Wikipedya
fonwiki
https://fon.wikipedia.org/wiki/W%C3%A9m%C3%A1_Nuk%C9%94nt%C9%94n
MediaWiki 1.47.0-wmf.2
first-letter
Yɛwliɖonuji
Ɖéɖovo
Xoɖɔtɛn
Wikizantɔ
Xoɖɔtɛn wikizantɔ lɛ tɔn
Wikipedya
Xoɖɔtɛn Wikipedya tɔn
Wékpo
Xoɖɔtɛn wékpo wú tɛ̀n
MediaWiki
Xoɖɔtɛn MediaWiki tɔn
Kpɔnd'ewu bo blo
Xoɖɔtɛn kpɔnd'ewu ɔ tɔ̀n
Alɔgɔ
Xoɖɔtɛn alɔgɔtɛn ɔ tɔn
Akpaxwé
Akpaxwé lɛ sín xoɖɔtɛn
TimedText
TimedText talk
Module
Discussion module
Event
Event talk
Moussa Tchangari
0
5485
32345
30780
2026-05-14T09:12:53Z
Gbehlon
26
/* Azɔwiwa tɔn */ nǔ gɔ nu nǔ
32345
wikitext
text/x-wiki
'''Moussa Tchangari''' è e jǐ ɖo xwe 1969 ɔ nyi xojlazɔwatɔ Nijɛto tɔn bo lɛ nyi tovi lɛ sin nukɔnnɔtɔ. É nɔ jɛ hun do acɛ e nyi gbɛtɔ tɔn é ji, bo nyi wegbojinɔtɔ nu gbɛta (Espaces Alternatifs Citoyens) ɖo Nijɛto mɛ.
== Gbɛ tɔn ==
=== Jiji tɔn kpodo azɔmɛyiyi tɔn kpan ===
Moussa Tchangari ɔ é jǐ ɖo Nguimi ɖo xwe 1969 tɔn mɛ ɖo glesi'hɛnnu Kanouris tɔn mɛ. É yi azɔmɛ lisinmɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ, fi e é bɛ toxoɖudɔ'zɔ ɖee. É ɖo kunnuɖema BAC tɔn, bo yi bɛ nunywɛ yi do nunywɛ ji tɛn "Philosophie" tɔn ɖo kplɔnyiji'alavɔ Niamey tɔn. Xwe 1990 tɔn sin bibɛmɛ ɔ, é byɔ hunjɛdo kplɔnyiji'alavɔvǐ sin gbɛta é nɔ gbɛgbe nu acɛkpikpa é wukun sin acɛkpikpa ahwangan sunvinɔ Seyni Kountché tɔn e gege mɛ.
Huzu-huzu jɔhɔn ɖe wa cyɔn to ɔ gbɔn mɛɖaxo hunjɛdo tovi sin nukɔnyiyi tɔn Karl Marx sin nuwalɔ gbla mɛ bo ka yi wan nu fi e jǐ ɖé ɖo Kanouri e tawun ɖo fifonu hwetɔnwaji Nijɛto ɔ tɔn. Toxoɖiɖɔ hwenu é nɛ ɔ, e ɖo nukunɖeji e nɔ kple gɛnnyi-gɛnnyi to ɔ tɔn tɛnmɛ. Bɔ kple nɛ ɔ wɛ zɔn bɔ e su nu do toxoɖɔgbɛta ɖokpo gee é ɖe ɖayi e bo dɔn toxoɖɔgbɛta gege sin jɔhɔn wa Nijɛto mɛ.
=== Azɔwiwa tɔn ===
Tchangari bɛ azɔwiwa tɔn ɖo xwe 1990 tɔn mɛ ɖo xojlajlazɔwiwa linu taun kpodo tutomɛ é nɔ jɛhundo tovi Nijɛto tɔn lɛ ji é tɔn kpo mɛ. É nyí wegbojinɔtɔ ɖaxo nu <nowiki>''Alternative Espaces Citoyens''</nowiki> (AEC) tɔn, e nyí gbɛta tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn é nɔ kpenukun do nukplɔn tovi lɛ do acɛkpikpa sin nuwiwa lɛ kpodo acɛ gbɛtɔ tɔn kpan ji e kpan.
Nukɔnnɔtɔ e é nyí nǔ gbɛta (AEC) ɔ zɔn bɔ é to nuwiwa xojlajla tɔn ɖo Hladio xwe dokɔ tɔn gege ji, kple tɛnmɛ tɛnmɛ xa tovi lɛ kpo nukplɔn tovi lɛ bo sɔ ayǐ yetɔn do nu ji kpo. Tchangari lɛ jla tamɛlinlin do nukɔnyiyi to wɛ nɔ ɖɔ to xo to wɛ nɔ wa to zo tɔn ji ɖo Nijɛto mɛ kpodo ayi na jɛ ayi sin xo wu ɖo Sahel gbeji.
=== E wli do gan ===
1o71r2ugcco5aa30os4qrppijf6qdw6
32346
32345
2026-05-14T09:18:51Z
Gbehlon
26
Nu gɔ na
32346
wikitext
text/x-wiki
'''Moussa Tchangari''' è e jǐ ɖo xwe 1969 ɔ nyi xojlazɔwatɔ Nijɛto tɔn bo lɛ nyi tovi lɛ sin nukɔnnɔtɔ. É nɔ jɛ hun do acɛ e nyi gbɛtɔ tɔn é ji, bo nyi wegbojinɔtɔ nu gbɛta (Espaces Alternatifs Citoyens) ɖo Nijɛto mɛ. Nǔ e wu é nɔ kpenjukun do taun wɛ nyí azɔwiwa acɛkpikpa tɔn, acɛ é nyí gbɛtɔ lɛ tɔn e kpodo azɔwiwa sɔja lɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ kpodo Sahel gbeji kpan
== Gbɛ tɔn ==
=== Jiji tɔn kpodo azɔmɛyiyi tɔn kpan ===
Moussa Tchangari ɔ é jǐ ɖo Nguimi ɖo xwe 1969 tɔn mɛ ɖo glesi'hɛnnu Kanouris tɔn mɛ. É yi azɔmɛ lisinmɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ, fi e é bɛ toxoɖudɔ'zɔ ɖee. É ɖo kunnuɖema BAC tɔn, bo yi bɛ nunywɛ yi do nunywɛ ji tɛn "Philosophie" tɔn ɖo kplɔnyiji'alavɔ Niamey tɔn. Xwe 1990 tɔn sin bibɛmɛ ɔ, é byɔ hunjɛdo kplɔnyiji'alavɔvǐ sin gbɛta é nɔ gbɛgbe nu acɛkpikpa é wukun sin acɛkpikpa ahwangan sunvinɔ Seyni Kountché tɔn e gege mɛ.
Huzu-huzu jɔhɔn ɖe wa cyɔn to ɔ gbɔn mɛɖaxo hunjɛdo tovi sin nukɔnyiyi tɔn Karl Marx sin nuwalɔ gbla mɛ bo ka yi wan nu fi e jǐ ɖé ɖo Kanouri e tawun ɖo fifonu hwetɔnwaji Nijɛto ɔ tɔn. Toxoɖiɖɔ hwenu é nɛ ɔ, e ɖo nukunɖeji e nɔ kple gɛnnyi-gɛnnyi to ɔ tɔn tɛnmɛ. Bɔ kple nɛ ɔ wɛ zɔn bɔ e su nu do toxoɖɔgbɛta ɖokpo gee é ɖe ɖayi e bo dɔn toxoɖɔgbɛta gege sin jɔhɔn wa Nijɛto mɛ.
=== Azɔwiwa tɔn ===
Tchangari bɛ azɔwiwa tɔn ɖo xwe 1990 tɔn mɛ ɖo xojlajlazɔwiwa linu taun kpodo tutomɛ é nɔ jɛhundo tovi Nijɛto tɔn lɛ ji é tɔn kpo mɛ. É nyí wegbojinɔtɔ ɖaxo nu <nowiki>''Alternative Espaces Citoyens''</nowiki> (AEC) tɔn, e nyí gbɛta tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn é nɔ kpenukun do nukplɔn tovi lɛ do acɛkpikpa sin nuwiwa lɛ kpodo acɛ gbɛtɔ tɔn kpan ji e kpan.
Nukɔnnɔtɔ e é nyí nǔ gbɛta (AEC) ɔ zɔn bɔ é to nuwiwa xojlajla tɔn ɖo Hladio xwe dokɔ tɔn gege ji, kple tɛnmɛ tɛnmɛ xa tovi lɛ kpo nukplɔn tovi lɛ bo sɔ ayǐ yetɔn do nu ji kpo. Tchangari lɛ jla tamɛlinlin do nukɔnyiyi to wɛ nɔ ɖɔ to xo to wɛ nɔ wa to zo tɔn ji ɖo Nijɛto mɛ kpodo ayi na jɛ ayi sin xo wu ɖo Sahel gbeji.
=== E wli do gan ===
9gz8g91zdysb8w9d3tmn19x5em0juwg
32347
32346
2026-05-14T09:23:07Z
Gbehlon
26
dodo kan
32347
wikitext
text/x-wiki
'''Moussa Tchangari''' è e jǐ ɖo xwe 1969 ɔ nyi xojlazɔwatɔ Nijɛto tɔn bo lɛ nyi tovi lɛ sin nukɔnnɔtɔ. É nɔ jɛ hun do acɛ e nyi gbɛtɔ tɔn é ji, bo nyi wegbojinɔtɔ nu gbɛta (Espaces Alternatifs Citoyens) ɖo Nijɛto mɛ. Nǔ e wu é nɔ kpenjukun do taun wɛ nyí azɔwiwa acɛkpikpa tɔn, acɛ é nyí gbɛtɔ lɛ tɔn e kpodo azɔwiwa sɔja lɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ kpodo Sahel gbeji kpan<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/petition/free-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Libérez Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=xwé 2025}}</ref>
== Gbɛ tɔn ==
=== Jiji tɔn kpodo azɔmɛyiyi tɔn kpan ===
Moussa Tchangari ɔ é jǐ ɖo Nguimi ɖo xwe 1969 tɔn mɛ ɖo glesi'hɛnnu Kanouris tɔn mɛ. É yi azɔmɛ lisinmɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ, fi e é bɛ toxoɖudɔ'zɔ ɖee. É ɖo kunnuɖema BAC tɔn, bo yi bɛ nunywɛ yi do nunywɛ ji tɛn "Philosophie" tɔn ɖo kplɔnyiji'alavɔ Niamey tɔn. Xwe 1990 tɔn sin bibɛmɛ ɔ, é byɔ hunjɛdo kplɔnyiji'alavɔvǐ sin gbɛta é nɔ gbɛgbe nu acɛkpikpa é wukun sin acɛkpikpa ahwangan sunvinɔ Seyni Kountché tɔn e gege mɛ.
Huzu-huzu jɔhɔn ɖe wa cyɔn to ɔ gbɔn mɛɖaxo hunjɛdo tovi sin nukɔnyiyi tɔn Karl Marx sin nuwalɔ gbla mɛ bo ka yi wan nu fi e jǐ ɖé ɖo Kanouri e tawun ɖo fifonu hwetɔnwaji Nijɛto ɔ tɔn. Toxoɖiɖɔ hwenu é nɛ ɔ, e ɖo nukunɖeji e nɔ kple gɛnnyi-gɛnnyi to ɔ tɔn tɛnmɛ. Bɔ kple nɛ ɔ wɛ zɔn bɔ e su nu do toxoɖɔgbɛta ɖokpo gee é ɖe ɖayi e bo dɔn toxoɖɔgbɛta gege sin jɔhɔn wa Nijɛto mɛ.
=== Azɔwiwa tɔn ===
Tchangari bɛ azɔwiwa tɔn ɖo xwe 1990 tɔn mɛ ɖo xojlajlazɔwiwa linu taun kpodo tutomɛ é nɔ jɛhundo tovi Nijɛto tɔn lɛ ji é tɔn kpo mɛ. É nyí wegbojinɔtɔ ɖaxo nu <nowiki>''Alternative Espaces Citoyens''</nowiki> (AEC) tɔn, e nyí gbɛta tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn é nɔ kpenukun do nukplɔn tovi lɛ do acɛkpikpa sin nuwiwa lɛ kpodo acɛ gbɛtɔ tɔn kpan ji e kpan.
Nukɔnnɔtɔ e é nyí nǔ gbɛta (AEC) ɔ zɔn bɔ é to nuwiwa xojlajla tɔn ɖo Hladio xwe dokɔ tɔn gege ji, kple tɛnmɛ tɛnmɛ xa tovi lɛ kpo nukplɔn tovi lɛ bo sɔ ayǐ yetɔn do nu ji kpo. Tchangari lɛ jla tamɛlinlin do nukɔnyiyi to wɛ nɔ ɖɔ to xo to wɛ nɔ wa to zo tɔn ji ɖo Nijɛto mɛ kpodo ayi na jɛ ayi sin xo wu ɖo Sahel gbeji.
=== E wli do gan ===
a7w6ybr1e0iapptxv02n8ps5swzi1tf
32348
32347
2026-05-14T09:24:01Z
Gbehlon
26
Nu gɔ na
32348
wikitext
text/x-wiki
'''Moussa Tchangari''' è e jǐ ɖo xwe 1969 ɔ nyi xojlazɔwatɔ Nijɛto tɔn bo lɛ nyi tovi lɛ sin nukɔnnɔtɔ. É nɔ jɛ hun do acɛ e nyi gbɛtɔ tɔn é ji, bo nyi wegbojinɔtɔ nu gbɛta (Espaces Alternatifs Citoyens) ɖo Nijɛto mɛ. Nǔ e wu é nɔ kpenjukun do taun wɛ nyí azɔwiwa acɛkpikpa tɔn, acɛ é nyí gbɛtɔ lɛ tɔn e kpodo azɔwiwa sɔja lɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ kpodo Sahel gbeji kpan<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/petition/free-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Libérez Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=xwé 2025}}</ref>
== Gbɛ tɔn ==
=== Jiji tɔn kpodo azɔmɛyiyi tɔn kpan ===
Moussa Tchangari ɔ é jǐ ɖo Nguimi ɖo xwe 1969 tɔn mɛ ɖo glesi'hɛnnu Kanouris tɔn mɛ. É yi azɔmɛ lisinmɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ, fi e é bɛ toxoɖudɔ'zɔ ɖee. É ɖo kunnuɖema BAC tɔn, bo yi bɛ nunywɛ yi do nunywɛ ji tɛn "Philosophie" tɔn ɖo kplɔnyiji'alavɔ Niamey tɔn. Xwe 1990 tɔn sin bibɛmɛ ɔ, é byɔ hunjɛdo kplɔnyiji'alavɔvǐ sin gbɛta é nɔ gbɛgbe nu acɛkpikpa é wukun sin acɛkpikpa ahwangan sunvinɔ Seyni Kountché tɔn e gege mɛ.
Huzu-huzu jɔhɔn ɖe wa cyɔn to ɔ gbɔn mɛɖaxo hunjɛdo tovi sin nukɔnyiyi tɔn Karl Marx sin nuwalɔ gbla mɛ bo ka yi wan nu fi e jǐ ɖé ɖo Kanouri e tawun ɖo fifonu hwetɔnwaji Nijɛto ɔ tɔn. Toxoɖiɖɔ hwenu é nɛ ɔ, e ɖo nukunɖeji e nɔ kple gɛnnyi-gɛnnyi to ɔ tɔn tɛnmɛ. Bɔ kple nɛ ɔ wɛ zɔn bɔ e su nu do toxoɖɔgbɛta ɖokpo gee é ɖe ɖayi e bo dɔn toxoɖɔgbɛta gege sin jɔhɔn wa Nijɛto mɛ.
=== Azɔwiwa tɔn ===
Tchangari bɛ azɔwiwa tɔn ɖo xwe 1990 tɔn mɛ ɖo xojlajlazɔwiwa linu taun kpodo tutomɛ é nɔ jɛhundo tovi Nijɛto tɔn lɛ ji é tɔn kpo mɛ. É nyí wegbojinɔtɔ ɖaxo nu <nowiki>''Alternative Espaces Citoyens''</nowiki> (AEC) tɔn, e nyí gbɛta tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn é nɔ kpenukun do nukplɔn tovi lɛ do acɛkpikpa sin nuwiwa lɛ kpodo acɛ gbɛtɔ tɔn kpan ji e kpan.
Nukɔnnɔtɔ e é nyí nǔ gbɛta (AEC) ɔ zɔn bɔ é to nuwiwa xojlajla tɔn ɖo Hladio xwe dokɔ tɔn gege ji, kple tɛnmɛ tɛnmɛ xa tovi lɛ kpo nukplɔn tovi lɛ bo sɔ ayǐ yetɔn do nu ji kpo. Tchangari lɛ jla tamɛlinlin do nukɔnyiyi to wɛ nɔ ɖɔ to xo to wɛ nɔ wa to zo tɔn ji ɖo Nijɛto mɛ kpodo ayi na jɛ ayi sin xo wu ɖo Sahel gbeji.
=== E wli do gan ===
== Dodo tɔn ==
0bou8sjlcct3csqiyj4orxrx2l8z1ei
32349
32348
2026-05-14T09:27:00Z
Gbehlon
26
dodo kan
32349
wikitext
text/x-wiki
'''Moussa Tchangari''' è e jǐ ɖo xwe 1969 ɔ nyi xojlazɔwatɔ Nijɛto tɔn bo lɛ nyi tovi lɛ sin nukɔnnɔtɔ. É nɔ jɛ hun do acɛ e nyi gbɛtɔ tɔn é ji, bo nyi wegbojinɔtɔ nu gbɛta (Espaces Alternatifs Citoyens) ɖo Nijɛto mɛ. Nǔ e wu é nɔ kpenjukun do taun wɛ nyí azɔwiwa acɛkpikpa tɔn, acɛ é nyí gbɛtɔ lɛ tɔn e kpodo azɔwiwa sɔja lɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ kpodo Sahel gbeji kpan<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/petition/free-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Libérez Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=xwé 2025}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnestyusa.org/urgent-actions/urgent-action-prominent-human-rights-defender-detained-niger-103-24/|xotá ɔ=PROMINENT HUMAN RIGHTS DEFENDER DETAINED|atɛ ɔ=www.amnestyusa.org|azǎn ɔ=azan 15ɔ liyasun xwe 2025 tɔn}}</ref>
== Gbɛ tɔn ==
=== Jiji tɔn kpodo azɔmɛyiyi tɔn kpan ===
Moussa Tchangari ɔ é jǐ ɖo Nguimi ɖo xwe 1969 tɔn mɛ ɖo glesi'hɛnnu Kanouris tɔn mɛ. É yi azɔmɛ lisinmɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ, fi e é bɛ toxoɖudɔ'zɔ ɖee. É ɖo kunnuɖema BAC tɔn, bo yi bɛ nunywɛ yi do nunywɛ ji tɛn "Philosophie" tɔn ɖo kplɔnyiji'alavɔ Niamey tɔn. Xwe 1990 tɔn sin bibɛmɛ ɔ, é byɔ hunjɛdo kplɔnyiji'alavɔvǐ sin gbɛta é nɔ gbɛgbe nu acɛkpikpa é wukun sin acɛkpikpa ahwangan sunvinɔ Seyni Kountché tɔn e gege mɛ.
Huzu-huzu jɔhɔn ɖe wa cyɔn to ɔ gbɔn mɛɖaxo hunjɛdo tovi sin nukɔnyiyi tɔn Karl Marx sin nuwalɔ gbla mɛ bo ka yi wan nu fi e jǐ ɖé ɖo Kanouri e tawun ɖo fifonu hwetɔnwaji Nijɛto ɔ tɔn. Toxoɖiɖɔ hwenu é nɛ ɔ, e ɖo nukunɖeji e nɔ kple gɛnnyi-gɛnnyi to ɔ tɔn tɛnmɛ. Bɔ kple nɛ ɔ wɛ zɔn bɔ e su nu do toxoɖɔgbɛta ɖokpo gee é ɖe ɖayi e bo dɔn toxoɖɔgbɛta gege sin jɔhɔn wa Nijɛto mɛ.
=== Azɔwiwa tɔn ===
Tchangari bɛ azɔwiwa tɔn ɖo xwe 1990 tɔn mɛ ɖo xojlajlazɔwiwa linu taun kpodo tutomɛ é nɔ jɛhundo tovi Nijɛto tɔn lɛ ji é tɔn kpo mɛ. É nyí wegbojinɔtɔ ɖaxo nu <nowiki>''Alternative Espaces Citoyens''</nowiki> (AEC) tɔn, e nyí gbɛta tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn é nɔ kpenukun do nukplɔn tovi lɛ do acɛkpikpa sin nuwiwa lɛ kpodo acɛ gbɛtɔ tɔn kpan ji e kpan.
Nukɔnnɔtɔ e é nyí nǔ gbɛta (AEC) ɔ zɔn bɔ é to nuwiwa xojlajla tɔn ɖo Hladio xwe dokɔ tɔn gege ji, kple tɛnmɛ tɛnmɛ xa tovi lɛ kpo nukplɔn tovi lɛ bo sɔ ayǐ yetɔn do nu ji kpo. Tchangari lɛ jla tamɛlinlin do nukɔnyiyi to wɛ nɔ ɖɔ to xo to wɛ nɔ wa to zo tɔn ji ɖo Nijɛto mɛ kpodo ayi na jɛ ayi sin xo wu ɖo Sahel gbeji.
=== E wli do gan ===
== Dodo tɔn ==
8ivikom3v4ymrtov29yttzv43iiisj7
32350
32349
2026-05-14T09:30:57Z
Gbehlon
26
dodo kan
32350
wikitext
text/x-wiki
'''Moussa Tchangari''' è e jǐ ɖo xwe 1969 ɔ nyi xojlazɔwatɔ Nijɛto tɔn bo lɛ nyi tovi lɛ sin nukɔnnɔtɔ. É nɔ jɛ hun do acɛ e nyi gbɛtɔ tɔn é ji, bo nyi wegbojinɔtɔ nu gbɛta (Espaces Alternatifs Citoyens) ɖo Nijɛto mɛ. Nǔ e wu é nɔ kpenjukun do taun wɛ nyí azɔwiwa acɛkpikpa tɔn, acɛ é nyí gbɛtɔ lɛ tɔn e kpodo azɔwiwa sɔja lɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ kpodo Sahel gbeji kpan<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/petition/free-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Libérez Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=xwé 2025}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnestyusa.org/urgent-actions/urgent-action-prominent-human-rights-defender-detained-niger-103-24/|xotá ɔ=PROMINENT HUMAN RIGHTS DEFENDER DETAINED|atɛ ɔ=www.amnestyusa.org|azǎn ɔ=azan 15ɔ liyasun xwe 2025 tɔn}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.frontlinedefenders.org/en/profile/moussa-tchangari|xotá ɔ=Moussa Tchangari
HRD, Journalist & General Secretary
Alternative Espace Citoyens|atɛ ɔ=www.frontlinedefenders.org|azǎn ɔ=azan 6ɔ alunsun xwe 2016}}</ref>
== Gbɛ tɔn ==
=== Jiji tɔn kpodo azɔmɛyiyi tɔn kpan ===
Moussa Tchangari ɔ é jǐ ɖo Nguimi ɖo xwe 1969 tɔn mɛ ɖo glesi'hɛnnu Kanouris tɔn mɛ. É yi azɔmɛ lisinmɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ, fi e é bɛ toxoɖudɔ'zɔ ɖee. É ɖo kunnuɖema BAC tɔn, bo yi bɛ nunywɛ yi do nunywɛ ji tɛn "Philosophie" tɔn ɖo kplɔnyiji'alavɔ Niamey tɔn. Xwe 1990 tɔn sin bibɛmɛ ɔ, é byɔ hunjɛdo kplɔnyiji'alavɔvǐ sin gbɛta é nɔ gbɛgbe nu acɛkpikpa é wukun sin acɛkpikpa ahwangan sunvinɔ Seyni Kountché tɔn e gege mɛ.
Huzu-huzu jɔhɔn ɖe wa cyɔn to ɔ gbɔn mɛɖaxo hunjɛdo tovi sin nukɔnyiyi tɔn Karl Marx sin nuwalɔ gbla mɛ bo ka yi wan nu fi e jǐ ɖé ɖo Kanouri e tawun ɖo fifonu hwetɔnwaji Nijɛto ɔ tɔn. Toxoɖiɖɔ hwenu é nɛ ɔ, e ɖo nukunɖeji e nɔ kple gɛnnyi-gɛnnyi to ɔ tɔn tɛnmɛ. Bɔ kple nɛ ɔ wɛ zɔn bɔ e su nu do toxoɖɔgbɛta ɖokpo gee é ɖe ɖayi e bo dɔn toxoɖɔgbɛta gege sin jɔhɔn wa Nijɛto mɛ.
=== Azɔwiwa tɔn ===
Tchangari bɛ azɔwiwa tɔn ɖo xwe 1990 tɔn mɛ ɖo xojlajlazɔwiwa linu taun kpodo tutomɛ é nɔ jɛhundo tovi Nijɛto tɔn lɛ ji é tɔn kpo mɛ. É nyí wegbojinɔtɔ ɖaxo nu <nowiki>''Alternative Espaces Citoyens''</nowiki> (AEC) tɔn, e nyí gbɛta tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn é nɔ kpenukun do nukplɔn tovi lɛ do acɛkpikpa sin nuwiwa lɛ kpodo acɛ gbɛtɔ tɔn kpan ji e kpan.
Nukɔnnɔtɔ e é nyí nǔ gbɛta (AEC) ɔ zɔn bɔ é to nuwiwa xojlajla tɔn ɖo Hladio xwe dokɔ tɔn gege ji, kple tɛnmɛ tɛnmɛ xa tovi lɛ kpo nukplɔn tovi lɛ bo sɔ ayǐ yetɔn do nu ji kpo. Tchangari lɛ jla tamɛlinlin do nukɔnyiyi to wɛ nɔ ɖɔ to xo to wɛ nɔ wa to zo tɔn ji ɖo Nijɛto mɛ kpodo ayi na jɛ ayi sin xo wu ɖo Sahel gbeji.
=== E wli do gan ===
== Dodo tɔn ==
70ss6k8wtdcga8yj0cz5m2ubsy4e2hc
32351
32350
2026-05-14T09:34:11Z
Gbehlon
26
/* Azɔwiwa tɔn */ dodo kan
32351
wikitext
text/x-wiki
'''Moussa Tchangari''' è e jǐ ɖo xwe 1969 ɔ nyi xojlazɔwatɔ Nijɛto tɔn bo lɛ nyi tovi lɛ sin nukɔnnɔtɔ. É nɔ jɛ hun do acɛ e nyi gbɛtɔ tɔn é ji, bo nyi wegbojinɔtɔ nu gbɛta (Espaces Alternatifs Citoyens) ɖo Nijɛto mɛ. Nǔ e wu é nɔ kpenjukun do taun wɛ nyí azɔwiwa acɛkpikpa tɔn, acɛ é nyí gbɛtɔ lɛ tɔn e kpodo azɔwiwa sɔja lɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ kpodo Sahel gbeji kpan<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/petition/free-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Libérez Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=xwé 2025}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnestyusa.org/urgent-actions/urgent-action-prominent-human-rights-defender-detained-niger-103-24/|xotá ɔ=PROMINENT HUMAN RIGHTS DEFENDER DETAINED|atɛ ɔ=www.amnestyusa.org|azǎn ɔ=azan 15ɔ liyasun xwe 2025 tɔn}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.frontlinedefenders.org/en/profile/moussa-tchangari|xotá ɔ=Moussa Tchangari
HRD, Journalist & General Secretary
Alternative Espace Citoyens|atɛ ɔ=www.frontlinedefenders.org|azǎn ɔ=azan 6ɔ alunsun xwe 2016}}</ref>
== Gbɛ tɔn ==
=== Jiji tɔn kpodo azɔmɛyiyi tɔn kpan ===
Moussa Tchangari ɔ é jǐ ɖo Nguimi ɖo xwe 1969 tɔn mɛ ɖo glesi'hɛnnu Kanouris tɔn mɛ. É yi azɔmɛ lisinmɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ, fi e é bɛ toxoɖudɔ'zɔ ɖee. É ɖo kunnuɖema BAC tɔn, bo yi bɛ nunywɛ yi do nunywɛ ji tɛn "Philosophie" tɔn ɖo kplɔnyiji'alavɔ Niamey tɔn. Xwe 1990 tɔn sin bibɛmɛ ɔ, é byɔ hunjɛdo kplɔnyiji'alavɔvǐ sin gbɛta é nɔ gbɛgbe nu acɛkpikpa é wukun sin acɛkpikpa ahwangan sunvinɔ Seyni Kountché tɔn e gege mɛ.
Huzu-huzu jɔhɔn ɖe wa cyɔn to ɔ gbɔn mɛɖaxo hunjɛdo tovi sin nukɔnyiyi tɔn Karl Marx sin nuwalɔ gbla mɛ bo ka yi wan nu fi e jǐ ɖé ɖo Kanouri e tawun ɖo fifonu hwetɔnwaji Nijɛto ɔ tɔn. Toxoɖiɖɔ hwenu é nɛ ɔ, e ɖo nukunɖeji e nɔ kple gɛnnyi-gɛnnyi to ɔ tɔn tɛnmɛ. Bɔ kple nɛ ɔ wɛ zɔn bɔ e su nu do toxoɖɔgbɛta ɖokpo gee é ɖe ɖayi e bo dɔn toxoɖɔgbɛta gege sin jɔhɔn wa Nijɛto mɛ.
=== Azɔwiwa tɔn ===
Tchangari bɛ azɔwiwa tɔn ɖo xwe 1990 tɔn mɛ ɖo xojlajlazɔwiwa linu taun kpodo tutomɛ é nɔ jɛhundo tovi Nijɛto tɔn lɛ ji é tɔn kpo mɛ. É nyí wegbojinɔtɔ ɖaxo nu <nowiki>''Alternative Espaces Citoyens''</nowiki> (AEC) tɔn, e nyí gbɛta tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn é nɔ kpenukun do nukplɔn tovi lɛ do acɛkpikpa sin nuwiwa lɛ kpodo acɛ gbɛtɔ tɔn kpan ji e kpan.
Nukɔnnɔtɔ e é nyí nǔ gbɛta (AEC) ɔ zɔn bɔ é to nuwiwa xojlajla tɔn ɖo Hladio xwe dokɔ tɔn gege ji, kple tɛnmɛ tɛnmɛ xa tovi lɛ kpo nukplɔn tovi lɛ bo sɔ ayǐ yetɔn do nu ji kpo. Tchangari lɛ jla tamɛlinlin do nukɔnyiyi to wɛ nɔ ɖɔ to xo to wɛ nɔ wa to zo tɔn ji ɖo Nijɛto mɛ kpodo ayi na jɛ ayi sin xo wu ɖo Sahel gbeji<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://migreurop.org/article3322.html|xotá ɔ=Communication in support of Moussa Tchangari|atɛ ɔ=migreurop.org|azǎn ɔ=azan 13ɔ alunsun xwe 2025}}</ref>.
=== E wli do gan ===
== Dodo tɔn ==
h5iezuve6w703dnusoj6gu5atloyg4x
32352
32351
2026-05-14T09:44:54Z
Gbehlon
26
/* E wli do gan */ dodo kan
32352
wikitext
text/x-wiki
'''Moussa Tchangari''' è e jǐ ɖo xwe 1969 ɔ nyi xojlazɔwatɔ Nijɛto tɔn bo lɛ nyi tovi lɛ sin nukɔnnɔtɔ. É nɔ jɛ hun do acɛ e nyi gbɛtɔ tɔn é ji, bo nyi wegbojinɔtɔ nu gbɛta (Espaces Alternatifs Citoyens) ɖo Nijɛto mɛ. Nǔ e wu é nɔ kpenjukun do taun wɛ nyí azɔwiwa acɛkpikpa tɔn, acɛ é nyí gbɛtɔ lɛ tɔn e kpodo azɔwiwa sɔja lɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ kpodo Sahel gbeji kpan<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/petition/free-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Libérez Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=xwé 2025}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnestyusa.org/urgent-actions/urgent-action-prominent-human-rights-defender-detained-niger-103-24/|xotá ɔ=PROMINENT HUMAN RIGHTS DEFENDER DETAINED|atɛ ɔ=www.amnestyusa.org|azǎn ɔ=azan 15ɔ liyasun xwe 2025 tɔn}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.frontlinedefenders.org/en/profile/moussa-tchangari|xotá ɔ=Moussa Tchangari
HRD, Journalist & General Secretary
Alternative Espace Citoyens|atɛ ɔ=www.frontlinedefenders.org|azǎn ɔ=azan 6ɔ alunsun xwe 2016}}</ref>
== Gbɛ tɔn ==
=== Jiji tɔn kpodo azɔmɛyiyi tɔn kpan ===
Moussa Tchangari ɔ é jǐ ɖo Nguimi ɖo xwe 1969 tɔn mɛ ɖo glesi'hɛnnu Kanouris tɔn mɛ. É yi azɔmɛ lisinmɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ, fi e é bɛ toxoɖudɔ'zɔ ɖee. É ɖo kunnuɖema BAC tɔn, bo yi bɛ nunywɛ yi do nunywɛ ji tɛn "Philosophie" tɔn ɖo kplɔnyiji'alavɔ Niamey tɔn. Xwe 1990 tɔn sin bibɛmɛ ɔ, é byɔ hunjɛdo kplɔnyiji'alavɔvǐ sin gbɛta é nɔ gbɛgbe nu acɛkpikpa é wukun sin acɛkpikpa ahwangan sunvinɔ Seyni Kountché tɔn e gege mɛ.
Huzu-huzu jɔhɔn ɖe wa cyɔn to ɔ gbɔn mɛɖaxo hunjɛdo tovi sin nukɔnyiyi tɔn Karl Marx sin nuwalɔ gbla mɛ bo ka yi wan nu fi e jǐ ɖé ɖo Kanouri e tawun ɖo fifonu hwetɔnwaji Nijɛto ɔ tɔn. Toxoɖiɖɔ hwenu é nɛ ɔ, e ɖo nukunɖeji e nɔ kple gɛnnyi-gɛnnyi to ɔ tɔn tɛnmɛ. Bɔ kple nɛ ɔ wɛ zɔn bɔ e su nu do toxoɖɔgbɛta ɖokpo gee é ɖe ɖayi e bo dɔn toxoɖɔgbɛta gege sin jɔhɔn wa Nijɛto mɛ.
=== Azɔwiwa tɔn ===
Tchangari bɛ azɔwiwa tɔn ɖo xwe 1990 tɔn mɛ ɖo xojlajlazɔwiwa linu taun kpodo tutomɛ é nɔ jɛhundo tovi Nijɛto tɔn lɛ ji é tɔn kpo mɛ. É nyí wegbojinɔtɔ ɖaxo nu <nowiki>''Alternative Espaces Citoyens''</nowiki> (AEC) tɔn, e nyí gbɛta tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn é nɔ kpenukun do nukplɔn tovi lɛ do acɛkpikpa sin nuwiwa lɛ kpodo acɛ gbɛtɔ tɔn kpan ji e kpan.
Nukɔnnɔtɔ e é nyí nǔ gbɛta (AEC) ɔ zɔn bɔ é to nuwiwa xojlajla tɔn ɖo Hladio xwe dokɔ tɔn gege ji, kple tɛnmɛ tɛnmɛ xa tovi lɛ kpo nukplɔn tovi lɛ bo sɔ ayǐ yetɔn do nu ji kpo. Tchangari lɛ jla tamɛlinlin do nukɔnyiyi to wɛ nɔ ɖɔ to xo to wɛ nɔ wa to zo tɔn ji ɖo Nijɛto mɛ kpodo ayi na jɛ ayi sin xo wu ɖo Sahel gbeji<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://migreurop.org/article3322.html|xotá ɔ=Communication in support of Moussa Tchangari|atɛ ɔ=migreurop.org|azǎn ɔ=azan 13ɔ alunsun xwe 2025}}</ref>.
=== E wli do gan ===
Xwe 2015 tɔn mɛ ɔ, yé wlǐ Tchangari ɖo é kinkɛnxo do gbeyiyi acɛkpikpa Nijɛto tɔn do mɛzunzun malɛnu makpoto "Boko Haram" tɔn kpo nu é gufunfɔn tovi lɛ tɔn dɔn wa lɛ kpo wu. Tutomɛ gbɛ ɔ gege wa alɔgɔ n'î ɖo taji ɔ, Amnesty International kpo xojlazɔwatɔ'gbɛ ma ɖo dogbo tɔn kpo, bɔ yé wa jo é<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.jeuneafrique.com/1638081/politique/au-niger-long-alternative-espaces-citoyens-exige-la-liberation-de-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Au Niger, l’ONG Alternative Espaces Citoyens « exige » la libération de Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.jeuneafrique.com|azǎn ɔ=azan 6ɔ woosun xwe 2024}}</ref>.
== Dodo tɔn ==
ptu5sq9oytpq3xbxe1mbu8ie1otse1q
32353
32352
2026-05-14T10:22:42Z
Gbehlon
26
/* E wli do gan */ nu gɔ na
32353
wikitext
text/x-wiki
'''Moussa Tchangari''' è e jǐ ɖo xwe 1969 ɔ nyi xojlazɔwatɔ Nijɛto tɔn bo lɛ nyi tovi lɛ sin nukɔnnɔtɔ. É nɔ jɛ hun do acɛ e nyi gbɛtɔ tɔn é ji, bo nyi wegbojinɔtɔ nu gbɛta (Espaces Alternatifs Citoyens) ɖo Nijɛto mɛ. Nǔ e wu é nɔ kpenjukun do taun wɛ nyí azɔwiwa acɛkpikpa tɔn, acɛ é nyí gbɛtɔ lɛ tɔn e kpodo azɔwiwa sɔja lɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ kpodo Sahel gbeji kpan<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/petition/free-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Libérez Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=xwé 2025}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnestyusa.org/urgent-actions/urgent-action-prominent-human-rights-defender-detained-niger-103-24/|xotá ɔ=PROMINENT HUMAN RIGHTS DEFENDER DETAINED|atɛ ɔ=www.amnestyusa.org|azǎn ɔ=azan 15ɔ liyasun xwe 2025 tɔn}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.frontlinedefenders.org/en/profile/moussa-tchangari|xotá ɔ=Moussa Tchangari
HRD, Journalist & General Secretary
Alternative Espace Citoyens|atɛ ɔ=www.frontlinedefenders.org|azǎn ɔ=azan 6ɔ alunsun xwe 2016}}</ref>
== Gbɛ tɔn ==
=== Jiji tɔn kpodo azɔmɛyiyi tɔn kpan ===
Moussa Tchangari ɔ é jǐ ɖo Nguimi ɖo xwe 1969 tɔn mɛ ɖo glesi'hɛnnu Kanouris tɔn mɛ. É yi azɔmɛ lisinmɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ, fi e é bɛ toxoɖudɔ'zɔ ɖee. É ɖo kunnuɖema BAC tɔn, bo yi bɛ nunywɛ yi do nunywɛ ji tɛn "Philosophie" tɔn ɖo kplɔnyiji'alavɔ Niamey tɔn. Xwe 1990 tɔn sin bibɛmɛ ɔ, é byɔ hunjɛdo kplɔnyiji'alavɔvǐ sin gbɛta é nɔ gbɛgbe nu acɛkpikpa é wukun sin acɛkpikpa ahwangan sunvinɔ Seyni Kountché tɔn e gege mɛ.
Huzu-huzu jɔhɔn ɖe wa cyɔn to ɔ gbɔn mɛɖaxo hunjɛdo tovi sin nukɔnyiyi tɔn Karl Marx sin nuwalɔ gbla mɛ bo ka yi wan nu fi e jǐ ɖé ɖo Kanouri e tawun ɖo fifonu hwetɔnwaji Nijɛto ɔ tɔn. Toxoɖiɖɔ hwenu é nɛ ɔ, e ɖo nukunɖeji e nɔ kple gɛnnyi-gɛnnyi to ɔ tɔn tɛnmɛ. Bɔ kple nɛ ɔ wɛ zɔn bɔ e su nu do toxoɖɔgbɛta ɖokpo gee é ɖe ɖayi e bo dɔn toxoɖɔgbɛta gege sin jɔhɔn wa Nijɛto mɛ.
=== Azɔwiwa tɔn ===
Tchangari bɛ azɔwiwa tɔn ɖo xwe 1990 tɔn mɛ ɖo xojlajlazɔwiwa linu taun kpodo tutomɛ é nɔ jɛhundo tovi Nijɛto tɔn lɛ ji é tɔn kpo mɛ. É nyí wegbojinɔtɔ ɖaxo nu <nowiki>''Alternative Espaces Citoyens''</nowiki> (AEC) tɔn, e nyí gbɛta tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn é nɔ kpenukun do nukplɔn tovi lɛ do acɛkpikpa sin nuwiwa lɛ kpodo acɛ gbɛtɔ tɔn kpan ji e kpan.
Nukɔnnɔtɔ e é nyí nǔ gbɛta (AEC) ɔ zɔn bɔ é to nuwiwa xojlajla tɔn ɖo Hladio xwe dokɔ tɔn gege ji, kple tɛnmɛ tɛnmɛ xa tovi lɛ kpo nukplɔn tovi lɛ bo sɔ ayǐ yetɔn do nu ji kpo. Tchangari lɛ jla tamɛlinlin do nukɔnyiyi to wɛ nɔ ɖɔ to xo to wɛ nɔ wa to zo tɔn ji ɖo Nijɛto mɛ kpodo ayi na jɛ ayi sin xo wu ɖo Sahel gbeji<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://migreurop.org/article3322.html|xotá ɔ=Communication in support of Moussa Tchangari|atɛ ɔ=migreurop.org|azǎn ɔ=azan 13ɔ alunsun xwe 2025}}</ref>.
=== E wli do gan ===
Xwe 2015 tɔn mɛ ɔ, yé wlǐ Tchangari ɖo é kinkɛnxo do gbeyiyi acɛkpikpa Nijɛto tɔn do mɛzunzun malɛnu makpoto "Boko Haram" tɔn kpo nu é gufunfɔn tovi lɛ tɔn dɔn wa lɛ kpo wu. Tutomɛ gbɛ ɔ gege wa alɔgɔ n'î ɖo taji ɔ, Amnesty International kpo xojlazɔwatɔ'gbɛ ma ɖo dogbo tɔn kpo, bɔ yé wa jo é<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.jeuneafrique.com/1638081/politique/au-niger-long-alternative-espaces-citoyens-exige-la-liberation-de-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Au Niger, l’ONG Alternative Espaces Citoyens « exige » la libération de Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.jeuneafrique.com|azǎn ɔ=azan 6ɔ woosun xwe 2024}}</ref>.
Azan 3ɔ woosun xwe 2024 tɔn ɔ, kponɔ lɛ zɔn awu yaya mɛ bo wa wlǐ Tchangari ɖo xwe tɔn gbè ɖo Nyamey. Yé wlǐ ɖo yé lɛn ɛ dó <axansuxotɔ lɛ sin gbɛta mɛ>, <mɛ e nɔ gbato lɛ sin gbɛta mɛ> kpo <mɛ é nɔ bado nú nǔ do d'alɔ togudo nu lɛ nu ye na tɔn ahwanmɛ lɛ mɛ sin gbɛta mɛ>. Hwɛdomɛ enɛ lɛ tɔn xokinkɛn tɔn lɛ gudo.
== Dodo tɔn ==
ddpufqgjn3m81ujtnazdftjb4sry86u
32354
32353
2026-05-14T10:29:15Z
Gbehlon
26
/* E wli do gan */ dodo kan
32354
wikitext
text/x-wiki
'''Moussa Tchangari''' è e jǐ ɖo xwe 1969 ɔ nyi xojlazɔwatɔ Nijɛto tɔn bo lɛ nyi tovi lɛ sin nukɔnnɔtɔ. É nɔ jɛ hun do acɛ e nyi gbɛtɔ tɔn é ji, bo nyi wegbojinɔtɔ nu gbɛta (Espaces Alternatifs Citoyens) ɖo Nijɛto mɛ. Nǔ e wu é nɔ kpenjukun do taun wɛ nyí azɔwiwa acɛkpikpa tɔn, acɛ é nyí gbɛtɔ lɛ tɔn e kpodo azɔwiwa sɔja lɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ kpodo Sahel gbeji kpan<ref name=":0">{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/petition/free-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Libérez Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=xwé 2025}}</ref><ref name=":1">{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnestyusa.org/urgent-actions/urgent-action-prominent-human-rights-defender-detained-niger-103-24/|xotá ɔ=PROMINENT HUMAN RIGHTS DEFENDER DETAINED|atɛ ɔ=www.amnestyusa.org|azǎn ɔ=azan 15ɔ liyasun xwe 2025 tɔn}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.frontlinedefenders.org/en/profile/moussa-tchangari|xotá ɔ=Moussa Tchangari
HRD, Journalist & General Secretary
Alternative Espace Citoyens|atɛ ɔ=www.frontlinedefenders.org|azǎn ɔ=azan 6ɔ alunsun xwe 2016}}</ref>
== Gbɛ tɔn ==
=== Jiji tɔn kpodo azɔmɛyiyi tɔn kpan ===
Moussa Tchangari ɔ é jǐ ɖo Nguimi ɖo xwe 1969 tɔn mɛ ɖo glesi'hɛnnu Kanouris tɔn mɛ. É yi azɔmɛ lisinmɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ, fi e é bɛ toxoɖudɔ'zɔ ɖee. É ɖo kunnuɖema BAC tɔn, bo yi bɛ nunywɛ yi do nunywɛ ji tɛn "Philosophie" tɔn ɖo kplɔnyiji'alavɔ Niamey tɔn. Xwe 1990 tɔn sin bibɛmɛ ɔ, é byɔ hunjɛdo kplɔnyiji'alavɔvǐ sin gbɛta é nɔ gbɛgbe nu acɛkpikpa é wukun sin acɛkpikpa ahwangan sunvinɔ Seyni Kountché tɔn e gege mɛ.
Huzu-huzu jɔhɔn ɖe wa cyɔn to ɔ gbɔn mɛɖaxo hunjɛdo tovi sin nukɔnyiyi tɔn Karl Marx sin nuwalɔ gbla mɛ bo ka yi wan nu fi e jǐ ɖé ɖo Kanouri e tawun ɖo fifonu hwetɔnwaji Nijɛto ɔ tɔn. Toxoɖiɖɔ hwenu é nɛ ɔ, e ɖo nukunɖeji e nɔ kple gɛnnyi-gɛnnyi to ɔ tɔn tɛnmɛ. Bɔ kple nɛ ɔ wɛ zɔn bɔ e su nu do toxoɖɔgbɛta ɖokpo gee é ɖe ɖayi e bo dɔn toxoɖɔgbɛta gege sin jɔhɔn wa Nijɛto mɛ.
=== Azɔwiwa tɔn ===
Tchangari bɛ azɔwiwa tɔn ɖo xwe 1990 tɔn mɛ ɖo xojlajlazɔwiwa linu taun kpodo tutomɛ é nɔ jɛhundo tovi Nijɛto tɔn lɛ ji é tɔn kpo mɛ. É nyí wegbojinɔtɔ ɖaxo nu <nowiki>''Alternative Espaces Citoyens''</nowiki> (AEC) tɔn, e nyí gbɛta tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn é nɔ kpenukun do nukplɔn tovi lɛ do acɛkpikpa sin nuwiwa lɛ kpodo acɛ gbɛtɔ tɔn kpan ji e kpan.
Nukɔnnɔtɔ e é nyí nǔ gbɛta (AEC) ɔ zɔn bɔ é to nuwiwa xojlajla tɔn ɖo Hladio xwe dokɔ tɔn gege ji, kple tɛnmɛ tɛnmɛ xa tovi lɛ kpo nukplɔn tovi lɛ bo sɔ ayǐ yetɔn do nu ji kpo. Tchangari lɛ jla tamɛlinlin do nukɔnyiyi to wɛ nɔ ɖɔ to xo to wɛ nɔ wa to zo tɔn ji ɖo Nijɛto mɛ kpodo ayi na jɛ ayi sin xo wu ɖo Sahel gbeji<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://migreurop.org/article3322.html|xotá ɔ=Communication in support of Moussa Tchangari|atɛ ɔ=migreurop.org|azǎn ɔ=azan 13ɔ alunsun xwe 2025}}</ref>.
=== E wli do gan ===
Xwe 2015 tɔn mɛ ɔ, yé wlǐ Tchangari ɖo é kinkɛnxo do gbeyiyi acɛkpikpa Nijɛto tɔn do mɛzunzun malɛnu makpoto "Boko Haram" tɔn kpo nu é gufunfɔn tovi lɛ tɔn dɔn wa lɛ kpo wu. Tutomɛ gbɛ ɔ gege wa alɔgɔ n'î ɖo taji ɔ, Amnesty International kpo xojlazɔwatɔ'gbɛ ma ɖo dogbo tɔn kpo, bɔ yé wa jo é<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.jeuneafrique.com/1638081/politique/au-niger-long-alternative-espaces-citoyens-exige-la-liberation-de-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Au Niger, l’ONG Alternative Espaces Citoyens « exige » la libération de Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.jeuneafrique.com|azǎn ɔ=azan 6ɔ woosun xwe 2024}}</ref>.
Azan 3ɔ woosun xwe 2024 tɔn ɔ, kponɔ lɛ zɔn awu yaya mɛ bo wa wlǐ Tchangari ɖo xwe tɔn gbè ɖo Nyamey. Yé wlǐ ɖo yé lɛn ɛ dó <axansuxotɔ lɛ sin gbɛta mɛ>, <mɛ e nɔ gbato lɛ sin gbɛta mɛ> kpo <mɛ é nɔ bado nú nǔ do d'alɔ togudo nu lɛ nu ye na tɔn ahwanmɛ lɛ mɛ sin gbɛta mɛ>. Hwɛdomɛ enɛ lɛ tɔn xokinkɛn tɔn lɛ gudo<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://amnesty.ca/urgent-actions/niger-free-human-rights-defender-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Niger : Libérer le défenseur des droits humains Moussa Tchangari|atɛ ɔ=amnesty.ca|azǎn ɔ=azan 15ɔ alunsun xwe 2025}}</ref>.
== Dodo tɔn ==
5us2iesscirapvtxvebgipv5zwth460
32355
32354
2026-05-14T10:32:19Z
Gbehlon
26
/* E wli do gan */ dodo kan
32355
wikitext
text/x-wiki
'''Moussa Tchangari''' è e jǐ ɖo xwe 1969 ɔ nyi xojlazɔwatɔ Nijɛto tɔn bo lɛ nyi tovi lɛ sin nukɔnnɔtɔ. É nɔ jɛ hun do acɛ e nyi gbɛtɔ tɔn é ji, bo nyi wegbojinɔtɔ nu gbɛta (Espaces Alternatifs Citoyens) ɖo Nijɛto mɛ. Nǔ e wu é nɔ kpenjukun do taun wɛ nyí azɔwiwa acɛkpikpa tɔn, acɛ é nyí gbɛtɔ lɛ tɔn e kpodo azɔwiwa sɔja lɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ kpodo Sahel gbeji kpan<ref name=":0">{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/petition/free-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Libérez Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=xwé 2025}}</ref><ref name=":1">{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnestyusa.org/urgent-actions/urgent-action-prominent-human-rights-defender-detained-niger-103-24/|xotá ɔ=PROMINENT HUMAN RIGHTS DEFENDER DETAINED|atɛ ɔ=www.amnestyusa.org|azǎn ɔ=azan 15ɔ liyasun xwe 2025 tɔn}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.frontlinedefenders.org/en/profile/moussa-tchangari|xotá ɔ=Moussa Tchangari
HRD, Journalist & General Secretary
Alternative Espace Citoyens|atɛ ɔ=www.frontlinedefenders.org|azǎn ɔ=azan 6ɔ alunsun xwe 2016}}</ref>
== Gbɛ tɔn ==
=== Jiji tɔn kpodo azɔmɛyiyi tɔn kpan ===
Moussa Tchangari ɔ é jǐ ɖo Nguimi ɖo xwe 1969 tɔn mɛ ɖo glesi'hɛnnu Kanouris tɔn mɛ. É yi azɔmɛ lisinmɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ, fi e é bɛ toxoɖudɔ'zɔ ɖee. É ɖo kunnuɖema BAC tɔn, bo yi bɛ nunywɛ yi do nunywɛ ji tɛn "Philosophie" tɔn ɖo kplɔnyiji'alavɔ Niamey tɔn. Xwe 1990 tɔn sin bibɛmɛ ɔ, é byɔ hunjɛdo kplɔnyiji'alavɔvǐ sin gbɛta é nɔ gbɛgbe nu acɛkpikpa é wukun sin acɛkpikpa ahwangan sunvinɔ Seyni Kountché tɔn e gege mɛ.
Huzu-huzu jɔhɔn ɖe wa cyɔn to ɔ gbɔn mɛɖaxo hunjɛdo tovi sin nukɔnyiyi tɔn Karl Marx sin nuwalɔ gbla mɛ bo ka yi wan nu fi e jǐ ɖé ɖo Kanouri e tawun ɖo fifonu hwetɔnwaji Nijɛto ɔ tɔn. Toxoɖiɖɔ hwenu é nɛ ɔ, e ɖo nukunɖeji e nɔ kple gɛnnyi-gɛnnyi to ɔ tɔn tɛnmɛ. Bɔ kple nɛ ɔ wɛ zɔn bɔ e su nu do toxoɖɔgbɛta ɖokpo gee é ɖe ɖayi e bo dɔn toxoɖɔgbɛta gege sin jɔhɔn wa Nijɛto mɛ.
=== Azɔwiwa tɔn ===
Tchangari bɛ azɔwiwa tɔn ɖo xwe 1990 tɔn mɛ ɖo xojlajlazɔwiwa linu taun kpodo tutomɛ é nɔ jɛhundo tovi Nijɛto tɔn lɛ ji é tɔn kpo mɛ. É nyí wegbojinɔtɔ ɖaxo nu <nowiki>''Alternative Espaces Citoyens''</nowiki> (AEC) tɔn, e nyí gbɛta tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn é nɔ kpenukun do nukplɔn tovi lɛ do acɛkpikpa sin nuwiwa lɛ kpodo acɛ gbɛtɔ tɔn kpan ji e kpan.
Nukɔnnɔtɔ e é nyí nǔ gbɛta (AEC) ɔ zɔn bɔ é to nuwiwa xojlajla tɔn ɖo Hladio xwe dokɔ tɔn gege ji, kple tɛnmɛ tɛnmɛ xa tovi lɛ kpo nukplɔn tovi lɛ bo sɔ ayǐ yetɔn do nu ji kpo. Tchangari lɛ jla tamɛlinlin do nukɔnyiyi to wɛ nɔ ɖɔ to xo to wɛ nɔ wa to zo tɔn ji ɖo Nijɛto mɛ kpodo ayi na jɛ ayi sin xo wu ɖo Sahel gbeji<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://migreurop.org/article3322.html|xotá ɔ=Communication in support of Moussa Tchangari|atɛ ɔ=migreurop.org|azǎn ɔ=azan 13ɔ alunsun xwe 2025}}</ref>.
=== E wli do gan ===
Xwe 2015 tɔn mɛ ɔ, yé wlǐ Tchangari ɖo é kinkɛnxo do gbeyiyi acɛkpikpa Nijɛto tɔn do mɛzunzun malɛnu makpoto "Boko Haram" tɔn kpo nu é gufunfɔn tovi lɛ tɔn dɔn wa lɛ kpo wu. Tutomɛ gbɛ ɔ gege wa alɔgɔ n'î ɖo taji ɔ, Amnesty International kpo xojlazɔwatɔ'gbɛ ma ɖo dogbo tɔn kpo, bɔ yé wa jo é<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.jeuneafrique.com/1638081/politique/au-niger-long-alternative-espaces-citoyens-exige-la-liberation-de-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Au Niger, l’ONG Alternative Espaces Citoyens « exige » la libération de Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.jeuneafrique.com|azǎn ɔ=azan 6ɔ woosun xwe 2024}}</ref>.
Azan 3ɔ woosun xwe 2024 tɔn ɔ, kponɔ lɛ zɔn awu yaya mɛ bo wa wlǐ Tchangari ɖo xwe tɔn gbè ɖo Nyamey. Yé wlǐ ɖo yé lɛn ɛ dó <axansuxotɔ lɛ sin gbɛta mɛ>, <mɛ e nɔ gbato lɛ sin gbɛta mɛ> kpo <mɛ é nɔ bado nú nǔ do d'alɔ togudo nu lɛ nu ye na tɔn ahwanmɛ lɛ mɛ sin gbɛta mɛ>. Hwɛdomɛ enɛ lɛ tɔn xokinkɛn tɔn lɛ gudo<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://amnesty.ca/urgent-actions/niger-free-human-rights-defender-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Niger : Libérer le défenseur des droits humains Moussa Tchangari|atɛ ɔ=amnesty.ca|azǎn ɔ=azan 15ɔ alunsun xwe 2025}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/latest/news/2025/06/niger-arbitrary-detention/|xotá ɔ=Niger : La détention arbitraire de six mois du défenseur des droits humains Moussa Tchangari doit cesser|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=azan 3ɔ ayidosun xwe 2025}}</ref>.
== Dodo tɔn ==
90um62mzi0006ss0hcre1a0x3pta7d0
32356
32355
2026-05-14T10:35:37Z
Gbehlon
26
/* E wli do gan */ dodo kan
32356
wikitext
text/x-wiki
'''Moussa Tchangari''' è e jǐ ɖo xwe 1969 ɔ nyi xojlazɔwatɔ Nijɛto tɔn bo lɛ nyi tovi lɛ sin nukɔnnɔtɔ. É nɔ jɛ hun do acɛ e nyi gbɛtɔ tɔn é ji, bo nyi wegbojinɔtɔ nu gbɛta (Espaces Alternatifs Citoyens) ɖo Nijɛto mɛ. Nǔ e wu é nɔ kpenjukun do taun wɛ nyí azɔwiwa acɛkpikpa tɔn, acɛ é nyí gbɛtɔ lɛ tɔn e kpodo azɔwiwa sɔja lɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ kpodo Sahel gbeji kpan<ref name=":0">{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/petition/free-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Libérez Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=xwé 2025}}</ref><ref name=":1">{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnestyusa.org/urgent-actions/urgent-action-prominent-human-rights-defender-detained-niger-103-24/|xotá ɔ=PROMINENT HUMAN RIGHTS DEFENDER DETAINED|atɛ ɔ=www.amnestyusa.org|azǎn ɔ=azan 15ɔ liyasun xwe 2025 tɔn}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.frontlinedefenders.org/en/profile/moussa-tchangari|xotá ɔ=Moussa Tchangari
HRD, Journalist & General Secretary
Alternative Espace Citoyens|atɛ ɔ=www.frontlinedefenders.org|azǎn ɔ=azan 6ɔ alunsun xwe 2016}}</ref>
== Gbɛ tɔn ==
=== Jiji tɔn kpodo azɔmɛyiyi tɔn kpan ===
Moussa Tchangari ɔ é jǐ ɖo Nguimi ɖo xwe 1969 tɔn mɛ ɖo glesi'hɛnnu Kanouris tɔn mɛ. É yi azɔmɛ lisinmɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ, fi e é bɛ toxoɖudɔ'zɔ ɖee. É ɖo kunnuɖema BAC tɔn, bo yi bɛ nunywɛ yi do nunywɛ ji tɛn "Philosophie" tɔn ɖo kplɔnyiji'alavɔ Niamey tɔn. Xwe 1990 tɔn sin bibɛmɛ ɔ, é byɔ hunjɛdo kplɔnyiji'alavɔvǐ sin gbɛta é nɔ gbɛgbe nu acɛkpikpa é wukun sin acɛkpikpa ahwangan sunvinɔ Seyni Kountché tɔn e gege mɛ.
Huzu-huzu jɔhɔn ɖe wa cyɔn to ɔ gbɔn mɛɖaxo hunjɛdo tovi sin nukɔnyiyi tɔn Karl Marx sin nuwalɔ gbla mɛ bo ka yi wan nu fi e jǐ ɖé ɖo Kanouri e tawun ɖo fifonu hwetɔnwaji Nijɛto ɔ tɔn. Toxoɖiɖɔ hwenu é nɛ ɔ, e ɖo nukunɖeji e nɔ kple gɛnnyi-gɛnnyi to ɔ tɔn tɛnmɛ. Bɔ kple nɛ ɔ wɛ zɔn bɔ e su nu do toxoɖɔgbɛta ɖokpo gee é ɖe ɖayi e bo dɔn toxoɖɔgbɛta gege sin jɔhɔn wa Nijɛto mɛ.
=== Azɔwiwa tɔn ===
Tchangari bɛ azɔwiwa tɔn ɖo xwe 1990 tɔn mɛ ɖo xojlajlazɔwiwa linu taun kpodo tutomɛ é nɔ jɛhundo tovi Nijɛto tɔn lɛ ji é tɔn kpo mɛ. É nyí wegbojinɔtɔ ɖaxo nu <nowiki>''Alternative Espaces Citoyens''</nowiki> (AEC) tɔn, e nyí gbɛta tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn é nɔ kpenukun do nukplɔn tovi lɛ do acɛkpikpa sin nuwiwa lɛ kpodo acɛ gbɛtɔ tɔn kpan ji e kpan.
Nukɔnnɔtɔ e é nyí nǔ gbɛta (AEC) ɔ zɔn bɔ é to nuwiwa xojlajla tɔn ɖo Hladio xwe dokɔ tɔn gege ji, kple tɛnmɛ tɛnmɛ xa tovi lɛ kpo nukplɔn tovi lɛ bo sɔ ayǐ yetɔn do nu ji kpo. Tchangari lɛ jla tamɛlinlin do nukɔnyiyi to wɛ nɔ ɖɔ to xo to wɛ nɔ wa to zo tɔn ji ɖo Nijɛto mɛ kpodo ayi na jɛ ayi sin xo wu ɖo Sahel gbeji<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://migreurop.org/article3322.html|xotá ɔ=Communication in support of Moussa Tchangari|atɛ ɔ=migreurop.org|azǎn ɔ=azan 13ɔ alunsun xwe 2025}}</ref>.
=== E wli do gan ===
Xwe 2015 tɔn mɛ ɔ, yé wlǐ Tchangari ɖo é kinkɛnxo do gbeyiyi acɛkpikpa Nijɛto tɔn do mɛzunzun malɛnu makpoto "Boko Haram" tɔn kpo nu é gufunfɔn tovi lɛ tɔn dɔn wa lɛ kpo wu. Tutomɛ gbɛ ɔ gege wa alɔgɔ n'î ɖo taji ɔ, Amnesty International kpo xojlazɔwatɔ'gbɛ ma ɖo dogbo tɔn kpo, bɔ yé wa jo é<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.jeuneafrique.com/1638081/politique/au-niger-long-alternative-espaces-citoyens-exige-la-liberation-de-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Au Niger, l’ONG Alternative Espaces Citoyens « exige » la libération de Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.jeuneafrique.com|azǎn ɔ=azan 6ɔ woosun xwe 2024}}</ref>.
Azan 3ɔ woosun xwe 2024 tɔn ɔ, kponɔ lɛ zɔn awu yaya mɛ bo wa wlǐ Tchangari ɖo xwe tɔn gbè ɖo Nyamey. Yé wlǐ ɖo yé lɛn ɛ dó <axansuxotɔ lɛ sin gbɛta mɛ>, <mɛ e nɔ gbato lɛ sin gbɛta mɛ> kpo <mɛ é nɔ bado nú nǔ do d'alɔ togudo nu lɛ nu ye na tɔn ahwanmɛ lɛ mɛ sin gbɛta mɛ>. Hwɛdomɛ enɛ lɛ tɔn xokinkɛn tɔn lɛ gudo<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://amnesty.ca/urgent-actions/niger-free-human-rights-defender-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Niger : Libérer le défenseur des droits humains Moussa Tchangari|atɛ ɔ=amnesty.ca|azǎn ɔ=azan 15ɔ alunsun xwe 2025}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/latest/news/2025/06/niger-arbitrary-detention/|xotá ɔ=Niger : La détention arbitraire de six mois du défenseur des droits humains Moussa Tchangari doit cesser|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=azan 3ɔ ayidosun xwe 2025}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://closingspaces.org/incident/niger-activist-moussa-tchangari-detained-amid-growing-human-rights-concerns/|xotá ɔ=L'activiste nigérien Moussa Tchangari arrêté dans un contexte de vives inquiétudes concernant les droits de l'homme|atɛ ɔ=closingspaces.org|azǎn ɔ=azan 3ɔ woosun xwe 2024}}</ref>.
== Dodo tɔn ==
c3k8hl3492g0h3heiyjwzxsqdpe4sr6
32357
32356
2026-05-14T11:23:35Z
Gbehlon
26
/* E wli do gan */ Nu gɔ na
32357
wikitext
text/x-wiki
'''Moussa Tchangari''' è e jǐ ɖo xwe 1969 ɔ nyi xojlazɔwatɔ Nijɛto tɔn bo lɛ nyi tovi lɛ sin nukɔnnɔtɔ. É nɔ jɛ hun do acɛ e nyi gbɛtɔ tɔn é ji, bo nyi wegbojinɔtɔ nu gbɛta (Espaces Alternatifs Citoyens) ɖo Nijɛto mɛ. Nǔ e wu é nɔ kpenjukun do taun wɛ nyí azɔwiwa acɛkpikpa tɔn, acɛ é nyí gbɛtɔ lɛ tɔn e kpodo azɔwiwa sɔja lɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ kpodo Sahel gbeji kpan<ref name=":0">{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/petition/free-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Libérez Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=xwé 2025}}</ref><ref name=":1">{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnestyusa.org/urgent-actions/urgent-action-prominent-human-rights-defender-detained-niger-103-24/|xotá ɔ=PROMINENT HUMAN RIGHTS DEFENDER DETAINED|atɛ ɔ=www.amnestyusa.org|azǎn ɔ=azan 15ɔ liyasun xwe 2025 tɔn}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.frontlinedefenders.org/en/profile/moussa-tchangari|xotá ɔ=Moussa Tchangari
HRD, Journalist & General Secretary
Alternative Espace Citoyens|atɛ ɔ=www.frontlinedefenders.org|azǎn ɔ=azan 6ɔ alunsun xwe 2016}}</ref>
== Gbɛ tɔn ==
=== Jiji tɔn kpodo azɔmɛyiyi tɔn kpan ===
Moussa Tchangari ɔ é jǐ ɖo Nguimi ɖo xwe 1969 tɔn mɛ ɖo glesi'hɛnnu Kanouris tɔn mɛ. É yi azɔmɛ lisinmɛ tɔn ɖo Nijɛto mɛ, fi e é bɛ toxoɖudɔ'zɔ ɖee. É ɖo kunnuɖema BAC tɔn, bo yi bɛ nunywɛ yi do nunywɛ ji tɛn "Philosophie" tɔn ɖo kplɔnyiji'alavɔ Niamey tɔn. Xwe 1990 tɔn sin bibɛmɛ ɔ, é byɔ hunjɛdo kplɔnyiji'alavɔvǐ sin gbɛta é nɔ gbɛgbe nu acɛkpikpa é wukun sin acɛkpikpa ahwangan sunvinɔ Seyni Kountché tɔn e gege mɛ.
Huzu-huzu jɔhɔn ɖe wa cyɔn to ɔ gbɔn mɛɖaxo hunjɛdo tovi sin nukɔnyiyi tɔn Karl Marx sin nuwalɔ gbla mɛ bo ka yi wan nu fi e jǐ ɖé ɖo Kanouri e tawun ɖo fifonu hwetɔnwaji Nijɛto ɔ tɔn. Toxoɖiɖɔ hwenu é nɛ ɔ, e ɖo nukunɖeji e nɔ kple gɛnnyi-gɛnnyi to ɔ tɔn tɛnmɛ. Bɔ kple nɛ ɔ wɛ zɔn bɔ e su nu do toxoɖɔgbɛta ɖokpo gee é ɖe ɖayi e bo dɔn toxoɖɔgbɛta gege sin jɔhɔn wa Nijɛto mɛ.
=== Azɔwiwa tɔn ===
Tchangari bɛ azɔwiwa tɔn ɖo xwe 1990 tɔn mɛ ɖo xojlajlazɔwiwa linu taun kpodo tutomɛ é nɔ jɛhundo tovi Nijɛto tɔn lɛ ji é tɔn kpo mɛ. É nyí wegbojinɔtɔ ɖaxo nu <nowiki>''Alternative Espaces Citoyens''</nowiki> (AEC) tɔn, e nyí gbɛta tovi lɛ tɔn Nijɛto tɔn é nɔ kpenukun do nukplɔn tovi lɛ do acɛkpikpa sin nuwiwa lɛ kpodo acɛ gbɛtɔ tɔn kpan ji e kpan.
Nukɔnnɔtɔ e é nyí nǔ gbɛta (AEC) ɔ zɔn bɔ é to nuwiwa xojlajla tɔn ɖo Hladio xwe dokɔ tɔn gege ji, kple tɛnmɛ tɛnmɛ xa tovi lɛ kpo nukplɔn tovi lɛ bo sɔ ayǐ yetɔn do nu ji kpo. Tchangari lɛ jla tamɛlinlin do nukɔnyiyi to wɛ nɔ ɖɔ to xo to wɛ nɔ wa to zo tɔn ji ɖo Nijɛto mɛ kpodo ayi na jɛ ayi sin xo wu ɖo Sahel gbeji<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://migreurop.org/article3322.html|xotá ɔ=Communication in support of Moussa Tchangari|atɛ ɔ=migreurop.org|azǎn ɔ=azan 13ɔ alunsun xwe 2025}}</ref>.
=== E wli do gan ===
Xwe 2015 tɔn mɛ ɔ, yé wlǐ Tchangari ɖo é kinkɛnxo do gbeyiyi acɛkpikpa Nijɛto tɔn do mɛzunzun malɛnu makpoto "Boko Haram" tɔn kpo nu é gufunfɔn tovi lɛ tɔn dɔn wa lɛ kpo wu. Tutomɛ gbɛ ɔ gege wa alɔgɔ n'î ɖo taji ɔ, Amnesty International kpo xojlazɔwatɔ'gbɛ ma ɖo dogbo tɔn kpo, bɔ yé wa jo é<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.jeuneafrique.com/1638081/politique/au-niger-long-alternative-espaces-citoyens-exige-la-liberation-de-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Au Niger, l’ONG Alternative Espaces Citoyens « exige » la libération de Moussa Tchangari|atɛ ɔ=www.jeuneafrique.com|azǎn ɔ=azan 6ɔ woosun xwe 2024}}</ref>.
Azan 3ɔ woosun xwe 2024 tɔn ɔ, kponɔ lɛ zɔn awu yaya mɛ bo wa wlǐ Tchangari ɖo xwe tɔn gbè ɖo Nyamey. Yé wlǐ ɖo yé lɛn ɛ dó <axansuxotɔ lɛ sin gbɛta mɛ>, <mɛ e nɔ gbato lɛ sin gbɛta mɛ> kpo <mɛ é nɔ bado nú nǔ do d'alɔ togudo nu lɛ nu ye na tɔn ahwanmɛ lɛ mɛ sin gbɛta mɛ>. Hwɛdomɛ enɛ lɛ tɔn xokinkɛn tɔn lɛ gudo<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://amnesty.ca/urgent-actions/niger-free-human-rights-defender-moussa-tchangari/|xotá ɔ=Niger : Libérer le défenseur des droits humains Moussa Tchangari|atɛ ɔ=amnesty.ca|azǎn ɔ=azan 15ɔ alunsun xwe 2025}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://www.amnesty.org/en/latest/news/2025/06/niger-arbitrary-detention/|xotá ɔ=Niger : La détention arbitraire de six mois du défenseur des droits humains Moussa Tchangari doit cesser|atɛ ɔ=www.amnesty.org|azǎn ɔ=azan 3ɔ ayidosun xwe 2025}}</ref><ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://closingspaces.org/incident/niger-activist-moussa-tchangari-detained-amid-growing-human-rights-concerns/|xotá ɔ=L'activiste nigérien Moussa Tchangari arrêté dans un contexte de vives inquiétudes concernant les droits de l'homme|atɛ ɔ=closingspaces.org|azǎn ɔ=azan 3ɔ woosun xwe 2024}}</ref>.
Tchangari nɔ gankp̂amɛ ɖo Filingué ɖo xwe 2025 tɔn mɛ. Transparency International Nijɛto tɔn kpo tutomɛ é nɔ liza xa nuɖuɖonumɛ ɖo Nijɛto mɛ e kpo ɖɔ wliwli tɔn ɔ kpodo ganmɛ nunɔ tɔn kpo ɖo lidosun xwe 2025 ɔ kun nyɔ o bo byɔ ɖɔ è ni jo é bleun<ref>{{Dodo kan|kan ɔ=https://airinfoagadez.com/2025/04/09/niger-transparency-international-appelle-a-la-liberation-de-mohamed-bazoum-et-des-detenus-politiques/|xotá ɔ=Niger : Transparency International appelle à la libération de Mohamed Bazoum et des détenus politiques|atɛ ɔ=airinfoagadez.com|azǎn ɔ=azan 9ɔ lidosun 2025}}</ref>.
== Dodo tɔn ==
5onz977w6711u0k1m92zk4i5j2nm1h4