Wikislovník cswiktionary https://cs.wiktionary.org/wiki/Wikislovn%C3%ADk:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.16 case-sensitive Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikislovník Diskuse k Wikislovníku Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Příloha Diskuse k příloze TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 20963 1394456 1370589 2026-08-19T09:36:40Z Kusurija 3210 + lt 1394456 wikitext text/x-wiki {{Viz}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|dʊ}} === dělení === * du === sloveso === ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|ob.}} [[jdu]] #* {{Příklad|cs|„Zmok si, viď?“ „No. Chtěl bych se trochu vypotit.“ „Tak si vlez honem do postele. Ještě z toho nastydneš.“ „A uděláš mi čaj?“ „Hned, už '''du'''.“}}<ref name="zbabelci-60">{{Citace monografie | příjmení = Škvorecký | jméno = Josef | odkaz na autora = w:Josef Škvorecký | titul = Zbabělci | odkaz na titul = w:Zbabělci | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2002 | strany = 108 | isbn = 80-7106-282-0 }}</ref> == esperanto == === výslovnost === * {{IPA|dʊ}} === číslovka === ==== význam ==== # [[dva]] ==== související ==== * [[dua#esperanto|dua]] * [[dudek#esperanto|dudek]] == francouzština == === výslovnost === * {{IPA|dy}} === člen === * ''určitý'' * ''dělivý'' ==== význam ==== # ''spojení členu [[le#francouzština|le]] s předložkou [[de#francouzština|de]]'' === předložka === ==== význam ==== # ''spojení předložky [[de#francouzština|de]] se singulárem mužského členu určitého [[le#francouzština|le]]'' ==== související ==== * [[des#francouzština|des]] * [[au#francouzština|au]] * [[aux#francouzština|aux]] * [[duquel]] == ido == === číslovka === ==== význam ==== # [[dva]] ==== související ==== * [[duadek]] == litevština == === výslovnost === * {{IPA|dʊ}} === číslovka === * ''rod mužský'' ==== význam ==== # [[dva]] ==== související ==== * [[dvi]] {{Upřesnění|rod ženský}} == němčina == === výslovnost === * {{IPA|duː}} * {{Audio|De-du.ogg|du}} * {{Audio|De-du2.ogg|du}} === zájmeno === * ''osobní'' ==== skloňování ==== {{Zájmeno (de) | nom = du | gen = deiner | dat = [[dir]] | acc = [[dich]] }} ==== význam ==== # ''2. osoba jednotného čísla''; [[ty]] #* {{Příklad|de|Bist du das?|To jsi ty?}} == švédština == === výslovnost === * {{IPA|dʉː}}, {{Audio|Sv-du.ogg|du}} === zájmeno === * ''osobní'' ==== skloňování ==== {{Osobní zájmeno (sv) | nom = du | dat = [[dig#švédština|dig]] / {{Příznak2|hovor.}} [[dej#švédština|dej]] }} ==== význam ==== # ''2. osoba jednotného čísla''; [[ty]] ==== související ==== * [[dua#švédština|dua]] * [[din]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Tvary českých sloves]] [[Kategorie:Esperantské číslovky]] [[Kategorie:Tvary francouzských členů]] [[Kategorie:Číslovky ida]] [[Kategorie:Litevské číslovky]] [[Kategorie:Německá zájmena]] [[Kategorie:Švédská zájmena]] [[Kategorie:Tvary francouzských předložek]] rzwqaiyw5y7kp76qlghqiiwnixbfhie 1394460 1394456 2026-08-19T10:32:42Z Kusurija 3210 /* skloňování */ 1394460 wikitext text/x-wiki {{Viz}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|dʊ}} === dělení === * du === sloveso === ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|ob.}} [[jdu]] #* {{Příklad|cs|„Zmok si, viď?“ „No. Chtěl bych se trochu vypotit.“ „Tak si vlez honem do postele. Ještě z toho nastydneš.“ „A uděláš mi čaj?“ „Hned, už '''du'''.“}}<ref name="zbabelci-60">{{Citace monografie | příjmení = Škvorecký | jméno = Josef | odkaz na autora = w:Josef Škvorecký | titul = Zbabělci | odkaz na titul = w:Zbabělci | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2002 | strany = 108 | isbn = 80-7106-282-0 }}</ref> == esperanto == === výslovnost === * {{IPA|dʊ}} === číslovka === ==== význam ==== # [[dva]] ==== související ==== * [[dua#esperanto|dua]] * [[dudek#esperanto|dudek]] == francouzština == === výslovnost === * {{IPA|dy}} === člen === * ''určitý'' * ''dělivý'' ==== význam ==== # ''spojení členu [[le#francouzština|le]] s předložkou [[de#francouzština|de]]'' === předložka === ==== význam ==== # ''spojení předložky [[de#francouzština|de]] se singulárem mužského členu určitého [[le#francouzština|le]]'' ==== související ==== * [[des#francouzština|des]] * [[au#francouzština|au]] * [[aux#francouzština|aux]] * [[duquel]] == ido == === číslovka === ==== význam ==== # [[dva]] ==== související ==== * [[duadek]] == litevština == === výslovnost === * {{IPA|dʊ}} === číslovka === * ''rod mužský'' ==== skloňování ==== {{Číslovka (lt) | pnom = du | pgen = [[dviejų]] | pdat = [[dviem]] | pacc = du | pins = [[dviem]] | ploc = [[dviejuose]] | pvoc = du }} ==== význam ==== # [[dva]] ==== související ==== * [[dvi]] {{Upřesnění|rod ženský}} == němčina == === výslovnost === * {{IPA|duː}} * {{Audio|De-du.ogg|du}} * {{Audio|De-du2.ogg|du}} === zájmeno === * ''osobní'' ==== skloňování ==== {{Zájmeno (de) | nom = du | gen = deiner | dat = [[dir]] | acc = [[dich]] }} ==== význam ==== # ''2. osoba jednotného čísla''; [[ty]] #* {{Příklad|de|Bist du das?|To jsi ty?}} == švédština == === výslovnost === * {{IPA|dʉː}}, {{Audio|Sv-du.ogg|du}} === zájmeno === * ''osobní'' ==== skloňování ==== {{Osobní zájmeno (sv) | nom = du | dat = [[dig#švédština|dig]] / {{Příznak2|hovor.}} [[dej#švédština|dej]] }} ==== význam ==== # ''2. osoba jednotného čísla''; [[ty]] ==== související ==== * [[dua#švédština|dua]] * [[din]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Tvary českých sloves]] [[Kategorie:Esperantské číslovky]] [[Kategorie:Tvary francouzských členů]] [[Kategorie:Číslovky ida]] [[Kategorie:Litevské číslovky]] [[Kategorie:Německá zájmena]] [[Kategorie:Švédská zájmena]] [[Kategorie:Tvary francouzských předložek]] 6x6dtj6c1n9bonj1cpweck7ddz73xp5 0 22854 1394412 1355317 2026-08-18T17:10:25Z JQtt 31679 /* externí odkazy */ upr. 1394412 wikitext text/x-wiki {{Viz}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈdɛlfiːn}} === dělení === * del-fín === podstatné jméno === * ''rod mužský životný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = delfín | sgen = delfína | sdat = delfínu / delfínovi | sacc = delfína | svoc = delfíne | sloc = delfínu / delfínovi | sins = delfínem | pnom = delfíni / delfínové | pgen = delfínů | pdat = delfínům | pacc = delfíny | pvoc = delfíni / delfínové | ploc = delfínech | pins = delfíny }} ==== význam ==== # [[český|české]] [[pojmenování]] [[pro]] [[několik]] [[rod]]ů [[mořský]]ch [[kytovec|kytovců]] [[z]] [[čeleď]] [[delfínovití]] # [[plavecký]] [[styl]], [[při]] [[on|němž]] [[noha|nohy]] [[zůstávat|zůstávají]] [[u]] [[sebe]] [[a]] [[paže]] [[zabírat|zabírají]] [[současný]]m [[pohyb]]em [[nad]] [[hladina|hladinou]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = pojmenování pro několik rodů kytovců | de = {{P|de|Delfin|m}} | en = {{P|en|dolphin}} | eo = {{P|eo|delfeno|m}} | fi = {{P|fi|delfiini}} | fr = {{P|fr|dauphin|m}} | it = {{P|it|delfino|m}} | ja = {{P|ja|海豚}} | pl = {{P|pl|delfin|m}} | ru = {{P|ru|дельфин|m}} | sk = {{P|sk|delfín|m}} }} # {{Překlady | význam = plavecký styl | de = {{P|de|Delfin|m}} | en = {{P|en|butterfly}} | fi = {{P|fi|perhosuinti}}, {{P|fi|perhonen}} | fr = {{P|fr|papillon|m}} | pl = {{P|pl|delfin|m}} | sk = {{P|sk|motýlik|m}}, | sk = {{P|sk|delfín|m}} }} ==== synonyma ==== # — # [[motýlek]] ==== související ==== * [[delfíní]] * [[delfinárium]] == slovenština == === výslovnost === * {{IPA|ˈdεlfiːn}} === podstatné jméno === * ''rod mužský životný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (sk) | snom = delfín | sgen = delfína | sdat = delfínovi | sacc = delfína | sloc = delfínovi | sins = delfínom | pnom = delfíny | pgen = delfínov | pdat = delfínom | pacc = delfíny | ploc = delfínoch | pins = delfínmi }} ==== význam ==== # [[delfín#čeština|delfín]] ==== související ==== * [[delfíní]] * [[delfínik]] * [[delfínica]] == externí odkazy == * {{Wikipedie|rozcestník=Delfín}} * {{Wikicitáty|téma=Delfín}} [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Slovenská substantiva]] tfsbtmtmlx744pmjcy7jwcpi1o47v5v 0 25016 1394452 1177312 2026-08-19T09:21:10Z Vlakovod 31229 /* externí odkazy */ + * {{Wikicitáty|téma=Osada}} 1394452 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ɔsada}} === dělení === * osa-da === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = osada | sgen = [[osady]] | sdat = [[osadě]] | sacc = [[osadu]] | svoc = [[osado]] | sloc = [[osadě]] | sins = [[osadou]] | pnom = [[osady]] | pgen = [[osad]] | pdat = [[osadám]] | pacc = [[osady]] | pvoc = [[osady]] | ploc = [[osadách]] | pins = [[osadami]] }} ==== význam ==== # [[venkovské]] [[sídlo]], [[větší]] [[než]] [[samota]] [[a]] [[menší]] [[než]] [[ves]] #* {{Příklad|cs|Za osadou v lese sbíráme houby.}} # [[soubor]] [[rekreační]]ch [[stavba|staveb]] [[v]] [[příroda|přírodě]] [[sloužících]] [[k]] [[víkend]]ovým [[akcím]] [[tramp]]ů #* {{Příklad|cs|Na levém břehu Vltavy proti vrcholu Kletecko leží naše nejstarší trampská osada s názvem Ztracenka.}} # {{Příznaky|cs|přen.}} [[obyvatel]]é osady [1] #* {{Příklad|cs|V hospodě se sešla celá osada.}} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = venkovské sídlo | de = {{P|de|Ort|m}} | en = {{P|en|settlement}}, {{P|en|hamlet}} | fr = {{P|fr|hameau|m}} | la = {{P|la|villa|f}}, {{P|la|colonia|f}} }} # {{Překlady }} # {{Překlady }} ==== synonyma ==== # [[sídliště]]<!--pravěké--> # – # – ==== související ==== * [[osadník]] * [[osadní]] * [[osadit]] == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Osada}} * {{Wikicitáty|téma=Osada}} [[Kategorie:Česká substantiva]] dtwnkkrds7v7jzkz2isycwu4c00nzh1 2 26923 1394449 1368829 2026-08-19T07:54:58Z Jiří Janíček 2021 +OprrDopl'UprPyprr :-) 1394449 wikitext text/x-wiki [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Ji%C5%99%C3%AD_Jan%C3%AD%C4%8Dek Jiří Janíček] šablona kouzelná: několikanásobná citace téhož díla: <nowiki>https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=jezev%C4%8D%C3%ADk&diff=1368826&oldid=1368789</nowiki> https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/OprrDopl%27UprPyprr - OprrDopl'UprPyprr IPA automatická transkripce češtiny: http://alef-0.eu/wiki/vyslovnost.php Lepší Treq: https://tr-ex.me/translation/czech-english/mozkem+cel%C3%A9 <nowiki>=== externí odkazy ===</nowiki> <nowiki>* {{IJP|anonymita||1.3.2013}}</nowiki> <nowiki>#* {{Příklad|cs|Průmyslová zóna vyrostla na zelené louce.}}<ref></ref></nowiki> <nowiki> Možná hledáte: {{Viz|rus}} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|nář.}} [[naběračka]] # {{Příznaky|cs|hanl.}} [[sebranka]], #* {{Příklad|cs|Němec... ==== synonyma ==== # [[element]] # — # {{Upřesnění|přibližně}} [[spodina]], [[chátra]], [[lůza]], {{Příznak2|hist.|pol.}},{{Příznak2|dět.}}</nowiki> Užitečnosti: <nowiki><ref></ref></nowiki> <nowiki>== poznámky == <references /> * {{IJP|angličák||2020-05-12}}</nowiki> <nowiki><br /> #* {{Příklad|sk|Načo by si si starosti robil,<br />keď všetko zvládneš cez mobil?<br />Vytočíš len 090x<br />a kontakt musí ihneď prísť!}}<ref>Text písně ''090x'' skupiny ''Iné kafe'' z roku 1998. Dostupné [https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/inekafe/x-57213 online].</ref></nowiki> <nowiki> ==== význam ==== # [[území]], [[který|které]] [[být|je]] [[dosud]] [[využívaný|využíváno]] [[jako]] [[zemědělský|zemědělská]] [[půda]] [[nebo]] [[jít|jde]] [[o]] [[ryze]] [[přírodní]] [[plocha|plochy]], [[z]] [[pohled]]u [[budoucí]]ho [[zastavění]] – ''převážně ve spojení [[na zelené louce]]'' #* {{Příklad|cs|Průmyslová zóna vyrostla na zelené louce.}}</nowiki> <nowiki> ==== související ==== * [[živelní]] * [[živelný]] * [[živelnost]] == poznámky == <references /> == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Živel}} [[Kategorie:Česká substantiva]] </nowiki> <nowiki> ==== externí odkazy ==== * {{SSJČ|aneurysma|2012-08-08}} * {{IJP|mobil||2020-05-15}}</nowiki> === výslovnost === * {{IPA|ˈhɛʁpstˌmoːnat}} <nowiki>=== varianty === * {{Příznak2|zast.}} [[Herbstmonath]]</nowiki> <nowiki>* {{Příznak2|zast.}} u Presla [[''zimoleyz]], tedy současným pravopisem [[zimolejz]]''<ref>PRESL, Jan a Karel PRESL. ''Flora čechica: indicatis medicinalibus, oeconomicis technologicisque plantis = Kwětena česká : s&nbsp;poznamenánjm lékařských, hospodářských a řemeslnických rostlin''. Pragae: In comissis apud J.G. Calve, 1819, s. 50. Dostupné [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8bf55ea0-d783-11e6-b333-5ef3fc9ae867 online], 2. února 2024.</ref></nowiki> <nowiki>Citace díla: #* {{Příklad|cs|O vědecké propracovanosti anarchismu nedá se ani mluviti. Žil ze špatných překladů a duševních odpadků.}}<ref>Antonín Pravoslav Veselý: [[s:Omladina a pokrokové hnutí/Neodvislí socialisté|Omladina a pokrokové hnutí]]</ref></nowiki> <nowiki>odkaz do jiného jazyka: [[risk#čeština|risk]], viz: {{Viz|přesvícenost|preosvietenosť}}</nowiki> Slova v SSJČ končící na -ák: https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=.*%C3%A1k&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no <nowiki>#* {{Příklad|cs|'''Varhany''', zahřměte, pozouny, mu zněte,/ všechno, co ducha máš, všechno, co ducha máš,/ chval jej, je Pán Bůh náš.}}<ref>Karel Václav Holan Rovenský: píseň ''Chvalte Hospodina, nebe, země Pána'' [incipitní název]. Originál („Warhany zahřměté“) 1693, toto upravené znění z: ''Mešní zpěvy''. Praha: Česká liturgická komise, 1989. 1101 s. Str. 207. Originál dostupný [https://www.google.cz/books/edition/Capella_regia_musicalis/9B1fAAAAcAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=hospodina&pg=PP15&printsec=frontcover online] (Praha 1693). 12. února 2024.</ref></nowiki> ar6pdrelq2ohbdkr06ena5ee2zw3hvc 1394451 1394449 2026-08-19T09:18:26Z Jiří Janíček 2021 1394451 wikitext text/x-wiki [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Ji%C5%99%C3%AD_Jan%C3%AD%C4%8Dek Jiří Janíček] '''poznámky:''' šablona kouzelná: několikanásobná citace téhož díla: <nowiki>https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=jezev%C4%8D%C3%ADk&diff=1368826&oldid=1368789</nowiki> přidat něco do Viz: https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=Modul%3AViz%2Fdu&oldid=prev&diff=1394450 https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/OprrDopl%27UprPyprr - OprrDopl'UprPyprr IPA automatická transkripce češtiny: http://alef-0.eu/wiki/vyslovnost.php Lepší Treq: https://tr-ex.me/translation/czech-english/mozkem+cel%C3%A9 <nowiki>=== externí odkazy ===</nowiki> <nowiki>* {{IJP|anonymita||1.3.2013}}</nowiki> <nowiki>#* {{Příklad|cs|Průmyslová zóna vyrostla na zelené louce.}}<ref></ref></nowiki> <nowiki> Možná hledáte: {{Viz|rus}} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|nář.}} [[naběračka]] # {{Příznaky|cs|hanl.}} [[sebranka]], #* {{Příklad|cs|Němec... ==== synonyma ==== # [[element]] # — # {{Upřesnění|přibližně}} [[spodina]], [[chátra]], [[lůza]], {{Příznak2|hist.|pol.}},{{Příznak2|dět.}}</nowiki> Užitečnosti: <nowiki><ref></ref></nowiki> <nowiki>== poznámky == <references /> * {{IJP|angličák||2020-05-12}}</nowiki> <nowiki><br /> #* {{Příklad|sk|Načo by si si starosti robil,<br />keď všetko zvládneš cez mobil?<br />Vytočíš len 090x<br />a kontakt musí ihneď prísť!}}<ref>Text písně ''090x'' skupiny ''Iné kafe'' z roku 1998. Dostupné [https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/inekafe/x-57213 online].</ref></nowiki> <nowiki> ==== význam ==== # [[území]], [[který|které]] [[být|je]] [[dosud]] [[využívaný|využíváno]] [[jako]] [[zemědělský|zemědělská]] [[půda]] [[nebo]] [[jít|jde]] [[o]] [[ryze]] [[přírodní]] [[plocha|plochy]], [[z]] [[pohled]]u [[budoucí]]ho [[zastavění]] – ''převážně ve spojení [[na zelené louce]]'' #* {{Příklad|cs|Průmyslová zóna vyrostla na zelené louce.}}</nowiki> <nowiki> ==== související ==== * [[živelní]] * [[živelný]] * [[živelnost]] == poznámky == <references /> == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Živel}} [[Kategorie:Česká substantiva]] </nowiki> <nowiki> ==== externí odkazy ==== * {{SSJČ|aneurysma|2012-08-08}} * {{IJP|mobil||2020-05-15}}</nowiki> === výslovnost === * {{IPA|ˈhɛʁpstˌmoːnat}} <nowiki>=== varianty === * {{Příznak2|zast.}} [[Herbstmonath]]</nowiki> <nowiki>* {{Příznak2|zast.}} u Presla [[''zimoleyz]], tedy současným pravopisem [[zimolejz]]''<ref>PRESL, Jan a Karel PRESL. ''Flora čechica: indicatis medicinalibus, oeconomicis technologicisque plantis = Kwětena česká : s&nbsp;poznamenánjm lékařských, hospodářských a řemeslnických rostlin''. Pragae: In comissis apud J.G. Calve, 1819, s. 50. Dostupné [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8bf55ea0-d783-11e6-b333-5ef3fc9ae867 online], 2. února 2024.</ref></nowiki> <nowiki>Citace díla: #* {{Příklad|cs|O vědecké propracovanosti anarchismu nedá se ani mluviti. Žil ze špatných překladů a duševních odpadků.}}<ref>Antonín Pravoslav Veselý: [[s:Omladina a pokrokové hnutí/Neodvislí socialisté|Omladina a pokrokové hnutí]]</ref></nowiki> <nowiki>odkaz do jiného jazyka: [[risk#čeština|risk]], viz: {{Viz|přesvícenost|preosvietenosť}}</nowiki> Slova v SSJČ končící na -ák: https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=.*%C3%A1k&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no <nowiki>#* {{Příklad|cs|'''Varhany''', zahřměte, pozouny, mu zněte,/ všechno, co ducha máš, všechno, co ducha máš,/ chval jej, je Pán Bůh náš.}}<ref>Karel Václav Holan Rovenský: píseň ''Chvalte Hospodina, nebe, země Pána'' [incipitní název]. Originál („Warhany zahřměté“) 1693, toto upravené znění z: ''Mešní zpěvy''. Praha: Česká liturgická komise, 1989. 1101 s. Str. 207. Originál dostupný [https://www.google.cz/books/edition/Capella_regia_musicalis/9B1fAAAAcAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=hospodina&pg=PP15&printsec=frontcover online] (Praha 1693). 12. února 2024.</ref></nowiki> mt8bflhzoqmphg52zz6khpzy6rge156 0 28053 1394418 902403 2026-08-18T20:45:52Z JQtt 31679 /* význam */ +souv. 1394418 wikitext text/x-wiki == němčina == === výslovnost === * {{IPA|'zaɪ̯də}} === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (de) | snom = die Seide | sgen = der Seide | sdat = der Seide | sacc = die Seide | pnom = die Seiden | pgen = der Seiden | pdat = den Seiden | pacc = die Seiden }} ==== význam ==== # [[hedvábí]] # [[kokotice]] ==== související ==== * [[Zahnseide]] [[Kategorie:Německá substantiva]] bcoew73pjvlxev886dk8rea6au3efg3 0 33724 1394404 1372962 2026-08-18T13:42:26Z Kusurija 3210 /* podstatné jméno (2) */ 1394404 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|t͡ʃɛmɛr̝ɪt͡sɛ}} === dělení === * če-me-ři-ce === podstatné jméno (1) === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = čemeřice | sgen = čemeřice | sdat = [[čemeřici]] | sacc = [[čemeřici]] | svoc = čemeřice | sloc = [[čemeřici]] | sins = [[čemeřicí]] | pnom = čemeřice | pgen = [[čemeřic]] | pdat = [[čemeřicím]] | pacc = čemeřice | pvoc = čemeřice | ploc = [[čemeřicích]] | pins = [[čemeřicemi]] }} ==== význam ==== # [[rod]] [[rostlina|rostlin]] [[z]] [[čeleď|čeledi]] [[pryskyřníkovité|pryskyřníkovitých]] # [[zástupce]] [[ten|tohoto]] [[rod]]u ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = rod rostlin | ar = {{P|ar|خَرْبَق|m}} | az = {{P|az|şaxtagülü}} | be = {{P|be|чэмер|m}} | bg = {{P|bg|кукуряк|m}} | ca = {{P|ca|el·lèbor|m}} | co = {{P|co|nocca}} | cy = {{P|cy|pelydr|m}} | da = {{P|da|nyserod}} | de = {{P|de|Nieswurz|f}} | dsb = {{P|dsb|kichac|m}} | el = {{P|el|ελλέβορος|m}} | en = {{P|en|hellebore}} | eo = {{P|eo|heleboro}} | es = {{P|es|eléboro|m}} | et = {{P|et|lumeroos}} | eu = {{P|eu|otsababa}} | fi = {{P|fi|jouluruusu}} | fr = {{P|fr|hellébore|m}} | ga = {{P|ga|eileabar|m}} | grc = {{P|grc|ἑλλέβορος|m}} | hr = {{P|hr|kukurijek|m}} | hsb = {{P|hsb|čemjerca|f}} | hu = {{P|hu|hunyor}} | hy = {{P|hy|ղանձլամեր}}, {{P|hy|եղեբորոս}} | is = {{P|is|jólarós}} | it = {{P|it|elleboro|m}} | ja = {{P|ja|寒芍薬属}}, {{P|ja|ヘレボルス属}}, {{P|ja|カンシャクヤク属}}, {{P|ja|クリスマスローズ属}} | ka = {{P|ka|ხარისძირა}} | kk = {{P|kk|аязшөп}} | ko = {{P|ko|헬레보루스속}} | ku = {{P|ku|xinûs}} | la = {{P|la|Helleborus|m}} | lt = {{P|lt|eleboras|m}}, {{P|lt|čėras|m}} | lv = {{P|lv|sniegroze|f}} | nl = {{P|nl|nieskruid|n}} | nn = {{P|nn|julerose}} | pl = {{P|pl|ciemiernik|m}} | pt = {{P|pt|heléboro|m}} | ro = {{P|ro|spânz|m}}, {{P|ro|elebor|m}}, {{P|ro|cucurig|m}} | ru = {{P|ru|чемерица|f}}, {{P|ru|морозник|m}} | sk = {{P|sk|čemerica|f}} | sl = {{P|sl|teloh|m}} | sv = {{P|sv|julros|c}} | uk = {{P|uk|чемерник|m}}, {{P|uk|зимова рожа|f}}, {{P|uk|різдвяна рожа|f}} | zh = {{P|zh|鐵筷子屬}} }} # {{Překlady }} === podstatné jméno (2) === * ''rod ženský'' * ''plurale tantum'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = | sgen = | sdat = | sacc = | svoc = | sloc = | sins = | pnom = čemeřice | pgen = [[čemeřic]] | pdat = [[čemeřicím]] | pacc = čemeřice | pvoc = čemeřice | ploc = [[čemeřicích]] | pins = [[čemeřicemi]] }} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = tribus rostlin | az = {{P|az|şaxtagülükimilər}} | hr = {{P|hr|kukurijeke}} | ja = {{P|ja|ヘレボレアエ連}} }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|bot.}} [[tribus]] [[rostlin]] [[z]] [[čeleď|čeledi]] [[pryskyřníkovité|pryskyřníkovitých]] ==== související ==== * [[čemeřičný]] == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Čemeřice}} [[Kategorie:Česká substantiva]] svk7vdi5vhb2kifqusc3fvzxowb8tl0 1394427 1394404 2026-08-19T04:56:17Z Kusurija 3210 přesun 1394427 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|t͡ʃɛmɛr̝ɪt͡sɛ}} === dělení === * če-me-ři-ce === podstatné jméno (1) === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = čemeřice | sgen = čemeřice | sdat = [[čemeřici]] | sacc = [[čemeřici]] | svoc = čemeřice | sloc = [[čemeřici]] | sins = [[čemeřicí]] | pnom = čemeřice | pgen = [[čemeřic]] | pdat = [[čemeřicím]] | pacc = čemeřice | pvoc = čemeřice | ploc = [[čemeřicích]] | pins = [[čemeřicemi]] }} ==== význam ==== # [[rod]] [[rostlina|rostlin]] [[z]] [[čeleď|čeledi]] [[pryskyřníkovité|pryskyřníkovitých]] # [[zástupce]] [[ten|tohoto]] [[rod]]u ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = rod rostlin | ar = {{P|ar|خَرْبَق|m}} | az = {{P|az|şaxtagülü}} | be = {{P|be|чэмер|m}} | bg = {{P|bg|кукуряк|m}} | ca = {{P|ca|el·lèbor|m}} | co = {{P|co|nocca}} | cy = {{P|cy|pelydr|m}} | da = {{P|da|nyserod}} | de = {{P|de|Nieswurz|f}} | dsb = {{P|dsb|kichac|m}} | el = {{P|el|ελλέβορος|m}} | en = {{P|en|hellebore}} | eo = {{P|eo|heleboro}} | es = {{P|es|eléboro|m}} | et = {{P|et|lumeroos}} | eu = {{P|eu|otsababa}} | fi = {{P|fi|jouluruusu}} | fr = {{P|fr|hellébore|m}} | ga = {{P|ga|eileabar|m}} | grc = {{P|grc|ἑλλέβορος|m}} | hr = {{P|hr|kukurijek|m}} | hsb = {{P|hsb|čemjerca|f}} | hu = {{P|hu|hunyor}} | hy = {{P|hy|ղանձլամեր}}, {{P|hy|եղեբորոս}} | is = {{P|is|jólarós}} | it = {{P|it|elleboro|m}} | ja = {{P|ja|寒芍薬属}}, {{P|ja|ヘレボルス属}}, {{P|ja|カンシャクヤク属}}, {{P|ja|クリスマスローズ属}} | ka = {{P|ka|ხარისძირა}} | kk = {{P|kk|аязшөп}} | ko = {{P|ko|헬레보루스속}} | ku = {{P|ku|xinûs}} | la = {{P|la|Helleborus|m}} | lt = {{P|lt|eleboras|m}}, {{P|lt|čėras|m}} | lv = {{P|lv|sniegroze|f}} | nl = {{P|nl|nieskruid|n}} | nn = {{P|nn|julerose}} | pl = {{P|pl|ciemiernik|m}} | pt = {{P|pt|heléboro|m}} | ro = {{P|ro|spânz|m}}, {{P|ro|elebor|m}}, {{P|ro|cucurig|m}} | ru = {{P|ru|чемерица|f}}, {{P|ru|морозник|m}} | sk = {{P|sk|čemerica|f}} | sl = {{P|sl|teloh|m}} | sv = {{P|sv|julros|c}} | uk = {{P|uk|чемерник|m}}, {{P|uk|зимова рожа|f}}, {{P|uk|різдвяна рожа|f}} | zh = {{P|zh|鐵筷子屬}} }} # {{Překlady }} ==== související ==== * [[čemeřičný]] === podstatné jméno (2) === * ''rod ženský'' * ''plurale tantum'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = | sgen = | sdat = | sacc = | svoc = | sloc = | sins = | pnom = čemeřice | pgen = [[čemeřic]] | pdat = [[čemeřicím]] | pacc = čemeřice | pvoc = čemeřice | ploc = [[čemeřicích]] | pins = [[čemeřicemi]] }} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = tribus rostlin | az = {{P|az|şaxtagülükimilər}} | hr = {{P|hr|kukurijeke}} | ja = {{P|ja|ヘレボレアエ連}} }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|bot.}} [[tribus]] [[rostlin]] [[z]] [[čeleď|čeledi]] [[pryskyřníkovité|pryskyřníkovitých]] == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Čemeřice}} [[Kategorie:Česká substantiva]] p4lwwc92jqlilnjt5lkjzx8n4orjqwc 1394428 1394427 2026-08-19T05:01:15Z Kusurija 3210 /* související */ +1 1394428 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|t͡ʃɛmɛr̝ɪt͡sɛ}} === dělení === * če-me-ři-ce === podstatné jméno (1) === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = čemeřice | sgen = čemeřice | sdat = [[čemeřici]] | sacc = [[čemeřici]] | svoc = čemeřice | sloc = [[čemeřici]] | sins = [[čemeřicí]] | pnom = čemeřice | pgen = [[čemeřic]] | pdat = [[čemeřicím]] | pacc = čemeřice | pvoc = čemeřice | ploc = [[čemeřicích]] | pins = [[čemeřicemi]] }} ==== význam ==== # [[rod]] [[rostlina|rostlin]] [[z]] [[čeleď|čeledi]] [[pryskyřníkovité|pryskyřníkovitých]] # [[zástupce]] [[ten|tohoto]] [[rod]]u ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = rod rostlin | ar = {{P|ar|خَرْبَق|m}} | az = {{P|az|şaxtagülü}} | be = {{P|be|чэмер|m}} | bg = {{P|bg|кукуряк|m}} | ca = {{P|ca|el·lèbor|m}} | co = {{P|co|nocca}} | cy = {{P|cy|pelydr|m}} | da = {{P|da|nyserod}} | de = {{P|de|Nieswurz|f}} | dsb = {{P|dsb|kichac|m}} | el = {{P|el|ελλέβορος|m}} | en = {{P|en|hellebore}} | eo = {{P|eo|heleboro}} | es = {{P|es|eléboro|m}} | et = {{P|et|lumeroos}} | eu = {{P|eu|otsababa}} | fi = {{P|fi|jouluruusu}} | fr = {{P|fr|hellébore|m}} | ga = {{P|ga|eileabar|m}} | grc = {{P|grc|ἑλλέβορος|m}} | hr = {{P|hr|kukurijek|m}} | hsb = {{P|hsb|čemjerca|f}} | hu = {{P|hu|hunyor}} | hy = {{P|hy|ղանձլամեր}}, {{P|hy|եղեբորոս}} | is = {{P|is|jólarós}} | it = {{P|it|elleboro|m}} | ja = {{P|ja|寒芍薬属}}, {{P|ja|ヘレボルス属}}, {{P|ja|カンシャクヤク属}}, {{P|ja|クリスマスローズ属}} | ka = {{P|ka|ხარისძირა}} | kk = {{P|kk|аязшөп}} | ko = {{P|ko|헬레보루스속}} | ku = {{P|ku|xinûs}} | la = {{P|la|Helleborus|m}} | lt = {{P|lt|eleboras|m}}, {{P|lt|čėras|m}} | lv = {{P|lv|sniegroze|f}} | nl = {{P|nl|nieskruid|n}} | nn = {{P|nn|julerose}} | pl = {{P|pl|ciemiernik|m}} | pt = {{P|pt|heléboro|m}} | ro = {{P|ro|spânz|m}}, {{P|ro|elebor|m}}, {{P|ro|cucurig|m}} | ru = {{P|ru|чемерица|f}}, {{P|ru|морозник|m}} | sk = {{P|sk|čemerica|f}} | sl = {{P|sl|teloh|m}} | sv = {{P|sv|julros|c}} | uk = {{P|uk|чемерник|m}}, {{P|uk|зимова рожа|f}}, {{P|uk|різдвяна рожа|f}} | zh = {{P|zh|鐵筷子屬}} }} # {{Překlady }} ==== související ==== * [[čemeřičný]] * [[čemeřicový]] === podstatné jméno (2) === * ''rod ženský'' * ''plurale tantum'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = | sgen = | sdat = | sacc = | svoc = | sloc = | sins = | pnom = čemeřice | pgen = [[čemeřic]] | pdat = [[čemeřicím]] | pacc = čemeřice | pvoc = čemeřice | ploc = [[čemeřicích]] | pins = [[čemeřicemi]] }} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = tribus rostlin | az = {{P|az|şaxtagülükimilər}} | hr = {{P|hr|kukurijeke}} | ja = {{P|ja|ヘレボレアエ連}} }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|bot.}} [[tribus]] [[rostlin]] [[z]] [[čeleď|čeledi]] [[pryskyřníkovité|pryskyřníkovitých]] == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Čemeřice}} [[Kategorie:Česká substantiva]] riiuetywthylper9naxjpnk2roj3tdv 1394430 1394428 2026-08-19T05:10:58Z Kusurija 3210 /* související */ + druhy 1394430 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|t͡ʃɛmɛr̝ɪt͡sɛ}} === dělení === * če-me-ři-ce === podstatné jméno (1) === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = čemeřice | sgen = čemeřice | sdat = [[čemeřici]] | sacc = [[čemeřici]] | svoc = čemeřice | sloc = [[čemeřici]] | sins = [[čemeřicí]] | pnom = čemeřice | pgen = [[čemeřic]] | pdat = [[čemeřicím]] | pacc = čemeřice | pvoc = čemeřice | ploc = [[čemeřicích]] | pins = [[čemeřicemi]] }} ==== význam ==== # [[rod]] [[rostlina|rostlin]] [[z]] [[čeleď|čeledi]] [[pryskyřníkovité|pryskyřníkovitých]] # [[zástupce]] [[ten|tohoto]] [[rod]]u ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = rod rostlin | ar = {{P|ar|خَرْبَق|m}} | az = {{P|az|şaxtagülü}} | be = {{P|be|чэмер|m}} | bg = {{P|bg|кукуряк|m}} | ca = {{P|ca|el·lèbor|m}} | co = {{P|co|nocca}} | cy = {{P|cy|pelydr|m}} | da = {{P|da|nyserod}} | de = {{P|de|Nieswurz|f}} | dsb = {{P|dsb|kichac|m}} | el = {{P|el|ελλέβορος|m}} | en = {{P|en|hellebore}} | eo = {{P|eo|heleboro}} | es = {{P|es|eléboro|m}} | et = {{P|et|lumeroos}} | eu = {{P|eu|otsababa}} | fi = {{P|fi|jouluruusu}} | fr = {{P|fr|hellébore|m}} | ga = {{P|ga|eileabar|m}} | grc = {{P|grc|ἑλλέβορος|m}} | hr = {{P|hr|kukurijek|m}} | hsb = {{P|hsb|čemjerca|f}} | hu = {{P|hu|hunyor}} | hy = {{P|hy|ղանձլամեր}}, {{P|hy|եղեբորոս}} | is = {{P|is|jólarós}} | it = {{P|it|elleboro|m}} | ja = {{P|ja|寒芍薬属}}, {{P|ja|ヘレボルス属}}, {{P|ja|カンシャクヤク属}}, {{P|ja|クリスマスローズ属}} | ka = {{P|ka|ხარისძირა}} | kk = {{P|kk|аязшөп}} | ko = {{P|ko|헬레보루스속}} | ku = {{P|ku|xinûs}} | la = {{P|la|Helleborus|m}} | lt = {{P|lt|eleboras|m}}, {{P|lt|čėras|m}} | lv = {{P|lv|sniegroze|f}} | nl = {{P|nl|nieskruid|n}} | nn = {{P|nn|julerose}} | pl = {{P|pl|ciemiernik|m}} | pt = {{P|pt|heléboro|m}} | ro = {{P|ro|spânz|m}}, {{P|ro|elebor|m}}, {{P|ro|cucurig|m}} | ru = {{P|ru|чемерица|f}}, {{P|ru|морозник|m}} | sk = {{P|sk|čemerica|f}} | sl = {{P|sl|teloh|m}} | sv = {{P|sv|julros|c}} | uk = {{P|uk|чемерник|m}}, {{P|uk|зимова рожа|f}}, {{P|uk|різдвяна рожа|f}} | zh = {{P|zh|鐵筷子屬}} }} # {{Překlady }} ==== související ==== * [[čemeřičný]] * [[čemeřicový]] * [[čemeřice černá]] * [[čemeřice korsická]] * [[čemeřice nachová]] * [[čemeřice rozeklaná]] * [[čemeřice sivozelená]] * [[čemeřice smrdutá]] * [[čemeřice vonná]] * [[čemeřice východní]] * [[čemeřice zelená]] === podstatné jméno (2) === * ''rod ženský'' * ''plurale tantum'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = | sgen = | sdat = | sacc = | svoc = | sloc = | sins = | pnom = čemeřice | pgen = [[čemeřic]] | pdat = [[čemeřicím]] | pacc = čemeřice | pvoc = čemeřice | ploc = [[čemeřicích]] | pins = [[čemeřicemi]] }} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = tribus rostlin | az = {{P|az|şaxtagülükimilər}} | hr = {{P|hr|kukurijeke}} | ja = {{P|ja|ヘレボレアエ連}} }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|bot.}} [[tribus]] [[rostlin]] [[z]] [[čeleď|čeledi]] [[pryskyřníkovité|pryskyřníkovitých]] == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Čemeřice}} [[Kategorie:Česká substantiva]] a1wwrpf2npa4ulavg883x2cz7kri2oc 0 35024 1394426 1369429 2026-08-19T04:52:53Z Vlakovod 31229 /* externí odkazy */ + * {{Wikicitáty|téma=Kov}} 1394426 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|kɔf}}, {{Audio|Cs-kov.ogg|kov}} === dělení === * kov === podstatné jméno === * ''rod mužský neživotný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = kov | sgen = [[kovu]] | sdat = [[kovu]] | sacc = kov | svoc = [[kove]] | sloc = [[kovu]] | sins = [[kovem]] | pnom = [[kovy]] | pgen = [[kovů]] | pdat = [[kovům]] | pacc = [[kovy]] | pvoc = [[kovy]] | ploc = [[kovech]] | pins = [[kovy]] }} ==== význam ==== # [[elektropozitivní]] [[chemický prvek]] #* {{Příklad|cs|Měď, stříbro a platina patří mezi ušlechtilé kovy.}} # [[materiál]] [[s]] [[vysoký|vysokou]] [[elektrický|elektrickou]] [[vodivost]]í, [[obsahovat|obsahující]] [[převážně]] [[atom]]y kovů (1) #* {{Příklad|cs|Naše firma se specializuje na obrábění kovů.}} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = elektropozitivní chemický prvek | de = {{P|de|Metall|n}} | el = {{P|el|μέταλλο|n}} | en = {{P|en|metal}} | fi = {{P|fi|metalli}} | fr = {{P|fr|métal|m}} | it = {{P|it|metallo|m}} | la = {{P|la|metallum|n}} | nl = {{P|nl|metaal}} | pl = {{P|pl|metal|m}} | ru = {{P|ru|металл|m}} | sk = {{P|sk|kov|m}} | uk = {{P|uk|метал|m}} }} # {{Překlady }} ==== související ==== * [[kovový]] * [[kovově]] * [[kovat]] * [[kovář]] * [[kovovost]] * [[kovák]] * [[pokovit]] * [[kovodárný]] * [[kovoprůmysl]] * [[kovovýroba]] * [[kovozávod]] * [[kovozemědělec]] * [[kovošrot]] * [[nekov]] * [[polokov]] * [[tahokov]] ==== slovní spojení ==== * [[barevný kov]] * [[drahý kov]] * [[těžký kov]] == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Kov}} * {{Wikicitáty|téma=Kov}} [[Kategorie:Česká substantiva]] 9w6rj6zl086fdv55k7sjrdlt2dex77t 0 47620 1394401 1281007 2026-08-18T13:25:35Z JiriMatejicek 9246 /* překlady */ 1394401 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ɔklamat}} * {{Audio|Cs-oklamat.ogg|oklamat}} === dělení === * okla-mat === sloveso === * ''dokonavé'' * ''tranzitivní'' ==== časování ==== {{Sloveso (cs) | dok = ano | spre1 = oklamu | ppre1 = oklameme | spre2 = oklameš | ppre2 = oklamete | spre3 = oklame | ppre3 = oklamou | pimp1 = oklamme / oklamejme | simp2 = oklam / oklamej | pimp2 = oklamte / oklamejte | sactm = oklamal | pactm = oklamali | sactf = oklamala | pactf = oklamaly | sactn = oklamalo | spasm = oklamán | ppasm = oklamáni | spasf = oklamána | ppasf = oklamány | spasn = oklamáno | mtram = [[oklamav]] | mtraf = [[oklamavši]] | mtrap = [[oklamavše]] | ptra = skrýt }} ==== význam ==== # [[záměrně]] [[uvést]] [[někdo|někoho]] [[v]] [[omyl]] [[s]] [[úmysl]]em [[získat]] [[pro]] [[sám|sebe]] [[prospěch]] #* {{Příklad|cs|Dlouho mu věřila, až nakonec zjistila, že ji dokonale oklamal.}} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = záměrně uvést v omyl | de = {{P|de|betrügen}} | en = {{P|en|dupe}}, {{P|en|delude}}, {{P|en|hoodwink}} | fr = {{P|fr|tromper}}, {{P|fr|duper}} | sk = {{P|sk|oklamať}} }} ==== synonyma ==== # [[ošálit]], [[obalamutit]], [[napálit]] ==== související ==== * [[klamat]] * [[zklamat]] * [[klamání]] * [[klam]] * [[oklamaný]] == poznámky == * {{IJP|oklamat|2008-03-10|2011-04-27}} [[Kategorie:Česká slovesa]] 0tjs4j3sna5907hnhkgqodtkhxgeewr 0 53037 1394395 1181228 2026-08-18T12:13:46Z JQtt 31679 formát, dopl. 1394395 wikitext text/x-wiki {{Viz}} == mezijazykové == === značka === ==== význam ==== # [[teraampér]] ==== související ==== * [[A]] * [[kA]] * [[mA]] * [[nA]] * [[pA]] == angličtina == === zkratka === * ''iniciálová'' ==== význam ==== # [[territorial]] [[army]] — [[domobrana]] # [[teaching]] [[assistant]] — [[asistent]] [[na]] [[univerzita|univerzitě]] {{Upřesnění|v americkém prostředí}} == litevština == === zkratka === * ''iniciálová'' ==== význam ==== # [[techninė apžiūra]] — [[technická kontrola]] {{Upřesnění|pravidelná povinná prohlídka vozidel}} == žemaitština == === zkratka === * ''iniciálová'' ==== význam ==== # [[teknėnė apveiza]] — [[technická kontrola]] {{Upřesnění|pravidelná povinná prohlídka vozidel}} [[Kategorie:Mezijazykové značky]] [[Kategorie:Anglické zkratky]] [[Kategorie:Litevské zkratky]] [[Kategorie:Žemaitské zkratky]] r52251ejzadstzioqqvqk80oj7afbhw 0 58523 1394416 1245768 2026-08-18T18:41:52Z Plikous 40236 varianty 1394416 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|r̝ɛcɛs}}, {{Audio|Cs-řetěz.ogg|řetěz}} === dělení === * ře-těz === varianty === * {{Příznak2|nář.}} [[řetaz]] === podstatné jméno === * ''rod mužský neživotný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = řetěz | sgen = řetězu | sdat = řetězu | sacc = řetěz | svoc = řetěze | sloc = řetězu / řetěze | sins = řetězem | pnom = řetězy | pgen = řetězů | pdat = řetězům | pacc = řetězy | pvoc = řetězy | ploc = řetězech | pins = řetězy }} ==== význam ==== # [[předmět]] [[sloužící]] [[pro]] [[upevňování]] [[či]] [[přenos]] [[síla|síly]], [[tvořený]] [[navzájem]] [[spojený]]mi [[pevný]]mi [[článek|články]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = předmět sloužící pro upevňování či přenos síly | ca = {{P|ca|cadena|f}} | da = {{P|da|kæde|c}} | de = {{P|de|Kette|f}} | en = {{P|en|chain}} | es = {{P|es|cadena|f}} | fr = {{P|fr|chaîne|f}} | hu = {{P|hu|lánc}} | it = {{P|it|catena|f}} | la = {{P|la|catena|f}} | lv = {{P|lv|ķēde}} | nl = {{P|nl|ketting|f}} | pl = {{P|pl|łańcuch|m}} | ru = {{P|ru|цепь|f}} | sk = {{P|sk|reťaz|m}} | sv = {{P|sv|kedja|c}} | uk = {{P|uk|ланцюг|m}} }} ==== související ==== * [[řetězový]] * [[řetízek]] * [[řetězec]] * [[řetězovka]] * [[řetězit]] ==== fráze a idiomy ==== * [[utrhnout se ze řetězu]] == poznámky == * {{IJP|řetěz|2008-03-10|2012-04-26}} == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Řetěz}} * {{Wikicitáty|téma=Řetěz}} [[Kategorie:Česká substantiva]] gel3dbozshwbjj6ehngpk753ji6fqmf 0 64587 1394458 1069614 2026-08-19T10:20:43Z Kusurija 3210 základní 1394458 wikitext text/x-wiki == lotyština == === výslovnost === * {{IPA|trîːs}} === dělení === * trīs === číslovka === * ''základní'' ==== význam ==== # [[tři]] == žemaitština == {{Minimum|sgs}} === dělení === * trīs === číslovka === * ''základní'' * ''rod mužský'' ==== význam ==== # [[tři]] [[Kategorie:Lotyšské číslovky]] [[Kategorie:Žemaitské číslovky]] itzl3lb83q6itii98eq20zm4csmrl3x 0 65685 1394457 1035233 2026-08-19T10:18:10Z Kusurija 3210 základní 1394457 wikitext text/x-wiki == litevština == {{Doplnit|výslovnost|lt}} === dělení === * de-šimt === číslovka === * ''základní'' ==== význam ==== # [[deset]] == žemaitština == {{Doplnit|výslovnost|sgs}} === dělení === * de-šimt === číslovka === * ''základní'' ==== význam ==== # [[deset]] [[Kategorie:Litevské číslovky]] [[Kategorie:Žemaitské číslovky]] bv1id0cum5gugpfvreojsaftlngw7bh 0 71220 1394396 1376358 2026-08-18T12:20:44Z JQtt 31679 /* podstatné jméno */ dopl., formát 1394396 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|slamɲiːk}} === dělení === * slam-ník === podstatné jméno === * ''rod mužský neživotný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = slamník | sgen = slamníku | sdat = slamníku | sacc = slamník | svoc = slamníku | sloc = slamníku | sins = slamníkem | pnom = slamníky | pgen = slamníků | pdat = slamníkům | pacc = slamníky | pvoc = slamníky | ploc = slamnících | pins = slamníky }} ==== význam ==== # [[matrace]] [[vycpaný|vycpaná]] [[sláma|slámou]] #* {{Příklad|cs|„Slamník už nemohu dát do postele, je rozpárán, sláma by propadala skrz prkýnka —“}}<ref>Jan Neruda: [[s:Kam s ním?|''Kam s ním?'']]</ref> #* {{Příklad|cs|Chudší rodiny nemají matrací (žíněnek), nýbrž jen '''slamníky'''.|Ärmere Familien haben keine Matratzen, sondern nur '''Strohsäcke'''.}}<ref>STERZINGER, Josef V. ''Kniha česko-německé konversace: se struč. němec. mluvnicí''. Praha: Vilímek, 1913, s. 221. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:76669270-5dcd-11e4-9ab5-5ef3fc9ae867, 15. března 2024.</ref> ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = matrace | de = {{P|de|Strohsack|m}} | en = {{P|en|paillasse}} | pl = {{P|pl|siennik|m}} | ru = {{P|ru|сенник|m}} }} ==== synonyma ==== # {{Příznak2|nář.}} [[strožok]], [[štrozok]], [[štruzok]] ==== související ==== * [[slamníkový]] * [[slamníček]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] 9p07askmgt01lm89l3pjcz2myt4n3hp 0 72758 1394403 1318355 2026-08-18T13:31:48Z Palu 1784 /* synonyma */ + 1394403 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ʒɪhadlɔ}} === dělení === * ži-ha-d-lo === podstatné jméno === * ''rod střední'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = žihadlo | sgen = [[žihadla]] | sdat = [[žihadlu]] | sacc = žihadlo | svoc = žihadlo | sloc = [[žihadlu]] / [[žihadle]] | sins = [[žihadlem]] | pnom = [[žihadla]] | pgen = [[žihadel]] | pdat = [[žihadlům]] | pacc = [[žihadla]] | pvoc = [[žihadla]] | ploc = [[žihadlech]] | pins = [[žihadly]] }} ==== význam ==== # [[obranný]] [[a]] [[útočný]] [[orgán]] [[některý]]ch [[druh]]ů [[hmyz]]u [[sloužící]] k [[bodnout|bodnutí]] a [[vstříknout|vstříknutí]] [[jed]]u #* {{Příklad|cs|Vosa či včela, cítí-li se v ohrožení nebo brání-li hnízdo, vysune žihadlo.}} #* {{Příklad|cs|Jak ráda by vpíchla žihadlo svoje do té skleněné hmoty, a zdá se, že zrakové její tečky právě se dívají na mladého muže...}}<ref>[http://cs.wikisource.org/wiki/Dojmy_z_p%C5%99%C3%ADrody_a_spole%C4%8Dnosti/Vosa Josef Karel Šlejhar: Vosa, Dojmy z přírody a společnosti, 1894]</ref> # [[bodnout|bodnutí]] [[takový]]m [[orgán]]em #* {{Příklad|cs|Včelaře by nemělo zaskočit, dostane-li při práci s úlem několik žihadel.}} # {{Příznaky|cs|expr.}} [[velmi]] [[výkonný|výkonné]] [[sportovní]] [[auto]] [[či]] [[motocykl]] #* {{Příklad|cs|Také první kilometr až dva lehce protestuje, ale jakmile se motor trochu zahřeje, je z něj parádní žihadlo.}}<ref>[https://web.archive.org/web/20120516165457/http://vaclav.vancura.org/na-kypr-5-auta Na Kypr! #5: Auta]</ref> ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = obranný orgán hmyzu | de = {{P|de|Stachel|m}} | el = {{P|el|κεντρί|n}} | en = {{P|en|sting}} | fr = {{P|fr|aiguillon|m}} | hu = {{P|hu|fullánk}} | ru = {{P|ru|жало|n}} }} # {{Překlady | význam = bodnutí žihadlem | de = {{P|de|Stich|m}} | el = {{P|el|νυγμός|m}}, {{P|el|τσίμπημα|n}} | en = {{P|en|sting}} | es = {{P|es|picadura|f}} | fr = {{P|fr|piqûre|f}} | it = {{P|it|puntura|f}} | pl = {{P|pl|użądlenie|n}} | ru = {{P|ru|ужаление|n}} }} # {{Překlady }} ==== synonyma ==== # - # [[bodnutí]], [[štípnutí]] # [[bourák]], [[kára]], [[fáro]], [[sporťák]] ==== související ==== * [[žahadlo]] * [[žhnout]] == poznámky == <references /> * {{IJP|žihadlo|2008-07-15|2013-03-13}} == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Žihadlo}} [[Kategorie:Česká substantiva]] 28l9b6q0nf9v2xgt3ux4ah76kt1e9w9 0 73442 1394400 1392235 2026-08-18T13:25:13Z JiriMatejicek 9246 /* překlady */ 1394400 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|napaːlɪt}}, {{Audio|Cs-napálit.ogg|napálit}} === dělení === * na-pá-lit === sloveso === * ''dokonavé'' * ''tranzitivní'' ==== časování ==== {{Sloveso (cs) | spre1 = napálím | ppre1 = napálíme | spre2 = napálíš | ppre2 = napálíte | spre3 = napálí | ppre3 = napálí | pimp1 = napalme | simp2 = napal | pimp2 = napalte | sactm = napálil | pactm = napálili | sactf = napálila | pactf = napálily | sactn = napálilo | spasm = napálen | ppasm = napáleni | spasf = napálena | ppasf = napáleny | spasn = napáleno | mtram = napáliv | mtraf = napálivši | mtrap = napálivše | ptra = skrýt }} ==== význam ==== # [[úmyslně]] [[někdo|někoho]] [[uvést]] [[v]] [[omyl]] # {{Příznaky|cs|hovor.|sport.}} [[silně]] [[udeřit]] [[do]] [[míč]]e, [[puk]]u [[apod.]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = podvést | de = {{P|de|beschwindeln}} | en = {{P|en|trick}}, {{Příznak2|hovor.}} {{P|en|bamboozle}}, {{P|en|gull}}, {{P|en|dupe}}, {{P|en|hoodwink}} | fr = {{P|fr|duper}} | pl = {{P|pl|oszukać}}, {{P|pl|zwieść}} }} # {{Překlady | význam = udeřit, narazit | en = {{P|en|ram}}, {{P|en|slam}} }} ==== synonyma ==== # [[podvést]], [[oklamat]], [[ošálit]], [[obalamutit]] # — ==== související ==== * [[napálení]] * [[zapálit]] * [[spálit]] * [[vypálit]] == poznámky == * {{IJP|napálit|2008-02-27|2013-04-02}} [[Kategorie:Česká slovesa]] ip63tgmcxc2ij962i53j5ymdy8vsi69 0 74098 1394429 986515 2026-08-19T05:10:20Z Vlakovod 31229 /* externí odkazy */ + * {{Wikicitáty|téma=Blízký východ}} 1394429 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|bliːskiː viːxɔt}} === slovní spojení === * [[blízký|Blízký]] [[východ]] ==== význam ==== # [[oblast]] [[země|zemí]] [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]] [[a]] [[okolní]]ch [[stát]]ů [[na]] [[rozhraní]] [[jihozápadní]] [[Asie]] [[a]] [[severovýchodní]] [[Afrika|Afriky]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = oblast zemí | de = {{P|de|Naher Osten|m}}, {{P|de|Nahost}} | en = {{P|en|Middle East}} | fr = {{P|fr|Proche-Orient|m}} | hu = {{P|hu|Közel-Kelet}} | pl = {{P|pl|Bliski Wschód|m}} | ru = {{P|ru|Ближний Восток|m}} | sk = {{P|sk|Blízky východ|m}}, {{P|sk|Predný východ|m}} }} ==== synonyma ==== # [[Přední východ]] ==== související ==== * [[blízkovýchodní]] == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Blízký východ}} * {{Wikicitáty|téma=Blízký východ}} [[Kategorie:Česká slovní spojení]] [[Kategorie:Česká propria]] fhkqac4fk7ouvoe5fv9qe8v93wwoasx 0 77984 1394402 1289471 2026-08-18T13:30:09Z Palu 1784 /* synonyma */ + 1394402 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈbɔʊ̯raːk}} === dělení === * bou-rák === podstatné jméno (1) === * ''rod mužský neživotný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = bourák | sgen = [[bouráku]] | sdat = [[bouráku]] | sacc = bourák | svoc = [[bouráku]] | sloc = [[bouráku]] | sins = [[bourákem]] | pnom = [[bouráky]] | pgen = [[bouráků]] | pdat = [[bourákům]] | pacc = [[bouráky]] | pvoc = [[bouráky]] | ploc = [[bourácích]] | pins = [[bouráky]] }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|hovor.|expr.}} [[silný|silné]] [[drahý|drahé]] [[auto]] #* {{Příklad|cs|Vidíš támhle tu fordku? To je '''bourák''', co?}} ==== synonyma ==== # [[fáro]], [[kára]], [[žihadlo]], {{Příznak2|neut.}} [[auto]] === podstatné jméno (2) === * ''rod mužský životný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = bourák | sgen = [[bouráka]] | sdat = [[bourákovi]] / [[bouráku]] | sacc = [[bouráka]] | svoc = [[bouráku]] | sloc = [[bouráku]] / [[bourákovi]] | sins = [[bourákem]] | pnom = [[bouráci]] | pgen = [[bouráků]] | pdat = [[bourákům]] | pacc = [[bouráky]] | pvoc = [[bouráci]] | ploc = [[bourácích]] | pins = [[bouráky]] }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|hovor.|expr.}} [[zdatný]] [[muž]], [[který]] [[mluvčí]]mu [[imponovat|imponuje]], [[zvláště]] [[fyzicky]] #* {{Příklad|cs|Není důvod nevěřit, že starosti o budoucnost mladého '''bouráka''' Tomáše Hertla se rozdrolily v prach. Napořád. Dvaadvacetiletý dobývač se v Kalifornii uhnízdil v elitní formaci, po předchozí mdlé sezoně zase věří sám sobě, svému hokeji, své práci a vizi.}}<ref>Miroslav HORÁK, v časopise ''Sport'', 21.&nbsp;března 2016</ref> #* {{Příklad|cs|Reformním '''bourákům''' došla řeč. Vláda se v úterý odmítla bavit ve Sněmovně o snižování platů zaměstnanců. Vůbec nepřipustila tento bod na pořad jednání.}}<ref>Lubomír ZAORÁLEK: ''článek pro Parlamentní listy'', 22.&nbsp;září 2010</ref> #* {{Příklad|cs|Ovlivní to pozici Andreje Babiše – vyjma reputační ránu? Ano, je to rána jeho image neomylného a vždy úspěšného '''bouráka'''. Andrej Babiš udělal chybu ve svém masívním angažmá v Praze.}}<ref>Jana BENDOVÁ: ''nezjištěný článek pro časopis Reflex'', 2018 — cit. dle Korpus.cz</ref> #* {{Příklad|cs|Byli to dva '''bouráci''', co na sebe narazili někde na diskotéce v nočním Těšíně. Ti dva se hledali, až se našli.}}<ref>Jaroslav KMENTA: ''Padrino Krejčíř - Gangster'', 2015</ref> ==== synonyma ==== # [[frajer]], [[borec]], [[namakanec]], {{Příznak2|neut.}} [[chlap]] ==== související ==== * [[bourat]] * [[bourač]] * [[bouračka]] == poznámky == <references /> * {{SSJČ|bourák|2020-06-10}} * {{PSJČ|bourák|2020-06-10}} [[Kategorie:Česká substantiva]] lnfwxuzvlw5fnqd95lj6xv41r7m4cwn 0 105061 1394461 1066369 2026-08-19T11:50:13Z Vlakovod 31229 + == externí odkazy == * {{Wikicitáty|téma=Spřežení}} 1394461 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈspr̝̊ɛʒɛɲiː}} === dělení === * spře-že-ní === podstatné jméno === * ''rod střední'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = spřežení | sgen = spřežení | sdat = spřežení | sacc = spřežení | svoc = spřežení | sloc = spřežení | sins = [[spřežením]] | pnom = spřežení | pgen = spřežení | pdat = [[spřežením]] | pacc = spřežení | pvoc = spřežení | ploc = [[spřeženích]] | pins = [[spřeženími]] }} ==== význam ==== # [[tažný|tažné]] [[zvíře]] [[nebo]] [[jejich]] [[skupina]], [[zapřažený]]ch [[do]] [[vůz|vozu]] [[či]] [[sáně|saní]] #* {{Příklad|cs|Ba, že koně neletí // v skoku ani běhu, // jak to naše spřežení // po navátém sněhu!}}<ref>J. V. Sládek: ''Sáně'' (viz ''[[s:Zvony a zvonky/Sáně|Wikizdroje]]'')</ref> #* {{Příklad|cs|Kanadští Inuité již dávno vyměnili psí spřežení za sněžné skútry, ale nynější klimatické změny je zřejmě přimějí, aby se ke klasickému zvířecímu potahu vrátili.}}<ref>[http://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0301.php Severské listy]</ref> ==== překlady ==== # {{Překlady | de = {{P|de|Gespann|n}}, {{P|de|Bespannung|f}} | en = {{P|en|team of horses}}, {{P|en|team of dogs}}, {{P|en|team of oxen}} | fi = {{P|fi|valjakko}} | fr = {{P|fr|attelage|m}} | la = {{P|la|iumentum|n}} | ru = {{P|ru|упряжка|f}} }} ==== související ==== * [[jednospřeží]] * [[dvojspřeží]] * [[trojspřeží]] * [[čtyřspřeží]] * [[spřažený]] * [[spřáhnout]] * [[spřáhlo]] == poznámky == <references /> == externí odkazy == * {{Wikicitáty|téma=Spřežení}} [[Kategorie:Česká substantiva]] ensjzahgk5henw2mbiq732f5knxy1tm 0 120860 1394434 978384 2026-08-19T06:12:30Z Vlakovod 31229 + == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Zdravotnictví}} * {{Wikicitáty|téma=Zdravotnictví}} 1394434 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|zdravɔtɲɪt͡stviː}} === dělení === * zdra-vot-nic-tví === podstatné jméno === * ''rod střední'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = zdravotnictví | sgen = zdravotnictví | sdat = zdravotnictví | sacc = zdravotnictví | svoc = zdravotnictví | sloc = zdravotnictví | sins = [[zdravotnictvím]] | pnom = zdravotnictví | pgen = zdravotnictví | pdat = [[zdravotnictvím]] | pacc = zdravotnictví | pvoc = zdravotnictví | ploc = [[zdravotnictvích]] | pins = [[zdravotnictvími]] }} ==== význam ==== # [[odvětví]] [[zabývající se]] [[lidský]]m [[zdraví]]m [[a]] [[péče|péčí]] [[o]] [[nemocný|nemocné]]; [[soubor]] [[všechen|všech]] [[instituce|institucí]] [[a]] [[související]]ch [[jev]]ů, [[jejichž]] [[cíl]]em [[být|je]] [[zlepšovat]] [[lidský|lidské]] [[zdraví]] ==== překlady ==== # {{Překlady | de = {{P|de|Gesundheitswesen|n}} | en = {{P|en|healthcare}} | fr = {{P|fr|soins|m}} {{P|fr|de}} {{P|fr|santé|f}} | ru = {{P|ru|здравоохранение}} | sk = {{P|sk|zdravotníctvo|n}} }} ==== související ==== * [[zdravotnický]] * [[zdravotník]], [[zdravotnice]] == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Zdravotnictví}} * {{Wikicitáty|téma=Zdravotnictví}} [[Kategorie:Česká substantiva]] 2bokd9hzkz7x54ist3ps2546n4gzhcb 0 128499 1394406 1168068 2026-08-18T14:29:13Z Palu 1784 dopl. 1394406 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|pɔlɪt͡sajt}} === dělení === * po-li-cajt === podstatné jméno === * ''rod mužský životný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = policajt | sgen = [[policajta]] | sdat = [[policajtovi]] / [[policajtu]] | sacc = [[policajta]] | svoc = [[policajte]] | sloc = [[policajtovi]] / [[policajtu]] | sins = [[policajtem]] | pnom = [[policajti]] | pgen = [[policajtů]] | pdat = [[policajtům]] | pacc = [[policajty]] | pvoc = [[policajti]] | ploc = [[policajtech]] | pins = [[policajty]] }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|ob.}} [[policista]]; [[příslušník]] [[policie]] # {{Příznaky|cs|ob.}} [[boční]] [[stojan]], [[stojánek]] [[na]] [[kolo]], [[motorka|motorku]] ==== synonyma ==== # {{Příznak2|neut.}} [[policista]]; {{Příznak2|ob.}} [[polda]], [[cajt]], [[chlupatej]], {{Příznak2|expr.}} [[klifton]], [[bengo]], [[švestka]], [[flojd]], [[čert]], {{Příznak2|dř.}} [[esenbák]], {{Příznak2|žert.}} [[žabička]], {{Příznak2|expr.|hanl.}} [[fízl]] # – ==== související ==== * [[policajtův]] * [[policajtka]] * [[cajt]] [[Kategorie:Česká substantiva]] ot6eutin3og6f46pbqrs97p3rqa8xmu 0 129840 1394398 1048515 2026-08-18T12:30:55Z JQtt 31679 /* skloňování */ opr. 1394398 wikitext text/x-wiki == francouzština == === výslovnost === * {{IPA|le.ksi.kɔ.ɡʁa.fik}} === přídavné jméno === ==== skloňování ==== {{Adjektivum (fr) | sm = lexicographique | pm = lexicographiques | sf = lexicographique | pf = lexicographiques }} ==== význam ==== # [[lexikografický]] ==== související ==== * [[lexicographiquement]] [[Kategorie:Francouzská adjektiva]] kosikciz0z38lek67zdds2dt50tzu99 0 129858 1394399 1049561 2026-08-18T12:31:09Z JQtt 31679 /* skloňování */ opr. 1394399 wikitext text/x-wiki == francouzština == === výslovnost === * {{IPA|le.taʁ.ʒik}} === přídavné jméno === ==== skloňování ==== {{Adjektivum (fr) | sm = léthargique | pm = léthargiques | sf = léthargique | pf = léthargiques }} ==== význam ==== # [[letargický]] ==== související ==== * [[léthargie]] [[Kategorie:Francouzská adjektiva]] sbk9uleso467z8t8muzxnr6zg3rdicg 14 266552 1394414 1312107 2026-08-18T18:35:39Z Kusurija 3210 typo 1394414 wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 慵 (japonština)|ジュ]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ジュ (呉音)|慵]] [[Kategorie:Čtení kandži|ジュ]] fk0gw6noptvn6kfeqyzik26kw0bhi80 828 274457 1394450 1370604 2026-08-19T09:07:04Z Dan Polansky 367 +DÚ na přání uživatele [[user:Jiří Janíček]] (klidně můžete příště zkusit sám; zvládne i neprogramátor) 1394450 Scribunto text/plain local List = { "du", "đu", "ɗu", "ɖu", "ðu", "dū", "dú", "dû", "dǔ", "dù", "dủ", "dü", "dʉ", "dʉ́", "dữ", "dừ", "dử", "dự", "đù", "đủ", "đụ", "đừ", "ɖú", "ɖǔ", "ɖù", "d'u", "du'", "du.", "-du", "du-", "-du-", "du·-", "d'û", "-ðu", "dú-", "-dü", "dů-", "Du", "DU", "Du.", "ddu", "ddu'", "-ddu", "Ddu", "DDU", "duu", "dúu", "Duu", "Dùu", "δῦ", "δύ'", "DÚ", } return List kkbkhbm01no5v5jy3lx1t2tyns31o89 1394454 1394450 2026-08-19T09:27:23Z Kusurija 3210 abc 1394454 Scribunto text/plain local List = { "du", "đu", "ɗu", "ɖu", "ðu", "dū", "dú", "dû", "dǔ", "dù", "dủ", "dü", "dʉ", "dʉ́", "dữ", "dừ", "dử", "dự", "đù", "đủ", "đụ", "đừ", "ɖú", "ɖǔ", "ɖù", "d'u", "du'", "du.", "-du", "du-", "-du-", "du·-", "d'û", "-ðu", "dú-", "-dü", "dů-", "Du", "DU", "DÚ", "Du.", "ddu", "ddu'", "-ddu", "Ddu", "DDU", "duu", "dúu", "Duu", "Dùu", "δῦ", "δύ'", } return List 96ituvhtsz1rwgbrrjbjg73rfacqpog 1394455 1394454 2026-08-19T09:29:57Z Kusurija 3210 +1 1394455 Scribunto text/plain local List = { "du", "đu", "ɗu", "ɖu", "ðu", "dū", "dú", "dû", "dǔ", "dù", "dủ", "dü", "dʉ", "dʉ́", "dữ", "dừ", "dử", "dự", "đù", "đủ", "đụ", "đừ", "ɖú", "ɖǔ", "ɖù", "d'u", "du'", "du.", "d.ú.", "-du", "du-", "-du-", "du·-", "d'û", "-ðu", "dú-", "-dü", "dů-", "Du", "DU", "DÚ", "Du.", "ddu", "ddu'", "-ddu", "Ddu", "DDU", "duu", "dúu", "Duu", "Dùu", "δῦ", "δύ'", } return List hfx8rcgzepwjp5nr9vcdavet84jjuoq 2 277664 1394419 1394337 2026-08-19T04:15:57Z Dan Polansky 367 /* Reforma coby alternativa akademické wiki */ 1394419 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Něco takového jsou ostatně Wikiskripta jisté pražské lékařské fakulty. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 7 aktivních správců. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která musí interpretovat až soud.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 06:15 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) rb0kbokhu8fk4qa65tbvnvv3zro36kq 1394420 1394419 2026-08-19T04:17:21Z Dan Polansky 367 /* Reforma coby alternativa akademické wiki */ protože to není počet správců nýbrž aktivních správců, 3 budou stačit 1394420 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Něco takového jsou ostatně Wikiskripta jisté pražské lékařské fakulty. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivních správců. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (8) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která musí interpretovat až soud.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 06:17 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) qk8u11rklpmy8otg6xhkw1axyr8ftpu 1394421 1394420 2026-08-19T04:25:14Z Dan Polansky 367 /* Reforma coby alternativa akademické wiki */ 1394421 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Něco takového jsou ostatně Wikiskripta jisté pražské lékařské fakulty. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (8) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která musí interpretovat až soud.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 06:25 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) 0k2eyo8yrxizn610c3m78cglp9kjgy7 1394422 1394421 2026-08-19T04:30:24Z Dan Polansky 367 /* Reforma coby alternativa akademické wiki */ 1394422 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Něco takového jsou ostatně Wikiskripta jisté pražské lékařské fakulty. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (8) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která musí interpretovat až soud.) Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (6) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 06:30 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) evh88kumz85f4fk99uihe8dcdozffw2 1394423 1394422 2026-08-19T04:31:50Z Dan Polansky 367 /* Reforma coby alternativa akademické wiki */ 1394423 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Něco takového jsou ostatně Wikiskripta jisté pražské lékařské fakulty. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (8) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník.) Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (6) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 06:31 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) 3cxa9cungnuqpn5ilkpez6vjetavxyc 1394424 1394423 2026-08-19T04:32:38Z Dan Polansky 367 /* Reforma coby alternativa akademické wiki */ 1394424 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Něco takového jsou ostatně Wikiskripta jisté pražské lékařské fakulty. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (8) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (6) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 06:32 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) ezbhm0n2i5w9kscxlso6m9uy9xleo8h 1394425 1394424 2026-08-19T04:34:59Z Dan Polansky 367 /* Reforma coby alternativa akademické wiki */ 1394425 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Něco takového jsou ostatně Wikiskripta jisté pražské lékařské fakulty. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (8) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (6) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 06:34 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) 6vyx34wfmxjkm20ctanfmef80sdrekg 1394431 1394425 2026-08-19T05:28:02Z Dan Polansky 367 /* Reforma coby alternativa akademické wiki */ 1394431 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Něco takového jsou ostatně Wikiskripta jisté pražské lékařské fakulty. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (8) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (6) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 06:34 (CEST) Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:28 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) ndeohdkqeau5nrkelwqcmegmdq0c2g4 1394432 1394431 2026-08-19T05:41:56Z Dan Polansky 367 /* Reforma coby alternativa akademické wiki */ drobné opravy 1394432 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Něco takového jsou ostatně Wikiskripta jisté pražské lékařské fakulty. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) 1bwiqrb6tnxt1rlfo10kpomwfqfhok5 1394433 1394432 2026-08-19T06:07:57Z Dan Polansky 367 /* Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí */ 1394433 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:07 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) r8vz14vkz89lfooxx326v8ahqqls1mw 1394435 1394433 2026-08-19T06:12:55Z Dan Polansky 367 /* Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí */ 1394435 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:07 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2] poslední změny a uživatele, kteří tam editují, a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii (mají například onu nestydatost "Nevšímejte si žádných pravidel"?). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:12 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) bxqqeqsz04um2ksxx6cwm6jxy48r7r0 1394436 1394435 2026-08-19T06:14:45Z Dan Polansky 367 /* Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí */ 1394436 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:07 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2] poslední změny a uživatele, kteří tam editují, a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mmají například onu nestydatost "Nevšímejte si žádných pravidel"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledáván ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:14 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) bhnv4bc88y5rdla8cxept2w3ee2zx9w 1394437 1394436 2026-08-19T06:15:08Z Dan Polansky 367 /* Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí */ 1394437 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:07 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2] poslední změny a uživatele, kteří tam editují, a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "Nevšímejte si žádných pravidel"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:15 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) 6ed4z5fjuljwiyv79l6idoa2q2e13qt 1394438 1394437 2026-08-19T06:15:57Z Dan Polansky 367 /* Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí */ 1394438 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:07 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "Nevšímejte si žádných pravidel"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:15 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) 2ttn47qkbce1l6x78gh30jue3jdt4vg 1394439 1394438 2026-08-19T06:24:45Z Dan Polansky 367 /* Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí */ 1394439 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:07 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:24 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) 71y7ok6b9oryoqteei9vihd08pksln6 1394440 1394439 2026-08-19T06:25:11Z Dan Polansky 367 /* Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí */ 1394440 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:07 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) hidz7wt788hm0gwgrnvfdqe2zixwl3a 1394441 1394440 2026-08-19T06:27:46Z Dan Polansky 367 /* Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí */ 1394441 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. (Uvedení občanského jména případně fotografie nemám za rozhodující, a snad např. v oborech jako jsou např. politologie a historie by mohlo způsobit potíže, pro zvýšený zájem někoho editory napadnout ve fyzickém světě.) Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně osazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:27 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) 6in221bin6xeh297vcsq5024mlqe8py 1394442 1394441 2026-08-19T06:29:23Z Dan Polansky 367 /* Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí */ 1394442 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. (Uvedení občanského jména případně fotografie nemám za rozhodující, a snad v některých oborech (napadá mě politologie, historie a filozofie) by to mohlo způsobit potíže, pro zvýšený zájem někoho editory napadnout ve fyzickém světě.) Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně obsazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:29 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) 3ehcq8137e4nobev0752ykkf4rvrouf 1394443 1394442 2026-08-19T06:34:34Z Dan Polansky 367 /* Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí */ 1394443 wikitext text/x-wiki Co následuje jsou podepsané blogové příspěvky týkající se českého Wikislovníku (aneb přemýšlejme nahlas a spolu). Druzí mohou diskutovat; na anglické Wikiverzitě jsem uvedl, že pouze na diskuzní stránce, ale možná by mělo i kouzlo dovolit diskuzi přímo pod příspěvkem. Vyhrazuji si právo příspěvky drzých narušitelů (oni ví, kteří to jsou) odstranit. == Zvratné představit si == Vida, v hesle [[představit]] je pokryto i představit si a představit se. Pro mnoho jiných sloves mají ty zvratné tvary naopak oddělené stránky, např. [[obléci se]] (kde existuje i nezvratná podoba) a [[mračit se]] (kde nezvratná neexistuje?). Další příklady jsou [[obávat se]] a [[dívat se]]. Na anglické Wikiverzitě mám k tomu Wikidebatu: [[V:en: Should Wiktionary have Czech reflexive verbs in page titles with the reflexive element?]]. Učinit z této debaty jasný závěr asi nedokážu; obě strany mají ucházející argumenty. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2025, 11:36 (CEST) == Otevřenost morfologické kompozice == Morfologickou kompozici (skládání morfémů do slov) lze nazírat podobně otevřeně jako syntaktickou (skládání slov do syntagmat či tak něco). Připouštím, že leckterého uživatele jazyka otevřená morfologická kompozice dráždí. Ale má netriviální hodnotu, pro ''filování''/řazení/zařazování položek pod hlavy v mysli. Jsou to především kreativní autoři kteří stejně jako Popperovi broučci dělají ''Probierbewegungen'' (nebo tak něco), vymýšlí nová slova. Mnoho z nich se v užití neujme. Některá však ano. A Presslovi jeho špíl vyšel řekl bych dokonale; jednoduše geniální! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 10. 2025, 08:54 (CEST) == Anglická slůvka končící na -hood == Chci nazakládat řadu takových slůvek, často označujících jakési vlastnosti, rozhodně bytí. Např. [[objecthood]] je bytí objektem a [[entityhood]] je bytí entitou. [[treehood]] je bytí stromem. Najdu je v odpovídající kategorii v anglickém Wikislovníku; tam jich asi bude mnoho. Definiční forma 1: : "bytí X" Definiční forma 2: : "vlastnost bytí X" Jednička mi přijde v pořádku, bez potřeby tomu říkat "vlastnost". Tyto definiční formy nebudou dobré pro všechny -hoody, pouze pro některé, myslím. Na věci je zajímavé to, že v češtině odpovídající slůvka často chybí. Sice k [[manhood]] je ''mužství'', ale *''objektství'' (je to vůbec morfologicky dobře?) aparentně nemáme. Možná by šlo užít ''objektovost'', nicméně to je odvozeno z ''objektový'', tedy by to mělo být ''bytí objektovým'', nikoli ''bytí objektem''. Do kontextu snad dobré uvést, že zde máme dva druhy (různých) bytí: různá -ství a různé -osti. Oběma by někdo mohl chtít říkat vlastnosti. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 11. 2025, 09:42 (CET) ''Později'': na související byť trochu jiné téma: založil jsem [[buddhovství]] podle dokladů použití. Kde se ve slově bere ''-ov-'' mi jasné není; spíše by to mělo být *''Buddhaství'' (po vzoru ''mužství'', z ''muž'' a ''-ství''), což se patrně neužívá. Zajímalo by mě, jaké morfologické principy se zde aplikovaly a která jiná ''-ství'' je vykazují. Některé podobné položky: ''[[židovství]]'', ''[[království]]'' (což však není bytí králem?), ''[[otcovství]]'', ''[[mateřství]]'' (sice ne ''-ov-'', ale též ne *''matkaství''), ''[[mistrovství]]'', ''[[vůdcovství]]'', ''[[lotrovství]]'' aj. (rýmovací stránka by je mohla odhalit, myslím). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 1. 2026, 08:42 (CET) ''Později:'' Vytvořil jsem [[tortoisehood]] (hraničně doloženo), [[doghood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[psovství]]) a [[cathood]] (výborně doloženo; doloženo je i české [[kočkovství]]). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 5. 2026, 06:51 (CEST) == Hyfenovaná anglická adjektiva == Zakládal jsem [[nine-digit]] a trochu se zarazil, pozastavil. V anglickém Wikislovníku by mi heslo chtěli smazat coby ''sum of parts'', kompozicionální. Z pohledu českého rodilého mluvčího mi však taková hesla přijdou nenulově hodnotná. Zde se například jeden může zamyslet, zda chce použít jako překlad "devíticiferný" či "devítimístný" a k tomu ještě, zda by existoval i význam "devítiprstý". I kdyby význam "devítiprstý" neexistoval, kvůli devítce, jiná bude situace pro [[five-digit]]. Wikislovník není z papíru a místa je v něm dost. Já bych chyboval na straně zahrnutí; užitek zde nacházím. Ten spíše nenacházím u všech těch ohýbaných tvarů coby samostatných hesel. Někdo má v anglickém Wikislovníku podle mě pořádně ''warped priorities''; všechny ty útoky na jména fiktivních entit, na varianty zápisu (non- s hyfenem, aj.), na slůvka začínající na "ex-", aj. mi přijdou pořádně uhozené. Kdybych se nenechal zablokovat, mohl bych jim pomoci bránit užitečný obsah, ale stejně je to sysifovské. Jiný pohled ještě je, že obdobně konstruovaná slova v češtině a němčině stejně zahrnuta budou, protože tam budou bez hyfenu (spojovníku?). Na zahrnovací soustavě se tím tedy vcelku nic až tak moc nezmění. A ještě: je [[nine-digit]] slovo nebo není? Pakliže je, pak má být dle WT:CFI zahrnuto a konec řečí; jak je to slovo zapisováno nehraje roli. Všechna doložená (ověřená) slova ve všech jazycích, nikoli pouze ta slova, kterou nějací neidentifikovaní pseudonymové kdovíjakého vzdělání a inteligence schválili k zahrnutí bez uvedení racionálních důvodů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 11. 2025, 07:56 (CET) ''Nášup'': založil jsem [[Austrian-born]]. Jistě to bude mnohým připadat jako vrchol triviality. Chápu. Nicméně mě naopak tento tvar nijak zřejmý není a přijde mi to spíš jako gramatický nesmysl. Čekal bych "Austria-born", čili v-Rakousku-narozený či *Rakouskorozený (srovnej prvorozený); takhle to zní jako rakouský-narozený, což mi nedává smysl. No a klíčová část dokumentace jazyka je právě že dokumentace všelijakých podivností, někdo by řekl nelogičností. Jak jsem uvedl výše, místa v databázi je dostatek, tím spíš, že tam zavazí všechny ty ohýbané tvary. Připouštím, že jev by bylo možné dokumentovat na úrovni vzorce, nikoli jeho jednotlivých výskytů (řekněme X_ADJ-born). Na druhé straně můžeme tyto jednotlivé výskyty spojit hezky s vyhledáváním v Google Books, coby důkaz použití. Dobře, odkazy na důkazy by bylo možné poskytnout v lingvistickém článku věnovaném celému jevu též a nezanášet hlavní jmenný prostor trivialitami. Hm. Přinejhorším to smažeme. Ještě takhle: jakmile přijmeme princip, že zápis bez mezer pomocí hyfenů je jedno slovo a patří zahrnout do slovníku, dostaneme zahrnutí z tohoto principu; pak už se nemusí diferencovat, zda [[nine-digit]] ano (protože k němu máme jednoslovný český překlad) a [[Austrian-born]] ne (protože *Rakouskorozený není slovo, dokud ho nějací recesisté nezačnou užívat). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 11. 2025, 10:15 (CET) ''Později'': pod stejnou hlavu spadá mnou právě založené [[non-French]], které anglický Wikislovník smazal. Založil jsem k němu doložené [[nefrancouzský]]. Další budou [[non-English]], [[non-Italian]], nejspíš [[non-Czech]], aj. Je to jaksi triviální, ale co už. Zajímavý je kontrast mezi [[non-English]] a [[un-English]]: to druhé je snad více hodnotící, to první méně či vůbec. Apropó, Pyprilescu mezitím založil [[Spanish-born]] aj.; prima! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 12. 2025, 08:29 (CET) ''Později'': a zde ode mne [[truth-seeker]], hyfenovaná nána. Jistě bude někdo namítat. Mě to přijde prima. I bych si uměl představit heslo [[hledač pravdy]] coby ''translation hub'' pro němčinu a angličtinu, dokud nemáme *''pravdohledač'', jež má 3 výskyty v GBK, ale ne nezávislé. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 4. 2026, 12:15 (CEST) == Identifikace obcí == Založil jsem heslo [[Pikárec]] s definicí "ves v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina". Tato definice však referent(?) neidentifikuje jednoznačně. Je vůbec otázka, zda chce Wikislovník sloužit jako katalog referentů vlastních jmen; anglický Wikislovník pro místní názvy k tomu tenduje (má sklon), čili jmenuje jednotlivá místa coby oddělené významy. Přidáním lat, lon by se to zjednoznačnilo, ale je otázka, zda je to pro slovník dobré. Jiná možnost je to vzdálenostně vztáhnout k jiným obcím. Pro začátek nechávám problém otevřený. Svého času český Wikislovník definoval kočku jako "domácí zvíře", takže ''differencia specifica'' (a snad i ''genus proximus'') tvůrcům Wikislovníku někdy nic neříkají, zdá se. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 12. 2025, 08:33 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Pyšely]] jako "obec v Čechách" dle slovníku. Spokojený s tím nejsem, ale nemám chuť nyní řešit téma rozumně úplné/jednozačné identifikace (která je beztoho v odkázaných zdrojích včetně Wikidata). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 2. 2026, 14:53 (CET) ''Později:'' Založil jsem [[Mimoň]] jako "město v Čechách na Liberecku". Jednoznačné to není, ale alespoň to říká "na Liberecku". Apropó, zajímavě pojmenované město jsem odhalil, když jsem zkoumal jistý report na Wikipedii, nicméně lze pochopit, pokud si to někdo vztáhne na sebe a bude si myslet, že to byl smysl mého založení; vědomě nebyl, nevědomě nevím a nevylučuji. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 4. 2026, 13:21 (CEST) == Německé sich dumm stellen == Při založení [[sich dumm stellen]] jsem trochu váhal. Je to dost možná vzorec "sich X_ADJ stellen"<ref>https://books.google.com/ngrams/graph?content=sich+*_ADJ+stellen&year_start=1800&year_end=2022&corpus=de&smoothing=3</ref>, a někdo by mohl namítat proti založení položek, které pod ten vzorec spadají. Tak či tak mi to přijde z českého pohledu zajímavé či zvláštní. Nevymyslel jsem nic lepšího, než zatím založit toto; alternativa by bylo založit hesla pro vzorce, frázové formy či větné formy. Tím bychom mohli udělat dost zajímavou revoluci v dokumentaci idiomatiky a frazeologie. Tak například "sich krank stellen" by mohlo být "hodit se marod". Kdybychom však formu "sich X_ADJ stellen" přeložili jako "hodit se X", potom by "such dumm stellen" bylo "hodit se hloupý/hloupým", což jaksi český idiom v tuto chvíli není. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 1. 2026, 09:49 (CET) == Horní Labe == Je otázka, zda by se mělo založit heslo [[Horní Labe]], německy možná [[Oberelbe]] nebo taky ne. Německé heslo stejně zastupuje jedno slovo, takže do slovníku patří (dokud se někde nerozhodne omezení začlenění místních jmen). Přesná extenze ze součtu významů ''horní'' a ''Labe'' tak zcela neplyne; jeden musí odhadnout, že entita končí u Mělníka (soutoku). A je otázka, zda seriózní geografické zdroje definují "Horní Labe" jako technický termín a zda jinojazyčné aparentní ekvivalenty definují extenzi shodně. Např. nacházím větu 'On this route, we cycle along the Upper Elbe to the picturesque Lauenburg.', což však znamená, že "Upper Elbe" je něco v Německu. [[Wikidata:Q2378763]] má jako vedlejší štítek "Oberelbe" a je to anglicky "region of the Upper Elbe in Germany". Německá Wikipedie bez řádkového zdroje: 'Als Oberelbe wird der Lauf von der Quelle bis dorthin, wo das Tal seinen Mittelgebirgs-Charakter verliert und in das Norddeutsche Tiefland eintritt, bezeichnet.'[https://de.wikipedia.org/wiki/Elbe]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:57 (CET) == Čechojaponec aj. == Založil jsem [[Čechojaponec]], [[Čechopolák]] a [[Čechoněmec]]. Jistá diskuze se objevila zde: [[Talk:Čechojaponec]]. V definicích užívám jazyk bytí, což se Mykhalovi spíše nelíbí, co jsem pochopil z diskuze. Položek by nejspíš bylo možné založit systematicky více, pro jiné národnosti. Slovníky je nevedou, proč už. Speciální případ je [[Čechoslovák]], protože Čechoslovácí byli nazírání/konstruováni jako jeden národ; tento rozdíl by nejspíš měl být nějak reflektován v definici. Definice praví: "obyvatel Československa"; no budiž. PSJČ:Čechoslovák odkazuje na československý národ, zatímco SSJČ:Čechoslovák tvrdí, že pojetí československého národa je buržoazní nacionalismus (ach tak; chudák doktor Beneš). Protože slůvka nejsou ve slovnících, jsou součástí unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku (viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Unikátní diferenciátory českého Wikislovníku aneb proč]]). Na druhé straně jsou morfologicky přímočaré. No zase chceme vědět, že jsou vůbec v užití. Dále pak není jasné, proč je např. Okamura [[Čechojaponec]] spíše než *''Japoncočech''; to by se ještě muselo vyšetřit. Zatím stačí registrovat, že média o něm refereují jako o Čechojaponci. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:32 (CET) Heslo [[Čechoameričan]] založil Auvajs jako "obyvatel Spojených států amerických českého původu". To nevidím jako nutně dobře. Čechoameričan by mohl být i někdo, kdo se narodil v Česku (či ČSSR), žil dlouho ve Spojených státech a pak se vrátil do Česka a dlouho zde až do dnes žil. Nicméně definice sedí k https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=%C4%8Cechoameri%C4%8Dan&hsubstr=no, ovšem s tím, že v SSJČ se říká o ''Americe'', což může víceznačně odkazovat buď na kontinent nebo na U.S.A. A etymologizující definiční analýza nemůže vyloučit, že se za ''Čechoameričana'' někdy označí někdo, kdo žije např. v Kanadě (byť můj odhad by byl, že by to byl hlavně obyvatel U.S.A.). To by se muselo vyšetřit prohledáváním různých užití a to je dost pracné a náročné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 11:42 (CET) Chystám se založit [[Čechokanaďan]]. Našel jsem "[...] Čechokanaďan Stanislav Reiniš (1931), který se po letech vrátil a na stará kolena se prý více věnuje také psaní, [...]"; pakliže to odkazuje na návrat do Česka, pak to sedí k mojí myšlence výše, že to není nutně (současný) obyvatel země identifikované v druhém kmeni složeniny. Dále zdroje označuji osobu jménem Stanley Hayer za Čechokanaďana. To je někdo, kdo se z Kanady přestěhoval do Česka a má nečeské jméno. Tedy by definice "Čech, který žije v Kanadě" nefungovala: byla by příliš úzká. Založil jsem [[Čechofrancouz]], pro Milana Kunderu. Ale Čechofrancouzů je podle zdrojů patrně mnoho. A dále [[Čechorus]]. Tato skupina je podle mě příkladem toho (oproti Paluovi), že se nemají zakládat hypotetická slova nedoložená v užití, plauzibilní svou morfologií/výstavbou z morfémů. Neboť to bychom mohli nazakládat "ČechoX" pro všechny národy X a už by nám to nic neřeklo o tom, jak moc běžná je tato slovotvorba. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:11 (CET) Pyprilescu do hesla [[Čechoportugalec]] vložil toto: # "[[člověk]], [[jehož]] [[jeden]] [[rodič]] je [[Čech]] a [[druhý]] [[Portugalec]] # "[[Portugalec]], [[jenž]] [[strávit|strávil]] [[podstatný|podstatnou]] [[část]] [[život]]a v [[Česko|Česku]] nebo [[Československo|Československu]] # "[[Čech]], [[který]] strávil podstatnou část života ve [[Portugalsko|Portugalsku]] (nebo [[žít|žije]] [[střídavě]] mezi [[obě]]ma [[země]]mi)" To mi nepřijde jako dobrý plán. Přijde mi to hyperspecifické. Nepřijde mi zejména, že když někdo mimo kontext řekne, že někdo je Čechoportulagec, tak tím vybírá právě jeden z těchto významů; a tedy to oddělené významy nejsou a nanejvýš jsou to užší případy pro jeden disjunktivní význam. Významy jsou jednotky kvantifikace (existuje, pro všechna), myslím, a snad jsem to i někde četl (u Pinkera?). Moje definice (definiční forma) "kdo spojuje bytí X s bytím Y" mi přijde dobrá, byť jazyk bytí je v češtině nezvyklý (méně tak v angličtině). Též by šlo "kdo je v nějakém směru/ohledu X a v nějakém směru/ohledu Y". --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 07:51 (CET) == Anglická obyvatelská jména == V rámci pokrytí angličtiny bych mohl systematicky nazakládat anglická obyvatelská jména (systematicky neznamená úplně). Založil jsem čerstvě [[Peruvian]]. Tato informace je však již dobře pokrytá v anglickém Wikislovníku, včetně mapování do češtiny, co si pamatuji (snad jsem to tam systematicky zúplňoval). Tudíž to pro český Wikislovník není ''unikátní diferenciátor''. Bohužel český Wikislovník nemá kategorie pro obyvatelská jména, takže nelze zjistit stupeň pokrytí; má nicméně přílohu pro češtinu, [[Příloha:Obyvatelská jména (čeština)]]. Příloha není zakategorizovaná a obdobná příloha pro angličtinu snad neexistuje. Worklist/seznam úkolů by bylo možné vzít z kategorie anglického Wikislovníku či Verzeichnis (či tak tomu říkají) z německého Wikislovníku. Onen Verzeichnis by stačilo zkopírovat do uživatelského prostoru s atribucí a potom postupně zakládat redlinkové položky. Verzeichnis: [[:de:Verzeichnis:Tschechisch/Staatennamen]]; [[:de:Verzeichnis:Englisch/Staatennamen]]; [[:en:Appendix:Countries_of_the_world]]. Je tam, při zkopírování do českého Wikislovníku a preview, spousta redlinků, takže kdyby někdo chtěl, přímočaré mravenčí práce (Masaryk) je tu jak na kostele. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 1. 2026, 12:36 (CET) == Řeky == Český Wikislovník nemá kategorii pro řeky, narozdíl od anglického. Škoda. Kategorie existovala, [[:Kategorie:cs-Řeky]], než ji ta banda pitomců smazala. Některé řeky nyní pokryté: [[Vltava]], [[Labe]], [[Svratka]], [[Morava]], [[Ohře]], [[Dunaj]], aj. Hledat je lze např. takto: [[Speciální:Co_odkazuje_na/řeka]], nicméně to najde i jiná hesla než pro názvy řek. Řeky jsou pokryty ve Wikidata a Wikipedii, takže je otázka, co by generovalo unikátní diferenciátor. Mě přišlo např. zajímavé založit heslo [[Švarcava]], neboť je to tvar alternativní/historický, ve slovnících nepokrytý, a založení umožňuje propojit heslo s vyhledáváním v Google Books pro právě a přesně tento slovní tvar a později i jistá užití zkopírovat do slovníku; to Wikipedie nedělá. Specificky slovníkové by mohly být etymologie, ale ty jsou beztoho pokryty i ve Wikipedii. Ohýbání a výslovnost mě pro české řeky nezajímá. Zajímavé by mohlo být uvědomit si, co je dobrá definice/identifikace/charakterizace řeky, pro potřeby slovníku. Např. definice z hesla [[Svratka]], "řeka v Česku", ani nepředstírá pokus o jednoznačnost. Co takhle "řeka v Česku pramenící ve Žďárských vrších, protékající Brnem a ústící do Dyje"? Porovnej M-W:Thames<ref>https://www.merriam-webster.com/dictionary/Thames</ref>, význam "river over 200 miles (322 kilometers) long in southern England flowing from the Cotswold Hills in Gloucestershire east into the North Sea"; zajímavé je, že o Londýně zde ani zmínka. https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/Dunaj/0/37388 praví "řeka v Evropě"; podle mě nic moc/slabota. S řekami se pojí přídavná jména, např. [[vltavský]], [[dunajský]], [[labský]] aj. To je typicky slovníkový materiál. Dále se s nimi pojí jakási jména regionů, oblastí či čeho, např. [[Poohří]] a [[Polabí]]; to zní také docela slovníkově. Další podobná slova (dle Wikipedie, ale zní plauzibilně): [[Podyjí]], [[Pojizeří]], [[Pomoraví]], [[Posázaví]], [[Povltaví]]. Jak jsou tyto regiony definovány je dost nejasné; např. podle povodí/''drainage basin'' by Povltaví bylo součástí Polabí, což se mi nechce věřit (a Posázaví by bylo součástí Polabí). Definice "oblast podél řeky Labe" říká málo, ale řekněme, že lepší než nic. Dokonce je dle SSJČ jakýsi [[Polaban]], což je jednak obyvatel Polabí a jednak něco jiného. Tedy by existoval [[Povltavan]]? A co takhle [[Posvratčan]]? Došlo k ostrým střetů mezi Posvratčany a Posvitavany (aluze na Izera)? Nu čto. V němčině lze očekávat tvorbu triviálních kompozit/složenin z názvů řek; např. je doloženo [[Moldautal]] čili vltavské údolí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 1. 2026, 08:12 (CET) == Kategorie pro hydrologii == Nemáme kategorii pro hydrologii. Založil jsem [[rivulet]] a ptám se: kolik z anglického vokabuláře pro hydrologii je pokryto? Nevím. Kategorie pro hydrologii tu není; byla-li, smazali ji. Alternativou by mohla být příloha nebo i jen pomocná stránka v prostoru Wikislovník. Z hlavy nějaké položky: [[river]], [[stream]], [[brook]], [[rivulet]], [[creek]], [[drainage basin]], [[pond]], [[lake]], [[sea]], [[ocean]], [[inlet]], [[bay]], [[channel]], [[riverbed]]; související [[bridge]]; pak všechny ty [[hydrometeor]]y a precipitace, což však asi není hydrologie nýbrž meteorologie (že se jedná o vodu na věci nic nemění). Z Google Gemini jsem získal toto: [[ablation]], [[advection]], [[alluvium]], [[aquiclude]], [[aquifer]], [[aquitard]], [[artesian well]], [[baseflow]], [[bathymetry]], [[capillary fringe]], [[catchment]], [[confluence]], [[connate water]], [[cryosphere]], [[discharge]], [[drainage basin]], [[drawdown]], [[effluent]], [[evapotranspiration]], [[fluvial]], [[groundwater]], [[hydrograph]], [[hydrometeorology]], [[hyetograph]], [[infiltration]], [[interception]], [[karst]], [[lacustrine]], [[lentic]], [[lotic]], [[lysimeter]], [[meteoric water]], [[overland flow]], [[perched water table]], [[percolation]], [[permeability]], [[phreatic zone]], [[porosity]], [[potentiometric surface]], [[precipitation]], [[recharge]], [[runoff]], [[salinity]], [[specific yield]], [[stemflow]], [[sublimation]], [[throughfall]], [[transpiration]], [[turbidity]], [[unsaturated zone]], [[vadose zone]], [[water table]], [[watershed]], [[xerophyte]]. Další možné zdroje: kategorie v anglickém Wikislovníku; Verzeichnis v německém Wikislovníku (ale vhodný V. pro river a rivulet nenacházím); tezaurus v anglickém Wikislovníku (jeden kořen je ''water body'', užší [[watercourse]]). Dále: [[tributary]], [[hydrology]], [[hydrologist]], [[hydrological]]. Snad by pro založení oborové přílohy byl konsenzus: existuje [[Příloha:Zdravotnictví (čeština)]] (založil 21. srpna 2024 uživatel Palu, odpůrce tematických kategorií), v kategorii [[:Kategorie:Přílohy:Tematické přílohy (čeština)]] (založil 4. prosince 2015 uživatel Palu). Dále existuje [[Příloha:Chemické prvky (čeština)]], odpovídající zhruba tematické kategorii. Snad by tedy šlo tematické kategorie zakládat coby přílohy (s případný přesunem do uživatelského prostoru v případě odporu). Zda by se jednalo o obcházení podle mě krajně nevhodného rozhodnutí tematické kategorie smazat mi není zcela jasné; nebylo by to porušení tohoto rozhodnutí. Výhodou přílohy oproti kategorii je možnost vést červené odkazy na hesla a podle nich společnými silami doplňovat; dále lze organizovat materiál do tabulek, např. Praha | pražský | Pražan | Pražák či sociologie | sociolog | socioložka | sociologický. Tedy mohou stránky sloužit jako worklisty (prácoseznamy, řekněme), což kategorie neumí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 11:54 (CET) == Slovíčka pro názvy oborů a související == Kdyby se někdo nudil, mohl by systematicky nazakládat anglické názvy oborů, [[meteorology]], [[psychology]], [[sociology]] aj. (všechny tři jsou nyní modré) a dále praktikující jako [[meteorologist]] a adjektiva jako [[meteorological]]. Mapping na češtinu většinou vychází přímočaře; pro angličtinu není třeba opatrně navrhovat/konstruovat definice. Ideální by bylo mít stránku, která je nějak tabulkově jmenuje a pak by se vyplňovaly redlinky. Vytěžit pro tento účel lze anglický Wikislovník, německý Wikislovník, anglickou Wikipedii aj. Zase je to dost triviální a dosti redundantní k anglickému Wikislovníku. Bylo by to pod heslem zúplňování pokrytí angličtiny, byť ve směru triviálním. Zase když by někdo zúplnil to triviální, pak by ve slovních seznamech svítilo červeně to netriviální. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 1. 2026, 10:22 (CET) == Druh apostrofu v hesle == Chtěl jsem založit [[coup d’état]], neboť byl takto zadán na stránce [[puč]], nicméně to pak skrze šablonu OneLook nic nenajde a anglický Wikislovník užíváč obyč/7-bit ASCII apostrof, takže pak ani nejspíš nepojede interwiki. Co s tím? Založit jako [[coup d'état]] a očekávat debatu? Najít kvazipravidlo či diskuzi o věci? Nevím; Pod lípu jsem ostatně nedávno vložil dosti. Ale co; dobré interwiki generuje pouze forma s obyč apostrofem, tak jsem to tam založil; nechť Buridanův osel hýká někde jinde. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 12:07 (CET) == Narychlo založený úkolník == Založil jsem narychlo [[úkolník]]. Trošku se až stydím. Špatně to snad není. Někdy platí "lepší něco než nic", snad i v tomto případě. Případně by to šlo označit vhodnou šablonou, chce-li někdo tak křiklavou; hlavně aby záznam existoval a bylo možné s ním dále pracovat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 10:02 (CET) == Narychlo založený Artefakt == Připouštím, že heslo [[Artefakt]] je nyní poněkud trapné. Jenže anglické i německé slovníky diferencují své pojmy artefaktu způsobem, který v českých zdrojích nenacházím. Zjistit, jak se to vlastně má přeložit a zda opisně (vlastně přeložit jejich definice do češtiny), je dost práce. Takto alespoň máme heslo vedoucí do slovníků, korpusů a jiných Wikislovníků. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 11:52 (CET) == Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině == Ta stránka je podle mě hodně neideálně nazvaná; já ji nazval ''dissimilar'' co si pamatuji, čili nepodobné. Rozdílné znamná neshodné; ale české lexémy a slovenské jsou obecně neshodné, už jen proto, že mají různá paradigmata ale i na úrovni lemmatu jsou velmi často neshodné, už jen kvůli "ť" na konci slovenských sloves. Z přílohy, [[Příloha:Rozdílné lexémy v češtině a slovenštině]], jsem nazakládal pár hesel. Kdyby se někdo nudil, může přiložit ruku k dílu: je to docela přímočaré a seriózní slovníky online k tomu máme. Obecnější otázka je, jak moc se pouštět do zakládání slovenských hesel. Díky přímočarosti dané těsným vztahem k mé rodné češtině se u toho cítím poněkud trapně, kromě když jsou ta slovenská slova něčím zajímavá, nepodobná českým. Na druhé straně by mělo i nějakou hodnotu rozsáhle pokrýt slovenštinu a tím získal slovenský OneLook, odkazy do výborných zdrojů. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 1. 2026, 09:38 (CET) == Provokace a komunikace prostřednictvím editovaných hesel == Je tu jeden editující uživatel (o ''příspěvateli'' tu spíše řeč není, nebo kdyžtak o ''pidipřispěvateli''), který opakovaně provokuje (neřku-li vulgárně vysírá) prostřednictvím jím editovaných hesel. Hlavní prostor ho většinou nezajímá, ale když už ho edituje, tak to na mě často působí jako pokus něco sdělit. Kdysi jsem na Wikizdrojích našel nějaký text o kontrastu mezi českou a německou kulturou. Bylo tam něco o tom, že Češi více komunikují v narážkách, snaží se číst mezi řádky (co nebylo výslovně řečeno), a pod. Snad pak vznikala nedorozumění mezi tehdy německým pánem a českých služebnictvem, v tom, že pán něco řekl, a služebnictvo se snažilo dovtípit, co tím myslí nad rámec řečeného (res poetica). Nevím, zda je to pravda, ale je to zajímavé. Ale to je trochu tangenta, kterou by bylo lépe rozvést ve Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 2. 2026, 10:51 (CET) == Jak zacházet s provokacemi či vysírkami v nedávných změnách == Problém provokací či vysírek v nedávných změných se patrně týká více než jednoho editora, včetně viz zakomentovaný text<!-- džej pé mínus jedna, džej en mínus jedna aj (drobná šifra)-->. Téma již bylo diskutováno Pod lípou, co se pamatuji. Český Wikislovník je nyní pro tento druh vysírek dobře uzpůsoben: má již slušně rozsáhlé pokrytí českých slovíček (a lze ostatně i sáhnout po slovíčkách z jiného jazyka) a pro útočníka stačí, když si v heslech najde nějakou trochu užitečnou editaci a ta se vždy najde (např. přidání příkladu použití, kdyby už nic jiného nebylo, ale v heslech je typicky tak mnoho byť by i kosmetických vad, že ani to obvykle není potřeba). Jak s vysírkami/provokacemi zacházet? Snad nejlepší možnost je ignorovat a nereagovat. Ale protože často zaúčinkují a seknou/tnou do srdce, to je potřeba nějak ošetřit. Jedna možnost je Wikislovník na další týden zablokovat pomocí nástroje LeechBlock pro Firefox či Chrome. Jiná možnost je ignorovat poslední změny: vůbec na jejich stránku nepřecházet. Ale tím může jeden o něco přijít, třeba když probíhá diskuze. Alternativou by bylo věc eskalovat, jak jsem nedávno učinil, včetně citace oné série změn; zatímco editace samotné lze ozději nalézt a odkázat diffem, ony série přímo nikoli. Pro důkazní účely je pak potřeba někde pořídit záznam o relevantní sérii změn. Jenže útočníci právěže těží z toho, že útok se obtížněji dokazuje než přímá urážka či vysírka. Odkazy: * [[Wikislovník:Pod lípou (pravidla)/Archiv-2016-3#Blokování účtů tvořících vzkazy skrze sekvence editací]] <!-- * [[Wikislovník:Nástěnka správců/Archiv5#Neodůvodněné reverty]], 2016 -- to jsou reverty, ne série editací --> * TBD: ještě jiná No jo, no. Nepotěšili jste mě. Konzultuji nyní s Gemini, co s tím. Jedna rada: "Pokud se to opakuje, neřešte to v diskuzi s útočníkem." Dále Gemini: "Ale Wikislovník stojí na lidech, jako jste vy, ne na lidech, co si léčí komplexy [...]." V první větě má asi pravdu: zvedl jsem to na diskuzní stránce útočníka, podle hesla, že stížnosti mám obvykle nejprve adresovat stěžovanému, ale vedlo to k podle mě absurdní eskalaci naprosto neplodné komunikace. Možná je to tak, že pakliže nějaký útočník opakovaně vykázal disruptivní a nespolupracující formy komunikace, pak stížnosti patří už rovnou Pod lípu či na nástěnku správců. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 2. 2026, 09:38 (CET) : Přidáno "/tnou" na jedno místo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 08:59 (CET) : Přidána drobně šifrovaná identifikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:06 (CET) == Automobily dle svých značek == Založil jsem [[mercedes]], "automobil značky Mercedes"; důkazy mužského rodu byly hledáním "mercedesem" a "mercedesu". Další podobná slova budou [[škodovka]], a možná [[audi]], [[jaguár]] apod. Nejsem si jistý, že je to vlastní jméno, zejména proto, že u něj zcela přirozeně funguje pluralizace a i ta definice mi přijde svádějící k bytí obecným jménem. Dále se předmět stává "mercedesem" bez separátního aktu pokřtění, přijde mi; ne tak např. Martina coby křestní jméno či London coby zeměpisné jméno. Zatím jsem bytí vlastním jménem označil na ověření. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 10:45 (CET) Založil jsem [[audina]] a všiml si existujícího [[bavorák]], což je heslo vedené i v ASSČ. Oproti tomu slovo "audina" seriózní slovníky zatím nevedou(?), takže patří do unikátního diferenciátoru českého Wikislovníku. Založil jsem [[béemvéčko]] a [[bávo]], jež jsem nalezel v hesle [[bavorák]]. Všiml jsem si hesla [[embéčko]]. Založil [[liazka]]. Všiml si [[tatrovka]]. Z doslechu znám [[dachna]] coby Dacia, ale nenacházím doklady dle [[WS:PZH]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 3. 2026, 09:49 (CET) Založeno [[audi]] (LSSČ vede). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 09:04 (CET) == Pořízení ochranných snapshotů == Plánuji nyní pořídit ochranné snapshoty v následujících oborech: * kolokace; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Kolokace#Hesla vedoucí kolokace]] * významově související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Významově související#Výskyt v heslech]] * etymologicky související; zde: [[Uživatel:Dan Polansky/Etymologicky související#Výskyt v heslech]] Hotovo. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 2. 2026, 19:46 (CET) == Genus pro čísla == Založil jsem hesla pro [[racionální číslo]] a [[reálné číslo]]. Genus [[číslo]] jsem odmítl; užil jsem [[abstraktní objekt]] a sice matematický. Pokud vím, neexistuje žádný technický pojem čísla. Slovo číslo snad původně označovalo přirozená čísla (bez nuly); to je naznačeno v termínu "teorie čísel". Později se slovo "číslo" či přesněji jinojazyčný ekvivalent začalo používat i pro jiné entity/objekty. K tématu má video Edmund Weitz, kde snad poukazuje na slovo ''Größe'' (veličina? velikost?), které snad původně označovalo reálná čísla. Související je otázka, zda jsou např. celá čísla podmnožinou racionálních a ta zase reálných. Technicky množinově teoreticky nikoli. Tam se konstruuje snad racionální coby dvojice celých a reálné coby Dedekindův řez. Technicky tam podmnožinovost nevyjde. Pro názornost, dvojice (2, 1) zastupující racionální číslo holt není totéž co 2, byť jsou velikostně ekvivalentní. Následkem je uvedená hyponymie technicky naivní, oslovující netechnickou, nevysokoškolskou intuici. Ale nic proti intuici, nakonec; učit děti školou povinné Dedekindovy řezy asi není ten nejlepší nápad. (Viz též [[W:Dedekindův řez]].) Píšu z paměti; technicky ověřovací rozcvičku jsem odložil na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 08:51 (CET) == Zakládání německých dlouhých nudlí == Založil jsem [[Datenverarbeitungssystem]]. Chtělo se mi. Ale zakládat taková hesla systematicky hromadně je nejspíš málo hodnotné; to by byl spíše způsob, jak si uměle nafouknout počet založených hesel. Česky systém zpracování dat či systém pro zpracování dat; anglicky nejspíš data processing system či system for data processing. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 3. 2026, 11:38 (CET) == Panevropský a panevropeismus == Z těchto slov jsem poněkud zmatený; viz mé poznámky např. zde: [[Talk:panevropský]]. Diskutované otázky se mohou týkat slov prefixovaných pan- obecně; ta jsou vypsána v příloze [[Příloha:Slova s předponou pan- (čeština)]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 11. 4. 2026, 15:24 (CEST) == Hvězdička v PSJČ == Pro heslo [[potutela]] uvádí PSJČ toto: "*potutela". V KNLA jsou dvě karty dokládající užití. Slovo by tedy podle en:WT:CFI nemohlo být ve Wikislovníku, leda by se našly doklady tři, ale dle [[WS:PZH]] zde být může, protože je v seriózním slovníku. Hlavně však by bylo potřeba zjistit, co indikuje hvězdička v PSJČ. Můj odhad je, že indikuje "slabě doložený"/"špatně doložený" či pod. Jak toto markovat v českém Wikislovníku nevím. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 12. 4. 2026, 08:29 (CEST) == Jan Kraus a biomasa == Mnoha lidem může připadat bazírování na definicích a terminologické vyjasňování pedantské a nepraktické. Mě přijde naopak velmi praktické. Ale to zde není moje pointa. Ta je, že s biomasou, Krausem a Kateřinou Jacques pronikla důležitost ptaní se po významu slov do populární kultury. Co je biomasa, Kateřino, ptá se Kraus. Kateřina mlží, uhýbá, dělá obličeje, je vtipná nebo rádobyvtipná. Kraus se také chvilku kření a dělá humor, ale pak je zpět: a čím si tedy zatopím v těch kamnech na biomasu? Z toho co jsem pochopil, tím Kateřina Jacques ve vrcholné politice skončila (zda skončila v politice zcela, to nevím). Dobrá práce, zlobivý kluku ze Saxany. Odkazy: * [[W: Kateřina Bursíková Jacques]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 13:33 (CEST) Addendum. Čtením Wikipedie jsem ještě našel toto: "Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi."<ref>https://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/04/050428_cz_racism_pckg.shtml</ref>. Nu ano, ''nesmyslné fráze'', to je také oblíbená lexikální produkce numerózních hominidů. Pozor však, že to, že byla obviněna, ještě neznamená, že oprávněně. Oproti tomu může rozhovor o biomase každý shlédnout na YouTube<ref>https://www.youtube.com/watch?v=cf1Re5fGhfo</ref>. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 15. 4. 2026, 14:22 (CEST) == Slovo rozblemcaný == Slovo [[rozblemcaný]] je doložené v GBK. Ale co to přesně znamená. Řekněmě jsoucí netuhé konzistence se sníženou soudržností, nikoli však kapalné? Jak souvisí [[rozbředlý]]? Lze užít i metaforicky čili rozšířeně? Čeština 2.0 má variantu "rozblemtaný". Zde citace v diplomové práci: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200605/120508773.pdf?sequence=1&isAllowed=y. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 06:09 (CEST) == Definování anglických slov pomocí víceslovných českých definic == Založil jsem [[eco-friendly]] coby "ohleduplný či šetrný k životnímu prostředí". Spokojený s tím nejsem, ale lepší plán mě nenapadá. Když neznáme český ekvivalent, přijde mi definovat česky přijatelné. A ostatně česká definice by se ideálně často měla objevit za českým ekvivalentem tak či tak, byť je to duplikace. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 07:35 (CEST) == Přezdívky == Založil jsem [[Woz]]. V anglickém Wikislovníku někdo takový obsah problematizoval. Ale takové přezdívky jsou i ve Wikipedii a jsou to slova, slova doložená v užití. Dobře, je to trochu něco jako trivia, Rytmus života apod. Ale co už; je to slovo, je. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 12:53 (CEST) Česká přezdívka pána "meiner Meinung nach" je ve hesle [[Kikina]]. Jiné přezdívky jsou v uživatelském prostoru víceuživatele Pyprilescua: [[Uživatel:Cetiletý pedone-marciatore/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]] a [[Uživatel:Uber) (Hubrin/Hanlivé přezdívky veřejně činných osob (čeština)]]. Pak tu máme ode mne [[Putler]]. Další přezdívky jsou v hesle [[Donald]], ale všechny červené: [[Trumpeta]], [[Oranžgutan]], [[Pomeranč]], [[Oranžáda]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 4. 2026, 18:56 (CEST) == Německé předpony a velké první písmeno == Diskutuji zde: [[Diskuse_s_uživatelem:Hobr#Německé_předpony_a_velké_písmeno]]. Za mě [[mega-]] je správně/ideální a [[Mega-]] nebrat a nezakládat. Nějakou diskuzi jsem k tomu vedl i v anglickém Wikislovníku, co si pamatuji. Podobně [[giga-]], [[kilo-]], [[mikro-]], [[milli-]] aj. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 12:20 (CEST) (Zatím to dám sem, než si rozmyslím ideální formulaci) Klíčové je pozorování, že sklad částí do větších celků, např. kompozit, obecně nefunguje na principu prostého lepení řetězců. Například i kdybychom připustili Kilo- s velkým K, pak ale skladem Kilo- a Gramm nedostaneme správně KiloGramm; a nemá cenu zavádět lemma [[gramm]] proto, aby fungovalo prosté řetězcové lepení. Ani v češtině nefunguje prosté řetězcové lepení, tedy kočka + -o- a pes nedává kočkaopes. Tedy podle mě Kilogramm = kilo- + Gramm a nikoli Kilo- + Gramm, Kilo- + gramm, či snad Kilo- + -gramm. Úprava kapitalizace dle slovního druhu je v němčině až finální operace po spojení. Ostatně je kapitalizace artefakt zápisu/spellingu; slovu či morfému samotnému vlastní není. A slovní druh (indikující případnou kapitalizaci) má až výsledné slovo, nikoli jeho komponentní vázaný morfém. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:59 (CEST) == Studium vs. nauka == V hesle [[morfematika]] jsem coby genus užil "studium", zvyklý z angličtiny, zatímco zdroje mají "nauka", což mě nějak dráždí. Jiné možnosti jsou "zkoumání", "obor zkoumající" aj. Heslo fyzika má "věda zkoumající [...]", nicméně pro humanitní obory se mi slovo "věda" příčí (pod vlivem angličtiny a jejícho ''science''), byť v češtině je takto široce stále často užívané, zejména ve slovních spojeních jako je např. hudební věda ale i jinde; "obor zkoumající" mě nevadí: neříká se, obor že čeho. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 4. 2026, 13:42 (CEST) == Německé zwingen == Sloveso [[zwingen]] může být sémanticky jak nedokonavé tak dokonavé. Zatím jsem to přeložil jako [[nutit]]. LPS tam zkouší něco se závorkou indikující nejspíš volitelnost. Obvyklé řešení v českém Wikislovníku neznám. Srovnej anglické [[force]], kde je nyní "donutit, vynutit", ale není tam "nutit", zatímco LPS zase pomocí závorky připouští jak nedokonavý, tak dokonavý překlad. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:19 (CEST) == Jména firem == Jednoslovná jména firem doložená v užití ve smyslu [[WS:PZH]] by zde podle mě měla být: jsou to slova, mají výslovnost, ohýbání aj. Rozbory a podklady k tomuto jsem vytvořil v anglickém Wikislovníku, ve svém uživatelském prostoru. Založil jsem [[Agrofert]], jméno speciální tím, že z něj vzniklo slovo [[deagrofertizovat]]. V roce 2024 jsem založil heslo pro slovo [[Microsoft]], ze které jsou odvozena různá slova, např. [[Microsoftie]]. Čili silnější obhajobu mají ta jména, se kterými se pojí další zahrnutelná slova, přijde mi. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 5. 2026, 13:11 (CEST) == Kdo má správcovská práva a tak == Seznam správců jsem udržoval zde: [[WS:Statistika]]. K tomu: * Podle [[Special:ListUsers/sysop]] již [[User:Sintakso|Sintakso]] není správce. * Jak přišel o práva je [https://cs.wiktionary.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=U%C5%BEivatel%3ASintakso&excludetempacct=1&wpdate=&tagfilter=&wpfilters%5B%5D=newusers&wpFormIdentifier=logeventslist vidět zde]. ** Zde je i odkaz na [[WS:Pravidla o správcích#Zánik funkce]]. *** Z něj: "Správce, který na Wikislovníku nejméně 1 rok neučiní žádnou editaci ani zaznamenanou akci, svůj správcovský mandát automaticky ztrácí." **** A jeho poslední editace je z 22. 8. 2024, což je bez pár měsíců dva roky. **** Já jsem na anglickém Wikislovníku navrhl a úspěšně prohlasoval 5 let neaktivity, nikoli 1 rok jako v českém Wikislovníku. ** O zbavení práv [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?oldid=30489886#Sintakso@cswiktionary požádal na Metě V0lkanic]. * Pod lípou snad nedávno přistál příspěvek o někoho odjinud s návrhem, aby Sintakso o práva pro neaktivitu přišel. * Související stránky na Meta ** [[Meta:Admin activity review/Local inactivity policies]] *** Zde: "en.wiktionary policy: removal after 5 years with no use of tools provided there are more than 20 admins before the removal (vote)" **** Tato policy svítí jako výjimka. **** Důsledek: i malý vlající ocásek hobitek může udělat rozdíl ** [[Meta:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders]] * Apropó, kolik správců má anglický Wikislovník? Dle [[:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 76 správců. * Apropó, kolik správců má anglická Wikiverzita? Dle [[V:en: Special:ListUsers/sysop]] je to 10 správců včetně Abuse filter (custodiánů; ještě mají kurátory). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 07:48 (CEST) == Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou == Moje pozice zůstává, že tvary vzniklé plauzibilní slovotvorbou nemají být zahrnuty, nejsou-li skutečně doloženy v užití. To platí např. pro slovo [[islandštinář]] (bluelink): plauzibilní je více než dosti. Platí to i pro různá obyvatelská jména, např. [[Ejpovičanka]] (bluelink). Podobným postojem snad byl znám Dobrovský či Jungman, jenom bych musel najít doklady o tom, že je tomu skutečně tak. Dalšími příklady mnou takto problematizovaných hesel jsou [[Čechomaďar]] (bluelink), [[exčekista]] (bluelink) a snad i [[paleogrécista]] (redlink; bluelink je na [[paleogrécistu]]; byť nejsem tak dobře znalý řečtiny, abych zde potvrdil plauzibilitu). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 4. 5. 2026, 12:51 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:57 (CEST) Následující pravidlo podle mě nemůžeme schválit: : (1) Plauzibilně utvořené slovo může být zahrnuto, pakliže alespoň jeden editor/redaktor potvrdí, že slovo zná a používá. Takové pravidlo by umožnilo např. rozdováděným mladým lidem vytvářet hesla en masse jako šprým/recesi. A recese je v našich kulturních kruzích oblíbená. Sice by to tolik neškodilo díky tomu, že je slovo alespoň plauzibilně utvořené. Ale i tak to není seriózní lexikografie a seriózní princip správy krajně otevřeného (protože editovatelného "každým") lexikografického projektu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 5. 2026, 06:47 (CEST) == Zpyty, pravy a jiná zvířena == Existují qausi-suffixy -zpyt a -prava implikované v různých slovech a potom -zpytec a -pravec. Dávají vzor pro plnočeské pokalkování cizích slov. Tak máme [[hvězdoprava]] a [[hvězdopravec]] a mohli bychom mít [[vodoprava]] (hydrologie) a [[vodopravec]] (hydrolog). Pro -zpyt máme [[jazykozpyt]] a [[jazykozyptec]]. Mohli bychom mít [[vodozpyt]] a [[vodozpytec]]. Quasi-suffix -prava lépe etymologicky pasuje na ''-logie'' a ''-log''. K tomu by šlo vygenerovat celou tabulku. Dnes by to zvládl GenAI. Ledacos jsem k tomu nazakládal v anglickém Wikislovníku. Je tam [[:en:hvězdoprava]] ale i [[:en:jazykozpyt]]. Pro nalezení těchto je prvotřídní PSJČ (ne jako ti bozo operátoři z IJP, kteří nejsou schopní ani na PSJČ odkázat, a definice mají per default zabalené/neukázané). Například lze [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*zpyt&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=jazykozpyt&ps_startfrom=0&ps_numcards=48&numcchange=no&not_initial=1 hledat .*zpyt] regulárním výrazem. A PSJČ web site má i kartičky. Zde nacházím celých 59 hesel; hezké. [https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=.*prava&where=hesla&useregexp=use&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=50&ps_heslo=.*zpyt&numcchange=no&not_initial=1 Hledání .*prava] najde řadu falešných pozitivů (např. "oprava") ale též [[bájeprava]] (snad mytologie). Dostáváme, že zpytů je hodně a prav málo, byť se mi ty pravy skrze etymologicko-sémantický vztah k ''-logie'' líbí více. Apropó, k onomu mému kňučení a naříkání ohledně IJP (takže jsem též kňučedník, stejně jako nakupitel médií), je naprosto technicky triviální poskytnout službu vyhledávání slovníkových hlav pomocí regulárních výrazů a PSJČ je poskytuje. Že ji IJP neposkytuje těžko mohu hodnotit jinak než neschopnost či šlendrián. Ani není pro netechnickou populaci tak náročné se alespoň omezenou podmnožinu regulárních výrazů naučit; již jen poznání, že ".*" je zhruba totéž jako "*" v globbingu, dává potřebnou znalost, jak začít. Služba je k mání v MediaWiki a tedy i v českém Wikislovníku. Je to jeden dalších unikátních diferenciátorů Wikislovníku (bar PSJČ, ale ten zase nevede moderní slova). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:15 (CEST) == Odpor ke vkládání externích odkazů == Narazil jsem na tuto diskuzí: * [[Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2010-1#Příručka UJČ]] Tam podporují vkládání odkazů do IJP JOtt a Palu ("Reference jsou pro Wikiprojekty elixír, takže jednoznačně podporuji vkládání do všech hesel, aby měl možnost uživatel vše rychle a jednoduše ověřit."). Někteří další se tam projevují jako (sebezcenzurováno) a podle mého posouzení se dopouštějí zvlášť závažného narušování/poškozování projektu. Došlo i k {{Diff|179553|odstranění odkazu z hlavního jmenného prostoru}}. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:06 (CEST) K argumentu od Dannyho B.: : (1) "Účelem referencí není dokazovat triviální věci. A už vůbec nemá smysl hromadně odkazovat někam, kde jsou jen a jen tytéž informace, jako zde." První věta platí, zato druhá neplatí či jako argument není konkluzivní. Předně neplatí obecně, že IJP má pouze to, co obsahuje Wikislovník; alespoň to neplatí či není konkluzivní protiargument dnes, kdy jsou v IJP přímo k mání i slovníky s definicemi (SSJČ, SSČ a ASCS), často s více definicemi, než má v danou chvíli Wikislovník. Ale i kdyby IJP obsahovala pouze tytéž informace, pak ale pořád slouží jako ''verifikační artefakt'' pro příchozího či kohokoli jiného, aby kdykoli mohl provést audit/prověření hesla proti zdroji. Navíc u každého hesla posuzovat, zda toto heslo ještě smí a jiné už zase nesmí mít odkaz do IJP, je dosti nepraktické a pálící kognitivní zdroje, které lépe využít jinde; daleko praktičtější je se s tím nezalamovat a vložit odkaz na IJP do všech hesel, která IJP vede. Odkaz do IJP dále slouží jako prostředek proti datovému plagiátu (nepřiznání zdroje dat chápaných jako myšlenky), pro případy, že vkladatel s IJP pracoval (a proč by s ní nepracoval). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 16:17 (CEST) == Česká zkratka DMSN == Snad existuje něco jako česká zkratka DMSN, podle mého skromného názoru, patrně kalk z anglického IMHO. Bylo by zajímavé ji nějak doložit ve smyslu [[WS:PZH]]. Někdo snad místo toho užívá "medle", nicméně to v tomto smyslu doložené nemáme. Nějaké odkazy: * https://cestina20.cz/slovnik/dmsn/ * https://www.zkratky.cz/DMSN/16444 * [[W: Seznam zkratek v online diskusích]] -- bez zroje? Možná by to zachránil ČNK? A je možné, že se přímo v češtině užívá IMHO, která by tak byla duálně vedena i jako česká? Hledáním "dmsn" v ČNK jsem našel jeden výskyt, Vlasta 2014, patrně zmínka a nikoli užití. Hledáním v GBK jsem našel spoustu anglických textů; říkám si, zda to omezení na jazyk vůbec funguje. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 5. 2026, 12:25 (CEST) == Kategorie pro hesla neobsažená ve slovnících == Při prohlížení hesla [[hvězdolet]] mě napadlo vytvořit kategorii pro hesla neobsažená ve slovnících. Ideálně by ji plnila šablona, která pak může být velmi krátkého jména, např. "hns". Tato kategorie by nám dokumentovala unikátní diferenciátor. Námitky: : 1) Vlastně by to mělo být "seriózních slovnících". : 2) Nemůžeme snadno vědět, že heslo není ve slovníků, když zkoumáme pouze kanonické slovníky online. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 6. 2026, 16:22 (CEST) == Shakespearolog a spol. == Založil jsem [[shakespearolog]] a [[tolkienolog]]. Očekávám, že budou existovat další. Zeptal jsem se Gemini, ale jeho výstup pochopitelně nezávisle ověřím. Mj. našel [[čapkolog]], [[haškolog]], [[cimrmanolog]] (ano, slovo znám), [[mácholog]] (vypadá málo užívané), [[hrabalolog]] (v Martincová 2004), [[janáčkolog]] (něco málo GBK má); další jeho nápady necituji, protože na první pohled vypadají nedoloženě pro účel [[WS:PZH]]. A toto souvisí s opakovaně nadnášeným tématem, zda musí být tvary doložené v užití či zda stačí, že jsou pravidelně očekávaně utvořené. Moje pozice pochopitelně zůstává: musí být doložené v užití (nebo tedy alespoň zmíněny seriózním zdrojem, např. Martincová 2004, která však snad právěže pracuje s doklady užití) a pak naopak to rybaření, to hledání skutečně doložených příkladů, má kouzlo; jinak by stačilo si napsat Pythoní skript, nechat jej vyčítat seznam jmen významých osob tvůrců (literárních autorů aj.) a nazakládat strojově hesla pro skupinu slov, z níž velká většina není doložená v užití. K tomu viz v blogu příspěvek [[#Zahrnutí slov vytvořených plauzibilní slovotvorbou]]. Zeptal jsem se korpusů na putativní slovo *''popperolog'' (den, ve který není odkázán velký falsifikacionista, je ztracen). Našlo to jeden výskyt[https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2008-06.pdf], nikoli však ve smyslu "odborník na přítele otevřené společnosti, jehož rodiče přišli do Vídně z Čech". Oproti tomu jsou doložena slova [[popperovec]] a [[popperovský]]. Vůbec se to jeví, že ona konstrukce JMÉNO_OSOBY + -o- + -log je málo produktivní. Lze myslet, že většina -logů jsou nakonec -ovci či -áni, tedy že např. odborník na Hegela je typicky [[hegelovec]]/[[hegelián]], i když lze myslet, že Popper je též odborník na Hegela, ale hegelovec/hegelián to pochopitelně není; a podobně je Popper odborník na Marxe, ale nikoli marxista, tedy je to [[marxolog]] (slovo v GBK patrně doloženo). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:05 (CEST) == Wiki a design pro občany tří kategorií == Dávám dohromady následující námět. Jsou občané (editoři) tří kategorií (a nikoli čarodějové, např. čaroděj druhé kategorie Rumburak): * Kategorie 1: správce. Má právo mazat, blokovat uživatele, zamykat stránky, nahlížet do smazaných stránek aj. * Kategorie 2: nesprávce s právem revertovat a s právem za vhodných okolností přesunout stránku bez diskuze. * Kategorie 3: nesprávce bez práva revertovat. Nesmí bez předchozí diskuze přesouvat/přejmenovávat stránky. Každý editor by začínal v kategorii 3. Nějakým procesem by se musel dostat do kategorie 2; nevím teď jakým. Byrokraty zde nezmiňuji; jejich mocenská role mi přijde méně důležitá, byť jsem viděl byrokrata, jak podle mě nesprávně provedl údajně naléhavé odsprávcování. Důsledek: odborníci na revertování vandalismů by si museli najít jiný koníček či jiné vyžití. Nemohli by začínat v roli revertérů vandalismů a z ní se vypracovat na správce či dokonce byrokraty; jejich první editace by nemohly být reverty a muselo by to být něco výživnějšího. Napadají mě různé konkrétní osoby, kterých by se to dotklo. Přesná kritéria pro přesun do kategorie 2 mi nejsou jasná. Ale různí spíše nepřispěvatelé, kteří se specializují na hloupůstky jako je názvové a terminologické sjednocování, by se dost možná do kategorie 2 nedostali. Velká výhoda je, že začínající editoři by se vůbec nemohli účastnit revertovacích válek. A nemohli by zahajovat spory o přechylování skrze neprodiskutované přesuny/přejmenování (to je ve vztahu k české Wikipedii). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:18 (CEST) Vložil jsem text výše do Gemini. Musí se mu uznat jistý formulační vtip, který snad získal čtením dobrých textů. Cituji část: "Tento design staví do popředí tvorbu obsahu před správcovsko-policajtskou činností. Dnes se na mnoha otevřených projektech stává, že procesní pravidla a neustálé revertování odrazují odborníky, zatímco vyhovují lidem, kteří mají čas vysedávat u patrol a hlídat formální detaily." Nu, hezky řečeno, ne-li? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 10:23 (CEST) == Mathematiker a další odborníci == Založil jsem heslo [[Mathematiker]], ale to by chtělo udělat systematicky pro němčinu. Je to spíše triviální. Chtělo by to něco jako Verzeichnis z německého Wikislovníku; ten bych si i mohl zkopírovat do uživatelského prostoru, ale mohl by být i v prostoru Wikislovník. Pak už by se rozklikávaly redlinky a poloautomaticky zakládala hesla. Hesla by měla odkaz do Duden a DWDS, stejně jako interwiki do německého Wikislovníku, takže uživatel chtivý výslovnosti a ohýbání by o nic nepřišel. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 8. 2026, 11:03 (CEST) == Jak z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné == Neumím z příkladu užití slova zjistit, zda je spisovné, zejména zda je kolokviální vyšší (hovor.) či kolokviální nižší (ob.) Předěl mezi těmito dvěma vrstavmi je pro mě trochu záhada. Nedomnívám se zejména, že by slovo užité ve větě obsahující jinak pouze neutrální češtinu muselo být též neutrální či alespoň spisovné; snad řada citací slova ''bordel'' tuto moji domněnku potvrdí. (Ovšem u tohoto slova ASSČ[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/bordel/0/4334] uvádí, že je kolokviální expresivní, zatímco já ho měl za vulgární či zhrubělé; hm. Nicméně v ASSČ značka ''kolokviální'' znamená to, čemu říkám ''kolokviální nižší'', takže spisovné to není, jak tomu rozumím.) Nicméně ani neumím z příkladu užití určit, zda je slovo vulgární. Coby rodilý mluvčí češtiny některá slova pociťuji automaticky jako vulgární a některá jako silně vulgární. Např. slovo ''bordel'' pociťuji jako spíše ''zhrubělé'' čili mírně vulgární, zatímco jisté p-slovo pociťuji jako silně vulgární, byť ho někteří dokonce užívají k oslovení. Otázka je tedy ještě jinak, jak dělat vlastní výzkum příznaků. Za ideální mám se vlastnímu výzkumu příznaků vyhnout. Když to nejde, lze užít různé heuristiky. Například je-li nějaké slovo vulgární, tak i jeho odvozeniny budou nejspíš vulgární. Čili je-li p-slovo vulgární, nejspíš i p*ina bude vulgární. Další heuristikou mohou být koncovky, které často vedou k tvorbě slov kolokviálních nižších či různé analogie. Jinak související diskuze se rozvíjí zde: [[Diskuse:oprsklý]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 10:24 (CEST) == Falsifikacionismus apod. == Popperovský falsifikacionismus se v principu aplikuje v lingvistice stejně jako ve fyzice. Součástí této popperovské filozofie je i myšlenka, že vědecká hypotéza (i "teorie", ale ve smyslu, který zahrnuje i málo otestované hypotézy) je vědecká do té míry, do jaké je falsifovatelná ve smyslu empiricky vyvratitelná. Podle Poppera ''empirický obsah'' teorie je něco jako objem (dimenze prostoru? nevím přesně) falsifikátorů/vyvracedel; empirická teorie vypovídá empiricky tím více, čím více ''zakazuje'' (pak má ještě Popper pojem ''logického obsahu''). Slovo "falsifikovatelná" zní poněkud neobvykle, ale je to patrně jakoby opozitní/antonymický odkaz na slovo ''verifikovat'', jež zase odkazuje na latinské [[veritas]] (pravda), kde (pozdně?)latinské [[:en:falsitas]] je "falsehood, falsity" čili nepravda[https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=falsitas]. Součástí popperovské metodologie je formulovat teze co nejjasněji a co nejjednodušším jazykem, aby to usnadnilo hledání vyvrácení. Jiná myšlenka je, že je důležité hledat univerzálně kvantifikovaná tvrzení s co největším empirickým obsahem a ta posléze podrobovat kritickém zkoumání. Jsou to tato tvrzení, která lze vyvracet nalezením něčeho, čemu Popper v odkazu na Carnapa snad říká ''protocol statements'' či ''basic statements''. Příklad ''basic statementu'': v zoologická zahradě tam a tam měli dne toho a toho černou labuť. Příklad univerzálně kvantifikovaného tvrzení: všechny labutě jsou bílé. Deduktivně dostáváme, že toto univeználně kvantifikované tvrzení je vyvráceno skrze citovaný ''basic statement''. Tento druh testování teorií skrze pokus o vyvrácení/falsifikaci funguje pouze pro univerzálně kvantifikované teorie. To je motivace pro hledání takových teorií. Princip lze šířeji uplatnit i ve filozofii, pakliže pojem empirické falsifikace nahradíme pojmem přesvědčivé kritiky. Aplikace na lingvistiku. Vezměme následující univerzálně kvantifikované tvrzení: : (1) Každé slovo, které je v užito v nějaké relativně složité větě užívající kromě tohoto slova pouze spisovnou češtinu, je spisovné. Nyní můžeme začít hledat vyvracející příklady. Jeden mě napadá: : (2) Ta a ta relativně složitá věta obsahuje slovo ''bordel'' a jinak samá spisovná slova, přitom to slovo spisovné není. (Připouštím, že bych ten příklad pro (2) měl najít, ale to bude přímočaré.) Dostáváme, že princip/hypotéza (1) je vyvrácena pozorováním (2). Jeden trik, jak se vyvracení/testování vyhnout, je odmítnout formulovat univerzálně kvantifikované principy/hypotézy. Ale to je právě podle mě neseriózní a nevědecké, nebo jsem něco nepochopil. Toto se zdá souviset s kantovým kategorickým imperativem (bezpodmínečným příkazem) a sice se jeho první formulací (snad Kant uvedl pod touto hlavou vlastně principy tři a mě není jasné, že jsou ekvivalentní). Ten bych poněkud volně formuloval takto: v každém činu se řiď nějakým principem, o kterém bys mohl chtít, aby byl jakoby "zadrátován" do fyzickální reality a tedy by řízení se tím principem už nebyla věc volby. Tento princip má své kritiky (to ostatně i Popper). Je to pohyb podobným směrem: hledejme principy (etymologicky řekněme první věty či jejich významy), i kdyby byly pouze tentativní/provizorní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 13:25 (CEST) == Námět na akademickou wiki pod svobodnou licencí == Nějakou dobu se zamýlím nad tím, že by mohla vzniknout akademická wiki pod svobodnou licencí, pod kontrolou akademiků. Tato wiki by mohla poskytnout jak encyklopedii, tak slovník. Práci by nemuseli dělat samotní akademici, nýbrž by mohli využít studenty se zájmem o tuto činnost. Ale nebylo by přípustné, aby projekt narušovali nějací pseudonymové s neznámým dosaženým vzděláním, s neuvedeným oborem, s zjevně disruptivním chováním apod. (Uvedení občanského jména případně fotografie nemám za rozhodující, a snad v některých oborech (napadá mě politologie, historie a filozofie) by to mohlo způsobit potíže, pro zvýšený zájem někoho editory napadnout ve fyzickém světě.) Protože ''free as in freedom'' (Stallman; jiné, nestallmanovské heslo, je ''open source'') neznamená zdaleka, že každý má právo na tzv ''commit'' do verzovacího systému; na FreeMindu rozhodně ne a v Linuxu též ne. A onen ''commit'' (právo editovat) by ještě nebyl tak špatný, kdyby ''správcovské sbory'' nebyly v příliš mnoha případech špatně obsazeny. Jak to přesně nadesignovat mi není jasné. Citizendium o něco podobného usilovalo a selhalo, ale užilo jiné principy, než bych rád viděl já. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:55 (CEST) : Změněno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:29 (CEST) Něco takového jsou ostatně [https://www.wikiskripta.eu/w/Home WikiSkripta] jisté pražské lékařské fakulty (běžící na platformě MediaWiki); [https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Obsah tam se však praví], že "Práce s WikiSkripty i základní pravidla a doporučení pro její používání jsou stejné jako u https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana české Wikipedie."; hm. Na druhé straně: prohlédl jsem si [https://www.wikiskripta.eu/w/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Posledn%C3%AD_zm%C4%9Bny?hidebots=1&limit=500&days=7&enhanced=1&urlversion=2 poslední změny] a uživatele, kteří tam editují (nejmenuji je, pro jejich lepší soukromí), a vidím, že uživatelský účet často uvede své jméno (nemám za klíčové) a tituly (to přece není špatné), případně kvalifikaci (např. něco jako "jsem absolventka 1. lékařské fakulty"). Z nějakého důvodu tito lidé chtějí editovat oddělenou wiki a nikoli Wikipedii. A proto se mi nechce věřit, že by pravidla byla stejná jako na Wikipedii. Mají například onu nestydatost "[[W:WP:Nevšímejte si žádných pravidel]]"? Podle [https://www.wikiskripta.eu/index.php?search=%22Nev%C5%A1%C3%ADmejte+si+%C5%BE%C3%A1dn%C3%BDch+pravidel%22&title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&profile=advanced&fulltext=1&ns0=1&ns1=1&ns2=1&ns3=1&ns4=1&ns5=1&ns6=1&ns7=1&ns8=1&ns9=1&ns10=1&ns11=1&ns12=1&ns13=1&ns14=1&ns15=1&ns100=1&ns101=1&ns102=1&ns103=1&ns104=1&ns105=1&ns106=1&ns107=1&ns108=1&ns109=1&ns110=1&ns111=1&ns112=1&ns113=1&ns274=1&ns275=1&ns460=1&ns461=1&ns710=1&ns711=1&ns828=1&ns829=1 vyhledávání ve všech jmenných prostorech] nemají (jak hezké je užívat tutéž SW techniku). Moje kritika a rozbor této nestydatosti: [[W:Wikipedista:Dan Polansky/O stránce Nevšímejte si žádných pravidel]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:25 (CEST) Málokterý český akademik edituje českou Wikipedii. Napadá mě pan Jan Sokol, nyní zesnulý. Naopak na webu WikiSkripta vidíme editovat otitulovaného profesora (titul "prof. ... PhD"). A nevím o žádném akademikovi, který by kdy editoval český Wikislovník. Ani nevím o studentech lingvistiky či lexikografie, že by ho editovali. Sice chápu, že situace s pravidly je zde hrubě neuspokojivá. Nicméně kdyby tito lidé začali editovat, možná by se situace hnula k lepšímu. Jenže schopní lidé snad často ani nechtějí dělat správce. Pomohlo by, kdyby editoři českého Wikislovníku museli uvést dosažené vzdělání a jeho obor (nikoli občanské jméno a nikoli foto); to by ještě individuální identitu osoby neprozradilo. Nevím; nemám to tak dobře promyšlené. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 08:34 (CEST) == Reforma coby alternativa akademické wiki == V odkazu na text výše: dost možná by bylo lepší uskutečnit reformy než novou wiki. Nějaké kandidátní principy: : (1) Uživatel, který neprokázal vážný zájem o tvorbu obsahu a schopnost takový obsah vytvářet a rozšiřovat, nesmí být správce. Podobně: : (2) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na málo důležité činnosti jako jsou změny stylu a oprava forem slov a výrazů, nesmí být správce. A dále: : (3) Uživatel, který se téměř výhradně soustředí na revertování vandalismů, nesmí být správce. Jenže tyto principy by měly i vážné negativní dopady. Např. Tchoř je nakonec docela dobrý správce Wikislovníku (nebo alespoň lepší než nic), ale podle principu (1) by jím být spíše neměl. Škoda že nemáme aktivního Shloma, který podle principu (1) správcem být může. Ale princip (1) mi přijde přesto docela dobrý. Okamžitě by vedl k odsprávcování několika lidí z různých wiki, kteří podle mě správci být nemají. Když si vzpomenu na funkcionáře z gymnázia a vysoké školy, vždy to byli buď učitelé či lidé s akademickou činností; nikdy to nebyl někdo, kdo jenom dělá ředitele, děkana či rektora a nic jiného neumí. Ale to jsou možná trochu jiné role než správce; možná ne až tak moc. Dobře. Řekněme, v odkazu např. na (3), že právě revertéři vandalismů potřebují blokovací práva. Jenže mezi revertéry vandalismů na různých wiki jsem našel příliš mnoho osob, které jsou podle mě neinteligentní a neslušné a závadným způsobem užívají svá oprávnění. Myslím si, že princip (3) jde dobrým směrem, ale chtělo by ho nějak potunit. Co takhle: : (4) Uživatel, který splňuje podmínky z (3) a nejeví zájem o relativně přímočaré úpravy, které stránky vylepšily pro uživatele, nesmí být správce. Onen princip (4) je vlastně ekvivalentní principu (3), jenom zdůrazňuje, že přece nežádá tolik práce, talentu a rozvinuté schopnosti dělat i něco jiného užitečného. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 11:57 (CEST) Aha. Principy výše lze modifikovat přidáním následujícího na konec, po odstranění tečky na konci: : (5) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu nízkého počtu aktivních správců. A k tomu částečná operacionalizace: : (6) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 3 aktivní správce. Problém: není operacializováno, co je "aktivní" správce. To lze dále operacializovat/upřesnit (někdo by mohl definovat, ale slovo "aktivní" není nedefinované; je pouze vágní) jako počet správcovských akcí za období tak a tak dlouhé, ale to už je detail. Varianta: : (7) ", leda by projekt uživatele jako správce naléhavě potřeboval z důvodu, že má méně než 10 správců. Zde se nežádá, aby správce byl aktivní, a proto je číselný práh/hranice vyšší. I vágní specifikace/kodifikace jsou užitečné. Ponechávají interpretaci vágních slov (např. "nízký počet") na těch, kdo rozhodují. (Česká ústava i české zákony užívají poměrně často vágní slova, která je pak nutno interpretovat a závaznou interpretaci v aplikaci na určitý případ podává soud; roli v tom ještě mohou hrát nějaká nařízení, vyhlášky aj.; nejsem právník. Americká ústava také obsahuje řadu vágních slov.) Ostatně i principy (1) až (4) jsou vágní. Takže. Zvedl jsem námitku proti principům (1) až (4) a tuto námitku jsem snad docela uspokojivě ošetřil v principech (5) až (7). Podle mě toto stojí za vážné zvážení. Ale možná by to chtělo ošetřit ještě nějak lépe. Možná námitka: principy výše by neošetřily současnou situaci v českém Wikislovníku. Odpověď: To je asi pravda. Situace je podle mě způsobena tím, že správci (nebo spíše jediný aktivní správce) neblokují ani nevarují osobu, která podle mě podle mnou sesbíraných důkazů dlouhodobě narušuje projekt svým podle-mě-závadným chováním. Sice lze namítnout, že bývalí správci by ho byli zablokovali. Podle mě by situace s bývalými správci byla o mnoho horší: ti by nejspíš či dost možná zablokovali nejenom tuto osobu, ale i všechny reformy (detail k tomuto nyní neposkytuji, ale mám ho promyšlený). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 8. 2026, 07:41 (CEST) == Možné principy pro moje další přispívání == Napadají mě tyto principy: : (1) Nová hesla smím vytvářet. : (2) Smím do hesla přidat externí odkazy. : (3) Smím do hesla přidat překlady. : (4) Nalezené chyby asi lépe neopravovat: příliš často to vede k revertovací válce a neplodné diskuzi. Místo toho mohu nalezenou chybu přidat do své stránky [[Uživatel:Dan Polansky/Hlášení problémů|Hlášení problémů]] (a tu lze triggerovat na uložení do Wayback Machine); tím je zajištěno, že chybu mohu já či druzí opravit později. Nevýhoda: čtenář se o chybě nedozví, ale za toto mě nikdo neplatí. : (5) Na provokativní/prudicí shrnutí editace různých stran (více než jednoho editora) snad lépe nereagovat. : (6) Přidat zajímavou analýzu na diskuzní stránku smím, např. příznaky zde: [[Diskuse:bordel]] --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 8. 2026, 19:32 (CEST) mswjwcevehfqroz37m4cku9g1s6ziww 100 285303 1394413 1394392 2026-08-18T17:53:25Z Kusurija 3210 /* 金鳳花亜科/キンポウゲ亜科, {{IPA|kɪɱpoːgeʔaka}}, pryskyřníkové, Ranunculoideae */ typo 1394413 wikitext text/x-wiki {{Pracuje se}} Tato příloha shromažďuje terminologii v oblasti botaniky a to ''Rosopsida ([[pravé dvouděložné]])'' od řádů po čeledi, namátkově i nižší taxony. Tam, kde není uspořádání termínů vloženo do tabulky, je pořadí následující: japonský termín, jeho výslovnost v [[IPA]], (odpovídající) český termín, odborný („latinský“) termín. V tabulce termín „Rodičovský název“ znamená název rostliny nebo jiného taxonu nebo i jiného termínu, podle kterého byl termín _{na začátku řádku v tabulce/předchozí} utvořen. * V taxonomii rostlin koncem XX. a v první polovině XXI. století dochází postupně a dlouhodobě k rozsáhlým změnám, v důsledku čeho budou v příloze (někdy i záměrně - jako popis vžitých taxonů) ve značném množství zastaralé názvy a zastaralá strukturalizace. == [[金鳳花目]]/[[キンポウゲ目]], {{IPA|kɪɱpoːgemokɯ}}, [[pryskyřníkotvaré]], ''[[Ranunculales]]'' == {| class="wikitable sortable" ! Japonský název<br>taxonu v [[kandži]] || Varianty || [[IPA]] || Rodičovský<br>název (ja) || Český název || Rodičovský<br>název (cs) || Latinský/odborný název || Mimoslovníkové odkazy<br>(a/nebo reference) |- | [[金鳳花科]] || [[キンポウゲ科]] || {{IPA|kɪɱpoːgeka}} || [[金鳳花]] || [[pryskyřníkovité]] || [[pryskyřník]] || ''[[Ranunculaceae]]'' || [[:d:Q145869|data]], {{Wikidruhy|taxon=Ranunculaceae}} |- | [[目木科]] || [[メギ科]] || {{IPA|megɪka}} || [[目木]]<br>[[小鳥止まらず]]<br>[[鎧通し]] || [[dřišťálovité]] || [[dřišťál]] || ''[[Berberidaceae]]'' || [[:d:Q155949|data]], {{Wikidruhy|taxon=Berberidaceae}} |- | [[キルカエアステル科]] || &nbsp; || {{IPA|kɪɽɯkaeasɯteɽɯka}} || [[キルカエアステル]] || ''[[Circaeasteraceae]]'' || ''[[Circaeaster]]'' || ''[[Circaeasteraceae]]'' || [[:d:Q131507|data]], {{Wikidruhy|taxon=Circaeasteraceae}} |- | [[房桜科]] || [[フサザクラ科]] || {{IPA|ɸɯsazakɯɽaka}} || [[房桜]] || [[jilmovníkovité]] || [[jilmovník]] || ''[[Eupteleaceae]]'' || [[:d:Q1191725|data]], {{Wikidruhy|taxon=Eupteleaceae}} |- | [[木通科]] || [[アケビ科]]<br>[[通草科]]<br>[[山女科]]<br>[[サルゲントカズラ科]]<br>[[サルゲント蔓科]] || {{IPA|ʔakebɪka}} || [[木通]]<br>[[通草]]<br>[[山女]] || [[kokylovité]] || [[kokyl]]<br>[[kokyla]] || ''[[Lardizabalaceae]]''<br>syn.: ''[[Sargentodoxaceae]]'' || [[:d:Q840758|data]], {{Wikidruhy|taxon=Lardizabalaceae}} |- | [[葛藤科]] || [[ツヅラフジ科]] || {{IPA|t͡sɯzɯɽaɸɯd͡ʑɪka}} || [[葛藤]] || [[lunoplodovité]]<br>[[chebulovité]] || [[lunoplod]]<br>[[chebule]] || ''[[Menispermaceae]]'' || [[:d:Q855116|data]], {{Wikidruhy|taxon=Menispermaceae}} |- | [[芥子科]] || [[ケシ科]]<br>[[罌粟科]] || {{IPA|keɕɪka}} || [[芥子]]<br>[[罌粟]] || [[makovité]] || [[mák]] || ''[[Papaveraceae]]'' || [[:d:Q144723|data]], {{Wikidruhy|taxon=Papaveraceae}} |} === [[金鳳花科]]/[[キンポウゲ科]], {{IPA|kɪɱpoːgeka}}, [[pryskyřníkovité]], ''[[Ranunculaceae]]'' === {| class="wikitable sortable" ! Japonský název<br>taxonu v [[kandži]] || Varianty || [[IPA]] || Rodičovský<br>název (ja) || Český název || Rodičovský<br>název (cs) || Latinský/odborný název || Mimoslovníkové odkazy<br>(a/nebo reference) |- | [[金鳳花亜科]] || [[キンポウゲ亜科]] || {{IPA|kɪɱpoːgeʔaka}} || [[金鳳花]] || [[pryskyřníkové]] || [[pryskyřník]] || ''[[Ranunculoideae]]'' || [[:d:Q6272069|data]], {{Wikidruhy|taxon=Ranunculoideae}} |- | [[黄連亜科]] || [[オウレン亜科]] || {{IPA|ʔoːɽeɴʔaka}} || [[黄連]] || [[žluťuchovcové]] || [[žluťuchovec]] || ''[[Coptidoideae]]'' || [[:d:Q5788025|data]], {{Wikidruhy|taxon=Coptidoideae}} |- | [[白根葵亜科]] || [[シラネアオイ亜科]] || {{IPA|ɕɪɽaneʔaoɪʔaka}} || [[白根葵]] || ''[[Glaucidioideae]]'' || [[glaucidium]] || ''[[Glaucidioideae]]'' || [[:d:Q21229522|data]], {{Wikidruhy|taxon=Glaucidioideae}} |- | [[ヒドラスチス亜科]] || &nbsp; || {{IPA|çɪdoɽasɯt͡ɕɪsɯʔaka}} || [[ヒドラスチス]] || [[vodilkové]] || [[vodilka]] || ''[[Hydrastidoideae]]'' || [[:d:Q5905589|data]], {{Wikidruhy|taxon=Hydrastidoideae}} |- | [[唐松草亜科]] || [[カラマツソウ亜科]]<br>[[落葉松草亜科]] || {{IPA|kaɽamat͡ɕɯsoːʔaka}} || [[唐松草]]<br>[[落葉松草]] || [[žluťuchové]] || [[žluťucha]] || ''[[Thalictroideae]]'' || [[:d:Q3985474|data]], {{Wikidruhy|taxon=Thalictroideae}} |} ==== [[金鳳花亜科]]/[[キンポウゲ亜科]], {{IPA|kɪɱpoːgeʔaka}}, [[pryskyřníkové]], ''[[Ranunculoideae]]'' ==== {| class="wikitable sortable" ! Japonský název<br>taxonu v [[kandži]] || Varianty || [[IPA]] || Rodičovský<br>název (ja) || Český název || Rodičovský<br>název (cs) || Latinský/odborný název || Mimoslovníkové odkazy<br>(a/nebo reference) |- | [[金鳳花連]] || [[キンポウゲ連]] || {{IPA|kɪɱpoːgeɽeɴ}} || [[金鳳花]] || [[pryskyřníky]] || [[pryskyřník]] || ''[[Ranunculeae]]'' || [[:d:Q4272345|data]], {{Wikidruhy|taxon=Ranunculeae}} |- | [[福寿草連]] || [[フクジュソウ連]] || {{IPA|ɸɯkɯd͡ʑɯsoːɽeɴ}} || [[福寿草]] || [[hlaváčky]] || [[hlaváček]] || ''[[Adonideae]]'' || [[:d:Q18667548|data]], {{Wikidruhy|taxon=Adonideae}} |- | [[一輪草連]] || [[イチリンソウ連]] || {{IPA|ʔɪt͡ɕɪɽɪɴsoːɽeɴ}} || [[一輪草]] || [[sasanky]] || [[sasanka]] || ''[[Anemoneae]]'' || [[:d:Q4110044|data]], {{Wikidruhy|taxon=Anemoneae}} |- | [[北岳草連]] || [[キタダケソウ連]] || {{IPA|kɪtadakesoːɽeɴ}} || [[北岳草]] || [[routevníky]] || [[routevník]] || ''[[Callianthemeae]]'' || [[:d:Q27641488|data]], {{Wikidruhy|taxon=Callianthemeae}} |- | [[立金花連]] || [[リュウキンカ連]] || {{IPA|ɽjɯːkɪŋkaɽeɴ}} || [[立金花]] || [[blatouchy]] || [[blatouch]] || ''[[Caltheae]]'' || [[:d:Q10859926|data]], {{Wikidruhy|taxon=Caltheae}} |- | [[升麻連]]* || [[ショウマ連]]*<br>[[サラシナショウマ連]]<br>[[晒菜升麻連]]<br>[[更科升麻連]]|| {{IPA|ɕoːmaɽeɴ}}*<br>{{IPA|saɽaɕɪnaɕoːmaɽeɴ}} || ~[[升麻]]*<br>[[晒菜升麻]]<br>[[更科升麻]] || [[samorostlíky]] || [[samorostlík]] || ''[[Cimicifugeae]]''* || [[:d:Q27641489|data]], {{Wikidruhy|taxon=Cimicifugeae}} |- | [[デルフィニウム連]]<br>[[飛燕草連]] || [[ヒエンソウ連]] || {{IPA|deɽɯɸɪȵɪɯmɯɽeɴ}}<br>{{IPA|çɪeɴsoːɽeɴ}} || [[デルフィニウム]]<br>[[飛燕草]] || [[stračky]] || [[stračka]] || ''[[Delphinieae]]'' || [[:d:Q4179885|data]], {{Wikidruhy|taxon=Delphinieae}} |- | [[ヘレボレアエ連]] || &nbsp; || {{IPA|heɽeboɽeaeɽeɴ}} || [[ヘレボルス]] || [[čemeřice]] || [[čemeřice]] || ''[[Helleboreae]]'' || [[:d:Q18667571|data]], {{Wikidruhy|taxon=Helleboreae}} |- | [[黒種草連]] || [[クロタネソウ連]] || {{IPA|kɯɽotanesoːɽeɴ}} || [[黒種草]] || [[černuchy]] || [[černucha]] || ''[[Nigelleae]]'' || [[:d:Q18667577|data]], {{Wikidruhy|taxon=Nigelleae}} |} qq == související == * [[Příloha:Vyšší botanické taxony (japonština)]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Přílohy:Botanické taxony (japonština)|Rosopsida]] [[Kategorie:Přílohy:Japonština]] 1uamhwgwfg47wsi65gcxiq7i9xsenfl 0 286306 1394410 1394365 2026-08-18T16:32:50Z Jiří Janíček 2021 ach, you're right! jen jeste ipa (+jedna drobnost - kdopak si vsimne?) (+nerozumí se stp. před 1998?) 1394410 wikitext text/x-wiki == němčina == === výslovnost === * {{IPA|ˈto:tˌʃlaːɡŋ̩}} * {{Audio|De-totschlagen.ogg}} === dělení === * todt-schla-gen === etymologie === [[tot]] (dříve psáno todt) + [[schlagen]] (dále viz tam). === varianty === * [[totschlagen]] === sloveso === * ''nepravidelné silné'' * ''tranzitivní'' ==== význam ==== # {{Příznaky|de|stp.}} [[zabít]] ''(i přeneseně)'' #* {{Příklad|de|Er hatte sich lange bei dem Dessert aufgehalten, eine halbe Flasche Portwein getrunken, mit einigen hinzukommenden Herren geplaudert, kurz auf die natürlichste und scheinbar angenehmste Weiße von der Welt seine Zeit '''todtgeschlagen''', do daß draußen die Dunkelheit vollständig herabgesunken war, als er endlich seine Rechnung bezahlte und sich anschickte, das Lokal zu verlassen.}}<ref>SAMAROW, Gregor [MEDING, Oskar]. Europäische Minen und Gegenminen. Zeitroman. 13. Kapitel. In: ''Über Land und Meer : deutsche illustrierte Zeitung''. 29. 1873 = Jg. 15•No. 013, 12.1872. Str. 242. 3. sloupec. Dostupné také z: https://www.digitale-sammlungen.de/view/bsb10943942_00251_u001?page=2%2C3, 17. srpna 2026.</ref> ==== související ==== * [[Todtschlag]] * [[Todtschläger]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Německá slovesa]] [[Kategorie:Německá nepravidelná slovesa]] 7afkssebrhz248unm225ly0pofd18wo 0 286323 1394394 2026-08-18T12:11:02Z JQtt 31679 nové heslo 1394394 wikitext text/x-wiki {{Viz}} == slovenština == === výslovnost === * {{IPA|ca}} === dělení === * ťa === zájmeno === * ''osobní'' ==== význam ==== # ''genitiv jednotného čísla osobního zájmena [[ty#slovenština|ty]] - [[tě]] # ''akuzativ jednotného čísla osobního zájmena [[ty#slovenština|ty]] - [[tě]] ==== synonyma ==== # [[teba]] # [[teba]] [[Kategorie:Tvary slovenských zájmen]] 2nxkw80xmq2t88ev7g8u5yu4eiab41l 0 286324 1394397 2026-08-18T12:30:18Z JQtt 31679 nové heslo 1394397 wikitext text/x-wiki {{Viz|Libanais}} == francouzština == === výslovnost === * {{IPA|li.ba.nɛ}} === přídavné jméno === ==== skloňování ==== {{Adjektivum (fr) | sm = libanais | pm = libanais | sf = libanaise | pf = libanaises }} ==== význam ==== # [[libanonský]] ==== související ==== * [[Libanon#francouzština|Libanon]] * [[Libanais]] * [[Libanaise]] [[Kategorie:Francouzská adjektiva]] rrgstalb66p83haelrlqblaggpx0uqn 0 286325 1394405 2026-08-18T13:53:46Z JQtt 31679 nové heslo 1394405 wikitext text/x-wiki == francouzština == === výslovnost === * {{IPA|e.ɡɥi.jɔ̃}} === podstatné jméno === * ''rod mužský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (fr) | snom = aiguillon | pnom = aiguillons }} ==== význam ==== # [[žihadlo]] {{Upřesnění|orgán}} ==== synonyma ==== # [[dard#francouzština|dard]] ==== související ==== * [[aiguille]] * [[aiguillage]] [[Kategorie:Francouzská substantiva]] 8w9zsa840ck0im8oo3y799w0vqdo5jr 0 286326 1394407 2026-08-18T15:44:55Z JQtt 31679 nové heslo 1394407 wikitext text/x-wiki {{Viz|vyplniť}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|vɪpl̩ɲɪt}} * {{Audio|Cs-vyplnit.ogg|vyplnit}} === dělení === * vy-pl-nit === sloveso === * ''dokonavé'' * ''tranzitivní'' ==== časování ==== {{Sloveso (cs) | spre1 = [[vyplním]] | ppre1 = [[vyplníme]] | spre2 = [[vyplníš]] | ppre2 = [[vyplníte]] | spre3 = [[vyplní]] | ppre3 = [[vyplní]] | pimp1 = [[vyplňme]] | simp2 = [[vyplň]] | pimp2 = [[vyplňte]] | sactm = [[vyplnil]] | pactm = [[vyplnili]] | sactf = [[vyplnila]] | pactf = [[vyplnily]] | sactn = [[vyplnilo]] | spasm = [[vyplněn]] | ppasm = [[vyplněni]] | spasf = [[vyplněna]] | ppasf = [[vyplněny]] | spasn = [[vyplněno]] | mtram = [[vyplniv]] | mtraf = [[vyplnivši]] | mtrap = [[vyplnivše]] | ptra = skrýt }} ==== význam ==== # [[vykonat]] [[všechen|všechny]] [[akce]] [[potřebný|potřebné]] [[k]] [[dosažení]] [[cíl]]e # [[dodat]] [[materiál]] [[do]] [[určitý|určitého]] [[prostor]]u {{Upřesnění|i přeneseně}} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = realizovat | de = {{P|de|erfüllen}} | en = {{P|en|fulfill}}, {{P|en|accomplish}} | fr = {{P|fr|accomplir}}, {{P|fr|remplir}} | it = {{P|it|riempire}} | sk = {{P|sk|vyplniť}} }} # {{Překlady | význam = naplnit | de = {{P|de|füllen}} | en = {{P|en|fill}}, {{P|en|fill up}}, {{P|en|load}}, {{P|en|replenish}}, {{P|en|complete}} | fi = {{P|fi|täyttää}} | fr = {{P|fr|remplir}} | it = {{P|it|riempire}} | sk = {{P|sk|vyplniť}} }} ==== synonyma ==== # [[splnit]], [[realizovat]], [[provést]], [[dokonat]] # [[naplnit]], [[zaplnit]], [[doplnit]] ==== související ==== * [[výplň]] * [[vyplnění]] * [[vyplněný]] * [[vyplňovat]] * [[plnit]] * [[plný]] == poznámky == * {{IJP|vyplnit||2026-08-18}} [[Kategorie:Česká slovesa]] jlfmjppfgdlquk1rawghfbcdi6gr6bn 1394408 1394407 2026-08-18T15:46:10Z JQtt 31679 /* překlady */ +1 1394408 wikitext text/x-wiki {{Viz|vyplniť}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|vɪpl̩ɲɪt}} * {{Audio|Cs-vyplnit.ogg|vyplnit}} === dělení === * vy-pl-nit === sloveso === * ''dokonavé'' * ''tranzitivní'' ==== časování ==== {{Sloveso (cs) | spre1 = [[vyplním]] | ppre1 = [[vyplníme]] | spre2 = [[vyplníš]] | ppre2 = [[vyplníte]] | spre3 = [[vyplní]] | ppre3 = [[vyplní]] | pimp1 = [[vyplňme]] | simp2 = [[vyplň]] | pimp2 = [[vyplňte]] | sactm = [[vyplnil]] | pactm = [[vyplnili]] | sactf = [[vyplnila]] | pactf = [[vyplnily]] | sactn = [[vyplnilo]] | spasm = [[vyplněn]] | ppasm = [[vyplněni]] | spasf = [[vyplněna]] | ppasf = [[vyplněny]] | spasn = [[vyplněno]] | mtram = [[vyplniv]] | mtraf = [[vyplnivši]] | mtrap = [[vyplnivše]] | ptra = skrýt }} ==== význam ==== # [[vykonat]] [[všechen|všechny]] [[akce]] [[potřebný|potřebné]] [[k]] [[dosažení]] [[cíl]]e # [[dodat]] [[materiál]] [[do]] [[určitý|určitého]] [[prostor]]u {{Upřesnění|i přeneseně}} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = realizovat | de = {{P|de|erfüllen}} | en = {{P|en|fulfill}}, {{P|en|accomplish}} | fr = {{P|fr|accomplir}}, {{P|fr|remplir}} | it = {{P|it|riempire}} | sk = {{P|sk|vyplniť}} }} # {{Překlady | význam = naplnit | de = {{P|de|füllen}} | en = {{P|en|fill}}, {{P|en|fill up}}, {{P|en|load}}, {{P|en|replenish}}, {{P|en|complete}} | fi = {{P|fi|täyttää}} | fr = {{P|fr|remplir}}, {{P|fr|colmater}} | it = {{P|it|riempire}} | sk = {{P|sk|vyplniť}} }} ==== synonyma ==== # [[splnit]], [[realizovat]], [[provést]], [[dokonat]] # [[naplnit]], [[zaplnit]], [[doplnit]] ==== související ==== * [[výplň]] * [[vyplnění]] * [[vyplněný]] * [[vyplňovat]] * [[plnit]] * [[plný]] == poznámky == * {{IJP|vyplnit||2026-08-18}} [[Kategorie:Česká slovesa]] gxr4slfua6dlhz0ogw20q8puy7rw93e 0 286327 1394409 2026-08-18T15:55:46Z JQtt 31679 nové heslo 1394409 wikitext text/x-wiki {{Viz|bouráci|bourači}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|bɔʊ̯rat͡siː}} === dělení === * bou-ra-cí === přídavné jméno === * ''měkké'' * ''nestupňovatelné'' ==== skloňování ==== {{Adjektivum (cs) | snomm = bourací | snomf = bourací | snomn = bourací | pnomma = bourací | pnomm = bourací | pnomf = bourací | pnomn = bourací | sgenm = bouracího | sgenf = bourací | sgenn = bouracího | pgenm = bouracích | pgenf = bouracích | pgenn = bouracích | sdatm = bouracímu | sdatf = bourací | sdatn = bouracímu | pdatm = bouracím | pdatf = bouracím | pdatn = bouracím | saccma = bouracího | saccm = bourací | saccf = bourací | saccn = bourací | paccm = bourací | paccf = bourací | paccn = bourací | slocm = bouracím | slocf = bourací | slocn = bouracím | plocm = bouracích | plocf = bouracích | plocn = bouracích | sinsm = bouracím | sinsf = bourací | sinsn = bouracím | pinsm = bouracími | pinsf = bouracími | pinsn = bouracími }} ==== význam ==== # [[související]] [[s]] [[bourání]]m #* {{Příklad|cs|bourací kladivo}} {{Doplnit|překlady|cs}} ==== související ==== * [[bourat]] * [[vybourat]] [[Kategorie:Česká adjektiva]] 8ahuntkm07jx3jzldmuq98wr9uokwys 0 286328 1394411 2026-08-18T16:47:03Z Kusurija 3210 N subst ja 1394411 wikitext text/x-wiki == japonština == === výslovnost === * {{IPA|ɸɯsazakɯɽa}} === etymologie === Výraz se skládá z [[kandži]] [[房]] ([[střapec]], [[chomáč]], [[třásně]], [[trs]], [[lokna]]) a [[桜]] ([[sakura]]), čtení obou je japonské. Na švu slabik dochází ke změně znělosti: ''sa'' →‎ ''za''. === varianty === * [[フサザクラ]] ''častěji používaný alternativní odborný a fonetický zápis slova 房桜'' * [[総桜]] ''současně homofon a synonymum'' === podstatné jméno === ==== přepis ==== * {{Hiragana|ふさざくら‎}} * {{Rómadži|fusazakura}} ==== význam ==== # {{Příznaky|ja|bot.}} [[jilmovník mnohomužný]], [[Euptelea polyandra]] # {{Příznaky|ja|bot.|s. l.}} [[jilmovník]] ==== synonyma ==== # [[総桜]], [[フサザクラ]], [[谷沢]], [[タニザワ]], [[谷桑]], [[タニグワ]] # [[房桜属]] ==== související ==== * [[房桜属]] * [[房桜科]] * [[Příloha:Botanické taxony Rosopsida (japonština)]] == externí odkazy == * {{GBK|ja}} [[Kategorie:Japonská substantiva|ふさざくら‎‎]] [[Kategorie:Japonské druhové taxony|ふさざくら‎‎]] [[Kategorie:Obsahuje 房 čtené jako め|ふさざくら‎]] [[Kategorie:Obsahuje 桜 čtené jako ざくら (změna znělosti)|ふさざくら‎‎]] [[Kategorie:Obsahuje 桜 čtené jako さくら|ざくら‎‎]] k83v4ioobbbhm7sbs1llninmv2r6lg7 0 286329 1394415 2026-08-18T18:37:07Z Kusurija 3210 N subst ja 1394415 wikitext text/x-wiki == japonština == === výslovnost === * {{IPA|ɸɯkɯd͡ʑɯsoː}} === etymologie === Výraz se skládá z [[kandži]] [[福]] ([[požehnání]], [[štěstěna]], [[štěstí]], [[zdraví]]), [[寿]] ([[dlouhověkost]], [[gratulace]], ''[[něčí]]'' [[přirozený]] [[život]]) a [[草]] ([[tráva]]; ''zde:'' [[bylina]]), čtení všech je sinojaponské. === varianty === * [[フクジュソウ]] ''častěji používaný alternativní odborný a fonetický zápis slova 福寿草'' === podstatné jméno === ==== přepis ==== * {{Hiragana|ふくじゅそう}} * {{Rómadži|fukudžusó}} ==== význam ==== [[Soubor:Adonis ramosa fukujyusou fujiwaradake 2009 3 2.jpg|náhled|[[hlaváček]] ''[[Adonis ramosa]]'' ]] # {{Příznaky|ja|bot.}} [[hlaváček]] ''[[Adonis ramosa]]''. ''Podle této rostliny je pojmenován [[tribus]] ''[[福寿草連]]/[[フクジュソウ連]] - ''([[Adonis]])'' z [[podčeleď|podčeledi]] [[pryskyřníkové]]/[[金鳳花亜科]]/''[[Ranunculoideae]]'', čeleď [[pryskyřníkovité]] # {{Příznaky|ja|s. l.}} [[hlaváček]] {{Upřesnění|[[rod]]}} ==== synonyma ==== # [[元日草]]/[[ガンジツソウ]], [[元旦草]]/[[ガンタンソウ]] # [[福寿草属]] ==== související ==== * [[福寿草属]] * [[福寿草連]] * [[夏咲福寿草]]/[[夏咲き福寿草]] (''[[Adonis aestivalis]]'') * [[北見福寿草]] (''[[Adonis amurensis]]'') * [[秋咲福寿草]]/[[秋咲き福寿草]] (''[[Adonis annua]]'') * [[陸奥福寿草]] (''[[Adonis multiflora]]'') * [[四国福寿草]] (''[[Adonis shikokuensis]]'') * [[洋種福寿草]] (''[[Adonis vernalis]]'') * [[Příloha:Botanické taxony Rosopsida (japonština)]] == externí odkazy == * {{Wikidruhy|taxon=Adonis ramosa}} * {{Commons|kategorie=Adonis ramosa}} * {{GBK|ja}} [[Kategorie:Japonská substantiva|ふくじゅそう]] [[Kategorie:Japonské druhové taxony|ふくじゅそう]] [[Kategorie:Obsahuje 福 čtené jako フク (呉漢音)|ふくじゅそう]] [[Kategorie:Obsahuje 寿 čtené jako ジュ (呉音)|ふくじゅそう]] [[Kategorie:Obsahuje 草 čtené jako ソウ (呉漢音)|ふくじゅそう]] bi88n9ytneglew01zthhmbf40afbhmx 0 286330 1394417 2026-08-18T20:32:43Z JQtt 31679 nové heslo 1394417 wikitext text/x-wiki == francouzština == === výslovnost === * {{IPA|ʁa.kuʁ.si}} === podstatné jméno === * ''rod mužský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (fr) | snom = raccourci | pnom = raccourcis }} ==== význam ==== # [[zkratka]] {{Upřesnění|kratší cesta apod.}} ==== související ==== * [[raccourcir]] * [[court]] [[Kategorie:Francouzská substantiva]] 3ww8du13i0hawypfqb4eolarc1aztym 1 286331 1394444 2026-08-19T07:07:05Z Jiří Janíček 2021 nová sekce /* DÚ */ 1394444 wikitext text/x-wiki == DÚ == Může někdo prosím do "Viz" doplnit i "DÚ" (domácí úkol :) )? Já to neumím (jak se to dělá?). Děkuji, [[Uživatel:Jiří Janíček|Jiří Janíček]] ([[Diskuse s uživatelem:Jiří Janíček|diskuse]]) 19. 8. 2026, 09:07 (CEST) f509fzlyzy2f3yksvmhvx03jeb2ad4s 0 286332 1394445 2026-08-19T07:31:03Z Jiří Janíček 2021 založena nová stránka s textem „== čeština == === zkratka === ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|kniž.|arch.}} [[douška]], [[postskriptum]], [[P. S.]] #* {{Příklad|cs|DU. (Píšte prosím brzy a hodně mnoho.)}}<ref>NOVOTNÝ, Miloslav (ed., autor komentáře). ''Život Boženy Němcové: dopisy a dokumenty. Díl I. Do roku 1848.'' 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1951, s. 390. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:74303e1c-de26-4fff-3b…“ 1394445 wikitext text/x-wiki == čeština == === zkratka === ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|kniž.|arch.}} [[douška]], [[postskriptum]], [[P. S.]] #* {{Příklad|cs|DU. (Píšte prosím brzy a hodně mnoho.)}}<ref>NOVOTNÝ, Miloslav (ed., autor komentáře). ''Život Boženy Němcové: dopisy a dokumenty. Díl I. Do roku 1848.'' 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1951, s. 390. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:74303e1c-de26-4fff-3bd6-e6b206983a28.</ref> === etymologie === Zkratka původního spojení „do ouška“. ==== překlady ==== – == poznámky == <references /> [[Kategorie:České zkratky]] jkg839seurvurfb77l02xoxywj99o6n 1394446 1394445 2026-08-19T07:40:16Z Jiří Janíček 2021 +překlady z en a de wikt, píšte - sic (?), jasně auktor výpovědi 1394446 wikitext text/x-wiki == čeština == === zkratka === ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|kniž.|arch.}} [[douška]], [[postskriptum]], [[P. S.]] #* {{Příklad|cs|DU. (Píšte [sic, pozn. Wikislovník] prosím brzy a hodně mnoho.) [Božena Němcová, 6. srpna 1848]}}<ref>NOVOTNÝ, Miloslav (ed., autor komentáře). ''Život Boženy Němcové: dopisy a dokumenty. Díl I. Do roku 1848.'' 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1951, s. 390. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:74303e1c-de26-4fff-3bd6-e6b206983a28.</ref> === etymologie === Zkratka původního spojení „do ouška“. ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = postsriptum | en = {{P|en|PS}}, {{P|en|P.S.}}, {{P|en|p.s.}}, {{P|en|ps}} | de = {{P|de|PS|n}}, {{P|de|P.S.|n}} }} == poznámky == <references /> [[Kategorie:České zkratky]] 9qs03ptpzz88kctbktuvm5iy3wdi98m 1394447 1394446 2026-08-19T07:43:39Z Jiří Janíček 2021 bold 1394447 wikitext text/x-wiki == čeština == === zkratka === ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|kniž.|arch.}} [[douška]], [[postskriptum]], [[P. S.]] #* {{Příklad|cs|'''DU'''. (Píšte [sic, pozn. Wikislovník] prosím brzy a hodně mnoho.) [Božena Němcová, 6. srpna 1848]}}<ref>NOVOTNÝ, Miloslav (ed., autor komentáře). ''Život Boženy Němcové: dopisy a dokumenty. Díl I. Do roku 1848.'' 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1951, s. 390. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:74303e1c-de26-4fff-3bd6-e6b206983a28.</ref> === etymologie === Zkratka původního spojení „do ouška“. ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = postsriptum | en = {{P|en|PS}}, {{P|en|P.S.}}, {{P|en|p.s.}}, {{P|en|ps}} | de = {{P|de|PS|n}}, {{P|de|P.S.|n}} }} == poznámky == <references /> [[Kategorie:České zkratky]] 75l5h74jyf61x4wpzteghcxdl28xu6c 1394448 1394447 2026-08-19T07:46:33Z Jiří Janíček 2021 dopl 1394448 wikitext text/x-wiki == čeština == === zkratka === ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|kniž.|arch.}} [[douška]], [[postskriptum]], [[P. S.]] #* {{Příklad|cs|'''DU'''. (Píšte [sic, pozn. Wikislovník] prosím brzy a hodně mnoho.) [Božena Němcová, 6. srpna 1848]}}<ref>NOVOTNÝ, Miloslav (ed., autor komentáře). ''Život Boženy Němcové: dopisy a dokumenty. Díl I. Do roku 1848.'' 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1951, s. 322, vysvětleno na s. 390. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:74303e1c-de26-4fff-3bd6-e6b206983a28.</ref> === etymologie === Zkratka původního spojení „do ouška“. ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = postskriptum | en = {{P|en|PS}}, {{P|en|P.S.}}, {{P|en|p.s.}}, {{P|en|ps}} | de = {{P|de|PS|n}}, {{P|de|P.S.|n}} }} == poznámky == <references /> [[Kategorie:České zkratky]] t4b0wo24e116ia4zdfalgy2q96hxln6 1394453 1394448 2026-08-19T09:24:56Z Kusurija 3210 {{Viz}} 1394453 wikitext text/x-wiki {{Viz}} == čeština == === zkratka === ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|kniž.|arch.}} [[douška]], [[postskriptum]], [[P. S.]] #* {{Příklad|cs|'''DU'''. (Píšte [sic, pozn. Wikislovník] prosím brzy a hodně mnoho.) [Božena Němcová, 6. srpna 1848]}}<ref>NOVOTNÝ, Miloslav (ed., autor komentáře). ''Život Boženy Němcové: dopisy a dokumenty. Díl I. Do roku 1848.'' 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1951, s. 322, vysvětleno na s. 390. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:74303e1c-de26-4fff-3bd6-e6b206983a28.</ref> === etymologie === Zkratka původního spojení „do ouška“. ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = postskriptum | en = {{P|en|PS}}, {{P|en|P.S.}}, {{P|en|p.s.}}, {{P|en|ps}} | de = {{P|de|PS|n}}, {{P|de|P.S.|n}} }} == poznámky == <references /> [[Kategorie:České zkratky]] 0ibdkiue7bnb24d4xm5l5owvuk3oj66 10 286333 1394459 2026-08-19T10:27:04Z Kusurija 3210 N šablona lt 1394459 wikitext text/x-wiki {| class="deklinace číslovka" |- ! Číslovka ! singulár ! plurál |- ! nominativ | lang="lt" xml:lang="lt" | {{{snom|—}}} | lang="lt" xml:lang="lt" | {{{pnom|—}}} |- ! genitiv | lang="lt" xml:lang="lt" | {{{sgen|—}}} | lang="lt" xml:lang="lt" | {{{pgen|—}}} |- ! dativ | lang="lt" xml:lang="lt" | {{{sdat|—}}} | lang="lt" xml:lang="lt" | {{{pdat|—}}} |- ! akuzativ | lang="lt" xml:lang="lt" | {{{sacc|—}}} | lang="lt" xml:lang="lt" | {{{pacc|—}}} |- ! instrumentál | lang="lt" xml:lang="lt" | {{{sins|—}}} | lang="lt" xml:lang="lt" | {{{pins|—}}} |- ! lokál | lang="lt" xml:lang="lt" | {{{sloc|—}}} | lang="lt" xml:lang="lt" | {{{ploc|—}}} |- ! vokativ | lang="lt" xml:lang="lt" | {{{svoc|—}}} | lang="lt" xml:lang="lt" | {{{pvoc|—}}} |}<noinclude> Obecná šablona pro litevské číslovky. === Syntaxe a parametry === <pre> {{Číslovka (lt) | snom = | sgen = | sdat = | sacc = | sins = | sloc = | svoc = | pnom = | pgen = | pdat = | pacc = | pins = | ploc = | pvoc = }} </pre> [[Kategorie:Šablony:Tabulky tvarů (lt)| Číslovka]] </noinclude> qr2fana3r25dw5h9zygf9syhj8jewhx