Википедиа
mnwiki
https://mn.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D2%AF%D2%AF%D1%80_%D1%85%D1%83%D1%83%D0%B4%D0%B0%D1%81
MediaWiki 1.47.0-wmf.7
first-letter
Медиа
Тусгай
Хэлэлцүүлэг
Хэрэглэгч
Хэрэглэгчийн яриа
Википедиа
Википедиагийн хэлэлцүүлэг
Файл
Файлын хэлэлцүүлэг
МедиаВики
МедиаВикигийн хэлэлцүүлэг
Загвар
Загварын хэлэлцүүлэг
Тусламж
Тусламжийн хэлэлцүүлэг
Ангилал
Ангиллын хэлэлцүүлэг
TimedText
TimedText talk
Module
Module talk
Event
Event talk
Яруу сум
0
6466
859389
839653
2026-06-19T13:33:18Z
InternetArchiveBot
70653
Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
859389
wikitext
text/x-wiki
{{Инфобокс суурин
|name = Яруу сум
|native_name = {{lower|0.2em|{{MongolUnicode|ᠢᠷᠠᠭᠤ}}{{MongolUnicode|ᠰᠤᠮᠤ}}}}
|native_name_lang = mn
|settlement_type = [[Монгол Улсын сумд|Сум]]
|nickname =
|motto =
|image_skyline = Яруу сумын төв.jpg
|imagesize =
|image_caption = Яруу сумын төв
|image_flag =
|flag_size =
|image_seal =
|seal_size =
|image_shield =
|shield_size =
|image_blank_emblem =
|blank_emblem_size =
|image_map = Zavkhan Yaruu map.png
|mapsize =
|map_caption =
|image_map1 =
|mapsize1 =
|map_caption1 =
|pushpin_map =
|pushpin_label_position =
|subdivision_type = Улс
|subdivision_name = {{flag|Монгол}}
|subdivision_type1 = [[Монгол Улсын аймгууд|Аймаг]]
|subdivision_name1 = {{flagicon image|Mn flag zavkhan aimag.svg}} [[Завхан аймаг|Завхан]]
|subdivision_type2 =
|subdivision_name2 =
|seat_type =
|seat =
|government_type =
|leader_title =
|leader_name =
|leader_title1 = <!-- for places with, say, both a mayor and a city manager -->
|leader_name1 =
|established_title =
|established_date =
|area_magnitude =
|unit_pref =<!--Enter: Imperial, if Imperial (metric) is desired-->
|area_footnotes =
|area_total_km2 = 4810
|area_land_km2 =
|area_water_km2 =
|area_total_sq_mi =
|area_land_sq_mi =
|area_water_sq_mi =
|area_water_percent =
|area_urban_km2 =
|area_urban_sq_mi =
|area_metro_km2 =
|area_metro_sq_mi =
|population_as_of = 2022
|population_footnotes =
|population_note =
|population_total = {{increase}} 2,056
|population_density_km2 = auto
|population_density_sq_mi =
|population_metro =
|population_density_metro_km2 =
|population_density_metro_sq_mi =
|population_urban =
|population_density_urban_km2 =
|population_density_urban_mi2 =
|timezone = UTC + 8
|utc_offset = +8
|elevation_footnotes = <!--for references: use <ref> </ref> tags-->
|elevation_m =
|elevation_ft =
|postal_code_type = <!-- enter ZIP code, Postcode, Post code, Postal code... -->
|postal_code =
|area_code =
|blank_name = [[Коппений уур амьсгалын ангилал|Уур амьсгал]]
|blank_info = [[Субарктикийн уур амьсгал|Dwc]]
|website =
|footnotes =
}}
'''Яруу''' нь [[Завхан аймаг|Завхан]] [[Аймаг|аймгийн]] [[сум]] юм. Энэ сум нь Завхан аймгийн нутаг дэвсгэрийн төв хэсэгт, мөн аймгийн төв [[Улиастай|Улиастай хотоос]] чанх хойд зүгт 56 км-ийн зайд, [[Монгол Улс|Монгол]] [[улс]]ын [[нийслэл]] [[Улаанбаатар]] хотоос ойролцоогоор 1050 км-ийн зайд, Монгол улсын баруун бүс нутагт оршдог, 20000орчим хүн амтай сум юм.
== Түүх ==
Яруу сумын нутаг эртнээс [[Богд Хаант Монгол Улс]]ын үе хүртэл Халхын [[Засагт хан аймаг|Засагт Хан аймгийн]] Сэцэн засгийн хошуу, Богд Хаант Монгол Улсын үед Сартуул сэцэн вангийн хошуу, 1924 онд Хан Тайшир Уулын аймгийн Цэцэн сартуулын хошууны нутаг дэвсгэрт багтаж байсан байна. Засаг захиргааны нэгжүүдийг 1924 онд шинээр зохион байгуулахад тус сумын нутагт Цэцэн сартуул, Шинэ хошуу, Ялгасан Хутагтын шавийн харьяанд байсан нутагт Бугат, Цогт-Уул, Чандмань-Өлзийт, Эрдэнэ-Уул сумуудыг байгуулсан байна. 1931 онд хийсэн өөрчлөлтөөр Чандмань-Өлзийт сумыг 13 багтайгаар ''Усан зүйл'' гэдэг газар төвлөрүүлэн байгуулжээ. Тус сум 1300 гаруй өрхтэй, 4000 гаруй хүн амтай, 140-өөд мянган толгой малтай, газар нутаг ихтэй, аймагтаа хамгийн том сумын нэг байв.
1952 онд Чандмань-Өлзийт сумаас өөрийн 6-12 дугаар багуудыг нутгийн байршлаар шилжүүлэн Цагаанхайрхан уулын баруун хэсэг Хайрхан худагт Эрдэнэхайрхан сумыг 7 баг, 88.6 мянган толгой малтайгаар төвхнүүлэн байгуулж Чандмань-Өлзийт сум 9 багтай болж, 100 гаруй мянган толгой малтай одоогийн Яруу сум болон зохион байгуулагдсан ажээ. 1958-1959 онуудад Чандмань-Өлзийт, Яруу сумууд нийлж одоогийн Улаан-Эрэгт суурьшиж Яруу сумыг байгуулжээ.
== Газар зүй ==
Яруу сум 495614 га нутаг дэвсгэртэй, Эрдэнэхайрхан, Түдэвтэй, Нөмрөг, Идэр, Улиастай, Алдархаан зэрэг сумдтай хиллэдэг. Сумын төв Чандмань нь 48̊ 07' өргөрөг, 96 ̊ 46' уртрагт 2139 м өндөрт [[Яруугийн гол]]ын хөндийд [[Улиастай]]гаас 56 км, [[Улаанбаатар]]аас 1055 км зайд оршино. Хан Жаргалант уул, Хагийн Эрээн, Хүйтэн нуруу, Зүйлийн Мандал, Дулаан, Байц, Ширхтий, Ямаат, Индэрт, Бунхант, Баян-Улаан, Бор үнэгт, Майхан, Цагдуултай зэрэг өндөр уулс, Гол мод, Байц, Дахт, Нарийн, Бумбат зэрэг сүрлэг өндөр даваанууд, уулсын хоорондох уужим хөндийнүүд, Яруугийн гол, Зүйлийн гол, Улаагчины гол, Биндэръяа нуур (Хаг), Бугат нууруудтай, хамгийн өндөр цэг нь Хан Жаргалантын нуруу 2884 м, нам цэг нь Их Майхан уулын өмнөх хөндийд 1700 м өргөгдсөн байдаг.
=== Хүн ам ===
Тус сум Чандмань, Хэц-Улаан, Зүйл, Өргөн, Жаргалант гэсэн 5 багтай, 2005 байдлаар 689 өрх, 1994<ref>[https://www.1212.mn/tables.aspx?tbl_id=DT_NSO_0300_068V2&BAG_select_all=0&BAGSingleSelect=_181_18170_1817051_1817053_1817055_1817057_1817059&Sex_select_all=0&SexSingleSelect=&YearY_select_all=0&YearYSingleSelect=&viewtype=table Монгол Улсын хүн амын тооллогын дүн]{{Dead link|date=Зургадугаар сар 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> хүн амтай байна.
{| class="wikitable sortable"
|- class="hintergrundfarbe8"
!Хот
!Хүн ам<br /><small>(2019-12-31)</small>
|-
| Зүйл баг
| style="text-align:right;" |351
|-
| Жаргалант баг
| style="text-align:right;" |430
|-
| Өргөн баг
| style="text-align:right;" |400
|-
| Хэц-Улаан баг
| style="text-align:right;" |426
|-
| Чандмань баг
|style="text-align:right;"|387
|}
=== Хөрш сумууд ===
{{Хөрш суурин
| NORDWEST = [[Түдэвтэй сум]]
| NORD = [[Нөмрөг сум]]
| NORDOST = [[Тэлмэн сум]]
| WEST = [[Эрдэнэхайрхан сум]]
| OST = [[Тосонцэнгэл сум (Завхан)|Тосонцэнгэл]]
| SUEDWEST = [[Дөрвөлжин сум|Дөрвөлжин]]/[[Алдархаан сум|Алдархаан]]
| SUED = [[Алдархаан сум|Алдархаан]]/[[Улиастай|Улиастай хот]]
| SUEDOST = [[Отгон сум]]
}}
== Ургамал, амьтны аймаг ==
Нутгийн уулархаг хэсгээр уулын хар хүрэн, уулын хар шороон, өндөр уулын намагт, өндөр уулын ширэгт тайгын, тал хөндийн цайвар хүрэн хөрстэй. Вансэмбэрүү, манжингарав, хонхон цэцэг, цээнэ, алтангагнуур, таван салаа, лидэр, дэгд, мэхээр зэрэг эмийн ургамлууд, үхрийн нүд, улаалзгана, тошлой, мөөг, нохойн хошуу, зэрэг цэцэг, жимс элбэг ургадаг. Ой модны үндсэн хэсэг хар модон ой болно. Малын бэлчээрт агь, таана, хөмүүл, ерхөг, хялгана, дааган сүүл, харгана, тарваган шиир, бутуул, борог зэрэг амт чанартай өвс ургамлын баялаг бүтэцтэй билээ. Янгир, аргаль угалз, буга согоо, бор гөрөөс, нутгийн буюу нүүдлийн шувууд зэрэг ан амьтан элбэгтэй.
== Түүх соёлын дурсгал ==
Яруу сумын нутагт эртнээс нааш хүн суурьшин амьдарч байсныг илтгэх ул мөр болох хиргисүүр, буган хөшөө, хадны зураг, түүхийн олон үед хамаарах булш оршуулга, хүн чулуут тахилын онгон, хадны оршуулга гэх мэт олон дурсгалууд байдаг.
<gallery widths="190" heights="150" perrow="4">
Сумын төвийн урд орших Буган хөшөө.jpg|Нүүрэн талдаа 9 буга, хойд талдаа 7 бугыг загварчлан дүрсэлсэн нь хэлбэр төрхийн хувьд Монгол-Өвөрбайгалийн буган хөшөөний ангилалд хамаарна. Уг хөшөөний зүүн талаар 12 ширхэг цагираг хэлбэрийн дагуул байгууламжууд байна.
Бумбатын амны хүн чулуун хөшөө.jpg|Бумбатын амны тахилын байгууламжийн хүн чулуун хөшөө ур хийцийн хувьд бусдаасаа нэлээд онцлог дээл өмсгөлийн нэгэн өвөрмөц төрөл бүхий дүрслэгдсэн цөөн хөшөөдийн нэг юм.
Бундан мод.JPG|<center>Зүрхэн хэлбэртэй мод</center>
Цамцан мод.JPG|<center>Цамц хэлбэртэй мод</center>
</gallery>
== Эдийн засаг ба мал аж ахуй ==
Тус суманд шохойн чулуу, зэс молибдены зэрэг ашигт малтмалын илэрц байдаг юм. Маш сайн чанарын шавартай. Босоо, Хэвтээ, Бонжоо, Холбоо, Гурван нарийн,Гуриг, Шагж, Бундан мод, Цамц мод, Гол мод, Дугуй мод, зэрэг нэр нь хүртэл шүлэг болмоор нэлэнхүйдээ байгалийн үзэсгэлэн төгөлдөр бүрдсэн баян бүрд Яруу сумын нутагт олон бий. Эдийн засгийн гол чиглэл нь хонь, махны үхэр зонхилсон мал аж ахуй юм. 2005 оны байдлаар 64 мянга гаруй толгой малтай байна. Яруу сумын нутгаар манай улсын дэд бүтцийн хэвтээ тэнхлэгийн засмал зам дайран өнгөрөхөөр төлөвлөгджээ. Шилэн кабелийн зурвас тавигдаж үүрэн телефоны бүх сүлжээ ашиглалтанд орж интернетед холбогдсон.
== Сумаас мэндэлсэн алдар цуутнууд ==
Тус сумын уугуул иргэдээс [[Монгол Улсын Ерөнхийлөгч|Монгол Улсын ерөнхийлөгч]] асан [[Нацагийн Багабанди|Н. Багабанди,]] хөдөлмөрийн баатар Б.Жанчив, Н.Батдорж, И.Доктор, Б.Түмэн, гавьяат зүтгэлтэн Д.БалганДумаа, Р.Гаябазар, Д.Волоож, П.Шар, Р.Содномдаржаа, төрийн шагналт И.Гүррагчаа, эрдэмтэн Ц.Цэндээхүү, Ж.Лосолмаа, Ц.Үдэрпил, Ё.Дуламсүрэн Ж.Дашдорж, Ой аж ахуйч С.Дашдорж Г.Лханаасүрэн, Ё.Думаа тэргүүтэй олон алдар цуутнууд төрөн гарчээ. Энэ сумаас хамгийн олон хөдөлмөрийн баатар төржээ.
== Эшлэл ==
<references/>
{{Хөтлөгч мөр Завханы сумууд}}
[[Ангилал:Яруу сум| ]]
[[Ангилал:Завхан аймгийн сум]]
[[Ангилал:Монголын сум]]
67b8ftekbtrmm48yxanv5om0t6t8aes
Шатдаг занар
0
7045
859380
859097
2026-06-19T12:28:35Z
InternetArchiveBot
70653
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
859380
wikitext
text/x-wiki
[[Файл:Oilshale.jpg|thumb|Шатдаг занараар гал түлж буй нь]]
[[Файл:OilShaleEstonia.jpg|thumb]]
[[Файл:OilShaleFossilsEstonia.jpg|thumb]]
'''Шатдаг занар''' нь органик бодисын ([[кероген]]) өндөр агуулга бүхий нарийн ширхэгтэй [[чулуу|тунамал чулуулаг]] юм. Шатдаг занараас [[газрын тос|түүхий газрын тостой]] төстэй найрлага бүхий шингэн [[нүүрсустөрөгч]] гарган авч болно. Шатдаг занар нь геологийн нэр томъёоны хувьд [[занар]]аас өөр чулуулаг бөгөөд, шатдаг занараас гарган авсан тос нь газрын тосноос бага зэрэг ялгаатай байна<ref name=wec74>WEC (2004), p. 74</ref>. Шатдаг занар нь харьцангуй өргөн тархалттай [[ашигт малтмал]] бөгөөд томоохон ордууд [[АНУ]], [[Бразил]], [[БНХАУ]], [[Эстони]]д байдаг. Дэлхийн шатдаг занарын нөөц (газрын тосонд шилжүүлсэн нөөц) 2.8–3.3 трилион (2.8–3.3 x 10<sup>12</sup>) [[баррель]] байна<ref name=wec101>WEC (2007), p. 101-102</ref><ref name=aeo2006>{{cite paper
| title = Annual Energy Outlook 2006
| publisher = [[Energy Information Administration]]
| date = February 2006
| url = http://www.eia.doe.gov/oiaf/aeo/pdf/0383(2006).pdf
| format = PDF
| accessdate = 2007-06-22}}
</ref><ref name=andrews>{{cite paper
| last = Andrews
| first = Anthony
| title = Oil Shale: History, Incentives, and Policy
| publisher = Congressional Research Service
| date = [[2006-04-13]]
| url = http://www.fas.org/sgp/crs/misc/RL33359.pdf
| format = PDF
| accessdate = 2007-06-25
}}</ref><ref name=unconventional>
{{cite paper
| title = NPR's National Strategic Unconventional Resource Model
| publisher = [[United States Department of Energy]]
| date = April 2006
| url = http://www.fossil.energy.gov/programs/reserves/npr/NSURM_Documentation.pdf
| format = PDF
| accessdate = 2007-07-09}}</ref>.
Шатдаг занарыг нэрж (химийн аргаар боловсруулан) синтетик газрын тос, хий гарган авч болно. Энэ шингэн бүтээгдэхүүнийг "шатдаг занарын тос", "хий" гэж нэрлэнэ. Мөн шатдаг занарыг шууд түлш болгон хэрэглэж (шатааж) болохоос гадна химийн болон барилгын материалын түүхий эд болгон хэрэглэж болно<ref name=dyni>
{{Cite paper
| last =Dyni | first =John R.
| title =Geology and resources of some world oil-shale deposits. Scientific Investigations Report 2005–5294
| publisher = U.S. Department of the Interior. U.S. Geological Survey
| year = 2006
| url = http://pubs.usgs.gov/sir/2005/5294/pdf/sir5294_508.pdf
| format=PDF
| accessdate =2007-07-09}}
</ref>.
Газрын тосны нөөц шавхагдаж, үнэ ихээр нэмэгдэж буй өнөө үед шатдаг занар нь газрын тосыг орлох эрчим хүчний эх үүсвэр гэж тооцогдож байгаа болно<ref name=evi>{{Cite paper
| title = Energy Security of Estonia
| publisher = Estonian Foreign Policy Institute
| date = September 2006
| url = http://www.evi.ee/lib/Security.pdf
| format = PDF
| accessdate = 2007-10-20
}}</ref><ref name=doe>{{Cite web
| title = Oil Shale Activities
| publisher = [[United States Department of Energy]]
| url = http://www.fossil.energy.gov/programs/reserves/npr/NPR_Oil_Shale_Program.html
| accessdate = 2007-10-20
| archive-date = 2007-08-13
| archive-url = https://web.archive.org/web/20070813012953/http://www.fossil.energy.gov/programs/reserves/npr/NPR_Oil_Shale_Program.html
| url-status = dead
}}</ref>.
== Эшлэл ==
{{reflist}}
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|Oil shale}}
*[http://www.kirj.ee/oilshale/ Oil Shale. A Scientific-Technical Journal]. Estonian Academy Publishers. ISSN 0208-189X
*[https://web.archive.org/web/20060925211118/http://energy.cr.usgs.gov/other/oil_shale/pubs_data.html Selected online oil shale publications by the U.S. Geological Survey]
*[http://www.mrw.interscience.wiley.com/emrw/9783527306732/ueic/article/a18_101/current/html Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry article on oil shale]{{Dead link|date=Арван нэгдүгээр сар 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} (requires registration). Retrieved on [[2007-08-04]]
* {{cite book
|name = Andersson
|first = Astrid
|name2 = Dahlman
|first2 = Bertil
|name3 = Gee
|first3 = Sven
|name4 = Snäll
|title = The Scandinavian Alum Shales
|year = 1985
|pages = 49
|url = http://www.sgu.se/cgi-bin/egwcgi/53514/screen.tcl/name%3Dshow_record%26format%3Dbrief%26host%3Dgeoreg%26gattr1%3D%40attr+2%3D102%26entry1%3DThe+Scandinavian+Alum+Shales%26field1%3Dall%26logic1%3D%26attr1%3D%40attr+4%3D2%26page%3D1%26norec%3D1%26service%3Dsgu%26lang%3Deng
|isbn = 9171583343
|accessdate = 2007-10-20
|archive-date = 2007-09-28
|archive-url = https://web.archive.org/web/20070928003624/http://www.sgu.se/cgi-bin/egwcgi/53514/screen.tcl/name%3Dshow_record%26format%3Dbrief%26host%3Dgeoreg%26gattr1%3D%40attr+2%3D102%26entry1%3DThe+Scandinavian+Alum+Shales%26field1%3Dall%26logic1%3D%26attr1%3D%40attr+4%3D2%26page%3D1%26norec%3D1%26service%3Dsgu%26lang%3Deng
|url-status = dead
}}
*{{cite web
|url=http://www.kirj.ee/oilshale/Est-OS.htm
|title=Estonian oil shale
|author=Mihkel Koel
|date=1999
|accessdate=2007-10-20
|archive-date=2007-10-29
|archive-url=https://web.archive.org/web/20071029040633/http://www.kirj.ee/oilshale/Est-OS.htm
|url-status=dead
}}
*[https://web.archive.org/web/20080512001727/http://www.mines.edu/outreach/cont_ed/oilshale/index.html 27th Oil Shale Symposium]
* {{cite web
| author = Daniel Fine
| Publisher = Heritage Foundation
| title = Oil Shale: Toward a Strategic Unconventional Fuels Supply Policy
| date = [[2007-03-08]]
| url = http://www.heritage.org/Research/EnergyandEnvironment/hl1015.cfm
| accessdate = 2007-10-20
| archive-date = 2007-10-20
| archive-url = https://web.archive.org/web/20071020200615/http://www.heritage.org/Research/EnergyandEnvironment/hl1015.cfm
| url-status = dead
}}
* {{cite web
| title = Statement Of Thomas Lonnie Assistant Director for Minerals, Realty & Resource Protection, Bureau of Land Management, U.S. Department of the Interior before the Senate Energy and Natural Resources Committee. Oversight Hearing on Oil Shale Development Efforts
| date = [[2005-04-12]]
| url = http://www.doi.gov/ocl/2005/OilShaleDev.htm
| accessdate = 2007-10-20
| archive-date = 2007-10-25
| archive-url = https://web.archive.org/web/20071025141852/http://www.doi.gov/ocl/2005/OilShaleDev.htm
| url-status = dead
}}
[[Ангилал:Шатдаг занар| ]]
[[Ангилал:Тунамал чулуулаг]]
{{Energy-stub}}
{{Geology-stub}}
{{Geologic-formation-stub}}
6te08u2s4pj92ipc7m1vey0r29ga85y
Карл Маркс
0
7730
859437
777952
2026-06-20T00:17:49Z
~2026-35994-08
105437
859437
wikitext
text/x-wiki
[[Файл:YoungerMarx.JPG|thumb|Карл Маркс]]'''#ЧИГЛҮҮЛЭГ [[Bold text]]'''
'''Карл Хайнрих Маркс''' ({{lang-de|Karl Heinrich Marx}}; 1818 оны 5 дугаар сарын 5-нд Пруссийн Трир хотод төрж, 1883 оны 3 дугаар сарын 14-нд Британийн Лондон хотод нас барсан) нь XIX зууны философич, улс төрийн эдийн засагч болон хувьсгалч байжээ. Түүнийг "Коммунизмын эцэг" хэмээн нэрийдэх нь элбэг бөгөөд, тэрбээр сурган хүмүүжүүлэгч болон улс төрийн зүтгэлтэн байв. Маркс нийгмийн болон улс төрийн асуудлуудыг хөндөж байсан ба түүхийн анализ хийснээрээ ч алдартай билээ. Түүний баримталж байсан үзэл бодол нь [[Коммунист Намын Тунхаг]] (1848) бүтээлийн "Эдүгээг хүртэл оршин байсан нийгмийн түүхүүд нь ангийн тэмцлийн түүх юм." хэмээх эхний мөрөөс харагддаг. Маркс нь капитализмыг, урьд нь байсан, нийгэм болон эдийн засаг дээр тулгуурласан нийгмүүдийн адил дотоод шалтгаануудын улмаас сүйрнэ хэмээн үздэг байв.
Маркс амьдралынхаа туршид үл ойлгогдох хүн байсан ч, түүнийг нас барсны дараа түүний үзэл суртлууд хөдөлмөрчдийн хувьсгалд нөлөөгөө багагүй үзүүлсэн билээ. Энэхүү нөлөө нь Оросын [[Октябрийн хувьсгал|Октябрийн хувсгал]]ын марксист большевикуудын ялалтын ачаар улам хүчээ авсан бөгөөд XX зуунд марксист үзэлд бага ч болов автаагүй газар ховор байв.
== Намтар ==
Карл Маркс 1818 оны 5 дугаар сарын 5-нд Германы Трир хотод еврей гаралтай өмгөөлөгч Хенрих Маркс (1777—1838), Хенриетта Маркс нарын хүү болж төрсөн. Тэрээр Трир хотын Фридрих-Вильхельмийн гимназид сурсан.
Бонн, [[Берлиний их сургууль|Берлиний их сургуульд]] суралцан хуулийн болон эдийн засгийн боловсрол эзэмшжээ. Гегелийн философийн нөлөөн дор философи, эрх зүйн судалгаа хийж, “Демократ ба Эпикурын натурфилософийн ялгаа” сэдвээр 1841 онд Иенийн их сургуульд философийн ухааны докторын зэрэг хамгаалсан. Тухайн үеийн Пруссийн хаант засаглалтай үзэл санааны зөрөлдөөнтэй байсан болохоор их сургуульд багшлах сонирхолоо орхиж, чөлөөт сэтгүүлч, нийтлэгчийн ажлыг дагнан эрхлэх болжээ.
Маркс улс төр, эдийн засгийн сэдвээр Европ, Америкийн хэд хэдэн сонин сэтгүүлд нийтлэлээ тогтмол хэвлүүлдэг байсан бөгөөд улс төрийн амьдралд идэвхтэй оролцогч төдийгүй түүнийг зохион байгуулагч нь байв. К.Маркс 1847 онд Шударгачуудын холбоонд (хожим нь Коммунистуудын холбоо болсон) [[Фридрих Энгельс]]ийн хамт гишүүнээр элсэж, 1848 онд Коммунистуудын төв хороог удирдаж байсан бөгөөд тэр үед алдарт “Коммунист намын тунхаг”-ийг Ф.Энгельстэй хамтарч зохиосон. 1864 онд “Олон улсын ажилчдын нөхөрлөл” буюу Нэгдүгээр Интернационалыг байгуулахад идэвхтэй оролцож, хэрэг дээрээ түүний удирдагч нь байв. Нэгдүгээр интернационалын “Зохион байгуулалтын тунхаг”, “Түр дүрэм” зэрэг олон баримт бичгийг боловсруулжээ. Маркс улс төрийн янз бүрийн хөдөлгөөн, тэр тусмаа ажилчны болон социалист хөдөлгөөнийхөнтэй байнга санал зөрдөг байсан юм. Залуу насаа буюу 1843 оноос Франц, Бельги зэрэг орноор хөөгдөж дүрвэн амьдарч байгаад 1849 онд хоёр дахь эх орон болох Англид суурьшин насан эцэс болтлоо амьдарчээ. Маркс бага наснаасаа үерхэж ирсэн, том эгч Софийн найз Женни фон Вестфалентай 1843 онд ханилж олон хүүхэд төрүүлснээс гурав нь балчир үедээ нас баржээ.
Маркс нь нэлээн ядуу байсан ба энэ тухайгаа хэрвээ би дахин амьдрах юм бол гачигдаж дутагдсан энэ л амьдралаа дахин сонгохдоо эргэлзэхгүй боловч гэр бүлээ зовоохгйн тулд эхнэр л хэзээ ч авахгүй байсан гэж хамтран зүтгэгч ивээн тэтгэгч Ф.Энгельст бичсэн захидалдаа дурьдсан байдаг. Марксын олон бүтээлд ердийн маргаан, санал зөрөлдөөнийг хатуу зүхэл болгох, эсвэл ёжлолыг бүдүүлэг хэллэгээр илэрхийлэх явдал ихээхэн ажиглагддаг. Тэр нийгмийн институт болон өөрийн сөргөлдөгчийн “багийг хуулах” сэтгэлгээ бүхий хүмүүсийн тоонд багтана. Капитализм мөхнө гэдэгт бат итгэж байсан Марксад эвлэршгүй шинж бие хүний хувьд онцлог болж байсан төдийгүй түүний сургаалын мөн чанар болж байсан гэлтэй. Маркс шинжлэх ухааны эрэл хайгуулын үнэ цэнийг ойлгож ухамсарлахын зэрэгцээ ертөнцийг хувьсгалчаар өөрчлөн байгуулах үйлсэд шинжлэх ухааныг хэрэгсэл болгон ашиглахыг урьтал болгодог байв. Үүнийг “Философичид ертөнцийг зөвхөн янз бүрээр л тайлбарлаж байлаа, хэргийн гол нь түүнийг өөрчлөхөд л байгаа юм” гэсэн түүний алдарт үгнээс харагдана.
== Марксын сургаал дэлхийн улс орнуудад нөлөөлсөн нь ==
{{Коммунизм}}
Карл Маркс бол ХIX зууны хамгийн нөлөө бүхий алдартай нийгмийн сэтгэгчдийн нэг. Түүний үзэл санаа зуун тавь гаруй жилийн турш дэлхийн коммунист ба ажилчны хөдөлгөөний улс төрийн бодлогыг тодорхойлж албан ёсны үзэл суртал нь болж байв. Орос оронд Октябрийн социалист хувьсгалыг мандуулсан [[Владимир Ильич Ленин|В.И.Ленин]] “Марксын сургаал үнэн учраас хүчтэй” гэж хэлж байжээ. Марксист сургаал ХХ зуунд дэлхийн хүн амын бараг тал хувийг, газар нутгийн гуравны нэгийг хамран дэлгэрч, [[социализм]] дэлхийн систем болон бараг тавин жилд оршин тогтножээ. Марксын сургаал 150-иад жилийн турш дэлхий нийтэд хурдацтай түгэн дэлгэрч, хүн төрөлхтний бараг тал хувийн хувь заяатай холбогдсон социализмийн эх үндсийг тавьж, ЗХУ-д 70 гаруй, Европ, Азийн бусад социалист оронд бараг 45 жил нийгмийн хэв хэмжээ болж байжээ.
== Марксын сургаал ба марксизмууд ==
К.Маркс ихэнх суут сэтгэгчдийн адил эрдэм судалгааны ажлаа дагнан эрхэлсэн эрдэмтэн хүн байсангүй. Тэрбээр идэр залуугаасаа капиталист нийгэм дэх дарлал, мөлжлөг, бурангуй ёсыг илчлэн шүүмжилсэн нийтлэлүүд бичиж, нийтлэлчийн хөдөлмөрийг шинжлэх ухааны болон улс төрийн хувьсгалч үйл ажиллагаатайгаа хослуулж Европ болон АНУ-ын хэд хэдэн сонин, сэтгүүлд зохиолч ба редактораар хамтран ажиллаж байжээ. Маркс пролетари нар бол капитализмыг булшлах хувь тавилантай хүч гэж үзээд тэднийг гэгээрүүлэх, зохион байгуулах ажлыг биечлэн хийж байсан хувьсгалч, тэмцэгч хүн байлаа. К.Маркс үнэхээр сэтгэл зүрхээрээ хувьсгалч, тэмцэгч хүн байсан явдал түүний бүтээсэн онол сургаалыг ойлгох түлхүүр нь билээ. Нөгөө талаас марксизм гэдэг нэрийн дор больщевизм, ленинизм, сталинизм, маоизм мэт догматик мөртлөө хувьсгалч чиглэл дэлгэрээд зогссонгүй нийгмийн биет практик үйл болж байсан билээ. XIX зууны эцэс ХХ зууны эхээр Марксын сургаалыг нэг талаас Э.Бернштейн, К.Каутский нарын ажилчны хөдөлгөөний реформист зүтгэлтнүүд, нөгөө талаас Ленин, [[Лев Троцкий|Троцкий]] мэт большевик, меньшивик хувьсгалчид өөр өөрийнхөө үндэслэлийн үүднээс тайлбарлан хэрэглэж байв. Маркс амьдралынхаа туршид үл ойлгогдох хүн байсан ч, түүнийг нас барсны дараа түүний үзэл суртлууд хөдөлмөрчдийн хувьсгалд нөлөөгөө багагүй үзүүлсэн билээ. Энэхүү нөлөө нь Октябрийн хувсгалын марксист большевикуудын ялалтын ачаар улам хүчээ авсан бөгөөд XX зуунд марксист үзэлд бага ч болов автаагүй газар ховор байв. 1851 онд New York Herald Tribune-д түр зуур нийтлэл бичиж байв. 1855 онд Марксын гэр бүлийн хүү Эдгар сүрьеэгийн улмаас нас баржээ. Энэ хооронд Марксын улс төрийн эдийн засгийн талаарх ажил явц муутайгаар үргэлжилж байлаа. Маркс 1857 онд капитал, хөдөлмөрийн хөлс, гадаад худалдаа, дэлхийн зах зээл, өмч хувьчлалын талаар 800 гаруй хуудас бүхий гар бичмэл боловсруулсан боловч, энэ нь сая 1941 онд л Грунрисс нэрээр олон нийтэд хүрсэн билээ. Амьдралынхаа сүүлийн арван жилд Маркс эрүүл мэндийн хүндрэлүүдийн улмаас урьдын адил хүчтэй тэмцэж чадахаа больсон хэдий ч ОХУ, Герман дахь үйл явдлуудын талаар шүүмжлэл бичдэг байжээ.
== Үзэл санааны үндэс ==
К.Марксын шинжлэх ухааны өргөн мэдлэг, судалгааны ажлынх нь хамаарсан хүрээ, шийдвэрлэх асуудлын үндэслэгээ нотолгооны тавил, харилцан шалтгаан болон системлэг шинжийг илэрхийлсэн байдал зэргийг эрдэмтэн судлаачид үнэнхүү биширдэг. Түүнийг шинжлэх ухааны яг ямар салбарын сэтгэгч болохыг тогтооход нэлээд бэрхшээлтэй бөгөөд нийгмийн шинжлэх ухааны бараг бүх салбараар судалгаа хийж, мөн байгалийн шинжлэх ухааны талаар онол, таамаглал дэвшүүлсэн байдаг. Марксын философи, түүх, улс төр, эдийн засгийн бүтээлд нь ямагт социологийн асуудал дэвшигдэж, тэр ч байтугай ажилчдаас авах судалгааны анкетыг боловсруулсан байдаг. Францын “Revue socialiste” сэтгүүлд 1880 оны дөрөвдүгээр сард “Ажилчдад зориулсан анкет” хэвлэгдсэн бөгөөд түүнд ажилчдын хөдөлмөр, ахуй болон улс төрийн тэмцэлтэй холбогдол бүхий дөрвөн бүлэг, 99 зүйл асуултыг багтаажээ. 1970-аад он хүртэл Марксыг социологийн шинжлэх ухааны салбарт төдийлөн хамааруулдаггүй байлаа. Энэ үеэс эхлэн Өрнөдийн орнуудад неомарксист сургаал хүчтэй дэлгэрч, эхэн үеийн капиталист нийгмийг задлан шинжилсэн эдийн засгийн судалгаа төдийгүй нийгмийн өөрчлөлт хөгжилтэй холбогдсон онол сургаал судлаачдын анхааралд ямагт байж түүнийг сонгодог социологийг үндэслэгчийн нэг гэж хүлээн зөвшөөрөх болжээ.
Марксын сургаалын онолын эх сурвалжийг:
a. Францын социалист үзэл
b. Гегелийн философи
c. Английн улс төр, эдийн засгийн ухаантай холбон үздэг уламжлалтай билээ.
Марксын социологийн болон улс төрийн үзэл санаа төлөвшихөд XIX зууны социалистууд, ялангуяа Сен-Симон их нөлөөлсөн гэж үздэг. Социологийн талаас Карл Маркс:
1. Аж үйлдвэрийн үүрэг
2. Өмчийн хэлбэрүүд ба ангийн, ялангуяа пролетари ач холбогдол
3. Хувьсгалт ахицууд чухал болохыг үнэлэхэд Сен Симон их нөлөөлжээ.
Тэрбээр Марксаас өмнө орчин үеийн төр бол аж үйлдвэрийн нийгмийн хөгжилд тээр юм гэсэн санааг үндэслэжээ. Марксын социалист-коммунист чин зорилго төлөвшихөд Сен Симоны нөлөө асар их байжээ. Германы сонгодог философи, тодруулбал Гегелийн философиос нийгмийн объектив хууль, хөгжил, дэвшлийн явц хийгээд нийгмийн зөрчил, эрхэм дээд эрмэлзэл, төрийн зохистой шинж зэрэг санааг авсан гэж үздэг. Английн улс төр, эдийн засгийн ухааны уламжлалаас засаглалын хэлбэр, хөрөнгөтний хувьсгал, үйлдвэрийн бүтээгдэхүүн, зах зээлийн харилцааны асуудлыг уламжлан авчээ.
Карл Марксын туурвилын эс төгссөн, олон утгат байдал, өөр өөр шинжлэх ухаан нэгдэн нийлсэн байдгийг харгалзвал түүний социологийг тайлбарлахад нөхөж сэргээх явдал гарцаагүй бөгөөд хэрэгтэй. Энэхүү нөхөн сэргээлт их бага аль нэг хэмжээгээр тохирч байхын тулд:
1. Марксын номлол юм уу Марксын марксизмыг Марксаас хойш үүссэн марксизм юм уу марксизмуудаас
2. Марксын бүтээлийн шинжлэх ухааны ба шинжлэх ухааны бус бүрэлдэхүүнийг
3. Шинжлэх ухааны бүрэлдэхүүн дотор нь социологийн болон бусад нийгмийн ухаанд хамаарах социологийн бус талууд
4. Марксын социологи ба марксч социологийг, өөрөөр хэлбэл Марксын үзэл санаануудыг хөгжүүлсэн, тайлбарласан, хэрэглэсний үр дүнд болсон социологийн онол, хандлагуудыг байнга ялгаж заалгах нь чухал болно.
===Философийн хүн судлал, хүн нийгэм хоёр===
Аливаа нийгмийн том онол өөртөө хүний тухай онолыг илт юм уу илт бишээр агуулж байдаг. Өөрөөр хэлбэл онолын социологитой тодорхой философийн хүн судлал үргэлж хамт байдаг. Марксын социологи ч ийм байжээ. Маркс хэдийгээр философийн хүн судлал бүтээх зорилт тавиагүй ч гэсэн хүний тухай үзэл баримтлал нь их буурьтай байлаа. Марксын үзсэнээр хүн бол юуны өмнө үйлдвэрлэгч юм. Үйлдвэрлэн бүтээгч хөдөлмөр л хүнийг амьтнаас ялгаж байдаг. Маркс хүнийшлийн дараах дөрвөн илэрлийг тодруулжээ.
1. Ажилчны хөдөлмөрийн бүтээгдэхүүнийг өөр хүмүүс завшдаг учраас тэр өөрийнхөө хөдөлмөрийн бүтээгдэхүүнээс хагацдаг.
2. Ажилчин үйлдвэрлэлийн үйл явцаас хүнийшдэг. Ажил нь дотоод сэтгэлийн хангамж өгдөггүй харш үйл ажиллагаа болж гаднаас тулгасан зүйл болдог. Хэн нэгний тушаалаар хийж байгаа албадлын хөдөлмөр болдог. Ажил нь чухамдаа худалдах таваар болж ажилчны хувьд тэр таваарын хамаг өртөг нь түүний худалдах бололцоо болдог.
3. Ажилчин өөрийнхөө хүний уг чанар юмуу өөрийнхөө “төрөлх ахуйгаас” хүнийшдэг.
4. Капитализм нийгмийн харилцааг зах зээлд эзэжл байгаа байр сууриар нь хүмүүсийг үнэлдэг цэвэр зах зээлийн харилцаа болгон хувиргадаг учраас ажилчин бусад хүмүүсээс хүнийшдэг. Ийнхүү хүнийшэл бол ангит нийгмийн дагуу болсон үзэгдэл бөгөөд дараалал мөлжлөг устсан байх ирээдүйн коммунист нийгэмд хүнийшэл устаж хүн өөртөө эргэж ирэх ажээ.
===Нийгэм эдийн засгийн байгуулал===
Тухайн үедээ хөгжил дэвшлийг тодорхойлж байсан аж үйлдвэржсэн нийгэм буюу капитализм нь Марксын онолын гол объект болсон юм. Өмнөх сэтгэгчдээс нийгмийн хөгжлийн талаарх дэвшүүлсэн үзэл онолыг Маркс тодорхой нийгэмтэй холбож шинжилгээ хийснээр нийгэм гэсэн ойлголтын мөн чанарыг тодорхой болгожээ. Энэ талаар В.И.Ленин “Маркс нийгмийг ... дур зоргоор ямар нэгэн өөрчлөлтөд ордог бөгөөд тохиолдлын чанартайгаар үүсэж хувирч байдаг бие хүмүүсийн механик цогцос гэж үзэх үзлийг эцэс болгож тухайн үйлдвэрлэлийн харилцааны нийлбэр цогц болсон нийгэм эдийн засгийн байгуулал гэдэг ойлголтыг олж тогтоон, ийм байгууллын хөгжил бол байгаль-түүхийн процесс гэж үзэн нийгэм судлалыг анх удаа шинжлэх ухааны үндэслэлтэй болгосон юм” гэжээ. Нийгмийг системээр нь авч үзсэн Марксын энэ баримтлал нь социологийн шинжлэх ухааны хөгжилд чухал хувь нэмэр оруулсан байна. Яагаад гэвэл социологийн шинжлэх ухаан гэдэг бол угтаа нийгмийг судлан шинжилсэн үзэл онолд тулгуурладаг билээ.
1861-1863 онд хийсэн “Эдийн засгийн гар бичмэл”, “В.Засуличийн захидалд өгсөн хариуны ноорог” зэрэг зохиолдоо Маркс формаци буюу “байгуулал” гэсэн нэр томъёог геологийн шинжлэх ухаанаас авсныгаа илэрхийлсэн байдаг. Харин “нийгмийн байгуулал” гэдэг нэр томьёог “Луи Бонапартын брюмерын арван найман” хэмээх зохиолдоо анх удаа хэрэглэжээ. Социологийн шинжлэх ухааны үүднээс нийгмийн байгуулал гэсэн энэхүү ойлголт нь нийгмийг систем болохын нь хувьд авч үзэж байгаа юм. Маркс тогтворгүй тэнцвэрийн байдалд оршин харилцан үйлчлэлцэж байдаг элементүүдээс тогтсон нийгмийн системийг нийгмийн байгуулал гэж үзэж байв. Нийгмийн үндэс суурь нь материаллаг баялгийг үйлдвэрлэх хүч ба үйлдвэрлэлийн харилцаа тодорхойлох аж.
Үйлдвэрлэх хүч, үйлдвэрлэлийн харилцааны хоорондох зөрчил нь нийгмийн дэвшлийг хангах нөхцөлийг бүрдүүлнэ. Энэ зөрчил туйлдаа хүрсэн нөхцөлд нийгмийн хувьсгал гарч, хуучин үйлдвэрлэлийн аргыг шинэ үйлдвэрлэлийн аргаар буюу нэг нийгэм солигдоно гэж Маркс үзжээ. Энэ бол нийгэм эдийн засгийн байгууллын тухай Марксын сургаалын гол цөм юм.
К.Маркс нь Капитал (1867-1894), Коммунист намын тунхаг (1848) зэрэг бүтээлдээ давхраажилтын асуудлыг хөндсөн байдаг. Түүнийхээр анги бол үйлдвэрийн хэрэгсэлтэй харилцах харилцаа/өмчлөх харилцаа/ , түүнээс хамааруулан амьдрах нөхцөлөө бүрдүүлэх аргаараа ялгаатай нийгмийн томоохон бүлэг юм. Жишээ нь, капиталист нийгэмд үйлдвэрийн хэрэгсэлийг өмчлөгч капиталист , амь зуухын тулд хөдөлмөрөө капиталистуудад зарж буй ажилчин анги гэсэн үндсэн хоёр том анги, шилжилтийн буюу завсрын бусад анги оршин байна. Капиталистууд өөрийн өмч болох үйлдвэрийн хэрэгсэл дээрээ ажилчдыг хөлслөн ажиллуулж, баялгийг бүтээдэг бөгөөд тэрхүү баялагийн ихэнх хувийг өөртөө үлдээж , харин ажилчдад өчүүхэн хувийг хөдөлмөрийн хөлс нэрийн дор өгөх замаар мөлждөг гэж үздэг. Ангийн ялгаа нь ашиг сонирхолыг ялгаа улмаар зөрчилд хүргэх ба ангийн зөрчил нь нийгмийн өөрчлөлтийг хөдөлгөх хүч болдог гэжээ. Капитализм дахь цөөнх баяжиж, олонхи ядуурсан төлөв нь ангийн зөрчлийг хурцатгаснаар тэгш байдлыг тогтоох өргөн олны хувьсгалт тэмцлийн түүхэн нөхцөл бүрдэнэ хэмээн үзсэн. Хэдий түүний энэхүү үзэл санаа нь бодит байдал дээр биеллээ олоогүй ч ажилчин ангийн эрх ашгийг анхаарах ёстойг сануулснаараа ач холбогдолтой. Мөн түүний үзэл санаа нь орчин үеийн зөрчилдөөний болон шүүмжлэлт онол хөгжихөд түлхэц үзүүлсэн.
== Карл Марксын хожуу үеийн амьдралын замнал==
Маркс дэлхийн социологийн шинжлэх ухаанд жинтэй хувь нэмэр оруулсан онол, сургуулийг үндэслэсэн юм. Марксын социологийн онол нь нийгмийг систем болгон үзэж эдийн засаг, нийгэм, улс төрийн бүрэн хүрээнд задлан шинжилжээ. Нийгэм өөрийн зүй тогтлын дагуу хөгждөг гэсэн санаа Марксаас өмнө байсан хэдий ч түүнийг шалтгаан, хөгжил, үр дүнгийн үүднээс нэгтгэн боловсруулсан гэж болно. Тэр нийгэм, эдийн засгийн байгуулал, нийгмийн анги тэдгээрийн эвлэршгүй тэмцэл, нийгмийн хувьсгал, өмч, гэр бүл, төр, түүний мөхөл, бие хүн ба нийгэм, ёс суртахуун үзэл суртал, улс төрийн ухамсар зэрэг социологийн онол асуудлыг хооронд нь нягт уялдуулан бүр нарийвчлан задалж үнэлж дүгнэсэн төдийгүй онолын хэмжээнд боловсруулалт хийсэн юм. Эдгээр онол дүгнэлт ямар ч гэсэн зуу гаруй жилийн турш дэлхий дахинаа алдаршиж зарим улс орон амьдрал дээр хэрэгжүүлсэн. Марксын онолыг төрөл бүрийн “марксизм” болгохгүйгээр социологийн онолын нэг гэдэг үүднээс сайтар задлан шинжлэх нь жинхэнэ шинжлэх ухаанч хандлага байх болно.
== Боловсрол ==
Маркс арван гурван нас хүртлээ гэртээ хүмүүжжээ. Триерийн гимнази төгссөний дараа 1835 онд Боннын Их сургуульд элссэн боловч Триерийн Уушийн газрын Холбоонд элсэж нэг хэсэг захирал нь байсны улмаас дүнгүүд нь тааруу байжээ. Маркс уран зохиол, философид сонирхолтой байсан ч эцэг нь түүнийг ийм төрлийн мэргэжлээр амьдралаа хангалттай сайн авч явж чадахгүй хэмээн үзэж байв. Дараагийн жил нь эцэг нь түүнийг Берлин дахь Фридрих-Вильхельм их сургуульд оруулжээ.
== Лондон ==
Маркс 1849 онд Лондон руу нүүж, үлдсэн амьдралаа тэнд өнгөрүүлжээ. 1851 онд New York Herald Tribune-д түр зуур нийтлэл бичиж байв. 1855 онд Марксын гэр бүлийн хүү Эдгар сүрьеэгийн улмаас нас баржээ. Энэ хооронд Марксын улс төрийн эдийн засгийн талаарх ажил явц муутайгаар үргэлжилж байлаа. Маркс 1857 онд капитал, хөдөлмөрийн хөлс, гадаад худалдаа, дэлхийн зах зээл, өмч хувьчлалын талаар 800 гаруй хуудас бүхий гар бичмэл боловсруулсан боловч, энэ нь сая 1941 онд л Грунрисс нэрээр олон нийтэд хүрсэн билээ.
Амьдралынхаа сүүлийн арван жилд Маркс эрүүл мэндийн хүндрэлүүдийн улмаас урьдын адил хүчтэй тэмцэж чадахаа больсон хэдий ч Орос, Герман дахь үйл явдлуудын талаар шүүмжлэл бичдэг байжээ.
== Гэр бүл ==
Карл Маркс нь Пруссийн бароны, боловсролтой охин Женни вон Вестфалентэй гэрлэжээ. Карл Марксын сүй нь нэг хэсэгтээ нууц байсан ба хэдэн жилийн туршид Вестфален болон Марксын гэр бүлүүд хоёул тэдний гэрлэлтийг эсэргүүцэж байв. Олон эсэргүүцэлтэй тулгарсан ч тэр хоёр 1843 оны 6-р сарын 19-нд гэрлэв.
1850 оны эхний хагаст Маркс Лондоны гурван өрөө байранд айдас түгшүүртэй, ядуу зүдүү амьдралаар амьдарч байжээ. Тэр үед Маркс Женни хоёр дөрвөн хүүхэдтэй болсон байсан ба дахин гурван хүүхэд төрүүлсэн боловч эдгээрээс гурав нь л насанд хүрч чадсан. Маркс ерөнхийдөө нийтлэл бичиж амьдардаг байжээ. Женнийн нагац ах нар болон эх нь нас барахад өвлөж авсан хөрөнгө нь Марксын гэр бүлийг нөхцөл арай дээгүүр, сууцанд амьдрах боломжтой болгов.
== Нас барсан нь ==
1881 онд эхнэр Женни нь нас барсны дараа Маркс салст бүрхэвчийн үрэвсэлтэй, болж амьдралынхаа сүүлчийн арван таван сард зовуурьтай байв. Өвчин нь даамжирч гуурсан хоолойн үрэвсэл, цээжний гялтан хальсны үрэвсэл болсны улмаас 1883 оны 3-р сарын 14-нд Лондонд нас баржээ. Түүнийг Хайгэйтийн оршуулгын газар 1887 оны 3-р сарын 17-нд оршуулсан ба түүний бунхан дээр "Орон бүхний пролетари нар нэгдэгтүн" хэмээх, коммунизмын тунхаг бичгийн сүүлчийн мөр болон Фэуэрбахын 11 дэх номлолын Ф.Энгелсийн хувилбарыг сийлжээ.
"Гүн ухаантнууд дэлхийг олон янзаар тайлбарласан - гэхдээ хамгийн гол нь түүнийг өөрчлөх явдал юм."
== Цахим холбоос ==
{{commons|Karl Marx|Карл Маркс}}
* [http://www.marxists.org/archive/marx/ Карл Марксын архив] {{en}}
{{DEFAULTSORT:Маркс, Карл}}
[[Ангилал:Карл Маркс| ]]
[[Ангилал:Германы гүн ухаантан]]
[[Ангилал:Германы сэтгүүлч]]
[[Ангилал:Их Британийн сэтгүүлч]]
[[Ангилал:Марксизм]]
[[Ангилал:Олон Улсын Ажилчны Холбооны хүн]]
[[Ангилал:Олон улсын тоймч]]
[[Ангилал:1848 оны хувьсгалч]]
[[Ангилал:19-р зууны гүн ухаантан]]
[[Ангилал:19-р зууны эдийн засагч]]
[[Ангилал:Улс төрийн гүн ухаантан]]
[[Ангилал:Цагаач]]
[[Ангилал:Шашин шүүмжлэгч]]
[[Ангилал:Харьяалалгүй хүн]]
[[Ангилал:Лондоны хүн]]
[[Ангилал:Тририйн хүн]]
[[Ангилал:Германчууд]]
[[Ангилал:1818 онд төрсөн]]
[[Ангилал:1883 онд өнгөрсөн]]
3thd330c3l207u9pc48hf7k8z8gxi5s
Загалмайтны аян дайн
0
10191
859443
831362
2026-06-20T01:09:16Z
Avirmed Batsaikhan
53733
859443
wikitext
text/x-wiki
[[Файл:SiegeofAntioch.jpeg|thumb|276px|[[Антиохын бүслэлт]]. Загалмайтны анхны аян дайныг харуулсан дундад зууны үеийн уран зураг]]
'''Загалмайтны аян дайн''' нь [[Ромын пап]]ууд [[католик]] шашны нэрийн өмнөөс [[Европ]]ын Христийн шашинтнуудыг уриалан дуудаж 1096 – 1291 оны хооронд [[ислам]] болон бусад буруу номтны шашинтнуудын эсрэг явуулсан 9 удаагийн [[дайн]] юм.
Загалмайтны аян дайны үндсэн зорилго нь [[мусульман]]чуудын хяналтад байсан Ариун хот [[Иерусалим]]ыг буцаан авах явдал байсан бөгөөд [[Селжүк түрэгүүд]] [[Анатоли]] руу цөмрөн орсноор Христийн шашны [[Үнэн алдартны шашин|Үнэн алдартны]] урсгалыг шүтдэг [[Визант]]ын эзэнт улсад туслахаар анхны аян дайн 1096 онд эхэлжээ. Уг дайнууд нь зөвхөн [[Левант]]ын тэрс номтон, шашингүй үзэлтнүүдийг номхотгох шашны зорилготой байв. Гэвч [[улс төр]], [[эдийн засаг]], [[Шашин|шашны]] үзэл санаа холилдсон байсны илрэл нь шашин шүтлэгийн зөрчилтэй байсан ч, 5 дахь аян дайны үеэр лалын шашинт Селжүк Түрэгийн [[Румын Султант улс]] нь загалмайтнуудтай холбоотон болж тулалдаж байснаар илэрдэг. Загалмайтнууд олон удаагийн аян дайны үр дүнд маш хол газарт хүрч чадсан ч Христийн шашинт улсуудын дотоодын улс төрийн зөрчилдөөн нь тэдний үндсэн зорилгыг бусниулж байсан байна. Тухайлбал 4 дэх аяны үед христийн шашинт [[Константинополь]] хотыг тонон дээрэмдсэн нь [[Венец|Венецийн]] загалмайтнууд болон [[Византын эзэнт гүрэн|Византын эзэнт гүрний]] хооронд зөрчилдөөн үүсгэж байжээ.
Европын хувьд [[Ромын эзэнт улс]] нуран унаснаар Европт жинхэнэ үймээн самуун болж байсан гэдэг. Тухайн үед арай хүчирхэг байсан Карл франкуудыг овоо нэг хөл толгойд нь оруулсан бол англичууд тусдаа тулдаа нэг юм эмх цэгцтэй байсан, харин Герман, [[Слав]], [[Викингчүүд|Викинг]] овгийнхон ямар нэг нэгдсэн удирдлага зохион байгуулалтгүйгээр Европт оршиж байлаа. Тэд олз олох гол зорилготой нэг нэгэн лүүгээ дайрч хүчирхийлэл үйлдэж байжээ. Энэ үед ерөнхийдөө загалмайтнууд буюу Крусадор гэсэн нэр томьёо гарсан бололтой. Энэ олон яахаас ч буцахгүй дайчдыг нэгтгэж Крусадор нэрийн дор өөр шашинтай улс орнууд руу турхирах аргыг [[Ромын пап|Ромын Пап]] олж, зорилгогүй байсан дайчид тодорхой зорилготой болжээ. Эхэн үедээ тэдний дайсан бол [[Мажарууд|мажар]], [[слав]], викингүүд байлаа. Тэд тухайн үед Ромын Папад захирагдадгүй байлаа.
Энэ хооронд харин Ромын эзэнт улсын нуран уналтаас хойш [[Исламын ертөнц]] маш их хүчирхэгжлээ. Тус тусдаа Халифатууд байсан бол [[Лалын шашин]] тэднийг нэгтгэн зангидаж Арабын ертөнцөд персүүдээс хойших түүхэн томоохон тэсрэлт гарсан гэж хэлэхэд болно. Грекүүдэд цохиулснаас хойш Македони, Ромын нөлөөг хүлээн зөвшөөрч байсан арабууд энэ үед л толгой өндийж чадсан юм. [[Умард Африк]], Дундад Ази, Бага Азид хяналтаа тогтоосон тэдний дараагийн бай нь Испани, Португал байлаа. Тэдний нөлөөг тэнд барьж байсан хүн бол Их Карл л байсан гэдэг. Арабуудын харц мэдээж хэрэг газар зүйн маш тохиромжтой байрлал дээр байсан [[Византын эзэнт гүрэн|Византын эзэнт улсыг]] хараалж байлаа. Исламын ертөнцийн өмнө юу юугүй өвдөг сөхөрчихөд бэлэн байсан Византынхан Папаас тусламж эрсэн ч цаадах нь үнэн алдартнууд гээд эхэн үедээ үл тоомсорложээ. Мусульманы ертөнц цэрэг зэвсгээр хүчирхэгжээд зогсоогүй бөгөөд урлаг шинжлэх ухаан ч гэсэн маш өндөр түвшинд хүрсэн байсан гэдэг.
Ийнхүү алхам тутам ойртож буй аюул сүр хүчний эсрэг европчууд нэгдэн тэмцэхээр шийдсэнээр [[Иберийн хойг|Иберид]] лалынхны түрэлтийг анх удаа зогсоож чадсан юм.
Үүнээс хойш Византынхны хүсэлтийг Ромын Папаар уламжлуулсан ухаан муутай, шашны мунхруулалд умбасан харанхуй бүдүүлэг европчууд 9 ч удаагийн аян хийж заримд нь ялж, заримд нь ялагдаж байсан. Лалын ертөнцийн хүчирхэгжилтийг дарж нэг ёсондоо Европ руу түрэх түрэлтийг зогсооход монголчууд бас их хувь нэмэр оруулсан юм. Дундад Азийн хамгийн хүчирхэг гүрэн Хорезмыг унаган улмаар урагшилж [[Багдад|Багдадыг]] үнсэнд нь хутгаад Бага Ази хүрч байж зогссон ажээ. Ингэснээр монголчуудын байлдан дагууллаас болж нэг хэсэгтээ л арабуудын хүч суларчээ, харин 14-15-р зуунд тэдний шашин нэгтэй Осман-түрэгүүд хүчирхэгжсэнээр Византын уналт эхэлээ. Түрэгүүд Византыг унагаагаад зогсохгүй [[Балканы хойг]] дээр бараг 20-р зуун хүртэл нөлөөгөө тогтоож байсан юм. Хэрвээ монголчуудын байлдан дагуулал болоогүй байсан бол арабууд Византыг хамаагүй эрт унагаж Балканы хойгийг мэдэлдээ авах байсан.
== Загалмайтны аян дайнууд ==
* [[Загалмайтны анхны аян]] 1095-1099
# [[1101 оны загалмайтнууд]]
* [[Загалмайтны хоёр дахь аян]] 1147–1149
* [[Загалмайтны гурав дахь аян]] 1187–1192
* [[Загалмайтны дөрөв дэх аян]] 1202–1204 Төгсгөл нь маш их ичгүүр, гутамшиг, ялагдал авчирсан учраас туулайн зүрхтнүүдийн аян гэж цоллогджээ.
* [[Альбигийн загалмайтны аян дайн|Албигенсийн загалмайтны аян]]
* [[Загалмайтан хүүхдүүд аян]] Энэ нь Европын түүхэнд мянга, мянган хүүхдийн хувь заяа, амь насыг үхэл, боолчлол рүү түлхсэн эмгэнэл-харуусал авчирсан, ба тухайн үеийн Европ дахинд олон нийтийн жигшил зэвүүцлийг төрүүлсэн гэж үздэг.
* [[Загалмайтны тав дахь аян]] 1217–1221
* [[Загалмайтны зургаа дахь аян]] 1228–1229
* [[Загалмайтны долоо дахь аян]] 1248–1254
* [[Загалмайтны найм дахь аян]] 1270
* [[Загалмайтны ес дэх аян]] 1271–1272
* [[Умардын загалмайтны аян]] ([[Балтын тэнгис|Балт]] орчмын болон [[Герман]])
* [[Бусад загалмайтны аян]]
# [[Татаруудын эсрэг загалмайтны аян]]
# [[Балкан дахь загалмайтны аян]]
# [[Арагоны загалмайтны аян]]
# [[Александрын загалмайтны аян]]
# [[Гусситуудын эсрэг загалмайтны аян]]
# [[Шведийн загалмайтны аян]]
== Гадаад холбоосууд ==
* E.L. Skip Knox, [http://crusades.boisestate.edu/ The Crusades], a virtual college course through Boise State University.
* Paul Crawford, [http://www.the-orb.net/encyclop/religion/crusades/crusade.html Crusades: A Guide to Online Resources], 1999.
* Thomas Madden|Thomas F. Madden, [https://web.archive.org/web/20070927010537/http://www.godspy.com/issues/Real-History-of-Crusades-by-Thomas-Madden.cfm The Real History of the Crusades], an essay by a Crusades historian
* [http://www.staff.u-szeged.hu/~capitul/sscle/ The Society for the Study of the Crusades and the Latin East]—an international organization of professional Crusade scholars
* [http://www.deremilitari.org De Re Militari: The Society for Medieval Military History]—contains articles and primary sources related to the Crusades
* [http://www.dinur.org/resources/resourceCategoryDisplay.aspx?categoryid=453&rsid=478 Resources > Medieval Jewish History > The Crusades] The Jewish History Resource Center - Project of the Dinur Center for Research in Jewish History, The Hebrew University of Jerusalem
* [http://www.crusades-encyclopedia.com/index.html The Crusades Encyclopedia] - articles, primary and secondary sources, and bibliographies
* [http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=952797 An Islamic View of the Battlefield]an article that provides indepth analysis of the theological basis of human wars
* ''[http://digital.library.wisc.edu/1711.dl/History.HistCrusades A History of the Crusades]''
* [[Wikia:crusades:Main Page|The Crusades Wiki]]
[[Ангилал:Дайны төрөл]]
[[Ангилал:Загалмайтны аян дайн| ]]
huh5s6setl7mcmdpenctwohn8kp3d1j
Шүрэн цох
0
10213
859382
764860
2026-06-19T12:40:00Z
InternetArchiveBot
70653
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
859382
wikitext
text/x-wiki
{{Taxobox
| color = pink
| name = Шавж
| fossil_range = [[Девон]] - Одоо хүртэл
| image = Ladybird.jpg
| image_width = 240px
| image_caption = [[Шүрэн цох]] (''Hymenoptera'' баг)
| regnum = [[Амьтан|Амьтны]]
| phylum = [[Үет хөлтөн|Үет хөлтний]]
| classis = [[Шавж]]
| ordo = [[Цох]]
| superfamilia = [[Cucujoidea]]
| familia = '''шүрэн цох'''
| familia_authority = [[Латрейлле]], 1807
| subdivision_ranks = Subfamilies
| subdivision =
[[Chilocorinae]]<br />
[[Coccidulinae]]<br />
[[Coccinellinae]]<br />
[[Epilachninae]]<br />
[[Scymininae]]<br />
[[Sticholotidinae]]<br />
etc.
''see [[list of Coccinellidae genera]]''}}
'''Шүрэн цох''' ({{lang-la|Coccinellidae}}, {{lang-en|ladybirds, ladybugs}}) нь бүрэн хөгжилт [[шавж]] бөгөөд хатуу далавчтан буюу [[цохын баг]]т багтдаг шавжны баг юм. Одоогоор дэлхий дээр шүрэн цохын 5000 гаруй зүйл байгаагийн 53 зүйл нь манай оронд олдоод байна. Умард [[Америк]]т шүрэн цохын нилээд олон төрлүүд байдаг бөгөөд зөвхөн уугуул 450 гаруй зүйл шүрэн цох тэмдэглэгдсэн ажээ.
Шүрэн цох нь жижиг биетэй шавж. Түүний биеийн хэмжээ нь 1мм-10мм хэмжээтэй байдаг. Ихэвчлэн шар, улбар шар, гал улаан дэвсгэр бүхий хар толбо буюу зууван зураас бүхий хатуу хагас бөмбөлөг хайрсан далавчтай. Толгой, хөл болон тэмтрүүл нь хар өнгөтэй байдаг. Маш олон төрлийн шүрэн цохнууд хар, саарал юмуу бор өнгөтэй байдаг бөгөөд мэргэжлийн шавьж судлаач л таних боломжтой байдаг. Ихэнх шүрэн цохын зүйлүүд ойролцоо жижиг биет цох болох яст мэлхий цохтой төстэй байдаг тул андуурах нь элбэг байдаг.
Шүрэн цох ихэвчлэн [[ургамал идэшт шавьж]] болон [[ургамлын шимэгч шавьж]]нуудыг иддэг бөгөөд цэцэрлэг, [[Хөдөө аж ахуй|ХАА]]-н эдэлбэр газар, жимсний цэцэрлэг болон болон бусад ургамлын бүрхэвчтэй талбайд амьдардаг. Зарим Умард Америк ба [[Европ]]т орших цөөн зүйлийн цох нь ургамлын хортонд тооцогддог.
Зарим хүмүүс шүрэн цохтой тааралдах нь азтай явдал тохиохын бэлгэдэл, харин түүнийг алах нь муу явдал тохиолдохын ёр гэж үздэг байна.
== Шүрэн цохын биологи ==
Шүрэн цохын ихэнх зүйл нь [[бүүрэг]], [[кокцид]], [[ургамлын бөөс]] иддэг махчин боловч зарим зүйл нь ургамал идэштэн байдаг. Ургамлын шүүсээр хооллогч шүрэн цохуудаас хамгийн хөнөөлтэй нь ХАА-н ургамалд маш их хохирол учруулдаг [[Мексик]]ийн буурцгийн цох юм. Уг цох нь ихэвчлэн тариалангийн талбай болон цэцэрлэгт тарьсан үр тариа, хүнсний ногоо, цэцэрлэгийн ургамлыг иддэг тул Мексикийн фермерүүд шүрэн цохонд ихээхэн дургүй байдаг. Иймээс уугуул шүрэн цохуудыг багасгах зорилгоор умард [[Америк]]ийн шүрэн цохуудыг нутагшуулж байна.
Цохууд ихэвчлэн хурц өнгөтэй байдаг нь өөрийгөө махчдаас хамгаалах зохилдлого билээ. Иймээс шүрэн цох ч мөн хортой эсвэл таагүй байдлыг илэрхийлэх хурц тод өнгийн хослол бүхий болсон байдаг. Шүрэн цохууд ихэвчлэн улбар шар ба хар, шар ба хар гэсэн өнгөтэй байдаг байна.
Энэхүү гоц үзэгдлийг [[апосематизм]] гэж нэрлэдэг. Өнгөний энэ зохилдлогоос гадна ихэнх шүрэн цохууд үнэхээр хортой байдаг бөгөөд жижиг биетэй шавьж идэшт [[гүрвэл]], [[шувуу]]дыг хордуулахуйц байдаг. Харин хүнд төдийлөн мэдэгддэггүй, 100 орчим шүрэн цохын хор [[хүн]]д нөлөө үзүүлэх боломжтой ажээ.
Бие гүйцсэн шүрэн цохын хөлнүүдэд шавьжны [[цус]] мэдрэгч бий болдог ба дайснаасаа бие хамгаалах үедээ эвгүй хурц үнэр бүхий тосорхог шингэн ялгаруулдаг байна.
Ихэнх шүрэн цохууд [[хавар]] юм уу [[намар]] үржилд орж, эмэгчин нь ирээдүйн цохуудын хүнс тэжээл болох [[ургамал]] шимэгчдийн [[колони]]д хялбар хүрч болохуйц газарт өндгүүдээ бөөнөөр нь гаргадаг байна. Шүрэн цохын зүйлүүд нь хэдхэн ширхгээс хэдэн зуун ширхэг хүртэл харилцан адилгүй тоотой [[өндөг]] гаргадаг.
Ойролцоогоор 1 долоо хоног орчим дараа өндгүүдээс авгалдай гардаг байна. [[Авгалдай]] хэлбэртэйгээр 10-15 хоног амьдрах бөгөөд түүний дараа бие гүйцсэн цох болохын өмнөх [[хүүхэлдэй]]н шатанд шилждэг байна.
Шүрэн цохын амьдралын мөчлөг нь маш богинохон бөгөөд зүйлээсээ хамаарч 4-7 долоо хоног л үргэлжилдэг байна. Ихэнх шүрэн цохууд нэг жилийн дотор амьдралын мөчлөг нь дуусгавар болдог.
Шүрэн цохууд амьд өндгөөс гадна амьгүй өндгүүдийг нэмж гардаг байна. Энэ нь авгалдайнуудыг өндгөөс гарч ирэх үед хүнс тэжээл болдог байна. Амьд болон амьгүй өндгийн харьцаа өндөглөх үед эх цох хэр их хүнс тэжээл хэрэглэсэн байсантай шууд холбоотой байдаг байна. Зарим зүйлүүд нь их хэмжээний цугларалт бий болгон нүүдэллэн амьдрах онцлогтой байдаг. Мөн тэд өвөл болоход олон тоогоор цугларан хавар болтол ичдэг байна.
== Тархац ==
[[Файл:Coccinellidae (Ladybug) Anatomy.svg|thumb|right|Биеийн бүтэц]]
Шүрэн цохын ихэнх төрлүүд нь жилийн турш ургамлын шимэгч, хооллогч бичил шавьжууд, [[хувалз]]аар хооллодог. Өвлийн улирлыг ичиж өнгөрөөн хавар анхны шавьжууд гарч ирэхтэй зэрэгцэн гарч ирдэг байна. Зарим зүйлийн шүрэн цохууд өндөрлөг газарт томоохон бүлэг үүсгэн ичдэг. Махчин шүрэн цохууд ихэвчлэн ургамлууд дээрх ургамлын [[паразит]]уудыг олж хооллох бөгөөд тэдний ойролцоо өндгөө гаргадаг байна. Энэ нь авгалдайнууд идэш хоолондоо хялбар хүрэх боломжийг бий болгодог байна.
Ер нь шүрэн цохууд дэлхий даяар тархсан байдаг бөгөөд энэ нь хоол тэжээлийн элбэг байдалтай холбоотой ажээ.
== Шүрэн цох ба ХАА-н хортон шавьж ==
[[Ази]], умард Америкийн аль ч бүс нутагт шүрэн цохонд таатай ханддаг бөгөөд 20-р зуунаас эхлэн цэцэрлэгт зориудаар үржүүлэх болсон байна. Европын орнуудад шүрэн цохыг тариалангийн талбайн хортон шавьж устгуулах болон цэцэрлэгийн хортон шавьжуудыг устгах зорилгоор түгээмэл хэрэглэдэг байна.
Шүрэн цохын хамгийн алдартай, нэр хүндтэй нь алиалагч шүрэн цох буюу Хармониа Аксиридис ([[Азийн шүрэн цох]]) юм.
== Шүрэн цох урлаг соёлд тусгалаа олсон нь ==
Дэлхийн аль ч өнцөгт шүрэн цох нь бяцхан хүүхдийн хамгийн хайртай шавьж байдаг. Энэ цохыг нутаг бүрт өөр өөрөөр нэрлэдэг. Тухайлбал англи хэлтэн орнуудад хатагтай цох гэх нэр өргөн тархсан байдаг ч, үнээ цох, мэй бясаа, алтан бөмбөлөг, алтан бясаа, Барней хамба лам, Барнеби гэх мэтээр нэрлэдэг байна. Манай орны хувьд ч шүрэн цохыг нүүнээ цох, эмгэн цох гэж мэт олон янзаар нэрлэдэг.
Хүүхдүүдийн дунд мөнх оршин байгаа олон шүлэглэсэн 4 мөртүүд байдаг. Тухайлбал Англи хүүхдүүд шүрэн цохыг хармагцаа дараах дууг дуулдаг байна.
[[Файл:HarAxy_ontwikkeling.jpg|thumb|350px|Азийн шүрэн цохны амьдралын мөчлөг]]
''Цох хатагтай, цох хатагтай, гэрээ орхин нисэн одлоо''
''Гэрт чинь гал гарч, хүүхдүүд чинь яваад өглөө''
''Бяцхан Эннигээс бусад нь явчихлаа''
''Харин Энни хайруулын тавган дээр мөлхөж байна...''
Мөн өөр хувилбар ч байдаг аж:
''Ноорхой эмээ, Ноорхой эмээ, гэрээ орхин нислээ''
''Гэр чинь шатаж, хүүхдүүд чинь явлаа''
''Хэрвээ чи хүүхдүүдээ хамгаалахыг хүсвэл''
''Хөөрхөн далавчаа хурдан дэлгэж, нисэн одооч...''
Уг цохын нэр нь Европын олон орны домгийн сайн талын баатартай холбоотой байдаг. Тухайлбал [[Ирланд]]ад “Бурхны бяцхан үнээ”, [[Хорват]]ад Božja ovčica буюу “Бурхны бяцхан хонь”, [[Франц]]ад bête à bon Dieu буюу “Сайн эзний амьтан”, [[ОХУ|Орос]]т Божья коровка буюу “Бурхны үнээ” гэдэг бол [[Еврей]]чүүд “Моше Раббенугийн бяцхан үнээ” гэдэг ажээ.
Умард [[Европ]]ын орнуудад “Хэрвээ шүрэн цох биен дээр тань суувал азтай явдал тохиохын бэлэгдэл” гэж үздэг байна. Харин [[Итали]]д шүрэн цох унтлагын өрөөнд тань орж ирвэл аз тохиохын шинж гэдэг байна. Төв Европын орнуудад шүрэн цохыг залуу охидын гаран дээр нисэн ирж, мөлхөж эхэлбэл тэр жилдээ гэрлэх болно гэж үздэг байна. Ер нь шүрэн цохыг аз авчрагч цох хэмээн Европ даяараа хайрладаг ажээ.
* Шүрэн цох [[Нидерланд]] улсын “Огцом, хүчтэй уурлах явдлын эсрэг сан”-гийн бэлэгдэл амьтан болдог.
* [[Финланд]] улсын “Швед гаралтай иргэдийн нам”-ын бэлэгдэл нь шүрэн цох байдаг
* Маш олон орон ХАА-н хортон шавьжийн эсрэг тэмцэх биологийн арга хэрэгсэл болгодог
== Гадаад холбоосууд ==
* [https://web.archive.org/web/20090610235947/http://www.bbc.co.uk/nature/wildfacts/factfiles/412.shtml BBC Science & Nature: 7-spotted ladybird]
* [http://www.cirrusimage.com/beetles_ladybird.htm Ladybugs of North America — diagnostic photographs]
* [https://web.archive.org/web/20130102232859/http://www.cirrusimage.com/beetles_multicolored_Asian_ladybird.htm Multicolored Asian ladybug ''Harmonia axyridis'' male and female specimens photos]
* [http://www.earthlife.net/insects/coccinel.html Ladybirds page on The Earth Life Web]
* [https://web.archive.org/web/20080105173106/http://enature.com/fieldguides/view_default.asp?allSpecies=y&searchText=ladybug Ladybeetles on eNature]
* [http://www.harlequin-survey.org Harlequin Ladybird survey in the British Isles]
* [https://web.archive.org/web/20060707172813/http://home.ptd.net/~insect/ladybug.html Unofficial Homepage to the Asian ladybird beetle]
* [https://web.archive.org/web/20121127170949/http://www.lady-bugs.org/ General Information on Ladybugs (Asian LadyBeetle)]
* [http://www.nysaes.cornell.edu/ent/biocontrol/predators/ladybintro.html Biological control: Predators: Lady beetles] Cornell University's ''Guide to natural enemies in North America''
* [http://www.phil.uni-passau.de/didaktik_natw/fuersch/taxonomy.html Taxonomy of coccinellids]
[[Ангилал:Шавж]]
3xs6kpsioiam3fyxb0evwyeh5b5kys7
Өмнөд Хятадын тэнгис
0
10694
859395
819817
2026-06-19T13:51:51Z
InternetArchiveBot
70653
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
859395
wikitext
text/x-wiki
[[Файл:South China Sea.jpg|thumb|300px]]
'''Өмнөд Хятадын тэнгис''' нь
* [[Хятад]]ын өмнө,
* [[Филиппин]]ий баруун,
* [[Сабах]] ([[Малайз]]), [[Саравак]] (Малайз), [[Бруней]]н баруун хойд,
* [[Индонез]]ийн хойд,
* [[Малайн хойг]] (Малайз), [[Сингапур]]ын зүүн хойд,
* [[Вьетнам]]ын зүүн хэсэгт орших тэнгис юм.
Тус тэнгис нь [[Номхон далай]]н нэг хэсэг бөгөөд [[Сингапур]]аас [[Тайванийн хоолой]] хүртэл үргэлжилсэн, 3,500,000 км² талбайтай, хэмжээгээрээ дэлхийд томд орох тэнгисүүдийн нэг болно. Өмнөд Хятадын тэнгист хэдэн зуун арал оршино. Өмнөд Хятадын тэнгис, түүний хүн оршин суудаггүй арлууд нь хөрш орнуудын хооронд газар нутгийн маргааны үндэс болсоор ирсэн билээ. Иймээс уг тэнгисийг улс бүр өөрийнхөөр нэрлэх нь бий.
== Нэрс ==
''Өмнөд Хятадын тэнгис'' гэдэг нь уг тэнгисийн хамгийн их хэрэглэгддэг нэр боловч хөрш зэргэлдээ орнууд нь өөрсдийнхөөрөө нэрлэдэг байна.
[[Хятад]]ууд эртнээс нааш уг тэнгисийг ''Өмнөд тэнгис'' (南海; Nán Hǎi) гэж нэрлэж ирсэн бөгөөд одоо олон улсын нэршлээр ''Өмнөд Хятадын тэнгис'' (南中國海, Nán Zhōnggúo Hǎi) гэдэг.
Харин [[Вьетнам]]д уг тэнгисийг ''Зүүн тэнгис'' (Biển Đông) гэдэг.
[[Филиппин]] нь өөрийн эзэмшлийн хэсгийг "Лусоны тэнгис" (''Dagat Luzon'') гэж нэр оноосон газрын зургийг хэрэглэдэг.
Зүүн Өмнөд Азид 16-р зуунаас өмнө тус бүс нутагт оршин байсан тэнгисийн улсын нэрээр [[Чампа]]гийн тэнгис буюу Чамын тэнгис хэмээн нэрлэдэг аж.
== Ном зүй ==
* UNEP (2007). ''[https://web.archive.org/web/20230420225305/http://www.unepscs.org/SCS_Documents/Download/19_-_Technical_Publications_and_Guidelines/Technical_Publication_09_-_Review_of_the_Legal_Aspects_of_Environmental_Management_in_the_South_China_Sea_and_Gulf_of_Thailand.html Review of the Legal Aspects of Environmental Management in the South China Sea and Gulf of Thailand]''. UNEP/GEF/SCS Technical Publication No. 9.
* Zou, Keyan (2005). ''[http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip0420/2004016026.html Law of the sea in East Asia: issues and prospects]''. London/New York: RoutledgeCurzon. ISBN 0-415-35074-3
== Цахим холбоос ==
{{commonscat|South China Sea|Өмнөд Хятадын тэнгис}}
* [http://google-latlong.blogspot.com/2008/02/south-china-sea-project.html The South China Sea on Google Earth] - featured on Google Earth's Official Blog
* [http://community.middlebury.edu/~scs/ South China Sea Virtual Library] - online resource for students, scholars and policy-makers interested in South China Sea regional development, environment, and security issues.
* [https://web.archive.org/web/20101030031639/http://www.eia.doe.gov/emeu/cabs/South_China_Sea/Background.html Energy Information Administration - The South China Sea]
* [https://web.archive.org/web/20080522024651/http://www.tracc.org.my/Borneocoast/biogeography/SOUTH_CHINA_SEA.html Tropical Research and Conservation Centre - The South China Sea]
* [http://www.iccwbo.org/ccs/imb_piracy/weekly_piracy_report.asp Weekly Piracy Report]
* [http://www.unepscs.org/ Reversing Environmental Degradation Trends in the South China Sea and Gulf of Thailand]
* [https://web.archive.org/web/20090203194826/http://www.unepscs.org/SCS_Documents/Download/14_-_South_China_Sea_Project_Knowledge_Documents.html UNEP/GEF South China Sea Knowledge Documents]
[[Ангилал:Өмнөд Хятадын тэнгис| ]]
[[Ангилал:Австралазийн дундад тэнгисийн тэнгис]]
[[Ангилал:Зүүн Өмнөд Ази]]
[[Ангилал:Борнеогийн ус зүй]]
[[Ангилал:Брунейн ус зүй]]
[[Ангилал:Вьетнамын ус зүй]]
[[Ангилал:Индонезийн ус зүй]]
[[Ангилал:Малайзын ус зүй]]
[[Ангилал:Сингапурын газар зүй]]
[[Ангилал:Хятадын ус зүй]]
[[Ангилал:Филиппиний ус зүй]]
nwkk75cbum7z7wvg3fj0a6czjf2tug9
Магалжавын Лувсанчоймбол
0
10870
859397
853037
2026-06-19T14:10:50Z
Avirmed Batsaikhan
53733
859397
wikitext
text/x-wiki
{{Инфобокс хувь хүн
| нэр = М.Лувсанчоймбол
| зураг = Image1(600 dpi) - 2.jpg
| зурагны_дэвсгэр_тайлбар =
| тайлбар =
| төрсөн_огноо = 1916-08-08
| төрсөн_газар = Нийслэл Хүрээ, Монгол
| нас_барсан_огноо = 1974-10-05
| нас_барсан_газар =
| үндэстэн = Халх
| бусад_нэр =
| юугаараа_алдаршсан =
| ажил_мэргэжил = Төр нийгмийн зүтгэлтэн, <br />
Худалдааны Яамын сайд (1953он),<br />
Хүнсний Яамны сайд (1953он),<br />
Аж Үйлдвэрийн Яамны сайд (1958он), <br />
Чойболсан хотын АДХГЗД (1960 он),<br />
Улаанбаатар хотын 18 дахь дарга (1962 - 1965 он), <br />
Дархан хотын АДХГЗД (1965-1967 он),<br />
Зурагт радиогийн захиргааны орлогч дарга (1967-1970 он).
| вэбсайт = http://luvsanchoimbol.blogmn.net
}}
'''Магалжавын Лувсанчоймбол''' (1916 оны 8-р сарын 8-нд Нийслэл Хүрээнд төрсөн- 1974 оны 10-р сарын 5-нд нас барсан) - Улаанбаатар хотын Ардын Депутатын Хурлын Гүйцэтгэх (АДХГ) захиргааны дарга, Дархан хотын АДХГ захиргааны дарга, БНМАУ-ын Худалдааны яам, Хүнсний үйлдвэрийн яам, Аж үйлдвэрийн яамны сайдаар ажиллаж байсан төрийн нийгмийн зүтгэлтэн юм.
==Бага нас==
М. Лувсанчоймбол нь 1916 оны 8-р сарын 8-нд тухайн үеийн Нийслэл Хүрээнд (Одоогийн Сүхбаатар дүүргийн 3-р хороонд) Магалжавын том хүү болон мэндэлсэн. Түүний эцэг Магалжав нь [[Богд хаан]]ы адууны даамал хүн байсан. Түүний эх Цэрэндолгор нь уран оёдолчин хүн байсан ба Хүрээнийхэн уран Догоо гэж авгайлдаг байжээ. Тэрээр [[Дондогдулам]] хатны сувдан гутал, хувцсыг оёж байсан түүхтэй.
Маршал [[Хорлоогийн Чойбалсан|Х. Чойбалсан]]гийн захиалгаар ЗСБНХОУ-ын Гурван удаагийн Баатар, Маршал [[Семён Будённый|С. М. Будённый]]д жанжин загварын малгайг оёж, урлан өгч, Маршал Х. Чойбалсангаас сайшаалын үнэмлэх болон нэг шуудай гурилаар шагнуулж байжээ. Мөн Д.Сүхбаатарын гэргий [[Сүхбаатарын Янжмаа|Янжмаад]] хэд хэдэн малгай оёж өгч байсан юм. Тухайн үедээ Хүрээний нэр цуутай оёдолчид Цэрэндолгорыг жанжин загварын малгайны анхны загварыг гаргаж байсан гэдэг юм.
10 нас хүртлээ эцэг эхийн гар дээр хүмүүжиж, 11-12 нас хүртлээ эцэг,эхийн саналаар лам нэр зүүж төвд ном заалгасан. 12 настайдаа угаас монгол бичиг заалгасан учир бага сургуулийг нэг жилийн хугацаанд амжилттай суралцсан учир дунд сургуульд шилжин суралцав. Дунд сургуульд 13-15 насандаа 2 жил суралцаж бүх ангиараа багш нарыг бэлтгэх сургуульд шилжин суралцсан юм. Шилжсэн бүх хүүхдийг дунд сургууль төгссөн гэж үзэж байв.
==Идэр нас==
Багш нарыг бэлтгэх сургуульд 15-16 нас хүртлээ суралцаж байгаад зуны амралтаараа уул сургуульдаа очихын оронд цэргийн алба хаах явдал сайхан санагдаж өөрийн сайн дур, эхийн таньдаг хүний зөвлөснөөр 1933 оны 4-р сарын 28-нд 16 настайдаа цэргийн албыг хааж эхэлсэн болно.
===Цэргийн алба хаах хугацаандаа===
:1933 оны 4-р сарын 28-ны өдрөөс 1-р морьт дивизийн нутгийн 2-р морьт хороонд штабын гар бичээч, номын сангийн эрхлэгчээр дэвшин ажиллаж сонгуулиар эвлэлийн товчооны даргаар дэвшин сонгогдож анх удаа дунд тушаалын улс төрийн ажилтан болов.
:1935 оны 1-р сараас хязгаарын 18-р морьт хороонд эвлэлийн товчооны даргаар шилжин ажиллаж анх удаа улсын хил хязгаарыг хамгаалах үүргийг гүйцэтгэв. Мөн Чоно гол дахь хилийн сумангийн улс төрийн удирдагчийн үүргийг гүйцэтгэж улсын хил хязгаарыг хамгаалах хэрэгт хүчин зүтгэж байлаа.
:1936 оны 6-р сард бүх цэргийн ерөнхий сонгуулийн эвлэлийн товчооны даргаар шилжин ажиллав. Мөн оны 8-р сард монгол ардын хувьсгалт намын гишүүнд анх элсэж, намд 34 жил зүтгэсэн.
:1937 оны 8-р сараас цэргийн улс төрийн газар бүх цэргийн намын комиссын нарийн бичгийн даргаар дэвшин ажиллав.
:1938 оны 1-р сард 1-р дивизийн 1-р морьт хорооны намын товчооны даргаар дэвшин ажиллаж анх удаа намын ажилтан болов.
:1938 оны 4-р сарын үед Цэргийн гар үйлдвэрийн комиссаараар буурч ажиллах болсон шалтгаан нь намын даалгаврыг үл биелүүлэх, ажил дээрээ элдэв байдлаар ялзарч байсан зарим хүмүүсийг намаас сануулахаас эхлэн намаас хөөх хүртэл арга хэмжээ авсны дараа намын тайлан сонгуулийн хурал дээр намаас арга хэмжээ авагдсан тэдгээр хүмүүс, тэднийг дэмжигч хэсэг хүмүүс бүлэглэн шүүмжилснийг тэр үед улс төрийн газрын дарга байсан Найдан намын ажлыг завхруулсан гэдэг дүгнэлт өгч тухайн үед тушаал буулгаж ажиллуулсан юм. Тэр үед Лувсанчоймболын сууж байсан сангийн гэрийг 3-н удаа шатаахыг оролдсныг өөрийн болон бусад нөхдийн сонор сэрэмжээр мэдэж энэ хорон санаатай хэрэгт автагдаагүй боловч хотод байдаг эх, дүү нарынх нь гэрийг эд хогшлын хамт шатааж дуусгасан болно. Болсон хэрэг явдал өдөр хоног өнгөрч намаас арга хэмжээ авагдсан тэдгээр хүмүүсийн үнэн нүүр царай яваандаа танигдаж, олон түмний өмнө үзтэл тодорхой болсон учраас улс төрийн газрын дарга байсан Найдантай холбогдсон хэрэг учир ялгавартай байсан байна гэдэг дүгнэлт өгсөн.
:1938 оны 6-р сард бүх цэргийн жанжины тушаалаар улс төрийн газрын зохион зааварлах хэлтэст мэдээ боловсруулагч ахлагч зааварлагчаар дэвшүүлэн ажиллуулсан юм.
:1939 оны 3-р сарын 1-нд бүх цэргийн жанжины 14 тоот тушаал ёсоор орон тоо илүүдсэн гэж халагдаж, мөн оны 4-р сарын 13, 14-ний өдрүүдэд нам, эвлэлийн гишүүнээс дараалан хилс ташаагаар хөөгджээ.
==Хэлмэгдүүлэлт==
Хилс хэрэгт орсны дараа нь арга буюу баривчлагдахаас болгоомжлон, үнэний эцсийг үзэх гэж [[Сэлэнгэ аймаг]]т оргон зайлж, төрсөн дүүгийн нэг өрөөнд гадагшаа ч гардаггүй, дүүгээсээ өөр хүнтэй уулзалддаггүй өөрөө өөрийгөө баривчилж хэдэн сарын турш нуугдаж байтал, Дотоод яаманд алдаа дутагдал гарсныг Маршал [[Хорлоогийн Чойбалсан|Х.Чойбалсан]] өөрийн биеэр зохих арга хэмжээ авч засаж байна гэснийг сонсож бүх үнэн учраа гарган Маршал Чойбалсанд захидал бичиж нуугдахаа больж ил гарсан байна.
===Цагаадсан нь===
Түүний дараахан Дотоод яам дуудаж түүний тухай тодорхой асууж танилцсан юм. Дараа нь түүний гомдлын мөрөөр шалган үзээд 1939 оны 11-р сард нам, эвлэлийн төв хорооны хөөх, элсүүлэх комисс, намын төв комиссын хурлаар хэлэлцэж нам, эвлэлээс хөөх шалтгаан байсангүй гэж үзээд нам, эвлэлийн гишүүнд эргүүлэн тогтоож нам, эвлэлээс хөөсөн тогтоолыг хэрэгсэхгүй болгосон билээ. Тэрчлэн ардын цэргээс орон тоо илүүдэж цэргээс бүрмөсөн халагдсан үнэмлэхийг хүчингүй болгож 1940 оны 9-р сард бэлтгэл улс төрийн ажилтан, улс төрийн удирдагч цолтойгоор цэргээс халагдаж цагаадсан.
==Ажил албан тушаал==
:* 1939 оны 3-р сарын 25-наас улсын худалдааны санхүүгийн сургуульд улс төрийн багш, хичээл ангийн эрхлэгч.
:* 1939 оны 10-р сарын 15-наас улсын худалдаа татан буугдсан учир Төв аймгийн бараа баазад барааны байцаагчаар ажиллаж байв.
:* 1940 оны 1-р сарын 12-ноос Намын төв хорооны шийдвэрээр Намын төв комиссын байцаагчаар дэвшин ажилласан юм.
:* 1941 оны 1-р сарын 9-нөөс Намын төв хорооны шинэ хүчний хэлтэст гүйцэтгэгч.
:* 1942 оны 3-р сарын 12-ноос Намын төв хорооны тэргүүлэгчдийн хурлаар М.Лувсанчоймболыг өсөж яваа залуу боловсон хүчин гэж үзэж Намын төв хорооны шинэ хүчний хэлтсийн даргаар дэвшүүлэн баталсан юм.
:* 1942 оны 9-р сарын 1-нээс шинэ хүчний хэлтсийн даргаас Аж үйлдвэрийн комбинатын тоноглолын фабрикийн аж ахуйн даргаар буурч ажилласан. Үүний учир нь Сэлэнгэ аймгийн эвлэлийн хорооны даргаар Гомбосүрэнг томилохоор Намын төв хороогоор батлуулахаар, эвлэлийн төв хорооны даргаас оруулсан саналыг зохих журмаар хянаж үзээд:
::''н.Гомбосүрэн эвлэлийн хорооны даргын ажилд тэнцэхгүй ноцтой дутагдалтай хүн байсан тул уг ажилд тавихыг татгалзаж албан ёсоор эвлэлийн төв хороонд хариу өгснийг тэр үеийн эвлэлийн төв хорооны дарга байсан хүн дургүйцэж мөн л тэр үедээ шинэ хүчний асуудал эрхэлж байсан Намын төв хорооны нарийн бичгийн даргад гомдол гаргаж Гомбосүрэнг заавал эвлэлийн хорооны даргаар тавих гэсэн эдгээр хүмүүстэй маргалдав гэж шинэ хүчний даргаас нууц алдав гэдэг өөр сэдвээр халсан юм.''
:Аж үйлдвэрийн комбинатын тоноглолын фабрикт сайн ажилласан учир Аж үйлдвэрийн комбинатын захиргаанд ерөнхий норм зохиогчоор дэвшүүлэн томилов.
[[ Файл:Luvsanchoimbol3.jpg | thumb | right | БНМАУ-н Аж үйлдвэрийн яамны сайд М. Лувсанчоймбол <br> ЗХУ-ын Элчин Сайд [[Вячеслав Молотов|В. Молотов]] <br> БНМАУ-н Сайд нарын зөвлөлийн дарга [[Юмжаагийн Цэдэнбал|Ю. Цэдэнбал]]ын хамт 1958-1960 он]]
:1944 оны 3-р сарын 1-нээс Намын төв хорооны нарийн бичгийн дарга нарын зөвлөлгөөний хурал дээр түүнийг гэнэт дуудаж саналыг нь асууж Намын шинэ хүчний дээд сургуульд оруулсан юм.
:Тэр үед Гомбосүрэн нь ажилдаа тэнцэхгүй болон халагдаж эрүүгийн гэмт хэрэгт холбогдож шүүхээр шийтгэгдсэн юм. Энэ учраас Намын төв хорооноос албан ёсоор төв хорооноос аппаратаас халагдсаныг цагаатгалаа гэж хэлээгүй боловч харгалзан үзсэн тул тэрээр тэр үед гомдол гаргаагүй юм. Энэ хэрэг үнэхээр хилс ташаа хэрэгт холбогдуулсан юм.
:1947 оны 1-р сарын 1-нээс Намын шинэ хүчний дээд сургуулиас өвчний учир нэг жилийн акт гарч Булган аймагт сүү тосны ажил хариуцсан Төв хороо, Засгийн газрын онцгой төлөөлөгчөөр 6 сар ажиллаж уг үүргийг сайн биелүүлсэн гэж Засгийн газрын хүндэт үнэмлэх, 600 төгрөгөөр шагнагдаж байв. Дараа нь хотын Намын хорооны үзэл суртлын хэлтэст хотын намын гишүүдийн дугуйлангуудыг хариуцсан зааварлагчаар ажиллаж байлаа.
:1947 оны 11-р сарын 1-нээс биеийн эрүүл мэндийн байдал, эмч нарын зөвлөлгөөнөөр цаашид үргэлжлүүлэн суралцах болохгүй гэснээр хэвлэх утга зохиолыг хянах газар үзвэрийн байцаагчаар ажиллав.
:1948 оны 4-р сарын 1-нээс Намын төв хорооны шийдвэрээр хотын Намын хорооны үйлдвэрийн хэлтэст даргаар дэвшин ажиллав.
:1949 оны 12-р сарын 1-нээс хотын Намын хорооны үзэл суртал эрхэлсэн нарийн бичгийн дарга, шинэ хүчний асуудал эрхэлсэн нарийн бичгийн даргаар тус, тус сонгогдон ажиллав.
:1953 оны 1-р сарын 8-ны өдрийн Намын төв хорооны Улс төрийн товчооны 2/4 тогтоолоор Худалдааны яамны сайдаар дэвшин ажилласан.
:1953 оны 8-р сарын 5-нд Намын төв хорооны Улс төрийн Ардын их хурлын тэргүүлэгчдийн 97-р зарлигаар Хүнсний яамны сайдаар шилжин ажилласан.
:1957 оны 6-р сарын 10-ны өдрийн Намын төв хорооны Улс төрийн товчооны 185-р тогтоолоор Хүнсний яам татан буугдсан учир Дорноговь дахь Нефтийн үйлдвэрүүдийн удирдах газрын даргаар шилжин ажилласан. Энэ үйлдвэрүүдийг Зөвлөлт холбоот улсаас манай улсад үнэ төлбөргүй шилжүүлсэн тул тус үйлдвэрийн 500 гаруй зөвлөлтийн ажилчдыг Монгол ажилтнаар солих, Монгол захиргааг шинээр байгуулж, үйлдвэрийг түргэн хугацаанд бэхжүүлэх даалгаврыг Намын төв хорооноос авч уг үйлдвэрийг хүлээлгэн өгөх Зөвлөлтийн засгийн газрын комисс хүрэлцэн ирж Монголын засгийн газрын Майдар даргатай комисст уг үйлдвэрийг хүлээлгэн өгсөн юм.
[[ Файл:Image 012.jpg | thumb | right | Дархан хотын Ардын Депутатын Хурлын Гүйцэтгэх Захиргааны дарга М.Лувсанчоймбол [[Леонид Брежнев|Л. И. Брежнев]] нар Дархан хотын хөдөлмөрчидтэй уулзаж буй нь. 1966 он]]
:* 1958 оны 3-р сарын 28-ны өдрийн Улсын Их хурлын 3 дахь удаагийн чуулганаар Аж үйлдвэрийн яамны сайдаар дэвшин ажилласан.
:* 1960 оны 3-р сарын 30-ны өдрийн Ардын их хурлын тэргүүлэгчдийн 81-р зарлигаар Аж үйлдвэрийн яамны сайдын үүрэгт ажлаас чөлөөлөгдөв.
:* 1960 оны 4-р сарын 2-ны өдрийн Улс төрийн товчооны 89-р тогтоолоор Чойбалсан аймгийн АДХГ Захиргааны даргаар томилосон.
:* 1962 оны 4-р сарын 21-ний өдрийн Улс төрийн товчооны 143-р тогтоолоор Улаанбаатар хотын АДХГ захиргааны даргаар ажилласан.
:* 1965 оны 6-р сарын 18-ны өдрийн Улс төрийн товчооны 211-р тогтоолоор биеийн эрүүл мэндийн байдлаар Улаанбаатар хотын АДХГ захиргааны даргаас чөлөөлөгдөж 3 сар шахам биеэ эмчлүүлж эрүүл мэндээ сайжирсны дараа Улс төрийн товчооны 1965 оны 11-р сарын 5-ны өдрийн 651-р тогтоолоор [[Дархан (хот)|Дархан]] хотын АДХГ захиргааны даргаар томилогдон ажиллаж байлаа.
:* 1967 оны 5-р сарын 30-ны өдрийн улс төрийн товчооны тогтоолд заахдаа “нөхөр Лувсанчоймбол ажил дээрээ шаардлагатай бөгөөд түүнийгээ сайжруулахын төлөө чармайн хөөцөлддөг боловч зан аашийн талаар зохисгүй дутагдлыг удаа дараа гаргажээ. Дархан хотын АДХГ захиргааны үүрэгт ажлаас чөлөөлсүгэй.” гэжээ.
:* 1967 оны 9-р сарын 25-ны өдрийн намын төв хорооны нарийн бичгийн дарга нарын зөвлөлгөөний 443-р тогтоолоор Монголын зурагт радиогийн захиргааны орлогч даргаар ажиллаж байв.
{{s-start}}
{{Залгамжлал
|өмнө =[[Санжийн Батаа]]
|албан_тушаал =[[Улаанбаатар хотын дарга]]
|он =1962-1965
|дараа =[[Догсомын Цэдэв]]
}}
{{end}}
==Нэмэлт холбоос==
Лувсанчоймболын тухай [http://luvsanchoimbol.blogmn.net/ Лувсанчоймболын блог]
{{DEFAULTSORT:Лувсанчоймбол, Магалжавын}}
[[Ангилал:Монголын улс төрч]]
[[Ангилал:Монголын сайд]]
[[Ангилал:Улаанбаатарын засаг дарга]]
[[Ангилал:Улаанбаатарын хүн]]
[[Ангилал:Монголчууд]]
[[Ангилал:1916 онд төрсөн]]
[[Ангилал:1974 онд өнгөрсөн]]
mzzq7aji0m7yatqb954i6cd6cob28dg
6 сарын 17
0
16401
859418
859127
2026-06-19T22:21:26Z
Dostojewskij
30144
I Эдуард ➯ [[I Эдвард]]
859418
wikitext
text/x-wiki
{{Жилийн өдрүүд|6 сарын}}
'''6 сарын 17''' нь [[Григорийн тоолол|Григорийн тооллын]] жилийн 168 дахь ([[өндөр жил]] бол 169 дэх) өдөр юм. Мөн он дуустал 197 өдөр үлдэж байна.
== Онцлох үйл явдал ==
* 653 - Ромын пап I Мартиныг сөрөг урсгал монотелизмын шүтлэгтнүүд баривчлан, Констанинопольд авчрав.
* 1242 - Парис хотод болсон үймээний дараа еврей шашны 24 хөсөг гар бичмэлийг галдан шатаав.
* 1397 - Данийн хатан хаан I Маргаретын захиргаанд Кальмарын эвсэл байгуулагдав.
* 1462 - "Жадлагч" Влад Османы эзэнт гүрний хаан [[I Мехмед]]ийг хороохыг завдав. Улмаар Османы цэргүүд Валлахаас ухарчээ.
* 1579 — Английн далайчин Фрэнсис Дрейк дэлхийн тойрон аялал хийж байгаад өнөөгийн Сан-Франциско орчим бууж уг далайн эргийг Нова Альбион буюу Английн газар нутаг гэж зарласан байна.
* 1596 - Нидерландын нэрт эрдэмтэн [[Виллем Баренц]] Арктикийн бүсийн Шпицбергений олтригийг нээн илрүүлэв.
* 1631 - Моголын эзэнт гүрний хаан [[Шах Жахан]]ы хатан Мумтаз Махал төрөхийн хүндрэлээр нас эцэслэв. Түүний дурсгалыг хүндэтгэж инженерийн суут байгууламж болох [[Таж Махал]]ыг 17 жилийн турш барьсан билээ.
* 1665 - Португалыг сэргээн мандуулах сүүлийн тулааныг Испанийн эсрэг амжилттай хийж, тусгаар улс болох замдаа шуудран оров.
* 1673 - Францын судлаач Жак Маркетт, Луи Жолльет нар [[Миссисипи мөрөн|Миссиссипи мөрөн]]д хүрч, урсгалыг нь дэлгэрэнгүй тайлбарласан Европын анхны хүмүүс болжээ.
* 1767 - Их Британийн нэрт далайчин, ахмад Самуэл Уоллис [[Таити арал|Таити аралд]] хүрсэн Европын анхны хүн болжээ.
* 1775 - Америкийн хувьсгалын дайн: Британийн арми Бункер Хиллийн тулалдаанд ялалт байгуулав. Америкийн хувьсгалын эхний үе шатанд ялалт байгуулсан Британичууд Чарлестауны хойгт бүрэн хяналтаа тогтоожээ.
* 1794 - Англи-Корсикийн хаант улс байгуулагдав.
* 1831 - "Чарльзтоны сайн найз" нэртэй уурын зүтгүүр дэлбэрэв. Энэ нь дэлхийн түүхэнд уурын хөдөлгүүр дэлбэрсэн анхны тохиолдол болон бүртгэгджээ.
* 1839 - Хавайн хаант улсын хаан III Камехамеха католик шашинтнуудад шашны эрх чөлөө олгох зарлиг буулгав. Ингэснээр Хавайн католик сүмийг барьж байгуулах боломж бүрдсэн юм.
* 1843 - Шинэ Зеландын нутагт [[Маори]] болон Британи цэргүүдийн хооронд цуст мөргөлдөөн дэгдэв.
* 1856 - [[Филадельфи|Филадельфид]] АНУ-ын [[Бүгд Найрамдах Нам (АНУ)|Бүгд найрамдах намын]] анхны хурал болов.
* 1876 - Америк-Индианчуудын дайн: Галзуу адууны удирдлага дор Сиох болон Шаен омгийн 1500 дайчин генерал Жорж Крукийн араас дайрч цохив.
* 1885 - Нью-Йорк хотын боомтод [[Эрх чөлөөний хөшөө|Эрх чөлөөний хөшөөг]] авчрав.
* 1898 - АНУ-ын Тэнгисийн цэргийн эмнэлгийн анги байгуулагджээ.
* [[1900]] - Япон болон найман улсын эвсэл Хятадын Тяньжин хотын Такү боомтыг эзэлж, хяналт тогтоов.
* [[1910]] - Румын улсын инженер Аурел Влайку өөрийн зохион бүтээсэн онгоцоор анх удаагаа нислэг үйлджээ.
* 1922 - Португалийн нисгэгч Гаго Коутиньо, Сакадүра Кабрал нар Өмнөд Атлантын тэнгисийг нисэж туулсан анхны хүмүүс болжээ.
* 1930 - Сталинградын тракторын үйлдвэр анхны трактора үйлдвэрлэв.
* 1939 - Францын түүхэнд хамгийн сүүлийн удаа [[Гийотин|гийотиноор]] цаазын ял гүйцэтгэв. Германы харьяат Эжен Вайдеманн гэгч цуюврал алуурчныг Сен Пьерр шоронгийн урд цаазаар авчээ.
* 1940 - [[Дэлхийн хоёрдугаар дайн]]: Германы арми Британийн тэнгисийн цэргийн Ланкастриа хөлгийг Францын орчимд устган сөнөөв. Тухайн үед дор хаяж Британийн 3000 орчим тэнгисийн цэрэг амиа алджээ.
** Балтын тэнгисийн [[Эстони]], [[Латви]], [[Литва]] гэсэн гурван улсыг [[Зөвлөлт Холбоот Улс|ЗХУ]]-ын цэрэг орж эзлэв.
* 1944 - Исланд улс Данийн хаант улсаас тусгаар тогтносоо зарлав.
* 1953 - Зүүн Германы ажилчдын бослого: Зүүн Германд цалин хөлсөө нэмэгдүүлэхийг шаардсан ажилчдын жагсаал бослого болон хувиарч улмаар ЗХУ-ын засаг захиргаа цэрэг илгээхээр болжээ.
* 1963 - [[АНУ-ын Дээд шүүх]] америк даяар дунд сургуулиудад Библийн эшлэл, Эзний залбирлыг заавал уншихыг хоригложээ.
* 1967 - БНХАУ анх удаагаа [[Устөрөгч|устөрөгчийн]] бөмбөгийг амжилттай туршив. Энэ нь илүү хөнөөлтэй хоёр дахь үеийн цөмийн зэвсэг юм.
* 1969 - Дэлхийн шатрын аварга шалгаруулах тэмцээн: Москва хотод [[Борис Спасский]] [[Тигран Петросян|Тигран Петросяныг]] 12.5-10.5 харьцаатайгаар хожиж, 10 дахь дэлхийн аварга болсон.
* 1971 - АНУ-ын Ерөнхийлөгч [[Ричард Никсон]] хэвлэлийн бага хурлын үеэр мансууруулах бодис нь АНУ-ын дайсан гэдгийг дурдаад, хар тамхи, мансууруулах бодисын эсрэг дайн зарлав.
* 1972 - [[Уотергейтын дуулиан]]: Ричард Никсоны кабинетийн гишүүд улс төрийн сөрөг хүчний үйл ажиллагааг тагнаж чагнасан гэж үзэн таван хүнийг баривчилжээ.
* 1985 - АНУ-ын сансар судлалын "Дисковери" хөлгөөр анх удаагаа араб хүн ачааны мэргэжилтнээр хөөрөв.
* 1991 - Апартейд: Өмнөд Африк улс хүн амыг төрөхөд арьс өнгөөр нь ялгаварладаг "Хүн амын бүртгэлийн хууль" гэгчийг хүчингүй болгов.
* 1992 - АНУ-ын Ерөнхийлөгч Жорж У.Буш, ОХУ-ын Ерөнхийлөгч [[Борис Ельцин]] нар стратегийн цөмийн зэвсгийг бууруулах харилцан ойлголцлын санамж бичигт гарын үсэг зурав. Энэ нь СТАРТ II гэрээний үндэс болсон билээ.
* 1994 - АНУ-ын мэргэжлийн хөлбөмбөгч О.Ж.Симпсон хэдэн цагийн турш цагдаа нартай хөөцөлдсөний эцэст экс эхнэрийг найзынх нь хамт хөнөөсөн хэргээр баривчилжээ.
* 2017 - Португалийн төвийн хэсэгт хэд, хэдэн ой хээрийн түймэр гарсны улмаас 64 хүн амиа алдан, 204 хүн гэмтжээ.
* 2021 - АНУ-ын Ерөнхийлөгч [[Жо Байден]] Үндэсний тусгаар тогтнолын өдрийг албан ёсоор тэмдэглэлт баяр болгох зарлигт гарын үсэг зуржээ. Энэ нь АНУ даяар боолчлолыг халсныг тэмдэглэдэг баяр юм.
== Мэндэлсэн алдартнууд ==
* 1239 - Английн хаан [[I Эдвард]] (1307 онд нас барсан)
* 1682 - Шведийн хаан XII Чарльз (1718 онд нас барсан)
* 1691 - Италийн уран зураач, архитектор Жиованни Паоло Панини (1765 онд нас барсан)
* 1882 - Оросын нэрт хөгжмийн зохиолч [[Игорь Стравинский]] (1971 онд нас барсан)
* 1900 - Нацист Германы улс төрч, төрийн зүтгэлтэн, [[Адольф Хитлер|Адольф Хитлерын]] хамтран зүтгэгч [[Мартин Борман]] (1945 онд нас барсан).
* [[1903]] - Шоколадны үйрмэгтэй жигнэмэгийн жорыг зохиосон, тогооч Рут Грейвс Вейкфильд (1977 онд нас барсан)
* 1920 - Нобелийн шагналт Францын биологич Франсуа Жекоб (2013 онд нас барсан)
* 1929 - Шатрын дэлхийн аварга, Арменийн шатарч [[Тигран Петросян]] (1984 онд нас барсан)
* 1939 - Польшийн кино найруулагч [[Кшиштоф Занусси]]
* 1940 - Нобелийн шагналт Америкийн эдийн засагч Жорж Акерлоф
* 1942 - Нобелийн Энхтайвны шагналт Египетийн улс төрч Мохаммед Эль Барадей
* 1943 - АНУ-ын Төлөөлөгчдийн танхимын дарга Ньют Жинрих
* 1945 - Лондон хотын анхны захирагч Кен Ливингстон
* 1963 - Америкийн жүжигчин, хөтлөгч Грег Киннийр
* 1975 - Америкийн жүжигчин Жошуа Леонард
** Испанийн хөлбөмбөгч Хуан Карлос Валерон
* 1976 - Английн жүжигчин Скотт Адкинс
* 1980 - Америкийн талбайн теннис Венус Уилльямс
* 1984 - Олимпын мөнгө, дэлхийн хүрэл, Азийн наадмын аварга, Хятадын спорт алхагч Ши Тяньфен
* 1986 - Олимпын хошой, дэлхий гурав, Европын таван удаагийн аварга Английн завьч Элен Гловер
* 1987 - Америкийн реппер Кендрик Ламар
* 1990 - Английн хөлбөмбөгч Жордан Хендерсон
* 1995 - Францын хөблөмбөгч Клемент Лонлен
* 1999 - Казахстаны талбайн теннисч Элена Рыбакина
* 2003 - Олимп, дэлхийн аварга Индонезийн хүндийн өргөгч Ризки Жунянсях
== Нас барсан алдартнууд ==
* 1631 - Моголын эзэнт гүрний хатан [[Мумтаз Махал]] (1593 онд төрсөн)
* 1719 - Английн нэрт зохиолч Жозеф Аддисон (1672 онд төрсөн)
* 1940 - Нобелийн шагналт Английн биохимич Артур Харден (1865 онд төрсөн)
* 2001 - Нобелийн шагналт Америкийн химич Доналд Ж.Крам ([[1919]] онд төрсөн)
* 2002 - Олимпын алт, хүрэл медальт Америкийн ойрын зайн гүйгч Уилли Девенпорт (1943 онд төрсөн)
* 2015 - Туркийн 9 дэх Ерөнхийлөгч Сулейман Демирел (1924 онд төрсөн)
* 2019 - Египетийн хувьсгалын дараа сонгогдсон анхны Ерөнхийлөгч Мохамед Мурси (1951 онд төрсөн)
* 2021 - Замбийн анхны Ерөнхийлөгч Кеннет Каунда (1924 онд төрсөн)
== Тэмдэглэлт өдөр ==
* {{SLV}} {{GTM}} Аавуудын өдөр
* {{ISL}} Исландын үндэсний тусгаар тогтнолын өдөр
* {{PRT}} Ой хээрийн түймэрт амиа алдагсдыг дурсах өдөр
* Цөлжилттэй тэмцэх дэлхийн өдөр
----
{{Commonscat|17 June|6 сарын 17}}
[[Ангилал:Өдөр|0617]]
[[Ангилал:Зургаадугаар сарын өдөр|#17]]
302z6oh7w1a4kyy3m542t62e6f26ebv
Урианхай
0
20334
859455
857485
2026-06-20T11:43:03Z
Megzer
20491
859455
wikitext
text/x-wiki
[[Зураг:AltaiUrianhaiJutgeltGunHoshuu.jpg|thumb|200px|Баруун Монголд нутаглах Алтайн Урианхайн Манжийн үе дэх Зүтгэлт гүний хошууны нутгийн зураг.]]
'''Урианхай''' ([[монгол бичиг]]: {{МонголЮникод|<big>ᠤᠷᠢᠶ᠋ᠠᠩᠬᠠᠢ</big>}}) нь хэл, соёл, угсаа гарал нэгтэй [[Монгол үндэстэн|Монгол]]ын олон ястны нэг болохын дээр гарал үүслийн хувьд Монгол угсаатан дотроосоо одоогийн нэрээрээ тэмдэглэгдэж ирсэн хамгийн эртний гарал үүслийн түүхтэй ястны нэг юм. Зарим түүхэн сурвалжид уг аймгийн нэрийг Урианхан гэж тэмдэглэсэн байдаг бөгөөд дайн байлдааны тэргүүнд уриалан дайтдаг зоригт баатар эрстэй овог аймаг байсан тул Уриа аймаг гэх болсон бол сүүлд олон тулаанд байгуулсан ялалт, гавьяаг үнэлэн Хан өргөмжилж УРИАНХАН аймаг болсон гэдэг.{{Citation needed}}
== Түүх==
=== Гарал үүсэл ===
Урианхай угсаатны түүхийг [[Хүннү]] гүрний дараах үе, [[Сяньби]] улсын үеэс эхлэлтэй гэж эртний хятад сурвалжид тэмдэглэсэн байдаг. Сяньби аймаг МЭӨ III зуунд үүссэн бөгөөд МЭ II зуунаас ханлиг улсаа байгуулж яван юм. Зарим түүхчид Сяньби аймгийн нэр сунжирсаар Шивэй болсон гэж үздэг. Сяньби дотор урианхай байсан гэх нь Шивэй аймагт багтаж байсныг хэлсэн байж болох юм. Эртний өвөг монгол аймаг болох [[Шивэй]]-Монгол аймаг нь Урианхай, Хамаг Монгол, Олхонууд, Тайчууд, Хонгирад, Элжигэн аймгийн өвөг дээдэс нь болдог. Шивэй аймаг нь VI-XII зууны үед одоогийн Монгол улсын болон өвөр Монголын зүүн, Манжуурын хойд хэсэг (Агнуурын тэнгис орчим) нутаглаж байжээ. Тэдний дотор үндсэн 4 овог байсан бөгөөд үүнд Их шивэй ([[Тайчууд]]), Мэнгу шивэй ([[Хамаг монгол]]), Улоху ([[Олхонууд]]), Улянхай ([[Урианхай]]) нар юм.
Профессор [[Аюудайн Очир|А.Очир]] урианхан хэмээх нэрийг урианхан нь уриа (н), хан гэсэн хоёр үгээс бүтсэн бөгөөд эхний уриа нь уриа дуудлагын уриа, хан нь эзэн гэсэн утгатай үг бололтой. Эл хоёр үг нийлээд уриан эзэн, уриан хан буюу онгодын эзэн гэсэн утга илтгэсэн байж мэднэ гэж үзсэн байна.<ref>{{Cite web |url=http://www.khovd.gov.mn/home/index.php?option=com_content&view=article&id=563&Itemid=145 |title=Олон ястны өлгий-Ховд |access-date=2014-04-11 |archive-date=2017-02-21 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170221105413/http://www.khovd.gov.mn/home/index.php?option=com_content&view=article&id=563&Itemid=145 |url-status=dead }}</ref> Оросын нэрт дорно дахиныг судлаач Н.В.Кюнер хятад сурвалжид Улянха хэмээх угсаатны нэр гардаг нь Урианхай аймгийн нэр мөн гэж үзсэн байна.{{sfn|Kuehner|1961|pp=65-66}} Одоо бидэнд мэдэгдэж байгаагаар урианхай хэмээх нэр манай тооллын Х зууны эхэн үеийн хэрэг явдалтай холбогдон түүхэнд тэмдэглэгдсэн бололтой.{{sfn|Perlee|1959|pp=78}} Тэр цагаас хойш түүхийн янз бүрийн үед урианхай хэмээх нэрийг хятад дүрс үсгээр хэдэн янз тэмдэглэсээр иржээ. XVIII зууны үеийн хятад түүхэнд, XV зуунаас Хянганы нуруугаар нутагласан урианхай нарыг эртний Кумоси нарын удам хойчис гэж өгүүлсэн байна.{{sfn|Kuehner|1961|pp=65-66}}
Алтайн урианхайчуудын түүхээр дорвитой бүтээл хийсэн эрдэмтэн бол Ц.Гантулга юм. Тэрбээр урианхайчуудын гарал, үүслийн талаар тодорхой мэдээлэл авахад “Эргүнэ хунгийн домог”, “Монголын нууц товчоо” хоёр онцгой ач холбогдолтойг дурджээ. Эхний домгоос авч үзвэл лавтай 2000 жилийн асуудал яригдах юм. Тэгэхээр гарцаагүй язгуурын Монгол аймгийн тухай яриа гарна гэсэн үг.
Тэр үеийн аймгууд үргэлжийн дайн, дажинтай байсан бөгөөд нэгэн дайнаар хоёрхон хүн амьд үлдсэн нь эр, эм хос бүлгээ гэжээ. Тэд амь гарахын тулд хүн байтугай араатан хүршгүй газар зайлан одсон байна. Дүрслэн хэлбэл, нэгэн нарийхан жимийг эс тооцвол явахад нэн бэрх хад асга, ой модтой газар гэх. Энэ нутгийг Эргүнэ Кун гэмой. Тэр хоёр хүнийг Нукуз, Киян хэмээнэ. Тэр хоёроос төрсөн үр сад нь дөрвөн зууны турш өсч үржээд олон овог болжээ. Тэдэнд нутаг ус нь давчдах болжээ. Ингээд тэндээс гарч ус ургамал, ан гөрөөс элбэгтэй газар бараадахаар шийджээ. Ингэхийн тулд далан толгой шар үхэр, адуу нядалж ширийг нь туламлан хөөрөг хийгээд нүүрс, тосоор дүүргэн их хэмжээний гал өрдөн төмрийн хүдэртэй хавсарган дэлбэлж их уулыг сэтлэн зам харгуй гаргасан байна. Тэр замаараа гаран салбар болон салж одоцгоожээ.
Тэгэхэд уриа дуудлагаар оройлон оролцож зам гаргасан Нукузын үр сад овог аймаг болохдоо урианхайчууд болжээ. “Судрын чуулган”-д өгүүлснээр бол эртний Монгол аймгуудыг дурдахдаа эхэнд нь нукуз, урианхай хэмээн өгүүлээд явсан нь бий. “Эргүнэ хунгийн домог” 2000 жилийн түүхтэй хэмээвээс Хүннүгийн үетэй холбогдох юм. Тэгэхээр урианхайчууд тэр үед ч бие даасан аймаг байсан нь таарч байгаа билээ. Рашид-ад-дин ч “Судрын чуулган”-даа зүгээр нэг дурдаагүй болов уу. Тэрхүү суут хүн тухайн үеийнхээ шилдэг баримт дээр тулгуурлан алдарт бүтээлээ туурвисан нь мэдээж билээ. “Монголын нууц товчоо”-нд чухам юу гэж өгүүлснийг одоо товчхон хүргэе. Тэнд урианхайчуудыг “Бурхан Халдуны эзэн, бурхан босгосон Шинчи баян урианхай” хэмээн өгүүлжээ. Хорь Түмэдийн нутгаас Хорилардай мэргэн удам төрлөө дагуулж Бурхан Халдуны эзэд болох Шинчи баян урианхайг түшихээр ирлээ гэсэн нь ч буй. Чингис хаан төрөхөд урианхай үндэстэн Жарчудай өвгөн булган өлгий бэлэг болгосон түүх ч буй. Эндээс үзэхэд Урианхай угсаатан нь цаанадаж МЭӨ III зуун, наанадаж МЭ VI зуунаас үүсэлтэй болох нь харагдаж байна.
Монголчуудыг Нирун, Дарлиган гэж 2 ангилдаг. Дарлиган Монгол аймагт Урианхай багтдаг. Урианхайчууд нь [[Эргүнэ хунгийн домог|Эргүнэ Хүн]]<nowiki/>ий домогт өгүүлснээр VII зууны үеэс анхны [[Монгол]] аймгийг Хиан (Боржигоны өвөг), Нукуз аймгуудын хамтаар үүсгэн байгуулсан гэдэг бөгөөд энэ байгуулсан Монгол аймаг нь Дарлиган Монголчууд гэгддэг ажээ.
Урианхай хэмээх угсаатны нэр Х зууны эхээр түүхэнд мэдэгдэх болсон. Тэд 902, 963 онд Хятан улсад алба барьж, хөтөч хүн, алаг гөрөөс зэргийг хүргэж байв. Монгол сурвалж мэдээгээр, Чингис хааны дээд өвөг [[Добу мэргэн|Добу мэргэний]] үед урианхайн зарим нь [[Бурхан Халдун уул|Бурхан халдунд]] нутаглаж байжээ.<ref>Монголын нууц товчоо, 1975, т. 20-21</ref> XII зууны үед урианхай нарыг дотор нь ойн урианхай, тал хээрийн урианхай хэмээн ялгадаг байжээ. Ойн урианхадын нутгийн өмнөд тал нь Хэнтийн уул, хойд тал нь Баргужин төхөм хавиар суугч хори түмэд, барга нартай зах залгаж байжээ.<ref>Рашид-ад-дин, 1952, т.121, 156-160</ref> Талын буюу язгууртны монголчуудын доторхи урианхай нар хойд талаараа ойн урианхайтай хаяа нийлэн Хэнтийн уулсаар нутаглан сууж байжээ.<ref>Одон, 1988, т.201-202</ref>
Үүнээс хойш:
* VII зуунд Хянганы нуруугаар нутаглаж Монгол аймгийг үүсгэлцсэн (Эргүнэ гүний домог)
* VIII-XII зуунд Хянган, Хэнтийн нуруугаар нутаглаж байсан
* XII-XIII зуунд Хэнтийн нуруугаар нутаглаж Их Монгол улсыг байгуулалцан, нэгэн түмэн болж байв. 3 харуул урианхайчууд салбарлаж Ляонинд нутаглав.
* XIV-XVI зуунд Хянган, Хэнтий, Хангай, Хөвсгөлийн уулсаар нутаглаж ихэд хүчирхэгжив. Хөвсгөлийн урианхай салбарлаж тэдний ойр орчны угсаатaн (Сибирь, Саяны нуруу, Тагнын нуруу гэх мэт)-ыг бүгдийг нь урианхай гэсэн нэрээр нэрлэж эхлэв. Хянганы нуруу, Ляонинд салбарлаж суурьшсан, их хоригийг сахисан урианхайчууд харчин, ордос зэрэг аймгуудыг үүсгэх болов. Хангай Хэнтийн нуруугаар нутаглаж байсан урианхайчууд хүн ам ихэд өсөж, шинэ тутам үүсэн гарч байсан халх угсаатны тал хувийг бүрдүүлж байв. Батмөнх даян хаан тэргүүтэй алтан ургийн хаадууд урианхайг хэт хүчирхэгжихээс сэргийлэн (их дайнч аймаг байсантай холбоотой байх) хэсэг хэсгээр тараах болсон ба үүнээс болж урианхайгаас бослого үймэн хүртэл гарч байв. Энэ үеийн урианхай Хэнтийн нуруунд багахан үлдсэн ч ихэнхийг нь Алтайн нуруунд шилжүүлэн нутаглуулсан байна.
* XVII зуунд урианхайн зарим нь Зүүн гарын хаант улсад харъялагдаж, зарим нь хил залгаа Засагт ханы мэдэлд орж байв. Энэ үед Засагт ханы мэдэлд байсан урианхайчууд нийт зүүн монголын хамтаар манжид хамаарах болов.
* XVIII зуунд Зүүн гарын мэдэлд байсан Алтайн урианхайчууд манжид эзлэгдэв.
Их Монгол гүрний үед Урианхай аймгийн эзэн захирагч Зэлмэ жанжин бол Их Монгол Улсын Чингис хааны хамгийн алдартай цэргийн жанжин байсан ба Монголын зонхилох том аймгийн нэг байв. 14-р зуунд Урианхай [[Ляонин муж|Ляонин]], Хэнтийд хуваагдан сууж байв. Одоогийн Хятадын Ляонин мужид нутаглаж байсан Урианхайн [[Нагачу|Нагачу ноён]] 1387 онд Хятадын Мин улсад бууж өгөхөд түүний харъяат урианхайчуудыг Доянь, Тайнин, Фуюй гэсэн 3 харуулд хуваан Хятадын хил хамгаалуулах болсон байна. Эл урианхай нар бол XIII зууны эхээр Чингис хааны алтан ургийн ноён [[Алчидай|Алчидайд]] очсон урианхай нар мөн бололтой гэж зарим судлаачид үзжээ. Хэдийгээр дээрх 3 харуулын Доён харуулд урианхай нар сууж, нөгөө хоёрт нь Үжээд, Онниуд байсан боловч зарим бичиг зохиолд Урианхайн гурван харуул, Урианхайн гурван хязгаар гэхчлэн тэмдэглэсээр иржээ. Монгол улс 14-р зуунд Хятадтай дайтан алдсан нутгаа эргүүлэн авсны дараа Урианхай түмнийг сэргээн байгуулжээ. Урианхайчууд [[Батмөнх Даян хаан|Даян хаан]]ы үед бослого гаргасан тул Батмөнх Даян хаан Урианхай түмнийг бүрмөсөн тарааж хүн ардыг нь бусад түмэнд хэсэг хэсгээр нь тараажээ.
=== 14-16 дугаар зууны Урианхай түмэн ===
Хятадыг зуу гаруй жил ноёлсон монголын хаад ноёд нутагтаа ирснээс хойш Урианхайчууд уугуул монгол нутагт үлдсэн [[Сүбэдэй баатар|Сүбээдэй баатар]], Үдэчи ноёны удмынхан захирсан урианхайн мянгатууд болон [[Ляоян нутгийн син жун шу шэн|Ляоян муж]] дахь [[Тэмүгэ отчигин]], [[Хачиун|Хачиуны]] удмынхны эзэмшил газарт байсан [[Зэлмэ]], Чагурхан ноёдын удмынхан захирсан урианхайн мянгатууд гэсэн хоёр хэсэгт хуваагдсан. Эх нутагтаа үлдсэн Урианхайн мянгатын тухай [[Рашид ад-Дин|Рашид аддины]] бичсэн [[Судрын чуулган|Судрын чуулганд]] Чингис хааны их цэргийн зүүн гарт Зэлмэ, Сүбэдэй, Чагурхан, Үдэчи гэсэн дөрвөн ноёны захирсан урианхай аймгийн мянгатууд байсан гэж бичсэн байдаг. Үүнээс Сүбэдэй баатрын нутаг нь Туул голын орчимд, Үдэчи ноёны мянгат нь хаадын их хоригийг сахин хамгаалж байсан. Харин Чагурхан ноёныг Хачиуны хүү Алчидайд өгсөн нь хожим урианхайн гурван харуулын ноёдын өвөг дээдэс болсон.
Урианхай түмэн нь 14-р зууны сүүл, 15-р зууны эхэн үед монголын хаадын цэрэг эдийн засгийн гол хүч болж, Хэрлэн, Онон голын орчимд Ойрад, Мин улсын эсрэг байлдаанд олон удаа хааны талд тулалдаж худ ураг болох зэрэг харилцаатай байв. [[Тайсун хаан|Тайсун хаан Тогтобухын]] үед Хэрлэн голоор нутагтай [[Горлос|Горлосын]] ноён Цавдангийн охин Алтгалжинг бага хатнаа болгож худ ургийн харилцаатай байсан ч, хатнаа голж буцааснаар [[Эсэн тайш|Эсэн тайшийн]] эсрэг тэмцэлд ялагдаж, эцэстээ амиа алдахад хүрсэн. Харин [[Даян хаан|Даян хааны]] ээж [[Шихэр тайху]] болбоос урианхайн Хутуг шигүшийн охин байсан учраас Урианхайн зүгээс ямар нэг ноцтой эсэргүүцэл үзүүлэлгүй, хааны шууд захиргааны зүүн гурван түмний нэгд багтаж явжээ.
Даян хааныг таалал төгссөний дара урианхай түмний Түрүй ноён, Гэрэболд чинсан нар 1524 онд Хүрээ улсыг довтлон [[Бэсүд|Бэсүдийн]] Үринтэй гэх хүнийг алж{{sfn|Buyandelger|2013|pp=84}} 20 гаруй жил үргэлжилсэн дотоодын дайн эхэлсэн. Энд гарах Хүрээ улсыг түүхчид Халхын [[Гэрсэнз|Гэрсэнзийн]] хүү [[Аминдурал|Амины]] захирсан гурван отгийн нэг Хүрээ отог мөн гэж үздэг бөгөөд Бэсүдийн Үринтэй нь магадгүй энэ отгийг захирсан Халхын Бэсүд отгийн хүн юм.{{sfn|Buyandelger|2013|pp=84}} Үүний дараа Түмэдйн Алтан хаан Дүүхэй ноён, Бодь өрлөгийг цэрэгтэй нь илгээн Урианхайг дараад, хойноос нь нэхэж очоод Балжи (Балж гол) гэх газарт их олз аваад{{sfn|Buyandelger|2013|pp=84}}{{sfn|Zayabaatar|2006|pp=18}} буцсан байдаг. Үүний дараа Ордосын Гүнбилэг мэргэн жонон, Түмэдийн Алтан хаан хоёр 5 удаа цэргийн хүчээр дайлж байж Урианхайг дарж, зүг зүгт хуваалдаж, түмэн байх эрхийг нь хасчээ.
* 1531 онд [[Гүнбилэг жонон]], [[Алтан хан|Алтан хаан]] хоёр урианхайг дайлж Хэнтий ханы баруун хэсэгт байх{{sfn|Buyandelger|2013|pp=86}} Бурхат хан уул, Зоргол ууланд тулалдан дийлж буцав.{{sfn|Zayabaatar|2006|pp=18}}
* 1533 онд Гүнбилэг жонон, Алтан хаан хоёр Хангай ханыг давж Урианхайг довтлов.{{sfn|Zayabaatar|2006|pp=19}}
* 1538 онд Гүнбилэг мэргэн жонон, Алтан хаан хоёр Хангайн өвөрт бууж Эш хатныг аваад, зүүн түмнийг аваад Хангайн ард бууж нутаглаж таргалаад Зургаан түмэн их улс мордож довтолсонд Урианхайн Төрүй ноён, Гэрэболд чинсан нарыг дарж олзлон, их олз олоод буцав.{{sfn|Zayabaatar|2006|pp=20-21}}
* 1541 онд Алтан хаан Урианхайг дайлж Унгуча болон түүний харъяатыг олзлон буцав.{{sfn|Zayabaatar|2006|pp=22}}
* 1544 онд Алтан хаан Мангир чинсан, Манхай шигэчин ноёдыг дайлж олзлон авснаар Урианхайн бослогыг бүрэн дарав.{{sfn|Zayabaatar|2006|pp=23-24}}
Зүүн түмний дундаас Урианхайтай хэрхэн тэмцсэн тухай зүйл хомс хэдий ч, Хураангуй Алтан товчд дурдснаар [[Хорчин|Хорчины]] Булунай ван, Мэндүй дархан ван тэргүүтэй олон ноёд [[Тайсун хаан|Тайсун хааныг]] алсан өшөөг авахын тулд Онон, Хэрлэн, Үүргэн голоор нутагтай [[Горлос|Горлодын]] Цавдан ноёны хүү Мулучай баатар, Алагчуудын Алчугудай баатар, Алур баатар зэрэг ноёдтой Хорчины цэрэг Горлод, Алагчууд отгийн цэрэгтэй байлдаж дарсан тухай гардаг нь Алтан хааны Урианхайг дарсантай холбогдоно. Хорчины ноёд Горлод, Алагчуудыг таван удаа байлдавч эс дийлж, 6 дахь удаа Үүргэнийн голын тулалдаанд Алур баатар, Алчугудай баатар хоёрыг алж, Мулучай баатрыг олзолж, Бодь Алаг хаанд барьж өгч алуулснаар{{sfn|Choimaa|2006|pp=117-118}} Горлод, Алагчуудыг Цахар, Хорчин аймгууд эрхшээлдээ оруулжээ.
Урианхай нь [[Даян хаан|Даян хааны]] сүүлч, [[Боди Алаг хаан|Бодь Алаг хааны]] эхэн үед [[Хэнтийн нуруу|Хэнтий ханаар]] төв болгож, зүүн тийш [[Онон гол|Онон голын]] урсгалын дунд хэсэгт хүрч...[[Бэлгүдэй]], [[Хасар|Хасарын]] улсын хэсэг газруудыг багтааснаас Юань улсын үеэс хэмжээ нь нилээд томорчээ.{{sfn|Buyandelger|2013|pp=88}} Энэ нь одоогийн Монгол Улсын зүүн гурван аймгийн нутаг бүхлээрээ багтаж байжээ. Урианхайн бослогыг дарсны дараа Хорчин, Ар Халхын ноёд Урианхай түмний газар, хүн ардыг хуваалдаж өөртөө шингээсэн бөгөөд тэд хамгийн их ашиг олжээ.
Өвөр Монголын түүхч Ж.Буяндэлгэр Урианхай түмний дотор Урианхан, Горлос, Алагчууд, Гэрүүд буюу Хэрэгүүд, Хэмхэмчигүүд зэрэг дан монгол овгоос гадна хиргис болон бусад түрэг гаралтай отгууд багтсан гэж үзжээ.{{sfn|Buyandelger|2013|pp=77-83}} Эдгээр отгоос Халхад шингэсэн Горлос, Гэрүүдийг Гэрсэнзийн хүү [[Онохуй Үйзэн ноён|Онохуй үйзэнд]] өгсөн нь [[Түшээт хан|Түшээт хан аймаг]], Сайн ноён хан аймгийг үүсгэхэд, отгон хүү [[Саму буйма|Саму буймад]] урианханы ганц отог өгсөн нь хожим [[Засагт хан аймаг|Засагт хан аймгийн]] Дархан бэйл, Дайчин вангийн хошуу болсон. Алагчууд отгийг Бодь алаг хаан дүү [[Эмлиг тайж|Эмлиг тайжд]] өгсөн нь [[Цахар түмэн|Цахар түмний]] зүүн гарын отог болжээ.{{sfn|Buyandelger|2013|pp=82}}
=== Урианхайн гурван харуул ===
{{Гол|Доянь харуул|Тайнин харуул|Фуюй харуул}}[[Файл:Ming foreign relations 1580.jpg|thumb|223x223px|16-р зууны Урианхайн гурван харуул]]
1287-1292 онд өрнөсөн зүүн гарын вангуудын бослогыг дарсаны дараа Хубилай хаан тэдгээр ноёдыг хэвээр үлдээсэн ч, эрх мэдлийг нь хязгаарлах, газар нутаг, цэргийн хүчийг багасгах арга хэмжээ авсны нэг нь тэдний нутагт Хиргис, Орсуд, Хавханас зэрэг гурван аймгийн хүн ардыг Доин өндөр гэх газарт нүүлгэж{{sfn|Buyandelger|2013|pp=83}} суулгасан нь тэнд байсан монгол аймгийн хүн ардтай холилдох эхлэл болсон. 1316 онд [[Буянт хаан|Буянт хааны]] үед Доин өндөрийн мянганыг байгуулж, урианхай ноёдоор захируулжээ.{{sfn|Buyandelger|2013|pp=72-74}} Улмаар Тогоонтөмөр хааны үед Доин өндөрийн юаньшуайфу буюу түмтийн захиргаа болгосон нь 1389 онд Мин улсад бууж өгч дагаар орсон. Юань улсын үед урианхайн мянгатууд нь алтан ургийн вангийн харъяанд байх хэдий ч, цэргийг захирах эрх мэдэл тухайн ноёдод байсан. Мин улсын Хунъ-ү хааны зарлигаар ляо ван Ажашир, хуйнин ван Табинтөмөр, Доин өндөрийн түмтийн ноён Торгучар болон бусад ноёдыг эмхлэн [[Доян харуул|'''Доянь вэй''']] (монголаар "ой" гэдэг, утга нь "харуул"), [[Тайнин харуул|'''Тайнин вэй''']], [[Фуюй харуул|'''Фуюй вэй''']] гэсэн харуулыг байгуулж, Ажаширийг ерөнхий захирагчаар томилж, Табинтөмөрийг Тайнин харуулын захирагч, Хайсанандашийг Фуюй харуулын захирагч, Торгучарыг Доянь харуулын захирагчаар тус тус томилсон.{{sfn|Ariungua|2015|pp=88}}
Эдгээр гурван харуулын монголчууд бүгд урианхай байсан биш, зөвхөн доянь харуулын ноёд урианханы [[Зэлмэ|Зэлмийн]] хойчис бөгөөд харъяат нь урианхай, үжээд, хэрэгүүд, хэмхэмчигүүд холилдсон. Тайнин харуулын ноёд [[Тэмүгэ отчигин|Тэмүгэ отчигиний]] удмын захирсан Онниуд, Фуюй харуулын ноёд үжээд зонхилсон отог байсан. Гурван харуулын доторх харъяатууд нь урианхай, үжээд, онниуд, хэргүүд, хэмхэмчигүүд зэрэг отгоос бүрдэж байсан.
1389-1430 аад он хүртэл эдгээр гурван харуулынхан [[Хянганы нуруу|Хянганы нурууны]] зүүнтээ, Тоорын гол, [[Ноон|Ноон мөрөн]], Үер голын саваар нутаглаж байсан. 1430 аад оноос монгол аймгуудын түрэлтээр өмнө зүг нүүж Цагаан хэрмийн ойролцоо нутаглаж эхлэв. Эдгээр дотроос Доянь харуулын монголчууд хамгийн хүчтэй болж монгол хятадын дунд холбирч монгол хаад хүчтэй болох үед худ ураг болж, хятадад алба барих нэрээр хамтдаа худалдаа арилжаа хийж, монголын хаад ноёд хятадыг дайлах үед хөтөч болж хамт уулгалан дайрдаг байсан. 16-р зууны дунд үеэс Фуюй харуул нь Хорчин, Өвөр Халхад шингэж нэр нь дурдагдахаа болиод, Доянийг Түмэд, [[Харчин|Харчиний]] ноёд хуваан авж, Тайнин харуул Цахар түмний эрхшээлд оржээ.
1627-1628 оны үед Харчины Байхундай хааны улсыг Цахарын Лигдэн хаан цэргийн хүчээр эзлэхэд Харчины улс бутран сарниж, Харчинд захирагдаж байсан доянь урианхайн ноён Субуди Цахарын ноёрхолыг эсэргүүцэж, манжид дагаар орсон. 1635 онд Субудигийн хүү Гүржавыг засаг, хошууны бэйс өргөмжлөөд Харчин баруун хошууг байгуулсан. Мөн 1635 онд Гүржавын төрлийн Сэрэнг Харчины зүүн гарын хошууны засаг өргөмжлөн Зостын чуулганы харъяалуулав. Хожуу 1705 онд Гүржавын холын садан Гэрэлийг засаг өргөмжлөн, Харчины дундад хошууг нэмж байгуулсан.
=== Манж Чин гүрний үеийн Урианхай ===
==== Засагт хан аймгийн урианхан 2 хошуу ====
Урианхай түмний бослогыг баруун, зүүн түмний хаад ноёд цэргийн хүчээр дарж, бэлчээр нутаг, хүн ардыг нь хуваахдаа Халхын [[Гэрсэнз жалайр хунтайж|Гэрсэнз жалайр хунтайжд]] зарим урианханыг өгсөн. Түүнийг 1549 онд нас нөгчсөний дараа отгон хүү [[Саму буйма]] ноёнд урианхан ганц отог өвлөгджээ. Чин гүрний үед Саму буймагийн удмынхан захирсан харъяат ардуудаар Засагт хан аймгийн Дархан бэйл, Дайчин бэйсийн 2 хошууг байгуулсан нь одоогийн [[Говь-Алтай аймаг|Говь-Алтай]] аймгийн [[Цээл сум (Говь-Алтай)|Цээл]], [[Тонхил сум|Тонхил]], [[Алтай сум (Говь-Алтай)|Алтай]], [[Цогт сум|Цогт]], [[Ховд аймаг|Ховд]] [[Ховд аймаг|аймгийн]] [[Цэцэг сум|Цэцэг]] сумдын нутаг багтаж байсан.
Энэ олон жилийн нүүдэл, суудлын үеэр Урианхай аймаг нь нутагшин суурьшсан газар усныхаа нэрээр Хэнтийн Урианхай, [[Тагны Урианхайн хязгаар|Тагны Урианхай]], [[Алтайн Урианхай]] гэж нэрлэгдэн иржээ. Одоогоор Хэнтийн нуруунд нутаглаж байсан Урианхайчууд Говь-Алтай аймгийн 5-6 сумдаар тархан нутаглаж, [[Халх]] ястны Урианхай овог гэж нэрлэгдэн аж төрж байна. Харин Хөвсгөлийн Урианхайчууд [[Хөвсгөл]] аймгийн нутгаар, [[Алтайн Урианхай]]чууд Алтайн нуруу даган нутаглаж байна.
Одоо Урианхайг Монгол Урианхай (Алтайн Урианхай, Хөвсгөлийн Урианхай), Тагна Урианхай гэсэн хоёр үндсэн бүлэгт хуваадаг. Алтайн Урианхай, Хөвсгөлийн Урианхай нь хэл аялгуугаараа ялгардаг бол Бурхан Халдунд үлдсэн цөөн урианхайчууд хэл, соёлоор халхаас ялгагддаггүй. Хөвсгөлийн Урианхайн аялга Халх, Алтайн Урианхайнх Ойрад аялганд орно. Алтайн Урианхай, Хөвсгөлийн Урианхайчуудын овгууд нь бүхэлдээ монгол байдаг. Харин Тувачуудын дунд монгол, түрэг овог холилдон оржээ.
==== Алтайн Урианхайн 7 хошуу ====
[[Зураг:AltainUrianhaiHuvtsas.jpg|thumb|200px|Алтайн Урианхайчуудын хувцас]]Монголын Хотгойдын ноён Шолой Уваш хунтайжийг оросууд Алтай хан, Алтан Хан гэх мэтээр сурвалж бичигт тэмдэглэсэн байдаг. Уваш хунтайжтай Оросууд анх гэрээ хэлэлцээр хийж, харилцан элч төлөөлөгчөө солилцсон байдаг. Тэр үед Шолой Уваш хунтайжийн оросуудад зарим газар нутаг түрээслэж болно гэх захидалыг үндэслэл болгон Оросууд Монголын нутагт эзэн суусан юм. Сүүлд Манж-Оросын Нэрчүгийн хилийн гэрээг хийхэд Шолой Уваш ханы дур мэдэн бичсэн тэр захидал шийдвэрлэх үндэс болсон юм.
Зүүнгарын Галдан Бошигт хаан Халхтай эв эдрэлцэн Засагт ханы харьяат Хотгойдын Шолой Уваш хунтайжийг цэрэг хөдөлгөн дарсан ба Шолой Уваш хунтайж ихэнх харьяат ард иргэдээ аван өмнө зүг нүүж Манжид дагаар орсон юм. Энэ дайнаас болж хязгаар нутаг хүнгүй, эзэнгүй болсныг далимдуулан Оросууд Монгол нутагт түрэн орж ирж, Байгаль нуур хүртлэх өргөн уудам нутгийг өөрийн болгосон түүхтэй билээ. Зүүнгар улсын Цэвээнравдан хаан, Галданцэрэн, Даваач хааны үед Урианхайчууд Зүүнгарын улсад харьяалагдаж байв.
Манжийн үед 200 гаруй жил Урианхайчууд нь Урианхайн Хязгаар гэдэг засаг захиргааны нэгжид харьяалагдан Манжаас томилсон Ховдын манж амбан захирагчид Алтайн Урианхай, Тагна уулын Урианхайн хошуудын хамтаар харьяалагдаж байсан.
Манж Чин улсын үед Алтайн урианхайчуудыг засаг захиргааны нэгжээр баруун, зуун гарт хуваасан байдаг. Алтайн урианхай нь долоон хошуу, 27 сумтай байжээ. Алтан нуурын Урианхай өмнө нь түүний нэг хэсэг байсан боловч 1860 оны Бээжингийн гэрээгээр [[Алтай ястан|Алтай]]г [[Оросын эзэнт гүрэн]]д шилжүүлсэн.
'''Зүүн амбаны хошуу: '''
Алтайн урианхайн гол хошуу бөгөөд Сагсайн сүмд төвлөрч байсан гэдэг. Ах, Түмт, Сан, Урианхай, Гонзгой, Оорцог гэсэн зургаан сумтай байжээ.
'''Мээрэнгийн хошуу:'''
Ах, Шаазгай, Ятуун, Онгуда гэсэн дөрвөн сумтай. Алтанцөгц нуураар төвлөрөн сууж байв. Сүүлчийн ноён нь Цагаанбилиг гэдэг хүн байжээ.
'''Эет гүнгийн хошуу:'''
Бургуут, Сарыглар хоёр сумтай. Цагаан соён, Тэлэнгэд, Саглагар, Хувлаар гэх мончоогуудын хошуу нутаг юм. Цэнгэлхайрхан, Цагаан голоор нутагтай гэжээ.
'''Сэндэн гүний хошуу:'''
Оршин суудаг овгоороо нэрлэгдсэн эл хошуу хоёр сумтай гэх. Харганатын голоор нутагладаг байжээ. Энд дурдагдсан дөрвөн хошуу нь Зүүнгарын монголчууд болно. Дор дурдагдах гурван хошуу Баруун гарынхан авай.
'''Баруун бэйсийн хошуу:'''
Ах, Цэрвээ, Мянгад, Сан, Оорцог сумтай. Булган голоор нутагтай гэв.
'''Саруул гүнгийн хошуу:'''
Саруул гүний хүрээнд төвлөрсөн, Толбо нуураар нутагтай байжээ. Ах, дунд, хойд сумтай гэх.
'''Зүтгэлт гүнгийн хошуу:'''
Ховд гол, Шинжаанаар нутагтай, дөрвөн сумтай, мончоог хошуу билээ.
==== Тагнын Урианхай ====
Эдгээр Монголын Урианхайчуудаас гадна [[ОХУ]]-ын [[Бүгд Найрамдах Тува Улс]]ад буй [[Тува]]чуудыг мөн Тагнын Урианхай гэж нэрлэж ирсэн байна. Эдгээр нь Түрэг хэл, соёлтой угсаатан бөгөөд XIV-XV зууны үед Урианхайчууд Хөвсгөл нуурын нутаг руу нүүж нутагласан үеэс эхлэн Хөвсгөлтэй зэргэлдээ орших [[Тагнын нуруу]]ны Тува иргэд Урианхайн нэрийг авч Тагнын Урианхай гэж нэрлэгдэх болсон юм. Тэдний уугуул нэр нь Тува болно. Монголын улс төрийн бутралын үед 500 гаруй жил Урианхайчууд нь тэр үеийн Алтайн Урианхай, Тагна уулын Урианхай, [[Тэлэнгэд]] аймгийн хамт (одоогийн [[Алтай ястан|Уулын Алтай БНУ]] болон [[Тува орон|Тува БНУ]], [[Хакас орон|Хакас БНУ]], [[Алтайн хязгаар]]) Ойрад, Хотгойдын Шолой увш хунтайжийн харьяат газар нутаг, хүн ард түмэн нь байв.
Манж Чин улсын үед Тагны урианхайчуудыг засаг захиргааны нэгжээр баруун, зуун гарт хуваасан байдаг. Тэр нь дотроо таван хошуу ба 46 сумтай байжээ.
5 хошуу: Тагнын урианхай хошуу, Тожийн урианхай хошуу, Хөвсгөл нуурын урианхай хошуу, Хэмчиг голын урианхай хошуу, Салчакийн урианхай хошуу
46 сум: Манжийн ноёрхолын үед 1691-1923 он хүртэл Өвөр Ширхтэн урианхай нь Засагт хан аймгийн Эрдэнэ дүүрэгч хошуунд захирагдаж байсан бол хөвсгөл нуурын бусад урианхай нь 1805-1911 он хүртэл Улиастайн манж амбанд захирагдаж байсан юм. Өвөр Ширхтэн урианхайг Эрдэнэ дүүрэгч вангийн хошууны ноёны томилсон зайсангууд захирч байжээ. Хөвсгөлийн нуурийн урианхайг захирч байх Бүгдийн дарга /Үхэрида/ гэдэг албан тушаалыг Улиастай дахь манж амбан 1805 онд анх бий болгож, өөрөө томилдог байсан бөгөөд 1805-1923 он хүртэл 8 хүн энэ албыг хашсан байна. Монгол улс тусгаар тогтнолоо олсон 1911 оноос хөвсгөл нуурын Урианхай нь Богд хаант Монгол улсын дотоод хэргийг Бүгд Захиран Шийтгэх яамны мэдэлд очиж Бүгдийн дарга /Үхэрида/-г угсаа залгамжлан захирагч болгосон байна. Энэ үеэс Урианхайн 4 сум ангийн үсээр алба тушаах үүрэгтэй болжээ.
Өдгөө мэдэгдэж байгаагаар урианхан (урианхай) нэр зүүсэн хэдэн бүлэг байна. Урианхай хэмээх адил нэр зүүсэн тэдгээр угсаатны бүлгүүд нь нийтлэг нэг гаралтай юм уу, эсвэл нэр ижил боловч түүхэн гарал нь өөр аймагууд байсан уу гэдэг нь одоо болтол тодорхой болж чадаагүй байна. Үүнээс үүдээд урианхай нэр зүүгсэдийн түүх, угсаа-хамаарал, нутагшилт зэрэг нэлээд асуудал нь маргаантай байна.
== Генийн сан==
{| class="wikitable"
!Хаплогрупп
!N (дээжийн хэмжээ)
!% (хувь)
|-
|C *(x C3c )
|15
|25
|-
|C3c
|20
|33.3
|-
|Д
|1
|1.7
|-
|K *(x N3 , O , P )
|3
|5
|-
|N3
|5
|8.3
|-
|O2b
|3
|5
|-
|O3
|4
|6.7
|-
|P *(x R1a )
|5
|8.3
|-
|R1a1
|4
|6.7
|-
|''Генетикийн олон янз байдал''
|0.8119±0.0318
|
|}
Урианхайчуудын удмын санд C *(x C3c ), C3c , D , K *(x N3 , O , P ), N3 , O2b , O3 , P *(x R1a ), R1a1 гэсэн хаплогруппууд байна. Хамгийн өндөр давтамж нь нийт генийн сангийн 33.3% -ийг бүрдүүлдэг C3c гаплогрупп бөгөөд нийтдээ C3 гаплогруппын дэд бүлгүүд нь Урианхайн удмын сангийн 60 орчим хувийг бүрдүүлдэг. Хаплогруппийн С3 ген (одоо С2 гэх болсон)-д хамаарах ард түмний ихэнхи нь Монголын ард түмэн байдаг. Үүнд: урианхай, халх, буриад, халимаг зэрэг монголчуудад ихээр байдаг. Хазар, эвенкүүд болон түрэг угсаатан (казах, каракалпакууд, киргиз, узбек, тува, якут, алтайчууд) зэрэг үндэстэнд ч бага зэрэг агуулагддаг байна.
== Орчин үеийн урианхайчууд==
Одоогийн байдлаар "Урианхайчууд" гэсэн нэр нь дараах үндэстний бүлгүүдэд хамаарна.
* Монгол хэлээр:
** '''Алтайн урианхай''' (монгол. Алтайн урианхай) - ойрад аялагатай, Баян-Өлгий аймаг (6274 хүн, 2000), Ховд аймаг (6592 хүн, 2000); тэд ойрад аялгаар ярьдаг. Ховд аймагт Дуут, Мөнххайрхан сумдад амьдардаг.
** '''Говь-Алтайн урианхай''' (монгол. Халх урианхай) - халх аялагатай, Говь-Алтай аймагт амьдардаг.
** '''Хөвсгөлийн урианхай''' (монгол. Хөвсгөл урианхай) - Халх аялагатай, Хөвсгөл аймаг (3036 хүн, 2000), Хөвсгөл нуурын зүүн ба баруун (Дархад дунд) ; Тэд халх хэлний урианхай аялгаар ярьдаг.
* Түрэг хэлээр:
** '''Уйгур-Урианхайчууд''' ( цаатан, уйгар, заримдаа цаатан уйгар, өөрийн нэр - myъha / духа / туха) - жижиг Дархат нутгийн ууланд (Хөвсгөл аймгийн баруун хойд) нутагладаг цаа бугын тайгын бүлэг. Ойролцоогоор 350-400 жилийн өмнө тэднээс салсан соёотуудын ойрын төрөл. Тэд монгол хэл рүү хурдан шилжиж байгаа зүүн соёны хэлний цаатан-соёт аялгаар ярьдаг. Хүний тоо: 282 хүн. Уран зохиолд ихэвчлэн Уйгур-Урианхай, цаатан нарын тухай тусад нь дурдсан байдаг ч энэ нь буруу юм.
** '''Мончак-Урианхай''' (Урианхай-Мончок, өөрийн нэр ''Д'ва / Соён'' - Тува, Монголоор - Мончоого-Урианхай, Мончак - Тувачуудын казах нэр) - Тувачууд Ховд аймгийн Буянт суманд амьдардаг. Тэд Хятадад амьдардаг тувачуудаас (Или-Казахийн автономит тойргийн Канас нуурын нутаг) нүүж ирсэн бөгөөд энгийнээр Мончак (Хөх-Мончак) гэж нэрлэдэг байв. Монголд 400-700 орчим хүн байдаг Тэд тува хэлний Хөх-мончак аялгаар ярьдаг. "Урианхай гэдэг нэрийг монголчууд энэ ард түмэнд өгсөн. Гэхдээ тэд өөрсдийгөө Тува гэж нэрлэдэг" гэж Г.Н.Потанин бичжээ. Мончак-Урианхайчууд Баян-Өлгий аймгийн Цэнгэл сумын туватай ойр байдаг ч тэдэнд “урианхайчууд” гэсэн нэр томъёо байдаггүй. Тэд Монгол улсын Баян-Өлгий аймгийн Цэнгэл суманд (1568 хүн) суурьшдаг бөгөөд цөөн хэсэг нь Сэлэнгэ аймаг руу нүүжээ . Тэд тува хэлтэй ойр Цэнгэл аялгаар ярьдаг.
Одоо [[Өвөр Монгол|Өвөр монголын]] [[Улаанхад хот|Улаанхад хотын]] Харчин хошуу, [[Ляонин муж|Ляонин мужийн]] Фушиний Монгол үндэстний өөртөө засах хошуу буюу Монголжин хошуу зэрэг газруудад Зэлмийн удамт Урианхай овогтнууд амьдардаг юм. 1890-ээд онд [[Жиньдандаогийн хядлага|Жиньданьдаогийн хядлагаар]] Зостын чуулганд хятадууд монголчуудын газар нутгийг булааж монголчуудыг ихээр алж хядсанаас болж урианхайчууд Хянган давааны энгэр уруу хорчинуудын нутаг уруу нүүсэн байдаг.
== Овгийн бүрэлдэхүүн==
''Урянхан (Урианхан), Урянхай (Урианхай), Урянхад (Урианхад)'' овгийн төлөөлөгчид одоогийн Монголын бараг бүх аймагт амьдардаг. Ховд, Баян-Өлгий аймгийн нутагт Урианхай овог, тэдгээрийн Урианхан, Бага Урианхан, Зэлмэн урианхай зэрэг овгууд бий. Урианхайчууд нь Халх Урианхай, Баядын Урианхай, Хотгойдын Урианхай, Үзэмчин Урианхай гэсэн бүрэлдэхүүнд багтдаг. Үзэмчинд Хорчин, ''Бөөнөр'' овгийнхон өөрсдийгөө Урианхайчуудын нэг хэсэг гэж үздэг. Халхуудын дунд тэд олон овог үүсгэсэн ба тэднээс Урианхан овог нь ихэнхи юм. Халимагууд дотор Урианхууд (Уранхууд), Урианхус-Доглут овгууд байдаг.
'''''Буриад-урианхайчууд.''''' Буриад ястны бүрэлдэхүүнд Урианхай овгууд олон багтдаг. Үүнд: Сонголчууд, Табангутууд, Атаганууд, Ашибагат, Баргуцууд, Сартулууд, Андагай, Икинатууд (Нарат овог), Онон хамниган (Урианхай овог, Урианхай-Тугчин, Улаанхан), Хори-буриад (Сагаангууд овогт Хөхүр урианхай), Нижнеокинский (Нарат овогт), Идинский (Нарад овогт), Китой, Түнхэн, Сэлэнгэ (Урианхай, Урианхай-отонк, Зэлмэн- Урианхай, Батут-Урианхай, Байн-Урианхай, Урианх-Цонгол, Урианх-Зэмбэ) болон Закаменскийн буриадууд болно.
'''''Зэлмийн удам.''''' Монгол цэргийн их удирдагч, Чингис хааны өрлөг Зэлмийн удам. Зэлмэ 13-р зууны эхний хагаст амьдарч байжээ. Тэрээр Бурхан Халдун ууланд нутаглаж байсан ''Урианхай аймгийн Жарчиуд Аданхан'' овгийн хүн байв. Зэлмийн удамд Өвөр Монголын Зостын чуулган, Харчингийн баруун, зүүн, дунд хошуу, Түмэдийн зүүн нэг хошуу ордог. ''Жарчиуд Аданхан'' овгийн үр удам нь Өвөрмонголд амьдардаг орчин үеийн Жарутууд Жамуха ба Жадаран овгийн өвөг ''Жадардай''н эх нь Жарчиуд Аданхан урианхай хүн юм. ''Мөн Аданхан'' овгийн нэг салбар нь Жүүрэйд овгийн өвөг Жүүрэйдэйн эцэг Бодончар байв .
''Урианхай, Зэлмэ, Хүн зэлмэ, Зэлмэн урианхай гэсэн'' овогтонгууд Завхан аймгийн Баянтэс, Тэс, Баянхайрхан сумдад, Хөвсгөл аймгийн Бүрэнтогтох, Шинэ-Идэр, Жаргалан сумдад, Өмнөговь аймгийн Ноён, Булган, Цогцэций, Баян-Овоо, Ханбогд сумдад, Булган аймгийн Хутаг-Өндөр, Сайхан, Баяннуур, Бүрэгхангай, Бугат сумдад, Дорнод аймгийн Чойбалсан, Сэргэлэн, Булган, Баянтүмэн, Матад, Халхгол сумдад, Сүхбаатар аймгийн Мөнххаан, Сүхбаатар сумдад, Төв аймгийн Цээл, Угтаал, Өндөрширээт, Бүрэн сумдад, Хэнтий аймгийн Норовлин, Баян-Овоо, Баянмөнх, Дэлгэрхаан сумдад, Ховд аймагт бий.
'''''Бусад удам.''''' 20-р зууны эхэн үед. Сэцэн хан аймгийн Илдэн цавын хошуунд ''(одоогийн Дорнод аймгийн Халхгол сум) Оровод'' ясны Урианхай овог бүртгэгджээ . Оровгодууд Урийнхантай холбоотой. Өдгөө Дорноговь аймгийн Алтанширээ суманд ''Оровгод'' овгийнхон амьдардаг. Дорнод аймгийн Чулуунхорот, Чойбалсан, Хөлөнбуйр, Булган, Баянтүмэн, Матад, Халхголсум, Өмнөдэлгэр, Гурванбаян, Хэрлэн, Өлзийт хороо, Хэнтий аймгийн Баянмонх, Дархан, Дэлгэрхаан, Цэнхэрмандал, Баянхутаг, Галшар, Баян-Овоо, Норовлин сумдад бий. ''Орговой'' овог Сүхбаатар аймгийн Эрдэнэцагаан суманд бүртгэлтэй.
Мэдэгдэж байгаа овгууд нь Монгол хэлт урианхайчуудын ''Түнхэн'', ''Хорхон овгууд юм.'' Түнхэн, Хорхон овгууд нь Ховд аймгийн Дуут, Мөнххайрхан сумдад байдаг. Баян-Өлгий аймгийн Алтанцөгц суманд монгол хэлтэн урианхайчуудын дунд ''Шаазган, Шаазгад'' гэсэн овог байдаг. Ховд аймгийн Эрдэнэбүрэн, Ховд сумын нутагт ''Шарай голын'' өөлд овог бий. Монгол хэлтэн Алтайн Урианхайчуудын дунд өөлдүүдээс гадна Шарайголын овог мөн бүртгэгдсэн байдаг. ''Алаг адуун'' овог Говь-Алтай, Завхан, Архангай, Ховд, Увс аймгуудад, голдуу Сартуул, Урианхай, Баруун Халх овгууд амьдардаг.
'''''Зөөд.''''' Урианхай угсаатанд Зөөд овгийнхон их юм . Энэ овгийнхон нь Увс аймгийн Зүүнговь, Түргэн, Өмнөговь, Бөхмөрөн, Ховд, Завхан, Ховд аймгийн Дөргөн суманд бүртгэгдсэн байдаг. Тэр дундаа дөрвөдөөс ирсэн халимагуудын дунд зөөд овог орсон байдаг. Халимаг-дөрвөд угсаатны Зөөнчуудын дотроос зэт кавюд, их-зэт-кавюд гэсэн овог бий. Мөн Халимаг-дөрвөдүүдийн дунд буурлуудын нэг салбар болох Зэд Ёксуд овог бий. Маанин зэт овгийг мөн тэмдэглэсэн байдаг. Хөвсгөлийн дархадуудын дотроос Хар зоот, цагаан зоот (цагаан зөөд), шар зоот (шар зөөд) овгийнхон байдаг.
'''''Алтайн урианхичуудын''''' бүрэлдэхүүнд өөлөг, цагаан туг, эрхит, хуурчид, баяд, саад, заамид, мундас, урианхай, ах, бургууд, шар жавраа, дөрвөд, шар гол (широй гол), бүрэв, монгол, морин, торвог, хойд, их хойд, бага хойд, дархад, хоо дархад, хар дархад, шар дархад, оръяс (горлос), холдон, түнхэн, шаазгай, хорхон, буриад, чойрд, эмч, шөрмөс, шөвөг, онгуда (онход) , бэрхад, шажин, сурч, чоно, харчин, нүцгэд, холбоо, эцгэд, жортомос, казах, зоо (зоод), соён, улаан соён, шар донхол, хар донхол, оорцог, иркид. хасхан иркид зэрэг овгууд бий.
'''''Хөвсгөлийн урианхичуудын''''' овгийн бүрэлдэхүүнд Баруун цаатан , зүүн цаатан, Зоот, Жэгд, Илжигэн нар багтдаг. Мөн Иркит, Кайсот (Хаасут) овгууд ч оролцсон байна .
'''''Цаатангуудын''''' угсаатны бүрэлдэхүүнд урат, каштаг, балгаш (балыкчи, балигч, балыкши), додот (тоду, аг-тоду, хар-тоду), соён (хэртэк, бэлмэй, салчак), зоот (жөгд, чооду, чота, чоди), сорс, даргалар, дэмжээ (дэмчи), хэрдэг, хоюук, тарга, найдан, хуулар (хара хуулар, цагаан хуулар), соён киргиз, ханачи, маат зэрэг овгууд бий.
'''Халимагийн''' овгийн дунд цаатан, хэрээд-цаатан, аха-цаатан, бага-цаатан, хоёр-цаатан, эркетэн -цаатан, гурвуд-цаатан, хорняхин-цаатан гэж бий. Үүний зэрэгцээ генийн судалгаагаар Халимгийн цаатанууд нь Хөвсгөл цаатантай биш Халх Монголчуудтай ойр байсан нь тогтоогджээ.
'''''Урианхай овог.''''' урианхай, урианхайн, урианхайд, аданхай, аданхай урианхай, аданхан, аданхан урианхай, алаг урианхай, алтайн урианхай, ах урианхай, бага урианхай, бага урианхан, баруун урианхай, Боржигон Урианхад, Буриад Урианхай, Жарууд, Жарчид, Сүбэдэй, Зэлмэ, Зэлмэ урианхай, Зэлмэ урианхай, Зэлмэн, Зэлмэн урианхай, Зэлмэн урианхай, Зэлмээ, Зэлмээн, тэдний урианхай, тэдний Урианхай, Урианхайгуур, Урианхай .орцог, урианхай цэцэрлэг, урианхай сартуул, урианхай соён, урианхай тучин, урианхай улаан соёон, урианхай хаан, урианхан хорхон, урианхай цагаан туг, урианхайд, урианхайн, урианхайт, урианхайчууд, урианхан оорцог, урианхан тугчин, урианхан халх, халх урианхан, хаан урианхай, хан урианхай, хан урианхан, хар урианхай, хар урианхан, харчин урианхай, хөх урианхан, хун зэлмэ, цаатан, цатан гэх мэт.
== Нэрт хүмүүс==
* [[Зэлмэ]]
* [[Сүбэдэй баатар|Сүбээдэй]]
* [[Урианхадай]]
* Шударга баатар, Харчин гүн [[Бавуужав]] /Харуулын 3 урианхайн удам/
* [[Банзарын Дамчаа]]
* Шалмаагийн Ёолк
== Эшлэл ==
{{reflist}}
==Ном зүй==
*{{Cite book |last=Ochir|first=A |last2=Ц|first2=Баасандорж|title=Ойрад монголчуудын хуримын ёсон: XIX зууны сүүлч, XX зууны эх|year=2005|publisher=Соёмбо принтинг}}
* {{Cite book |last=Buyandelger |first=J |title=Хятад дахь Монгол судлал |year=2013 |isbn= |volume=1 |location=Улаанбаатар |publisher=Монгол Хятадын соёлын харилцааг дэмжих нийгэмлэг |pages=58-93 |chapter=Урианхайн тухай}}
* {{Cite book |last=Kuehner |first=N.V |title=Китайские известия о народах Южной Сибири, Центральной Азии и Дальнего Востока |year=1961 |location=Москва|language=Орос}}
* {{Cite book |last=Oyunbilig |first=Borjigidai |title=Хятад дахь Монгол судлал |year=2013 |volume=1 |location=Улаанбаатар |chapter=Зүүн Түмэд аймгийн хуучин нутгийн тухай}}
* {{Cite book |last=Perlee |first=Kh |title=Онон Хэрлэнгийн Монголчууд |year=1959 |location=Улаанбаатар}}
* {{Cite book |last=Ariungua |first=N |title=Мин улсын түүх: Татарын шастир, Ойрадын шастир, Урианхайн гурван харуул |publisher=Битпресс |year=2015 |location=Улаанбаатар}}
* {{Cite book |last=Choimaa |first=Sh |title=Хаадын үндсэн хураангуй алтан товч |publisher=Соёмбо принтинг |year=2006 |location=Улаанбаатар}}
* {{Cite book |last=Zayabaatar |first=D |title=Чакраварди Алтан хааны тууж |publisher=Соёмбо принтинг |year=2006 |location=Улаанбаатар}}
[[Ангилал:Википедиа:Онцлох өгүүлэл]]
[[Ангилал:Урианхай ястан| ]]
[[Ангилал:Монгол овог аймаг]]
[[Ангилал:Буриад ястан]]
14yqtsvodpd6euhhjmyur0a0a5qv47l
Михаил Касьянов
0
20763
859379
847877
2026-06-19T12:21:39Z
CommonsDelinker
211
Михаил_Касьянов_(24-11-2023)_(cropped).jpg файлыг коммонсд [[c:User:Jameslwoodward|Jameslwoodward]] хэрэглэгч устгасан тул арилгагдлаа. Шалтгаан: per [[:c:Commons:Deletion requests/Files uploaded by Roman Kubanskiy|]].
859379
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|2000-2004 онд Оросын ерөнхий сайд}}
{{Инфобокс албан тушаалтан
| name = Михаил Касьянов
| image =
| imagesize =
| caption = Касьянов 2023 онд
| office = [[Оросын ерөнхий сайд]]
| president = Владимир Путин
| term_start = 2000 оны 5 сарын 7
| term_end = 2004 оны 2 сарын 24<br />(2000 оны 5 сарын 17 хүртэл ажилласан)
| predecessor = [[Владимир Путин]]
| successor = [[Михаил Фрадков]]
| office2 = [[Оросын Холбооны Улсын ерөнхий сайдын нэгдүгээр орлогч|Оросын ерөнхий сайдын нэгдүгээр орлогч]]
| term_start2 = 2000 оны 1 сарын 10
| term_end2 = 2000 оны 5 сарын 17
| primeminister2 = Владимир Путин
| predecessor2 = [[Виктор Христенко]]
| successor2 = [[Дмитрий Медведев]] (2005)
| office3 = [[Сангийн яам (Орос)|Сангийн сайд]]
| term_start3 = 1999 оны 5 сарын 25
| term_end3 = 2000 оны 5 сарын 18
| president3 = [[Борис Ельцин]]<br />Владимир Путин (үүрэг гүйцэтгэгч)
| primeminister3 = [[Сергей Степашин]]<br />Владимир Путин<br />''Өөрөө'' (үүрэг гүйцэтгэгч)
| predecessor3 = [[Михаил Задорнов]]
| successor3 = [[Алексей Кудрин]]
| birth_name = Михаил Михайлович Касьянов
| birth_date = {{birth date and age|1957|12|8}}
| birth_place = [[Солнцево, Москва муж|Солнцево]], ЗСБНХ Орос Улс, Зөвлөлт Холбоот Улс
| occupation = Улс төрч, бизнес эрхлэгч
| party = [[Бие даагч]]<br />(2000–2006)<br />[[Ардын Ардчилсан Холбоо (Орос)|Ардын Ардчилсан Холбоо]]<br />(2006–2010)<br />[["Хууль бус байдал, авлигагүй Оросын төлөө" Ардын эрх чөлөөний нам|Ардын эрх чөлөөний нам "Оросын төлөө."]]<br />(2010–2012)<br />[[Ардын эрх чөлөөний нам (Орос)|Ардын эрх чөлөөний нам]]<br />(2012–2023)
| spouse = Ирина Касьянова
| children = Наталья<br />Александра
| module = {{Listen|pos= center |embed= yes |filename= Mihail Kas'yanov voice.oga |title= Михаил Касьяновын хоолой |type= speech |description= }}
}}
'''Михаил Михайлович Касьянов''' ({{lang-ru|Михаи́л Миха́йлович Касья́нов}}, 1957 оны 12 сарын 8-нд Москва хотын Сонцево дүүрэгт төрсөн) нь 2000 оны 5-р сарын 17-ноос 2004 оны 2-р сарын 24-ний өдөр хүртэл ОХУ-ын Засгийн газрын тэргүүнээр ажилласан улс төрч юм.
Тэрээр [[Ардын Ардчилсан Холбоо (Орос)|Ардын Ардчилсан Холбооны]] удирдагч бөгөөд сөрөг хүчний эвсэл "[[Өөр Орос]]"-ын гишүүн байв.<ref name="leaveOthRus">{{Webarchiv|url=http://origin.rferl.org/content/article/1077443.html|wayback=20110727220240|text=Former Russian Premier Leaves Opposition Group|archiv-bot=2023-09-26 14:00:42 InternetArchiveBot}}, [[Чөлөөт Европ радио]] (3 July 2007)</ref>
2005 оноос Михаил Касьянов Оросын удирдлагын эсрэг сөрөг хүчин болсон бөгөөд 2022 оны 6-р сард ОХУ-ын газар нутгийг орхисон байна.
== Намтар ==
1974-1976 онд Москвагийн Авто замын дээд сургуульд (MAДИ) суралцсан.
1976-1978 онд тэрээр Москвагийн цэргийн тойргийн комендантын Хүндэт харуулд цэргийн алба хаасан.
1978-1981 онд ЗХУ-ын Улсын Барилгын Хорооны Бүх Холбооны Үйлдвэрийн Тээврийн зураг төсөл, эрдэм шинжилгээний хүрээлэнд ахлах техникч, дараа нь инженерээр ажиллаж байгаад МАДИ-ийн оройн ангид үргэлжлүүлэн суралцсан.
1981 онд МАДИ-ийг барилгын инженер мэргэжлээр төгссөн.
1981-1990 онд ЗХУ-ын Улсын төлөвлөгөөний Хороонд инженер, эдийн засагч, ерөнхий мэргэжилтэн, Гадаад харилцааны гарын хэлтсийн дарга. 1987 онд Улсын Төлөвлөгөөний Хорооны эдийн засгийн дамжаа дүүргэсэн байна.
1990-1991 онд Зөвлөлт Оросын Эдийн засгийн улсын хорооны Гадаад эдийн засгийн харилцааны хэлтсийн даргаар ажиллаж байжээ.
1991 оны 8-р сарын сүүлээр Зөвлөлт Оросын (РСФСР)-ын Эдийн засгийн улсын хороог татан буулгаж, түүний оронд РСФСР-ын Эдийн засгийн яамыг байгуулав. Шинэ яаманд Касьянов Гадаад эдийн засгийн газрын хэлтсийн орлогч дарга болжээ.
1992-1993 онд Касьянов - ОХУ-ын Эдийн засгийн яамны аж үйлдвэржсэн орнууд, олон улсын байгууллагуудын хэлтсийн дарга. 1993 онд Сангийн сайд [[Борис Федоров|Борис Федоровын]] урилгаар Касьянов Сангийн яаманд Гадаад зээл, гадаад өрийн хэлтсийн даргаар ажиллахаар очив. Мөн 1994 онд Сангийн яамны Удирдах зөвлөлийн гишүүнээр томилогдсон.
1995 оны 11-р сард тэрээр ОХУ-ын Сангийн сайд Владимир Пансковын орлогчоор томилогдсон. 1996 оны 8-р сард Черномырдины шинэ засгийн газар байгуулагдсаны дараа Сангийн яамыг Александр Лившиц тэргүүлж байсан - Касьянов орлогчийн албан тушаалыг хэвээр үлдээв.
1994-1996 онд тэрээр хуучин ЗСБНХУ-ын (150 тэрбум доллар) өрийг барагдуулахаар Парис, Лондонгийн клубуудын зээлдүүлэгчидтэй хэлэлцээр хийж байжээ.
1998 оны 8-р сард Орост эдийн засгийн хямрал үүсч, дефолт үүссэн. Дефолт болсны дараа Касьянов ОХУ-ын улсын гадаад өр болон тус улсын хувийн банкуудын гадаад өрийн бүтцийн өөрчлөлтийн талаар хэлэлцээ хийх ажлын хэсгийн даргаар томилогдсон. Мөн тэрээр дотоодын засгийн газрын өрийг шийдвэрлэх талаар Оросын зээлдүүлэгчидтэй хэлэлцээ хийжээ. Оросын төлөөлөгчид суларсан санхүүгийн системд шинэ цохилт өгөхгүйн тулд зээлдүүлэгчидтэй түр зуурын тохиролцоонд хүрсэн. Касьянов [[Олон Улсын Валютын Сан|Олон улсын валютын сантай]] ойлголцож чадсан.
1999 оны хавар Балканы болон дотоод улс төрийн хямралын улмаас зээлдүүлэгчидтэй хийх хэлэлцээрийн явц төвөгтэй болж: 5-р сарын 12-нд [[Евгений Примаков|Евгений Примаковын]] засгийн газрыг огцруулжээ. 1999 оны 5-р сарын 25-нд [[Сергей Степашин|Сергей Степашины]] Засгийн газрыг байгуулах үеэр ерөнхийлөгч [[Борис Ельцин]] Касьяновыг ОХУ-ын Сангийн сайдаар томилов.
Касьянов Лондонгийн клубтэй ЗХУ-ын өрийн 35 хувийг тэглэх хэлэлцээрийг дуусгаж чадсан нь Оросын гадаад өрийг мэдэгдэхүйц бууруулсан юм. 2000 оны 5-р сар гэхэд Касьяновын удирдлаган дор эдийн засгийн шинэчлэлийн төлөвлөгөөг боловсруулсан байна.
== Ерөнхий сайд ==
2000 оны 5-р сарын 17-нд Ерөнхийлөгч [[Владимир Путин|Владимир Путины]] санал болгосноор Оросын Төрийн Дум Михаил Касьяновыг Оросын Засгийн газрын даргаар батлав. Үүний дараахан шинэ Засгийн газар байгуулагдлаа. Үүнд, тухайлбал, Ерөнхий сайдын нэгдүгээр орлогчийн албан тушаалыг татан буулгасан (2005 оны 11-р сард [[Дмитрий Медведев]] сэргээсэн). Касьяновын засгийн газар эдийн засгийг системтэйгээр өөрчлөх арга хэмжээ авч, олон тооны бүтцийн шинэчлэл хийсэн. Үүнд татвар, төсөв, тэтгэврийн шинэчлэл, валютын зохицуулалт, гадаад худалдааг чөлөөлөх, газар тариаланг дэмжих газрын шинэчлэл, зах зээлийн арга хэмжээ болон бусад өөрчлөлтүүд багтсан байна.
2004 оны 2-р сарын 24-нд ОХУ-ын Ерөнхийлөгчийн сонгууль болохоос хоёр долоо хоногийн өмнө Касьяновыг ерөнхийлөгчийн шийдвэрээр Засгийн газрын хамт ОХУ-ын Засгийн газрын даргын албан тушаалаас чөлөөлөв. Огцрох болсон шалтгаан нь Владимир Путиныг улиран сонгогдохын эсрэг Касьянов, Борис Немцов нарын хуйвалдааны тухай Ерөнхийлөгчид дохио өгсөн байж магадгүй гэдэг.
==Эшлэл==
{{Reflist}}
{{DEFAULTSORT:Касьянов, Михаил}}
[[Ангилал:Оросын ерөнхий сайд]]
[[Ангилал:ОХУ-ын сангийн сайд]]
[[Ангилал:Зөвлөлтийн иргэн]]
[[Ангилал:Оросууд]]
[[Ангилал:1957 онд төрсөн]]
sw7269c30znpzkc154qfxc275fh5ubq
859381
859379
2026-06-19T12:39:52Z
Avirmed Batsaikhan
53733
859381
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|2000-2004 онд Оросын ерөнхий сайд}}
{{Инфобокс албан тушаалтан
| name = Михаил Касьянов
| image =
| imagesize =
| caption = Касьянов 2023 онд
| office = [[Оросын ерөнхий сайд]]
| president = Владимир Путин
| term_start = 2000 оны 5 сарын 7
| term_end = 2004 оны 2 сарын 24<br />(2000 оны 5 сарын 17 хүртэл ажилласан)
| predecessor = [[Владимир Путин]]
| successor = [[Михаил Фрадков]]
| office2 = [[Оросын Холбооны Улсын ерөнхий сайдын нэгдүгээр орлогч|Оросын ерөнхий сайдын нэгдүгээр орлогч]]
| term_start2 = 2000 оны 1 сарын 10
| term_end2 = 2000 оны 5 сарын 17
| primeminister2 = Владимир Путин
| predecessor2 = [[Виктор Христенко]]
| successor2 = [[Дмитрий Медведев]] (2005)
| office3 = [[Сангийн яам (Орос)|Сангийн сайд]]
| term_start3 = 1999 оны 5 сарын 25
| term_end3 = 2000 оны 5 сарын 18
| president3 = [[Борис Ельцин]]<br />Владимир Путин (үүрэг гүйцэтгэгч)
| primeminister3 = [[Сергей Степашин]]<br />Владимир Путин<br />''Өөрөө'' (үүрэг гүйцэтгэгч)
| predecessor3 = [[Михаил Задорнов]]
| successor3 = [[Алексей Кудрин]]
| birth_name = Михаил Михайлович Касьянов
| birth_date = {{birth date and age|1957|12|8}}
| birth_place = [[Солнцево, Москва муж|Солнцево]], ЗСБНХ Орос Улс, Зөвлөлт Холбоот Улс
| occupation = Улс төрч, бизнес эрхлэгч
| party = [[Бие даагч]]<br />(2000–2006)<br />[[Ардын Ардчилсан Холбоо (Орос)|Ардын Ардчилсан Холбоо]]<br />(2006–2010)<br />[["Хууль бус байдал, авлигагүй Оросын төлөө" Ардын эрх чөлөөний нам|Ардын эрх чөлөөний нам "Оросын төлөө."]]<br />(2010–2012)<br />[[Ардын эрх чөлөөний нам (Орос)|Ардын эрх чөлөөний нам]]<br />(2012–2023)
| spouse = Ирина Касьянова
| children = Наталья<br />Александра
| module = {{Listen|pos= center |embed= yes |filename= Mihail Kas'yanov voice.oga |title= Михаил Касьяновын хоолой |type= speech |description= }}
}}
[[Файл:Михаил Касьянов (10-02-2016) (cropped).jpg|thumb]]
'''Михаил Касьянов''' ({{lang-ru|Михаи́л Миха́йлович Касья́нов}}, 1957 оны 12-р сарын 8-нд Москва хотын Сонцево дүүрэгт төрсөн) - 2000 оны 5-р сарын 17-ноос 2004 оны 2-р сарын 24-ний өдөр хүртэл [[Орос|ОХУ]]-ын Засгийн газрын тэргүүнээр ажилласан улс төрч юм.
Тэрээр [[Ардын Ардчилсан Холбоо (Орос)|Ардын Ардчилсан Холбооны]] удирдагч бөгөөд сөрөг хүчний эвсэл "[[Өөр Орос]]"-ын гишүүн байв.<ref name="leaveOthRus">{{Webarchiv|url=http://origin.rferl.org/content/article/1077443.html|wayback=20110727220240|text=Former Russian Premier Leaves Opposition Group|archiv-bot=2023-09-26 14:00:42 InternetArchiveBot}}, [[Чөлөөт Европ радио]] (3 July 2007)</ref>
2005 оноос Михаил Касьянов Оросын удирдлагын эсрэг сөрөг хүчин болсон бөгөөд 2022 оны 6-р сард ОХУ-ын газар нутгийг орхисон байна.
== Намтар ==
1974-1976 онд Москвагийн Авто замын дээд сургуульд (MAДИ) суралцсан.
1976-1978 онд тэрээр Москвагийн цэргийн тойргийн комендантын Хүндэт харуулд цэргийн алба хаасан.
1978-1981 онд ЗХУ-ын Улсын Барилгын Хорооны Бүх Холбооны Үйлдвэрийн Тээврийн зураг төсөл, эрдэм шинжилгээний хүрээлэнд ахлах техникч, дараа нь инженерээр ажиллаж байгаад МАДИ-ийн оройн ангид үргэлжлүүлэн суралцсан.
1981 онд МАДИ-ийг барилгын инженер мэргэжлээр төгссөн.
1981-1990 онд ЗХУ-ын Улсын төлөвлөгөөний Хороонд инженер, эдийн засагч, ерөнхий мэргэжилтэн, Гадаад харилцааны газрын хэлтсийн дарга. 1987 онд Улсын Төлөвлөгөөний Хорооны эдийн засгийн дамжаа дүүргэсэн байна.
1990-1991 онд Зөвлөлт Оросын Эдийн засгийн улсын хорооны Гадаад эдийн засгийн харилцааны хэлтсийн даргаар ажиллаж байжээ.
1991 оны 8-р сарын сүүлээр Зөвлөлт Оросын (РСФСР)-ын Эдийн засгийн улсын хороог татан буулгаж, түүний оронд Зөвлөлт Оросын Эдийн засгийн яамыг байгуулав. Шинэ яаманд Михаил Касьянов Гадаад эдийн засгийн газрын хэлтсийн орлогч дарга болжээ.
1992-1993 онд М.Касьянов - ОХУ-ын Эдийн засгийн яамны аж үйлдвэржсэн орнууд, олон улсын байгууллагуудын хэлтсийн дарга. 1993 онд Сангийн сайд [[Борис Федоров|Борис Федоровын]] урилгаар Касьянов Сангийн яаманд Гадаад зээл, гадаад өрийн хэлтсийн даргаар ажиллахаар очив. Мөн 1994 онд Сангийн яамны Удирдах зөвлөлийн гишүүнээр томилогдсон.
1995 оны 11-р сард тэрээр ОХУ-ын Сангийн сайд Владимир Пансковын орлогчоор томилогдсон. 1996 оны 8-р сард Черномырдины шинэ засгийн газар байгуулагдсаны дараа Сангийн яамыг Александр Лившиц тэргүүлж байсан - Касьянов орлогчийн албан тушаалыг хэвээр үлдээв.
1994-1996 онд тэрээр хуучин ЗСБНХУ-аас (150 тэрбум доллар) үлдсэн өрийг барагдуулахаар Парис, Лондонгийн клубуудын зээлдүүлэгчидтэй хэлэлцээр хийж байжээ.
1998 оны 8-р сард Орост эдийн засгийн хямрал үүсч, [[дефолт]] үүссэн. Дефолт болсны дараа М.Касьянов ОХУ-ын улсын гадаад өр болон тус улсын хувийн банкуудын гадаад өрийн бүтцийн өөрчлөлтийн талаар хэлэлцээ хийх ажлын хэсгийн даргаар томилогдсон. Мөн тэрээр Засгийн газрын дотоод өрийг шийдвэрлэх талаар Оросын зээлдүүлэгчидтэй хэлэлцээ хийжээ. Оросын төлөөлөгчид суларсан санхүүгийн системд шинэ цохилт өгөхгүйн тулд зээлдүүлэгчидтэй түр зуурын тохиролцоонд хүрсэн. Касьянов [[Олон Улсын Валютын Сан|Олон улсын валютын сантай]] ойлголцож чадсан.
1999 оны хавар Балканы болон дотоод улс төрийн хямралын улмаас зээлдүүлэгчидтэй хийх хэлэлцээрийн явц төвөгтэй болж: 5-р сарын 12-нд [[Евгений Примаков|Евгений Примаковын]] засгийн газрыг огцруулжээ. 1999 оны 5-р сарын 25-нд [[Сергей Степашин|Сергей Степашины]] Засгийн газрыг байгуулах үеэр ерөнхийлөгч [[Борис Ельцин]] Михаил Касьяновыг ОХУ-ын Сангийн сайдаар томилов.
М.Касьянов Лондонгийн клубтэй ЗХУ-ын өрийн 35 хувийг тэглэх хэлэлцээрийг дуусгаж чадсан нь Оросын гадаад өрийг мэдэгдэхүйц бууруулсан юм. 2000 оны 5-р сар гэхэд Касьяновын удирдлаган дор эдийн засгийн шинэчлэлийн төлөвлөгөөг боловсруулсан байна.
== Ерөнхий сайд ==
2000 оны 5-р сарын 17-нд Ерөнхийлөгч [[Владимир Путин|Владимир Путины]] санал болгосноор Оросын [[Төрийн Дум]] Михаил Касьяновыг Оросын Засгийн газрын даргаар батлав. Үүний дараахан шинэ Засгийн газар байгуулагдлаа. Үүнд, тухайлбал, Ерөнхий сайдын нэгдүгээр орлогчийн албан тушаалыг татан буулгасан (2005 оны 11-р сард [[Дмитрий Медведев]] сэргээсэн). Касьяновын засгийн газар эдийн засгийг системтэйгээр өөрчлөх арга хэмжээ авч, олон тооны бүтцийн шинэчлэл хийсэн. Үүнд татвар, төсөв, тэтгэврийн шинэчлэл, валютын зохицуулалт, гадаад худалдааг чөлөөлөх, газар тариаланг дэмжих газрын шинэчлэл, зах зээлийн арга хэмжээ болон бусад өөрчлөлтүүд багтсан байна.
2004 оны 2-р сарын 24-нд ОХУ-ын Ерөнхийлөгчийн сонгууль болохоос хоёр долоо хоногийн өмнө Михаил Касьяновыг ерөнхийлөгчийн шийдвэрээр Засгийн газрын хамт ОХУ-ын Засгийн газрын даргын албан тушаалаас чөлөөлөв. Огцрох болсон шалтгаан нь Владимир Путиныг улиран сонгогдохын эсрэг Касьянов, Борис Немцов нарын хуйвалдааны тухай Ерөнхийлөгчид дохио өгсөн байж магадгүй гэдэг юм.
==Эшлэл==
{{Reflist}}
{{DEFAULTSORT:Касьянов, Михаил}}
[[Ангилал:Оросын ерөнхий сайд]]
[[Ангилал:ОХУ-ын сангийн сайд]]
[[Ангилал:Зөвлөлтийн иргэн]]
[[Ангилал:Оросууд]]
[[Ангилал:1957 онд төрсөн]]
9wzwtqdzx7ep5j6spypwy878x9ylur6
Үхлийн ирмэг дээрх хүн
0
24938
859393
744923
2026-06-19T13:44:47Z
InternetArchiveBot
70653
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
859393
wikitext
text/x-wiki
{{Инфобокс Кино
| нэр = Үхлийн ирмэг дээрх хүн
| зураг = Man on a Ledge Poster.jpg
| зургийн тайлбар = Театрын албан ёсны зурагт хуудас
| найруулагч = Асгер Лет
| продюсер = [[Лоренцо Ди Бонавентура]]<br />Марк Вахрадян
| зохиолч = [[Пабло Фенжис]]
| жүжигчин = [[Эд Харрис]]<br />[[Сэм Уортингтон]]<br />[[Элизабет Бэнкс]]<br />[[Энтони Маки]]<br />[[Жэйми Белл]]<br />[[Хенесис Родригес]]
| хөгжим = [[Хэнри Жекмэн]]
| зураглаач = Пол Кэморон
| эвлүүлэг = Кевин Ститт
| студи = [[Di Bonaventura Pictures]]
| компани = [[Summit Entertainment]]
| нээлт = [[2012]] оны [[1 сарын 27]]
| runtime =
| улс = [[Америкийн Нэгдсэн Улс|АНУ]]
| хэл = [[Англи хэл|Англи]]
| budget =
| gross =
}}
'''''Үхлийн ирмэг дээрх хүн''''' ({{lang-en|Man on a Ledge}}) нь [[2012]] оны [[Триллер кино|триллер]] [[кино]] бөгөөд Асгер Лет найруулж, гол дүрд нь [[Сэм Уортингтон]], [[Эд Харрис]], [[Элизабет Бэнкс]] болон [[Жэйми Белл]] нар тоглосон ба киноны зураг авалтыг [[Нью-Йорк]] хотноо авчээ.
==Өрнөл==
Оргодол өөрийгөө гэм буруугүйг нотлохоор амиа хорлохоор завдаж буйг уг харуулах юм.<ref name="Deadline">[http://www.deadline.com/2010/11/man-on-a-ledge-adds-ed-harris-and-titus-welliver "‘Man On A Ledge’ Adds Ed Harris And Titus Welliver"]. ''Deadline.com''. Retrieved 2011-05-07.</ref>
==Дүрүүдэд==
* [[Сэм Уортингтон]] — Ник Кэссиди<ref name="Banks&Worthington">{{Webarchiv|url=http://www.buzzsugar.com/Elizabeth-Banks-Sam-Worthington-Star-Man-Ledge-11169154 |wayback=20130927234845 |text="Elizabeth Banks and Sam Worthington to Star in Man on a Ledge" |archiv-bot=2023-09-26 23:25:05 InternetArchiveBot }}. ''BuzzSugar.com''. Retrieved 2011-08-01.</ref>
* [[Элизабет Бэнкс]] — ''Лидиа Андерсон''
* [[Жэйми Белл]] — Жои Кэссиди<ref name="Bell">Fleming, Mike (2010-09-02). [http://www.deadline.com/2010/09/jamie-bell-joins-man-on-a-ledge "Jamie Bell Joins Thriller 'Man On A Ledge'"]. ''Deadline.com''. Retrieved 2011-08-01.</ref>
* [[Энтони Маки]] — Майк Эккермэн
* Генезис Родригез — Энжи
* [[Эд Харрис]] — Дэвид Инглендэр<ref name="Deadline" /><ref name="Harris">(2010-10-29). [https://web.archive.org/web/20121005032504/http://www.allvoices.com/news/7178056-ed-harris-joins-summits-man-on-a-ledge "Ed Harris joins Summit's 'Man on a Ledge'"]. ''AllVoices.com''. Retrieved 2011-08-01.</ref>
* [[Кира Сежвик]] — Сюзи Моралес<ref name="Sedgwick">Chitwood, Adam (2010-11-05). {{Webarchiv|url=http://collider.com/kyra-sedgwick-man-on-a-ledge-sam-worthington/58726 |wayback=20110816080653 |text="Kyra Sedgwick Joins Sam Worthington Thriller MAN ON A LEDGE" |archiv-bot=2023-09-26 23:25:05 InternetArchiveBot }}. ''Collider.com''. Retrieved 2011-08-01.</ref>
* [[Эдвард Бёрнс]] — Жэк Дугхёрти
==Эшлэл==
{{Reflist}}
==Холбоос==
* {{Official website|http://www.manonaledge.com}}
* {{AllRovi movie|538626|Man on a Ledge}}
* {{Mojo title|manonaledge|Man on a Ledge}}
* {{IMDb title|1568338|Man on a Ledge}}
* {{Metacritic film|man-on-a-ledge|Man on a Ledge}}
* {{Rotten Tomatoes|man_on_a_ledge|Man on a Ledge}}
{{DEFAULTSORT:Үхлийн ирмэг дээрх хүн}}
[[Ангилал:2012 оны кино]]
[[Ангилал:АНУ-ын кино]]
[[Ангилал:Триллер кино]]
25quuqzxwcbzh4ndfaglhhmrhs4oag7
Доха
0
26487
859445
857388
2026-06-20T04:29:10Z
CommonsDelinker
211
Msheireb_Doha.jpg файлыг коммонсд [[c:User:Krd|Krd]] хэрэглэгч устгасан тул арилгагдлаа. Шалтгаан: [[:c:Commons:Deletion requests/File:Msheireb Doha.jpg|]].
859445
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|Катарын нийслэл ба хамгийн том хот}}
{{Инфобокс суурин
| name = Доха
| official_name =
| native_name = {{lang|ar|الدوحة}}
| settlement_type = [[Нийслэл]]
| image_skyline = {{multiple image
| border = infobox
| total_width = 290
| perrow = 1/2/2/2
| caption_align = center
| image1 = Doha_MIA_Park_Skyline_View_12.jpg
| caption1 = Дохагийн тэнгэрийн хаяа
| image2 = Entrance of Amiri Diwan of Qatar.jpg
| caption2 = [[Катар Улсын Амири Диван|Амири Диван]]
| image3 = Souq Waqif, Doha, Catar, 2013-08-05, DD 84.JPG
| caption3 = [[Сук Вакиф]]
| image4 =
| caption4 = Мшейреб Доха хотын төв
| image5 = KataraVillageAmphitheater.jpg
| caption5 = [[Катара соёлын тосгон]]
}}
| imagesize = 275px
| image_caption =
| image_flag =
| pushpin_map = Катар#Персийн булан#Ази
| pushpin_mapsize =
| pushpin_map_caption = Катар дахь Дохагийн байршил##[[Персийн булан]]гийн бүс нутаг дахь Дохагийн байршил
| image_shield =
| coordinates = {{coord|25|17|12|N|51|32|0|E|type:city_region:QA-DA|display=inline,title}}
| subdivision_type = [[Дэлхийн улс орны жагсаалт|Улс]]
| subdivision_name = {{flag|Катар}}
| subdivision_type1 = [[Катарын хотын захиргаа|Хотын захиргаа]]
| subdivision_name1 = [[Ад-Доха (хотын захиргаа)|Доха]]
| established_title = Байгуулагдсан
| established_date = 1825
| total_type = Хотын нутаг
| area_total_km2 = 132
| population_total = 1,186,023
| population_as_of = 2020
| population_footnotes =
| population_density_km2 = auto
| population_metro =
| timezone1 = AST
| utc_offset1 = +3
| website = {{URL|https://visitqatar.com/intl-en/about-qatar/doha|visitqatar.com/doha}}
| footnotes =
}}
'''Доха''' ({{lang-ar|الدوحة}}, '''Ад-Доха''') нь [[Катар]]ын нийслэл бөгөөд хамгийн том хот нь юм.
== Түүх ==
[[1825]] онд байгуулагдсан '''Aл-Бида'''.
== Хүн ам ==
2009 оны тооцоогоор 998,651 оршин суугчтай байна, метрополи газар нутагт 1,450,000 оршин суугчтай байна.
{| class="wikitable"
|-
! Жил
! Хүн ам
! Метрополи
|-
| 1986
| 217,294
|
|-
| 1992
| 313,639
|<ref>{{Cite web |url=http://www.geocities.com/TelevisionCity/Set/2174/qatar.htm |title=Capital Doha Population 484 |access-date=2009-10-25 |archive-date=2009-10-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20091020235913/http://geocities.com/TelevisionCity/Set/2174/qatar.htm |url-status=dead }}</ref>
|-
| 2001
| 299,300<ref>{{cite web |url=http://www.tiscali.co.uk/reference/encyclopaedia/hutchinson/m0003599.html |title=Doha |publisher=Tiscali.co.uk |date=1984-02-21 |accessdate=2010-06-27 |archive-date=2009-11-05 |archive-url=https://web.archive.org/web/20091105135524/http://www.tiscali.co.uk/reference/encyclopaedia/hutchinson/m0003599.html |url-status=dead }}</ref>
|
|-
| 2004
| 339,847<ref>{{cite web |url=http://www.sudanair.com/qatar.htm |title=Sudan Airways – Doha |publisher=Sudanair.com |date= |accessdate=2010-06-27 |archive-date=2010-08-19 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100819063519/http://www.sudanair.com/qatar.htm |url-status=dead }}</ref>
| 612,707
|-
| 2005
| 400,051<ref name="autogenerated1">{{cite web |url=http://www.hotelrentalgroup.com/Qatar/Sheraton%20Doha%20Hotel%20%26%20Resort.htm |title=Sheraton Doha Hotel & Resort | Hotel discount bookings in Qatar |publisher=Hotelrentalgroup.com |date= |accessdate=2010-06-27 |archive-date=2010-08-19 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100819070809/http://www.hotelrentalgroup.com/Qatar/Sheraton%20Doha%20Hotel%20%26%20Resort.htm |url-status=dead }}</ref><ref>{{Cite web |url=http://www.hotelsdoha.eu/ |title=Archive copy |access-date=2012-07-10 |archive-date=2013-06-09 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130609182915/http://www.hotelsdoha.eu/ |url-status=dead }}</ref>
|
|-
| 2008
|
| 998,651
|}
== Засаг захиргааны нэгж ==
Доха нь 17 дүүрэгт хуваагдана:
{|
|-
| valign="top" |
* Ал Бидда '''البدع'''
* Бин Махмуд '''فريج بن محمود'''
* Ал Дафна '''الدفنة'''
* Ал Хилал '''الهلال'''
* Мадинат Халифа '''مدينة خليفة'''
* Aл Мамура '''المعمورة'''
* Aл Mаркиа '''المرخية'''
* Aл Наср '''النصر'''
| valign="top" |
* Нисэх буудал '''المطار القديم أو المطار العتيق'''
* Oнаиза '''عنيزة'''
* Кутаифиа '''القطيفية'''
* Рас Aбу Aбоуд '''راس أبو عبود'''
* Aл садд '''السد'''
* Румеилах '''الرميلة'''
* Aл Вааб '''الوعب'''
* Вади Aл Саил '''وادي السيل'''
* Батыш Порт '''الخليج الغربي'''
|}
== Цаг уур ==
{{Уур амьсгалын хүснэгт
|location = Доха (1992–2021, туйлын үе 1962–2013)
|metric first = Yes
|single line = Yes
|collapsed = Yes
|Jan record high C = 32.4
|Feb record high C = 36.5
|Mar record high C = 41.5
|Apr record high C = 46.0
|May record high C = 47.7
|Jun record high C = 49.1
|Jul record high C = 50.4
|Aug record high C = 48.6
|Sep record high C = 46.2
|Oct record high C = 43.8
|Nov record high C = 38.0
|Dec record high C = 32.7
|Jan high C = 22.6
|Feb high C = 24.0
|Mar high C = 27.7
|Apr high C = 33.2
|May high C = 39.4
|Jun high C = 42.2
|Jul high C = 42.4
|Aug high C = 41.4
|Sep high C = 39.2
|Oct high C = 35.6
|Nov high C = 29.7
|Dec high C = 24.8
|year high C =
|Jan mean C = 18.3
|Feb mean C = 19.4
|Mar mean C = 22.6
|Apr mean C = 27.4
|May mean C = 33.7
|Jun mean C = 36.4
|Jul mean C = 37.4
|Aug mean C = 36.6
|Sep mean C = 34.5
|Oct mean C = 31.0
|Nov mean C = 25.4
|Dec mean C = 20.6
|year mean C =
|Jan low C = 14.8
|Feb low C = 15.8
|Mar low C = 18.5
|Apr low C = 23.0
|May low C = 28.0
|Jun low C = 30.5
|Jul low C = 32.1
|Aug low C = 31.8
|Sep low C = 29.7
|Oct low C = 26.5
|Nov low C = 22.0
|Dec low C = 17.2
|year low C =
|Jan record low C = 3.8
|Feb record low C = 5.0
|Mar record low C = 8.2
|Apr record low C = 10.5
|May record low C = 15.2
|Jun record low C = 21.0
|Jul record low C = 23.5
|Aug record low C = 22.4
|Sep record low C = 20.3
|Oct record low C = 16.6
|Nov record low C = 11.8
|Dec record low C = 6.4
|year record low C =
|Jan precipitation mm = 11.2
|Feb precipitation mm = 10.6
|Mar precipitation mm = 17.1
|Apr precipitation mm = 6.0
|May precipitation mm = 1.2
|Jun precipitation mm = 0.0
|Jul precipitation mm = 0.0
|Aug precipitation mm = 0.0
|Sep precipitation mm = 0.0
|Oct precipitation mm = 2.8
|Nov precipitation mm = 10.8
|Dec precipitation mm = 17.6
|year precipitation mm =
|Jan humidity = 75
|Feb humidity = 73
|Mar humidity = 66
|Apr humidity = 57
|May humidity = 49
|Jun humidity = 46
|Jul humidity = 53
|Aug humidity = 62
|Sep humidity = 63
|Oct humidity = 66
|Nov humidity = 69
|Dec humidity = 74
|year humidity =
|Jan sun = 244.9
|Feb sun = 234.5
|Mar sun = 248.0
|Apr sun = 267.0
|May sun = 325.5
|Jun sun = 345.0
|Jul sun = 331.7
|Aug sun = 328.6
|Sep sun = 306.0
|Oct sun = 303.8
|Nov sun = 270.0
|Dec sun = 248.0
|year sun =
|Jand sun = 7.9
|Febd sun = 8.3
|Mard sun = 8.0
|Aprd sun = 8.9
|Mayd sun = 10.5
|Jund sun = 11.5
|Juld sun = 10.7
|Augd sun = 10.6
|Sepd sun = 10.2
|Octd sun = 9.8
|Novd sun = 9.0
|Decd sun = 8.0
|yeard sun =
| source = Катарын Цаг Уурын Хэлтэс (Цаг уурын хэвийн 1992–2021)<ref>{{cite web |url=http://www.qweather.gov.qa/ClimateInfo.aspx |title=Climate Information For Doha |publisher=Катарын Цаг Уурын Хэлтэс |language=en |access-date=2026-05-29 |archive-date=2016-11-27 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161127220143/http://www.qweather.gov.qa/ClimateInfo.aspx}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?ind=41170&ano=2021&mes=3&day=19&hora=0&min=0&ndays=30 |title=41170: Doha International Airport (Qatar) |website=OGIMET |access-date=2026-05-29 |archive-date=2022-04-07 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220407170700/https://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?ind=41170&ano=2021&mes=3&day=19&hora=0&min=0&ndays=30}}</ref>
}}
== Боловсрол ==
Энэ хотод Катарын их сургууль, HEC Парисын бизнесийн сургуулийн кампус байрладаг.
== Мөн үзэх ==
* [[Катар]]
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|Doha}}
{{Wiktionary}}
* [https://web.archive.org/web/20180626222023/http://www.qatar-links.com/ Qatar Links]
* [http://www.worldarab.net/content/doha-projects-and-buildings Projects in Doha and major construction and architectural developments]
* [https://web.archive.org/web/20060115064348/http://www.thepersiangulf.org/cities/doha.html Information and History of Doha]
* [http://www.qatarliving.com Community site run by residents of Doha, Qatar]
* [http://www.explore-qatar.com Qatar’s main portal website]
* [https://web.archive.org/web/20060115064348/http://www.thepersiangulf.org/cities/doha.html Information and History of Doha]
* [https://web.archive.org/web/20060216155231/http://www.doha-2006.org/en/index.php 15th Asian Games — Doha — 2006]
* [http://lexicorient.com/e.o/doha.htm Brief history of Doha]
* [https://web.archive.org/web/20051217171019/http://www.qatargas.com/about-qatar/ History of Qatar]
== Эшлэл ==
<references/>
{{Азийн улс орон бүрийн нийслэл хот}}
[[Ангилал:Доха| ]]
[[Ангилал:Азийн нийслэл]]
[[Ангилал:Далайн боомттой суурин]]
[[Ангилал:Катарын суурин]]
6w672zwjte0clh57rfffingyp6pevj7
Яшилт
0
28314
859390
768123
2026-06-19T13:35:26Z
InternetArchiveBot
70653
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
859390
wikitext
text/x-wiki
{{Инфобокс Оросын суурин
| mn_name = Яшилт
| ru_name = Яшалта
| loc_name1 = Яшалта
| loc_lang1 = Халимаг
| image_skyline = Яшалта.jpg
| image_caption =
| coordinates = {{coord|46|19|N|46|22|E|display=inline,title}}
<!-- administrative status -->
| federal_subject = [[Халимаг]]
| federal_subject_ref =
| adm_district_jur = [[Яшилт хошуу]]
| adm_district_jur_ref =
| adm_selsoviet_jur = [[Яшилт сум]]
| adm_selsoviet_type = Сум
| adm_selsoviet_jur_ref =
| adm_ctr_of1 =
| adm_ctr_of1_ref =
| adm_ctr_of2 =
| adm_ctr_of2_ref =
| inhabloc_cat = Суурин
| inhabloc_cat_ref =
<!-- municipal status -->
| rural_settlement_jur =
| rural_settlement_jur_ref =
| mun_admctr_of1 =
| mun_admctr_of1_ref =
| mun_admctr_of2 =
| mun_admctr_of2_ref =
<!-- statistics -->
| area_km2 =
| area_km2_ref =
| pop_2010census = 4716
| pop_2010census_rank =
| pop_2010census_ref = <ref name="2010Census">{{ru-pop-ref| 2010Census}}</ref>
<!--| pop_density= -->
| pop_latest = 4457
| pop_latest_date = 2021
| pop_latest_ref =
<!-- history -->
| established_date =
| established_title =
| established_date_ref =
| current_cat_date =
| current_cat_date_ref =
<!-- misc -->
| postal_codes = 359010
| postal_codes_ref =
| dialing_codes = 84745
| dialing_codes_ref =
| website =
}}
'''Яшилт''' ({{lang-xal|Яшалта}}; {{lang-ru|Яшалта}}; «[[яшил мод|яшил]]+т») — [[ОХУ|Оросын Холбооны]] нэгж [[Бүгд Найрамдах Халимаг Улс]]ын [[Яшилт хошуу]] (''Яшалта район'')-ны [[Яшилт сум]] (''Яшалта селән'')-ын нутагт оршдог, хошуу болон сумынхаа төв болсон 4,716 хүнтэй [[суурин]].
== Хүн ам ==
{| class="wikitable"
|+ Оршин суугч хүний тоо
|-
! | 1959
! {{highlight1}} | 1970
! {{highlight1}} | 1979
! {{highlight1}} | 1989
! {{highlight1}} | 2002
! {{highlight1}} | 2010
|-
| 2,757 || 3,927 || 4,706 || 4,996 || 4,851|| 4,716
|-
|}
Яшилт сууринд гучаад өөр нэрийн ард түмний төлөөлөл оршин сууж байна. Үүнээс сүүл үеийн буюу 2003 оны өгөгдлөөр бол [[Орос үндэстэн]] (69.9%), [[Халимаг|Халимаг ястан]] (15.0%), [[Герман үндэстэн]] (4.3%), [[Чечень ястан]] (2.3%), [[Украин үндэстэн]] (1.8%), [[Эстон үндэстэн]] (1.7%), [[Турк үндэстэн]] (1.3%) гэж олноос цөөн рүү дараална.<ref>{{Cite web |url=http://www.yashalta.narod.ru/population.htm |title=Сайт Яшалты - Национальный состав Яшалты<!-- Заголовок добавлен ботом --> |access-date=2012-12-25 |archive-date=2012-12-18 |archive-url=https://web.archive.org/web/20121218220357/http://yashalta.narod.ru/population.htm |url-status=dead }}</ref>
==Байрлал==
Халимагийн [[Байшинт]] (оросоор ''Городовиковск'') хотоос 32 км, нийслэл [[Элст]] хотоос баруун зүгт 240 км зайнд [[Маныч-Гудило нуур]]ын баруун талд Яшилт суурин байдаг.
== Эшлэл ==
{{reflist}}
[[Ангилал:Халимагийн суурин]]
oan4410xya4w7r7hjh8midthxb0qz89
Чеченьчүүд
0
28332
859377
848798
2026-06-19T12:02:40Z
InternetArchiveBot
70653
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
859377
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|Зүүн хойд Кавказын угсаатны бүлэг}}
{{Инфобокс үндэстэн
| group = Чеченүүд
| native_name = {{lang|ce|Нохчий}}<br />{{transliteration|ce|Noxçiy}}
| caption = Чеченьчүүд хуриман дээр, 1870-1886 он
| population = 2.3 сая{{efn|name=a|Нийт тоо нь зөвхөн тооцоолол юм; зөвхөн лавласан бүх хүн амын нийлбэр.}}
| popplace =
| region1 = {{flag|Орос}}
| pop1 = 1,674,854<ref>{{cite web|url=https://view.officeapps.live.com/op/view.aspx?src=https%3A%2F%2Frosstat.gov.ru%2Fstorage%2Fmediabank%2FTom5_tab1_VPN-2020.xlsx&wdOrigin=BROWSELINK|title=2021 оны Оросын хүн амын тооллого}} {{in lang|ru}}</ref>
| region2 = *{{nbsp|4}}{{flag|Чечень}}
| pop2 = 1,456,792<ref name="census">[https://view.officeapps.live.com/op/view.aspx?src=https%3A%2F%2Frosstat.gov.ru%2Fstorage%2Fmediabank%2FTom5_tab1_VPN-2020.xlsx&wdOrigin=BROWSELINK 2021 оны Оросын хүн амын тооллого] {{in lang|ru}}</ref>
| region3 = *{{nbsp|4}}{{flag|Дагестан}}
| pop3 = 99,320<ref name="census"/>
| region4 = *{{nbsp|4}}{{flag|Ростов муж}}
| pop4 = 14,316<ref name="census"/>
| region5 = *{{nbsp|4}}{{flag|Ставрополийн хязгаар}}
| pop5 = 13,779<ref name="census"/>
| region6 = *{{nbsp|4}}{{flag|Ингушет}}
| pop6 = 12,240<ref name="census"/>
| region7 = *{{nbsp|4}}{{flag|Москва муж}}
| pop7 = 11,491<ref name="census"/>
| region8 = *{{nowrap|{{nbsp|4}}{{flag|Волгоград муж}}}}
| pop8 = 8,038<ref name="census"/>
| region9 = *{{nbsp|4}}{{flag|Ханты-Мансийн өөртөө засах тойрог}}
| pop9 = 7,085<ref name="census"/>
| region10 = *{{nbsp|4}}{{flag|Астрахань муж}}
| pop10 = 6,873<ref name="census"/>
| region11 = *{{nbsp|4}}{{flag|Саратов муж}}
| pop11 = 5,748<ref
name="census"/>
| region12 = {{flag|Европын Холбоо}}
| pop12 = 130,000 (2009)<ref>[http://www.rferl.org/content/As_Hit_Men_Strike_Concern_Grows_Among_Chechen_Exiles/1508931.html As Hit Men Strike, Concern Grows Among Chechen Exiles], RFE/RL, 3 сарын 12, 2009</ref>
| region13 = {{flag|Турк}}
| pop13 = 100,000<ref name="host">{{Webarchiv|url=http://belfercenter.ksg.harvard.edu/publication/12785/chechens_in_the_middle_east.html |wayback=20110722061015 |text=Chechens in the Middle East: Between Original and Host Cultures |archiv-bot=2025-06-09 15:43:23 InternetArchiveBot }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110722061015/http://belfercenter.ksg.harvard.edu/publication/12785/chechens_in_the_middle_east.html|date=2011-07-22}}, Event Report, Caspian Studies Program</ref><ref>Kristiina Markkanen: [http://www.hs.fi/english/article/Chechen+refugee+came+to+Finland+via+Baku+and+Istanbul/1135246619648 Chechen refugee came to Finland via Baku and Istanbul] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111121195649/http://www.hs.fi/english/article/Chechen+refugee+came+to+Finland+via+Baku+and+Istanbul/1135246619648|date=2011-11-21}}</ref>
| region14 = {{flag|Казахстан}}
| pop14 = 33,557<ref>{{cite web|url=https://stat.gov.kz/api/getFile/?docId=ESTAT464825|title=Итоги Национальной переписи населения 2021 года в Республике Казахстан|website=stat.gov.kz|access-date=2025-06-03|archive-date=2022-09-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20220902140633/https://stat.gov.kz/api/getFile/?docId=ESTAT464825|url-status=dead}}</ref>
| region15 = {{flag|Ирак}}
| pop15 = 14,000<ref>{{cite journal|author1=Ахмет Катав|author2=Билгай Думан|title=Iraqi Circassians (Chechens, Dagestanis, Adyghes)|journal=ORSAM Reports|date=2012|issue=134|url=http://www.orsam.org.tr/en/enUploads/Article/Files/20121116_134ingtum.pdf|access-date=2025-06-03|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130403142200/http://www.orsam.org.tr/en/enUploads/Article/Files/20121116_134ingtum.pdf|archive-date=2013-04-03}}</ref>
| region16 = {{flag|Гүрж}}
| pop16 = 8,400
| region17 = {{flag|Египет}}
| pop17 = 6,700<ref name="host"/>
| region18 = {{flag|Йордан}}
| pop18 = 5,700<ref>{{cite web|url=http://reliefweb.int/report/russian-federation/jordan-willing-assist-chechnya-king|title=Jordan willing to assist Chechnya – King|website=Reliefweb.int|date=2007-08-28|access-date=2025-06-03}}</ref>
| region19 = {{flag|Сири}}
| pop19 = 5,400<ref name=Jaimoukha>{{citation |last=Жаймуха|first=Амжад М.|year=2008|chapter=Syria|title=The Chechens: A Handbook|page=232|publisher=[[Routledge]]|isbn=978-0-415-32328-4}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.rferl.org/content/circassian-ossetian-chechen-minorities-solicit-russian-help-to-leave-syria/24674280.html|title=Circassian, Ossetian, Chechen Minorities Solicit Russian Help To Leave Syria|newspaper=Radio Free Europe/Radio Liberty|date=2012-08-12 |access-date=2025-06-03}}</ref>
| region20 = {{flag|Азербайжан}}
| pop20 = 5,400<ref>{{Cite web |last=Project |first=Joshua |title=Chechen in Azerbaijan |url=https://joshuaproject.net/people_groups/11317/AJ |access-date=2025-06-03 |website=joshuaproject.net |language=en}}</ref>
| region21 = {{flag|Норвеги}}
| pop21 = 10,000<ref>{{cite web | url=https://www.vg.no/nyheter/i/q50Ro/en-av-aatte-norske-fremmedkrigere-fra-nord-kaukasus | title=Én av åtte «norske» fremmedkrigere fra Nord-Kaukasus | date=2015-08-20 }}</ref>
| region22 = {{flag|Узбекистан}}
| pop22 = 1,800
| region23 = {{flag|Туркменистан}}
| pop23 = 1,100
| region24 = {{flag|АНЭУ}}
| pop24 = 1000<ref name=exodus>Chechnya's Exodus to Europe, North Caucasus Weekly Volume: 9 Issue: 3, [[The Jamestown Foundation]], 1 сарын 24, 2008</ref>
| region25 = {{flag|Украин}}
| pop25 = 2,877<ref>{{cite web|url=http://2001.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/nationality/|title=About number and composition population of Ukraine by data All-Ukrainian census of the population 2001|work=Украины хүн амын тооллого 2001 он|publisher=Украины Улсын статистикийн хороо|access-date=2025-06-03}}</ref>
| region26 = {{flag|Киргиз}}
| pop26 = 1,709<ref>{{Cite web|url=https://www.stat.gov.kg/ru/opendata/category/312/|title=Национальный состав населения (оценка на начало года, человек)|website=Национальный статистический комитет Кыргызской Республики|access-date=2025-06-03}}</ref>
| region27 = {{flag|Финланд}}
| pop27 = 891<ref>{{cite web | url=https://pxdata.stat.fi/PxWeb/pxweb/en/StatFin/StatFin__vaerak/statfin_vaerak_pxt_11rs.px/ | title=Population 31.12. By Origin, Background country, Language, Year, Age, Sex and Information | access-date=2025-06-03 | archive-date=2026-04-16 | archive-url=https://web.archive.org/web/20260416171408/https://pxdata.stat.fi/PxWeb/pxweb/en/StatFin/StatFin__vaerak/statfin_vaerak_pxt_11rs.px/ | url-status=dead }}</ref>
| region28 = {{flag|АНУ}}
| pop28 = 10.000<ref>{{cite news|url=http://www.thedailybeast.com/articles/2013/04/19/the-chechens-in-america-why-they-re-here-and-who-they-are.html|title=The Chechens in America: Why They're Here and Who They Are|author=Эндрю Майер|newspaper=[[The Daily Beast]]|date=2013-04-19|access-date=2025-06-03}}</ref>{{efn|АНУ-д амьдардаг чеченьчүүдийн бодит тоо тооллогоор ''Оросууд'' гэж ангилагддаг тул үүнээс илүү байж магадгүй юм.}}
| region29 = {{flag|Латви}}
| pop29 = 136–189
| ref29 = <ref>{{Cite web|url=https://data.stat.gov.lv/pxweb/en/OSP_PUB/START__POP__IR__IRE/IRE010/table/tableViewLayout1/|title=Population by ethnicity at the beginning of year – Time period and Ethnicity | Латвийн үндэсний статистикийн систем |website=data.stat.gov.lv}}</ref><ref>[https://www.pmlp.gov.lv/lv/media/9756/download?attachment Latvijas iedzīvotāju sadalījums pēc nacionālā sastāva un valstiskās piederības, 01.01.2023. – PMLP]</ref>
| rels = [[Ислам]], цөөн тооны Христын шашин
| langs = [[Чечень хэл]]
| related = Бусад [[Нах угсаатан]] ([[Ингушет|Ингуш]], [[Бац ястан|Бац]])
}}
'''Чечен үндэстэн''' ([[Орос хэл|орос хэлээр]] ганц тоонд Чеченец, олон тоонд Чеченцы, [[Монгол хэл|монголоор]] ганц тоонд ''Чечен'' олон тоонд ''Чеченүүд,'' [[Чечень хэл|чечениэр]] ганц тоонд ''нохчи'' [[олон тоо|о.т.]] ''нохчий'') — [[ОХУ]]-ын харьяа [[Ар Кавказ]]ын ард түмнээс хамгийн олон тоотой [[ард түмэн]].
Чечен бол харьцангуй залуу үндэстэн гэж олон түүхчид, судлаачид дүгнэсэн байдаг. Ердөө 500 жилийн настай (1500 оны үед) гэхдээ энэ нь таамаг боловч ихэнх хүмүүс санал нэгтэй байдаг.
бусад ОХУ-ийн нийт 190 ястанууд, уулын 50 ястануудыг оролцуулаад харьцуулахад Зөвхөн Чеченүүд нь тооны олноос гадна гадны тусламжгүйгээр өөрсдийгөө болгох хэмжээний [[Үндэстэн]] шинж чанартай цорын ганц хүмүүс. Гэвч тэд Оросын холбооны улсын нэг хэсэг (муж) гэдгийг ойлгох хэрэгтэй.
Вайнахчууд Европоос ирсэн, ДНА гарал үүсэл [[Баруун Европ|баруун европ]]. Чеченүүд (мөн ингушууд) үндсэндээ цагаан арьстнууд боловч Тамерлангийн довтолгооноос болж чеченүүд цөөн тооны [[Узбекистан|Узбекийн]] генетиктэй гэж хэлэхэд буруудахгүй.
Чеченүүд бол Оросын Холбооны Улс болон орос хэлээр ярьдаг орнуудын хамгийн алдартай угсаатны бүлэг бөгөөд муу эсвэл сайн талаасаа хувь хүнээс хамаарна тэрнээс муу дээрэмчин шинж чанартай үндэстэн эсвэл сайхан сэтгэлтэй дайчин хүмүүс гэж хуваагдахан шал утгагүй асуудал.
Вайнахчууд буюу [[Ингушет|Ингуш]] болон Чеченьчүүд хамгийн ойрын төрөл хүмүүс юм.
==Тэмдэглэл==
{{notelist}}
==Эшлэл==
{{reflist}}
{{DEFAULTSORT:Чеченүүд}}
[[Ангилал:Цагаан арьстнууд]]
[[Ангилал:Европ дахь угсаатан]]
[[Ангилал:Европ бүс нутгаар]]
[[Ангилал:Ислам]]
[[Ангилал:Христ итгэл]]
[[Ангилал:Кавказ]]
[[Ангилал:Дагестан]]
[[Ангилал:Ингушет]]
[[Ангилал:Осети ястан]]
[[Ангилал:Карачай-Черкес]]
[[Ангилал:Балкар ястан]]
[[Ангилал:Адыгей]]
[[Ангилал:Арменууд]]
[[Ангилал:Гүржүүд]]
fz5ekehl4hd1dnuk9qedg02qq169cjs
Урианхан
0
31554
859454
826607
2026-06-20T11:29:49Z
Megzer
20491
[[Урианхай]] руу чиглүүлэгдлээ
859454
wikitext
text/x-wiki
#Чиглүүлэг[[Урианхай]]
dlkd7su47agq562ukyz99985wf2d7s3
Тюмень
0
35082
859412
857817
2026-06-19T17:46:27Z
~2026-35814-32
105432
/* */ цИмке
859412
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|Оросын Тюмень мужийн хот}}
{{Ижил нэрийн тайлбар}}
{{Инфобокс Оросын суурин
| mn_name = Тюмень
| ru_name =
| image_skyline = Tyumen_2023.jpg
| image_caption = Тюменийн [[Дурлагсдын гүүр]]
| coordinates = {{coord|57|09|N|65|32|E|display=inline,title}}
| image_flag = Flag of Tyumen (Tyumen oblast) (2005).png
| flag_caption =
| image_coa = Wapen Tjoemen.png
| coa_caption =
| anthem =
| anthem_ref =
| holiday = 7 сарын сүүлийн ням гараг
| holiday_ref = <ref name="Charter">{{cite web|url=http://www.tyumen-city.ru/win/download/2791/|title=Charter of Tyumen (city proper) January 1, 2010. The Tyumen City Administration|access-date=2010-05-11}}{{Dead link|date=Гуравдугаар сар 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
<!-- administrative status -->
| federal_subject = [[Тюмень муж]]
| federal_subject_ref = <ref name="Ref446" />
| adm_district_jur =
| adm_district_jur_ref =
| adm_inhabloc_jur = Тюмень [[Холбооны субъектийн ач холбогдолтой хот|хот]]
| adm_inhabloc_jur_ref = <ref name="Ref446" />
| adm_citydistrict_jur =
| adm_citydistrict_type =
| adm_citydistrict_jur_ref =
| adm_selsoviet_jur =
| adm_selsoviet_type =
| adm_selsoviet_jur_ref =
| capital_of =
| capital_of_ref =
| adm_ctr_of1 = Тюмень муж
| adm_ctr_of1_ref = <ref name="Geography" />
| adm_ctr_of2 = [[Тюменийн район]]
| adm_ctr_of2_ref = <ref name="Ref446" />
| adm_ctr_of3 = Тюмень хот
| adm_ctr_of3_ref = <ref name="Ref446" />
| inhabloc_cat = Хот
| inhabloc_cat_ref = <ref name="Ref446" />
| inhabloc_type =
| inhabloc_type_ref =
<!-- municipal status -->
| mun_district_jur =
| mun_district_jur_ref =
| urban_okrug_jur = Тюмень хотын тойрог
| urban_okrug_jur_ref = <ref name="Ref447" />
| urban_settlement_jur =
| urban_settlement_jur_ref =
| rural_settlement_jur =
| rural_settlement_jur_ref =
| inter_settlement_territory =
| inter_settlement_territory_ref =
| mun_admctr_of1 = Тюмень хотын тойрог
| mun_admctr_of1_ref = <ref name="Ref447" />
| mun_admctr_of2 = Тюменийн хотын район
| mun_admctr_of2_ref = <ref name="Ref447" />
| leader_title = Захиргааны дарга
| leader_title_ref = <ref name="Leader" />
| leader_name = Руслан Кухарук
| leader_name_ref = <ref name="Leader">{{cite web|url=https://72.ru/text/gorod/55353361|title=Неожиданный поворот: на должность врио главы администрации Тюмени назначили Руслана Кухарука|date=May 31, 2018 }}</ref>
| representative_body =
| representative_body_ref =
<!-- statistics -->
| elevation_m =
| area_km2 = 698
| area_km2_ref = <ref name="Geography" />
| pop_2010census = 581907
| pop_2010census_rank = 25-д
| pop_2010census_ref = <ref name="2010Census">{{ru-pop-ref|2010Census}}</ref>
| pop_latest = 744554
| pop_latest_date = 2017
| pop_latest_ref = <ref name="2014est.">{{cite web|url=http://www.gks.ru/scripts/db_inet2/passport/table.aspx?opt=717010002014|title=Database of statistical indices. Tyumen Oblast's municipal formations|access-date=2015-03-21|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150403012939/http://www.gks.ru/scripts/db_inet2/passport/table.aspx?opt=717010002014|archive-date=April 3, 2015|df=mdy-all}}</ref>
| population_demonym =
| time_zone_ref =
<!-- history -->
| established_date = 7 сарын 29, 1586
| established_title =
| established_date_ref = <ref name="Charter" />
| current_cat_date =
| current_cat_date_ref =
| abolished_date =
| abolished_date_ref =
<!-- misc -->
| postal_codes =
| postal_codes_ref =
| dialing_codes = 3452
| dialing_codes_ref = <ref name="DialCode">{{cite web|url=http://www.tyumen-city.ru/vlast/iss/|title=Population of Tyumen (city proper)January 1, 2010. The City Government of Tyumen|access-date=May 11, 2010|archive-date=Долдугаар сар 26, 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20090726190435/http://www.tyumen-city.ru/vlast/iss|url-status=dead}}</ref>
| website = http://www.tyumen-city.ru
}}
'''Тюмень''' (сибирийн татараар '''Цимкетора''', [[Орос хэл|оросоор]] ''Тюме́нь'') — [[Оросын Холбооны Улс]]ын [[Тюмень муж]]ийн төв [[хот]].
2025 оны байдлаар 872 077 хүн оршин суудаг Орос улсын 18 дахь том хот бөгөөд оросуудын Сибирь дэх анхны хот. Тура гол дээр оршдог.
== Нэршил ==
Монгол цэргийн тогтолцооны нэгж болох "Түмэн" гэсэн үгнээс гаралтай гэж судлаачид үздэг.
== Газар зүйн байршил ==
Тюмень хот Баруун Сибирийн өмнөд хэсэгт, [[Тобол гол|Тобол голын]] зүүн цутгал болох Тура голын эрэг дээр оршдог. [[Курган]] хот хүртэл 205 км, [[Екатеринбург]] хот 325 км, [[Тобольск]] хот 246 км, Челябинск хот 437 км, [[Омск]] хотоос 625 км, [[Москва]] хотоос 2163 км, Санкт-Петербург хүртэл 2555 км зайд оршдог.
== Хүн ам ==
{| class="wikitable"
|+Хотын хүн ам
!1624
!1741
!1856
!1859
!1868
!1869
!1897
!1912
!1913
!1923
!1931
|-
|479
|'''↗'''4160
|'''↗'''11 200
|'''↗'''13 186
|'''↗'''14 408
|'''↘'''13 824
|'''↗'''29 500
|'''↗'''32 236
|'''↗'''39 200
|'''↗'''43 426
|'''↗'''57 970
|-
!1933
!1937
!1939
!1956
!1959
!1962
!1967
!1970
!1973
!1975
!1982
|-
|'''↗'''64 600
|'''↗'''76 478
|'''↗'''79 205
|'''↗'''125 000
|'''↗'''150 195
|'''↗'''174 000
|'''↗'''240 000
|'''↗'''268 526
|'''↗'''299 000
|'''↗'''330 000
|'''↗'''387 000
|-
!1985
!1986
!1987
!1989
!1990
!1991
!1992
!1993
!1994
!1995
!1997
|-
|'''↗'''430 000
|'''↗'''432 000
|'''↗'''456 000
|'''↗'''476 869
|'''↗'''486 000
|'''↗'''494 000
|'''↗'''496 000
|'''↘'''493 000
|'''↘'''491 000
|'''↗'''492 000
|'''↗'''499 000
|-
!1998
!1999
!2000
!2001
!2002
!2003
!2004
!2005
!2006
!2007
!2009
|-
|'''↗'''500 000
|'''↗'''503 800
|'''↘'''503 400
|'''↘'''500 200
|'''↗'''510 719
|'''↘'''510 700
|'''↘'''510 300
|'''↗'''538 300
|'''↗'''542 500
|'''↗'''549 900
|'''↗'''570 349
|-
!2010
!2011
!2012
!2013
!2014
!2015
!2016
!2017
!2018
!2019
!2021
|-
|'''↗'''581 907
|'''↘'''581 800
|'''↗'''609 650
|'''↗'''634 171
|'''↗'''679 861
|'''↗'''697 037
|'''↗'''720 575
|'''↗'''744 554
|'''↗'''768 358
|'''↗'''788 666
|'''↗'''847 488
|-
!2023
!2024
!
!
!
!
!
!
!
!
!
|-
|'''↗'''855 618
|'''↗'''861 098
|
|
|
|
|
|
|
|
|}
== Гадаадын өргөмжит консулын газрууд ==
* Беларусийн Өргөмжит консул (ул. Достоевского, 7)
* Казахстаны Өргөмжит консул (ул. Первомайская, 23)
* БНХАУ-ын Өргөмжит консул
* БНСУ-ын Өргөмжит консул (ул. 25 Октября, 25).
==Зураг==
<gallery widths="200px" heights="150px">
Зураг:Tyumen Panorama Alexanders Garten District.JPG
Зураг:Tyumen Archtect University.jpg
Зураг:Тюменский драмтеатр-1.jpg
</gallery>
== Уур амьсгал ==
{{Уур амьсгалын хүснэгт
|location = Тюмень (1991–2020, туйлын үе 1885–одоо)
|metric first = yes
|single line = yes
|collapsed =
|Jan record high C = 5.6
|Feb record high C = 7.3
|Mar record high C = 17.1
|Apr record high C = 30.7
|May record high C = 34.9
|Jun record high C = 36.8
|Jul record high C = 38.0
|Aug record high C = 37.4
|Sep record high C = 31.2
|Oct record high C = 24.1
|Nov record high C = 12.8
|Dec record high C = 9.0
|year record high C = 38.0
|Jan high C = -11.0
|Feb high C = -7.7
|Mar high C = 0.4
|Apr high C = 10.0
|May high C = 18.5
|Jun high C = 23.1
|Jul high C = 24.4
|Aug high C = 21.6
|Sep high C = 15.2
|Oct high C = 7.5
|Nov high C = -3.2
|Dec high C = -9.2
|year high C = 7.5
|Jan mean C = -15.1
|Feb mean C = -12.9
|Mar mean C = -4.9
|Apr mean C = 4.3
|May mean C = 12.0
|Jun mean C = 17.0
|Jul mean C = 18.7
|Aug mean C = 16.1
|Sep mean C = 10.0
|Oct mean C = 3.3
|Nov mean C = -6.6
|Dec mean C = -12.9
|year mean C = 2.4
|Jan low C = -19.2
|Feb low C = -17.6
|Mar low C = -9.8
|Apr low C = -0.8
|May low C = 5.8
|Jun low C = 11.1
|Jul low C = 13.4
|Aug low C = 11.2
|Sep low C = 5.6
|Oct low C = -0.2
|Nov low C = -9.9
|Dec low C = -16.6
|year low C = -2.2
|Jan record low C = -46.2
|Feb record low C = -43.7
|Mar record low C = -38.4
|Apr record low C = -23.2
|May record low C = -10.2
|Jun record low C = -1.9
|Jul record low C = 0.7
|Aug record low C = -1.0
|Sep record low C = -8.6
|Oct record low C = -26.7
|Nov record low C = -41.0
|Dec record low C = -49.2
|year record low C = -49.2
|precipitation colour = green
|Jan precipitation mm = 21
|Feb precipitation mm = 15
|Mar precipitation mm = 22
|Apr precipitation mm = 24
|May precipitation mm = 44
|Jun precipitation mm = 61
|Jul precipitation mm = 86
|Aug precipitation mm = 60
|Sep precipitation mm = 45
|Oct precipitation mm = 37
|Nov precipitation mm = 34
|Dec precipitation mm = 25
|year precipitation mm = 474
|Jan snow depth cm = 32
|Feb snow depth cm = 40
|Mar snow depth cm = 37
|Apr snow depth cm = 8
|May snow depth cm = 0
|Jun snow depth cm = 0
|Jul snow depth cm = 0
|Aug snow depth cm = 0
|Sep snow depth cm = 0
|Oct snow depth cm = 1
|Nov snow depth cm = 9
|Dec snow depth cm = 22
|year snow depth cm = 40
|Jan rain days = 0.4
|Feb rain days = 0.2
|Mar rain days = 2
|Apr rain days = 9
|May rain days = 16
|Jun rain days = 17
|Jul rain days = 17
|Aug rain days = 19
|Sep rain days = 19
|Oct rain days = 13
|Nov rain days = 4
|Dec rain days = 0
|year rain days = 117
|Jan snow days = 24
|Feb snow days = 19
|Mar snow days = 15
|Apr snow days = 8
|May snow days = 4
|Jun snow days = 0.2
|Jul snow days = 0
|Aug snow days = 0
|Sep snow days = 2
|Oct snow days = 11
|Nov snow days = 20
|Dec snow days = 23
|year snow days = 126
|Jan humidity = 80
|Feb humidity = 76
|Mar humidity = 70
|Apr humidity = 62
|May humidity = 58
|Jun humidity = 65
|Jul humidity = 72
|Aug humidity = 77
|Sep humidity = 77
|Oct humidity = 77
|Nov humidity = 80
|Dec humidity = 80
|year humidity = 73
|Jan sun = 68.2
|Feb sun = 123.2
|Mar sun = 167.4
|Apr sun = 243.0
|May sun = 272.8
|Jun sun = 300.0
|Jul sun = 328.6
|Aug sun = 238.7
|Sep sun = 165.0
|Oct sun = 102.3
|Nov sun = 69.0
|Dec sun = 55.8
|year sun = 2134.0
|source 1 = Pogoda.ru.net<ref name="pogoda">{{cite web
|url = http://www.pogodaiklimat.ru/climate/28367.htm
|title = Tyumen Climate
|access-date = 2026-06-01
|publisher = Цаг агаар ба уур амьсгал (Погода и климат)
|language = ru
|url-status = live
|archive-url = https://web.archive.org/web/20151208184804/http://www.pogodaiklimat.ru/climate/28367.htm
|archive-date = 2015-12-08
|df = mdy-all}}</ref>
|source 2 = Climatebase (нар, 1933–2011)<ref name=climatebase>{{cite web
|url=http://climatebase.ru/station/28367/?lang=en
|title=Tjumen (Tyumen) Climatological Normals 1933–2011
|publisher=Climatebase
|access-date=2026-06-01
|url-status=dead
|archive-url=https://web.archive.org/web/20151208154822/http://climatebase.ru/station/28367/?lang=en
|archive-date=2015-12-08
|df=mdy
}}</ref>
}}
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|Tyumen|Тюмень}}
* [https://web.archive.org/web/20080621043555/http://www.investintyumen.ru/ Хотын захиргааны албан ёсны цахим хуудас]
== Эшлэл ==
{{Reflist}}
{{ОХУ-ын тавин том хот}}
[[Ангилал:Тюмень| ]]
[[Ангилал:Тюмень мужийн суурин]]
[[Ангилал:Оросын хот]]
[[Ангилал:Оросын их сургуулийн хот]]
[[Ангилал:Оросын холбооны мужийн нийслэл]]
[[Ангилал:1586 онд байгуулагдсан]]
fhhdfx8vhmr3zlzreh1ljiolru37ysi
Өмнөд Солонгосын эдийн засаг
0
39896
859394
856836
2026-06-19T13:51:46Z
InternetArchiveBot
70653
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
859394
wikitext
text/x-wiki
'''Өмнөд Солонгосын эдийн засаг''' Дэлхийд эхний 8-т, Азид эхний 3-т орж байна<ref>{{cite paper
| author = IMF
| title = World Economic Outlook Database, October 2007
| version = 2007
| publisher = IMF
| date = 2007
| url = http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2007/02/weodata/weorept.aspx?sy=2006&ey=2008&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&pr1.x=56&pr1.y=12&c=512%2C941%2C914%2C446%2C612%2C666%2C614%2C668%2C311%2C672%2C213%2C946%2C911%2C137%2C193%2C962%2C122%2C674%2C912%2C676%2C313%2C548%2C419%2C556%2C513%2C678%2C316%2C181%2C913%2C682%2C124%2C684%2C339%2C273%2C638%2C921%2C514%2C948%2C218%2C686%2C963%2C688%2C616%2C518%2C223%2C728%2C516%2C558%2C918%2C138%2C748%2C196%2C618%2C278%2C522%2C692%2C622%2C694%2C156%2C142%2C624%2C449%2C626%2C564%2C628%2C283%2C228%2C853%2C924%2C288%2C233%2C293%2C632%2C566%2C636%2C964%2C634%2C182%2C238%2C453%2C662%2C968%2C960%2C922%2C423%2C714%2C935%2C862%2C128%2C716%2C611%2C456%2C321%2C722%2C243%2C942%2C248%2C718%2C469%2C724%2C253%2C576%2C642%2C936%2C643%2C961%2C939%2C813%2C644%2C199%2C819%2C184%2C172%2C524%2C132%2C361%2C646%2C362%2C648%2C364%2C915%2C732%2C134%2C366%2C652%2C734%2C174%2C144%2C328%2C146%2C258%2C463%2C656%2C528%2C654%2C923%2C336%2C738%2C263%2C578%2C268%2C537%2C532%2C742%2C944%2C866%2C176%2C369%2C534%2C744%2C536%2C186%2C429%2C925%2C178%2C746%2C436%2C926%2C136%2C466%2C343%2C112%2C158%2C111%2C439%2C298%2C916%2C927%2C664%2C846%2C826%2C299%2C542%2C582%2C443%2C474%2C917%2C754%2C544%2C698&s=PPPGDP&grp=0&a=
| accessdate = 2008-02-12}}
</ref><ref>{{cite paper
| author = IMF
| title = World Economic Outlook Database, October 2007
| version = 2007
| publisher = IMF
| date = 2007
| url = http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2007/02/weodata/weorept.aspx?sy=2006&ey=2008&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&pr1.x=56&pr1.y=12&c=512%2C941%2C914%2C446%2C612%2C666%2C614%2C668%2C311%2C672%2C213%2C946%2C911%2C137%2C193%2C962%2C122%2C674%2C912%2C676%2C313%2C548%2C419%2C556%2C513%2C678%2C316%2C181%2C913%2C682%2C124%2C684%2C339%2C273%2C638%2C921%2C514%2C948%2C218%2C686%2C963%2C688%2C616%2C518%2C223%2C728%2C516%2C558%2C918%2C138%2C748%2C196%2C618%2C278%2C522%2C692%2C622%2C694%2C156%2C142%2C624%2C449%2C626%2C564%2C628%2C283%2C228%2C853%2C924%2C288%2C233%2C293%2C632%2C566%2C636%2C964%2C634%2C182%2C238%2C453%2C662%2C968%2C960%2C922%2C423%2C714%2C935%2C862%2C128%2C716%2C611%2C456%2C321%2C722%2C243%2C942%2C248%2C718%2C469%2C724%2C253%2C576%2C642%2C936%2C643%2C961%2C939%2C813%2C644%2C199%2C819%2C184%2C172%2C524%2C132%2C361%2C646%2C362%2C648%2C364%2C915%2C732%2C134%2C366%2C652%2C734%2C174%2C144%2C328%2C146%2C258%2C463%2C656%2C528%2C654%2C923%2C336%2C738%2C263%2C578%2C268%2C537%2C532%2C742%2C944%2C866%2C176%2C369%2C534%2C744%2C536%2C186%2C429%2C925%2C178%2C746%2C436%2C926%2C136%2C466%2C343%2C112%2C158%2C111%2C439%2C298%2C916%2C927%2C664%2C846%2C826%2C299%2C542%2C582%2C443%2C474%2C917%2C754%2C544%2C698&s=PPPGDP&grp=0&a=
| accessdate = 2008-02-12}}
</ref>. Гадаад худалдааны гол түнш нь Хятад<ref>{{Cite web |url=http://www.ifans.go.kr/ICSFiles/afieldfile/2005/07/05/policybrief05_3.pdf |title=Trade Policy Outlook for Second-term Bush Administration |access-date=2014-02-24 |archive-date=2015-11-05 |archive-url=https://web.archive.org/web/20151105144843/http://www.ifans.go.kr/ICSFiles/afieldfile/2005/07/05/policybrief05_3.pdf |url-status=dead }}</ref>. Солонгосын эдийн засгийн тулгуур нь [[автомашин]], [[хагас дамжуулагч]], [[электроник]], [[усан онгоц]], [[ган]]гийн үйлдвэрлэл юм.
1950-д оны үед Солонгос нь [[Ази]]йн хамгийн ядуу орны нэг байв. Японы захиргаанд байх үед байгалийн баялагийн ихэнхийг олборлож дууссан ба [[Солонгосын дайн]]ы үед тус улс бүрэн сүйрсэн байна. 1962 онд цэргийн эргэлтээр төрийн эрхийг авсан генерал [[Паг Жон-хи]]-гийн удирдлагаар Солонгосын эдийн засаг сэргэж эхэлсэн ба 40 жилийн дотор [[газар тариалан]], [[загас агнуур]]ын орноос өндөр технологи бүхий аж үйлдвэржсэн орон болж хувирчээ.
Пак Жон-хи ЗХУ-ын загвараар 5 жилийн тутмын макро эдийн засгийн төлөвлөгөөг хэрэгжүүлж эхэлсэн<ref>{{Cite web |url=http://mars.wnec.edu/~grempel/courses/stalin/lectures/EconDev.html |title=Soviet Economic Development<!-- Bot generated title --> |access-date=2014-02-24 |archive-date=2005-01-08 |archive-url=https://web.archive.org/web/20050108165918/http://mars.wnec.edu/~grempel/courses/stalin/lectures/EconDev.html |url-status=dead }}</ref> ба 1965 онд [[Япон]]той харилцах харилцаагаа хэвийн болгосноор гадаад худалдаа, хөрөнгө оруулалт ихээхэн татжээ. Эхлээд хөнгөн үйлдвэр, дараа нь хүнд үйлдвэрүүд байгуулж, 1973 он гэхэд Өмнөд Солонгос нь эдийн засгийн хувьд Дэлхийд 34-т орох болов<ref>[http://www.nationmaster.com/graph/eco_gdp_per_cap_in_197-economy-gdp-per-capita-1973 NationMaster - NationMaster Survey<!-- Bot generated title -->]</ref>.
Эдийн засгийн энэ өсөлтийг "Хөн мөрний эрэг дэх ид шид" гэж нэрлэх болсон ба 1980-1990 онд Солонгос нь нэхмэл, даавуу, гутлын экспортоос илүү автомашин, электроник, усан онгоц, ган үйлдвэрлэж, экспортлох болжээ. Улмаар өндөр технологийн бүтээгдэхүүн болох [[LCD дэлгэц|компьютерийн дэлгэц]], [[гар утас]], [[хагас дамжуулагч]] үйлдвэрлэж эхлэв.
[[Зураг:Korean.culture-cellphone-01.jpg|thumb|right|Өмнөд Солонгос нь гар утасны үйлдвэрлэлээрээ Дэлхийд тэргүүлдэг орон]]
Өмнөд Солонгосын тэргүүлэгч компаниуд болох [[Хёндэ групп|Хёндэ]], [[Самсунг групп|Самсунг]], [[Эл Жи групп|Эл Жи]], [[Эс Кэй групп|Эс Кэй]] зэрэг хувийн (гэр бүлийн) компаниуд нь Пак-ийн удирдлагын үеийн санхүүгийн болон татварын тааламжтай нөхцөлд цэцэглэн хөгжсөн байна<ref>See Cumings 1997, chapter 6.</ref>.
[[1997 оны Азийн санхүүгийн хямрал]]ын үеэр Өмнөд Солонгосын эдийн засгийн сул тал (жишээлбэл, ихээхэн хэмжээний гадаад өр гэх мэт) ил гарсан ба энэхүү хямрал хоёр үе шаттайгаар явагджээ. Эхнийх нь 1997 онд, дараагийнх нь 1999 онд болсон [[Дэү групп|Дэү компанийн]] дампууралаар илэрсэн байна<ref>KOIS (2003), pp. 238-239.</ref>. Дэү компанийн дампууралыг Дэлхийн түүхэн дэх хамгийн том дампуурал гэж тооцож байна<ref>[http://www.iie.com/publications/papers/paper.cfm?ResearchID=458] Paper: Economic Reform in South Korea: An Unfinished Legacy</ref>. Уг хямралын дараанаас компаниудын бүтэц өөрчлөгдөн, 2003 он гэхэд Өмнөд Солонгосын хамгийн том гэр бүлийн 30 компанийн талаас илүү нь хувьцаат компани болжээ<ref>18 out of 30, according to {{cite web |url=http://www.economist.com/countries/SouthKorea/profile.cfm?folder=Profile-Economic%20Structure |title=Country Studies: South Korea |work=The Economist |date=2003-04-10 |accessdate=2006-04-06}}</ref>
2003-2005 оны хооронд эдийн засгийн жилийн өсөлт 4% болж буурав<ref>{{cite web |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2003rank.html |title=GDP - Rank order - Real Growth Rate |work=CIA Factbook |accessdate=2006-09-15 |archive-date=2017-07-01 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170701201952/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2003rank.html |url-status=dead }}</ref>. Энэ бууралт нь хувь хүмүүсийн картын зээл, [[Хятад]]ын ихээхэн хэмжээний импорт зэргээс үүдэлтэй байна. 2005 оноос хэрэгжүүлж эхэлсэн үл хөдлөх хөрөнгийн, тэтгэвэрийн, ажиллах хүчний шинэтгэлийн дүнд<ref>{{cite web |url=http://search.hankooki.com/times/times_view.php?term=housing+property++&path=hankooki3/times/lpage/nation/200608/kt2006083119175610510.htm&media=kt |title=Anti-Speculation Measures |work=Hankooki Ilbo |accessdate=2006-09-15 }}{{Dead link|date=Аравдугаар сар 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>, 2006 оны эдийн засгийн өсөлт 5.1%-д хүрсэн байна.
Өмнөд Солонгосын эдийн засаг нь дунд зэргийн [[инфляци]], ажилгүйдлын бага төвшин, экспорт, орлогын харьцангуй тэгш байдал зэргээр тодорхойлогдоно<ref>{{cite web |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2092.html |title=Field Listing - Inflation Rate - (consumer prices) |work=CIA Factbook |accessdate=2006-09-15 |archive-date=2018-10-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181024055921/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2092.html |url-status=dead }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2129.html |title=Field Listing - Unemployment Rate |work=CIA Factbook |accessdate=2006-09-15 |archive-date=2019-01-06 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190106100416/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2129.html |url-status=dead }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2078.html |title=Field Listing - Exports |work=CIA Factbook |accessdate=2006-09-15 |archive-date=2012-05-04 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120504222805/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2078.html |url-status=dead }}</ref>
Одоогийн байдлаар Өмнөд Солонгосын автомашин, усан онгоцны үйлдвэрлэл эдийн засгийн үндэс нь болж байна. Өмнөд Солонгосын Хёндэ моторс ба түүний салбар [[Киа моторс]] нь Дэлхийн 5 дахь том автомашин үйлдвэрлэгч юм<ref>{{Cite web |url=http://car-reviews.automobile.com/news/hyundai-kia-pass-nissan-to-become-worlds-sixth-largest-automaker/1916/ |title=Hyundai-Kia Pass Nissan to Become Worlds Sixth Largest Automaker - Automobile.com Auto News<!-- Bot generated title --> |access-date=2014-02-24 |archive-date=2008-09-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080924132244/http://car-reviews.automobile.com/news/hyundai-kia-pass-nissan-to-become-worlds-sixth-largest-automaker/1916/ |url-status=dead }}</ref>. Солонгосын автомашин үйлдэрлэгчид хэдийгээр [[Европын Холбоо|Европын холбоотой]] байгуулсан [[Чөлөөт худалдааны хэлэлцээр]]ийн хугацаа нь дууссан ч гэсэн Европийн холбооны улсуудад дахь экспортын хэмжээгээ нэмэгдүүлэхээр төлөвлөж байна<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/6631187.stm BBC NEWS | Business | S Korea and EU begin trade talks<!-- Bot generated title -->]</ref>.
Өмнөд Солонгосын усан онгоцны үйлдвэрлэл нь Дэлхийд хамгийн томд тооцогдож байгаа ба 2004 онд үйлдвэрлэлийн хэмжээгээрээ Японыг гүйцсэн байна<ref>{{Cite web |url=http://findarticles.com/p/articles/mi_m0BJT/is_7_11/ai_109402867 |title=Shipbuilding on the rise in South Korea - Ports And Shipping {{!}} Business Asia {{!}} Find Articles at BNET.com<!-- Bot generated title --> |access-date=2012-07-09 |archive-date=2010-03-03 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100303100650/http://findarticles.com/p/articles/mi_m0BJT/is_7_11/ai_109402867/ |url-status=dead }}</ref>. Өмнөд Солонгос нь дунджаар ажлын 4 өдөрт, 80 сая ам.долларын өртөг бүхий нэг усан онгоцийг үйлдвэрлэдэг ба 2006 оны байдлаар Дэлхий дээр шинээр үйлдвэрлэж буй 3 онгоц тутмын нэгийг үйлдвэрлэж байжээ.
Хэдийгээр Өмнөд Солонгос одоогоор усан онгоц үйлдвэрлэл, захиалгын хэмжээгээрээ илүү байгаа ч, [[Хятад]] улс 2015 он гэхэд Дэлхийн хамгийн том усан онгоц үйлдвэрлэгч болох зорилт тавьж байна. Гэхдээ одоогоор Солонгосын усан онгоц хямд өртөгтэй байгаа юм<ref>{{Cite web |url=http://goliath.ecnext.com/coms2/gi_0199-5398567/S-KOREAN-SHIPYARDS-DOMINATE-HIGH.html#abstract |title=S. KOREAN SHIPYARDS DOMINATE HIGH-VALUE-ADDED SHIP MARKET. Industry & Business Article - Research, News, Information, Contacts, Divisions, Subsidiaries, Business Associations<!-- Bot generated title --> |access-date=2014-02-24 |archive-date=2015-04-28 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150428080627/http://goliath.ecnext.com/coms2/gi_0199-5398567/S-KOREAN-SHIPYARDS-DOMINATE-HIGH.html#abstract |url-status=dead }}</ref>.
== Өмнөд Солонгосын тэргүүлэгч компаниуд ==
Энэхүү жагсаалтыг Forbes Global 2000 сэтгүүлд үндэслэн гаргасан бөгөөд дэлхийн хамгийн том хувьцаат 2000 компанийг эрэмбэлдэг. Forbes жагсаалтад компани бүрийн орлого, цэвэр ашиг, нийт хөрөнгө, зах зээлийн үнэ зэрэг олон хүчин зүйлийг харгалзан үздэг; нийт зэрэглэлийг авч үзэхдээ хүчин зүйл бүрд ач холбогдлын хувьд жигнэсэн зэрэглэл өгдөг. Доорх хүснэгтэд компани тус бүрийн төв оффисын байршил, салбарыг жагсаасан болно. Өгсөн тоонууд нь- тэрбум ам.доллар бөгөөд 2019 оных юм. Өмнөд Солонгосын хамгийн өндөр үнэлгээтэй 52 компанийг жагсаалт юм.
{| class="wikitable sortable"
! colspan="2" |Эрэмбэ
! rowspan="2" |Нэр
! rowspan="2" |Үйлдвэрлэлийн чиглэл
! rowspan="2" |Төв байр
!Sales
!Profit
!Assets
!Зах зээлийн үнэлгээ
|-
!Үндэсний
!Дэлхийд
! colspan="4" |(US$ тэрбум)
|-
|1
|14
|[[Samsung Electronics]]
|Технологи
|Suwon, Gyeongggi
|220.07
|34.49
|348.81
|334.31
|-
|2
|104
|[[Hyundai Motor Group|Hyundai Motor]]
|Aвтомашин
|Seocho, Seoul
|114.55
|7.02
|203.07
|38.94
|-
|3
|256
|KIA
|Aвтомашин
|Seocho, Seoul
|70.17
|4.96
|58.29
|26.04
|-
|4
|278
|KB Financial
|Санхүү
|Yeouido, Seoul
|44.38
|3.31
|557.09
|14.15
|-
|5
|279
|SK Hynix
|Tехнологи
|Icheon, Gyeongggi
|34.53
|1.73
|82.14
|46.11
|-
|6
|299
|POSCO
|Ган
|Pohang, Gyeongbuk
|63.21
|2.43
|78.82
|21.73
|-
|7
|300
|Shinhan Financial Group
|Санхүү
|Jung, Seoul
|33.38
|3.46
|534.51
|13.85
|-
|8
|339
|LG Chem
|Хими
|Yeouido, Seoul
|41.81
|1.39
|53.76
|43.26
|-
|9
|420
|Hana Financial
|Санхүү
|Jung, Seoul
|29.41
|2.8
|449.88
|9.17
|-
|10
|464
|Hyundai Mobis
|Автомашины сэлбэг
|Gangnam, Seoul
|40.17
|1.92
|43.82
|15.14
|-
|11
|513
|Samsung C&T
|Барилга
Sogo shosha
|Gangdong
Jung District, Seoul
|32.8
|1.71
|46.64
|13.6
|-
|12
|562
|Woori Financial
|Санхүү
|Jung, Seoul
|20.47
|2.42
|379.97
|6.41
|-
|13
|566
|Samsung Life Insurance
|Амьдарлын Даатгал
|Seocho, Seoul
|23.15
|1.23
|249.47
|9.07
|-
|14
|590
|Samsung SDI
|Зай хураагуур
|Yongin, Gyeonggi
|16.36
|1.57
|23.93
|34.58
|-
|15
|620
|SK
|Holdings
|Jongno, Seoul
|104.64
|0.85
|153.82
|6.73
|-
|16
|628
|Industrial Bank of Korea
|Банк
|Yeouido, Seoul
|15.9
|2.17
|341.62
|6.04
|-
|17
|631
|Hanhwa
|Holdings
|Jung, Seoul
|48.2
|1.02
|167
|1.52
|-
|18
|703
|SK Innovation
|Газрын тос
|Jongno, Seoul
|61.8
|0.55
|55.25
|11.57
|-
|19
|718
|Korea Gas
|Байгалийн хий
|Dong, Daegu
|40.02
|1.16
|49.37
|1.75
|-
|20
|730
|HD Hyundai
|Holdings
|Seongnam, Gyeonggi
|50.2
|0.96
|51.85
|3.09
|-
|21
|741
|LG Electronics
|Технологи
|Yeouido, Seoul
|63.31
|0.33
|44.16
|14.87
|-
|22
|747
|Korea Electric Power
|Эрчим хүч
|Naju, Jeonnam
|55.15
|−18.94
|185.69
|9.22
|-
|23
|790
|Samsung Fire & Marine Insurance
|Үл хөдлөх хөрөнгийн даатгал
|Seocho, Seoul
|16.46
|0.99
|68.41
|7.29
|-
|24
|825
|HMM
|Далайн тээвэр
|Yeouido, Seoul
|14.38
|7.78
|20.54
|7.41
|-
|25
|842
|GS Holdings
|Holdings
|Gangnam, Seoul
|22.27
|1.66
|26.83
|2.82
|-
|26
|921
|KT
|Харилцаа холбоо
|Seongnam, Gyeonggi
|19.85
|0.97
|32.41
|5.89
|-
|27
|961
|Meritz Financial
|Санхүү
|Gangnam, Seoul
|10.7
|0.8
|72.87
|7.11
|-
|28
|1,004
|DB Insurance
|Хөрөнгийн даатгал
|Gangnam, Seoul
|13.68
|0.76
|50.04
|3.64
|-
|29
|1,037
|E-mart
|Жижиглэн худалдаа
|Jung, Seoul
|22.7
|0.78
|26.26
|1.98
|-
|30
|1,057
|S-Oil
|Түлш
|Mapo, Seoul
|32.25
|1.14
|15.57
|6.37
|-
|31
|1,140
|[[Korean Air]]
|Агаарын тээвэр
|Gangseo, Seoul
|10.91
|1.33
|22.93
|6.38
|-
|32
|1,144
|CJ Corporation
|Holdings
|Jung, Seoul
|31.67
|0.15
|38.15
|2.29
|-
|33
|1,157
|Hyundai Steel
|Ган
|Dong, Incheon
|20.43
|0.57
|29.1
|3.54
|-
|34
|1,161
|Naver
|Tехнологи
|Seongnam, Gyeonggi
|6.36
|0.58
|26.81
|22.23
|-
|34
|1,371
|Hyundai Marine & Fire Insurance
|Үл хөдлөх хөрөнгийн даатгал
|Jongno, Seoul
|12.21
|0.43
|40.12
|2.2
|-
|35
|1,186
|SK Telecom
|Харилцаа холбоо
|Jung, Seoul
|13.39
|0.69
|24.76
|7.93
|-
|35
|1,387
|BNK Financial
|Санхүү
|Nam, Busan
|5.5
|0.59
|108.64
|1.63
|-
|36
|1,281
|Hyundai Glovis
|Logistics
|Seongdong, Seoul
|20.61
|0.9
|11.23
|4.72
|-
|36
|1,456
|Samsung SDS
|Технологи
|Songpa, Seoul
|12.56
|0.84
|9.24
|6.93
|-
|37
|1,303
|CJ CheilJedang
|Хүнс
|Jung, Seoul
|23.28
|0.46
|23.73
|3.75
|-
|37
|1,459
|LG Innotek
|Технологи
|Gangseo, Seoul
|15.16
|0.75
|7.94
|4.64
|-
|38
|1,318
|LG
|Holdings
|Yeouido, Seoul
|4.55
|0.97
|23.43
|10.65
|-
|38
|1,522
|Lotte Chemical
|Хими
|Songpa, Seoul
|17.24
|0.04
|21.18
|5.48
|-
|39
|1,336
|Korea Investment
|Санхүү
|Yeouido, Seoul
|8.58
|0.48
|68.25
|2.36
|-
|39
|1,541
|HD Korea Shipbuilding & Offshore Engineering
|Усан онгоц үйлдвэр
|Seongnam, Gyeonggi
|14.46
|−0.05
|23.63
|4.42
|-
|40
|1,361
|LG Display
|Технологи
|Yeouido, Seoul
|18.35
|−3.24
|28.22
|3.96
|-
|40
|1,554
|Mirae Asset Financial
|Санхүү
|Jung, Seoul
|3.14
|0.49
|84
|3.06
|-
|41
|1,621
|Lotte Shopping
|Жижиглэн худалдаа
|Jung, Seoul
|11.98
|−0.25
|25.07
|1.7
|-
|42
|1,629
|Doosan
|Holdings
|Jung, Seoul
|13.74
|−0.35
|20.81
|1.19
|-
|43
|1,675
|Daou Data
|Технологи
|Mapo, Seoul
|7.54
|0.15
|39.44
|0.46
|-
|44
|1,696
|Hyundai Engineering & Construction
|Барилга
|Jongno, Seoul
|17.66
|0.31
|16.54
|3.44
|-
|45
|1,700
|Kakao
|Технологи
|Jeju, Jeju
|5.49
|0.1
|18.16
|18.89
|-
|46
|1,730
|DGB Financial
|Санхүү
|Buk, Daegu
|4.23
|0.3
|72
|0.88
|-
|47
|1,732
|Daou Technology
|Технологи
|Seongnam, Gyeonggi
|7.13
|0.28
|38.96
|0.6
|-
|48
|1,836
|Samsung Electro-Mechanics
|Технологи
|Suwon, Gyeongggi
|7.29
|0.75
|8.7
|7.87
|-
|49
|1,860
|JB Financial
|Санхүү
|Jeonju, Jeonbuk
|2.52
|0.44
|47.31
|1.22
|-
|50
|1,909
|LG Uplus
|Харилцаа холбоо
|Yongsan, Seoul
|10.76
|0.51
|15.64
|3.61
|-
|51
|1,943
|Korea Zinc
|Ган хайлш
|Gangnam, Seoul
|8.68
|0.6
|9.57
|7.63
|-
|52
|1,953
|Kakao Bank
|Банк
|Seongnam, Gyeonggi
|1.4
|0.22
|31.25
|8.49
|}
== Эшлэл ==
{{лавлах холбоос}}
[[Ангилал:Өмнөд Солонгосын эдийн засаг| ]]
p85f5ev4ytc8h2sbasv0pzqfzxk01kt
Эльяким Мангала
0
44571
859384
845905
2026-06-19T12:57:27Z
InternetArchiveBot
70653
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
859384
wikitext
text/x-wiki
{{Хөлбөмбөгчин 2
|нэр = Эльяким Мангала
|зураг = Valais Cup 2013 - OM-FC Porto 13-07-2013 - Eliaquim Mangala.jpg
|хэмжээ = 240 px
|мэндэлсэн огноо = [[1991 он]]ы [[2 сарын 13]]
|мэндэлсэн газар = [[Франц]], [[Коломб]]
|иргэншил = {{Далбаа Франц|20px}} [[Франц]]<br />{{Далбаа Бельги|20px}} [[Бельги]]<br/>{{Далбаа БНА Конго|20px}} [[Бүгд Найрамдах Ардчилсан Конго Улс|Ардчилсан Конго]]
|өндөр = 188<ref name=autogenerated1>Согласно [http://www.fcporto.pt/en/futebol/plantel/Pages/detalhe-do-plantel.aspx?cat=Defesa&playerId=13&playerGuid=b0dcbb6a-288f-461d-9209-3d39f2bff75f данным] официального сайта «Порту».</ref>
|жин = 81<ref name=autogenerated1 />
|байрлал = [[Хамгаалагч (хөлбөмбөг)|төвийн хамгаалагч]]
|одоогийн баг = {{Далбаа Англи|20px}} [[Манчестер Сити]]
|дугаар = 20
|залуучуудын багууд = {{хөлбөмбөгийн замнал
|1996—2002|{{Далбаа Бельги|20px}} Люстен|
|2002—2004|{{Далбаа Бельги|20px}} Вепьон|
|2004—2007|{{Далбаа Бельги|20px}} Намюр|
|2007—2008|{{Далбаа Бельги|20px}} [[Стандард Льеж|Стандард]]|}}
|багууд = {{хөлбөмбөгийн замнал
|2008—2011|{{Далбаа Бельги|20px}} [[Стандард Льеж|Стандард]]|60 (1)
|2011—2014|{{Далбаа Португал|20px}} [[Порто (хөлбөмбөгийн баг)|Порто]]|51 (6)
|2014—одоо|{{Далбаа Англи|20px}} [[Манчестер Сити]]|0 (0)}}
|шигшээ =
{{хөлбөмбөгийн замнал
|2009—одоо|{{Далбаа Франц|20px}} Франц (зал.)|23 (2)
|2013—одоо|{{Далбаа Франц|20px}} [[Францын хөлбөмбөгийн шигшээ|Франц]]|3 (0)}}
|сүүлд шинэчилсэн = 2014 оны 8 сарын 11
|сүүлд шинэчилсэн (шигшээ) = 2014 оны 8 сарын 11
}}
'''Эльяким Мангала''' ({{lang-fr|Eliaquim Mangala}}; [[1991]] оны [[2 сарын 13|хоёрдугаар сарын 13-нд]] [[Коломб]] [[хот]]од төрсөн) — [[Бүгд Найрамдах Ардчилсан Конго Улс|Ардчилсан Конго]] гаралтай [[Франц]]ын [[хөлбөмбөг]]чин бөгөөд «[[Манчестер Сити]]» болон [[Францын хөлбөмбөгийн шигшээ|Францын шигшээд]] [[Хамгаалагч (хөлбөмбөг)|төвийн хамгаалагчаар]] тоглодог.
==Замнал==
Мангала [[2014]] оны [[8 сарын 11|наймдугаар сарын 11-нд]] «[[Манчестер Сити]]»-д элссэн. Солилцооны үнийг 32 сая фунт стерлингээр тогтоосон тухай болон таван жилээр гэрээлсэнийг мэдэгдэв. Тэр 20 дугаарын өмсгөл гарджээ.
== Амжилт ==
{{Далбаа Бельги|20px}} '''Стандарт'''
* [[Бельгийн хөлбөмбөгийн лиг|Бельгийн аварга]] '''(1)''': [[2008/2009 оны Бельгийн хөлбөмбөгийн лиг|2008/09]]
* [[Бельгийн хөлбөмбөгийн цом|Бельгийн цомын]] эзэн '''(1)''': 2010/11
* [[Бельгийн хөлбөмбөгийн супер цом|Бельгийн супер цомын]] эзэн '''(1)''': 2009
{{Далбаа Португал|20px}} '''Порто'''
* [[Португалийн хөлбөмбөгийн лиг|Португалийн аварга]] '''(2)''': [[2011/2012 оны Португалийн хөлбөмбөгийн лиг|2011/12]], [[2012/2013 оны Португалийн хөлбөмбөгийн лиг|2012/13]]
* [[Португалийн хөлбөмбөгийн супер цом|Португалийн супер цомын]] эзэн '''(1)''': 2012
== Лавлах холбоос ==
{{лавлах холбоос}}
== Гадны холбоос ==
* [http://www.transfermarkt.de/de/eliaquim-mangala/profil/spieler_90681.html Профайл - Transfermarkt.de] {{ref-de}}
* [https://web.archive.org/web/20130127200924/http://www.fff.fr/individus/selections/visu_fiche.php?in_no=9999999901&id_cat=3 Профайл - Франц] {{ref-fr}}
* [https://web.archive.org/web/20110911014149/http://www.footgoal.net/fichejoueur.php?id_joueur=3323 Профайл - Footgoal.net] {{ref-fr}}
* [http://int.soccerway.com/players/eliaquim-mangala/68177/ Профайл - Soccerway.com] {{ref-en}}
{{France-footy-bio-stub}}
{{Манчестер Сити багийн бүрэлдэхүүн}}
{{2014 оны ДАШТ-д Францын хөлбөмбөгийн шигшээ}}
[[Ангилал:Францын хөлбөмбөгчин]]
[[Ангилал:Стандард Льеж багийн тоглогч]]
[[Ангилал:Порто багийн тоглогч]]
[[Ангилал:Манчестер Сити багийн тоглогч]]
[[Ангилал:Конгочууд (Бүгд Найрамдах Ардчилсан Конго Улс)]]
[[Ангилал:Францын хүн]]
[[Ангилал:1991 онд төрсөн]]
mbp6gt4aork6e5b7jyv8htmxmnrjv3k
Эль-Пасо
0
45772
859383
859170
2026-06-19T12:54:27Z
InternetArchiveBot
70653
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
859383
wikitext
text/x-wiki
{{redirect|Эль-Пасо}}
{{Инфобокс суурин
| name = Эль-Пасо
| native_name = El Paso
| settlement_type = [[Хот]]
| nicknames = Нарны хот,<ref>{{cite web|url=http://visitelpaso.com/visitors/to_do/1-attractions/sections |title=Visit El Paso, Texas | publisher=El Paso Convention & Visitors Bureau |access-date=2024-05-17}}</ref> Эль-Чуко<ref>{{cite web|url=http://www.elpasotimes.com/ci_23569143/ram-n-renter-el-chuco-tells-el-paso|archive-url=https://archive.today/20140201050232/http://www.elpasotimes.com/ci_23569143/ram-n-renter-el-chuco-tells-el-paso|url-status=dead|archive-date=2014-02-01|title=El Chuco tells of El Paso pachuco history – Ramon Renteria | newspaper=El Paso Times |date=2013-06-30 |access-date=2024-05-17}}</ref>
| image_skyline = {{multiple image
| align = center
| border = infobox
| perrow = 1/2/2/1
| total_width = 280
| caption_align = center
| image1 = El Paso Cityscape (cropped).jpg
| caption1 = Эль-Пасо хотын төв
| image2 = Southwest University Park.jpg
| caption2 = [[Баруун өмнөд их сургуулийн цэнгэлдэх хүрээлэн|Цэнгэлдэх хүрээлэн]]
| image3 = YsletaMission.JPG
| caption3 = Ислета
| image4 = UTEP5.JPG
| caption4 = [[Эль Пасо дахь Техасын их сургууль|Техасын их сургууль]]
| image5 = Summitanthonysnose1b.jpg
| caption5 = [[Хойд Франклин уул]]
| image6 = El Paso's Kern Place.jpg
| caption6 = [[Керн Плэйс]]
}}
| image_flag = Flag of El Paso, Texas.svg
| flag_size = 120px
| flag_link = Эль-Пасогийн далбаа
| image_seal = Seal of El Paso, Texas.svg{{!}}class=skin-invert
| seal_size = 100px
| image_blank_emblem = El Paso, TX logo.svg
| blank_emblem_type = Лого
| mapframe = yes
| mapframe-zoom = 9
| mapframe-point = none
| pushpin_map = Техас#АНУ
| pushpin_label = Эль-Пасо
| pushpin_map_caption = Техас дахь байршил##АНУ дахь байршил
| pushpin_relief = yes
| coordinates = {{coord|31|45|33|N|106|29|19|W|region:US-TX_type:city|display=inline,title}}
| subdivision_type = [[Дэлхийн улс орны жагсаалт|Улс]]
| subdivision_name = {{flag|АНУ}}
| subdivision_type1 = [[АНУ-ын мужууд|Муж]]
| subdivision_name1 = {{flag|Техас}}
| subdivision_type2 = [[Техасын тойргийн жагсаалт|Тойрог]]
| subdivision_name2 = [[Эль-Пасо тойрог, Техас|Эль-Пасо]]
<!--History and government -->| established_title = Анхны суурин
| established_date = {{start date and age|1680}}
| established_title2 = Франклин нэртэй суурин
| established_date2 = {{start date and age|1849}}
| established_title3 = Эль-Пасо
| established_date3 = {{start date and age|1852}}
| established_title4 = Хот байршсан
| established_date4 = {{start date and age|1859}}
| established_title5 = [[Хотын корпораци|Нэгдсэн]]
| established_date5 = {{start date and age|1873}}
| government_type = [[Зөвлөл-менежерийн засгийн газар|Зөвлөл-менежер]]
| leader_title = [[Эль-Пасо хотын даргын жагсаалт|Хотын дарга]]
| leader_name = [[Ренард Жонсон]]
| leader_title1 = [[Хотын зөвлөл]]
| leader_name1 = {{plainlist|
*
*Алехандра Чавес
*Жош Асеведо
*Деанна Мальдонадо-Роча
*Синтия Бояр Трехо
*Иван Нино
*Арт Фиерро
*Лили Лимон
*Крис Каналес}}
| leader_title2 = [[Хотын менежер]]
| leader_name2 = [[Дионн Мак]]
| unit_pref = Metric
| area_total_km2 = 671.46
| area_land_km2 = 669.33
| area_water_km2 = 2.13
<!---please use official U.S. Census Bureau reports for population and not local ones. These latter are definitely point-of-view and therefore unacceptable in an encyclopedia---->
| population_as_of = 2020
| population_total = 678815
| population_footnotes = <ref name="QuickFacts">{{cite web |title=QuickFacts: El Paso city, Texas |url=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/elpasocitytexas/POP010220 |publisher=АНУ-ын Хүн амын тооллогын товчоо |access-date=2024-05-17}}</ref>
| population_rank = Хойд Америкт [[Хойд Америкийн хотын жагсаалт (хүн амын тоогоор)|66-т]]<br />АНУ-д [[АНУ-ын хотын жагсаалт (хүн амын тоогоор)|22-т]]<br />Техаст [[Техасын хотын жагсаалт|6-д]]
| population_metro_footnotes = <ref>{{cite web |title=2020 Population and Housing State Data |url=https://www.census.gov/library/visualizations/interactive/2020-population-and-housing-state-data.html |publisher=АНУ-ын Хүн амын тооллогын товчоо |access-date=2024-05-17}}</ref>
| population_metro = 868859 ([[Хотын бөөгнөрлийн статистик бүс нутаг|АНУ: 67-д]])
| population_blank1_title = [[Статистикийн нэгдсэн бүс|CSA]]
| population_blank1 = 1,108,758
| population_density_sq_mi = 2626.69
| population_density_km2 = 1014.17
| population_urban = 854584 ([[АНУ-ын хот суурин газруудын жагсаалт|АНУ: 53-т]])
| population_density_urban_km2 = 1,289.5
| population_density_urban_sq_mi = 3,339.7
| population_demonym = Эль-Пасочууд
| demographics_type2 = ДНБ
| demographics2_footnotes = <ref>{{Cite web|title=Total Gross Domestic Product for El Paso, TX (MSA)|url=https://fred.stlouisfed.org/series/NGMP21340|website=fred.stlouisfed.org}}</ref>
|demographics2_title1 = Бөөгнөрөл
|demographics2_info1 = $48.609 тэрбум (2023)
| timezone = [[Уулын цагийн бүс|MST]]
| utc_offset = −07:00
| timezone_DST = [[Уулын цагийн бүс|MDT]]
| utc_offset_DST = −06:00
| elevation_m = 1140
| elevation_ft = 3740
| postal_code_type = [[ЗИП код]]ууд
| postal_code = {{plainlist|
*79900–79999
*88500–88599 (шуудангийн хайрцаг)}}
| area_code = [[Бүс нутгийн код 915|915]]
| area_code_type = [[Хойд Америкийн дугаарлалтын төлөвлөгөө|Бүс нутгийн кодууд]]
| blank_name_sec1 = [[Мэдээлэл Боловсруулах Холбоо Стандарт|МБХС код]]
| blank_info_sec1 = 48-24000
| blank1_name_sec1 = [[Газар Зүйн Нэрийн Мэдээллийн Систем|ГНМС]] онцлог ID
| blank1_info_sec1 = 1380946<ref>{{cite web|url=http://geonames.usgs.gov|access-date=2024-05-17|title=US Board on Geographic Names|publisher=[[АНУ-ын Геологийн судалгаа]]|date=2007-10-25}}</ref>
| website = {{URL|http://www.elpasotexas.gov}}
| area_footnotes = <ref>{{cite web|title=2019 U.S. Gazetteer Files|url=https://www2.census.gov/geo/docs/maps-data/data/gazetteer/2019_Gazetteer/2019_gaz_place_48.txt|publisher=АНУ-ын хүн амын тооллогын товчоо|access-date=2024-05-17}}</ref>
| area_total_sq_mi = 259.25
| area_land_sq_mi = 258.43
| area_water_sq_mi = 0.82
}}
'''Эль-Пасо''' ({{lang-en|El Paso}}) нь [[Америкийн Нэгдсэн Улс]]ын [[Техас]] муж улсын [[хот]] юм.
== Уур амьсгал ==
{{Уур амьсгалын хүснэгт
| location = [[Эль-Пасо олон улсын нисэх буудал]], Техас (1991–2020 оны хэвийн, туйлын үе 1879–одоо)
| collapsed = yes
|single line = Y
| Jan high F = 58.6
| Feb high F = 64.1
| Mar high F = 71.9
| Apr high F = 80.0
| May high F = 88.7
| Jun high F = 97.1
| Jul high F = 95.8
| Aug high F = 94.0
| Sep high F = 88.3
| Oct high F = 79.4
| Nov high F = 67.0
| Dec high F = 57.8
| year high F = 78.6
|Jan mean F = 46.5
|Feb mean F = 51.5
|Mar mean F = 58.7
|Apr mean F = 66.6
|May mean F = 75.4
|Jun mean F = 83.9
|Jul mean F = 84.4
|Aug mean F = 82.9
|Sep mean F = 76.9
|Oct mean F = 66.7
|Nov mean F = 54.5
|Dec mean F = 46.1
|year mean F = 66.2
| Jan low F = 34.5
| Feb low F = 38.9
| Mar low F = 45.5
| Apr low F = 53.3
| May low F = 62.1
| Jun low F = 70.6
| Jul low F = 73.0
| Aug low F = 71.8
| Sep low F = 65.4
| Oct low F = 54.0
| Nov low F = 42.0
| Dec low F = 34.4
| year low F = 53.8
| Jan record high F = 80
| Feb record high F = 86
| Mar record high F = 93
| Apr record high F = 98
| May record high F = 105
| Jun record high F = 114
| Jul record high F = 112
| Aug record high F = 112
| Sep record high F = 104
| Oct record high F = 96
| Nov record high F = 87
| Dec record high F = 80
| year record high F = 114
| Jan record low F = −8
| Feb record low F = 1
| Mar record low F = 14
| Apr record low F = 23
| May record low F = 31
| Jun record low F = 46
| Jul record low F = 56
| Aug record low F = 52
| Sep record low F = 41
| Oct record low F = 25
| Nov record low F = 1
| Dec record low F = −5
| year record low F = −8
| Jan avg record high F = 71.2
| Feb avg record high F = 76.9
| Mar avg record high F = 85.9
| Apr avg record high F = 90.7
| May avg record high F = 98.7
| Jun avg record high F = 105.7
| Jul avg record high F = 103.6
| Aug avg record high F = 102.5
| Sep avg record high F = 98.8
| Oct avg record high F = 90.8
| Nov avg record high F = 78.5
| Dec avg record high F = 71.3
| year avg record high F = 106.7
| Jan avg record low F = 19.1
| Feb avg record low F = 22.6
| Mar avg record low F = 27.6
| Apr avg record low F = 35.8
| May avg record low F = 46.7
| Jun avg record low F = 56.6
| Jul avg record low F = 63.9
| Aug avg record low F = 62.8
| Sep avg record low F = 52.6
| Oct avg record low F = 37.8
| Nov avg record low F = 25.1
| Dec avg record low F = 17.9
| year avg record low F = 15.6
| precipitation colour = green
| Jan precipitation inch = 0.39
| Feb precipitation inch = 0.40
| Mar precipitation inch = 0.24
| Apr precipitation inch = 0.17
| May precipitation inch = 0.43
| Jun precipitation inch = 0.73
| Jul precipitation inch = 1.58
| Aug precipitation inch = 1.67
| Sep precipitation inch = 1.52
| Oct precipitation inch = 0.59
| Nov precipitation inch = 0.43
| Dec precipitation inch = 0.63
| year precipitation inch = 8.78
| Jan snow inch = 0.8
| Feb snow inch = 0.2
| Mar snow inch = 0.0
| Apr snow inch = 0.0
| May snow inch = 0.0
| Jun snow inch = 0.0
| Jul snow inch = 0.0
| Aug snow inch = 0.0
| Sep snow inch = 0.0
| Oct snow inch = 0.0
| Nov snow inch = 0.5
| Dec snow inch = 1.3
| year snow inch = 2.8
| unit precipitation days = 0.01 инч
| Jan precipitation days = 3.3
| Feb precipitation days = 3.1
| Mar precipitation days = 2.1
| Apr precipitation days = 1.4
| May precipitation days = 2.4
| Jun precipitation days = 3.4
| Jul precipitation days = 8.1
| Aug precipitation days = 7.8
| Sep precipitation days = 5.5
| Oct precipitation days = 4.1
| Nov precipitation days = 2.6
| Dec precipitation days = 3.8
| year precipitation days = 47.6
| unit snow days = 0.1 инч
| Jan snow days = 0.7
| Feb snow days = 0.3
| Mar snow days = 0.0
| Apr snow days = 0.0
| May snow days = 0.0
| Jun snow days = 0.0
| Jul snow days = 0.0
| Aug snow days = 0.0
| Sep snow days = 0.0
| Oct snow days = 0.1
| Nov snow days = 0.2
| Dec snow days = 0.8
| year snow days = 2.1
| Jan sun = 254.5 |Jan percentsun = 80
| Feb sun = 263.0 |Feb percentsun = 85
| Mar sun = 326.0 |Mar percentsun = 88
| Apr sun = 348.0 |Apr percentsun = 89
| May sun = 384.7 |May percentsun = 90
| Jun sun = 384.1 |Jun percentsun = 90
| Jul sun = 360.2 |Jul percentsun = 83
| Aug sun = 335.4 |Aug percentsun = 81
| Sep sun = 304.1 |Sep percentsun = 82
| Oct sun = 298.6 |Oct percentsun = 85
| Nov sun = 257.6 |Nov percentsun = 82
| Dec sun = 246.3 |Dec percentsun = 79
| year percentsun = 85
| Jan humidity = 50.5
| Feb humidity = 41.6
| Mar humidity = 32.4
| Apr humidity = 26.9
| May humidity = 27.1
| Jun humidity = 29.9
| Jul humidity = 43.9
| Aug humidity = 48.4
| Sep humidity = 50.5
| Oct humidity = 47.1
| Nov humidity = 46.1
| Dec humidity = 51.5
| year humidity = 41.3
| Jan dew point C = -4.8
| Feb dew point C = -5.0
| Mar dew point C = -5.1
| Apr dew point C = -3.6
| May dew point C = 0.2
| Jun dew point C = 5.5
| Jul dew point C = 12.7
| Aug dew point C = 13.2
| Sep dew point C = 10.9
| Oct dew point C = 4.4
| Nov dew point C = -1.5
| Dec dew point C = -4.1
| year dew point F =
| source 1 = NOAA (харьцангуй чийгшил 1962–1990, нар 1961–1990, шүүдрийн цэг 1962–1990)<ref name = NOAA >{{cite web |url = https://w2.weather.gov/climate/xmacis.php?wfo=epz |title = NowData – NOAA Online Weather Data |publisher = [[Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа]] |access-date = 2026-06-17 |archive-date = 2021-07-09 |archive-url = https://web.archive.org/web/20210709043619/https://w2.weather.gov/climate/xmacis.php?wfo=epz |url-status = dead }}</ref><ref>{{Cite web
|url=https://www.ncei.noaa.gov/access/services/data/v1?dataset=normals-monthly-1991-2020&stations=USW00023044&format=pdf&dataTypes=MLY-TMAX-NORMAL,MLY-TMIN-NORMAL,MLY-TAVG-NORMAL,MLY-PRCP-NORMAL,MLY-SNOW-NORMAL
|title=Summary of Monthly Normals 1991–2020
|publisher=NOAA
|date=2023-06-16
|archive-url=https://web.archive.org/web/20230616044719/https://www.ncei.noaa.gov/access/services/data/v1?dataset=normals-monthly-1991-2020&stations=USW00023044&format=pdf&dataTypes=MLY-TMAX-NORMAL,MLY-TMIN-NORMAL,MLY-TAVG-NORMAL,MLY-PRCP-NORMAL,MLY-SNOW-NORMAL
|archive-date=2023-06-16}}</ref><ref>{{cite web |url = ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/TABLES/REG_IV/US/GROUP3/72270.TXT |title = WMO Climate Normals for El Paso/Int'l Arpt TX 1961–1990 |access-date = 2026-06-17 |archive-url = https://web.archive.org/web/20230616045726/ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/TABLES/REG_IV/US/GROUP3/72270.TXT |archive-date = 2023-06-16 |url-status = dead |publisher = National Oceanic and Atmospheric Administration }}</ref>
}}<section end="weather box" />
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|El Paso, Texas|Эль-Пасо}}
* [http://www.elpasotexas.gov/ Албан ёсны цахим хуудас]
== Лавлах бичиг ==
{{лавлах холбоос|2}}
[[Ангилал:Эль-Пасо (Техас)| ]]
[[Ангилал:Техасын суурин]]
[[Ангилал:Хойд Америкийн суурин]]
[[Ангилал:Техасын тойргийн төв]]
[[Ангилал:Рио Гранде]]
[[Ангилал:АНУ-ын их сургуулийн хот]]
49oyej3ikm763cokt47hz7qb79fl6d0
Омаха
0
45789
859401
859368
2026-06-19T14:27:18Z
Avirmed Batsaikhan
53733
859401
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|АНУ-ын Небраска мужийн хамгийн том хот}}
{{Инфобокс суурин
| name = Омаха
| native_name = Omaha
| settlement_type = [[Небраскагийн хотын жагсаалт|Хот]]
| image_skyline = {{multiple image
| border = infobox
| perrow = 1/2/2/2
| total_width = 280
| caption_align = center
| image1 = City of Omaha, Nebraska Skyline on the Missouri River (30899969517).jpg
| caption1 = Омаха хотын төв
| image2 = Old Market Neighborhood, Omaha.jpg
| caption2 = [[Хуучин зах (Омаха, Небраска)|Хуучин зах]]
| image3 = Durham Museum Omaha 2021.tif
| caption3 = [[Дарем музей, Омаха, Небраска|Дарем музей]]
| image4 = Joslyn Art Museum.jpg
| caption4 = [[Жослин урлагийн музей]]
| image5 = Desert Dome Omaha Zoo.jpg
| caption5 = [[Хенри Дорли амьтны хүрээлэн]]
| image6 = Inside TD Ameritrade Park Omaha.jpg
| caption6 = [[Чарльз Шваб Филд]]
| image7 = Bob Kerrey Pedestrian Bridge 2025d.jpg
| caption7 = [[Боб Керри явган хүний гүүр]]
}}
| image_flag = Flag of Omaha, Nebraska.svg
| image_seal = Seal of Omaha, Nebraska.png
| nickname = Gate-city of the West,<ref name="Mullens, P.A. 1901 p. 24">Mullens, P.A. (1901) ''Biographical Sketches of Edward Creighton and John A. Creighton''. Creighton University. p. 24.</ref> The Big O
| motto = {{lang|la|Fortiter in Re}}{{spaces|2}}<small>([[Латин хэл|Латин]])<br />({{Lang-mn|"Аж ахуйн нэгж бүрт зоригтойгоор"}})</small>
| pushpin_map = Небраска#АНУ
| pushpin_map_caption = Небраска дахь байршил##АНУ дахь байршил
| pushpin_relief = 1
| pushpin_label = Омаха
| mapframe = yes
| mapframe-zoom = 9
| mapframe-point = none
| coordinates = {{coord|41|15|31|N|95|56|15|W|region:US-NE|display=inline,title}}
| subdivision_type = Улс
| subdivision_name = {{flag|АНУ|size=23px}}
| subdivision_type1 = [[АНУ-ын мужууд|Муж]]
| subdivision_type2 = [[Небраскагийн тойргийн жагсаалт|Тойрог]]
| subdivision_name1 = {{flag|Небраска}}
| subdivision_name2 = [[Дуглас тойрог, Небраска|Дуглас]]
| established_title = Байгуулагдсан
| established_date = 1854
| established_title2 = [[Хотын корпораци|Нэгдсэн]]
| established_date2 = 1857
| named_for = [[Омаха үндэстэн]]
| government_type = [[Хотын дарга-зөвлөлийн засгийн газар|Хотын дарга-зөвлөл]]
| leader_title = [[Омаха хотын дарга|Хотын дарга]]
| leader_name = [[Жон Юинг]] ([[Ардчилсан Нам (АНУ)|АН]])
| leader_title1 = [[Хотын бичиг хэрэгч]]
| leader_name1 = Элизабет Батлер
| leader_title2 = [[Омаха хотын зөвлөл|Хотын зөвлөл]]
| leader_name2 = {{Collapsible list
|title = Гишүүд
|frame_style = border:none; padding: 0;
|title_style =
|list_style = text-align:left;display:none;
|1= Пит Фестерсен ([[Ардчилсан Нам (АНУ)|АН]])
|2= Хуанита Жонсон (АН)
|3= Дэнни Бегли (АН)
|4= Рон Хаг (АН)
|5= Дон Роу ([[Бүгд Найрамдах Нам (АНУ)|БНН]])
|6= Бринкер Хардинг (БНН)
|7= Эйми Мелтон (БНН)
}}
| unit_pref = Metric
| area_footnotes = <ref name="TigerWebMapServer">{{cite web|title=ArcGIS REST Services Directory|url=https://tigerweb.geo.census.gov/arcgis/rest/services/TIGERweb/Places_CouSub_ConCity_SubMCD/MapServer|publisher=АНУ-ын Хүн амын тооллогын товчоо|access-date=2024-05-19|archive-date=2022-01-19|archive-url=https://web.archive.org/web/20220119173812/https://tigerweb.geo.census.gov/arcgis/rest/services/TIGERweb/Places_CouSub_ConCity_SubMCD/MapServer|url-status=live}}</ref>
| area_total_km2 = 378.85
| area_total_sq_mi = 146.28
| area_land_km2 = 369.51
| area_land_sq_mi = 142.67
| area_water_km2 = 9.35
| area_water_sq_mi = 3.61
| elevation_footnotes = <ref name=gnis/>
| elevation_ft = 1060
| population_total = 486051
| pop_est_footnotes = <ref name="QF2025"/>
| pop_est_as_of = 2025
| population_est = 488797 {{gain}}
| population_as_of = [[2020 оны АНУ-ын хүн амын тооллого|2020]]
| population_footnotes = <ref name="QF2025"/>
| population_rank = {{nowrap|АНУ-д [[АНУ-ын хотын жагсаалт (хүн амын тоогоор)|42-т]]<br />Небраскад [[Небраскагийн хотын жагсаалт|1-т]]}}
| population_density_sq_mi = 3658.41
| population_density_km2 = 1315.40
| population_urban = 819508 ([[АНУ-ын хот суурин газрын жагсаалт|АНУ: 55-д]])
| population_density_urban_km2 = 1168.4
| population_density_urban_sq_mi = 3026.1
| population_metro_footnotes = <ref name="2020Pop">{{cite web |title=2020 Population and Housing State Data |url=https://www.census.gov/library/visualizations/interactive/2020-population-and-housing-state-data.html |publisher=АНУ-ын хүн амын тооллогын товчоо |access-date=2024-05-19 |archive-date=2021-08-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210824081449/https://www.census.gov/library/visualizations/interactive/2020-population-and-housing-state-data.html |url-status=live }}</ref>
| population_metro = 1001010 ([[Хотын бөөгнөрлийн статистик бүс нутаг|АНУ: 55-д]])
| demographics_type2 = ДНБ
| demographics2_footnotes = <ref>{{Cite web|title=Total Gross Domestic Product for Omaha-Council Bluffs, NE-IA (MSA)|url=https://fred.stlouisfed.org/series/NGMP32820|website=Холбооны Нөөцийн Эдийн Засгийн Мэдээлэл}}</ref>
| demographics2_title1 = Бөөгнөрөл
| demographics2_info1 = $92.357 тэрбум (2023)
| postal_code_type = [[ЗИП код]]ууд
| postal_code = 68101-68114, 68116-68119, 68122, 68124, 68127, 68130-68132, 68134-68139, 68142, 68144-68145, 68147, 68152, 68154, 68157, 68164, 68172, 68175-68176, 68178-68180, 68182-68183, 68197-68198
| area_code = [[Бүс нутгийн код 402 ба 531|402 болон 531]]
| area_code_type = [[Хойд Америкийн дугаарлалтын төлөвлөгөө|Бүс нутгийн кодууд]]
| website = {{URL|www.cityofomaha.org|cityofomaha.org}}
| footnotes =
| timezone = [[Төв цагийн бүс|CST]]
| utc_offset = −06:00
| timezone_DST = [[Төв цагийн бүс|CDT]]
| utc_offset_DST = −05:00
| blank_name = [[Мэдээлэл Боловсруулах Холбоо Стандарт|МБХС код]]
| blank_info = 31-37000
| blank1_name = [[Газар Зүйн Нэрийн Мэдээллийн Систем|ГНМС]] онцлог ID
| blank1_info = 0835483<ref name=gnis>{{GNIS|835483}}</ref>
| blank2_name = Нийтийн тээвэр
| blank2_info =
| population_demonym = Омахачууд
}}
'''Омаха''' ([[Англи хэл|англи.]] ''Omaha'' [{{IPA|ˈoʊməhɑː}}]) АНУ-ын [[Небраска|Небраска мужийн]] хамгийн том бөгөөд [[Америкийн Нэгдсэн Улс|АНУ]]-ын төв хэсэгт, [[Миссури|Миссури мөрний]] баруун эрэг дээр оршдог хот. Тус хот нь [[Айова]] мужтай хил залган байрладаг ба худалдаа, тээвэр, аж үйлдвэрийн чухал зангилаа төвийн нэг юм. Омаха хот нь нийт 338.20 км² газар нутагтай бөгөөд 2017 оны байдлаар 466,893 хүн амтай байжээ.
Өнөө үед Омаха муж нь санхүү, даатгал, ложистик болон хөдөө аж ахуйн боловсруулах үйлдвэрлэлээрээ алдартай. Дэлхийд нэртэй хөрөнгө оруулалтын "[[Berkshire Hathaway]]" компаний төв байр тус хотод байдаг бөгөөд тус компанийг удирдаж байсан нэрт хөрөнгө оруулагч [[Уоррен Баффет]] Омахатай нягт холбоотой. Иймээс хотыг заримдаа “Silicon Prairie” буюу технологи, санхүүгийн хөгжиж буй төв хэмээн нэрлэх нь бий.
Соёл, боловсролын хувьд Омахад музей, урлагийн төв, амьтны хүрээлэн зэрэг олон байгууламж байдаг. Тухайлбал, Henry Doorly Zoo and Aquarium нь дэлхийн шилдэг амьтны хүрээлэнгүүдийн нэгт тооцогддог. Мөн [[жааз хөгжим]], спортын тэмцээн, коллежийн [[Бэйсбол|бэйсболын]] аварга шалгаруулах тэмцээнээрээ алдартай ба жил бүр олон жуулчин хүлээн авдаг.
== Түүх ==
1804 онд Льюис, Кларк нарын экспедиц [[Миссури мөрөн|Миссури мөрний]] эргийг судалж, нутгийн уугуул индианчуудын овог аймгуудтай харилцсан. Аткинсоны цайзыг 1819 онд экспедицийн Индианчуудын удирдагчидтай уулзсан газарт барьсан байна.
1854 онд Омаха омгийн ахлагч Логан Фонтенелл омгийнхоо ихэнх газрыг (ойролцоогоор 16,000 хавтгай дөрвөлжин километр буюу дөрвөн сая акр) АНУ-ын засгийн газарт нэг акр газрыг 22 центээр зарсан. Энэ нь худалдаж авсан газартаа Небраска газар нутгийг байгуулах боломжтой болсон юм. 1854 оны 7-р сарын 4-нд Омаха хот байгуулагдсан (1857 онд хот болгон нэгтгэсэн) бөгөөд 1855-1867 онуудад Небраска газар нутгийн төв байжээ.
1869 онд Омаха хотыг Калифорни мужийн [[Сакраменто (хот)|Сакраменто]] хоттой холбосон [[Америкийн анхны тив дамнасан төмөр зам|АНУ-ын анхны тив дамнасан төмөр зам]] баригдаж дууссан. Төмөр зам ашиглалтад орсноор хотын хүн амын өсөлт, хөгжил хурдацтай явагдсан.
Дуглас тойргийн ерөнхий нягтлан бодогч Жон Юинг 2025 онд хотын даргаар сонгогдож, Стотертын 12 жилийн засаглалыг дуусгавар болгосон. Тэрээр Омахагийн анхны хар арьст хотын дарга юм.
== Нэрийн гарал ==
Хотын нэр нь 17-р зуунаас хойш орчин үеийн Небраскагийн зүүн хойд хэсэгт амьдарч байсан "Омаха" уугуул индиан овгоос гаралтай бөгөөд ''урсгал сөрөх'' буюу ''гол өгсөөд'' гэх утгатай аж.<ref name="britannica">{{Britannica |id=place/Omaha-city-Nebraska |author=Harl Adams Dalstrom |title=Omaha}}</ref>
== Хүн ам ==
Уугуул Америкчууд Омаха мужийн анхны оршин суугчид байв. Омаха хотыг Атлантын дундад мужуудаас ирсэн хөрш зэргэлдээ Каунсил Блаффсын цагаан арьст суурьшигчид байгуулжээ. Анхны хүн амын ихэнх нь Өмнөд Уулын угсааныхан байсан бол дараагийн 100 жилийн хугацаанд олон тооны угсаатны бүлгүүд тус хот руу нүүж иржээ. 1910 онд Хүн амын тооллогын товчоо Омахагийн хүн амын 96.4% нь цагаан арьстан, 3.6% нь хар арьстан гэж мэдээлсэн. Омаха дахь Ирландын цагаачид анх одоогийн Хойд Омахагийн Гофертаун хэмээх газар руу нүүж ирсэн бөгөөд тэд ухаж гаргасан зүлэгтэй байшинд амьдардаг байжээ. Энэ хүн амын дараа Шилитаун хороололд Польшийн цагаачид ирсэн бөгөөд олон цагаачдыг Өмнөд Омахагийн мал аж ахуй, мах боловсруулах үйлдвэрт ажилд авчээ. Омаха дахь Германы нийгэмлэг нь нэгэн цагт цэцэглэн хөгжиж байсан шар айрагны үйлдвэрийг байгуулахад гол үүрэг гүйцэтгэсэн бөгөөд үүнд Метц, Круг, Фалстафф, Сторц шар айрагны үйлдвэрүүд багтжээ.
{| class="wikitable"
|+Хүн амын өсөлтийн тоо
!Он
!<abbr>Хүн ам</abbr>
!<abbr>%±</abbr>
|-
!1860
|1,883
|—
|-
!1870
|16,083
|754.1%
|-
!1880
|30,518
|89.8%
|-
!1890
|140,452
|360.2%
|-
!1900
|102,555
|−27.0%
|-
!1910
|124,096
|21.0%
|-
!1920
|191,061
|54.0%
|-
!1930
|214,006
|12.0%
|-
!1940
|223,844
|4.6%
|-
!1950
|251,117
|12.2%
|-
!1960
|301,598
|20.1%
|-
!1970
|346,929
|15.0%
|-
!1980
|313,939
|−9.5%
|-
!1990
|335,795
|7.0%
|-
!2000
|390,007
|16.1%
|-
!2010
|408,958
|4.9%
|-
!2020
|486,051
|18.9%
|-
!2025
|488,797
|0.6%
|}
== Уур амьсгал ==
{{Уур амьсгалын хүснэгт
|location = Омаха ([[Эппли газардах талбай]]), 1991–2020 оны хэвийн, туйлын үе 1871–одоо
|collapsed = Y
|single line = Y
|Jan record high F = 69
|Feb record high F = 80
|Mar record high F = 96
|Apr record high F = 96
|May record high F = 103
|Jun record high F = 107
|Jul record high F = 114
|Aug record high F = 111
|Sep record high F = 104
|Oct record high F = 96
|Nov record high F = 83
|Dec record high F = 74
|year record high F = 114
|Jan avg record high F = 56.2
|Feb avg record high F = 61.6
|Mar avg record high F = 77.3
|Apr avg record high F = 86.3
|May avg record high F = 91.3
|Jun avg record high F = 95.9
|Jul avg record high F = 98.4
|Aug avg record high F = 96.8
|Sep avg record high F = 93.0
|Oct avg record high F = 85.3
|Nov avg record high F = 71.2
|Dec avg record high F = 58.3
|year avg record high F = 99.8
|Jan high F = 33.6
|Feb high F = 38.6
|Mar high F = 52.1
|Apr high F = 64.1
|May high F = 74.6
|Jun high F = 84.4
|Jul high F = 88.1
|Aug high F = 85.8
|Sep high F = 79.1
|Oct high F = 65.5
|Nov high F = 50.3
|Dec high F = 37.7
|year high F = 62.8
|Jan mean F = 24.4
|Feb mean F = 28.9
|Mar mean F = 41.0
|Apr mean F = 52.6
|May mean F = 63.6
|Jun mean F = 73.9
|Jul mean F = 78.1
|Aug mean F = 75.7
|Sep mean F = 67.6
|Oct mean F = 54.4
|Nov mean F = 40.2
|Dec mean F = 28.7
|year mean F = 52.4
|Jan low F = 15.2
|Feb low F = 19.3
|Mar low F = 30.0
|Apr low F = 41.1
|May low F = 52.7
|Jun low F = 63.4
|Jul low F = 68.0
|Aug low F = 65.6
|Sep low F = 56.1
|Oct low F = 43.2
|Nov low F = 30.2
|Dec low F = 19.8
|year low F = 42.1
|Jan avg record low F = -7.0
|Feb avg record low F = -2.1
|Mar avg record low F = 8.8
|Apr avg record low F = 24.1
|May avg record low F = 37.1
|Jun avg record low F = 49.8
|Jul avg record low F = 55.8
|Aug avg record low F = 53.6
|Sep avg record low F = 39.4
|Oct avg record low F = 25.7
|Nov avg record low F = 12.9
|Dec avg record low F = -0.8
|year avg record low F = -10.6
|Jan record low F = -32
|Feb record low F = -26
|Mar record low F = -16
|Apr record low F = 5
|May record low F = 25
|Jun record low F = 39
|Jul record low F = 44
|Aug record low F = 43
|Sep record low F = 28
|Oct record low F = 8
|Nov record low F = -14
|Dec record low F = -25
|year record low F = -32
|precipitation colour = green
|Jan precipitation inch = 0.75
|Feb precipitation inch = 0.95
|Mar precipitation inch = 1.79
|Apr precipitation inch = 3.17
|May precipitation inch = 4.66
|Jun precipitation inch = 4.44
|Jul precipitation inch = 3.55
|Aug precipitation inch = 4.60
|Sep precipitation inch = 2.96
|Oct precipitation inch = 2.32
|Nov precipitation inch = 1.45
|Dec precipitation inch = 1.22
|year precipitation inch = 31.86
|Jan snow inch = 7.2
|Feb snow inch = 7.8
|Mar snow inch = 3.0
|Apr snow inch = 1.0
|May snow inch = 0.1
|Jun snow inch = 0.0
|Jul snow inch = 0.0
|Aug snow inch = 0.0
|Sep snow inch = 0.0
|Oct snow inch = 0.5
|Nov snow inch = 1.7
|Dec snow inch = 5.8
|year snow inch = 27.1
|unit precipitation days = 0.01 инч
|Jan precipitation days = 6.9
|Feb precipitation days = 7.3
|Mar precipitation days = 8.0
|Apr precipitation days = 10.5
|May precipitation days = 12.8
|Jun precipitation days = 11.0
|Jul precipitation days = 9.9
|Aug precipitation days = 8.9
|Sep precipitation days = 7.8
|Oct precipitation days = 7.2
|Nov precipitation days = 6.0
|Dec precipitation days = 6.8
|year precipitation days = 103.1
|unit snow days = 0.1 инч
|Jan snow days = 5.6
|Feb snow days = 5.7
|Mar snow days = 2.4
|Apr snow days = 0.9
|May snow days = 0.1
|Jun snow days = 0.0
|Jul snow days = 0.0
|Aug snow days = 0.0
|Sep snow days = 0.0
|Oct snow days = 0.4
|Nov snow days = 1.8
|Dec snow days = 4.8
|Jan snow depth inch = 5.5
|Feb snow depth inch = 6.2
|Mar snow depth inch = 3.2
|Apr snow depth inch = 0.6
|May snow depth inch = 0.1
|Jun snow depth inch = 0.0
|Jul snow depth inch = 0.0
|Aug snow depth inch = 0.0
|Sep snow depth inch = 0.0
|Oct snow depth inch = 0.4
|Nov snow depth inch = 0.8
|Dec snow depth inch = 3.6
|year snow depth inch = 9.1
|year snow days = 21.7
|Jan humidity = 71.1
|Feb humidity = 71.1
|Mar humidity = 66.3
|Apr humidity = 60.6
|May humidity = 63.8
|Jun humidity = 65.8
|Jul humidity = 68.3
|Aug humidity = 70.9
|Sep humidity = 71.8
|Oct humidity = 67.4
|Nov humidity = 71.1
|Dec humidity = 73.8
|year humidity = 68.5
|Jan sun = 167.8
|Feb sun = 157.6
|Mar sun = 206.4
|Apr sun = 230.1
|May sun = 277.1
|Jun sun = 314.0
|Jul sun = 332.5
|Aug sun = 296.3
|Sep sun = 245.5
|Oct sun = 217.5
|Nov sun = 148.0
|Dec sun = 134.1
|year sun = 2726.9
|Jan percentsun = 56
|Feb percentsun = 53
|Mar percentsun = 56
|Apr percentsun = 58
|May percentsun = 62
|Jun percentsun = 69
|Jul percentsun = 72
|Aug percentsun = 69
|Sep percentsun = 66
|Oct percentsun = 63
|Nov percentsun = 50
|Dec percentsun = 47
|year percentsun = 61
|Jan dew point C = -10.7
|Feb dew point C = -7.9
|Mar dew point C = -2.9
|Apr dew point C = 2.8
|May dew point C = 9.3
|Jun dew point C = 15.1
|Jul dew point C = 18.2
|Aug dew point C = 17.2
|Sep dew point C = 12.4
|Oct dew point C = 5.2
|Nov dew point C = -1.4
|Dec dew point C = -8.0
|Jan uv = 2
|Feb uv = 2
|Mar uv = 4
|Apr uv = 6
|May uv = 8
|Jun uv = 9
|Jul uv = 9
|Aug uv = 8
|Sep uv = 6
|Oct uv = 4
|Nov uv = 2
|Dec uv = 1
|source 1 = NOAA (1961–1990 оны Эппли газардах талбайн харьцангуй чийгшил, нар 1961–1990)<ref>
{{cite web
|url = https://www.ncei.noaa.gov/access/services/data/v1?dataset=normals-monthly-1991-2020&startDate=0001-01-01&endDate=9996-12-31&stations=USW00014942&format=pdf
|title = Station: Omaha Eppley Airfield, NE
|work = U.S. Climate Normals 2020: U.S. Monthly Climate Normals (1991–2020)
|publisher = Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа
|access-date = 2026-06-19
|archive-url = https://web.archive.org/web/20240110085901/https://www.ncei.noaa.gov/access/services/data/v1?dataset=normals-monthly-1991-2020&startDate=0001-01-01&endDate=9996-12-31&stations=USW00014942&format=pdf
|archive-date = 2024-01-10}}</ref><ref name= NOAA >
{{cite web
|url = https://www.weather.gov/wrh/Climate?wfo=oax
|title = NowData – NOAA Online Weather Data
|publisher = Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа
|access-date = 2026-06-19}}</ref><ref name= "NOAA RH">
{{cite web
|url = https://www.ncei.noaa.gov/pub/data/normals/WMO/1961-1990/TABLES/REG_IV/US/GROUP3/72550.TXT
|title = WMO Climate Normals for OMAHA,EPPLEY FIELD, NE 1961–1990
|access-date = 2026-06-19
|publisher = Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа
|archive-url = https://web.archive.org/web/20231224001800/https://www.ncei.noaa.gov/pub/data/normals/WMO/1961-1990/TABLES/REG_IV/US/GROUP3/72550.TXT
|archive-date = 2023-12-24}}</ref><ref name= noaasun >
{{cite web
|url = https://www.ncei.noaa.gov/pub/data/normals/WMO/1961-1990/TABLES/REG_IV/US/GROUP3/72553.TXT
|title = WMO Climate Normals for OMAHA/NORTH, NE 1961–1990
|access-date = 2026-06-19
|publisher = Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа
|archive-date = 2023-03-23
|archive-url = https://web.archive.org/web/20230323002546/https://www.ncei.noaa.gov/pub/data/normals/WMO/1961-1990/TABLES/REG_IV/US/GROUP3/72553.TXT}}</ref>
}}
== Цахим холбоос ==
{{commonscat|Omaha, Nebraska|Омаха}}
* [https://www.cityofomaha.org/ Албан ёсны цахим хуудас] (европоос энэ хуудас ажиллахгүй)
== Эшлэл ==
{{Reflist}}
{{stub}}
[[Ангилал:АНУ-ын хот]]
[[Ангилал:Омаха| ]]
[[Ангилал:Небраскагийн суурин]]
[[Ангилал:Хойд Америкийн суурин]]
[[Ангилал:Небраскагийн тойргийн төв]]
[[Ангилал:АНУ-ын их сургуулийн хот]]
[[Ангилал:Миссури мөрний суурин]]
[[Ангилал:1854 онд байгуулагдсан]]
aec2oteo5i2qz67vanwm021liqucix7
Рали
0
45793
859398
852350
2026-06-19T14:17:00Z
Enkhsaihan2005
64429
859398
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|АНУ-ын Хойд Каролина мужийн нийслэл}}
{{Инфобокс суурин
| name = Рали
| native_name = Raleigh
| settlement_type = [[АНУ-ын нийслэлүүдийн жагсаалт|Мужийн нийслэл хот]]
| nickname = City of Oaks, Raleigh Wood, Oak City<ref>{{cite web|url=https://raltoday.6amcity.com/why-is-raleigh-nicknamed-the-city-of-oaks|title=Why is Raleigh nicknamed the City of Oaks?|last=Делонговски|first=Карли|date=2021-01-21|website=RAL Today|access-date=2024-05-20}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.southernliving.com/travel/southern-city-nicknames|title=The Best Nicknames for Southern Cities|last=Уэллс Шеннон|first=Мэри|date=2022-08-26|website=[[Southern Living]]|access-date=2024-05-20|archive-date=2022-11-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20221127015321/https://www.southernliving.com/travel/southern-city-nicknames|url-status=dead}}</ref>
| motto = {{lang|la|Amore et Virtute}} ([[Латин хэл|Латинаар]] "Хайр ба ариун журмаар")
| image_skyline = {{multiple image
| perrow = 1/2/2/2/2
| total_width = 280
| caption_align = center
| border = infobox
| image1 = Raleigh Skyline.jpg
| caption1 = Рали хотын төвийн тэнгэрийн шугам
| image2 = 2015 North Carolina State Capitol.JPG
| caption2 = [[Хойд Каролина Мужийн Капитол]]
| image3 = NCSU campus 043.JPG
| caption3 = [[Хойд Каролинагийн Мужийн Их Сургууль]]
| image4 = PNC Arena Raleigh.JPG
| caption4 = [[PNC Арена]]
| image5 = Fayetteville Street in downtown Raleigh, North Carolina.jpg
| caption5 = [[Файетвилл гудамж (Рали)|Файетвилл гудамж]]
| image6 = Long Exposure At The Lake - panoramio.jpg
| caption6 = [[Пуллен Парк]]
| image7 = Raleigh-Convention-Center-Shimmer-Wall-200807-17.jpeg
| caption7 = [[Рали Конвеншн Центр]]
| image8 = NC Legislature.JPG
| caption8 = [[Хойд Каролина мужийн хууль тогтоох барилга]]
| image9 = Duke Energy Center for the Performing Arts - Raleigh Memorial Auditorium - Christmas tree- right view.jpg
| caption9 = [[Ралийн дурсгалын танхим]]
}}
| image_flag = {{multiple image
| border = infobox
| total_width = 110
| image_style = border:none;
| perrow = 1/1
| image1 = Flag of Raleigh, North Carolina.svg
| image2 = Flag of Raleigh, North Carolina (reverse).svg
}}
| flag_link = Ралийн далбаа
| image_seal = Seal of Raleigh, North Carolina.svg
| mapframe = yes
| mapframe-zoom = 9
| mapframe-point = none
| pushpin_map = Хойд Каролина#АНУ#Хойд Америк
| pushpin_map_caption = Хойд Америк дахь байршил##АНУ дахь байршил##Хойд Америк дахь байршил
| pushpin_relief = yes
| subdivision_type = Улс
| subdivision_name = {{flag|АНУ}}
| subdivision_type1 = [[АНУ-ын мужууд|Муж]]
| subdivision_name1 = {{flag|Хойд Каролина}}
| subdivision_type2 = [[Хойд Каролинагийн тойргийн жагсаалт|Тойрог]]
| subdivision_name2 = [[Уэйк тойрог, Хойд Каролина|Уэйк]], [[Дарем тойрог, Хойд Каролина|Дарем]]
| government_footnotes = <ref>{{cite web |author=<!--Staff writer(s); no by-line.--> |title=City Council: Raleigh's Governing Body |url=https://www.raleighnc.gov/home/content/BoardsCommissions/Articles/CityCouncil.html |date=2016-05-06 |publisher=City of Raleigh |access-date=2024-05-20 |archive-date=2016-05-06 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160506153653/https://www.raleighnc.gov/home/content/BoardsCommissions/Articles/CityCouncil.html |url-status=dead }}</ref>
| government_type = [[Зөвлөл-менежерийн засгийн газар|Зөвлөл-менежер]]
| governing_body = [[Рали хотын зөвлөл]]
| leader_title = [[Рали хотын даргын жагсаалт|Хотын дарга]]
| leader_name = [[Мэри-Анн Болдуин]]
| leader_party = [[Ардчилсан Нам (АНУ)|АН]]
| established_title = [[Хотын дүрэм|Хот болсон]]
| established_date = 12 сарын 31, 1794
| named_for = [[Уолтер Рали]]
| total_type = Нийт
| unit_pref = Metric
| area_footnotes = <ref name="TigerWebMapServer">{{cite web |title=ArcGIS REST Services Directory |url=https://tigerweb.geo.census.gov/arcgis/rest/services/TIGERweb/Places_CouSub_ConCity_SubMCD/MapServer |publisher=АНУ-ын хүн амын тооллогын товчоо |accessdate=2024-05-20}}</ref>
| area_total_km2 = 387.50
| area_land_km2 = 384.73
| area_water_km2 = 2.77
| area_total_sq_mi = 149.60
| area_land_sq_mi = 148.54
| area_water_sq_mi = 1.07
| area_water_percent = 0.72
| population_rank = АНУ-д [[АНУ-ын хотын жагсаалт (хүн амын тоогоор)|39-т]]<br />Хойд Каролинад [[Хойд Каролинагийн хотын жагсаалт|2-т]]
| population_total = 467665
| population_as_of = [[2020 оны АНУ-ын хүн амын тооллого|2020]]
| population_est = 516807 {{gain}}<ref>{{cite news|url=https://www.newsobserver.com/news/local/counties/wake-county/article315097399.html|title=Raleigh passes 500,000 people and ‘will have to keep building,' mayor reports|last=Шаффер|first=Жош|work=News and Observer|date=2026-03-19}}</ref>
| pop_est_as_of = 2026
| population_density_sq_mi = 3378.33
| population_density_km2 = 1215.57
| population_urban = 1,106,646 (АНУ: [[АНУ-ын хот суурин газрын жагсаалт|43-т]])
| population_density_urban_km2 = 770.1
| population_density_urban_sq_mi = 1,994.6
| population_metro_footnotes = <ref name="PopEstCBSA"/>
| population_metro = 1509231 (АНУ: [[Хотын бөөгнөрлийн статистик бүс нутаг|41-т]])
| population_demonym = Раличууд
| timezone = [[Зүүн цагийн бүс|EST]]
| utc_offset = – 05:00
| timezone_DST = [[Зүүн цагийн бүс#Зуны цаг|EDT]]
| utc_offset_DST = – 04:00
| elevation_footnotes = <ref name=gnis/>
| elevation_ft = 331
| coordinates = {{coord|35|51|15|N|78|45|43|W|type:city_region:US-NC|display=inline,title}}
| postal_code_type = [[ЗИП код]]ууд
| postal_code = {{collapsible list
|title = 276XX
|frame_style = border:none; padding: 0;
|list_style = text-align:center;display:none
|27601, 27603, 27604, 27605, 27606, 27607, 27608, 27609, 27610, 27612, 27613, 27614, 27615, 27616, 27617}}
| area_code_type = [[Хойд Америкийн дугаарлалтын төлөвлөгөө|Бүс нутгийн кодууд]]
| area_code = [[Бүс нутгийн код 919 ба 984|919, 984]]
| blank_name = [[Мэдээлэл Боловсруулах Холбоо Стандарт|МБХС]] код
| blank_info = 37-55000<ref name="GR2">{{cite web |url=https://www.census.gov |publisher=[[АНУ-ын хүн амын тооллогын товчоо]]|access-date=2024-05-20 |title=U.S. Census website}}</ref>
| blank1_name = [[Газар Зүйн Нэрийн Мэдээллийн Систем|ГНМС]] онцлог ID
| blank1_info = 2404590<ref name=gnis>{{GNIS|2404590}}</ref>
| website = {{URL|raleighnc.gov}}
| image_blank_emblem = City of Raleigh logo.svg
| blank_emblem_type = Лого
}}
'''Рали''' ({{lang-en|Raleigh}} [{{IPA|ˈɹɑːli}}]) нь [[Америкийн Нэгдсэн Улс]]ын [[Хойд Каролина|Хойд Каролина Муж Улсын]] [[АНУ-ын муж улсуудын нийслэлийн жагсаалт|нийслэл]] бөгөөд тус муж улсын [[Шарлотт (Хойд Каролина)|Шарлотт]] хотын дараа эрэмбэлэгдэх буюу хоёрт орох том хот юм. Рали нь [[Чапел Хилл (Хойд Каролина)|Чапел Хилл]] ба [[Дарем (Хойд Каролина)|Даремтай]] хөрш хотуудын гурвалжинг үүсгэнэ. Энэхүү үүссэн гурвалжингаас нь шалтгаалан уг бүсийг «Судалгааны гурвалжин» (''Research Triangle'' эсвэл зүгээр л ''Triangle'') хэмээн нэрлэдэг.
== Түүх ==
Ралиг 1792 онд Хойд Каролина Муж Улсын шинэ нийслэл ба [[Уэйк тойрог|Уэйк тойргийн]] [[Тойргийн төв (АНУ)|төв]] болгох зорилготойгоор байгуулав. Ингэснээр 1710 оноос хойш колонийн захиргаа буюу нийслэл байсан эргийн хот [[Нью-Берн]]ийг орлох болов. Нэрийг нь Хойд Каролинагийн эргийг нээсэн [[Уолтер Рали]]йн нэрийг алдаршуулах үүднээс өгчээ.
== Хүн амын өсөлт ==
{| class="wikitable"
|-
! style="background:#F3F3FF; text-align:center;" | Огноо
! style="background:#F3F3FF; text-align:center;" | Хүн амын тоо<ref>{{cite web|url=https://www.census.gov/popest/data/metro/totals/2013/index|archive-url=https://archive.today/20140415171558/http://www.census.gov/popest/data/metro/totals/2013/index|url-status=dead|archive-date=April 15, 2014|title=Population Estimates 2013 Combined Statistical Areas: April 1, 2010 to July 1, 2013|publisher=U.S. Census Bureau|access-date=March 27, 2014}}</ref>
|-
|1980
|150.255
|-
|1990
|212.092
|-
|2000
|288.283
|-
|2010
|404.001
|-
|2016
|458.880
|}
== Ах дүүгийн барилдлагатай хотууд ==
Рали нь дараах хотуудтай ах дүүгийн барилдлагатай хамтран ажилладаг:
* {{ENG|Кингстон апон Халл|Халл}}, [[Англи]]
* {{DEU|Росток|Росток}}, [[Герман]]
* {{KEN|Найроби|Найроби}}, [[Кени]]
* {{FRA|Компень|Компень}}, [[Франц]]
* {{CHN|Сянъян|Сянъян}}, [[Хятад]]
{{Том зураг|Raleigh downtown skyline - panoramio crop.png|1000|Рали хотын төв, 2014 он}}
== Уур амьсгал ==
{{Уур амьсгалын хүснэгт
| location = [[Рали-Дурхам олон улсын нисэх буудал]], Хойд Каролина (1991–2020 оны хэвийн, туйлын үе 1887–одоо)
| single line = Y
| collapsed = Y
| Jan record high F = 80
| Feb record high F = 85
| Mar record high F = 94
| Apr record high F = 95
| May record high F = 99
| Jun record high F = 105
| Jul record high F = 106
| Aug record high F = 105
| Sep record high F = 104
| Oct record high F = 100
| Nov record high F = 88
| Dec record high F = 84
| year record high F = 106
| Jan avg record high F = 71.9
| Feb avg record high F = 74.4
| Mar avg record high F = 81.6
| Apr avg record high F = 86.4
| May avg record high F = 91.3
| Jun avg record high F = 96.6
| Jul avg record high F = 98.2
| Aug avg record high F = 96.7
| Sep avg record high F = 92.3
| Oct avg record high F = 86.7
| Nov avg record high F = 78.5
| Dec avg record high F = 72.8
| year avg record high F = 99.6
| Jan high F = 51.9
| Feb high F = 55.8
| Mar high F = 63.3
| Apr high F = 72.7
| May high F = 80.0
| Jun high F = 87.4
| Jul high F = 90.8
| Aug high F = 88.7
| Sep high F = 82.5
| Oct high F = 73.0
| Nov high F = 63.0
| Dec high F = 54.7
| year high F = 72.0
| Jan mean F = 41.9
| Feb mean F = 45.0
| Mar mean F = 51.8
| Apr mean F = 60.8
| May mean F = 68.8
| Jun mean F = 76.7
| Jul mean F = 80.5
| Aug mean F = 78.8
| Sep mean F = 72.6
| Oct mean F = 61.7
| Nov mean F = 51.5
| Dec mean F = 44.6
| year mean F = 61.2
| Jan low F = 31.8
| Feb low F = 34.2
| Mar low F = 40.3
| Apr low F = 48.9
| May low F = 57.7
| Jun low F = 66.0
| Jul low F = 70.2
| Aug low F = 68.9
| Sep low F = 62.7
| Oct low F = 50.3
| Nov low F = 40.0
| Dec low F = 34.4
| year low F = 50.4
| Jan avg record low F = 14.0
| Feb avg record low F = 19.2
| Mar avg record low F = 23.7
| Apr avg record low F = 32.2
| May avg record low F = 42.8
| Jun avg record low F = 54.2
| Jul avg record low F = 61.0
| Aug avg record low F = 58.7
| Sep avg record low F = 48.7
| Oct avg record low F = 33.2
| Nov avg record low F = 24.4
| Dec avg record low F = 19.9
| year avg record low F = 12.1
| Jan record low F = −9
| Feb record low F = −2
| Mar record low F = 11
| Apr record low F = 23
| May record low F = 29
| Jun record low F = 38
| Jul record low F = 48
| Aug record low F = 46
| Sep record low F = 37
| Oct record low F = 19
| Nov record low F = 11
| Dec record low F = 0
| year record low F = -9
| precipitation colour = green
| Jan precipitation inch = 3.43
| Feb precipitation inch = 2.78
| Mar precipitation inch = 4.10
| Apr precipitation inch = 3.53
| May precipitation inch = 3.58
| Jun precipitation inch = 3.89
| Jul precipitation inch = 5.02
| Aug precipitation inch = 4.71
| Sep precipitation inch = 5.15
| Oct precipitation inch = 3.37
| Nov precipitation inch = 3.32
| Dec precipitation inch = 3.39
| year precipitation inch = 46.07
| Jan snow inch = 2.6
| Feb snow inch = 1.4
| Mar snow inch = 0.3
| Apr snow inch = 0.0
| May snow inch = 0.0
| Jun snow inch = 0.0
| Jul snow inch = 0.0
| Aug snow inch = 0.0
| Sep snow inch = 0.0
| Oct snow inch = 0.0
| Nov snow inch = 0.1
| Dec snow inch = 0.8
| year snow inch = 5.2
| unit precipitation days = 0.01 инч
| Jan precipitation days = 10.1
| Feb precipitation days = 9.3
| Mar precipitation days = 10.7
| Apr precipitation days = 9.5
| May precipitation days = 9.9
| Jun precipitation days = 11.2
| Jul precipitation days = 11.7
| Aug precipitation days = 10.7
| Sep precipitation days = 9.0
| Oct precipitation days = 7.6
| Nov precipitation days = 8.2
| Dec precipitation days = 9.7
| year precipitation days = 117.6
| unit snow days = 0.1 инч
| Jan snow days = 1.2
| Feb snow days = 1.2
| Mar snow days = 0.4
| Apr snow days = 0.0
| May snow days = 0.0
| Jun snow days = 0.0
| Jul snow days = 0.0
| Aug snow days = 0.0
| Sep snow days = 0.0
| Oct snow days = 0.0
| Nov snow days = 0.1
| Dec snow days = 0.5
| year snow days = 3.4
| Jan humidity = 66.5
| Feb humidity = 64.1
| Mar humidity = 63.0
| Apr humidity = 61.7
| May humidity = 71.1
| Jun humidity = 73.6
| Jul humidity = 76.0
| Aug humidity = 77.9
| Sep humidity = 77.1
| Oct humidity = 73.3
| Nov humidity = 69.1
| Dec humidity = 68.5
| year humidity = 70.2
| Jan sun = 163.8
| Feb sun = 173.1
| Mar sun = 228.9
| Apr sun = 250.7
| May sun = 258.4
| Jun sun = 267.7
| Jul sun = 259.5
| Aug sun = 239.6
| Sep sun = 217.6
| Oct sun = 215.4
| Nov sun = 174.0
| Dec sun = 157.6
| Jan percentsun = 53
| Feb percentsun = 57
| Mar percentsun = 62
| Apr percentsun = 64
| May percentsun = 59
| Jun percentsun = 61
| Jul percentsun = 58
| Aug percentsun = 57
| Sep percentsun = 58
| Oct percentsun = 62
| Nov percentsun = 56
| Dec percentsun = 52
| year percentsun = 59
| Jan dew point C = −2.9
| Feb dew point C = −2.1
| Mar dew point C = 2.1
| Apr dew point C = 6.3
| May dew point C = 12.9
| Jun dew point C = 17.5
| Jul dew point C = 19.9
| Aug dew point C = 19.7
| Sep dew point C = 16.4
| Oct dew point C = 9.6
| Nov dew point C = 4.1
| Dec dew point C = −0.5
| Jan uv = 3
| Feb uv = 4
| Mar uv = 6
| Apr uv = 7
| May uv = 9
| Jun uv = 10
| Jul uv = 10
| Aug uv = 9
| Sep uv = 8
| Oct uv = 5
| Nov uv = 3
| Dec uv = 2
| source 1 = [[NOAA]] (харьцангуй чийгшил, шүүдрийн цэг болон нар 1961–1990)<ref name = "NWS Raleigh, NC (RAH)">
{{cite web
|url = https://www.weather.gov/wrh/Climate?wfo=rah
|title = NowData – NOAA Online Weather Data
|publisher = [[Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа]]
|access-date = 2026-06-19
}}
</ref><ref name = "NCDC txt KRDU">
{{cite web
|url = https://www.ncei.noaa.gov/access/services/data/v1?dataset=normals-monthly-1991-2020&startDate=0001-01-01&endDate=9996-12-31&stations=USW00013722&format=pdf
|publisher = Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа
|title = Station: Raleigh Durham INTL AP, NC
|work = U.S. Climate Normals 2020: U.S. Monthly Climate Normals (1991–2020)
|access-date = 2026-06-19}}</ref><ref name = "WMO 1961–90 KRDU">
{{cite web
|url = ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/TABLES/REG_IV/US/GROUP3/72306.TXT
|title = WMO Climate Normals for RALEIGH/RALEIGH-DURHAM, NC 1961–1990
|publisher = Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа
|archive-url = https://web.archive.org/web/20210819235830/ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/TABLES/REG_IV/US/GROUP3/72306.TXT
|archive-date = 2021-08-19
|url-status = dead
|access-date = 2026-06-19
}}
</ref>
|source 2 = Weather Atlas (UV Индекс)<ref name="Weather Atlas">{{cite web
|url=https://www.weather-us.com/en/north-carolina-usa/raleigh-climate
|title=Raleigh, North Carolina, USA – Monthly weather forecast and Climate data
|publisher=Weather Atlas
|access-date=2026-06-19
|archive-date=2019-06-29
|archive-url=https://web.archive.org/web/20190629142801/https://www.weather-us.com/en/north-carolina-usa/raleigh-climate
|url-status=dead
}}</ref>
| source =
}}
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|Raleigh, North Carolina}}
* {{official website|http://www.raleighnc.gov}}
== Эшлэл ==
{{Reflist}}
[[Ангилал:АНУ-ын муж улсын нийслэл]]
[[Ангилал:АНУ-ын хот]]
[[Ангилал:Рали| ]]
[[Ангилал:Дарем тойрог (Хойд Каролина)]]
[[Ангилал:Уэйк тойрог]]
[[Ангилал:Хойд Каролинагийн суурин]]
[[Ангилал:Хойд Америкийн суурин]]
[[Ангилал:Хойд Каролинагийн тойргийн төв]]
[[Ангилал:АНУ-ын их сургуулийн хот]]
[[Ангилал:1792 онд байгуулагдсан]]
12rg2dmu74dz07f0miudfcxhri8m8e6
Миннеаполис
0
45795
859410
799995
2026-06-19T15:28:05Z
Enkhsaihan2005
64429
859410
wikitext
text/x-wiki
{{Инфобокс суурин
| name = Миннеаполис
| native_name = Minneapolis
| settlement_type = [[Хот]]
| nicknames = "Нууруудын хот",<ref name=StPaul /> "Милл хот",<ref name=StPaul /> "Ихэр хот"<ref>{{cite web|url=https://www.aaa.com/travelguides/minneapolis-st.-paul-mn|title=Minneapolis St. Paul|publisher=[[Америкийн Автомашины Холбоо]]|access-date=2024-05-23|archive-date=2023-10-18|archive-url=https://web.archive.org/web/20231018040146/https://www.aaa.com/travelguides/minneapolis-st.-paul-mn|url-status=live}}</ref> ([[Сент Пол, Миннесота|Сент Пол]] хоттой), "Mini Apple"<ref name=StPaul>{{cite web|url=https://www.visitsaintpaul.com/blog/tale-of-the-tape-saint-paul-vs-minneapolis/|title=Saint Paul vs. Minneapolis|access-date=2024-05-23|publisher=Visit Saint Paul|archive-date=2023-10-18|archive-url=https://web.archive.org/web/20231018031640/https://www.visitsaintpaul.com/blog/tale-of-the-tape-saint-paul-vs-minneapolis/|url-status=live}}</ref>
| motto = {{lang|fr|En Avant}} (Франц: 'Урагшаа')<ref>{{cite web|url=https://www.minneapolismn.gov/government/departments/clerk/city-seal/|title=Official Seal of the City of Minneapolis|access-date=2024-05-23|publisher=Миннеаполис хот|archive-date=2023-10-18|archive-url=https://web.archive.org/web/20231018031639/https://www.minneapolismn.gov/government/departments/clerk/city-seal/|url-status=live}}</ref>
<!-- Images -->| image_skyline = {{multiple image
| total_width = 280
| border = infobox
| perrow = 1/3/2/1
| caption_align = center
| image1 = Minneapolis Skyline looking south.jpg
| caption1 = Миннеаполис хотын төв
| image2 = 2008-0705-BasilicaStMary.jpg
| caption2 = [[Гэгээн Мэригийн Базилик (Миннеаполис)|Гэгээн Мэригийн Базилик]]
| image3 = Lake Calhoun Summer - panoramio (cropped).jpg
| caption3 = [[Бде-Мака-Ска]]
| image4 = Minneapolis-Mill City Museum-20070514 (cropped).jpg
| caption4 = [[Милл хотын музей]]
| image5 = FirstAvenue (cropped).jpg
| caption5 = First Avenue
| image6 = Minnehaha Falls, Minneapolis.jpg
| caption6 = [[Миннехаха Парк (Миннеаполис)|Миннехаха Парк]]
| image7= Stone Arch Bridge as viewed from downriver 2019-08-08 (cropped).jpg
| caption7= [[Чулуун Нуман гүүр (Миннеаполис)|Чулуун Нуман гүүр]] ба [[Миссисипи мөрөн]]
}}
| image_flag = Flag of Minneapolis.svg
| flag_link = Миннеаполисын далбаа
| image_seal = Minneapolis seal.svg
| seal_link =
| image_blank_emblem = City of Minneapolis logo, 2023.svg
| blank_emblem_type = Лого
| blank_emblem_size = 200px
<!-- Maps -->
| mapframe = yes
| mapframe-point = none
| pushpin_map = Миннесота#АНУ#Хойд Америк
| pushpin_map_caption = Миннеаполис дахь байршил##АНУ дахь байршил##Хойд Америк дахь байршил
| pushpin_label = Миннеаполис
<!-- Location -->
| coordinates_footnotes = <ref name="GNIS"/>
| coordinates = {{coord|44|58|55|N|93|16|09|W|region:US-MN|display=inline,title}}
| subdivision_type = Улс
| subdivision_name = {{flag|АНУ}}
| subdivision_type1 = [[АНУ-ын мужууд|Муж]]
| subdivision_name1 = {{flag|Миннесота}}
| subdivision_type2 = [[Миннесотагийн тойргийн жагсаалт|Тойрог]]
| subdivision_name2 = [[Хеннепин тойрог, Миннесота|Хеннепин]]
<!-- Established -->| established_title =
| established_date = {{start date and age|1856}}{{sfn|Baldwin|1893a|p=39}}
| established_title1 = [[Platted]]
| established_date1 =
| established_title2 = [[Хотын корпораци|Нэгдсэн]]
| established_date2 = 1867
| named_for =
| founder = [[Франклин Стил]] болон [[Жон Х. Стивенс]]
| etymology = [[Дакота хэл|Дакота]] {{lang|dak|mni}} {{gloss|ус}} болон [[Эртний Грек хэл|Грек]] {{lang|grc-Latn|polis}} {{gloss|хот}}
<!-- Government -->| government_footnotes =
| government_type = [[Хотын дарга-зөвлөлийн засгийн газар|Хотын дарга-зөвлөл]]<ref>{{cite news |title = Voters approve charter amendment to change Minneapolis government structure |url = https://kstp.com/politics/voters-approve-charter-amendment-to-change-minneapolis-government-structure/6292382/ |author = Свансон, Кирстен |date = 2021-11-05 |access-date = 2024-05-23 |work = [[KSTP-TV]]|publisher=[[Hubbard Broadcasting]] |archive-date = 2021-12-02 |archive-url = https://web.archive.org/web/20211202220154/https://kstp.com/politics/voters-approve-charter-amendment-to-change-minneapolis-government-structure/6292382/ |url-status = live }}</ref>
| governing_body = [[Миннеаполис хотын зөвлөл]]
| leader_title1 = [[Миннеаполис хотын дарга|Хотын дарга]]
| leader_name1 = [[Жейкоб Фрей]] ([[Миннеаполис АФЛ|АФЛ]])
<!-- Area -->| area_footnotes = <ref name="CenPopGazetteer2020">{{cite web |title=2020 U.S. Gazetteer Files |url=https://www2.census.gov/geo/docs/maps-data/data/gazetteer/2020_Gazetteer/2020_gaz_place_27.txt |publisher=[[АНУ-ын Хүн амын тооллогын товчоо]] |access-date=2024-05-23 |archive-date=2022-07-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220724120325/https://www2.census.gov/geo/docs/maps-data/data/gazetteer/2020_Gazetteer/2020_gaz_place_27.txt |url-status=live}}</ref>
| area_total_sq_mi = 57.51
| area_land_sq_mi = 54.00
| area_water_sq_mi = 3.51
| area_total_km2 = 148.94
| area_land_km2 = 139.86
| area_water_km2 = 9.08
| unit_pref = Metric
<!-- Elevation -->| elevation_footnotes = <ref name="GNIS"/>
| elevation_ft = 830
<!-- Population -->| population_as_of = [[2020 оны АНУ-ын хүн амын тооллого|2020]]
| population_total = 429954
| population_footnotes = <ref name="Census-2020-Profile" />
| pop_est_footnotes = <ref name="2025quickfacts">{{cite web |title=Minneapolis city, Minnesota |work=QuickFacts |publisher=[[АНУ-ын Хүн амын тооллогын товчоо]] |url=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/minneapoliscityminnesota |access-date=2026-06-19 |archive-date=2025-04-13 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250413230011/https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/minneapoliscityminnesota/ |url-status=live }}</ref>
| pop_est_as_of = 2025
| population_est = 430324 {{gain}}
| population_rank = {{plainlist|
* [[АНУ-ын хотын жагсаалт (хүн амын тоогоор)|46-д]] (АНУ)
* [[Миннесотагийн_хотын_жагсаалт|1-т]] (Миннесота)}}
| population_density_sq_mi = 7962.11
| population_density_km2 = 3074.21
| population_urban = 2914866
| population_density_urban_km2 = 1109
| population_density_urban_sq_mi = 2872.4
| population_urban_footnotes = <ref name="urban area">{{cite web |url=https://www.census.gov/programs-surveys/geography/guidance/geo-areas/urban-rural.html |title=List of 2020 Census Urban Areas |publisher=[[АНУ-ын Хүн амын тооллогын товчоо]] |access-date=2024-05-23 |archive-date=2023-01-14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230114022812/https://www.census.gov/programs-surveys/geography/guidance/geo-areas/urban-rural.html |url-status=live}}</ref>
| population_metro_footnotes = <ref name="2020Pop">{{cite web |title=2020 Population and Housing State Data |url=https://www.census.gov/library/visualizations/interactive/2020-population-and-housing-state-data.html |publisher=[[АНУ-ын Хүн амын тооллогын товчоо]] |access-date=2024-05-23 |archive-date=2021-08-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210824081449/https://www.census.gov/library/visualizations/interactive/2020-population-and-housing-state-data.html |url-status=live}}</ref>
| population_metro = 3693729
| population_demonym = Миннеаполисчууд
<!-- GDP -->| demographics_type2 = ДНБ
| demographics2_footnotes = <ref name=BEA-GDP />
| demographics2_title1 = ХБСБ
| demographics2_info1 = $350.7 тэрбум (2023)
<!-- General information -->| timezone = [[Төв цагийн бүс|Төв]]
| utc_offset = –6
| timezone_DST = CDT
| utc_offset_DST = –5
| postal_code_type = [[ЗИП код]]ууд
| postal_code = 55401-55419, 55423, 55429-55430, 55450, 55454-55455, 55484-55488
| area_code_type = [[Хойд Америкийн дугаарлалтын төлөвлөгөө|Бүс нутгийн кодууд]]
| area_code = [[бүс нутгийн код 612|612]]
| blank_name = [[Мэдээлэл Боловсруулах Холбоо Стандарт|МБХС код]]
| blank_info = 27-43000<ref name="GNIS"/>
| blank1_name_sec1 = [[Газар Зүйн Нэрийн Мэдээллийн Систем|ГНМС]] онцлог ID
| blank1_info_sec1 = 655030<ref name="GNIS">{{cite gnis2|655030|Minneapolis, Minnesota|access-date=May 1, 2023}}</ref>
| website = {{URL|https://www.minneapolismn.gov/|MinneapolisMN.gov}}
}}
'''Миннеаполис''' ({{lang-en|Minneapolis}} [{{IPA|ˌmɪnɪˈæpəlɪs}}]) нь 382.500 оршин суугчтай [[Америкийн Нэгдсэн Улс]]ын [[Миннесота|Миннесота Муж Улсын]] хамгийн олон хүн амтай хот юм.
Хотын нэр нь хоёр өөр хэлний үгнүүдийн нийлбэрээс бүтсэн бөгөөд [[Дакота (ард түмэн)|Дакота индианчуудын]] ''«minne»'' буюу «ус» ба грекийн ''«polis»'' буюу «хот» гэсэн утгатай үгнүүдээс гаралтай ажээ.
== Түүх ==
Өнөөгийн Миннеаполис хотын бүс нутаг нь Дакотачуудын суурьшлын газар байв. 1680-аад оны орчим Францын үслэг эдлэлийн худалдаачид энэ нутагт хүрч иржээ. Удалгүй европын нүүдэлчид [[Миссисипи мөрөн|Миссисипи]] орчмын газарт их хэмжээгээр суурьшин эзэмших болов. [[Мдевакантон|Мдевакантончуудтай]] янз бүрийн гэрээ хэлэлцээр хийн суурьших европчуудын нүүдэл улам газар авчээ.<ref>[https://en.wikisource.org/wiki/Treaty_of_Paris_(1783) ''Treaty of Paris''] (1783), Article 2. Wikisource. Retrieved December 3, 2020.</ref><ref>{{cite book |first=William E. |last=Lass |title=Minnesota's Boundary with Canada: Its Evolution Since 1783 |url=https://books.google.com/books?id=wXAu-xA3y3gC&pg=PA63 |year=1980 |publisher=Minnesota Historical Society |pages=14–17 |isbn=978-0873511537}}</ref>
== Газар зүй ==
Миннеаполис хот нь [[Миссисипи мөрөн|Миссисипи мөрний]] эрэгт Нэгдсэн Улсын [[Дундад Баруун|Дундад Өрнөдөд]] оршдог. Хотын газар нутаг нь ойролцоогоор 151 квадрат километр. Үүний зургаан хувийг ус, арван таван хувийг цэцэрлэгт хүрээлэн эзэлнэ.<ref>{{cite web|url=https://www2.minneapolismn.gov/cped/planning/cped_soc98_5-environment|page=39|title=Physical Environment|publisher=City of Minneapolis|access-date=January 12, 2021|archive-date=Хоёрдугаар сар 10, 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230210211119/https://www2.minneapolismn.gov/business-services/planning-zoning/|url-status=dead}}</ref> Хотын төвийн өмнүүр 45-р өргөрөг дайрч өнгөрдөг. Хамгийн нам дор газар нь ''Миннехаха Крийк гол'' ба Миссисипи мөрний бэлчир бөгөөд далайн түвшнээс дээш 209 метр өргөгджээ. Хамгийн өндөр цэг нь Проспект Парк орчим 282 метрийн өндөртэй.
Уур амьсгалын хувьд Дундад Өрнөдийн уур амьсгалтай ба өвөлдөө хуурай хүйтэн, зундаа халуун, зарим үед чийглэг цаг агаартай.<ref name="wright">{{cite journal|title=Geologic History of Minnesota Rivers|last1=Wright|first1= H. E., Jr.|url=http://www.swwdmn.org/wp-content/uploads/2016/03/Geologic-History-of-MN-Rivers.pdf|year=1990|journal=Minnesota Geological Survey Educational Series|via=South Washington Watershed District|access-date=November 16, 2020|volume=7|pages=3–4, 14}}</ref>
{{Том зураг|Minneapolis skyline from Prospect Park Water Tower, July 2014.jpg|1000|Миннеаполис хотын төв хэсгийг Проспект Паркийн усан цамхгаас харсан байдал}}
{{Уур амьсгалын хүснэгт
| location = [[Миннеаполис-Сент Пол олон улсын нисэх буудал]], Миннесота (1991–2020 оны хэвийн, туйлын үе 1872–одоо)
| collapsed =
| single line = Y
| Jan record high F = 58
| Feb record high F = 65
| Mar record high F = 83
| Apr record high F = 95
| May record high F = 106
| Jun record high F = 104
| Jul record high F = 108
| Aug record high F = 103
| Sep record high F = 104
| Oct record high F = 92
| Nov record high F = 77
| Dec record high F = 68
| year record high F = 108
| Jan avg record high F = 42.5
| Feb avg record high F = 46.7
| Mar avg record high F = 64.7
| Apr avg record high F = 79.7
| May avg record high F = 88.7
| Jun avg record high F = 93.3
| Jul avg record high F = 94.4
| Aug avg record high F = 91.7
| Sep avg record high F = 88.3
| Oct avg record high F = 80.1
| Nov avg record high F = 62.1
| Dec avg record high F = 47.1
| year avg record high F = 96.4
| Jan high F = 23.6
| Feb high F = 28.5
| Mar high F = 41.7
| Apr high F = 56.6
| May high F = 69.2
| Jun high F = 79.0
| Jul high F = 83.4
| Aug high F = 80.7
| Sep high F = 72.9
| Oct high F = 58.1
| Nov high F = 41.9
| Dec high F = 28.8
| year high F = 55.4
| Jan mean F = 16.2
| Feb mean F = 20.6
| Mar mean F = 33.3
| Apr mean F = 47.1
| May mean F = 59.5
| Jun mean F = 69.7
| Jul mean F = 74.3
| Aug mean F = 71.8
| Sep mean F = 63.5
| Oct mean F = 49.5
| Nov mean F = 34.8
| Dec mean F = 22.0
| year mean F = 46.9
| Jan low F = 8.8
| Feb low F = 12.7
| Mar low F = 24.9
| Apr low F = 37.5
| May low F = 49.9
| Jun low F = 60.4
| Jul low F = 65.3
| Aug low F = 62.8
| Sep low F = 54.2
| Oct low F = 40.9
| Nov low F = 27.7
| Dec low F = 15.2
| year low F = 38.4
| Jan avg record low F = -14.7
| Feb avg record low F = −8.0
| Mar avg record low F = 2.7
| Apr avg record low F = 21.9
| May avg record low F = 35.7
| Jun avg record low F = 47.3
| Jul avg record low F = 54.5
| Aug avg record low F = 52.3
| Sep avg record low F = 38.2
| Oct avg record low F = 26.0
| Nov avg record low F = 9.2
| Dec avg record low F = -7.1
| year avg record low F = −16.9
| Jan record low F = −41
| Feb record low F = −33
| Mar record low F = −32
| Apr record low F = 2
| May record low F = 18
| Jun record low F = 34
| Jul record low F = 43
| Aug record low F = 39
| Sep record low F = 26
| Oct record low F = 10
| Nov record low F = −25
| Dec record low F = −39
| year record low F = -41
| precipitation colour = green
| Jan precipitation inch = 0.89
| Feb precipitation inch = 0.87
| Mar precipitation inch = 1.68
| Apr precipitation inch = 2.91
| May precipitation inch = 3.91
| Jun precipitation inch = 4.58
| Jul precipitation inch = 4.06
| Aug precipitation inch = 4.34
| Sep precipitation inch = 3.02
| Oct precipitation inch = 2.58
| Nov precipitation inch = 1.61
| Dec precipitation inch = 1.17
| year precipitation inch = 31.62
| Jan snow inch = 11.0
| Feb snow inch = 9.5
| Mar snow inch = 8.2
| Apr snow inch = 3.5
| May snow inch = 0.0
| Jun snow inch = 0.0
| Jul snow inch = 0.0
| Aug snow inch = 0.0
| Sep snow inch = 0.0
| Oct snow inch = 0.8
| Nov snow inch = 6.8
| Dec snow inch = 11.4
| year snow inch = 51.2
| Jan snow depth inch = 8.4
| Feb snow depth inch = 9.2
| Mar snow depth inch = 8.2
| Apr snow depth inch = 2.1
| May snow depth inch = 0.0
| Jun snow depth inch = 0.0
| Jul snow depth inch = 0.0
| Aug snow depth inch = 0.0
| Sep snow depth inch = 0.0
| Oct snow depth inch = 0.0
| Nov snow depth inch = 3.6
| Dec snow depth inch = 7.3
| year snow depth inch = 12.5
| unit precipitation days = 0.01 инч
| Jan precipitation days = 9.6
| Feb precipitation days = 7.8
| Mar precipitation days = 9.0
| Apr precipitation days = 11.2
| May precipitation days = 12.4
| Jun precipitation days = 11.8
| Jul precipitation days = 10.4
| Aug precipitation days = 9.8
| Sep precipitation days = 9.3
| Oct precipitation days = 9.5
| Nov precipitation days = 8.3
| Dec precipitation days = 9.7
| year precipitation days = 118.8
| unit snow days = 0.1 инч
| Jan snow days = 9.3
| Feb snow days = 7.3
| Mar snow days = 5.2
| Apr snow days = 2.4
| May snow days = 0.1
| Jun snow days = 0.0
| Jul snow days = 0.0
| Aug snow days = 0.0
| Sep snow days = 0.0
| Oct snow days = 0.6
| Nov snow days = 4.5
| Dec snow days = 8.8
| year snow days = 38.2
| Jan sun = 156.7
| Feb sun = 178.3
| Mar sun = 217.5
| Apr sun = 242.1
| May sun = 295.2
| Jun sun = 321.9
| Jul sun = 350.5
| Aug sun = 307.2
| Sep sun = 233.2
| Oct sun = 181.0
| Nov sun = 112.8
| Dec sun = 114.3
| year sun = 2710.7
| Jan percentsun = 55
| Feb percentsun = 61
| Mar percentsun = 59
| Apr percentsun = 60
| May percentsun = 64
| Jun percentsun = 69
| Jul percentsun = 74
| Aug percentsun = 71
| Sep percentsun = 62
| Oct percentsun = 53
| Nov percentsun = 39
| Dec percentsun = 42
| year percentsun = 59
| Jan humidity = 69.9
| Feb humidity = 69.5
| Mar humidity = 67.4
| Apr humidity = 60.3
| May humidity = 60.4
| Jun humidity = 63.8
| Jul humidity = 64.8
| Aug humidity = 67.9
| Sep humidity = 70.7
| Oct humidity = 68.3
| Nov humidity = 72.6
| Dec humidity = 74.1
| year humidity = 67.5
| Jan dew point C = −15.5
| Feb dew point C = −12.5
| Mar dew point C = −6.3
| Apr dew point C = −0.2
| May dew point C = 6.4
| Jun dew point C = 12.6
| Jul dew point C = 15.6
| Aug dew point C = 14.6
| Sep dew point C = 9.9
| Oct dew point C = 3.3
| Nov dew point C = −3.9
| Dec dew point C = −11.6
| Jan uv = 1
| Feb uv = 2
| Mar uv = 3
| Apr uv = 5
| May uv = 7
| Jun uv = 8
| Jul uv = 8
| Aug uv = 7
| Sep uv = 5
| Oct uv = 3
| Nov uv = 2
| Dec uv = 1
| source 1 = [[NOAA]] (харьцангуй чийгшил, шүүдрийн цэг ба нар 1961–1990)<ref name = NOAA>{{cite web |url=https://w2.weather.gov/climate/xmacis.php?wfo=mpx |title=NowData – NOAA Online Weather Data |publisher=АНУ-ын [[Үндэсний Цаг Уурын Алба]], АНУ-ын [[Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа]] |access-date=2026-06-19 |archive-date=2021-08-17 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210817022055/https://w2.weather.gov/climate/xmacis.php?wfo=mpx |url-status=live}}</ref><ref name="Minneapolis Weatherbox NOAA txt">{{cite web |url=https://www.ncei.noaa.gov/access/services/data/v1?dataset=normals-monthly-1991-2020&startDate=0001-01-01&endDate=9996-12-31&stations=USW00014922&format=pdf |work=U.S. Climate Normals 2020: U.S. Monthly Climate Normals (1991–2020) |publisher=АНУ-ын [[Үндэсний Цаг Уурын Алба]], АНУ-ын [[Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа]] |title=Station: Minneapolis/St Paul AP, MN |access-date=2026-06-19 |archive-date=2021-12-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20211220125913/https://www.ncei.noaa.gov/access/services/data/v1?dataset=normals-monthly-1991-2020&startDate=0001-01-01&endDate=9996-12-31&stations=USW00014922&format=pdf |url-status=live}}</ref><ref name= NOAA2>{{cite web |url=ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/TABLES/REG_IV/US/GROUP4/72658.TXT |title=WMO climate normals for Minneapolis/INT'L ARPT, MN 1961–1990 |publisher=АНУ-ын [[Үндэсний Цаг Уурын Алба]], АНУ-ын [[Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа]] |archive-url=https://web.archive.org/web/20230210211126/ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/TABLES/REG_IV/US/GROUP4/72658.TXT |archive-date=2023-02-10 |url-status=dead |access-date=2026-06-19 }}</ref>
| source 2 = Weather Atlas (UV)<ref name="Weather Atlas">{{cite web |url=https://www.weather-us.com/en/minnesota-usa/minneapolis-climate |title=Minneapolis, Minnesota, USA – Monthly weather forecast and Climate data |publisher=Ezoic |work=Weather Atlas |access-date=2026-06-19 |archive-date=2019-06-27 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190627175350/https://www.weather-us.com/en/minnesota-usa/minneapolis-climate |url-status=live}}</ref>
}}<section end="weatherbox" />
=== Хүн амын өсөлт ===
{| class="wikitable"
|-
! style="background:#F3F3FF; text-align:center;" | Огноо
! style="background:#F3F3FF; text-align:center;" | Хүн амын тоо<ref name=PopEstMetro>{{cite web |url=https://census.gov/data/tables/time-series/demo/popest/2010s-total-metro-and-micro-statistical-areas.html |title=Metropolitan and Micropolitan Statistical Areas |publisher=[[US Census Bureau]], Population Division |date=June 18, 2020 |access-date=November 29, 2020 }}</ref>
|-
|1860
| align="right" |3.000
|-
|1870
| align="right" |13.000
|-
|1880
| align="right" |46.887
|-
|1890
| align="right" |164.738
|-
|1900
| align="right" |202.718
|-
|1910
| align="right" |301.408
|-
|1920
| align="right" |380.582
|-
|1930
| align="right" |464.356
|-
|1940
| align="right" |492.370
|-
|1950
| align="right" |521.718
|-
|1960
| align="right" |482.872
|-
|1970
| align="right" |434.400
|-
|1980
| align="right" |370.951
|-
|1990
| align="right" |368.383
|-
|2000
| align="right" |382.618
|-
|2010
| align="right" |382.578
|}
== Хамтын ажиллагаатай хотууд ==
* {{SOM|#}} [[Босасо]] (2014 оноос хойш)
* {{KEN|#}} [[Элдорет]] (2000 оноос хойш)
* {{CHN|#}} [[Харбин]] (1992 оноос хойш)
* {{JPN|#}} [[Ибараки (хот)|Ибараки]] (1980 оноос хойш)
* {{FIN|#}} [[Куопио]] (1972 оноос хойш)
* {{RUS|#}} [[Новосибирск]] (1988 оноос хойш)
* {{CHL|#}} [[Сантьяго]] (1961 оноос хойш)
* {{FRA|#}} [[Тур]] (1991 оноос хойш)
* {{SWE|#}} [[Өпсала]] (2000 оноос хойш)
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|Minneapolis}}
* [http://www.ci.minneapolis.mn.us/ Хотын албан ёсны цахим хуудас] (англиар)
== Эшлэл ==
<references/>
[[Ангилал:АНУ-ын хот]]
[[Ангилал:Миннеаполис| ]]
[[Ангилал:Миннесотагийн суурин]]
[[Ангилал:Хойд Америкийн суурин]]
[[Ангилал:Миннесотагийн тойргийн төв]]
[[Ангилал:АНУ-ын их сургуулийн хот]]
[[Ангилал:Миссисипи мөрний суурин]]
[[Ангилал:1867 онд байгуулагдсан]]
12s3f3z17h4n2o3d7jx0ncfa07siipp
Колорадо-Спрингс
0
45796
859414
778833
2026-06-19T21:45:42Z
Enkhsaihan2005
64429
859414
wikitext
text/x-wiki
{{short description|АНУ-ын Колорадо муж дахь хот}}
{{Инфобокс суурин
|name = Колорадо-Спрингс
|native_name = Colorado Springs
|settlement_type = [[Колорадогийн хотын жагсаалт|Хот]]
|nicknames = Olympic City USA,<ref>{{cite web |title=Olympic City USA |url=https://coloradosprings.gov/ocusa |access-date=2024-05-25 |website=Колорадо-Спрингс хот |archive-date=2017-12-01 |archive-url=https://web.archive.org/web/20171201031027/https://coloradosprings.gov/ocusa |url-status=dead }}</ref><br />The Springs<ref>{{cite web |title=Summer in the Springs |url=https://coloradosprings.gov/summerinthesprings |access-date=2024-05-25 |website=Колорадо-Спрингс хот }}{{Dead link|date=2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{Cite news |date=2016-01-29 |title=Best of the Springs |newspaper=The Gazette |location=Колорадо-Спрингс |url=http://gazette.com/best-of-the-springs-we-need-your-vote/article/1566857 |access-date=2024-05-25 |archive-date=2017-01-13 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170113121809/http://gazette.com/best-of-the-springs-we-need-your-vote/article/1566857 |url-status=live }}</ref>
| image_skyline = {{multiple image
| border = infobox
| total_width = 280
| perrow = 1/2/2/2
| caption_align = center
| image1 = Colorado Springs, Colorado (cropped).jpg
| caption1 = Колорадо-Спрингсийн тэнгэрийн хаяа
| image2 = Beautiful Image of Pikes Peak (IMG 0136).jpg
| caption2 = [[Пайкс оргил]]
| image3 = Will Rogers Shrine 2006-08-05.jpg
| caption3 = [[Уилл Рожерсийн Нарны Бунхан|Уилл Рожерсийн Бунхан]]
| image4 = Colorado Springs Pioneers Museum and Plaza of the Rockies - South Tower.jpg
| caption4 = [[Колорадо-Спрингс Анхдагчдын музей|Анхдагчдын музей]]
| image5 = Glen Eyrie castle in.jpg
| caption5 = [[Глен Эйри]]
| image6 = Broadmoor Hotel, Dec 2007.jpg
| caption6 = [[The Broadmoor]]
| image7 = U.S. Olympic & Paralympic Museum.jpg
| caption7 = [[АНУ-ын Олимп болон Паралимпын музей]]
}}
| image_flag = Flag of Colorado Springs, Colorado.svg
| image_seal =
| seal_size =
| image_blank_emblem = Colorado Springs Logo.png
| blank_emblem_type = Лого
| motto = <!-- images and maps ---------->
| image_map = El Paso County Colorado Incorporated and Unincorporated areas Colorado Springs Highlighted 0816000.svg
| mapsize =
| map_caption = [[Эль-Пасо тойрог, Колорадо|Эль-Пасо тойрог]] дахь Колорадо-Спрингс хотын байршил
|pushpin_map = Колорадо#АНУ
|pushpin_relief = yes
|pushpin_label = Колорадо Спрингс
|pushpin_label_position = right
|pushpin_map_caption = АНУ дахь байршил##Колорадо дахь байршил
<!-- Location -->
|coordinates = {{coord|38.8339|-104.8214|type:city_region:US-CO_source:GNIS-204797|name=Colorado Springs, Colorado|display=it}}
|coordinates_footnotes = <ref name=GNIS>{{cite gnis|id=204797|name=Колорадо-Спрингс, Колорадо|access-date=2026-06-19}}</ref>
| elevation_ft = 6011
| elevation_footnotes = <ref name=GNIS/>
| subdivision_type = Улс
| subdivision_name = {{flag|АНУ}}
| subdivision_type1 = Муж
| subdivision_name1 = {{flag|Колорадо}}
| subdivision_type2 = [[Колорадогийн тойргийн жагсаалт|Тойрог]]
| subdivision_name2 = [[Эль-Пасо тойрог, Колорадо|Эль-Пасо тойрог]]<ref name=COcounty>{{cite web|url=https://dola.colorado.gov/dlg_lgis_ui_pu/publicCounties.jsf|title=Colorado Counties|publisher=[[Колорадогийн Орон Нутгийн Хэргийн Газар]]|access-date=2026-06-19}}</ref>
| established_title = <!-- Settled -->
| established_date =
| established_title2 = [[хотын корпораци|Нэгдсэн]]
| established_date2 = {{Start date and age|1886|06|19}}<ref name="MuniIncCO">{{cite web |date=2008-12-14 |title=Colorado Municipal Incorporations |url=http://www.colorado.gov/dpa/doit/archives/muninc.html |access-date=2024-05-25 |publisher=Колорадо муж, Боловсон хүчин ба захиргааны газар, Колорадо мужийн архив |archive-date=2007-09-27 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070927200920/http://www.colorado.gov/dpa/doit/archives/muninc.html |url-status=dead }}</ref>
| established_title3 = <!-- Incorporated (city) -->
| established_date3 =
| government_footnotes =
| government_type = [[Колорадогийн хотын жагсаалт|Хот]]<ref name=COMun>{{cite web|url=https://dola.colorado.gov/lgis/municipalities.jsf|title=Active Colorado Municipalities|publisher=[[Колорадогийн Орон Нутгийн Хэргийн Газар]]|access-date=2024-05-25|archive-date=2009-12-12|archive-url=https://web.archive.org/web/20091212060308/http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/municipalities.html|url-status=live}}</ref>
| leader_title = Хотын дарга
| leader_name = [[Йеми Моболадэ]] ([[Бие даагч|БД]])<ref>{{cite web |title=Yemi Mobolade sworn in as Colorado Springs’ new mayor |url=https://www.cpr.org/2023/06/06/colorado-springs-mayor-swearing-in-yemi-mobolade/ |access-date=2024-05-25 |publisher=Колорадогийн Олон Нийтийн Радио }}</ref>
| leader_title1 =
| leader_name1 =
| leader_title2 =
| leader_name2 =
| leader_title3 =
| leader_name3 = <!-- Area --------------------->
| unit_pref = Metric
| total_type = Нийт
| area_footnotes =<ref name=2020_Census>{{cite web|url=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/coloradospringscitycolorado,US/PST045219|title=QuickFacts Colorado Springs city, Colorado; United States|publisher=[[АНУ-ын хүн амын тооллогын товчоо]], [[АНУ-ын Худалдааны яам]]|date=2021-08-21|access-date=2024-05-25}}</ref>
| area_total_km2 = 507.019
| area_land_km2 = 506.082
| area_water_km2 = 0.937
<!-- Population --------------->| population_as_of = [[2020 оны АНУ-ын хүн амын тооллого|2020]]
| population_footnotes = <ref name=2020_Census/>
| population_total = 478,961
| pop_est_as_of = 2025
| population_est = 494743 {{gain}}
| population_density_sq_mi = auto
| population_urban = 632,494 ([[АНУ-ын хот суурин газрын жагсаалт|АНУ: 66-д]])
| population_density_urban_km2 = 1,218.8
| population_density_urban_sq_mi = 3,156.7
| population_rank = Колорадод [[Колорадогийн хотын жагсаалт|2-т]]<br />АНУ-д [[АНУ-ын хотын жагсаалт (хүн амын тоогоор)|40-д]]
| population_metro = 755,105 ([[Хотын бөөгнөрлийн статистик бүс нутаг|АНУ: 79-д]])
| population_blank1_title = [[Фронт Рейнж хотын коридор|Фронт Рейнж]]
| population_blank1 = 5,055,344
| demographics_type2 = GDP
| demographics2_footnotes = <ref>{{Cite web|title=Total Gross Domestic Product for Colorado Springs, CO (MSA) |url=https://fred.stlouisfed.org/series/NGMP17820|work=[[Холбооны Нөөцийн Эдийн Засгийн Мэдээлэл]] |publisher=[[Сент-Луисын Холбооны Нөөцийн Банк]]}}</ref>
| demographics2_title1 = Бөөгнөрөл
| demographics2_info1 = $53.093 тэрбум (2023)
| demographics2_title2 = Нэг хүно ноогдох
| demographics2_info2 = $70,312 (2023)
<!-- General information ------>
| timezone1 = [[Уулын цагийн бүс|MST]]
| utc_offset1 = – 07:00
| timezone1_DST = [[Уулын цагийн бүс|MDT]]
| utc_offset1_DST = – 06:00
| postal_code_type = [[ЗИП код]]ууд<ref name="ZIPcode">{{cite web |title=ZIP Code Lookup |url=http://zip4.usps.com/zip4/citytown.jsp |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20070903025217/http://zip4.usps.com/zip4/citytown.jsp |archive-date=2007-09-03 |access-date=2024-05-25 |publisher=[[АНУ-ын шуудангийн үйлчилгээ]] |format=[[JavaScript]]/[[HTML]]}}</ref>
| postal_code = 80901–80951, 80960, 80962, 80970, 80977, 80995, 80997
| area_code_type = [[Хойд Америкийн дугаарлалтын төлөвлөгөө|Бүс нутгийн кодууд]]
| area_code = [[Бүс нутгийн код 719|719]]
| website = {{URL|coloradosprings.gov}}
<!-- Area/postal codes/others-->| blank_name = [[Мэдээлэл Боловсруулах Холбоо Стандарт|МБХС код]]
| blank_info = 08-16000
| blank1_name = [[Газар Зүйн Нэрийн Мэдээллийн Систем|ГНМС]] онцлог ID
| blank1_info = 2410198<ref name=gnis>{{GNIS|2410198}}</ref>
| blank2_name = [[Холбооны Мэдээлэл Боловсруулах Стандартууд|FIPS код]]
| blank2_info = {{FIPS|08|16000}}
| blank3_name = [[АНУ-ын дугаарлагдсан хурдны замын жагсаалт|Гол хурдны зам]]
| blank3_info = [[File:I-25.svg|24px|link=Колорадо дахь 25-р хурдны зам]] [[File:US_24.svg|24px|link=Колорадо дахь АНУ-ын 24-р зам]] [[File:US_85.svg|24px|link=Колорадо дахь АНУ-ын 85-р зам]] [[File:Colorado_21.svg|24px|link=Колорадо мужийн хурдны зам 21]] [[File:Colorado_83.svg|24px|link=Колорадо мужийн хурдны зам 83]] [[File:Colorado_94.svg|24px|link=Колорадо мужийн хурдны зам 94]] [[File:Colorado_115.svg|24px|link=Колорадо мужийн хурдны зам 115]]
| website = {{URL|coloradosprings.gov}}
}}
'''Колорадо-Спрингс''' нь [[Америкийн Нэгдсэн Улс]]ын [[хот]] юм.
== Уур амьсгал ==
{{Уур амьсгалын хүснэгт
| location = Колорадо-Спрингс, Колорадо ([[Колорадо-Спрингс хотын нисэх буудал]]), 1991–2020 оны хэвийн, туйлын үе 1894–одоо
| width = auto
| single line = Y
| collapsed = yes
| Jan high F = 45.0
| Feb high F = 46.5
| Mar high F = 54.9
| Apr high F = 61.0
| May high F = 70.7
| Jun high F = 81.6
| Jul high F = 86.5
| Aug high F = 83.6
| Sep high F = 77.1
| Oct high F = 64.7
| Nov high F = 52.9
| Dec high F = 44.6
| year high F = 64.1
| Jan mean F = 31.8
| Feb mean F = 33.4
| Mar mean F = 41.1
| Apr mean F = 47.5
| May mean F = 57.5
| Jun mean F = 67.2
| Jul mean F = 72.4
| Aug mean F = 70.1
| Sep mean F = 63.0
| Oct mean F = 50.7
| Nov mean F = 39.5
| Dec mean F = 31.7
| year mean F = 50.5
| Jan low F = 18.5
| Feb low F = 20.2
| Mar low F = 27.3
| Apr low F = 34.0
| May low F = 43.5
| Jun low F = 52.8
| Jul low F = 58.2
| Aug low F = 56.6
| Sep low F = 48.9
| Oct low F = 36.6
| Nov low F = 26.0
| Dec low F = 18.7
| year low F = 36.8
| Jan avg record high F = 64.5
| Feb avg record high F = 66.2
| Mar avg record high F = 72.8
| Apr avg record high F = 79.0
| May avg record high F = 85.8
| Jun avg record high F = 93.8
| Jul avg record high F = 95.2
| Aug avg record high F = 92.7
| Sep avg record high F = 88.9
| Oct avg record high F = 81.8
| Nov avg record high F = 71.6
| Dec avg record high F = 64.1
| year avg record high F = 96.7
| Jan avg record low F = −1.4
| Feb avg record low F = 1.4
| Mar avg record low F = 9.6
| Apr avg record low F = 19.3
| May avg record low F = 30.1
| Jun avg record low F = 42.5
| Jul avg record low F = 50.9
| Aug avg record low F = 48.5
| Sep avg record low F = 35.6
| Oct avg record low F = 19.6
| Nov avg record low F = 7.4
| Dec avg record low F = −1.6
| year avg record low F = -7.1
| Jan record high F = 73
| Feb record high F = 77
| Mar record high F = 86
| Apr record high F = 87
| May record high F = 94
| Jun record high F = 101
| Jul record high F = 100
| Aug record high F = 99
| Sep record high F = 98
| Oct record high F = 87
| Nov record high F = 78
| Dec record high F = 77
| Jan record low F = −26
| Feb record low F = −27
| Mar record low F = −16
| Apr record low F = −3
| May record low F = 15
| Jun record low F = 27
| Jul record low F = 37
| Aug record low F = 34
| Sep record low F = 20
| Oct record low F = −6
| Nov record low F = −12
| Dec record low F = −27
| precipitation colour = green
| Jan precipitation inch = 0.29
| Feb precipitation inch = 0.32
| Mar precipitation inch = 0.79
| Apr precipitation inch = 1.45
| May precipitation inch = 1.99
| Jun precipitation inch = 2.27
| Jul precipitation inch = 3.12
| Aug precipitation inch = 2.96
| Sep precipitation inch = 1.35
| Oct precipitation inch = 0.77
| Nov precipitation inch = 0.37
| Dec precipitation inch = 0.23
| year precipitation inch = 15.91
| Jan snow inch = 4.9
| Feb snow inch = 4.6
| Mar snow inch = 5.7
| Apr snow inch = 5.5
| May snow inch = 0.6
| Jun snow inch = 0.0
| Jul snow inch = 0.0
| Aug snow inch = 0.0
| Sep snow inch = 0.2
| Oct snow inch = 2.5
| Nov snow inch = 4.4
| Dec snow inch = 4.1
| year snow inch = 32.5
| snow depth colour = <!-- Enter "green" for green snowfall colours, "none" for no colours, remove this line for blue colouring. -->
| Jan snow depth inch = 2
| Feb snow depth inch = 3
| Mar snow depth inch = 3
| Apr snow depth inch = 3
| May snow depth inch = 1
| Jun snow depth inch = 0
| Jul snow depth inch = 0
| Aug snow depth inch = 0
| Sep snow depth inch = 0
| Oct snow depth inch = 2
| Nov snow depth inch = 2
| Dec snow depth inch = 2
| year snow depth inch =
| unit precipitation days = 0.01 инч
| unit snow days = 0.1 инч
| Jan precipitation days = 3.6
| Feb precipitation days = 4.6
| Mar precipitation days = 6.7
| Apr precipitation days = 8.2
| May precipitation days = 10.3
| Jun precipitation days = 9.8
| Jul precipitation days = 12.1
| Aug precipitation days = 12.4
| Sep precipitation days = 6.6
| Oct precipitation days = 4.8
| Nov precipitation days = 4.5
| Dec precipitation days = 3.7
| year precipitation days = 87.3
| Jan snow days = 3.9
| Feb snow days = 4.4
| Mar snow days = 4.9
| Apr snow days = 3.6
| May snow days = 0.6
| Jun snow days = 0.0
| Jul snow days = 0.0
| Aug snow days = 0.0
| Sep snow days = 0.3
| Oct snow days = 1.7
| Nov snow days = 3.7
| Dec snow days = 4.0
| year snow days = 27.1
| Jan sun = 217
| Feb sun = 224
| Mar sun = 279
| Apr sun = 300
| May sun = 310
| Jun sun = 330
| Jul sun = 341
| Aug sun = 310
| Sep sun = 270
| Oct sun = 248
| Nov sun = 210
| Dec sun = 217
| source = NOAA<ref name="NOAA">{{cite web |title=NowData – NOAA Online Weather Data |url=https://w2.weather.gov/climate/xmacis.php?wfo=pub |access-date=2026-06-19 |publisher=[[Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа]] |archive-date=2020-07-25 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200725034422/https://w2.weather.gov/climate/xmacis.php?wfo=pub |url-status=live }}</ref><ref name="NOAA_txt">{{cite web |title=Station Name: CO COLORADO SPRINGS MUNI AP |url=ftp://ftp.ncdc.noaa.gov/pub/data/normals/1981-2010/products/station/USW00093037.normals.txt |access-date=2026-06-19 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200313145750/ftp://ftp.ncdc.noaa.gov/pub/data/normals/1981-2010/products/station/USW00093037.normals.txt |archive-date=2020-03-13 |url-status=dead |publisher=Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа }}</ref><ref name="Colorado Springs Weatherbox NOAA txt">{{cite web |url=https://www.ncei.noaa.gov/access/services/data/v1?dataset=normals-monthly-1991-2020&startDate=0001-01-01&endDate=9996-12-31&stations=USW00093037&format=pdf |publisher=Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа |title=Summary of Monthly Normals 1991–2020 |access-date=2026-06-19 |archive-date=2022-02-21 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220221225458/https://www.ncei.noaa.gov/access/services/data/v1?dataset=normals-monthly-1991-2020&startDate=0001-01-01&endDate=9996-12-31&stations=USW00093037&format=pdf |url-status=live }}</ref>
| source 2 = Weather-US<ref name="Weather-US">{{cite web |title=Monthly weather forecast and climate Colorado Springs, CO |url=https://www.weather-us.com/en/colorado-usa/colorado-springs-climate#daylight_sunshine |access-date=2026-06-19 |publisher=Weather Atlas |archive-date=2020-07-11 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200711163757/https://www.weather-us.com/en/colorado-usa/colorado-springs-climate#daylight_sunshine |url-status=live }}</ref><ref name="Weather-US_txt">{{cite web |title=Station Name: CO COLORADO SPRINGS MUNI AP |url=https://www.weather-us.com/en/colorado-usa/colorado-springs-climate#daylight_sunshine |access-date=2026-06-19 |publisher=Weather Atlas |archive-date=2020-07-11 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200711163757/https://www.weather-us.com/en/colorado-usa/colorado-springs-climate#daylight_sunshine |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite news |last=Канделария |first=Эстебан |date=2021-06-17 |title=Colorado Springs hits 100 degrees, marking milestone |language=en |url=https://gazette.com/weather/colorado-springs-hits-100-degrees-marking-milestone/article_26f3a872-cee1-11eb-bfc5-1fdcc41fe127.html |access-date=2026-06-19 |archive-date=2021-09-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210915082646/https://gazette.com/weather/colorado-springs-hits-100-degrees-marking-milestone/article_26f3a872-cee1-11eb-bfc5-1fdcc41fe127.html |url-status=live }}</ref>
}}
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|Colorado Springs, Colorado|Колорадо-Спрингс}}
[https://coloradosprings.gov/ Албан ёсны цахим хуудас]
{{stub}}
[[Ангилал:АНУ-ын их сургуулийн хот]]
[[Ангилал:АНУ-ын хот]]
[[Ангилал:Колорадо-Спрингс| ]]
[[Ангилал:Колорадогийн суурин]]
[[Ангилал:Хойд Америкийн суурин]]
[[Ангилал:Колорадогийн тойргийн төв]]
[[Ангилал:1871 онд байгуулагдсан]]
0gnyrq7mqxqixa0gj14bo0nx7woro9r
Сент-Луис
0
45799
859415
859338
2026-06-19T22:00:09Z
Enkhsaihan2005
64429
859415
wikitext
text/x-wiki
{{short description|АНУ-ын Миссури мужийн бие даасан хот}}
{{Инфобокс суурин
| name = Сент-Луис
| native_name = St. Louis
| settlement_type = [[Бие даасан хот (АНУ)|Бие даасан хот]]
| image_skyline = {{multiple image
| total_width = 280
| border = infobox
| perrow = 1,2,2,1
| caption_align = center
| image1 = Runner Fountain and Old Courthouse and Arch (5618845531).jpg
| caption1 = Сент-Луис хотын төв дэх [[Хуучин шүүхийн байр (Сент-Луис)|Хуучин шүүхийн байр]] болон [[гарцын нуман хаалга]]
| image2 = St. Louis Art Museum.JPG
| caption2 = [[Сент-Луисын урлагийн музей]]
| image3 = Busch Pano 2022.jpg
| caption3 = [[Буш цэнгэлдэх хүрээлэн]]
| image4 = Climatron - panoramio.jpg
| caption4 = [[Миссуригийн Ботаникийн цэцэрлэг]]
| image5 = St. Louis Union Station (17577826564).jpg
| caption5 = [[Сент-Луис Юнион өртөө|Юнион өртөө]]
}}
| image_flag = Flag of St. Louis, Missouri.svg
| flag_link = Сент-Луисын далбаа
| image_seal = Seal of St. Louis, Missouri.svg
| nickname = "Gateway to the West",<ref name="Globosapiens.net">{{cite web|url=http://www.globosapiens.net/travel-information/St.+Louis-698.html|title=St. Louis United States – Visiting the Gateway to the West|publisher=Globosapiens.net|access-date=2024-05-25 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110515090544/http://www.globosapiens.net/travel-information/St.+Louis-698.html |archive-date=2011-05-15 |url-status=live}}</ref> The Gateway City,<ref name="Globosapiens.net"/> Mound City,<ref>{{Webarchiv|url=http://www.slpl.org/slpl/interests/article240099632.asp |wayback=20081001231020 |text=St. Louis Public Library on "Mound City" |archiv-bot=2024-05-25 10:59:29 InternetArchiveBot }} {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20081001231020/http://www.slpl.org/slpl/interests/article240099632.asp|date=2008-10-01}}.</ref> The Lou,<ref>[https://web.archive.org/web/20080522094145/http://www.stltoday.com/blogzone/the-editors-desk/the-editors-desk/2008/05/offended-by-the-lou/ STLtoday.com on "The Lou"].</ref> Rome of the West,<ref>{{cite web |url=http://www.romeofthewest.com/ |title=Rome of the West |publisher=Stltoday.com |access-date=2024-05-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20170810033358/http://www.romeofthewest.com/|archive-date=August 10, 2017|url-status=live}}</ref> River City, The STL, St. Lou
| mapframe = yes
| mapframe-zoom = 9
| mapframe-point = none
| pushpin_map = Миссури#АНУ
| pushpin_relief = yes
| coordinates = {{coord|38|37|38|N|90|11|52|W|region:US-MO_type:city(302,000)|display=inline,title}}
| subdivision_type = [[Дэлхийн улс орны жагсаалт|Улс]]
| subdivision_name = {{flag|АНУ}}
| subdivision_type1 = [[АНУ-ын мужууд|Муж]]
| subdivision_name1 = {{flag|Миссури}}
| subdivision_type2 = [[Статистикийн Нэгдсэн Бүс|СНБ]]
| subdivision_name2 = [[Их Сент-Луис|Сент-Луис–Сент Чарльз-Фармингтон, MO–IL]]
| subdivision_type3 = [[Хотын бөөгнөрлийн статистикийн бүс|ХБСБ]]
| subdivision_name3 = [[Их Сент-Луис|Сент-Луис, MO-IL]]
| established_title = Байгуулагдсан
| established_date = 2 сарын 14, 1764
| established_title2 = [[Хотын корпораци|Нэгдсэн]]
| established_date2 = 1822
| named_for = [[IX Луи]]
| government_type = [[Хотын дарга-зөвлөлийн засгийн газар|Хотын дарга-зөвлөл]]
| governing_body = [[Сент-Луисын удирдах зөвлөл|Удирдах зөвлөл]]
| leader_title = [[Сент-Луис хотын дарга|Хотын дарга]]
| leader_name = [[Кара Спенсер]] ([[Ардчилсан Нам (АНУ)|АН]])
| leader_title1 = [[Сент-Луисын удирдах зөвлөл|Зөвлөлийн дарга]]
| leader_name1 = [[Меган Грин]] (АН)
| leader_title2 = [[Нярав]]
| leader_name2 = Адам Лэйн
| leader_title3 = [[Хянагч]]
| leader_name3 = [[Донна Барингер]] (АН)
| leader_title4 = [[АНУ-ын Төлөөлөгчдийн Танхим|Конгрессын төлөөлөгч]]
| leader_name4 = [[Уэсли Белл]] (АН)
| unit_pref = Metric
| area_total_km2 = 171.39
| area_total_sq_mi = 66.17
| area_land_km2 = 159.85
| area_land_sq_mi = 61.72
| area_water_km2 = 11.53
| area_water_sq_mi = 4.45
| area_urban_sq_mi = 910.4
| area_urban_km2 = 2,357.8
| area_metro_sq_mi = 8,458
| area_footnotes = <ref name="TigerWebMapServer">{{cite web|title=ArcGIS REST Services Directory|url=https://tigerweb.geo.census.gov/arcgis/rest/services/TIGERweb/Places_CouSub_ConCity_SubMCD/MapServer|publisher=АНУ-ын Хүн амын тооллогын товчоо|accessdate=2024-05-25|archive-date=2022-01-19|archive-url=https://web.archive.org/web/20220119173812/https://tigerweb.geo.census.gov/arcgis/rest/services/TIGERweb/Places_CouSub_ConCity_SubMCD/MapServer|url-status=live}}</ref>
| elevation_footnotes = <ref name="St. Louis Elevation">{{cite web|title=St. Louis City, Missouri – Population Finder – American FactFinder|publisher=[[АНУ-ын Геологийн судалгаа]]|url=http://geonames.usgs.gov/pls/gnispublic/f?p=106:3:3712217792123411::NO::P3_FID:765765|date=1980-10-24|access-date=2024-05-25|archive-date=2020-01-22|archive-url=https://web.archive.org/web/20200122161856/https://geonames.usgs.gov/login/index.php|url-status=live}}</ref>
| elevation_ft = 466
| elevation_max_footnotes = <ref name="St. Louis elevation 2">{{cite web|title=Elevations and Distances in the United States|url=http://egsc.usgs.gov/isb//pubs/booklets/elvadist/elvadist.html|website=АНУ-ын Геологийн судалгаа|publisher=АНУ-ын Дотоод хэргийн яам — АНУ-ын Геологийн судалгаа|access-date=2024-05-25|date=2005-04-29|archive-url=https://web.archive.org/web/20131109183109/http://egsc.usgs.gov/isb//pubs/booklets/elvadist/elvadist.html|archive-date=2013-11-09|url-status=live}}</ref>
| population_total = 301578
| population_as_of = [[2020 оны АНУ-ын хүн амын тооллого|2020]]
| population_est = 278144 {{decrease}}
| pop_est_as_of = 2025
| pop_est_footnotes = <ref name="Quickfacts 2025">{{cite web|title=Vintage 2025 Estimates|url=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/stlouiscitycountymissouri/PST045225 |website=census.gov |access-date=2026-06-19}}</ref>
| population_footnotes = <ref name="2020 Census (City)"/>
| population_density_sq_mi = 4886.23
| population_density_km2 = 1886.59
| population_urban = 2156323 (АНУ: [[АНУ-ын хот суурин газрын жагсаалт|22-т]])
| population_density_urban_km2 = 914.5
| population_density_urban_sq_mi = 2,368.6
| population_metro = 2809299 (АНУ: [[Хотын бөөгнөрлийн статистик бүс нутаг|21-т]])
| population_rank = АНУ: [[АНУ-ын хотын жагсаалт (хүн амын тоогоор)|70-д]]<br>Миссури: 2-т
| population_blank2_title = [[Статистикийн Нэгдсэн Бүс|СНБ]]
| population_blank2 = 2914230 (АНУ: [[Статистикийн Нэгдсэн Бүс|20-д]])
| population_demonym = Сент-Луисчууд
| demographics_type2 = ДНБ
| demographics2_footnotes = <ref>{{Cite web |title= Total Gross Domestic Product for St. Louis, MO-IL (MSA) |url= https://fred.stlouisfed.org/series/NGMP41180 |website= fred.stlouisfed.org |access-date= 2024-05-25 |archive-date= 2023-10-09 |archive-url= https://web.archive.org/web/20231009234549/https://fred.stlouisfed.org/series/NGMP41180 |url-status= live }}</ref>
| demographics2_title1 = Их Сент-Луис
| demographics2_info1 = $209.9 тэрбум (2022)
| postal_code_type = [[ЗИП код]]ууд
| postal_code = {{collapsible list
| title = Жагсаалт
| frame_style = border:none; padding: 0;
| list_style = display:none
|63101–63141<br />63143–63147<br />63150–63151<br />63155–63158<br />63160<br />63163–63164<br />63166–63167<br />63169<br />63171<br />63177–63180<br />63182<br />63188<br />63190<br />63195<br />63197–63199}}
| area_code = [[Бүс нутгийн код 314|314/557]]
| area_code_type = [[Хойд Америкийн дугаарлалтын төлөвлөгөө|Бүс нутгийн кодууд]]
| timezone = [[Төв цагийн бүс|CST]]
| utc_offset = −6
| timezone_DST = [[Төв цагийн бүс|CDT]]
| utc_offset_DST = −5
| elevation_max_ft = 614
| blank_name = [[Мэдээлэл Боловсруулах Холбоо Стандарт|МБХС]] код
| blank_info = 29-65000
| website = {{URL|https://stlouis-mo.gov}}
| footnotes =
}}
'''Сент-Луис''' ({{lang-en|Saint Louis}} [{{IPA|ˌseɪntˈluːɪs}}]) нь [[Америкийн Нэгдсэн Улс]]ын [[Миссури]] муж улсад орших [[Чөлөөт хот (Америкийн Нэгдсэн Улс)|чөлөөт хот]] бөгөөд [[Иллиной]] муж улстай хаяа залган, [[Миссиссиппи|Миссиссиппи мөрний]] баруун биед байрладаг. 2015 оны байдлаар 315.685 оршин суугчтай тус хотыг тойрсон [[Их Сент-Луис]] бүсэд 2.916.447 хүн амьдардгаараа муж улсдаа хамгийн томд, АНУ-даа 19-рт тооцогдож байна.
== Түүх ==
{{Өргөтгөх хэсэг}}
{{Том зураг|St. Louis skyline September 2008.jpg|800|Сент-Луис хотын төв}}
== Уур амьсгал ==
{{Уур амьсгалын хүснэгт
|location = Сент-Луис, Миссури ([[Сент-Луис Ламберт олон улсын нисэх буудал|Ламберт–Сент-Луис олон улсын нисэх буудал]]), 1991–2020 оны хэвийн, туйлын үе 1874–одоо
|single line = Y
|collapsed = Y
|Jan record high F = 77
|Feb record high F = 85
|Mar record high F = 92
|Apr record high F = 93
|May record high F = 98
|Jun record high F = 108
|Jul record high F = 115
|Aug record high F = 110
|Sep record high F = 104
|Oct record high F = 94
|Nov record high F = 86
|Dec record high F = 78
|year record high F = 115
|Jan avg record high F = 64.7
|Feb avg record high F = 71.0
|Mar avg record high F = 79.4
|Apr avg record high F = 86.4
|May avg record high F = 90.4
|Jun avg record high F = 95.5
|Jul avg record high F = 99.2
|Aug avg record high F = 99.1
|Sep avg record high F = 93.4
|Oct avg record high F = 87.0
|Nov avg record high F = 75.5
|Dec avg record high F = 66.9
|year avg record high F = 100.7
|Jan high F = 40.4
|Feb high F = 45.8
|Mar high F = 56.6
|Apr high F = 68.0
|May high F = 77.1
|Jun high F = 85.9
|Jul high F = 89.6
|Aug high F = 88.3
|Sep high F = 81.1
|Oct high F = 69.2
|Nov high F = 55.5
|Dec high F = 44.5
|year high F = 66.8
|Jan mean F = 32.1
|Feb mean F = 36.7
|Mar mean F = 46.6
|Apr mean F = 57.5
|May mean F = 67.5
|Jun mean F = 76.5
|Jul mean F = 80.4
|Aug mean F = 78.8
|Sep mean F = 71.0
|Oct mean F = 59.1
|Nov mean F = 46.5
|Dec mean F = 36.5
|year mean F = 57.4
|Jan low F = 23.8
|Feb low F = 27.6
|Mar low F = 36.7
|Apr low F = 47.0
|May low F = 57.9
|Jun low F = 67.2
|Jul low F = 71.1
|Aug low F = 69.3
|Sep low F = 60.9
|Oct low F = 49.1
|Nov low F = 37.4
|Dec low F = 28.5
|year low F = 48.0
|Jan avg record low F = 4.4
|Feb avg record low F = 9.6
|Mar avg record low F = 17.8
|Apr avg record low F = 32.2
|May avg record low F = 43.5
|Jun avg record low F = 55.5
|Jul avg record low F = 61.4
|Aug avg record low F = 60.1
|Sep avg record low F = 47.1
|Oct avg record low F = 33.6
|Nov avg record low F = 22.0
|Dec avg record low F = 11.0
|year avg record low F = 1.2
|Jan record low F = −22
|Feb record low F = −18
|Mar record low F = −5
|Apr record low F = 20
|May record low F = 31
|Jun record low F = 43
|Jul record low F = 51
|Aug record low F = 47
|Sep record low F = 32
|Oct record low F = 21
|Nov record low F = 1
|Dec record low F = −16
|year record low F = -22
|precipitation colour = green
|Jan precipitation inch = 2.59
|Feb precipitation inch = 2.23
|Mar precipitation inch = 3.50
|Apr precipitation inch = 4.73
|May precipitation inch = 4.82
|Jun precipitation inch = 4.49
|Jul precipitation inch = 3.93
|Aug precipitation inch = 3.38
|Sep precipitation inch = 2.96
|Oct precipitation inch = 3.15
|Nov precipitation inch = 3.42
|Dec precipitation inch = 2.50
|year precipitation inch = 41.70
|Jan snow inch = 5.7
|Feb snow inch = 4.3
|Mar snow inch = 2.3
|Apr snow inch = 0.2
|May snow inch = 0.0
|Jun snow inch = 0.0
|Jul snow inch = 0.0
|Aug snow inch = 0.0
|Sep snow inch = 0.0
|Oct snow inch = 0.0
|Nov snow inch = 0.9
|Dec snow inch = 3.2
|year snow inch = 16.6
|unit precipitation days = 0.01 инч
|Jan precipitation days = 9.3
|Feb precipitation days = 8.7
|Mar precipitation days = 10.8
|Apr precipitation days = 11.5
|May precipitation days = 12.6
|Jun precipitation days = 9.8
|Jul precipitation days = 8.9
|Aug precipitation days = 8.4
|Sep precipitation days = 7.3
|Oct precipitation days = 8.5
|Nov precipitation days = 9.0
|Dec precipitation days = 9.0
|year precipitation days = 113.8
|unit snow days = 0.1 инч
|Jan snow days = 4.7
|Feb snow days = 3.9
|Mar snow days = 1.7
|Apr snow days = 0.2
|May snow days = 0.0
|Jun snow days = 0.0
|Jul snow days = 0.0
|Aug snow days = 0.0
|Sep snow days = 0.0
|Oct snow days = 0.0
|Nov snow days = 0.8
|Dec snow days = 3.2
|year snow days = 14.5
|Jan humidity = 73.0
|Feb humidity = 72.0
|Mar humidity = 68.3
|Apr humidity = 63.5
|May humidity = 66.5
|Jun humidity = 67.1
|Jul humidity = 68.0
|Aug humidity = 70.0
|Sep humidity = 71.6
|Oct humidity = 68.7
|Nov humidity = 72.2
|Dec humidity = 75.8
|year humidity = 69.7
|Jan sun = 161.2
|Feb sun = 158.3
|Mar sun = 198.3
|Apr sun = 223.5
|May sun = 266.5
|Jun sun = 291.9
|Jul sun = 308.9
|Aug sun = 269.8
|Sep sun = 236.1
|Oct sun = 208.4
|Nov sun = 140.9
|Dec sun = 129.9
|year sun = 2593.7
|Jan percentsun = 53
|Feb percentsun = 53
|Mar percentsun = 53
|Apr percentsun = 56
|May percentsun = 60
|Jun percentsun = 66
|Jul percentsun = 68
|Aug percentsun = 64
|Sep percentsun = 63
|Oct percentsun = 60
|Nov percentsun = 47
|Dec percentsun = 44
|year percentsun = 58
|Jan dew point C = −6.6
|Feb dew point C = −4.4
|Mar dew point C = 0.6
|Apr dew point C = 5.7
|May dew point C = 11.6
|Jun dew point C = 16.7
|Jul dew point C = 19.2
|Aug dew point C = 18.4
|Sep dew point C = 14.8
|Oct dew point C = 7.8
|Nov dew point C = 2.2
|Dec dew point C = −3.6
|Jan uv = 1.7
|Feb uv = 2.7
|Mar uv = 4.5
|Apr uv = 6.4
|May uv = 7.9
|Jun uv = 9.0
|Jul uv = 9.1
|Aug uv = 8.2
|Sep uv = 6.3
|Oct uv = 4.0
|Nov uv = 2.3
|Dec uv = 1.6
year uv = 5.3
|source 1 = NOAA (харьцангуй чийгшил, шүүдрийн цэг болон нар 1961−1990)<ref name = "NOAA STL TXT">
{{cite web
|url = https://www.ncei.noaa.gov/access/services/data/v1?dataset=normals-monthly-1991-2020&startDate=0001-01-01&endDate=9996-12-31&stations=USW00013994&format=pdf
|publisher = Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа
|title = Station Name: MO ST LOUIS LAMBERT INTL AP
|work = U.S. Climate Normals 2020: U.S. Monthly Climate Normals (1991–2020)
|access-date = 2026-06-19
}}
</ref><ref name = "NWS St. Louis, MO (LSX)">
{{cite web
|url = https://www.weather.gov/wrh/Climate?wfo=lsx
|title = NowData – NOAA Online Weather Data
|publisher = [[Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа]]
|access-date = 2026-06-19
}}
</ref><ref name = "WMO 1961–90 KSTL">
{{cite web
|url = ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/TABLES/REG_IV/US/GROUP3/72434.TXT
|title = WMO Climate Normals for ST. LOUIS/LAMBERT, MO 1961–1990
|access-date = 2026-06-19
|publisher = Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа
}}
</ref>
|source 2 = UV Index Today (1995 - 2022)<ref name = "UVIT">
{{cite web
|url = https://www.uvindextoday.com/usa/missouri/st-louis-county/st-louis-uv-index/historical-data
|title = Historical UV Index Data - St. Louis, MO
|publisher = UV Index Today
|access-date = 2026-06-19
}}
</ref>
}}
== Ном зүй ==
* Patricia Cleary: ''The World, the Flesh, and the Devil: A History of Colonial St. Louis.'' University of Missouri Press, Columbia 2011, ISBN 978-0-8262-1913-8.
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|St. Louis, Missouri|Сент-Луис}}
* [http://stlouis.missouri.org/ Сент-Луис хотын албан ёсны цахим хуудас]
* [http://www.explorestlouis.com/ Жуулчдад зориулсан мэдээллийн цахим хуудас]
== Эшлэл ==
<references/>
[[Ангилал:АНУ-ын их сургуулийн хот]]
[[Ангилал:АНУ-ын хот]]
[[Ангилал:Дотоодын боомттой суурин]]
[[Ангилал:Миссурийн суурин]]
[[Ангилал:Сент-Луис| ]]
[[Ангилал:Хойд Америкийн суурин]]
[[Ангилал:Миссисипи мөрний суурин]]
[[Ангилал:Миссури мөрний суурин]]
[[Ангилал:1764 онд байгуулагдсан]]
h4pgmmfehwvdqdz7c86mmvmx4glejd5
Тампа
0
45800
859417
778216
2026-06-19T22:21:15Z
Enkhsaihan2005
64429
859417
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|АНУ-ын Флорида мужийн хот}}
{{Инфобокс суурин
| name = Тампа
| native_name = Tampa
| nicknames = Cigar City,<ref>{{cite web |url=http://www.nps.gov/nr/twhp/wwwlps/lessons/51ybor/51ybor.htm |title=Ybor City: Cigar Capital of the World |publisher=Nps.gov |date=1999-06-28 |access-date=2024-05-18 |archive-date=2014-01-09 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140109144818/http://www.nps.gov/nr/twhp/wwwlps/lessons/51ybor/51ybor.htm |url-status=live }}</ref> [[The Big Guava]]<ref>{{cite web |url=http://www.sptimes.com/News/102999/Alive/Ybor_stumbled_upon_Gu.shtml |title=Alive: Ybor stumbled upon Guavaween |work=St Petersburg Times |date=1999-10-29 |access-date=2024-05-18 |archive-date=2015-09-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150924140358/http://www.sptimes.com/News/102999/Alive/Ybor_stumbled_upon_Gu.shtml |url-status=dead}}</ref>
| settlement_type = [[Флоридагийн засаг захиргааны хуваарь#Хотын захиргаа|Хот]]
| image_skyline = {{multiple image
| border = infobox
| total_width = 280
| caption_align = center
| perrow = 1/2/2/2
| caption_align = center
| image1 = Downtown Tampa, Florida.jpg
| caption1 = Тампа хотын төв
| image2 = Tampa Theatre Sign--7237.jpg
| caption2 = [[Тампа театр]]
| image3 = University of Tampa Henry B. Plant Museum.jpg
| caption3 = [[Тампагийн их сургууль]]
| image4 = Centro Ybor, Ybor City, Tampa, Florida.jpg
| caption4 = [[Ибор Сити]]
| image5 = Raymond James Stadium (50898195996).jpg
| caption5 = [[Рэймонд Жеймс цэнгэлдэх хүрээлэн]]
| image6 = Busch Gardens Tampa Bay.jpg
| caption6 = [[Буш Гарденс Тампа Бэй]]
| image7 = Tampa Riverwalk 01.jpg
| caption7 = [[Тампа Риверволк]]
}}
| image_flag = Flag of Tampa, Florida.svg
| flag_size = 110px
| flag_border = no
| flag_link = Тампагийн далбаа
| image_seal = Seal of Tampa, Florida.svg
| seal_size = 90px
| image_blank_emblem = Tampa, FL wordmark.png
| blank_emblem_type = Үгийн тэмдэг
| mapframe = yes
| mapframe-zoom = 9
| mapframe-point = none
| pushpin_map = Флорида#АНУ
| pushpin_map_caption = АНУ дахь байршил
| pushpin_relief = yes
| pushpin_label = Тампа
| subdivision_type = [[Дэлхийн улс орны жагсаалт|Улс]]
| subdivision_name = {{flag|АНУ}}
| subdivision_type1 = [[АНУ-ын мужууд|Муж]]
| subdivision_name1 = {{flag|Флорида}}
| subdivision_type2 = [[Флоридагийн тойргийн жагсаалт|Тойрог]]
| subdivision_name2 = [[Хилсборо тойрог, Флорида|Хилсборо]]
| government_type = [[Хотын дарга-зөвлөлийн засгийн газар|Хотын дарга-зөвлөл]]
| leader_title = [[Тампа хотын даргын жагсаалт|Хотын дарга]]
| leader_name = [[Жэйн Кастор]] ([[Ардчилсан Нам (АНУ)|АН]])
| leader_title1 = [[Хотын зөвлөл]]
| leader_name1 = [[Тампа хотын зөвлөл]]
| established_title = Суурьшсан<br>([[Форт Брук]])
| established_date = 1823
| established_title1 = [[Хотын корпораци|Нэгдсэн]]<br>([[Флоридагийн засаг захиргааны хуваарь#Хотын захиргаа|Тампа тосгон]])
| established_date1 = 1 сарын 18, 1849
| established_title2 = [[Хотын корпораци|Нэгдсэн]]<br>([[Флоридагийн засаг захиргааны хуваарь#Хотын захиргаа|Тампа суурин]])
| established_date2 = 9 сарын 10, 1853 and<br />August 11, 1873
| established_title3 = [[Хотын корпораци|Нэгдсэн]]<br>([[Флоридагийн засаг захиргааны хуваарь#Хотын захиргаа|Тампа хот]])
| established_date3 = 12 сарын 15, 1855{{efn|1869 оны 10-р сарын 4-нд Флоридагийн хууль тогтоох байгууллага хотын анхны дүрмийг хүчингүй болгосон<ref>{{Webarchiv|url=http://www.tampagov.net/dept_City_Clerk/Information_resources/previous_mayors/john_thomas_lesley.asp |wayback=20100720062544 |text="John Thomas Lesley – 12th Mayor of Tampa". |archiv-bot=2024-05-19 17:09:26 InternetArchiveBot }} {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20100720062544/http://www.tampagov.net/dept_City_Clerk/Information_resources/previous_mayors/john_thomas_lesley.asp|date=2010-07-20}} at ''TampaGov''. Retrieved March 22, 2010.</ref>}} болон 7 сарын 15, 1887
| unit_pref = Metric
| area_footnotes = <ref name="CenPopGazetteer2020">{{cite web |title=2020 U.S. Gazetteer Files |url=https://www2.census.gov/geo/docs/maps-data/data/gazetteer/2020_Gazetteer/2020_gaz_place_12.txt |publisher=АНУ-ын хүн амын тооллогын товчоо |accessdate=2021-12-02 |archive-date=2021-03-18 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210318014648/https://www2.census.gov/geo/docs/maps-data/data/gazetteer/2020_Gazetteer/2020_gaz_place_12.txt |url-status=live }}</ref>
| area_total_km2 = 455.40
| area_land_km2 = 295.30
| area_water_km2 = 160.10
| area_total_sq_mi = 175.83
| area_land_sq_mi = 114.02
| area_water_sq_mi = 61.82
| area_urban_sq_mi = 968.9
| area_urban_km2 = 2509.5
| area_metro_sq_mi = 2554
| area_water_percent = 35.3
<!-- Population -->
| population_as_of = 2020
| population_total = 384959
| population_footnotes = <ref name="QuickFacts">{{cite web|url=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/tampacityflorida/PST045222|title=QuickFacts: Tampa city, Florida|website=census.gov|publisher=АНУ-ын Хүн амын тооллогын товчоо|access-date=2024-05-18}}</ref>
| population_est = 413554 {{gain}}
| pop_est_as_of = 2025
| pop_est_footnotes = <ref name="n206">{{cite web | title=U.S. Census Bureau QuickFacts: Tampa city, Florida | website=Census Bureau QuickFacts | date=2024-07-01 | url=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/tampacityflorida/LFE041223 | access-date=2026-06-19}}</ref>
| population_rank = АНУ-д [[АНУ-ын хотын жагсаалт (хүн амын тоогоор)|49-д]]
| population_density_km2 =
| population_density_sq_mi = 3376.4 <!--for 2020 Census-->
| population_metro = 3,175,275 (АНУ: [[Хотын бөөгнөрлийн статистик бүс нутаг|18-д]])
| population_urban = 2,783,045 (АНУ: [[АНУ-ын хот суурин газрын жагсаалт|17-д]])
| population_density_urban_km2 = 1,109.0
| population_density_urban_sq_mi = 2,872.3
| population_urban_footnotes = <ref name="urban area">{{cite web |url=https://www.census.gov/programs-surveys/geography/guidance/geo-areas/urban-rural.html|title=List of 2020 Census Urban Areas|website=census.gov|publisher=АНУ-ын хүн амын тооллогын товчоо|access-date=2024-05-18}}</ref>
| demographics_type2 = ДНБ
| demographics2_footnotes = <ref>{{Cite web|title= Total Gross Domestic Product for Tampa-St. Petersburg-Clearwater, FL (MSA)|url= https://fred.stlouisfed.org/series/NGMP45300 |website= fred.stlouisfed.org}}</ref>
| demographics2_title1 = Бөөгнөрөл
| demographics2_info1 = $243.268 тэрбум (2023)
<!-- General information ---->
| timezone = [[Зүүн цагийн бүс|EST]]
| utc_offset = −5
| timezone_DST = EDT
| utc_offset_DST = −4
| coordinates = {{coord|27|56|51|N|82|27|31|W|region:US-FL|display=inline,title}}
| elevation_footnotes =
| elevation_m = 14.6
| elevation_ft = 48
| postal_code_type = [[ЗИП код]]ууд
| postal_code = 33601–33626, 33629–33631, 33633–33635, 33637, 33646, 33647, 33650, 33655, 33660–33664, 33672–33675, 33677, 33679–33682, 33684–33689, 33694<ref>{{cite web |url=https://tools.usps.com/go/ZipLookupResultsAction!input.action?resultMode=1&companyName=&address1=&address2=&city=Tampa&state=FL&urbanCode=&postalCode=&zip= |title=Look Up a Zip Code: TAMPA FL |publisher=АНУ-ын Шуудангийн Үйлчилгээ |access-date=2024-05-18 |archive-date=2020-04-07 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200807223543/https://tools.usps.com/go/ZipLookupResultsAction!input.action?resultMode=1&companyName=&address1=&address2=&city=Tampa&state=FL&urbanCode=&postalCode=&zip= |url-status=live }}</ref>
| area_code = [[Бүс нутгийн код 813|813]], [[Бүс нутгийн код 656|656]]
| blank_name = [[Мэдээлэл Боловсруулах Холбоо Стандарт|МБХС код]]
| blank_info = 12-71000<ref name="Census 2010">{{cite web |url=http://factfinder2.census.gov/bkmk/table/1.0/en/DEC/10_DP/G001/1600000US1271000 |title=Geographic Identifiers: 2010 Demographic Profile Data (G001): Tampa city, Florida |work=American Factfinder |publisher=АНУ-ын хүн амын тооллогын товчоо |access-date=2024-05-18}}{{dead link|bot=medic|date=2020}}{{cbignore|bot=medic}}</ref>
| blank1_name = [[Газар Зүйн Нэрийн Мэдээллийн Систем|ГНМС]] онцлог ID
| blank1_info = 0292005<ref name="GR3">{{cite gnis |id=292005 |name=Tampa, Florida}}</ref>
| population_demonym = Tampan, Tampanian, Tampeño<ref name="demonym">{{cite news |last1=Guzzo |first1=Paul |title=Are you a Tampan, Tampanian or Tampeño? |url=https://www.tampabay.com/tampa/are-you-a-tampan-tampanian-or-tampexf1o-20190110/ |access-date=2024-05-18 |work=Tampa Bay Times |date=2019-01-10 |archive-date=2019-01-21 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190121232421/https://www.tampabay.com/tampa/are-you-a-tampan-tampanian-or-tampexf1o-20190110/ |url-status=live }}</ref>
| website = {{URL|https://tampa.gov}}
}}
'''Тампа''' ({{lang-en|Tampa}}) нь [[Америкийн Нэгдсэн Улс]]ын [[Флорида]] мужийн 377.165 оршин суугчтай хот бөгөөд [[Хилсборо тойрог (Флорида)|Хилсборо тойргийн]] захиргааны [[Тойргийн төв (АНУ)|төв]] юм. [[Жэксонвилл (Флорида)|Жэксонвилл]], [[Майами]]йн дараа гуравт орох уг хот [[Тампагийн булан]]д оршдог.
== Хамтрагч хотууд ==
Тампа дараах хотуудтай хамтран ажилладаг:<ref>{{Webarchiv |url=http://www.tampagov.net/information_resources/miscellaneous_documents/archives/_sister_cities.asp |wayback=20071018172325 |text=Tampa Sister Cities |archiv-bot=2019-05-17 07:14:37 InternetArchiveBot}}</ref>
{|
| valign="top" |
* {{ARG|#}} – [[Кордова (Аргентин)|Кордова]], [[Аргентин]]
* {{COL|#}} – [[Барранкилья]], [[Колумби]]
* {{FRA|#}} – [[Гавр]], [[Франц]]
* {{ISR|#}} – [[Ашдод]], [[Израил]]
* {{ITA|#}} – [[Агриженто]], [[Итали]]
| valign="top" |
* {{MEX|#}} – [[Веракрус (Веракрус)|Веракрус]], [[Мексик]]
* {{MEX|#}} – [[Бока дел Рио]], [[Мексик]]
* {{NIC|#}} – [[Гранада (Никарагуа)|Гранада]], [[Никарагуа]]
* {{ESP|#}} – [[Овьедо]], [[Испани]]
* {{TUR|#}} – [[Измир]], [[Турк]]
|}
== Уур амьсгал ==
{{Уур амьсгалын хүснэгт
|location = Тампа, Флорида ([[Тампа олон улсын нисэх буудал]]), 1991−2020 оны хэвийн, туйлын үе 1890−одоо
|collapsed = Y
|single line = Y
|Jan high F = 71.3
|Feb high F = 74.0
|Mar high F = 77.8
|Apr high F = 83.0
|May high F = 88.3
|Jun high F = 90.5
|Jul high F = 91.0
|Aug high F = 91.2
|Sep high F = 90.2
|Oct high F = 85.6
|Nov high F = 78.9
|Dec high F = 73.9
|year high F = 83.0
|Jan mean F = 62.0
|Feb mean F = 64.7
|Mar mean F = 68.6
|Apr mean F = 73.9
|May mean F = 79.5
|Jun mean F = 82.9
|Jul mean F = 83.8
|Aug mean F = 84.0
|Sep mean F = 82.7
|Oct mean F = 77.4
|Nov mean F = 69.8
|Dec mean F = 64.9
|year mean F = 74.5
|Jan low F = 52.8
|Feb low F = 55.5
|Mar low F = 59.3
|Apr low F = 64.8
|May low F = 70.6
|Jun low F = 75.4
|Jul low F = 76.6
|Aug low F = 76.8
|Sep low F = 75.3
|Oct low F = 69.2
|Nov low F = 60.7
|Dec low F = 55.9
|year low F = 66.1
|Jan avg record high F = 81.8
|Feb avg record high F = 82.5
|Mar avg record high F = 85.4
|Apr avg record high F = 89.0
|May avg record high F = 93.4
|Jun avg record high F = 95.0
|Jul avg record high F = 94.8
|Aug avg record high F = 94.8
|Sep avg record high F = 93.8
|Oct avg record high F = 91.1
|Nov avg record high F = 86.4
|Dec avg record high F = 82.5
|year avg record high F = 96.2
|Jan avg record low F = 34.4
|Feb avg record low F = 38.8
|Mar avg record low F = 43.4
|Apr avg record low F = 51.6
|May avg record low F = 61.2
|Jun avg record low F = 69.9
|Jul avg record low F = 71.8
|Aug avg record low F = 72.5
|Sep avg record low F = 69.2
|Oct avg record low F = 54.9
|Nov avg record low F = 45.3
|Dec avg record low F = 39.5
|year avg record low F= 32.8
|Jan record high F = 86
|Feb record high F = 89
|Mar record high F = 92
|Apr record high F = 96
|May record high F = 98
|Jun record high F = 99
|Jul record high F = 100
|Aug record high F = 98
|Sep record high F = 96
|Oct record high F = 95
|Nov record high F = 92
|Dec record high F = 86
|Jan record low F = 21
|Feb record low F = 22
|Mar record low F = 29
|Apr record low F = 38
|May record low F = 49
|Jun record low F = 53
|Jul record low F = 63
|Aug record low F = 66
|Sep record low F = 54
|Oct record low F = 40
|Nov record low F = 23
|Dec record low F = 18
|precipitation colour = green
|Jan precipitation inch = 2.65
|Feb precipitation inch = 2.62
|Mar precipitation inch = 2.52
|Apr precipitation inch = 2.55
|May precipitation inch = 2.60
|Jun precipitation inch = 7.37
|Jul precipitation inch = 7.75
|Aug precipitation inch = 9.03
|Sep precipitation inch = 6.09
|Oct precipitation inch = 2.34
|Nov precipitation inch = 1.40
|Dec precipitation inch = 2.56
|year precipitation inch = 49.48
|unit precipitation days = 0.01 инч
|Jan precipitation days = 7.1
|Feb precipitation days = 6.6
|Mar precipitation days = 5.9
|Apr precipitation days = 5.7
|May precipitation days = 6.2
|Jun precipitation days = 13.3
|Jul precipitation days = 16.6
|Aug precipitation days = 16.2
|Sep precipitation days = 12.8
|Oct precipitation days = 7.2
|Nov precipitation days = 4.6
|Dec precipitation days = 6.0
|year precipitation days = 108.2
|Jan humidity = 74.9
|Feb humidity = 73.0
|Mar humidity = 71.8
|Apr humidity = 69.0
|May humidity = 69.8
|Jun humidity = 74.4
|Jul humidity = 76.6
|Aug humidity = 78.4
|Sep humidity = 77.6
|Oct humidity = 74.2
|Nov humidity = 75.0
|Dec humidity = 75.0
|year humidity= 74.1
|Jan dew point C = 10.1
|Feb dew point C = 10.4
|Mar dew point C = 13.1
|Apr dew point C = 15.1
|May dew point C = 18.3
|Jun dew point C = 21.6
|Jul dew point C = 22.6
|Aug dew point C = 22.8
|Sep dew point C = 21.8
|Oct dew point C = 17.9
|Nov dew point C = 14.3
|Dec dew point C = 11.3
|Jan sun = 213.9
|Feb sun = 231.7
|Mar sun = 260.4
|Apr sun = 279.0
|May sun = 337.9
|Jun sun = 321.0
|Jul sun = 334.8
|Aug sun = 294.5
|Sep sun = 267.0
|Oct sun = 235.6
|Nov sun = 195.0
|Dec sun = 195.3
|Jand sun = 6.9
|Febd sun = 8.2
|Mard sun = 8.4
|Aprd sun = 9.3
|Mayd sun = 10.9
|Jund sun = 10.7
|Juld sun = 10.8
|Augd sun = 9.5
|Sepd sun = 8.9
|Octd sun = 7.6
|Novd sun = 6.5
|Decd sun = 6.3
|Jan light = 10.6
|Feb light = 11.2
|Mar light = 12.0
|Apr light = 12.9
|May light = 13.5
|Jun light = 13.9
|Jul light = 13.7
|Aug light = 13.1
|Sep light = 12.3
|Oct light = 11.5
|Nov light = 10.8
|Dec light = 10.4
|Jan percentsun = 65
|Feb percentsun = 73
|Mar percentsun = 70
|Apr percentsun = 72
|May percentsun = 81
|Jun percentsun = 77
|Jul percentsun = 79
|Aug percentsun = 73
|Sep percentsun = 72
|Oct percentsun = 66
|Nov percentsun = 60
|Dec percentsun = 61
|Jan uv = 4.4
|Feb uv = 6.1
|Mar uv = 8.0
|Apr uv = 9.6
|May uv = 10.1
|Jun uv = 10.4
|Jul uv = 10.5
|Aug uv = 10.1
|Sep uv = 8.7
|Oct uv = 6.7
|Nov uv = 4.8
|Dec uv = 4.0
|year uv = 7.7
|source 1 = NOAA (харьцангуй чийгшил, шүүдрийн цэг ба нар 1961−1990)<ref>{{cite web
| url = https://www.weather.gov/wrh/climate?wfo=tbw
| title = NOWData – NOAA Online Weather Data
| publisher = [[Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа]]
|access-date= 2026-06-19
}}</ref><ref>{{cite web
| url = https://www.ncei.noaa.gov/access/services/data/v1?dataset=normals-monthly-1991-2020&startDate=0001-01-01&endDate=9996-12-31&stations=USW00012842&format=pdf
| title = Summary of Monthly Normals 1991–2020
| publisher = [[Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа]]
|access-date= 2026-06-19
}}</ref><ref name = noaasun>
{{cite web
|url = ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/TABLES/REG_IV/US/GROUP3/72211.TXT
|title = WMO Climate Normals for TAMPA/INT'L ARPT FL 1961–1990
|access-date = 2026-06-19
|publisher = Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа
}}
</ref>
|source 2 = UV Index Today (1995–2022)<ref name = "UVIT">
{{cite web
|url = https://www.uvindextoday.com/usa/florida/hillsborough-county/tampa-uv-index
|title = Historical UV Index Data - Tampa, FL
|publisher = UV Index Today
|access-date = 2026-06-19
}}
</ref> Source 3: Weather Atlas (нар)<ref name = "Weather Atlas">
{{cite web
|url = https://www.weather-us.com/en/florida-usa/tampa-climate
|title = Tampa, Florida - Monthly weather forecast and Climate data
|publisher = Weather Atlas
|access-date = 2026-06-19
}}
</ref>
}}
== Тэмдэглэл ==
{{notelist}}
== Эшлэл ==
{{Reflist}}
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|Tampa, Florida|Тампа}}
* [http://www.tampagov.net/ Хотын албан ёсны цахим хуудас]
{{stub}}
[[Ангилал:АНУ-ын хот]]
[[Ангилал:Далайн боомттой суурин]]
[[Ангилал:Флоридагийн суурин]]
[[Ангилал:Хойд Америкийн суурин]]
[[Ангилал:Тампа| ]]
[[Ангилал:Флоридагийн тойргийн төв]]
[[Ангилал:АНУ-ын их сургуулийн хот]]
[[Ангилал:1823 онд байгуулагдсан]]
3xmorua5abx90h7zr7k0pco54clc05f
Бангалор
0
45815
859421
838800
2026-06-19T22:31:12Z
Enkhsaihan2005
64429
859421
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|Энэтхэгийн Карнатака мужийн нийслэл}}
{{Инфобокс суурин
| name = Бангалор
| native_name = {{native name|kn|ಬೆಂಗಳೂರು}}
| native_name_lang = kn
| other_name = Бенгалуру
| settlement_type = [[Их хот]]
| image_skyline = {{multiple image
|border = infobox
|perrow = 1/3/2/1
|total_width = 300
|caption_align = center
| image1=View from Visvesvaraya Industrial and Technological Museum (2025) 02.jpg
| caption1 = [[Бангалорын төв бизнес дүүрэг|Төв бизнес дүүргийн үзэмж]]
| image2=Dharmaraya Swamy Temple Bangalore edit1.jpg
| caption2 = [[Дармарая Свами сүм]]
| image3=Bangalore_palace_IMG_20121230_154849.jpg
| caption3 = [[Бангалорын ордон]]
| image4=Gopura of Someshwara temple (16th century) in Bengaluru.JPG
| caption4 = [[Халасуру Сомешвара сүм, Бангалор|Халасуру Сомешвара сүм]]
| image5=Bagmane Tech Park, CV Raman Nagar, Bengaluru, India (2007).jpg
| caption5 = [[Bagmane технологийн парк|Bagmane]]
| image6=Infosys_(4911287704).jpg
| caption6 = [[Infosys]] пирамид
| image7=Vidhana Soudha 2012.jpg
| caption7 = Карнатака мужийн хурлын ордон
}}
| nicknames = Энэтхэгийн Цахиурын хөндий, Энэтхэгийн IT нийслэл, Энэтхэгийн цэцэрлэгт хот
| mapframe = yes
| mapframe-point = none
| pushpin_map = Карнатака#Энэтхэг
| coordinates = {{coord|12|58|44|N|77|35|30|E|type:city_region:IN-KA|display=inline,title}}
| subdivision_type = [[Дэлхийн улс орны жагсаалт|Улс]]
| subdivision_name = {{flag|Энэтхэг}}
| subdivision_type1 = [[Энэтхэгийн муж, нутаг дэвсгэрүүд|Муж]]
| subdivision_name1 = [[Карнатака]]
| subdivision_type2 = Бүс нутаг
| subdivision_name2 = [[Баялусееме]]
| subdivision_type3 = Тойрог
| subdivision_name3 = [[Бангалор хотын тойрог|Бангалор хот]]
| established_title = Байгуулагдсан
| established_date = 1537
| founder = [[I Кемпе Говда]]
| named_for =
| government_type = [[Хотын корпораци (Энэтхэг)|Хотын корпораци]]
* [[Бенгалуру хотын корпораци]]
* [[Бангалор хотын бүсийн хөгжлийн газар]]
| leader_title = [[Хотын дарга]]
| leader_name = ''Сул''
| leader_title2 = [[Бенгалуру хотын корпораци|Корпорацийн комиссар]]
| leader_name2 = Тушар Гири Нат, [[Энэтхэгийн захиргааны алба|ЭЗА]]<ref>{{Cite news |url=https://www.deccanherald.com/city/bengaluru-infrastructure/new-bbmp-chief-commissioner-inspects-infrastructure-projects-1107607.html |title=БХК-ийн шинэ тэргүүн комиссар дэд бүтцийн төслүүдийг шалгаж байна|newspaper=Deccan Herald|date=}}</ref>
| unit_pref = Metric
| area_footnotes = <ref>{{cite web |title=БХК-ийн түүх |url=https://bbmp.gov.in/historyofbbmp.html |website=Бенгалуру хотын корпораци (БХК) |access-date=2024-10-20 |archive-date=2020-11-02 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201102002519/https://bbmp.gov.in/historyofbbmp.html |url-status=dead }}</ref><ref>{{cite web |title=Introduction - BMRDA |url=https://bmrda.karnataka.gov.in/info-1/Introduction/en |website=Бангалор хотын бүсийн хөгжлийн газар |access-date=2024-10-20 |archive-date=2021-05-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210520173907/https://bmrda.karnataka.gov.in/info-1/Introduction/en |url-status=dead }}</ref>
| area_rank =
| area_total_km2 = 741
| area_metro_km2 = 8005
| elevation_footnotes = <ref name="iisc_profile">{{Cite journal |author1=Х.С. Судхира |author2=Т.В. Рамачандра |author3=М.Х. Бала Субрахманья |title=Хотын танилцуулга — Бангалор |journal=Cities |volume=24 |issue=5 |place=Бангалор |page=382 |year=2007 |doi=10.1016/j.cities.2007.04.003 |url=http://www.ces.iisc.ernet.in/biodiversity/pubs/ces_pubs/pubs_2007/theme4_42.pdf | access-date=2024-10-20 | archive-url=https://web.archive.org/web/20121224120858/http://www.ces.iisc.ernet.in/biodiversity/pubs/ces_pubs/pubs_2007/theme4_42.pdf | archive-date=2012-12-24 | url-status=dead |issn = 0264-2751 }}</ref>
| elevation_m = 920
| population_as_of = 2011
| population_total = 8443675
| population_footnotes = <ref name="census2011.co.in Bangalore" />
| population_rank = [[Энэтхэгийн хамгийн их хүн амтай хотуудын жагсаалт|3-р байр]]
| population_density_km2 = auto
| population_urban = 10,456,000
| population_urban_footnotes = <ref name="UNcities2016" />
| population_blank1_title = Байр
| population_blank1 = 5-р байр
| population_blank1_footnotes = <ref name="ua_2011">{{cite web |title=ЭНЭТХЭГ СТАТИСТИК: 2011 оны тооллогоор Энэтхэг дэх сая хүн амтай хотууд |url=http://pibmumbai.gov.in/scripts/detail.asp?releaseId=E2011IS3 |website=Хэвлэл мэдээллийн товчоо, Мумбай |publisher=Үндэсний мэдээлэл зүйн төв | access-date=2024-10-20 | archive-url=https://web.archive.org/web/20150630112755/http://pibmumbai.gov.in/scripts/detail.asp?releaseId=E2011IS3 | archive-date=2015-06-30 | url-status=dead }}</ref>
| population_demonym = Бангалорчууд
| blank_name_sec1 = [[Худалдан авах чадварын паритет|ДНБ (ХАЧП)]]
| blank_info_sec1 = $359.9 тэрбум<ref>{{Cite web|title=Бангалор, Энэтхэг|url=https://transformative-mobility.org/wp-content/uploads/2023/12/Bangalore-Deep-Dive.pdf|publisher= Transformative Urban Mobility Initiative|access-date=2024-10-20}}</ref><ref>{{cite web|title=Бангалор, Энэтхэг - C40 Cities|url=https://www.c40.org/cities/bengaluru/|publisher=[[C40 Cities]]|access-date=2024-10-20}}</ref>
| blank1_name_sec1 =
| blank1_info_sec1 = <!--<ref name="Karnataka_gdp">{{Cite web |title=District Domestic Produc Per Capita |url=https://des.karnataka.gov.in/storage/pdf-files/KARNATAKA%20ECONOMIC%20SURVEY%202021-22-M2_ENG_FINAL.pdf |access-date=7 January 2023}}</ref>-->
| timezone1 = [[Энэтхэгийн стандарт цаг|ЭСЦ]]
| utc_offset1 = +05:30
| postal_code_type = [[Шуудангийн индексийн дугаар|ШИД]]
| postal_code = 560 xxx
| area_code = [[Энэтхэг дэх утасны дугаар|+91-(0)80]]
| registration_plate = KA:01-05, 41, 50-53, 57-61
| blank2_name = {{nowrap|[[Албан ёсны хэл]]}}
| blank2_info = [[Каннада хэл]]<ref>{{cite web |url=http://nclm.nic.in/shared/linkimages/NCLM50thReport.pdf |title=50th Report of the Commissioner for Linguistic Minorities in India (July 2012 to June 2013) |access-date=14 January 2015 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20160708012438/http://nclm.nic.in/shared/linkimages/NCLM50thReport.pdf |archive-date=2016-07-08}}</ref>
| website = {{URL|www.bbmp.gov.in/}}
| footnotes =
}}
'''Бангалор''' [Бангало́р] буюу '''Бенгалуру''' ({{langx|kn|ಬೆಂಗಳೂರು}}, англи: [ˈbæŋgəloːɾ]) бол [[Энэтхэг]] улсын [[Карнатака]] мужийн засаг захиргааны төв болсон саятан '''[[хот]]''' юм.
[[Деканы өндөрлөг]]т, улсынхаа өмнөд нутгийн гүнд буюу мужийнхаа зүүн өмнөд хэсэгт оршдог.
Бангалор хүн амын тоогоор улсдаа 3-р том хот, 5-р том хотын бөөгнөрлийн төв гэнэ. 2011 онд 8 сая хүн аж төрөн сууж байв. Хүн амын 78 хувь [[хиндү]], 13 хувь [[ислам]], 6 хувь [[христийн шашин|христ шашны]] ёсыг баримталдаг. Төрөлх хэлээр нь үзвэл [[каннада хэл|каннада]], [[тамил хэл|тамил]], [[хинди хэл|хинди]], [[урду хэл|урду]] хэлтэн байна.
Бангалорт шинжлэх ухаан, аж үйлдвэр хөгжсөн. Машин, цахилгаан бараа үйлдвэрлэдэг. Мэдээлэл зүйн чанартай их, дээд сургуулиудтай.
== Цаг агаар ==
{{Уур амьсгалын хүснэгт
{{Weather box
| location = Бангалор (1991–2020, туйлын үе 1883–одоо)
| metric first = Y
| single line = Y
| Jan record high C = 32.8
| Feb record high C = 35.9
| Mar record high C = 37.9
| Apr record high C = 39.2
| May record high C = 38.9
| Jun record high C = 38.1
| Jul record high C = 33.3
| Aug record high C = 33.3
| Sep record high C = 33.3
| Oct record high C = 32.8
| Nov record high C = 33.0
| Dec record high C = 31.1
| year record high C = 39.2
| Jan avg record high C = 30.4
| Feb avg record high C = 32.8
| Mar avg record high C = 35.5
| Apr avg record high C = 36.8
| May avg record high C = 35.6
| Jun avg record high C = 31.8
| Jul avg record high C = 29.2
| Aug avg record high C = 28.8
| Sep avg record high C = 29.0
| Oct avg record high C = 28.9
| Nov avg record high C = 28.1
| Dec avg record high C = 27.4
| year avg record high C = 37.2
| Jan high C = 28.4
| Feb high C = 30.9
| Mar high C = 33.4
| Apr high C = 34.1
| May high C = 33.1
| Jun high C = 29.7
| Jul high C = 28.3
| Aug high C = 28.1
| Sep high C = 28.6
| Oct high C = 28.5
| Nov high C = 27.4
| Dec high C = 26.9
| year high C = 29.8
| Jan mean C = 22.3
| Feb mean C = 24.3
| Mar mean C = 26.8
| Apr mean C = 28.1
| May mean C = 27.4
| Jun mean C = 25.2
| Jul mean C = 24.2
| Aug mean C = 24.1
| Sep mean C = 24.3
| Oct mean C = 24.0
| Nov mean C = 22.9
| Dec mean C = 21.7
| year mean C =
| Jan low C = 16.1
| Feb low C = 17.6
| Mar low C = 20.2
| Apr low C = 22.1
| May low C = 21.8
| Jun low C = 20.6
| Jul low C = 20.1
| Aug low C = 20.0
| Sep low C = 20.0
| Oct low C = 19.8
| Nov low C = 18.3
| Dec low C = 16.4
| year low C = 19.4
| Jan avg record low C = 13.8
| Feb avg record low C = 14.9
| Mar avg record low C = 17.3
| Apr avg record low C = 20.5
| May avg record low C = 20.5
| Jun avg record low C = 19.5
| Jul avg record low C = 19.2
| Aug avg record low C = 18.4
| Sep avg record low C = 17.2
| Oct avg record low C = 16.6
| Nov avg record low C = 15.3
| Dec avg record low C = 14.2
| year avg record low C = 12.7
| Jan record low C = 7.8
| Feb record low C = 9.4
| Mar record low C = 11.1
| Apr record low C = 14.4
| May record low C = 16.7
| Jun record low C = 16.7
| Jul record low C = 16.1
| Aug record low C = 14.4
| Sep record low C = 15.0
| Oct record low C = 13.2
| Nov record low C = 9.6
| Dec record low C = 8.9
| year record low C = 7.8
| rain colour = green
| Jan rain mm = 1.6
| Feb rain mm = 7.1
| Mar rain mm = 14.7
| Apr rain mm = 61.7
| May rain mm = 128.7
| Jun rain mm = 110.3
| Jul rain mm = 116.4
| Aug rain mm = 162.7
| Sep rain mm = 208.3
| Oct rain mm = 186.4
| Nov rain mm = 64.5
| Dec rain mm = 15.4
| year rain mm = 1077.8
| Jan rain days = 0.2
| Feb rain days = 0.3
| Mar rain days = 1.1
| Apr rain days = 4.0
| May rain days = 7.5
| Jun rain days = 6.8
| Jul rain days = 8.0
| Aug rain days = 10.2
| Sep rain days = 9.5
| Oct rain days = 9.6
| Nov rain days = 4.2
| Dec rain days = 1.3
| year rain days = 62.7
| time day = 17:30 [[Энэтхэгийн Стандарт Цаг|IST]]
| Jan humidity = 41
| Feb humidity = 32
| Mar humidity = 29
| Apr humidity = 35
| May humidity = 47
| Jun humidity = 62
| Jul humidity = 65
| Aug humidity = 67
| Sep humidity = 64
| Oct humidity = 65
| Nov humidity = 61
| Dec humidity = 53
| year humidity = 52
| Jan sun = 262.3
| Feb sun = 247.6
| Mar sun = 271.4
| Apr sun = 257.0
| May sun = 241.1
| Jun sun = 136.8
| Jul sun = 111.8
| Aug sun = 114.3
| Sep sun = 143.6
| Oct sun = 173.1
| Nov sun = 190.2
| Dec sun = 211.7
| Jan uv = 10
| Feb uv = 12
| Mar uv = 12
| Apr uv = 12
| May uv = 12
| Jun uv = 12
| Jul uv = 12
| Aug uv = 12
| Sep uv = 12
| Oct uv = 12
| Nov uv = 10
| Dec uv = 10
| source 1 = [[Энэтхэгийн Цаг Уурын Хэлтэс]]<ref name=IMDnormals>
{{cite web| archive-url=https://web.archive.org/web/20200205040301/http://imdpune.gov.in/library/public/1981-2010%20CLIM%20NORMALS%20%28STATWISE%29.pdf| archive-date=2020-02-05 |url=https://imdpune.gov.in/library/public/1981-2010%20CLIM%20NORMALS%20%28STATWISE%29.pdf |title=Station: Bangalore/Bangaluru Climatological Table 1981–2010 |work=Climatological Normals 1981–2010 |publisher=Энэтхэгийн Цаг Уурын Хэлтэс |date=January 2015 |pages=81–82| access-date=2026-06-19}}</ref><ref name=IMDextremes>
{{cite web| archive-url=https://web.archive.org/web/20200205042509/http://imdpune.gov.in/library/public/EXTREMES%20OF%20TEMPERATURE%20and%20RAINFALL%20upto%202012.pdf| archive-date=2020-02-05 |url=https://imdpune.gov.in/library/public/EXTREMES%20OF%20TEMPERATURE%20and%20RAINFALL%20upto%202012.pdf |title=Extremes of Temperature & Rainfall for Indian Stations (Up to 2012) |publisher=Энэтхэгийн Цаг Уурын Хэлтэс |date=2016 |page=M88| access-date=2026-06-19}}</ref><ref name=IMDcityrainfall>
{{cite web
| url = https://cdsp.imdpune.gov.in/extremes_1991_2020/?stn=43295
| title = Climatological Information - Bengaluru (43295)
| publisher = Энэтхэгийн Цаг Уурын Хэлтэс
| access-date = 2026-06-19}}</ref> Time and Date (шүүдрийн цэг, 2005–2015)<ref>{{cite web
|url = https://www.timeanddate.com/weather/india/bengaluru/climate
|title = Climate & Weather Averages in Bengaluru, India
|publisher = Time and Date
|access-date = 2026-06-19}}</ref>
| source 2 = [[NOAA]] (нар: 1971–1990),<ref name="NOAA">{{cite web |url=ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/RA-II/IN/43295.TXT |title=Bangalore Climate Normals 1971–1990 |publisher=Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа | access-date=2026-06-19}}</ref> Токиогийн цаг уурын төв (дундаж хэм 1991–2020);<ref name=TCC1>
{{cite web
| archive-url = https://web.archive.org/web/20221201155746/https://ds.data.jma.go.jp/gmd/tcc/tcc/products/climate/normal/parts/NrmMonth_e.php?stn=43295
| archive-date = 2022-12-01
| url = https://ds.data.jma.go.jp/gmd/tcc/tcc/products/climate/normal/parts/NrmMonth_e.php?stn=43295
| title = Normals Data: Bangalore - India Latitude: 12.97°N Longitude: 77.58°E Height: 917 (m)
| publisher = Японы Цаг Уурын Агентлаг
| access-date = 2026-06-19}}</ref> Weather Atlas<ref name="Weather Atlas">
{{cite web
| url = https://www.weather-atlas.com/en/india/bengaluru-climate
| title = Climate and monthly weather forecast Bengaluru, India
| publisher = Weather Atlas
| access-date = 2026-06-19
}}</ref>
3 сарын хамгийн их<ref>{{Cite web |date=2024-03-29 |title=Bengaluru Records Highest March Temperature in Seven Years |url=https://newskarnataka.com/karnataka/bengaluru/bengaluru-records-highest-march-temperature-in-seven-years-amidst-ongoing-water-crisis/29032024 |access-date=2026-06-19 |website=News Karnataka |language=en-US}}</ref>
| date = August 2010
| Jan dew point C = 13
| Feb dew point C = 12
| Mar dew point C = 13
| Apr dew point C = 17
| May dew point C = 19
| Jun dew point C = 19
| Jul dew point C = 19
| Aug dew point C = 19
| Sep dew point C = 19
| Oct dew point C = 18
| Nov dew point C = 17
| Dec dew point C = 15
| source =
}}
== Эшлэл ==
{{Reflist|30em}}
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|Bangalore}}
* [https://web.archive.org/web/20131005085933/http://karunadu.gov.in/Pages/Default.aspx Карнатакын албан ёсны цахим хуудас]
{{Энэтхэгийн хот}}
[[Ангилал:Бангалор| ]]
[[Ангилал:Карнатакын суурин]]
[[Ангилал:Энэтхэгийн хот]]
[[Ангилал:Энэтхэгийн холбооны муж улсын эсвэл холбооны нутаг дэвсгэрийн нийслэл]]
[[Ангилал:Саятан хот]]
[[Ангилал:1537 онд байгуулагдсан]]
o81g6ig2d9zae0wwfdi8hvvmq8pcgz1
859429
859421
2026-06-19T23:31:37Z
Enkhsaihan2005
64429
859429
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|Энэтхэгийн Карнатака мужийн нийслэл}}
{{Инфобокс суурин
| name = Бангалор
| native_name = {{native name|kn|ಬೆಂಗಳೂರು}}
| native_name_lang = kn
| other_name = Бенгалуру
| settlement_type = [[Их хот]]
| image_skyline = {{multiple image
|border = infobox
|perrow = 1/3/2/1
|total_width = 300
|caption_align = center
| image1=View from Visvesvaraya Industrial and Technological Museum (2025) 02.jpg
| caption1 = [[Бангалорын төв бизнес дүүрэг|Төв бизнес дүүргийн үзэмж]]
| image2=Dharmaraya Swamy Temple Bangalore edit1.jpg
| caption2 = [[Дармарая Свами сүм]]
| image3=Bangalore_palace_IMG_20121230_154849.jpg
| caption3 = [[Бангалорын ордон]]
| image4=Gopura of Someshwara temple (16th century) in Bengaluru.JPG
| caption4 = [[Халасуру Сомешвара сүм, Бангалор|Халасуру Сомешвара сүм]]
| image5=Bagmane Tech Park, CV Raman Nagar, Bengaluru, India (2007).jpg
| caption5 = [[Bagmane технологийн парк|Bagmane]]
| image6=Infosys_(4911287704).jpg
| caption6 = [[Infosys]] пирамид
| image7=Vidhana Soudha 2012.jpg
| caption7 = Карнатака мужийн хурлын ордон
}}
| nicknames = Энэтхэгийн Цахиурын хөндий, Энэтхэгийн IT нийслэл, Энэтхэгийн цэцэрлэгт хот
| mapframe = yes
| mapframe-point = none
| pushpin_map = Карнатака#Энэтхэг
| coordinates = {{coord|12|58|44|N|77|35|30|E|type:city_region:IN-KA|display=inline,title}}
| subdivision_type = [[Дэлхийн улс орны жагсаалт|Улс]]
| subdivision_name = {{flag|Энэтхэг}}
| subdivision_type1 = [[Энэтхэгийн муж, нутаг дэвсгэрүүд|Муж]]
| subdivision_name1 = [[Карнатака]]
| subdivision_type2 = Бүс нутаг
| subdivision_name2 = [[Баялусееме]]
| subdivision_type3 = Тойрог
| subdivision_name3 = [[Бангалор хотын тойрог|Бангалор хот]]
| established_title = Байгуулагдсан
| established_date = 1537
| founder = [[I Кемпе Говда]]
| named_for =
| government_type = [[Хотын корпораци (Энэтхэг)|Хотын корпораци]]
* [[Бенгалуру хотын корпораци]]
* [[Бангалор хотын бүсийн хөгжлийн газар]]
| leader_title = [[Хотын дарга]]
| leader_name = ''Сул''
| leader_title2 = [[Бенгалуру хотын корпораци|Корпорацийн комиссар]]
| leader_name2 = Тушар Гири Нат, [[Энэтхэгийн захиргааны алба|ЭЗА]]<ref>{{Cite news |url=https://www.deccanherald.com/city/bengaluru-infrastructure/new-bbmp-chief-commissioner-inspects-infrastructure-projects-1107607.html |title=БХК-ийн шинэ тэргүүн комиссар дэд бүтцийн төслүүдийг шалгаж байна|newspaper=Deccan Herald|date=}}</ref>
| unit_pref = Metric
| area_footnotes = <ref>{{cite web |title=БХК-ийн түүх |url=https://bbmp.gov.in/historyofbbmp.html |website=Бенгалуру хотын корпораци (БХК) |access-date=2024-10-20 |archive-date=2020-11-02 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201102002519/https://bbmp.gov.in/historyofbbmp.html |url-status=dead }}</ref><ref>{{cite web |title=Introduction - BMRDA |url=https://bmrda.karnataka.gov.in/info-1/Introduction/en |website=Бангалор хотын бүсийн хөгжлийн газар |access-date=2024-10-20 |archive-date=2021-05-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210520173907/https://bmrda.karnataka.gov.in/info-1/Introduction/en |url-status=dead }}</ref>
| area_rank =
| area_total_km2 = 741
| area_metro_km2 = 8005
| elevation_footnotes = <ref name="iisc_profile">{{Cite journal |author1=Х.С. Судхира |author2=Т.В. Рамачандра |author3=М.Х. Бала Субрахманья |title=Хотын танилцуулга — Бангалор |journal=Cities |volume=24 |issue=5 |place=Бангалор |page=382 |year=2007 |doi=10.1016/j.cities.2007.04.003 |url=http://www.ces.iisc.ernet.in/biodiversity/pubs/ces_pubs/pubs_2007/theme4_42.pdf | access-date=2024-10-20 | archive-url=https://web.archive.org/web/20121224120858/http://www.ces.iisc.ernet.in/biodiversity/pubs/ces_pubs/pubs_2007/theme4_42.pdf | archive-date=2012-12-24 | url-status=dead |issn = 0264-2751 }}</ref>
| elevation_m = 920
| population_as_of = 2011
| population_total = 8443675
| population_footnotes = <ref name="census2011.co.in Bangalore" />
| population_rank = [[Энэтхэгийн хамгийн их хүн амтай хотуудын жагсаалт|3-р байр]]
| population_density_km2 = auto
| population_urban = 10,456,000
| population_urban_footnotes = <ref name="UNcities2016" />
| population_blank1_title = Байр
| population_blank1 = 5-р байр
| population_blank1_footnotes = <ref name="ua_2011">{{cite web |title=ЭНЭТХЭГ СТАТИСТИК: 2011 оны тооллогоор Энэтхэг дэх сая хүн амтай хотууд |url=http://pibmumbai.gov.in/scripts/detail.asp?releaseId=E2011IS3 |website=Хэвлэл мэдээллийн товчоо, Мумбай |publisher=Үндэсний мэдээлэл зүйн төв | access-date=2024-10-20 | archive-url=https://web.archive.org/web/20150630112755/http://pibmumbai.gov.in/scripts/detail.asp?releaseId=E2011IS3 | archive-date=2015-06-30 | url-status=dead }}</ref>
| population_demonym = Бангалорчууд
| blank_name_sec1 = [[Худалдан авах чадварын паритет|ДНБ (ХАЧП)]]
| blank_info_sec1 = $359.9 тэрбум<ref>{{Cite web|title=Бангалор, Энэтхэг|url=https://transformative-mobility.org/wp-content/uploads/2023/12/Bangalore-Deep-Dive.pdf|publisher= Transformative Urban Mobility Initiative|access-date=2024-10-20}}</ref><ref>{{cite web|title=Бангалор, Энэтхэг - C40 Cities|url=https://www.c40.org/cities/bengaluru/|publisher=[[C40 Cities]]|access-date=2024-10-20}}</ref>
| blank1_name_sec1 =
| blank1_info_sec1 = <!--<ref name="Karnataka_gdp">{{Cite web |title=District Domestic Produc Per Capita |url=https://des.karnataka.gov.in/storage/pdf-files/KARNATAKA%20ECONOMIC%20SURVEY%202021-22-M2_ENG_FINAL.pdf |access-date=7 January 2023}}</ref>-->
| timezone1 = [[Энэтхэгийн стандарт цаг|ЭСЦ]]
| utc_offset1 = +05:30
| postal_code_type = [[Шуудангийн индексийн дугаар|ШИД]]
| postal_code = 560 xxx
| area_code = [[Энэтхэг дэх утасны дугаар|+91-(0)80]]
| registration_plate = KA:01-05, 41, 50-53, 57-61
| blank2_name = {{nowrap|[[Албан ёсны хэл]]}}
| blank2_info = [[Каннада хэл]]<ref>{{cite web |url=http://nclm.nic.in/shared/linkimages/NCLM50thReport.pdf |title=50th Report of the Commissioner for Linguistic Minorities in India (July 2012 to June 2013) |access-date=14 January 2015 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20160708012438/http://nclm.nic.in/shared/linkimages/NCLM50thReport.pdf |archive-date=2016-07-08}}</ref>
| website = {{URL|www.bbmp.gov.in/}}
| footnotes =
}}
'''Бангалор''' [Бангало́р] буюу '''Бенгалуру''' ({{langx|kn|ಬೆಂಗಳೂರು}}, англи: [ˈbæŋgəloːɾ]) бол [[Энэтхэг]] улсын [[Карнатака]] мужийн засаг захиргааны төв болсон саятан '''[[хот]]''' юм.
[[Деканы өндөрлөг]]т, улсынхаа өмнөд нутгийн гүнд буюу мужийнхаа зүүн өмнөд хэсэгт оршдог.
Бангалор хүн амын тоогоор улсдаа 3-р том хот, 5-р том хотын бөөгнөрлийн төв гэнэ. 2011 онд 8 сая хүн аж төрөн сууж байв. Хүн амын 78 хувь [[хиндү]], 13 хувь [[ислам]], 6 хувь [[христийн шашин|христ шашны]] ёсыг баримталдаг. Төрөлх хэлээр нь үзвэл [[каннада хэл|каннада]], [[тамил хэл|тамил]], [[хинди хэл|хинди]], [[урду хэл|урду]] хэлтэн байна.
Бангалорт шинжлэх ухаан, аж үйлдвэр хөгжсөн. Машин, цахилгаан бараа үйлдвэрлэдэг. Мэдээлэл зүйн чанартай их, дээд сургуулиудтай.
== Цаг агаар ==
{{Уур амьсгалын хүснэгт
| location = Бангалор (1991–2020, туйлын үе 1883–одоо)
| metric first = Y
| single line = Y
| Jan record high C = 32.8
| Feb record high C = 35.9
| Mar record high C = 37.9
| Apr record high C = 39.2
| May record high C = 38.9
| Jun record high C = 38.1
| Jul record high C = 33.3
| Aug record high C = 33.3
| Sep record high C = 33.3
| Oct record high C = 32.8
| Nov record high C = 33.0
| Dec record high C = 31.1
| year record high C = 39.2
| Jan avg record high C = 30.4
| Feb avg record high C = 32.8
| Mar avg record high C = 35.5
| Apr avg record high C = 36.8
| May avg record high C = 35.6
| Jun avg record high C = 31.8
| Jul avg record high C = 29.2
| Aug avg record high C = 28.8
| Sep avg record high C = 29.0
| Oct avg record high C = 28.9
| Nov avg record high C = 28.1
| Dec avg record high C = 27.4
| year avg record high C = 37.2
| Jan high C = 28.4
| Feb high C = 30.9
| Mar high C = 33.4
| Apr high C = 34.1
| May high C = 33.1
| Jun high C = 29.7
| Jul high C = 28.3
| Aug high C = 28.1
| Sep high C = 28.6
| Oct high C = 28.5
| Nov high C = 27.4
| Dec high C = 26.9
| year high C = 29.8
| Jan mean C = 22.3
| Feb mean C = 24.3
| Mar mean C = 26.8
| Apr mean C = 28.1
| May mean C = 27.4
| Jun mean C = 25.2
| Jul mean C = 24.2
| Aug mean C = 24.1
| Sep mean C = 24.3
| Oct mean C = 24.0
| Nov mean C = 22.9
| Dec mean C = 21.7
| year mean C =
| Jan low C = 16.1
| Feb low C = 17.6
| Mar low C = 20.2
| Apr low C = 22.1
| May low C = 21.8
| Jun low C = 20.6
| Jul low C = 20.1
| Aug low C = 20.0
| Sep low C = 20.0
| Oct low C = 19.8
| Nov low C = 18.3
| Dec low C = 16.4
| year low C = 19.4
| Jan avg record low C = 13.8
| Feb avg record low C = 14.9
| Mar avg record low C = 17.3
| Apr avg record low C = 20.5
| May avg record low C = 20.5
| Jun avg record low C = 19.5
| Jul avg record low C = 19.2
| Aug avg record low C = 18.4
| Sep avg record low C = 17.2
| Oct avg record low C = 16.6
| Nov avg record low C = 15.3
| Dec avg record low C = 14.2
| year avg record low C = 12.7
| Jan record low C = 7.8
| Feb record low C = 9.4
| Mar record low C = 11.1
| Apr record low C = 14.4
| May record low C = 16.7
| Jun record low C = 16.7
| Jul record low C = 16.1
| Aug record low C = 14.4
| Sep record low C = 15.0
| Oct record low C = 13.2
| Nov record low C = 9.6
| Dec record low C = 8.9
| year record low C = 7.8
| rain colour = green
| Jan rain mm = 1.6
| Feb rain mm = 7.1
| Mar rain mm = 14.7
| Apr rain mm = 61.7
| May rain mm = 128.7
| Jun rain mm = 110.3
| Jul rain mm = 116.4
| Aug rain mm = 162.7
| Sep rain mm = 208.3
| Oct rain mm = 186.4
| Nov rain mm = 64.5
| Dec rain mm = 15.4
| year rain mm = 1077.8
| Jan rain days = 0.2
| Feb rain days = 0.3
| Mar rain days = 1.1
| Apr rain days = 4.0
| May rain days = 7.5
| Jun rain days = 6.8
| Jul rain days = 8.0
| Aug rain days = 10.2
| Sep rain days = 9.5
| Oct rain days = 9.6
| Nov rain days = 4.2
| Dec rain days = 1.3
| year rain days = 62.7
| time day = 17:30 [[Энэтхэгийн Стандарт Цаг|IST]]
| Jan humidity = 41
| Feb humidity = 32
| Mar humidity = 29
| Apr humidity = 35
| May humidity = 47
| Jun humidity = 62
| Jul humidity = 65
| Aug humidity = 67
| Sep humidity = 64
| Oct humidity = 65
| Nov humidity = 61
| Dec humidity = 53
| year humidity = 52
| Jan sun = 262.3
| Feb sun = 247.6
| Mar sun = 271.4
| Apr sun = 257.0
| May sun = 241.1
| Jun sun = 136.8
| Jul sun = 111.8
| Aug sun = 114.3
| Sep sun = 143.6
| Oct sun = 173.1
| Nov sun = 190.2
| Dec sun = 211.7
| Jan uv = 10
| Feb uv = 12
| Mar uv = 12
| Apr uv = 12
| May uv = 12
| Jun uv = 12
| Jul uv = 12
| Aug uv = 12
| Sep uv = 12
| Oct uv = 12
| Nov uv = 10
| Dec uv = 10
| source 1 = [[Энэтхэгийн Цаг Уурын Хэлтэс]]<ref name=IMDnormals>
{{cite web| archive-url=https://web.archive.org/web/20200205040301/http://imdpune.gov.in/library/public/1981-2010%20CLIM%20NORMALS%20%28STATWISE%29.pdf| archive-date=2020-02-05 |url=https://imdpune.gov.in/library/public/1981-2010%20CLIM%20NORMALS%20%28STATWISE%29.pdf |title=Station: Bangalore/Bangaluru Climatological Table 1981–2010 |work=Climatological Normals 1981–2010 |publisher=Энэтхэгийн Цаг Уурын Хэлтэс |date=January 2015 |pages=81–82| access-date=2026-06-19}}</ref><ref name=IMDextremes>
{{cite web| archive-url=https://web.archive.org/web/20200205042509/http://imdpune.gov.in/library/public/EXTREMES%20OF%20TEMPERATURE%20and%20RAINFALL%20upto%202012.pdf| archive-date=2020-02-05 |url=https://imdpune.gov.in/library/public/EXTREMES%20OF%20TEMPERATURE%20and%20RAINFALL%20upto%202012.pdf |title=Extremes of Temperature & Rainfall for Indian Stations (Up to 2012) |publisher=Энэтхэгийн Цаг Уурын Хэлтэс |date=2016 |page=M88| access-date=2026-06-19}}</ref><ref name=IMDcityrainfall>
{{cite web
| url = https://cdsp.imdpune.gov.in/extremes_1991_2020/?stn=43295
| title = Climatological Information - Bengaluru (43295)
| publisher = Энэтхэгийн Цаг Уурын Хэлтэс
| access-date = 2026-06-19}}</ref> Time and Date (шүүдрийн цэг, 2005–2015)<ref>{{cite web
|url = https://www.timeanddate.com/weather/india/bengaluru/climate
|title = Climate & Weather Averages in Bengaluru, India
|publisher = Time and Date
|access-date = 2026-06-19}}</ref>
| source 2 = [[NOAA]] (нар: 1971–1990),<ref name="NOAA">{{cite web |url=ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/RA-II/IN/43295.TXT |title=Bangalore Climate Normals 1971–1990 |publisher=Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа | access-date=2026-06-19}}</ref> Токиогийн цаг уурын төв (дундаж хэм 1991–2020);<ref name=TCC1>
{{cite web
| archive-url = https://web.archive.org/web/20221201155746/https://ds.data.jma.go.jp/gmd/tcc/tcc/products/climate/normal/parts/NrmMonth_e.php?stn=43295
| archive-date = 2022-12-01
| url = https://ds.data.jma.go.jp/gmd/tcc/tcc/products/climate/normal/parts/NrmMonth_e.php?stn=43295
| title = Normals Data: Bangalore - India Latitude: 12.97°N Longitude: 77.58°E Height: 917 (m)
| publisher = Японы Цаг Уурын Агентлаг
| access-date = 2026-06-19}}</ref> Weather Atlas<ref name="Weather Atlas">
{{cite web
| url = https://www.weather-atlas.com/en/india/bengaluru-climate
| title = Climate and monthly weather forecast Bengaluru, India
| publisher = Weather Atlas
| access-date = 2026-06-19
}}</ref>
3 сарын хамгийн их<ref>{{Cite web |date=2024-03-29 |title=Bengaluru Records Highest March Temperature in Seven Years |url=https://newskarnataka.com/karnataka/bengaluru/bengaluru-records-highest-march-temperature-in-seven-years-amidst-ongoing-water-crisis/29032024 |access-date=2026-06-19 |website=News Karnataka |language=en-US}}</ref>
| date = August 2010
| Jan dew point C = 13
| Feb dew point C = 12
| Mar dew point C = 13
| Apr dew point C = 17
| May dew point C = 19
| Jun dew point C = 19
| Jul dew point C = 19
| Aug dew point C = 19
| Sep dew point C = 19
| Oct dew point C = 18
| Nov dew point C = 17
| Dec dew point C = 15
| source =
}}
== Эшлэл ==
{{Reflist|30em}}
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|Bangalore}}
* [https://web.archive.org/web/20131005085933/http://karunadu.gov.in/Pages/Default.aspx Карнатакын албан ёсны цахим хуудас]
{{Энэтхэгийн хот}}
[[Ангилал:Бангалор| ]]
[[Ангилал:Карнатакын суурин]]
[[Ангилал:Энэтхэгийн хот]]
[[Ангилал:Энэтхэгийн холбооны муж улсын эсвэл холбооны нутаг дэвсгэрийн нийслэл]]
[[Ангилал:Саятан хот]]
[[Ангилал:1537 онд байгуулагдсан]]
foxe6db7w8i791k9s7yhlhxg2nz3gd2
Зренянин
0
46358
859423
663369
2026-06-19T23:20:14Z
Enkhsaihan2005
64429
859423
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|Сербийн Воеводина мужийн хот}}
{{Инфобокс суурин
| name = Зренянин
| native_name = {{native name|sr-Cyrl|Зрењанин|italics=off}}<br />{{native name|hu|Nagybecskerek}}<ref name="Statut">{{cite web|url=https://zrenjanin.rs/uploads/files/2020%20godina/Gradska%20vlast/Statut%20grada/Statut%20grada%20Zrenjanina%2017%2020.pdf |title=Статут Града Зрењанина |trans-title=Зренянин хотын дүрэм |format=PDF |access-date=2026-06-19 |language=sr |publisher=Зренянин хот }}</ref><br />{{native name|ro|Becicherecu Mare}}<ref name="Statut"/><br />{{native name|sk|Zreňanin}}<ref name="Statut"/>
| native_name_lang = sr
| official_name = Зренянин хот
| other_name =
| image_skyline = {{multiple image
| border = infobox
| perrow = 1/2/3/1
| total_width = 260
| align = center
| caption_align = center
| image1 = Županijska palata u Zrenjaninu.jpg
| caption1 = [[Зренянин хотын захиргаа]]
| image9 = Lepote Carske bare.JPG
| caption9 = [[Царска-Бара]]
| image3 = Palata pravosuđa - panoramio.jpg
| caption3 = [[Зренянины шүүхийн байр]]
| image4 = Zr crkvasvetosavska.jpg
| caption4 = [[Успенскийн сүм, Зренянин|Успенскийн сүм]]
| image5 = Crkva Svetog Ivana Nepomuka u Zrenjaninu.jpg
| caption5 = [[Непомукийн Гэгээн Жоны сүм, Зренянин|Гэгээн Жоны сүм]]
| image6 = Reformed church in Zrenjanin (4).jpg
| caption6 = Шинэчлэлийн сүм
| image2 = Narodni muzej 2024.jpg
| caption2 = [[Санхүүгийн ордон|Үндэсний музей]]
| image8 =
| caption8 =
| image7 =
| caption7 =
| image10 =
| caption10 =
}}
| imagesize =
| image_caption =
| image_flag = Zastava Zrenjanina.svg
| image_shield = Grb Grada Zrenjanina.svg
| pushpin_map = #Серби#Европ
| pushpin_mapsize = 290
| pushpin_relief = 1
| coordinates = {{Coord|45|22|57|N|20|23|30|E|type:adm1st_region:XK|display=inline,title}}
| pushpin_map_alt = Серби болон Европ дахь байршил
| settlement_type = [[Сербийн хотын жагсаалт|Хот]]
| subdivision_type = Улс
| subdivision_name = {{flag|Серби}}
| subdivision_type1 = [[Сербийн засаг захиргааны хуваарь|Муж]]
| subdivision_name1 = {{flag|Воеводина}}
| subdivision_type2 = [[Сербийн тойргууд|Тойрог]]
| subdivision_name2 = [[Төв Банат тойрог|Төв Банат]]
| leader_title = [[Зренянин хотын даргын жагсаалт|Хотын дарга]]
| leader_party = [[Сербийн Дэвшилтэт Нам|SNS]]
| leader_name = Симо Салапура
| population_demonym =
| established_title = [[Роксолани]] суурьшсан
| established_date = МЭ 3-р зуун
| established_title1 = Байгуулагдсан
| established_date1 = 7 сарын 10, 1326
| established_title2 = Хотын статус
| established_date2 = 6 сарын 6, 1769
| area_blank1_title = Хотын бүс
| area_blank1_km2 = 193.03
| area_blank2_title = Захиргааны бүс
| area_blank2_km2 = 1325.88
| area_rank = [[Сербийн хотын жагсаалт|Сербид 3-т]]
| population_as_of = 2022 оны тооллого
| population_footnotes = <ref name=Census>{{Serbian census 2022 Book 2}}</ref>
| population_rank = [[Сербийн хотын жагсаалт|Сербид 10-т]]
| population_blank1_title = Хотын бүс
| population_blank1 = 67,129
| population_density_blank1_km2 = auto
| population_blank2_title = Захиргааны бүс
| population_blank2 = 105,722
| population_density_blank2_km2 = auto
| timezone = [[Төв Европын Цаг|ТЕЦ]]
| utc_offset = +01:00
| timezone_DST = [[Төв Европын Зуны Цаг|ТЕЗЦ]]
| utc_offset_DST = +02:00
| elevation_footnotes =
| elevation_m = 76
| elevation_ft =
| postal_code_type = Шуудангийн код
| postal_code = 23000
| area_code = [[Серби дэх утасны дугаар|+381(0)23]]
| website = {{URL|https://zrenjanin.rs/}}
| blank_name = [[Сербийн тээврийн хэрэгслийн улсын дугаар|Улсын дугаар]]
| blank_info = ZR/ЗР
| iso_code = SRB
}}
'''Зренянин''' (''Зрењанин'', ''Zrenjanin'') — [[Серби]] улсын өөртөө засах [[Воеводина]] аймгийн [[Төв Банат тойрог|Төв Банат]] [[Захиргааны дүүрэг (Серби)|тойрогт]] оршдог [[хот]].
2011 онд 76,511 хүн оршин сууж байсан. Үүний 74 хувь нь [[Сербичүүд|серби]], 10 хувь [[мажарууд|унгар]] үндэстэн байв.<ref>[http://webrzs.stat.gov.rs/WebSite/Public/ReportResultView.aspx?rptKey=indId%3d18020101IND01%26102%3d80152%2636%3d0%2cG%2cO%2623%3d0%26111%3d01%2c02%2c03%2c04%2c05%2c06%2c07%2c08%2c09%2c10%2c11%2c12%2c13%2c14%2c15%2c16%2c17%2c18%2c19%2c20%2c21%2c22%2c23%2c24%2c25%2c26%26sAreaId%3d18020101%26dType%3dIdentificatorAndName%26lType%3dEnglish Хүн амын тоо бүртгэлийн тайлан.]</ref>
== Зургийн цомог ==
<gallery widths="180px" heights="140px">
Gradska kuća - panoramio (5).jpg|Хотын захиргаа
Trg slobode - panoramio (6).jpg|Эрх чөлөөний талбай
ZrenjaninBegej.JPG|Бега гол, түүн дээгүүрх жижиг гүүр
</gallery>
== Уур амьсгал ==
{{Уур амьсгалын хүснэгт
|width = auto
|location = Зренянин (1991–2020, туйлын үе 1961–одоо)
|single line = Yes
|metric first = Yes
|Jan record high C = 18.6
|Feb record high C = 22.5
|Mar record high C = 28.6
|Apr record high C = 31.4
|May record high C = 35.2
|Jun record high C = 38.0
|Jul record high C = 42.9
|Aug record high C = 40.4
|Sep record high C = 37.7
|Oct record high C = 31.9
|Nov record high C = 24.9
|Dec record high C = 20.5
|year record high C = 42.9
|Jan high C = 3.8
|Feb high C = 6.7
|Mar high C = 12.5
|Apr high C = 18.5
|May high C = 23.4
|Jun high C = 26.9
|Jul high C = 29.0
|Aug high C = 29.5
|Sep high C = 24.0
|Oct high C = 18.1
|Nov high C = 11.2
|Dec high C = 4.7
|year high C = 17.4
|Jan mean C = 0.7
|Feb mean C = 2.4
|Mar mean C = 7.0
|Apr mean C = 12.6
|May mean C = 17.5
|Jun mean C = 21.2
|Jul mean C = 22.9
|Aug mean C = 22.7
|Sep mean C = 17.5
|Oct mean C = 12.2
|Nov mean C = 7.0
|Dec mean C = 1.8
|year mean C = 12.1
|Jan low C = -2.3
|Feb low C = -1.3
|Mar low C = 2.2
|Apr low C = 6.8
|May low C = 11.5
|Jun low C = 15.1
|Jul low C = 16.4
|Aug low C = 16.3
|Sep low C = 12.1
|Oct low C = 7.5
|Nov low C = 3.6
|Dec low C = -1.0
|year low C = 7.2
|Jan record low C = -27.3
|Feb record low C = -27.5
|Mar record low C = -17.6
|Apr record low C = -6.7
|May record low C = -0.5
|Jun record low C = 2.0
|Jul record low C = 5.4
|Aug record low C = 5.4
|Sep record low C = -3.0
|Oct record low C = -8.6
|Nov record low C = -13.2
|Dec record low C = -23.1
|year record low C = -27.5
|precipitation colour = green
|Jan precipitation mm = 36.6
|Feb precipitation mm = 33.7
|Mar precipitation mm = 35.1
|Apr precipitation mm = 40.9
|May precipitation mm = 61.3
|Jun precipitation mm = 84.3
|Jul precipitation mm = 59.4
|Aug precipitation mm = 50.9
|Sep precipitation mm = 54.9
|Oct precipitation mm = 49.7
|Nov precipitation mm = 43.6
|Dec precipitation mm = 46.7
|year precipitation mm = 597.1
|Jan humidity = 84.5
|Feb humidity = 78.7
|Mar humidity = 69.7
|Apr humidity = 65.6
|May humidity = 66.1
|Jun humidity = 67.6
|Jul humidity = 65.3
|Aug humidity = 64.4
|Sep humidity = 70.3
|Oct humidity = 75.4
|Nov humidity = 80.5
|Dec humidity = 86.1
|year humidity = 72.9
|unit precipitation days = 0.1 мм
|Jan precipitation days = 12.2
|Feb precipitation days = 10.7
|Mar precipitation days = 10.3
|Apr precipitation days = 10.6
|May precipitation days = 12.4
|Jun precipitation days = 11.8
|Jul precipitation days = 9.4
|Aug precipitation days = 7.5
|Sep precipitation days = 10.1
|Oct precipitation days = 9.2
|Nov precipitation days = 10.3
|Dec precipitation days = 12.3
|year precipitation days = 126.8
|Jan snow days = 6.1
|Feb snow days = 5.6
|Mar snow days = 2.7
|Apr snow days = 0.3
|May snow days = 0.0
|Jun snow days = 0.0
|Jul snow days = 0.0
|Aug snow days = 0.0
|Sep snow days = 0.0
|Oct snow days = 0.0
|Nov snow days = 1.7
|Dec snow days = 4.7
|year snow days = 21.1
|Jan sun = 70.9
|Feb sun = 104.0
|Mar sun = 164.1
|Apr sun = 206.5
|May sun = 248.7
|Jun sun = 276.3
|Jul sun = 307.5
|Aug sun = 292.9
|Sep sun = 209.4
|Oct sun = 165.0
|Nov sun = 98.1
|Dec sun = 61.2
|year sun = 2204.6
|source 1 = Сербийн Бүгд Найрамдах Улсын Ус Цаг Уурын Алба<ref name = RHSS1991>{{cite web
| url = https://www.hidmet.gov.rs/ciril/meteorologija/stanica_sr_zrenjanin.php
| archive-url = https://web.archive.org/web/20220415192318/https://www.hidmet.gov.rs/ciril/meteorologija/stanica_sr_zrenjanin.php
| archive-date = 2022-04-15
| title= Monthly and annual means, maximum and minimum values of meteorological elements for the period 1991–2020
| language = sr
| publisher = Сербийн Бүгд Найрамдах Улсын Ус Цаг Уурын Алба
| access-date = 2026-06-19}}</ref><ref name = RHSS1981>{{cite web
| url = https://www.hidmet.gov.rs/eng/meteorologija/stanica_sr.php?moss_id=13173
| archive-url = https://web.archive.org/web/20210720080844/https://www.hidmet.gov.rs/eng/meteorologija/stanica_sr.php?moss_id=13173
| archive-date = 2021-07-20
| title = Monthly and annual means, maximum and minimum values of meteorological elements for the period 1981–2010
| language = sr
| publisher = Сербийн Бүгд Найрамдах Улсын Ус Цаг Уурын Алба
| access-date = 2026-06-19}}</ref>
|date=July 2013
}}
== Цахим холбоос ==
{{commonscat|Zrenjanin|Зренянин}}
* [http://www.zrenjanin.rs/ Зренянин хотын албан ёсны цахим хуудас]
== Эшлэл ==
{{лавлах холбоос}}
[[Ангилал:Зренянин општинагийн суурин]]
[[Ангилал:Сербийн хот]]
4q6jbeehttd63j81fe4payrhx1wam1o
859424
859423
2026-06-19T23:20:33Z
Enkhsaihan2005
64429
859424
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|Сербийн Воеводина мужийн хот}}
{{Инфобокс суурин
| name = Зренянин
| native_name = {{native name|sr-Cyrl|Зрењанин|italics=off}}<br />{{native name|hu|Nagybecskerek}}<ref name="Statut">{{cite web|url=https://zrenjanin.rs/uploads/files/2020%20godina/Gradska%20vlast/Statut%20grada/Statut%20grada%20Zrenjanina%2017%2020.pdf |title=Статут Града Зрењанина |trans-title=Зренянин хотын дүрэм |format=PDF |access-date=2026-06-19 |language=sr |publisher=Зренянин хот }}</ref><br />{{native name|ro|Becicherecu Mare}}<ref name="Statut"/><br />{{native name|sk|Zreňanin}}<ref name="Statut"/>
| native_name_lang = sr
| official_name = Зренянин хот
| other_name =
| image_skyline = {{multiple image
| border = infobox
| perrow = 1/2/3/1
| total_width = 260
| align = center
| caption_align = center
| image1 = Županijska palata u Zrenjaninu.jpg
| caption1 = [[Зренянин хотын захиргаа]]
| image9 = Lepote Carske bare.JPG
| caption9 = [[Царска-Бара]]
| image3 = Palata pravosuđa - panoramio.jpg
| caption3 = [[Зренянины шүүхийн байр]]
| image4 = Zr crkvasvetosavska.jpg
| caption4 = [[Успенскийн сүм, Зренянин|Успенскийн сүм]]
| image5 = Crkva Svetog Ivana Nepomuka u Zrenjaninu.jpg
| caption5 = [[Непомукийн Гэгээн Жоны сүм, Зренянин|Гэгээн Жоны сүм]]
| image6 = Reformed church in Zrenjanin (4).jpg
| caption6 = Шинэчлэлийн сүм
| image2 = Narodni muzej 2024.jpg
| caption2 = [[Санхүүгийн ордон|Үндэсний музей]]
| image8 =
| caption8 =
| image7 =
| caption7 =
| image10 =
| caption10 =
}}
| imagesize =
| image_caption =
| image_flag = Zastava Zrenjanina.svg
| image_shield = Grb Grada Zrenjanina.svg
| pushpin_map = #Серби#Европ
| pushpin_mapsize = 290
| pushpin_relief = 1
| coordinates = {{Coord|45|22|57|N|20|23|30|E|type:adm1st_region:XK|display=inline,title}}
| pushpin_map_alt = Серби болон Европ дахь байршил
| settlement_type = [[Сербийн хотын жагсаалт|Хот]]
| subdivision_type = Улс
| subdivision_name = {{flag|Серби}}
| subdivision_type1 = [[Сербийн засаг захиргааны хуваарь|Муж]]
| subdivision_name1 = {{flag|Воеводина}}
| subdivision_type2 = [[Сербийн тойргууд|Тойрог]]
| subdivision_name2 = [[Төв Банат тойрог|Төв Банат]]
| leader_title = [[Зренянин хотын даргын жагсаалт|Хотын дарга]]
| leader_party = [[Сербийн Дэвшилтэт Нам|SNS]]
| leader_name = Симо Салапура
| population_demonym =
| established_title = [[Роксолани]] суурьшсан
| established_date = МЭ 3-р зуун
| established_title1 = Байгуулагдсан
| established_date1 = 7 сарын 10, 1326
| established_title2 = Хотын статус
| established_date2 = 6 сарын 6, 1769
| area_blank1_title = Хотын бүс
| area_blank1_km2 = 193.03
| area_blank2_title = Захиргааны бүс
| area_blank2_km2 = 1325.88
| area_rank = [[Сербийн хотын жагсаалт|Сербид 3-т]]
| population_as_of = 2022 оны тооллого
| population_footnotes = <ref name=Census>{{Serbian census 2022 Book 2}}</ref>
| population_rank = [[Сербийн хотын жагсаалт|Сербид 10-т]]
| population_blank1_title = Хотын бүс
| population_blank1 = 67,129
| population_density_blank1_km2 = auto
| population_blank2_title = Захиргааны бүс
| population_blank2 = 105,722
| population_density_blank2_km2 = auto
| timezone = [[Төв Европын Цаг|ТЕЦ]]
| utc_offset = +01:00
| timezone_DST = [[Төв Европын Зуны Цаг|ТЕЗЦ]]
| utc_offset_DST = +02:00
| elevation_footnotes =
| elevation_m = 76
| elevation_ft =
| postal_code_type = Шуудангийн код
| postal_code = 23000
| area_code = [[Серби дэх утасны дугаар|+381(0)23]]
| website = {{URL|https://zrenjanin.rs/}}
| blank_name = [[Сербийн тээврийн хэрэгслийн улсын дугаар|Улсын дугаар]]
| blank_info = ZR/ЗР
| iso_code = SRB
}}
'''Зренянин''' (''Зрењанин'', ''Zrenjanin'') — [[Серби]] улсын өөртөө засах [[Воеводина]] мужийн [[Төв Банат тойрог|Төв Банат]] [[Захиргааны дүүрэг (Серби)|тойрогт]] оршдог [[хот]].
2011 онд 76,511 хүн оршин сууж байсан. Үүний 74 хувь нь [[Сербичүүд|серби]], 10 хувь [[мажарууд|унгар]] үндэстэн байв.<ref>[http://webrzs.stat.gov.rs/WebSite/Public/ReportResultView.aspx?rptKey=indId%3d18020101IND01%26102%3d80152%2636%3d0%2cG%2cO%2623%3d0%26111%3d01%2c02%2c03%2c04%2c05%2c06%2c07%2c08%2c09%2c10%2c11%2c12%2c13%2c14%2c15%2c16%2c17%2c18%2c19%2c20%2c21%2c22%2c23%2c24%2c25%2c26%26sAreaId%3d18020101%26dType%3dIdentificatorAndName%26lType%3dEnglish Хүн амын тоо бүртгэлийн тайлан.]</ref>
== Зургийн цомог ==
<gallery widths="180px" heights="140px">
Gradska kuća - panoramio (5).jpg|Хотын захиргаа
Trg slobode - panoramio (6).jpg|Эрх чөлөөний талбай
ZrenjaninBegej.JPG|Бега гол, түүн дээгүүрх жижиг гүүр
</gallery>
== Уур амьсгал ==
{{Уур амьсгалын хүснэгт
|width = auto
|location = Зренянин (1991–2020, туйлын үе 1961–одоо)
|single line = Yes
|metric first = Yes
|Jan record high C = 18.6
|Feb record high C = 22.5
|Mar record high C = 28.6
|Apr record high C = 31.4
|May record high C = 35.2
|Jun record high C = 38.0
|Jul record high C = 42.9
|Aug record high C = 40.4
|Sep record high C = 37.7
|Oct record high C = 31.9
|Nov record high C = 24.9
|Dec record high C = 20.5
|year record high C = 42.9
|Jan high C = 3.8
|Feb high C = 6.7
|Mar high C = 12.5
|Apr high C = 18.5
|May high C = 23.4
|Jun high C = 26.9
|Jul high C = 29.0
|Aug high C = 29.5
|Sep high C = 24.0
|Oct high C = 18.1
|Nov high C = 11.2
|Dec high C = 4.7
|year high C = 17.4
|Jan mean C = 0.7
|Feb mean C = 2.4
|Mar mean C = 7.0
|Apr mean C = 12.6
|May mean C = 17.5
|Jun mean C = 21.2
|Jul mean C = 22.9
|Aug mean C = 22.7
|Sep mean C = 17.5
|Oct mean C = 12.2
|Nov mean C = 7.0
|Dec mean C = 1.8
|year mean C = 12.1
|Jan low C = -2.3
|Feb low C = -1.3
|Mar low C = 2.2
|Apr low C = 6.8
|May low C = 11.5
|Jun low C = 15.1
|Jul low C = 16.4
|Aug low C = 16.3
|Sep low C = 12.1
|Oct low C = 7.5
|Nov low C = 3.6
|Dec low C = -1.0
|year low C = 7.2
|Jan record low C = -27.3
|Feb record low C = -27.5
|Mar record low C = -17.6
|Apr record low C = -6.7
|May record low C = -0.5
|Jun record low C = 2.0
|Jul record low C = 5.4
|Aug record low C = 5.4
|Sep record low C = -3.0
|Oct record low C = -8.6
|Nov record low C = -13.2
|Dec record low C = -23.1
|year record low C = -27.5
|precipitation colour = green
|Jan precipitation mm = 36.6
|Feb precipitation mm = 33.7
|Mar precipitation mm = 35.1
|Apr precipitation mm = 40.9
|May precipitation mm = 61.3
|Jun precipitation mm = 84.3
|Jul precipitation mm = 59.4
|Aug precipitation mm = 50.9
|Sep precipitation mm = 54.9
|Oct precipitation mm = 49.7
|Nov precipitation mm = 43.6
|Dec precipitation mm = 46.7
|year precipitation mm = 597.1
|Jan humidity = 84.5
|Feb humidity = 78.7
|Mar humidity = 69.7
|Apr humidity = 65.6
|May humidity = 66.1
|Jun humidity = 67.6
|Jul humidity = 65.3
|Aug humidity = 64.4
|Sep humidity = 70.3
|Oct humidity = 75.4
|Nov humidity = 80.5
|Dec humidity = 86.1
|year humidity = 72.9
|unit precipitation days = 0.1 мм
|Jan precipitation days = 12.2
|Feb precipitation days = 10.7
|Mar precipitation days = 10.3
|Apr precipitation days = 10.6
|May precipitation days = 12.4
|Jun precipitation days = 11.8
|Jul precipitation days = 9.4
|Aug precipitation days = 7.5
|Sep precipitation days = 10.1
|Oct precipitation days = 9.2
|Nov precipitation days = 10.3
|Dec precipitation days = 12.3
|year precipitation days = 126.8
|Jan snow days = 6.1
|Feb snow days = 5.6
|Mar snow days = 2.7
|Apr snow days = 0.3
|May snow days = 0.0
|Jun snow days = 0.0
|Jul snow days = 0.0
|Aug snow days = 0.0
|Sep snow days = 0.0
|Oct snow days = 0.0
|Nov snow days = 1.7
|Dec snow days = 4.7
|year snow days = 21.1
|Jan sun = 70.9
|Feb sun = 104.0
|Mar sun = 164.1
|Apr sun = 206.5
|May sun = 248.7
|Jun sun = 276.3
|Jul sun = 307.5
|Aug sun = 292.9
|Sep sun = 209.4
|Oct sun = 165.0
|Nov sun = 98.1
|Dec sun = 61.2
|year sun = 2204.6
|source 1 = Сербийн Бүгд Найрамдах Улсын Ус Цаг Уурын Алба<ref name = RHSS1991>{{cite web
| url = https://www.hidmet.gov.rs/ciril/meteorologija/stanica_sr_zrenjanin.php
| archive-url = https://web.archive.org/web/20220415192318/https://www.hidmet.gov.rs/ciril/meteorologija/stanica_sr_zrenjanin.php
| archive-date = 2022-04-15
| title= Monthly and annual means, maximum and minimum values of meteorological elements for the period 1991–2020
| language = sr
| publisher = Сербийн Бүгд Найрамдах Улсын Ус Цаг Уурын Алба
| access-date = 2026-06-19}}</ref><ref name = RHSS1981>{{cite web
| url = https://www.hidmet.gov.rs/eng/meteorologija/stanica_sr.php?moss_id=13173
| archive-url = https://web.archive.org/web/20210720080844/https://www.hidmet.gov.rs/eng/meteorologija/stanica_sr.php?moss_id=13173
| archive-date = 2021-07-20
| title = Monthly and annual means, maximum and minimum values of meteorological elements for the period 1981–2010
| language = sr
| publisher = Сербийн Бүгд Найрамдах Улсын Ус Цаг Уурын Алба
| access-date = 2026-06-19}}</ref>
|date=July 2013
}}
== Цахим холбоос ==
{{commonscat|Zrenjanin|Зренянин}}
* [http://www.zrenjanin.rs/ Зренянин хотын албан ёсны цахим хуудас]
== Эшлэл ==
{{лавлах холбоос}}
[[Ангилал:Зренянин општинагийн суурин]]
[[Ангилал:Сербийн хот]]
syiqo09qv497hbew95jj3t3jvq5m2dr
Module:String2
828
46649
859444
729508
2026-06-20T01:37:26Z
Uzume
6109
Update from [[d:Special:GoToLinkedPage/enwiki/Q16914835|master]] using [[mw:Synchronizer| #Synchronizer]]
859444
Scribunto
text/plain
require ('strict');
local p = {}
p.trim = function(frame)
return mw.text.trim(frame.args[1] or "")
end
p.sentence = function (frame)
-- {{lc:}} is strip-marker safe, string.lower is not.
frame.args[1] = frame:callParserFunction('lc', frame.args[1])
return p.ucfirst(frame)
end
p.ucfirst = function (frame)
local s = frame.args[1];
if not s or '' == s or s:match ('^%s+$') then -- when <s> is nil, empty, or only whitespace
return s; -- abandon because nothing to do
end
s = mw.text.trim( frame.args[1] or "" )
local s1 = ""
local prefix_patterns_t = { -- sequence of prefix patterns
'^\127[^\127]*UNIQ%-%-%a+%-%x+%-QINU[^\127]*\127', -- stripmarker
'^([%*;:#]+)', -- various list markup
'^(\'\'\'*)', -- bold / italic markup
'^(%b<>)', -- html-like tags because some templates render these
'^(&%a+;)', -- html character entities because some templates render these
'^(&#%d+;)', -- html numeric (decimal) entities because some templates render these
'^(&#x%x+;)', -- html numeric (hexadecimal) entities because some templates render these
'^(%s+)', -- any whitespace characters
'^([%(%)%-%+%?%.%%!~!@%$%^&_={}/`,‘’„“”ʻ|\"\'\\]+)', -- miscellaneous punctuation
}
local prefixes_t = {}; -- list, bold/italic, and html-like markup, & whitespace saved here
local function prefix_strip (s) -- local function to strip prefixes from <s>
for _, pattern in ipairs (prefix_patterns_t) do -- spin through <prefix_patterns_t>
if s:match (pattern) then -- when there is a match
local prefix = s:match (pattern); -- get a copy of the matched prefix
table.insert (prefixes_t, prefix); -- save it
s = s:sub (prefix:len() + 1); -- remove the prefix from <s>
return s, true; -- return <s> without prefix and flag; force restart at top of sequence because misc punct removal can break stripmarker
end
end
return s; -- no prefix found; return <s> with nil flag
end
local prefix_removed; -- flag; boolean true as long as prefix_strip() finds and removes a prefix
repeat -- one by one remove list, bold/italic, html-like markup, whitespace, etc from start of <s>
s, prefix_removed = prefix_strip (s);
until (not prefix_removed); -- until <prefix_removed> is nil
s1 = table.concat (prefixes_t); -- recreate the prefix string for later reattachment
local first_text = mw.ustring.match (s, '^%[%[[^%]]+%]%]'); -- extract wikilink at start of string if present; TODO: this can be string.match()?
local upcased;
if first_text then
if first_text:match ('^%[%[[^|]+|[^%]]+%]%]') then -- if <first_text> is a piped link
upcased = mw.ustring.match (s, '^%[%[[^|]+|%W*(%w)'); -- get first letter character
upcased = mw.ustring.upper (upcased); -- upcase first letter character
s = mw.ustring.gsub (s, '^(%[%[[^|]+|%W*)%w', '%1' .. upcased); -- replace
else -- here when <first_text> is a wikilink but not a piped link
upcased = mw.ustring.match (s, '^%[%[%W*%w'); -- get '[[' and first letter
upcased = mw.ustring.upper (upcased); -- upcase first letter character
s = mw.ustring.gsub (s, '^%[%[%W*%w', upcased); -- replace; no capture needed here
end
elseif s:match ('^%[%S+%s+[^%]]+%]') then -- if <s> is a ext link of some sort; must have label text
upcased = mw.ustring.match (s, '^%[%S+%s+%W*(%w)'); -- get first letter character
upcased = mw.ustring.upper (upcased); -- upcase first letter character
s = mw.ustring.gsub (s, '^(%[%S+%s+%W*)%w', '%1' .. upcased); -- replace
elseif s:match ('^%[%S+%s*%]') then -- if <s> is a ext link without label text; nothing to do
return s1 .. s; -- reattach prefix string (if present) and done
else -- <s> is not a wikilink or ext link; assume plain text
upcased = mw.ustring.match (s, '^%W*%w'); -- get the first letter character
upcased = mw.ustring.upper (upcased); -- upcase first letter character
s = mw.ustring.gsub (s, '^%W*%w', upcased); -- replace; no capture needed here
end
return s1 .. s; -- reattach prefix string (if present) and done
end
p.title = function (frame)
-- http://grammar.yourdictionary.com/capitalization/rules-for-capitalization-in-titles.html
-- recommended by The U.S. Government Printing Office Style Manual:
-- "Capitalize all words in titles of publications and documents,
-- except a, an, the, at, by, for, in, of, on, to, up, and, as, but, or, and nor."
local alwayslower = {['a'] = 1, ['an'] = 1, ['the'] = 1,
['and'] = 1, ['but'] = 1, ['or'] = 1, ['for'] = 1,
['nor'] = 1, ['on'] = 1, ['in'] = 1, ['at'] = 1, ['to'] = 1,
['from'] = 1, ['by'] = 1, ['of'] = 1, ['up'] = 1 }
local res = ''
local s = mw.text.trim( frame.args[1] or "" )
local words = mw.text.split( s, " ")
for i, s in ipairs(words) do
-- {{lc:}} is strip-marker safe, string.lower is not.
s = frame:callParserFunction('lc', s)
if i == 1 or alwayslower[s] ~= 1 then
s = mw.getContentLanguage():ucfirst(s)
end
words[i] = s
end
return table.concat(words, " ")
end
-- findlast finds the last item in a list
-- the first unnamed parameter is the list
-- the second, optional unnamed parameter is the list separator (default = comma space)
-- returns the whole list if separator not found
p.findlast = function(frame)
local s = mw.text.trim( frame.args[1] or "" )
local sep = frame.args[2] or ""
if sep == "" then sep = ", " end
local pattern = ".*" .. sep .. "(.*)"
local a, b, last = s:find(pattern)
if a then
return last
else
return s
end
end
-- stripZeros finds the first number and strips leading zeros (apart from units)
-- e.g "0940" -> "940"; "Year: 0023" -> "Year: 23"; "00.12" -> "0.12"
p.stripZeros = function(frame)
local s = mw.text.trim(frame.args[1] or "")
local n = tonumber( string.match( s, "%d+" ) ) or ""
s = string.gsub( s, "%d+", n, 1 )
return s
end
-- nowiki ensures that a string of text is treated by the MediaWiki software as just a string
-- it takes an unnamed parameter and trims whitespace, then removes any wikicode
p.nowiki = function(frame)
local str = mw.text.trim(frame.args[1] or "")
return mw.text.nowiki(str)
end
-- split splits text at boundaries specified by separator
-- and returns the chunk for the index idx (starting at 1)
-- #invoke:String2 |split |text |separator |index |true/false
-- #invoke:String2 |split |txt=text |sep=separator |idx=index |plain=true/false
-- if plain is false/no/0 then separator is treated as a Lua pattern - defaults to plain=true
p.split = function(frame)
local args = frame.args
if not(args[1] or args.txt) then args = frame:getParent().args end
local txt = args[1] or args.txt or ""
if txt == "" then return nil end
local sep = (args[2] or args.sep or ""):gsub('"', '')
local idx = tonumber(args[3] or args.idx) or 1
local plain = (args[4] or args.plain or "true"):sub(1,1)
plain = (plain ~= "f" and plain ~= "n" and plain ~= "0")
local splittbl = mw.text.split( txt, sep, plain )
if idx < 0 then idx = #splittbl + idx + 1 end
return splittbl[idx]
end
-- val2percent scans through a string, passed as either the first unnamed parameter or |txt=
-- it converts each number it finds into a percentage and returns the resultant string.
p.val2percent = function(frame)
local args = frame.args
if not(args[1] or args.txt) then args = frame:getParent().args end
local txt = mw.text.trim(args[1] or args.txt or "")
if txt == "" then return nil end
local function v2p (x)
x = (tonumber(x) or 0) * 100
if x == math.floor(x) then x = math.floor(x) end
return x .. "%"
end
txt = txt:gsub("%d[%d%.]*", v2p) -- store just the string
return txt
end
-- one2a scans through a string, passed as either the first unnamed parameter or |txt=
-- it converts each occurrence of 'one ' into either 'a ' or 'an ' and returns the resultant string.
p.one2a = function(frame)
local args = frame.args
if not(args[1] or args.txt) then args = frame:getParent().args end
local txt = mw.text.trim(args[1] or args.txt or "")
if txt == "" then return nil end
txt = txt:gsub(" one ", " a "):gsub("^one", "a"):gsub("One ", "A "):gsub("a ([aeiou])", "an %1"):gsub("A ([aeiou])", "An %1")
return txt
end
-- findpagetext returns the position of a piece of text in a page
-- First positional parameter or |text is the search text
-- Optional parameter |title is the page title, defaults to current page
-- Optional parameter |plain is either true for plain search (default) or false for Lua pattern search
-- Optional parameter |nomatch is the return value when no match is found; default is nil
p._findpagetext = function(args)
-- process parameters
local nomatch = args.nomatch or ""
if nomatch == "" then nomatch = nil end
--
local text = mw.text.trim(args[1] or args.text or "")
if text == "" then return nil end
--
local title = args.title or ""
local titleobj
if title == "" then
titleobj = mw.title.getCurrentTitle()
else
titleobj = mw.title.new(title)
end
--
local plain = args.plain or ""
if plain:sub(1, 1) == "f" then plain = false else plain = true end
-- get the page content and look for 'text' - return position or nomatch
local content = titleobj and titleobj:getContent()
return content and mw.ustring.find(content, text, 1, plain) or nomatch
end
p.findpagetext = function(frame)
local args = frame.args
local pargs = frame:getParent().args
for k, v in pairs(pargs) do
args[k] = v
end
if not (args[1] or args.text) then return nil end
-- just the first value
return (p._findpagetext(args))
end
-- returns the decoded url. Inverse of parser function {{urlencode:val|TYPE}}
-- Type is:
-- QUERY decodes + to space (default)
-- PATH does no extra decoding
-- WIKI decodes _ to space
p._urldecode = function(url, type)
url = url or ""
type = (type == "PATH" or type == "WIKI") and type
return mw.uri.decode( url, type )
end
-- {{#invoke:String2|urldecode|url=url|type=type}}
p.urldecode = function(frame)
return mw.uri.decode( frame.args.url, frame.args.type )
end
-- what follows was merged from [[Module:StringFunc]]
-- Argument list helper function, as per [[Module:String]]
function p._getParameters( frame_args, arg_list )
local new_args = {};
local index = 1;
local value;
for i,arg in ipairs( arg_list ) do
value = frame_args[arg]
if value == nil then
value = frame_args[index];
index = index + 1;
end
new_args[arg] = value;
end
return new_args;
end
-- Escape Pattern helper function so that all characters are treated as plain text, as per [[Module:String]]
function p._escapePattern( pattern_str )
return mw.ustring.gsub( pattern_str, "([%(%)%.%%%+%-%*%?%[%^%$%]])", "%%%1" )
end
-- Helper Function to interpret boolean strings, as per [[Module:String]]
function p._getBoolean( boolean_str )
local boolean_value;
if type( boolean_str ) == 'string' then
boolean_str = boolean_str:lower();
if boolean_str == 'false' or boolean_str == 'no' or boolean_str == '0'
or boolean_str == '' then
boolean_value = false;
else
boolean_value = true;
end
elseif type( boolean_str ) == 'boolean' then
boolean_value = boolean_str;
else
error( 'No boolean value found' );
end
return boolean_value
end
--[[
Strip
This function Strips characters from string
Usage:
{{#invoke:String2|strip|source_string|characters_to_strip|plain_flag}}
Parameters
source: The string to strip
chars: The pattern or list of characters to strip from string, replaced with ''
plain: A flag indicating that the chars should be understood as plain text. defaults to true.
Leading and trailing whitespace is also automatically stripped from the string.
]]
function p.strip( frame )
local new_args = p._getParameters( frame.args, {'source', 'chars', 'plain'} )
local source_str = new_args['source'] or ''
local chars = new_args['chars'] or '' or 'characters'
source_str = mw.text.trim(source_str)
if source_str == '' or chars == '' then
return source_str
end
local l_plain = p._getBoolean( new_args['plain'] or true )
if l_plain then
chars = p._escapePattern( chars )
end
local result
result = mw.ustring.gsub(source_str, "["..chars.."]", '')
return result
end
--[[
Match any
Returns the index of the first given pattern to match the input. Patterns must be consecutively numbered.
Returns the empty string if nothing matches for use in {{#if:}}
Usage:
{{#invoke:String2|matchAll|source=123 abc|456|abc}} returns '2'.
Parameters:
source: the string to search
plain: A flag indicating that the patterns should be understood as plain text. defaults to true.
1, 2, 3, ...: the patterns to search for
]]
function p.matchAny(frame)
local source_str = frame.args['source'] or error('The source parameter is mandatory.')
local l_plain = p._getBoolean( frame.args['plain'] or true )
for i = 1, math.huge do
local pattern = frame.args[i]
if not pattern then return '' end
if mw.ustring.find(source_str, pattern, 1, l_plain) then
return tostring(i)
end
end
end
--[[--------------------------< H Y P H E N _ T O _ D A S H >--------------------------------------------------
Converts a hyphen to a dash under certain conditions. The hyphen must separate
like items; unlike items are returned unmodified. These forms are modified:
letter - letter (A - B)
digit - digit (4-5)
digit separator digit - digit separator digit (4.1-4.5 or 4-1-4-5)
letterdigit - letterdigit (A1-A5) (an optional separator between letter and
digit is supported – a.1-a.5 or a-1-a-5)
digitletter - digitletter (5a - 5d) (an optional separator between letter and
digit is supported – 5.a-5.d or 5-a-5-d)
any other forms are returned unmodified.
str may be a comma- or semicolon-separated list
]]
function p.hyphen_to_dash( str, spacing )
if (str == nil or str == '') then
return str
end
local accept
str = mw.text.decode(str, true ) -- replace html entities with their characters; semicolon mucks up the text.split
local out = {}
local list = mw.text.split (str, '%s*[,;]%s*') -- split str at comma or semicolon separators if there are any
for _, item in ipairs (list) do -- for each item in the list
item = mw.text.trim(item) -- trim whitespace
item, accept = item:gsub ('^%(%((.+)%)%)$', '%1')
if accept == 0 and mw.ustring.match (item, '^%w*[%.%-]?%w+%s*[%-–—]%s*%w*[%.%-]?%w+$') then -- if a hyphenated range or has endash or emdash separators
if item:match ('^%a+[%.%-]?%d+%s*%-%s*%a+[%.%-]?%d+$') or -- letterdigit hyphen letterdigit (optional separator between letter and digit)
item:match ('^%d+[%.%-]?%a+%s*%-%s*%d+[%.%-]?%a+$') or -- digitletter hyphen digitletter (optional separator between digit and letter)
item:match ('^%d+[%.%-]%d+%s*%-%s*%d+[%.%-]%d+$') or -- digit separator digit hyphen digit separator digit
item:match ('^%d+%s*%-%s*%d+$') or -- digit hyphen digit
item:match ('^%a+%s*%-%s*%a+$') then -- letter hyphen letter
item = item:gsub ('(%w*[%.%-]?%w+)%s*%-%s*(%w*[%.%-]?%w+)', '%1–%2') -- replace hyphen, remove extraneous space characters
else
item = mw.ustring.gsub (item, '%s*[–—]%s*', '–') -- for endash or emdash separated ranges, replace em with en, remove extraneous whitespace
end
end
table.insert (out, item) -- add the (possibly modified) item to the output table
end
local temp_str = table.concat (out, ',' .. spacing) -- concatenate the output table into a comma separated string
temp_str, accept = temp_str:gsub ('^%(%((.+)%)%)$', '%1') -- remove accept-this-as-written markup when it wraps all of concatenated out
if accept ~= 0 then
temp_str = str:gsub ('^%(%((.+)%)%)$', '%1') -- when global markup removed, return original str; do it this way to suppress boolean second return value
end
return temp_str
end
function p.hyphen2dash( frame )
local str = frame.args[1] or ''
local spacing = frame.args[2] or ' ' -- space is part of the standard separator for normal spacing (but in conjunction with templates r/rp/ran we may need a narrower spacing
return p.hyphen_to_dash(str, spacing)
end
-- Similar to [[Module:String#endswith]]
function p.startswith(frame)
return (frame.args[1]:sub(1, frame.args[2]:len()) == frame.args[2]) and 'yes' or ''
end
-- Implements [[Template:Isnumeric]]
function p.isnumeric(frame)
local s = frame.args[1] or frame:getParent().args[1]
local boolean = (frame.args.boolean or frame:getParent().args.boolean) == 'true'
if type(s) == 'string' and mw.getContentLanguage():parseFormattedNumber( s ) then
return boolean and 1 or s
end
return boolean and 0 or ''
end
-- Checks if a value in a group of numbers is not an interger.
-- Allows usage of an |empty= parameter to allow empty values to be skipped.
function p.isInteger(frame)
local values = frame.args or frame:getParent().args
local allow_empty = frame.args.empty or frame:getParent().args.empty
for _, value in ipairs(values) do
-- Trim spaces
value = value and value:gsub("^%s*(.-)%s*$", "%1")
if value == "" or value == nil then
if not allow_empty then
return false -- Empty values are not allowed
end
else
value = tonumber(value)
if not (type(value) == "number" and value == math.floor(value)) then
return false
end
end
end
return true
end
-- Returns an error found in a string.
function p.getError(frame)
local text = frame.args[1] or frame:getParent().args[1]
local error_message = text:match('(<strong class="error">.-</strong>)')
return error_message or nil
end
return p
ph89g30kzy2uwl0t05s6jtpby1w86b8
Дортмунд
0
46701
859425
775193
2026-06-19T23:23:29Z
Enkhsaihan2005
64429
859425
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|Германы Умард Райн-Вестфалийн хот}}
{{Инфобокс Германы газар
| name = Дортмунд
| German_name = Dortmund
| type = Хот
| image_photo = {{multiple image
| total_width = 280
| border = infobox
| perrow = 2/2/2/1
| caption_align = center
| image1 = Dortmund - Schloßstraße - Haus Bodelschwingh 08 ies.jpg
| caption1 = Бодельшвинг цайз
| image2 = Dortmund Oper Kaufmann.jpg
| caption2 = [[Дортмундын театр]]
| image3 = Union-Brauerei Dortmund.jpg
| caption3 = [[Дортмундын U-цамхаг|U-цамхаг]]
| image4 = NRW, Dortmund, Friedensplatz - Altes Stadthaus 04.jpg
| caption4 = [[Хуучин хотын захиргааны байр (Дортмунд)|Altes Stadthaus]]
| image5 = Zeche Zollern Dortmund-Bövinghausen.jpg
| caption5 = [[Zollern II/IV Colliery]]
| image6 = Alte Markt Dortmund.JPG
| caption6 = Хуучин захын талбай
| image7 = Platz der Deutschen Einheit.jpg
| caption7 = Германы нэгдлийн талбай
}}
| image_coa = Coat of arms of Dortmund.svg
| image_flag = Flag of Dortmund.svg
| coordinates = {{coord|51|30|50|N|7|27|55|E|format=dms|display=inline,title}}
| image_plan = North rhine w DO.svg
| plantext = Умард Райн-Вестфален дахь байршил
| state = Умард Райн-Вестфали
| region = [[Арнсберг (дүүрэг)|Арнсберг]]
| district = Хотын тойрог
| elevation = 86
| area = 280.71
<!--
| area_urban = 4,435 unknown parameter area_urban -->
| pop_urban = 5302179
| pop_metro = 11300000 ([[Райн-Рур хотын бүс нутаг|Райн-Рур]])
| postal_code = 44001-44388
| area_code = 0231, 02304
| licence = DO
| Gemeindeschlüssel = 05 9 13 000
| divisions =
| website = {{URL|https://www.dortmund.de/}}
| mayor = Омар Калути
| leader_term = 2025–30
| Bürgermeistertitel = Lord Mayor
| party = ХАХ
| ruling_party1 = CDU
| ruling_party2 =
| ruling_party3 =
| year = {{start date and age|882|df=y}}
| category = <!-- blank to avoid auto categorisation -->
}}
'''Дортмунд''' ({{lang-de|Dortmund}} [{{IPA|ˈdɔʁtmʊnt}}) — [[Герман]]ы '''[[хот]]'''. Дортмунд хот Герман улсын баруун биеийн [[Умард Райн-Вестфален]] муж, түүний [[Арнсберг]] аймагт харьяалагдан байдаг бөгөөд 575,944 оршин суугчтайн (2014 оны тооцоо) хувьд улсынхаа [[Германы том хотын жагсаалт|наймдугаар]], мужийнхаа гуравдугаар том хот нь юм.<ref>{{Webarchiv|url=http://www.it.nrw.de/statistik/a/daten/bevoelkerungszahlen_zensus/index.html |wayback=20130619234539 |text="Amtliche Bevölkerungszahlen" |archiv-bot=2023-09-26 09:45:41 InternetArchiveBot }}. Landesbetrieb Information und Technik NRW.</ref> 280.4 км² газар нутагтай. Хотын урдуур Рейн мөрнөө цутгах [[Рур гол]] урсдаг. Өргөн харвал Дортмундаас гадна [[Бохум]], [[Эссен]] зэрэг хотыг багтаасан [[Рур газар]]т одоо 5.1 сая хүн амьдарч байгаа.
Дортмундыг дээр үед төмөр, нүүрс, шар айрагтай газар гэдэг байсан бол өнөөдөр аж үйлдвэржсэн, даатгал, элдэв үйлчилгээ хөгжсөн газар гэх болжээ. [[Дортмундын их сургууль]] зэрэг хориод их, дээд сургуульд 40,000 оюутан суралцаж байна. Хөлбөмбөгийн «[[Боруссиа Дортмунд|Боруссиа]]» баг нь [[Бундеслиг|улсдаа]] төдийгүй [[Аваргуудын лиг|Европт]] тоглодог.
== Түүх ==
Дортмундын тухай анх 882 онд дурдаж байжээ.
== Газар зүй ==
=== Уур амьсгал ===
{{Уур амьсгалын хүснэгт |metric first= Yes |single line= Yes |location= Дортмунд |width=80%
| Jan record high C=14.6
| Feb record high C=18.5
| Mar record high C=23.5
| Apr record high C=30.2
| May record high C=34.4
| Jun record high C=34.9
| Jul record high C=36.8
| Aug record high C=37.6
| Sep record high C=33.4
| Oct record high C=28.6
| Nov record high C=20.1
| Dec record high C=16.1
| year record high C=37.6
| Jan high C= 4
| Feb high C= 5
| Mar high C= 9
| Apr high C= 13
| May high C= 18
| Jun high C= 21
| Jul high C= 22
| Aug high C= 22
| Sep high C= 19
| Oct high C= 15
| Nov high C= 9
| Dec high C= 5
| Jan low C= −1
| Feb low C= −1
| Mar low C= 2
| Apr low C= 4
| May low C= 8
| Jun low C= 11
| Jul low C= 13
| Aug low C= 13
| Sep low C= 10
| Oct low C= 7
| Nov low C= 3
| Dec low C= 1
| precipitation colour = green
| Jan precipitation mm =77.1
| Feb precipitation mm =68.1
| Mar precipitation mm =61.4
| Apr precipitation mm =48.4
| May precipitation mm =61.8
| Jun precipitation mm =72.7
| Jul precipitation mm =90.6
| Aug precipitation mm =85.2
| Sep precipitation mm =72.8
| Oct precipitation mm =72.1
| Nov precipitation mm =73.3
| Dec precipitation mm =81.5
| Jan rain days= 19
| Feb rain days= 17
| Mar rain days= 14
| Apr rain days= 16
| May rain days= 14
| Jun rain days= 14
| Jul rain days= 17
| Aug rain days= 16
| Sep rain days= 15
| Oct rain days= 17
| Nov rain days= 19
| Dec rain days= 19
| Jan humidity = 86.5
| Feb humidity = 82.3
| Mar humidity = 76.6
| Apr humidity = 70.3
| May humidity = 71.5
| Jun humidity = 71.8
| Jul humidity = 73.0
| Aug humidity = 75.3
| Sep humidity = 79.7
| Oct humidity = 83.8
| Nov humidity = 87.2
| Dec humidity = 87.8
| Jan sun =50.2
| Feb sun =71.7
| Mar sun =121.2
| Apr sun =172.6
| May sun =199.4
| Jun sun =199.2
| Jul sun =206.5
| Aug sun =194.3
| Sep sun =143.7
| Oct sun =103.8
| Nov sun =53.9
| Dec sun =39.8
| source 1= [[DWD]](хур тунадас ба нар)<ref name="Precipitation">{{cite web |title=Niederschlag: vieljährige Mittelwerte 1991–2020 |url=https://www.dwd.de/DE/leistungen/klimadatendeutschland/mittelwerte/nieder_9120_SV_html.html?view=nasPublication&nn=771428 |website=Dwd.de |publisher=Deutscher Wetterdienst |access-date=2026-06-19 |language=Герман}}</ref><ref name="Sunshine">{{cite web |title=Sonnenscheindauer: vieljährige Mittelwerte 1991–2020 |url=https://www.dwd.de/DE/leistungen/klimadatendeutschland/mittelwerte/sonne_9120_SV_html.html?view=nasPublication&nn=771428 |website=Dwd.de |publisher=Deutscher Wetterdienst |access-date=2026-06-19 |language=Герман}}</ref>
| source 2= Wetter Kontor,<ref>{{cite web |url=http://www.wetterkontor.de/de/klima/klima2.asp?land=de&stat=10416 |title=Klima Deutschland, Dortmund – Klimadiagramm, Klimatabelle – WetterKontor |publisher=Wetterkontor.de |access-date=2026-06-19}}</ref> Weather.Directory<ref name="Weather.Directory">{{cite web |url=https://weather.directory/de/dortmund |title=Dortmund Weather & Climate Guide |access-date=2026-06-19 |website=Weather.Directory}}</ref>
}}
== Засаг захиргааны хуваарь ==
Дотроо 13 дүүрэгт хуваагддагийн 3 нь төвийн, 10 нь захынх гэдэг.
== Хүн ам ==
19-р зууны аж үйлдвэржилтээр нүүрс, төмөр олборлон боловсруулахын тулд хүмүүс Дортмундад ихээр төвхнөжээ. Сүүлийн хагас зуунд эсрэгээр буюу хүн цөөрч байна. 1965 онд 657 мянга байснаа 2011 онд 580 мянга болжээ.
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|Dortmund|Дортмунд}}
{{Wiktionary}}
* [https://www.dortmund.de/ dortmund.de], хотын албан ёсны цахим хуудас
* {{DNB-Portal|4012814-3}}
== Лавлах холбоос ==
{{лавлах холбоос}}
{{Германы хот}}
[[Ангилал:Умард Райн-Вестфалены коммун]]
[[Ангилал:Умард Райн-Вестфалены суурин]]
[[Ангилал:Дортмунд| ]]
[[Ангилал:Чөлөөт эзэнт гүрний хот]]
[[Ангилал:Умард Райн-Вестфалены тойроггүй хот]]
[[Ангилал:Дотоодын боомттой суурин]]
[[Ангилал:Ханзе хот]]
[[Ангилал:Руур голын суурин]]
s9z9f26jotnz4s1e1uhoxzritroerr6
Монголын Хөлбөмбөгийн Холбоо
0
51857
859452
826974
2026-06-20T11:06:42Z
Avirmed Batsaikhan
53733
859452
wikitext
text/x-wiki
{{Хөлбөмбөгийн холбооны маягт
| холбооны нэр = Монголын хөлбөмбөгийн холбоо
| нутгийн нэр = (МХБХ)
| таних тэмдэг = Mongolian Football Federation.jpg
| хэмжээ = 200px
| үүссэн огноо = 1959.10.01
| ДХБХ-нд нэгдсэн = [[1998 он]]
| хамаарах бүс = [[Азийн хөлбөмбөгийн холбоо|АХБХ]]
| бүсэд нэгдсэн = [[1997 он]]
| салбар бүс =
| салбар бүсэд нэгдсэн =
| цахим талбар = [http://www.the-mff.mn/mn the-mff.mn]
| ерөнхийлөгч = Амгаланбаатарын <br>Ганбаатар (2015-)
}}
'''Монголын хөлбөмбөгийн холбоо''' ([[товчлол|товч.]] '''МХБХ''', [[Англи хэл|англ.]] ''Mongolian Football Federation'')– [[Монгол улс]]ад [[хөлбөмбөг]]ийн спортыг хөгжүүлэх, сурталчлан дэлгэрүүлэх үндсэн зорилго бүхий олон нийтийн байгууллага. Монголын хөлбөмбөгийн хөгжлийн бодлого төлөвлөгөөг боловсруулах, үндэсний хэмжээнд хөлбөмбөгийн төрөл бүрийн тэмцээн зохион байгуулж явуулах, улсын шигшээ багийг бүрдүүлэх, бэлтгэл сургуулилтыг нь хангах, материаллаг бааз бүрдүүлэх, сургалт зохион байгуулах, клубүүдийг дэмжих зэрэг олон талт үйл ажиллагаа эрхэлдэг. Анх [[1959 он]]ы 10 дугаар сарын нэгэнд үүсгэн байгуулагдсан. Улмаар [[1997 он]]д шинээр зохион байгуулагдсан бөгөөд мөн ондоо Азийн хөлбөмбөгийн холбоо (AFF), [[1998 он]]д [[Олон улсын хөлбөмбөгийн холбоо]]нд (FIFA) гишүүнээр элсчээ. Мөн Зүүн Азийн хөлбөмбөгийн холбоонд (EAFF) [[2002 он]]д элссэн.<ref>[https://eaff.com/index.html?id=fa10 eaff.com]</ref>
[[2016 он]]ы долдугаар сарын 14-ний байдлаарх ОУХБХ-ны чансаагаар Монголын хөлбөмбөгийн холбоо 202 дугаарт байна.<ref>[http://www.fifa.com/fifa-world-ranking/ranking-table/men/index.html fifa.com]</ref> ОУХБХ-нд элссэнээс хойших дундаж чансаа нь 186 (2016 оны байдлаар).<ref>[http://www.fifa.com/fifa-world-ranking/associations/association=MNG/men/index.html fifa.com]</ref>
==Түүх==
===Хөлбөмбөг Монголд===
{{Гол|Хөлбөмбөгийн спорт Монголд}}
[[1956 он]]д [[Бүгд Найрамдах Монгол Ард Улс|БНМАУ]]-ын Сайд нарын Зөвлөлийн дэргэдэх Биеийн тамир, спортын хэрэг эрхлэх хорооны даргаар Монголын цэрэг армийн нэрт зүтгэлтэн, дэслэгч генерал [[Жамъянгийн Лхагвасүрэн|Ж.Лхагвасүрэн]] томилогдсон байна.<ref>[http://www.mod.gov.mn/index.php?com=content&id=103 Монгол Улсын батлан хамгаалах яамны цахим хуудас:]{{Dead link|date=Гуравдугаар сар 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} ''[[Жамъянгийн Лхагвасүрэн]]'', нийтлэгдсэн 2014-08-04, хандсан 2016-10-11</ref> Энэ оноос тус хорооны дэргэд Монгол улсын шигшээ багууд байгуулагдаж эхэлсэн бөгөөд [[Монгол улсын хөлбөмбөгийн шигшээ баг|хөлбөмбөгийн шигшээ багийг]] 15 хүний бүрэлдэхүүнтэй байгуулж, дасгалжуулагч, тамирчдыг цалин, хувцас хэрэглэлээр хангаж эхэлжээ. Улмаар [[1959 он]]ы 10 дугаар сард шигшээ багийн тамирчдын санаачлагаар Монголын хөлбөмбөгийн холбоо анх байгуулагдан дарга, нарийн бичгийн дарга, дасгалжуулагч-шүүгчдийн зөвлөл, хүүхэд-залуучууд, сурталчилгаа, техникийн комисс зэрэг бүрэлдэхүүнтэй ажиллаж эхэлсэн байна. Холбооны анхны тэргүүн нь Монголын хөлбөмбөгийн ууган багш-дасгалжуулагч [[Н.Лувсандорж]] байв. (Хожим Н.Лувсандоржийн нэрэмжит ахмад хөлбөмбөгчдийн тэмцээнийг [[1999 он]]оос жил бүр зохиодог болсон нь одоо Хөлбөмбөгийн спорт сонирхогч, мастеруудын тэмцээн нэртэй болжээ). Эрхүүгийн Рабфак болон бусад сургуульд цэргийн ба энгийн мэргэжлээр, түүнчлэн биеийн тамирын багшийн мэргэжлээр суралцаж ирсэн Н.Лувсандорж /МХБХ-г үндэслэн байгуулагч, анхны дарга асан/, Аварзэд, Дүгэрсүрэн /ГЯЯ-ны сайд асан/, Доржбат, Чүлтэм, Гончигжамбаа, Сумхүү /УГЗ/, БХЯ-ны Бавуу, Жадамбаа нарын хүмүүс манайд хөлбөмбөг хөгжүүлэх суурийг тавилцсан байна.
Улаанбаатар хотын Нисэх бааз, Цэргийн Ерөнхий сургууль, Офицерийн сургууль, Дотоод Явдлын Яамны Төв сургууль, Баянтүмэн, Матадад байрлаж байсан цэргийн ангиуд, Аж үйлдвэрийн комбинат, Налайхын уурхайд ажиллаж байсан зөвлөлтийн мэргэжилтнүүд, тухайлбал, ДЯЯ-ны төв сургуулийн сургагч Рахимов, ЦЕС-ийн сургагч Полищук, Налайхын эмч Козлов зэрэг олон мэргэжилтэн хөлбөмбөгийн спортыг дэлгэрүүлэн хөгжүүлэхэд ихээхэн нөлөөлж, манай анхны хөлбөмбөгчдөд хөлбөмбөгийн цагаан толгойг зааж сургаж байжээ.
1958 онд Монгол улсын шигшээ баг хилийн чанадад анх удаа тоглов. Ингэхдээ [[Хятад улс|БНХАУ]]-ын [[Бээжин]], Тяньжин, [[Шанхай]] хотуудаар явж, 45 хоногийн бэлтгэл сургуулилт хийгээд, эдгээр хотуудын багтай долоон удаа тоглохдоо хоёр хожиж, нэг тэнцэн, дөрөв хожигдсон байна.<ref>http://www.news.mn/r/58235</ref> Улмаар [[1960 он]]д тухайн үеийн Бүгд Найрамдах Ардчилсан Вьетнам Улс буюу Хойд [[Вьетнам]]ын нийслэл [[Ханой]] хотод болсон [[Ази]]йн социалист орны хөлбөмбөгийн аварга шалгаруулах тэмцээнд оролцсон бол дараагийн жилүүдэд нь [[Зөвлөлт Холбоот Улс|ЗХУ]], [[Унгар|БНУАУ]], [[Умард Солонгос|БНАСАУ]]-ын багуудтай янз бүрийн түвшинд тоглож байжээ.<ref>http://www.news.mn/r/58235</ref>
Харин [[1993 он]]д Монгол улсын хөлбөмбөгийн шигшээ баг дахин байгуулагдсанаар анхны тэмцээн болох Зүүн Азийн анхдугаар наадамд оролцов. Энэ тэмцээнд Монголын баг [[Макао]]гийн багийг 4:3-ын харьцаагаар хожсоноор олон улсын тэмцээн дэх анхны түүхэн ялалтаа авсан юм.<ref>{{Cite web |url=http://www.ssport.mn/index.php/p/822 |title=Archive copy |access-date=2016-08-15 |archive-date=2016-09-21 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160921093050/http://www.ssport.mn/index.php/p/822 |url-status=dead }}</ref> Улмаар [[1996 он]]д Монголын хөлбөмбөгийн үндэсний дээд лигийн анхны тэмцээн болж, удаах жил нь МХБХ шинээр байгуулагдан, Азийн хөлбөмбөгийн холбоо (AFF), улмаар Олон улсын хөлбөмбөгийн холбоонд (FIFA) элссэнээр Монголын хөлбөмбөгийн хөгжлийн шинэ үе эхэлжээ.
==Удирдлага==
===Түүх===
1959 онд МХБХ байгуулагдахад анхны даргаар нь хөлбөмбөгийн ууган тамирчин, багш-дасгалжуулагч Н.Лувсандорж томилогджээ. Тэрбээр ЗХУ-аас уригдан ирсэн багш П.Севастьяновын хамтаар анхны шигшээ багийг байгуулалцаж, Монгол дахь хөлбөмбөгийн хөгжилд үнэтэй хувь нэмэр оруулсан төдийгүй [[бокс]] зэрэг бусад олон спортын тулгын чулууг тавихад идэвхийлэн зүтгэсэн хүн юм.
БТСУХ-ны дарга Ж.Лхагвасүрэнгийн тушаалаар байгуулагдсан хөлбөмбөгийн шигшээ багийн бүрэлдэхүүнд, дасгалжуулагчаар ЗХУ-ын спортын гавъяат мастер [[Павел Александрович Севастъянов]], орчуулагч, туслах дасгалжуулагчаар, тухайн үеийн нэрт тамирчин, багш Н.Лувсандорж, хаалгачаар Ч.Нэргүй /МУИС-ийн оюутан/, [[Цэндийн Чомбуу]] /МУИС-ийн оюутан/, тоглогчдоор, Ц.Сагар, Н.Дамдинжав /”Хөдөлмөр”/, Г.Шархүү /5-р сургууль, “Соёл” нийгэмлэг/, Б.Рэндоо /5-р сургууль/, Ж.Батсүх /МУИС, “Соёл”/, Л.Сандагдорж /3-р сургууль, “Соёл”/, Ж.Авгаанпунцаг /1-р сургууль, “Хоршоолол”/, М.Пүрэвжал /1-р сургууль, “Хоршоолол”/, Г.Банзрагч /3-р сургууль, “Соёл”/, В.Долгормаа /2-р сургууль, “Соёл”/, Ц.Бадрах /2-р сургууль, “Хөдөлмөр”/, Г.Билэгт /2-р сургууль, “Соёл”/, Ц.Дамбажанцан /”Хөдөлмөр”/ нарын тамирчид орсон байв.
===Үе үеийн ерөнхийлөгчид===
* [[Н.Лувсандорж]]. Хөлбөмбөгийн холбооны анхны тэргүүнээр [[1959 он]]ы 10 дугаар сарын 30-нд сонгогдон [[1968 он]] хүртэл есөн жил ажилласан.
* [[Бутачийн Цог|Б.Цог]] (БХЯ-ны нэгдүгээр орлогч сайд, [[БНМАУ-ын баатар цол|БНМАУ-ын баатар]], хурандаа генерал) 1968 онд МХБХ-ны ерөнхийлөгчөөр сонгогдон ажилласан. [[1980 он]]оос эхлэн Холбооны үйл ажиллагаа илт суларсан бөгөөд [[1983 он]]ы намар явагдсан УАШТ, [[1984 он]]ы өсвөрийн УАШТ-ий үеэр удирдлагын асуудал яригдаж улмаар МХБХ-ны удирдлагыг сольсон.
* [[С.Жамц]]. Уналтанд орсон МХБХ-ны шинэ ерөнхийлөгч БТСТЗ-ийн дэргэдэх Спорт сургалтын төвд хөлбөмбөгийн бэлтгэл ангийг бий болгож [[1985 он]]ы намраас Эрдэнэцогт багштайгаар ажиллуулж эхэлжээ. [[1990 он]]оос эхлэн С.Жамц МҮОХ-ны дэд ерөнхийлөгчийн сонгуульт ажилд шилжсэнээс хойш МХБХ-ны ажил цалгардаж эхэлсэн бөгөөд нийгэм, эдийн засгийн өөрчлөлт явагдан БТС-ын байгууллагуудын төсөв зардал багасч эхэлсэн. Жил ирэх тусам үйл ажиллагаа суларч ирсэн холбоог өөрчлөн удирдлагуудаа солих санал хэрэгжиж [[1997 он]]ы хоёрдугаар сард хуралдан шинэ ерөнхийлөгчөө сонгожээ. С.Жамц нь [[Монголын Үндэсний Олимпын Хороо]]ны дэд ерөнхийлөгч байж, [[1996 он]]ы [[Атланта]]гийн [[Атлантын олимп|Зуны Олимпын наадам]]д Монголын баг тамирчдын ахлагчаар (chef de mission) оролцож байв.<ref>http://www.tsahimurtuu.mn/index.php/2012-03-05-04-11-02/90-news/2012-03-23-06-22-29/1583-archive-story-1390{{Dead link|date=Долдугаар сар 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
===Шинэ үе===
1996 онд [[Монголын Үндэсний Дээд Лиг|Монголын хөлбөмбөгийн үндэсний дээд лигийн]] анхны тэмцээн болж, удаах жил нь МХБХ шинээр байгуулагдав. 1997 оны хоёрдугаар сарын 14-нд болсон холбооны Анхдугаар их хурлын 114 төлөөлөгчийн олонхын саналаар МХБХ-ны ерөнхийлөгчөөр, тухайн үеийн [[Улсын Их Хурал|УИХ-ын]] гишүүн [[Ринчиннямын Амаржаргал|Р.Амаржаргал]], ерөнхий нарийн бичгийн даргаар Б.Ганболдыг сонгожээ. [[2010 он]]ы 11 дүгээр сард холбооны III их хурал хуралдаж, ерөнхийлөгчөөр Б.Ганболдыг, ерөнхий нарийн бичгийн даргаар Д.Тэрбаатарыг сонгов. [[2014 он]]ы 10 дугаар сарын 15-нд Олон улсын хөлбөмбөгийн холбооны Ёс зүйн хороо МХБХ-ны ерөнхийлөгч Б.Ганболдыг авлигын хэрэгт холбоотой болохыг нь тогтоож, ОУХБХ-ны ёс зүйн дүрмийг зургаан үндэслэлээр зөрчсөн хэмээн үзээд, хөлбөмбөгтэй холбоотой аливаа үйл ажиллагаанд оролцох эрхийг нь таван жилийн хугацаагаар хассанаа зарлав.<ref>http://old.eagle.mn/content/read/23991.htm{{Dead link|date=Есдүгээр сар 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> Мөн оны 10-р сарын 21-нд холбооны Удирдах зөвлөл хуралдаж, ээлжит их хурал хуралдах хүртэл МХБХ-ны ерөнхийлөгчийн үүрэг гүйцэтгэгчээр, тухайн үеийн дэд ерөнхийлөгч А.Ганбаатарыг томилжээ. Улмаар 2015 оны хоёрдугаар сарын 27-нд болсон IV их хурлаар А.Ганбаатарыг ерөнхийлөгчөөр, Олон улсын хэмжээний мастер Б.Буман-Учралыг дэд ерөнхийлөгчөөр сонгов.<ref>{{Cite web |url=http://www.olloo.mn/n/12256.html |title=Archive copy |access-date=2016-08-15 |archive-date=2015-07-13 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150713150508/http://www.olloo.mn/n/12256.html |url-status=dead }}</ref>
===Шигшээ багийн дасгалжуулагчид===
* 1956 онд Монголын хөлбөмбөгийн анхны шигшээ баг байгуулагдахад ахлах дасгалжуулагчаар ЗХУ-ын спортын гавъяат мастер П.Севастьянов; орчуулагч, туслах дасгалжуулагчаар Н.Лувсандорж нар ажиллаж байв. 1957 онд П.Севастьянов шигшээ баг дээр тулгуурлан хөлбөмбөгийн шүүгч, нийтийн зааварлагч нарын курс семинарыг 45-90 хоногийн хугацаатайгаар явуулж, зэрэгтэй шүүгч, хөлбөмбөгийн багш 50 шахам хүнийг анхны боловсон хүчнээр бэлтгэсэн нь Монголын хөлбөмбөгийн хөгжилд оруулсан томоохон хувь нэмэр нь байлаа. 1958 оны хавар Монгол улсын шигшээ баг анх удаа хилийн чанадад явж БНХАУ-ын Бээжин, Тяньжин, Шанхай хотуудаар аялан 45 хоногийн бэлтгэл сургуулилт, уулзалт тоглолтуудыг хийсэн байна. Тэр жилдээ П.Севастьяновын мэргэжилтнээр ажиллах хугацаа дуусч эх орондоо буцжээ.
* 1960 онд дасгалжуулагчаар Г.В.Венёвцев, Н.Лувсандорж нар ажиллаж байсан бол энэ үеэс хойш Монголын хөлбөмбөгийн хөгжил зогсонги байдалд орж 1993 онд шигшээ баг дахин байгуулагдахад Л.Доржсүрэн, Л.Сандагдорж нар 1999 он хүртэл дасгалжуулав.
* Шигшээ багийн дараагийн дасгалжуулагчаар И.Отгонбаяр ажиллав. 2000-2011 онд түүний удирдсан Монгол улсын шигшээ баг түүхэндээ анх удаа ДАШТ-ий урьдчилсан шатны тоглолтонд оролцсон бөгөөд мөн анхны гоолуудыг Д.Баярзориг, Б.Буман-Учрал нар оруулж байжээ. Тэдний оруулсан гоолууд Монголын хөлбөмбөгийн түүхэн дэх дэлхийн хэмжээний анхны оноо байв. 2009 онд шигшээ баг “AFC”-гийн “Challenge Cup” тэмцээнд учраа таарсан [[Макао]]гийн шигшээ багийг 3:1 харьцаатайгаар эх орондоо буулган авч түүхэн анхны хожлоо байгуулсан.
* Шигшээ багийн дасгалжуулагчаар 2011 онд С.Эрдэнэбат, 2014 онд Вожислав Бразулик, 2015 онд С.Пүрэвсүх, 2016 оноос З.Баттулга ажиллаж байна. З.Баттулга 2016 оны 07 сард Зүүн АШТ-ий урьдчилсан шат, мөн оны 11-р сард "AFC Solidarity cup" тэмцээнд шигшээ багийг удирдан оролцсон.
* Харин 2017 оны 03 сарын 27-ы өдөр Герман улсын иргэн "UEFA PRO" ангилалтай Ханс Майкл Вайсс Монголын хөлбөмбөгийн үндэсний шигшээ багийн ахлах дасгалжуулагчаар, албан ёсоор томилогдов. [[Ханс Майкл Вайсс]] 2017 оны 07-р сард Монголын 23 хүртэлх насны шигшээ багийг удирдан Азийн 23 хүртэлх насны АШТ-ий эрхийн төлөөх тэмцээнд оролцсон бол 10-р сард үндэсний шигшээ багийг удирдан Тайваньтай анхны албан ёсны тоглолтоо хийсэн.
==Шинэчлэлийн үе==
2015 онд сонгогдсон шинэ удирдлага Холбооны бодлого, үйл ажиллагаа, Монголын хөлбөмбөгийн хөгжлийг шинэ шатанд гаргах зорилт тавьж, харьцангуй өргөн хүрээнд шат дараалсан арга хэмжээг авч хэрэгжүүлж байна.
===Эрхзүйн шинэчлэлийн хүрээнд===
* ''Сургуулиудад хөлбөмбөгийн хичээл орох болсон''. БСШУЯ-тай хамтран “Зөв монгол хүүхэд” үндэсний хөтөлбөрийн хүрээнд “Өсвөр үеийнхний хөлбөмбөг” хөтөлбөрийг батлан ерөнхий боловсролын хичээлийн хөтөлбөрт хөлбөмбөгийн хичээлийг оруулах болов.<ref>http://tsag.mn/6385-soc.html</ref>
* ''МХБХ шилэн дансанд шилжсэн''. Монгол улсад үйл ажиллагаа явуулж буй бүх төрийн бус байгууллагаас хамгийн анхлан өөрийн санхүүгийн үйл ажиллагаагаа ил тодоор мэдээлэх болсон.
* ''МХБХ-ны үндсэн дүрэм болон дагалдах бусад эрх зүйн журмуудыг шинэчилсэн''. Олон улсын хөлбөмбөгийн холбоо буюу FIFA-тай хамтран өөрийн үндсэн дүрмийг FIFA-гийн жишигт нийцүүлэн батлав.
===Тэмцээн уралдааны хүрээнд===
* ''Монголын хөлбөмбөгийн холбооны хамгийн том тэмцээн болох Үндэсний дээд лигийг “Хүрхрээ” брэндтэй хамтран 2015 оноос зохион байгуулж эхэлсэн''. 2015 онд “Арвайн үндэс” ХХК-ийн “Хүрхрээ” брэндтэй дөрвөн жилийн 500 сая төгрөгийн хамтын ажиллагааны гэрээ байгуулснаар Үндэсний дээд лигийн шагналын санг 100 сая төгрөгт хүргэжээ.<ref>http://www.ugluu.mn/121841.html</ref> Өмнөх жилүүдэд лигийн нийт шагналын сан 15 сая төгрөг байж шилдэг мэргэн бууч болсон довтлогч 50 мянган төгрөгөөр шагнуулдаг байв. 2015 оноос лигийн шилдгүүдийг тус бүр хоёр сая төгрөгөөр урамшуулдаг болжээ.
* ''Үндэсний дээд лигийн тоглолтуудыг шууд дамжуулан үзүүлдэг болсон''. 2015 онд Үндэсний дээд лигийн 72 тоглолтоос 56 тоглолтыг NTV телевизээр ([[:en:NTV (Mongolia)|en]]) шууд дамжуулсан нь Монголын спортын салбарт хамгийн анхны урт хугацааны шууд дамжуулалт болсон юм. Судалгаа мониторингийн “Максима” компанийн хийсэн судалгаагаар, “Хүрхрээ” үндэсний дээд лигийн тоглолтыг дундажаар 30,000 орчим үзэгч тогтмол шууд дамжуулалтаар үзсэн бол “Улаанбаатарын унаганууд”, “FC Улаанбаатар” клубын тоглолтыг 80,000 үзэгч үзжээ.
* ''“Хүрхрээ” дээд лигийн [[Сар (тоолол)|сарын]] шилдэг дасгалжуулагч, тоглогчийг шалгаруулдаг болсон''. Сар бүр лигийн шилдэг тоглогч дасгалжуулагчийг статистик үзүүлэлтээр нь шалгаруулж тус бүр 500 мянган төгрөгөөр урамжуулдаг болсон.
* ''“Хүрхрээ” нэгдүгээр лигийг 25 сая төгрөгийн шагналын сантайгаар бий болгосон''. Нэгдүгээр лиг бий болсноор дээд шатны тэмцээний шатлал дээш, доош өгсөж урууддаг тогтолцоотой болов<ref>https://www.news.mn/content/print/227447{{Dead link|date=Аравдугаар сар 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>. Лигийн системийг бий болгосноор клубүүд арилжаанд орсон; тамирчид, клубүүд хооронд мөнгөөр худалдагдаж эхэлсэн; клубын үнэ өссөн зэрэг олон эерэг өөрчлөлтийг авчирчээ. Тухайлбал, “Дэрэн” клубын 18 настай тоглогч “Улаанбаатар Сити FC” клубт 15 сая төгрөгөөр шилжсэн юм.<ref>http://www.montsame.mn/%D0%B4%D0%BE%D1%82%D0%BE%D0%BE%D0%B4-%D0%BC%D1%8D%D0%B4%D1%8D%D1%8D/%E2%80%9C%D1%83%D0%BB%D0%B0%D0%B0%D0%BD%D0%B1%D0%B0%D0%B0%D1%82%D0%B0%D1%80-%D1%81%D0%B8%D1%82%D0%B8%E2%80%9D-%D0%B4-%D0%B3%D0%B3%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%BE%D0%B3%D1%82%D0%BE%D1%85-3-%D1%81%D0%B0%D1%8F%D1%8B%D0%BD-%D1%86%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D0%BD-%D0%B0%D0%B2%D0%BD%D0%B0{{Dead link|date=Аравдугаар сар 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> Тоглогчид сард нэг сая ба түүнээс дээш төгрөгийн цалин, урамшуулал хүртдэг болжээ.
* ''Футзалын “Пепси” лигийг өндөр шагналын сантай зохион явуулав''. 2015 оны футзалны улиралд “Пепси” брэндтэй 35 сая төгрөгийн хамтын ажиллагааны гэрээ байгуулсан. Шагналын сан өндөртэй “Пепси” лигийн бүх тоглолт амралтын өдөр явагдан NTV телевиз эх орон даяар шууд дамжуулан үзүүлж долоо хоног бүрийн шилдэг тоглогчийг шагнал олгож байв.
* ''МХБХ-ны тэмцээн уралдаан бүр эрхийн төлөөх тэмцээнтэй болсон''. Холбооноос зохион байгуулж буй тэмцээн уралдааныг чанаржуулах, хөдөө орон нутагт жигд хөгжүүлэх бодлогын хүрээнд тэмцээн уралдааныг эрхийн төлөөх урьдчилсан шатны тэмцээнтэй болгож өөрчилжээ. Газар нутгийн хувьд бүсчлэн хувааж эрх өгдөг болсноор аймаг орон нутгийн багууд чадавхжих, илүү олон тоглолтыг зохион байгуулах боломжтой болов.
* ''Үндэсний шигшээ багийн дасгалжуулагч, тоглогч нар цалинтай болсон''. 2015 оны дэлхийн аваргын урьдчилсан шатанд тоглосон шигшээ багийн тоглогч нарт анх удаагаа бэлтгэл хийх хугацаанд нь цалин өгч эхлэв.
* ''Дотоодын хөлбөмбөгийн үнэлэмжийг нэмэгдүүлсэн''.
* ''Монголын хөлбөмбөгийг олон нийтийн анхааралд оруулсан''.
* ''Эмэгтэйчүүдийн лигийг бий болгосон''. МХБХ-ны Эмэгтэйчүүдийн анхдугаар лиг 2015 оны долдугаар сард зохион байгууллагдаж “Хад” клуб анхны аварга болов.<ref>http://www.shuud.mn/content/read/455940.htm{{Dead link|date=Нэгдүгээр сар 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> Шагналын сан 10 сая төгрөг байв.
* ''Охидын шигшээ багийг байгуулж япон дасгалжуулагч урьж ажиллуулах болсон''. Японы хөлбөмбөгийн холбоотой дөрвөн жилийн хамтын ажиллагааны гэрээ байгуулснаар эмэгтэйчүүдийн хөлбөмбөгөөр мэргэшсэн туршлагатай дасгалжуулагч Ёожи Ики Монголд хүрэлцэн ирж U14, U16 насны шигшээ багийг бүрдүүлэн ажиллаж байна.<ref>http://news.zone.mn/news/57639.htm{{Dead link|date=Аравдугаар сар 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
* ''МХБХ-ны тэмцээн уралдааны шагналын санг өсгөсөн''. Холбооноос жил бүр зохион байгуулж буй бүх тэмцээний нийт шагналын сан 500 орчим сая төгрөг болж байна.
* ''Нас, насны шигшээ багийг тогтмол барих ажлыг эхлүүлсэн''.
* ''МХБХ-ны оны шилдгүүдийг шалгаруулах “Алтан бөмбөг” ёслолын ажиллагааг санаачлан бий болгосон''.
===Гадаад харилцааны хүрээнд===
* ''Эх орондоо жил бүр олон улсын арга хэмжээ зохион байгуулах болсон''.
* ''[[Ази]], [[Европ]] төдийгүй [[Өмнөд Америк]]ийн хөлбөмбөгийн холбоотой хамтран ажиллах эхлэл тавигдсан''. [[Бразил]], [[Аргентин]] зэрэг хөлбөмбөгийн өндөр хэгжилтэй улсуудыг эгнээндээ багтаасан Өмнөд Америкийн хөлбөмбөгийн холбоотой хамтран ажиллаж эхэлж байна. Энэхүү хамтын ажиллагааны хүрээнд, тус улсуудад Монголын хүүхдүүдийг хөлбөмбөгийн чиглэлээр академид нь сургах, нөхөрсөг тоглолтууд тогтмол зохион байгуулах зэрэг олон хэлбэрээр хамтран ажиллах аж.
* ''U-16 Азийн аварга шалгаруулах тэмцээний эрхийн төлөөх тэмцээнийг эх орондоо зохион байгуулсан''.
* ''2016 оны Футзалын насанд хүрэгчдийн Азийн аварга шалгаруулах тэмцээний эрхийн төлөөх тэмцээнийг 2015 онд эх орондоо зохион байгуулсан''. Тэмцээний эхний тоглолт Монгол, [[Хонконг]]ийн шигшээ багуудын хооронд явагдаж Хонконгийн шигшээ багийг 8:3 харьцаатайгаар хожсон нь монголчуудын футзалын олон улсын тэмцээний түүхэн дэх анхны хожил байв.
* ''Монгол хүүхдүүдийг дэлхийн алдартай академид суралцах гарцыг нээв''. [[Унгар]]ын алдарт Пушкашийн академитай([[:en: Puskás Akadémia FC|en]]) хамтын ажиллагааны гэрээ байгуулан 2016 оноос дөрвөн хүүхдийг нэг жилийн хугацаатай суралцуулахаар болжээ. [[Монгол Улсын Ерөнхийлөгч|Монгол улсын Ерөнхийлөгч]] [[Цахиагийн Элбэгдорж|Ц.Элбэгдорж]] 2014 онд Унгар улсад хийсэн айлчлалынхаа үеэр хоёр орны хөлбөмбөгийн харилцааны талаар ярилцаж, энэ салбарт харилцаа тогтоох, улмаар Пушкашийн академид монгол хүүхдүүдийг суралцуулах санал тавьсныг Унгарын тал нааштай хүлээж авсан юм. Унгарын талын хариу айлчлал 2016 оны эхээр болоход тус улсын ерөнхий сайд В.Орбан, Ц.Элбэгдорж нар энэ яриаг улам гүнзгийрүүлсэн бөгөөд удалгүй Пушкашийн академиийн урилгаар МХБХ-ны ерөнхийлөгч А.Ганбаатар Унгар улсад зочилжээ. Улмаар жилийн 15 мянган ам.долларын төлбөртэй тэтгэлгийг МХБХ, Монгол улсад суугаа Унгарын элчин сайдтай хамтран дөрвөн монгол хүүхдэд олгохоор болж, сонгон шалгаруулалт явуулахад Б.Амгаланбат, О.Хантэнгэр, Д.Тэмүүлэн, Г.Ганбаяр нарын 15-19 насны хөвгүүд тодорч, Монголоос хилийн чанадад урт хугацаагаар хөлбөмбөгийн чиглэлээр суралцах анхны хүүхдүүд болов.
===Бүтээн байгуулалтын хүрээнд===
* ''МХБХ-ны цэнгэлдэх хүрээлэнг засварласан''.
* ''МХБХ-ны цэнгэлдэх хүрээлэнгийн гэрэлтүүлгийн ажлыг эхлүүлсэн''.
===Клубүүдийн хөгжлийн хүрээнд===
* ''Монголын хөлбөмбөгийн клубүүдийг лицензжүүлэх ажлыг эхлүүлсэн''. Азийн хөлбөмбөгийн холбоотой хамтран 2016 оноос клуб лицензжүүлэх ажлыг эхлүүлсэн бөгөөд холбоонд бүртгэлтэй болон гишүүнчлэлтэй клубүүд тодорхой стандартыг хангаж ажиллах, улмаар үйл ажиллагааг нь Азийн болон дэлхийн хөлбөмбөгийн стандартад нийцүүлэх зорилго тавьжээ.
* ''Монголын хөлбөмбөгийн клубүүдийг олон улсын тэмцээнд оролцоход эдийн засаг болон бусад дэмжлэгийг үзүүлэх болсон''.
===Орон нутгийн хөгжлийн хүрээнд===
* ''Хөлбөмбөгийн спортыг эх орон даяар жигд хөгжүүлэхийн тулд хөдөө орон нутагт түлхүү анхаарал хандуулах болсон''.
* ''2014 оноос Монгол улсын Ерөнхийлөгчийн ивээл дор зохион байгуулагдах болсон 21 аймгийн аварга шалгаруулах “Үндэсний цом” тэмцээний шагналын санг 30 сая төгрөгт хүргэв''. Ингэснээр аймаг орон нутгаас хүрэлцэн ирж буй шигшээ багуудын санхүүгийн асуудлыг бүрэн шийджээ. 2016 оноос эхлэн энэхүү тэмцээнийг орон нутагт зохион байгуулах болж, мөн оныхыг [[Сүхбаатар аймаг]]т зохион байгуулав. Тэмцээнд оролцож буй бүх багийн тээврийн болон буудлын зардлыг МХБХ хариуцав.
* ''Хөдөө орон нутагт хөлбөмбөгийн мини талбайнууд бий болсон''. Азийн хөлбөмбөгийн холбоотой хамтран орон нутагт 20х40 м хэмжээтэй жижиг талбайг ашиглалтад оруулж эхлэв. 2016 онд [[Төв аймаг|Төв]], [[Орхон аймаг]]т нийт гурван талбайг ашиглалтад оруулсан бол 2017 онд аймгуудад зургаан талбайг ашиглалтад оруулахаар төлөвлөжээ.
* ''Холбооны гишүүн клуб, аймгуудын хөлбөмбөгийн холбооны нарийн бичгийн дарга нарт сар бүр урамшуулалт цалин олгох болсон''.
==Санхүүжилт==
1998 онд ОУХБХ-нд элссэнээсээ хойш тус холбоо дэлхийн хөлбөмбөгийн хамгийн том нэгдсэн бүтцийн гишүүнийхээ хувьд санхүүжилт авах эрхтэй болжээ. Улмаар 1999 онд тухайн үеийн удирдлагын боловсруулж өгсөн хүсэлтийг ОУХБХ үе шаттайгаар хүлээн авч үзээд анхны санхүүжилт болох 278 мянган доллар, мөн Азийн хөлбөмбөгийн холбооноос 18 мянган долларыг олгожээ.<ref>http://www.interview.mn/detail/58{{Dead link|date=Есдүгээр сар 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> 2016 оны байдлаар тус хоёр холбооны шууд санхүүжилтийн хөтөлбөрийн хүрээнд жил тутам тус бүр 250 мянган долларын санхүүжилт хүлээн авч байна.<ref>http://www.news.mn/r/227447</ref> Сүүлийн үед холбооны удирдлага хөлбөмбөгийн спортыг хөгжүүлэхэд, дэмжигч байгууллагуудын хандив тусламжийн оролцоог идэвхжүүлэх чиглэлээр шаргуу ажиллаж байгаа бөгөөд 2015 оны тавдугаар сард МХБХ “Арвайн үндэс” ХХКомпанитай дөрвөн жилийн хугацаанд хамтран ажиллах 500 сая төгрөгийн гэрээнд гарын үсэг зурснаар тус компани холбооны албан ёсны түншээр ажиллах болжээ.<ref>http://www.news.mn/r/212261</ref>
==Гишүүн клубүүд==
2016 оны байдлаар Монголын хөлбөмбөгийн холбоонд хөлбөмбөгийн 24 клуб нэгдээд байна. Үүнд:
{{col-begin}}
{{col-3}}
* Арвис
* Атлетик
* Багануур
* Баянгол
* Бешикташ
* Вестерн
* Гоёо
* Дэрэн
{{col-2}}
* Жипро
* Монголын тэмүүлэл
* Соёмбын барсууд
* Сэлэнгэпресс
* Улаанбаатар
* Улаанбаатар сити
* Улаанбаатарын мазаалайнууд
* Улаанбаатарын унаганууд
{{col-3}}
* Хад
* Хангарьд
* Хараацай
* Хоромхон
* Хүчит-Чулуут ДМЮ
* Шарын гол
* [[Эрчим (хөлбөмбөгийн баг)|Эрчим]]
{{col-end}}
==Тэмцээнүүд==
* [[Монголын Үндэсний Дээд Лиг|“Хүрхрээ” Үндэсний дээд лиг]]. Шагналын сан: 90 сая төгрөг.
* “Хүрхрээ” Үндэсний нэгдүгээр лиг. Шагналын сан: 18 сая.
* Насанд хүрэгчдийн УАШТ. Шагналын сан: 12 сая.
* Футзалын өсвөр ба идэрчүүдийн лиг. Шагналын сан: 6 сая.
* Футзалын охид, эмэгтэйчүүдийн лиг.
* МХБХ-ны цом. Шагналын сан: 25 сая.
* Үндэсний цом. (21 аймгийн аварга шалгаруулах тэмцээн) Шагналын сан: 32 сая.
* Ахмадын УАШТ. Шагналын сан: 4.5 сая.
* Залуучуудын УАШТ. Шагналын сан: 6 сая.
* Өсвөрийн УАШТ. Шагналын сан: 9 сая.
* Охид, эмэгтэйчүүдийн УАШТ. Шагналын сан: 7.2 сая.
* Эмэгтэйчүүдийн лиг. Шагналын сан: 9 сая.
* Монголын бүх ард түмний их наадмын хөлбөмбөгийн тэмцээн.
==Гадаад харилцаа==
ОУХБХ-ны гишүүний хувьд уг байгууллагын үзэл санаа, үнэт зүйлс, тогтсон стандартыг Монголд нэвтрүүлэх, хэрэгжүүлэх, түгээн дэлгэрүүлэхийг чиг шугамаа болгон ажиллахын хамт гишүүн орнууддаа хэрэгжүүлдэг төсөл хөтөлбөрт дэс дараатайгаар хамрагдаж, зохих тусламж дэмжлэгийг авсаар иржээ. ОУХБХ-ны шууд бус санхүүжилтийн хөтөлбөрийн хүрээнд 2002 оноос хойш Монгол улсад зургаан удаа хэрэгжүүлсэн “Goal” төслийн үр дүнд [[Улаанбаатар]] хотод, олон улсын стандартад нийцсэн, хиймэл зүлэг бүхий анхны ногоон талбай, улмаар тамирчдын хувцас солих өрөө, сургалтын танхим бүхий хөлбөмбөгийн техникийн төв буюу холбооны ажлын байр, 800 хүний суудалтай футзалын ордон, 5000 хүний суудалтай хөлбөмбөгийн цэнгэлдэх хүрээлэн ашиглалтанд оржээ. Холбоо анх ОУХБХ-нд элссэний дараагаас ажилтнуудаа “Futuro” төслийн сургалтад хамруулж<ref>http://archive.olloo.mn/News/1156261.html{{Dead link|date=Есдүгээр сар 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> эхэлсэн бөгөөд үүнээс хойш шүүгч, дасгалжуулагч нарыг янз бүрийн түвшний сургалт семинарт байнга хамруулсны дүнд 2016 оны долдугаар сард Гуамд болсон Зүүн Азийн АШТ-ий урьдчилсан шатны тоглолтод Монголын шүүгчид (Б.Хаш-Эрдэнэ, Э.Ариунболд нар) түүхэндээ анх удаа олон улсын тэмцээнийг шүүсэн байна. Холбооны урилгаар [[2003 он]]ы есдүгээр сард тухайн үеийн ОУХБХ-ны ерөнхийлөгч Йозеф Блаттер, Азийн хөлбөмбөгийн холбооны ерөнхийлөгч Мохаммад Бин Хаммам Аль Абдулла нар Монголд айлчилсан бол,<ref>{{Cite web |url=http://archive.olloo.mn/modules.php?name=News&file=print&sid=69699 |title=Archive copy |access-date=2016-08-15 |archive-date=2014-07-18 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140718032052/http://archive.olloo.mn/modules.php?name=News&file=print&sid=69699 |url-status=dead }}</ref> [[2013 он]]д Европын хөлбөмбөгийн холбоо (UEFA)-ны ерөнхийлөгч [[Мишель Платини|Мишэль Платини]] мөн айлчилжээ.<ref>http://www.ugluu.mn/43733.html</ref> 2016 оны наймдугаар сард Зүүн Азийн ХБХ-ны гүйцэтгэх хорооны 50 дахь удаагийн хурлыг МХБХ анх удаа хүлээн авав. Холбооны ерөнхийлөгч А.Ганбаатар нь [[2015 он]]ы 9-р сард Зүүн Азийн ХБХ-ны Гүйцэтгэх хорооны гишүүнээр сонгогдсон юм.
==Орон нутагт==
Тус холбоо Монгол улсын 21 [[аймаг]]т салбартай. ОУХБХ-той хамтран хэрэгжүүлж буй “Урт хугацааны стратеги төлөвлөгөө 2012-2022”-ын нэг хэсэг болох “Хөлбөмбөгийн хөгжлийг хөдөө орон нутагт” хөтөлбөрийг 2013 оноос хэрэгжүүлсэн. [[2008 он]]оос хойш болж байсан “Аймгуудын цом” тэмцээнийг дээрх хөтөлбөрийн хүрээнд 21 аймгийн аварга шалгаруулах “Үндэсний цом” тэмцээн болгон өөрчилж, үүний өмнө аймаг бүрийг хөлбөмбөгийн багтай болгожээ.<ref>http://www.mnb.mn/v/30795</ref> Монгол улсын ерөнхийлөгчийн ивээл дор зохион явуулж буй энэ тэмцээний шагналын санг [[2016 он]]оос 30 сая төгрөгт хүргэж, шөвгийн найман багийг мөнгөн шагналтай болгосон байна. Анх найм хүрэхгүй баг ордог байсан энэ тэмцээнд 2016 онд ([[Сүхбаатар аймаг]]т болсон) 16 аймгийн баг оролцсон. Холбооны одоогийн ерөнхийлөгчийн мөрийн хөтөлбөрт туссаны дагуу [[2015 он]]оос аймгуудын хөлбөмбөгийн холбооны ерөнхий нарийн бичгийн дарга нарт сар бүр тогтмол урамшуулал олгодог болжээ.<ref>http://www.news.mn/r/227447</ref>
==Эмэгтэйчүүдийн хөлбөмбөг==
ОУХБХ гишүүн холбооддоо, эмэгтэйчүүдийн хөлбөмбөгийн хөгжилд анхаарахыг уриалдаг төдийгүй санхүүжилтийн 15 хувийг энэ салбарт зарцуулах чиглэл өгдөг байна.<ref>http://www.news.mn/r/227447</ref> 2015 онд шинээр сонгогдсон ерөнхийлөгч мөрийн хөтөлбөртөө эмэгтэйчүүдийн хөлбөмбөгийн шигшээ баг байгуулна хэмээн тусгажээ.<ref>http://www.news.mn/r/227447</ref> Улмаар мөн оны долдугаар сард Монголд анх удаа Эмэгтэйчүүдийн үндэсний лигийн тэмцээнийг 10 сая төгрөгийн шагналын сантайгаар зохион байгуулсан бөгөөд найман баг оролцон тоглосны хоёр нь хөдөө орон нутаг буюу [[Дархан-Уул аймаг|Дархан-Уул]], [[Өвөрхангай аймаг| Өвөрхангай]] аймгаас оролцжээ. Мөн Охид эмэгтэйчүүдийн УАШТ-ийг Идэрчүүдийн УАШТ-ээс тусад нь гаргаж зохион байгуулсан байна. [[2015 он]]ы есдүгээр сарын 16-нд Монголын хөлбөмбөгийн холбооны ерөнхийлөгч А.Ганбаатар [[Япон]]ы хөлбөмбөгийн холбооны ерөнхийлөгч Дайни Күния болон ОУХБХ-ны Гүйцэтгэх хорооны гишүүн Ташими Козо нартай хамтран ажиллах санамж бичигт гарын үсэг зурснаар Монголын 14 хүртэлх насны охидын шигшээ багийг байгуулж, дөрвөн жилийн хугацаанд Япон улсаас томилогдсон дасгалжуулагч уг багийг удирдан ажиллахаар болжээ.<ref>http://www.news.mn/r/222310{{Dead link|date=Есдүгээр сар 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> Улмаар 2016 оны хоёрдугаар сарын 16-нд япон дасгалжуулагч Ёожи Ики нэг жилийн хугацаатай ажиллахаар Монголд хүрэлцэн ирэв.<ref>http://www.mnb.mn/i/79545</ref> Мөн оны наймдугаар сард Азийн хөлбөмбөгийн холбооны “Эмэгтэйчүүдийн хөлбөмбөгийг хөгжүүлэх” хөтөлбөрийн техникийн хэлтсийн дарга хатагтай Бай Лили Монголд айлчилж уг хөтөлбөрийн ээлжит семинарыг удирджээ.<ref>{{Cite web |url=http://news.gogo.mn/r/190029 |title=Archive copy |access-date=2016-08-15 |archive-date=2016-08-13 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160813162811/http://news.gogo.mn/r/190029 |url-status=dead }}</ref> Охидын шигшээ баг мөн оныхоо наймдугаар сард Японы [[Сэндай]] хотод болсон Азийн 14 хүртэлх насны охидын фестивальд оролцов.<ref>{{Cite web |url=http://olloo.mn/n/32296.html |title=Archive copy |access-date=2016-08-15 |archive-date=2016-08-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160815035710/http://olloo.mn/n/32296.html |url-status=dead }}</ref>
==Дээд шагнал==
Байгууллагын дээд шагнал болох “Алтан бөмбөг”-ийг 2011 онд бий болгосон боловч тэр жилээ олгоод дараагийн жилүүдэд нь олголгүй тасалдаад байсан нь 2015 онд сэргэжээ. Дараах долоон төрөлд шалгаруулж олгодог. Үүнд:<ref>http://www.news.mn/r/230104{{Dead link|date=Есдүгээр сар 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
* Шилдэг дасгалжуулагч
* Шилдэг эрэгтэй тоглогч
* Шилдэг эмэгтэй тоглогч
* Шилдэг шүүгч
* Шилдэг гоол
* Оны бэлгэдлийн 11 тоглогч
* МХБХ-ны ерөнхийлөгчийн нэрэмжит шагнал
МХБХ-ны гишүүн байгууллагаар харъяалалтай, тухайн оны тэмцээн уралдаанд амжилттай оролцсон, шударга тоглолтын зарчмыг мөрдсөн гэсэн шалгуур үзүүлэлттэйгээр оны шилдгүүдийг шалгаруулдаг. ОУХБХ-ны "Алтан бөмбөг" шагналд нэр дэвшигчид гишүүн улсын шигшээ багийн ахлах дасгалжуулагч, багийн ахлагч, хөлбөмбөгийн спортоор дагнасан спортын сэтгүүлчид санал өгдөг уламжлалтай. Энэхүү жишгийн дагуу МХБХ-ны "Алтан бөмбөг" шагналын эзний төлөө "Хүрхрээ" үндэсний дээд лигийн есөн клубын ахлах дасгалжуулагч, ахлагч, Монголын спортын сэтгүүлчдийн холбооны гишүүн, Монголын хөлбөмбөгийн тухай нийтлэл, нэвтрүүлэг туурвидаг 14 сэтгүүлч, нийт 52 хүн санал өгөх эрхтэй.
==Гүйцэтгэх хорооны гишүүд==
{{col-begin}}
{{col-2}}
* Б.Батзаяа ("Хүчит Чулуут" ДМЮ клуб)
* М.Болд ("Сэлэнгэпресс")
* Д.Даваасамбуу ("Хангарьд")
* Б.Гансүх ("Хоромхон")
{{col-2}}
* Б.Батсайхан ("Хараацай")
* М.Батболд ("Улаанбаатарын унаганууд”)
* Г.Мөнхчулуун ("Эрчим")
* Б.Болдбаатар ("Дэрэн")<ref>http://www.ikon.mn/n/er4</ref>
{{col-end}}
==Солилцоо наймааны цонх==
Олон улсын жишгийн дагуу тамирчдын солилцоо наймааны цонхыг [[2010 он]]оос ажиллуулж, жилд хоёр удаа нээж хааж байна. Үндэсний лигт гадаадын легионер тоглогчид сүүлийн 10 шахам жилд тасралтгүй тоглож байгаа бөгөөд уг лигийн 10 багийн нэгээс бусдад нь Япон, [[Оросын Холбооны Улс|ОХУ]], [[Итали]], [[Канад]], [[Англи]], [[Тринидад ба Тобаго]], [[Нигери]], [[Серби]] зэрэг улсаас нийт 22 тамирчин тоглож буй. 2016 оны наймдугаар сард "Дэрэн" клубын 18 настай хагас хамгаалагч Г.Гантогтох "Улаанбаатар сити" клубт гурван сая төгрөгөөр шилжсэн нь дотоодын тоглогчдын хувьд одоогоор тодорхой болсон наймаануудаас хамгийн үнэтэйд тооцогдож байна.<ref>{{Cite web |url=http://sonin.mn/news/sport/65952 |title=Archive copy |access-date=2016-08-15 |archive-date=2016-08-05 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160805173025/http://www.sonin.mn/news/sport/65952 |url-status=dead }}</ref> 2016 онд тоглогчдын бүртгэл, шилжилт хөдөлгөөнийг системчлэх зорилго бүхий "FIFA TMS" сургалтыг явуулснаар бүртгэл, шилжилт хөдөлгөөнийг хариуцсан албан тушаалтан (TMS manager) шинээр бий болж, уг асуудлыг ОУХБХ-ны стандартаар зохион байгуулдаг болжээ.
==Сонирхолтой баримтууд==
* 2013 онд [[УЕФА|Европын хөлбөмбөгийн холбооны]] ерөнхийлөгч, ОУХБХ-ны дэд ерөнхийлөгч Мишэль Платиниг Монголд айлчлахад, одоогийн ОУХБХ-ны ерөнхийлөгч, тухайн үед Европын хөлбөмбөгийн холбооны ерөнхий нарийн бичгийн дарга байсан Жанни Инфантино түүнийг дагалдан ирж байв.<ref>http://www.president.mn/content/3633 </ref>
* 2016 оны зургадугаар сард Монголын хөлбөмбөгийн холбоо түүхэндээ анх удаа шигшээ багийн өмсгөл болон, ороолт, бэлтгэлийн өмд цамцыг олон нийтэд зориулан худалдаанд гаргажээ.<ref>http://www.analiz.mn/postview/4049 </ref>
* Холбооны одоогийн ерөнхийлөгч А.Ганбаатар энэ албан тушаалд өрсөлдөхдөө дэвшүүлсэн мөрийн хөтөлбөртөө тусгасны дагуу ерөнхийлөгчийн хувиар ямар нэг цалин урамшуулал авдаггүй.<ref>http://www.news.mn/r/227447 </ref>
* Монголын үндэсний шигшээ багийн хамгийн залуу тоглогч М.Жансерик 17 нас, дөрвөн сартай (2016 оны наймдугаар сарын байдлаар)
* Монголын хөлбөмбөгийн холбооны солилцоо наймааны цонхоор хамгийн идэвхтэй ажиллаад буй баг бол дээд лигийн "Баянгол" баг бөгөөд энэ баг 2016 оны зун дөрвөн легионер тоглогч авсаны нэг нь [[Испани]]йн иргэн байв.
* Монголын хөлбөмбөгийн түүхэнд үндэсний шигшээ багийн дасгалжуулагчаар хоёр удаа гадаад хүн ажиллаж байсны анхных нь ЗХУ-ын иргэн Павел Севастьянов юм. Тэрбээр Монголын шигшээ багийг 1958 онд байгуулж, анхны дасгалжуулагчаар нь ажиллаж байсан. 2014 онд Сербийн иргэн Вожислав Бралушич ажиллаж байв. Одоо тэрбээр Үндэсний дээд лигийн “Дэрэн” багийг дасгалжуулж байна.
* МХБХ-ны Эмэгтэйчүүдийн лигийн хамгийн олон гоолын зөрүүтэй тоглолт 2016 оны долдугаар сарын 24-нд болсон нь тухайн үед долоон хүний бүрэлдэхүүнтэй тоглосон "Туулын том тулнууд" багийг “Дэрэн" баг 0:16-аар хожжээ.
* 2016 оны наймдугаар сарын таванд Эмэгтэйчүүдийн лигийн аваргуудад шагнал гардуулах үеэр нэгэн сонин үйл явдал болсон нь, аваргын цомыг хүртсэн “Арвис” багийнхныг шагналаа авч байхад, уг тэмцээний хүрэл медалийг хүртсэн "ХАД" клубын тоглогчид тэдэнд улаан сарнай бэлэглэжээ.
* Анх 1994 онд [[Герман]]ы хөгжмийн зохиолч Франц Ламбертын зохиосон ОУХБХ-ны сүлд аялгууг, 2015 оны шилдэгийг шалгаруулах “Алтан бөмбөг” ёслолын ажиллагаан дээр Монгол улсын [[морин хуур]]ын чуулга тоглосон нь өвөрмөц сонин үйл явдал болж байв.<ref>https://www.news.mn/content/print/230167{{Dead link|date=Есдүгээр сар 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
* Монголын эмэгтэйчүүдийн хөлбөмбөгийн анхны шигшээ баг болох 14 хүртэлх насны охидын шигшээ багт [[Бельги]]йн иргэн, Монголын давхар иргэншилтэй Лора Ван Баэл тоглож байна.<ref>http://the-mff.mn/posts/%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D0%B3%D0%BE%D0%BB%D1%8B%D0%BD-%D0%BE%D1%85%D0%B8%D0%B4%D1%8B%D0%BD-%D0%B0%D0%BD%D1%85%D0%BD%D1%8B-%D1%88%D0%B8%D0%B3%D1%88%D1%8D%D1%8D-%D0%B1%D0%B0%D0%B3-%D1%8F%D0%BF%D0%BE%D0%BD-%D1%83%D0%BB%D1%81%D1%8B%D0%B3-%D0%B7%D0%BE%D1%80%D1%8C%D0%BB%D0%BE%D0%BE</ref>
* Уулчин Б.Цэвээндаш [[Жомолунгма|Эверэстийн]] оргилд гурав дахь удаагаа (2016 оны долдугаар сарын долоон) гарахдаа Монгол улсын далбаанаас гадна МХБХ-ны далбааг мандуулжээ.
==Цахим холбоос==
* [http://the-mff.mn/ Монголын хөлбөмбөгийн холбооны албан ёсны цахим хуудас]
* [http://www.fifa.com/associations/association=mng/index.html ОУХБХ дахь Монголын танилцуулга]
* [http://www.the-afc.com/en/member-associations/east/mongolian-football-fed.html Азийн ХБХ дахь танилцуулга]
* [http://www.eaff.com/10fa/fa09/index.html Зүүн Азийн ХБХ дахь танилцуулга]
== Эх сурвалж ==
{{лавлах холбоос|2}}
[[Ангилал:Википедиа:Онцлох өгүүлэл]]
[[Ангилал:Монголын хөлбөмбөг| ]]
[[Ангилал:Азийн хөлбөмбөгийн холбоо]]
[[Ангилал:1959 онд байгуулагдсан]]
7wv5imh9pfl5qr2gkuvf6ob8ucrvlrr
Module:Multiple image
828
55086
859431
844454
2026-06-19T23:35:15Z
Enkhsaihan2005
64429
859431
Scribunto
text/plain
-- implements [[Template:Multiple image]]
local p = {}
local autoscaledimages
local nonautoscaledimages
local numberofimages = -1
local function isnotempty(s)
return s and s:match( '^%s*(.-)%s*$' ) ~= ''
end
local function removepx(s)
return tostring(s or ''):match('^(.*)[Pp][Xx]%s*$') or s
end
local function getdimensions(s, w, h)
if tonumber(w) and tonumber(h) then
nonautoscaledimages = true
return tonumber(w), tonumber(h)
end
local file = s and mw.title.new('File:' .. mw.uri.decode(mw.ustring.gsub(s,'%|.*$',''), 'WIKI'))
file = file and file.file or {width = 0, height = 0}
w = tonumber(file.width) or 0
h = tonumber(file.height) or 0
autoscaledimages = true
return w, h
end
local function renderImageCell(image, width, height, link, alt, thumbtime, caption, class, textalign, istyle, border, tcolor)
local root = mw.html.create('')
local altstr = ''
local classstr = class and ('|class=' .. class) or ''
local linkstr = link and ('|link=' .. link) or ''
local widthstr = '|' .. tostring(width) .. 'px'
local thumbtimestr = ''
if isnotempty( alt ) then
altstr = '|alt=' .. alt
end
if widthstr == '|-nanpx' then
widthstr = ''
end
if isnotempty( thumbtime ) then
thumbtimestr = '|thumbtime=' .. thumbtime
end
local imagediv = root:tag('div')
imagediv:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbimage' or nil)
imagediv:cssText(istyle)
if height then
imagediv:css('height', tostring(height) .. 'px')
imagediv:css('overflow', 'hidden')
end
imagediv:wikitext('[[File:' .. image .. classstr .. widthstr .. linkstr .. altstr .. thumbtimestr .. ']]')
if isnotempty(caption) then
local captiondiv = root:tag('div')
captiondiv:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbcaption' or nil)
if isnotempty(textalign) then
captiondiv:addClass('text-align-' .. textalign)
end
if tcolor ~= '' then
captiondiv:css('color', tcolor)
end
captiondiv:wikitext(caption)
end
return tostring(root)
end
local function getWidth(w1, w2)
local w
if isnotempty(w1) then
w = tonumber(w1)
elseif isnotempty(w2) then
w = tonumber(w2)
end
return w or 200
end
local function getPerRow(pstr, ic)
-- split string into array using any non-digit as a dilimiter
local pr = mw.text.split(pstr or '', '[^%d][^%d]*')
-- if split failed, assume a single row
if (#pr < 1) then
pr = {tostring(ic)}
end
-- convert the array of strings to an array of numbers,
-- adding any implied/missing numbers at the end of the array
local r = 1
local thisrow = tonumber(pr[1] or ic) or ic
local prownum = {}
while( ic > 0 ) do
prownum[r] = thisrow
ic = ic - thisrow
r = r + 1
-- use the previous if the next is missing and
-- make sure we don't overstep the number of images
thisrow = math.min(tonumber(pr[r] or thisrow) or ic, ic)
end
return prownum
end
local function renderMultipleImages(frame)
local pargs = frame:getParent().args
local args = frame.args
local width = removepx(pargs['width'] or '')
local dir = pargs['direction'] or ''
local border = pargs['border'] or args['border'] or ''
local align = pargs['align'] or args['align'] or (border == 'infobox' and 'center' or '')
local capalign = pargs['caption_align'] or args['caption_align'] or ''
local totalwidth = removepx(pargs['total_width'] or args['total_width'] or '')
local imgstyle = pargs['image_style'] or args['image_style']
local header = pargs['header'] or pargs['title'] or ''
local footer = pargs['footer'] or ''
local imagegap = tonumber(pargs['image_gap'] or '1') or 1
local thumbclass = {
["left"] = 'floatleft',
["none"] = 'tnone',
["center"] = 'tnone',
["centre"] = 'tnone',
["right"] = 'floatright'
}
-- find all the nonempty images
local imagenumbers = {}
local imagecount = 0
for k, v in pairs( pargs ) do
local i = tonumber(tostring(k):match( '^%s*image([%d]+)%s*$' ) or '0')
if i > 0 and isnotempty(v) then
table.insert( imagenumbers, i)
imagecount = imagecount + 1
end
end
-- save number of images for tracking category
numberofimages = imagecount
-- sort the imagenumbers
table.sort(imagenumbers)
-- create an array with the number of images per row
local perrow = getPerRow(dir == 'vertical' and '1' or pargs['perrow'], imagecount)
-- compute the number of rows
local rowcount = #perrow
-- store the image widths and compute row widths and maximum row width
local heights = {}
local widths = {}
local widthmax = 0
local widthsum = {}
local k = 0
for r=1,rowcount do
widthsum[r] = 0
for c=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k <= imagecount then
local i = imagenumbers[k]
if isnotempty(totalwidth) then
widths[k], heights[k] = getdimensions(pargs['image' .. i], pargs['width' .. i], pargs['height' .. i])
else
widths[k] = getWidth(width, pargs['width' .. i])
end
widthsum[r] = widthsum[r] + widths[k]
end
end
widthmax = math.max(widthmax, widthsum[r])
end
-- make sure the gap is non-negative
if imagegap < 0 then imagegap = 0 end
-- if total_width has been specified, rescale the image widths
if isnotempty(totalwidth) then
totalwidth = tonumber(totalwidth)
widthmax = 0
k = 0
for r=1,rowcount do
local koffset = k
local tw = totalwidth - (3 + imagegap) * (perrow[r] - 1) - 12
local ar = {}
local arsum = 0
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k<= imagecount then
local h = heights[k] or 0
if (h > 0) then
ar[j] = widths[k]/h
heights[k] = h
else
ar[j] = widths[k]/100
end
arsum = arsum + ar[j]
end
end
local ht = tw/arsum
local ws = 0
k = koffset
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k<= imagecount then
widths[k] = math.floor(ar[j]*ht + 0.5)
ws = ws + widths[k]
if heights[k] then
heights[k] = math.floor(ht)
end
end
end
widthsum[r] = ws
widthmax = math.max(widthmax, widthsum[r])
end
end
-- start building the array of images, if there are images
if imagecount > 0 then
-- compute width of outer div
local bodywidth = 0
for r=1,rowcount do
if widthmax == widthsum[r] then
bodywidth = widthmax + (3 + imagegap) * (perrow[r] - 1) + 12
end
end
-- The body has a min-width of 100, which needs to be taken into account on specific widths
bodywidth = math.max( 100, bodywidth - 8);
local tc = pargs['color'] or pargs['text_color'] or ''
local bg = pargs['bg_color'] or pargs['background_color'] or pargs['background color'] or ''
-- create the array of images
local root = mw.html.create('div')
root:addClass('thumb')
root:addClass('tmulti')
-- root:addClass('tmulti-sandbox')
root:addClass(thumbclass[align] or 'floatright')
if align == 'center' or align == 'centre' then
root:addClass('center')
end
if tc ~= '' then
root:css('color', tc)
end
local div = root:tag('div')
div:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbinner multiimageinner' or 'multiimageinner')
div:css('width', tostring(bodywidth) .. 'px')
:css('max-width', tostring(bodywidth) .. 'px')
if bg ~= '' then
div:css('background-color', bg)
end
if tc ~= '' then
div:css('color', tc)
end
if border == 'infobox' or border == 'none' then
div:css('border', 'none')
end
-- add the header
if isnotempty(header) then
div:tag('div')
:addClass('trow')
:tag('div')
:addClass('theader')
:css('text-align', pargs['header_align'])
:css('background-color',
(pargs['header_background'] ~= '') and pargs['header_background'] or nil)
:wikitext(header)
end
-- loop through the images
k = 0
for r=1,rowcount do
local rowdiv = div:tag('div'):addClass('trow');
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k <= imagecount then
local imagediv = rowdiv:tag('div')
imagediv:addClass('tsingle')
if bg ~= '' then
imagediv:css('background-color', bg);
end
if imagegap > 1 and k < imagecount then
if dir == 'vertical' then
imagediv:css('margin-bottom', tostring(imagegap) .. 'px')
elseif j < perrow[r] then
imagediv:css('margin-right', tostring(imagegap) .. 'px')
end
end
local i = imagenumbers[k]
local img = pargs['image' .. i]
local w = widths[k]
imagediv:css('width', tostring(2 + w) .. 'px')
:css('max-width', tostring(2 + w) .. 'px')
imagediv:wikitext(renderImageCell(img, w, heights[k],
pargs['link' .. i], pargs['alt' .. i],
pargs['thumbtime' .. i], pargs['caption' .. i], pargs['class' .. i], capalign, imgstyle, border, tc))
end
end
end
-- add the footer
if isnotempty(footer) then
local falign = string.lower(pargs['footer_align'] or args['footer_align'] or '')
falign = (falign == 'centre') and 'center' or falign
div:tag('div')
:addClass('trow')
:css('display', (falign ~= '') and 'flow-root' or 'flex')
:tag('div')
:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbcaption' or nil)
:css('text-align', (falign ~= '') and falign or nil)
:css('background-color',
(pargs['footer_background'] ~= '') and pargs['footer_background'] or nil)
:css('color', (tc ~= '') and tc or nil)
:wikitext(footer)
end
return tostring(root)
end
return ''
end
function p.render( frame )
autoscaledimages = false
nonautoscaledimages = false
numberofimages = 0
local check = require('Module:Check for unknown parameters')._check
local tracking = check({
['unknown'] = frame:expandTemplate{
title = 'main other',
args = {'[[Category:Pages using multiple image with unknown parameters|_VALUE_ ]]'}
},
['preview'] = 'Page using [[Template:Multiple image]] with unknown parameter "_VALUE_"',
['ignoreblank'] = 'y',
regexp1 = 'image%d+',
regexp2 = 'width%d+',
regexp3 = 'height%d+',
regexp4 = 'class%d+',
regexp5 = 'alt%d+',
regexp6 = 'link%d+',
regexp7 = 'thumbtime%d+',
regexp8 = 'caption%d+',
'align', 'direction', 'header_background',
'header_align', 'header', 'width', 'total_width',
'caption_align', 'footer_background', 'footer_align', 'footer',
'perrow', 'title', 'image_gap', 'border', 'image_style',
'color', 'text_color',
'bg_color', 'background_color', 'background color'
}, frame:getParent().args)
return frame:extensionTag {name = 'templatestyles', args = {src = 'Multiple image/styles.css', wrapper = ".tmulti"}}
.. renderMultipleImages( frame )
.. (autoscaledimages and '[[Category:Pages using multiple image with auto scaled images]]' or '')
.. (nonautoscaledimages and '[[Category:Pages using multiple image with manual scaled images]]' or '')
.. ( (numberofimages == 0) and '[[Category:Pages using multiple image with zero images]]' or '')
.. ( (numberofimages == 1) and '[[Category:Pages using multiple image with one image]]' or '' )
.. tracking
end
p[''] = function( frame ) return p.render( frame:newChild{title = frame:getTitle()} ) end
return p
1jra72gaczn0tp0tit5n2alifdd9moi
859433
859431
2026-06-19T23:39:38Z
Enkhsaihan2005
64429
859433
Scribunto
text/plain
-- implements [[Template:Multiple image]]
local p = {}
local autoscaledimages
local nonautoscaledimages
local numberofimages = -1
local function isnotempty(s)
return s and s:match( '^%s*(.-)%s*$' ) ~= ''
end
local function removepx(s)
return tostring(s or ''):match('^(.*)[Pp][Xx]%s*$') or s
end
local function getdimensions(s, w, h)
if tonumber(w) and tonumber(h) then
nonautoscaledimages = true
return tonumber(w), tonumber(h)
end
local file = s and mw.title.new('File:' .. mw.uri.decode(mw.ustring.gsub(s,'%|.*$',''), 'WIKI'))
file = file and file.file or {width = 0, height = 0}
w = tonumber(file.width) or 0
h = tonumber(file.height) or 0
autoscaledimages = true
return w, h
end
local function renderImageCell(image, width, height, link, alt, thumbtime, caption, class, textalign, istyle, border, tcolor)
local root = mw.html.create('')
local altstr = ''
local classstr = class and ('|class=' .. class) or ''
local linkstr = link and ('|link=' .. link) or ''
local widthstr = '|' .. tostring(width) .. 'px'
local thumbtimestr = ''
if isnotempty( alt ) then
altstr = '|alt=' .. alt
end
if widthstr == '|-nanpx' then
widthstr = ''
end
if isnotempty( thumbtime ) then
thumbtimestr = '|thumbtime=' .. thumbtime
end
local imagediv = root:tag('div')
imagediv:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbimage' or nil)
imagediv:cssText(istyle)
if height then
imagediv:css('height', tostring(height) .. 'px')
imagediv:css('overflow', 'hidden')
end
imagediv:wikitext('[[File:' .. image .. classstr .. widthstr .. linkstr .. altstr .. thumbtimestr .. ']]')
if isnotempty(caption) then
local captiondiv = root:tag('div')
captiondiv:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbcaption' or nil)
if isnotempty(textalign) then
captiondiv:addClass('text-align-' .. textalign)
end
if tcolor ~= '' then
captiondiv:css('color', tcolor)
end
captiondiv:wikitext(caption)
end
return tostring(root)
end
local function getWidth(w1, w2)
local w
if isnotempty(w1) then
w = tonumber(w1)
elseif isnotempty(w2) then
w = tonumber(w2)
end
return w or 200
end
local function getPerRow(pstr, ic)
-- split string into array using any non-digit as a dilimiter
local pr = mw.text.split(pstr or '', '[^%d][^%d]*')
-- if split failed, assume a single row
if (#pr < 1) then
pr = {tostring(ic)}
end
-- convert the array of strings to an array of numbers,
-- adding any implied/missing numbers at the end of the array
local r = 1
local thisrow = tonumber(pr[1] or ic) or ic
local prownum = {}
while( ic > 0 ) do
prownum[r] = thisrow
ic = ic - thisrow
r = r + 1
-- use the previous if the next is missing and
-- make sure we don't overstep the number of images
thisrow = math.min(tonumber(pr[r] or thisrow) or ic, ic)
end
return prownum
end
local function renderMultipleImages(frame)
local pargs = frame:getParent().args
local args = frame.args
local width = removepx(pargs['width'] or '')
local dir = pargs['direction'] or ''
local border = pargs['border'] or args['border'] or ''
local align = pargs['align'] or args['align'] or (border == 'infobox' and 'center' or '')
local capalign = pargs['caption_align'] or args['caption_align'] or ''
local totalwidth = removepx(pargs['total_width'] or args['total_width'] or '')
local imgstyle = pargs['image_style'] or args['image_style']
local header = pargs['header'] or pargs['title'] or ''
local footer = pargs['footer'] or ''
local imagegap = tonumber(pargs['image_gap'] or '1') or 1
local thumbclass = {
["left"] = 'floatleft',
["none"] = 'tnone',
["center"] = 'tnone',
["centre"] = 'tnone',
["right"] = 'floatright'
}
-- find all the nonempty images
local imagenumbers = {}
local imagecount = 0
for k, v in pairs( pargs ) do
local i = tonumber(tostring(k):match( '^%s*image([%d]+)%s*$' ) or '0')
if i > 0 and isnotempty(v) then
table.insert( imagenumbers, i)
imagecount = imagecount + 1
end
end
-- save number of images for tracking category
numberofimages = imagecount
-- sort the imagenumbers
table.sort(imagenumbers)
-- create an array with the number of images per row
local perrow = getPerRow(dir == 'vertical' and '1' or pargs['perrow'], imagecount)
-- compute the number of rows
local rowcount = #perrow
-- store the image widths and compute row widths and maximum row width
local heights = {}
local widths = {}
local widthmax = 0
local widthsum = {}
local k = 0
for r=1,rowcount do
widthsum[r] = 0
for c=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k <= imagecount then
local i = imagenumbers[k]
if isnotempty(totalwidth) then
widths[k], heights[k] = getdimensions(pargs['image' .. i], pargs['width' .. i], pargs['height' .. i])
else
widths[k] = getWidth(width, pargs['width' .. i])
end
widthsum[r] = widthsum[r] + widths[k]
end
end
widthmax = math.max(widthmax, widthsum[r])
end
-- make sure the gap is non-negative
if imagegap < 0 then imagegap = 0 end
-- if total_width has been specified, rescale the image widths
if isnotempty(totalwidth) then
totalwidth = tonumber(totalwidth)
widthmax = 0
k = 0
for r=1,rowcount do
local koffset = k
local tw = totalwidth - (3 + imagegap) * (perrow[r] - 1) - 12
local ar = {}
local arsum = 0
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k<= imagecount then
local h = heights[k] or 0
if (h > 0) then
ar[j] = widths[k]/h
heights[k] = h
else
ar[j] = widths[k]/100
end
arsum = arsum + ar[j]
end
end
local ht = tw/arsum
local ws = 0
k = koffset
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k<= imagecount then
widths[k] = math.floor(ar[j]*ht + 0.5)
ws = ws + widths[k]
if heights[k] then
heights[k] = math.floor(ht)
end
end
end
widthsum[r] = ws
widthmax = math.max(widthmax, widthsum[r])
end
end
-- start building the array of images, if there are images
if imagecount > 0 then
-- compute width of outer div
local bodywidth = 0
for r=1,rowcount do
if widthmax == widthsum[r] then
bodywidth = widthmax + (3 + imagegap) * (perrow[r] - 1) + 12
end
end
-- The body has a min-width of 100, which needs to be taken into account on specific widths
bodywidth = math.max( 100, bodywidth - 8);
local bg = pargs['background color'] or ''
local bg = pargs['bg_color'] or pargs['background_color'] or pargs['background color'] or ''
-- create the array of images
local root = mw.html.create('div')
root:addClass('thumb')
root:addClass('tmulti')
-- root:addClass('tmulti-sandbox')
root:addClass(thumbclass[align] or 'floatright')
if align == 'center' or align == 'centre' then
root:addClass('center')
end
if tc ~= '' then
root:css('color', tc)
end
local div = root:tag('div')
div:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbinner multiimageinner' or 'multiimageinner')
div:css('width', tostring(bodywidth) .. 'px')
:css('max-width', tostring(bodywidth) .. 'px')
if bg ~= '' then
div:css('background-color', bg)
end
if tc ~= '' then
div:css('color', tc)
end
if border == 'infobox' or border == 'none' then
div:css('border', 'none')
end
-- add the header
if isnotempty(header) then
div:tag('div')
:addClass('trow')
:tag('div')
:addClass('theader')
:css('text-align', pargs['header_align'])
:css('background-color',
(pargs['header_background'] ~= '') and pargs['header_background'] or nil)
:wikitext(header)
end
-- loop through the images
k = 0
for r=1,rowcount do
local rowdiv = div:tag('div'):addClass('trow');
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k <= imagecount then
local imagediv = rowdiv:tag('div')
imagediv:addClass('tsingle')
if bg ~= '' then
imagediv:css('background-color', bg);
end
if imagegap > 1 and k < imagecount then
if dir == 'vertical' then
imagediv:css('margin-bottom', tostring(imagegap) .. 'px')
elseif j < perrow[r] then
imagediv:css('margin-right', tostring(imagegap) .. 'px')
end
end
local i = imagenumbers[k]
local img = pargs['image' .. i]
local w = widths[k]
imagediv:css('width', tostring(2 + w) .. 'px')
:css('max-width', tostring(2 + w) .. 'px')
imagediv:wikitext(renderImageCell(img, w, heights[k],
pargs['link' .. i], pargs['alt' .. i],
pargs['thumbtime' .. i], pargs['caption' .. i], pargs['class' .. i], capalign, imgstyle, border, tc))
end
end
end
-- add the footer
if isnotempty(footer) then
local falign = string.lower(pargs['footer_align'] or args['footer_align'] or '')
falign = (falign == 'centre') and 'center' or falign
div:tag('div')
:addClass('trow')
:css('display', (falign ~= '') and 'flow-root' or 'flex')
:tag('div')
:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbcaption' or nil)
:css('text-align', (falign ~= '') and falign or nil)
:css('background-color',
(pargs['footer_background'] ~= '') and pargs['footer_background'] or nil)
:css('color', (tc ~= '') and tc or nil)
:wikitext(footer)
end
return tostring(root)
end
return ''
end
function p.render( frame )
autoscaledimages = false
nonautoscaledimages = false
numberofimages = 0
local check = require('Module:Check for unknown parameters')._check
local tracking = check({
['unknown'] = frame:expandTemplate{
title = 'main other',
args = {'[[Category:Pages using multiple image with unknown parameters|_VALUE_ ]]'}
},
['preview'] = 'Page using [[Template:Multiple image]] with unknown parameter "_VALUE_"',
['ignoreblank'] = 'y',
regexp1 = 'image%d+',
regexp2 = 'width%d+',
regexp3 = 'height%d+',
regexp4 = 'class%d+',
regexp5 = 'alt%d+',
regexp6 = 'link%d+',
regexp7 = 'thumbtime%d+',
regexp8 = 'caption%d+',
'align', 'direction', 'header_background',
'header_align', 'header', 'width', 'total_width',
'caption_align', 'footer_background', 'footer_align', 'footer',
'perrow', 'title', 'image_gap', 'border', 'image_style',
'color', 'text_color',
'bg_color', 'background_color', 'background color'
}, frame:getParent().args)
return frame:extensionTag {name = 'templatestyles', args = {src = 'Multiple image/styles.css', wrapper = ".tmulti"}}
.. renderMultipleImages( frame )
.. (autoscaledimages and '[[Category:Pages using multiple image with auto scaled images]]' or '')
.. (nonautoscaledimages and '[[Category:Pages using multiple image with manual scaled images]]' or '')
.. ( (numberofimages == 0) and '[[Category:Pages using multiple image with zero images]]' or '')
.. ( (numberofimages == 1) and '[[Category:Pages using multiple image with one image]]' or '' )
.. tracking
end
p[''] = function( frame ) return p.render( frame:newChild{title = frame:getTitle()} ) end
return p
1nw56f4ik4xxyeu7ogrhljhhp4zrxef
859434
859433
2026-06-19T23:39:54Z
Enkhsaihan2005
64429
[[Special:Contributions/Enkhsaihan2005|Enkhsaihan2005]] ([[User talk:Enkhsaihan2005|Яриа]]) хэрэглэгчийн [[Special:Diff/859433|859433]] засварыг цуцлах
859434
Scribunto
text/plain
-- implements [[Template:Multiple image]]
local p = {}
local autoscaledimages
local nonautoscaledimages
local numberofimages = -1
local function isnotempty(s)
return s and s:match( '^%s*(.-)%s*$' ) ~= ''
end
local function removepx(s)
return tostring(s or ''):match('^(.*)[Pp][Xx]%s*$') or s
end
local function getdimensions(s, w, h)
if tonumber(w) and tonumber(h) then
nonautoscaledimages = true
return tonumber(w), tonumber(h)
end
local file = s and mw.title.new('File:' .. mw.uri.decode(mw.ustring.gsub(s,'%|.*$',''), 'WIKI'))
file = file and file.file or {width = 0, height = 0}
w = tonumber(file.width) or 0
h = tonumber(file.height) or 0
autoscaledimages = true
return w, h
end
local function renderImageCell(image, width, height, link, alt, thumbtime, caption, class, textalign, istyle, border, tcolor)
local root = mw.html.create('')
local altstr = ''
local classstr = class and ('|class=' .. class) or ''
local linkstr = link and ('|link=' .. link) or ''
local widthstr = '|' .. tostring(width) .. 'px'
local thumbtimestr = ''
if isnotempty( alt ) then
altstr = '|alt=' .. alt
end
if widthstr == '|-nanpx' then
widthstr = ''
end
if isnotempty( thumbtime ) then
thumbtimestr = '|thumbtime=' .. thumbtime
end
local imagediv = root:tag('div')
imagediv:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbimage' or nil)
imagediv:cssText(istyle)
if height then
imagediv:css('height', tostring(height) .. 'px')
imagediv:css('overflow', 'hidden')
end
imagediv:wikitext('[[File:' .. image .. classstr .. widthstr .. linkstr .. altstr .. thumbtimestr .. ']]')
if isnotempty(caption) then
local captiondiv = root:tag('div')
captiondiv:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbcaption' or nil)
if isnotempty(textalign) then
captiondiv:addClass('text-align-' .. textalign)
end
if tcolor ~= '' then
captiondiv:css('color', tcolor)
end
captiondiv:wikitext(caption)
end
return tostring(root)
end
local function getWidth(w1, w2)
local w
if isnotempty(w1) then
w = tonumber(w1)
elseif isnotempty(w2) then
w = tonumber(w2)
end
return w or 200
end
local function getPerRow(pstr, ic)
-- split string into array using any non-digit as a dilimiter
local pr = mw.text.split(pstr or '', '[^%d][^%d]*')
-- if split failed, assume a single row
if (#pr < 1) then
pr = {tostring(ic)}
end
-- convert the array of strings to an array of numbers,
-- adding any implied/missing numbers at the end of the array
local r = 1
local thisrow = tonumber(pr[1] or ic) or ic
local prownum = {}
while( ic > 0 ) do
prownum[r] = thisrow
ic = ic - thisrow
r = r + 1
-- use the previous if the next is missing and
-- make sure we don't overstep the number of images
thisrow = math.min(tonumber(pr[r] or thisrow) or ic, ic)
end
return prownum
end
local function renderMultipleImages(frame)
local pargs = frame:getParent().args
local args = frame.args
local width = removepx(pargs['width'] or '')
local dir = pargs['direction'] or ''
local border = pargs['border'] or args['border'] or ''
local align = pargs['align'] or args['align'] or (border == 'infobox' and 'center' or '')
local capalign = pargs['caption_align'] or args['caption_align'] or ''
local totalwidth = removepx(pargs['total_width'] or args['total_width'] or '')
local imgstyle = pargs['image_style'] or args['image_style']
local header = pargs['header'] or pargs['title'] or ''
local footer = pargs['footer'] or ''
local imagegap = tonumber(pargs['image_gap'] or '1') or 1
local thumbclass = {
["left"] = 'floatleft',
["none"] = 'tnone',
["center"] = 'tnone',
["centre"] = 'tnone',
["right"] = 'floatright'
}
-- find all the nonempty images
local imagenumbers = {}
local imagecount = 0
for k, v in pairs( pargs ) do
local i = tonumber(tostring(k):match( '^%s*image([%d]+)%s*$' ) or '0')
if i > 0 and isnotempty(v) then
table.insert( imagenumbers, i)
imagecount = imagecount + 1
end
end
-- save number of images for tracking category
numberofimages = imagecount
-- sort the imagenumbers
table.sort(imagenumbers)
-- create an array with the number of images per row
local perrow = getPerRow(dir == 'vertical' and '1' or pargs['perrow'], imagecount)
-- compute the number of rows
local rowcount = #perrow
-- store the image widths and compute row widths and maximum row width
local heights = {}
local widths = {}
local widthmax = 0
local widthsum = {}
local k = 0
for r=1,rowcount do
widthsum[r] = 0
for c=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k <= imagecount then
local i = imagenumbers[k]
if isnotempty(totalwidth) then
widths[k], heights[k] = getdimensions(pargs['image' .. i], pargs['width' .. i], pargs['height' .. i])
else
widths[k] = getWidth(width, pargs['width' .. i])
end
widthsum[r] = widthsum[r] + widths[k]
end
end
widthmax = math.max(widthmax, widthsum[r])
end
-- make sure the gap is non-negative
if imagegap < 0 then imagegap = 0 end
-- if total_width has been specified, rescale the image widths
if isnotempty(totalwidth) then
totalwidth = tonumber(totalwidth)
widthmax = 0
k = 0
for r=1,rowcount do
local koffset = k
local tw = totalwidth - (3 + imagegap) * (perrow[r] - 1) - 12
local ar = {}
local arsum = 0
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k<= imagecount then
local h = heights[k] or 0
if (h > 0) then
ar[j] = widths[k]/h
heights[k] = h
else
ar[j] = widths[k]/100
end
arsum = arsum + ar[j]
end
end
local ht = tw/arsum
local ws = 0
k = koffset
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k<= imagecount then
widths[k] = math.floor(ar[j]*ht + 0.5)
ws = ws + widths[k]
if heights[k] then
heights[k] = math.floor(ht)
end
end
end
widthsum[r] = ws
widthmax = math.max(widthmax, widthsum[r])
end
end
-- start building the array of images, if there are images
if imagecount > 0 then
-- compute width of outer div
local bodywidth = 0
for r=1,rowcount do
if widthmax == widthsum[r] then
bodywidth = widthmax + (3 + imagegap) * (perrow[r] - 1) + 12
end
end
-- The body has a min-width of 100, which needs to be taken into account on specific widths
bodywidth = math.max( 100, bodywidth - 8);
local tc = pargs['color'] or pargs['text_color'] or ''
local bg = pargs['bg_color'] or pargs['background_color'] or pargs['background color'] or ''
-- create the array of images
local root = mw.html.create('div')
root:addClass('thumb')
root:addClass('tmulti')
-- root:addClass('tmulti-sandbox')
root:addClass(thumbclass[align] or 'floatright')
if align == 'center' or align == 'centre' then
root:addClass('center')
end
if tc ~= '' then
root:css('color', tc)
end
local div = root:tag('div')
div:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbinner multiimageinner' or 'multiimageinner')
div:css('width', tostring(bodywidth) .. 'px')
:css('max-width', tostring(bodywidth) .. 'px')
if bg ~= '' then
div:css('background-color', bg)
end
if tc ~= '' then
div:css('color', tc)
end
if border == 'infobox' or border == 'none' then
div:css('border', 'none')
end
-- add the header
if isnotempty(header) then
div:tag('div')
:addClass('trow')
:tag('div')
:addClass('theader')
:css('text-align', pargs['header_align'])
:css('background-color',
(pargs['header_background'] ~= '') and pargs['header_background'] or nil)
:wikitext(header)
end
-- loop through the images
k = 0
for r=1,rowcount do
local rowdiv = div:tag('div'):addClass('trow');
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k <= imagecount then
local imagediv = rowdiv:tag('div')
imagediv:addClass('tsingle')
if bg ~= '' then
imagediv:css('background-color', bg);
end
if imagegap > 1 and k < imagecount then
if dir == 'vertical' then
imagediv:css('margin-bottom', tostring(imagegap) .. 'px')
elseif j < perrow[r] then
imagediv:css('margin-right', tostring(imagegap) .. 'px')
end
end
local i = imagenumbers[k]
local img = pargs['image' .. i]
local w = widths[k]
imagediv:css('width', tostring(2 + w) .. 'px')
:css('max-width', tostring(2 + w) .. 'px')
imagediv:wikitext(renderImageCell(img, w, heights[k],
pargs['link' .. i], pargs['alt' .. i],
pargs['thumbtime' .. i], pargs['caption' .. i], pargs['class' .. i], capalign, imgstyle, border, tc))
end
end
end
-- add the footer
if isnotempty(footer) then
local falign = string.lower(pargs['footer_align'] or args['footer_align'] or '')
falign = (falign == 'centre') and 'center' or falign
div:tag('div')
:addClass('trow')
:css('display', (falign ~= '') and 'flow-root' or 'flex')
:tag('div')
:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbcaption' or nil)
:css('text-align', (falign ~= '') and falign or nil)
:css('background-color',
(pargs['footer_background'] ~= '') and pargs['footer_background'] or nil)
:css('color', (tc ~= '') and tc or nil)
:wikitext(footer)
end
return tostring(root)
end
return ''
end
function p.render( frame )
autoscaledimages = false
nonautoscaledimages = false
numberofimages = 0
local check = require('Module:Check for unknown parameters')._check
local tracking = check({
['unknown'] = frame:expandTemplate{
title = 'main other',
args = {'[[Category:Pages using multiple image with unknown parameters|_VALUE_ ]]'}
},
['preview'] = 'Page using [[Template:Multiple image]] with unknown parameter "_VALUE_"',
['ignoreblank'] = 'y',
regexp1 = 'image%d+',
regexp2 = 'width%d+',
regexp3 = 'height%d+',
regexp4 = 'class%d+',
regexp5 = 'alt%d+',
regexp6 = 'link%d+',
regexp7 = 'thumbtime%d+',
regexp8 = 'caption%d+',
'align', 'direction', 'header_background',
'header_align', 'header', 'width', 'total_width',
'caption_align', 'footer_background', 'footer_align', 'footer',
'perrow', 'title', 'image_gap', 'border', 'image_style',
'color', 'text_color',
'bg_color', 'background_color', 'background color'
}, frame:getParent().args)
return frame:extensionTag {name = 'templatestyles', args = {src = 'Multiple image/styles.css', wrapper = ".tmulti"}}
.. renderMultipleImages( frame )
.. (autoscaledimages and '[[Category:Pages using multiple image with auto scaled images]]' or '')
.. (nonautoscaledimages and '[[Category:Pages using multiple image with manual scaled images]]' or '')
.. ( (numberofimages == 0) and '[[Category:Pages using multiple image with zero images]]' or '')
.. ( (numberofimages == 1) and '[[Category:Pages using multiple image with one image]]' or '' )
.. tracking
end
p[''] = function( frame ) return p.render( frame:newChild{title = frame:getTitle()} ) end
return p
1jra72gaczn0tp0tit5n2alifdd9moi
859435
859434
2026-06-19T23:40:08Z
Enkhsaihan2005
64429
859435
Scribunto
text/plain
-- implements [[Template:Multiple image]]
local p = {}
local autoscaledimages
local nonautoscaledimages
local numberofimages = -1
local function isnotempty(s)
return s and s:match( '^%s*(.-)%s*$' ) ~= ''
end
local function removepx(s)
return tostring(s or ''):match('^(.*)[Pp][Xx]%s*$') or s
end
local function getdimensions(s, w, h)
if tonumber(w) and tonumber(h) then
nonautoscaledimages = true
return tonumber(w), tonumber(h)
end
local file = s and mw.title.new('File:' .. mw.uri.decode(mw.ustring.gsub(s,'%|.*$',''), 'WIKI'))
file = file and file.file or {width = 0, height = 0}
w = tonumber(file.width) or 0
h = tonumber(file.height) or 0
autoscaledimages = true
return w, h
end
local function renderImageCell(image, width, height, link, alt, thumbtime, caption, class, textalign, istyle, border, tcolor)
local root = mw.html.create('')
local altstr = ''
local classstr = class and ('|class=' .. class) or ''
local linkstr = link and ('|link=' .. link) or ''
local widthstr = '|' .. tostring(width) .. 'px'
local thumbtimestr = ''
if isnotempty( alt ) then
altstr = '|alt=' .. alt
end
if widthstr == '|-nanpx' then
widthstr = ''
end
if isnotempty( thumbtime ) then
thumbtimestr = '|thumbtime=' .. thumbtime
end
local imagediv = root:tag('div')
imagediv:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbimage' or nil)
imagediv:cssText(istyle)
if height then
imagediv:css('height', tostring(height) .. 'px')
imagediv:css('overflow', 'hidden')
end
imagediv:wikitext('[[File:' .. image .. classstr .. widthstr .. linkstr .. altstr .. thumbtimestr .. ']]')
if isnotempty(caption) then
local captiondiv = root:tag('div')
captiondiv:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbcaption' or nil)
if isnotempty(textalign) then
captiondiv:addClass('text-align-' .. textalign)
end
if tcolor ~= '' then
captiondiv:css('color', tcolor)
end
captiondiv:wikitext(caption)
end
return tostring(root)
end
local function getWidth(w1, w2)
local w
if isnotempty(w1) then
w = tonumber(w1)
elseif isnotempty(w2) then
w = tonumber(w2)
end
return w or 200
end
local function getPerRow(pstr, ic)
-- split string into array using any non-digit as a dilimiter
local pr = mw.text.split(pstr or '', '[^%d][^%d]*')
-- if split failed, assume a single row
if (#pr < 1) then
pr = {tostring(ic)}
end
-- convert the array of strings to an array of numbers,
-- adding any implied/missing numbers at the end of the array
local r = 1
local thisrow = tonumber(pr[1] or ic) or ic
local prownum = {}
while( ic > 0 ) do
prownum[r] = thisrow
ic = ic - thisrow
r = r + 1
-- use the previous if the next is missing and
-- make sure we don't overstep the number of images
thisrow = math.min(tonumber(pr[r] or thisrow) or ic, ic)
end
return prownum
end
local function renderMultipleImages(frame)
local pargs = frame:getParent().args
local args = frame.args
local width = removepx(pargs['width'] or '')
local dir = pargs['direction'] or ''
local border = pargs['border'] or args['border'] or ''
local align = pargs['align'] or args['align'] or (border == 'infobox' and 'center' or '')
local capalign = pargs['caption_align'] or args['caption_align'] or ''
local totalwidth = removepx(pargs['total_width'] or args['total_width'] or '')
local imgstyle = pargs['image_style'] or args['image_style']
local header = pargs['header'] or pargs['title'] or ''
local footer = pargs['footer'] or ''
local imagegap = tonumber(pargs['image_gap'] or '1') or 1
local thumbclass = {
["left"] = 'floatleft',
["none"] = 'tnone',
["center"] = 'tnone',
["centre"] = 'tnone',
["right"] = 'floatright'
}
-- find all the nonempty images
local imagenumbers = {}
local imagecount = 0
for k, v in pairs( pargs ) do
local i = tonumber(tostring(k):match( '^%s*image([%d]+)%s*$' ) or '0')
if i > 0 and isnotempty(v) then
table.insert( imagenumbers, i)
imagecount = imagecount + 1
end
end
-- save number of images for tracking category
numberofimages = imagecount
-- sort the imagenumbers
table.sort(imagenumbers)
-- create an array with the number of images per row
local perrow = getPerRow(dir == 'vertical' and '1' or pargs['perrow'], imagecount)
-- compute the number of rows
local rowcount = #perrow
-- store the image widths and compute row widths and maximum row width
local heights = {}
local widths = {}
local widthmax = 0
local widthsum = {}
local k = 0
for r=1,rowcount do
widthsum[r] = 0
for c=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k <= imagecount then
local i = imagenumbers[k]
if isnotempty(totalwidth) then
widths[k], heights[k] = getdimensions(pargs['image' .. i], pargs['width' .. i], pargs['height' .. i])
else
widths[k] = getWidth(width, pargs['width' .. i])
end
widthsum[r] = widthsum[r] + widths[k]
end
end
widthmax = math.max(widthmax, widthsum[r])
end
-- make sure the gap is non-negative
if imagegap < 0 then imagegap = 0 end
-- if total_width has been specified, rescale the image widths
if isnotempty(totalwidth) then
totalwidth = tonumber(totalwidth)
widthmax = 0
k = 0
for r=1,rowcount do
local koffset = k
local tw = totalwidth - (3 + imagegap) * (perrow[r] - 1) - 12
local ar = {}
local arsum = 0
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k<= imagecount then
local h = heights[k] or 0
if (h > 0) then
ar[j] = widths[k]/h
heights[k] = h
else
ar[j] = widths[k]/100
end
arsum = arsum + ar[j]
end
end
local ht = tw/arsum
local ws = 0
k = koffset
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k<= imagecount then
widths[k] = math.floor(ar[j]*ht + 0.5)
ws = ws + widths[k]
if heights[k] then
heights[k] = math.floor(ht)
end
end
end
widthsum[r] = ws
widthmax = math.max(widthmax, widthsum[r])
end
end
-- start building the array of images, if there are images
if imagecount > 0 then
-- compute width of outer div
local bodywidth = 0
for r=1,rowcount do
if widthmax == widthsum[r] then
bodywidth = widthmax + (3 + imagegap) * (perrow[r] - 1) + 12
end
end
-- The body has a min-width of 100, which needs to be taken into account on specific widths
bodywidth = math.max( 100, bodywidth - 8);
local bg = pargs['background color'] or ''
-- create the array of images
local root = mw.html.create('div')
root:addClass('thumb')
root:addClass('tmulti')
-- root:addClass('tmulti-sandbox')
root:addClass(thumbclass[align] or 'floatright')
if align == 'center' or align == 'centre' then
root:addClass('center')
end
if tc ~= '' then
root:css('color', tc)
end
local div = root:tag('div')
div:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbinner multiimageinner' or 'multiimageinner')
div:css('width', tostring(bodywidth) .. 'px')
:css('max-width', tostring(bodywidth) .. 'px')
if bg ~= '' then
div:css('background-color', bg)
end
if tc ~= '' then
div:css('color', tc)
end
if border == 'infobox' or border == 'none' then
div:css('border', 'none')
end
-- add the header
if isnotempty(header) then
div:tag('div')
:addClass('trow')
:tag('div')
:addClass('theader')
:css('text-align', pargs['header_align'])
:css('background-color',
(pargs['header_background'] ~= '') and pargs['header_background'] or nil)
:wikitext(header)
end
-- loop through the images
k = 0
for r=1,rowcount do
local rowdiv = div:tag('div'):addClass('trow');
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k <= imagecount then
local imagediv = rowdiv:tag('div')
imagediv:addClass('tsingle')
if bg ~= '' then
imagediv:css('background-color', bg);
end
if imagegap > 1 and k < imagecount then
if dir == 'vertical' then
imagediv:css('margin-bottom', tostring(imagegap) .. 'px')
elseif j < perrow[r] then
imagediv:css('margin-right', tostring(imagegap) .. 'px')
end
end
local i = imagenumbers[k]
local img = pargs['image' .. i]
local w = widths[k]
imagediv:css('width', tostring(2 + w) .. 'px')
:css('max-width', tostring(2 + w) .. 'px')
imagediv:wikitext(renderImageCell(img, w, heights[k],
pargs['link' .. i], pargs['alt' .. i],
pargs['thumbtime' .. i], pargs['caption' .. i], pargs['class' .. i], capalign, imgstyle, border, tc))
end
end
end
-- add the footer
if isnotempty(footer) then
local falign = string.lower(pargs['footer_align'] or args['footer_align'] or '')
falign = (falign == 'centre') and 'center' or falign
div:tag('div')
:addClass('trow')
:css('display', (falign ~= '') and 'flow-root' or 'flex')
:tag('div')
:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbcaption' or nil)
:css('text-align', (falign ~= '') and falign or nil)
:css('background-color',
(pargs['footer_background'] ~= '') and pargs['footer_background'] or nil)
:css('color', (tc ~= '') and tc or nil)
:wikitext(footer)
end
return tostring(root)
end
return ''
end
function p.render( frame )
autoscaledimages = false
nonautoscaledimages = false
numberofimages = 0
local check = require('Module:Check for unknown parameters')._check
local tracking = check({
['unknown'] = frame:expandTemplate{
title = 'main other',
args = {'[[Category:Pages using multiple image with unknown parameters|_VALUE_ ]]'}
},
['preview'] = 'Page using [[Template:Multiple image]] with unknown parameter "_VALUE_"',
['ignoreblank'] = 'y',
regexp1 = 'image%d+',
regexp2 = 'width%d+',
regexp3 = 'height%d+',
regexp4 = 'class%d+',
regexp5 = 'alt%d+',
regexp6 = 'link%d+',
regexp7 = 'thumbtime%d+',
regexp8 = 'caption%d+',
'align', 'direction', 'header_background',
'header_align', 'header', 'width', 'total_width',
'caption_align', 'footer_background', 'footer_align', 'footer',
'perrow', 'title', 'image_gap', 'border', 'image_style',
'color', 'text_color',
'bg_color', 'background_color', 'background color'
}, frame:getParent().args)
return frame:extensionTag {name = 'templatestyles', args = {src = 'Multiple image/styles.css', wrapper = ".tmulti"}}
.. renderMultipleImages( frame )
.. (autoscaledimages and '[[Category:Pages using multiple image with auto scaled images]]' or '')
.. (nonautoscaledimages and '[[Category:Pages using multiple image with manual scaled images]]' or '')
.. ( (numberofimages == 0) and '[[Category:Pages using multiple image with zero images]]' or '')
.. ( (numberofimages == 1) and '[[Category:Pages using multiple image with one image]]' or '' )
.. tracking
end
p[''] = function( frame ) return p.render( frame:newChild{title = frame:getTitle()} ) end
return p
qguczcap01618b2v03uz2me4jdwlq33
859436
859435
2026-06-19T23:40:34Z
Enkhsaihan2005
64429
[[Special:Contributions/Enkhsaihan2005|Enkhsaihan2005]] ([[User talk:Enkhsaihan2005|Яриа]]) хэрэглэгчийн [[Special:Diff/859435|859435]] засварыг цуцлах
859436
Scribunto
text/plain
-- implements [[Template:Multiple image]]
local p = {}
local autoscaledimages
local nonautoscaledimages
local numberofimages = -1
local function isnotempty(s)
return s and s:match( '^%s*(.-)%s*$' ) ~= ''
end
local function removepx(s)
return tostring(s or ''):match('^(.*)[Pp][Xx]%s*$') or s
end
local function getdimensions(s, w, h)
if tonumber(w) and tonumber(h) then
nonautoscaledimages = true
return tonumber(w), tonumber(h)
end
local file = s and mw.title.new('File:' .. mw.uri.decode(mw.ustring.gsub(s,'%|.*$',''), 'WIKI'))
file = file and file.file or {width = 0, height = 0}
w = tonumber(file.width) or 0
h = tonumber(file.height) or 0
autoscaledimages = true
return w, h
end
local function renderImageCell(image, width, height, link, alt, thumbtime, caption, class, textalign, istyle, border, tcolor)
local root = mw.html.create('')
local altstr = ''
local classstr = class and ('|class=' .. class) or ''
local linkstr = link and ('|link=' .. link) or ''
local widthstr = '|' .. tostring(width) .. 'px'
local thumbtimestr = ''
if isnotempty( alt ) then
altstr = '|alt=' .. alt
end
if widthstr == '|-nanpx' then
widthstr = ''
end
if isnotempty( thumbtime ) then
thumbtimestr = '|thumbtime=' .. thumbtime
end
local imagediv = root:tag('div')
imagediv:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbimage' or nil)
imagediv:cssText(istyle)
if height then
imagediv:css('height', tostring(height) .. 'px')
imagediv:css('overflow', 'hidden')
end
imagediv:wikitext('[[File:' .. image .. classstr .. widthstr .. linkstr .. altstr .. thumbtimestr .. ']]')
if isnotempty(caption) then
local captiondiv = root:tag('div')
captiondiv:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbcaption' or nil)
if isnotempty(textalign) then
captiondiv:addClass('text-align-' .. textalign)
end
if tcolor ~= '' then
captiondiv:css('color', tcolor)
end
captiondiv:wikitext(caption)
end
return tostring(root)
end
local function getWidth(w1, w2)
local w
if isnotempty(w1) then
w = tonumber(w1)
elseif isnotempty(w2) then
w = tonumber(w2)
end
return w or 200
end
local function getPerRow(pstr, ic)
-- split string into array using any non-digit as a dilimiter
local pr = mw.text.split(pstr or '', '[^%d][^%d]*')
-- if split failed, assume a single row
if (#pr < 1) then
pr = {tostring(ic)}
end
-- convert the array of strings to an array of numbers,
-- adding any implied/missing numbers at the end of the array
local r = 1
local thisrow = tonumber(pr[1] or ic) or ic
local prownum = {}
while( ic > 0 ) do
prownum[r] = thisrow
ic = ic - thisrow
r = r + 1
-- use the previous if the next is missing and
-- make sure we don't overstep the number of images
thisrow = math.min(tonumber(pr[r] or thisrow) or ic, ic)
end
return prownum
end
local function renderMultipleImages(frame)
local pargs = frame:getParent().args
local args = frame.args
local width = removepx(pargs['width'] or '')
local dir = pargs['direction'] or ''
local border = pargs['border'] or args['border'] or ''
local align = pargs['align'] or args['align'] or (border == 'infobox' and 'center' or '')
local capalign = pargs['caption_align'] or args['caption_align'] or ''
local totalwidth = removepx(pargs['total_width'] or args['total_width'] or '')
local imgstyle = pargs['image_style'] or args['image_style']
local header = pargs['header'] or pargs['title'] or ''
local footer = pargs['footer'] or ''
local imagegap = tonumber(pargs['image_gap'] or '1') or 1
local thumbclass = {
["left"] = 'floatleft',
["none"] = 'tnone',
["center"] = 'tnone',
["centre"] = 'tnone',
["right"] = 'floatright'
}
-- find all the nonempty images
local imagenumbers = {}
local imagecount = 0
for k, v in pairs( pargs ) do
local i = tonumber(tostring(k):match( '^%s*image([%d]+)%s*$' ) or '0')
if i > 0 and isnotempty(v) then
table.insert( imagenumbers, i)
imagecount = imagecount + 1
end
end
-- save number of images for tracking category
numberofimages = imagecount
-- sort the imagenumbers
table.sort(imagenumbers)
-- create an array with the number of images per row
local perrow = getPerRow(dir == 'vertical' and '1' or pargs['perrow'], imagecount)
-- compute the number of rows
local rowcount = #perrow
-- store the image widths and compute row widths and maximum row width
local heights = {}
local widths = {}
local widthmax = 0
local widthsum = {}
local k = 0
for r=1,rowcount do
widthsum[r] = 0
for c=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k <= imagecount then
local i = imagenumbers[k]
if isnotempty(totalwidth) then
widths[k], heights[k] = getdimensions(pargs['image' .. i], pargs['width' .. i], pargs['height' .. i])
else
widths[k] = getWidth(width, pargs['width' .. i])
end
widthsum[r] = widthsum[r] + widths[k]
end
end
widthmax = math.max(widthmax, widthsum[r])
end
-- make sure the gap is non-negative
if imagegap < 0 then imagegap = 0 end
-- if total_width has been specified, rescale the image widths
if isnotempty(totalwidth) then
totalwidth = tonumber(totalwidth)
widthmax = 0
k = 0
for r=1,rowcount do
local koffset = k
local tw = totalwidth - (3 + imagegap) * (perrow[r] - 1) - 12
local ar = {}
local arsum = 0
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k<= imagecount then
local h = heights[k] or 0
if (h > 0) then
ar[j] = widths[k]/h
heights[k] = h
else
ar[j] = widths[k]/100
end
arsum = arsum + ar[j]
end
end
local ht = tw/arsum
local ws = 0
k = koffset
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k<= imagecount then
widths[k] = math.floor(ar[j]*ht + 0.5)
ws = ws + widths[k]
if heights[k] then
heights[k] = math.floor(ht)
end
end
end
widthsum[r] = ws
widthmax = math.max(widthmax, widthsum[r])
end
end
-- start building the array of images, if there are images
if imagecount > 0 then
-- compute width of outer div
local bodywidth = 0
for r=1,rowcount do
if widthmax == widthsum[r] then
bodywidth = widthmax + (3 + imagegap) * (perrow[r] - 1) + 12
end
end
-- The body has a min-width of 100, which needs to be taken into account on specific widths
bodywidth = math.max( 100, bodywidth - 8);
local tc = pargs['color'] or pargs['text_color'] or ''
local bg = pargs['bg_color'] or pargs['background_color'] or pargs['background color'] or ''
-- create the array of images
local root = mw.html.create('div')
root:addClass('thumb')
root:addClass('tmulti')
-- root:addClass('tmulti-sandbox')
root:addClass(thumbclass[align] or 'floatright')
if align == 'center' or align == 'centre' then
root:addClass('center')
end
if tc ~= '' then
root:css('color', tc)
end
local div = root:tag('div')
div:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbinner multiimageinner' or 'multiimageinner')
div:css('width', tostring(bodywidth) .. 'px')
:css('max-width', tostring(bodywidth) .. 'px')
if bg ~= '' then
div:css('background-color', bg)
end
if tc ~= '' then
div:css('color', tc)
end
if border == 'infobox' or border == 'none' then
div:css('border', 'none')
end
-- add the header
if isnotempty(header) then
div:tag('div')
:addClass('trow')
:tag('div')
:addClass('theader')
:css('text-align', pargs['header_align'])
:css('background-color',
(pargs['header_background'] ~= '') and pargs['header_background'] or nil)
:wikitext(header)
end
-- loop through the images
k = 0
for r=1,rowcount do
local rowdiv = div:tag('div'):addClass('trow');
for j=1,perrow[r] do
k = k + 1
if k <= imagecount then
local imagediv = rowdiv:tag('div')
imagediv:addClass('tsingle')
if bg ~= '' then
imagediv:css('background-color', bg);
end
if imagegap > 1 and k < imagecount then
if dir == 'vertical' then
imagediv:css('margin-bottom', tostring(imagegap) .. 'px')
elseif j < perrow[r] then
imagediv:css('margin-right', tostring(imagegap) .. 'px')
end
end
local i = imagenumbers[k]
local img = pargs['image' .. i]
local w = widths[k]
imagediv:css('width', tostring(2 + w) .. 'px')
:css('max-width', tostring(2 + w) .. 'px')
imagediv:wikitext(renderImageCell(img, w, heights[k],
pargs['link' .. i], pargs['alt' .. i],
pargs['thumbtime' .. i], pargs['caption' .. i], pargs['class' .. i], capalign, imgstyle, border, tc))
end
end
end
-- add the footer
if isnotempty(footer) then
local falign = string.lower(pargs['footer_align'] or args['footer_align'] or '')
falign = (falign == 'centre') and 'center' or falign
div:tag('div')
:addClass('trow')
:css('display', (falign ~= '') and 'flow-root' or 'flex')
:tag('div')
:addClass((border ~= 'infobox') and 'thumbcaption' or nil)
:css('text-align', (falign ~= '') and falign or nil)
:css('background-color',
(pargs['footer_background'] ~= '') and pargs['footer_background'] or nil)
:css('color', (tc ~= '') and tc or nil)
:wikitext(footer)
end
return tostring(root)
end
return ''
end
function p.render( frame )
autoscaledimages = false
nonautoscaledimages = false
numberofimages = 0
local check = require('Module:Check for unknown parameters')._check
local tracking = check({
['unknown'] = frame:expandTemplate{
title = 'main other',
args = {'[[Category:Pages using multiple image with unknown parameters|_VALUE_ ]]'}
},
['preview'] = 'Page using [[Template:Multiple image]] with unknown parameter "_VALUE_"',
['ignoreblank'] = 'y',
regexp1 = 'image%d+',
regexp2 = 'width%d+',
regexp3 = 'height%d+',
regexp4 = 'class%d+',
regexp5 = 'alt%d+',
regexp6 = 'link%d+',
regexp7 = 'thumbtime%d+',
regexp8 = 'caption%d+',
'align', 'direction', 'header_background',
'header_align', 'header', 'width', 'total_width',
'caption_align', 'footer_background', 'footer_align', 'footer',
'perrow', 'title', 'image_gap', 'border', 'image_style',
'color', 'text_color',
'bg_color', 'background_color', 'background color'
}, frame:getParent().args)
return frame:extensionTag {name = 'templatestyles', args = {src = 'Multiple image/styles.css', wrapper = ".tmulti"}}
.. renderMultipleImages( frame )
.. (autoscaledimages and '[[Category:Pages using multiple image with auto scaled images]]' or '')
.. (nonautoscaledimages and '[[Category:Pages using multiple image with manual scaled images]]' or '')
.. ( (numberofimages == 0) and '[[Category:Pages using multiple image with zero images]]' or '')
.. ( (numberofimages == 1) and '[[Category:Pages using multiple image with one image]]' or '' )
.. tracking
end
p[''] = function( frame ) return p.render( frame:newChild{title = frame:getTitle()} ) end
return p
1jra72gaczn0tp0tit5n2alifdd9moi
Юсуф Нуркич
0
56298
859388
787432
2026-06-19T13:23:08Z
InternetArchiveBot
70653
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
859388
wikitext
text/x-wiki
{{НБА2 тоглогч
| Нэр = Юсуф Нуркич
| Англиар = Jusuf Nurkić
| Зураг = Jusuf Nurkić Portland (cropped).jpg
| Хэмжээ = 250px
| Тайлбар =
| Хоч =
| Байрлал = [[Төвийн тоглогч (сагсан бөмбөг)|Төв]]
| Өндөр = 211 [[см]]
| Жин = 127 [[кг]]
| Баг = Денвер Наггетс
| Дугаар = 23
| Иргэншил = {{flag icon|Босни ба Херцеговин|20px}} [[Босни ба Херцеговин]]
| Мэндэлсэн огноо = [[1994]] оны [[8 сарын 23]]
| Мэндэлсэн газар = [[Босни ба Херцеговин]], [[Тузла (хот)|Тузла]]
| Драфт = 16
| Драфтын жил = 2014
| Сонгогдсон баг = [[Чикаго Буллз]]
| Багууд = <nowiki></nowiki>
* {{Далбаа Хорват|20px}} [[Цедевита (хөлбөмбөгийн баг)|Цедевита]] (2012—2014)
* {{аренда}} {{Далбаа Хорват|20px}} [[Задар (хөлбөмбөгийн баг)|Задар]] (2013)
* {{Далбаа АНУ|20px}} [[Денвер Наггетс]] (2014—одоо)
| Алдар цол =
}}
'''Юсуф Нуркич''' ({{lang-en|Jusuf Nurkić}}; [[1994]] оны [[8 сарын 23|наймдугаар сарын 23]], [[Тузла (хот)|Тузле]]) — [[Босни ба Херцеговин|Боснийн]] мэргэжлийн [[сагсан бөмбөг]]чин, [[НБА|НБА-гийн]] «[[Денвер Наггетс]]» болон Боснийн шигшээн төвийн тоглогч. 2014 онд №16 сонголтоор «[[Чикаго Буллз|Чикаго Буллзэд]]» элсчээ.
==Лавлах холбоос==
{{лавлах холбоос}}
== Цахим холбоос ==
* [http://www.nba.com/playerfile/jusuf_nurkic Үзүүлэлт - NBA.com]
* [https://web.archive.org/web/20140325204851/http://www.abaliga.com/player/2235/Jusuf_Nurkic Профайл - АБА лиг]
* [http://basketball.usbasket.com/player/Jusuf_Nurkic/201699 Профайл - Евробаскет]
* [http://www.euroleague.net/competition/players/showplayer?pcode=004053 Юсуф Нуркич - Евролиг]
* {{twitter|nurkic23}}
{{Денвер Наггетс багийн бүрэлдэхүүн}}
{{2014 оны НБА-гийн драфт}}
[[Ангилал:Сагсан бөмбөгийн төвийн тоглогч]]
[[Ангилал:Босни ба Херцеговины сагсан бөмбөгчин]]
[[Ангилал:НБА-гийн тоглогч]]
[[Ангилал:Денвер Наггетс багийн тоглогч]]
[[Ангилал:Босничууд]]
[[Ангилал:1994 онд төрсөн]]
h0rkzc14oo675h7fai576tqv1fml5ly
Буту хүргэн
0
72954
859403
843140
2026-06-19T14:33:28Z
~2026-35682-50
105430
859403
wikitext
text/x-wiki
'''Буту хүргэн''' нь (?-1227) ({{lang-zh|不秃}}; [[пиньинь]]: Bùtū) [[Их Монгол Улс]]ын [[Чингис хаан]]ы хүргэн бөгөөд [[Эргүнэ гол]]оор нутагтай [[Ихирэс]] аймгийн ноён байжээ. Анх Чингис хааны охин дүү [[Тэмүлэн|Тэмүлүн]]тай хуримлаж, Чингис хааны анхны хүргэн болов. Чингис хааныг [[Жамуха]]ас салж нүүхэд Тэмүүжинд ирж дагав. Тэмүлүнийг нас барсны дараа Чингис хаан, өөрийн ууган охин [[Хожин бэхи]]йг түүнд өгч, харилцаа холбоогоо улам бататгав. 1206 онд [[Их Монгол Улс]] байгуулагдсаны дараа зүүн гарын түмний дотор 2000 өрхөө удирдсан мянгатын ноён болжээ. [[Алтан улс]]тай хийсэн дайнд харьяат цэргээ удирдаж [[Мухулай]] [[ван]]гийн удирдсан зүүн гарын цэргийн хамтаар [[Ляодун]], [[Ляоши]], '''Ижоу''' нутгийг эзлэв. Хожим нь Тангудыг дайлах үеэр нас баржээ. Түүнийг хожим нь Юань улсын үед [[Юань улсын төрлийн вангуудын жагсаалт|Чан ван]] (昌王) цолоор нэхэн өргөмжлөв.
== Удам угсаа ==
{{tree list|}}
*Буту хүргэн (1170?-1227) хүргэн хоёр хөвгүүнтэй.
** Ахмад хөвгүүний нэрийг [[Юань улсын судар|Юань улсын сударт]] '''Суорха''' ('''瑣兒哈'''), [[Судрын чуулган|Судрын чуулганд]] '''[[Хулдай хүргэн]]''' (هواودای گورکان, hūldāī gūrkān) гэж хоёр өөрөөр бичжээ. Суорха хүргэн нь Алтан улсын эсрэг дайнд цэрэг удирдан оролцож байсан. [[Хүчү]] (1207?-1236) хан хөвгүүний охин [[Аньту гүнж|Аньту]] (Алтун?) гүнжтэй гэрлэж, хөвгүүн [[Жахурчин хүргэн|Жахурчин]] хүргэн, охин [[Хутугтай хатан|Хутугтай]] нар төрсөн. Хутугтай нь [[Мөнх хаан|Мөнх хааны]] (1209-1259) их хатан болсон.
*** Жахурчин хүргэн нь Өгэдэй хааны үед цэрэг удирдан Алтан улсын дайнд олон гавъяа байгуулсан. "Өгэдэй хааны зарлигаар [[Алчидай]]н охин Есүжин гүнжтэй хуримлав."<ref>[https://zh.wikisource.org/wiki/%E6%96%B0%E5%85%83%E5%8F%B2/%E5%8D%B7115 新元史/卷115/孛禿]</ref> Хожим нь Мөнх хааны охин Баялун гүнжтэй хуримласан. Юэлитай (月列台), Хурин (忽憐), Буха хүргэн (不花) хэмээх гурван хөвгүүнтэй.
**** Юэлитай нь Сайнжүбүгийн охин Хадахан гүнжтэй гэрлэв. Туобэтэй (脫別台) хэмээх хөвгүүн төрсөн. Наян вангийн эсрэг байлдаанд гавъяа байгуулсан.
**** Хурин хүргэн (忽憐) нь эцгийгээ өөд болсны дараа [[Мөнх хаан|Мөнх хааны]] охин Баялун гүнжтэй хуримлав. 1275-1278 оны хооронд Тугтөмөрийн бослогыг дарах үйлд идэвхтэй оролцож, шан харамж хүртсэн. Дараа нь Мөнх хааны ач охин Буланши гүнжтэй хуримлав.
***** [[Аши хүргэн]] (阿失) нь эхлээд Сартагчин гүнжтэй хуримлаж, хожим нь дайн тулалдаанд олонтоо гавъяа байгуулсан тул [[Төмөр өлзийт хаан|Төмөр хааны]] охин [[Илихайяа гүнж]], Мөнх хааны жич охин Майдэ гүнж<ref>[https://zh.wikisource.org/wiki/%E5%85%83%E5%8F%B2/%E5%8D%B7118 元史/卷118/列傳第五/孛禿]</ref> (買的公主) нартай тус тус хуримлав. Тэрбээр Илихайяа гүнжээс [[Сугабал хатан|Сугабал]], [[Иринчинбал хатан|Иринчинбал]] гэх хоёр охин, өөр хатнаас төрсөн [[Балашири]] гэх нэг хөвгүүнтэй.
****** Балашири (八剌失裏) нь эцгийн чан ван (昌王) цолыг залгамжлан, Янхэяа гүнж (煙合牙公主) тэй хуримлав.<ref>[https://zh.wikisource.org/wiki/%E6%96%B0%E5%85%83%E5%8F%B2/%E5%8D%B7115 新元史/卷115]</ref> Балашири ван өөд болсны дараа хөвгүүн Шарандор залгамжилсан.
******* Шарандор (Шаравдорж?) (沙藍朵兒) нь чан вангийн суурийг залгамжлаад, [[Хүслэн хаан|Хүслэн хутагт хааны]] охин [[Елу гүнж]]тэй хуримлав.<ref>[https://zh.wikisource.org/wiki/%E6%96%B0%E5%85%83%E5%8F%B2/%E5%8D%B7115 新元史/卷115]</ref>
** Бутугийн хоёр дахь хөвгүүнийг [[Юань улсын судар]]т '''Тиэлигань''' (帖里干/tièlǐgān), Тэмүгань (帖木干, tiemugan)<ref>宋濂《元史》北京, 1976. 2758</ref>; [[Судрын чуулган]]д '''Даркай хүргэн''' ( دارکی گورکان/dārkai gūrkān) гэж тэмдэглэжээ. Тэлигань [[Хубилай хаан|Хубилай хааны]] охин [[Чалун]] гүнжтэй гэрлэсэн. Тэлигань хоёр хөвгүүнтэй. Ууган хөвгүүн нь Суоланха хүргэн, отгон нь Суодоугэ хүргэн (唆都哥, Suō dōu gē).
*** Буха хүргэн (不花) болбоос [[Хубилай хаан|Хубилай]] хааны охин [[Улужин]] гүнжтэй гэрлэсэн.
*** Суоланха (鎖郎哈) нь 1285 онд Нинчан жүн ван цолыг хааны зарлигаар хүртэж, [[Мангала]] чинь вангийн охин Нүвүлүн гүнжтэй хуримлаж [[Ихирэс овгийн хатан|Ихирэс овгийн хатан Шоутон]] төрсөн. Ихирэс овгийн хатнаас [[Хүслэн хаан|Хүслэн хутагт хаан]] төрсөн. <ref>[https://zh.wikisource.org/wiki/%E6%96%B0%E5%85%83%E5%8F%B2/%E5%8D%B7115 新元史/卷115]</ref>
*** Суодоугэ нь Нинчан жүн ван (寧昌郡王) цол залгамжлан, Лулухан гүнж (魯魯罕公主), Лулун гүнжтэй (魯倫公主) гэрлэсэн. <ref>[https://zh.wikisource.org/wiki/%E6%96%B0%E5%85%83%E5%8F%B2/%E5%8D%B7115 新元史/卷115]</ref> Суодогэ нь Болинжидай хэмээх хөвүүнтэй.
**** Болинжидай (卜鄰吉歹) нь нинчан жүн ван (寧昌郡王) цолыг залгамжлан, Буянкэлмиш гүнжтэй хуримлав.<ref>[https://zh.wikisource.org/wiki/%E6%96%B0%E5%85%83%E5%8F%B2/%E5%8D%B7115 新元史/卷115]</ref>
{{tree list|end}}
==Холбоотой мэдээлэл==
* [[Ихирэс]]
* [[Тэмүлүн бэхи]]
* [[Хожин бэхи]]
== Эшлэл ==
{{Reflist}}
[[Ангилал:12-р зуунд төрсөн]]
[[Ангилал:13-р зуунд өнгөрсөн]]
[[Ангилал:Их Монгол Улс]]
4418yu8ui5l567lki7atucfd5v6mfr5
Бүгд Найрамдах Доминикан Улс
0
80301
859426
848888
2026-06-19T23:28:53Z
Enkhsaihan2005
64429
859426
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|Карибын улс}}
{{distinguish|Доминика}}
{{Инфобокс улс
| conventional_long_name = Бүгд Найрамдах Доминикан Улс
| common_name = Бүгд Найрамдах Доминикан
| native_name = {{native name|es|República Dominicana}}
| image_flag = Flag of the Dominican Republic.svg
| flag_type = [[Бүгд Найрамдах Доминикан Улсын төрийн далбаа|Төрийн далбаа]]
| image_coat = Coat of arms of the Dominican Republic.svg
| symbol_type = [[Бүгд Найрамдах Доминикан Улсын төрийн сүлд|Сүлд]]
| national_motto = {{native phrase|es|"Dios, Patria, Libertad"|italics=off|nolink=yes}}<br />"Бурхан, эх орон, эрх чөлөө"<!--<ref name=embassy/><ref name="CIADemo"/>-->
| national_anthem = ''[[Бүгд Найрамдах Доминикан Улсын төрийн дуулал|¡Quisqueyanos Valientes!]]''<br />{{raise|0.2em|''Valiant Quisqueyans!'' {{lower|0.2em|<!--end lower:-->}}<!--end raise:-->}}<div style="padding-top:0.5em;">{{center|[[File:Dominican Republic National Anthem.ogg]]}}</div>
| image_map = Dominican Republic (orthographic projection).svg
| image_map2 =
| capital = [[Санто Доминго]]
| coordinates = {{Coord|19|00|N|70|40|W|type:city}}
| largest_city = capital
| official_languages = [[Доминиканы Испани хэл|Испани хэл]]
| languages2 = [[Хаитийн Креол хэл]]<br>[[Самана Англи хэл]]
| languages2_type = Бусад ярианы хэл
| ethnic_groups_year = 2021
| ethnic_groups = {{vunblist
| 73.9% [[Холимог Доминиканчууд|Холимог]]
| 17.8% [[Цагаан Доминиканчууд|Цагаан]]
| 7.8% [[Афро-Доминиканчууд|Хар]]
| 3.2% Бусад
}}
| ethnic_groups_ref = <ref name="ONE-Encuesta-Autopercepcion">{{cite book |date=September 2021|location=Santo Domingo |title=Breve Encuesta Nacional de Autopercepción Racial y Étnica en la República Dominicana |publisher=Oficina Nacional de Estadística de la República Dominicana|url=https://dominicanrepublic.unfpa.org/sites/default/files/pub-pdf/encuesta_nacional_de_autopercepcion_racial_y_etnica_en_rd_100322.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220318165141/https://dominicanrepublic.unfpa.org/sites/default/files/pub-pdf/encuesta_nacional_de_autopercepcion_racial_y_etnica_en_rd_100322.pdf |archive-date=2022-03-18 |url-status=live|page=25|access-date=3 November 2022}}</ref>
| religion = {{unbulleted list |
{{Tree list}}
*66.7% [[Христийн шашин|Христ]]
**44.3% [[Бүгд Найрамдах Доминикан Улс дахь католик сүм|Католик]]
**21.3% [[Протестант урсгал|Протестант]]
**+1.1% бусад [[христийн урсгалын жагсаалт|урсгал]]
{{Tree list/end}}
| 29.6% [[Латин Америк дахь шашингүй хүмүүс|Шашингүй]]
| 0.7% [[Бүгд Найрамдах Доминикан Улс дахь шашин шүтлэг|Бусад]]
| 2.0% Хариулаагүй
}}
| religion_ref = <ref name="CIA Factbook">{{cite web |access-date=January 22, 2021 |title=Dominican Republic |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/dominican-republic/ |website=[[The World Factbook]] |publisher=[[Central Intelligence Agency]] |archive-date=Долдугаар сар 30, 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210730042746/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/dominican-republic/ |url-status=dead }}</ref>
| religion_year = 2018
| demonym = [[Доминиканчууд]]<br />Quisqueyan (colloquial)<ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=AozPCwAAQBAJ&pg=PA239 |title=Historical Dictionary of the Dominican Republic |first=Eric Paul |last=Roorda |date=April 28, 2016 |publisher=[[Rowman & Littlefield]] |via=Google Books |isbn=9780810879065}}</ref>
| government_type = [[Нэгдмэл улс|Нэгдмэл]] [[Ерөнхийлөгчийн засаглалын систем|ерөнхийлөгчийн]] [[бүгд найрамдах улс]]<ref name="CIADemo"/>
| leader_title1 = [[Бүгд Найрамдах Доминикан Улсын ерөнхийлөгч|Ерөнхийлөгч]]
| leader_name1 = [[Луис Абинадер]]
| leader_title2 = [[Бүгд Найрамдах Доминикан Улсын дэд ерөнхийлөгч|Дэд ерөнхийлөгч]]
| leader_name2 = [[Ракель Пенья де Антунья]]
| legislature = [[Бүгд Найрамдах Доминикан Улсын Конгресс|Конгресс]]
| upper_house = [[Бүгд Найрамдах Доминикан Улсын Сенат|Сенат]]
| lower_house = [[Бүгд Найрамдах Доминикан Улсын төлөөлөгчдийн танхим|Төлөөлөгчдийн танхим]]
| sovereignty_type = [[Бүгд Найрамдах Доминикан Улсын түүх|Үүсгэн байгуулалт]]
| established_event1 = [[Бүгд Найрамдах Испанийн Хаити Улс|Түр зуурын тусгаар тогтнол]]
| established_date1 = 1821–1822
| established_event2 = [[Анхны Бүгд Найрамдах Улс (Бүгд Найрамдах Доминикан Улс)|Анхны бүгд найрамдах улс]]
| established_date2 = 1844–1861<ref name=MoyaPons-18AGO1863>{{cite book |title=Historia de la República Dominicana |url=https://books.google.com/books?id=Wor3UqsHkToC&q=Espa%C3%B1a |publisher=Ediciones Doce Calles, S.L. |year=2010 |isbn=978-84-00-09240-5 |access-date=July 1, 2013 |page=409|ref=En este ambiente de agravios, lpa revolución para restaurar la República estalló el 16 de agosto de 1863 en un poblado de la frontera norte con Haití y recibió amplio apoyo en toda la región del Cibao, como era conocida el norte del país, desafecto a Santana por muchas razones. Campesinos y comerciantes tenían sobrados motivos para aborrecerlo y España no había cumplido con las expectativas soñadas por los dominicanos. En poco No, el país se dividió en dos: los españoles sostenían las regiones sur y este con Santo Domingo de capital, y todo el norte defendía la restauración, con Santiago a la cabeza.}}</ref>
| established_event3 = [[Хоёрдугаар Бүгд Найрамдах Улс (Бүгд Найрамдах Доминикан Улс)|Хоёрдугаар бүгд найрамдах улс]]
| established_date3 = 1865–1916<ref>{{cite news|title=II República Dominicana|url=https://html.rincondelvago.com/ii-republica-dominicana.html|publisher=Rincon del Vago|date=January 20, 2013|access-date=January 20, 2013|archive-date=Арван хоёрдугаар сар 4, 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20121204032047/http://html.rincondelvago.com/ii-republica-dominicana.html|url-status=dead}}</ref>
| established_event4 = [[Гуравдугаар Бүгд Найрамдах Улс (Бүгд Найрамдах Доминикан Улс)|Гуравдугаар бүгд найрамдах улс]]
| established_date4 = 1924–1965<ref>{{cite news|title=12 de julio de 1924, una fecha relegada al olvido|url=http://www.diariolibre.com/opinion/lecturas/12-de-julio-de-1924-una-fecha-relegada-al-olvido-APDL348392|publisher=Diario Libre|date=August 18, 2012|access-date=September 24, 2014}}</ref><ref>{{cite news|title=La Tercera República: La fragua de nuestra contemporaneidad|url=https://hoy.com.do/la-tercera-republica-la-fragua-de-nuestra-contemporaneidad/|publisher=Hoy|date=May 11, 2013|access-date=May 11, 2013}}</ref>
| established_event5 = Дөрөвдүгээр бүгд найрамдах улс
| established_date5 = 1966–одоо үе<ref>{{cite book |first=|last=|title=Cuarta República (1966-presente)|url=http://hechoshistoricosrd.blogspot.com/2015/07/cuarta-republica-1966-presente.html?m=1|publisher=Hechos Históricos Republica Dominicana|date=2015|access-date=July 13, 2015}}</ref>
| area_km2 = 48,671
| area_rank = 128
| area_sq_mi = <!--Do not remove per [[WP:MOSNUM]]-->
| percent_water = 0.7<ref name="CIADemo"/>
| population_estimate = 10,790,744<ref>{{Cite CIA World Factbook|country=Dominican Republic|access-date=22 June 2023|year=2023}}</ref>
| population_estimate_year = 2023
| population_estimate_rank = 88
| population_density_km2 = 220
| population_density_sq_mi = 501.5 <!--Do not remove per [[WP:MOSNUM]]-->
| population_density_rank = 65
| GDP_PPP = $277.741 тэрбум
| GDP_PPP_year = 2023
| GDP_PPP_rank = 64
| GDP_PPP_per_capita = $25,896
| GDP_PPP_per_capita_rank = 67
| GDP_nominal = $121.289 тэрбум
| GDP_nominal_year = 2023
| GDP_nominal_rank = 64
| GDP_nominal_per_capita = $11,308
| GDP_nominal_per_capita_rank = 74
| Gini = 39.6 <!--number only-->
| Gini_year = 2020
| Gini_change = decrease <!--increase/decrease/steady-->
| Gini_ref = <ref name="WBgini">{{cite web |url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=DO |title=GINI index (World Bank estimate) – Dominican Republic |publisher= World Bank |access-date=May 30, 2022}}</ref>
| Gini_rank =
| HDI = 0.767 <!--number only-->
| HDI_year = 2021 <!--Please use the year in which the HDI data refers to and not the publication year-->
| HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady-->
| HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{cite web|url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220908052326/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf |archive-date=2022-09-08 |url-status=live|title=Human Development Report 2021/2022|language=en|publisher=[[United Nations Development Programme]]|date=8 September 2022|access-date=8 September 2022}}</ref>
| HDI_rank = 80
| currency = [[Доминиканы песо]]<ref name="embassy">{{cite web |url=http://www.domrep.org/gen_info.html |archive-url=https://web.archive.org/web/20150626100357/http://www.domrep.org/gen_info.html |archive-date=June 26, 2015 |title=Embassy of the Dominican Republic, in the United States |access-date=February 27, 2009}}</ref>
| currency_code = DOP
| time_zone = Атлантын Стандарт Цаг
| utc_offset = – 4:00<ref name="CIADemo"/>
| utc_offset_DST =
| time_zone_DST =
| drives_on = Баруун
| calling_code = [[Бүгд Найрамдах Доминикан Улс дахь утасны дугаар|+1-809, +1-829, +1-849]]
| cctld = [[.do]]<ref name="CIADemo"/>
| footnote_a =
| footnotes = Нутаг дэвсгэр, нийслэл, сүлд, солбицол, туг, хэл, уриа, нэрсийн эх сурвалж: {{lower|0.4em|<ref name=embassy/>}}
| today =
}}
'''Бүгд Найрамдах Доминикан Улс''' ({{lang-es|República Dominicana}}) нь [[атлантын далай]], [[кариб]]ын хооронд орших [[Их Антил]]ын [[Эспаньола]] арал дээр байдаг [[арлын улс]] юм. Энэ улсад арлын зүүн болон төв хэсгийг харьяалагдах бол арлын гуравны нэг хэсэг болох баруун талын хэсэг [[Хаити]] улсын нутаг дэвсгэр болно.
Доминиканы Бүгд Найрамдах Улсыг [[Бага Антил]]д орших [[Доминика]] улстай андуурах тохиолдол бий.<ref>Гаднын улсууд жишээлбэл герман хэлтэй орнууд Доминика улсын харьяат иргэдийг доминиканчууд буюу өөрөөр хэлбэл Доминикан улсын харьяат иргэдтэй адил доминиканчууд гэх ч бичихдээ Domini'''c'''aner, Domini'''k'''aner хэмээн зөвхөн '''к''' үсгээр ялган бичдэг. Монгол хэлэнд үндэстний оноосон нэрийн ард шууд ''-чууд'', ''-чүүд'' дагаварыг залган ерийн нэр бүтээх дүрмээр Доминикачууд буюу Доминиканчууд гэж ялган нэрлэнэ.</ref>
Улсын нэр нь тус улсын нийслэл [[Санто Доминго]] хотын нэрээс гаралтай бол энэ нэр нь өөрөө Доминканы орденг үүсгэн байгуулагч, гэгээнтэн [[Доминик]]ийн (латин хэлээр Dominicus-Доминикус; жинхэнэ нэр нь Доминго де Гусман Гарсес) нэрээс үүсэлтэй аж.
== Газар зүй ==
Доминикан улс нь [[Эспаньола]] арлын нэг улс бөгөөд энэ улс тус арлын зүүн ба төв хэсэгт, харин Хаити улс баруун талд нь оршино. Хоёр улсын дундах хилийн урт нь нийт 388 километр. Геологийн хувьд Эспаньола арал нь [[Карибын хавтан]] ба [[Хойд Америкийн хавтан]]гуудын хоорондын заагийг даван оршдог. Эспаньола арал нь ихээхэн уулархаг. Арлын зүүн хэсэг нь харьцангүй тал газар бол арлын умард хэсэг нь нэлээд өргөн сунамал хөндий газар байна. Доминиканы хөрш улсуудад [[Төркс ба Кайкосын арлууд]], [[Ямайка]], [[Куба]], [[Бахам]] зэрэг улс орно.
Тус улсын хамгийн өндөр дөрвөн нурууны тоонд:
* ''Төв Кордильера'', Карибын таван өндөр уултай арлын төвд
** ''[[Пико Дуарте]]'' ({{Өндөр|3098}}),
** ''Лома Ла Пелона'' ({{Өндөр|3097}}),
** ''Лома Руцилла'' ({{Өндөр|3039}}),
** ''Лома де ла Виуда'' ({{Өндөр|2802}}) und
** ''Яки'' ({{Өндөр|2760}}).
* ''Умардын Кордильера'', арлын хойд хэсэг, хамгийн өндөр уул нь {{Өндөр|1249}}
* ''Зүүн Кордильера'' ба ''Костера дел Кариб'' зүүн талд, хамгийн өндөр уул нь {{Өндөр|815}}
* ''Сьерра де Баоруко'' арлын баруун урд талд, хамгийн өндөр уул нь {{Өндөр|2368}}
=== Байгаль орчин ===
Нийт нутаг дэвсгэрийн 31,5 % нь хамгаалагдсан бүс нутагт ордог. CO<sub>2</sub>-ялгаралт нь жилдээ ойролцоогоор 20,3 сая тонн. Цэнгэг усны хэрэглээ нь ХАА-д 89 %, гэр ахуйд 10 %, аж үйлдвэрт 1 % байна.
=== Хотууд ===
Том хотуудын тоонд 2010 оны хүн амын тооллогын дагуу:<ref name="ONE2010">Oficina Nacional de Estadística: [http://censo2010.one.gob.do/index.php?module=uploads&func=download&fileId=429 ''IX Censo Nacional de Población y Vivienda 2010.'' Volume I: ''Informe General.'' Santo Domingo 2012]. (PDF; 5,4 MB).</ref>
{| class="wikitable"
!Зэрэглэл
!Нэр
!Оршин суугч
!Байршил
|-
|align="right"|{{0}}1
|[[Санто Доминго]] (нийслэл)
|align="right"|2.374.370
|өмнө талд, далайн эрэгт
|-
|align="right"|{{0}}2
|[[Сантьяго де лос Кабальерос]]
|align="right"|507.418
|улсын дотоод хэсэг, умардад
|-
|align="right"|{{0}}3
|[[Консепсион де ла Вега|Ла Вега]]
|align="right"|394.205
|улсын дотоод хэсэг
|-
|align="right"|{{0}}4
|[[Пуэрто Плата]]
|align="right"|321.597
|умард талд, далайн эрэгт
|-
|align="right"|{{0}}5
|[[Сан Педро де Макорис]]
|align="right"|290.458
|өмнө талд, далайн эрэгт
|-
|align="right"|{{0}}6
|[[Игуэй]]
|align="right"|251.243
|улсын дотоод хэсэг, зүүн
|-
|align="right"|{{0}}7
|[[Ла Романа]]
|align="right"|245.433
|өмнө талд, далайн эрэгт
|-
|align="right"|{{0}}8
|[[Сан Кристобаль (Доминикан Улс)|Сан Кристобаль]]
|align="right"|232.769
|Санто Домингогийн төвлөрөлтөнд багтана
|-
|align="right"|{{0}}9
|[[Сан Франсиско де Макорис]]
|align="right"|188.118
|улсын дотоод хэсэг, зүүн хойд талд
|-
|align="right"|10
|Лос Алкаррицос
|align="right"|166.930
|Санто Домингогийн төвлөрөлтөнд багтана
|}
== Түүх ==
{{өргөтгөх хэсэг}}
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|Dominican Republic|Бүгд Найрамдах Доминикан Улс}}
{{Wiktionary}}
== Эх сурвалж ==
{{reflist}}
{{NaviBlock
|Хөтлөгч мөр Америкийн Улсуудын Байгууллага
|Хөтлөгч мөр Хойд Америкийн улсууд
}}
[[Ангилал:Бүгд Найрамдах Доминикан Улс| ]]
[[Ангилал:Арлын орон|Доминикан #Бүгд Найрамдах Улс]]
[[Ангилал:Ерөнхийлөгчийн засаглалтай бүгд найрамдах улс|Доминикан #Бүгд Найрамдах Улс]]
[[Ангилал:Доминик|Доминикан #Бүгд Найрамдах Улс]]
[[Ангилал:Нэгдсэн Үндэстний Байгууллагын гишүүн орон|Доминикан #Бүгд Найрамдах Улс]]
[[Ангилал:Төв Америкийн орон|Доминикан #Бүгд Найрамдах Улс]]
[[Ангилал:1844 онд байгуулагдсан|Доминикан #Бүгд Найрамдах Улс]]
nwylxnz8ssfuwlykubfkl2uls3r264b
Гвиней-Бисау
0
80400
859427
848894
2026-06-19T23:29:28Z
Enkhsaihan2005
64429
859427
wikitext
text/x-wiki
{{short description|Country in West Africa}}
{{distinguish|Гвиней|Экваторын Гвиней|Баруун Шинэ Гвиней|Папуа Шинэ Гвиней}}
{{Инфобокс улс
| conventional_long_name = Бүгд Найрамдах Гвиней-Бисау Улс
| native_name = {{native name|pt|República da Guiné-Bissau}}<br>{{native name|ff|𞤘𞤭𞤲𞤫 𞤄𞤭𞤧𞤢𞥄𞤱𞤮}}<br>{{native name|mnk|ߖߌߣߍ ߺ ߓߌߛߊߥߏ߫}}
| common_name = Гвиней-Бисау
| image_flag = Flag of Guinea-Bissau.svg
| flag_type = [[Гвиней-Бисаугийн төрийн далбаа|Төрийн далбаа]]
| image_coat = Coat_of_arms_of_Guinea-Bissau_(variant).svg
| coa_size = 80
| symbol_type = [[Гвиней-Бисаугийн төрийн сүлд|Сүлд]]
| image_map = Location Guinea Bissau AU Africa.svg
| map_caption = {{map caption |countryprefix= |location_color=хар хөх |region=Африк |region_color=хар саарал |subregion=[[Африкийн Холбоо]] |subregion_color=цайвар цэнхэр}}
| image_map2 =
| national_motto = <br />{{native phrase|pt|Unidade, Luta, Progresso|paren=off}}<br />"Эв нэгдэл, тэмцэл, дэвшил"
| national_anthem = <br />{{native phrase|pt|[[Гвиней-Бисаугийн төрийн дуулал|Esta É a Nossa Pátria Bem Amada]]|paren=off}}<br />"Энэ бол бидний хайртай эх орон"<div style="padding-top:0.5em;" class="center"></div>
| official_languages = [[Португал хэл]]
| languages = {{collapsible list|bullets=y|title={{nobold|Жагсаалт:}}|[[Гвиней-Бисаугийн Креол хэл]]|[[Англи хэл]] |[[Франц хэл]]|[[Араб хэл]]|
|[[Баланта хэлнүүд|Баланта]]|[[Хассания]]|[[Жола-Фони хэл]]|[[Мандинка хэл]]|[[Манжак хэл]]|[[Манкания хэл]]|[[Ноон хэл]]|[[Португал хэл]]|[[Пулаар хэл]]|[[Серер хэл]]|[[Сонинке хэл]]}}
| languages_type = Ярианы хэл
| demonym = Бисау-Гвинейчүүд<ref>{{Webarchiv|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2110.html#pu |wayback=20150626165447 |text="Guinea-Bissau" – Field Listing: Nationality. |archiv-bot=2023-09-26 08:36:02 InternetArchiveBot }} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150626165447/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2110.html#pu#pu |date=26 June 2015 }} ''The World Factbook 2013–14.'' Washington, DC: Central Intelligence Agency, 2013. Retrieved 15 July 2015.</ref><br>Гвиней-Бисаучууд
| capital = [[Бисау]]
| ethnic_groups_ref = <ref name="CIATONGA">{{cite web|url= https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/guinea-bissau/|title= Africa :: GUINEA-BISSAU|date= 12 July 2022|publisher= CIA The World Factbook|access-date= 17 Есдүгээр сар 2023|archive-date= 10 Нэгдүгээр сар 2021|archive-url= https://web.archive.org/web/20210110022253/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/guinea-bissau/|url-status= dead}}</ref>
| ethnic_groups_year = 2019
| ethnic_groups = {{unbulleted list
| 30% [[Баланта үндэстэн|Баланта]]
| 30% [[Фула үндэстэн|Фула]]
| 14% [[Манжак үндэстэн|Манжак]]
| 13% [[Мандинка үндэстэн|Мандинка]]
| 7% [[Папел үндэстэн|Папел]]
| 6% Тодорхойгүй
}}
| religion = {{unbulleted list|46.1% [[Ислам]]|30.6% [[Африкийн уламжлалт шашин|Уламжлалт итгэл]]|18.9% [[Христийн шашин|Христ]]|4.4% [[Гвиней-Бисау дахь шашин шүтлэг|Бусад]] / [[Шашин шүтэхгүй байдал|Шашингүй]]}}
| religion_year = 2020
| religion_ref = <ref>{{cite web |title=Guinea-Bissau |url=https://www.state.gov/reports/2021-report-on-international-religious-freedom/guinea-bissau/ |access-date=8 October 2022 |website=United States Department of State }}</ref><ref>{{cite web |title=Religions in Guinea Bissau {{!}} PEW-GRF |url=http://www.globalreligiousfutures.org/countries/guinea-bissau#/?affiliations_religion_id=0&affiliations_year=2020®ion_name=All%20Countries&restrictions_year=2016 |access-date=8 October 2022 |website=www.globalreligiousfutures.org |archive-date=20 Арван хоёрдугаар сар 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20171220011106/http://www.globalreligiousfutures.org/countries/guinea-bissau#/?affiliations_religion_id=0&affiliations_year=2020®ion_name=All%20Countries&restrictions_year=2016 |url-status=dead }}</ref><ref>{{citation |title=Guinea-Bissau |date=22 September 2022 |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/guinea-bissau/ |work=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency |access-date=8 October 2022 |archive-date=10 Нэгдүгээр сар 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210110022253/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/guinea-bissau/ |url-status=dead }}</ref>
| coordinates = {{coord|11|52|N|15|36|W|type:city}}
| largest_city = capital
| government_type = [[Нэгдмэл улс|Нэгдмэл]] [[Холимог засаглалын систем|холимог]] [[бүгд найрамдах улс]]
| leader_title1 = [[Гвиней-Бисаугийн ерөнхийлөгчийн жагсаалт|Ерөнхийлөгч]]
| leader_name1 = [[Умару Сисоку Эмбало]]
| leader_title2 = {{nowrap|[[Гвиней-Бисаугийн ерөнхий сайдын жагсаалт|Ерөнхий сайд]]}}
| leader_name2 = [[Жеральдо Мартинс]]
| legislature = {{nowrap|[[Үндэсний Ардын Хурал (Гвиней-Бисау)|Үндэсний Ардын Хурал]]}}
| area_rank = 134 <!-- Area rank should match [[List of countries and dependencies by area]] -->
| area_km2 = 36,125
| area_sq_mi = 13,948
| percent_water = 22.4
| population_estimate = 2,078,820<ref>{{Cite CIA World Factbook|country=Guinea-Bissau|access-date=22 June 2023|year=2023}}</ref>
| population_estimate_year = 2023
| population_estimate_rank = 150
| population_density_km2 = 46.9
| population_density_sq_mi = 121.4
| population_density_rank = 154
| GDP_PPP = $3.8 тэрбум<ref name=imf2>{{cite web |url=http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2018/02/weodata/weorept.aspx?pr.x=96&pr.y=9&sy=2015&ey=2022&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=654&s=NGDPD%2CPPPGDP%2CNGDPDPC%2CPPPPC&grp=0&a= |title=Guinea-Bissau |publisher=International Monetary Fund |access-date=18 October 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181111151257/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2018/02/weodata/weorept.aspx?pr.x=96&pr.y=9&sy=2015&ey=2022&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=654&s=NGDPD%2CPPPGDP%2CNGDPDPC%2CPPPPC&grp=0&a= |archive-date=11 November 2018 |url-status=live}}</ref>
| GDP_PPP_year = 2018
| GDP_PPP_per_capita = $1,950<ref name=imf2/>
| GDP_nominal = $1.480 тэрбум<ref name=imf2/>
| GDP_nominal_year = 2018
| GDP_nominal_per_capita = $850<ref name=imf2/>
| sovereignty_type = [[Гвиней-Бисаугийн тусгаар тогтнолын дайн|Тусгаар тогтнол]] {{nobold|([[Португал]]аас)}}
| established_event1 = Тунхагласан
| established_date1 = 9 сарын 24, 1973
| established_event2 = Хүлээн зөвшөөрөгдсөн
| established_date2 = 9 сарын 10, 1974
| established_event3 = Тусгаар тогтнол
| established_date3 = 7 сарын 5, 1975
| Gini = 50.7 <!--number only-->
| Gini_year = 2010
| Gini_change = increase <!--increase/decrease/steady-->
| Gini_ref = <ref name="wb-gini">{{cite web |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/field/gini-index-coefficient-distribution-of-family-income/country-comparison/ |title=Gini Index coefficient |publisher=CIA World Factbook |access-date=20 August 2021 |archive-date=17 Долдугаар сар 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210717071854/https://www.cia.gov/the-world-factbook/field/gini-index-coefficient-distribution-of-family-income/country-comparison |url-status=dead }}</ref>
| HDI_year = 2021<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year-->
| HDI_change = steady <!--increase/decrease/steady-->
| HDI = 0.483 <!--number only-->
| HDI_rank = 177
| HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{cite book|title=Human Development Report 2020 The Next Frontier: Human Development and the Anthropocene|date=15 December 2020|publisher=United Nations Development Programme|isbn=978-92-1-126442-5|pages=343–346|url=http://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr2020.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20201215063955/http://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr2020.pdf |archive-date=2020-12-15 |url-status=live|access-date=16 December 2020}}</ref>
| currency = [[Баруун Африкийн франк]]
| currency_code = XOF
| utc_offset = {{sp}}
| time_zone = [[Гринвичийн Дундаж Цаг|ГДЦ]]
| time_zone_DST =
| utc_offset_DST =
| drives_on = баруун
| calling_code = [[Гвиней-Бисау дахь утасны дугаар|+245]]
| cctld = [[.gw]]
| iso3166code = GW
| today =
}}
'''Гвиней-Бисау Улс''' [{{IPA|ɡiˈneːa bɪˈsaʊ̯}}] ({{langx|pt|Guiné-Bissau}} [{{IPA|ɡiˈnɛ biˈsau}}]) нь [[Африк]] тивд оршдог улс. Тус улс нь Африк тивийн баруун эрэгт буюу [[Атлантын далай]]н эрэг дээр оршиx ба [[Сенегал]], [[Гвиней]] улстай хиллэнэ. [[Хүний хөгжлийн илтгэцүүр]]ээрээ Гвиней-Бисау нь дэлхийн улсуудаас хамгийн доогуур хөгжилтэйд тооцогддог.<ref>2015 оны байдлаар Гвиней-Бисау нь дэлхийн 188 орноос 178-д жагссан байна. Жагсаалтыг үзэх: [http://hdr.undp.org/sites/default/files/2015_human_development_report_1.pdf hdr.undp.org] (PDF).</ref>
== Газар зүй ==
=== Байршил ===
Гвиней-Бисау нь [[Өрнөд Африк]]т уртрагийн 13°-17°-д, өргөрөгийн 11°-12°-д хооронд оршдог. Умард талд нь [[Сенегал|Бүгд Найрамдах Сенегал Улс]] (хоёр улсын дундын хилийн нийт урт 338 км), зүүн талд нь [[Гвиней]] (хоёр улсын дундын хилийн нийт урт 386 км) байх бөгөөд бүх хилийн урт нь 724 километр, үүн дээр 350 км орчим далайн эрэг нэмэгдэнэ. Бүх нутаг дэвсгэрийн талбай нь 36.125 км² (28.120 км² хуурай газар, 8.005 км² талбайг нь ус эзэлнэ) байгаа нь [[Швейцар]]аас ойролцоогоор арван хувь жижиг юм.<ref name="CIA">{{Webarchiv|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pu.html |wayback=20101228200903 |text=Guinea-Bissau im World Fact Book des CIA |archiv-bot=2023-09-26 08:36:02 InternetArchiveBot }}.</ref>
<gallery widths="200">
20130611-DSC 9022 (9293442896) (2).jpg|Модот шугуй
A Varela Beach 06-10-2007.jpg|Далайн эрэг
</gallery>
=== Уур амьсгал ===
Цаг уурын хувьд [[халуун орон|халуун орны]] чийглэг, дулаан бүсэд ордог. Дундаж температур нь 24 °С. Арванхоёрдугаар сараас дөрөвдүгээр сар хүртэл [[харматан]]тай говийн салхи бүхий [[хуурай улирал]]тай. [[Борооны улирал]] нь тавдугаар сараас аравдугаар сар хүртэл үргэлжилнэ. Хамгийн ихээр хур тунадас долоо- ба наймдугаар саруудад унадаг.<ref>[http://www.amadeus.net/home/new/destinations/de/guides/guineabissau/env.htm Klimaangaben des Reiseführers von Columbus Publishing].</ref>
== Хүн ам ==
=== Тойм ===
2009 оны хүн амын тооллогоор нийт 1.449.230 хүн тоологдсон ба үүний 746.404 нь эмэгтэйчүүд(51,5 %), 702.826 нь эрчүүд (48,5 %) байв. Мөн түүнчлэн энэ тоологдсон хүн амын 1.442.227 хүн нь тус улсын харьяат (99,52 %), 1.933 нь бусад улсын харьяат байв. Шилжин ирэгсдийн дийлэнх нь тухайн бүх нутгийнхан байдаг (27,7 % нь Гвинейгээс, 18,7 % нь Мавританаас, 18,3 % нь Сенегалаас). Дээрх бүртгэл бүхий цөөн тооны гадны харьяат иргэдийн 5,6 % нь португаличууд байсан байна. 5.070 хүн аль улсын харьяат гэдгээ мэдүүлээгүй байна.<ref>{{Cite web |url=http://www.stat-guinebissau.com/publicacao/caracteristicas_socio_cultural.pdf |title=Endergebnis der Volkszählung 2009 |access-date=2018-10-22 |archive-date=2017-11-05 |archive-url=https://web.archive.org/web/20171105140643/http://www.stat-guinebissau.com/publicacao/caracteristicas_socio_cultural.pdf |url-status=dead }}</ref> Тус улсын иргэд маш ихээр гадагшаа шилжин суурьшдаг. 2017 онд л гэхэд [[Португал]], Сенегал улсуудад тус бүрт нь 30.000 орчим иргэд амьдарч байгаа нь бүртгэгджээ.<ref>Origins and Destinations of the World’s Migrants, 1990-2017. In: Pew Research Center's Global Attitudes Project. 28. Februar 2018 ([http://www.pewglobal.org/2018/02/28/global-migrant-stocks/?country=DK&date=2017 pewglobal.org] [abgerufen am 30. September 2018]).</ref>
=== Хүн амын өсөлт ===
{| class="wikitable"
!Он
!Оршин суугч
|-
|1950
|535.430
|-
|1960
|616.409
|-
|1970
|711.827
|-
|1980
|800.854
|-
|1990
|1.012.280
|-
|2000
|1.243.229
|-
|2010
|1.555.880
|-
|2017
|1.861.283
|}
Эх сурвалж: НҮБ<ref name=":1">{{Webarchiv|url=https://population.un.org/wpp/DataQuery/ |wayback=20180922024646 |text=World Population Prospects - Population Division - United Nations. |archiv-bot=2024-12-28 00:20:26 InternetArchiveBot }} Abgerufen am 28. Juli 2017.</ref>
=== Ард түмэн ===
Энэ улсад хэл, соёл, нийгмийн бүтцийн хувьд өөр хоорондо их бага ялгарах 25 гаран ястан амьдардаг. Хүн амын сүүлийн тооллогоор үр дүн:
Хүн амын дийлэнх нь дараах таван бүлгээс бүрдэнэ:
* [[Фульбэ]] 410.560 хүн (28,33 %)
* [[Баланта]] 323.948 хүн (22,35 %)
* [[Мандинка]] 212.269 хүн (22,35 %)
* [[Пепел (ястан)|Пепел]] 130.651 хүн (9,02 %)
* [[Манжак]] 119.808 хүн (8,27 %)
Дараагийн чухал ястнуудын тоонд:
* [[Биафада хэл|Биафада]] 50.543 хүн (3,49 %)
* [[Манканха]] 44.829 хүн (3,09 %)
* [[Бижаго]] 30.294 хүн (2,09 %)
* [[Фелүпе]] 24.892 хүн (1,72 %)
* [[Мансоанка Баланте]] 20.456 хүн (1,41 %)
Тус улсын харьяат 32.098 хүн дээр нэрлэсэн ястнуудын алинд ч хамаардаггүй хэмээн мэдэгдсэн бол 1.274 хүн ямар ястан болох тухайгаа огт мэдээлэл өгөөгүй байна.
Мөн түүнчлэн цөөн тооны гадаадын иргэд байх ба үүнд:
* [[Кабо-Верде#Хүн ам|Кабо Вердечүүд]]
* [[Португалчууд]]
* [[Сири#Хүн ам|Сиричүүд]]/[[Ливан#Хүн ам|Ливанчууд]]<ref>Es handelt sich hierbei fast immer um christliche Libanesen, die aber teilweise zu einem Zeitpunkt eingewandert sind, als Libanon Teil Syriens war, und die daher einen syrischen Pass hatten. Es handelt sich hier nicht um eine Besonderheit Guinea-Bissaus: libanesische Minderheiten, die sich dem Handel widmen, gibt es in einer Reihe afrikanischer Länder, im Allgemeinen allerdings solcher französischer Sprache.</ref>
== Түүх ==
{{өргөтгөх хэсэг}}
== Цахим холбоос ==
{{Wiktionary}}
{{Commonscat|Guinea-Bissau|Гвиней-Бисау}}
* [https://web.archive.org/web/20101228200903/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pu.html Guinea-Bissau im World Fact Book des CIA]
== Эшлэл ==
<references />
{{Африк}}
{{Хөтлөгч мөр Африкийн Холбоо}}
{{OIC}}
{{Хөтлөгч мөр Португал хэлтэй Улсуудын Хамтын Нөхөрлөл}}
[[Ангилал:Африкийн орон]]
[[Ангилал:Гвиней-Бисау| ]]
[[Ангилал:Буурай хөгжилтэй орон]]
[[Ангилал:Ерөнхийлөгчийн засаглалтай бүгд найрамдах улс]]
[[Ангилал:Нэгдсэн Үндэстний Байгууллагын гишүүн орон]]
[[Ангилал:Португал хэлтэй орнуудын хамтын нийгэмлэгийн гишүүн орон]]
fkezq4e2sx40e4tc9c2hlkdh1yo8icc
Остин
0
85161
859432
574508
2026-06-19T23:37:03Z
EmausBot
7864
исправление двойного перенаправления на [[Остин, Техас]]
859432
wikitext
text/x-wiki
#ЧИГЛҮҮЛЭГ [[Остин, Техас]]
0mm4al2mkszotoqf5sb7cw2a0bgbhoj
Хулуйхан
0
101058
859399
673187
2026-06-19T14:22:44Z
~2026-35682-50
105430
859399
wikitext
text/x-wiki
'''Хулуйхан'''<ref>Түүний нэрийг Монголын түүхийн ном сударт Хулуйхан, Олуйхан, Холуйхан гэж бичсэн байдаг. Харин Хятад сударт Далуйхан, Хуолу гэх мэтээр ялгамжтай бичсэн байна. </ref> бол [[Чингис хаан|Чингис хааны]] ууган хүү [[Зүчи|Зүчи ханы]] том охин юм. 1207 онд Чингис хааны зарлигаар Зүчи хан баруун гарын их цэргийг удирдаж, хойд зүгийн [[Ойн иргэд]], [[Хорь түмэд]], [[Баргужин төхөм]], [[Енисейн киргиз|Киргиз]] тэргүүтэй олон улс, аймгийг дагуулж ирэх үед, Хулуйханыг [[Ойрад]] аймгийн тэргүүлэгч [[Хойд (овог)|Хойд]] овгийн [[Худуга бэхи|Худуга бэхийн]] хүү [[Иналчи]]<nowiki/>д хатан болгож соёрхов. 1236 онд [[Өгэдэй хаан|Өгэдэй хааны]] зарлигаар '''[[Янь ань фу]]'''гийн ёнгор нэхэж татвар төлдөг 9796 өрх айлыг хишиг болгон өгчээ.
Хулуйханаас '''[[Үлэдү]]''' гэх нэг хүү төрсөн. Үлэдү нь хожим [[Нэгүдэй]], [[Ахутөмөр]] гэх хоёр хүүтэй болжээ. Тэд нар [[Юань улс|Юань улсын]] [[Сү ван Гончиг|Сү ван Гончигийн]] цэргийн жанжид байлаа.
==Мөн үзэх==
* [[Их Монгол улсын хаадын гүнж нарын жагсаалт]]
== Эшлэл ==
[[Ангилал:Хиад боржигин]]
[[Ангилал:Гүнж]]
[[Ангилал:Зүчийн удам]]
[[Ангилал:13-р зуунд төрсөн]]
[[Ангилал:13-р зуунд өнгөрсөн]]
nki71h1jg2zihrv3fp80qdoz0068l27
859453
859399
2026-06-20T11:27:37Z
Megzer
20491
[[Special:Contributions/~2026-35682-50|~2026-35682-50]] ([[User talk:~2026-35682-50|Яриа]]) хэрэглэгчийн [[Special:Diff/859399|859399]] засварыг цуцлах
859453
wikitext
text/x-wiki
'''Хулуйхан'''<ref>Түүний нэрийг Монголын түүхийн ном сударт Хулуйхан, Олуйхан, Холуйхан гэж бичсэн байдаг. Харин Хятад сударт Далуйхан, Хуолу гэх мэтээр ялгамжтай бичсэн байна. </ref> бол [[Чингис хаан|Чингис хааны]] ууган хүү [[Зүчи|Зүчи ханы]] том охин юм. Түүнийг багад нь [[Хэрэйд|Хэрэйдийн]] [[Тоорил хан|Тоорил ханы]] хүү [[Сэнгүм|Сэнгүмийн]] хүү Тусахад өгөхөөр тохирч байсан ч, улс төрийн шалтгаанаар цуцлагдаж байлаа. 1207 онд Чингис хааны зарлигаар Зүчи хан баруун гарын их цэргийг удирдаж, хойд зүгийн [[Ойн иргэд]], [[Хорь түмэд]], [[Баргужин төхөм]], [[Енисейн киргиз|Киргиз]] тэргүүтэй олон улс, аймгийг дагуулж ирэх үед, Хулуйханыг [[Ойрад]] аймгийн тэргүүлэгч [[Хойд (овог)|Хойд]] овгийн [[Худуга бэхи|Худуга бэхийн]] хүү [[Иналчи]]<nowiki/>д хатан болгож соёрхов. 1236 онд [[Өгэдэй хаан|Өгэдэй хааны]] зарлигаар '''[[Янь ань фу]]'''гийн ёнгор нэхэж татвар төлдөг 9796 өрх айлыг хишиг болгон өгчээ.
Хулуйханаас '''[[Үлэдү]]''' гэх нэг хүү төрсөн. Үлэдү нь хожим [[Нэгүдэй]], [[Ахутөмөр]] гэх хоёр хүүтэй болжээ. Тэд нар [[Юань улс|Юань улсын]] [[Сү ван Гончиг|Сү ван Гончигийн]] цэргийн жанжид байлаа.
==Мөн үзэх==
* [[Их Монгол улсын хаадын гүнж нарын жагсаалт]]
== Эшлэл ==
[[Ангилал:Хиад боржигин]]
[[Ангилал:Гүнж]]
[[Ангилал:Зүчийн удам]]
[[Ангилал:13-р зуунд төрсөн]]
[[Ангилал:13-р зуунд өнгөрсөн]]
c4w69mcn2i1uac00wla0ylt57mqlnwp
Module:Lang/data/iana languages
828
113460
859400
859195
2026-06-19T14:25:50Z
Enkhsaihan2005
64429
859400
Scribunto
text/plain
-- File-Date: 2021-03-05
local active = {
["aa"] = {"Афар"},
["ab"] = {"Абхаз"},
["ae"] = {"Avestan"},
["af"] = {"Африкаанс"},
["ak"] = {"Акан"},
["am"] = {"Амхар"},
["an"] = {"Aragonese"},
["ar"] = {"Араб"},
["as"] = {"Ассам"},
["av"] = {"Авар"},
["ay"] = {"Аймара"},
["az"] = {"Азербайжан"},
["ba"] = {"Башкир"},
["be"] = {"Беларусь"},
["bg"] = {"Болгар"},
["bh"] = {"Bihari languages"},
["bi"] = {"Бислама"},
["bm"] = {"Бамбара"},
["bn"] = {"Бенгал", "Бангла"},
["bo"] = {"Төвөд"},
["br"] = {"Breton"},
["bs"] = {"Босни"},
["ca"] = {"Каталан", "Валенси"},
["ce"] = {"Чечень"},
["ch"] = {"Chamorro"},
["co"] = {"Корсика"},
["cr"] = {"Cree"},
["cs"] = {"Чех"},
["cu"] = {"Church Slavic", "Church Slavonic", "Old Bulgarian", "Old Church Slavonic", "Old Slavonic"},
["cv"] = {"Чуваш"},
["cy"] = {"Уэльс"},
["da"] = {"Дани"},
["de"] = {"Герман"},
["dv"] = {"Дивехи", "Мальдив"},
["dz"] = {"Зонка"},
["ee"] = {"Ewe"},
["el"] = {"Modern Greek (1453-)"},
["en"] = {"Англи"},
["eo"] = {"Эсперанто"},
["es"] = {"Испани", "Кастиль"},
["et"] = {"Эстони"},
["eu"] = {"Баск"},
["fa"] = {"Перс"},
["ff"] = {"Фула"},
["fi"] = {"Фин"},
["fj"] = {"Фижи"},
["fo"] = {"Фарер"},
["fr"] = {"Франц"},
["fy"] = {"Western Frisian"},
["ga"] = {"Ирланд"},
["gd"] = {"Шотланд Гел", "Гел"},
["gl"] = {"Галиси"},
["gn"] = {"Гуарани"},
["gu"] = {"Gujarati"},
["gv"] = {"Manx"},
["ha"] = {"Хауса"},
["he"] = {"Еврей"},
["hi"] = {"Хинди"},
["ho"] = {"Хири Моту"},
["hr"] = {"Хорват"},
["ht"] = {"Хаити", "Хаитийн Креол"},
["hu"] = {"Унгар"},
["hy"] = {"Армени"},
["hz"] = {"Хереро"},
["ia"] = {"Interlingua (International Auxiliary Language Association)"},
["id"] = {"Индонез"},
["ie"] = {"Interlingue", "Occidental"},
["ig"] = {"Игбо"},
["ii"] = {"Сычуаны И", "Носу"},
["ik"] = {"Inupiaq"},
["io"] = {"Ido"},
["is"] = {"Исланд"},
["it"] = {"Итали"},
["iu"] = {"Inuktitut"},
["ja"] = {"Япон"},
["jv"] = {"Javanese"},
["ka"] = {"Гүрж"},
["kg"] = {"Конго"},
["ki"] = {"Kikuyu", "Gikuyu"},
["kj"] = {"Кваньяма"},
["kk"] = {"Казах"},
["kl"] = {"Гренланд"},
["km"] = {"Кхмер", "Төв Кхмер"},
["kn"] = {"Каннада"},
["ko"] = {"Солонгос"},
["kr"] = {"Kanuri"},
["ks"] = {"Kashmiri"},
["ku"] = {"Курд"},
["kv"] = {"Коми"},
["kw"] = {"Cornish"},
["ky"] = {"Киргиз"},
["la"] = {"Латин"},
["lb"] = {"Люксембург"},
["lg"] = {"Ганда", "Луганда"},
["li"] = {"Лимбург"},
["ln"] = {"Лингала"},
["lo"] = {"Лаос"},
["lt"] = {"Литва"},
["lu"] = {"Luba-Katanga"},
["lv"] = {"Латви"},
["mg"] = {"Малагас"},
["mh"] = {"Маршалл"},
["mi"] = {"Маори"},
["mk"] = {"Македон"},
["ml"] = {"Malayalam"},
["mn"] = {"Монгол"},
["mr"] = {"Марати"},
["ms"] = {"Малай"},
["mt"] = {"Мальта"},
["my"] = {"Бирм"},
["na"] = {"Науру"},
["nb"] = {"Норвегийн Бүкмол"},
["nd"] = {"North Ndebele"},
["ne"] = {"Балба"},
["ng"] = {"Ndonga"},
["nl"] = {"Нидерланд", "Flemish"},
["nn"] = {"Норвегийн Нюнорск"},
["no"] = {"Норвеги"},
["nr"] = {"Өмнөд Ндебеле"},
["nv"] = {"Navajo", "Navaho"},
["ny"] = {"Ньянжа", "Чева", "Чичева"},
["oc"] = {"Окситан"},
["oj"] = {"Ojibwa"},
["om"] = {"Оромо"},
["or"] = {"Oriya (macrolanguage)", "Odia (macrolanguage)"},
["os"] = {"Осети", "Осет"},
["pa"] = {"Панжаби", "Пунжаби"},
["pi"] = {"Pali"},
["pl"] = {"Польш"},
["ps"] = {"Пуштун", "Паштун"},
["pt"] = {"Португал"},
["qu"] = {"Кечуа"},
["rm"] = {"Руманш"},
["rn"] = {"Рунди"},
["ro"] = {"Румын", "Молдав"},
["ru"] = {"Орос"},
["rw"] = {"Киняруанда"},
["sa"] = {"Санскрит"},
["sc"] = {"Сардини"},
["sd"] = {"Синди"},
["se"] = {"Хойд Сами"},
["sg"] = {"Санго"},
["sh"] = {"Серби-Хорват"},
["si"] = {"Синхал"},
["sk"] = {"Словак"},
["sl"] = {"Словени"},
["sm"] = {"Самоа"},
["sn"] = {"Шона"},
["so"] = {"Сомали"},
["sq"] = {"Албани"},
["sr"] = {"Серби"},
["ss"] = {"Свати"},
["st"] = {"Өмнөд Сото"},
["su"] = {"Sundanese"},
["sv"] = {"Швед"},
["sw"] = {"Свахили"},
["ta"] = {"Тамил"},
["te"] = {"Телүгү"},
["tg"] = {"Тажик"},
["th"] = {"Тай"},
["ti"] = {"Тигриня"},
["tk"] = {"Туркмен"},
["tl"] = {"Тагалог"},
["tn"] = {"Тсвана"},
["to"] = {"Tonga (Tonga Islands)"},
["tr"] = {"Турк"},
["ts"] = {"Тсонга"},
["tt"] = {"Татар"},
["tw"] = {"Twi"},
["ty"] = {"Tahitian"},
["ug"] = {"Уйгур"},
["uk"] = {"Украин"},
["ur"] = {"Урду"},
["uz"] = {"Узбек"},
["ve"] = {"Венда"},
["vi"] = {"Вьетнам"},
["vo"] = {"Volapük"},
["wa"] = {"Walloon"},
["wo"] = {"Wolof"},
["xh"] = {"Коса"},
["yi"] = {"Идиш"},
["yo"] = {"Ёруба"},
["za"] = {"Жуан"},
["zh"] = {"Хятад"},
["zu"] = {"Зулу"},
["aaa"] = {"Ghotuo"},
["aab"] = {"Alumu-Tesu"},
["aac"] = {"Ari"},
["aad"] = {"Amal"},
["aae"] = {"Arbëreshë Albanian"},
["aaf"] = {"Aranadan"},
["aag"] = {"Ambrak"},
["aah"] = {"Abu' Arapesh"},
["aai"] = {"Arifama-Miniafia"},
["aak"] = {"Ankave"},
["aal"] = {"Afade"},
["aan"] = {"Anambé"},
["aao"] = {"Algerian Saharan Arabic"},
["aap"] = {"Pará Arára"},
["aaq"] = {"Eastern Abnaki"},
["aas"] = {"Aasáx"},
["aat"] = {"Arvanitika Albanian"},
["aau"] = {"Abau"},
["aav"] = {"Austro-Asiatic languages"},
["aaw"] = {"Solong"},
["aax"] = {"Mandobo Atas"},
["aaz"] = {"Amarasi"},
["aba"] = {"Abé"},
["abb"] = {"Bankon"},
["abc"] = {"Ambala Ayta"},
["abd"] = {"Manide"},
["abe"] = {"Western Abnaki"},
["abf"] = {"Abai Sungai"},
["abg"] = {"Abaga"},
["abh"] = {"Tajiki Arabic"},
["abi"] = {"Abidji"},
["abj"] = {"Aka-Bea"},
["abl"] = {"Lampung Nyo"},
["abm"] = {"Abanyom"},
["abn"] = {"Abua"},
["abo"] = {"Abon"},
["abp"] = {"Abellen Ayta"},
["abq"] = {"Abaza"},
["abr"] = {"Abron"},
["abs"] = {"Ambonese Malay"},
["abt"] = {"Ambulas"},
["abu"] = {"Abure"},
["abv"] = {"Baharna Arabic"},
["abw"] = {"Pal"},
["abx"] = {"Inabaknon"},
["aby"] = {"Aneme Wake"},
["abz"] = {"Abui"},
["aca"] = {"Achagua"},
["acb"] = {"Áncá"},
["acd"] = {"Gikyode"},
["ace"] = {"Achinese"},
["acf"] = {"Saint Lucian Creole French"},
["ach"] = {"Acoli"},
["aci"] = {"Aka-Cari"},
["ack"] = {"Aka-Kora"},
["acl"] = {"Akar-Bale"},
["acm"] = {"Mesopotamian Arabic"},
["acn"] = {"Achang"},
["acp"] = {"Eastern Acipa"},
["acq"] = {"Ta'izzi-Adeni Arabic"},
["acr"] = {"Achi"},
["acs"] = {"Acroá"},
["act"] = {"Achterhoeks"},
["acu"] = {"Achuar-Shiwiar"},
["acv"] = {"Achumawi"},
["acw"] = {"Hijazi Arabic"},
["acx"] = {"Omani Arabic"},
["acy"] = {"Cypriot Arabic"},
["acz"] = {"Acheron"},
["ada"] = {"Adangme"},
["adb"] = {"Atauran"},
["add"] = {"Lidzonka", "Dzodinka"},
["ade"] = {"Adele"},
["adf"] = {"Dhofari Arabic"},
["adg"] = {"Andegerebinha"},
["adh"] = {"Adhola"},
["adi"] = {"Adi"},
["adj"] = {"Adioukrou"},
["adl"] = {"Galo"},
["adn"] = {"Adang"},
["ado"] = {"Abu"},
["adq"] = {"Adangbe"},
["adr"] = {"Adonara"},
["ads"] = {"Adamorobe Sign Language"},
["adt"] = {"Adnyamathanha"},
["adu"] = {"Aduge"},
["adw"] = {"Amundava"},
["adx"] = {"Amdo Tibetan"},
["ady"] = {"Adyghe", "Adygei"},
["adz"] = {"Adzera"},
["aea"] = {"Areba"},
["aeb"] = {"Tunisian Arabic"},
["aec"] = {"Saidi Arabic"},
["aed"] = {"Argentine Sign Language"},
["aee"] = {"Northeast Pashai", "Northeast Pashayi"},
["aek"] = {"Haeke"},
["ael"] = {"Ambele"},
["aem"] = {"Arem"},
["aen"] = {"Armenian Sign Language"},
["aeq"] = {"Aer"},
["aer"] = {"Eastern Arrernte"},
["aes"] = {"Alsea"},
["aeu"] = {"Akeu"},
["aew"] = {"Ambakich"},
["aey"] = {"Amele"},
["aez"] = {"Aeka"},
["afa"] = {"Afro-Asiatic languages"},
["afb"] = {"Gulf Arabic"},
["afd"] = {"Andai"},
["afe"] = {"Putukwam"},
["afg"] = {"Afghan Sign Language"},
["afh"] = {"Afrihili"},
["afi"] = {"Akrukay", "Chini"},
["afk"] = {"Nanubae"},
["afn"] = {"Defaka"},
["afo"] = {"Eloyi"},
["afp"] = {"Tapei"},
["afs"] = {"Afro-Seminole Creole"},
["aft"] = {"Afitti"},
["afu"] = {"Awutu"},
["afz"] = {"Obokuitai"},
["aga"] = {"Aguano"},
["agb"] = {"Legbo"},
["agc"] = {"Agatu"},
["agd"] = {"Agarabi"},
["age"] = {"Angal"},
["agf"] = {"Arguni"},
["agg"] = {"Angor"},
["agh"] = {"Ngelima"},
["agi"] = {"Agariya"},
["agj"] = {"Argobba"},
["agk"] = {"Isarog Agta"},
["agl"] = {"Fembe"},
["agm"] = {"Angaataha"},
["agn"] = {"Agutaynen"},
["ago"] = {"Tainae"},
["agq"] = {"Aghem"},
["agr"] = {"Aguaruna"},
["ags"] = {"Esimbi"},
["agt"] = {"Central Cagayan Agta"},
["agu"] = {"Aguacateco"},
["agv"] = {"Remontado Dumagat"},
["agw"] = {"Kahua"},
["agx"] = {"Агуль"},
["agy"] = {"Southern Alta"},
["agz"] = {"Mt. Iriga Agta"},
["aha"] = {"Ahanta"},
["ahb"] = {"Axamb"},
["ahg"] = {"Qimant"},
["ahh"] = {"Aghu"},
["ahi"] = {"Tiagbamrin Aizi"},
["ahk"] = {"Akha"},
["ahl"] = {"Igo"},
["ahm"] = {"Mobumrin Aizi"},
["ahn"] = {"Àhàn"},
["aho"] = {"Ahom"},
["ahp"] = {"Aproumu Aizi"},
["ahr"] = {"Ahirani"},
["ahs"] = {"Ashe"},
["aht"] = {"Ahtena"},
["aia"] = {"Arosi"},
["aib"] = {"Ainu (China)"},
["aic"] = {"Ainbai"},
["aid"] = {"Alngith"},
["aie"] = {"Amara"},
["aif"] = {"Agi"},
["aig"] = {"Antigua and Barbuda Creole English"},
["aih"] = {"Ai-Cham"},
["aii"] = {"Assyrian Neo-Aramaic"},
["aij"] = {"Lishanid Noshan"},
["aik"] = {"Ake"},
["ail"] = {"Aimele"},
["aim"] = {"Aimol"},
["ain"] = {"Ainu (Japan)"},
["aio"] = {"Aiton"},
["aip"] = {"Burumakok"},
["aiq"] = {"Aimaq"},
["air"] = {"Airoran"},
["ait"] = {"Arikem"},
["aiw"] = {"Aari"},
["aix"] = {"Aighon"},
["aiy"] = {"Ali"},
["aja"] = {"Aja (South Sudan)"},
["ajg"] = {"Aja (Benin)"},
["aji"] = {"Ajië"},
["ajn"] = {"Andajin"},
["ajp"] = {"South Levantine Arabic"},
["ajt"] = {"Judeo-Tunisian Arabic"},
["aju"] = {"Judeo-Moroccan Arabic"},
["ajw"] = {"Ajawa"},
["ajz"] = {"Amri Karbi"},
["akb"] = {"Batak Angkola"},
["akc"] = {"Mpur"},
["akd"] = {"Ukpet-Ehom"},
["ake"] = {"Akawaio"},
["akf"] = {"Akpa"},
["akg"] = {"Anakalangu"},
["akh"] = {"Angal Heneng"},
["aki"] = {"Aiome"},
["akj"] = {"Aka-Jeru"},
["akk"] = {"Akkadian"},
["akl"] = {"Aklanon"},
["akm"] = {"Aka-Bo"},
["ako"] = {"Akurio"},
["akp"] = {"Siwu"},
["akq"] = {"Ak"},
["akr"] = {"Araki"},
["aks"] = {"Akaselem"},
["akt"] = {"Akolet"},
["aku"] = {"Akum"},
["akv"] = {"Akhvakh"},
["akw"] = {"Akwa"},
["akx"] = {"Aka-Kede"},
["aky"] = {"Aka-Kol"},
["akz"] = {"Alabama"},
["ala"] = {"Alago"},
["alc"] = {"Qawasqar"},
["ald"] = {"Alladian"},
["ale"] = {"Aleut"},
["alf"] = {"Alege"},
["alg"] = {"Algonquian languages"},
["alh"] = {"Alawa"},
["ali"] = {"Amaimon"},
["alj"] = {"Alangan"},
["alk"] = {"Alak"},
["all"] = {"Allar"},
["alm"] = {"Amblong"},
["aln"] = {"Gheg Albanian"},
["alo"] = {"Larike-Wakasihu"},
["alp"] = {"Alune"},
["alq"] = {"Algonquin"},
["alr"] = {"Alutor"},
["als"] = {"Tosk Albanian"},
["alt"] = {"Өмнөд Алтай"},
["alu"] = {"'Are'are"},
["alv"] = {"Atlantic-Congo languages"},
["alw"] = {"Alaba-K’abeena", "Wanbasana"},
["alx"] = {"Amol"},
["aly"] = {"Alyawarr"},
["alz"] = {"Alur"},
["ama"] = {"Amanayé"},
["amb"] = {"Ambo"},
["amc"] = {"Amahuaca"},
["ame"] = {"Yanesha'"},
["amf"] = {"Hamer-Banna"},
["amg"] = {"Amurdak"},
["ami"] = {"Amis"},
["amj"] = {"Amdang"},
["amk"] = {"Ambai"},
["aml"] = {"War-Jaintia"},
["amm"] = {"Ama (Papua New Guinea)"},
["amn"] = {"Amanab"},
["amo"] = {"Amo"},
["amp"] = {"Alamblak"},
["amq"] = {"Amahai"},
["amr"] = {"Amarakaeri"},
["ams"] = {"Southern Amami-Oshima"},
["amt"] = {"Amto"},
["amu"] = {"Guerrero Amuzgo"},
["amv"] = {"Ambelau"},
["amw"] = {"Western Neo-Aramaic"},
["amx"] = {"Anmatyerre"},
["amy"] = {"Ami"},
["amz"] = {"Atampaya"},
["ana"] = {"Andaqui"},
["anb"] = {"Andoa"},
["anc"] = {"Ngas"},
["and"] = {"Ansus"},
["ane"] = {"Xârâcùù"},
["anf"] = {"Animere"},
["ang"] = {"Хуучин Англи (ca. 450-1100)"},
["anh"] = {"Nend"},
["ani"] = {"Andi"},
["anj"] = {"Anor"},
["ank"] = {"Goemai"},
["anl"] = {"Anu-Hkongso Chin"},
["anm"] = {"Anal"},
["ann"] = {"Obolo"},
["ano"] = {"Andoque"},
["anp"] = {"Angika"},
["anq"] = {"Jarawa (India)"},
["anr"] = {"Andh"},
["ans"] = {"Anserma"},
["ant"] = {"Antakarinya", "Antikarinya"},
["anu"] = {"Anuak"},
["anv"] = {"Denya"},
["anw"] = {"Anaang"},
["anx"] = {"Andra-Hus"},
["any"] = {"Anyin"},
["anz"] = {"Anem"},
["aoa"] = {"Angolar"},
["aob"] = {"Abom"},
["aoc"] = {"Pemon"},
["aod"] = {"Andarum"},
["aoe"] = {"Angal Enen"},
["aof"] = {"Bragat"},
["aog"] = {"Angoram"},
["aoi"] = {"Anindilyakwa"},
["aoj"] = {"Mufian"},
["aok"] = {"Arhö"},
["aol"] = {"Alor"},
["aom"] = {"Ömie"},
["aon"] = {"Bumbita Arapesh"},
["aor"] = {"Aore"},
["aos"] = {"Taikat"},
["aot"] = {"Atong (India)", "A'tong"},
["aou"] = {"A'ou"},
["aox"] = {"Atorada"},
["aoz"] = {"Uab Meto"},
["apa"] = {"Apache languages"},
["apb"] = {"Sa'a"},
["apc"] = {"North Levantine Arabic"},
["apd"] = {"Sudanese Arabic"},
["ape"] = {"Bukiyip"},
["apf"] = {"Pahanan Agta"},
["apg"] = {"Ampanang"},
["aph"] = {"Athpariya"},
["api"] = {"Apiaká"},
["apj"] = {"Jicarilla Apache"},
["apk"] = {"Kiowa Apache"},
["apl"] = {"Lipan Apache"},
["apm"] = {"Mescalero-Chiricahua Apache"},
["apn"] = {"Apinayé"},
["apo"] = {"Ambul"},
["app"] = {"Apma"},
["apq"] = {"A-Pucikwar"},
["apr"] = {"Arop-Lokep"},
["aps"] = {"Arop-Sissano"},
["apt"] = {"Apatani"},
["apu"] = {"Apurinã"},
["apv"] = {"Alapmunte"},
["apw"] = {"Western Apache"},
["apx"] = {"Aputai"},
["apy"] = {"Apalaí"},
["apz"] = {"Safeyoka"},
["aqa"] = {"Alacalufan languages"},
["aqc"] = {"Archi"},
["aqd"] = {"Ampari Dogon"},
["aqg"] = {"Arigidi"},
["aqk"] = {"Aninka"},
["aql"] = {"Algic languages"},
["aqm"] = {"Atohwaim"},
["aqn"] = {"Northern Alta"},
["aqp"] = {"Atakapa"},
["aqr"] = {"Arhâ"},
["aqt"] = {"Angaité"},
["aqz"] = {"Akuntsu"},
["arb"] = {"Стандарт Араб"},
["arc"] = {"Official Aramaic (700-300 BCE)", "Imperial Aramaic (700-300 BCE)"},
["ard"] = {"Arabana"},
["are"] = {"Western Arrarnta"},
["arh"] = {"Arhuaco"},
["ari"] = {"Arikara"},
["arj"] = {"Arapaso"},
["ark"] = {"Arikapú"},
["arl"] = {"Arabela"},
["arn"] = {"Mapudungun", "Mapuche"},
["aro"] = {"Araona"},
["arp"] = {"Arapaho"},
["arq"] = {"Algerian Arabic"},
["arr"] = {"Karo (Brazil)"},
["ars"] = {"Najdi Arabic"},
["art"] = {"Artificial languages"},
["aru"] = {"Aruá (Amazonas State)", "Arawá"},
["arv"] = {"Arbore"},
["arw"] = {"Arawak"},
["arx"] = {"Aruá (Rodonia State)"},
["ary"] = {"Moroccan Arabic"},
["arz"] = {"Египетийн Араб"},
["asa"] = {"Asu (Tanzania)"},
["asb"] = {"Assiniboine"},
["asc"] = {"Casuarina Coast Asmat"},
["ase"] = {"American Sign Language"},
["asf"] = {"Auslan", "Australian Sign Language"},
["asg"] = {"Cishingini"},
["ash"] = {"Abishira"},
["asi"] = {"Buruwai"},
["asj"] = {"Sari"},
["ask"] = {"Ashkun"},
["asl"] = {"Asilulu"},
["asn"] = {"Xingú Asuriní"},
["aso"] = {"Dano"},
["asp"] = {"Algerian Sign Language"},
["asq"] = {"Austrian Sign Language"},
["asr"] = {"Asuri"},
["ass"] = {"Ipulo"},
["ast"] = {"Asturian", "Asturleonese", "Bable", "Leonese"},
["asu"] = {"Tocantins Asurini"},
["asv"] = {"Asoa"},
["asw"] = {"Australian Aborigines Sign Language"},
["asx"] = {"Muratayak"},
["asy"] = {"Yaosakor Asmat"},
["asz"] = {"As"},
["ata"] = {"Pele-Ata"},
["atb"] = {"Zaiwa"},
["atc"] = {"Atsahuaca"},
["atd"] = {"Ata Manobo"},
["ate"] = {"Atemble"},
["atg"] = {"Ivbie North-Okpela-Arhe"},
["ath"] = {"Athapascan languages"},
["ati"] = {"Attié"},
["atj"] = {"Atikamekw"},
["atk"] = {"Ati"},
["atl"] = {"Mt. Iraya Agta"},
["atm"] = {"Ata"},
["atn"] = {"Ashtiani"},
["ato"] = {"Atong (Cameroon)"},
["atp"] = {"Pudtol Atta"},
["atq"] = {"Aralle-Tabulahan"},
["atr"] = {"Waimiri-Atroari"},
["ats"] = {"Gros Ventre"},
["att"] = {"Pamplona Atta"},
["atu"] = {"Reel"},
["atv"] = {"Northern Altai"},
["atw"] = {"Atsugewi"},
["atx"] = {"Arutani"},
["aty"] = {"Aneityum"},
["atz"] = {"Arta"},
["aua"] = {"Asumboa"},
["aub"] = {"Alugu"},
["auc"] = {"Waorani"},
["aud"] = {"Anuta"},
["auf"] = {"Arauan languages"},
["aug"] = {"Aguna"},
["auh"] = {"Aushi"},
["aui"] = {"Anuki"},
["auj"] = {"Awjilah"},
["auk"] = {"Heyo"},
["aul"] = {"Aulua"},
["aum"] = {"Asu (Nigeria)"},
["aun"] = {"Molmo One"},
["auo"] = {"Auyokawa"},
["aup"] = {"Makayam"},
["auq"] = {"Anus", "Korur"},
["aur"] = {"Aruek"},
["aus"] = {"Australian languages"},
["aut"] = {"Austral"},
["auu"] = {"Auye"},
["auw"] = {"Awyi"},
["aux"] = {"Aurá"},
["auy"] = {"Awiyaana"},
["auz"] = {"Uzbeki Arabic"},
["avb"] = {"Avau"},
["avd"] = {"Alviri-Vidari"},
["avi"] = {"Avikam"},
["avk"] = {"Kotava"},
["avl"] = {"Eastern Egyptian Bedawi Arabic"},
["avm"] = {"Angkamuthi"},
["avn"] = {"Avatime"},
["avo"] = {"Agavotaguerra"},
["avs"] = {"Aushiri"},
["avt"] = {"Au"},
["avu"] = {"Avokaya"},
["avv"] = {"Avá-Canoeiro"},
["awa"] = {"Awadhi"},
["awb"] = {"Awa (Papua New Guinea)"},
["awc"] = {"Cicipu"},
["awd"] = {"Arawakan languages"},
["awe"] = {"Awetí"},
["awg"] = {"Anguthimri"},
["awh"] = {"Awbono"},
["awi"] = {"Aekyom"},
["awk"] = {"Awabakal"},
["awm"] = {"Arawum"},
["awn"] = {"Awngi"},
["awo"] = {"Awak"},
["awr"] = {"Awera"},
["aws"] = {"South Awyu"},
["awt"] = {"Araweté"},
["awu"] = {"Central Awyu"},
["awv"] = {"Jair Awyu"},
["aww"] = {"Awun"},
["awx"] = {"Awara"},
["awy"] = {"Edera Awyu"},
["axb"] = {"Abipon"},
["axe"] = {"Ayerrerenge"},
["axg"] = {"Mato Grosso Arára"},
["axk"] = {"Yaka (Central African Republic)"},
["axl"] = {"Lower Southern Aranda"},
["axm"] = {"Middle Armenian"},
["axx"] = {"Xârâgurè"},
["aya"] = {"Awar"},
["ayb"] = {"Ayizo Gbe"},
["ayc"] = {"Southern Aymara"},
["ayd"] = {"Ayabadhu"},
["aye"] = {"Ayere"},
["ayg"] = {"Ginyanga"},
["ayh"] = {"Hadrami Arabic"},
["ayi"] = {"Leyigha"},
["ayk"] = {"Akuku"},
["ayl"] = {"Libyan Arabic"},
["ayn"] = {"Sanaani Arabic"},
["ayo"] = {"Ayoreo"},
["ayp"] = {"North Mesopotamian Arabic"},
["ayq"] = {"Ayi (Papua New Guinea)"},
["ayr"] = {"Central Aymara"},
["ays"] = {"Sorsogon Ayta"},
["ayt"] = {"Magbukun Ayta"},
["ayu"] = {"Ayu"},
["ayz"] = {"Mai Brat"},
["aza"] = {"Azha"},
["azb"] = {"South Azerbaijani"},
["azc"] = {"Uto-Aztecan languages"},
["azd"] = {"Eastern Durango Nahuatl"},
["azg"] = {"San Pedro Amuzgos Amuzgo"},
["azj"] = {"North Azerbaijani"},
["azm"] = {"Ipalapa Amuzgo"},
["azn"] = {"Western Durango Nahuatl"},
["azo"] = {"Awing"},
["azt"] = {"Faire Atta"},
["azz"] = {"Highland Puebla Nahuatl"},
["baa"] = {"Babatana"},
["bab"] = {"Bainouk-Gunyuño"},
["bac"] = {"Badui"},
["bad"] = {"Banda languages"},
["bae"] = {"Baré"},
["baf"] = {"Nubaca"},
["bag"] = {"Tuki"},
["bah"] = {"Bahamas Creole English"},
["bai"] = {"Bamileke languages"},
["baj"] = {"Barakai"},
["bal"] = {"Baluchi"},
["ban"] = {"Бали"},
["bao"] = {"Waimaha"},
["bap"] = {"Bantawa"},
["bar"] = {"Бавари"},
["bas"] = {"Basa (Cameroon)"},
["bat"] = {"Baltic languages"},
["bau"] = {"Bada (Nigeria)"},
["bav"] = {"Vengo"},
["baw"] = {"Bambili-Bambui"},
["bax"] = {"Bamun"},
["bay"] = {"Batuley"},
["bba"] = {"Baatonum"},
["bbb"] = {"Barai"},
["bbc"] = {"Batak Toba"},
["bbd"] = {"Bau"},
["bbe"] = {"Bangba"},
["bbf"] = {"Baibai"},
["bbg"] = {"Barama"},
["bbh"] = {"Bugan"},
["bbi"] = {"Barombi"},
["bbj"] = {"Ghomálá'"},
["bbk"] = {"Babanki"},
["bbl"] = {"Bats"},
["bbm"] = {"Babango"},
["bbn"] = {"Uneapa"},
["bbo"] = {"Northern Bobo Madaré", "Konabéré"},
["bbp"] = {"West Central Banda"},
["bbq"] = {"Bamali"},
["bbr"] = {"Girawa"},
["bbs"] = {"Bakpinka"},
["bbt"] = {"Mburku"},
["bbu"] = {"Kulung (Nigeria)"},
["bbv"] = {"Karnai"},
["bbw"] = {"Baba"},
["bbx"] = {"Bubia"},
["bby"] = {"Befang"},
["bca"] = {"Central Bai"},
["bcb"] = {"Bainouk-Samik"},
["bcc"] = {"Southern Balochi"},
["bcd"] = {"North Babar"},
["bce"] = {"Bamenyam"},
["bcf"] = {"Bamu"},
["bcg"] = {"Baga Pokur"},
["bch"] = {"Bariai"},
["bci"] = {"Baoulé"},
["bcj"] = {"Bardi"},
["bck"] = {"Bunuba"},
["bcl"] = {"Central Bikol"},
["bcm"] = {"Bannoni"},
["bcn"] = {"Bali (Nigeria)"},
["bco"] = {"Kaluli"},
["bcp"] = {"Bali (Democratic Republic of Congo)"},
["bcq"] = {"Bench"},
["bcr"] = {"Babine"},
["bcs"] = {"Kohumono"},
["bct"] = {"Bendi"},
["bcu"] = {"Awad Bing"},
["bcv"] = {"Shoo-Minda-Nye"},
["bcw"] = {"Bana"},
["bcy"] = {"Bacama"},
["bcz"] = {"Bainouk-Gunyaamolo"},
["bda"] = {"Bayot"},
["bdb"] = {"Basap"},
["bdc"] = {"Emberá-Baudó"},
["bdd"] = {"Bunama"},
["bde"] = {"Bade"},
["bdf"] = {"Biage"},
["bdg"] = {"Bonggi"},
["bdh"] = {"Baka (South Sudan)"},
["bdi"] = {"Burun"},
["bdj"] = {"Bai (South Sudan)", "Bai"},
["bdk"] = {"Budukh"},
["bdl"] = {"Indonesian Bajau"},
["bdm"] = {"Buduma"},
["bdn"] = {"Baldemu"},
["bdo"] = {"Morom"},
["bdp"] = {"Bende"},
["bdq"] = {"Bahnar"},
["bdr"] = {"West Coast Bajau"},
["bds"] = {"Burunge"},
["bdt"] = {"Bokoto"},
["bdu"] = {"Oroko"},
["bdv"] = {"Bodo Parja"},
["bdw"] = {"Baham"},
["bdx"] = {"Budong-Budong"},
["bdy"] = {"Bandjalang"},
["bdz"] = {"Badeshi"},
["bea"] = {"Beaver"},
["beb"] = {"Bebele"},
["bec"] = {"Iceve-Maci"},
["bed"] = {"Bedoanas"},
["bee"] = {"Byangsi"},
["bef"] = {"Benabena"},
["beg"] = {"Belait"},
["beh"] = {"Biali"},
["bei"] = {"Bekati'"},
["bej"] = {"Beja", "Bedawiyet"},
["bek"] = {"Bebeli"},
["bem"] = {"Bemba (Zambia)"},
["beo"] = {"Beami"},
["bep"] = {"Besoa"},
["beq"] = {"Beembe"},
["ber"] = {"Бербер хэлнүүд"},
["bes"] = {"Besme"},
["bet"] = {"Guiberoua Béte"},
["beu"] = {"Blagar"},
["bev"] = {"Daloa Bété"},
["bew"] = {"Betawi"},
["bex"] = {"Jur Modo"},
["bey"] = {"Beli (Papua New Guinea)"},
["bez"] = {"Bena (Tanzania)"},
["bfa"] = {"Bari"},
["bfb"] = {"Pauri Bareli"},
["bfc"] = {"Panyi Bai", "Northern Bai"},
["bfd"] = {"Bafut"},
["bfe"] = {"Betaf", "Tena"},
["bff"] = {"Bofi"},
["bfg"] = {"Busang Kayan"},
["bfh"] = {"Blafe"},
["bfi"] = {"British Sign Language"},
["bfj"] = {"Bafanji"},
["bfk"] = {"Ban Khor Sign Language"},
["bfl"] = {"Banda-Ndélé"},
["bfm"] = {"Mmen"},
["bfn"] = {"Bunak"},
["bfo"] = {"Malba Birifor"},
["bfp"] = {"Beba"},
["bfq"] = {"Badaga"},
["bfr"] = {"Bazigar"},
["bfs"] = {"Southern Bai"},
["bft"] = {"Balti"},
["bfu"] = {"Gahri"},
["bfw"] = {"Bondo"},
["bfx"] = {"Bantayanon"},
["bfy"] = {"Bagheli"},
["bfz"] = {"Mahasu Pahari"},
["bga"] = {"Gwamhi-Wuri"},
["bgb"] = {"Bobongko"},
["bgc"] = {"Haryanvi"},
["bgd"] = {"Rathwi Bareli"},
["bge"] = {"Bauria"},
["bgf"] = {"Bangandu"},
["bgg"] = {"Bugun"},
["bgi"] = {"Giangan"},
["bgj"] = {"Bangolan"},
["bgk"] = {"Bit", "Buxinhua"},
["bgl"] = {"Bo (Laos)"},
["bgn"] = {"Western Balochi"},
["bgo"] = {"Baga Koga"},
["bgp"] = {"Eastern Balochi"},
["bgq"] = {"Bagri"},
["bgr"] = {"Bawm Chin"},
["bgs"] = {"Tagabawa"},
["bgt"] = {"Bughotu"},
["bgu"] = {"Mbongno"},
["bgv"] = {"Warkay-Bipim"},
["bgw"] = {"Bhatri"},
["bgx"] = {"Balkan Gagauz Turkish"},
["bgy"] = {"Benggoi"},
["bgz"] = {"Banggai"},
["bha"] = {"Bharia"},
["bhb"] = {"Bhili"},
["bhc"] = {"Biga"},
["bhd"] = {"Bhadrawahi"},
["bhe"] = {"Bhaya"},
["bhf"] = {"Odiai"},
["bhg"] = {"Binandere"},
["bhh"] = {"Bukharic"},
["bhi"] = {"Bhilali"},
["bhj"] = {"Bahing"},
["bhl"] = {"Bimin"},
["bhm"] = {"Bathari"},
["bhn"] = {"Bohtan Neo-Aramaic"},
["bho"] = {"Bhojpuri"},
["bhp"] = {"Bima"},
["bhq"] = {"Tukang Besi South"},
["bhr"] = {"Bara Malagasy"},
["bhs"] = {"Buwal"},
["bht"] = {"Bhattiyali"},
["bhu"] = {"Bhunjia"},
["bhv"] = {"Bahau"},
["bhw"] = {"Biak"},
["bhx"] = {"Bhalay"},
["bhy"] = {"Bhele"},
["bhz"] = {"Bada (Indonesia)"},
["bia"] = {"Badimaya"},
["bib"] = {"Bissa", "Bisa"},
["bid"] = {"Bidiyo"},
["bie"] = {"Bepour"},
["bif"] = {"Biafada"},
["big"] = {"Biangai"},
["bik"] = {"Bikol"},
["bil"] = {"Bile"},
["bim"] = {"Bimoba"},
["bin"] = {"Bini", "Edo"},
["bio"] = {"Nai"},
["bip"] = {"Bila"},
["biq"] = {"Bipi"},
["bir"] = {"Bisorio"},
["bit"] = {"Berinomo"},
["biu"] = {"Biete"},
["biv"] = {"Southern Birifor"},
["biw"] = {"Kol (Cameroon)"},
["bix"] = {"Bijori"},
["biy"] = {"Birhor"},
["biz"] = {"Baloi"},
["bja"] = {"Budza"},
["bjb"] = {"Banggarla"},
["bjc"] = {"Bariji"},
["bje"] = {"Biao-Jiao Mien"},
["bjf"] = {"Barzani Jewish Neo-Aramaic"},
["bjg"] = {"Bidyogo"},
["bjh"] = {"Bahinemo"},
["bji"] = {"Burji"},
["bjj"] = {"Kanauji"},
["bjk"] = {"Barok"},
["bjl"] = {"Bulu (Papua New Guinea)"},
["bjm"] = {"Bajelani"},
["bjn"] = {"Banjar"},
["bjo"] = {"Mid-Southern Banda"},
["bjp"] = {"Fanamaket"},
["bjr"] = {"Binumarien"},
["bjs"] = {"Bajan"},
["bjt"] = {"Balanta-Ganja"},
["bju"] = {"Busuu"},
["bjv"] = {"Bedjond"},
["bjw"] = {"Bakwé"},
["bjx"] = {"Banao Itneg"},
["bjy"] = {"Bayali"},
["bjz"] = {"Baruga"},
["bka"] = {"Kyak"},
["bkc"] = {"Baka (Cameroon)"},
["bkd"] = {"Binukid", "Talaandig"},
["bkf"] = {"Beeke"},
["bkg"] = {"Buraka"},
["bkh"] = {"Bakoko"},
["bki"] = {"Baki"},
["bkj"] = {"Pande"},
["bkk"] = {"Brokskat"},
["bkl"] = {"Berik"},
["bkm"] = {"Kom (Cameroon)"},
["bkn"] = {"Bukitan"},
["bko"] = {"Kwa'"},
["bkp"] = {"Boko (Democratic Republic of Congo)"},
["bkq"] = {"Bakairí"},
["bkr"] = {"Bakumpai"},
["bks"] = {"Northern Sorsoganon"},
["bkt"] = {"Boloki"},
["bku"] = {"Buhid"},
["bkv"] = {"Bekwarra"},
["bkw"] = {"Bekwel"},
["bkx"] = {"Baikeno"},
["bky"] = {"Bokyi"},
["bkz"] = {"Bungku"},
["bla"] = {"Siksika"},
["blb"] = {"Bilua"},
["blc"] = {"Bella Coola"},
["bld"] = {"Bolango"},
["ble"] = {"Balanta-Kentohe"},
["blf"] = {"Buol"},
["blh"] = {"Kuwaa"},
["bli"] = {"Bolia"},
["blj"] = {"Bolongan"},
["blk"] = {"Pa'o Karen", "Pa'O"},
["bll"] = {"Biloxi"},
["blm"] = {"Beli (South Sudan)"},
["bln"] = {"Southern Catanduanes Bikol"},
["blo"] = {"Anii"},
["blp"] = {"Blablanga"},
["blq"] = {"Baluan-Pam"},
["blr"] = {"Blang"},
["bls"] = {"Balaesang"},
["blt"] = {"Tai Dam"},
["blv"] = {"Kibala", "Bolo"},
["blw"] = {"Balangao"},
["blx"] = {"Mag-Indi Ayta"},
["bly"] = {"Notre"},
["blz"] = {"Balantak"},
["bma"] = {"Lame"},
["bmb"] = {"Bembe"},
["bmc"] = {"Biem"},
["bmd"] = {"Baga Manduri"},
["bme"] = {"Limassa"},
["bmf"] = {"Bom-Kim"},
["bmg"] = {"Bamwe"},
["bmh"] = {"Kein"},
["bmi"] = {"Bagirmi"},
["bmj"] = {"Bote-Majhi"},
["bmk"] = {"Ghayavi"},
["bml"] = {"Bomboli"},
["bmm"] = {"Northern Betsimisaraka Malagasy"},
["bmn"] = {"Bina (Papua New Guinea)"},
["bmo"] = {"Bambalang"},
["bmp"] = {"Bulgebi"},
["bmq"] = {"Bomu"},
["bmr"] = {"Muinane"},
["bms"] = {"Bilma Kanuri"},
["bmt"] = {"Biao Mon"},
["bmu"] = {"Somba-Siawari"},
["bmv"] = {"Bum"},
["bmw"] = {"Bomwali"},
["bmx"] = {"Baimak"},
["bmz"] = {"Baramu"},
["bna"] = {"Bonerate"},
["bnb"] = {"Bookan"},
["bnc"] = {"Bontok"},
["bnd"] = {"Banda (Indonesia)"},
["bne"] = {"Bintauna"},
["bnf"] = {"Masiwang"},
["bng"] = {"Benga"},
["bni"] = {"Bangi"},
["bnj"] = {"Eastern Tawbuid"},
["bnk"] = {"Bierebo"},
["bnl"] = {"Boon"},
["bnm"] = {"Batanga"},
["bnn"] = {"Bunun"},
["bno"] = {"Bantoanon"},
["bnp"] = {"Bola"},
["bnq"] = {"Bantik"},
["bnr"] = {"Butmas-Tur"},
["bns"] = {"Bundeli"},
["bnt"] = {"Bantu languages"},
["bnu"] = {"Bentong"},
["bnv"] = {"Bonerif", "Beneraf", "Edwas"},
["bnw"] = {"Bisis"},
["bnx"] = {"Bangubangu"},
["bny"] = {"Bintulu"},
["bnz"] = {"Beezen"},
["boa"] = {"Bora"},
["bob"] = {"Aweer"},
["boe"] = {"Mundabli"},
["bof"] = {"Bolon"},
["bog"] = {"Bamako Sign Language"},
["boh"] = {"Boma"},
["boi"] = {"Barbareño"},
["boj"] = {"Anjam"},
["bok"] = {"Bonjo"},
["bol"] = {"Bole"},
["bom"] = {"Berom"},
["bon"] = {"Bine"},
["boo"] = {"Tiemacèwè Bozo"},
["bop"] = {"Bonkiman"},
["boq"] = {"Bogaya"},
["bor"] = {"Borôro"},
["bot"] = {"Bongo"},
["bou"] = {"Bondei"},
["bov"] = {"Tuwuli"},
["bow"] = {"Rema"},
["box"] = {"Buamu"},
["boy"] = {"Bodo (Central African Republic)"},
["boz"] = {"Tiéyaxo Bozo"},
["bpa"] = {"Daakaka"},
["bpd"] = {"Banda-Banda"},
["bpe"] = {"Bauni"},
["bpg"] = {"Bonggo"},
["bph"] = {"Botlikh"},
["bpi"] = {"Bagupi"},
["bpj"] = {"Binji"},
["bpk"] = {"Orowe", "'Ôrôê"},
["bpl"] = {"Broome Pearling Lugger Pidgin"},
["bpm"] = {"Biyom"},
["bpn"] = {"Dzao Min"},
["bpo"] = {"Anasi"},
["bpp"] = {"Kaure"},
["bpq"] = {"Banda Malay"},
["bpr"] = {"Koronadal Blaan"},
["bps"] = {"Sarangani Blaan"},
["bpt"] = {"Barrow Point"},
["bpu"] = {"Bongu"},
["bpv"] = {"Bian Marind"},
["bpw"] = {"Bo (Papua New Guinea)"},
["bpx"] = {"Palya Bareli"},
["bpy"] = {"Bishnupriya"},
["bpz"] = {"Bilba"},
["bqa"] = {"Tchumbuli"},
["bqb"] = {"Bagusa"},
["bqc"] = {"Boko (Benin)", "Boo"},
["bqd"] = {"Bung"},
["bqf"] = {"Baga Kaloum"},
["bqg"] = {"Bago-Kusuntu"},
["bqh"] = {"Baima"},
["bqi"] = {"Bakhtiari"},
["bqj"] = {"Bandial"},
["bqk"] = {"Banda-Mbrès"},
["bql"] = {"Bilakura"},
["bqm"] = {"Wumboko"},
["bqn"] = {"Bulgarian Sign Language"},
["bqo"] = {"Balo"},
["bqp"] = {"Busa"},
["bqq"] = {"Biritai"},
["bqr"] = {"Burusu"},
["bqs"] = {"Bosngun"},
["bqt"] = {"Bamukumbit"},
["bqu"] = {"Boguru"},
["bqv"] = {"Koro Wachi", "Begbere-Ejar"},
["bqw"] = {"Buru (Nigeria)"},
["bqx"] = {"Baangi"},
["bqy"] = {"Bengkala Sign Language"},
["bqz"] = {"Bakaka"},
["bra"] = {"Braj"},
["brb"] = {"Lave"},
["brc"] = {"Berbice Creole Dutch"},
["brd"] = {"Baraamu"},
["brf"] = {"Bira"},
["brg"] = {"Baure"},
["brh"] = {"Brahui"},
["bri"] = {"Mokpwe"},
["brj"] = {"Bieria"},
["brk"] = {"Birked"},
["brl"] = {"Birwa"},
["brm"] = {"Barambu"},
["brn"] = {"Boruca"},
["bro"] = {"Brokkat"},
["brp"] = {"Barapasi"},
["brq"] = {"Breri"},
["brr"] = {"Birao"},
["brs"] = {"Baras"},
["brt"] = {"Bitare"},
["bru"] = {"Eastern Bru"},
["brv"] = {"Western Bru"},
["brw"] = {"Bellari"},
["brx"] = {"Bodo (India)"},
["bry"] = {"Burui"},
["brz"] = {"Bilbil"},
["bsa"] = {"Abinomn"},
["bsb"] = {"Brunei Bisaya"},
["bsc"] = {"Bassari", "Oniyan"},
["bse"] = {"Wushi"},
["bsf"] = {"Bauchi"},
["bsg"] = {"Bashkardi"},
["bsh"] = {"Kati"},
["bsi"] = {"Bassossi"},
["bsj"] = {"Bangwinji"},
["bsk"] = {"Burushaski"},
["bsl"] = {"Basa-Gumna"},
["bsm"] = {"Busami"},
["bsn"] = {"Barasana-Eduria"},
["bso"] = {"Buso"},
["bsp"] = {"Baga Sitemu"},
["bsq"] = {"Bassa"},
["bsr"] = {"Bassa-Kontagora"},
["bss"] = {"Akoose"},
["bst"] = {"Basketo"},
["bsu"] = {"Bahonsuai"},
["bsv"] = {"Baga Sobané"},
["bsw"] = {"Baiso"},
["bsx"] = {"Yangkam"},
["bsy"] = {"Sabah Bisaya"},
["bta"] = {"Bata"},
["btc"] = {"Bati (Cameroon)"},
["btd"] = {"Batak Dairi"},
["bte"] = {"Gamo-Ningi"},
["btf"] = {"Birgit"},
["btg"] = {"Gagnoa Bété"},
["bth"] = {"Biatah Bidayuh"},
["bti"] = {"Burate"},
["btj"] = {"Bacanese Malay"},
["btk"] = {"Batak languages"},
["btm"] = {"Batak Mandailing"},
["btn"] = {"Ratagnon"},
["bto"] = {"Rinconada Bikol"},
["btp"] = {"Budibud"},
["btq"] = {"Batek"},
["btr"] = {"Baetora"},
["bts"] = {"Batak Simalungun"},
["btt"] = {"Bete-Bendi"},
["btu"] = {"Batu"},
["btv"] = {"Bateri"},
["btw"] = {"Butuanon"},
["btx"] = {"Batak Karo"},
["bty"] = {"Bobot"},
["btz"] = {"Batak Alas-Kluet"},
["bua"] = {"Buriat"},
["bub"] = {"Bua"},
["buc"] = {"Bushi"},
["bud"] = {"Ntcham"},
["bue"] = {"Beothuk"},
["buf"] = {"Bushoong"},
["bug"] = {"Buginese"},
["buh"] = {"Younuo Bunu"},
["bui"] = {"Bongili"},
["buj"] = {"Basa-Gurmana"},
["buk"] = {"Bugawac"},
["bum"] = {"Bulu (Cameroon)"},
["bun"] = {"Sherbro"},
["buo"] = {"Terei"},
["bup"] = {"Busoa"},
["buq"] = {"Brem"},
["bus"] = {"Bokobaru"},
["but"] = {"Bungain"},
["buu"] = {"Budu"},
["buv"] = {"Bun"},
["buw"] = {"Bubi"},
["bux"] = {"Boghom"},
["buy"] = {"Bullom So"},
["buz"] = {"Bukwen"},
["bva"] = {"Barein"},
["bvb"] = {"Bube"},
["bvc"] = {"Baelelea"},
["bvd"] = {"Baeggu"},
["bve"] = {"Berau Malay"},
["bvf"] = {"Boor"},
["bvg"] = {"Bonkeng"},
["bvh"] = {"Bure"},
["bvi"] = {"Belanda Viri"},
["bvj"] = {"Baan"},
["bvk"] = {"Bukat"},
["bvl"] = {"Bolivian Sign Language"},
["bvm"] = {"Bamunka"},
["bvn"] = {"Buna"},
["bvo"] = {"Bolgo"},
["bvp"] = {"Bumang"},
["bvq"] = {"Birri"},
["bvr"] = {"Burarra"},
["bvt"] = {"Bati (Indonesia)"},
["bvu"] = {"Bukit Malay"},
["bvv"] = {"Baniva"},
["bvw"] = {"Boga"},
["bvx"] = {"Dibole"},
["bvy"] = {"Baybayanon"},
["bvz"] = {"Bauzi"},
["bwa"] = {"Bwatoo"},
["bwb"] = {"Namosi-Naitasiri-Serua"},
["bwc"] = {"Bwile"},
["bwd"] = {"Bwaidoka"},
["bwe"] = {"Bwe Karen"},
["bwf"] = {"Boselewa"},
["bwg"] = {"Barwe"},
["bwh"] = {"Bishuo"},
["bwi"] = {"Baniwa"},
["bwj"] = {"Láá Láá Bwamu"},
["bwk"] = {"Bauwaki"},
["bwl"] = {"Bwela"},
["bwm"] = {"Biwat"},
["bwn"] = {"Wunai Bunu"},
["bwo"] = {"Boro (Ethiopia)", "Borna (Ethiopia)"},
["bwp"] = {"Mandobo Bawah"},
["bwq"] = {"Southern Bobo Madaré"},
["bwr"] = {"Bura-Pabir"},
["bws"] = {"Bomboma"},
["bwt"] = {"Bafaw-Balong"},
["bwu"] = {"Buli (Ghana)"},
["bww"] = {"Bwa"},
["bwx"] = {"Bu-Nao Bunu"},
["bwy"] = {"Cwi Bwamu"},
["bwz"] = {"Bwisi"},
["bxa"] = {"Tairaha"},
["bxb"] = {"Belanda Bor"},
["bxc"] = {"Molengue"},
["bxd"] = {"Pela"},
["bxe"] = {"Birale"},
["bxf"] = {"Bilur", "Minigir"},
["bxg"] = {"Bangala"},
["bxh"] = {"Buhutu"},
["bxi"] = {"Pirlatapa"},
["bxj"] = {"Bayungu"},
["bxk"] = {"Bukusu", "Lubukusu"},
["bxl"] = {"Jalkunan"},
["bxm"] = {"Mongolia Buriat"},
["bxn"] = {"Burduna"},
["bxo"] = {"Barikanchi"},
["bxp"] = {"Bebil"},
["bxq"] = {"Beele"},
["bxr"] = {"Орос Буриад"},
["bxs"] = {"Busam"},
["bxu"] = {"China Buriat"},
["bxv"] = {"Berakou"},
["bxw"] = {"Bankagooma"},
["bxz"] = {"Binahari"},
["bya"] = {"Batak"},
["byb"] = {"Bikya"},
["byc"] = {"Ubaghara"},
["byd"] = {"Benyadu'"},
["bye"] = {"Pouye"},
["byf"] = {"Bete"},
["byg"] = {"Baygo"},
["byh"] = {"Bhujel"},
["byi"] = {"Buyu"},
["byj"] = {"Bina (Nigeria)"},
["byk"] = {"Biao"},
["byl"] = {"Bayono"},
["bym"] = {"Bidjara"},
["byn"] = {"Bilin", "Blin"},
["byo"] = {"Biyo"},
["byp"] = {"Bumaji"},
["byq"] = {"Basay"},
["byr"] = {"Baruya", "Yipma"},
["bys"] = {"Burak"},
["byt"] = {"Berti"},
["byv"] = {"Medumba"},
["byw"] = {"Belhariya"},
["byx"] = {"Qaqet"},
["byz"] = {"Banaro"},
["bza"] = {"Bandi"},
["bzb"] = {"Andio"},
["bzc"] = {"Southern Betsimisaraka Malagasy"},
["bzd"] = {"Bribri"},
["bze"] = {"Jenaama Bozo"},
["bzf"] = {"Boikin"},
["bzg"] = {"Babuza"},
["bzh"] = {"Mapos Buang"},
["bzi"] = {"Bisu"},
["bzj"] = {"Belize Kriol English"},
["bzk"] = {"Nicaragua Creole English"},
["bzl"] = {"Boano (Sulawesi)"},
["bzm"] = {"Bolondo"},
["bzn"] = {"Boano (Maluku)"},
["bzo"] = {"Bozaba"},
["bzp"] = {"Kemberano"},
["bzq"] = {"Buli (Indonesia)"},
["bzr"] = {"Biri"},
["bzs"] = {"Brazilian Sign Language"},
["bzt"] = {"Brithenig"},
["bzu"] = {"Burmeso"},
["bzv"] = {"Naami"},
["bzw"] = {"Basa (Nigeria)"},
["bzx"] = {"Kɛlɛngaxo Bozo"},
["bzy"] = {"Obanliku"},
["bzz"] = {"Evant"},
["caa"] = {"Chortí"},
["cab"] = {"Garifuna"},
["cac"] = {"Chuj"},
["cad"] = {"Caddo"},
["cae"] = {"Lehar", "Laalaa"},
["caf"] = {"Southern Carrier"},
["cag"] = {"Nivaclé"},
["cah"] = {"Cahuarano"},
["cai"] = {"Central American Indian languages"},
["caj"] = {"Chané"},
["cak"] = {"Kaqchikel", "Cakchiquel"},
["cal"] = {"Carolinian"},
["cam"] = {"Cemuhî"},
["can"] = {"Chambri"},
["cao"] = {"Chácobo"},
["cap"] = {"Chipaya"},
["caq"] = {"Car Nicobarese"},
["car"] = {"Galibi Carib"},
["cas"] = {"Tsimané"},
["cau"] = {"Caucasian languages"},
["cav"] = {"Cavineña"},
["caw"] = {"Callawalla"},
["cax"] = {"Chiquitano"},
["cay"] = {"Cayuga"},
["caz"] = {"Canichana"},
["cba"] = {"Chibchan languages"},
["cbb"] = {"Cabiyarí"},
["cbc"] = {"Carapana"},
["cbd"] = {"Carijona"},
["cbg"] = {"Chimila"},
["cbi"] = {"Chachi"},
["cbj"] = {"Ede Cabe"},
["cbk"] = {"Chavacano"},
["cbl"] = {"Bualkhaw Chin"},
["cbn"] = {"Nyahkur"},
["cbo"] = {"Izora"},
["cbq"] = {"Tsucuba", "Cuba"},
["cbr"] = {"Cashibo-Cacataibo"},
["cbs"] = {"Cashinahua"},
["cbt"] = {"Chayahuita"},
["cbu"] = {"Candoshi-Shapra"},
["cbv"] = {"Cacua"},
["cbw"] = {"Kinabalian"},
["cby"] = {"Carabayo"},
["ccc"] = {"Chamicuro"},
["ccd"] = {"Cafundo Creole"},
["cce"] = {"Chopi"},
["ccg"] = {"Samba Daka"},
["cch"] = {"Atsam"},
["ccj"] = {"Kasanga"},
["ccl"] = {"Cutchi-Swahili"},
["ccm"] = {"Malaccan Creole Malay"},
["ccn"] = {"North Caucasian languages"},
["cco"] = {"Comaltepec Chinantec"},
["ccp"] = {"Chakma"},
["ccr"] = {"Cacaopera"},
["ccs"] = {"South Caucasian languages"},
["cda"] = {"Choni"},
["cdc"] = {"Chadic languages"},
["cdd"] = {"Caddoan languages"},
["cde"] = {"Chenchu"},
["cdf"] = {"Chiru"},
["cdh"] = {"Chambeali"},
["cdi"] = {"Chodri"},
["cdj"] = {"Churahi"},
["cdm"] = {"Chepang"},
["cdn"] = {"Chaudangsi"},
["cdo"] = {"Min Dong Chinese"},
["cdr"] = {"Cinda-Regi-Tiyal"},
["cds"] = {"Chadian Sign Language"},
["cdy"] = {"Chadong"},
["cdz"] = {"Koda"},
["cea"] = {"Lower Chehalis"},
["ceb"] = {"Cebuano"},
["ceg"] = {"Chamacoco"},
["cek"] = {"Eastern Khumi Chin"},
["cel"] = {"Celtic languages"},
["cen"] = {"Cen"},
["cet"] = {"Centúúm"},
["cey"] = {"Ekai Chin"},
["cfa"] = {"Dijim-Bwilim"},
["cfd"] = {"Cara"},
["cfg"] = {"Como Karim"},
["cfm"] = {"Falam Chin"},
["cga"] = {"Changriwa"},
["cgc"] = {"Kagayanen"},
["cgg"] = {"Chiga"},
["cgk"] = {"Chocangacakha"},
["chb"] = {"Chibcha"},
["chc"] = {"Catawba"},
["chd"] = {"Highland Oaxaca Chontal"},
["chf"] = {"Tabasco Chontal"},
["chg"] = {"Цагадайн"},
["chh"] = {"Chinook"},
["chj"] = {"Ojitlán Chinantec"},
["chk"] = {"Chuukese"},
["chl"] = {"Cahuilla"},
["chm"] = {"Mari (Russia)"},
["chn"] = {"Chinook jargon"},
["cho"] = {"Choctaw"},
["chp"] = {"Chipewyan", "Dene Suline"},
["chq"] = {"Quiotepec Chinantec"},
["chr"] = {"Cherokee"},
["cht"] = {"Cholón"},
["chw"] = {"Chuwabu"},
["chx"] = {"Chantyal"},
["chy"] = {"Cheyenne"},
["chz"] = {"Ozumacín Chinantec"},
["cia"] = {"Cia-Cia"},
["cib"] = {"Ci Gbe"},
["cic"] = {"Chickasaw"},
["cid"] = {"Chimariko"},
["cie"] = {"Cineni"},
["cih"] = {"Chinali"},
["cik"] = {"Chitkuli Kinnauri"},
["cim"] = {"Cimbrian"},
["cin"] = {"Cinta Larga"},
["cip"] = {"Chiapanec"},
["cir"] = {"Tiri", "Haméa", "Méa"},
["ciw"] = {"Chippewa"},
["ciy"] = {"Chaima"},
["cja"] = {"Western Cham"},
["cje"] = {"Chru"},
["cjh"] = {"Upper Chehalis"},
["cji"] = {"Chamalal"},
["cjk"] = {"Chokwe"},
["cjm"] = {"Eastern Cham"},
["cjn"] = {"Chenapian"},
["cjo"] = {"Ashéninka Pajonal"},
["cjp"] = {"Cabécar"},
["cjs"] = {"Shor"},
["cjv"] = {"Chuave"},
["cjy"] = {"Jinyu Chinese"},
["ckb"] = {"Central Kurdish"},
["ckh"] = {"Chak"},
["ckl"] = {"Cibak"},
["ckm"] = {"Chakavian"},
["ckn"] = {"Kaang Chin"},
["cko"] = {"Anufo"},
["ckq"] = {"Kajakse"},
["ckr"] = {"Kairak"},
["cks"] = {"Tayo"},
["ckt"] = {"Чукот"},
["cku"] = {"Koasati"},
["ckv"] = {"Kavalan"},
["ckx"] = {"Caka"},
["cky"] = {"Cakfem-Mushere"},
["ckz"] = {"Cakchiquel-Quiché Mixed Language"},
["cla"] = {"Ron"},
["clc"] = {"Chilcotin"},
["cld"] = {"Chaldean Neo-Aramaic"},
["cle"] = {"Lealao Chinantec"},
["clh"] = {"Chilisso"},
["cli"] = {"Chakali"},
["clj"] = {"Laitu Chin"},
["clk"] = {"Idu-Mishmi"},
["cll"] = {"Chala"},
["clm"] = {"Clallam"},
["clo"] = {"Lowland Oaxaca Chontal"},
["clt"] = {"Lautu Chin"},
["clu"] = {"Caluyanun"},
["clw"] = {"Chulym"},
["cly"] = {"Eastern Highland Chatino"},
["cma"] = {"Maa"},
["cmc"] = {"Chamic languages"},
["cme"] = {"Cerma"},
["cmg"] = {"Classical Mongolian"},
["cmi"] = {"Emberá-Chamí"},
["cml"] = {"Campalagian"},
["cmm"] = {"Michigamea"},
["cmn"] = {"Умард Хятад"},
["cmo"] = {"Central Mnong"},
["cmr"] = {"Mro-Khimi Chin"},
["cms"] = {"Messapic"},
["cmt"] = {"Camtho"},
["cna"] = {"Changthang"},
["cnb"] = {"Chinbon Chin"},
["cnc"] = {"Côông"},
["cng"] = {"Northern Qiang"},
["cnh"] = {"Hakha Chin", "Haka Chin"},
["cni"] = {"Asháninka"},
["cnk"] = {"Khumi Chin"},
["cnl"] = {"Lalana Chinantec"},
["cno"] = {"Con"},
["cnp"] = {"Northern Ping Chinese", "Northern Pinghua"},
["cnr"] = {"Монтенегро"},
["cns"] = {"Central Asmat"},
["cnt"] = {"Tepetotutla Chinantec"},
["cnu"] = {"Chenoua"},
["cnw"] = {"Ngawn Chin"},
["cnx"] = {"Middle Cornish"},
["coa"] = {"Кокос Арлуудын Малай"},
["cob"] = {"Chicomuceltec"},
["coc"] = {"Cocopa"},
["cod"] = {"Cocama-Cocamilla"},
["coe"] = {"Koreguaje"},
["cof"] = {"Colorado"},
["cog"] = {"Chong"},
["coh"] = {"Chonyi-Dzihana-Kauma", "Chichonyi-Chidzihana-Chikauma"},
["coj"] = {"Cochimi"},
["cok"] = {"Santa Teresa Cora"},
["col"] = {"Columbia-Wenatchi"},
["com"] = {"Comanche"},
["con"] = {"Cofán"},
["coo"] = {"Comox"},
["cop"] = {"Coptic"},
["coq"] = {"Coquille"},
["cot"] = {"Caquinte"},
["cou"] = {"Wamey"},
["cov"] = {"Cao Miao"},
["cow"] = {"Cowlitz"},
["cox"] = {"Nanti"},
["coz"] = {"Chochotec"},
["cpa"] = {"Palantla Chinantec"},
["cpb"] = {"Ucayali-Yurúa Ashéninka"},
["cpc"] = {"Ajyíninka Apurucayali"},
["cpe"] = {"English-based creoles and pidgins"},
["cpf"] = {"French-based creoles and pidgins"},
["cpg"] = {"Cappadocian Greek"},
["cpi"] = {"Chinese Pidgin English"},
["cpn"] = {"Cherepon"},
["cpo"] = {"Kpeego"},
["cpp"] = {"Portuguese-based creoles and pidgins"},
["cps"] = {"Capiznon"},
["cpu"] = {"Pichis Ashéninka"},
["cpx"] = {"Pu-Xian Chinese"},
["cpy"] = {"South Ucayali Ashéninka"},
["cqd"] = {"Chuanqiandian Cluster Miao"},
["cra"] = {"Chara"},
["crb"] = {"Island Carib"},
["crc"] = {"Lonwolwol"},
["crd"] = {"Coeur d'Alene"},
["crf"] = {"Caramanta"},
["crg"] = {"Michif"},
["crh"] = {"Крымын татар"},
["cri"] = {"Sãotomense"},
["crj"] = {"Southern East Cree"},
["crk"] = {"Plains Cree"},
["crl"] = {"Northern East Cree"},
["crm"] = {"Moose Cree"},
["crn"] = {"El Nayar Cora"},
["cro"] = {"Crow"},
["crp"] = {"Creoles and pidgins"},
["crq"] = {"Iyo'wujwa Chorote"},
["crr"] = {"Carolina Algonquian"},
["crs"] = {"Seselwa Creole French"},
["crt"] = {"Iyojwa'ja Chorote"},
["crv"] = {"Chaura"},
["crw"] = {"Chrau"},
["crx"] = {"Carrier"},
["cry"] = {"Cori"},
["crz"] = {"Cruzeño"},
["csa"] = {"Chiltepec Chinantec"},
["csb"] = {"Kashubian"},
["csc"] = {"Catalan Sign Language", "Lengua de señas catalana", "Llengua de Signes Catalana"},
["csd"] = {"Chiangmai Sign Language"},
["cse"] = {"Czech Sign Language"},
["csf"] = {"Cuba Sign Language"},
["csg"] = {"Chilean Sign Language"},
["csh"] = {"Asho Chin"},
["csi"] = {"Coast Miwok"},
["csj"] = {"Songlai Chin"},
["csk"] = {"Jola-Kasa"},
["csl"] = {"Chinese Sign Language"},
["csm"] = {"Central Sierra Miwok"},
["csn"] = {"Colombian Sign Language"},
["cso"] = {"Sochiapam Chinantec", "Sochiapan Chinantec"},
["csp"] = {"Southern Ping Chinese", "Southern Pinghua"},
["csq"] = {"Croatia Sign Language"},
["csr"] = {"Costa Rican Sign Language"},
["css"] = {"Southern Ohlone"},
["cst"] = {"Northern Ohlone"},
["csu"] = {"Central Sudanic languages"},
["csv"] = {"Sumtu Chin"},
["csw"] = {"Swampy Cree"},
["csx"] = {"Cambodian Sign Language"},
["csy"] = {"Siyin Chin"},
["csz"] = {"Coos"},
["cta"] = {"Tataltepec Chatino"},
["ctc"] = {"Chetco"},
["ctd"] = {"Tedim Chin"},
["cte"] = {"Tepinapa Chinantec"},
["ctg"] = {"Chittagonian"},
["cth"] = {"Thaiphum Chin"},
["ctl"] = {"Tlacoatzintepec Chinantec"},
["ctm"] = {"Chitimacha"},
["ctn"] = {"Chhintange"},
["cto"] = {"Emberá-Catío"},
["ctp"] = {"Western Highland Chatino"},
["cts"] = {"Northern Catanduanes Bikol"},
["ctt"] = {"Wayanad Chetti"},
["ctu"] = {"Chol"},
["cty"] = {"Moundadan Chetty"},
["ctz"] = {"Zacatepec Chatino"},
["cua"] = {"Cua"},
["cub"] = {"Cubeo"},
["cuc"] = {"Usila Chinantec"},
["cug"] = {"Chungmboko", "Cung"},
["cuh"] = {"Chuka", "Gichuka"},
["cui"] = {"Cuiba"},
["cuj"] = {"Mashco Piro"},
["cuk"] = {"San Blas Kuna"},
["cul"] = {"Culina", "Kulina"},
["cuo"] = {"Cumanagoto"},
["cup"] = {"Cupeño"},
["cuq"] = {"Cun"},
["cur"] = {"Chhulung"},
["cus"] = {"Cushitic languages"},
["cut"] = {"Teutila Cuicatec"},
["cuu"] = {"Tai Ya"},
["cuv"] = {"Cuvok"},
["cuw"] = {"Chukwa"},
["cux"] = {"Tepeuxila Cuicatec"},
["cuy"] = {"Cuitlatec"},
["cvg"] = {"Chug"},
["cvn"] = {"Valle Nacional Chinantec"},
["cwa"] = {"Kabwa"},
["cwb"] = {"Maindo"},
["cwd"] = {"Woods Cree"},
["cwe"] = {"Kwere"},
["cwg"] = {"Chewong", "Cheq Wong"},
["cwt"] = {"Kuwaataay"},
["cya"] = {"Nopala Chatino"},
["cyb"] = {"Cayubaba"},
["cyo"] = {"Cuyonon"},
["czh"] = {"Huizhou Chinese"},
["czk"] = {"Knaanic"},
["czn"] = {"Zenzontepec Chatino"},
["czo"] = {"Min Zhong Chinese"},
["czt"] = {"Zotung Chin"},
["daa"] = {"Dangaléat"},
["dac"] = {"Dambi"},
["dad"] = {"Marik"},
["dae"] = {"Duupa"},
["dag"] = {"Dagbani"},
["dah"] = {"Gwahatike"},
["dai"] = {"Day"},
["daj"] = {"Dar Fur Daju"},
["dak"] = {"Дакота"},
["dal"] = {"Dahalo"},
["dam"] = {"Damakawa"},
["dao"] = {"Daai Chin"},
["daq"] = {"Dandami Maria"},
["dar"] = {"Дарган"},
["das"] = {"Daho-Doo"},
["dau"] = {"Dar Sila Daju"},
["dav"] = {"Taita", "Dawida"},
["daw"] = {"Davawenyo"},
["dax"] = {"Dayi"},
["day"] = {"Land Dayak languages"},
["daz"] = {"Dao"},
["dba"] = {"Bangime"},
["dbb"] = {"Deno"},
["dbd"] = {"Dadiya"},
["dbe"] = {"Dabe"},
["dbf"] = {"Edopi"},
["dbg"] = {"Dogul Dom Dogon"},
["dbi"] = {"Doka"},
["dbj"] = {"Ida'an"},
["dbl"] = {"Dyirbal"},
["dbm"] = {"Duguri"},
["dbn"] = {"Duriankere"},
["dbo"] = {"Dulbu"},
["dbp"] = {"Duwai"},
["dbq"] = {"Daba"},
["dbr"] = {"Dabarre"},
["dbt"] = {"Ben Tey Dogon"},
["dbu"] = {"Bondum Dom Dogon"},
["dbv"] = {"Dungu"},
["dbw"] = {"Bankan Tey Dogon"},
["dby"] = {"Dibiyaso"},
["dcc"] = {"Deccan"},
["dcr"] = {"Negerhollands"},
["dda"] = {"Dadi Dadi"},
["ddd"] = {"Dongotono"},
["dde"] = {"Doondo"},
["ddg"] = {"Fataluku"},
["ddi"] = {"West Goodenough"},
["ddj"] = {"Jaru"},
["ddn"] = {"Dendi (Benin)"},
["ddo"] = {"Dido"},
["ddr"] = {"Dhudhuroa"},
["dds"] = {"Donno So Dogon"},
["ddw"] = {"Dawera-Daweloor"},
["dec"] = {"Dagik"},
["ded"] = {"Dedua"},
["dee"] = {"Dewoin"},
["def"] = {"Dezfuli"},
["deg"] = {"Degema"},
["deh"] = {"Dehwari"},
["dei"] = {"Demisa"},
["dek"] = {"Dek"},
["del"] = {"Delaware"},
["dem"] = {"Dem"},
["den"] = {"Слави (Атабаска)"},
["dep"] = {"Pidgin Delaware"},
["deq"] = {"Dendi (Central African Republic)"},
["der"] = {"Deori"},
["des"] = {"Desano"},
["dev"] = {"Domung"},
["dez"] = {"Dengese"},
["dga"] = {"Southern Dagaare"},
["dgb"] = {"Bunoge Dogon"},
["dgc"] = {"Casiguran Dumagat Agta"},
["dgd"] = {"Dagaari Dioula"},
["dge"] = {"Degenan"},
["dgg"] = {"Doga"},
["dgh"] = {"Dghwede"},
["dgi"] = {"Northern Dagara"},
["dgk"] = {"Dagba"},
["dgl"] = {"Andaandi", "Dongolawi"},
["dgn"] = {"Dagoman"},
["dgo"] = {"Dogri (individual language)"},
["dgr"] = {"Dogrib", "Tłı̨chǫ"},
["dgs"] = {"Dogoso"},
["dgt"] = {"Ndra'ngith"},
["dgw"] = {"Daungwurrung"},
["dgx"] = {"Doghoro"},
["dgz"] = {"Daga"},
["dhd"] = {"Dhundari"},
["dhg"] = {"Dhangu-Djangu", "Dhangu", "Djangu"},
["dhi"] = {"Dhimal"},
["dhl"] = {"Dhalandji"},
["dhm"] = {"Zemba"},
["dhn"] = {"Dhanki"},
["dho"] = {"Dhodia"},
["dhr"] = {"Dhargari"},
["dhs"] = {"Dhaiso"},
["dhu"] = {"Dhurga"},
["dhv"] = {"Dehu", "Drehu"},
["dhw"] = {"Dhanwar (Nepal)"},
["dhx"] = {"Dhungaloo"},
["dia"] = {"Dia"},
["dib"] = {"South Central Dinka"},
["dic"] = {"Lakota Dida"},
["did"] = {"Didinga"},
["dif"] = {"Dieri", "Diyari"},
["dig"] = {"Digo", "Chidigo"},
["dih"] = {"Kumiai"},
["dii"] = {"Dimbong"},
["dij"] = {"Dai"},
["dik"] = {"Southwestern Dinka"},
["dil"] = {"Dilling"},
["dim"] = {"Dime"},
["din"] = {"Dinka"},
["dio"] = {"Dibo"},
["dip"] = {"Northeastern Dinka"},
["diq"] = {"Dimli (individual language)"},
["dir"] = {"Dirim"},
["dis"] = {"Dimasa"},
["diu"] = {"Diriku"},
["diw"] = {"Northwestern Dinka"},
["dix"] = {"Dixon Reef"},
["diy"] = {"Diuwe"},
["diz"] = {"Ding"},
["dja"] = {"Djadjawurrung"},
["djb"] = {"Djinba"},
["djc"] = {"Dar Daju Daju"},
["djd"] = {"Djamindjung", "Ngaliwurru"},
["dje"] = {"Zarma"},
["djf"] = {"Djangun"},
["dji"] = {"Djinang"},
["djj"] = {"Djeebbana"},
["djk"] = {"Eastern Maroon Creole", "Businenge Tongo", "Nenge"},
["djm"] = {"Jamsay Dogon"},
["djn"] = {"Jawoyn", "Djauan"},
["djo"] = {"Jangkang"},
["djr"] = {"Djambarrpuyngu"},
["dju"] = {"Kapriman"},
["djw"] = {"Djawi"},
["dka"] = {"Dakpakha"},
["dkg"] = {"Kadung"},
["dkk"] = {"Dakka"},
["dkr"] = {"Kuijau"},
["dks"] = {"Southeastern Dinka"},
["dkx"] = {"Mazagway"},
["dlg"] = {"Dolgan"},
["dlk"] = {"Dahalik"},
["dlm"] = {"Dalmatian"},
["dln"] = {"Darlong"},
["dma"] = {"Duma"},
["dmb"] = {"Mombo Dogon"},
["dmc"] = {"Gavak"},
["dmd"] = {"Madhi Madhi"},
["dme"] = {"Dugwor"},
["dmf"] = {"Medefaidrin"},
["dmg"] = {"Upper Kinabatangan"},
["dmk"] = {"Domaaki"},
["dml"] = {"Dameli"},
["dmm"] = {"Dama"},
["dmn"] = {"Mande languages"},
["dmo"] = {"Kemedzung"},
["dmr"] = {"East Damar"},
["dms"] = {"Dampelas"},
["dmu"] = {"Dubu", "Tebi"},
["dmv"] = {"Dumpas"},
["dmw"] = {"Mudburra"},
["dmx"] = {"Dema"},
["dmy"] = {"Demta", "Sowari"},
["dna"] = {"Upper Grand Valley Dani"},
["dnd"] = {"Daonda"},
["dne"] = {"Ndendeule"},
["dng"] = {"Dungan"},
["dni"] = {"Lower Grand Valley Dani"},
["dnj"] = {"Dan"},
["dnk"] = {"Dengka"},
["dnn"] = {"Dzùùngoo"},
["dno"] = {"Ndrulo", "Northern Lendu"},
["dnr"] = {"Danaru"},
["dnt"] = {"Mid Grand Valley Dani"},
["dnu"] = {"Danau"},
["dnv"] = {"Danu"},
["dnw"] = {"Western Dani"},
["dny"] = {"Dení"},
["doa"] = {"Dom"},
["dob"] = {"Dobu"},
["doc"] = {"Northern Dong"},
["doe"] = {"Doe"},
["dof"] = {"Domu"},
["doh"] = {"Dong"},
["doi"] = {"Dogri (macrolanguage)"},
["dok"] = {"Dondo"},
["dol"] = {"Doso"},
["don"] = {"Toura (Papua New Guinea)"},
["doo"] = {"Dongo"},
["dop"] = {"Lukpa"},
["doq"] = {"Dominican Sign Language"},
["dor"] = {"Dori'o"},
["dos"] = {"Dogosé"},
["dot"] = {"Dass"},
["dov"] = {"Dombe"},
["dow"] = {"Doyayo"},
["dox"] = {"Bussa"},
["doy"] = {"Dompo"},
["doz"] = {"Dorze"},
["dpp"] = {"Papar"},
["dra"] = {"Dravidian languages"},
["drb"] = {"Dair"},
["drc"] = {"Minderico"},
["drd"] = {"Darmiya"},
["dre"] = {"Dolpo"},
["drg"] = {"Rungus"},
["dri"] = {"C'Lela"},
["drl"] = {"Paakantyi"},
["drn"] = {"West Damar"},
["dro"] = {"Daro-Matu Melanau"},
["drq"] = {"Dura"},
["drs"] = {"Gedeo"},
["drt"] = {"Drents"},
["dru"] = {"Rukai"},
["dry"] = {"Darai"},
["dsb"] = {"Доод Сорб"},
["dse"] = {"Dutch Sign Language"},
["dsh"] = {"Daasanach"},
["dsi"] = {"Disa"},
["dsl"] = {"Danish Sign Language"},
["dsn"] = {"Dusner"},
["dso"] = {"Desiya"},
["dsq"] = {"Tadaksahak"},
["dta"] = {"Дагуур"},
["dtb"] = {"Labuk-Kinabatangan Kadazan"},
["dtd"] = {"Ditidaht"},
["dth"] = {"Adithinngithigh"},
["dti"] = {"Ana Tinga Dogon"},
["dtk"] = {"Tene Kan Dogon"},
["dtm"] = {"Tomo Kan Dogon"},
["dtn"] = {"Daatsʼíin"},
["dto"] = {"Tommo So Dogon"},
["dtp"] = {"Kadazan Dusun", "Central Dusun"},
["dtr"] = {"Lotud"},
["dts"] = {"Toro So Dogon"},
["dtt"] = {"Toro Tegu Dogon"},
["dtu"] = {"Tebul Ure Dogon"},
["dty"] = {"Dotyali"},
["dua"] = {"Duala"},
["dub"] = {"Dubli"},
["duc"] = {"Duna"},
["due"] = {"Umiray Dumaget Agta"},
["duf"] = {"Dumbea", "Drubea"},
["dug"] = {"Duruma", "Chiduruma"},
["duh"] = {"Dungra Bhil"},
["dui"] = {"Dumun"},
["duk"] = {"Uyajitaya"},
["dul"] = {"Alabat Island Agta"},
["dum"] = {"Middle Dutch (ca. 1050-1350)"},
["dun"] = {"Dusun Deyah"},
["duo"] = {"Dupaninan Agta"},
["dup"] = {"Duano"},
["duq"] = {"Dusun Malang"},
["dur"] = {"Dii"},
["dus"] = {"Dumi"},
["duu"] = {"Drung"},
["duv"] = {"Duvle"},
["duw"] = {"Dusun Witu"},
["dux"] = {"Duungooma"},
["duy"] = {"Dicamay Agta"},
["duz"] = {"Duli-Gey"},
["dva"] = {"Duau"},
["dwa"] = {"Diri"},
["dwk"] = {"Dawik Kui"},
["dwr"] = {"Dawro"},
["dws"] = {"Dutton World Speedwords"},
["dwu"] = {"Dhuwal"},
["dww"] = {"Dawawa"},
["dwy"] = {"Dhuwaya"},
["dwz"] = {"Dewas Rai"},
["dya"] = {"Dyan"},
["dyb"] = {"Dyaberdyaber"},
["dyd"] = {"Dyugun"},
["dyg"] = {"Villa Viciosa Agta"},
["dyi"] = {"Djimini Senoufo"},
["dym"] = {"Yanda Dom Dogon"},
["dyn"] = {"Dyangadi", "Dhanggatti"},
["dyo"] = {"Jola-Fonyi"},
["dyu"] = {"Дьюла"},
["dyy"] = {"Djabugay", "Dyaabugay"},
["dza"] = {"Tunzu"},
["dze"] = {"Djiwarli"},
["dzg"] = {"Dazaga"},
["dzl"] = {"Dzalakha"},
["dzn"] = {"Dzando"},
["eaa"] = {"Karenggapa"},
["ebc"] = {"Beginci"},
["ebg"] = {"Ebughu"},
["ebk"] = {"Eastern Bontok"},
["ebo"] = {"Teke-Ebo"},
["ebr"] = {"Ebrié"},
["ebu"] = {"Embu", "Kiembu"},
["ecr"] = {"Eteocretan"},
["ecs"] = {"Ecuadorian Sign Language"},
["ecy"] = {"Eteocypriot"},
["eee"] = {"E"},
["efa"] = {"Efai"},
["efe"] = {"Efe"},
["efi"] = {"Efik"},
["ega"] = {"Ega"},
["egl"] = {"Эмиль"},
["ego"] = {"Eggon"},
["egx"] = {"Egyptian languages"},
["egy"] = {"Egyptian (Ancient)"},
["ehs"] = {"Miyakubo Sign Language"},
["ehu"] = {"Ehueun"},
["eip"] = {"Eipomek"},
["eit"] = {"Eitiep"},
["eiv"] = {"Askopan"},
["eja"] = {"Ejamat"},
["eka"] = {"Ekajuk"},
["eke"] = {"Ekit"},
["ekg"] = {"Ekari"},
["eki"] = {"Eki"},
["ekk"] = {"Standard Estonian"},
["ekl"] = {"Kol (Bangladesh)", "Kol"},
["ekm"] = {"Elip"},
["eko"] = {"Koti"},
["ekp"] = {"Ekpeye"},
["ekr"] = {"Yace"},
["eky"] = {"Eastern Kayah"},
["ele"] = {"Elepi"},
["elh"] = {"El Hugeirat"},
["eli"] = {"Nding"},
["elk"] = {"Elkei"},
["elm"] = {"Eleme"},
["elo"] = {"El Molo"},
["elu"] = {"Elu"},
["elx"] = {"Elamite"},
["ema"] = {"Emai-Iuleha-Ora"},
["emb"] = {"Embaloh"},
["eme"] = {"Emerillon"},
["emg"] = {"Eastern Meohang"},
["emi"] = {"Mussau-Emira"},
["emk"] = {"Зүүн Манинкакан"},
["emm"] = {"Mamulique"},
["emn"] = {"Eman"},
["emp"] = {"Northern Emberá"},
["emq"] = {"Eastern Minyag"},
["ems"] = {"Pacific Gulf Yupik"},
["emu"] = {"Eastern Muria"},
["emw"] = {"Emplawas"},
["emx"] = {"Erromintxela"},
["emy"] = {"Epigraphic Mayan"},
["emz"] = {"Mbessa"},
["ena"] = {"Apali"},
["enb"] = {"Markweeta"},
["enc"] = {"En"},
["end"] = {"Ende"},
["enf"] = {"Forest Enets"},
["enh"] = {"Tundra Enets"},
["enl"] = {"Enlhet"},
["enm"] = {"Дунд Англи (1100-1500)"},
["enn"] = {"Engenni"},
["eno"] = {"Enggano"},
["enq"] = {"Enga"},
["enr"] = {"Emumu", "Emem"},
["enu"] = {"Enu"},
["env"] = {"Enwan (Edu State)"},
["enw"] = {"Enwan (Akwa Ibom State)"},
["enx"] = {"Enxet"},
["eot"] = {"Beti (Côte d'Ivoire)"},
["epi"] = {"Epie"},
["era"] = {"Eravallan"},
["erg"] = {"Sie"},
["erh"] = {"Eruwa"},
["eri"] = {"Ogea"},
["erk"] = {"South Efate"},
["ero"] = {"Horpa"},
["err"] = {"Erre"},
["ers"] = {"Ersu"},
["ert"] = {"Eritai"},
["erw"] = {"Erokwanas"},
["ese"] = {"Ese Ejja"},
["esg"] = {"Aheri Gondi"},
["esh"] = {"Eshtehardi"},
["esi"] = {"North Alaskan Inupiatun"},
["esk"] = {"Northwest Alaska Inupiatun"},
["esl"] = {"Egypt Sign Language"},
["esm"] = {"Esuma"},
["esn"] = {"Salvadoran Sign Language"},
["eso"] = {"Estonian Sign Language"},
["esq"] = {"Esselen"},
["ess"] = {"Central Siberian Yupik"},
["esu"] = {"Central Yupik"},
["esx"] = {"Eskimo-Aleut languages"},
["esy"] = {"Eskayan"},
["etb"] = {"Etebi"},
["etc"] = {"Etchemin"},
["eth"] = {"Ethiopian Sign Language"},
["etn"] = {"Eton (Vanuatu)"},
["eto"] = {"Eton (Cameroon)"},
["etr"] = {"Edolo"},
["ets"] = {"Yekhee"},
["ett"] = {"Etruscan"},
["etu"] = {"Ejagham"},
["etx"] = {"Eten"},
["etz"] = {"Semimi"},
["euq"] = {"Basque (family)"},
["eve"] = {"Even"},
["evh"] = {"Uvbie"},
["evn"] = {"Хамниган"},
["ewo"] = {"Ewondo"},
["ext"] = {"Extremaduran"},
["eya"] = {"Eyak"},
["eyo"] = {"Keiyo"},
["eza"] = {"Ezaa"},
["eze"] = {"Uzekwe"},
["faa"] = {"Fasu"},
["fab"] = {"Fa d'Ambu"},
["fad"] = {"Wagi"},
["faf"] = {"Fagani"},
["fag"] = {"Finongan"},
["fah"] = {"Baissa Fali"},
["fai"] = {"Faiwol"},
["faj"] = {"Faita"},
["fak"] = {"Fang (Cameroon)"},
["fal"] = {"South Fali"},
["fam"] = {"Fam"},
["fan"] = {"Fang (Equatorial Guinea)"},
["fap"] = {"Paloor"},
["far"] = {"Fataleka"},
["fat"] = {"Fanti"},
["fau"] = {"Fayu"},
["fax"] = {"Fala"},
["fay"] = {"Southwestern Fars"},
["faz"] = {"Northwestern Fars"},
["fbl"] = {"West Albay Bikol"},
["fcs"] = {"Quebec Sign Language"},
["fer"] = {"Feroge"},
["ffi"] = {"Foia Foia"},
["ffm"] = {"Maasina Fulfulde"},
["fgr"] = {"Fongoro"},
["fia"] = {"Nobiin"},
["fie"] = {"Fyer"},
["fif"] = {"Faifi"},
["fil"] = {"Филиппин", "Пилипино"},
["fip"] = {"Fipa"},
["fir"] = {"Firan"},
["fit"] = {"Tornedalen Finnish"},
["fiu"] = {"Finno-Ugrian languages"},
["fiw"] = {"Fiwaga"},
["fkk"] = {"Kirya-Konzəl"},
["fkv"] = {"Kven Finnish"},
["fla"] = {"Kalispel-Pend d'Oreille"},
["flh"] = {"Foau"},
["fli"] = {"Fali"},
["fll"] = {"North Fali"},
["fln"] = {"Flinders Island"},
["flr"] = {"Fuliiru"},
["fly"] = {"Flaaitaal", "Tsotsitaal"},
["fmp"] = {"Fe'fe'"},
["fmu"] = {"Far Western Muria"},
["fnb"] = {"Fanbak"},
["fng"] = {"Fanagalo"},
["fni"] = {"Fania"},
["fod"] = {"Foodo"},
["foi"] = {"Foi"},
["fom"] = {"Foma"},
["fon"] = {"Fon"},
["for"] = {"Fore"},
["fos"] = {"Siraya"},
["fox"] = {"Formosan languages"},
["fpe"] = {"Fernando Po Creole English"},
["fqs"] = {"Fas"},
["frc"] = {"Cajun French"},
["frd"] = {"Fordata"},
["frk"] = {"Frankish"},
["frm"] = {"Middle French (ca. 1400-1600)"},
["fro"] = {"Old French (842-ca. 1400)"},
["frp"] = {"Arpitan", "Francoprovençal"},
["frq"] = {"Forak"},
["frr"] = {"Хойд Фриз"},
["frs"] = {"Зүүн Фриз"},
["frt"] = {"Fortsenal"},
["fse"] = {"Finnish Sign Language"},
["fsl"] = {"French Sign Language"},
["fss"] = {"Finland-Swedish Sign Language", "finlandssvenskt teckenspråk", "suomenruotsalainen viittomakieli"},
["fub"] = {"Adamawa Fulfulde"},
["fuc"] = {"Pulaar"},
["fud"] = {"East Futuna"},
["fue"] = {"Borgu Fulfulde"},
["fuf"] = {"Пулар"},
["fuh"] = {"Western Niger Fulfulde"},
["fui"] = {"Bagirmi Fulfulde"},
["fuj"] = {"Ko"},
["fum"] = {"Fum"},
["fun"] = {"Fulniô"},
["fuq"] = {"Central-Eastern Niger Fulfulde"},
["fur"] = {"Friulian"},
["fut"] = {"Futuna-Aniwa"},
["fuu"] = {"Furu"},
["fuv"] = {"Nigerian Fulfulde"},
["fuy"] = {"Fuyug"},
["fvr"] = {"Fur"},
["fwa"] = {"Fwâi"},
["fwe"] = {"Fwe"},
["gaa"] = {"Ga"},
["gab"] = {"Gabri"},
["gac"] = {"Mixed Great Andamanese"},
["gad"] = {"Gaddang"},
["gae"] = {"Guarequena"},
["gaf"] = {"Gende"},
["gag"] = {"Гагауз"},
["gah"] = {"Alekano"},
["gai"] = {"Borei"},
["gaj"] = {"Gadsup"},
["gak"] = {"Gamkonora"},
["gal"] = {"Galolen"},
["gam"] = {"Kandawo"},
["gan"] = {"Gan Chinese"},
["gao"] = {"Gants"},
["gap"] = {"Gal"},
["gaq"] = {"Gata'"},
["gar"] = {"Galeya"},
["gas"] = {"Adiwasi Garasia"},
["gat"] = {"Kenati"},
["gau"] = {"Mudhili Gadaba"},
["gaw"] = {"Nobonob"},
["gax"] = {"Borana-Arsi-Guji Oromo"},
["gay"] = {"Gayo"},
["gaz"] = {"West Central Oromo"},
["gba"] = {"Gbaya (Central African Republic)"},
["gbb"] = {"Kaytetye"},
["gbd"] = {"Karajarri"},
["gbe"] = {"Niksek"},
["gbf"] = {"Gaikundi"},
["gbg"] = {"Gbanziri"},
["gbh"] = {"Defi Gbe"},
["gbi"] = {"Galela"},
["gbj"] = {"Bodo Gadaba"},
["gbk"] = {"Gaddi"},
["gbl"] = {"Gamit"},
["gbm"] = {"Garhwali"},
["gbn"] = {"Mo'da"},
["gbo"] = {"Northern Grebo"},
["gbp"] = {"Gbaya-Bossangoa"},
["gbq"] = {"Gbaya-Bozoum"},
["gbr"] = {"Gbagyi"},
["gbs"] = {"Gbesi Gbe"},
["gbu"] = {"Gagadu"},
["gbv"] = {"Gbanu"},
["gbw"] = {"Gabi-Gabi"},
["gbx"] = {"Eastern Xwla Gbe"},
["gby"] = {"Gbari"},
["gbz"] = {"Zoroastrian Dari"},
["gcc"] = {"Mali"},
["gcd"] = {"Ganggalida"},
["gce"] = {"Galice"},
["gcf"] = {"Guadeloupean Creole French"},
["gcl"] = {"Grenadian Creole English"},
["gcn"] = {"Gaina"},
["gcr"] = {"Guianese Creole French"},
["gct"] = {"Colonia Tovar German"},
["gda"] = {"Gade Lohar"},
["gdb"] = {"Pottangi Ollar Gadaba"},
["gdc"] = {"Gugu Badhun"},
["gdd"] = {"Gedaged"},
["gde"] = {"Gude"},
["gdf"] = {"Guduf-Gava"},
["gdg"] = {"Ga'dang"},
["gdh"] = {"Gadjerawang", "Gajirrabeng"},
["gdi"] = {"Gundi"},
["gdj"] = {"Gurdjar"},
["gdk"] = {"Gadang"},
["gdl"] = {"Dirasha"},
["gdm"] = {"Laal"},
["gdn"] = {"Umanakaina"},
["gdo"] = {"Ghodoberi"},
["gdq"] = {"Mehri"},
["gdr"] = {"Wipi"},
["gds"] = {"Ghandruk Sign Language"},
["gdt"] = {"Kungardutyi"},
["gdu"] = {"Gudu"},
["gdx"] = {"Godwari"},
["gea"] = {"Geruma"},
["geb"] = {"Kire"},
["gec"] = {"Gboloo Grebo"},
["ged"] = {"Gade"},
["gef"] = {"Gerai"},
["geg"] = {"Gengle"},
["geh"] = {"Hutterite German", "Hutterisch"},
["gei"] = {"Gebe"},
["gej"] = {"Gen"},
["gek"] = {"Ywom"},
["gel"] = {"ut-Ma'in"},
["gem"] = {"Germanic languages"},
["geq"] = {"Geme"},
["ges"] = {"Geser-Gorom"},
["gev"] = {"Eviya"},
["gew"] = {"Gera"},
["gex"] = {"Garre"},
["gey"] = {"Enya"},
["gez"] = {"Geez"},
["gfk"] = {"Patpatar"},
["gft"] = {"Gafat"},
["gga"] = {"Gao"},
["ggb"] = {"Gbii"},
["ggd"] = {"Gugadj"},
["gge"] = {"Gurr-goni"},
["ggg"] = {"Gurgula"},
["ggk"] = {"Kungarakany"},
["ggl"] = {"Ganglau"},
["ggt"] = {"Gitua"},
["ggu"] = {"Gagu", "Gban"},
["ggw"] = {"Gogodala"},
["gha"] = {"Ghadamès"},
["ghc"] = {"Hiberno-Scottish Gaelic"},
["ghe"] = {"Southern Ghale"},
["ghh"] = {"Northern Ghale"},
["ghk"] = {"Geko Karen"},
["ghl"] = {"Ghulfan"},
["ghn"] = {"Ghanongga"},
["gho"] = {"Ghomara"},
["ghr"] = {"Ghera"},
["ghs"] = {"Guhu-Samane"},
["ght"] = {"Kuke", "Kutang Ghale"},
["gia"] = {"Kija"},
["gib"] = {"Gibanawa"},
["gic"] = {"Gail"},
["gid"] = {"Gidar"},
["gie"] = {"Gaɓogbo", "Guébie"},
["gig"] = {"Goaria"},
["gih"] = {"Githabul"},
["gii"] = {"Girirra"},
["gil"] = {"Гильберт"},
["gim"] = {"Gimi (Eastern Highlands)"},
["gin"] = {"Hinukh"},
["gip"] = {"Gimi (West New Britain)"},
["giq"] = {"Green Gelao"},
["gir"] = {"Red Gelao"},
["gis"] = {"North Giziga"},
["git"] = {"Gitxsan"},
["giu"] = {"Mulao"},
["giw"] = {"White Gelao"},
["gix"] = {"Gilima"},
["giy"] = {"Giyug"},
["giz"] = {"South Giziga"},
["gjk"] = {"Kachi Koli"},
["gjm"] = {"Gunditjmara"},
["gjn"] = {"Gonja"},
["gjr"] = {"Gurindji Kriol"},
["gju"] = {"Gujari"},
["gka"] = {"Guya"},
["gkd"] = {"Magɨ (Madang Province)"},
["gke"] = {"Ndai"},
["gkn"] = {"Gokana"},
["gko"] = {"Kok-Nar"},
["gkp"] = {"Guinea Kpelle"},
["gku"] = {"ǂUngkue"},
["glb"] = {"Belning"},
["glc"] = {"Bon Gula"},
["gld"] = {"Nanai"},
["glh"] = {"Northwest Pashai", "Northwest Pashayi"},
["glj"] = {"Gula Iro"},
["glk"] = {"Gilaki"},
["gll"] = {"Garlali"},
["glo"] = {"Galambu"},
["glr"] = {"Glaro-Twabo"},
["glu"] = {"Gula (Chad)"},
["glw"] = {"Glavda"},
["gly"] = {"Gule"},
["gma"] = {"Gambera"},
["gmb"] = {"Gula'alaa"},
["gmd"] = {"Mághdì"},
["gme"] = {"East Germanic languages"},
["gmg"] = {"Magɨyi"},
["gmh"] = {"Middle High German (ca. 1050-1500)"},
["gml"] = {"Middle Low German"},
["gmm"] = {"Gbaya-Mbodomo"},
["gmn"] = {"Gimnime"},
["gmq"] = {"North Germanic languages"},
["gmr"] = {"Mirning", "Mirniny"},
["gmu"] = {"Gumalu"},
["gmv"] = {"Gamo"},
["gmw"] = {"West Germanic languages"},
["gmx"] = {"Magoma"},
["gmy"] = {"Mycenaean Greek"},
["gmz"] = {"Mgbolizhia"},
["gna"] = {"Kaansa"},
["gnb"] = {"Gangte"},
["gnc"] = {"Guanche"},
["gnd"] = {"Zulgo-Gemzek"},
["gne"] = {"Ganang"},
["gng"] = {"Ngangam"},
["gnh"] = {"Lere"},
["gni"] = {"Gooniyandi"},
["gnj"] = {"Ngen"},
["gnk"] = {"ǁGana"},
["gnl"] = {"Gangulu"},
["gnm"] = {"Ginuman"},
["gnn"] = {"Gumatj"},
["gno"] = {"Northern Gondi"},
["gnq"] = {"Gana"},
["gnr"] = {"Gureng Gureng"},
["gnt"] = {"Guntai"},
["gnu"] = {"Gnau"},
["gnw"] = {"Western Bolivian Guaraní"},
["gnz"] = {"Ganzi"},
["goa"] = {"Guro"},
["gob"] = {"Playero"},
["goc"] = {"Gorakor"},
["god"] = {"Godié"},
["goe"] = {"Gongduk"},
["gof"] = {"Gofa"},
["gog"] = {"Gogo"},
["goh"] = {"Old High German (ca. 750-1050)"},
["goi"] = {"Gobasi"},
["goj"] = {"Gowlan"},
["gok"] = {"Gowli"},
["gol"] = {"Gola"},
["gom"] = {"Goan Konkani"},
["gon"] = {"Gondi"},
["goo"] = {"Gone Dau"},
["gop"] = {"Yeretuar"},
["goq"] = {"Gorap"},
["gor"] = {"Gorontalo"},
["gos"] = {"Gronings"},
["got"] = {"Gothic"},
["gou"] = {"Gavar"},
["gow"] = {"Gorowa"},
["gox"] = {"Gobu"},
["goy"] = {"Goundo"},
["goz"] = {"Gozarkhani"},
["gpa"] = {"Gupa-Abawa"},
["gpe"] = {"Ghanaian Pidgin English"},
["gpn"] = {"Taiap"},
["gqa"] = {"Ga'anda"},
["gqi"] = {"Guiqiong"},
["gqn"] = {"Guana (Brazil)"},
["gqr"] = {"Gor"},
["gqu"] = {"Qau"},
["gra"] = {"Rajput Garasia"},
["grb"] = {"Grebo"},
["grc"] = {"Эртний Грек"},
["grd"] = {"Guruntum-Mbaaru"},
["grg"] = {"Madi"},
["grh"] = {"Gbiri-Niragu"},
["gri"] = {"Ghari"},
["grj"] = {"Southern Grebo"},
["grk"] = {"Greek languages"},
["grm"] = {"Kota Marudu Talantang"},
["gro"] = {"Groma"},
["grq"] = {"Gorovu"},
["grr"] = {"Taznatit"},
["grs"] = {"Gresi"},
["grt"] = {"Garo"},
["gru"] = {"Kistane"},
["grv"] = {"Central Grebo"},
["grw"] = {"Gweda"},
["grx"] = {"Guriaso"},
["gry"] = {"Barclayville Grebo"},
["grz"] = {"Guramalum"},
["gse"] = {"Ghanaian Sign Language"},
["gsg"] = {"German Sign Language"},
["gsl"] = {"Gusilay"},
["gsm"] = {"Guatemalan Sign Language"},
["gsn"] = {"Nema", "Gusan"},
["gso"] = {"Southwest Gbaya"},
["gsp"] = {"Wasembo"},
["gss"] = {"Greek Sign Language"},
["gsw"] = {"Швейцарын Герман", "Алеманн", "Эльзасын"},
["gta"] = {"Guató"},
["gtu"] = {"Aghu-Tharnggala"},
["gua"] = {"Shiki"},
["gub"] = {"Guajajára"},
["guc"] = {"Wayuu"},
["gud"] = {"Yocoboué Dida"},
["gue"] = {"Gurindji"},
["guf"] = {"Gupapuyngu"},
["gug"] = {"Paraguayan Guaraní"},
["guh"] = {"Guahibo"},
["gui"] = {"Eastern Bolivian Guaraní"},
["guk"] = {"Gumuz"},
["gul"] = {"Sea Island Creole English"},
["gum"] = {"Guambiano"},
["gun"] = {"Mbyá Guaraní"},
["guo"] = {"Guayabero"},
["gup"] = {"Gunwinggu"},
["guq"] = {"Aché"},
["gur"] = {"Farefare"},
["gus"] = {"Guinean Sign Language"},
["gut"] = {"Maléku Jaíka"},
["guu"] = {"Yanomamö"},
["guw"] = {"Gun"},
["gux"] = {"Gourmanchéma"},
["guz"] = {"Gusii", "Ekegusii"},
["gva"] = {"Guana (Paraguay)"},
["gvc"] = {"Guanano"},
["gve"] = {"Duwet"},
["gvf"] = {"Golin"},
["gvj"] = {"Guajá"},
["gvl"] = {"Gulay"},
["gvm"] = {"Gurmana"},
["gvn"] = {"Kuku-Yalanji"},
["gvo"] = {"Gavião Do Jiparaná"},
["gvp"] = {"Pará Gavião"},
["gvr"] = {"Gurung"},
["gvs"] = {"Gumawana"},
["gvy"] = {"Guyani"},
["gwa"] = {"Mbato"},
["gwb"] = {"Gwa"},
["gwc"] = {"Gawri", "Kalami"},
["gwd"] = {"Gawwada"},
["gwe"] = {"Gweno"},
["gwf"] = {"Gowro"},
["gwg"] = {"Moo"},
["gwi"] = {"Gwichʼin"},
["gwj"] = {"ǀGwi"},
["gwm"] = {"Awngthim"},
["gwn"] = {"Gwandara"},
["gwr"] = {"Gwere"},
["gwt"] = {"Gawar-Bati"},
["gwu"] = {"Guwamu"},
["gww"] = {"Kwini"},
["gwx"] = {"Gua"},
["gxx"] = {"Wè Southern"},
["gya"] = {"Northwest Gbaya"},
["gyb"] = {"Garus"},
["gyd"] = {"Kayardild"},
["gye"] = {"Gyem"},
["gyf"] = {"Gungabula"},
["gyg"] = {"Gbayi"},
["gyi"] = {"Gyele"},
["gyl"] = {"Gayil"},
["gym"] = {"Ngäbere"},
["gyn"] = {"Guyanese Creole English"},
["gyo"] = {"Gyalsumdo"},
["gyr"] = {"Guarayu"},
["gyy"] = {"Gunya"},
["gyz"] = {"Geji", "Gyaazi"},
["gza"] = {"Ganza"},
["gzi"] = {"Gazi"},
["gzn"] = {"Gane"},
["haa"] = {"Han"},
["hab"] = {"Hanoi Sign Language"},
["hac"] = {"Gurani"},
["had"] = {"Hatam"},
["hae"] = {"Eastern Oromo"},
["haf"] = {"Haiphong Sign Language"},
["hag"] = {"Hanga"},
["hah"] = {"Hahon"},
["hai"] = {"Haida"},
["haj"] = {"Hajong"},
["hak"] = {"Hakka Chinese"},
["hal"] = {"Halang"},
["ham"] = {"Hewa"},
["han"] = {"Hangaza"},
["hao"] = {"Hakö"},
["hap"] = {"Hupla"},
["haq"] = {"Ha"},
["har"] = {"Harari"},
["has"] = {"Haisla"},
["hav"] = {"Havu"},
["haw"] = {"Hawaiian"},
["hax"] = {"Southern Haida"},
["hay"] = {"Haya"},
["haz"] = {"Hazaragi"},
["hba"] = {"Hamba"},
["hbb"] = {"Huba"},
["hbn"] = {"Heiban"},
["hbo"] = {"Ancient Hebrew"},
["hbu"] = {"Habu"},
["hca"] = {"Andaman Creole Hindi"},
["hch"] = {"Huichol"},
["hdn"] = {"Northern Haida"},
["hds"] = {"Honduras Sign Language"},
["hdy"] = {"Hadiyya"},
["hea"] = {"Northern Qiandong Miao"},
["hed"] = {"Herdé"},
["heg"] = {"Helong"},
["heh"] = {"Hehe"},
["hei"] = {"Heiltsuk"},
["hem"] = {"Hemba"},
["hgm"] = {"Haiǁom"},
["hgw"] = {"Haigwai"},
["hhi"] = {"Hoia Hoia"},
["hhr"] = {"Kerak"},
["hhy"] = {"Hoyahoya"},
["hia"] = {"Lamang"},
["hib"] = {"Hibito"},
["hid"] = {"Hidatsa"},
["hif"] = {"Фижи Хинди"},
["hig"] = {"Kamwe"},
["hih"] = {"Pamosu"},
["hii"] = {"Hinduri"},
["hij"] = {"Hijuk"},
["hik"] = {"Seit-Kaitetu"},
["hil"] = {"Hiligaynon"},
["him"] = {"Himachali languages", "Western Pahari languages"},
["hio"] = {"Tsoa"},
["hir"] = {"Himarimã"},
["hit"] = {"Hittite"},
["hiw"] = {"Hiw"},
["hix"] = {"Hixkaryána"},
["hji"] = {"Haji"},
["hka"] = {"Kahe"},
["hke"] = {"Hunde"},
["hkh"] = {"Khah", "Poguli"},
["hkk"] = {"Hunjara-Kaina Ke"},
["hkn"] = {"Mel-Khaonh"},
["hks"] = {"Hong Kong Sign Language", "Heung Kong Sau Yue"},
["hla"] = {"Halia"},
["hlb"] = {"Halbi"},
["hld"] = {"Halang Doan"},
["hle"] = {"Hlersu"},
["hlt"] = {"Matu Chin"},
["hlu"] = {"Hieroglyphic Luwian"},
["hma"] = {"Southern Mashan Hmong", "Southern Mashan Miao"},
["hmb"] = {"Humburi Senni Songhay"},
["hmc"] = {"Central Huishui Hmong", "Central Huishui Miao"},
["hmd"] = {"Large Flowery Miao", "A-hmaos", "Da-Hua Miao"},
["hme"] = {"Eastern Huishui Hmong", "Eastern Huishui Miao"},
["hmf"] = {"Hmong Don"},
["hmg"] = {"Southwestern Guiyang Hmong"},
["hmh"] = {"Southwestern Huishui Hmong", "Southwestern Huishui Miao"},
["hmi"] = {"Northern Huishui Hmong", "Northern Huishui Miao"},
["hmj"] = {"Ge", "Gejia"},
["hmk"] = {"Maek"},
["hml"] = {"Luopohe Hmong", "Luopohe Miao"},
["hmm"] = {"Central Mashan Hmong", "Central Mashan Miao"},
["hmn"] = {"Хмонг", "Монг"},
["hmp"] = {"Northern Mashan Hmong", "Northern Mashan Miao"},
["hmq"] = {"Eastern Qiandong Miao"},
["hmr"] = {"Hmar"},
["hms"] = {"Southern Qiandong Miao"},
["hmt"] = {"Hamtai"},
["hmu"] = {"Hamap"},
["hmv"] = {"Hmong Dô"},
["hmw"] = {"Western Mashan Hmong", "Western Mashan Miao"},
["hmx"] = {"Hmong-Mien languages"},
["hmy"] = {"Southern Guiyang Hmong", "Southern Guiyang Miao"},
["hmz"] = {"Hmong Shua", "Sinicized Miao"},
["hna"] = {"Mina (Cameroon)"},
["hnd"] = {"Southern Hindko"},
["hne"] = {"Chhattisgarhi"},
["hng"] = {"Hungu"},
["hnh"] = {"ǁAni"},
["hni"] = {"Hani"},
["hnj"] = {"Hmong Njua", "Mong Leng", "Mong Njua"},
["hnn"] = {"Hanunoo"},
["hno"] = {"Northern Hindko"},
["hns"] = {"Карибын Хиндустани"},
["hnu"] = {"Hung"},
["hoa"] = {"Hoava"},
["hob"] = {"Mari (Madang Province)"},
["hoc"] = {"Ho"},
["hod"] = {"Holma"},
["hoe"] = {"Horom"},
["hoh"] = {"Hobyót"},
["hoi"] = {"Holikachuk"},
["hoj"] = {"Hadothi", "Haroti"},
["hok"] = {"Hokan languages"},
["hol"] = {"Holu"},
["hom"] = {"Homa"},
["hoo"] = {"Holoholo"},
["hop"] = {"Hopi"},
["hor"] = {"Horo"},
["hos"] = {"Ho Chi Minh City Sign Language"},
["hot"] = {"Hote", "Malê"},
["hov"] = {"Hovongan"},
["how"] = {"Honi"},
["hoy"] = {"Holiya"},
["hoz"] = {"Hozo"},
["hpo"] = {"Hpon"},
["hps"] = {"Hawai'i Sign Language (HSL)", "Hawai'i Pidgin Sign Language"},
["hra"] = {"Hrangkhol"},
["hrc"] = {"Niwer Mil"},
["hre"] = {"Hre"},
["hrk"] = {"Haruku"},
["hrm"] = {"Horned Miao"},
["hro"] = {"Haroi"},
["hrp"] = {"Nhirrpi"},
["hrt"] = {"Hértevin"},
["hru"] = {"Hruso"},
["hrw"] = {"Warwar Feni"},
["hrx"] = {"Hunsrik"},
["hrz"] = {"Harzani"},
["hsb"] = {"Дээд Сорб"},
["hsh"] = {"Hungarian Sign Language"},
["hsl"] = {"Hausa Sign Language"},
["hsn"] = {"Xiang Chinese"},
["hss"] = {"Harsusi"},
["hti"] = {"Hoti"},
["hto"] = {"Minica Huitoto"},
["hts"] = {"Hadza"},
["htu"] = {"Hitu"},
["htx"] = {"Middle Hittite"},
["hub"] = {"Huambisa"},
["huc"] = {"ǂHua", "ǂʼAmkhoe"},
["hud"] = {"Huaulu"},
["hue"] = {"San Francisco Del Mar Huave"},
["huf"] = {"Humene"},
["hug"] = {"Huachipaeri"},
["huh"] = {"Huilliche"},
["hui"] = {"Huli"},
["huj"] = {"Northern Guiyang Hmong", "Northern Guiyang Miao"},
["huk"] = {"Hulung"},
["hul"] = {"Hula"},
["hum"] = {"Hungana"},
["huo"] = {"Hu"},
["hup"] = {"Hupa"},
["huq"] = {"Tsat"},
["hur"] = {"Halkomelem"},
["hus"] = {"Huastec"},
["hut"] = {"Humla"},
["huu"] = {"Murui Huitoto"},
["huv"] = {"San Mateo Del Mar Huave"},
["huw"] = {"Hukumina"},
["hux"] = {"Nüpode Huitoto"},
["huy"] = {"Hulaulá"},
["huz"] = {"Hunzib"},
["hvc"] = {"Haitian Vodoun Culture Language"},
["hve"] = {"San Dionisio Del Mar Huave"},
["hvk"] = {"Haveke"},
["hvn"] = {"Sabu"},
["hvv"] = {"Santa María Del Mar Huave"},
["hwa"] = {"Wané"},
["hwc"] = {"Hawai'i Creole English", "Hawai'i Pidgin"},
["hwo"] = {"Hwana"},
["hya"] = {"Hya"},
["hyw"] = {"Western Armenian"},
["hyx"] = {"Armenian (family)"},
["iai"] = {"Iaai"},
["ian"] = {"Iatmul"},
["iar"] = {"Purari"},
["iba"] = {"Iban"},
["ibb"] = {"Ibibio"},
["ibd"] = {"Iwaidja"},
["ibe"] = {"Akpes"},
["ibg"] = {"Ibanag"},
["ibh"] = {"Bih"},
["ibl"] = {"Ibaloi"},
["ibm"] = {"Agoi"},
["ibn"] = {"Ibino"},
["ibr"] = {"Ibuoro"},
["ibu"] = {"Ibu"},
["iby"] = {"Ibani"},
["ica"] = {"Ede Ica"},
["ich"] = {"Etkywan"},
["icl"] = {"Icelandic Sign Language"},
["icr"] = {"Islander Creole English"},
["ida"] = {"Idakho-Isukha-Tiriki", "Luidakho-Luisukha-Lutirichi"},
["idb"] = {"Indo-Portuguese"},
["idc"] = {"Idon", "Ajiya"},
["idd"] = {"Ede Idaca"},
["ide"] = {"Idere"},
["idi"] = {"Idi"},
["idr"] = {"Indri"},
["ids"] = {"Idesa"},
["idt"] = {"Idaté"},
["idu"] = {"Idoma"},
["ifa"] = {"Amganad Ifugao"},
["ifb"] = {"Batad Ifugao", "Ayangan Ifugao"},
["ife"] = {"Ifè"},
["iff"] = {"Ifo"},
["ifk"] = {"Tuwali Ifugao"},
["ifm"] = {"Teke-Fuumu"},
["ifu"] = {"Mayoyao Ifugao"},
["ify"] = {"Keley-I Kallahan"},
["igb"] = {"Ebira"},
["ige"] = {"Igede"},
["igg"] = {"Igana"},
["igl"] = {"Igala"},
["igm"] = {"Kanggape"},
["ign"] = {"Ignaciano"},
["igo"] = {"Isebe"},
["igs"] = {"Interglossa"},
["igw"] = {"Igwe"},
["ihb"] = {"Iha Based Pidgin"},
["ihi"] = {"Ihievbe"},
["ihp"] = {"Iha"},
["ihw"] = {"Bidhawal"},
["iin"] = {"Thiin"},
["iir"] = {"Indo-Iranian languages"},
["ijc"] = {"Izon"},
["ije"] = {"Biseni"},
["ijj"] = {"Ede Ije"},
["ijn"] = {"Kalabari"},
["ijo"] = {"Ijo languages"},
["ijs"] = {"Southeast Ijo"},
["ike"] = {"Eastern Canadian Inuktitut"},
["iki"] = {"Iko"},
["ikk"] = {"Ika"},
["ikl"] = {"Ikulu"},
["iko"] = {"Olulumo-Ikom"},
["ikp"] = {"Ikpeshi"},
["ikr"] = {"Ikaranggal"},
["iks"] = {"Inuit Sign Language"},
["ikt"] = {"Inuinnaqtun", "Western Canadian Inuktitut"},
["ikv"] = {"Iku-Gora-Ankwa"},
["ikw"] = {"Ikwere"},
["ikx"] = {"Ik"},
["ikz"] = {"Ikizu"},
["ila"] = {"Ile Ape"},
["ilb"] = {"Ila"},
["ilg"] = {"Garig-Ilgar"},
["ili"] = {"Ili Turki"},
["ilk"] = {"Ilongot"},
["ilm"] = {"Iranun (Malaysia)"},
["ilo"] = {"Iloko"},
["ilp"] = {"Iranun (Philippines)"},
["ils"] = {"International Sign"},
["ilu"] = {"Ili'uun"},
["ilv"] = {"Ilue"},
["ima"] = {"Mala Malasar"},
["imi"] = {"Anamgura"},
["iml"] = {"Miluk"},
["imn"] = {"Imonda"},
["imo"] = {"Imbongu"},
["imr"] = {"Imroing"},
["ims"] = {"Marsian"},
["imy"] = {"Milyan"},
["inb"] = {"Inga"},
["inc"] = {"Indic languages"},
["ine"] = {"Indo-European languages"},
["ing"] = {"Degexit'an"},
["inh"] = {"Ингуш"},
["inj"] = {"Jungle Inga"},
["inl"] = {"Indonesian Sign Language"},
["inm"] = {"Minaean"},
["inn"] = {"Isinai"},
["ino"] = {"Inoke-Yate"},
["inp"] = {"Iñapari"},
["ins"] = {"Indian Sign Language"},
["int"] = {"Intha"},
["inz"] = {"Ineseño"},
["ior"] = {"Inor"},
["iou"] = {"Tuma-Irumu"},
["iow"] = {"Iowa-Oto"},
["ipi"] = {"Ipili"},
["ipo"] = {"Ipiko"},
["iqu"] = {"Iquito"},
["iqw"] = {"Ikwo"},
["ira"] = {"Iranian languages"},
["ire"] = {"Iresim"},
["irh"] = {"Irarutu"},
["iri"] = {"Rigwe", "Irigwe"},
["irk"] = {"Iraqw"},
["irn"] = {"Irántxe"},
["iro"] = {"Iroquoian languages"},
["irr"] = {"Ir"},
["iru"] = {"Irula"},
["irx"] = {"Kamberau"},
["iry"] = {"Iraya"},
["isa"] = {"Isabi"},
["isc"] = {"Isconahua"},
["isd"] = {"Isnag"},
["ise"] = {"Italian Sign Language"},
["isg"] = {"Irish Sign Language"},
["ish"] = {"Esan"},
["isi"] = {"Nkem-Nkum"},
["isk"] = {"Ishkashimi"},
["ism"] = {"Masimasi"},
["isn"] = {"Isanzu"},
["iso"] = {"Isoko"},
["isr"] = {"Israeli Sign Language"},
["ist"] = {"Istriot"},
["isu"] = {"Isu (Menchum Division)"},
["itb"] = {"Binongan Itneg"},
["itc"] = {"Italic languages"},
["itd"] = {"Southern Tidung"},
["ite"] = {"Itene"},
["iti"] = {"Inlaod Itneg"},
["itk"] = {"Judeo-Italian"},
["itl"] = {"Itelmen"},
["itm"] = {"Itu Mbon Uzo"},
["ito"] = {"Itonama"},
["itr"] = {"Iteri"},
["its"] = {"Isekiri"},
["itt"] = {"Maeng Itneg"},
["itv"] = {"Itawit"},
["itw"] = {"Ito"},
["itx"] = {"Itik"},
["ity"] = {"Moyadan Itneg"},
["itz"] = {"Itzá"},
["ium"] = {"Iu Mien"},
["ivb"] = {"Ibatan"},
["ivv"] = {"Ivatan"},
["iwk"] = {"I-Wak"},
["iwm"] = {"Iwam"},
["iwo"] = {"Iwur"},
["iws"] = {"Sepik Iwam"},
["ixc"] = {"Ixcatec"},
["ixl"] = {"Ixil"},
["iya"] = {"Iyayu"},
["iyo"] = {"Mesaka"},
["iyx"] = {"Yaka (Congo)"},
["izh"] = {"Ingrian"},
["izr"] = {"Izere"},
["izz"] = {"Izii"},
["jaa"] = {"Jamamadí"},
["jab"] = {"Hyam"},
["jac"] = {"Popti'", "Jakalteko"},
["jad"] = {"Jahanka"},
["jae"] = {"Yabem"},
["jaf"] = {"Jara"},
["jah"] = {"Jah Hut"},
["jaj"] = {"Zazao"},
["jak"] = {"Jakun"},
["jal"] = {"Yalahatan"},
["jam"] = {"Ямайкын Креол"},
["jan"] = {"Jandai"},
["jao"] = {"Yanyuwa"},
["jaq"] = {"Yaqay"},
["jas"] = {"New Caledonian Javanese"},
["jat"] = {"Jakati"},
["jau"] = {"Yaur"},
["jax"] = {"Jambi Malay"},
["jay"] = {"Yan-nhangu", "Nhangu"},
["jaz"] = {"Jawe"},
["jbe"] = {"Judeo-Berber"},
["jbi"] = {"Badjiri"},
["jbj"] = {"Arandai"},
["jbk"] = {"Barikewa"},
["jbm"] = {"Bijim"},
["jbn"] = {"Nafusi"},
["jbo"] = {"Lojban"},
["jbr"] = {"Jofotek-Bromnya"},
["jbt"] = {"Jabutí"},
["jbu"] = {"Jukun Takum"},
["jbw"] = {"Yawijibaya"},
["jcs"] = {"Jamaican Country Sign Language"},
["jct"] = {"Krymchak"},
["jda"] = {"Jad"},
["jdg"] = {"Jadgali"},
["jdt"] = {"Judeo-Tat"},
["jeb"] = {"Jebero"},
["jee"] = {"Jerung"},
["jeh"] = {"Jeh"},
["jei"] = {"Yei"},
["jek"] = {"Jeri Kuo"},
["jel"] = {"Yelmek"},
["jen"] = {"Dza"},
["jer"] = {"Jere"},
["jet"] = {"Manem"},
["jeu"] = {"Jonkor Bourmataguil"},
["jgb"] = {"Ngbee"},
["jge"] = {"Judeo-Georgian"},
["jgk"] = {"Gwak"},
["jgo"] = {"Ngomba"},
["jhi"] = {"Jehai"},
["jhs"] = {"Jhankot Sign Language"},
["jia"] = {"Jina"},
["jib"] = {"Jibu"},
["jic"] = {"Tol"},
["jid"] = {"Bu (Kaduna State)"},
["jie"] = {"Jilbe"},
["jig"] = {"Jingulu", "Djingili"},
["jih"] = {"sTodsde", "Shangzhai"},
["jii"] = {"Jiiddu"},
["jil"] = {"Jilim"},
["jim"] = {"Jimi (Cameroon)"},
["jio"] = {"Jiamao"},
["jiq"] = {"Guanyinqiao", "Lavrung"},
["jit"] = {"Jita"},
["jiu"] = {"Youle Jinuo"},
["jiv"] = {"Shuar"},
["jiy"] = {"Buyuan Jinuo"},
["jje"] = {"Jejueo"},
["jjr"] = {"Bankal"},
["jka"] = {"Kaera"},
["jkm"] = {"Mobwa Karen"},
["jko"] = {"Kubo"},
["jkp"] = {"Paku Karen"},
["jkr"] = {"Koro (India)"},
["jks"] = {"Amami Koniya Sign Language"},
["jku"] = {"Labir"},
["jle"] = {"Ngile"},
["jls"] = {"Jamaican Sign Language"},
["jma"] = {"Dima"},
["jmb"] = {"Zumbun"},
["jmc"] = {"Machame"},
["jmd"] = {"Yamdena"},
["jmi"] = {"Jimi (Nigeria)"},
["jml"] = {"Jumli"},
["jmn"] = {"Makuri Naga"},
["jmr"] = {"Kamara"},
["jms"] = {"Mashi (Nigeria)"},
["jmw"] = {"Mouwase"},
["jmx"] = {"Western Juxtlahuaca Mixtec"},
["jna"] = {"Jangshung"},
["jnd"] = {"Jandavra"},
["jng"] = {"Yangman"},
["jni"] = {"Janji"},
["jnj"] = {"Yemsa"},
["jnl"] = {"Rawat"},
["jns"] = {"Jaunsari"},
["job"] = {"Joba"},
["jod"] = {"Wojenaka"},
["jog"] = {"Jogi"},
["jor"] = {"Jorá"},
["jos"] = {"Jordanian Sign Language"},
["jow"] = {"Jowulu"},
["jpa"] = {"Jewish Palestinian Aramaic"},
["jpr"] = {"Judeo-Persian"},
["jpx"] = {"Japanese (family)"},
["jqr"] = {"Jaqaru"},
["jra"] = {"Jarai"},
["jrb"] = {"Judeo-Arabic"},
["jrr"] = {"Jiru"},
["jrt"] = {"Jakattoe"},
["jru"] = {"Japrería"},
["jsl"] = {"Japanese Sign Language"},
["jua"] = {"Júma"},
["jub"] = {"Wannu"},
["juc"] = {"Jurchen"},
["jud"] = {"Worodougou"},
["juh"] = {"Hõne"},
["jui"] = {"Ngadjuri"},
["juk"] = {"Wapan"},
["jul"] = {"Jirel"},
["jum"] = {"Jumjum"},
["jun"] = {"Juang"},
["juo"] = {"Jiba"},
["jup"] = {"Hupdë"},
["jur"] = {"Jurúna"},
["jus"] = {"Jumla Sign Language"},
["jut"] = {"Jutish"},
["juu"] = {"Ju"},
["juw"] = {"Wãpha"},
["juy"] = {"Juray"},
["jvd"] = {"Javindo"},
["jvn"] = {"Caribbean Javanese"},
["jwi"] = {"Jwira-Pepesa"},
["jya"] = {"Jiarong"},
["jye"] = {"Judeo-Yemeni Arabic"},
["jyy"] = {"Jaya"},
["kaa"] = {"Кара-Калпак", "Каракалпак"},
["kab"] = {"Kabyle"},
["kac"] = {"Kachin", "Jingpho"},
["kad"] = {"Adara"},
["kae"] = {"Ketangalan"},
["kaf"] = {"Katso"},
["kag"] = {"Kajaman"},
["kah"] = {"Kara (Central African Republic)"},
["kai"] = {"Karekare"},
["kaj"] = {"Jju"},
["kak"] = {"Kalanguya", "Kayapa Kallahan"},
["kam"] = {"Kamba (Kenya)"},
["kao"] = {"Xaasongaxango"},
["kap"] = {"Bezhta"},
["kaq"] = {"Capanahua"},
["kar"] = {"Karen languages"},
["kav"] = {"Katukína"},
["kaw"] = {"Кави"},
["kax"] = {"Kao"},
["kay"] = {"Kamayurá"},
["kba"] = {"Kalarko"},
["kbb"] = {"Kaxuiâna"},
["kbc"] = {"Kadiwéu"},
["kbd"] = {"Кабард"},
["kbe"] = {"Kanju"},
["kbg"] = {"Khamba"},
["kbh"] = {"Camsá"},
["kbi"] = {"Kaptiau"},
["kbj"] = {"Kari"},
["kbk"] = {"Grass Koiari"},
["kbl"] = {"Kanembu"},
["kbm"] = {"Iwal"},
["kbn"] = {"Kare (Central African Republic)"},
["kbo"] = {"Keliko"},
["kbp"] = {"Kabiyè"},
["kbq"] = {"Kamano"},
["kbr"] = {"Kafa"},
["kbs"] = {"Kande"},
["kbt"] = {"Abadi"},
["kbu"] = {"Kabutra"},
["kbv"] = {"Dera (Indonesia)"},
["kbw"] = {"Kaiep"},
["kbx"] = {"Ap Ma"},
["kby"] = {"Manga Kanuri"},
["kbz"] = {"Duhwa"},
["kca"] = {"Khanty"},
["kcb"] = {"Kawacha"},
["kcc"] = {"Lubila"},
["kcd"] = {"Ngkâlmpw Kanum"},
["kce"] = {"Kaivi"},
["kcf"] = {"Ukaan"},
["kcg"] = {"Tyap"},
["kch"] = {"Vono"},
["kci"] = {"Kamantan"},
["kcj"] = {"Kobiana"},
["kck"] = {"Kalanga"},
["kcl"] = {"Kela (Papua New Guinea)", "Kala"},
["kcm"] = {"Gula (Central African Republic)"},
["kcn"] = {"Nubi"},
["kco"] = {"Kinalakna"},
["kcp"] = {"Kanga"},
["kcq"] = {"Kamo"},
["kcr"] = {"Katla"},
["kcs"] = {"Koenoem"},
["kct"] = {"Kaian"},
["kcu"] = {"Kami (Tanzania)"},
["kcv"] = {"Kete"},
["kcw"] = {"Kabwari"},
["kcx"] = {"Kachama-Ganjule"},
["kcy"] = {"Korandje"},
["kcz"] = {"Konongo"},
["kda"] = {"Worimi"},
["kdc"] = {"Kutu"},
["kdd"] = {"Yankunytjatjara"},
["kde"] = {"Makonde"},
["kdf"] = {"Mamusi"},
["kdg"] = {"Seba"},
["kdh"] = {"Tem"},
["kdi"] = {"Kumam"},
["kdj"] = {"Karamojong"},
["kdk"] = {"Numèè", "Kwényi"},
["kdl"] = {"Tsikimba"},
["kdm"] = {"Kagoma"},
["kdn"] = {"Kunda"},
["kdo"] = {"Kordofanian languages"},
["kdp"] = {"Kaningdon-Nindem"},
["kdq"] = {"Koch"},
["kdr"] = {"Karaim"},
["kdt"] = {"Kuy"},
["kdu"] = {"Kadaru"},
["kdw"] = {"Koneraw"},
["kdx"] = {"Kam"},
["kdy"] = {"Keder", "Keijar"},
["kdz"] = {"Kwaja"},
["kea"] = {"Kabuverdianu"},
["keb"] = {"Kélé"},
["kec"] = {"Keiga"},
["ked"] = {"Kerewe"},
["kee"] = {"Eastern Keres"},
["kef"] = {"Kpessi"},
["keg"] = {"Tese"},
["keh"] = {"Keak"},
["kei"] = {"Kei"},
["kej"] = {"Kadar"},
["kek"] = {"Kekchí"},
["kel"] = {"Kela (Democratic Republic of Congo)"},
["kem"] = {"Kemak"},
["ken"] = {"Kenyang"},
["keo"] = {"Kakwa"},
["kep"] = {"Kaikadi"},
["keq"] = {"Kamar"},
["ker"] = {"Kera"},
["kes"] = {"Kugbo"},
["ket"] = {"Ket"},
["keu"] = {"Akebu"},
["kev"] = {"Kanikkaran"},
["kew"] = {"West Kewa"},
["kex"] = {"Kukna"},
["key"] = {"Kupia"},
["kez"] = {"Kukele"},
["kfa"] = {"Kodava"},
["kfb"] = {"Northwestern Kolami"},
["kfc"] = {"Konda-Dora"},
["kfd"] = {"Korra Koraga"},
["kfe"] = {"Kota (India)"},
["kff"] = {"Koya"},
["kfg"] = {"Kudiya"},
["kfh"] = {"Kurichiya"},
["kfi"] = {"Kannada Kurumba"},
["kfj"] = {"Kemiehua"},
["kfk"] = {"Kinnauri"},
["kfl"] = {"Kung"},
["kfm"] = {"Khunsari"},
["kfn"] = {"Kuk"},
["kfo"] = {"Koro (Côte d'Ivoire)"},
["kfp"] = {"Korwa"},
["kfq"] = {"Korku"},
["kfr"] = {"Kachhi", "Kutchi"},
["kfs"] = {"Bilaspuri"},
["kft"] = {"Kanjari"},
["kfu"] = {"Katkari"},
["kfv"] = {"Kurmukar"},
["kfw"] = {"Kharam Naga"},
["kfx"] = {"Kullu Pahari"},
["kfy"] = {"Kumaoni"},
["kfz"] = {"Koromfé"},
["kga"] = {"Koyaga"},
["kgb"] = {"Kawe"},
["kge"] = {"Komering"},
["kgf"] = {"Kube"},
["kgg"] = {"Kusunda"},
["kgi"] = {"Selangor Sign Language"},
["kgj"] = {"Gamale Kham"},
["kgk"] = {"Kaiwá"},
["kgl"] = {"Kunggari"},
["kgm"] = {"Karipúna"},
["kgn"] = {"Karingani"},
["kgo"] = {"Krongo"},
["kgp"] = {"Kaingang"},
["kgq"] = {"Kamoro"},
["kgr"] = {"Abun"},
["kgs"] = {"Kumbainggar"},
["kgt"] = {"Somyev"},
["kgu"] = {"Kobol"},
["kgv"] = {"Karas"},
["kgw"] = {"Karon Dori"},
["kgx"] = {"Kamaru"},
["kgy"] = {"Kyerung"},
["kha"] = {"Khasi"},
["khb"] = {"Lü"},
["khc"] = {"Tukang Besi North"},
["khd"] = {"Bädi Kanum"},
["khe"] = {"Korowai"},
["khf"] = {"Khuen"},
["khg"] = {"Khams Tibetan"},
["khh"] = {"Kehu"},
["khi"] = {"Khoisan languages"},
["khj"] = {"Kuturmi"},
["khk"] = {"Halh Mongolian"},
["khl"] = {"Lusi"},
["khn"] = {"Khandesi"},
["kho"] = {"Khotanese", "Sakan"},
["khp"] = {"Kapori", "Kapauri"},
["khq"] = {"Koyra Chiini Songhay"},
["khr"] = {"Kharia"},
["khs"] = {"Kasua"},
["kht"] = {"Khamti"},
["khu"] = {"Nkhumbi"},
["khv"] = {"Khvarshi"},
["khw"] = {"Ховар"},
["khx"] = {"Kanu"},
["khy"] = {"Kele (Democratic Republic of Congo)"},
["khz"] = {"Keapara"},
["kia"] = {"Kim"},
["kib"] = {"Koalib"},
["kic"] = {"Kickapoo"},
["kid"] = {"Koshin"},
["kie"] = {"Kibet"},
["kif"] = {"Eastern Parbate Kham"},
["kig"] = {"Kimaama", "Kimaghima"},
["kih"] = {"Kilmeri"},
["kii"] = {"Kitsai"},
["kij"] = {"Kilivila"},
["kil"] = {"Kariya"},
["kim"] = {"Karagas"},
["kio"] = {"Kiowa"},
["kip"] = {"Sheshi Kham"},
["kiq"] = {"Kosadle", "Kosare"},
["kis"] = {"Kis"},
["kit"] = {"Agob"},
["kiu"] = {"Kirmanjki (individual language)"},
["kiv"] = {"Kimbu"},
["kiw"] = {"Northeast Kiwai"},
["kix"] = {"Khiamniungan Naga"},
["kiy"] = {"Kirikiri"},
["kiz"] = {"Kisi"},
["kja"] = {"Mlap"},
["kjb"] = {"Q'anjob'al", "Kanjobal"},
["kjc"] = {"Coastal Konjo"},
["kjd"] = {"Southern Kiwai"},
["kje"] = {"Kisar"},
["kjg"] = {"Khmu"},
["kjh"] = {"Khakas"},
["kji"] = {"Zabana"},
["kjj"] = {"Khinalugh"},
["kjk"] = {"Highland Konjo"},
["kjl"] = {"Western Parbate Kham"},
["kjm"] = {"Kháng"},
["kjn"] = {"Kunjen"},
["kjo"] = {"Harijan Kinnauri"},
["kjp"] = {"Pwo Eastern Karen"},
["kjq"] = {"Western Keres"},
["kjr"] = {"Kurudu"},
["kjs"] = {"East Kewa"},
["kjt"] = {"Phrae Pwo Karen"},
["kju"] = {"Kashaya"},
["kjv"] = {"Kaikavian Literary Language"},
["kjx"] = {"Ramopa"},
["kjy"] = {"Erave"},
["kjz"] = {"Bumthangkha"},
["kka"] = {"Kakanda"},
["kkb"] = {"Kwerisa"},
["kkc"] = {"Odoodee"},
["kkd"] = {"Kinuku"},
["kke"] = {"Kakabe"},
["kkf"] = {"Kalaktang Monpa"},
["kkg"] = {"Mabaka Valley Kalinga"},
["kkh"] = {"Khün"},
["kki"] = {"Kagulu"},
["kkj"] = {"Kako"},
["kkk"] = {"Kokota"},
["kkl"] = {"Kosarek Yale"},
["kkm"] = {"Kiong"},
["kkn"] = {"Kon Keu"},
["kko"] = {"Karko"},
["kkp"] = {"Gugubera", "Koko-Bera"},
["kkq"] = {"Kaeku"},
["kkr"] = {"Kir-Balar"},
["kks"] = {"Giiwo"},
["kkt"] = {"Koi"},
["kku"] = {"Tumi"},
["kkv"] = {"Kangean"},
["kkw"] = {"Teke-Kukuya"},
["kkx"] = {"Kohin"},
["kky"] = {"Guugu Yimidhirr", "Guguyimidjir"},
["kkz"] = {"Kaska"},
["kla"] = {"Klamath-Modoc"},
["klb"] = {"Kiliwa"},
["klc"] = {"Kolbila"},
["kld"] = {"Gamilaraay"},
["kle"] = {"Kulung (Nepal)"},
["klf"] = {"Kendeje"},
["klg"] = {"Tagakaulo"},
["klh"] = {"Weliki"},
["kli"] = {"Kalumpang"},
["klj"] = {"Khalaj"},
["klk"] = {"Kono (Nigeria)"},
["kll"] = {"Kagan Kalagan"},
["klm"] = {"Migum"},
["kln"] = {"Kalenjin"},
["klo"] = {"Kapya"},
["klp"] = {"Kamasa"},
["klq"] = {"Rumu"},
["klr"] = {"Khaling"},
["kls"] = {"Kalasha"},
["klt"] = {"Nukna"},
["klu"] = {"Klao"},
["klv"] = {"Maskelynes"},
["klw"] = {"Tado", "Lindu"},
["klx"] = {"Koluwawa"},
["kly"] = {"Kalao"},
["klz"] = {"Kabola"},
["kma"] = {"Konni"},
["kmb"] = {"Kimbundu"},
["kmc"] = {"Southern Dong"},
["kmd"] = {"Majukayang Kalinga"},
["kme"] = {"Bakole"},
["kmf"] = {"Kare (Papua New Guinea)"},
["kmg"] = {"Kâte"},
["kmh"] = {"Kalam"},
["kmi"] = {"Kami (Nigeria)"},
["kmj"] = {"Kumarbhag Paharia"},
["kmk"] = {"Limos Kalinga"},
["kml"] = {"Tanudan Kalinga"},
["kmm"] = {"Kom (India)"},
["kmn"] = {"Awtuw"},
["kmo"] = {"Kwoma"},
["kmp"] = {"Gimme"},
["kmq"] = {"Kwama"},
["kmr"] = {"Northern Kurdish"},
["kms"] = {"Kamasau"},
["kmt"] = {"Kemtuik"},
["kmu"] = {"Kanite"},
["kmv"] = {"Karipúna Creole French"},
["kmw"] = {"Komo (Democratic Republic of Congo)"},
["kmx"] = {"Waboda"},
["kmy"] = {"Koma"},
["kmz"] = {"Khorasani Turkish"},
["kna"] = {"Dera (Nigeria)"},
["knb"] = {"Lubuagan Kalinga"},
["knc"] = {"Central Kanuri"},
["knd"] = {"Konda"},
["kne"] = {"Kankanaey"},
["knf"] = {"Mankanya"},
["kng"] = {"Koongo"},
["kni"] = {"Kanufi"},
["knj"] = {"Western Kanjobal"},
["knk"] = {"Kuranko"},
["knl"] = {"Keninjal"},
["knm"] = {"Kanamarí"},
["knn"] = {"Konkani (individual language)"},
["kno"] = {"Kono (Sierra Leone)"},
["knp"] = {"Kwanja"},
["knq"] = {"Kintaq"},
["knr"] = {"Kaningra"},
["kns"] = {"Kensiu"},
["knt"] = {"Panoan Katukína"},
["knu"] = {"Kono (Guinea)"},
["knv"] = {"Tabo"},
["knw"] = {"Kung-Ekoka"},
["knx"] = {"Kendayan", "Salako"},
["kny"] = {"Kanyok"},
["knz"] = {"Kalamsé"},
["koa"] = {"Konomala"},
["koc"] = {"Kpati"},
["kod"] = {"Kodi"},
["koe"] = {"Kacipo-Bale Suri"},
["kof"] = {"Kubi"},
["kog"] = {"Cogui", "Kogi"},
["koh"] = {"Koyo"},
["koi"] = {"Komi-Permyak"},
["kok"] = {"Konkani (macrolanguage)"},
["kol"] = {"Kol (Papua New Guinea)"},
["koo"] = {"Konzo"},
["kop"] = {"Waube"},
["koq"] = {"Kota (Gabon)"},
["kos"] = {"Kosraean"},
["kot"] = {"Lagwan"},
["kou"] = {"Koke"},
["kov"] = {"Kudu-Camo"},
["kow"] = {"Kugama"},
["koy"] = {"Koyukon"},
["koz"] = {"Korak"},
["kpa"] = {"Kutto"},
["kpb"] = {"Mullu Kurumba"},
["kpc"] = {"Curripaco"},
["kpd"] = {"Koba"},
["kpe"] = {"Kpelle"},
["kpf"] = {"Komba"},
["kpg"] = {"Kapingamarangi"},
["kph"] = {"Kplang"},
["kpi"] = {"Kofei"},
["kpj"] = {"Karajá"},
["kpk"] = {"Kpan"},
["kpl"] = {"Kpala"},
["kpm"] = {"Koho"},
["kpn"] = {"Kepkiriwát"},
["kpo"] = {"Ikposo"},
["kpq"] = {"Korupun-Sela"},
["kpr"] = {"Korafe-Yegha"},
["kps"] = {"Tehit"},
["kpt"] = {"Karata"},
["kpu"] = {"Kafoa"},
["kpv"] = {"Komi-Zyrian"},
["kpw"] = {"Kobon"},
["kpx"] = {"Mountain Koiali"},
["kpy"] = {"Koryak"},
["kpz"] = {"Kupsabiny"},
["kqa"] = {"Mum"},
["kqb"] = {"Kovai"},
["kqc"] = {"Doromu-Koki"},
["kqd"] = {"Koy Sanjaq Surat"},
["kqe"] = {"Kalagan"},
["kqf"] = {"Kakabai"},
["kqg"] = {"Khe"},
["kqh"] = {"Kisankasa"},
["kqi"] = {"Koitabu"},
["kqj"] = {"Koromira"},
["kqk"] = {"Kotafon Gbe"},
["kql"] = {"Kyenele"},
["kqm"] = {"Khisa"},
["kqn"] = {"Kaonde"},
["kqo"] = {"Eastern Krahn"},
["kqp"] = {"Kimré"},
["kqq"] = {"Krenak"},
["kqr"] = {"Kimaragang"},
["kqs"] = {"Northern Kissi"},
["kqt"] = {"Klias River Kadazan"},
["kqu"] = {"Seroa"},
["kqv"] = {"Okolod"},
["kqw"] = {"Kandas"},
["kqx"] = {"Mser"},
["kqy"] = {"Koorete"},
["kqz"] = {"Korana"},
["kra"] = {"Kumhali"},
["krb"] = {"Karkin"},
["krc"] = {"Карачай-Балкар"},
["krd"] = {"Kairui-Midiki"},
["kre"] = {"Panará"},
["krf"] = {"Koro (Vanuatu)"},
["krh"] = {"Kurama"},
["kri"] = {"Krio"},
["krj"] = {"Kinaray-A"},
["krk"] = {"Kerek"},
["krl"] = {"Karelian"},
["krn"] = {"Sapo"},
["kro"] = {"Kru languages"},
["krp"] = {"Korop"},
["krr"] = {"Krung"},
["krs"] = {"Gbaya (Sudan)"},
["krt"] = {"Tumari Kanuri"},
["kru"] = {"Kurukh"},
["krv"] = {"Kavet"},
["krw"] = {"Western Krahn"},
["krx"] = {"Karon"},
["kry"] = {"Kryts"},
["krz"] = {"Sota Kanum"},
["ksa"] = {"Shuwa-Zamani"},
["ksb"] = {"Shambala"},
["ksc"] = {"Southern Kalinga"},
["ksd"] = {"Kuanua"},
["kse"] = {"Kuni"},
["ksf"] = {"Bafia"},
["ksg"] = {"Kusaghe"},
["ksh"] = {"Кёльн"},
["ksi"] = {"Krisa", "I'saka"},
["ksj"] = {"Uare"},
["ksk"] = {"Kansa"},
["ksl"] = {"Kumalu"},
["ksm"] = {"Kumba"},
["ksn"] = {"Kasiguranin"},
["kso"] = {"Kofa"},
["ksp"] = {"Kaba"},
["ksq"] = {"Kwaami"},
["ksr"] = {"Borong"},
["kss"] = {"Southern Kisi"},
["kst"] = {"Winyé"},
["ksu"] = {"Khamyang"},
["ksv"] = {"Kusu"},
["ksw"] = {"S'gaw Karen"},
["ksx"] = {"Kedang"},
["ksy"] = {"Kharia Thar"},
["ksz"] = {"Kodaku"},
["kta"] = {"Katua"},
["ktb"] = {"Kambaata"},
["ktc"] = {"Kholok"},
["ktd"] = {"Kokata", "Kukatha"},
["kte"] = {"Nubri"},
["ktf"] = {"Kwami"},
["ktg"] = {"Kalkutung"},
["kth"] = {"Karanga"},
["kti"] = {"North Muyu"},
["ktj"] = {"Plapo Krumen"},
["ktk"] = {"Kaniet"},
["ktl"] = {"Koroshi"},
["ktm"] = {"Kurti"},
["ktn"] = {"Karitiâna"},
["kto"] = {"Kuot"},
["ktp"] = {"Kaduo"},
["ktq"] = {"Katabaga"},
["kts"] = {"South Muyu"},
["ktt"] = {"Ketum"},
["ktu"] = {"Kituba (Democratic Republic of Congo)"},
["ktv"] = {"Eastern Katu"},
["ktw"] = {"Kato"},
["ktx"] = {"Kaxararí"},
["kty"] = {"Kango (Bas-Uélé District)"},
["ktz"] = {"Juǀʼhoan", "Juǀʼhoansi"},
["kub"] = {"Kutep"},
["kuc"] = {"Kwinsu"},
["kud"] = {"'Auhelawa"},
["kue"] = {"Kuman (Papua New Guinea)"},
["kuf"] = {"Western Katu"},
["kug"] = {"Kupa"},
["kuh"] = {"Kushi"},
["kui"] = {"Kuikúro-Kalapálo", "Kalapalo"},
["kuj"] = {"Kuria"},
["kuk"] = {"Kepo'"},
["kul"] = {"Kulere"},
["kum"] = {"Кумык"},
["kun"] = {"Kunama"},
["kuo"] = {"Kumukio"},
["kup"] = {"Kunimaipa"},
["kuq"] = {"Karipuna"},
["kus"] = {"Kusaal"},
["kut"] = {"Kutenai"},
["kuu"] = {"Upper Kuskokwim"},
["kuv"] = {"Kur"},
["kuw"] = {"Kpagua"},
["kux"] = {"Kukatja"},
["kuy"] = {"Kuuku-Ya'u"},
["kuz"] = {"Kunza"},
["kva"] = {"Bagvalal"},
["kvb"] = {"Kubu"},
["kvc"] = {"Kove"},
["kvd"] = {"Kui (Indonesia)"},
["kve"] = {"Kalabakan"},
["kvf"] = {"Kabalai"},
["kvg"] = {"Kuni-Boazi"},
["kvh"] = {"Komodo"},
["kvi"] = {"Kwang"},
["kvj"] = {"Psikye"},
["kvk"] = {"Korean Sign Language"},
["kvl"] = {"Kayaw"},
["kvm"] = {"Kendem"},
["kvn"] = {"Border Kuna"},
["kvo"] = {"Dobel"},
["kvp"] = {"Kompane"},
["kvq"] = {"Geba Karen"},
["kvr"] = {"Kerinci"},
["kvt"] = {"Lahta Karen", "Lahta"},
["kvu"] = {"Yinbaw Karen"},
["kvv"] = {"Kola"},
["kvw"] = {"Wersing"},
["kvx"] = {"Parkari Koli"},
["kvy"] = {"Yintale Karen", "Yintale"},
["kvz"] = {"Tsakwambo", "Tsaukambo"},
["kwa"] = {"Dâw"},
["kwb"] = {"Kwa"},
["kwc"] = {"Likwala"},
["kwd"] = {"Kwaio"},
["kwe"] = {"Kwerba"},
["kwf"] = {"Kwara'ae"},
["kwg"] = {"Sara Kaba Deme"},
["kwh"] = {"Kowiai"},
["kwi"] = {"Awa-Cuaiquer"},
["kwj"] = {"Kwanga"},
["kwk"] = {"Kwakiutl"},
["kwl"] = {"Kofyar"},
["kwm"] = {"Kwambi"},
["kwn"] = {"Квангали"},
["kwo"] = {"Kwomtari"},
["kwp"] = {"Kodia"},
["kwr"] = {"Kwer"},
["kws"] = {"Kwese"},
["kwt"] = {"Kwesten"},
["kwu"] = {"Kwakum"},
["kwv"] = {"Sara Kaba Náà"},
["kww"] = {"Kwinti"},
["kwx"] = {"Khirwar"},
["kwy"] = {"San Salvador Kongo"},
["kwz"] = {"Kwadi"},
["kxa"] = {"Kairiru"},
["kxb"] = {"Krobu"},
["kxc"] = {"Konso", "Khonso"},
["kxd"] = {"Brunei"},
["kxf"] = {"Manumanaw Karen", "Manumanaw"},
["kxh"] = {"Karo (Ethiopia)"},
["kxi"] = {"Keningau Murut"},
["kxj"] = {"Kulfa"},
["kxk"] = {"Zayein Karen"},
["kxm"] = {"Northern Khmer"},
["kxn"] = {"Kanowit-Tanjong Melanau"},
["kxo"] = {"Kanoé"},
["kxp"] = {"Wadiyara Koli"},
["kxq"] = {"Smärky Kanum"},
["kxr"] = {"Koro (Papua New Guinea)"},
["kxs"] = {"Kangjia"},
["kxt"] = {"Koiwat"},
["kxv"] = {"Kuvi"},
["kxw"] = {"Konai"},
["kxx"] = {"Likuba"},
["kxy"] = {"Kayong"},
["kxz"] = {"Kerewo"},
["kya"] = {"Kwaya"},
["kyb"] = {"Butbut Kalinga"},
["kyc"] = {"Kyaka"},
["kyd"] = {"Karey"},
["kye"] = {"Krache"},
["kyf"] = {"Kouya"},
["kyg"] = {"Keyagana"},
["kyh"] = {"Karok"},
["kyi"] = {"Kiput"},
["kyj"] = {"Karao"},
["kyk"] = {"Kamayo"},
["kyl"] = {"Kalapuya"},
["kym"] = {"Kpatili"},
["kyn"] = {"Northern Binukidnon"},
["kyo"] = {"Kelon"},
["kyp"] = {"Kang"},
["kyq"] = {"Kenga"},
["kyr"] = {"Kuruáya"},
["kys"] = {"Baram Kayan"},
["kyt"] = {"Kayagar"},
["kyu"] = {"Western Kayah"},
["kyv"] = {"Kayort"},
["kyw"] = {"Kudmali"},
["kyx"] = {"Rapoisi"},
["kyy"] = {"Kambaira"},
["kyz"] = {"Kayabí"},
["kza"] = {"Western Karaboro"},
["kzb"] = {"Kaibobo"},
["kzc"] = {"Bondoukou Kulango"},
["kzd"] = {"Kadai"},
["kze"] = {"Kosena"},
["kzf"] = {"Da'a Kaili"},
["kzg"] = {"Kikai"},
["kzi"] = {"Kelabit"},
["kzk"] = {"Kazukuru"},
["kzl"] = {"Kayeli"},
["kzm"] = {"Kais"},
["kzn"] = {"Kokola"},
["kzo"] = {"Kaningi"},
["kzp"] = {"Kaidipang"},
["kzq"] = {"Kaike"},
["kzr"] = {"Karang"},
["kzs"] = {"Sugut Dusun"},
["kzu"] = {"Kayupulau"},
["kzv"] = {"Komyandaret"},
["kzw"] = {"Karirí-Xocó"},
["kzx"] = {"Kamarian"},
["kzy"] = {"Kango (Tshopo District)"},
["kzz"] = {"Kalabra"},
["laa"] = {"Southern Subanen"},
["lab"] = {"Linear A"},
["lac"] = {"Lacandon"},
["lad"] = {"Ladino"},
["lae"] = {"Pattani"},
["laf"] = {"Lafofa"},
["lag"] = {"Langi"},
["lah"] = {"Lahnda"},
["lai"] = {"Lambya"},
["laj"] = {"Lango (Uganda)"},
["lak"] = {"Laka (Nigeria)"},
["lal"] = {"Lalia"},
["lam"] = {"Lamba"},
["lan"] = {"Laru"},
["lap"] = {"Laka (Chad)"},
["laq"] = {"Qabiao"},
["lar"] = {"Larteh"},
["las"] = {"Lama (Togo)"},
["lau"] = {"Laba"},
["law"] = {"Lauje"},
["lax"] = {"Tiwa"},
["lay"] = {"Lama Bai"},
["laz"] = {"Aribwatsa"},
["lbb"] = {"Label"},
["lbc"] = {"Lakkia"},
["lbe"] = {"Лак"},
["lbf"] = {"Tinani"},
["lbg"] = {"Laopang"},
["lbi"] = {"La'bi"},
["lbj"] = {"Ladakhi"},
["lbk"] = {"Central Bontok"},
["lbl"] = {"Libon Bikol"},
["lbm"] = {"Lodhi"},
["lbn"] = {"Rmeet"},
["lbo"] = {"Laven"},
["lbq"] = {"Wampar"},
["lbr"] = {"Lohorung"},
["lbs"] = {"Libyan Sign Language"},
["lbt"] = {"Lachi"},
["lbu"] = {"Labu"},
["lbv"] = {"Lavatbura-Lamusong"},
["lbw"] = {"Tolaki"},
["lbx"] = {"Lawangan"},
["lby"] = {"Lamalama", "Lamu-Lamu"},
["lbz"] = {"Lardil"},
["lcc"] = {"Legenyem"},
["lcd"] = {"Lola"},
["lce"] = {"Loncong", "Sekak"},
["lcf"] = {"Lubu"},
["lch"] = {"Luchazi"},
["lcl"] = {"Lisela"},
["lcm"] = {"Tungag"},
["lcp"] = {"Western Lawa"},
["lcq"] = {"Luhu"},
["lcs"] = {"Lisabata-Nuniali"},
["lda"] = {"Kla-Dan"},
["ldb"] = {"Dũya"},
["ldd"] = {"Luri"},
["ldg"] = {"Lenyima"},
["ldh"] = {"Lamja-Dengsa-Tola"},
["ldi"] = {"Laari"},
["ldj"] = {"Lemoro"},
["ldk"] = {"Leelau"},
["ldl"] = {"Kaan"},
["ldm"] = {"Landoma"},
["ldn"] = {"Láadan"},
["ldo"] = {"Loo"},
["ldp"] = {"Tso"},
["ldq"] = {"Lufu"},
["lea"] = {"Lega-Shabunda"},
["leb"] = {"Lala-Bisa"},
["lec"] = {"Leco"},
["led"] = {"Lendu"},
["lee"] = {"Lyélé"},
["lef"] = {"Lelemi"},
["leh"] = {"Lenje"},
["lei"] = {"Lemio"},
["lej"] = {"Lengola"},
["lek"] = {"Leipon"},
["lel"] = {"Lele (Democratic Republic of Congo)"},
["lem"] = {"Nomaande"},
["len"] = {"Lenca"},
["leo"] = {"Leti (Cameroon)"},
["lep"] = {"Lepcha"},
["leq"] = {"Lembena"},
["ler"] = {"Lenkau"},
["les"] = {"Lese"},
["let"] = {"Lesing-Gelimi", "Amio-Gelimi"},
["leu"] = {"Kara (Papua New Guinea)"},
["lev"] = {"Lamma"},
["lew"] = {"Ledo Kaili"},
["lex"] = {"Luang"},
["ley"] = {"Lemolang"},
["lez"] = {"Лезги"},
["lfa"] = {"Lefa"},
["lfn"] = {"Lingua Franca Nova"},
["lga"] = {"Lungga"},
["lgb"] = {"Laghu"},
["lgg"] = {"Lugbara"},
["lgh"] = {"Laghuu"},
["lgi"] = {"Lengilu"},
["lgk"] = {"Lingarak", "Neverver"},
["lgl"] = {"Wala"},
["lgm"] = {"Lega-Mwenga"},
["lgn"] = {"T'apo", "Opuuo"},
["lgq"] = {"Logba"},
["lgr"] = {"Lengo"},
["lgt"] = {"Pahi"},
["lgu"] = {"Longgu"},
["lgz"] = {"Ligenza"},
["lha"] = {"Laha (Viet Nam)"},
["lhh"] = {"Laha (Indonesia)"},
["lhi"] = {"Lahu Shi"},
["lhl"] = {"Lahul Lohar"},
["lhm"] = {"Lhomi"},
["lhn"] = {"Lahanan"},
["lhp"] = {"Lhokpu"},
["lhs"] = {"Mlahsö"},
["lht"] = {"Lo-Toga"},
["lhu"] = {"Lahu"},
["lia"] = {"West-Central Limba"},
["lib"] = {"Likum"},
["lic"] = {"Hlai"},
["lid"] = {"Nyindrou"},
["lie"] = {"Likila"},
["lif"] = {"Limbu"},
["lig"] = {"Ligbi"},
["lih"] = {"Lihir"},
["lij"] = {"Лигур"},
["lik"] = {"Lika"},
["lil"] = {"Lillooet"},
["lio"] = {"Liki"},
["lip"] = {"Sekpele"},
["liq"] = {"Libido"},
["lir"] = {"Liberian English"},
["lis"] = {"Lisu"},
["liu"] = {"Logorik"},
["liv"] = {"Liv"},
["liw"] = {"Col"},
["lix"] = {"Liabuku"},
["liy"] = {"Banda-Bambari"},
["liz"] = {"Libinza"},
["lja"] = {"Golpa"},
["lje"] = {"Rampi"},
["lji"] = {"Laiyolo"},
["ljl"] = {"Li'o"},
["ljp"] = {"Lampung Api"},
["ljw"] = {"Yirandali"},
["ljx"] = {"Yuru"},
["lka"] = {"Lakalei"},
["lkb"] = {"Kabras", "Lukabaras"},
["lkc"] = {"Kucong"},
["lkd"] = {"Lakondê"},
["lke"] = {"Kenyi"},
["lkh"] = {"Lakha"},
["lki"] = {"Laki"},
["lkj"] = {"Remun"},
["lkl"] = {"Laeko-Libuat"},
["lkm"] = {"Kalaamaya"},
["lkn"] = {"Lakon", "Vure"},
["lko"] = {"Khayo", "Olukhayo"},
["lkr"] = {"Päri"},
["lks"] = {"Kisa", "Olushisa"},
["lkt"] = {"Lakota"},
["lku"] = {"Kungkari"},
["lky"] = {"Lokoya"},
["lla"] = {"Lala-Roba"},
["llb"] = {"Lolo"},
["llc"] = {"Lele (Guinea)"},
["lld"] = {"Ladin"},
["lle"] = {"Lele (Papua New Guinea)"},
["llf"] = {"Hermit"},
["llg"] = {"Lole"},
["llh"] = {"Lamu"},
["lli"] = {"Teke-Laali"},
["llj"] = {"Ladji Ladji"},
["llk"] = {"Lelak"},
["lll"] = {"Lilau"},
["llm"] = {"Lasalimu"},
["lln"] = {"Lele (Chad)"},
["llp"] = {"North Efate"},
["llq"] = {"Lolak"},
["lls"] = {"Lithuanian Sign Language"},
["llu"] = {"Lau"},
["llx"] = {"Lauan"},
["lma"] = {"East Limba"},
["lmb"] = {"Merei"},
["lmc"] = {"Limilngan"},
["lmd"] = {"Lumun"},
["lme"] = {"Pévé"},
["lmf"] = {"South Lembata"},
["lmg"] = {"Lamogai"},
["lmh"] = {"Lambichhong"},
["lmi"] = {"Lombi"},
["lmj"] = {"West Lembata"},
["lmk"] = {"Lamkang"},
["lml"] = {"Hano"},
["lmn"] = {"Lambadi"},
["lmo"] = {"Ломбард"},
["lmp"] = {"Limbum"},
["lmq"] = {"Lamatuka"},
["lmr"] = {"Lamalera"},
["lmu"] = {"Lamenu"},
["lmv"] = {"Lomaiviti"},
["lmw"] = {"Lake Miwok"},
["lmx"] = {"Laimbue"},
["lmy"] = {"Lamboya"},
["lna"] = {"Langbashe"},
["lnb"] = {"Mbalanhu"},
["lnd"] = {"Lundayeh", "Lun Bawang"},
["lng"] = {"Langobardic"},
["lnh"] = {"Lanoh"},
["lni"] = {"Daantanai'"},
["lnj"] = {"Leningitij"},
["lnl"] = {"South Central Banda"},
["lnm"] = {"Langam"},
["lnn"] = {"Lorediakarkar"},
["lno"] = {"Lango (South Sudan)"},
["lns"] = {"Lamnso'"},
["lnu"] = {"Longuda"},
["lnw"] = {"Lanima"},
["lnz"] = {"Lonzo"},
["loa"] = {"Loloda"},
["lob"] = {"Lobi"},
["loc"] = {"Inonhan"},
["loe"] = {"Saluan"},
["lof"] = {"Logol"},
["log"] = {"Logo"},
["loh"] = {"Narim"},
["loi"] = {"Loma (Côte d'Ivoire)"},
["loj"] = {"Lou"},
["lok"] = {"Loko"},
["lol"] = {"Mongo"},
["lom"] = {"Loma (Liberia)"},
["lon"] = {"Malawi Lomwe"},
["loo"] = {"Lombo"},
["lop"] = {"Lopa"},
["loq"] = {"Lobala"},
["lor"] = {"Téén"},
["los"] = {"Loniu"},
["lot"] = {"Otuho"},
["lou"] = {"Louisiana Creole"},
["lov"] = {"Lopi"},
["low"] = {"Tampias Lobu"},
["lox"] = {"Loun"},
["loy"] = {"Loke"},
["loz"] = {"Лози"},
["lpa"] = {"Lelepa"},
["lpe"] = {"Lepki"},
["lpn"] = {"Long Phuri Naga"},
["lpo"] = {"Lipo"},
["lpx"] = {"Lopit"},
["lra"] = {"Rara Bakati'"},
["lrc"] = {"Northern Luri"},
["lre"] = {"Laurentian"},
["lrg"] = {"Laragia"},
["lri"] = {"Marachi", "Olumarachi"},
["lrk"] = {"Loarki"},
["lrl"] = {"Lari"},
["lrm"] = {"Marama", "Olumarama"},
["lrn"] = {"Lorang"},
["lro"] = {"Laro"},
["lrr"] = {"Southern Yamphu"},
["lrt"] = {"Larantuka Malay"},
["lrv"] = {"Larevat"},
["lrz"] = {"Lemerig"},
["lsa"] = {"Lasgerdi"},
["lsb"] = {"Burundian Sign Language", "Langue des Signes Burundaise"},
["lsd"] = {"Lishana Deni"},
["lse"] = {"Lusengo"},
["lsh"] = {"Lish"},
["lsi"] = {"Lashi"},
["lsl"] = {"Latvian Sign Language"},
["lsm"] = {"Saamia", "Olusamia"},
["lsn"] = {"Tibetan Sign Language"},
["lso"] = {"Laos Sign Language"},
["lsp"] = {"Panamanian Sign Language", "Lengua de Señas Panameñas"},
["lsr"] = {"Aruop"},
["lss"] = {"Lasi"},
["lst"] = {"Trinidad and Tobago Sign Language"},
["lsv"] = {"Sivia Sign Language"},
["lsy"] = {"Mauritian Sign Language"},
["ltc"] = {"Late Middle Chinese"},
["ltg"] = {"Латгал"},
["lth"] = {"Thur"},
["lti"] = {"Leti (Indonesia)"},
["ltn"] = {"Latundê"},
["lto"] = {"Tsotso", "Olutsotso"},
["lts"] = {"Tachoni", "Lutachoni"},
["ltu"] = {"Latu"},
["lua"] = {"Luba-Lulua"},
["luc"] = {"Aringa"},
["lud"] = {"Ludian"},
["lue"] = {"Luvale"},
["luf"] = {"Laua"},
["lui"] = {"Luiseno"},
["luj"] = {"Luna"},
["luk"] = {"Lunanakha"},
["lul"] = {"Olu'bo"},
["lum"] = {"Luimbi"},
["lun"] = {"Lunda"},
["luo"] = {"Luo (Kenya and Tanzania)", "Dholuo"},
["lup"] = {"Lumbu"},
["luq"] = {"Lucumi"},
["lur"] = {"Laura"},
["lus"] = {"Lushai"},
["lut"] = {"Лушуцид"},
["luu"] = {"Lumba-Yakkha"},
["luv"] = {"Luwati"},
["luw"] = {"Luo (Cameroon)"},
["luy"] = {"Luyia", "Oluluyia"},
["luz"] = {"Southern Luri"},
["lva"] = {"Maku'a"},
["lvi"] = {"Lavi"},
["lvk"] = {"Lavukaleve"},
["lvs"] = {"Standard Latvian"},
["lvu"] = {"Levuka"},
["lwa"] = {"Lwalu"},
["lwe"] = {"Lewo Eleng"},
["lwg"] = {"Wanga", "Oluwanga"},
["lwh"] = {"White Lachi"},
["lwl"] = {"Eastern Lawa"},
["lwm"] = {"Laomian"},
["lwo"] = {"Luwo"},
["lws"] = {"Malawian Sign Language"},
["lwt"] = {"Lewotobi"},
["lwu"] = {"Lawu"},
["lww"] = {"Lewo"},
["lxm"] = {"Lakurumau"},
["lya"] = {"Layakha"},
["lyg"] = {"Lyngngam"},
["lyn"] = {"Luyana"},
["lzh"] = {"Literary Chinese"},
["lzl"] = {"Litzlitz"},
["lzn"] = {"Leinong Naga"},
["lzz"] = {"Laz"},
["maa"] = {"San Jerónimo Tecóatl Mazatec"},
["mab"] = {"Yutanduchi Mixtec"},
["mad"] = {"Madurese"},
["mae"] = {"Bo-Rukul"},
["maf"] = {"Mafa"},
["mag"] = {"Magahi"},
["mai"] = {"Maithili"},
["maj"] = {"Jalapa De Díaz Mazatec"},
["mak"] = {"Makasar"},
["mam"] = {"Mam"},
["man"] = {"Mandingo", "Manding"},
["map"] = {"Austronesian languages"},
["maq"] = {"Chiquihuitlán Mazatec"},
["mas"] = {"Masai"},
["mat"] = {"San Francisco Matlatzinca"},
["mau"] = {"Huautla Mazatec"},
["mav"] = {"Sateré-Mawé"},
["maw"] = {"Mampruli"},
["max"] = {"North Moluccan Malay"},
["maz"] = {"Central Mazahua"},
["mba"] = {"Higaonon"},
["mbb"] = {"Western Bukidnon Manobo"},
["mbc"] = {"Macushi"},
["mbd"] = {"Dibabawon Manobo"},
["mbe"] = {"Molale"},
["mbf"] = {"Baba Malay"},
["mbh"] = {"Mangseng"},
["mbi"] = {"Ilianen Manobo"},
["mbj"] = {"Nadëb"},
["mbk"] = {"Malol"},
["mbl"] = {"Maxakalí"},
["mbm"] = {"Ombamba"},
["mbn"] = {"Macaguán"},
["mbo"] = {"Mbo (Cameroon)"},
["mbp"] = {"Malayo"},
["mbq"] = {"Maisin"},
["mbr"] = {"Nukak Makú"},
["mbs"] = {"Sarangani Manobo"},
["mbt"] = {"Matigsalug Manobo"},
["mbu"] = {"Mbula-Bwazza"},
["mbv"] = {"Mbulungish"},
["mbw"] = {"Maring"},
["mbx"] = {"Mari (East Sepik Province)"},
["mby"] = {"Memoni"},
["mbz"] = {"Amoltepec Mixtec"},
["mca"] = {"Maca"},
["mcb"] = {"Machiguenga"},
["mcc"] = {"Bitur"},
["mcd"] = {"Sharanahua"},
["mce"] = {"Itundujia Mixtec"},
["mcf"] = {"Matsés"},
["mcg"] = {"Mapoyo"},
["mch"] = {"Maquiritari"},
["mci"] = {"Mese"},
["mcj"] = {"Mvanip"},
["mck"] = {"Mbunda"},
["mcl"] = {"Macaguaje"},
["mcm"] = {"Malaccan Creole Portuguese"},
["mcn"] = {"Masana"},
["mco"] = {"Coatlán Mixe"},
["mcp"] = {"Makaa"},
["mcq"] = {"Ese"},
["mcr"] = {"Menya"},
["mcs"] = {"Mambai"},
["mct"] = {"Mengisa"},
["mcu"] = {"Cameroon Mambila"},
["mcv"] = {"Minanibai"},
["mcw"] = {"Mawa (Chad)"},
["mcx"] = {"Mpiemo"},
["mcy"] = {"South Watut"},
["mcz"] = {"Mawan"},
["mda"] = {"Mada (Nigeria)"},
["mdb"] = {"Morigi"},
["mdc"] = {"Male (Papua New Guinea)"},
["mdd"] = {"Mbum"},
["mde"] = {"Maba (Chad)"},
["mdf"] = {"Moksha"},
["mdg"] = {"Massalat"},
["mdh"] = {"Maguindanaon"},
["mdi"] = {"Mamvu"},
["mdj"] = {"Mangbetu"},
["mdk"] = {"Mangbutu"},
["mdl"] = {"Maltese Sign Language"},
["mdm"] = {"Mayogo"},
["mdn"] = {"Mbati"},
["mdp"] = {"Mbala"},
["mdq"] = {"Mbole"},
["mdr"] = {"Mandar"},
["mds"] = {"Maria (Papua New Guinea)"},
["mdt"] = {"Mbere"},
["mdu"] = {"Mboko"},
["mdv"] = {"Santa Lucía Monteverde Mixtec"},
["mdw"] = {"Mbosi"},
["mdx"] = {"Dizin"},
["mdy"] = {"Male (Ethiopia)"},
["mdz"] = {"Suruí Do Pará"},
["mea"] = {"Menka"},
["meb"] = {"Ikobi"},
["mec"] = {"Marra"},
["med"] = {"Melpa"},
["mee"] = {"Mengen"},
["mef"] = {"Megam"},
["meh"] = {"Southwestern Tlaxiaco Mixtec"},
["mei"] = {"Midob"},
["mej"] = {"Meyah"},
["mek"] = {"Mekeo"},
["mel"] = {"Central Melanau"},
["mem"] = {"Mangala"},
["men"] = {"Mende (Sierra Leone)"},
["meo"] = {"Kedah Malay"},
["mep"] = {"Miriwoong"},
["meq"] = {"Merey"},
["mer"] = {"Meru"},
["mes"] = {"Masmaje"},
["met"] = {"Mato"},
["meu"] = {"Motu"},
["mev"] = {"Mano"},
["mew"] = {"Maaka"},
["mey"] = {"Хассания"},
["mez"] = {"Menominee"},
["mfa"] = {"Pattani Malay"},
["mfb"] = {"Bangka"},
["mfc"] = {"Mba"},
["mfd"] = {"Mendankwe-Nkwen"},
["mfe"] = {"Маврикийн Креол"},
["mff"] = {"Naki"},
["mfg"] = {"Mogofin"},
["mfh"] = {"Matal"},
["mfi"] = {"Wandala"},
["mfj"] = {"Mefele"},
["mfk"] = {"North Mofu"},
["mfl"] = {"Putai"},
["mfm"] = {"Marghi South"},
["mfn"] = {"Cross River Mbembe"},
["mfo"] = {"Mbe"},
["mfp"] = {"Makassar Malay"},
["mfq"] = {"Moba"},
["mfr"] = {"Marrithiyel"},
["mfs"] = {"Mexican Sign Language"},
["mft"] = {"Mokerang"},
["mfu"] = {"Mbwela"},
["mfv"] = {"Mandjak"},
["mfw"] = {"Mulaha"},
["mfx"] = {"Melo"},
["mfy"] = {"Mayo"},
["mfz"] = {"Mabaan"},
["mga"] = {"Middle Irish (900-1200)"},
["mgb"] = {"Mararit"},
["mgc"] = {"Morokodo"},
["mgd"] = {"Moru"},
["mge"] = {"Mango"},
["mgf"] = {"Maklew"},
["mgg"] = {"Mpumpong"},
["mgh"] = {"Makhuwa-Meetto"},
["mgi"] = {"Lijili"},
["mgj"] = {"Abureni"},
["mgk"] = {"Mawes"},
["mgl"] = {"Maleu-Kilenge"},
["mgm"] = {"Mambae"},
["mgn"] = {"Mbangi"},
["mgo"] = {"Meta'"},
["mgp"] = {"Eastern Magar"},
["mgq"] = {"Malila"},
["mgr"] = {"Mambwe-Lungu"},
["mgs"] = {"Manda (Tanzania)"},
["mgt"] = {"Mongol"},
["mgu"] = {"Mailu"},
["mgv"] = {"Matengo"},
["mgw"] = {"Matumbi"},
["mgy"] = {"Mbunga"},
["mgz"] = {"Mbugwe"},
["mha"] = {"Manda (India)"},
["mhb"] = {"Mahongwe"},
["mhc"] = {"Mocho"},
["mhd"] = {"Mbugu"},
["mhe"] = {"Besisi", "Mah Meri"},
["mhf"] = {"Mamaa"},
["mhg"] = {"Margu"},
["mhi"] = {"Ma'di"},
["mhj"] = {"Mogholi"},
["mhk"] = {"Mungaka"},
["mhl"] = {"Mauwake"},
["mhm"] = {"Makhuwa-Moniga"},
["mhn"] = {"Mócheno"},
["mho"] = {"Mashi (Zambia)"},
["mhp"] = {"Balinese Malay"},
["mhq"] = {"Mandan"},
["mhr"] = {"Eastern Mari"},
["mhs"] = {"Buru (Indonesia)"},
["mht"] = {"Mandahuaca"},
["mhu"] = {"Digaro-Mishmi", "Darang Deng"},
["mhw"] = {"Mbukushu"},
["mhx"] = {"Maru", "Lhaovo"},
["mhy"] = {"Ma'anyan"},
["mhz"] = {"Mor (Mor Islands)"},
["mia"] = {"Майами"},
["mib"] = {"Atatláhuca Mixtec"},
["mic"] = {"Mi'kmaq", "Micmac"},
["mid"] = {"Mandaic"},
["mie"] = {"Ocotepec Mixtec"},
["mif"] = {"Mofu-Gudur"},
["mig"] = {"San Miguel El Grande Mixtec"},
["mih"] = {"Chayuco Mixtec"},
["mii"] = {"Chigmecatitlán Mixtec"},
["mij"] = {"Abar", "Mungbam"},
["mik"] = {"Mikasuki"},
["mil"] = {"Peñoles Mixtec"},
["mim"] = {"Alacatlatzala Mixtec"},
["min"] = {"Minangkabau"},
["mio"] = {"Pinotepa Nacional Mixtec"},
["mip"] = {"Apasco-Apoala Mixtec"},
["miq"] = {"Mískito"},
["mir"] = {"Isthmus Mixe"},
["mis"] = {"Кодлогдоогүй хэлнүүд"},
["mit"] = {"Southern Puebla Mixtec"},
["miu"] = {"Cacaloxtepec Mixtec"},
["miw"] = {"Akoye"},
["mix"] = {"Mixtepec Mixtec"},
["miy"] = {"Ayutla Mixtec"},
["miz"] = {"Coatzospan Mixtec"},
["mjb"] = {"Makalero"},
["mjc"] = {"San Juan Colorado Mixtec"},
["mjd"] = {"Northwest Maidu"},
["mje"] = {"Muskum"},
["mjg"] = {"Tu"},
["mjh"] = {"Mwera (Nyasa)"},
["mji"] = {"Kim Mun"},
["mjj"] = {"Mawak"},
["mjk"] = {"Matukar"},
["mjl"] = {"Mandeali"},
["mjm"] = {"Medebur"},
["mjn"] = {"Ma (Papua New Guinea)"},
["mjo"] = {"Malankuravan"},
["mjp"] = {"Malapandaram"},
["mjq"] = {"Malaryan"},
["mjr"] = {"Malavedan"},
["mjs"] = {"Miship"},
["mjt"] = {"Sauria Paharia"},
["mju"] = {"Manna-Dora"},
["mjv"] = {"Mannan"},
["mjw"] = {"Karbi"},
["mjx"] = {"Mahali"},
["mjy"] = {"Mahican"},
["mjz"] = {"Majhi"},
["mka"] = {"Mbre"},
["mkb"] = {"Mal Paharia"},
["mkc"] = {"Siliput"},
["mke"] = {"Mawchi"},
["mkf"] = {"Miya"},
["mkg"] = {"Mak (China)"},
["mkh"] = {"Mon-Khmer languages"},
["mki"] = {"Dhatki"},
["mkj"] = {"Mokilese"},
["mkk"] = {"Byep"},
["mkl"] = {"Mokole"},
["mkm"] = {"Moklen"},
["mkn"] = {"Kupang Malay"},
["mko"] = {"Mingang Doso"},
["mkp"] = {"Moikodi"},
["mkq"] = {"Bay Miwok"},
["mkr"] = {"Malas"},
["mks"] = {"Silacayoapan Mixtec"},
["mkt"] = {"Vamale"},
["mku"] = {"Konyanka Maninka"},
["mkv"] = {"Mafea"},
["mkw"] = {"Китуба (Конго)"},
["mkx"] = {"Kinamiging Manobo"},
["mky"] = {"East Makian"},
["mkz"] = {"Makasae"},
["mla"] = {"Malo"},
["mlb"] = {"Mbule"},
["mlc"] = {"Cao Lan"},
["mle"] = {"Manambu"},
["mlf"] = {"Mal"},
["mlh"] = {"Mape"},
["mli"] = {"Malimpung"},
["mlj"] = {"Miltu"},
["mlk"] = {"Ilwana", "Kiwilwana"},
["mll"] = {"Malua Bay"},
["mlm"] = {"Mulam"},
["mln"] = {"Malango"},
["mlo"] = {"Mlomp"},
["mlp"] = {"Bargam"},
["mlq"] = {"Western Maninkakan"},
["mlr"] = {"Vame"},
["mls"] = {"Masalit"},
["mlu"] = {"To'abaita"},
["mlv"] = {"Motlav", "Mwotlap"},
["mlw"] = {"Moloko"},
["mlx"] = {"Malfaxal", "Naha'ai"},
["mlz"] = {"Malaynon"},
["mma"] = {"Mama"},
["mmb"] = {"Momina"},
["mmc"] = {"Michoacán Mazahua"},
["mmd"] = {"Maonan"},
["mme"] = {"Mae"},
["mmf"] = {"Mundat"},
["mmg"] = {"North Ambrym"},
["mmh"] = {"Mehináku"},
["mmi"] = {"Musar"},
["mmj"] = {"Majhwar"},
["mmk"] = {"Mukha-Dora"},
["mml"] = {"Man Met"},
["mmm"] = {"Maii"},
["mmn"] = {"Mamanwa"},
["mmo"] = {"Mangga Buang"},
["mmp"] = {"Siawi"},
["mmq"] = {"Musak"},
["mmr"] = {"Western Xiangxi Miao"},
["mmt"] = {"Malalamai"},
["mmu"] = {"Mmaala"},
["mmv"] = {"Miriti"},
["mmw"] = {"Emae"},
["mmx"] = {"Madak"},
["mmy"] = {"Migaama"},
["mmz"] = {"Mabaale"},
["mna"] = {"Mbula"},
["mnb"] = {"Muna"},
["mnc"] = {"Манж"},
["mnd"] = {"Mondé"},
["mne"] = {"Naba"},
["mnf"] = {"Mundani"},
["mng"] = {"Eastern Mnong"},
["mnh"] = {"Mono (Democratic Republic of Congo)"},
["mni"] = {"Манипури"},
["mnj"] = {"Munji"},
["mnk"] = {"Мандинка"},
["mnl"] = {"Tiale"},
["mnm"] = {"Mapena"},
["mnn"] = {"Southern Mnong"},
["mno"] = {"Manobo languages"},
["mnp"] = {"Min Bei Chinese"},
["mnq"] = {"Minriq"},
["mnr"] = {"Mono (USA)"},
["mns"] = {"Mansi"},
["mnu"] = {"Mer"},
["mnv"] = {"Rennell-Bellona"},
["mnw"] = {"Mon"},
["mnx"] = {"Manikion"},
["mny"] = {"Manyawa"},
["mnz"] = {"Moni"},
["moa"] = {"Mwan"},
["moc"] = {"Mocoví"},
["mod"] = {"Mobilian"},
["moe"] = {"Innu", "Montagnais"},
["mog"] = {"Mongondow"},
["moh"] = {"Mohawk"},
["moi"] = {"Mboi"},
["moj"] = {"Monzombo"},
["mok"] = {"Morori"},
["mom"] = {"Mangue"},
["moo"] = {"Monom"},
["mop"] = {"Mopán Maya"},
["moq"] = {"Mor (Bomberai Peninsula)"},
["mor"] = {"Moro"},
["mos"] = {"Мооре"},
["mot"] = {"Barí"},
["mou"] = {"Mogum"},
["mov"] = {"Mohave"},
["mow"] = {"Moi (Congo)"},
["mox"] = {"Molima"},
["moy"] = {"Shekkacho"},
["moz"] = {"Mukulu", "Gergiko"},
["mpa"] = {"Mpoto"},
["mpb"] = {"Malak Malak", "Mullukmulluk"},
["mpc"] = {"Mangarrayi"},
["mpd"] = {"Machinere"},
["mpe"] = {"Majang"},
["mpg"] = {"Marba"},
["mph"] = {"Maung"},
["mpi"] = {"Mpade"},
["mpj"] = {"Martu Wangka", "Wangkajunga"},
["mpk"] = {"Mbara (Chad)"},
["mpl"] = {"Middle Watut"},
["mpm"] = {"Yosondúa Mixtec"},
["mpn"] = {"Mindiri"},
["mpo"] = {"Miu"},
["mpp"] = {"Migabac"},
["mpq"] = {"Matís"},
["mpr"] = {"Vangunu"},
["mps"] = {"Dadibi"},
["mpt"] = {"Mian"},
["mpu"] = {"Makuráp"},
["mpv"] = {"Mungkip"},
["mpw"] = {"Mapidian"},
["mpx"] = {"Misima-Panaeati"},
["mpy"] = {"Mapia"},
["mpz"] = {"Mpi"},
["mqa"] = {"Maba (Indonesia)"},
["mqb"] = {"Mbuko"},
["mqc"] = {"Mangole"},
["mqe"] = {"Matepi"},
["mqf"] = {"Momuna"},
["mqg"] = {"Kota Bangun Kutai Malay"},
["mqh"] = {"Tlazoyaltepec Mixtec"},
["mqi"] = {"Mariri"},
["mqj"] = {"Mamasa"},
["mqk"] = {"Rajah Kabunsuwan Manobo"},
["mql"] = {"Mbelime"},
["mqm"] = {"South Marquesan"},
["mqn"] = {"Moronene"},
["mqo"] = {"Modole"},
["mqp"] = {"Manipa"},
["mqq"] = {"Minokok"},
["mqr"] = {"Mander"},
["mqs"] = {"West Makian"},
["mqt"] = {"Mok"},
["mqu"] = {"Mandari"},
["mqv"] = {"Mosimo"},
["mqw"] = {"Murupi"},
["mqx"] = {"Mamuju"},
["mqy"] = {"Manggarai"},
["mqz"] = {"Pano"},
["mra"] = {"Mlabri"},
["mrb"] = {"Marino"},
["mrc"] = {"Maricopa"},
["mrd"] = {"Western Magar"},
["mre"] = {"Martha's Vineyard Sign Language"},
["mrf"] = {"Elseng"},
["mrg"] = {"Mising"},
["mrh"] = {"Mara Chin"},
["mrj"] = {"Western Mari"},
["mrk"] = {"Hmwaveke"},
["mrl"] = {"Mortlockese"},
["mrm"] = {"Merlav", "Mwerlap"},
["mrn"] = {"Cheke Holo"},
["mro"] = {"Mru"},
["mrp"] = {"Morouas"},
["mrq"] = {"North Marquesan"},
["mrr"] = {"Maria (India)"},
["mrs"] = {"Maragus"},
["mrt"] = {"Marghi Central"},
["mru"] = {"Mono (Cameroon)"},
["mrv"] = {"Mangareva"},
["mrw"] = {"Maranao"},
["mrx"] = {"Maremgi", "Dineor"},
["mry"] = {"Mandaya"},
["mrz"] = {"Marind"},
["msb"] = {"Masbatenyo"},
["msc"] = {"Sankaran Maninka"},
["msd"] = {"Yucatec Maya Sign Language"},
["mse"] = {"Musey"},
["msf"] = {"Mekwei"},
["msg"] = {"Moraid"},
["msh"] = {"Masikoro Malagasy"},
["msi"] = {"Sabah Malay"},
["msj"] = {"Ma (Democratic Republic of Congo)"},
["msk"] = {"Mansaka"},
["msl"] = {"Molof", "Poule"},
["msm"] = {"Agusan Manobo"},
["msn"] = {"Vurës"},
["mso"] = {"Mombum"},
["msp"] = {"Maritsauá"},
["msq"] = {"Caac"},
["msr"] = {"Mongolian Sign Language"},
["mss"] = {"West Masela"},
["msu"] = {"Musom"},
["msv"] = {"Maslam"},
["msw"] = {"Mansoanka"},
["msx"] = {"Moresada"},
["msy"] = {"Aruamu"},
["msz"] = {"Momare"},
["mta"] = {"Cotabato Manobo"},
["mtb"] = {"Anyin Morofo"},
["mtc"] = {"Munit"},
["mtd"] = {"Mualang"},
["mte"] = {"Mono (Solomon Islands)"},
["mtf"] = {"Murik (Papua New Guinea)"},
["mtg"] = {"Una"},
["mth"] = {"Munggui"},
["mti"] = {"Maiwa (Papua New Guinea)"},
["mtj"] = {"Moskona"},
["mtk"] = {"Mbe'"},
["mtl"] = {"Montol"},
["mtm"] = {"Mator"},
["mtn"] = {"Matagalpa"},
["mto"] = {"Totontepec Mixe"},
["mtp"] = {"Wichí Lhamtés Nocten"},
["mtq"] = {"Muong"},
["mtr"] = {"Mewari"},
["mts"] = {"Yora"},
["mtt"] = {"Mota"},
["mtu"] = {"Tututepec Mixtec"},
["mtv"] = {"Asaro'o"},
["mtw"] = {"Southern Binukidnon"},
["mtx"] = {"Tidaá Mixtec"},
["mty"] = {"Nabi"},
["mua"] = {"Mundang"},
["mub"] = {"Mubi"},
["muc"] = {"Ajumbu"},
["mud"] = {"Mednyj Aleut"},
["mue"] = {"Media Lengua"},
["mug"] = {"Musgu"},
["muh"] = {"Mündü"},
["mui"] = {"Musi"},
["muj"] = {"Mabire"},
["muk"] = {"Mugom"},
["mul"] = {"Multiple languages"},
["mum"] = {"Maiwala"},
["mun"] = {"Munda languages"},
["muo"] = {"Nyong"},
["mup"] = {"Malvi"},
["muq"] = {"Eastern Xiangxi Miao"},
["mur"] = {"Murle"},
["mus"] = {"Creek"},
["mut"] = {"Western Muria"},
["muu"] = {"Yaaku"},
["muv"] = {"Muthuvan"},
["mux"] = {"Bo-Ung"},
["muy"] = {"Muyang"},
["muz"] = {"Mursi"},
["mva"] = {"Manam"},
["mvb"] = {"Mattole"},
["mvd"] = {"Mamboru"},
["mve"] = {"Marwari (Pakistan)"},
["mvf"] = {"Peripheral Mongolian"},
["mvg"] = {"Yucuañe Mixtec"},
["mvh"] = {"Mulgi"},
["mvi"] = {"Miyako"},
["mvk"] = {"Mekmek"},
["mvl"] = {"Mbara (Australia)"},
["mvn"] = {"Minaveha"},
["mvo"] = {"Marovo"},
["mvp"] = {"Duri"},
["mvq"] = {"Moere"},
["mvr"] = {"Marau"},
["mvs"] = {"Massep"},
["mvt"] = {"Mpotovoro"},
["mvu"] = {"Marfa"},
["mvv"] = {"Tagal Murut"},
["mvw"] = {"Machinga"},
["mvx"] = {"Meoswar"},
["mvy"] = {"Indus Kohistani"},
["mvz"] = {"Mesqan"},
["mwa"] = {"Mwatebu"},
["mwb"] = {"Juwal"},
["mwc"] = {"Are"},
["mwe"] = {"Mwera (Chimwera)"},
["mwf"] = {"Murrinh-Patha"},
["mwg"] = {"Aiklep"},
["mwh"] = {"Mouk-Aria"},
["mwi"] = {"Labo", "Ninde"},
["mwk"] = {"Kita Maninkakan"},
["mwl"] = {"Mirandese"},
["mwm"] = {"Sar"},
["mwn"] = {"Nyamwanga"},
["mwo"] = {"Central Maewo"},
["mwp"] = {"Kala Lagaw Ya"},
["mwq"] = {"Mün Chin"},
["mwr"] = {"Marwari"},
["mws"] = {"Mwimbi-Muthambi"},
["mwt"] = {"Moken"},
["mwu"] = {"Mittu"},
["mwv"] = {"Mentawai"},
["mww"] = {"Hmong Daw"},
["mwz"] = {"Moingi"},
["mxa"] = {"Northwest Oaxaca Mixtec"},
["mxb"] = {"Tezoatlán Mixtec"},
["mxc"] = {"Manyika"},
["mxd"] = {"Modang"},
["mxe"] = {"Mele-Fila"},
["mxf"] = {"Malgbe"},
["mxg"] = {"Mbangala"},
["mxh"] = {"Mvuba"},
["mxi"] = {"Mozarabic"},
["mxj"] = {"Miju-Mishmi", "Geman Deng"},
["mxk"] = {"Monumbo"},
["mxl"] = {"Maxi Gbe"},
["mxm"] = {"Meramera"},
["mxn"] = {"Moi (Indonesia)"},
["mxo"] = {"Mbowe"},
["mxp"] = {"Tlahuitoltepec Mixe"},
["mxq"] = {"Juquila Mixe"},
["mxr"] = {"Murik (Malaysia)"},
["mxs"] = {"Huitepec Mixtec"},
["mxt"] = {"Jamiltepec Mixtec"},
["mxu"] = {"Mada (Cameroon)"},
["mxv"] = {"Metlatónoc Mixtec"},
["mxw"] = {"Namo"},
["mxx"] = {"Mahou", "Mawukakan"},
["mxy"] = {"Southeastern Nochixtlán Mixtec"},
["mxz"] = {"Central Masela"},
["myb"] = {"Mbay"},
["myc"] = {"Mayeka"},
["mye"] = {"Myene"},
["myf"] = {"Bambassi"},
["myg"] = {"Manta"},
["myh"] = {"Makah"},
["myj"] = {"Mangayat"},
["myk"] = {"Mamara Senoufo"},
["myl"] = {"Moma"},
["mym"] = {"Me'en"},
["myn"] = {"Mayan languages"},
["myo"] = {"Anfillo"},
["myp"] = {"Pirahã"},
["myr"] = {"Muniche"},
["mys"] = {"Mesmes"},
["myu"] = {"Mundurukú"},
["myv"] = {"Erzya"},
["myw"] = {"Muyuw"},
["myx"] = {"Масаба"},
["myy"] = {"Macuna"},
["myz"] = {"Classical Mandaic"},
["mza"] = {"Santa María Zacatepec Mixtec"},
["mzb"] = {"Tumzabt"},
["mzc"] = {"Madagascar Sign Language"},
["mzd"] = {"Malimba"},
["mze"] = {"Morawa"},
["mzg"] = {"Monastic Sign Language"},
["mzh"] = {"Wichí Lhamtés Güisnay"},
["mzi"] = {"Ixcatlán Mazatec"},
["mzj"] = {"Manya"},
["mzk"] = {"Nigeria Mambila"},
["mzl"] = {"Mazatlán Mixe"},
["mzm"] = {"Mumuye"},
["mzn"] = {"Mazanderani"},
["mzo"] = {"Matipuhy"},
["mzp"] = {"Movima"},
["mzq"] = {"Mori Atas"},
["mzr"] = {"Marúbo"},
["mzs"] = {"Macanese"},
["mzt"] = {"Mintil"},
["mzu"] = {"Inapang"},
["mzv"] = {"Manza"},
["mzw"] = {"Deg"},
["mzx"] = {"Mawayana"},
["mzy"] = {"Mozambican Sign Language"},
["mzz"] = {"Maiadomu"},
["naa"] = {"Namla"},
["nab"] = {"Southern Nambikuára"},
["nac"] = {"Narak"},
["nae"] = {"Naka'ela"},
["naf"] = {"Nabak"},
["nag"] = {"Naga Pidgin"},
["nah"] = {"Nahuatl languages"},
["nai"] = {"North American Indian languages"},
["naj"] = {"Nalu"},
["nak"] = {"Nakanai"},
["nal"] = {"Nalik"},
["nam"] = {"Ngan'gityemerri"},
["nan"] = {"Min Nan Chinese"},
["nao"] = {"Naaba"},
["nap"] = {"Neapolitan"},
["naq"] = {"Хоехое", "Нама (Намиби)"},
["nar"] = {"Iguta"},
["nas"] = {"Naasioi"},
["nat"] = {"Ca̱hungwa̱rya̱", "Hungworo"},
["naw"] = {"Nawuri"},
["nax"] = {"Nakwi"},
["nay"] = {"Ngarrindjeri"},
["naz"] = {"Coatepec Nahuatl"},
["nba"] = {"Nyemba"},
["nbb"] = {"Ndoe"},
["nbc"] = {"Chang Naga"},
["nbd"] = {"Ngbinda"},
["nbe"] = {"Konyak Naga"},
["nbg"] = {"Nagarchal"},
["nbh"] = {"Ngamo"},
["nbi"] = {"Mao Naga"},
["nbj"] = {"Ngarinyman"},
["nbk"] = {"Nake"},
["nbm"] = {"Ngbaka Ma'bo"},
["nbn"] = {"Kuri"},
["nbo"] = {"Nkukoli"},
["nbp"] = {"Nnam"},
["nbq"] = {"Nggem"},
["nbr"] = {"Numana"},
["nbs"] = {"Namibian Sign Language"},
["nbt"] = {"Na"},
["nbu"] = {"Rongmei Naga"},
["nbv"] = {"Ngamambo"},
["nbw"] = {"Southern Ngbandi"},
["nby"] = {"Ningera"},
["nca"] = {"Iyo"},
["ncb"] = {"Central Nicobarese"},
["ncc"] = {"Ponam"},
["ncd"] = {"Nachering"},
["nce"] = {"Yale"},
["ncf"] = {"Notsi"},
["ncg"] = {"Nisga'a"},
["nch"] = {"Central Huasteca Nahuatl"},
["nci"] = {"Classical Nahuatl"},
["ncj"] = {"Northern Puebla Nahuatl"},
["nck"] = {"Na-kara"},
["ncl"] = {"Michoacán Nahuatl"},
["ncm"] = {"Nambo"},
["ncn"] = {"Nauna"},
["nco"] = {"Sibe"},
["ncq"] = {"Northern Katang"},
["ncr"] = {"Ncane"},
["ncs"] = {"Nicaraguan Sign Language"},
["nct"] = {"Chothe Naga"},
["ncu"] = {"Chumburung"},
["ncx"] = {"Central Puebla Nahuatl"},
["ncz"] = {"Natchez"},
["nda"] = {"Ndasa"},
["ndb"] = {"Kenswei Nsei"},
["ndc"] = {"Ndau"},
["ndd"] = {"Nde-Nsele-Nta"},
["ndf"] = {"Nadruvian"},
["ndg"] = {"Ndengereko"},
["ndh"] = {"Ndali"},
["ndi"] = {"Samba Leko"},
["ndj"] = {"Ndamba"},
["ndk"] = {"Ndaka"},
["ndl"] = {"Ndolo"},
["ndm"] = {"Ndam"},
["ndn"] = {"Ngundi"},
["ndp"] = {"Ndo"},
["ndq"] = {"Ndombe"},
["ndr"] = {"Ndoola"},
["nds"] = {"Доод Герман", "Доод Саксон"},
["ndt"] = {"Ndunga"},
["ndu"] = {"Dugun"},
["ndv"] = {"Ndut"},
["ndw"] = {"Ndobo"},
["ndx"] = {"Nduga"},
["ndy"] = {"Lutos"},
["ndz"] = {"Ndogo"},
["nea"] = {"Eastern Ngad'a"},
["neb"] = {"Toura (Côte d'Ivoire)"},
["nec"] = {"Nedebang"},
["ned"] = {"Nde-Gbite"},
["nee"] = {"Nêlêmwa-Nixumwak"},
["nef"] = {"Nefamese"},
["neg"] = {"Negidal"},
["neh"] = {"Nyenkha"},
["nei"] = {"Neo-Hittite"},
["nej"] = {"Neko"},
["nek"] = {"Neku"},
["nem"] = {"Nemi"},
["nen"] = {"Nengone"},
["neo"] = {"Ná-Meo"},
["neq"] = {"North Central Mixe"},
["ner"] = {"Yahadian"},
["nes"] = {"Bhoti Kinnauri"},
["net"] = {"Nete"},
["neu"] = {"Neo"},
["nev"] = {"Nyaheun"},
["new"] = {"Невар", "Непал Бхаса"},
["nex"] = {"Neme"},
["ney"] = {"Neyo"},
["nez"] = {"Nez Perce"},
["nfa"] = {"Dhao"},
["nfd"] = {"Ahwai"},
["nfl"] = {"Ayiwo", "Äiwoo"},
["nfr"] = {"Nafaanra"},
["nfu"] = {"Mfumte"},
["nga"] = {"Ngbaka"},
["ngb"] = {"Northern Ngbandi"},
["ngc"] = {"Ngombe (Democratic Republic of Congo)"},
["ngd"] = {"Ngando (Central African Republic)"},
["nge"] = {"Ngemba"},
["ngf"] = {"Trans-New Guinea languages"},
["ngg"] = {"Ngbaka Manza"},
["ngh"] = {"Nǁng"},
["ngi"] = {"Ngizim"},
["ngj"] = {"Ngie"},
["ngk"] = {"Dalabon"},
["ngl"] = {"Lomwe"},
["ngm"] = {"Ngatik Men's Creole"},
["ngn"] = {"Ngwo"},
["ngp"] = {"Ngulu"},
["ngq"] = {"Ngurimi", "Ngoreme"},
["ngr"] = {"Engdewu"},
["ngs"] = {"Gvoko"},
["ngt"] = {"Kriang", "Ngeq"},
["ngu"] = {"Guerrero Nahuatl"},
["ngv"] = {"Nagumi"},
["ngw"] = {"Ngwaba"},
["ngx"] = {"Nggwahyi"},
["ngy"] = {"Tibea"},
["ngz"] = {"Ngungwel"},
["nha"] = {"Nhanda"},
["nhb"] = {"Beng"},
["nhc"] = {"Tabasco Nahuatl"},
["nhd"] = {"Chiripá", "Ava Guaraní"},
["nhe"] = {"Eastern Huasteca Nahuatl"},
["nhf"] = {"Nhuwala"},
["nhg"] = {"Tetelcingo Nahuatl"},
["nhh"] = {"Nahari"},
["nhi"] = {"Zacatlán-Ahuacatlán-Tepetzintla Nahuatl"},
["nhk"] = {"Isthmus-Cosoleacaque Nahuatl"},
["nhm"] = {"Morelos Nahuatl"},
["nhn"] = {"Төв Нахуатл"},
["nho"] = {"Takuu"},
["nhp"] = {"Isthmus-Pajapan Nahuatl"},
["nhq"] = {"Huaxcaleca Nahuatl"},
["nhr"] = {"Naro"},
["nht"] = {"Ometepec Nahuatl"},
["nhu"] = {"Noone"},
["nhv"] = {"Temascaltepec Nahuatl"},
["nhw"] = {"Western Huasteca Nahuatl"},
["nhx"] = {"Isthmus-Mecayapan Nahuatl"},
["nhy"] = {"Northern Oaxaca Nahuatl"},
["nhz"] = {"Santa María La Alta Nahuatl"},
["nia"] = {"Nias"},
["nib"] = {"Nakame"},
["nic"] = {"Niger-Kordofanian languages"},
["nid"] = {"Ngandi"},
["nie"] = {"Niellim"},
["nif"] = {"Nek"},
["nig"] = {"Ngalakgan"},
["nih"] = {"Nyiha (Tanzania)"},
["nii"] = {"Nii"},
["nij"] = {"Ngaju"},
["nik"] = {"Southern Nicobarese"},
["nil"] = {"Nila"},
["nim"] = {"Nilamba"},
["nin"] = {"Ninzo"},
["nio"] = {"Nganasan"},
["niq"] = {"Nandi"},
["nir"] = {"Nimboran"},
["nis"] = {"Nimi"},
["nit"] = {"Southeastern Kolami"},
["niu"] = {"Ниуэ"},
["niv"] = {"Gilyak"},
["niw"] = {"Nimo"},
["nix"] = {"Hema"},
["niy"] = {"Ngiti"},
["niz"] = {"Ningil"},
["nja"] = {"Nzanyi"},
["njb"] = {"Nocte Naga"},
["njd"] = {"Ndonde Hamba"},
["njh"] = {"Lotha Naga"},
["nji"] = {"Gudanji"},
["njj"] = {"Njen"},
["njl"] = {"Njalgulgule"},
["njm"] = {"Angami Naga"},
["njn"] = {"Liangmai Naga"},
["njo"] = {"Ao Naga"},
["njr"] = {"Njerep"},
["njs"] = {"Nisa"},
["njt"] = {"Ndyuka-Trio Pidgin"},
["nju"] = {"Ngadjunmaya"},
["njx"] = {"Kunyi"},
["njy"] = {"Njyem"},
["njz"] = {"Nyishi"},
["nka"] = {"Nkoya"},
["nkb"] = {"Khoibu Naga"},
["nkc"] = {"Nkongho"},
["nkd"] = {"Koireng"},
["nke"] = {"Duke"},
["nkf"] = {"Inpui Naga"},
["nkg"] = {"Nekgini"},
["nkh"] = {"Khezha Naga"},
["nki"] = {"Thangal Naga"},
["nkj"] = {"Nakai"},
["nkk"] = {"Nokuku"},
["nkm"] = {"Namat"},
["nkn"] = {"Nkangala"},
["nko"] = {"Nkonya"},
["nkp"] = {"Niuatoputapu"},
["nkq"] = {"Nkami"},
["nkr"] = {"Nukuoro"},
["nks"] = {"North Asmat"},
["nkt"] = {"Nyika (Tanzania)"},
["nku"] = {"Bouna Kulango"},
["nkv"] = {"Nyika (Malawi and Zambia)"},
["nkw"] = {"Nkutu"},
["nkx"] = {"Nkoroo"},
["nkz"] = {"Nkari"},
["nla"] = {"Ngombale"},
["nlc"] = {"Nalca"},
["nle"] = {"East Nyala"},
["nlg"] = {"Gela"},
["nli"] = {"Grangali"},
["nlj"] = {"Nyali"},
["nlk"] = {"Ninia Yali"},
["nll"] = {"Nihali"},
["nlm"] = {"Mankiyali"},
["nlo"] = {"Ngul"},
["nlq"] = {"Lao Naga"},
["nlu"] = {"Nchumbulu"},
["nlv"] = {"Orizaba Nahuatl"},
["nlw"] = {"Walangama"},
["nlx"] = {"Nahali"},
["nly"] = {"Nyamal"},
["nlz"] = {"Nalögo"},
["nma"] = {"Maram Naga"},
["nmb"] = {"Big Nambas", "V'ënen Taut"},
["nmc"] = {"Ngam"},
["nmd"] = {"Ndumu"},
["nme"] = {"Mzieme Naga"},
["nmf"] = {"Tangkhul Naga (India)"},
["nmg"] = {"Kwasio"},
["nmh"] = {"Monsang Naga"},
["nmi"] = {"Nyam"},
["nmj"] = {"Ngombe (Central African Republic)"},
["nmk"] = {"Namakura"},
["nml"] = {"Ndemli"},
["nmm"] = {"Manangba"},
["nmn"] = {"ǃXóõ"},
["nmo"] = {"Moyon Naga"},
["nmp"] = {"Nimanbur"},
["nmq"] = {"Nambya"},
["nmr"] = {"Nimbari"},
["nms"] = {"Letemboi"},
["nmt"] = {"Namonuito"},
["nmu"] = {"Northeast Maidu"},
["nmv"] = {"Ngamini"},
["nmw"] = {"Nimoa", "Rifao"},
["nmx"] = {"Nama (Papua New Guinea)"},
["nmy"] = {"Namuyi"},
["nmz"] = {"Nawdm"},
["nna"] = {"Nyangumarta"},
["nnb"] = {"Nande"},
["nnc"] = {"Nancere"},
["nnd"] = {"West Ambae"},
["nne"] = {"Ngandyera"},
["nnf"] = {"Ngaing"},
["nng"] = {"Maring Naga"},
["nnh"] = {"Ngiemboon"},
["nni"] = {"North Nuaulu"},
["nnj"] = {"Nyangatom"},
["nnk"] = {"Nankina"},
["nnl"] = {"Northern Rengma Naga"},
["nnm"] = {"Namia"},
["nnn"] = {"Ngete"},
["nnp"] = {"Wancho Naga"},
["nnq"] = {"Ngindo"},
["nnr"] = {"Narungga"},
["nnt"] = {"Nanticoke"},
["nnu"] = {"Dwang"},
["nnv"] = {"Nugunu (Australia)"},
["nnw"] = {"Southern Nuni"},
["nny"] = {"Nyangga"},
["nnz"] = {"Nda'nda'"},
["noa"] = {"Woun Meu"},
["noc"] = {"Nuk"},
["nod"] = {"Northern Thai"},
["noe"] = {"Nimadi"},
["nof"] = {"Nomane"},
["nog"] = {"Ногай"},
["noh"] = {"Nomu"},
["noi"] = {"Noiri"},
["noj"] = {"Nonuya"},
["nok"] = {"Nooksack"},
["nol"] = {"Nomlaki"},
["nom"] = {"Nocamán"},
["non"] = {"Эртний Скандинав"},
["nop"] = {"Numanggang"},
["noq"] = {"Ngongo"},
["nos"] = {"Eastern Nisu"},
["not"] = {"Nomatsiguenga"},
["nou"] = {"Ewage-Notu"},
["nov"] = {"Novial"},
["now"] = {"Nyambo"},
["noy"] = {"Noy"},
["noz"] = {"Nayi"},
["npa"] = {"Nar Phu"},
["npb"] = {"Nupbikha"},
["npg"] = {"Ponyo-Gongwang Naga"},
["nph"] = {"Phom Naga"},
["npi"] = {"Nepali (individual language)"},
["npl"] = {"Southeastern Puebla Nahuatl"},
["npn"] = {"Mondropolon"},
["npo"] = {"Pochuri Naga"},
["nps"] = {"Nipsan"},
["npu"] = {"Puimei Naga"},
["npx"] = {"Noipx"},
["npy"] = {"Napu"},
["nqg"] = {"Southern Nago"},
["nqk"] = {"Kura Ede Nago"},
["nql"] = {"Ngendelengo"},
["nqm"] = {"Ndom"},
["nqn"] = {"Nen"},
["nqo"] = {"Нко", "Нко"},
["nqq"] = {"Kyan-Karyaw Naga"},
["nqt"] = {"Nteng"},
["nqy"] = {"Akyaung Ari Naga"},
["nra"] = {"Ngom"},
["nrb"] = {"Nara"},
["nrc"] = {"Noric"},
["nre"] = {"Southern Rengma Naga"},
["nrf"] = {"Jèrriais", "Guernésiais"},
["nrg"] = {"Narango"},
["nri"] = {"Chokri Naga"},
["nrk"] = {"Ngarla"},
["nrl"] = {"Ngarluma"},
["nrm"] = {"Narom"},
["nrn"] = {"Norn"},
["nrp"] = {"North Picene"},
["nrr"] = {"Norra", "Nora"},
["nrt"] = {"Northern Kalapuya"},
["nru"] = {"Narua"},
["nrx"] = {"Ngurmbur"},
["nrz"] = {"Lala"},
["nsa"] = {"Sangtam Naga"},
["nsb"] = {"Lower Nossob"},
["nsc"] = {"Nshi"},
["nsd"] = {"Southern Nisu"},
["nse"] = {"Nsenga"},
["nsf"] = {"Northwestern Nisu"},
["nsg"] = {"Ngasa"},
["nsh"] = {"Ngoshie"},
["nsi"] = {"Nigerian Sign Language"},
["nsk"] = {"Naskapi"},
["nsl"] = {"Norwegian Sign Language"},
["nsm"] = {"Sumi Naga"},
["nsn"] = {"Nehan"},
["nso"] = {"Педи", "Хойд Сото", "Сепеди"},
["nsp"] = {"Nepalese Sign Language"},
["nsq"] = {"Northern Sierra Miwok"},
["nsr"] = {"Maritime Sign Language"},
["nss"] = {"Nali"},
["nst"] = {"Tase Naga"},
["nsu"] = {"Sierra Negra Nahuatl"},
["nsv"] = {"Southwestern Nisu"},
["nsw"] = {"Navut"},
["nsx"] = {"Nsongo"},
["nsy"] = {"Nasal"},
["nsz"] = {"Nisenan"},
["ntd"] = {"Northern Tidung"},
["nte"] = {"Nathembo"},
["ntg"] = {"Ngantangarra"},
["nti"] = {"Natioro"},
["ntj"] = {"Ngaanyatjarra"},
["ntk"] = {"Ikoma-Nata-Isenye"},
["ntm"] = {"Nateni"},
["nto"] = {"Ntomba"},
["ntp"] = {"Northern Tepehuan"},
["ntr"] = {"Delo"},
["ntu"] = {"Natügu"},
["ntw"] = {"Nottoway"},
["ntx"] = {"Tangkhul Naga (Myanmar)"},
["nty"] = {"Mantsi"},
["ntz"] = {"Natanzi"},
["nua"] = {"Yuanga"},
["nub"] = {"Nubian languages"},
["nuc"] = {"Nukuini"},
["nud"] = {"Ngala"},
["nue"] = {"Ngundu"},
["nuf"] = {"Nusu"},
["nug"] = {"Nungali"},
["nuh"] = {"Ndunda"},
["nui"] = {"Ngumbi"},
["nuj"] = {"Nyole"},
["nuk"] = {"Nuu-chah-nulth", "Nuuchahnulth"},
["nul"] = {"Nusa Laut"},
["num"] = {"Niuafo'ou"},
["nun"] = {"Anong"},
["nuo"] = {"Nguôn"},
["nup"] = {"Nupe-Nupe-Tako"},
["nuq"] = {"Nukumanu"},
["nur"] = {"Nukuria"},
["nus"] = {"Nuer"},
["nut"] = {"Nung (Viet Nam)"},
["nuu"] = {"Ngbundu"},
["nuv"] = {"Northern Nuni"},
["nuw"] = {"Nguluwan"},
["nux"] = {"Mehek"},
["nuy"] = {"Nunggubuyu"},
["nuz"] = {"Tlamacazapa Nahuatl"},
["nvh"] = {"Nasarian"},
["nvm"] = {"Namiae"},
["nvo"] = {"Nyokon"},
["nwa"] = {"Nawathinehena"},
["nwb"] = {"Nyabwa"},
["nwc"] = {"Classical Newari", "Classical Nepal Bhasa", "Old Newari"},
["nwe"] = {"Ngwe"},
["nwg"] = {"Ngayawung"},
["nwi"] = {"Southwest Tanna"},
["nwm"] = {"Nyamusa-Molo"},
["nwo"] = {"Nauo"},
["nwr"] = {"Nawaru"},
["nwx"] = {"Middle Newar"},
["nwy"] = {"Nottoway-Meherrin"},
["nxa"] = {"Nauete"},
["nxd"] = {"Ngando (Democratic Republic of Congo)"},
["nxe"] = {"Nage"},
["nxg"] = {"Ngad'a"},
["nxi"] = {"Nindi"},
["nxk"] = {"Koki Naga"},
["nxl"] = {"South Nuaulu"},
["nxm"] = {"Numidian"},
["nxn"] = {"Ngawun"},
["nxo"] = {"Ndambomo"},
["nxq"] = {"Naxi"},
["nxr"] = {"Ninggerum"},
["nxx"] = {"Nafri"},
["nyb"] = {"Nyangbo"},
["nyc"] = {"Nyanga-li"},
["nyd"] = {"Nyore", "Olunyole"},
["nye"] = {"Nyengo"},
["nyf"] = {"Giryama", "Kigiryama"},
["nyg"] = {"Nyindu"},
["nyh"] = {"Nyikina"},
["nyi"] = {"Ama (Sudan)"},
["nyj"] = {"Nyanga"},
["nyk"] = {"Nyaneka"},
["nyl"] = {"Nyeu"},
["nym"] = {"Nyamwezi"},
["nyn"] = {"Nyankole"},
["nyo"] = {"Nyoro"},
["nyp"] = {"Nyang'i"},
["nyq"] = {"Nayini"},
["nyr"] = {"Nyiha (Malawi)"},
["nys"] = {"Nyungar"},
["nyt"] = {"Nyawaygi"},
["nyu"] = {"Nyungwe"},
["nyv"] = {"Nyulnyul"},
["nyw"] = {"Nyaw"},
["nyx"] = {"Nganyaywana"},
["nyy"] = {"Nyakyusa-Ngonde"},
["nza"] = {"Tigon Mbembe"},
["nzb"] = {"Njebi"},
["nzd"] = {"Nzadi"},
["nzi"] = {"Nzima"},
["nzk"] = {"Nzakara"},
["nzm"] = {"Zeme Naga"},
["nzs"] = {"New Zealand Sign Language"},
["nzu"] = {"Teke-Nzikou"},
["nzy"] = {"Nzakambay"},
["nzz"] = {"Nanga Dama Dogon"},
["oaa"] = {"Orok"},
["oac"] = {"Oroch"},
["oar"] = {"Old Aramaic (up to 700 BCE)", "Ancient Aramaic (up to 700 BCE)"},
["oav"] = {"Old Avar"},
["obi"] = {"Obispeño"},
["obk"] = {"Southern Bontok"},
["obl"] = {"Oblo"},
["obm"] = {"Moabite"},
["obo"] = {"Obo Manobo"},
["obr"] = {"Old Burmese"},
["obt"] = {"Old Breton"},
["obu"] = {"Obulom"},
["oca"] = {"Ocaina"},
["och"] = {"Old Chinese"},
["ocm"] = {"Old Cham"},
["oco"] = {"Old Cornish"},
["ocu"] = {"Atzingo Matlatzinca"},
["oda"] = {"Odut"},
["odk"] = {"Od"},
["odt"] = {"Old Dutch"},
["odu"] = {"Odual"},
["ofo"] = {"Ofo"},
["ofs"] = {"Old Frisian"},
["ofu"] = {"Efutop"},
["ogb"] = {"Ogbia"},
["ogc"] = {"Ogbah"},
["oge"] = {"Old Georgian"},
["ogg"] = {"Ogbogolo"},
["ogo"] = {"Khana"},
["ogu"] = {"Ogbronuagum"},
["oht"] = {"Old Hittite"},
["ohu"] = {"Old Hungarian"},
["oia"] = {"Oirata"},
["oin"] = {"Inebu One"},
["ojb"] = {"Northwestern Ojibwa"},
["ojc"] = {"Central Ojibwa"},
["ojg"] = {"Eastern Ojibwa"},
["ojp"] = {"Old Japanese"},
["ojs"] = {"Severn Ojibwa"},
["ojv"] = {"Ontong Java"},
["ojw"] = {"Western Ojibwa"},
["oka"] = {"Okanagan"},
["okb"] = {"Okobo"},
["okc"] = {"Kobo"},
["okd"] = {"Okodia"},
["oke"] = {"Okpe (Southwestern Edo)"},
["okg"] = {"Koko Babangk"},
["okh"] = {"Koresh-e Rostam"},
["oki"] = {"Okiek"},
["okj"] = {"Oko-Juwoi"},
["okk"] = {"Kwamtim One"},
["okl"] = {"Old Kentish Sign Language"},
["okm"] = {"Middle Korean (10th-16th cent.)"},
["okn"] = {"Oki-No-Erabu"},
["oko"] = {"Old Korean (3rd-9th cent.)"},
["okr"] = {"Kirike"},
["oks"] = {"Oko-Eni-Osayen"},
["oku"] = {"Oku"},
["okv"] = {"Orokaiva"},
["okx"] = {"Okpe (Northwestern Edo)"},
["okz"] = {"Old Khmer"},
["ola"] = {"Walungge"},
["old"] = {"Mochi"},
["ole"] = {"Olekha"},
["olk"] = {"Olkol"},
["olm"] = {"Oloma"},
["olo"] = {"Livvi"},
["olr"] = {"Olrat"},
["olt"] = {"Old Lithuanian"},
["olu"] = {"Kuvale"},
["oma"] = {"Omaha-Ponca"},
["omb"] = {"East Ambae"},
["omc"] = {"Mochica"},
["omg"] = {"Omagua"},
["omi"] = {"Omi"},
["omk"] = {"Omok"},
["oml"] = {"Ombo"},
["omn"] = {"Minoan"},
["omo"] = {"Utarmbung"},
["omp"] = {"Old Manipuri"},
["omq"] = {"Oto-Manguean languages"},
["omr"] = {"Old Marathi"},
["omt"] = {"Omotik"},
["omu"] = {"Omurano"},
["omv"] = {"Omotic languages"},
["omw"] = {"South Tairora"},
["omx"] = {"Old Mon"},
["omy"] = {"Old Malay"},
["ona"] = {"Ona"},
["onb"] = {"Lingao"},
["one"] = {"Oneida"},
["ong"] = {"Olo"},
["oni"] = {"Onin"},
["onj"] = {"Onjob"},
["onk"] = {"Kabore One"},
["onn"] = {"Onobasulu"},
["ono"] = {"Onondaga"},
["onp"] = {"Sartang"},
["onr"] = {"Northern One"},
["ons"] = {"Ono"},
["ont"] = {"Ontenu"},
["onu"] = {"Unua"},
["onw"] = {"Old Nubian"},
["onx"] = {"Onin Based Pidgin"},
["ood"] = {"Тохоно Оодхам"},
["oog"] = {"Ong"},
["oon"] = {"Önge"},
["oor"] = {"Oorlams"},
["oos"] = {"Old Ossetic"},
["opa"] = {"Okpamheri"},
["opk"] = {"Kopkaka"},
["opm"] = {"Oksapmin"},
["opo"] = {"Opao"},
["opt"] = {"Opata"},
["opy"] = {"Ofayé"},
["ora"] = {"Oroha"},
["orc"] = {"Orma"},
["ore"] = {"Orejón"},
["org"] = {"Oring"},
["orh"] = {"Орчон"},
["orn"] = {"Orang Kanaq"},
["oro"] = {"Orokolo"},
["orr"] = {"Oruma"},
["ors"] = {"Orang Seletar"},
["ort"] = {"Adivasi Oriya"},
["oru"] = {"Ormuri"},
["orv"] = {"Эртний Орос"},
["orw"] = {"Oro Win"},
["orx"] = {"Oro"},
["ory"] = {"Odia (individual language)", "Oriya (individual language)"},
["orz"] = {"Ormu"},
["osa"] = {"Osage"},
["osc"] = {"Oscan"},
["osi"] = {"Osing"},
["osn"] = {"Old Sundanese"},
["oso"] = {"Ososo"},
["osp"] = {"Old Spanish"},
["ost"] = {"Osatu"},
["osu"] = {"Southern One"},
["osx"] = {"Old Saxon"},
["ota"] = {"Османы Турк (1500-1928)"},
["otb"] = {"Old Tibetan"},
["otd"] = {"Ot Danum"},
["ote"] = {"Mezquital Otomi"},
["oti"] = {"Oti"},
["otk"] = {"Эртний Түрэг"},
["otl"] = {"Tilapa Otomi"},
["otm"] = {"Eastern Highland Otomi"},
["otn"] = {"Tenango Otomi"},
["oto"] = {"Отоми хэлнүүд"},
["otq"] = {"Querétaro Otomi"},
["otr"] = {"Otoro"},
["ots"] = {"Estado de México Otomi"},
["ott"] = {"Temoaya Otomi"},
["otu"] = {"Otuke"},
["otw"] = {"Ottawa"},
["otx"] = {"Texcatepec Otomi"},
["oty"] = {"Old Tamil"},
["otz"] = {"Ixtenco Otomi"},
["oua"] = {"Tagargrent"},
["oub"] = {"Glio-Oubi"},
["oue"] = {"Oune"},
["oui"] = {"Old Uighur"},
["oum"] = {"Ouma"},
["ovd"] = {"Elfdalian", "Övdalian"},
["owi"] = {"Owiniga"},
["owl"] = {"Old Welsh"},
["oyb"] = {"Oy"},
["oyd"] = {"Oyda"},
["oym"] = {"Wayampi"},
["oyy"] = {"Oya'oya"},
["ozm"] = {"Koonzime"},
["paa"] = {"Papuan languages"},
["pab"] = {"Parecís"},
["pac"] = {"Pacoh"},
["pad"] = {"Paumarí"},
["pae"] = {"Pagibete"},
["paf"] = {"Paranawát"},
["pag"] = {"Pangasinan"},
["pah"] = {"Tenharim"},
["pai"] = {"Pe"},
["pak"] = {"Parakanã"},
["pal"] = {"Pahlavi"},
["pam"] = {"Пампанга", "Капампанган"},
["pao"] = {"Northern Paiute"},
["pap"] = {"Папиаменто"},
["paq"] = {"Parya"},
["par"] = {"Panamint", "Timbisha"},
["pas"] = {"Papasena"},
["pau"] = {"Палау"},
["pav"] = {"Pakaásnovos"},
["paw"] = {"Pawnee"},
["pax"] = {"Pankararé"},
["pay"] = {"Pech"},
["paz"] = {"Pankararú"},
["pbb"] = {"Páez"},
["pbc"] = {"Patamona"},
["pbe"] = {"Mezontla Popoloca"},
["pbf"] = {"Coyotepec Popoloca"},
["pbg"] = {"Paraujano"},
["pbh"] = {"E'ñapa Woromaipu"},
["pbi"] = {"Parkwa"},
["pbl"] = {"Mak (Nigeria)"},
["pbm"] = {"Puebla Mazatec"},
["pbn"] = {"Kpasam"},
["pbo"] = {"Papel"},
["pbp"] = {"Badyara"},
["pbr"] = {"Pangwa"},
["pbs"] = {"Central Pame"},
["pbt"] = {"Southern Pashto"},
["pbu"] = {"Northern Pashto"},
["pbv"] = {"Pnar"},
["pby"] = {"Pyu (Papua New Guinea)"},
["pca"] = {"Santa Inés Ahuatempan Popoloca"},
["pcb"] = {"Pear"},
["pcc"] = {"Bouyei"},
["pcd"] = {"Picard"},
["pce"] = {"Ruching Palaung"},
["pcf"] = {"Paliyan"},
["pcg"] = {"Paniya"},
["pch"] = {"Pardhan"},
["pci"] = {"Duruwa"},
["pcj"] = {"Parenga"},
["pck"] = {"Paite Chin"},
["pcl"] = {"Pardhi"},
["pcm"] = {"Nigerian Pidgin"},
["pcn"] = {"Piti"},
["pcp"] = {"Pacahuara"},
["pcw"] = {"Pyapun"},
["pda"] = {"Anam"},
["pdc"] = {"Pennsylvania German"},
["pdi"] = {"Pa Di"},
["pdn"] = {"Podena", "Fedan"},
["pdo"] = {"Padoe"},
["pdt"] = {"Plautdietsch"},
["pdu"] = {"Kayan"},
["pea"] = {"Peranakan Indonesian"},
["peb"] = {"Eastern Pomo"},
["ped"] = {"Mala (Papua New Guinea)"},
["pee"] = {"Taje"},
["pef"] = {"Northeastern Pomo"},
["peg"] = {"Pengo"},
["peh"] = {"Баоань"},
["pei"] = {"Chichimeca-Jonaz"},
["pej"] = {"Northern Pomo"},
["pek"] = {"Penchal"},
["pel"] = {"Pekal"},
["pem"] = {"Phende"},
["peo"] = {"Old Persian (ca. 600-400 B.C.)"},
["pep"] = {"Kunja"},
["peq"] = {"Southern Pomo"},
["pes"] = {"Iranian Persian"},
["pev"] = {"Pémono"},
["pex"] = {"Petats"},
["pey"] = {"Petjo"},
["pez"] = {"Eastern Penan"},
["pfa"] = {"Pááfang"},
["pfe"] = {"Pere"},
["pfl"] = {"Пфальц"},
["pga"] = {"Sudanese Creole Arabic"},
["pgd"] = {"Gāndhārī"},
["pgg"] = {"Pangwali"},
["pgi"] = {"Pagi"},
["pgk"] = {"Rerep"},
["pgl"] = {"Primitive Irish"},
["pgn"] = {"Paelignian"},
["pgs"] = {"Pangseng"},
["pgu"] = {"Pagu"},
["pgz"] = {"Papua New Guinean Sign Language"},
["pha"] = {"Pa-Hng"},
["phd"] = {"Phudagi"},
["phg"] = {"Phuong"},
["phh"] = {"Phukha"},
["phi"] = {"Philippine languages"},
["phk"] = {"Phake"},
["phl"] = {"Phalura", "Palula"},
["phm"] = {"Phimbi"},
["phn"] = {"Phoenician"},
["pho"] = {"Phunoi"},
["phq"] = {"Phana'"},
["phr"] = {"Pahari-Potwari"},
["pht"] = {"Phu Thai"},
["phu"] = {"Phuan"},
["phv"] = {"Pahlavani"},
["phw"] = {"Phangduwali"},
["pia"] = {"Pima Bajo"},
["pib"] = {"Yine"},
["pic"] = {"Pinji"},
["pid"] = {"Piaroa"},
["pie"] = {"Piro"},
["pif"] = {"Pingelapese"},
["pig"] = {"Pisabo"},
["pih"] = {"Pitcairn-Norfolk"},
["pii"] = {"Pini"},
["pij"] = {"Pijao"},
["pil"] = {"Yom"},
["pim"] = {"Powhatan"},
["pin"] = {"Piame"},
["pio"] = {"Piapoco"},
["pip"] = {"Pero"},
["pir"] = {"Piratapuyo"},
["pis"] = {"Pijin"},
["pit"] = {"Pitta Pitta"},
["piu"] = {"Pintupi-Luritja"},
["piv"] = {"Pileni", "Vaeakau-Taumako"},
["piw"] = {"Pimbwe"},
["pix"] = {"Piu"},
["piy"] = {"Piya-Kwonci"},
["piz"] = {"Pije"},
["pjt"] = {"Pitjantjatjara"},
["pka"] = {"Ardhamāgadhī Prākrit"},
["pkb"] = {"Pokomo", "Kipfokomo"},
["pkc"] = {"Paekche"},
["pkg"] = {"Pak-Tong"},
["pkh"] = {"Pankhu"},
["pkn"] = {"Pakanha"},
["pko"] = {"Pökoot"},
["pkp"] = {"Pukapuka"},
["pkr"] = {"Attapady Kurumba"},
["pks"] = {"Pakistan Sign Language"},
["pkt"] = {"Maleng"},
["pku"] = {"Paku"},
["pla"] = {"Miani"},
["plb"] = {"Polonombauk"},
["plc"] = {"Central Palawano"},
["pld"] = {"Polari"},
["ple"] = {"Palu'e"},
["plf"] = {"Central Malayo-Polynesian languages"},
["plg"] = {"Pilagá"},
["plh"] = {"Paulohi"},
["plj"] = {"Polci"},
["plk"] = {"Kohistani Shina"},
["pll"] = {"Shwe Palaung"},
["pln"] = {"Palenquero"},
["plo"] = {"Oluta Popoluca"},
["plq"] = {"Palaic"},
["plr"] = {"Palaka Senoufo"},
["pls"] = {"San Marcos Tlacoyalco Popoloca", "San Marcos Tlalcoyalco Popoloca"},
["plt"] = {"Plateau Malagasy"},
["plu"] = {"Palikúr"},
["plv"] = {"Southwest Palawano"},
["plw"] = {"Brooke's Point Palawano"},
["ply"] = {"Bolyu"},
["plz"] = {"Paluan"},
["pma"] = {"Paama"},
["pmb"] = {"Pambia"},
["pmd"] = {"Pallanganmiddang"},
["pme"] = {"Pwaamei"},
["pmf"] = {"Pamona"},
["pmh"] = {"Māhārāṣṭri Prākrit"},
["pmi"] = {"Northern Pumi"},
["pmj"] = {"Southern Pumi"},
["pmk"] = {"Pamlico"},
["pml"] = {"Lingua Franca"},
["pmm"] = {"Pomo"},
["pmn"] = {"Pam"},
["pmo"] = {"Pom"},
["pmq"] = {"Northern Pame"},
["pmr"] = {"Paynamar"},
["pms"] = {"Пьемонт"},
["pmt"] = {"Tuamotuan"},
["pmw"] = {"Plains Miwok"},
["pmx"] = {"Poumei Naga"},
["pmy"] = {"Papuan Malay"},
["pmz"] = {"Southern Pame"},
["pna"] = {"Punan Bah-Biau"},
["pnb"] = {"Western Panjabi"},
["pnc"] = {"Pannei"},
["pnd"] = {"Mpinda"},
["pne"] = {"Western Penan"},
["png"] = {"Pangu", "Pongu"},
["pnh"] = {"Пенрин"},
["pni"] = {"Aoheng"},
["pnj"] = {"Pinjarup"},
["pnk"] = {"Paunaka"},
["pnl"] = {"Paleni"},
["pnm"] = {"Punan Batu 1"},
["pnn"] = {"Pinai-Hagahai"},
["pno"] = {"Panobo"},
["pnp"] = {"Pancana"},
["pnq"] = {"Pana (Burkina Faso)"},
["pnr"] = {"Panim"},
["pns"] = {"Ponosakan"},
["pnt"] = {"Pontic"},
["pnu"] = {"Jiongnai Bunu"},
["pnv"] = {"Pinigura"},
["pnw"] = {"Banyjima", "Panytyima"},
["pnx"] = {"Phong-Kniang"},
["pny"] = {"Pinyin"},
["pnz"] = {"Pana (Central African Republic)"},
["poc"] = {"Poqomam"},
["poe"] = {"San Juan Atzingo Popoloca"},
["pof"] = {"Poke"},
["pog"] = {"Potiguára"},
["poh"] = {"Poqomchi'"},
["poi"] = {"Highland Popoluca"},
["pok"] = {"Pokangá"},
["pom"] = {"Southeastern Pomo"},
["pon"] = {"Pohnpeian"},
["poo"] = {"Central Pomo"},
["pop"] = {"Pwapwâ"},
["poq"] = {"Texistepec Popoluca"},
["pos"] = {"Sayula Popoluca"},
["pot"] = {"Potawatomi"},
["pov"] = {"Upper Guinea Crioulo"},
["pow"] = {"San Felipe Otlaltepec Popoloca"},
["pox"] = {"Polabian"},
["poy"] = {"Pogolo"},
["poz"] = {"Malayo-Polynesian languages"},
["ppe"] = {"Papi"},
["ppi"] = {"Paipai"},
["ppk"] = {"Uma"},
["ppl"] = {"Pipil", "Nicarao"},
["ppm"] = {"Papuma"},
["ppn"] = {"Papapana"},
["ppo"] = {"Folopa"},
["ppp"] = {"Pelende"},
["ppq"] = {"Pei"},
["pps"] = {"San Luís Temalacayuca Popoloca"},
["ppt"] = {"Pare"},
["ppu"] = {"Papora"},
["pqa"] = {"Pa'a"},
["pqe"] = {"Eastern Malayo-Polynesian languages"},
["pqm"] = {"Malecite-Passamaquoddy"},
["pqw"] = {"Western Malayo-Polynesian languages"},
["pra"] = {"Prakrit languages"},
["prc"] = {"Parachi"},
["prd"] = {"Parsi-Dari"},
["pre"] = {"Principense"},
["prf"] = {"Paranan"},
["prg"] = {"Прусс"},
["prh"] = {"Porohanon"},
["pri"] = {"Paicî"},
["prk"] = {"Parauk"},
["prl"] = {"Peruvian Sign Language"},
["prm"] = {"Kibiri"},
["prn"] = {"Prasuni"},
["pro"] = {"Old Provençal (to 1500)", "Old Occitan (to 1500)"},
["prp"] = {"Parsi"},
["prq"] = {"Ashéninka Perené"},
["prr"] = {"Puri"},
["prs"] = {"Дари", "Дари Перс"},
["prt"] = {"Phai"},
["pru"] = {"Puragi"},
["prw"] = {"Parawen"},
["prx"] = {"Purik"},
["prz"] = {"Providencia Sign Language"},
["psa"] = {"Asue Awyu"},
["psc"] = {"Persian Sign Language"},
["psd"] = {"Plains Indian Sign Language"},
["pse"] = {"Central Malay"},
["psg"] = {"Penang Sign Language"},
["psh"] = {"Southwest Pashai", "Southwest Pashayi"},
["psi"] = {"Southeast Pashai", "Southeast Pashayi"},
["psl"] = {"Puerto Rican Sign Language"},
["psm"] = {"Pauserna"},
["psn"] = {"Panasuan"},
["pso"] = {"Polish Sign Language"},
["psp"] = {"Philippine Sign Language"},
["psq"] = {"Pasi"},
["psr"] = {"Portuguese Sign Language"},
["pss"] = {"Kaulong"},
["pst"] = {"Central Pashto"},
["psu"] = {"Sauraseni Prākrit"},
["psw"] = {"Port Sandwich"},
["psy"] = {"Piscataway"},
["pta"] = {"Pai Tavytera"},
["pth"] = {"Pataxó Hã-Ha-Hãe"},
["pti"] = {"Pindiini", "Wangkatha"},
["ptn"] = {"Patani"},
["pto"] = {"Zo'é"},
["ptp"] = {"Patep"},
["ptq"] = {"Pattapu"},
["ptr"] = {"Piamatsina"},
["ptt"] = {"Enrekang"},
["ptu"] = {"Bambam"},
["ptv"] = {"Port Vato"},
["ptw"] = {"Pentlatch"},
["pty"] = {"Pathiya"},
["pua"] = {"Western Highland Purepecha"},
["pub"] = {"Purum"},
["puc"] = {"Punan Merap"},
["pud"] = {"Punan Aput"},
["pue"] = {"Puelche"},
["puf"] = {"Punan Merah"},
["pug"] = {"Phuie"},
["pui"] = {"Puinave"},
["puj"] = {"Punan Tubu"},
["pum"] = {"Puma"},
["puo"] = {"Puoc"},
["pup"] = {"Pulabu"},
["puq"] = {"Puquina"},
["pur"] = {"Puruborá"},
["put"] = {"Putoh"},
["puu"] = {"Punu"},
["puw"] = {"Puluwatese"},
["pux"] = {"Puare"},
["puy"] = {"Purisimeño"},
["pwa"] = {"Pawaia"},
["pwb"] = {"Panawa"},
["pwg"] = {"Gapapaiwa"},
["pwi"] = {"Patwin"},
["pwm"] = {"Molbog"},
["pwn"] = {"Paiwan"},
["pwo"] = {"Pwo Western Karen"},
["pwr"] = {"Powari"},
["pww"] = {"Pwo Northern Karen"},
["pxm"] = {"Quetzaltepec Mixe"},
["pye"] = {"Pye Krumen"},
["pym"] = {"Fyam"},
["pyn"] = {"Poyanáwa"},
["pys"] = {"Paraguayan Sign Language", "Lengua de Señas del Paraguay"},
["pyu"] = {"Puyuma"},
["pyx"] = {"Pyu (Myanmar)"},
["pyy"] = {"Pyen"},
["pzn"] = {"Para Naga"},
["qua"] = {"Quapaw"},
["qub"] = {"Huallaga Huánuco Quechua"},
["quc"] = {"K'iche'", "Quiché"},
["qud"] = {"Calderón Highland Quichua"},
["quf"] = {"Lambayeque Quechua"},
["qug"] = {"Chimborazo Highland Quichua"},
["quh"] = {"South Bolivian Quechua"},
["qui"] = {"Quileute"},
["quk"] = {"Chachapoyas Quechua"},
["qul"] = {"North Bolivian Quechua"},
["qum"] = {"Sipacapense"},
["qun"] = {"Quinault"},
["qup"] = {"Southern Pastaza Quechua"},
["quq"] = {"Quinqui"},
["qur"] = {"Yanahuanca Pasco Quechua"},
["qus"] = {"Santiago del Estero Quichua"},
["quv"] = {"Sacapulteco"},
["quw"] = {"Tena Lowland Quichua"},
["qux"] = {"Yauyos Quechua"},
["quy"] = {"Ayacucho Quechua"},
["quz"] = {"Cusco Quechua"},
["qva"] = {"Ambo-Pasco Quechua"},
["qvc"] = {"Cajamarca Quechua"},
["qve"] = {"Eastern Apurímac Quechua"},
["qvh"] = {"Huamalíes-Dos de Mayo Huánuco Quechua"},
["qvi"] = {"Imbabura Highland Quichua"},
["qvj"] = {"Loja Highland Quichua"},
["qvl"] = {"Cajatambo North Lima Quechua"},
["qvm"] = {"Margos-Yarowilca-Lauricocha Quechua"},
["qvn"] = {"North Junín Quechua"},
["qvo"] = {"Napo Lowland Quechua"},
["qvp"] = {"Pacaraos Quechua"},
["qvs"] = {"San Martín Quechua"},
["qvw"] = {"Huaylla Wanca Quechua"},
["qvy"] = {"Queyu"},
["qvz"] = {"Northern Pastaza Quichua"},
["qwa"] = {"Corongo Ancash Quechua"},
["qwc"] = {"Classical Quechua"},
["qwe"] = {"Quechuan (family)"},
["qwh"] = {"Huaylas Ancash Quechua"},
["qwm"] = {"Kuman (Russia)"},
["qws"] = {"Sihuas Ancash Quechua"},
["qwt"] = {"Kwalhioqua-Tlatskanai"},
["qxa"] = {"Chiquián Ancash Quechua"},
["qxc"] = {"Chincha Quechua"},
["qxh"] = {"Panao Huánuco Quechua"},
["qxl"] = {"Salasaca Highland Quichua"},
["qxn"] = {"Northern Conchucos Ancash Quechua"},
["qxo"] = {"Southern Conchucos Ancash Quechua"},
["qxp"] = {"Puno Quechua"},
["qxq"] = {"Qashqa'i"},
["qxr"] = {"Cañar Highland Quichua"},
["qxs"] = {"Southern Qiang"},
["qxt"] = {"Santa Ana de Tusi Pasco Quechua"},
["qxu"] = {"Arequipa-La Unión Quechua"},
["qxw"] = {"Jauja Wanca Quechua"},
["qya"] = {"Quenya"},
["qyp"] = {"Quiripi"},
["raa"] = {"Dungmali"},
["rab"] = {"Camling"},
["rac"] = {"Rasawa"},
["rad"] = {"Rade"},
["raf"] = {"Western Meohang"},
["rag"] = {"Logooli", "Lulogooli"},
["rah"] = {"Rabha"},
["rai"] = {"Ramoaaina"},
["raj"] = {"Rajasthani"},
["rak"] = {"Tulu-Bohuai"},
["ral"] = {"Ralte"},
["ram"] = {"Canela"},
["ran"] = {"Riantana"},
["rao"] = {"Rao"},
["rap"] = {"Рапануй"},
["raq"] = {"Saam"},
["rar"] = {"Rarotongan", "Маори"},
["ras"] = {"Tegali"},
["rat"] = {"Razajerdi"},
["rau"] = {"Raute"},
["rav"] = {"Sampang"},
["raw"] = {"Rawang"},
["rax"] = {"Rang"},
["ray"] = {"Rapa"},
["raz"] = {"Rahambuu"},
["rbb"] = {"Rumai Palaung"},
["rbk"] = {"Northern Bontok"},
["rbl"] = {"Miraya Bikol"},
["rbp"] = {"Barababaraba"},
["rcf"] = {"Réunion Creole French"},
["rdb"] = {"Rudbari"},
["rea"] = {"Rerau"},
["reb"] = {"Rembong"},
["ree"] = {"Rejang Kayan"},
["reg"] = {"Kara (Tanzania)"},
["rei"] = {"Reli"},
["rej"] = {"Rejang"},
["rel"] = {"Rendille"},
["rem"] = {"Remo"},
["ren"] = {"Rengao"},
["rer"] = {"Rer Bare"},
["res"] = {"Reshe"},
["ret"] = {"Retta"},
["rey"] = {"Reyesano"},
["rga"] = {"Roria"},
["rge"] = {"Romano-Greek"},
["rgk"] = {"Rangkas"},
["rgn"] = {"Romagnol"},
["rgr"] = {"Resígaro"},
["rgs"] = {"Southern Roglai"},
["rgu"] = {"Ringgou"},
["rhg"] = {"Rohingya"},
["rhp"] = {"Yahang"},
["ria"] = {"Riang (India)"},
["rif"] = {"Tarifit"},
["ril"] = {"Riang Lang", "Riang (Myanmar)"},
["rim"] = {"Nyaturu"},
["rin"] = {"Nungu"},
["rir"] = {"Ribun"},
["rit"] = {"Ritharrngu"},
["riu"] = {"Riung"},
["rjg"] = {"Rajong"},
["rji"] = {"Raji"},
["rjs"] = {"Rajbanshi"},
["rka"] = {"Kraol"},
["rkb"] = {"Rikbaktsa"},
["rkh"] = {"Rakahanga-Manihiki"},
["rki"] = {"Rakhine"},
["rkm"] = {"Marka"},
["rkt"] = {"Rangpuri", "Kamta"},
["rkw"] = {"Arakwal"},
["rma"] = {"Rama"},
["rmb"] = {"Rembarrnga"},
["rmc"] = {"Carpathian Romani"},
["rmd"] = {"Traveller Danish"},
["rme"] = {"Angloromani"},
["rmf"] = {"Kalo Finnish Romani"},
["rmg"] = {"Traveller Norwegian"},
["rmh"] = {"Murkim"},
["rmi"] = {"Lomavren"},
["rmk"] = {"Romkun"},
["rml"] = {"Baltic Romani"},
["rmm"] = {"Roma"},
["rmn"] = {"Balkan Romani"},
["rmo"] = {"Sinte Romani"},
["rmp"] = {"Rempi"},
["rmq"] = {"Caló"},
["rms"] = {"Romanian Sign Language"},
["rmt"] = {"Domari"},
["rmu"] = {"Tavringer Romani"},
["rmv"] = {"Romanova"},
["rmw"] = {"Welsh Romani"},
["rmx"] = {"Romam"},
["rmy"] = {"Vlax Romani"},
["rmz"] = {"Marma"},
["rnd"] = {"Ruund"},
["rng"] = {"Ronga"},
["rnl"] = {"Ranglong"},
["rnn"] = {"Roon"},
["rnp"] = {"Rongpo"},
["rnr"] = {"Nari Nari"},
["rnw"] = {"Rungwa"},
["roa"] = {"Romance languages"},
["rob"] = {"Tae'"},
["roc"] = {"Cacgia Roglai"},
["rod"] = {"Rogo"},
["roe"] = {"Ronji"},
["rof"] = {"Rombo"},
["rog"] = {"Northern Roglai"},
["rol"] = {"Romblomanon"},
["rom"] = {"Romany"},
["roo"] = {"Rotokas"},
["rop"] = {"Kriol"},
["ror"] = {"Rongga"},
["rou"] = {"Runga"},
["row"] = {"Dela-Oenale"},
["rpn"] = {"Repanbitip"},
["rpt"] = {"Rapting"},
["rri"] = {"Ririo"},
["rro"] = {"Waima"},
["rrt"] = {"Arritinngithigh"},
["rsb"] = {"Romano-Serbian"},
["rsl"] = {"Russian Sign Language"},
["rsm"] = {"Miriwoong Sign Language"},
["rtc"] = {"Rungtu Chin"},
["rth"] = {"Ratahan"},
["rtm"] = {"Rotuman"},
["rts"] = {"Yurats"},
["rtw"] = {"Rathawi"},
["rub"] = {"Gungu"},
["ruc"] = {"Ruuli"},
["rue"] = {"Русин"},
["ruf"] = {"Luguru"},
["rug"] = {"Roviana"},
["ruh"] = {"Ruga"},
["rui"] = {"Rufiji"},
["ruk"] = {"Che"},
["ruo"] = {"Istro Romanian"},
["rup"] = {"Macedo-Romanian", "Aromanian", "Arumanian"},
["ruq"] = {"Megleno Romanian"},
["rut"] = {"Рутуль"},
["ruu"] = {"Lanas Lobu"},
["ruy"] = {"Mala (Nigeria)"},
["ruz"] = {"Ruma"},
["rwa"] = {"Rawo"},
["rwk"] = {"Rwa"},
["rwl"] = {"Ruwila"},
["rwm"] = {"Amba (Uganda)"},
["rwo"] = {"Rawa"},
["rwr"] = {"Marwari (India)"},
["rxd"] = {"Ngardi"},
["rxw"] = {"Karuwali", "Garuwali"},
["ryn"] = {"Northern Amami-Oshima"},
["rys"] = {"Yaeyama"},
["ryu"] = {"Төв Окинава"},
["rzh"] = {"Rāziḥī"},
["saa"] = {"Saba"},
["sab"] = {"Buglere"},
["sac"] = {"Meskwaki"},
["sad"] = {"Sandawe"},
["sae"] = {"Sabanê"},
["saf"] = {"Safaliba"},
["sah"] = {"Якут"},
["sai"] = {"South American Indian languages"},
["saj"] = {"Sahu"},
["sak"] = {"Sake"},
["sal"] = {"Salishan languages"},
["sam"] = {"Samaritan Aramaic"},
["sao"] = {"Sause"},
["saq"] = {"Samburu"},
["sar"] = {"Saraveca"},
["sas"] = {"Sasak"},
["sat"] = {"Santali"},
["sau"] = {"Saleman"},
["sav"] = {"Saafi-Saafi"},
["saw"] = {"Sawi"},
["sax"] = {"Sa"},
["say"] = {"Saya"},
["saz"] = {"Saurashtra"},
["sba"] = {"Ngambay"},
["sbb"] = {"Simbo"},
["sbc"] = {"Kele (Papua New Guinea)"},
["sbd"] = {"Southern Samo"},
["sbe"] = {"Saliba"},
["sbf"] = {"Chabu", "Shabo"},
["sbg"] = {"Seget"},
["sbh"] = {"Sori-Harengan"},
["sbi"] = {"Seti"},
["sbj"] = {"Surbakhal"},
["sbk"] = {"Safwa"},
["sbl"] = {"Botolan Sambal"},
["sbm"] = {"Sagala"},
["sbn"] = {"Sindhi Bhil"},
["sbo"] = {"Sabüm"},
["sbp"] = {"Sangu (Tanzania)"},
["sbq"] = {"Sileibi"},
["sbr"] = {"Sembakung Murut"},
["sbs"] = {"Subiya"},
["sbt"] = {"Kimki"},
["sbu"] = {"Stod Bhoti"},
["sbv"] = {"Sabine"},
["sbw"] = {"Simba"},
["sbx"] = {"Seberuang"},
["sby"] = {"Soli"},
["sbz"] = {"Sara Kaba"},
["scb"] = {"Chut"},
["sce"] = {"Дуншян"},
["scf"] = {"San Miguel Creole French"},
["scg"] = {"Sanggau"},
["sch"] = {"Sakachep"},
["sci"] = {"Sri Lankan Creole Malay"},
["sck"] = {"Sadri"},
["scl"] = {"Shina"},
["scn"] = {"Сицили"},
["sco"] = {"Скот"},
["scp"] = {"Hyolmo", "Helambu Sherpa"},
["scq"] = {"Sa'och"},
["scs"] = {"North Slavey"},
["sct"] = {"Southern Katang"},
["scu"] = {"Shumcho"},
["scv"] = {"Sheni"},
["scw"] = {"Sha"},
["scx"] = {"Sicel"},
["sda"] = {"Toraja-Sa'dan"},
["sdb"] = {"Shabak"},
["sdc"] = {"Sassarese Sardinian"},
["sde"] = {"Surubu"},
["sdf"] = {"Sarli"},
["sdg"] = {"Savi"},
["sdh"] = {"Өмнөд Курд"},
["sdj"] = {"Suundi"},
["sdk"] = {"Sos Kundi"},
["sdl"] = {"Saudi Arabian Sign Language"},
["sdn"] = {"Gallurese Sardinian"},
["sdo"] = {"Bukar-Sadung Bidayuh"},
["sdp"] = {"Sherdukpen"},
["sdq"] = {"Semandang"},
["sdr"] = {"Oraon Sadri"},
["sds"] = {"Sened"},
["sdt"] = {"Shuadit"},
["sdu"] = {"Sarudu"},
["sdv"] = {"Eastern Sudanic languages"},
["sdx"] = {"Sibu Melanau"},
["sdz"] = {"Sallands"},
["sea"] = {"Semai"},
["seb"] = {"Shempire Senoufo"},
["sec"] = {"Sechelt"},
["sed"] = {"Sedang"},
["see"] = {"Seneca"},
["sef"] = {"Cebaara Senoufo"},
["seg"] = {"Segeju"},
["seh"] = {"Sena"},
["sei"] = {"Seri"},
["sej"] = {"Sene"},
["sek"] = {"Sekani"},
["sel"] = {"Selkup"},
["sem"] = {"Semitic languages"},
["sen"] = {"Nanerigé Sénoufo"},
["seo"] = {"Suarmin"},
["sep"] = {"Sìcìté Sénoufo"},
["seq"] = {"Senara Sénoufo"},
["ser"] = {"Serrano"},
["ses"] = {"Koyraboro Senni Songhai"},
["set"] = {"Sentani"},
["seu"] = {"Serui-Laut"},
["sev"] = {"Nyarafolo Senoufo"},
["sew"] = {"Sewa Bay"},
["sey"] = {"Secoya"},
["sez"] = {"Senthang Chin"},
["sfb"] = {"Langue des signes de Belgique Francophone", "French Belgian Sign Language"},
["sfe"] = {"Eastern Subanen"},
["sfm"] = {"Small Flowery Miao"},
["sfs"] = {"South African Sign Language"},
["sfw"] = {"Sehwi"},
["sga"] = {"Old Irish (to 900)"},
["sgb"] = {"Mag-antsi Ayta"},
["sgc"] = {"Kipsigis"},
["sgd"] = {"Surigaonon"},
["sge"] = {"Segai"},
["sgg"] = {"Swiss-German Sign Language"},
["sgh"] = {"Shughni"},
["sgi"] = {"Suga"},
["sgj"] = {"Surgujia"},
["sgk"] = {"Sangkong"},
["sgm"] = {"Singa"},
["sgn"] = {"Sign languages"},
["sgp"] = {"Singpho"},
["sgr"] = {"Sangisari"},
["sgs"] = {"Жемайт"},
["sgt"] = {"Brokpake"},
["sgu"] = {"Salas"},
["sgw"] = {"Sebat Bet Gurage"},
["sgx"] = {"Sierra Leone Sign Language"},
["sgy"] = {"Sanglechi"},
["sgz"] = {"Sursurunga"},
["sha"] = {"Shall-Zwall"},
["shb"] = {"Ninam"},
["shc"] = {"Sonde"},
["shd"] = {"Kundal Shahi"},
["she"] = {"Sheko"},
["shg"] = {"Shua"},
["shh"] = {"Shoshoni"},
["shi"] = {"Tachelhit"},
["shj"] = {"Shatt"},
["shk"] = {"Shilluk"},
["shl"] = {"Shendu"},
["shm"] = {"Shahrudi"},
["shn"] = {"Shan"},
["sho"] = {"Shanga"},
["shp"] = {"Shipibo-Conibo"},
["shq"] = {"Sala"},
["shr"] = {"Shi"},
["shs"] = {"Shuswap"},
["sht"] = {"Shasta"},
["shu"] = {"Chadian Arabic"},
["shv"] = {"Shehri"},
["shw"] = {"Shwai"},
["shx"] = {"She"},
["shy"] = {"Tachawit"},
["shz"] = {"Syenara Senoufo"},
["sia"] = {"Akkala Sami"},
["sib"] = {"Sebop"},
["sid"] = {"Sidamo"},
["sie"] = {"Simaa"},
["sif"] = {"Siamou"},
["sig"] = {"Paasaal"},
["sih"] = {"Zire", "Sîshëë"},
["sii"] = {"Shom Peng"},
["sij"] = {"Numbami"},
["sik"] = {"Sikiana"},
["sil"] = {"Tumulung Sisaala"},
["sim"] = {"Mende (Papua New Guinea)"},
["sio"] = {"Siouan languages"},
["sip"] = {"Sikkimese"},
["siq"] = {"Sonia"},
["sir"] = {"Siri"},
["sis"] = {"Siuslaw"},
["sit"] = {"Sino-Tibetan languages"},
["siu"] = {"Sinagen"},
["siv"] = {"Sumariup"},
["siw"] = {"Siwai"},
["six"] = {"Sumau"},
["siy"] = {"Sivandi"},
["siz"] = {"Siwi"},
["sja"] = {"Epena"},
["sjb"] = {"Sajau Basap"},
["sjd"] = {"Kildin Sami"},
["sje"] = {"Pite Sami"},
["sjg"] = {"Assangori"},
["sjk"] = {"Kemi Sami"},
["sjl"] = {"Sajalong", "Miji"},
["sjm"] = {"Mapun"},
["sjn"] = {"Sindarin"},
["sjo"] = {"Xibe"},
["sjp"] = {"Surjapuri"},
["sjr"] = {"Siar-Lak"},
["sjs"] = {"Senhaja De Srair"},
["sjt"] = {"Ter Sami"},
["sju"] = {"Уме Сами"},
["sjw"] = {"Shawnee"},
["ska"] = {"Skagit"},
["skb"] = {"Saek"},
["skc"] = {"Ma Manda"},
["skd"] = {"Southern Sierra Miwok"},
["ske"] = {"Seke (Vanuatu)"},
["skf"] = {"Sakirabiá"},
["skg"] = {"Sakalava Malagasy"},
["skh"] = {"Sikule"},
["ski"] = {"Sika"},
["skj"] = {"Seke (Nepal)"},
["skm"] = {"Kutong"},
["skn"] = {"Kolibugan Subanon"},
["sko"] = {"Seko Tengah"},
["skp"] = {"Sekapan"},
["skq"] = {"Sininkere"},
["skr"] = {"Saraiki", "Seraiki"},
["sks"] = {"Maia"},
["skt"] = {"Sakata"},
["sku"] = {"Sakao"},
["skv"] = {"Skou"},
["skw"] = {"Skepi Creole Dutch"},
["skx"] = {"Seko Padang"},
["sky"] = {"Sikaiana"},
["skz"] = {"Sekar"},
["sla"] = {"Slavic languages"},
["slc"] = {"Sáliba"},
["sld"] = {"Sissala"},
["sle"] = {"Sholaga"},
["slf"] = {"Swiss-Italian Sign Language"},
["slg"] = {"Selungai Murut"},
["slh"] = {"Southern Puget Sound Salish"},
["sli"] = {"Lower Silesian"},
["slj"] = {"Salumá"},
["sll"] = {"Salt-Yui"},
["slm"] = {"Pangutaran Sama"},
["sln"] = {"Salinan"},
["slp"] = {"Lamaholot"},
["slq"] = {"Salchuq"},
["slr"] = {"Салар"},
["sls"] = {"Singapore Sign Language"},
["slt"] = {"Sila"},
["slu"] = {"Selaru"},
["slw"] = {"Sialum"},
["slx"] = {"Salampasu"},
["sly"] = {"Selayar"},
["slz"] = {"Ma'ya"},
["sma"] = {"Өмнөд Сами"},
["smb"] = {"Simbari"},
["smc"] = {"Som"},
["smd"] = {"Sama"},
["smf"] = {"Auwe"},
["smg"] = {"Simbali"},
["smh"] = {"Samei"},
["smi"] = {"Sami languages"},
["smj"] = {"Луле-Сами"},
["smk"] = {"Bolinao"},
["sml"] = {"Central Sama"},
["smm"] = {"Musasa"},
["smn"] = {"Inari Sami"},
["smp"] = {"Samaritan"},
["smq"] = {"Samo"},
["smr"] = {"Simeulue"},
["sms"] = {"Skolt Sami"},
["smt"] = {"Simte"},
["smu"] = {"Somray"},
["smv"] = {"Samvedi"},
["smw"] = {"Sumbawa"},
["smx"] = {"Samba"},
["smy"] = {"Semnani"},
["smz"] = {"Simeku"},
["snb"] = {"Sebuyau"},
["snc"] = {"Sinaugoro"},
["sne"] = {"Bau Bidayuh"},
["snf"] = {"Noon"},
["sng"] = {"Sanga (Democratic Republic of Congo)"},
["sni"] = {"Sensi"},
["snj"] = {"Riverain Sango"},
["snk"] = {"Сонинке"},
["snl"] = {"Sangil"},
["snm"] = {"Southern Ma'di"},
["snn"] = {"Siona"},
["sno"] = {"Snohomish"},
["snp"] = {"Siane"},
["snq"] = {"Sangu (Gabon)"},
["snr"] = {"Sihan"},
["sns"] = {"South West Bay", "Nahavaq"},
["snu"] = {"Senggi", "Viid"},
["snv"] = {"Sa'ban"},
["snw"] = {"Selee"},
["snx"] = {"Sam"},
["sny"] = {"Saniyo-Hiyewe"},
["snz"] = {"Kou"},
["soa"] = {"Thai Song"},
["sob"] = {"Sobei"},
["soc"] = {"So (Democratic Republic of Congo)"},
["sod"] = {"Songoora"},
["soe"] = {"Songomeno"},
["sog"] = {"Sogdian"},
["soh"] = {"Aka"},
["soi"] = {"Sonha"},
["soj"] = {"Soi"},
["sok"] = {"Sokoro"},
["sol"] = {"Solos"},
["son"] = {"Songhai languages"},
["soo"] = {"Songo"},
["sop"] = {"Songe"},
["soq"] = {"Kanasi"},
["sor"] = {"Somrai"},
["sos"] = {"Seeku"},
["sou"] = {"Southern Thai"},
["sov"] = {"Sonsorol"},
["sow"] = {"Sowanda"},
["sox"] = {"Swo"},
["soy"] = {"Miyobe"},
["soz"] = {"Temi"},
["spb"] = {"Sepa (Indonesia)"},
["spc"] = {"Sapé"},
["spd"] = {"Saep"},
["spe"] = {"Sepa (Papua New Guinea)"},
["spg"] = {"Sian"},
["spi"] = {"Saponi"},
["spk"] = {"Sengo"},
["spl"] = {"Selepet"},
["spm"] = {"Akukem"},
["spn"] = {"Sanapaná"},
["spo"] = {"Spokane"},
["spp"] = {"Supyire Senoufo"},
["spq"] = {"Loreto-Ucayali Spanish"},
["spr"] = {"Saparua"},
["sps"] = {"Saposa"},
["spt"] = {"Spiti Bhoti"},
["spu"] = {"Sapuan"},
["spv"] = {"Sambalpuri", "Kosli"},
["spx"] = {"South Picene"},
["spy"] = {"Sabaot"},
["sqa"] = {"Shama-Sambuga"},
["sqh"] = {"Shau"},
["sqj"] = {"Albanian languages"},
["sqk"] = {"Albanian Sign Language"},
["sqm"] = {"Suma"},
["sqn"] = {"Susquehannock"},
["sqo"] = {"Sorkhei"},
["sqq"] = {"Sou"},
["sqr"] = {"Siculo Arabic"},
["sqs"] = {"Sri Lankan Sign Language"},
["sqt"] = {"Soqotri"},
["squ"] = {"Squamish"},
["sqx"] = {"Kufr Qassem Sign Language (KQSL)"},
["sra"] = {"Saruga"},
["srb"] = {"Sora"},
["src"] = {"Logudorese Sardinian"},
["sre"] = {"Sara"},
["srf"] = {"Nafi"},
["srg"] = {"Sulod"},
["srh"] = {"Sarikoli"},
["sri"] = {"Siriano"},
["srk"] = {"Serudung Murut"},
["srl"] = {"Isirawa"},
["srm"] = {"Saramaccan"},
["srn"] = {"Sranan Tongo"},
["sro"] = {"Campidanese Sardinian"},
["srq"] = {"Sirionó"},
["srr"] = {"Serer"},
["srs"] = {"Sarsi"},
["srt"] = {"Sauri"},
["sru"] = {"Suruí"},
["srv"] = {"Southern Sorsoganon"},
["srw"] = {"Serua"},
["srx"] = {"Sirmauri"},
["sry"] = {"Sera"},
["srz"] = {"Shahmirzadi"},
["ssa"] = {"Nilo-Saharan languages"},
["ssb"] = {"Southern Sama"},
["ssc"] = {"Suba-Simbiti"},
["ssd"] = {"Siroi"},
["sse"] = {"Balangingi", "Bangingih Sama"},
["ssf"] = {"Thao"},
["ssg"] = {"Seimat"},
["ssh"] = {"Shihhi Arabic"},
["ssi"] = {"Sansi"},
["ssj"] = {"Sausi"},
["ssk"] = {"Sunam"},
["ssl"] = {"Western Sisaala"},
["ssm"] = {"Semnam"},
["ssn"] = {"Waata"},
["sso"] = {"Sissano"},
["ssp"] = {"Spanish Sign Language"},
["ssq"] = {"So'a"},
["ssr"] = {"Swiss-French Sign Language"},
["sss"] = {"Sô"},
["sst"] = {"Sinasina"},
["ssu"] = {"Susuami"},
["ssv"] = {"Shark Bay"},
["ssx"] = {"Samberigi"},
["ssy"] = {"Saho"},
["ssz"] = {"Sengseng"},
["sta"] = {"Settla"},
["stb"] = {"Northern Subanen"},
["std"] = {"Sentinel"},
["ste"] = {"Liana-Seti"},
["stf"] = {"Seta"},
["stg"] = {"Trieng"},
["sth"] = {"Shelta"},
["sti"] = {"Bulo Stieng"},
["stj"] = {"Matya Samo"},
["stk"] = {"Arammba"},
["stl"] = {"Stellingwerfs"},
["stm"] = {"Setaman"},
["stn"] = {"Owa"},
["sto"] = {"Stoney"},
["stp"] = {"Southeastern Tepehuan"},
["stq"] = {"Saterfriesisch"},
["str"] = {"Straits Salish"},
["sts"] = {"Shumashti"},
["stt"] = {"Budeh Stieng"},
["stu"] = {"Samtao"},
["stv"] = {"Silt'e"},
["stw"] = {"Satawalese"},
["sty"] = {"Siberian Tatar"},
["sua"] = {"Sulka"},
["sub"] = {"Suku"},
["suc"] = {"Western Subanon"},
["sue"] = {"Suena"},
["sug"] = {"Suganga"},
["sui"] = {"Suki"},
["suj"] = {"Shubi"},
["suk"] = {"Sukuma"},
["suo"] = {"Bouni"},
["suq"] = {"Tirmaga-Chai Suri", "Suri"},
["sur"] = {"Mwaghavul"},
["sus"] = {"Susu"},
["sut"] = {"Subtiaba"},
["suv"] = {"Puroik"},
["suw"] = {"Sumbwa"},
["sux"] = {"Sumerian"},
["suy"] = {"Suyá"},
["suz"] = {"Sunwar"},
["sva"] = {"Svan"},
["svb"] = {"Ulau-Suain"},
["svc"] = {"Vincentian Creole English"},
["sve"] = {"Serili"},
["svk"] = {"Slovakian Sign Language"},
["svm"] = {"Slavomolisano"},
["svs"] = {"Savosavo"},
["svx"] = {"Skalvian"},
["swb"] = {"Maore Comorian"},
["swc"] = {"Congo Swahili"},
["swf"] = {"Sere"},
["swg"] = {"Шваби"},
["swh"] = {"Свахили", "Кисвахили"},
["swi"] = {"Sui"},
["swj"] = {"Sira"},
["swk"] = {"Malawi Sena"},
["swl"] = {"Swedish Sign Language"},
["swm"] = {"Samosa"},
["swn"] = {"Sawknah"},
["swo"] = {"Shanenawa"},
["swp"] = {"Suau"},
["swq"] = {"Sharwa"},
["swr"] = {"Saweru"},
["sws"] = {"Seluwasan"},
["swt"] = {"Sawila"},
["swu"] = {"Suwawa"},
["swv"] = {"Shekhawati"},
["sww"] = {"Sowa"},
["swx"] = {"Suruahá"},
["swy"] = {"Sarua"},
["sxb"] = {"Suba"},
["sxc"] = {"Sicanian"},
["sxe"] = {"Sighu"},
["sxg"] = {"Shuhi", "Shixing"},
["sxk"] = {"Southern Kalapuya"},
["sxl"] = {"Selian"},
["sxm"] = {"Samre"},
["sxn"] = {"Sangir"},
["sxo"] = {"Sorothaptic"},
["sxr"] = {"Saaroa"},
["sxs"] = {"Sasaru"},
["sxu"] = {"Дээд Саксон"},
["sxw"] = {"Saxwe Gbe"},
["sya"] = {"Siang"},
["syb"] = {"Central Subanen"},
["syc"] = {"Сонгодог Сири"},
["syd"] = {"Samoyedic languages"},
["syi"] = {"Seki"},
["syk"] = {"Sukur"},
["syl"] = {"Sylheti"},
["sym"] = {"Maya Samo"},
["syn"] = {"Senaya"},
["syo"] = {"Suoy"},
["syr"] = {"Syriac"},
["sys"] = {"Sinyar"},
["syw"] = {"Kagate"},
["syx"] = {"Samay"},
["syy"] = {"Al-Sayyid Bedouin Sign Language"},
["sza"] = {"Semelai"},
["szb"] = {"Ngalum"},
["szc"] = {"Semaq Beri"},
["szd"] = {"Seru"},
["sze"] = {"Seze"},
["szg"] = {"Sengele"},
["szl"] = {"Силези"},
["szn"] = {"Sula"},
["szp"] = {"Suabo"},
["szs"] = {"Solomon Islands Sign Language"},
["szv"] = {"Isu (Fako Division)"},
["szw"] = {"Sawai"},
["szy"] = {"Sakizaya"},
["taa"] = {"Lower Tanana"},
["tab"] = {"Табасаран"},
["tac"] = {"Lowland Tarahumara"},
["tad"] = {"Tause"},
["tae"] = {"Tariana"},
["taf"] = {"Tapirapé"},
["tag"] = {"Tagoi"},
["tai"] = {"Tai languages"},
["taj"] = {"Eastern Tamang"},
["tak"] = {"Tala"},
["tal"] = {"Tal"},
["tan"] = {"Tangale"},
["tao"] = {"Yami"},
["tap"] = {"Taabwa"},
["taq"] = {"Tamasheq"},
["tar"] = {"Central Tarahumara"},
["tas"] = {"Tay Boi"},
["tau"] = {"Upper Tanana"},
["tav"] = {"Tatuyo"},
["taw"] = {"Tai"},
["tax"] = {"Tamki"},
["tay"] = {"Atayal"},
["taz"] = {"Tocho"},
["tba"] = {"Aikanã"},
["tbc"] = {"Takia"},
["tbd"] = {"Kaki Ae"},
["tbe"] = {"Tanimbili"},
["tbf"] = {"Mandara"},
["tbg"] = {"North Tairora"},
["tbh"] = {"Dharawal", "Thurawal"},
["tbi"] = {"Gaam"},
["tbj"] = {"Tiang"},
["tbk"] = {"Calamian Tagbanwa"},
["tbl"] = {"Tboli"},
["tbm"] = {"Tagbu"},
["tbn"] = {"Barro Negro Tunebo"},
["tbo"] = {"Tawala"},
["tbp"] = {"Taworta", "Diebroud"},
["tbq"] = {"Tibeto-Burman languages"},
["tbr"] = {"Tumtum"},
["tbs"] = {"Tanguat"},
["tbt"] = {"Tembo (Kitembo)"},
["tbu"] = {"Tubar"},
["tbv"] = {"Tobo"},
["tbw"] = {"Tagbanwa"},
["tbx"] = {"Kapin"},
["tby"] = {"Tabaru"},
["tbz"] = {"Ditammari"},
["tca"] = {"Ticuna"},
["tcb"] = {"Tanacross"},
["tcc"] = {"Datooga"},
["tcd"] = {"Tafi"},
["tce"] = {"Southern Tutchone"},
["tcf"] = {"Malinaltepec Me'phaa", "Malinaltepec Tlapanec"},
["tcg"] = {"Tamagario"},
["tch"] = {"Turks And Caicos Creole English"},
["tci"] = {"Wára"},
["tck"] = {"Tchitchege"},
["tcl"] = {"Taman (Myanmar)"},
["tcm"] = {"Tanahmerah"},
["tcn"] = {"Tichurong"},
["tco"] = {"Taungyo"},
["tcp"] = {"Tawr Chin"},
["tcq"] = {"Kaiy"},
["tcs"] = {"Torres Strait Creole", "Yumplatok"},
["tct"] = {"T'en"},
["tcu"] = {"Southeastern Tarahumara"},
["tcw"] = {"Tecpatlán Totonac"},
["tcx"] = {"Toda"},
["tcy"] = {"Tulu"},
["tcz"] = {"Thado Chin"},
["tda"] = {"Tagdal"},
["tdb"] = {"Panchpargania"},
["tdc"] = {"Emberá-Tadó"},
["tdd"] = {"Tai Nüa"},
["tde"] = {"Tiranige Diga Dogon"},
["tdf"] = {"Talieng"},
["tdg"] = {"Western Tamang"},
["tdh"] = {"Thulung"},
["tdi"] = {"Tomadino"},
["tdj"] = {"Tajio"},
["tdk"] = {"Tambas"},
["tdl"] = {"Sur"},
["tdm"] = {"Taruma"},
["tdn"] = {"Tondano"},
["tdo"] = {"Teme"},
["tdq"] = {"Tita"},
["tdr"] = {"Todrah"},
["tds"] = {"Doutai"},
["tdt"] = {"Tetun Dili"},
["tdv"] = {"Toro"},
["tdx"] = {"Tandroy-Mahafaly Malagasy"},
["tdy"] = {"Tadyawan"},
["tea"] = {"Temiar"},
["teb"] = {"Tetete"},
["tec"] = {"Terik"},
["ted"] = {"Tepo Krumen"},
["tee"] = {"Huehuetla Tepehua"},
["tef"] = {"Teressa"},
["teg"] = {"Teke-Tege"},
["teh"] = {"Tehuelche"},
["tei"] = {"Torricelli"},
["tek"] = {"Ibali Teke"},
["tem"] = {"Timne"},
["ten"] = {"Tama (Colombia)"},
["teo"] = {"Teso"},
["tep"] = {"Tepecano"},
["teq"] = {"Temein"},
["ter"] = {"Tereno"},
["tes"] = {"Tengger"},
["tet"] = {"Тетум"},
["teu"] = {"Soo"},
["tev"] = {"Teor"},
["tew"] = {"Tewa (USA)"},
["tex"] = {"Tennet"},
["tey"] = {"Tulishi"},
["tez"] = {"Tetserret"},
["tfi"] = {"Tofin Gbe"},
["tfn"] = {"Tanaina"},
["tfo"] = {"Tefaro"},
["tfr"] = {"Teribe"},
["tft"] = {"Ternate"},
["tga"] = {"Sagalla"},
["tgb"] = {"Tobilung"},
["tgc"] = {"Tigak"},
["tgd"] = {"Ciwogai"},
["tge"] = {"Eastern Gorkha Tamang"},
["tgf"] = {"Chalikha"},
["tgh"] = {"Tobagonian Creole English"},
["tgi"] = {"Lawunuia"},
["tgj"] = {"Tagin"},
["tgn"] = {"Tandaganon"},
["tgo"] = {"Sudest"},
["tgp"] = {"Tangoa"},
["tgq"] = {"Tring"},
["tgr"] = {"Tareng"},
["tgs"] = {"Nume"},
["tgt"] = {"Central Tagbanwa"},
["tgu"] = {"Tanggu"},
["tgv"] = {"Tingui-Boto"},
["tgw"] = {"Tagwana Senoufo"},
["tgx"] = {"Tagish"},
["tgy"] = {"Togoyo"},
["tgz"] = {"Tagalaka"},
["thd"] = {"Kuuk Thaayorre", "Thayore"},
["the"] = {"Chitwania Tharu"},
["thf"] = {"Thangmi"},
["thh"] = {"Northern Tarahumara"},
["thi"] = {"Tai Long"},
["thk"] = {"Tharaka", "Kitharaka"},
["thl"] = {"Dangaura Tharu"},
["thm"] = {"Aheu"},
["thn"] = {"Thachanadan"},
["thp"] = {"Thompson"},
["thq"] = {"Kochila Tharu"},
["thr"] = {"Rana Tharu"},
["ths"] = {"Thakali"},
["tht"] = {"Tahltan"},
["thu"] = {"Thuri"},
["thv"] = {"Tahaggart Tamahaq"},
["thy"] = {"Tha"},
["thz"] = {"Tayart Tamajeq"},
["tia"] = {"Tidikelt Tamazight"},
["tic"] = {"Tira"},
["tif"] = {"Tifal"},
["tig"] = {"Tigre"},
["tih"] = {"Timugon Murut"},
["tii"] = {"Tiene"},
["tij"] = {"Tilung"},
["tik"] = {"Tikar"},
["til"] = {"Tillamook"},
["tim"] = {"Timbe"},
["tin"] = {"Tindi"},
["tio"] = {"Teop"},
["tip"] = {"Trimuris"},
["tiq"] = {"Tiéfo"},
["tis"] = {"Masadiit Itneg"},
["tit"] = {"Tinigua"},
["tiu"] = {"Adasen"},
["tiv"] = {"Tiv"},
["tiw"] = {"Tiwi"},
["tix"] = {"Southern Tiwa"},
["tiy"] = {"Tiruray"},
["tiz"] = {"Tai Hongjin"},
["tja"] = {"Tajuasohn"},
["tjg"] = {"Tunjung"},
["tji"] = {"Northern Tujia"},
["tjj"] = {"Tjungundji"},
["tjl"] = {"Tai Laing"},
["tjm"] = {"Timucua"},
["tjn"] = {"Tonjon"},
["tjo"] = {"Temacine Tamazight"},
["tjp"] = {"Tjupany"},
["tjs"] = {"Southern Tujia"},
["tju"] = {"Tjurruru"},
["tjw"] = {"Djabwurrung"},
["tka"] = {"Truká"},
["tkb"] = {"Buksa"},
["tkd"] = {"Tukudede"},
["tke"] = {"Takwane"},
["tkf"] = {"Tukumanféd"},
["tkg"] = {"Tesaka Malagasy"},
["tkl"] = {"Tokelau"},
["tkm"] = {"Takelma"},
["tkn"] = {"Toku-No-Shima"},
["tkp"] = {"Tikopia"},
["tkq"] = {"Tee"},
["tkr"] = {"Цахур"},
["tks"] = {"Takestani"},
["tkt"] = {"Kathoriya Tharu"},
["tku"] = {"Upper Necaxa Totonac"},
["tkv"] = {"Mur Pano"},
["tkw"] = {"Teanu"},
["tkx"] = {"Tangko"},
["tkz"] = {"Takua"},
["tla"] = {"Southwestern Tepehuan"},
["tlb"] = {"Tobelo"},
["tlc"] = {"Yecuatla Totonac"},
["tld"] = {"Talaud"},
["tlf"] = {"Telefol"},
["tlg"] = {"Tofanma"},
["tlh"] = {"Klingon", "tlhIngan Hol"},
["tli"] = {"Tlingit"},
["tlj"] = {"Talinga-Bwisi"},
["tlk"] = {"Taloki"},
["tll"] = {"Tetela"},
["tlm"] = {"Tolomako"},
["tln"] = {"Talondo'"},
["tlo"] = {"Talodi"},
["tlp"] = {"Filomena Mata-Coahuitlán Totonac"},
["tlq"] = {"Tai Loi"},
["tlr"] = {"Talise"},
["tls"] = {"Tambotalo"},
["tlt"] = {"Sou Nama", "Teluti"},
["tlu"] = {"Tulehu"},
["tlv"] = {"Taliabu"},
["tlx"] = {"Khehek"},
["tly"] = {"Talysh"},
["tma"] = {"Tama (Chad)"},
["tmb"] = {"Katbol", "Avava"},
["tmc"] = {"Tumak"},
["tmd"] = {"Haruai"},
["tme"] = {"Tremembé"},
["tmf"] = {"Toba-Maskoy"},
["tmg"] = {"Ternateño"},
["tmh"] = {"Tamashek"},
["tmi"] = {"Tutuba"},
["tmj"] = {"Samarokena"},
["tmk"] = {"Northwestern Tamang"},
["tml"] = {"Tamnim Citak"},
["tmm"] = {"Tai Thanh"},
["tmn"] = {"Taman (Indonesia)"},
["tmo"] = {"Temoq"},
["tmq"] = {"Tumleo"},
["tmr"] = {"Вавилоны Еврей-Арамей"},
["tms"] = {"Tima"},
["tmt"] = {"Tasmate"},
["tmu"] = {"Iau"},
["tmv"] = {"Tembo (Motembo)"},
["tmw"] = {"Temuan"},
["tmy"] = {"Tami"},
["tmz"] = {"Tamanaku"},
["tna"] = {"Tacana"},
["tnb"] = {"Western Tunebo"},
["tnc"] = {"Tanimuca-Retuarã"},
["tnd"] = {"Angosturas Tunebo"},
["tng"] = {"Tobanga"},
["tnh"] = {"Maiani"},
["tni"] = {"Tandia"},
["tnk"] = {"Kwamera"},
["tnl"] = {"Lenakel"},
["tnm"] = {"Tabla"},
["tnn"] = {"North Tanna"},
["tno"] = {"Toromono"},
["tnp"] = {"Whitesands"},
["tnq"] = {"Taino"},
["tnr"] = {"Ménik"},
["tns"] = {"Tenis"},
["tnt"] = {"Tontemboan"},
["tnu"] = {"Tay Khang"},
["tnv"] = {"Tangchangya"},
["tnw"] = {"Tonsawang"},
["tnx"] = {"Tanema"},
["tny"] = {"Tongwe"},
["tnz"] = {"Ten'edn"},
["tob"] = {"Toba"},
["toc"] = {"Coyutla Totonac"},
["tod"] = {"Toma"},
["tof"] = {"Gizrra"},
["tog"] = {"Tonga (Nyasa)"},
["toh"] = {"Gitonga"},
["toi"] = {"Tonga (Zambia)"},
["toj"] = {"Tojolabal"},
["tol"] = {"Tolowa"},
["tom"] = {"Tombulu"},
["too"] = {"Xicotepec De Juárez Totonac"},
["top"] = {"Papantla Totonac"},
["toq"] = {"Toposa"},
["tor"] = {"Togbo-Vara Banda"},
["tos"] = {"Highland Totonac"},
["tou"] = {"Tho"},
["tov"] = {"Upper Taromi"},
["tow"] = {"Jemez"},
["tox"] = {"Tobian"},
["toy"] = {"Topoiyo"},
["toz"] = {"To"},
["tpa"] = {"Taupota"},
["tpc"] = {"Azoyú Me'phaa", "Azoyú Tlapanec"},
["tpe"] = {"Tippera"},
["tpf"] = {"Tarpia"},
["tpg"] = {"Kula"},
["tpi"] = {"Ток Писин"},
["tpj"] = {"Tapieté"},
["tpk"] = {"Tupinikin"},
["tpl"] = {"Tlacoapa Me'phaa", "Tlacoapa Tlapanec"},
["tpm"] = {"Tampulma"},
["tpn"] = {"Tupinambá"},
["tpo"] = {"Tai Pao"},
["tpp"] = {"Pisaflores Tepehua"},
["tpq"] = {"Tukpa"},
["tpr"] = {"Tuparí"},
["tpt"] = {"Tlachichilco Tepehua"},
["tpu"] = {"Tampuan"},
["tpv"] = {"Tanapag"},
["tpw"] = {"Tupí"},
["tpx"] = {"Acatepec Me'phaa", "Acatepec Tlapanec"},
["tpy"] = {"Trumai"},
["tpz"] = {"Tinputz"},
["tqb"] = {"Tembé"},
["tql"] = {"Lehali"},
["tqm"] = {"Turumsa"},
["tqn"] = {"Tenino"},
["tqo"] = {"Toaripi"},
["tqp"] = {"Tomoip"},
["tqq"] = {"Tunni"},
["tqr"] = {"Torona"},
["tqt"] = {"Western Totonac"},
["tqu"] = {"Touo"},
["tqw"] = {"Tonkawa"},
["tra"] = {"Tirahi"},
["trb"] = {"Terebu"},
["trc"] = {"Copala Triqui"},
["trd"] = {"Turi"},
["tre"] = {"East Tarangan"},
["trf"] = {"Trinidadian Creole English"},
["trg"] = {"Lishán Didán"},
["trh"] = {"Turaka"},
["tri"] = {"Trió"},
["trj"] = {"Toram"},
["trk"] = {"Turkic languages"},
["trl"] = {"Traveller Scottish"},
["trm"] = {"Tregami"},
["trn"] = {"Trinitario"},
["tro"] = {"Tarao Naga"},
["trp"] = {"Kok Borok"},
["trq"] = {"San Martín Itunyoso Triqui"},
["trr"] = {"Taushiro"},
["trs"] = {"Chicahuaxtla Triqui"},
["trt"] = {"Tunggare"},
["tru"] = {"Turoyo", "Surayt"},
["trv"] = {"Taroko"},
["trw"] = {"Torwali"},
["trx"] = {"Tringgus-Sembaan Bidayuh"},
["try"] = {"Turung"},
["trz"] = {"Torá"},
["tsa"] = {"Tsaangi"},
["tsb"] = {"Tsamai"},
["tsc"] = {"Tswa"},
["tsd"] = {"Tsakonian"},
["tse"] = {"Tunisian Sign Language"},
["tsg"] = {"Tausug"},
["tsh"] = {"Tsuvan"},
["tsi"] = {"Tsimshian"},
["tsj"] = {"Tshangla"},
["tsk"] = {"Tseku"},
["tsl"] = {"Ts'ün-Lao"},
["tsm"] = {"Turkish Sign Language", "Türk İşaret Dili"},
["tsp"] = {"Northern Toussian"},
["tsq"] = {"Thai Sign Language"},
["tsr"] = {"Akei"},
["tss"] = {"Taiwan Sign Language"},
["tst"] = {"Tondi Songway Kiini"},
["tsu"] = {"Tsou"},
["tsv"] = {"Tsogo"},
["tsw"] = {"Tsishingini"},
["tsx"] = {"Mubami"},
["tsy"] = {"Tebul Sign Language"},
["tsz"] = {"Purepecha"},
["tta"] = {"Tutelo"},
["ttb"] = {"Gaa"},
["ttc"] = {"Tektiteko"},
["ttd"] = {"Tauade"},
["tte"] = {"Bwanabwana"},
["ttf"] = {"Tuotomb"},
["ttg"] = {"Tutong"},
["tth"] = {"Upper Ta'oih"},
["tti"] = {"Tobati"},
["ttj"] = {"Tooro"},
["ttk"] = {"Totoro"},
["ttl"] = {"Totela"},
["ttm"] = {"Northern Tutchone"},
["ttn"] = {"Towei"},
["tto"] = {"Lower Ta'oih"},
["ttp"] = {"Tombelala"},
["ttq"] = {"Tawallammat Tamajaq"},
["ttr"] = {"Tera"},
["tts"] = {"Northeastern Thai"},
["ttt"] = {"Лалын Тат"},
["ttu"] = {"Torau"},
["ttv"] = {"Titan"},
["ttw"] = {"Long Wat"},
["tty"] = {"Sikaritai"},
["ttz"] = {"Tsum"},
["tua"] = {"Wiarumus"},
["tub"] = {"Tübatulabal"},
["tuc"] = {"Mutu"},
["tud"] = {"Tuxá"},
["tue"] = {"Tuyuca"},
["tuf"] = {"Central Tunebo"},
["tug"] = {"Tunia"},
["tuh"] = {"Taulil"},
["tui"] = {"Tupuri"},
["tuj"] = {"Tugutil"},
["tul"] = {"Tula"},
["tum"] = {"Тумбука"},
["tun"] = {"Tunica"},
["tuo"] = {"Tucano"},
["tup"] = {"Tupi languages"},
["tuq"] = {"Tedaga"},
["tus"] = {"Tuscarora"},
["tut"] = {"Altaic languages"},
["tuu"] = {"Tututni"},
["tuv"] = {"Turkana"},
["tuw"] = {"Tungus languages"},
["tux"] = {"Tuxináwa"},
["tuy"] = {"Tugen"},
["tuz"] = {"Turka"},
["tva"] = {"Vaghua"},
["tvd"] = {"Tsuvadi"},
["tve"] = {"Te'un"},
["tvk"] = {"Southeast Ambrym"},
["tvl"] = {"Тувалу"},
["tvm"] = {"Tela-Masbuar"},
["tvn"] = {"Tavoyan"},
["tvo"] = {"Tidore"},
["tvs"] = {"Taveta"},
["tvt"] = {"Tutsa Naga"},
["tvu"] = {"Tunen"},
["tvw"] = {"Sedoa"},
["tvx"] = {"Taivoan"},
["tvy"] = {"Timor Pidgin"},
["twa"] = {"Twana"},
["twb"] = {"Western Tawbuid"},
["twc"] = {"Teshenawa"},
["twd"] = {"Twents"},
["twe"] = {"Tewa (Indonesia)"},
["twf"] = {"Northern Tiwa"},
["twg"] = {"Tereweng"},
["twh"] = {"Tai Dón"},
["twl"] = {"Tawara"},
["twm"] = {"Tawang Monpa"},
["twn"] = {"Twendi"},
["two"] = {"Tswapong"},
["twp"] = {"Ere"},
["twq"] = {"Tasawaq"},
["twr"] = {"Southwestern Tarahumara"},
["twt"] = {"Turiwára"},
["twu"] = {"Termanu"},
["tww"] = {"Tuwari"},
["twx"] = {"Tewe"},
["twy"] = {"Tawoyan"},
["txa"] = {"Tombonuo"},
["txb"] = {"Tokharian B"},
["txc"] = {"Tsetsaut"},
["txe"] = {"Totoli"},
["txg"] = {"Tangut"},
["txh"] = {"Thracian"},
["txi"] = {"Ikpeng"},
["txj"] = {"Tarjumo"},
["txm"] = {"Tomini"},
["txn"] = {"West Tarangan"},
["txo"] = {"Toto"},
["txq"] = {"Tii"},
["txr"] = {"Tartessian"},
["txs"] = {"Tonsea"},
["txt"] = {"Citak"},
["txu"] = {"Kayapó"},
["txx"] = {"Tatana"},
["txy"] = {"Tanosy Malagasy"},
["tya"] = {"Tauya"},
["tye"] = {"Kyanga"},
["tyh"] = {"O'du"},
["tyi"] = {"Teke-Tsaayi"},
["tyj"] = {"Tai Do", "Tai Yo"},
["tyl"] = {"Thu Lao"},
["tyn"] = {"Kombai"},
["typ"] = {"Thaypan"},
["tyr"] = {"Tai Daeng"},
["tys"] = {"Tày Sa Pa"},
["tyt"] = {"Tày Tac"},
["tyu"] = {"Kua"},
["tyv"] = {"Тува"},
["tyx"] = {"Teke-Tyee"},
["tyy"] = {"Tiyaa"},
["tyz"] = {"Tày"},
["tza"] = {"Tanzanian Sign Language"},
["tzh"] = {"Tzeltal"},
["tzj"] = {"Tz'utujil"},
["tzl"] = {"Talossan"},
["tzm"] = {"Central Atlas Tamazight"},
["tzn"] = {"Tugun"},
["tzo"] = {"Tzotzil"},
["tzx"] = {"Tabriak"},
["uam"] = {"Uamué"},
["uan"] = {"Kuan"},
["uar"] = {"Tairuma"},
["uba"] = {"Ubang"},
["ubi"] = {"Ubi"},
["ubl"] = {"Buhi'non Bikol"},
["ubr"] = {"Ubir"},
["ubu"] = {"Umbu-Ungu"},
["uby"] = {"Ubykh"},
["uda"] = {"Uda"},
["ude"] = {"Udihe"},
["udg"] = {"Muduga"},
["udi"] = {"Udi"},
["udj"] = {"Ujir"},
["udl"] = {"Wuzlam"},
["udm"] = {"Удмурт"},
["udu"] = {"Uduk"},
["ues"] = {"Kioko"},
["ufi"] = {"Ufim"},
["uga"] = {"Ugaritic"},
["ugb"] = {"Kuku-Ugbanh"},
["uge"] = {"Ughele"},
["ugn"] = {"Ugandan Sign Language"},
["ugo"] = {"Ugong"},
["ugy"] = {"Uruguayan Sign Language"},
["uha"] = {"Uhami"},
["uhn"] = {"Damal"},
["uis"] = {"Uisai"},
["uiv"] = {"Iyive"},
["uji"] = {"Tanjijili"},
["uka"] = {"Kaburi"},
["ukg"] = {"Ukuriguma"},
["ukh"] = {"Ukhwejo"},
["uki"] = {"Kui (India)"},
["ukk"] = {"Muak Sa-aak"},
["ukl"] = {"Ukrainian Sign Language"},
["ukp"] = {"Ukpe-Bayobiri"},
["ukq"] = {"Ukwa"},
["uks"] = {"Urubú-Kaapor Sign Language", "Kaapor Sign Language"},
["uku"] = {"Ukue"},
["ukv"] = {"Kuku"},
["ukw"] = {"Ukwuani-Aboh-Ndoni"},
["uky"] = {"Kuuk-Yak"},
["ula"] = {"Fungwa"},
["ulb"] = {"Ulukwumi"},
["ulc"] = {"Ulch"},
["ule"] = {"Lule"},
["ulf"] = {"Usku", "Afra"},
["uli"] = {"Ulithian"},
["ulk"] = {"Meriam Mir"},
["ull"] = {"Ullatan"},
["ulm"] = {"Ulumanda'"},
["uln"] = {"Unserdeutsch"},
["ulu"] = {"Uma' Lung"},
["ulw"] = {"Ulwa"},
["uma"] = {"Umatilla"},
["umb"] = {"Umbundu"},
["umc"] = {"Marrucinian"},
["umd"] = {"Umbindhamu"},
["umg"] = {"Morrobalama", "Umbuygamu"},
["umi"] = {"Ukit"},
["umm"] = {"Umon"},
["umn"] = {"Makyan Naga"},
["umo"] = {"Umotína"},
["ump"] = {"Umpila"},
["umr"] = {"Umbugarla"},
["ums"] = {"Pendau"},
["umu"] = {"Munsee"},
["una"] = {"North Watut"},
["und"] = {"Тодорхойгүй"},
["une"] = {"Uneme"},
["ung"] = {"Ngarinyin"},
["uni"] = {"Uni"},
["unk"] = {"Enawené-Nawé"},
["unm"] = {"Unami"},
["unn"] = {"Kurnai"},
["unr"] = {"Mundari"},
["unu"] = {"Unubahe"},
["unx"] = {"Munda"},
["unz"] = {"Unde Kaili"},
["upi"] = {"Umeda"},
["upv"] = {"Uripiv-Wala-Rano-Atchin"},
["ura"] = {"Urarina"},
["urb"] = {"Urubú-Kaapor", "Kaapor"},
["urc"] = {"Urningangg"},
["ure"] = {"Uru"},
["urf"] = {"Uradhi"},
["urg"] = {"Urigina"},
["urh"] = {"Urhobo"},
["uri"] = {"Urim"},
["urj"] = {"Uralic languages"},
["urk"] = {"Urak Lawoi'"},
["url"] = {"Urali"},
["urm"] = {"Urapmin"},
["urn"] = {"Uruangnirin"},
["uro"] = {"Ura (Papua New Guinea)"},
["urp"] = {"Uru-Pa-In"},
["urr"] = {"Lehalurup", "Löyöp"},
["urt"] = {"Urat"},
["uru"] = {"Urumi"},
["urv"] = {"Uruava"},
["urw"] = {"Sop"},
["urx"] = {"Urimo"},
["ury"] = {"Orya"},
["urz"] = {"Uru-Eu-Wau-Wau"},
["usa"] = {"Usarufa"},
["ush"] = {"Ushojo"},
["usi"] = {"Usui"},
["usk"] = {"Usaghade"},
["usp"] = {"Uspanteco"},
["uss"] = {"us-Saare"},
["usu"] = {"Uya"},
["uta"] = {"Otank"},
["ute"] = {"Ute-Southern Paiute"},
["uth"] = {"ut-Hun"},
["utp"] = {"Amba (Solomon Islands)"},
["utr"] = {"Etulo"},
["utu"] = {"Utu"},
["uum"] = {"Urum"},
["uun"] = {"Kulon-Pazeh"},
["uur"] = {"Ura (Vanuatu)"},
["uuu"] = {"U"},
["uve"] = {"West Uvean", "Fagauvea"},
["uvh"] = {"Uri"},
["uvl"] = {"Lote"},
["uwa"] = {"Kuku-Uwanh"},
["uya"] = {"Doko-Uyanga"},
["uzn"] = {"Northern Uzbek"},
["uzs"] = {"Southern Uzbek"},
["vaa"] = {"Vaagri Booli"},
["vae"] = {"Vale"},
["vaf"] = {"Vafsi"},
["vag"] = {"Vagla"},
["vah"] = {"Varhadi-Nagpuri"},
["vai"] = {"Vai"},
["vaj"] = {"Sekele", "Northwestern ǃKung", "Vasekele"},
["val"] = {"Vehes"},
["vam"] = {"Vanimo"},
["van"] = {"Valman"},
["vao"] = {"Vao"},
["vap"] = {"Vaiphei"},
["var"] = {"Huarijio"},
["vas"] = {"Vasavi"},
["vau"] = {"Vanuma"},
["vav"] = {"Varli"},
["vay"] = {"Wayu"},
["vbb"] = {"Southeast Babar"},
["vbk"] = {"Southwestern Bontok"},
["vec"] = {"Венец"},
["ved"] = {"Veddah"},
["vel"] = {"Veluws"},
["vem"] = {"Vemgo-Mabas"},
["veo"] = {"Ventureño"},
["vep"] = {"Veps"},
["ver"] = {"Mom Jango"},
["vgr"] = {"Vaghri"},
["vgt"] = {"Vlaamse Gebarentaal", "Flemish Sign Language"},
["vic"] = {"Virgin Islands Creole English"},
["vid"] = {"Vidunda"},
["vif"] = {"Vili"},
["vig"] = {"Viemo"},
["vil"] = {"Vilela"},
["vin"] = {"Vinza"},
["vis"] = {"Vishavan"},
["vit"] = {"Viti"},
["viv"] = {"Iduna"},
["vka"] = {"Kariyarra"},
["vkj"] = {"Kujarge"},
["vkk"] = {"Kaur"},
["vkl"] = {"Kulisusu"},
["vkm"] = {"Kamakan"},
["vkn"] = {"Koro Nulu"},
["vko"] = {"Kodeoha"},
["vkp"] = {"Korlai Creole Portuguese"},
["vkt"] = {"Tenggarong Kutai Malay"},
["vku"] = {"Kurrama"},
["vkz"] = {"Koro Zuba"},
["vlp"] = {"Valpei"},
["vls"] = {"Vlaams"},
["vma"] = {"Martuyhunira"},
["vmb"] = {"Barbaram"},
["vmc"] = {"Juxtlahuaca Mixtec"},
["vmd"] = {"Mudu Koraga"},
["vme"] = {"East Masela"},
["vmf"] = {"Майны Франк"},
["vmg"] = {"Lungalunga"},
["vmh"] = {"Maraghei"},
["vmi"] = {"Miwa"},
["vmj"] = {"Ixtayutla Mixtec"},
["vmk"] = {"Makhuwa-Shirima"},
["vml"] = {"Malgana"},
["vmm"] = {"Mitlatongo Mixtec"},
["vmp"] = {"Soyaltepec Mazatec"},
["vmq"] = {"Soyaltepec Mixtec"},
["vmr"] = {"Marenje"},
["vms"] = {"Moksela"},
["vmu"] = {"Muluridyi"},
["vmv"] = {"Valley Maidu"},
["vmw"] = {"Makhuwa"},
["vmx"] = {"Tamazola Mixtec"},
["vmy"] = {"Ayautla Mazatec"},
["vmz"] = {"Mazatlán Mazatec"},
["vnk"] = {"Vano", "Lovono"},
["vnm"] = {"Vinmavis", "Neve'ei"},
["vnp"] = {"Vunapu"},
["vor"] = {"Voro"},
["vot"] = {"Votic"},
["vra"] = {"Vera'a"},
["vro"] = {"Võro"},
["vrs"] = {"Varisi"},
["vrt"] = {"Burmbar", "Banam Bay"},
["vsi"] = {"Moldova Sign Language"},
["vsl"] = {"Venezuelan Sign Language"},
["vsv"] = {"Valencian Sign Language", "Llengua de signes valenciana"},
["vto"] = {"Vitou"},
["vum"] = {"Vumbu"},
["vun"] = {"Vunjo"},
["vut"] = {"Vute"},
["vwa"] = {"Awa (China)"},
["waa"] = {"Walla Walla"},
["wab"] = {"Wab"},
["wac"] = {"Wasco-Wishram"},
["wad"] = {"Wamesa", "Wondama"},
["wae"] = {"Walser"},
["waf"] = {"Wakoná"},
["wag"] = {"Wa'ema"},
["wah"] = {"Watubela"},
["wai"] = {"Wares"},
["waj"] = {"Waffa"},
["wak"] = {"Wakashan languages"},
["wal"] = {"Wolaytta", "Wolaitta"},
["wam"] = {"Wampanoag"},
["wan"] = {"Wan"},
["wao"] = {"Wappo"},
["wap"] = {"Wapishana"},
["waq"] = {"Wagiman"},
["war"] = {"Waray (Philippines)"},
["was"] = {"Washo"},
["wat"] = {"Kaninuwa"},
["wau"] = {"Waurá"},
["wav"] = {"Waka"},
["waw"] = {"Waiwai"},
["wax"] = {"Watam", "Marangis"},
["way"] = {"Wayana"},
["waz"] = {"Wampur"},
["wba"] = {"Warao"},
["wbb"] = {"Wabo"},
["wbe"] = {"Waritai"},
["wbf"] = {"Wara"},
["wbh"] = {"Wanda"},
["wbi"] = {"Vwanji"},
["wbj"] = {"Alagwa"},
["wbk"] = {"Waigali"},
["wbl"] = {"Wakhi"},
["wbm"] = {"Wa"},
["wbp"] = {"Warlpiri"},
["wbq"] = {"Waddar"},
["wbr"] = {"Wagdi"},
["wbs"] = {"West Bengal Sign Language"},
["wbt"] = {"Warnman"},
["wbv"] = {"Wajarri"},
["wbw"] = {"Woi"},
["wca"] = {"Yanomámi"},
["wci"] = {"Waci Gbe"},
["wdd"] = {"Wandji"},
["wdg"] = {"Wadaginam"},
["wdj"] = {"Wadjiginy"},
["wdk"] = {"Wadikali"},
["wdu"] = {"Wadjigu"},
["wdy"] = {"Wadjabangayi"},
["wea"] = {"Wewaw"},
["wec"] = {"Wè Western"},
["wed"] = {"Wedau"},
["weg"] = {"Wergaia"},
["weh"] = {"Weh"},
["wei"] = {"Kiunum"},
["wem"] = {"Weme Gbe"},
["wen"] = {"Sorbian languages"},
["weo"] = {"Wemale"},
["wep"] = {"Вестфали"},
["wer"] = {"Weri"},
["wes"] = {"Cameroon Pidgin"},
["wet"] = {"Perai"},
["weu"] = {"Rawngtu Chin"},
["wew"] = {"Wejewa"},
["wfg"] = {"Yafi", "Zorop"},
["wga"] = {"Wagaya"},
["wgb"] = {"Wagawaga"},
["wgg"] = {"Wangkangurru", "Wangganguru"},
["wgi"] = {"Wahgi"},
["wgo"] = {"Waigeo"},
["wgu"] = {"Wirangu"},
["wgy"] = {"Warrgamay"},
["wha"] = {"Sou Upaa", "Manusela"},
["whg"] = {"North Wahgi"},
["whk"] = {"Wahau Kenyah"},
["whu"] = {"Wahau Kayan"},
["wib"] = {"Southern Toussian"},
["wic"] = {"Wichita"},
["wie"] = {"Wik-Epa"},
["wif"] = {"Wik-Keyangan"},
["wig"] = {"Wik Ngathan"},
["wih"] = {"Wik-Me'anha"},
["wii"] = {"Minidien"},
["wij"] = {"Wik-Iiyanh"},
["wik"] = {"Wikalkan"},
["wil"] = {"Wilawila"},
["wim"] = {"Wik-Mungkan"},
["win"] = {"Ho-Chunk"},
["wir"] = {"Wiraféd"},
["wiu"] = {"Wiru"},
["wiv"] = {"Vitu"},
["wiy"] = {"Wiyot"},
["wja"] = {"Waja"},
["wji"] = {"Warji"},
["wka"] = {"Kw'adza"},
["wkb"] = {"Kumbaran"},
["wkd"] = {"Wakde", "Mo"},
["wkl"] = {"Kalanadi"},
["wkr"] = {"Keerray-Woorroong"},
["wku"] = {"Kunduvadi"},
["wkw"] = {"Wakawaka"},
["wky"] = {"Wangkayutyuru"},
["wla"] = {"Walio"},
["wlc"] = {"Mwali Comorian"},
["wle"] = {"Wolane"},
["wlg"] = {"Kunbarlang"},
["wlh"] = {"Welaun"},
["wli"] = {"Waioli"},
["wlk"] = {"Wailaki"},
["wll"] = {"Wali (Sudan)"},
["wlm"] = {"Middle Welsh"},
["wlo"] = {"Wolio"},
["wlr"] = {"Wailapa"},
["wls"] = {"Wallisian"},
["wlu"] = {"Wuliwuli"},
["wlv"] = {"Wichí Lhamtés Vejoz"},
["wlw"] = {"Walak"},
["wlx"] = {"Wali (Ghana)"},
["wly"] = {"Waling"},
["wma"] = {"Mawa (Nigeria)"},
["wmb"] = {"Wambaya"},
["wmc"] = {"Wamas"},
["wmd"] = {"Mamaindé"},
["wme"] = {"Wambule"},
["wmg"] = {"Western Minyag"},
["wmh"] = {"Waima'a"},
["wmi"] = {"Wamin"},
["wmm"] = {"Maiwa (Indonesia)"},
["wmn"] = {"Waamwang"},
["wmo"] = {"Wom (Papua New Guinea)"},
["wms"] = {"Wambon"},
["wmt"] = {"Walmajarri"},
["wmw"] = {"Mwani"},
["wmx"] = {"Womo"},
["wnb"] = {"Wanambre"},
["wnc"] = {"Wantoat"},
["wnd"] = {"Wandarang"},
["wne"] = {"Waneci"},
["wng"] = {"Wanggom"},
["wni"] = {"Ndzwani Comorian"},
["wnk"] = {"Wanukaka"},
["wnm"] = {"Wanggamala"},
["wnn"] = {"Wunumara"},
["wno"] = {"Wano"},
["wnp"] = {"Wanap"},
["wnu"] = {"Usan"},
["wnw"] = {"Wintu"},
["wny"] = {"Wanyi", "Waanyi"},
["woa"] = {"Kuwema", "Tyaraity"},
["wob"] = {"Wè Northern"},
["woc"] = {"Wogeo"},
["wod"] = {"Wolani"},
["woe"] = {"Woleaian"},
["wof"] = {"Gambian Wolof"},
["wog"] = {"Wogamusin"},
["woi"] = {"Kamang"},
["wok"] = {"Longto"},
["wom"] = {"Wom (Nigeria)"},
["won"] = {"Wongo"},
["woo"] = {"Manombai"},
["wor"] = {"Woria"},
["wos"] = {"Hanga Hundi"},
["wow"] = {"Wawonii"},
["woy"] = {"Weyto"},
["wpc"] = {"Maco"},
["wrb"] = {"Waluwarra", "Warluwara"},
["wrd"] = {"Warduji"},
["wrg"] = {"Warungu", "Gudjal"},
["wrh"] = {"Wiradjuri"},
["wri"] = {"Wariyangga"},
["wrk"] = {"Garrwa"},
["wrl"] = {"Warlmanpa"},
["wrm"] = {"Warumungu"},
["wrn"] = {"Warnang"},
["wro"] = {"Worrorra"},
["wrp"] = {"Waropen"},
["wrr"] = {"Wardaman"},
["wrs"] = {"Waris"},
["wru"] = {"Waru"},
["wrv"] = {"Waruna"},
["wrw"] = {"Gugu Warra"},
["wrx"] = {"Wae Rana"},
["wry"] = {"Merwari"},
["wrz"] = {"Waray (Australia)"},
["wsa"] = {"Warembori"},
["wsg"] = {"Adilabad Gondi"},
["wsi"] = {"Wusi"},
["wsk"] = {"Waskia"},
["wsr"] = {"Owenia"},
["wss"] = {"Wasa"},
["wsu"] = {"Wasu"},
["wsv"] = {"Wotapuri-Katarqalai"},
["wtf"] = {"Watiwa"},
["wth"] = {"Wathawurrung"},
["wti"] = {"Berta"},
["wtk"] = {"Watakataui"},
["wtm"] = {"Mewati"},
["wtw"] = {"Wotu"},
["wua"] = {"Wikngenchera"},
["wub"] = {"Wunambal"},
["wud"] = {"Wudu"},
["wuh"] = {"Wutunhua"},
["wul"] = {"Silimo"},
["wum"] = {"Wumbvu"},
["wun"] = {"Bungu"},
["wur"] = {"Wurrugu"},
["wut"] = {"Wutung"},
["wuu"] = {"Wu Chinese"},
["wuv"] = {"Wuvulu-Aua"},
["wux"] = {"Wulna"},
["wuy"] = {"Wauyai"},
["wwa"] = {"Waama"},
["wwb"] = {"Wakabunga"},
["wwo"] = {"Wetamut", "Dorig"},
["wwr"] = {"Warrwa"},
["www"] = {"Wawa"},
["wxa"] = {"Waxianghua"},
["wxw"] = {"Wardandi"},
["wya"] = {"Wyandot"},
["wyb"] = {"Wangaaybuwan-Ngiyambaa"},
["wyi"] = {"Woiwurrung"},
["wym"] = {"Wymysorys"},
["wyr"] = {"Wayoró"},
["wyy"] = {"Western Fijian"},
["xaa"] = {"Andalusian Arabic"},
["xab"] = {"Sambe"},
["xac"] = {"Kachari"},
["xad"] = {"Adai"},
["xae"] = {"Aequian"},
["xag"] = {"Aghwan"},
["xai"] = {"Kaimbé"},
["xaj"] = {"Ararandewára"},
["xak"] = {"Máku"},
["xal"] = {"Халимаг", "Ойрад"},
["xam"] = {"Цъхам"},
["xan"] = {"Xamtanga"},
["xao"] = {"Khao"},
["xap"] = {"Apalachee"},
["xaq"] = {"Aquitanian"},
["xar"] = {"Karami"},
["xas"] = {"Kamas"},
["xat"] = {"Katawixi"},
["xau"] = {"Kauwera"},
["xav"] = {"Xavánte"},
["xaw"] = {"Kawaiisu"},
["xay"] = {"Kayan Mahakam"},
["xbb"] = {"Lower Burdekin"},
["xbc"] = {"Bactrian"},
["xbd"] = {"Bindal"},
["xbe"] = {"Bigambal"},
["xbg"] = {"Bunganditj"},
["xbi"] = {"Kombio"},
["xbj"] = {"Birrpayi"},
["xbm"] = {"Middle Breton"},
["xbn"] = {"Kenaboi"},
["xbo"] = {"Bolgarian"},
["xbp"] = {"Bibbulman"},
["xbr"] = {"Kambera"},
["xbw"] = {"Kambiwá"},
["xby"] = {"Batjala", "Batyala"},
["xcb"] = {"Cumbric"},
["xcc"] = {"Camunic"},
["xce"] = {"Celtiberian"},
["xcg"] = {"Cisalpine Gaulish"},
["xch"] = {"Chemakum", "Chimakum"},
["xcl"] = {"Classical Armenian"},
["xcm"] = {"Comecrudo"},
["xcn"] = {"Cotoname"},
["xco"] = {"Chorasmian"},
["xcr"] = {"Carian"},
["xct"] = {"Classical Tibetan"},
["xcu"] = {"Curonian"},
["xcv"] = {"Chuvantsy"},
["xcw"] = {"Coahuilteco"},
["xcy"] = {"Cayuse"},
["xda"] = {"Darkinyung"},
["xdc"] = {"Dacian"},
["xdk"] = {"Dharuk"},
["xdm"] = {"Edomite"},
["xdo"] = {"Kwandu"},
["xdy"] = {"Malayic Dayak"},
["xeb"] = {"Eblan"},
["xed"] = {"Hdi"},
["xeg"] = {"ǁXegwi"},
["xel"] = {"Kelo"},
["xem"] = {"Kembayan"},
["xep"] = {"Epi-Olmec"},
["xer"] = {"Xerénte"},
["xes"] = {"Kesawai"},
["xet"] = {"Xetá"},
["xeu"] = {"Keoru-Ahia"},
["xfa"] = {"Faliscan"},
["xga"] = {"Galatian"},
["xgb"] = {"Gbin"},
["xgd"] = {"Gudang"},
["xgf"] = {"Gabrielino-Fernandeño"},
["xgg"] = {"Goreng"},
["xgi"] = {"Garingbal"},
["xgl"] = {"Galindan"},
["xgm"] = {"Dharumbal", "Guwinmal"},
["xgn"] = {"Mongolian languages"},
["xgr"] = {"Garza"},
["xgu"] = {"Unggumi"},
["xgw"] = {"Guwa"},
["xha"] = {"Harami"},
["xhc"] = {"Hunnic"},
["xhd"] = {"Hadrami"},
["xhe"] = {"Khetrani"},
["xhr"] = {"Hernican"},
["xht"] = {"Hattic"},
["xhu"] = {"Hurrian"},
["xhv"] = {"Khua"},
["xib"] = {"Iberian"},
["xii"] = {"Xiri"},
["xil"] = {"Illyrian"},
["xin"] = {"Xinca"},
["xir"] = {"Xiriâna"},
["xis"] = {"Kisan"},
["xiv"] = {"Indus Valley Language"},
["xiy"] = {"Xipaya"},
["xjb"] = {"Minjungbal"},
["xjt"] = {"Jaitmatang"},
["xka"] = {"Kalkoti"},
["xkb"] = {"Northern Nago"},
["xkc"] = {"Kho'ini"},
["xkd"] = {"Mendalam Kayan"},
["xke"] = {"Kereho"},
["xkf"] = {"Khengkha"},
["xkg"] = {"Kagoro"},
["xki"] = {"Kenyan Sign Language"},
["xkj"] = {"Kajali"},
["xkk"] = {"Kaco'"},
["xkl"] = {"Mainstream Kenyah"},
["xkn"] = {"Kayan River Kayan"},
["xko"] = {"Kiorr"},
["xkp"] = {"Kabatei"},
["xkq"] = {"Koroni"},
["xkr"] = {"Xakriabá"},
["xks"] = {"Kumbewaha"},
["xkt"] = {"Kantosi"},
["xku"] = {"Kaamba"},
["xkv"] = {"Kgalagadi"},
["xkw"] = {"Kembra"},
["xkx"] = {"Karore"},
["xky"] = {"Uma' Lasan"},
["xkz"] = {"Kurtokha"},
["xla"] = {"Kamula"},
["xlb"] = {"Loup B"},
["xlc"] = {"Lycian"},
["xld"] = {"Lydian"},
["xle"] = {"Lemnian"},
["xlg"] = {"Ligurian (Ancient)"},
["xli"] = {"Liburnian"},
["xln"] = {"Alanic"},
["xlo"] = {"Loup A"},
["xlp"] = {"Lepontic"},
["xls"] = {"Lusitanian"},
["xlu"] = {"Cuneiform Luwian"},
["xly"] = {"Elymian"},
["xma"] = {"Mushungulu"},
["xmb"] = {"Mbonga"},
["xmc"] = {"Makhuwa-Marrevone"},
["xmd"] = {"Mbudum"},
["xme"] = {"Median"},
["xmf"] = {"Mingrelian"},
["xmg"] = {"Mengaka"},
["xmh"] = {"Kugu-Muminh"},
["xmj"] = {"Majera"},
["xmk"] = {"Ancient Macedonian"},
["xml"] = {"Malaysian Sign Language"},
["xmm"] = {"Manado Malay"},
["xmn"] = {"Manichaean Middle Persian"},
["xmo"] = {"Morerebi"},
["xmp"] = {"Kuku-Mu'inh"},
["xmq"] = {"Kuku-Mangk"},
["xmr"] = {"Meroitic"},
["xms"] = {"Moroccan Sign Language"},
["xmt"] = {"Matbat"},
["xmu"] = {"Kamu"},
["xmv"] = {"Antankarana Malagasy", "Tankarana Malagasy"},
["xmw"] = {"Tsimihety Malagasy"},
["xmx"] = {"Maden"},
["xmy"] = {"Mayaguduna"},
["xmz"] = {"Mori Bawah"},
["xna"] = {"Ancient North Arabian"},
["xnb"] = {"Kanakanabu"},
["xnd"] = {"Na-Dene languages"},
["xng"] = {"Middle Mongolian"},
["xnh"] = {"Kuanhua"},
["xni"] = {"Ngarigu"},
["xnj"] = {"Ngoni (Tanzania)"},
["xnk"] = {"Nganakarti"},
["xnm"] = {"Ngumbarl"},
["xnn"] = {"Northern Kankanay"},
["xno"] = {"Англи-Норман"},
["xnq"] = {"Ngoni (Mozambique)"},
["xnr"] = {"Kangri"},
["xns"] = {"Kanashi"},
["xnt"] = {"Narragansett"},
["xnu"] = {"Nukunul"},
["xny"] = {"Nyiyaparli"},
["xnz"] = {"Kenzi", "Mattoki"},
["xoc"] = {"O'chi'chi'"},
["xod"] = {"Kokoda"},
["xog"] = {"Сога"},
["xoi"] = {"Kominimung"},
["xok"] = {"Xokleng"},
["xom"] = {"Komo (Sudan)"},
["xon"] = {"Konkomba"},
["xoo"] = {"Xukurú"},
["xop"] = {"Kopar"},
["xor"] = {"Korubo"},
["xow"] = {"Kowaki"},
["xpa"] = {"Pirriya"},
["xpb"] = {"Northeastern Tasmanian", "Pyemmairrener"},
["xpc"] = {"Pecheneg"},
["xpd"] = {"Oyster Bay Tasmanian"},
["xpe"] = {"Liberia Kpelle"},
["xpf"] = {"Southeast Tasmanian", "Nuenonne"},
["xpg"] = {"Phrygian"},
["xph"] = {"North Midlands Tasmanian", "Tyerrenoterpanner"},
["xpi"] = {"Pictish"},
["xpj"] = {"Mpalitjanh"},
["xpk"] = {"Kulina Pano"},
["xpl"] = {"Port Sorell Tasmanian"},
["xpm"] = {"Pumpokol"},
["xpn"] = {"Kapinawá"},
["xpo"] = {"Pochutec"},
["xpp"] = {"Puyo-Paekche"},
["xpq"] = {"Mohegan-Pequot"},
["xpr"] = {"Parthian"},
["xps"] = {"Pisidian"},
["xpt"] = {"Punthamara"},
["xpu"] = {"Punic"},
["xpv"] = {"Northern Tasmanian", "Tommeginne"},
["xpw"] = {"Northwestern Tasmanian", "Peerapper"},
["xpx"] = {"Southwestern Tasmanian", "Toogee"},
["xpy"] = {"Puyo"},
["xpz"] = {"Bruny Island Tasmanian"},
["xqa"] = {"Karakhanid"},
["xqt"] = {"Qatabanian"},
["xra"] = {"Krahô"},
["xrb"] = {"Eastern Karaboro"},
["xrd"] = {"Gundungurra"},
["xre"] = {"Kreye"},
["xrg"] = {"Minang"},
["xri"] = {"Krikati-Timbira"},
["xrm"] = {"Armazic"},
["xrn"] = {"Arin"},
["xrr"] = {"Raetic"},
["xrt"] = {"Aranama-Tamique"},
["xru"] = {"Marriammu"},
["xrw"] = {"Karawa"},
["xsa"] = {"Sabaean"},
["xsb"] = {"Sambal"},
["xsc"] = {"Scythian"},
["xsd"] = {"Sidetic"},
["xse"] = {"Sempan"},
["xsh"] = {"Shamang"},
["xsi"] = {"Sio"},
["xsj"] = {"Subi"},
["xsl"] = {"South Slavey"},
["xsm"] = {"Kasem"},
["xsn"] = {"Sanga (Nigeria)"},
["xso"] = {"Solano"},
["xsp"] = {"Silopi"},
["xsq"] = {"Makhuwa-Saka"},
["xsr"] = {"Sherpa"},
["xss"] = {"Assan"},
["xsu"] = {"Sanumá"},
["xsv"] = {"Sudovian"},
["xsy"] = {"Saisiyat"},
["xta"] = {"Alcozauca Mixtec"},
["xtb"] = {"Chazumba Mixtec"},
["xtc"] = {"Katcha-Kadugli-Miri"},
["xtd"] = {"Diuxi-Tilantongo Mixtec"},
["xte"] = {"Ketengban"},
["xtg"] = {"Transalpine Gaulish"},
["xth"] = {"Yitha Yitha"},
["xti"] = {"Sinicahua Mixtec"},
["xtj"] = {"San Juan Teita Mixtec"},
["xtl"] = {"Tijaltepec Mixtec"},
["xtm"] = {"Magdalena Peñasco Mixtec"},
["xtn"] = {"Northern Tlaxiaco Mixtec"},
["xto"] = {"Tokharian A"},
["xtp"] = {"San Miguel Piedras Mixtec"},
["xtq"] = {"Tumshuqese"},
["xtr"] = {"Early Tripuri"},
["xts"] = {"Sindihui Mixtec"},
["xtt"] = {"Tacahua Mixtec"},
["xtu"] = {"Cuyamecalco Mixtec"},
["xtv"] = {"Thawa"},
["xtw"] = {"Tawandê"},
["xty"] = {"Yoloxochitl Mixtec"},
["xua"] = {"Alu Kurumba"},
["xub"] = {"Betta Kurumba"},
["xud"] = {"Umiida"},
["xug"] = {"Kunigami"},
["xuj"] = {"Jennu Kurumba"},
["xul"] = {"Нгунавал", "Нунукул"},
["xum"] = {"Umbrian"},
["xun"] = {"Unggaranggu"},
["xuo"] = {"Kuo"},
["xup"] = {"Upper Umpqua"},
["xur"] = {"Urartian"},
["xut"] = {"Kuthant"},
["xuu"] = {"Kxoe", "Khwedam"},
["xve"] = {"Venetic"},
["xvi"] = {"Kamviri"},
["xvn"] = {"Vandalic"},
["xvo"] = {"Volscian"},
["xvs"] = {"Vestinian"},
["xwa"] = {"Kwaza"},
["xwc"] = {"Woccon"},
["xwd"] = {"Wadi Wadi"},
["xwe"] = {"Xwela Gbe"},
["xwg"] = {"Kwegu"},
["xwj"] = {"Wajuk"},
["xwk"] = {"Wangkumara"},
["xwl"] = {"Western Xwla Gbe"},
["xwo"] = {"Written Oirat"},
["xwr"] = {"Kwerba Mamberamo"},
["xwt"] = {"Wotjobaluk"},
["xww"] = {"Wemba Wemba"},
["xxb"] = {"Boro (Ghana)"},
["xxk"] = {"Ke'o"},
["xxm"] = {"Minkin"},
["xxr"] = {"Koropó"},
["xxt"] = {"Tambora"},
["xya"] = {"Yaygir"},
["xyb"] = {"Yandjibara"},
["xyj"] = {"Mayi-Yapi"},
["xyk"] = {"Mayi-Kulan"},
["xyl"] = {"Yalakalore"},
["xyt"] = {"Mayi-Thakurti"},
["xyy"] = {"Yorta Yorta"},
["xzh"] = {"Zhang-Zhung"},
["xzm"] = {"Zemgalian"},
["xzp"] = {"Ancient Zapotec"},
["yaa"] = {"Yaminahua"},
["yab"] = {"Yuhup"},
["yac"] = {"Pass Valley Yali"},
["yad"] = {"Yagua"},
["yae"] = {"Pumé"},
["yaf"] = {"Yaka (Democratic Republic of Congo)"},
["yag"] = {"Yámana"},
["yah"] = {"Yazgulyam"},
["yai"] = {"Yagnobi"},
["yaj"] = {"Banda-Yangere"},
["yak"] = {"Yakama"},
["yal"] = {"Yalunka"},
["yam"] = {"Yamba"},
["yan"] = {"Mayangna"},
["yao"] = {"Yao"},
["yap"] = {"Yapese"},
["yaq"] = {"Yaqui"},
["yar"] = {"Yabarana"},
["yas"] = {"Nugunu (Cameroon)"},
["yat"] = {"Yambeta"},
["yau"] = {"Yuwana"},
["yav"] = {"Yangben"},
["yaw"] = {"Yawalapití"},
["yax"] = {"Yauma"},
["yay"] = {"Agwagwune"},
["yaz"] = {"Lokaa"},
["yba"] = {"Yala"},
["ybb"] = {"Yemba"},
["ybe"] = {"West Yugur"},
["ybh"] = {"Yakha"},
["ybi"] = {"Yamphu"},
["ybj"] = {"Hasha"},
["ybk"] = {"Bokha"},
["ybl"] = {"Yukuben"},
["ybm"] = {"Yaben"},
["ybn"] = {"Yabaâna"},
["ybo"] = {"Yabong"},
["ybx"] = {"Yawiyo"},
["yby"] = {"Yaweyuha"},
["ych"] = {"Chesu"},
["ycl"] = {"Lolopo"},
["ycn"] = {"Yucuna"},
["ycp"] = {"Chepya"},
["yda"] = {"Yanda"},
["ydd"] = {"Eastern Yiddish"},
["yde"] = {"Yangum Dey"},
["ydg"] = {"Yidgha"},
["ydk"] = {"Yoidik"},
["yea"] = {"Ravula"},
["yec"] = {"Yeniche"},
["yee"] = {"Yimas"},
["yei"] = {"Yeni"},
["yej"] = {"Yevanic"},
["yel"] = {"Yela"},
["yer"] = {"Tarok"},
["yes"] = {"Nyankpa"},
["yet"] = {"Yetfa"},
["yeu"] = {"Yerukula"},
["yev"] = {"Yapunda"},
["yey"] = {"Yeyi"},
["yga"] = {"Malyangapa"},
["ygi"] = {"Yiningayi"},
["ygl"] = {"Yangum Gel"},
["ygm"] = {"Yagomi"},
["ygp"] = {"Gepo"},
["ygr"] = {"Yagaria"},
["ygs"] = {"Yolŋu Sign Language"},
["ygu"] = {"Yugul"},
["ygw"] = {"Yagwoia"},
["yha"] = {"Baha Buyang"},
["yhd"] = {"Judeo-Iraqi Arabic"},
["yhl"] = {"Hlepho Phowa"},
["yhs"] = {"Yan-nhaŋu Sign Language"},
["yia"] = {"Yinggarda"},
["yif"] = {"Ache"},
["yig"] = {"Wusa Nasu"},
["yih"] = {"Western Yiddish"},
["yii"] = {"Yidiny"},
["yij"] = {"Yindjibarndi"},
["yik"] = {"Dongshanba Lalo"},
["yil"] = {"Yindjilandji"},
["yim"] = {"Yimchungru Naga"},
["yin"] = {"Riang Lai", "Yinchia"},
["yip"] = {"Pholo"},
["yiq"] = {"Miqie"},
["yir"] = {"North Awyu"},
["yis"] = {"Yis"},
["yit"] = {"Eastern Lalu"},
["yiu"] = {"Awu"},
["yiv"] = {"Northern Nisu"},
["yix"] = {"Axi Yi"},
["yiz"] = {"Azhe"},
["yka"] = {"Yakan"},
["ykg"] = {"Northern Yukaghir"},
["yki"] = {"Yoke"},
["ykk"] = {"Yakaikeke"},
["ykl"] = {"Khlula"},
["ykm"] = {"Kap"},
["ykn"] = {"Kua-nsi"},
["yko"] = {"Yasa"},
["ykr"] = {"Yekora"},
["ykt"] = {"Kathu"},
["yku"] = {"Kuamasi"},
["yky"] = {"Yakoma"},
["yla"] = {"Yaul"},
["ylb"] = {"Yaleba"},
["yle"] = {"Yele"},
["ylg"] = {"Yelogu"},
["yli"] = {"Angguruk Yali"},
["yll"] = {"Yil"},
["ylm"] = {"Limi"},
["yln"] = {"Langnian Buyang"},
["ylo"] = {"Naluo Yi"},
["ylr"] = {"Yalarnnga"},
["ylu"] = {"Aribwaung"},
["yly"] = {"Nyâlayu", "Nyelâyu"},
["ymb"] = {"Yambes"},
["ymc"] = {"Southern Muji"},
["ymd"] = {"Muda"},
["yme"] = {"Yameo"},
["ymg"] = {"Yamongeri"},
["ymh"] = {"Mili"},
["ymi"] = {"Moji"},
["ymk"] = {"Makwe"},
["yml"] = {"Iamalele"},
["ymm"] = {"Maay"},
["ymn"] = {"Yamna", "Sunum"},
["ymo"] = {"Yangum Mon"},
["ymp"] = {"Yamap"},
["ymq"] = {"Qila Muji"},
["ymr"] = {"Malasar"},
["yms"] = {"Mysian"},
["ymx"] = {"Northern Muji"},
["ymz"] = {"Muzi"},
["yna"] = {"Aluo"},
["ynd"] = {"Yandruwandha"},
["yne"] = {"Lang'e"},
["yng"] = {"Yango"},
["ynk"] = {"Naukan Yupik"},
["ynl"] = {"Yangulam"},
["ynn"] = {"Yana"},
["yno"] = {"Yong"},
["ynq"] = {"Yendang"},
["yns"] = {"Yansi"},
["ynu"] = {"Yahuna"},
["yob"] = {"Yoba"},
["yog"] = {"Yogad"},
["yoi"] = {"Yonaguni"},
["yok"] = {"Yokuts"},
["yol"] = {"Yola"},
["yom"] = {"Yombe"},
["yon"] = {"Yongkom"},
["yot"] = {"Yotti"},
["yox"] = {"Yoron"},
["yoy"] = {"Yoy"},
["ypa"] = {"Phala"},
["ypb"] = {"Labo Phowa"},
["ypg"] = {"Phola"},
["yph"] = {"Phupha"},
["ypk"] = {"Yupik languages"},
["ypm"] = {"Phuma"},
["ypn"] = {"Ani Phowa"},
["ypo"] = {"Alo Phola"},
["ypp"] = {"Phupa"},
["ypz"] = {"Phuza"},
["yra"] = {"Yerakai"},
["yrb"] = {"Yareba"},
["yre"] = {"Yaouré"},
["yrk"] = {"Ненец"},
["yrl"] = {"Nhengatu"},
["yrm"] = {"Yirrk-Mel"},
["yrn"] = {"Yerong"},
["yro"] = {"Yaroamë"},
["yrs"] = {"Yarsun"},
["yrw"] = {"Yarawata"},
["yry"] = {"Yarluyandi"},
["ysc"] = {"Yassic"},
["ysd"] = {"Samatao"},
["ysg"] = {"Sonaga"},
["ysl"] = {"Yugoslavian Sign Language"},
["ysm"] = {"Myanmar Sign Language"},
["ysn"] = {"Sani"},
["yso"] = {"Nisi (China)"},
["ysp"] = {"Southern Lolopo"},
["ysr"] = {"Sirenik Yupik"},
["yss"] = {"Yessan-Mayo"},
["ysy"] = {"Sanie"},
["yta"] = {"Talu"},
["ytl"] = {"Tanglang"},
["ytp"] = {"Thopho"},
["ytw"] = {"Yout Wam"},
["yty"] = {"Yatay"},
["yua"] = {"Юкатек", "Юкатек Маяа"},
["yub"] = {"Yugambal"},
["yuc"] = {"Yuchi"},
["yud"] = {"Judeo-Tripolitanian Arabic"},
["yue"] = {"Yue Chinese", "Cantonese"},
["yuf"] = {"Havasupai-Walapai-Yavapai"},
["yug"] = {"Yug"},
["yui"] = {"Yurutí"},
["yuj"] = {"Karkar-Yuri"},
["yuk"] = {"Yuki"},
["yul"] = {"Yulu"},
["yum"] = {"Quechan"},
["yun"] = {"Bena (Nigeria)"},
["yup"] = {"Yukpa"},
["yuq"] = {"Yuqui"},
["yur"] = {"Yurok"},
["yut"] = {"Yopno"},
["yuw"] = {"Yau (Morobe Province)"},
["yux"] = {"Southern Yukaghir"},
["yuy"] = {"East Yugur"},
["yuz"] = {"Yuracare"},
["yva"] = {"Yawa"},
["yvt"] = {"Yavitero"},
["ywa"] = {"Kalou"},
["ywg"] = {"Yinhawangka"},
["ywl"] = {"Western Lalu"},
["ywn"] = {"Yawanawa"},
["ywq"] = {"Wuding-Luquan Yi"},
["ywr"] = {"Yawuru"},
["ywt"] = {"Xishanba Lalo", "Central Lalo"},
["ywu"] = {"Wumeng Nasu"},
["yww"] = {"Yawarawarga"},
["yxa"] = {"Mayawali"},
["yxg"] = {"Yagara"},
["yxl"] = {"Yardliyawarra"},
["yxm"] = {"Yinwum"},
["yxu"] = {"Yuyu"},
["yxy"] = {"Yabula Yabula"},
["yyr"] = {"Yir Yoront"},
["yyu"] = {"Yau (Sandaun Province)"},
["yyz"] = {"Ayizi"},
["yzg"] = {"E'ma Buyang"},
["yzk"] = {"Zokhuo"},
["zaa"] = {"Sierra de Juárez Zapotec"},
["zab"] = {"Western Tlacolula Valley Zapotec", "San Juan Guelavía Zapotec"},
["zac"] = {"Ocotlán Zapotec"},
["zad"] = {"Cajonos Zapotec"},
["zae"] = {"Yareni Zapotec"},
["zaf"] = {"Ayoquesco Zapotec"},
["zag"] = {"Zaghawa"},
["zah"] = {"Zangwal"},
["zai"] = {"Isthmus Zapotec"},
["zaj"] = {"Zaramo"},
["zak"] = {"Zanaki"},
["zal"] = {"Zauzou"},
["zam"] = {"Miahuatlán Zapotec"},
["zao"] = {"Ozolotepec Zapotec"},
["zap"] = {"Zapotec"},
["zaq"] = {"Aloápam Zapotec"},
["zar"] = {"Rincón Zapotec"},
["zas"] = {"Santo Domingo Albarradas Zapotec"},
["zat"] = {"Tabaa Zapotec"},
["zau"] = {"Zangskari"},
["zav"] = {"Yatzachi Zapotec"},
["zaw"] = {"Mitla Zapotec"},
["zax"] = {"Xadani Zapotec"},
["zay"] = {"Zayse-Zergulla", "Zaysete"},
["zaz"] = {"Zari"},
["zba"] = {"Balaibalan"},
["zbc"] = {"Central Berawan"},
["zbe"] = {"East Berawan"},
["zbl"] = {"Blissymbols", "Bliss", "Blissymbolics"},
["zbt"] = {"Batui"},
["zbu"] = {"Bu (Bauchi State)"},
["zbw"] = {"West Berawan"},
["zca"] = {"Coatecas Altas Zapotec"},
["zch"] = {"Central Hongshuihe Zhuang"},
["zdj"] = {"Комор"},
["zea"] = {"Zeeuws"},
["zeg"] = {"Zenag"},
["zeh"] = {"Eastern Hongshuihe Zhuang"},
["zen"] = {"Zenaga"},
["zga"] = {"Kinga"},
["zgb"] = {"Guibei Zhuang"},
["zgh"] = {"Стандарт Мароккогийн Бербер"},
["zgm"] = {"Minz Zhuang"},
["zgn"] = {"Guibian Zhuang"},
["zgr"] = {"Magori"},
["zhb"] = {"Zhaba"},
["zhd"] = {"Dai Zhuang"},
["zhi"] = {"Zhire"},
["zhn"] = {"Nong Zhuang"},
["zhw"] = {"Zhoa"},
["zhx"] = {"Chinese (family)"},
["zia"] = {"Zia"},
["zib"] = {"Zimbabwe Sign Language"},
["zik"] = {"Zimakani"},
["zil"] = {"Zialo"},
["zim"] = {"Mesme"},
["zin"] = {"Zinza"},
["ziw"] = {"Zigula"},
["ziz"] = {"Zizilivakan"},
["zka"] = {"Kaimbulawa"},
["zkb"] = {"Koibal"},
["zkd"] = {"Kadu"},
["zkg"] = {"Koguryo"},
["zkh"] = {"Khorezmian"},
["zkk"] = {"Karankawa"},
["zkn"] = {"Kanan"},
["zko"] = {"Kott"},
["zkp"] = {"São Paulo Kaingáng"},
["zkr"] = {"Zakhring"},
["zkt"] = {"Kitan"},
["zku"] = {"Kaurna"},
["zkv"] = {"Krevinian"},
["zkz"] = {"Khazar"},
["zla"] = {"Zula"},
["zle"] = {"Зүүн Слав хэлнүүд"},
["zlj"] = {"Liujiang Zhuang"},
["zlm"] = {"Malay (individual language)"},
["zln"] = {"Lianshan Zhuang"},
["zlq"] = {"Liuqian Zhuang"},
["zls"] = {"South Slavic languages"},
["zlw"] = {"West Slavic languages"},
["zma"] = {"Manda (Australia)"},
["zmb"] = {"Zimba"},
["zmc"] = {"Margany"},
["zmd"] = {"Maridan"},
["zme"] = {"Mangerr"},
["zmf"] = {"Mfinu"},
["zmg"] = {"Marti Ke"},
["zmh"] = {"Makolkol"},
["zmi"] = {"Negeri Sembilan Malay"},
["zmj"] = {"Maridjabin"},
["zmk"] = {"Mandandanyi"},
["zml"] = {"Matngala"},
["zmm"] = {"Marimanindji", "Marramaninyshi"},
["zmn"] = {"Mbangwe"},
["zmo"] = {"Molo"},
["zmp"] = {"Mpuono"},
["zmq"] = {"Mituku"},
["zmr"] = {"Maranunggu"},
["zms"] = {"Mbesa"},
["zmt"] = {"Maringarr"},
["zmu"] = {"Muruwari"},
["zmv"] = {"Mbariman-Gudhinma"},
["zmw"] = {"Mbo (Democratic Republic of Congo)"},
["zmx"] = {"Bomitaba"},
["zmy"] = {"Mariyedi"},
["zmz"] = {"Mbandja"},
["zna"] = {"Zan Gula"},
["znd"] = {"Zande languages"},
["zne"] = {"Zande (individual language)"},
["zng"] = {"Mang"},
["znk"] = {"Manangkari"},
["zns"] = {"Mangas"},
["zoc"] = {"Copainalá Zoque"},
["zoh"] = {"Chimalapa Zoque"},
["zom"] = {"Zou"},
["zoo"] = {"Asunción Mixtepec Zapotec"},
["zoq"] = {"Tabasco Zoque"},
["zor"] = {"Rayón Zoque"},
["zos"] = {"Francisco León Zoque"},
["zpa"] = {"Lachiguiri Zapotec"},
["zpb"] = {"Yautepec Zapotec"},
["zpc"] = {"Choapan Zapotec"},
["zpd"] = {"Southeastern Ixtlán Zapotec"},
["zpe"] = {"Petapa Zapotec"},
["zpf"] = {"San Pedro Quiatoni Zapotec"},
["zpg"] = {"Guevea De Humboldt Zapotec"},
["zph"] = {"Totomachapan Zapotec"},
["zpi"] = {"Santa María Quiegolani Zapotec"},
["zpj"] = {"Quiavicuzas Zapotec"},
["zpk"] = {"Tlacolulita Zapotec"},
["zpl"] = {"Lachixío Zapotec"},
["zpm"] = {"Mixtepec Zapotec"},
["zpn"] = {"Santa Inés Yatzechi Zapotec"},
["zpo"] = {"Amatlán Zapotec"},
["zpp"] = {"El Alto Zapotec"},
["zpq"] = {"Zoogocho Zapotec"},
["zpr"] = {"Santiago Xanica Zapotec"},
["zps"] = {"Coatlán Zapotec"},
["zpt"] = {"San Vicente Coatlán Zapotec"},
["zpu"] = {"Yalálag Zapotec"},
["zpv"] = {"Chichicapan Zapotec"},
["zpw"] = {"Zaniza Zapotec"},
["zpx"] = {"San Baltazar Loxicha Zapotec"},
["zpy"] = {"Mazaltepec Zapotec"},
["zpz"] = {"Texmelucan Zapotec"},
["zqe"] = {"Qiubei Zhuang"},
["zra"] = {"Kara (Korea)"},
["zrg"] = {"Mirgan"},
["zrn"] = {"Zerenkel"},
["zro"] = {"Záparo"},
["zrp"] = {"Zarphatic"},
["zrs"] = {"Mairasi"},
["zsa"] = {"Sarasira"},
["zsk"] = {"Kaskean"},
["zsl"] = {"Zambian Sign Language"},
["zsm"] = {"Standard Malay"},
["zsr"] = {"Southern Rincon Zapotec"},
["zsu"] = {"Sukurum"},
["zte"] = {"Elotepec Zapotec"},
["ztg"] = {"Xanaguía Zapotec"},
["ztl"] = {"Lapaguía-Guivini Zapotec"},
["ztm"] = {"San Agustín Mixtepec Zapotec"},
["ztn"] = {"Santa Catarina Albarradas Zapotec"},
["ztp"] = {"Loxicha Zapotec"},
["ztq"] = {"Quioquitani-Quierí Zapotec"},
["zts"] = {"Tilquiapan Zapotec"},
["ztt"] = {"Tejalapan Zapotec"},
["ztu"] = {"Güilá Zapotec"},
["ztx"] = {"Zaachila Zapotec"},
["zty"] = {"Yatee Zapotec"},
["zua"] = {"Zeem"},
["zuh"] = {"Tokano"},
["zum"] = {"Kumzari"},
["zun"] = {"Zuni"},
["zuy"] = {"Zumaya"},
["zwa"] = {"Zay"},
["zxx"] = {"No linguistic content", "Not applicable"},
["zyb"] = {"Yongbei Zhuang"},
["zyg"] = {"Yang Zhuang"},
["zyj"] = {"Youjiang Zhuang"},
["zyn"] = {"Yongnan Zhuang"},
["zyp"] = {"Zyphe Chin"},
["zza"] = {"Zaza", "Dimili", "Dimli (macrolanguage)", "Kirdki", "Kirmanjki (macrolanguage)", "Zazaki"},
["zzj"] = {"Zuojiang Zhuang"}
}
local deprecated = {
["in"] = {"Indonesian"},
["iw"] = {"Еврей"},
["ji"] = {"Yiddish"},
["jw"] = {"Javanese"},
["mo"] = {"Moldavian", "Moldovan"},
["aam"] = {"Aramanik"},
["adp"] = {"Adap"},
["agp"] = {"Paranan"},
["ais"] = {"Nataoran Amis"},
["aoh"] = {"Arma"},
["asd"] = {"Asas"},
["aue"] = {"ǂKxʼauǁʼein"},
["ayx"] = {"Ayi (China)"},
["ayy"] = {"Tayabas Ayta"},
["baz"] = {"Tunen"},
["bbz"] = {"Babalia Creole Arabic"},
["bgm"] = {"Baga Mboteni"},
["bhk"] = {"Albay Bicolano"},
["bic"] = {"Bikaru"},
["bij"] = {"Vaghat-Ya-Bijim-Legeri"},
["bjd"] = {"Bandjigali"},
["bjq"] = {"Southern Betsimisaraka Malagasy"},
["bkb"] = {"Finallig"},
["blg"] = {"Balau"},
["bmy"] = {"Bemba (Democratic Republic of Congo)"},
["bpb"] = {"Barbacoas"},
["btb"] = {"Beti (Cameroon)"},
["btl"] = {"Bhatola"},
["bxx"] = {"Borna (Democratic Republic of Congo)"},
["byy"] = {"Buya"},
["cbe"] = {"Chipiajes"},
["cbh"] = {"Cagua"},
["cca"] = {"Cauca"},
["ccq"] = {"Chaungtha"},
["cdg"] = {"Chamari"},
["cjr"] = {"Chorotega"},
["cka"] = {"Khumi Awa Chin"},
["cmk"] = {"Chimakum"},
["coy"] = {"Coyaima"},
["cqu"] = {"Chilean Quechua"},
["cum"] = {"Cumeral"},
["daf"] = {"Dan"},
["dap"] = {"Nisi (India)"},
["dgu"] = {"Degaru"},
["dha"] = {"Dhanwar (India)"},
["dit"] = {"Dirari"},
["djl"] = {"Djiwarli"},
["dkl"] = {"Kolum So Dogon"},
["drh"] = {"Darkhat"},
["drr"] = {"Dororo"},
["drw"] = {"Darwazi"},
["dud"] = {"Hun-Saare"},
["duj"] = {"Dhuwal"},
["dwl"] = {"Walo Kumbe Dogon"},
["dzd"] = {"Daza"},
["ekc"] = {"Eastern Karnic"},
["elp"] = {"Elpaputih"},
["emo"] = {"Emok"},
["gav"] = {"Gabutamon"},
["gbc"] = {"Garawa"},
["gfx"] = {"Mangetti Dune ǃXung"},
["ggn"] = {"Eastern Gurung"},
["ggo"] = {"Southern Gondi"},
["ggr"] = {"Aghu Tharnggalu"},
["gio"] = {"Gelao"},
["gji"] = {"Geji"},
["gli"] = {"Guliguli"},
["gti"] = {"Gbati-ri"},
["guv"] = {"Gey"},
["hrr"] = {"Horuru"},
["iap"] = {"Iapama"},
["ibi"] = {"Ibilo"},
["ill"] = {"Iranun"},
["ilw"] = {"Talur"},
["ime"] = {"Imeraguen"},
["izi"] = {"Izi-Ezaa-Ikwo-Mgbo"},
["jar"] = {"Jarawa (Nigeria)"},
["jeg"] = {"Jeng"},
["kbf"] = {"Kakauhua"},
["kdv"] = {"Kado"},
["kgc"] = {"Kasseng"},
["kgd"] = {"Kataang"},
["kgh"] = {"Upper Tanudan Kalinga"},
["kjf"] = {"Khalaj [Indo-Iranian]"},
["koj"] = {"Sara Dunjo"},
["kox"] = {"Coxima"},
["kpp"] = {"Paku Karen"},
["krm"] = {"Krim"},
["ktr"] = {"Kota Marudu Tinagas"},
["kvs"] = {"Kunggara"},
["kwq"] = {"Kwak"},
["kxe"] = {"Kakihum"},
["kxl"] = {"Nepali Kurux"},
["kxu"] = {"Kui (India)"},
["kzh"] = {"Kenuzi-Dongola"},
["kzj"] = {"Coastal Kadazan"},
["kzt"] = {"Tambunan Dusun"},
["lba"] = {"Lui"},
["leg"] = {"Lengua"},
["lii"] = {"Lingkhim"},
["llo"] = {"Khlor"},
["lmm"] = {"Lamam"},
["lmz"] = {"Lumbee"},
["lsg"] = {"Lyons Sign Language"},
["meg"] = {"Mea"},
["mgx"] = {"Omati"},
["mhh"] = {"Maskoy Pidgin"},
["mja"] = {"Mahei"},
["mld"] = {"Malakhel"},
["mnt"] = {"Maykulan"},
["mof"] = {"Mohegan-Montauk-Narragansett"},
["mst"] = {"Cataelano Mandaya"},
["mvm"] = {"Muya"},
["mwd"] = {"Mudbura"},
["mwj"] = {"Maligo"},
["mwx"] = {"Mediak"},
["mwy"] = {"Mosiro"},
["myd"] = {"Maramba"},
["myi"] = {"Mina (India)"},
["myq"] = {"Forest Maninka"},
["myt"] = {"Sangab Mandaya"},
["nad"] = {"Nijadali"},
["nbf"] = {"Naxi"},
["nbx"] = {"Ngura"},
["ncp"] = {"Ndaktup"},
["ngo"] = {"Ngoni"},
["nln"] = {"Durango Nahuatl"},
["nlr"] = {"Ngarla"},
["nns"] = {"Ningye"},
["nnx"] = {"Ngong"},
["noo"] = {"Nootka"},
["nts"] = {"Natagaimas"},
["nxu"] = {"Narau"},
["ome"] = {"Omejes"},
["oun"] = {"ǃOǃung"},
["pat"] = {"Papitalai"},
["pbz"] = {"Palu"},
["pcr"] = {"Panang"},
["pgy"] = {"Pongyong"},
["plp"] = {"Palpa"},
["pmc"] = {"Palumata"},
["pmu"] = {"Mirpur Panjabi"},
["pod"] = {"Ponares"},
["ppa"] = {"Pao"},
["ppr"] = {"Piru"},
["prb"] = {"Lua'"},
["pry"] = {"Pray 3"},
["puk"] = {"Pu Ko"},
["puz"] = {"Purum Naga"},
["rie"] = {"Rien"},
["rmr"] = {"Caló"},
["rna"] = {"Runa"},
["rsi"] = {"Rennellese Sign Language"},
["sap"] = {"Sanapaná"},
["sca"] = {"Sansu"},
["sdm"] = {"Semandang"},
["sgl"] = {"Sanglechi-Ishkashimi"},
["sgo"] = {"Songa"},
["skk"] = {"Sok"},
["snh"] = {"Shinabo"},
["sul"] = {"Surigaonon"},
["sum"] = {"Sumo-Mayangna"},
["svr"] = {"Savara"},
["tbb"] = {"Tapeba"},
["tdu"] = {"Tempasuk Dusun"},
["tgg"] = {"Tangga"},
["thc"] = {"Tai Hang Tong"},
["thw"] = {"Thudam"},
["thx"] = {"The"},
["tid"] = {"Tidong"},
["tie"] = {"Tingal"},
["tkk"] = {"Takpa"},
["tlw"] = {"South Wemale"},
["tmp"] = {"Tai Mène"},
["tne"] = {"Tinoc Kallahan"},
["tnf"] = {"Tangshewi"},
["toe"] = {"Tomedes"},
["tsf"] = {"Southwestern Tamang"},
["unp"] = {"Worora"},
["uok"] = {"Uokha"},
["vki"] = {"Ija-Zuba"},
["wgw"] = {"Wagawaga"},
["wit"] = {"Wintu"},
["wiw"] = {"Wirangu"},
["wra"] = {"Warapu"},
["xba"] = {"Kamba (Brazil)"},
["xbx"] = {"Kabixí"},
["xia"] = {"Xiandao"},
["xip"] = {"Xipináwa"},
["xkh"] = {"Karahawyana"},
["xrq"] = {"Karranga"},
["xtz"] = {"Tasmanian"},
["ybd"] = {"Yangbye"},
["yds"] = {"Yiddish Sign Language"},
["yen"] = {"Yendang"},
["yiy"] = {"Yir Yoront"},
["yma"] = {"Yamphe"},
["ymt"] = {"Mator-Taygi-Karagas"},
["ynh"] = {"Yangho"},
["yos"] = {"Yos"},
["yri"] = {"Yarí"},
["yuu"] = {"Yugh"},
["zir"] = {"Ziriya"}
}
return {
active = active,
deprecated = deprecated,
}
ab5ke53qw3zdonj1ht3fpam8nrudcww
Сейшелийн арлууд
0
114718
859428
788870
2026-06-19T23:31:00Z
Enkhsaihan2005
64429
859428
wikitext
text/x-wiki
{{Инфобокс улс
| conventional_long_name = Сейшелийн Арлуудын Бүгд Найрамдах Улс
| common_name = Сейшелийн Арлууд
| native_name = {{unbulleted list |''République des Seychelles'' ([[Франц хэл|Франц]]) |''Repiblik Sesel'' ([[Сейшелийн креол хэл|Сейшел]]) }}<ref>{{cite web | url=https://www.britannica.com/facts/Seychelles | title=Seychelles Facts | Britannica }}</ref>
| image_flag = Flag of the Seychelles.svg
| flag_type = [[Сейшелийн Арлуудын Туг|Туг]]
| image_coat = Coat of arms of Seychelles.svg
| symbol_type = [[Сейшелийн Арлуудын Сүлд|Сүлд]]
| national_motto = {{native phrase|la|"Finis Coronat Opus"|italics=off}}<br />{{small|"Төгсгөл нь бүтээлийг титэмлэнэ"}}
| national_anthem = ''[[Сейшелийн Арлуудын Төрийн Дуулал|Koste Seselwa]]''<br /><div style="padding-top:0.5em;" class="center">[[File:Koste Seselwa (instrumental).ogg]]</div>
| image_map = Location Seychelles AU Africa.svg
| map_caption = {{map caption |countryprefix= |location_color=хар хөх |region=Африк |region_color=хар саарал |subregion=[[Африкийн Холбоо]] |subregion_color=тод цэнхэр}}
| capital = [[Викториа (Сейшелийн арлууд)|Викториа]]
| coordinates = {{Coord|4|37|S|55|27|E|type:city}}
| largest_city = capital
| official_languages = {{unbulleted list |[[Англи хэл|Англи]] |[[Франц хэл|Франц]] |[[Сейшелийн креол хэл|Сейшел]]}}
| languages_type =
| languages =
| ethnic_groups = {{unbulleted list
| {{nowrap|93% [[Сейшелийн креолчууд|Сейшелийн </br>креолчууд]]}}
| 3.0% [[Британчууд]]
| 1.8% [[Франц-Сейшелчууд|Франц]]
| 0.5% Хятадууд
| 0.3% [[Энэтхэг-Сейшелчууд|Энэтхэг]]
| 1.2% бусад
}}{{Citation needed|date=March 2022}}
| ethnic_groups_year =
| religion = {{unbulleted list |item_style=white-space:nowrap;
|89.2% [[Христийн шашин]]
|—76.2% [[Католик сүм|Католик]]
|—6.1% [[Англикан сүм]]
|—6.9% Бусад [[Христийн шашны урсгалуудын жагсаалт|урсгалууд]]
|2.4% [[Хиндү шашин]]
|1.6% [[Лалын шашин]]
|1.1% Бусад
|0.9% Шашингүй
|4.8% Хариулагүй<ref>{{cite web |url=http://www.nsb.gov.sc/wp-content/uploads/2012/12/Population_and_Housing_Census_2010_Report.pdf |title=Archived copy |access-date=26 April 2015 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140514112130/http://www.nsb.gov.sc/wp-content/uploads/2012/12/Population_and_Housing_Census_2010_Report.pdf |archive-date=14 May 2014 }}</ref>
}}
| religion_year =
| religion_ref =
| demonym = {{unbulleted list |Сейшелчүүд |Сеселва {{small|(Креол)}}}}
| government_type = [[Нэгдмэл улс|Нэгдмэл]] [[Ерөнхийлөгчийн засаглалын систем|ерөнхийлөгчийн засаглалтай]] [[бүгд найрамдах улс]]
| leader_title1 = [[Сейшелийн Ерөнхийлөгч|Ерөнхийлөгч]]
| leader_name1 = [[Вавел Рамкалаван]]
| leader_title2 = [[Сейшелийн Дэд Ерөнхийлөгч|Дэд Ерөнхийлөгч]]
| leader_name2 = [[Ахмед Афиф]]
| legislature = [[Үндэсний Ассамблей (Сейшелийн арлууд)|Үндэсний Ассамблей]]
| sovereignty_type = Түүх
| sovereignty_note =
| established_event1 = Тусгаар тогтнолын тунхаглал
| established_date1 = 1976 оны 6 сарын 29
| area_km2 = 459
| area_rank = 181 <!-- Should match [[List of countries and dependencies by area]] -->
| area_sq_mi = 177
| percent_water = ач холбогдол багатай
| population_estimate = 100,447
| population_estimate_year = 2022
| population_estimate_rank = 182
| population_census_year = 2022
| population_density_km2 = 214.5
| population_density_sq_mi =
| population_density_rank = 67
| GDP_PPP = $3.503 тэрбум<ref name=imf2>{{cite web |url=http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/01/weodata/weorept.aspx?pr.x=53&pr.y=5&sy=2017&ey=2021&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=718&s=NGDPD%2CNGDPDPC%2CPPPGDP%2CPPPPC&grp=0&a= |title=Seychelles |publisher=International Monetary Fund |access-date=8 June 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20171010193431/http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/01/weodata/weorept.aspx?pr.x=53&pr.y=5&sy=2017&ey=2021&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=718&s=NGDPD%2CNGDPDPC%2CPPPGDP%2CPPPPC&grp=0&a= |archive-date=10 October 2017 |url-status=live }}</ref>
| GDP_PPP_year = 2022
| GDP_PPP_rank =
| GDP_PPP_per_capita = $35,272<ref name=imf2/>
| GDP_nominal = $1.757 тэрбум<ref name=imf2/>
| GDP_nominal_year = 2022
| GDP_nominal_rank =
| GDP_nominal_per_capita = $17,693<ref name=imf2/>
| Gini = 32.1
| Gini_year = 2018
| Gini_change = <!--increase/decrease/steady-->
| Gini_ref = <ref name=gini-index>{{cite web|title=GINI index|url=https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=SC&order=wbapi_data_value_2007+wbapi_data_value+wbapi_data_value-last&page=1&sort=asc|publisher=World Bank|access-date=20 January 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180121072813/https://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?locations=SC&order=wbapi_data_value_2007+wbapi_data_value+wbapi_data_value-last&page=1&sort=asc|archive-date=21 January 2018|url-status=live}}</ref>
| Gini_rank =
| HDI = 0.785<!--number only-->
| HDI_year = 2021<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year-->
| HDI_change = decrease <!--increase/decrease/steady-->
| HDI_ref = <ref name="HDI">{{cite web|url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf|title=Human Development Report 2021/2022|language=en|publisher=[[United Nations Development Programme]]|date=8 September 2022|access-date=8 September 2022}}</ref>
| HDI_rank = 72
| currency = [[Сейшелийн рупи]]
| currency_code = SCR
| time_zone = [[Сейшелийн цаг|SCT]]
| utc_offset = +4
| drives_on = зүүн
| calling_code = [[+248]]
| cctld = [[.sc]]
| today =
| leader_title3 =
| leader_name3 =
}}
'''Сейшелийн арлууд''' буюу албан ёсоор '''Сейшелийн Арлуудын Бүгд Найрамдах Улс''' ([[Сейшелийн креол хэл|сейшелийн креолоор]] ''Sesel''; францаар ''Seychelles'' [{{IPA|seˈʃɛl}}], англиар ''Seychelles'' [{{IPA|seɪˈʃɛlz}}]) нь [[Энэтхэгийн далай]]д орших [[арлын улс]] юм. Байр зүйн хувьд тус улс нь [[африк|африк тивд]] харьяалагдана. Улсын нийслэл нь [[Викториа (Сейшелийн арлууд)|Викториа]].
== Газар зүй ==
=== Уур амьсгал ===
{{Уур амьсгалын хүснэгт
|location = Викториа ([[Сейшелийн олон улсын нисэх буудал]])
|single line = Yes
|metric first = Yes
|Jan high C = 29.8
|Feb high C = 30.4
|Mar high C = 31.0
|Apr high C = 31.4
|May high C = 30.5
|Jun high C = 29.1
|Jul high C = 28.3
|Aug high C = 28.4
|Sep high C = 29.1
|Oct high C = 29.6
|Nov high C = 30.1
|Dec high C = 30.0
|year high C = 29.8
|Jan mean C = 26.8
|Feb mean C = 27.3
|Mar mean C = 27.8
|Apr mean C = 28.0
|May mean C = 27.7
|Jun mean C = 26.6
|Jul mean C = 25.8
|Aug mean C = 25.9
|Sep mean C = 26.4
|Oct mean C = 26.7
|Nov mean C = 26.8
|Dec mean C = 26.7
|year mean C = 26.9
|Jan low C = 24.1
|Feb low C = 24.6
|Mar low C = 24.8
|Apr low C = 25.0
|May low C = 25.4
|Jun low C = 24.6
|Jul low C = 23.9
|Aug low C = 23.9
|Sep low C = 24.2
|Oct low C = 24.3
|Nov low C = 24.0
|Dec low C = 23.9
|year low C = 24.4
|precipitation colour = green
|Jan precipitation mm = 379
|Feb precipitation mm = 262
|Mar precipitation mm = 167
|Apr precipitation mm = 177
|May precipitation mm = 124
|Jun precipitation mm = 63
|Jul precipitation mm = 80
|Aug precipitation mm = 97
|Sep precipitation mm = 121
|Oct precipitation mm = 206
|Nov precipitation mm = 215
|Dec precipitation mm = 281
|year precipitation mm =
|Jan humidity= 82
|Feb humidity= 80
|Mar humidity= 79
|Apr humidity= 80
|May humidity= 79
|Jun humidity= 79
|Jul humidity= 80
|Aug humidity= 79
|Sep humidity= 78
|Oct humidity= 79
|Nov humidity= 80
|Dec humidity= 82
|year humidity = 79.8
|unit precipitation days = 1.0 мм
|Jan precipitation days = 17
|Feb precipitation days = 11
|Mar precipitation days = 11
|Apr precipitation days = 14
|May precipitation days = 11
|Jun precipitation days = 10
|Jul precipitation days = 10
|Aug precipitation days = 10
|Sep precipitation days = 11
|Oct precipitation days = 12
|Nov precipitation days = 14
|Dec precipitation days = 18
|Jan sun = 153.3
|Feb sun = 175.5
|Mar sun = 210.5
|Apr sun = 227.8
|May sun = 252.8
|Jun sun = 232.0
|Jul sun = 230.5
|Aug sun = 230.7
|Sep sun = 227.7
|Oct sun = 220.7
|Nov sun = 195.7
|Dec sun = 170.5
|source 1 = Дэлхийн Цаг Уур Судлалын Байгууллага<ref name=WMO>{{cite web |url=http://worldweather.wmo.int/080/c00253.htm |title=World Weather Information Service – Victoria |publisher=[[Дэлхийн Цаг Уур Судлалын Байгууллага]] |website= wmo.int| date= |access-date=2026-06-19 |archive-url= https://web.archive.org/web/20130313184413/http://worldweather.wmo.int/080/c00253.htm |archive-date=2013-03-12 |url-status=live }}</ref>
|source 2 = Үндэсний далай тэнгис ба агаар мандлын захиргаа<ref name=NOAA>{{NOAA normals|id=RA-I/SC/63980 |title= Seychelles INTL AP Climate Normals 1971–1990 | accessdate=2026-06-19}}</ref>
|date = 2012
}}
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|Seychelles|Сейшелийн Арлуудын Бүгд Найрамдах Улс}}
{{Wiktionary}}
* [http://www.egov.sc/ Сейшелийн Арлуудын Бүгд Найрамдах Улсын Засгийн Газрын цахим хуудас]{{Dead link|date=Наймдугаар сар 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}
== Эшлэл ==
<references/>
{{NaviBlock
| Африк
| Хөтлөгч мөр Үндэстнүүдийн Хамтын Нөхөрлөл
| Хөтлөгч мөр Африкийн Холбоо
}}
[[Ангилал:Сейшелийн арлууд| ]]
[[Ангилал:Африкийн орон]]
[[Ангилал:Арлын орон]]
[[Ангилал:Африкийн арлын бүлэг]]
[[Ангилал:Нэгдсэн Үндэстний Байгууллагын гишүүн орон]]
[[Ангилал:Энэтхэгийн далайн арлын бүлэг]]
ft75pbdk4utywly5erijruwffp0f3sh
Японы ерөнхий сайд
0
118503
859378
847581
2026-06-19T12:21:24Z
Avirmed Batsaikhan
53733
859378
wikitext
text/x-wiki
{{Инфобокс албан тушаал
| post = Ерөнхий Сайд
| body = Япон Улсын
| native_name = {{lang|ja|日本国内閣総理大臣}}
| insignia = File:Gosichigirimon.svg
| insigniasize =
| insigniacaption = [[Японы засгийн газрын сүлд|Японы ерөнхий сайдын сүлд]]
| insigniaalt =
| flag = Standard of the Prime Minister of Japan.svg
| flagsize =
| flagalt =
| flagborder =
| flagcaption = Японы ерөнхий сайдын далбаа
| image = Sanae Takaichi 20251021 (cropped).jpg
| imagesize =
| alt =
| imagecaption =
| incumbent = [[Такаичи Санаэ]]
| acting =
| incumbentsince = 2025 оны 10 сарын 21
| department = [[Японы засгийн газар|Японы засгийн газрын гүйцэтгэх засаглал]]<br />[[Найкаку Сори Дайжин Кантей|Ерөнхий сайдын ажлын алба]]
| style = ''[[Ерөнхий сайд|Найкаку соридайжин]]<br />{{small|(албан)}}<br > [[Эрхэм хатагтай]]<br />{{small|(албан болон дипломат)}} <br > Шүшоо <br />{{small|(албан бус болон намын мэтгэлцээний үеэр)}}<br> Соори<br />{{small|(албан бус)}}''
| type = {{plainlist|
* [[Засгийн газрын тэргүүн]]
* [[Ерөнхий командлагч]]
}}
| status =
| abbreviation =
| member_of = [[Японы засгийн газрын танхим|Засгийн газрын танхим]]<br />[[Үндэсний аюулгүй байдлын зөвлөл (Япон)|Үндэсний аюулгүй байдлын зөвлөл]]<br />[[Японы парламент]]
| reports_to =
| residence = [[Найкаку Сори Дайжин Кантей]]
| seat = [[Токио]]
| nominator = [[Японы парламент]]
| appointer = [[Сүр жавхлан]]т [[Японы эзэн хаан|Эзэн хаан]]
| appointer_qualified =
| termlength = Тогтмол хугацаагүй
| termlength_qualified = Итгэл алдсан эсвэл [[Төлөөлөгчдийн танхим (Япон)|Төлөөлөгчдийн танхим]] нээгдсэний дараа огцорно; дахин томилогдох боломжтой
| constituting_instrument = [[Японы Үндсэн Хууль]]
| precursor = [[Япон]]ы [[Дайжо-дайжин]]
| formation = {{start date and age|1885|12|22}}
| first = [[Ито Хиробүми]]
| last =
| abolished =
| superseded_by =
| succession =
| unofficial_names =
| deputy = [[Японы ерөнхий сайдын орлогч|Ерөнхий сайдын орлогч]]<br >[[Засгийн газрын ерөнхий нарийн бичгийн дарга]]<ref>ЕСО-ийн албан тушаал сул байвал</ref>
| salary = Жилийн [[Японы иен|¥]]40,490,000/<br>USD$ 257,597<ref>{{citation|url=https://www.nikkei.com/article/DGXMZO63843690V10C20A9000000/|title=首相は4049万円、閣僚の給料は安い?高い? 菅内閣誕生ドキュメント|language=Япон|publisher=[[The Nikkei]]|date=2020-09-16|accessdate=2022-05-20}}</ref>
| website = {{Official Website|https://japan.kantei.go.jp/}}
| footnotes =
}}
'''Япон Улсын Ерөнхий сайд''' ({{lang-ja|内閣総理大臣, эсвэл 首相}}) - [[Япон]]ы Засгийн газрын тэргүүний албан тушаал. Японы Ерөнхий сайд гэдэг албан тушаал 1885 онд бий болж, [[Японы Үндсэн Хууль|1947 оны Үндсэн хуулиар]] өнөөгийн хэлбэрээ олсон байна.
Одоогийн Ерөнхий сайд [[Такаичи Санаэ]].
Японы Ерөнхий сайдыг парламентад олонх болсон улс төрийн намын өргөн мэдүүлснээр Японы Эзэн хаан томилдог. Ерөнхий сайд сайд нарыг томилох болон огцруулах эрхтэй.
Япон Улсад 1885 онд Европын туршлагын үндсэн дээр (гол төлөв Германы) төрийн удирдлагын тогтолцооны цоо шинэ өөрчлөлт хийсэн. Үүний дагуу хуучин Төрийн үндсэн гүйцэтгэх засаглал болсон Дайжоокан (яп. 太政官'':'' Төрийн Зөвлөл)-ыг халж, оронд нь Сайд нарын Танхим, Төрийн буюу иргэний алба бий болсон байна. 1885 оны 12 дугаар сарын 22-нд Японы анхны Ерөнхий сайдаар [[Ито Хиробүми]] томилогдсон түүхтэй. Мөн шинэ тогтолцооны дагуу тэрбээр Ерөнхий сайдаас гадна Эзэн хааны ордны сайд, Үндсэн хуулийн комиссын даргын албыг давхар хашиж байжээ.
1885 оноос хойших хугацаанд 90 болон 96-98 дахь засгийн газрын тэргүүн [[Абэ Шинзоо]] Японы түүхэнд нийт 8 жил 9 сар тус албыг хашсан нь хамгийн удаан ажилласан дээд амжилт юм.
== Ерөнхий сайдын томилгоо ==
Японы Ерөнхий сайдад нэр дэвшигчийг парламентын хоёр Танхим хоёулаа сонгодог хуультай. Хэрэв Төлөөлөгчдийн танхим болон Зөвлөхүүдийн танхим нэг хүнийг сонговол [[Японы эзэн хаан]] түүнийг шууд Ерөнхий сайдын албан тушаалд томилдог. Японы Үндсэн хуулийн дагуу Эзэн хаан санал болгож буй нэр дэвшигчийг томилохгүй байх ямар ч боломжгүй. Хэрэв Төлөөлөгчдийн танхим болон Зөвлөхүүдийн танхимаас Ерөнхий сайдад өөр өөр хүн нэр дэвшүүлсэн тохиолдолд эвлэрүүлэх журам явуулдаг. Хэрэв эвлэрэхгүй бол Төлөөлөгчдийн танхимын шийдвэрийг дагах ёстой ажээ. Иймд бодит байдал дээр Төлөөлөгчдийн танхимд олонх болсон нам, эвсэл Ерөнхий сайдад нэр дэвшигчээ ямагт гаргаж чаддаг байна.
== Ерөнхий сайд нар ==
{{гол|Японы Ерөнхий сайд нар}}
==Бэлгэ тэмдэг==
<gallery class="center">
File:Standard of the Prime Minister of Japan.svg|Японы ерөнхий сайдын далбаа
File:Gosichigirimon.svg|Ерөнхий сайдын хэрэглэдэг сүлд
File:Emblem of the Prime Minister of Japan.svg|Ерөнхий сайдын заримдаа хэрэглэдэг бэлгэ тэмдэг
</gallery>'''Мөн харах:''' [[Японы ерөнхий сайдын жагсаалт|'''Японы ерөнхий сайд нарын жагсаалт''']]
==Эшлэл==
{{reflist}}
==Гадаад холбоос==
{{commons category|Prime ministers of Japan|Японы ерөнхий сайд}}
* [https://japan.kantei.go.jp/ Японы Ерөнхий сайд болон түүний Засгийн газар] Албан ёсны вэбсайт
* [http://www.geocities.co.jp/WallStreet-Bull/6515/rekidaiNaikaku.htm 1885-1989 оны Японы Засгийн газрын жагсаалт] {{in lang|ja}}
{{Японы ерөнхий сайд нар}}
[[Ангилал:Японы ерөнхий сайд| ]]
azcop2xvdk3mhedrwhm5csfq8qdhfuk
Ихэтуанийн бослого
0
122129
859387
859374
2026-06-19T13:20:48Z
Avirmed Batsaikhan
53733
859387
wikitext
text/x-wiki
Ихэтуанийн бослого[[Файл:Beijing Castle Boxer Rebellion 1900 FINAL.jpg|thumb|1900 онд Бээжин]]
[[Файл:Siege of Peking, Boxer Rebellion.jpg|thumb|8 гүрний цэрэг Бээжингийн хэрмэнд тулж ирэв, 1900 он]]
[[Файл:Members of the Wuwei Corps or Kansu Braves Avax News 00004284.webp|thumb|Боксчдын цэрэгүүд]]
[[Файл:Execution of Boxer leaders at Hsi-Kou 1900-1901.jpg|thumb|Цай-Ши-Коу дахь боксын удирдагчдыг цаазлах ажиллагаа]]
'''Ихэтуань''' ({{lang-zh|義和團}}, [[Пиньинь|пиньинь.]] ''Yìhétuán yùndòng, үгчилбэл -«шударга ёс болон эв эеийн бүлэг»'')<ref>[https://mongoltoli.mn/history/h/467 Бадаргуулт төр]</ref> буюу '''Боксчдын бослого''' ('''Нударгатны бослого''', {{lang-zh|拳亂}}, ''цуанлуань''),<ref>[https://mn.eferrit.com/1900-оны-хятадын-боксчдын-бослого/ 1900 оны Хятадын боксчдын бослого]</ref> '''1899-1901 он''' хүртэл [[Хятад]]ын хойд нутагт гарсан гадаадын нөлөө, христийн шашны болон империализмын эсрэг гарсан бослого. [[Чин улс|Манжийн]] төрийн сул дорой байдал болон гадаад гүрнүүдийн дээрэнгүй бодлого олон нийтийн дургүйцлийг хөдөлгөсний улмаас 1899 онд Хятадын хойд хэсэгт дэгдсэн бослого. Түүхэнд боксчдын бослого гэж нэрлэгдсэн энэ бослогод оролцогсод эрх тэгш бус хэлэлцээрүүдийг эсэргүүцэж, гаднын чөтгөрүүдийг хөөн зайлуулах уриан дор гаднынхныг алж хядах Христийн шашинд орсон эх орон нэгтнүүдээ цаазлах замаар өргөжсөөр 1900 он гэхэд [[Бээжин]] рүү довтлох хэмжээний хүчийг хуралдуулжээ. Энэ үед хатан хаан [[Цыши]] босогчидтой нэгдэж, тэдний тулгалтаар [[Их Британи]], [[Герман]], [[Австри-Унгар]], [[Франц]], [[Итали]], [[Япон]], [[Америкийн Нэгдсэн Улс]], Орос гэх [[Найман улсын эвсэл]]д нэгэн зэрэг дайн зарлав. 2 сарын дараа 8 гүрний цэрэг [[Бээжин]]г эзлэн авч, хатан хаанд шинэ гутамшигт болзол тулгасан юм. Үүний дараа [[Цыши]] хатан хаан босогчдын эсрэг урваж Манжийн төр барууны эвсэлтэй хамтран 1901 онд бослогыг бүрэн даржээ.
== Урьдчилсан нөхцөл ==
19-р зууны эхэн үеэс Баруун Европын улсууд, голчлон Их Британи, Хятадын зах зээлд хяналт тогтоохыг эрмэлзэж, Хятад руу нэвтэрч эхэлсэн. [[Чин улс|Чин]] [[Чин улс|улс]] технологийн хувьд давуу эрхтэй гүрнүүдтэй өрсөлдөх чадваргүй болж, үүний үр дүнд хэд хэдэн дипломат болон цэргийн ялагдал хүлээсэн бөгөөд 19-р зууны эцэс гэхэд хагас колони болоод байсан юм.
Түүний уламжлалт хаалттай нийгэм ч, [[Эзэн Хаан Мэйжи|Мэйжи эзэн хааны]] Японд хийсэн шинэчлэлтэй төстэй байдлаар хэрэгжүүлсэн "өөрийгөө бэхжүүлэх бодлого" ч Хятадыг Европын нэвтрэлтээс хамгаалахад тус болоогүй байна.
Хятадын хуваагдал нь эзэнт гүрэн анхны [[Хар тамхины дайн|хар тамхины дайнд]] ялагдсанаар эхэлсэн бөгөөд үүний үр дүнд Хятадын засгийн газарт анхны тэгш бус гэрээ тулгасан юм. 19-р зууны дунд үеэс 20-р зууны эхэн үе хүртэл Хятад улс Япон, АНУ болон Европын орнуудтай ойролцоогоор 13 тэгш бус гэрээ байгуулсан. Үүний үр дүнд тус улс олон далайн боомтоо алдаж, гадаад бодлогодоо тусгаарлагдаж, орон нутгийн соёл, шашны уламжлалыг үргэлж хүндэтгэдэггүй гадны номлогчидоор дүүрсэн.
Төмөр зам барих, цахилгаан шуудан холбооны үйлчилгээг нэвтрүүлэх, импортын үйлдвэрлэсэн бараа бүтээгдэхүүний өсөлт нь уламжлалт ердийн тээврийн хэрэгсэл, харилцаа холбооны олон тооны ажилчид ажлын байргүй болсон байна. Үүнд: завьчин, тэрэгчин, ачигч, жолооч, харуул, шуудангийн хянагч зэрэг орсон. Цаашилбал, Манжуур болон [[Өмнөд Манжуурын төмөр зам|Өмнөд Манжуурын төмөр замыг]] барих нь тэрэгний тээвэр худалдаа эрхэлдэг олон мянган хүнийг амьжиргаагүй болгох аюул заналхийлж байв. Шинээр баригдсан төмөр замууд нь тариалангийн талбай, орон сууц, оршуулгын газрыг сүйтгэсэн. Европын, Япон, Америкийн бараа бүтээгдэхүүн Хятадын дотоодын зах зээлд нэвтрэх нь хятадын гар урлалын үйлдвэрлэлийн сүйрлийг улам бүр хурдасгасан юм.
Эдгээр бүх хүчин зүйлс нь 1890-ээд оны эхээр Хойд Хятадад нийгмийн үймээн самууныг өдөөж, байгалийн гамшгийн улмаас хойд мужуудын тариачдын амьдрал сүйрсэнээр хурдасгасан.
Хатан хаан Довагер [[Цыши]]<nowiki/>гийн удирдсан Чин эзэнт гүрний засгийн газар либерал шинэчлэлийг хэрэгжүүлэхээс татгалзсан нь Хятадын "европчуудын" эсрэг ард түмний бослогын бас нэгэн урьдчилсан нөхцөл болсон гэж үздэг юм.
Ийм нөхцөлд 1898 онд Хятадын умард хэсэгт сайн дураараа нэгдсэн бүлэглэлүүд эрчимжиж эхэлсэн. Үүнд: ''Ихэцюань'' («Шударга ёс болон зөвшилцөлийн төлөө бүлэг»), ''Ихэтуань'' («Шударга ёс болон эв эеийн төлөө бүлэг»), ''Иминьхуэй'' («Шударгачуудын Холбоо»), ''Дадаохуэй'' («Их сэлмийн Холбоо») болон бусад. Гадныханы эсрэг тэмцэл оргил үедээ хүрч, Шаньдун, Жилигээс зүүн хойд мужууд хүртэл тархах үед босогчдын бүлгүүдийн хамгийн түгээмэл нэр нь "Ихэчуан", "Ихэтуан" болсон бөгөөд энэ нь үндсэндээ ижил утгатай болсон. Нийгэмлэгийн гишүүдийг туан ("бүлэг") болон цуан ("нударга") гэж нэрлэдэг байв. Ихэтуанчууд өөрсдийгөө "ариун дайчид", "шударга хүмүүс", "ариун бүлэг" гэж үздэг байжээ.
Босогчдын бүлгүүд бараг нэгэн зэрэг гарч ирсэн бөгөөд нийтлэг шинж чанаруудтай байжээ. Үүнд: гадаадын иргэд, голчлон буруу номтны номлогчид, мөн Христэд итгэгч хятадуудын эсрэг дайсагнасан байдал юм. Босогчдын ихэнх нь уламжлалт шашны болон ид шидийн зан үйлийг сахидаг байв. Олон гишүүд нударган зодоонтой төстэй биеийн тамирын дасгал (цуань) тогтмол хийдэг байсан тул хожим нь европчууд тэднийг "боксчин" гэж нэрлэж байжээ.
== Үр дүн ==
Үүний үр дүнд Хятад улс гадаадын гүрнүүдээс улам бүр хамааралтай болж 20-р зууны эхний хагаст улс төр, эдийн засгийн хөгжилд гүн гүнзгий нөлөөлсөн байна. Мөн Чин улсын Засгийн газар 1901-1908 онд шинэ цуврал шинэчлэлүүдийг хэрэгжүүлсэн. Цэрэг арми, боловсрол, эзэнт гүрний засаглалд томоохон өөрчлөлтүүд хийгдсэн. Урт хугацаанд Хятадыг "нөлөөллийн хүрээ" болгон хуваах нь Азид шинэ өрсөлдөөнийг өдөөсөн. Энэхүү өрсөлдөөн нь [[Орос-Японы дайн]] (1904-1905), дараа нь Японы эзэнт гүрэн Манжуур, Солонгос, Хойд Хятад руу тэлж, Хятад, Монгол, Зөвлөлтийн хил дээр олон тооны мөргөлдөөнд хүргэсэн. Үүний үр дүнд Манжуурт тоглоомын [[Манж-го|Манж-го улс]] бий болоод Дэлхийн 2-р дайны төгсгөлд нуран унасан юм.
1900 онд Манжийн засаг Хятадад гарсан Ихэтуанийн бослогыг дарахад зориулан Ар Монголоос 20000 монгол цэрэг татах гэтэл дөнгөж 2000 монгол цэрэг цуглаад, тэд нь тус тусын хошууны ноёдоос Улиастай дахь манж жанжны мэдэлд шилжмэгц, Энхтайваны удирдлагаар бослого гаргаж, Улиастайн манж цэргийг хядаж, хятад пүүсийг талж сүйтгээд гэр гэртээ тарцгаасан байна.
== Эшлэл ==
{{reflist}}
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|Boxer Rebellion|Боксчдын бослого}}
* [https://web.archive.org/web/20081222222444/http://web.wm.edu/news/archive/index.php?id=4174 Lost in the Gobi Desert: Hart retraces great-grandfather's footsteps], William & Mary News Story, 3 January 2005.
* [http://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn85066387/1900-07-01/ed-1/seq-9/ September 1900 San Francisco Newspaper]
* {{DNB-Portal|4132498-5|TEXT=Утга зохиол:}}
[[Ангилал:Ихэтуанийн бослого| ]]
[[Ангилал:Хятадын түүхэн дэх дайн]]
[[Ангилал:Австри-Унгарын зэвсэгт хүчний түүх]]
[[Ангилал:Германы Хаант Улсын зэвсэгт хүчин]]
[[Ангилал:Италийн түүхэн дэх дайн]]
[[Ангилал:Их Британийн дайн]]
[[Ангилал:Нэгдсэн Улсын дайн]]
[[Ангилал:Оросын эзэнт гүрний зэвсэгт хүчний түүх]]
[[Ангилал:Францын дайн]]
[[Ангилал:Японы Хаант Улсын зэвсэгт хүчний түүх]]
[[Ангилал:Хятадын бослого]]
[[Ангилал:20-р зууны бослого]]
[[Ангилал:Колоничлолын дайн]]
[[Ангилал:Үндсэрхэг үзэл]]
[[Ангилал:1899 оны зөрчилдөөн]]
[[Ангилал:1900 оны зөрчилдөөн]]
[[Ангилал:1901 оны зөрчилдөөн]]
kevx08ckehq7pxf6a9yxca12yrcrpr3
859392
859387
2026-06-19T13:43:03Z
Avirmed Batsaikhan
53733
859392
wikitext
text/x-wiki
Ихэтуанийн бослого[[Файл:Beijing Castle Boxer Rebellion 1900 FINAL.jpg|thumb|1900 онд Бээжин]]
[[Файл:Siege of Peking, Boxer Rebellion.jpg|thumb|8 гүрний цэрэг Бээжингийн хэрмэнд тулж ирэв, 1900 он]]
[[Файл:Members of the Wuwei Corps or Kansu Braves Avax News 00004284.webp|thumb|Боксчдын цэрэгүүд]]
[[Файл:Execution of Boxer leaders at Hsi-Kou 1900-1901.jpg|thumb|Цай-Ши-Коу дахь боксын удирдагчдыг цаазлах ажиллагаа]]
'''Ихэтуань''' ({{lang-zh|義和團}}, [[Пиньинь|пиньинь.]] ''Yìhétuán yùndòng, үгчилбэл -«шударга ёс болон эв эеийн бүлэг»'')<ref>[https://mongoltoli.mn/history/h/467 Бадаргуулт төр]</ref> буюу '''Боксчдын бослого''' ('''Нударгатны бослого''', {{lang-zh|拳亂}}, ''цуанлуань''),<ref>[https://mn.eferrit.com/1900-оны-хятадын-боксчдын-бослого/ 1900 оны Хятадын боксчдын бослого]</ref> '''1899-1901 он''' хүртэл [[Хятад]]ын хойд нутагт гарсан гадаадын нөлөө, христийн шашны болон империализмын эсрэг гарсан бослого. [[Чин улс|Манжийн]] төрийн сул дорой байдал болон гадаад гүрнүүдийн дээрэнгүй бодлого олон нийтийн дургүйцлийг хөдөлгөсний улмаас 1899 онд Хятадын хойд хэсэгт дэгдсэн бослого. Түүхэнд боксчдын бослого гэж нэрлэгдсэн энэ бослогод оролцогсод эрх тэгш бус хэлэлцээрүүдийг эсэргүүцэж, гаднын чөтгөрүүдийг хөөн зайлуулах уриан дор гаднынхныг алж хядах Христийн шашинд орсон эх орон нэгтнүүдээ цаазлах замаар өргөжсөөр 1900 он гэхэд [[Бээжин]] рүү довтлох хэмжээний хүчийг хуралдуулжээ. Энэ үед хатан хаан [[Цыши]] босогчидтой нэгдэж, тэдний тулгалтаар [[Их Британи]], [[Герман]], [[Австри-Унгар]], [[Франц]], [[Итали]], [[Япон]], [[Америкийн Нэгдсэн Улс]], Орос гэх [[Найман улсын эвсэл]]д нэгэн зэрэг дайн зарлав. 2 сарын дараа 8 гүрний цэрэг [[Бээжин]]г эзлэн авч, хатан хаанд шинэ гутамшигт болзол тулгасан юм. Үүний дараа [[Цыши]] хатан хаан босогчдын эсрэг урваж Манжийн төр барууны эвсэлтэй хамтран 1901 онд бослогыг бүрэн даржээ.
== Урьдчилсан нөхцөл ==
19-р зууны эхэн үеэс Баруун Европын улсууд, голчлон Их Британи, Хятадын зах зээлд хяналт тогтоохыг эрмэлзэж, Хятад руу нэвтэрч эхэлсэн. [[Чин улс|Чин]] [[Чин улс|улс]] технологийн хувьд давуу эрхтэй гүрнүүдтэй өрсөлдөх чадваргүй болж, үүний үр дүнд хэд хэдэн дипломат болон цэргийн ялагдал хүлээсэн бөгөөд 19-р зууны эцэс гэхэд хагас колони болоод байсан юм.
Түүний уламжлалт хаалттай нийгэм ч, [[Эзэн Хаан Мэйжи|Мэйжи эзэн хааны]] Японд хийсэн шинэчлэлтэй төстэй байдлаар хэрэгжүүлсэн "өөрийгөө бэхжүүлэх бодлого" ч Хятадыг Европын нэвтрэлтээс хамгаалахад тус болоогүй байна.
Хятадын хуваагдал нь эзэнт гүрэн анхны [[Хар тамхины дайн|хар тамхины дайнд]] ялагдсанаар эхэлсэн бөгөөд үүний үр дүнд Хятадын засгийн газарт анхны тэгш бус гэрээ тулгасан юм. 19-р зууны дунд үеэс 20-р зууны эхэн үе хүртэл Хятад улс Япон, АНУ болон Европын орнуудтай ойролцоогоор 13 тэгш бус гэрээ байгуулсан. Үүний үр дүнд тус улс олон далайн боомтоо алдаж, гадаад бодлогодоо тусгаарлагдаж, орон нутгийн соёл, шашны уламжлалыг үргэлж хүндэтгэдэггүй гадны номлогчидоор дүүрсэн.
Төмөр зам барих, цахилгаан шуудан холбооны үйлчилгээг нэвтрүүлэх, импортын үйлдвэрлэсэн бараа бүтээгдэхүүний өсөлт нь уламжлалт ердийн тээврийн хэрэгсэл, харилцаа холбооны олон тооны ажилчид ажлын байргүй болсон байна. Үүнд: завьчин, тэрэгчин, ачигч, жолооч, харуул, шуудангийн хянагч зэрэг орсон. Цаашилбал, [[Дорнод хятадын төмөр зам|Дорнод хятадын]] болон [[Өмнөд Манжуурын төмөр зам|Өмнөд Манжуурын төмөр замыг]] барих нь тэрэгний тээвэр худалдаа эрхэлдэг олон мянган хүнийг амьжиргаагүй болгох аюул заналхийлж байв. Шинээр баригдсан төмөр замууд нь тариалангийн талбай, орон сууц, оршуулгын газрыг сүйтгэсэн. [[Европ|Европын]], [[Япон]], [[Америкийн Нэгдсэн Улс|Америкийн]] бараа бүтээгдэхүүн Хятадын зах зээлд нэвтрэх нь хятадын өөрийн гар урлалын үйлдвэрлэлийн сүйрлийг улам бүр хурдасгасан юм.
Эдгээр бүх хүчин зүйлс нь 1890-ээд оны эхээр Хойд Хятадад нийгмийн үймээн самууныг өдөөж, байгалийн гамшгийн улмаас хойд мужуудын тариачдын амьдрал сүйрсэнээр хурдасгасан.
Хатан хаан Довагер [[Цыши]]<nowiki/>гийн удирдсан Чин эзэнт гүрний засгийн газар либерал шинэчлэлийг хэрэгжүүлэхээс татгалзсан нь Хятадын "европчуудын" эсрэг ард түмний бослогын бас нэгэн урьдчилсан нөхцөл болсон гэж үздэг юм.
Ийм нөхцөлд 1898 онд Хятадын умард хэсэгт сайн дураараа нэгдсэн бүлэглэлүүд эрчимжиж эхэлсэн. Үүнд: ''Ихэцюань'' («Шударга ёс болон зөвшилцөлийн төлөө бүлэг»), ''Ихэтуань'' («Шударга ёс болон эв эеийн төлөө бүлэг»), ''Иминьхуэй'' («Шударгачуудын Холбоо»), ''Дадаохуэй'' («Их сэлмийн Холбоо») болон бусад. Гадныханы эсрэг тэмцэл оргил үедээ хүрч, Шаньдун, Жилигээс зүүн хойд мужууд хүртэл тархах үед босогчдын бүлгүүдийн хамгийн түгээмэл нэр нь "Ихэчуан", "Ихэтуан" болсон бөгөөд энэ нь үндсэндээ ижил утгатай болсон. Нийгэмлэгийн гишүүдийг туан ("бүлэг") болон цуан ("нударга") гэж нэрлэдэг байв. Ихэтуанчууд өөрсдийгөө "ариун дайчид", "шударга хүмүүс", "ариун бүлэг" гэж үздэг байжээ.
Босогчдын бүлгүүд бараг нэгэн зэрэг гарч ирсэн бөгөөд нийтлэг шинж чанаруудтай байжээ. Үүнд: гадаадын иргэд, голчлон буруу номтны номлогчид, мөн Христэд итгэгч хятадуудын эсрэг дайсагнасан байдал юм. Босогчдын ихэнх нь уламжлалт шашны болон ид шидийн зан үйлийг сахидаг байв. Олон гишүүд нударган зодоонтой төстэй биеийн тамирын дасгал (цуань) тогтмол хийдэг байсан тул хожим нь европчууд тэднийг "боксчин" гэж нэрлэж байжээ.
== Үр дүн ==
Үүний үр дүнд Хятад улс гадаадын гүрнүүдээс улам бүр хамааралтай болж 20-р зууны эхний хагаст улс төр, эдийн засгийн хөгжилд гүн гүнзгий нөлөөлсөн байна. Мөн Чин улсын Засгийн газар 1901-1908 онд шинэ цуврал шинэчлэлүүдийг хэрэгжүүлсэн. Цэрэг арми, боловсрол, эзэнт гүрний засаглалд томоохон өөрчлөлтүүд хийгдсэн. Урт хугацаанд Хятадыг "нөлөөллийн хүрээ" болгон хуваах нь Азид шинэ өрсөлдөөнийг өдөөсөн. Энэхүү өрсөлдөөн нь [[Орос-Японы дайн]] (1904-1905), дараа нь Японы эзэнт гүрэн Манжуур, Солонгос, Хойд Хятад руу тэлж, Хятад, Монгол, Зөвлөлтийн хил дээр олон тооны мөргөлдөөнд хүргэсэн. Үүний үр дүнд Манжуурт тоглоомын [[Манж-го|Манж-го улс]] бий болоод Дэлхийн 2-р дайны төгсгөлд нуран унасан юм.
1900 онд Манжийн засаг Хятадад гарсан Ихэтуанийн бослогыг дарахад зориулан Ар Монголоос 20000 монгол цэрэг татах гэтэл дөнгөж 2000 монгол цэрэг цуглаад, тэд нь тус тусын хошууны ноёдоос Улиастай дахь манж жанжны мэдэлд шилжмэгц, Энхтайваны удирдлагаар бослого гаргаж, Улиастайн манж цэргийг хядаж, хятад пүүсийг талж сүйтгээд гэр гэртээ тарцгаасан байна.
== Эшлэл ==
{{reflist}}
== Цахим холбоос ==
{{Commonscat|Boxer Rebellion|Боксчдын бослого}}
* [https://web.archive.org/web/20081222222444/http://web.wm.edu/news/archive/index.php?id=4174 Lost in the Gobi Desert: Hart retraces great-grandfather's footsteps], William & Mary News Story, 3 January 2005.
* [http://chroniclingamerica.loc.gov/lccn/sn85066387/1900-07-01/ed-1/seq-9/ September 1900 San Francisco Newspaper]
* {{DNB-Portal|4132498-5|TEXT=Утга зохиол:}}
[[Ангилал:Ихэтуанийн бослого| ]]
[[Ангилал:Хятадын түүхэн дэх дайн]]
[[Ангилал:Австри-Унгарын зэвсэгт хүчний түүх]]
[[Ангилал:Германы Хаант Улсын зэвсэгт хүчин]]
[[Ангилал:Италийн түүхэн дэх дайн]]
[[Ангилал:Их Британийн дайн]]
[[Ангилал:Нэгдсэн Улсын дайн]]
[[Ангилал:Оросын эзэнт гүрний зэвсэгт хүчний түүх]]
[[Ангилал:Францын дайн]]
[[Ангилал:Японы Хаант Улсын зэвсэгт хүчний түүх]]
[[Ангилал:Хятадын бослого]]
[[Ангилал:20-р зууны бослого]]
[[Ангилал:Колоничлолын дайн]]
[[Ангилал:Үндсэрхэг үзэл]]
[[Ангилал:1899 оны зөрчилдөөн]]
[[Ангилал:1900 оны зөрчилдөөн]]
[[Ангилал:1901 оны зөрчилдөөн]]
n87egpvcfuu2v0b5kmf07ypvn8z1e8a
Загвар:Инфобокс суурин
10
123198
859406
854534
2026-06-19T14:49:04Z
Enkhsaihan2005
64429
859406
wikitext
text/x-wiki
<includeonly>{{main other|{{#invoke:Settlement short description|main}}|}}{{Инфобокс
| child = {{yesno|{{{embed|}}}}}
| templatestyles = Инфобокс суурин/styles.css
| bodyclass = ib-settlement vcard
<!--** names, type, and transliterations ** -->
| above = <div class="fn org">{{if empty|{{{name|}}}|{{{official_name|}}}|{{PAGENAMEBASE}}}}</div>
{{#if:{{{native_name|}}}|<div class="nickname ib-settlement-native" {{#if:{{{native_name_lang|}}}|lang="{{{native_name_lang}}}"}}>{{{native_name}}}</div>}}{{#if:{{{other_name|}}}|<div class="nickname ib-settlement-other-name">{{{other_name}}}</div>}}
| subheader = {{#if:{{{settlement_type|{{{type|}}}}}}|<div class="category"><div class="center">{{{settlement_type|{{{type}}}}}}</div></div>}}
| rowclass1 = mergedtoprow ib-settlement-official
| data1 = {{#if:{{{name|}}}|{{{official_name|}}}}}
<!-- ***Transliteration language 1*** -->
| rowclass2 = mergedtoprow
| header2 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{{translit_lang1}}} галиглал}}
| rowclass3 = {{#if:{{{translit_lang1_type1|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label3 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang1_type}}}
| data3 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type|}}}|{{{translit_lang1_info|}}}}}}}
| rowclass4 = {{#if:{{{translit_lang1_type2|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label4 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang1_type1}}}
| data4 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type1|}}}|{{{translit_lang1_info1|}}}}}}}
| rowclass5 = {{#if:{{{translit_lang1_type3|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label5 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang1_type2}}}
| data5 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type2|}}}|{{{translit_lang1_info2|}}}}}}}
| rowclass6 = {{#if:{{{translit_lang1_type4|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label6 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang1_type3}}}
| data6 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type3|}}}|{{{translit_lang1_info3|}}}}}}}
| rowclass7 = {{#if:{{{translit_lang1_type5|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label7 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang1_type4}}}
| data7 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type4|}}}|{{{translit_lang1_info4|}}}}}}}
| rowclass8 = {{#if:{{{translit_lang1_type6|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label8 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang1_type5}}}
| data8 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type5|}}}|{{{translit_lang1_info5|}}}}}}}
| rowclass9 = mergedbottomrow
| label9 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang1_type6}}}
| data9 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type6|}}}|{{{translit_lang1_info6|}}}}}}}
<!-- ***Transliteration language 2*** -->
| rowclass10 = mergedtoprow
| header10 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{{translit_lang2}}} галиглал}}
| rowclass11 = {{#if:{{{translit_lang2_type1|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label11 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang2_type}}}
| data11 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type|}}}|{{{translit_lang2_info|}}}}}}}
| rowclass12 = {{#if:{{{translit_lang2_type2|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label12 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang2_type1}}}
| data12 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type1|}}}|{{{translit_lang2_info1|}}}}}}}
| rowclass13 = {{#if:{{{translit_lang2_type3|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label13 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang2_type2}}}
| data13 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type2|}}}|{{{translit_lang2_info2|}}}}}}}
| rowclass14 = {{#if:{{{translit_lang2_type4|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label14 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang2_type3}}}
| data14 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type3|}}}|{{{translit_lang2_info3|}}}}}}}
| rowclass15 = {{#if:{{{translit_lang2_type5|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label15 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang2_type4}}}
| data15 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type4|}}}|{{{translit_lang2_info4|}}}}}}}
| rowclass16 = {{#if:{{{translit_lang2_type6|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label16 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang2_type5}}}
| data16 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type5|}}}|{{{translit_lang2_info5|}}}}}}}
| rowclass17 = mergedbottomrow
| label17 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang2_type6}}}
| data17 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type6|}}}|{{{translit_lang2_info6|}}}}}}}
<!-- end ** names, type, and transliterations ** -->
<!-- ***Skyline Image*** -->
| rowclass18 = mergedtoprow
| data18 = {{#if:{{{image_skyline|}}}|<!--
--><div class="center">{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage<!--
-->|image={{{image_skyline|}}}<!--
-->|size={{if empty|{{{image_size|}}}|{{{imagesize|}}}}}|sizedefault=250px<!--
-->|alt={{if empty|{{{image_alt|}}}|{{{alt|}}}}}<!--
-->|title={{if empty|{{{image_caption|}}}|{{{caption|}}}|{{{image_alt|}}}|{{{alt|}}}}}</div>}}<!--
-->{{#if:{{{image_caption|}}}{{{caption|}}}|<div class="ib-settlement-caption"><div class="center">{{if empty|{{{image_caption|}}}|{{{caption|}}}}}</div></div>}} }}
<!-- ***Flag, Seal, Shield and Coat of arms*** -->
| rowclass19 = mergedtoprow
| class19 = maptable
| data19 = {{#if:{{{image_flag|}}}{{{image_seal|}}}{{{image_shield|}}}{{{image_blank_emblem|}}}{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}
|{{Инфобокс суурин/columns
| 1 = {{#if:{{{image_flag|}}}|{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_flag}}}|size={{{flag_size|}}}|sizedefault={{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}|125px|100x100px}}|border={{yesno |{{{flag_border|}}}|yes=yes|blank=yes}}|alt={{{flag_alt|}}}|title={{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}} далбаа}}<div class="ib-settlement-caption-link">{{Инфобокс суурин/link|type=Далбаа|link={{{flag_link|}}}|name={{{official_name}}}}}</div>}}
| 2 = {{#if:{{{image_seal|}}}|{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_seal|}}}|size={{{seal_size|}}}|sizedefault={{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}|85px|100x100px}}|alt={{{seal_alt|}}}|title={{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}} албан ёсны тамга}}<div class="ib-settlement-caption-link">{{Инфобокс суурин/link|type={{#if:{{{seal_type|}}}|{{{seal_type}}}|Тамга}}|link={{{seal_link|}}}|name={{{official_name}}}}}</div>}}
| 3 = {{#if:{{{image_shield|}}}|{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_shield|}}}||size={{{shield_size|}}}|sizedefault={{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}|85px|100x100px}}|alt={{{shield_alt|}}}|title={{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}} сүлд}}<div class="ib-settlement-caption-link">{{Инфобокс суурин/link|type=Сүлд|link={{{shield_link|}}}|name={{{official_name}}}}}</div>}}
| 4 = {{#if:{{{image_blank_emblem|}}}|{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_blank_emblem|}}}|size={{{blank_emblem_size|}}}|sizedefault={{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}|85px|100x100px}}|alt={{{blank_emblem_alt|}}}|title=Official logo of {{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}}}}<div class="ib-settlement-caption-link">{{Инфобокс суурин/link|type={{#if:{{{blank_emblem_type|}}}|{{{blank_emblem_type}}}}}|link={{{blank_emblem_link|}}}|name={{{official_name}}}}}</div>}}
| 5 = {{#if:{{{image_map|}}}|<div class="center">{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_map}}}|size={{{mapsize|}}}|sizedefault=100x100px|alt={{{map_alt|}}}|title={{{map_caption|Location of {{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}}}}}}}{{#if:{{{map_caption|}}}|<div class="ib-settlement-caption-link">{{{map_caption}}}</div>}}</div>}}
| 0 = {{#if:{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{#if:{{both| {{{pushpin_map|}}} | {{{coordinates|}}} }}|
{{location map|{{{pushpin_map|}}}
|border = infobox
|alt = {{{pushpin_map_alt|}}}
|caption ={{#if:{{{pushpin_map_caption_notsmall|}}}|{{{pushpin_map_caption_notsmall|}}}|{{#if:{{{pushpin_map_caption|}}}|{{{pushpin_map_caption}}}|{{#if:{{{map_caption|}}}|{{{map_caption}}}}}}}}}
|float = center
|width = {{#if:{{{pushpin_mapsize|}}}|{{{pushpin_mapsize}}}|150}}
|default_width = 250
|relief= {{{pushpin_relief|}}}
|AlternativeMap = {{{pushpin_image|}}}
|overlay_image = {{{pushpin_overlay|}}}
|coordinates = {{{coordinates|}}}
|label = {{#ifeq: {{lc: {{{pushpin_label_position|}}} }} | none | | {{#if:{{{pushpin_label|}}}|{{{pushpin_label}}}|{{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name|}}}}}}} }}
|marksize =6
|outside = {{{pushpin_outside|}}}<!-- pin is outside the map -->
|position = {{{pushpin_label_position|}}}
}}
}} }}
}} }}
<!-- ***Etymology*** -->
| rowclass20 = mergedtoprow
| data20 = {{#if:{{{etymology|}}}|<div class="center">Үгийн гарал: {{{etymology}}}</div> }}
<!-- ***Nickname*** -->
| rowclass21 = {{#if:{{{etymology|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| data21 = {{#if:{{{nickname|}}}|<div class="center">{{#if:{{{nickname_link|}}}|[[{{{nickname_link|}}}|Хоч:]]|Хоч:}}|{{#if:{{{nicknames|}}}|{{#if:{{{nickname_link|}}}|[[{{{nickname_link|}}}|Хоч:]]|Хоч:}}}}}}{{#if:{{{nickname|}}}{{{nicknames|}}}| <div class="ib-settlement-nickname nickname">{{if empty|{{{nickname|}}}|{{{nicknames|}}}}}</div></div>}}{{Main other|{{Pluralize from text|parse_links=1|no_and=1|{{{nickname|}}}|||[[Category:Pages using infobox settlement with possible nickname list]]}}}}
<!-- ***Motto*** -->
| rowclass22 = {{#if:{{{etymology|}}}{{{nickname|}}}{{{nicknames|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| data22 = {{#if:{{{motto|}}}|<div class="center">{{#if:{{{motto_link|}}}|[[{{{motto_link|}}}|Уриа:]]|Уриа:}}|{{#if:{{{mottoes|}}}|{{#if:{{{motto_link|}}}|<div class="center">[[{{{motto_link|}}}|Уриа:]]</div>|<div class="center">Уриа:</div>}}}}}}{{#if:{{{motto|}}}{{{mottoes|}}}| <div class="ib-settlement-nickname nickname">{{if empty|{{{motto|}}}|{{{mottoes|}}}}}</div></div>}}{{Main other|{{Pluralize from text|{{{motto|}}}|||[[Category:Pages using infobox settlement with possible motto list]]|no_and=1|no_comma=1}}}}
<!-- ***Anthem*** -->
| rowclass23 = {{#if:{{{etymology|}}}{{{nickname|}}}{{{nicknames|}}}{{{motto|}}}{{{mottoes|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| data23 = {{#if:{{{anthem|}}}|<div class="center">{{#if:{{{anthem_link|}}}|[[{{{anthem_link|}}}|Дуулал:]]|Дуулал:}} {{{anthem}}}</div>}}
<!-- ***Map*** -->
| rowclass24 = mergedtoprow
| data24 = {{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}||{{#if:{{{image_map|}}}
|<div class="center">{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_map}}}|size={{{mapsize|}}}|sizedefault=250px|alt={{{map_alt|}}}|title={{{map_caption|Location of {{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}}}}}}}{{#if:{{{map_caption|}}}|<div class="ib-settlement-caption">{{{map_caption}}}</div></div>}}
}}}}
| rowclass25 = mergedrow
| data25 = {{#if:{{{image_map1|}}}|<div class="center">{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_map1}}}|size={{{mapsize1|}}}|sizedefault=250px|alt={{{map_alt1|}}}|title={{{map_caption1|Location of {{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}}}}}}}{{#if:{{{map_caption1|}}}|<div class="ib-settlement-caption">{{{map_caption1}}}</div>}} </div>}}
| data26 = {{#invoke:Infobox mapframe
| autoWithCaption
| onByDefault = {{#if:{{{pushpin_map|}}}{{{image_map|}}}{{{image_map1|}}}|no|yes}}
| mapframe-frame-width = 250
| mapframe-stroke-width = 2
| mapframe-length_km = {{{length_km|}}}
| mapframe-length_mi = {{{length_mi|}}}
| mapframe-width_km = {{{width_km|}}}
| mapframe-width_mi = {{{width_mi|}}}
| mapframe-area_km2 = {{{area_total_km2|}}}
| mapframe-area_ha = {{{area_total_ha|}}}
| mapframe-area_acre = {{{area_total_acre|}}}
| mapframe-area_sq_mi = {{{area_total_sq_mi|}}}
| mapframe-type = city
| mapframe-population = {{if empty|{{{population_metro|}}}|{{{population_total|}}}}}
| mapframe-marker = town
| mapframe-wikidata = yes
| mapframe-caption = Интерактив газрын зураг
}}
<!-- ***Pushpin Map*** -->
| rowclass28 = mergedtoprow
| data28 = {{#if:{{{pushpin_map_narrow|}}}||{{#if:{{both| {{{pushpin_map|}}} | {{{coordinates|}}} }}|
{{location map|{{{pushpin_map|}}}
|border = infobox
|alt = {{{pushpin_map_alt|}}}
|caption ={{#if:{{{pushpin_map_caption_notsmall|}}}|{{{pushpin_map_caption_notsmall|}}}|{{#if:{{{pushpin_map_caption|}}}|{{{pushpin_map_caption}}}|{{#if:{{{map_caption|}}}|{{#if:{{{image_map|}}}||{{{map_caption}}}}}}}}}}}
|float = center
|width = {{{pushpin_mapsize|}}}
|default_width = 250
|relief= {{{pushpin_relief|}}}
|AlternativeMap = {{{pushpin_image|}}}
|overlay_image = {{{pushpin_overlay|}}}
|coordinates = {{{coordinates|}}}
|label = {{#ifeq: {{lc: {{{pushpin_label_position|}}} }} | none | | {{#if:{{{pushpin_label|}}}|{{{pushpin_label}}}|{{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name|}}}}}}} }}
|marksize =6
|outside = {{{pushpin_outside|}}}<!-- pin is outside the map -->
|position = {{{pushpin_label_position|}}}
}}
}} }}
<!-- ***Coordinates*** -->
| data29 = {{#if:{{{coordinates|}}}|{{#if:{{#invoke:string|match|s={{{coordinates|}}}|pattern=geo-inline-hidden|ignore_errors=true|plain=true}}|<!-- Nothing to display -->
|Солбицол{{#if:{{{coor_pinpoint|}}}{{{coor_type|}}}| ({{if empty|{{{coor_pinpoint|}}}|{{{coor_type|}}}}})}}: {{#invoke:ISO 3166|geocoordinsert|nocat=true|1={{{coordinates|}}}|country={{{subdivision_name|}}}|subdivision1={{{subdivision_name1|}}}|subdivision2={{{subdivision_name2|}}}|subdivision3={{{subdivision_name3|}}}|type=city{{#if:{{{population_total|}}}|{{#iferror:{{#expr:{{formatnum:{{{population_total}}}|R}}+1}}||({{formatnum:{{replace|{{{population_total}}}|,|}}|R}})}}}} }}{{{coordinates_footnotes|}}} }}}}
| rowclass30 = {{#if:{{{image_map|}}}{{{image_map1|}}}{{{pushpin_map|}}}|mergedbottomrow|mergedrow}}
| label30 = {{if empty|{{{grid_name|}}}|Grid position}}
| data30 = {{{grid_position|}}}
<!-- ***Subdivisions*** -->
| rowclass31 = mergedtoprow
| label31 = {{{subdivision_type}}}
| data31 = {{#if:{{{subdivision_type|}}}|{{{subdivision_name|}}} }}
| rowclass32 = mergedrow
| label32 = {{{subdivision_type1}}}
| data32 = {{#if:{{{subdivision_type1|}}}|{{{subdivision_name1|}}} }}
| rowclass33 = mergedrow
| label33 = {{{subdivision_type2}}}
| data33 = {{#if:{{{subdivision_type2|}}}|{{{subdivision_name2|}}} }}
| rowclass34 = mergedrow
| label34 = {{{subdivision_type3}}}
| data34 = {{#if:{{{subdivision_type3|}}}|{{{subdivision_name3|}}} }}
| rowclass35 = mergedrow
| label35 = {{{subdivision_type4}}}
| data35 = {{#if:{{{subdivision_type4|}}}|{{{subdivision_name4|}}} }}
| rowclass36 = mergedrow
| label36 = {{{subdivision_type5}}}
| data36 = {{#if:{{{subdivision_type5|}}}|{{{subdivision_name5|}}} }}
| rowclass37 = mergedrow
| label37 = {{{subdivision_type6}}}
| data37 = {{#if:{{{subdivision_type6|}}}|{{{subdivision_name6|}}} }}
<!--***Established*** -->
| rowclass38 = mergedtoprow
| label38 = {{if empty|{{{established_title|}}}|Байгуулагдсан}}
| data38 = {{{established_date|}}}
| rowclass39 = mergedrow
| label39 = {{{established_title1}}}
| data39 = {{#if:{{{established_title1|}}}|{{{established_date1|}}} }}
| rowclass40 = mergedrow
| label40 = {{{established_title2}}}
| data40 = {{#if:{{{established_title2|}}}|{{{established_date2|}}} }}
| rowclass41 = mergedrow
| label41 = {{{established_title3}}}
| data41 = {{#if:{{{established_title3|}}}|{{{established_date3|}}} }}
| rowclass42 = mergedrow
| label42 = {{{established_title4}}}
| data42 = {{#if:{{{established_title4|}}}|{{{established_date4|}}} }}
| rowclass43 = mergedrow
| label43 = {{{established_title5}}}
| data43 = {{#if:{{{established_title5|}}}|{{{established_date5|}}} }}
| rowclass44 = mergedrow
| label44 = {{{established_title6}}}
| data44 = {{#if:{{{established_title6|}}}|{{{established_date6|}}} }}
| rowclass45 = mergedrow
| label45 = {{{established_title7}}}
| data45 = {{#if:{{{established_title7|}}}|{{{established_date7|}}} }}
| rowclass46 = mergedrow
| label46 = {{{extinct_title}}}
| data46 = {{#if:{{{extinct_title|}}}|{{{extinct_date|}}} }}
| rowclass47 = mergedrow
| label47 = Үүсгэн байгуулагч
| data47 = {{{founder|}}}
| rowclass48 = mergedrow
| label48 = Үгийн гарал
| data48 = {{{named_for|}}}
<!-- ***Seat of government and subdivisions within the settlement*** -->
| rowclass49 = mergedtoprow
| label49 = {{#if:{{{seat_type|}}}|{{{seat_type}}}|Захиргааны төв}}
| data49 = {{{seat|}}}
| rowclass50 = mergedrow
| label50 = {{#if:{{{seat1_type|}}}|{{{seat1_type}}}|Хуучин төв}}
| data50 = {{{seat1|}}}
| rowclass51 = mergedrow
| label51 = {{#if:{{{seat2_type|}}}|{{{seat2_type}}}|Хуучин төв}}
| data51 = {{{seat2|}}}
| rowclass52 = {{#if:{{{seat|}}}{{{seat1|}}}{{{seat2|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label52 = {{#if:{{{parts_type|}}}|{{{parts_type}}}|Дүүрэг}}
| data52 = {{#if:{{{parts|}}}{{{p1|}}}
|{{#ifeq:{{{parts_style|}}}|para
|<b>{{{parts|}}}{{#if:{{both|{{{parts|}}}|{{{p1|}}}}}|: |}}</b>{{comma separated entries|{{{p1|}}}|{{{p2|}}}|{{{p3|}}}|{{{p4|}}}|{{{p5|}}}|{{{p6|}}}|{{{p7|}}}|{{{p8|}}}|{{{p9|}}}|{{{p10|}}}|{{{p11|}}}|{{{p12|}}}|{{{p13|}}}|{{{p14|}}}|{{{p15|}}}|{{{p16|}}}|{{{p17|}}}|{{{p18|}}}|{{{p19|}}}|{{{p20|}}}|{{{p21|}}}|{{{p22|}}}|{{{p23|}}}|{{{p24|}}}|{{{p25|}}}|{{{p26|}}}|{{{p27|}}}|{{{p28|}}}|{{{p29|}}}|{{{p30|}}}|{{{p31|}}}|{{{p32|}}}|{{{p33|}}}|{{{p34|}}}|{{{p35|}}}|{{{p36|}}}|{{{p37|}}}|{{{p38|}}}|{{{p39|}}}|{{{p40|}}}|{{{p41|}}}|{{{p42|}}}|{{{p43|}}}|{{{p44|}}}|{{{p45|}}}|{{{p46|}}}|{{{p47|}}}|{{{p48|}}}|{{{p49|}}}|{{{p50|}}}}}
|{{#if:{{{p1|}}}|{{Collapsible list|title={{{parts|}}}|expand={{#switch:{{{parts_style|}}}|coll=|list=y|{{#if:{{{p6|}}}||y}}}}|1={{{p1|}}}|2={{{p2|}}}|3={{{p3|}}}|4={{{p4|}}}|5={{{p5|}}}|6={{{p6|}}}|7={{{p7|}}}|8={{{p8|}}}|9={{{p9|}}}|10={{{p10|}}}|11={{{p11|}}}|12={{{p12|}}}|13={{{p13|}}}|14={{{p14|}}}|15={{{p15|}}}|16={{{p16|}}}|17={{{p17|}}}|18={{{p18|}}}|19={{{p19|}}}|20={{{p20|}}}|21={{{p21|}}}|22={{{p22|}}}|23={{{p23|}}}|24={{{p24|}}}|25={{{p25|}}}|26={{{p26|}}}|27={{{p27|}}}|28={{{p28|}}}|29={{{p29|}}}|30={{{p30|}}}|31={{{p31|}}}|32={{{p32|}}}|33={{{p33|}}}|34={{{p34|}}}|35={{{p35|}}}|36={{{p36|}}}|37={{{p37|}}}|38={{{p38|}}}|39={{{p39|}}}|40={{{p40|}}}|41={{{p41|}}}|42={{{p42|}}}|43={{{p43|}}}|44={{{p44|}}}|45={{{p45|}}}|46={{{p46|}}}|47={{{p47|}}}|48={{{p48|}}}|49={{{p49|}}}|50={{{p50|}}}}}
|{{{parts}}}
}}
}} }}
<!-- ***Government type and Leader*** -->
| rowclass53 = mergedtoprow
| header53 = {{#if:{{{government_type|}}}{{{governing_body|}}}{{{leader_name|}}}{{{leader_name1|}}}{{{leader_name2|}}}{{{leader_name3|}}}{{{leader_name4|}}}|Засаг захиргаа<div class="ib-settlement-fn">{{{government_footnotes|}}}</div>}}
<!-- ***Government*** -->
| rowclass54 = mergedrow
| label54 = {{nobold|<small>•</small>}} Төрөл
| data54 = {{{government_type|}}}
| rowclass55 = mergedrow
| label55 = {{nobold|<small>•</small>}} Биет
| class55 = agent
| data55 = {{{governing_body|}}}
| rowclass56 = mergedrow
| label56 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title}}}
| data56 = {{#if:{{{leader_title|}}}|{{{leader_name|}}} {{#if:{{{leader_party|}}}|({{Polparty|{{{subdivision_name}}}|{{{leader_party}}}}})}}}}
| rowclass57 = mergedrow
| label57 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title1}}}
| data57 = {{#if:{{{leader_title1|}}}|{{{leader_name1|}}}}}
| rowclass58 = mergedrow
| label58 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title2}}}
| data58 = {{#if:{{{leader_title2|}}}|{{{leader_name2|}}}}}
| rowclass59 = mergedrow
| label59 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title3}}}
| data59 = {{#if:{{{leader_title3|}}}|{{{leader_name3|}}}}}
| rowclass60 = mergedrow
| label60 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title4}}}
| data60 = {{#if:{{{leader_title4|}}}|{{{leader_name4|}}}}}
| rowclass61 = mergedrow
| label61 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title5}}}
| data61 = {{#if:{{{leader_title5|}}}|{{{leader_name5|}}}}}
| rowclass62 = mergedrow
| label62 = {{{government_blank1_title}}}
| data62 = {{#if:{{{government_blank1|}}}|{{{government_blank1|}}}}}
| rowclass63 = mergedrow
| label63 = {{{government_blank2_title}}}
| data63 = {{#if:{{{government_blank2|}}}|{{{government_blank2|}}}}}
| rowclass64 = mergedrow
| label64 = {{{government_blank3_title}}}
| data64 = {{#if:{{{government_blank3|}}}|{{{government_blank3|}}}}}
| rowclass65 = mergedrow
| label65 = {{{government_blank4_title}}}
| data65 = {{#if:{{{government_blank4|}}}|{{{government_blank4|}}}}}
| rowclass66 = mergedrow
| label66 = {{{government_blank5_title}}}
| data66 = {{#if:{{{government_blank5|}}}|{{{government_blank5|}}}}}
| rowclass67 = mergedrow
| label67 = {{{government_blank6_title}}}
| data67 = {{#if:{{{government_blank6|}}}|{{{government_blank6|}}}}}
<!-- ***Geographical characteristics*** -->
<!-- ***Area*** -->
| rowclass68 = mergedtoprow
| header68 = {{#if:{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}{{{area_land_km2|}}}{{{area_land_ha|}}}{{{area_land_acre|}}}{{{area_land_sq_mi|}}}{{{area_water_km2|}}}{{{area_water_ha|}}}{{{area_water_acre|}}}{{{area_water_sq_mi|}}}{{{area_urban_km2|}}}{{{area_urban_ha|}}}{{{area_urban_acre|}}}{{{area_urban_sq_mi|}}}{{{area_rural_sq_mi|}}}{{{area_rural_ha|}}}{{{area_rural_acre|}}}{{{area_rural_km2|}}}{{{area_metro_km2|}}}{{{area_metro_ha|}}}{{{area_metro_acre|}}}{{{area_blank1_km2|}}}{{{area_blank1_ha|}}}{{{area_blank1_acre|}}}{{{area_metro_sq_mi|}}}{{{area_blank1_sq_mi|}}}
|{{#if:{{both|{{#ifeq:{{{total_type}}}| |1}}|{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}}}
|<!-- displayed below -->
|Газар нутаг<div class="ib-settlement-fn">{{{area_footnotes|}}}</div>
}}
}}
| rowclass69 = {{#if:{{both|{{#ifeq:{{{total_type}}}| |1}}|{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}}}|mergedtoprow|mergedrow}}
| label69 = <div style="white-space:nowrap;">{{#if:{{both|{{#ifeq:{{{total_type}}}| |1}}|{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}}}
|Газар нутаг<div class="ib-settlement-fn">{{{area_footnotes|}}}</div>
| {{nobold|<small>•</small>}} {{#if:{{{total_type|}}}|{{{total_type}}}|{{#if:{{{area_metro_km2|}}}{{{area_metro_sq_mi|}}}{{{area_urban_km2|}}}{{{area_urban_sq_mi|}}}{{{area_rural_km2|}}}{{{area_rural_sq_mi|}}}{{{population_metro|}}}{{{population_urban|}}}{{{population_rural|}}}|{{#if:{{{settlement_type|}}}{{{type|}}}|{{if empty|{{{settlement_type|}}}|{{{type}}}}}|Хот}}|Нийт}}}}
}}</div>
| data69 = {{#if:{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_total_km2|}}}
|ha ={{{area_total_ha|}}}
|acre ={{{area_total_acre|}}}
|sqmi ={{{area_total_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_total_dunam|}}}
|link ={{#switch:{{{dunam_link|}}}||on|total=on}}
|pref ={{{unit_pref|}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass70 = mergedrow
| label70 = {{nobold|<small>•</small>}} Газар
| data70 = {{#if:{{{area_land_km2|}}}{{{area_land_ha|}}}{{{area_land_acre|}}}{{{area_land_sq_mi|}}}{{{area_land_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_land_km2|}}}
|ha ={{{area_land_ha|}}}
|acre ={{{area_land_acre|}}}
|sqmi ={{{area_land_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_land_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|land|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass71 = mergedrow
| label71 = {{nobold|<small>•</small>}} Ус
| data71 = {{#if:{{{area_water_km2|}}}{{{area_water_ha|}}}{{{area_water_acre|}}}{{{area_water_sq_mi|}}}{{{area_water_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_water_km2|}}}
|ha ={{{area_water_ha|}}}
|acre ={{{area_water_acre|}}}
|sqmi ={{{area_water_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_water_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|water|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}} {{#if:{{{area_water_percent|}}}| {{{area_water_percent}}}%}}}}
| rowclass72 = mergedrow
| label72 = {{nobold|<small>•</small>}} Хотын бүс<div class="ib-settlement-fn">{{{area_urban_footnotes|}}}</div>
| data72 = {{#if:{{{area_urban_km2|}}}{{{area_urban_ha|}}}{{{area_urban_acre|}}}{{{area_urban_sq_mi|}}}{{{area_urban_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_urban_km2|}}}
|ha ={{{area_urban_ha|}}}
|acre ={{{area_urban_acre|}}}
|sqmi ={{{area_urban_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_urban_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|urban|on}}
|pref ={{{unit_pref|}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass73 = mergedrow
| label73 = {{nobold|<small>•</small>}} Хөдөө<div class="ib-settlement-fn">{{{area_rural_footnotes|}}}</div>
| data73 = {{#if:{{{area_rural_km2|}}}{{{area_rural_ha|}}}{{{area_rural_acre|}}}{{{area_rural_sq_mi|}}}{{{area_rural_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_rural_km2|}}}
|ha ={{{area_rural_ha|}}}
|acre ={{{area_rural_acre|}}}
|sqmi ={{{area_rural_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_rural_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|rural|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass74 = mergedrow
| label74 = {{nobold|<small>•</small>}} Бөөгнөрөл<div class="ib-settlement-fn">{{{area_metro_footnotes|}}}</div>
| data74 = {{#if:{{{area_metro_km2|}}}{{{area_metro_ha|}}}{{{area_metro_acre|}}}{{{area_metro_sq_mi|}}}{{{area_metro_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_metro_km2|}}}
|ha ={{{area_metro_ha|}}}
|acre ={{{area_metro_acre|}}}
|sqmi ={{{area_metro_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_metro_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|metro|on}}
|pref ={{{unit_pref|}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
<!-- ***Area rank*** -->
| rowclass75 = mergedrow
| label75 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data75 = {{{area_rank|}}}
| rowclass76 = mergedrow
| label76 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{area_blank1_title}}}
| data76 = {{#if:{{{area_blank1_km2|}}}{{{area_blank1_ha|}}}{{{area_blank1_acre|}}}{{{area_blank1_sq_mi|}}}{{{area_blank1_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_blank1_km2|}}}
|ha ={{{area_blank1_ha|}}}
|acre ={{{area_blank1_acre|}}}
|sqmi ={{{area_blank1_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_blank1_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|blank1|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass77 = mergedrow
| label77 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{area_blank2_title}}}
| data77 = {{#if:{{{area_blank2_km2|}}}{{{area_blank2_ha|}}}{{{area_blank2_acre|}}}{{{area_blank2_sq_mi|}}}{{{area_blank2_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_blank2_km2|}}}
|ha ={{{area_blank2_ha|}}}
|acre ={{{area_blank2_acre|}}}
|sqmi ={{{area_blank2_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_blank2_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|blank2|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass78 = mergedrow
| label78 =
| data78 = {{{area_note|}}}
<!-- ***Dimensions*** -->
| rowclass79 = mergedtoprow
| header79 = {{#if:{{{length_km|}}}{{{length_mi|}}}{{{width_km|}}}{{{width_mi|}}}|Хэмжээ<div class="ib-settlement-fn">{{{dimensions_footnotes|}}}</div>}}
| rowclass80 = mergedrow
| label80 = {{nobold|<small>•</small>}} Урт
| data80 = {{#if:{{{length_km|}}}{{{length_mi|}}}
| {{инфобокс_суурин/lengthdisp
|km ={{{length_km|}}}
|mi ={{{length_mi|}}}
|pref={{{unit_pref}}}
|name={{{subdivision_name}}}
}} }}
| rowclass81 = mergedrow
| label81 = {{nobold|<small>•</small>}} Өргөн
| data81 = {{#if:{{{width_km|}}}{{{width_mi|}}}
|{{инфобокс_суурин/lengthdisp
|km ={{{width_km|}}}
|mi ={{{width_mi|}}}
|pref={{{unit_pref}}}
|name={{{subdivision_name}}}
}} }}
<!-- ***Elevation*** -->
| rowclass82 = mergedtoprow
| label82 = {{#if:{{{elevation_link|}}}|[[{{{elevation_link|}}}|Өндөр]]|Өндөр}}<div class="ib-settlement-fn">{{{elevation_footnotes|}}}{{#if:{{{elevation_point|}}}| ({{{elevation_point}}})}}</div>
| data82 = {{#if:{{{elevation_m|}}}{{{elevation_ft|}}}
|{{инфобокс_суурин/lengthdisp
|m ={{{elevation_m|}}}
|ft ={{{elevation_ft|}}}
|pref={{{unit_pref}}}
|name={{{subdivision_name}}}
}} }}
| rowclass83 = {{#if:{{{elevation_m|}}}{{{elevation_ft|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label83 = Хамгийн өндөр цэг<div class="ib-settlement-fn">{{{elevation_max_footnotes|}}}{{#if:{{{elevation_max_point|}}}| ({{{elevation_max_point}}})}}</div>
| data83 = {{#if:{{{elevation_max_m|}}}{{{elevation_max_ft|}}}
|{{инфобокс_суурин/lengthdisp
|m ={{{elevation_max_m|}}}
|ft ={{{elevation_max_ft|}}}
|pref={{{unit_pref}}}
|name={{{subdivision_name}}}
}} }}
<!-- ***Elevation max rank*** -->
| rowclass84 = mergedrow
| label84 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data84 = {{#if:{{{elevation_max_m|}}}{{{elevation_max_ft|}}}| {{{elevation_max_rank|}}} }}
| rowclass85 = {{#if:{{{elevation_min_rank|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label85 = Хамгийн нам цэг<div class="ib-settlement-fn">{{{elevation_min_footnotes|}}}{{#if:{{{elevation_min_point|}}}| ({{{elevation_min_point}}})}}</div>
| data85 = {{#if:{{{elevation_min_m|}}}
|{{{elevation_min_m|}}} м}}
<!-- ***Elevation min rank*** -->
| rowclass86 = mergedrow
| label86 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data86 = {{#if:{{{elevation_min_m|}}}{{{elevation_min_ft|}}}|{{{elevation_min_rank|}}}}}
<!-- ***Population*** -->
| rowclass87 = mergedtoprow
| label87 = Хүн ам<div class="ib-settlement-fn">{{#if:{{{population_as_of|}}}|{{nbsp}}({{{population_as_of}}})}}{{{population_footnotes|}}}</div>
| data87 = {{#if:{{{population|}}}
| {{formatnum:{{replace|{{{population}}}|,|}}}}
| {{#ifeq:{{{total_type}}}|
| {{#if:{{{population_total|}}}
| {{formatnum:{{replace|{{{population_total}}}|,|}}}}
}}
}}
}}
| rowclass88 = mergedtoprow
| header88 = {{#if:{{{population|}}}
|
|{{#ifeq:{{{total_type}}}|
|
|{{#if:{{{population_total|}}}{{{population_urban|}}}{{{population_rural|}}}{{{population_metro|}}}{{{population_blank1|}}}{{{population_blank2|}}}{{{population_est|}}}
|Хүн ам<div class="ib-settlement-fn">{{#if:{{{population_as_of|}}}|{{nbsp}}({{{population_as_of}}})}}{{{population_footnotes|}}}</div>
}}
}}
}}
| rowclass89 = mergedrow
| label89 = {{nobold|<small>•</small>}} {{#if:{{{total_type|}}}|{{{total_type}}}|{{#if:{{{population_metro|}}}{{{population_urban|}}}{{{population_rural|}}}{{{area_metro_km2|}}}{{{area_metro_sq_mi|}}}{{{area_urban_km2|}}}{{{area_urban_sq_mi|}}}{{{area_rural_km2|}}}{{{area_rural_sq_mi|}}}|{{#if:{{{settlement_type|{{{type|}}}}}}|{{{settlement_type|{{{type}}}}}}|Хот}}|Нийт}}}}
| data89 = {{#if:{{{population|}}}
|
|{{#ifeq:{{{total_type}}}|
|
|{{#if:{{{population_total|}}}
| {{formatnum:{{replace|{{{population_total}}}|,|}}}}
}}
}}
}}
| rowclass90 = mergedrow
| label90 = {{nobold|<small>•</small>}} Тооцоо <div class="ib-settlement-fn">({{{pop_est_as_of}}}){{{pop_est_footnotes|}}}</div>
| data90 = {{#if:{{{population_est|}}}|{{formatnum:{{replace|{{{population_est}}}|,|}}}} }}
<!-- ***Population rank*** -->
| rowclass91 = mergedrow
| label91 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data91 = {{{population_rank|}}}
| rowclass92 = mergedrow
| label92 = {{nobold|<small>•</small>}} Нягтрал
| data92 = {{#if:{{{population_density_km2|}}}{{{population_density_sq_mi|}}}{{{population_total|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_km2|}}}
|/sqmi2={{{population_density_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_total|}}}
|dunam={{{area_total_dunam|}}}
|ha ={{{area_total_ha|}}}
|km2 ={{{area_total_km2|}}}
|acre ={{{area_total_acre|}}}
|sqmi ={{{area_total_sq_mi|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
<!-- ***Population density rank*** -->
| rowclass93 = mergedrow
| label93 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data93 = {{{population_density_rank|}}}
| rowclass94 = mergedrow
| label94 = {{nobold|<small>•</small>}} [[Хотын бүс]]<div class="ib-settlement-fn">{{{population_urban_footnotes|}}}</div>
| data94 = {{#if:{{{population_urban|}}}| {{formatnum:{{replace|{{{population_urban}}}|,|}}}} }}
| rowclass95 = mergedrow
| label95 = {{nobold|<small>•</small>}} Нягтрал
| data95 = {{#if:{{{population_density_urban_km2|}}}{{{population_density_urban_sq_mi|}}}{{{population_urban|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_urban_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_urban_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_urban|}}}
|ha ={{{area_urban_ha|}}}
|km2 ={{{area_urban_km2|}}}
|acre ={{{area_urban_acre|}}}
|sqmi ={{{area_urban_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_urban_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass96 = mergedrow
| label96 = {{nobold|<small>•</small>}} [[Хөдөөний бүс|Хөдөө]]<div class="ib-settlement-fn">{{{population_rural_footnotes|}}}</div>
| data96 = {{#if:{{{population_rural|}}}|{{formatnum:{{replace|{{{population_rural}}}|,|}}}}}}
| rowclass97 = mergedrow
| label97 = {{nobold|<small>•</small>}} Rural density
| data97 = {{#if:{{{population_density_rural_km2|}}}{{{population_density_rural_sq_mi|}}}{{{population_rural|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_rural_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_rural_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_rural|}}}
|ha ={{{area_rural_ha|}}}
|km2 ={{{area_rural_km2|}}}
|acre ={{{area_rural_acre|}}}
|sqmi ={{{area_rural_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_rural_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass98 = mergedrow
| label98 = {{nobold|<small>•</small>}} [[Хотын бөөгнөрлийн бүс|Бөөгнөрөл]]<div class="ib-settlement-fn">{{{population_metro_footnotes|}}}</div>
| data98 = {{#if:{{{population_metro|}}}| {{formatnum:{{replace|{{{population_metro}}}|,|}}}} }}
| rowclass99 = mergedrow
| label99 = {{nobold|<small>•</small>}} Нягтрал
| data99 = {{#if:{{{population_density_metro_km2|}}}{{{population_density_metro_sq_mi|}}}{{{population_metro|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_metro_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_metro_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_metro|}}}
|ha ={{{area_metro_ha|}}}
|km2 ={{{area_metro_km2|}}}
|acre ={{{area_metro_acre|}}}
|sqmi ={{{area_metro_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_metro_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass100 = mergedrow
| label100 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{population_blank1_title|}}}<div class="ib-settlement-fn">{{{population_blank1_footnotes|}}}</div>
| data100 = {{#if:{{{population_blank1|}}}|{{formatnum:{{replace|{{{population_blank1}}}|,|}}}}}}
| rowclass101 = mergedrow
| label101 = {{nobold|<small>•</small>}} {{#if:{{{population_blank1_title|}}}|Нягтрал ({{{population_blank1_title}}})|Нягтрал}}
| data101 = {{#if:{{{population_density_blank1_km2|}}}{{{population_density_blank1_sq_mi|}}}{{{population_blank1|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_blank1_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_blank1_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_blank1|}}}
|ha ={{{area_blank1_ha|}}}
|km2 ={{{area_blank1_km2|}}}
|acre ={{{area_blank1_acre|}}}
|sqmi ={{{area_blank1_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_blank1_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass102 = mergedrow
| label102 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{population_blank2_title|}}}<div class="ib-settlement-fn">{{{population_blank2_footnotes|}}}</div>
| data102 = {{#if:{{{population_blank2|}}}|{{formatnum:{{replace|{{{population_blank2}}}|,|}}}}}}
| rowclass103 = mergedrow
| label103 = {{nobold|<small>•</small>}} {{#if:{{{population_blank2_title|}}}|Нягтрал ({{{population_blank2_title}}})|Нягтрал}}
| data103 = {{#if:{{{population_density_blank2_km2|}}}{{{population_density_blank2_sq_mi|}}}{{{population_blank2|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_blank2_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_blank2_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_blank2|}}}
|ha ={{{area_blank2_ha|}}}
|km2 ={{{area_blank2_km2|}}}
|acre ={{{area_blank2_acre|}}}
|sqmi ={{{area_blank2_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_blank2_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass104 = mergedrow
| label104 =
| data104 = {{{population_note|}}}
| rowclass105 = mergedtoprow
| label105 = {{#if:{{{population_demonym|}}}|[[Ард түмний нэр|Иргэдийн нэршил]]|{{#if:{{{population_demonyms|}}}|[[Ард түмний нэр|Иргэдийн нэршил]]}}}}
| data105 = {{if empty|{{{population_demonym|}}}|{{{population_demonyms|}}}}}{{Main other|{{Pluralize from text|{{{population_demonym|}}}|||[[Category:Pages using infobox settlement with possible demonym list]]}}}}
<!-- ***Demographics 1*** -->
| rowclass106 = mergedtoprow
| header106 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{{demographics_type1}}}<div class="ib-settlement-fn">{{{demographics1_footnotes|}}}</div>}}
| rowclass107 = mergedrow
| label107 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title1}}}
| data107 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title1|}}}|{{{demographics1_info1|}}}}}}}
| rowclass108 = mergedrow
| label108 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title2}}}
| data108 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title2|}}}|{{{demographics1_info2|}}}}}}}
| rowclass109 = mergedrow
| label109 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title3}}}
| data109 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title3|}}}|{{{demographics1_info3|}}}}}}}
| rowclass110 = mergedrow
| label110 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title4}}}
| data110 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title4|}}}|{{{demographics1_info4|}}}}}}}
| rowclass111 = mergedrow
| label111 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title5}}}
| data111 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title5|}}}|{{{demographics1_info5|}}}}}}}
| rowclass112 = mergedrow
| label112 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title6}}}
| data112 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title6|}}}|{{{demographics1_info6|}}}}}}}
| rowclass113 = mergedrow
| label113 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title7}}}
| data113 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title7|}}}|{{{demographics1_info7|}}}}}}}
| rowclass114 = mergedrow
| label114 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title8}}}
| data114 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title8|}}}|{{{demographics1_info8|}}}}}}}
| rowclass115 = mergedrow
| label115 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title9}}}
| data115 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title9|}}}|{{{demographics1_info9|}}}}}}}
| rowclass116 = mergedrow
| label116 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title10}}}
| data116 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title10|}}}|{{{demographics1_info10|}}}}}}}
<!-- ***Demographics 2*** -->
| rowclass117 = mergedtoprow
| header117 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{{demographics_type2}}}<div class="ib-settlement-fn">{{{demographics2_footnotes|}}}</div>}}
| rowclass118 = mergedrow
| label118 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title1}}}
| data118 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title1|}}}|{{{demographics2_info1|}}}}}}}
| rowclass119 = mergedrow
| label119 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title2}}}
| data119 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title2|}}}|{{{demographics2_info2|}}}}}}}
| rowclass120 = mergedrow
| label120 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title3}}}
| data120 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title3|}}}|{{{demographics2_info3|}}}}}}}
| rowclass121 = mergedrow
| label121 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title4}}}
| data121 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title4|}}}|{{{demographics2_info4|}}}}}}}
| rowclass122 = mergedrow
| label122 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title5}}}
| data122 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title5|}}}|{{{demographics2_info5|}}}}}}}
| rowclass123 = mergedrow
| label123 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title6}}}
| data123 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title6|}}}|{{{demographics2_info6|}}}}}}}
| rowclass124 = mergedrow
| label124 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title7}}}
| data124 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title7|}}}|{{{demographics2_info7|}}}}}}}
| rowclass125 = mergedrow
| label125 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title8}}}
| data125 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title8|}}}|{{{demographics2_info8|}}}}}}}
| rowclass126 = mergedrow
| label126 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title9}}}
| data126 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title9|}}}|{{{demographics2_info9|}}}}}}}
| rowclass127 = mergedrow
| label127 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title10}}}
| data127 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title10|}}}|{{{demographics2_info10|}}}}}}}
<!-- ***Time Zones*** -->
| rowclass128 = mergedtoprow
| header128 = {{#if:{{{timezone1_location|}}}|{{#if:{{{timezone2|}}}|[[{{#if:{{{timezone_link|}}}|{{{timezone_link}}}|Цагийн бүс}}|Цагийн бүс]]|[[{{#if:{{{timezone_link|}}}|{{{timezone_link}}}|Цагийн бүс}}|Цагийн бүс]]}}|}}
| rowclass129 = {{#if:{{{timezone1_location|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label129 = {{#if:{{{timezone1_location|}}}|{{{timezone1_location}}}|{{#if:{{{timezone2_location|}}}|{{{timezone2_location}}}|{{#if:{{{timezone2|}}}|[[{{#if:{{{timezone_link|}}}|{{{timezone_link}}}|Цагийн бүс}}|Цагийн бүс]]|[[{{#if:{{{timezone_link|}}}|{{{timezone_link}}}|Цагийн бүс}}|Цагийн бүс]]}}}}}}
| data129 = {{#if:{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset1|{{{utc_offset}}}}}}]] {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}|({{{timezone1|{{{timezone}}}}}})}}
|{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}
}}
| rowclass130 = mergedrow
| label130 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} Зун ([[Зуны цаг|ЗЦ]])</span>
| data130 = {{#if:{{{utc_offset1_DST|{{{utc_offset_DST|}}}}}}
|[[UTC{{{utc_offset1_DST|{{{utc_offset_DST|}}}}}}]] {{#if:{{{timezone1_DST|{{{timezone_DST|}}}}}}|({{{timezone1_DST|{{{timezone_DST}}}}}})}}
|{{{timezone1_DST|{{{timezone_DST|}}}}}}
}}
| rowclass131 = mergedrow
| label131 = {{#if:{{{timezone2_location|}}}| {{{timezone2_location|}}}|<nowiki />}}
| data131 = {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}}}}}
|{{#if:{{{utc_offset2|{{{utc_offset2|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset2|{{{utc_offset2}}}}}}]] {{#if:{{{timezone2|}}}|({{{timezone2}}})}}
|{{{timezone2|}}}
}}
}}
| rowclass132 = mergedrow
| label132 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} ([[Зуны цаг]])</span>
| data132 = {{#if:{{{utc_offset2_DST|}}}|[[UTC{{{utc_offset2_DST|}}}]] {{#if:{{{timezone2_DST|}}}|({{{timezone2_DST|}}})}}
|{{{timezone2_DST|}}}
}}
| rowclass133 = mergedrow
| label133 = {{#if:{{{timezone3_location|}}}| {{{timezone3_location|}}}|<nowiki />}}
| data133 = {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}}}}}
|{{#if:{{{utc_offset3|{{{utc_offset3|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset3|{{{utc_offset3}}}}}}]] {{#if:{{{timezone3|}}}|({{{timezone3}}})}}
|{{{timezone3|}}}
}}
}}
| rowclass134 = mergedrow
| label134 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} Summer ([[Daylight saving time|DST]])</span>
| data134 = {{#if:{{{utc_offset3_DST|}}}|[[UTC{{{utc_offset3_DST|}}}]] {{#if:{{{timezone3_DST|}}}|({{{timezone3_DST|}}})}}
|{{{timezone3_DST|}}}
}}
| rowclass135 = mergedrow
| label135 = {{#if:{{{timezone4_location|}}}| {{{timezone4_location|}}}|<nowiki />}}
| data135 = {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}}}}}
|{{#if:{{{utc_offset4|{{{utc_offset4|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset4|{{{utc_offset4}}}}}}]] {{#if:{{{timezone4|}}}|({{{timezone4}}})}}
|{{{timezone4|}}}
}}
}}
| rowclass136 = mergedrow
| label136 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} Summer ([[Daylight saving time|DST]])</span>
| data136 = {{#if:{{{utc_offset4_DST|}}}|[[UTC{{{utc_offset4_DST|}}}]] {{#if:{{{timezone4_DST|}}}|({{{timezone4_DST|}}})}}
|{{{timezone4_DST|}}}
}}
| rowclass137 = mergedrow
| label137 = {{#if:{{{timezone5_location|}}}| {{{timezone5_location|}}}|<nowiki />}}
| data137 = {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}}}}}
|{{#if:{{{utc_offset5|{{{utc_offset5|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset5|{{{utc_offset5}}}}}}]] {{#if:{{{timezone5|}}}|({{{timezone5}}})}}
|{{{timezone5|}}}
}}
}}
| rowclass138 = mergedrow
| label138 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} Summer ([[Daylight saving time|DST]])</span>
| data138 = {{#if:{{{utc_offset5_DST|}}}|[[UTC{{{utc_offset5_DST|}}}]] {{#if:{{{timezone5_DST|}}}|({{{timezone5_DST|}}})}}
|{{{timezone5_DST|}}}
}}
<!-- ***Postal Code(s)*** -->
| rowclass139 = mergedtoprow
| label139 = {{if empty|{{{postal_code_type|}}}|{{Pluralize from text|any_comma=1|parse_links=1|{{{postal_code|}}}|link=Шуудангийн код|singular=Шуудангийн код|plural=Шуудангийн код}}}}
| class139 = adr
| data139 = {{#if:{{{postal_code|}}}|<div class="postal-code">{{{postal_code}}}</div>}}
| rowclass140 = {{#if:{{{postal_code|}}}|mergedbottomrow|mergedtoprow}}
| label140 = {{if empty|{{{postal2_code_type|}}}|{{Pluralize from text|any_comma=1|parse_links=1|{{{postal2_code|}}}|link=Шуудангийн код|singular=Шуудангийн код|plural=Шуудангийн код}}}}
| class140 = adr
| data140 = {{#if:{{{postal2_code|}}}|<div class="postal-code">{{{postal2_code}}}</div>}}
<!-- ***Area Code(s)*** -->
| rowclass141 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label141 = {{#if:{{{area_code_type|}}}|{{{area_code_type}}}|{{#if:{{{area_code|}}}|[[Утасны дугаарлалтын төлөвлөгөө|Бүсийн дугаар]]|{{#if:{{{area_codes|}}}|[[Утасны дугаарлалтын төлөвлөгөө|Бүсийн дугаар]]}}}}}}
| data141 = {{if empty|{{{area_code|}}}|{{{area_codes|}}}}}{{#if:{{{area_code_type|}}}{{{area_codes|}}}||{{Main other|{{Pluralize from text|any_comma=1|parse_links=1|{{{area_code|}}}|||[[Category:Pages using infobox settlement with possible area code list]]}}}}}}
<!-- Geocode-->
| rowclass142 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label142 = [[Геодугаар]]
| class142 = nickname
| data142 = {{{geocode|}}}
<!-- ISO Code-->
| rowclass143 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}{{{geocode|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label143 = [[ISO 3166|ISO 3166 код]]
| class143 = nickname
| data143 = {{{iso_code|}}}
<!-- Vehicle registration plate-->
| rowclass144 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}{{{geocode|}}}{{{iso_code|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label144 = {{#if:{{{registration_plate_type|}}}|{{{registration_plate_type}}}|[[Тээврийн хэрэгслийн улсын дугаар|Улсын дугаар]]}}
| data144 = {{{registration_plate|}}}
<!-- Other codes -->
| rowclass145 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}{{{geocode|}}}{{{iso_code|}}}|{{{registration_plate|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label145 = {{{code1_name|}}}
| class145 = nickname
| data145 = {{#if:{{{code1_name|}}}|{{{code1_info|}}}}}
| rowclass146 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}{{{geocode|}}}{{{iso_code|}}}|{{{registration_plate|}}}|{{{code1_name|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label146 = {{{code2_name|}}}
| class146 = nickname
| data146 = {{#if:{{{code2_name|}}}|{{{code2_info|}}}}}
<!-- ***Blank Fields (two sections)*** -->
| rowclass147 = mergedtoprow
| label147 = {{if empty|{{{blank_name_sec1|}}}|{{{blank_name|}}}}}
| data147 = {{#if:{{{blank_name_sec1|}}}{{{blank_name|}}}|{{if empty|{{{blank_info_sec1|}}}|{{{blank_info|}}}}}}}
| rowclass148 = mergedrow
| label148 = {{if empty|{{{blank1_name_sec1|}}}|{{{blank1_name|}}}}}
| data148 = {{#if:{{{blank1_name_sec1|}}}{{{blank1_name|}}}|{{if empty|{{{blank1_info_sec1|}}}|{{{blank1_info|}}}}}}}
| rowclass149 = mergedrow
| label149 = {{if empty|{{{blank2_name_sec1|}}}|{{{blank2_name|}}}}}
| data149 = {{#if:{{{blank2_name_sec1|}}}{{{blank2_name|}}}|{{if empty|{{{blank2_info_sec1|}}}|{{{blank2_info|}}}}}}}
| rowclass150 = mergedrow
| label150 = {{if empty|{{{blank3_name_sec1|}}}|{{{blank3_name|}}}}}
| data150 = {{#if:{{{blank3_name_sec1|}}}{{{blank3_name|}}}|{{if empty|{{{blank3_info_sec1|}}}|{{{blank3_info|}}}}}}}
| rowclass151 = mergedrow
| label151 = {{if empty|{{{blank4_name_sec1|}}}|{{{blank4_name|}}}}}
| data151 = {{#if:{{{blank4_name_sec1|}}}{{{blank4_name|}}}|{{if empty|{{{blank4_info_sec1|}}}|{{{blank4_info|}}}}}}}
| rowclass152 = mergedrow
| label152 = {{if empty|{{{blank5_name_sec1|}}}|{{{blank5_name|}}}}}
| data152 = {{#if:{{{blank5_name_sec1|}}}{{{blank5_name|}}}|{{if empty|{{{blank5_info_sec1|}}}|{{{blank5_info|}}}}}}}
| rowclass153 = mergedrow
| label153 = {{if empty|{{{blank6_name_sec1|}}}|{{{blank6_name|}}}}}
| data153 = {{#if:{{{blank6_name_sec1|}}}{{{blank6_name|}}}|{{if empty|{{{blank6_info_sec1|}}}|{{{blank6_info|}}}}}}}
| rowclass154 = mergedrow
| label154 = {{if empty|{{{blank7_name_sec1|}}}|{{{blank7_name|}}}}}
| data154 = {{#if:{{{blank7_name_sec1|}}}{{{blank7_name|}}}|{{if empty|{{{blank7_info_sec1|}}}|{{{blank7_info|}}}}}}}
| rowclass155 = mergedtoprow
| label155 = {{{blank_name_sec2}}}
| data155 = {{#if:{{{blank_name_sec2|}}}|{{{blank_info_sec2|}}}}}
| rowclass156 = mergedrow
| label156 = {{{blank1_name_sec2}}}
| data156 = {{#if:{{{blank1_name_sec2|}}}|{{{blank1_info_sec2|}}}}}
| rowclass157 = mergedrow
| label157 = {{{blank2_name_sec2}}}
| data157 = {{#if:{{{blank2_name_sec2|}}}|{{{blank2_info_sec2|}}}}}
| rowclass158 = mergedrow
| label158 = {{{blank3_name_sec2}}}
| data158 = {{#if:{{{blank3_name_sec2|}}}|{{{blank3_info_sec2|}}}}}
| rowclass159 = mergedrow
| label159 = {{{blank4_name_sec2}}}
| data159 = {{#if:{{{blank4_name_sec2|}}}|{{{blank4_info_sec2|}}}}}
| rowclass160 = mergedrow
| label160 = {{{blank5_name_sec2}}}
| data160 = {{#if:{{{blank5_name_sec2|}}}|{{{blank5_info_sec2|}}}}}
| rowclass161 = mergedrow
| label161 = {{{blank6_name_sec2}}}
| data161 = {{#if:{{{blank6_name_sec2|}}}|{{{blank6_info_sec2|}}}}}
| rowclass162 = mergedrow
| label162 = {{{blank7_name_sec2}}}
| data162 = {{#if:{{{blank7_name_sec2|}}}|{{{blank7_info_sec2|}}}}}
<!-- ***Website*** -->
| rowclass163 = mergedtoprow
| label163 = Вэб сайт
| data163 = {{#if:{{{website|}}}|{{{website}}}}}
| class164 = maptable
| data164 = {{#if:{{{module|}}}|{{{module}}}}}
<!-- ***Footnotes*** -->
| belowrowclass = mergedtoprow
| below = {{{footnotes|}}}
}}<!-- Check for unknowns
-->{{#invoke:Check for unknown parameters|check|unknown=|preview = Page using [[Template:{{if empty|{{ucfirst:{{{template_name|}}}}}|Infobox settlement}}]] with unknown parameter "_VALUE_"|ignoreblank=y|mapframe_args=y
| alt | anthem | anthem_link | area_blank1_acre | area_blank1_dunam | area_blank1_ha | area_blank1_km2 | area_blank1_sq_mi | area_blank1_title | area_blank2_acre | area_blank2_dunam | area_blank2_ha | area_blank2_km2 | area_blank2_sq_mi | area_blank2_title | area_code | area_code_type | area_codes | area_footnotes | area_land_acre | area_land_dunam | area_land_ha | area_land_km2 | area_land_sq_mi | area_metro_acre | area_metro_dunam | area_metro_footnotes | area_metro_ha | area_metro_km2 | area_metro_sq_mi | area_note | area_rank | area_rural_acre | area_rural_dunam | area_rural_footnotes | area_rural_ha | area_rural_km2 | area_rural_sq_mi | area_total_acre | area_total_dunam | area_total_ha | area_total_km2 | area_total_sq_mi | area_urban_acre | area_urban_dunam | area_urban_footnotes | area_urban_ha | area_urban_km2 | area_urban_sq_mi | area_water_acre | area_water_dunam | area_water_ha | area_water_km2 | area_water_percent | area_water_sq_mi
| blank_emblem_alt | blank_emblem_link | blank_emblem_size | blank_emblem_type | blank_emblem_upright
| blank_info | blank_info_sec1 | blank_info_sec2 | blank_name | blank_name_sec1 | blank_name_sec2 | blank1_info | blank1_info_sec1 | blank1_info_sec2 | blank1_name | blank1_name_sec1 | blank1_name_sec2 | blank2_info | blank2_info_sec1 | blank2_info_sec2 | blank2_name | blank2_name_sec1 | blank2_name_sec2 | blank3_info | blank3_info_sec1 | blank3_info_sec2 | blank3_name | blank3_name_sec1 | blank3_name_sec2 | blank4_info | blank4_info_sec1 | blank4_info_sec2 | blank4_name | blank4_name_sec1 | blank4_name_sec2 | blank5_info | blank5_info_sec1 | blank5_info_sec2 | blank5_name | blank5_name_sec1 | blank5_name_sec2 | blank6_info | blank6_info_sec1 | blank6_info_sec2 | blank6_name | blank6_name_sec1 | blank6_name_sec2 | blank7_info | blank7_info_sec1 | blank7_info_sec2 | blank7_name | blank7_name_sec1 | blank7_name_sec2 | caption | code1_info | code1_name | code2_info | code2_name | coor_pinpoint | coor_type | coordinates | coordinates_footnotes | demographics_type1 | demographics_type2 | demographics1_footnotes | demographics1_info1 | demographics1_info10 | demographics1_info2 | demographics1_info3 | demographics1_info4 | demographics1_info5 | demographics1_info6 | demographics1_info7 | demographics1_info8 | demographics1_info9 | demographics1_title1 | demographics1_title10 | demographics1_title2 | demographics1_title3 | demographics1_title4 | demographics1_title5 | demographics1_title6 | demographics1_title7 | demographics1_title8 | demographics1_title9 | demographics2_footnotes | demographics2_info1 | demographics2_info10 | demographics2_info2 | demographics2_info3 | demographics2_info4 | demographics2_info5 | demographics2_info6 | demographics2_info7 | demographics2_info8 | demographics2_info9 | demographics2_title1 | demographics2_title10 | demographics2_title2 | demographics2_title3 | demographics2_title4 | demographics2_title5 | demographics2_title6 | demographics2_title7 | demographics2_title8 | demographics2_title9 | dimensions_footnotes | dunam_link | elevation_footnotes | elevation_ft | elevation_link | elevation_m | elevation_max_footnotes | elevation_max_ft | elevation_max_m | elevation_max_point | elevation_max_rank | elevation_min_footnotes | elevation_min_ft | elevation_min_m | elevation_min_point | elevation_min_rank | elevation_point | embed | established_date | established_date1 | established_date2 | established_date3 | established_date4 | established_date5 | established_date6 | established_date7 | established_title | established_title1 | established_title2 | established_title3 | established_title4 | established_title5 | established_title6 | established_title7 | etymology | extinct_date | extinct_title | flag_alt | flag_border | flag_link | flag_size | footnotes | founder | geocode | governing_body | government_footnotes | government_type | government_blank1_title | government_blank1 | government_blank2_title | government_blank2 | government_blank2_title | government_blank3 | government_blank3_title | government_blank3 | government_blank4_title | government_blank4 | government_blank5_title | government_blank5 | government_blank6_title | government_blank6 | grid_name | grid_position
| image_alt | image_blank_emblem | image_caption | image_flag | image_map | image_map1 | image_seal | image_shield | image_size | image_skyline | imagesize | image_upright
| iso_code | leader_name | leader_name1 | leader_name2 | leader_name3 | leader_name4 | leader_name5 | leader_party | leader_title | leader_title1 | leader_title2 | leader_title3 | leader_title4 | leader_title5 | length_km | length_mi | map_alt | map_alt1 | map_caption | map_caption1 | mapsize | mapsize1 | module | motto | motto_link | mottoes | name | named_for | native_name | native_name_lang | nickname | nickname_link | nicknames | official_name | other_name | p1 | p10 | p11 | p12 | p13 | p14 | p15 | p16 | p17 | p18 | p19 | p2 | p20 | p21 | p22 | p23 | p24 | p25 | p26 | p27 | p28 | p29 | p3 | p30 | p31 | p32 | p33 | p34 | p35 | p36 | p37 | p38 | p39 | p4 | p40 | p41 | p42 | p43 | p44 | p45 | p46 | p47 | p48 | p49 | p5 | p50 | p6 | p7 | p8 | p9 | parts | parts_style | parts_type | pop_est_as_of | pop_est_footnotes | population_as_of | population_blank1 | population_blank1_footnotes | population_blank1_title | population_blank2 | population_blank2_footnotes | population_blank2_title | population_demonym | population_demonyms | population_density_blank1_km2 | population_density_blank1_sq_mi | population_density_blank2_km2 | population_density_blank2_sq_mi | population_density_km2 | population_density_metro_km2 | population_density_metro_sq_mi | population_density_rank | population_density_rural_km2 | population_density_rural_sq_mi | population_density_sq_mi | population_density_urban_km2 | population_density_urban_sq_mi | population_est | population_footnotes | population_metro | population_metro_footnotes | population_note | population_rank | population_rural | population_rural_footnotes | population_total | population_urban | population_urban_footnotes | postal_code | postal_code_type | postal2_code | postal2_code_type | pushpin_image | pushpin_label | pushpin_label_position | pushpin_map | pushpin_map_alt | pushpin_map_caption | pushpin_map_caption_notsmall | pushpin_map_narrow | pushpin_mapsize | pushpin_outside | pushpin_overlay | pushpin_relief | registration_plate | registration_plate_type | seal_alt | seal_class | seal_link | seal_size | seal_type | seat | seat_type | seat1 | seat1_type | seat2 | seat2_type | settlement_type | shield_alt | shield_link | shield_size | short_description <!--used by Module:Settlement short description-->| subdivision_name | subdivision_name1 | subdivision_name2 | subdivision_name3 | subdivision_name4 | subdivision_name5 | subdivision_name6 | subdivision_type | subdivision_type1 | subdivision_type2 | subdivision_type3 | subdivision_type4 | subdivision_type5 | subdivision_type6 | template_name | timezone | timezone_DST | timezone_link | timezone1 | timezone1_DST | timezone1_location | timezone2 | timezone2_DST | timezone2_location | timezone3 | timezone3_DST | timezone3_location | timezone4 | timezone4_DST | timezone4_location | timezone5 | timezone5_DST | timezone5_location | total_type | translit_lang1 | translit_lang1_info | translit_lang1_info1 | translit_lang1_info2 | translit_lang1_info3 | translit_lang1_info4 | translit_lang1_info5 | translit_lang1_info6 | translit_lang1_type | translit_lang1_type1 | translit_lang1_type2 | translit_lang1_type3 | translit_lang1_type4 | translit_lang1_type5 | translit_lang1_type6 | translit_lang2 | translit_lang2_info | translit_lang2_info1 | translit_lang2_info2 | translit_lang2_info3 | translit_lang2_info4 | translit_lang2_info5 | translit_lang2_info6 | translit_lang2_type | translit_lang2_type1 | translit_lang2_type2 | translit_lang2_type3 | translit_lang2_type4 | translit_lang2_type5 | translit_lang2_type6 | type | unit_pref | utc_offset | utc_offset_DST | utc_offset1 | utc_offset1_DST | utc_offset2 | utc_offset2_DST | utc_offset3 | utc_offset3_DST | utc_offset4 | utc_offset4_DST | utc_offset5 | utc_offset5_DST | website | width_km | width_mi }}<!--
-->{{#invoke:Check for conflicting parameters|check
| template = [[Template:{{if empty|{{ucfirst:{{{template_name|}}}}}|Infobox settlement}}]]
| cat = {{main other|Category:Pages using {{if empty|{{lcfirst:{{{template_name|}}}}}|infobox settlement}} with conflicting parameters}}
| settlement_type; type
| image_size; imagesize
| image_alt; alt
| image_caption; caption
| nickname; nicknames
| motto; mottoes
| coor_pinpoint; coor_type
| population_demonym; population_demonyms
| utc_offset1; utc_offset
| timezone1; timezone
| utc_offset1_DST; utc_offset_DST
| timezone1_DST; timezone_DST
| area_code; area_codes
| blank_name_sec1; blank_name
| blank_info_sec1; blank_info
| blank1_name_sec1; blank1_name
| blank1_info_sec1; blank1_info
| blank2_name_sec1; blank2_name
| blank2_info_sec1; blank2_info
| blank3_name_sec1; blank3_name
| blank3_info_sec1; blank3_info
| blank4_name_sec1; blank4_name
| blank4_info_sec1; blank4_info
| blank5_name_sec1; blank5_name
| blank5_info_sec1; blank5_info
| blank6_name_sec1; blank6_name
| blank6_info_sec1; blank6_info
| blank7_name_sec1; blank7_name
| blank7_info_sec1; blank7_info
}}<!-- Wikidata
-->{{#if:{{{coordinates_wikidata|}}}{{{wikidata|}}}
|[[Category:Pages using infobox settlement with the wikidata parameter]]
}}{{main other|<!-- Missing country
-->{{#if:{{{subdivision_name|}}}||[[Category:Pages using infobox settlement with missing country]]}}<!-- No map
-->{{#if:{{{pushpin_map|}}}{{{image_map|}}}{{{image_map1|}}}||[[Category:Pages using infobox settlement with no map]]}}<!-- Image_map1 without image_map
-->{{#if:{{{image_map1|}}}|{{#if:{{{image_map|}}}||[[Category:Pages using infobox settlement with image_map1 but not image_map]]}}}}<!-- No coordinates
-->{{#if:{{{coordinates|}}}||[[Category:Pages using infobox settlement with no coordinates]]}}<!--
-->{{#if:{{{embed|}}}|[[Category:Pages using infobox settlement with embed]]}}
}}<!-- Gathering information on over-use of maps
-->{{#ifexpr:{{#invoke:ParameterCount|main|mapframe|image_map|image_map1|pushpin_map}} >2 |{{main other| [[Category:Pages using infobox settlement with potentially too many maps]]}}}}</includeonly><noinclude>
{{documentation}}
<!--Please add this template's categories to the /doc subpage, not here - thanks!-->
</noinclude>
rd6qbsaja014k3rzb88owur3w7s7bwu
859407
859406
2026-06-19T15:00:49Z
Enkhsaihan2005
64429
859407
wikitext
text/x-wiki
<includeonly>{{main other|{{#invoke:Settlement short description|main}}|}}{{Инфобокс
| child = {{yesno|{{{embed|}}}}}
| templatestyles = Инфобокс суурин/styles.css
| bodyclass = ib-settlement vcard
<!--** names, type, and transliterations ** -->
| above = <div class="fn org">{{if empty|{{{name|}}}|{{{official_name|}}}|{{PAGENAMEBASE}}}}</div>
{{#if:{{{native_name|}}}|<div class="nickname ib-settlement-native" {{#if:{{{native_name_lang|}}}|lang="{{{native_name_lang}}}"}}>{{{native_name}}}</div>}}{{#if:{{{other_name|}}}|<div class="nickname ib-settlement-other-name">{{{other_name}}}</div>}}
| subheader = {{#if:{{{settlement_type|}}}{{{type|}}}|<div class="category">{{if empty|{{{settlement_type|}}}|{{{type}}}}}</div>}}
| rowclass1 = mergedtoprow ib-settlement-official
| data1 = {{#if:{{{name|}}}|{{{official_name|}}}}}
<!-- ***Transliteration language 1*** -->
| rowclass2 = mergedtoprow
| header2 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{{translit_lang1}}} галиглал}}
| rowclass3 = {{#if:{{{translit_lang1_type1|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label3 = • {{{translit_lang1_type}}}
| data3 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type|}}}|{{{translit_lang1_info|}}}}}}}
| rowclass4 = {{#if:{{{translit_lang1_type2|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label4 = • {{{translit_lang1_type1}}}
| data4 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type1|}}}|{{{translit_lang1_info1|}}}}}}}
| rowclass5 = {{#if:{{{translit_lang1_type3|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label5 = • {{{translit_lang1_type2}}}
| data5 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type2|}}}|{{{translit_lang1_info2|}}}}}}}
| rowclass6 = {{#if:{{{translit_lang1_type4|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label6 = • {{{translit_lang1_type3}}}
| data6 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type3|}}}|{{{translit_lang1_info3|}}}}}}}
| rowclass7 = {{#if:{{{translit_lang1_type5|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label7 = • {{{translit_lang1_type4}}}
| data7 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type4|}}}|{{{translit_lang1_info4|}}}}}}}
| rowclass8 = {{#if:{{{translit_lang1_type6|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label8 = • {{{translit_lang1_type5}}}
| data8 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type5|}}}|{{{translit_lang1_info5|}}}}}}}
| rowclass9 = mergedbottomrow
| label9 = • {{{translit_lang1_type6}}}
| data9 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type6|}}}|{{{translit_lang1_info6|}}}}}}}
<!-- ***Transliteration language 2*** -->
| rowclass10 = mergedtoprow
| header10 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{{translit_lang2}}} галиглал}}
| rowclass11 = {{#if:{{{translit_lang2_type1|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label11 = • {{{translit_lang2_type}}}
| data11 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type|}}}|{{{translit_lang2_info|}}}}}}}
| rowclass12 = {{#if:{{{translit_lang2_type2|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label12 = • {{{translit_lang2_type1}}}
| data12 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type1|}}}|{{{translit_lang2_info1|}}}}}}}
| rowclass13 = {{#if:{{{translit_lang2_type3|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label13 = • {{{translit_lang2_type2}}}
| data13 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type2|}}}|{{{translit_lang2_info2|}}}}}}}
| rowclass14 = {{#if:{{{translit_lang2_type4|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label14 = • {{{translit_lang2_type3}}}
| data14 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type3|}}}|{{{translit_lang2_info3|}}}}}}}
| rowclass15 = {{#if:{{{translit_lang2_type5|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label15 = • {{{translit_lang2_type4}}}
| data15 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type4|}}}|{{{translit_lang2_info4|}}}}}}}
| rowclass16 = {{#if:{{{translit_lang2_type6|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label16 = • {{{translit_lang2_type5}}}
| data16 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type5|}}}|{{{translit_lang2_info5|}}}}}}}
| rowclass17 = mergedbottomrow
| label17 = • {{{translit_lang2_type6}}}
| data17 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type6|}}}|{{{translit_lang2_info6|}}}}}}}
<!-- end ** names, type, and transliterations ** -->
<!-- ***Skyline Image*** -->
| rowclass18 = mergedtoprow
| data18 = {{#if:{{{image_skyline|}}}|<!--
-->{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage<!--
-->|image={{{image_skyline|}}}<!--
-->|size={{if empty|{{{image_size|}}}|{{{imagesize|}}}}}|sizedefault=250px|upright={{{image_upright|}}}<!--
-->|alt={{if empty|{{{image_alt|}}}|{{{alt|}}}}}<!--
-->|title={{if empty|{{{image_caption|}}}|{{{caption|}}}|{{{image_alt|}}}|{{{alt|}}}}}}}<!--
-->{{#if:{{{image_caption|}}}{{{caption|}}}|<div class="ib-settlement-caption">{{if empty|{{{image_caption|}}}|{{{caption|}}}}}</div>}} }}
<!-- ***Flag, Seal, Shield and Coat of arms*** -->
| rowclass19 = mergedtoprow
| class19 = maptable
| data19 = {{#if:{{{image_flag|}}}{{{image_seal|}}}{{{image_shield|}}}{{{image_blank_emblem|}}}{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}
|{{Инфобокс суурин/columns
| 1 = {{#if:{{{image_flag|}}}|{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_flag}}}|size={{{flag_size|}}}|sizedefault={{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}|125px|100x100px}}|border={{yesno |{{{flag_border|}}}|yes=yes|blank=yes}}|alt={{{flag_alt|}}}|title={{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}} далбаа}}<div class="ib-settlement-caption-link">{{Инфобокс суурин/link|type=Далбаа|link={{{flag_link|}}}|name={{{official_name}}}}}</div>}}
| 2 = {{#if:{{{image_seal|}}}|{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_seal|}}}|size={{{seal_size|}}}|sizedefault={{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}|85px|100x100px}}|alt={{{seal_alt|}}}|title={{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}} албан ёсны тамга}}<div class="ib-settlement-caption-link">{{Инфобокс суурин/link|type={{#if:{{{seal_type|}}}|{{{seal_type}}}|Тамга}}|link={{{seal_link|}}}|name={{{official_name}}}}}</div>}}
| 3 = {{#if:{{{image_shield|}}}|{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_shield|}}}||size={{{shield_size|}}}|sizedefault={{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}|85px|100x100px}}|alt={{{shield_alt|}}}|title={{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}} сүлд}}<div class="ib-settlement-caption-link">{{Инфобокс суурин/link|type=Сүлд|link={{{shield_link|}}}|name={{{official_name}}}}}</div>}}
| 4 = {{#if:{{{image_blank_emblem|}}}|{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_blank_emblem|}}}|size={{{blank_emblem_size|}}}|sizedefault={{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}|85px|100x100px}}|alt={{{blank_emblem_alt|}}}|title=Official logo of {{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}}}}<div class="ib-settlement-caption-link">{{Инфобокс суурин/link|type={{#if:{{{blank_emblem_type|}}}|{{{blank_emblem_type}}}}}|link={{{blank_emblem_link|}}}|name={{{official_name}}}}}</div>}}
| 5 = {{#if:{{{image_map|}}}|<div class="center">{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_map}}}|size={{{mapsize|}}}|sizedefault=100x100px|alt={{{map_alt|}}}|title={{{map_caption|Location of {{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}}}}}}}{{#if:{{{map_caption|}}}|<div class="ib-settlement-caption-link">{{{map_caption}}}</div>}}</div>}}
| 0 = {{#if:{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{#if:{{both| {{{pushpin_map|}}} | {{{coordinates|}}} }}|
{{location map|{{{pushpin_map|}}}
|border = infobox
|alt = {{{pushpin_map_alt|}}}
|caption ={{#if:{{{pushpin_map_caption_notsmall|}}}|{{{pushpin_map_caption_notsmall|}}}|{{#if:{{{pushpin_map_caption|}}}|{{{pushpin_map_caption}}}|{{#if:{{{map_caption|}}}|{{{map_caption}}}}}}}}}
|float = center
|width = {{#if:{{{pushpin_mapsize|}}}|{{{pushpin_mapsize}}}|150}}
|default_width = 250
|relief= {{{pushpin_relief|}}}
|AlternativeMap = {{{pushpin_image|}}}
|overlay_image = {{{pushpin_overlay|}}}
|coordinates = {{{coordinates|}}}
|label = {{#ifeq: {{lc: {{{pushpin_label_position|}}} }} | none | | {{#if:{{{pushpin_label|}}}|{{{pushpin_label}}}|{{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name|}}}}}}} }}
|marksize =6
|outside = {{{pushpin_outside|}}}<!-- pin is outside the map -->
|position = {{{pushpin_label_position|}}}
}}
}} }}
}} }}
<!-- ***Etymology*** -->
| rowclass20 = mergedtoprow
| data20 = {{#if:{{{etymology|}}}|Үгийн гарал: {{{etymology}}} }}
<!-- ***Nickname*** -->
| rowclass21 = {{#if:{{{etymology|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| data21 = {{#if:{{{nickname|}}}{{{nicknames|}}}|<!--
-->{{Pluralize from text|parse_links=1|{{if empty|{{{nickname|}}}|{{{nicknames|}}}{{force plural}}}}|<!--
-->link={{{nickname_link|}}}|singular=Хоч|likely=Хоч|plural=Хоч}}: <!--
--><div class="ib-settlement-nickname nickname">{{if empty|{{{nickname|}}}|{{{nicknames|}}}}}</div><!--
-->{{Main other|{{Pluralize from text|parse_links=1|{{{nickname|}}}|<!--
-->likely=[[Ангилал:Pages using infobox settlement with possible nickname list]]}}}}}}
<!-- ***Motto*** -->
| rowclass22 = {{#if:{{{etymology|}}}{{{nickname|}}}{{{nicknames|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| data22 = {{#if:{{{motto|}}}{{{mottoes|}}}|<!--
-->{{Pluralize from text|{{if empty|{{{motto|}}}|{{{mottoes|}}}{{force plural}}}}|<!--
-->link={{{motto_link|}}}|singular=Уриа|likely=Уриа|plural=Уриа}}: <!--
--><div class="ib-settlement-nickname nickname">{{if empty|{{{motto|}}}|{{{mottoes|}}}}}</div><!--
-->{{Main other|{{Pluralize from text|{{{motto|}}}|<!--
-->likely=[[Category:Pages using infobox settlement with possible motto list]]}}}}}}
<!-- ***Anthem*** -->
| rowclass23 = {{#if:{{{etymology|}}}{{{nickname|}}}{{{nicknames|}}}{{{motto|}}}{{{mottoes|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| data23 = {{#if:{{{anthem|}}}|{{#if:{{{anthem_link|}}}|[[{{{anthem_link|}}}|Дуулал:]]|Дуулал:}} {{{anthem}}}}}
<!-- ***Map*** -->
| rowclass24 = mergedtoprow
| data24 = {{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}||{{#if:{{{image_map|}}}
|{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_map}}}|size={{{mapsize|}}}|sizedefault=250px|upright={{{image_upright|}}}|alt={{{map_alt|}}}|title={{{map_caption|Байршил: {{if empty|{{{name|}}}|{{{official_name|}}}|{{PAGENAMEBASE}}}}}}}}}{{#if:{{{map_caption|}}}|<div class="ib-settlement-caption">{{{map_caption}}}</div>}}
}}}}
| rowclass25 = mergedrow
| data25 = {{#if:{{{image_map1|}}}|{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_map1}}}|size={{{mapsize1|}}}|sizedefault=250px|upright={{{image_upright|}}}|alt={{{map_alt1|}}}|title={{{map_caption1|Байршил: {{if empty|{{{name|}}}|{{{official_name|}}}|{{PAGENAMEBASE}}}}}}}}}{{#if:{{{map_caption1|}}}|<div class="ib-settlement-caption">{{{map_caption1}}}</div>}} }}
| data26 = {{#invoke:Infobox mapframe
| autoWithCaption
| onByDefault = {{#if:{{{pushpin_map|}}}{{{image_map|}}}{{{image_map1|}}}|no|yes}}
| mapframe-frame-width = 250
| mapframe-stroke-width = 2
| mapframe-length_km = {{{length_km|}}}
| mapframe-length_mi = {{{length_mi|}}}
| mapframe-width_km = {{{width_km|}}}
| mapframe-width_mi = {{{width_mi|}}}
| mapframe-area_km2 = {{{area_total_km2|}}}
| mapframe-area_ha = {{{area_total_ha|}}}
| mapframe-area_acre = {{{area_total_acre|}}}
| mapframe-area_sq_mi = {{{area_total_sq_mi|}}}
| mapframe-type = city
| mapframe-population = {{if empty|{{{population_metro|}}}|{{{population_total|}}}}}
| mapframe-marker = town
| mapframe-wikidata = yes
| mapframe-caption = Интерактив газрын зураг
}}
<!-- ***Pushpin Map*** -->
| rowclass28 = mergedtoprow
| data28 = {{#if:{{{pushpin_map_narrow|}}}||{{#if:{{both| {{{pushpin_map|}}} | {{{coordinates|}}} }}|
{{location map|{{{pushpin_map|}}}
|border = infobox
|alt = {{{pushpin_map_alt|}}}
|caption ={{#if:{{{pushpin_map_caption_notsmall|}}}|{{{pushpin_map_caption_notsmall|}}}|{{#if:{{{pushpin_map_caption|}}}|{{{pushpin_map_caption}}}|{{#if:{{{map_caption|}}}|{{#if:{{{image_map|}}}||{{{map_caption}}}}}}}}}}}
|float = center
|width = {{{pushpin_mapsize|}}}
|default_width = 250
|relief= {{{pushpin_relief|}}}
|AlternativeMap = {{{pushpin_image|}}}
|overlay_image = {{{pushpin_overlay|}}}
|coordinates = {{{coordinates|}}}
|label = {{#ifeq: {{lc: {{{pushpin_label_position|}}} }} | none | | {{#if:{{{pushpin_label|}}}|{{{pushpin_label}}}|{{if empty|{{{name|}}}|{{{official_name|}}}}}}} }}
|marksize =6
|outside = {{{pushpin_outside|}}}<!-- pin is outside the map -->
|position = {{{pushpin_label_position|}}}
}}
}} }}
<!-- ***Coordinates*** -->
| data29 = {{#if:{{{coordinates|}}}|{{#if:{{#invoke:string|match|s={{{coordinates|}}}|pattern=geo-inline-hidden|ignore_errors=true|plain=true}}|<!-- Nothing to display -->
|Солбицол{{#if:{{{coor_pinpoint|}}}{{{coor_type|}}}| ({{if empty|{{{coor_pinpoint|}}}|{{{coor_type|}}}}})}}: {{#invoke:ISO 3166|geocoordinsert|nocat=true|1={{{coordinates|}}}|country={{{subdivision_name|}}}|subdivision1={{{subdivision_name1|}}}|subdivision2={{{subdivision_name2|}}}|subdivision3={{{subdivision_name3|}}}|type=city{{#if:{{{population_total|}}}|{{#iferror:{{#expr:{{formatnum:{{{population_total}}}|R}}+1}}||({{formatnum:{{replace|{{{population_total}}}|,|}}|R}})}}}} }}{{{coordinates_footnotes|}}} }}}}
| rowclass30 = {{#if:{{{image_map|}}}{{{image_map1|}}}{{{pushpin_map|}}}|mergedbottomrow|mergedrow}}
| label30 = {{if empty|{{{grid_name|}}}|Grid position}}
| data30 = {{{grid_position|}}}
<!-- ***Subdivisions*** -->
| rowclass31 = mergedtoprow
| label31 = {{{subdivision_type}}}
| data31 = {{#if:{{{subdivision_type|}}}|{{{subdivision_name|}}} }}
| rowclass32 = mergedrow
| label32 = {{{subdivision_type1}}}
| data32 = {{#if:{{{subdivision_type1|}}}|{{{subdivision_name1|}}} }}
| rowclass33 = mergedrow
| label33 = {{{subdivision_type2}}}
| data33 = {{#if:{{{subdivision_type2|}}}|{{{subdivision_name2|}}} }}
| rowclass34 = mergedrow
| label34 = {{{subdivision_type3}}}
| data34 = {{#if:{{{subdivision_type3|}}}|{{{subdivision_name3|}}} }}
| rowclass35 = mergedrow
| label35 = {{{subdivision_type4}}}
| data35 = {{#if:{{{subdivision_type4|}}}|{{{subdivision_name4|}}} }}
| rowclass36 = mergedrow
| label36 = {{{subdivision_type5}}}
| data36 = {{#if:{{{subdivision_type5|}}}|{{{subdivision_name5|}}} }}
| rowclass37 = mergedrow
| label37 = {{{subdivision_type6}}}
| data37 = {{#if:{{{subdivision_type6|}}}|{{{subdivision_name6|}}} }}
<!--***Established*** -->
| rowclass38 = mergedtoprow
| label38 = {{if empty|{{{established_title|}}}|Байгуулагдсан}}
| data38 = {{{established_date|}}}
| rowclass39 = mergedrow
| label39 = {{{established_title1}}}
| data39 = {{#if:{{{established_title1|}}}|{{{established_date1|}}} }}
| rowclass40 = mergedrow
| label40 = {{{established_title2}}}
| data40 = {{#if:{{{established_title2|}}}|{{{established_date2|}}} }}
| rowclass41 = mergedrow
| label41 = {{{established_title3}}}
| data41 = {{#if:{{{established_title3|}}}|{{{established_date3|}}} }}
| rowclass42 = mergedrow
| label42 = {{{established_title4}}}
| data42 = {{#if:{{{established_title4|}}}|{{{established_date4|}}} }}
| rowclass43 = mergedrow
| label43 = {{{established_title5}}}
| data43 = {{#if:{{{established_title5|}}}|{{{established_date5|}}} }}
| rowclass44 = mergedrow
| label44 = {{{established_title6}}}
| data44 = {{#if:{{{established_title6|}}}|{{{established_date6|}}} }}
| rowclass45 = mergedrow
| label45 = {{{established_title7}}}
| data45 = {{#if:{{{established_title7|}}}|{{{established_date7|}}} }}
| rowclass46 = mergedrow
| label46 = {{{extinct_title}}}
| data46 = {{#if:{{{extinct_title|}}}|{{{extinct_date|}}} }}
| rowclass47 = mergedrow
| label47 = Үүсгэн байгуулагч
| data47 = {{{founder|}}}
| rowclass48 = mergedrow
| label48 = Үгийн гарал
| data48 = {{{named_for|}}}
<!-- ***Seat of government and subdivisions within the settlement*** -->
| rowclass49 = mergedtoprow
| label49 = {{if empty|{{{seat_type|}}}|Төв}}
| data49 = {{{seat|}}}
| rowclass50 = mergedrow
| label50 = {{if empty|{{{seat1_type|}}}|Хуучин төв}}
| data50 = {{{seat1|}}}
| rowclass51 = mergedrow
| label51 = {{if empty|{{{seat2_type|}}}|Хуучин төв}}
| data51 = {{{seat2|}}}
| rowclass52 = {{#if:{{{seat|}}}{{{seat1|}}}{{{seat2|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label52 = {{if empty|{{{parts_type|}}}|Дүүрэг}}
| data52 = {{#if:{{{parts|}}}{{{p1|}}}
|{{#ifeq:{{{parts_style|}}}|para
|<b>{{{parts|}}}{{#if:{{both|{{{parts|}}}|{{{p1|}}}}}|: |}}</b>{{comma separated entries|{{{p1|}}}|{{{p2|}}}|{{{p3|}}}|{{{p4|}}}|{{{p5|}}}|{{{p6|}}}|{{{p7|}}}|{{{p8|}}}|{{{p9|}}}|{{{p10|}}}|{{{p11|}}}|{{{p12|}}}|{{{p13|}}}|{{{p14|}}}|{{{p15|}}}|{{{p16|}}}|{{{p17|}}}|{{{p18|}}}|{{{p19|}}}|{{{p20|}}}|{{{p21|}}}|{{{p22|}}}|{{{p23|}}}|{{{p24|}}}|{{{p25|}}}|{{{p26|}}}|{{{p27|}}}|{{{p28|}}}|{{{p29|}}}|{{{p30|}}}|{{{p31|}}}|{{{p32|}}}|{{{p33|}}}|{{{p34|}}}|{{{p35|}}}|{{{p36|}}}|{{{p37|}}}|{{{p38|}}}|{{{p39|}}}|{{{p40|}}}|{{{p41|}}}|{{{p42|}}}|{{{p43|}}}|{{{p44|}}}|{{{p45|}}}|{{{p46|}}}|{{{p47|}}}|{{{p48|}}}|{{{p49|}}}|{{{p50|}}}}}
|{{#if:{{{p1|}}}|{{Collapsible list|title={{{parts|}}}|expand={{#switch:{{{parts_style|}}}|coll=|list=y|{{#if:{{{p6|}}}||y}}}}|1={{{p1|}}}|2={{{p2|}}}|3={{{p3|}}}|4={{{p4|}}}|5={{{p5|}}}|6={{{p6|}}}|7={{{p7|}}}|8={{{p8|}}}|9={{{p9|}}}|10={{{p10|}}}|11={{{p11|}}}|12={{{p12|}}}|13={{{p13|}}}|14={{{p14|}}}|15={{{p15|}}}|16={{{p16|}}}|17={{{p17|}}}|18={{{p18|}}}|19={{{p19|}}}|20={{{p20|}}}|21={{{p21|}}}|22={{{p22|}}}|23={{{p23|}}}|24={{{p24|}}}|25={{{p25|}}}|26={{{p26|}}}|27={{{p27|}}}|28={{{p28|}}}|29={{{p29|}}}|30={{{p30|}}}|31={{{p31|}}}|32={{{p32|}}}|33={{{p33|}}}|34={{{p34|}}}|35={{{p35|}}}|36={{{p36|}}}|37={{{p37|}}}|38={{{p38|}}}|39={{{p39|}}}|40={{{p40|}}}|41={{{p41|}}}|42={{{p42|}}}|43={{{p43|}}}|44={{{p44|}}}|45={{{p45|}}}|46={{{p46|}}}|47={{{p47|}}}|48={{{p48|}}}|49={{{p49|}}}|50={{{p50|}}}}}
|{{{parts}}}
}}
}} }}
<!-- ***Government type and Leader*** -->
| rowclass53 = mergedtoprow
| header53 = {{#if:{{{government_type|}}}{{{governing_body|}}}{{{leader_name|}}}{{{leader_name1|}}}{{{leader_name2|}}}{{{leader_name3|}}}{{{leader_name4|}}}|Government<div class="ib-settlement-fn">{{{government_footnotes|}}}</div>}}
<!-- ***Government*** -->
| rowclass54 = mergedrow
| label54 = • Төрөл
| data54 = {{{government_type|}}}
| rowclass55 = mergedrow
| label55 = • Body
| class55 = agent
| data55 = {{{governing_body|}}}
| rowclass56 = mergedrow
| label56 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title}}}
| data56 = {{#if:{{{leader_title|}}}|{{{leader_name|}}} {{#if:{{{leader_party|}}}|({{Polparty|{{{subdivision_name}}}|{{{leader_party}}}}})}}}}
| rowclass57 = mergedrow
| label57 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title1}}}
| data57 = {{#if:{{{leader_title1|}}}|{{{leader_name1|}}}}}
| rowclass58 = mergedrow
| label58 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title2}}}
| data58 = {{#if:{{{leader_title2|}}}|{{{leader_name2|}}}}}
| rowclass59 = mergedrow
| label59 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title3}}}
| data59 = {{#if:{{{leader_title3|}}}|{{{leader_name3|}}}}}
| rowclass60 = mergedrow
| label60 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title4}}}
| data60 = {{#if:{{{leader_title4|}}}|{{{leader_name4|}}}}}
| rowclass61 = mergedrow
| label61 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title5}}}
| data61 = {{#if:{{{leader_title5|}}}|{{{leader_name5|}}}}}
| rowclass62 = mergedrow
| label62 = {{{government_blank1_title}}}
| data62 = {{#if:{{{government_blank1|}}}|{{{government_blank1|}}}}}
| rowclass63 = mergedrow
| label63 = {{{government_blank2_title}}}
| data63 = {{#if:{{{government_blank2|}}}|{{{government_blank2|}}}}}
| rowclass64 = mergedrow
| label64 = {{{government_blank3_title}}}
| data64 = {{#if:{{{government_blank3|}}}|{{{government_blank3|}}}}}
| rowclass65 = mergedrow
| label65 = {{{government_blank4_title}}}
| data65 = {{#if:{{{government_blank4|}}}|{{{government_blank4|}}}}}
| rowclass66 = mergedrow
| label66 = {{{government_blank5_title}}}
| data66 = {{#if:{{{government_blank5|}}}|{{{government_blank5|}}}}}
| rowclass67 = mergedrow
| label67 = {{{government_blank6_title}}}
| data67 = {{#if:{{{government_blank6|}}}|{{{government_blank6|}}}}}
<!-- ***Geographical characteristics*** -->
<!-- ***Area*** -->
| rowclass68 = mergedtoprow
| header68 = {{#if:{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}{{{area_land_km2|}}}{{{area_land_ha|}}}{{{area_land_acre|}}}{{{area_land_sq_mi|}}}{{{area_water_km2|}}}{{{area_water_ha|}}}{{{area_water_acre|}}}{{{area_water_sq_mi|}}}{{{area_urban_km2|}}}{{{area_urban_ha|}}}{{{area_urban_acre|}}}{{{area_urban_sq_mi|}}}{{{area_rural_sq_mi|}}}{{{area_rural_ha|}}}{{{area_rural_acre|}}}{{{area_rural_km2|}}}{{{area_metro_km2|}}}{{{area_metro_ha|}}}{{{area_metro_acre|}}}{{{area_blank1_km2|}}}{{{area_blank1_ha|}}}{{{area_blank1_acre|}}}{{{area_metro_sq_mi|}}}{{{area_blank1_sq_mi|}}}
|{{#if:{{both|{{#ifeq:{{{total_type}}}| |1}}|{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}}}
|<!-- displayed below -->
|Газар нутаг<div class="ib-settlement-fn">{{{area_footnotes|}}}</div>
}}
}}
| rowclass69 = {{#if:{{both|{{#ifeq:{{{total_type}}}| |1}}|{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}}}|mergedtoprow|mergedrow}}
| label69 = <div style="white-space:nowrap;">{{#if:{{both|{{#ifeq:{{{total_type}}}| |1}}|{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}}}
|Газар нутаг<div class="ib-settlement-fn">{{{area_footnotes|}}}</div>
| {{nobold|<small>•</small>}} {{#if:{{{total_type|}}}|{{{total_type}}}|{{#if:{{{area_metro_km2|}}}{{{area_metro_sq_mi|}}}{{{area_urban_km2|}}}{{{area_urban_sq_mi|}}}{{{area_rural_km2|}}}{{{area_rural_sq_mi|}}}{{{population_metro|}}}{{{population_urban|}}}{{{population_rural|}}}|{{#if:{{{settlement_type|}}}{{{type|}}}|{{if empty|{{{settlement_type|}}}|{{{type}}}}}|Хот}}|Нийт}}}}
}}</div>
| data69 = {{#if:{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_total_km2|}}}
|ha ={{{area_total_ha|}}}
|acre ={{{area_total_acre|}}}
|sqmi ={{{area_total_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_total_dunam|}}}
|link ={{#switch:{{{dunam_link|}}}||on|total=on}}
|pref ={{{unit_pref|}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass70 = mergedrow
| label70 = {{nobold|<small>•</small>}} Газар
| data70 = {{#if:{{{area_land_km2|}}}{{{area_land_ha|}}}{{{area_land_acre|}}}{{{area_land_sq_mi|}}}{{{area_land_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_land_km2|}}}
|ha ={{{area_land_ha|}}}
|acre ={{{area_land_acre|}}}
|sqmi ={{{area_land_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_land_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|land|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass71 = mergedrow
| label71 = {{nobold|<small>•</small>}} Ус
| data71 = {{#if:{{{area_water_km2|}}}{{{area_water_ha|}}}{{{area_water_acre|}}}{{{area_water_sq_mi|}}}{{{area_water_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_water_km2|}}}
|ha ={{{area_water_ha|}}}
|acre ={{{area_water_acre|}}}
|sqmi ={{{area_water_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_water_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|water|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}} {{#if:{{{area_water_percent|}}}| {{{area_water_percent}}}%}}}}
| rowclass72 = mergedrow
| label72 = {{nobold|<small>•</small>}} Хотын бүс<div class="ib-settlement-fn">{{{area_urban_footnotes|}}}</div>
| data72 = {{#if:{{{area_urban_km2|}}}{{{area_urban_ha|}}}{{{area_urban_acre|}}}{{{area_urban_sq_mi|}}}{{{area_urban_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_urban_km2|}}}
|ha ={{{area_urban_ha|}}}
|acre ={{{area_urban_acre|}}}
|sqmi ={{{area_urban_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_urban_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|urban|on}}
|pref ={{{unit_pref|}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass73 = mergedrow
| label73 = {{nobold|<small>•</small>}} Хөдөө<div class="ib-settlement-fn">{{{area_rural_footnotes|}}}</div>
| data73 = {{#if:{{{area_rural_km2|}}}{{{area_rural_ha|}}}{{{area_rural_acre|}}}{{{area_rural_sq_mi|}}}{{{area_rural_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_rural_km2|}}}
|ha ={{{area_rural_ha|}}}
|acre ={{{area_rural_acre|}}}
|sqmi ={{{area_rural_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_rural_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|rural|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass74 = mergedrow
| label74 = {{nobold|<small>•</small>}} Бөөгнөрөл<div class="ib-settlement-fn">{{{area_metro_footnotes|}}}</div>
| data74 = {{#if:{{{area_metro_km2|}}}{{{area_metro_ha|}}}{{{area_metro_acre|}}}{{{area_metro_sq_mi|}}}{{{area_metro_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_metro_km2|}}}
|ha ={{{area_metro_ha|}}}
|acre ={{{area_metro_acre|}}}
|sqmi ={{{area_metro_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_metro_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|metro|on}}
|pref ={{{unit_pref|}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
<!-- ***Area rank*** -->
| rowclass75 = mergedrow
| label75 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data75 = {{{area_rank|}}}
| rowclass76 = mergedrow
| label76 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{area_blank1_title}}}
| data76 = {{#if:{{{area_blank1_km2|}}}{{{area_blank1_ha|}}}{{{area_blank1_acre|}}}{{{area_blank1_sq_mi|}}}{{{area_blank1_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_blank1_km2|}}}
|ha ={{{area_blank1_ha|}}}
|acre ={{{area_blank1_acre|}}}
|sqmi ={{{area_blank1_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_blank1_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|blank1|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass77 = mergedrow
| label77 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{area_blank2_title}}}
| data77 = {{#if:{{{area_blank2_km2|}}}{{{area_blank2_ha|}}}{{{area_blank2_acre|}}}{{{area_blank2_sq_mi|}}}{{{area_blank2_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_blank2_km2|}}}
|ha ={{{area_blank2_ha|}}}
|acre ={{{area_blank2_acre|}}}
|sqmi ={{{area_blank2_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_blank2_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|blank2|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass78 = mergedrow
| label78 =
| data78 = {{{area_note|}}}
<!-- ***Dimensions*** -->
| rowclass79 = mergedtoprow
| header79 = {{#if:{{{length_km|}}}{{{length_mi|}}}{{{width_km|}}}{{{width_mi|}}}|Хэмжээ<div class="ib-settlement-fn">{{{dimensions_footnotes|}}}</div>}}
| rowclass80 = mergedrow
| label80 = {{nobold|<small>•</small>}} Урт
| data80 = {{#if:{{{length_km|}}}{{{length_mi|}}}
| {{инфобокс_суурин/lengthdisp
|km ={{{length_km|}}}
|mi ={{{length_mi|}}}
|pref={{{unit_pref}}}
|name={{{subdivision_name}}}
}} }}
| rowclass81 = mergedrow
| label81 = {{nobold|<small>•</small>}} Өргөн
| data81 = {{#if:{{{width_km|}}}{{{width_mi|}}}
|{{инфобокс_суурин/lengthdisp
|km ={{{width_km|}}}
|mi ={{{width_mi|}}}
|pref={{{unit_pref}}}
|name={{{subdivision_name}}}
}} }}
<!-- ***Elevation*** -->
| rowclass82 = mergedtoprow
| label82 = {{#if:{{{elevation_link|}}}|[[{{{elevation_link|}}}|Өндөр]]|Өндөр}}<div class="ib-settlement-fn">{{{elevation_footnotes|}}}{{#if:{{{elevation_point|}}}| ({{{elevation_point}}})}}</div>
| data82 = {{#if:{{{elevation_m|}}}{{{elevation_ft|}}}
|{{инфобокс_суурин/lengthdisp
|m ={{{elevation_m|}}}
|ft ={{{elevation_ft|}}}
|pref={{{unit_pref}}}
|name={{{subdivision_name}}}
}} }}
| rowclass83 = {{#if:{{{elevation_m|}}}{{{elevation_ft|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label83 = Хамгийн өндөр цэг<div class="ib-settlement-fn">{{{elevation_max_footnotes|}}}{{#if:{{{elevation_max_point|}}}| ({{{elevation_max_point}}})}}</div>
| data83 = {{#if:{{{elevation_max_m|}}}{{{elevation_max_ft|}}}
|{{инфобокс_суурин/lengthdisp
|m ={{{elevation_max_m|}}}
|ft ={{{elevation_max_ft|}}}
|pref={{{unit_pref}}}
|name={{{subdivision_name}}}
}} }}
<!-- ***Elevation max rank*** -->
| rowclass84 = mergedrow
| label84 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data84 = {{#if:{{{elevation_max_m|}}}{{{elevation_max_ft|}}}| {{{elevation_max_rank|}}} }}
| rowclass85 = {{#if:{{{elevation_min_rank|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label85 = Хамгийн нам цэг<div class="ib-settlement-fn">{{{elevation_min_footnotes|}}}{{#if:{{{elevation_min_point|}}}| ({{{elevation_min_point}}})}}</div>
| data85 = {{#if:{{{elevation_min_m|}}}
|{{{elevation_min_m|}}} м}}
<!-- ***Elevation min rank*** -->
| rowclass86 = mergedrow
| label86 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data86 = {{#if:{{{elevation_min_m|}}}{{{elevation_min_ft|}}}|{{{elevation_min_rank|}}}}}
<!-- ***Population*** -->
| rowclass87 = mergedtoprow
| label87 = Хүн ам<div class="ib-settlement-fn">{{#if:{{{population_as_of|}}}|{{nbsp}}({{{population_as_of}}})}}{{{population_footnotes|}}}</div>
| data87 = {{#if:{{{population|}}}
| {{formatnum:{{replace|{{{population}}}|,|}}}}
| {{#ifeq:{{{total_type}}}|
| {{#if:{{{population_total|}}}
| {{formatnum:{{replace|{{{population_total}}}|,|}}}}
}}
}}
}}
| rowclass88 = mergedtoprow
| header88 = {{#if:{{{population|}}}
|
|{{#ifeq:{{{total_type}}}|
|
|{{#if:{{{population_total|}}}{{{population_urban|}}}{{{population_rural|}}}{{{population_metro|}}}{{{population_blank1|}}}{{{population_blank2|}}}{{{population_est|}}}
|Хүн ам<div class="ib-settlement-fn">{{#if:{{{population_as_of|}}}|{{nbsp}}({{{population_as_of}}})}}{{{population_footnotes|}}}</div>
}}
}}
}}
| rowclass89 = mergedrow
| label89 = {{nobold|<small>•</small>}} {{#if:{{{total_type|}}}|{{{total_type}}}|{{#if:{{{population_metro|}}}{{{population_urban|}}}{{{population_rural|}}}{{{area_metro_km2|}}}{{{area_metro_sq_mi|}}}{{{area_urban_km2|}}}{{{area_urban_sq_mi|}}}{{{area_rural_km2|}}}{{{area_rural_sq_mi|}}}|{{#if:{{{settlement_type|{{{type|}}}}}}|{{{settlement_type|{{{type}}}}}}|Хот}}|Нийт}}}}
| data89 = {{#if:{{{population|}}}
|
|{{#ifeq:{{{total_type}}}|
|
|{{#if:{{{population_total|}}}
| {{formatnum:{{replace|{{{population_total}}}|,|}}}}
}}
}}
}}
| rowclass90 = mergedrow
| label90 = {{nobold|<small>•</small>}} Тооцоо <div class="ib-settlement-fn">({{{pop_est_as_of}}}){{{pop_est_footnotes|}}}</div>
| data90 = {{#if:{{{population_est|}}}|{{formatnum:{{replace|{{{population_est}}}|,|}}}} }}
<!-- ***Population rank*** -->
| rowclass91 = mergedrow
| label91 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data91 = {{{population_rank|}}}
| rowclass92 = mergedrow
| label92 = {{nobold|<small>•</small>}} Нягтрал
| data92 = {{#if:{{{population_density_km2|}}}{{{population_density_sq_mi|}}}{{{population_total|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_km2|}}}
|/sqmi2={{{population_density_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_total|}}}
|dunam={{{area_total_dunam|}}}
|ha ={{{area_total_ha|}}}
|km2 ={{{area_total_km2|}}}
|acre ={{{area_total_acre|}}}
|sqmi ={{{area_total_sq_mi|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
<!-- ***Population density rank*** -->
| rowclass93 = mergedrow
| label93 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data93 = {{{population_density_rank|}}}
| rowclass94 = mergedrow
| label94 = {{nobold|<small>•</small>}} [[Хотын бүс]]<div class="ib-settlement-fn">{{{population_urban_footnotes|}}}</div>
| data94 = {{#if:{{{population_urban|}}}| {{formatnum:{{replace|{{{population_urban}}}|,|}}}} }}
| rowclass95 = mergedrow
| label95 = {{nobold|<small>•</small>}} Нягтрал
| data95 = {{#if:{{{population_density_urban_km2|}}}{{{population_density_urban_sq_mi|}}}{{{population_urban|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_urban_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_urban_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_urban|}}}
|ha ={{{area_urban_ha|}}}
|km2 ={{{area_urban_km2|}}}
|acre ={{{area_urban_acre|}}}
|sqmi ={{{area_urban_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_urban_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass96 = mergedrow
| label96 = {{nobold|<small>•</small>}} [[Хөдөөний бүс|Хөдөө]]<div class="ib-settlement-fn">{{{population_rural_footnotes|}}}</div>
| data96 = {{#if:{{{population_rural|}}}|{{formatnum:{{replace|{{{population_rural}}}|,|}}}}}}
| rowclass97 = mergedrow
| label97 = {{nobold|<small>•</small>}} Rural density
| data97 = {{#if:{{{population_density_rural_km2|}}}{{{population_density_rural_sq_mi|}}}{{{population_rural|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_rural_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_rural_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_rural|}}}
|ha ={{{area_rural_ha|}}}
|km2 ={{{area_rural_km2|}}}
|acre ={{{area_rural_acre|}}}
|sqmi ={{{area_rural_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_rural_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass98 = mergedrow
| label98 = {{nobold|<small>•</small>}} [[Хотын бөөгнөрлийн бүс|Бөөгнөрөл]]<div class="ib-settlement-fn">{{{population_metro_footnotes|}}}</div>
| data98 = {{#if:{{{population_metro|}}}| {{formatnum:{{replace|{{{population_metro}}}|,|}}}} }}
| rowclass99 = mergedrow
| label99 = {{nobold|<small>•</small>}} Нягтрал
| data99 = {{#if:{{{population_density_metro_km2|}}}{{{population_density_metro_sq_mi|}}}{{{population_metro|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_metro_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_metro_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_metro|}}}
|ha ={{{area_metro_ha|}}}
|km2 ={{{area_metro_km2|}}}
|acre ={{{area_metro_acre|}}}
|sqmi ={{{area_metro_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_metro_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass100 = mergedrow
| label100 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{population_blank1_title|}}}<div class="ib-settlement-fn">{{{population_blank1_footnotes|}}}</div>
| data100 = {{#if:{{{population_blank1|}}}|{{formatnum:{{replace|{{{population_blank1}}}|,|}}}}}}
| rowclass101 = mergedrow
| label101 = {{nobold|<small>•</small>}} {{#if:{{{population_blank1_title|}}}|Нягтрал ({{{population_blank1_title}}})|Нягтрал}}
| data101 = {{#if:{{{population_density_blank1_km2|}}}{{{population_density_blank1_sq_mi|}}}{{{population_blank1|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_blank1_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_blank1_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_blank1|}}}
|ha ={{{area_blank1_ha|}}}
|km2 ={{{area_blank1_km2|}}}
|acre ={{{area_blank1_acre|}}}
|sqmi ={{{area_blank1_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_blank1_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass102 = mergedrow
| label102 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{population_blank2_title|}}}<div class="ib-settlement-fn">{{{population_blank2_footnotes|}}}</div>
| data102 = {{#if:{{{population_blank2|}}}|{{formatnum:{{replace|{{{population_blank2}}}|,|}}}}}}
| rowclass103 = mergedrow
| label103 = {{nobold|<small>•</small>}} {{#if:{{{population_blank2_title|}}}|Нягтрал ({{{population_blank2_title}}})|Нягтрал}}
| data103 = {{#if:{{{population_density_blank2_km2|}}}{{{population_density_blank2_sq_mi|}}}{{{population_blank2|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_blank2_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_blank2_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_blank2|}}}
|ha ={{{area_blank2_ha|}}}
|km2 ={{{area_blank2_km2|}}}
|acre ={{{area_blank2_acre|}}}
|sqmi ={{{area_blank2_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_blank2_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass104 = mergedrow
| label104 =
| data104 = {{{population_note|}}}
| rowclass105 = mergedtoprow
| label105 = {{#if:{{{population_demonym|}}}|[[Ард түмний нэр|Иргэдийн нэршил]]|{{#if:{{{population_demonyms|}}}|[[Ард түмний нэр|Иргэдийн нэршил]]}}}}
| data105 = {{if empty|{{{population_demonym|}}}|{{{population_demonyms|}}}}}{{Main other|{{Pluralize from text|{{{population_demonym|}}}|||[[Category:Pages using infobox settlement with possible demonym list]]}}}}
<!-- ***Demographics 1*** -->
| rowclass106 = mergedtoprow
| header106 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{{demographics_type1}}}<div class="ib-settlement-fn">{{{demographics1_footnotes|}}}</div>}}
| rowclass107 = mergedrow
| label107 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title1}}}
| data107 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title1|}}}|{{{demographics1_info1|}}}}}}}
| rowclass108 = mergedrow
| label108 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title2}}}
| data108 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title2|}}}|{{{demographics1_info2|}}}}}}}
| rowclass109 = mergedrow
| label109 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title3}}}
| data109 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title3|}}}|{{{demographics1_info3|}}}}}}}
| rowclass110 = mergedrow
| label110 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title4}}}
| data110 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title4|}}}|{{{demographics1_info4|}}}}}}}
| rowclass111 = mergedrow
| label111 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title5}}}
| data111 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title5|}}}|{{{demographics1_info5|}}}}}}}
| rowclass112 = mergedrow
| label112 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title6}}}
| data112 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title6|}}}|{{{demographics1_info6|}}}}}}}
| rowclass113 = mergedrow
| label113 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title7}}}
| data113 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title7|}}}|{{{demographics1_info7|}}}}}}}
| rowclass114 = mergedrow
| label114 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title8}}}
| data114 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title8|}}}|{{{demographics1_info8|}}}}}}}
| rowclass115 = mergedrow
| label115 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title9}}}
| data115 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title9|}}}|{{{demographics1_info9|}}}}}}}
| rowclass116 = mergedrow
| label116 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title10}}}
| data116 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title10|}}}|{{{demographics1_info10|}}}}}}}
<!-- ***Demographics 2*** -->
| rowclass117 = mergedtoprow
| header117 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{{demographics_type2}}}<div class="ib-settlement-fn">{{{demographics2_footnotes|}}}</div>}}
| rowclass118 = mergedrow
| label118 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title1}}}
| data118 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title1|}}}|{{{demographics2_info1|}}}}}}}
| rowclass119 = mergedrow
| label119 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title2}}}
| data119 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title2|}}}|{{{demographics2_info2|}}}}}}}
| rowclass120 = mergedrow
| label120 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title3}}}
| data120 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title3|}}}|{{{demographics2_info3|}}}}}}}
| rowclass121 = mergedrow
| label121 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title4}}}
| data121 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title4|}}}|{{{demographics2_info4|}}}}}}}
| rowclass122 = mergedrow
| label122 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title5}}}
| data122 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title5|}}}|{{{demographics2_info5|}}}}}}}
| rowclass123 = mergedrow
| label123 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title6}}}
| data123 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title6|}}}|{{{demographics2_info6|}}}}}}}
| rowclass124 = mergedrow
| label124 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title7}}}
| data124 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title7|}}}|{{{demographics2_info7|}}}}}}}
| rowclass125 = mergedrow
| label125 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title8}}}
| data125 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title8|}}}|{{{demographics2_info8|}}}}}}}
| rowclass126 = mergedrow
| label126 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title9}}}
| data126 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title9|}}}|{{{demographics2_info9|}}}}}}}
| rowclass127 = mergedrow
| label127 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title10}}}
| data127 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title10|}}}|{{{demographics2_info10|}}}}}}}
<!-- ***Time Zones*** -->
| rowclass128 = mergedtoprow
| header128 = {{#if:{{{timezone1_location|}}}|{{#if:{{{timezone2|}}}|[[{{#if:{{{timezone_link|}}}|{{{timezone_link}}}|Цагийн бүс}}|Цагийн бүс]]|[[{{#if:{{{timezone_link|}}}|{{{timezone_link}}}|Цагийн бүс}}|Цагийн бүс]]}}|}}
| rowclass129 = {{#if:{{{timezone1_location|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label129 = {{#if:{{{timezone1_location|}}}|{{{timezone1_location}}}|{{#if:{{{timezone2_location|}}}|{{{timezone2_location}}}|{{#if:{{{timezone2|}}}|[[{{#if:{{{timezone_link|}}}|{{{timezone_link}}}|Цагийн бүс}}|Цагийн бүс]]|[[{{#if:{{{timezone_link|}}}|{{{timezone_link}}}|Цагийн бүс}}|Цагийн бүс]]}}}}}}
| data129 = {{#if:{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset1|{{{utc_offset}}}}}}]] {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}|({{{timezone1|{{{timezone}}}}}})}}
|{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}
}}
| rowclass130 = mergedrow
| label130 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} Зун ([[Зуны цаг|ЗЦ]])</span>
| data130 = {{#if:{{{utc_offset1_DST|{{{utc_offset_DST|}}}}}}
|[[UTC{{{utc_offset1_DST|{{{utc_offset_DST|}}}}}}]] {{#if:{{{timezone1_DST|{{{timezone_DST|}}}}}}|({{{timezone1_DST|{{{timezone_DST}}}}}})}}
|{{{timezone1_DST|{{{timezone_DST|}}}}}}
}}
| rowclass131 = mergedrow
| label131 = {{#if:{{{timezone2_location|}}}| {{{timezone2_location|}}}|<nowiki />}}
| data131 = {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}}}}}
|{{#if:{{{utc_offset2|{{{utc_offset2|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset2|{{{utc_offset2}}}}}}]] {{#if:{{{timezone2|}}}|({{{timezone2}}})}}
|{{{timezone2|}}}
}}
}}
| rowclass132 = mergedrow
| label132 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} ([[Зуны цаг]])</span>
| data132 = {{#if:{{{utc_offset2_DST|}}}|[[UTC{{{utc_offset2_DST|}}}]] {{#if:{{{timezone2_DST|}}}|({{{timezone2_DST|}}})}}
|{{{timezone2_DST|}}}
}}
| rowclass133 = mergedrow
| label133 = {{#if:{{{timezone3_location|}}}| {{{timezone3_location|}}}|<nowiki />}}
| data133 = {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}}}}}
|{{#if:{{{utc_offset3|{{{utc_offset3|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset3|{{{utc_offset3}}}}}}]] {{#if:{{{timezone3|}}}|({{{timezone3}}})}}
|{{{timezone3|}}}
}}
}}
| rowclass134 = mergedrow
| label134 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} Summer ([[Daylight saving time|DST]])</span>
| data134 = {{#if:{{{utc_offset3_DST|}}}|[[UTC{{{utc_offset3_DST|}}}]] {{#if:{{{timezone3_DST|}}}|({{{timezone3_DST|}}})}}
|{{{timezone3_DST|}}}
}}
| rowclass135 = mergedrow
| label135 = {{#if:{{{timezone4_location|}}}| {{{timezone4_location|}}}|<nowiki />}}
| data135 = {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}}}}}
|{{#if:{{{utc_offset4|{{{utc_offset4|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset4|{{{utc_offset4}}}}}}]] {{#if:{{{timezone4|}}}|({{{timezone4}}})}}
|{{{timezone4|}}}
}}
}}
| rowclass136 = mergedrow
| label136 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} Summer ([[Daylight saving time|DST]])</span>
| data136 = {{#if:{{{utc_offset4_DST|}}}|[[UTC{{{utc_offset4_DST|}}}]] {{#if:{{{timezone4_DST|}}}|({{{timezone4_DST|}}})}}
|{{{timezone4_DST|}}}
}}
| rowclass137 = mergedrow
| label137 = {{#if:{{{timezone5_location|}}}| {{{timezone5_location|}}}|<nowiki />}}
| data137 = {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}}}}}
|{{#if:{{{utc_offset5|{{{utc_offset5|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset5|{{{utc_offset5}}}}}}]] {{#if:{{{timezone5|}}}|({{{timezone5}}})}}
|{{{timezone5|}}}
}}
}}
| rowclass138 = mergedrow
| label138 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} Summer ([[Daylight saving time|DST]])</span>
| data138 = {{#if:{{{utc_offset5_DST|}}}|[[UTC{{{utc_offset5_DST|}}}]] {{#if:{{{timezone5_DST|}}}|({{{timezone5_DST|}}})}}
|{{{timezone5_DST|}}}
}}
<!-- ***Postal Code(s)*** -->
| rowclass139 = mergedtoprow
| label139 = {{if empty|{{{postal_code_type|}}}|{{Pluralize from text|any_comma=1|parse_links=1|{{{postal_code|}}}|link=Шуудангийн код|singular=Шуудангийн код|plural=Шуудангийн код}}}}
| class139 = adr
| data139 = {{#if:{{{postal_code|}}}|<div class="postal-code">{{{postal_code}}}</div>}}
| rowclass140 = {{#if:{{{postal_code|}}}|mergedbottomrow|mergedtoprow}}
| label140 = {{if empty|{{{postal2_code_type|}}}|{{Pluralize from text|any_comma=1|parse_links=1|{{{postal2_code|}}}|link=Шуудангийн код|singular=Шуудангийн код|plural=Шуудангийн код}}}}
| class140 = adr
| data140 = {{#if:{{{postal2_code|}}}|<div class="postal-code">{{{postal2_code}}}</div>}}
<!-- ***Area Code(s)*** -->
| rowclass141 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label141 = {{#if:{{{area_code_type|}}}|{{{area_code_type}}}|{{#if:{{{area_code|}}}|[[Утасны дугаарлалтын төлөвлөгөө|Бүсийн дугаар]]|{{#if:{{{area_codes|}}}|[[Утасны дугаарлалтын төлөвлөгөө|Бүсийн дугаар]]}}}}}}
| data141 = {{if empty|{{{area_code|}}}|{{{area_codes|}}}}}{{#if:{{{area_code_type|}}}{{{area_codes|}}}||{{Main other|{{Pluralize from text|any_comma=1|parse_links=1|{{{area_code|}}}|||[[Category:Pages using infobox settlement with possible area code list]]}}}}}}
<!-- Geocode-->
| rowclass142 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label142 = [[Геодугаар]]
| class142 = nickname
| data142 = {{{geocode|}}}
<!-- ISO Code-->
| rowclass143 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}{{{geocode|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label143 = [[ISO 3166|ISO 3166 код]]
| class143 = nickname
| data143 = {{{iso_code|}}}
<!-- Vehicle registration plate-->
| rowclass144 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}{{{geocode|}}}{{{iso_code|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label144 = {{#if:{{{registration_plate_type|}}}|{{{registration_plate_type}}}|[[Тээврийн хэрэгслийн улсын дугаар|Улсын дугаар]]}}
| data144 = {{{registration_plate|}}}
<!-- Other codes -->
| rowclass145 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}{{{geocode|}}}{{{iso_code|}}}|{{{registration_plate|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label145 = {{{code1_name|}}}
| class145 = nickname
| data145 = {{#if:{{{code1_name|}}}|{{{code1_info|}}}}}
| rowclass146 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}{{{geocode|}}}{{{iso_code|}}}|{{{registration_plate|}}}|{{{code1_name|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label146 = {{{code2_name|}}}
| class146 = nickname
| data146 = {{#if:{{{code2_name|}}}|{{{code2_info|}}}}}
<!-- ***Blank Fields (two sections)*** -->
| rowclass147 = mergedtoprow
| label147 = {{if empty|{{{blank_name_sec1|}}}|{{{blank_name|}}}}}
| data147 = {{#if:{{{blank_name_sec1|}}}{{{blank_name|}}}|{{if empty|{{{blank_info_sec1|}}}|{{{blank_info|}}}}}}}
| rowclass148 = mergedrow
| label148 = {{if empty|{{{blank1_name_sec1|}}}|{{{blank1_name|}}}}}
| data148 = {{#if:{{{blank1_name_sec1|}}}{{{blank1_name|}}}|{{if empty|{{{blank1_info_sec1|}}}|{{{blank1_info|}}}}}}}
| rowclass149 = mergedrow
| label149 = {{if empty|{{{blank2_name_sec1|}}}|{{{blank2_name|}}}}}
| data149 = {{#if:{{{blank2_name_sec1|}}}{{{blank2_name|}}}|{{if empty|{{{blank2_info_sec1|}}}|{{{blank2_info|}}}}}}}
| rowclass150 = mergedrow
| label150 = {{if empty|{{{blank3_name_sec1|}}}|{{{blank3_name|}}}}}
| data150 = {{#if:{{{blank3_name_sec1|}}}{{{blank3_name|}}}|{{if empty|{{{blank3_info_sec1|}}}|{{{blank3_info|}}}}}}}
| rowclass151 = mergedrow
| label151 = {{if empty|{{{blank4_name_sec1|}}}|{{{blank4_name|}}}}}
| data151 = {{#if:{{{blank4_name_sec1|}}}{{{blank4_name|}}}|{{if empty|{{{blank4_info_sec1|}}}|{{{blank4_info|}}}}}}}
| rowclass152 = mergedrow
| label152 = {{if empty|{{{blank5_name_sec1|}}}|{{{blank5_name|}}}}}
| data152 = {{#if:{{{blank5_name_sec1|}}}{{{blank5_name|}}}|{{if empty|{{{blank5_info_sec1|}}}|{{{blank5_info|}}}}}}}
| rowclass153 = mergedrow
| label153 = {{if empty|{{{blank6_name_sec1|}}}|{{{blank6_name|}}}}}
| data153 = {{#if:{{{blank6_name_sec1|}}}{{{blank6_name|}}}|{{if empty|{{{blank6_info_sec1|}}}|{{{blank6_info|}}}}}}}
| rowclass154 = mergedrow
| label154 = {{if empty|{{{blank7_name_sec1|}}}|{{{blank7_name|}}}}}
| data154 = {{#if:{{{blank7_name_sec1|}}}{{{blank7_name|}}}|{{if empty|{{{blank7_info_sec1|}}}|{{{blank7_info|}}}}}}}
| rowclass155 = mergedtoprow
| label155 = {{{blank_name_sec2}}}
| data155 = {{#if:{{{blank_name_sec2|}}}|{{{blank_info_sec2|}}}}}
| rowclass156 = mergedrow
| label156 = {{{blank1_name_sec2}}}
| data156 = {{#if:{{{blank1_name_sec2|}}}|{{{blank1_info_sec2|}}}}}
| rowclass157 = mergedrow
| label157 = {{{blank2_name_sec2}}}
| data157 = {{#if:{{{blank2_name_sec2|}}}|{{{blank2_info_sec2|}}}}}
| rowclass158 = mergedrow
| label158 = {{{blank3_name_sec2}}}
| data158 = {{#if:{{{blank3_name_sec2|}}}|{{{blank3_info_sec2|}}}}}
| rowclass159 = mergedrow
| label159 = {{{blank4_name_sec2}}}
| data159 = {{#if:{{{blank4_name_sec2|}}}|{{{blank4_info_sec2|}}}}}
| rowclass160 = mergedrow
| label160 = {{{blank5_name_sec2}}}
| data160 = {{#if:{{{blank5_name_sec2|}}}|{{{blank5_info_sec2|}}}}}
| rowclass161 = mergedrow
| label161 = {{{blank6_name_sec2}}}
| data161 = {{#if:{{{blank6_name_sec2|}}}|{{{blank6_info_sec2|}}}}}
| rowclass162 = mergedrow
| label162 = {{{blank7_name_sec2}}}
| data162 = {{#if:{{{blank7_name_sec2|}}}|{{{blank7_info_sec2|}}}}}
<!-- ***Website*** -->
| rowclass163 = mergedtoprow
| label163 = Вэб сайт
| data163 = {{#if:{{{website|}}}|{{{website}}}}}
| class164 = maptable
| data164 = {{#if:{{{module|}}}|{{{module}}}}}
<!-- ***Footnotes*** -->
| belowrowclass = mergedtoprow
| below = {{{footnotes|}}}
}}<!-- Check for unknowns
-->{{#invoke:Check for unknown parameters|check|unknown=|preview = Page using [[Template:{{if empty|{{ucfirst:{{{template_name|}}}}}|Infobox settlement}}]] with unknown parameter "_VALUE_"|ignoreblank=y|mapframe_args=y
| alt | anthem | anthem_link | area_blank1_acre | area_blank1_dunam | area_blank1_ha | area_blank1_km2 | area_blank1_sq_mi | area_blank1_title | area_blank2_acre | area_blank2_dunam | area_blank2_ha | area_blank2_km2 | area_blank2_sq_mi | area_blank2_title | area_code | area_code_type | area_codes | area_footnotes | area_land_acre | area_land_dunam | area_land_ha | area_land_km2 | area_land_sq_mi | area_metro_acre | area_metro_dunam | area_metro_footnotes | area_metro_ha | area_metro_km2 | area_metro_sq_mi | area_note | area_rank | area_rural_acre | area_rural_dunam | area_rural_footnotes | area_rural_ha | area_rural_km2 | area_rural_sq_mi | area_total_acre | area_total_dunam | area_total_ha | area_total_km2 | area_total_sq_mi | area_urban_acre | area_urban_dunam | area_urban_footnotes | area_urban_ha | area_urban_km2 | area_urban_sq_mi | area_water_acre | area_water_dunam | area_water_ha | area_water_km2 | area_water_percent | area_water_sq_mi
| blank_emblem_alt | blank_emblem_link | blank_emblem_size | blank_emblem_type | blank_emblem_upright
| blank_info | blank_info_sec1 | blank_info_sec2 | blank_name | blank_name_sec1 | blank_name_sec2 | blank1_info | blank1_info_sec1 | blank1_info_sec2 | blank1_name | blank1_name_sec1 | blank1_name_sec2 | blank2_info | blank2_info_sec1 | blank2_info_sec2 | blank2_name | blank2_name_sec1 | blank2_name_sec2 | blank3_info | blank3_info_sec1 | blank3_info_sec2 | blank3_name | blank3_name_sec1 | blank3_name_sec2 | blank4_info | blank4_info_sec1 | blank4_info_sec2 | blank4_name | blank4_name_sec1 | blank4_name_sec2 | blank5_info | blank5_info_sec1 | blank5_info_sec2 | blank5_name | blank5_name_sec1 | blank5_name_sec2 | blank6_info | blank6_info_sec1 | blank6_info_sec2 | blank6_name | blank6_name_sec1 | blank6_name_sec2 | blank7_info | blank7_info_sec1 | blank7_info_sec2 | blank7_name | blank7_name_sec1 | blank7_name_sec2 | caption | code1_info | code1_name | code2_info | code2_name | coor_pinpoint | coor_type | coordinates | coordinates_footnotes | demographics_type1 | demographics_type2 | demographics1_footnotes | demographics1_info1 | demographics1_info10 | demographics1_info2 | demographics1_info3 | demographics1_info4 | demographics1_info5 | demographics1_info6 | demographics1_info7 | demographics1_info8 | demographics1_info9 | demographics1_title1 | demographics1_title10 | demographics1_title2 | demographics1_title3 | demographics1_title4 | demographics1_title5 | demographics1_title6 | demographics1_title7 | demographics1_title8 | demographics1_title9 | demographics2_footnotes | demographics2_info1 | demographics2_info10 | demographics2_info2 | demographics2_info3 | demographics2_info4 | demographics2_info5 | demographics2_info6 | demographics2_info7 | demographics2_info8 | demographics2_info9 | demographics2_title1 | demographics2_title10 | demographics2_title2 | demographics2_title3 | demographics2_title4 | demographics2_title5 | demographics2_title6 | demographics2_title7 | demographics2_title8 | demographics2_title9 | dimensions_footnotes | dunam_link | elevation_footnotes | elevation_ft | elevation_link | elevation_m | elevation_max_footnotes | elevation_max_ft | elevation_max_m | elevation_max_point | elevation_max_rank | elevation_min_footnotes | elevation_min_ft | elevation_min_m | elevation_min_point | elevation_min_rank | elevation_point | embed | established_date | established_date1 | established_date2 | established_date3 | established_date4 | established_date5 | established_date6 | established_date7 | established_title | established_title1 | established_title2 | established_title3 | established_title4 | established_title5 | established_title6 | established_title7 | etymology | extinct_date | extinct_title | flag_alt | flag_border | flag_link | flag_size | footnotes | founder | geocode | governing_body | government_footnotes | government_type | government_blank1_title | government_blank1 | government_blank2_title | government_blank2 | government_blank2_title | government_blank3 | government_blank3_title | government_blank3 | government_blank4_title | government_blank4 | government_blank5_title | government_blank5 | government_blank6_title | government_blank6 | grid_name | grid_position
| image_alt | image_blank_emblem | image_caption | image_flag | image_map | image_map1 | image_seal | image_shield | image_size | image_skyline | imagesize | image_upright
| iso_code | leader_name | leader_name1 | leader_name2 | leader_name3 | leader_name4 | leader_name5 | leader_party | leader_title | leader_title1 | leader_title2 | leader_title3 | leader_title4 | leader_title5 | length_km | length_mi | map_alt | map_alt1 | map_caption | map_caption1 | mapsize | mapsize1 | module | motto | motto_link | mottoes | name | named_for | native_name | native_name_lang | nickname | nickname_link | nicknames | official_name | other_name | p1 | p10 | p11 | p12 | p13 | p14 | p15 | p16 | p17 | p18 | p19 | p2 | p20 | p21 | p22 | p23 | p24 | p25 | p26 | p27 | p28 | p29 | p3 | p30 | p31 | p32 | p33 | p34 | p35 | p36 | p37 | p38 | p39 | p4 | p40 | p41 | p42 | p43 | p44 | p45 | p46 | p47 | p48 | p49 | p5 | p50 | p6 | p7 | p8 | p9 | parts | parts_style | parts_type | pop_est_as_of | pop_est_footnotes | population_as_of | population_blank1 | population_blank1_footnotes | population_blank1_title | population_blank2 | population_blank2_footnotes | population_blank2_title | population_demonym | population_demonyms | population_density_blank1_km2 | population_density_blank1_sq_mi | population_density_blank2_km2 | population_density_blank2_sq_mi | population_density_km2 | population_density_metro_km2 | population_density_metro_sq_mi | population_density_rank | population_density_rural_km2 | population_density_rural_sq_mi | population_density_sq_mi | population_density_urban_km2 | population_density_urban_sq_mi | population_est | population_footnotes | population_metro | population_metro_footnotes | population_note | population_rank | population_rural | population_rural_footnotes | population_total | population_urban | population_urban_footnotes | postal_code | postal_code_type | postal2_code | postal2_code_type | pushpin_image | pushpin_label | pushpin_label_position | pushpin_map | pushpin_map_alt | pushpin_map_caption | pushpin_map_caption_notsmall | pushpin_map_narrow | pushpin_mapsize | pushpin_outside | pushpin_overlay | pushpin_relief | registration_plate | registration_plate_type | seal_alt | seal_class | seal_link | seal_size | seal_type | seat | seat_type | seat1 | seat1_type | seat2 | seat2_type | settlement_type | shield_alt | shield_link | shield_size | short_description <!--used by Module:Settlement short description-->| subdivision_name | subdivision_name1 | subdivision_name2 | subdivision_name3 | subdivision_name4 | subdivision_name5 | subdivision_name6 | subdivision_type | subdivision_type1 | subdivision_type2 | subdivision_type3 | subdivision_type4 | subdivision_type5 | subdivision_type6 | template_name | timezone | timezone_DST | timezone_link | timezone1 | timezone1_DST | timezone1_location | timezone2 | timezone2_DST | timezone2_location | timezone3 | timezone3_DST | timezone3_location | timezone4 | timezone4_DST | timezone4_location | timezone5 | timezone5_DST | timezone5_location | total_type | translit_lang1 | translit_lang1_info | translit_lang1_info1 | translit_lang1_info2 | translit_lang1_info3 | translit_lang1_info4 | translit_lang1_info5 | translit_lang1_info6 | translit_lang1_type | translit_lang1_type1 | translit_lang1_type2 | translit_lang1_type3 | translit_lang1_type4 | translit_lang1_type5 | translit_lang1_type6 | translit_lang2 | translit_lang2_info | translit_lang2_info1 | translit_lang2_info2 | translit_lang2_info3 | translit_lang2_info4 | translit_lang2_info5 | translit_lang2_info6 | translit_lang2_type | translit_lang2_type1 | translit_lang2_type2 | translit_lang2_type3 | translit_lang2_type4 | translit_lang2_type5 | translit_lang2_type6 | type | unit_pref | utc_offset | utc_offset_DST | utc_offset1 | utc_offset1_DST | utc_offset2 | utc_offset2_DST | utc_offset3 | utc_offset3_DST | utc_offset4 | utc_offset4_DST | utc_offset5 | utc_offset5_DST | website | width_km | width_mi }}<!--
-->{{#invoke:Check for conflicting parameters|check
| template = [[Template:{{if empty|{{ucfirst:{{{template_name|}}}}}|Infobox settlement}}]]
| cat = {{main other|Category:Pages using {{if empty|{{lcfirst:{{{template_name|}}}}}|infobox settlement}} with conflicting parameters}}
| settlement_type; type
| image_size; imagesize
| image_alt; alt
| image_caption; caption
| nickname; nicknames
| motto; mottoes
| coor_pinpoint; coor_type
| population_demonym; population_demonyms
| utc_offset1; utc_offset
| timezone1; timezone
| utc_offset1_DST; utc_offset_DST
| timezone1_DST; timezone_DST
| area_code; area_codes
| blank_name_sec1; blank_name
| blank_info_sec1; blank_info
| blank1_name_sec1; blank1_name
| blank1_info_sec1; blank1_info
| blank2_name_sec1; blank2_name
| blank2_info_sec1; blank2_info
| blank3_name_sec1; blank3_name
| blank3_info_sec1; blank3_info
| blank4_name_sec1; blank4_name
| blank4_info_sec1; blank4_info
| blank5_name_sec1; blank5_name
| blank5_info_sec1; blank5_info
| blank6_name_sec1; blank6_name
| blank6_info_sec1; blank6_info
| blank7_name_sec1; blank7_name
| blank7_info_sec1; blank7_info
}}<!-- Wikidata
-->{{#if:{{{coordinates_wikidata|}}}{{{wikidata|}}}
|[[Category:Pages using infobox settlement with the wikidata parameter]]
}}{{main other|<!-- Missing country
-->{{#if:{{{subdivision_name|}}}||[[Category:Pages using infobox settlement with missing country]]}}<!-- No map
-->{{#if:{{{pushpin_map|}}}{{{image_map|}}}{{{image_map1|}}}||[[Category:Pages using infobox settlement with no map]]}}<!-- Image_map1 without image_map
-->{{#if:{{{image_map1|}}}|{{#if:{{{image_map|}}}||[[Category:Pages using infobox settlement with image_map1 but not image_map]]}}}}<!-- No coordinates
-->{{#if:{{{coordinates|}}}||[[Category:Pages using infobox settlement with no coordinates]]}}<!--
-->{{#if:{{{embed|}}}|[[Category:Pages using infobox settlement with embed]]}}
}}<!-- Gathering information on over-use of maps
-->{{#ifexpr:{{#invoke:ParameterCount|main|mapframe|image_map|image_map1|pushpin_map}} >2 |{{main other| [[Category:Pages using infobox settlement with potentially too many maps]]}}}}</includeonly><noinclude>
{{documentation}}
<!--Please add this template's categories to the /doc subpage, not here - thanks!-->
</noinclude>
7pyxdwbjhrecy5izv1gggdi2xl8xgmy
859408
859407
2026-06-19T15:01:43Z
Enkhsaihan2005
64429
[[Special:Contributions/Enkhsaihan2005|Enkhsaihan2005]] ([[User talk:Enkhsaihan2005|Яриа]]) хэрэглэгчийн [[Special:Diff/859407|859407]] засварыг цуцлах
859408
wikitext
text/x-wiki
<includeonly>{{main other|{{#invoke:Settlement short description|main}}|}}{{Инфобокс
| child = {{yesno|{{{embed|}}}}}
| templatestyles = Инфобокс суурин/styles.css
| bodyclass = ib-settlement vcard
<!--** names, type, and transliterations ** -->
| above = <div class="fn org">{{if empty|{{{name|}}}|{{{official_name|}}}|{{PAGENAMEBASE}}}}</div>
{{#if:{{{native_name|}}}|<div class="nickname ib-settlement-native" {{#if:{{{native_name_lang|}}}|lang="{{{native_name_lang}}}"}}>{{{native_name}}}</div>}}{{#if:{{{other_name|}}}|<div class="nickname ib-settlement-other-name">{{{other_name}}}</div>}}
| subheader = {{#if:{{{settlement_type|{{{type|}}}}}}|<div class="category"><div class="center">{{{settlement_type|{{{type}}}}}}</div></div>}}
| rowclass1 = mergedtoprow ib-settlement-official
| data1 = {{#if:{{{name|}}}|{{{official_name|}}}}}
<!-- ***Transliteration language 1*** -->
| rowclass2 = mergedtoprow
| header2 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{{translit_lang1}}} галиглал}}
| rowclass3 = {{#if:{{{translit_lang1_type1|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label3 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang1_type}}}
| data3 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type|}}}|{{{translit_lang1_info|}}}}}}}
| rowclass4 = {{#if:{{{translit_lang1_type2|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label4 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang1_type1}}}
| data4 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type1|}}}|{{{translit_lang1_info1|}}}}}}}
| rowclass5 = {{#if:{{{translit_lang1_type3|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label5 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang1_type2}}}
| data5 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type2|}}}|{{{translit_lang1_info2|}}}}}}}
| rowclass6 = {{#if:{{{translit_lang1_type4|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label6 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang1_type3}}}
| data6 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type3|}}}|{{{translit_lang1_info3|}}}}}}}
| rowclass7 = {{#if:{{{translit_lang1_type5|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label7 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang1_type4}}}
| data7 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type4|}}}|{{{translit_lang1_info4|}}}}}}}
| rowclass8 = {{#if:{{{translit_lang1_type6|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label8 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang1_type5}}}
| data8 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type5|}}}|{{{translit_lang1_info5|}}}}}}}
| rowclass9 = mergedbottomrow
| label9 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang1_type6}}}
| data9 = {{#if:{{{translit_lang1|}}}|{{#if:{{{translit_lang1_type6|}}}|{{{translit_lang1_info6|}}}}}}}
<!-- ***Transliteration language 2*** -->
| rowclass10 = mergedtoprow
| header10 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{{translit_lang2}}} галиглал}}
| rowclass11 = {{#if:{{{translit_lang2_type1|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label11 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang2_type}}}
| data11 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type|}}}|{{{translit_lang2_info|}}}}}}}
| rowclass12 = {{#if:{{{translit_lang2_type2|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label12 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang2_type1}}}
| data12 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type1|}}}|{{{translit_lang2_info1|}}}}}}}
| rowclass13 = {{#if:{{{translit_lang2_type3|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label13 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang2_type2}}}
| data13 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type2|}}}|{{{translit_lang2_info2|}}}}}}}
| rowclass14 = {{#if:{{{translit_lang2_type4|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label14 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang2_type3}}}
| data14 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type3|}}}|{{{translit_lang2_info3|}}}}}}}
| rowclass15 = {{#if:{{{translit_lang2_type5|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label15 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang2_type4}}}
| data15 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type4|}}}|{{{translit_lang2_info4|}}}}}}}
| rowclass16 = {{#if:{{{translit_lang2_type6|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label16 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang2_type5}}}
| data16 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type5|}}}|{{{translit_lang2_info5|}}}}}}}
| rowclass17 = mergedbottomrow
| label17 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{translit_lang2_type6}}}
| data17 = {{#if:{{{translit_lang2|}}}|{{#if:{{{translit_lang2_type6|}}}|{{{translit_lang2_info6|}}}}}}}
<!-- end ** names, type, and transliterations ** -->
<!-- ***Skyline Image*** -->
| rowclass18 = mergedtoprow
| data18 = {{#if:{{{image_skyline|}}}|<!--
--><div class="center">{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage<!--
-->|image={{{image_skyline|}}}<!--
-->|size={{if empty|{{{image_size|}}}|{{{imagesize|}}}}}|sizedefault=250px<!--
-->|alt={{if empty|{{{image_alt|}}}|{{{alt|}}}}}<!--
-->|title={{if empty|{{{image_caption|}}}|{{{caption|}}}|{{{image_alt|}}}|{{{alt|}}}}}</div>}}<!--
-->{{#if:{{{image_caption|}}}{{{caption|}}}|<div class="ib-settlement-caption"><div class="center">{{if empty|{{{image_caption|}}}|{{{caption|}}}}}</div></div>}} }}
<!-- ***Flag, Seal, Shield and Coat of arms*** -->
| rowclass19 = mergedtoprow
| class19 = maptable
| data19 = {{#if:{{{image_flag|}}}{{{image_seal|}}}{{{image_shield|}}}{{{image_blank_emblem|}}}{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}
|{{Инфобокс суурин/columns
| 1 = {{#if:{{{image_flag|}}}|{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_flag}}}|size={{{flag_size|}}}|sizedefault={{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}|125px|100x100px}}|border={{yesno |{{{flag_border|}}}|yes=yes|blank=yes}}|alt={{{flag_alt|}}}|title={{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}} далбаа}}<div class="ib-settlement-caption-link">{{Инфобокс суурин/link|type=Далбаа|link={{{flag_link|}}}|name={{{official_name}}}}}</div>}}
| 2 = {{#if:{{{image_seal|}}}|{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_seal|}}}|size={{{seal_size|}}}|sizedefault={{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}|85px|100x100px}}|alt={{{seal_alt|}}}|title={{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}} албан ёсны тамга}}<div class="ib-settlement-caption-link">{{Инфобокс суурин/link|type={{#if:{{{seal_type|}}}|{{{seal_type}}}|Тамга}}|link={{{seal_link|}}}|name={{{official_name}}}}}</div>}}
| 3 = {{#if:{{{image_shield|}}}|{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_shield|}}}||size={{{shield_size|}}}|sizedefault={{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}|85px|100x100px}}|alt={{{shield_alt|}}}|title={{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}} сүлд}}<div class="ib-settlement-caption-link">{{Инфобокс суурин/link|type=Сүлд|link={{{shield_link|}}}|name={{{official_name}}}}}</div>}}
| 4 = {{#if:{{{image_blank_emblem|}}}|{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_blank_emblem|}}}|size={{{blank_emblem_size|}}}|sizedefault={{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}|85px|100x100px}}|alt={{{blank_emblem_alt|}}}|title=Official logo of {{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}}}}<div class="ib-settlement-caption-link">{{Инфобокс суурин/link|type={{#if:{{{blank_emblem_type|}}}|{{{blank_emblem_type}}}}}|link={{{blank_emblem_link|}}}|name={{{official_name}}}}}</div>}}
| 5 = {{#if:{{{image_map|}}}|<div class="center">{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_map}}}|size={{{mapsize|}}}|sizedefault=100x100px|alt={{{map_alt|}}}|title={{{map_caption|Location of {{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}}}}}}}{{#if:{{{map_caption|}}}|<div class="ib-settlement-caption-link">{{{map_caption}}}</div>}}</div>}}
| 0 = {{#if:{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{#if:{{both| {{{pushpin_map|}}} | {{{coordinates|}}} }}|
{{location map|{{{pushpin_map|}}}
|border = infobox
|alt = {{{pushpin_map_alt|}}}
|caption ={{#if:{{{pushpin_map_caption_notsmall|}}}|{{{pushpin_map_caption_notsmall|}}}|{{#if:{{{pushpin_map_caption|}}}|{{{pushpin_map_caption}}}|{{#if:{{{map_caption|}}}|{{{map_caption}}}}}}}}}
|float = center
|width = {{#if:{{{pushpin_mapsize|}}}|{{{pushpin_mapsize}}}|150}}
|default_width = 250
|relief= {{{pushpin_relief|}}}
|AlternativeMap = {{{pushpin_image|}}}
|overlay_image = {{{pushpin_overlay|}}}
|coordinates = {{{coordinates|}}}
|label = {{#ifeq: {{lc: {{{pushpin_label_position|}}} }} | none | | {{#if:{{{pushpin_label|}}}|{{{pushpin_label}}}|{{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name|}}}}}}} }}
|marksize =6
|outside = {{{pushpin_outside|}}}<!-- pin is outside the map -->
|position = {{{pushpin_label_position|}}}
}}
}} }}
}} }}
<!-- ***Etymology*** -->
| rowclass20 = mergedtoprow
| data20 = {{#if:{{{etymology|}}}|<div class="center">Үгийн гарал: {{{etymology}}}</div> }}
<!-- ***Nickname*** -->
| rowclass21 = {{#if:{{{etymology|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| data21 = {{#if:{{{nickname|}}}|<div class="center">{{#if:{{{nickname_link|}}}|[[{{{nickname_link|}}}|Хоч:]]|Хоч:}}|{{#if:{{{nicknames|}}}|{{#if:{{{nickname_link|}}}|[[{{{nickname_link|}}}|Хоч:]]|Хоч:}}}}}}{{#if:{{{nickname|}}}{{{nicknames|}}}| <div class="ib-settlement-nickname nickname">{{if empty|{{{nickname|}}}|{{{nicknames|}}}}}</div></div>}}{{Main other|{{Pluralize from text|parse_links=1|no_and=1|{{{nickname|}}}|||[[Category:Pages using infobox settlement with possible nickname list]]}}}}
<!-- ***Motto*** -->
| rowclass22 = {{#if:{{{etymology|}}}{{{nickname|}}}{{{nicknames|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| data22 = {{#if:{{{motto|}}}|<div class="center">{{#if:{{{motto_link|}}}|[[{{{motto_link|}}}|Уриа:]]|Уриа:}}|{{#if:{{{mottoes|}}}|{{#if:{{{motto_link|}}}|<div class="center">[[{{{motto_link|}}}|Уриа:]]</div>|<div class="center">Уриа:</div>}}}}}}{{#if:{{{motto|}}}{{{mottoes|}}}| <div class="ib-settlement-nickname nickname">{{if empty|{{{motto|}}}|{{{mottoes|}}}}}</div></div>}}{{Main other|{{Pluralize from text|{{{motto|}}}|||[[Category:Pages using infobox settlement with possible motto list]]|no_and=1|no_comma=1}}}}
<!-- ***Anthem*** -->
| rowclass23 = {{#if:{{{etymology|}}}{{{nickname|}}}{{{nicknames|}}}{{{motto|}}}{{{mottoes|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| data23 = {{#if:{{{anthem|}}}|<div class="center">{{#if:{{{anthem_link|}}}|[[{{{anthem_link|}}}|Дуулал:]]|Дуулал:}} {{{anthem}}}</div>}}
<!-- ***Map*** -->
| rowclass24 = mergedtoprow
| data24 = {{#if:{{both|{{{pushpin_map_narrow|}}}|{{{pushpin_map|}}}}}||{{#if:{{{image_map|}}}
|<div class="center">{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_map}}}|size={{{mapsize|}}}|sizedefault=250px|alt={{{map_alt|}}}|title={{{map_caption|Location of {{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}}}}}}}{{#if:{{{map_caption|}}}|<div class="ib-settlement-caption">{{{map_caption}}}</div></div>}}
}}}}
| rowclass25 = mergedrow
| data25 = {{#if:{{{image_map1|}}}|<div class="center">{{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage|image={{{image_map1}}}|size={{{mapsize1|}}}|sizedefault=250px|alt={{{map_alt1|}}}|title={{{map_caption1|Location of {{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name}}}}}}}}}}{{#if:{{{map_caption1|}}}|<div class="ib-settlement-caption">{{{map_caption1}}}</div>}} </div>}}
| data26 = {{#invoke:Infobox mapframe
| autoWithCaption
| onByDefault = {{#if:{{{pushpin_map|}}}{{{image_map|}}}{{{image_map1|}}}|no|yes}}
| mapframe-frame-width = 250
| mapframe-stroke-width = 2
| mapframe-length_km = {{{length_km|}}}
| mapframe-length_mi = {{{length_mi|}}}
| mapframe-width_km = {{{width_km|}}}
| mapframe-width_mi = {{{width_mi|}}}
| mapframe-area_km2 = {{{area_total_km2|}}}
| mapframe-area_ha = {{{area_total_ha|}}}
| mapframe-area_acre = {{{area_total_acre|}}}
| mapframe-area_sq_mi = {{{area_total_sq_mi|}}}
| mapframe-type = city
| mapframe-population = {{if empty|{{{population_metro|}}}|{{{population_total|}}}}}
| mapframe-marker = town
| mapframe-wikidata = yes
| mapframe-caption = Интерактив газрын зураг
}}
<!-- ***Pushpin Map*** -->
| rowclass28 = mergedtoprow
| data28 = {{#if:{{{pushpin_map_narrow|}}}||{{#if:{{both| {{{pushpin_map|}}} | {{{coordinates|}}} }}|
{{location map|{{{pushpin_map|}}}
|border = infobox
|alt = {{{pushpin_map_alt|}}}
|caption ={{#if:{{{pushpin_map_caption_notsmall|}}}|{{{pushpin_map_caption_notsmall|}}}|{{#if:{{{pushpin_map_caption|}}}|{{{pushpin_map_caption}}}|{{#if:{{{map_caption|}}}|{{#if:{{{image_map|}}}||{{{map_caption}}}}}}}}}}}
|float = center
|width = {{{pushpin_mapsize|}}}
|default_width = 250
|relief= {{{pushpin_relief|}}}
|AlternativeMap = {{{pushpin_image|}}}
|overlay_image = {{{pushpin_overlay|}}}
|coordinates = {{{coordinates|}}}
|label = {{#ifeq: {{lc: {{{pushpin_label_position|}}} }} | none | | {{#if:{{{pushpin_label|}}}|{{{pushpin_label}}}|{{#if:{{{name|}}}|{{{name}}}|{{{official_name|}}}}}}} }}
|marksize =6
|outside = {{{pushpin_outside|}}}<!-- pin is outside the map -->
|position = {{{pushpin_label_position|}}}
}}
}} }}
<!-- ***Coordinates*** -->
| data29 = {{#if:{{{coordinates|}}}|{{#if:{{#invoke:string|match|s={{{coordinates|}}}|pattern=geo-inline-hidden|ignore_errors=true|plain=true}}|<!-- Nothing to display -->
|Солбицол{{#if:{{{coor_pinpoint|}}}{{{coor_type|}}}| ({{if empty|{{{coor_pinpoint|}}}|{{{coor_type|}}}}})}}: {{#invoke:ISO 3166|geocoordinsert|nocat=true|1={{{coordinates|}}}|country={{{subdivision_name|}}}|subdivision1={{{subdivision_name1|}}}|subdivision2={{{subdivision_name2|}}}|subdivision3={{{subdivision_name3|}}}|type=city{{#if:{{{population_total|}}}|{{#iferror:{{#expr:{{formatnum:{{{population_total}}}|R}}+1}}||({{formatnum:{{replace|{{{population_total}}}|,|}}|R}})}}}} }}{{{coordinates_footnotes|}}} }}}}
| rowclass30 = {{#if:{{{image_map|}}}{{{image_map1|}}}{{{pushpin_map|}}}|mergedbottomrow|mergedrow}}
| label30 = {{if empty|{{{grid_name|}}}|Grid position}}
| data30 = {{{grid_position|}}}
<!-- ***Subdivisions*** -->
| rowclass31 = mergedtoprow
| label31 = {{{subdivision_type}}}
| data31 = {{#if:{{{subdivision_type|}}}|{{{subdivision_name|}}} }}
| rowclass32 = mergedrow
| label32 = {{{subdivision_type1}}}
| data32 = {{#if:{{{subdivision_type1|}}}|{{{subdivision_name1|}}} }}
| rowclass33 = mergedrow
| label33 = {{{subdivision_type2}}}
| data33 = {{#if:{{{subdivision_type2|}}}|{{{subdivision_name2|}}} }}
| rowclass34 = mergedrow
| label34 = {{{subdivision_type3}}}
| data34 = {{#if:{{{subdivision_type3|}}}|{{{subdivision_name3|}}} }}
| rowclass35 = mergedrow
| label35 = {{{subdivision_type4}}}
| data35 = {{#if:{{{subdivision_type4|}}}|{{{subdivision_name4|}}} }}
| rowclass36 = mergedrow
| label36 = {{{subdivision_type5}}}
| data36 = {{#if:{{{subdivision_type5|}}}|{{{subdivision_name5|}}} }}
| rowclass37 = mergedrow
| label37 = {{{subdivision_type6}}}
| data37 = {{#if:{{{subdivision_type6|}}}|{{{subdivision_name6|}}} }}
<!--***Established*** -->
| rowclass38 = mergedtoprow
| label38 = {{if empty|{{{established_title|}}}|Байгуулагдсан}}
| data38 = {{{established_date|}}}
| rowclass39 = mergedrow
| label39 = {{{established_title1}}}
| data39 = {{#if:{{{established_title1|}}}|{{{established_date1|}}} }}
| rowclass40 = mergedrow
| label40 = {{{established_title2}}}
| data40 = {{#if:{{{established_title2|}}}|{{{established_date2|}}} }}
| rowclass41 = mergedrow
| label41 = {{{established_title3}}}
| data41 = {{#if:{{{established_title3|}}}|{{{established_date3|}}} }}
| rowclass42 = mergedrow
| label42 = {{{established_title4}}}
| data42 = {{#if:{{{established_title4|}}}|{{{established_date4|}}} }}
| rowclass43 = mergedrow
| label43 = {{{established_title5}}}
| data43 = {{#if:{{{established_title5|}}}|{{{established_date5|}}} }}
| rowclass44 = mergedrow
| label44 = {{{established_title6}}}
| data44 = {{#if:{{{established_title6|}}}|{{{established_date6|}}} }}
| rowclass45 = mergedrow
| label45 = {{{established_title7}}}
| data45 = {{#if:{{{established_title7|}}}|{{{established_date7|}}} }}
| rowclass46 = mergedrow
| label46 = {{{extinct_title}}}
| data46 = {{#if:{{{extinct_title|}}}|{{{extinct_date|}}} }}
| rowclass47 = mergedrow
| label47 = Үүсгэн байгуулагч
| data47 = {{{founder|}}}
| rowclass48 = mergedrow
| label48 = Үгийн гарал
| data48 = {{{named_for|}}}
<!-- ***Seat of government and subdivisions within the settlement*** -->
| rowclass49 = mergedtoprow
| label49 = {{#if:{{{seat_type|}}}|{{{seat_type}}}|Захиргааны төв}}
| data49 = {{{seat|}}}
| rowclass50 = mergedrow
| label50 = {{#if:{{{seat1_type|}}}|{{{seat1_type}}}|Хуучин төв}}
| data50 = {{{seat1|}}}
| rowclass51 = mergedrow
| label51 = {{#if:{{{seat2_type|}}}|{{{seat2_type}}}|Хуучин төв}}
| data51 = {{{seat2|}}}
| rowclass52 = {{#if:{{{seat|}}}{{{seat1|}}}{{{seat2|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label52 = {{#if:{{{parts_type|}}}|{{{parts_type}}}|Дүүрэг}}
| data52 = {{#if:{{{parts|}}}{{{p1|}}}
|{{#ifeq:{{{parts_style|}}}|para
|<b>{{{parts|}}}{{#if:{{both|{{{parts|}}}|{{{p1|}}}}}|: |}}</b>{{comma separated entries|{{{p1|}}}|{{{p2|}}}|{{{p3|}}}|{{{p4|}}}|{{{p5|}}}|{{{p6|}}}|{{{p7|}}}|{{{p8|}}}|{{{p9|}}}|{{{p10|}}}|{{{p11|}}}|{{{p12|}}}|{{{p13|}}}|{{{p14|}}}|{{{p15|}}}|{{{p16|}}}|{{{p17|}}}|{{{p18|}}}|{{{p19|}}}|{{{p20|}}}|{{{p21|}}}|{{{p22|}}}|{{{p23|}}}|{{{p24|}}}|{{{p25|}}}|{{{p26|}}}|{{{p27|}}}|{{{p28|}}}|{{{p29|}}}|{{{p30|}}}|{{{p31|}}}|{{{p32|}}}|{{{p33|}}}|{{{p34|}}}|{{{p35|}}}|{{{p36|}}}|{{{p37|}}}|{{{p38|}}}|{{{p39|}}}|{{{p40|}}}|{{{p41|}}}|{{{p42|}}}|{{{p43|}}}|{{{p44|}}}|{{{p45|}}}|{{{p46|}}}|{{{p47|}}}|{{{p48|}}}|{{{p49|}}}|{{{p50|}}}}}
|{{#if:{{{p1|}}}|{{Collapsible list|title={{{parts|}}}|expand={{#switch:{{{parts_style|}}}|coll=|list=y|{{#if:{{{p6|}}}||y}}}}|1={{{p1|}}}|2={{{p2|}}}|3={{{p3|}}}|4={{{p4|}}}|5={{{p5|}}}|6={{{p6|}}}|7={{{p7|}}}|8={{{p8|}}}|9={{{p9|}}}|10={{{p10|}}}|11={{{p11|}}}|12={{{p12|}}}|13={{{p13|}}}|14={{{p14|}}}|15={{{p15|}}}|16={{{p16|}}}|17={{{p17|}}}|18={{{p18|}}}|19={{{p19|}}}|20={{{p20|}}}|21={{{p21|}}}|22={{{p22|}}}|23={{{p23|}}}|24={{{p24|}}}|25={{{p25|}}}|26={{{p26|}}}|27={{{p27|}}}|28={{{p28|}}}|29={{{p29|}}}|30={{{p30|}}}|31={{{p31|}}}|32={{{p32|}}}|33={{{p33|}}}|34={{{p34|}}}|35={{{p35|}}}|36={{{p36|}}}|37={{{p37|}}}|38={{{p38|}}}|39={{{p39|}}}|40={{{p40|}}}|41={{{p41|}}}|42={{{p42|}}}|43={{{p43|}}}|44={{{p44|}}}|45={{{p45|}}}|46={{{p46|}}}|47={{{p47|}}}|48={{{p48|}}}|49={{{p49|}}}|50={{{p50|}}}}}
|{{{parts}}}
}}
}} }}
<!-- ***Government type and Leader*** -->
| rowclass53 = mergedtoprow
| header53 = {{#if:{{{government_type|}}}{{{governing_body|}}}{{{leader_name|}}}{{{leader_name1|}}}{{{leader_name2|}}}{{{leader_name3|}}}{{{leader_name4|}}}|Засаг захиргаа<div class="ib-settlement-fn">{{{government_footnotes|}}}</div>}}
<!-- ***Government*** -->
| rowclass54 = mergedrow
| label54 = {{nobold|<small>•</small>}} Төрөл
| data54 = {{{government_type|}}}
| rowclass55 = mergedrow
| label55 = {{nobold|<small>•</small>}} Биет
| class55 = agent
| data55 = {{{governing_body|}}}
| rowclass56 = mergedrow
| label56 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title}}}
| data56 = {{#if:{{{leader_title|}}}|{{{leader_name|}}} {{#if:{{{leader_party|}}}|({{Polparty|{{{subdivision_name}}}|{{{leader_party}}}}})}}}}
| rowclass57 = mergedrow
| label57 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title1}}}
| data57 = {{#if:{{{leader_title1|}}}|{{{leader_name1|}}}}}
| rowclass58 = mergedrow
| label58 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title2}}}
| data58 = {{#if:{{{leader_title2|}}}|{{{leader_name2|}}}}}
| rowclass59 = mergedrow
| label59 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title3}}}
| data59 = {{#if:{{{leader_title3|}}}|{{{leader_name3|}}}}}
| rowclass60 = mergedrow
| label60 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title4}}}
| data60 = {{#if:{{{leader_title4|}}}|{{{leader_name4|}}}}}
| rowclass61 = mergedrow
| label61 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{leader_title5}}}
| data61 = {{#if:{{{leader_title5|}}}|{{{leader_name5|}}}}}
| rowclass62 = mergedrow
| label62 = {{{government_blank1_title}}}
| data62 = {{#if:{{{government_blank1|}}}|{{{government_blank1|}}}}}
| rowclass63 = mergedrow
| label63 = {{{government_blank2_title}}}
| data63 = {{#if:{{{government_blank2|}}}|{{{government_blank2|}}}}}
| rowclass64 = mergedrow
| label64 = {{{government_blank3_title}}}
| data64 = {{#if:{{{government_blank3|}}}|{{{government_blank3|}}}}}
| rowclass65 = mergedrow
| label65 = {{{government_blank4_title}}}
| data65 = {{#if:{{{government_blank4|}}}|{{{government_blank4|}}}}}
| rowclass66 = mergedrow
| label66 = {{{government_blank5_title}}}
| data66 = {{#if:{{{government_blank5|}}}|{{{government_blank5|}}}}}
| rowclass67 = mergedrow
| label67 = {{{government_blank6_title}}}
| data67 = {{#if:{{{government_blank6|}}}|{{{government_blank6|}}}}}
<!-- ***Geographical characteristics*** -->
<!-- ***Area*** -->
| rowclass68 = mergedtoprow
| header68 = {{#if:{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}{{{area_land_km2|}}}{{{area_land_ha|}}}{{{area_land_acre|}}}{{{area_land_sq_mi|}}}{{{area_water_km2|}}}{{{area_water_ha|}}}{{{area_water_acre|}}}{{{area_water_sq_mi|}}}{{{area_urban_km2|}}}{{{area_urban_ha|}}}{{{area_urban_acre|}}}{{{area_urban_sq_mi|}}}{{{area_rural_sq_mi|}}}{{{area_rural_ha|}}}{{{area_rural_acre|}}}{{{area_rural_km2|}}}{{{area_metro_km2|}}}{{{area_metro_ha|}}}{{{area_metro_acre|}}}{{{area_blank1_km2|}}}{{{area_blank1_ha|}}}{{{area_blank1_acre|}}}{{{area_metro_sq_mi|}}}{{{area_blank1_sq_mi|}}}
|{{#if:{{both|{{#ifeq:{{{total_type}}}| |1}}|{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}}}
|<!-- displayed below -->
|Газар нутаг<div class="ib-settlement-fn">{{{area_footnotes|}}}</div>
}}
}}
| rowclass69 = {{#if:{{both|{{#ifeq:{{{total_type}}}| |1}}|{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}}}|mergedtoprow|mergedrow}}
| label69 = <div style="white-space:nowrap;">{{#if:{{both|{{#ifeq:{{{total_type}}}| |1}}|{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}}}
|Газар нутаг<div class="ib-settlement-fn">{{{area_footnotes|}}}</div>
| {{nobold|<small>•</small>}} {{#if:{{{total_type|}}}|{{{total_type}}}|{{#if:{{{area_metro_km2|}}}{{{area_metro_sq_mi|}}}{{{area_urban_km2|}}}{{{area_urban_sq_mi|}}}{{{area_rural_km2|}}}{{{area_rural_sq_mi|}}}{{{population_metro|}}}{{{population_urban|}}}{{{population_rural|}}}|{{#if:{{{settlement_type|}}}{{{type|}}}|{{if empty|{{{settlement_type|}}}|{{{type}}}}}|Хот}}|Нийт}}}}
}}</div>
| data69 = {{#if:{{{area_total_km2|}}}{{{area_total_ha|}}}{{{area_total_acre|}}}{{{area_total_sq_mi|}}}{{{area_total_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_total_km2|}}}
|ha ={{{area_total_ha|}}}
|acre ={{{area_total_acre|}}}
|sqmi ={{{area_total_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_total_dunam|}}}
|link ={{#switch:{{{dunam_link|}}}||on|total=on}}
|pref ={{{unit_pref|}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass70 = mergedrow
| label70 = {{nobold|<small>•</small>}} Газар
| data70 = {{#if:{{{area_land_km2|}}}{{{area_land_ha|}}}{{{area_land_acre|}}}{{{area_land_sq_mi|}}}{{{area_land_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_land_km2|}}}
|ha ={{{area_land_ha|}}}
|acre ={{{area_land_acre|}}}
|sqmi ={{{area_land_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_land_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|land|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass71 = mergedrow
| label71 = {{nobold|<small>•</small>}} Ус
| data71 = {{#if:{{{area_water_km2|}}}{{{area_water_ha|}}}{{{area_water_acre|}}}{{{area_water_sq_mi|}}}{{{area_water_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_water_km2|}}}
|ha ={{{area_water_ha|}}}
|acre ={{{area_water_acre|}}}
|sqmi ={{{area_water_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_water_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|water|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}} {{#if:{{{area_water_percent|}}}| {{{area_water_percent}}}%}}}}
| rowclass72 = mergedrow
| label72 = {{nobold|<small>•</small>}} Хотын бүс<div class="ib-settlement-fn">{{{area_urban_footnotes|}}}</div>
| data72 = {{#if:{{{area_urban_km2|}}}{{{area_urban_ha|}}}{{{area_urban_acre|}}}{{{area_urban_sq_mi|}}}{{{area_urban_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_urban_km2|}}}
|ha ={{{area_urban_ha|}}}
|acre ={{{area_urban_acre|}}}
|sqmi ={{{area_urban_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_urban_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|urban|on}}
|pref ={{{unit_pref|}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass73 = mergedrow
| label73 = {{nobold|<small>•</small>}} Хөдөө<div class="ib-settlement-fn">{{{area_rural_footnotes|}}}</div>
| data73 = {{#if:{{{area_rural_km2|}}}{{{area_rural_ha|}}}{{{area_rural_acre|}}}{{{area_rural_sq_mi|}}}{{{area_rural_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_rural_km2|}}}
|ha ={{{area_rural_ha|}}}
|acre ={{{area_rural_acre|}}}
|sqmi ={{{area_rural_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_rural_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|rural|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass74 = mergedrow
| label74 = {{nobold|<small>•</small>}} Бөөгнөрөл<div class="ib-settlement-fn">{{{area_metro_footnotes|}}}</div>
| data74 = {{#if:{{{area_metro_km2|}}}{{{area_metro_ha|}}}{{{area_metro_acre|}}}{{{area_metro_sq_mi|}}}{{{area_metro_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_metro_km2|}}}
|ha ={{{area_metro_ha|}}}
|acre ={{{area_metro_acre|}}}
|sqmi ={{{area_metro_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_metro_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|metro|on}}
|pref ={{{unit_pref|}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
<!-- ***Area rank*** -->
| rowclass75 = mergedrow
| label75 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data75 = {{{area_rank|}}}
| rowclass76 = mergedrow
| label76 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{area_blank1_title}}}
| data76 = {{#if:{{{area_blank1_km2|}}}{{{area_blank1_ha|}}}{{{area_blank1_acre|}}}{{{area_blank1_sq_mi|}}}{{{area_blank1_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_blank1_km2|}}}
|ha ={{{area_blank1_ha|}}}
|acre ={{{area_blank1_acre|}}}
|sqmi ={{{area_blank1_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_blank1_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|blank1|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass77 = mergedrow
| label77 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{area_blank2_title}}}
| data77 = {{#if:{{{area_blank2_km2|}}}{{{area_blank2_ha|}}}{{{area_blank2_acre|}}}{{{area_blank2_sq_mi|}}}{{{area_blank2_dunam|}}}
|{{инфобокс_суурин/areadisp
|km2 ={{{area_blank2_km2|}}}
|ha ={{{area_blank2_ha|}}}
|acre ={{{area_blank2_acre|}}}
|sqmi ={{{area_blank2_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_blank2_dunam|}}}
|link ={{#ifeq:{{{dunam_link|}}}|blank2|on}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass78 = mergedrow
| label78 =
| data78 = {{{area_note|}}}
<!-- ***Dimensions*** -->
| rowclass79 = mergedtoprow
| header79 = {{#if:{{{length_km|}}}{{{length_mi|}}}{{{width_km|}}}{{{width_mi|}}}|Хэмжээ<div class="ib-settlement-fn">{{{dimensions_footnotes|}}}</div>}}
| rowclass80 = mergedrow
| label80 = {{nobold|<small>•</small>}} Урт
| data80 = {{#if:{{{length_km|}}}{{{length_mi|}}}
| {{инфобокс_суурин/lengthdisp
|km ={{{length_km|}}}
|mi ={{{length_mi|}}}
|pref={{{unit_pref}}}
|name={{{subdivision_name}}}
}} }}
| rowclass81 = mergedrow
| label81 = {{nobold|<small>•</small>}} Өргөн
| data81 = {{#if:{{{width_km|}}}{{{width_mi|}}}
|{{инфобокс_суурин/lengthdisp
|km ={{{width_km|}}}
|mi ={{{width_mi|}}}
|pref={{{unit_pref}}}
|name={{{subdivision_name}}}
}} }}
<!-- ***Elevation*** -->
| rowclass82 = mergedtoprow
| label82 = {{#if:{{{elevation_link|}}}|[[{{{elevation_link|}}}|Өндөр]]|Өндөр}}<div class="ib-settlement-fn">{{{elevation_footnotes|}}}{{#if:{{{elevation_point|}}}| ({{{elevation_point}}})}}</div>
| data82 = {{#if:{{{elevation_m|}}}{{{elevation_ft|}}}
|{{инфобокс_суурин/lengthdisp
|m ={{{elevation_m|}}}
|ft ={{{elevation_ft|}}}
|pref={{{unit_pref}}}
|name={{{subdivision_name}}}
}} }}
| rowclass83 = {{#if:{{{elevation_m|}}}{{{elevation_ft|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label83 = Хамгийн өндөр цэг<div class="ib-settlement-fn">{{{elevation_max_footnotes|}}}{{#if:{{{elevation_max_point|}}}| ({{{elevation_max_point}}})}}</div>
| data83 = {{#if:{{{elevation_max_m|}}}{{{elevation_max_ft|}}}
|{{инфобокс_суурин/lengthdisp
|m ={{{elevation_max_m|}}}
|ft ={{{elevation_max_ft|}}}
|pref={{{unit_pref}}}
|name={{{subdivision_name}}}
}} }}
<!-- ***Elevation max rank*** -->
| rowclass84 = mergedrow
| label84 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data84 = {{#if:{{{elevation_max_m|}}}{{{elevation_max_ft|}}}| {{{elevation_max_rank|}}} }}
| rowclass85 = {{#if:{{{elevation_min_rank|}}}|mergedrow|mergedbottomrow}}
| label85 = Хамгийн нам цэг<div class="ib-settlement-fn">{{{elevation_min_footnotes|}}}{{#if:{{{elevation_min_point|}}}| ({{{elevation_min_point}}})}}</div>
| data85 = {{#if:{{{elevation_min_m|}}}
|{{{elevation_min_m|}}} м}}
<!-- ***Elevation min rank*** -->
| rowclass86 = mergedrow
| label86 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data86 = {{#if:{{{elevation_min_m|}}}{{{elevation_min_ft|}}}|{{{elevation_min_rank|}}}}}
<!-- ***Population*** -->
| rowclass87 = mergedtoprow
| label87 = Хүн ам<div class="ib-settlement-fn">{{#if:{{{population_as_of|}}}|{{nbsp}}({{{population_as_of}}})}}{{{population_footnotes|}}}</div>
| data87 = {{#if:{{{population|}}}
| {{formatnum:{{replace|{{{population}}}|,|}}}}
| {{#ifeq:{{{total_type}}}|
| {{#if:{{{population_total|}}}
| {{formatnum:{{replace|{{{population_total}}}|,|}}}}
}}
}}
}}
| rowclass88 = mergedtoprow
| header88 = {{#if:{{{population|}}}
|
|{{#ifeq:{{{total_type}}}|
|
|{{#if:{{{population_total|}}}{{{population_urban|}}}{{{population_rural|}}}{{{population_metro|}}}{{{population_blank1|}}}{{{population_blank2|}}}{{{population_est|}}}
|Хүн ам<div class="ib-settlement-fn">{{#if:{{{population_as_of|}}}|{{nbsp}}({{{population_as_of}}})}}{{{population_footnotes|}}}</div>
}}
}}
}}
| rowclass89 = mergedrow
| label89 = {{nobold|<small>•</small>}} {{#if:{{{total_type|}}}|{{{total_type}}}|{{#if:{{{population_metro|}}}{{{population_urban|}}}{{{population_rural|}}}{{{area_metro_km2|}}}{{{area_metro_sq_mi|}}}{{{area_urban_km2|}}}{{{area_urban_sq_mi|}}}{{{area_rural_km2|}}}{{{area_rural_sq_mi|}}}|{{#if:{{{settlement_type|{{{type|}}}}}}|{{{settlement_type|{{{type}}}}}}|Хот}}|Нийт}}}}
| data89 = {{#if:{{{population|}}}
|
|{{#ifeq:{{{total_type}}}|
|
|{{#if:{{{population_total|}}}
| {{formatnum:{{replace|{{{population_total}}}|,|}}}}
}}
}}
}}
| rowclass90 = mergedrow
| label90 = {{nobold|<small>•</small>}} Тооцоо <div class="ib-settlement-fn">({{{pop_est_as_of}}}){{{pop_est_footnotes|}}}</div>
| data90 = {{#if:{{{population_est|}}}|{{formatnum:{{replace|{{{population_est}}}|,|}}}} }}
<!-- ***Population rank*** -->
| rowclass91 = mergedrow
| label91 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data91 = {{{population_rank|}}}
| rowclass92 = mergedrow
| label92 = {{nobold|<small>•</small>}} Нягтрал
| data92 = {{#if:{{{population_density_km2|}}}{{{population_density_sq_mi|}}}{{{population_total|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_km2|}}}
|/sqmi2={{{population_density_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_total|}}}
|dunam={{{area_total_dunam|}}}
|ha ={{{area_total_ha|}}}
|km2 ={{{area_total_km2|}}}
|acre ={{{area_total_acre|}}}
|sqmi ={{{area_total_sq_mi|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
<!-- ***Population density rank*** -->
| rowclass93 = mergedrow
| label93 = {{nobold|<small>•</small>}} Байр
| data93 = {{{population_density_rank|}}}
| rowclass94 = mergedrow
| label94 = {{nobold|<small>•</small>}} [[Хотын бүс]]<div class="ib-settlement-fn">{{{population_urban_footnotes|}}}</div>
| data94 = {{#if:{{{population_urban|}}}| {{formatnum:{{replace|{{{population_urban}}}|,|}}}} }}
| rowclass95 = mergedrow
| label95 = {{nobold|<small>•</small>}} Нягтрал
| data95 = {{#if:{{{population_density_urban_km2|}}}{{{population_density_urban_sq_mi|}}}{{{population_urban|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_urban_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_urban_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_urban|}}}
|ha ={{{area_urban_ha|}}}
|km2 ={{{area_urban_km2|}}}
|acre ={{{area_urban_acre|}}}
|sqmi ={{{area_urban_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_urban_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass96 = mergedrow
| label96 = {{nobold|<small>•</small>}} [[Хөдөөний бүс|Хөдөө]]<div class="ib-settlement-fn">{{{population_rural_footnotes|}}}</div>
| data96 = {{#if:{{{population_rural|}}}|{{formatnum:{{replace|{{{population_rural}}}|,|}}}}}}
| rowclass97 = mergedrow
| label97 = {{nobold|<small>•</small>}} Rural density
| data97 = {{#if:{{{population_density_rural_km2|}}}{{{population_density_rural_sq_mi|}}}{{{population_rural|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_rural_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_rural_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_rural|}}}
|ha ={{{area_rural_ha|}}}
|km2 ={{{area_rural_km2|}}}
|acre ={{{area_rural_acre|}}}
|sqmi ={{{area_rural_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_rural_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass98 = mergedrow
| label98 = {{nobold|<small>•</small>}} [[Хотын бөөгнөрлийн бүс|Бөөгнөрөл]]<div class="ib-settlement-fn">{{{population_metro_footnotes|}}}</div>
| data98 = {{#if:{{{population_metro|}}}| {{formatnum:{{replace|{{{population_metro}}}|,|}}}} }}
| rowclass99 = mergedrow
| label99 = {{nobold|<small>•</small>}} Нягтрал
| data99 = {{#if:{{{population_density_metro_km2|}}}{{{population_density_metro_sq_mi|}}}{{{population_metro|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_metro_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_metro_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_metro|}}}
|ha ={{{area_metro_ha|}}}
|km2 ={{{area_metro_km2|}}}
|acre ={{{area_metro_acre|}}}
|sqmi ={{{area_metro_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_metro_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass100 = mergedrow
| label100 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{population_blank1_title|}}}<div class="ib-settlement-fn">{{{population_blank1_footnotes|}}}</div>
| data100 = {{#if:{{{population_blank1|}}}|{{formatnum:{{replace|{{{population_blank1}}}|,|}}}}}}
| rowclass101 = mergedrow
| label101 = {{nobold|<small>•</small>}} {{#if:{{{population_blank1_title|}}}|Нягтрал ({{{population_blank1_title}}})|Нягтрал}}
| data101 = {{#if:{{{population_density_blank1_km2|}}}{{{population_density_blank1_sq_mi|}}}{{{population_blank1|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_blank1_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_blank1_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_blank1|}}}
|ha ={{{area_blank1_ha|}}}
|km2 ={{{area_blank1_km2|}}}
|acre ={{{area_blank1_acre|}}}
|sqmi ={{{area_blank1_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_blank1_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass102 = mergedrow
| label102 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{population_blank2_title|}}}<div class="ib-settlement-fn">{{{population_blank2_footnotes|}}}</div>
| data102 = {{#if:{{{population_blank2|}}}|{{formatnum:{{replace|{{{population_blank2}}}|,|}}}}}}
| rowclass103 = mergedrow
| label103 = {{nobold|<small>•</small>}} {{#if:{{{population_blank2_title|}}}|Нягтрал ({{{population_blank2_title}}})|Нягтрал}}
| data103 = {{#if:{{{population_density_blank2_km2|}}}{{{population_density_blank2_sq_mi|}}}{{{population_blank2|}}}
|{{инфобокс_суурин/densdisp
|/km2 ={{{population_density_blank2_km2|}}}
|/sqmi={{{population_density_blank2_sq_mi|}}}
|pop ={{{population_blank2|}}}
|ha ={{{area_blank2_ha|}}}
|km2 ={{{area_blank2_km2|}}}
|acre ={{{area_blank2_acre|}}}
|sqmi ={{{area_blank2_sq_mi|}}}
|dunam={{{area_blank2_dunam|}}}
|pref ={{{unit_pref}}}
|name ={{{subdivision_name}}}
}}}}
| rowclass104 = mergedrow
| label104 =
| data104 = {{{population_note|}}}
| rowclass105 = mergedtoprow
| label105 = {{#if:{{{population_demonym|}}}|[[Ард түмний нэр|Иргэдийн нэршил]]|{{#if:{{{population_demonyms|}}}|[[Ард түмний нэр|Иргэдийн нэршил]]}}}}
| data105 = {{if empty|{{{population_demonym|}}}|{{{population_demonyms|}}}}}{{Main other|{{Pluralize from text|{{{population_demonym|}}}|||[[Category:Pages using infobox settlement with possible demonym list]]}}}}
<!-- ***Demographics 1*** -->
| rowclass106 = mergedtoprow
| header106 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{{demographics_type1}}}<div class="ib-settlement-fn">{{{demographics1_footnotes|}}}</div>}}
| rowclass107 = mergedrow
| label107 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title1}}}
| data107 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title1|}}}|{{{demographics1_info1|}}}}}}}
| rowclass108 = mergedrow
| label108 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title2}}}
| data108 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title2|}}}|{{{demographics1_info2|}}}}}}}
| rowclass109 = mergedrow
| label109 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title3}}}
| data109 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title3|}}}|{{{demographics1_info3|}}}}}}}
| rowclass110 = mergedrow
| label110 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title4}}}
| data110 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title4|}}}|{{{demographics1_info4|}}}}}}}
| rowclass111 = mergedrow
| label111 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title5}}}
| data111 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title5|}}}|{{{demographics1_info5|}}}}}}}
| rowclass112 = mergedrow
| label112 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title6}}}
| data112 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title6|}}}|{{{demographics1_info6|}}}}}}}
| rowclass113 = mergedrow
| label113 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title7}}}
| data113 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title7|}}}|{{{demographics1_info7|}}}}}}}
| rowclass114 = mergedrow
| label114 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title8}}}
| data114 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title8|}}}|{{{demographics1_info8|}}}}}}}
| rowclass115 = mergedrow
| label115 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title9}}}
| data115 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title9|}}}|{{{demographics1_info9|}}}}}}}
| rowclass116 = mergedrow
| label116 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics1_title10}}}
| data116 = {{#if:{{{demographics_type1|}}}
|{{#if:{{{demographics1_title10|}}}|{{{demographics1_info10|}}}}}}}
<!-- ***Demographics 2*** -->
| rowclass117 = mergedtoprow
| header117 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{{demographics_type2}}}<div class="ib-settlement-fn">{{{demographics2_footnotes|}}}</div>}}
| rowclass118 = mergedrow
| label118 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title1}}}
| data118 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title1|}}}|{{{demographics2_info1|}}}}}}}
| rowclass119 = mergedrow
| label119 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title2}}}
| data119 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title2|}}}|{{{demographics2_info2|}}}}}}}
| rowclass120 = mergedrow
| label120 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title3}}}
| data120 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title3|}}}|{{{demographics2_info3|}}}}}}}
| rowclass121 = mergedrow
| label121 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title4}}}
| data121 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title4|}}}|{{{demographics2_info4|}}}}}}}
| rowclass122 = mergedrow
| label122 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title5}}}
| data122 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title5|}}}|{{{demographics2_info5|}}}}}}}
| rowclass123 = mergedrow
| label123 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title6}}}
| data123 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title6|}}}|{{{demographics2_info6|}}}}}}}
| rowclass124 = mergedrow
| label124 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title7}}}
| data124 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title7|}}}|{{{demographics2_info7|}}}}}}}
| rowclass125 = mergedrow
| label125 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title8}}}
| data125 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title8|}}}|{{{demographics2_info8|}}}}}}}
| rowclass126 = mergedrow
| label126 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title9}}}
| data126 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title9|}}}|{{{demographics2_info9|}}}}}}}
| rowclass127 = mergedrow
| label127 = {{nobold|<small>•</small>}} {{{demographics2_title10}}}
| data127 = {{#if:{{{demographics_type2|}}}
|{{#if:{{{demographics2_title10|}}}|{{{demographics2_info10|}}}}}}}
<!-- ***Time Zones*** -->
| rowclass128 = mergedtoprow
| header128 = {{#if:{{{timezone1_location|}}}|{{#if:{{{timezone2|}}}|[[{{#if:{{{timezone_link|}}}|{{{timezone_link}}}|Цагийн бүс}}|Цагийн бүс]]|[[{{#if:{{{timezone_link|}}}|{{{timezone_link}}}|Цагийн бүс}}|Цагийн бүс]]}}|}}
| rowclass129 = {{#if:{{{timezone1_location|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label129 = {{#if:{{{timezone1_location|}}}|{{{timezone1_location}}}|{{#if:{{{timezone2_location|}}}|{{{timezone2_location}}}|{{#if:{{{timezone2|}}}|[[{{#if:{{{timezone_link|}}}|{{{timezone_link}}}|Цагийн бүс}}|Цагийн бүс]]|[[{{#if:{{{timezone_link|}}}|{{{timezone_link}}}|Цагийн бүс}}|Цагийн бүс]]}}}}}}
| data129 = {{#if:{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset1|{{{utc_offset}}}}}}]] {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}|({{{timezone1|{{{timezone}}}}}})}}
|{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}
}}
| rowclass130 = mergedrow
| label130 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} Зун ([[Зуны цаг|ЗЦ]])</span>
| data130 = {{#if:{{{utc_offset1_DST|{{{utc_offset_DST|}}}}}}
|[[UTC{{{utc_offset1_DST|{{{utc_offset_DST|}}}}}}]] {{#if:{{{timezone1_DST|{{{timezone_DST|}}}}}}|({{{timezone1_DST|{{{timezone_DST}}}}}})}}
|{{{timezone1_DST|{{{timezone_DST|}}}}}}
}}
| rowclass131 = mergedrow
| label131 = {{#if:{{{timezone2_location|}}}| {{{timezone2_location|}}}|<nowiki />}}
| data131 = {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}}}}}
|{{#if:{{{utc_offset2|{{{utc_offset2|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset2|{{{utc_offset2}}}}}}]] {{#if:{{{timezone2|}}}|({{{timezone2}}})}}
|{{{timezone2|}}}
}}
}}
| rowclass132 = mergedrow
| label132 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} ([[Зуны цаг]])</span>
| data132 = {{#if:{{{utc_offset2_DST|}}}|[[UTC{{{utc_offset2_DST|}}}]] {{#if:{{{timezone2_DST|}}}|({{{timezone2_DST|}}})}}
|{{{timezone2_DST|}}}
}}
| rowclass133 = mergedrow
| label133 = {{#if:{{{timezone3_location|}}}| {{{timezone3_location|}}}|<nowiki />}}
| data133 = {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}}}}}
|{{#if:{{{utc_offset3|{{{utc_offset3|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset3|{{{utc_offset3}}}}}}]] {{#if:{{{timezone3|}}}|({{{timezone3}}})}}
|{{{timezone3|}}}
}}
}}
| rowclass134 = mergedrow
| label134 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} Summer ([[Daylight saving time|DST]])</span>
| data134 = {{#if:{{{utc_offset3_DST|}}}|[[UTC{{{utc_offset3_DST|}}}]] {{#if:{{{timezone3_DST|}}}|({{{timezone3_DST|}}})}}
|{{{timezone3_DST|}}}
}}
| rowclass135 = mergedrow
| label135 = {{#if:{{{timezone4_location|}}}| {{{timezone4_location|}}}|<nowiki />}}
| data135 = {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}}}}}
|{{#if:{{{utc_offset4|{{{utc_offset4|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset4|{{{utc_offset4}}}}}}]] {{#if:{{{timezone4|}}}|({{{timezone4}}})}}
|{{{timezone4|}}}
}}
}}
| rowclass136 = mergedrow
| label136 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} Summer ([[Daylight saving time|DST]])</span>
| data136 = {{#if:{{{utc_offset4_DST|}}}|[[UTC{{{utc_offset4_DST|}}}]] {{#if:{{{timezone4_DST|}}}|({{{timezone4_DST|}}})}}
|{{{timezone4_DST|}}}
}}
| rowclass137 = mergedrow
| label137 = {{#if:{{{timezone5_location|}}}| {{{timezone5_location|}}}|<nowiki />}}
| data137 = {{#if:{{{timezone1|{{{timezone|}}}}}}{{{utc_offset1|{{{utc_offset|}}}}}}
|{{#if:{{{utc_offset5|{{{utc_offset5|}}} }}}
|[[UTC{{{utc_offset5|{{{utc_offset5}}}}}}]] {{#if:{{{timezone5|}}}|({{{timezone5}}})}}
|{{{timezone5|}}}
}}
}}
| rowclass138 = mergedrow
| label138 = <span class="nowrap"> {{nobold|<small>•</small>}} Summer ([[Daylight saving time|DST]])</span>
| data138 = {{#if:{{{utc_offset5_DST|}}}|[[UTC{{{utc_offset5_DST|}}}]] {{#if:{{{timezone5_DST|}}}|({{{timezone5_DST|}}})}}
|{{{timezone5_DST|}}}
}}
<!-- ***Postal Code(s)*** -->
| rowclass139 = mergedtoprow
| label139 = {{if empty|{{{postal_code_type|}}}|{{Pluralize from text|any_comma=1|parse_links=1|{{{postal_code|}}}|link=Шуудангийн код|singular=Шуудангийн код|plural=Шуудангийн код}}}}
| class139 = adr
| data139 = {{#if:{{{postal_code|}}}|<div class="postal-code">{{{postal_code}}}</div>}}
| rowclass140 = {{#if:{{{postal_code|}}}|mergedbottomrow|mergedtoprow}}
| label140 = {{if empty|{{{postal2_code_type|}}}|{{Pluralize from text|any_comma=1|parse_links=1|{{{postal2_code|}}}|link=Шуудангийн код|singular=Шуудангийн код|plural=Шуудангийн код}}}}
| class140 = adr
| data140 = {{#if:{{{postal2_code|}}}|<div class="postal-code">{{{postal2_code}}}</div>}}
<!-- ***Area Code(s)*** -->
| rowclass141 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label141 = {{#if:{{{area_code_type|}}}|{{{area_code_type}}}|{{#if:{{{area_code|}}}|[[Утасны дугаарлалтын төлөвлөгөө|Бүсийн дугаар]]|{{#if:{{{area_codes|}}}|[[Утасны дугаарлалтын төлөвлөгөө|Бүсийн дугаар]]}}}}}}
| data141 = {{if empty|{{{area_code|}}}|{{{area_codes|}}}}}{{#if:{{{area_code_type|}}}{{{area_codes|}}}||{{Main other|{{Pluralize from text|any_comma=1|parse_links=1|{{{area_code|}}}|||[[Category:Pages using infobox settlement with possible area code list]]}}}}}}
<!-- Geocode-->
| rowclass142 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label142 = [[Геодугаар]]
| class142 = nickname
| data142 = {{{geocode|}}}
<!-- ISO Code-->
| rowclass143 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}{{{geocode|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label143 = [[ISO 3166|ISO 3166 код]]
| class143 = nickname
| data143 = {{{iso_code|}}}
<!-- Vehicle registration plate-->
| rowclass144 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}{{{geocode|}}}{{{iso_code|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label144 = {{#if:{{{registration_plate_type|}}}|{{{registration_plate_type}}}|[[Тээврийн хэрэгслийн улсын дугаар|Улсын дугаар]]}}
| data144 = {{{registration_plate|}}}
<!-- Other codes -->
| rowclass145 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}{{{geocode|}}}{{{iso_code|}}}|{{{registration_plate|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label145 = {{{code1_name|}}}
| class145 = nickname
| data145 = {{#if:{{{code1_name|}}}|{{{code1_info|}}}}}
| rowclass146 = {{#if:{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal_code|}}}|1}}}}{{#if:{{{postal_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code_type|}}}|{{#if:{{{postal2_code|}}}|1}}}}}}{{{area_code|}}}{{{geocode|}}}{{{iso_code|}}}|{{{registration_plate|}}}|{{{code1_name|}}}|mergedrow|mergedtoprow}}
| label146 = {{{code2_name|}}}
| class146 = nickname
| data146 = {{#if:{{{code2_name|}}}|{{{code2_info|}}}}}
<!-- ***Blank Fields (two sections)*** -->
| rowclass147 = mergedtoprow
| label147 = {{if empty|{{{blank_name_sec1|}}}|{{{blank_name|}}}}}
| data147 = {{#if:{{{blank_name_sec1|}}}{{{blank_name|}}}|{{if empty|{{{blank_info_sec1|}}}|{{{blank_info|}}}}}}}
| rowclass148 = mergedrow
| label148 = {{if empty|{{{blank1_name_sec1|}}}|{{{blank1_name|}}}}}
| data148 = {{#if:{{{blank1_name_sec1|}}}{{{blank1_name|}}}|{{if empty|{{{blank1_info_sec1|}}}|{{{blank1_info|}}}}}}}
| rowclass149 = mergedrow
| label149 = {{if empty|{{{blank2_name_sec1|}}}|{{{blank2_name|}}}}}
| data149 = {{#if:{{{blank2_name_sec1|}}}{{{blank2_name|}}}|{{if empty|{{{blank2_info_sec1|}}}|{{{blank2_info|}}}}}}}
| rowclass150 = mergedrow
| label150 = {{if empty|{{{blank3_name_sec1|}}}|{{{blank3_name|}}}}}
| data150 = {{#if:{{{blank3_name_sec1|}}}{{{blank3_name|}}}|{{if empty|{{{blank3_info_sec1|}}}|{{{blank3_info|}}}}}}}
| rowclass151 = mergedrow
| label151 = {{if empty|{{{blank4_name_sec1|}}}|{{{blank4_name|}}}}}
| data151 = {{#if:{{{blank4_name_sec1|}}}{{{blank4_name|}}}|{{if empty|{{{blank4_info_sec1|}}}|{{{blank4_info|}}}}}}}
| rowclass152 = mergedrow
| label152 = {{if empty|{{{blank5_name_sec1|}}}|{{{blank5_name|}}}}}
| data152 = {{#if:{{{blank5_name_sec1|}}}{{{blank5_name|}}}|{{if empty|{{{blank5_info_sec1|}}}|{{{blank5_info|}}}}}}}
| rowclass153 = mergedrow
| label153 = {{if empty|{{{blank6_name_sec1|}}}|{{{blank6_name|}}}}}
| data153 = {{#if:{{{blank6_name_sec1|}}}{{{blank6_name|}}}|{{if empty|{{{blank6_info_sec1|}}}|{{{blank6_info|}}}}}}}
| rowclass154 = mergedrow
| label154 = {{if empty|{{{blank7_name_sec1|}}}|{{{blank7_name|}}}}}
| data154 = {{#if:{{{blank7_name_sec1|}}}{{{blank7_name|}}}|{{if empty|{{{blank7_info_sec1|}}}|{{{blank7_info|}}}}}}}
| rowclass155 = mergedtoprow
| label155 = {{{blank_name_sec2}}}
| data155 = {{#if:{{{blank_name_sec2|}}}|{{{blank_info_sec2|}}}}}
| rowclass156 = mergedrow
| label156 = {{{blank1_name_sec2}}}
| data156 = {{#if:{{{blank1_name_sec2|}}}|{{{blank1_info_sec2|}}}}}
| rowclass157 = mergedrow
| label157 = {{{blank2_name_sec2}}}
| data157 = {{#if:{{{blank2_name_sec2|}}}|{{{blank2_info_sec2|}}}}}
| rowclass158 = mergedrow
| label158 = {{{blank3_name_sec2}}}
| data158 = {{#if:{{{blank3_name_sec2|}}}|{{{blank3_info_sec2|}}}}}
| rowclass159 = mergedrow
| label159 = {{{blank4_name_sec2}}}
| data159 = {{#if:{{{blank4_name_sec2|}}}|{{{blank4_info_sec2|}}}}}
| rowclass160 = mergedrow
| label160 = {{{blank5_name_sec2}}}
| data160 = {{#if:{{{blank5_name_sec2|}}}|{{{blank5_info_sec2|}}}}}
| rowclass161 = mergedrow
| label161 = {{{blank6_name_sec2}}}
| data161 = {{#if:{{{blank6_name_sec2|}}}|{{{blank6_info_sec2|}}}}}
| rowclass162 = mergedrow
| label162 = {{{blank7_name_sec2}}}
| data162 = {{#if:{{{blank7_name_sec2|}}}|{{{blank7_info_sec2|}}}}}
<!-- ***Website*** -->
| rowclass163 = mergedtoprow
| label163 = Вэб сайт
| data163 = {{#if:{{{website|}}}|{{{website}}}}}
| class164 = maptable
| data164 = {{#if:{{{module|}}}|{{{module}}}}}
<!-- ***Footnotes*** -->
| belowrowclass = mergedtoprow
| below = {{{footnotes|}}}
}}<!-- Check for unknowns
-->{{#invoke:Check for unknown parameters|check|unknown=|preview = Page using [[Template:{{if empty|{{ucfirst:{{{template_name|}}}}}|Infobox settlement}}]] with unknown parameter "_VALUE_"|ignoreblank=y|mapframe_args=y
| alt | anthem | anthem_link | area_blank1_acre | area_blank1_dunam | area_blank1_ha | area_blank1_km2 | area_blank1_sq_mi | area_blank1_title | area_blank2_acre | area_blank2_dunam | area_blank2_ha | area_blank2_km2 | area_blank2_sq_mi | area_blank2_title | area_code | area_code_type | area_codes | area_footnotes | area_land_acre | area_land_dunam | area_land_ha | area_land_km2 | area_land_sq_mi | area_metro_acre | area_metro_dunam | area_metro_footnotes | area_metro_ha | area_metro_km2 | area_metro_sq_mi | area_note | area_rank | area_rural_acre | area_rural_dunam | area_rural_footnotes | area_rural_ha | area_rural_km2 | area_rural_sq_mi | area_total_acre | area_total_dunam | area_total_ha | area_total_km2 | area_total_sq_mi | area_urban_acre | area_urban_dunam | area_urban_footnotes | area_urban_ha | area_urban_km2 | area_urban_sq_mi | area_water_acre | area_water_dunam | area_water_ha | area_water_km2 | area_water_percent | area_water_sq_mi
| blank_emblem_alt | blank_emblem_link | blank_emblem_size | blank_emblem_type | blank_emblem_upright
| blank_info | blank_info_sec1 | blank_info_sec2 | blank_name | blank_name_sec1 | blank_name_sec2 | blank1_info | blank1_info_sec1 | blank1_info_sec2 | blank1_name | blank1_name_sec1 | blank1_name_sec2 | blank2_info | blank2_info_sec1 | blank2_info_sec2 | blank2_name | blank2_name_sec1 | blank2_name_sec2 | blank3_info | blank3_info_sec1 | blank3_info_sec2 | blank3_name | blank3_name_sec1 | blank3_name_sec2 | blank4_info | blank4_info_sec1 | blank4_info_sec2 | blank4_name | blank4_name_sec1 | blank4_name_sec2 | blank5_info | blank5_info_sec1 | blank5_info_sec2 | blank5_name | blank5_name_sec1 | blank5_name_sec2 | blank6_info | blank6_info_sec1 | blank6_info_sec2 | blank6_name | blank6_name_sec1 | blank6_name_sec2 | blank7_info | blank7_info_sec1 | blank7_info_sec2 | blank7_name | blank7_name_sec1 | blank7_name_sec2 | caption | code1_info | code1_name | code2_info | code2_name | coor_pinpoint | coor_type | coordinates | coordinates_footnotes | demographics_type1 | demographics_type2 | demographics1_footnotes | demographics1_info1 | demographics1_info10 | demographics1_info2 | demographics1_info3 | demographics1_info4 | demographics1_info5 | demographics1_info6 | demographics1_info7 | demographics1_info8 | demographics1_info9 | demographics1_title1 | demographics1_title10 | demographics1_title2 | demographics1_title3 | demographics1_title4 | demographics1_title5 | demographics1_title6 | demographics1_title7 | demographics1_title8 | demographics1_title9 | demographics2_footnotes | demographics2_info1 | demographics2_info10 | demographics2_info2 | demographics2_info3 | demographics2_info4 | demographics2_info5 | demographics2_info6 | demographics2_info7 | demographics2_info8 | demographics2_info9 | demographics2_title1 | demographics2_title10 | demographics2_title2 | demographics2_title3 | demographics2_title4 | demographics2_title5 | demographics2_title6 | demographics2_title7 | demographics2_title8 | demographics2_title9 | dimensions_footnotes | dunam_link | elevation_footnotes | elevation_ft | elevation_link | elevation_m | elevation_max_footnotes | elevation_max_ft | elevation_max_m | elevation_max_point | elevation_max_rank | elevation_min_footnotes | elevation_min_ft | elevation_min_m | elevation_min_point | elevation_min_rank | elevation_point | embed | established_date | established_date1 | established_date2 | established_date3 | established_date4 | established_date5 | established_date6 | established_date7 | established_title | established_title1 | established_title2 | established_title3 | established_title4 | established_title5 | established_title6 | established_title7 | etymology | extinct_date | extinct_title | flag_alt | flag_border | flag_link | flag_size | footnotes | founder | geocode | governing_body | government_footnotes | government_type | government_blank1_title | government_blank1 | government_blank2_title | government_blank2 | government_blank2_title | government_blank3 | government_blank3_title | government_blank3 | government_blank4_title | government_blank4 | government_blank5_title | government_blank5 | government_blank6_title | government_blank6 | grid_name | grid_position
| image_alt | image_blank_emblem | image_caption | image_flag | image_map | image_map1 | image_seal | image_shield | image_size | image_skyline | imagesize | image_upright
| iso_code | leader_name | leader_name1 | leader_name2 | leader_name3 | leader_name4 | leader_name5 | leader_party | leader_title | leader_title1 | leader_title2 | leader_title3 | leader_title4 | leader_title5 | length_km | length_mi | map_alt | map_alt1 | map_caption | map_caption1 | mapsize | mapsize1 | module | motto | motto_link | mottoes | name | named_for | native_name | native_name_lang | nickname | nickname_link | nicknames | official_name | other_name | p1 | p10 | p11 | p12 | p13 | p14 | p15 | p16 | p17 | p18 | p19 | p2 | p20 | p21 | p22 | p23 | p24 | p25 | p26 | p27 | p28 | p29 | p3 | p30 | p31 | p32 | p33 | p34 | p35 | p36 | p37 | p38 | p39 | p4 | p40 | p41 | p42 | p43 | p44 | p45 | p46 | p47 | p48 | p49 | p5 | p50 | p6 | p7 | p8 | p9 | parts | parts_style | parts_type | pop_est_as_of | pop_est_footnotes | population_as_of | population_blank1 | population_blank1_footnotes | population_blank1_title | population_blank2 | population_blank2_footnotes | population_blank2_title | population_demonym | population_demonyms | population_density_blank1_km2 | population_density_blank1_sq_mi | population_density_blank2_km2 | population_density_blank2_sq_mi | population_density_km2 | population_density_metro_km2 | population_density_metro_sq_mi | population_density_rank | population_density_rural_km2 | population_density_rural_sq_mi | population_density_sq_mi | population_density_urban_km2 | population_density_urban_sq_mi | population_est | population_footnotes | population_metro | population_metro_footnotes | population_note | population_rank | population_rural | population_rural_footnotes | population_total | population_urban | population_urban_footnotes | postal_code | postal_code_type | postal2_code | postal2_code_type | pushpin_image | pushpin_label | pushpin_label_position | pushpin_map | pushpin_map_alt | pushpin_map_caption | pushpin_map_caption_notsmall | pushpin_map_narrow | pushpin_mapsize | pushpin_outside | pushpin_overlay | pushpin_relief | registration_plate | registration_plate_type | seal_alt | seal_class | seal_link | seal_size | seal_type | seat | seat_type | seat1 | seat1_type | seat2 | seat2_type | settlement_type | shield_alt | shield_link | shield_size | short_description <!--used by Module:Settlement short description-->| subdivision_name | subdivision_name1 | subdivision_name2 | subdivision_name3 | subdivision_name4 | subdivision_name5 | subdivision_name6 | subdivision_type | subdivision_type1 | subdivision_type2 | subdivision_type3 | subdivision_type4 | subdivision_type5 | subdivision_type6 | template_name | timezone | timezone_DST | timezone_link | timezone1 | timezone1_DST | timezone1_location | timezone2 | timezone2_DST | timezone2_location | timezone3 | timezone3_DST | timezone3_location | timezone4 | timezone4_DST | timezone4_location | timezone5 | timezone5_DST | timezone5_location | total_type | translit_lang1 | translit_lang1_info | translit_lang1_info1 | translit_lang1_info2 | translit_lang1_info3 | translit_lang1_info4 | translit_lang1_info5 | translit_lang1_info6 | translit_lang1_type | translit_lang1_type1 | translit_lang1_type2 | translit_lang1_type3 | translit_lang1_type4 | translit_lang1_type5 | translit_lang1_type6 | translit_lang2 | translit_lang2_info | translit_lang2_info1 | translit_lang2_info2 | translit_lang2_info3 | translit_lang2_info4 | translit_lang2_info5 | translit_lang2_info6 | translit_lang2_type | translit_lang2_type1 | translit_lang2_type2 | translit_lang2_type3 | translit_lang2_type4 | translit_lang2_type5 | translit_lang2_type6 | type | unit_pref | utc_offset | utc_offset_DST | utc_offset1 | utc_offset1_DST | utc_offset2 | utc_offset2_DST | utc_offset3 | utc_offset3_DST | utc_offset4 | utc_offset4_DST | utc_offset5 | utc_offset5_DST | website | width_km | width_mi }}<!--
-->{{#invoke:Check for conflicting parameters|check
| template = [[Template:{{if empty|{{ucfirst:{{{template_name|}}}}}|Infobox settlement}}]]
| cat = {{main other|Category:Pages using {{if empty|{{lcfirst:{{{template_name|}}}}}|infobox settlement}} with conflicting parameters}}
| settlement_type; type
| image_size; imagesize
| image_alt; alt
| image_caption; caption
| nickname; nicknames
| motto; mottoes
| coor_pinpoint; coor_type
| population_demonym; population_demonyms
| utc_offset1; utc_offset
| timezone1; timezone
| utc_offset1_DST; utc_offset_DST
| timezone1_DST; timezone_DST
| area_code; area_codes
| blank_name_sec1; blank_name
| blank_info_sec1; blank_info
| blank1_name_sec1; blank1_name
| blank1_info_sec1; blank1_info
| blank2_name_sec1; blank2_name
| blank2_info_sec1; blank2_info
| blank3_name_sec1; blank3_name
| blank3_info_sec1; blank3_info
| blank4_name_sec1; blank4_name
| blank4_info_sec1; blank4_info
| blank5_name_sec1; blank5_name
| blank5_info_sec1; blank5_info
| blank6_name_sec1; blank6_name
| blank6_info_sec1; blank6_info
| blank7_name_sec1; blank7_name
| blank7_info_sec1; blank7_info
}}<!-- Wikidata
-->{{#if:{{{coordinates_wikidata|}}}{{{wikidata|}}}
|[[Category:Pages using infobox settlement with the wikidata parameter]]
}}{{main other|<!-- Missing country
-->{{#if:{{{subdivision_name|}}}||[[Category:Pages using infobox settlement with missing country]]}}<!-- No map
-->{{#if:{{{pushpin_map|}}}{{{image_map|}}}{{{image_map1|}}}||[[Category:Pages using infobox settlement with no map]]}}<!-- Image_map1 without image_map
-->{{#if:{{{image_map1|}}}|{{#if:{{{image_map|}}}||[[Category:Pages using infobox settlement with image_map1 but not image_map]]}}}}<!-- No coordinates
-->{{#if:{{{coordinates|}}}||[[Category:Pages using infobox settlement with no coordinates]]}}<!--
-->{{#if:{{{embed|}}}|[[Category:Pages using infobox settlement with embed]]}}
}}<!-- Gathering information on over-use of maps
-->{{#ifexpr:{{#invoke:ParameterCount|main|mapframe|image_map|image_map1|pushpin_map}} >2 |{{main other| [[Category:Pages using infobox settlement with potentially too many maps]]}}}}</includeonly><noinclude>
{{documentation}}
<!--Please add this template's categories to the /doc subpage, not here - thanks!-->
</noinclude>
rd6qbsaja014k3rzb88owur3w7s7bwu
Загвар:Multiple image/styles.css
10
123387
859430
708265
2026-06-19T23:34:09Z
Enkhsaihan2005
64429
859430
sanitized-css
text/css
/* {{pp-template}} */
/* this is a block */
.multiimageinner {
display: flex;
flex-direction: column;
}
.trow {
display: flex;
flex-direction: row;
clear: left;
flex-wrap: wrap;
width: 100%;
box-sizing: border-box;
}
/* this is a cell */
.tsingle {
margin: 1px;
float: left;
}
.theader {
clear: both;
font-weight: bold;
text-align: center;
align-self: center;
background-color: transparent;
width: 100%;
}
.thumbcaption {
background-color: transparent;
}
.text-align-left {
text-align: left;
}
.text-align-right {
text-align: right;
}
.text-align-center {
text-align: center;
}
@media all and ( max-width: 720px ) {
.thumbinner {
/* not !important usage can be removed when these are no longer inline styles
inside Template:Multiple image and media query using min-width is introduced */
width: 100% !important;
box-sizing: border-box;
max-width: none !important;
align-items: center;
}
.trow {
justify-content: center;
}
.tsingle {
/* not !important usage can be removed when these are no longer inline styles
inside Template:Multiple image and media query using min-width is introduced */
float: none !important;
max-width: 100% !important;
box-sizing: border-box;
text-align: center;
}
.tsingle .thumbcaption {
text-align: left;
}
.trow > .thumbcaption {
text-align: center;
}
}
@media screen {
.multiimageinner .thumbimage {
background-color: inherit;
}
html.skin-theme-clientpref-night
.multiimageinner
.thumbimage:not([style*="background-color"])
span:not(.skin-invert-image):not(.skin-invert):not(.bg-transparent)
img,
html.skin-theme-clientpref-day
.multiimageinner
.thumbimage:not([style*="background-color"])
span:not(.bg-transparent)
img
{
background-color: white;
}
}
@media screen and (prefers-color-scheme: dark) {
html.skin-theme-clientpref-os
.multiimageinner
.thumbimage:not([style*="background-color"])
span:not(.skin-invert-image):not(.skin-invert):not(.bg-transparent)
img
{
background-color: white;
}
}
lf0p4p3o604razcb6ed3kk5mm9lba0y
Энхбатын Амартүвшин
0
123583
859450
771205
2026-06-20T08:16:19Z
~2026-36059-05
105443
/* */
859450
wikitext
text/x-wiki
'''Энхбатын Амартүвшин''' (1986 оны 3-р сарын 23-нд [[Сүхбаатар аймаг]]<nowiki/>т төрсөн) Монголын Дуурийн театрын баритон хоолойтой дуучин. 2011 онд Монгол Улсын гавьяат жүжигчин, 2022 оны 8-р сарын 26-нд д [[Ардын Жүжигчин|Монгол улсын Ардын жүжигчин]] цол хүртсэн.
== Намтар ==
Эцэг эхээс гурвуулаа. Айлын дундах хүү билээ. Түүний өвөг эцэг Монгол Улсын манлай уяач хүн байжээ. Тэрбээр багадаа хурдан морь унаж, Сүхбаатар аймгийн Халзан суманд хөдөөгийн хүүхдүүдийн адил монгол ахуйтай ойрхон өсөж, хүмүүжсэн гэдэг.
Мөн тэрбээр ичимхий хүүхэд байсан учир ганцаараа хонь хариулж явахдаа шавайгаа ханатал дуулчихдаг, онгорхой нүхтэй сав руу тонгойж цуурайтуулан дуулдаг байсан гэдэг.
Дунд сургуулийн 9-р ангидаа “Дуулахуй” хэмээх уралдаанд орж, СУИС-ийн дуулаачийн ангийн урилгатай ирсэн. Тэгээд аравдугаар анги төгсөх жилээ тайлан тоглолт хийж, Ц.Ерөө багшийн шавь болсон түүхтэй.
2004-2009 онд [[Соёл Урлагийн Их Сургууль|Соёл урлагийн их сургууль]] суралцаж МУГЖ Ц.Ерөө багшийн ангийг төгссөн.
2009-2016 онд оноос [[Дуурь Бүжгийн Эрдмийн Театр|Дуурь Бүжгийн Эрдмийн театр]]<nowiki/>аас сонгодог урлагийн ажлын гараагаа эхэлж театрын гоцлол дуучин болсон байна.
2016 оны 5-р сард анхны бие даасан "Энхбатын Амартүвшин" тоглолт хийсэн.
Тэрбээр өдгөө дуурийн урлагийн эх орон [[Итали]]<nowiki/>д ажиллаж, амьдарч байна.
== Шагналууд: ==
'''''2011 он.П.И.Чайковскийн нэрэмжит олон улсын уралдааны 2-р байр, /ОХУ-ын Санкт-Петербург хот/'''''
'''''2012 оны зургадугаар сар. “The Placido Domingo’s Operalia” тэргүүн /БНХАУ-ын Бээжин/ байр'''''
'''''2015 оны зургадугаар сар “Cardiff singer of the World” уралдаан'''''
'''''Испанийн алдарт тенор Франческо Венасын нэрэмжит уралдаанаас мөнгөн медаль'''''
'''''ВВС телевизээс жил бүр зохион байгуулдаг “Cardiff singer of the World” тэмцээнээс үзэгчдийн хүсэлтээр тусгай шагнал'''''
'''''2017 оны нэгдүгээр сар. Италийн алдарт “Сан Карло” театрт'''''
'''''2017 оны долдугаар сар. Италийн хамгийн эртний алдартай тайз болох Арена Ди Веронад'''''
'''''2018 оны гуравдугаар сар. "Bravo" Хүндэт шагнал хүртлээ'''''
'''''2018 оны долоодугаар сар. Ж.Вердийн “Набукко” дуурийн гол дүр Набуккод'''''
'''''2018 оны аравдугаар сар. "Массимо" театрт'''''
'''''2019 оны хоёрдугаар сар. Италийн Торино хотын “Театро Рэжио”-д'''''
{{DEFAULTSORT:Амартүвшин, Энхбатын}}
[[Ангилал:1986 онд төрсөн]]
[[Ангилал:Монголын дуурийн дуучин]]
[[Ангилал:Гавьяат Жүжигчин (Монгол)]]
[[Ангилал:Ардын Жүжигчин (Монгол)]]
[[Ангилал:Соёл Урлагийн Их Сургууль]]
tw7r5zo79gorwjyfu5i54opw5ok148e
Хэрэглэгч:Dostojewskij/Хэрэглэгчийн хувь нэмэр
2
124921
859422
857395
2026-06-19T22:36:37Z
Dostojewskij
30144
19 Зургаадугаар сар 2026 ➹ Ангилал:1239 онд төрсөн
859422
wikitext
text/x-wiki
{| align="center" border="0" cellpadding="5" cellspacing="2" style="border: 1px solid #A4FFA4; background-color: #F3FFF3; border: 5px solid #F3FFF3"
|-
|
* User ID: 30,144
* Registration date: 2014-09-14
|-
|}
[[Файл:Карта распространения монгольского языка.png|thumb|right|200px]]
[[Файл:Flag of Mongolia.svg|thumb|right|200px]]
{| class="wikitable"
|-
! Date !! Live edits !! Deleted edits !! Total edits !! Main !! Pages edited (total)
|-
| 25 Арваннэгдүгээр сар 2014 || 1 || 0 || 1 || 1 || 1
|-
| 13 Арванхоёрдугаар сар 2022 || 44 || 0 || 44 || 38 || 39
|-
| 16 Гуравдугаар сар 2023 || 48 || 0 || 48 || 40 || 42
|-
| 13 Нэгдүгээр сар 2024 || 56 || 2 || 58 || 46 || 50
|-
| 2 Хоёрдугаар сар 2025 || 65 || 2 || 67 || 54 || 58
|-
| 9 Нэгдүгээр сар 2026 || 85 || 2 || 87 || 73 || 75
|-
| 15 Дөрөвдүгээр сар 2026 || 91 || 2 || 93 || 77 || 80
|-
| 25 Дөрөвдүгээр сар 2026 || '''100''' || 2 || '''102''' || 85 || 88
|-
| 27 Тавдугаар сар 2026 || 115 || 2 || 117 || 99 || '''102'''
|-
| 29 Тавдугаар сар 2026 || 118 || 2 || 120 || '''101''' || 104
|-
| 19 Зургаадугаар сар 2026 || 136 || 2 || 138 || 117 || 121
|-
! Date !! Live edits !! Deleted edits !! Total edits !! Main !! Pages edited (total)
|-
|}
== Year counts ==
[[Файл:Wikipedia-logo-v2-mn.svg|thumb|WɪᴋɪᴘᴇᴅɪA]]
{| class="wikitable"
|-
! Year !! Live edits !! Deleted edits !! Total edits !! Namespace Main
|-
| 2014 || 2 || 0 || 2 || 1
|-
| 2015 || 5 || 0 || 5 || 5
|-
| 2016 || 0 || 0 || 0 || 0
|-
| 2017 || 2 || 0 || 2 || 1
|-
| 2018 || 1 || 0 || 1 || 0
|-
| 2019 || 2 || 0 || 2 || 1
|-
| 2020 || 5 || 0 || 5 || 5
|-
| 2021 || 12 || 0 || 12 || 12
|-style='background:#DDAA77'
| 2022 || 15 || '''2''' || 17 || 11
|-
| 2023 || 9 || 0 || 9 || 8
|-
| 2024 || 11 || 0 || 11 || 9
|-style='background:#C0C0C0'
| 2025 || 19 || 0 || 19 || 18
|-style='background:#FFEE77'
| 2026<br/><small><small>(19.06.2026)</small></small> || '''53''' || 0 || '''53''' || '''46'''
|-
|}
* [https://xtools.wmflabs.org/ec/mn.wikipedia.org/Dostojewskij xtools.wmflabs]
* [https://mn.wikiscan.org/?menu=userstats&user=Dostojewskij mn.wikiscan]
<div style="border: 3px solid green; margin: 2px; background-color: white;"><div style="margin: 10px;">
* <span style="color:#990000">❙❚❚</span><span style="color:#339966">❙❙</span><span style="font-variant:small-caps;color:#000"></span><span style="color:#006699">❚❙❚</span><span style="color:#339966">❙❙</span> [[wikidata:User:Dostojewskij/Contributions]]
* {{0}}{{0}}{{0}}{{0}}[[Файл:Commons-logo.svg|20px]] [[commons:User:Dostojewskij/Contributions]]
</div></div>
== Ангилал ==
* 🖫 [[:Ангилал:2024 онд өнгөрсөн]] (13 Нэгдүгээр сар 2024)
* 🖫 [[:Ангилал:2026 онд өнгөрсөн]] (15 Дөрөвдүгээр сар 2026)
* 🖫 [[:Ангилал:1239 онд төрсөн]] (22:24, 19 Зургаадугаар сар 2026)
[[de:Benutzer:Dostojewskij/Bearbeitungen]]
[[ca:Usuari:Dostojewskij/Contribucions]]
[[oc:Utilizaire:Dostojewskij/Contribucions]]
[[ru:Участник:Dostojewskij/Мои правки]]
[[pl:Wikipedysta:Dostojewskij/Wkład]]
[[nl:Gebruiker:Dostojewskij/Gebruikersbijdragen]]
[[fr:Utilisateur:Dostojewskij/Contributions]]
[[scn:Utenti:Dostojewskij/Cuntribbuti]]
[[pt:Usuário(a):Dostojewskij/Contribuições]]
[[en:User:Dostojewskij/Contributions]]
[[es:Usuario:Dostojewskij/Contribuciones]]
[[uk:Користувач:Dostojewskij/Внесок]]
[[no:Bruker:Dostojewskij/Bidrag]]
[[wuu:User:Dostojewskij/我个贡献]]
[[sv:Användare:Dostojewskij/Bidrag]]
[[zh-min-nan:Iōng-chiá:Dostojewskij/Kòng-hiàn]]
[[cs:Wikipedista:Dostojewskij/Příspěvky]]
[[ht:Itilizatè:Dostojewskij/Kontribisyon]]
[[bg:Потребител:Dostojewskij/Приноси]]
[[ro:Utilizator:Dostojewskij/Contribuții]]
[[tr:Kullanıcı:Dostojewskij/Katkılarım]]
[[lv:Dalībnieks:Dostojewskij/Devums]]
[[mai:प्रयोगकर्ता:Dostojewskij/योगदान]]
[[ast:Usuariu:Dostojewskij/Collaboraciones]]
[[id:Pengguna:Dostojewskij/Kontribusi]]
[[mg:Mpikambana:Dostojewskij/Fandraisan'anjara]]
[[da:Bruger:Dostojewskij/Bidrag]]
[[ml:ഉപയോക്താവ്:Dostojewskij/സംഭാവനകൾ]]
[[bn:ব্যবহারকারী:Dostojewskij/অবদান]]
[[lmo:Utent:Dostojewskij/Contribuzzion]]
[[szl:Używacz:Dostojewskij/Edycyje]]
[[kn:ಸದಸ್ಯ:Dostojewskij/ನನ್ನ ಕಾಣಿಕೆಗಳು]]
[[crh:Qullanıcı:Dostojewskij/İsseler]]
[[mk:Корисник:Dostojewskij/Придонеси]]
[[ky:Колдонуучу:Dostojewskij/Салымдарым]]
[[sk:Redaktor:Dostojewskij/Príspevky]]
[[ne:प्रयोगकर्ता:Dostojewskij/मेरो योगदानहरू]]
[[ko:사용자:Dostojewskij/기여]]
[[zh:User:Dostojewskij/贡献]]
[[ja:利用者:Dostojewskij/投稿記録]]
[[kk:Қатысушы:Dostojewskij/Үлесім]]
[[it:Utente:Dostojewskij/Contributi]]
[[be:Удзельнік:Dostojewskij/Уклад]]
[[pa:ਵਰਤੋਂਕਾਰ:Dostojewskij/ਯੋਗਦਾਨ]]
[[ceb:Gumagamit:Dostojewskij/Mga tampo]]
[[fi:Käyttäjä:Dostojewskij/Muokkaukset]]
[[hi:सदस्य:Dostojewskij/योगदान]]
[[uz:Foydalanuvchi:Dostojewskij/Hissam]]
[[ms:Pengguna:Dostojewskij/Sumbangan]]
[[la:Usor:Dostojewskij/Conlationes]]
[[sat:ᱵᱮᱵᱷᱟᱨᱤᱭᱟᱹ:Dostojewskij/ᱮᱱᱮᱢᱠᱩ]]
[[pam:User:Dostojewskij/Deng ambag]]
[[bcl:Paragamit:Dostojewskij/Mga ambag]]
[[nn:Brukar:Dostojewskij/Bidrag]]
[[fa:کاربر:Dostojewskij/مشارکتها]]
[[sh:Korisnik:Dostojewskij/Doprinos]]
[[bs:Korisnik:Dostojewskij/Doprinosi]]
[[vi:Thành viên:Dostojewskij/Đóng góp]]
[[tg:Корбар:Dostojewskij/Ҳисса]]
[[sq:Përdoruesi:Dostojewskij/Kontributet]]
[[cv:Хутшăнакан:Dostojewskij/Хывнӑ тӳпе]]
[[tl:Tagagamit:Dostojewskij/Mga ambag ko]]
[[te:వాడుకరి:Dostojewskij/నా మార్పులు]]
[[simple:User:Dostojewskij/My changes]]
[[mr:सदस्य:Dostojewskij/माझे योगदान]]
[[af:Gebruiker:Dostojewskij/Bydraes]]
[[so:User:Dostojewskij/Ku darsashooyinka]]
[[yo:Oníṣe:Dostojewskij/Àwọn àfikún]]
[[et:Kasutaja:Dostojewskij/Kaastöö]]
[[war:Gumaramit:Dostojewskij/Akon mga ámot]]
[[nds:Bruker:Dostojewskij/Mien Arbeid]]
[[az:İstifadəçi:Dostojewskij/Töhfələrim]]
[[sco:Uiser:Dostojewskij/Contreibutions]]
[[sl:Uporabnik:Dostojewskij/Prispevki]]
[[bar:Nutza:Dostojewskij/Mei Gschriebnas]]
[[se:Geavaheaddji:Dostojewskij/Mu rievdadusat]]
[[vec:Utensa:Dostojewskij/Contribusion]]
[[eu:Lankide:Dostojewskij/Nire ekarpenak]]
[[dty:प्रयोगकर्ता:Dostojewskij/मेरो योगदानहरू]]
[[be-tarask:Удзельнік:Dostojewskij/Унёсак]]
[[gl:Usuario:Dostojewskij/Contribucións]]
[[hr:Suradnik:Dostojewskij/Doprinosi]]
[[jv:Naraguna:Dostojewskij/Pasumbang]]
[[ka:მომხმარებელი:Dostojewskij/წვლილი]]
[[th:ผู้ใช้:Dostojewskij/ส่วนร่วม]]
[[sc:Usuàriu:Dostojewskij/Contributos mios]]
[[sah:Кыттааччы:Dostojewskij/Суруйуу тиһилигэ]]
[[si:පරිශීලක:Dostojewskij/මගේ දායකත්වය]]
[[kw:Devnydhyer:Dostojewskij/Kevrohow]]
[[ln:Utilisateur:Dostojewskij/Nkásá nakomí]]
[[ku:Bikarhêner:Dostojewskij/Beşdariyên min]]
[[sw:Mtumiaji:Dostojewskij/Michango]]
[[eo:Uzanto:Dostojewskij/Kontribuoj]]
[[kaa:Paydalanıwshı:Dostojewskij/Úlesim]]
[[ta:பயனர்:Dostojewskij/பங்களிப்புக்கள்]]
[[sr:Корисник:Dostojewskij/Доприноси]]
[[cy:Defnyddiwr:Dostojewskij/Fy nghyfraniadau]]
[[lt:Naudotojas:Dostojewskij/Mano indėlis]]
[[ga:Úsáideoir:Dostojewskij/Iarrachtaí]]
[[el:Χρήστης:Dostojewskij/Η συνεισφορά μου]]
[[hy:Մասնակից:Dostojewskij/Ներդրում]]
[[hu:Szerkesztő:Dostojewskij/Közreműködések]]
[[li:Gebroeker:Dostojewskij/Mien biedrages]]
[[rue:Хоснователь:Dostojewskij/Приспівкы]]
[[mhr:Пайдаланыше:Dostojewskij/Мыйын надырем]]
[[an:Usuario:Dostojewskij/Contribucions]]
[[co:Utente:Dostojewskij/E mo cuntribuzioni]]
[[qu:Ruraq:Dostojewskij/Llamk'apusqaykuna]]
[[vep:Kävutai:Dostojewskij/Tehtud rad]]
[[lo:ຜູ້ໃຊ້:Dostojewskij/ປະກອບສ່ວນ]]
[[lb:Benotzer:Dostojewskij/Kontributiounen]]
[[olo:Käyttäi:Dostojewskij/Kohendukset]]
[[gan:用戶:Dostojewskij/貢獻]]
[[bh:प्रयोगकर्ता:Dostojewskij/योगदान]]
[[ha:User:Dostojewskij/Gudummawa]]
[[is:Notandi:Dostojewskij/Framlög]]
[[io:Uzanto:Dostojewskij/Mea adportado]]
[[os:Архайæг:Dostojewskij/Бавæрд]]
[[su:Pamaké:Dostojewskij/Kontribusi kuring]]
[[or:ବ୍ୟବହାରକାରୀ:Dostojewskij/ଅବଦାନ]]
[[pdc:Yuuser:Dostojewskij/Mei Ardickele]]
[[haw:Mea hoʻohana:Dostojewskij/He aha ka'u i lūlū ai]]
[[hsb:Wužiwar:Dostojewskij/Přinoški]]
3u5ayop1lal9bmjehb93gewfi44nxz7
I Эдвард
0
134387
859419
776692
2026-06-19T22:23:05Z
Dostojewskij
30144
+ Ангилал:1239 онд төрсөн + Ангилал:1307 онд өнгөрсөн
859419
wikitext
text/x-wiki
[[Файл:EdwardI-Cassell.jpg|thumb|'''I Эдвард хаан (1239-1307)''']]
'''"Урт хөлт" I Эдвард''' ([[Англи хэл|англи]]. ''Edward I «Longshanks»''; 1239 оны 6-р сарын 17-нд төрж, 1307 оны 7-р сарын 7-нд нас барсан) — 1272 оноос хаанчилсан, Францын Плантагенет ([[Франц хэл|франц]]. ''Plantagenêt'', [[Англи хэл|англи]]. ''Plantagenets'') угсааны гаралтай Английн хаан.
Тэрээр [[III Хенри]] хааны ууган хүү байсан бөгөөд эцгийнхээ хаанчлалын үед Английн баронуудын ил бослого зэрэг улс төрийн явуулгад оролцож байжээ. 1259 онд Эдвард хааны эрхийг хязгаарлах гэсэн "[[Оксфордын заалтууд]]"-ыг ([[Англи хэл|англи]]. ''Provisions of Oxford'') дэмжсэн бароны шинэчлэлийн хөдөлгөөнд богино хугацаанд нэгджээ. Сүүлд эцэгтэйгээ эвлэрсний дараа Баронуудын дайн гэгддэг дараагийн зэвсэгт мөргөлдөөний үеэр түүнд үнэнч үлджээ. "Люисийн тулааны" ([[Англи хэл|англи]]. ''Battle of Lewes'') дараа Эдвард босогч баронуудад барьцаалагдсан боловч хэдэн сарын дараа зугтаж, Симон де Монфортын эсрэг дайнд нэгджээ. Сүүлд 1265 онд Монфорт нас барсны дараа бослого намжсан байна. Англи улсад байдал тогтворжсоны дараа Эдвард найм дахь загалмайтны аян дайнд нэгдэн Ариун газар руу явав. 1272 онд Эдвард гэртээ харих замд III Хенри нас барсан тул 1274 оны 8-р сарын 19-нд тэрээр титэм авч I Эдвард хаан болжээ.
Түүнийг хаан ширээнд суух үед төвийн эрх мэдэл бэхжиж, парламент тогтмол хуралдаж, гэмт хэрэг, өмчийн харилцааг зохицуулсан олон хууль тогтоомжийн актууд гарч байжээ. Хаан 1276-1277 онд Уэльст гарсан жижиг бослогыг дарж, хоёр дахь бослогод (1282-1283) хариу арга хэмжээ авч, бүрэн хэмжээний дайн болж Эдвард Уэльсийг байлдан дагуулж, Английн эрхшээлд оруулж, хөдөө орон нутагт олон цайз, хот суурин байгуулж, англичуудыг эзэлсэн нутагт нүүлгэн суурьшуулжээ. Дундад зууны үед ийм их хэмжээний бүтээн байгуулалт өмнө хэзээ ч байгаагүй юм.
1299 онд I Эдвард [[Франц|Францтай]] эвлэрлийн Гэрээ байгуулсан байна.
1290 онд Шотландын хатан хаан Маргаретыг нас барсны дараа I Эдвард Шотландын өвийн төлөөх тэмцэлд зуучлагчаар оролцож, I Жон Баллиолыг Маргаретын залгамжлагчаар томилж, дараа нь 1298 онд [[Шотланд]] руу довтолж, Уильям Уоллесийн бослогыг дарж, 1305 онд Уоллесыг баривчилжээ. Гэхдээ удалгүй тэд шинэ бослого гаргаж, I Эдвард нас барсны дараа англичуудыг Шотландаас хөөн гаргасан байна.
1290-ээд оны дундуур үргэлжилсэн дайсагнал нь тэвчихийн аргагүй болтол татвар нэмэгдүүлэхэд хүргэж, I Эдвард баронууд болон сүмийн эсэргүүцэлтэй тулгарсан байна.
I Эдвард 1307 оны зун Шотландад хийсэн ээлжит кампанит ажлын үеэр нас барж, түүний хүү, өв залгамжлагч [[II Эдвард]] Шотландтай үргэлжилж буй дайн зэрэг санхүүгийн болон улс төрийн олон асуудалтай тулгарсан юм.
{{DEFAULTSORT:Эдвард, 01}}
[[Ангилал:Их Британийн ван]]
[[Ангилал:1239 онд төрсөн]]
[[Ангилал:1307 онд өнгөрсөн]]
tqfhzzoidp614orhtv4yzro1gawnxpr
859438
859419
2026-06-20T00:18:14Z
Avirmed Batsaikhan
53733
859438
wikitext
text/x-wiki
[[Файл:EdwardI-Cassell.jpg|thumb|'''I Эдвард хаан (1239-1307)''']]
'''"Урт хөлт" I Эдвард''' ([[Англи хэл|англи]]. ''Edward I «Longshanks»''; 1239 оны 6-р сарын 17-нд төрж, 1307 оны 7-р сарын 7-нд нас барсан) — 1272 оноос хаанчилсан, Францын Плантагенет ([[Франц хэл|франц]]. ''Plantagenêt'', [[Англи хэл|англи]]. ''Plantagenets'') угсааны гаралтай Английн хаан.
Тэрээр [[III Хенри]] хааны ууган хүү байсан бөгөөд эцгийнхээ хаанчлалын үед Английн баронуудын ил бослого зэрэг улс төрийн явуулгад оролцож байжээ. 1259 онд Эдвард хааны эрхийг хязгаарлах гэсэн "[[Оксфордын заалтууд]]"-ыг ([[Англи хэл|англи]]. ''Provisions of Oxford'') дэмжсэн бароны шинэчлэлийн хөдөлгөөнд богино хугацаанд нэгджээ. Сүүлд эцэгтэйгээ эвлэрсний дараа Баронуудын дайн гэгддэг дараагийн зэвсэгт мөргөлдөөний үеэр түүнд үнэнч үлджээ. "Люисийн тулааны" ([[Англи хэл|англи]]. ''Battle of Lewes'') дараа Эдвард босогч баронуудад барьцаалагдсан боловч хэдэн сарын дараа зугтаж, Симон де Монфортын эсрэг дайнд нэгджээ. Сүүлд 1265 онд Монфорт нас барсанаар бослого намжсан байна. Англи улсад байдал тогтворжсоны дараа Эдвард найм дахь загалмайтны аян дайнд нэгдэн Ариун газар руу явжээ. 1272 онд Эдвард гэртээ харих замд эцэг III Хенри нас барсан тул 1274 оны 8-р сарын 19-нд тэрээр титэм авч I Эдвард хаан болсон юм.
Түүнийг хаан ширээнд суух үед төвийн эрх мэдэл бэхжиж, парламент тогтмол хуралдаж, гэмт хэрэг, өмчийн харилцааг зохицуулсан олон хууль тогтоомжууд батлагдсан байна. Хаан 1276-1277 онд Уэльст гарсан жижиг бослогыг дарж, хоёр дахь бослогод (1282-1283) хариу арга хэмжээ авч, бүрэн хэмжээний дайн болж I Эдвард [[Уэльс|Уэльсийг]] байлдан дагуулаад Английн эрхшээлд оруулж, хөдөө орон нутагт олон цайз, хот суурин байгуулж, англичуудыг эзэлсэн нутагт нүүлгэн суурьшуулжээ. Дундад зууны үед ийм их хэмжээний бүтээн байгуулалт өмнө хэзээ ч байгаагүй юм.
1299 онд I Эдвард [[Франц|Францтай]] эвлэрлийн Гэрээ байгуулсан байна.
1290 онд Шотландын хатан хаан Маргаретыг нас барсны дараа I Эдвард Шотландын өвийн төлөөх тэмцэлд зуучлагчаар оролцож, I Жон Баллиолыг Маргаретын залгамжлагчаар томилж, дараа нь 1298 онд [[Шотланд]] руу довтолж, Уильям Уоллесийн бослогыг дараад түүнийг 1305 онд баривчилжээ. Гэхдээ удалгүй тэд шинэ бослого дэгдээж, I Эдвард нас барсны дараа англичуудыг Шотландаас хөөн гаргасан байна.
1290-ээд оны дундуур үргэлжилсэн дайсагнал нь тэвчихийн аргагүй болтол татвар нэмэгдүүлэхэд хүргэж, I Эдвард баронууд болон сүмийн эсэргүүцэлтэй тулгарсан юм.
I Эдвард 1307 оны зун Шотландад хийсэн ээлжит кампанит ажлын үеэр нас барж, түүний хүү, өв залгамжлагч [[II Эдвард]] Шотландтай үргэлжилж буй дайн зэрэг санхүүгийн болон улс төрийн олон асуудалтай тулгарсан түүхтэй юм.
{{DEFAULTSORT:Эдвард, 01}}
[[Ангилал:Их Британийн ван]]
[[Ангилал:1239 онд төрсөн]]
[[Ангилал:1307 онд өнгөрсөн]]
j2hs7rnyepge209ceqololbav6k4sdn
Нийгмийн давхраажилт
0
135828
859440
840911
2026-06-20T00:27:37Z
~2026-35994-08
105437
Анги
859440
wikitext
text/x-wiki
{{short description|Социологийн үзэл баримтлал}}
'''Нийгмийн давхраажилт''' гэдэг нь нийгэм эдийн засгийн хүчин зүйлээр баялаг, орлого, арьс өнгө, боловсрол, угсаа гарал, хүйс, ажил мэргэжил, нийгмийн байдал, эрх мэдэл (нийгмийн болон улс төрийн) зэрэгт үндэслэн хүмүүсийг бүлэг болгон [[ангилах]]ыг хэлнэ. Энэ нь бүлгүүдийн доторх шатлал бөгөөд тэдгээрийг өөр өөр түвшний давуу эрхээр тодорхойлдог. Иймээс давхаргажилт нь [[нийгмийн бүлэг]], [[ангилал]], газарзүйн [[бүс нутаг]], нийгмийн нэгж дэх хүмүүсийн нийгмийн [[харьцангуй байр суурь]] юм.<ref>{{cite web|url=https://courses.lumenlearning.com/sociology/chapter/what-is-social-stratification/|title=Нийгмийн давхаргажилт гэж юу вэ?|access-date=2021-03-11|archive-date=2021-03-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20210304215139/https://courses.lumenlearning.com/sociology/chapter/what-is-social-stratification/|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=https://socialsci.libretexts.org/Bookshelves/Sociology/Book%3A_Sociology_(Barkan)/06%3A_Social_Stratification/6.0S%3A_6.S%3A__Social_Stratification_(Summary)|title=6.S: Нийгмийн давхраажилт (хураангуй)|date=2016-12-13|access-date=2021-03-11|archive-date=2019-12-12|archive-url=https://web.archive.org/web/20191212061534/https://socialsci.libretexts.org/Bookshelves/Sociology/Book%3A_Sociology_(Barkan)/06%3A_Social_Stratification/6.0S%3A_6.S%3A__Social_Stratification_(Summary)|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thoughtco.com/what-is-social-stratification-3026643|title=Нийгмийн давхаргажилт гэж юу вэ, энэ нь яагаад чухал вэ?|access-date=2021-03-11|archive-date=2021-04-16|archive-url=https://web.archive.org/web/20210416220134/https://www.thoughtco.com/what-is-social-stratification-3026643|url-status=live}}</ref>
Орчин үеийн барууны нийгэмд [[Нийгмийн анги|нийгмийн давхаргажилтыг]] [[дээд анги]], [[дунд анги]], [[Ажилчин анги|доод давхарга]] гэсэн гурван нийгмийн ангиллаар тодорхойлдог; эргээд анги бүрийг дээд давхарга, дунд давхарга, доод давхаргад хувааж болно. Түүгээр ч зогсохгүй нийгмийн давхарга нь ураг төрөл, овог, овог, кастын үндсэн дээр эсвэл бүх дөрвийн үндсэн дээр бүрэлдэж болно.
Хүмүүсийг нийгмийн давхаргаар нь ангилах нь язгууртны анги, тариачдын ангиудын нийгэм-эдийн засгийн харилцаанд суурилдаг [[улс|төрийн]], олон төвт, [[феодализм|феодалын]] цогц нийгэмд хамгийн тод илэрдэг. Нийгмийн давхраажилт анх анчин, овог аймаг, хамтлагийн нийгэмд бий болсон уу, эсвэл хөдөө аж ахуй, нийгмийн солилцооны томоохон хэрэгслээс эхэлсэн үү гэдэг нь нийгмийн шинжлэх ухааны маргааны сэдэв хэвээр байна.<ref name="Grusky2011a">{{cite encyclopedia | url=http://www.sociologyencyclopedia.com/public/tocnode?id=g9781405124331_yr2011_chunk_g978140512433125_ss1-273#citation | title=Давхаргажилт ба тэгш бус байдлын онолууд | encyclopedia=The Concise Encyclopedia of Sociology | publisher=Уайли-Блэквелл. | access-date=2014-06-23 | author=Груски, Дэвид Б. | editor=Ритцер, Жорж, Ж. Майкл Райан | year=2011 | pages=622–624 | doi=10.1002/9781405165518 | isbn=978-1405124331 | archive-date=2016-09-01 | archive-url=https://web.archive.org/web/20160901104430/http://www.sociologyencyclopedia.com/public/tocnode?id=g9781405124331_yr2011_chunk_g978140512433125_ss1-273#citation | url-status=live }}</ref>
==Мөн үзэх==
{{div col|colwidth=20em}}
* [[Элитийн онол]]
* [[Жини коеффициент]]
* [[Даяарчлал]]
* [[Марксизм]]
{{div col end}}
==Эшлэл==
{{Reflist}}{{DEFAULTSORT:Нийгмийн давхраажилтийн онол}}
[[Ангилал:Нийгмийн анги]]
d680lplmo7vad333yu8nhzc773izp4b
Мартин Борман
0
140369
859416
821840
2026-06-19T22:16:20Z
Dostojewskij
30144
+ Ангилал:1900 онд төрсөн + Ангилал:1945 онд өнгөрсөн
859416
wikitext
text/x-wiki
[[Файл:Bundesarchiv Bild 183-R14128A, Martin Bormann.jpg|thumb|Мартин Борман]]
'''Мартин Людвиг Борман''' ([[Герман хэл|герман.]] ''Martin Ludwig Bormann''; 1900 оны 6-р сарын 17 эсвэл 7-р сарын 17-нд Саксони-Анхальт мужийн Халберштадт хотод төрсөн - 1945 оны 5-р сарын 2-нд [[Берлин]] хотод нас барсан) -Германы төрийн болон улс төрийн зүтгэлтэн, [[Германы Үндэсний Социалист Ажилчны Нам|Германы Үндэсний Социалист Ажилчны Намын]] канцелярын дарга (1941–1945), [[Адольф Хитлер|Адольф Хитлерын]] хувийн нарийн бичгийн дарга (1943–1945), Намын асуудал хариуцсан сайд (1945 оны 4-р сарын 30 - 5-р сарын 2-нд), Фюрерийн орлогч дарга (1933-1941), Рейхслейтер (1933-1945) нарын штабын дарга. [[Дэлхийн хоёрдугаар дайн|Дэлхийн 2-р дайны]] төгсгөлд тэрээр Германы Рейх Канцлер Адольф Хитлертэй харилцах мэдээллийн урсгалыг хянаж, хувийн нарийн бичгийн даргын хувьд түүнд ихээхэн нөлөө үзүүлсэн гэдэг.
{{DEFAULTSORT:Борман, Мартин}}
[[Ангилал:1900 онд төрсөн]]
[[Ангилал:1945 онд өнгөрсөн]]
e0wniib3aan3t5fx9eqrbj0ymec7fsd
Oйдовын Бат-Очир
0
140845
859396
843639
2026-06-19T14:03:51Z
Avirmed Batsaikhan
53733
859396
wikitext
text/x-wiki
{{Unreferenced}}
'''Oйдовын Бат-Очир''' (1923 онд [[Сэлэнгэ аймаг|Сэлэнгэ аймагт]] төрсөн- 1961 оны 1-р сарын 9-нд Польшид нас барсан) - 1956-1957 онд БНМАУ-ын Аж үйлдвэрийн сайд, 1959- 1961 онд БНМАУ-аас [[Бүгд Найрамдах Польш Ард Улс|Бүгд Найрамдах Польш Ард Улсад]] суусан анхны суурин Элчин сайд.
1947-1956 онд БНМАУ-ын Төлөвлөгөөний комисст хэлтсийн дарга, орлогч дарга.
1959-1961 онд БНМАУ-аас БНПАУ-д суурин суугаа анхны Элчин сайд.
О.Бат-Очирын Элчин сайдаар ажиллах үед Монгол-Польшийн харилцааны эхлэл тавигдсан аж. Ардын Их Хурлын Тэргүүлэгчдийн дарга Ж.Самбуу (тэр үеийн Монгол Улсын Төрийн тэргүүн) тэргүүтэй төлөөлөгчид Польшид айлчилж, хоёр орны худалдаа, шинжлэх ухаан-техникийн хамтын ажиллагааны цаашдын төлөвийг тусгасан баримт бичиг байгуулж, хамтарсан албан мэдээ гаргаж, мөн иргэний агаарын тээврийн салбарт хамтран ажиллах, Монголд зээлийн нөхцлөөр эдийн засаг, техникийн тусламж үзүүлэх тухай зэрэг баримт бичгүүд байгуулжээ. Монголоос анх удаа оюутнууд, дадлагажигчид Польш руу явж эхэлсэн байна.
БНМАУ-ын АИХ-ын депутат байсан.
О.Бат-Очир Польшид албан үүргээ гүйцэтгэж яваад галт тэргэнд машинтайгаа мөргүүлж харамсалтайгаар нас барсан.
{{DEFAULTSORT:Бат-Очир, Ойдовын}}
[[Ангилал:Польш дахь Монголын элчин сайд]]
[[Ангилал:Монголын аж үйлдвэрийн сайд]]
[[Ангилал:Монголчууд]]
[[Ангилал:1923 онд төрсөн]]
[[Ангилал:1961 онд өнгөрсөн]]
5bn3kfmrbmjxxeylso3uh50d3u1s073
I Ричард
0
141109
859442
840294
2026-06-20T01:00:40Z
Avirmed Batsaikhan
53733
859442
wikitext
text/x-wiki
{{Short description|1189-1199 онуудад Английн хаан}}
{{Инфобокс хаан
| name = I Ричард
| image = Church of Fontevraud Abbey Richard I effigy.jpg
| caption = Фонтевро сүмд байх хааны баримал ({{Circa}} 1199)
| succession = [[Английн хаан]]
| reign = 1189 – 1199
| coronation = 1189 оны 9 сарын 3
| cor-type = britain
| predecessor = [[II Хенри]]
| regent = {{Unbulleted list
| [[Аквитанийн Элеонор]]
| [[Уильям де Лоншан]]}}
| reg-type = Үүрэг гүйцэтгэгч
| successor = [[Жон, Английн Хаан|Жон]]
| moretext = [[Styles of English sovereigns|(илүү..)]]
| issue = [[Филипп де Коньяк]] (бутач)
| house = [[Плантагенет]]–[[Английн Анжевин хаад|Анжевин]]{{Efn|{{Анжевин}}}}
| spouse = {{Marriage|[[Наваррын Беренгариа]]|1191}}
| father = [[II Хенри]]
| mother = [[Аквитанийн Элеонор]]
| birth_date = 9 сарын 8, 1157
| birth_place = [[Бомонт ордон]], Оксфорд, Англи
| death_date = 4 сарын 6, 1199 (41 насалсан)
| death_place = [[Шалю]], Аквитани
| burial_place = [[Фонтевро сүм]], Анжу, Франц
}}
'''I Ричард''' ([[Англи хэл|англи.]] ''Richard the Lionheart'', [[Франц хэл|франц.]] ''Richard Cœur de Lion'', 1157 оны 9-р сарын 8-нд Английн [[Оксфорд]] хотод төрсөн – 1199 оны 4-р сарын 6-нд [[Аквитани]] ванлигт нас барсан) буюу '''Арслан зүрхт Ричард''' Плантагенет угсааны Английн төрийг 1189 оноос 1199 хүртэл барьсан [[хаан]] байв. Тэрээр мөн [[Норманди]], [[Аквитани]], [[Гаскони|Гасконийн]] [[гүн]], [[Кипр|Киприйн]] засаг ноён, [[Пуитерс]], [[Анжу]], [[Мэн хошуу| Мэн]], [[Нант|Нантын]] хошуу ноён, [[Бриттани|Бриттанийн]] ноён зэрэг албан тушаал хашиж байв. [[II Хенри]] хаан [[Аквитанийн Алеонор]] хоёрын 3 дахь хөвүүн болж мэндэлсэн бөгөөд хоёр ах нь цаг бусаар өнгөрсөн учир эцгийнхээ хаан ширээг залгамжилжээ.
Хамгийн алдартай загалмайтны аян дайчдын нэг тэрээр хаанчлалынхаа ихэнх хугацааг Английн гадна өнгөрөөж, загалмайтны аян дайн болон бусад дайнд оролцож, гарамгай цэргийн удирдагч жанжин гэдгээрээ алдартай болсон. Гэсэн хэдий ч түүнийг эзгүйд тус улсыг Гийом Лонгшам, эх Аквитанийн Алеонор, Хуберт Вальтер нар үр дүнтэйгээр захирч байв.
Поитоуд бослого гарахад 16 настай Ричардад эцэг нь цэрэг өгч илгээгээд даруулж байжээ.<ref>{{Harvnb|Turner|Heiser|2000|p=71.}}</ref> Тэрээр [[Загалмайтны гурав дахь аян|Загалмайтны гурав дахь аянд]] Францын [[II Филипп Огюст|II Филипп Огюстын]] хамт мусульман [[Саладин|Саладинтай]] хэд хэдэн удаа дайтан ялж гавьяа байгуулсан. Гэвч [[1192 оны Яффагийн гэрээ]] байгуулснаар [[Иерусалим|Иерусалимыг]] эзлэлгүй аян дайнаа дуусгасан юм.<ref>{{Harvnb|Addison|1842|pp=141–149.}}</ref>
== I Ричард хааны эрх мэдлийн үеийн чухал үйл явдлууд ==
* I Ричард Саладинтай хийсэн тулаан бүрт ялалт байгуулж, улмаар Тирээс Жаффа хүртэлх эргийг эргүүлэн авч, ингэснээр Ариун газарт загалмайтны ноёрхлыг дахин зуун жилийн турш хадгалсан боловч [[Иерусалим]] өөрөө лалын шашинтнуудын мэдэлд үлдсэн хэвээр байсан.
* I Ричард хааны эзэлсэн [[Кипр]] нь загалмайтны маш сайн арын бааз болж, Палестин дахь Францын эзэмшлийг бүтэн зууны турш хадгалахад ашиглаж байжээ.
* I Ричард хааны цэргийн гавъяа зүтгэл нь түүнийг дундад зууны үеийн түүх, уран зохиолын хамгийн нэр хүндтэй хүмүүсийн нэг болгосон. Ричард хаан олон тооны домог (ялангуяа [[Робин Гуд|Робин Худын]] тухай үлгэрүүд, гэхдээ тэдгээр нь өөр өөр цаг үед амьдарч байсан), ном (жишээ нь [[Вальтер Скотт|Вальтер Скоттын]] "Айвенхоу", Александр Сегений "Дуулдаг хаан"), кино (жишээ нь "Өвлийн арслан")-ны сэдэв болсон.
== Эх сурвалж ==
{{Reflist}}
== Ном зүй ==
{{Refbegin}}
* {{Cite book |last=Addison |first=Charles |title=The History of the Knights Templars, the Temple Church, and the Temple |date=1842 |url=http://www.masonicsourcebook.com/king_richard_lionheart_knights_templar.htm |place=London |publisher=Longman, Brown, Green, and Longmans}}
* {{Cite book |last1=Turner |first1=Ralph V. |title=The Reign of Richard Lionheart, Ruler of the Angevin empire, 1189–1199 |date=2000 |place=Harlow |publisher=Longman |isbn=978-0-5822-5659-0 |last2=Heiser |first2=Richard R}}
{{Refend}}
{{DEFAULTSORT:Ричард, 01}}
[[Ангилал:1157 онд төрсөн]]
[[Ангилал:1199 онд өнгөрсөн]]
[[Ангилал:Оксфордын хүн]]
[[Ангилал:Саладин]]
[[Ангилал:12-р зууны ноёрхогч]]
[[Ангилал:Загалмайтны аян дайны хүн]]
mio1it2t8bjiusukzciijv7s7hmerv3
Эс Би Логистикс ХХК / SBL LLC
0
146538
859386
858052
2026-06-19T13:15:03Z
InternetArchiveBot
70653
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
859386
wikitext
text/x-wiki
{{DISPLAYTITLE:Эс Би Логистикс ХХК}}
{{Инфобокс компани
| name = Эс Би Эл, Эс Би Логистикс ХХК, SBL, SB Logistics LLC
| logo = File:SBL LOGO 2.png
| founder = [[Батсүрэн Соронзонбаатар]]
| foundation = 2001
| area_served = Ази, Европ, Хойд Америк
| key_people = [[Лхагвадорж Мөнхнаран]] ([[Chief executive officer|CEO]])
| industry = Олон улсын тээвэр
| num_employees = 50-60 (2026)
| location = Улаанбаатар, Монгол Улс
| native_name_lang = ЭС БИ ЭЛ, ЭС БИ Логистикс ХХК
| type = Хувийн
| homepage = https://sbl.mn/
}}
'''Эс Би Логистикc ХХК''' нь олон улсын тээвэр зуучлалын компани бөгөөд 2001 онд үүсгэн байгуулагдсан<ref>{{Cite web |title=Монголын тэргүүлэгч тээвэр логистикийн компани |url=https://sbl.mn/mn/abous-us |access-date=2026-06-02 |website=SBL |language=mn}}</ref>.
'''Эс Би Логистикc ХХК''' Зам, Тээврийн Хөгжлийн Яамнаас олгодог Төмөр замын тээврийн аюулгүй байдалтай холбоотой үйл ажиллагаа эрхлэх тусгай зөвшөөрөл бүхий төмөр замын тээвэр зуучлалын гэрчилгээтэй, MТЗНХ-ны удирдах зөвлөлийн гишүүн, FIATA болон МҮХАҮТ-ийн гишүүн байгууллага юм.
'''Эс Би Логистикc ХХК''' нь зах зээлийн хамгийн ашигтай ойр байрлалд тээврийн логистиксийн цогц, нэг цэгийн үйлчилгээг үйлчлүүлэгчиддээ хүргэх болсон төдийгүй, гадаад харилцааны асуудлыг тэргүүлэх чиглэлд тавин ажилласны үр дүнд импорт, экспорт, дамжин өнгөрөх тээвэрлэлтийн хурдыг хамгийн боломжит богино хугацаанд, хямд өртгөөр зохион байгуулж өдгөө салбартаа тэргүүлэх зэрэглэлийн компани болж чадсан.
MТЗНХ болон бусад холбогдох байгууллагуудын гаргасан судалгаагаар Олон улсын тээвэр зуучлалын '''Эс Би Логистикс ХХК''' нь салбартаа тэргүүлж буй ТОП аж ахуйн нэгжээр тогтвортой байнга шалгардаг.
== Түүх ==
2001 он '''Эс Би Логистикc ХХК''' үүсгэн байгуулагдав. Улс хооронд тээвэр логистикийн чиглэлээр үйл ажиллагаа эхлүүлсэн.
<br>
2009 он '''Эс Би Транс ХХК''' үүсгэн байгуулагдаж авто тээвэр, уул уурхайн тоног төхөөрөмж болон эрдэс баялаг тээвэрлэх үйл ажиллагааны үндсэн чиглэлтэйгээр үйл ажиллагаа явуулж эхэлсэн.
<br>
2010 он '''Монгол Тээвэр Нэгдэл ХХК''' үүсгэн байгуулж Монгол улсад хэрэгжиж буй бүхий л төслүүд, түүн дотор уул уурхайн, дэд бүтцийн салбарт шаардлагатай байгаа тээвэрлэлтийн хэрэгцээг хот хооронд болон орон нутаг, хил дамнуулан гүйцэтгэх тээвэр логистикийн үндэсний өргөн сүлжээг бий болгохын төлөө хүчээ нэгтгэсэн.
== Охин компаниуд ==
=== Тээвэр ===
* '''[[ЭС БИ ТРАНС ХХК]]''': Монголын Үндэсний авто тээврийн компани болох “Эс Би Транс” ХХК нь 2009 онд авто тээвэр, уул уурхайн тоног төхөөрөмж болон эрдэс баялаг тээвэрлэх үйл ажиллагааны үндсэн чиглэлтэйгээр үүсгэн байгуулагдсан. Мөн ГИТ буюу Гаалийн итгэмжлэгдсэн тээвэрлэгч бөгөөд Гаалийн хяналтад байгаа улс хооронд болон дотоодод дамжин өнгөрөх тээвэрлэлтийн ТИР зөвшөөрөлтэй.
== Олон улсын чанарын стандарт ==
* '''Эс Би Логистикc''': Үйлчлүүлэгчдийн сэтгэл ханамжийг дээдлэсэн [https://www.iso.org/standard/62085.html ISO9001:2015] олон улсын стандартад нийцсэн чанарын менежментийн тогтолцоог үйл ажиллагаандаа нэвтрүүлж, баталгаажуулалтын байгууллагаар батламжлуулж, гэрчилгээ гардан авсан. Энэ нь үйлчлүүлэгчийн хэрэгцээ шаардлагад нийцсэн тээвэр логистикийн шийдлийг санал болгож, тасралтгүй сайжруулж буй.
== Нийгмийн хариуцлагын хүрээнд ==
* '''Эс Би Логистикс ХХК''' нь [https://www.facebook.com/Broncos.Pro.Basketball.Team/ Хасын Хүлэгүүд] багтай 2011 оноос хойш хамтран ажиллаж байгаа бөгөөд Багийн спортыг дэмжигч байгууллага ба нийгмийн хариуцлагаа ухамсарлан хүүхэд залуучуудад сагсан бөмбөгийн спортыг сурталчлах, Монгол Улсын сагсан бөмбөгийн хөгжилд хувь нэмэр оруулах үйлсэд санаачилга гарган ажилладаг.
== Гишүүнчлэл ==
[https://en.wikipedia.org/wiki/International%20Air%20Transport%20Association Олон Улсын Агаарын Тээвэрлэгчдийн Холбоо]
[[Монголын Үндэсний Худалдаа Аж Үйлдвэрийн Танхим|Худалдаа Аж Үйлдвэрлэлийн Тэнхим]]
[https://www.facebook.com/FMFFs Монголын Тээвэр Зуучлагчдын Нэгдсэн Холбоо]
[https://mrt.gov.mn/p/82 Монголын Авто Тээвэрчдийн Нэгдсэн Холбоо.]
== Хамтын ажиллагаа ==
[https://web.archive.org/web/20260311003847/https://customs.gov.mn/ Гаалийн Ерөнхий Газар]
[[Зам тээврийн хөгжлийн яам (Монгол)|Зам, Тээврийн Хөгжлийн Яам]]
[https://www.transdep.mn Автотээврийн Үндэсний Төв]
[[Монголын төмөр зам|Монголын Төмөр Зам]]
[[Улаанбаатар төмөр зам|Улаанбаатар Төмөр Зам.]]
{{DEFAULTSORT:Эс Би Логистикс ХХК}}
[[Ангилал:Монголын аж ахуйн нэгж]]
q356vc3mcurnn392o00chekfrkogcxt
Наянт ван
0
146749
859385
859359
2026-06-19T13:02:28Z
Yalalt114
103228
859385
wikitext
text/x-wiki
'''Наянт ван'''[[Файл:Nayantu.jpg|thumb|Наянт ван Чин улсын дотоод журганы хиаг захирах сайдын алба хашиж байх үе 1905 он]]
Наянт (Хятад: 那彥圖 ''Nǎyàntú'', Өргөсөн нэр: 矩甫 ''Jǔfǔ'', Жү Фү 1867 оны 12 сарын 2 — 1938 оны 4 сар) нь [[Чин улс|Манж Чин улсын]] сүүлч, [[Дундад Иргэн Улс|Дундад Иргэн Улсын]] эхэн үеийн Монголын төр, цэргийн зүтгэлтэн, Халхын [[Сайн ноён хан аймаг|Сайн ноён хан аймгийн]] Сэцэн чин ван юм. Тэрээр Чингис хааны 27 дахь үеийн тасархай, Халхын [[Эфү Цэрэн|Эфү Цэрэнгийн]] шууд удмын хүн бөгөөд Чин улсын төрд өндөр зиндааны түшмэл буюу дотоод журганы дотоод хиаг захирах сайдын алба хашиж, цэргийн жанжин хашиж, хожим [[Юань Шикай|Юань ши кай]]-аас ван цол хүртэж. Бээжин хотод суурин амьдардаг тухайн үеийн хамгийн нөлөө бүхий монгол язгууртнуудын нэг байв. Түүнийг түүхэнд мөн "На ван" хэмээн товчлон нэрлэдэг.
=== Угсаа гарал ба Бага нас ===
Наянт нь 1867 оны 12 дугаар сарын 2-ны өдөр ( Бүрэн засагчийн 11-р оны 11 сарын 7) үе улиран залгамжлах Хошой чин вангийн гэр бүлд төржээ. Түүний өвөг дээдэс, Халхын Сэцэн чин ван [[Эфү Цэрэн|Цэрэн]] нь Зүүнгарын Галданцэрэнгийн цэргийг дарахад байгуулсан гавьяаныхаа төлөө Чин улсын хаанаас засаг ноён, "Шешиг залгамжлах" (世袭罔替) Хошой чин ван цол, "Суу билэгт баатар" (超勇王) чимэг хүртэж, улмаар Манжийн хааны гэр бүлээс гурван удаа эфү цол авч байсаны нэг нь Наянт билээ. түүний эцэг Дармаа нь хааны төрөл Ихэн чин ван Цайюаний хүргэн байв.
1874 онд Наянт 7 насандаа эцгийнхээ 7 дахь үеийн залгамжлагч Сэцэн чин вангийн хэргэмийг хүртэж, тус хошууны сүүлчийн засаг ноён болсон. Тэрээр багадаа [[Бадаргуулт төр|Бадаргуулт төр хаанаас]] 4 насаар ах бөгөөд хааныг хүүхэд байхад нь хамт нум сум харваж, морь унах эрдэмд суралцсан шадар анд (伴读) нь байсан гэж тэмдэглэдэг
* [[Файл:那彥圖.jpg|thumb|Наянт ван 1919 он[[Файл:民國九年八月蒙藏院招待外蒙王公全體攝影.jpg|thumb|Монгол ноёд Бээжинд 1920 ]]]]'''Эфү цол ба анхны алба:''' Бадаргуулт төрийн 10-р он буюу 1884 онд Наянт нь Чин улсын сүүл үеийн нөлөө бүхий сайд, [[Төр гэрэлт|Төр гэрэлт хаан]]<nowiki/>ы 5-р хүү Чин ван Икуаны ууган охинтой гэрлэж, '''Эфү''' цол хүртэв. Ийнхүү гэрлэснийхээ дараа тэрээр Нийслэл Бээжин хотод Дотоод журганы хиаг захирах сайдын албан тушаалд томилогдсоноор Бээжинд суух болжээ. Түүний хадам эцэг Икуан нь сүүлд Манж Чин улсын анхны Ерөнхий сайд болсон тул [[Цыши]] хатан хаан Гадаад Монголын нөлөөг барьж байхын тулд Наянт ванг ихэд ивээж, тэдний гэр бүл Бээжингийн төрд асар их эрх мэдэлтэй болсон байна.
== Манж Чин улсын үеийн алба ба Түүхэн үйл явдлууд ==
Наянт ван залуугаасаа Чин улсын төрийн болон цэргийн дээд албан тушаалуудыг дараалан хашжээ:
* 1893 онд Шулуун цагаан тугийн Монгол цэргийн хянан захирагч Хишигтэн цэргийн дотоод сайд.
* 1898 онд Шулуун улаан тугийн Манж цэргийн даамал, мөн оны 6 сард Цэргийн шалгалтын сайдаар томилогдов.
* '''1900 оны Ихэтуаний бослого ба Баруун руу дүрвэсэн нь:''' 1900 оны 8 сард [[Ихэтуанийн бослого|Ихэтуаний бослого]] дэгдэж, Найман гүрний холбоот цэрэг Бээжин рүү довтлох үеэр Төр баригч [[Цыши]] хатан хаан, [[Бадаргуулт төр]] хаан нарыг Шиань хот руу дүрвэхэд Наянт ван өөрийн цэргийг удирдан амь хайргүй хамгаалж явжээ. Энэхүү үнэнч зүтгэлийг нь үнэлж Цыши хатан хаан түүнд онцгойлон итгэж, маш сайн ханддаг болсон байна.
* 1903 онд хадам эцэг Икуань нь Цэргийн зөвлөлийн сайд болохдоо өөрийн хашиж байсан Хөвөөт шар тугийн Манж цэргийн даамал, Ордны хамгаалалтын сайдын тушаалаа хүргэн Наянт вандаа шилжүүлэн өгчээ.
* 1908 онд "Жяньруй янь" (Элит тусгай цэрэг)-ийн даамалаар томилогдов.
=== "Бээжингийн өдрийн сонин"-ы дуулиан (1905 он) ===
1905 оны 8 дугаар сард Бээжингийн Наянт вангийн өргөөнд нэгэн жигшүүрт хэрэг гарсан нь сонин хэвлэлээр цацагджээ. Тухайн үеийн дэвшилтэт үзэлтэн Пэн Ижуны эрхлэн гаргадаг '''"Жинхуа өдрийн сонин"''' буюу '''Нийслэлийн өдрийн сонин''' (京话日报)-д Наянт ван өөрийн нэгэн татвар эм ямар ч шалтгаангүйгээр амьдаар нь вангийн өргөөний хуурай худагт булах тушаал өгч, амь насыг нь хохироосон тухай дуулиант нийтлэл гаргав.
Наянт ван үүнийг нуун дарахаар сонины газрыг заналхийлж, их хэмжээний мөнгө амлан худал мэдэлэл гэж залруулга гаргахыг шаардсан боловч сонины эрхлэгч Пэн Ижун татгалзаж, "Манай сурвалжлагч өөрийн нүдээр харсан оршин суугчид цөм гэрчилнэ" хэмээн үнэний төлөө зогсчээ. Энэхүү хэргээс хойш жилийн дараа буюу 1906 онд Чин улсын төрөөс сонины газрыг хааж, Пэн Ижуныг Шинжиань руу цөлсөн бөгөөд үүнд Наянт вангийн нөлөө орсон гэж үздэг.
== Шинэчлэл ба Дундад иргэн улсын үеийн улс төр ==
* 1909 оны 1 сард Наянт ван Бээжинд сууж байсан монгол вангуудын хамтаар хязгаар нутгийг соён гэгээрүүлэх '''"殖边学堂" (Хязгаарыг тэтгэх сургууль)''' байгуулах зөвшөөрөл авжээ.
* 1910 онд Чин улсын анхны парламент болох Зөвлөлдөх танхимд гишүүнээр сонгогдсон.
* 1911 оны Синьхайн хувьсгал дэгдэхэд тэрээр харчин ван [[Гүнсэнноров]] нарын хамт '''"[[Монгол ван гүн нарын холбоо]]"'''-г байгуулж, тэргүүлэгчээр нь ажиллав. Тэд Манж Чин улсын хаант засгийг хэвээр хадгалах, Бүгд найрамдах засаглалыг эсэргүүцэх байр суурьтай байсан ч цаг үе өөрчлөгдөхөд [[Юань Шикай|Юань Шикайг]] дэмжиж, түүнийг Түр Ерөнхийлөгч болоход нь цахилгаан илгээн баяр хүргэж байв.
* 1912 онд Дундад иргэн улс байгуулагдахад Юань Шикай түүнийг '''Улиастайн жанжнаар''' томилж, дээд цэргийн цол олгосон боловч Гадаад Монгол нэгэнт тусгаар тогтнолоо зарлаад байсан тул албандаа очиж чадаагүй.
* ДИУ-ын үед тэрээр Ерөнхийлөгчийн шадар хамгаалагчийн орлогч, Улсын хурлын гишүүн, 1916 Юань Шикай-ын хаант засаглалыг сэргээхийг дэмжсэн холбооны дэд дарга зэрэг олон алба хашжээ. Гэвч Гоминдан нам засгийн эрхэнд гарсны дараа ч түүний нөлөөг ашиглах зорилгоор 1932 онд Луояны Үндэсний аюулын хуралд урьж, [[Монголын өөртөө засах комиссын]] гишүүнээр томилж байв.
== Тансаг хэрэглээ ба Хоолны соёл ==
Наянт ван нь насан туршдаа Бээжин дэх өөрийн тансаг өргөөндөө асар үрэлгэн, хээнцэр амьдарсан байна. Тэрээр Дундад газрын хоолны урлагийг маш их шимтэн сонирхдог, ширээн дээр нь далай болон хуурай газрын хамгийн ховор нандин зоог үргэлж засагддаг байжээ.
* Тэрээр хадам эцэг Икуанаас '''"Шанбайжю" (香白酒 - Анхилуун цагаан архи)''' нэрэх арга ухааныг сурч, өөрийн өргөөндөө нэрж уудаг байв.
* Түүний хамгийн дуртай зоог нь Тяньжин хавийн уснаас л барьдаг, тухайн үед хааны ордонд өргөдөг байсан маш ховор '''"Вэйшүй мөнгөн загас" (卫水银鱼)''' байжээ. Жил бүрийн Цагаан сараар [[Жили муж|Жили]] мужийн амбан захирагч Наянт вангийн тааллыг олохын тулд энэхүү загасыг тусгайлан бэлтгэж вангийн өргөөнд хүргүүлдэг байв.
* ДИУ-ын үед улс төрийн нөлөө нь буурсан ч түүний тансаг хэрэглээ хэвээр байсан бөгөөд [[Хармөрөн муж|Хар мөрөн муж]]<nowiki/>ийн цэргийн захирагч Ү Жүншэн Бээжин рүү Наянт вангийн өргөөнд зориулж Хар мөрний баавгайн савар, ховор загаснуудыг тогтмол бэлэг болгон илгээдэг байжээ.
== Амьдралын сүүл үе ==
Амьдралынхаа сүүлийн жилүүдэд тэрээр Бээжин хотын Гуошян хуучинд (国祥胡同) байх өөрийн ордноо асар их өр ширний улмаас барьцаанд алдсан байдаг. Тэрээр 1938 оны 4 дүгээр сард Бээжин хотноо насан эцэслэжээ (Зарим эх сурвалжид 66 насандаа, заримд нь билгийн тооллоор 72 насандаа таалал төгссөн гэж тэмдэглэсэн байдаг). Түүний амьдарч байсан "На вангийн өргөө" өдгөө ч Бээжин хотод хадгалагдан үлдсэн бөгөөд түүхэн дурсгалт газарт тооцогддог.
== Түүний бээжин дахь тансаг ордон На вангийн өргөө (那王府) ==
Бээжин дэх На вангийн өргөө (Хятадаар: 那王府 - ''На Ванфу'') буюу түүхэн нэрээрээ Халхын Сайн ноён хан Наянтын ордон нь Бээжин хотын түүх соёлын маш чухал дурсгалуудын нэг бөгөөд бээжин нийслэлд өнөөг хүртэл хадгалагдан үлдсэн Монгол ноёдын хамгийн том өргөө, эдлэн газар юм.
* '''Түүхэн гарал үүсэл:''' Тус өргөөг анх 1770 онд [[Тэнгэр тэтгэгч|Тэнгэрийн тэтгэсэн]] хааны долоодугаар хошой гүнж Хэжинийг Халхын Сэцэн чин ван эфү Цэрэнгийн ач хүү, Чин ван Лавандоржид хадамлан очиход нь зориулан хааны ордноос бариулж өгч байжээ. Ван Лавандорж нь [[Чингүнжав|Хотгойдын Шадар ван Чингүнжавыг]] дарахад байгуулсан гавьяатай тул Чин улсын төрд ихэд үнэлэгддэг байв. Хожим нь энэ ордон үе залгамжлан явсаар уг ургийн хамгийн сүүлчийн ван болох Сайн ноён хан Наянтын мэдэлд ирсэн тул Бээжингийнхэн түүний нэрний эхний үеэр "На вангийн өргөө" гэж нэрлэх болсон байна.
* '''Байршил ба бүтэц:''' Бээжин хотын Зүүн дүүрэг (дүнчэнь), Аньдинмэнийн дотор талын Гошян гудамны 2-р тоот хаягт байрладаг. Анх баригдахдаа 240 гаруй тасалгаа өрөө бүхий асар том хэмжээтэй, Манжийн Чин вангийн зэрэг дэвийн ордны бүх архитектурыг шингээсэн (Их хаалга, Сүүн асгат асрамжийн асар, Морин уяа, Чулуун арслангууд гэх мэт) гоёмсог дөрвөн талтай хэрэм бүхий өргөө юм
* '''Монголын түүхтэй холбогдох нь:''' Энэ өргөө нь зөвхөн Наянт вангийн амьдардаг газар байсангүй, Бээжин дэх Халх, Өвөр Монголын ноёдын гол цугларах цэг байв. 1911-1912 онд Монголчууд тусгаар тогтнолоо зарлаж, Богд хаант Монгол Улсыг байгуулах үеэр Бээжинд байсан Монгол ноёд Чин улсыг мөхөхөөс сэргийлэх, Монгол угсаатны эрх ашгийг хамгаалах зорилгоор '''"Монгол ураг төрлийн холбоо"''' (蒙古王公联合会)-г яг энэ өргөөнд байгуулан хуралдаж, түүхэн шийдвэрүүдийг гаргаж байжээ. Мөн өвөг дээдсийнх нь үеэс тахиж байсан '''Монгол Данжуурын 226 боть''' судрыг Монгол улсын Судар бичгийн хүрээлэнд хүлээлгэж өгөх 9 зүйлт түүхэн гэрээг 1914 онд энэхүү өргөөнд байгуулж байв.
=== Өргөөний хожмын хувь заяа ба Эмгэнэлт түүх ===
Тус өргөө нь маш гунигтай түүхээр төгссөн байдаг. Наянт ван сүүлдээ мөрийтэй тоглоомд донтож, асар их өрөнд оржээ. Улмаар өрөө дарахын тулд өөрийн хүү Сэчимэдийн хамтаар Бээжингийн католик сүмд энэхүү асар том өргөөгөө барьцаанд тавьсан байна. Гэвч барьцааны мөнгөө төлж чадалгүй шүүхээр заргаа алдан 1933 онд өөрийн өргөөнөөсөө хөөгдөн гарчээ. Үүний дараа На вангийн гэр бүл Бээжингийн нэгэн жижиг хашаа түрээслэн ядуу зүдүү амьдрах болсон түүхтэй.
Католик сүм ордныг авсныхаа дараа 1940-өөд онд Жиньчэн банкинд худалдсан бөгөөд сүүлд Сэтгэцийн эмнэлэг, Цэцэрлэг зэргээр ашиглагдаж байв.
* '''Өнөөгийн байдал:''' Өнөөдөр На вангийн өргөөний ихэнх хэсэг нурж өөрчлөгдсөн ч ордоны хэрэм нь маш сайн хадгалагдан үлдсэн. Энэхүү үлдсэн хэсэг нь Бээжин хотын Түүх соёлын хамгаалалттай бүсэд бүртгэгдсэн бөгөөд одоогоор дотор нь Хятадын Үйлдвэр худалдааны банкны (ICBC) Бээжин салбарын Түүхийн музей байрлаж байна.
q3pmoywwdluge2c4mr8lzfgitqk6ah7
Өмнөд Манжуурын төмөр зам
0
146750
859391
2026-06-19T13:40:07Z
Avirmed Batsaikhan
53733
Хуудас үүсгэв: "[[Файл:Manchukuo Railmap en.png|thumb|Өмнөд Манжуурын төмөр замын газрын зураг]] '''Өмнөд Манжуурын төмөр зам''' (ӨМТЗ) — Хятадын Манжуур дахь Харбинаас Люйшунь (Порт-Артур) хүртлэх 1022 км төмөр зам. == Түүх == [[Дорнод хятадын төмөр зам|Дорнод хятадын төмөр замын]] нэг хэсэг бо..."
859391
wikitext
text/x-wiki
[[Файл:Manchukuo Railmap en.png|thumb|Өмнөд Манжуурын төмөр замын газрын зураг]]
'''Өмнөд Манжуурын төмөр зам''' (ӨМТЗ) — Хятадын Манжуур дахь Харбинаас Люйшунь (Порт-Артур) хүртлэх 1022 км төмөр зам.
== Түүх ==
[[Дорнод хятадын төмөр зам|Дорнод хятадын төмөр замын]] нэг хэсэг болох Өмнөд Манжуурын салбарыг 1898-1903 онуудад Харбин-Порт Артурын хооронд барьсан юм. Энэхүү төмөр замыг барих ажлыг [[1898 оны Орос-Хятадын Конвенци|1898 оны Орос-Хятадын Конвенцийн]] дагуу Квантун мужийг Далный, Порт Артур боомтуудтай холбосон байна.
1904-1905 оны [[Орос-Японы дайн|Орос-Японы дайны]] дараа [[Портсмутийн энх тайвны гэрээ|Портсмутын]] [[Портсмутийн энх тайвны гэрээ|энхийн гэрээний]] дагуу Порт Артураас Чанчунь хүртэлх Төв Азийн Манжуурын салбарын 735 км урттай хэсгийн ихэнх хэсгийг, түүний дотор нүүрсний уурхай зэрэг бүх өмчийг ялагдсан Орос улс Японы талд шилжүүлсэн юм.
Өмнөд Манжуурын төмөр зам (Дорнод хятадын төмөр замын нэгэн адил) анх Оросын төмөр замын (1524 мм) цариг ашиглан барьсан боловч Орос-Японы дайны үеэр Япончууд Японы төмөр замыг ашиглахад хялбар болгохын тулд үүнийг Японы төмөр зам (1067 мм)-ын цариг болгон өөрчилсөн. Дайны дараа уг төмөр замыг БНХАУ-ын бусад төмөр замтай холбохын тулд стандарт төмөр зам (1435 мм) болгон өөрчилсөн юм.
1945 оны 8-р сараас хойш хуучин Өмнөд Манжуурын төмөр зам нь Хятадын Чанчунь төмөр замын нэг хэсэг болж ЗХУ, Хятадын хамтарсан эзэмшилд байсан бөгөөд сүүлд 1952 онд ЗХУ-ын Засгийн газар уг төмөр замыг БНХАУ-д үнэ төлбөргүй шилжүүлж өгсөн байна.
ie9li91wnvxxsvzlsjq88nmt9see5xr
Гутамшгийн зуун жил
0
146751
859402
2026-06-19T14:31:17Z
Yalalt114
103228
Хуудас үүсгэв: "'''Гутамшгийн зуун жил''' (Англи: ''Century of humiliation''; Хятад: 百年国耻 - ''Байнянь гочи'') гэдэг нь Хятадын орчин үеийн түүх бичлэг болон улс төрийн үзэл баримтлалд 1839 оны [[Хар тамхины дайн|Хар тамхины нэгдүгээр дайнаас]] эхлээд 1949 онд [[Бүгд Найрамдах Хятад Ард Улс]] ту..."
859402
wikitext
text/x-wiki
'''Гутамшгийн зуун жил''' (Англи: ''Century of humiliation''; Хятад: 百年国耻 - ''Байнянь гочи'') гэдэг нь Хятадын орчин үеийн түүх бичлэг болон улс төрийн үзэл баримтлалд 1839 оны [[Хар тамхины дайн|Хар тамхины нэгдүгээр дайнаас]] эхлээд 1949 онд [[Бүгд Найрамдах Хятад Ард Улс]] тунхаглах хүртэлх хугацааг тодорхойлдог нэр томьёо юм.
[[Файл:Qing China 1820.png|thumb|Чин улс 1820 он]]
Энэхүү зуун гаруй жилийн хугацаанд Манж Чин гүрэн болон түүнийг залгамжилсан Дундад Иргэн Улс нь Барууны колоничлогч гүрнүүд (Британи, Франц, Орос, АНУ гэх мэт) болон Японы эзэнт гүрний харийн түрэмгийлэл, дотоодын иргэний дайн, эдийн засгийн туйлдал, болон "Тэгш бус гэрээнүүд"-ийн улмаас газар нутгаа тасчуулж, тусгаар тогтнол, үндэсний нэр төрөө алдсан түүхийг өгүүлдэг.
Өнөөгийн БНХАУ-ын гадаад бодлого, үндсэрхэг үзэл болон Хятадын Коммунист Намын суртал ухуулгын гол цөм нь энэхүү түүхийн шарх, үйл явдал дээр тогтдог бөгөөд "Үндэстний агуу сэргэн мандалт" буюу "[[Хятад мөрөөдөл]]" хэмээх үзэл нь энэ гутамшигт үеийг дахин давтахгүй байх, дэлхийд тэргүүлэх байр сууриа эргүүлэн авах үзэл санаанаас эхтэй.
== Үзэл баримтлалын үүсэл ба түүхэн хөгжил ==
Хятадын түүхийн энэ үеийг "гутамшиг" хэмээн тодорхойлох үзэл санаа нь 1842 оны [[Хар тамхины дайн|Хар тамхины нэгдүгээр дайн]]<nowiki/>ы дараа шууд үүсчихээгүй юм. Харин 1894–1895 оны [[Хятад-Японы нэгдүгээр дайн]]<nowiki/>д [[Чин улс|Чин гүрэн]] ялагдаж, түүний дараа Барууны гүрнүүд Хятадын нутаг дэвсгэрийг нөлөөний бүсүүд болгон хуваах уралдаан эхэлсэн үеэс буюу 1890-ээд оны сүүлчээс Хятадын үндсэрхэг үзэл сэргэж, энэхүү томьёолол бүрэлдэж эхэлжээ.
Үүнээс хойш "Үндэсний гутамшиг" хэмээх ойлголт Хятадын зохиолчид, эрдэмтдийн дунд гол сэдэв болон хэлэлцэгдэх болсон. Хэдийгээр тэдний ойлголт бага зэрэг ялгаатай байсан ч Чин гүрний сүүл үеийн сурах бичгүүдэд энэ тухай аль хэдийн дурдаж эхэлсэн байдаг.
Дундад Иргэн Улс байгуулагдсаны дараа буюу 1915 онд Японы засгийн газраас тулган шаардсан "[[21 шаардлага]]"-ыг эсэргүүцэх хөдөлгөөн, мөн 1919 оны [[Версалийн гэрээ]]<nowiki/>гээр Хятад улсад шударга бус хандсаныг эсэргүүцсэн "[[Тавдугаар сарын 4-ний хөдөлгөөн]]"-ий үеэр энэхүү үзэл санаа улам хүчээ авсан юм. 1920-иод онд [[Гоминдан|Хятадын Үндэсний Нам]] (Гоминдан) болон [[Хятадын Коммунист Нам]] (ХКН) хоёулаа харийн гүрнүүдийн байгуулсан "[[Тэгш бус гэрээнүүд]]" болон газар нутгийн алдагдлыг эсэргүүцэхдээ энэ нэр томьёог ард түмний дунд маш идэвхтэй сурталчилж, дэлгэрүүлсэн байна. 1930-1940-өөд оны Японы Хятадад хийсэн түрэмгийллийн үеэр энэ үг өдөр тутмын ердийн хэллэг болон хувирчээ.
1943 онд Дэлхийн хоёрдугаар дайны Холбоотон гүрнүүд АНУ-ын санаачилгаар Чин гүрний үед байгуулсан бүх тэгш бус гэрээг хүчингүй болгохоор тохиролцсоноор харийнхны эдлэж байсан шүүхийн гадуурх эрх, улс төр, худалдааны давуу эрхүүд албан ёсоор цуцлагдаж, Хятад дахь харийн иргэд Хятадын хуульд захирагдах болов. Хэдийгээр түүхэн гэрээнүүд цуцлагдсан ч энэ үе үеийн түүх Хятадын үндсэрхэг үзлийн цөм хэвээр үлдсэн бөгөөд өнөөдөр ч улс төрийн үг хэллэг болон соёлд өргөн хэрэглэгдсээр байна.
== Гадаадын империализм ба түүний нөлөө ==
[[Файл:Destroying Chinese war junks, by E. Duncan (1843).jpg|thumb]]
19-20-р зуунд харийн гүрнүүд Хятадад тэгш бус гэрээнүүдийг тулгах, худалдааны боомтуудыг хүчээр нээлгэх, гадаадын зохицуулалттай тусгай бүс болон түрээсийн газар нутгуудыг байгуулах замаар колоничлолын бодлогоо хэрэгжүүлж байв. Хар тамхины нэгдүгээр дайнд Чин улс Британид ялагдаж, 1842 онд "[[Нанжины гэрээ]]"-г байгуулснаас хойш Британи, Франц, АНУ, Орос, Герман, Япон зэрэг орнууд Хятадын бүрэн эрхт байдалд халдаж, нутаг дэвсгэр, эдийн засаг, хууль эрх зүйн давуу эрхүүдийг хүчээр олж авсан. Хятадын түүхчид энэхүү харийн эрхшээлд орсон үеийг "Гутамшгийн зуун жил"-ийн гол хэсэг гэж үздэг.
Боомт хотууд дахь гадаадын тусгай бүсүүд нь де-факто (бодит байдал дээр) колони шиг ажиллаж байв. Эдгээр бүсэд амьдарч буй гадаадын иргэд шүүхийн гадуурх эрх эдэлж, Хятадын хуулиас ангид байж, зөвхөн өөрийн улсын консулын шүүхээр шүүлгэдэг байв. Мөн харийн гүрнүүд өөрсдийн цагдаагийн хүчин, цэрэг, бие даасан татварын тогтолцоог ажиллуулж байжээ. 19-р зууны сүүлчээр "[[Хятадыг тасчих уралдаан]]" эрчимжиж, том гүрнүүд Хятад даяар өөрсдийн нөлөөний бүсийг тусгаарлан авсан бөгөөд үүнийг зөвхөн АНУ-ын дэвшүүлсэн "Нээлттэй хаалганы бодлого" л бага зэрэг тогтоон барьж байв.
[[Файл:The Signing of the Treaty of Nanking.jpg|thumb]]
Гадаадынхны энэхүү оролцоо Хятадын нийгэм, эдийн засагт томоохон өөрчлөлт авчирсан. Ялангуяа Шанхай, Тяньжинь зэрэг томоохон боомт хотууд үйлдвэржилт, Барууны боловсрол, олон улсын худалдааны төвүүд болон хөгжсөн. Тэнд Барууны үйлдвэрлэл, банкны систем, соёлын хэв маяг нэвтэрсэн ч үндэсний бүрэн эрхт байдлаа алдсан явдал, гадаадынхан болон уугуул иргэдийн хоорондох нийгэм, хууль эрх зүйн тэгш бус байдал нь Хятадын ард түмний дургүйцлийг төрүүлж, улмаар "Ихэтуанийн бослого" , "[[Тавдугаар сарын 4-ний хөдөлгөөн]]" зэрэг империализмыг эсэргүүцсэн томоохон тэмцлүүдийг дэгдээхэд хүргэсэн юм.
[[Файл:Chinese protestors march against the Treaty of Versailles (May 4, 1919).jpg|thumb]]
Дундад иргэн улс байгуулагдсаны дараа тэгш бус гэрээний тогтолцоо алгуур буурч, улмаар 1940-өөд оны Дэлхийн хоёрдугаар дайн болон Хятад-Японы хоёрдугаар дайны үеэр ихэнх гүрнүүд Хятад дахь давуу эрхүүдээсээ татгалзсан. Хятадын Коммунист Нам Иргэний дайнд ялсныхаа дараа үлдсэн бүх тусгай бүсүүдийг бүрмөсөн устгасан боловч гадаадын империализмын хамгийн сүүлчийн ул мөр нь 1997 онд Хонг Конг, 1999 онд Макао Хятадын мэдэлд эргэж ирснээр дуусгавар болсон билээ. Энэ үеийн түүхэн өв нь өнөөгийн Хятад улсын гадаад бодлого, үндэсний ижилсэл (identity), эдийн засагт маш гүн гүнзгий нөлөө үзүүлсээр байна.
== Дотоодын зөрчил мөргөлдөөнүүд ==
'''Тайпингийн бослого''' '''1850-1864'''
"[[Тайпингийн бослого]]" буюу Тайпингийн бослого нь [[Чин улс|Чин гүрэн]] болон "[[Тайпингийн тэнгэрийн улс]]"-ын хооронд өрнөсөн Хятадын түүхэн дэх хамгийн том иргэний дайн юм. 1850 оноос эхлэн 14 жил үргэлжилсэн энэ цуст мөргөлдөөн 1864 онд Тайпингийн нийслэл Нанжинь хот унаснаар үндсэндээ төгсөж, 1871 онд босогчдын сүүлчийн хүчийг бүрмөсөн даржээ. Энэхүү дайны улмаас 20-30 зарим эх сурвалжид 118 сая хүн (Хятадын нийт хүн амын 5–10%) амь үрэгдсэн гэж үздэг бөгөөд зарим судалгаагаар энэ тоог 73-100 саяд хүрч, хүн төрөлхтний түүхэн дэх хамгийн олон хүний амийг авч одсон иргэний дайн гэж тэмдэглэдэг. Хэдийгээр Чин гүрэн ялалт байгуулсан ч энэ нь улс орны эдийн засаг, улс төрийн тогтолцоог бүрмөсөн туйлдуулсан юм.
[[Файл:Taiping2.PNG|thumb]]
Бослогыг Хакка үндэстэн [[Хон Сюцюань]] гэгч удирдсан бөгөөд тэрээр өөрийгөө Есүс Христийн дүү хэмээн зарлаж, Хятадын Хан үндэстнүүдийг өөрийн зохиосон Христийн шашинд оруулж, Чин гүрнийг түлхэн унагаж, нийгмийн хэв журмыг бүхэлд нь өөрчлөхийг зорилгоо болгожээ. Тэд Хятадын өмнөд хэсгийн асар том газар нутгийг хяналтдаа авч, оргил үедээ 30 сая гаруй хүн амыг захирч байв. Хоёр тал маш хэрцгийгээр байлдсан бөгөөд Тайпингийн цэргүүд Манж үндэстнүүдийг үйлноор нь устгаж байсан бол Чин гүрний цэргүүд ч Нанжинь хотын энгийн иргэдийг хайр найргүй хядсан байна.
Дотоодын хагарал, удирдагчдын тэмцлээс болж суларсан босогчдыг [[Сэнгэринчен|Сэнгэринчин]], сүүлдээ Зэн Гофань тэргүүтэй жанждаар тэргүүлүүлсэн Чин улсын цэргүүд наньжин хотыг эзлэж, Энэхүү 14 жилийн иргэний дайн нь Хар тамхины дайн болон Ихэтуанийн бослогын зэрэгцээ Чин гүрний төв Хятад дахь хяналтыг сулруулж, цэргийн эрхтэнүүдийн хүчийг нэмэгдүүлснээр хожимын Дундад иргэн улсад [[Цэргийн эрхтний үе]] хэмээх гашуун түүхийн хөрс болжээ
[[Файл:On 15 February 1912, French magazine Je Sais Tout ran an article on the Xinhai Revolution, with the first known colour portrait of Sun Yat-sen.jpg|thumb|[[Файл:Map of major Chinese warlord coalitions 1925.svg|thumb]][[Файл:Chinese Nationalist artillery during the Chinese Civil War.jpg|thumb]]]]
==== Шинхайн хувьсгал (1911) ====
1911 оны Шинхайн хувьсгалаар Хятадын сүүлчийн эзэнт гүрэн болох Манж Чин гүрний засаглал унаж, 1912 оны 2-р сарын 2нд Дундад иргэн улс байгуулагдсан. Энэ нь 267 жил үргэлжилсэн Манжийн засаглал болон Хятадын түүхэн дэх хоёр мянга гаруй жилийн хаант засаглалыг эцэс болгосон түүхэн үйл явдал байв.
Чин гүрэн шинэчлэл хийхийг оролдсон ч ордонд байсан хуучинсаг бүлгүүд шинэчлэлийг хэтэрхий радикал гэж үзэж, харин хувьсгалчид хэтэрхий удаан байна гэж шүүмжилсээр байв. 1911 оны 10 дугаар сарын 10-нд [[Учаны бослого]] дэгдсэнээр улс орон даяар хувьсгал түгж, мужууд Чин гүрнээс тусгаарласнаа зарлав. Улмаар 1912 оны 1 дүгээр сарын 1-нд Сунь Ятсэн Дундад иргэн улсын Түр ерөнхийлөгчөөр томилогдож, Чин гүрний сүүлчийн эзэн хаан, 6 настай Пу И (Хэвт ёс хаан) 1912 оны 2 дугаар сарын 12-нд сэнтийгээсээ буужээ. Хувьсгалын дараа [[Бэйяны арми]]<nowiki/>йн командлагч [[Юань Шикай]] ерөнхийлөгч болсон ч тэрээр 1915 онд хаант засгийг сэргээж, өөрийгөө эзэн хаанаар зарласан нь бүх нийтийн эсэргүүцэлтэй тулгарч, Хятад улс дахин бутарчээ
==== Цэргийн эрхтний үе ( 1916–1928) ====
Юань Шикай 1916 онд нас барсны дараа Хятад оронд төв засгийн газрын эрх мэдэл алдагдаж, улс орон Бэйяны армийн болон орон нутгийн цэргийн бүлэглэлүүдийн (Жили, Аньхуй, Фэнтиань гэх мэт) дунд хуваагдан, олон жилийн турш цуст тэмцэл, замбараагүй байдалд нэрвэгдэв. Сунь Ятсэний удирдсан Гоминдан нам өмнөд хэсэгт байрлаж, Бээжингийн төв засгийн газрыг хууль бус гэж үзэн тэмцсээр ирсэн.
Хожим нь Сунь Ятсэнийг залгамжилсан Чан Кайши орон нутгийн цэргийн ноёдыг дарах "[[Умардын аян дайн]]"-ыг 1926 онд эхлүүлж, 1928 онд Хятад орныг албан ёсоор нэгтгэсэн боловч цэргийн ноёдын нөлөө 1930-1940-өөд оны хугацаанд ч Хятадын Иргэний дайн болон Японы эсрэг дайны явцад Коммунистуудыг ялахад чухал үүрэг гүйцэтгэсэн юм
==== Хятадын иргэний дайн (1927–1949) ====
Хятадын Иргэний дайн нь Чан Кайшигийн удирдсан Гоминдан нам (ДИУ-ын засгийн газар) болон Мао Зэдуны удирдсан Хятадын Коммунист Намын хооронд өрнөсөн. 1927 оноос эхэлсэн энэхүү зэвсэгт мөргөлдөөн 1937–1945 оны хооронд Японы түрэмгийллийн эсрэг түр зогсож, хамтарсан боловч Япон бууж өгсний дараа дахин ширүүссэн. Улмаар 1949 онд Коммунистууд эх газрын Хятадыг бүрэн хяналтдаа авч, БНХАУ-ыг тунхаглан, Гоминданы засгийн газар Тайвань арал руу дүрвэн зугтсанаар өнөөгийн Тайванийн хоолойн маргаантай улс төрийн статус үүссэн түүхтэй.
=== Шинэчлэл хийх бүтэлгүй оролдлогууд ===
* '''Өөрийгөө хүчирхэгжүүлэх хөдөлгөөн (1861–1895):''' [[Хар тамхины дайн|Хар тамхины дайнаас]] болон [[Тайпингийн бослого|Тайпингийн бослогын]] дараа Чин гүрэн Барууны технологи, цэргийн зэвсгийг авч ашиглах шинэчлэлийг эхлүүлсэн. Сургууль, зэвсгийн үйлдвэр, төмөр зам барьсан боловч консерватив Күнзийн үзэл сурталтай ноёдууд нийгмийн гүнзгий шинэчлэл хийхийг зөвшөөрөөгүйгээс 1895 оны Хятад-Японы дайнд ялагдсанаар энэ хөдөлгөөн бүрмөсөн бүтэлгүйтсэн.
* '''Зуун өдрийн шинэчлэл (1898):''' [[Бадаргуулт төр|Бадаргуулт төр хаан]] [[Кан Ювэй]], [[Лян Цичао]] зэрэг эрдэмтдийг дэмжиж, төрийн бүтэц, хууль дүрэм, боловсролын системийг Барууны маягаар эрс шинэчлэх гэж үзсэн боловч [[Цыши|Цыши хатан эх]] болон түүнийг тойрон хүрээлэгч нар төрийн эргэлт хийж, хааныг гэрийн хорионд оруулж, шинэчлэгчдийг цаазалснаар ердөө 100 гаруйхан хоног үргэлжлээд дарагдсан.
* '''Сүүл үеийн шинэчлэл (1901–1911):''' [[Найман улсын эвсэл|Найман улсын]] [[Найман улсын эвсэл|эвсэлд]] Бээжинг тонуулсны дараа Цыши хатан эх аргагүйн эрхэнд урьдны "Зуун өдрийн шинэчлэл"-ээс ч илүү радикал өөрчлөлтүүдийг зөвшөөрсөн боловч хэтэрхий оройтсон байсан тул 1911 оны хувьсгалаар Чин гүрэн мөхсөн.
* '''Шинэ амьдрал хөдөлгөөн (1934):''' Чан Кайши болон түүний эхнэр Сүн Мэйлин нарын санаачилсан Күнзийн ёс суртахуун, соёлыг сэргээж, Хятад үндэстнийг нэгдсэн үзэл суртал дор нэгтгэх гэсэн иргэний аян байв.
=== Өнөө үе ба Ши Жиньпиний засаглал ===
Өнөөгийн БНХАУ-д "Гутамшгийн зуун жил"-ийн сэдвийг Хятадын Коммунист Намын түүх бичлэг болон үндсэрхэг үзлийг сэргээхэд маш хүчтэй ашигладаг. Үүнийг АНУ Бээжинд суугаа [[Хятадын элчин сайдын яамыг бөмбөгдсөн явдал (1999)]], Хайнань арлын онгоцны мөргөлдөөн (2001) зэрэг олон улсын маргаануудад гадаадын шүүмжлэлийг няцаах, хүний эрхийн асуудлаас олны анхаарлыг холдуулах, газар нутгийн нэхэмжлэлээ зөвтгөхөд байнга ашиглаж ирсэн.
'''[[Ши Жиньпин]]''' энэ түүхэн сэдэв Хятадын төрийн бодлогын хамгийн гол тулгуур үзэл суртал болон хувирав. Ши Жиньпиний дэвшүүлсэн '''"Хятад үндэстний агуу сэргэн мандалт"''' гэх лоозон нь шууд утгаараа энэхүү Гутамшгийн зуун жилийг бүрмөсөн дуусгаж, Хятадыг дэлхийн оройд буцаан гаргах тухай амлалт юм.
2023 онд батлагдсан "Эх оронч хүмүүжлийн хууль"-иар энэхүү түүхэн шархыг сургуулийн сургалтын хөтөлбөр, музей, дурсгалт газрууд болон соёлын салбарт заавал тусгахаар хуульчилсан. Гадаад бодлогын хувьд Хятад улс Өмнөд Хятадын тэнгис, Тайвань, Энэтхэгтэй хиллэх хилийн маргаанаа "түүхэн шударга бус явдлыг засах" үйл явц гэж тайлбарладаг бөгөөд АНУ-ын зүгээс тавьж буй эдийн засгийн татвар, технологийн хоригуудыг 19-р зуунд Хятадад хүчээр тулгаж байсан тэгш бус эдийн засгийн дарамттай адилтган, ард түмнийхээ үндсэрхэг үзлийг хөөргөхөд ашиглаж байна.
=== Түүхчдийн дүгнэлт ба Шүүмжлэл ===
Түүхчдийн үзэж байгаагаар 19-р зуунд Чин гүрэн Барууны орнуудад тийм амархан ялагдсан нь ердөө '''тэнгисийн цэргийн флотын сул байдалтай''' холбоотой байв. Түүхч Эдвард Л. Дрейерийн тэмдэглэснээр Хятад улс газар дээрх тулаануудад Барууныхныг дарах хэмжээний цэргийн амжилт үзүүлж байсан (Жишээ нь: Оросыг Төв Азид тогтоон барьж, 1884-1885 оны дайнд Францын цэргийг хуурай зам дээр ялж байсан). Гэвч тэнгист ялагдаж, Бээжин болон Тайванийн усан замын аюулгүй байдал алдагдсан тул аргагүйн эрхэнд доожоогүй тэгш бус гэрээнүүдийг байгуулж байжээ.
Мөн түүхч Жэйн Э. Эллиот Хятад улсыг шинэчлэл хийхээс татгалзсан, сул дорой байсан гэх дүгнэлтийг хэтэрхий өрөөсгөл гэж шүүмжилсэн. Чин гүрэн маш том цэргийн шинэчлэл хийж, Ханьяны үйлдвэр зэрэг үйлдвэртээ орчин үеийн зэвсэг үйлдвэрлэж байсныг тэрээр дурджээ. Түүнчлэн, "Хятадын нийгэм Барууны ялалтаас болоод нийтээрээ сэтгэл зүйн гутамшигт орсон" гэх суртал ухуулгын өнцгийг тэрээр үгүйсгэж, тухайн үед Хятадын хүн амын 90 хувийг бүрдүүлж байсан тариачид харийнхны нөлөөний бүсээс хол, өөрсдийн өдөр тутмын амьдралаа хэвийн үргэлжлүүлж байсан бөгөөд ямар ч "гутамшиг" мэдрээгүй амьдарч байсныг түүхэн баримтаар тэмдэглэсэн байдаг.
=== Кино урлагт дүрслэгдсэн нь ===
"Гутамшгийн зуун жил" болон түүнийг дагалдагдсан түүхэн үйл явдлууд нь Хятадын болон олон улсын кино урлагийн гол сэдвүүдийн нэг байсаар ирсэн. Эдгээр кинонуудад ихэвчлэн харийн дарамт, дотоодын хямрал болон Хятад үндэстэн хэрхэн хөл дээрээ босож буйг дүрсэлдэг.
* '''Бүгд найрамдах улсыг тунхагласан нь (The Founding of a Republic / 建国大业 - 2009):''' БНХАУ байгуулагдсаны 60 жилийн ойд зориулан бүтээсэн энэхүү түүхэн туульсын кинонд Хятадын иргэний дайны төгсгөл үе буюу 1945-1949 оны үйл явдал, Гоминдан ба Коммунист намын тэмцэл, улмаар Мао Зэдун БНХАУ-ыг тунхагласнаар "Гутамшгийн зуун жил" хэрхэн эцэс болж буйг харуулдаг.
* '''Намын үүсэл (The Founding of a Party / 建党伟业 - 2011):''' 1911 оны Шинхайн хувьсгалаас эхлээд 1921 онд Хятадын Коммунист Нам байгуулагдах хүртэлх Цэргийн эрхтний үеийн замбараагүй байдал, Версалийн гэрээг эсэргүүцсэн "Тавдугаар сарын 4-ний хөдөлгөөн"-ийг тод дүрсэлсэн бүтээл юм.
* '''Бүгд найрамдах улс руу (Towards the Republic / 走向共和 - 2003):''' Чин гүрний сүүл үеийн шинэчлэл, Хятад-Японы нэгдүгээр дайн, Синхайн хувьсгал, улмаар Сунь Ятсэний удирдлагаар Дундад Иргэн Улс (Бүгд найрамдах улс) байгуулагдах хүртэлх 1890-1920-иод оны түүхийг маш нарийвчлан харуулсан, 59 ангит түүхэн цуврал кино юм. Энэхүү бүтээл нь Ли Хунжан, Юань Шикай, Цыши хатан хаан зэрэг түүхэн хүмүүсийг уламжлалт хар-цагаан өнцгөөс бус, илүү бодитой, хүнлэг талаас нь харуулснаараа Хятадын кино урлагийн түүхэнд өндрөөр үнэлэгддэг.
* '''Сүүлчийн эзэн хаан (The Last Emperor - 1987):''' Найруулагч Бернардо Бертолуччигийн найруулсан, Оскарын 9 шанал хүртсэн энэхүү алдартай кинонд Чин гүрний сүүлчийн хаан Пу И-гийн амьдралаар дамжуулж Чин гүрний мөхөл, Синхайн хувьсгал, Японы тоглоомын улс болох Манж-Го-гийн үеийн түүхийг гаднын уран бүтээлчийн өнцгөөс бодитой харуулдаг.
* '''Хар тамхины дайн (The Opium War / 鸦片战争 - 1997):''' Гутамшгийн зуун жилийн эхлэл цэг болсон Опиумын нэгдүгээр дайн ба Хонг Конгийг Британид алдаж буй түүхэн үйл явдлыг Чин гүрний эх оронч түшмэл Линь Зэшүгийн тэмцлээр дамжуулан харуулсан кино юм.
* '''Бээжинд өнгрүүлсэн 55 өдөр (55 Days at Peking - 1963):''' 1900 оны Ихэтуанийн бослогын үеэр Бээжин дэх Барууны орнуудын элчин сайдын яамд хэрхэн бүслэгдэж, Найман улсын холбооны цэргүүд Хятадод орж ирж буйг Барууны (Холливудын) өнцгөөс харуулсан түүхэн кино.
* '''Нанжинь! Нанжинь! (City of Life and Death / 南京! 南京! - 2009) болон Дайны цэцэгс (The Flowers of War - 2011):''' Гутамшгийн зуун жилийн хамгийн хар бараан үе болох 1937 оны Японы армийн үйлдсэн "[[Нанжины хядлага]]"-ын аймшигт үйл явдал, Хятадын ард түмний зовлон зүдгүүрийг харуулсан бүтээлүүд юм.
6am4dqxv4ysa3d69zn88yuumll5cq5t
859404
859402
2026-06-19T14:35:21Z
Yalalt114
103228
859404
wikitext
text/x-wiki
'''Гутамшгийн зуун жил''' (Англи: ''Century of humiliation''; Хятад: 百年国耻 - ''Байнянь гочи'') гэдэг нь Хятадын орчин үеийн түүх бичлэг болон улс төрийн үзэл баримтлалд 1839 оны [[Хар тамхины дайн|Хар тамхины нэгдүгээр дайнаас]] эхлээд 1949 онд [[Бүгд Найрамдах Хятад Ард Улс]] тунхаглах хүртэлх хугацааг тодорхойлдог нэр томьёо юм.
[[Файл:Qing China 1820.png|thumb|Чин улс 1820 он]]
Энэхүү зуун гаруй жилийн хугацаанд Манж Чин гүрэн болон түүнийг залгамжилсан Дундад Иргэн Улс нь Барууны колоничлогч гүрнүүд (Британи, Франц, Орос, АНУ гэх мэт) болон Японы эзэнт гүрний харийн түрэмгийлэл, дотоодын иргэний дайн, эдийн засгийн туйлдал, болон "[[Тэгш бус гэрээнүүд]]"-ийн улмаас газар нутгаа тасчуулж, тусгаар тогтнол, үндэсний нэр төрөө алдсан түүхийг өгүүлдэг.
Өнөөгийн БНХАУ-ын гадаад бодлого, үндсэрхэг үзэл болон Хятадын Коммунист Намын суртал ухуулгын гол цөм нь энэхүү түүхийн шарх, үйл явдал дээр тогтдог бөгөөд "Үндэстний агуу сэргэн мандалт" буюу "[[Хятад мөрөөдөл]]" хэмээх үзэл нь энэ гутамшигт үеийг дахин давтахгүй байх, дэлхийд тэргүүлэх байр сууриа эргүүлэн авах үзэл санаанаас эхтэй.
== Үзэл баримтлалын үүсэл ба түүхэн хөгжил ==
Хятадын түүхийн энэ үеийг "гутамшиг" хэмээн тодорхойлох үзэл санаа нь 1842 оны [[Хар тамхины дайн|Хар тамхины нэгдүгээр дайн]]<nowiki/>ы дараа шууд үүсчихээгүй юм. Харин 1894–1895 оны [[Хятад-Японы нэгдүгээр дайн]]<nowiki/>д [[Чин улс|Чин гүрэн]] ялагдаж, түүний дараа Барууны гүрнүүд Хятадын нутаг дэвсгэрийг нөлөөний бүсүүд болгон хуваах уралдаан эхэлсэн үеэс буюу 1890-ээд оны сүүлчээс Хятадын үндсэрхэг үзэл сэргэж, энэхүү томьёолол бүрэлдэж эхэлжээ.
Үүнээс хойш "Үндэсний гутамшиг" хэмээх ойлголт Хятадын зохиолчид, эрдэмтдийн дунд гол сэдэв болон хэлэлцэгдэх болсон. Хэдийгээр тэдний ойлголт бага зэрэг ялгаатай байсан ч Чин гүрний сүүл үеийн сурах бичгүүдэд энэ тухай аль хэдийн дурдаж эхэлсэн байдаг.
Дундад Иргэн Улс байгуулагдсаны дараа буюу 1915 онд Японы засгийн газраас тулган шаардсан "[[21 шаардлага]]"-ыг эсэргүүцэх хөдөлгөөн, мөн 1919 оны [[Версалийн гэрээ]]<nowiki/>гээр Хятад улсад шударга бус хандсаныг эсэргүүцсэн "[[Тавдугаар сарын 4-ний хөдөлгөөн]]"-ий үеэр энэхүү үзэл санаа улам хүчээ авсан юм. 1920-иод онд [[Гоминдан|Хятадын Үндэсний Нам]] (Гоминдан) болон [[Хятадын Коммунист Нам]] (ХКН) хоёулаа харийн гүрнүүдийн байгуулсан "[[Тэгш бус гэрээнүүд]]" болон газар нутгийн алдагдлыг эсэргүүцэхдээ энэ нэр томьёог ард түмний дунд маш идэвхтэй сурталчилж, дэлгэрүүлсэн байна. 1930-1940-өөд оны Японы Хятадад хийсэн түрэмгийллийн үеэр энэ үг өдөр тутмын ердийн хэллэг болон хувирчээ.
1943 онд Дэлхийн хоёрдугаар дайны Холбоотон гүрнүүд АНУ-ын санаачилгаар Чин гүрний үед байгуулсан бүх тэгш бус гэрээг хүчингүй болгохоор тохиролцсоноор харийнхны эдлэж байсан шүүхийн гадуурх эрх, улс төр, худалдааны давуу эрхүүд албан ёсоор цуцлагдаж, Хятад дахь харийн иргэд Хятадын хуульд захирагдах болов. Хэдийгээр түүхэн гэрээнүүд цуцлагдсан ч энэ үе үеийн түүх Хятадын үндсэрхэг үзлийн цөм хэвээр үлдсэн бөгөөд өнөөдөр ч улс төрийн үг хэллэг болон соёлд өргөн хэрэглэгдсээр байна.
== Гадаадын империализм ба түүний нөлөө ==
[[Файл:Destroying Chinese war junks, by E. Duncan (1843).jpg|thumb]]
19-20-р зуунд харийн гүрнүүд Хятадад тэгш бус гэрээнүүдийг тулгах, худалдааны боомтуудыг хүчээр нээлгэх, гадаадын зохицуулалттай тусгай бүс болон түрээсийн газар нутгуудыг байгуулах замаар колоничлолын бодлогоо хэрэгжүүлж байв. Хар тамхины нэгдүгээр дайнд Чин улс Британид ялагдаж, 1842 онд "[[Нанжины гэрээ]]"-г байгуулснаас хойш Британи, Франц, АНУ, Орос, Герман, Япон зэрэг орнууд Хятадын бүрэн эрхт байдалд халдаж, нутаг дэвсгэр, эдийн засаг, хууль эрх зүйн давуу эрхүүдийг хүчээр олж авсан. Хятадын түүхчид энэхүү харийн эрхшээлд орсон үеийг "Гутамшгийн зуун жил"-ийн гол хэсэг гэж үздэг.
Боомт хотууд дахь гадаадын тусгай бүсүүд нь де-факто (бодит байдал дээр) колони шиг ажиллаж байв. Эдгээр бүсэд амьдарч буй гадаадын иргэд шүүхийн гадуурх эрх эдэлж, Хятадын хуулиас ангид байж, зөвхөн өөрийн улсын консулын шүүхээр шүүлгэдэг байв. Мөн харийн гүрнүүд өөрсдийн цагдаагийн хүчин, цэрэг, бие даасан татварын тогтолцоог ажиллуулж байжээ. 19-р зууны сүүлчээр "[[Хятадыг тасчих уралдаан]]" эрчимжиж, том гүрнүүд Хятад даяар өөрсдийн нөлөөний бүсийг тусгаарлан авсан бөгөөд үүнийг зөвхөн АНУ-ын дэвшүүлсэн "Нээлттэй хаалганы бодлого" л бага зэрэг тогтоон барьж байв.
[[Файл:The Signing of the Treaty of Nanking.jpg|thumb]]
Гадаадынхны энэхүү оролцоо Хятадын нийгэм, эдийн засагт томоохон өөрчлөлт авчирсан. Ялангуяа Шанхай, Тяньжинь зэрэг томоохон боомт хотууд үйлдвэржилт, Барууны боловсрол, олон улсын худалдааны төвүүд болон хөгжсөн. Тэнд Барууны үйлдвэрлэл, банкны систем, соёлын хэв маяг нэвтэрсэн ч үндэсний бүрэн эрхт байдлаа алдсан явдал, гадаадынхан болон уугуул иргэдийн хоорондох нийгэм, хууль эрх зүйн тэгш бус байдал нь Хятадын ард түмний дургүйцлийг төрүүлж, улмаар "Ихэтуанийн бослого" , "[[Тавдугаар сарын 4-ний хөдөлгөөн]]" зэрэг империализмыг эсэргүүцсэн томоохон тэмцлүүдийг дэгдээхэд хүргэсэн юм.
[[Файл:Chinese protestors march against the Treaty of Versailles (May 4, 1919).jpg|thumb]]
Дундад иргэн улс байгуулагдсаны дараа тэгш бус гэрээний тогтолцоо алгуур буурч, улмаар 1940-өөд оны Дэлхийн хоёрдугаар дайн болон Хятад-Японы хоёрдугаар дайны үеэр ихэнх гүрнүүд Хятад дахь давуу эрхүүдээсээ татгалзсан. Хятадын Коммунист Нам Иргэний дайнд ялсныхаа дараа үлдсэн бүх тусгай бүсүүдийг бүрмөсөн устгасан боловч гадаадын империализмын хамгийн сүүлчийн ул мөр нь 1997 онд Хонг Конг, 1999 онд Макао Хятадын мэдэлд эргэж ирснээр дуусгавар болсон билээ. Энэ үеийн түүхэн өв нь өнөөгийн Хятад улсын гадаад бодлого, үндэсний ижилсэл (identity), эдийн засагт маш гүн гүнзгий нөлөө үзүүлсээр байна.
== Дотоодын зөрчил мөргөлдөөнүүд ==
'''Тайпингийн бослого''' '''1850-1864'''
"[[Тайпингийн бослого]]" буюу Тайпингийн бослого нь [[Чин улс|Чин гүрэн]] болон "[[Тайпингийн тэнгэрийн улс]]"-ын хооронд өрнөсөн Хятадын түүхэн дэх хамгийн том иргэний дайн юм. 1850 оноос эхлэн 14 жил үргэлжилсэн энэ цуст мөргөлдөөн 1864 онд Тайпингийн нийслэл Нанжинь хот унаснаар үндсэндээ төгсөж, 1871 онд босогчдын сүүлчийн хүчийг бүрмөсөн даржээ. Энэхүү дайны улмаас 20-30 зарим эх сурвалжид 118 сая хүн (Хятадын нийт хүн амын 5–10%) амь үрэгдсэн гэж үздэг бөгөөд зарим судалгаагаар энэ тоог 73-100 саяд хүрч, хүн төрөлхтний түүхэн дэх хамгийн олон хүний амийг авч одсон иргэний дайн гэж тэмдэглэдэг. Хэдийгээр Чин гүрэн ялалт байгуулсан ч энэ нь улс орны эдийн засаг, улс төрийн тогтолцоог бүрмөсөн туйлдуулсан юм.
[[Файл:Taiping2.PNG|thumb]]
Бослогыг Хакка үндэстэн [[Хон Сюцюань]] гэгч удирдсан бөгөөд тэрээр өөрийгөө Есүс Христийн дүү хэмээн зарлаж, Хятадын Хан үндэстнүүдийг өөрийн зохиосон Христийн шашинд оруулж, Чин гүрнийг түлхэн унагаж, нийгмийн хэв журмыг бүхэлд нь өөрчлөхийг зорилгоо болгожээ. Тэд Хятадын өмнөд хэсгийн асар том газар нутгийг хяналтдаа авч, оргил үедээ 30 сая гаруй хүн амыг захирч байв. Хоёр тал маш хэрцгийгээр байлдсан бөгөөд Тайпингийн цэргүүд Манж үндэстнүүдийг үйлноор нь устгаж байсан бол Чин гүрний цэргүүд ч Нанжинь хотын энгийн иргэдийг хайр найргүй хядсан байна.
Дотоодын хагарал, удирдагчдын тэмцлээс болж суларсан босогчдыг [[Сэнгэринчен|Сэнгэринчин]], сүүлдээ Зэн Гофань тэргүүтэй жанждаар тэргүүлүүлсэн Чин улсын цэргүүд наньжин хотыг эзлэж, Энэхүү 14 жилийн иргэний дайн нь Хар тамхины дайн болон Ихэтуанийн бослогын зэрэгцээ Чин гүрний төв Хятад дахь хяналтыг сулруулж, цэргийн эрхтэнүүдийн хүчийг нэмэгдүүлснээр хожимын Дундад иргэн улсад [[Цэргийн эрхтний үе]] хэмээх гашуун түүхийн хөрс болжээ
[[Файл:On 15 February 1912, French magazine Je Sais Tout ran an article on the Xinhai Revolution, with the first known colour portrait of Sun Yat-sen.jpg|thumb|[[Файл:Map of major Chinese warlord coalitions 1925.svg|thumb]][[Файл:Chinese Nationalist artillery during the Chinese Civil War.jpg|thumb]]]]
==== Шинхайн хувьсгал (1911) ====
1911 оны Шинхайн хувьсгалаар Хятадын сүүлчийн эзэнт гүрэн болох Манж Чин гүрний засаглал унаж, 1912 оны 2-р сарын 2нд Дундад иргэн улс байгуулагдсан. Энэ нь 267 жил үргэлжилсэн Манжийн засаглал болон Хятадын түүхэн дэх хоёр мянга гаруй жилийн хаант засаглалыг эцэс болгосон түүхэн үйл явдал байв.
Чин гүрэн шинэчлэл хийхийг оролдсон ч ордонд байсан хуучинсаг бүлгүүд шинэчлэлийг хэтэрхий радикал гэж үзэж, харин хувьсгалчид хэтэрхий удаан байна гэж шүүмжилсээр байв. 1911 оны 10 дугаар сарын 10-нд [[Учаны бослого]] дэгдсэнээр улс орон даяар хувьсгал түгж, мужууд Чин гүрнээс тусгаарласнаа зарлав. Улмаар 1912 оны 1 дүгээр сарын 1-нд Сунь Ятсэн Дундад иргэн улсын Түр ерөнхийлөгчөөр томилогдож, Чин гүрний сүүлчийн эзэн хаан, 6 настай Пу И (Хэвт ёс хаан) 1912 оны 2 дугаар сарын 12-нд сэнтийгээсээ буужээ. Хувьсгалын дараа [[Бэйяны арми]]<nowiki/>йн командлагч [[Юань Шикай]] ерөнхийлөгч болсон ч тэрээр 1915 онд хаант засгийг сэргээж, өөрийгөө эзэн хаанаар зарласан нь бүх нийтийн эсэргүүцэлтэй тулгарч, Хятад улс дахин бутарчээ
==== Цэргийн эрхтний үе ( 1916–1928) ====
Юань Шикай 1916 онд нас барсны дараа Хятад оронд төв засгийн газрын эрх мэдэл алдагдаж, улс орон Бэйяны армийн болон орон нутгийн цэргийн бүлэглэлүүдийн (Жили, Аньхуй, Фэнтиань гэх мэт) дунд хуваагдан, олон жилийн турш цуст тэмцэл, замбараагүй байдалд нэрвэгдэв. Сунь Ятсэний удирдсан Гоминдан нам өмнөд хэсэгт байрлаж, Бээжингийн төв засгийн газрыг хууль бус гэж үзэн тэмцсээр ирсэн.
Хожим нь Сунь Ятсэнийг залгамжилсан Чан Кайши орон нутгийн цэргийн ноёдыг дарах "[[Умардын аян дайн]]"-ыг 1926 онд эхлүүлж, 1928 онд Хятад орныг албан ёсоор нэгтгэсэн боловч цэргийн ноёдын нөлөө 1930-1940-өөд оны хугацаанд ч Хятадын Иргэний дайн болон Японы эсрэг дайны явцад Коммунистуудыг ялахад чухал үүрэг гүйцэтгэсэн юм
==== Хятадын иргэний дайн (1927–1949) ====
Хятадын Иргэний дайн нь Чан Кайшигийн удирдсан Гоминдан нам (ДИУ-ын засгийн газар) болон Мао Зэдуны удирдсан Хятадын Коммунист Намын хооронд өрнөсөн. 1927 оноос эхэлсэн энэхүү зэвсэгт мөргөлдөөн 1937–1945 оны хооронд Японы түрэмгийллийн эсрэг түр зогсож, хамтарсан боловч Япон бууж өгсний дараа дахин ширүүссэн. Улмаар 1949 онд Коммунистууд эх газрын Хятадыг бүрэн хяналтдаа авч, БНХАУ-ыг тунхаглан, Гоминданы засгийн газар Тайвань арал руу дүрвэн зугтсанаар өнөөгийн Тайванийн хоолойн маргаантай улс төрийн статус үүссэн түүхтэй.
=== Шинэчлэл хийх бүтэлгүй оролдлогууд ===
* '''Өөрийгөө хүчирхэгжүүлэх хөдөлгөөн (1861–1895):''' [[Хар тамхины дайн|Хар тамхины дайнаас]] болон [[Тайпингийн бослого|Тайпингийн бослогын]] дараа Чин гүрэн Барууны технологи, цэргийн зэвсгийг авч ашиглах шинэчлэлийг эхлүүлсэн. Сургууль, зэвсгийн үйлдвэр, төмөр зам барьсан боловч консерватив Күнзийн үзэл сурталтай ноёдууд нийгмийн гүнзгий шинэчлэл хийхийг зөвшөөрөөгүйгээс 1895 оны Хятад-Японы дайнд ялагдсанаар энэ хөдөлгөөн бүрмөсөн бүтэлгүйтсэн.
* '''Зуун өдрийн шинэчлэл (1898):''' [[Бадаргуулт төр|Бадаргуулт төр хаан]] [[Кан Ювэй]], [[Лян Цичао]] зэрэг эрдэмтдийг дэмжиж, төрийн бүтэц, хууль дүрэм, боловсролын системийг Барууны маягаар эрс шинэчлэх гэж үзсэн боловч [[Цыши|Цыши хатан эх]] болон түүнийг тойрон хүрээлэгч нар төрийн эргэлт хийж, хааныг гэрийн хорионд оруулж, шинэчлэгчдийг цаазалснаар ердөө 100 гаруйхан хоног үргэлжлээд дарагдсан.
* '''Сүүл үеийн шинэчлэл (1901–1911):''' [[Найман улсын эвсэл|Найман улсын]] [[Найман улсын эвсэл|эвсэлд]] Бээжинг тонуулсны дараа Цыши хатан эх аргагүйн эрхэнд урьдны "Зуун өдрийн шинэчлэл"-ээс ч илүү радикал өөрчлөлтүүдийг зөвшөөрсөн боловч хэтэрхий оройтсон байсан тул 1911 оны хувьсгалаар Чин гүрэн мөхсөн.
* '''Шинэ амьдрал хөдөлгөөн (1934):''' Чан Кайши болон түүний эхнэр Сүн Мэйлин нарын санаачилсан Күнзийн ёс суртахуун, соёлыг сэргээж, Хятад үндэстнийг нэгдсэн үзэл суртал дор нэгтгэх гэсэн иргэний аян байв.
=== Өнөө үе ба Ши Жиньпиний засаглал ===
Өнөөгийн БНХАУ-д "Гутамшгийн зуун жил"-ийн сэдвийг Хятадын Коммунист Намын түүх бичлэг болон үндсэрхэг үзлийг сэргээхэд маш хүчтэй ашигладаг. Үүнийг АНУ Бээжинд суугаа [[Хятадын элчин сайдын яамыг бөмбөгдсөн явдал (1999)]], Хайнань арлын онгоцны мөргөлдөөн (2001) зэрэг олон улсын маргаануудад гадаадын шүүмжлэлийг няцаах, хүний эрхийн асуудлаас олны анхаарлыг холдуулах, газар нутгийн нэхэмжлэлээ зөвтгөхөд байнга ашиглаж ирсэн.
'''[[Ши Жиньпин]]''' энэ түүхэн сэдэв Хятадын төрийн бодлогын хамгийн гол тулгуур үзэл суртал болон хувирав. Ши Жиньпиний дэвшүүлсэн '''"Хятад үндэстний агуу сэргэн мандалт"''' гэх лоозон нь шууд утгаараа энэхүү Гутамшгийн зуун жилийг бүрмөсөн дуусгаж, Хятадыг дэлхийн оройд буцаан гаргах тухай амлалт юм.
2023 онд батлагдсан "Эх оронч хүмүүжлийн хууль"-иар энэхүү түүхэн шархыг сургуулийн сургалтын хөтөлбөр, музей, дурсгалт газрууд болон соёлын салбарт заавал тусгахаар хуульчилсан. Гадаад бодлогын хувьд Хятад улс Өмнөд Хятадын тэнгис, Тайвань, Энэтхэгтэй хиллэх хилийн маргаанаа "түүхэн шударга бус явдлыг засах" үйл явц гэж тайлбарладаг бөгөөд АНУ-ын зүгээс тавьж буй эдийн засгийн татвар, технологийн хоригуудыг 19-р зуунд Хятадад хүчээр тулгаж байсан тэгш бус эдийн засгийн дарамттай адилтган, ард түмнийхээ үндсэрхэг үзлийг хөөргөхөд ашиглаж байна.
=== Түүхчдийн дүгнэлт ба Шүүмжлэл ===
Түүхчдийн үзэж байгаагаар 19-р зуунд Чин гүрэн Барууны орнуудад тийм амархан ялагдсан нь ердөө '''тэнгисийн цэргийн флотын сул байдалтай''' холбоотой байв. Түүхч Эдвард Л. Дрейерийн тэмдэглэснээр Хятад улс газар дээрх тулаануудад Барууныхныг дарах хэмжээний цэргийн амжилт үзүүлж байсан (Жишээ нь: Оросыг Төв Азид тогтоон барьж, 1884-1885 оны дайнд Францын цэргийг хуурай зам дээр ялж байсан). Гэвч тэнгист ялагдаж, Бээжин болон Тайванийн усан замын аюулгүй байдал алдагдсан тул аргагүйн эрхэнд доожоогүй тэгш бус гэрээнүүдийг байгуулж байжээ.
Мөн түүхч Жэйн Э. Эллиот Хятад улсыг шинэчлэл хийхээс татгалзсан, сул дорой байсан гэх дүгнэлтийг хэтэрхий өрөөсгөл гэж шүүмжилсэн. Чин гүрэн маш том цэргийн шинэчлэл хийж, Ханьяны үйлдвэр зэрэг үйлдвэртээ орчин үеийн зэвсэг үйлдвэрлэж байсныг тэрээр дурджээ. Түүнчлэн, "Хятадын нийгэм Барууны ялалтаас болоод нийтээрээ сэтгэл зүйн гутамшигт орсон" гэх суртал ухуулгын өнцгийг тэрээр үгүйсгэж, тухайн үед Хятадын хүн амын 90 хувийг бүрдүүлж байсан тариачид харийнхны нөлөөний бүсээс хол, өөрсдийн өдөр тутмын амьдралаа хэвийн үргэлжлүүлж байсан бөгөөд ямар ч "гутамшиг" мэдрээгүй амьдарч байсныг түүхэн баримтаар тэмдэглэсэн байдаг.
=== Кино урлагт дүрслэгдсэн нь ===
"Гутамшгийн зуун жил" болон түүнийг дагалдагдсан түүхэн үйл явдлууд нь Хятадын болон олон улсын кино урлагийн гол сэдвүүдийн нэг байсаар ирсэн. Эдгээр кинонуудад ихэвчлэн харийн дарамт, дотоодын хямрал болон Хятад үндэстэн хэрхэн хөл дээрээ босож буйг дүрсэлдэг.
* '''Бүгд найрамдах улсыг тунхагласан нь (The Founding of a Republic / 建国大业 - 2009):''' БНХАУ байгуулагдсаны 60 жилийн ойд зориулан бүтээсэн энэхүү түүхэн туульсын кинонд Хятадын иргэний дайны төгсгөл үе буюу 1945-1949 оны үйл явдал, Гоминдан ба Коммунист намын тэмцэл, улмаар Мао Зэдун БНХАУ-ыг тунхагласнаар "Гутамшгийн зуун жил" хэрхэн эцэс болж буйг харуулдаг.
* '''Намын үүсэл (The Founding of a Party / 建党伟业 - 2011):''' 1911 оны Шинхайн хувьсгалаас эхлээд 1921 онд Хятадын Коммунист Нам байгуулагдах хүртэлх Цэргийн эрхтний үеийн замбараагүй байдал, Версалийн гэрээг эсэргүүцсэн "Тавдугаар сарын 4-ний хөдөлгөөн"-ийг тод дүрсэлсэн бүтээл юм.
* '''Бүгд найрамдах улс руу (Towards the Republic / 走向共和 - 2003):''' Чин гүрний сүүл үеийн шинэчлэл, Хятад-Японы нэгдүгээр дайн, Синхайн хувьсгал, улмаар Сунь Ятсэний удирдлагаар Дундад Иргэн Улс (Бүгд найрамдах улс) байгуулагдах хүртэлх 1890-1920-иод оны түүхийг маш нарийвчлан харуулсан, 59 ангит түүхэн цуврал кино юм. Энэхүү бүтээл нь Ли Хунжан, Юань Шикай, Цыши хатан хаан зэрэг түүхэн хүмүүсийг уламжлалт хар-цагаан өнцгөөс бус, илүү бодитой, хүнлэг талаас нь харуулснаараа Хятадын кино урлагийн түүхэнд өндрөөр үнэлэгддэг.
* '''Сүүлчийн эзэн хаан (The Last Emperor - 1987):''' Найруулагч Бернардо Бертолуччигийн найруулсан, Оскарын 9 шанал хүртсэн энэхүү алдартай кинонд Чин гүрний сүүлчийн хаан Пу И-гийн амьдралаар дамжуулж Чин гүрний мөхөл, Синхайн хувьсгал, Японы тоглоомын улс болох Манж-Го-гийн үеийн түүхийг гаднын уран бүтээлчийн өнцгөөс бодитой харуулдаг.
* '''Хар тамхины дайн (The Opium War / 鸦片战争 - 1997):''' Гутамшгийн зуун жилийн эхлэл цэг болсон Опиумын нэгдүгээр дайн ба Хонг Конгийг Британид алдаж буй түүхэн үйл явдлыг Чин гүрний эх оронч түшмэл Линь Зэшүгийн тэмцлээр дамжуулан харуулсан кино юм.
* '''Бээжинд өнгрүүлсэн 55 өдөр (55 Days at Peking - 1963):''' 1900 оны Ихэтуанийн бослогын үеэр Бээжин дэх Барууны орнуудын элчин сайдын яамд хэрхэн бүслэгдэж, Найман улсын холбооны цэргүүд Хятадод орж ирж буйг Барууны (Холливудын) өнцгөөс харуулсан түүхэн кино.
* '''Нанжинь! Нанжинь! (City of Life and Death / 南京! 南京! - 2009) болон Дайны цэцэгс (The Flowers of War - 2011):''' Гутамшгийн зуун жилийн хамгийн хар бараан үе болох 1937 оны Японы армийн үйлдсэн "[[Нанжины хядлага]]"-ын аймшигт үйл явдал, Хятадын ард түмний зовлон зүдгүүрийг харуулсан бүтээлүүд юм.
lfd6qq366u3k0qriwz5ustq93qg3p8s
859405
859404
2026-06-19T14:37:00Z
Yalalt114
103228
859405
wikitext
text/x-wiki
'''Гутамшгийн зуун жил''' (Англи: ''Century of humiliation''; Хятад: 百年国耻 - ''Байнянь гочи'') гэдэг нь Хятадын орчин үеийн түүх бичлэг болон улс төрийн үзэл баримтлалд 1839 оны [[Хар тамхины дайн|Хар тамхины нэгдүгээр дайнаас]] эхлээд 1949 онд [[Бүгд Найрамдах Хятад Ард Улс]] тунхаглах хүртэлх хугацааг тодорхойлдог нэр томьёо юм.
[[Файл:Qing China 1820.png|thumb|Чин улс 1820 он|460x460px]]
Энэхүү зуун гаруй жилийн хугацаанд Манж Чин гүрэн болон түүнийг залгамжилсан Дундад Иргэн Улс нь Барууны колоничлогч гүрнүүд (Британи, Франц, Орос, АНУ гэх мэт) болон Японы эзэнт гүрний харийн түрэмгийлэл, дотоодын иргэний дайн, эдийн засгийн туйлдал, болон "[[Тэгш бус гэрээнүүд]]"-ийн улмаас газар нутгаа тасчуулж, тусгаар тогтнол, үндэсний нэр төрөө алдсан түүхийг өгүүлдэг.
Өнөөгийн БНХАУ-ын гадаад бодлого, үндсэрхэг үзэл болон Хятадын Коммунист Намын суртал ухуулгын гол цөм нь энэхүү түүхийн шарх, үйл явдал дээр тогтдог бөгөөд "Үндэстний агуу сэргэн мандалт" буюу "[[Хятад мөрөөдөл]]" хэмээх үзэл нь энэ гутамшигт үеийг дахин давтахгүй байх, дэлхийд тэргүүлэх байр сууриа эргүүлэн авах үзэл санаанаас эхтэй.
== Үзэл баримтлалын үүсэл ба түүхэн хөгжил ==
Хятадын түүхийн энэ үеийг "гутамшиг" хэмээн тодорхойлох үзэл санаа нь 1842 оны [[Хар тамхины дайн|Хар тамхины нэгдүгээр дайн]]<nowiki/>ы дараа шууд үүсчихээгүй юм. Харин 1894–1895 оны [[Хятад-Японы нэгдүгээр дайн]]<nowiki/>д [[Чин улс|Чин гүрэн]] ялагдаж, түүний дараа Барууны гүрнүүд Хятадын нутаг дэвсгэрийг нөлөөний бүсүүд болгон хуваах уралдаан эхэлсэн үеэс буюу 1890-ээд оны сүүлчээс Хятадын үндсэрхэг үзэл сэргэж, энэхүү томьёолол бүрэлдэж эхэлжээ.
Үүнээс хойш "Үндэсний гутамшиг" хэмээх ойлголт Хятадын зохиолчид, эрдэмтдийн дунд гол сэдэв болон хэлэлцэгдэх болсон. Хэдийгээр тэдний ойлголт бага зэрэг ялгаатай байсан ч Чин гүрний сүүл үеийн сурах бичгүүдэд энэ тухай аль хэдийн дурдаж эхэлсэн байдаг.
Дундад Иргэн Улс байгуулагдсаны дараа буюу 1915 онд Японы засгийн газраас тулган шаардсан "[[21 шаардлага]]"-ыг эсэргүүцэх хөдөлгөөн, мөн 1919 оны [[Версалийн гэрээ]]<nowiki/>гээр Хятад улсад шударга бус хандсаныг эсэргүүцсэн "[[Тавдугаар сарын 4-ний хөдөлгөөн]]"-ий үеэр энэхүү үзэл санаа улам хүчээ авсан юм. 1920-иод онд [[Гоминдан|Хятадын Үндэсний Нам]] (Гоминдан) болон [[Хятадын Коммунист Нам]] (ХКН) хоёулаа харийн гүрнүүдийн байгуулсан "[[Тэгш бус гэрээнүүд]]" болон газар нутгийн алдагдлыг эсэргүүцэхдээ энэ нэр томьёог ард түмний дунд маш идэвхтэй сурталчилж, дэлгэрүүлсэн байна. 1930-1940-өөд оны Японы Хятадад хийсэн түрэмгийллийн үеэр энэ үг өдөр тутмын ердийн хэллэг болон хувирчээ.
1943 онд Дэлхийн хоёрдугаар дайны Холбоотон гүрнүүд АНУ-ын санаачилгаар Чин гүрний үед байгуулсан бүх тэгш бус гэрээг хүчингүй болгохоор тохиролцсоноор харийнхны эдлэж байсан шүүхийн гадуурх эрх, улс төр, худалдааны давуу эрхүүд албан ёсоор цуцлагдаж, Хятад дахь харийн иргэд Хятадын хуульд захирагдах болов. Хэдийгээр түүхэн гэрээнүүд цуцлагдсан ч энэ үе үеийн түүх Хятадын үндсэрхэг үзлийн цөм хэвээр үлдсэн бөгөөд өнөөдөр ч улс төрийн үг хэллэг болон соёлд өргөн хэрэглэгдсээр байна.
== Гадаадын империализм ба түүний нөлөө ==
[[Файл:Destroying Chinese war junks, by E. Duncan (1843).jpg|thumb|342x342px]]
19-20-р зуунд харийн гүрнүүд Хятадад тэгш бус гэрээнүүдийг тулгах, худалдааны боомтуудыг хүчээр нээлгэх, гадаадын зохицуулалттай тусгай бүс болон түрээсийн газар нутгуудыг байгуулах замаар колоничлолын бодлогоо хэрэгжүүлж байв. Хар тамхины нэгдүгээр дайнд Чин улс Британид ялагдаж, 1842 онд "[[Нанжины гэрээ]]"-г байгуулснаас хойш Британи, Франц, АНУ, Орос, Герман, Япон зэрэг орнууд Хятадын бүрэн эрхт байдалд халдаж, нутаг дэвсгэр, эдийн засаг, хууль эрх зүйн давуу эрхүүдийг хүчээр олж авсан. Хятадын түүхчид энэхүү харийн эрхшээлд орсон үеийг "Гутамшгийн зуун жил"-ийн гол хэсэг гэж үздэг.
Боомт хотууд дахь гадаадын тусгай бүсүүд нь де-факто (бодит байдал дээр) колони шиг ажиллаж байв. Эдгээр бүсэд амьдарч буй гадаадын иргэд шүүхийн гадуурх эрх эдэлж, Хятадын хуулиас ангид байж, зөвхөн өөрийн улсын консулын шүүхээр шүүлгэдэг байв. Мөн харийн гүрнүүд өөрсдийн цагдаагийн хүчин, цэрэг, бие даасан татварын тогтолцоог ажиллуулж байжээ. 19-р зууны сүүлчээр "[[Хятадыг тасчих уралдаан]]" эрчимжиж, том гүрнүүд Хятад даяар өөрсдийн нөлөөний бүсийг тусгаарлан авсан бөгөөд үүнийг зөвхөн АНУ-ын дэвшүүлсэн "Нээлттэй хаалганы бодлого" л бага зэрэг тогтоон барьж байв.
[[Файл:The Signing of the Treaty of Nanking.jpg|thumb|343x343px]]
Гадаадынхны энэхүү оролцоо Хятадын нийгэм, эдийн засагт томоохон өөрчлөлт авчирсан. Ялангуяа Шанхай, Тяньжинь зэрэг томоохон боомт хотууд үйлдвэржилт, Барууны боловсрол, олон улсын худалдааны төвүүд болон хөгжсөн. Тэнд Барууны үйлдвэрлэл, банкны систем, соёлын хэв маяг нэвтэрсэн ч үндэсний бүрэн эрхт байдлаа алдсан явдал, гадаадынхан болон уугуул иргэдийн хоорондох нийгэм, хууль эрх зүйн тэгш бус байдал нь Хятадын ард түмний дургүйцлийг төрүүлж, улмаар "Ихэтуанийн бослого" , "[[Тавдугаар сарын 4-ний хөдөлгөөн]]" зэрэг империализмыг эсэргүүцсэн томоохон тэмцлүүдийг дэгдээхэд хүргэсэн юм.
[[Файл:Chinese protestors march against the Treaty of Versailles (May 4, 1919).jpg|thumb|345x345px]]
Дундад иргэн улс байгуулагдсаны дараа тэгш бус гэрээний тогтолцоо алгуур буурч, улмаар 1940-өөд оны Дэлхийн хоёрдугаар дайн болон Хятад-Японы хоёрдугаар дайны үеэр ихэнх гүрнүүд Хятад дахь давуу эрхүүдээсээ татгалзсан. Хятадын Коммунист Нам Иргэний дайнд ялсныхаа дараа үлдсэн бүх тусгай бүсүүдийг бүрмөсөн устгасан боловч гадаадын империализмын хамгийн сүүлчийн ул мөр нь 1997 онд Хонг Конг, 1999 онд Макао Хятадын мэдэлд эргэж ирснээр дуусгавар болсон билээ. Энэ үеийн түүхэн өв нь өнөөгийн Хятад улсын гадаад бодлого, үндэсний ижилсэл (identity), эдийн засагт маш гүн гүнзгий нөлөө үзүүлсээр байна.
== Дотоодын зөрчил мөргөлдөөнүүд ==
'''Тайпингийн бослого''' '''1850-1864'''
"[[Тайпингийн бослого]]" буюу Тайпингийн бослого нь [[Чин улс|Чин гүрэн]] болон "[[Тайпингийн тэнгэрийн улс]]"-ын хооронд өрнөсөн Хятадын түүхэн дэх хамгийн том иргэний дайн юм. 1850 оноос эхлэн 14 жил үргэлжилсэн энэ цуст мөргөлдөөн 1864 онд Тайпингийн нийслэл Нанжинь хот унаснаар үндсэндээ төгсөж, 1871 онд босогчдын сүүлчийн хүчийг бүрмөсөн даржээ. Энэхүү дайны улмаас 20-30 зарим эх сурвалжид 118 сая хүн (Хятадын нийт хүн амын 5–10%) амь үрэгдсэн гэж үздэг бөгөөд зарим судалгаагаар энэ тоог 73-100 саяд хүрч, хүн төрөлхтний түүхэн дэх хамгийн олон хүний амийг авч одсон иргэний дайн гэж тэмдэглэдэг. Хэдийгээр Чин гүрэн ялалт байгуулсан ч энэ нь улс орны эдийн засаг, улс төрийн тогтолцоог бүрмөсөн туйлдуулсан юм.
[[Файл:Taiping2.PNG|thumb|339x339px]]
Бослогыг Хакка үндэстэн [[Хон Сюцюань]] гэгч удирдсан бөгөөд тэрээр өөрийгөө Есүс Христийн дүү хэмээн зарлаж, Хятадын Хан үндэстнүүдийг өөрийн зохиосон Христийн шашинд оруулж, Чин гүрнийг түлхэн унагаж, нийгмийн хэв журмыг бүхэлд нь өөрчлөхийг зорилгоо болгожээ. Тэд Хятадын өмнөд хэсгийн асар том газар нутгийг хяналтдаа авч, оргил үедээ 30 сая гаруй хүн амыг захирч байв. Хоёр тал маш хэрцгийгээр байлдсан бөгөөд Тайпингийн цэргүүд Манж үндэстнүүдийг үйлноор нь устгаж байсан бол Чин гүрний цэргүүд ч Нанжинь хотын энгийн иргэдийг хайр найргүй хядсан байна.
Дотоодын хагарал, удирдагчдын тэмцлээс болж суларсан босогчдыг [[Сэнгэринчен|Сэнгэринчин]], сүүлдээ Зэн Гофань тэргүүтэй жанждаар тэргүүлүүлсэн Чин улсын цэргүүд наньжин хотыг эзлэж, Энэхүү 14 жилийн иргэний дайн нь Хар тамхины дайн болон Ихэтуанийн бослогын зэрэгцээ Чин гүрний төв Хятад дахь хяналтыг сулруулж, цэргийн эрхтэнүүдийн хүчийг нэмэгдүүлснээр хожимын Дундад иргэн улсад [[Цэргийн эрхтний үе]] хэмээх гашуун түүхийн хөрс болжээ
[[Файл:On 15 February 1912, French magazine Je Sais Tout ran an article on the Xinhai Revolution, with the first known colour portrait of Sun Yat-sen.jpg|thumb|[[Файл:Map of major Chinese warlord coalitions 1925.svg|thumb]][[Файл:Chinese Nationalist artillery during the Chinese Civil War.jpg|thumb]]|473x473px]]
==== Шинхайн хувьсгал (1911) ====
1911 оны Шинхайн хувьсгалаар Хятадын сүүлчийн эзэнт гүрэн болох Манж Чин гүрний засаглал унаж, 1912 оны 2-р сарын 2нд Дундад иргэн улс байгуулагдсан. Энэ нь 267 жил үргэлжилсэн Манжийн засаглал болон Хятадын түүхэн дэх хоёр мянга гаруй жилийн хаант засаглалыг эцэс болгосон түүхэн үйл явдал байв.
Чин гүрэн шинэчлэл хийхийг оролдсон ч ордонд байсан хуучинсаг бүлгүүд шинэчлэлийг хэтэрхий радикал гэж үзэж, харин хувьсгалчид хэтэрхий удаан байна гэж шүүмжилсээр байв. 1911 оны 10 дугаар сарын 10-нд [[Учаны бослого]] дэгдсэнээр улс орон даяар хувьсгал түгж, мужууд Чин гүрнээс тусгаарласнаа зарлав. Улмаар 1912 оны 1 дүгээр сарын 1-нд Сунь Ятсэн Дундад иргэн улсын Түр ерөнхийлөгчөөр томилогдож, Чин гүрний сүүлчийн эзэн хаан, 6 настай Пу И (Хэвт ёс хаан) 1912 оны 2 дугаар сарын 12-нд сэнтийгээсээ буужээ. Хувьсгалын дараа [[Бэйяны арми]]<nowiki/>йн командлагч [[Юань Шикай]] ерөнхийлөгч болсон ч тэрээр 1915 онд хаант засгийг сэргээж, өөрийгөө эзэн хаанаар зарласан нь бүх нийтийн эсэргүүцэлтэй тулгарч, Хятад улс дахин бутарчээ
==== Цэргийн эрхтний үе ( 1916–1928) ====
Юань Шикай 1916 онд нас барсны дараа Хятад оронд төв засгийн газрын эрх мэдэл алдагдаж, улс орон Бэйяны армийн болон орон нутгийн цэргийн бүлэглэлүүдийн (Жили, Аньхуй, Фэнтиань гэх мэт) дунд хуваагдан, олон жилийн турш цуст тэмцэл, замбараагүй байдалд нэрвэгдэв. Сунь Ятсэний удирдсан Гоминдан нам өмнөд хэсэгт байрлаж, Бээжингийн төв засгийн газрыг хууль бус гэж үзэн тэмцсээр ирсэн.
Хожим нь Сунь Ятсэнийг залгамжилсан Чан Кайши орон нутгийн цэргийн ноёдыг дарах "[[Умардын аян дайн]]"-ыг 1926 онд эхлүүлж, 1928 онд Хятад орныг албан ёсоор нэгтгэсэн боловч цэргийн ноёдын нөлөө 1930-1940-өөд оны хугацаанд ч Хятадын Иргэний дайн болон Японы эсрэг дайны явцад Коммунистуудыг ялахад чухал үүрэг гүйцэтгэсэн юм
==== Хятадын иргэний дайн (1927–1949) ====
Хятадын Иргэний дайн нь Чан Кайшигийн удирдсан Гоминдан нам (ДИУ-ын засгийн газар) болон Мао Зэдуны удирдсан Хятадын Коммунист Намын хооронд өрнөсөн. 1927 оноос эхэлсэн энэхүү зэвсэгт мөргөлдөөн 1937–1945 оны хооронд Японы түрэмгийллийн эсрэг түр зогсож, хамтарсан боловч Япон бууж өгсний дараа дахин ширүүссэн. Улмаар 1949 онд Коммунистууд эх газрын Хятадыг бүрэн хяналтдаа авч, БНХАУ-ыг тунхаглан, Гоминданы засгийн газар Тайвань арал руу дүрвэн зугтсанаар өнөөгийн Тайванийн хоолойн маргаантай улс төрийн статус үүссэн түүхтэй.
=== Шинэчлэл хийх бүтэлгүй оролдлогууд ===
* '''Өөрийгөө хүчирхэгжүүлэх хөдөлгөөн (1861–1895):''' [[Хар тамхины дайн|Хар тамхины дайнаас]] болон [[Тайпингийн бослого|Тайпингийн бослогын]] дараа Чин гүрэн Барууны технологи, цэргийн зэвсгийг авч ашиглах шинэчлэлийг эхлүүлсэн. Сургууль, зэвсгийн үйлдвэр, төмөр зам барьсан боловч консерватив Күнзийн үзэл сурталтай ноёдууд нийгмийн гүнзгий шинэчлэл хийхийг зөвшөөрөөгүйгээс 1895 оны Хятад-Японы дайнд ялагдсанаар энэ хөдөлгөөн бүрмөсөн бүтэлгүйтсэн.
* '''Зуун өдрийн шинэчлэл (1898):''' [[Бадаргуулт төр|Бадаргуулт төр хаан]] [[Кан Ювэй]], [[Лян Цичао]] зэрэг эрдэмтдийг дэмжиж, төрийн бүтэц, хууль дүрэм, боловсролын системийг Барууны маягаар эрс шинэчлэх гэж үзсэн боловч [[Цыши|Цыши хатан эх]] болон түүнийг тойрон хүрээлэгч нар төрийн эргэлт хийж, хааныг гэрийн хорионд оруулж, шинэчлэгчдийг цаазалснаар ердөө 100 гаруйхан хоног үргэлжлээд дарагдсан.
* '''Сүүл үеийн шинэчлэл (1901–1911):''' [[Найман улсын эвсэл|Найман улсын]] [[Найман улсын эвсэл|эвсэлд]] Бээжинг тонуулсны дараа Цыши хатан эх аргагүйн эрхэнд урьдны "Зуун өдрийн шинэчлэл"-ээс ч илүү радикал өөрчлөлтүүдийг зөвшөөрсөн боловч хэтэрхий оройтсон байсан тул 1911 оны хувьсгалаар Чин гүрэн мөхсөн.
* '''Шинэ амьдрал хөдөлгөөн (1934):''' Чан Кайши болон түүний эхнэр Сүн Мэйлин нарын санаачилсан Күнзийн ёс суртахуун, соёлыг сэргээж, Хятад үндэстнийг нэгдсэн үзэл суртал дор нэгтгэх гэсэн иргэний аян байв.
=== Өнөө үе ба Ши Жиньпиний засаглал ===
Өнөөгийн БНХАУ-д "Гутамшгийн зуун жил"-ийн сэдвийг Хятадын Коммунист Намын түүх бичлэг болон үндсэрхэг үзлийг сэргээхэд маш хүчтэй ашигладаг. Үүнийг АНУ Бээжинд суугаа [[Хятадын элчин сайдын яамыг бөмбөгдсөн явдал (1999)]], Хайнань арлын онгоцны мөргөлдөөн (2001) зэрэг олон улсын маргаануудад гадаадын шүүмжлэлийг няцаах, хүний эрхийн асуудлаас олны анхаарлыг холдуулах, газар нутгийн нэхэмжлэлээ зөвтгөхөд байнга ашиглаж ирсэн.
'''[[Ши Жиньпин]]''' энэ түүхэн сэдэв Хятадын төрийн бодлогын хамгийн гол тулгуур үзэл суртал болон хувирав. Ши Жиньпиний дэвшүүлсэн '''"Хятад үндэстний агуу сэргэн мандалт"''' гэх лоозон нь шууд утгаараа энэхүү Гутамшгийн зуун жилийг бүрмөсөн дуусгаж, Хятадыг дэлхийн оройд буцаан гаргах тухай амлалт юм.
2023 онд батлагдсан "Эх оронч хүмүүжлийн хууль"-иар энэхүү түүхэн шархыг сургуулийн сургалтын хөтөлбөр, музей, дурсгалт газрууд болон соёлын салбарт заавал тусгахаар хуульчилсан. Гадаад бодлогын хувьд Хятад улс Өмнөд Хятадын тэнгис, Тайвань, Энэтхэгтэй хиллэх хилийн маргаанаа "түүхэн шударга бус явдлыг засах" үйл явц гэж тайлбарладаг бөгөөд АНУ-ын зүгээс тавьж буй эдийн засгийн татвар, технологийн хоригуудыг 19-р зуунд Хятадад хүчээр тулгаж байсан тэгш бус эдийн засгийн дарамттай адилтган, ард түмнийхээ үндсэрхэг үзлийг хөөргөхөд ашиглаж байна.
=== Түүхчдийн дүгнэлт ба Шүүмжлэл ===
Түүхчдийн үзэж байгаагаар 19-р зуунд Чин гүрэн Барууны орнуудад тийм амархан ялагдсан нь ердөө '''тэнгисийн цэргийн флотын сул байдалтай''' холбоотой байв. Түүхч Эдвард Л. Дрейерийн тэмдэглэснээр Хятад улс газар дээрх тулаануудад Барууныхныг дарах хэмжээний цэргийн амжилт үзүүлж байсан (Жишээ нь: Оросыг Төв Азид тогтоон барьж, 1884-1885 оны дайнд Францын цэргийг хуурай зам дээр ялж байсан). Гэвч тэнгист ялагдаж, Бээжин болон Тайванийн усан замын аюулгүй байдал алдагдсан тул аргагүйн эрхэнд доожоогүй тэгш бус гэрээнүүдийг байгуулж байжээ.
Мөн түүхч Жэйн Э. Эллиот Хятад улсыг шинэчлэл хийхээс татгалзсан, сул дорой байсан гэх дүгнэлтийг хэтэрхий өрөөсгөл гэж шүүмжилсэн. Чин гүрэн маш том цэргийн шинэчлэл хийж, Ханьяны үйлдвэр зэрэг үйлдвэртээ орчин үеийн зэвсэг үйлдвэрлэж байсныг тэрээр дурджээ. Түүнчлэн, "Хятадын нийгэм Барууны ялалтаас болоод нийтээрээ сэтгэл зүйн гутамшигт орсон" гэх суртал ухуулгын өнцгийг тэрээр үгүйсгэж, тухайн үед Хятадын хүн амын 90 хувийг бүрдүүлж байсан тариачид харийнхны нөлөөний бүсээс хол, өөрсдийн өдөр тутмын амьдралаа хэвийн үргэлжлүүлж байсан бөгөөд ямар ч "гутамшиг" мэдрээгүй амьдарч байсныг түүхэн баримтаар тэмдэглэсэн байдаг.
=== Кино урлагт дүрслэгдсэн нь ===
"Гутамшгийн зуун жил" болон түүнийг дагалдагдсан түүхэн үйл явдлууд нь Хятадын болон олон улсын кино урлагийн гол сэдвүүдийн нэг байсаар ирсэн. Эдгээр кинонуудад ихэвчлэн харийн дарамт, дотоодын хямрал болон Хятад үндэстэн хэрхэн хөл дээрээ босож буйг дүрсэлдэг.
* '''Бүгд найрамдах улсыг тунхагласан нь (The Founding of a Republic / 建国大业 - 2009):''' БНХАУ байгуулагдсаны 60 жилийн ойд зориулан бүтээсэн энэхүү түүхэн туульсын кинонд Хятадын иргэний дайны төгсгөл үе буюу 1945-1949 оны үйл явдал, Гоминдан ба Коммунист намын тэмцэл, улмаар Мао Зэдун БНХАУ-ыг тунхагласнаар "Гутамшгийн зуун жил" хэрхэн эцэс болж буйг харуулдаг.
* '''Намын үүсэл (The Founding of a Party / 建党伟业 - 2011):''' 1911 оны Шинхайн хувьсгалаас эхлээд 1921 онд Хятадын Коммунист Нам байгуулагдах хүртэлх Цэргийн эрхтний үеийн замбараагүй байдал, Версалийн гэрээг эсэргүүцсэн "Тавдугаар сарын 4-ний хөдөлгөөн"-ийг тод дүрсэлсэн бүтээл юм.
* '''Бүгд найрамдах улс руу (Towards the Republic / 走向共和 - 2003):''' Чин гүрний сүүл үеийн шинэчлэл, Хятад-Японы нэгдүгээр дайн, Синхайн хувьсгал, улмаар Сунь Ятсэний удирдлагаар Дундад Иргэн Улс (Бүгд найрамдах улс) байгуулагдах хүртэлх 1890-1920-иод оны түүхийг маш нарийвчлан харуулсан, 59 ангит түүхэн цуврал кино юм. Энэхүү бүтээл нь Ли Хунжан, Юань Шикай, Цыши хатан хаан зэрэг түүхэн хүмүүсийг уламжлалт хар-цагаан өнцгөөс бус, илүү бодитой, хүнлэг талаас нь харуулснаараа Хятадын кино урлагийн түүхэнд өндрөөр үнэлэгддэг.
* '''Сүүлчийн эзэн хаан (The Last Emperor - 1987):''' Найруулагч Бернардо Бертолуччигийн найруулсан, Оскарын 9 шанал хүртсэн энэхүү алдартай кинонд Чин гүрний сүүлчийн хаан Пу И-гийн амьдралаар дамжуулж Чин гүрний мөхөл, Синхайн хувьсгал, Японы тоглоомын улс болох Манж-Го-гийн үеийн түүхийг гаднын уран бүтээлчийн өнцгөөс бодитой харуулдаг.
* '''Хар тамхины дайн (The Opium War / 鸦片战争 - 1997):''' Гутамшгийн зуун жилийн эхлэл цэг болсон Опиумын нэгдүгээр дайн ба Хонг Конгийг Британид алдаж буй түүхэн үйл явдлыг Чин гүрний эх оронч түшмэл Линь Зэшүгийн тэмцлээр дамжуулан харуулсан кино юм.
* '''Бээжинд өнгрүүлсэн 55 өдөр (55 Days at Peking - 1963):''' 1900 оны Ихэтуанийн бослогын үеэр Бээжин дэх Барууны орнуудын элчин сайдын яамд хэрхэн бүслэгдэж, Найман улсын холбооны цэргүүд Хятадод орж ирж буйг Барууны (Холливудын) өнцгөөс харуулсан түүхэн кино.
* '''Нанжинь! Нанжинь! (City of Life and Death / 南京! 南京! - 2009) болон Дайны цэцэгс (The Flowers of War - 2011):''' Гутамшгийн зуун жилийн хамгийн хар бараан үе болох 1937 оны Японы армийн үйлдсэн "[[Нанжины хядлага]]"-ын аймшигт үйл явдал, Хятадын ард түмний зовлон зүдгүүрийг харуулсан бүтээлүүд юм.
eihmsm9g8swvgaj688350utjkqwzwow
Тэгш бус гэрээнүүд
0
146752
859409
2026-06-19T15:02:21Z
Yalalt114
103228
Хуудас үүсгэв: "=== Тэгш бус гэрээнүүд === [[Файл:China imperialism cartoon.jpg|thumb]] '''Тэгш бус гэрээнүүд''' (Unequal Treaties) гэдэг нь 19-р зуунаас 20-р зууны эхэн үе хүртэл Зүүн Азийн орнууд (ялангуяа Манж Чин гүрэн, Токугавагийн Японы үеийн Япон, Жосон улсын үеийн Солонгос) болон эзэрхэг гүрнүүдийн..."
859409
wikitext
text/x-wiki
=== Тэгш бус гэрээнүүд ===
[[Файл:China imperialism cartoon.jpg|thumb]]
'''Тэгш бус гэрээнүүд''' (Unequal Treaties) гэдэг нь 19-р зуунаас 20-р зууны эхэн үе хүртэл Зүүн Азийн орнууд (ялангуяа Манж Чин гүрэн, Токугавагийн Японы үеийн Япон, Жосон улсын үеийн Солонгос) болон эзэрхэг гүрнүүдийн (Их Британи, Франц, Герман, Австри-Унгар, Японы эзэнт гүрэн, Итали, Португал, АНУ, Орос) хооронд байгуулагдсан цуврал хэлэлцээрүүдийг хэлдэг. Эдгээр гэрээг ихэвчлэн Азийн орнууд цэргийн хүчинд автаж ялагдсаны дараа, эсвэл Барууны гүрнүүдийн цэргийн заналхийлэл дор хүчээр байгуулдаг байв. Гэрээний нөхцөлүүд нь бараг бүхэлдээ Азийн талын хүлээх үүрэг хариуцлагыг зааж өгдөг байсан бөгөөд үүнд газар нутгаа таслан өгөх, дайны нөхөн төлбөр төлөх, худалдааны боомтуудыг нээх, гаалийн тарифийг хянах эрхээсээ татгалзах, гадаадын иргэдэд шүүхийн гадуурх эрх олгох зэрэг заалтууд багтдаг байжээ.
1920-иод онд Хятадад үндэсний үзэл, империализмыг эсэргүүцэх хөдөлгөөн өрнөхөд Гоминдан болон Хятадын Коммунист Нам хоёулаа 1840-өөс 1950 оны хооронд Хятад улс тусгаар тогтнол, бүрэн эрхээ хэрхэн алдсаныг тодорхойлохын тулд энэхүү ойлголтыг ашигласан байна. "Тэгш бус гэрээ" хэмээх нэр томьёо нь Хятадын "[[Гутамшгийн зуун жил]]", ялангуяа гадаадын гүрнүүдэд олгосон концесс (тусгай бүсүүд) болон гэрээт боомтуудаар дамжуулан гаалийн бие даасан байдлаа алдсантай шууд холбогддог бөгөөд өнөөдөр ч Хятадын гадаад бодлогын гол чиг хандлагад хүчтэй нөлөөлсөөр байна.
Япон, Солонгос улсууд ч мөн адил өөрсдийн үндэсний бүрэн эрхт байдлыг сулруулсан хэд хэдэн гэрээг тэмдэглэхдээ энэ нэр томьёог ашигладаг. Тухайлбал, Япон болон Чин улс Солонгостой 1876 оны Япон-Солонгосын гэрээ, 1882 оны Манж-Солонгосын гэрээг тус тус байгуулж, Солонгосын нутаг дэвсгэрт давуу эрх эдлэх болсон. Мөн Мэйжийн шинэчлэлийн дараах Япон улс Хятад-Японы нэгдүгээр дайнд ялалт байгуулж, Солонгос дахь нөлөөллөө бэхжүүлсний зэрэгцээ Хятадын эргийн боомтууд болон газар нутгийг хянах зорилгоор Хятадын эсрэг тэгш бус гэрээнүүдийг хүчээр тулгаж эхэлсэн түүхтэй.
=== Хятад дахь тэгш бус гэрээнүүд ===
Хятадын түүхэнд "Тэгш бус гэрээнүүд" гэдэг нь 19-р зуунаас 20-р зууны эхэн үед гадаадын гүрнүүдээс Чин улсад хүчээр тулгасан нэг талыг барьсан хэлэлцээрүүдийг хэлнэ. Эдгээр гэрээ нь Чин улс цэргийн дайралтад бууж өгсөн эсвэл заналхийлэлд өртсөний дараа зурагддаг байв. Нөхцөлүүд нь зөвхөн Чингийн талын хүлээх үүргийг зааж, газар нутаг хуваах, нөхөн төлбөр төлөх, боомтуудыг нээх, тарифын бие даасан байдлаа алдах, гадаадын иргэдэд шүүхийн гадуурх эрх олгохыг шаарддаг байжээ. Хамгийн анхны "тэгш бус гэрээ" нь Опиумын нэгдүгээр дайны үеэр хийгдсэн 1841 оны Чуэнпигийн конвенцын хэлэлцээр, түүний дараа байгуулагдсан 1842 оны Нанжины гэрээ байв. Эдгээр тэгш бус гэрээнүүд нь бүгд гадаадын гүрнүүдэд "хамгийн соёлт үндэстэн" байх эрхийг баталгаажуулж байсан тул аль нэг гадаад улс Хятадад нэмэлт давуу эрх олж авмагц бусад гадаадын гүрнүүд ч мөн адил тэрхүү давуу эрхийг автоматаар эдлэх нөхцөл бүрджээ.
Энэхүү нэр томьёог 1920-иод онд Сунь Ятсэнь "гэрээт зуун жил"-ийн хугацаанд байгуулагдсан гэрээнүүдийг тодорхойлохын тулд олон нийтэд түгээсэн байна. Хятадын үндэсний үзэл болон империализмыг эсэргүүцэх үзэл өсөн нэмэгдэхийн хэрээр Гоминдан болон Хятадын Коммунист Нам хоёулаа 1840-өөд оноос эхэлсэн бүрэн эрхт байдлын алдагдлыг илэрхийлэхэд энэ концепцыг ашиглах болов.
Америкийн түүхч Дун Ван 20-р зууны эхэн үеэс хойших улс төрийн үг хэллэг дэх энэ нэр томьёоны хэрэглээг үнэлэхдээ: ''"Хэдийгээр энэ хэллэгийг өргөнөөр ашиглаж ирсэн ч тодорхой, нэг мөр утга санаа дутагдалтай байдаг бөгөөд Хятад болон гадаад орнуудын хооронд байгуулагдсан гэрээнүүдээс яг катиг нь хэдийг тэгш бус гэрээнд тооцох вэ гэдэг дээр нэгдсэн тохиролцоо байдаггүй"'' гэж тэмдэглэжээ. Гэсэн хэдий ч Хятадын түүх бичлэгийн хүрээнд энэ хэллэгийг ихэвчлэн цэргийн заналхийллийн дараа Хятад улс асар их хэмжээний санхүүгийн нөхөн төлбөр төлөх, худалдааны боомтуудыг нээх, газар нутгаа таслан өгөх эсвэл түрээслэх, гадаадын нөлөөллийн бүсүүдэд бүрэн эрхээ шилжүүлэн өгөхөд хүрсэн олон тооны тохиолдлуудыг заахад ашигладаг.
Хятад-Америкийн синологич (хятад судлаач) Иммануэль Хсү-гийн тэмдэглэснээр Хятадууд гадаадын гүрнүүдтэй байгуулсан гэрээнүүдээ тэгш бус гэж үзэж байсан шалтгаан нь ''"эдгээр гэрээг үндэстнүүд бие биетэйгээ эрх тэгш харилцаж, хэлэлцээ хийх замаар бус, харин дайны дараа Хятадад хүчээр тулгасан, мөн Хятадын бүрэн эрхт байдалд халдаж, түүнийг хагас колоничлолын статустай болгож бууруулсанд оршиж байв"'' гэжээ.
{| class="wikitable"
|+
! colspan="2" |гэрээнүүд
! rowspan="2" |он
! rowspan="2" |Хүчээр хүлээлгэсэн
! rowspan="2" |Хүчээр тулгагдсан
|-
!Монголоор
!хятад нэр
|-
|Нанжины гэрээ
|南京條約
|1842
|их британи
| rowspan="37" | Qing dynasty
|-
|богуэн гэрээ
|虎門條約
|1843
|их британи
|-
|Ванхиагын гэрээ
|中美望廈條約
|1844
|америкийн нэгдсэн улс
|-
|Вампоагын гэрээ
|黃埔條約
|1844
|Франц
|-
|Кантоны гэрээ
|中瑞廣州條約
|1847
|Швед
|-
|Кулжагын гэрээ
|中俄伊犁塔爾巴哈臺通商章程
|1851
|Хаант Орос улс
|-
|Айгуны гэрээ
|璦琿條約
|1858
|Хаант Орос улс
|-
| rowspan="4" |Тянжины гэрээ
| rowspan="4" |天津條約
| rowspan="4" |1858
|Франц
|-
|их британи
|-
|Хаант Орос улс
|-
|америкийн нэгдсэн улс
|-
| rowspan="3" |Бээжингийн конвенци
| rowspan="3" |北京條約
| rowspan="3" |1860
|их британи
|-
|Франц
|-
|Хаант Орос улс
|-
|Тянжины хоёрдугаар гэрээ
|中德通商条约
|1861
|Пруссийн хаант улс
|-
|Чефогын гэрээ
|煙臺條約
|1876
|их британи
|-
|Ливадиагын гэрээ
|里瓦幾亞條約
|1879
|Хаант Орос улс
|-
|санкт петербургын гэрээ
|伊犁條約
|1881
|Хаант Орос улс
|-
|Тянжины гуравдугаар
|中法新約
|1885
|Франц
|-
|Манж-Португалын бээжин дэх гэрээ
|中葡北京條約
|1887
|Португал
|-
|Шимонсекин гэрээ
|馬關條約
|1895
|Япон
|-
|Лобановын гэрээ
|中俄密約
|1896
|Хаант Орос улс
|-
|Лиаотуны буланг шилжүүлэх гэрээ
|旅大租地条约
|1898
|Хаант Орос улс
|-
|хонгконгыг шилжүүлэх гэрээ
|展拓香港界址專條
|1898
|их британи
|-
|Кванчаогын гэрээ
|廣州灣租界條約
|1899
|Франц
|-
| rowspan="11" |Ихэтуанийн проткол
| rowspan="11" |辛丑條約
| rowspan="11" |1901
|их британи
|-
|америкийн нэгдсэн улс
|-
|Япон
|-
|Хаант Орос улс
|-
|Франц
|-
|Германи
|-
|Итали
|-
|Австри-Унгар
|-
|Белги
|-
|Испани
|-
|Голланд
|-
|Манж-Шведын гэрээ
|中瑞通商條約
|1908
|Швед
|-
|Симлагын конвенци
|西姆拉條約
|1914
|их британи
| rowspan="4" | Republic of China
|-
|[[21 шаардлага]]
|二十一條
|1915
|Япон
|-
|Хятад-Японы хамтарсан батлан хамгаалах хэлэлцээр
|中日共同防敵軍事協定
|1918
|Япон
|-
|Танггу гэрээ
|塘沽協定
|1933
|Япон
|}
es0zy419wfvzsly6uer51zxmdk7jj4l
Тайпингийн тэнгэрийн улс
0
146753
859411
2026-06-19T15:35:06Z
Yalalt114
103228
Хуудас үүсгэв: "== '''Тайпингийн тэнгэрийн улс''' == '''Тайпингийн тэнгэрийн улс''' буюу '''Амар амгалант их тэнгэрийн улс''' (Taiping Heavenly Kingdom / 1851–1864) нь Манж Чин гүрнийг түлхэн унагахыг зорьж байсан шашны засаглалт (теократ) хаант улс байв. Тэнгэрийн улсыг Гуанжоугийн хакка (хятад..."
859411
wikitext
text/x-wiki
== '''Тайпингийн тэнгэрийн улс''' ==
'''Тайпингийн тэнгэрийн улс''' буюу '''Амар амгалант их тэнгэрийн улс''' (Taiping Heavenly Kingdom / 1851–1864) нь Манж Чин гүрнийг түлхэн унагахыг зорьж байсан шашны засаглалт (теократ) хаант улс байв. Тэнгэрийн улсыг Гуанжоугийн хакка (хятад 56 үндэстний нэгэн салбар бүлэг) гаралтай '''[[Хон Сюцюань]]''' удирдаж байжээ. Тус улсын нийслэл нь Тяньжин (өнөөгийн Нанжинь хот) байсан юм. Тайпингийн тэнгэрийн улсаас Чин гүрний эсрэг 14 жилийн турш өрнүүлсэн боловч эцэстээ амжилтгүй болсон дайныг түүхэнд '''Тайпингийн бослого''' хэмээн нэрлэдэг.
Өөрийгөө Есүс Христийн дүү хэмээн тунхаглаж, Протестант Христийн шашинд орсон Хун Шюцюань 19-р зууны дунд үеэр Хятадын өмнөд хэсгийн томоохон газар нутгийг хяналтдаа байлгасан армийг удирдаж байв. Түүний удирдлага дор Тайпингийн хөдөлгөөн тэлж, бараг 30 сая хүн амтай газар нутгийг хамарчээ. Босогчдын хаант улс нийгмийн шинэчлэл хийхээ зарлаж, уламжлалт шүтлэгүүдийг өөрийн байгуулсан '''"Дээд тэнгэрийг шүтэх нийгэмлэг"'''-ээр (Bài Shàngdì Huì) сольсон байна. Тэрээр өөрийгөө Тэнгэрийн Эцэг болон Тэнгэрийн Эхийн хоёр дахь хүү гэж үзэж байсан бөгөөд үүнийг шууд утгаар нь эсвэл зүйрлэл болгож хэлж байсан уу гэдэг нь одоог хүртэл тодорхойгүй байдаг. Бослогын ихэнх хугацаанд Тайпингийн хяналтад байсан бүс нутгууд Чин гүрний цэрэгт бүслэгдсэн байв. Эцэст нь Чин гүрний засгийн газар Франц болон Британийн цэргийн тусламжтайгаар тус бослогыг даржээ.
{| class="wikitable"
! colspan="2" |Тайпингийн тэнгэрийн улс
太平天囯
|-
| colspan="2" |1851–1864
|-
| colspan="2" |Ван хааны тамга[[Файл:Seal of the Taiping heavenly kingdom.svg|thumb|106x106px|Тайпингийн тэнгэрийн улсын Тэнгэрийн ван буюу хааны тамга]]
|-
| colspan="2" | улаанаар Тайпингийн тэнгэрийн улс[[Файл:Taiping Heavenly Kingdom map.svg|thumb|190x190px]]
|-
!Нийслэл
|Тианжинь (одоогийн наньжинь)
|-
!Шашин
|
* Бурхан шүтэх нийгэмлэг
* Буддизм
* Даосизм
|-
!Засаг
|Шашины хаант засаг
|-
!Тэнгэрийн хаан
|
|-
!• 1851–1864
|[[Хон Сюцюань]]
|-
!• 1864
|[[Хон Сюцюань|Хон]] [[Хон Сюцюань|Тиангуйфу]]
|-
!Хаан/ван
|
|-
!• 1851–1852
|Фэн юншань
|-
!• 1851–1856
|Янь Шиучин
|-
!• 1851–1852
|Шиао Чиагуй
|-
!• 1851–1856
|Вэй Чанхуй
|-
!• 1851–1863
|Ши Дакай
|-
!• 1859–1864
|Хон Рэнгань
|-
!Түүхийн үе
|Шинэ сүүл үе
|-
!• Жинтианы бослого
|1851 оны 11-р сар
|-
!• Нанжины ялалт
|19 March 1853
|-
!• Тианжины хэрэг явдал
|1856
|-
!• Нанжины уналт
|19 July 1864
|-
!• Хан тиангүйфугын үхэл
|25 October 1864
|-
!Мөнгөний нэгж
|Шэнбао (Бэлэн мөнгө)
|-
| colspan="2" |
{| class="wikitable"
|өмнөх улс
|дараах улс
|-
|
{| class="wikitable"
|
|Чин гүрэн
|}
|
{| class="wikitable"
|Чин гүрэн
|
|}
|}
|}
{| class="wikitable"
! colspan="2" |Тайпингийн тэнгэрийн улс[[Файл:Seal of the Taiping heavenly kingdom.svg|thumb|148x148px]]
|-
| colspan="2" |Тайпингийн тэнгэрийн улсын Тэнгэрийн ван буюу хааны тамга
|-
!Уламжлалт хятад
|太平天囯
|-
!Хялбаршуулсан хятад
|太平天国
|-
!Утга
|
* Агуу Амар Амгалан Тэнгэрийн Хаанчлал
|-
| colspan="2" |
|}
=== == Үүсэл үеийн түүхэн хөрс == ===
''(Үндсэн өгүүлэл: Тайпингийн бослого)''
==== "Их амар амгалан"-гийн үзэл санааны түүх ====
"Их амар амгалан" (''Тайпин'') хэмээх утопи (гэгээн төсөөллийн) үзэл санаа нь Хан улсын үеийн Күнзийн сургаалтнуудаас эхтэй. Тэд энэхүү ойлголтыг ухаалаг удирдагч, ард түмний сэтгэл ханамж, байгалийн жам ёс болон ертөнцийн зохицолдолгоотой холбон тайлбарлаж байв. Энэхүү концепцыг 2-р зууны үед "Их амар амгалангийн судар"-т улам гүнзгийрүүлэн хөгжүүлсэн нь Даосын шашны бослого хөдөлгөөнийг өрнүүлэхэд нөлөөлсөн байна. Мөн энэ нэршлийг нөлөө бүхий эзэн хаадын засаглалын үеийн нэр болон хааны ордны уран зохиолын түүвэрүүдийг нэрлэхэд ашигладаг байжээ.
==== Чин гүрний үеийн хямрал ====
19-р зууны үед Чин гүрний газар нутагт цуврал өлсгөлөн, байгалийн гамшиг, эдийн засгийн хямрал нүүрлэж, гадаадын гүрнүүдэд ар араасаа ялагдал хүлээв. Эдгээр үйл явдлуудыг бүхэлд нь Хятадын түүхэнд '''"[[Гутамшгийн зуун жил]]"''' хэмээн нэрлэдэг. Тариаланчдад хэт өндөр татвар тулгаж, газрын түрээс огцом өссөн тул тариачид газраа олноор нь хаяж зугтах болов. Чин гүрний арми саяхан [[Хар тамхины дайн|Хар тамхины нэгдүгээр дайнд]] шившэгтэйгээр ялагдсан бөгөөд хар тамхийг хууль бусаар асар их хэмжээгээр оруулж ирснээс үүдэж Хятадын эдийн засаг худалдааны тэнцвэргүй байдалд гүн гүнзгий нэрвэгдсэн байлаа. Дээрэм тонуул гаарч, олон тооны нууц нийгэмлэгүүд болон өөрийгөө хамгаалах бүлгүүд байгуулагдсан нь дотоодын жижиг дайн самууныг өдөөжээ.
Протестант шашны номлогчид Португалын харьяа Макао, Пажоу болон Гуанжоугаар дамжин үйл ажиллагаагаа явуулж эхлэв. Тэдний гэрийн үйлчлэгч нар болон хэвлэгчид номлогчдын сургаалыг Хятадын ард түмэнд хүрэхүйц болгон засварлаж, хөрвүүлдэг байлаа. Тэд ялангуяа эзэн хааны төрийн албанд зэрэг дэв ахихаар орон нутгийн сэхээтнүүдийн өрсөлддөг муж, аймгийн шалгалтуудын үеэр сурталчилгаагаа идэвхтэй хийдэг байв. Нутгийн иргэн Лян Фа-гийн туурвисан 9 хэсэг, 500 хуудастай "Үеийнхэнд сануулах сайн үгс" хэмээх ном 1830-аад оны дундуур '''Хун Шюцюань'''-ий гарт оржээ. Хун эхэндээ үүнийг сонирхолгүй гүйлгэж харсан байна. Гэвч төрийн албаны шалгалтад хэд хэдэн удаа бүдэрч, мэдрэлийн ядаргаанд орсоныхоо дараа Хун гэр бүл, найз нөхдөдөө нэгэн зүүдний тухай ярьжээ. Зүүдэнд нь алтан үстэй, сахалтай нэгэн эр болон өөрийнх нь "Ах" хэмээн дуудсан залуу эр угтан авсан гэнэ. Түүнчлэн тэрээр Күнзийг ард түмнийг төөрөгдүүлснийх нь төлөө Хунгийн тэнгэрлэг эцэг шийтгэж байхыг харсан гэж тунхаглав.
Хун дахин зургаан жил багшаар ажилласны дараа түүний найз (эсвэл түүхийн зарим сурвалжид садангийн ах) Ляны номыг нухацтай уншихыг зөвлөжээ. Номыг уншихдаа тэрээр урьдны зүүдээ Христийн шашны бэлгэдэлтэй холбон харжээ: тэр бол Есүсийн дүү бөгөөд Эцэг Бурхантай уулзсан гэдэгтээ итгэв. Тэрээр уламжлалт Хан үндэстний сүсэг бишрэлийг сэргээж, Чин гүрнийг түлхэн унагах нь өөрийнх нь үүрэг хэмээн үзжээ. Түүн дээр Гуанси мужийн нүүрс, түлээний худалдагч байсан '''Ян Шюцин''' нэгдсэн бөгөөд Ян өөрийгөө Дээд Тэнгэрийн дуу хоолой болж байна хэмээн мэдэгддэг байв.
Фэн Юньшань 1844 онд Хунгийн үзэл санааг түгээхээр Гуанси руу аялсныхаа дараа тэнд '''"Тэнгэрийг шүтэгчдийн нийгэмлэг"'''-ийг байгуулав. 1847 онд Хун энэхүү нууц нийгэмлэгийн удирдагч болжээ. Номлогчдын Христийн шашнаас сэдэвлэсэн Тайпингийн сүсэг бишрэл нь ''"Хятадын шинэ, эрч хүчтэй шашин... Тайпингийн Христийн шашин"'' болон хөгжсөн гэж нэгэн түүхч тэмдэглэсэн байдаг. Хун энэхүү шашныг эртний сонгодог Шанди (Дээд тэнгэр)-д итгэх итгэлийн сэргэлт гэж танилцуулж байв. Уг бүлэглэлийн хүч 1840-өөд оны сүүлээр өсөж, эхэндээ дээрэмчид болон далайн дээрэмчдийн бүлгүүдийг дарж байсан ч Чин гүрний эрх баригчдын хавчлага шахалт нь тус хөдөлгөөнийг партизаны тэмцэл, улмаар иргэний дайн руу түлхсэн юм.
Марксист түүх бичлэгт Тайпингийн бослогыг '''прото-коммунист''' буюу коммунизмын анхны хэлбэртэй бослого гэж үздэг.
=== Түүх ===
==== Анхны ололтууд ====
1850 онд Гуанси мужид Жинтианий бослого эхэлжээ. 1851 оны 1-р сарын 11-нд (билгийн тооллын нэгэн шинийн 11-нд буюу Хун Шюцюаний төрсөн өдрөөр) Хун өөрийгөө шинэ гүрний "Тэнгэрийн хаан" хэмээн тунхаглаж, улсаа "Амар амгалант их тэнгэрийн улс" гэж нэрлэв. Жижиг мөргөлдөөнүүдийн дараа 1851 оны 2-р сард хүчирхийлэл улам даамжирч, босогчдын 10,000 орчим хүнтэй арми Чин гүрний жижиг ангийг бут ниргэв. Фэн Юньшань 1852 онд нас барах хүртлээ бослогын гол стратегич, улсын захирагч байжээ.
1853 онд Тайпингийн цэргүүд '''Нанжинь''' хотыг эзлэн авч, нийслэлээ болгон "Тяньжин" (Тэнгэрийн нийслэл) гэж өөрчлөв. Хун Лянжяны наадамт (амбан захирагчийн) ордныг өөрийн "Тэнгэрийн хааны ордон" болгон өөрчилжээ. Хун зүүдэндээ Манжийн бүх "чөтгөрүүдийг" устгах тушаал авсан гэж мэдэгдсэн тул босогчид Манж хүн амыг бүхэлд нь хүйс тэмтэрч эхлэв. Нанжинийг эзлэх үедээ Тайпингийн босогчид хот дотор 40,000 Манж хүнийг шатааж алжээ. Тэд эхлээд Манж эрчүүдийг алж, дараа нь Манж эмэгтэйчүүд, хүүхдүүдийг үнс болтол нь шатаасан байна.
Хүчин чадлынхаа оргил үед Тэнгэрийн улс Янзи мөрний үржил шимт хөндийгөөр төвлөрсөн Хятадын өмнөд хэсгийг хянаж байв. Мөрнийг хяналтдаа байлгаснаар тэд нийслэлээ хүнс, зэвсгээр хялбархан хангаж байлаа. Тэндээсээ Тайпингийн босогчид Янзи мөрний дээд урсгал руу баруун тийш, мөн Чин гүрний нийслэл Бээжинг эзлэхээр хойд тийш цэргээ илгээв. Гэвч Бээжинг эзлэх оролдлого нь бүтэлгүйтсэн юм.
==== Дотоод зөрчил ====
1853 онд Хун улс төрийн идэвхтэй удирдлагаас хөндийрч, ихэвчлэн шашны хэллэгтэй бичгээр гаргасан тунхаглалаар улсаа удирдах болов. Хун зарим бодлогын асуудал дээр Ян Шюцинтэй санал зөрдөг байсан бөгөөд Яны амбиц, түүний тагнуулын өргөн сүлжээ, "Бурханы нэрээр ярих" үйлдэлд нь улам бүр эргэлзэх болжээ. 1856 онд Хунгийн дагалдагчид Ян болон түүний гэр бүлийг цаазалсан бөгөөд энэ явдлыг түүхэнд '''"Тяньжиний үйл явдал"''' гэж нэрлэдэг. Энэхүү дотоод хагарал нь Тайпингийн цэргийн хүчийг үлэмж сулруулжээ.
Удирдагч нь олны нүднээс далд байх хооронд Тайпингийн төлөөлөгчид Хятадын дундаж давхаргын дэмжлэгийг авах, Европын гүрнүүдтэй холбоо тогтоохыг оролдсон ч хоёр талдаа бүтэлгүйтэв. Европынхон төвийг сахихаар шийджээ. Хятад дотор тус бослого нь Хятадын уламжлалт зан заншил, Күнзийн үнэт зүйлсийг үгүйсгэж байсан тул консерватив дундаж давхаргын хүчтэй эсэргүүцэлтэй тулгарлаа. Тайпингийн босогчдын тариачин зан байдал, тэр байтугай гэрлэсэн хосуудыг хүртэл хүйсээр нь хатуу тусгаарлах бодлогод дургүйцсэн газар өмчлөгч дээд давхаргынхан Чин гүрний цэрэг болон тэдний Барууны холбоотнуудын талд оржээ. Тэнгэрийн улс дотор эсэргүүцэл үзүүлсэн олон хүнийг эрүүдэн шүүж байв.
1859 онд Хунгийн үеэл '''Хун Жэнгань''' Нанжиньд ирж бослогод нэгдсэн бөгөөд Хун түүнд үлэмж их эрх мэдэл өгөв. Тэрээр улсын хил хязгаарыг тэлэх амбицтай төлөвлөгөө боловсруулжээ. 1860 онд Тайпингийн босогчид зүүн тийш Ханжоу, Сүжоу хотуудыг амжилттай эзлэн авсан боловч Шанхайг авч чадаагүй нь Тэнгэрийн улсын мөхлийн эхлэлийг тавьсан юм.
==== Мөхөл ====
1860 оны 8-р сард Шанхайг эзлэх оролдлого эхэндээ амжилттай байсан ч эцэст нь Фредерик Таунсенд Уордын удирдсан Хятад цэргүүд болон Европын офицеруудын нэгдсэн хүчинд няцаагджээ. Энэхүү арми нь хожим Чарльз "Хятад" Гордоны удирдсан '''"Үргэлж ялагч арми"''' болж, Тайпингийн босогчдыг дарахад шийдвэрлэх үүрэг гүйцэтгэсэн юм. Эзэнт гүрний цэргүүдийг Зэн Гофань, Ли Хунжан нарын удирдлага дор дахин зохион байгуулж, Чин гүрний засгийн газрын дахин эзлэх ажиллагаа эрчимтэй эхлэв. 1864 оны эхээр ихэнх бүс нутагт Чин улсын хяналт тогтоод байлаа.
Чин гүрний цэргүүд Нанжинь руу довтолж эхлэхэд Хун хотыг Бурхан хамгаална гэж тунхаглаж байв. Гэвч 1864 оны 6-р сард хотын хүнс шавхагдаж, Чин улсын цэрэг ойртох үед тэрээр зэрлэг ногоо идэж байгаад хүнсний ng хордлогоор нас баржээ. Тэрээр хот эзлэгдэхээс өмнө 20 хоног өвчилсөн байна. Хун өвчний улмаас нас барсан байх магадлал өндөр ч хор ууж амиа хорлосон гэх таамаглал бас байдаг. Түүнийг нас барснаас хэдхэн хоногийн дараа Чин улсын цэргүүд Нанжинийг хяналтдаа авав. Түүний цогцсыг оршуулсан байсныг Зэн Гофань үхлийг нь батлахын тулд ухан гаргаж, чандарлажээ. Бослого гаргасных нь мөнхийн шийтгэл болгож, түүний үлдэгдлийг дахин оршуулах газаргүй болгохын тулд үнсийг нь их буугаар үлээлгэсэн түүхтэй.
Тайпингийн тэнгэрийн улс мөхөхөөс дөрвөн сарын өмнө Хун Шюцюань хаан ширээнээсээ татгалзаж, өөрийн ууган хүү, 14 настай Хун Тяньгуйфуд шилжүүлжээ. Хун Тяньгуйфу улсаа аврахын тулд юу ч хийж чадаагүй бөгөөд 1864 оны 7-р сард Нанжинь хотын гудамжинд ширүүн тулаан болж, хот унах үед Тэнгэрийн улс бүрмөсөн устгагджээ. Босогчдын ихэнх "вангууд"-ыг Чин улсын түшмэд Нанжиний Жиньлин хотод цаазаар авчээ.
Нанжинь унасан нь Тайпингийн тэнгэрийн улс сүйрснийг илтгэх ч хэдэн мянган Тайпингийн босогчид Чин улсын цэргийг эсэргүүцсээр байв. Тайпингийн бослогын үлдэгдлийг бүрмөсөн дарахад дахин долоон жил шаардагджээ. 1871 оны 8-р сард Ши Дакайн жанжин Ли Фүжүн (李福忠)-ээр удирдуулсан Тайпингийн хамгийн сүүлийн арми Хунань, Гүйжоу, Гуансигийн хилийн бүсэд Чин улсын цэрэгт бүрмөсөн арчигдсан байна.
=== == Засаг захиргааны хуваарь == ===
Тайпингийн тэнгэрийн улсад орон нутгийн засаг захиргааны гурван түвшин байсан: '''муж (省), командлал/аймаг (郡), ба шүү/шян (縣)'''.
1861 онд гаргасан журмын дагуу тус улсыг 21 мужид хуваахаар төлөвлөж байсан бөгөөд муж бүр 11 командлалтай (Жианнань муж 12 командлалтай) байхаар заажээ. Гэвч энэ нь улс орныг бүрэн нэгтгэсний дараа хэрэгжүүлэх төлөвлөгөө байсан бөгөөд бослогын үед ингэж зохион байгуулж чадаагүй юм. Одоо байгаа баримт бичгүүдээс үзвэл Тайпингийн тэнгэрийн улс бодитоор таван шинэ муж байгуулсан: Тяньжин муж (天京省), Жианнань муж (江南省), Тяньпү муж (天浦省), Сүфү муж (蘇福省), ба Гүйфү муж (貴福省) юм. Тэдний газар нутгийн хил хязгаар нь тодорхойгүй бөгөөд Гүйфү мужийн байршил ч тодорхойгүй байдаг. Тяньпү, Жианнань, Сүфү мужууд нь бүгд өнөөгийн Жиансү мужийн нутаг дэвсгэрт байжээ.
=== == Вангууд, Гүнжүүд ба Язгууртны хэргэм зэрэг == ===
''(Үндсэн өгүүлэл: Тайпингийн тэнгэрийн улсын язгууртны хэргэм зэргүүд)''
Тэнгэрийн хаан бол Тэнгэрийн улсын хамгийн дээд тушаал байв. Энэхүү суудлыг зөвхөн Хун Шюцюань болон түүний хүү Хун Тяньгуйфу нар эдэлсэн:
* '''Хун Шюцюань (洪秀全):''' 1851 оны 8-р сар – 1864 оны 5-р сар
* '''Хун Тяньгуйфу (洪天貴福):''' 1864 оны 5-р сар – 1864 оны 8-р сар
"Тэнгэрийн хаан"-ы доор газар нутгийг муж хариуцсан удирдагчид буюу вангуд (ван / гүнжүүд) хуваан авдаг байв. Анх таван гол ван байсан: Дөрвөн зүг хариуцсан вангууд болон Жигүүрийн (Хжуугийн) ван. Анхны удирдагчдаас Баруун ван болон Өмнөд ван 1852 онд тулалдаанд амь үрэгджээ. Зүүн ван 1856 оны төрийн эргэлтийн үеэр Хойд ванд алагдсан бөгөөд хожим Хойд ван өөрөө ч алагджээ.
* '''Өмнөд ван (南王):''' Фэн Юньшань (1852 онд нас барсан)
* '''Зүүн ван (東王):''' Ян Шюцин (1856 онд нас барсан)
* '''Баруун ван (西王):''' Шяо Чаогуй (1852 онд нас барсан)
* '''Хойд ван (北王):''' Вэй Чанхуй (1856 онд нас барсан)
* '''Жигүүрийн ван (翼王):''' Ши Дакай (1863 онд Чин улсын цэрэгт олзлогдож, цаазлагдсан)
Хөдөлгөөний хожуу үеийн удирдагчдыг "Хунтайж/Ван" гэж нэрлэж байв:
* '''Үнэнч ван (忠王):''' Ли Шючэн (1823–1864, олзлогдож цаазлагдсан)
* '''Баатарлаг ван (英王):''' Чэн Юйчэн (1837–1862)
* '''Ган ван (干王):''' Хун Жэнгань (1822–1864; Хун Шюцюаний үеэл, цаазлагдсан)
=== == Хэрэгжүүлсэн бодлогууд == ===
Тайпингийн тэнгэрийн арми өөрийн хяналтад байсан газар нутагтаа тоталитар, шашны засаглалт бөгөөд маш өндөр цэрэгжсэн дэглэмийг тогтоожээ.
* '''Төрийн албаны шалгалт:''' Түшмэдийн шалгалтын сэдвийг Күнзийн сонгодог зохиолуудаас Хятадын ардын шашинд суурилсан Күнзийн өмнөх үеийн эх сурвалжууд болон Библийн судрууд болгон өөрчлөв.
* '''Хувийн өмчийг устгасан нь:''' Хувийн өмчлөлийг үгүй хийж, бүх газрыг төрийн мэдэлд авч, тэгш хуваарилах болов.
* '''Хуанлийн шинэчлэл:''' Чин улсын ордны одон орончдын баталж байсан билгийн тооллыг халж, нарны тооллыг нэвтрүүлэв.
* '''Хөл боохыг хориглосон нь:''' Хятадын эмэгтэйчүүдийн хөлийг боодог байсан зэрлэг уламжлалыг хуулиар хоригложээ (Хакка үндэстнүүд энэ зан үйлийг хэзээ ч дагаж байгаагүй тул Хакка эмэгтэйчүүд үргэлж талбайд чөлөөтэй ажилладаг байсан).
* '''Хүйсийн тэгш эрх:''' Нийгмийг анги давхаргагүй гэж тунхаглаж, эрэгтэй, эмэгтэй хүмүүсийг эрх тэгш гэж үзэв. Хятадын түүхэнд анх удаа эмэгтэйчүүдэд зориулсан төрийн албаны шалгалтыг зохион байгуулж, Нанжиний боловсролтой эмэгтэй Фү Шаньшян уг шалгалтыг давж Зүүн вангийн ордонд түшмэл болжээ. Мөн Хун Шюаньжяо (Хунгийн эгч/дүү), Сү Саньнян зэрэг эмэгтэйчүүд цэргийн офицер, командлагчаар алба хааж байв.
* '''Гэр бүлийг тусгаарласан нь:''' Гэр бүлүүдийг хатуу тусгаарлаж, зөвхөн эмэгтэйчүүдээс бүрдсэн цэргийн ангиудыг байгуулжээ. 1855 он хүртэл гэрлэсэн хосуудыг ч цуг амьдрах, бэлгийн харилцаанд орохыг хориглож байв. Хүүхдүүдийг гэр бүлээс нь салж, өндөр тушаалын цэргийн зүтгэлтнүүдэд хүчээр үрчлүүлдэг байжээ.
* '''Гэзэг тавихыг хориглосон нь:''' Чин улсаас тулгадаг байсан урт гэзэг (queue)-ийг халж, үсээ сул тавьж ургуулах болов. Үүнээс болж Чин улсынхан тэднийг '''"Урт үст дээрэмчид"''' (長毛賊) гэж нэрлэдэг байжээ.
* '''Хатуу хуулиуд:''' Опиум, мөрийтэй тоглоом, тамхи, согтууруулах ундаа, олон эхнэр авах зан үйл, боолчлол болон биеэ үнэлэхийг бүрмөсөн хориглож, зөрчвөл '''цаазаар авах ял''' оноодог байв.
==== Хун Жэнганий санал болгосон шинэчлэлүүд ====
Хун Жэнгань Тэнгэрийн хааны зөвшөөрөлтэйгээр дараах барууны маягийн дэвшээлт бодлогуудыг дэвшүүлж байжээ:
* Зүтгүүр (локомотив) оруулж ирэх патентыг олгох замаар төмөр замыг хөгжүүлэх (21 муж бүрт 21 төмөр зам төлөвлөсөн).
* Худалдаа болон батлан хамгаалах салбарт уурын усан онгоцыг нэвтрүүлэх.
* Мөнгөн тэмдэгт гаргадаг хувийн банкуудыг байгуулах.
* Үндэсний шуудангийн албыг байгуулах.
* Шинэ нээлтэд 10 жилийн патент олгох.
* Мэдээ мэдээллийг түгээх бие даасан, хараат бус улсын хэвлэл мэдээллийн албыг бий болгогох.
=== == Шашны хэрэг хэрэгжилт == ===
Эхэндээ Хун Шюцюаний дагалдагчдыг "Тэнгэрийг шүтэгчид" гэдэг байв. Түүний шашин нь Христийн шашинтай синкретизм (холилдсон хэлбэр) үүсгэсэн боловч үндсэн Христийн шашны залбирал, зан үйлээс ялгаатай байлаа. Буддын шашны хийдүүдийн номын сангуудыг (ялангуяа Янзи мөрний бэлчир хавьд) бараг бүрмөсөн устгаж, Даосын болон Күнзийн сүм хийдүүдийг шинэ шашны сургууль, эмнэлэг болгон өөрчилж, заримыг нь нурааж байв.
Номлогч Жозеф Эдкинст бичсэн захидалдаа Хун Никейн итгэлийн тунхаглалыг үгүйсгэж, Ариусыг (Ариан үзэл) зөв байсан гэж мэдэгджээ.
==== Күнзийн үнэт зүйлсээс зөрсөн нь ====
Бүх анги давхаргыг тэгш гэж үзсэн нь Күнзийн "Таван хэлхээ холбоо" (дээрээс доош захирагдах шатлал)-ийн зарчимд харшилж байв. Күнзийн сургаалаар нөхөр нь эхнэрээ захирах ёстой бөгөөд эмэгтэй хүнийг доогуур үнэлдэг байсан бол Тайпингийн хүйсийн тэгш эрх, эмэгтэйчүүдийг шалгалтад оруулсан явдал нь Чин улсын патриархат (эрэгтэйчүүд давамгайлсан) дэг журмыг бүрэн эвджээ. Нэн ялангуяа гэр бүлүүдийг салж, хүүхдүүдийг хүчээр үрчлүүлсэн нь Күнзийн ёс зүйн тулгуур багана болох "Эцэг эхээ асрах, хүндлэх ёс" (filial piety)-ыг бүдүүлгээр зөрчсөн үйлдэл байв. Тариачин сэхээтэн Жан Рунань Нанжинь хот эзлэгдэх үед гэр бүлээ салгахаас зугтсан бүхэл бүтэн гэр бүлүүд олноороо амиа хорлож байсныг нүдээр үзсэнээ тэмдэглэн үлдээжээ.
=== == Хувцаслалт ба гадаад төрх == ===
Тайпингийн тэнгэрийн улс Чин гүрний хүчээр тулгадаг байсан "үсээ хусаж, гэзэг тавих" хуулийн эсрэг өөрийн хувцаслалтын системийг хөгжүүлэв. Тэд хувцас оёх, үндэсний малгай урлах тусгай төрийн албадыг байгуулжээ.
Эрэгтэйчүүд үсээ сул тавьж ургуулсан бол эмэгтэйчүүд банзал өмсөхийг больж, нарийн ханцуйтай, захгүй өргөн цамц, өмд өмсөх болжээ. Манж хувцасны хэв маяг болох "морины туурай хэлбэртэй ханцуй" (matixiu) болон Чин улсын албаны дүрэмт хувцаснуудыг хориглож, Хан үндэстний хувцасны (Hanfu) соёлыг сэргээхийг зорив. Учир нь Тайпингийн удирдагчид Манж нарыг ''"Хятадын хувцсыг зэрлэгүүдийн хувцсаар сольж, хүмүүсийг өвөг дээдсийнх нь үндэс угсаанаас салган, амьтан болгон хувиргасан"'' гэж буруутгаж байлаа.
Манж нарын малгайн оронд тэд толгойн алчуур эсвэл зэгсэн малгай өмсдөг байв. Тэдний албан ёсны хувцаслалт нь Бээжин дуурийн тайзны хувцас дээр суурилсан байжээ. Учир нь дуурийн хувцаснууд Манж хувцасны хуулиас чөлөөлөгдөж, хуучин Хан хувцасны хэв маягийг хадгалж үлдсэн байв. Тэнгэрийн улсын хаан, вангууд шар өнгийн луут дээл (dragon robe) өмсдөг байсан бөгөөд лууны тоогоор зэрэг дэвээ тодорхойлдог байв. Хамгийн дээд Тэнгэрийн хааны дээл 40 луутай байсан бол Зүүн ба Баруун вангийнх 36, Хойд ба Өмнөд вангийнх 32 лууны хээтэй байжээ.
=== == Мөнгөн тэмдэгт == ===
Анхны жилдээ Тайпингийн тэнгэрийн улс 23-26 мм диаметртэй, 4.1 грамм жинтэй зоосон мөнгийг цутган гаргажээ. Зоосны нүүрэн талд улсын нэрийг, ар талд нь '''"Ариун эрдэнэ"''' (聖寶) гэж сийлсэн байв. Мөн тэд цаасан дэвсгэрт (цаасан мөнгө) гаргаж байжээ.
=== == Хакка үндэстнүүдийг хомроглон устгасан нь == ===
Тайпингийн тэнгэрийн улс нуран унасны дараа Чин гүрэн бослогыг дэмжсэн Хакка үндэстнүүдийн эсрэг цуврал аллагуудыг эхлүүлэв. Аллагын оргил үеэр Хятад даяар өдөрт 30,000 Хакка хүнийг устгаж байжээ. Гуандун мужийн амбан захирагч Е Минчэнь зөвхөн Гуанжоу хотод 70,000 хүнийг цаазалж, улмаар төв Гуандун даяар 1 сая орчим хүн амь үрэгдсэн байна. Үүний өөр нэгэн уршиг нь Хакка болон нутгийн у things уугуул иргэдийн хооронд өрнөсөн цуст овгуудын дайн (Punti-Hakka Clan Wars / 1855-1867) бөгөөд энэ мөргөлдөөний улмаас дахин 1 сая орчим хүн амь үрэгджээ.
5ei5e4nv64hugsyt5ks3cmtp990smhx
Файл:Colorado Springs Logo.png
6
146754
859413
2026-06-19T21:32:59Z
Enkhsaihan2005
64429
859413
wikitext
text/x-wiki
phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1
Ангилал:1239 онд төрсөн
14
146755
859420
2026-06-19T22:24:33Z
Dostojewskij
30144
Үүсгэх: Ангилал:1239 онд төрсөн
859420
wikitext
text/x-wiki
{{Ангилал өнгөрсөн}}
58qqwbr9zuiyx0juzyxmu0yik2jgsvw
II Эдвард
0
146756
859439
2026-06-20T00:23:24Z
Avirmed Batsaikhan
53733
Хуудас үүсгэв: "II Эдуа́рд, мөн Эдуард Карнарвоны гэгддэг(англи. Edward II; 1284 оны 4-р сарын 25-нд төрсөн — 1327 оны 9-р сарын 21-нд нас барсан) — 1307-1327 онд Плантагенет угсааны Английн хаан, I Эдуард хааны хүү бөгөөд угсаа залгамжлагч."
859439
wikitext
text/x-wiki
II Эдуа́рд, мөн Эдуард Карнарвоны гэгддэг(англи. Edward II; 1284 оны 4-р сарын 25-нд төрсөн — 1327 оны 9-р сарын 21-нд нас барсан) — 1307-1327 онд Плантагенет угсааны Английн хаан, I Эдуард хааны хүү бөгөөд угсаа залгамжлагч.
b0pkh0ow0aud2yw1uw1r6kmn64gry8s
859441
859439
2026-06-20T00:36:24Z
Avirmed Batsaikhan
53733
859441
wikitext
text/x-wiki
[[Файл:Statue of Edward II.jpg|thumb]]
'''II Эдва́рд''', мөн Эдуард Карнарвоны гэгддэг ([[Англи хэл|англи.]] ''Edward II''; 1284 оны 4-р сарын 25-нд төрсөн — 1327 оны 9-р сарын 21-нд нас барсан) — 1307-1327 онд Плантагенет угсааны Английн хаан, [[I Эдвард]] хааны хүү бөгөөд угсаа залгамжлагч.
Эцэг [[I Эдвард]] хааны амьд сэрүүнд тэрээр Понтье гүн (1290), Английн хаант улсын түүхэн дэх Уэльсийн анхны хунтайж (1301) болсон байна. Тэрээр I Эдвард хааны Шотландад эхлүүлсэн Роберт Брюсийн эсрэг дайныг үргэлжлүүлсэн боловч амжилтанд хүрээгүй юм. 1314 онд Баннокберний тулалдаанд бүрэн ялагдаж, хожим нь арван гурван жилийн эвлэрэл байгуулахаас өөр аргагүй болсон. Эх газарт II Эдвард Францын титэмтэй дайн хийж, 1324 онд Аквитанид эзэмшил газрынхаа нэг хэсгийг мөн алджээ.
== Угсаа гарал үүсэл ==
II Эдвард нь Английн I Эдвард хааны 4 дэх хүү бөгөөд түүний анхны эхнэр нь Кастилийн Элеонор байв. Тэрээр 1154 оноос хойш Английг захирч байсан Плантагенет угсааны хүн бөгөөд Норманы гүрнээс хаант улсыг өвлөн авсан юм. II Эдвардын өвөг эцэг нь [[III Хенри]], харин элэнц өвөг нь II Хенригийн хөвгүүдийн отгон хүү Жон Лакланд байв. II Эдвард эхээрээ Кастилийн X Мэргэн хаан Альфонсогийн ач хүү байсан бөгөөд Симон де Даммартины удам болох Пикардийн Понтье гүнлэгийн өв залгамжлагч байв.
po9vdbu7z5xycf9uy0lbz3gk9l0fc5s
Даалуу
0
146757
859446
2026-06-20T06:39:40Z
Namchin
268
Хуудас үүсгэв: "{{Infobox game | name = Даалуу | image = CDomino_6-6.svg | image_size = 150px | caption = Даалуу мод (6-6, "Heaven") | other_names = ᠳᠠᠯᠤ | genre = [[Tile-based game]]<br/>Домино хувилбар | players = 4–5 | materials = Даалууны мод (домино), 60 ширхэг (Улаан тал: 34, Цагаан тал: 26) | blank_label = Гарал | blank_data = Хятад..."
859446
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox game
| name = Даалуу
| image = CDomino_6-6.svg
| image_size = 150px
| caption = Даалуу мод (6-6, "Heaven")
| other_names = ᠳᠠᠯᠤ
| genre = [[Tile-based game]]<br/>Домино хувилбар
| players = 4–5
| materials = Даалууны мод (домино), 60 ширхэг (Улаан тал: 34, Цагаан тал: 26)
| blank_label = Гарал
| blank_data = Хятад (домино), Монгол (нэршил, дуудлага, дүрэм)
| footnotes = Тоглоомын хэлбэр: Цай хураах, бусад
}}
'''Даалуу''' (монгол бичгээр: ᠳᠠᠯᠤ) бол Монголчуудын дунд нийтлэг тоглоом юм. Тоглоомын модууд (хөзрүүд) нь Хятад домино-ийн бүтэцтэй ижил боловч нэршил, хоч, гуншин, тоглоомын дүрэм нь бүхэлдээ Монгол соёлоор бүрэлдсэн. Нийт 60 мод (ширхэг) бүхий 19 төрлийн модноос бүрддэг. Мод бүр хошин, хөгжөөнт шүлэглэсэн ''гуншингууд''-тай бөгөөд энэ нь тоглоомын соёлын өвөрмөц шинж юм.
== Моднууд ==
Даалууны нийт 60 мод нь 19 төрлийн модноос бүрдэнэ. Мод бүр домино-ийн ижил бүтэцтэй — дээд, доод хэсэгт тус бүр 1–6 цэгтэй. Моднуудыг '''Улаан тал''' (34 мод, 10 төрөл) ба '''Цагаан тал''' (26 мод, 9 төрөл) гэж хуваана. Мод бүрийн тоо (2 эсвэл 4 ширхэг) нь тухайн модны төрлөөс хамаарна.
=== Хос (ус) гарын мод — Civilian Suit ===
Эдгээр моднууд хос хосоороо ижил байна.
{| class="wikitable" style="text-align:center"
|-
! [[File:CDomino_6-6.svg|50px]] !! [[File:CDomino_1-1.svg|50px]] !! [[File:CDomino_4-4.svg|50px]] !! [[File:CDomino_3-1.svg|50px]] !! [[File:CDomino_5-5.svg|50px]] !! [[File:CDomino_3-3.svg|50px]] !! [[File:CDomino_2-2.svg|50px]] !! [[File:CDomino_5-6.svg|50px]] !! [[File:CDomino_4-6.svg|50px]] !! [[File:CDomino_1-6.svg|50px]] !! [[File:CDomino_1-5.svg|50px]]
|-
| '''Даалуу''' || '''Ёоз''' || '''Чавганц'''<br/><small>(Хуньд)</small> || '''Бөхөөн''' || '''Бажгар''' || '''Чанс''' || '''Банд''' || '''Үүлүү''' || '''Сийлүү'''<br/><small>(Улаан)</small> || '''Гозгор'''<br/><small>(Шор)</small> || '''Булуу'''
|-
| (12) || (2) || (8) || (4) || (10) || (6) || (4) || (11) || (10) || (7) || (6)
|-
| 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш
|}
=== Дуудах газрын мод — Military Suit ===
Эдгээр моднууд хос хосоороо өөр өөр байна; ижил нийлбэртэй хоёр модыг хослуулна.
{| class="wikitable" style="text-align:center"
|-
! [[File:CDomino_5-4.svg|50px]] !! [[File:CDomino_6-3.svg|50px]] !! [[File:CDomino_5-3.svg|50px]] !! [[File:CDomino_6-2.svg|50px]] !! [[File:CDomino_5-2.svg|50px]] !! [[File:CDomino_4-3.svg|50px]] !! [[File:CDomino_4-2.svg|50px]] !! [[File:CDomino_3-2.svg|50px]]
|-
| '''Гавал'''<br/><small>(Улаан)</small> || '''Дэгээ'''<br/><small>(Цагаан)</small> || '''Савар'''<br/><small>(Мурий)</small> || '''Дөнгө''' || '''Сарлаг''' || '''Шанага''' || '''Нохой''' || '''Чүү'''
|-
| (9) || (9) || (8) || (8) || (7) || (7) || (6) || (5)
|-
| 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш
|}
== Тоглоомын дүрэм — Цай хураах ==
Даалуу тоглоомын олон хувилбар байдгаас '''„Цай хураах"''' бол хамгийн түгээмэл хувилбарын нэг юм. Тоглоомын дүрмийг дор тодорхойлов.
==== Мод хуваарилалт ====
Жанлийний 8 мод буюу анхнаасаа 2ш байдаг Улаан ес, Цагаан ес, Дөнгө 8, Тэмээ (Мурий) 8, Шанага 7 гэх мэт моднууд, мөн Ёозоос бусад 4 байдаг модноос нэг нэгийг ''цай'' болгон авна.
==== 5 хүн тоглох ====
* 5 аар өрнө (хуваарилна).
* 1 хүнд 2 цай очно.
* Хожих хүн 10 цай хураана.
==== 4 хүн тоглох ====
* 2 Ёоз-ыг дээрх модон дээрээ нэмж авна.
* 4 эсвэл 6 аар өрөөд 1 хүнд 3 цай очно.
* Хожих хүн 12 цай хураана.
==== Боол-ноён дүрэм ====
3, 4 өөс дээш өрөнд орвол ''боол'' ''ноён'' болж, 10-с дээшхи бүх модоо эзэндээ өгнө.
== Нэршил ба гуншин ==
Мод бүр ардын хөгжөөнт ''гуншинтай'' (шүлэглэсэн дуудлага)-тай. Тоглоомын явцад модоо тавихдаа гуншинг нь хэлж дуудна.<ref name="erdenechimeg">{{cite web |title=Монгол даалууны гуншин |url=https://gurduumn.blogspot.com/2013/04/blog-post_362.html |author=Лувсанноровын Эрдэнэчимэг |date=2013-04-11 |website=Эрдэнэчимэгийн блог |access-date=2025}}</ref><ref name="tsogzolmaa">{{cite journal |title=Даалууны зарим нэрийн сэл гарал, гуншинд илрэх нь |url=https://www.researchgate.net/publication/376649678 |author=Цогзолмаа Гүрүүчин |year=2023 |journal=ResearchGate |access-date=2025}}</ref>
=== Улаан тал ===
==== Даалуу ====
[[File:CDomino_6-6.svg|30px|left]]
<poem>
Хамбан эрээн даалуу
Хар мөрний жанжин
Энэ наадмын эзэн
Эрээн алаг даалуу
</poem>
==== Сийлүү арав ====
[[File:CDomino_4-6.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Улаан арав
<poem>
Сэмбэн нэртэй сийлүү
Бумбан нэртэй рашаан
</poem>
==== Тэнгэр ====
[[File:CDomino_5-4.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Данх, Гавал, Улаан ес
<poem>
Улаан есөн жовдуухай
Уулаар явдаг галуухай
Усанд явдаг жараахай
Улсын сангийн Буханхүү
</poem>
==== Хуньд ====
[[File:CDomino_4-4.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Чавганц найм
<poem>
Наян жил насалсан
Намбагар улаан чавган
</poem>
==== Шовх ====
[[File:CDomino_1-6.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Шор, Гозгор, Бурхан долоо
<poem>
Гозон долоо гоохолзоно
Говийн хүүхэн шоохолзоно
</poem>
==== Шанага ====
[[File:CDomino_4-3.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Гуя долоо
<poem>
Долоон бурхан шинжтэй
Долнуур авгайн шанага.
</poem>
==== Нохой зургаа ====
[[File:CDomino_4-2.svg|30px|left]]
<poem>
Зуудаг нохойн зулзага
Зургаан нүхтэй даалуу
</poem>
==== Тав нэг ====
[[File:CDomino_1-5.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Тавхай, Булуу, Цэцэг зургаа
<poem>
Булуу тав нэг будантай
Буцаад татах нь манантай
</poem>
<poem>
Таван булуу нэг ялуу
Таргийн бүлүүр
Айргийн хутгуур
</poem>
==== Бөхөөн ====
[[File:CDomino_3-1.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Оймс дөрөв
<poem>
Бөхнөг түргэн гүйдэлтэй
Дорниун халзан шарга
Бөхтийж бай бэрээдэнэ
Тонгойж бай торлогдоно
Тун болохгүй бол тонгорно
</poem>
==== Ёоз хоёр ====
[[File:CDomino_1-1.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Нүдний шил
<poem>
Ёгзолдоржийн хөдөөгөөс
Ёнзон хамбын гадаанаас
Цайны сүүний гуйлгачин
Цалам барьсан дээрэмчин
</poem>
=== Цагаан тал ===
==== Үүлүү ====
[[File:CDomino_5-6.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Хуутуу
<poem>
Үү хааны Лүү хаан
Үйзэн бэйсийн дамар толгойт
</poem>
==== Бажгар арав ====
[[File:CDomino_5-5.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Цагаан арав, Хар арав
<poem>
Хар арав нь Хандын найз
Хандгай буга нь уулын найз
Харин Хандмаа миний найз
</poem>
==== Дэгээ ес ====
[[File:CDomino_6-3.svg|30px|left]]
<poem>
Дэгээ есөнд
Дээлээ уруулж
Дэгжин хүүхэнд
Нүүрээ маажуул
</poem>
==== Савар ====
[[File:CDomino_5-3.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Муруй, Аргай, Адуу, Тэмээ найм
<poem>
Сайн хэлбэл сарий найм
Муу хэлбэл мурий найм
Дахиад хэлбэл далий найм
Давтаад хэлбэл тэмээ найм.
</poem>
==== Гавал ====
[[File:CDomino_6-2.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Дөнгө найм, Хөнгөн тэрэг
<poem>
Дөнгө биеийг чилээнэ
Дөрөө хөлийг чилээнэ
</poem>
==== Сарлаг долоо ====
[[File:CDomino_5-2.svg|30px|left]]
<poem>
Долоон уулын сарлаг
Догшин газрын савдаг
</poem>
==== Чанс ====
[[File:CDomino_3-3.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Хана зургаа
<poem>
Ханан хээтэй чанс
Хаяа голын бургас
</poem>
==== Чүү тав ====
[[File:CDomino_3-2.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Чуу тав
<poem>
Чүтаа лүндэг баян зээрд
Чүү тавын ган тав
Чүтэл хоргойн мөнгөн цоолтуур
</poem>
==== Ванд ====
[[File:CDomino_2-2.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Бандан дөрөв
<poem>
Вандан хаадын сүгнэн хаад
Баавай ламын хүргэн хар
Ван хүний үр
Сүүт гүүний унага
Ванд нэртэй дөрөв.
</poem>
== Ишлэл ==
{{reflist}}
== Мөн үзэх ==
* [[Chinese dominoes]] — (англиар)
* [[Tien Gow]] — Тянь Цзю тоглоом
* [[Dominoes|Dominoes]] — Домино тоглоом (англиар)
[[Ангилал:Монгол уламжлалт тоглоом]]
[[Ангилал:Домино тоглоом]]
[[Ангилал:Chinese dominoes]]
[[Ангилал:Монгол соёл]]
[[Ангилал:Хөзөр ба даалуу]]
[[Ангилал:Монгол наадгай]]
o8aoj7ae66v5a8b43r4nlziyvysfzna
859448
859446
2026-06-20T06:58:41Z
Namchin
268
859448
wikitext
text/x-wiki
{{Инфобокс тоглоом
| name = Даалуу
| image = [[File:CDomino_6-6.svg|50px]]
| image_caption = Даалуу мод (6-6)
| other_names = ᠳᠠᠯᠤ
| genre = [[Tile-based game|Хөзрийн тоглоом]]<br/>Домино хувилбар
| players = 4–5
| materials = Даалууны мод (домино), 60 ширхэг (Улаан тал: 34, Цагаан тал: 26)
| origin = Хятад (домино), Монгол (нэршил, дуудлага, дүрэм)
| country = {{МОН}}
| footnotes = Тоглоомын хэлбэр: Цай хураах, бусад
}}
'''Даалуу''' (монгол бичгээр: ᠳᠠᠯᠤ) бол Монголчуудын дунд нийтлэг тоглоом юм. Тоглоомын модууд (хөзрүүд) нь Хятад домино-ийн бүтэцтэй ижил боловч нэршил, хоч, гуншин, тоглоомын дүрэм нь бүхэлдээ Монгол соёлоор бүрэлдсэн. Нийт 60 мод (ширхэг) бүхий 19 төрлийн модноос бүрддэг. Мод бүр хошин, хөгжөөнт шүлэглэсэн ''гуншингууд''-тай бөгөөд энэ нь тоглоомын соёлын өвөрмөц шинж юм.
== Моднууд ==
Даалууны нийт 60 мод нь 19 төрлийн модноос бүрдэнэ. Мод бүр домино-ийн ижил бүтэцтэй — дээд, доод хэсэгт тус бүр 1–6 цэгтэй. Моднуудыг '''Улаан тал''' (34 мод, 10 төрөл) ба '''Цагаан тал''' (26 мод, 9 төрөл) гэж хуваана. Мод бүрийн тоо (2 эсвэл 4 ширхэг) нь тухайн модны төрлөөс хамаарна.
=== Хос (ус) гарын мод — Civilian Suit ===
Эдгээр моднууд хос хосоороо ижил байна.
{| class="wikitable" style="text-align:center"
|-
! [[File:CDomino_6-6.svg|50px]] !! [[File:CDomino_1-1.svg|50px]] !! [[File:CDomino_4-4.svg|50px]] !! [[File:CDomino_3-1.svg|50px]] !! [[File:CDomino_5-5.svg|50px]] !! [[File:CDomino_3-3.svg|50px]] !! [[File:CDomino_2-2.svg|50px]] !! [[File:CDomino_5-6.svg|50px]] !! [[File:CDomino_4-6.svg|50px]] !! [[File:CDomino_1-6.svg|50px]] !! [[File:CDomino_1-5.svg|50px]]
|-
| '''Даалуу''' || '''Ёоз''' || '''Чавганц'''<br/><small>(Хуньд)</small> || '''Бөхөөн''' || '''Бажгар''' || '''Чанс''' || '''Банд''' || '''Үүлүү''' || '''Сийлүү'''<br/><small>(Улаан)</small> || '''Гозгор'''<br/><small>(Шор)</small> || '''Булуу'''
|-
| (12) || (2) || (8) || (4) || (10) || (6) || (4) || (11) || (10) || (7) || (6)
|-
| 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш
|}
=== Дуудах газрын мод — Military Suit ===
Эдгээр моднууд хос хосоороо өөр өөр байна; ижил нийлбэртэй хоёр модыг хослуулна.
{| class="wikitable" style="text-align:center"
|-
! [[File:CDomino_5-4.svg|50px]] !! [[File:CDomino_6-3.svg|50px]] !! [[File:CDomino_5-3.svg|50px]] !! [[File:CDomino_6-2.svg|50px]] !! [[File:CDomino_5-2.svg|50px]] !! [[File:CDomino_4-3.svg|50px]] !! [[File:CDomino_4-2.svg|50px]] !! [[File:CDomino_3-2.svg|50px]]
|-
| '''Гавал'''<br/><small>(Улаан)</small> || '''Дэгээ'''<br/><small>(Цагаан)</small> || '''Савар'''<br/><small>(Мурий)</small> || '''Дөнгө''' || '''Сарлаг''' || '''Шанага''' || '''Нохой''' || '''Чүү'''
|-
| (9) || (9) || (8) || (8) || (7) || (7) || (6) || (5)
|-
| 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш
|}
== Тоглоомын дүрэм — Цай хураах ==
Даалуу тоглоомын олон хувилбар байдгаас '''„Цай хураах"''' бол хамгийн түгээмэл хувилбарын нэг юм. Тоглоомын дүрмийг дор тодорхойлов.
==== Мод хуваарилалт ====
Жанлийний 8 мод буюу анхнаасаа 2ш байдаг Улаан ес, Цагаан ес, Дөнгө 8, Тэмээ (Мурий) 8, Шанага 7 гэх мэт моднууд, мөн Ёозоос бусад 4 байдаг модноос нэг нэгийг ''цай'' болгон авна.
==== 5 хүн тоглох ====
* 5 аар өрнө (хуваарилна).
* 1 хүнд 2 цай очно.
* Хожих хүн 10 цай хураана.
==== 4 хүн тоглох ====
* 2 Ёоз-ыг дээрх модон дээрээ нэмж авна.
* 4 эсвэл 6 аар өрөөд 1 хүнд 3 цай очно.
* Хожих хүн 12 цай хураана.
==== Боол-ноён дүрэм ====
3, 4 өөс дээш өрөнд орвол ''боол'' ''ноён'' болж, 10-с дээшхи бүх модоо эзэндээ өгнө.
== Нэршил ба гуншин ==
Мод бүр ардын хөгжөөнт ''гуншинтай'' (шүлэглэсэн дуудлага)-тай. Тоглоомын явцад модоо тавихдаа гуншинг нь хэлж дуудна.<ref name="erdenechimeg">{{cite web |title=Монгол даалууны гуншин |url=https://gurduumn.blogspot.com/2013/04/blog-post_362.html |author=Лувсанноровын Эрдэнэчимэг |date=2013-04-11 |website=Эрдэнэчимэгийн блог |access-date=2025}}</ref><ref name="tsogzolmaa">{{cite journal |title=Даалууны зарим нэрийн сэл гарал, гуншинд илрэх нь |url=https://www.researchgate.net/publication/376649678 |author=Цогзолмаа Гүрүүчин |year=2023 |journal=ResearchGate |access-date=2025}}</ref>
=== Улаан тал ===
==== Даалуу ====
[[File:CDomino_6-6.svg|30px|left]]
<poem>
Хамбан эрээн даалуу
Хар мөрний жанжин
Энэ наадмын эзэн
Эрээн алаг даалуу
</poem>
==== Сийлүү арав ====
[[File:CDomino_4-6.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Улаан арав
<poem>
Сэмбэн нэртэй сийлүү
Бумбан нэртэй рашаан
</poem>
==== Тэнгэр ====
[[File:CDomino_5-4.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Данх, Гавал, Улаан ес
<poem>
Улаан есөн жовдуухай
Уулаар явдаг галуухай
Усанд явдаг жараахай
Улсын сангийн Буханхүү
</poem>
==== Хуньд ====
[[File:CDomino_4-4.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Чавганц найм
<poem>
Наян жил насалсан
Намбагар улаан чавган
</poem>
==== Шовх ====
[[File:CDomino_1-6.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Шор, Гозгор, Бурхан долоо
<poem>
Гозон долоо гоохолзоно
Говийн хүүхэн шоохолзоно
</poem>
==== Шанага ====
[[File:CDomino_4-3.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Гуя долоо
<poem>
Долоон бурхан шинжтэй
Долнуур авгайн шанага.
</poem>
==== Нохой зургаа ====
[[File:CDomino_4-2.svg|30px|left]]
<poem>
Зуудаг нохойн зулзага
Зургаан нүхтэй даалуу
</poem>
==== Тав нэг ====
[[File:CDomino_1-5.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Тавхай, Булуу, Цэцэг зургаа
<poem>
Булуу тав нэг будантай
Буцаад татах нь манантай
</poem>
<poem>
Таван булуу нэг ялуу
Таргийн бүлүүр
Айргийн хутгуур
</poem>
==== Бөхөөн ====
[[File:CDomino_3-1.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Оймс дөрөв
<poem>
Бөхнөг түргэн гүйдэлтэй
Дорниун халзан шарга
Бөхтийж бай бэрээдэнэ
Тонгойж бай торлогдоно
Тун болохгүй бол тонгорно
</poem>
==== Ёоз хоёр ====
[[File:CDomino_1-1.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Нүдний шил
<poem>
Ёгзолдоржийн хөдөөгөөс
Ёнзон хамбын гадаанаас
Цайны сүүний гуйлгачин
Цалам барьсан дээрэмчин
</poem>
=== Цагаан тал ===
==== Үүлүү ====
[[File:CDomino_5-6.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Хуутуу
<poem>
Үү хааны Лүү хаан
Үйзэн бэйсийн дамар толгойт
</poem>
==== Бажгар арав ====
[[File:CDomino_5-5.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Цагаан арав, Хар арав
<poem>
Хар арав нь Хандын найз
Хандгай буга нь уулын найз
Харин Хандмаа миний найз
</poem>
==== Дэгээ ес ====
[[File:CDomino_6-3.svg|30px|left]]
<poem>
Дэгээ есөнд
Дээлээ уруулж
Дэгжин хүүхэнд
Нүүрээ маажуул
</poem>
==== Савар ====
[[File:CDomino_5-3.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Муруй, Аргай, Адуу, Тэмээ найм
<poem>
Сайн хэлбэл сарий найм
Муу хэлбэл мурий найм
Дахиад хэлбэл далий найм
Давтаад хэлбэл тэмээ найм.
</poem>
==== Гавал ====
[[File:CDomino_6-2.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Дөнгө найм, Хөнгөн тэрэг
<poem>
Дөнгө биеийг чилээнэ
Дөрөө хөлийг чилээнэ
</poem>
==== Сарлаг долоо ====
[[File:CDomino_5-2.svg|30px|left]]
<poem>
Долоон уулын сарлаг
Догшин газрын савдаг
</poem>
==== Чанс ====
[[File:CDomino_3-3.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Хана зургаа
<poem>
Ханан хээтэй чанс
Хаяа голын бургас
</poem>
==== Чүү тав ====
[[File:CDomino_3-2.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Чуу тав
<poem>
Чүтаа лүндэг баян зээрд
Чүү тавын ган тав
Чүтэл хоргойн мөнгөн цоолтуур
</poem>
==== Ванд ====
[[File:CDomino_2-2.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Бандан дөрөв
<poem>
Вандан хаадын сүгнэн хаад
Баавай ламын хүргэн хар
Ван хүний үр
Сүүт гүүний унага
Ванд нэртэй дөрөв.
</poem>
== Ишлэл ==
{{reflist}}
== Мөн үзэх ==
* [[Chinese dominoes]] — (англиар)
* [[Tien Gow]] — Тянь Цзю тоглоом
* [[Dominoes|Dominoes]] — Домино тоглоом (англиар)
[[Ангилал:Монгол уламжлалт тоглоом]]
[[Ангилал:Домино тоглоом]]
[[Ангилал:Chinese dominoes]]
[[Ангилал:Монгол соёл]]
[[Ангилал:Хөзөр ба даалуу]]
[[Ангилал:Монгол наадгай]]
t2l1logcmzj2svmm07vr3pt598rqy6l
859449
859448
2026-06-20T07:00:56Z
Namchin
268
859449
wikitext
text/x-wiki
{{Инфобокс тоглоом
| name = Даалуу
| image = [[File:CDomino_6-6.svg|50px]]
| image_caption = Даалуу мод (6-6)
| other_names = ᠳᠠᠯᠤ
| genre = [[Tile-based game|Мөрийтэй тоглоом]]<br/>Домино хувилбар
| players = 4–5
| materials = Даалууны мод (домино), 60 ширхэг (Улаан тал: 34, Цагаан тал: 26)
| origin = Хятад (домино), Монгол (нэршил, дуудлага, дүрэм)
| country = {{МОН}}
| footnotes = Тоглоомын хэлбэр: Цай хураах, бусад
}}
'''Даалуу''' (монгол бичгээр: ᠳᠠᠯᠤ) бол Монголчуудын дунд нийтлэг тоглоом юм. Тоглоомын модууд (даалуунууд) нь Хятад домино-ийн бүтэцтэй ижил боловч нэршил, хоч, гуншин, тоглоомын дүрэм нь бүхэлдээ Монгол соёлоор бүрэлдсэн. Нийт 60 мод (ширхэг) бүхий 19 төрлийн модноос бүрддэг. Мод бүр хошин, хөгжөөнт шүлэглэсэн ''гуншингууд''-тай бөгөөд энэ нь тоглоомын соёлын өвөрмөц шинж юм.
== Моднууд ==
Даалууны нийт 60 мод нь 19 төрлийн модноос бүрдэнэ. Мод бүр домино-ийн ижил бүтэцтэй — дээд, доод хэсэгт тус бүр 1–6 цэгтэй. Моднуудыг '''Улаан тал''' (34 мод, 10 төрөл) ба '''Цагаан тал''' (26 мод, 9 төрөл) гэж хуваана. Мод бүрийн тоо (2 эсвэл 4 ширхэг) нь тухайн модны төрлөөс хамаарна.
=== Хос (ус) гарын мод — Civilian Suit ===
Эдгээр моднууд хос хосоороо ижил байна.
{| class="wikitable" style="text-align:center"
|-
! [[File:CDomino_6-6.svg|50px]] !! [[File:CDomino_1-1.svg|50px]] !! [[File:CDomino_4-4.svg|50px]] !! [[File:CDomino_3-1.svg|50px]] !! [[File:CDomino_5-5.svg|50px]] !! [[File:CDomino_3-3.svg|50px]] !! [[File:CDomino_2-2.svg|50px]] !! [[File:CDomino_5-6.svg|50px]] !! [[File:CDomino_4-6.svg|50px]] !! [[File:CDomino_1-6.svg|50px]] !! [[File:CDomino_1-5.svg|50px]]
|-
| '''Даалуу''' || '''Ёоз''' || '''Чавганц'''<br/><small>(Хуньд)</small> || '''Бөхөөн''' || '''Бажгар''' || '''Чанс''' || '''Банд''' || '''Үүлүү''' || '''Сийлүү'''<br/><small>(Улаан)</small> || '''Гозгор'''<br/><small>(Шор)</small> || '''Булуу'''
|-
| (12) || (2) || (8) || (4) || (10) || (6) || (4) || (11) || (10) || (7) || (6)
|-
| 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш || 4 ш
|}
=== Дуудах газрын мод — Military Suit ===
Эдгээр моднууд хос хосоороо өөр өөр байна; ижил нийлбэртэй хоёр модыг хослуулна.
{| class="wikitable" style="text-align:center"
|-
! [[File:CDomino_5-4.svg|50px]] !! [[File:CDomino_6-3.svg|50px]] !! [[File:CDomino_5-3.svg|50px]] !! [[File:CDomino_6-2.svg|50px]] !! [[File:CDomino_5-2.svg|50px]] !! [[File:CDomino_4-3.svg|50px]] !! [[File:CDomino_4-2.svg|50px]] !! [[File:CDomino_3-2.svg|50px]]
|-
| '''Гавал'''<br/><small>(Улаан)</small> || '''Дэгээ'''<br/><small>(Цагаан)</small> || '''Савар'''<br/><small>(Мурий)</small> || '''Дөнгө''' || '''Сарлаг''' || '''Шанага''' || '''Нохой''' || '''Чүү'''
|-
| (9) || (9) || (8) || (8) || (7) || (7) || (6) || (5)
|-
| 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш || 2 ш
|}
== Тоглоомын дүрэм — Цай хураах ==
Даалуу тоглоомын олон хувилбар байдгаас '''„Цай хураах"''' бол хамгийн түгээмэл хувилбарын нэг юм. Тоглоомын дүрмийг дор тодорхойлов.
==== Мод хуваарилалт ====
Жанлийний 8 мод буюу анхнаасаа 2ш байдаг Улаан ес, Цагаан ес, Дөнгө 8, Тэмээ (Мурий) 8, Шанага 7 гэх мэт моднууд, мөн Ёозоос бусад 4 байдаг модноос нэг нэгийг ''цай'' болгон авна.
==== 5 хүн тоглох ====
* 5 аар өрнө (хуваарилна).
* 1 хүнд 2 цай очно.
* Хожих хүн 10 цай хураана.
==== 4 хүн тоглох ====
* 2 Ёоз-ыг дээрх модон дээрээ нэмж авна.
* 4 эсвэл 6 аар өрөөд 1 хүнд 3 цай очно.
* Хожих хүн 12 цай хураана.
==== Боол-ноён дүрэм ====
3, 4 өөс дээш өрөнд орвол ''боол'' ''ноён'' болж, 10-с дээшхи бүх модоо эзэндээ өгнө.
== Нэршил ба гуншин ==
Мод бүр ардын хөгжөөнт ''гуншинтай'' (шүлэглэсэн дуудлага)-тай. Тоглоомын явцад модоо тавихдаа гуншинг нь хэлж дуудна.<ref name="erdenechimeg">{{cite web |title=Монгол даалууны гуншин |url=https://gurduumn.blogspot.com/2013/04/blog-post_362.html |author=Лувсанноровын Эрдэнэчимэг |date=2013-04-11 |website=Эрдэнэчимэгийн блог |access-date=2025}}</ref><ref name="tsogzolmaa">{{cite journal |title=Даалууны зарим нэрийн сэл гарал, гуншинд илрэх нь |url=https://www.researchgate.net/publication/376649678 |author=Цогзолмаа Гүрүүчин |year=2023 |journal=ResearchGate |access-date=2025}}</ref>
=== Улаан тал ===
==== Даалуу ====
[[File:CDomino_6-6.svg|30px|left]]
<poem>
Хамбан эрээн даалуу
Хар мөрний жанжин
Энэ наадмын эзэн
Эрээн алаг даалуу
</poem>
==== Сийлүү арав ====
[[File:CDomino_4-6.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Улаан арав
<poem>
Сэмбэн нэртэй сийлүү
Бумбан нэртэй рашаан
</poem>
==== Тэнгэр ====
[[File:CDomino_5-4.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Данх, Гавал, Улаан ес
<poem>
Улаан есөн жовдуухай
Уулаар явдаг галуухай
Усанд явдаг жараахай
Улсын сангийн Буханхүү
</poem>
==== Хуньд ====
[[File:CDomino_4-4.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Чавганц найм
<poem>
Наян жил насалсан
Намбагар улаан чавган
</poem>
==== Шовх ====
[[File:CDomino_1-6.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Шор, Гозгор, Бурхан долоо
<poem>
Гозон долоо гоохолзоно
Говийн хүүхэн шоохолзоно
</poem>
==== Шанага ====
[[File:CDomino_4-3.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Гуя долоо
<poem>
Долоон бурхан шинжтэй
Долнуур авгайн шанага.
</poem>
==== Нохой зургаа ====
[[File:CDomino_4-2.svg|30px|left]]
<poem>
Зуудаг нохойн зулзага
Зургаан нүхтэй даалуу
</poem>
==== Тав нэг ====
[[File:CDomino_1-5.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Тавхай, Булуу, Цэцэг зургаа
<poem>
Булуу тав нэг будантай
Буцаад татах нь манантай
</poem>
<poem>
Таван булуу нэг ялуу
Таргийн бүлүүр
Айргийн хутгуур
</poem>
==== Бөхөөн ====
[[File:CDomino_3-1.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Оймс дөрөв
<poem>
Бөхнөг түргэн гүйдэлтэй
Дорниун халзан шарга
Бөхтийж бай бэрээдэнэ
Тонгойж бай торлогдоно
Тун болохгүй бол тонгорно
</poem>
==== Ёоз хоёр ====
[[File:CDomino_1-1.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Нүдний шил
<poem>
Ёгзолдоржийн хөдөөгөөс
Ёнзон хамбын гадаанаас
Цайны сүүний гуйлгачин
Цалам барьсан дээрэмчин
</poem>
=== Цагаан тал ===
==== Үүлүү ====
[[File:CDomino_5-6.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Хуутуу
<poem>
Үү хааны Лүү хаан
Үйзэн бэйсийн дамар толгойт
</poem>
==== Бажгар арав ====
[[File:CDomino_5-5.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Цагаан арав, Хар арав
<poem>
Хар арав нь Хандын найз
Хандгай буга нь уулын найз
Харин Хандмаа миний найз
</poem>
==== Дэгээ ес ====
[[File:CDomino_6-3.svg|30px|left]]
<poem>
Дэгээ есөнд
Дээлээ уруулж
Дэгжин хүүхэнд
Нүүрээ маажуул
</poem>
==== Савар ====
[[File:CDomino_5-3.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Муруй, Аргай, Адуу, Тэмээ найм
<poem>
Сайн хэлбэл сарий найм
Муу хэлбэл мурий найм
Дахиад хэлбэл далий найм
Давтаад хэлбэл тэмээ найм.
</poem>
==== Гавал ====
[[File:CDomino_6-2.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Дөнгө найм, Хөнгөн тэрэг
<poem>
Дөнгө биеийг чилээнэ
Дөрөө хөлийг чилээнэ
</poem>
==== Сарлаг долоо ====
[[File:CDomino_5-2.svg|30px|left]]
<poem>
Долоон уулын сарлаг
Догшин газрын савдаг
</poem>
==== Чанс ====
[[File:CDomino_3-3.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Хана зургаа
<poem>
Ханан хээтэй чанс
Хаяа голын бургас
</poem>
==== Чүү тав ====
[[File:CDomino_3-2.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Чуу тав
<poem>
Чүтаа лүндэг баян зээрд
Чүү тавын ган тав
Чүтэл хоргойн мөнгөн цоолтуур
</poem>
==== Ванд ====
[[File:CDomino_2-2.svg|30px|left]]
'''Бусад нэршил:''' Бандан дөрөв
<poem>
Вандан хаадын сүгнэн хаад
Баавай ламын хүргэн хар
Ван хүний үр
Сүүт гүүний унага
Ванд нэртэй дөрөв.
</poem>
== Ишлэл ==
{{reflist}}
== Мөн үзэх ==
* [[Chinese dominoes]] — (англиар)
* [[Tien Gow]] — Тянь Цзю тоглоом
* [[Dominoes|Dominoes]] — Домино тоглоом (англиар)
[[Ангилал:Монгол уламжлалт тоглоом]]
[[Ангилал:Домино тоглоом]]
[[Ангилал:Chinese dominoes]]
[[Ангилал:Монгол соёл]]
[[Ангилал:Хөзөр ба даалуу]]
[[Ангилал:Монгол наадгай]]
iglpkcx5axbl8g8maj2pxbc58mfro8c
Загвар:Инфобокс тоглоом
10
146758
859447
2026-06-20T06:56:12Z
Namchin
268
Хуудас үүсгэв: "{{Инфобокс |bodystyle=width:{{{infoboxwidth|{{{width|20em}}}}}}; |abovestyle=background:inherit; font-weight:bold; font-style:italic; |labelstyle=background:inherit; white-space:nowrap; |above= {{{name|{{PAGENAME}}}}} |image= {{{image|}}} |caption= {{{image_caption|}}} |label1= Бусад нэр |data1= {{{other_names|}}} |label2= Төрөл |data2= {{{genre|}}} |label3= Тоглогчид |data3= {{{players|}}} |label4= Тоглох хугацаа |data..."
859447
wikitext
text/x-wiki
{{Инфобокс
|bodystyle=width:{{{infoboxwidth|{{{width|20em}}}}}};
|abovestyle=background:inherit; font-weight:bold; font-style:italic;
|labelstyle=background:inherit; white-space:nowrap;
|above= {{{name|{{PAGENAME}}}}}
|image= {{{image|}}}
|caption= {{{image_caption|}}}
|label1= Бусад нэр
|data1= {{{other_names|}}}
|label2= Төрөл
|data2= {{{genre|}}}
|label3= Тоглогчид
|data3= {{{players|}}}
|label4= Тоглох хугацаа
|data4= {{{play_time|}}}
|label5= Бэлтгэх хугацаа
|data5= {{{setup_time|}}}
|label6= Хэрэгсэл
|data6= {{{materials|}}}
|label7= Чадвар
|data7= {{{skills|}}}
|label8= Гарал
|data8= {{{origin|}}}
|label9= Улс / Бүс нутаг
|data9= {{{country|}}}
|label10= Он / Эрин үе
|data10= {{{date|}}}
|label11= Зохион бүтээгч
|data11= {{{designer|}}}
|label12= Хэвлэгч
|data12= {{{publisher|}}}
|label13= {{{blank_label|}}}
|data13= {{{blank_data|}}}
|label14= {{{blank_label2|}}}
|data14= {{{blank_data2|}}}
|label15= Тэмдэглэл
|data15= {{{footnotes|}}}
}}<noinclude>
{{pp-template|small=yes}}
{{documentation}}
</noinclude>
l4wi6sp3ff7br0plx9uza2t0c9yeoxw
Загалмайтны хоёр дахь аян
0
146759
859451
2026-06-20T10:43:10Z
Avirmed Batsaikhan
53733
Хуудас үүсгэв: "'''Загалмайтны хоёр дахь аян''' — Баруун Европоос 1147-1149 онд хийсэн хоёр дахь шашны цэргийн аян дайн. Энэ дайн 1144 онд [[Селжүкийн эзэнт гүрэн|Селжукийн]] цэргийн удирдагч Атабег Зангигийн цэргүүд Эдесса хотыг эзэлсний хариуд эхэлсэн гэж үздэг юм."
859451
wikitext
text/x-wiki
'''Загалмайтны хоёр дахь аян''' — Баруун Европоос 1147-1149 онд хийсэн хоёр дахь шашны цэргийн аян дайн. Энэ дайн 1144 онд [[Селжүкийн эзэнт гүрэн|Селжукийн]] цэргийн удирдагч Атабег Зангигийн цэргүүд Эдесса хотыг эзэлсний хариуд эхэлсэн гэж үздэг юм.
69ehdby52dtibu5f90i2lrll7rdy5ef