Wikicesty cswikivoyage https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.46.0-wmf.24 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikicesty Diskuse k Wikicestám Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 1151 21943 21939 2026-04-27T08:28:00Z Radek Linner 97 /* Pravidelné akce */ Kyjovská padesátka v dubnovou sobotu 21943 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} [[Soubor:Kyjov radnice.jpg|náhled|Radnice na Masarykově náměstí]] '''Kyjov''' je město v okrese Hodonín na [[Jihomoravský kraj|jižní Moravě]], v oblasti moravského [[Slovácko|Slovácka]], známé především díky folkloru – každé léto se zde konají folklorní slavnosti a jednou za čtyři roky pak národopisná slavnost Slovácký rok. Je dobrým výchozím bodem do okolní krajiny s vinohrady nebo pohořím [[Chřiby]]. == Historie == První písemná zmínka z roku 1126 uvádí Kyjov jako majetek benediktýnského kláštera Hradisko u Olomouce. Benediktýni byli brzy vystřídáni premonstráty, kteří Kyjov často dávali do zástavy nižší šlechtě. V roce 1548 se město vykoupilo z poddanství. Mnohokrát bylo postiženo nájezdy, požáry a morem. V 19. století spolu začali soupeřit němečtí a čeští obyvatelé města. Při obecních volbách v roce 1896 správa města přešla do českých rukou. Ve 40. letech 20. století z města odešla početná židovská a německá menšina. Ke Kyjovu se připojily okolní obce Nětčice, Boršov a Bohuslavice. == Příjezd == [[Soubor:Kyjov nadrazi 01.jpg|náhled|Vlakové nádraží]] {| class="wikitable" style="float: right; margin: 0 0 2em 2em;" |+ Vzdálenosti |- ! Město ! km |- ! style="text-align: left;" | [[Brno]] | style="text-align: right;" | 54 |- ! style="text-align: left;" | [[Hodonín]] | style="text-align: right;" | 21 |- ! style="text-align: left;" | [[Kroměříž]] | style="text-align: right;" | 47 |- ! style="text-align: left;" | [[Uherské Hradiště]] | style="text-align: right;" | 32 |} === Autem === * Od Brna – po dálnici D1 na východ, na sjezdu Holubice (210&nbsp;km) odbočit na silnici E50 směr [[Slavkov u Brna]] a za Slavkovem po I/54 (54&nbsp;km) * Od Hodonína – po silnicích II/431 a II/422 přes Dubňany a Svatobořice-Mistřín (21&nbsp;km) * Od Kroměříže – po silnici II/432 přes Zdounky a Koryčany (47&nbsp;km) Placená parkoviště jsou na Masarykově náměstí a v přilehlých ulicích. === Vlakem === {{Bod|wikidata=Q18180359|název=Nádraží ''Kyjov''}} ({{Stanice ČD|5434675}}, {{Železniční tabule|2260}}) leží na západním okraji města na takzvané [[w:Vlárská dráha|Vlárské dráze]]. Kyjov má tak dobré železniční spojení s Brnem (1 hod., 81 Kč), Slavkovem u Brna (40 min., 49 Kč), Bučovicemi (30 min., 41 Kč) nebo Veselím nad Moravou (30 min., 41 Kč). Osobní i spěšné vlaky jezdí několikrát denně. V jihovýchodní části města v průmyslové zóně je na stejné trati ještě {{Bod|wikidata=Q19366344|název=zastávka ''Kyjov zast.''}} ({{Stanice ČD|5434685}}, {{Železniční tabule|2261}}). === Autobusem === {{Bod|49.0067|17.1244|název=Autobusové nádraží|typ=go|commons=Kyjov, bus station}} se nachází 400 m jižně od centra města. Má přímé spojení s okresním městem Hodonín (35 min.), Brnem (1 hod. 20 min.), [[Praha|Prahou]] a také s okolním venkovem. U nádraží je parkoviště a supermarket Lidl. === Na kole === Cyklostezka spojuje Kyjov s obcemi na jihu – Svatobořice-Mistřín, Dubňany a Mutěnice. === Pěšky === Z pohoří Chřiby vede žlutě značená turistická cesta, která končí u vlakového nádraží. Městem a jeho okolím vede 17&nbsp;km dlouhá naučná stezka s informačními panely. == Pohyb po městě == Město má poměrně malé centrum. Z Masarykova náměstí je možné pěšky obejít všechny památky města. Úschovna a půjčovna kol je v infocentru. Městská autobusová hromadná doprava spojuje střed města s nemocnicí, autobusovým a vlakovým nádražím a místními částmi Nětčice, Boršov a Bohuslavice, které byly kdysi samostatnými obcemi. == Co vidět == === Památky === {{Mapa|49.010|17.124|zoom=14|width=400|height=400}} [[File:Kyjov Kostel Nanebevzeti Panny Marie.jpg|thumb|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] {{Bod|wikidata=Q22770843|název=Radnice|popis=Radnice na náměstí z 16. století je dominantou města. Věž je vysoká 39 m, u vchodu je ve zdi umístěn železný loket ke dřívějšímu přeměřování zakoupeného zboží na trhu. V radničním sklepě je [https://www.slovackagalerievin.cz/ Slovácká galerie vín].}} {{Bod|wikidata=Q37451747|název=Zámeček, muzeum|popis=Renesanční zámek z 16. století na Palackého ulici, ve kterém dnes sídlí [https://www.masaryk.info/vlastivedne-muzeum-kyjov/ Vlastivědné muzeum].}} === Sakrální stavby === {{Bod|wikidata=Q12030379|název=Kostel Nanebevzetí Panny Marie|popis=Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1713–1720 postavil řád kapucínů. Mimo bohoslužby lze interiér prohlédnout pouze z prosklené předsíně.}} {{Bod|wikidata=Q21716041|název=Kaple sv. Josefa|popis=Kaple na vyvýšenině za zámečkem (muzeem). Původně zde byl farní kostel sv. Martina z 12. století, který v roce 1807 vyhořel a od roku 1833 je zde tato kaple. Její věž je z roku 1692.}} {{Bod|wikidata=Q20428021|název=Kaple sv. Jana Kalasanského|popis=Stojí u budovy [[w:Klvaňovo gymnázium a střední zdravotnická škola Kyjov|gymnázia]] na ulici Komenského. V roce 1868 ji postavil řád piaristů.}} {{Bod|wikidata=Q12028045|název=Kaple sv. Rocha|popis=Stojí za městem u silnice do Vlkoše z roku 1716.}} {{Bod|wikidata=Q62178364|název=Morový sloup|typ=religion|popis=Sloup se sochou Panny Marie z 1. poloviny 17. století před radnicí.}} {{Bod|wikidata=Q14541937|název=Kostel sv. Filipa a Jakuba|popis=Stojí v místní části Bohuslavice.}} === Příroda === {{Bod|wikidata=Q57199894|název=Městský park|typ=nature|popis=Park blízko centra města na ploše přes 4 ha, dětské hřiště.}} {{Bod|wikidata=Q11221425|název=Bohuslavické stráně|typ=nature|popis=Přírodní památka, lokalita teplomilných společenstev, místo s výhledem do krajiny.}} <gallery> Zámek - zámeček Kyjov.JPG|Renesanční zámek Kyjov, kaple sv. Josefa (3).jpg|Kaple sv. Josefa Kyjov kaple sv Jana Kalasanskeho.jpg|Kaple sv. Jana Kalasanského Kyjov Roch1.jpg|Kaple sv. Rocha Bohuslavice kostel 004.jpg|Kostel sv. Filipa a Jakuba Bohuslavicka strane 02.jpg| Přírodní památka Bohuslavické stráně </gallery> == Aktivity == === Pravidelné akce === * '''Reprezentační ples města Kyjova''' – leden nebo únor, na Domě kultury. Vstupné 550 Kč (2025) * '''Fašaňková obchůzka''' se Slováckým souborem Kyjov – některá únorová neděle odpoledne, vychází od hostince U Jančů v Nětčicích [[Soubor:Staveni maje 06.jpg|náhled|Stavění máje]] * '''[https://www.sokolkyjov.cz/kyjovska-50/ Kyjovská padesátka]''' – obvykle sobota na konci dubna, turistický pochod o délce 8, 15, 23, 32 a 50 km po turistických cestách v Chřibech (trasa Kyjov – Bohuslavice – Čeložnice – Stupavské louky – Staré Hutě – hrad Buchlov – Hora sv. Klimenta). * '''Stavění máje''' – 30. dubna odpoledne. Lidový zvyk, stavění máje na Masarykově náměstí, vstup zdarma * '''[https://www.nockostelu.cz/kostel/1222/ Noc kostelů]''' – Obvykle pátek v květnu. Zpřístupnění kostela Nanebevzetí Panny Marie, kaple sv. Jana Kalasanského, kaple sv. Josefa a modlitebny Českobratrské církve evangelické veřejnosti s kulturním programem. * '''Kácení máje''' – 1. června odpoledne na Masarykově náměstí * '''[http://www.slovackyrok.cz/ Slovácký rok]''' – Tři až čtyři dny v polovině srpna jednou za čtyři roky. Následující bude v roce 2027. Je to nejstarší národopisná slavnost v České republice (od roku 1921). * '''Kyjovské letní slavnosti''' – dožínky, mariánská pouť, jarmark na hlavním náměstí každoročně o víkendu v polovině srpna * '''Žalmanův folkový Kyjov''' – folkový festival konaný každoročně v polovině srpna na letním kině. Cena 420 Kč (2025). * '''Martinské hody''' – Každoroční slavnost o víkendu, který je nejblíže svátku sv. Martina (11. listopadu), patrona města. Beseda u cimbálu, krojovaný průvod městem, hodová mše svatá, taneční zábava. * '''Kyjovský divadelní podzim''' – víkend v listopadu, přehlídka amatérských divadel pořádaný sdružením OPONA * '''Předvánoční trhy''' – na náměstí * '''Kruh přátel hudby''' – koncerty vážné hudby během zimního období v Domě kultury, zpravidla jednou měsíčně. Cena 495 Kč za koncert (2026). * '''Concentus Moraviae''' – každoroční série koncertů vážné hudby konané v kostele Nanebevzetí Panny Marie, milotickém zámku aj. * '''Zpívání u vánočního stromu''' – prosinec, na náměstí * '''Vánoční beseda u cimbálu''' – prosinec, v Domě kultury * '''[https://stepanskybehkyjov.cz/ Štěpánský běh]''' – 26. prosince. Běh ulicemi města na tratích 1,7 a 3,4 km. * '''Guláš party''' – 31. prosince. Rozloučení se starým rokem odpoledne (asi v 15:00) na náměstí před radnicí. Hudba, rozdávání „radního“ guláše, promítání pro děti a ohňostroj (v 17:00). === Galerie a muzea === [[Soubor:Kyjov zamek.jpg|náhled|Vlastivědné muzeum]] [[Soubor:Muzeum Stavedlo 01.jpg|náhled|Muzeum Stavědlo]] Galerie jsou otevřeny pouze během jednotlivých výstav. {{Bod|wikidata=Q85838806|název=Vlastivědné muzeum|popis=Návštěvníky muzea čeká expozice propojující přírodu, historii, archeologii a folklor. Prozkoumají místní faunu, dějiny města, expozici germánského kmene Langobardů i bohatou krojovou tradici Kyjovska. Muzejní knihovna obsahuje přes 11 000 knih|cena=stálé expozice: dospělí {{CZK|100}}, senioři, ZTP, děti 3–18 let {{CZK|70}}, výstavy: dospělí {{CZK|70}}, senioři, ZTP, děti 3–18 let {{CZK|50}}}} {{Bod|49.0101206|17.1218736|název=Radniční galerie|typ=see|web=https://www.mestokyjov.cz/mestsky-urad-odbory-uradu-odbor-skolstvi-a-kultury-kultura-a-cestovni-ruch/1298-radnicni-galerie|adresa=Masarykovo náměstí 30, 697 01 Kyjov|telefon=+420 518 697 580|popis=Galerie v zadním traktu radnice, vstup bočním vchodem od parkoviště za kulturním domem|otevírací doba=Po–Pá 10:00–12:00, 14:00–16:00, So–Ne, svátek 14:00–16:00}} {{Bod|49.0104108|17.1311244|název=Galerie ve škole|typ=see|web=https://www.zskyjov.cz/galerie-ve-skole|adresa=Újezd 990, 697 01 Kyjov|telefon=+420 518 306 561|popis=Galerie v budově základní školy Komenského}} {{Bod|49.0079478|17.1180808|název=Galerie Doma|typ=see|adresa=Svatoborská 412, 697 01 Kyjov|telefon=+420 602 729 627|facebook=GalerieDomaKyjov}} {{Bod|49.0184572|17.1247783|název=Muzeum Stavědlo|typ=see|web=|adresa=Komenského, 697 01 Kyjov|telefon=+420 774 167 252|email=stavedlo@email.cz|popis=Muzeum sídlí v dříve nevyužívané budově u železničního přejezdu v Nětčicích na Komenského ulici. Stálá expozice představuje kyjovské nádraží, nejbližší stanice Vlárské dráhy a regionální tratě Kyjovska. Součástí výstavy je také model železnice v měřítku H0.|otevírací doba=Příležitostně, při jednorázových výstavách nebo po dohodě.}} === Kulturní zařízení === * '''[http://www.dum-kultury-kyjov.cz/ Dům kultury]''' * '''[http://www.kino-kyjov.cz/ Kino Panorama]''' * '''Letní kino''' * '''[http://www.knihovna-kyjov.cz/ Městská knihovna]''', Komenského 617, ☎ +420 518 614 358, přístup na internet, čítárna, přednášky. * '''[http://jazzklubkyjov.cz/ Jazz Klub Kyjov]''' === Sportovní zařízení === * '''Městský stadion''', Mezivodí 2233, ☎ +420 518 321 118, atletická dráha s umělým povrchem, travnaté fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště s umělým povrchem, hokejbalové hřiště, basketbalová hala, kuželna, workoutové a parkourové hřiště, [http://fitness-kyjov.webnode.cz/ fitness centrum], ubytování * '''[http://www.aquavparku.cz/ Akvapark Aqua v parku]''', Mezivodí 2668, ☎ +420 722 224 015, wellness, masáže, letní areál, restaurace * '''[https://www.tskyjov.cz/sprava-biotopu-bohuslavice/ Přírodní koupací biotop Bohuslavice]''' == Kde jíst == {{Bod|49.0095278|17.1252606|název=Pizzerie u Martina|typ=eat|web=http://www.pizzakyjov.cz/|adresa=Masarykovo náměstí 6, 697 01 Kyjov|telefon=+420 725 388 344|popis=Wi-Fi, rozvoz, posezení venku|otevírací doba=Ne–Čt 9:00–22:00, Pá–So 9:00–23:00}} {{Bod|49.0138819|17.1259069|název=Kyjovský pivovar|typ=eat|web=http://www.kyjovsky-pivovar.cz/|adresa=Komenského 596, 697 01 Kyjov|telefon=+420 518 614 310|popis=Bezbariérový přístup, salonek pro 15 osob, Wi-Fi|otevírací doba=Po–Čt 11:00–23:00, Pá–So 11:00–24:00, Ne 11:00–21:00}} {{Bod|49.0129933|17.1260786|název=Prostě Burger|typ=eat|web=https://prosteburger.cz/|adresa=Komenského 608, 697 01 Kyjov|telefon=+420 704 758 920|popis=Bowling, rozvoz|otevírací doba=Út–Čt 14:00–21:00, Pá 14:00–23:00, So 11:00–23:00, Ne 11:00–21:00}} {{Bod|49.0069889|17.1307456|název=Nový svět|typ=eat|web=http://www.restauracenovysvet.cz/|adresa=Tyršova 167, 697 01 Kyjov|telefon=+420 518 612 119|popis=Posezení venku, rozvoz|otevírací doba=Po–Čt 9:00–22:00, Pá–So 9:00–24:00, Ne 9:00–21:00, zahrádka 11:00–22:30}} {{Bod|49.0158153|17.1232756|název=IP Restaurant|typ=eat|web=http://www.iprestaurant.cz/|adresa=Nádražní 513, 697 01 Kyjov|telefon=+420 604 566 852|popis=Restaurace u vlakového nádraží, bezbariérový přístup, rozvoz, letní zahrádka, polední menu 10:00–14:00|otevírací doba=Po–Pá 8:00–20:00, So 10:00–22:00}} {{Bod|49.0107522|17.1255825|název=Restaurace Bonanza|typ=eat|web=https://www.menicka.cz/2839-restaurace-bonanza-kyjov.html|adresa=Komenského 49, 697 01 Kyjov|telefon=+420 518 321 510|otevírací doba=Po–Ne 10:00–22:00}} {{Bod|49.0112308|17.1258319|název=Komenda|typ=eat|web=https://www.komendakyjov.cz/|adresa=Komenského 914, 697 01 Kyjov|telefon=+420 777 934 001|popis=Rychlé občerstvení, pizza, rozvoz|otevírací doba=Po–Pá 7:00–21:00, So 10:00–22:00, Ne 10:00–21:00}} {{Bod|49.0088367|17.1223528|název=U Kulky|typ=eat|web=http://www.zahradkaukulky.cz/|adresa=Jungmannova 211, 697 01 Kyjov|telefon=+420 777 120 988|popis=Posezení venku, ubytování, cyklisté vítáni|otevírací doba=květen–říjen Po–Čt 14:00–22:00, Pá–Ne 11:00–22:00}} == Kde spát == {{Bod|49.0138483|17.1258639|název=Kyjovský pivovar|typ=sleep|web=https://www.kyjovsky-pivovar.cz/cs/ubytovani/hotel-pivovar|adresa=Komenského 596, 697 01 Kyjov|telefon=+420 518 614 313|email=recepce@kyjovsky-pivovar.cz|popis=Restaurace, pivní lázně, bezbariérový přístup|cena=jednolůžkový pokoj {{CZK|1390}}, dvoulůžkový {{CZK|1990}}}} {{Bod|49.0099475|17.1249311|název=Longus penzion|typ=sleep|web=https://www.kyjovpenzion.cz/|adresa=Masarykovo náměstí 44, 697 01 Kyjov|telefon=+420 727 939 367|email=penzionlongus@seznam.cz|popis=|cena=dvoulůžkový pokoj {{CZK|1790}} za osobu}} {{Bod|49.0059622|17.1321758|název=Penzion Jako Doma|typ=sleep|web=https://www.penzionjakodoma.cz/|adresa=Tyršova 136, 697 01 Kyjov|telefon=+420 775 700 115|email=rezervace@penzionjakodoma.cz|popis=|cena=od {{CZK|1890}}}} {{Bod|49.0095939|17.1222972|název=Penzion U Radnice|typ=sleep|web=https://www.penzion-kyjov.cz/|adresa=Svatoborská 66, 697 01 Kyjov|telefon=+420 518 610 322|email=olgalecianova@seznam.cz|cena=jednolůžkový pokoj {{CZK|1200}}, dvoulůžkový {{CZK|1400}}, třílůžkový {{CZK|2100}}}} {{Bod|49.0133811|17.1259750|název=Hotel Trifin|typ=sleep|web=https://ubytovani.trifin.cz/|adresa=Komenského 606, 697 01 Kyjov|telefon=+420 518 615 091|email=ubytovani@trifin.cz|popis=|cena=jednolůžkový pokoj {{CZK|504}}}} == Nákupy a služby == === Informační centrum === {{Bod|49.0094786|17.1218339|název=Informační centrum|typ=other|web=https://www.mestokyjov.cz/volny-cas-a-turistika-informacni-centrum|adresa=Svatoborská 26, 697 01 Kyjov|telefon=+420 518 323 484|email=info@mukyjov.cz|otevírací doba=od června do září PO–SO 9:00–18:00, NE a svátky 13:00–17:00, od října do května PO–PÁ 9:00–17:00, SO 9:00–11:30|popis=Je zde půjčovna a úschovna kol (200 Kč na den, 600 Kč na týden), předprodej vstupenek na kulturní akce (Ticketportal), prodej map a průvodců, zajištění ubytování, přístup k internetu (cca 1 Kč na minutu), vydávání [https://www.mestokyjov.cz/volny-cas-a-turistika-kultura-folklor-a-vinarstvi/868-kulturni-akce přehledu] aktuálních kulturních akcí ve městě a okolí.}} === Pošta a telefon === Město má poštovní směrovací číslo 697 01, telefonní předčíslí 518. Na Masarykově náměstí mají kontaktní centra všichni tři čeští mobilní operátoři. [https://www.postaonline.cz/detail-pobocky/-/pobocky/detail/69701 Pošta] sídlí na ulici Komenského 50, ☎ +420 518 612 590. Otevřeno PO–PÁ 10:00–12:00 a 13:00–16:00, SO 8:00–12:00 === Banky a bankomaty === * '''[https://www.csas.cz/cs/pobocky-a-bankomaty#/544/pobocka/masarykovo-namesti-29-2-kyjov Česká spořitelna]''', Masarykovo náměstí 29 (vedle radnice), bankomat. Otevřeno PO–PÁ 9:00–12:30 a 13:30–16:00 * '''[https://www.csob.cz/kontakty/pobocky-a-bankomaty/pobocka?id=kyjov ČSOB]''', Svatoborská 41, bankomat. Otevřeno PO–PÁ 10:00–12:00 a 13:00–15:00 * '''[https://www.moneta.cz/pobocky/kyjov-masarykovo-namesti-2_36-86000700 Moneta Bank]''', Masarykovo náměstí 2, bankomat. Otevřeno PO–PÁ 8:30–12:00 a 13:00–16:30 * '''[https://www.kb.cz/cs/pobocky-a-bankomaty/pobocky/kyjov-svatoborska-1 Komerční banka]''', Svatoborská 369, bankomat. Otevřeno PO–ČT 9:00–12:00 a 13:00–17:00, PÁ 8:00–12:00 a 13:00–15:00 === Nákupy === Většina obchodů a služeb je umístěna na Masarykově náměstí. Obchodní dům Kaufland s nákupním centrem [https://mypark.eu/kyjov/ My Park] je na okraji města u silnice do Svatobořic-Mistřína. U autobusového nádraží je supermarket Lidl, na jiném místě Penny Market, Marina, Hruška aj. Každý první pátek v měsíci (květen až říjen) bývají v prostoru mezi radnicí a Domem kultury ''Farmářské trhy''. === Zdraví === * '''[http://www.poliklinikakyjov.cz/ Poliklinika]''' s lékárnou, Komenského 740 * '''Lékařský dům Slavie''' s lékárnou, Masarykovo náměstí 35 * {{Bod|wikidata=Q23210489|název=Nemocnice Kyjov|popis=Strážovská 1247, na kraji města u silnice do Brna}} * Ve městě je několik lékáren – [https://lekarnakyjov.cz/ lékárna Slávie] na náměstí, [http://www.swisspharma-lekarna.cz/ U Zlaté koruny] na náměstí, [http://www.1lekarenska.cz/ u polikliniky], [https://www.nemkyj.cz/lekarny-pro-verejnost v nemocnici], [https://www.drmax.cz/lekarny/kyjov-masarykovo-namesti-18-4 Dr. Max] u autobusového nádraží a [http://www.benu.cz/lekarna-benu-kyjov-oc-kaufland lékárna Benu] u obchodního domu Kaufland == Kam dál == [[Soubor:Zámek Milotice.JPG|náhled|Zámek Milotice]] * '''[https://www.zamek-milotice.cz/ Zámek Milotice]''', barokní stavba s volně přístupnými zahradami, základní prohlídkový okruh reprezentačních sálů (50 minut), kostýmové prohlídky. Otevřeno duben a říjen SO–NE 9:00–15:00, květen až září ÚT–NE 9:00–16:00. Vstupné 200 Kč, děti, studenti, senioři a ZTP 160 Kč, děti do 17 let 60 Kč (2025). * '''[[Chřiby]]''', pohoří severně od Kyjova s množstvím turistických cest. [http://www.hrad-buchlov.cz/ Hrad Buchlov], [https://www.zamek-buchlovice.cz zámek Buchlovice], [https://cimburk.eu/ zřícenina hradu Cimburk], [https://www.obecstrilky.cz/barokni-hrbitov-ve-strilkach barokní hřbitov ve Střílkách], rozhledna na nejvyšším kopci Brdo (587 m n. m.), poutní místo [[Velehrad]], [http://www.archeoskanzen.cz/ archeoskanzen Modrá] * '''[http://www.zamek-slavkov.cz/ Zámek Slavkov]''', rozsáhlý barokní zámek s několika prohlídkovými okruhy, volně přístupná zahrada. Otevřeno březen až květen, září až prosinec ÚT–NE 9:00–17:00, červen až srpen PO–NE 9:00–17:00, vstupné 170–200 Kč (2025). * '''Strážnice''', město na [[Baťův kanál|Baťově kanálu]] se zámkem a skanzenem. * '''[[Vracov]]''', {{VzdálenostDo|Vracov}} * '''[[Uherské Hradiště]]''', {{VzdálenostDo|Uherské Hradiště}} == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * [http://www.mestokyjov.cz/ Stránky města Kyjova] * [https://www.mestokyjov.cz/volny-cas-a-turistika-informacni-centrum Informační centrum Města Kyjova] [[Kategorie:Jihomoravský kraj]] [[Kategorie:Slovácko]] [[Kategorie:Města v Česku]] natknindzgeffsu64exj4u0x6kl75hn 0 1485 21947 21162 2026-04-27T09:06:18Z LiMr 96 /* Kam dál */ +1 21947 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Strakonice''' jsou město v severozápadní části [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]] na soutoku [[Otava|Otavy]] a Volyňky, 52 km severozápadně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]], v nadmořské výšce mezi 390 až 430 m. Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel. Město je proslulé svou dudáckou tradicí. == Doprava == Město leží na křižovatce silnic první třídy I/4 ([[Praha]]–Strážný / s napojením na německou silnici B12 směr [[Pasov]]) a I/22 (Draženov – [[Klatovy]] – [[Vodňany]] – České Budějovice). Strakonice leží na železniční trati [[Plzeň]] – České Budějovice, na kterou se ve Strakonicích napojují železniční tratě Strakonice–[[Volary]] a Březnice–Strakonice. Strakonické autobusové nádraží je v těsné blízkosti vlakového nádraží a odjíždějí z něj přímé autobusy do Českých Budějovic, Prahy a [[Brno|Brna]]. == Turistika == Řeka Otava je oblíbená vodáky. Přes Strakonice vede [[w:Otavská_cyklostezka|Otavská cyklostezka]]. == Co vidět == [[Soubor:ST hrad od JZ Rumpal aJelenka DSCN5627.JPG|náhled|Hrad Strakonice]] * [https://www.hradstrakonice.cz/ Strakonický hrad], který byl založen ve 13. století na soutoku Otavy a Volyňky, je v něm mj. [https://muzeum-st.cz/ Muzeum středního Pootaví] * Barokní mariánský sloup, uprostřed Palackého náměstí, z let 1730–1740 * Kostel sv. Markéty == Pravidelné aktivity == * [https://www.dudackyfestival.cz/ Mezinárodní dudácký festival] – koná se každý sudý rok na konci srpna * Rumpálování – středověké slavnosti, ukázky zapomenutých řemesel, šermířská a kejklířská vystoupení == Kam dál == * [https://www.zamek-blatna.cz/ zámek Blatná], s anglickým parkem s daňky, cca 23 km severně od Strakonic * [https://www.helfenburk.com/ zřícenina hradu Helfenburk], cca 23 km jižně od Strakonic * [[Písek]], historické město {{VzdálenostDo|Písek}} * [[Vodní mlýn Hoslovice]], {{VzdálenostDo|Vodní mlýn Hoslovice}} == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * [https://www.strakonice.eu/ Stránky města Strakonice] * [https://info.strakonice.eu/micstrakonice Městské informační centrum Strakonice] [[Kategorie:Města v Česku]] [[Kategorie:Jihočeský kraj]] 5kicifem0n0c0x5noswu3kxxj3v6c46 0 1494 21949 21784 2026-04-27T09:08:24Z LiMr 96 /* Kam dál */ +1 21949 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} [[Soubor:Stachy, Prachatice District (2).jpg|náhled|Kostel na náměstí]] '''Stachy''' jsou obec na [[Šumava|Šumavě]] v [[Jižní Čechy|Jižních Čechách]] ležící zhruba 10 km severozápadně od [[Vimperk]]a. Jsou rekreačním a turistickým střediskem. Na území obce je středisko zimních sportů. == Historie == Stachy byly králováckou rychtou. Kromě sklářství se obyvatelé Stach živili i obchodem a výrobou dřevěného zboží (např. stachovské dřeváky a šindele). Zejména v 19. století se mnoho jejich obyvatel živilo světáctvím (prací ve světě, např. v cirkusech). == Doprava == Nejbližší železniční stanice je v cca 11 km vzdáleném Vimperku, a to na železniční trati Strakonice–[[Volary]] (v jízdním řádu pro cestující označené číslem 198). Přes Stachy vede silnice II/145 (Petrovice u Sušice – Hartmanice – [[Kašperské Hory]] – Stachy – Zdíkov – Vimperk – Husinec – Netolice – Češnovice). == Co vidět == * Vesnická památková rezervace Stachy * Vesnická památková zóna Chalupy (cca 3 km SSZ od centra obce) * [https://www.lazadov.cz/la/ Lyžařský areál Zadov], 5 km jihozápadně od centra obce, na úbočí Churáňovského vrchu, dolní stanice [https://www.lazadov.cz/la/ sedačkové lanovky na Churáňov] * [https://www.lazadov.cz/la/ Rozhledna Zadov] * Churáňov (1090 m n. m.), horní stanice sedačkové lanovky, východiště lyžařských tras == Kam dál == * Antýgl – šumavská usedlost * Halštatské hradiště Obří hrad * [https://www.javorniksumava.cz/vylety-a-sluzby/2-priroda-pamatky/rozhledna-na-javorniku.html Javorník (1067 m n. m.), rozhledna], cca 6,5 km severně od Stach * [[Kašperské Hory]] – město se zříceninou hradu [[Kašperk]] 9 km severozápadně * [[Horská Kvilda]] – malá obec 9 km jihozápadně * [[Kvilda]] – malá vesnice, nejvýše položená obec v Česku, {{VzdálenostDo|Kvilda}} * [[Modrava]] – {{VzdálenostDo|Modrava}} * [[Vodní mlýn Hoslovice]] – {{VzdálenostDo|Vodní mlýn Hoslovice}} == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Jihočeský kraj]] [[Kategorie:Šumava]] [[Kategorie:Sídla v Česku]] 1kr6kvv6fdmqcvqs14o20obm1x7bjga 0 1715 21945 21023 2026-04-27T09:01:21Z LiMr 96 /* Kam dál */ typo 21945 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Horažďovice''' jsou město v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]], které leží mezi [[Strakonice|Strakonicemi]] a [[Klatovy]] v nadmořské výšce 427 metrů na levém břehu řeky [[Otava|Otavy]] a žije zde přibližně 5 100 obyvatel (2025). Historické jádro města je městskou památkovou zónou. == Historie == Počátek osídlení je spjat s hradištěm na Práchni. Nejstarší zprávy (z roku 1251), týkající se Horažďovic, hovoří o osadě Gorazdějovice, založené knězem Gorazdem, žákem a nástupcem svatého Metoděje. == Doprava == Město leží silnici I/22 mezi Klatovy a Strakonicemi. Na něj se v něm napojují silnice II/169, II/188 a II/139. Severně od města vede železniční trať Plzeň – České Budějovice se stanicí Horažďovice předměstí, ze které odbočuje trať do [[Domažlice|Domažlic]], na které leží stanice Horažďovice. == Turistika == [[Otava]] je oblíbená vodáky. Přes Horažďovice vede [[w:Otavská_cyklostezka|Otavská cyklostezka]]. V [https://www.muzeumhd.cz/ infocentru] na zámku je nabíječka elektrokol. == Co vidět == [[Soubor:Horažďovický zámek (prázdniny 2023) IMG 5444.JPG|náhled|Horažďovický zámek]] * Renesanční horažďovický zámek přestavěný z gotického hradu založeného Bavory ze Strakonic ve druhé polovině 13. století. Sídlí zde [https://www.muzeumhd.cz/ Městské muzeum], galerie a informační centrum, Městská knihovna a soukromá restaurace. * Gotický kostel svatého Petra a Pavla * Pozůstatky gotického městského opevnění, zejména Červená brána, která je druhou nejstarší dochovanou branou městského opevnění na území Čech. Byla postavena v roce 1252. * Nedaleko města se nachází hradiště Prácheň datované do období mezi 11. až 13. stoletím. == Kam dál == * [[Strakonice]] – {{VzdálenostDo|Strakonice}} * [[Sušice]] – {{VzdálenostDo|Sušice}} * [[Klatovy]] – {{VzdálenostDo|Klatovy}} == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Plzeňský kraj]] [[Kategorie:Města v Česku]] 3v3w7hb34xi1stu1lne2h0az6mh1t5u 21948 21945 2026-04-27T09:07:27Z LiMr 96 /* Kam dál */ +1 21948 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Horažďovice''' jsou město v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]], které leží mezi [[Strakonice|Strakonicemi]] a [[Klatovy]] v nadmořské výšce 427 metrů na levém břehu řeky [[Otava|Otavy]] a žije zde přibližně 5 100 obyvatel (2025). Historické jádro města je městskou památkovou zónou. == Historie == Počátek osídlení je spjat s hradištěm na Práchni. Nejstarší zprávy (z roku 1251), týkající se Horažďovic, hovoří o osadě Gorazdějovice, založené knězem Gorazdem, žákem a nástupcem svatého Metoděje. == Doprava == Město leží silnici I/22 mezi Klatovy a Strakonicemi. Na něj se v něm napojují silnice II/169, II/188 a II/139. Severně od města vede železniční trať Plzeň – České Budějovice se stanicí Horažďovice předměstí, ze které odbočuje trať do [[Domažlice|Domažlic]], na které leží stanice Horažďovice. == Turistika == [[Otava]] je oblíbená vodáky. Přes Horažďovice vede [[w:Otavská_cyklostezka|Otavská cyklostezka]]. V [https://www.muzeumhd.cz/ infocentru] na zámku je nabíječka elektrokol. == Co vidět == [[Soubor:Horažďovický zámek (prázdniny 2023) IMG 5444.JPG|náhled|Horažďovický zámek]] * Renesanční horažďovický zámek přestavěný z gotického hradu založeného Bavory ze Strakonic ve druhé polovině 13. století. Sídlí zde [https://www.muzeumhd.cz/ Městské muzeum], galerie a informační centrum, Městská knihovna a soukromá restaurace. * Gotický kostel svatého Petra a Pavla * Pozůstatky gotického městského opevnění, zejména Červená brána, která je druhou nejstarší dochovanou branou městského opevnění na území Čech. Byla postavena v roce 1252. * Nedaleko města se nachází hradiště Prácheň datované do období mezi 11. až 13. stoletím. == Kam dál == * [[Strakonice]] – {{VzdálenostDo|Strakonice}} * [[Sušice]] – {{VzdálenostDo|Sušice}} * [[Klatovy]] – {{VzdálenostDo|Klatovy}} * [[Vodní mlýn Hoslovice]] – {{VzdálenostDo|Vodní mlýn Hoslovice}} == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Plzeňský kraj]] [[Kategorie:Města v Česku]] kcutzhji6pxf6t2dc2njizm5nqxibps 0 1827 21942 21941 2026-04-27T08:25:43Z LiMr 96 typo 21942 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Vodní mlýn Hoslovice''' je považován za nejstarší zachovalý vodní mlýn na území České republiky. Je chráněn jako národní kulturní památka České republiky. Mlýn je součástí expozic Muzea středního Pootaví ve Strakonicích. Mlýn je přístupný veřejnosti od dubna do října od úterý do neděle v době od 9 do 16 hodin, v hlavní sezóně (červen – srpen) denně až do 17 hodin. == Doprava == === Autem === Do samotné historické části obce Hoslovice (Podhoslovičky) je pro motorová vozidla vjezd zakázán. Pro návštěvníky jsou připraveny následující možnosti: * Nové parkoviště Vodní mlýn Hoslovice: Nachází se kousek od areálu a je dostupné přes novou příjezdovou cestu. Díky nové cestě je areál nově přístupný i pro autobusové zájezdy. * Záchytné parkoviště na kraji obce: Leží u hlavní silnice v horní části Hoslovic. Od něj vede k mlýnu asfaltová cesta (cca 1 200 metrů). === Veřejnou dopravou === * Autobus: Přímo v obci Hoslovice (u záchytného parkoviště) se nachází autobusová zastávka. Pravidelné linky jezdí především ze Strakonic. * Vlak: Přímé vlakové spojení do Hoslovic neexistuje. Nejbližší větší železniční stanicí jsou [[Strakonice]]. == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * [https://mlyn-hoslovice.cz/ Oficiální stránky] [[Kategorie:Jihočeský kraj]] tuskjw5bl1pz0vw3sm00sneeiyxdm4f 21944 21942 2026-04-27T08:33:29Z LiMr 96 +poloha 21944 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Vodní mlýn Hoslovice''' je považován za nejstarší zachovalý vodní mlýn na území [[Česko|České republiky]]. Nachází se v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], {{VzdálenostOd|Strakonice}} od [[Strakonice|Strakonic]]. Je chráněn jako národní kulturní památka České republiky. Mlýn je součástí expozic Muzea středního Pootaví ve Strakonicích. Mlýn je přístupný veřejnosti od dubna do října od úterý do neděle v době od 9 do 16 hodin, v hlavní sezóně (červen – srpen) denně až do 17 hodin. == Doprava == === Autem === Do samotné historické části obce Hoslovice (Podhoslovičky) je pro motorová vozidla vjezd zakázán. Pro návštěvníky jsou připraveny následující možnosti: * Nové parkoviště Vodní mlýn Hoslovice: Nachází se kousek od areálu a je dostupné přes novou příjezdovou cestu. Díky nové cestě je areál nově přístupný i pro autobusové zájezdy. * Záchytné parkoviště na kraji obce: Leží u hlavní silnice v horní části Hoslovic. Od něj vede k mlýnu asfaltová cesta (cca 1 200 metrů). === Veřejnou dopravou === * Autobus: Přímo v obci Hoslovice (u záchytného parkoviště) se nachází autobusová zastávka. Pravidelné linky jezdí především ze Strakonic. * Vlak: Přímé vlakové spojení do Hoslovic neexistuje. Nejbližší větší železniční stanicí jsou [[Strakonice]]. == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * [https://mlyn-hoslovice.cz/ Oficiální stránky] [[Kategorie:Jihočeský kraj]] 3qfdkvxglu1ovqm4wx18d8qhkoxrze8 21946 21944 2026-04-27T09:04:52Z LiMr 96 +Kam dál 21946 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Vodní mlýn Hoslovice''' je považován za nejstarší zachovalý vodní mlýn na území [[Česko|České republiky]]. Nachází se v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], {{VzdálenostOd|Strakonice}} od [[Strakonice|Strakonic]]. Je chráněn jako národní kulturní památka České republiky. Mlýn je součástí expozic Muzea středního Pootaví ve Strakonicích. Mlýn je přístupný veřejnosti od dubna do října od úterý do neděle v době od 9 do 16 hodin, v hlavní sezóně (červen – srpen) denně až do 17 hodin. == Doprava == === Autem === Do samotné historické části obce Hoslovice (Podhoslovičky) je pro motorová vozidla vjezd zakázán. Pro návštěvníky jsou připraveny následující možnosti: * Nové parkoviště Vodní mlýn Hoslovice: Nachází se kousek od areálu a je dostupné přes novou příjezdovou cestu. Díky nové cestě je areál nově přístupný i pro autobusové zájezdy. * Záchytné parkoviště na kraji obce: Leží u hlavní silnice v horní části Hoslovic. Od něj vede k mlýnu asfaltová cesta (cca 1 200 metrů). === Veřejnou dopravou === * Autobus: Přímo v obci Hoslovice (u záchytného parkoviště) se nachází autobusová zastávka. Pravidelné linky jezdí především ze Strakonic. * Vlak: Přímé vlakové spojení do Hoslovic neexistuje. Nejbližší větší železniční stanicí jsou [[Strakonice]]. == Kam dál == * [[Strakonice]] – {{VzdálenostDo|Strakonice}} * [[Vimperk]] – {{VzdálenostDo|Vimperk}} * [[Kašperské Hory]] – {{VzdálenostDo|Kašperské Hory}} == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * [https://mlyn-hoslovice.cz/ Oficiální stránky] [[Kategorie:Jihočeský kraj]] flps2kwuuple9dgxvvu03rd25p6bpns 0 1828 21950 2026-04-27T10:28:50Z Karelkam 252 založen nový článek 21950 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Albrechtice nad Vltavou''' jsou obec, která leží 12 kilometrů jihovýchodně od Písku a 32 kilometrů severně od Českých Budějovic. Území obce se nachází přibližně mezi řekou [[Vltava|Vltavou]] a Píseckými horami, které jsou chráněným přírodním parkem. Dominantou obce je kostel svatého Petra a Pavla z druhé poloviny 12. století. Ke kostelu přiléhá i vesnický hřbitov obehnaný zdí, na které je možno si prohlédnout arkádové kapličky s freskovými obrazy a básničkami o životě zemřelých. == Veřejná doprava == Do Albrechtic nad Vltavou se dostanete především autobusem. Obec nemá vlastní železniční stanici, takže vlakem lze dojet pouze do okolních měst (např. [[Písek]] nebo [[Protivín]]) a zbytek cesty absolvovat autobusem. Autobusové linky jezdí do Albrechtic též z [[Týn nad Vltavou|Týna nad Vltavou]]. == Co vidět == '''Kostel svatého Petra a Pavla''', původně románský kostel ze 3. čtvrtletí 12. století. V kostele se nachází bohatá malířská výzdoba. Zvláště ceněné jsou románské malby ''Posledního soudu'' a motiv ''„pekla a ráje“'' na triumfálním oblouku. O prohlídku interiéru s odborným výkladem o unikátních románských freskách a historii kostela můžete požádat prostřednictvím místního infocentra nebo obecního úřadu. Infocentrum obce: Zajišťuje průvodcovské služby po telefonické domluvě. Prohlídka trvá přibližně 50 až 90 minut a zahrnuje i výklad k unikátnímu kapličkovému hřbitovu. * {{Telefon}} +420 601 503 396 (Infocentrum) nebo {{Telefon}}+420 382 288 103 (Obecní úřad). * E-mail: info-alb.n.vltavou@email.cz. '''Hřbitov''' – kostel je obklopen hřbitovem, jehož zeď je zdobena kapličkami s malbami z 19. století, kdy farář Vít Cíza (1791–1854), který v Albrechticích působil v letech 1819–1854, zorganizoval (v roce 1841) uskutečnění svého nápadu. Na hřbitově byly natočeny scény z filmů Jan Cimbura režiséra Františka Čápa (z roku 1941) a Dým bramborové natě režiséra Františka Vláčila (z roku 1976). Jde o unikátní památku, tzv. kapličkový hřbitov, který tvoří arkádové kapličky zabudované do ohradní zdi kostela a hřbitova. Každá kaplička obsahuje lidovou malbu a veršovaný nápis (epitaf) o životě zesnulého, skládal místní farář Vít Cíza. * Vstupné: Prohlídka hřbitovního areálu je zdarma. * Dostupnost: Areál je přístupný bez bariér (vhodné i pro vozíčkáře) a parkoviště se nachází v bezprostřední blízkosti. == Kam dál == * [[Písek]] – 17 km severozápadně (autem) * [[Milevsko]] – 32 km severně * [[Týn nad Vltavou]] – 14 km jihozápadně === Rozhledna Vysoký Kamýk === Rozhledna Vysoký Kamýk není z Albrechtic daleko – 3 km jižně (pěšky), po zeleně značené turistické cestě (výškový rozdíl: 193 metrů). * Vstupné: Jednotná cena činí 20 Kč. * Otevírací doba: Rozhledna je otevřena od poloviny dubna do konce října, a to pouze v soboty, neděle a státní svátky, vždy mezi 13:00 a 15:00 hod. * Individuální termíny: Pro skupiny nad 10 osob je možné domluvit návštěvu i mimo tyto časy po předchozí telefonické dohodě se správcem na {{Telefon}} +420 739 189 341. * Na Vysoký Kamýk je možné jít také ze Všeteče: Z obce Všeteč vede k rozhledně zelená turistická značka. Trasa je dlouhá přibližně 3–3,5 km s převýšením kolem 160 metrů. Nejbližší parkování při cestě ze Všeteče je možné u silnice č. 138 na okraji lesa nad obcí. Rozhledna měří 46 metrů a z její vyhlídkové plošiny ve výšce 33 metrů uvidíte například Šumavu, Novohradské hory, elektrárnu Temelín nebo za dobré viditelnosti i Alpy. Aktuální informace o provozu najdete na [https://www.vsemyslice.eu/turisticke-cile/rozhledna-vysoky-kamyk.html oficiálním webu obce Všemyslice]. == Externí odkazy == {{Wikipedie}} [[Kategorie:Sídla v Česku]] [[Kategorie:Jihočeský kraj]] g8t6qlggwswf5gaky70kcd30xs7xdrn