Wikipedia
eewiki
https://ee.wikipedia.org/wiki/Axa_do_%C5%8Ag%C9%94
MediaWiki 1.47.0-wmf.5
first-letter
Media
Special
Talk
User
User talk
Wikipedia
Wikipedia talk
File
File talk
MediaWiki
MediaWiki talk
Template
Template talk
Help
Help talk
Category
Category talk
TimedText
TimedText talk
Module
Module talk
Event
Event talk
Koo Nimo
0
11333
61750
61690
2026-06-06T00:13:35Z
Azorbli
4435
61750
wikitext
text/x-wiki
{{Databox|useImage=Agya Koo Nimo.jpg}}[[File:Agya Koo Nimo.jpg|thumb|]]
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ-adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ʄe nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
[[ File: KooNimo-Yaw-2000.jpg| thumb |Yaw Amponsah and Koo Nimo ]]
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le ʄe 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le ʄe 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [[https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Koo_Nimo&action=edit§ion= trɔ asi le etsoʄe ŋu]] ==
<references />
govilydivgkrq7ougqunaflw5yd2lpp
61751
61750
2026-06-06T00:28:34Z
Azorbli
4435
61751
wikitext
text/x-wiki
{{Databox}}
'''Koo Nimo''' (wodzi '''Kwabena Boa-Amponsem''' <ref name=":0">{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |access-date=2026-05-19 |archive-date=2012-03-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315060711/http://www.seattleartmuseum.org/Exhibit/Archive/longsteps/koonimo.htm |dead-url=yes }}</ref> le Dzove ʄe ŋkeke blaeve-vɔ-adrelia dzi le ʄe 1931 me), <ref>"Daniel 'Koo Nimo' Amponsah</ref> wòde tsita nɛ abe '''Daniel Amponsah''' <ref name=":0" /> eye wònye “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7:~:text=folk%20musician%20of-,Palm%20wine%20music,-or%20Highlife%20music|Palm wine hadzidzi]]” alo “[[Highlife]]” hadzilawo dometɔ vevitɔ ɖeka le Ghana. <ref>https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/entertainment/artikel.php?ID=150107</ref><ref>https://allafrica.com/stories/200809150570.html</ref>
== Agbemeŋutinya [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2|trɔ asi le ŋu]]] ==
Tsɔ kpe ɖe gita ɖeka alo eve kple gbe ʄe ɖiɖiwo ŋuti, Asantiawo ʄe “Palm wine” haʄohanu siwo nyea dekɔnu haʄonuwo le ɣetoɖoʄe Afrika, abe [[:en:Koo_Nimo#:~:text=Africa%2C%20including%20the-,apentemma,-and%20the%20donno|apentemma]] kple [[:en:Koo_Nimo#:~:text=apentemma%20and%20the-,donno,-%2C%20the%20frikyiwa%20(metal|donno]], [[:en:Koo_Nimo#:~:text=donno%2C%20the-,frikyiwa,-(metal%20castanet)%2C%20the|frikyiwa]] (gakpo gakogoe), [[:en:Koo_Nimo#:~:text=metal%20castanet)%2C%20the-,prempensua,-(rhumba%20box)%2C%20the|prempensua]] (rhumba ɖakavi), ntorwa (go si ŋuti wolɔ̃ dzunukui alo nukuwo ɖo kple ɖɔka la, kple nnawuta (si ŋu woti gaʄoɖokui eve ɖo eye wonana gbeɖiɖi vevitɔ le ɖoɖo tɔxԑ nu alo dawuro (gaʄoɖokui si le akɔɖu ʄe dzedzeme nu).
Le ʄe 1990 me la, woʄoʄu Koo ʄe ha xexlẽme enyi sɔŋ ɖe agbakla (compact disk) ɖeka dzi eye woɖe ŋkɔ ne be ''Osaberima'' heɖe ɖe go. Esiae nye zi gbãtɔ si woda Ghanavi ʄe hadzidzidɔ ɖe CD dzi.<ref>''High Fidelity Magazine''</ref> Le ʄe 1992 ʄe Dzove me, le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=Columbia%20University%2C%20New%20York%2C|Columbia Yunivesiti, New York,]] USA, Andrew L. Kaye tsɔ eʄe nusɔsrɔ̃gbalẽ aɖe si wòɖe ŋkɔ na be “Koo Nimo kple eʄe ʄuʄoʄome”: Ghana hadzila le gbegbɔgblɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ʄe nukpɔsusu” eye wònae Dɔkita tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=a%20Doctor%20of-,Philosophy,-degree%20for%20his|xexemenunya]] ŋuti ʄe dasedigbalẽ ɖe eʄe dɔ si wòwɔ ta.
[[ File: KooNimo-Yaw-2000.jpg| thumb |Yaw Amponsah and Koo Nimo ]]
Le ʄe 1998 me la, woxɔe abe nufialagã na gbegbɔgblɔɔ vovovowo ʄe hadzidziŋutinunya ene le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=University%20of%20Washington|Washington Yunivesitia]] me le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Washington%20in-,Seattle,-%2C%20USA%2C%20for%20two|Seattle]], USA, ʄe eve sɔŋ hafi wòxɔ ɖoʄe ma tɔgbi le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=position%20at%20the-,University%20of%20Michigan,-in%20Ann%20Arbor|Michigan Yunivesiti]] le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-5:~:text=of%20Michigan%20in-,Ann%20Arbor,-.%5B6|Ann Arbor]]. <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-6</ref>
Le ʄe 2006 me la, Koo Nimo trɔ gbɔ va Ghana, henɔ dugã si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=the%20city%20of-,Kumasi,-.%20He%20appeared%20in|Kumasi]] la me. Edze le Amerikatɔwo ʄe mɔzɔzɔ ŋuti wɔna si nye [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=American%20travel%20show-,Anthony%20Bourdain%3A%20No%20Reservations,-%2C%20where%20he%20is|Anthony Bourdain: si ŋu womewɔ ɖeɖedaɖi aɖeke ʄe ɖoɖo le o]], si me wòdze le henɔ haʄom, nɔ numedzodzro wɔm tso eʄe hadzidziwo ŋuti eye wonɔ vivisem kple ŋdɔ nuɖuɖu si wòɖa kple “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=lunch%20of%20stewed-,greater%20cane%20rat,-with%20host%20Anthony|greater rat cane]]” kpakple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-6:~:text=rat%20with%20host-,Anthony%20Bourdain,-.%5B7|Anthony Bourdain]] si nye ame si gbɔ wòdze la.<ref>https://vimeo.com/83905110</ref>
== Nunanawo, bubudeameŋuwo kple hamevinyenyewo[ [[:en:Koo_Nimo|trɔ asi le ŋu]]] ==
Le ʄe 1979 me la, wode dzesi tɔxԑ eʄe wɔʄe ŋu le Ghana ʄe hadzidziwɔnawo me abe hadzila, nufiala kple dɔdzikpɔla ene, Wotia Koo Nimo be wòanye kplɔla na MUSIGA (Ghana hadzilawo ʄe habɔbɔ) Menye eʄe hadzidzi ŋu ɖeɖe ko ŋutie eʄe dukɔmeviwo kpɔ ŋudzedze le o ke ɖe eʄe lɔlɔ̃ kple bubudede dekɔnu hã ŋuti tae. Le ʄe 1985 me la wotiae be waònye zimenɔla na COSGA, tɔnyenyenalawo ʄe habɔbɔ si le Ghana le ɣeyiɣi kpui aɖe me ko. Medidi kura hafi woda bubudeame ŋkɔ ɖe eyama dzi abe hamevi ene le hadzidzi xɔ ŋkɔwo ʄe habɔbɔ si le duta la kple bubume xɔ ŋkɔwo abe Nufialagã [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=names%20as%20Professor-,J.%20H.%20K.%20Nketia,-and%20John%20Collins|J.H.K Nketia]] kple [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=K.%20Nketia%20and-,John%20Collins,-.|John Collins]] ene la ŋu.
Le ʄe 1991 ʄe Dzodze me la, abe dzesidede eʄe dɔwɔwɔ le hadzidzinyawo kple dukɔme sia ene la, Koo Nimo xɔ bubudeame ŋu tɔxԑ si nye ‘Asanteman’ nunana tso [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=award%20from%20the-,Asantehene,-.%20In%20March%2C%20he|Asantehene]] gbɔ. Le Tedoxe me la, exɔ nunana si nye “Flagstar” nunana tso ECRAG (Modzakaɖeɖe ŋuti ɖeklemiɖelawo kple Numetolawo ʄe habɔbɔ si le Ghana) gbɔ. Le ʄe 1991 me la, wokpee be wòava wɔ dɔ le Dukɔa ʄe Dukɔmeviwo ʄe nyawo Gbɔkpɔha ʄe habɔbɔ me.
Le ʄe 1997 ʄe Tedoxe me la, Ghana dziɖuɖua ɖu ɖokuisinɔnɔ ʄe blaene (40) ʄe azẽ hena sika medalwo dukɔmevi wɔ nuteʄe blaene, wo dometɔ ɖekae nye Koo Nimo. Esia nye dzsidede eʄe wɔʄe le dekɔnu nyawo dodo ɖe ŋgɔ kple elele ɖe anyi ta. Le ɣleti si kplɔe ɖo me la exɔ Konkoma nunana ʄe eʄe akpa si wòwɔ le “Ghana Highlife" ʄe hadzidzi ta.
Wode dzesii eye wona nunanae le Modzakaɖeɖe ʄe Dzidzedzekpɔkpɔ ʄe nunana naʄe zi gbãtɔ. Wonae nunana ɖe eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dwɔʄea ta, ʄe bla nanewoe nye esia.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref> Le 5e 2017 5e akpa a2e la [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=in%202017%2C%20the-,University%20of%20Education%2C%20Winneba,-(UEW)%20awarded%20Koo|University of Education, si le Winneba]] (UEW) tsɔ nunana na Koo Nimo to woʄe hadzidzi nusrɔ̃ʄe ʄe alɔdze dzi, wode bubu eŋu kple nunana si nye “Life Time Achievement” nunana.
Koo Nimo xɔ “Life Time Achievement” nunana sia le ʄe 2002 le “[[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=at%20the%202022-,Vodafone%20Ghana%20Music%20Awards,-in%20Accra%20for|Vodafone Ghana” hadzidzi ʄe nunanawonaʄe]] le Gɛ̃ le eʄe akpa si wòwɔ le Ghana hadzidzi dɔwɔʄea ta.<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Koo_Nimo#cite_note-2</ref>
== Hadzidziwo ʄe ʄuʄoʄo [<nowiki/>[[:en:Koo_Nimo#cite_note-7|trɔ asi le etsoʄe ŋu]]] ==
'''Hawo ʄe tanyawo'''
● ''“Asanti Ballads”'' (ʄe 19680
● ''Osabarima'' (ʄe 1990, wogbugbɔ he ɖe go le ʄe 2000)
● ''Tete wo bi ka'' (ʄe 2000)
● ''Highlife roots revival'' (ʄe 2012, Riverboat ʄe nuléɖi)
'''Hadzila siwo kpe ɖe eŋu'''
● Ha “Se wo Nom Me (Togbato Ele Nye טu Nom)” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=My%20Blood)%22%20on-,The%20Rough%20Guide%20to%20Acoustic%20Africa,-(2013%2C%20World|Rough Guide to Acoustic Afrika]], ʄe 2012 [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=Africa%20(2013%2C-,World%20Music%20Network,-)|World Music Network]])
● Ha ma ke le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20Highlife%20(2012)|Rough Guide to Highlife (2012)]]
● “Adowa Palm-Wine set” le [[:en:Koo_Nimo#cite_note-2:~:text=The%20Rough%20Guide%20to%20the%20Music%20of%20West%20Africa|Rough Guide to the Music of West Afrika]]
== Kpekpeɖeŋuxɔʄewo [[https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Koo_Nimo&action=edit§ion= trɔ asi le etsoʄe ŋu]] ==
<references />
q39qvq99i1gzfe0gxhaxylsy7hegtpr