Jindřichův Hradec

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikicesty</sitename>
    <dbname>cswikivoyage</dbname>
    <base>https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.47.0-wmf.5</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikicesty</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikicestám</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Jindřichův Hradec</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1487</id>
    <revision>
      <id>22181</id>
      <parentid>22156</parentid>
      <timestamp>2026-06-07T10:58:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kategorie</comment>
      <origin>22181</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4146" sha1="sm5gqnh8sn3zhxauooj1oj5ptyuv3zf" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Jindrichuv Hradec Neuhaus (26850381369).jpg|náhled|Náměstí Míru se sousoším Nejsvětější Trojice]]
'''Jindřichův Hradec''' je město v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací. Město leží na řece Nežárce 43 km severovýchodně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. V těsné blízkosti historického jádra města je rybník Vajgar, který má rozlohu 49 ha.

Jindřichův Hradec leží přesně na 15. poledníku, který je zde vyznačen v dlažbě v sousedství kostela Nanebevzetí Panny Marie.

== Historie ==
V 9. až 10. století zde bylo pohraniční přemyslovské hradiště. Na konci 12. století okolní region získal do sféry vlivu mocný rod Vítkovců, z nějž se po smrti Vítka I. z Prčice oddělili páni z Hradce, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1604, kdy vymřeli po meči. V první třetině 14. století přišli do města minorité, kteří založili kostel sv. Jana Křtitele a následně přilehlý klášter. Rozkvět města dosáhl vrcholu v 16. století, v době vlády Jindřicha IV. z Hradce a jeho syna Adama. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby renesanční.

== Doprava ==
Jindřichův Hradec leží na železniční trati Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí (- České Budějovice), označené v jízdním řádu pro cestující číslem '''225'''.

Křižuje se zde silnice I/23, která propojuje Jihočeský a [[Jihomoravský kraj]] přes [[Kraj Vysočina|Vysočinu]], se silnicí I/34, po které vede evropská silnice E551 (České Budějovice – Humpolec). Silnice II/128 vede po trase Pacov – Černovice – Deštná – Jindřichův Hradec – Nová Bystřice.

== Co vidět ==
[[Soubor:Jindrichuv hradec 3.jpg|náhled|Zámek Jindřichův Hradec]]
[[Soubor:KJ kováři.jpg|náhled|Krýzovy jesličky]]
* [https://www.zamek-jindrichuvhradec.cz/cs Zámek Jindřichův Hradec]
* Kostel svatého Jana Křtitele s klášterem minoritů, Štítného 124
* Proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kostelní náměstí
* Františkánský klášter s kostelem sv. Kateřiny, kpt. Jaroše 98
* Bývalý kostel svaté Maří Magdaleny s bývalou jezuitskou kolejí
* Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí Míru
* Židovský hřbitov
* [https://www.mjh.cz/mestska-vez/vyhlidkova-vez Městská vyhlídková věž, Kostelní ulice]
* [https://www.mjh.cz/expozice-muzea/kryzovy-jeslicky Krýzovy jesličky] – největší mechanický lidový betlém na světě
* [http://www.svflorian.cz/aquashow/ Aquashow], Obchodně-medicínské centrum sv. Florián, Růžová 41/II

== Kde jíst a pít (výběr) ==

* [https://strelnicejh.cz/ Restaurace Střelnice], Masarykovo nám. 107, {{Telefon|+420 723 854 960}}

== Kam dál ==
[[Soubor:Zámek Červená Lhota L cropped.jpg|náhled|[[Zámek Červená Lhota]]]]
* Národní kulturní památka [[zámek Červená Lhota]] {{VzdálenostDo|Zámek Červená Lhota}}
* [[Dačice]], městská památková zóna {{VzdálenostDo|Dačice}}
* Národní kulturní památka [https://www.zamek-dacice.cz/cs zámek Dačice]; okrajem zámeckého parku prochází trasa NS Okolím Dačic. Cykloturisty k zámku dovedou cyklotrasy 1006 (na Urbaneč) a 1242 (na Lidéřovice).
* [[Slavonice]], městská památková rezervace {{VzdálenostDo|Slavonice}}
* [[Telč]], městská památková rezervace zapsána na [[Seznam světového dědictví UNESCO|Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO]], 33 km východně
* [[Třeboň]], lázeňské město a městská památková rezervace, leží bezprostředně u rybníka Svět (201,5 ha) {{VzdálenostDo|Třeboň}}
* Rybník Komorník (60 ha), u kterého je [https://www.ckanada.cz/Autokemp-Komornik-Strmilov.html autokemp Komorník]
* [[Hrad Landštejn|Landštejn]], zřícenina hradu {{VzdálenostDo|Hrad Landštejn}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie|Jindřichův Hradec}}
* [http://www.hradeczije.cz/ Interaktivní průvodce městem Jindřichův Hradec a okolím]

[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Česká Kanada]]</text>
      <sha1>sm5gqnh8sn3zhxauooj1oj5ptyuv3zf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Liptovský Mikuláš</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1504</id>
    <revision>
      <id>22170</id>
      <parentid>22164</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T12:17:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Kam dál */ +vzdálenost</comment>
      <origin>22170</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2726" sha1="8k889mtgvcqack0zl11s1fnvtmdo5ie" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Liptovský Mikuláš''' je [[Slovensko|slovenské]] okresní město v regionu [[Liptov]]. Leží na úpatí [[Nízké Tatry|Nízkých]] a [[Západní Tatry|Západních Tater]].

== Historie ==
První písemná zmínka o Liptovském Mikuláši je z roku 1286. Základem osídlení byl kostel svatého Mikuláše. Po svém patronovi, svatém Mikuláši, získalo město své jméno. V roce 1677 se město stalo sídlem tzv. Liptovské stolice, pozdější Liptovské župy. V roce 1713 zde byli popraveni zbojníci Juraj Jánošík a Tomáš Uhorčík. V 19. století byl jedním z významných středisek Slovenského národního obrození. V době od ledna do dubna 1945 probíhaly v okolí Liptovského Mikuláše těžké boje. 

== Doprava ==
Přes Liptovský Mikuláš vede železniční trať [[Žilina]]–[[Košice]] a slovenská dálnice D1.

Železničním stanice Liptovský Mikuláš a autobusové nádraží jsou poblíž sebe (cca 200 m).

== Co vidět ==

* Náměstí Osvoboditelů
* [https://www.mikulas.sk/bohatstvo-sakralnych-pamiatok/kostol-sv-mikulasa-prehliadka-interieru Kostel svatého Mikuláše]
* [http://muzeumjankakrala.sk/ Muzeum Janka Krále]
* [https://www.galerialm.sk/ Liptovská galerie Petra Michala Bohúňa]
* [https://www.smopaj.sk/sk Slovenské muzeum ochrany přírody a jeskyňářství]
* [https://www.najmiesta.sk/zilinsky-kraj/pamatnik-a-vojensky-cintorin-haj-nicovo Areál piety na kótě 748 Háj]
* [https://www.tatralandia.sk/cs/ Aquapark Tatralandia]

== Kam dál ==

* [https://www.jasna.sk/cs/hory/region/demaenovska-dolina Demänovská dolina]
** [http://www.ssj.sk/sk/jaskyna/4-demanovska-jaskyna-slobody Demänovská jeskyně svobody]
** [http://www.ssj.sk/sk/jaskyna/5-demanovska-ladova-jaskyna Demänovská ledová jeskyně]
** [https://www.jasna.sk/cs/stredisko/info-o-stredisku/info-o-stredisku Jasná], [https://www.jasna.sk/cs/stredisko/info-o-stredisku/lanovky-a-sjezdovky lyžařské středisko, lanovka na Chopok]
* [[Pribylina]], {{VzdálenostDo|Pribylina}}
** [https://www.liptovskemuzeum.sk/expozicia/pribylina/ Muzeum liptovské dědiny v Pribylině]
* Žiar (760 m n. m.)
** Žiarska dolina
** [https://ziarskachata.eu/ Žiarska chata]
** Žiarské sedlo, výrazné sedlo v nadmořské výšce 1917 m n. m.
** Baranec (2184 m n. m.) jeden z vrcholů Západních Tater
* [[Jasná]] – největší lyžařské středisko na Slovensku {{VzdálenostDo|Jasná}}
* [[Ružomberok]] – okresní město asi 25 km na západ

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://www.mikulas.sk/navstevnik/informacne-centrum-mesta/o-nas/ Informační centrum města]

[[Kategorie:Žilinský kraj]]
[[Kategorie:Liptov]]
[[Kategorie:Města na Slovensku]]</text>
      <sha1>8k889mtgvcqack0zl11s1fnvtmdo5ie</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dačice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1565</id>
    <revision>
      <id>22182</id>
      <parentid>20794</parentid>
      <timestamp>2026-06-07T11:00:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Turistika */ oprava odkazu</comment>
      <origin>22182</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2479" sha1="hw1bvr0zowjkpk13zax2d5pvc2mb05f" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Dačice''' jsou město v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Leží {{VzdálenostOd|Jindřichův Hradec}} od [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]], 12 kilometrů jižně od [[Telč]]e na Moravské Dyji v nejjižnějším cípu [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. Přestože město patří administrativně do Jihočeského kraje, leží na území [[Morava|Moravy]]. Žije zde přibližně 5 300 obyvatel. Ve městě je městská památková zóna.

== Doprava ==
Dačice leží na regionální železniční trati Kostelec u Jihlavy – [[Slavonice]] (trať č. 227), která je přípojnou tratí k trati Jihlava – Veselí nad Lužnicí (trať č. 225).

Přes Dačice vede silnice II/151, která vede z Nové Bystřice a z Kunžaku do Litohoře, kde se napojuje na silnici I/38 (evropská silnice E59); tato silnice se v Dačicích křižuje se silnicí II/406, která vede z Kostelce u Jihlavy ke hraničnímu přechodu Slavonice / Fratres.

== Co vidět ==
[[Soubor:Dačice, nový zámek.jpg|náhled|Zámek Dačice]]
* Národní kulturní památka [http://zamek-dacice.cz/cs zámek Dačice]
* Starý zámek, renesanční palác z let 1572–1579, sídlo městského úřadu.
* Kostel sv. Vavřince z let 1775–1785
* Renesanční věž z let 1586–1592
* Františkánský klášter z let 1660–1664, od roku 1994 patří řádu bosých karmelitek, s kostelem sv. Antonína Paduánského z let 1672–1677
* Kaple sv. Rocha a sv. Šebestiána z konce 17. století
* Mariánský sloup na Havlíčkově náměstí s barokním sousoším z roku 1725

== Turistika ==

* Okrajem zámeckého parku prochází trasa NS Okolím Dačic. Cykloturisty k zámku dovedou cyklotrasy 1006 (na Urbaneč) a 1242 (na Lidéřovice).
* V blízkosti Dačic je turistická oblast [[Česká Kanada]]

== Kam dál ==

* [[Slavonice]], městská památková rezervace, {{VzdálenostDo|Slavonice}}
* [[Telč]], městská památková rezervace zapsána na [[Seznam světového dědictví UNESCO|Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO]], [https://www.zamek-telc.cz/cs zámek], {{VzdálenostDo|Telč}}
* [[Jindřichův Hradec]] městská památková rezervace, [https://www.zamek-jindrichuvhradec.cz/cs zámek], {{VzdálenostDo|Jindřichův Hradec}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://turistika.dacice.cz/ Turistické informace]

[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Česká Kanada]]
[[Kategorie:Města v Česku]]</text>
      <sha1>hw1bvr0zowjkpk13zax2d5pvc2mb05f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Slavonice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1566</id>
    <revision>
      <id>22185</id>
      <parentid>22065</parentid>
      <timestamp>2026-06-07T11:08:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Kam dál */ oprava odkazu</comment>
      <origin>22185</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3328" sha1="pqe9ciiylpm5xcsv008v495w9na7dr9" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Slavonice-náměstí Míru.jpg|náhled|Náměstí míru]]
'''Slavonice''' jsou město v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], {{VzdálenostOd|Jindřichův Hradec}} od [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]], 1 km severně od hranice s [[Rakousko|Rakouskem]], 11 km jihozápadně od [[Dačice|Dačic]], po obou stranách Slavonického potoka. Přestože město patří administrativně do Jihočeského kraje, leží na území [[Morava|Moravy]]. Žije zde okolo 2 300 obyvatel. Díky zachovanému historickému jádru města se Slavonicím přezdívá „malá Telč“ nebo „perla západomoravské renesance“. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací. Město je kandidátem na zápis na [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznam UNESCO]].

== Doprava ==
Slavonice jsou koncovou stanicí na regionální železniční trati Kostelec u Jihlavy – Slavonice (trať č. 227), která je přípojnou tratí k trati [[Jihlava]] – [[Veselí nad Lužnicí]] (trať č. 225).

Do Slavonic vedou:

* silnice II/406, která vede z Kostelce u Jihlavy přes [[Třešť]], [[Telč]] a [[Dačice]] ke hraničnímu přechodu Slavonice / Fratres,
* silnice II/152, která vede z Nové Bystřice do Slavonic a která dále pokračuje přes [[Jemnice|Jemnici]], [[Moravské Budějovice]] a [[Jaroměřice nad Rokytnou]] k [[Brno|Brnu]].

== Co vidět ==

* Renesanční historické jádro města
* Kostel Nanebevzetí Panny Marie – trojlodní bazilika; základy byly položeny v polovině 14. století
* Kostel svatého Jana Křtitele – jednolodní kostel zřejmě z přelomu 13. a 14. století, na fasádě sgrafitová pole z roku 1582 s náměty Ukřižování, Kladení do hrobu, Setkání Ježíše s Veronikou
* Kostel Božího Těla a svatého Ducha
* Hřbitovní kaple svatého Kříže – založena v roce 1702, do průčelí zabudován portál hřbitovní brány z roku 1586 s reliéfní sochařskou výzdobou – figury svatého Jana a Panny Marie, Kristus – soudce na nebeské duze, štíty Zachariáše z Hradce a Anny ze Šlejnic
* Městská věž, postavená v letech 1503 až 1549
* Dačická brána, Znojemská (Jemnická) brána, zbytky opevnění města
* [https://www.shslavonice.cz/slavonicke-podzemi/ Slavonické podzemí]
* [https://www.historickasidla.cz/dr-cs/1277-mestske-muzeum-slavonice.html Městské muzeum Slavonice]
* [https://i.slavonice-mesto.cz/ubytovani-1/turistika/muzea-a-galerie/pevnostni-areal-88cs.html Rekonstruované zbytky opevnění z roku 1938] přibližně 2 km od města směrem na Staré Město pod Landštejnem

== Kam dál ==

* Turistická oblast [[Česká Kanada]]
* [[Hrad Landštejn|Landštejn]], zřícenina hradu {{VzdálenostDo|Hrad Landštejn}}
* [[Dačice]], zámek a městská památková zóna {{VzdálenostDo|Dačice}}
* [[Telč]], zámek a městská památková rezervace zapsána na [[Seznam světového dědictví UNESCO|Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO]] {{VzdálenostDo|Telč}}
* [[Jindřichův Hradec]], město se zámkem a historickým centrem {{VzdálenostDo|Jindřichův Hradec}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://i.slavonice-mesto.cz/ Turistické informační centrum Slavonice]

[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Česká Kanada]]
[[Kategorie:Města v Česku]]</text>
      <sha1>pqe9ciiylpm5xcsv008v495w9na7dr9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zámek Červená Lhota</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1709</id>
    <revision>
      <id>22186</id>
      <parentid>21644</parentid>
      <timestamp>2026-06-07T11:10:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kategorie</comment>
      <origin>22186</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4127" sha1="ilktzmh2n9bb3xf4ir2w2yxcd0mj8r2" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Zámek Červená Lhota L cropped.jpg|náhled|Letecký pohled na zámek]]
'''Zámek Červená Lhota''' je renesanční vodní zámek v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], {{VzdálenostOd|Jindřichův Hradec}} od [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]] a {{VzdálenostZ|České Budějovice}} od [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Zámek Červená Lhota je třetím nejnavštěvovanějším zámkem v Jihočeském kraji (po [[Český Krumlov|Českém Krumlově]] a [[Hluboká nad Vltavou|Hluboké]]). U zámku se nachází stejnojmenná ves. Zámek s rybníkem, parkem a některými hospodářskými budovami je od roku 2001 národní kulturní památkou.

== Doprava ==
Asi 300 m od zámku jsou tři placená parkoviště pro osobní auta i autobusy.

== Popis ==
Zámek stojí na skále, která se přehrazením údolí a zvýšením hladiny vody stala ostrůvkem v zámeckém rybníku. Má uzavřenou čtyřkřídlou dispozici kolem čtvercového nádvoří. Přístup k zámku je po kamenném mostě. Uprostřed severního křídla proti mostu se nachází vstupní věž s barokním portálem z roku 1641.

== Prohlídka ==
Zámek je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti. Je zde několik prohlídkových okruhů, ale ne každý den jsou všechny okruhy otevřeny. Vstupenky je potřeba zakoupit už před mostem. Vstup na nádvoří je zdarma.

Prohlídka hlavní trasy zámku trvá asi 50 minut, během ní lze vidět 16 pokojů, představujících bydlení šlechty v 19. a na začátku 20. století.

Prohlídka vedlejší trasy, podkrovních pokojů, trvá okolo 30 minut, během ní lze vidět 9 místností, představující pokoje dětí posledních majitelů.

Prohlídka vedlejší trasy, sklepů, je přístupná pouze v letních měsících a trvá okolo 20 minut, během ní lze vidět 3 sklepení části. Během prohlídky se dozvíte detailnější informace o historii architektury Červené Lhoty.

== Okolí ==
[[Soubor:Červená Lhota (JH) - kaple 03.jpg|náhled|Kaple Nejsvětější Trojice]]
Kolem rybníku u zámku vede žlutá turistická trasa o délce asi 1 km, tedy asi 20 minut. Ta umožňuje vidět zámek ze všech stran.

Na cestě mezi parkovišti a zámkem je restaurace a několik stánků s občerstvením a suvenýry. Na nádvoří je také malý obchod se suvenýry.

Nedaleko od zámku jde vidět na malém kopečku Kaple Nejsvětější Trojice. Tato renesanční kaple vypadá z venku prostě, ale zajímavá je hlavně uvnitř kvůli malbám na stěnách a svému stropu. Za dobrého počasí bývá kaple otevřena pro turisty.

== Zajímavosti ==
Antonio Bruccio, majitel zámku v dobách třicetileté války, nejenže nechal postavit kamenný most vedoucí k zámku na místě staršího dřevěného, ale také založil v nedaleké Deštné lázně. Léčivý pramen zázračně objevila jistá Kateřina Urbánková v r. 1599 na místě později objeveného pramene: „Zjevil se jí na poli vysoký muž s mládenečkem nad sníh bílým. Pozdvihl ruku k nebesům, hlavu třikrát sklonil a zmizeli. Na místě vyprýštily tři pramínkové léčivé vody.“

Svého času byly tyto lázně velmi oblíbeným místem, soutěžícím v popularitě i s [[Karlovy Vary|Karlovými Vary]]. Dozvukem bývalé slávy je v dnešní době také již pozapomenutá značka minerální vody Deštenky.

Na zámku bylo natočeno několik filmových a televizních pohádek, jako například Zlatovláska.

== Kam dál ==
* [[Jindřichův Hradec]] – město se zámkem a historickým centrem {{VzdálenostDo|Jindřichův Hradec}}
* [[Hluboká nad Vltavou]] – známý zámek, zoo, {{VzdálenostDo|Hluboká nad Vltavou}}
* [[Tábor]] – historické město {{VzdálenostDo|Tábor}}
* [[Třeboň]] – historické město se zámkem a lázněmi {{VzdálenostDo|Třeboň}}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* [https://www.zamek-cervenalhota.cz/cs Oficiální stránky]

[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:České zámky|Červená Lhota]]
[[Kategorie:Česká Kanada]]</text>
      <sha1>ilktzmh2n9bb3xf4ir2w2yxcd0mj8r2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pribylina</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1845</id>
    <revision>
      <id>22167</id>
      <parentid>22166</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T12:02:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>nadpisy</comment>
      <origin>22167</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5575" sha1="2hwc5iu0505rbyw1v1ys3l8v3yg6nh2" xml:space="preserve">

{{Pagebanner|Untitled - panoramio - Michal Jakubský (56).jpg}}

'''Pribylina''' je obec v severní části [[Liptov|Liptova]] v okrese Liptovský Mikuláš v Žilinském kraji na Slovensku. Leží v nadmořské výšce přibližně 750 m na úpatí [[Západní Tatry|Západních Tater]] a je nejvýše položenou obcí Liptovské kotliny. Žije zde okolo 1 100 obyvatel.
[[Soubor:Pribylina - muzeum liptovskej dediny 01.jpg|náhled|Muzeum liptovské dědiny ]]
Obec je známá především jako vstupní brána do [[Račkova dolina|Račkové]] a Jamnické doliny, dvou nejnavštěvovanějších bočních dolin jižní strany Západních Tater, a jako sídlo Muzea liptovské vesnice – největšího skanzenu na Slovensku.

== Doprava ==

=== Autem ===
Z dálnice D1 sjezd Liptovský Hrádek, dále po silnici I/18 (E50) směr Vysoké Tatry / Poprad asi 8 km. Z Pribyliny vede asfaltová cesta do Račkové doliny (parkování je v dolině zpoplatněno).

=== Autobusem ===
Pravidelné autobusové linky z Liptovského Mikuláše a Liptovského Hrádku zastavují přímo v obci i u skanzenu. V letní sezoně jezdí také Tatranský expres a navazující spoje na Podbanské.

=== Vlakem ===
Nejbližší železniční stanice je Liptovský Hrádek (8 km) na trati Žilina – Košice. Odtud autobusem nebo taxíkem.

== Místní doprava ==
V centru obce a ke skanzenu pěšky. Do Račkové a Jamnické doliny autem (parkoviště u vstupu) nebo na kole. V dolinách platí zákaz vjezdu motorových vozidel za závory.

== Co vidět ==

* '''[https://www.liptovskemuzeum.sk/expozicia/pribylina/ Muzeum liptovské vesnice] (Skanzen Pribylina)''' – největší skanzen na Slovensku, jediný muzejní areál v zemi, kam byly přeneseny celé středověké stavby včetně gotického kostela Panny Marie z Liptovské Mary a opevněného šlechtického sídla. Otevřeno celoročně, několik tematických akcí ročně. V muzeu je vytvořena zoo expozice, ve které se prezentuje chov domácích zvířat. Mezi atrakce muzea patří chov huculských koní a jízda na koních. Dále se zde prezentuje slovenské národní plemeno – slovenský čuvač.

* '''Drevuliaci''' – soubor sedmi nadrozměrných dřevěných soch rezbáře Michala Hanuly podél turistické cesty v [[Račkova dolina|Račkové dolině]]. Volně přístupné, vhodné pro rodiny s dětmi.
* '''Kostel sv. Štěpána Krále''' – klasicistní kostel v centru obce z 19. století.
* '''Račkova dolina''' – ledovcová dolina s plesy a výhledem na hřeben Západních Tater.
* '''Jamnická dolina''' – sousední dolina vedoucí k Jamnickým plesům a Volovci.

== Co dělat ==

* '''Pěší turistika''' – z Račkové doliny modrá značka na Račkovo sedlo a Jakubinu (2 194 m), z Jamnické doliny na Jamnické sedlo a Volovec (2 064 m).
* '''Cykloturistika''' – asfaltové cesty Račkovou a Jamnickou dolinou, navazující trasy po Liptově.
* '''Lyžování''' – nejbližší vleky v Žiarské dolině a Jasné (cca 25 km), v zimě běžkařské stopy v dolinách.
* '''Koupání''' – Aquapark Tatralandia (15 km), v létě biojezírka v některých penzionech v Račkové dolině.
* '''Vodní turistika''' – splav řeky Belé (severní okraj katastru obce) pro zkušené vodáky; pro rodiny vhodnější splav Váhu z Kráľovej Lehoty.

== Nakupování ==
V obci jsou dvě menší prodejny potravin (COOP Jednota, Fresh). Větší nákupy v Liptovském Hrádku (8 km) nebo Liptovském Mikuláši (20 km).

== Kde jíst ==
V obci a v Račkové dolině je několik restaurací a penzionů s vlastní kuchyní zaměřených na slovenskou regionální kuchyni (bryndzové halušky, kapustnica, jehněčí). Konkrétní podniky se mění – aktuální nabídku doporučujeme ověřit na místě.

== Kde pít ==
Klasické pohostinství v centru obce. V Liptovském Mikuláši (20 km) je výběr kaváren a barů.

== Kde spát ==
V obci a v navazující Račkové dolině je několik penzionů, hotelů a kempů různých kategorií. Mezi největší ubytovací zařízení v katastru obce patří (řazeno abecedně):

* ATC Račkova dolina – autokemp s chatkami a místy pro karavany, sezónní provoz.
* Hotel Permon – větší horský hotel s wellness na hranici katastru u Podbanského.
* Penzion Sileo a Vila Drosera – menší celoroční penziony v Račkové dolině.
* Rezort u jezera Podbanské – apartmány u Podbanského.
* Serenity Pribylina – menší penzion v obci.

== Bezpečnost ==
Standardní horské podmínky. V Západních Tatrách platí povinnost pohybovat se po značených chodnících (Tatranský národní park). V zimě a na jaře hrozí laviny – sledujte aktuální stupeň lavinového nebezpečí ([https://www.laviny.sk laviny.sk]). Tísňová linka horské služby '''18 300'''.

== Spojení ==
Mobilní signál všech slovenských operátorů v obci spolehlivý, v dolinách s výpadky. Wi-Fi v ubytovacích zařízeních.

== Kam dál ==

* [[Liptovský Mikuláš]] – krajské město Liptova (20 km).
* [[Vysoké Tatry]] – Podbanské, [[Štrbské Pleso]] (15–25 km).
* [[Západní Tatry]] – Žiarská dolina, Roháče.
* [[Nízké Tatry]] 
* [[Demänovská dolina]] – jeskyně a lyžařské středisko Jasná (30 km).

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Muzeum liptovské dědiny}}
* [https://www.pribylina.sk Oficiální stránky obce Pribylina]
* [https://liptov.travel Liptov.travel – turistický průvodce regionem]

[[Kategorie:Žilinský kraj]]
[[Kategorie:Liptov]]
[[Kategorie:Sídla na Slovensku]]</text>
      <sha1>2hwc5iu0505rbyw1v1ys3l8v3yg6nh2</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22168</id>
      <parentid>22167</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T12:07:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>wikifikace</comment>
      <origin>22168</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5658" sha1="8pserykksivpqdr6dr4g4v7quslzad2" xml:space="preserve">{{Pagebanner|Untitled - panoramio - Michal Jakubský (56).jpg}}

'''Pribylina''' je obec v severní části [[Liptov|Liptova]] v okrese Liptovský Mikuláš v [[Žilinský kraj|Žilinském kraji]] na [[Slovensko|Slovensku]]. Leží v nadmořské výšce přibližně 750 m na úpatí [[Západní Tatry|Západních Tater]] a je nejvýše položenou obcí Liptovské kotliny. Žije zde okolo 1 100 obyvatel.
[[Soubor:Pribylina - muzeum liptovskej dediny 01.jpg|náhled|Muzeum liptovské dědiny]]
Obec je známá především jako vstupní brána do [[Račkova dolina|Račkové]] a Jamnické doliny, dvou nejnavštěvovanějších bočních dolin jižní strany Západních Tater, a jako sídlo Muzea liptovské vesnice – největšího skanzenu na Slovensku.

== Doprava ==

=== Autem ===
Z dálnice D1 sjezd Liptovský Hrádek, dále po silnici I/18 (E50) směr [[Vysoké Tatry]] / [[Poprad]] asi 8 km. Z Pribyliny vede asfaltová cesta do Račkové doliny (parkování je v dolině zpoplatněno).

=== Autobusem ===
Pravidelné autobusové linky z [[Liptovský Mikuláš|Liptovského Mikuláše]] a Liptovského Hrádku zastavují přímo v obci i u skanzenu. V letní sezoně jezdí také Tatranský expres a navazující spoje na Podbanské.

=== Vlakem ===
Nejbližší železniční stanice je Liptovský Hrádek (8 km) na trati [[Žilina]] – [[Košice]]. Odtud autobusem nebo taxíkem.

== Místní doprava ==
V centru obce a ke skanzenu pěšky. Do Račkové a Jamnické doliny autem (parkoviště u vstupu) nebo na kole. V dolinách platí zákaz vjezdu motorových vozidel za závory.

== Co vidět ==

* '''[https://www.liptovskemuzeum.sk/expozicia/pribylina/ Muzeum liptovské vesnice] (Skanzen Pribylina)''' – největší skanzen na Slovensku, jediný muzejní areál v zemi, kam byly přeneseny celé středověké stavby včetně gotického kostela Panny Marie z Liptovské Mary a opevněného šlechtického sídla. Otevřeno celoročně, několik tematických akcí ročně. V muzeu je vytvořena zoo expozice, ve které se prezentuje chov domácích zvířat. Mezi atrakce muzea patří chov huculských koní a jízda na koních. Dále se zde prezentuje slovenské národní plemeno – slovenský čuvač.

* '''Drevuliaci''' – soubor sedmi nadrozměrných dřevěných soch rezbáře Michala Hanuly podél turistické cesty v [[Račkova dolina|Račkové dolině]]. Volně přístupné, vhodné pro rodiny s dětmi.
* '''Kostel sv. Štěpána Krále''' – klasicistní kostel v centru obce z 19. století.
* '''Račkova dolina''' – ledovcová dolina s plesy a výhledem na hřeben Západních Tater.
* '''Jamnická dolina''' – sousední dolina vedoucí k Jamnickým plesům a Volovci.

== Co dělat ==

* '''Pěší turistika''' – z Račkové doliny modrá značka na Račkovo sedlo a Jakubinu (2 194 m), z Jamnické doliny na Jamnické sedlo a Volovec (2 064 m).
* '''Cykloturistika''' – asfaltové cesty Račkovou a Jamnickou dolinou, navazující trasy po Liptově.
* '''Lyžování''' – nejbližší vleky v Žiarské dolině a [[Jasná|Jasné]] (cca 25 km), v zimě běžkařské stopy v dolinách.
* '''Koupání''' – Aquapark Tatralandia (15 km), v létě biojezírka v některých penzionech v Račkové dolině.
* '''Vodní turistika''' – splav řeky Belé (severní okraj katastru obce) pro zkušené vodáky; pro rodiny vhodnější splav Váhu z Kráľovej Lehoty.

== Nakupování ==
V obci jsou dvě menší prodejny potravin (COOP Jednota, Fresh). Větší nákupy v Liptovském Hrádku (8 km) nebo Liptovském Mikuláši (20 km).

== Kde jíst ==
V obci a v Račkové dolině je několik restaurací a penzionů s vlastní kuchyní zaměřených na slovenskou regionální kuchyni (bryndzové halušky, kapustnica, jehněčí). Konkrétní podniky se mění – aktuální nabídku doporučujeme ověřit na místě.

== Kde pít ==
Klasické pohostinství v centru obce. V Liptovském Mikuláši (20 km) je výběr kaváren a barů.

== Kde spát ==
V obci a v navazující Račkové dolině je několik penzionů, hotelů a kempů různých kategorií. Mezi největší ubytovací zařízení v katastru obce patří (řazeno abecedně):

* ATC Račkova dolina – autokemp s chatkami a místy pro karavany, sezónní provoz.
* Hotel Permon – větší horský hotel s wellness na hranici katastru u Podbanského.
* Penzion Sileo a Vila Drosera – menší celoroční penziony v Račkové dolině.
* Rezort u jezera Podbanské – apartmány u Podbanského.
* Serenity Pribylina – menší penzion v obci.

== Bezpečnost ==
Standardní horské podmínky. V Západních Tatrách platí povinnost pohybovat se po značených chodnících (Tatranský národní park). V zimě a na jaře hrozí laviny – sledujte aktuální stupeň lavinového nebezpečí ([https://www.laviny.sk laviny.sk]). Tísňová linka horské služby '''18 300'''.

== Spojení ==
Mobilní signál všech slovenských operátorů v obci spolehlivý, v dolinách s výpadky. Wi-Fi v ubytovacích zařízeních.

== Kam dál ==

* [[Liptovský Mikuláš]] – krajské město Liptova (20 km).
* [[Vysoké Tatry]] – Podbanské, [[Štrbské Pleso]] (15–25 km).
* [[Západní Tatry]] – Žiarská dolina, Roháče.
* [[Nízké Tatry]] 
* [[Demänovská dolina]] – jeskyně a lyžařské středisko Jasná (30 km).

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Muzeum liptovské dědiny}}
* [https://www.pribylina.sk Oficiální stránky obce Pribylina]
* [https://liptov.travel Liptov.travel – turistický průvodce regionem]

[[Kategorie:Žilinský kraj]]
[[Kategorie:Liptov]]
[[Kategorie:Sídla na Slovensku]]</text>
      <sha1>8pserykksivpqdr6dr4g4v7quslzad2</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22169</id>
      <parentid>22168</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T12:14:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>pagebanner z Wikidat</comment>
      <origin>22169</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5609" sha1="bx24k8uhbmplbten2a432k2qb7e1qah" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Pribylina''' je obec v severní části [[Liptov|Liptova]] v okrese Liptovský Mikuláš v [[Žilinský kraj|Žilinském kraji]] na [[Slovensko|Slovensku]]. Leží v nadmořské výšce přibližně 750 m na úpatí [[Západní Tatry|Západních Tater]] a je nejvýše položenou obcí Liptovské kotliny. Žije zde okolo 1 100 obyvatel.
[[Soubor:Pribylina - muzeum liptovskej dediny 01.jpg|náhled|Muzeum liptovské dědiny]]
Obec je známá především jako vstupní brána do [[Račkova dolina|Račkové]] a Jamnické doliny, dvou nejnavštěvovanějších bočních dolin jižní strany Západních Tater, a jako sídlo Muzea liptovské vesnice – největšího skanzenu na Slovensku.

== Doprava ==

=== Autem ===
Z dálnice D1 sjezd Liptovský Hrádek, dále po silnici I/18 (E50) směr [[Vysoké Tatry]] / [[Poprad]] asi 8 km. Z Pribyliny vede asfaltová cesta do Račkové doliny (parkování je v dolině zpoplatněno).

=== Autobusem ===
Pravidelné autobusové linky z [[Liptovský Mikuláš|Liptovského Mikuláše]] a Liptovského Hrádku zastavují přímo v obci i u skanzenu. V letní sezoně jezdí také Tatranský expres a navazující spoje na Podbanské.

=== Vlakem ===
Nejbližší železniční stanice je Liptovský Hrádek (8 km) na trati [[Žilina]] – [[Košice]]. Odtud autobusem nebo taxíkem.

== Místní doprava ==
V centru obce a ke skanzenu pěšky. Do Račkové a Jamnické doliny autem (parkoviště u vstupu) nebo na kole. V dolinách platí zákaz vjezdu motorových vozidel za závory.

== Co vidět ==

* '''[https://www.liptovskemuzeum.sk/expozicia/pribylina/ Muzeum liptovské vesnice] (Skanzen Pribylina)''' – největší skanzen na Slovensku, jediný muzejní areál v zemi, kam byly přeneseny celé středověké stavby včetně gotického kostela Panny Marie z Liptovské Mary a opevněného šlechtického sídla. Otevřeno celoročně, několik tematických akcí ročně. V muzeu je vytvořena zoo expozice, ve které se prezentuje chov domácích zvířat. Mezi atrakce muzea patří chov huculských koní a jízda na koních. Dále se zde prezentuje slovenské národní plemeno – slovenský čuvač.

* '''Drevuliaci''' – soubor sedmi nadrozměrných dřevěných soch rezbáře Michala Hanuly podél turistické cesty v [[Račkova dolina|Račkové dolině]]. Volně přístupné, vhodné pro rodiny s dětmi.
* '''Kostel sv. Štěpána Krále''' – klasicistní kostel v centru obce z 19. století.
* '''Račkova dolina''' – ledovcová dolina s plesy a výhledem na hřeben Západních Tater.
* '''Jamnická dolina''' – sousední dolina vedoucí k Jamnickým plesům a Volovci.

== Co dělat ==

* '''Pěší turistika''' – z Račkové doliny modrá značka na Račkovo sedlo a Jakubinu (2 194 m), z Jamnické doliny na Jamnické sedlo a Volovec (2 064 m).
* '''Cykloturistika''' – asfaltové cesty Račkovou a Jamnickou dolinou, navazující trasy po Liptově.
* '''Lyžování''' – nejbližší vleky v Žiarské dolině a [[Jasná|Jasné]] (cca 25 km), v zimě běžkařské stopy v dolinách.
* '''Koupání''' – Aquapark Tatralandia (15 km), v létě biojezírka v některých penzionech v Račkové dolině.
* '''Vodní turistika''' – splav řeky Belé (severní okraj katastru obce) pro zkušené vodáky; pro rodiny vhodnější splav Váhu z Kráľovej Lehoty.

== Nakupování ==
V obci jsou dvě menší prodejny potravin (COOP Jednota, Fresh). Větší nákupy v Liptovském Hrádku (8 km) nebo Liptovském Mikuláši (20 km).

== Kde jíst ==
V obci a v Račkové dolině je několik restaurací a penzionů s vlastní kuchyní zaměřených na slovenskou regionální kuchyni (bryndzové halušky, kapustnica, jehněčí). Konkrétní podniky se mění – aktuální nabídku doporučujeme ověřit na místě.

== Kde pít ==
Klasické pohostinství v centru obce. V Liptovském Mikuláši (20 km) je výběr kaváren a barů.

== Kde spát ==
V obci a v navazující Račkové dolině je několik penzionů, hotelů a kempů různých kategorií. Mezi největší ubytovací zařízení v katastru obce patří (řazeno abecedně):

* ATC Račkova dolina – autokemp s chatkami a místy pro karavany, sezónní provoz.
* Hotel Permon – větší horský hotel s wellness na hranici katastru u Podbanského.
* Penzion Sileo a Vila Drosera – menší celoroční penziony v Račkové dolině.
* Rezort u jezera Podbanské – apartmány u Podbanského.
* Serenity Pribylina – menší penzion v obci.

== Bezpečnost ==
Standardní horské podmínky. V Západních Tatrách platí povinnost pohybovat se po značených chodnících (Tatranský národní park). V zimě a na jaře hrozí laviny – sledujte aktuální stupeň lavinového nebezpečí ([https://www.laviny.sk laviny.sk]). Tísňová linka horské služby '''18 300'''.

== Spojení ==
Mobilní signál všech slovenských operátorů v obci spolehlivý, v dolinách s výpadky. Wi-Fi v ubytovacích zařízeních.

== Kam dál ==

* [[Liptovský Mikuláš]] – krajské město Liptova (20 km).
* [[Vysoké Tatry]] – Podbanské, [[Štrbské Pleso]] (15–25 km).
* [[Západní Tatry]] – Žiarská dolina, Roháče.
* [[Nízké Tatry]] 
* [[Demänovská dolina]] – jeskyně a lyžařské středisko Jasná (30 km).

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Muzeum liptovské dědiny}}
* [https://www.pribylina.sk Oficiální stránky obce Pribylina]
* [https://liptov.travel Liptov.travel – turistický průvodce regionem]

[[Kategorie:Žilinský kraj]]
[[Kategorie:Liptov]]
[[Kategorie:Sídla na Slovensku]]</text>
      <sha1>bx24k8uhbmplbten2a432k2qb7e1qah</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22173</id>
      <parentid>22169</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T14:31:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Co vidět */ typo</comment>
      <origin>22173</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5610" sha1="ln4dy5r2oscqkgf18i2xeli3404374x" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Pribylina''' je obec v severní části [[Liptov|Liptova]] v okrese Liptovský Mikuláš v [[Žilinský kraj|Žilinském kraji]] na [[Slovensko|Slovensku]]. Leží v nadmořské výšce přibližně 750 m na úpatí [[Západní Tatry|Západních Tater]] a je nejvýše položenou obcí Liptovské kotliny. Žije zde okolo 1 100 obyvatel.
[[Soubor:Pribylina - muzeum liptovskej dediny 01.jpg|náhled|Muzeum liptovské dědiny]]
Obec je známá především jako vstupní brána do [[Račkova dolina|Račkové]] a Jamnické doliny, dvou nejnavštěvovanějších bočních dolin jižní strany Západních Tater, a jako sídlo Muzea liptovské vesnice – největšího skanzenu na Slovensku.

== Doprava ==

=== Autem ===
Z dálnice D1 sjezd Liptovský Hrádek, dále po silnici I/18 (E50) směr [[Vysoké Tatry]] / [[Poprad]] asi 8 km. Z Pribyliny vede asfaltová cesta do Račkové doliny (parkování je v dolině zpoplatněno).

=== Autobusem ===
Pravidelné autobusové linky z [[Liptovský Mikuláš|Liptovského Mikuláše]] a Liptovského Hrádku zastavují přímo v obci i u skanzenu. V letní sezoně jezdí také Tatranský expres a navazující spoje na Podbanské.

=== Vlakem ===
Nejbližší železniční stanice je Liptovský Hrádek (8 km) na trati [[Žilina]] – [[Košice]]. Odtud autobusem nebo taxíkem.

== Místní doprava ==
V centru obce a ke skanzenu pěšky. Do Račkové a Jamnické doliny autem (parkoviště u vstupu) nebo na kole. V dolinách platí zákaz vjezdu motorových vozidel za závory.

== Co vidět ==

* '''[https://www.liptovskemuzeum.sk/expozicia/pribylina/ Muzeum liptovské vesnice] (Skanzen Pribylina)''' – největší skanzen na Slovensku, jediný muzejní areál v zemi, kam byly přeneseny celé středověké stavby včetně gotického kostela Panny Marie z Liptovské Mary a opevněného šlechtického sídla. Otevřeno celoročně, několik tematických akcí ročně. V muzeu je vytvořena zoo expozice, ve které se prezentuje chov domácích zvířat. Mezi atrakce muzea patří chov huculských koní a jízda na koních. Dále se zde prezentuje slovenské národní plemeno – slovenský čuvač.

* '''Drevuliaci''' – soubor sedmi nadrozměrných dřevěných soch řezbáře Michala Hanuly podél turistické cesty v [[Račkova dolina|Račkové dolině]]. Volně přístupné, vhodné pro rodiny s dětmi.
* '''Kostel sv. Štěpána Krále''' – klasicistní kostel v centru obce z 19. století.
* '''Račkova dolina''' – ledovcová dolina s plesy a výhledem na hřeben Západních Tater.
* '''Jamnická dolina''' – sousední dolina vedoucí k Jamnickým plesům a Volovci.

== Co dělat ==

* '''Pěší turistika''' – z Račkové doliny modrá značka na Račkovo sedlo a Jakubinu (2 194 m), z Jamnické doliny na Jamnické sedlo a Volovec (2 064 m).
* '''Cykloturistika''' – asfaltové cesty Račkovou a Jamnickou dolinou, navazující trasy po Liptově.
* '''Lyžování''' – nejbližší vleky v Žiarské dolině a [[Jasná|Jasné]] (cca 25 km), v zimě běžkařské stopy v dolinách.
* '''Koupání''' – Aquapark Tatralandia (15 km), v létě biojezírka v některých penzionech v Račkové dolině.
* '''Vodní turistika''' – splav řeky Belé (severní okraj katastru obce) pro zkušené vodáky; pro rodiny vhodnější splav Váhu z Kráľovej Lehoty.

== Nakupování ==
V obci jsou dvě menší prodejny potravin (COOP Jednota, Fresh). Větší nákupy v Liptovském Hrádku (8 km) nebo Liptovském Mikuláši (20 km).

== Kde jíst ==
V obci a v Račkové dolině je několik restaurací a penzionů s vlastní kuchyní zaměřených na slovenskou regionální kuchyni (bryndzové halušky, kapustnica, jehněčí). Konkrétní podniky se mění – aktuální nabídku doporučujeme ověřit na místě.

== Kde pít ==
Klasické pohostinství v centru obce. V Liptovském Mikuláši (20 km) je výběr kaváren a barů.

== Kde spát ==
V obci a v navazující Račkové dolině je několik penzionů, hotelů a kempů různých kategorií. Mezi největší ubytovací zařízení v katastru obce patří (řazeno abecedně):

* ATC Račkova dolina – autokemp s chatkami a místy pro karavany, sezónní provoz.
* Hotel Permon – větší horský hotel s wellness na hranici katastru u Podbanského.
* Penzion Sileo a Vila Drosera – menší celoroční penziony v Račkové dolině.
* Rezort u jezera Podbanské – apartmány u Podbanského.
* Serenity Pribylina – menší penzion v obci.

== Bezpečnost ==
Standardní horské podmínky. V Západních Tatrách platí povinnost pohybovat se po značených chodnících (Tatranský národní park). V zimě a na jaře hrozí laviny – sledujte aktuální stupeň lavinového nebezpečí ([https://www.laviny.sk laviny.sk]). Tísňová linka horské služby '''18 300'''.

== Spojení ==
Mobilní signál všech slovenských operátorů v obci spolehlivý, v dolinách s výpadky. Wi-Fi v ubytovacích zařízeních.

== Kam dál ==

* [[Liptovský Mikuláš]] – krajské město Liptova (20 km).
* [[Vysoké Tatry]] – Podbanské, [[Štrbské Pleso]] (15–25 km).
* [[Západní Tatry]] – Žiarská dolina, Roháče.
* [[Nízké Tatry]] 
* [[Demänovská dolina]] – jeskyně a lyžařské středisko Jasná (30 km).

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Muzeum liptovské dědiny}}
* [https://www.pribylina.sk Oficiální stránky obce Pribylina]
* [https://liptov.travel Liptov.travel – turistický průvodce regionem]

[[Kategorie:Žilinský kraj]]
[[Kategorie:Liptov]]
[[Kategorie:Sídla na Slovensku]]</text>
      <sha1>ln4dy5r2oscqkgf18i2xeli3404374x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Deštná</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1846</id>
    <revision>
      <id>22171</id>
      <parentid>22157</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T12:23:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <origin>22171</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1054" sha1="pjattpj5ube92u9dlwehy4h9ma6l29q" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Deštná''' je město v&amp;#x20;Jihočeském kraji. Leží přibližně patnáct kilometrů severozápadně od Jindřichova Hradce.

== Co vidět ==

* Kostel svatého Ottona – v jádře románský kostel z doby před polovinou 13. století. Vrcholně gotický presbytář, loď barokně přestavěná v 18. století, věž ze 17. klasicistně upravená, renesanční sakristie. Hodnotný barokní mobiliář a vzácné barokní varhany.
* [https://www.destna.cz/muzea/provaznicke-muzeum-k-klika/ Provaznické muzeum Karla Klika]
* [https://www.destna.cz/muzea/letecke-muzeum-destna/ Letecké muzeum Deštná]

== Kam dál ==

* Národní kulturní památka [[zámek Červená Lhota]], 4 km jihozápadně
* Zámek Pluhův Žďár, kulturní památka, 7 km JJZ, prohlídka možná jen po předchozí telefonické domluvě s majitelem zámku
* Městská památková rezervace [[Jindřichův Hradec]], patnáct kilometrů severozápadně

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>pjattpj5ube92u9dlwehy4h9ma6l29q</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22172</id>
      <parentid>22171</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T12:24:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>wikilinky</comment>
      <origin>22172</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1099" sha1="6pfjwchito5joklg5gocovr0k737uqi" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Deštná''' je město v&amp;#x20;[[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Leží přibližně patnáct kilometrů severozápadně od [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]].

== Co vidět ==

* Kostel svatého Ottona – v jádře románský kostel z doby před polovinou 13. století. Vrcholně gotický presbytář, loď barokně přestavěná v 18. století, věž ze 17. klasicistně upravená, renesanční sakristie. Hodnotný barokní mobiliář a vzácné barokní varhany.
* [https://www.destna.cz/muzea/provaznicke-muzeum-k-klika/ Provaznické muzeum Karla Klika]
* [https://www.destna.cz/muzea/letecke-muzeum-destna/ Letecké muzeum Deštná]

== Kam dál ==

* Národní kulturní památka [[zámek Červená Lhota]], 4 km jihozápadně
* Zámek Pluhův Žďár, kulturní památka, 7 km JJZ, prohlídka možná jen po předchozí telefonické domluvě s majitelem zámku
* Městská památková rezervace [[Jindřichův Hradec]], patnáct kilometrů severozápadně

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>6pfjwchito5joklg5gocovr0k737uqi</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22178</id>
      <parentid>22172</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T17:32:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+obrázek</comment>
      <origin>22178</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1176" sha1="hgstrx8kkkr8p8rdl2kjft8705bgcpp" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Deštná, kostel sv. Ottona (2).jpg|náhled|Kostel svatého Ottona]]
'''Deštná''' je město v&amp;#x20;[[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Leží přibližně patnáct kilometrů severozápadně od [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]].

== Co vidět ==

* Kostel svatého Ottona – v jádře románský kostel z doby před polovinou 13. století. Vrcholně gotický presbytář, loď barokně přestavěná v 18. století, věž ze 17. klasicistně upravená, renesanční sakristie. Hodnotný barokní mobiliář a vzácné barokní varhany.
* [https://www.destna.cz/muzea/provaznicke-muzeum-k-klika/ Provaznické muzeum Karla Klika]
* [https://www.destna.cz/muzea/letecke-muzeum-destna/ Letecké muzeum Deštná]

== Kam dál ==

* Národní kulturní památka [[zámek Červená Lhota]], 4 km jihozápadně
* Zámek Pluhův Žďár, kulturní památka, 7 km JJZ, prohlídka možná jen po předchozí telefonické domluvě s majitelem zámku
* Městská památková rezervace [[Jindřichův Hradec]], patnáct kilometrů severozápadně

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>hgstrx8kkkr8p8rdl2kjft8705bgcpp</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22184</id>
      <parentid>22178</parentid>
      <timestamp>2026-06-07T11:06:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kategorie</comment>
      <origin>22184</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1205" sha1="pk2gd97mwh7xmzcw4m5xuanq1itnr92" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Deštná, kostel sv. Ottona (2).jpg|náhled|Kostel svatého Ottona]]
'''Deštná''' je město v&amp;#x20;[[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Leží přibližně patnáct kilometrů severozápadně od [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]].

== Co vidět ==

* Kostel svatého Ottona – v jádře románský kostel z doby před polovinou 13. století. Vrcholně gotický presbytář, loď barokně přestavěná v 18. století, věž ze 17. klasicistně upravená, renesanční sakristie. Hodnotný barokní mobiliář a vzácné barokní varhany.
* [https://www.destna.cz/muzea/provaznicke-muzeum-k-klika/ Provaznické muzeum Karla Klika]
* [https://www.destna.cz/muzea/letecke-muzeum-destna/ Letecké muzeum Deštná]

== Kam dál ==

* Národní kulturní památka [[zámek Červená Lhota]], 4 km jihozápadně
* Zámek Pluhův Žďár, kulturní památka, 7 km JJZ, prohlídka možná jen po předchozí telefonické domluvě s majitelem zámku
* Městská památková rezervace [[Jindřichův Hradec]], patnáct kilometrů severozápadně

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Česká Kanada]]</text>
      <sha1>pk2gd97mwh7xmzcw4m5xuanq1itnr92</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Česká Kanada</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1847</id>
    <revision>
      <id>22174</id>
      <parentid>22163</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T14:33:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <origin>22174</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3554" sha1="sjuuh4l5lzze8o04bw1q4oqv1b151a9" xml:space="preserve">{{Pagebanner|Valtínov 02.jpg}}

'''Česká Kanada''' je krajinná oblast, která se rozkládá na pomezí jižních Čech a západní Moravy při jejich trojmezí s Dolními Rakousy, zhruba mezi [[Slavonice|Slavonicemi]], Novou Bystřicí a Kunžakem. Roku 1994 byl na jejím území vyhlášen Přírodní park Česká Kanada (283&amp;#x20;km²), na nějž přímo navazují další přírodní parky Homolka-Vojířov (na západě) a Javořická vrchovina (na severovýchodě).

Turistický region '''Česká Kanada''' zahrnuje celou východní polovinu okresu Jindřichův Hradec (tj. celý východní výběžek Jihočeského kraje), tedy např. i města [[Jindřichův Hradec]], [[Dačice]], [[Deštná]], Nová Včelnice.

== Doprava ==

=== Autem ===
Krajinná oblast Česká Kanada leží stranou hlavních dopravních tahů, poměrně blízko oblasti procházejí silnice I/23 a silnice I/34, které se křižují v Jindřichově Hradci. Územím procházejí úseky silnic II. třídy č. 151 a 152, po okrajích pak ještě II/128, II/164 a II/409.

=== Vlakem ===
Ze železnic tudy vede zejména slepá úzkorozchodná trať [[Jindřichův Hradec]] – Nová Bystřice, na níž funguje sezónní turistický provoz společností Jindřichohradecké místní dráhy. Východní část území je dostupná z železniční tratě Kostelec u Jihlavy – [[Slavonice]].

== Turistika ==

=== Pěšky ===
Páteřními stezkami jsou červená značka [[Slavonice]] – Landštejn – Kaproun – Kunžak (dále do Jindřichova Hradce) a modrá značka Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Český Rudolec.

Mezi doporučované pěší výlety patří:

* Jindrova naučná stezka (červené značení):Jindřichův Hradec – Malý Ratmírov (12 km)
* Malý Ratmírov  – Kaproun  (14,6 km, červená značka); u Kaprouna je pomník fiktivního českého génia Járy Cimrmana
* Kaproun – Nová Bystřice (16 km)
* Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem (20 km); část této etapy vede po tzv. Graselově stezce; etapa vede okolo [[Hrad Landštejn|hradu Landštejn]]
* Staré Město pod Landštejnem – Zvůle (17 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblův chléb“ a Bizoní farma Rožnov; v cíli této etapy je rekreační oblast Zvůle
* Zvůle – Český Rudolec (10,5 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblova prdel“ a rozhledna „U Jakuba“; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Český Rudolec – [[Slavonice]] (13,5 km); při této trase jsou skalní útvary; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Slavonice – Dačice (18 km, zelená značka); část této etapy vede po Vydří stezce (naučná stezka), která kopíruje tok Moravské Dyje); tato etapa vede místy po silnici

=== Na kole ===
Oblast je protkána sítí  cyklotras (ty jsou propojené se sítí v Rakousku). Přes Českou Kanadu vede mezinárodní dálková cyklistická trasa Praha–Vídeň.
&lt;gallery&gt;
Soubor:Skalní útvar Ďáblův chléb.jpg|Skalní útvar Ďáblův chléb
Soubor:Kunžak, Valtínov, Ďáblova prdel (2020-08-05; 01).jpg|Skalní útvar Ďáblova prde'''l'''
Soubor:Valtínov - rozhledna u Jakuba 06.JPG|Rozhledna U Jakuba
Soubor:Kaproun-mohyla2.jpg|Pamětní mohyla Járy Cimrmana v železniční zastávce Kaproun
Soubor:Kunžak, Zvůle, lido.jpg|Rybník Zvůle
&lt;/gallery&gt;

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Přírodní park Česká Kanada}}
* {{Wikipedie|Greenways Praha–Vídeň}}

[[Kategorie:Česká Kanada]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>sjuuh4l5lzze8o04bw1q4oqv1b151a9</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22175</id>
      <parentid>22174</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T14:34:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Na kole */ typo</comment>
      <origin>22175</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3548" sha1="se7oyy7jv8ldhtyj7bd6vplut4hflr4" xml:space="preserve">{{Pagebanner|Valtínov 02.jpg}}

'''Česká Kanada''' je krajinná oblast, která se rozkládá na pomezí jižních Čech a západní Moravy při jejich trojmezí s Dolními Rakousy, zhruba mezi [[Slavonice|Slavonicemi]], Novou Bystřicí a Kunžakem. Roku 1994 byl na jejím území vyhlášen Přírodní park Česká Kanada (283&amp;#x20;km²), na nějž přímo navazují další přírodní parky Homolka-Vojířov (na západě) a Javořická vrchovina (na severovýchodě).

Turistický region '''Česká Kanada''' zahrnuje celou východní polovinu okresu Jindřichův Hradec (tj. celý východní výběžek Jihočeského kraje), tedy např. i města [[Jindřichův Hradec]], [[Dačice]], [[Deštná]], Nová Včelnice.

== Doprava ==

=== Autem ===
Krajinná oblast Česká Kanada leží stranou hlavních dopravních tahů, poměrně blízko oblasti procházejí silnice I/23 a silnice I/34, které se křižují v Jindřichově Hradci. Územím procházejí úseky silnic II. třídy č. 151 a 152, po okrajích pak ještě II/128, II/164 a II/409.

=== Vlakem ===
Ze železnic tudy vede zejména slepá úzkorozchodná trať [[Jindřichův Hradec]] – Nová Bystřice, na níž funguje sezónní turistický provoz společností Jindřichohradecké místní dráhy. Východní část území je dostupná z železniční tratě Kostelec u Jihlavy – [[Slavonice]].

== Turistika ==

=== Pěšky ===
Páteřními stezkami jsou červená značka [[Slavonice]] – Landštejn – Kaproun – Kunžak (dále do Jindřichova Hradce) a modrá značka Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Český Rudolec.

Mezi doporučované pěší výlety patří:

* Jindrova naučná stezka (červené značení):Jindřichův Hradec – Malý Ratmírov (12 km)
* Malý Ratmírov  – Kaproun  (14,6 km, červená značka); u Kaprouna je pomník fiktivního českého génia Járy Cimrmana
* Kaproun – Nová Bystřice (16 km)
* Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem (20 km); část této etapy vede po tzv. Graselově stezce; etapa vede okolo [[Hrad Landštejn|hradu Landštejn]]
* Staré Město pod Landštejnem – Zvůle (17 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblův chléb“ a Bizoní farma Rožnov; v cíli této etapy je rekreační oblast Zvůle
* Zvůle – Český Rudolec (10,5 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblova prdel“ a rozhledna „U Jakuba“; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Český Rudolec – [[Slavonice]] (13,5 km); při této trase jsou skalní útvary; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Slavonice – Dačice (18 km, zelená značka); část této etapy vede po Vydří stezce (naučná stezka), která kopíruje tok Moravské Dyje); tato etapa vede místy po silnici

=== Na kole ===
Oblast je protkána sítí  cyklotras (ty jsou propojené se sítí v Rakousku). Přes Českou Kanadu vede mezinárodní dálková cyklistická trasa Praha–Vídeň.
&lt;gallery&gt;
Soubor:Skalní útvar Ďáblův chléb.jpg|Skalní útvar Ďáblův chléb
Soubor:Kunžak, Valtínov, Ďáblova prdel (2020-08-05; 01).jpg|Skalní útvar Ďáblova prdel
Soubor:Valtínov - rozhledna u Jakuba 06.JPG|Rozhledna U Jakuba
Soubor:Kaproun-mohyla2.jpg|Pamětní mohyla Járy Cimrmana v železniční zastávce Kaproun
Soubor:Kunžak, Zvůle, lido.jpg|Rybník Zvůle
&lt;/gallery&gt;

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Přírodní park Česká Kanada}}
* {{Wikipedie|Greenways Praha–Vídeň}}

[[Kategorie:Česká Kanada]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>se7oyy7jv8ldhtyj7bd6vplut4hflr4</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22176</id>
      <parentid>22175</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T14:36:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>pagebanner z Wikidat</comment>
      <origin>22176</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3531" sha1="bi8ayk2i2i7n8o5pll0o5hz0myp3z3g" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Česká Kanada''' je krajinná oblast, která se rozkládá na pomezí jižních Čech a západní Moravy při jejich trojmezí s Dolními Rakousy, zhruba mezi [[Slavonice|Slavonicemi]], Novou Bystřicí a Kunžakem. Roku 1994 byl na jejím území vyhlášen Přírodní park Česká Kanada (283&amp;#x20;km²), na nějž přímo navazují další přírodní parky Homolka-Vojířov (na západě) a Javořická vrchovina (na severovýchodě).

Turistický region '''Česká Kanada''' zahrnuje celou východní polovinu okresu Jindřichův Hradec (tj. celý východní výběžek Jihočeského kraje), tedy např. i města [[Jindřichův Hradec]], [[Dačice]], [[Deštná]], Nová Včelnice.

== Doprava ==

=== Autem ===
Krajinná oblast Česká Kanada leží stranou hlavních dopravních tahů, poměrně blízko oblasti procházejí silnice I/23 a silnice I/34, které se křižují v Jindřichově Hradci. Územím procházejí úseky silnic II. třídy č. 151 a 152, po okrajích pak ještě II/128, II/164 a II/409.

=== Vlakem ===
Ze železnic tudy vede zejména slepá úzkorozchodná trať [[Jindřichův Hradec]] – Nová Bystřice, na níž funguje sezónní turistický provoz společností Jindřichohradecké místní dráhy. Východní část území je dostupná z železniční tratě Kostelec u Jihlavy – [[Slavonice]].

== Turistika ==

=== Pěšky ===
Páteřními stezkami jsou červená značka [[Slavonice]] – Landštejn – Kaproun – Kunžak (dále do Jindřichova Hradce) a modrá značka Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Český Rudolec.

Mezi doporučované pěší výlety patří:

* Jindrova naučná stezka (červené značení):Jindřichův Hradec – Malý Ratmírov (12 km)
* Malý Ratmírov  – Kaproun  (14,6 km, červená značka); u Kaprouna je pomník fiktivního českého génia Járy Cimrmana
* Kaproun – Nová Bystřice (16 km)
* Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem (20 km); část této etapy vede po tzv. Graselově stezce; etapa vede okolo [[Hrad Landštejn|hradu Landštejn]]
* Staré Město pod Landštejnem – Zvůle (17 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblův chléb“ a Bizoní farma Rožnov; v cíli této etapy je rekreační oblast Zvůle
* Zvůle – Český Rudolec (10,5 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblova prdel“ a rozhledna „U Jakuba“; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Český Rudolec – [[Slavonice]] (13,5 km); při této trase jsou skalní útvary; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Slavonice – Dačice (18 km, zelená značka); část této etapy vede po Vydří stezce (naučná stezka), která kopíruje tok Moravské Dyje); tato etapa vede místy po silnici

=== Na kole ===
Oblast je protkána sítí  cyklotras (ty jsou propojené se sítí v Rakousku). Přes Českou Kanadu vede mezinárodní dálková cyklistická trasa Praha–Vídeň.
&lt;gallery&gt;
Soubor:Skalní útvar Ďáblův chléb.jpg|Skalní útvar Ďáblův chléb
Soubor:Kunžak, Valtínov, Ďáblova prdel (2020-08-05; 01).jpg|Skalní útvar Ďáblova prdel
Soubor:Valtínov - rozhledna u Jakuba 06.JPG|Rozhledna U Jakuba
Soubor:Kaproun-mohyla2.jpg|Pamětní mohyla Járy Cimrmana v železniční zastávce Kaproun
Soubor:Kunžak, Zvůle, lido.jpg|Rybník Zvůle
&lt;/gallery&gt;

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Přírodní park Česká Kanada}}
* {{Wikipedie|Greenways Praha–Vídeň}}

[[Kategorie:Česká Kanada]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>bi8ayk2i2i7n8o5pll0o5hz0myp3z3g</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22177</id>
      <parentid>22176</parentid>
      <timestamp>2026-06-06T14:37:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>hlavní kategorie</comment>
      <origin>22177</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3533" sha1="qajsxbjpffq8wjd8e2zel7ybh5hz8cx" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Česká Kanada''' je krajinná oblast, která se rozkládá na pomezí jižních Čech a západní Moravy při jejich trojmezí s Dolními Rakousy, zhruba mezi [[Slavonice|Slavonicemi]], Novou Bystřicí a Kunžakem. Roku 1994 byl na jejím území vyhlášen Přírodní park Česká Kanada (283&amp;#x20;km²), na nějž přímo navazují další přírodní parky Homolka-Vojířov (na západě) a Javořická vrchovina (na severovýchodě).

Turistický region '''Česká Kanada''' zahrnuje celou východní polovinu okresu Jindřichův Hradec (tj. celý východní výběžek Jihočeského kraje), tedy např. i města [[Jindřichův Hradec]], [[Dačice]], [[Deštná]], Nová Včelnice.

== Doprava ==

=== Autem ===
Krajinná oblast Česká Kanada leží stranou hlavních dopravních tahů, poměrně blízko oblasti procházejí silnice I/23 a silnice I/34, které se křižují v Jindřichově Hradci. Územím procházejí úseky silnic II. třídy č. 151 a 152, po okrajích pak ještě II/128, II/164 a II/409.

=== Vlakem ===
Ze železnic tudy vede zejména slepá úzkorozchodná trať [[Jindřichův Hradec]] – Nová Bystřice, na níž funguje sezónní turistický provoz společností Jindřichohradecké místní dráhy. Východní část území je dostupná z železniční tratě Kostelec u Jihlavy – [[Slavonice]].

== Turistika ==

=== Pěšky ===
Páteřními stezkami jsou červená značka [[Slavonice]] – Landštejn – Kaproun – Kunžak (dále do Jindřichova Hradce) a modrá značka Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Český Rudolec.

Mezi doporučované pěší výlety patří:

* Jindrova naučná stezka (červené značení):Jindřichův Hradec – Malý Ratmírov (12 km)
* Malý Ratmírov  – Kaproun  (14,6 km, červená značka); u Kaprouna je pomník fiktivního českého génia Járy Cimrmana
* Kaproun – Nová Bystřice (16 km)
* Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem (20 km); část této etapy vede po tzv. Graselově stezce; etapa vede okolo [[Hrad Landštejn|hradu Landštejn]]
* Staré Město pod Landštejnem – Zvůle (17 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblův chléb“ a Bizoní farma Rožnov; v cíli této etapy je rekreační oblast Zvůle
* Zvůle – Český Rudolec (10,5 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblova prdel“ a rozhledna „U Jakuba“; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Český Rudolec – [[Slavonice]] (13,5 km); při této trase jsou skalní útvary; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Slavonice – Dačice (18 km, zelená značka); část této etapy vede po Vydří stezce (naučná stezka), která kopíruje tok Moravské Dyje); tato etapa vede místy po silnici

=== Na kole ===
Oblast je protkána sítí  cyklotras (ty jsou propojené se sítí v Rakousku). Přes Českou Kanadu vede mezinárodní dálková cyklistická trasa Praha–Vídeň.
&lt;gallery&gt;
Soubor:Skalní útvar Ďáblův chléb.jpg|Skalní útvar Ďáblův chléb
Soubor:Kunžak, Valtínov, Ďáblova prdel (2020-08-05; 01).jpg|Skalní útvar Ďáblova prdel
Soubor:Valtínov - rozhledna u Jakuba 06.JPG|Rozhledna U Jakuba
Soubor:Kaproun-mohyla2.jpg|Pamětní mohyla Járy Cimrmana v železniční zastávce Kaproun
Soubor:Kunžak, Zvůle, lido.jpg|Rybník Zvůle
&lt;/gallery&gt;

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Přírodní park Česká Kanada}}
* {{Wikipedie|Greenways Praha–Vídeň}}

[[Kategorie:Česká Kanada| ]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>qajsxbjpffq8wjd8e2zel7ybh5hz8cx</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22179</id>
      <parentid>22177</parentid>
      <timestamp>2026-06-07T10:52:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>wikilinky, typo</comment>
      <origin>22179</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3560" sha1="s03tgt4xvn9rl1oot3rbt7sjjvm7ulp" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Česká Kanada''' je krajinná oblast, která se rozkládá na pomezí [[Jihočeský kraj|jižních Čech]] a západní Moravy při jejich trojmezí s Dolními Rakousy, zhruba mezi [[Slavonice|Slavonicemi]], Novou Bystřicí a Kunžakem. Roku 1994 byl na jejím území vyhlášen Přírodní park Česká Kanada (283&amp;#x20;km²), na nějž přímo navazují další přírodní parky Homolka-Vojířov (na západě) a Javořická vrchovina (na severovýchodě).

Turistický region '''Česká Kanada''' zahrnuje celou východní polovinu okresu Jindřichův Hradec (tj. celý východní výběžek Jihočeského kraje), tedy např. i města [[Jindřichův Hradec]], [[Dačice]], [[Deštná]], Nová Včelnice.

== Doprava ==

=== Autem ===
Krajinná oblast Česká Kanada leží stranou hlavních dopravních tahů, poměrně blízko oblasti procházejí silnice I/23 a silnice I/34, které se křižují v Jindřichově Hradci. Územím procházejí úseky silnic II. třídy č. 151 a 152, po okrajích pak ještě II/128, II/164 a II/409.

=== Vlakem ===
Ze železnic tudy vede zejména slepá úzkorozchodná trať [[Jindřichův Hradec]] – Nová Bystřice, na níž funguje sezónní turistický provoz společností Jindřichohradecké místní dráhy. Východní část území je dostupná z železniční tratě Kostelec u Jihlavy – [[Slavonice]].

== Turistika ==

=== Pěšky ===
Páteřními stezkami jsou červená značka [[Slavonice]] – Landštejn – Kaproun – Kunžak (dále do Jindřichova Hradce) a modrá značka Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Český Rudolec.

Mezi doporučované pěší výlety patří:

* Jindrova naučná stezka (červené značení): Jindřichův Hradec – Malý Ratmírov (12 km)
* Malý Ratmírov – Kaproun (14,6 km, červená značka); u Kaprouna je pomník fiktivního českého génia Járy Cimrmana
* Kaproun – Nová Bystřice (16 km)
* Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem (20 km); část této etapy vede po tzv. Graselově stezce; etapa vede okolo [[Hrad Landštejn|hradu Landštejn]]
* Staré Město pod Landštejnem – Zvůle (17 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblův chléb“ a Bizoní farma Rožnov; v cíli této etapy je rekreační oblast Zvůle
* Zvůle – Český Rudolec (10,5 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblova prdel“ a rozhledna „U Jakuba“; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Český Rudolec – [[Slavonice]] (13,5 km); při této trase jsou skalní útvary; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Slavonice – Dačice (18 km, zelená značka); část této etapy vede po Vydří stezce (naučná stezka), která kopíruje tok Moravské Dyje); tato etapa vede místy po silnici

=== Na kole ===
Oblast je protkána sítí cyklotras (ty jsou propojené se sítí v Rakousku). Přes Českou Kanadu vede mezinárodní dálková cyklistická trasa [[Praha]]–[[Vídeň]].
&lt;gallery&gt;
Soubor:Skalní útvar Ďáblův chléb.jpg|Skalní útvar Ďáblův chléb
Soubor:Kunžak, Valtínov, Ďáblova prdel (2020-08-05; 01).jpg|Skalní útvar Ďáblova prdel
Soubor:Valtínov - rozhledna u Jakuba 06.JPG|Rozhledna U Jakuba
Soubor:Kaproun-mohyla2.jpg|Pamětní mohyla Járy Cimrmana v železniční zastávce Kaproun
Soubor:Kunžak, Zvůle, lido.jpg|Rybník Zvůle
&lt;/gallery&gt;

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Přírodní park Česká Kanada}}
* {{Wikipedie|Greenways Praha–Vídeň}}

[[Kategorie:Česká Kanada| ]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>s03tgt4xvn9rl1oot3rbt7sjjvm7ulp</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22180</id>
      <parentid>22179</parentid>
      <timestamp>2026-06-07T10:56:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+Kam dál</comment>
      <origin>22180</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3620" sha1="mhkfhvuihqi2xyzurl6661nf4mqjcd4" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Česká Kanada''' je krajinná oblast, která se rozkládá na pomezí [[Jihočeský kraj|jižních Čech]] a západní Moravy při jejich trojmezí s Dolními Rakousy, zhruba mezi [[Slavonice|Slavonicemi]], Novou Bystřicí a Kunžakem. Roku 1994 byl na jejím území vyhlášen Přírodní park Česká Kanada (283&amp;#x20;km²), na nějž přímo navazují další přírodní parky Homolka-Vojířov (na západě) a Javořická vrchovina (na severovýchodě).

Turistický region '''Česká Kanada''' zahrnuje celou východní polovinu okresu Jindřichův Hradec (tj. celý východní výběžek Jihočeského kraje), tedy např. i města [[Jindřichův Hradec]], [[Dačice]], [[Deštná]], Nová Včelnice.

== Doprava ==

=== Autem ===
Krajinná oblast Česká Kanada leží stranou hlavních dopravních tahů, poměrně blízko oblasti procházejí silnice I/23 a silnice I/34, které se křižují v Jindřichově Hradci. Územím procházejí úseky silnic II. třídy č. 151 a 152, po okrajích pak ještě II/128, II/164 a II/409.

=== Vlakem ===
Ze železnic tudy vede zejména slepá úzkorozchodná trať [[Jindřichův Hradec]] – Nová Bystřice, na níž funguje sezónní turistický provoz společností Jindřichohradecké místní dráhy. Východní část území je dostupná z železniční tratě Kostelec u Jihlavy – [[Slavonice]].

== Turistika ==

=== Pěšky ===
Páteřními stezkami jsou červená značka [[Slavonice]] – Landštejn – Kaproun – Kunžak (dále do Jindřichova Hradce) a modrá značka Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Český Rudolec.

Mezi doporučované pěší výlety patří:

* Jindrova naučná stezka (červené značení): Jindřichův Hradec – Malý Ratmírov (12 km)
* Malý Ratmírov – Kaproun (14,6 km, červená značka); u Kaprouna je pomník fiktivního českého génia Járy Cimrmana
* Kaproun – Nová Bystřice (16 km)
* Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem (20 km); část této etapy vede po tzv. Graselově stezce; etapa vede okolo [[Hrad Landštejn|hradu Landštejn]]
* Staré Město pod Landštejnem – Zvůle (17 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblův chléb“ a Bizoní farma Rožnov; v cíli této etapy je rekreační oblast Zvůle
* Zvůle – Český Rudolec (10,5 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblova prdel“ a rozhledna „U Jakuba“; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Český Rudolec – [[Slavonice]] (13,5 km); při této trase jsou skalní útvary; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Slavonice – Dačice (18 km, zelená značka); část této etapy vede po Vydří stezce (naučná stezka), která kopíruje tok Moravské Dyje); tato etapa vede místy po silnici

=== Na kole ===
Oblast je protkána sítí cyklotras (ty jsou propojené se sítí v Rakousku). Přes Českou Kanadu vede mezinárodní dálková cyklistická trasa [[Praha]]–[[Vídeň]].
&lt;gallery&gt;
Soubor:Skalní útvar Ďáblův chléb.jpg|Skalní útvar Ďáblův chléb
Soubor:Kunžak, Valtínov, Ďáblova prdel (2020-08-05; 01).jpg|Skalní útvar Ďáblova prdel
Soubor:Valtínov - rozhledna u Jakuba 06.JPG|Rozhledna U Jakuba
Soubor:Kaproun-mohyla2.jpg|Pamětní mohyla Járy Cimrmana v železniční zastávce Kaproun
Soubor:Kunžak, Zvůle, lido.jpg|Rybník Zvůle
&lt;/gallery&gt;

== Kam dál ==
* [[Šumava]] – {{VzdálenostDo|Šumava}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Přírodní park Česká Kanada}}
* {{Wikipedie|Greenways Praha–Vídeň}}

[[Kategorie:Česká Kanada| ]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>mhkfhvuihqi2xyzurl6661nf4mqjcd4</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22183</id>
      <parentid>22180</parentid>
      <timestamp>2026-06-07T11:04:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>/* Externí odkazy */ +1</comment>
      <origin>22183</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3678" sha1="15zjmr5kflpf6z0uvnnrb4jnzoe74e2" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Česká Kanada''' je krajinná oblast, která se rozkládá na pomezí [[Jihočeský kraj|jižních Čech]] a západní Moravy při jejich trojmezí s Dolními Rakousy, zhruba mezi [[Slavonice|Slavonicemi]], Novou Bystřicí a Kunžakem. Roku 1994 byl na jejím území vyhlášen Přírodní park Česká Kanada (283&amp;#x20;km²), na nějž přímo navazují další přírodní parky Homolka-Vojířov (na západě) a Javořická vrchovina (na severovýchodě).

Turistický region '''Česká Kanada''' zahrnuje celou východní polovinu okresu Jindřichův Hradec (tj. celý východní výběžek Jihočeského kraje), tedy např. i města [[Jindřichův Hradec]], [[Dačice]], [[Deštná]], Nová Včelnice.

== Doprava ==

=== Autem ===
Krajinná oblast Česká Kanada leží stranou hlavních dopravních tahů, poměrně blízko oblasti procházejí silnice I/23 a silnice I/34, které se křižují v Jindřichově Hradci. Územím procházejí úseky silnic II. třídy č. 151 a 152, po okrajích pak ještě II/128, II/164 a II/409.

=== Vlakem ===
Ze železnic tudy vede zejména slepá úzkorozchodná trať [[Jindřichův Hradec]] – Nová Bystřice, na níž funguje sezónní turistický provoz společností Jindřichohradecké místní dráhy. Východní část území je dostupná z železniční tratě Kostelec u Jihlavy – [[Slavonice]].

== Turistika ==

=== Pěšky ===
Páteřními stezkami jsou červená značka [[Slavonice]] – Landštejn – Kaproun – Kunžak (dále do Jindřichova Hradce) a modrá značka Nová Bystřice – Klášter – Landštejn – Český Rudolec.

Mezi doporučované pěší výlety patří:

* Jindrova naučná stezka (červené značení): Jindřichův Hradec – Malý Ratmírov (12 km)
* Malý Ratmírov – Kaproun (14,6 km, červená značka); u Kaprouna je pomník fiktivního českého génia Járy Cimrmana
* Kaproun – Nová Bystřice (16 km)
* Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem (20 km); část této etapy vede po tzv. Graselově stezce; etapa vede okolo [[Hrad Landštejn|hradu Landštejn]]
* Staré Město pod Landštejnem – Zvůle (17 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblův chléb“ a Bizoní farma Rožnov; v cíli této etapy je rekreační oblast Zvůle
* Zvůle – Český Rudolec (10,5 km); při této trase je skalní útvar „Ďáblova prdel“ a rozhledna „U Jakuba“; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Český Rudolec – [[Slavonice]] (13,5 km); při této trase jsou skalní útvary; část této etapy vede po tzv. Graselově stezce
* Slavonice – Dačice (18 km, zelená značka); část této etapy vede po Vydří stezce (naučná stezka), která kopíruje tok Moravské Dyje); tato etapa vede místy po silnici

=== Na kole ===
Oblast je protkána sítí cyklotras (ty jsou propojené se sítí v Rakousku). Přes Českou Kanadu vede mezinárodní dálková cyklistická trasa [[Praha]]–[[Vídeň]].
&lt;gallery&gt;
Soubor:Skalní útvar Ďáblův chléb.jpg|Skalní útvar Ďáblův chléb
Soubor:Kunžak, Valtínov, Ďáblova prdel (2020-08-05; 01).jpg|Skalní útvar Ďáblova prdel
Soubor:Valtínov - rozhledna u Jakuba 06.JPG|Rozhledna U Jakuba
Soubor:Kaproun-mohyla2.jpg|Pamětní mohyla Járy Cimrmana v železniční zastávce Kaproun
Soubor:Kunžak, Zvůle, lido.jpg|Rybník Zvůle
&lt;/gallery&gt;

== Kam dál ==
* [[Šumava]] – {{VzdálenostDo|Šumava}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Přírodní park Česká Kanada}}
* {{Wikipedie|Greenways Praha–Vídeň}}
* [https://www.ckanada.cz ckanada.cz] – turistický web

[[Kategorie:Česká Kanada| ]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]</text>
      <sha1>15zjmr5kflpf6z0uvnnrb4jnzoe74e2</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>