Wikipedia
guwwiki
https://guw.wikipedia.org/wiki/Weda_Tangan
MediaWiki 1.46.0-wmf.23
first-letter
Media
Vonọtaun
Hodidọ
Zinzantọ
Zinzantọ hodidọ
Wikipedia
Wikipedia hodidọ
Wepo
Wepo hodidọ
MediaWiki
MediaWiki hodidọ
Ohia
Ohia hodidọ
Alọgọ
Alọgọ hodidọ
Adà
Adà hodidọ
TimedText
TimedText talk
Module
Module talk
Event
Event talk
Ayôdélé
0
3168
44795
44342
2026-04-13T14:02:40Z
J.kolade
500
44795
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Ayôdélé''' yin hànsinọ de he wá sọn Bénin. Yinkọ etọn jọun wẹ Gloria Jemima Lawson. E yin [[jiji]] to 25 Avivọsun, 1997.
==Otàn gbẹzan tọn==
===Vuwhenu po wepinplọn po===
Ayôdélé yin jiji to 25 Avivọsun, 1997 to Bénin. Onọ̀ etọn wá sọn Bénin bọ otọ́ etọn wá sọn Togo. Otọ́ etọn nọ hò jinta bosọ nọ jihàn, sọn vuhwenu e húnhiho ko lẹdo e pe, to whenue e do owhe atọ́n e nọ jihàn hẹ hànjigbẹ otọ etọn tọn to ṣọṣi. To whenue e do owhe ṣinatọn, e kàn ohàn ewọ lọsu tọn lẹ gando yọpọvu lẹ, họntọnjiji, po owanyi na mẹdevo lẹ po go. To whenue e do owhe wiatọ̀n, e bayi ohàn de nado flin onọ̀ etọn he kú sọn whenue e gbẹ to pẹvi. Onọ̀ etọn kú to whenue e jlo na ji nọviyọnnu etọn pẹvi.
To whenue e fó wehọmẹ alavọ tọn godo, e zán owhe dopo to wehọmẹ alavọ Abomey Calavi tọn nado plọn ogbè, enẹgodo e sọ plọn ajọjijla to wehọmẹ alavọ tọn devo.
===Azọ́n===
Ayôdélé po anadenamẹtọ etọn, Edison Konfo, po bẹ ogbẹ́ de jẹeji he ma do kanṣiṣa po ahọlu po, nado nọgodona aṣa po anazọ́n po, podọ nado gọalọna mẹhe tin to nuhudo mẹ lẹ. E ylọ ẹ dọ Ayôdélé (he zẹẹmẹdo "ayajẹ... wá whégbè ") bo wá yí ì zan taidi yinkọ oplò tọn etọn. Ayôdélé nọ zán nuhònu he yè nọ yí alọ kavi opò do hò lẹ, taidi Ogbon, he nọ saba yin hihò gbọn sunnu lẹ dali, bo nọ yin yiyizan to hùnwhẹ vodun tọn lẹ whenu.
E jì ohàn de he e ylọ dọ Kpakpato, he zọn bọ e wá mọ nunina de yí to 2017, podọ sọn whelọnu wẹ e jẹ nukọn yì ji to azọ́n etọn mẹ. E dè ohàn susu tọ́n. Delẹ to ohàn devo he e sọ detọ́n lẹ tọn wẹ Fimilè, Partager, Chéco, po Ifèmi po. Ogbè voovo lẹ mẹ wẹ e nọ jihàn do, delẹ to ye mẹ wẹ Fongbe, Mahi, Dasa, Ayọ-gbe, Flansegbe, po Glẹnsigbe po.
==Alọdlẹndonu==
{{Reflist}}
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Yọnnu lẹ]]
[[Adà:Mẹhe yin jiji to 1997 lẹ]]
6wufxpwuye1vgbyqerw2rv7eqlyx27b
Ayôdélé/guw-bj
0
3237
44796
2026-04-13T14:05:24Z
J.kolade
500
Dá weda po "{{g}} '''Ayôdélé''' nyí hànsinɔ ɖé xe wá sɔ́n Bénin. Nyǐkɔ etɔn jɔun wɛ Gloria Jemima Lawson. É nyí [[jiji]] to 25 Avivɔsun, 1997. ==Otàn gbɛzǎn tɔn== ===Vuhwenu kpó wekpinkplɔ́n kpó=== Ayôdélé nyí jiji to 25 Avivɔsun, 1997 to Bénin. Onɔ̀ etɔn wá sɔ́n Bénin bɔ otɔ́ etɔn wá sɔ́n Togo. Otɔ́ etɔn nɔ xò jinta bosɔ nɔ jihàn, sɔ́n vuxwenu é húnxixo ko lɛdó é kpé, to hwenue é dó oxwe atɔ́n é nɔ jihàn xɛ h..." po
44796
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Ayôdélé''' nyí hànsinɔ ɖé xe wá sɔ́n Bénin. Nyǐkɔ etɔn jɔun wɛ Gloria Jemima Lawson. É nyí [[jiji]] to 25 Avivɔsun, 1997.
==Otàn gbɛzǎn tɔn==
===Vuhwenu kpó wekpinkplɔ́n kpó===
Ayôdélé nyí jiji to 25 Avivɔsun, 1997 to Bénin. Onɔ̀ etɔn wá sɔ́n Bénin bɔ otɔ́ etɔn wá sɔ́n Togo. Otɔ́ etɔn nɔ xò jinta bosɔ nɔ jihàn, sɔ́n vuxwenu é húnxixo ko lɛdó é kpé, to hwenue é dó oxwe atɔ́n é nɔ jihàn xɛ hànjigbɛ otɔ etɔn tɔn to cɔci. To hwenue é dó oxwe cinatɔn, é kàn ohàn ewɔ lɔsu tɔn lɛ gandó yɔkpɔvu lɛ, hɔ́ntɔnjiji, kpó owǎnyi ná mɛɖevo lɛ kpó go. To hwenue é dó oxwe wiatɔ̀n, é bayi ohàn ɖé nadó flin onɔ̀ etɔn xe kú sɔ́n hwenue é gbɛ to kpɛvi. Onɔ̀ etɔn kú to hwenue é jlo ná ji nɔvinyɔnu etɔn kpɛvi.
To hwenue é fó wexɔmɛ alavɔ tɔn godó, é zán oxwe ɖokpó to wexɔmɛ alavɔ Abomey Calavi tɔn nadó kplɔ́n ogbè, enɛgodó é sɔ kplɔ́n ajɔjijla to wexɔmɛ alavɔ tɔn ɖevo.
===Azɔ̌n===
Ayôdélé kpó anaɖenamɛtɔ etɔn, Edison Konfo, kpó bɛ ogbɛ́ ɖé jɛeji xe ma dó kancica kpó axɔlu kpó, nadó nɔgoɖóná aca kpó anazɔ́n kpó, kpóɖɔ nadó gɔalɔna mɛxe tin to nuhudó mɛ lɛ. É ylɔ ɛ ɖɔ Ayôdélé (xe zɛɛmɛdó "ayǎjɛ... wá xwégbè ") bo wá yí ì zan tayiɖi nyǐkɔ okplò tɔn etɔn. Ayôdélé nɔ zán nuxònu xe yè nɔ yí alɔ kavǐ okpò dó xò lɛ, tayiɖi Ogbon, xe nɔ saba nyí xixò gbɔn sunnu lɛ dali, bo nɔ nyí yiyizan to xùnhwɛ voɖun tɔn lɛ hwenu.
É jì ohàn ɖé xe é ylɔ ɖɔ Kpakpato, xe zɔn bɔ é wá mɔ nunina ɖé yí to 2017, kpóɖɔ sɔ́n xwelɔnu wɛ é jɛ nukɔn yì ji to azɔ̌n etɔn mɛ. É dè ohàn susu tɔ́n. Ɖélɛ to ohàn ɖevo xe é sɔ ɖétɔ́n lɛ tɔn wɛ Fimilè, Partager, Chéco, kpó Ifèmi kpó. Ogbè voovo lɛ mɛ wɛ é nɔ jihàn dó, ɖélɛ to yě mɛ wɛ Fongbe, Mahi, Dasa, Ayɔ-gbe, Flansegbe, kpó Glɛnsigbe kpó.
==Alɔdlɛndónù==
{{Reflist}}
[[Adà:Otàn Gbɛzǎn tɔn]]
[[Adà:Nyɔnu lɛ]]
[[Adà:Mɛxe nyí jiji to 1997 lɛ]]
qr5kv5ijp7m4q176d9k42m8htsi4780
Joyce Chitsulo/guw-bj
0
3238
44797
2026-04-14T01:20:23Z
Christypossou
1618
Dá weda po "{{g}} '''Joyce Chitsulo''' nyí tònuɖɔtɔ ɖé xe wá sɔn Malawi. É nyí [[jiji]] to 27 Nuxwàsun 1978, bo kú to 6 Ayiɖosun 2025. É wá sɔn hwèyixɔ-waji Mwanza tɔn bo nyí hagbɛ tonuɖɔgbɛ ''Democratic Progressive Party'' tɔn. É ɖéanana Weɖegbɛ Hwɛxo gbangba tɔn bo wá lɛzun ogán ɖé to godó mɛ. ==Otàn etɔn== Joyce Chitsulo ɖéanana weɖegbɛ ɖé xe nɔ nyí ''PAC'', bɔ Francesca Masamba nyí akpaɖexwe etɔn. To 202..." po
44797
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Joyce Chitsulo''' nyí tònuɖɔtɔ ɖé xe wá sɔn Malawi. É nyí [[jiji]] to 27 Nuxwàsun 1978, bo kú to 6 Ayiɖosun 2025. É wá sɔn hwèyixɔ-waji Mwanza tɔn bo nyí hagbɛ tonuɖɔgbɛ ''Democratic Progressive Party'' tɔn. É ɖéanana Weɖegbɛ Hwɛxo gbangba tɔn bo wá lɛzun ogán ɖé to godó mɛ.
==Otàn etɔn==
Joyce Chitsulo ɖéanana weɖegbɛ ɖé xe nɔ nyí ''PAC'', bɔ Francesca Masamba nyí akpaɖexwe etɔn. To 2020, Chitsulo jɛhwɛ Masamba tɔn ná ogbɛ xe nɔ dinɖóná hwɛxo mɛxoɖu tɔn bo ɖɔɖɔ é xomɛɖu. Masamba nyí wiwle ná mɛɖe ɖɔ ɖɔ é byɔ akwɛ I to emi si nadó gɔalɔna emi nadó mɔ agbasazɔn ɖé.
01cxafeb1qlx729res19kdqmdt77kq3
44798
44797
2026-04-14T01:20:41Z
Christypossou
1618
44798
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Joyce Chitsulo''' nyí tònuɖɔtɔ ɖé xe wá sɔn Malawi. É nyí [[jiji]] to 27 Nuxwàsun 1978, bo kú to 6 Ayiɖosun 2025. É wá sɔn hwèyixɔ-waji Mwanza tɔn bo nyí hagbɛ tonuɖɔgbɛ ''Democratic Progressive Party'' tɔn. É ɖéanana Weɖegbɛ Hwɛxo gbangba tɔn bo wá lɛzun ogán ɖé to godó mɛ.
==Otàn etɔn==
Joyce Chitsulo ɖéanana weɖegbɛ ɖé xe nɔ nyí ''PAC'', bɔ Francesca Masamba nyí akpaɖexwe etɔn. To 2020, Chitsulo jɛhwɛ Masamba tɔn ná ogbɛ xe nɔ dinɖóná hwɛxo mɛxoɖu tɔn bo ɖɔɖɔ é xomɛɖu. Masamba nyí wiwle ná mɛɖe ɖɔ ɖɔ é byɔ akwɛ I to emi si nadó gɔalɔna emi nadó mɔ agbasazɔn ɖé.
To 2023, Joyce Chitsulo kpó Ashems Songwe kpó kànwe gandó xosɔ ɖé go. Yé ɖɔ ɖɔ nuxahun azɔn Choléra tɔn to Malawi ɖóná nyí ɖiɖiɖɛ ná ɖagbe. To xoɖiɖɔ ɖé tɛnmɛ to ''Nations Unies'', New York, yé jlo ɖɔ otò lɛ ni wazɔn ɖokpɔ nadó hɛn ninɔmɛ wiwejininɔ tɔn kpɔnte dógɔ. Azɔn Choléra to gán nyí hinhɛngbɔ amɔ osin ɖagbe kpó wiwejininɔ ɖagbe kpó wɛ ná hɛn ɛn nyɔbasí. To kpaa mɛ, omɛ 10 wɛ nɔ kú to oxwe ɖokpóɖokpó mɛ to Malawi ná Choléra wutu, amɔ todin, gbɛtɔ 1500 wɛ nɔ kú. Malawi jlo ná vɔ exe jladó, cigbǎ é tindó nuhudó alɔgɔ tɔn.
To 2024 , ganɖuɖu lɔ ɖɔxo gandó gbɛtɔ fɔtɔn susu lɛ didóhlan nadó yí wazɔn to Israël go. Mɛɖelɛ ma yiwǎnna linlɛn lɔ ná tònuɖɔtɔ lɛ tindó maxɛ to ajɔwiwa mɛ wutu. Joyce Chitsulo ko yì Israël nadó yì kpɔn lexe tòvi Malawi tɔn lɛ to azɔnwa to finɛ dó É ɖɔ ɖɔ yé wule sinsinnyɛ, cigbǎ ná yé dónùkún nususu bo ma yɔn xoɖɔ ganji wutu wɛ zɔn. Ayimatɛn-gán ɖevo xe nɔ nyí Bertha Mackenzie Ndebele ɖɔ ɖɔ jɔja susu to lɛdó etɔn mɛ ma tindó agbasazɔn, enɛwutu é nɔgoɖóná tito lɔ.
23mq6wddi1xoj3navs25dvkm5kwx5sa
44799
44798
2026-04-14T01:21:07Z
Christypossou
1618
44799
wikitext
text/x-wiki
{{g}}
'''Joyce Chitsulo''' nyí tònuɖɔtɔ ɖé xe wá sɔn Malawi. É nyí [[jiji]] to 27 Nuxwàsun 1978, bo kú to 6 Ayiɖosun 2025. É wá sɔn hwèyixɔ-waji Mwanza tɔn bo nyí hagbɛ tonuɖɔgbɛ ''Democratic Progressive Party'' tɔn. É ɖéanana Weɖegbɛ Hwɛxo gbangba tɔn bo wá lɛzun ogán ɖé to godó mɛ.
==Otàn etɔn==
Joyce Chitsulo ɖéanana weɖegbɛ ɖé xe nɔ nyí ''PAC'', bɔ Francesca Masamba nyí akpaɖexwe etɔn. To 2020, Chitsulo jɛhwɛ Masamba tɔn ná ogbɛ xe nɔ dinɖóná hwɛxo mɛxoɖu tɔn bo ɖɔɖɔ é xomɛɖu. Masamba nyí wiwle ná mɛɖe ɖɔ ɖɔ é byɔ akwɛ I to emi si nadó gɔalɔna emi nadó mɔ agbasazɔn ɖé.
To 2023, Joyce Chitsulo kpó Ashems Songwe kpó kànwe gandó xosɔ ɖé go. Yé ɖɔ ɖɔ nuxahun azɔn Choléra tɔn to Malawi ɖóná nyí ɖiɖiɖɛ ná ɖagbe. To xoɖiɖɔ ɖé tɛnmɛ to ''Nations Unies'', New York, yé jlo ɖɔ otò lɛ ni wazɔn ɖokpɔ nadó hɛn ninɔmɛ wiwejininɔ tɔn kpɔnte dógɔ. Azɔn Choléra to gán nyí hinhɛngbɔ amɔ osin ɖagbe kpó wiwejininɔ ɖagbe kpó wɛ ná hɛn ɛn nyɔbasí. To kpaa mɛ, omɛ 10 wɛ nɔ kú to oxwe ɖokpóɖokpó mɛ to Malawi ná Choléra wutu, amɔ todin, gbɛtɔ 1500 wɛ nɔ kú. Malawi jlo ná vɔ exe jladó, cigbǎ é tindó nuhudó alɔgɔ tɔn.
To 2024 , ganɖuɖu lɔ ɖɔxo gandó gbɛtɔ fɔtɔn susu lɛ didóhlan nadó yí wazɔn to Israël go. Mɛɖelɛ ma yiwǎnna linlɛn lɔ ná tònuɖɔtɔ lɛ tindó maxɛ to ajɔwiwa mɛ wutu. Joyce Chitsulo ko yì Israël nadó yì kpɔn lexe tòvi Malawi tɔn lɛ to azɔnwa to finɛ dó É ɖɔ ɖɔ yé wule sinsinnyɛ, cigbǎ ná yé dónùkún nususu bo ma yɔn xoɖɔ ganji wutu wɛ zɔn. Ayimatɛn-gán ɖevo xe nɔ nyí Bertha Mackenzie Ndebele ɖɔ ɖɔ jɔja susu to lɛdó etɔn mɛ ma tindó agbasazɔn, enɛwutu é nɔgoɖóná tito lɔ.
==Okú etɔn==
Joyce Chitsulo bɛ azɔn to oxwé etɔn gbè bo kú to 6 Ayiɖosun 2025. Oxwe 47 wɛ é tindó. Ogán ɖé, yèɖɔ Monica Chang'anamuno, ɖɔ ɖɔ Joyce nyí omɛ tangan ɖé ná Mwanza kpó Malawi kpó. Vinyɔnu etɔn, Maureen Chirwa, basí ɖiɖe nadó hwlɛnagbà ná gántɛn ɖé to vòbibla 2025 tɔn hwenu, é ka ɖuto eji.
==Alɔdlɛndónù lɛ==
{{Reflist}}
[[Adà:Otàn Gbɛzǎn tɔn]]
[[Adà:Nyɔnu lɛ]]
[[Adà:Mɛxe nyí jiji to 1978 lɛ]]
[[Adà:Mɛxe ku to 2025 lɛ]]
2c08yqcn5gyacz85kt70h09qdv3q48l