Seznam světového dědictví UNESCO

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikicesty</sitename>
    <dbname>cswikivoyage</dbname>
    <base>https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.46.0-wmf.24</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikicesty</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikicestám</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Seznam světového dědictví UNESCO</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1662</id>
    <revision>
      <id>21938</id>
      <parentid>21930</parentid>
      <timestamp>2026-04-23T22:47:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>odkaz</comment>
      <origin>21938</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19672" sha1="afg0958kfphfuk28k4i7ralft9b8v07" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
Jako '''světové dědictví''' (anglicky ''World Heritage'') se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací [[w:UNESCO|UNESCO]] a přijaty na Seznam světového dědictví. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města.

V srpnu 2024 bylo na seznamu světového dědictví 1 223 položek. Z toho 952 položek kulturního dědictví, 231 přírodního a 40 smíšeného ve 168 státech světa.

== Seznam světového dědictví UNESCO (Česko) ==
[[Česko]] má na tomto seznamu celkem 17 hmotných památek.

Dalších 11 položek má Česko (v roce 2026) v kategorii nehmotného kulturního dědictví. Jedná se o tyto tradice a obyčeje:

# '''Slovácký verbuňk''' (zapsáno 2005): mužský tanec z oblasti moravského Slovácka, typický svou improvizací.
# '''Masopustní průvody a masky na Hlinecku''' (2010): Tradiční obchůzky s maskami v obcích na východě Čech
# '''Sokolnictví''' (2010): Umění chovu, výcviku a lovu s dravými ptáky; jde o společný zápis více než desítky států včetně Česka.
# '''Jízda králů''' (2011): Lidová slavnost spojená s barevným průvodem jezdců na koních, dodnes živá zejména ve Vlčnově, Kunovicích, Hluku a Skoronicích.
# '''Loutkářství v Česku a na Slovensku''' (2016): Společný zápis se Slovenskem, který vyzdvihuje fenomén českého loutkového divadla a jeho dlouhou tradici.
# '''Modrotisk''' (2018): Tradiční technika negativního tisku na látku pomocí rezervy a barvení v indigu (společně se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Maďarskem).
# '''Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perliček''' (2020): Unikátní řemeslo z Poniklé v Krkonoších, které je jediné svého druhu na světě.
# '''Vorařství''' (2022): Tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách, která zanikla s výstavbou přehrad, ale zůstala v lidové kultuře (společně s pěti dalšími státy).
# '''Strategie ochrany tradičních řemesel – program Nositelé tradice lidových řemesel''' (2022): Zápis do Registru osvědčených postupů, který oceňuje český systém podpory řemeslníků.
# '''Tradiční ruční výroba skla''' (2023): Jeden z nejnovějších zápisů, který pokrývá celý proces výroby, od tavení až po dekorování (společně s Francií, Německem, Maďarskem, Rumunskem a Španělskem).
# '''Ochotnické divadlo''' (2025) – Fenomén amatérského divadelnictví v Česku.

=== Hmotné památky v Česku ===
Seznam hmotných památek pod ochranou UNESCO na území [[Česko|České republiky]]:
{| class=&quot;wikitable&quot;
!Pořadí
! width=&quot;250&quot; scope=&quot;col&quot; |Název památky
! width=&quot;150&quot; scope=&quot;col&quot; |Fotografie
!Popis
|-
|1.
|Historické centrum [[Praha|Prahy]]
''zapsáno 1992''

Rozšíření:

* zámecký park Průhonice
**''zapsáno 2010''


[http://whc.unesco.org/en/list/616 Ref. whc: 616]
|[[Soubor:Prague_07-2016_view_from_Lesser_Town_Tower_of_Charles_Bridge_img3.jpg|150x150pixelů|Historické centrum Prahy]]
|[[Praha]] je českou historickou metropolí a jedním z&amp;nbsp;nejkrásnějších měst [[Evropa|Evropy]], v jehož vnitřní zástavbě se mísí veškeré architektonické slohy. Památkou zapsanou na listinu světového dědictví je mj. [[Pražský hrad]], který je největším hradním komplexem na světě. Od roku 2010 je součástí seznamu světového dědictví také zámecký park v&amp;nbsp;Průhonicích.
|-
|2.
|Historické centrum [[Český Krumlov|Českého Krumlova]]
''zapsáno 1992''


[http://whc.unesco.org/en/list/617 Ref. whc: 617]
|[[Soubor:Český_Krumlov,_zámek_celý_z_vyhlídky.jpg|150x150pixelů|historické centrum Českého Krumlova]]
|Středověké centrum města [[Český Krumlov]], které obklopuje meandry [[Vltava|Vltavy]], tvoří s&amp;nbsp;rozsáhlým areálem hradu a zámku jedinečný soubor městské zástavby. Krumlovský státní hrad a zámek je hned druhým největším hradním komplexem v&amp;nbsp;Česku, který se pyšní zejména jedním z mála dochovaných barokních divadel. Dále na západ navazuje jízdárna a&amp;nbsp;zámecký park v&amp;nbsp;pozdně barokní úpravě s&amp;nbsp;kaskádovou fontánou z&amp;nbsp;poloviny 18.&amp;nbsp;století a letohrádkem Bellarie.
|-
|3.
|Historické centrum [[Telč|Telče]]
''zapsáno 1992''


[http://whc.unesco.org/en/list/621 Ref. whc: 621]
|[[Soubor:Kašna Dolní se sochou sv. Markéty (Telč), nám. Zachariáše z Hradce, Telč.JPG|150x150pixelů|Historické centrum Telče]]
|Historické jádro města [[Telč]] patří k&amp;nbsp;nejcennějším městským památkovým rezervacím na [[Morava|Moravě]]. Dominantou a&amp;nbsp;také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek, na nějž navazuje Vnitřní Město. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí zvané Staré Město, jehož historická část je soustředěna v&amp;nbsp;okolí kostela Matky Boží.
|-
|4.
|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře
''zapsáno 1994''


[http://whc.unesco.org/en/list/690 Ref. whc: 690]
|[[Soubor:Church_of_St_John_of_Nepomuk_at_Zelená_hora_CZ.jpg|150x150pixelů|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého]]
|Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele [[w:Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho-Aichela]]. Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky v&amp;nbsp;letech 1719–1722 na travnatém vršku Zelená hora u&amp;nbsp;[[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]].
|-
|5.
|Historické centrum [[Kutná Hora|Kutné Hory]] s&amp;nbsp;chrámem sv. Barbory a&amp;nbsp;kostelem Nanebevzetí Panny Marie v&amp;nbsp;Sedlci
''zapsáno 1995''


[http://whc.unesco.org/en/list/732 Ref. whc: 732]
|[[Soubor:Svaté Barboře podzimní barvy sluší.jpg|224x224pixelů|Chrám svaté Barbory]]
|[[Kutná Hora]] je královské město, pokladnice českých králů, jež proslulo těžbou stříbra. Na seznam památek je zapsáno historické jádro Kutné hory s&amp;nbsp;pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a&amp;nbsp;katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a&amp;nbsp;svatého Jana Křtitele v&amp;nbsp;Sedlci. Historické jádro Kutné hory tvoří další významné stavby jako např. Hrádek, Vlašský dvůr, Kamenný dům, kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej či klášter řádu svaté Voršily.
|-
|6.
|[[Lednicko-valtický areál]]
''zapsáno 1996''


[http://whc.unesco.org/en/list/763 Ref. whc: 763]
|[[Soubor:Main front of Lednice Castle 4800 Planar 3.jpg|153x153pixelů|Zámek Lednice]]
|Lednicko-valtický areál tvoří krajinný celek o&amp;nbsp;rozloze 283,09&amp;nbsp;km&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; v&amp;nbsp;okrese Břeclav. Tato oblast na pomezí [[Morava|Moravy]] a&amp;nbsp;[[Dolní Rakousy|Dolního Rakouska]] byla v průběhu 18. a&amp;nbsp;19.&amp;nbsp;století knížecím rodem [[w:Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] zformována do podoby přírodního parku. Kromě dvou zámků v obcích [[Valtice]] a [[Lednice]] (obce jsou spojeny Bezručovou alejí z&amp;nbsp;roku 1715) jsou zde významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a&amp;nbsp;Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece [[Dyje|Dyji]] jižně od [[Břeclav|Břeclavi]] a doplňuje jej řada menších staveb, ať už lednický minaret, kolonáda na Rajstně apod.
|-
|7.
|Zámek se zahradami v&amp;nbsp;Kroměříži
''zapsáno 1998''


[http://whc.unesco.org/en/list/860 Ref. whc: 860]
|[[Soubor:Kroměříž - Sněmovní náměstí - View East on Kroměříž Archbishop's Palace.jpg|150x150pixelů|Arcibiskupský zámek Kroměříž]]
|Arcibiskupský zámek Kroměříž postavený ve slohu raného baroka a k&amp;nbsp;němu přiléhající Podzámecká zahrada a&amp;nbsp;Květná zahrada v&amp;nbsp;západní části města jsou jedny z&amp;nbsp;nejvýznamnějších památek [[Kroměříž|Kroměříže]].
|-
|8.
|[[Holašovice|Vesnická památková rezervace v&amp;nbsp;Holašovicích]]
''zapsáno 1998''


[http://whc.unesco.org/en/list/861 Ref. whc: 861]
|[[Soubor:Holašovice - panoramio (11).jpg|150x150pixelů|Holašovice]]
|Vesnická památková rezervace v&amp;nbsp;[[Holašovice|Holašovicích]] představuje soubor lidové architektury vyznačující se středověkým systémem řazení obytných budov a&amp;nbsp;architektonickým stylem tvořeným štukovým dekorem, tzv. selským barokem. V&amp;nbsp;rezervaci je 23 památkově chráněných usedlostí, které utvářejí ucelený památkový soubor, včetně chlévů, stodol, maštalí, sýpek, ohrazení a studny s&amp;nbsp;dřevěnou pístovou pumpou.
|-
|9.
|Zámek v&amp;nbsp;Litomyšli
''zapsáno 1999''


[http://whc.unesco.org/en/list/901 Ref. whc: 901]
|[[Soubor:Zámek_Litomyšl_1.JPG|150x150pixelů|Zámek Litomyšl]]
|Světově výjimečný význam byl ve městě [[Litomyšl|Litomyšli]] přiznán renesančnímu zámku se skvostnou [[w:Sgrafito|sgrafitovou]] výzdobou fasád, stejně jako jeho přilehlému zámeckému areálu ze 2.&amp;nbsp;poloviny 16.&amp;nbsp;století se zachovalými hospodářskými budovami a zámeckou zahradou.
|-
|10.
|Sloup Nejsvětější Trojice v&amp;nbsp;Olomouci
''zapsáno 2000''


[http://whc.unesco.org/en/list/859 Ref. whc: 859]
|[[Soubor:Olmütz_hauptplatz.JPG|150x150pixelů|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]
|Sloup Nejsvětější Trojice v&amp;nbsp;[[Olomouc|Olomouci]] je monument postavený ke slávě Boží v&amp;nbsp;letech 1716–1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a&amp;nbsp;víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na [[Morava|Moravě]] udeřil v&amp;nbsp;letech 1714–1716. Vzhledem k&amp;nbsp;okolnosti, že všichni umělečtí a&amp;nbsp;řemeslní mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. Sloup vysoký 35 metrů představuje nejvyšší sousoší Česka a&amp;nbsp;jeho součástí je i&amp;nbsp;malá kaple.
|-
|11.
|[[Vila Tugendhat]]
''zapsáno 2001''


[http://whc.unesco.org/en/list/1052 Ref. whc: 1052]
|[[Soubor:VT16_PD_zahrada.jpg|alt=|150x150pixelů|Vila Tugendhat]]
|[[Vila Tugendhat]] v&amp;nbsp;[[Brno|Brně]] je nejznámější evropskou vilou architekta [[w:Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga van der Rohe]]. Byla postavena v letech 1929–1930. Vila má celkem tři úrovně, prvním je hlavní podlaží, kde se nachází vstupní, společenská a pracovní místnost a&amp;nbsp;jídelna. Další úrovní je suterén, kde je prádelna, sklady, fotokomora a&amp;nbsp;kotel, a třetí úroveň představuje horní podlaží, kde je umístěna ložnice, pokoje dětí a&amp;nbsp;chůvy. Součástí vily je rovněž zahrada.
|-
|12.
|Třebíčská židovská čtvrť, židovský hřbitov v&amp;nbsp;Třebíči, bazilika svatého Prokopa
''zapsáno 2003''

Rozšíření:

* zámek Třebíč
** ''zapsáno 2018''


[http://whc.unesco.org/en/list/1078 Ref. whc: 1078]
|[[Soubor:Letecký_pohled_na_areál_třebíčského_zámku_crop2.jpg|150x150pixelů|Bazilika svatého Prokopa]]
|Součástí světového dědictví se v historickém centru [[Třebíč]]e stala židovská čtvrť a&amp;nbsp;bazilika svatého Prokopa. Uvnitř baziliky, zasvěcené původně Panně Marii, se nachází zhruba 700 let stará krypta s&amp;nbsp;původní výdřevou stropu. V&amp;nbsp;letech 1924–1935 nechal interiér baziliky přebudovat Kamil Hilbert. V&amp;nbsp;židovské čtvrti se nachází radnice, škola, chudobinec a&amp;nbsp;velké synagogy – Přední a&amp;nbsp;Zadní synagoga. V&amp;nbsp;Třebíči se nachází i původní židovský hřbitov ze 17.&amp;nbsp;století (byl vybudován již roku 1631), jenž má na 3 000 kamenných náhrobků. Součástí hřbitova je obřadní síň z&amp;nbsp;roku 1903. V roce 2018 byla památková ochrana rozšířena také na zámek.
|-
|13.
|Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří
''zapsáno 2019''

součást nadnárodní sériové památky ''(společně s Německem)''

[http://whc.unesco.org/en/list/1478 Ref. whc: 1478]

českou stranu statku reprezentují:

* Hornická kulturní krajina Jáchymov
* Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar
* Mědník|Hornická kulturní krajina vrchu Mědník
* Hornická kulturní krajina Krupka
* Rudá věž smrti.
|[[Soubor:Zlatý_Kopec_štola_Johannes.jpg|150x150pixelů|Portál štoly Johannes u Zlatého Kopce]]
|Hornická krajina v prostředí [[Krušné hory|Krušných hor]] je výsledkem více než 800 let starého utváření dnes již historické průmyslové kulturní krajiny, která se nachází v&amp;nbsp;příhraniční oblasti mezi [[Sasko|Saskem]] a&amp;nbsp;[[Severní Čechy|severními Čechami]]. Tento region, podávající jedinečné svědectví o&amp;nbsp;vlivu české a&amp;nbsp;saské těžby rud pro rozvoj důlních a&amp;nbsp;dalších souvisejících technologií, byl centrem, odkud se šířily významné vynálezy a&amp;nbsp;hornické inovace do celé Evropy a&amp;nbsp;potažmo celého světa. Hornický region tvoří 22 oblastí, z&amp;nbsp;nichž 17 se nachází na území Saska a&amp;nbsp;pět v&amp;nbsp;českém Krušnohoří.
|-
|14.
|[[Národní hřebčín Kladruby nad Labem]]
''zapsáno 2019''


[http://whc.unesco.org/en/list/1589 Ref. whc: 1589]
|[[Soubor:Kladruby nad Labem, hřebčín, střední nádvoří, brána.jpg|150x150pixelů|Národní hřebčín Kladruby nad Labem]]
|Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na seznam světového dědictví zapsán díky své přes 400 let trvající tradici chovu koní vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální kočárovou službu na panovnických dvorech. Hřebčín je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v&amp;nbsp;[[Kladruby nad Labem|Kladrubech nad Labem]] věnovali již od konce 15. století [[w:Pernštejnové|Pernštejnové]]. Součástí tehdejšího panství byla i&amp;nbsp;obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v&amp;nbsp;roce 1560 a&amp;nbsp;později zde vybudoval hřebčinec, kterému pak Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Hřebčín se všemi budovami postavenými v&amp;nbsp;empírovém stylu, včetně budovy ustájení, Josefovského dvora, zámku a&amp;nbsp;kostela sv.&amp;nbsp;Václava a&amp;nbsp;Leopolda, tvoří jeden uzavřený celek.
|-
|15.
|[[Západočeský lázeňský trojúhelník]]:
[[Františkovy Lázně]], [[Karlovy Vary]] a&amp;nbsp;[[Mariánské Lázně]]

''zapsáno 2021''

součást nadnárodní sériové památky Slavná lázeňská města Evropy ''(společně s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií)''

[http://whc.unesco.org/en/list/1613 Ref. whc: 1613]
|[[Soubor:Kolonáda_M.Gorkého.JPG|150x150pixelů|Kolonáda Maxima Gorkého v Mariánských Lázních]]
|Nadnárodní areál zahrnuje 11 měst v&amp;nbsp;sedmi evropských zemích, která se vyvíjela kolem přírodních pramenů minerálních vod. Vydávají svědectví o&amp;nbsp;mezinárodní evropské lázeňské kultuře, která se vyvinula od počátku 18.&amp;nbsp;století do třicátých let 20.&amp;nbsp;století, což vedlo ke vzniku velkých mezinárodních letovisek, která ovlivnila městskou typologii kolem souborů lázeňských budov. Charakteristickým rysem tohoto fenoménu je kombinace lázeňských a&amp;nbsp;léčebných procedur v&amp;nbsp;interiéru i&amp;nbsp;exteriéru s&amp;nbsp;pestrou nabídkou možností k&amp;nbsp;trávení volného času, což se odrazilo i&amp;nbsp;ve specifické podobě lázeňských měst a&amp;nbsp;jejich architektuře. Soubory lázeňských budov zahrnující lázeňské domy, zřídelní pavilony, pitné haly či kolonády doplňují společenské domy, kasina, divadla a&amp;nbsp;další kulturní zařízení a&amp;nbsp;vše je začleněno do krajinného prostředí s&amp;nbsp;vývěry minerálních pramenů, s&amp;nbsp;parky, zahradami, promenádami a&amp;nbsp;sportovišti. Společně tato místa ztělesňují významnou výměnu lidských hodnot a&amp;nbsp;vývoj v&amp;nbsp;medicíně, vědě a&amp;nbsp;balneologii. Všechny tyto soubory jsou integrovány do celkového městského kontextu, který zahrnuje pečlivě řízené rekreační a&amp;nbsp;terapeutické prostředí v&amp;nbsp;malebné krajině.
|-
|16.
|Jizerskohorské bučiny
''zapsáno 2021''

součást nadnárodní sériové památky Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy ''(zapsáno již 2007)''

[http://whc.unesco.org/en/list/1133 Ref. whc: 1133]
|[[Soubor:Jizerskohorské_Bučiny.JPG|150x150pixelů|Jizerskohorské bučiny]]
|Zachovalé bučiny v&amp;nbsp;různých oblastech Evropy od [[Pyreneje|Pyrenejí]] po [[Černé moře]] zahrnují příklady mírných lesů, které demonstrují proces postglaciální expanze buku evropského z&amp;nbsp;několika izolovaných útočišť v&amp;nbsp;[[Alpy|Alpách]], [[Karpaty|Karpatech]], Dinárských horách, [[Středomoří]] a&amp;nbsp;[[Pyreneje|Pyrenejích]]. Představují vynikající příklad relativně nerušených mírných lesů a&amp;nbsp;vykazují široké spektrum komplexních ekologických vzorců a&amp;nbsp;procesů v&amp;nbsp;čistých i&amp;nbsp;smíšených porostech buku evropského v&amp;nbsp;odlišných prostředích.
|-
|17.
|[[Žatec]] a krajina žateckého chmele
''zapsáno 2023''


[https://whc.unesco.org/en/list/1558 Ref. whc: 1558]
|[[Soubor:Žatec, náměstí Svobody, radnice a trojiční sloup.jpg|alt=Žatec|150x150pixelů|Žatec]]
|Tato kulturní krajina byla po staletí utvářena živoucí tradicí pěstování a obchodování s nejproslulejší světovou odrůdou chmele, která se používá při výrobě piva po celém světě. Součástí žatecké krajiny jsou zvláště úrodné chmelnice u řeky Ohře, které jsou nepřetržitě obhospodařovány již stovky let, dále historické obce a objekty sloužící ke zpracování chmele. Nejvýraznějším urbanistickým prvkem krajiny je středověké centrum [[Žatec|Žatce]] a jeho průmyslové rozšíření z 19. až 20. století, známé jako Pražské předměstí. Tyto společně ilustrují vývoj zemědělsko-průmyslových procesů a socioekonomického systému pěstování, sušení, certifikace a obchodování s chmelem od pozdního středověku do současnosti.
|}

== Seznam světového dědictví UNESCO (Slovensko) ==

=== Hmotné památky (výběr) ===

* [[Banská Štiavnica]] a technické památky v okolí
* Vlkolínec, část města [[Ružomberok]] – rezervace lidové architektury
* [[Levoča]]
* [[Bardejov]]
* [[Spišský hrad]]
* [[Spišské Podhradie]]
* Evangelický dřevěný artikulární kostel v [[Kežmarok|Kežmaroku]]
* [[Slovenský kras]] – je zapsán na seznam světového přírodního dědictví UNESCO jako součást památky ''Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu''.
* Sedm kilometrů východně od [[Komárno|Komárna]], na levém břehu Dunaje leží Iža. Římané zde koncem 1. století zřídili vojenský tábor Celemantia, spojený s Brigetiem na protějším břehu řeky; šlo o jedinou římskou pevnost severně od Dunaje. Tábor zanikl ve 4. století. V červenci 2021 byla tato archeologická lokalita společně s dalšími místy na Slovensku, v Rakousku a Německu zapsána na seznam světového dědictví UNESCO pod společným názvem ''„Hranice Římské říše - Dunajský limes (západní část)“''.

=== Nehmotné památky (výběr) ===

* V roce 2013 zapsalo UNESCO do seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva [[Terchová|Terchovskou]] muziku – osobitý kolektivní vokálně-instrumentální projev terchovské komunity.

== Seznam světového dědictví UNESCO (Maďarsko) ==

=== Hmotné památky (výběr) ===
* [[Budapešť]]
* Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu, jedním z východišť pro turisty je [[Jósvafő]]

[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO| ]]</text>
      <sha1>afg0958kfphfuk28k4i7ralft9b8v07</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Komárno</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1824</id>
    <revision>
      <id>21931</id>
      <parentid>21927</parentid>
      <timestamp>2026-04-23T12:34:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <origin>21931</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2599" sha1="dfmmbu30gmht1ufeiu8vshtatqfh25q" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Komárno''' je město na jihu [[Slovensko|Slovenska]]. Leží na severním břehu Dunaje, který zde představuje slovensko-maďarskou hranici a odděluje jej od stejnojmenného maďarského města. Do Dunaje zde ústí řeka Váh. Žije zde zhruba 34 000 obyvatel.

Město spolu s maďarským sousedním městem Komárom tvořilo poměrně důležité centrum. Město je důležitým centrem maďarské menšiny na Slovensku.

== Doprava ==

=== Pěšky ===
Komárno je se sousedním městem Komárom na maďarské straně Dunaje spojeno mostem. Doprava autem, cyklistům i pěšky je povolena.

=== Autem ===
U Termálního koupaliště je velké parkoviště. 2 minuty chůze do centra města.

=== Vlakem ===

* Z [[Bratislava|Bratislavy]] vede do Komárna železniční trať Bratislava–Komárno
* Z Nových Zámků vede do Komárna železniční trať [[Nové Zámky]]–Komárno–Komárom

== Co vidět ==

* Náměstí Evropy (Nádvorie európy). Hlavní atrakce. Je to náměstí, kde se nachází 50 domů, z nichž každý představuje jednu evropskou zemi. Domy jsou navrženy ve stylu, který odpovídá dané zemi.

* Pevnost Komárno. Komárňánský opevňovací systém se skládá z pevností, bašt a citadel, které chránily dunajský přístav Komorn (německý název pro dvojměsta Komárno/Komarom) při ústí řeky Váh do Dunaje. Tyto pevnosti byly vytvořeny v období renesance a většina z nich je stále k vidění. Systém je kandidátem na status UNESCO. Některé z objektů se nacházejí na maďarské straně v Komáromu a jsou také přístupné turistickému ruchu.

== Kam dál ==

* Sedm kilometrů východně od Komárna, na levém břehu Dunaje leží Iža. Římané zde koncem 1. století zřídili vojenský tábor Celemantia, spojený s Brigetiem na protějším břehu řeky; šlo o jedinou římskou pevnost severně od Dunaje. Tábor zanikl ve 4. století. V červenci 2021 byla tato archeologická lokalita společně s dalšími místy na Slovensku, v Rakousku a Německu zapsána na seznam světového dědictví UNESCO pod společným názvem ''„Hranice Římské říše - Dunajský limes (západní část)“''.
* [https://www.novezamky.sk/termalne%2Dkupalisko%2Dthermal%2Dcorvinus%2Dvelky%2Dmeder/os-1303/p1=32263 Termální koupaliště Veľký Meder]
* Vodní mlýn Kolárovo
* [[Nové Zámky]] (cca 30 km severně)

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Komárno|datum=22. 4. 2026}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města na Slovensku]]
[[Kategorie:Nitranský kraj]]</text>
      <sha1>dfmmbu30gmht1ufeiu8vshtatqfh25q</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21932</id>
      <parentid>21931</parentid>
      <timestamp>2026-04-23T12:37:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>wikilink, typo</comment>
      <origin>21932</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2603" sha1="jhtcwvv57db5zttvehe2nbrfpnzs0jl" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Komárno''' je město na jihu [[Slovensko|Slovenska]]. Leží na severním břehu Dunaje, který zde představuje slovensko-[[maďarsko]]u hranici a odděluje jej od stejnojmenného maďarského města. Do Dunaje zde ústí řeka Váh. Žije zde zhruba 34 000 obyvatel.

Město spolu s maďarským sousedním městem Komárom tvořilo poměrně důležité centrum. Město je důležitým centrem maďarské menšiny na Slovensku.

== Doprava ==

=== Pěšky ===
Komárno je se sousedním městem Komárom na maďarské straně Dunaje spojeno mostem. Doprava autem, cyklistům i pěšky je povolena.

=== Autem ===
U termálního koupaliště je velké parkoviště. 2 minuty chůze do centra města.

=== Vlakem ===

* Z [[Bratislava|Bratislavy]] vede do Komárna železniční trať Bratislava–Komárno
* Z Nových Zámků vede do Komárna železniční trať [[Nové Zámky]]–Komárno–Komárom

== Co vidět ==

* Náměstí Evropy (Nádvorie európy). Hlavní atrakce. Je to náměstí, kde se nachází 50 domů, z nichž každý představuje jednu evropskou zemi. Domy jsou navrženy ve stylu, který odpovídá dané zemi.

* Pevnost Komárno. Komárňánský opevňovací systém se skládá z pevností, bašt a citadel, které chránily dunajský přístav Komorn (německý název pro dvojměsta Komárno/Komarom) při ústí řeky Váh do Dunaje. Tyto pevnosti byly vytvořeny v období renesance a většina z nich je stále k vidění. Systém je kandidátem na status UNESCO. Některé z objektů se nacházejí na maďarské straně v Komáromu a jsou také přístupné turistickému ruchu.

== Kam dál ==

* Sedm kilometrů východně od Komárna, na levém břehu Dunaje leží Iža. Římané zde koncem 1. století zřídili vojenský tábor Celemantia, spojený s Brigetiem na protějším břehu řeky; šlo o jedinou římskou pevnost severně od Dunaje. Tábor zanikl ve 4. století. V červenci 2021 byla tato archeologická lokalita společně s dalšími místy na Slovensku, v Rakousku a Německu zapsána na seznam světového dědictví UNESCO pod společným názvem ''„Hranice Římské říše - Dunajský limes (západní část)“''.
* [https://www.novezamky.sk/termalne%2Dkupalisko%2Dthermal%2Dcorvinus%2Dvelky%2Dmeder/os-1303/p1=32263 Termální koupaliště Veľký Meder]
* Vodní mlýn Kolárovo
* [[Nové Zámky]] (cca 30 km severně)

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Komárno|datum=22. 4. 2026}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města na Slovensku]]
[[Kategorie:Nitranský kraj]]</text>
      <sha1>jhtcwvv57db5zttvehe2nbrfpnzs0jl</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21934</id>
      <parentid>21932</parentid>
      <timestamp>2026-04-23T13:04:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+mapa</comment>
      <origin>21934</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2672" sha1="qtsfl68uwhnl5c28koq519s1raz872w" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Map slovakia komarno.png|náhled|Poloha Komárna Slovensku]]
'''Komárno''' je město na jihu [[Slovensko|Slovenska]]. Leží na severním břehu Dunaje, který zde představuje slovensko-[[maďarsko]]u hranici a odděluje jej od stejnojmenného maďarského města. Do Dunaje zde ústí řeka Váh. Žije zde zhruba 34 000 obyvatel.

Město spolu s maďarským sousedním městem Komárom tvořilo poměrně důležité centrum. Město je důležitým centrem maďarské menšiny na Slovensku.

== Doprava ==

=== Pěšky ===
Komárno je se sousedním městem Komárom na maďarské straně Dunaje spojeno mostem. Doprava autem, cyklistům i pěšky je povolena.

=== Autem ===
U termálního koupaliště je velké parkoviště. 2 minuty chůze do centra města.

=== Vlakem ===

* Z [[Bratislava|Bratislavy]] vede do Komárna železniční trať Bratislava–Komárno
* Z Nových Zámků vede do Komárna železniční trať [[Nové Zámky]]–Komárno–Komárom

== Co vidět ==

* Náměstí Evropy (Nádvorie európy). Hlavní atrakce. Je to náměstí, kde se nachází 50 domů, z nichž každý představuje jednu evropskou zemi. Domy jsou navrženy ve stylu, který odpovídá dané zemi.

* Pevnost Komárno. Komárňánský opevňovací systém se skládá z pevností, bašt a citadel, které chránily dunajský přístav Komorn (německý název pro dvojměsta Komárno/Komarom) při ústí řeky Váh do Dunaje. Tyto pevnosti byly vytvořeny v období renesance a většina z nich je stále k vidění. Systém je kandidátem na status UNESCO. Některé z objektů se nacházejí na maďarské straně v Komáromu a jsou také přístupné turistickému ruchu.

== Kam dál ==

* Sedm kilometrů východně od Komárna, na levém břehu Dunaje leží Iža. Římané zde koncem 1. století zřídili vojenský tábor Celemantia, spojený s Brigetiem na protějším břehu řeky; šlo o jedinou římskou pevnost severně od Dunaje. Tábor zanikl ve 4. století. V červenci 2021 byla tato archeologická lokalita společně s dalšími místy na Slovensku, v Rakousku a Německu zapsána na seznam světového dědictví UNESCO pod společným názvem ''„Hranice Římské říše - Dunajský limes (západní část)“''.
* [https://www.novezamky.sk/termalne%2Dkupalisko%2Dthermal%2Dcorvinus%2Dvelky%2Dmeder/os-1303/p1=32263 Termální koupaliště Veľký Meder]
* Vodní mlýn Kolárovo
* [[Nové Zámky]] (cca 30 km severně)

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Komárno|datum=22. 4. 2026}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města na Slovensku]]
[[Kategorie:Nitranský kraj]]</text>
      <sha1>qtsfl68uwhnl5c28koq519s1raz872w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Národní hřebčín Kladruby nad Labem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1826</id>
    <revision>
      <id>21933</id>
      <timestamp>2026-04-23T12:38:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>založen nový článek</comment>
      <origin>21933</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4202" sha1="fueakwlkzgu5x0cagpjuhoo6gan21ym" xml:space="preserve">

{{Pagebanner}}

'''Národní hřebčín Kladruby nad Labem''' leží zhruba šest kilometrů severozápadně od Přelouče a 22&amp;nbsp;kilometrů západně od Pardubic.  Areál hřebčína s okolní krajinou je od roku 2019 zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO, jako ''Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem.''

== Historie ==
Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na seznam světového dědictví zapsán díky své přes 400 let trvající tradici chovu koní vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální kočárovou službu na panovnických dvorech. Hřebčín je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v&amp;nbsp;Kladrubech nad Labem věnovali již od konce 15. století Pernštejnové. Součástí tehdejšího panství byla i&amp;nbsp;obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v&amp;nbsp;roce 1560 a&amp;nbsp;později zde vybudoval hřebčinec, kterému pak Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Hřebčín se všemi budovami postavenými v&amp;nbsp;empírovém stylu, včetně budovy ustájení, Josefovského dvora, zámku a&amp;nbsp;kostela sv.&amp;nbsp;Václava a&amp;nbsp;Leopolda, tvoří jeden uzavřený celek.  V roce 2002 byl hřebčín -  areál s kmenovým stádem běloušů vyhlášen za národní kulturní památku. K zařazení na Seznam světového dědictví UNESCO pak došlo v roce 2019. 

== Doprava ==

=== Autem ===

* Z Prahy: Cesta trvá přibližně 1 hodinu (cca 90 km) a vede po dálnici D11.
* Z Pardubic: Do hřebčína dorazíte za necelých 30 minut (cca 25 km).
* Parkování: Přímo v areálu hřebčína je k dispozici parkoviště pro návštěvníky. 

=== Vlakem a autobusem ===
Přímo do Kladrub nad Labem železnice nevede, proto je nutné kombinovat vlak s další dopravou: 

* Možnost A (Nejbližší stanice): Vlakem dojeďte do stanice Řečany nad Labem. Odtud je to do Kladrub přibližně 3,5 km pěšky nebo můžete pokračovat autobusem.
* Možnost B (Přes Přelouč): Vlakem dojeďte do Přelouče (hlavní trať Praha–Pardubice) a odtud přestupte na autobus.
* Autobusová zastávka: Cílová zastávka se jmenuje „Kladruby nad Labem – hřebčín“ a nachází se jen asi 200 metrů od vstupu do národního hřebčína. Aktuální spoje si můžete ověřit na portálu IDOS. 

== Co vidět ==
Hlavní přístupné památky a trasy:

* Stáje hřebčína: Komentované prohlídky vás zavedou do historických stájí, kde uvidíte starokladrubské bělouše.
* Zámek Kladruby nad Labem: Barokní zámek nabízí prohlídkovou trasu zaměřenou na císařské pokoje a historii rodu Habsburků.
* Kočárovna, postrojovna a muzeum: Expozice historických kočárů (včetně prezidentského kočáru T. G. Masaryka), postrojů a muzeum hippologie.
* Vodárenská vyhlídka: Bývalá vodárenská věž slouží jako rozhledna s výhledem na pastviny a areál hřebčína.
* Lesovna: Další zrekonstruovaný objekt v areálu přístupný v rámci prohlídkových okruhů. 

Venkovní a volně přístupné zajímavosti:

* Naučná stezka krajinou: Pětikilometrový okruh s 12 zastaveními, který vás provede unikátní krajinou pastvin a alejí.
* Kostel sv. Jakuba Většího: Nachází se na náměstí v blízkosti hřebčína. 

=== Vstupné ===

* Prohlídka stájí: Základní vstupné je 270 Kč, snížené 180 Kč a rodinné 790 Kč. Zdroj: &lt;nowiki&gt;https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-a-hrebcin-kladruby-nad-labem&lt;/nowiki&gt;
* Prohlídka rozhledny trvá maximálně 30 minut, základní vstupné je 30 Kč, snížené 15 Kč, rodinné 70 Kč.  Zdroj: &lt;nowiki&gt;https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-a-hrebcin-kladruby-nad-labem&lt;/nowiki&gt;

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* Národní hřebčín Kladruby nad Labem na [https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-a-hrebcin-kladruby-nad-labem#:~:text=N%C3%A1rodn%C3%AD%20h%C5%99eb%C4%8D%C3%ADn%20pod%20patronac%C3%AD%20UNESCO%20zve%20v%C5%A1echny,Labem.%20M%C5%AF%C5%BEete%20se%20t%C4%9B%C5%A1it%20na%20prohl%C3%ADdky%20st%C3%A1j%C3%AD%2C webu kudy z nudy.cz]

[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO]]
[[Kategorie:Pardubický kraj]]</text>
      <sha1>fueakwlkzgu5x0cagpjuhoo6gan21ym</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21935</id>
      <parentid>21933</parentid>
      <timestamp>2026-04-23T17:16:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <origin>21935</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4190" sha1="5z7npjwxh7epcmw0ye9prqc1j0f9t83" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Národní hřebčín Kladruby nad Labem''' leží zhruba šest kilometrů severozápadně od Přelouče a 22&amp;nbsp;kilometrů západně od Pardubic. Areál hřebčína s okolní krajinou je od roku 2019 zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO, jako ''Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem''.

== Historie ==
Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na seznam světového dědictví zapsán díky své přes 400 let trvající tradici chovu koní vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální kočárovou službu na panovnických dvorech. Hřebčín je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v&amp;nbsp;Kladrubech nad Labem věnovali již od konce 15. století Pernštejnové. Součástí tehdejšího panství byla i&amp;nbsp;obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v&amp;nbsp;roce 1560 a&amp;nbsp;později zde vybudoval hřebčinec, kterému pak Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Hřebčín se všemi budovami postavenými v&amp;nbsp;empírovém stylu, včetně budovy ustájení, Josefovského dvora, zámku a&amp;nbsp;kostela sv.&amp;nbsp;Václava a&amp;nbsp;Leopolda, tvoří jeden uzavřený celek. V roce 2002 byl hřebčín - areál s kmenovým stádem běloušů vyhlášen za národní kulturní památku. K zařazení na Seznam světového dědictví UNESCO pak došlo v roce 2019.

== Doprava ==

=== Autem ===

* Z Prahy: Cesta trvá přibližně 1 hodinu (cca 90 km) a vede po dálnici D11.
* Z Pardubic: Do hřebčína dorazíte za necelých 30 minut (cca 25 km).
* Parkování: Přímo v areálu hřebčína je k dispozici parkoviště pro návštěvníky.

=== Vlakem a autobusem ===
Přímo do Kladrub nad Labem železnice nevede, proto je nutné kombinovat vlak s další dopravou:

* Možnost A (Nejbližší stanice): Vlakem dojeďte do stanice Řečany nad Labem. Odtud je to do Kladrub přibližně 3,5 km pěšky nebo můžete pokračovat autobusem.
* Možnost B (Přes Přelouč): Vlakem dojeďte do Přelouče (hlavní trať Praha–Pardubice) a odtud přestupte na autobus.
* Autobusová zastávka: Cílová zastávka se jmenuje „Kladruby nad Labem – hřebčín“ a nachází se jen asi 200 metrů od vstupu do národního hřebčína. Aktuální spoje si můžete ověřit na portálu IDOS.

== Co vidět ==
Hlavní přístupné památky a trasy:

* Stáje hřebčína: Komentované prohlídky vás zavedou do historických stájí, kde uvidíte starokladrubské bělouše.
* Zámek Kladruby nad Labem: Barokní zámek nabízí prohlídkovou trasu zaměřenou na císařské pokoje a historii rodu Habsburků.
* Kočárovna, postrojovna a muzeum: Expozice historických kočárů (včetně prezidentského kočáru T. G. Masaryka), postrojů a muzeum hippologie.
* Vodárenská vyhlídka: Bývalá vodárenská věž slouží jako rozhledna s výhledem na pastviny a areál hřebčína.
* Lesovna: Další zrekonstruovaný objekt v areálu přístupný v rámci prohlídkových okruhů.

Venkovní a volně přístupné zajímavosti:

* Naučná stezka krajinou: Pětikilometrový okruh s 12 zastaveními, který vás provede unikátní krajinou pastvin a alejí.
* Kostel sv. Jakuba Většího: Nachází se na náměstí v blízkosti hřebčína.

=== Vstupné ===

* Prohlídka stájí: Základní vstupné je 270 Kč, snížené 180 Kč a rodinné 790 Kč. Zdroj: &lt;nowiki&gt;https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-a-hrebcin-kladruby-nad-labem&lt;/nowiki&gt;
* Prohlídka rozhledny trvá maximálně 30 minut, základní vstupné je 30 Kč, snížené 15 Kč, rodinné 70 Kč. Zdroj: &lt;nowiki&gt;https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-a-hrebcin-kladruby-nad-labem&lt;/nowiki&gt;

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* Národní hřebčín Kladruby nad Labem na [https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-a-hrebcin-kladruby-nad-labem#:~:text=N%C3%A1rodn%C3%AD%20h%C5%99eb%C4%8D%C3%ADn%20pod%20patronac%C3%AD%20UNESCO%20zve%20v%C5%A1echny,Labem.%20M%C5%AF%C5%BEete%20se%20t%C4%9B%C5%A1it%20na%20prohl%C3%ADdky%20st%C3%A1j%C3%AD%2C webu kudy z nudy.cz]

[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO]]
[[Kategorie:Pardubický kraj]]</text>
      <sha1>5z7npjwxh7epcmw0ye9prqc1j0f9t83</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21936</id>
      <parentid>21935</parentid>
      <timestamp>2026-04-23T17:18:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>unesco</comment>
      <origin>21936</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4167" sha1="9vuekm8i7mg9h51el3pt4ozhk2vokbj" xml:space="preserve">{{Pagebanner|unesco_whs=yes}}

'''Národní hřebčín Kladruby nad Labem''' leží zhruba šest kilometrů severozápadně od Přelouče a 22&amp;nbsp;kilometrů západně od Pardubic. Areál hřebčína s okolní krajinou je od roku 2019 zařazen na [[Seznam světového dědictví UNESCO]], jako ''Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem''.

== Historie ==
Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na seznam světového dědictví zapsán díky své přes 400 let trvající tradici chovu koní vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální kočárovou službu na panovnických dvorech. Hřebčín je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v&amp;nbsp;Kladrubech nad Labem věnovali již od konce 15. století Pernštejnové. Součástí tehdejšího panství byla i&amp;nbsp;obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v&amp;nbsp;roce 1560 a&amp;nbsp;později zde vybudoval hřebčinec, kterému pak Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Hřebčín se všemi budovami postavenými v&amp;nbsp;empírovém stylu, včetně budovy ustájení, Josefovského dvora, zámku a&amp;nbsp;kostela sv.&amp;nbsp;Václava a&amp;nbsp;Leopolda, tvoří jeden uzavřený celek. V roce 2002 byl hřebčín - areál s kmenovým stádem běloušů vyhlášen za národní kulturní památku. K zařazení na Seznam světového dědictví UNESCO pak došlo v roce 2019.

== Doprava ==

=== Autem ===

* Z Prahy: Cesta trvá přibližně 1 hodinu (cca 90 km) a vede po dálnici D11.
* Z Pardubic: Do hřebčína dorazíte za necelých 30 minut (cca 25 km).
* Parkování: Přímo v areálu hřebčína je k dispozici parkoviště pro návštěvníky.

=== Vlakem a autobusem ===
Přímo do Kladrub nad Labem železnice nevede, proto je nutné kombinovat vlak s další dopravou:

* Možnost A (Nejbližší stanice): Vlakem dojeďte do stanice Řečany nad Labem. Odtud je to do Kladrub přibližně 3,5 km pěšky nebo můžete pokračovat autobusem.
* Možnost B (Přes Přelouč): Vlakem dojeďte do Přelouče (hlavní trať Praha–Pardubice) a odtud přestupte na autobus.
* Autobusová zastávka: Cílová zastávka se jmenuje „Kladruby nad Labem – hřebčín“ a nachází se jen asi 200 metrů od vstupu do národního hřebčína. Aktuální spoje si můžete ověřit na portálu IDOS.

== Co vidět ==
Hlavní přístupné památky a trasy:

* Stáje hřebčína: Komentované prohlídky vás zavedou do historických stájí, kde uvidíte starokladrubské bělouše.
* Zámek Kladruby nad Labem: Barokní zámek nabízí prohlídkovou trasu zaměřenou na císařské pokoje a historii rodu Habsburků.
* Kočárovna, postrojovna a muzeum: Expozice historických kočárů (včetně prezidentského kočáru T. G. Masaryka), postrojů a muzeum hippologie.
* Vodárenská vyhlídka: Bývalá vodárenská věž slouží jako rozhledna s výhledem na pastviny a areál hřebčína.
* Lesovna: Další zrekonstruovaný objekt v areálu přístupný v rámci prohlídkových okruhů.

Venkovní a volně přístupné zajímavosti:

* Naučná stezka krajinou: Pětikilometrový okruh s 12 zastaveními, který vás provede unikátní krajinou pastvin a alejí.
* Kostel sv. Jakuba Většího: Nachází se na náměstí v blízkosti hřebčína.

=== Vstupné ===

* Prohlídka stájí: Základní vstupné je 270 Kč, snížené 180 Kč a rodinné 790 Kč. Zdroj: &lt;nowiki&gt;https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-a-hrebcin-kladruby-nad-labem&lt;/nowiki&gt;
* Prohlídka rozhledny trvá maximálně 30 minut, základní vstupné je 30 Kč, snížené 15 Kč, rodinné 70 Kč. Zdroj: &lt;nowiki&gt;https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-a-hrebcin-kladruby-nad-labem&lt;/nowiki&gt;

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* Národní hřebčín Kladruby nad Labem na [https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-a-hrebcin-kladruby-nad-labem#:~:text=N%C3%A1rodn%C3%AD%20h%C5%99eb%C4%8D%C3%ADn%20pod%20patronac%C3%AD%20UNESCO%20zve%20v%C5%A1echny,Labem.%20M%C5%AF%C5%BEete%20se%20t%C4%9B%C5%A1it%20na%20prohl%C3%ADdky%20st%C3%A1j%C3%AD%2C webu kudy z nudy.cz]

[[Kategorie:Pardubický kraj]]</text>
      <sha1>9vuekm8i7mg9h51el3pt4ozhk2vokbj</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>21937</id>
      <parentid>21936</parentid>
      <timestamp>2026-04-23T17:20:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>wikiodkazy, typo</comment>
      <origin>21937</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4201" sha1="qd1okuxf040c1yji1ucmectoalw6qwd" xml:space="preserve">{{Pagebanner|unesco_whs=yes}}

'''Národní hřebčín Kladruby nad Labem''' leží zhruba 6 kilometrů severozápadně od Přelouče a 22&amp;nbsp;kilometrů západně od [[Pardunice|Pardubic]]. Areál hřebčína s okolní krajinou je od roku 2019 zařazen na [[Seznam světového dědictví UNESCO]], jako ''Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem''.

== Historie ==
Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na seznam světového dědictví zapsán díky své přes 400 let trvající tradici chovu koní vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální kočárovou službu na panovnických dvorech. Hřebčín je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v&amp;nbsp;Kladrubech nad Labem věnovali již od konce 15. století Pernštejnové. Součástí tehdejšího panství byla i&amp;nbsp;obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v&amp;nbsp;roce 1560 a&amp;nbsp;později zde vybudoval hřebčinec, kterému pak Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Hřebčín se všemi budovami postavenými v&amp;nbsp;empírovém stylu, včetně budovy ustájení, Josefovského dvora, zámku a&amp;nbsp;kostela sv.&amp;nbsp;Václava a&amp;nbsp;Leopolda, tvoří jeden uzavřený celek. V roce 2002 byl hřebčín - areál s kmenovým stádem běloušů vyhlášen za národní kulturní památku. K zařazení na Seznam světového dědictví UNESCO pak došlo v roce 2019.

== Doprava ==

=== Autem ===

* Z [[Praha|Prahy]]: Cesta trvá přibližně 1 hodinu (cca 90 km) a vede po dálnici D11.
* Z Pardubic: Do hřebčína dorazíte za necelých 30 minut (cca 25 km).
* Parkování: Přímo v areálu hřebčína je k dispozici parkoviště pro návštěvníky.

=== Vlakem a autobusem ===
Přímo do Kladrub nad Labem železnice nevede, proto je nutné kombinovat vlak s další dopravou:

* Možnost A (nejbližší stanice): Vlakem dojeďte do stanice Řečany nad Labem. Odtud je to do Kladrub přibližně 3,5 km pěšky nebo můžete pokračovat autobusem.
* Možnost B (přes Přelouč): Vlakem dojeďte do Přelouče (hlavní trať Praha–Pardubice) a odtud přestupte na autobus.
* Autobusová zastávka: Cílová zastávka se jmenuje „Kladruby nad Labem – hřebčín“ a nachází se jen asi 200 metrů od vstupu do národního hřebčína. Aktuální spoje si můžete ověřit na portálu IDOS.

== Co vidět ==
=== Hlavní přístupné památky a trasy ===

* Stáje hřebčína: Komentované prohlídky vás zavedou do historických stájí, kde uvidíte starokladrubské bělouše.
* Zámek Kladruby nad Labem: Barokní zámek nabízí prohlídkovou trasu zaměřenou na císařské pokoje a historii rodu Habsburků.
* Kočárovna, postrojovna a muzeum: Expozice historických kočárů (včetně prezidentského kočáru T. G. Masaryka), postrojů a muzeum hippologie.
* Vodárenská vyhlídka: Bývalá vodárenská věž slouží jako rozhledna s výhledem na pastviny a areál hřebčína.
* Lesovna: Další zrekonstruovaný objekt v areálu přístupný v rámci prohlídkových okruhů.

=== Venkovní a volně přístupné zajímavosti ===

* Naučná stezka krajinou: Pětikilometrový okruh s 12 zastaveními, který vás provede unikátní krajinou pastvin a alejí.
* Kostel sv. Jakuba Většího: Nachází se na náměstí v blízkosti hřebčína.

=== Vstupné ===

* Prohlídka stájí: Základní vstupné je 270 Kč, snížené 180 Kč a rodinné 790 Kč. Zdroj: &lt;nowiki&gt;https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-a-hrebcin-kladruby-nad-labem&lt;/nowiki&gt;
* Prohlídka rozhledny trvá maximálně 30 minut, základní vstupné je 30 Kč, snížené 15 Kč, rodinné 70 Kč. Zdroj: &lt;nowiki&gt;https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-a-hrebcin-kladruby-nad-labem&lt;/nowiki&gt;

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* Národní hřebčín Kladruby nad Labem na [https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-a-hrebcin-kladruby-nad-labem#:~:text=N%C3%A1rodn%C3%AD%20h%C5%99eb%C4%8D%C3%ADn%20pod%20patronac%C3%AD%20UNESCO%20zve%20v%C5%A1echny,Labem.%20M%C5%AF%C5%BEete%20se%20t%C4%9B%C5%A1it%20na%20prohl%C3%ADdky%20st%C3%A1j%C3%AD%2C webu kudy z nudy.cz]

[[Kategorie:Pardubický kraj]]</text>
      <sha1>qd1okuxf040c1yji1ucmectoalw6qwd</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>