Wikipedia
guwwiki
https://guw.wikipedia.org/wiki/Weda_Tangan
MediaWiki 1.46.0-wmf.23
first-letter
Media
Vonọtaun
Hodidọ
Zinzantọ
Zinzantọ hodidọ
Wikipedia
Wikipedia hodidọ
Wepo
Wepo hodidọ
MediaWiki
MediaWiki hodidọ
Ohia
Ohia hodidọ
Alọgọ
Alọgọ hodidọ
Adà
Adà hodidọ
TimedText
TimedText talk
Module
Module talk
Event
Event talk
Anna Tèko
0
3120
44790
43965
2026-04-13T11:05:31Z
J.kolade
500
44790
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Anna Tèko''' yin [[jiji]] to 15 Zósun 1982 to Lokossa , Bénin. E yin sinsẹ̀n-hàn jitọ de he wá sọn Bénin. E ko to hànji sọn whenue e tindo owhe 4, to nuhòtẹn voovo lẹ podọ to oplo lẹ ji sọn 1980. E mọ nunina voovo lẹ yí. E dè agbán he mẹ ewọ kẹdẹ jihàn te etọn tintan he e ylọ dọ ''Ta douce voix'' tọ́n to 2010, bọ to 2021 e ko dè agbàn voovo atọ́n tọ̀n.
==Otàn gbẹzan tọn==
Hànjitọ lẹ ṣẹnṣẹn wẹ Anna Tèko whẹ̀n te na onọ̀ etọn, nọvisunnu etọn po nọviyọnnu etọn lẹ po po wẹ yin hànjitọ lẹ.
Mẹsusu wà yọnẹn to Bénin po lẹdo devo lẹ po to whenue e ji ohàn de he e ylọ dọ ''Vaccinez-vous''!, he yin didetọ́n gbọn UNICEF dali nado nọgodona tito yẹ̀ndido tọn to whelọnu.
To 1998, e bayi hoyidokànji agbán de tọn he hosọ etọn yin Irikpe, he zẹẹmẹdo Jiwheyẹwhe. To owhe dopolọ mẹ, e jihàn to nuwiwa owhe 50tọ he ogbẹ ''Organisation mondiale de la santé (OMS)'' yin didoai tọn to Geneva. To owhe he bọdego, to Nuwhàsun 1999, e jihàn pọmẹ tọn de, yèdọ Terre des rois, Terre d'ébène, gbọn François Houessou dali. Ohàn ehe sọ wá yin didetọ́n taidi agbán de he hosọ etọn yin ''So Long''. E zindonukọn nado to hànji kakajẹ 2000 bo sọawuhia to ohàn susu mẹ, dehe mẹlẹ yọnẹn hugan wẹ ''La forêt sacrée'', he yin kinkàn gbọn mẹdaho etọn sunnu, Just Tèko, dali.
To 2006, e jì ohàn de he hosọ etọn yin ''Réconciliation'' nado dọ̀n klistiani lẹ dopọ, podọ na jijọho Aflika po Bénin po tọn.
To Avivọsun 2009, e do ede hia omẹ Inde tọn lẹ to nuhiho "Le chant des syrenes " tọn whenu podọ to tito tele tọn, "Pays d'artistes", whenu. To owhe dopolọ mẹ, e jì ohàn de he e ylọ dọ ''Afro-Gospel''.
To Avivọsun 2010, e dè agbán he mẹ ewọ kẹdẹ wẹ jihàn to emẹ de tọ́n he e ylọ dọ ''Ta douce voix'', he yin didetọ́n gbọn José Versol dali.
==Agbán==
*2010 : ''Ta douce voix'' (José Versol)
*2012 : ''Mon Miracle''
*2014 : ''Totale Adoration''
*2016 : ''Kafu Kafu''
*2018 : ''Un si grand amour''
==Alọdlẹndonu lẹ==
{{Reflist}}
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Yọnnu lẹ]]
[[Adà:Mẹhe yin jiji to 1982 lẹ]]
qgnkeh90w2wzok9vk884ufu2y15g7h8
Lindsay Armstrong/guw-bj
0
3226
44782
2026-04-12T14:01:06Z
Christypossou
1618
Dá weda po "{{g}} '''Lindsay Armstrong''' nyí nawe xe dinyi ɖé xe wá sɔn Afrique du Sud, é kàn owé xe ɖɔxodó owǎnyi ji xe sɔxa etɔn húgǎn 65. Sɔn 1981, wekantɛn xe nyǐkɔ etɔn nɔ nyí ''Mills & Boon'' wɛ bayi zinjɛgbonu owě etɔn lɛ tɔn. Armstrong nyí jiji bosɔ nyí kpinkplɔnhwɛn to Afrique du Sud. É ɖà dǎwe ɖé xe wá sɔn Nouvelle-Zélande. Ovi yětɔn atɔn tintan lɛ nyí [[jiji]] to Afrique du Sud. yé wá ji ovi awe ɖevo l..." po
44782
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Lindsay Armstrong''' nyí nawe xe dinyi ɖé xe wá sɔn Afrique du Sud, é kàn owé xe ɖɔxodó owǎnyi ji xe sɔxa etɔn húgǎn 65. Sɔn 1981, wekantɛn xe nyǐkɔ etɔn nɔ nyí ''Mills & Boon'' wɛ bayi zinjɛgbonu owě etɔn lɛ tɔn. Armstrong nyí jiji bosɔ nyí kpinkplɔnhwɛn to Afrique du Sud. É ɖà dǎwe ɖé xe wá sɔn Nouvelle-Zélande. Ovi yětɔn atɔn tintan lɛ nyí [[jiji]] to Afrique du Sud. yé wá ji ovi awe ɖevo lɛ, ɖokpó nyí jiji to Londres, Angleterre, kpóɖɔ awetɔ nyí jiji to Australie. Australie wɛ Armstrong nɔ kakajɛ hwenue é wá kú. É kú to 28, Awewesun 2021 tɔn.
lzokl70nylelywtwu3agrwrocju9q4z
44783
44782
2026-04-12T14:01:28Z
Christypossou
1618
44783
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Lindsay Armstrong''' nyí nawe xe dinyi ɖé xe wá sɔn Afrique du Sud, é kàn owé xe ɖɔxodó owǎnyi ji xe sɔxa etɔn húgǎn 65. Sɔn 1981, wekantɛn xe nyǐkɔ etɔn nɔ nyí ''Mills & Boon'' wɛ bayi zinjɛgbonu owě etɔn lɛ tɔn. Armstrong nyí jiji bosɔ nyí kpinkplɔnhwɛn to Afrique du Sud. É ɖà dǎwe ɖé xe wá sɔn Nouvelle-Zélande. Ovi yětɔn atɔn tintan lɛ nyí [[jiji]] to Afrique du Sud. yé wá ji ovi awe ɖevo lɛ, ɖokpó nyí jiji to Londres, Angleterre, kpóɖɔ awetɔ nyí jiji to Australie. Australie wɛ Armstrong nɔ kakajɛ hwenue é wá kú. É kú to 28, Awewesun 2021 tɔn.
==Owě xe é kàn lɛ==
===Otànwe ɖokpó gee lɛ===
{{div col}}
*Spitfire (1981)
*My Dear Innocent (1981)
*Melt a Frozen Heart (1982)
*Enter My Jungle (1982)
*Perhaps Love (1983)
*Don't Call it Love (1984)
*Save My Soul from Sin (1985)
*Saved from Sin (1985)
*Finding Out (1985)
*Love Me Not (1985)
*An Elusive Mistress (1986)
*Some Say Love (1986)
*Surrender, My Heart (1986)
*Standing on the Outside (1986)
*The Heart of the Matter (1987)
*The Shadow of Moonlight (1987)
*When the Night Grows Cold (1987)
*Reluctant Wife (1987)
*When You Leave Me (1987)
*Heat of the Moment (1988)
*Marrying Game (1989)
*A Love Affair (1989)
*One More Night (1989)
*Dark Captor (1991)
*The Director's Wife (1991)
*An Unusual Affair (1991)
*Leave Love Alone (1991)
*The Seduction Stakes (1992)
*Unwilling Mistress (1993)
*A Difficult Man (1993)
*An Unsuitable Wife (1994)
*Trial by Marriage (1994)
*When Enemies Marry... (1995)
*Dangerous Deceiver (1995)
*A Careful Wife (1996)
*Married for Real (1996)
*A Marrying Man? (1997)
*In Bed with a Stranger (1998)
*He's My Husband (1998)
*Wildcat Life (1999)
*Marriage Ultimatum (1999)
*The Hired Fiancee (2000)
*By Marriage Divided (2000)
*Wife in the Making (2001)
*At the Cattleman's Command (2006)
{{div col end}}
==Alɔdlɛndónù lɛ==
{{Reflist}}
[[Adà:Otàn Gbɛzǎn tɔn]]
[[Adà:Nyɔnu lɛ]]
[[Adà:Mɛxe ku to 2021 lɛ]]
mp4tv03nni08kmriwgteo91gowkf5cz
Anna Böeseken/guw-bj
0
3227
44784
2026-04-12T14:07:40Z
Christypossou
1618
Dá weda po "{{g}} '''Anna Jacoba Böeseken''' (xe nyí [[jiji]] to Pretoria to 23 Kɔnyàsun 1905; basí matintɔ to 28 Ayiɖosun 1997 to tòkpɛvi Cape tɔn) nyí hwenuxókantɔ gandó south Africa go, linlin wekantɔ kpóɖɔ wekantɔ xe nɔ kanwe kpó ɖɛkpɛ-nyǐkɔ lɔ AJ kpó. É nyí nyinywɛ ganji ná azɔn nyinywɛ etɔn tayiɖi hwenuxókantɔ akonka ɖé to Dutch East Company, exe Bɛjɛeji sɔn 1602 jɛ 1798. ==Otàn gbɛzǎn etɔn tɔn == Mɛjitɔ Böeseken tɔn..." po
44784
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Anna Jacoba Böeseken''' (xe nyí [[jiji]] to Pretoria to 23 Kɔnyàsun 1905; basí matintɔ to 28 Ayiɖosun 1997 to tòkpɛvi Cape tɔn) nyí hwenuxókantɔ gandó south Africa go, linlin wekantɔ kpóɖɔ wekantɔ xe nɔ kanwe kpó ɖɛkpɛ-nyǐkɔ lɔ AJ kpó. É nyí nyinywɛ ganji ná azɔn nyinywɛ etɔn tayiɖi hwenuxókantɔ akonka ɖé to Dutch East Company, exe Bɛjɛeji sɔn 1602 jɛ 1798.
==Otàn gbɛzǎn etɔn tɔn ==
Mɛjitɔ Böeseken tɔn nyí Dutch-nu ɖé. É kplɔnwe to South Africa kpóɖɔ to Europe lɔsu kpó jɛnukɔnna wɛkɛ hwàn awetɔ.
É nyí nyinywɛ ganji ná azɔn nyinywɛ etɔn tayiɖi hwenuxókantɔ akonka ɖé kpóɖɔ Dutch East India Company.
Zinjɛgbonu nyí ɖiɖetón to oxwe 2013 tɔn exe xosɔ etɔn nyí "Historia - Dr. Anna Boëseken (1905-1997) : kenner van die Kaapse VOC-geskiedenis (Glɛnsigbe: Expert of Cape VOC history) "É hɛn hwenuxó gandó South Africa kpó zɛɛmɛ etɔn kpó zun nyinywɛ ná nunywɛtɔ lɛ kpó mexe ma nyɔ wexya kpó nadó zan ɛ".
To Ayiɖosun azan fɔtɔnnukúnatɔn, oxwe 1964 tɔn, é ɖukosɔ ogbɛ hwenuxókantɔ gandó hɛnnu go, exe basí zinjɛgbonu ɖé xe nɔ nyí Familia.
==Alɔdlɛndónù lɛ==
{{Reflist}}
[[Adà:Otàn Gbɛzǎn tɔn]]
[[Adà:Nyɔnu lɛ]]
[[Adà:Mɛxe nyí jiji to 1905 lɛ]]
[[Adà:Mɛxe ku to 1997 lɛ]]
mi7xwls3e3tdeo6eh77tpos9hfuf0an
Daphne Marie Rooke/guw-bj
0
3228
44785
2026-04-12T21:13:58Z
J.kolade
500
Dá weda po "{{g}} '''Daphne Marie Rooke''' nyí wekantɔ Afrique du Sud tɔn ɖé, xe ko kan owě ɖélɛ tayiɖi "Mittee", "Ratoon" kpó "wizards' country" kpó. É no kan owě xe yě dó nɔ yitomena lɛ kpó owě yɔkpɔvu lɛ tɔn kpó to India, Australia, New Zealand kpó Africa kpó. ==Otàn gbɛzǎn etɔn tɔn == Daphne Rooke nyí [[jiji]] to Boksburg, Transvaal;ewɔ wɛ ovi godó to ovi ciɖokpó xe nyí jiji gbɔn nyɔnu Afrikaaner ɖé dali. Daphne sin grandpapa no nyí Diet..." po
44785
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Daphne Marie Rooke''' nyí wekantɔ Afrique du Sud tɔn ɖé, xe ko kan owě ɖélɛ tayiɖi "Mittee", "Ratoon" kpó "wizards' country" kpó. É no kan owě xe yě dó nɔ yitomena lɛ kpó owě yɔkpɔvu lɛ tɔn kpó to India, Australia, New Zealand kpó Africa kpó.
==Otàn gbɛzǎn etɔn tɔn ==
Daphne Rooke nyí [[jiji]] to Boksburg, Transvaal;ewɔ wɛ ovi godó to ovi ciɖokpó xe nyí jiji gbɔn nyɔnu Afrikaaner ɖé dali. Daphne sin grandpapa no nyí Dietlof Siegfried Maré, mɛxe nyí ɖowatɔ Pietersburg tɔn, é ɖa asi awe bo ji ovi 23. Ɖokpó to Daphne sin tavɛ wɛ Leon Maré.
Onɔ Daphne tɔn wɛ Maria Magdalena Maré, enyí jiji to oxwe 1878 mɛ, é nyí nyinywɛ tayiɖi "Mittee", é ɖà Glɛnsinnu ɖé xe nɔ nyí Edward kneviter kavǐ knevitt to 1899. To ahwàn Anglo-Boer tɔn hwenu, ɖɛsɔɖɛmɛ xe tin to cɛncɛn ná Africa nu lɛ kpó anglair nu lɛ kpó sinen sɔ mɔ bɔ hwɛndó lɔ kpó ovi yětɔn ɛnɛ lɛ kpó (Daphne kpó nɔvisunnu ɖaa etɔn atɔ̀n kpó nɔvinyɔnu ɖaa ɖokpó kpó) nyí hinhɛn gánnugánnu nadó tlɔ̀n Petersburg. Exe zɔ́n bɔ Maré kpó knevitts kpó ma sɔ yi mɔ ɖé dó mɔ yeɖe ba.
To oku Edward knevitt tɔn godó, onɔ Daphne tɔn ɖa asu glensinu ɖevo xe nɔ nyí Robert Pizzey, to 1911, bo vi ovi nyɔnu awe ná ɛn. Rosemary ji vi to 1912 bɔ Ɖaphne ji vi to 1914. Robert Pizzey fun ahwàn bo kú to wɛkɛhwàn tintan hwenu. Tayiɖi yɔkpɔvu ɖé, Daphne nɔ jɛ ahunmɛ zɔ́n xweɛhwɛ exe zɔ́n bɔ hwɛndó lɔ sɛtɛn sɔ Highveld yi fixe sɛkpó Durban Natal. Onɔ Daphne tɔn nyí wekplɔ́nmetɔ,linlɛn-we kantɔ kpó otàn-we kantɔ ɖé kpó. É ɖé otàn-we xe nɔ nyí "The children of the veld" tɔn, to pseudonym "Maré knenitt" glɔ.
Exe sɔ akpakpa ná Daphne nadó ze alɔ onɔ etɔn tɔn nadó nɔ kan otàn-we lɛ. É lɛzun Linlin-we kantɔ kpó otàn-we kantɔ ɖé kpó. To 1946, é sɔawuxya tayiɖi ɖokpó to mɛxe ɖu ajɔ̀ Africaans Pers Literally lɛ mɛ, ná otàn-we etɔn xe é dètɔ́n,xe nyǐkɔ otàn-we lɔ tɔn nɔ nyí "A Groove of Fiver Trees". To hwenenu é ko ɖa Irvin ("Bertie" ) Rooke xe nyí Australian nu ɖé, mɛxe é ɖukosɔ xɛ to hwenuena é to azɔ̌n anaɖenanutɔ tɔn wa, to ogbɛ́ hunkuntɔ lɛ tɔn mɛ. Nadó kɔnawuɖokpɔ xɛ hwɛndó Birtie tɔn, yé yí Australia to 1946. Yě lɛkɔyi Natal to 1953, cigbǎ yě kpéxɛ avùnnukuɖyɔ́sɔmɛ son kponɔ Afrique du Sud tɔn lɛ ci, exe zɔ́n bɔ yě lɛkɔ dó Australia to 1965.
To 1980,otanwe etɔn nyí ayiɖego hwla ɖokpó dógɔ́ to wexɔmɛ alavɔ tɔn, Natal tɔn mɛ, exe wexɔmɛ lɔ ná ɛn ajɔ̀ to 1997. É gbɔci Australia kakajɛ hwenue asu etɔn Bertie kú to 1989, bɔ to ɛnɛ godó é sɛtɛn yi Cambridge, England, fixe é zan kpikpótɔ gbɛzǎn etɔn te.
==Alɔdlɛndónù lɛ==
{{Reflist}}
[[Adà:Otàn Gbɛzǎn tɔn]]
[[Adà:Nyɔnu lɛ]]
e2y0m81pxjp59lk80rfvejqvpjxoeaz
Ifeoma Aggrey-Fynn/guw-bj
0
3229
44786
2026-04-13T02:12:25Z
J.kolade
500
Dá weda po "{{g}} '''Ifeoma Iphie Aggrey-Fynn''' (xe nyí [[jiji]] to 8 Ayiɖosun 1980, bo basí matintɔ to 2 Ayiɖosun 2015) mɛsusu nɔ ylɔ ɛ ɖɔ Ikpxie, nyí mɛxe nɔ kpénukúndó tito tele intanɛt ji tɔn go to Nigeria xe nyí Ghana-nu ɖé, wekantɔ ɖé kpó xoɖɔtɔ-gbangba tɔn ɖé kpó. == Bɛjɛeji gbɛ̀zán etɔn tɔn kpó wexixya etɔn kpó == Aggrey-Fynn nyí jiji ná otɔ̀ Ghana-nu ɖé bɔ onɔ etɔn nyí Nigeria-nu. É nyí kpinkplɔ́nhwɛn bosɔ yi wexɔm..." po
44786
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Ifeoma Iphie Aggrey-Fynn''' (xe nyí [[jiji]] to 8 Ayiɖosun 1980, bo basí matintɔ to 2 Ayiɖosun 2015) mɛsusu nɔ ylɔ ɛ ɖɔ Ikpxie, nyí mɛxe nɔ kpénukúndó tito tele intanɛt ji tɔn go to Nigeria xe nyí Ghana-nu ɖé, wekantɔ ɖé kpó xoɖɔtɔ-gbangba tɔn ɖé kpó.
== Bɛjɛeji gbɛ̀zán etɔn tɔn kpó wexixya etɔn kpó ==
Aggrey-Fynn nyí jiji ná otɔ̀ Ghana-nu ɖé bɔ onɔ etɔn nyí Nigeria-nu. É nyí kpinkplɔ́nhwɛn bosɔ yi wexɔmɛ to Nigeria. É yi wexɔmɛ alavɔ tɔn to Abia state University, to fixe é mɔ gbeɖewema ogbɛ́ kpinkplɔ́n tɔn yi té.
==Azɔ̌n etɔn lɛ ==
Aggrey-Fynn bɛ azɔ̌n jeeji to televiziɔnxwe kpóɖɔ xozeɖokanji telexwe tɔn ɖé to 2003. To hwenuena é kɔnawuɖokpɔ xɛ Silverbird Communications to 2009, enyí tɛnɖyɔ́ná nadó yi wazɔ́n to Rhythm 95.7 FM kpó tele Silverbird tɔn kpó to Awka. Finɛ é nɔ yí laɖio kpó televiziɔn kpó zan nadó dó azɔ̌n, ohàn, hweɖuɖu kpó sinsɛ́n-hàn lɛ kpó xya. Hwɛkpó dó sɛtɛn yi Rhythm 93.7 to Port Harcourt.
É sɔ yi akwɛ́ dó nɔgoɖóná àgbà hwinhwlɛn nyɔnu xe nyɔ́hwankpɛ húgǎn yeɖɔ Miss Niger Delta Beauty Pageant to Niger Delta hwlaatɔ̀n kpluɖokpludó . Xoyidó kanji etɔn lɛ nɔ gɔalɔ ná toɖoai tɔ lɛ nadó nyɔ́ ɖéxe yě ná kpéxɛ avùnnukuɖyɔ́sɔme gbɛmɛ tɔn lɛ dó.
== Okú etɔn ==
Aggrey-Fynn sɛtɛn yi Aba nadó yi dla mejitɔ etɔn lɛ kpɔn to Abia state. To hwenuena é lɛkɔ ja Port Harcourt, ohun xe edó nyí aliglɔna gbɔn jaguda lɛ dali. To hwenue húnkuntɔ lɔ to húnkun wɛ, yé ɖé só dó hún to ajiji mɛ. Osókpɛn jɛ Aggrey-Fynn go bɔ é basí matintɔ́ to aɖokpólɔji.
Otàn ɖevo ɖɔɖɔ hɔ́ntɔn etɔn sunnu kúnin jei xwegbe to azán awetɔ, Ayiɖosun 2015. É tin to Aba to xwelɔnu nadó nyí kpɔn mejitɔ etɔn kpó nɔvi etɔn lɛ kpó. To hwenuena yě omɛ awɛ lɛ jɛ xwegbe tlolo wɛ jaguda lɛ sɛkpɔ yě, bo ɖé só dó yé, cigbǎ hɔ́ntɔn sunnu lɔ hɔnyi. Sóɖiɖe lɔ jɔ to nuɖi ganxixo cinawe mɛ to xwejai sɛkpɔ Aggrey-Fynn sin xwegbe. Jaguda lɔ lɛ wle mejitɔ etɔn lɛ sɔyi bo jɔ ewɔ dó. Kɔmɛnu etɔn xe mɔɖɔ ewɔ wɛ, ze é sɔyi dotoxwe, fixe yě mɔɖɔ é ko basí matintɔ́ te hwɛkpó yě dó ze é wa.
==Alɔdlɛndónù lɛ==
{{Reflist}}
[[Adà:Otàn Gbɛzǎn tɔn]]
[[Adà:Nyɔnu lɛ]]
[[Adà:Mɛxe nyí jiji to 1980 lɛ]]
[[Adà:Mɛxe ku to 2015 lɛ]]
58iczbgk2g55wtharnw1sulotppxfa8
Zinzantọ:配合比全额更好(说说而已)
2
3230
44787
2026-04-13T02:47:16Z
配合比全额更好(说说而已)
2396
Dá weda po "Bonjour!Je suis 配合比全额更好(说说而已)." po
44787
wikitext
text/x-wiki
Bonjour!Je suis 配合比全额更好(说说而已).
sbwplwr6o7yb0o9piy25mb0j1x61d3m
Anagonou Vodjo/guw-bj
0
3231
44788
2026-04-13T06:56:25Z
Medaho
985
Dá weda po "{{g}} '''Anagonou Vodjo''' nyí [[jiji]] to 1947, é nyí hànjitɔ Akonhoun tɔn ɖé xe wá sɔ́n Bénin. Akonhoun nyí ohàn acà tɔn Bénin tɔn ɖé. ==Otàn gbezàn tɔn== Anagonou Voɖjo nyí jiji to Abomey ( Danxomé ) to 1947, É nyí hànjitɔ nukúndeji ɖé to Bénin xe nɔ ji ohàn aca tɔn. Ohàn xe é nɔ ji húgǎn wɛ Akonhoun xe nyí ohàn ɖé xe nɔ nyí jiji to hɔnmɛ axɔlu tɔn to hunhwɛ lɛ hwenu. É gɔalɔ nadó bɛ kpikpli hànjitɔ lɛ t..." po
44788
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Anagonou Vodjo''' nyí [[jiji]] to 1947, é nyí hànjitɔ Akonhoun tɔn ɖé xe wá sɔ́n Bénin. Akonhoun nyí ohàn acà tɔn Bénin tɔn ɖé.
==Otàn gbezàn tɔn==
Anagonou Voɖjo nyí jiji to Abomey ( Danxomé ) to 1947, É nyí hànjitɔ nukúndeji ɖé to Bénin xe nɔ ji ohàn aca tɔn. Ohàn xe é nɔ ji húgǎn wɛ Akonhoun xe nyí ohàn ɖé xe nɔ nyí jiji to hɔnmɛ axɔlu tɔn to hunhwɛ lɛ hwenu. É gɔalɔ nadó bɛ kpikpli hànjitɔ lɛ tɔn ɖé jɛeji to Bénin bo tlɛ sɔ nɔ ɖéanana kpikpli nyɔnu lɛ tɔn ná hànsinɔ aca tɔn lɛ.
==Ohàn wunmɛ==
Akonhoun wɛ Anagonou Voɖjo nɔ xò tawun (Akon, nyí xogbe Fongbe tɔn ɖé xe zɛɛmɛdó akɔ́nnu, kpóɖɔ Houn, zɛɛmɛdó ohún), é zɛɛmɛdó "ohún akɔ́nnu tɔn".
==Ohàn lɛ==
Vodjo ji ohàn 19 to kpɔmɛ, gɔna godó tɔn xe é ji xe ma nyí ɖiɖetɔ́n.
==Alɔdlɛndónù lɛ==
{{Reflist}}
[[Adà:Otàn Gbɛzǎn tɔn]]
[[Adà:Nyɔnu lɛ]]
[[Adà:Mɛxe nyí jiji to 1947 lɛ]]
6jsn89fnna3hcddg50d9bx78vwv7fab
Anna Koty/guw-bj
0
3232
44789
2026-04-13T11:01:00Z
J.kolade
500
Dá weda po "{{g}} '''Anna Koty''', mexe nyǐkɔ etɔn jɔnun wɛ '''Anna Baï Koty Dangnivo''', nyí [[jiji]] to 1 Alunlunsun 1955 to Athiémé , Bénin. É nyí wekantɔ Bénin tɔn ɖé, é sɔ nyí mɛkplɔ́ntɔ ɖé ga. É jo azɔ̌n dó to Liɖosun 2012. == Otàn gbɛzǎn tɔn == Anna nyí jiji to 1 Alunlunsun 1955, to Assedji (Athiémé), Bénin, ewɔ nyí wekantɔ ɖé bosɔ nyí mɛkplɔ́ntɔ wexomɛ alavo tɔn ɖé. É yí gbɔjɛ hwenu gaa tɔn to Liɖosun 2012. É s..." po
44789
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Anna Koty''', mexe nyǐkɔ etɔn jɔnun wɛ '''Anna Baï Koty Dangnivo''', nyí [[jiji]] to 1 Alunlunsun 1955 to Athiémé , Bénin. É nyí wekantɔ Bénin tɔn ɖé, é sɔ nyí mɛkplɔ́ntɔ ɖé ga. É jo azɔ̌n dó to Liɖosun 2012.
== Otàn gbɛzǎn tɔn ==
Anna nyí jiji to 1 Alunlunsun 1955, to Assedji (Athiémé), Bénin, ewɔ nyí wekantɔ ɖé bosɔ nyí mɛkplɔ́ntɔ wexomɛ alavo tɔn ɖé. É yí gbɔjɛ hwenu gaa tɔn to Liɖosun 2012. É sɔ nɔ wà amasinzɔ́n aca tɔn bo nɔ zan gbemasin.
==Nunina==
É mɔ nunina ''Grand Prix Littéraire du Bénin'' tɔn yi to 2019.
==Azɔ̌n etɔn==
*Le temple de la nuit profané
*Sitou et la rivière de la nudité
==Alɔdlɛndónù lɛ==
{{Reflist}}
[[Adà:Otàn Gbɛzǎn tɔn]]
[[Adà:Nyɔnu lɛ]]
[[Adà:Mɛxe nyí jiji to 1955 lɛ]]
cbynny0bn87uedtk0ziieftpylq7t5b
Anna Tèko/guw-bj
0
3233
44791
2026-04-13T11:05:41Z
J.kolade
500
Dá weda po "{{g}} '''Anna Tèko''' nyí [[jiji]] to 15 Zósun 1982 to Lokossa , Bénin. É nyí sinsɛ̀n-hàn jitɔ ɖé xe wá sɔ́n Bénin. É ko to hànji sɔ́n hwenue é tindó oxwe 4, to nuxòtɛn voovo lɛ kpóɖɔ to okplo lɛ ji sɔ́n 1980. É mɔ nunina voovo lɛ yí. É dè agbán xe mɛ ewɔ kɛɖɛ jihàn te etɔn tintan xe é ylɔ ɖɔ ''Ta douce voix'' tɔ́n to 2010, bɔ to 2021 é ko dè agbàn voovo atɔ́n tɔ̀n. ==Otàn gbɛzǎn tɔn== Hànjitɔ lɛ cɛncɛn..." po
44791
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Anna Tèko''' nyí [[jiji]] to 15 Zósun 1982 to Lokossa , Bénin. É nyí sinsɛ̀n-hàn jitɔ ɖé xe wá sɔ́n Bénin. É ko to hànji sɔ́n hwenue é tindó oxwe 4, to nuxòtɛn voovo lɛ kpóɖɔ to okplo lɛ ji sɔ́n 1980. É mɔ nunina voovo lɛ yí. É dè agbán xe mɛ ewɔ kɛɖɛ jihàn te etɔn tintan xe é ylɔ ɖɔ ''Ta douce voix'' tɔ́n to 2010, bɔ to 2021 é ko dè agbàn voovo atɔ́n tɔ̀n.
==Otàn gbɛzǎn tɔn==
Hànjitɔ lɛ cɛncɛn wɛ Anna Tèko hwɛ̀n te ná onɔ̀ etɔn, nɔvisunnu etɔn kpó nɔvinyɔnu etɔn lɛ kpó kpó wɛ nyí hànjitɔ lɛ.
Mɛsusu wà nywɛ to Bénin kpó lɛdó ɖevo lɛ kpó to hwenue é ji ohàn ɖé xe é ylɔ ɖɔ ''Vaccinez-vous''!, xe nyí ɖiɖetɔ́n gbɔn UNICEF dali nadó nɔgoɖóná tito nyɛ̀didó tɔn to xwelɔnu.
To 1998, é bayi xoyiɖokànji agbán ɖé tɔn xe xosɔ etɔn nyí Irikkpé, xe zɛɛmɛdó Jixweyɛxwe. To oxwe ɖokpólɔ mɛ, é jihàn to nuwiwa oxwe 50tɔ xe ogbɛ ''Organisation mondiale de la santé (OMS)'' nyí didóai tɔn to Geneva. To oxwe xe bɔdego, to Nuxwàsun 1999, é jihàn kpɔmɛ tɔn ɖé, yèɖɔ Terre des rois, Terre d'ébène, gbɔn François Houessou dali. Ohàn exe sɔ wá nyí ɖiɖetɔ́n tayiɖi agbán ɖé xe xosɔ etɔn nyí ''So Long''. É zindónùkɔn nadó to hànji kakajɛ 2000 bo sɔawuxya to ohàn susu mɛ, ɖéxe mɛlɛ nywɛ húgǎn wɛ ''La forêt sacrée'', xe nyí kinkàn gbɔn mɛɖaxo etɔn sunnu, Just Tèko, dali.
To 2006, é jì ohàn ɖé xe xosɔ etɔn nyí ''Réconciliation'' nadó ɖɔ̀n klistiani lɛ ɖokpɔ, kpóɖɔ ná jijɔxo Aflika kpó Bénin kpó tɔn.
To Avivɔsun 2009, é dó eɖe xya omɛ Inɖe tɔn lɛ to nuxixo "Le chant des syrenes " tɔn hwenu kpóɖɔ to tito tele tɔn, "Pays d'artistes", hwenu. To oxwe ɖokpólɔ mɛ, é jì ohàn ɖé xe é ylɔ ɖɔ ''Afro-Gospel''.
To Avivɔsun 2010, é dè agbán xe mɛ ewɔ kɛɖɛ wɛ jihàn to emɛ ɖé tɔ́n xe é ylɔ ɖɔ ''Ta douce voix'', xe nyí ɖiɖetɔ́n gbɔn José Versol dali.
==Agbán==
*2010 : ''Ta douce voix'' (José Versol)
*2012 : ''Mon Miracle''
*2014 : ''Totale Adoration''
*2016 : ''Kafu Kafu''
*2018 : ''Un si grand amour''
==Alɔdlɛndónù lɛ==
{{Reflist}}
[[Adà:Otàn Gbɛzǎn tɔn]]
[[Adà:Nyɔnu lɛ]]
[[Adà:Mɛxe nyí jiji to 1982 lɛ]]
o3tklews0blzkp1bx8rditwp0p09pmi
Anne Cica Adjaï/guw-bj
0
3234
44792
2026-04-13T11:10:09Z
J.kolade
500
Dá weda po "{{g}} '''Anne Cica Adjaï''' nyí tònuɖɔtɔ́ ɖé xe wá sɔ́n Bénin. É nyí [[jiji]] to Liyasun 1955 bo kú to 10 Nuxwàsun 2023 to nujijɔ asidan tɔn ɖé hwenu. ==Otàn gbɛzǎn tɔn== Anne Cica Adjaï nyí mɛɖe xe nɔ kplɔ́nnǔ gandó akwɛ́zinzan go. É to wekplɔ́n to wexomɛ alavɔ Abomey-Calavi tɔn to Bénin. Anne Cica Adjaï nyí gbɛtɔ́ nukúndeji ɖé to Bénin. To 19, Zósun, 1996, é nyí ɖiɖe gbɔn togán Mathieu Kérékou dali nadó xo..." po
44792
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Anne Cica Adjaï''' nyí tònuɖɔtɔ́ ɖé xe wá sɔ́n Bénin. É nyí [[jiji]] to Liyasun 1955 bo kú to 10 Nuxwàsun 2023 to nujijɔ asidan tɔn ɖé hwenu.
==Otàn gbɛzǎn tɔn==
Anne Cica Adjaï nyí mɛɖe xe nɔ kplɔ́nnǔ gandó akwɛ́zinzan go. É to wekplɔ́n to wexomɛ alavɔ Abomey-Calavi tɔn to Bénin.
Anne Cica Adjaï nyí gbɛtɔ́ nukúndeji ɖé to Bénin. To 19, Zósun, 1996, é nyí ɖiɖe gbɔn togán Mathieu Kérékou dali nadó xoavùn sɔta tòkwɛ fìnfìn to ganɖuɖu lɔ mɛ. É nɔ nukɔn ná ogbɛ́ lɔ ná oxwe ao, sɔ́n 1996 jɛ 2006. É nɔ yawu sɔawuxya to tele ji nadó ɖɔxó sɔta tòkwɛ fìnfìn, exe zɔ́n bɔ tònuɖɔtɔ́ susu to Bénin ma yiwǎnna ɛn, amɔ togán lɔ yiwǎnna ɛn.
É nɔgodó ná tonuɖɔgbɛ́ Mathieu Kérékou tɔn tawunt. To nukɔnmɛ, é gɔalɔ nadó ɖɔ̀n kpikpli kpó ogbɛ́ voovo lɛ kpó ɖokpɔ nadó nɔgodó ná togán Boni Yayi. Amɔ to 2011, é kpaca mɛ mɛsusu ɖɔ é é wá nɔgodó ná mɛɖevo to vobibla togán tɔn hwenu. To hwenue Boni Yayi wá ɖùto vobibla lɔ ji godó, é wá nyí ɖiɖe tayiɖi ayinamɛtɔ ná Albert Tévoédjrè, yèɖɔ mexe nɔ kpénukúndó hwɛ̀xo kleun kleun xe fɔnɖote lɛ go. To oxwe ɖokpólɔ mɛ, é blavò nadó nyí ɖiɖe dó otɛ̀n sɛ́nɖoaitɔ ɖé tɔn mɛ.
==Okú etɔn==
É kú to Azangaagbe, 10 Nuxwàsun, 2023, to dotoxwe '' Centre national hospitalier et universitaire Hubert Koutoucou Maga (CNHU-HKM)'' to Cotonou to nujijɔ asidan tɔn ɖé xe wá aimɛ to Sɛgbe, 30, Liɖosun, 2023 to Zè. É nyí ɖiɖi to Nyɔnuzangbe, 22, Ayiɖosun, 2023, to Ouidah, Bénin.
==Alɔdlɛndónù lɛ==
{{Reflist}}
[[Adà:Otàn Gbɛzǎn tɔn]]
[[Adà:Nyɔnu lɛ]]
[[Adà:Mɛxe nyí jiji to 1955 lɛ]]
[[Adà:Mɛxe ku to 2023 lɛ]]
4ry00aiz7vandbsx1a933hgv24aojw4
Ayanne/guw-bj
0
3235
44793
2026-04-13T11:32:47Z
J.kolade
500
Dá weda po "{{g}} '''Ayanne''' nyí hànsinɔ ɖé xe wá sɔ́n Côte d’Ivoire. Nyǐkɔ etɔn tawun wɛ '''Kony Aye Ononkale Anne Emmanuelle'''. É nyí [[jiji]] to 15 Kɔ́nyàsun, 1992 to Attécoubé, Côte d’Ivoire. Mɛsusu wɛ nywɛ ná ohàn etɔn xe gbayikpé lɛ wutu, kpóɖɔ ná lexe É nɔ sɔ́nu dó. ==Otàn gbɛzǎn tɔn == Ayanne wá sɔ́n Sassandra to Côte d'Ivoire bo wá sɔ́n akɔ̀ Neyo tɔn mɛ. É yiwǎnna húnxixo sɔ́n ovu hwenu, kpóɖɔ hànsin..." po
44793
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Ayanne''' nyí hànsinɔ ɖé xe wá sɔ́n Côte d’Ivoire. Nyǐkɔ etɔn tawun wɛ '''Kony Aye Ononkale Anne Emmanuelle'''. É nyí [[jiji]] to 15 Kɔ́nyàsun, 1992 to Attécoubé, Côte d’Ivoire.
Mɛsusu wɛ nywɛ ná ohàn etɔn xe gbayikpé lɛ wutu, kpóɖɔ ná lexe É nɔ sɔ́nu dó.
==Otàn gbɛzǎn tɔn ==
Ayanne wá sɔ́n Sassandra to Côte d'Ivoire bo wá sɔ́n akɔ̀ Neyo tɔn mɛ. É yiwǎnna húnxixo sɔ́n ovu hwenu, kpóɖɔ hànsinɔ lɛ tayiɖi Ruth Tondey yinuwadó é ji tawun.
To gbeɖewema yíyí sɔ́n wexɔmɛ ɖaxo go dó, é kplɔ́n húnxixo to ''Institut national supérieur des arts et de l'action culturelle (INSAAC)'', to agbegbe Cocody tɔn mɛ, to Abidjan.
Ayanne jɛ hànji ji to 2008 kpó alɔgɔ ɖélɛ kpó sɔ́n hànjitɔ lɛ ɖélɛ dè. É jɛ azɔ̌n wà ɖokpɔ xɛ hànsinɔ ɖevo lɛ ji to 2015-2016 bɔ to madɛnmɛ ewɔ lɔsu bɛ azɔ̌n hànjiji tɔn etɔn jɛeji to 2017 kpó ohàn awe kpó, "Le Tonton" kpó "Tranquillité" kpó. Todin é to azɔ̌n wà to azɔ́nxwe ''Soul Squad Music and Universal Music Africa'' tɔn glɔ. Ohàn etɔn lɛ tayiɖi "On me drague" (2022), "Aroukoutou", kpó "Tu vas boire l'eau" (2023) kpó ko zɔ́n bɔ é dinyi tawun. É ko yì nukɔ̀n tawun to ohàn aflika tɔn mɛ tawun, kpataki to Côte d’Ivoire, sɔ́n 2017.
Ayanne jihàn ɖokpɔ xɛ Josey. To Alunlunsun 2024, COCAN ɖɔnsɛkpɔ Ayanne kpó Josey kpó nadó jihàn ɖé xe xosɔ etɔn nyí ''Nous on veut s'amuser'' ɖokpɔ xɛ yɛ. To agbán Ayanne tɔn xe é ylɔ ɖɔ '' VITAMINE A'' mɛ, ''Traumatisée'' wɛ nyí xosɔ ohàn lɔ tɔn.
To mai 2024, é dè ohàn ɖé tɔ́n xe xosɔ etɔn wɛ "Biakamou", é sɔ bayi viɖio ɖé ná ohàn lɔ to Dakar, Senegal. Ohàn lɔ nyí ɖokpó to ohàn 15 xe to agbán etɔn "Vitamin A" xe wá dè tɔ́n to 17 Zósun, 2024 ji.
== Ohàn etɔn lɛ ==
=== Agbán lɛ ===
* 2018 : ''La Muse''
* 2024 : ''Vitamine A''
=== Ohàn ɖokpóɖokpó lɛ ===
* 2017 : ''Tranquillité''
* 2017 : ''Le Tonton''
* 2021 : ''Le Bara''
* 2021 : ''Kiffé''
* 2022 : ''Vié c'est comment''
* 2022 : ''On me ɖrague''
* 2023 : ''Aroukoutou''
* 2023 : ''Tu vas boire l'eau''
* 2024 : ''Biakamou''
* 2024 : ''Nous on sait''
* 2025 : ''Ɖja La Foule''
* 2025 : ''L'argent (Feat BUMER)''
== Alɔdlɛndónù lɛ ==
[[Adà:Otàn Gbɛzǎn tɔn]]
[[Adà:Nyɔnu lɛ]]
ct4qmu1b2c3xiehy5n4b12eeug39ht3
Bernadette Gléhouénou-Dossou/guw-bj
0
3236
44794
2026-04-13T11:58:56Z
Zuthergail
844
Dá weda po "{{g}} '''Bernadette Gléhouénou-Dossou''' nyí [[jiji]] to 28 Ayiɖosun, 1952 to Covè, [[Bénin]]. É nyí mɛkplɔ́ntɔ ɖé xe ko jo azɔ̌n dó, é sɔ nyí dodinnanu bayitɔ ɖé to wexɔmɛ alavɔ Abomey-Calavi tɔn. É sɔ nyí nukɔntɔ ná ogbɛ́ voovo lɛ gɔna Fawe-Benin ga. Bernadette wɛ nyí nyɔnu tintan to Bénin kpóɖɔ to hwèyixɔ-waji aflika tɔn xe dó gbeɖewema xe klo húgǎn to wekpinkplɔ́n gandó zungbo lɛ go mɛ. ==Otàn gbɛzǎn tɔn..." po
44794
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Bernadette Gléhouénou-Dossou''' nyí [[jiji]] to 28 Ayiɖosun, 1952 to Covè, [[Bénin]]. É nyí mɛkplɔ́ntɔ ɖé xe ko jo azɔ̌n dó, é sɔ nyí dodinnanu bayitɔ ɖé to wexɔmɛ alavɔ Abomey-Calavi tɔn. É sɔ nyí nukɔntɔ ná ogbɛ́ voovo lɛ gɔna Fawe-Benin ga. Bernadette wɛ nyí nyɔnu tintan to Bénin kpóɖɔ to hwèyixɔ-waji aflika tɔn xe dó gbeɖewema xe klo húgǎn to wekpinkplɔ́n gandó zungbo lɛ go mɛ.
==Otàn gbɛzǎn tɔn==
===Wekpinkplɔ́n===
Bernadette Gléhouénou-Dossou nyí jiji to 28 Ayiɖosun, 1952 to Covè, Bénin. É kplɔ́nwe to ''Université nationale du Bénin'' sɔ́n 1977 jɛ 1979 bo mɔ gbeɖewema ɖé yí to to finɛ. Enɛgodó é wá yì ''Université Laval'' to Québec, Canada, fie é kplɔ́nwe te sɔ́n 1992 jɛ 1993. To wexɔmɛ alavɔ tɔn ɖokpólɔ é sɔ kplɔ́nwe gandó zungbo lɛ go sɔ́n 1987 jɛ 1992, bo mɔ gbeɖewema ɖé yí to finɛ.
===Azɔ̌n===
É kplɔ́nnǔmɛ to wexɔmɛ alavɔ Abomey-Calavi tɔn, bosɔ bayi dodinnanu to finɛ ga. É vɔ kplɔ́nnǔmɛ to ''Université africaine de développement coopératif'', kpóɖɔ to ''École régionale post-universitaire d’aménagement des forêts tropicales opicales (ERAIFT)''. Bernadette wɛ nyí nukɔntɔ ná Fawe-Benin, xe nyí ogbɛ́ ɖé xe nɔ gɔalɔna nyɔnu lɛ nadó tindó dótɛnmɛ hunɖote ɖokpólɔ xe sunnu lɛ dó nadó yí wexɔmɛ to Bénin.
É sɔ nyí nukɔntɔ ná ogbɛ́ voovo lɛ ga to Bénin, ɖokpó to yé mɛ wɛ ''OFEDI'', xe é nyí nukɔntɔ ná sɔ́n 1994, ɖevo wɛ ''Planète XXI-Benin'', xe é nyí nukɔntɔ ná sɔ́n 2005, gɔna ɖevo lɛ ga.
==Alɔdlɛndónù lɛ==
[[Adà:Otàn Gbɛzǎn tɔn]]
[[Adà:Nyɔnu lɛ]]
408gkbzjroma2e0y3lsy2awgnl0t5f4