Wikipedya
fonwiki
https://fon.wikipedia.org/wiki/W%C3%A9m%C3%A1_Nuk%C9%94nt%C9%94n
MediaWiki 1.45.0-wmf.7
first-letter
Yɛwliɖonuji
Ɖéɖovo
Xoɖɔtɛn
Wikizantɔ
Xoɖɔtɛn wikizantɔ lɛ tɔn
Wikipedya
Xoɖɔtɛn Wikipedya tɔn
Wékpo
Xoɖɔtɛn wékpo wú tɛ̀n
MediaWiki
Xoɖɔtɛn MediaWiki tɔn
Kpɔnd'ewu bo blo
Xoɖɔtɛn kpɔnd'ewu ɔ tɔ̀n
Alɔgɔ
Xoɖɔtɛn alɔgɔtɛn ɔ tɔn
Akpaxwé
Akpaxwé lɛ sín xoɖɔtɛn
TimedText
TimedText talk
Module
Discussion module
Event
Event talk
Ayanda Denge
0
4179
25992
25991
2025-06-29T13:51:33Z
Chado07
552
nu blo do #AWA-ICJ
25992
wikitext
text/x-wiki
'''Ayanda Denge''', é e jǐ ɖo lé xwle 1982 ɔ nyi nyɔnu ma nyi nyɔnu, sunnu sɔ nyɔnu sin awu do, xo lomilomi ɖɔtɔ kpodo hunjɛmɛjitɔ Afɔgokɔ-Afrika to ɔ tɔn.
E nɔ jɛhun do gbɛtɔ sunnu ma nyi nyɔnu alo nyɔnu na sunnu lɛ ji, mɛ e gan mɛbiba gannu gannu mɛ kpodo nusudo tonyinya kpan ji tɔ. E nyi gan bo xwe azan do gbɛta e nɔ wa azɔ nukplɔnmɛ kpodo hunjɛdo tonyatɔ lɛ kpan ji ɔ. E sɔ jivi ii ɖo azan 24ɔ xwejisun 2019 tɔn ɖo xɔ tɔn ɖèsú mɛ.
== Gbɛ tɔn ==
=== Yɔkpɔvu mɛ tɔn ===
Ayanda Denge ɔ e jii ɖo 1982, b'ɛ gosin Xhosa lɛ sin togun mɛ, bo ka su ɖò toxo Port Elizabeth tɔn mɛ, ɖo Cap-Oriental ɖo Afɔgokɔ-Afrika to ɔ tɔn.
=== Azɔwiwa gbɛ tɔn ===
Denge bɛ azɔwiwa ɖo toxo Johannesbourg tɔn mɛ. Enɛ ɔ gudo ɔ e wa azɔ ɖo toxo gege mɛ ɖo Afɔgokɔ-Afrika to ɔ tɔn, ɖo taji ɔ Harare, Durban, Cap, Port Elizabeth kpodo Chutes Victoria kpan. E nyi tonyatɔ nu xwe 15.
Denge lɛ nyi nutotɔ xoɖɔ do tin nu mɛ nu mɛ tɔn nú nu Sisonke Sex Worker Movement (Sisonke) nu xwe wè.
Denge nyi hunjɛdó gbɛtɔ sunnu ma nyi nyɔnu, nyɔnu ma nyi sunnu lɛ ji tɔ. Ɖo azɔwiwa tɔn lɛ mɛ ɖò gbɛta SWEAT mɛ ɔ, Denge sɔnu nu nukplɔnmɛtɔ 50 bɔ ye nyi gbɛvi gbɛ gbɛta enɛ ɔ tɔn bo na wa azɔ do d'alɔ mɛ mɔhun lɛ nu ye na mɔ nu jɛ "kansɛ, Sida sin azɔnkwin ɔ kpodo nu e kunkpla acɛ gbɛtɔ tɔn e kan tonyinya'zɔ e lɛ kpan". E lɛ wa azɔ do fɛn likpo nu sida'zɔn ɔ ji ɖo "TB/HIV CARE Association mɛ". E lɛ xokan do acɛ e nyí gbɛtɔ e ɖo sida'zɔn ɔ lɛ tɔn bo lɛ nyi gbɛvi nu SistazHood, gbɛta e nɔ jɛhun do acɛ e nyí gbɛtɔ lɛ bi tɔn bo lanmɛ na nɔ ganji kpodo alɔdo tonyatɔ sin azɔ kpan ji e tɔn ɖo gbɛta SWEAT tɔn mɛ.
Denge ɖo gbɛta SWEAT ɔ nu hwenu e hunnu sin kplekple Asijiki nu wiwa ɔ nu ɖò avuvɔsun xwe 2015 ɖo toxo Cap tɔn mɛ e. Gbɛta tɛnmɛ tɛnmɛ ě mɛ e gbɔn lɛ ɖie : Sisonke, WLC, SWEAT, kpodo Sonke Gender Justice kpan.
Denge ɔ Daily Vox kan xo byɔ ɛ hwěnu e yi kple ɖaxo gbɛ ɔ bi tɔn e e blo do sida ɔ ɖo 2016 ɖo Durban e.
== Gbɛ tɔn mɛ bi ma mɔ nu jɛ ji ==
Denge ɔ toxo Cap tɔn mɛ wɛ e nɔ nɔ̀ ɖayǐ, ɖo Afɔgokɔ-Afrika to ɔ tɔn mɛ. E dɔ alikpa kpɛɖé cobo wayi Helen Bowden Nurses Home ɖò Green Point sin toxo mɛ. Ye sɔ ɛ gan ɖo zofinkplɔsun xwe 2019 tɔn.
== Kuku tɔn ==
Denge ɔ e hwǐ ɖo xɔ tɔn ɖèsú mɛ ɖo azan 24 xwejisun xwe 2019 tɔn. É sɔ jivi ii bo jo e do ɖo kɔmɛ ɖo xɔ tɔn mɛ. Kúnnuɖetɔ lɛ ɖɔ agasa ɖo hɔn ɔ mɛ ɖo kɔxo bɔ gan fi e e ɖe tɔn ɖokpo kpɔn xɔ tɔn mɛ sɛdo g ɔn flɛtɛ linu bo mɔ ɛ ɖo kɔmɛ. E wɛnkan nu zogbɛn bɔ zinflu do. E kpodo mɛ ɖokpo kpo ɖo kpɔ ɖayi, mɛ e nɛ ɔ bu hwenu é hwii e.
== Dodo tɔn ==
agrxeq5w5qltnxbya24taxbbfp4j94g
25993
25992
2025-06-29T14:03:43Z
Chado07
552
nublodo #AWA-IJC
25993
wikitext
text/x-wiki
{{Gbɛtɔ tán|nyikɔ=Ayanda Denge|azɔ é nɔ wa é=Agalɛtɔ|fǐ é ji ɖé é=Afrique du Sud|azan é gbé é ku é=24 xwejisun 2019}}'''Ayanda Denge''', é e jǐ ɖo lé xwle 1982 ɔ nyi nyɔnu ma nyi nyɔnu, sunnu sɔ nyɔnu sin awu do, xo lomilomi ɖɔtɔ kpodo hunjɛmɛjitɔ Afɔgokɔ-Afrika to ɔ tɔn.
E nɔ jɛhun do gbɛtɔ sunnu ma nyi nyɔnu alo nyɔnu na sunnu lɛ ji, mɛ e gan mɛbiba gannu gannu mɛ kpodo nusudo tonyinya kpan ji tɔ. E nyi gan bo xwe azan do gbɛta e nɔ wa azɔ nukplɔnmɛ kpodo hunjɛdo tonyatɔ lɛ kpan ji ɔ. E sɔ jivi ii ɖo azan 24ɔ xwejisun 2019 tɔn ɖo xɔ tɔn ɖèsú mɛ.
== Gbɛ tɔn ==
=== Yɔkpɔvu mɛ tɔn ===
Ayanda Denge ɔ e jii ɖo 1982, b'ɛ gosin Xhosa lɛ sin togun mɛ, bo ka su ɖò toxo Port Elizabeth tɔn mɛ, ɖo Cap-Oriental ɖo Afɔgokɔ-Afrika to ɔ tɔn.
=== Azɔwiwa gbɛ tɔn ===
Denge bɛ azɔwiwa ɖo toxo Johannesbourg tɔn mɛ. Enɛ ɔ gudo ɔ e wa azɔ ɖo toxo gege mɛ ɖo Afɔgokɔ-Afrika to ɔ tɔn, ɖo taji ɔ Harare, Durban, Cap, Port Elizabeth kpodo Chutes Victoria kpan. E nyi tonyatɔ nu xwe 15.
Denge lɛ nyi nutotɔ xoɖɔ do tin nu mɛ nu mɛ tɔn nú nu Sisonke Sex Worker Movement (Sisonke) nu xwe wè.
Denge nyi hunjɛdó gbɛtɔ sunnu ma nyi nyɔnu, nyɔnu ma nyi sunnu lɛ ji tɔ. Ɖo azɔwiwa tɔn lɛ mɛ ɖò gbɛta SWEAT mɛ ɔ, Denge sɔnu nu nukplɔnmɛtɔ 50 bɔ ye nyi gbɛvi gbɛ gbɛta enɛ ɔ tɔn bo na wa azɔ do d'alɔ mɛ mɔhun lɛ nu ye na mɔ nu jɛ "kansɛ, Sida sin azɔnkwin ɔ kpodo nu e kunkpla acɛ gbɛtɔ tɔn e kan tonyinya'zɔ e lɛ kpan". E lɛ wa azɔ do fɛn likpo nu sida'zɔn ɔ ji ɖo "TB/HIV CARE Association mɛ". E lɛ xokan do acɛ e nyí gbɛtɔ e ɖo sida'zɔn ɔ lɛ tɔn bo lɛ nyi gbɛvi nu SistazHood, gbɛta e nɔ jɛhun do acɛ e nyí gbɛtɔ lɛ bi tɔn bo lanmɛ na nɔ ganji kpodo alɔdo tonyatɔ sin azɔ kpan ji e tɔn ɖo gbɛta SWEAT tɔn mɛ.
Denge ɖo gbɛta SWEAT ɔ nu hwenu e hunnu sin kplekple Asijiki nu wiwa ɔ nu ɖò avuvɔsun xwe 2015 ɖo toxo Cap tɔn mɛ e. Gbɛta tɛnmɛ tɛnmɛ ě mɛ e gbɔn lɛ ɖie : Sisonke, WLC, SWEAT, kpodo Sonke Gender Justice kpan.
Denge ɔ Daily Vox kan xo byɔ ɛ hwěnu e yi kple ɖaxo gbɛ ɔ bi tɔn e e blo do sida ɔ ɖo 2016 ɖo Durban e.
== Gbɛ tɔn mɛ bi ma mɔ nu jɛ ji ==
Denge ɔ toxo Cap tɔn mɛ wɛ e nɔ nɔ̀ ɖayǐ, ɖo Afɔgokɔ-Afrika to ɔ tɔn mɛ. E dɔ alikpa kpɛɖé cobo wayi Helen Bowden Nurses Home ɖò Green Point sin toxo mɛ. Ye sɔ ɛ gan ɖo zofinkplɔsun xwe 2019 tɔn.
== Kuku tɔn ==
Denge ɔ e hwǐ ɖo xɔ tɔn ɖèsú mɛ ɖo azan 24 xwejisun xwe 2019 tɔn. É sɔ jivi ii bo jo e do ɖo kɔmɛ ɖo xɔ tɔn mɛ. Kúnnuɖetɔ lɛ ɖɔ agasa ɖo hɔn ɔ mɛ ɖo kɔxo bɔ gan fi e e ɖe tɔn ɖokpo kpɔn xɔ tɔn mɛ sɛdo g ɔn flɛtɛ linu bo mɔ ɛ ɖo kɔmɛ. E wɛnkan nu zogbɛn bɔ zinflu do. E kpodo mɛ ɖokpo kpo ɖo kpɔ ɖayi, mɛ e nɛ ɔ bu hwenu é hwii e.
== Dodo tɔn ==
062s97fz3zhq11y30wwmgdotc6d80j3