Vikipetã
gnwiki
https://gn.wikipedia.org/wiki/Kuatia_%C3%91epyr%C5%A9ha
MediaWiki 1.45.0-wmf.3
first-letter
Medio
Mba'echĩchĩ
Myangekõi
Puruhára
Puruhára myangekõi
Vikipetã
Vikipetã myangekõi
Ta'ãnga
Ta'ãnga myangekõi
MediaWiki
MediaWiki myangekõi
Tembiecharã
Tembiecharã myangekõi
Pytyvõ
Pytyvõ myangekõi
Ñemohenda
Ñemohenda myangekõi
TimedText
TimedText talk
Módulo
Módulo discusión
Ñe'ẽjoaju Guaraníme
0
2679
134078
134075
2025-06-02T13:11:16Z
2800:C70:89:6B3D:1:2:9E27:5F0A
Mbotovēva
134078
wikitext
text/x-wiki
Porandúva
* Oguata (Kóva niko peteĩ ñe'ẽjoaju. Ipype oĩ mokõivéva: teroñe'ẽ -ko'ápe oñemíva ñe'ẽpehẽtai “o”pe- ha ojapóva: guata. Ja'ekuaa aipórõ pype oĩha teroñe'ẽ ha teroñe'ẽje'éva).
* Amo karai marangatu ohókuri kokuépe kuehe
Oje'e avei ñe'ẽjoaju ha'eha ñe'ẽ'apesã térã ñe'ẽ aty oguerekóva peteĩ ñe'ẽtéva mosusũmbyre. Ko mba'e sapy'ánte ndoikói [[Avañe'ẽ|Guarani ñe'ẽme]], ñe'ẽjoajúpe ndaipórigui ñe'ẽtéva térã ndoje'éi térã ndojehaíri; upéicharõ jepe oñeñandu ñe'ẽtéva oĩha.
Techapyrã:
*Kóva che róga ha amóva nde róga
*kóva = terarãngue /
*che = teroja moteĩva mba'éva /
*róga = tero /
*ha = ñe'ẽjoajuha /
*amóva = terarãngue /
*nde = teroja motẽva mba'éva /
*róga = casa/ tero /
== Ñe'ẽjoaju ñemohenda ==
# Ñe'ẽjoajuteĩ (oración simple)
# Ñe'ẽjoajueta (oración compuesta)
*2.1. Ñe'ẽjoajuteĩ: ha'e umi oguerekóva peteĩ ñe'ẽtéva mosusũmbyre.
*2.2. Ñe'ẽjoajueta: ha'e umi oguerekóva peteĩ ñe'ẽteva mosusũmby.
=== Ñe'ẽjoajuteĩ ===
*2.1.1. Ñe'ẽjoajuteĩ tee (oración simple enunciativa)
*2.1.2. Ñe'ẽjoajuteĩ porandúva (oración simple interrogativa)
*2.1.3. Ñe'ẽjoajuteĩ apoukapýva (oración simple imperativa)
*2.1.4. Ñe'ẽjoajuteĩ potapýva (oración simple desiderativa)
*2.1.5. Ñe'ẽjoajuteĩ mo'ãva (oración simple dubitativa)
*2.1.6. Ñe'ẽjoajuteĩ momorãva (oración simple exclamativa)
'''2.1.1. Ñe'ẽjoajuteĩ tee'''
Ha'e pe he'íva peteĩ mba'e, omonei térã ombotovehápe.
Techapyrã:
*Moneíva: Peru oguata pya'e
*Mbotovéva: Peru ndoguatapya'éi.
'''2.1.2. Ñe'ẽjoajuteĩ porandúva'''
Ha'e pe oñeporanduhápe peteĩ mba'e térã peteĩ mba'ére. Guaraníme ñaporandúvo jaipuruva'erã ñe'ẽpehẽtai "pa" ha "pi-ko".
Techapyrã:
- Rejúta'''pa''' ko'ẽrõ
- Ohóta'''piko''' hógape
'''2.1.3. Ñe'ẽjoajuteĩ apoukapýva'''
Ha'e upe ojepurúva ojejerure, oñembotove térã oñeñe'ẽpohýi hagua.
Techapyrã:
*Eju ápe
* ju
* Eju'''mína''' ápe
* Eju'''míkena''' ápe
* Tereho
* '''Anive''' repurahéi.
'''2.1.4. Ñe'ẽjoajuteĩ potapýva'''
Ha'e pe oñandukáva jaipotárõ ojehu térã nahániri peteĩ mba'e.
Techapyrã:
*Aha'''se''' nde rógape Kame
*Ou'''nga'u''' che ru ko ka'arúpe
'''2.1.5. Ñe'ẽjoajuteĩ mo'ãva'''
Ha'e pe ndajaikuaaporãirõ jaipotápa ojehu peteĩ mba'e térã nahániri.
Techapyrã:
* Nde sy oú'''ne''' ko'ẽrõ.
* '''Ikatú'''ko oúmba'e ko'ẽrõ.
'''2.1.6. Ñe'ẽjoajuteĩ momorãva'''
Ha'e pe jaipurúva ñamomorã ha jahecharamóvo peteĩ mba'e.
Techapyrã:
* Iporãitépa pe nde ao.
=== 2.2. ÑE'ẼJOAJUETA ===
*2.2.1. Ñe'ẽjoajueta ojoykereguáva (oración compuesta yuxtapuesta)
*2.2.2. Ñe'ẽjoajueta ñe'ẽjoajuháva (oración compuesta coordinada)
*2.2.3. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva (oración compuesta subordinada)
'''2.2.1. Ñe'ẽjoajueta ojoykereguáva'''
Ha'e umi ohóva ojoapykuéri, oñemopa'ũva kytakuéra rupi, ha oĩháicha ojoja hikuéi.
Techapyrã:
{| class="wikitable"
|-
|Peru ||'''osẽ''', || '''oho''', || '''oñani''' || tapére
|-
| || '''1'''|| '''2'''|| '''3'''||
|}
Ko'ápe jaikuaa oĩha mbohapy ñe'ẽjoaju, jajuhúgui mbohapy ñe'ẽtéva mosusũmbyre. Taha'eha'éva ñe'ẽjoajúpe, ñe'ẽtéva retakue ohechauka avei ñe'ẽjoaju retakue.
'''2.2.2. Ñe'ẽjoajueta Ñe'ẽjoajuháva'''
Oñemohendajey kóicha:
*2.2.2.1. Ñe'ejoajuhaite rupi (coordinada copulativa)
*2.2.2.2. Ñe'ẽjoajuha mbojoaju'ỹva rupi (coordinadadisyuntiva)
*2.2.2.2. Ñe'ẽjoajuha mbohovakéva rupi (coordinada adversativa)
'''2.2.2.1. Ñe'ẽjoajueta Ñe'ẽjoajuháva ñe'ejoajuhaite rupi:''' Ha'e mokõi térã hetave ñe'ẽjoaju oñembojoajúva hikuéi ñe'ẽjoajuhaite rupive. Ojepuru "ha".
Techapyrã:
*Moneíva: Peru '''osẽ''' ''ha'' '''oguata'''
*Mbotovéva: Peru '''nosẽi''' '''ha''' '''ndoguatái'''
'''2.2.2.2. Ñe'ẽjoajueta Ñe'ẽjoajuháva ñe'ẽjoajuha mbojoaju'ỹva rupi:''' Ha'e mokõi térã hetave ñe'ẽjoaju ndojokupytýiva. Ojepuru "ỹrõ" ha "téra".
Techapyrã:
* Peru oguata '''térã''' oñani.
* Peru oguata''''ỹrõ''' oñani.
'''2.2.2.2. Ñe'ẽjoajueta Ñe'ẽjoajuháva ñe'ẽjoajuha mbohovakéva rupi:''' Ha'e mokõi térã hetave ñe'ẽjoaju oñembojoajúva hikuéi ñe'ẽjoajuha mbohovakéva rupive. Ojepuru "upéicharõ jepe", "je-péramo (jepémo)", umíva.
Techapyrã:
*Oñeno '''upéicharõ jepe''' ndokéi
*'''Jepémo''' oguata noñaníri
'''2.2.3. Ñe'ẽjoajueta Poguyguáva'''
Ha'e mokõi ñe'ẽjoaju ohóva ojoapykuéri ja'eporãsérõ, ha ndojojáiva, oĩgui peteĩ oñemomba'eguasuvéva. Ñe'ẽjoajueta po-guyguávape jajuhukuaa:
#Peteĩ ñe'ẽjoaju isãsóva, ha
#Peteĩ ñe'ẽjoaju poguyguaite.
Ñe'ẽjoaju poguyguaite nahesakãi ha'eño, oguerekomanteva'erã peteĩ ñe'ẽjoaju isãsóva omohesakãva ichupe.
'''ÑE'ẼJOAJUETA POGUYGUÁVA ÑEMOHENDA'''
*2.2.3.1. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva teróva (Or. Comp. subord. sustantiva)
*2.2.3.2. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva terojáva (Or. Comp. subord. adjetiva)
*2.2.3.3. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva ñe'ẽtejáva (Or. Comp. subord. adverbial)
'''2.2.3.1. Ñe'ẽjoajueta Poguyguáva Teróva'''
Ha'e umi ñe'ẽjoaju'etápe oikóva teróramo. Oikokuaa teroñe'ẽrõ, moĩmbaha mbohasapyréva ha moĩmbaha mbohasapyre'ỹvarõ. Ko'ãva heñói ojepuru jave ñe'ẽpehẽtai: "ha", "hague", "va", "va'ekue" ha "va'erã". Oñemohendajey kóicha:
*2.2.2.1.1. Teroñe'ẽramo (como sujeto)
*2.2.3.1.2. Moĩmbaha mbohasapyrévarõ (como complemento directo)
*2.2.3.1.3. Moĩmbaha mbohasapyre'ỹvarõ (como complemento indirecto)
'''2.2.3.1.1. Teroñe'ẽramo:''' Máva.
Techapyrã:
*'''Cherayhúva''' añete ojapo hekópe che rembipota
*Ojapo hekopete che rembipota. Máva: cherayhúva
'''2.2.3.1.2. Moĩmbaha mbohasapyrévarõ:''' Mba'e.
Techapyrã:
*Reikuaa porã maymáva '''omanova'erãha'''
*Reikuaa porã. Mba'e: maymáva omanova'erãha
'''2.2.3.1.3. Moĩmbaha mbohasapyre'ỹvarõ:''' Mávape.
Techapyrã:
*Embohasa nde po '''oikotevẽvape'''
*Embohasa nde po. Mávape: oikotevẽvape
'''2.2.3.2. Ñe'ẽjoajueta Poguyguáva Terojáva'''
Ha'e umi ñe'ẽjoaju'etápe oikóva teró moĩmbahárõ. Ko'ãva heñói ojepuru jave ñe'ẽpehẽtai: "va", "va'ekue", "va'erã”, "ha", "hague".
Techapyra:
*Kuñataĩ '''ojerokýva''' hendive ohejarei ichupe
Ñe'ẽjoaju poguyguáva "ojerokýva hendive", ojeko tero "Kuñataĩ"-re, ha ojokupyty hendive ñe'ẽriregua "va" rupive.
'''2.2.3.3. Ñe'ẽjoajueta Poguyguáva Ñe'ẽtejáva'''
Ha'e umi ñe'ẽjoaju'etápe oikóva ñe'ẽtéva moĩmbaha opaichaguárõ. Oñanduka mba'éichapa, araka'e, moõ, mba'erã ha mba'ere ojehu upe ojehúva. Oñemohendajey kóicha:
*2.2.3.3.1. Ñe'ẽteja araguávarõ (adverbial de tiempo)
*2.2.3.3.2. Ñe'ẽteja tendaguávarõ (adverbial de lugar)
*2.2.3.3.3. Ñe'ẽteja mba'ereguávarõ (adverbial causal)
*2.2.3.3.4. Ñe'ẽteja tekoguávarõ (adverbial de modo)
*2.2.3.3.5. Ñe'ẽtejaramóvarõ (adverbial condicional)
*2.2.3.3.6. Ñe'ẽteja ma'erãguávarõ (adverbial de fin)
'''2.2.3.3.1. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva ñe'ẽteja araguávarõ.'''
Ko'ãva heñói jaipurúrõ ñe'ẽpehẽtai: "aja", "guive", "jave", "kué-vo", "rire", "vove".
Techapyrã:
*Rekarupa '''rire''' reju che rendápe
'''2.2.3.3.2. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva ñe'ẽteja tendaguávarõ.'''
Ko'ãva heñói ñambojoapy jave ñe'ẽpehẽtai "ha" térã "hague", ñe'ẽpehẽtai "re", "gui" ha "pe" rehe.
Techapyrã:
*Nde reho che '''ahahápe'''
'''2.2.3.3.3. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva ñe'ẽteja mba'ereguávarõ.'''
Ko'ãva heñói jaipuru jave ko'ã ñe'ẽriregua: "gui", "rehe" ha "rupi", oñembojoajúvajepi ñe'ẽpehẽtai "ha" ha "hague" rehe.
Techapyrã:
*Che che'angekói ha'e noguahẽi '''rupi'''
'''2.2.3.3.4. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva ñe'ẽteja tekoguávarõ.'''
Ko'ãva heñói jaipuru jave ñe'ẽpehẽtai "háicha" ha "haguéicha”.
Techapyrã:
*Rajuva'erã ko'ẽrõ '''ajerurehaguéicha''' ndéve
'''2.2.3.3.5. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva ñe'ẽtejaramóvarõ.'''
Ko'ãva heñói jaipururõ ñe'ẽpehẽtai "ramo", "rire" ha "rõ".
Techapyrã:
*Nde '''nderasykatúrö''' rehova'erä pohänohárape
'''2.2.3.3.6. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva ñe'ẽteja ma'erãguávarõ.'''
Ko'ãva heñói jaipururõ ñe'ẽriregua "hagua" ha "vo".
Techapyrã:
* Reju ore rendápe '''remba'apóvo'''
* Opyta opytu'u '''hagua'''
* Ambue ara oguereko mba'apojey
== Fuente ==
*Por David Galeano Olivera ([[ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI]])
{{Guarani}}
[[Ñemohenda:avañe'ẽ]]
k6qkhvliyjor7hcakuicluajog7pp29
134079
134078
2025-06-02T13:14:45Z
2800:C70:89:6B3D:1:2:9E27:5F0A
Porandúva
134079
wikitext
text/x-wiki
Mbotovēva
* Oguata (Kóva niko peteĩ ñe'ẽjoaju. Ipype oĩ mokõivéva: teroñe'ẽ -ko'ápe oñemíva ñe'ẽpehẽtai “o”pe- ha ojapóva: guata. Ja'ekuaa aipórõ pype oĩha teroñe'ẽ ha teroñe'ẽje'éva).
* Amo karai marangatu ohókuri kokuépe kuehe
Oje'e avei ñe'ẽjoaju ha'eha ñe'ẽ'apesã térã ñe'ẽ aty oguerekóva peteĩ ñe'ẽtéva mosusũmbyre. Ko mba'e sapy'ánte ndoikói [[Avañe'ẽ|Guarani ñe'ẽme]], ñe'ẽjoajúpe ndaipórigui ñe'ẽtéva térã ndoje'éi térã ndojehaíri; upéicharõ jepe oñeñandu ñe'ẽtéva oĩha.
Techapyrã:
*Kóva che róga ha amóva nde róga
*kóva = terarãngue /
*che = teroja moteĩva mba'éva /
*róga = tero /
*ha = ñe'ẽjoajuha /
*amóva = terarãngue /
*nde = teroja motẽva mba'éva /
*róga = casa/ tero /
== Ñe'ẽjoaju ñemohenda ==
# Ñe'ẽjoajuteĩ (oración simple)
# Ñe'ẽjoajueta (oración compuesta)
*2.1. Ñe'ẽjoajuteĩ: ha'e umi oguerekóva peteĩ ñe'ẽtéva mosusũmbyre.
*2.2. Ñe'ẽjoajueta: ha'e umi oguerekóva peteĩ ñe'ẽteva mosusũmby.
=== Ñe'ẽjoajuteĩ ===
*2.1.1. Ñe'ẽjoajuteĩ tee (oración simple enunciativa)
*2.1.2. Ñe'ẽjoajuteĩ porandúva (oración simple interrogativa)
*2.1.3. Ñe'ẽjoajuteĩ apoukapýva (oración simple imperativa)
*2.1.4. Ñe'ẽjoajuteĩ potapýva (oración simple desiderativa)
*2.1.5. Ñe'ẽjoajuteĩ mo'ãva (oración simple dubitativa)
*2.1.6. Ñe'ẽjoajuteĩ momorãva (oración simple exclamativa)
'''2.1.1. Ñe'ẽjoajuteĩ tee'''
Ha'e pe he'íva peteĩ mba'e, omonei térã ombotovehápe.
Techapyrã:
*Moneíva: Peru oguata pya'e
*Mbotovéva: Peru ndoguatapya'éi.
'''2.1.2. Ñe'ẽjoajuteĩ porandúva'''
Ha'e pe oñeporanduhápe peteĩ mba'e térã peteĩ mba'ére. Guaraníme ñaporandúvo jaipuruva'erã ñe'ẽpehẽtai "pa" ha "pi-ko".
Techapyrã:
- Rejúta'''pa''' ko'ẽrõ
- Ohóta'''piko''' hógape
'''2.1.3. Ñe'ẽjoajuteĩ apoukapýva'''
Ha'e upe ojepurúva ojejerure, oñembotove térã oñeñe'ẽpohýi hagua.
Techapyrã:
*Eju ápe
* ju
* Eju'''mína''' ápe
* Eju'''míkena''' ápe
* Tereho
* '''Anive''' repurahéi.
'''2.1.4. Ñe'ẽjoajuteĩ potapýva'''
Ha'e pe oñandukáva jaipotárõ ojehu térã nahániri peteĩ mba'e.
Techapyrã:
*Aha'''se''' nde rógape Kame
*Ou'''nga'u''' che ru ko ka'arúpe
'''2.1.5. Ñe'ẽjoajuteĩ mo'ãva'''
Ha'e pe ndajaikuaaporãirõ jaipotápa ojehu peteĩ mba'e térã nahániri.
Techapyrã:
* Nde sy oú'''ne''' ko'ẽrõ.
* '''Ikatú'''ko oúmba'e ko'ẽrõ.
'''2.1.6. Ñe'ẽjoajuteĩ momorãva'''
Ha'e pe jaipurúva ñamomorã ha jahecharamóvo peteĩ mba'e.
Techapyrã:
* Iporãitépa pe nde ao.
=== 2.2. ÑE'ẼJOAJUETA ===
*2.2.1. Ñe'ẽjoajueta ojoykereguáva (oración compuesta yuxtapuesta)
*2.2.2. Ñe'ẽjoajueta ñe'ẽjoajuháva (oración compuesta coordinada)
*2.2.3. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva (oración compuesta subordinada)
'''2.2.1. Ñe'ẽjoajueta ojoykereguáva'''
Ha'e umi ohóva ojoapykuéri, oñemopa'ũva kytakuéra rupi, ha oĩháicha ojoja hikuéi.
Techapyrã:
{| class="wikitable"
|-
|Peru ||'''osẽ''', || '''oho''', || '''oñani''' || tapére
|-
| || '''1'''|| '''2'''|| '''3'''||
|}
Ko'ápe jaikuaa oĩha mbohapy ñe'ẽjoaju, jajuhúgui mbohapy ñe'ẽtéva mosusũmbyre. Taha'eha'éva ñe'ẽjoajúpe, ñe'ẽtéva retakue ohechauka avei ñe'ẽjoaju retakue.
'''2.2.2. Ñe'ẽjoajueta Ñe'ẽjoajuháva'''
Oñemohendajey kóicha:
*2.2.2.1. Ñe'ejoajuhaite rupi (coordinada copulativa)
*2.2.2.2. Ñe'ẽjoajuha mbojoaju'ỹva rupi (coordinadadisyuntiva)
*2.2.2.2. Ñe'ẽjoajuha mbohovakéva rupi (coordinada adversativa)
'''2.2.2.1. Ñe'ẽjoajueta Ñe'ẽjoajuháva ñe'ejoajuhaite rupi:''' Ha'e mokõi térã hetave ñe'ẽjoaju oñembojoajúva hikuéi ñe'ẽjoajuhaite rupive. Ojepuru "ha".
Techapyrã:
*Moneíva: Peru '''osẽ''' ''ha'' '''oguata'''
*Mbotovéva: Peru '''nosẽi''' '''ha''' '''ndoguatái'''
'''2.2.2.2. Ñe'ẽjoajueta Ñe'ẽjoajuháva ñe'ẽjoajuha mbojoaju'ỹva rupi:''' Ha'e mokõi térã hetave ñe'ẽjoaju ndojokupytýiva. Ojepuru "ỹrõ" ha "téra".
Techapyrã:
* Peru oguata '''térã''' oñani.
* Peru oguata''''ỹrõ''' oñani.
'''2.2.2.2. Ñe'ẽjoajueta Ñe'ẽjoajuháva ñe'ẽjoajuha mbohovakéva rupi:''' Ha'e mokõi térã hetave ñe'ẽjoaju oñembojoajúva hikuéi ñe'ẽjoajuha mbohovakéva rupive. Ojepuru "upéicharõ jepe", "je-péramo (jepémo)", umíva.
Techapyrã:
*Oñeno '''upéicharõ jepe''' ndokéi
*'''Jepémo''' oguata noñaníri
'''2.2.3. Ñe'ẽjoajueta Poguyguáva'''
Ha'e mokõi ñe'ẽjoaju ohóva ojoapykuéri ja'eporãsérõ, ha ndojojáiva, oĩgui peteĩ oñemomba'eguasuvéva. Ñe'ẽjoajueta po-guyguávape jajuhukuaa:
#Peteĩ ñe'ẽjoaju isãsóva, ha
#Peteĩ ñe'ẽjoaju poguyguaite.
Ñe'ẽjoaju poguyguaite nahesakãi ha'eño, oguerekomanteva'erã peteĩ ñe'ẽjoaju isãsóva omohesakãva ichupe.
'''ÑE'ẼJOAJUETA POGUYGUÁVA ÑEMOHENDA'''
*2.2.3.1. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva teróva (Or. Comp. subord. sustantiva)
*2.2.3.2. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva terojáva (Or. Comp. subord. adjetiva)
*2.2.3.3. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva ñe'ẽtejáva (Or. Comp. subord. adverbial)
'''2.2.3.1. Ñe'ẽjoajueta Poguyguáva Teróva'''
Ha'e umi ñe'ẽjoaju'etápe oikóva teróramo. Oikokuaa teroñe'ẽrõ, moĩmbaha mbohasapyréva ha moĩmbaha mbohasapyre'ỹvarõ. Ko'ãva heñói ojepuru jave ñe'ẽpehẽtai: "ha", "hague", "va", "va'ekue" ha "va'erã". Oñemohendajey kóicha:
*2.2.2.1.1. Teroñe'ẽramo (como sujeto)
*2.2.3.1.2. Moĩmbaha mbohasapyrévarõ (como complemento directo)
*2.2.3.1.3. Moĩmbaha mbohasapyre'ỹvarõ (como complemento indirecto)
'''2.2.3.1.1. Teroñe'ẽramo:''' Máva.
Techapyrã:
*'''Cherayhúva''' añete ojapo hekópe che rembipota
*Ojapo hekopete che rembipota. Máva: cherayhúva
'''2.2.3.1.2. Moĩmbaha mbohasapyrévarõ:''' Mba'e.
Techapyrã:
*Reikuaa porã maymáva '''omanova'erãha'''
*Reikuaa porã. Mba'e: maymáva omanova'erãha
'''2.2.3.1.3. Moĩmbaha mbohasapyre'ỹvarõ:''' Mávape.
Techapyrã:
*Embohasa nde po '''oikotevẽvape'''
*Embohasa nde po. Mávape: oikotevẽvape
'''2.2.3.2. Ñe'ẽjoajueta Poguyguáva Terojáva'''
Ha'e umi ñe'ẽjoaju'etápe oikóva teró moĩmbahárõ. Ko'ãva heñói ojepuru jave ñe'ẽpehẽtai: "va", "va'ekue", "va'erã”, "ha", "hague".
Techapyra:
*Kuñataĩ '''ojerokýva''' hendive ohejarei ichupe
Ñe'ẽjoaju poguyguáva "ojerokýva hendive", ojeko tero "Kuñataĩ"-re, ha ojokupyty hendive ñe'ẽriregua "va" rupive.
'''2.2.3.3. Ñe'ẽjoajueta Poguyguáva Ñe'ẽtejáva'''
Ha'e umi ñe'ẽjoaju'etápe oikóva ñe'ẽtéva moĩmbaha opaichaguárõ. Oñanduka mba'éichapa, araka'e, moõ, mba'erã ha mba'ere ojehu upe ojehúva. Oñemohendajey kóicha:
*2.2.3.3.1. Ñe'ẽteja araguávarõ (adverbial de tiempo)
*2.2.3.3.2. Ñe'ẽteja tendaguávarõ (adverbial de lugar)
*2.2.3.3.3. Ñe'ẽteja mba'ereguávarõ (adverbial causal)
*2.2.3.3.4. Ñe'ẽteja tekoguávarõ (adverbial de modo)
*2.2.3.3.5. Ñe'ẽtejaramóvarõ (adverbial condicional)
*2.2.3.3.6. Ñe'ẽteja ma'erãguávarõ (adverbial de fin)
'''2.2.3.3.1. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva ñe'ẽteja araguávarõ.'''
Ko'ãva heñói jaipurúrõ ñe'ẽpehẽtai: "aja", "guive", "jave", "kué-vo", "rire", "vove".
Techapyrã:
*Rekarupa '''rire''' reju che rendápe
'''2.2.3.3.2. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva ñe'ẽteja tendaguávarõ.'''
Ko'ãva heñói ñambojoapy jave ñe'ẽpehẽtai "ha" térã "hague", ñe'ẽpehẽtai "re", "gui" ha "pe" rehe.
Techapyrã:
*Nde reho che '''ahahápe'''
'''2.2.3.3.3. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva ñe'ẽteja mba'ereguávarõ.'''
Ko'ãva heñói jaipuru jave ko'ã ñe'ẽriregua: "gui", "rehe" ha "rupi", oñembojoajúvajepi ñe'ẽpehẽtai "ha" ha "hague" rehe.
Techapyrã:
*Che che'angekói ha'e noguahẽi '''rupi'''
'''2.2.3.3.4. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva ñe'ẽteja tekoguávarõ.'''
Ko'ãva heñói jaipuru jave ñe'ẽpehẽtai "háicha" ha "haguéicha”.
Techapyrã:
*Rajuva'erã ko'ẽrõ '''ajerurehaguéicha''' ndéve
'''2.2.3.3.5. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva ñe'ẽtejaramóvarõ.'''
Ko'ãva heñói jaipururõ ñe'ẽpehẽtai "ramo", "rire" ha "rõ".
Techapyrã:
*Nde '''nderasykatúrö''' rehova'erä pohänohárape
'''2.2.3.3.6. Ñe'ẽjoajueta poguyguáva ñe'ẽteja ma'erãguávarõ.'''
Ko'ãva heñói jaipururõ ñe'ẽriregua "hagua" ha "vo".
Techapyrã:
* Reju ore rendápe '''remba'apóvo'''
* Opyta opytu'u '''hagua'''
* Ambue ara oguereko mba'apojey
== Fuente ==
*Por David Galeano Olivera ([[ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI]])
{{Guarani}}
[[Ñemohenda:avañe'ẽ]]
r42trw261eil7zxm9c0xt971kn034kh
Guarani ñe'ẽjoaju pypegua
0
3036
134080
133684
2025-06-02T13:24:03Z
2800:C70:89:6B3D:1:2:9E27:5F0A
Ñe'ẽjoaju pypegua
134080
wikitext
text/x-wiki
'''Guarani ñe'ẽjoaju pypegua''' ({{es|Elementos de la oración guarani}})
Mbotovēva
# Teroñe’ẽ (sujeto)
# Teroñe’ẽje’éva (predicado)
# Teroñe’ẽ pypegua (elementos del sujeto)
# Teroñe’ẽje’éva pypegua (elementos del predicado)
== Teroñe’ẽ ==Ogueru heta mbae che sy
Teroñe’ẽ niko pe máva oñe'ẽvagui ñe'ẽjoajúpe.
Techapyrã:
'''''Amo karai Irala marangatuete Choreygua''''' ojoguákuri
Teroñe'ẽ Teroñe'ẽje'éva
== Teroñe’ẽje’éva ==
Teroñe’ẽje’éva niko oje'éva guive teroñe'ẽre.
Techahpyrã:
''(Amo karai Irala)'' '''ojoguákuri ao Kamépe kuehe nendive'''
Teroñe'ẽ Teroñe'ẽje'éva
== Teroñe’ẽ pypegua ==
*3.1. Teroñe'ẽte (''Núcleo del Sujeto'')
*3.2. Tero moĩmbaha (''Complementos o modificadores del Sustantivo'')
3.1. Teroñe'ẽte
Teroñe’ẽ pýpe, ha’ehína ñe’ẽ oñemomba’eguasuvéva.
Techapyrã:
{| class="wikitable"
|-
| ||Amo ||karai ||'''Irala''' ||marangatu ||Chorey- || -gua ||ojoguákuri
|-
|Ñe’ẽysajakuaa: || teroja || tero || tero || teroja || tero || ñe’ẽriegua || ñe’ẽtéva
|-
|Ñe’ẽjoajukatu:|| T e r o ñ e ' ẽ || T e r o ñ e ' ẽ || T e r o ñ e ' ẽ || T e r o ñ e ' ẽ || T e r o ñ e ' ẽ || Teroñe'ẽje'éva || Teroñe'ẽje'éva
|-
| || || || Teroñe'ẽte || || ||
|}
3.2. Tero moĩmbaha
*3.2.1. Moĩmbaha Moteĩva (''Complemento determinativo'')
*3.2.2. Moĩmbaha Teróva (''Complemento apositivo'')
*3.2.3. Moĩmbaha Tekome'ẽva (''Complemento atributivo'')
*3.2.4. Moĩmbaha Mba'éva (''Complemento diferencial o especificativo')
3.2.1. Moĩmbaha Moteĩva: Ha'e pe teroja moteĩva (Techaukarã, mba'éva, papapýva, térã kuaa'ỹva) omoambuéva terópe.
Techapyrã:
{| class="wikitable"
|-
| ||'''Amo''' || karai
|-
|Ñe’ẽysajakuaa: ||teroja || tero
|-
| ||moteĩva||
|-
|Ñe’ẽjoajukatu: || t e r o ñ e ‘ ẽ||t e r o ñ e ‘ ẽ
|-
| ||'''moĩmbaha''' || teroñe’ẽte
|-
| ||'''moteĩva'''||
|}
3.2.2. Moĩmbaha Teróva: Ha'e pe tero omoambuéva terópe. Mokõive oĩva’erã ojoykére.
Techapyrã:
{| class="wikitable"
|-
| ||Amo || '''karai''' ||Irala ||marangatuete
|-
|Ñe’ẽysajakuaa: ||teroja || tero || tero || teroja
|-
| ||moteĩva || || || tekome’ẽva
|-
| colspan=9 align=center bgcolor="#EFEFEF" |
|-
||Ñe’ẽjoajukatu: || t e r o ñ e ‘ ẽ|| t e r o ñ e ‘ ẽ|| t e r o ñ e ‘ ẽ|| t e r o ñ e ‘ ẽ
|-
| ||moĩmbaha ||'''moĩmbaha''' ||teroñe’ẽte||
|-
| ||moteĩva || '''teróva'''|| ||
|}
3.2.3. Moĩmbaha Tekome'ẽva: Ha'e pe teroja tekome'ẽva omoambuéva terópe.
Techapyrã:
{| class="wikitable"
|-
| ||Amo || karai ||Irala ||'''marangatuete'''
|-
|Ñe’ẽysajakuaa: ||teroja || tero || tero || teroja
|-
| ||moteĩva || || || tekome’ẽva
|-
| colspan=9 align=center bgcolor="#EFEFEF" |
|-
|Ñe’ẽjoajukatu:|| t e r o ñ e ’ ẽ||t e r o ñ e ’ ẽ||t e r o ñ e ’ ẽ||t e r o ñ e ’ ẽ
|-
| ||moĩmbaha || moĩmbaha || teroñe’ẽte ||'''moĩmbaha'''
|-
| || moteĩva|| teróva|| || '''tekome’ẽva'''
|}
3.2.4. Moĩmbaha Mba'éva: Ñe'ẽriregua "gua" ojoaju peteĩ teróre ha péicha -oñondive- omoambue hikuái peteĩ terópe.
Techapyrã:
{| class="wikitable"
|-
| || Amo || karai|| Irala || '''Choreygua'''
|-
|Ñe’ẽysajakuaa: || teroja || tero || tero || tero ñe’ẽriregua
|-
| || Moteĩva || || || iñe’ẽpehẽteĩva
|-
| colspan=9 align=center bgcolor="#EFEFEF" |
|-
|Ñe’ẽjoajukatu:|| t e r o ñ e ’ ẽ|| t e r o ñ e ’ ẽ|| t e r o ñ e ’ ẽ || t e r o ñ e ’ ẽ
|-
| ||moĩmbaha|| moĩmbaha ||teroñe’ẽte ||'''moĩmbaha'''
|-
| || moteĩva || teróva|| || '''mba’éva'''
|}
=== Jesarekopyrã ===
Sapy’ánte moĩmbaha mba’évagui ojehekýi térã noñembojoapýi pe ñe’ẽriregua “gua”, jepémo upéicha ha’e gueterei moĩmbaha mba’éva. Noĩmbáinte.
Techapyrã:
{| class="wikitable"
|-
| ||Amo || kure || '''ka’aguy''' ||oñani ||pya’e
|-
|Ñe’ẽysajakuaa: || teroja || tero || tero || ñe’ẽtéva || ñe’ẽteja
|-
| ||moteĩva || || || || tekoguáva
|-
| colspan=9 align=center bgcolor="#EFEFEF" |
|-
|Ñe’ẽjoajukatu: ||t e r o ñ e ‘ ẽ ||t e r o ñ e ‘ ẽ ||t e r o ñ e ‘ ẽ|| teroñe’ẽje’éva || teroñe’ẽje’éva
|-
| ||moĩmbaha ||teroñe’ẽte ||'''moĩmbaha''' ||teroñe’ẽje’ete ||moĩmbaha
|-
|| ||moteĩva || || '''mba’éva'''|| ||opaichagua tekoguáva
|}
Ñe’ẽjoaju “Amo kure ka’aguy oñani pya’e” ja’étarõ hekopete, ja’eva’erã “Amo kure ka’aguygua oñani pya’e”.
== Teroñe’ẽje’éva pypegua ==
*4.1. Teroñe’ẽje’ete (''Núcleo del Predicado'')
*4.2. Ñe’ẽtéva moĩmbaha (''Complementos o Modificadores del Verbo'')
4.1. Teroñe’ẽje’ete
Péva ha’e ñe’ẽtéva, ha’égui pe ñe’ẽ tee térã katu ñe’ẽ oñemomba’eguasuvéva terone’ẽje’évape.
Techapyrã:
{| class="wikitable"
|-
| ||Irala ||'''ojoguákuri''' || ao ||Kamé'''pe''' ||kuehe
|-
|Ñe’ẽysajakuaa: || tero || ñe’ẽtéva || tero || tero ñe’ẽiregua || ñe’ẽteja
|-
| || || || || iñe’ẽpehẽteĩva ||araguáva
|-
| colspan=9 align=center bgcolor="#EFEFEF" |
|-
|Ñe’ëjoajukatu: ||teroñe’ẽ || t e r o ñ e ‘ e j e ‘ é v a||t e r o ñ e ‘ e j e ‘ é v a ||t e r o ñ e ‘ e j e ‘ é v a ||t e r o ñ e ‘ e j e ‘ é v a
|-
| |||| Teroñe’ẽje’ete|| || ||
|}
4.2. Ñe’ẽtéva Moĩmbaha
*4.2.1. Moĩmbaha mbohasapyréva (''Complemento Directo'')
*4.2.2. Moĩmbaha mbohasapyre’ỹva (''Complemento Indirecto'')
*4.2.3. Moĩmbaha Opaichaguáva (''Complemento Circustancial'')
4.2.1. Moĩmbaha mbohasapyréva: Ha’e pe ñe’ẽ térã ñe’ẽ aty ho’áva ári ñe’ẽtéva mbohasapyréva remiandu. Ha’e avei pe ombohováiva porandu “mba’épa”.
Techapyrã:
{| class="wikitable"
|-
| ||Amo ||karai ||ojoguákuri ||'''ao'''
|-
|Ñe’ẽysajakuaa: ||teroja || tero || ñe’ẽtéva || tero
|-
| ||moteĩva || || mbohasapyréva||
|-
| colspan=9 align=center bgcolor="#EFEFEF" |
|-
|Ñe’ëjoajukatu: || teroñe’ẽ|| teroñe’ẽ || teroñe’ẽje’éva|| teroñe’ẽje’éva
|-
| || || ||teroñe’ẽje’ete ||'''moĩmbaha'''
|-
| || || || ||'''mbohasapyréva'''
|}
4.2.2. Moĩmbaha mbohasapyre’ỹva: Ha’e pe moĩmbaha mbohasapyre rireguáva, ho’áva ári avei ñe’ẽtéva remiandu. Ha’e avei pe ombohováiva porandu “mávape”.
Techapyrã:
{| class="wikitable"
|-
| || Amo ||karai ||ojoguákuri || ao ||Kamé'''pe'''
|-
|Ñe’ẽysajakuaa: ||teroja || tero || ñe’ẽtéva || tero || tero ñe’ẽriregua
|-
| ||moteĩva || mbohasapyréva || mbohasapyréva || || iñe’ẽpehẽteĩva
|-
| colspan=9 align=center bgcolor="#EFEFEF" |
|-
|Ñe’ẽjoajukatu: || teroñe’ẽ || teroñe’ẽ || t e r o ñ e ’ ẽ j e ’ é v a || t e r o ñ e ’ ẽ j e ’ é v a||t e r o ñ e ’ ẽ j e ’ é v a
|-
| || || || teroñe’ẽje’ete || moĩmbaha || '''moĩmbaha'''
|-
| || || || ||mbohasapyréva ||'''mbohasapyre’ỹva'''
|}
4.2.3. Moĩmbaha Opaichaguáva:
*4.2.3.1. Araguáva (De Tiempo):
*4.2.3.2. Tekoguáva (De Modo):
*4.2.3.3. Ma’ereguáva (De Causa):
*4.2.3.4. Tendaguáva (De Lugar):
*4.2.3.5. Moirũguáva (De Compañìa):
*4.2.3.6. Mba’epeguáva (De Medio):
4.2.3.1. Araguáva: Ha’e ñe’ẽteja araguáva omoambuéva ñe’ẽtévape. Ombohovái porandu “araka’ápa”.
Techapyrã:
{| class="wikitable"
|-
| ||Amo ||karai ||ojoguákuri ||ao ||'''kuehe'''
|-
|Ñe’ẽysajakuaa: || teroja || tero || ñe’ẽtéva || tero || ñe’ẽteja
|-
| ||moteĩva|| || || || araguáva
|-
| colspan=9 align=center bgcolor="#EFEFEF" |
|-
|Ñe’ẽjoajukatu: || teroñe’ẽ || teroñe’ẽ || t e r o ñ e ’ ẽ j e ’ é v a|| t e r o ñ e ’ ẽ j e ’ é v a|| t e r o ñ e ’ ẽ j e ’ é v a
|-
| || || || || moĩmbaha ||moĩmbaha
|-
| || || || || mbohasapyréva ||opaichagua
|-
| || || || || || ''' araguáva'''
|}
4.2.3.2. Tekoguáva: Ha’e ñe’ẽteja tekoguáva ha papyguáva omoambuéva ñe’ẽtévape. Ombohovái porandu “mba’éichapa”.
Techapyrã:
Pe kuñataĩ oguata '''porã'''
*ñe’ẽteja
*moĩmbaha
*opaichagua
*tekoguáva
4.2.3.3. Ma’ereguáva: Ko moĩmbaha ha’ehína pe ombohováiva porandu “mba’ére”.
Techapyrã:
Kalo ndoúi '''hasykatúgui'''
*moĩmbaha
*opaichagua
*mba’ereguáva
4.2.3.4. Tendaguáva: Ko moĩmbaha ha’ehína ombohováiva porandu “moõ” térã “mamo”.
Techapyrã:
Kalo ojogua ijao '''Paraguaýgui'''
*moĩmbaha
*opaichagua
*tendaguáva
4.2.3.5. Moirũguáva: Ko moĩmbaha ombohovái porandu “máva ndive”.
Techapyrã:
Peru ojoguákuri ao '''nendive'''
*moĩmbaha
*opaichagua
*moirũguáva
4.2.3.6. Mba’epeguáva: Ko moĩmbaha ombohovái porandu “mba’épe”.
Techapyrã:
{| class="wikitable"
|-
| ||Tani || ohókuri || mba’yrú-||-'''pe'''
|-
|Ñe’ẽysajakuaa: || tero|| ñe’ẽtéva || tero|| ñe’ẽriregua
|-
| || || || || Iñe’ẽpehẽteĩva
|-
| colspan=9 align=center bgcolor="#EFEFEF" |
|-
|Ñe’ẽjoajukatu: || teroñe’ẽ || t e r o ñ e ’ ẽ j e ’ é v a|| t e r o ñ e ’ ẽ j e ’ é v a|| t e r o ñ e ’ ẽ j e ’ é v a
|-
| || || || || '''moĩmbaha'''
|-
| || || || ||'''opaichagua'''
|-
| || || || ||'''mba’epeguáva'''
|}
== Ehecha avei ==
*[[Ñe'ẽjoaju Guaraníme]]
*[[Ñembojoja]]
{{Guarani}}
[[Ñemohenda:Avañe'ẽ]]
if5hef8n0i90do5j6tn98vgq45vld0v
Vielorrusiañe'ẽ
0
9061
134085
133785
2025-06-03T10:02:59Z
Kozak2025
21047
134085
wikitext
text/x-wiki
{{Ficha de familia de idiomas
|color= #3344E6
|zona= Vielorrusia retã ha henondépe.
|hablantes= Haimete 8.000.000
|iso1=be
|iso2=bel
|iso3=bel
|mapa=[[File:Idioma bielorruso.png|upright=1.25|frameless]]
|mapa_descripción=Vielorrusiañe'ẽ renda.
}}
'''Vielorrusiañe'ẽ''' (biełaruskaja mova/беларуская мова) ha'e ñe'ẽ tee [[Vielorrusia]] retãme, oĩ [[rrusiañe'ẽ]] ha [[ukyañañe'ẽ]] mbytépe, umi mokõi ñe'ẽ esláva kuarahyresẽgua ha'ete ojoguáva [[poloñañe'ẽ]]me.
[[File:WIKITONGUES- Uladzislau speaking Belarusian.webm|thumb|left|250px|Vielorrusiañe'ẽ]]
Ñe'ẽ ojepuru jey ñe'ẽ porã rembipurúrõ sa ro'y XIX pe, peteĩ [[ñe'ẽ]] mbyky Minsk ñe'ẽicha. Upérõ ha sa ro'y XX ñepyrúrõ ojepuru ojehai hagua [[latinañe'ẽ achegety]] ha [[Sirílo achegety|siríliko]]. [[Joaty Soviétiko|Soviétiko]] ñemongu'e omoporã ha omoñe'ẽpavẽ ; [[rrusiañe'ẽ]] ñe'ẽ itenonde ramo jepe, oñeñe'ẽ mokõi ñe'ẽ.
Saro'y XIX-pe, ko ñe'ẽ ohasa asyeterei pe política Rusificación rehegua - umi prohibición oficial ojapóva umi mburuvichakuéra Rusia pegua
Siríliko achegety ojepuru tenonderã vielorrusiañe'ẽ oñemombarete ramo jepe [[Joaty Soviétiko]] isarambívo (1991). Mburuvicha guasu upéi riremínte omotenonde jey [[rrusiañe'ẽ]].<ref>http://www10.gencat.net/pres_casa_llengues/AppJava/frontend/llengues_detall.jsp?id=8&idioma=10</ref>
== Mandu'apy ==
<references />
==Joaju==
* [https://web.archive.org/web/20070928001230/http://pedia.nodeworks.com/B/BL/BLA/Black_Ruthenian_language/ Black Ruthenian language]
* [http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=bel Ethnologue report for Belarusian]
[[Ñemohenda:Európa ñe'ẽnguéra]]
[[Ñemohenda:Indoeuropa ñe'ẽ]]
[[Ñemohenda:Vielorrusia]]
lidsub7j53ect4e06al2kg4vqxysyiv
Ukyañañe'ẽ
0
14698
134084
122875
2025-06-03T10:02:17Z
Kozak2025
21047
134084
wikitext
text/x-wiki
[[File:Idioma ucraniano.png|thumb|upright=1.25|Ukyañañe'ẽ oñeñe'ẽhápe, [[Ukyáña]] retãme ijerére.]]
'''Ukyañañe'ẽ''', térã yma ojeheroháicha '''rruténo ñe'ẽ''', ha'e tetã [[Ukyáña]] ñe'ẽ tee, peteĩ umi [[indoeurópa ñe'ẽnguéra]], kuarahyresẽ eslávo atýgui. Oĩ amo 45 sua tapichakuéra oñe'ẽkuaáva, upéicha kóva pe ñe'ẽ 26ha ojeipuruvéva Yvy ape ári. Oipuru [[Sirílo achegety]] ijehaípe.
[[File:WIKITONGUES- Vira speaking Ukrainian.webm|thumb|250px|Ukyañañe'ẽ]]
[[File:Валуєвський циркуляр. Valuev Circular.jpg|thumb|170px|Decreto ministro de Asuntos Internos de Rusia, Piotr Valuev: pe ñe’ẽ ucraniano ndoikóiva’ekue, ndoikói ha ndaikatúi oĩ, ha oimeraẽva noĩriva de acuerdo ko he’íva ndive ha’e peteĩ enemigo Rusia-pe]]
Saro'y XIX-pe, ko ñe'ẽ ohasa asyeterei pe política Rusificación rehegua - umi prohibición oficial ojapóva umi mburuvichakuéra Rusia pegua <ref>Рикарда Вульпиус. Языковая политика в Российской империи и украинский перевод Библии (1860—1906) // Ab Imperio. — 2005. — № 2. — С. 191—224.</ref>
== Joajuha ==
{{commonscat|Ukrainian language}}
[[Ñemohenda:Európa ñe'ẽnguéra]]
s4qisziwqgblctkohovn6658nsdla56
Holodomor
0
17645
134081
2025-06-03T09:56:56Z
Kozak2025
21047
ñembyahýi hetaiterei Europa Oriental-pe ary 1932-1933-pe
134081
wikitext
text/x-wiki
[[Ta'ãnga:Жертви голоду.jpg|thumb|250px|Umi víctima, Ucrania kuarahyresẽ gotyo, ary 1933-pe]]
[[Ta'ãnga:Ukraine famine map.png|thumb|250px|Oguejy tavayguakuéra Ucrania ha Rusia ñemby gotyo, hetavehápe oikóva ucraniano-kuéra, ary 1932–1933-pe.]]
[[Ta'ãnga:Gulag Location Map.png|thumb|300px|Mapa umi campo de concentración Gulag rehegua]]
'''Holodomor''' ([[Ucrania ñe'ẽ]]me: '''Голодомор''') — peteî ñembyahýi masiva artificial ombosako'íva gobierno soviético osuprimi haguã oposición dictadura partido comunista, ojukáva 10 millones de personas peve, tuicha mayoría umi omanóva ha'e étnico ucraniano<ref>Голодомор в Україні 1932—1933 рр.: Бібліографічний покажчик / Одес. держ. наук. б-ка ім. М. Горького; Ін-т історії НАН України; Фундація українознавчих студій Австралії. — О.; Л. : Вид-во М. П. Коць, 2001. — 654 с.</ref>
Omoheñói [[Joseph Stalin]], dictador [[Unión Soviética]]-gua oisãmbyhýva 30 ary ha avei oime responsable represión masiva ha omoheñóiva campos de concentración Gulag<ref>Гриневич Л. Хроніка колективізації та Голодомору в Україні 1927—1933. Том I: Початок надзвичайних заходів. Голод 1928—1929 років. Книга 1. — К. : Критика, 2008. — 552 с.</ref>.
Requisito previo ha'e kuri colectivización ha liquidación forzada propiedad privada, oî umi "kulak" ojejuka, oî omanóva Gulag-pe. Oimeraêva oñeha'ãva oñe'ê hese oime sujeto psiquiatría punitiva. Oiko rire genocidio, ary 1937-pe NKVD (upéi Ministerio de Asuntos Internos de la Unión Soviética) odispara hetave umi artista, intelectual ha director cinematográfico ucraniano oikuaáva ñembyahýi ha ohaíva hese. He'õnguekuéra oñeñotỹ ñemi ka'aguýpe Bykivnia Kiev ypýpe, upépe ho’a rire Unión Soviética ha ojeipe’a rire archivo estatal, oñembotýva década pukukue, ojejapo peteĩ mandu’arã <ref>Українська література XX століття: навч.-метод. посіб. для студентів 2-го курсу, які навчаються за спец. 035 — Філологія (заоч. форма) / Нар. укр. акад., каф. українознавства; упоряд. О. В. Слюніна. — Харків: Вид-во НУА, 2018. — 128 с.</ref>. Ko tema ha'e tabú ho'a peve Unión Soviética ary 1991 jave péva resultado reforma democrática.
[[Ta'ãnga:Національний музей Голодомору-геноциду, скульптура дівчинки «Гірка пам'ять дитинства».jpg|thumb|180px|Museo Holodomor ojejapo Kiev-pe ho'a rire Unión Soviética.]]
Ko mba'e vaiete ohechakuaa heta tetã ko yvy ape ári genocidio pueblo ucraniano-pe <ref>Котляр Ю. В. Голодомори 1921—1923 рр. та 1932—1933 рр. на Півдні України: етнічний та міжнародний аспекти: Монографія/ Ю. В. Котляр, І. С. Міронова. — Миколаїв : Вид-во МДГУ ім. П. Могили, 2008. — 204 с.</ref>.
Umi mokõi documental herakuãvéva ko tema rehegua ha’e: Ñembyahýi-33 (Голод-33, Famine-33, 1991) - peteĩha ta'angambyry oñe'ẽva ko mba'e vaiete rehe. Gareth Jones (Гарет Джонс, 2019) -periodista rehegua ha’eva’ekue peteĩva umi omombe’u ypyva’ekue ko yvy ape ári ko mba’e ojehúva oho rire SSR ucraniano-pe
== Referencias ==
is7p6hqmmc8i15ght3yeuzvkfotopfc
134082
134081
2025-06-03T09:57:36Z
Kozak2025
21047
134082
wikitext
text/x-wiki
[[Ta'ãnga:Жертви голоду.jpg|thumb|250px|Umi víctima, Ucrania kuarahyresẽ gotyo, ary 1933-pe]]
[[Ta'ãnga:Ukraine famine map.png|thumb|250px|Oguejy tavayguakuéra Ucrania ha Rusia ñemby gotyo, hetavehápe oikóva ucraniano-kuéra, ary 1932–1933-pe.]]
[[Ta'ãnga:Gulag Location Map.png|thumb|300px|Mapa umi campo de concentración Gulag rehegua]]
'''Holodomor''' ([[Ukyañañe'ẽ]]: '''Голодомор''') — peteî ñembyahýi masiva artificial ombosako'íva gobierno soviético osuprimi haguã oposición dictadura partido comunista, ojukáva 10 millones de personas peve, tuicha mayoría umi omanóva ha'e étnico ucraniano<ref>Голодомор в Україні 1932—1933 рр.: Бібліографічний покажчик / Одес. держ. наук. б-ка ім. М. Горького; Ін-т історії НАН України; Фундація українознавчих студій Австралії. — О.; Л. : Вид-во М. П. Коць, 2001. — 654 с.</ref>
Omoheñói [[Joseph Stalin]], dictador [[Unión Soviética]]-gua oisãmbyhýva 30 ary ha avei oime responsable represión masiva ha omoheñóiva campos de concentración Gulag<ref>Гриневич Л. Хроніка колективізації та Голодомору в Україні 1927—1933. Том I: Початок надзвичайних заходів. Голод 1928—1929 років. Книга 1. — К. : Критика, 2008. — 552 с.</ref>.
Requisito previo ha'e kuri colectivización ha liquidación forzada propiedad privada, oî umi "kulak" ojejuka, oî omanóva Gulag-pe. Oimeraêva oñeha'ãva oñe'ê hese oime sujeto psiquiatría punitiva. Oiko rire genocidio, ary 1937-pe NKVD (upéi Ministerio de Asuntos Internos de la Unión Soviética) odispara hetave umi artista, intelectual ha director cinematográfico ucraniano oikuaáva ñembyahýi ha ohaíva hese. He'õnguekuéra oñeñotỹ ñemi ka'aguýpe Bykivnia Kiev ypýpe, upépe ho’a rire Unión Soviética ha ojeipe’a rire archivo estatal, oñembotýva década pukukue, ojejapo peteĩ mandu’arã <ref>Українська література XX століття: навч.-метод. посіб. для студентів 2-го курсу, які навчаються за спец. 035 — Філологія (заоч. форма) / Нар. укр. акад., каф. українознавства; упоряд. О. В. Слюніна. — Харків: Вид-во НУА, 2018. — 128 с.</ref>. Ko tema ha'e tabú ho'a peve Unión Soviética ary 1991 jave péva resultado reforma democrática.
[[Ta'ãnga:Національний музей Голодомору-геноциду, скульптура дівчинки «Гірка пам'ять дитинства».jpg|thumb|180px|Museo Holodomor ojejapo Kiev-pe ho'a rire Unión Soviética.]]
Ko mba'e vaiete ohechakuaa heta tetã ko yvy ape ári genocidio pueblo ucraniano-pe <ref>Котляр Ю. В. Голодомори 1921—1923 рр. та 1932—1933 рр. на Півдні України: етнічний та міжнародний аспекти: Монографія/ Ю. В. Котляр, І. С. Міронова. — Миколаїв : Вид-во МДГУ ім. П. Могили, 2008. — 204 с.</ref>.
Umi mokõi documental herakuãvéva ko tema rehegua ha’e: Ñembyahýi-33 (Голод-33, Famine-33, 1991) - peteĩha ta'angambyry oñe'ẽva ko mba'e vaiete rehe. Gareth Jones (Гарет Джонс, 2019) -periodista rehegua ha’eva’ekue peteĩva umi omombe’u ypyva’ekue ko yvy ape ári ko mba’e ojehúva oho rire SSR ucraniano-pe
== Referencias ==
71q38qg1crk7hmaxorbbc7nqtdx1q9c
134083
134082
2025-06-03T09:57:49Z
Kozak2025
21047
134083
wikitext
text/x-wiki
[[Ta'ãnga:Жертви голоду.jpg|thumb|250px|Umi víctima, Ucrania kuarahyresẽ gotyo, ary 1933-pe]]
[[Ta'ãnga:Ukraine famine map.png|thumb|250px|Oguejy tavayguakuéra Ucrania ha Rusia ñemby gotyo, hetavehápe oikóva ucraniano-kuéra, ary 1932–1933-pe.]]
[[Ta'ãnga:Gulag Location Map.png|thumb|250px|Mapa umi campo de concentración Gulag rehegua]]
'''Holodomor''' ([[Ukyañañe'ẽ]]: '''Голодомор''') — peteî ñembyahýi masiva artificial ombosako'íva gobierno soviético osuprimi haguã oposición dictadura partido comunista, ojukáva 10 millones de personas peve, tuicha mayoría umi omanóva ha'e étnico ucraniano<ref>Голодомор в Україні 1932—1933 рр.: Бібліографічний покажчик / Одес. держ. наук. б-ка ім. М. Горького; Ін-т історії НАН України; Фундація українознавчих студій Австралії. — О.; Л. : Вид-во М. П. Коць, 2001. — 654 с.</ref>
Omoheñói [[Joseph Stalin]], dictador [[Unión Soviética]]-gua oisãmbyhýva 30 ary ha avei oime responsable represión masiva ha omoheñóiva campos de concentración Gulag<ref>Гриневич Л. Хроніка колективізації та Голодомору в Україні 1927—1933. Том I: Початок надзвичайних заходів. Голод 1928—1929 років. Книга 1. — К. : Критика, 2008. — 552 с.</ref>.
Requisito previo ha'e kuri colectivización ha liquidación forzada propiedad privada, oî umi "kulak" ojejuka, oî omanóva Gulag-pe. Oimeraêva oñeha'ãva oñe'ê hese oime sujeto psiquiatría punitiva. Oiko rire genocidio, ary 1937-pe NKVD (upéi Ministerio de Asuntos Internos de la Unión Soviética) odispara hetave umi artista, intelectual ha director cinematográfico ucraniano oikuaáva ñembyahýi ha ohaíva hese. He'õnguekuéra oñeñotỹ ñemi ka'aguýpe Bykivnia Kiev ypýpe, upépe ho’a rire Unión Soviética ha ojeipe’a rire archivo estatal, oñembotýva década pukukue, ojejapo peteĩ mandu’arã <ref>Українська література XX століття: навч.-метод. посіб. для студентів 2-го курсу, які навчаються за спец. 035 — Філологія (заоч. форма) / Нар. укр. акад., каф. українознавства; упоряд. О. В. Слюніна. — Харків: Вид-во НУА, 2018. — 128 с.</ref>. Ko tema ha'e tabú ho'a peve Unión Soviética ary 1991 jave péva resultado reforma democrática.
[[Ta'ãnga:Національний музей Голодомору-геноциду, скульптура дівчинки «Гірка пам'ять дитинства».jpg|thumb|180px|Museo Holodomor ojejapo Kiev-pe ho'a rire Unión Soviética.]]
Ko mba'e vaiete ohechakuaa heta tetã ko yvy ape ári genocidio pueblo ucraniano-pe <ref>Котляр Ю. В. Голодомори 1921—1923 рр. та 1932—1933 рр. на Півдні України: етнічний та міжнародний аспекти: Монографія/ Ю. В. Котляр, І. С. Міронова. — Миколаїв : Вид-во МДГУ ім. П. Могили, 2008. — 204 с.</ref>.
Umi mokõi documental herakuãvéva ko tema rehegua ha’e: Ñembyahýi-33 (Голод-33, Famine-33, 1991) - peteĩha ta'angambyry oñe'ẽva ko mba'e vaiete rehe. Gareth Jones (Гарет Джонс, 2019) -periodista rehegua ha’eva’ekue peteĩva umi omombe’u ypyva’ekue ko yvy ape ári ko mba’e ojehúva oho rire SSR ucraniano-pe
== Referencias ==
5vg0lpyfcbamvd4nkr3xfhyzbb3ixia