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří
''zapsáno 2019''

součást nadnárodní sériové památky ''(společně s Německem)''

[http://whc.unesco.org/en/list/1478 Ref. whc: 1478]

českou stranu statku reprezentují:

* Hornická kulturní krajina Jáchymov
* Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar
* Mědník|Hornická kulturní krajina vrchu Mědník
* Hornická kulturní krajina Krupka
* Rudá věž smrti.
|[[Soubor:Zlatý_Kopec_štola_Johannes.jpg|150x150pixelů|Portál štoly Johannes u Zlatého Kopce]]
|Hornická krajina v prostředí [[Krušné hory|Krušných hor]] je výsledkem více než 800 let starého utváření dnes již historické průmyslové kulturní krajiny, která se nachází v&amp;nbsp;příhraniční oblasti mezi [[Sasko|Saskem]] a&amp;nbsp;[[Severní Čechy|severními Čechami]]. Tento region, podávající jedinečné svědectví o&amp;nbsp;vlivu české a&amp;nbsp;saské těžby rud pro rozvoj důlních a&amp;nbsp;dalších souvisejících technologií, byl centrem, odkud se šířily významné vynálezy a&amp;nbsp;hornické inovace do celé Evropy a&amp;nbsp;potažmo celého světa. Hornický region tvoří 22 oblastí, z&amp;nbsp;nichž 17 se nachází na území Saska a&amp;nbsp;pět v&amp;nbsp;českém Krušnohoří.
|-
|14.
|Národní hřebčín Kladruby nad Labem
''zapsáno 2019''


[http://whc.unesco.org/en/list/1589 Ref. whc: 1589]
|[[Soubor:Kladruby nad Labem, hřebčín, střední nádvoří, brána.jpg|150x150pixelů|Národní hřebčín Kladruby nad Labem]]
|Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na seznam světového dědictví zapsán díky své přes 400 let trvající tradici chovu koní vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální kočárovou službu na panovnických dvorech. Hřebčín je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v&amp;nbsp;[[Kladruby nad Labem|Kladrubech nad Labem]] věnovali již od konce 15. století [[w:Pernštejnové|Pernštejnové]]. Součástí tehdejšího panství byla i&amp;nbsp;obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v&amp;nbsp;roce 1560 a&amp;nbsp;později zde vybudoval hřebčinec, kterému pak Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Hřebčín se všemi budovami postavenými v&amp;nbsp;empírovém stylu, včetně budovy ustájení, Josefovského dvora, zámku a&amp;nbsp;kostela sv.&amp;nbsp;Václava a&amp;nbsp;Leopolda, tvoří jeden uzavřený celek.
|-
|15.
|[[Západočeský lázeňský trojúhelník]]:
[[Františkovy Lázně]], [[Karlovy Vary]] a&amp;nbsp;[[Mariánské Lázně]]

''zapsáno 2021''

součást nadnárodní sériové památky Slavná lázeňská města Evropy ''(společně s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií)''

[http://whc.unesco.org/en/list/1613 Ref. whc: 1613]
|[[Soubor:Kolonáda_M.Gorkého.JPG|150x150pixelů|Kolonáda Maxima Gorkého v Mariánských Lázních]]
|Nadnárodní areál zahrnuje 11 měst v&amp;nbsp;sedmi evropských zemích, která se vyvíjela kolem přírodních pramenů minerálních vod. Vydávají svědectví o&amp;nbsp;mezinárodní evropské lázeňské kultuře, která se vyvinula od počátku 18.&amp;nbsp;století do třicátých let 20.&amp;nbsp;století, což vedlo ke vzniku velkých mezinárodních letovisek, která ovlivnila městskou typologii kolem souborů lázeňských budov. Charakteristickým rysem tohoto fenoménu je kombinace lázeňských a&amp;nbsp;léčebných procedur v&amp;nbsp;interiéru i&amp;nbsp;exteriéru s&amp;nbsp;pestrou nabídkou možností k&amp;nbsp;trávení volného času, což se odrazilo i&amp;nbsp;ve specifické podobě lázeňských měst a&amp;nbsp;jejich architektuře. Soubory lázeňských budov zahrnující lázeňské domy, zřídelní pavilony, pitné haly či kolonády doplňují společenské domy, kasina, divadla a&amp;nbsp;další kulturní zařízení a&amp;nbsp;vše je začleněno do krajinného prostředí s&amp;nbsp;vývěry minerálních pramenů, s&amp;nbsp;parky, zahradami, promenádami a&amp;nbsp;sportovišti. Společně tato místa ztělesňují významnou výměnu lidských hodnot a&amp;nbsp;vývoj v&amp;nbsp;medicíně, vědě a&amp;nbsp;balneologii. Všechny tyto soubory jsou integrovány do celkového městského kontextu, který zahrnuje pečlivě řízené rekreační a&amp;nbsp;terapeutické prostředí v&amp;nbsp;malebné krajině.
|-
|16.
|Jizerskohorské bučiny
''zapsáno 2021''

součást nadnárodní sériové památky Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy ''(zapsáno již 2007)''

[http://whc.unesco.org/en/list/1133 Ref. whc: 1133]
|[[Soubor:Jizerskohorské_Bučiny.JPG|150x150pixelů|Jizerskohorské bučiny]]
|Zachovalé bučiny v&amp;nbsp;různých oblastech Evropy od [[Pyreneje|Pyrenejí]] po [[Černé moře]] zahrnují příklady mírných lesů, které demonstrují proces postglaciální expanze buku evropského z&amp;nbsp;několika izolovaných útočišť v&amp;nbsp;[[Alpy|Alpách]], [[Karpaty|Karpatech]], Dinárských horách, [[Středomoří]] a&amp;nbsp;[[Pyreneje|Pyrenejích]]. Představují vynikající příklad relativně nerušených mírných lesů a&amp;nbsp;vykazují široké spektrum komplexních ekologických vzorců a&amp;nbsp;procesů v&amp;nbsp;čistých i&amp;nbsp;smíšených porostech buku evropského v&amp;nbsp;odlišných prostředích.
|-
|17.
|[[Žatec]] a krajina žateckého chmele
''zapsáno 2023''


[https://whc.unesco.org/en/list/1558 Ref. whc: 1558]
|[[Soubor:Žatec, náměstí Svobody, radnice a trojiční sloup.jpg|alt=Žatec|150x150pixelů|Žatec]]
|Tato kulturní krajina byla po staletí utvářena živoucí tradicí pěstování a obchodování s nejproslulejší světovou odrůdou chmele, která se používá při výrobě piva po celém světě. Součástí žatecké krajiny jsou zvláště úrodné chmelnice u řeky Ohře, které jsou nepřetržitě obhospodařovány již stovky let, dále historické obce a objekty sloužící ke zpracování chmele. Nejvýraznějším urbanistickým prvkem krajiny je středověké centrum [[Žatec|Žatce]] a jeho průmyslové rozšíření z 19. až 20. století, známé jako Pražské předměstí. Tyto společně ilustrují vývoj zemědělsko-průmyslových procesů a socioekonomického systému pěstování, sušení, certifikace a obchodování s chmelem od pozdního středověku do současnosti.
|}

== Seznam světového dědictví UNESCO (Slovensko) ==

=== Hmotné památky (výběr) ===

* [[Banská Štiavnica]] a technické památky v okolí
* Vlkolínec, část města [[Ružomberok]] – rezervace lidové architektury
* [[Levoča]]
* [[Bardejov]]
* [[Spišský hrad]]
* [[Spišské Podhradie]]
* Evangelický dřevěný artikulární kostel v [[Kežmarok|Kežmaroku]]
* [[Slovenský kras]] – je zapsán na seznam světového přírodního dědictví UNESCO jako součást památky ''Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu''.
* Sedm kilometrů východně od [[Komárno|Komárna]], na levém břehu Dunaje leží Iža. Římané zde koncem 1. století zřídili vojenský tábor Celemantia, spojený s Brigetiem na protějším břehu řeky; šlo o jedinou římskou pevnost severně od Dunaje. Tábor zanikl ve 4. století. V červenci 2021 byla tato archeologická lokalita společně s dalšími místy na Slovensku, v Rakousku a Německu zapsána na seznam světového dědictví UNESCO pod společným názvem ''„Hranice Římské říše - Dunajský limes (západní část)“''.

=== Nehmotné památky (výběr) ===

* V roce 2013 zapsalo UNESCO do seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva [[Terchová|Terchovskou]] muziku – osobitý kolektivní vokálně-instrumentální projev terchovské komunity.

== Seznam světového dědictví UNESCO (Maďarsko) ==

=== Hmotné památky (výběr) ===
* [[Budapešť]]
* Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu, jedním z východišť pro turisty je [[Jósvafő]]

[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO| ]]</text>
      <sha1>bhawdmc9d9gwf0vggkpvr37zx7br3vj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Spišský hrad</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1823</id>
    <revision>
      <id>21923</id>
      <parentid>21922</parentid>
      <timestamp>2026-04-22T18:21:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>293</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>tečka</comment>
      <origin>21923</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2815" sha1="9qf7372uknnbfpvod4m83mgmyvcq3fg" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Spišský hrad''' patří k největším hradním komplexům ve střední Evropě, je chráněn jako slovenská národní kulturní památka. V roce 1993 byl společně s&amp;nbsp;přilehlými památkami (Spišská Kapitula, [[Spišské Podhradie]] a Žehra) zapsán na seznam lokalit Světového dědictví UNESCO.

== Pro porozumění ==
Spišský hrad tvoří spolu s&amp;nbsp;městečky Spišské Podhradie a Spišská Kapitula souvislou historickou sídelní jednotku tvořenou třemi různými sídly:

* [[Spišské Podhradie]] – městečko tvořící hospodářské zázemí hradu a kapituly
* Spišský hrad – centrum královské moci na Spiši
* Spišská Kapitula – centrum církevní moci na Spiši

V roce 1780 vyhořel a změnil se ve zříceninu. V&amp;nbsp;roce 1970 započala komplexní památková obnova.

== Doprava ==
Bezplatné parkoviště pro návštěvníky Spišského hradu se nachází pod hradem na straně od Žehry (ne ve Spišském Podhradie). Z parkoviště k areálu hradu vede pěší cesta.

Pro příjezd vlakem nebo linkovým autobusem je hlavní východištěm pro návštěvu Spišského hradu [[Spišské Podhradie]]. Odkud vede na hrad zeleně značená turistická trasa. Železniční stanice Spišské Podhradie je koncovou stanicí na trati Spišské Vlachy – Spišské Podhradie, na které jezdí vlaky jen o víkendech v letní sezóně (stav v roce 2025). Spišské Podhradie leží na slovenské dálnici D1. Autobusové spoje ze Spišského Podhradie jezdí např. do [[Poprad|Popradu]], [[Starý Smokovec|Starého Smokovce]], [[Levoča|Levoče]] nebo [[Krakov|Krakova]].

== Co vidět ==
Hradní objekt je postupně rekonstruován pro potřeby expozice Východoslovenského muzea Košice a zpřístupněn v návštěvních hodinách. '''Vstup do areálu hradu je možný pouze s platnou vstupenkou.'''

Veřejnosti je zpřístupněno více objektů – na dolním nádvoří tzv. Naučná trasa, jejíž součástí jsou mimo rekonstruovaných úseků hradební zdi i rekonstruované základy pevnůstky z&amp;nbsp;dob Jana Jiskry a dále barbakan západní brány středního nádvoří ze 14. století, základy pravěké kultovní stavby a základy hospodářských budov ze 17.&amp;nbsp;století.

V&amp;nbsp;roce 1985 byla zpřístupněna renesanční arkádová chodba a západní gotické hradní paláce Horního hradu, ve kterých jsou umístěny expozice dokládající vývoj hradního osídlení od pravěku a na dokumentaci politické a vojenské moci šlechty s&amp;nbsp;důrazem na bojovou techniku v&amp;nbsp;15. a 16. století.

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://www.snm.sk/muzea-snm/spisske-muzeum/spissky-hrad/navstivte Oficiální stránky]

[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO]]
[[Kategorie:Spiš]]
[[Kategorie:Košický kraj]]</text>
      <sha1>9qf7372uknnbfpvod4m83mgmyvcq3fg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Komárno</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1824</id>
    <revision>
      <id>21925</id>
      <timestamp>2026-04-22T19:16:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>založen nový článek</comment>
      <origin>21925</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2601" sha1="q9627jehpufwneou59ii4yb08g3n7nf" xml:space="preserve">

{{Pagebanner}}

'''Komárno''' je město na jihu [[Slovensko|Slovenska]]. Leží na severním břehu Dunaje, který zde představuje slovensko-maďarskou hranici a odděluje jej od stejnojmenného maďarského města. Do Dunaje zde ústí řeka Váh. Žije zde zhruba 34 000 obyvatel.

Město spolu s  maďarským sousedním městem Komárom tvořilo poměrně důležité centrum. Město je důležitým centrem maďarské menšiny na Slovensku.

== Doprava ==

=== Pěšky ===
Komárno je se sousedním městem Komárom na maďarské straně Dunaje spojeno mostem. Doprava autem, cyklistům i pěšky je povolena.

=== Autem ===
U Termálního koupaliště je velké parkoviště. 2 minuty chůze do centra města

=== Vlakem ===

* Z [[Bratislava|Bratislavy]] vede do Komárna železniční trať Bratislava–Komárno
* Z Nových Zámků vede do Komárna železniční [[Nové Zámky]] – Komárno – Komárom

== Co vidět ==

* Náměstí Evropy (Nádvorie európy). Hlavní atrakce. Je to náměstí, kde se nachází 50 domů, z nichž každý představuje jednu evropskou zemi. Domy jsou navrženy ve stylu, který odpovídá dané zemi. 

* Pevnost Komárno. Komárňánský opevňovací systém se skládá z pevností, bašt a citadel, které chránily dunajský přístav Komorn (německý název pro dvojměsta Komárno/Komarom) při ústí řeky Váh do Dunaje. Tyto pevnosti byly vytvořeny v období renesance a většina z nich je stále k vidění. Systém je kandidátem na status UNESCO. Některé z objektů se nacházejí na maďarské straně v Komáromu a jsou také přístupné turistickému ruchu. 

== Kam dál ==

* Sedm kilometrů východně od Komárna, na levém břehu Dunaje leží Iža. Římané zde koncem 1. století zřídili vojenský tábor Celemantia, spojený s Brigetiem na protějším břehu řeky; šlo o jedinou římskou pevnost severně od Dunaje. Tábor zanikl ve 4. století. V červenci 2021 byla tato archeologická lokalita společně s dalšími místy na Slovensku, v Rakousku a Německu zapsána na seznam světového dědictví UNESCO pod společným názvem ''„Hranice Římské říše - Dunajský limes (západní část)“''.
* [https://www.novezamky.sk/termalne%2Dkupalisko%2Dthermal%2Dcorvinus%2Dvelky%2Dmeder/os-1303/p1=32263 Termální koupaliště Veľký Meder]
* Vodní mlýn Kolárovo
* [[Nové Zámky]] (cca 30 km severně)

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Komárno|datum=22. 4. 2026}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města na Slovensku]]
[[Kategorie:Nitranský kraj]]</text>
      <sha1>q9627jehpufwneou59ii4yb08g3n7nf</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21927</id>
      <parentid>21925</parentid>
      <timestamp>2026-04-23T03:57:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>293</id>
      </contributor>
      <comment>typo</comment>
      <origin>21927</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2604" sha1="5p7ccy4oixqbst8d8ivny5gm2m8lovk" xml:space="preserve">

{{Pagebanner}}

'''Komárno''' je město na jihu [[Slovensko|Slovenska]]. Leží na severním břehu Dunaje, který zde představuje slovensko-maďarskou hranici a odděluje jej od stejnojmenného maďarského města. Do Dunaje zde ústí řeka Váh. Žije zde zhruba 34 000 obyvatel.

Město spolu s  maďarským sousedním městem Komárom tvořilo poměrně důležité centrum. Město je důležitým centrem maďarské menšiny na Slovensku.

== Doprava ==

=== Pěšky ===
Komárno je se sousedním městem Komárom na maďarské straně Dunaje spojeno mostem. Doprava autem, cyklistům i pěšky je povolena.

=== Autem ===
U Termálního koupaliště je velké parkoviště. 2 minuty chůze do centra města.

=== Vlakem ===

* Z [[Bratislava|Bratislavy]] vede do Komárna železniční trať Bratislava–Komárno
* Z Nových Zámků vede do Komárna železniční trať [[Nové Zámky]]–Komárno–Komárom

== Co vidět ==

* Náměstí Evropy (Nádvorie európy). Hlavní atrakce. Je to náměstí, kde se nachází 50 domů, z nichž každý představuje jednu evropskou zemi. Domy jsou navrženy ve stylu, který odpovídá dané zemi. 

* Pevnost Komárno. Komárňánský opevňovací systém se skládá z pevností, bašt a citadel, které chránily dunajský přístav Komorn (německý název pro dvojměsta Komárno/Komarom) při ústí řeky Váh do Dunaje. Tyto pevnosti byly vytvořeny v období renesance a většina z nich je stále k vidění. Systém je kandidátem na status UNESCO. Některé z objektů se nacházejí na maďarské straně v Komáromu a jsou také přístupné turistickému ruchu. 

== Kam dál ==

* Sedm kilometrů východně od Komárna, na levém břehu Dunaje leží Iža. Římané zde koncem 1. století zřídili vojenský tábor Celemantia, spojený s Brigetiem na protějším břehu řeky; šlo o jedinou římskou pevnost severně od Dunaje. Tábor zanikl ve 4. století. V červenci 2021 byla tato archeologická lokalita společně s dalšími místy na Slovensku, v Rakousku a Německu zapsána na seznam světového dědictví UNESCO pod společným názvem ''„Hranice Římské říše - Dunajský limes (západní část)“''.
* [https://www.novezamky.sk/termalne%2Dkupalisko%2Dthermal%2Dcorvinus%2Dvelky%2Dmeder/os-1303/p1=32263 Termální koupaliště Veľký Meder]
* Vodní mlýn Kolárovo
* [[Nové Zámky]] (cca 30 km severně)

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Komárno|datum=22. 4. 2026}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města na Slovensku]]
[[Kategorie:Nitranský kraj]]</text>
      <sha1>5p7ccy4oixqbst8d8ivny5gm2m8lovk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Brasília</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1825</id>
    <revision>
      <id>21928</id>
      <timestamp>2026-04-23T08:24:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>~2026-24661-68</username>
        <id>1068</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „brasília“</comment>
      <origin>21928</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9" sha1="g4qmlkpc3gx47jfi3k10o47s9vxdvt7" xml:space="preserve">brasília</text>
      <sha1>g4qmlkpc3gx47jfi3k10o47s9vxdvt7</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21929</id>
      <parentid>21928</parentid>
      <timestamp>2026-04-23T08:24:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>~2026-24661-68</username>
        <id>1068</id>
      </contributor>
      <origin>21929</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10" sha1="2k899e2f7q81m4nh1ta91uxtpu9m6gc" xml:space="preserve">brasília.</text>
      <sha1>2k899e2f7q81m4nh1ta91uxtpu9m6gc</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>