Jindřichův Hradec

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikicesty</sitename>
    <dbname>cswikivoyage</dbname>
    <base>https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.47.0-wmf.5</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikicesty</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikicestám</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Jindřichův Hradec</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1487</id>
    <revision>
      <id>22156</id>
      <parentid>20898</parentid>
      <timestamp>2026-06-05T15:32:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>rozšíření</comment>
      <origin>22156</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4117" sha1="h2px13egtj3cgqplh2phngi4xr1qh1y" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Jindrichuv Hradec Neuhaus (26850381369).jpg|náhled|Náměstí Míru se sousoším Nejsvětější Trojice]]
'''Jindřichův Hradec''' je město v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací. Město leží na řece Nežárce 43 km severovýchodně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. V těsné blízkosti historického jádra města je rybník Vajgar, který má rozlohu 49 ha.

Jindřichův Hradec leží přesně na 15. poledníku, který je zde vyznačen v dlažbě v sousedství kostela Nanebevzetí Panny Marie.

== Historie ==
V 9. až 10. století zde bylo pohraniční přemyslovské hradiště. Na konci 12. století okolní region získal do sféry vlivu mocný rod Vítkovců, z nějž se po smrti Vítka I. z Prčice oddělili páni z Hradce, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1604, kdy vymřeli po meči. V první třetině 14. století přišli do města minorité, kteří založili kostel sv. Jana Křtitele a následně přilehlý klášter. Rozkvět města dosáhl vrcholu v 16. století, v době vlády Jindřicha IV. z Hradce a jeho syna Adama. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby renesanční.

== Doprava ==
Jindřichův Hradec leží na železniční trati Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí (- České Budějovice), označené v jízdním řádu pro cestující číslem '''225'''.

Křižuje se zde silnice I/23, která propojuje Jihočeský a [[Jihomoravský kraj]] přes [[Kraj Vysočina|Vysočinu]], se silnicí I/34, po které vede evropská silnice E551 (České Budějovice – Humpolec). Silnice II/128 vede po trase Pacov – Černovice – Deštná – Jindřichův Hradec – Nová Bystřice.

== Co vidět ==
[[Soubor:Jindrichuv hradec 3.jpg|náhled|Zámek Jindřichův Hradec]]
[[Soubor:KJ kováři.jpg|náhled|Krýzovy jesličky]]
* [https://www.zamek-jindrichuvhradec.cz/cs Zámek Jindřichův Hradec]
* Kostel svatého Jana Křtitele s klášterem minoritů, Štítného 124
* Proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kostelní náměstí
* Františkánský klášter s kostelem sv. Kateřiny, kpt. Jaroše 98
* Bývalý kostel svaté Maří Magdaleny s bývalou jezuitskou kolejí
* Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí Míru
* Židovský hřbitov
* [https://www.mjh.cz/mestska-vez/vyhlidkova-vez Městská vyhlídková věž, Kostelní ulice]
* [https://www.mjh.cz/expozice-muzea/kryzovy-jeslicky Krýzovy jesličky] – největší mechanický lidový betlém na světě
* [http://www.svflorian.cz/aquashow/ Aquashow], Obchodně-medicínské centrum sv. Florián, Růžová 41/II

== Kde jíst a pít (výběr) ==

* [https://strelnicejh.cz/ Restaurace Střelnice], Masarykovo nám. 107, {{Telefon|+420 723 854 960}}

== Kam dál ==
[[Soubor:Zámek Červená Lhota L cropped.jpg|náhled|[[Zámek Červená Lhota]]]]
* Národní kulturní památka [[zámek Červená Lhota]] {{VzdálenostDo|Zámek Červená Lhota}}
* [[Dačice]], městská památková zóna {{VzdálenostDo|Dačice}}
* Národní kulturní památka [https://www.zamek-dacice.cz/cs zámek Dačice]; okrajem zámeckého parku prochází trasa NS Okolím Dačic. Cykloturisty k zámku dovedou cyklotrasy 1006 (na Urbaneč) a 1242 (na Lidéřovice).
* [[Slavonice]], městská památková rezervace {{VzdálenostDo|Slavonice}}
* [[Telč]], městská památková rezervace zapsána na [[Seznam světového dědictví UNESCO|Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO]], 33 km východně
* [[Třeboň]], lázeňské město a městská památková rezervace, leží bezprostředně u rybníka Svět (201,5 ha) {{VzdálenostDo|Třeboň}}
* Rybník Komorník (60 ha), u kterého je [https://www.ckanada.cz/Autokemp-Komornik-Strmilov.html autokemp Komorník]
* [[Hrad Landštejn|Landštejn]], zřícenina hradu {{VzdálenostDo|Hrad Landštejn}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie|Jindřichův Hradec}}
* [http://www.hradeczije.cz/ Interaktivní průvodce městem Jindřichův Hradec a okolím]

[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>h2px13egtj3cgqplh2phngi4xr1qh1y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Liptovský Mikuláš</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1504</id>
    <revision>
      <id>22164</id>
      <parentid>22030</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T09:56:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>/* Kam dál */ Pribylina</comment>
      <origin>22164</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2698" sha1="545zcr4j6koe6i53mz24ew5e5f0e9k9" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Liptovský Mikuláš''' je [[Slovensko|slovenské]] okresní město v regionu [[Liptov]]. Leží na úpatí [[Nízké Tatry|Nízkých]] a [[Západní Tatry|Západních Tater]].

== Historie ==
První písemná zmínka o Liptovském Mikuláši je z roku 1286. Základem osídlení byl kostel svatého Mikuláše. Po svém patronovi, svatém Mikuláši, získalo město své jméno. V roce 1677 se město stalo sídlem tzv. Liptovské stolice, pozdější Liptovské župy. V roce 1713 zde byli popraveni zbojníci Juraj Jánošík a Tomáš Uhorčík. V 19. století byl jedním z významných středisek Slovenského národního obrození. V době od ledna do dubna 1945 probíhaly v okolí Liptovského Mikuláše těžké boje. 

== Doprava ==
Přes Liptovský Mikuláš vede železniční trať [[Žilina]]–[[Košice]] a slovenská dálnice D1.

Železničním stanice Liptovský Mikuláš a autobusové nádraží jsou poblíž sebe (cca 200 m).

== Co vidět ==

* Náměstí Osvoboditelů
* [https://www.mikulas.sk/bohatstvo-sakralnych-pamiatok/kostol-sv-mikulasa-prehliadka-interieru Kostel svatého Mikuláše]
* [http://muzeumjankakrala.sk/ Muzeum Janka Krále]
* [https://www.galerialm.sk/ Liptovská galerie Petra Michala Bohúňa]
* [https://www.smopaj.sk/sk Slovenské muzeum ochrany přírody a jeskyňářství]
* [https://www.najmiesta.sk/zilinsky-kraj/pamatnik-a-vojensky-cintorin-haj-nicovo Areál piety na kótě 748 Háj]
* [https://www.tatralandia.sk/cs/ Aquapark Tatralandia]

== Kam dál ==

* [https://www.jasna.sk/cs/hory/region/demaenovska-dolina Demänovská dolina]
** [http://www.ssj.sk/sk/jaskyna/4-demanovska-jaskyna-slobody Demänovská jeskyně svobody]
** [http://www.ssj.sk/sk/jaskyna/5-demanovska-ladova-jaskyna Demänovská ledová jeskyně]
** [https://www.jasna.sk/cs/stredisko/info-o-stredisku/info-o-stredisku Jasná], [https://www.jasna.sk/cs/stredisko/info-o-stredisku/lanovky-a-sjezdovky lyžařské středisko, lanovka na Chopok]
* [[Pribylina]] 
** [https://www.liptovskemuzeum.sk/expozicia/pribylina/ Muzeum liptovské dědiny v Pribylině]
* Žiar (760 m n. m.)
** Žiarska dolina
** [https://ziarskachata.eu/ Žiarska chata]
** Žiarské sedlo, výrazné sedlo v nadmořské výšce 1917 m n. m.
** Baranec (2184 m n. m.) jeden z vrcholů Západních Tater
* [[Jasná]] – největší lyžařské středisko na Slovensku {{VzdálenostDo|Jasná}}
* [[Ružomberok]] – okresní město asi 25 km na západ

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://www.mikulas.sk/navstevnik/informacne-centrum-mesta/o-nas/ Informační centrum města]

[[Kategorie:Žilinský kraj]]
[[Kategorie:Liptov]]
[[Kategorie:Města na Slovensku]]</text>
      <sha1>545zcr4j6koe6i53mz24ew5e5f0e9k9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pribylina</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1845</id>
    <revision>
      <id>22159</id>
      <parentid>22155</parentid>
      <timestamp>2026-06-05T21:26:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>Pagebanner, odkazy</comment>
      <origin>22159</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5102" sha1="ddo8a87ptxrfai2k4h925cxsp9bgi20" xml:space="preserve">

{{Pagebanner}}

== Pochopit ==
'''Pribylina''' je obec v severní části [[Liptov|Liptova]] v okrese Liptovský Mikuláš v Žilinském kraji na Slovensku. Leží v nadmořské výšce přibližně 750 m na úpatí [[Západní Tatry|Západních Tater]] a je nejvýše položenou obcí Liptovské kotliny. Žije zde okolo 1 100 obyvatel.

Obec je známá především jako vstupní brána do [[Račkova dolina|Račkové]] a Jamnické doliny, dvou nejnavštěvovanějších bočních dolin jižní strany Západních Tater, a jako sídlo Muzea liptovské vesnice – největšího skanzenu na Slovensku.

== Dostat se tam ==

=== Autem ===
Z dálnice D1 sjezd Liptovský Hrádek, dále po silnici I/18 (E50) směr Vysoké Tatry / Poprad asi 8 km. Z Pribyliny vede asfaltová cesta do Račkové doliny (parkování je v dolině zpoplatněno).

=== Autobusem ===
Pravidelné autobusové linky z Liptovského Mikuláše a Liptovského Hrádku zastavují přímo v obci i u skanzenu. V letní sezoně jezdí také Tatranský expres a navazující spoje na Podbanské.

=== Vlakem ===
Nejbližší železniční stanice je Liptovský Hrádek (8 km) na trati Žilina – Košice. Odtud autobusem nebo taxíkem.

== Pohybovat se ==
V centru obce a ke skanzenu pěšky. Do Račkové a Jamnické doliny autem (parkoviště u vstupu) nebo na kole. V dolinách platí zákaz vjezdu motorových vozidel za závory.

== Vidět ==

* '''Muzeum liptovské vesnice (Skanzen Pribylina)''' – největší skanzen na Slovensku, jediný muzejní areál v zemi, kam byly přeneseny celé středověké stavby včetně gotického kostela Panny Marie z Liptovské Mary a opevněného šlechtického sídla. Otevřeno celoročně, několik tematických akcí ročně.
* '''Drevuliaci''' – soubor sedmi nadrozměrných dřevěných soch rezbáře Michala Hanuly podél turistické cesty v [[Račkova dolina|Račkové dolině]]. Volně přístupné, vhodné pro rodiny s dětmi.
* '''Kostel sv. Štěpána Krále''' – klasicistní kostel v centru obce z 19. století.
* '''Račkova dolina''' – ledovcová dolina s plesy a výhledem na hřeben Západních Tater.
* '''Jamnická dolina''' – sousední dolina vedoucí k Jamnickým plesům a Volovci.

== Dělat ==

* '''Pěší turistika''' – z Račkové doliny modrá značka na Račkovo sedlo a Jakubinu (2 194 m), z Jamnické doliny na Jamnické sedlo a Volovec (2 064 m).
* '''Cykloturistika''' – asfaltové cesty Račkovou a Jamnickou dolinou, navazující trasy po Liptově.
* '''Lyžování''' – nejbližší vleky v Žiarské dolině a Jasné (cca 25 km), v zimě běžkařské stopy v dolinách.
* '''Koupání''' – Aquapark Tatralandia (15 km), v létě biojezírka v některých penzionech v Račkové dolině.
* '''Vodní turistika''' – splav řeky Belé (severní okraj katastru obce) pro zkušené vodáky; pro rodiny vhodnější splav Váhu z Kráľovej Lehoty.

== Koupit ==
V obci jsou dvě menší prodejny potravin (COOP Jednota, Fresh). Větší nákupy v Liptovském Hrádku (8 km) nebo Liptovském Mikuláši (20 km).

== Jíst ==
V obci a v Račkové dolině je několik restaurací a penzionů s vlastní kuchyní zaměřených na slovenskou regionální kuchyni (bryndzové halušky, kapustnica, jehněčí). Konkrétní podniky se mění – aktuální nabídku doporučujeme ověřit na místě.

== Pít ==
Klasické pohostinství v centru obce. V Liptovském Mikuláši (20 km) je výběr kaváren a barů.

== Spát ==
V obci a v navazující Račkové dolině je několik penzionů, hotelů a kempů různých kategorií. Mezi největší ubytovací zařízení v katastru obce patří (řazeno abecedně):

* ATC Račkova dolina – autokemp s chatkami a místy pro karavany, sezónní provoz.
* Hotel Permon – větší horský hotel s wellness na hranici katastru u Podbanského.
* Penzion Sileo a Vila Drosera – menší celoroční penziony v Račkové dolině.
* Rezort u jezera Podbanské – apartmány u Podbanského.
* Serenity Pribylina – menší penzion v obci.

== Bezpečnost ==
Standardní horské podmínky. V Západních Tatrách platí povinnost pohybovat se po značených chodnících (Tatranský národní park). V zimě a na jaře hrozí laviny – sledujte aktuální stupeň lavinového nebezpečí ([https://www.laviny.sk laviny.sk]). Tísňová linka horské služby '''18 300'''.

== Spojení ==
Mobilní signál všech slovenských operátorů v obci spolehlivý, v dolinách s výpadky. Wi-Fi v ubytovacích zařízeních.

== Pokračovat ==

* [[Liptovský Mikuláš]] – krajské město Liptova (20 km).
* [[Vysoké Tatry]] – Podbanské, [[Štrbské Pleso]] (15–25 km).
* [[Západní Tatry]] – Žiarská dolina, Roháče.
* [[Nízké Tatry]] 
* [[Demänovská dolina]] – jeskyně a lyžařské středisko Jasná (30 km).

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* [https://www.pribylina.sk Oficiální stránky obce Pribylina]
* [https://liptov.travel Liptov.travel – turistický průvodce regionem]

[[Kategorie:Žilinský kraj]]
[[Kategorie:Liptov]]
[[Kategorie:Sídla na Slovensku]]</text>
      <sha1>ddo8a87ptxrfai2k4h925cxsp9bgi20</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22160</id>
      <parentid>22159</parentid>
      <timestamp>2026-06-05T21:36:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>obrázek + 1 EO</comment>
      <origin>22160</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5233" sha1="hlrax26rh2yx59iun0yfz3ibp8sfmk8" xml:space="preserve">

{{Pagebanner}}

== Pochopit ==
'''Pribylina''' je obec v severní části [[Liptov|Liptova]] v okrese Liptovský Mikuláš v Žilinském kraji na Slovensku. Leží v nadmořské výšce přibližně 750 m na úpatí [[Západní Tatry|Západních Tater]] a je nejvýše položenou obcí Liptovské kotliny. Žije zde okolo 1 100 obyvatel.
[[Soubor:Pribylina - muzeum liptovskej dediny 01.jpg|náhled|Muzeum liptovské dědiny ]]
Obec je známá především jako vstupní brána do [[Račkova dolina|Račkové]] a Jamnické doliny, dvou nejnavštěvovanějších bočních dolin jižní strany Západních Tater, a jako sídlo Muzea liptovské vesnice – největšího skanzenu na Slovensku.

== Dostat se tam ==

=== Autem ===
Z dálnice D1 sjezd Liptovský Hrádek, dále po silnici I/18 (E50) směr Vysoké Tatry / Poprad asi 8 km. Z Pribyliny vede asfaltová cesta do Račkové doliny (parkování je v dolině zpoplatněno).

=== Autobusem ===
Pravidelné autobusové linky z Liptovského Mikuláše a Liptovského Hrádku zastavují přímo v obci i u skanzenu. V letní sezoně jezdí také Tatranský expres a navazující spoje na Podbanské.

=== Vlakem ===
Nejbližší železniční stanice je Liptovský Hrádek (8 km) na trati Žilina – Košice. Odtud autobusem nebo taxíkem.

== Pohybovat se ==
V centru obce a ke skanzenu pěšky. Do Račkové a Jamnické doliny autem (parkoviště u vstupu) nebo na kole. V dolinách platí zákaz vjezdu motorových vozidel za závory.

== Vidět ==

* '''Muzeum liptovské vesnice (Skanzen Pribylina)''' – největší skanzen na Slovensku, jediný muzejní areál v zemi, kam byly přeneseny celé středověké stavby včetně gotického kostela Panny Marie z Liptovské Mary a opevněného šlechtického sídla. Otevřeno celoročně, několik tematických akcí ročně.
* '''Drevuliaci''' – soubor sedmi nadrozměrných dřevěných soch rezbáře Michala Hanuly podél turistické cesty v [[Račkova dolina|Račkové dolině]]. Volně přístupné, vhodné pro rodiny s dětmi.
* '''Kostel sv. Štěpána Krále''' – klasicistní kostel v centru obce z 19. století.
* '''Račkova dolina''' – ledovcová dolina s plesy a výhledem na hřeben Západních Tater.
* '''Jamnická dolina''' – sousední dolina vedoucí k Jamnickým plesům a Volovci.

== Dělat ==

* '''Pěší turistika''' – z Račkové doliny modrá značka na Račkovo sedlo a Jakubinu (2 194 m), z Jamnické doliny na Jamnické sedlo a Volovec (2 064 m).
* '''Cykloturistika''' – asfaltové cesty Račkovou a Jamnickou dolinou, navazující trasy po Liptově.
* '''Lyžování''' – nejbližší vleky v Žiarské dolině a Jasné (cca 25 km), v zimě běžkařské stopy v dolinách.
* '''Koupání''' – Aquapark Tatralandia (15 km), v létě biojezírka v některých penzionech v Račkové dolině.
* '''Vodní turistika''' – splav řeky Belé (severní okraj katastru obce) pro zkušené vodáky; pro rodiny vhodnější splav Váhu z Kráľovej Lehoty.

== Koupit ==
V obci jsou dvě menší prodejny potravin (COOP Jednota, Fresh). Větší nákupy v Liptovském Hrádku (8 km) nebo Liptovském Mikuláši (20 km).

== Jíst ==
V obci a v Račkové dolině je několik restaurací a penzionů s vlastní kuchyní zaměřených na slovenskou regionální kuchyni (bryndzové halušky, kapustnica, jehněčí). Konkrétní podniky se mění – aktuální nabídku doporučujeme ověřit na místě.

== Pít ==
Klasické pohostinství v centru obce. V Liptovském Mikuláši (20 km) je výběr kaváren a barů.

== Spát ==
V obci a v navazující Račkové dolině je několik penzionů, hotelů a kempů různých kategorií. Mezi největší ubytovací zařízení v katastru obce patří (řazeno abecedně):

* ATC Račkova dolina – autokemp s chatkami a místy pro karavany, sezónní provoz.
* Hotel Permon – větší horský hotel s wellness na hranici katastru u Podbanského.
* Penzion Sileo a Vila Drosera – menší celoroční penziony v Račkové dolině.
* Rezort u jezera Podbanské – apartmány u Podbanského.
* Serenity Pribylina – menší penzion v obci.

== Bezpečnost ==
Standardní horské podmínky. V Západních Tatrách platí povinnost pohybovat se po značených chodnících (Tatranský národní park). V zimě a na jaře hrozí laviny – sledujte aktuální stupeň lavinového nebezpečí ([https://www.laviny.sk laviny.sk]). Tísňová linka horské služby '''18 300'''.

== Spojení ==
Mobilní signál všech slovenských operátorů v obci spolehlivý, v dolinách s výpadky. Wi-Fi v ubytovacích zařízeních.

== Pokračovat ==

* [[Liptovský Mikuláš]] – krajské město Liptova (20 km).
* [[Vysoké Tatry]] – Podbanské, [[Štrbské Pleso]] (15–25 km).
* [[Západní Tatry]] – Žiarská dolina, Roháče.
* [[Nízké Tatry]] 
* [[Demänovská dolina]] – jeskyně a lyžařské středisko Jasná (30 km).

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Muzeum liptovské dědiny}}
* [https://www.pribylina.sk Oficiální stránky obce Pribylina]
* [https://liptov.travel Liptov.travel – turistický průvodce regionem]

[[Kategorie:Žilinský kraj]]
[[Kategorie:Liptov]]
[[Kategorie:Sídla na Slovensku]]</text>
      <sha1>hlrax26rh2yx59iun0yfz3ibp8sfmk8</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22161</id>
      <parentid>22160</parentid>
      <timestamp>2026-06-05T22:03:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>rozšíření</comment>
      <origin>22161</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5468" sha1="395vffijii9asqf1sd4ylm2j7ihsqqc" xml:space="preserve">

{{Pagebanner}}

== Pochopit ==
'''Pribylina''' je obec v severní části [[Liptov|Liptova]] v okrese Liptovský Mikuláš v Žilinském kraji na Slovensku. Leží v nadmořské výšce přibližně 750 m na úpatí [[Západní Tatry|Západních Tater]] a je nejvýše položenou obcí Liptovské kotliny. Žije zde okolo 1 100 obyvatel.
[[Soubor:Pribylina - muzeum liptovskej dediny 01.jpg|náhled|Muzeum liptovské dědiny ]]
Obec je známá především jako vstupní brána do [[Račkova dolina|Račkové]] a Jamnické doliny, dvou nejnavštěvovanějších bočních dolin jižní strany Západních Tater, a jako sídlo Muzea liptovské vesnice – největšího skanzenu na Slovensku.

== Dostat se tam ==

=== Autem ===
Z dálnice D1 sjezd Liptovský Hrádek, dále po silnici I/18 (E50) směr Vysoké Tatry / Poprad asi 8 km. Z Pribyliny vede asfaltová cesta do Račkové doliny (parkování je v dolině zpoplatněno).

=== Autobusem ===
Pravidelné autobusové linky z Liptovského Mikuláše a Liptovského Hrádku zastavují přímo v obci i u skanzenu. V letní sezoně jezdí také Tatranský expres a navazující spoje na Podbanské.

=== Vlakem ===
Nejbližší železniční stanice je Liptovský Hrádek (8 km) na trati Žilina – Košice. Odtud autobusem nebo taxíkem.

== Pohybovat se ==
V centru obce a ke skanzenu pěšky. Do Račkové a Jamnické doliny autem (parkoviště u vstupu) nebo na kole. V dolinách platí zákaz vjezdu motorových vozidel za závory.

== Vidět ==

* '''Muzeum liptovské vesnice (Skanzen Pribylina)''' – největší skanzen na Slovensku, jediný muzejní areál v zemi, kam byly přeneseny celé středověké stavby včetně gotického kostela Panny Marie z Liptovské Mary a opevněného šlechtického sídla. Otevřeno celoročně, několik tematických akcí ročně. V muzeu je vytvořena zoo expozice, ve které se prezentuje chov domácích zvířat. Mezi atrakce muzea patří chov huculských koní a jízda na koních. Dále se zde prezentuje slovenské národní plemeno – slovenský čuvač.

* '''Drevuliaci''' – soubor sedmi nadrozměrných dřevěných soch rezbáře Michala Hanuly podél turistické cesty v [[Račkova dolina|Račkové dolině]]. Volně přístupné, vhodné pro rodiny s dětmi.
* '''Kostel sv. Štěpána Krále''' – klasicistní kostel v centru obce z 19. století.
* '''Račkova dolina''' – ledovcová dolina s plesy a výhledem na hřeben Západních Tater.
* '''Jamnická dolina''' – sousední dolina vedoucí k Jamnickým plesům a Volovci.

== Dělat ==

* '''Pěší turistika''' – z Račkové doliny modrá značka na Račkovo sedlo a Jakubinu (2 194 m), z Jamnické doliny na Jamnické sedlo a Volovec (2 064 m).
* '''Cykloturistika''' – asfaltové cesty Račkovou a Jamnickou dolinou, navazující trasy po Liptově.
* '''Lyžování''' – nejbližší vleky v Žiarské dolině a Jasné (cca 25 km), v zimě běžkařské stopy v dolinách.
* '''Koupání''' – Aquapark Tatralandia (15 km), v létě biojezírka v některých penzionech v Račkové dolině.
* '''Vodní turistika''' – splav řeky Belé (severní okraj katastru obce) pro zkušené vodáky; pro rodiny vhodnější splav Váhu z Kráľovej Lehoty.

== Koupit ==
V obci jsou dvě menší prodejny potravin (COOP Jednota, Fresh). Větší nákupy v Liptovském Hrádku (8 km) nebo Liptovském Mikuláši (20 km).

== Jíst ==
V obci a v Račkové dolině je několik restaurací a penzionů s vlastní kuchyní zaměřených na slovenskou regionální kuchyni (bryndzové halušky, kapustnica, jehněčí). Konkrétní podniky se mění – aktuální nabídku doporučujeme ověřit na místě.

== Pít ==
Klasické pohostinství v centru obce. V Liptovském Mikuláši (20 km) je výběr kaváren a barů.

== Spát ==
V obci a v navazující Račkové dolině je několik penzionů, hotelů a kempů různých kategorií. Mezi největší ubytovací zařízení v katastru obce patří (řazeno abecedně):

* ATC Račkova dolina – autokemp s chatkami a místy pro karavany, sezónní provoz.
* Hotel Permon – větší horský hotel s wellness na hranici katastru u Podbanského.
* Penzion Sileo a Vila Drosera – menší celoroční penziony v Račkové dolině.
* Rezort u jezera Podbanské – apartmány u Podbanského.
* Serenity Pribylina – menší penzion v obci.

== Bezpečnost ==
Standardní horské podmínky. V Západních Tatrách platí povinnost pohybovat se po značených chodnících (Tatranský národní park). V zimě a na jaře hrozí laviny – sledujte aktuální stupeň lavinového nebezpečí ([https://www.laviny.sk laviny.sk]). Tísňová linka horské služby '''18 300'''.

== Spojení ==
Mobilní signál všech slovenských operátorů v obci spolehlivý, v dolinách s výpadky. Wi-Fi v ubytovacích zařízeních.

== Pokračovat ==

* [[Liptovský Mikuláš]] – krajské město Liptova (20 km).
* [[Vysoké Tatry]] – Podbanské, [[Štrbské Pleso]] (15–25 km).
* [[Západní Tatry]] – Žiarská dolina, Roháče.
* [[Nízké Tatry]] 
* [[Demänovská dolina]] – jeskyně a lyžařské středisko Jasná (30 km).

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Muzeum liptovské dědiny}}
* [https://www.pribylina.sk Oficiální stránky obce Pribylina]
* [https://liptov.travel Liptov.travel – turistický průvodce regionem]

[[Kategorie:Žilinský kraj]]
[[Kategorie:Liptov]]
[[Kategorie:Sídla na Slovensku]]</text>
      <sha1>395vffijii9asqf1sd4ylm2j7ihsqqc</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22165</id>
      <parentid>22161</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T10:03:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>odkaz</comment>
      <origin>22165</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5522" sha1="ka982fmhmbn549rerx2sydu3wln59gs" xml:space="preserve">

{{Pagebanner}}

== Pochopit ==
'''Pribylina''' je obec v severní části [[Liptov|Liptova]] v okrese Liptovský Mikuláš v Žilinském kraji na Slovensku. Leží v nadmořské výšce přibližně 750 m na úpatí [[Západní Tatry|Západních Tater]] a je nejvýše položenou obcí Liptovské kotliny. Žije zde okolo 1 100 obyvatel.
[[Soubor:Pribylina - muzeum liptovskej dediny 01.jpg|náhled|Muzeum liptovské dědiny ]]
Obec je známá především jako vstupní brána do [[Račkova dolina|Račkové]] a Jamnické doliny, dvou nejnavštěvovanějších bočních dolin jižní strany Západních Tater, a jako sídlo Muzea liptovské vesnice – největšího skanzenu na Slovensku.

== Dostat se tam ==

=== Autem ===
Z dálnice D1 sjezd Liptovský Hrádek, dále po silnici I/18 (E50) směr Vysoké Tatry / Poprad asi 8 km. Z Pribyliny vede asfaltová cesta do Račkové doliny (parkování je v dolině zpoplatněno).

=== Autobusem ===
Pravidelné autobusové linky z Liptovského Mikuláše a Liptovského Hrádku zastavují přímo v obci i u skanzenu. V letní sezoně jezdí také Tatranský expres a navazující spoje na Podbanské.

=== Vlakem ===
Nejbližší železniční stanice je Liptovský Hrádek (8 km) na trati Žilina – Košice. Odtud autobusem nebo taxíkem.

== Pohybovat se ==
V centru obce a ke skanzenu pěšky. Do Račkové a Jamnické doliny autem (parkoviště u vstupu) nebo na kole. V dolinách platí zákaz vjezdu motorových vozidel za závory.

== Vidět ==

* '''[https://www.liptovskemuzeum.sk/expozicia/pribylina/ Muzeum liptovské vesnice] (Skanzen Pribylina)''' – největší skanzen na Slovensku, jediný muzejní areál v zemi, kam byly přeneseny celé středověké stavby včetně gotického kostela Panny Marie z Liptovské Mary a opevněného šlechtického sídla. Otevřeno celoročně, několik tematických akcí ročně. V muzeu je vytvořena zoo expozice, ve které se prezentuje chov domácích zvířat. Mezi atrakce muzea patří chov huculských koní a jízda na koních. Dále se zde prezentuje slovenské národní plemeno – slovenský čuvač.

* '''Drevuliaci''' – soubor sedmi nadrozměrných dřevěných soch rezbáře Michala Hanuly podél turistické cesty v [[Račkova dolina|Račkové dolině]]. Volně přístupné, vhodné pro rodiny s dětmi.
* '''Kostel sv. Štěpána Krále''' – klasicistní kostel v centru obce z 19. století.
* '''Račkova dolina''' – ledovcová dolina s plesy a výhledem na hřeben Západních Tater.
* '''Jamnická dolina''' – sousední dolina vedoucí k Jamnickým plesům a Volovci.

== Dělat ==

* '''Pěší turistika''' – z Račkové doliny modrá značka na Račkovo sedlo a Jakubinu (2 194 m), z Jamnické doliny na Jamnické sedlo a Volovec (2 064 m).
* '''Cykloturistika''' – asfaltové cesty Račkovou a Jamnickou dolinou, navazující trasy po Liptově.
* '''Lyžování''' – nejbližší vleky v Žiarské dolině a Jasné (cca 25 km), v zimě běžkařské stopy v dolinách.
* '''Koupání''' – Aquapark Tatralandia (15 km), v létě biojezírka v některých penzionech v Račkové dolině.
* '''Vodní turistika''' – splav řeky Belé (severní okraj katastru obce) pro zkušené vodáky; pro rodiny vhodnější splav Váhu z Kráľovej Lehoty.

== Koupit ==
V obci jsou dvě menší prodejny potravin (COOP Jednota, Fresh). Větší nákupy v Liptovském Hrádku (8 km) nebo Liptovském Mikuláši (20 km).

== Jíst ==
V obci a v Račkové dolině je několik restaurací a penzionů s vlastní kuchyní zaměřených na slovenskou regionální kuchyni (bryndzové halušky, kapustnica, jehněčí). Konkrétní podniky se mění – aktuální nabídku doporučujeme ověřit na místě.

== Pít ==
Klasické pohostinství v centru obce. V Liptovském Mikuláši (20 km) je výběr kaváren a barů.

== Spát ==
V obci a v navazující Račkové dolině je několik penzionů, hotelů a kempů různých kategorií. Mezi největší ubytovací zařízení v katastru obce patří (řazeno abecedně):

* ATC Račkova dolina – autokemp s chatkami a místy pro karavany, sezónní provoz.
* Hotel Permon – větší horský hotel s wellness na hranici katastru u Podbanského.
* Penzion Sileo a Vila Drosera – menší celoroční penziony v Račkové dolině.
* Rezort u jezera Podbanské – apartmány u Podbanského.
* Serenity Pribylina – menší penzion v obci.

== Bezpečnost ==
Standardní horské podmínky. V Západních Tatrách platí povinnost pohybovat se po značených chodnících (Tatranský národní park). V zimě a na jaře hrozí laviny – sledujte aktuální stupeň lavinového nebezpečí ([https://www.laviny.sk laviny.sk]). Tísňová linka horské služby '''18 300'''.

== Spojení ==
Mobilní signál všech slovenských operátorů v obci spolehlivý, v dolinách s výpadky. Wi-Fi v ubytovacích zařízeních.

== Pokračovat ==

* [[Liptovský Mikuláš]] – krajské město Liptova (20 km).
* [[Vysoké Tatry]] – Podbanské, [[Štrbské Pleso]] (15–25 km).
* [[Západní Tatry]] – Žiarská dolina, Roháče.
* [[Nízké Tatry]] 
* [[Demänovská dolina]] – jeskyně a lyžařské středisko Jasná (30 km).

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Muzeum liptovské dědiny}}
* [https://www.pribylina.sk Oficiální stránky obce Pribylina]
* [https://liptov.travel Liptov.travel – turistický průvodce regionem]

[[Kategorie:Žilinský kraj]]
[[Kategorie:Liptov]]
[[Kategorie:Sídla na Slovensku]]</text>
      <sha1>ka982fmhmbn549rerx2sydu3wln59gs</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22166</id>
      <parentid>22165</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T10:18:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>obrázek do pagebanneru</comment>
      <origin>22166</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5571" sha1="0uyxcweapa49sk8qj1el2fg4cg97ixe" xml:space="preserve">

{{Pagebanner|Untitled - panoramio - Michal Jakubský (56).jpg}}

== Pochopit ==
'''Pribylina''' je obec v severní části [[Liptov|Liptova]] v okrese Liptovský Mikuláš v Žilinském kraji na Slovensku. Leží v nadmořské výšce přibližně 750 m na úpatí [[Západní Tatry|Západních Tater]] a je nejvýše položenou obcí Liptovské kotliny. Žije zde okolo 1 100 obyvatel.
[[Soubor:Pribylina - muzeum liptovskej dediny 01.jpg|náhled|Muzeum liptovské dědiny ]]
Obec je známá především jako vstupní brána do [[Račkova dolina|Račkové]] a Jamnické doliny, dvou nejnavštěvovanějších bočních dolin jižní strany Západních Tater, a jako sídlo Muzea liptovské vesnice – největšího skanzenu na Slovensku.

== Dostat se tam ==

=== Autem ===
Z dálnice D1 sjezd Liptovský Hrádek, dále po silnici I/18 (E50) směr Vysoké Tatry / Poprad asi 8 km. Z Pribyliny vede asfaltová cesta do Račkové doliny (parkování je v dolině zpoplatněno).

=== Autobusem ===
Pravidelné autobusové linky z Liptovského Mikuláše a Liptovského Hrádku zastavují přímo v obci i u skanzenu. V letní sezoně jezdí také Tatranský expres a navazující spoje na Podbanské.

=== Vlakem ===
Nejbližší železniční stanice je Liptovský Hrádek (8 km) na trati Žilina – Košice. Odtud autobusem nebo taxíkem.

== Pohybovat se ==
V centru obce a ke skanzenu pěšky. Do Račkové a Jamnické doliny autem (parkoviště u vstupu) nebo na kole. V dolinách platí zákaz vjezdu motorových vozidel za závory.

== Vidět ==

* '''[https://www.liptovskemuzeum.sk/expozicia/pribylina/ Muzeum liptovské vesnice] (Skanzen Pribylina)''' – největší skanzen na Slovensku, jediný muzejní areál v zemi, kam byly přeneseny celé středověké stavby včetně gotického kostela Panny Marie z Liptovské Mary a opevněného šlechtického sídla. Otevřeno celoročně, několik tematických akcí ročně. V muzeu je vytvořena zoo expozice, ve které se prezentuje chov domácích zvířat. Mezi atrakce muzea patří chov huculských koní a jízda na koních. Dále se zde prezentuje slovenské národní plemeno – slovenský čuvač.

* '''Drevuliaci''' – soubor sedmi nadrozměrných dřevěných soch rezbáře Michala Hanuly podél turistické cesty v [[Račkova dolina|Račkové dolině]]. Volně přístupné, vhodné pro rodiny s dětmi.
* '''Kostel sv. Štěpána Krále''' – klasicistní kostel v centru obce z 19. století.
* '''Račkova dolina''' – ledovcová dolina s plesy a výhledem na hřeben Západních Tater.
* '''Jamnická dolina''' – sousední dolina vedoucí k Jamnickým plesům a Volovci.

== Dělat ==

* '''Pěší turistika''' – z Račkové doliny modrá značka na Račkovo sedlo a Jakubinu (2 194 m), z Jamnické doliny na Jamnické sedlo a Volovec (2 064 m).
* '''Cykloturistika''' – asfaltové cesty Račkovou a Jamnickou dolinou, navazující trasy po Liptově.
* '''Lyžování''' – nejbližší vleky v Žiarské dolině a Jasné (cca 25 km), v zimě běžkařské stopy v dolinách.
* '''Koupání''' – Aquapark Tatralandia (15 km), v létě biojezírka v některých penzionech v Račkové dolině.
* '''Vodní turistika''' – splav řeky Belé (severní okraj katastru obce) pro zkušené vodáky; pro rodiny vhodnější splav Váhu z Kráľovej Lehoty.

== Koupit ==
V obci jsou dvě menší prodejny potravin (COOP Jednota, Fresh). Větší nákupy v Liptovském Hrádku (8 km) nebo Liptovském Mikuláši (20 km).

== Jíst ==
V obci a v Račkové dolině je několik restaurací a penzionů s vlastní kuchyní zaměřených na slovenskou regionální kuchyni (bryndzové halušky, kapustnica, jehněčí). Konkrétní podniky se mění – aktuální nabídku doporučujeme ověřit na místě.

== Pít ==
Klasické pohostinství v centru obce. V Liptovském Mikuláši (20 km) je výběr kaváren a barů.

== Spát ==
V obci a v navazující Račkové dolině je několik penzionů, hotelů a kempů různých kategorií. Mezi největší ubytovací zařízení v katastru obce patří (řazeno abecedně):

* ATC Račkova dolina – autokemp s chatkami a místy pro karavany, sezónní provoz.
* Hotel Permon – větší horský hotel s wellness na hranici katastru u Podbanského.
* Penzion Sileo a Vila Drosera – menší celoroční penziony v Račkové dolině.
* Rezort u jezera Podbanské – apartmány u Podbanského.
* Serenity Pribylina – menší penzion v obci.

== Bezpečnost ==
Standardní horské podmínky. V Západních Tatrách platí povinnost pohybovat se po značených chodnících (Tatranský národní park). V zimě a na jaře hrozí laviny – sledujte aktuální stupeň lavinového nebezpečí ([https://www.laviny.sk laviny.sk]). Tísňová linka horské služby '''18 300'''.

== Spojení ==
Mobilní signál všech slovenských operátorů v obci spolehlivý, v dolinách s výpadky. Wi-Fi v ubytovacích zařízeních.

== Pokračovat ==

* [[Liptovský Mikuláš]] – krajské město Liptova (20 km).
* [[Vysoké Tatry]] – Podbanské, [[Štrbské Pleso]] (15–25 km).
* [[Západní Tatry]] – Žiarská dolina, Roháče.
* [[Nízké Tatry]] 
* [[Demänovská dolina]] – jeskyně a lyžařské středisko Jasná (30 km).

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Muzeum liptovské dědiny}}
* [https://www.pribylina.sk Oficiální stránky obce Pribylina]
* [https://liptov.travel Liptov.travel – turistický průvodce regionem]

[[Kategorie:Žilinský kraj]]
[[Kategorie:Liptov]]
[[Kategorie:Sídla na Slovensku]]</text>
      <sha1>0uyxcweapa49sk8qj1el2fg4cg97ixe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Deštná</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1846</id>
    <revision>
      <id>22157</id>
      <timestamp>2026-06-05T19:03:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>založení nového článku</comment>
      <origin>22157</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1058" sha1="astub73uqtssunddd78gvwheht7ert2" xml:space="preserve">
{{Pagebanner}}

'''Deštná''' je město v&amp;#x20;Jihočeském kraji. Leží přibližně patnáct kilometrů severozápadně od Jindřichova Hradce.

== Co vidět ==

* Kostel svatého Ottona – v jádře románský kostel z doby před polovinou 13. století. Vrcholně gotický presbytář, loď barokně přestavěná v 18. století, věž ze 17. klasicistně upravená, renesanční sakristie. Hodnotný barokní mobiliář a vzácné barokní varhany.
* [https://www.destna.cz/muzea/provaznicke-muzeum-k-klika/ Provaznické muzeum Karla Klika] 
* [https://www.destna.cz/muzea/letecke-muzeum-destna/ Letecké muzeum Deštná] 

== Kam dál ==

* Národní kulturní památka [[zámek Červená Lhota]], 4 km jihozápadně 
* Zámek Pluhův Žďár, kulturní památka, 7 km JJZ, prohlídka možná jen po předchozí telefonické domluvě s majitelem zámku
* Městská památková rezervace [[Jindřichův Hradec]], patnáct kilometrů severozápadně

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>astub73uqtssunddd78gvwheht7ert2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Česká Kanada</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1847</id>
    <revision>
      <id>22158</id>
      <timestamp>2026-06-05T20:48:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>založení nového článku</comment>
      <origin>22158</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3012" sha1="g17oshqgkeick0n2uzgw674lls37t99" xml:space="preserve">

{{Pagebanner}}

'''Česká Kanada''' je krajinná oblast, která se rozkládá na pomezí jižních Čech a západní Moravy při jejich trojmezí s Dolními Rakousy, zhruba mezi [[Slavonice|Slavonicemi]], Novou Bystřicí a Kunžakem. Roku 1994 byl na jejím území vyhlášen Přírodní park Česká Kanada (283&amp;#x20;km²), na nějž přímo navazují další přírodní parky Homolka-Vojířov (na západě) a Javořická vrchovina (na severovýchodě). 

Turistický region '''Česká Kanada''' zahrnuje celou východní polovinu okresu Jindřichův Hradec (tj. celý východní výběžek Jihočeského kraje), tedy např. i města [[Jindřichův Hradec]], [[Dačice]], [[Deštná]], Nová Včelnice.

== Doprava ==

=== Autem ===
Krajinná oblast Česká Kanada leží stranou hlavních dopravních tahů, poměrně blízko oblasti procházejí silnice I/23 a silnice I/34, které se křižují v Jindřichově Hradci. Územím procházejí úseky silnic II. třídy č. 151 a 152, po okrajích pak ještě II/128, II/164 a II/409.

=== Vlakem ===
Ze železnic tudy vede zejména slepá úzkorozchodná trať [[Jindřichův Hradec]] – Nová Bystřice, na níž funguje sezónní turistický provoz společností Jindřichohradecké místní dráhy. Východní část území je dostupná z železniční tratě Kostelec u Jihlavy – [[Slavonice]].

== Turistika ==

=== Pěšky ===
Páteřními stezkami jsou červená značka [[Slavonice]] – Landštejn – Kaproun – Kunžak (dále do Jindřichova Hradce) a modrá značka Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Český Rudolec.

Mezi doporučované pěší výlety patří:

* Jindrova naučná stezka (červené značení):Jindřichův Hradec – Malý Ratmírov (12 km)
* Malý Ratmírov  – Kaproun  (14,6 km, červená značka); u Kaprouna je pomník fiktivního českého génia Járy Cimrmana
* Kaproun – Nová Bystřice (16 km)
* Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem (20 km); část této etapy vede po tzv. Graselově stezce; etapa vede okolo [[Hrad Landštejn|hradu Landštejn]]
* Staré Město pod Landštejnem – Zvůle (17 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblův chléb“ a Bizoní farma Rožnov; v cíli této etapy je rekreační oblast Zvůle
* Zvůle – Český Rudolec (10,5 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblova prdel“ a rozhledna „U Jakuba“; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Český Rudolec – [[Slavonice]] (13,5 km); při této trase jsou skalní útvary; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Slavonice – Dačice (18 km, zelená značka) ; část této etapy vede po Vydří stezce (naučná stezka), která kopíruje tok Moravské Dyje); tato etapa vede místy po silnici

=== Na kole ===
Oblast je protkána sítí  cyklotras (ty jsou propojené se sítí v Rakousku). 

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Přírodní park Česká Kanada}}

[[Kategorie:Česká Kanada]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>g17oshqgkeick0n2uzgw674lls37t99</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22162</id>
      <parentid>22158</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T03:18:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Hugo</username>
        <id>293</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>mezera</comment>
      <origin>22162</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3011" sha1="q88oozz51illadlf7481nx1zrwyzuz3" xml:space="preserve">

{{Pagebanner}}

'''Česká Kanada''' je krajinná oblast, která se rozkládá na pomezí jižních Čech a západní Moravy při jejich trojmezí s Dolními Rakousy, zhruba mezi [[Slavonice|Slavonicemi]], Novou Bystřicí a Kunžakem. Roku 1994 byl na jejím území vyhlášen Přírodní park Česká Kanada (283&amp;#x20;km²), na nějž přímo navazují další přírodní parky Homolka-Vojířov (na západě) a Javořická vrchovina (na severovýchodě). 

Turistický region '''Česká Kanada''' zahrnuje celou východní polovinu okresu Jindřichův Hradec (tj. celý východní výběžek Jihočeského kraje), tedy např. i města [[Jindřichův Hradec]], [[Dačice]], [[Deštná]], Nová Včelnice.

== Doprava ==

=== Autem ===
Krajinná oblast Česká Kanada leží stranou hlavních dopravních tahů, poměrně blízko oblasti procházejí silnice I/23 a silnice I/34, které se křižují v Jindřichově Hradci. Územím procházejí úseky silnic II. třídy č. 151 a 152, po okrajích pak ještě II/128, II/164 a II/409.

=== Vlakem ===
Ze železnic tudy vede zejména slepá úzkorozchodná trať [[Jindřichův Hradec]] – Nová Bystřice, na níž funguje sezónní turistický provoz společností Jindřichohradecké místní dráhy. Východní část území je dostupná z železniční tratě Kostelec u Jihlavy – [[Slavonice]].

== Turistika ==

=== Pěšky ===
Páteřními stezkami jsou červená značka [[Slavonice]] – Landštejn – Kaproun – Kunžak (dále do Jindřichova Hradce) a modrá značka Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Český Rudolec.

Mezi doporučované pěší výlety patří:

* Jindrova naučná stezka (červené značení):Jindřichův Hradec – Malý Ratmírov (12 km)
* Malý Ratmírov  – Kaproun  (14,6 km, červená značka); u Kaprouna je pomník fiktivního českého génia Járy Cimrmana
* Kaproun – Nová Bystřice (16 km)
* Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem (20 km); část této etapy vede po tzv. Graselově stezce; etapa vede okolo [[Hrad Landštejn|hradu Landštejn]]
* Staré Město pod Landštejnem – Zvůle (17 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblův chléb“ a Bizoní farma Rožnov; v cíli této etapy je rekreační oblast Zvůle
* Zvůle – Český Rudolec (10,5 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblova prdel“ a rozhledna „U Jakuba“; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Český Rudolec – [[Slavonice]] (13,5 km); při této trase jsou skalní útvary; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Slavonice – Dačice (18 km, zelená značka); část této etapy vede po Vydří stezce (naučná stezka), která kopíruje tok Moravské Dyje); tato etapa vede místy po silnici

=== Na kole ===
Oblast je protkána sítí  cyklotras (ty jsou propojené se sítí v Rakousku). 

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Přírodní park Česká Kanada}}

[[Kategorie:Česká Kanada]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>q88oozz51illadlf7481nx1zrwyzuz3</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22163</id>
      <parentid>22162</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T09:30:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Karelkam</username>
        <id>252</id>
      </contributor>
      <comment>rozšíření + obrázky</comment>
      <origin>22163</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3557" sha1="f37469suvftg3c0wi3wwiqqz1pa1ki8" xml:space="preserve">

{{Pagebanner|Valtínov 02.jpg}}

'''Česká Kanada''' je krajinná oblast, která se rozkládá na pomezí jižních Čech a západní Moravy při jejich trojmezí s Dolními Rakousy, zhruba mezi [[Slavonice|Slavonicemi]], Novou Bystřicí a Kunžakem. Roku 1994 byl na jejím území vyhlášen Přírodní park Česká Kanada (283&amp;#x20;km²), na nějž přímo navazují další přírodní parky Homolka-Vojířov (na západě) a Javořická vrchovina (na severovýchodě). 

Turistický region '''Česká Kanada''' zahrnuje celou východní polovinu okresu Jindřichův Hradec (tj. celý východní výběžek Jihočeského kraje), tedy např. i města [[Jindřichův Hradec]], [[Dačice]], [[Deštná]], Nová Včelnice.

== Doprava ==

=== Autem ===
Krajinná oblast Česká Kanada leží stranou hlavních dopravních tahů, poměrně blízko oblasti procházejí silnice I/23 a silnice I/34, které se křižují v Jindřichově Hradci. Územím procházejí úseky silnic II. třídy č. 151 a 152, po okrajích pak ještě II/128, II/164 a II/409.

=== Vlakem ===
Ze železnic tudy vede zejména slepá úzkorozchodná trať [[Jindřichův Hradec]] – Nová Bystřice, na níž funguje sezónní turistický provoz společností Jindřichohradecké místní dráhy. Východní část území je dostupná z železniční tratě Kostelec u Jihlavy – [[Slavonice]].

== Turistika ==

=== Pěšky ===
Páteřními stezkami jsou červená značka [[Slavonice]] – Landštejn – Kaproun – Kunžak (dále do Jindřichova Hradce) a modrá značka Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Český Rudolec.

Mezi doporučované pěší výlety patří:

* Jindrova naučná stezka (červené značení):Jindřichův Hradec – Malý Ratmírov (12 km)
* Malý Ratmírov  – Kaproun  (14,6 km, červená značka); u Kaprouna je pomník fiktivního českého génia Járy Cimrmana
* Kaproun – Nová Bystřice (16 km)
* Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem (20 km); část této etapy vede po tzv. Graselově stezce; etapa vede okolo [[Hrad Landštejn|hradu Landštejn]]
* Staré Město pod Landštejnem – Zvůle (17 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblův chléb“ a Bizoní farma Rožnov; v cíli této etapy je rekreační oblast Zvůle
* Zvůle – Český Rudolec (10,5 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblova prdel“ a rozhledna „U Jakuba“; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Český Rudolec – [[Slavonice]] (13,5 km); při této trase jsou skalní útvary; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Slavonice – Dačice (18 km, zelená značka); část této etapy vede po Vydří stezce (naučná stezka), která kopíruje tok Moravské Dyje); tato etapa vede místy po silnici

=== Na kole ===
Oblast je protkána sítí  cyklotras (ty jsou propojené se sítí v Rakousku). Přes Českou Kanadu vede mezinárodní dálková cyklistická trasa Praha–Vídeň. &lt;gallery&gt;
Soubor:Skalní útvar Ďáblův chléb.jpg|Skalní útvar Ďáblův chléb
Soubor:Kunžak, Valtínov, Ďáblova prdel (2020-08-05; 01).jpg|Skalní útvar Ďáblova prde'''l'''
Soubor:Valtínov - rozhledna u Jakuba 06.JPG|Rozhledna U Jakuba
Soubor:Kaproun-mohyla2.jpg|Pamětní mohyla Járy Cimrmana v železniční zastávce Kaproun
Soubor:Kunžak, Zvůle, lido.jpg|Rybník Zvůle
&lt;/gallery&gt;

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Přírodní park Česká Kanada}}
* {{Wikipedie|Greenways Praha–Vídeň}}

[[Kategorie:Česká Kanada]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>f37469suvftg3c0wi3wwiqqz1pa1ki8</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>