وکیپیڈیا
pnbwiki
https://pnb.wikipedia.org/wiki/%D9%BE%DB%81%D9%84%D8%A7_%D8%B5%D9%81%DB%81
MediaWiki 1.46.0-wmf.26
first-letter
میڈیا
خاص
گل بات
ورتنوالا
ورتن گل بات
وکیپیڈیا
ویونت گل بات
فائل
فائل گل بات
میڈیا وکی
میڈیاوکی گل بات
سانچہ
سانچہ گل بات
ہتھونڈائی
ہتھونڈائی گل بات
گٹھ
گٹھ گل بات
TimedText
TimedText talk
ماڈیول
ماڈیول گل بات
Event
Event talk
چند
0
2413
706723
702857
2026-05-01T14:30:28Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706723
wikitext
text/x-wiki
[[File:Full Moon Luc Viatour.jpg|thumb|left|چند [[file:Moon decrescent symbol (fixed width).svg|20px|☾]]]]
'''چند''' یا '''چن''' ([[انگریزی زبان|انگریزی]]: Moon)، [[زمین]] دوالے گھمݨ آلا اکو [[پاندھی]] اے۔ ایہ [[زمین]] توں 384403 [[کلومیٹر]] دے پینڈے تے آ۔ ایہ زمین دے دوالے اپنا اک پھیرا 27.3 دناں وچ پورا کردا اے۔ ایہدا قطر زمین دے قطر دا %27 اے۔ ایہ زمین دے کنے دا %60 اے تے فیر ایہدا ماس زمین دے ماس دا 81واں انگ بندا اے۔
چند دا زمین اگے اکو ای دکھالا رہندا اے۔ سورج مگروں ایہ آسمان اُتے سبھ توں لشکدی چیز اے بھاویں ایہدے مکھ ہنھیرا کولے ورگا اے۔ اسمان تے وکھریاں کرکے ودھیا دسن باجوں تے ایہدے وکھرے روپ ایہناں رل کے ایہنوں پرانے ویلیاں توں [[بولی]]، [[کیلنڈر]]، [[آرٹ]] تے مذہب تے گوڑھے رنگ کیتے نیں۔ چند دی کِھچ سمندر وچ موجاں بناؤندی آ تے دن نوں تھوڑا جیہا لمبا کردی آ۔ چن توں زمین دا پینڈا سالانہ 3.82 سینٹی میٹر ودھ رییا اے۔ پر ایہ ناپ مستند نہیں۔
چند بارے دَسّ اے کہ ایہ 4.5 ارب ورھے پہلاں بنیا سی تے ایہ زمین بنن دے نال ای مگروں بنیا سی۔ چن کلّا آسمانی انگ اے جتھوں تک زمین توں انسان اپڑیا اے۔ سوویت یونین دا لونا پروگرام 1959 وچ پہلا سی جیہڑی خلائی جہاز نال چن تے اپڑیا سی۔ امریکی ناسا دا اپالو پروگرام وچ اپالو 8 وچ پہلی واری تن انساناں نے 1968 وچ چن دے دوالے چکر کٹیا تے فیر 1968 توں 1972 تک 6 واری انسان چن تے اتریا پہلی واری اپالو 11 والی اڈاری وچ 20 جولائی 1969 نوں۔ ایہناں وچ چند توں 380 کلو پڑی زمین تے ٹؤ کے لیائی گئی جس توں چن دا مڈھ، اندرلا ٹانچہ تے تریخ بجھی گئی۔ 1972 وچ اپالو 17 دے مشن مگروں فیر کوئی انسان چن تے نہیں گیا۔ کئی دیساں نے اودے دوالے گھمن والے سیارے وی بھیجے۔ چند اُتے ہر دیس دا انسان جاسکدا اے۔
==چند دا بننا==
4.527 ارب ورھے پہلے چند کنج بنیا ایہدے بارے کئی سوچاں نیں۔ ایہ کم سورجی پربندھ دے بنن توں 3 توں 5 کروڑ مگروں ہویا۔ زیادہ ایہی گویڑ لایا گیا اے کہ کوئی مریخ دے ناپ دی شے زمین نال ٹکرائی تے اوہدے ملبے وچوں چند بنیا۔ سورجی نظام دے بنن دے مڈھ وچ ایہو جیہے ٹاکرے عام سن۔ کمپیوٹر تے ایس ٹاکرے نوں بنا کے دیکھیا گیا تے ایہی مورت بندی سی۔ شہابیے ایہ گل دسدے نیں کہ سورجی پربندھ دے اندرلے انگاں وچ چن تے زمین دے آئیسوٹوپس آپس وچ رلدے نیں جد کے ایہناں دے آئسوٹوپس مریخ تے وسٹا نال نہیں رلدے۔
چن دی چھلڑ، مینٹل، تے گری وکھرے ولدے بنے نیں۔ چن دی اندرلی خالص لوہے دی گری دا ریڈیس 240 کلومیٹر اے ایس توں اپر پانی سار لوہے دا انگ اے جیہدا رداس 300 کلومیٹر دے نیڑے اے۔ ایس توں اپر 500 کلومیٹر دے رداس دی کچھ پگھلی پٹی اے۔ چن دا لوہے نال رچیا چھلڑ 50 کلومیٹر دے نیڑے تریڑے موٹا اے۔
[[File:Speed of light from Earth to Moon.gif|thumb|600px|زمین تے چن, اوہناں دا ناپ تے پینڈا جیہڑا چانن زمین توں چن تک اپڑن لئی لیندا اے۔ 1.26 سکنٹاں وچ]]
لیزر تے مورتاں نال چن دی اتلی پدھر دی کھوج ہوئی اے۔ چن دے دکھن ول 2240 کلومیٹر ریڈیس دا اک کھڈا دسد اے جیہڑا 13 کلومیٹر ڈونگھا اے۔ ایہ ساڈے نظام پربندھ دا سبھ توں ڈونگھا کھڈا اے۔ چند دے پدھر اُتے سان٘ولے رنگ دے سادے نشان نیں جیہناں نوں ماریا کہیا گیا اے یعنی سمندر۔ پرانے تارا گرواں دی ایہ دریافت سی کہ ایہ سمندر نیں پر فیر پتا چلیا اے کہ ایہ سُکے ہوئے لاوے دے ویہڑے نیں۔ ماریا سانوں سامنے دِکھن والا چند دے حصے تے ای زیادہ اے تے سامنے والے حصے دے ایہ %31 حصے تے اے۔ چند اُتے لوہے دے ایہ ویہڑے 3.0–3.5 ارب ورے پہلے بنے۔ کسے تھاں تے ایہ 4.2 ارب پرانے وی نیں۔ سبھ توں تازی لاوے دی نشانی 1.2 ارب ورھے پرانی اے۔
[[File:Main lunar core en.jpg|thumb|left|150 px]]
چن تے زمین توں دسن والے پاسے 300,000 دے نیڑے گول کھڈے ایسے نیں جیہڑے 1 کلومیٹر توں ودھ چوڑے نیں۔ ایہناں وجوں کج سینسداناں، پڑھاکواں، کھوجیاں، آرٹسٹاں تے کھوجیاں دے ناں کیتے گۓ نیں۔ چن تے ہوا، زمینی موسمی حالات ناں ہون باجوں تے تبدیلیاں ارباں ورے پہلاں ہون باجوں ایہ گول کھڈے بلکل انج اے نیں جیوں پہلے سن۔ ایہناں توں چند دی پدھر دی عمر دا گویڑہ لگایا جاسکدا اے۔ اپالو مشن دے کھوجیاں نیں جیہڑیاں گول کھڈیاں توں مٹی کٹھی کر کے لیاندی اے اوہنی عمر 3.8 تے 4.1 دے گیڑے وچ اے۔
چن دی پدھر تے پانی سار پانی نہیں لبھیا۔ زمین توں پانی لجانا بہت مینگا اے۔ چن تے ہوا کوئی نیں تے ایہ ویکیوم وانگوں اے۔ 26 کیلون ایتھے سب توں ھوڑا گرمی ناپ ناپیا گیا اے۔ چن زمین دے دوالے 27.3 دناں وچ گھمدا اے پر زمین دے سورج دے دوالے گھمن باجوں 29.5 دن دا لگدا اے۔
چن زمین دے ناپ دے حساب نال چوکھا وڈھا اے۔ ایہدا قطر زمین دے قطر دا چوتھا حصہ تے ماس دا 81واں حصہ اے۔ اگر ایہدے سیارے نوں وی نگاہ وچ رکھیا جاۓ تے ایہ سب توں وڈھا چن اے۔ ایہ اوسے ویلے اپنے دوالے وی گھمدا اے جدوں ایہ زمین دے دوالے گھمدا اے تے ایس باجوں ایہدا اکو وکھالہ زمین نوں ویکھن والیاں اگے رہندا اے۔ اوہ حصہ جیہڑا سانوں نہیں دسدا اوہ چن والے کیلنڈر دی پہلی تریخ نوں ہنھیرے وانگوں دیکھیا جاسکدا اے ہلال نال۔ چن پہلے اپنے دوالے تیز گھمدا سی تے زمین باجوں ایہدا گھمن ہن والا ہوگیا۔ اپنے چکر دے چوتھے حصے وچ جدوں چند ادھا دِکھدا اے پر اوہدی چاننی ادھی ہون دی بجائے دسواں حصہ ہُندی اے۔
سورج تے زمین دےوشکار پینڈا 356,400 توں 406,700 کلومیٹر تک ریندا اے۔ 19 مارچ 2011 نوں 1993 مگروں زیمن دے سبھ توں نیڑے سی تے اوہدی لشک 30٪ تے ناپ 14 ٪ ودھ سی اوس توں جدوں ایہ سب توں دور سی۔
چند دی کِھچ زمین دے سمندراں وچ موجاں بناؤندی اے۔ جے چند تے سورج اک سیدھ وج آجان تاں ایہ زور ودھ جاندا اے۔ چند زمین اُتے زلزلے وی بناؤندا اے ایہ گل اپالو مشن دے خن تے رکھے ناپن والے اوزاروں توں 1969ء تے 1972ء دے وچکار پتا چلی۔
گرہن اوہدوں لگدے نیں جدوں چن سورج تے زمین اک سیدھ وچ ہون۔ سورج گرہن نوین چن ویلے اودوں بندا اے جدوں چن زمین تے سورج دے وشکار ہووے۔ چند گرہن پورے چند ویلے اودوں لگدا اے جدوں زمین سورج تے چند دے وچکار آجاوے۔ سورج وڈا اے پر دور ہون باجوں چن جڈا ای دِکھدا اے۔ ہر 6585.322 دناں مگروں اک سورج گرہن ہُندا اے۔
==چن دی کھوج==
[[File:Lunar libration with phase Oct 2007 (continuous loop).gif|thumb|thumbtime=0:02|alt=Over one lunar month more than half of the Moon's surface can be seen from the surface of the Earth.|چن دا اک مہینے دا وکھالا]]
چن بارے جانن تے ایہنوں سمجھن تے پڑھن بارے لوک [[تارہ پڑھت]] دے مڈھ ویلے ای لگ گے سن۔ 5ویں صدی م پ دے بابلی تارا گروواں نے 18 ورھے دے چکر چند گرہن دا پتا چلایا۔ ہندستانی تارہ گروواں نے مہینے وچ چن دے ودھن بارے دسیا۔ چوتھی صدی م پ دے چینی تارہ گرو شی شن نے سورج تے چن گرہن ہون بارے دسیا۔ [[انیکساگورس]] (500 – 428 م پ) اک یونانی تارہ گرو تے فلسفی سی جیہنے ایہ عقلی گل کیتی کہ چند تے سورج دوویں گول چٹاناں نیں تے چند سورج دا چانن پرتا کے ساڈے ول کلدا اے تے ایہو گل ہان ٹبر دے چینیاں نوں سجھی۔ 499 وچ ہندستانی تارا گرو [[آریا بھٹ]] نے وی اپنی کتاب وچ ایہ لکھیا کہ سورج دے چانن دا چند نالوں ٹکرا کے پلٹنا ای چند دے لشکن دی وجہ اے۔ [[سیلیوکوس]] نے دوسری صدی م پ وچ بالکل ٹھیک کیا جا سمندر دیاں چھلاں چن باجوں بندیاں نیں تے اوہناں دی اچائی دا جوڑ چن دی سورج نال سیدھ نال اے۔ ایسے صدی وچ [[ارسٹارخس]] نے زمین توں چن دا پینڈا تے چن دا ناپ ناپیا جیہنوں [[بطلیموس]] نے ہور ودھیا کیتا۔ [[ارشمیدس]] نے اک پلینیٹیریم بنایا جیدے وچ چن تے تاریاں دی ٹور دسی گئی سی۔
وچکارلے ویلے وچ [[ٹیلیسکوپ]] دے بنن توں پہلے کی لوک ایہو ای مَندے سن کہ چند پدھرا اے پر ایس ول وی لوک آرہے سن کہ ایہ گول اے۔ 1609 وچ [[گلیلیو گلیلی]] نے اپنی کتاب [[سڈریوس ننسیس]] وچ ٹیلی سکوپ توں دیکھ کے مورتاں بنا کے چھاپیاں تے ایہ دسیا کہ چن پدھرا ای نہیں ایدے تے پہاڑ وی نیں تے گول کھڈے وی نیں۔ [[ٹیلیسکوپ]] نے اک نویں دنیا دی کھڑکی لوکاں اگے کھولی تے چن دے نقشے لوک بناؤن لگ پئے۔ رچیولی تے گریمالڈی نے 17ویں صدی وچ چن دیاں تھانواں دے ناں رکھن دے اچیچے طریقے کڈھے تے ناں رکھے جیہڑے ہجے وی ورتے جارہے نیں۔ ولہلم بیئر تے یوہان ماڈلر نے چن دے بہت ودھیا نقشے بناۓ تے چن پہاڑاں دیاں اچائیاں وی ناپیاں۔ چن دی پدھر تے گول کھڈے جنہاں نوں [[گلیلیو]] نے [[اگپہاڑ]] توں بنے سمجھیا سی آن والے ویلیاں وچ ایہ پتہ چلیا کہ اوہ چن تے باہر توں آکے ڈگن تے ٹکران والیاں شیواں نال بنے نیں۔
'''سوویت یونین دے کم'''
امریکا تے سوویت یونین دی [[ٹھنڈی لڑائی]] وچ دوناں دیساں دے درمیان آسمان دی کھوج بارے وی مقابلہ شروع ہوگیا اے تے ایہدے وچ چند بارے کھوج وچ بہت وادھے ہوئے۔ سویت یونین دے لونا پروگرام وچ [[لونا 1]] [[زمین]] دی کھچ توں باہر نکلیا تے چن دے نیڑے گیا، [[لونا 2]] پہلی انسان دی بنائی ہوئی شے سی جیہڑی چند دے پدھر اُتے اُتری۔ [[لونا 3]] نے چن دے لکے پاسے دیاں مورتاں بنایاں۔ ایہ سارے کم 1959 وچ ہوۓ۔ [[لونا 9]] چن دے اتریا تے [[لونا 10]] نے پہلی واری چند دے دوالے چکر کٹیا۔ [[لونا 16]]، [[لونا 20]] تے [[لونا 24]] چند دے پدھر توں مٹی زمین اُتے لَے کے آئے۔
'''امریکا دے کم'''
امریکا نے وی سوویت یونین نال چن تے اپڑن دی دوڑ وچ سی پر جدوں یوری گاگرین اک روسی آسمان تے گیا تے امریکا نے چند اُتے اپڑن دی دوڑ وچ بہت وادھا کردتا تے امریکا دا اپالو پروگرام پہلے تے سوویت یونین نالوں پجھے سی پر فیر تیزی نال اگے ودھیا۔ 1968 وچ [[اپالو 8]] نے بندیاں نال چن دے دوالے پہلی واری چکر کٹیا۔ [[اپالو 11]] 21 جولائی 1969 نوں چند تے اتریا تے [[نیل آرمسٹرانگ]] اک امریکی، پہلا انسان سی جیہڑا ایدا ایس ااری دا آگو سی اوہ چن تے اتریا۔ امریکی فیر وی چن تے گۓ تے 382 کلو چن دی مٹی 2,196 وکھریاں گتھلیاں وچ لے کے زمین تے آئے۔ نیل آرمسٹرانگ دا اپڑنا دوناں دیساں دے وشکار لگی دوڑ دا انت سی۔ ایس دوڑ باجوں ٹیکنالوجی تے سائینس وچ بہت وادھے ہوئے تے انسان دا زمین دے آلے دوالے دے محول بارے معلومات وچ چوکھا وادھا ہویا۔ چند اتے ایسے تکنیکی پرزے چھڈے گئے جیہڑے اوتھوں زمین اُتے خبراں بھیجدے سن۔
'''دوجے دیس'''
لونا تے اپالو پروگراماں مگروں دوجے دیس وی اگے آئے نیں۔ [[جاپان]] چند دے دوالے کمن والا روبوٹ ہائیٹن 1990ء وچ ٹوریا۔ یورپی دیساں نے 2004ء وچ سمارٹ 1 ایہدے دوالے بھیجیا۔ 2007ء وچ چین اپنا بنیا سیارہ چانگی چند ول بھیجیا۔ 2008ء وچ ہندستان دا بنیا چندریاں 1 چند ول گیا۔
امریکی چند تے جا چکے نیں تے امریکا دا جھنڈا وی لگیا ہویا اے چن تے تے اینج ای سوویت یونین وی چند ول مِشن بھیج چُکیا اے پر کسے دیس نے وی چن تے کلیم نہیں کیتا کہ اوہ چند دا مالک اے۔ امریکا تے روس 1967 وچ ہون والی اک ٹریٹی اُتے دستخط کر چُکے نیں جیہدے وچ خلا نوں ہتھیاراں توں پاک تے سارے انساناں لئی منیا گیا سی۔ کئی لوکاں نے اپنے ولوں ای چن تے ملکیت دے دعوے کیتے نیں پر اوہناں دی گل نوں مانتا نہیں ملی۔
{| class="wikitable" style="float: left; clear: left; margin-left: 1em; text-align: center;"
|+ چن دی پدھر دی کیمیائی بنتر<ref>{{cite book
|author=Taylor, Stuart Ross
|title=Lunar science: A post-Apollo view
|year=1975
|page=64
|publisher=New York, Pergamon Press, Inc.
|url=http://articles.adsabs.harvard.edu//full/1975lspa.book.....T/0000064.000.html
}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210217153346/http://articles.adsabs.harvard.edu//full/1975lspa.book.....T/0000064.000.html |date=2021-02-17 }}</ref><!-- After Turkevich, A.L. (1973) PLC 4:1159; Moon. 8:365. -->
! rowspan="2"|کمپاؤنڈ
! rowspan="2"|فارمولا
! colspan="2"|بنتر (wt %)
|-
! style="font-size: smaller;" | ماریا
! style="font-size: smaller;" | اچے تھاں
|-
| style="text-align: left;" | [[سلیکان ڈائیآکسائیڈ|سلیکا]]
| SiO<sub>2</sub>
| 45.4%
| 45.5%
|-
| style="text-align: left;" | [[Aluminium oxide|alumina]]
| Al<sub>2</sub>O<sub>3</sub>
| 14.9%
| 24.0%
|-
| style="text-align: left;" | [[Calcium oxide|lime]]
| CaO
| 11.8%
| 15.9%
|-
| style="text-align: left;" | [[iron(II) oxide]]
| FeO
| 14.1%
| 5.9%
|-
| style="text-align: left;" | [[Magnesium oxide|magnesia]]
| MgO
| 9.2%
| 7.5%
|-
| style="text-align: left;" | [[titanium dioxide]]
| TiO<sub>2</sub>
| 3.9%
| 0.6%
|-
| style="text-align: left;" | [[sodium oxide]]
| Na<sub>2</sub>O
| 0.6%
| 0.6%
|-
! colspan="2" | کل
! 99.9%
! 100.0%
|}
== باہرلے جوڑ ==
{{Commons|Moon|چند|position=left}}
== حوالے ==
{{حوالے|2}}
[[گٹھ:اجرام فلکی]]
[[گٹھ:تارہ پڑھت]]
[[گٹھ:خلائی سائنس]]
[[گٹھ:فلکیات]]
icpwbwr8ro6st216liuztryng6fta9r
ہائیلبرن
0
24435
706742
345531
2026-05-01T19:23:08Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706742
wikitext
text/x-wiki
{|table id="toc" style="margin:0;background:Yellow";width:130%" align="left" cellpadding="1"
| style="background:#D4AF37" align="center" width="130px" colspan=2 |'''<font size="+1" color=black>ہائیلبرن<font>'''
|-
| style="background: #FFFDD0" align="center" width="130px" colspan=2 |'''<font size="1" color=black>Heilbronn (district)<font>'''
|-
| colspan="2" style="border-bottom: 2px solid #D3D3D3;" | [[File:Lage Landkreis Heilbronn in BW.svg|250px]]
|- align="center"
|-
| style="background:white" align="center" width="130px" colspan=2 |<font size="1" color=black>ہائیلبرن، [[بادنورتمبرگ]] وچ<font>
|-
| colspan="2" style="border-bottom: 2px solid #D3D3D3;" | [[File:German Provinces in Punjabi.PNG|250px]]
|- align="center"
|-
| style="background:white" align="center" width="130px" colspan=2 |<font size="1" color=black>[[جرمنی|جرمن]] صوبے<font>
|-
| [[دیس]]:|| [[جرمنی]][[File:Flag of Germany.svg|25px]]
|-
| [[صوبہ]]: || [[بادنورتمبرگ]]
|-
| راجکعر: || ہائیلبرن
|-
| [[تھاں]]: || 1,099.59 مربع کلومیٹر
|-
| لوک گنتی: || 328,364
|-
| ویب سائٹ: || [http://www.landkreis-heilbronn.de/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170514134440/http://www.landkreis-heilbronn.de/ |date=2017-05-14 }}
|-
|}
'''ہائیلبرن''' [[جرمنی]] دے [[صوبہ|صوبے]] [[بادنورتمبرگ]] دا [[اک]] [[ضلع]] اے۔
== بارلے جوڑ ==
{{Commons|Heilbronn (district)|ہائیلبرن|position=left}}
{{بادنورتمبرگ دے ضلعے}}
[[Category:بادنورتمبرگ دے ضلعے]]
[[Category:بادنورتمبرگ]]
6viv0wxi464bohp61nb9m4og54eq41s
پاکستانی یونیورسٹیاں دی لسٹ
0
35719
706717
702209
2026-05-01T12:19:56Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 3 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706717
wikitext
text/x-wiki
'''[[پاکستان]]''' دے اعلیٰ تعلیمی نظام وچ نجی تے سرکاری دونے طرح دی یونیورسٹیاں نيں۔ [[ہائر ایجوکیشن کمیشن]] 203 ادارےآں نوں تسلیم کردی اے۔<ref>{{cite web|url=http://hec.gov.pk/OurInstitutes/Pages/Default.aspx|title=Our Institutions|publisher=Higher Education Commission of Pakistan|accessdate=2010-08-18|archiveurl=https://web.archive.org/web/20181226143705/http://hec.gov.pk/OurInstitutes/Pages/Default.aspx|archivedate=2018-12-26|url-status=dead}}</ref><ref>[http://www.jocation.com/institution_list.php jocation.com – View Complete list of fully operational Universities in Pakistan] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130713113323/http://www.jocation.com/institution_list.php |date=2013-07-13 }}
[https://www.tuf.edu.pk/course-detail/doctor-of-pharmacy D pharmacy]</ref>
[[File:Islamia College Peshawar University.JPG|thumbnail]]
* [[قائداعظم یونیورسٹی]]
* [[لہور یونیورسٹی آف مینیجمنٹ سائینسز]]
* [[لہور یونیورسٹی]]
* [[لہور کالج فار ویمن یونیورسٹی]]
* [[لہور سکول آف اکنامکس]]
* [[فارمین کرسچن کالج]]
* [[علامہ اقبال اوپن یونیورسٹی]]
* [[سرگودھا یونیورسٹی]]
* [[بیکن ہاؤس نیشنل یونیورسٹی]]
* [[انسٹیٹیوٹ آف سپیس ٹیکنالوجی]]
* [[اسلامیہ کالج یونیورسٹی پشاور]]
* [[ائیریونیورسٹی اسلام آباد]]
*
== اسلام آباد ==
[[فائل:Allama Iqbal Open University, Islamabad.JPG|thumb|180px|علامہ اقبال اوپن یونیورسٹی]]
<!-- Deleted image removed: [[تصویر:FBAS IIUI.jpg|thumb|180px|International Islamic University{{Pufc|1=FBAS IIUI.jpg|date=22 October 2012}}]] -->
{| class="wikitable sortable" border="1" style="text-align:right;"
! یونیورسٹی
! مقام ( تھاںواں )
! قیام
! قسم
! تخصص
! ویب سائٹ
|-
|[[یونیورسٹی قائداعظم]]
| [[اسلام آباد]]
| 1965
| سرکاری
| عام
|[http://www.qau.edu.pk]
|-
|[[بین الاقوامی اسلامی یونیورسٹی]]
|[[اسلام آباد]]
|1980
|سرکاری
|[[معاشرتی علوم]], اسلامی، انجینئری تے بزنس سٹڈیز
|[http://www.iiu.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210515155948/http://www.iiu.edu.pk/ |date=2021-05-15 }}
|-
|[[Pakistan Institute of Development Economics]]
| [[اسلام آباد]]
| 1957
| سرکاری
|معاشیات تے کاروبار
|[http://www.pide.org.pk]
|-
|[[اباسین یونیورسٹی]]
|[[اسلام آباد]]
|2012
|سرکاری
|عام
|[http://www.abasyn.edu.pk]
|-
|[[پاکستان انسٹی ٹیوٹ آف انجینئرنگ اینڈ اپلائیڈ سائنسز]]
| [[اسلام آباد]]
| 1967
| سرکاری
|[[ہندسیات]]
|[http://www.pieas.edu.pk]
|-
|[[Preston University]] (اسلام آباد کیمپس)
| [[اسلام آباد]]
| 1967
| نجی
|عام
|[http://www.preston.edu.pk]
|-
|[[علامہ اقبال اوپن یونیورسٹی]]
| [[اسلام آباد]]
| 1974
| سرکاری
|فاصلاندی تعلیم
|[http://www.aiou.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110702001457/http://www.aiou.edu.pk/ |date=2011-07-02 }}
|-
|[[جامعۂ ہمدرد]] (اسلام آباد کیمپس)
|[[اسلام آباد]]
|1991
|نجی
|عام
|[http://www.hamdard-isb.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130805180017/http://www.hamdard-isb.edu.pk/ |date=2013-08-05 }}
|-
|[[نیشنل یونیورسٹی آف سائنس اینڈ ٹیکنالوجی|National University of Sciences and Technology]]
|[[اسلام آباد]]
|1991
|سرکاری
|سائنس تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.nust.edu.pk/]
|-
|[[شہید ذوالفقار علی بھٹو انسٹی ٹیوٹ آف سائنس اینڈ ٹیکنالوجی]]
|[[اسلام آباد]]
|1995
|نجی
|عام
|[http://www.szabist-isb.edu.pk/]
|-
|[[اقرا یونیورسٹی]] (اسلام آباد کیمپس)
|[[اسلام آباد]]
|1998 <small>(2000*)</small>
|نجی
|عام
|[http://www.iqraisb.edu.pk]
|-
|[[محمد علی جناح یونیورسٹی]]
|[[اسلام آباد]]
|1998
|نجی
|[[انتظام]] تے [[ہندسیات]]
|[http://www.jinnah.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111007043323/http://www.jinnah.edu.pk/ |date=2011-10-07 }}
|-
|[[یونیورسٹی لاہور]] (اسلام آباد کیمپس)
|[[اسلام آباد]]
|1999 <small>(2002)*</small>
|نجی
|عام
|[http://www.uolisb.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210609053750/http://www.uolisb.edu.pk/ |date=2021-06-09 }}
|-
|[[جامعۂ بحریہ]]
|[[اسلام آباد]]
|2000
|سرکاری/بحریہ
|عام
|[http://www.bahria.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120427170702/http://www.bahria.edu.pk/ |date=2012-04-27 }}
|-
|[[کومسٹس انسٹیٹیوٹ آف انفارمیشن ٹیکنالوجی]]
|[[اسلام آباد]]
|2000
|سرکاری
|[[اطلاعاندی طرزیات]]
|[http://www.comsats.edu.pk]
|-
| [[نیشنل یونیورسٹی آف کمپیوٹر اینڈ ایمرجنگ سائنسز|National University of Computer and Emerging Sciences – FAST]]
|[[اسلام آباد]]
|2000
|نجی
|[[اطلاعاندی طرزیات]]
|[http://www.nu.edu.pk]
|-
|[[یونیورسٹی نمل]]
|[[اسلام آباد]]
|2000
|سرکاری
|زباناں
|[http://www.numl.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100528200656/http://www.numl.edu.pk/ |date=2010-05-28 }}
|-
|[[Alkauthar Islamic University]]
|[[اسلام آباد]]
|2002
|سرکاری
|شیعہ اسلام
|[http://www.alkauthar.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240229144552/https://alkauthar.edu.pk/ |date=2024-02-29 }}
|-
|[[ائیر یونیورسٹی (اسلام آباد)|Air University]]
|[[اسلام آباد]]
|2002
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے بزنس مینجمنٹ
|[http://www.au.edu.pk/]
|-
|[[وفاقی جامعۂ اردو]]
|[[اسلام آباد]]
|2002
|سرکاری
|عام
|[http://www.fuuast.edu.pk/]
|-
|[[فاؤنڈیشن یونیورسٹی، اسلام آباد|Foundation University]]
|[[اسلام آباد]]
|2002
|نجی
|عام
|[http://www.fui.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20211017210710/https://fui.edu.pk/ |date=2021-10-17 }}
|-
|[[انسٹی ٹیوٹ آف اسپیس ٹیکنالوجی]]
|[[اسلام آباد]]
|2002
| سرکاری
|[[خلائی طرزیات]]
|[http://www.ist.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160112040622/http://www.ist.edu.pk/ |date=2016-01-12 }}
|-
|[[رفاہ انٹرنیشنل یونیورسٹی]]
|[[اسلام آباد]]
|2002
|نجی
|طبی تے [[ہندسیات]]
|[http://www.riphah.edu.pk/]
|-
|[[سینٹر فار یڈوانس اسٹڈیز انہاں انجینئرنگ]]
|[[اسلام آباد]]
|2003
|نجی
|[[ہندسیات]] تے بزنس مینجمنٹ
|[http://www.case.edu.pk/]
|-
|[[نیشنل ڈیفینس یونیورسٹی، پاکستان|National Defence University]]
|[[اسلام آباد]]
|2007
|سرکاری
|عسکری
|[http://www.ndu.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210921014444/https://ndu.edu.pk/ |date=2021-09-21 }}
|}
== بلوچستان ==
{| class="wikitable sortable" border="1" style="text-align:right;"
! یونیورسٹی
! مقام ( تھاںواں )
! قیام
! قسم
! تخصص
! ویب سائٹ
|-
|[[یونیورسٹی بلوچستان]]
|[[کوئٹہ]]
|1971
|سرکاری
|عام
|[http://www.uob.edu.pk/]
|-
|[[بلوچستان یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی خضدار]]
|[[خضدار]]
|1987
|سرکاری
|[[ہندسیات]]
|[http://buetk.edu.pk]
|-
|[[Al-Hamd Educational Society|Al-Hamd Islamic University]]
|[[کوئٹہ]]
|1995 <small>(2005)*</small>
|نجی
|عام
|[http://www.aiu.edu.pk/]
|-
|[[اقرا یونیورسٹی]]
|[[کوئٹہ]]
|1998
|نجی
|عام
|[http://www.iqra.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201021090548/https://iqra.edu.pk/ |date=2020-10-21 }}
|-
| Balochistan University of Information Technology, Engineering and Management Sciences
|[[کوئٹہ]]
|2002
|سرکاری
|[[اطلاعاندی طرزیات]], [[ہندسیات]] تے انتظامی علوم
|[http://www.buitms.edu.pk]
|-
|[[Sardar Bahadur Khan Women University]]
|[[کوئٹہ]]
|2004
|سرکاری
|عام
|[http://www.sbkwu.edu.pk/]
|-
|}
<small>* جامعی درجہ عطا .</small>
== خیبر پختونخوا ==
[[فائل:Islamia College Peshawar University.JPG|thumb|180px|اسلامیہ کالج یونیورسٹی]]
[[فائل:Chakdara.jpg|thumb|180px|یونیورسٹی آف مالاکنڈ، چکدرہ]]
[[فائل:Comsats Abbottabad.jpg|thumb|180px|کامسیٹس ایبٹ آباد]]
{| class="wikitable sortable" border="1" style="text-align:right;"
! یونیورسٹی
! مقام ( تھاںواں )
! قیام
! قسم
! تخصص
! ویب سائٹ
|-
|[[اسلامیہ کالج یونیورسٹی]]
|[[پشاور]]
|1913 <small>(2008*)</small>
|سرکاری
|عام
|[http://www.icp.edu.pk/]
|-
|[[پاکستان فوجی درسگاہ]]
|[[کاکول]]، [[ایبٹ آباد]]
|1947
|عسکری
|عسکری
|[http://www.pakistanarmy.gov.pk/]
|-
|[[باچا خان یونیورسٹی]]
|[[چارسدہ]]
|2012ء
|
|عام
|[http://www.bkuc.edu.pk/ BKUC] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160127203406/http://bkuc.edu.pk/ |date=2016-01-27 }}
|-
|[[Cecos university]]
|[[پشاور]]
|1986
|نجی
|[[اطلاعاندی طرزیات]]
|[http://www.cecos.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171224055353/http://www.cecos.edu.pk/ |date=2017-12-24 }}
|-
|[[ایبٹ آباد انٹرنیشنل میڈیکل کالج]]
|[[ایبٹ آباد]]
|2008
|نجی
|طبی
|[http://www.aimca.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190718225628/http://www.aimca.edu.pk/ |date=2019-07-18 }}
|-
|[[Al-Razi Medical College]]
|[[ایبٹ آباد]]
|2012
|نجی
|طبی
|[http://www.alrazimedicalcollege.com.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20191002230505/http://www.alrazimedicalcollege.com.pk/ |date=2019-10-02 }}
|-
|[[ایوب طب کالج]]
|[[ایبٹ آباد]]
|1979
|سرکاری
|طبی
|[http://www.ayubmed.edu.pk]
|-
|[[Bannu Medical College]]
|[[بناں]]
|2007
|سرکاری
|طبی
|[http://www.mbbs8bmc.wordpress.com]
|-
|[[Saidu Medical College]]
|[[سوات]]
|1998
|سرکاری
|طبی
|[http://www.smcswat.wordpress.com]
|-
|[[Women Medical College]]
|[[ایبٹ آباد]]
|2000
|نجی
|طبی
|[http://www.wmc.edu.pk]
|-
|[[Frontier Medical College]]
|[[ایبٹ آباد]]
|1996
|نجی
|طبی
|[http://www.fmc.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201023232359/http://fmc.edu.pk/ |date=2020-10-23 }}
|-
|[[Peshawar Medical College]]
|[[پشاور]]
|2005
|نجی
|طبی
|[http://www.prime.edu.pk]
|-
|[[Rehman Medical Colleg]]
|[[پشاور]]
|2010
|نجی
|طبی
|[http://www.rmi.edu.pk]
|-
|[[Pak International Medical College]]
|[[پشاور]]
|2010
|نجی
|طبی
|[http://www.pimc.edu.pk]
|-
|[[Gomal Medical College]]
|[[ڈیرہ اسماعیل خان]]
|1998
|سرکاری
|طبی
|[http://www.gmcdikhan.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210924214115/https://www.gmcdikhan.edu.pk/ |date=2021-09-24 }}
|-
|[[KUST Institute of Medical Sciences]]
|[[کوہاٹ]]
|2006
|سرکاری
|طبی
|[http://www.kust.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130624151251/http://www.kust.edu.pk/ |date=2013-06-24 }}
|-
|[[Khyber Girls Medical College]]
|[[پشاور]]
|2004
|سرکاری
|طبی
|[http://www.kgmc.edu.pk]
|-
| Kabir Medical College
|[[پشاور]]
|1995
|نجی
|طبی
|[http://www.gandhara.edu.pk]
|-
|[[Jinnah Medical College]]
|[[پشاور]]
|2009
|نجی
|طبی
|[http://www.jmcp.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210924174609/http://www.jmcp.edu.pk/ |date=2021-09-24 }}
|-
|[[NUML university]]
|[[پشاور]]
|1970
|نجی
|عام
|[http://www.numl.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100528200656/http://www.numl.edu.pk/ |date=2010-05-28 }}
|-
|[[Abdul Wali khan university]]
|[[مردان]]
|2009
|سرکاری
|عام
|[http://www.awkum.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130629184455/http://www.awkum.edu.pk/ |date=2013-06-29 }}
|-
|[[جامعۂ پشاور]]
|[[پشاور]]
|1950
|سرکاری
|عام
|[http://www.upesh.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111014223316/http://www.upesh.edu.pk/ |date=2011-10-14 }}
|-
|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، پشاور]]
|[[پشاور]]
|1980
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.nwfpuet.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111004013513/http://www.nwfpuet.edu.pk/ |date=2011-10-04 }}
|-
|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، پشاور]]
|[[جلوزئی]]
|2012
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.nwfpuet.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111004013513/http://www.nwfpuet.edu.pk/ |date=2011-10-04 }}
|-
|[[یونیورسٹی گومل]]
|[[ڈیرہ اسماعیل خان]]
|1974
|سرکاری
|عام
|[http://www.gu.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180109071558/http://www.gu.edu.pk/ |date=2018-01-09 }}
|-
|[[Fast university]]
|[[پشاور]]
|2000
|نجی
|[[اطلاعاندی طرزیات]]
|[http://www.nu.edu.pk/]
|-
|[[Peshawar college of Engineering]]
|[[پشاور]]
|1996
|نجی
|[[ہندسیات]]
|[http://www.pce.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، پشاور]]
|[[کوہاٹ]]
|2011
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.nwfpuet.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111004013513/http://www.nwfpuet.edu.pk/ |date=2011-10-04 }}
|-
|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، پشاور|University of Engineering and Technology]]
|[[مردان]]
|1980
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.nwfpuet.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111004013513/http://www.nwfpuet.edu.pk/ |date=2011-10-04 }}
|-
|[[Iqra university]]
|[[پشاور]]
|1998
|نجی
|عام
|[http://www.iqrapsh.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20030622170312/http://www.iqrapsh.edu.pk/ |date=2003-06-22 }}
|-
|[[زرعی یونیورسٹی پشاور]]
|[[پشاور]]
|1981
|سرکاری
|زرعی علوم، ویٹرنری تے انتظامی علوم
|[http://www.aup.edu.pk/]
|-
|[[قرطبہ یونیورسٹی|Qurtuba University of Science and Information Technology]]
|[[پشاور]]
|2001
|نجی
|عام
|[http://www.qurtuba.edu.pk/]
|-
|[[Preston University]]
|[[کوہاٹ]]
|1984
|نجی
|عام
|[http://www.preston.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، پشاور|University of Engineering and Technology]]
|[[پشاور]]
|1980
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.nwfpuet.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111004013513/http://www.nwfpuet.edu.pk/ |date=2011-10-04 }}
|-
|[[غلام اسحاق انسٹیٹیوٹ برائے انجینیرنگ سائنس اینڈ ٹیکنالوجی]]
|[[ٹوپی، خیبر پختونخوا|ٹوپی]], [[ضلع صوابی|صوابی]]
|1988 <small>(1993)*</small>
|نجی
|[[ہندسیات]] [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.giki.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، پشاور|University of Engineering and Technology]]
|[[بناں]]
|1980
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.nwfpuet.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111004013513/http://www.nwfpuet.edu.pk/ |date=2011-10-04 }}
|-
| Institute of Management Sciences
|[[پشاور]]
|1995 <small>(2002)*</small>
|سرکاری
|انتظامی علوم s
|[http://imsciences.edu.pk]
|-
|[[کومسٹس انسٹیٹیوٹ آف انفارمیشن ٹیکنالوجی]]
|[[ایبٹ آباد]]
|2001
|سرکاری
|سائنس و ٹیکنالوجی
|[http://www.ciit.net.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210924172521/http://www.ciit.net.pk/ |date=2021-09-24 }}
|-
|[[Kohat University of Science and Technology]]
|[[کوہاٹ]]
|2001
|سرکاری
|سائنس تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.kust.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130624151251/http://www.kust.edu.pk/ |date=2013-06-24 }}
|-
|[[قرطبہ یونیورسٹی|Qurtuba University of Science and Information Technology]]
|[[ڈیرہ اسماعیل خان]]
|2001
|نجی
|عام
|[http://www.qurtuba.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، پشاور|University of Engineering and Technology]]
|[[مردان]]
|1980
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.nwfpuet.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111004013513/http://www.nwfpuet.edu.pk/ |date=2011-10-04 }}
|-
|[[یونیورسٹی سرحد]]
|[[پشاور]]
|2001
|نجی
|سائنس و ٹیکنالوجی
|[http://www.suit.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، پشاور]]
|[[ایبٹ آباد]]
|1980
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.nwfpuet.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111004013513/http://www.nwfpuet.edu.pk/ |date=2011-10-04 }}
|-
|[[Nust university]]
|[[رسالپور]]
|1991
|سرکاری
|[[ہندسیات]]
|[http://www.nust.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی مالاکنڈ]]
|[[چکدرہ]]
|2001
|سرکاری
|عام
|[http://www.uom.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201026225936/https://www.uom.edu.pk/ |date=2020-10-26 }}
|-
|[[بناں]]
|[[بناں]]
|2001 <small>(2005)*</small>
|سرکاری
|سائنس تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.ustb.edu.pk/]
|-
|[[گاندھارا یونیورسٹی]]
|[[پشاور]]
|2002
|نجی
|طبی علوم
|[http://www.gandhara.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی ہزارہ]]
|[[مانسہرہ]]
|2002
|سرکاری
|عام
|[http://www.hu.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی شہید بینظیر بھٹو برائے خواتین]]
|[[پشاور]]
|2005
|سرکاری
|عام
|[http://www.fwu.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120702132833/http://www.fwu.edu.pk/ |date=2012-07-02 }}
|-
|[[اباسین یونیورسٹی]]
|[[پشاور]]
|2007
|نجی
|عام
|[http://www.abasyn.edu.pk/]
|-
|[[خیبر میڈیکل یونیورسٹی]]
|[[پشاور]]
|2007
|سرکاری
|طبی علوم
|[http://www.kmu.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210926123326/http://www.kmu.edu.pk/ |date=2021-09-26 }}
|-
|[[Northern University (Nowshehra)|Northern University]]
|[[نوشہرہ]]
|2008
|نجی
|عام
|[http://www.northern.edu.pk/]
|-
|[[Shaheed Benazir Bhutto University (Sheringal)|Shaheed Benazir Bhutto University]]
|شرنگال، [[دیر بالا]]
|2009
|سرکاری
|عام
|[http://www.sbbu.edu.pk/]
|-
|[[Swat University]]
|[[سوات]], [[سیدو شریف]]
|2009
|سرکاری
|عام
|[http://www.uswat.edu.pk/index.php] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130621040118/http://www.uswat.edu.pk/index.php |date=2013-06-21 }}
|-
|[[Tracks Institute Management Education & IT]],
|[[بناں]]
|2013
|سرکاری
|عام
|[http://www.tracksinstitute.webs.com/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201024131759/https://tracksinstitute.webs.com/ |date=2020-10-24 }}
|}
<small>* جامعی درجہ عطا .</small>
== پنجاب ==
[[فائل:Main building FJWU.JPG|thumb|180px|فاطمہ جناح ویمن یونیورسٹی راولپنڈی]]
[[فائل:Government College University, Lahore - Tower1.jpg|thumb|180px|[[گورنمنٹ کالج یونیورسٹی, لاہور]]]]
[[فائل:FCC-in-1930.jpg|thumb|180px|[[فورمین کرسچین کالج]], [[لاہور]]]]
[[فائل:UET Lahore Auditorium.jpg|thumb|180px|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، لاہور|یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی]], [[لاہور]].]]
{| class="wikitable sortable" border="1" style="text-align:right;"
! یونیورسٹیPEER MEHR ALI SHAH ARID AGRICULTURE UNIVERSITY RAWALPINDI
! مقام ( تھاںواں )KHUSHAB
! قیام2007
! قسمGOVT.
! تخصص سرکاری
! ویب سائٹ
|-
|[[کنگ ایڈورڈ میڈیکل یونیورسٹی]]
|[[لاہور]]
|1860 <small>(2005*)</small>
|سرکاری
|طبی علوم
|[http://www.kemu.edu.pk/]
|-
|[[ایئر یونیورسٹی (پاک فضائیہ)|ایئر یونیورسٹی]]
|[[ملتان]]
|2011
|سرکاری
|عام
|[http://www.au.edu.pk]
|-
|[[انفارمیشن ٹیکنالوجی یونیورسٹی]]
|[[لاہور]]
|2013
|نجی
|IT
|[http://www.itu.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210927073824/https://itu.edu.pk/ |date=2021-09-27 }}
|-
|[[جامعۂ بحریہ]]
|[[لاہور]]
|2013
|سرکاری/بحریہ
|عام
|[http://www.bahria.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120427170702/http://www.bahria.edu.pk/ |date=2012-04-27 }}
|-
|[[واہ انجینئرنگ کالج]]
|[[واہ]]
|2002
|سرکاری
|[[ہندسیات]]
|[http://www.wecuw.edu.pk]
|-
|[[گورنمنٹ کالج یونیورسٹی لاہور]]
|[[لاہور]]
|1864 <small>(2002*)</small>
|سرکاری
|عام
|[http://www.gcu.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20041020020125/http://www.gcu.edu.pk/ |date=2004-10-20 }}
|-
|[[فارمین کرسچین کالج]]
|[[لاہور]]
|1864 <small>(2004*)</small>
|<small>نجی (غیر منافع بخش)</small>
|عام
|[http://www.fccollege.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181226032932/http://www.fccollege.edu.pk/ |date=2018-12-26 }}
|-
|[[نیشنل کالج آف آرٹس]]
|[[لاہور]]
|1875 <small>(1985*)</small>
|سرکاری
|[[فنون لطیفہ]] تے [[کثیرالوسیط|ملٹی میڈیا]]
|[http://www.nca.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی پنجاب]]
|[[لاہور]]
|1882
|سرکاری
|عام
|[http://www.pu.edu.pk]
|-
|[[یونیورسٹی آف ویٹرنری اینڈ اینیمل سائنسز]]
|[[لاہور]]
|1882 <small>(2002*)</small>
|سرکاری
|ویٹرنری
|[http://www.uvas.edu.pk]
|-
|[[کنیئرڈ کالج]]
|[[لاہور]]
|1913 <small>(2002*)</small>
|سرکاری
|عام
|[http://www.kinnaird.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20211128111218/http://www.kinnaird.edu.pk/ |date=2021-11-28 }}
|-
|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، لاہور]]
|[[لاہور]]
|1921 <small>(1961*)</small>
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.uet.edu.pk/]
|-
|[[لاہور کالج برائے خواتین یونیورسٹی]]
|[[لاہور]]
|1922 <small>(2002*)</small>
|سرکاری
|عام
|[http://www.lcwu.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، لاہور]]
|[[نارووال]]
|2012
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.uet.edu.pk/]
|-
|[[لاہور یونیورسٹی آف مینجمنٹ سائنسز]]
|[[لاہور]]
|1984
|نجی
|عام
|[http://www.lums.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، لاہور]]
|[[کالا شاہ کاکو]]
|2006
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.uet.edu.pk/]
|-
|[[منہاج انٹرنیشنل یونیورسٹی]]
|[[لاہور]]
|1984 <small>(2005*)</small>
|نجی
|عام
|[http://www.mul.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، لاہور]]
|[[گوجرانوالہ]]
|2003
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.uet.edu.pk/]
|-
|[[انسٹی ٹیوٹ آف انجینرنگ اینڈ فرٹیلایزر ریسرچ]]
|[[فیصل آباد]]
|1986
|سرکاری
|[[ہندسیات]]
|[http://www.iefr.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201026101026/https://www.iefr.edu.pk/ |date=2020-10-26 }}
|-
|[[انسٹی ٹیوٹ آف مینجمنٹ سائنسز، لاہور]]
|[[لاہور]]
|1987 <small>(2002*)</small>
|نجی
|انتظامی علوم تے کمپیوٹر سائنس
|[http://www.pakaims.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303234531/http://www.pakaims.edu.pk/ |date=2016-03-03 }}
|-
|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، لاہور]]
|[[فیصل آباد]]
|2004
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.uet.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی آف ساؤتھ ایشیا، لاہور|یونیورسٹی آف ساؤتھ ایشیا]]
|[[لاہور]]
|1988 <small>(2005*)</small>
|نجی
|عام
|[http://www.usa.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی آف مینجمینٹ اینڈ ٹیکنالوجی (پاکستان)]]
|[[لاہور]]
|1990 <small>(2004*)</small>
|نجی
|نظامت تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.umt.edu.pk/]
|-
|[[امپیریل کالج آف بزنس سٹڈیز]]
|[[لاہور]]
|1991 <small>(2002*)</small>
|نجی
|بزنس سٹڈیز
|[http://www.imperial.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130630034639/http://www.imperial.edu.pk/ |date=2013-06-30 }}
|-
|[[لاہور سکول آف اکنامکس]]
|[[لاہور]]
|1993 <small>(1997*)</small>
|نجی
|عام
|[http://www.lahoreschoolofeconomics.edu.pk/]
|-
|[[این ایف سی انسٹی ٹیوٹ آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی ٹریننگ]]
|[[ملتان]]
|1993
|سرکاری
|[[ہندسیات]]
|[http://www.nfciet.edu.pk]
|-
|[[نیشنل کالج آف بزنس ایڈمنسٹریشن و اکنامکس]]
|[[لاہور]]
|1994 <small>(2002*)</small>
|نجی
|انتظامی علوم
|[http://www.ncbae.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی کالج لاہور]]
|[[لاہور]]
|1994
|نجی
|عام
|[http://www.ucl.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی فاطمہ جناح برائے خواتین]]
|[[راولپنڈی]]
|1998
|سرکاری
|عام
|[http://www.fjwu.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی لاہور]]
|[[لاہور]]
|1999 <small>(2002*)</small>
|نجی
|عام
|[http://www.uol.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111006161045/http://www.uol.edu.pk/ |date=2011-10-06 }}
|-
|-
|[[سویڈش کالج آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی واہ کینٹ]]
|[[واہ]]
|1995 <small>(2005*)</small>
|نجی
|[[ہندسیات]]
|[http://www.sceat.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140111035627/http://www.sceat.edu.pk/ |date=2014-01-11 }}
|-
|[[سپیریئر گروپ آف کالجز]]
|[[لاہور]]
|2000 <small>(2004*)</small>
|نجی
|عام
|[http://superior.edu.pk/]
|-
|[[پی آئی ایم ایس اے ٹی]]
|[[لاہور]]
|2001
|نجی
|[[انتظام]], ٹیکنالوجی تے بزنس سٹڈیز
|[http://pimsat-khi.edu.pk]
|-
|[[جی آئی ایف ٹی یونیورسٹی]]
|[[گوجرانوالہ]]
|2002 <small>(2004*)</small>
|نجی
|عام
|[http://www.gift.edu.pk/]
|-
|[[گلوبل انسٹی ٹیوٹ لاہور]]
|[[لاہور]]
|1996
|نجی
|انتظامی علوم تے [[اطلاعاندی طرزیات]]
|[http://www.global.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی ہجویری]]
|[[لاہور]]
|2002
|نجی
|عام
|[http://www.hup.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی وسطی پنجاب]]
|[[لاہور]]
|2002
|نجی
|عام
|[http://www.ucp.edu.pk/]
|-
|[[لاہور لیڈز یونیورسٹی]]
|[[لاہور]]
|1995
|نجی
|عام
|[http://www.leads.edu.pk/]
|-
|[[کومسیٹس انسٹی ٹیوٹ آف انفارمیشن ٹیکنالوجی]]
|[[لاہور]]
|2001
|نجی
|[[اطلاعاندی طرزیات]]
|[http://www.ciitlahore.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111006191344/http://www.ciitlahore.edu.pk/ |date=2011-10-06 }}
|-
|[[یونیورسٹی آف ایجوکیشن]]
|[[لاہور]]
|2002
|سرکاری
|تعلیم
|[http://www.ue.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی فیصل آباد]]
|[[فیصل آباد]]
|2002
|نجی
|عام
|[http://www.tuf.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی آف ہیلتھ سائنسز، لاہور]]
|[[لاہور]]
|2002
|سرکاری
|طبی علوم
|[http://www.uhs.edu.pk/]
|-
|[[سرگودھا یونیورسٹی]]
|[[سرگودھا]]
|2002
|سرکاری
|عام
|[http://uos.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20220302044118/http://www.uos.edu.pk./ |date=2022-03-02 }}
|-
|[[ورچوئل یونیورسٹی آف پاکستان]]
|[[لاہور]]
|2002
|سرکاری
|اطلاعاندی و مواصلاتی ٹیکنالوجی
|[http://www.vu.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190610163032/http://www.vu.edu.pk/ |date=2019-06-10 }}
|-
|[[بیکن ہاوس نیشنل یونیورسٹی]]
|[[لاہور]]
|2003
|نجی
|عام
|[http://www.bnu.edu.pk/]
|-
|[[علامہ اقبال اوپن یونیورسٹی]], (لاہور کیمپس)
|[[لاہور]]
|1974
|سرکاری
|عام
|[http://www.aiou.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110702001457/http://www.aiou.edu.pk/ |date=2011-07-02 }}
|-
|[[پریسٹن یونیورسٹی]], (لاہور کیمپس)
|[[لاہور]]
|1984
|نجی
|[[انتظام]]
|[http://www.preston.edu.pk/]
|-
|[[نیشنل یونیورسٹی آف کمپیوٹر اینڈ ایمرجنگ سائنسز]], (لاہور کیمپس)
|[[لاہور]]
|1985
|سرکاری
|کمپیوٹر اینڈ ایمرجنگ سائنسز
|[http://lhr.nu.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی نمل]], (لاہور کیمپس)
|[[لاہور]]
|2003
|سرکاری
|جدید زباناں
|[http://www.numllahore.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130805071210/http://www.numllahore.edu.pk/ |date=2013-08-05 }}
|-
|[[یونیورسٹی گجرات]]
|[[گجرات]]
|2004
|سرکاری
|عام
|[http://www.uog.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181226013543/http://www.uog.edu.pk/ |date=2018-12-26 }}
|-
|[[واہ یونیورسٹی]]
|[[واہ]]
|2005
|نجی
|عام
|[http://www.wecuw.edu.pk/]
|-
|[[ہائی ٹیک یونیورسٹی]]
|[[ٹیکسلا]]
|2007 <small>(2009*)</small>
|نجی
|انتظامی علوم [[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.hitecuni.edu.pk/]
|-
|[[جی سی یونیورسٹی فیصل آباد]]
|[[فیصل آباد]]
|1897 <small>(2002*)</small>
|سرکاری
|عام
|[http://www.gcuf.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20061004005053/http://gcuf.edu.pk/ |date=2006-10-04 }}
|-
|[[نیشنل ٹیکسٹائل یونیورسٹی]]
|[[فیصل آباد]]
|1959 <small>(2002*)</small>
|سرکاری
|ٹیکسٹائل
|[http://www.ntu.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130723155342/http://www.ntu.edu.pk/ |date=2013-07-23 }}
|-
|[[یونیورسٹی زرعیہ فیصل آباد]]
|[[فیصل آباد]]
|1961
|سرکاری
|عام
|[http://www.uaf.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی آف ایرڈ ایگریکلچر]]
|[[راولپنڈی]]
|1970 <small>(1994*)</small>
|سرکاری
|زرعی علوم
|[http://www.uaar.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200922192643/https://uaar.edu.pk/ |date=2020-09-22 }}
|-
|[[بہاؤالدین زکریا یونیورسٹی]]
|[[ملتان]]
|1975
|سرکاری
|عام
|[http://www.bzu.edu.pk/]
|-
|[[اسلامیہ یونیورسٹی بہاولپور]]
|[[بہاولپور]]
|1975
|سرکاری
|عام
|[http://www.iub.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی، ٹیکسلا]]
|[[ٹیکسلا]]
|1975 <small>(1993*)</small>
|سرکاری
|[[ہندسیات]]
|[http://www.uettaxila.edu.pk]
|-
|[[غازی یونیورسٹی]]
|[[ڈیرہ غازی خان]]
|2011
|سرکاری
|عام
|
|-
|[[قرشی یونیورسٹی]]
|[[لاہور]]
|2011
|نجی
|تحقیق
|[http://www.qu.edu.pk/]
|}
<small>* جامعی درجہ عطا .</small>
== سندھ ==
[[فائل:Audio Visual Centre KU.jpg|thumb|180px|یونیورسٹی آف کراچی]]
[[فائل:SSUET.jpg|thumb|180px|سر سید یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی]]
{| class="wikitable sortable" border="1" style="text-align:right;"
! یونیورسٹی
! مقام ( تھاںواں )
! قیام
! قسم
! تخصص
! ویب سائٹ
|-
|[[Liaquat University of Medical and Health Sciences]]
|[[لاڑکانہ]]
|1881 <small>(2002)*</small>
|سرکاری
|طبی علوم
|[http://www.lumhs.edu.pk/]
|-
|[[سندھ مدرسۃ الاسلام|یونیورسٹی سندھ مدرسۃ الاسلام]]
|[[کراچی]]
|1885 <small>(2012*)</small>
|سرکاری
|عام
|[http://smiu.edu.pk//]
|-
|[[Shaheed Benazir Bhutto University, Shaheed Benazirabad]]
|[[بینظیرآباد]]
|2010
|سرکاری
|عام
|[http://www.sbbusba.edu.pk/]
|-
|[[این ای ڈی یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی]]
|[[کراچی]]
|1921 <small>(1977)*</small>
|سرکاری
|[[ہندسیات]]
|[http://www.ue.edu.pk/]
|-
|[[DHA Suffa University]]
|[[کراچی]]
|2012
|نجی
|عام
|[http://www.dsu.edu.pk/]
|-
|[[انڈس یونیورسٹی]]
|[[کراچی]]
|2002
|نجی
|عام
|[http://www.indus.edu.pk/]
|-
|[[ڈاؤ یونیورسٹی آف ہیلتھ سائنسز]]
|[[کراچی]]
|1945 <small>(2003)*</small>
|سرکاری
|طبی علوم
|[http://www.duhs.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200916140753/http://duhs.edu.pk/ |date=2020-09-16 }}
|-
|[[جامع سندھ]]
|[[جامشورو]]
|1947
|سرکاری
|عام
|[http://www.usindh.edu.pk/]
|-
|[[انسٹی ٹیوٹ آف کوسٹ اینڈ مینیجمینٹ اکاؤنٹنٹس آف پاکستان]]
|[[کراچی]]
|1951 <small>(1966*)</small>
|سرکاری
|[[حسابداری]]
|[http://www.icmap.com.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201020033640/https://www.icmap.com.pk/ |date=2020-10-20 }}
|-
|[[یونیورسٹی کراچی]]
|[[کراچی]]
|1951
|سرکاری
|عام
|[http://www.uok.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210125103641/http://www.uok.edu.pk/ |date=2021-01-25 }}
|-
|[[Institute of Business Administration, Karachi]]
|[[کراچی]]
|1955
|سرکاری
|بزنس سٹڈیز
|[http://www.iba.edu.pk]
|-
|[[داؤد کالج آف انجینیرنگ]]
|[[کراچی]]
|1962 <small>(2007)*</small>
|سرکاری
|[[ہندسیات]]
|[http://www.dcet.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140430041749/http://www.dcet.edu.pk/ |date=2014-04-30 }}
|-
|[[مہران یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی]]
|[[جامشورو]]
|1963 <small>(1977)*</small>
|سرکاری
|[[ہندسیات]]
|[http://www.muet.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210226191526/http://www.muet.edu.pk/ |date=2021-02-26 }}
|-
|[[پاکستان نیوی انجینئرنگ کالج]]
|[[کراچی]]
|1966
|سرکاری
|[[ہندسیات]]
|[http://www.pnec.nust.edu.pk/]
|-
|[[پاک بحریہ]]
|[[کراچی]]
|1970
|سرکاری
|عسکری
|[http://www.paknavy.gov.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090430203704/http://www.paknavy.gov.pk/ |date=2009-04-30 }}
|-
|[[Quaid-e-Awam University of Engineering, Science and Technology]]
|[[نوابشاہ]]
|1974 <small>(1996)*</small>
|سرکاری
|[[ہندسیات]]
|[http://www.quest.edu.pk/]
|-
|[[یونیورسٹی شاہ عبد اللطیف]]
|[[خیرپور]]
|1974 <small>(1987)*</small>
|سرکاری
|عام
|[http://www.salu.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130728074249/http://www.salu.edu.pk/ |date=2013-07-28 }}
|-
|[[سندھ زرعی یونیورسٹی]]
|[[ٹنڈو جام]]
|1977
|سرکاری
|زرعی علوم تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://sau.edu.pk/]
|-
|[[آغا خان یونیورسٹی]]
|[[کراچی]]
|1983
|نجی
|طبی علوم
|[http://www.aku.edu/]
|-
|[[پریسٹن یونیورسٹی (پاکستان)]]
|[[کراچی]]
|1984
|نجی
|عام
|[http://www.preston.edu.pk/]
|-
|[[بقائی میڈیکل یونیورسٹی]]
|[[کراچی]]
|1989 <small>(1996)*</small>
|نجی
|طبی علوم
|[http://www.baqai.edu.pk/]
|-
|[[Indus Valley School of Art and Architecture]]
|[[کراچی]]
|1989 <small>(1994*)</small>
|نجی
|فنون تے فن تعمیرات
|[http://www.indusvalley.edu.pk/]
|-
|[[جامعۂ ہمدرد]]
|[[کراچی]]
|1991
|نجی
|عام
|[http://www.hamdard.edu.pk/]
|-
|[[سرسید یونیورسٹی آف انجینئرنگ اینڈ ٹیکنالوجی]]
|[[کراچی]]
|1993
|نجی
|[[ہندسیات]]
|[http://www.ssuet.edu.pk/]
|-
|[[Sukkur Institute of Business Administration]]
|[[سکھر]]
|1994
|سرکاری
|بزنس تے آئی ٹی
|[http://www.iba-suk.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201021093048/https://www.iba-suk.edu.pk/ |date=2020-10-21 }}
|-
|[[Textile Institute of Pakistan]]
|[[کراچی]]
|1994 <small>(2001)*</small>
|نجی
|ٹیکسٹائل و ملبوست (ڈیزائن / سائنس / بزنس)
|[http://www.tip.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140209141002/http://www.tip.edu.pk/ |date=2014-02-09 }}
|-
|[[انسٹی ٹیوٹ آف بزنس مینجمنٹ]]
|[[کراچی]]
|1995
|نجی
|بزنس مینجمنٹ، انجینئری تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.iobm.edu.pk/index.html] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090120070946/http://iobm.edu.pk/index.html |date=2009-01-20 }}
|-
|[[شہید ذوالفقار علی بھٹو انسٹی ٹیوٹ آف سائنس اینڈ ٹیکنالوجی]]
|[[کراچی]]
|1995
|نجی
|عام
|[http://www.szabist.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130702055620/http://www.szabist.edu.pk/ |date=2013-07-02 }}
|-
|[[Ziauddin Medical University]]
|[[کراچی]]
|1995
|نجی
|طبی علوم
|[http://www.zu.edu.pk/]
|-
|[[Isra University]]
|[[حیدرآباد، سندھ|حیدرآباد]]
|1997
|نجی
|عام
|[http://www.isra.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130703065713/http://www.isra.edu.pk/ |date=2013-07-03 }}
|-
|[[Karachi Institute of Economics and Technology]]
|[[کراچی]]
|1997
|نجی
|عام
|[http://www.pafkiet.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140827021820/http://pafkiet.edu.pk/ |date=2014-08-27 }}
|-
|[[Greenwich University (Karachi)]]
|[[کراچی]]
|1998
|نجی
|عام
|[http://www.greenwichuniversity.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130801090420/http://www.greenwichuniversity.edu.pk/ |date=2013-08-01 }}
|-
|[[اقرا یونیورسٹی]]
|[[کراچی]]
|1998 <small>(2000)*</small>
|نجی
|عام
|[http://iqra.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201021090548/https://iqra.edu.pk/ |date=2020-10-21 }}
|-
|[[Jinnah University for Women]]
|[[کراچی]]
|1998
|نجی
|عام
|[http://www.juw.edu.pk/]
|-
|[[محمد علی جناح یونیورسٹی]]
|[[کراچی]]
|1998
|نجی
|عام
|[http://www.jinnah.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111007043323/http://www.jinnah.edu.pk/ |date=2011-10-07 }}
|-
|[[جامعۂ بحریہ]]
|[[کراچی]]
|2000
|سرکاری/بحریہ
|عام
|[http://www.bahria.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120427170702/http://www.bahria.edu.pk/ |date=2012-04-27 }}
|-
|[[Dadabhoy Institute of Higher Education]]
|[[کراچی]]
|2000
|نجی
|عام
|[http://www.dadabhoy.edu.pk/]
|-
|[[نیشنل یونیورسٹی آف کمپیوٹر اینڈ ایمرجنگ سائنسز]]
|[[کراچی]]
|2000
|نجی
|[[اطلاعاندی طرزیات]] علوم
|[http://www.nu.edu.pk/]
|-
|[[Institute of Business and Technology (Biztek)]]
|[[کراچی]]
|2001
|نجی
|بزنس
|[http://www.biztek.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140202113607/http://www.biztek.edu.pk/ |date=2014-02-02 }}
|-
| PIMSAT
|[[کراچی]]
|2001
|نجی
|[[انتظام]], ٹیکنالوجی تے بزنس سٹڈیز
|[http://pimsat-khi.edu.pk]
|-
|[[وفاقی جامعۂ اردو]]
|[[کراچی]]
|2002
|سرکاری
|عام
|[http://www.fuuast.edu.pk]
|-
|[[Benazir Bhutto Shaheed University (Karachi)]]
|[[کراچی]]
|2010 <small>(2007)*</small>
|سرکاری
|عام
|[http://www.bbsul.du.pk]
|-
|[[شہید محترمہ بے نظیر بہٹو میڈیکل یونیورسٹی]]
|[[لاڑکانہ]]
|2008
|سرکاری
|طبی
|[http://www.smbbmu.edu.pk]
|-
|[[Quaid-e-Awam University of Engineering, Technology and Science Larkana Branch]]
|[[لاڑکانہ]]
|2011
|سرکاری
|[[ہندسیات]]
|[http://www.quest.edu.pk]
|-
|[[Usman Institute Of Technology(Hamdard-Univsersity),Karachi]]
|[[کراچی]]
|1994
|سرکاری
|[[ہندسیات]]
|[http://www.uit.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090528152930/http://uit.edu.pk/ |date=2009-05-28 }}
|-
|[[ZA Bhutto Agricultural College Dokri]]
|[[لاڑکانہ]]
|1992
|سرکاری
|زرعی کلیہ
|[http://www.sau.edu.pk/zabac.html] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140303225743/http://www.sau.edu.pk/zabac.html |date=2014-03-03 }}
|-
|[[SZABIST Larkana Campus]]
|[[لاڑکانہ]]
|2004
|نجی
|عام
|[http://www.larkana.szabist.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180324130029/http://www.larkana.szabist.edu.pk/ |date=2018-03-24 }}
|-
|}
<small>* جامعی درجہ عطا .</small>
== آزاد کشمیر ==
{| class="wikitable sortable" border="1" style="text-align:right;"
! یونیورسٹی
! مقام ( تھاںواں )
! قیام
! قسم
! تخصص
! ویب سائٹ
|-
|[[میرپور یونیورسٹی آف سائنس اینڈ ٹیکنالوجی|میرپور یونیورسٹی آف سائنس اینڈ ٹیکنالوجی، میرپور]]
|[[میر پور (کشمیر)|میر پور]]
|1980 <small>(2008)*</small>
|سرکاری
|[[ہندسیات]] تے [[ٹیکنالوجی]]
|[http://www.must.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201024150949/http://must.edu.pk/ |date=2020-10-24 }}
|-
|[[آزاد جموں و کشمیر یونیورسٹی]]
|[[مظفر آباد]]
|1980
|سرکاری
|عام
|[http://www.ajku.edu.pk/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131213133609/http://ajku.edu.pk/campus.php?CampusID=2 |date=2013-12-13 }}
|-
|[[آزاد جموں کشمیر میڈیکل کالج]]
|[[مظفر آباد]]
|2012
|سرکاری
|طبی
|[http://www.ajkmc.edu.pk] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210903112532/http://ajkmc.edu.pk/ |date=2021-09-03 }}
|-
|[[محترمہ بے نظیر بھٹو شہید میڈیکل کالج میرپور آزاد کشمیر]]
|[[میر پور (کشمیر)|میر پور]]
|2010
|سرکاری
|طبی
|[http://mbbsmc.edu.pk/]
|-
|[[الخیر یونیورسٹی]]
|[[میر پور (کشمیر)|میر پور]]
|1994 <small>(2011*)</small>
|نجی
|عام
|[http://www.alkhair.edu.pk/]
|-
|[[محی الدین اسلامی یونیورسٹی]]
|[[نیرین شریف]]
|2000
|سرکاری
|عام
|[http://www.miu.edu.pk/]
|-
|}
<small>* جامعی درجہ عطا .</small>
== گلگت بلتستان ==
{| class="wikitable sortable" border="1" style="text-align:right;"
! یونیورسٹی
! مقام ( تھاںواں )
! قیام
! قسم
! تخصص
! ویب سائٹ
|-
|[[قراقرم انٹرنیشنل یونیورسٹی]]
|[[گلگت]]
|2002
|سرکاری
|عام
|[http://www.kiu.edu.pk//]
|-
|[[قراقرم انٹرنیشنل یونیورسٹی]]
|[[سکردو]]
|2012
|سرکاری
|عام
|[http://www.kiu.edu.pk//]
|-
|}
== حوالے ==
{{حوالے}}
{{موضوعات ایشیا|فہررست جامعات}}
{{موضوعات پاکستان}}
[[گٹھ:پاکستان تعلیم متعلقہ فہرستاں]]
[[گٹھ:پاکستان دی یونیورسٹیاں و دانشگاہاں]]
[[گٹھ:یونیورسٹیاں و کالج دی فہرستاں بلحاظ ملک]]
[[گٹھ:لسٹ ایشیا دی یونیورسٹیاں تے کلیات]]
[[گٹھ:لسٹ پاکستان دی یونیورسٹیاں تے کلیات]]
{{D pharmacy| https://www.tuf.edu.pk/course-detail/doctor-of-pharmacy}}
[[Category:پاکستانی یونیورسٹیاں]]
tr442w9tvp62tuh14hwqbp6lks4fxk5
کولوراڈو دے شہراں تے قصبےآں دی لسٹ
0
51347
706737
706369
2026-05-01T17:46:15Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 2 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706737
wikitext
text/x-wiki
[[امریکہ دیاں ریاستاں|امریکی ریاست]] [[کولوراڈو]] دیاں271 میونسپلٹیاں نیں۔ <ref name=COmuniStatus>{{cite web | url = http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/municipalities.html | title = Active Colorado Municipalities | publisher = [[کولوراڈو|State of Colorado]], Department of Local Affairs | accessdate = May 11, 2011 | archive-date = December 12, 2009 | archive-url = https://web.archive.org/web/20091212060308/http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/municipalities.html | dead-url = yes }}</ref><ref name=COgovTypes>{{cite web | url = http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/lgtypes.html | title = Colorado Local Government by Type | publisher = [[کولوراڈو|State of Colorado]], Department of Local Affairs | date = February 27, 2007 | accessdate = May 11, 2011 | archive-date = February 2, 2007 | archive-url = https://web.archive.org/web/20070202163726/http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/lgtypes.html | dead-url = yes }}</ref>
{|class="wikitable sortable"
|+<big>'''The 271 Municipalities of the State of Colorado'''</big><br/><br/>
!Place Name
!Municipality
!Incorporation Date
!Government
!County
!class=unsortable|Map
!Pop Rank
!2014 Estimate
!2010 Census
!Change
!Pop Density
!Land Area
!Water Area
!Total Area
!INCITS
!WGS84
|-
|[[Aguilar, Colorado|Aguilar]]
|[http://www.aguilarco.us/ Town of Aguilar]
|{{Tri1|1894-01-10|January 10, 1894}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لاس انیماس کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Aguilar.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083515/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Aguilar.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center| {{Number table sorting|197}}
| {{Change|invert=on|495|538}}
|align=right|{{ntsh|112}}1262 mi<sup>−2</sup> <br/>487 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|218}}0.3923 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0161 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|218}}0.3923 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0161 km<sup>−2</sup>
|align=center|0800760
|align=right|{{Coord|37.403626|-104.655036|format=dms}}
|-
|[[Aguilar, Colorado|Aguilar]]
|[http://www.aguilarco.us/ Town of Aguilar]
|{{Tri1|1894-01-10|January 10, 1894}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لاس انیماس کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Aguilar.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083515/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Aguilar.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|198}}
|{{Change|invert=on|479|538}}
|align=right|{{ntsh|112}}1262 mi<sup>−2</sup> <br/>487 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|218}}0.3923 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0161 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|218}}0.3923 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0161 km<sup>−2</sup>
|align=center|0800760
|align=right|{{Coord|37.403626|-104.655036|format=dms}}
|-
|[[اکرون، کولوراڈو]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=1 Town of Akron]
|{{Tri1|1887-09-22|September 22, 1887}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[واشنگٹن کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat>[[County seat|Seat]] of [[کاؤنٹی (ریاستہائے متحدہ)]] government.</ref>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Akron.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304022907/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Akron.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|121}}
|{{Change|invert=on|1694|1702}}
|align=right|{{ntsh|190}}649 mi<sup>−2</sup> <br/>251 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|104}}2.6244 mi<sup>−2</sup> <br/>6.7973 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|104}}2.6244 mi<sup>−2</sup> <br/>6.7973 km<sup>−2</sup>
|align=center|0800925
|align=right|{{Coord|40.164382|-103.220685|format=dms}}
|-
|[[الاموسا، کولوراڈو]]
|[http://www.cityofalamosa.org/ City of Alamosa]
|{{Tri1|1878-08-12|August 12, 1878}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[الاموسا کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Alamosa.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041550/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Alamosa.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|48}}
|{{Change|invert=on|9531|8780}}
|align=right|{{ntsh|104}}1298 mi<sup>−2</sup> <br/>501 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|57}}7.3663 mi<sup>−2</sup> <br/>19.0788 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|32}}0.1244 mi<sup>−2</sup> <br/>0.3222 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|57}}7.4908 mi<sup>−2</sup> <br/>19.4010 km<sup>−2</sup>
|align=center|0801090
|align=right|{{Coord|37.475041|-105.875314|format=dms}}
|-
|[[الما، کولوراڈو]]
|[http://www.almafoundation.com/town.htm Town of Alma] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080131135043/http://www.almafoundation.com/town.htm |date=2008-01-31 }}
|{{Tri1|1873-12-02|December 2, 1873}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[پارک کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Alma.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083417/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Alma.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|221}}
|{{Change|invert=on|275|270}}
|align=right|{{ntsh|182}}742 mi<sup>−2</sup> <br/>286 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|223}}0.3600 mi<sup>−2</sup> <br/>0.9325 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|110}}0.0019 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0049 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|223}}0.3619 mi<sup>−2</sup> <br/>0.9374 km<sup>−2</sup>
|align=center|0801530
|align=right|{{Coord|39.285942|-106.066319|format=dms}}
|-
|[[Antonito, Colorado|Antonito]]
|[http://www.colorado.com/Antonito.aspx Town of Antonito]
|{{Tri1|1889-12-29|December 29, 1889}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کنیہوز کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Antonito.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304000148/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Antonito.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|163}}
|{{Change|invert=on|775|781}}
|align=right|{{ntsh|52}}1927 mi<sup>−2</sup> <br/>744 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|214}}0.4033 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0446 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|214}}0.4033 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0446 km<sup>−2</sup>
|align=center|0802355
|align=right|{{Coord|37.076605|-106.010222|format=dms}}
|-
|[[Arriba, Colorado|Arriba]]
|[http://www.lincolncountyco.us/town_of_arriba.htm Town of Arriba] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100610144319/http://www.lincolncountyco.us/town_of_arriba.htm |date=2010-06-10 }}
|{{Tri1|1918-08-29|August 29, 1918}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لنکن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Arriba.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041602/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Arriba.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|237}}
|{{Change|invert=on|194|193}}
|align=right|{{ntsh|221}}427 mi<sup>−2</sup> <br/>165 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|210}}0.4401 mi<sup>−2</sup> <br/>1.1398 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|210}}0.4401 mi<sup>−2</sup> <br/>1.1398 km<sup>−2</sup>
|align=center|0803235
|align=right|{{Coord|39.284058|-103.273902|format=dms}}
|-
|[[آرواڈا، کولوراڈو]]
|[http://arvada.org/ City of Arvada]
|{{Tri1|1904-08-24|August 24, 1904}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[جیفرسن کاؤنٹی، کولوراڈو]]<br/>[[ایڈمز کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Arvada.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041752/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Arvada.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|7}}
|{{Change|invert=on|113574|106433}}
|align=right|{{ntsh|19}}2914 mi<sup>−2</sup> <br/>1125 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|9}}38.3316 mi<sup>−2</sup> <br/>99.2785 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|13}}0.6235 mi<sup>−2</sup> <br/>1.6149 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|9}}38.9551 mi<sup>−2</sup> <br/>100.8933 km<sup>−2</sup>
|align=center|0803455
|align=right|{{Coord|39.833728|-105.150306|format=dms}}
|-
|[[ایسپن، کولوراڈو]]
|[http://www.aspenpitkin.com/ City of Aspen]
|{{Tri1|1881-04-01|April 1, 1881}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[پٹکن کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Aspen.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041653/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Aspen.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|59}}
|{{Change|invert=on|6805|6658}}
|align=right|{{ntsh|64}}1734 mi<sup>−2</sup> <br/>670 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|84}}3.8796 mi<sup>−2</sup> <br/>10.0481 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|84}}3.8796 mi<sup>−2</sup> <br/>10.0481 km<sup>−2</sup>
|align=center|0803620
|align=right|{{Coord|39.194951|-106.837002|format=dms}}
|-
|[[Ault, Colorado|Ault]]
|[http://www.townofault.org/ Town of Ault]
|{{Tri1|1904-04-11|April 11, 1904}}<ref name=Bergdorf>[[Ault, Colorado|Ault]] was incorporated in 1904 as [[Ault, Colorado|Bergdorf]].</ref>
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ault.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303224416/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ault.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|123}}
|{{Change|invert=on|1603|1519}}
|align=right|{{ntsh|46}}1996 mi<sup>−2</sup> <br/>771 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|179}}0.7886 mi<sup>−2</sup> <br/>2.0426 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|180}}0.7886 mi<sup>−2</sup> <br/>2.0426 km<sup>−2</sup>
|align=center|0803950
|align=right|{{Coord|40.583454|-104.733962|format=dms}}
|-
|[[ارورا، کولوراڈو]]
|[http://www.auroragov.org/ City of Aurora]
|{{Tri1|1903-05-05|May 5, 1903}}<ref name=Fletcher>[[ارورا، کولوراڈو]] was incorporated in 1903 as [[ارورا، کولوراڈو]].</ref>
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[آریپاہو کاؤنٹی، کولوراڈو]]<br/>[[ایڈمز کاؤنٹی، کولوراڈو]]<br/>[[ڈگلس کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Aurora.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140903150030/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Aurora.pdf |date=2014-09-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|3}}
|{{Change|invert=on|353108|325078}}
|align=right|{{ntsh|35}}2248 mi<sup>−2</sup> <br/>868 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|2}}153.8290 mi<sup>−2</sup> <br/>398.4152 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|12}}0.6784 mi<sup>−2</sup> <br/>1.7570 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|3}}154.5074 mi<sup>−2</sup> <br/>400.1722 km<sup>−2</sup>
|align=center|0804000
|align=right|{{Coord|39.688002|-104.689740|format=dms}}
|-
|[[Avon, Colorado|Avon]]
|[http://www.avon.org/ Town of Avon]
|{{Tri1|1978-02-24|February 24, 1978}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ایگل کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Avon.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303225053/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Avon.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|63}}
|{{Change|invert=on|6447|6447}}
|align=right|{{ntsh|169}}798 mi<sup>−2</sup> <br/>308 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|51}}8.0338 mi<sup>−2</sup> <br/>20.8075 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|48}}0.0720 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1866 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|51}}8.1059 mi<sup>−2</sup> <br/>20.9941 km<sup>−2</sup>
|align=center|0804110
|align=right|{{Coord|39.641797|-106.515877|format=dms}}
|-
|[[Basalt, Colorado|Basalt]]
|[http://www.basalt.net/ Town of Basalt]
|{{Tri1|1901-08-26|August 26, 1901}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ایگل کاؤنٹی، کولوراڈو]]<br/>[[پٹکن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Basalt.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304045207/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Basalt.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|86}}
|{{Change|invert=on|3919|3857}}
|align=right|{{ntsh|51}}1929 mi<sup>−2</sup> <br/>745 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|122}}1.9990 mi<sup>−2</sup> <br/>5.1774 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|92}}0.0078 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0203 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|123}}2.0068 mi<sup>−2</sup> <br/>5.1977 km<sup>−2</sup>
|align=center|0804935
|align=right|{{Coord|39.358174|-107.018557|format=dms}}
|-
|[[Bayfield, Colorado|Bayfield]]
|[http://www.bayfieldgov.org/ Town of Bayfield]
|{{Tri1|1906-08-18|August 18, 1906}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لا پلاٹا کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Bayfield.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304044126/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Bayfield.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|102}}
|{{Change|invert=on|2533|2333}}
|align=right|{{ntsh|66}}1729 mi<sup>−2</sup> <br/>668 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|140}}1.4415 mi<sup>−2</sup> <br/>3.7335 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|140}}1.4415 mi<sup>−2</sup> <br/>3.7335 km<sup>−2</sup>
|align=center|0805265
|align=right|{{Coord|37.235248|-107.594814|format=dms}}
|-
|[[Bennett, Colorado|Bennett]]
|[http://www.townofbennett.org/ Town of Bennett] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111020185300/http://www.townofbennett.org/ |date=2011-10-20 }}
|{{Tri1|1930-01-22|January 22, 1930}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ایڈمز کاؤنٹی، کولوراڈو]]<br/>[[آریپاہو کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Bennett.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180130194015/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Bennett.pdf |date=2018-01-30 }}
|align=center|{{Number table sorting|103}}
|{{Change|invert=on|2443|2308}}
|align=right|{{ntsh|223}}416 mi<sup>−2</sup> <br/>161 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|68}}5.7934 mi<sup>−2</sup> <br/>15.0049 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|95}}0.0060 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0156 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|68}}5.7994 mi<sup>−2</sup> <br/>15.0205 km<sup>−2</sup>
|align=center|0806090
|align=right|{{Coord|39.745990|-104.442841|format=dms}}
|-
|[[Berthoud, Colorado|Berthoud]]
|[http://berthoud.org/ Town of Berthoud]
|{{Tri1|1888-08-28|August 28, 1888}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لیمیمر کاؤنٹی، کولوراڈو]]<br/>[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Berthoud.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041612/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Berthoud.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|70}}
|{{Change|invert=on|5807|5105}}
|align=right|{{ntsh|218}}448 mi<sup>−2</sup> <br/>173 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|35}}12.0289 mi<sup>−2</sup> <br/>31.1547 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|30}}0.1264 mi<sup>−2</sup> <br/>0.3275 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|35}}12.1553 mi<sup>−2</sup> <br/>31.4822 km<sup>−2</sup>
|align=center|0806255
|align=right|{{Coord|40.284667|-104.965504|format=dms}}
|-
|[[Bethune, Colorado|Bethune]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=76 Town of Bethune]
|{{Tri1|1926-06-10|June 10, 1926}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کٹ کارسن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Bethune.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042029/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Bethune.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|232}}
|{{Change|invert=on|240|237}}
|align=right|{{ntsh|88}}1438 mi<sup>−2</sup> <br/>555 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|261}}0.1620 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4196 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|261}}0.1620 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4196 km<sup>−2</sup>
|align=center|0806530
|align=right|{{Coord|39.303822|-102.423414|format=dms}}
|-
|[[Black Hawk, Colorado|Black Hawk]]
|[http://www.cityofblackhawk.org/ City of Black Hawk]
|{{Tri1|1886-06-12|June 12, 1886}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[گلپن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Black%20Hawk.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303234554/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Black%20Hawk.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|250}}
|{{Change|invert=on|126|118}}
|align=right|{{ntsh|267}}62 mi<sup>−2</sup> <br/>24 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|124}}1.9449 mi<sup>−2</sup> <br/>5.0372 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|125}}1.9449 mi<sup>−2</sup> <br/>5.0372 km<sup>−2</sup>
|align=center|0807025
|align=right|{{Coord|39.801069|-105.489224|format=dms}}
|-
|[[Blanca, Colorado|Blanca]]
|[http://www.fone.net/~blancaco/ Town of Blanca] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090210082449/http://www.fone.net/~blancaco/ |date=2009-02-10 }}
|{{Tri1|1910-05-18|May 18, 1910}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کوسٹیلا کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Blanca.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083343/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Blanca.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|211}}
|{{Change|invert=on|372|385}}
|align=right|{{ntsh|251}}208 mi<sup>−2</sup> <br/>80 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|126}}1.7857 mi<sup>−2</sup> <br/>4.6250 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|128}}1.7857 mi<sup>−2</sup> <br/>4.6250 km<sup>−2</sup>
|align=center|0807190
|align=right|{{Coord|37.439281|-105.513526|format=dms}}
|-
|[[Blue River, Colorado|Blue River]]<ref name=Blue_River>[[Blue River, Colorado|Blue River]] is served by the [[بریکنریج، کولوراڈو]] [[United States Postal Service|Post Office]].</ref>
|[http://www.townofblueriver.com/ Town of Blue River] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120711200755/http://townofblueriver.com/ |date=2012-07-11 }}
|{{Tri1|1964-99-99|1964}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[سمٹ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Blue%20River.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304022911/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Blue%20River.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|155}}
|{{Change|invert=on|882|849}}
|align=right|{{ntsh|233}}345 mi<sup>−2</sup> <br/>133 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|108}}2.5149 mi<sup>−2</sup> <br/>6.5136 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|37}}0.0996 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2579 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|105}}2.6145 mi<sup>−2</sup> <br/>6.7715 km<sup>−2</sup>
|align=center|0807410
|align=right|{{Coord|39.448494|-106.036774|format=dms}}
|-
|[[Bonanza, Colorado|Bonanza]]<ref name=Bonanza>[[Bonanza, Colorado|Bonanza]] is served by the [[Villa Grove, Colorado|Villa Grove]] [[United States Postal Service|Post Office]].</ref>
|[http://www.sangres.com/colorado/saguache/bonanza.htm Town of Bonanza] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160902204654/http://www.sangres.com/colorado/saguache/bonanza.htm |date=2016-09-02 }}
|{{Tri1|1881-01-13|January 13, 1881}}<ref name=Bonanza_City>[[Bonanza, Colorado|Bonanza]] was incorporated in 1881 as [[Bonanza, Colorado|Bonanza City]].</ref>
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ساواچ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Bonanza.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303224030/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Bonanza.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|270}}
|{{Change|invert=on|16|16}}
|align=right|{{ntsh|271}}37 mi<sup>−2</sup> <br/>14 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|211}}0.4365 mi<sup>−2</sup> <br/>1.1306 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|211}}0.4365 mi<sup>−2</sup> <br/>1.1306 km<sup>−2</sup>
|align=center|0807571
|align=right|{{Coord|38.296607|-106.141873|format=dms}}
|-
|[[Boone, Colorado|Boone]]
|[http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/lgov_pueblo.html Town of Boone] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090923225150/http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/lgov_pueblo.html |date=2009-09-23 }}
|{{Tri1|1956-09-22|September 22, 1956}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[پوابلو کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Boone.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041741/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Boone.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|213}}
|{{Change|invert=on|342|339}}
|align=right|{{ntsh|152}}932 mi<sup>−2</sup> <br/>360 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|222}}0.3616 mi<sup>−2</sup> <br/>0.9365 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|86}}0.0098 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0253 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|222}}0.3713 mi<sup>−2</sup> <br/>0.9618 km<sup>−2</sup>
|align=center|0807795
|align=right|{{Coord|38.250445|-104.260792|format=dms}}
|-
|[[بولڈر، کولوراڈو]]
|[http://www.bouldercolorado.gov/ City of Boulder]
|{{Tri1|1871-11-04|November 4, 1871}}<ref name=Boulder_City>[[بولڈر، کولوراڈو]] was incorporated in 1871 as [[بولڈر، کولوراڈو]].</ref>
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[بولڈر کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Boulder.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304004127/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Boulder.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|11}}
|{{Change|invert=on|105112|97385}}
|align=right|{{ntsh|8}}4152 mi<sup>−2</sup> <br/>1603 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|19}}24.8478 mi<sup>−2</sup> <br/>64.3556 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|9}}1.0187 mi<sup>−2</sup> <br/>2.6384 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|19}}25.8665 mi<sup>−2</sup> <br/>66.9940 km<sup>−2</sup>
|align=center|0807850
|align=right|{{Coord|40.027435|-105.251945|format=dms}}
|-
|[[Bow Mar, Colorado|Bow Mar]]
|[http://www.bowmar.gov/ Town of Bow Mar] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20121021230455/http://www.bowmar.gov/ |date=2012-10-21 }}
|{{Tri1|1958-08-99|August 1958}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[آریپاہو کاؤنٹی، کولوراڈو]]<br/>[[جیفرسن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Bow%20Mar.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041638/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Bow%20Mar.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|151}}
|{{Change|invert=on|921|866}}
|align=right|{{ntsh|102}}1322 mi<sup>−2</sup> <br/>510 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|191}}0.6846 mi<sup>−2</sup> <br/>1.7732 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|27}}0.1511 mi<sup>−2</sup> <br/>0.3913 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|177}}0.8357 mi<sup>−2</sup> <br/>2.1645 km<sup>−2</sup>
|align=center|0808070
|align=right|{{Coord|39.626594|-105.050914|format=dms}}
|-
|[[برینسن، کولوراڈو]]
|[http://www.sangres.com/colorado/lasanimas/branson.htm Town of Branson] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160329033915/http://www.sangres.com/colorado/lasanimas/branson.htm |date=2016-03-29 }}
|{{Tri1|1921-03-26|March 26, 1921}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لاس انیماس کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Branson.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303233536/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Branson.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|262}}
|{{Change|invert=on|67|74}}
|align=right|{{ntsh|239}}282 mi<sup>−2</sup> <br/>109 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|244}}0.2448 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6340 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|246}}0.2448 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6340 km<sup>−2</sup>
|align=center|0808345
|align=right|{{Coord|37.015493|-103.883777|format=dms}}
|-
|[[بریکنریج، کولوراڈو]]
|[http://www.townofbreckenridge.com/ Town of Breckenridge]
|{{Tri1|1880-03-03|March 3, 1880}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[سمٹ کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Breckenridge.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304040659/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Breckenridge.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|79}}
|{{Change|invert=on|4749|4540}}
|align=right|{{ntsh|172}}775 mi<sup>−2</sup> <br/>299 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|67}}5.9946 mi<sup>−2</sup> <br/>15.5259 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|67}}5.9946 mi<sup>−2</sup> <br/>15.5259 km<sup>−2</sup>
|align=center|0808400
|align=right|{{Coord|39.499619|-106.043292|format=dms}}
|-
|[[برائٹن، کولوراڈو]]
|[http://brightonco.gov/ City of Brighton]
|{{Tri1|1887-09-01|September 1, 1887}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ایڈمز کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/><br/>[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Brighton.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303224423/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Brighton.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|22}}
|{{Change|invert=on|36765|33352}}
|align=right|{{ntsh|69}}1720 mi<sup>−2</sup> <br/>664 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|23}}20.7614 mi<sup>−2</sup> <br/>53.7719 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|20}}0.3013 mi<sup>−2</sup> <br/>0.7803 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|23}}21.0627 mi<sup>−2</sup> <br/>54.5522 km<sup>−2</sup>
|align=center|0808675
|align=right|{{Coord|39.964790|-104.796581|format=dms}}
|-
|[[Brookside, Colorado|Brookside]]<ref name=Brookside>[[Brookside, Colorado|Brookside]] is served by the [[کینن سٹی، کولوراڈو]] [[United States Postal Service|Post Office]].</ref>
|[http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/lgov_fremont.html Town of Brookside] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090924004034/http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/lgov_fremont.html |date=2009-09-24 }}
|{{Tri1|1913-99-99|1913}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[فریمونٹ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Brookside.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140903145933/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Brookside.pdf |date=2014-09-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|231}}
|{{Change|invert=on|243|233}}
|align=right|{{ntsh|211}}512 mi<sup>−2</sup> <br/>198 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|208}}0.4649 mi<sup>−2</sup> <br/>1.2041 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|208}}0.4649 mi<sup>−2</sup> <br/>1.2041 km<sup>−2</sup>
|align=center|0809115
|align=right|{{Coord|38.413543|-105.191060|format=dms}}
|-
|[[برومفیلڈ، کولوراڈو]]
|[http://www.broomfield.org/ City and County of Broomfield]
|{{Tri1|1961-06-06|June 6, 1961}}<ref name=Broomfield>The [[برومفیلڈ، کولوراڈو]] was [[consolidated city-county|consolidated]] on November 15, 2001.</ref>
|[[#Consolidated city and county|consolidated city and county]]
|[[برومفیلڈ، کولوراڈو]]<ref name=Broomfield2>As a [[#Consolidated city and county|consolidated city and county]], the [[برومفیلڈ، کولوراڈو|City and County of Broomfield]] is its own [[county seat]].</ref>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Broomfield.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303235315/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Broomfield.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|15}}
|{{Change|invert=on|62138|55889}}
|align=right|{{ntsh|57}}1802 mi<sup>−2</sup> <br/>696 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|14}}33.0031 mi<sup>−2</sup> <br/>85.4775 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|14}}0.5455 mi<sup>−2</sup> <br/>1.4127 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|15}}33.5485 mi<sup>−2</sup> <br/>86.8903 km<sup>−2</sup>
|align=center|0809280
|align=right|{{Coord|39.953302|-105.052038|format=dms}}
|-
|[[Brush, Colorado|Brush]]
|[http://www.brushcolo.com/ City of Brush]
|{{Tri1|1884-11-24|November 24, 1884}}
|[[#Statutory city|statutory city]]
|[[مورگن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Brush.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304052948/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Brush.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|71}}
|{{Change|invert=on|5466|5463}}
|align=right|{{ntsh|38}}2159 mi<sup>−2</sup> <br/>834 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|107}}2.5474 mi<sup>−2</sup> <br/>6.5978 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|108}}2.5474 mi<sup>−2</sup> <br/>6.5978 km<sup>−2</sup>
|align=center|0809555
|align=right|{{Coord|40.258136|-103.632160|format=dms}}
|-
|[[بیونا وسٹا، کولوراڈو|Buena Vista]]
|[http://www.buenavistaco.gov/ Town of Buena Vista]
|{{Tri1|1879-11-08|November 8, 1879}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[چافی کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Buena%20Vista.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041535/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Buena%20Vista.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|96}}
|{{Change|invert=on|2734|2617}}
|align=right|{{ntsh|171}}792 mi<sup>−2</sup> <br/>306 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|89}}3.4544 mi<sup>−2</sup> <br/>8.9469 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|117}}0.0008 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0022 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|89}}3.4553 mi<sup>−2</sup> <br/>8.9491 km<sup>−2</sup>
|align=center|0810105
|align=right|{{Coord|38.829332|-106.139515|format=dms}}
|-
|[[برلنگٹن، کولوراڈو]]
|[http://www.burlingtoncolo.com/ City of Burlington]
|{{Tri1|1888-01-12|January 12, 1888}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[کٹ کارسن کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Burlington.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303221635/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Burlington.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|85}}
|{{Change|invert=on|4014|4254}}
|align=right|{{ntsh|54}}1917 mi<sup>−2</sup> <br/>740 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|120}}2.0878 mi<sup>−2</sup> <br/>5.4073 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|121}}2.0878 mi<sup>−2</sup> <br/>5.4073 km<sup>−2</sup>
|align=center|0810600
|align=right|{{Coord|39.304491|-102.271463|format=dms}}
|-
|[[Calhan, Colorado|Calhan]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=81 Town of Calhan]
|{{Tri1|1919-05-10|May 10, 1919}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ایل پاسو کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Calhan.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041448/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Calhan.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|162}}
|{{Change|invert=on|797|780}}
|align=right|{{ntsh|155}}912 mi<sup>−2</sup> <br/>352 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|170}}0.8710 mi<sup>−2</sup> <br/>2.2559 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|170}}0.8710 mi<sup>−2</sup> <br/>2.2559 km<sup>−2</sup>
|align=center|0811260
|align=right|{{Coord|39.034438|-104.299139|format=dms}}
|-
|[[Campo, Colorado|Campo]]
|[http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/lgov_baca.html Town of Campo] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090921144557/http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/lgov_baca.html |date=2009-09-21 }}
|{{Tri1|1950-03-06|March 6, 1950}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[بیکا کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Campo.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303224419/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Campo.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|256}}
|{{Change|invert=on|105|109}}
|align=right|{{ntsh|181}}742 mi<sup>−2</sup> <br/>286 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|263}}0.1443 mi<sup>−2</sup> <br/>0.3737 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|263}}0.1443 mi<sup>−2</sup> <br/>0.3737 km<sup>−2</sup>
|align=center|0811645
|align=right|{{Coord|37.104711|-102.578798|format=dms}}
|-
|[[کینن سٹی، کولوراڈو]]
|[http://www.canoncity.org/ City of Cañon City]
|{{Tri1|1872-04-03|April 3, 1872}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[فریمونٹ کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cañon%20City.pdf map]
|align=center|{{Number table sorting|34}}
|{{Change|invert=on|16337|16400}}
|align=right|{{ntsh|103}}1304 mi<sup>−2</sup> <br/>504 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|34}}12.5117 mi<sup>−2</sup> <br/>32.4051 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|84}}0.0122 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0315 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|34}}12.5238 mi<sup>−2</sup> <br/>32.4366 km<sup>−2</sup>
|align=center|0811810
|align=right|{{Coord|38.441889|-105.220891|format=dms}}
|-
|[[کاربنڈیل، کولوراڈو]]
|[http://www.carbondalegov.org/ Town of Carbondale]
|{{Tri1|1888-04-26|April 26, 1888}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[گارفیلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Carbondale.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304045331/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Carbondale.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|61}}
|{{Change|invert=on|6574|6427}}
|align=right|{{ntsh|17}}3205 mi<sup>−2</sup> <br/>1238 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|121}}2.0443 mi<sup>−2</sup> <br/>5.2947 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|122}}2.0443 mi<sup>−2</sup> <br/>5.2947 km<sup>−2</sup>
|align=center|0812045
|align=right|{{Coord|39.394616|-107.214475|format=dms}}
|-
|[[Castle Pines, Colorado|Castle Pines]]
|[http://www.castlepinesgov.com/ City of Castle Pines] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160406084318/http://www.castlepinesgov.com/ |date=2016-04-06 }}
|{{Tri1|2007-11-06|November 6, 2007}}<ref name=Castle_Pines_North>The [[Castle Pines, Colorado|City of Castle Pines North]] was incorporated on November 6, 2007. An election on November 2, 2010, changed the name to the [[Castle Pines, Colorado|City of Castle Pines]].</ref>
|[[#Statutory city|statutory city]]
|[[ڈگلس کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Castle%20Pines.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131104212518/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Castle%20Pines.pdf |date=2013-11-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|46}}
|{{Change|invert=on|10796|NA}}
|align=right|{{ntsh|127}}1121 mi<sup>−2</sup> <br/>433 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|44}}9.5674 mi<sup>−2</sup> <br/>24.7793 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|45}}9.5674 mi<sup>−2</sup> <br/>24.7793 km<sup>−2</sup>
|align=center|0812387
|align=right|{{Coord|39.462512|-104.870620|format=dms}}
|-
|[[کیسل راک، کولوراڈو|Castle Rock]]
|[http://www.townofcastlerock.org/ Town of Castle Rock]
|{{Tri1|1881-05-17|May 17, 1881}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ڈگلس کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Castle%20Rock.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180430050124/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Castle%20Rock.pdf |date=2018-04-30 }}
|align=center|{{Number table sorting|17}}
|{{Change|invert=on|55747|48231}}
|align=right|{{ntsh|82}}1567 mi<sup>−2</sup> <br/>605 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|13}}33.8639 mi<sup>−2</sup> <br/>87.7070 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|14}}33.8639 mi<sup>−2</sup> <br/>87.7070 km<sup>−2</sup>
|align=center|0812415
|align=right|{{Coord|39.376089|-104.853487|format=dms}}
|-
|[[Cedaredge, Colorado|Cedaredge]]
|[http://cedaredgecolorado.com/town/ Town of Cedaredge] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20070812145207/http://cedaredgecolorado.com/town/ |date=2007-08-12 }}
|{{Tri1|1907-05-02|May 2, 1907}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ڈیلٹا کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cedaredge.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041930/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cedaredge.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|111}}
|{{Change|invert=on|2187|2253}}
|align=right|{{ntsh|125}}1136 mi<sup>−2</sup> <br/>438 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|123}}1.9556 mi<sup>−2</sup> <br/>5.0650 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|124}}1.9556 mi<sup>−2</sup> <br/>5.0650 km<sup>−2</sup>
|align=center|0812635
|align=right|{{Coord|38.894137|-107.925498|format=dms}}
|-
|[[سینٹینیل، کولوراڈو]]
|[http://www.centennialcolorado.com/ City of Centennial]
|{{Tri1|2001-02-07|February 7, 2001}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[آریپاہو کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Centennial.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303224433/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Centennial.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|10}}
|{{Change|invert=on|107201|100377}}
|align=right|{{ntsh|9}}3672 mi<sup>−2</sup> <br/>1418 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|16}}28.9014 mi<sup>−2</sup> <br/>74.8543 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|28}}0.1472 mi<sup>−2</sup> <br/>0.3813 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|16}}29.0486 mi<sup>−2</sup> <br/>75.2356 km<sup>−2</sup>
|align=center|0812815
|align=right|{{Coord|39.590568|-104.869118|format=dms}}
|-
|[[سینٹر، کولوراڈو]]
|[http://www.townofcenter.org/ Town of Center] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120323161653/http://www.townofcenter.org/ |date=2012-03-23 }}
|{{Tri1|1907-01-18|January 18, 1907}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ریو گرینڈے کاؤنٹی، کولوراڈو]]<br/>[[ساواچ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Center.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041635/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Center.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|109}}
|{{Change|invert=on|2199|2230}}
|align=right|{{ntsh|22}}2694 mi<sup>−2</sup> <br/>1040 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|177}}0.8260 mi<sup>−2</sup> <br/>2.1392 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|178}}0.8260 mi<sup>−2</sup> <br/>2.1392 km<sup>−2</sup>
|align=center|0812855
|align=right|{{Coord|37.751351|-106.110195|format=dms}}
|-
|[[Central City, Colorado|Central City]]
|[http://www.centralcitycolorado.us/ City of Central] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20151018115739/http://www.centralcitycolorado.us/ |date=2015-10-18 }}
|{{Tri1|1886-06-12|June 12, 1886}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[گلپن کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/><br/>[[کلئیر کریک کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Central%20City.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041512/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Central%20City.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|170}}
|{{Change|invert=on|724|663}}
|align=right|{{ntsh|241}}280 mi<sup>−2</sup> <br/>108 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|110}}2.4493 mi<sup>−2</sup> <br/>6.3438 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|122}}0.0000 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0000 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|110}}2.4494 mi<sup>−2</sup> <br/>6.3438 km<sup>−2</sup>
|align=center|0812910
|align=right|{{Coord|39.795790|-105.514835|format=dms}}
|-
|[[Cheraw, Colorado|Cheraw]]
|[http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/lgov_otero.html Town of Cheraw] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090921113635/http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/lgov_otero.html |date=2009-09-21 }}
|{{Tri1|1917-04-17|April 17, 1917}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[اوٹیرو کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cheraw.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041612/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cheraw.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|230}}
|{{Change|invert=on|249|252}}
|align=right|{{ntsh|83}}1567 mi<sup>−2</sup> <br/>605 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|262}}0.1583 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4100 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|262}}0.1583 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4100 km<sup>−2</sup>
|align=center|0813460
|align=right|{{Coord|38.108104|-103.510926|format=dms}}
|-
|[[Cherry Hills Village, Colorado|Cherry Hills Village]]
|[http://www.cherryhillsvillage.com/ City of Cherry Hills Village]
|{{Tri1|1945-07-19|July 19, 1945}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[آریپاہو کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cherry%20Hills%20Village.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083408/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cherry%20Hills%20Village.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|64}}
|{{Change|invert=on|6423|5987}}
|align=right|{{ntsh|142}}1018 mi<sup>−2</sup> <br/>393 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|65}}6.2038 mi<sup>−2</sup> <br/>16.0678 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|49}}0.0715 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1853 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|64}}6.2753 mi<sup>−2</sup> <br/>16.2531 km<sup>−2</sup>
|align=center|0813845
|align=right|{{Coord|39.637418|-104.947470|format=dms}}
|-
|[[Cheyenne Wells, Colorado|Cheyenne Wells]]
|[http://www.townofcheyennewells.com/ Town of Cheyenne Wells]
|{{Tri1|1890-05-14|May 14, 1890}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[شاین کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cheyenne%20Wells.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304000144/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cheyenne%20Wells.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|159}}
|{{Change|invert=on|860|846}}
|align=right|{{ntsh|168}}814 mi<sup>−2</sup> <br/>314 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|157}}1.0696 mi<sup>−2</sup> <br/>2.7702 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|158}}1.0696 mi<sup>−2</sup> <br/>2.7702 km<sup>−2</sup>
|align=center|0814175
|align=right|{{Coord|38.819202|-102.352030|format=dms}}
|-
|[[Coal Creek, Fremont County, Colorado|Coal Creek]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=306 Town of Coal Creek]
|{{Tri1|1882-02-11|February 11, 1882}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[فریمونٹ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Coal%20Creek.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303222242/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Coal%20Creek.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|214}}
|{{Change|invert=on|339|343}}
|align=right|{{ntsh|245}}266 mi<sup>−2</sup> <br/>103 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|147}}1.2719 mi<sup>−2</sup> <br/>3.2942 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|147}}1.2719 mi<sup>−2</sup> <br/>3.2942 km<sup>−2</sup>
|align=center|0815330
|align=right|{{Coord|38.362038|-105.141782|format=dms}}
|-
|[[Cokedale, Colorado|Cokedale]]
|[http://www.sangres.com/colorado/lasanimas/cokedale.htm Town of Cokedale] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160329053150/http://www.sangres.com/colorado/lasanimas/cokedale.htm |date=2016-03-29 }}
|{{Tri1|1948-03-15|March 15, 1948}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لاس انیماس کاؤنٹی، کولوراڈو|Las Animas County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cokedale.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304035511/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cokedale.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|251}}
|{{Change|invert=on|119|129}}
|align=right|{{ntsh|201}}581 mi<sup>−2</sup> <br/>224 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|254}}0.2049 mi<sup>−2</sup> <br/>0.5308 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|255}}0.2049 mi<sup>−2</sup> <br/>0.5308 km<sup>−2</sup>
|align=center|0815550
|align=right|{{Coord|37.144223|-104.621590|format=dms}}
|-
|[[Collbran, Colorado|Collbran]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=87 Town of Collbran]
|{{Tri1|1908-07-22|July 22, 1908}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[میسا کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Collbran.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083413/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Collbran.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|172}}
|{{Change|invert=on|706|708}}
|align=right|{{ntsh|118}}1184 mi<sup>−2</sup> <br/>457 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|195}}0.5912 mi<sup>−2</sup> <br/>1.5312 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|195}}0.5912 mi<sup>−2</sup> <br/>1.5312 km<sup>−2</sup>
|align=center|0815605
|align=right|{{Coord|39.240016|-107.963956|format=dms}}
|-
|[[کولاریڈو سپرنگس، کولاریڈو|Colorado Springs]]
|[http://www.springsgov.com/ City of Colorado Springs]
|{{Tri1|1886-06-19|June 19, 1886}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ایل پاسو کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Colorado%20Springs.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303235547/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Colorado%20Springs.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|2}}
|{{Change|invert=on|445830|416427}}
|align=right|{{ntsh|34}}2257 mi<sup>−2</sup> <br/>872 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|1}}194.8701 mi<sup>−2</sup> <br/>504.7114 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|16}}0.3657 mi<sup>−2</sup> <br/>0.9472 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|1}}195.2359 mi<sup>−2</sup> <br/>505.6585 km<sup>−2</sup>
|align=center|0816000
|align=right|{{Coord|38.867255|-104.760749|format=dms}}
|-
|[[Columbine Valley, Colorado|Columbine Valley]]<ref name=Columbine_Valley>[[Columbine Valley, Colorado|Columbine Valley]] is served by the [[لٹلٹن، کولوراڈو]] [[United States Postal Service|Post Office]].</ref>
|[http://www.columbinevalley.org/ Town of Columbine Valley]
|{{Tri1|1959-07-02|July 2, 1959}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[آریپاہو کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Columbine%20Valley.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304022923/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Columbine%20Valley.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|133}}
|{{Change|invert=on|1328|1256}}
|align=right|{{ntsh|110}}1287 mi<sup>−2</sup> <br/>497 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|160}}1.0245 mi<sup>−2</sup> <br/>2.6534 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|80}}0.0144 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0372 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|161}}1.0388 mi<sup>−2</sup> <br/>2.6906 km<sup>−2</sup>
|align=center|0816385
|align=right|{{Coord|39.599580|-105.030771|format=dms}}
|-
|[[کامرس سٹی، کولوراڈو]]
|[http://www.c3gov.com/ City of Commerce City]
|{{Tri1|1952-12-18|December 18, 1952}}<ref name=Commerce_Town>[[کامرس سٹی، کولوراڈو]] was incorporated in 1952 as [[کامرس سٹی، کولوراڈو]].</ref>
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ایڈمز کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Commerce%20City.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140903151321/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Commerce%20City.pdf |date=2014-09-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|18}}
|{{Change|invert=on|51762|45913}}
|align=right|{{ntsh|89}}1426 mi<sup>−2</sup> <br/>551 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|11}}34.9113 mi<sup>−2</sup> <br/>90.4199 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|15}}0.4119 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0669 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|12}}35.3233 mi<sup>−2</sup> <br/>91.4868 km<sup>−2</sup>
|align=center|0816495
|align=right|{{Coord|39.882968|-104.795452|format=dms}}
|-
|[[کورٹیز، کولوراڈو]]
|[http://www.cityofcortez.com/ City of Cortez]
|{{Tri1|1902-11-10|November 10, 1902}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[مونٹزوما کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cortez.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304022930/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cortez.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|52}}
|{{Change|invert=on|8602|8482}}
|align=right|{{ntsh|94}}1379 mi<sup>−2</sup> <br/>532 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|64}}6.2130 mi<sup>−2</sup> <br/>16.0916 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|69}}0.0272 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0704 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|65}}6.2402 mi<sup>−2</sup> <br/>16.1620 km<sup>−2</sup>
|align=center|0817375
|align=right|{{Coord|37.349783|-108.576687|format=dms}}
|-
|[[کریگ، کولوراڈو|Craig]]
|[http://www.ci.craig.co.us/ City of Craig]
|{{Tri1|1908-07-15|July 15, 1908}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[موفٹ کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Craig.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041652/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Craig.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|50}}
|{{Change|invert=on|8846|9464}}
|align=right|{{ntsh|62}}1749 mi<sup>−2</sup> <br/>675 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|70}}5.1354 mi<sup>−2</sup> <br/>13.3007 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|70}}5.1354 mi<sup>−2</sup> <br/>13.3007 km<sup>−2</sup>
|align=center|0817760
|align=right|{{Coord|40.517034|-107.555674|format=dms}}
|-
|[[Crawford, Colorado|Crawford]]
|[http://www.colorado.com/Crawford.aspx Town of Crawford]
|{{Tri1|1910-12-19|December 19, 1910}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ڈیلٹا کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Crawford.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304022935/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Crawford.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|205}}
|{{Change|invert=on|411|431}}
|align=right|{{ntsh|63}}1736 mi<sup>−2</sup> <br/>670 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|246}}0.2431 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6296 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|247}}0.2431 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6296 km<sup>−2</sup>
|align=center|0817925
|align=right|{{Coord|38.705183|-107.610061|format=dms}}
|-
|[[Creede, Colorado|Creede]]
|[http://www.creede.com/ City of Creede]<ref name=Creede>The municipality of [[Creede, Colorado|Creede]] uses the official title [[Creede, Colorado|City of Creede]] despite its status as a [[#Statutory town|Colorado statutory town]].</ref>
|{{Tri1|1892-05-19|May 19, 1892}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[منرل کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Creede.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180206131607/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Creede.pdf |date=2018-02-06 }}
|align=center|{{Number table sorting|219}}
|{{Change|invert=on|282|290}}
|align=right|{{ntsh|237}}319 mi<sup>−2</sup> <br/>123 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|165}}0.9161 mi<sup>−2</sup> <br/>2.3727 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|165}}0.9161 mi<sup>−2</sup> <br/>2.3727 km<sup>−2</sup>
|align=center|0814765
|align=right|{{Coord|37.849102|-106.925415|format=dms}}
|-
|[[Crested Butte, Colorado|Crested Butte]]
|[http://www.crestedbutte-co.gov/ Town of Crested Butte]
|{{Tri1|1880-07-15|July 15, 1880}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[گینیسن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Crested%20Butte.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303234746/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Crested%20Butte.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|125}}
|{{Change|invert=on|1541|1487}}
|align=right|{{ntsh|56}}1805 mi<sup>−2</sup> <br/>697 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|174}}0.8417 mi<sup>−2</sup> <br/>2.1800 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|175}}0.8417 mi<sup>−2</sup> <br/>2.1800 km<sup>−2</sup>
|align=center|0818310
|align=right|{{Coord|38.867736|-106.977266|format=dms}}
|-
|[[Crestone, Colorado|Crestone]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=225 Town of Crestone]
|{{Tri1|1902-01-24|January 24, 1902}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ساواچ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Crestone.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303221040/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Crestone.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|246}}
|{{Change|invert=on|137|127}}
|align=right|{{ntsh|231}}350 mi<sup>−2</sup> <br/>135 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|221}}0.3772 mi<sup>−2</sup> <br/>0.9771 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|221}}0.3772 mi<sup>−2</sup> <br/>0.9771 km<sup>−2</sup>
|align=center|0818420
|align=right|{{Coord|37.994497|-105.696273|format=dms}}
|-
|[[Cripple Creek, Colorado|Cripple Creek]]
|[http://www.cripplecreekgov.com/ City of Cripple Creek]
|{{Tri1|1892-06-09|June 9, 1892}}
|[[#Statutory city|statutory city]]
|[[ٹیلر کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cripple%20Creek.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083426/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Cripple%20Creek.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|136}}
|{{Change|invert=on|1172|1189}}
|align=right|{{ntsh|177}}763 mi<sup>−2</sup> <br/>294 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|135}}1.5328 mi<sup>−2</sup> <br/>3.9699 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|136}}1.5328 mi<sup>−2</sup> <br/>3.9699 km<sup>−2</sup>
|align=center|0818530
|align=right|{{Coord|38.746149|-105.184042|format=dms}}
|-
|[[Crook, Colorado|Crook]]
|[http://www.colorado.com/Crook.aspx Town of Crook]
|{{Tri1|1918-09-23|September 23, 1918}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لوگن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Crook.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304045118/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Crook.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|254}}
|{{Change|invert=on|109|110}}
|align=right|{{ntsh|167}}815 mi<sup>−2</sup> <br/>315 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|264}}0.1338 mi<sup>−2</sup> <br/>0.3464 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|264}}0.1338 mi<sup>−2</sup> <br/>0.3464 km<sup>−2</sup>
|align=center|0818640
|align=right|{{Coord|40.858752|-102.801392|format=dms}}
|-
|[[Crowley, Colorado|Crowley]]
|[http://www.colorado.com/Crowley.aspx Town of Crowley]
|{{Tri1|1921-10-10|October 10, 1921}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کرولی کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Crowley.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303232515/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Crowley.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|238}}
|{{Change|invert=on|175|176}}
|align=right|{{ntsh|179}}754 mi<sup>−2</sup> <br/>291 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|252}}0.2255 mi<sup>−2</sup> <br/>0.5840 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|253}}0.2255 mi<sup>−2</sup> <br/>0.5840 km<sup>−2</sup>
|align=center|0818750
|align=right|{{Coord|38.193506|-103.859744|format=dms}}
|-
|[[Dacono, Colorado|Dacono]]
|[http://www.ci.dacono.co.us/ City of Dacono] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160331122516/http://www.ci.dacono.co.us/ |date=2016-03-31 }}
|{{Tri1|1908-09-23|September 23, 1908}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Dacono.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140903151326/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Dacono.pdf |date=2014-09-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|81}}
|{{Change|invert=on|4544|4152}}
|align=right|{{ntsh|206}}539 mi<sup>−2</sup> <br/>208 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|50}}8.1208 mi<sup>−2</sup> <br/>21.0328 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|89}}0.0091 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0235 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|50}}8.1299 mi<sup>−2</sup> <br/>21.0563 km<sup>−2</sup>
|align=center|0819080
|align=right|{{Coord|40.063521|-104.946804|format=dms}}
|-
|[[De Beque, Colorado|De Beque]]
|[http://www.debeque.org/ Town of De Beque]
|{{Tri1|1890-01-18|January 18, 1890}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[میسا کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/De%20Beque.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304001405/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/De%20Beque.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|195}}
|{{Change|invert=on|496|504}}
|align=right|{{ntsh|262}}115 mi<sup>−2</sup> <br/>45 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|78}}4.3012 mi<sup>−2</sup> <br/>11.1401 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|71}}0.0256 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0664 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|78}}4.3269 mi<sup>−2</sup> <br/>11.2065 km<sup>−2</sup>
|align=center|0819355
|align=right|{{Coord|39.275733|-108.193405|format=dms}}
|-
|[[Deer Trail, Colorado|Deer Trail]]
|[http://www.deertrailcolorado.org/ Town of Deer Trail]
|{{Tri1|1920-02-03|February 3, 1920}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[آریپاہو کاؤنٹی، کولوراڈو|Arapahoe County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Deer%20Trail.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140903151101/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Deer%20Trail.pdf |date=2014-09-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|187}}
|{{Change|invert=on|576|546}}
|align=right|{{ntsh|208}}525 mi<sup>−2</sup> <br/>203 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|156}}1.0714 mi<sup>−2</sup> <br/>2.7748 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|101}}0.0043 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0111 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|156}}1.0757 mi<sup>−2</sup> <br/>2.7859 km<sup>−2</sup>
|align=center|0819630
|align=right|{{Coord|39.615892|-104.043007|format=dms}}
|-
|[[Del Norte, Colorado|Del Norte]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=91 Town of Del Norte]
|{{Tri1|1895-11-15|November 15, 1895}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ریو گرینڈے کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Del%20Norte.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304022946/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Del%20Norte.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|122}}
|{{Change|invert=on|1629|1686}}
|align=right|{{ntsh|79}}1643 mi<sup>−2</sup> <br/>634 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|161}}1.0075 mi<sup>−2</sup> <br/>2.6093 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|162}}1.0075 mi<sup>−2</sup> <br/>2.6093 km<sup>−2</sup>
|align=center|0819795
|align=right|{{Coord|37.678447|-106.353931|format=dms}}
|-
|[[ڈیلٹا، کولوراڈو]]
|[http://www.delta-co.gov/ City of Delta] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20071013152055/http://www.delta-co.gov/ |date=2007-10-13 }}
|{{Tri1|1882-10-24|October 24, 1882}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ڈیلٹا کاؤنٹی، کولوراڈو|Delta County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Delta.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304001344/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Delta.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|51}}
|{{Change|invert=on|8720|8915}}
|align=right|{{ntsh|189}}664 mi<sup>−2</sup> <br/>256 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|30}}13.3451 mi<sup>−2</sup> <br/>34.5635 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|21}}0.2813 mi<sup>−2</sup> <br/>0.7286 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|31}}13.6264 mi<sup>−2</sup> <br/>35.2922 km<sup>−2</sup>
|align=center|0819850
|align=right|{{Coord|38.757372|-108.087959|format=dms}}
|-
|[[ڈینور, کولوراڈو]]
|[http://www.denvergov.org/ City and County of Denver]
|{{Tri1|1859-12-03|December 3, 1859}}<ref name=Denver_1st>The [[Jefferson Territory|Provisional Government of the Territory of Jefferson]] granted a charter to the consolidated [[History of Denver|City of Denver, Auraria, and Highland]] on December 3, 1859. The [[Territory of Colorado]] reincorporated the city as [[History of Denver|Denver City]] on November 7, 1861. Later, the city's common name was shortened to [[History of Denver|Denver]].</ref><ref name=Denver>The [[History of Denver|City and County of Denver]] was [[consolidated city-county|consolidated]] on November 15, 1902.</ref>
|[[#Consolidated city and county|consolidated city and county]]
|[[ڈینور, کولوراڈو]]<ref name=Denver1>The [[ڈینور, کولوراڈو]] is the [[دار الحکومت]] of the [[کولوراڈو]].</ref><ref name=Denver2>As a [[#Consolidated city and county|consolidated city and county]], the [[ڈینور, کولوراڈو|City and County of Denver]] is its own [[county seat]].</ref>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Denver.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180807155729/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/DENVER.pdf |date=2018-08-07 }}
|align=center|{{Number table sorting|1}}
|{{Change|invert=on|663862|600158}}
|align=right|{{ntsh|7}}4244 mi<sup>−2</sup> <br/>1639 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|3}}153.0374 mi<sup>−2</sup> <br/>396.3650 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|2}}1.6249 mi<sup>−2</sup> <br/>4.2086 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|2}}154.6623 mi<sup>−2</sup> <br/>400.5735 km<sup>−2</sup>
|align=center|0820000
|align=right|{{Coord|39.761850|-104.881105|format=dms}}
|-
|[[Dillon, Colorado|Dillon]]
|[http://www.townofdillon.com/ Town of Dillon] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110903044644/http://www.townofdillon.com/ |date=2011-09-03 }}
|{{Tri1|1883-01-26|January 26, 1883}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[سمٹ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Dillon.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303224427/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Dillon.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|149}}
|{{Change|invert=on|937|904}}
|align=right|{{ntsh|199}}586 mi<sup>−2</sup> <br/>226 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|133}}1.5694 mi<sup>−2</sup> <br/>4.0648 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|10}}0.8587 mi<sup>−2</sup> <br/>2.2241 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|111}}2.4281 mi<sup>−2</sup> <br/>6.2889 km<sup>−2</sup>
|align=center|0820440
|align=right|{{Coord|39.625881|-106.043728|format=dms}}
|-
|[[Dinosaur, Colorado|Dinosaur]]
|[http://www.colorado.com/Dinosaur.aspx Town of Dinosaur]
|{{Tri1|1947-12-18|December 18, 1947}}<ref name=Artesia>[[Dinosaur, Colorado|Dinosaur]] was incorporated in 1947 as [[Dinosaur, Colorado|Artesia]].</ref>
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[موفٹ کاؤنٹی، کولوراڈو|Moffat County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Dinosaur.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303222017/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Dinosaur.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|216}}
|{{Change|invert=on|312|339}}
|align=right|{{ntsh|225}}407 mi<sup>−2</sup> <br/>157 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|180}}0.7847 mi<sup>−2</sup> <br/>2.0324 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|181}}0.7847 mi<sup>−2</sup> <br/>2.0324 km<sup>−2</sup>
|align=center|0820495
|align=right|{{Coord|40.240551|-109.008590|format=dms}}
|-
|[[Dolores, Colorado|Dolores]]
|[http://www.townofdolores.com/ Town of Dolores] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160401235730/http://www.townofdolores.com/ |date=2016-04-01 }}
|{{Tri1|1900-07-19|July 19, 1900}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[مونٹزوما کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Dolores.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041730/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Dolores.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|148}}
|{{Change|invert=on|948|936}}
|align=right|{{ntsh|107}}1296 mi<sup>−2</sup> <br/>500 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|184}}0.7279 mi<sup>−2</sup> <br/>1.8852 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|185}}0.7279 mi<sup>−2</sup> <br/>1.8852 km<sup>−2</sup>
|align=center|0820770
|align=right|{{Coord|37.473990|-108.499824|format=dms}}
|-
|[[Dove Creek, Colorado|Dove Creek]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=94 Town of Dove Creek]
|{{Tri1|1939-06-15|June 15, 1939}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ڈولوریس کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Dove%20Creek.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180131023610/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Dove%20Creek.pdf |date=2018-01-31 }}
|align=center|{{Number table sorting|174}}
|{{Change|invert=on|703|735}}
|align=right|{{ntsh|99}}1342 mi<sup>−2</sup> <br/>518 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|202}}0.5373 mi<sup>−2</sup> <br/>1.3916 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|202}}0.5373 mi<sup>−2</sup> <br/>1.3916 km<sup>−2</sup>
|align=center|0821265
|align=right|{{Coord|37.766665|-108.906297|format=dms}}
|-
|[[ڈورینگو، کولوراڈو|Durango]]
|[http://www.durangogov.org/ City of Durango]
|{{Tri1|1881-04-27|April 27, 1881}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[لا پلاٹا کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Durango.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041745/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Durango.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|33}}
|{{Change|invert=on|17834|16887}}
|align=right|{{ntsh|81}}1586 mi<sup>−2</sup> <br/>612 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|38}}11.0712 mi<sup>−2</sup> <br/>28.6743 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|65}}0.0330 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0854 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|38}}11.1042 mi<sup>−2</sup> <br/>28.7597 km<sup>−2</sup>
|align=center|0822035
|align=right|{{Coord|37.273267|-107.871692|format=dms}}
|-
|[[Eads, Colorado|Eads]]
|[http://www.kcedfonline.org/eads.htm Town of Eads]
|{{Tri1|1916-01-29|January 29, 1916}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کآئیووا کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Eads.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140903151121/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Eads.pdf |date=2014-09-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|185}}
|{{Change|invert=on|599|609}}
|align=right|{{ntsh|106}}1296 mi<sup>−2</sup> <br/>501 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|207}}0.4698 mi<sup>−2</sup> <br/>1.2167 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|207}}0.4698 mi<sup>−2</sup> <br/>1.2167 km<sup>−2</sup>
|align=center|0822145
|align=right|{{Coord|38.481346|-102.779776|format=dms}}
|-
|[[Eagle, Colorado|Eagle]]
|[http://www.townofeagle.org/ Town of Eagle]
|{{Tri1|1905-04-05|April 5, 1905}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ایگل کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Eagle.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304022952/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Eagle.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|62}}
|{{Change|invert=on|6572|6508}}
|align=right|{{ntsh|90}}1420 mi<sup>−2</sup> <br/>548 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|76}}4.5927 mi<sup>−2</sup> <br/>11.8949 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|74}}0.0201 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0520 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|76}}4.6127 mi<sup>−2</sup> <br/>11.9469 km<sup>−2</sup>
|align=center|0822200
|align=right|{{Coord|39.634496|-106.816402|format=dms}}
|-
|[[Eaton, Colorado|Eaton]]
|[http://www.eatonco.org/ Town of Eaton] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160316071202/http://www.eatonco.org/ |date=2016-03-16 }}
|{{Tri1|1892-12-05|December 5, 1892}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Eaton.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303235844/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Eaton.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|78}}
|{{Change|invert=on|4815|4365}}
|align=right|{{ntsh|47}}1967 mi<sup>−2</sup> <br/>760 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|112}}2.3620 mi<sup>−2</sup> <br/>6.1177 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|113}}2.3620 mi<sup>−2</sup> <br/>6.1177 km<sup>−2</sup>
|align=center|0822860
|align=right|{{Coord|40.525181|-104.713308|format=dms}}
|-
|[[Eckley, Colorado|Eckley]]
|[http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/lgov_yuma.html Town of Eckley] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090921145036/http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/lgov_yuma.html |date=2009-09-21 }}
|{{Tri1|1920-06-16|June 16, 1920}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[یوما کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Eckley.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303221734/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Eckley.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|227}}
|{{Change|invert=on|255|257}}
|align=right|{{ntsh|205}}539 mi<sup>−2</sup> <br/>208 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|206}}0.4767 mi<sup>−2</sup> <br/>1.2346 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|206}}0.4767 mi<sup>−2</sup> <br/>1.2346 km<sup>−2</sup>
|align=center|0823025
|align=right|{{Coord|40.112467|-102.488545|format=dms}}
|-
|[[Edgewater, Colorado|Edgewater]]
|[http://www.edgewaterco.com/ City of Edgewater] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160406164433/http://www.edgewaterco.com/ |date=2016-04-06 }}
|{{Tri1|1904-11-05|November 5, 1904}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[جیفرسن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Edgewater.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041416/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Edgewater.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|76}}
|{{Change|invert=on|5289|5170}}
|align=right|{{ntsh|3}}7531 mi<sup>−2</sup> <br/>2908 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|189}}0.6978 mi<sup>−2</sup> <br/>1.8072 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|190}}0.6978 mi<sup>−2</sup> <br/>1.8072 km<sup>−2</sup>
|align=center|0823135
|align=right|{{Coord|39.750820|-105.062615|format=dms}}
|-
|[[الزبتھ، کولوراڈو|Elizabeth]]
|[http://www.townofelizabeth.org/ Town of Elizabeth]
|{{Tri1|1890-10-09|October 9, 1890}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ایلبرٹ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Elizabeth.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303234143/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Elizabeth.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|130}}
|{{Change|invert=on|1395|1358}}
|align=right|{{ntsh|131}}1099 mi<sup>−2</sup> <br/>424 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|148}}1.2489 mi<sup>−2</sup> <br/>3.2348 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|149}}1.2489 mi<sup>−2</sup> <br/>3.2348 km<sup>−2</sup>
|align=center|0823740
|align=right|{{Coord|39.361015|-104.606172|format=dms}}
|-
|[[Empire, Colorado|Empire]]
|[http://www.empirecoloradogov.com/ Town of Empire] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161005012514/http://www.empirecoloradogov.com/ |date=2016-10-05 }}
|{{Tri1|1882-04-12|April 12, 1882}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کلئیر کریک کاؤنٹی، کولوراڈو|Clear Creek County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Empire.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041531/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Empire.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|218}}
|{{Change|invert=on|283|282}}
|align=right|{{ntsh|126}}1128 mi<sup>−2</sup> <br/>436 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|245}}0.2446 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6335 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|106}}0.0022 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0058 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|244}}0.2468 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6393 km<sup>−2</sup>
|align=center|0824620
|align=right|{{Coord|39.759710|-105.682813|format=dms}}
|-
|[[اینگلووڈ، کولوراڈو|Englewood]]
|[http://www.ci.englewood.co.us/ City of Englewood] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080111060613/http://www.ci.englewood.co.us/ |date=2008-01-11 }}
|{{Tri1|1903-05-09|May 9, 1903}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[آریپاہو کاؤنٹی، کولوراڈو|Arapahoe County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Englewood.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041659/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Englewood.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|23}}
|{{Change|invert=on|32480|30255}}
|align=right|{{ntsh|6}}4810 mi<sup>−2</sup> <br/>1857 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|63}}6.5515 mi<sup>−2</sup> <br/>16.9684 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|41}}0.0878 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2274 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|62}}6.6393 mi<sup>−2</sup> <br/>17.1958 km<sup>−2</sup>
|align=center|0824785
|align=right|{{Coord|39.646505|-104.994001|format=dms}}
|-
|[[ایری، کولوراڈو|Erie]]
|[http://www.erieco.gov/index.cfm Town of Erie] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090323033446/http://www.erieco.gov/index.cfm |date=2009-03-23 }}
|{{Tri1|1885-11-15|November 15, 1885}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[بولڈر کاؤنٹی، کولوراڈو]]<br/>[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Erie.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303224459/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Erie.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|28}}
|{{Change|invert=on|20493|18135}}
|align=right|{{ntsh|123}}1142 mi<sup>−2</sup> <br/>441 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|25}}17.2659 mi<sup>−2</sup> <br/>44.7185 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|31}}0.1263 mi<sup>−2</sup> <br/>0.3271 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|25}}17.3922 mi<sup>−2</sup> <br/>45.0457 km<sup>−2</sup>
|align=center|0824950
|align=right|{{Coord|40.040351|-105.039365|format=dms}}
|-
|[[Estes Park, Colorado|Estes Park]]
|[http://www.estesnet.com/ Town of Estes Park]
|{{Tri1|1917-04-17|April 17, 1917}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لیمیمر کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Estes%20Park.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304022958/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Estes%20Park.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|66}}
|{{Change|invert=on|6165|5858}}
|align=right|{{ntsh|156}}908 mi<sup>−2</sup> <br/>351 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|61}}6.6998 mi<sup>−2</sup> <br/>17.3525 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|42}}0.0864 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2238 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|61}}6.7863 mi<sup>−2</sup> <br/>17.5764 km<sup>−2</sup>
|align=center|0825115
|align=right|{{Coord|40.377117|-105.525514|format=dms}}
|-
|[[ایونز، کولوراڈو|Evans]]
|[http://www.cityofevans.org/ City of Evans]
|{{Tri1|1885-11-15|November 15, 1885}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Evans.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304043213/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Evans.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|29}}
|{{Change|invert=on|20473|18537}}
|align=right|{{ntsh|48}}1964 mi<sup>−2</sup> <br/>758 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|40}}10.1524 mi<sup>−2</sup> <br/>26.2946 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|18}}0.3438 mi<sup>−2</sup> <br/>0.8906 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|40}}10.4962 mi<sup>−2</sup> <br/>27.1851 km<sup>−2</sup>
|align=center|0825280
|align=right|{{Coord|40.350168|-104.748388|format=dms}}
|-
|[[فیئرپلے، کولوراڈو|Fairplay]]
|[http://fairplayco.us/ Town of Fairplay]
|{{Tri1|1872-11-15|November 15, 1872}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[پارک کاؤنٹی، کولوراڈو|Park County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fairplay.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042218/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fairplay.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|175}}
|{{Change|invert=on|679|679}}
|align=right|{{ntsh|198}}587 mi<sup>−2</sup> <br/>227 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|152}}1.1445 mi<sup>−2</sup> <br/>2.9642 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|88}}0.0095 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0247 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|152}}1.1540 mi<sup>−2</sup> <br/>2.9889 km<sup>−2</sup>
|align=center|0825610
|align=right|{{Coord|39.223780|-105.994005|format=dms}}
|-
|[[فیڈرل ہائٹس، کولوراڈو]]
|[http://www.ci.federal-heights.co.us/ City of Federal Heights]
|{{Tri1|1940-05-19|May 19, 1940}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ایڈمز کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Federal%20Heights.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041829/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Federal%20Heights.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|42}}
|{{Change|invert=on|12178|11467}}
|align=right|{{ntsh|4}}6742 mi<sup>−2</sup> <br/>2603 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|127}}1.7759 mi<sup>−2</sup> <br/>4.5995 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|108}}0.0021 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0055 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|129}}1.7780 mi<sup>−2</sup> <br/>4.6049 km<sup>−2</sup>
|align=center|0826270
|align=right|{{Coord|39.864590|-105.016341|format=dms}}
|-
|[[Firestone, Colorado|Firestone]]
|[http://www.ci.firestone.co.us/ Town of Firestone] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150319115536/http://www.ci.firestone.co.us/ |date=2015-03-19 }}
|{{Tri1|1908-10-08|October 8, 1908}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Firestone.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140903151146/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Firestone.pdf |date=2014-09-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|43}}
|{{Change|invert=on|11537|10147}}
|align=right|{{ntsh|147}}979 mi<sup>−2</sup> <br/>378 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|36}}11.4095 mi<sup>−2</sup> <br/>29.5504 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|26}}0.1784 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4622 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|36}}11.5879 mi<sup>−2</sup> <br/>30.0126 km<sup>−2</sup>
|align=center|0826600
|align=right|{{Coord|40.149261|-104.961932|format=dms}}
|-
|[[Flagler, Colorado|Flagler]]
|[http://www.flaglercolorado.com/ Town of Flagler]
|{{Tri1|1916-11-02|November 2, 1916}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کٹ کارسن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Flagler.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083347/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Flagler.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|189}}
|{{Change|invert=on|561|561}}
|align=right|{{ntsh|219}}444 mi<sup>−2</sup> <br/>171 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|146}}1.2768 mi<sup>−2</sup> <br/>3.3070 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|146}}1.2768 mi<sup>−2</sup> <br/>3.3070 km<sup>−2</sup>
|align=center|0826765
|align=right|{{Coord|39.295491|-103.076707|format=dms}}
|-
|[[Fleming, Colorado|Fleming]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=99 Town of Fleming]
|{{Tri1|1917-05-05|May 5, 1917}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لوگن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fleming.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140903151126/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fleming.pdf |date=2014-09-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|207}}
|{{Change|invert=on|399|408}}
|align=right|{{ntsh|175}}768 mi<sup>−2</sup> <br/>297 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|204}}0.5205 mi<sup>−2</sup> <br/>1.3482 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|204}}0.5205 mi<sup>−2</sup> <br/>1.3482 km<sup>−2</sup>
|align=center|0826875
|align=right|{{Coord|40.681771|-102.839443|format=dms}}
|-
|[[فلورنس، کولوراڈو]]
|[http://www.florenceco.govoffice2.com/ City of Florence] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130401041006/http://www.florenceco.govoffice2.com/ |date=2013-04-01 }}
|{{Tri1|1887-09-13|September 13, 1887}}
|[[#Statutory city|statutory city]]
|[[فریمونٹ کاؤنٹی، کولوراڈو|Fremont County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Florence.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304003418/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Florence.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|88}}
|{{Change|invert=on|3852|3881}}
|align=right|{{ntsh|153}}923 mi<sup>−2</sup> <br/>356 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|79}}4.1695 mi<sup>−2</sup> <br/>10.7990 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|102}}0.0037 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0097 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|79}}4.1732 mi<sup>−2</sup> <br/>10.8087 km<sup>−2</sup>
|align=center|0827040
|align=right|{{Coord|38.379826|-105.098107|format=dms}}
|-
|[[فورٹ کولنز، کولوراڈو]]
|[http://www.fcgov.com/ City of Fort Collins]
|{{Tri1|1883-02-12|February 12, 1883}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[لیمیمر کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fort%20Collins.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304002325/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fort%20Collins.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|4}}
|{{Change|invert=on|156480|143986}}
|align=right|{{ntsh|21}}2784 mi<sup>−2</sup> <br/>1075 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|4}}54.6183 mi<sup>−2</sup> <br/>141.4607 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|5}}1.2242 mi<sup>−2</sup> <br/>3.1707 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|4}}55.8425 mi<sup>−2</sup> <br/>144.6314 km<sup>−2</sup>
|align=center|0827425
|align=right|{{Coord|40.548216|-105.064833|format=dms}}
|-
|[[Fort Lupton, Colorado|Fort Lupton]]
|[http://www.fortlupton.org/ City of Fort Lupton]
|{{Tri1|1890-01-15|January 15, 1890}}
|[[#Statutory city|statutory city]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fort%20Lupton.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041815/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fort%20Lupton.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|54}}
|{{Change|invert=on|7783|7377}}
|align=right|{{ntsh|146}}997 mi<sup>−2</sup> <br/>385 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|53}}7.7156 mi<sup>−2</sup> <br/>19.9833 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|62}}0.0373 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0965 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|55}}7.7529 mi<sup>−2</sup> <br/>20.0799 km<sup>−2</sup>
|align=center|0827700
|align=right|{{Coord|40.081503|-104.798544|format=dms}}
|-
|[[فورٹ مورگن، کولوراڈو]]
|[http://www.cityoffortmorgan.com/ City of Fort Morgan]
|{{Tri1|1887-06-15|June 15, 1887}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[مورگن کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fort%20Morgan.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042210/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fort%20Morgan.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|44}}
|{{Change|invert=on|11329|11315}}
|align=right|{{ntsh|24}}2591 mi<sup>−2</sup> <br/>1000 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|77}}4.4027 mi<sup>−2</sup> <br/>11.4030 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|51}}0.0689 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1785 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|77}}4.4716 mi<sup>−2</sup> <br/>11.5815 km<sup>−2</sup>
|align=center|0827810
|align=right|{{Coord|40.256029|-103.791319|format=dms}}
|-
|[[فاؤنٹین، کولوراڈو]]
|[http://www.ci.fountain.co.us/ City of Fountain] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120517092747/http://www.ci.fountain.co.us/ |date=2012-05-17 }}
|{{Tri1|1903-04-23|April 23, 1903}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ایل پاسو کاؤنٹی، کولوراڈو|El Paso County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fountain.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041422/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fountain.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|25}}
|{{Change|invert=on|27631|25846}}
|align=right|{{ntsh|129}}1113 mi<sup>−2</sup> <br/>430 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|20}}24.5017 mi<sup>−2</sup> <br/>63.4592 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|63}}0.0361 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0935 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|21}}24.5378 mi<sup>−2</sup> <br/>63.5527 km<sup>−2</sup>
|align=center|0827865
|align=right|{{Coord|38.699580|-104.699758|format=dms}}
|-
|[[Fowler, Colorado|Fowler]]
|[http://www.fowlercolorado.com/ Town of Fowler]
|{{Tri1|1900-08-25|August 25, 1900}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[اوٹیرو کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fowler.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041617/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fowler.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|138}}
|{{Change|invert=on|1155|1182}}
|align=right|{{ntsh|36}}2233 mi<sup>−2</sup> <br/>862 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|203}}0.5236 mi<sup>−2</sup> <br/>1.3560 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|203}}0.5236 mi<sup>−2</sup> <br/>1.3560 km<sup>−2</sup>
|align=center|0827975
|align=right|{{Coord|38.129631|-104.025673|format=dms}}
|-
|[[Foxfield, Colorado|Foxfield]]
|[http://www.foxfieldco.us/ Town of Foxfield]
|{{Tri1|1994-12-15|December 15, 1994}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[آریپاہو کاؤنٹی، کولوراڈو|Arapahoe County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Foxfield.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041844/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Foxfield.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|168}}
|{{Change|invert=on|741|685}}
|align=right|{{ntsh|202}}573 mi<sup>−2</sup> <br/>221 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|145}}1.2775 mi<sup>−2</sup> <br/>3.3087 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|145}}1.2775 mi<sup>−2</sup> <br/>3.3087 km<sup>−2</sup>
|align=center|0828105
|align=right|{{Coord|39.588405|-104.785823|format=dms}}
|-
|[[Fraser, Colorado|Fraser]]
|[http://www.frasercolorado.com/ Town of Fraser]
|{{Tri1|1953-06-15|June 15, 1953}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[گرینڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fraser.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303221742/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fraser.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|137}}
|{{Change|invert=on|1165|1224}}
|align=right|{{ntsh|235}}329 mi<sup>−2</sup> <br/>127 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|87}}3.5064 mi<sup>−2</sup> <br/>9.0815 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|98}}0.0050 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0129 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|87}}3.5114 mi<sup>−2</sup> <br/>9.0944 km<sup>−2</sup>
|align=center|0828305
|align=right|{{Coord|39.923324|-105.805286|format=dms}}
|-
|[[فریڈرک، کولوراڈو|Frederick]]
|[http://www.frederickco.gov/ Town of Frederick]
|{{Tri1|1908-09-09|September 9, 1908}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Frederick.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303224122/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Frederick.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|45}}
|{{Change|invert=on|10927|8679}}
|align=right|{{ntsh|183}}733 mi<sup>−2</sup> <br/>283 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|28}}13.9101 mi<sup>−2</sup> <br/>36.0270 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|29}}0.1333 mi<sup>−2</sup> <br/>0.3453 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|28}}14.0434 mi<sup>−2</sup> <br/>36.3723 km<sup>−2</sup>
|align=center|0828360
|align=right|{{Coord|40.109362|-104.965251|format=dms}}
|-
|[[فریسکو، کولوراڈو]]
|[http://www.townoffrisco.com/ Town of Frisco]
|{{Tri1|1880-12-03|December 3, 1880}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[سمٹ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Frisco.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083404/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Frisco.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|93}}
|{{Change|invert=on|2914|2683}}
|align=right|{{ntsh|74}}1674 mi<sup>−2</sup> <br/>646 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|129}}1.6851 mi<sup>−2</sup> <br/>4.3645 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|35}}0.1022 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2648 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|127}}1.7874 mi<sup>−2</sup> <br/>4.6293 km<sup>−2</sup>
|align=center|0828690
|align=right|{{Coord|39.578482|-106.090973|format=dms}}
|-
|[[Fruita, Colorado|Fruita]]
|[http://www.fruita.org/cityhome.htm City of Fruita]
|{{Tri1|1894-04-18|April 18, 1894}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[میسا کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fruita.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304002055/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Fruita.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|40}}
|{{Change|invert=on|12761|12646}}
|align=right|{{ntsh|76}}1669 mi<sup>−2</sup> <br/>644 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|55}}7.6236 mi<sup>−2</sup> <br/>19.7450 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|24}}0.1859 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4814 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|54}}7.8094 mi<sup>−2</sup> <br/>20.2264 km<sup>−2</sup>
|align=center|0828745
|align=right|{{Coord|39.153960|-108.728196|format=dms}}
|-
|[[گارڈن سٹی، کولوراڈو]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=23 Town of Garden City]
|{{Tri1|1936-09-14|September 14, 1936}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Garden%20City.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303222238/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Garden%20City.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|223}}
|{{Change|invert=on|264|234}}
|align=right|{{ntsh|31}}2321 mi<sup>−2</sup> <br/>896 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|266}}0.1129 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2924 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|266}}0.1129 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2924 km<sup>−2</sup>
|align=center|0829185
|align=right|{{Coord|40.394591|-104.689494|format=dms}}
|-
|[[Genoa, Colorado|Genoa]]
|[http://www.genoacolorado.com/ Town of Genoa]
|{{Tri1|1905-07-27|July 27, 1905}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لنکن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Genoa.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041557/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Genoa.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|245}}
|{{Change|invert=on|140|139}}
|align=right|{{ntsh|228}}386 mi<sup>−2</sup> <br/>149 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|224}}0.3576 mi<sup>−2</sup> <br/>0.9262 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|224}}0.3576 mi<sup>−2</sup> <br/>0.9262 km<sup>−2</sup>
|align=center|0829680
|align=right|{{Coord|39.278330|-103.498786|format=dms}}
|-
|[[جارج ٹاؤن، کولوراڈو]]
|[http://www.town.georgetown.co.us/ Town of Georgetown] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120531032750/http://www.town.georgetown.co.us/ |date=2012-05-31 }}
|{{Tri1|1868-01-10|January 10, 1868}}
|[[#Territorial charter municipality|territorial charter municipality]]
|[[کلئیر کریک کاؤنٹی، کولوراڈو|Clear Creek County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Georgetown.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303221101/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Georgetown.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|142}}
|{{Change|invert=on|1038|1034}}
|align=right|{{ntsh|137}}1061 mi<sup>−2</sup> <br/>410 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|162}}0.9689 mi<sup>−2</sup> <br/>2.5094 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|36}}0.1013 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2624 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|157}}1.0702 mi<sup>−2</sup> <br/>2.7718 km<sup>−2</sup>
|align=center|0829735
|align=right|{{Coord|39.721298|-105.694029|format=dms}}
|-
|[[Gilcrest, Colorado|Gilcrest]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=104 Town of Gilcrest] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20010415211634/http://cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=104 |date=2001-04-15 }}
|{{Tri1|1912-03-18|March 18, 1912}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Gilcrest.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042054/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Gilcrest.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|140}}
|{{Change|invert=on|1080|1034}}
|align=right|{{ntsh|101}}1323 mi<sup>−2</sup> <br/>511 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|178}}0.8110 mi<sup>−2</sup> <br/>2.1004 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|179}}0.8110 mi<sup>−2</sup> <br/>2.1004 km<sup>−2</sup>
|align=center|0829955
|align=right|{{Coord|40.284156|-104.782024|format=dms}}
|-
|[[Glendale, Colorado|Glendale]]
|[http://www.glendale.co.us/ City of Glendale]
|{{Tri1|1952-05-19|May 19, 1952}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[آریپاہو کاؤنٹی، کولوراڈو|Arapahoe County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Glendale.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041925/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Glendale.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|77}}
|{{Change|invert=on|5115|4184}}
|align=right|{{ntsh|2}}7821 mi<sup>−2</sup> <br/>3020 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|197}}0.5769 mi<sup>−2</sup> <br/>1.4943 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|107}}0.0022 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0057 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|197}}0.5792 mi<sup>−2</sup> <br/>1.5000 km<sup>−2</sup>
|align=center|0830340
|align=right|{{Coord|39.702917|-104.936069|format=dms}}
|-
|[[گلینووڈ سپرنگز، کولوراڈو]]
|[http://www.ci.glenwood-springs.co.us/ City of Glenwood Springs] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160728090112/http://www.ci.glenwood-springs.co.us/ |date=2016-07-28 }}
|{{Tri1|1885-09-04|September 4, 1885}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[گارفیلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Glenwood%20Springs.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083431/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Glenwood%20Springs.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|47}}
|{{Change|invert=on|9840|9614}}
|align=right|{{ntsh|65}}1731 mi<sup>−2</sup> <br/>668 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|69}}5.6828 mi<sup>−2</sup> <br/>14.7184 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|90}}0.0089 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0231 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|69}}5.6917 mi<sup>−2</sup> <br/>14.7415 km<sup>−2</sup>
|align=center|0830780
|align=right|{{Coord|39.550626|-107.324308|format=dms}}
|-
|[[گولڈن، کولوراڈو]]
|[http://ci.golden.co.us/ City of Golden]
|{{Tri1|1871-01-02|January 2, 1871}}<ref name=Golden_City>[[گولڈن، کولوراڈو]] was incorporated in 1871 as [[گولڈن، کولوراڈو]].</ref>
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[جیفرسن کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Golden.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304053854/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Golden.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|30}}
|{{Change|invert=on|20201|18867}}
|align=right|{{ntsh|49}}1948 mi<sup>−2</sup> <br/>752 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|42}}9.9557 mi<sup>−2</sup> <br/>25.7852 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|38}}0.0968 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2507 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|42}}10.0525 mi<sup>−2</sup> <br/>26.0359 km<sup>−2</sup>
|align=center|0830835
|align=right|{{Coord|39.742483|-105.210561|format=dms}}
|-
|[[Granada, Colorado|Granada]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=281 Town of Granada]
|{{Tri1|1887-07-25|July 25, 1887}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[پراورز کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Granada.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303222948/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Granada.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|196}}
|{{Change|invert=on|490|517}}
|align=right|{{ntsh|185}}710 mi<sup>−2</sup> <br/>274 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|188}}0.7053 mi<sup>−2</sup> <br/>1.8268 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|189}}0.7053 mi<sup>−2</sup> <br/>1.8268 km<sup>−2</sup>
|align=center|0831550
|align=right|{{Coord|38.062975|-102.311707|format=dms}}
|-
|[[Granby, Colorado|Granby]]
|[http://www.townofgranby.com/ Town of Granby]
|{{Tri1|1905-12-11|December 11, 1905}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[گرینڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Granby.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304023003/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Granby.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|117}}
|{{Change|invert=on|1808|1864}}
|align=right|{{ntsh|259}}138 mi<sup>−2</sup> <br/>53 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|31}}12.9832 mi<sup>−2</sup> <br/>33.6263 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|32}}12.9832 mi<sup>−2</sup> <br/>33.6263 km<sup>−2</sup>
|align=center|0831605
|align=right|{{Coord|40.036989|-105.900174|format=dms}}
|-
|[[گرینڈ جنکشن، کولوراڈو]]
|[http://www.gjcity.org/ City of Grand Junction]
|{{Tri1|1882-07-22|July 22, 1882}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[میسا کاؤنٹی، کولوراڈو|Mesa County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Grand%20Junction.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042023/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Grand%20Junction.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|16}}
|{{Change|invert=on|60210|58566}}
|align=right|{{ntsh|86}}1535 mi<sup>−2</sup> <br/>593 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|8}}38.9379 mi<sup>−2</sup> <br/>100.8486 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|17}}0.3545 mi<sup>−2</sup> <br/>0.9181 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|8}}39.2924 mi<sup>−2</sup> <br/>101.7667 km<sup>−2</sup>
|align=center|0831660
|align=right|{{Coord|39.089062|-108.567452|format=dms}}
|-
|[[Grand Lake, Colorado|Grand Lake]]
|[http://www.townofgrandlake.com/ Town of Grand Lake]
|{{Tri1|1944-06-23|June 23, 1944}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[گرینڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Grand%20Lake.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303235326/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Grand%20Lake.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|200}}
|{{Change|invert=on|466|471}}
|align=right|{{ntsh|220}}435 mi<sup>−2</sup> <br/>168 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|159}}1.0490 mi<sup>−2</sup> <br/>2.7170 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|118}}0.0005 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0013 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|160}}1.0495 mi<sup>−2</sup> <br/>2.7183 km<sup>−2</sup>
|align=center|0831715
|align=right|{{Coord|40.246652|-105.825629|format=dms}}
|-
|[[گریلی، کولوراڈو]]
|[http://greeleygov.com/ City of Greeley]
|{{Tri1|1885-11-15|November 15, 1885}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Greeley.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303234208/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Greeley.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|12}}
|{{Change|invert=on|98596|92889}}
|align=right|{{ntsh|43}}2049 mi<sup>−2</sup> <br/>791 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|6}}47.1215 mi<sup>−2</sup> <br/>122.0442 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|33}}0.1225 mi<sup>−2</sup> <br/>0.3172 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|6}}47.2440 mi<sup>−2</sup> <br/>122.3614 km<sup>−2</sup>
|align=center|0832155
|align=right|{{Coord|40.414034|-104.771043|format=dms}}
|-
|[[Green Mountain Falls, Colorado|Green Mountain Falls]]
|[http://www.greenmountainfalls.org/towninfo.htm Town of Green Mountain Falls] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200204130005/http://www.greenmountainfalls.org/towninfo.htm |date=2020-02-04 }}
|{{Tri1|1880-08-19|August 19, 1880}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ایل پاسو کاؤنٹی، کولوراڈو|El Paso County]]<br/>[[ٹیلر کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Green%20Mountain%20Falls.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180810175629/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/GREEN%20MOUNTAIN%20FALLS.pdf |date=2018-08-10 }}
|align=center|{{Number table sorting|176}}
|{{Change|invert=on|676|640}}
|align=right|{{ntsh|193}}627 mi<sup>−2</sup> <br/>242 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|158}}1.0673 mi<sup>−2</sup> <br/>2.7642 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|113}}0.0016 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0041 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|159}}1.0688 mi<sup>−2</sup> <br/>2.7683 km<sup>−2</sup>
|align=center|0832650
|align=right|{{Coord|38.934954|-105.019713|format=dms}}
|-
|[[گرینووڈ گاؤں، کولوراڈو]]
|[http://www.greenwoodvillage.com/ City of Greenwood Village]
|{{Tri1|1950-09-19|September 19, 1950}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[آریپاہو کاؤنٹی، کولوراڈو|Arapahoe County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Greenwood%20Village.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083519/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Greenwood%20Village.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|35}}
|{{Change|invert=on|15385|13925}}
|align=right|{{ntsh|59}}1775 mi<sup>−2</sup> <br/>685 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|49}}8.2539 mi<sup>−2</sup> <br/>21.3776 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|83}}0.0124 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0321 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|49}}8.2663 mi<sup>−2</sup> <br/>21.4097 km<sup>−2</sup>
|align=center|0833035
|align=right|{{Coord|39.615934|-104.911688|format=dms}}
|-
|[[Grover, Colorado|Grover]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=290 Town of Grover]
|{{Tri1|1916-10-06|October 6, 1916}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Grover.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303221312/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Grover.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|243}}
|{{Change|invert=on|145|137}}
|align=right|{{ntsh|250}}233 mi<sup>−2</sup> <br/>90 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|194}}0.5954 mi<sup>−2</sup> <br/>1.5422 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|194}}0.5954 mi<sup>−2</sup> <br/>1.5422 km<sup>−2</sup>
|align=center|0833310
|align=right|{{Coord|40.869111|-104.225932|format=dms}}
|-
|[[گینیسن، کولوراڈو]]
|[http://www.cityofgunnison-co.gov/ City of Gunnison] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160312101449/http://www.cityofgunnison-co.gov/ |date=2016-03-12 }}
|{{Tri1|1880-03-01|March 1, 1880}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[گینیسن کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Gunnison.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303221700/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Gunnison.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|68}}
|{{Change|invert=on|5973|5854}}
|align=right|{{ntsh|91}}1413 mi<sup>−2</sup> <br/>545 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|80}}4.1570 mi<sup>−2</sup> <br/>10.7667 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|80}}4.1570 mi<sup>−2</sup> <br/>10.7667 km<sup>−2</sup>
|align=center|0833640
|align=right|{{Coord|38.545479|-106.922551|format=dms}}
|-
|[[Gypsum, Colorado|Gypsum]]
|[http://www.townofgypsum.com/ Town of Gypsum] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160322005311/http://www.townofgypsum.com/ |date=2016-03-22 }}
|{{Tri1|1911-11-25|November 25, 1911}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ایگل کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Gypsum.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303225216/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Gypsum.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|60}}
|{{Change|invert=on|6797|6477}}
|align=right|{{ntsh|173}}771 mi<sup>−2</sup> <br/>298 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|48}}8.6514 mi<sup>−2</sup> <br/>22.4069 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|44}}0.0850 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2200 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|48}}8.7363 mi<sup>−2</sup> <br/>22.6270 km<sup>−2</sup>
|align=center|0833695
|align=right|{{Coord|39.639971|-106.911471|format=dms}}
|-
|[[Hartman, Colorado|Hartman]]
|[http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/lgov_prowers.html Town of Hartman] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090921145613/http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/lgov_prowers.html |date=2009-09-21 }}
|{{Tri1|1910-05-14|May 14, 1910}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[پراورز کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hartman.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304043948/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hartman.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|260}}
|{{Change|invert=on|73|81}}
|align=right|{{ntsh|242}}275 mi<sup>−2</sup> <br/>106 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|235}}0.2725 mi<sup>−2</sup> <br/>0.7059 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|235}}0.2725 mi<sup>−2</sup> <br/>0.7059 km<sup>−2</sup>
|align=center|0834520
|align=right|{{Coord|38.121118|-102.221652|format=dms}}
|-
|[[Haswell, Colorado|Haswell]]
|[http://www.kcedfonline.org/haswell.htm Town of Haswell]
|{{Tri1|1920-09-02|September 2, 1920}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کآئیووا کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Haswell.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041656/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Haswell.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|261}}
|{{Change|invert=on|68|68}}
|align=right|{{ntsh|266}}81 mi<sup>−2</sup> <br/>31 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|172}}0.8520 mi<sup>−2</sup> <br/>2.2067 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|172}}0.8520 mi<sup>−2</sup> <br/>2.2067 km<sup>−2</sup>
|align=center|0834740
|align=right|{{Coord|38.452451|-103.164896|format=dms}}
|-
|[[Haxtun, Colorado|Haxtun]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=110 Town of Haxtun]
|{{Tri1|1909-07-30|July 30, 1909}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[فلپس کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Haxtun.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303223234/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Haxtun.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|150}}
|{{Change|invert=on|933|946}}
|align=right|{{ntsh|67}}1728 mi<sup>−2</sup> <br/>667 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|201}}0.5375 mi<sup>−2</sup> <br/>1.3920 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|201}}0.5375 mi<sup>−2</sup> <br/>1.3920 km<sup>−2</sup>
|align=center|0834960
|align=right|{{Coord|40.641520|-102.629539|format=dms}}
|-
|[[Hayden, Colorado|Hayden]]
|[http://www.townofhayden.org/ Town of Hayden]
|{{Tri1|1906-05-05|May 5, 1906}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[راوٹ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hayden.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083436/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hayden.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|116}}
|{{Change|invert=on|1837|1810}}
|align=right|{{ntsh|195}}599 mi<sup>−2</sup> <br/>231 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|99}}3.0047 mi<sup>−2</sup> <br/>7.7821 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|99}}3.0047 mi<sup>−2</sup> <br/>7.7821 km<sup>−2</sup>
|align=center|0835070
|align=right|{{Coord|40.485241|-107.242311|format=dms}}
|-
|[[Hillrose, Colorado|Hillrose]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=112 Town of Hillrose]
|{{Tri1|1919-05-20|May 20, 1919}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[مورگن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hillrose.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304023008/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hillrose.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|229}}
|{{Change|invert=on|250|264}}
|align=right|{{ntsh|109}}1290 mi<sup>−2</sup> <br/>498 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|255}}0.1939 mi<sup>−2</sup> <br/>0.5021 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|256}}0.1939 mi<sup>−2</sup> <br/>0.5021 km<sup>−2</sup>
|align=center|0836610
|align=right|{{Coord|40.324654|-103.522175|format=dms}}
|-
|[[ہالی، کولوراڈو]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=113 Town of Holly]
|{{Tri1|1903-09-04|September 4, 1903}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[پراورز کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Holly.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304023014/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Holly.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|164}}
|{{Change|invert=on|766|802}}
|align=right|{{ntsh|135}}1075 mi<sup>−2</sup> <br/>415 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|185}}0.7252 mi<sup>−2</sup> <br/>1.8784 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|115}}0.0010 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0026 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|186}}0.7263 mi<sup>−2</sup> <br/>1.8810 km<sup>−2</sup>
|align=center|0837215
|align=right|{{Coord|38.055639|-102.124589|format=dms}}
|-
|[[Holyoke, Colorado|Holyoke]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=114 City of Holyoke]
|{{Tri1|1888-05-31|May 31, 1888}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[فلپس کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Holyoke.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041942/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Holyoke.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|108}}
|{{Change|invert=on|2263|2313}}
|align=right|{{ntsh|150}}957 mi<sup>−2</sup> <br/>369 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|111}}2.3657 mi<sup>−2</sup> <br/>6.1272 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|94}}0.0070 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0180 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|112}}2.3727 mi<sup>−2</sup> <br/>6.1452 km<sup>−2</sup>
|align=center|0837270
|align=right|{{Coord|40.582094|-102.298414|format=dms}}
|-
|[[Hooper, Colorado|Hooper]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=254 Town of Hooper]
|{{Tri1|1898-05-20|May 20, 1898}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[الاموسا کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hooper.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041722/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hooper.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|257}}
|{{Change|invert=on|103|103}}
|align=right|{{ntsh|226}}401 mi<sup>−2</sup> <br/>155 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|241}}0.2520 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6527 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|241}}0.2520 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6527 km<sup>−2</sup>
|align=center|0837380
|align=right|{{Coord|37.745976|-105.877735|format=dms}}
|-
|[[Hot Sulphur Springs, Colorado|Hot Sulphur Springs]]
|[http://www.HotSulphurSpringsCO.com Town of Hot Sulphur Springs]
|{{Tri1|1903-04-01|April 1, 1903}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[گرینڈ کاؤنٹی، کولوراڈو|Grand County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hot%20Sulphur%20Springs.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303230119/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hot%20Sulphur%20Springs.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|178}}
|{{Change|invert=on|656|663}}
|align=right|{{ntsh|161}}842 mi<sup>−2</sup> <br/>325 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|182}}0.7592 mi<sup>−2</sup> <br/>1.9664 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|183}}0.7592 mi<sup>−2</sup> <br/>1.9664 km<sup>−2</sup>
|align=center|0837600
|align=right|{{Coord|40.074834|-106.102486|format=dms}}
|-
|[[Hotchkiss, Colorado|Hotchkiss]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=116 Town of Hotchkiss]
|{{Tri1|1901-03-14|March 14, 1901}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ڈیلٹا کاؤنٹی، کولوراڈو|Delta County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hotchkiss.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041627/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hotchkiss.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|152}}
|{{Change|invert=on|907|944}}
|align=right|{{ntsh|145}}1007 mi<sup>−2</sup> <br/>389 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|166}}0.9125 mi<sup>−2</sup> <br/>2.3635 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|166}}0.9125 mi<sup>−2</sup> <br/>2.3635 km<sup>−2</sup>
|align=center|0837545
|align=right|{{Coord|38.799065|-107.713633|format=dms}}
|-
|[[Hudson, Colorado|Hudson]]
|[http://www.hudsoncolorado.org/ Town of Hudson]
|{{Tri1|1914-04-02|April 2, 1914}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hudson.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041645/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hudson.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|101}}
|{{Change|invert=on|2569|2356}}
|align=right|{{ntsh|212}}502 mi<sup>−2</sup> <br/>194 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|74}}4.7874 mi<sup>−2</sup> <br/>12.3994 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|75}}0.0200 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0519 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|74}}4.8075 mi<sup>−2</sup> <br/>12.4513 km<sup>−2</sup>
|align=center|0837820
|align=right|{{Coord|40.078388|-104.641005|format=dms}}
|-
|[[Hugo, Colorado|Hugo]]
|[http://www.cityofhugoco.org/ Town of Hugo]
|{{Tri1|1909-06-21|June 21, 1909}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لنکن کاؤنٹی، کولوراڈو|Lincoln County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hugo.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303222536/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Hugo.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|169}}
|{{Change|invert=on|731|730}}
|align=right|{{ntsh|174}}769 mi<sup>−2</sup> <br/>297 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|163}}0.9390 mi<sup>−2</sup> <br/>2.4319 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|163}}0.9390 mi<sup>−2</sup> <br/>2.4319 km<sup>−2</sup>
|align=center|0837875
|align=right|{{Coord|39.135962|-103.473373|format=dms}}
|-
|[[Idaho Springs, Colorado|Idaho Springs]]
|[http://www.idahospringsco.com/ City of Idaho Springs]
|{{Tri1|1885-11-15|November 15, 1885}}
|[[#Statutory city|statutory city]]
|[[کلئیر کریک کاؤنٹی، کولوراڈو|Clear Creek County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Idaho%20Springs.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041824/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Idaho%20Springs.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|120}}
|{{Change|invert=on|1710|1717}}
|align=right|{{ntsh|170}}795 mi<sup>−2</sup> <br/>307 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|119}}2.1198 mi<sup>−2</sup> <br/>5.4902 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|64}}0.0334 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0864 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|120}}2.1532 mi<sup>−2</sup> <br/>5.5767 km<sup>−2</sup>
|align=center|0838370
|align=right|{{Coord|39.748923|-105.504759|format=dms}}
|-
|[[Ignacio, Colorado|Ignacio]]
|[http://www.townofignacio.com/ Town of Ignacio] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111227061226/http://www.townofignacio.com/ |date=2011-12-27 }}
|{{Tri1|1913-07-07|July 7, 1913}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لا پلاٹا کاؤنٹی، کولوراڈو|La Plata County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ignacio.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303234547/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ignacio.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|171}}
|{{Change|invert=on|721|697}}
|align=right|{{ntsh|71}}1709 mi<sup>−2</sup> <br/>660 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|212}}0.4155 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0762 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|212}}0.4155 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0762 km<sup>−2</sup>
|align=center|0838535
|align=right|{{Coord|37.117729|-107.637460|format=dms}}
|-
|[[Iliff, Colorado|Iliff]]
|[http://www.dola.colorado.gov/dlg/local_governments/lgov_logan.html Town of Iliff]
|{{Tri1|1906-02-20|February 20, 1906}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لوگن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Iliff.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304023019/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Iliff.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|225}}
|{{Change|invert=on|258|266}}
|align=right|{{ntsh|141}}1018 mi<sup>−2</sup> <br/>393 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|240}}0.2524 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6537 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|240}}0.2524 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6537 km<sup>−2</sup>
|align=center|0838590
|align=right|{{Coord|40.758333|-103.066128|format=dms}}
|-
|[[جیمز ٹاون، کولوراڈو]]
|[http://www.colorado.com/Jamestown.aspx Town of Jamestown]
|{{Tri1|1883-06-22|June 22, 1883}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[بولڈر کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Jamestown.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303225452/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Jamestown.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|224}}
|{{Change|invert=on|262|274}}
|align=right|{{ntsh|217}}454 mi<sup>−2</sup> <br/>175 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|193}}0.6236 mi<sup>−2</sup> <br/>1.6151 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|120}}0.0004 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0010 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|193}}0.6240 mi<sup>−2</sup> <br/>1.6161 km<sup>−2</sup>
|align=center|0839195
|align=right|{{Coord|40.117078|-105.389048|format=dms}}
|-
|[[Johnstown, Colorado|Johnstown]]
|[http://www.townofjohnstown.com/ Town of Johnstown] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160327142757/http://www.townofjohnstown.com/ |date=2016-03-27 }}
|{{Tri1|1907-05-13|May 13, 1907}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]<br/>[[لیمیمر کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Johnstown.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304023023/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Johnstown.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{Number table sorting|38}}
|{{Change|invert=on|13306|9887}}
|align=right|{{ntsh|158}}876 mi<sup>−2</sup> <br/>338 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|29}}13.8030 mi<sup>−2</sup> <br/>35.7496 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|43}}0.0853 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2209 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|29}}13.8883 mi<sup>−2</sup> <br/>35.9705 km<sup>−2</sup>
|align=center|0839855
|align=right|{{Coord|40.389789|-104.969443|format=dms}}
|-
|[[Julesburg, Colorado|Julesburg]]
|[http://www.townofjulesburg.com/ Town of Julesburg]
|{{Tri1|1886-11-18|November 18, 1886}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[سیڈجویک کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Julesburg.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303222231/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Julesburg.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{Number table sorting|134}}
|{{Change|invert=on|1211|1225}}
|align=right|{{ntsh|165}}821 mi<sup>−2</sup> <br/>317 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|136}}1.4839 mi<sup>−2</sup> <br/>3.8432 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|137}}1.4839 mi<sup>−2</sup> <br/>3.8432 km<sup>−2</sup>
|align=center|0839965
|align=right|{{Coord|40.984988|-102.262580|format=dms}}
|-
|[[Keenesburg, Colorado|Keenesburg]]
|[http://www.keenesburgco.org/whatsnewin.html Town of Keenesburg] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20071222094252/http://www.keenesburgco.org/whatsnewin.html |date=2007-12-22 }}
|{{Tri1|1919-06-04|June 4, 1919}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Keenesburg.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303225319/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Keenesburg.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|135}}
|{{Change|invert=on|1191|1127}}
|align=right|{{ntsh|207}}529 mi<sup>−2</sup> <br/>204 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|114}}2.2341 mi<sup>−2</sup> <br/>5.7862 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|68}}0.0279 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0724 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|116}}2.2620 mi<sup>−2</sup> <br/>5.8586 km<sup>−2</sup>
|align=center|0840185
|align=right|{{coord|40.112932|-104.489163|format=dms}}
|-
|[[Kersey, Colorado|Kersey]]
|[http://www.townofkersey.com/ Town of Kersey] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160326190152/http://www.townofkersey.com/ |date=2016-03-26 }}
|{{Tri1|1908-12-03|December 3, 1908}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Kersey.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041824/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Kersey.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|124}}
|{{Change|invert=on|1560|1454}}
|align=right|{{ntsh|111}}1266 mi<sup>−2</sup> <br/>489 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|151}}1.2082 mi<sup>−2</sup> <br/>3.1291 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|151}}1.2082 mi<sup>−2</sup> <br/>3.1291 km<sup>−2</sup>
|align=center|0840515
|align=right|{{coord|40.387430|-104.565866|format=dms}}
|-
|[[Kim, Colorado|Kim]]
|[http://www.colorado.com/Kim.aspx Town of Kim]
|{{Tri1|1910-99-99|1910}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لاس انیماس کاؤنٹی، کولوراڈو|Las Animas County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Kim.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304000948/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Kim.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|262}}
|{{Change|invert=on|67|74}}
|align=right|{{ntsh|253}}182 mi<sup>−2</sup> <br/>70 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|220}}0.3787 mi<sup>−2</sup> <br/>0.9809 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|220}}0.3787 mi<sup>−2</sup> <br/>0.9809 km<sup>−2</sup>
|align=center|0840570
|align=right|{{coord|37.247062|-103.353411|format=dms}}
|-
|[[Kiowa, Colorado|Kiowa]]
|[http://www.townofkiowa.com/ Town of Kiowa]
|{{Tri1|1912-12-30|December 30, 1912}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ایلبرٹ کاؤنٹی، کولوراڈو|Elbert County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Kiowa.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303224134/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Kiowa.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|167}}
|{{change|invert=on|742|723}}
|align=right|{{ntsh|164}}824 mi<sup>−2</sup> <br/>318 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|168}}0.8845 mi<sup>−2</sup> <br/>2.2908 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|109}}0.0021 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0054 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|168}}0.8866 mi<sup>−2</sup> <br/>2.2963 km<sup>−2</sup>
|align=center|0840790
|align=right|{{coord|39.343530|-104.457176|format=dms}}
|-
|[[Kit Carson, Colorado|Kit Carson]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=294 Town of Kit Carson]
|{{sort|1931-07-13|July 13, 1931}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[شاین کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Kit%20Carson.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303221020/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Kit%20Carson.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|234}}
|{{change|invert=on|235|233}}
|align=right|{{ntsh|224}}407 mi<sup>−2</sup> <br/>157 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|196}}0.5841 mi<sup>−2</sup> <br/>1.5128 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|196}}0.5841 mi<sup>−2</sup> <br/>1.5128 km<sup>−2</sup>
|align=center|0841010
|align=right|{{coord|38.762823|-102.795366|format=dms}}
|-
|[[Kremmling, Colorado|Kremmling]]
|[http://www.townofkremmling.org/ Town of Kremmling]
|{{sort|1904-05-14|May 14, 1904}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[گرینڈ کاؤنٹی، کولوراڈو|Grand County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Kremmling.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304040047/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Kremmling.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|129}}
|{{change|invert=on|1404|1444}}
|align=right|{{ntsh|139}}1051 mi<sup>−2</sup> <br/>406 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|144}}1.3231 mi<sup>−2</sup> <br/>3.4269 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|144}}1.3231 mi<sup>−2</sup> <br/>3.4269 km<sup>−2</sup>
|align=center|0841560
|align=right|{{coord|40.056543|-106.378160|format=dms}}
|-
|[[La Jara, Colorado|La Jara]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=298 Town of La Jara]
|{{sort|1910-11-11|November 11, 1910}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کنیہوز کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/La%20Jara.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303225745/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/La%20Jara.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|160}}
|{{change|invert=on|817|818}}
|align=right|{{ntsh|42}}2071 mi<sup>−2</sup> <br/>800 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|216}}0.3955 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0244 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|216}}0.3955 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0244 km<sup>−2</sup>
|align=center|0842055
|align=right|{{coord|37.273562|-105.959821|format=dms}}
|-
|[[لا جنتا، کولوراڈو]]
|[http://www.ci.la-junta.co.us/ City of La Junta] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20050612074142/http://www.ci.la-junta.co.us/ |date=2005-06-12 }}
|{{sort|1881-04-23|April 23, 1881}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[اوٹیرو کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/La%20Junta.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140903150830/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/La%20Junta.pdf |date=2014-09-03 }}
|align=center|{{nts|58}}
|{{change|invert=on|6964|7077}}
|align=right|{{ntsh|29}}2347 mi<sup>−2</sup> <br/>906 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|98}}3.0159 mi<sup>−2</sup> <br/>7.8112 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|96}}0.0059 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0152 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|98}}3.0218 mi<sup>−2</sup> <br/>7.8265 km<sup>−2</sup>
|align=center|0842110
|align=right|{{coord|37.979414|-103.547336|format=dms}}
|-
|[[La Veta, Colorado|La Veta]]
|[http://www.townoflaveta-co.gov/ Town of La Veta]
|{{sort|1886-06-16|June 16, 1886}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ہوئیرفانو کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/La%20Veta.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304023029/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/La%20Veta.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|166}}
|{{change|invert=on|758|800}}
|align=right|{{ntsh|203}}560 mi<sup>−2</sup> <br/>216 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|142}}1.3665 mi<sup>−2</sup> <br/>3.5392 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|142}}1.3665 mi<sup>−2</sup> <br/>3.5392 km<sup>−2</sup>
|align=center|0844100
|align=right|{{coord|37.508562|-105.008487|format=dms}}
|-
|[[لافائیٹ، کولوراڈو|Lafayette]]
|[http://www.cityoflafayette.com/ City of Lafayette]
|{{sort|1890-01-06|January 6, 1890}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[بولڈر کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lafayette.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041829/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lafayette.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|26}}
|{{change|invert=on|27081|24453}}
|align=right|{{ntsh|20}}2874 mi<sup>−2</sup> <br/>1110 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|46}}9.3201 mi<sup>−2</sup> <br/>24.1389 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|23}}0.2028 mi<sup>−2</sup> <br/>0.5253 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|46}}9.5229 mi<sup>−2</sup> <br/>24.6642 km<sup>−2</sup>
|align=center|0841835
|align=right|{{coord|39.995268|-105.099620|format=dms}}
|-
|[[لیک سٹی، کولوراڈو]]
|[http://www.townoflakecity.us/ Town of Lake City] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160818182003/http://www.townoflakecity.us/ |date=2016-08-18 }}
|{{sort|1884-09-19|September 19, 1884}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ہنزڈیل کاؤنٹی، کولوراڈو|Hinsdale County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lake%20City.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041735/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lake%20City.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|210}}
|{{change|invert=on|378|408}}
|align=right|{{ntsh|214}}471 mi<sup>−2</sup> <br/>182 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|176}}0.8321 mi<sup>−2</sup> <br/>2.1551 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|87}}0.0097 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0250 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|174}}0.8417 mi<sup>−2</sup> <br/>2.1801 km<sup>−2</sup>
|align=center|0842330
|align=right|{{coord|38.030504|-107.310176|format=dms}}
|-
|[[Lakeside, Colorado|Lakeside]]<ref name=Lakeside>[[Lakeside, Colorado|Lakeside]] is served by the [[ڈینور, کولوراڈو]] [[United States Postal Service|Post Office]].</ref>
|[http://www.dola.colorado.gov/dlg/local_governments/lgov_jefferson.html Town of Lakeside]
|{{sort|1907-11-25|November 25, 1907}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[جیفرسن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lakeside.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304043106/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lakeside.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|271}}
|{{change|invert=on|8|8}}
|align=right|{{ntsh|269}}43 mi<sup>−2</sup> <br/>16 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|257}}0.1876 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4860 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|55}}0.0607 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1573 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|242}}0.2484 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6432 km<sup>−2</sup>
|align=center|0842495
|align=right|{{coord|39.779075|-105.057825|format=dms}}
|-
|[[لیک ووڈ، کولوراڈو]]
|[http://www.ci.lakewood.co.us/ City of Lakewood]
|{{sort|1969-06-24|June 24, 1969}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[جیفرسن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lakewood.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041710/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lakewood.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|5}}
|{{change|invert=on|149643|142980}}
|align=right|{{ntsh|13}}3434 mi<sup>−2</sup> <br/>1326 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|7}}42.8725 mi<sup>−2</sup> <br/>111.0391 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|6}}1.1800 mi<sup>−2</sup> <br/>3.0563 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|7}}44.0525 mi<sup>−2</sup> <br/>114.0954 km<sup>−2</sup>
|align=center|0843000
|align=right|{{coord|39.698942|-105.117551|format=dms}}
|-
|[[لامار، کولوراڈو|Lamar]]
|[http://www.ci.lamar.co.us/ City of Lamar]
|{{sort|1886-12-05|December 5, 1886}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[پراورز کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lamar.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180215023615/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lamar.pdf |date=2018-02-15 }}
|align=center|{{nts|55}}
|{{change|invert=on|7608|7804}}
|align=right|{{ntsh|85}}1546 mi<sup>−2</sup> <br/>597 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|71}}5.0305 mi<sup>−2</sup> <br/>13.0288 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|121}}0.0002 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0006 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|71}}5.0307 mi<sup>−2</sup> <br/>13.0294 km<sup>−2</sup>
|align=center|0843110
|align=right|{{coord|38.074729|-102.616682|format=dms}}
|-
|[[Larkspur, Colorado|Larkspur]]
|[http://www.townoflarkspur.org/ Town of Larkspur]
|{{sort|1979-99-99|1979}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ڈگلس کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Larkspur.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303232457/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Larkspur.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|236}}
|{{change|invert=on|198|183}}
|align=right|{{ntsh|261}}124 mi<sup>−2</sup> <br/>48 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|134}}1.5609 mi<sup>−2</sup> <br/>4.0426 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|134}}1.5609 mi<sup>−2</sup> <br/>4.0426 km<sup>−2</sup>
|align=center|0843550
|align=right|{{coord|39.229776|-104.885758|format=dms}}
|-
|[[Las Animas, Colorado|Las Animas]]
|[http://bentcounty.org/las-animas-about/ City of Las Animas] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110502071348/http://bentcounty.org/las-animas-about/ |date=2011-05-02 }}
|{{sort|1886-05-15|May 15, 1886}}
|[[#Statutory city|statutory city]]
|[[بینٹ کاؤنٹی، کولوراڈو|Bent County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Las%20Animas.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041726/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Las%20Animas.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|110}}
|{{change|invert=on|2198|2410}}
|align=right|{{ntsh|93}}1390 mi<sup>−2</sup> <br/>537 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|131}}1.6200 mi<sup>−2</sup> <br/>4.1957 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|58}}0.0459 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1188 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|133}}1.6658 mi<sup>−2</sup> <br/>4.3145 km<sup>−2</sup>
|align=center|0843660
|align=right|{{coord|38.069668|-103.223229|format=dms}}
|-
|[[LaSalle, Colorado|LaSalle]]
|[http://www.lasalletown.com/ Town of LaSalle]
|{{sort|1910-99-99|1910}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/LaSalle.pdf map]
|align=center|{{nts|113}}
|{{change|invert=on|2047|1955}}
|align=right|{{ntsh|37}}2231 mi<sup>−2</sup> <br/>861 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|167}}0.9101 mi<sup>−2</sup> <br/>2.3572 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|167}}0.9101 mi<sup>−2</sup> <br/>2.3572 km<sup>−2</sup>
|align=center|0843605
|align=right|{{coord|40.348525|-104.705927|format=dms}}
|-
|[[لیڈویل، کولوراڈو|Leadville]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=275 City of Leadville]
|{{sort|1878-02-18|February 18, 1878}}
|[[#Statutory city|statutory city]]
|[[لیک کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Leadville.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303221051/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Leadville.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|99}}
|{{change|invert=on|2595|2602}}
|align=right|{{ntsh|30}}2339 mi<sup>−2</sup> <br/>903 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|154}}1.1029 mi<sup>−2</sup> <br/>2.8565 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|154}}1.1029 mi<sup>−2</sup> <br/>2.8565 km<sup>−2</sup>
|align=center|0844320
|align=right|{{coord|39.246693|-106.293509|format=dms}}
|-
|[[Limon, Colorado|Limon]]
|[http://www.townoflimon.com/ Town of Limon]
|{{sort|1909-11-18|November 18, 1909}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لنکن کاؤنٹی، کولوراڈو|Lincoln County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Limon.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304003752/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Limon.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|115}}
|{{change|invert=on|1887|1880}}
|align=right|{{ntsh|194}}609 mi<sup>−2</sup> <br/>235 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|97}}3.0516 mi<sup>−2</sup> <br/>7.9037 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|67}}0.0317 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0821 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|97}}3.0833 mi<sup>−2</sup> <br/>7.9858 km<sup>−2</sup>
|align=center|0844980
|align=right|{{coord|39.264844|-103.683757|format=dms}}
|-
|[[لٹلٹن، کولوراڈو|Littleton]]
|[http://www.littletongov.org/ City of Littleton]
|{{sort|1890-03-13|March 13, 1890}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[آریپاہو کاؤنٹی، کولوراڈو|Arapahoe County]]<ref name=County_Seat/><br/>[[جیفرسن کاؤنٹی، کولوراڈو|Jefferson County]]<br/>[[ڈگلس کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Littleton.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304003618/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Littleton.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|20}}
|{{change|invert=on|44669|41737}}
|align=right|{{ntsh|12}}3476 mi<sup>−2</sup> <br/>1342 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|32}}12.7355 mi<sup>−2</sup> <br/>32.9849 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|7}}1.1279 mi<sup>−2</sup> <br/>2.9212 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|30}}13.8634 mi<sup>−2</sup> <br/>35.9061 km<sup>−2</sup>
|align=center|0845255
|align=right|{{coord|39.590375|-105.020084|format=dms}}
|-
|[[Lochbuie, Colorado|Lochbuie]]
|[http://www.lochbuie.org/ Town of Lochbuie]
|{{sort|1974-05-99|May 1974}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]<br/>[[ایڈمز کاؤنٹی، کولوراڈو|Adams County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lochbuie.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303233944/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lochbuie.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|75}}
|{{change|invert=on|5302|4726}}
|align=right|{{ntsh|92}}1396 mi<sup>−2</sup> <br/>539 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|85}}3.7191 mi<sup>−2</sup> <br/>9.6325 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|72}}0.0230 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0595 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|85}}3.7421 mi<sup>−2</sup> <br/>9.6920 km<sup>−2</sup>
|align=center|0845530
|align=right|{{coord|40.010496|-104.724484|format=dms}}
|-
|[[Log Lane Village, Colorado|Log Lane Village]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=239 Town of Log Lane Village]
|{{sort|1956-06-12|June 12, 1956}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[مورگن کاؤنٹی، کولوراڈو|Morgan County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Log%20Lane%20Village.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083457/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Log%20Lane%20Village.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|156}}
|{{change|invert=on|872|873}}
|align=right|{{ntsh|18}}3173 mi<sup>−2</sup> <br/>1225 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|234}}0.2739 mi<sup>−2</sup> <br/>0.7093 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|234}}0.2739 mi<sup>−2</sup> <br/>0.7093 km<sup>−2</sup>
|align=center|0845695
|align=right|{{coord|40.270230|-103.829382|format=dms}}
|-
|[[Lone Tree, Colorado|Lone Tree]]
|[http://www.cityoflonetree.com/ City of Lone Tree]
|{{sort|1995-11-99|November 1995}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ڈگلس کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lone%20Tree.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083510/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lone%20Tree.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|37}}
|{{change|invert=on|13545|10218}}
|align=right|{{ntsh|95}}1371 mi<sup>−2</sup> <br/>529 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|43}}9.6759 mi<sup>−2</sup> <br/>25.0604 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|43}}9.6759 mi<sup>−2</sup> <br/>25.0604 km<sup>−2</sup>
|align=center|0845955
|align=right|{{coord|39.530744|-104.871031|format=dms}}
|-
|[[لونگمونٹ، کولوراڈو]]
|[http://www.ci.longmont.co.us/ City of Longmont] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110501122528/http://www.ci.longmont.co.us/ |date=2011-05-01 }}
|{{sort|1885-11-15|November 15, 1885}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[بولڈر کاؤنٹی، کولوراڈو]]<br/>[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Longmont.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20191019072747/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Longmont.pdf |date=2019-10-19 }}
|align=center|{{nts|13}}
|{{change|invert=on|90237|86270}}
|align=right|{{ntsh|15}}3299 mi<sup>−2</sup> <br/>1274 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|18}}27.2550 mi<sup>−2</sup> <br/>70.5901 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|3}}1.4700 mi<sup>−2</sup> <br/>3.8074 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|17}}28.7250 mi<sup>−2</sup> <br/>74.3974 km<sup>−2</sup>
|align=center|0845970
|align=right|{{coord|40.169842|-105.099006|format=dms}}
|-
|[[لوئیزویل، کولوراڈو]]
|[http://www.ci.louisville.co.us/ City of Louisville] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190616105028/http://www.ci.louisville.co.us/ |date=2019-06-16 }}
|{{sort|1882-06-03|June 3, 1882}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[بولڈر کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Louisville.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041951/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Louisville.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|31}}
|{{change|invert=on|20112|18376}}
|align=right|{{ntsh|26}}2461 mi<sup>−2</sup> <br/>950 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|52}}7.9598 mi<sup>−2</sup> <br/>20.6158 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|34}}0.1140 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2952 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|52}}8.0738 mi<sup>−2</sup> <br/>20.9110 km<sup>−2</sup>
|align=center|0846355
|align=right|{{coord|39.969532|-105.143215|format=dms}}
|-
|[[لولینڈ، کولوراڈو]]
|[http://www.ci.loveland.co.us/ City of Loveland] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120514103507/http://www.ci.loveland.co.us/ |date=2012-05-14 }}
|{{sort|1881-04-30|April 30, 1881}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[لیمیمر کاؤنٹی، کولوراڈو|Larimer County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Loveland.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303232433/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Loveland.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|14}}
|{{change|invert=on|72651|66859}}
|align=right|{{ntsh|40}}2102 mi<sup>−2</sup> <br/>812 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|12}}33.9341 mi<sup>−2</sup> <br/>87.8889 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|4}}1.4678 mi<sup>−2</sup> <br/>3.8017 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|11}}35.4019 mi<sup>−2</sup> <br/>91.6906 km<sup>−2</sup>
|align=center|0846465
|align=right|{{coord|40.416905|-105.063111|format=dms}}
|-
|[[Lyons, Colorado|Lyons]]
|[http://www.townoflyons.com/ Town of Lyons]
|{{sort|1891-04-10|April 10, 1891}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[بولڈر کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lyons.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042041/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Lyons.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|112}}
|{{change|invert=on|2108|2033}}
|align=right|{{ntsh|72}}1697 mi<sup>−2</sup> <br/>655 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|149}}1.2390 mi<sup>−2</sup> <br/>3.2090 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|78}}0.0163 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0423 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|148}}1.2554 mi<sup>−2</sup> <br/>3.2514 km<sup>−2</sup>
|align=center|0847070
|align=right|{{coord|40.223050|-105.268665|format=dms}}
|-
|[[Manassa, Colorado|Manassa]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=217 Town of Manassa]
|{{sort|1889-06-06|June 6, 1889}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کنیہوز کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Manassa.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303223513/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Manassa.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|145}}
|{{change|invert=on|978|991}}
|align=right|{{ntsh|138}}1052 mi<sup>−2</sup> <br/>406 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|164}}0.9312 mi<sup>−2</sup> <br/>2.4118 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|164}}0.9312 mi<sup>−2</sup> <br/>2.4118 km<sup>−2</sup>
|align=center|0848060
|align=right|{{coord|37.173841|-105.937275|format=dms}}
|-
|[[Mancos, Colorado|Mancos]]
|[http://www.mancoscolorado.com/ Town of Mancos]
|{{sort|1894-11-30|November 30, 1894}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[مونٹزوما کاؤنٹی، کولوراڈو|Montezuma County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Mancos.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303225927/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Mancos.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|132}}
|{{change|invert=on|1377|1336}}
|align=right|{{ntsh|39}}2132 mi<sup>−2</sup> <br/>823 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|192}}0.6383 mi<sup>−2</sup> <br/>1.6532 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|192}}0.6383 mi<sup>−2</sup> <br/>1.6532 km<sup>−2</sup>
|align=center|0848115
|align=right|{{coord|37.346597|-108.293856|format=dms}}
|-
|[[Manitou Springs, Colorado|Manitou Springs]]
|[http://manitousprings-co.gov/ City of Manitou Springs] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110225090800/http://manitousprings-co.gov/ |date=2011-02-25 }}
|{{sort|1888-01-25|January 25, 1888}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ایل پاسو کاؤنٹی، کولوراڈو|El Paso County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Manitou%20Springs.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304043039/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Manitou%20Springs.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|74}}
|{{change|invert=on|5314|4992}}
|align=right|{{ntsh|77}}1662 mi<sup>−2</sup> <br/>642 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|93}}3.1565 mi<sup>−2</sup> <br/>8.1753 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|94}}3.1565 mi<sup>−2</sup> <br/>8.1753 km<sup>−2</sup>
|align=center|0848445
|align=right|{{coord|38.857602|-104.912429|format=dms}}
|-
|[[Manzanola, Colorado|Manzanola]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=245 Town of Manzanola]
|{{sort|1900-07-09|July 9, 1900}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[اوٹیرو کاؤنٹی، کولوراڈو|Otero County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Manzanola.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041807/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Manzanola.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|204}}
|{{change|invert=on|425|434}}
|align=right|{{ntsh|84}}1556 mi<sup>−2</sup> <br/>601 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|233}}0.2764 mi<sup>−2</sup> <br/>0.7158 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|233}}0.2764 mi<sup>−2</sup> <br/>0.7158 km<sup>−2</sup>
|align=center|0848500
|align=right|{{coord|38.108825|-103.866778|format=dms}}
|-
|[[Marble, Colorado|Marble]]
|[http://www.townofmarble.org/ Town of Marble] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120323161657/http://www.townofmarble.org/ |date=2012-03-23 }}
|{{sort|1899-99-99|1899}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[گینیسن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Marble.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041402/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Marble.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|248}}
|{{change|invert=on|131|131}}
|align=right|{{ntsh|234}}330 mi<sup>−2</sup> <br/>127 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|217}}0.3945 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0218 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|217}}0.3945 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0218 km<sup>−2</sup>
|align=center|0848555
|align=right|{{coord|39.071817|-107.190467|format=dms}}
|-
|[[Mead, Colorado|Mead]]
|[http://mead-co.gov/ Town of Mead] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080213205920/http://mead-co.gov/ |date=2008-02-13 }}
|{{sort|1908-03-17|March 17, 1908}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Mead.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304045419/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Mead.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|84}}
|{{change|invert=on|4104|3405}}
|align=right|{{ntsh|229}}369 mi<sup>−2</sup> <br/>142 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|39}}10.8107 mi<sup>−2</sup> <br/>27.9996 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|45}}0.0847 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2194 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|39}}10.8954 mi<sup>−2</sup> <br/>28.2191 km<sup>−2</sup>
|align=center|0849600
|align=right|{{coord|40.226983|-104.988312|format=dms}}
|-
|[[Meeker, Colorado|Meeker]]
|[http://www.townofmeeker.org/ Town of Meeker]
|{{sort|1885-11-10|November 10, 1885}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ریو بلانکو کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Meeker.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304040054/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Meeker.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|105}}
|{{change|invert=on|2429|2475}}
|align=right|{{ntsh|184}}711 mi<sup>−2</sup> <br/>275 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|88}}3.5052 mi<sup>−2</sup> <br/>9.0785 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|88}}3.5052 mi<sup>−2</sup> <br/>9.0785 km<sup>−2</sup>
|align=center|0849875
|align=right|{{coord|40.049800|-107.895355|format=dms}}
|-
|[[Merino, Colorado|Merino]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=289 Town of Merino]
|{{sort|1917-01-04|January 4, 1917}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لوگن کاؤنٹی، کولوراڈو|Logan County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Merino.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304002145/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Merino.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|219}}
|{{change|invert=on|282|284}}
|align=right|{{ntsh|78}}1650 mi<sup>−2</sup> <br/>637 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|259}}0.1673 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4332 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|259}}0.1673 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4332 km<sup>−2</sup>
|align=center|0850040
|align=right|{{coord|40.484825|-103.353616|format=dms}}
|-
|[[Milliken, Colorado|Milliken]]
|[http://town.milliken.co.us/ Town of Milliken] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20071224052759/http://town.milliken.co.us/ |date=2007-12-24 }}
|{{sort|1910-10-01|October 1, 1910}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو|Weld County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Milliken.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303224034/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Milliken.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|67}}
|{{change|invert=on|6091|5610}}
|align=right|{{ntsh|215}}471 mi<sup>−2</sup> <br/>182 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|33}}12.5898 mi<sup>−2</sup> <br/>32.6074 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|46}}0.0844 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2187 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|33}}12.6742 mi<sup>−2</sup> <br/>32.8261 km<sup>−2</sup>
|align=center|0850480
|align=right|{{coord|40.310502|-104.858384|format=dms}}
|-
|[[Minturn, Colorado|Minturn]]
|[http://www.minturn.org/ Town of Minturn]
|{{sort|1904-11-23|November 23, 1904}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ایگل کاؤنٹی، کولوراڈو|Eagle County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Minturn.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304043612/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Minturn.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|143}}
|{{change|invert=on|1035|1027}}
|align=right|{{ntsh|260}}134 mi<sup>−2</sup> <br/>52 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|54}}7.6599 mi<sup>−2</sup> <br/>19.8389 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|25}}0.1804 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4672 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|53}}7.8402 mi<sup>−2</sup> <br/>20.3061 km<sup>−2</sup>
|align=center|0850920
|align=right|{{coord|39.535508|-106.381727|format=dms}}
|-
|[[Moffat, Colorado|Moffat]]
|[http://www.moffatcolorado.org/index.html Town of Moffat] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831090346/http://www.moffatcolorado.org/index.html |date=2009-08-31 }}
|{{sort|1911-04-20|April 20, 1911}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ساواچ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Moffat.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304023035/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Moffat.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|252}}
|{{change|invert=on|116|116}}
|align=right|{{ntsh|265}}83 mi<sup>−2</sup> <br/>32 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|141}}1.4014 mi<sup>−2</sup> <br/>3.6296 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|141}}1.4014 mi<sup>−2</sup> <br/>3.6296 km<sup>−2</sup>
|align=center|0851250
|align=right|{{coord|38.001997|-105.905455|format=dms}}
|-
|[[Monte Vista, Colorado|Monte Vista]]
|[http://www.ci.monte-vista.co.us/ City of Monte Vista] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080124121400/http://www.ci.monte-vista.co.us/ |date=2008-01-24 }}
|{{sort|1886-09-27|September 27, 1886}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ریو گرینڈے کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Monte%20Vista.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041938/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Monte%20Vista.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|82}}
|{{change|invert=on|4311|4444}}
|align=right|{{ntsh|73}}1692 mi<sup>−2</sup> <br/>653 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|105}}2.5927 mi<sup>−2</sup> <br/>6.7150 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|76}}0.0179 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0465 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|106}}2.6106 mi<sup>−2</sup> <br/>6.7614 km<sup>−2</sup>
|align=center|0851635
|align=right|{{coord|37.578541|-106.150630|format=dms}}
|-
|[[Montezuma, Colorado|Montezuma]]
|[http://www.dola.colorado.gov/dlg/local_governments/lgov_summit.html Town of Montezuma]
|{{sort|1882-99-99|1882}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[سمٹ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Montezuma.pdf map]
|align=center|{{nts|262}}
|{{change|invert=on|67|65}}
|align=right|{{ntsh|163}}833 mi<sup>−2</sup> <br/>321 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|269}}0.0793 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2053 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|269}}0.0793 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2053 km<sup>−2</sup>
|align=center|0851690
|align=right|{{coord|39.581706|-105.868071|format=dms}}
|-
|[[مونٹروز، کولوراڈو|Montrose]]
|[http://www.cityofmontrose.org/ City of Montrose]
|{{sort|1882-05-01|May 1, 1882}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[مونٹروز کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Montrose.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304054332/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Montrose.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|32}}
|{{change|invert=on|19045|19132}}
|align=right|{{ntsh|134}}1080 mi<sup>−2</sup> <br/>417 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|24}}17.6085 mi<sup>−2</sup> <br/>45.6058 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|24}}17.6085 mi<sup>−2</sup> <br/>45.6058 km<sup>−2</sup>
|align=center|0851745
|align=right|{{coord|38.469173|-107.860682|format=dms}}
|-
|[[Monument, Colorado|Monument]]
|[http://www.townofmonument.net/ Town of Monument] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160309125420/http://www.townofmonument.net/ |date=2016-03-09 }}
|{{sort|1881-05-14|May 14, 1881}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ایل پاسو کاؤنٹی، کولوراڈو|El Paso County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Monument.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140903145831/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Monument.pdf |date=2014-09-03 }}
|align=center|{{nts|65}}
|{{change|invert=on|6391|5530}}
|align=right|{{ntsh|160}}861 mi<sup>−2</sup> <br/>333 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|60}}6.7534 mi<sup>−2</sup> <br/>17.4913 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|57}}0.0497 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1288 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|60}}6.8031 mi<sup>−2</sup> <br/>17.6200 km<sup>−2</sup>
|align=center|0851800
|align=right|{{coord|39.074698|-104.843906|format=dms}}
|-
|[[Morrison, Colorado|Morrison]]
|[http://town.morrison.co.us/ Town of Morrison]
|{{sort|1906-01-29|January 29, 1906}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[جیفرسن کاؤنٹی، کولوراڈو|Jefferson County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Morrison.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304050250/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Morrison.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|203}}
|{{change|invert=on|431|428}}
|align=right|{{ntsh|252}}197 mi<sup>−2</sup> <br/>76 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|117}}2.1886 mi<sup>−2</sup> <br/>5.6683 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|103}}0.0035 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0089 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|118}}2.1920 mi<sup>−2</sup> <br/>5.6773 km<sup>−2</sup>
|align=center|0852075
|align=right|{{coord|39.625613|-105.207919|format=dms}}
|-
|[[Mount Crested Butte, Colorado|Mount Crested Butte]]<ref name=Mount_Crested_Butte>[[Mount Crested Butte, Colorado|Mount Crested Butte]] is served by the [[Crested Butte, Colorado|Crested Butte]] [[United States Postal Service|Post Office]].</ref>
|[http://www.mtcrestedbuttecolorado.us/ Town of Mount Crested Butte]
|{{sort|1973-99-99|1973}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[گینیسن کاؤنٹی، کولوراڈو|Gunnison County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Mount%20Crested%20Butte.pdf map]
|align=center|{{nts|193}}
|{{change|invert=on|522|507}}
|align=right|{{ntsh|249}}233 mi<sup>−2</sup> <br/>90 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|116}}2.2187 mi<sup>−2</sup> <br/>5.7463 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|117}}2.2187 mi<sup>−2</sup> <br/>5.7463 km<sup>−2</sup>
|align=center|0852570
|align=right|{{coord|38.908453|-106.958673|format=dms}}
|-
|[[ماؤنٹین ویو، کولوراڈو]]<ref name=Mountain_View>[[ماؤنٹین ویو، کولوراڈو|Mountain View]] is served by the [[ڈینور, کولوراڈو|Denver]] [[United States Postal Service|Post Office]].</ref>
|[http://www.mountainviewco.org/ Town of Mountain View] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160110143822/http://www.mountainviewco.org/ |date=2016-01-10 }}
|{{sort|1904-10-11|October 11, 1904}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[جیفرسن کاؤنٹی، کولوراڈو|Jefferson County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Mountain%20View.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304043208/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Mountain%20View.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|131}}
|{{change|invert=on|1387|1320}}
|align=right|{{ntsh|1}}14702 mi<sup>−2</sup> <br/>5677 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|268}}0.0930 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2408 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|268}}0.0930 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2408 km<sup>−2</sup>
|align=center|0852350
|align=right|{{coord|39.774776|-105.056711|format=dms}}
|-
|[[Mountain Village, Colorado|Mountain Village]]
|[http://www.mountain-village.co.us/ Town of Mountain Village] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080119143154/http://www.mountain-village.co.us/ |date=2008-01-19 }}
|{{sort|1995-03-10|March 10, 1995}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[سان میگیل کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Mountain%20Village.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304001329/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Mountain%20Village.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|161}}
|{{change|invert=on|809|801}}
|align=right|{{ntsh|248}}238 mi<sup>−2</sup> <br/>92 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|91}}3.3783 mi<sup>−2</sup> <br/>8.7498 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|91}}3.3783 mi<sup>−2</sup> <br/>8.7498 km<sup>−2</sup>
|align=center|0852550
|align=right|{{coord|37.932377|-107.857854|format=dms}}
|-
|[[Naturita, Colorado|Naturita]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=285 Town of Naturita]
|{{sort|1951-11-30|November 30, 1951}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[مونٹروز کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Naturita.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041454/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Naturita.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|191}}
|{{change|invert=on|530|546}}
|align=right|{{ntsh|176}}764 mi<sup>−2</sup> <br/>295 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|190}}0.6872 mi<sup>−2</sup> <br/>1.7798 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|191}}0.6872 mi<sup>−2</sup> <br/>1.7798 km<sup>−2</sup>
|align=center|0853120
|align=right|{{coord|38.218554|-108.568286|format=dms}}
|-
|[[Nederland, Colorado|Nederland]]
|[http://www.town.nederland.co.us/ Town of Nederland] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160315020318/http://www.town.nederland.co.us/ |date=2016-03-15 }}
|{{sort|1885-11-15|November 15, 1885}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[بولڈر کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Nederland.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041518/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Nederland.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|126}}
|{{change|invert=on|1504|1445}}
|align=right|{{ntsh|144}}1009 mi<sup>−2</sup> <br/>389 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|137}}1.4781 mi<sup>−2</sup> <br/>3.8283 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|50}}0.0694 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1797 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|135}}1.5475 mi<sup>−2</sup> <br/>4.0080 km<sup>−2</sup>
|align=center|0853175
|align=right|{{coord|39.963815|-105.505864|format=dms}}
|-
|[[New Castle, Colorado|New Castle]]
|[http://www.newcastlecolorado.org/ Town of New Castle]
|{{sort|1890-03-27|March 27, 1890}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[گارفیلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/New%20Castle.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041731/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/New%20Castle.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|80}}
|{{change|invert=on|4608|4518}}
|align=right|{{ntsh|68}}1721 mi<sup>−2</sup> <br/>665 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|103}}2.6574 mi<sup>−2</sup> <br/>6.8826 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|66}}0.0325 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0842 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|103}}2.6899 mi<sup>−2</sup> <br/>6.9669 km<sup>−2</sup>
|align=center|0853395
|align=right|{{coord|39.578289|-107.526243|format=dms}}
|-
|[[نارتھگلین، کولوراڈو|Northglenn]]
|[http://www.northglenn.org/ City of Northglenn]
|{{sort|1969-04-19|April 19, 1969}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ایڈمز کاؤنٹی، کولوراڈو|Adams County]]<br/>[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو|Weld County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Northglenn.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304002200/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Northglenn.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|21}}
|{{change|invert=on|38596|35789}}
|align=right|{{ntsh|5}}5098 mi<sup>−2</sup> <br/>1968 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|58}}7.3558 mi<sup>−2</sup> <br/>19.0514 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|40}}0.0923 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2391 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|58}}7.4481 mi<sup>−2</sup> <br/>19.2905 km<sup>−2</sup>
|align=center|0854330
|align=right|{{coord|39.911166|-104.978840|format=dms}}
|-
|[[Norwood, Colorado|Norwood]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=140 Town of Norwood]
|{{sort|1903-08-20|August 20, 1903}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[سان میگیل کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Norwood.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304023047/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Norwood.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|190}}
|{{change|invert=on|554|518}}
|align=right|{{ntsh|55}}1869 mi<sup>−2</sup> <br/>722 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|232}}0.2900 mi<sup>−2</sup> <br/>0.7511 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|232}}0.2900 mi<sup>−2</sup> <br/>0.7511 km<sup>−2</sup>
|align=center|0854880
|align=right|{{coord|38.128846|-108.291711|format=dms}}
|-
|[[Nucla, Colorado|Nucla]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=190 Town of Nucla]
|{{sort|1915-03-14|March 14, 1915}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[مونٹروز کاؤنٹی، کولوراڈو|Montrose County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Nucla.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041717/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Nucla.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|173}}
|{{change|invert=on|704|711}}
|align=right|{{ntsh|149}}963 mi<sup>−2</sup> <br/>372 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|186}}0.7195 mi<sup>−2</sup> <br/>1.8634 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|187}}0.7195 mi<sup>−2</sup> <br/>1.8634 km<sup>−2</sup>
|align=center|0854935
|align=right|{{coord|38.266534|-108.548716|format=dms}}
|-
|[[Nunn, Colorado|Nunn]]
|[http://www.nunncolorado.com/ Town of Nunn] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150801212112/http://nunncolorado.com/ |date=2015-08-01 }}
|{{sort|1908-03-28|March 28, 1908}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو|Weld County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Nunn.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304000137/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Nunn.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|201}}
|{{change|invert=on|440|416}}
|align=right|{{ntsh|257}}140 mi<sup>−2</sup> <br/>54 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|95}}3.1165 mi<sup>−2</sup> <br/>8.0717 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|95}}3.1165 mi<sup>−2</sup> <br/>8.0717 km<sup>−2</sup>
|align=center|0855045
|align=right|{{coord|40.711917|-104.789804|format=dms}}
|-
|[[Oak Creek, Colorado|Oak Creek]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=243 Town of Oak Creek]
|{{sort|1907-12-26|December 26, 1907}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[راوٹ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Oak%20Creek.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041634/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Oak%20Creek.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|154}}
|{{change|invert=on|892|884}}
|align=right|{{ntsh|25}}2545 mi<sup>−2</sup> <br/>983 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|225}}0.3442 mi<sup>−2</sup> <br/>0.8916 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|225}}0.3442 mi<sup>−2</sup> <br/>0.8916 km<sup>−2</sup>
|align=center|0855155
|align=right|{{coord|40.273991|-106.957083|format=dms}}
|-
|[[Olathe, Colorado|Olathe]]
|[http://ci.olathe.co.us/ Town of Olathe] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110813145317/http://ci.olathe.co.us/ |date=2011-08-13 }}
|{{sort|1907-10-16|October 16, 1907}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[مونٹروز کاؤنٹی، کولوراڈو|Montrose County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Olathe.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304001908/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Olathe.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|118}}
|{{change|invert=on|1804|1849}}
|align=right|{{ntsh|114}}1247 mi<sup>−2</sup> <br/>482 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|139}}1.4509 mi<sup>−2</sup> <br/>3.7579 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|139}}1.4509 mi<sup>−2</sup> <br/>3.7579 km<sup>−2</sup>
|align=center|0855540
|align=right|{{coord|38.608319|-107.982841|format=dms}}
|-
|[[Olney Springs, Colorado|Olney Springs]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=40 Town of Olney Springs]
|{{sort|1912-05-27|May 27, 1912}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کرولی کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Olney%20Springs.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041607/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Olney%20Springs.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|215}}
|{{change|invert=on|334|345}}
|align=right|{{ntsh|97}}1363 mi<sup>−2</sup> <br/>526 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|248}}0.2406 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6231 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|249}}0.2406 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6231 km<sup>−2</sup>
|align=center|0855705
|align=right|{{coord|38.166274|-103.944491|format=dms}}
|-
|[[Ophir, Colorado|Ophir]]
|[http://www.town-ophir.co.gov/ Town of Ophir] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080513061640/http://www.town-ophir.co.gov/ |date=2008-05-13 }}
|{{sort|1881-99-99|1881}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[سان میگیل کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ophir.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041859/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ophir.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|240}}
|{{change|invert=on|167|159}}
|align=right|{{ntsh|151}}932 mi<sup>−2</sup> <br/>360 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|258}}0.1759 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4555 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|258}}0.1759 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4555 km<sup>−2</sup>
|align=center|0855870
|align=right|{{coord|37.856840|-107.829023|format=dms}}
|-
|[[Orchard City, Colorado|Orchard City]]
|[http://www.orchardcityco.org/ Town of Orchard City]
|{{sort|1912-05-25|May 25, 1912}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ڈیلٹا کاؤنٹی، کولوراڈو|Delta County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Orchard%20City.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303221338/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Orchard%20City.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|91}}
|{{change|invert=on|3025|3119}}
|align=right|{{ntsh|244}}268 mi<sup>−2</sup> <br/>104 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|37}}11.4068 mi<sup>−2</sup> <br/>29.5435 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|93}}0.0072 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0186 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|37}}11.4140 mi<sup>−2</sup> <br/>29.5621 km<sup>−2</sup>
|align=center|0855980
|align=right|{{coord|38.814059|-107.967542|format=dms}}
|-
|[[Ordway, Colorado|Ordway]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=206 Town of Ordway]
|{{sort|1900-09-04|September 4, 1900}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کرولی کاؤنٹی، کولوراڈو|Crowley County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ordway.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041644/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ordway.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|141}}
|{{change|invert=on|1059|1080}}
|align=right|{{ntsh|98}}1346 mi<sup>−2</sup> <br/>520 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|181}}0.7714 mi<sup>−2</sup> <br/>1.9980 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|182}}0.7714 mi<sup>−2</sup> <br/>1.9980 km<sup>−2</sup>
|align=center|0856145
|align=right|{{coord|38.220898|-103.756679|format=dms}}
|-
|[[Otis, Colorado|Otis]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=143 Town of Otis]
|{{sort|1917-03-27|March 27, 1917}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[واشنگٹن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Otis.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042007/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Otis.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|199}}
|{{change|invert=on|468|475}}
|align=right|{{ntsh|122}}1145 mi<sup>−2</sup> <br/>442 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|213}}0.4130 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0697 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|213}}0.4130 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0697 km<sup>−2</sup>
|align=center|0856365
|align=right|{{coord|40.150129|-102.962138|format=dms}}
|-
|[[Ouray, Colorado|Ouray]]
|[http://www.ci.ouray.co.us/ City of Ouray]
|{{sort|1884-03-24|March 24, 1884}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[اوریے کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ouray.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041639/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ouray.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|144}}
|{{change|invert=on|1021|1000}}
|align=right|{{ntsh|120}}1150 mi<sup>−2</sup> <br/>444 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|169}}0.8809 mi<sup>−2</sup> <br/>2.2816 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|169}}0.8809 mi<sup>−2</sup> <br/>2.2816 km<sup>−2</sup>
|align=center|0856420
|align=right|{{coord|38.027430|-107.673580|format=dms}}
|-
|[[Ovid, Colorado|Ovid]]
|[http://www.ovidcolorado.com/ Town of Ovid] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20070929012129/http://www.ovidcolorado.com/ |date=2007-09-29 }}
|{{sort|1925-12-21|December 21, 1925}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[سیڈجویک کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ovid.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304045323/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ovid.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|217}}
|{{change|invert=on|308|318}}
|align=right|{{ntsh|50}}1938 mi<sup>−2</sup> <br/>748 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|260}}0.1620 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4197 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|260}}0.1620 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4197 km<sup>−2</sup>
|align=center|0856475
|align=right|{{coord|40.960564|-102.388352|format=dms}}
|-
|[[Pagosa Springs, Colorado|Pagosa Springs]]
|[http://www.townofpagosasprings.com/ Town of Pagosa Springs]
|{{sort|1891-03-18|March 18, 1891}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[آرچولیٹا کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Pagosa%20Springs.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041706/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Pagosa%20Springs.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|119}}
|{{change|invert=on|1743|1727}}
|align=right|{{ntsh|230}}353 mi<sup>−2</sup> <br/>136 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|72}}4.8708 mi<sup>−2</sup> <br/>12.6154 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|70}}0.0261 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0675 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|72}}4.8969 mi<sup>−2</sup> <br/>12.6829 km<sup>−2</sup>
|align=center|0856860
|align=right|{{coord|37.263604|-107.003530|format=dms}}
|-
|[[Palisade, Colorado|Palisade]]
|[http://www.townofpalisade.org/ Town of Palisade]
|{{sort|1904-04-04|April 4, 1904}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[میسا کاؤنٹی، کولوراڈو|Mesa County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Palisade.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042011/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Palisade.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|97}}
|{{change|invert=on|2645|2692}}
|align=right|{{ntsh|27}}2436 mi<sup>−2</sup> <br/>941 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|155}}1.0807 mi<sup>−2</sup> <br/>2.7991 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|97}}0.0055 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0143 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|155}}1.0863 mi<sup>−2</sup> <br/>2.8134 km<sup>−2</sup>
|align=center|0856970
|align=right|{{coord|39.107404|-108.359087|format=dms}}
|-
|[[Palmer Lake, Colorado|Palmer Lake]]
|[http://www.ci.palmer-lake.co.us/ Town of Palmer Lake] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20050607075623/http://www.ci.palmer-lake.co.us/ |date=2005-06-07 }}
|{{sort|1889-03-12|March 12, 1889}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ایل پاسو کاؤنٹی، کولوراڈو|El Paso County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Palmer%20Lake.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303222842/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Palmer%20Lake.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|100}}
|{{change|invert=on|2579|2420}}
|align=right|{{ntsh|166}}821 mi<sup>−2</sup> <br/>317 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|96}}3.0922 mi<sup>−2</sup> <br/>8.0088 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|73}}0.0216 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0560 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|96}}3.1138 mi<sup>−2</sup> <br/>8.0647 km<sup>−2</sup>
|align=center|0857025
|align=right|{{coord|39.113465|-104.899806|format=dms}}
|-
|[[Paoli, Colorado|Paoli]]
|[http://www.dola.colorado.gov/dlg/local_governments/lgov_phillips.html Town of Paoli]
|{{sort|1930-08-06|August 6, 1930}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[فلپس کاؤنٹی، کولوراڈو|Phillips County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Paoli.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304023052/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Paoli.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|269}}
|{{change|invert=on|33|34}}
|align=right|{{ntsh|263}}111 mi<sup>−2</sup> <br/>43 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|230}}0.3052 mi<sup>−2</sup> <br/>0.7905 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|230}}0.3052 mi<sup>−2</sup> <br/>0.7905 km<sup>−2</sup>
|align=center|0857245
|align=right|{{coord|40.612871|-102.472061|format=dms}}
|-
|[[Paonia, Colorado|Paonia]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=42 Town of Paonia]
|{{sort|1902-09-03|September 3, 1902}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ڈیلٹا کاؤنٹی، کولوراڈو|Delta County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Paonia.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042257/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Paonia.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|127}}
|{{change|invert=on|1413|1451}}
|align=right|{{ntsh|75}}1671 mi<sup>−2</sup> <br/>645 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|171}}0.8584 mi<sup>−2</sup> <br/>2.2231 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|171}}0.8584 mi<sup>−2</sup> <br/>2.2231 km<sup>−2</sup>
|align=center|0857300
|align=right|{{coord|38.869824|-107.591433|format=dms}}
|-
|[[Parachute, Colorado|Parachute]]
|[http://www.parachutecolorado.com/ Town of Parachute]
|{{sort|1908-04-01|April 1, 1908}}<ref name=Grand_Valley>[[Parachute, Colorado|Parachute]] was incorporated in 1908 as [[Parachute, Colorado|Grand Valley]].</ref>
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[گارفیلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Parachute.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042626/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Parachute.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|139}}
|{{change|invert=on|1098|1085}}
|align=right|{{ntsh|187}}682 mi<sup>−2</sup> <br/>263 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|132}}1.6081 mi<sup>−2</sup> <br/>4.1649 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|54}}0.0618 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1601 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|132}}1.6699 mi<sup>−2</sup> <br/>4.3250 km<sup>−2</sup>
|align=center|0857400
|align=right|{{coord|39.450047|-108.055481|format=dms}}
|-
|[[پارکر، کولوراڈو]]
|[http://www.parkeronline.org/ Town of Parker]
|{{sort|1981-05-99|May 1981}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ڈگلس کاؤنٹی، کولوراڈو|Douglas County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Parker.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160312072357/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Parker.pdf |date=2016-03-12 }}
|align=center|{{nts|19}}
|{{change|invert=on|49857|45297}}
|align=right|{{ntsh|33}}2295 mi<sup>−2</sup> <br/>886 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|22}}21.1821 mi<sup>−2</sup> <br/>54.8613 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|91}}0.0080 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0208 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|22}}21.1901 mi<sup>−2</sup> <br/>54.8821 km<sup>−2</sup>
|align=center|0857630
|align=right|{{coord|39.504167|-104.773173|format=dms}}
|-
|[[Peetz, Colorado|Peetz]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=148 Town of Peetz]
|{{sort|1917-05-17|May 17, 1917}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لوگن کاؤنٹی، کولوراڈو|Logan County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Peetz.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140903150510/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Peetz.pdf |date=2014-09-03 }}
|align=center|{{nts|233}}
|{{change|invert=on|237|238}}
|align=right|{{ntsh|116}}1196 mi<sup>−2</sup> <br/>462 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|256}}0.1914 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4958 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|257}}0.1914 mi<sup>−2</sup> <br/>0.4958 km<sup>−2</sup>
|align=center|0858235
|align=right|{{coord|40.962046|-103.114231|format=dms}}
|-
|[[Pierce, Colorado|Pierce]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=149 Town of Pierce]
|{{sort|1918-08-30|August 30, 1918}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو|Weld County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Pierce.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041622/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Pierce.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|157}}
|{{change|invert=on|871|834}}
|align=right|{{ntsh|140}}1031 mi<sup>−2</sup> <br/>398 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|175}}0.8390 mi<sup>−2</sup> <br/>2.1730 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|176}}0.8390 mi<sup>−2</sup> <br/>2.1730 km<sup>−2</sup>
|align=center|0859005
|align=right|{{coord|40.633499|-104.755178|format=dms}}
|-
|[[Pitkin, Colorado|Pitkin]]
|[http://www.pitkincolorado.com/ Town of Pitkin]
|{{sort|1880-04-05|April 5, 1880}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[گینیسن کاؤنٹی، کولوراڈو|Gunnison County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Pitkin.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304043943/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Pitkin.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|262}}
|{{change|invert=on|67|66}}
|align=right|{{ntsh|247}}248 mi<sup>−2</sup> <br/>96 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|237}}0.2700 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6992 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|237}}0.2700 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6992 km<sup>−2</sup>
|align=center|0859830
|align=right|{{coord|38.608612|-106.516466|format=dms}}
|-
|[[پلیٹویل، کولوراڈو]]
|[http://www.plattevillegov.org/ Town of Platteville]
|{{sort|1887-01-01|January 1, 1887}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو|Weld County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Platteville.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304053034/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Platteville.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|98}}
|{{change|invert=on|2608|2485}}
|align=right|{{ntsh|157}}894 mi<sup>−2</sup> <br/>345 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|101}}2.8731 mi<sup>−2</sup> <br/>7.4413 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|85}}0.0103 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0266 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|101}}2.8834 mi<sup>−2</sup> <br/>7.4680 km<sup>−2</sup>
|align=center|0860160
|align=right|{{coord|40.216683|-104.824077|format=dms}}
|-
|[[Poncha Springs, Colorado|Poncha Springs]]
|[http://www.ponchaspringscolorado.us/ Town of Poncha Springs]
|{{sort|1880-12-16|December 16, 1880}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[چافی کاؤنٹی، کولوراڈو|Chaffee County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Poncha%20Springs.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304050925/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Poncha%20Springs.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|165}}
|{{change|invert=on|764|737}}
|align=right|{{ntsh|240}}281 mi<sup>−2</sup> <br/>109 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|102}}2.7146 mi<sup>−2</sup> <br/>7.0307 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|102}}2.7146 mi<sup>−2</sup> <br/>7.0307 km<sup>−2</sup>
|align=center|0860600
|align=right|{{coord|38.518844|-106.072576|format=dms}}
|-
|[[Pritchett, Colorado|Pritchett]]
|[http://www.sangres.com/colorado/baca/pritchett.htm Town of Pritchett] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924094027/http://www.sangres.com/colorado/baca/pritchett.htm |date=2015-09-24 }}
|{{sort|1923-99-99|1923}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[بیکا کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Pritchett.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303235719/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Pritchett.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|247}}
|{{change|invert=on|136|140}}
|align=right|{{ntsh|197}}588 mi<sup>−2</sup> <br/>227 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|251}}0.2330 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6036 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|252}}0.2330 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6036 km<sup>−2</sup>
|align=center|0861315
|align=right|{{coord|37.370009|-102.858749|format=dms}}
|-
|[[پوابلو، کولوراڈو]]
|[http://www.pueblo.us/ City of Pueblo]
|{{sort|1885-11-15|November 15, 1885}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[پوابلو کاؤنٹی، کولوراڈو|Pueblo County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Pueblo.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160312121456/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Pueblo.pdf |date=2016-03-12 }}
|align=center|{{nts|9}}
|{{change|invert=on|108423|106595}}
|align=right|{{ntsh|44}}2020 mi<sup>−2</sup> <br/>780 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|5}}53.5917 mi<sup>−2</sup> <br/>138.8020 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|11}}0.7852 mi<sup>−2</sup> <br/>2.0337 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|5}}54.3770 mi<sup>−2</sup> <br/>140.8357 km<sup>−2</sup>
|align=center|0862000
|align=right|{{coord|38.269934|-104.612294|format=dms}}
|-
|[[Ramah, Colorado|Ramah]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=227 Town of Ramah]
|{{sort|1927-07-18|July 18, 1927}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ایل پاسو کاؤنٹی، کولوراڈو|El Paso County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ramah.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304001059/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ramah.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|249}}
|{{change|invert=on|127|123}}
|align=right|{{ntsh|210}}517 mi<sup>−2</sup> <br/>200 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|243}}0.2454 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6356 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|245}}0.2454 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6356 km<sup>−2</sup>
|align=center|0862660
|align=right|{{coord|39.122238|-104.167334|format=dms}}
|-
|[[Rangely, Colorado|Rangely]]
|[http://www.rangely.com/ Town of Rangely]
|{{sort|1946-08-27|August 27, 1946}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ریو بلانکو کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Rangely.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041603/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Rangely.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|104}}
|{{change|invert=on|2430|2365}}
|align=right|{{ntsh|200}}586 mi<sup>−2</sup> <br/>226 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|81}}4.1505 mi<sup>−2</sup> <br/>10.7496 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|81}}4.1505 mi<sup>−2</sup> <br/>10.7496 km<sup>−2</sup>
|align=center|0862880
|align=right|{{coord|40.095177|-108.756740|format=dms}}
|-
|[[Raymer, Colorado|Raymer]]<ref name=Raymer>[[Raymer, Colorado|Raymer]] is served by the [[New Raymer, Colorado|New Raymer]] [[United States Postal Service|Post Office]].</ref>
|[http://www.dola.colorado.gov/dlg/local_governments/lgov_weld.html Town of Raymer]
|{{sort|1919-99-99|1919}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو|Weld County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Raymer.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041810/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Raymer.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|258}}
|{{change|invert=on|102|96}}
|align=right|{{ntsh|258}}139 mi<sup>−2</sup> <br/>54 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|187}}0.7188 mi<sup>−2</sup> <br/>1.8616 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|188}}0.7188 mi<sup>−2</sup> <br/>1.8616 km<sup>−2</sup>
|align=center|0863045
|align=right|{{coord|40.607758|-103.844329|format=dms}}
|-
|[[Red Cliff, Colorado|Red Cliff]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=283 Town of Red Cliff]
|{{sort|1880-12-18|December 18, 1880}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ایگل کاؤنٹی، کولوراڈو|Eagle County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Red%20Cliff.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041934/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Red%20Cliff.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|222}}
|{{change|invert=on|270|267}}
|align=right|{{ntsh|128}}1120 mi<sup>−2</sup> <br/>433 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|249}}0.2348 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6080 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|250}}0.2348 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6080 km<sup>−2</sup>
|align=center|0863265
|align=right|{{coord|39.509143|-106.370030|format=dms}}
|-
|[[Rico, Colorado|Rico]]
|[http://www.ricocolorado.org/gov/frame_gov.html Town of Rico] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160308195759/http://www.ricocolorado.org/gov/frame_gov.html |date=2016-03-08 }}
|{{sort|1880-02-25|February 25, 1880}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ڈولوریس کاؤنٹی، کولوراڈو|Dolores County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Rico.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041524/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Rico.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|226}}
|{{change|invert=on|256|265}}
|align=right|{{ntsh|232}}346 mi<sup>−2</sup> <br/>134 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|183}}0.7567 mi<sup>−2</sup> <br/>1.9599 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|184}}0.7567 mi<sup>−2</sup> <br/>1.9599 km<sup>−2</sup>
|align=center|0864090
|align=right|{{coord|37.688569|-108.031434|format=dms}}
|-
|[[Ridgway, Colorado|Ridgway]]
|[http://www.town.ridgway.co.us/ Town of Ridgway] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160402215702/http://www.town.ridgway.co.us/ |date=2016-04-02 }}
|{{sort|1891-04-02|April 2, 1891}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[اوریے کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ridgway.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083338/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ridgway.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|147}}
|{{change|invert=on|953|924}}
|align=right|{{ntsh|227}}399 mi<sup>−2</sup> <br/>154 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|113}}2.3350 mi<sup>−2</sup> <br/>6.0475 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|114}}2.3350 mi<sup>−2</sup> <br/>6.0475 km<sup>−2</sup>
|align=center|0864200
|align=right|{{coord|38.159128|-107.753111|format=dms}}
|-
|[[Rifle, Colorado|Rifle]]
|[http://www.rifleco.org/ City of Rifle]
|{{sort|1905-08-18|August 18, 1905}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[گارفیلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو|Garfield County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Rifle.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041819/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Rifle.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|49}}
|{{change|invert=on|9488|9172}}
|align=right|{{ntsh|96}}1367 mi<sup>−2</sup> <br/>528 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|59}}6.9404 mi<sup>−2</sup> <br/>17.9755 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|53}}0.0629 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1628 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|59}}7.0033 mi<sup>−2</sup> <br/>18.1384 km<sup>−2</sup>
|align=center|0864255
|align=right|{{coord|39.537565|-107.770345|format=dms}}
|-
|[[Rockvale, Colorado|Rockvale]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=156 Town of Rockvale]
|{{sort|1886-09-30|September 30, 1886}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[فریمونٹ کاؤنٹی، کولوراڈو|Fremont County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Rockvale.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303233239/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Rockvale.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|194}}
|{{change|invert=on|498|487}}
|align=right|{{ntsh|246}}260 mi<sup>−2</sup> <br/>101 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|125}}1.9169 mi<sup>−2</sup> <br/>4.9648 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|126}}1.9169 mi<sup>−2</sup> <br/>4.9648 km<sup>−2</sup>
|align=center|0864970
|align=right|{{coord|38.364713|-105.164779|format=dms}}
|-
|[[Rocky Ford, Colorado|Rocky Ford]]
|[http://www.rockyfordcolo.com/ City of Rocky Ford]
|{{sort|1887-08-19|August 19, 1887}}
|[[#Statutory city|statutory city]]
|[[اوٹیرو کاؤنٹی، کولوراڈو|Otero County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Rocky%20Ford.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304002734/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Rocky%20Ford.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|87}}
|{{change|invert=on|3873|3957}}
|align=right|{{ntsh|28}}2355 mi<sup>−2</sup> <br/>909 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|130}}1.6608 mi<sup>−2</sup> <br/>4.3014 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|81}}0.0140 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0362 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|131}}1.6748 mi<sup>−2</sup> <br/>4.3376 km<sup>−2</sup>
|align=center|0865190
|align=right|{{coord|38.050212|-103.722672|format=dms}}
|-
|[[Romeo, Colorado|Romeo]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=222 Town of Romeo]
|{{sort|1923-09-04|September 4, 1923}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کنیہوز کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Romeo.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041440/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Romeo.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|208}}
|{{change|invert=on|394|404}}
|align=right|{{ntsh|70}}1715 mi<sup>−2</sup> <br/>662 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|250}}0.2332 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6041 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|251}}0.2332 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6041 km<sup>−2</sup>
|align=center|0865740
|align=right|{{coord|37.171819|-105.985414|format=dms}}
|-
|[[Rye, Colorado|Rye]]
|[http://www.colorado.com/Rye.aspx Town of Rye]
|{{sort|1937-11-22|November 22, 1937}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[پوابلو کاؤنٹی، کولوراڈو|Pueblo County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Rye.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304000652/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Rye.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|241}}
|{{change|invert=on|154|153}}
|align=right|{{ntsh|80}}1588 mi<sup>−2</sup> <br/>613 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|267}}0.0951 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2462 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|267}}0.0951 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2462 km<sup>−2</sup>
|align=center|0866895
|align=right|{{coord|37.921281|-104.932135|format=dms}}
|-
|[[سگاچے، کولوراڈو]]<ref name=Saguache>Saguache is {{IPAc-en|s|ə|ˈ|w|ɒ|tʃ}}. This name comes from a [[Ute language]] word meaning "sand dunes". The [[ہسپانوی زبان]] version of this name is usually spelled ''Saguache'', while the [[انگریزی زبان]] version is usually spelled ''Sawatch''.</ref>
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=158 Town of Saguache]<ref name=Saguache/>
|{{sort|1891-08-13|August 13, 1891}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ساواچ کاؤنٹی، کولوراڈو|Saguache County]]<ref name=County_Seat/><ref name=Saguache/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Saguache.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303233743/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Saguache.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|197}}
|{{change|invert=on|480|485}}
|align=right|{{ntsh|115}}1215 mi<sup>−2</sup> <br/>469 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|215}}0.3985 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0321 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|215}}0.3985 mi<sup>−2</sup> <br/>1.0321 km<sup>−2</sup>
|align=center|0867005
|align=right|{{coord|38.086247|-106.140876|format=dms}}
|-
|[[سالیڈا، کولوراڈو|Salida]]
|[http://www.cityofsalida.com/ City of Salida]
|{{sort|1891-03-23|March 23, 1891}}
|[[#Statutory city|statutory city]]
|[[چافی کاؤنٹی، کولوراڈو|Chaffee County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Salida.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042811/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Salida.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|72}}
|{{change|invert=on|5406|5236}}
|align=right|{{ntsh|41}}2094 mi<sup>−2</sup> <br/>809 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|106}}2.5829 mi<sup>−2</sup> <br/>6.6896 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|107}}2.5829 mi<sup>−2</sup> <br/>6.6896 km<sup>−2</sup>
|align=center|0867280
|align=right|{{coord|38.530275|-105.998784|format=dms}}
|-
|[[San Luis, Colorado|San Luis]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=160 Town of San Luis]
|{{sort|1885-99-99|1885}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کوسٹیلا کاؤنٹی، کولوراڈو|Costilla County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/San%20Luis.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304003217/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/San%20Luis.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|182}}
|{{change|invert=on|622|629}}
|align=right|{{ntsh|130}}1108 mi<sup>−2</sup> <br/>428 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|200}}0.5595 mi<sup>−2</sup> <br/>1.4490 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|200}}0.5595 mi<sup>−2</sup> <br/>1.4490 km<sup>−2</sup>
|align=center|0868105
|align=right|{{coord|37.202341|-105.422469|format=dms}}
|-
|[[Sanford, Colorado|Sanford]]
|[http://www.dola.colorado.gov/dlg/local_governments/lgov_conejos.html Town of Sanford]
|{{sort|1907-04-09|April 9, 1907}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[کنیہوز کاؤنٹی، کولوراڈو|Conejos County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Sanford.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042955/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Sanford.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|158}}
|{{change|invert=on|870|879}}
|align=right|{{ntsh|196}}594 mi<sup>−2</sup> <br/>229 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|138}}1.4645 mi<sup>−2</sup> <br/>3.7931 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|138}}1.4645 mi<sup>−2</sup> <br/>3.7931 km<sup>−2</sup>
|align=center|0867830
|align=right|{{coord|37.257425|-105.900741|format=dms}}
|-
|[[Sawpit, Colorado|Sawpit]]<ref name=Sawpit>[[Sawpit, Colorado|Sawpit]] is served by the [[Placerville, Colorado|Placerville]] [[United States Postal Service|Post Office]].</ref>
|[http://www.dola.colorado.gov/dlg/local_governments/lgov_san_miguel.html Town of Sawpit]
|{{sort|1896-99-99|1896}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[سان میگیل کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Sawpit.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042940/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Sawpit.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|267}}
|{{change|invert=on|42|40}}
|align=right|{{ntsh|100}}1333 mi<sup>−2</sup> <br/>515 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|271}}0.0307 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0796 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|271}}0.0307 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0796 km<sup>−2</sup>
|align=center|0868655
|align=right|{{coord|37.994621|-108.001189|format=dms}}
|-
|[[Sedgwick, Colorado|Sedgwick]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=271 Town of Sedgwick]
|{{sort|1918-01-28|January 28, 1918}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[سیڈجویک کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Sedgwick.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042920/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Sedgwick.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|243}}
|{{change|invert=on|145|146}}
|align=right|{{ntsh|222}}425 mi<sup>−2</sup> <br/>164 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|228}}0.3338 mi<sup>−2</sup> <br/>0.8647 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|228}}0.3338 mi<sup>−2</sup> <br/>0.8647 km<sup>−2</sup>
|align=center|0868930
|align=right|{{coord|40.935068|-102.525674|format=dms}}
|-
|[[Seibert, Colorado|Seibert]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=161 Town of Seibert]
|{{sort|1917-06-21|June 21, 1917}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کٹ کارسن کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Seibert.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303222953/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Seibert.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|235}}
|{{change|invert=on|218|181}}
|align=right|{{ntsh|209}}525 mi<sup>−2</sup> <br/>203 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|226}}0.3428 mi<sup>−2</sup> <br/>0.8880 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|226}}0.3428 mi<sup>−2</sup> <br/>0.8880 km<sup>−2</sup>
|align=center|0869040
|align=right|{{coord|39.297967|-102.869524|format=dms}}
|-
|[[Severance, Colorado|Severance]]
|[http://www.townofseverance.org/ Town of Severance]
|{{sort|1920-11-20|November 20, 1920}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو|Weld County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Severance.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304003406/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Severance.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|90}}
|{{change|invert=on|3525|3165}}
|align=right|{{ntsh|204}}555 mi<sup>−2</sup> <br/>214 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|66}}6.1160 mi<sup>−2</sup> <br/>15.8404 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|39}}0.0963 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2495 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|66}}6.2123 mi<sup>−2</sup> <br/>16.0899 km<sup>−2</sup>
|align=center|0869150
|align=right|{{coord|40.539441|-104.870121|format=dms}}
|-
|[[Sheridan, Colorado|Sheridan]]
|[http://www.ci.sheridan.co.us/ City of Sheridan]
|{{sort|1890-04-01|April 1, 1890}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[آریپاہو کاؤنٹی، کولوراڈو|Arapahoe County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Sheridan.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041727/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Sheridan.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|69}}
|{{change|invert=on|5949|5664}}
|align=right|{{ntsh|23}}2644 mi<sup>−2</sup> <br/>1021 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|115}}2.2220 mi<sup>−2</sup> <br/>5.7549 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|52}}0.0665 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1723 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|115}}2.2885 mi<sup>−2</sup> <br/>5.9273 km<sup>−2</sup>
|align=center|0869700
|align=right|{{coord|39.647757|-105.017457|format=dms}}
|-
|[[Sheridan Lake, Colorado|Sheridan Lake]]
|[http://www.kcedfonline.org/sheridanlake.htm Town of Sheridan Lake]
|{{sort|1951-06-11|June 11, 1951}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کآئیووا کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Sheridan%20Lake.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041711/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Sheridan%20Lake.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|259}}
|{{change|invert=on|88|88}}
|align=right|{{ntsh|238}}284 mi<sup>−2</sup> <br/>110 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|229}}0.3171 mi<sup>−2</sup> <br/>0.8212 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|229}}0.3171 mi<sup>−2</sup> <br/>0.8212 km<sup>−2</sup>
|align=center|0869645
|align=right|{{coord|38.466677|-102.294142|format=dms}}
|-
|[[Silt, Colorado|Silt]]
|[http://www.townofsilt.org/ Town of Silt]
|{{sort|1915-05-19|May 19, 1915}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[گارفیلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو|Garfield County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Silt.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304000728/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Silt.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|92}}
|{{change|invert=on|3007|2930}}
|align=right|{{ntsh|60}}1762 mi<sup>−2</sup> <br/>680 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|128}}1.6915 mi<sup>−2</sup> <br/>4.3809 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|59}}0.0456 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1181 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|130}}1.7371 mi<sup>−2</sup> <br/>4.4990 km<sup>−2</sup>
|align=center|0870195
|align=right|{{coord|39.547648|-107.654073|format=dms}}
|-
|[[Silver Cliff, Colorado|Silver Cliff]]
|[http://silvercliffco.com/ Town of Silver Cliff]
|{{sort|1879-02-10|February 10, 1879}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کیسٹر کاؤنٹی، کولوراڈو|Custer County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Silver%20Cliff.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041508/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Silver%20Cliff.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|186}}
|{{change|invert=on|584|587}}
|align=right|{{ntsh|270}}37 mi<sup>−2</sup> <br/>14 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|27}}15.4639 mi<sup>−2</sup> <br/>40.0514 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|111}}0.0017 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0044 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|27}}15.4656 mi<sup>−2</sup> <br/>40.0558 km<sup>−2</sup>
|align=center|0870250
|align=right|{{coord|38.129203|-105.399189|format=dms}}
|-
|[[Silver Plume, Colorado|Silver Plume]]
|[http://www.townofsilverplume.org/ Town of Silver Plume] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120615180352/http://www.townofsilverplume.org/ |date=2012-06-15 }}
|{{sort|1880-09-24|September 24, 1880}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کلئیر کریک کاؤنٹی، کولوراڈو|Clear Creek County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Silver%20Plume.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041648/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Silver%20Plume.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|239}}
|{{change|invert=on|172|170}}
|align=right|{{ntsh|191}}642 mi<sup>−2</sup> <br/>248 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|239}}0.2586 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6697 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|105}}0.0026 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0068 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|239}}0.2612 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6765 km<sup>−2</sup>
|align=center|0870360
|align=right|{{coord|39.695445|-105.726666|format=dms}}
|-
|[[Silverthorne, Colorado|Silverthorne]]
|[http://www.silverthorne.org/ Town of Silverthorne] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160129154446/http://www.silverthorne.org/ |date=2016-01-29 }}
|{{sort|1967-09-05|September 5, 1967}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[سمٹ کاؤنٹی، کولوراڈو|Summit County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Silverthorne.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304023103/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Silverthorne.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|83}}
|{{change|invert=on|4271|3887}}
|align=right|{{ntsh|143}}1012 mi<sup>−2</sup> <br/>391 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|82}}3.9738 mi<sup>−2</sup> <br/>10.2920 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|56}}0.0568 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1472 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|82}}4.0306 mi<sup>−2</sup> <br/>10.4392 km<sup>−2</sup>
|align=center|0870525
|align=right|{{coord|39.654012|-106.092443|format=dms}}
|-
|[[Silverton, Colorado|Silverton]]
|[http://www.silverton.co.us/ Town of Silverton] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200913023446/http://www.silverton.co.us/ |date=2020-09-13 }}
|{{sort|1885-11-15|November 15, 1885}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[سان خوان کاؤنٹی، کولوراڈو|San Juan County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Silverton.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041411/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Silverton.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|179}}
|{{change|invert=on|655|637}}
|align=right|{{ntsh|180}}742 mi<sup>−2</sup> <br/>287 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|173}}0.8474 mi<sup>−2</sup> <br/>2.1947 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|173}}0.8474 mi<sup>−2</sup> <br/>2.1947 km<sup>−2</sup>
|align=center|0870580
|align=right|{{coord|37.811092|-107.664643|format=dms}}
|-
|[[Simla, Colorado|Simla]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=46 Town of Simla]
|{{sort|1913-01-15|January 15, 1913}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ایلبرٹ کاؤنٹی، کولوراڈو|Elbert County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Simla.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140903150547/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Simla.pdf |date=2014-09-03 }}
|align=center|{{nts|181}}
|{{change|invert=on|627|618}}
|align=right|{{ntsh|132}}1099 mi<sup>−2</sup> <br/>424 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|199}}0.5677 mi<sup>−2</sup> <br/>1.4703 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|199}}0.5677 mi<sup>−2</sup> <br/>1.4703 km<sup>−2</sup>
|align=center|0870635
|align=right|{{coord|39.141051|-104.081754|format=dms}}
|-
|[[Snowmass Village, Colorado|Snowmass Village]]
|[http://www.tosv.com/ Town of Snowmass Village]
|{{sort|1977-99-99|1977}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[پٹکن کاؤنٹی، کولوراڈو|Pitkin County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Snowmass%20Village.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303223837/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Snowmass%20Village.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|94}}
|{{change|invert=on|2898|2826}}
|align=right|{{ntsh|264}}105 mi<sup>−2</sup> <br/>40 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|17}}27.3167 mi<sup>−2</sup> <br/>70.7498 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|47}}0.0820 mi<sup>−2</sup> <br/>0.2123 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|18}}27.3986 mi<sup>−2</sup> <br/>70.9621 km<sup>−2</sup>
|align=center|0871755
|align=right|{{coord|39.216872|-106.943974|format=dms}}
|-
|[[South Fork, Colorado|South Fork]]
|[http://www.southfork.org/community/government.php Town of South Fork] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100803042517/http://www.southfork.org/community/government.php |date=2010-08-03 }}
|{{sort|1992-05-19|May 19, 1992}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[ریو گرینڈے کاؤنٹی، کولوراڈو|Rio Grande County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/South%20Fork.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083357/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/South%20Fork.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|212}}
|{{change|invert=on|364|386}}
|align=right|{{ntsh|256}}150 mi<sup>−2</sup> <br/>58 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|109}}2.4754 mi<sup>−2</sup> <br/>6.4112 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|116}}0.0009 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0023 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|109}}2.4763 mi<sup>−2</sup> <br/>6.4136 km<sup>−2</sup>
|align=center|0872395
|align=right|{{coord|37.669186|-106.642851|format=dms}}
|-
|[[Springfield, Colorado|Springfield]]
|[http://www.springfieldcolorado.com/ Town of Springfield] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160406224452/http://www.springfieldcolorado.com/ |date=2016-04-06 }}
|{{sort|1889-01-16|January 16, 1889}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[بیکا کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Springfield.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304000336/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Springfield.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|128}}
|{{change|invert=on|1405|1451}}
|align=right|{{ntsh|113}}1260 mi<sup>−2</sup> <br/>486 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|153}}1.1263 mi<sup>−2</sup> <br/>2.9172 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|153}}1.1263 mi<sup>−2</sup> <br/>2.9172 km<sup>−2</sup>
|align=center|0873330
|align=right|{{coord|37.404915|-102.618898|format=dms}}
|-
|[[Starkville, Colorado|Starkville]]
|[http://www.dola.colorado.gov/dlg/local_governments/lgov_las_animas.html Town of Starkville]
|{{sort|1954-03-02|March 2, 1954}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لاس انیماس کاؤنٹی، کولوراڈو|Las Animas County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Starkville.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304035958/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Starkville.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|266}}
|{{change|invert=on|53|59}}
|align=right|{{ntsh|178}}755 mi<sup>−2</sup> <br/>291 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|270}}0.0729 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1888 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|270}}0.0729 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1888 km<sup>−2</sup>
|align=center|0873715
|align=right|{{coord|37.116820|-104.523298|format=dms}}
|-
|[[سٹیمبوٹ سپرنگز، کولوراڈو|Steamboat Springs]]
|[http://steamboatsprings.net/ City of Steamboat Springs]
|{{sort|1900-07-19|July 19, 1900}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[راوٹ کاؤنٹی، کولوراڈو|Routt County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Steamboat%20Springs.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041638/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Steamboat%20Springs.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|41}}
|{{change|invert=on|12260|12088}}
|align=right|{{ntsh|117}}1192 mi<sup>−2</sup> <br/>460 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|41}}10.1468 mi<sup>−2</sup> <br/>26.2800 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|82}}0.0129 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0334 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|41}}10.1597 mi<sup>−2</sup> <br/>26.3134 km<sup>−2</sup>
|align=center|0873825
|align=right|{{coord|40.475587|-106.822935|format=dms}}
|-
|[[سٹرلنگ، کولوراڈو]]
|[http://www.sterlingcolo.com/ City of Sterling]
|{{sort|1884-12-03|December 3, 1884}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[لوگن کاؤنٹی، کولوراڈو|Logan County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Sterling.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041622/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Sterling.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|36}}
|{{change|invert=on|14629|14777}}
|align=right|{{ntsh|53}}1923 mi<sup>−2</sup> <br/>743 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|56}}7.6098 mi<sup>−2</sup> <br/>19.7092 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|56}}7.6098 mi<sup>−2</sup> <br/>19.7092 km<sup>−2</sup>
|align=center|0873935
|align=right|{{coord|40.620706|-103.191867|format=dms}}
|-
|[[Stratton, Colorado|Stratton]]
|[http://www.strattoncolorado.com/ Town of Stratton] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20010720092629/http://www.strattoncolorado.com/ |date=2001-07-20 }}
|{{sort|1917-04-15|April 15, 1917}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کٹ کارسن کاؤنٹی، کولوراڈو|Kit Carson County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Stratton.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041810/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Stratton.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|177}}
|{{change|invert=on|663|658}}
|align=right|{{ntsh|108}}1293 mi<sup>−2</sup> <br/>499 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|205}}0.5137 mi<sup>−2</sup> <br/>1.3305 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|205}}0.5137 mi<sup>−2</sup> <br/>1.3305 km<sup>−2</sup>
|align=center|0874485
|align=right|{{coord|39.302883|-102.603473|format=dms}}
|-
|[[Sugar City, Colorado|Sugar City]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=297 Town of Sugar City]
|{{sort|1900-07-02|July 2, 1900}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کرولی کاؤنٹی، کولوراڈو|Crowley County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Sugar%20City.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304045510/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Sugar%20City.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|228}}
|{{change|invert=on|253|258}}
|align=right|{{ntsh|192}}637 mi<sup>−2</sup> <br/>246 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|219}}0.3849 mi<sup>−2</sup> <br/>0.9968 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|219}}0.3849 mi<sup>−2</sup> <br/>0.9968 km<sup>−2</sup>
|align=center|0874815
|align=right|{{coord|38.232773|-103.663312|format=dms}}
|-
|[[سپیریئر، کولوراڈو]]
|[http://www.townofsuperior.com/ Town of Superior]
|{{sort|1904-06-10|June 10, 1904}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[بولڈر کاؤنٹی، کولوراڈو]]<br/>[[جیفرسن کاؤنٹی، کولوراڈو|Jefferson County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Superior.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304023107/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Superior.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|39}}
|{{change|invert=on|12855|12483}}
|align=right|{{ntsh|16}}3240 mi<sup>−2</sup> <br/>1251 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|83}}3.9705 mi<sup>−2</sup> <br/>10.2835 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|60}}0.0406 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1052 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|83}}4.0111 mi<sup>−2</sup> <br/>10.3887 km<sup>−2</sup>
|align=center|0875640
|align=right|{{coord|39.931190|-105.159085|format=dms}}
|-
|[[Swink, Colorado|Swink]]
|[http://www.swinkcolorado.com/ Town of Swink] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090529053023/http://www.swinkcolorado.com/ |date=2009-05-29 }}
|{{sort|1906-06-06|June 6, 1906}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[اوٹیرو کاؤنٹی، کولوراڈو|Otero County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Swink.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041755/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Swink.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|183}}
|{{change|invert=on|602|617}}
|align=right|{{ntsh|32}}2307 mi<sup>−2</sup> <br/>891 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|238}}0.2644 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6847 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|238}}0.2644 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6847 km<sup>−2</sup>
|align=center|0875970
|align=right|{{coord|38.014148|-103.628163|format=dms}}
|-
|[[Telluride, Colorado|Telluride]]
|[http://www.telluride-co.gov/ Town of Telluride] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160403080857/http://www.telluride-co.gov/ |date=2016-04-03 }}
|{{sort|1887-02-10|February 10, 1887}}<ref name=Columbia>[[Telluride, Colorado|Telluride]] was incorporated in 1887 as [[Telluride, Colorado#History|Columbia]].</ref>
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[سان میگیل کاؤنٹی، کولوراڈو|San Miguel County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Telluride.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042033/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Telluride.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|107}}
|{{change|invert=on|2369|2325}}
|align=right|{{ntsh|136}}1062 mi<sup>−2</sup> <br/>410 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|118}}2.1832 mi<sup>−2</sup> <br/>5.6545 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|119}}2.1832 mi<sup>−2</sup> <br/>5.6545 km<sup>−2</sup>
|align=center|0876795
|align=right|{{coord|37.939664|-107.817888|format=dms}}
|-
|[[تھورن ٹن، کولوراڈو|Thornton]]
|[http://www.cityofthornton.net/ City of Thornton]
|{{sort|1956-06-12|June 12, 1956}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ایڈمز کاؤنٹی، کولوراڈو|Adams County]]<br/>[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو|Weld County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Thornton.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303224119/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Thornton.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|6}}
|{{change|invert=on|130307|118772}}
|align=right|{{ntsh|10}}3628 mi<sup>−2</sup> <br/>1401 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|10}}35.1056 mi<sup>−2</sup> <br/>90.9232 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|8}}1.0541 mi<sup>−2</sup> <br/>2.7300 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|10}}36.1597 mi<sup>−2</sup> <br/>93.6532 km<sup>−2</sup>
|align=center|0877290
|align=right|{{coord|39.919420|-104.942808|format=dms}}
|-
|[[Timnath, Colorado|Timnath]]
|[http://www.timnathcolorado.org/ Town of Timnath] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20021024093514/http://www.timnathcolorado.org/ |date=2002-10-24 }}
|{{sort|1920-07-06|July 6, 1920}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[لیمیمر کاؤنٹی، کولوراڈو|Larimer County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Timnath.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041947/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Timnath.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|114}}
|{{change|invert=on|1983|625}}
|align=right|{{ntsh|236}}320 mi<sup>−2</sup> <br/>124 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|73}}4.8220 mi<sup>−2</sup> <br/>12.4890 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|77}}0.0168 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0435 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|73}}4.8388 mi<sup>−2</sup> <br/>12.5325 km<sup>−2</sup>
|align=center|0877510
|align=right|{{coord|40.533090|-104.961193|format=dms}}
|-
|[[ٹرینیڈاڈ، کولوراڈو|Trinidad]]
|[http://www.historictrinidad.com/city/ City of Trinidad] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111002155601/http://www.historictrinidad.com/city/ |date=2011-10-02 }}
|{{sort|1879-12-30|December 30, 1879}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[لاس انیماس کاؤنٹی، کولوراڈو|Las Animas County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Trinidad.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304054527/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Trinidad.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|53}}
|{{change|invert=on|8193|9096}}
|align=right|{{ntsh|154}}913 mi<sup>−2</sup> <br/>352 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|47}}9.2756 mi<sup>−2</sup> <br/>24.0238 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|119}}0.0004 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0010 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|47}}9.2760 mi<sup>−2</sup> <br/>24.0248 km<sup>−2</sup>
|align=center|0878610
|align=right|{{coord|37.173157|-104.490326|format=dms}}
|-
|[[Two Buttes, Colorado|Two Buttes]]
|[http://www.colorado.com/TwoButtes.aspx Town of Two Buttes]
|{{sort|1911-10-19|October 19, 1911}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[بیکا کاؤنٹی، کولوراڈو|Baca County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Two%20Buttes.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041803/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Two%20Buttes.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|267}}
|{{change|invert=on|42|43}}
|align=right|{{ntsh|255}}169 mi<sup>−2</sup> <br/>65 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|242}}0.2480 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6422 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|243}}0.2480 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6422 km<sup>−2</sup>
|align=center|0879270
|align=right|{{coord|37.560664|-102.396556|format=dms}}
|-
|[[ویل، کولوراڈو]]
|[http://www.vailgov.com/ Town of Vail] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111026064921/http://www.vailgov.com/ |date=2011-10-26 }}
|{{sort|1966-99-99|1966}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ایگل کاؤنٹی، کولوراڈو|Eagle County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Vail.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041627/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Vail.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|73}}
|{{change|invert=on|5328|5305}}
|align=right|{{ntsh|124}}1137 mi<sup>−2</sup> <br/>439 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|75}}4.6711 mi<sup>−2</sup> <br/>12.0981 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|79}}0.0154 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0400 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|75}}4.6865 mi<sup>−2</sup> <br/>12.1381 km<sup>−2</sup>
|align=center|0880040
|align=right|{{coord|39.637527|-106.364526|format=dms}}
|-
|[[Victor, Colorado|Victor]]
|[http://www.victorcolorado.com/cityofvictor.htm City of Victor] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20121030091929/http://www.victorcolorado.com/cityofvictor.htm |date=2012-10-30 }}
|{{sort|1894-07-16|July 16, 1894}}
|[[#Statutory city|statutory city]]
|[[ٹیلر کاؤنٹی، کولوراڈو]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Victor.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304035256/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Victor.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|206}}
|{{change|invert=on|400|397}}
|align=right|{{ntsh|87}}1458 mi<sup>−2</sup> <br/>563 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|236}}0.2701 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6997 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|236}}0.2701 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6997 km<sup>−2</sup>
|align=center|0880865
|align=right|{{coord|38.709004|-105.141855|format=dms}}
|-
|[[Vilas, Colorado|Vilas]]
|[http://www.dola.colorado.gov/dlg/local_governments/lgov_baca.html Town of Vilas]
|{{sort|1888-06-25|June 25, 1888}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[بیکا کاؤنٹی، کولوراڈو|Baca County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Vilas.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041854/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Vilas.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|253}}
|{{change|invert=on|110|114}}
|align=right|{{ntsh|159}}876 mi<sup>−2</sup> <br/>338 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|265}}0.1278 mi<sup>−2</sup> <br/>0.3311 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|265}}0.1278 mi<sup>−2</sup> <br/>0.3311 km<sup>−2</sup>
|align=center|0881030
|align=right|{{coord|37.373664|-102.447416|format=dms}}
|-
|[[Vona, Colorado|Vona]]
|[http://www.dola.colorado.gov/dlg/local_governments/lgov_kit_carson.html Town of Vona]
|{{sort|1919-08-09|August 9, 1919}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کٹ کارسن کاؤنٹی، کولوراڈو|Kit Carson County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Vona.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304042639/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Vona.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|255}}
|{{change|invert=on|107|106}}
|align=right|{{ntsh|213}}488 mi<sup>−2</sup> <br/>188 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|253}}0.2213 mi<sup>−2</sup> <br/>0.5732 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|254}}0.2213 mi<sup>−2</sup> <br/>0.5732 km<sup>−2</sup>
|align=center|0881690
|align=right|{{coord|39.302119|-102.743352|format=dms}}
|-
|[[Walden, Colorado|Walden]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=230 Town of Walden]
|{{sort|1890-12-02|December 2, 1890}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[جیکسن کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Walden.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041649/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Walden.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|184}}
|{{change|invert=on|601|608}}
|align=right|{{ntsh|61}}1760 mi<sup>−2</sup> <br/>680 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|227}}0.3352 mi<sup>−2</sup> <br/>0.8683 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|227}}0.3352 mi<sup>−2</sup> <br/>0.8683 km<sup>−2</sup>
|align=center|0882130
|align=right|{{coord|40.731584|-106.281336|format=dms}}
|-
|[[Walsenburg, Colorado|Walsenburg]]
|[http://www.cityofwalsenburg.com/ City of Walsenburg] {{Webarchive|url=https://archive.today/20120523233259/http://www.cityofwalsenburg.com/ |date=2012-05-23 }}
|{{sort|1873-06-16|June 16, 1873}}
|[[#Statutory city|statutory city]]
|[[ہوئیرفانو کاؤنٹی، کولوراڈو|Huerfano County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Walsenburg.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304023113/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Walsenburg.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|95}}
|{{change|invert=on|2896|3068}}
|align=right|{{ntsh|148}}979 mi<sup>−2</sup> <br/>378 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|100}}2.9898 mi<sup>−2</sup> <br/>7.7435 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|100}}2.9898 mi<sup>−2</sup> <br/>7.7435 km<sup>−2</sup>
|align=center|0882350
|align=right|{{coord|37.630598|-104.781719|format=dms}}
|-
|[[Walsh, Colorado|Walsh]]
|[http://www.dola.colorado.gov/dlg/local_governments/lgov_baca.html Town of Walsh]
|{{sort|1928-07-19|July 19, 1928}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[بیکا کاؤنٹی، کولوراڈو|Baca County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Walsh.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303224446/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Walsh.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|192}}
|{{change|invert=on|524|546}}
|align=right|{{ntsh|119}}1178 mi<sup>−2</sup> <br/>455 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|209}}0.4473 mi<sup>−2</sup> <br/>1.1584 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|209}}0.4473 mi<sup>−2</sup> <br/>1.1584 km<sup>−2</sup>
|align=center|0882460
|align=right|{{coord|37.386107|-102.279933|format=dms}}
|-
|[[وارڈ، کولوراڈو|Ward]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=226 Town of Ward]
|{{sort|1896-06-09|June 9, 1896}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[بولڈر کاؤنٹی، کولوراڈو|Boulder County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ward.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303223013/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Ward.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|241}}
|{{change|invert=on|154|150}}
|align=right|{{ntsh|243}}270 mi<sup>−2</sup> <br/>104 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|198}}0.5731 mi<sup>−2</sup> <br/>1.4844 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|114}}0.0014 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0035 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|198}}0.5745 mi<sup>−2</sup> <br/>1.4879 km<sup>−2</sup>
|align=center|0882735
|align=right|{{coord|40.073201|-105.515621|format=dms}}
|-
|[[Wellington, Colorado|Wellington]]
|[http://www.townofwellington.com/ Town of Wellington]
|{{sort|1905-11-10|November 10, 1905}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[لیمیمر کاؤنٹی، کولوراڈو|Larimer County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Wellington.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303221706/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Wellington.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|57}}
|{{change|invert=on|7185|6289}}
|align=right|{{ntsh|45}}1999 mi<sup>−2</sup> <br/>772 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|92}}3.3645 mi<sup>−2</sup> <br/>8.7140 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|99}}0.0047 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0123 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|92}}3.3693 mi<sup>−2</sup> <br/>8.7263 km<sup>−2</sup>
|align=center|0883230
|align=right|{{coord|40.699366|-105.005825|format=dms}}
|-
|[[Westcliffe, Colorado|Westcliffe]]
|[http://www.townofwestcliffe.com/ Town of Westcliffe]
|{{sort|1887-11-21|November 21, 1887}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[کیسٹر کاؤنٹی، کولوراڈو|Custer County]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Westcliffe.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304043406/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Westcliffe.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|188}}
|{{change|invert=on|572|568}}
|align=right|{{ntsh|216}}457 mi<sup>−2</sup> <br/>177 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|150}}1.2351 mi<sup>−2</sup> <br/>3.1990 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|112}}0.0016 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0042 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|150}}1.2367 mi<sup>−2</sup> <br/>3.2032 km<sup>−2</sup>
|align=center|0883450
|align=right|{{coord|38.134203|-105.465306|format=dms}}
|-
|[[ویسٹ منسٹر، کولوراڈو|Westminster]]
|[http://www.ci.westminster.co.us/ City of Westminster]
|{{sort|1911-05-24|May 24, 1911}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ایڈمز کاؤنٹی، کولوراڈو|Adams County]]<br/>[[جیفرسن کاؤنٹی، کولوراڈو|Jefferson County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Westminster.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041909/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Westminster.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|8}}
|{{change|invert=on|112090|106114}}
|align=right|{{ntsh|11}}3502 mi<sup>−2</sup> <br/>1352 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|15}}31.6761 mi<sup>−2</sup> <br/>82.0407 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|1}}2.2765 mi<sup>−2</sup> <br/>5.8961 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|13}}33.9526 mi<sup>−2</sup> <br/>87.9368 km<sup>−2</sup>
|align=center|0883835
|align=right|{{coord|39.882190|-105.064426|format=dms}}
|-
|[[ویٹ ریج، کولوراڈو|Wheat Ridge]]
|[http://www.ci.wheatridge.co.us/ City of Wheat Ridge]
|{{sort|1969-08-20|August 20, 1969}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[جیفرسن کاؤنٹی، کولوراڈو|Jefferson County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Wheat%20Ridge.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303223849/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Wheat%20Ridge.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|24}}
|{{change|invert=on|31034|30166}}
|align=right|{{ntsh|14}}3301 mi<sup>−2</sup> <br/>1274 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|45}}9.3671 mi<sup>−2</sup> <br/>24.2606 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|22}}0.2458 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6367 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|44}}9.6129 mi<sup>−2</sup> <br/>24.8974 km<sup>−2</sup>
|align=center|0884440
|align=right|{{coord|39.772675|-105.104801|format=dms}}
|-
|[[Wiggins, Colorado|Wiggins]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=64 Town of Wiggins]
|{{sort|1974-10-11|October 11, 1974}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[مورگن کاؤنٹی، کولوراڈو|Morgan County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Wiggins.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304045424/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Wiggins.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|153}}
|{{change|invert=on|895|893}}
|align=right|{{ntsh|188}}678 mi<sup>−2</sup> <br/>262 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|143}}1.3265 mi<sup>−2</sup> <br/>3.4355 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|100}}0.0044 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0113 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|143}}1.3308 mi<sup>−2</sup> <br/>3.4468 km<sup>−2</sup>
|align=center|0884770
|align=right|{{coord|40.226588|-104.073498|format=dms}}
|-
|[[Wiley, Colorado|Wiley]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=242 Town of Wiley]
|{{sort|1909-01-28|January 28, 1909}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[پراورز کاؤنٹی، کولوراڈو|Prowers County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Wiley.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140903150627/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Wiley.pdf |date=2014-09-03 }}
|align=center|{{nts|209}}
|{{change|invert=on|387|405}}
|align=right|{{ntsh|105}}1298 mi<sup>−2</sup> <br/>501 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|231}}0.3051 mi<sup>−2</sup> <br/>0.7902 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|231}}0.3051 mi<sup>−2</sup> <br/>0.7902 km<sup>−2</sup>
|align=center|0885045
|align=right|{{coord|38.155356|-102.719248|format=dms}}
|-
|[[ویلمزبرگ، کولوراڈو|Williamsburg]]<ref name=Williamsburg>[[ویلمزبرگ، کولوراڈو|Williamsburg]] is served by the [[فلورنس، کولوراڈو]] [[United States Postal Service|Post Office]].</ref>
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=280 Town of Williamsburg]
|{{sort|1888-04-07|April 7, 1888}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[فریمونٹ کاؤنٹی، کولوراڈو|Fremont County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Williamsburg.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303224452/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Williamsburg.pdf |date=2016-03-03 }}
|align=center|{{nts|180}}
|{{change|invert=on|653|662}}
|align=right|{{ntsh|254}}181 mi<sup>−2</sup> <br/>70 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|86}}3.5678 mi<sup>−2</sup> <br/>9.2405 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|86}}3.5678 mi<sup>−2</sup> <br/>9.2405 km<sup>−2</sup>
|align=center|0885155
|align=right|{{coord|38.383984|-105.171179|format=dms}}
|-
|[[ونڈسر، کولوراڈو|Windsor]]
|[http://www.ci.windsor.co.us/ Town of Windsor] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/19981203125339/http://www.ci.windsor.co.us/ |date=1998-12-03 }}
|{{sort|1890-04-15|April 15, 1890}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ویلڈ کاؤنٹی، کولوراڈو|Weld County]]<br/>[[لیمیمر کاؤنٹی، کولوراڈو|Larimer County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Windsor.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083352/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Windsor.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|27}}
|{{change|invert=on|21106|18644}}
|align=right|{{ntsh|162}}836 mi<sup>−2</sup> <br/>323 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|21}}24.4316 mi<sup>−2</sup> <br/>63.2776 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|19}}0.3185 mi<sup>−2</sup> <br/>0.8248 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|20}}24.7501 mi<sup>−2</sup> <br/>64.1025 km<sup>−2</sup>
|align=center|0885485
|align=right|{{coord|40.477555|-104.916800|format=dms}}
|-
|[[Winter Park, Colorado|Winter Park]]
|[http://www.winterparkgov.com/ Town of Winter Park]
|{{sort|1979-09-01|September 1, 1979}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[گرینڈ کاؤنٹی، کولوراڈو|Grand County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Winter%20Park.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304000941/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Winter%20Park.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|146}}
|{{change|invert=on|955|999}}
|align=right|{{ntsh|268}}57 mi<sup>−2</sup> <br/>22 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|26}}16.5337 mi<sup>−2</sup> <br/>42.8221 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|26}}16.5337 mi<sup>−2</sup> <br/>42.8221 km<sup>−2</sup>
|align=center|0885705
|align=right|{{coord|39.877821|-105.782813|format=dms}}
|-
|[[ووڈلینڈ پارک، کولوراڈو]]
|[http://www.city-woodlandpark.org/ City of Woodland Park]
|{{sort|1891-06-06|June 6, 1891}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[ٹیلر کاؤنٹی، کولوراڈو|Teller County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Woodland%20Park.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304002801/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Woodland%20Park.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|56}}
|{{change|invert=on|7194|7200}}
|align=right|{{ntsh|133}}1083 mi<sup>−2</sup> <br/>418 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|62}}6.6065 mi<sup>−2</sup> <br/>17.1108 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|63}}6.6065 mi<sup>−2</sup> <br/>17.1108 km<sup>−2</sup>
|align=center|0886090
|align=right|{{coord|38.998706|-105.059533|format=dms}}
|-
|[[Wray, Colorado|Wray]]
|[http://www.wrayco.net/ City of Wray] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120419220115/http://www.wrayco.net/ |date=2012-04-19 }}
|{{sort|1906-06-22|June 22, 1906}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[یوما کاؤنٹی، کولوراڈو]]<ref name=County_Seat/>
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Wray.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304050245/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Wray.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|106}}
|{{change|invert=on|2400|2342}}
|align=right|{{ntsh|186}}695 mi<sup>−2</sup> <br/>268 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|90}}3.4376 mi<sup>−2</sup> <br/>8.9034 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|104}}0.0029 mi<sup>−2</sup> <br/>0.0075 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|90}}3.4405 mi<sup>−2</sup> <br/>8.9109 km<sup>−2</sup>
|align=center|0886310
|align=right|{{coord|40.079953|-102.228622|format=dms}}
|-
|[[یامپا، کولوراڈو]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=68 Town of Yampa]
|{{sort|1907-02-25|February 25, 1907}}
|[[#Statutory town|statutory town]]
|[[راوٹ کاؤنٹی، کولوراڈو|Routt County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Yampa.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304002105/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Yampa.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|202}}
|{{change|invert=on|436|429}}
|align=right|{{ntsh|58}}1782 mi<sup>−2</sup> <br/>688 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|247}}0.2408 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6235 km<sup>−2</sup>
|align=center|{{ntsh|123}}none
|align=right|{{ntsh|248}}0.2408 mi<sup>−2</sup> <br/>0.6235 km<sup>−2</sup>
|align=center|0886475
|align=right|{{coord|40.152996|-106.908496|format=dms}}
|-
|[[یوما، کولوراڈو|Yuma]]
|[http://www.cmca.gen.co.us/Municipality.cfm?MunicipalityID=220 City of Yuma]
|{{sort|1887-03-24|March 24, 1887}}
|[[#Home rule municipality|home rule municipality]]
|[[یوما کاؤنٹی، کولوراڈو|Yuma County]]
|[http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Yuma.pdf map] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304083447/http://dtdapps.coloradodot.info/staticdata/Downloads/CityMaps/Yuma.pdf |date=2016-03-04 }}
|align=center|{{nts|89}}
|{{change|invert=on|3606|3524}}
|align=right|{{ntsh|121}}1147 mi<sup>−2</sup> <br/>443 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|94}}3.1181 mi<sup>−2</sup> <br/>8.0760 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|61}}0.0387 mi<sup>−2</sup> <br/>0.1002 km<sup>−2</sup>
|align=right|{{ntsh|93}}3.1568 mi<sup>−2</sup> <br/>8.1761 km<sup>−2</sup>
|align=center|0886750
|align=right|{{coord|40.124400|-102.717612|format=dms}}
|}
== بیرونی روابط ==
*[http://www.colorado.gov/ State of Colorado]
**[http://www.dola.state.co.us/ Colorado Department of Local Affairs]
***[http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/municipalities.html Active Colorado municipalities] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091212060308/http://www.dola.state.co.us/dlg/local_governments/municipalities.html |date=2009-12-12 }}
***[http://www.colorado.gov/dpa/doit/archives/muninc.html Colorado municipal incorporations] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101202030057/http://www.colorado.gov/dpa/doit/archives/muninc.html |date=2010-12-02 }}
**[http://www.dot.state.co.us/ Colorado Department of Transportation] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20070612125743/http://www.dot.state.co.us/ |date=2007-06-12 }}
***[http://www.dot.state.co.us/App_DTD_DataAccess/Maps/index.cfm?fuseaction=MapsMain&MenuType=Maps CDOT maps]
*[http://www.cml.org/ Colorado Municipal League]
*[http://www.cmca.gen.co.us/ Colorado Municipal Clerks Association]
*[http://www.usa.gov/ United States Government]
**[http://www.census.gov/ United States Census Bureau]
***[http://2010.census.gov/2010census/ United States Census 2010] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100320084325/http://2010.census.gov/2010census/ |date=2010-03-20 }}
***[http://www.census.gov/popest/estimates.php United States population estimates]
***[http://www.arcgis.com/home/webmap/viewer.html?url=http%3A%2F%2Ftigerweb.geo.census.gov%2Farcgis%2Frest%2Fservices%2FCensus2010%2FState_County%2FMapServer&source=sd ArcGIS Map with main cities and counties]
***[http://www.census.gov/cgi-bin/gazetteer U.S. Gazetteer]
***[http://factfinder.census.gov/ American Factfinder] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080521160844/http://factfinder.census.gov./ |date=2008-05-21 }}
**[http://www.doi.gov/ U.S. Department of the Interior]
***[http://www.usgs.gov/ U.S. Geological Survey]
****[http://geonames.usgs.gov/pls/gnispublic/ Geographic Names Information System query]
***[http://www.nationalatlas.gov/ National Atlas of the United States of America] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20081205020547/http://www.nationalatlas.gov/ |date=2008-12-05 }}
*[http://www.usps.com/ U.S. Postal Service]
**[http://zip4.usps.com/zip4/citytown.jsp ZIP Code lookup]
*[http://wikimapia.org/#lat=39.05&lon=-105.53&z=7&l=0&m=a Wikimapia map of Colorado]
== حوالے ==
{{حوالے}}
{{کولوراڈو}}
{{امریکہ دے شہر اں دی بلحاظ ریاست لسٹ}}
[[گٹھ:امریکہ دے شہراں بلحاظ آبادی لسٹ]]
[[گٹھ:امریکہ دے شہر]]
[[گٹھ:شہر]]
[[گٹھ:شمالی امریکہ دے شہر]]
[[گٹھ:شمالی امریکہ دے شہراں دی لسٹ]]
[[گٹھ:امریکین دے شہراں دی لسٹ]]
[[گٹھ:امریکین دے شہر]]
[[گٹھ:شمالی امریکہ دے آباد تھاں]]
[[گٹھ:امریکہ دے آباد تھاں]]
[[گٹھ:کولوراڈو دے قصبے]]
[[گٹھ:امریکہ دے شہر اں دی بلحاظ ریاست لسٹ]]
[[گٹھ:کولوراڈو دے شہر]]
lhvwo9rib1q82m1bs5v88b9kcmh7yot
2011 عالمی کبڈی کپ
0
53063
706747
673692
2026-05-02T07:47:08Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706747
wikitext
text/x-wiki
'''پرل وشو کبڈی کپ 2011''' بھارت دے پرانت پنجاب وچّ سرکل کبڈی دا دجا انترراشٹری کبڈی مکالبا جو متی 1 توں 20 نومبر 2011 تکّ پنجاب دے وکھ وکھ شہراں وچّ 14 دیشاں دیاں ٹیماں دے وچکار کھیڈیا گیا۔<ref>{{Cite web |title=World Kabaddi cup begins in Punjab |url=http://www.kabaddinews.com/index.php/upcoming-tournaments/india-kabaddi-tournaments/25-top-news-kabaddi-news/top-news/32-world-kabaddi-cup-begins-in-punjab-nov-1-a |access-date=2016-05-29 |archive-date=2011-12-10 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111210203725/http://www.kabaddinews.com/index.php/upcoming-tournaments/india-kabaddi-tournaments/25-top-news-kabaddi-news/top-news/32-world-kabaddi-cup-begins-in-punjab-nov-1-a |dead-url=yes }}</ref>
{{جانکاریڈبا کھیڈ ٹورنامنٹ
| name = 2011 عالمی کبڈی کپ
| image =
| caption = Logo of the 2011 عالمی کبڈی کپ
| start_date = 1 نومبر
| end_date = 20 نومبر
| administrator = [[پنجاب سرکار]]
| format = سرکل کبڈی
| tournament_format = راؤڈ روبن اتے ناک آؤٹ
| host = {{flag|India}}
| venues = 16 شہراں دے 16 کھیڈ تھاں
| participants = 14
| champions = {{IND}}
| runners-up1 = {{جھنڈا|کینیڈا}}
| runners-up2 = {{PAK}}
| matches = 46
| stat1_label = ودھیا دھاوی
| stat1 = {{flagicon|IND}} گگندیپ سنگھ کھیراوالی
| stat2_label = ودھیا جاپھی
| stat2 = {{flagicon|IND}} منگت سنگھ منگی
| previous = [[2010 وشو کبڈی کپ|2010]] (پہلا)
| next = (اگلا) [[2012 وشو کبڈی کپ|2012]]
}}
==ٹیما==
اس مقابلے وچّ 14 ٹیما نے متی 1 توں 20 نومبر تکّ ہوئے مکابلیا وچّ بھاگ لیا۔<ref name="open">[http://www.hindustantimes.com/India-news/Punjab/After-gala-start-India-take-on-جھنڈا|جرمنیmany-in-Kabaddi-World-Cup/Article1-763977.aspx After gala start featuring celebrities like [[Shahrukh Khan]]، India took on جھنڈا|جرمنیmany in وشو کبڈی کپ]. Hindustan Times (2 نومبر 2011). Retrieved on 2011-11-07.</ref>
٭ {{AFG}}
٭ {{ARG}}
٭ {{AUS}}<sup>DQ</sup>
٭ {{جھنڈا|کینیڈا}}
٭ {{جھنڈا|جرمنی}}
٭ {{IND}}
٭ {{ITA}}
٭ {{جھنڈا|نیپال}}
٭ {{جھنڈا|ناروے}}
٭ {{PAK}}
٭ {{جھنڈا|سپین}}
٭ {{جھنڈا|سری لنکا}}
٭ {{UK}}
٭ {{USA}}<sup>DQ</sup>
<small><sup>DQ</sup> نشہ دی ورتوں کرن کر کے ڈسمس کیتا</small>
==پول==
ٹیما نوں دو پولاں وچّ ونڈیا گیا تاں کہ ہریک پول وچّ ستّ ستّ ٹیماں ہون۔
{| class="wikitable" style="width:60٪؛"
|-
!width=20٪|پول A
!width=20٪|پول B
|-
|
{{AFG}} <br>
{{AUS}} <br>
{{جھنڈا|کینیڈا}} <br>
{{جھنڈا|جرمنی}} <br>
{{IND}} <br>
{{جھنڈا|نیپال}} <br>
{{UK}} <br>
|
{{جھنڈا|سری لنکا}}<br>
{{ARG}} <br>
{{ITA}} <br>
{{جھنڈا|ناروے}} <br>
{{PAK}} <br>
{{جھنڈا|سپین}} <br>
{{USA}} <br>
|}
==کھیڈ پرتیکریا==
پہلا ہریک پول وچّ ہریک ٹیم دا ہریک ٹیم نال مقابلہ ہووےگا۔ اتے ہریک پول دی فسٹ اتے سیکنڈ ٹیم آگلے ناک آؤٹ راؤڈ وچّ بھاگ لویگی۔ ایہہ ٹیماں سیمیفائنل وچّ بھاگ لینگیاں اتے جیتو دا مقابلہ جتن والی ٹیم کپ جیتو ہوویگی اتے ہارن والیاں ٹیماں دا مقابلہ تیجے اتے چوتھے ستھان لئی ہووےگا۔
==کھیڈ دے ستھان==
ہیٹھ لکھے کھیڈ دے میداناں وچّ کھیڈ مقابلے ہوئے<ref name="fix">[http://www.kabaddi.org/kabaddi/index.php؟option=com_content&view=article&id=112:2nd-kabaddi-world-cup-punjab-2011&catid=34:article&Itemid=65 2nd وشو کبڈی کپ Punjab 2011]. Kabaddi.org (31 October 2011). Retrieved on 2011-11-07.</ref>
٭ کھیڈ سٹیڈیم بٹھنڈہ
٭ نہرو سٹیڈیم فریدکوٹ
٭ سرکاری کالج سٹیڈیم گورداس پور
٭ ڈھڈیکے موگا
٭ نہرو سٹیڈیم روپڑ
٭ وار ہیرو سٹیڈیم سنگرور
٭ چوہلا صاحب
٭ یادوندرا پبلک سکول پٹیالہ
٭ گورو نانک کھیڈ سٹیڈیم کپورتھلہ
٭ ڈوڈا شری مکتسر صاحب
٭ گورو نانک سٹیڈیم شری امرتسر
٭ شہید بھگت سنگھ سٹیڈیم فروزپور
٭ لیلاوتی سٹیڈیم ہشیارپور
٭ نہرو میموریال کالج مانسا
٭ گورو گوبند سنگھ سٹیڈیم جالندھر
٭ گورو نانک سٹیڈیم لدھیانہ
==انعام دی راشی==
جیتو ٹیم نوں دو کروڑ روپئے اتے دجے نمبر والی ٹیم نوں اک کروڑ اتے تیجے نمبر والی ٹیم نوں {{INR}}51 دی انعام راشی دتی جاندی ہے۔<ref>{{Cite web |title=kabaddi world cup 2010 in Punjab: Kabristan - The Graveyard<!-- Bot generated title --> |url=http://www.punjabiportal.com/forum/kabaddi-world-cup-2010-punjab-t2522.html |access-date=2016-05-29 |archive-date=2011-11-29 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111129141302/http://www.punjabiportal.com/forum/kabaddi-world-cup-2010-punjab-t2522.html |dead-url=yes }}</ref> چوتھی ستھان والی ٹیم نوں {{INR}}10 لکھ اتے ہریک ٹیم جو بھاگ لین آؤندی ہے اس نوں 5 لکھ دا وشیس سنمان دتا جاندا ہے۔ اتے ودھیاں کھڈاری نوں پریت ٹریکٹر دے کے سنمان دتا جاندا ہے۔
<ref>{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.punjabnewsline.com/content/view/24695/38/ |access-date=2016-05-29 |archive-date=2010-04-04 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100404022408/http://www.punjabnewsline.com/content/view/24695/38/ |dead-url=yes }}</ref>
<ref>Kanchana Devi [http://truthdive.com/2011/11/02/world-kabaddi-cup-begins-in-punjab-today.html World Kabaddi cup begins in Punjab today] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120102230210/http://truthdive.com/2011/09/30/vedi-review.html |date=2012-01-02 }}. Truthdive.com. 2 نومبر 2011</ref>
==ادگھاٹنی سماروہ==
اس کھیڈ دا ادگھاٹنی سماروہ 1 نومبر نوں کھیڈ سٹیڈیم بٹھنڈہ وکھے ہویا جس وچّ بالیبڈ کلاکار [[شاہ رخ قان]] اتے پنجابی گائک [[سکھوندر سنگھ]] نے بھاگ لیا۔
==سماں سارنی==
سارے میچ (UTC +5:30) انوسار ہونگے۔
===گروپ سٹیز===
====پول A====
{| class=wikitable style="text-align:center"
|-
!width=175|ٹیم
!width=40|{{Tooltip|میچ کھیڈے}}
!width=40|{{Tooltip|W|جتے}}
!width=40|{{Tooltip|D|ڈراء}}
!width=40|{{Tooltip|L|ہارے}}
!width=40|{{Tooltip|SF|جتے انک}}
!width=40|{{Tooltip|SA|ہارے انک}}
!width=40|{{Tooltip|SD|انکاں دا انتر}}
!width=40|{{Tooltip|Pts|انک}}
|- style="background:#ccffcc"
|align=left|'''{{IND}}'''
|6||6||0||0||362||125||237||'''12'''
|- style="background:#ccffcc"
|align=left|'''{{جھنڈا|کینیڈا}}'''
|6||5||0||1||301||180||121||'''10'''
|- style="background:white؛"
|align=left|{{UK}}
|6||4||0||2||354||201||153||'''8'''
|- style="background:white؛"
|align=left|{{جھنڈا|جرمنی}}
|6||2||0||4||206||301||-95||'''4'''
|- style="background:white؛"
|align=left|{{AFG}}
|6||2||0||4||119||284||−165||'''4'''
|- style="background:white؛"
|align=left|{{جھنڈا|نیپال}}
|6||0||0||6||148||368||−220||'''0'''
|-
|align=left|{{AUS}}
|{{color|gray|6}}||{{color|gray|2}}||{{color|gray|0}}||{{color|gray|4}}||{{color|gray|222}}||{{color|gray|215}}||{{color|gray|7}}||{{color|gray|'''4'''}}
|}
{{small|ڈوپنگ کارن ااسٹریلیئا نوں ٹورنامینٹ توں برکھاست کیتا}}
:{{colorbox|#ccffcc}} سیمیفائنل لئی کالیپھائی کیتا
----
{{fieldhockeybox
|date=2 نومبر 2011
|time=14:00
|team1={{AUS}}
|score= 68 – 23
|team2={{جھنڈا|نیپال}}
|stadium=نہرو سٹیڈیم پھریدکور}}
----
{{fieldhockeybox
|date=2 نومبر 2011
|time=15:00
|team1={{جھنڈا|کینیڈا}}
|score= 63 – 15
|team2={{AFG}}
|stadium=نہرو سٹیڈیم پھریدکور}}
----
{{fieldhockeybox
|date=2 نومبر 2011
|time=16:30
|team1={{IND}}
|score= 70 – 18
|team2={{جھنڈا|جرمنی}}
|stadium=نہرو سٹیڈیم پھریدکور}}
----
{{fieldhockeybox
|date=4 نومبر 2011
|time=14:00
|team1={{IND}}
|score= 67 – 21
|team2={{جھنڈا|نیپال}}
|stadium=ڈھڈیکے موگا}}
----
{{fieldhockeybox
|date=4 نومبر 2011
|time=15:00
|team1={{UK}}
|score= 68 – 13
|team2={{AFG}}
|stadium=ڈھڈیکے موگا}}
----
{{fieldhockeybox
|date=4 نومبر 2011
|time=16:30
|team1={{جھنڈا|کینیڈا}}
|score= 51 – 39
|team2={{AUS}}
|stadium=ڈھڈیکے موگا}}
----
{{fieldhockeybox
|date=6 نومبر 2011
|time=14:00
|team1={{جھنڈا|جرمنی}}
|score= 58 – 23
|team2={{جھنڈا|نیپال}}
|stadium=وار ہیرو سٹیڈیم سنگرور}}
----
{{fieldhockeybox
|date=6 نومبر 2011
|time=15:00
|team1={{IND}}
|score= 66 – 23
|team2={{AUS}}
|stadium=وار ہیرو سٹیڈیم سنگرور}}
----
{{fieldhockeybox
|date=6 نومبر 2011
|time=16:30
|team1={{جھنڈا|کینیڈا}}
|score= 42 – 34
|team2={{UK}}
|stadium=وار ہیرو سٹیڈیم سنگرور}}
----
{{fieldhockeybox
|date=8 نومبر 2011
|time=19:00
|team1={{AFG}}
|score= 48 – 41
|team2={{جھنڈا|نیپال}}
|stadium=یادوندرا پبلک سکول پٹیالہ}}
----
{{fieldhockeybox
|date=8 نومبر 2011
|time=20:00
|team1={{IND}}
|score= 58 – 22
|team2={{UK}}
|stadium=یادوندرا پبلک سکول پٹیالہ}}
----
{{fieldhockeybox
|date=8 نومبر 2011
|time=21:30
|team1={{AUS}}
|score= 60 – 29
|team2={{جھنڈا|جرمنی}}
|stadium=یادوندرا پبلک سکول پٹیالہ}}
----
{{fieldhockeybox
|date=10 نومبر 2011
|time=14:00
|team1={{AUS}}
|score= 32 – 45
|team2={{UK}}
|stadium=کھیڈ سٹیڈیم ڈوڈا شری مکتسر صاحب}}
----
{{fieldhockeybox
|date=10 نومبر 2011
|time=15:00
|team1={{جھنڈا|جرمنی}}
|score= 62 – 26
|team2={{AFG}}
|stadium=کھیڈ سٹیڈیم ڈوڈا شری مکتسر صاحب}}
----
{{fieldhockeybox
|date=10 نومبر 2011
|time=16:30
|team1={{IND}}
|score= 51 – 24
|team2={{جھنڈا|کینیڈا}}
|stadium=کھیڈ سٹیڈیم ڈوڈا شری مکتسر صاحب}}
----
{{fieldhockeybox
|date=12 نومبر 2011
|time=13:30
|team1={{جھنڈا|کینیڈا}}
|score= 64 – 22
|team2={{جھنڈا|نیپال}}
|stadium=شہید بھگت سنگھ سٹیڈیم فروزپور}}
----
{{fieldhockeybox
|date=12 نومبر 2011
|time=14:30
|team1={{AUS}}
|score= 0 - 1
|team2={{AFG}}
|stadium=شہید بھگت سنگھ سٹیڈیم فروزپور}}
٭آسٹریلیا دی گھٹو گھٹّ کھڈاری نہ ہون کارن اپھگانستان نوں جیتو ایلانیا گیا۔
----
{{fieldhockeybox
|date=12 نومبر 2011
|time=16:30
|team1={{UK}}
|score= 65 – 19
|team2={{جھنڈا|جرمنی}}
|stadium=شہید بھگت سنگھ سٹیڈیم فروزپور}}
----
{{fieldhockeybox
|date=15 نومبر 2011
|time=14:35
|team1={{UK}}
|score= 63 – 18
|team2={{جھنڈا|نیپال}}
|stadium=نہرو میموریال کالج مانسا}}
----
{{fieldhockeybox
|date=15 نومبر 2011
|time=15:35
|team1={{IND}}
|score= 50 – 17
|team2={{AFG}}
|stadium=نہرو میموریال کالج مانسا}}
----
{{fieldhockeybox
|date=15 نومبر 2011
|time=16:45
|team1={{جھنڈا|کینیڈا}}
|score= 58 – 19
|team2={{جھنڈا|جرمنی}}
|stadium=نہرو میموریال کالج مانسا}}
----
====Pool B====
{| class=wikitable style="text-align:center"
|-
!width=175|ٹیم
!width=40|{{Tooltip|Pld|میچ کھیڈے}}
!width=40|{{Tooltip|W|جتے}}
!width=40|{{Tooltip|D|ڈراء}}
!width=40|{{Tooltip|L|ہارے}}
!width=40|{{Tooltip|SF|جتے انک}}
!width=40|{{Tooltip|SA|ہارے انک}}
!width=40|{{Tooltip|SD|انکاں دا انتر}}
!width=40|{{Tooltip|Pts|انک}}
|- style="background:#ccffcc"
|align=left|'''{{PAK}}'''
|6||5||0||1||371||129||242||'''10'''
|- style="background:#ccffcc؛"
|align=left|'''{{ITA}}'''
|6||4||0||2||314||194||120||'''8'''
|- style="background:white؛"
|align=left|{{جھنڈا|ناروے}}
|5||3||0||2||222||200||22||'''6'''
|- style="background:white؛"
|align=left|{{جھنڈا|سپین}}
|6||2||0||4||255||258||-3||'''4'''
|- style="background:white؛"
|align=left|{{ARG}}
|6||1||0||5||129||402||−273||'''2'''
|- style="background:white؛"
|align=left|{{جھنڈا|سری لنکا}}
|6||0||0||6||134||407||−273||'''0'''
|-
|align=left|{{USA}}||{{color|gray|5}}||{{color|gray|5}}||{{color|gray|0}}||{{color|gray|0}}||{{color|gray|300}}||{{color|gray|138}}||{{color|gray|162}}||{{color|gray|'''10'''}}
|}
{{small|امریکہ نوں ٹورنامینٹ توں باہر کیتا}}
:{{colorbox|#ccffcc}} سیمیپھاینل لی کئالیپھای کیتا
----
{{fieldhockeybox
|date=3 نومبر 2011
|time=19:00
|team1={{جھنڈا|ناروے}}
|score= 49 – 35
|team2={{جھنڈا|سپین}}
|stadium=سرکاری کالج سٹیڈیم گورداس پور}}
----
{{fieldhockeybox
|date=3 نومبر 2011
|time=20:00
|team1={{ITA}}
|score= 68 – 08
|team2={{ARG}}
|stadium=سرکاری کالج سٹیڈیم گورداس پور}}
----
{{fieldhockeybox
|date=3 نومبر 2011
|time=21:30
|team1={{PAK}}
|score= 39 – 43
|team2={{USA}}
|stadium=سرکاری کالج سٹیڈیم گورداس پور}}
----
{{fieldhockeybox
|date=5 نومبر 2011
|time=14:00
|team1={{ARG}}
|score= 25 – 62
|team2={{جھنڈا|ناروے}}
|stadium=نہرو سٹیڈیم روپڑ}}
----
{{fieldhockeybox
|date=5 نومبر 2011
|time=15:00
|team1={{PAK}}
|score= 71 – 09
|team2={{جھنڈا|سری لنکا}}
|stadium=نہرو سٹیڈیم روپڑ}}
----
{{fieldhockeybox
|date=5 نومبر 2011
|time=16:30
|team1={{USA}}
|score= 56 – 37
|team2={{ITA}}
|stadium=نہرو سٹیڈیم روپڑ}}
----
{{fieldhockeybox
|date=7 نومبر 2011
|time=14:00
|team1={{جھنڈا|سپین}}
|score= 70 – 26
|team2={{جھنڈا|سری لنکا}}
|stadium=چوہلا صاحب}}
----
{{fieldhockeybox
|date=7 نومبر 2011
|time=15:00
|team1={{USA}}
|score= 71 – 17
|team2={{ARG}}
|stadium=چوہلا صاحب}}
----
{{fieldhockeybox
|date=7 نومبر 2011
|time=16:30
|team1={{PAK}}
|score= 50 – 37
|team2={{ITA}}
|stadium=چوہلا صاحب}}
----
{{fieldhockeybox
|date=9 نومبر 2011
|time=14:00
|team1={{جھنڈا|ناروے}}
|score= 63 – 24
|team2={{جھنڈا|سری لنکا}}
|stadium=گورو نانک کھیڈ سٹیڈیم کپورتھلہ}}
----
{{fieldhockeybox
|date=9 نومبر 2011
|time=15:00
|team1={{PAK}}
|score= 82 – 11
|team2={{ARG}}
|stadium=گورو نانک کھیڈ سٹیڈیم کپورتھلہ}}
----
{{fieldhockeybox
|date=9 نومبر 2011
|time=16:30
|team1={{ITA}}
|score= 52 – 31
|team2={{جھنڈا|سپین}}
|stadium=گورو نانک کھیڈ سٹیڈیم کپورتھلہ}}
----
{{fieldhockeybox
|date=11 نومبر 2011
|time=19:00
|team1={{ARG}}
|score= 53 – 49
|team2={{جھنڈا|سری لنکا}}
|stadium=گورو نانک سٹیڈیم شری امرتسر}}
----
{{fieldhockeybox
|date=11 نومبر 2011
|time=20:00
|team1={{PAK}}
|score= 67 – 15
|team2={{جھنڈا|ناروے}}
|stadium=گورو نانک سٹیڈیم شری امرتسر}}
----
{{fieldhockeybox
|date=11 نومبر 2011
|time=22:30
|team1={{USA}}
|score= 54 – 35
|team2={{جھنڈا|سپین}}
|stadium=گورو نانک سٹیڈیم شری امرتسر}}
----
{{fieldhockeybox
|date=14 نومبر 2011
|time=13:30
|team1={{USA}}
|score= 76 – 10
|team2={{جھنڈا|سری لنکا}}
|stadium=لیلاوتی سٹیڈیم ہشیارپور}}
----
{{fieldhockeybox
|date=14 نومبر 2011
|time=14:30
|team1={{ARG}}
|score= 15 – 70
|team2={{جھنڈا|سپین}}
|stadium=لیلاوتی سٹیڈیم ہشیارپور}}
----
{{fieldhockeybox
|date=14 نومبر 2011
|time=16:30
|team1={{ITA}}
|score= 49 – 33
|team2={{جھنڈا|ناروے}}
|stadium=لیلاوتی سٹیڈیم ہشیارپور}}
----
{{fieldhockeybox
|date=16 نومبر 2011
|time=19:05
|team1={{ITA}}
|score= 74 – 16
|team2={{جھنڈا|سری لنکا}}
|stadium=گورو گوبند سنگھ سٹیڈیم جالندھر}}
----
{{fieldhockeybox
|date={{color|gray|16 نومبر 2011}}
|time=
|team1={{color|gray|{{USA}}}}
|score= {{color|gray|Abandoned}}
|team2={{color|gray|{{جھنڈا|ناروے}}}}
|stadium={{color|gray|گورو گوبند سنگھ سٹیڈیم جالندھر}}}}
٭ امریکہ نوں برکھاست کرن کرنے میچ
----
{{fieldhockeybox
|date=16 نومبر 2011
|time=21:15
|team1={{PAK}}
|score= 62 – 14
|team2={{جھنڈا|سپین}}
|stadium=گورو گوبند سنگھ سٹیڈیم جالندھر}}
----
===Knockout stage===
{{Round4-with third
<!-- Date-Venue|Team 1|Score 1|Team 2|Score 2 -->
<!-- semi-finals -->
|18 نومبر – کھیڈ سٹیڈیم بٹھنڈہ|'''{{IND}}'''|'''74'''|{{ITA}}|15
|18 نومبر – کھیڈ سٹیڈیم بٹھنڈہ|{{PAK}}|39|'''{{جھنڈا|کینیڈا}}'''|'''44'''
<!-- final -->
|20 نومبر – گورو نانک سٹیڈیم لدھیانہ|'''{{IND}}'''|'''59'''|{{جھنڈا|کینیڈا}}|25
<!-- third place -->
|20 نومبر – گورو نانک سٹیڈیم لدھیانہ|{{ITA}}|22|'''{{PAK}}'''|'''60'''
}}
====Semi-finals====
{{fieldhockeybox
|date=18 نومبر 2011
|time=19:15
|team1={{IND}}
|score= 74 - 15
|team2={{ITA}}
|stadium=کھیڈ سٹیڈیم بٹھنڈہ}}
----
{{fieldhockeybox
|date=18 نومبر 2011
|time=21:15
|team1={{PAK}}
|score= 39 - 44
|team2={{جھنڈا|کینیڈا}}
|stadium=کھیڈ سٹیڈیم بٹھنڈہ}}
٭کینیڈا دے 8 توں گھٹّ کھڈاری ہون کر کے پاکستان نوں 2 انک دتے گئے۔
====Third place====
{{fieldhockeybox
|date=20 نومبر 2011
|time=17:15
|team1={{ITA}}
|score= 22 – 60
|team2={{PAK}}
|stadium=گورو نانک سٹیڈیم لدھیانہ}}
====Final====
{{fieldhockeybox
|date=20 نومبر 2011
|time=22:15
|team1={{IND}}
|score= 59 – 25
|team2={{جھنڈا|کینیڈا}}
|stadium=گورو نانک سٹیڈیم لدھیانہ}}
٭کینیڈا دے 8 توں گھٹّ کھڈاری ہون کر کے بھارت نوں 2 انک دتے گئے۔
<center>
{| class="wikitable" width=55٪؛ style="text-align:center؛"
! colspan=3|2011 وشو کبڈی کپ
|-
|style="background:silver؛"|'''دجے ستھان '''
|style="background:gold؛"|'''جیتو'''
|style="background:#c96؛"|'''تیجا ستھان'''
|-
|{{جھنڈا|کینیڈا|size=100px}}
'''[[کینیڈا]]'''
|{{flagicon|IND|size=125px}}
'''[[بھارت]]'''<br>
'''چوتھا کپ'''
|{{flagicon|PAK|size=100px}}
'''[[پاکستان]]'''
|}
</center>
==سماپتی سماروہ==
20 نومبر نوں گورو نانک سٹیڈیم لدھیانہ وکھے سماپتی سماروہ ہویا۔ اس سمیں دوران پاکستان دے پردھان منتری چودھری سجات حسین اتے کھیڈ منتری چودھری نثار حسین سکھیا منتری میا عمران مسعود اتے جرمنی دے ایمبیسڈر اتے پنجاب دے مکھ منتری [[پرکاش سنگھ بادل]]، اپ-مکھ منتری [[سکھبیر سنگھ بادل]] ہور منتری وی شمل سن۔ اس سماروہ دی رونق [[اکشے کمار]] اتے دیپکا پدوکون]] [[ہربھجن مان]] اتے [[ستندر ستی]] ودھائی۔<ref>http://www.indiansportsnews.com/isn-specials/7807-india-reign-supreme-in-kabaddi-world-cup.html {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201126161146/http://www.indiansportsnews.com/isn-specials/7807-india-reign-supreme-in-kabaddi-world-cup.html |date=2020-11-26 }}</ref>
==پرشارن کرن دے ادھیکار==
ٹیوی
{| class="wikitable"
|-
! دیش!! براڈکاسٹر
|-
| {{flagcountry|IND}}
||[[پیٹیسی پنجابی]] (ادگھاٹنی سماروہ اتے سماپتی سماروہ)<br>[[پیٹیسی نیوز]] (میچ سارے)<br>[[پیٹیسی چکّ دے]]
|-
| {{جھنڈا|کینیڈا}}<br>{{flagcountry|USA}}
||[[پیٹیسی پنجابی]]
|-
| {{flagcountry|PAK}}
||[[جیو سپر]]
|}
==ڈوپنگ==
قومی ایٹی ڈوپنگ ایجنسی نے دجا وشو کبڈی کپ نوں ڈوپنگ پھری ہون دا سدا دتا ہے۔ ایہہ ضروری کیتا کہ ہریک میچ وچّ چار کھڈاری ہریک ٹیم دے دو-دو کھڈاریا دا ڈوپ ٹیس ہووےگا۔ 12 نومبر 2011، 100 کھڈاریا دے نمونیا وچوں 25 دے ڈوپ ٹیس صحیح پائے گئے۔<ref>[http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2011-11-12/chandigarh/30390919_1_players-organizers-nada-director Kabaddi 'WC' touches a new low] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111222204050/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2011-11-12/chandigarh/30390919_1_players-organizers-nada-director |date=2011-12-22 }}. Timesofindia.indiatimes.com (12 نومبر 2011).Retrieved on 2011-11-14.</ref>
آسٹریلیا دے (6)، یوکے (5)، امریکہ (4)،کینیڈا (4)،سپین (4)، اٹلی (3)،ناروے (2) جرمنی (1)، ارجنٹینا دے (1)،بھارت (1) دا نمونہ پاجٹو پایا گیا اتے پاکستان، شری لنکا اپھگانستان اتے نیپال دے کسے وی کھڈاری دا نمونہ نیگیٹو پایا گیا۔<ref>[http://timesofindia.indiatimes.com/sports/more-sports/others/US-players-refuse-to-take-dope-test/articleshow/10733058.cms US players refuse to take dope test]. Timesofindia.indiatimes.com (15 نومبر 2011).Retrieved on 2011-11-14.</ref><ref>[http://timesofindia.indiatimes.com/sports/more-sports/others/US-team-banned-from-Kabaddi-World-Cup/articleshow/10751669.cms US team banned from وشو کبڈی کپ]. Timesofindia.indiatimes.com (16 نومبر 2011).Retrieved on 2011-11-15.</ref>
{{حوالے}}
[[گٹھ:کھیڈ]]
[[گٹھ:کبڈی]]
[[گٹھ:کھیڈاں]]
[[گٹھ:ایشیائی کھیڈاں]]
2akbffi4e4g5gt9hchxjcmdqlcd3uiu
اودھ
0
53078
706725
441263
2026-05-01T14:43:38Z
Punjabi Log
44034
706725
wikitext
text/x-wiki
{| class="infobox" cellpadding="2" cellspacing="2" style="width:250px؛ font-size:95٪؛"
|-
| colspan="2" style="margin-left:inherit؛ background:pink؛ text-align:center؛ font-size:medium؛"|اتر بھارت دا اتہاسک علاقہ<br>'''اؤدھ'''<br/>'''अवध '''<br/>''' اودھ '''
|- style="text-align:center؛"
| colspan="2"| <div style="position:relative؛ margin:0؛ border-collapse:collapse؛ border=؛"1" cellpadding="0">
</div>
|- style="vertical-align: top؛"
| '''ٹکانا'''
| [[اتر پردیش]]
|- style="vertical-align: top؛"
| '''راج دی ستھاپنا:'''
| 1722 عیسوی
|- style="vertical-align: top؛"
| [[بولی]]
| [[اودھی]]، [[ہندوستانی |ہندوستانی]]، [[ہندی]]، [[فارسی |فارسی]]، [[اردو]]
|- style="vertical-align: top؛"
| '''گھرانے'''
| [[اؤدھ دا نواب|نواب]] (1722–1858)
|- style="vertical-align: top؛"
| '''اتیتی راجدھانیاں'''
| فیزابادا (پرانی)، لکھنؤ (نویں)
|- style="vertical-align: top؛"
| '''ڈویزناں'''
| [[لکھنؤ ڈویزن]]،<br>[[فیزاباد ڈویزن]]،<br>[[دیویپتن ڈویزن]]،<br>[[کانپور ڈویزن]]،<br>[[اﷲ آباد ڈویزن]]
|- style="vertical-align: top؛"
<!--| colspan=2| <small>{{{footnotes}}}</small> -->
|}
{{Infobox settlement
<!-- See Template:Infobox settlement for additional fields and descriptions -->
| name = اؤدھ/اودھ
| native_name = '''اودھ'''، '''{{nq|اودھ}}'''
| native_name_lang = <!-- ISO 639-2 code e.g. "fr" for French. If more than one، use {{lang}} instead -->
| settlement_type = علاقہ
| image_skyline = Lalbagh gate faizabad c.1801.jpg
| image_alt =
| image_caption = فیزاباد وکھے لال باغ دا دروازہ؛ تھومس اتے ولیئم ڈینیئل ولوں، 1801٭
| image_flag = Flag of Awadh.svg
| flag_alt =
| image_seal = अवध मोहर.jpg
| seal_alt = Oudh-arms short.gif
| image_shield =
| shield_alt =
| nickname =
| motto =
| mottoeng =
| image_map =
| map_alt =
| map_caption =
| pushpin_map =
| pushpin_label_position =
| pushpin_map_alt =
| pushpin_map_caption =
| latd =|latm =|lats =|latNS =
| longd =|longm =|longs =|longEW =
| coor_pinpoint =
| coordinates_type =
| coordinates_display =
| coordinates_footnotes =
| subdivision_type = دیش
| subdivision_name = [[بھارت]]
| subdivision_type1 = راج
| subdivision_name1 = [[اتر پردیش]]
| subdivision_type2 =
| subdivision_name2 =
| subdivision_type3 =
| subdivision_name3 =
| established_title =
| established_date =
| founder =
| seat_type =
| seat = فیزاباد (پرانی)، لکھنؤ (نویں)
| government_footnotes =
| leader_party =
| leader_title =
| leader_name =
| unit_pref = Metric<!-- or US or UK -->
| area_footnotes =
| area_total_km2 =
| area_land_km2 =
| area_water_km2 =
| area_water_percent =
| area_note =
| elevation_footnotes =
| elevation_m =
| population_footnotes =
| population_total =
| population_as_of =
| population_density_km2 = auto
| population_demonym =
| population_note =
| timezone1 =
| utc_offset1 =
| timezone1_DST =
| utc_offset1_DST =
| postal_code_type =
| postal_code =
| area_code_type =
| area_code =
| iso_code =
| website =
| footnotes =
}}
[[Image:India Awadh locator map.svg|thumb|right|250 px|اؤدھ دا ٹکانا]]
'''اؤدھ''' جاں '''اودھ''' ([[اودھی بولی|اؤدھی]]، ([[ہندی]] ਅਉਧ ) {{Audio|hi-Awadh.ogg|pronunciation}}) بھارت دے اجوکے [[اتر پردیش]] راج وچلا اک علاقہ ہے جہنوں [[آزادی دہاڑا (بھارت)|آزادی]] توں پہلاں [[آگرہ اتے اؤدھ دے اکجٹ صوبے]] ناں نال جانیا جاندا سی۔ ایہدی ستھاپنا 1722 عیسوی وچّ راجدھانی [[فیض آباد]] اتے پہلے نواب [[سعادت علی خان پہلا|سعادت علی خان]] وجوں ہوئی سی۔ اؤدھ دی روائتی راجدھانی پہلاں [[فیض آباد]] ہندی سی پر مگروں [[لکھنؤ]] وچّ تبدیل کر دتی گئی سی جو ہن یوپی دی راجدھانی ہے۔
==حوالے==
{{حوالے}}
==اگانھ پڑھو==
٭{{Cite web|url=|title=Oudh|work=[[The Imperial Gazetteer of India]]|date=|volume=19|page=277}}
{{ادھار}}
[[گٹھ:اتر پردیش دا اتہاس]]
[[گٹھ:اتر پردیش دے علاقے]]
[[گٹھ:بھارت دی تریخ]]
[[گٹھ:ہندستان]]
pqjjj3qvmexfd5lbo1n5k009l2u6bsy
706726
706725
2026-05-01T14:47:00Z
Punjabi Log
44034
Reverted back
706726
wikitext
text/x-wiki
{| class="infobox" cellpadding="2" cellspacing="2" style="width:250px؛ font-size:95٪؛"
|-
| colspan="2" style="margin-left:inherit؛ background:pink؛ text-align:center؛ font-size:medium؛"|اتر بھارت دا اتہاسک علاقہ<br>'''اؤدھ'''<br/>'''अवध '''<br/>''' اودھ '''
|- style="text-align:center؛"
| colspan="2"| <div style="position:relative؛ margin:0؛ border-collapse:collapse؛ border=؛"1" cellpadding="0">
</div>
|- style="vertical-align: top؛"
| '''ٹکانا'''
| [[اتر پردیش]]
|- style="vertical-align: top؛"
| '''راج دی ستھاپنا:'''
| 1722 عیسوی
|- style="vertical-align: top؛"
| [[بولی]]
| [[اودھی]]، [[ہندوستانی |ہندوستانی]]، [[ہندی]]، [[فارسی |فارسی]]، [[اردو]]
|- style="vertical-align: top؛"
| '''گھرانے'''
| [[اؤدھ دا نواب|نواب]] (1722–1858)
|- style="vertical-align: top؛"
| '''اتیتی راجدھانیاں'''
| فیزابادا (پرانی)، لکھنؤ (نویں)
|- style="vertical-align: top؛"
| '''ڈویزناں'''
| [[لکھنؤ ڈویزن]]،<br>[[فیزاباد ڈویزن]]،<br>[[دیویپتن ڈویزن]]،<br>[[کانپور ڈویزن]]،<br>[[اﷲ آباد ڈویزن]]
|- style="vertical-align: top؛"
<!--| colspan=2| <small>{{{footnotes}}}</small> -->
|}
{{Infobox settlement
<!-- See Template:Infobox settlement for additional fields and descriptions -->
| name = اؤدھ/اودھ
| native_name = '''اودھ'''، '''{{nq|اودھ}}'''
| native_name_lang = <!-- ISO 639-2 code e.g. "fr" for French. If more than one، use {{lang}} instead -->
| settlement_type = علاقہ
| image_skyline = Lalbagh gate faizabad c.1801.jpg
| image_alt =
| image_caption = فیزاباد وکھے لال باغ دا دروازہ؛ تھومس اتے ولیئم ڈینیئل ولوں، 1801٭
| image_flag = Flag of Awadh.svg
| flag_alt =
| image_seal = अवध मोहर.jpg
| seal_alt = Oudh-arms short.gif
| image_shield =
| shield_alt =
| nickname =
| motto =
| mottoeng =
| image_map =
| map_alt =
| map_caption =
| pushpin_map =
| pushpin_label_position =
| pushpin_map_alt =
| pushpin_map_caption =
| latd =|latm =|lats =|latNS =
| longd =|longm =|longs =|longEW =
| coor_pinpoint =
| coordinates_type =
| coordinates_display =
| coordinates_footnotes =
| subdivision_type = دیش
| subdivision_name = [[بھارت]]
| subdivision_type1 = راج
| subdivision_name1 = [[اتر پردیش]]
| subdivision_type2 =
| subdivision_name2 =
| subdivision_type3 =
| subdivision_name3 =
| established_title =
| established_date =
| founder =
| seat_type =
| seat = فیزاباد (پرانی)، لکھنؤ (نویں)
| government_footnotes =
| leader_party =
| leader_title =
| leader_name =
| unit_pref = Metric<!-- or US or UK -->
| area_footnotes =
| area_total_km2 =
| area_land_km2 =
| area_water_km2 =
| area_water_percent =
| area_note =
| elevation_footnotes =
| elevation_m =
| population_footnotes =
| population_total =
| population_as_of =
| population_density_km2 = auto
| population_demonym =
| population_note =
| timezone1 =
| utc_offset1 =
| timezone1_DST =
| utc_offset1_DST =
| postal_code_type =
| postal_code =
| area_code_type =
| area_code =
| iso_code =
| website =
| footnotes =
}}
[[Image:India Awadh locator map.svg|thumb|right|250 px|اؤدھ دا ٹکانا]]
'''اؤدھ''' جاں '''اودھ''' ([[اودھی بولی|اؤدھی]]، ([[ہندی]] ਅਉਧ ) {{Audio|hi-Awadh.ogg|pronunciation}}) بھارت دے اجوکے [[اتر پردیش]] راج وچلا اک علاقہ ہے جہنوں [[آزادی دہاڑا (بھارت)|آزادی]] توں پہلاں [[آگرہ اتے اؤدھ دے اکجٹ صوبے]] ناں نال جانیا جاندا سی۔ ایہدی ستھاپنا 1722 عیسوی وچّ راجدھانی [[فیض آباد]] اتے پہلے نواب [[سعادت علی خان پہلا|سعادت علی خان]] وجوں ہوئی سی۔ اؤدھ دی روائتی راجدھانی پہلاں [[فیض آباد]] ہندی سی پر مگروں [[لکھنؤ]] وچّ تبدیل کر دتی گئی سی جو ہن یوپی دی راجدھانی ہے۔
==حوالے==
{{حوالے}}
==اگانھ پڑھو==
٭{{Cite web|url=http://dsal.uchicago.edu/reference/gazetteer/pager.html؟objectid=DS۴۰۵.۱.I۳۴_V۱۹_۲۸۳.gif|title=Oudh|work=[[The Imperial Gazetteer of India]]|date=1909|volume=19|page=277}}
{{ادھار}}
[[گٹھ:اتر پردیش دا اتہاس]]
[[گٹھ:اتر پردیش دے علاقے]]
[[گٹھ:بھارت دی تریخ]]
[[گٹھ:ہندستان]]
8budl1z631i8dcyi31h961raftaekiz
706727
706726
2026-05-01T14:51:02Z
Punjabi Log
44034
706727
wikitext
text/x-wiki
{| class="infobox" cellpadding="2" cellspacing="2" style="width:250px؛ font-size:95٪؛"
|-
| colspan="2" style="margin-left:inherit؛ background:pink؛ text-align:center؛ font-size:medium؛"|اتر بھارت دا اتہاسک علاقہ<br>'''اؤدھ'''<br/>'''अवध '''<br/>''' اودھ '''
|- style="text-align:center؛"
| colspan="2"| <div style="position:relative؛ margin:0؛ border-collapse:collapse؛ border=؛"1" cellpadding="0">
</div>
|- style="vertical-align: top؛"
| '''ٹکانا'''
| [[اتر پردیش]]
|- style="vertical-align: top؛"
| '''راج دی ستھاپنا:'''
| 1722 عیسوی
|- style="vertical-align: top؛"
| [[بولی]]
| [[اودھی]]، [[ہندوستانی |ہندوستانی]]، [[ہندی]]، [[فارسی |فارسی]]، [[اردو]]
|- style="vertical-align: top؛"
| '''گھرانے'''
| [[اؤدھ دا نواب|نواب]] (1722–1858)
|- style="vertical-align: top؛"
| '''اتیتی راجدھانیاں'''
| فیزابادا (پرانی)، لکھنؤ (نویں)
|- style="vertical-align: top؛"
| '''ڈویزناں'''
| [[لکھنؤ ڈویزن]]،<br>[[فیزاباد ڈویزن]]،<br>[[دیویپتن ڈویزن]]،<br>[[کانپور ڈویزن]]،<br>[[اﷲ آباد ڈویزن]]
|- style="vertical-align: top؛"
<!--| colspan=2| <small>{{{footnotes}}}</small> -->
|}
{{Infobox settlement
<!-- See Template:Infobox settlement for additional fields and descriptions -->
| name = اؤدھ/اودھ
| native_name = '''اودھ'''، '''{{nq|اودھ}}'''
| native_name_lang = <!-- ISO 639-2 code e.g. "fr" for French. If more than one، use {{lang}} instead -->
| settlement_type = علاقہ
| image_skyline = Lalbagh gate faizabad c.1801.jpg
| image_alt =
| image_caption = فیزاباد وکھے لال باغ دا دروازہ؛ تھومس اتے ولیئم ڈینیئل ولوں، 1801٭
| image_flag = Flag of Awadh.svg
| flag_alt =
| image_seal = अवध मोहर.jpg
| seal_alt = Oudh-arms short.gif
| image_shield =
| shield_alt =
| nickname =
| motto =
| mottoeng =
| image_map =
| map_alt =
| map_caption =
| pushpin_map =
| pushpin_label_position =
| pushpin_map_alt =
| pushpin_map_caption =
| latd =|latm =|lats =|latNS =
| longd =|longm =|longs =|longEW =
| coor_pinpoint =
| coordinates_type =
| coordinates_display =
| coordinates_footnotes =
| subdivision_type = دیش
| subdivision_name = [[بھارت]]
| subdivision_type1 = راج
| subdivision_name1 = [[اتر پردیش]]
| subdivision_type2 =
| subdivision_name2 =
| subdivision_type3 =
| subdivision_name3 =
| established_title =
| established_date =
| founder =
| seat_type =
| seat = فیزاباد (پرانی)، لکھنؤ (نویں)
| government_footnotes =
| leader_party =
| leader_title =
| leader_name =
| unit_pref = Metric<!-- or US or UK -->
| area_footnotes =
| area_total_km2 =
| area_land_km2 =
| area_water_km2 =
| area_water_percent =
| area_note =
| elevation_footnotes =
| elevation_m =
| population_footnotes =
| population_total =
| population_as_of =
| population_density_km2 = auto
| population_demonym =
| population_note =
| timezone1 =
| utc_offset1 =
| timezone1_DST =
| utc_offset1_DST =
| postal_code_type =
| postal_code =
| area_code_type =
| area_code =
| iso_code =
| website =
| footnotes =
}}
[[Image:India Awadh locator map.svg|thumb|right|250 px|اؤدھ دا ٹکانا]]
'''اؤدھ''' جاں '''اودھ''' ([[اودھی بولی|اؤدھی]]، ([[ہندی]] ਅਉਧ ) {{Audio|hi-Awadh.ogg|pronunciation}}) بھارت دے اجوکے [[اتر پردیش]] راج وچلا اک علاقہ ہے جہنوں [[آزادی دہاڑا (بھارت)|آزادی]] توں پہلاں [[آگرہ اتے اؤدھ دے اکجٹ صوبے]] ناں نال جانیا جاندا سی۔ ایہدی ستھاپنا 1722 عیسوی وچّ راجدھانی [[فیض آباد]] اتے پہلے نواب [[سعادت علی خان پہلا|سعادت علی خان]] وجوں ہوئی سی۔ اؤدھ دی روائتی راجدھانی پہلاں [[فیض آباد]] ہندی سی پر مگروں [[لکھنؤ]] وچّ تبدیل کر دتی گئی سی جو ہن یوپی دی راجدھانی ہے۔
آزادی توں پہلے ایس علاقے نوں “آگرہ تے اؤدھ دے متحدہ صوبے” دے ناں نال جانیا جاندا سی۔ اؤدھ اپنی تہذیب، زبان، موسیقی، ادب تے نفیس طرزِ زندگی دی وجہ نال برصغیر دی تاریخ وچ خاص اہمیت رکھدا اے۔ ایہ علاقہ صدیوں توں سیاسی، سماجی تے ثقافتی سرگرمیاں دا مرکز رہیا اے۔
اؤدھ دی باقاعدہ سیاسی حیثیت ۱۷۲۲ عیسوی وچ قائم ہوئی، جدوں Saadat Ali Khan I نوں ایس ریاست دا پہلا نواب مقرر کیتا گیا۔ اوہ مغل سلطنت دے دور وچ اک بااثر حکمران سن۔ انہاں دے دور وچ اؤدھ دی بنیاد اک خودمختار ریاست دے طور اُتے پئی، جیہڑی اگرچہ رسمی طور اُتے مغل سلطنت دا حصہ سی، پر حقیقت وچ کافی حد تک آزادانہ حیثیت رکھدی سی۔
ایس ریاست دی ابتدائی راجدھانی Faizabad سی۔ فیض آباد نہ صرف سیاسی مرکز سی بلکہ اوہدے دور وچ علم، ادب تے فنونِ لطیفہ دا وی اہم شہر مانیا جاندا سی۔ کئی نواباں نے ایس شہر وچ محلات، باغات تے مذہبی عمارتاں تعمیر کروائیاں، جنہاں نال ایہ علاقہ خوشحالی دی علامت بن گیا۔
برطانوی دور وچ اؤدھ دی سیاسی حیثیت بدل گئی۔ ۱۸۵۶ وچ برطانوی حکومت نے اؤدھ نوں اپنی سلطنت وچ شامل کر لیا۔ ایہ قدم مقامی آبادی وچ بےچینی دا سبب بنیا۔ اگلے ہی سال ۱۸۵۷ دی بغاوت وچ اؤدھ دے لوکاں نے اہم کردار ادا کیتا۔ لکھنؤ تے اؤدھ ایس جدوجہد دے مرکزی میدان بنے۔
۱۸۵۷ دی جنگِ آزادی توں بعد برطانوی راج نے انتظامی طور اُتے اؤدھ نوں آگرہ دے علاقے نال ملا کے “United Provinces of Agra and Oudh” دے ناں نال نواں صوبہ قائم کیتا۔ ایس صوبے نے بعد وچ جدید Uttar Pradesh دی شکل اختیار کیتی۔
آج دے دور وچ اؤدھ اک انتظامی ریاست نہیں، پر اک تاریخی تے ثقافتی خطے دے طور اُتے پہچان رکھدا اے۔ ایس دی روایت، تہذیب، زبان تے کھانے آج وی زندہ نیں۔ لکھنؤ دی پہچان، اؤدھ دی وراثت نال جڑی ہوئی اے، تے ایہ علاقہ بھارت دی تاریخ وچ خاص مقام رکھدا اے۔
مختصر ایہ کہ اؤدھ صرف اک پرانا علاقہ نہیں، بلکہ اک تہذیبی علامت اے۔ ایس نے برصغیر دے سیاسی، ثقافتی تے ادبی منظرنامے اُتے گہرا اثر چھڈیا۔ فیض آباد توں لکھنؤ تک دا سفر ایس خطے دی شان تے اہمیت دا گواہ اے۔
==حوالے==
{{حوالے}}
==اگانھ پڑھو==
٭{{Cite web|url=http://dsal.uchicago.edu/reference/gazetteer/pager.html؟objectid=DS۴۰۵.۱.I۳۴_V۱۹_۲۸۳.gif|title=Oudh|work=[[The Imperial Gazetteer of India]]|date=1909|volume=19|page=277}}
{{ادھار}}
[[گٹھ:اتر پردیش دا اتہاس]]
[[گٹھ:اتر پردیش دے علاقے]]
[[گٹھ:بھارت دی تریخ]]
[[گٹھ:ہندستان]]
ee06f39al1wcjt94g9qr37wjwt0law3
اداکار
0
62839
706743
678919
2026-05-01T19:23:42Z
Themeramisin
44114
706743
wikitext
text/x-wiki
<div style="direction:rtl; font-family:Mehr Nastaliq Saraiki; word-spacing: 1.5px; font-size: 100%">
[[File:Jim Brochu and Steve Schalchlin - The Big Voice God or Merman.jpg|thumb]]
'''اداکار''' یا '''اداکارہ''' يا '''اكتور''' اوس شخصیت نوں کہیا جاندا جیہڑی کسے [[فلم]]، [[تھیٹر]]، [[ڈراما]] یا کسے وی ہور ڈرامائی پیشکش چ اداکاری کردا ہے۔ اداکار لئی قدیم یونانی زبان دے لفظ " Hypokrites " دا مطلب اک ایہو جیہا شخص ہے جیہڑا وضاحت یا ترجمانی کردا ہے۔
[[گٹھ:اداکاری]]
[[گٹھ:کامے]]
47ydatic968fea00kjgapoo6trt77rr
اکشے کمار فلموگرافی
0
63521
706753
493869
2026-05-02T10:47:14Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706753
wikitext
text/x-wiki
[[تصویر:Akshay-Kumar.jpg|thumb|اکشے کمار 2009 وچ۔<br />
]]
'''[[اکشے کمار]] '''اک مشہور بھارتی فلم اداکار اتے پروڈیؤسر اے، جس نے 1987 وچ مہیش بھٹّ دی بھارتی فلم "آج" وچ پہلا چھوٹا کردار نبھایا۔ اوہ فلم سگندھ (1991) وچ مکھ اداکار دے طور اُتے ظاہر ہویا سی جس توں بعد اوہناں نوں تھرلر کھلاڑی (1992)، جو کھلاڑی لڑی دی پہلی فلم اے، وچ وڈی بریک ملی۔
== فلماں ==
=== فیچر فلماں ===
[[تصویر:Akshay_Kumar_in_Sydney_for_Heyy_Babyy.jpg|alt=A photograph of Kumar from the set of Heyy Babyy in فروری 2007 big fan|thumb|263x263px|فروری 2007 وچ ہییی بیبی دے سیٹ اُتے کمار۔<br />
]]
[[تصویر:Akshay_K.jpg|alt=A photograph of Kumar attending press conference for Once Upon ay Time in Mumbai Dobaara! in اکتوبر 2013|thumb|194x194px|کمار "ونس اپون آ ٹائم ان ممبئی" دی پریس کانفرنس وچ، اکتوبر 2013।<br />
]]
[[تصویر:AkshayKumar01.jpg|alt=A photograph of Kumar attending the premiere of his film Entertainment in اگست 2014|thumb|224x224px|اگست 2014 وچ نویں دلی وکھے اپنی فلم "انٹرٹینمینٹ" دے پریمیئر دے دوران کمار۔<br />
]]
{| class="wikitable sortable plainrowheaders" style="text-align: center; margin-bottom: 250px;"
! scope="col" |فلم دا نام
! scope="col" |سال
! scope="col" |رول
! scope="col" |ڈریکٹر
! class="unsortable" scope="col" |نوٹ
|-
! align="left" scope="row" |''سوگندھ''
|1991
| Shiva !{{sort|Shiva|Shiva}}
| Sippy !{{sort|Sippy|[[Raj Sippy]]}}<br />
Mehra !{{sort|Mehra|Akash Mehra}}<br />
Irani !{{sort|Irani|Nadir Irani}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/540348/Saugandh|title=Saugandh (1991)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714230809/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/540348/Saugandh|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ڈانسر''
|1991
| Raju !{{sort|Raju|Raju}}
| Vyas !{{sort|Vyas|Kishore Vyas}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534530/Dancer|title=Dancer (1991)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714135919/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534530/Dancer|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''کھلاڑی''
|1992
| Malhotra !{{sort|Malhotra|Raj Malhotra}}
| Burmawalla !{{sort|Burmawalla|[[Abbas Burmawalla]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/539697/Khiladi|title=Khiladi (1992)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714174821/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/539697/Khiladi|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''مس: بونڈ''
|1992
| Bond !{{sort|Bond|Mr. Bond}}
| Sippy !{{sort|Sippy|[[Raj Sippy]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508093/Mr%20Bond|title=Mr. Bond (1992)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714212856/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508093/Mr%20Bond|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''دیدار''
|1992
| Malhotra !{{sort|Malhotra|Anand Malhotra}}
|Chakravorty !{{sort|Chakravorty|[[Pramod Chakravorty]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/539129/Deedar|title=Deedar (1992)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714214033/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/539129/Deedar|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''اشانت''
|1993
| Vijay !{{sort|Vijay|Vijay}}
|Ramsay !{{sort|Ramsay|[[Keshu Ramsay]]}}
| Released in [[کنڑ بولی|Kannada]] as ''Vishnu Vijaya''
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/507893|title=Ashant (1993)|date=8 اپریل 2009|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140810164412/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/507893|archivedate=10 اگست 2014|deadurl=no|accessdate=17 جون 2014|df=}}</ref><br />
<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Akshay-Kumar-Twinkles-not-interested-in-films-anymore/articleshow/10868295.cms|title=Akshay Kumar: Twinkle's not interested in films anymore|last=Sangeetha|first=P|date=26 نومبر 2011|work=The Times of India|accessdate=31 جولائی 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150915071742/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Akshay-Kumar-Twinkles-not-interested-in-films-anymore/articleshow/10868295.cms|archivedate=15 ستمبر 2015|deadurl=no|publisher=The Times Group|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''دل کی بازی''
|1993
| Vijay !{{sort|Vijay|Vijay}}
|Ganguly !{{sort|Ganguly|[[Anil Ganguly]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534175/Dil%20Ki%20Baazi|title=Dil Ki Baazi (1993)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714233602/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534175/Dil%20Ki%20Baazi|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''کایدا قانون''
|1993
| Daud !{{sort|Daud|Daud}}
| Mani !{{sort|Mani|Pradeep Mani}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534488/Kayda%20Kanoon|title=Kayda Kanoon (1993)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714182531/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534488/Kayda%20Kanoon|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''وکت ہمارا اے<br />
''
|1993
|Sabkuchwala !{{sort|Sabkuchwala|Vikas Sabkuchwala}}
| Rangachary !{{sort|Rangachary|[[Bharat Rangachary]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508659/Waqt%20Hamara%20Hai|title=Waqt Hamara Hai (1993)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714204907/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508659/Waqt%20Hamara%20Hai|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |فوجی
|1993
| Dutt !{{sort|Dutt|Suraj Dutt}}
|Bharti !{{sort|Bharti|Sikander Bharti}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508581/Sainik|title=Sainik (1993)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714121041/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508581/Sainik|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |اعلان
|1994
|Chaudhary !{{sort|Chaudhary|Vishal Chaudhry}}
| Dhanoa !{{sort|Dhanoa|Guddu Dhanoa}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/538486/Elaan|title=Elaan (1994)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714164152/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/538486/Elaan|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |یہ دل لگی
|1994
|Saigal !{{sort|Saigal|Vijay Saigal}}
| Malhotra !{{sort|Malhotra|Naresh Malhotra}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201816/Yeh%20Dillagi|title=Yeh Dillagi (1994)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714223231/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201816/Yeh%20Dillagi|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |جےَ کشن
|1994
| Jai / Kishen
|Agnihotri !{{sort|Agnihotri|[[Sunil Agnihotri]]}}
| style="text-align:center;" |<br />
<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534810/Jai%20Kishan|title=Jai Kishen (1994)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714141220/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534810/Jai%20Kishan|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=17 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |موہرا
|1994
| Saxena !{{sort|Saxena|Amar Saxena}}
|Rai !{{sort|Rai|[[Rajiv Rai]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201564/Mohra|title=Mohra (1994)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714232631/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201564/Mohra|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |میں کھلاڑی تو اناڑی
|1994
| Joglekar !{{sort|Joglekar|Karan Joglekar}}
|Malkan !{{sort|Malkan|Sameer Malkan}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201794/Main%20Khiladi%20Tu%20Anadi|title=Main Khiladi Tu Anari (1994)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714221751/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201794/Main%20Khiladi%20Tu%20Anadi|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref><br />
<ref>{{cite news|url=http://www.radiotimes.com/film/j2gt6/main-khiladi-tu-anari|title=Main Khiladi Tu Anari|last=Flora|first=Narinder|work=[[Radio Times]]|accessdate=31 جولائی 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140808053030/http://www.radiotimes.com/film/j2gt6/main-khiladi-tu-anari|archivedate=8 اگست 2014|deadurl=no|publisher=[[Immediate Media Company]]|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''اکے پے اکا''
|1994
|Rajiv
|Sippy !{{sort|Sippy|[[Raj Sippy]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534917/Ikke%20Pe%20Ikka|title=Ikke Pe Ikka(1994)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714144645/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534917/Ikke%20Pe%20Ikka|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''امانت''
|1994
| Amar
|Sippy !{{sort|Sippy|[[Raj Sippy]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/538771/Amaanat|title=Amaanat (1994)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714204744/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/538771/Amaanat|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''سہاگ''
|1994
| Raj
| Kohli !{{sort|Kohli|[[Kuku Kohli]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/540421/Suhaag|title=Suhaag (1994)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714204617/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/540421/Suhaag|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''نظر کے سامنے''
|1994
| Kumar !{{sort|Kumar|Jai Kumar}}
| Sharma !{{sort|Sharma|Jagdish Sharma}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/507935/Nazar%20Ke%20Samne|title=Nazar Ke Samne (1994)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714231230/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/507935/Nazar%20Ke%20Samne|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''زخمی دل''
|1994
| Anand !{{sort|Anand|Jaidev Anand}}
| Subramanyam !{{sort|Subramanyam|Raju Subramanyam}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/540588/Zakhmi%20Dil|title=Zakhmi Dil (1994)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714220407/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/540588/Zakhmi%20Dil|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ظالم''
|1994
| Ravi
|Bharti !{{sort|Bharti|Sikander Bharti}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/540585/Zaalim|title=Zaalim (1994)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714192756/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/540585/Zaalim|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ہم ہیں بے مثال''
|1994
| Sinha !{{sort|Sinha|Vijay Sinha}}
| Bahry !{{sort|Bahry|[[Deepak Bahry]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534892/Hum%20Hain%20Bemisal|title=Hum Hain Bemisaal (1994)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714204905/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534892/Hum%20Hain%20Bemisal|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''پانڈو''
|1995
| Vijay
|Sippy !{{sort|Sippy|[[Raj Sippy]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/505873/Paandav|title=Paandav (1995)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714232004/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/505873/Paandav|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''میدان اے جنگ''
|1995
| Karan
|Bokadia !{{sort|Bokadia|[[K.C. Bokadia]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/507942/Maidan-E-Jung|title=Maidan-E-Jung (1995)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714231357/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/507942/Maidan-E-Jung|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=17 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''سبسے بڑا کھلاڑی''
|1995
| Vijay Kumar / Lallu
| Mehra !{{sort|Mehra|[[Umesh Mehra]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201921/Sabse%20Bada%20Khiladi|title=Sabse Bada Khiladi (1995)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714231957/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201921/Sabse%20Bada%20Khiladi|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''تو چور میں سپاہی''
|1996
| Verma !{{sort|Verma|Amar Verma}}
|Dhanoa !{{sort|Dhanoa|Guddu Dhanoa}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508499/Tu%20Chor%20Main%20Sipahi|title=Tu Chor Main Sipahi (1996)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714195236/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508499/Tu%20Chor%20Main%20Sipahi|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''کھلاڑیؤں کا کھلاڑی''
|1996
| Malhotra !{{sort|Malhotra|Akshay Malhotra}}
|Mehra !{{sort|Mehra|[[Umesh Mehra]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/533191/Khiladiyon%20Ka%20Khiladi|title=Khiladiyon Ka Khiladi (1996)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714233743/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/533191/Khiladiyon%20Ka%20Khiladi|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''سپوت''
|1996
| Prem
| Sharma !{{sort|Sharma|Jagdish Sharma}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508573/Sapoot|title=Sapoot (1996)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714191256/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508573/Sapoot|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''لہو کے دو رنگ''
|1997
| Davai !{{sort|Davai|Sikandar Davai}}
|Kumar !{{sort|Kumar|[[Mehul Kumar]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/539760/Lahu%20Ke%20Do%20Rang|title=Lahoo Ke Do Rang (1997)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714225843/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/539760/Lahu%20Ke%20Do%20Rang|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''انصاف: پھائنل جسٹیس''
|1997
| Vikram
|Nihalani !{{sort|Nihalani|Dayal Nihalani}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/539316/Insaaf|title=Insaaf (1997)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714225809/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/539316/Insaaf|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=17 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''دعویٰ''
|1997
| Arjun
|Agnihotri !{{sort|Agnihotri|[[Sunil Agnihotri]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534413/Daava|title=Daava (1997)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714151435/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534413/Daava|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ترازو''
|1997
| Yadav !{{sort|Yadav|Ram Yadav}}
| Kumar !{{sort|Kumar|[[Vimal Kumar]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508272|title=Taraazu (1997)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140810163951/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508272|archivedate=10 اگست 2014|deadurl=no|accessdate=31 جولائی 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''مسٹر اینڈ مسیس کھلاڑی''
|1997
| Raja
| Dhawan !{{sort|Dhawan|[[David Dhawan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508094/Mr%20And%20Mrs%20Khiladi|title=Mr. and Mrs. Khiladi (1997)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714225409/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508094/Mr%20And%20Mrs%20Khiladi|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref><br />
<ref>{{cite web|url=http://movies.ndtv.com/photos/bollywood-remakes-of-south-indian-films-8551/slide/9|title=Bollywood remakes of South Indian films|publisher=[[NDTV]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140810060029/http://movies.ndtv.com/photos/bollywood-remakes-of-south-indian-films-8551/slide/9|archivedate=10 اگست 2014|deadurl=no|accessdate=31 جولائی 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''افلاطون''
|1997
| Rocky / Raja
|Dhanoa !{{sort|Dhanoa|Guddu Dhanoa}}
| style="text-align:center;" |<ref name="doubleroles">{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-the-best-double-roles-in-bollywood/20120531.htm|title=The 25 Best Double Roles in Bollywood|last1=Verma|first1=Sukanya|date=31 مئی 2012|publisher=Rediff.com|location=Mumbai|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120602071115/http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-the-best-double-roles-in-bollywood/20120531.htm|archivedate=2 جون 2012|accessdate=17 جولائی 2014}}</ref><br />
<ref name="aflatoon">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/538738/Aflatoon|title=Aflatoon (1997)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714165530/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/538738/Aflatoon|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''قیمت - دے آر بیک''
|1998
| Dev
| Malkan !{{sort|Malkan|Sameer Malkan}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://zeenews.india.com/entertainment/celebrity/bike-stunt-in-keemat-most-memorable-akshay-kumar_129769.html|title=Bike stunt in 'Keemat' most memorable: Akshay Kumar|date=12 مارچ 2013|publisher=Zee News (Essel Group)|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714165247/http://zeenews.india.com/entertainment/celebrity/bike-stunt-in-keemat-most-memorable-akshay-kumar_129769.html|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=17 جون 2014|df=}}</ref><br />
<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534490|title=Keemat: They Are Back (1998)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150906232637/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534490|archivedate=6 ستمبر 2015|deadurl=no|accessdate=31 جولائی 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''انگارے''
|1998
| Amar
| Bhatt !{{sort|Bhatt|[[Mahesh Bhatt]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/538802/Angaarey|title=Angaaray (1998)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714213753/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/538802/Angaarey|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''بارود''
|1998
| Sharma !{{sort|Sharma|Jai Sharma}}
|Chakravorty !{{sort|Chakravorty|[[Pramod Chakravorty]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/538956/Barood|title=Barood (1998)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714233701/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/538956/Barood|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''سنگرش''
|1999
| Verma !{{sort|Verma|Aman Verma}}
|Chandra !{{sort|Chandra|[[Tanuja Chandra]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/55953/Sangharsh|title=Sangharsh (1999)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714204613/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/55953/Sangharsh|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''آرزو''
|1999
|Khanna !{{sort|Khanna|Vijay Khanna}}
| D'Souza !{{sort|D'Souza|[[Lawrence D'Souza]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/200444/Aarzoo|title=Aarzoo (1999)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714221630/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/200444/Aarzoo|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''انٹرنیشنل کھلاڑی''
|1999
| Rahul
|Mehra !{{sort|Mehra|[[Umesh Mehra]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534932/|title=International Khiladi (1999)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140717205905/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534932|archivedate=17 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ظلمی''
|1999
| Raj
|Kohli !{{sort|Kohli|[[Kuku Kohli]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54611/Zulmi|title=Zulmi (1999)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714154219/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54611/Zulmi|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''جانور''
|1999
| Baadshah / Lohaar !{{sort|Lohaar|Babu Lohaar}}
|Darshan !{{sort|Darshan|[[Suneel Darshan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref name="Jaanwar">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/539473/Jaanwar|title=Jaanwar (1999)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714204047/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/539473/Jaanwar|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ہیرا پھیری''
|2000
| Raju
|Priyadarshan
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201831/Hera%20Pheri|title=Hera Pheri (2000)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714225407/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201831/Hera%20Pheri|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref><br />
<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movies/news-and-interviews/Siddiques-not-teaming-up-with-Priyadarshan-for-Hera-Pheri-3/articleshow/18046718.cms|title=Siddique's not teaming up with Priyadarshan for Hera Pheri 3|date=17 جنوری 2013|work=The Times of India|accessdate=31 جولائی 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150914025139/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movies/news-and-interviews/Siddiques-not-teaming-up-with-Priyadarshan-for-Hera-Pheri-3/articleshow/18046718.cms|archivedate=14 ستمبر 2015|deadurl=no|publisher=The Times Group|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''دھڑکن''
|2000
| Ram
|Darshan !{{sort|Darshan|[[Dharmesh Darshan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/reviews/type/view/id/493/Dhadkan|title=Dhadkan: Review by Taran Adarsh|last1=Adarsh|first1=Taran|date=15 دسمبر 2000|accessdate=19 اکتوبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141016185902/http://www.bollywoodhungama.com/movies/reviews/type/view/id/493/Dhadkan|archivedate=16 اکتوبر 2014|deadurl=no|publisher=Bollywood Hungama|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''کھلاڑی 420''
|2000
| Kumar !{{sort|Kumar|Dev Kumar}} / Kumar !{{sort|Kumar|Anand Kumar}}
|Vora !{{sort|Vora|[[Neeraj Vora]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/2000/dec/29khil.htm|title=Action ? Thriller|last1=Verma|first1=Sukanya|date=29 دسمبر 2000|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130315075447/http://www.rediff.com/movies/2000/dec/29khil.htm|archivedate=15 مارچ 2013|deadurl=no|accessdate=28 اگست 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ایک رشتہ''
|2001
| Kapoor !{{sort|Kapoor|Ajay Kapoor}}
| Darshan !{{sort|Darshan|[[Suneel Darshan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/entertai/2001/may/18rish.htm|title=Movie review: Ek Rishtaa: The Bond of Love|last1=Someshwar|first1=Savera R|date=18 مئی 2001|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150924125229/http://www.rediff.com/entertai/2001/may/18rish.htm|archivedate=24 ستمبر 2015|deadurl=no|accessdate=28 اگست 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''اجنبی''
|2001
| Bajaj !{{sort|Bajaj|Vikram Bajaj}}
| Burmawalla !{{sort|Burmawalla|[[Abbas Burmawalla]]}}<br />
Burmawalla !{{sort|Burmawalla|[[Mustan Burmawalla]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/2001/sep/20ajna.htm|title=The Rediff Review: Ajnabee|last=Tanwar|first=Sarita|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090417233043/http://www.rediff.com/movies/2001/sep/20ajna.htm|archivedate=17 اپریل 2009|deadurl=no|accessdate=23 اگست 2014|df=}}</ref><br />
<ref>{{cite web|url=http://filmfareawards.indiatimes.com/articleshow/368739.cms|title=The Winners – 2001 – The 51st Filmfare Awards|publisher=Indiatimes|archive-url=https://archive.is/20120709023301/http://filmfareawards.indiatimes.com/articleshow/368739.cms|archive-date=9 جولائی 2012|dead-url=yes|accessdate=31 جولائی 2014}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ہاں مینے بھی پیار کیا''
|2002
| Malhotra !{{sort|Malhotra|Raj Malhotra}}
|Darshan !{{sort|Darshan|[[Dharmesh Darshan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201755/Haan%20Maine%20Bhi%20Pyaar%20Kiya|title=Haan Maine Bhi Pyaar Kiya (2002)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714182533/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201755/Haan%20Maine%20Bhi%20Pyaar%20Kiya|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''آنکھیں''
|2002
| Prajapati !{{sort|Prajapati|Vishwas Prajapati}}
| Shah !{{sort|Shah|[[Vipul Amrutlal Shah]]}}<br />
Pandit !{{sort|Pandit|Shaarang Dev Pandit}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bbc.co.uk/coventry/films/reviews/a_f/aankhen-review.shtml|title=Aankhen takes you on a roller-coaster ride|date=12 اپریل 2002|publisher=[[BBC]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141028234118/http://www.bbc.co.uk/coventry/films/reviews/a_f/aankhen-review.shtml|archivedate=28 اکتوبر 2014|deadurl=no|accessdate=27 اگست 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''آوارہ پاگل دیوانہ''
|2002
| Khatri !{{sort|Khatri|Guru Gulab Khatri}}
|Bhatt !{{sort|Bhatt|[[Vikram Bhatt]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/2002/jun/21apd.htm|title=Akshay, Sunil, Aftab's star power fails, Paresh Rawal steals the show|author=Anjum, N|date=21 جون 2002|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150924141728/http://www.rediff.com/movies/2002/jun/21apd.htm|archivedate=24 ستمبر 2015|deadurl=no|accessdate=28 اگست 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''جانی دشمن''
|2002
| Atul
|Kohli !{{sort|Kohli|[[Rajkumar Kohli]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/entertai/2002/aug/17jaani.htm|title=Jaani Dushman – Ek Anokhi torture|last1=Kulkarni|first1=Ronjita|date=17 اگست 2002|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140512084737/http://www.rediff.com/entertai/2002/aug/17jaani.htm|archivedate=12 مئی 2014|deadurl=no|accessdate=28 اگست 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''تلاش''
|2003
| Arjun
| Darshan !{{sort|Darshan|[[Suneel Darshan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/reviews/type/view/id/923/Talaash.۔.%20The%20Hunt%20Begins|title=Movie review: Talaash.۔. The Hunt Begins|last1=Adarsh|first1=Taran|date=3 جنوری 2003|accessdate=28 اگست 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140903143630/http://www.bollywoodhungama.com/movies/reviews/type/view/id/923/Talaash.۔.%20The%20Hunt%20Begins|archivedate=3 ستمبر 2014|deadurl=no|publisher=Bollywood Hungama|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''انداز''
|2003
| Malhotra !{{sort|Malhotra|Raj Malhotra}}
| Kanwar !{{sort|Kanwar|[[Raj Kanwar]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/2003/may/23andaaz.htm|title='Andaaz': Flight to boredom|last1=Magotra|first1=Ashish|date=24 مئی 2003|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150227100804/http://www.rediff.com/movies/2003/may/23andaaz.htm|archivedate=27 فروری 2015|deadurl=no|accessdate=30 اگست 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''خاکی''
|2004
| Verma !{{sort|Verma|Shekhar Verma}}
| Santoshi !{{sort|Santoshi|[[Rajkumar Santoshi]]}}
| style="text-align:center;" |<ref name="filmfares">{{cite web|url=http://filmfareawards.indiatimes.com/articleshow/msid-1021384,curpg-3.cms|title=Nominees of 50th Filmfare Awards|publisher=Indiatimes|archive-url=https://archive.is/20120720125013/http://filmfareawards.indiatimes.com/articleshow/msid-1021384,curpg-3.cms|archive-date=20 جولائی 2012|dead-url=yes|accessdate=16 جون 2014}}</ref><br />
<ref>{{cite news|url=http://variety.com/2004/film/reviews/khakee-1200536726/|title=Review: 'Khakee'|last1=Elley|first1=Derek|date=31 جنوری 2004|work=[[Variety (magazine)|Variety]]|accessdate=30 اگست 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140904174851/http://variety.com/2004/film/reviews/khakee-1200536726/|archivedate=4 ستمبر 2014|deadurl=no|publisher=[[Penske Media Corporation]]|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''پولس فورس''
|2004
| Singh !{{sort|Singh|Vijay Singh}}
| Shukla !{{sort|Shukla|Dileep Shukla}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/reviews/type/view/id/956/Police%20Force|title=Movie review : Police Force|last1=Adarsh|first1=Taran|date=28 مئی 2004|accessdate=30 اگست 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140903144811/http://www.bollywoodhungama.com/movies/reviews/type/view/id/956/Police%20Force|archivedate=3 ستمبر 2014|deadurl=no|publisher=Bollywood Hungama|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''آن: مین ایٹ ورق''
|2004
| Pattnaik !{{sort|Pattnaik|Hari Om Pattnaik}}
|Bhandarkar !{{sort|Bhandarkar|[[Madhur Bhandarkar]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/2004/may/27akshay.htm|title=Akshay: It's payback time!|last1=Fernandes|first1=Vivek|date=27 مئی 2004|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140903120631/http://www.rediff.com/movies/2004/may/27akshay.htm|archivedate=3 ستمبر 2014|deadurl=no|accessdate=30 اگست 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''مجسے شادی کروگی''
|2004
| Khanna !{{sort|Khanna|Arun Khanna}} / Sunny
| Dhawan !{{sort|Dhawan|[[David Dhawan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref name="mujhseshadikarogi">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54557/|title=Mujhse Shaadi Karogi (2004)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140810164049/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54557/|archivedate=10 اگست 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref><br />
<br />
<ref>{{cite web|url=http://filmfareawards.indiatimes.com/articleshow/msid-1021384,curpg-4.cms|title=Nominees of 50th Filmfare Awards|publisher=Indiatimes|archive-url=https://archive.is/20120714184733/http://filmfareawards.indiatimes.com/articleshow/msid-1021384,curpg-4.cms|archive-date=14 جولائی 2012|dead-url=yes|accessdate=16 جون 2014}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''قتل''
|2004
| Lal !{{sort|Lal|Ravi Lal}}
|Kashmiri !{{sort|Kashmiri|Kader Kashmiri}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534777/|title=Hatya: The Murder (2004)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140810164207/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534777/|archivedate=10 اگست 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ایتراز''
|2004
| Malhotra !{{sort|Malhotra|Raj Malhotra}}
|Burmawalla !{{sort|Burmawalla|[[Abbas Burmawalla]]}}<br />
Burmawalla !{{sort|Burmawalla|[[Mustan Burmawalla]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/200448/Aitraaz|title=Aitraaz (2004)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140715002311/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/200448/Aitraaz|archivedate=15 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''میری بیوی کا جواب نہیں''
|2004
| Ajay
| Iqbal !{{sort|Iqbal|S M Iqbal}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/505044/|title=Meri Biwi Ka Jawaab Nahin (2004)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140720203822/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/505044|archivedate=20 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''گھر گریہستی''
|2004
|Himself
| Tillekar !{{sort|Tillekar|Mahesh Tillekar}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bbfc.co.uk/releases/ghar-grihasti-2004|title=Ghar Grihasti|publisher=[[British Board of Film Classification]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141029201236/http://www.bbfc.co.uk/releases/ghar-grihasti-2004|archivedate=29 اکتوبر 2014|deadurl=no|accessdate=28 اکتوبر 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''اب تمھارے حوالے وطن ساتھیو''
|2004
| Singh !{{sort|Singh|Rajeev Singh}}
|Sharma !{{sort|Sharma|[[Anil Sharma]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54464|title=Ab Tumhare Hawale Watan Saathiyo (2004)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140831180504/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54464|archivedate=31 اگست 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''انسان''
|2005
| Amjad
|Subhash !{{sort|Subhash|[[K. Subash]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/55992/Insan|title=Insan (2005)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714233334/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/55992/Insan|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''بے وفا''
|2005
| Raja
|Darshan !{{sort|Darshan|[[Dharmesh Darshan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://indiatoday.intoday.in/story/film-review-bewafaa-starring-anil-kapoor-akshay-kumar-kareena-kapoor/1/194289.html|title=Old refashioned|last1=Chopra|first1=Anupama|date=14 مارچ 2005|work=[[India Today]]|accessdate=7 ستمبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140907155805/http://indiatoday.intoday.in/story/film-review-bewafaa-starring-anil-kapoor-akshay-kumar-kareena-kapoor/1/194289.html|archivedate=7 ستمبر 2014|deadurl=no|publisher=[[Living Media]]|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''وقت: ریس اگینسٹ ٹائم''
|2005
| Thakur !{{sort|Thakur|Aditya Thakur}}
|Shah !{{sort|Shah|[[Vipul Amrutlal Shah]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bbc.co.uk/films/2005/04/20/waqt_2005_review.shtml|title=Waqt: The Race Against Time (2005)|last1=Pandohar|first1=Jaspreet|date=14 اپریل 2005|publisher=BBC|archiveurl=https://web.archive.org/web/20091006152845/http://www.bbc.co.uk/films/2005/04/20/waqt_2005_review.shtml|archivedate=6 اکتوبر 2009|accessdate=30 اگست 2014}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''گرم مصلیٰ''
|2005
| Deshpande !{{sort|Deshpande|Makrand "Mac" Deshpande}}
|Priyadarshan
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/538491/Garam%20Masala|title=Garam Masala (2005)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714230654/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/538491/Garam%20Masala|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''دیوانے ہئے پاگل''
|2005
| Hiranandani !{{sort|Hiranandani|Rocky Hiranandani}}
|Bhatt !{{sort|Bhatt|[[Vikram Bhatt]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/2005/nov/25dhp.htm|title=Deewane Hue Paagal: Good fun|last1=N|first1=Patcy|date=25 نومبر 2005|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150127105831/http://www.rediff.com/movies/2005/nov/25dhp.htm|archivedate=27 جنوری 2015|deadurl=no|accessdate=7 ستمبر 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''دوستی''
|2005
| Malhotra !{{sort|Malhotra|Raj Malhotra}}
|Darshan !{{sort|Darshan|[[Suneel Darshan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534204/Dosti%20-%20Friends%20Forever|title=Dosti: Friends Forever (2005)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131110021347/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/534204/Dosti%20-%20Friends%20Forever|archivedate=10 نومبر 2013|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''پھیملی''
|2006
| Bhatia !{{sort|Bhatia|Shekhar Bhatia}}
|Santoshi !{{sort|Santoshi|[[Rajkumar Santoshi]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54503/Family%20-%20Ties%20of%20Blood|title=Family – Ties of Blood (2006)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714144049/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54503/Family%20-%20Ties%20of%20Blood|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''میرے جیون ساتھی''
|2006
| Vicky
|Darshan !{{sort|Darshan|[[Suneel Darshan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/539931/Mere%20Jeevan%20Saathi|title=Mere Jeevan Saathi (2006)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714212215/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/539931/Mere%20Jeevan%20Saathi|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ہمکو دیوانہ کر گئے''
|2006
| Malhotra !{{sort|Malhotra|Aditya Malhotra}}
|Kanwar !{{sort|Kanwar|[[Raj Kanwar]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54517/Humko%20Deewana%20Kar%20Gaye|title=Humko Deewana Kar Gaye (2006)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714225846/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54517/Humko%20Deewana%20Kar%20Gaye|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''پھر ہیرا پھیری''
|2006
| Raju
| Vora !{{sort|Vora|[[Neeraj Vora]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54567/Phir%20Hera%20Pheri|title=Phir Hera Pheri (2006)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714234109/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54567/Phir%20Hera%20Pheri|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''جان-اے-منن''
|2006
| Rao !{{sort|Rao|Agastya Rao}}
|Kunder !{{sort|Kunder|[[Shirish Kunder]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/2006/oct/23jaan.htm|title=Jaan-E-Mann is a bizarre movie|last1=Pradhan|first1=Vidya|date=23 اکتوبر 2006|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141013232214/http://www.rediff.com/movies/2006/oct/23jaan.htm|archivedate=13 اکتوبر 2014|deadurl=no|accessdate=7 ستمبر 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''بھاگم حصہ''
|2006
| Bunty
| Priyadarshan
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/movie-review/Bhagam-Bhaag/movie-review/903798.cms|title=Movie review : Bhagam Bhaag|last1=Kazmi|first1=Nikhat|date=22 دسمبر 2006|work=The Times of India|accessdate=7 ستمبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151108020548/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/movie-review/Bhagam-Bhaag/movie-review/903798.cms|archivedate=8 نومبر 2015|deadurl=no|publisher=The Times Group|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''نمستے لندن''
|2007
| Singh !{{sort|Singh|Arjun Singh}}
|Shah !{{sort|Shah|[[Vipul Amrutlal Shah]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/movie-reviews/hindi/Namastey-London/movie-review/1802925.cms|title=Movie review : Namastey London|last=Kazmi|first=Nikhat|date=24 مارچ 2007|work=The Times of India|accessdate=21 اگست 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131222013623/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/movie-reviews/hindi/Namastey-London/movie-review/1802925.cms|archivedate=22 دسمبر 2013|deadurl=no|publisher=The Times Group|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''اے بیبی''
|2007
| Mehra !{{sort|Mehra|Ayush Mehra}}
| Sajid Khan
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54366/Heyy%20Babyy|title=Heyy Babyy (2007)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714123223/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54366/Heyy%20Babyy|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''بھول بھلئیا''
|2007
| Srivastava !{{sort|Srivastava|Aditya Shrivastava}}
| Priyadarshan
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54360/Bhool%20Bhulaiyaa|title=Bhool Bhulaiyaa (2007)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714225535/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/54360/Bhool%20Bhulaiyaa|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref><br />
|-
! align="left" scope="row" |''ویلکم''
|2007
| Saini !{{sort|Saini|Rajiv Saini}}
|Bazmee !{{sort|Bazmee|[[Anees Bazmee]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508650/Welcome|title=Welcome (2007)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714182530/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/508650/Welcome|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ٹشن''
|2008
| Pandey !{{sort|Pandey|Bachchan Pandey}}
|Acharya !{{sort|Acharya|[[Vijay Krishna Acharya]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/58411/Tashan|title=Tashan (2008)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714154217/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/58411/Tashan|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''سنگھ اج کنگ''
|2008
| Singh !{{sort|Singh|Happy Singh}}
| Bazmee !{{sort|Bazmee|[[Anees Bazmee]]}}
| style="text-align:center;" |<ref name="SIK">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/531032/Singh%20Is%20Kinng|title=Singh Is Kinng (2008)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714224225/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/531032/Singh%20Is%20Kinng|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref><br />
<ref>{{cite web|url=http://www.asianfilmawards.asia/nominees-and-winners/3rd-afa-nominees-and-winners/#film1|title=3rd AFA Nominees and Winners|publisher=[[Asian Film Awards]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140808083051/http://www.asianfilmawards.asia/nominees-and-winners/3rd-afa-nominees-and-winners/|archivedate=8 اگست 2014|deadurl=yes|accessdate=31 جولائی 2014|df=}}</ref><br />
<ref>{{cite news|url=http://variety.com/2008/film/reviews/singh-is-kinng-1200507766/|title=Singh is Kinng|date=13 اگست 2008|work=Variety|accessdate=31 جولائی 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140812202212/http://variety.com/2008/film/reviews/singh-is-kinng-1200507766/|archivedate=12 اگست 2014|deadurl=no|publisher=Penske Media Corporation|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''جمبو''
|2008
| style="text-align:center;" |Jumbo
|Kemgumnird !{{sort|Kemgumnird|Kompin Kemgumnird}}
| Voice only
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201901/Jumbo|title=Jumbo (2008)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714223619/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201901/Jumbo|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref><br />
<ref>{{cite news|url=http://archive.indianexpress.com/news/jumbo-%28animation%29/403109/|title=Jumbo (animation)|date=26 دسمبر 2008|work=The Indian Express|accessdate=31 جولائی 2014|publisher=Indian Express Group}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''چاندنی چوک ٹوچائینا''
|2009
| Sharma !{{sort|Sharma|Sidhu Sharma}}
|Advani !{{sort|Advani|[[Nikhil Advani]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/movie-review/Chandni-Chowk-to-China/movie-review/3985572.cms|title=Movie review : Chandni Chowk to China|last1=Kazmi|first1=Nikhat|date=15 جنوری 2009|work=The Times of India|accessdate=8 ستمبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151109045851/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/movie-review/Chandni-Chowk-to-China/movie-review/3985572.cms|archivedate=9 نومبر 2015|deadurl=no|publisher=The Times Group|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" | ''8 x 10 تصویر''
|2009
| Puri !{{sort|Puri|Jai Puri}} / Puri !{{sort|Puri|Jeet Puri}}
|Kukunoor !{{sort|Kukunoor|[[Nagesh Kukunoor]]}}
| style="text-align:center;" |<ref name="Tasveer">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/502847/8x10%20Tasveer|title=8 x 10 Tasveer (2009)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714231842/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/502847/8x10%20Tasveer|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''کمبکھت اشک''
|2009
| Shergill !{{sort|Shergill|Viraj Shergill}}
|Khan !{{sort|Khan|[[Sabbir Khan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201764/Kambakkht%20Ishq|title=Kambakkht Ishq (2009)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714233422/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/201764/Kambakkht%20Ishq|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''بلو''
|2009
| Malhotra !{{sort|Malhotra|Aarav Malhotra}}
|D'Souza !{{sort|D'Souza|Anthony D'Souza}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://movies.ndtv.com/movie-reviews/blue-442|title=Movie review : Blue|last1=Chopra|first1=Anupama|date=16 اکتوبر 2009|accessdate=8 ستمبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140908181441/http://movies.ndtv.com/movie-reviews/blue-442|archivedate=8 ستمبر 2014|deadurl=no|publisher=NDTV|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''دے دنا دن''
|2009
| Bankar !{{sort|Bankar|Nitin Bankar}}
|Priyadarshan
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/movie-review/De-Dana-Dan/movie-review/5272173.cms|title=Movie review : De Dana Dan|last1=Kazmi|first1=Nikhat|date=26 نومبر 2009|work=The Times of India|accessdate=8 ستمبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151109053246/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/movie-review/De-Dana-Dan/movie-review/5272173.cms|archivedate=9 نومبر 2015|deadurl=no|publisher=The Times Group|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ہیلو انڈیا''
|2009
| style="text-align:center;" |—
| Kapoor !{{sort|Kapoor|Shabnam Kapoor}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/245/|title=Akshay shoots for his long pending film titled Hello India in London|last1=Jha|first1=Subhash|date=29 اگست 2009|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140715001756/http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/245/|archivedate=15 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=18 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ہاؤسپھل''
|2010
| Aarush
| Khan !{{sort|Khan|[[Sajid Khan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/549425/Housefull|title=Housefull (2010)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714233321/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/549425/Housefull|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''کھٹا میٹھا''
|2010
| Tichkule !{{sort|Tichkule|Sachin Tichkule}}
|Priyadarshan
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://ibnlive.in.com/news/masand-khatta-meetha-a-schizophrenic-film/127366-47.html|title=Masand: 'Khatta Meetha'، a schizophrenic film|last1=Masand|first1=Rajeev|date=31 جولائی 2010|accessdate=8 ستمبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140908171847/http://ibnlive.in.com/news/masand-khatta-meetha-a-schizophrenic-film/127366-47.html|archivedate=8 ستمبر 2014|deadurl=no|publisher=[[CNN-IBN]]|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ایکشن ریپلے''
|2010
| Kumar !{{sort|Kumar|Kishen Kumar}}
|Shah !{{sort|Shah|[[Vipul Amrutlal Shah]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/entertainment/reviews/mayank-shekhar-s-review-action-replayy/article1-622338.aspx|title=Mayank Shekhar's review: Action Replayy|last1=Shekhar|first1=Mayank|date=4 نومبر 2010|work=Hindustan Times|accessdate=8 ستمبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140116144133/http://www.hindustantimes.com/entertainment/reviews/mayank-shekhar-s-review-action-replayy/article1-622338.aspx|archivedate=16 جنوری 2014|deadurl=yes|publisher=HT Media|df=dmy}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''تیس مار خاں''
|2010
| Khan !{{sort|Khan|Tabrez Mirza Khan}} / Khan !{{sort|Khan|Tees Maar Khan}}
| Khan !{{sort|Khan|[[Farah Khan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/review-review-tees-maar-khan-is-not-worth-even-a-free-ticket-1485367|title=Review: Tees Maar Khan is not worth even a free ticket|last1=Rao|first1=Renuka|date=23 دسمبر 2010|work=[[Daily News and Analysis]]|accessdate=8 ستمبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141012223534/http://www.dnaindia.com/entertainment/review-review-tees-maar-khan-is-not-worth-even-a-free-ticket-1485367|archivedate=12 اکتوبر 2014|deadurl=no|publisher=Diligent Media Corporation|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''پٹیالہ ہاؤس''
|2011
| Kahlon !{{sort|Kahlon|Parghat Singh 'Gattu' Kahlon}} / Kali
|Advani !{{sort|Advani|[[Nikhil Advani]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.rediff.com/movies/report/review-patiala-house/20110211.htm|title=Patiala House : Bend it like Akshay!|last1=Verma|first1=Sukanya|date=11 فروری 2011|accessdate=8 نومبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141108151149/http://www.rediff.com/movies/report/review-patiala-house/20110211.htm|archivedate=8 نومبر 2014|deadurl=no|publisher=Rediff.com|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''تھینکیو''
|2011
| Kishen
| Bazmee !{{sort|Bazmee|[[Anees Bazmee]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.rediff.com/movies/report/movie-review-thank-you/20110407.htm|title=Review: Thank You is unwatchable|last1=Sen|first1=Raja|date=7 اپریل 2011|accessdate=8 نومبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141014201950/http://www.rediff.com/movies/report/movie-review-thank-you/20110407.htm|archivedate=14 اکتوبر 2014|deadurl=no|publisher=Rediff.com|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''دیسی بوآئس''
|2011
| Patel !{{sort|Patel|Jignesh Patel}} / Jerry / Rocco
|Dhawan !{{sort|Dhawan|Rohit Dhawan}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.rediff.com/movies/report/review-desi-boyz/20111125.htm|title=Review: Desi Boyz and bad, bad girlz|last1=Sen|first1=Raja|date=25 نومبر 2011|accessdate=8 نومبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141108150718/http://www.rediff.com/movies/report/review-desi-boyz/20111125.htm|archivedate=8 نومبر 2014|deadurl=no|publisher=Rediff.com|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ہاؤسپھل 2''
| 2012
| Sunny
|Khan !{{sort|Khan|[[Sajid Khan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.rediff.com/movies/report/review-housefull-2-is-shamefully-bad/20120406.htm|title=Review: Housefull 2 is shamefully bad|last1=Sen|first1=Raja|date=6 اپریل 2012|accessdate=8 نومبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141108150839/http://www.rediff.com/movies/report/review-housefull-2-is-shamefully-bad/20120406.htm|archivedate=8 نومبر 2014|deadurl=no|publisher=Rediff.com|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''رووڈی رتھور''
|2012
| Rathore !{{sort|Rathore|Vikram Rathore}} / Shiva
| Prabhudeva
| style="text-align:center;" |<ref name="rowdy786">{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Another-double-role-for-Akshay/articleshow/16335924.cms|title=Another double role for Akshay|date=11 ستمبر 2012|work=The Times of India|accessdate=17 جولائی 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140717105548/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Another-double-role-for-Akshay/articleshow/16335924.cms|archivedate=17 جولائی 2014|publisher=The Times Group}}</ref><br />
<ref>{{cite news|url=http://www.rediff.com/movies/report/review-rowdy-rathore/20120601.htm|title=Review: Rowdy Rathore has old Khiladi, no new tricks|last1=Sen|first1=Raja|date=1 جون 2012|accessdate=8 نومبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141108150946/http://www.rediff.com/movies/report/review-rowdy-rathore/20120601.htm|archivedate=8 نومبر 2014|deadurl=no|publisher=Rediff.com|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''جوکر''
| 2012
| Rajkumar / Agastya
| Kunder !{{sort|Kunder|[[Shirish Kunder]]}}
| Also producer
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/entertainment/bollywood/akshay-kumar-to-pay-compensation-for-not-promoting-joker/article1-929954.aspx|title=Akshay Kumar to pay compensation for not promoting Joker?|last1=Marwah|first1=Navdeep Kaur|date=14 ستمبر 2012|work=Hindustan Times|accessdate=18 جون 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140315022336/http://www.hindustantimes.com/entertainment/bollywood/akshay-kumar-to-pay-compensation-for-not-promoting-joker/article1-929954.aspx|archivedate=15 مارچ 2014|deadurl=yes|publisher=HT Media|df=}}</ref><br />
<ref>{{cite news|url=http://www.rediff.com/movies/report/2012/aug/31/review-joker.htm|title=Review: Joker is a daft comedy|last1=Sen|first1=Raja|date=31 اگست 2012|accessdate=8 نومبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141108150754/http://www.rediff.com/movies/report/2012/aug/31/review-joker.htm|archivedate=8 نومبر 2014|deadurl=no|publisher=Rediff.com|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''او ایم جی - او مائی گوڈ''
|2012
| Yadav !{{sort|Yadav|Krishna Vasudev Yadav}}
|Shukla !{{sort|Shukla|[[Umesh Shukla]]}}
|Also producer
| style="text-align:center;" |<ref name="OMGFF">{{cite web|url=http://www.indiatimes.com/bollywood/filmfare-awards-2012-nominations-list-55204.html|title=Filmfare Awards 2012 – Nominations List|date=15 جنوری 2013|publisher=Indiatimes|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140812183740/http://www.indiatimes.com/bollywood/filmfare-awards-2012-nominations-list-55204.html|archivedate=12 اگست 2014|deadurl=no|accessdate=31 جولائی 2014|df=}}</ref><br />
<ref>{{cite news|url=http://www.rediff.com/movies/report/review-oh-my-god-is-a-brave-absorbing-take-on-religion/20120928.htm|title=Review: OMG-Oh My God is brave and absorbing|last1=Verma|first1=Sukanya|date=28 ستمبر 2012|accessdate=8 نومبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141016204554/http://www.rediff.com/movies/report/review-oh-my-god-is-a-brave-absorbing-take-on-religion/20120928.htm|archivedate=16 اکتوبر 2014|deadurl=no|publisher=Rediff.com|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''کھلاڑی 786''
| 2012
| Singh !{{sort|Singh|Bahattar Singh}} / Singh !{{sort|Singh|Tehattar Singh}}
| Mohan !{{sort|Mohan|[[Ashish R Mohan]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.rediff.com/movies/report/review-khiladi-786-is-unclever-unfunny/20121207.htm|title=Review: Khiladi 786 is unfunny, unclever|last1=Rishi|first1=Shubhir|date=7 دسمبر 2012|accessdate=8 نومبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141019171725/http://www.rediff.com/movies/report/review-khiladi-786-is-unclever-unfunny/20121207.htm|archivedate=19 اکتوبر 2014|deadurl=no|publisher=Rediff.com|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''بھاجی ان پرابلم''
|2013
| Kumar !{{sort|Kumar|Bakshay Kumar}}
| Kang !{{sort|Kang|Smeep Kang}}
| Also producer <br />
Punjabi language film
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://indiatoday.intoday.in/story/bollywood-regional-salman-khan-shah-rukh-khan-amitabh-bachchan/1/382647.html|title=Going regional: How celebs stars are taking to cinema here in a big way|last1=Srivastava|first1=Priyanka|date=13 ستمبر 2014|work=India Today|accessdate=30 اکتوبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160304095721/http://indiatoday.intoday.in/story/bollywood-regional-salman-khan-shah-rukh-khan-amitabh-bachchan/1/382647.html|archivedate=4 مارچ 2016|deadurl=no|publisher=Living Media|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''سپیشل 26''
| 2013
| Singh !{{sort|Singh|Ajay Singh}}
|Pandey !{{sort|Pandey|[[Neeraj Pandey]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Reviews/Anupama-Chopra-s-review-Special-26/Article1-1008866.aspx|title=Anupama Chopra's review: Special 26|last1=Chopra|first1=Anupama|date=8 فروری 2013|work=Hindustan Times|accessdate=8 نومبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141108160536/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Reviews/Anupama-Chopra-s-review-Special-26/Article1-1008866.aspx|archivedate=8 نومبر 2014|deadurl=yes|publisher=HT Media|df=dmy}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''72 مائیلس - ایک پرواس''
|2013
| style="text-align:center;" |—
|Patil !{{sort|Patil|Rajiv Patil}}
| Producer <br />
Marathi language film
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://ibnlive.in.com/news/akshay-kumars-marathi-film-72-miles-ek-pravas-selected-for-piff/443004-8-66.html|title=Akshay Kumar's Marathi film '72 Miles Ek Pravas' selected for PIFF|accessdate=16 جون 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140715210224/http://ibnlive.in.com/news/akshay-kumars-marathi-film-72-miles-ek-pravas-selected-for-piff/443004-8-66.html|archivedate=15 جولائی 2014|deadurl=no|publisher=CNN-IBN|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ونس آپون آ ٹائم ان ممبئی - 2''
|2013
| Khan !{{sort|Khan|Shoaib Khan}}
| Luthria !{{sort|Luthria|[[Milan Luthria]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://indiatoday.intoday.in/story/once-upon-ay-time-in-mumbai-dobaara-review/1/299795.html|title=Movie Review: Once Upon A Time In Mumbai Dobaara! struggles all along|last1=Chakravorty|first1=Vinayak|date=16 اگست 2013|work=India Today|accessdate=8 نومبر 2014|archiveurl=https://archive.is/20131223133456/http://indiatoday.intoday.in/story/once-upon-ay-time-in-mumbai-dobaara-review/1/299795.html|archivedate=23 دسمبر 2013|deadurl=no|publisher=Living Media|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''بوس''
| 2013
| Shastri !{{sort|Shastri|Suryakant Shastri}} / Boss
|D'Souza !{{sort|D'Souza|Anthony D'Souza}}
| style="text-align:center;" |<ref name="remakeboss">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/entertainment/bollywood/introducing-remake-raja-akshay-kumar/article1-918142.aspx|title=Introducing: Remake Raja Akshay Kumar|date=23 اگست 2012|work=Hindustan Times|accessdate=31 جولائی 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140415100253/http://www.hindustantimes.com/entertainment/bollywood/introducing-remake-raja-akshay-kumar/article1-918142.aspx|archivedate=15 اپریل 2014|deadurl=no|publisher=HT Media|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ہولیڈے''
| 2014
| Bakshi !{{sort|Bakshi|Viraat Bakshi}}
| Murugadoss !{{sort|Murugadoss|[[AR Murugadoss]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/tamil/movies/news/Thuppakki-remake-is-titled-Holiday/articleshow/23149747.cms|title=Thuppakki remake is titled Holiday|date=27 ستمبر 2013|work=The Times of India|accessdate=31 جولائی 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150917032253/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/tamil/movies/news/Thuppakki-remake-is-titled-Holiday/articleshow/23149747.cms|archivedate=17 ستمبر 2015|deadurl=no|publisher=The Times Group|df=}}</ref><br />
<ref>{{cite news|url=http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/akshay-kumar-on-holiday-this-is-one-character-im-gonna-be-sad-to-say-goodbye-to/|title=Akshay Kumar on ‘Holiday': This is one character I’m gonna be sad to say goodbye to|date=7 جون 2014|work=The Indian Express|accessdate=8 نومبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141108105019/http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/akshay-kumar-on-holiday-this-is-one-character-im-gonna-be-sad-to-say-goodbye-to/|archivedate=8 نومبر 2014|deadurl=no|publisher=Indian Express Group|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''انتر''
| 2014
| style="text-align:center;" |—
| Sarwate !{{sort|Sarwate|Gauri Karekar Sarwate}}
| Producer <br />
Marathi language film
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/marathi/movies/news-interviews/Akshay-Kumars-Marathi-film-changed-from-Adhantari-to-Anntar/articleshow/20029418.cms|title=Akshay Kumar's Marathi film changed from Adhantari to Anntar|last1=Kulkarni|first1=Pooja|date=14 مئی 2013|work=The Times of India|accessdate=16 جون 2014|publisher=The Times Group}}</ref><br />
<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/marathi/movies/Tanisha-chooses-Armaan-over-Akshay/articleshow/31397255.cms|title=Tanisha chooses Armaan over Akshay|date=4 مارچ 2014|work=The Times of India|accessdate=31 جولائی 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140404210016/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/marathi/movies/Tanisha-chooses-Armaan-over-Akshay/articleshow/31397255.cms|archivedate=4 اپریل 2014|deadurl=no|publisher=The Times Group|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''انٹرٹینمینٹ''
| 2014
| Lokhande !{{sort|Lokhande|Akhil Lokhande}}
| Sajid !{{sort|Sajid|[[Sajid-Farhad]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/movie-review/Entertainment/movie-review/39875295.cms|title=Movie review : Entertainment|last1=Iyer|first1=Meena|date=8 اگست 2014|work=The Times of India|accessdate=8 نومبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140929040144/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/movie-review/Entertainment/movie-review/39875295.cms|archivedate=29 ستمبر 2014|deadurl=no|publisher=The Times Group|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''Shaukeens !{{sort|Shaukeens|[[The Shaukeens]]}}''
| 2014
| Himself
| Sharma !{{sort|Sharma|[[Abhishek Sharma (director)|Abhishek Sharma]]}}
| Also producer
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.mid-day.com/articles/akshay-kumar-doesnt-want-to-over-promote-himself-for-the-shaukeens/15639156|title=Akshay Kumar doesn't want to over-promote himself for 'The Shaukeens'|last1=Tarannum|first1=Asira|date=27 ستمبر 2014|work=[[Mid Day]]|accessdate=8 نومبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141031153721/http://www.mid-day.com/articles/akshay-kumar-doesnt-want-to-over-promote-himself-for-the-shaukeens/15639156|archivedate=31 اکتوبر 2014|deadurl=no|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''بیبی''
|2015
| Ajay
|Pandey !{{sort|Pandey|[[Neeraj Pandey]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/akshay-kumars-baby-trailer-released/|title=Akshay Kumar’s ‘Baby’ trailer released|author1=Press Trust of India|date=4 دسمبر 2014|work=The Indian Express|accessdate=18 دسمبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141217165454/http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/akshay-kumars-baby-trailer-released/|archivedate=17 دسمبر 2014|deadurl=no|publisher=Indian Express Group|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''گبر اس بیک''
|2015
| Gabbar / Aditya
|Krish
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/report-watch-sholay-style-teaser-of-akshay-kumar-s-gabbar-is-back-2068549|title=Watch: Sholay style teaser of Akshay Kumar's 'Gabbar Is Back'|date=13 مارچ 2015|work=Daily News and Analysis|accessdate=15 مارچ 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150315230653/http://www.dnaindia.com/entertainment/report-watch-sholay-style-teaser-of-akshay-kumar-s-gabbar-is-back-2068549|archivedate=15 مارچ 2015|deadurl=no|publisher=Diligent Media Corporation|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''بردرس''
|2015
| Fernandes !{{Sort|Fernandes|David Fernandes}}
|Malhotra !{{sort|Malhotra|[[Karan Malhotra]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/Brothers-trailer-Things-we-liked-about-it/photostory/47627979.cms|title='Brothers' trailer: Things we liked about it|last1=Khuranaa|first1=Amann|work=The Times of India|accessdate=6 جولائی 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150614051127/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/Brothers-trailer-Things-we-liked-about-it/photostory/47627979.cms|archivedate=14 جون 2015|deadurl=no|publisher=The Times Group|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''سنگھ اس بلنگ''
|2015
|Raftaar Singh
|Prabhu Deva
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/akshay-kumar-survives-a-fire-accident-on-singh-is-bliing-sets-watch-video/|title=Akshay Kumar survives fire accident while shooting for 'Tung Tung Baje' in 'Singh Is Bliing'|date=26 اگست 2015|work=The Indian Express|accessdate=27 اگست 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150826220441/http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/akshay-kumar-survives-a-fire-accident-on-singh-is-bliing-sets-watch-video/|archivedate=26 اگست 2015|deadurl=no|publisher=Indian Express Limited|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ایئرلپھٹ''
|2016
| Katyal !{{Sort|Katyal|Ranjit Katyal}}
|Menon !{{sort|Menon|Raja Krishna Menon}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/twinkle-khanna-kids-nitara-aarav-in-jodhpur-for-dad-akshay-kumars-shoot/|title=Twinkle Khanna, kids Nitara-Aarav in Jodhpur for dad Akshay Kumar’s shoot|date=12 نومبر 2015|work=The Indian Express|accessdate=18 نومبر 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151119023439/http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/twinkle-khanna-kids-nitara-aarav-in-jodhpur-for-dad-akshay-kumars-shoot/|archivedate=19 نومبر 2015|deadurl=no|publisher=Indian Express Limited|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ہاؤسپھل 3''
|2016
| Sandy / Sundi
| Sajid-Farhad
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.mumbaimirror.com/entertainment/bollywood/Around-the-world-in-the-50s-with-Akshay/articleshow/49826676.cms|title=Around the world in the '50s with Akshay|last1=Iyer|first1=Sanyukta|date=18 نومبر 2015|work=[[Mumbai Mirror]]|accessdate=18 نومبر 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151119013524/http://www.mumbaimirror.com/entertainment/bollywood/Around-the-world-in-the-50s-with-Akshay/articleshow/49826676.cms|archivedate=19 نومبر 2015|deadurl=no|publisher=The Times Group|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''رستم''
|2016
| Rustom Pavri
|Tinu Suresh Desai !{{sort|Tinu Suresh Desai}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Akshay-Kumar-begins-Rustom-with-a-strong-ensemble-cast/articleshow/50706361.cms|title=Akshay Kumar begins 'Rustom' with a strong ensemble cast|date=25 جنوری 2016|work=The Times of India|accessdate=13 فروری 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160127232955/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Akshay-Kumar-begins-Rustom-with-a-strong-ensemble-cast/articleshow/50706361.cms|archivedate=27 جنوری 2016|deadurl=no|publisher=The Times Group|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''جولی ایل ایل بی 2''
|2017
| Jagadishwar "Jolly" Mishra
|Kapoor, Subhash{{sortname|Subhash|Kapoor}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/watch-akshay-kumar-looks-promising-as-jolly-in-jolly-llb-2-trailer/articleshow/56059688.cms|title=Watch: Akshay Kumar is promising as Jolly in 'Jolly LLB 2' trailer|date=19 دسمبر 2016|work=The Times of India|accessdate=16 جنوری 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20161223174529/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/watch-akshay-kumar-looks-promising-as-jolly-in-jolly-llb-2-trailer/articleshow/56059688.cms|archivedate=23 دسمبر 2016|deadurl=no|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''نام شبانہ''
|2017
| Ajay
|Nair !{{sort|Nair|[[Shivam Nair]]}}
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/naam-shabana-trailer-taapsee-pannus-action-akshay-kumar-punchline-keeps-you-hooked-watch-video-4518053/|title=Akshay Kumar’s Punchline Keeps You Hooked to Naam Shabana Trailer|date=10 فروری 2017|work=The Indian Express|accessdate=10 فروری 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170211022520/http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/naam-shabana-trailer-taapsee-pannus-action-akshay-kumar-punchline-keeps-you-hooked-watch-video-4518053/|archivedate=11 فروری 2017|deadurl=no|publisher=Indian Express Group|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ٹوئلیٹ: ایک پریم کہانی''
|2017
| Keshav
|Shree Narayan Singh
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/movies-to-look-forward-to/Akshay-Kumars-Toilet-Ek-Prem-Katha-to-release-on-جون-2/photostory/55409624.cms|title=Movies to look forward to|work=The Times of India|accessdate=16 جنوری 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170202013752/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/movies-to-look-forward-to/Akshay-Kumars-Toilet-Ek-Prem-Katha-to-release-on-جون-2/photostory/55409624.cms|archivedate=2 فروری 2017|deadurl=no|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" style="background:#FFFFCC;" |پیڈمین <br />
{{dagger|alt=Films that have not yet been released}}
|2018
| Lashmikant Chauhan
| R. Balki
| Filming
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/akshay-kumar-padman-2017-4454576/|title=Akshay Kumar to become on-screen Padman, shares first look of his|work=[[The Indian Express]]|accessdate=1 Jan 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170102173932/http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/akshay-kumar-padman-2017-4454576/|archivedate=2 جنوری 2017|deadurl=no|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" style="background:#FFFFCC;" |''2.0''[[File:Dagger-14-plain.png|link=|alt=Films that have not yet been released|14x14px]]{{dagger|alt=Films that have not yet been released}}
|2018
| Richard
| Shankar
| Post-production <br />
Bilingual film
| style="text-align:center;" |<ref name="THL">{{cite web|url=http://www.thehindu.com/features/cinema/rajinikanths-20-first-look-to-be-out-on-نومبر-20/article9206701.ece|title=Rajinikanth’s 2.0 first look to be out on نومبر 20|work=The Hindu|publisher=The Hindu Group|accessdate=23 مارچ 2017}}</ref><br />
<ref>{{cite web|url=http://movies.ndtv.com/regional/rajinikanth-starts-dubbing-for-2-0-today-1641936|title=Rajinikanth Starts Dubbing For 2.0 Today|publisher=[[NDTV]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170118032854/http://movies.ndtv.com/regional/rajinikanth-starts-dubbing-for-2-0-today-1641936|archivedate=18 جنوری 2017|deadurl=no|accessdate=16 جنوری 2017|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" style="background:#FFFFCC;" |[[File:Dagger-14-plain.png|link=|alt=Films that have not yet been released|14x14px]]گولڈ{{dagger|alt=Films that have not yet been released}}
|2018
| TBA
| Reema Kagti
| Filming
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.mid-day.com/articles/akshay-kumar-shooting-london-reema-kagti-gold-first-look-bollywood-news/18389152|title=Akshay Kumar begins shooting in London for Reema Kagti's 'Gold'|date=3 جولائی 2017|work=[[Mid Day]]|accessdate=4 جولائی 2017|archivedate=2017-07-03|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170703061429/http://www.mid-day.com/articles/akshay-kumar-shooting-london-reema-kagti-gold-first-look-bollywood-news/18389152}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" style="background:#FFFFCC;" |[[File:Dagger-14-plain.png|link=|alt=Films that have not yet been released|14x14px]]کیسری
|2019
| TBA
| Anurag Singh
| Also Producer <br />
Announced
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.timesnownews.com/entertainment/article/akshay-kumar-karan-johar-proudly-present-new-film-kesari-based-on-battle-of-saragarhi/104992|title=Akshay Kumar, Karan Johar ‘proudly present’ new film Kesari, based on Battle of Saragarhi|accessdate=11 اکتوبر 2017}}</ref>
|}
==== خاص دِکھّ ====
{| class="wikitable sortable plainrowheaders" style="text-align: center; margin-bottom: 10px;"
! scope="col" |نام
! scope="col" |سال
! scope="col" |رول
! scope="col" |ڈریکٹر
! class="unsortable" scope="col" |نوٹ
! class="unsortable" scope="col" width="2%" | حوالے
|-
! align="left" scope="row" |''آج''
|1987
| Karate Instructor
| Bhatt !{{sort|Bhatt|[[Mahesh Bhatt]]}}
|17-second appearance
| style="text-align:center;" |
|-
! align="left" scope="row" |''دل تو پاگل ہے''
|1997
| Ajay
| Chopra !{{sort|Chopra|[[Yash Chopra]]}}
|Extended guest appearance
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/57068/Dil%20To%20Pagal%20Hai|title=Dil To Pagal Hai (1997)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714233919/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/57068/Dil%20To%20Pagal%20Hai|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''متر پیارے نوں حال مریداں دا کہنا''
|2004
| style="text-align:center;" |—
| Aulakh !{{sort|Aulakh|Ratan Aulakh}}
| Credited as narrator<br />
[[پنجابی بولی|Punjabi language]] film
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite AV media|url=https://www.youtube.com/watch?v=B3c_aNp4s9k|title=Mitter Pyare Nu Haal Mureedan Da Kehna Full Punjabi Movie Superhit Punjabi Movies Akshay Kumar|date=21 ستمبر 2013|last=Aulakh|first=Ratan|language=Punjabi|publisher=Sushant Entertainment|via=[[YouTube]]|accessdate=25 اکتوبر 2014|deadurl=no|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140114185148/http://www.youtube.com/watch?v=B3c_aNp4s9k|archivedate=14 جنوری 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''اوم شانتی اوم''
|2007
|Himself
|Khan !{{sort|Khan|[[Farah Khan]]}}
| Special appearance
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.mensxp.com/entertainment/bollywood/9378-top-10-cameos-in-bollywood.html|title=Top 10 Cameos In Bollywood|last1=Saikia|first1=Priyankee|accessdate=28 اگست 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140903213729/http://www.mensxp.com/entertainment/bollywood/9378-top-10-cameos-in-bollywood.html|archivedate=3 ستمبر 2014|deadurl=no|publisher=[[MensXP.com]]|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''جانے کہاں سے آئی ہے''
|2010
|Himself
|Zaveri !{{sort|Zaveri|Milap Zaveri}}
| Special appearance
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/507376/Jaane%20Kahan%20Se%20Aayi%20Hai|title=Jaane Kahan Se Aayi Hai (2010)|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150518000459/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/cast/id/507376/Jaane%20Kahan%20Se%20Aayi%20Hai|archivedate=18 مئی 2015|deadurl=no|accessdate=16 جون 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''چلو دلی''
|2011
|Rana !{{sort|Rana|Vikram Rana}}
|Shah !{{sort|Shah|Shashant Shah}}
| Guest appearance
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.rediff.com/movies/report/movie-review-chalo-dilli/20110429.htm|title=Review: Chalo Dilli is an arduous journey to nowhere|last1=Arora|first1=Preeti|date=29 اپریل 2011|accessdate=8 نومبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141108151223/http://www.rediff.com/movies/report/movie-review-chalo-dilli/20110429.htm|archivedate=8 نومبر 2014|deadurl=no|publisher=Rediff.com|location=Mumbai|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''بریکئوے''
|2011
|Himself
|Lieberman !{{sort|Lieberman|[[Robert Lieberman]]}}
|Also Producer <br />
Special appearance in song "Shera Di Kaum"
| style="text-align:center;" |
|-
! align="left" scope="row" |''بومبے ٹالکیز''
|2013
|Himself
|Kashyap !{{sort|Kashyap|[[Anurag Kashyap]]}}<br />
Johar !{{sort|Johar|[[Karan Johar]]}}<br />
Akhtar !{{sort|Akhtar|[[Zoya Akhtar]]}}<br />
Banerjee !{{sort|Banerjee|[[Dibakar Banerjee]]}}
| Special appearance in song "Apna Bombay Talkies"
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.firstpost.com/bollywood/shah-rukh-akshay-aamir-its-raining-stars-in-apna-bombay-talkies-727547.html|title=Shah Rukh, Akshay, Aamir: It's raining stars in 'Apna Bombay Talkies'|date=26 اپریل 2013|work=Firstpost|accessdate=2 نومبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140822222358/http://www.firstpost.com/bollywood/shah-rukh-akshay-aamir-its-raining-stars-in-apna-bombay-talkies-727547.html|archivedate=22 اگست 2014|deadurl=no|publisher=Network 18|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''دل پردیسی ہو گیا''
|2013
| style="text-align:center;" |—
|Tapasvi !{{sort|Tapasvi|Thakur Tapasvi}}
| Special appearance<br />
[[پنجابی بولی|Punjabi language]] film
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://archive.indianexpress.com/news/akshay-kumars-friendly-gesture-misused-in-punjabi-film/1158057/|title=Akshay Kumar's friendly gesture misused in Punjabi film|date=21 اگست 2013|work=The Indian Express|accessdate=31 جولائی 2014|publisher=Indian Express Group}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''پھگلی''
|2014
| Himself
| Sadanand !{{sort|Sadanand|[[Kabir Sadanand]]}}
| Special appearance
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.ndtv.com/video/player/news/we-got-the-answer-to-yeh-fugly-fugly-kya-hai/322123|title=We Got the Answer to Yeh Fugly Fugly Kya Hai|date=20 مئی 2014|accessdate=31 اکتوبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141031122305/http://www.ndtv.com/video/player/news/we-got-the-answer-to-yeh-fugly-fugly-kya-hai/322123|archivedate=31 اکتوبر 2014|deadurl=no|publisher=NDTV|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''اے برو''
|2015
|Himself
|Ajay Chandok
| Special appearance in song "Birju"
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.thehindu.com/features/metroplus/a-double-take-on-twins/article6933010.ece|title=A double take on twins|last1=Rodricks|first1=Allan Moses|date=25 فروری 2015|work=[[The Hindu]]|accessdate=6 جولائی 2015|publisher=[[The Hindu Group]]|location=Bengaluru}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ڈشوم''
|2016
| Sameer Ghazi
| Rohit Dhawan
| Special appearance
| style="text-align:center;" |<ref>{{Cite web|url=http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/akshay-kumar-dishoom-look-we-have-never-seen-akshay-like-this-before-2935890/|title=Akshay Kumar’s Dishoom look: You have never seen Akshay like this before|author=Express Web Desk|date=26 جولائی 2016|work=The Indian Express|language=English|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160727125037/http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/akshay-kumar-dishoom-look-we-have-never-seen-akshay-like-this-before-2935890/|archivedate=27 جولائی 2016|deadurl=no|accessdate=28 جولائی 2016|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''نام شبانہ''
|2017
| Ajay
|Shivam Nair
| Special appearance
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://indiatoday.intoday.in/story/baby-2-prequel-taapsee-pannu-akshay-kumar-naam-shabana-malaysia/1/786914.html|title=Akshay Kumar’s ‘Baby’ trailer released|author1=Press Trust of India|date=4 دسمبر 2014|work=The Indian Express|accessdate=18 دسمبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20161014134533/http://indiatoday.intoday.in/story/baby-2-prequel-taapsee-pannu-akshay-kumar-naam-shabana-malaysia/1/786914.html|archivedate=14 اکتوبر 2016|deadurl=no|publisher=Indian Express Group|location=Mumbai|df=}}</ref>
|}
=== ڈوکومینٹری فلماں ===
{| class="wikitable plainrowheaders sortable" style="text-align: center; margin-bottom: 10px;"
! scope="col" width="25%" | نام
! scope="col" width="5%" | سال
! scope="col" | دے روپ وچ کریڈٹ
! scope="col" | ڈریکٹر
! class="unsortable" scope="col" | نوٹس
! class="unsortable" scope="col" width="2%" | {{Abbr|حوالے |Reference}}
|-
! align="left" scope="row" | ''Bollywood im Alpenrausch''
| 2000
| Uncredited
| Frei !{{Sort|Frei|[[Christian Frei]]}}
| Swiss film, cameo appearance
| style="text-align:center;" | <ref>{{cite web|url=http://www.swissfilms.ch/en/film_search/filmdetails/-/id_film/974192573|title=Bollywood im Alpenrausch – Indische Filmemacher erobern die Schweiz|publisher=Swiss Films|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140227012118/http://www.swissfilms.ch/en/film_search/filmdetails/-/id_film/974192573|archivedate=27 فروری 2014|accessdate=18 جون 2014}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" | ''White Knight''
| 2012
| Producer
| Srivastava !{{sort|Srivastava|[[Aarti Shrivastava]]}}
| style="text-align:center;" | <ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Akshay-produces-documentary-on-global-warming/articleshow/16710073.cms|title=Akshay produces documentary on global warming|last1=Kotwani|first1=Hiren|date=8 اکتوبر 2012|work=The Times of India|accessdate=20 اکتوبر 2014|publisher=The Times Group}}</ref>
|}
== ٹیلیوژن ==
{| class="wikitable sortable plainrowheaders" style="text-align: center; margin-bottom: 106px;" width="100%"
! scope="col" width="25%" | نام
! scope="col" width="10%" | سال
! scope="col" | چینل
! class="unsortable" scope="col" | نوٹس
! class="unsortable" scope="col" width="2%" | {{Abbr|حوالے|References}}
|-
! align="left" scope="row" |''7 ڈیڈلی آرٹس ود اکشے کمار''
|2004
| National Geographic Channel
| Host
| style="text-align:center;" |
|-
! align="left" scope="row" |''پھیئر پھیکٹر: کھتروں کے کھلاڑی''
|2008–9, 2011
| Colors
| Host for Season 1, 2 and 4
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.newindianexpress.com/entertainment/television/article202006.ece|title=Priyanka Chopra to host 'Fear Factor, Season 3'|date=8 اگست 2010|work=[[The New Indian Express]]|accessdate=31 جولائی 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140814175144/http://www.newindianexpress.com/entertainment/television/article202006.ece|archivedate=14 اگست 2014|deadurl=no|publisher=Express Publications|df=}}</ref><br />
<ref>{{cite web|url=http://ibnlive.in.com/news/akshay-kumar-back-to-khatron-ke-khiladi-season-4/148294-8-66.html|title=Akshay Kumar back to Khatron Ke Khiladi season 4|date=5 اپریل 2011|publisher=CNN-IBN|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140810191721/http://ibnlive.in.com/news/akshay-kumar-back-to-khatron-ke-khiladi-season-4/148294-8-66.html|archivedate=10 اگست 2014|deadurl=no|accessdate=31 جولائی 2014|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ماسٹرچھیپھ انڈیا''
|2010–11
| [[سٹار پلسّ|Star Plus]]
| Host for Season 1<br />
Special appearance in Season 2 Final
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://indiatoday.intoday.in/story/akshay-kumar-shipra-khanna-masterchef-india-season-2-salma-shazia/1/166940.html|title=Akshay Kumar appearance in the final|work=India Today|accessdate=21 اگست 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120104030531/http://indiatoday.intoday.in/story/akshay-kumar-shipra-khanna-masterchef-india-season-2-salma-shazia/1/166940.html|archivedate=4 جنوری 2012|publisher=Living Media}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''قبول اے''
|2014
| [[زی ٹیوی|Zee TV]]
| Viraat Bakshi
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite news|url=http://www.abplive.in/tv/2014/06/05/article337189.ece/Akshay-Kumar-performs-action-sequence-in-Qubool-Hai|title=Akshay Kumar performs action sequence in 'Qubool Hai'|date=5 جون 2014|work=[[ABP News]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140714190600/http://www.abplive.in/tv/2014/06/05/article337189.ece/Akshay-Kumar-performs-action-sequence-in-Qubool-Hai|archivedate=14 جولائی 2014|deadurl=yes|publisher=ABP Group|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''جمائی راجا''
|2014–2017
| [[زی ٹیوی|Zee TV]]
| Producer
| style="text-align:center;" |<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/news/2576644/Akshay-turns-TV-serial-producer-with-Jamai-Raja|title=Akshay turns TV serial producer with Jamai Raja|date=14 جولائی 2014|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141028184646/http://www.bollywoodhungama.com/news/2576644/Akshay-turns-TV-serial-producer-with-Jamai-Raja|archivedate=28 اکتوبر 2014|deadurl=no|accessdate=23 جنوری 2015|df=}}</ref>
|-
! align="left" scope="row" |''ڈیئر ٹو ڈانس''
|2014
| Life OK
| Host
| style="text-align:center;" | <ref name="d2d">{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/tv/news/Dare-To-Dance-with-Akshay-Kumar/articleshow/40264409.cms|title=Dare To Dance with Akshay Kumar|work=The Times of India|accessdate=14 اگست 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140814175702/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/tv/news/Dare-To-Dance-with-Akshay-Kumar/articleshow/40264409.cms|archivedate=14 اگست 2014|deadurl=no|publisher=The Times Group|df=}}</ref>
|}
== ایہہ وی ویکھو ==
* [[اکشے کمار دے حاصل کیتے اوارڈاں تے نامزدگیاں دی لسٹ]]
== حوالے ==
{{حوالے|30em}}
[[گٹھ:بھارتی فلمی جگت]]
[[گٹھ:بھارتی فلمی اداکار]]
1mx5z2tzs6qm3tub1ntqnj1y0b5denr
انایا بِرلا
0
66091
706752
699757
2026-05-02T10:06:58Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706752
wikitext
text/x-wiki
{{جانکاریڈبا سنگیت کلاکار|Background=سولو_گلوکار|background=solo_singer|Name=انایا برلا|name=Ananya Birla|image=Ananya Birla.jpg|caption= 2016 وچ برلا|birth_date={{birth date and age|1994|07|17|df=y}}|birth_place=[[Mumbai|ممبئی]]، انڈیا|Genre=* [[Pop music|پوپ]]
* [[Dance-pop|ڈانس-پوپس]]|genre={{hlist|[[Pop music|Pop]]|[[dance-pop]]}}|Occupation=*
* گلوکار
* گیت کار
* ایکٹیوسٹ(کارکنّ)
* صنعت کار|occupation={{hlist|Singer|Songwriter|Activist|Entrepreneur}}|Instrument=* ووکلز
* گٹار
* سنتور
* پیانو|instrument={{hlist|Vocals|guitar|santoor|piano}}|Years_active=2016–ہن|years_active=2016–present|Label=[[Universal Music India|یونیورسل میوزک انڈیا]]|label=[[Universal Music India]]|website={{URL|Ananyabirla.com}}}}'''انایا برلا''' ({{IPA-en|ʌˈnənjə ˈbɜːrlæ}}) اک بھارتی گلوکار، گیت کار اتے صنعت کار اے۔ 2016 وچ، برلا نے [[یونیورسل سنگیت انڈیا]] نال معاہدہ کیتا اتے اپنی پہلی سنگل فلم "لون دِی لائیف" رلیز کیتی۔<ref>{{Cite news|url=https://www.vogue.in/content/ananya-birla-indias-newest-musician-block/#s-cust0|title=Ananya Birla is India’s newest musician on the block|date=11 نومبر 2016|publisher=Vogue India|accessdate=2018-03-05|archivedate=2019-02-26|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190226222831/https://www.vogue.in/content/ananya-birla-indias-newest-musician-block/#s-cust0}}</ref>اپنے پہلے گانے دے پوسٹر چھاپن توں بعد، اسنے "مینٹ ٹو بی" <ref>{{Cite news|url=https://economictimes.indiatimes.com/magazines/panache/after-topping-charts-with-her-first-ananya-birla-announces-her-second-single/articleshow/59631843.cms|title=After topping charts with her first, Ananya Birla announces her second single|date=17 جولائی 2017|publisher=The Economic Times|accessdate=2018-03-05|archivedate=2017-12-15|archiveurl=https://web.archive.org/web/20171215053311/https://economictimes.indiatimes.com/magazines/panache/after-topping-charts-with-her-first-ananya-birla-announces-her-second-single/articleshow/59631843.cms}}</ref> جاری کیتا، جس نوںپلیٹینم ولوں آئی ایم آئی وچ دسمبر 2017 <ref>{{Cite news|url=http://www.business-standard.com/article/news-ians/ananya-birla-s-meant-to-be-certified-platinum-117112800524_1.html|title=Ananya Birla's 'Meant to be' certified platinum|date=28 نومبر 2017|publisher=Business Standard}}</ref>وچ پرمانت کیتا گیا۔ پلیٹینم نے انایا نوں پہلی بھارتی کلاکار بنا دتا۔<ref>{{Cite news|url=https://in.style.yahoo.com/ananya-birlas-meant-certified-platinum-084005552.html|title=Ananya Birla's 'Meant to be' certified platinum|last=Chaudhary|first=Deepti|date=28 نومبر 2017|publisher=Indo Asian News Service|accessdate=2018-03-05|archivedate=2018-06-12|archiveurl=https://web.archive.org/web/20180612140728/https://in.style.yahoo.com/ananya-birlas-meant-certified-platinum-084005552.html}}</ref>
== جیونی ==
اوہ آزاد [[مائیکروفینینس]] دی بانی اے، جہڑی پینڈو بھارت وچ عورتاں لئی مائیکروفینینس مہیا کردی اے۔<ref>{{Cite news|url=http://www.forbesindia.com/article/india-rich-list-2015/ananya-birla-her-fathers-daughter/41389/1|title=Ananya Birla: Her father's daughter|last=Chaudhary|first=Deepti|date=29 اکتوبر 2015|publisher=Forbes India}}</ref> انایا کروکارٹ<ref>{{Cite news|url=http://www.forbesindia.com/article/special/ananya-birla-ventures-into-luxury-ecommerce-business-with-curocarte/44257/1|title=Ananya Birla ventures into luxury ecommerce business with CuroCarte|date=8 ستمبر 2016|publisher=Forbes India}}</ref> دی بانی اتے ایمپاور<ref>{{Cite news|url=http://www.campaignindia.in/video/mpower-urges-india-to-stampoutstigma-on-mental-health/424280|title=MPower urges India to #StampOutStigma on mental health|date=19 فروری 2016|publisher=Campaign India}}</ref> دی شریک-بانی وی اے۔ برلا نوں اس دے کم اتے صنعت کاری لئی انعام ملیا اے، جس وچ [[ایٹی پناچی ٹرینڈشیٹر آف 2016 ایوارڈ]] جو نوجوان بزنس ویکتیاں لئی اے، وی شامل اے۔<ref>{{Cite news|url=http://economictimes.indiatimes.com/et-panache-trendsetter-awards-2016-ananya-birla-wins-the-trendsetting-young-business-person-award/videoshow/55048385.cms|title=ET Panache Trendsetter Awards 2016: Ananya Birla wins the Trendsetting Young Business Person Award|date=25 اکتوبر 2016|publisher=The Economic Times}}</ref> اوہ سبھ توں وڈے بچے اتے صنعت کار '''کمار منگلم برلا''' اتے '''نیرجا برلا''' دی دھی اے اتے برلا پروار دے چھیویں پیڑھی دی بچی اے۔ اوہ [[راجستھانی]] [[مارواڑی]] وپاری پروار نال تعلقات رکھدی اے۔<ref>{{Cite news|url=http://www.forbesindia.com/article/india-rich-list-2015/ananya-birla-her-fathers-daughter/41389/1|title=Ananya Birla: Her father's daughter|last=Chaudhary|first=Deepti|date=29 اکتوبر 2015|publisher=Forbes India}}</ref>
== شروع دا جیون ==
'''انایا برلا''' نے چھوٹی عمر وچ ہی میوزک وچ دلچسپی لینی شروع کر دتی سی اتے اسنے گیارھا سال دی عمر وچ ہی [[سنتور]] وجاؤن سکھ لیا سی۔<ref>{{Cite news|url=http://www.thehindubusinessline.com/companies/birla-heiress-hits-the-high-note-with-musical-debut/article9268001.ece|title=Birla heiress hits the high note with musical debut|date=25 اکتوبر 2016|publisher=The Hindu BusinessLine}}</ref> اس نے [[اؤکسپھورڈ یونیورسٹی]]، [[یونائیٹڈ کنگڈم]] وچ [[مطلب شاستر]] اتے پربندھن پڑھیا۔<ref>{{Cite news|url=http://www.pursuitist.in/meet-indias-young-successful-heiresses/|title=Meet India’s Young & Successful Heiresses|publisher=Pursuitist}}</ref>
اوہ 10 ویں سبھ توں امیر بھارتی [[ادتیا برلا گروپ]] دے چیئرمین [[کمار منگلم]] دی دھی اے۔
== سنگیتک کیریئر ==
'''انایا''' [[گٹار]] اتے [[سنتور]] وجاؤندی اے۔ جدوں اوہ یونیورسٹی سی تاں اسنے پباں اتے کلباں وچ گاؤنا اتے گٹار وجاؤن شروع کر دتا سی۔ اسنے اپنے گیت لکھنے وی شروع کر دتے سی۔<ref>{{Cite news|url=http://www.vogue.in/content/ananya-birla-indias-newest-musician-block/|title=Ananya Birla is India’s newest musician on the block|date=11 نومبر 2016|publisher=Vogue India|accessdate=2018-03-05|archivedate=2019-02-26|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190226222831/https://www.vogue.in/content/ananya-birla-indias-newest-musician-block/}}</ref> برلا دے ٹریک 'آئی ڈونٹ وانٹ ٹو لوَ' نے [[یونیورسل میوزک انڈیا]] دا دھیان کھچیا، جتھے اسنے آخر وچ دستخط کیتے سن۔<ref>{{Cite news|url=http://www.mid-day.com/articles/ananya-birla-set-to-launch-her-debut-single/17753153|title=Ananya Birla set to launch her debut single|date=12 نومبر 2016|publisher=Mid-Day|accessdate=2018-03-05|archivedate=2019-03-28|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190328231048/https://www.mid-day.com/articles/ananya-birla-set-to-launch-her-debut-single/17753153}}</ref> اس دا پہلا سنگل، "لون 'د لائیپھ'، [[]]جم بینز (جس نے پہلاں [[نیلی پھٹیڈو]]، [[چیرل کول]] اتے [[ڈیمی لوواٹو]] نال تعاون کیتا سی) ولوں لکھیا اتے تیار کیتا گیا سی اتے [[پھلڈیلپھیا]] دے اک سٹوڈیو وچ ریکارڈ اتے پیش کیتا گیا سی۔<ref>{{Cite news|url=http://www.hindustantimes.com/music/ananya-birla-launched-a-single-in-collaboration-with-afrojack-and-jim-beanz/story-D2Ow6kVAzWgQCqLl1wevZI.html|title=Ananya Birla launched a single in collaboration with Afrojack and Jim Beanz|date=14 نومبر 2016|publisher=Hindustan Times}}</ref> "لون 'د لائیپھ' 'دی [[ڈچّ]] دے ڈیجے ایفروجیک ولوں رمکس نے '''انانیا''' نوں پہلی بھارتی کلاکار بنا دتا، جسدی رکورڈنگ نوں عالمی پدھر اُتے یو ٹیوب اتے جون 2017 نوں 14 ملیان توں ودھ وار ویکھیا گیا۔<ref>{{Cite news|url=http://www.deccanherald.com/content/601020/i-love-making-history.html|title='I love making history'|date=13 مارچ 2017|publisher=Deccan Herald}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.youtube.com/watch?v=iQDXkdH9sbE|title=Livin' the Life by Ananya Birla (Afrojack remix)|publisher=YouTube}}</ref>
اسنے جولائی 2017 وچ اپنی اگلی سنگل "مینٹ ٹو بی" رلیز کیتی، جس نوں بعد وچ [[بھارتی سنگیت]] صنعت (آئی ایم آئی) دے مطابق سرٹیفکیٹ لئی مانتا حاصل ماپدنڈ مطابق پلیٹنم نوں پرمانت کیتا گیا سی۔ اس نال '''انانیا''' نوں پہلا بھارتی کلاکار بنا دتا گیا اے، جو سنگل انگریزی ٹریک نال پلیٹینم گئی۔<ref>{{Cite news|url=http://www.business-standard.com/article/news-ians/ananya-birla-s-meant-to-be-certified-platinum-117112800524_1.html|title=Ananya Birla's 'Meant to be' certified platinum|date=28 نومبر 2017}}</ref>
اسنے ہال ہی وچ 1 مارچ 2018 نوں اپنا نواں سنگل "ہولڈ آن" رلیز کیتا۔
== کیریئر ==
'''انایا برلا''' نے 17 سال دی عمر وچ آزاد [[مائیکروپھنینس]] دا قیام کیتا۔ ایہہ ادارہ پینڈو بھارت وچ واقع خواتین ادمیاں نوں چھوٹ دندی اے۔ اپریل 2016 تک، چار بھارتی راجاں دیاں 70 برانچاں وچ کمپنی کول 600 توں ودھ اہلکار سن۔ <ref>{{Cite news|url=https://www.svatantramicrofin.com/pdf/Ananya-Birla.pdf|title=Making her Mark: Ananya Birla|date=اپریل 2016|publisher=IndianCEO|accessdate=2018-03-05|archivedate=2017-02-05|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170205061700/https://www.svatantramicrofin.com/pdf/Ananya-Birla.pdf}}</ref>اس دے لیڈرشپ ماتحت، آزاد نے بیسٹ سٹارٹ-اپارٹ (سکوک پھائینینشیئل انجلازن اینڈ ڈومپننگ ایوارڈ، 2014)، آتنکرتی @ کم: سچ بھارت سمن (سچ بھارت سنگم 2015) لئی گولڈ اوارڈ جتیا اتے اک گنوتا والے لون پورٹپھولیؤ قایم رکھیا اے۔ دیش وچ سبھ توں گھٹ ویاج دراں<ref>{{Cite news|url=https://indianceo.in/general/ananya-birla-fortune-talks-success/|title=Ananya Birla paves her own path|date=27 ستمبر 2016|publisher=IndianCEO|accessdate=2018-03-05|archivedate=2019-02-23|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190223024339/https://indianceo.in/general/ananya-birla-fortune-talks-success/}}</ref> برلا ایسوچیم دی مائیکروپھائنینس کونسل آف انڈیا دے سہِ-چیئرپرسن وی ہن ۔<ref>{{Cite news|url=http://www.youngbusinesswomen.in/|title=Young Business Woman 2016|publisher=CNBC TV18|accessdate=2018-03-05|archivedate=2017-02-02|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170202013511/http://www.youngbusinesswomen.in/}}</ref>
2016 وچ، برلا [[کروکارٹ]] دی بانی اتے سی ای او بن گئی، جو اک وستو-لسٹ مشتمل گلوبل لگزری [[ای-کامرس]] پلیٹ فارم اے۔<ref>{{Cite news|url=http://www.forbesindia.com/article/special/ananya-birla-ventures-into-luxury-ecommerce-business-with-curocarte/44257/1|title=Ananya Birla ventures into luxury ecommerce business with CuroCarte|date=8 ستمبر 2016|publisher=Forbes India}}</ref>
== مہم کم ==
جدوں انگلینڈ وچ سی تاں برلا نوں اک 'طالب علم دی مدد' لئی ہیلپ-لائن بارے پتہ لگا، جو چنتا اتے ڈپریشن پیڑت نوجواناں دی مدد کردی سی۔<ref>{{Cite news|url=http://indiatoday.intoday.in/story/ananya-birla-kumar-mangalam-birla-svatantra-microfinance-build-my-own-legacy/1/667226.html|title=What's in a name: I want to build my own legacy says Ananya Birla|date=13 مئی 2016|publisher=India Today}}</ref>
یونیورسٹی دے بعد، اوہ بھارت پرط آئی اتے سیٹئپّ - اپنی ماں دے نال-نال اک دماغی صحتَ دی پہل کیتی، جو کہ ایمپاور دے ناں نال مشہور اے اتے اسنے پورے بھارت وچ دماغی بیماری والے لوکاں متعلق کلنک نوں ختم کرن دی کوشش کیتی۔ [[ایمپاور]] دماغی حالت توں پیڑت بچیاں لئی اک علاج مرکز کھولن لئی وی ذمہ وار اے۔<ref>{{Cite web|url=https://www.mpowerminds.com/|title=Mpower homepage|access-date=23 جنوری 2017|archive-date=2017-02-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20170202115437/https://www.mpowerminds.com/}}</ref>
== پرکاشن ==
* انٹرنیشنل پوپ سٹار انایا برلا، بھارت وچ سوشل پرورتن اتے عورتاں دے ادھیکاراں دی موہری ایجنٹ: "ساڈی ساریا دی آواز وچ بہت طاقتور ہتھیار اے"، 21 فروری 2018 گٹارگرلز [[میگزین]]: انٹرویو [[گٹار گرل میگزین]]، 2018 ۔<ref>{{Cite web|url=http://guitargirlmag.com/interviews/international-pop-star-ananya-birla-leading-agent-social-change-womens-rights-india-incredibly-powerful-weapon-voice/|title=International Pop Star Ananya Birla, the leading agent of social change and women's rights in India: "We all have an incredibly powerful weapon in our voice"، Guitargirlmag.com|website=www.guitargilmag.com|publisher=Guitar Girl Magazine|access-date=فروری 21, 2018}}</ref>
== حوالے ==
{{حوالے}}
{{حوالے}}
[[گٹھ:بھارتی کمپنی کھوجی]]
[[گٹھ:بھارتی کمپنی کھوجی عورتاں]]
[[گٹھ:زندہ لوک]]
[[گٹھ:بھارتی عورتاں]]
cujl8zo4tb2b5r3uwew6q9elmb90zyl
امریکی آزادی اعلان
0
67567
706724
510247
2026-05-01T14:38:03Z
Punjabi Log
44034
706724
wikitext
text/x-wiki
'''امریکہ دی آزادی دا اعلان''' (Declaration of Independence) اک سیاسی دستاویز اے جسدے بنیاد اتے [[انگلینڈ]] دے 13 شمالی-امریکی ریاستاں نے 4 جولائی، 1776 نوں آپ نوں انگلینڈ توں آزاد اعلان کر لیا۔ ادوں توں 4 [[جولائی]] نوں [[امریکہ]] وچ قومی چھٹی ہندی اے۔ ایہ اعلان صرف سیاسی قدم نہیں سی، بلکہ اک نئے قومی نظریے دی بنیاد وی سی، جیہڑا آزادی، برابری تے عوامی حقوق اُتے مبنی سی۔
اٹھارہویں صدی وچ برطانیہ دیاں ایہ ۱۳ نوآبادیاں شمالی امریکہ دے مشرقی ساحل اُتے آباد سن۔ ابتدا وچ ایہ علاقے برطانوی حکومت دے تابع سن، پر وقت دے نال نوآبادیاں دے رہن والے لوکاں وچ بےچینی ودھدی گئی۔ اس دی وڈی وجہ برطانوی حکومت ولوں لائے گئے ٹیکس، سخت قوانین تے مقامی نمائندگی دی کمی سی۔ نوآبادیاتی لوگ سمجھدے سن کہ انہاں اُتے فیصلے تھوپے جا رہے نیں، حالانکہ انہاں دی اپنی آواز حکومت وچ شامل نہیں۔
ایس صورتحال نوں اکثر “Taxation without Representation” دے نعرے نال بیان کیتا جاندا اے۔ مطلب ایہ سی کہ ٹیکس تاں وصول کیتے جا رہے سن، پر نوآبادیات دے نمائندے برطانوی پارلیمنٹ وچ موجود نہیں سن۔ ایس گل نال غصہ ہور ودھ گیا۔ چائے اُتے ٹیکس لگن توں بعد مشہور “Boston Tea Party” دا واقعہ پیش آیا، جتھے مظاہرین نے برطانوی چائے سمندر وچ سُٹ دتی۔ ایہ واقعہ آزادی دی تحریک وچ اک اہم موڑ ثابت ہویا۔
جدوجہد دے دوران نوآبادیات دے رہنماء اکٹھے ہوئے تے اپنے سیاسی مستقبل بارے سنجیدہ غور کیتا۔ آخرکار فیصلہ ہویا کہ برطانیہ توں مکمل علیحدگی دا اعلان کیتا جاوے۔ ایس مقصد لئی اک دستاویز تیار کیتی گئی، جس نوں “Declaration of Independence” دا ناں دتا گیا۔ ایہ اعلان بنیادی طور اُتے اک سرکاری بیان سی، جیہڑا دنیا نوں دسدا سی کہ ایہ ریاستاں ہُن برطانوی سلطنت دا حصہ نہیں رہیاں۔
ایس تاریخی دستاویز دا مسودہ زیادہ تر Thomas Jefferson نے تیار کیتا۔ اوہ اُس وقت دے نمایاں مفکر تے سیاستدان سن۔ انہاں دے نال ہور رہنماء وی شامل سن، جنہاں وچ John Adams تے Benjamin Franklin قابلِ ذکر نیں۔ ایہ دستاویز فلسفیانہ انداز وچ ایہ مؤقف پیش کردی اے کہ سارے انسان برابر پیدا ہُندے نیں تے انہاں نوں کچھ بنیادی حقوق حاصل ہُندے نیں، جیہڑے کوئی حکومت نہیں چھین سکدی۔
اعلان وچ خاص طور اُتے “زندگی، آزادی تے خوشی دی جستجو” نوں بنیادی انسانی حق قرار دتا گیا۔ ایہ الفاظ بعد وچ امریکی قومی شناخت دا حصہ بن گئے۔ ایس نظریے نے نہ صرف امریکہ بلکہ دنیا بھر وچ جمہوریت، انسانی حقوق تے آزادی دیاں تحریکاں نوں متاثر کیتا۔ کئی ملکاں نے ایس اصول نوں اپنی سیاسی سوچ وچ شامل کیتا۔
۴ جولائی ۱۷۷۶ نوں ایس اعلان نوں سرکاری طور اُتے منظور کر لیا گیا۔ ایہ دن امریکی تاریخ دا سنگِ میل سمجھیا جاندا اے۔ اگرچہ آزادی دی جنگ فوراً ختم نہیں ہوئی، پر ایہ اعلان نوآبادیات دے ارادے دی واضح علامت سی۔ اس توں بعد جنگ جاری رہی تے آخرکار ۱۷۸۳ وچ برطانیہ نے امریکہ دی آزادی تسلیم کر لئی۔
اعلانِ آزادی صرف اک جنگی اعلان نہیں سی، بلکہ اک نظریاتی انقلاب وی سی۔ ایس نے حکومت دے مقصد نوں عوام دی خدمت نال جوڑیا۔ ایس سوچ مطابق حکومت اوہدے لئی ہُندی اے کہ اوہ عوام دے حقوق دی حفاظت کرے، نہ کہ انہاں اُتے ظلم کرے۔ جے حکومت ایہ فرض پورا نہ کرے، تاں عوام نوں اوہ حکومت بدلنے دا حق اے۔
آج وی امریکہ وچ ۴ جولائی نوں قومی تہوار دے طور اُتے منایا جاندا اے۔ ایس دن پریڈاں، آتش بازی، تقاریب تے خاندانی اجتماعات ہُندے نیں۔ ایہ صرف اک جشن نہیں، بلکہ امریکی قوم لئی اپنی تاریخ، قربانیاں تے آزادی دی قدر دا اظہار وی اے۔ ایس دن نوں “Independence Day” دے ناں نال جانیا جاندا اے۔
مختصر ایہ کہ امریکہ دی آزادی دا اعلان جدید سیاسی تاریخ دی اک بنیادی دستاویز اے۔ ایس نے نہ صرف اک نئی قوم دی بنیاد رکھی بلکہ آزادی، مساوات تے انسانی وقار دے اصول نوں عالمی سطح اُتے مضبوط کیتا۔ ایس دے اثرات آج وی دنیا دے سیاسی نظاماں تے جمہوری اقدار وچ واضح نظر آندے نیں۔{{ادھار}}
[[گٹھ:امریکہ دی تریخ]]
o7lcb8l81uo8evysqjp8bahl77xt0s5
کالاباغ ڈیم
0
68707
706732
651819
2026-05-01T15:53:16Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706732
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox dam
| name = کالاباغ ڈیم
| name_official =
| image =
| image_size =
| image_caption =
| image_alt =
| location_map = Pakistan
| location_map_size =
| location_map_caption =
| coordinates = {{coord|32|57|23|N|071|36|49|E|type:landmark|display=inline,title}}
| country = [[پاکستان]]
| location = [[کالا باغ]]، [[ضلع میان٘والی]]
| status = P
| construction_began =
| opening =
| demolished =
| cost =
| owner =
| dam_type = Earthfill dam (zoned fill embankment with clay core)
| dam_height = {{Convert|79|m|ft|0|abbr=on}}
| dam_height_thalweg =
| dam_height_foundation=
| dam_length = {{Convert|3350|m|ft|0|abbr=on}}
| dam_width_crest =
| dam_width_base =
| dam_elevation_crest =
| dam_crosses = انڈس دریا
| spillway_count =
| spillway_type =
| spillway_capacity =
| res_name =
| res_capacity_total =
| res_capacity_active = {{Convert|7.52|km3|acre.ft|abbr=on}}
| res_capacity_inactive= {{Convert|9.7|km3|acre.ft|abbr=on}}
| res_catchment = {{Convert|110500|sqmi|km2|abbr=on}}
| res_surface =
| res_elevation =
| res_max_depth =
| res_max_length =
| res_max_width =
| res_tidal_range =
| plant_operator =
| plant_commission =
| plant_decommission =
| plant_type =
| plant_hydraulic_head = {{Convert|170|ft|m|0|abbr=on}}
| plant_turbines = 12 x 300 [[واٹ]]
| plant_capacity = 3,600 [[واٹ]] (max. planned)
| plant_annual_gen = 11,400 GWh
| website =
| extra =
}}
'''کالا باغ ڈیم'''، [[پاکستان]] دا پاݨی نوں ذخیرہ کرن، بجلی دی پیداوار، زرعی زمیناں نوں سیراب کرن تے سیلاب دیاں تباہ کاریاں توں بچاؤ لئی اک وڈا آبی منصوبہ اے۔ انڈس دریا اُتے بنن والے اس منصوبے لئی منتخب کیتا گیا مقام [[کالا باغ]] اے جو [[ضلع میان٘والی]] وچ واقع اے۔ ایہ ڈیم 3600 میگاواٹ بجلی پیدا کر سکدا اے تے مُلک وچ سیلاب دے دائمی مسئلے تے پاݨی دے بحران نوں وی ختم کرسکدا اے۔
== تاریخ ==
تربیلا ڈیم تے منگلا ڈیم دی تعمیر توں بعد کالاباغ سبھ توں زیادہ ترجیحی ڈیم دا منصوبہ بݨ گیا۔ 1979 وچ حکومت نے ایہدی تیاری، تفصیلی ڈیزائن تے فزیبلٹی لئی UNDP توں 25 ملیئن ڈالر دی گرانٹ حاصل کیتی۔ حکومت نے ورلڈ بینک نال رابطہ کیتا، جیہنے اس منصوبے دی مالی معاونت اُتے رضامندی ظاہر کیتی۔ گزشتہ ڈیم منصوبےآں، منگلا ڈیم (ایوب خان دے دور وچ) تے تربیلا ڈیم (ذوالفقار علی بھٹو دے دور وچ) نوں کدی کسے مخالفت دا سامݨا نئیں کرنا پیا۔ حتّا کہ کالاباغ نوں سینٹرل ڈیولپمنٹ ورکنگ پارٹی نے بغیر کسے اختلاف دے منظور کیتا۔
کالاباغ ڈیم دا مسئلہ سابق وزیر اعظم ذوالفقار علی بھٹو دی پھانسی توں بعد سیاست دی شکل اختیار کرگیا، جو سندھ دا اک مقبول رہنما سی۔ اس تنازعے وچ وادھا ضیاء الحق تے اوہدے اپݨے صوبہ سرحد دے گورنر فضل حق دے درمیان جھگڑا سی، جیہنے عوامی نیشنل پارٹی نوں مخالفت لئی تیار کیتا تے سندھی قوم پرستاں نال رابطہ کرکے اوہناں نوں وی ہمنوا بݨایا۔
دسمبر 2005 وچ صدر پرویز مشرف نے اعلان کیتا کہ اوہ پاکستان دے وسیع تر مفاد وچ کالاباغ منصوبے نوں دوبارہ شروع کرن گے۔ 26 مئی 2008 نوں پیپلز پارٹی دے پاݨی و بجلی دے وفاقی وزیر، راجا پرویز اشرف نے کہیا کہ "کالاباغ ڈیم نئیں بݨے گا تے ایہ منصوبہ سندھ تے سرحد دی مخالفت دی وجہ توں منسوخ کر دتا گیا اے"۔
== منصوبے اُتے اعتراضات ==
کالاباغ ڈیم دی تعمیر دے منصوبے دے پیش ہُندے ای [[پاکستان]] دے [[صوبہ سرحد]] تے [[صوبہ سندھ]] دے قوم پرستانہ سیاست کرن والے گروہاں ولوں مخالفت ہوئی۔ [[پنجاب]] اس منصوبے دی تعمیر دے حق وچ اے۔ مرکزی حکومت دی تشکیل وی عام طور اُتے صوبہ پنجاب دی سیاست دے گرد گھمدی اے۔ پنجاب توں علاوہ دوسرے صوبےآں نے اس منصوبے دی تعمیر دے خلاف صوبائی اسمبلیاں وچ متفقہ قرارداداں منظور کیتیاں تے تحفظات دا اظہار کیتا۔ اودوں توں ایہ منصوبہ کھٹائی وچ پیا رہیا تے اس اُتے کوئی وی تعمیری کم نئیں کیتا گیا۔<br/>
سیاسی تے علاقائی مخالفتاں توں علاوہ اک وڈی رکاوٹ جو اس منصوبے دے راہ وچ حائل اے اوہ عالمی قانون برائے تقسیم پاݨی دی اے، جس دے مطابق کسے وی دریا دے آخری حصہ اُتے موجود فریق دا ایہ نہ صرف قانونی بلکہ قدرتی حق اے کہ پاݨی دی ترسیل اس تک ممکن رہے۔ اسی وجہ توں انڈس دریا دے آخری حصے اُتے موجود فریق صوبہ سندھ دے خدشات دور کیتے بغیر اس منصوبے دی تعمیر قابل اعتراض اے۔ البتہ اس قانون وچ ایہ وی شامل اے کہ جے دریا دے آخری حصے اُتے موجود فریق دریا دے پاݨی نوں استعمال وچ نئیں لیاؤندا تاں ڈیم دی تعمیر ممکن بݨائی جا سکدی اے۔ <br/>
گو اس منصوبے توں حاصل ہوݨ والے فوائد وچ [[بجلی]] دی پیداوار تے پاݨی دا ذخیرہ کرنا، جس توں زرعی زمین سیراب ہو سکدی اے شامل اے پر ایہدے ماحول اُتے وی کچھ اثرات نیں، جو کسے وی اس طرحاں دے وڈے منصوبے دی وجہ توں ماحول نوں لاحق ہو سکدے نیں۔ اس توں علاوہ ایہ منصوبہ اک وڈی آبادی دی ہجرت دا وی سبب بݨے گا۔ اس منصوبے دے مخالفین نے حاصل ہوݨ والے فوائد دی نسبت ایہدے نقصانات نوں واضح طور تے اجاگر کیتا اے جیہدی وجہ توں مخالف صوبےآں وچ عوامی رائے عامہ اس منصوبے دی تعمیر دے حوالے نال ہموار نئیں۔ عالمی قانون برائے تقسیم پاݨی، عوامی رائے عامہ تے فریقین دا نقطہ نظر اوہ چند عوامل نیں جیہناں دے سبب [[1984ء]] توں تک اس منصوبے اُتے پیش رفت نئیں ہوسکی۔<br/>
== صوبہ پنجاب دا نقطہ نظر ==
[[پاکستان]] دی ودھدی [[آبادی]]، [[صنعت]] و [[زراعت]] دی ضروریات نوں پورا کرن لئی پاݨی درکار اے، کالاباغ ڈیم دا منصوبہ بلاشبہ پاکستان دی ایہناں ضروریات نوں نہ صرف پورا کر سکدا اے بلکہ ایہ پورے ملک لئی سستی بجلی دا اک مستقل ذریعہ وی ثابت ہو سکدا اے۔<br/>
پنجاب وچ اک عام رائے ایہ اے کہ [[بحیرہ عرب]] وچ دریائے انڈس دا گرنا اصل وچ پاݨی دے ذخیرے دا ضیاع اے۔ ایہ پاݨی ملک وچ اوہناں زمیناں نوں سیراب کر سکدا اے جو پاݨی دی عدم دستیابی دی وجہ توں بنجر نیں۔<br/>
پنجاب دے نقطہ نظر وچ کالاباغ ڈیم توں علاوہ وی دو وڈے منصوبے [[دیامیر بھاشا ڈیم]] تے سکردو ڈیم وی تعمیر کیتے جاݨے چاہیدے نیں۔ کالاباغ ڈیم چونکہ ایہناں تناں منصوبےآں وچ بہتر وسائل دی دستیابی دی وجہ توں قابل عمل اے تے ایہنوں سبھ توں پہلاں تعمیر ہونا چاہیدا۔ [[بہاولپور ڈویژن]] تے [[ملتان ڈویژن]] دے علاقے کالاباغ ڈیم دے ذخیرے توں سبھ توں زیادہ مستفید ہوݨ گے۔<br/>
پنجاب وچ کالاباغ ڈیم دی تعمیر دے حق وچ کئی مظاہرے وی کیتے گئے نیں، بلکہ وقتن فوقتن عوامی سطح اُتے ایسے مظاہرے نقص امن دی وجہ وی بݨے نیں۔ [[1960ء]] دے اوائل وچ [[بھارت]] دے نال پاݨی دی تقسیم دے معاہدےآں اُتے [[پاکستان]] نے دستخط کیتے۔ اس معاہدے دے تحت [[دریائے ستلج|ستلج]] تے [[دریائے بیاس|بیاس]] دے حقوق [[بھارت]] نوں دے دتے گئے۔ اودوں توں بھارت [[دریائے راوی]]، [[دریائے ستلج|ستلج]] تے [[دریائے بیاس|بیاس]] نوں صرف سیلابی پاݨی دے اخراج لئی استعمال کردا آیا اے۔ [[پاکستان]] تے [[بھارت]] دے وچکار ہوݨ والے معاہدے دی رو نال ایہناں دریاواں اُتے ڈیم دی تعمیر دا حق رکھدا اے۔ [[پاکستان]] دی وفاقی حکومت ایہناں وچوں کسے وی منصوبے اُتے واضح کامیابی حاصل نئیں کر سکی، جیہدے نتیجے وچ پنجاب نوں فراہم کیتا جاݨ والا پاݨی صرف تن دریاواں تک محدود ہو گیا۔ پنجاب دے نقطہ نظر وچ کالا باغ ڈیم دو دریاواں یعݨی [[دریائے ستلج]] تے [[دریائے بیاس|بیاس]] دی بھارت نوں حوالگی دے نتیجے وچ ہوݨ والے صوبائی نقصانات دا بہتر نعم البدل ثابت ہو سکدا اے، ایہ صوبائی نقصان بلاشبہ وفاقی سطح اُتے ہوݨ والی ناانصافی تے حق تلفی اے، جیہدے ذمہ دار صوبہ سندھ تے صوبہ خیبر وی نیں۔<br/>
پنجاب دی اس منصوبے دی حمایت اصل وچ اس حقیقت نال وی جڑی ہوئی اے کہ کالا باغ ڈیم توں تقریبن 3600 میگا واٹ بجلی حاصل ہو سکدی اے جو پاکستان دی توانائی دے مسائل ہمیشا لئی ختم کرن لئی کافی اے۔ ایہ نہ صرف پنجاب بلکہ پورے پاکستان وچ ترقی دے نویں دور دا پیش خیمہ ثابت ہوئے گا کیونکہ پاݨی توں پیدا ہوݨ والی بجلی دوسرے ذرائع توں حاصل ہوݨ والی توانائی دی نسبت انتہائی سستی اے۔<br/>
پنجاب نے اس منصوبے اُتے اپݨے موقف وچ لچکداری دا مظاہرہ کیتا اے تے کالا باغ منصوبہ توں حاصل ہوݨ والی وفاقی سطح اُتے آمدݨی توں حصہ وصول نہ کرن دا اعلان کیتا لیکن فیر وی دوسرے صوبےآں نوں راضی کرن وچ ناکامی ہوئی۔ بدقسمتی نال پورے پاکستان وچ اک تکنیکی مسئلے نوں سیاسی رنگ دتا گیا۔
== صوبہ سندھ دا نقطہ نظر ==
صوبہ سندھ جیہنے کالا باغ منصوبے دی سبھ توں پہلاں مخالفت کیتی، اس منصوبے توں خدشات رکھݨ والا اہم فریق اے۔ صوبہ سندھ اس منصوبے دی مخالفت کردا اے لیکن اوہدا نقطہ نظر پنجاب وچوں پاݨی چوری دے نظریے اُتے قائم اے۔ اس پراپیگنڈے دی حمایت سندھ وچ دیکھݨ وچ آؤندی اے پر کِسے وی طرحاں ایہنوں ثابت نئیں کیتا جا سکیا۔ [[صوبہ سندھ]] اصل وچ تاریخی لحاظ توں انڈس دریا اُتے اپنا حق تسلیم کردا اے تے عوامی رائے وچ انڈس دریا اُتے صرف صوبہ سندھ دا حق اے۔ ہزارا وچ [[تربیلا ڈیم]] دی تعمیر نال صوبہ سندھ دریائی پاݨی دی چوری دا نقطہ سمجھدے ہوئے کالا باغ ڈیم دی تعمیر دی مخالفت کردا آیا۔ اس نقطہ نظر توں علاوہ صوبہ سندھ اس منصوبے دی مخالفت وچ مندرجہ ذیل نکات پیش کردا اے۔
# صوبہ سندھ دے مطابق کالا باغ ڈیم وچ ذخیرہ ہوݨ والا پاݨی پنجاب تے صوبہ سرحد دیاں زرعی زمیناں نوں سیراب کرے گا جد کہ ایہی پاݨی سندھ دیاں زرعی زمیناں نوں سیراب کر رہیا اے۔ ہور ایہ کہ عالمی قانون برائے تقسیم پاݨی دی رو نال انڈس دریا اُتے صوبہ سندھ دا حق تسلیم کیتا جاوے۔
# صوبہ سندھ دے ساحلی علاقے وچ انڈس دریا دا وگݨا ضروری اے تاکہ ایہ دریا سمندری پاݨی نوں ساحل ول ودھنے توں روک سکے۔ جے انڈس دریا وچ پاݨی دے بہاؤ وچ کمی واقع ہوئی تاں ایہ سندھ دے ساحل تے اس اُتے موجود جنگلات تے زرعی زمیناں نوں صحراء وچ تبدیل کرسکدا اے۔ ایہ نہ صرف ماحول لئی خطرناک اے بلکہ ایہ ماحولیات دی رو نال انتہائی نامناسب وی اے۔
# [[تربیلا ڈیم]] دی تعمیر توں بعد صوبہ سندھ وچ پاݨی دی کمی واقع ہوئی اے جیہدا ثبوت [[کوٹری بیراج]] تے [[حیدر آباد|حیدر آباد]] وچ انڈس دریا دی موجودہ حالت دا ماضی نال موازنہ کرکے لایا جاسکدا اے۔ صوبہ سندھ نوں خدشہ اے کہ انڈس دریا اُتے اک ہور ڈیم دی تعمیر دے نتیجے وچ سندھ وچ انتہائی خطرہ ہو سکدا اے۔
# کالا باغ ڈیم زلزلےآں دے لحاظ نال انتہائی خطرناک جگہ اُتے واقع ہوئے گا جیہدے قریب انتہائی خطرناک فالٹ لائناں موجود نیں تے ایتھے ای زیر زمین تیڑاں ذخیرہ کیتے گئے پاݨی نوں سمو لیݨ گیاں تے وگدے ہوئے انڈس دریا وچ پاݨی دا بہاؤ گھٹ جائے گا جو کسے صورت وچ وی کسے فریق لئی سود مند نئییں۔<ref>[http://www.dawn.com/2006/01/19/ed.htm#3 http://www.dawn.com/2006/01/19/ed.htm#3]</ref>
# انڈس دریا اُتے تعمیر کیتے جاݨ والے ڈیم پہلے توں ای کئی ماحولیاتی مسائل دا سبب بݨ رہے نیں، جیہناں نوں حلے تک وفاقی تے صوبائی سطح اُتے زیر بحث نئیں لیایا گیا۔ کالاباغ ڈیم وچ جمع ہوݨ والے ریتے دا مسئلہ ماحولیاتی مسائل وچ نہ صرف اضافہ کرے گا بلکہ ایہ [[منچھر جھیل]] تے [[ہالیجی جھیل]] وچ پاݨی دی عدم دستیابی دا وی سبب بݨے گا، جیہدے نال آبی حیات نوں انتہائی خطرات درپیش ہوݨ گے۔
# سابق صدر [[پرویز مشرف]]، سابق وزیر اعظم [[شوکت عزیز]] تے دوسرے قومی و صوبائی رہنماواں نے اس گل دا یقین دلایا کہ صوبہ سندھ نوں پاݨی وچ پورا حصہ ملے گا پر ایہ یقین دہانیاں صوبہ سندھ لئی کافی نئیں۔ سندھ ایہ سمجھدا اے کہ [[1991ء]] وچ ہوݨ والے انڈس دریا دے پاݨی دی تقسیم دے معاہدے اُتے وی عمل درآمد نئیں کیتا گیا۔
# کالا باغ ڈیم بارے سندھ وچ عوامی رائے انتہائی ناہموار اے۔ اندرون سندھ دیاں سندھی قوم پرست سیاسی جماعتاں تے پارلیمانی سیاسی جماعتاں اس منصوبے دی مخالفت کردیاں نیں، پر کراچی وچ رائے عامہ ڈیم دے حق وچ اے تے مہاجر قیادت ایہدی حمایت کردی اے۔
=== پیپلز پارٹی دے بیانات ===
26 مئی [[2008ء]] نوں پیپلز پارٹی دے وفاقی وزیر برائے پاݨی و بجلی راجا پرویز اشرف نے کہیا کہ کالا باغ ڈیم عوامی رائے دے ہموار ہوئے بغیر ہرگز تعمیر نئیں کیتا جائے گا، مزید کہیا کہ صوبہ سندھ تے سرحد دی مخالفت دی وجہ توں ایہ منصوبہ قابل عمل نئیں رہیا۔<br/>
سابق وزیر اعظم یوسف رضا گیلانی نے اعلان کیتا کہ اس منصوبے دی قسمت اصل وچ عوامی رائے اُتے منحصر اے۔ اوہنے ہور کہیا کہ فی الحال اس منصوبے نوں پس پشت پا کے سانوں دوسرے مسائل ول توجہ دیݨی چاہیدی اے تے بجلی دی کمی نوں پورا کرن لئی متبادل منصوبےآں اُتے غور کرنا ہوئے گا۔ ہور کہیا کہ منصوبہ متنازع شکل اختیار کر چکیا اے، حکومت اس ڈیم دی تعمیر لئی کسے دوسری موزوں جگہ دی تلاش وچ اے۔
== صوبہ سرحد دا نقطہ نظر ==
صوبہ سرحد دے کالا باغ ڈیم اُتے دو تحفظات نیں۔
# کالا باغ ڈیم دا ذخیرہ صوبہ سرحد دے نال واقع ہوئے گا، لیکن [[بجلی]] پیدا کرن والے [[ٹربائن]] تے تعمیرات پنجاب وچ واقع ہوݨ گیاں۔ پنجاب وفاق توں پیدا ہوݨ والی بجلی اُتے رائلٹی دا حقدار تصور ہوئے گا جو صوبہ سرحد دے قوم پرست گروہ نوں منظور نئیں۔ اس اعتراض نوں دور کرن لئی پنجاب نے رائلٹی توں دستبردار ہوݨ دی پیشکش کیتی سی۔ صوبہ سرحد نے بہرحال اس امر دا اظہار کیتا کہ صوبہ سرحد نوں وفاقی رائلٹی وچ حصہ نہ ملݨا اصل وچ زیادتی ہوئے گی کیونکہ پاݨی دا ذخیرہ صوبہ سرحد دے نال واقع اے تے ایہ ایہدے لئی کئی مسائل دا سبب وی بݨے گا۔
# [[ضلع نوشہرہ]] دا وڈا حصہ تے ایہدا مضافاتی علاقہ پہلے کالا باغ ڈیم دی تعمیر دے دوران زیر آب آئے گا تے بعد وچ ریت دے جمع ہوݨ نال اک وڈا علاقہ بنجر ہو جائے گا۔ اس توں علاوہ جد کالا باغ ڈیم دی تعمیر مکمل ہو جائے گی تے ایہدے وچ پاݨی ذخیرہ کرن توں بعد شہراں توں پاݨی دی سطح تقریبن 200 میٹر بلند ہو جائے گی۔ ایہدے نال ہمہ وقت سیلاباں تے شہری علاقیاں دے زیر آب آؤݨ دا خطرہ اے جو صوبہ سرحد وچ انتظامی تے معاشی مسائل کھڑے کر سکدا اے۔ ایہ مسائل البتہ وڈے پیمانے اُتے پاݨی دیاں نہراں تے ٹیوب ویل کھود کے حل کیتے جا سکدے نیں جیہناں دا کالا باغ ڈیم دے تعمیری منصوبے وچ کدھرے ذکر نئیں۔
== تجزیہ ==
سیاسی تجزیہ کار کالا باغ ڈیم دی تعمیر دے حوالے نال اہمیت اس گل نوں دیندے نیں کہ ایہ منصوبہ اصل وچ پنجاب تے باقی تن صوبےآں دے درمیان عدم اعتماد دے دا سبب بنے گا۔ <br/>
سارے پاکستانی اس گل اُتے متفق نیں کہ پاکستان نوں پاݨی دی کمی دا سامݨا اے تے اس بارے جلد ای کوئی مستقل حل کڈھݨ دی ضرورت اے۔ اس گل دا اظہار کیتا جاندا اے کہ جے کالا باغ منصوبے اُتے ہُݨ توں ای کم شروع کر وی دتا جاوے تاں وی ایہنوں مکمل تے فعال ہوݨ وچ گھٹ توں گھٹ اَٹھ سال دا عرصہ درکار اے، اودوں تک پاݨی دی دستیابی بارے حالات تے ہور وی خراب ہو چکے ہوݨ گے۔ تجزیہ کار تے تکنیکی ماہرین اس گل اُتے متفق نیں کہ اینے وڈے منصوبے اُتے عمل درآمد دی بجائے کئی چھوٹے ڈیم، [[بیراج]] تے [[نہر|نہراں]] تعمیر کیتیاں جاݨیاں چاہیدیاں۔ ایہدے نال نہ صرف سندھ، سرحد دے تحفظات وی دور ہوݨ گے بلکہ ایہ آبی، ماحولیاتی تے زرعی وسائل نوں محفوظ بݨاؤݨ لئی بہترین طریقہ وی اے، جیہدی واضح مثال پنجاب تے سندھ وچ نہری نظام دی شکل وچ موجود اے۔<br/>
واپڈا جو پاکستان وچ بجلی تے توانائی دا وفاقی ادارہ اے کئی سالاں توں کالا باغ ڈیم بارے شماریاتی اعداد و شمار وچ تبدیلیاں کردا آیا اے تے ایہدے ولوں پیش کیتے جاݨ والے اعداد و شمار اُتے کوئی اعتبار کرن نوں تیار نئیں۔ حکومت پاکستان نے اس ضمن وچ اک تکنیکی کمیٹی اے ۔ این ۔ جی عباسی دی سربراہی وچ تشکیل دتی سی۔ اس کمیٹی دا مقصد کالا باغ ڈیم دے منصوبے دے تکنیکی فائدے تے نقصانات دا جائزہ لیݨا سی۔ اس کمیٹی نے چار جلداں اُتے مشتمل اپݨی رپورٹ وچ واضح طور اُتے رائے دتی کہ دیامر بھاشا ڈیم تے کٹزرا ڈیم (سکردو) تعمیر کیتے جاݨے چاہیدے نیں تے کالا باغ منصوبہ مصلحتن فی الحال ملتوی کردیݨا چاہیدا اے۔ اس رپورٹ دی روشنی وچ کالا باغ ڈیم تے دیامر بھاشا ڈیم اصل وچ انتہائی موزوں منصوبے نیں تے ایہناں دی تعمیر مکمل کیتی جاݨی چاہیدی اے۔<br/>
سابق صدر پرویز مشرف نے جس آمرانہ تے غیر پارلیمانی انداز وچ اس معاملے نوں اچھالیا سی، ایہ کسے وی طور اُتے وفاق لئی مثبت نئیں سی۔ ایہ اصل وچ ڈیم مخالف دوناں صوبےآں نوں مشتعل کرن دے مترادف اے۔ وفاقی رہنماواں نوں اس طرحاں دے طرز عمل توں گریز کرنا چاہیدا اے کیونکہ ایہ معاملہ انتہائی نازک نہج اختیار کر چکیا اے۔ سابق صدر دے اس بیان کہ کالا باغ ڈیم دی تعمیر ہر حال وچ کیتی جائے گی اصل وچ ڈیم مخالف حلقیاں وچ بے چینی دا سبب بݨی۔<br/>
== تعمیر دے حق وچ تجزیات ==
2014 وچ نیشنل یونیورسٹی آف سائنس اینڈ ٹیکنالوجی دی طرفوں فنڈ کردہ اک مطالعے نے ایہ نتیجہ اخذ کیتا کہ کالاباغ ڈیم دی تعمیر نال درج ذیل فوائد حاصل ہوݨ گے:
# توانائی دے اخراجات وچ سالانہ 4 بلیئن ڈالر دی بچت۔
# آبپاشی دے فوائد توں 132 ارب روپے دی بچت۔
# سیلاب توں ہوݨ والے نقصانات نوں روکݨا، جِداں کہ 2014 وچ 45 بلیئن ڈالر دا نقصان ہویا۔ مطالعے نے اندازہ لایا کہ کالاباغ ڈیم دے مجموعی فوائد نال ہر سال 87 ملیئن امریکی ڈالر فراہم ہوݨ گے،<ref name=":0">{{cite journal|last1=Khan|first1=Muhammad|last2=Jamil|first2=S.M.|last3=Ali|first3=L|last4=Akhtar|first4=Kiran|last5=Javaid|first5=Muhammad|date=1 January 2014|title=Feasibility study of Kalabagh dam Pakistan|url=https://www.researchgate.net/publication/287088604|journal=Life Science Journal|volume=11|pages=458–470|access-date=22 June 2018|via=ResearchGate}}</ref> تے اس طرحاں تعمیر دی لاگت 8-9 سالاں وچ ادا کیتی جائے گی۔
تحقیق دے مطابق ڈیم دی تعمیر نہ کرن دے منفی نتائج درج ذیل نیں:
# خوراک دی کمی دی وجہ توں معاشی عدم استحکام۔
# زرعی پیداوار وچ سنگین کمی۔
# پاݨی اُتے بین الصوبائی تنازعات وچ اضافہ۔
# توانائی دی درآمد دی اضافی لاگت۔
# اوسط صارف لئی بجلی دی ممنوعہ قیمت۔
# بجلی دی ودھدی ہوئی قیمت دی وجہ توں صنعت تے زراعت اُتے منفی اثرات۔
اقوام متحدہ تے ورلڈ بینک دے سابق چیف ٹیکنیکل ایڈوائزر بشیر اے ملک نے کہیا، "جے کالاباغ ڈیم نہ بݨایا گیا تاں سندھ تے خیبر آؤݨ والے سالاں وچ خشک سالی دے علاقے بݨ جاݨ گے۔"<ref>{{cite news|last=Malik|first=Bashir|title=India behind Kalabagh Dam opposition: water expert |url=http://www.thenews.com.pk/Todays-News-5-71776-India-behind-Kalabagh-Dam-opposition-water-expert |access-date=11 July 2012|newspaper=The News International|date=10 October 2011}}</ref> اسے وقت، سابق وزیر اعلیٰ صوبہ سرحد شمس الملک نے کہیا کہ "کالاباغ ڈیم صوبہ خیبر توں غربت مکاؤݨ وچ مددگار ثابت ہوئے گا، کیونکہ ایہ 800,000 ایکڑ قابل کاشت اراضی نوں سیراب کرے گا جو انڈس دریا دی سطح توں 100-150 فٹ بلندی اُتے واقع اے۔"<ref>{{cite news|last=Mulk|first=Shamsul|title=Need for early construction of Kalabagh Dam stressed|url=http://www.thenews.com.pk/Todays-News-3-109617-Need-for-early-construction-of-Kalabagh-Dam-stressed|access-date=11 July 2012|newspaper=The News International|date=22 May 2012|accessdate=11 November 2023|archivedate=1 July 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120701193743/http://www.thenews.com.pk/Todays-News-3-109617-Need-for-early-construction-of-Kalabagh-Dam-stressed}}</ref> کالاباغ ڈیم 3,600 میگا واٹ (4,800,000 hp) بجلی توں علاوہ 7 ملیئن ایکڑ فی الحال بنجر زمین نوں کاشت کرن لئی 6.5 ملیئن ایکڑ فٹ پاݨی فراہم کرے گا۔<ref>{{cite news|title=Need for Kalabagh Dam|url=http://www.nation.com.pk/pakistan-news-newspaper-daily-english-online/editorials/19-Jan-2012/need-for-kalabagh-dam|access-date=11 July 2012|newspaper=The Nation|date=19 January 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120127041407/http://www.nation.com.pk/pakistan-news-newspaper-daily-english-online/editorials/19-Jan-2012/need-for-kalabagh-dam|archive-date=27 January 2012|url-status=dead}}</ref> دیامر بھاشا ڈیم منصوبے دے حق وچ کالاباغ نوں مکمل طور تے سائیڈ لائن کرن دے جواب وچ، انجینئر انور خورشید نے کہیا کہ "دیامر بھاشا ڈیم کالاباغ ڈیم دا متبادل نئیں کیونکہ ایہدی سطح بہت زیادہ اُچی اے، بلکہ پہاڑی علاقے دی وجہ توں ایتھوں آبپاشی لئی نہراں وی نئیں کڈھیاں جاسکدیاں۔"<ref>{{cite news|url=https://nation.com.pk/01-Jul-2012/cci-approves-kalabagh-dam?show=744|title=CCI approves Kalabagh Dam|last=ANWER|first=KHURSHID|date=1 July 2012|newspaper=The Nation|access-date=11 July 2012}}</ref>
"پاݨی بچاؤ پاکستان بچاؤ" فورم 2012 وچ کالاباغ ڈیم دی تعمیر دی حمایت کرن والے ماہرین وچ: ڈاکٹر سلمان شاہ، پاکستان دے سابق وزیر خزانہ؛ عبدالمجید خان، TECH سوسائٹی دے صدر؛ شفقت مسعود، سابق چیئرمین ارسا؛ قیوم نظامی، سابق وزیر مملکت؛ پروفیسر عبدالقیوم قریشی، سابق وائس چانسلر اسلامیہ یونیورسٹی، بہاولپور؛ ڈاکٹر محمد صادق، زرعی سائنسدان؛ ایم سعید خان، کالاباغ ڈیم پروجیکٹ دے سابق جی ایم؛ انجینئر محمود الرحمان چغتائی، منصور احمد، پاکستان اٹامک انرجی کمیشن فاؤنڈیشن دے سابق ایم ڈی، ایم زبیر شیخ تے جمیل گشکوری سمیت دیگر شامل سن۔ "پاݨی بچاؤ پاکستان بچاؤ" دے شرکاء نے 2025ء تک پنج ڈیماں دی تعمیر دا مطالبہ کیتا، جیہناں وچ منڈا ڈیم، کرم تنگی ڈیم، اکھوڑی ڈیم تے کالاباغ ڈیم شامل نیں، جو پاݨی نوں ذخیرہ کرن تے بجلی پیدا کرن لئی فورن بݨائے جاݨ۔
ابتدائی طور تے جد اس منصوبے دا تصور کیتا جا رہیا سی، ماہرین دے اک آزاد پینل دے ذریعے انجینیئرنگ اسٹڈیز دا انعقاد وی ورلڈ بینک نے کیتا سی تاکہ کنسلٹنٹس دے کم دا بتدریج جائزہ لیا جا سکے تے اوہناں نوں مشورہ دتا جا سکے۔ اس پینل دے ممبران دنیا دے نامور ماہرین سی جو مختلف ممالک توں آئے سی۔ جِتھے ضرورت ہووے منتخب موضوعات اُتے اپݨی آراء دیݨ لئی اضافی ماہرین نوں مدعو کیتا گیا۔ پراجیکٹ پلاننگ رپورٹ دا جائزہ لیݨ لئی حکومت پاکستان دی طرفوں اک آزاد جائزہ پینل وی تشکیل دِتا گیا سی، جو نامور پاکستانی انجینئرز اُتے مشتمل سی۔ اس پینل نے وی رپورٹ دے نتائج نال اتفاق کیتا تے ایہدی سفارشات دی تائید کیتی۔
== باہرلے جوڑ ==
* [http://scci.net.pk/pdetail.php?eid=302&mid=33 شیخوپورا چیمبر آف کامرس: قومی مسائل اُتے بیوروکریسی دا رویہ از مظفر حمید ]
* [https://web.archive.org/web/20081016041512/http://www.geocities.com/sindhibooks/kalabagh_dam/ کالاباغ ڈیم - سندھی زبان وچ کالاباغ ڈیم اُتے اک کتاب]
* [http://mianwalinews.wordpress.com/%DA%A9%D8%A7%D9%84%D8%A7%D8%A8%D8%A7%D8%BA-%DA%88%DB%8C%D9%85/ کالاباغ ڈیم (میانوالی نیوز)]
* [https://www.nawaiwaqt.com.pk/14-Mar-2018/786422/ کالا باغ ڈیم ضرورت و اہمیت]
* [https://www.nawaiwaqt.com.pk/22-Jun-2022/1569808/ کالا باغ ڈیم دی تعمیر اشد ضروری ]
* [https://dailyazadiquetta.com/2018/06/27/chief-justice-25/ کالا باغ ڈیم: چیف جسٹس ]
* [https://dailyausaf.com/ausaf-special/news-202107-114950.html/ کالا باغ ڈیم دے خلاف بھارتی فنڈنگ ]
* [https://urdu.app.com.pk/urdu/%DA%A9%D8%A7%D9%84%D8%A7-%D8%A8%D8%A7%D8%BA-%DA%88%DB%8C%D9%85-%D9%85%D9%84%DA%A9-%DA%A9%DB%8C%D9%84%D8%A6%DB%92-%D8%B6%D8%B1%D9%88%D8%B1%DB%8C-%DB%81%DB%92%D8%8C-%D9%88%D9%81%D8%A7%D9%82%DB%8C-%DA%A9/ کالا باغ ڈیم: وزیر آبی وسائل ]
== حوالے ==
{{reflist|2}}
[[گٹھ:پاکستان دے ڈیم]]
[[گٹھ:پاکستان وچ پن بجلی گھر]]
[[گٹھ:ضلع میانوالی]]
[[گٹھ:پاکستان وچ آبپاشی]]
[[گٹھ:ڈیم]]
b775lly3r81iv1zzplxfps011o3gbsj
پریانکا چوپڑا
0
76928
706719
699494
2026-05-01T12:43:09Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706719
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox person|name=پرئنکا چوپڑہ|image=Priyanka-chopra-gesf-2018-7565.jpg{{!}}border<!-- Please do not change to a different image unless a very specific reason is given for doing so and consensus has been achieved in the talk page. Such image additions will be reverted -->|alt=|caption=2018 وچ پریانکا چوپڑہ|birth_date={{birth date and age |df=yes|1982|7|18}}|birth_place=[[جمشیدپور]]، [[بہار]] (ہن [[جھارکھنڈ]] وچ)، بھارت|residence=[[نیویارک شہر]]، [[نیویارک]]، امریکہ|citizenship=بھارتی|other_names=پریانکا چوپڑہ جونس<ref>{{cite web|last=Basu|first=Nilanjana|title=After Wedding To Nick Jonas، Priyanka Chopra Changes Her Name On Instagram |url=https://www.ndtv.com/entertainment/after-wedding-to-nick-jonas-priyanka-chopra-changes-her-name-on-instagram-1958938 |work=NDTV |date=6 دسمبر 2018 |accessdate=6 دسمبر 2018}}</ref>|occupation={{flat list|
* اداکارہ
* گلوکارہ
* فلم پروڈیؤسر
* سماجی کارکن
* ماڈل
}}|signature=Signature Priyanka Chopra.png|yearsactive=2000–ہن تک|spouse={{Marriage|[[نک جونس]]|2018}}|relatives=|works=|title=[[مس ورلڈ]] 2000|honours={{hlist|[[پدم شری]] (2016)}}|awards=|website={{URL|iampriyankachopra.com}}}}'''پریانکا چوپڑہ''' (جم 18 جولائی 1982) اپنے ویاہ دے نام '''پریانکا چوپڑہ جونس''' نال وی جانی جاندی، اک بھارتی اداکارہ، گلوکارہ، فلم پروڈیؤسر، سماجی کارکن اے، جو [[2000]] وچ مس ورلڈ چنی گئی۔ پریانکا [[بالیوڈّ]] دی سب توں زیادہ شہرت کماؤن والیاں اداکاراواں وچوں اتے بھارت وچ اچا رتبہ حاصل کرن والیاں وچوں اک اے۔ اسنے کئی انعام حاصل کیتے،جہناں وچوں اسنوں سرووتم اداکارہ لئی [[نیشنل فلم اوارڈ]] اتے [[فلمفیئر اوارڈ]] ورگے پرسکاراں نال نوازیا گیا گیا۔ [[بھارت سرکار]] نے اس نوں 2016 وچ [[پدم شری]] انعام نال نوازیا گیا سی۔ [[ٹائم]] میگزین نے اسنوں دنیا دے 100 سبھ توں بااثر لوکاں وچوں اک چنیا سی۔ [[فوربز]] نے 2017 وچ اسنوں عالمی دیاں 100 سبھ توں طاقتور عورتاں وچ وچ درج کیتا سی۔
بھاویں پریانکا شروع وچ ایرونوٹکل انجینیئرنگ جاں مجرمانہ نفسیات دا مطالعہ کرن دی خواہش رکھدی سی، پر اسنے بھارتی فلم صنعت وچ شامل ہون دی پیش کش قبول کر لئی، جو اسنوں مس ورلڈ مقابلہ دے جتن دے نتیجے وجوں ملی سی۔ اسنے فلم '''دی ہیرو-لائیف آف اے سپائی'' (2003) راہیں بالیوڈّ دی شروعات کیتی۔ اسنے فلم ''اعتراز'' (2003) وچ مکھ کردار نبھایا۔ 2006 وچ چوپڑہ نے اپنے آپ نوں بھارتی سنیما دی اک پرمکھ اداکارہ دے طور تے قائم کیتا، جس نے چوٹی دیاں وڈیاں کمپنیاں ''کرش'' اتے ''ڈون'' وچ مکھ کردار نبھایا۔
اک چھوٹے بریک توں بعد، اسنے [[فیشن (2008 فلم)|فیشن (2008)]] توں بہت سفلتا حاصل کیتی، اس فلم لئی اسنوں سبتوں ودھیا اداکارہ لئی [[قومی فلم انعام]] ملیا۔ پھر پریانکا نے ''کمینے'' (2009)، ''برفی'' (2011)، [[میری قوم]] (2012)، [[دل دھڑکنے دو]] (2015) [[باجیراؤ مستانی (فلم)|باجیراؤ مستانی (2015)]] ورگیاں کافی ہٹ فلماں کیتیاں۔ 2015 وچ، اوہ ''اے بی سی'' دے تھرلر سیریز ''کوانٹکو'' وچ ایلیکس پیریش دے طور تے ابھنی کیتا، اک امریکی نیٹورک ڈرامہ سیریز وچ مکھ کردار کرن والی پہلی دکھنی ایشیئن بنی۔ استوں بعد پریانکا نے ''بیواچ'' (2017) اتے ''اے کڈ لائک جیک'' (2018) وچ وی کم کیتا۔
اپنے اداکاری کیریئر توں علاوہ، چوپڑہ نے اسدے دے سماج سیوی کماں لئی وی جانیا اے۔ اسنے پچھلے دس سالاں توں [[یونیسیف]] دے نال کم کر رہی اے اتے 2010 اتے 2016 وچ ترتیب وار چائیلڈ رائیٹس لئی قومی اتے عالمی یونیسیف دے اعزازی امبیسڈر وجوں تعینات کیتا گیا سی۔ اوہ ماحول، صحتَ اتے سکھیا، اتے عورتاں دے حقاں اُتے وکھ-وکھ کارناں نوں پروتساہت کردی اے اتے خاص طور اُتے لنگ برابری اتے [[فیمینزم]] بارے بولدی اے۔ اوہ فلم اساری کمپنی ''پرپل پیبل پکچر'' دی بانی وی اے۔ پریانکا امریکی گلوکار [[نک جونس]] نال ویاہی ہوئی اے۔
'''پریانکا چوپڑہ''' اک ہندستانی سوانی، [[ہندی]] فلماں دی اداکارہ، ماڈل تے گانوالی اے۔ پریانکا 2000 چ [[مس ورلڈ]] دا ایوارڈ لے چکی اے۔ پریانکا 18 جولائی 1982 نوں [[ہندستان]] دے صوبے [[جھاڑکھنڈ]] دے شہر [[جمشیدپور]] وچ جمی۔
== جیون ==
چوپڑہ دا جم 18 جولائی 1982 نوں [[بہار]] دے [[جمشیدپور]] (ہن [[جھارکھنڈ]]) وچ اشوک چوپڑہ اتے مدھو چوپڑہ دے گھر ہویا۔ اس دے ماں-پیؤ بھارتی فوج وچ ڈاکٹر سن۔<ref name="bday1">{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-birthday-special-priyanka-chopra/20120718.htm|title=Birthday Special: 30 Facts About Priyanka Chopra|date=18 جولائی 2012|publisher=[[Rediff.com]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120926075555/http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-birthday-special-priyanka-chopra/20120718.htm|archivedate=26 ستمبر 2012|deadurl=no|accessdate=18 ستمبر 2012|df=}}</ref><ref name="bday2">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Birthday-blast-Priyanka-Chopra-s-Top-30-moments-in-showbiz/Article1-890611.aspx|title=Birthday blast: Priyanka Chopra's Top 30 moments in showbiz|date=17 جولائی 2012|work=[[Hindustan Times]]|accessdate=3 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120718055252/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Birthday-blast-Priyanka-Chopra-s-Top-30-moments-in-showbiz/Article1-890611.aspx|archivedate=18 جولائی 2012}}</ref> اس دا پیؤ [[انبالہ|امبالے]] توں اک [[پنجابی ہندو]] سی۔<ref>{{Cite web|url=http://www.filmfare.com/interviews/ill-get-married-six-times-priyanka-chopra-4412.html|title="I'll get married six times" – Priyanka Chopra|date=17 اکتوبر 2013|work=[[Filmfare]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160806083606/http://www.filmfare.com/interviews/ill-get-married-six-times-priyanka-chopra-4412.html|archivedate=6 اگست 2016|deadurl=no|accessdate=27 جون 2016|df=}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Priyanka-Chopra-missed-visiting-her-hometown-Ambala/articleshow/47502145.cms|title=Priyanka Chopra missed visiting her hometown Ambala|author=Batra، Ankur|date=1 جون 2015|work=[[The Times of India]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150708160043/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Priyanka-Chopra-missed-visiting-her-hometown-Ambala/articleshow/47502145.cms|archivedate=8 جولائی 2015|deadurl=no|accessdate=27 جون 2016|df=}}</ref> اس دی ماں، [[جھارکھنڈ]] توں، سری متی مدھو جیوتسنا اکھوری، بہار صوبائی اسمبلی دے سابقہ میمبر اتے ڈاکٹر۔ منوہر کشن اکھوری، جو سابقہ کانگرسی سینئر ہن، دی سبھ توں وڈی لڑکی اے۔<ref>{{Cite web|url=http://www.newindianexpress.com/states/kerala/Much-ado-about-Adieu/2016/06/12/article3478145.ece|title=Much ado about Adieu|author=Chandran، Abhilash|date=12 جون 2016|work=[[The New Indian Express]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160613134407/http://www.newindianexpress.com/states/kerala/Much-ado-about-Adieu/2016/06/12/article3478145.ece|archivedate=13 جون 2016|deadurl=no|accessdate=27 جون 2016|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://ibnlive.in.com/news/priyanka-chopra-harassed-by-unknown-man/143892-8-66.html|title=Priyanka Chopra harassed by unknown man|date=21 فروری 2011|accessdate=5 اپریل 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131204003258/http://ibnlive.in.com/news/priyanka-chopra-harassed-by-unknown-man/143892-8-66.html|archivedate=4 دسمبر 2013|deadurl=no|publisher=[[CNN-IBN]]|agency=[[Indo-Asian News Service]]|df=}}</ref> اس دا اک بھرا،سدھاتھ ،اے جو استوں ستّ سال چھوٹا اے۔<ref>{{cite web|url=http://ibnlive.in.com/photogallery/7417-14.html|title=In pics: Meet Priyanka Chopra's family|date=14 ستمبر 2012|publisher=CNN-IBN|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120918053144/http://ibnlive.in.com/photogallery/7417-14.html|archivedate=18 ستمبر 2012|deadurl=no|accessdate=11 اکتوبر 2012|df=}}</ref> [[پرینتی چوپڑہ]]،[[میرا چوپڑہ]] اتے [[منارا]] اس دیاں کزن ہن۔<ref>{{cite news|url=http://indiatoday.intoday.in/story/priyanka-chopra-another-cousin-on-the-block/1/199130.html|title=Here's Priyanka Chopra's another cousin on the block!|date=5 جون 2012|work=[[India Today]]|accessdate=3 فروری 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141129011600/http://indiatoday.intoday.in/story/priyanka-chopra-another-cousin-on-the-block/1/199130.html|archivedate=29 نومبر 2014|deadurl=no|df=}}</ref> ماں-پیؤ دے کتیاں کارن پروار نوں [[بھارت]]، [[دلی]]، [[چنڈی گڑھ]]، [[انبالہ]]، [[لداخ]]، [[لکھنؤ]]، [[بریلی]] اتے [[پونے]] ورگے کئی ستھاناں اُتے جانا پیندا سی۔<ref name="inspire">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Music/Priyanka-Chopra-first-single-inspired-by-her-life/Article1-925965.aspx|title=Priyanka Chopra first single inspired by her life|author=Bakshi، Dibyojyoti|date=7 ستمبر 2012|work=Hindustan Times|accessdate=16 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120908124028/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Music/Priyanka-Chopra-first-single-inspired-by-her-life/Article1-925965.aspx|archivedate=8 ستمبر 2012}}</ref> اسنے اپنی مڈھلی پڑھائی ''لا مارٹنر سکول (لڑکیاں)، لکھنؤ'' اتے سینٹ ماریہ گوریٹی کالج، بریلی توں کیتی۔<ref>{{cite news|url=http://www.hindu.com/2000/12/03/stories/14032181.htm|title=She eyed the crown since childhood|date=3 دسمبر 2000|work=[[The Hindu]]|accessdate=5 جنوری 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090708113125/http://www.hindu.com/2000/12/03/stories/14032181.htm|archivedate=8 جولائی 2009|deadurl=no|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://hindu.com/2000/12/02/stories/02020004.htm|title=Smalltown girl conquers world|date=2 دسمبر 2000|work=The Hindu|accessdate=5 جنوری 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090106022040/http://www.hindu.com/2000/12/02/stories/02020004.htm|archivedate=6 جنوری 2009|deadurl=no|df=}}</ref><ref name="nst">{{cite news|url=http://www.highbeam.com/doc/1P1-126612847.html|title=Chopra's star quality|author=Henry، Wilson|date=23 جولائی 2006|work=[[New Straits Times]]|accessdate=5 دسمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130509104517/http://www.highbeam.com/doc/1P1-126612847.html|archivedate=9 مئی 2013|deadurl=no|df=}}{{subscription required|via=Highbeam}}</ref> ''ڈیلی نیوز اینڈ اینالزس'' وچ چھپی اک انٹرویو وچ چوپڑہ نے کیہا کہ اوہ نیمت طور اُتے سفر کرن اتے سکولاں نوں بدلن ول دھیان نہیں دندی؛ اسنے بھارت دے بہو-تہذیبی سماج نوں لبھن لئی اک نویں تجربے اتے اک نویں طریقہ وجوں اسدا استقبال کیتا۔<ref>{{cite news|url=http://www.dnaindia.com/lifestyle/inner-spaces-diwali-is-always-a-fun-time-priyanka-chopra-1201128|title=Diwali is always a fun time: Priyanka Chopra|author=Guha، Aniruddha|date=25 اکتوبر 2008|work=[[Daily News and Analysis]]|accessdate=2 فروری 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140221033414/http://www.dnaindia.com/lifestyle/inner-spaces-diwali-is-always-a-fun-time-priyanka-chopra-1201128|archivedate=21 فروری 2014|deadurl=no|df=}}</ref> چوپڑہ نے کیہا کی اسنوں [[جموں اتے کشمیر]] دے سرد اتری-مغربی بھارتی ریگستان کھیتر وچ، [[لیہہ]] دے وادیاں وچ اک بچے دے طور تے کھیڈن خوشی دی یاد اے۔ اس نے کیہا کہ، "مینوں لگدا اے کہ جدوں میں لیہہ وچ ساں اتے چوتھی جماعت وچ سی میرا بھرا جمیا سی میرے ڈیڈی نے فوج وچ سی اتے اتھے تعینات سی۔ میں اک سال لئی لیہ وچ رہی اتے اس جگہ دیاں یاداں بہت زبردست ہن … اسیں اتھے سارے فوجی بچے ساں۔ اسیں گھراں وچ نہیں رہندے سی، اسیں وادی وچ بنکر وچ سی اتے اک پہاڑی دی سکھر اُتے اک سٹیپا سی جو ساڈی وادی نوں نظر انداز کردی سی۔ اسیں سٹیپا دے سکھر تک دی دوڑ لگاؤندے سی۔"<ref name="HT0810">{{cite news|url=http://www.mid-day.com/entertainment/2010/aug/130810-priyanka-chopra-cloudburst.htm|title=Cloudburst flattened the Leh of my memories: Priyanka Chopra|date=13 اگست 2010|work=[[Mid Day]]|accessdate=5 اپریل 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20101018165435/http://www.mid-day.com/entertainment/2010/aug/130810-priyanka-chopra-cloudburst.htm|archivedate=18 اکتوبر 2010|deadurl=no|agency=Indo-Asian News Service|df=}}</ref> اوہ ہن بریلی نوں اپنا گھریلو شہر مندی اے، اتے اتھے مضبوط تعلقات رکھدی اے۔<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/news/type/view/id/1558555/|title=Priyanka to be honoured at her home-town Bareilly|date=12 ستمبر 2012|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121112144151/http://www.bollywoodhungama.com/movies/news/type/view/id/1558555|archivedate=12 نومبر 2012|deadurl=no|accessdate=27 دسمبر 2012|df=}}</ref>
[[تصویر:Priyanka_Chopra_Family.jpg|alt=Priyanka Chopra and her family are looking towards the camera.|left|thumb|چوپڑہ 2012 وچ اپنے ماں-پیؤ اتے بھرا نال]]
تیرھاں دی عمر وچ، چوپڑہ اپنی ماسی کول پڑھائی کرن لئی [[امریکہ]] چلی گئی۔ اتھے پڑھائی دوران اسنے کئی تھئیٹراں وچ حصہ لیا اتے مغربی کلاسیکل سنگیت، کوریئل گاؤن اتے [[کتھک]] نرت دا مطالعہ کیتا۔<ref name="celluloid">{{cite news|url=http://www.hindu.com/thehindu/fr/2001/12/14/stories/2001121400720200.htm|title=From beauty pageant to celluloid|date=14 دسمبر 2001|work=The Hindu|accessdate=17 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131207145033/http://www.hindu.com/thehindu/fr/2001/12/14/stories/2001121400720200.htm|archivedate=7 دسمبر 2013}}</ref> امریکہ وچ اپنے نوجوانی سالاں دے دوران، چوپڑہ نوں کئی وار نسلی مسئلیاں دا ساہمنا کرنا پیا اتے اک افریقن-امریکن ہم جماعت ولوں بھارتی ہون اُتے تنگ کیتا گیا سی۔<ref>{{cite av media|url=https://www.youtube.com/watch؟v=BkZFJeHj_ac|title=Priyanka Chopra – The Anupam Kher Show Season 2|date=2 اگست 2015|publisher=YouTube|accessdate=2 نومبر 2015|deadurl=no|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151029211925/https://www.youtube.com/watch؟v=BkZFJeHj_ac|archivedate=29 اکتوبر 2015|df=}}</ref> اس نے کیہا اے، "میں اک عجیب، گھٹ سوے-مان والی اتے اک مدھم مڈک کلاس پچھوکڑ والی بچی سی، میریاں لتاں اُتے میرے چٹے نشان سن ۔.۔. اج، میریاں لتاں 12 برانڈ ویچدیاں ہن۔"<ref name="ibtimes">{{cite news|url=http://www.ibtimes.co.in/articles/382108/20120908/priyanka-chopra-bullied-high-school-being-browny.htm|title=I Was Bullied in High School for Being Browny: Priyanka Chopra|date=8 ستمبر 2012|work=[[International Business Times]]|accessdate=11 جولائی 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121103192544/http://www.ibtimes.co.in/articles/382108/20120908/priyanka-chopra-bullied-high-school-being-browny.htm|archivedate=3 نومبر 2012|deadurl=no|df=}}</ref>
تن سالاں بعد، چوپڑہ بریلی دے ''آرمی پبلک سکول'' وچ اپنی ہائی سکول سکھیا دا سینئر سال ختم کرن توں بعد بھارت پرط آئی۔<ref>{{cite web|url=http://www.armyschoolbareilly.com/alumni.html|title=Army School Alumni|publisher=Army School Bareilly|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130410033809/http://www.armyschoolbareilly.com/alumni.html|archivedate=10 اپریل 2013|deadurl=yes|accessdate=4 دسمبر 2012|df=}}</ref><ref name="NDTV-int">{{cite web|url=http://movies.ndtv.com/bollywood/your-call-with-priyanka-chopra-full-transcript-268081|title=Your Call with Priyanka Chopra: Full Transcript|author=Singh، Sonia|date=17 ستمبر 2012|publisher=[[NDTV]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140522031443/http://movies.ndtv.com/bollywood/your-call-with-priyanka-chopra-full-transcript-268081|archivedate=22 مئی 2014|deadurl=yes|accessdate=31 مارچ 2013}}</ref> اس ویلے دوران، اسنے مقامی "مئی رانی" خوبصورتی مقابلہ جتیا <ref name="ti1">{{cite news|url=http://www.tribuneindia.com/2000/20001202/main3.htm#3|title=Granny brought up Priyanka|date=1 دسمبر 2000|work=[[The Tribune (Chandigarh)|The Tribune]]|accessdate=2 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131121110907/http://www.tribuneindia.com/2000/20001202/main3.htm|archivedate=21 نومبر 2013|deadurl=yes|df=}}</ref> جس توں بعد اس نوں فیناں ولوں پچھا کیتا گیا، جس کرن اسدے پروار نوں اسدی سرکھیا لئی اپرالے کرنے پئے۔ اس دی ماں اسنوں 2000 وچ [[مس انڈیا (فیمنا)]] وچ شامل کیتا،<ref name="MeetPC">{{cite web|url=http://specials.rediff.com/movies/2004/jul/29priyanka.htm|title=Meet Priyanka Chopra|date=29 جولائی 2004|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090721053714/http://specials.rediff.com/movies/2004/jul/29priyanka.htm|archivedate=21 جولائی 2009|deadurl=no|accessdate=7 اپریل 2011|df=}}</ref> اس نے فیمنا مس انڈیا ورلڈ ٹائیٹل جت کے دوجا ستھان حاصل کیتا۔<ref name="fmi">{{cite news|url=http://feminamissindia.indiatimes.com/Archives/International-Winners/articleshow/msid-5931192،curpg-2.cms|title=International Pageant Winners|work=The Times of India|accessdate=15 مارچ 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120410000257/http://feminamissindia.indiatimes.com/Archives/International-Winners/articleshow/msid-5931192٪2Ccurpg-2.cms|archivedate=10 اپریل 2012|deadurl=no|df=}}</ref> استوں بعد چوپڑہ عالمی مقابلہ حسن وچ گئی، جتھے اسنے 30 نومبر 2000 نوں ''مس ورلڈ'' 2000 اتے [[لنڈن]] وچ ملینئم ڈوم وچ ''مز ورلڈ کنٹینینٹل کئین آف بیوٹی-ایشیا اینڈ اوسیئیا'' دا خطاب جتیا۔<ref name="winners">{{cite news|url=http://feminamissindia.indiatimes.com/archives/1991-2000/articleshow/5022005.cms|title=Catch-Up with the Past Miss Indias 2000–1991|work=[[The Times of India]]|accessdate=23 اکتوبر 2018|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130329100350/http://feminamissindia.indiatimes.com/archives/1991-2000/articleshow/5022005.cms|archivedate=29 مارچ 2013|deadurl=no|df=}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/news/2000/nov/30world.htm|title=Priyanka Chopra is Miss World 2000|date=30 نومبر 2000|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20060901214632/http://www.rediff.com/news/2000/nov/30world.htm|archivedate=1 ستمبر 2006|deadurl=no|accessdate=2 اگست 2006|df=}}</ref><ref name="V.V.K.Subburaj">{{cite book|url=https://books.google.com/books؟id=Fz2WDD8sB0MC&pg=PA85|title=Sura's Year Book 2006|author=Subburaj، V.V.K.|publisher=Sura Books|isbn=978-8172541248|page=85|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160604002552/https://books.google.com/books؟id=Fz2WDD8sB0MC&pg=PA85|archivedate=4 جون 2016|deadurl=no|df=}}</ref> چوپڑہ مس ورلڈ جتن والی پنجویں بھارتی امیدوار اتے ستّ سالاں وچ اجیہا کرن والی چوتھی سی۔<ref name="winners2">{{cite news|url=http://feminamissindia.indiatimes.com/archives/1991-2000/articleshow/5022005.cms|title=Catch-Up with the Past Miss Indias 2000–1991|work=[[The Times of India]]|accessdate=23 اکتوبر 2018|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130329100350/http://feminamissindia.indiatimes.com/archives/1991-2000/articleshow/5022005.cms|archivedate=29 مارچ 2013|deadurl=no|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://hindu.com/2000/12/02/stories/01020004.htm|title=Priyanka Chopra Miss World 2000|author=Suroor، Hasan|date=1 دسمبر 2000|work=The Hindu|accessdate=31 اگست 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130727131016/http://hindu.com/2000/12/02/stories/01020004.htm|archivedate=27 جولائی 2013|deadurl=no|df=}}</ref> اسنے کالج وچ داخلہ لیا سی، پر مس عالمی مقابلے جتن توں بعد اوہ چھڈیا گیا۔<ref name="nst2">{{cite news|url=http://www.highbeam.com/doc/1P1-126612847.html|title=Chopra's star quality|author=Henry، Wilson|date=23 جولائی 2006|work=[[New Straits Times]]|accessdate=5 دسمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130509104517/http://www.highbeam.com/doc/1P1-126612847.html|archivedate=9 مئی 2013|deadurl=no|df=}}{{subscription required|via=Highbeam}}</ref><ref name="ti12">{{cite news|url=http://www.tribuneindia.com/2000/20001202/main3.htm#3|title=Granny brought up Priyanka|date=1 دسمبر 2000|work=[[The Tribune (Chandigarh)|The Tribune]]|accessdate=2 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131121110907/http://www.tribuneindia.com/2000/20001202/main3.htm|archivedate=21 نومبر 2013|deadurl=yes|df=}}</ref>چوپڑہ نے کیہا کہ مس انڈیا اتے مسڈ ورلڈ خطاباں نے اس نوں پہچان دوائی اتے پھر اسنوں فلم دے رول لئی پیشکشاں حاصل ہون لگیاں۔<ref name="celluloid2">{{cite news|url=http://www.hindu.com/thehindu/fr/2001/12/14/stories/2001121400720200.htm|title=From beauty pageant to celluloid|date=14 دسمبر 2001|work=The Hindu|accessdate=17 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131207145033/http://www.hindu.com/thehindu/fr/2001/12/14/stories/2001121400720200.htm|archivedate=7 دسمبر 2013}}</ref><ref name="RM">{{cite web|url=http://www.rajeevmasand.com/uncategorized/i-dont-see-myself-as-sexy-priyanka/|title=I don't see myself as 'sexy': Priyanka|author=Masand، Rajeev|publisher=RajeevMasand.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140221070154/http://www.rajeevmasand.com/uncategorized/i-dont-see-myself-as-sexy-priyanka/|archivedate=21 فروری 2014|deadurl=no|accessdate=4 جنوری 2013|df=}}</ref>
== اداکاری پیشہ ==
=== پیشے دی شروعات اتے سفلتا (2002–2004) ===
[[File:Priyanka Chopra 2003.jpg|thumb|upright|چوپڑہ 2003 وچ ''انداز'' دی پارٹی وکھے]]
مس انڈیا ورلڈ جتن توں بعد، چوپڑہ نوں عباس-مستان دے روانسانی تھرلر ''ہم راز'' (2002) وچ مکھ کردار لئی چنیا گیا، جس وچ اسنے اپنی فلمی پیشے دی شروعات کرنی سی۔<ref name="RM2">{{cite web|url=http://www.rajeevmasand.com/uncategorized/i-dont-see-myself-as-sexy-priyanka/|title=I don't see myself as 'sexy': Priyanka|author=Masand، Rajeev|publisher=RajeevMasand.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140221070154/http://www.rajeevmasand.com/uncategorized/i-dont-see-myself-as-sexy-priyanka/|archivedate=21 فروری 2014|deadurl=no|accessdate=4 جنوری 2013|df=}}</ref> حالانکہ، کئی کارناں کرکے ایہہ نہ ہو پایا، اسنے کیہا کہ پیداوار اس دے پروگرام نال میل نہیں کھاندی اے، جدکہ نرماتاواں نے کیہا کہ اوہناں نے چوپڑہ نوں مڑ توں کاسٹ کیتا اتے کئی وچنبدھتاواں کیتیاں۔<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/entertai/2002/jul/05abbas.htm|title=Humraaz will not go bust|author=Lalwani، Vickey|date=5 جولائی 2002|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130508192837/http://www.rediff.com/entertai/2002/jul/05abbas.htm|archivedate=8 مئی 2013|deadurl=no|accessdate=9 جنوری 2013|df=}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.sify.com/movies/bollywood/interview.php؟id=13608154&cid=2398|title=Aitraaz is going to fuel my sex-siren image!- Priyanka Chopra|publisher=Sify|accessdate=26 جون 2013}}</ref> اسدی سکرین شروعات 2002 وچ تمل فلم ''تھمزان'' نال ہوئی، جس وچ اسنے مکھ کردار نبھایا سی۔ [[دی ہندو]] وچ شائع اک تجزیہ وچ اسدی بدھی اتے گل بات دی تعریف کیتی گئی سی، حالانکہ ایہہ محسوس ہویا کہ چوپڑہ دے کردار اک اداکاری نظریہ توں محدود سی۔<ref>{{cite news|url=http://www.hindu.com/thehindu/fr/2002/04/19/stories/2002041900820203.htm|title=Thamizhan|date=19 اپریل 2002|work=The Hindu|accessdate=19 مارچ 2010|archiveurl=https://web.archive.org/web/20100903210447/http://hindu.com/thehindu/fr/2002/04/19/stories/2002041900820203.htm|archivedate=3 ستمبر 2010|deadurl=no|df=}}</ref>
2003 وچ چوپڑہ نے انل شرما دی ''د ہیرو: لوَ سٹوری آف اے سپائی'' وچ [[سنی دیول]] اتے [[پریتی زنٹا|پرٹی زنٹا]] دے نال دوجی مکھ عورت دے روپ وچ [[بالیوڈّ]] فلماں دی شروعات کیتی۔<ref name="bday22">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Birthday-blast-Priyanka-Chopra-s-Top-30-moments-in-showbiz/Article1-890611.aspx|title=Birthday blast: Priyanka Chopra's Top 30 moments in showbiz|date=17 جولائی 2012|work=[[Hindustan Times]]|accessdate=3 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120718055252/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Birthday-blast-Priyanka-Chopra-s-Top-30-moments-in-showbiz/Article1-890611.aspx|archivedate=18 جولائی 2012}}</ref> کشمیر وچ بھارتی فوج دی پس منظر دے خلاف، فلم اک ایجنٹ دی کہانی اتے دہشتگردی خلاف اس دی لڑائی بارے دسدی اے۔ ''د ہیرو'' سال دی سبھ توں ودھ کمائی کرن والیاں بالیوڈّ فلماں وچوں اک سی، پر نقاداں توں مشرت سمیکھیاواں حاصل ہوئیاں۔<ref name="Box Office 2003">{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=209&catName=MjAwMw|title=Box Office 2003|publisher=[[Box Office India]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131023141040/http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=209&catName=MjAwMw|archivedate=23 اکتوبر 2013|accessdate=26 اکتوبر 2010}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.rottentomatoes.com/m/10002625-hero/|title=The Hero: Love Story of a Spy (2003)|publisher=[[Rotten Tomatoes]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130623041417/http://www.rottentomatoes.com/m/10002625-hero/|archivedate=23 جون 2013|deadurl=no|accessdate=18 اکتوبر 2012|df=}}</ref> ''وریٹی'' توں ''ڈیریک ایلی'' نے کیہا کہ "چوپڑہ اک مضبوط سکرین دی شروعات کیتی۔"<ref>{{cite web|url=https://variety.com/2003/film/reviews/the-hero-love-story-of-a-spy-1200542160/|title=Review: 'The Hero: Love Story of a Spy'|author=Elley، Derek|date=16 اپریل 2003|work=[[Variety (magazine)|Variety]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160304061004/http://variety.com/2003/film/reviews/the-hero-love-story-of-a-spy-1200542160/|archivedate=4 مارچ 2016|deadurl=no|accessdate=14 جنوری 2016|df=}}</ref> بعد وچ اسے سال اوہ راج کنور دی باکس آفس کامیاب ''انداز'' وچ [[اکشے کمار]] نال دوبارہ نظر آئی اتے پھر فیمیل مکھ کردار نبھایا اتے اس فلم وچ [[لارا دتا]] نے اپنی شروعات کیتی سی۔<ref name="Box Office 20032">{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=209&catName=MjAwMw|title=Box Office 2003|publisher=[[Box Office India]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131023141040/http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=209&catName=MjAwMw|archivedate=23 اکتوبر 2013|accessdate=26 اکتوبر 2010}}</ref> چوپڑہ نے اک جوشوان لڑکی دی کردار نبھایا، جو کمار دے کردار نال پیار وچ پے جاندی اے۔ [[ہندوستان ٹائیمز|ہندوستان ٹائیمز]] نے اس گلیمر نوں نوٹ کیتا کہ اوہ کردار وچ لیائی سی۔<ref name="bday23">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Birthday-blast-Priyanka-Chopra-s-Top-30-moments-in-showbiz/Article1-890611.aspx|title=Birthday blast: Priyanka Chopra's Top 30 moments in showbiz|date=17 جولائی 2012|work=[[Hindustan Times]]|accessdate=3 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120718055252/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Birthday-blast-Priyanka-Chopra-s-Top-30-moments-in-showbiz/Article1-890611.aspx|archivedate=18 جولائی 2012}}</ref> ''سپھی'' دے کنال شاہ نے اسدی کارگزاری دی تعریف کیتی اتے کیہا کہ اس کول "سارے ستارہ ہون دے گن ہن۔"<ref>{{cite web|url=http://www.sify.com/movies/andaaz-old-story-fresh-faces-review-bollywood-13157317.html|title=Andaaz: Old story، fresh faces|author=Shah، Kunal|date=23 مئی 2003|publisher=Sify|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140329142128/http://www.sify.com/movies/andaaz-old-story-fresh-faces-review-bollywood-13157317.html|archivedate=29 مارچ 2014|accessdate=19 مارچ 2010}}</ref> اس دی کارگزاری نے اس نوں نویں شروات لئی سبتوں ودھیا فلمفیئر اوارڈ (دتا دے نال) جتایا اتے بیسٹ سپورٹنگ ایکٹر لئی فلمفیئر اوارڈ لئی نامزد کیتا۔<ref name="awards">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/awards/10207/index.html|title=Priyanka Chopra: Awards & nominations|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090424192038/http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/awards/10207/index.html|archivedate=24 اپریل 2009|accessdate=27 دسمبر 2012}}</ref>
2004 وچ چوپڑہ دیاں پہلیاں تن رلیز ''پلان، قسمت'' اتے ''اسمبھو'' نے باکس آفس اُتے ماڑا مظاہرہ کیتا۔<ref name="journey1">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/3579/|title=Exploring the box office journey of Priyanka Chopra: Part I|author=Tuteja، Joginder|date=20 جون 2012|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120622184047/http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/3579|archivedate=22 جون 2012|deadurl=no|accessdate=29 جنوری 2013|df=}}</ref> اسے سال اس نے [[سلمان خان]] اتے اکشے کمار نال [[ڈیوڈ دھون]] دی رومانٹک کامیڈی ''مجھسے شادی کروگی'' وچ ابھنی کیتا، جو بھارت وچ سال دی تیسری سبھ توں اچی کمائی والی فلم بن گئی اتے وپاری سفلتا دے طور تے ابھر کے ساہمنے آئی۔<ref name="Lifetime">{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=312&catName=TGlmZXRpbWU=|title=Lifetime Worldwide|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131015223626/http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=312&catName=TGlmZXRpbWU٪3D|archivedate=15 اکتوبر 2013|deadurl=yes|accessdate=26 اکتوبر 2010|df=}}</ref>
2004 دے اخیر وچ، اسنے عباس-مستان دے تھرلر ''ایتراز'' وچ کمار اتے [[کرینہ کپور]] نال کم کیتا۔ چوپڑہ نے اسدی پہلی کردار نوں اک مخالف دے طور تے سمجھیا، سونیا رائے دے کردار وچ اک اہم عورت اے، جو اپنے اہلکار دے یون اتپیڑن دے الزام لاوندی اے۔ چوپڑہ نے اس کردار نوں "اپنے کریئر دا سبھ توں وڈا سکھن دا تجربہ" کیہا۔<ref name="NDTV-int2">{{cite web|url=http://movies.ndtv.com/bollywood/your-call-with-priyanka-chopra-full-transcript-268081|title=Your Call with Priyanka Chopra: Full Transcript|author=Singh، Sonia|date=17 ستمبر 2012|publisher=[[NDTV]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140522031443/http://movies.ndtv.com/bollywood/your-call-with-priyanka-chopra-full-transcript-268081|archivedate=22 مئی 2014|deadurl=yes|accessdate=31 مارچ 2013}}</ref> ایہہ فلم اک تنقیدی اتے وپاری سفلتا سی، اتے چوپڑہ دی کارگزاری نوں تنقیدی تعریف ملی۔<ref name="peecee">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/OVER-THE-YEARS-From-Priyanka-to-Pee-Cee/Article1-929947.aspx|title=Over The Years: Priyanka Chopra|author=Marwah، Navdeep Kaur|date=14 ستمبر 2012|work=Hindustan Times|accessdate=4 دسمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120916062219/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/OVER-THE-YEARS-From-Priyanka-to-Pee-Cee/Article1-929947.aspx|archivedate=16 ستمبر 2012}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=210&catName=MjAwNA|title=Box Office 2004|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131010014505/http://www.boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=210&catName=MjAwNA|archivedate=10 اکتوبر 2013|accessdate=26 اکتوبر 2010}}</ref> لکھاری رنی بھٹاچاریا نے اس نوں سلور سکرین اُتے واپس لیاؤن دا مان دتا۔<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books؟id=kGIuatpm-8gC|title=Bollywood and Globalization: Indian Popular Cinema، Nation، and Diaspora|last=Mehta|first=Rini Bhattacharya|last2=Pandharipande|first2=Rajeshwari V.|publisher=Anthem Press|year=2011|isbn=978-0-85728-782-3|pages=67–71|accessdate=3 جنوری 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140101071521/http://books.google.com/books؟id=kGIuatpm-8gC|archivedate=1 جنوری 2014|deadurl=no|df=}}</ref><ref name="oomph">{{cite news|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/report_bollywood-an-oomphilicious-2012_1632118|title=Bollywood: An oomphilicious 2012!|author=Banerjee، Soumyadipta|date=1 جنوری 2012|work=Daily News and Analysis|accessdate=5 جنوری 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130124175627/http://www.dnaindia.com/entertainment/report_bollywood-an-oomphilicious-2012_1632118|archivedate=24 جنوری 2013|deadurl=no|df=}}</ref> ''ہندوستان ٹائیمز'' نے اس فلم نوں اسدا کریئر اہم ڈھنگ نال بدلن والی فلم وجوں درسایا اے۔<ref name="bday24">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Birthday-blast-Priyanka-Chopra-s-Top-30-moments-in-showbiz/Article1-890611.aspx|title=Birthday blast: Priyanka Chopra's Top 30 moments in showbiz|date=17 جولائی 2012|work=[[Hindustan Times]]|accessdate=3 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120718055252/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Birthday-blast-Priyanka-Chopra-s-Top-30-moments-in-showbiz/Article1-890611.aspx|archivedate=18 جولائی 2012}}</ref> [[بی بی سی|بی بی سی]] دے اک سمیکھئک لکھدے ہن کہ "''اعتراز'' پریانکا چوپڑہ دی فلم اے۔ جویں بہت ہی سوادشٹ روپ نال دشٹ، سونے دی کھدائی کرن والی، چہرے نوں موہری بناؤن والا، اوہ اپنی ہر چیلنج دی موجودگی نال اوہ ہر اک مورت نوں چھاپدی اے'"<ref>{{cite web|url=http://www.bbc.co.uk/shropshire/films/bollywood/2004/11/aitraaz_review_02.shtml|title=Aitraaz Review|author=Mamtora، Jay|publisher=BBC|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140628101810/http://www.bbc.co.uk/shropshire/films/bollywood/2004/11/aitraaz_review_02.shtml|archivedate=28 جون 2014|deadurl=no|accessdate=3 مارچ 2013|df=}}</ref> اسنے نیگیٹو رول وچ بیسٹ پرپھورینس لئی فلمفیئر اوارڈ جتیا، کاجول دے بعد ایہہ انعام جتن والی دوجی اتے آخری اداکارہ بن گئی (ایہہ کیٹیگری 2008 وچ بند ہو گئی سی)۔<ref name="bday25">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Birthday-blast-Priyanka-Chopra-s-Top-30-moments-in-showbiz/Article1-890611.aspx|title=Birthday blast: Priyanka Chopra's Top 30 moments in showbiz|date=17 جولائی 2012|work=[[Hindustan Times]]|accessdate=3 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120718055252/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Birthday-blast-Priyanka-Chopra-s-Top-30-moments-in-showbiz/Article1-890611.aspx|archivedate=18 جولائی 2012}}</ref> چوپڑہ نوں اک سبتوں ودھیا معاون اداکارہ لئی فلمفیئر اوارڈ، اتے معاون کردار وچ ودھیا اداکارہ لئی پروڈیوسر گلڈ فلم اوارڈ لئی نامزد کیتا گیا۔<ref name="awards2">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/awards/10207/index.html|title=Priyanka Chopra: Awards & nominations|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090424192038/http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/awards/10207/index.html|archivedate=24 اپریل 2009|accessdate=27 دسمبر 2012}}</ref>
=== پرمکھتا وچ وادھا (2005–2006) ===
2005 وچ چوپڑہ چھ فلماں وچ نظر آئی۔ اسدیاں پہلیاں دو ریلیز-''بلیکمیل'' اتے ''کرم'' وپاری ناکام سن۔<ref name="BOI2005">{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=211&catName=MjAwNQ|title=Box Office 2005|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131115193133/http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=211&catName=MjAwNQ|archivedate=15 نومبر 2013|accessdate=19 اکتوبر 2010}}</ref> ریڈف.کام دی شپلا بھرتٹن-اییر نے بلیکمیل نوں اک بہت ہی انمانیوگ فلم سمجھیا اتے منیا کہ اک پولیس کمیشنر دی بیوی دے طور اُتے اسدے کردار اداکاری دی نظر توں بہت محدود سی۔<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/2005/jan/28bm.htm|title=Blackmail: Predictable، yet entertaining|author=Bharatan-Iyer، Shilpa|date=28 جنوری 2005|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150924143207/http://www.rediff.com/movies/2005/jan/28bm.htm|archivedate=24 ستمبر 2015|deadurl=no|accessdate=5 اپریل 2013|df=}}</ref> ''کرم'' وچ اس دی کارگزاری نوں ودھیا رہی، سبھاش کے۔ جھا نے لکھیا کہ چوپڑہ نے "اچّ درجے دی وضاحت کیتی سی، جس دی نربلتا اتے خوبصورتی اس دے اندرلے اتے باہرلے دنیا ولوں اس دے کردار لئی بنائی گئی اے۔"<ref>{{cite web|url=http://www.sify.com/movies/karam-news--review-kkfv7giigjgsi.html|title=Karam|author=Jha، Subhash K.|date=14 مارچ 2005|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160129132403/http://www.sify.com/movies/karam-news--review-kkfv7giigjgsi.html|archivedate=29 جنوری 2016|deadurl=no|accessdate=14 جنوری 2016|df=}}</ref> اسے سال چوپڑہ نے وپل دے خاندانی ناٹک ''وقت: د ریس اگینسٹ ٹائم'' وچ اکشے کمار دی بیوی دی کردار نبھایا، ایہہ کہانی اک چھوٹی وپاری ([[امیتابھ بچن]] ولوں نبھائی) دی کہانی جس نے اپنی بیماری نوں چھپا لیا، اوہ مرن توں پہلاں اپنے غیر ذمہ وار پتّ نوں کجھ سبق سکھاؤنا چاہندا اے۔ فلم اساری دوران "سہاب ہوگی" گانے دی شوٹنگ چوپڑہ بچپن دی من پسند جگاہ لیہ وی گئی سی۔<ref name="HT08102">{{cite news|url=http://www.mid-day.com/entertainment/2010/aug/130810-priyanka-chopra-cloudburst.htm|title=Cloudburst flattened the Leh of my memories: Priyanka Chopra|date=13 اگست 2010|work=[[Mid Day]]|accessdate=5 اپریل 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20101018165435/http://www.mid-day.com/entertainment/2010/aug/130810-priyanka-chopra-cloudburst.htm|archivedate=18 اکتوبر 2010|deadurl=no|agency=Indo-Asian News Service|df=}}</ref> فلم دا گانا "ڈو می اے فیور لیس پلے دی ہولی" دے گانے دے دوران اک حادثہ دا ساہمنا کرنا پیا۔<ref>{{Cite news|url=http://www.highbeam.com/doc/1P3-1970196041.html|title=Why don't we have Holi songs nowadays؟|date=25 فروری 2010|work=Hindustan Times|accessdate=5 اپریل 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130509085339/http://www.highbeam.com/doc/1P3-1970196041.html|archivedate=9 مئی 2013|deadurl=no|df=}}{{Subscription required|via=HighBeam}}</ref> اس فلم نوں نقاداں نے چنگی طرحاں قبول کر لیا سی اتے وپاری سفلتا حاصل ہوئی سی۔<ref name="BOI20052">{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=211&catName=MjAwNQ|title=Box Office 2005|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131115193133/http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=211&catName=MjAwNQ|archivedate=15 نومبر 2013|accessdate=19 اکتوبر 2010}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.sify.com/movies/waqt-the-race-against-time-review-bollywood-pclvIObfbgccc.html|title=Waqt – The Race Against Time|author=Adarsh، Taran|publisher=Sify|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160129130859/http://www.sify.com/movies/waqt-the-race-against-time-review-bollywood-pclvIObfbgccc.html|archivedate=29 جنوری 2016|deadurl=no|accessdate=14 جنوری 2016|df=}}</ref>
[[File:Don premiere.jpg|thumb|left|upright|چوپڑہ اپنے معاون کلاکار [[شاہ رخ خان]] نال ڈون (2006) دے پریمیئر اُتے]]
اسنے اگلی فلم وچ روانسانی رہسّ تھرلر ''یقین'' وچ [[ارجن رامپال]] نال اداکاری کیتی، جس وچ اسنے اک جنونی پریمی دے کردار پیش کیتی۔ فلم متعلق گمبھیر پرتیکرما مشرت سی، پر اس دے مظاہرہ نوں تعریف حاصل ہوئی۔ ترن آمورت نے لکھیا کہ چوپڑہ "اک وار پھر اعزاز جتن لئی تیار اے اتے اس تیزی نال بدلن والے ویلے وچ اتم صلاحیت دے روپ وچ ابھر رہی اے۔"<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/review/id/538457|title=Yakeen Review|author=Adarsh، Taran|date=1 جولائی 2005|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121114044838/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/review/id/538457|archivedate=14 نومبر 2012|deadurl=no|accessdate=3 ستمبر 2012|df=}}</ref> اس دی اگلی رلیز سنیل درشن دے رومانس ''برسات'' سی، جس وچ اسدے معاون-اداکار [[بوبی دیل]] اتے [[بپاشا باسو]] سن۔ فلم بھارت وچ تنقیدی اتے وپاری اسپھلتا سی پر غیرملکی بازار وچ ودھیا مظاہرہ ہویا۔<ref name="BOI20053">{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=211&catName=MjAwNQ|title=Box Office 2005|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131115193133/http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=211&catName=MjAwNQ|archivedate=15 نومبر 2013|accessdate=19 اکتوبر 2010}}</ref><ref name="oe">{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/cpages.php؟pageName=overseas_earners|title=Overseas Earnings|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131023142058/http://boxofficeindia.com/cpages.php؟pageName=overseas_earners|archivedate=23 اکتوبر 2013|accessdate=6 جون 2013}}</ref> چوپڑہ دی کارگزاری مشرت تجزیہ حاصل ہوئی، ''بالیوڈّ ہنگامہ'' نے اسنوں ''مشینی'' دسیا۔<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/criticreview/id/538959|title=Barsaat Review|author=Adarsh، Taran|date=19 اگست 2005|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130816153833/http://www.bollywoodhungama.com/moviemicro/criticreview/id/538959|archivedate=16 اگست 2013|deadurl=no|accessdate=23 جنوری 2013|df=}}</ref> حالانکہ، ریڈف.کام نے چوپڑہ نوں "شانت جانکاری دا تجزیہ، جس نے اپنی مکمل کردار نبھایا" سمجھیا۔<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/2005/aug/19barsaat.htm|title=Barsaat is a washout|author=Mitra، Indrani Roy|date=19 اگست 2005|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130427171154/http://www.rediff.com/movies/2005/aug/19barsaat.htm|archivedate=27 اپریل 2013|deadurl=no|accessdate=7 جون 2013|df=}}</ref> اسے سال بعد اسنے ''روحن سپی'' دی کامیڈی ''بلفماسٹر!'' وچ [[ابھشیک بچن]]، رتیش دیشمکھ اتے [[نانا پاٹیکر]] نال کم کیتا۔ چوپڑہ نے آزاد ایگزیکٹیو عورت سمرن سکفوج، جو بچن دے پیار وچ پے جاندی اے، دا کردار نبھایا۔ ایہہ فلم باکس آفس تے کامیاب رہی۔<ref name="BOI20054">{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=211&catName=MjAwNQ|title=Box Office 2005|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131115193133/http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=211&catName=MjAwNQ|archivedate=15 نومبر 2013|accessdate=19 اکتوبر 2010}}</ref>
{| class="toccolours" style="float: left; margin-left: 1em; width: 20em; font-size: 90%;"
|-
| style="background:white" align="center" width="30px" colspan=2 |'''<font size="+1" color=black>پریانکا چوپڑہ<font>'''
|-
|-style="margin:0;background:#ccccff";width:100%" align="center" cellpadding="2"
|- align="center"
| colspan="2" style="border-bottom: 2px; align="center"; solid #D3D3D3;" | [[File:Priyanka Chopra12.jpg|275px]]
|-
| style="background:#FFF0F5" align="center" width="15px" colspan=2 |'''<font size="1" color=black>[[مس ورلڈ]] - 2000 <font>'''
|-
|'''جیون'''
|style="padding-right: 1em;" | 18 [[جولائی]] 1982 [[جھاڑکھنڈ]][[ہندستان]]
|- style="vertical-align: top;"
|-
|'''کم'''
|style="padding-right: 1em;" | ماڈل، ایکٹرس، گان والی
|- style="vertical-align: top;"
|-
|-
|دسخط:||
|-
|}
2006 دے شروع ہون توں بعد، تن فلماں وچ خاص طور اُتے پیش ہون توں بعد چوپڑہ نے [[راکیش روشن]] دی سپرہیرو فلم ''کرش'' (2003 دے وگیان-کلپت فلم کوئی … مل گیا) دا دوجا حصہ کیتی۔ اس فلم وچ اسنے [[ریتک روشن]]، [[ریکھا]] اتے [[نصیر الدین شاہ]] نال کیتا کیتا، چوپڑہ نے اک نوجوان ٹیلیوژن صحافی دی کردار نبھایا، جو بھولے نوجوان دی بے مثال شخصیت دا اٹھاؤن دی سکیم بناؤندی اے پر آخرکار اسدے نال پیار وچ پے جاندی اے۔ ایہہ فلم بھارت وچ سال دی دوجی سبھ توں ودھ کمائی کرن والی فلم سی اتے دنیا بھر وچ {{INR}}1.17 بلیئن (16 ملیان امریکی ڈالر) دی کمائی کیتی سی۔<ref name="boi06">{{cite web|url=http://www.boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=210&catName=MjAwNA|title=Box Office 2006|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131010014505/http://www.boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=210&catName=MjAwNA|archivedate=10 اکتوبر 2013|accessdate=26 اکتوبر 2010}}</ref> اس دی اگلی فلم، دھرمیش درشن دی رومانٹک کامیڈی ''آپ کی خاطر''، [[اکشے کھنہ]]، [[امیشا پٹیل]] اتے [[ڈینو موریا|دنو موریا]] نال سی۔ نہ ہی فلم اتے نہ ہی چوپڑہ دا مظاہرہ چنگا رہا۔<ref name="journey2">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/3592/|title=Exploring the box office journey of Priyanka Chopra: Part 2|author=Tuteja، Joginder|date=21 جون 2012|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120627211909/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/3592|archivedate=27 جون 2012|deadurl=no|accessdate=29 جنوری 2013|df=}}</ref> ریڈف.کام دی سکنیا ورما نے کیہا کہ چوپڑہ دا انو دا کردار نوں "غلط طریقے نال سکچ" کیتا گیا سی اتے کیہا کہ اسدا کردار کدے اکسار نہیں سی: "پہلاں پرتدار، پھر ٹھنڈا، اتے بعد وچ، سنویدنشیل"۔<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/2006/aug/25aap.htm|title=Watchable، Akshaye ki Khatir|date=25 اگست 2006|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130426073009/http://www.rediff.com/movies/2006/aug/25aap.htm|archivedate=26 اپریل 2013|deadurl=no|accessdate=8 جون 2013|df=}}</ref>
چوپڑہ دی 2006 دی آخری ریلیز [[فرحان اختر ]] دی ایکشن تھرلر ''ڈون'' (1978 دی اسے نام والی فلم دی ریمیک) جس وچ [[شاہ رخ خان]] مکھ کردار وچ سی۔ چوپڑہ نے روما (اصل فلم وچ [[زینت امان]] ولوں نبھایا گیا کردار) نوں پیش کیتا، جو اپنے بھرا دی قتل لئی ڈون توں دا بدلہ لین لئی انڈرورلڈ وچ شامل ہندی اے۔ چوپڑہ نے فلم وچ اسدے کردار لئی مارشل-آرٹ ٹریننگ حاصل کیتی، اتے خود اپنے سٹنٹ دا مظاہرہ کیتا۔<ref>{{cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2011-05-01/mumbai/29492819_1_stunts-film-industry-action-scenes|title=Little film action for female stunt artistes|author=Dubey، Bharti|date=1 مئی 2011|work=The Times of India|accessdate=5 ستمبر 2012|archivedate=2013-05-10|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130510085423/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2011-05-01/mumbai/29492819_1_stunts-film-industry-action-scenes}}</ref> اس فلم نوں بھارت اتے ودیساں وچ اک باکس-آفس دی سفلتا ایلانیا گیا سی، جس دی کمائی{{INR}}1.05 بلیئن (US $ 15 ملیان) سی۔<ref name="Lifetime2">{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=312&catName=TGlmZXRpbWU=|title=Lifetime Worldwide|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131015223626/http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=312&catName=TGlmZXRpbWU٪3D|archivedate=15 اکتوبر 2013|deadurl=yes|accessdate=26 اکتوبر 2010|df=}}</ref> ریڈپھ۔کام دے راجا سین نے چوپڑہ نوں فلم دی "وڈی حیرانی" کیہا؛ اسدا مننا سی کہ چوپڑہ نے روما نوں بااثر ڈھنگ نال پیش کیتا، "ہریک پکھوں قابل عورت"، اتے لکھیا سی "ایہہ اک اداکارہ اے جو اپنے آپ نوں اگے ودھاؤن لئی تیار اے، اتے سکرین جادو لئی مقررہ سمبھاوی اے، نہ کہ مہان مسکان دا ذکر کرن لئی۔"<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/2006/oct/20don.htm|title=SRK pays just tribute to Big B's Don|author=Sen، Raja|date=20 اکتوبر 2006|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130308101654/http://www.rediff.com/movies/2006/oct/20don.htm|archivedate=8 مارچ 2013|deadurl=no|accessdate=13 دسمبر 2012|df=}}</ref>
=== مصیبتاں اتے مڑ ابھرنا (2007–2008) ===
2007 وچ چوپڑہ دیاں دو پرمکھ کرداراں سن۔ اسدی پہلی فلم ''نکھل اڈوانی'' دی ''سلام-اے-عشقَ: اے ٹربیوٹ ٹو لوَ''، جو کہ چھ حصےآں وچ اک رومانٹک کامیڈی سی، جس وچ کلاکاراں دی ٹکڑی سی۔ اسنوں پہلے باب وچ سلمان خان دے نال کامنی دے روپ وچ دکھایا گیا، جو اک آئیٹم گرل اتے اک چاہوان اداکارہ سی جو [[کرن جوہر]] دی فلم وچ پرمکھ کردار نبھاؤن دی کوشش کردی اے۔<ref>{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=214&catName=MjAwNw|title=Box Office 2007|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131010031210/http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=214&catName=MjAwNw|archivedate=10 اکتوبر 2013|accessdate=26 اکتوبر 2010}}</ref> فلم سمیکھئک سکنیا ورما نے کامیڈی اتے خاص طور اُتے اس دے [[مینا کماری]]، [[نرگس (اداکارہ)|نرگس]] اتے [[مدھوبالا|مدھبالا]] دے ہاو-مطلب لئی اس دی تعریف دی تعریف کیتی۔<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/2007/jan/26salaam.htm|title=Salaam-E-Ishq: Stars shine in mediocre film|author=Verma، Sukanya|date=26 جنوری 2007|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131005091022/http://www.rediff.com/movies/2007/jan/26salaam.htm|archivedate=5 اکتوبر 2013|deadurl=no|accessdate=7 جون 2013|df=}}</ref> ''سلام-اے-عشقَ: اے ٹربیوٹ ٹو لوَ'' اتے اسدی اگلی فلم ''بگ بردر'' دونوں گھریلو باکس آفس وچ ناکام ثابت رہیاں۔<ref name="journey22">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/3592/|title=Exploring the box office journey of Priyanka Chopra: Part 2|author=Tuteja، Joginder|date=21 جون 2012|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120627211909/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/3592|archivedate=27 جون 2012|deadurl=no|accessdate=29 جنوری 2013|df=}}</ref>
[[File:Priyanka chopra at filmfare launch.jpg|thumb|right|upright|نومبر 2008 وچ چوپڑہ خاص دوستانہ فلمفیئر میگزین کور لانچ اُتے]]
2008 وچ چوپڑہ نے ''ہیری بویجا'' دی ''لوَ سٹوری 2050'' وچ [[حرمن بویجا|حرمن باویجا]] نال کم کیتا۔ چوپڑہ نے اس فلم وچ دوہرا کردار نبھایا، اس لئی اسنے دو وار اپنے والاں نوں رنگ کیتا؛ اک وار مستقبل توں لڑکی نوں درساؤن لئی لال اتے پھر بیتے دی لڑکی لئی کالا۔<ref>{{cite web|url=http://www.telegraphindia.com/1080613/jsp/entertainment/story_9403163.jsp|title=Code Red|author=Shah، Jigar|date=13 جون 2008|work=[[The Telegraph (Calcutta)|The Telegraph]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140407044500/http://www.telegraphindia.com/1080613/jsp/entertainment/story_9403163.jsp|archivedate=7 اپریل 2014|deadurl=no|accessdate=19 جون 2013|df=}}</ref> اس دی کارگزاری بہت ماڑی رہی؛ راجیو مسند چوپڑہ دی اپنے سہِ-ستارے دے نال جوڑی توں متاثر نہیں سن، اتے اسنے کیہا کہ اسدا کردار "پیار جاں ہمدردی نوں راغب کرن وچ ناکام" اے۔<ref>{{cite web|url=http://ibnlive.in.com/news/love-story-2050-partpredictable-partgobbledygook/68318-8.html|title=Masand's Verdict: Love Story 2050|author=Masand، Rajeev|date=5 جولائی 2008|publisher=CNN-IBN|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121114045139/http://ibnlive.in.com/news/love-story-2050-partpredictable-partgobbledygook/68318-8.html|archivedate=14 نومبر 2012|deadurl=no|accessdate=18 مارچ 2011|df=}}</ref> اوہ اگلی وار کامیڈی ''گوڈ تسیں گریٹ ہو'' وچ سلمان خان، سوہیل خان اتے امیتابھ بچن نال اک ٹی وی اینکر دے کردار وچ پیش ہوئی۔<ref>{{cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/movie-reviews/hindi/God-Tussi-Great-Ho/movie-review/3369194.cms|title=God Tussi Great Ho ؛– Critic's Review|last=Kazmi|first=Nikhat|date=15 اگست 2008|work=The Times of India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121104230908/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/movie-reviews/hindi/God-Tussi-Great-Ho/movie-review/3369194.cms|archivedate=4 نومبر 2012|deadurl=no|accessdate=8 جون 2013|df=}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/review/12549/index.html|title=God Tussi Great Ho: Movie Review|last=Adarsh|first=Taran|date=15 اگست 2008|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110901155549/http://www.bollywoodhungama.com/movies/review/12549/index.html|archivedate=1 ستمبر 2011|deadurl=no|accessdate=8 جون 2013|df=}}</ref> چوپڑہ نے بوبی دیؤل اتے [[عرفان خان]] نال ''چمکو'' وچ اک کنڈرگارٹن استاد وجوں کردار نبھایا۔ اس نے ''گولڈی بحل'' دی سپرہیرو فلم ''درونا'' وچ ابھشیک بچن اتے [[جیا بچن]] نال سونیا دی کردار نبھایا۔ خاص پرجذبات دی مکمل ورتوں لئی فلم دی مکمل روپ وچ تنقید کیتی گئی، ایہہ چوپڑہ دی چھیویں فلم فلم سی جو کہ باکس آفس وچ اتے گمبھیر روپ وچ ناکام ہوئی سی۔ حالانکہ ریڈپھ ڈاٹ کام دے سکنیا ورما نے کیہا کہ چوپڑہ نے فنکشنل ایکشن ہیروئن دے ہنر پردرشت کیتے۔<ref name="journey23">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/3592/|title=Exploring the box office journey of Priyanka Chopra: Part 2|author=Tuteja، Joginder|date=21 جون 2012|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120627211909/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/3592|archivedate=27 جون 2012|deadurl=no|accessdate=29 جنوری 2013|df=}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/2008/oct/02drona.htm|title=Review: Drona falls short|author=Verma، Sukanya|date=2 اکتوبر 2008|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130214081716/http://www.rediff.com/movies/2008/oct/02drona.htm|archivedate=14 فروری 2013|deadurl=no|accessdate=7 جون 2013|df=}}</ref> عامَ طور اُتے نقاد اس ویلے سمجھ گئے سن کہ اس دا کریئر ختم ہو گیا سی۔<ref name="journey24">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/3592/|title=Exploring the box office journey of Priyanka Chopra: Part 2|author=Tuteja، Joginder|date=21 جون 2012|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120627211909/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/3592|archivedate=27 جون 2012|deadurl=no|accessdate=29 جنوری 2013|df=}}</ref>
''مادھر بھنڈارکر'' دی فیشن (2008) نے چوپڑہ دیاں ناکام فلماں دی لڑی ختم کیتی، ایہہ فلم بھارتی فیشن صنعت بارے اک ڈرامہ سی، جس نے کئی فیشن ماڈل دے جیون اتے کریئر بارے چاننا پایا۔ اس نے ابھلاشی سپرماڈل میگھنا ماتھر نوں پیش کیتا، جس بارے شروعات وچ اسنے سوچیا کی ایہہ رول اس دی ڈونگھائی توں باہر سی، پر چھ مہینے سوعدہ اتے بھنڈارکر دے بھروسے توں راغب اس کردار نوں قبول کر لیا۔<ref name="midday">{{cite web|url=http://www.mid-day.com/news/2008/oct/301008fashionpriyankachopra.htm|title=Style watch: Priyanka wears 137 outfits in Fashion|date=30 اکتوبر 2008|work=Mid Day|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130906051257/http://www.mid-day.com/news/2008/oct/301008fashionpriyankachopra.htm|archivedate=6 ستمبر 2013|deadurl=no|accessdate=13 مارچ 2013|df=}}</ref> کردار لئی، چوپڑہ نوں چھ کلوگرام حاصل کرنا پیا اتے جاری طور اُتے فلم وچ کردار نوں اگے ودھاؤن دوران بھار گھٹایا گیا۔ فلم اتے اس دے مظاہرہ دوہاں نے آلوچکاں دی تعریف حاصل کیتی، جو اسدے کریئر وچ اک وڈا موڑ بن گیا۔<ref name="peecee2">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/OVER-THE-YEARS-From-Priyanka-to-Pee-Cee/Article1-929947.aspx|title=Over The Years: Priyanka Chopra|author=Marwah، Navdeep Kaur|date=14 ستمبر 2012|work=Hindustan Times|accessdate=4 دسمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120916062219/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/OVER-THE-YEARS-From-Priyanka-to-Pee-Cee/Article1-929947.aspx|archivedate=16 ستمبر 2012}}</ref> راجیو مسند نے لکھیا، "پرئنکا چوپڑہ اک ستکار یوگ مظاہرہ وچ بدلدی اے، جو کہ نسچت روپ نال اسدے سرووتم دے روپ وچ ہیٹھاں جائیگی۔"<ref>{{cite web|url=http://ibnlive.in.com/news/masands-verdict-fashion-no-real-expose/77189-8.html|title=Masand's Verdict: Fashion، no real expose|author=Masand، Rajeev|date=1 نومبر 2008|publisher=CNN-IBN|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121105144419/http://ibnlive.in.com/news/masands-verdict-fashion-no-real-expose/77189-8.html|archivedate=5 نومبر 2012|deadurl=no|accessdate=30 نومبر 2012|df=}}</ref> اپنی کارگزاری لئی، اسنے کئی اوارڈ جتے، جنہاں وچ سرووتم اداکارہ لئی ''[[قومی فلم انعام|قومی فلم اوارڈ]]''، ''سبتوں ودھیا اداکارہ لئی [[فلمفیئر انعام|فلمفیئر اوارڈ]]''، سبتوں ودھیا اداکارہ لئی ''آئیپھا اوارڈ''، ''سکرین اوارڈ'' اتے ودھیا اداکارہ لئی پروڈیوسر ''گلڈ فلم اوارڈ'' شامل ہن۔<ref name="awards3">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/awards/10207/index.html|title=Priyanka Chopra: Awards & nominations|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090424192038/http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/awards/10207/index.html|archivedate=24 اپریل 2009|accessdate=27 دسمبر 2012}}</ref><ref name="nat">{{cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2010-01-23/india/28125140_1_national-film-awards-hindi-film-film-on-social-issues|title=National Film Awards: Priyanka gets best actress، 'Antaheen' awarded best film|date=23 جنوری 2010|work=The Times of India|accessdate=23 جنوری 2010|archiveurl=https://archive.is/20120525233836/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2010-01-23/india/28125140_1_national-film-awards-hindi-film-film-on-social-issues|archivedate=25 مئی 2012|deadurl=no}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.apsaraawards.org/4th_apsara_awards_winners.html|title=4th Apsara Awards|publisher=[[Apsara Film & Television Producers Guild Award|Apsara Awards]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131014184854/http://apsaraawards.org/4th_apsara_awards_winners.html|archivedate=14 اکتوبر 2013|deadurl=no|accessdate=3 دسمبر 2012|df=}}</ref> {{INR}}600 ملیان (امریکی $ 8 ملیان) دے زمین مالیا دے نال، فیشن فلم وپاری سفلتا دے روپ وچ ابھری اتے سبھاش کے۔ جھا نے عورت دے مکھ کردار نال دہاکے دیاں سبھ توں ودھیا فلماں وچوں اک وجوں درج کیتا۔<ref>{{cite web|url=http://www.indianexpress.com/news/دسمبر-gives-some-respite-with-2-hits/404989/|title=دسمبر gives some respite with 2 hits|date=31 دسمبر 2008|work=The Indian Express|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090205062424/http://www.indianexpress.com/news/دسمبر-gives-some-respite-with-2-hits/404989/|archivedate=5 فروری 2009|deadurl=no|accessdate=18 جون 2013|df=}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/6258|title=10 best woman-oriented films of the past decade|last=Jha|first=Subhash K.|date=8 مارچ 2014|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140309213949/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/6258|archivedate=9 مارچ 2014|deadurl=no|accessdate=9 مارچ 2014|df=}}</ref> ایہہ فلم استریاں-مرتکز فلم ہون دے باو جود وپاری کامیاب ہون لئی جانی جاندی سی جس وچ کوئی وی نر لیڈ نہیں سی۔<ref>{{cite web|url=http://www.newindianexpress.com/entertainment/hindi/article273600.ece؟service=print|title=Bollywood on heroine overdrive|date=24 مئی 2010|work=The Indian Express|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151004050808/http://www.newindianexpress.com/entertainment/hindi/article273600.ece؟service=print|archivedate=4 اکتوبر 2015|deadurl=no|accessdate=2 اگست 2015|agency=Indo-Asian News Service|df=}}</ref> اس نے ریٹروسپیکٹ وچ کیہا کہ، "میں سوچدی ہاں کہ اصل وچ فیشن نے … معدہ دبدبا والیاں فلماں دی عمل شروع کیتی۔ اج تہاڈے کول بہت ساریاں ہور فلماں ہن جہڑیاں عورتاں دی اگوائی نال ودھیا بنیاں ہن۔"<ref name="NDTV-int3">{{cite web|url=http://movies.ndtv.com/bollywood/your-call-with-priyanka-chopra-full-transcript-268081|title=Your Call with Priyanka Chopra: Full Transcript|author=Singh، Sonia|date=17 ستمبر 2012|publisher=[[NDTV]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140522031443/http://movies.ndtv.com/bollywood/your-call-with-priyanka-chopra-full-transcript-268081|archivedate=22 مئی 2014|deadurl=yes|accessdate=31 مارچ 2013}}</ref>
چوپڑہ دی سال دی آخری فلم ''ترن منسکھنی'' دی رومانٹک کامیڈی ''دوستانہ'' سی، جس وچ ابھشیک بچن اتے [[جان ابراہم]] سن۔ میامی وچ سیٹ، فلم اسدے کردار اتے دو آدمیاں وچکار دوستی دی کہانی دسدی اے جو اپارٹمینٹ نوں شعر کرن لئی سملنگی ہون دا دکھاوا کردے ہن۔ چوپڑہ نے اک سٹائلش جوان پھیشن-میگزین اڈیٹر نیہا دی کردار نبھایا، جو اس دے جیون وچ پیشہ ور دباء نال نجٹھن دی کوشش کر رہی اے۔ ''دھرما پروڈکشنز'' ولوں نرمت، ایہہ فلم اک وتی سفلتا سی جسنے دنیا بھر وچ {{INR}}860 ملیان (US $ 12 ملیان) دی کمائی کیتی۔<ref name="Lifetime3">{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=312&catName=TGlmZXRpbWU=|title=Lifetime Worldwide|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131015223626/http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=312&catName=TGlmZXRpbWU٪3D|archivedate=15 اکتوبر 2013|deadurl=yes|accessdate=26 اکتوبر 2010|df=}}</ref> چوپڑہ دی کارگزاری اتے دکھّ دی تعریف کیتی گئی۔<ref name="journey3">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/3604/|title=Exploring the box office journey of Priyanka Chopra ؛– Part 3|author=Tuteja، Joginder|date=12 اگست 2010|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120629234943/http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/3604|archivedate=29 جون 2012|deadurl=no|accessdate=28 جنوری 2013|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://articles.economictimes.indiatimes.com/2008-11-14/news/28439297_1_abhishek-bachchan-dostana-yash-johar|title=Dostana: Movie Review|author=Malani، Gaurav|date=14 نومبر 2008|work=[[The Economic Times]]|accessdate=14 دسمبر 2012|archivedate=2015-07-01|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150701164620/http://articles.economictimes.indiatimes.com/2008-11-14/news/28439297_1_abhishek-bachchan-dostana-yash-johar}}</ref>
=== غیر-ووہارک کرداراں دے نال تجربہ (2009–2011) ===
2009 وچ، چوپڑہ نے [[وڈا بھاردواج]] دی مشہور تھرلر ''کمینے'' (سہِ-ابھنت [[شاہد کپور]]) وچ ''سویٹی'' ناں دی اک مراٹھی کڑی دی کردار نبھایا، جس وچ جڑواں بھراواں اتے انڈرورلڈ نال جڑے اوہناں دے جیون وچ سفر بارے اے۔ اس فلم تنقیدی تعریف حاصل کیتی اتے {{INR}}710 ملیان (10 ملیان امریکی ڈالر) دی دنیا بھر دے کل کمائی دے نال باکس آفس اُتے سفلتا حاصل کیتی۔<ref name="Lifetime4">{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=312&catName=TGlmZXRpbWU=|title=Lifetime Worldwide|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131015223626/http://boxofficeindia.com/showProd.php؟itemCat=312&catName=TGlmZXRpbWU٪3D|archivedate=15 اکتوبر 2013|deadurl=yes|accessdate=26 اکتوبر 2010|df=}}</ref><ref name="journey32">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/3604/|title=Exploring the box office journey of Priyanka Chopra ؛– Part 3|author=Tuteja، Joginder|date=12 اگست 2010|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120629234943/http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/3604|archivedate=29 جون 2012|deadurl=no|accessdate=28 جنوری 2013|df=}}</ref> [[ٹائیمز آف انڈیا|دِ ٹائیمز آف انڈیا]] دے ''نکھت کاظمی'' نے کیہا کہ چوپڑہ دے کردار نے اس نوں پوری طرحاں مضبوط کر دتا اے، اتے ''راجیو مسند'' نے لکھیا: "چھوٹی جہی کردار وچ اک دلچسپ اچنتا نوں ابھارنا [چوپڑہ]، جو بااثر مراٹھی دی دھن نال اپنیاں لائیناں چھڑکدی اے اتے اک فلم دے سبھ توں پیارے ہون والے پاکداراں وچوں اک ابھردی اے۔"<ref>{{cite web|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2009-08-14/bangalore/28200631_1_kaminey-charlie-priyanka-chopra|title=Kaminey Review|author=Kazmi، Nikhat|date=14 اگست 2009|work=The Times of India|accessdate=14 جون 2013|archive-date=2012-10-24|archive-url=https://web.archive.org/web/20121024215802/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2009-08-14/bangalore/28200631_1_kaminey-charlie-priyanka-chopra|dead-url=yes}}</ref><ref>{{cite web|url=http://ibnlive.in.com/news/masands-movie-review-kaminey-is-imaginative/99242-8-p0.html|title=Masand's movie review: Kaminey|author=Masand، Rajeev|date=15 اگست 2009|publisher=CNN-IBN|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090822231228/http://ibnlive.in.com/news/masands-movie-review-kaminey-is-imaginative/99242-8-p0.html|archivedate=22 اگست 2009|accessdate=14 جون 2013}}</ref> ریڈپھ۔کام نے چوپڑہ دی کارگزاری نوں اس سال دی سبھ توں ودھیا کیہا سی۔<ref name="rediffbest2009">{{cite web|url=http://movies.rediff.com/slide-show/2009/dec/31/slide-show-1-best-actresses-of-2009.htm|title=Bollywood's best actresses، 2009|date=31 دسمبر 2009|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121113132342/http://movies.rediff.com/slide-show/2009/dec/31/slide-show-1-best-actresses-of-2009.htm|archivedate=13 نومبر 2012|deadurl=no|accessdate=29 نومبر 2012|df=}}</ref> اسدے کردار نے ''فلمفیئر''، ''سکرین'' اتے ''آئیپھا'' اوارڈاں اتے بیسٹ ایکٹرس نامزدگی توں بعد اک پرمکھ کردار وچ سبتوں ودھیا اداکارہ لئی لگاتار دوجی وار گلڈ فلم اوارڈ سمیت کئی انعام اتے نامزدگی حاصل کیتی۔<ref>{{cite web|url=http://www.apsaraawards.org/5th_apsara_awards_winners.html|title=5th Apsara Awards|publisher=Apsara Awards|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121110204834/http://apsaraawards.org/5th_apsara_awards_winners.html|archivedate=10 نومبر 2012|deadurl=no|accessdate=3 دسمبر 2012|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://photogallery.indiatimes.com/awards/filmfare-awards/Best-Actress-for-Kaminey/articleshow/5499483.cms|title=55th Filmfare nominations for Best Actress|date=25 جنوری 2010|work=The Times of India|accessdate=17 اکتوبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130510093316/http://photogallery.indiatimes.com/awards/filmfare-awards/Best-Actress-for-Kaminey/articleshow/5499483.cms|archivedate=10 مئی 2013|deadurl=no|df=}}</ref>
[[File:Priyanka Chopra Promoting 7 khoon Maaf.jpg|thumb|left|upright|چوپڑہ آڈیؤ رالیہ دے 7 خون معاف (2011) دے آڈیؤ رلیز ویلے]]
چوپڑہ بعد وچ [[آشوتوش گوواریکر]] دی رومانٹک کامیڈی ''وٹس یور راشی؟'' وچ دکھائی دتی، جو کہ مدھو رائے دے ''کمبال ریونونوڈّ'' دے ناول تے مشتمل سی۔ ایہہ فلم امریکہ مشتمل اک گجراتی این۔آر۔آئی۔ دی کہانی نوں درساؤندی اے، جو 12 راشیاں دیاں 12 کڑیاں (ساریاں چوپڑہ ولوں نبھائیاں گئیاں) وچوں اپنی ساتھن لبھدا اے۔ فلم وچ اس نے اپنے مظاہرہ لئی ''سکرین بیسٹ اوارڈ'' ناجدگی حاصل کیتی۔<ref name="screenBA2009">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/599/|title=Nominations for Nokia 16th Annual Star Screen Awards 2009|date=31 دسمبر 2009|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140116065844/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/599/|archivedate=16 جنوری 2014|deadurl=no|accessdate=29 جون 2013|df=}}</ref> اس نوں اک فلم وچ 12 وکھرے پاتراں نوں پیش کرن والی پہلی فلم اداکارہ ہون اُتے [[گنیز ورلڈ رکارڈز]] کتاب وچ شامل کرن لئی وی وچار کیتا گیا سی۔<ref>{{cite news|url=http://articles.economictimes.indiatimes.com/2009-09-07/news/28443127_1_priyanka-chopra-guinness-book-actress|title=Priyanka Chopra may find a place in Guinness Book|date=7 ستمبر 2009|work=The Economic Times|accessdate=2 ستمبر 2012|archiveurl=https://archive.is/20170513155349/http://economictimes.indiatimes.com/industry/media/entertainment/priyanka-chopra-may-find-a-place-in-guinness-book/articleshow/4983080.cms؟intenttarget=no|archivedate=13 مئی 2017|deadurl=no}}</ref> چوپڑہ دے کئی پیداواراں، ایڈورسمینٹاں لئی سفر کرن اتے لائیو شو (مس انڈیا مقابلے سمیت) اُتے مظاہرہ کرن لئی بھاری ورکلوڈ کرن فلماں دے دوران بے ہوش ہو گئی، اتے اسنوں ہسپتال وچ داخل کروایا گیا۔<ref>{{cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2009-04-13/news-interviews/28026084_1_priyanka-first-priyanka-chopra-s-homepage-acute-stomach-infection|title=Overworked Priyanka in hospital!|author=Shah، Kunal M|date=13 اپریل 2009|work=The Times of India|accessdate=28 نومبر 2012|archivedate=2013-05-10|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130510065741/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2009-04-13/news-interviews/28026084_1_priyanka-first-priyanka-chopra-s-homepage-acute-stomach-infection}}</ref>
اوہ 2011 دی اپنی پہلی فلم، وڈا بھاردواج دی کالی کامیڈی ''7 خون معاف'' وچ فیمیل پھیٹل وجوں ادکاری کیتا، جو [[رسکن بانڈ|رسکن بونڈ]] ولوں لکھی کہانی "سسناس دی ستّ پتی" اُتے مشتمل سی۔ ''7 خون معاف'' مرکز وچ انھا-میری جوہانس، جو اک اینگلو-انڈین عورت (چوپڑہ ولوں نبھائی گئی) جو اننت پیار لئی اپنے ستّ پتیاں دی قتل کردی اے۔ فلم اتے اس دے مظاہرہ نوں آلوچکاں توں تعریف ملی۔ نکھت کاظمی نے کیہا، "7 خون معاف بناں شکّ پرینکا چوپڑہ دے کریئر گراف وچ اک میلپتھر ثابت ہوویگی۔ اداکارہ نے اک گنجھل دار کردار دے اتے شاندار حکم وکھاؤندی اے جو یقینی طور اُتے بھارتی سنیما وچ پہلی اے۔"<ref>{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/movie-reviews/hindi/7-Khoon-Maaf/movie-review/7516327.cms|title=7 Khoon Maaf|author=Kazmi، Nikhat|date=17 فروری 2011|work=The Times of India|accessdate=24 فروری 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120121105953/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/movie-reviews/hindi/7-Khoon-Maaf/movie-review/7516327.cms|archivedate=21 جنوری 2012|deadurl=no|df=}}</ref> ''ڈیلی نیوز اتے اینالزس'' دے انردھ گہا نے لکھیا: "پرینکا چوپڑہ اک اجیاے کردار نوں اپناؤندی اے جستوں اس دے زیادہ تر ہم عصر دور ہو جاندے ہن اتے اس نوں اک طریقے نال سناؤندے ہن جس نال صرف اوہ ہی کر سکدی اے۔ سسنا دے روپ وچ بہت سارے رنگاں والی عورت لئی، چوپڑہ نوں جیون بھر دے کردار وچ اک دراڑ ملدی اے اتے اوہ کدے وی پہلاں اس طرحاں نہیں چمکی۔"<ref>{{cite news|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/1509710/review-review-7-khoon-maaf-is-wicked-trippy-and-fun|title=Review: 7 Khoon Maaf is wicked، trippy and fun|author=Guha، Aniruddha|date=18 فروری 2011|work=Daily News and Analysis|accessdate=14 جون 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130619180559/http://www.dnaindia.com/entertainment/1509710/review-review-7-khoon-maaf-is-wicked-trippy-and-fun|archivedate=19 جون 2013|deadurl=no|df=}}</ref> چوپڑہ دی کارگزاری نے اوہناں نوں بیسٹ اداکارہ لئی فلمفیئر کرٹیکس اوارڈ دتا اتے فلمفیئر اوارڈ، آئیپھا اوارڈ، پروڈیوسر گلڈ فلم اوارڈ، اتے سبتوں ودھیا اداکارہ لئی سکرین اوارڈ لئی نامزدگی ملی۔<ref name="newawards">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/celebritymicro/awards/id/5396|title=Priyanka Chopra: Awards & nominations|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130124175508/http://www.bollywoodhungama.com/celebritymicro/awards/id/5396|archivedate=24 جنوری 2013|deadurl=no|accessdate=31 جنوری 2013|df=}}</ref>
چوپڑہ دی سال دی آخری ریلیز نے اس نوں ڈون پھرینچائزی دی دوجی قشط ''ڈون 2'' وچ روما وجوں اپنی کردار ادا کردے دیکھیا۔ حالانکہ فلم نے مشرت تجزیہ حاصل کیتی سی،<ref>{{cite web|url=http://www.metacritic.com/movie/don-2/critic-reviews|title=Critic Reviews for Don 2|publisher=[[Metacritic]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140425121456/http://www.metacritic.com/movie/don-2/critic-reviews|archivedate=25 اپریل 2014|deadurl=no|accessdate=4 دسمبر 2012|df=}}</ref> چوپڑہ دی کارگزاری نے آلوچکاں توں ودھیا پرتیکریا حاصل کیتی۔ ''د ایکسپریس ٹربیون'' مطابق، "چوپڑہ … اک ایکشن ہیروئن لئی صحیح چون اے۔ جدوں تسیں اس نوں فلم وچ اچانک کجھ گنڈیاں نوں کٹدے دیکھدے ہو، تاں تہانوں ایہہ احساس ہندا اے کہ اوہ بالیوڈّ وچ پہلی بہتر خواتین ایکشن ہیرو ہو سکدی اے۔"<ref>{{cite news|url=http://tribune.com.pk/story/316484/film-review-don-2-making-a-killing/|title=Film review: Don 2 ؛– making a killing|author=Mahmood، Rafay|date=9 جنوری 2012|work=[[The Express Tribune]]|accessdate=3 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120413125723/http://tribune.com.pk/story/316484/film-review-don-2-making-a-killing/|archivedate=13 اپریل 2012|deadurl=no|df=}}</ref> ڈون 2 دنیا بھر وچ {{INR}}2.06 بلیئن (امریکی $ 2 ملیان) دی کمائی کردے ہوئے، بھارت اتے ودیساں وچ اک وڈی سفلتا سی۔<ref name="gross">{{cite web|url=http://www.boxofficeindia.com/boxnewsdetail.php؟page=shownews&articleid=4378&nCat=|title=Top Worldwide Grossers|date=7 مئی 2012|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120509154836/http://www.boxofficeindia.com/boxnewsdetail.php؟page=shownews&articleid=4378&nCat=|archivedate=9 مئی 2012|accessdate=7 مئی 2012}}</ref><ref>{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/boxnewsdetail.php؟page=shownews&articleid=3886&nCat=|title=Top Overseas Grossers 2011: Don 2 Tops Followed By Ra.One|date=4 جنوری 2012|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121018151802/http://boxofficeindia.com/boxnewsdetail.php؟page=shownews&articleid=3886&nCat=|archivedate=18 اکتوبر 2012|accessdate=20 ستمبر 2012}}</ref>
=== ''برفی!'' اتے ''میریکام'' لئی پہچان (2012–2014) ===
چوپڑہ دی 2012 دی پہلی فلم ''کرن ملہوترا'' دی ایکشن ڈرامہ ''اگنیپتھ'' سی، جس وچ اسنے رتک روشن، [[سنجے دت]] اتے [[رشی کپور]] نال کم کیتا سی۔ کرن جوہر ولوں نرمت فلم اسدے پیؤ دے 1990 دے اسے نام دی فلم دی ریمیک اے۔ اساری دوران کئی درواقعے وچوں اک وچ چوپڑہ دے لہنگے نوں وڈا گنپتی تہوار دے گانے دی شوٹنگ ویلے اگّ لگ گئی سی۔<ref>{{cite news|url=http://indiatoday.intoday.in/story/priyanka-chopra-barfee-anurag-basu-ranbir-kapoor/1/137761.html|title=Playing mentally challenged in ''Barfee'' toughest: Priyanka Chopra|date=11 مئی 2011|work=India Today|accessdate=27 اپریل 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160304084648/http://indiatoday.intoday.in/story/priyanka-chopra-barfee-anurag-basu-ranbir-kapoor/1/137761.html|archivedate=2016-03-04|deadurl=yes|df=}}</ref> اوہ فلم وچ کالی گاوڈے، روشن دی پریمکا وجوں دکھائی دتی۔ مینک شیکھر نے نوٹ کیتا کہ چوپڑہ مرد پردھان فلم وچ کنا کو اگے سی۔<ref>{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Reviews/Mayank-Shekhar-s-review-Agneepath/Article1-802542.aspx|title=Mayank Shekhar's review: Agneepath|author=Shekhar، Mayank|date=26 جنوری 2012|work=Hindustan Times|accessdate=10 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120127222630/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Reviews/Mayank-Shekhar-s-review-Agneepath/Article1-802542.aspx|archivedate=27 جنوری 2012}}</ref> ''اگنیپتھ'' نے [[بالیوڈّ]] دے سبھ توں ودھیا شروعاتی دہاڑے دی کمائی دا ریکارڈ توڑ دتا اتے اسدے دنیا بھر وچ {{INR}}1.93 بلیئن (27 ملیان امریکی ڈالر) دی کمائی کیتی۔<ref name="gross"/><ref>{{cite web|url=http://www.boxofficeindia.com/arounddetail.php؟page=shownews&articleid=4006&nCat=|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131204172910/http://www.boxofficeindia.com/arounddetail.php؟page=shownews&articleid=4006&nCat=|archivedate=4 دسمبر 2013 |title=Top Opening Days All Time |publisher=Box Office India |date=6 فروری 2012 |accessdate=10 جنوری 2013}}</ref> چوپڑہ اگلی وار ''کنال کوہلی'' دی رومانس فلم [[تیری میری کہانی]] وچ شاہد کپور نال نظر آئی۔ فلم تن جوڑیاں (ہریک کپور اتے چوپڑہ ولوں نبھائے گئے) دیاں کہانیاں نال متعلق اے، جو وکھ-وکھ یگاں وچ پیدا ہوئے ہن۔
[[File:Priyanka Chopra at the launch of 'Barfi!' promo 12.jpg|thumb|upright|right|alt=A photograph of Priyanka Chopra looking away from the camera|چوپڑہ 2012 وچ ''[[برفی ! (فلم)|برفی!]]'' دے پرچارک ویلے]]انوراگ باسو دی ''[[برفی ! (فلم)|برفی!]]'' [[رنبیر کپور]] اتے [[الیانا ڈی کروز]] نال، اسدی 2012 دی آخری فلم سی۔ 1970 دے دہاکے وچ سیٹ، فلم تن لوکاں دی کہانی دسدی اے، جنہاں وچوں دو جسمانی طور تے اپاہج ہن۔ چوپڑہ نے ''جھلمل چیٹرجی،'' اک آٹیسٹک کڑی دی کردار نبھایا، جو گنگے منڈے (کپور) نال پیار وچ پے جاندی اے۔ ڈریکٹر ''ریتپارن گھوش'' نے پرئنکا دے کردار نوں "بہت ہی بہادر" کردار منیا کہ اوہ اک اداکار نوں آتمیعقین نال اک عورت نوں تسلی بخش ڈھنگ نال پیش کرن لئی کویں منگ کرنی اے۔"<ref name="7D0912">{{Cite news|url=http://www.highbeam.com/doc/1G1-302539101.html|title=Ranbir Kapoor، Priyanka Chopra get rave reviews for 'Barfi!'|date=17 ستمبر 2012|newspaper=7 Days (Dubai، United Arab Emirates)|accessdate=5 اپریل 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130509110321/http://www.highbeam.com/doc/1G1-302539101.html|archivedate=9 مئی 2013|deadurl=no|publisher=''7 Days''، United Arab Emirates|df=}}</ref> کردار لئی تیاری کرن لئی، چوپڑہ نے کئی دماغی ادارےآں دا دورہ کیتا اتے آٹیسٹک لوکاں نال سماں بتایا۔<ref>{{cite news|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/interview_what-is-priyanka-chopras-kottayam-connection_1740013|title=What is Priyanka Chopra's Kottayam connection؟|author=Prabhakaran، Mahalakshmi|date=12 ستمبر 2012|work=Daily News and Analysis|accessdate=15 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121025091259/http://www.dnaindia.com/entertainment/interview_what-is-priyanka-chopras-kottayam-connection_1740013|archivedate=25 اکتوبر 2012}}</ref> اس فلم نے نقاداں دی تعریف حاصل کیتی<ref name="7D09122">{{Cite news|url=http://www.highbeam.com/doc/1G1-302539101.html|title=Ranbir Kapoor، Priyanka Chopra get rave reviews for 'Barfi!'|date=17 ستمبر 2012|newspaper=7 Days (Dubai، United Arab Emirates)|accessdate=5 اپریل 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130509110321/http://www.highbeam.com/doc/1G1-302539101.html|archivedate=9 مئی 2013|deadurl=no|publisher=''7 Days''، United Arab Emirates|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/CRITICS-VERDICT-Ranbir-Kapoor-s-Barfi-is-a-must-watch/Article1-929208.aspx|title=Critics Verdict: Ranbir Kapoor's Barfi! is a must-watch|date=13 ستمبر 2012|work=Hindustan Times|accessdate=14 فروری 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120913235654/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/CRITICS-VERDICT-Ranbir-Kapoor-s-Barfi-is-a-must-watch/Article1-929208.aspx|archivedate=13 ستمبر 2012}}</ref> اتے دنیا بھر وچ {{INR}}1.75 بلیئن (24 ملیان امریکی ڈالر) کما کے وڈی وپاری سفلتا حاصل کیتی۔<ref>{{cite web|url=http://boxofficeindia.com/boxnewsdetail.php؟page=shownews&articleid=5301&nCat=|title=Top Ten Worldwide Grossers 2012|date=17 جنوری 2013|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130602044123/http://boxofficeindia.com/boxnewsdetail.php؟page=shownews&articleid=5301&nCat=|archivedate=2 جون 2013|accessdate=18 جنوری 2013}}</ref> ''فلمفیئر'' دے ''رچت گپیؤ'' نے چوپڑہ نوں فلم دے "حیرانی جنک پیکیج" وجوں جانیا اتے اسدے مظاہرہ "بھارتی سیلولوئڈ تے [اؤٹزم دی سبھ توں ودھیا نمائندہ] ہون بارے کیہا۔<ref>{{cite news|url=https://www.filmfare.com/reviews/movie-review-barfi-1257.html|title=Movie Review: Barfi!|last=Gupta|first=Rachit|date=13 ستمبر 2012|work=Filmfare|accessdate=31 جولائی 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20171128213556/https://www.filmfare.com/reviews/movie-review-barfi-1257.html|archive-date=28 نومبر 2017|dead-url=no}}</ref> ''د ٹیلیگراف'' دے پرتم ڈی۔ گپیؤ نے کیہا کہ کپور اتے چوپڑہ نے بھارتی سکرین اُتے دو ودھیا مظاہرہ کیتے ہن۔<ref>{{cite web|url=http://www.telegraphindia.com/1120915/jsp/entertainment/story_15977252.jsp|title=Mouthful of Barfi!|author=Gupta، Pratim D.|date=15 ستمبر 2012|work=The Telegraph|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131002121835/http://www.telegraphindia.com/1120915/jsp/entertainment/story_15977252.jsp|archivedate=2 اکتوبر 2013|deadurl=no|accessdate=14 جون 2013|df=}}</ref> چوپڑہ نوں فلمفیئر، سکرین، آئیپھا اتے پروڈیوسر گلڈ فلم اوارڈ وچ نامزد کیتا گیا۔<ref name="newawards2">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/celebritymicro/awards/id/5396|title=Priyanka Chopra: Awards & nominations|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130124175508/http://www.bollywoodhungama.com/celebritymicro/awards/id/5396|archivedate=24 جنوری 2013|deadurl=no|accessdate=31 جنوری 2013|df=}}</ref> ایہہ فلم 85 ویں اکیڈمی اوارڈ لئی چنی گئی سی۔<ref>{{cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-09-23/news-interviews/34040221_1_rajmouli-s-eega-official-entry-anhey-ghorhey-da-daan|title='Barfi!' to represent India at Oscars|author=Dubey، Bharti|date=22 ستمبر 2012|work=The Times of India|accessdate=23 ستمبر 2012|archivedate=2012-10-07|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121007075519/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-09-23/news-interviews/34040221_1_rajmouli-s-eega-official-entry-anhey-ghorhey-da-daan}}</ref> ''ڈون 2، اگنیپتھ'' اتے ''برفی!'' اس ویلے دیاں سبھ توں ودھ کمائی کرن والیاں بالیوڈّ فلماں وچوں سن۔<ref name="gross2">{{cite web|url=http://www.boxofficeindia.com/boxnewsdetail.php؟page=shownews&articleid=4378&nCat=|title=Top Worldwide Grossers|date=7 مئی 2012|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120509154836/http://www.boxofficeindia.com/boxnewsdetail.php؟page=shownews&articleid=4378&nCat=|archivedate=9 مئی 2012|accessdate=7 مئی 2012}}</ref>
2013 وچ، اسنے بھارت توں پان ایشیئن چیمپین ''اشانی'' دے کردار اتے ڈزنی اینیمینشن سٹوڈیؤز ''پلینز'' وچ مکھ ہیرو دی پریمکا نوں اپنی آواز دتی سی۔ ڈجنی فلماں دی پرستار چوپڑہ نے کیہا سی، "سبھ توں نزدیکی میں اک ڈزنی شہزادی ہون لئی آ سکدی سی، مینوں لگدا اے کہ اوہ اشنی سی۔"<ref>{{cite news|url=http://www.telegraphindia.com/1130821/jsp/t2/story_17252170.jsp|title=PRIYANKA CHOPRA'S PROPELLER!|newspaper=The Telegraph|accessdate=4 ستمبر 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130925081143/http://www.telegraphindia.com/1130821/jsp/t2/story_17252170.jsp|archivedate=25 ستمبر 2013|deadurl=no|df=}}</ref> ایہہ فلم اک وپاری سفلتا سی، جسنے دنیا بھر وچ لگبھگ $ 240 ملیان ڈالر دی کمائی کیتی سی۔<ref>{{cite web|url=http://www.boxofficemojo.com/movies/؟id=Planes.htm|title=Planes (2013)|publisher=[[Box Office Mojo]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130831015746/http://www.boxofficemojo.com/movies/؟id=planes.htm|archivedate=31 اگست 2013|deadurl=no|accessdate=3 ستمبر 2013|df=}}</ref> اسنے اپوروا لکھیاں دی دوبھاشنی ایکشن ڈرامے ''جنزیر'' (تیلگو وچ طوفان) جو 1973 دی اسے نام والی فلم دا ریمیک سی، وچ اک اینّ۔آر۔آئی۔ دی کڑی دی کردار نبھایا، اس فلم نوں آلوچکاں ولوں ماڑی پریتکریا ملی اتے فلم باکس آفس وچ ناکام رہی۔<ref>{{cite web|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Critics-verdict-Zanjeer-fails-to-impress/Article1-1118220.aspx|title=Critics' verdict: Zanjeer high on performances، low on content|author=Kaushal، Sweta|date=6 ستمبر 2013|work=Hindustan Times|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130909080042/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Critics-verdict-Zanjeer-fails-to-impress/Article1-1118220.aspx|archivedate=9 ستمبر 2013|accessdate=10 ستمبر 2013}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.ibtimes.co.in/from-himmatwala-to-zanjeer-top-10-worst-bollywood-films-of-2013-528974|title=From 'Himmatwala' to 'Zanjeer': Top 10 Worst Bollywood Films of 2013|author=Mehta، Ankita|date=10 دسمبر 2013|work=International Business Times|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150914025311/http://www.ibtimes.co.in/from-himmatwala-to-zanjeer-top-10-worst-bollywood-films-of-2013-528974|archivedate=14 ستمبر 2015|deadurl=no|accessdate=15 مئی 2014|df=}}</ref> چوپڑہ نے اگلی وار راکیش روشن دی کرش-3 وچ پریا دے کردار پھر توں دہرائی، ایہہ فلم 2006 دی سپرہیرو فلم کرش دا دوجا حصہ سی۔ اس فلم وچ اوہ رتک روشن، رتک روشن، [[وویک اوبرائے]] اتے [[کنگنا راناوت]] نال نظر آئی۔ ایہہ فلم باکس آفس دی سفلتا بن گئی، اسنے دنیا بھر وچ {{INR}}3 بلیئن (US $ 42 ملیان) دی آمدنی کیتی اتے چوپڑہ دی سبھ توں وڈی کمرشیئل سفلتا بن گئی اتے پچھلے دو سالاں وچ اسدی چوتھی وڈی ہٹ سی۔<ref>{{cite web|url=http://www.boxofficeindia.com/boxnewsdetail.php؟page=shownews&articleid=6308&nCat=|title=Top Worldwide Grossers 2013|date=12 دسمبر 2013|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140104212753/http://www.boxofficeindia.com/boxnewsdetail.php؟page=shownews&articleid=6308&nCat=|archivedate=4 جنوری 2014|accessdate=14 دسمبر 2013}}</ref><ref>{{cite web|url=http://zeenews.india.com/entertainment/celebrity/put-your-hands-together-for-the-rs-500-crore-heroine_146578.html|title=Put your hands together for the Rs 500 crore heroine|date=20 نومبر 2013|publisher=Zee News|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131216065736/http://zeenews.india.com/entertainment/celebrity/put-your-hands-together-for-the-rs-500-crore-heroine_146578.html|archivedate=16 دسمبر 2013|deadurl=no|accessdate=16 دسمبر 2013|df=}}</ref> اوہ [[سنجے لیلا بنسالی|سنجے لیلا بھنسالی]] دی ''[[گولیؤں کی راسلیلا رام-لیلا]]'' وچ آئٹم نمبر <nowiki>''</nowiki>رام چاہے لیلا" وچ وی نظر آئی۔ چار دن تک چلے اس گانے وچ چوپڑہ نے اک ہم عصر مجورا نوں انجام دتا، جس وچ گنجھل دار ڈانس سٹیپ شامل سن۔<ref>{{cite web|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2013-11-13/news-interviews/44028411_1_ranveer-singh-tattad-tattad-ram-leela|title=Ranveer ate every two hours to get 'Ram-Leela' look|author=Kotwani، Hiren|date=13 نومبر 2013|work=The Times of India|accessdate=20 نومبر 2013|archive-date=2013-11-16|archive-url=https://web.archive.org/web/20131116095340/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2013-11-13/news-interviews/44028411_1_ranveer-singh-tattad-tattad-ram-leela|dead-url=yes}}</ref>
2014 وچ، چوپڑہ نے یش راج پھلمز دی رومانٹک ایکشن ڈرامہ ''غنڈے'' وچ لیڈ دی خواتین کردار نبھایا، جسنوں علی عباس ظفر نے ڈاریکٹ کیتا سی اتے فلم وچ [[رنویر سنگھ]]، [[ارجن کپور]] اتے عرفان خان مکھ کردار وچ سن۔ اسنے کلکتے دی اک [[کیبرے]] ڈانسر ''نندتا'' نوں درسایا۔ 1970 دے دہاکے وچ سیٹ، فلم دو ودھیا متراں دی کہانی دسدی اے جو نندتا نال پیار وچ پے جاندے ہن۔ ''غنڈے'' نے دنیا بھر وچ {{INR}}1 بلیئن (US $ 14 ملیان) توں ودھ دی کمائی کیتی اتے باکس آفس دی سفلتا بن گئی۔<ref>{{cite news|url=http://www.ibtimes.co.in/articles/540092/20140223/gunday-box-office-collection-100-crore-ranveer.htm|title='Gunday' Box Office Collection: Ranveer-Arjun Starrer Grosses 100 Crore Worldwide|author=Seshagiri، Sangeetha|date=23 فروری 2014|work=International Business Times|accessdate=25 فروری 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140223153527/http://www.ibtimes.co.in/articles/540092/20140223/gunday-box-office-collection-100-crore-ranveer.htm|archivedate=23 فروری 2014|deadurl=no|df=}}</ref> چوپڑہ اگلی وار پنج وار دے عالمی چیمپین اتے اولمپک کانسی تمغہ جیتو [[میری قوم]] دی جیونی فلم [[میری قوم (فلم)|میری قوم]] وچ مکھ کردار نبھایا۔<ref>{{cite news|url=http://gulfnews.com/arts-entertainment/celebrity/bollywood/mary-kom-wrapped-up-1.1333535|title=Mary Kom wrapped up|date=16 مئی 2014|newspaper=Gulf News|accessdate=24 مئی 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140525195124/http://gulfnews.com/arts-entertainment/celebrity/bollywood/mary-kom-wrapped-up-1.1333535|archivedate=25 مئی 2014}}</ref> کردار دی تیاری لئی، اسنے قوم ماں نال سماں بتایا اتے چار مہینے مکیبازی دی سکھلائی لئی۔<ref name="kom">{{cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-11-28/news-interviews/35387423_1_priyanka-chopra-mary-kom-olympic-medallist|title=Priyanka Chopra to live like Mary Kom|date=28 نومبر 2012|work=The Times of India|accessdate=28 نومبر 2012|series=''Mumbai Mirror''|archivedate=2013-05-10|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130510085904/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-11-28/news-interviews/35387423_1_priyanka-chopra-mary-kom-olympic-medallist}}</ref> فلم دا پریمیئر 2014 ٹورانٹو انٹرنیشنل فلم پھیسٹیول اُتے کیتا گیا، جس وچ آلوچکاں توں چنگی تجزیہ حاصل ہوئی اتے اس دی کارگزاری نے بہت تعریف کیتی سی۔<ref>{{cite web|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/report-priyanka-chopra-s-mary-kom-biopic-receives-good-response-2018385|title=Priyanka Chopra's 'Mary Kom' biopic receives good response|date=13 ستمبر 2014|work=Daily News and Analysis|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140913124531/http://www.dnaindia.com/entertainment/report-priyanka-chopra-s-mary-kom-biopic-receives-good-response-2018385|archivedate=13 ستمبر 2014|deadurl=no|accessdate=6 ستمبر 2014|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.thestar.com/entertainment/tiff/2014/09/04/priyanka_chopra_channeled_her_grief_into_making_mary_kom.html|title=Priyanka Chopra channeled her grief into making Mary Kom|last=Gerster|first=Jane|date=4 ستمبر 2014|work=The Star|accessdate=6 ستمبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140906143927/http://www.thestar.com/entertainment/tiff/2014/09/04/priyanka_chopra_channeled_her_grief_into_making_mary_kom.html|archivedate=6 ستمبر 2014|deadurl=no|df=}}</ref> ہالیوڈّ رپورٹر دے دبورہ ینگ نے فلم دی سکرینپلے دی تنقید کیتی پر چوپڑہ دی "اداکارہ دے طور اُتے چوپڑہ دی تعریف کیتی کہ اوہ اس طرحاں دی کٹھور سیٹ اپاں اتے قابو پا لیندی اے، اتے پنچ دے بعد پنچ، اصلی بھاونا نال سکرین نوں بھردی اے۔"<ref>{{cite news|url=https://www.hollywoodreporter.com/review/mary-kom-toronto-review-730682|title=‘Mary Kom’: Toronto Review|author=Young، Deborah|date=6 ستمبر 2014|work=[[The Hollywood Reporter]]|accessdate=11 جولائی 2018|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170511044240/http://www.hollywoodreporter.com/review/mary-kom-toronto-review-730682|archivedate=11 مئی 2017|deadurl=no}}</ref> آؤٹلک دی نمرتا جوشی نے کیہا کہ چوپڑہ دی ایمانداری اتے نمرتاپورن کارگزاری نے کام دے "درڑتا دے نال-نال اس دی کمزوری، اتے اسرکھیا" نوں ساہمنے لیاندا۔<ref>{{cite web|url=http://www.outlookindia.com/article/mary-kom/291859|title=Mary Kom ؛– Namrata Joshi|publisher=''[[Outlook (magazine)|Outlook]]''|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141010163524/http://www.outlookindia.com/article/Mary-Kom/291859|archivedate=10 اکتوبر 2014|deadurl=no|accessdate=29 اکتوبر 2014|df=}}</ref> ''میری کام'' باکس آفس اُتے {{INR}}1.04 بلیئن (14 ملیان امریکی ڈالر) دی آمدن دے نال وپاری سفلتا دے طور تے ابھری۔<ref>{{Cite news|url=http://www.business-standard.com/article/opinion/breaking-the-myths-about-box-office-hits-114103100306_1.html|title=Breaking the myths about box office hits|author=Dasgupta، Surajeet|date=31 اکتوبر 2014|work=Business Standard|accessdate=15 اپریل 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141101042630/http://www.business-standard.com/article/opinion/breaking-the-myths-about-box-office-hits-114103100306_1.html|archivedate=1 نومبر 2014}}</ref> چوپڑہ نے سبتوں ودھیا کردار وچ سبتوں ودھیا اداکارہ لئی سرووتم اداکارہ، پروڈیوسر گلڈ فلم اوارڈ لئی سکرین اوارڈ جتیا اتے سبتوں ودھیا اداکارہ لئی فلمفیئر اوارڈ لئی اک ہور نامزدگی حاصل کیتی۔<ref>{{cite news|url=http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/120115-screen-awards-2015-live/|title=Highlights: 21st Life OK Screen Awards: Shahid Kapoor، Priyanka Chopra win Best Actor، 'Queen' Best Film|last=Sharma|first=Sarika|date=14 جنوری 2015|work=The Indian Express|accessdate=14 جنوری 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150114125840/http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/120115-screen-awards-2015-live/|archivedate=14 جنوری 2015|deadurl=no|df=}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/7757|title=Winners of 10th Renault Star Guild Awards|date=12 جنوری 2015|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150113031302/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/7757|archivedate=13 جنوری 2015|deadurl=no|accessdate=14 جنوری 2015|df=}}</ref>
=== امریکی فلم اتے ٹیلیوژن وچ پھلار (2015-حال) ===
[[File:Priyanka Chopra at Dil Dhadakne Do promotions.jpg|link=[[:en:File:Priyanka Chopra at Dil Dhadakne Do promotions]]۔jpg|right|thumb|2015 وچ [[دل دھڑکنے دو|''دل دھڑکنے دو''<nowiki/>']] دے پرچار ویلے چوپڑہ|236x236px]]
2015 وچ چوپڑہ نے [[جویا اختر]] دی اک کامیڈی ڈرامہ '[[دل دھڑکنے دو|''دل دھڑکنے دو''<nowiki/>']] وچ اداکار، [[انیل کپور]]، [[شیفالی شاہ]]، رنویر سنگھ، [[انوشکا شرما]] اتے [[فرحان اختر]] نال کیتا۔ ایہہ فلم اک پنجابی پروار دی کہانی دسدی اے، جو ماپیاں دی 30 ویں ورھےگنڈھ مناؤن لئی کروز سفر اُتے اپنے پروار اتے دوستاں نوں سدا دندے ہن۔ اسنے اک کامیاب صنعت کار اتے وڈے بچے عائشہ مہرا دی کردار نبھایا۔ د ٹیلیگراگ دے پرتم ڈی۔ گپیؤ نے چوپڑہ لئی لکھیا کہ، "باڈی لینگوئیز توں ماپیا گیا بھاشن […] اس قسم دی ڈونگھائی نوں درساؤندی اے جس نال اوہ اج دیاں اپنیاں لائیناں اتے پاتراں نوں لیا سکدی اے۔"<ref>{{cite web|url=http://www.telegraphindia.com/1150606/jsp/t2/story_24124.jsp|title=Review: Of Her Three Films، Dil Dhadakne Do Is Not Zoya's Worst Film But Her Third Best Film|author=Gupta، Pratim D.|date=6 جون 2015|work=The Telegraph|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150701010110/http://www.telegraphindia.com/1150606/jsp/t2/story_24124.jsp|archivedate=1 جولائی 2015|deadurl=no|accessdate=7 جون 2015|df=}}</ref> اس دے الٹ، [[دی انڈین ایکسپریس|انڈین ایکسپریس]] دی شبرا گپتا نے ٹپنی کیتی کہ ایہہ اسدے لئی "تھوڑا گندہ ہون دا سماں اے؛ ایہہ ساریاں صاف ستھریاں کرداراں اسنوں سنجمی بنا رہیاں ہن۔"<ref>{{cite web|url=https://indianexpress.com/article/entertainment/movie-review/dil-dhadakne-do-movie-review/|title=Dil Dhadakne Do movie review: Heart develops a big beat for Mr and Mrs Mehra|author=Gupta، Shubhra|date=7 جون 2015|work=The Indian Express|archiveurl=https://web.archive.org/web/20180112015424/http://indianexpress.com/article/entertainment/movie-review/dil-dhadakne-do-movie-review/|archivedate=12 جنوری 2018|deadurl=no|accessdate=11 جولائی 2018}}</ref> دل دھڑکنے دو نوں سبھ توں ودھیا ''اینسبیل کاسٹ'' لئی سکرین اوارڈ ملیا اتے چوپڑہ نوں سکرین اوارڈ، آئیفا اوارڈ اتے سبتوں ودھیا اداکارہ لئی پروڈیوسر گلڈ فلم اوارڈ لئی نامزد کیتا گیا۔<ref name="Screen 2016">{{cite web|url=http://movies.ndtv.com/bollywood/screen-awards-2016-complete-list-of-winners-1263815|title=Screen Awards 2016: Complete List of Winners|author=Ghosh، Raya|publisher=NDTV|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160110051251/http://movies.ndtv.com/bollywood/screen-awards-2016-complete-list-of-winners-1263815|archivedate=10 جنوری 2016|deadurl=no|accessdate=9 جنوری 2016|df=}}</ref><ref name="GUILD2016">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/9444|title=Nominations for 11th Renault Star Guild Awards|publisher=[[Bollywood Hungama]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160330050155/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/9444|archivedate=30 مارچ 2016|deadurl=no|accessdate=21 دسمبر 2015|df=}}</ref>
چوپڑہ نے ایبیسی سٹوڈیوز نال ٹیلینٹ ہولڈنگ ڈیل سائن کیتی اتے بعد وچ امریکن تھرلر سیریز ''کوانٹکو'' وچ کلاکار الیکس پیریش دا کردار نبھایا۔<ref>{{cite news|url=http://www.hollywoodreporter.com/live-feed/priyanka-chopra-inks-talent-deal-758610|title=Bollywood Star Priyanka Chopra Inks Talent Deal With ABC|last=Goldberg|first=Lesley|date=17 دسمبر 2014|work=[[The Hollywood Reporter]]|accessdate=20 دسمبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141219035054/http://www.hollywoodreporter.com/live-feed/priyanka-chopra-inks-talent-deal-758610|archivedate=19 دسمبر 2014|deadurl=no|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://deadline.com/2015/02/priyanka-chopra-cast-quantico-brent-sexton-runner-1201382428/|title=Priyanka Chopra Joins ABC's 'Quantico'؛ Brent Sexton In 'Runner'|date=26 فروری 2015|accessdate=2 مارچ 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150301135753/http://deadline.com/2015/02/priyanka-chopra-cast-quantico-brent-sexton-runner-1201382428/|archivedate=1 مارچ 2015|deadurl=no|website=[[Deadline Hollywood]]|df=}}</ref><ref>{{cite web|url=http://deadline.com/2015/05/the-catch-jenna-bans-family-kings-prophets-boom-la-crime-wicked-city-quantico-series-abc-1201422660/|title=ABC Picks Up Dramas 'The Catch'، Jenna Bans، 'Kings & Prophets'، 'Boom'، 'L.A. Crime' & 'Quantico' To Series|last=Andreeva|first=Nellie|date=7 مئی 2015|website=Deadline Hollywood|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150509202533/http://deadline.com/2015/05/the-catch-jenna-bans-family-kings-prophets-boom-la-crime-wicked-city-quantico-series-abc-1201422660/|archivedate=9 مئی 2015|deadurl=no|accessdate=8 مئی 2015|df=}}</ref> اس سیریز دا 27 اپریل 2015 نوں ایبیسی تے پریمیئر کیتا گیا سی اتے چوپڑہ اک امریکی نیٹورک ڈرامہ لڑی دی سرخی کرن والی پہلی دکھنی ایشیائی سی۔<ref>{{cite web|url=https://www.forbes.com/sites/robcain/2015/10/01/priyanka-chopra-breaks-new-ground-for-indian-actors-in-america/|title=Priyanka Chopra Breaks New Ground For Indian Actors In America|author=Cain، Rob|date=1 اکتوبر 2015|work=[[Forbes]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151001224135/http://www.forbes.com/sites/robcain/2015/10/01/priyanka-chopra-breaks-new-ground-for-indian-actors-in-america/|archivedate=1 اکتوبر 2015|deadurl=no|accessdate=1 اکتوبر 2015|df=}}</ref> اس لڑی نوں ٹیلیوژن آلوچکاں توں ودھیا تجزیہ ملی اتے چوپڑہ دی کارگزاری دی تعریف کیتی گئی۔<ref>{{cite web|url=http://www.rottentomatoes.com/tv/quantico/s01/|title=Quantico: Season 1|publisher=[[Rotten Tomatoes]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151129004310/http://www.rottentomatoes.com/tv/quantico/s01|archivedate=29 نومبر 2015|deadurl=no|accessdate=12 جنوری 2016|df=}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.metacritic.com/tv/quantico|title=Quantico – Season 1 Reviews|publisher=[[Metacritic]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160105234111/http://www.metacritic.com/tv/quantico|archivedate=5 جنوری 2016|deadurl=no|accessdate=12 جنوری 2016|df=}}</ref> [[نیویارک ٹائیمز|د نیویارک ٹائیمز]] دے ''جیمز پنووجک'' نے چوپڑہ نوں شو دے "سبھ توں مضبوط انسانی جائداد" دے طور تے دسیا اتے کیہا کہ "اوہ ترنت کرشمئی اتے کمانڈرنگ اے"۔<ref>{{cite news|url=https://www.nytimes.com/2015/09/25/arts/television/review-quantico-flips-between-jousting-fbi-recruits-and-a-terrorist-attack.html|title=Review: ‘Quantico’ Flips Between Jousting F.B.I. Recruits and a Terrorist Attack|date=24 ستمبر 2015|work=The News York Times|accessdate=13 جنوری 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150927215613/http://www.nytimes.com/2015/09/25/arts/television/review-quantico-flips-between-jousting-fbi-recruits-and-a-terrorist-attack.html|archivedate=27 ستمبر 2015|deadurl=no|df=}}</ref> اسنے ''کوانٹکو'' وچ اسدے کردار لئی اک نویں ٹی وی سیریز وچ پسندیدہ اداکارہ لئی ''پیپلز چوائس اوارڈ'' حاصل کیتا اتے پیپلز چوائس اوارڈ جتن والی پہلی دکھنی ایشیئن اداکارہ بن گئی۔<ref name="peoples1">{{cite news|url=http://blog.peopleschoice.com/2016/01/07/peoples-choice-awards-2016-priyanka-chopra-acceptance-speech/|title=Priyanka Chopra Is ‘Overwhelmed’ After Becoming First South Asian Actress To Win A People’s Choice Award|author=Gocobachi، Pamela|date=7 جنوری 2016|accessdate=12 جنوری 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160112005058/http://blog.peopleschoice.com/2016/01/07/peoples-choice-awards-2016-priyanka-chopra-acceptance-speech/|archivedate=12 جنوری 2016|deadurl=yes|publisher=[[People's Choice Awards]]|df=}}</ref> اگلے سال چوپڑہ نے پسندیدہ ڈراماتمک ٹیوی اداکارہ لئی دوجا پیپلز چوائس اوارڈ جتیا۔<ref name="peoples2">{{cite web|url=http://blog.peopleschoice.com/2017/01/18/peoples-choice-awards-2017-winners/|title=People's Choice Awards 2017: Full List Of Winners|date=18 جنوری 2017|publisher=People's Choice Awards|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170120023620/http://blog.peopleschoice.com/2017/01/18/peoples-choice-awards-2017-winners/|archivedate=20 جنوری 2017|deadurl=yes|accessdate=21 جنوری 2017|df=}}</ref> 2018 وچ تن سیزناں دے بعد کوانٹکو نوں ردّ کر دتا گیا سی۔<ref>{{cite news|url=https://www.hollywoodreporter.com/live-feed/abc-cancels-designated-survivor-quantico-1105949|title='Designated Survivor' and 'Quantico' Canceled at ABC|last=Goldberg|first=Leslie|date=11 مئی 2018|work=The Hollywood Reporter|accessdate=11 مئی 2018|archiveurl=https://web.archive.org/web/20180512004548/https://www.hollywoodreporter.com/live-feed/abc-cancels-designated-survivor-quantico-1105949|archivedate=12 مئی 2018|deadurl=no}}</ref>
چوپڑہ نے سنجے لیلا بھنسالی دے تریخی رومانس دے ناٹک [[باجیراؤ مستانی (فلم)|باجیراؤ مستانی]] وچ مراٹھا جنرل [[پیشوا]] [[باجیراؤ I|باجیراؤ]] دی پہلی بیوی کاشیبائی نوں پیش کیتا۔ فلم نوں مثبت سمیکھیاواں ملیاں اتے چوپڑہ نوں اس دی کارگزاری لئی تعریف ملی، کئی سمیکھئکاں نے اسنوں چوپڑہ دی اج تک دی سبھ توں بہترین کارگزاری وجوں منیا۔<ref>{{cite web|url=http://www.firstpost.com/bollywood/bajirao-mastani-review-this-is-the-best-film-of-2015-2550464.html|title=Bajirao Mastani review: This gloriously epic Priyanka، Deepika and Ranveer-starrer is the best film of 2015|author=Jha، Subhash K|date=19 دسمبر 2015|publisher=[[Firstpost]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160408221423/http://www.firstpost.com/bollywood/bajirao-mastani-review-this-is-the-best-film-of-2015-2550464.html|archivedate=8 اپریل 2016|deadurl=no|accessdate=19 دسمبر 2015|df=}}</ref> راجیو مسند نے لکھیا کہ، "فلم نوں پرینکا چوپڑہ دے کاشیبائی وچ کھیڈن اتے ہاسے دی شاندار سپشٹتا توں فائدہ ملیا اے۔ چوپڑہ پاتر وچ شاندارتا لیاؤدی اے، اتے ووہارک روپ وچ فلم نوں چوری کر لیندی اے۔"<ref>{{cite web|url=http://www.rajeevmasand.com/reviews/our-films/grace-period/|title=Grace Period|author=Masand، Rajeev|date=18 دسمبر 2015|publisher=RajeevMasand.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151220223100/http://www.rajeevmasand.com/reviews/our-films/grace-period/|archivedate=20 دسمبر 2015|deadurl=no|accessdate=20 دسمبر 2015|df=}}</ref> فلم نقاد راجا سین نے منیا کہ چوپڑہ کول مکھ کردار نہ ہون دے باو جود، فلم دی ملکیت سی اتے لکھیا کہ، "چوپڑہ دے حصے وچ بہت ہی زبردست سی، اس دی عقل مندی نال پرگٹاوے والیاں اکھاں دا بولنا اتے اسدی بنا بکواس دے مراٹھی تال لاجواب سی۔"<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/review/review-priyanka-ranveer-are-terrific-in-bajirao-mastani/20151218.htm|title=Review: Priyanka، Ranveer are terrific in Bajirao Mastani|last=Sen|first=Raja|date=18 دسمبر 2015|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151220070433/http://www.rediff.com/movies/review/review-priyanka-ranveer-are-terrific-in-bajirao-mastani/20151218.htm|archivedate=20 دسمبر 2015|deadurl=no|accessdate=20 دسمبر 2015|df=}}</ref> اک وڈی وپاری سفلتا، ''باجیراؤ مستانی'' نے باکس آفس اُتے {{INR}}3.5 بلیئن (49 ملیان امریکی ڈالر) دی کمائی کیتی اتے اوہ وڈیاں بھارتی فلماں وچوں اک بن گئی۔<ref>{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/box-office/special-features/id/552|title=Box Office: Worldwide Collections of Bajirao Mastani|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151222015910/http://www.bollywoodhungama.com/box-office/special-features/id/552|archivedate=22 دسمبر 2015|deadurl=no|accessdate=12 جنوری 2015|df=}}</ref> اس دی کارگزاری لئی، اس نے فلمفیئر اوارڈ، آئیفا اوارڈ اتے سبتوں ودھیا معاون اداکار لئی سکرین اوارڈ جتیا اتے اک پرمکھ کردار وچ بیسٹ ایکٹر لئی پروڈیوسر گلڈ فلم اوارڈ لئی نامزدگی حاصل کیتی۔<ref name="Screen 20162">{{cite web|url=http://movies.ndtv.com/bollywood/screen-awards-2016-complete-list-of-winners-1263815|title=Screen Awards 2016: Complete List of Winners|author=Ghosh، Raya|publisher=NDTV|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160110051251/http://movies.ndtv.com/bollywood/screen-awards-2016-complete-list-of-winners-1263815|archivedate=10 جنوری 2016|deadurl=no|accessdate=9 جنوری 2016|df=}}</ref><ref name="Filmfare2016">{{cite news|url=http://www.filmfare.com/news/full-list-of-winners-of-the-61st-britannia-filmfare-awards-11841.html|title=Full list of winners of the 61st Britannia Filmfare Awards|date=15 جنوری 2016|work=Filmfare|accessdate=16 جنوری 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160316165017/http://www.filmfare.com/news/full-list-of-winners-of-the-61st-britannia-filmfare-awards-11841.html|archivedate=16 مارچ 2016|deadurl=no|df=}}</ref><ref name="GUILD20162">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/9444|title=Nominations for 11th Renault Star Guild Awards|publisher=[[Bollywood Hungama]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160330050155/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/9444|archivedate=30 مارچ 2016|deadurl=no|accessdate=21 دسمبر 2015|df=}}</ref>
2016 وچ، چوپڑہ نے [[پرکاش جھا]] دے سماجی ناٹک ''جےَ گنگاپانی'' وچ پولیس افسر وجوں کم کیتا۔ ''دِ ہندو'' لئی لکھدے ہوئے نمراتا جوشی نے سوچیا کہ، اوہ "آف-کلر، فلم دے زیادہتر حصہ وچ نہ-دلچسپی اتے نہ-شامل دکھائی دے رہی اے"۔<ref>{{cite news|url=https://www.thehindu.com/features/cinema/cinema-reviews/jai-gangaajal-review-priyanka-chopra-prakash-jha/article8316012.ece|title=Jai Gangaajal: Copping the drama|author=Joshi، Namrata|date=5 مارچ 2016|work=The Hindu|accessdate=11 جولائی 2018}}</ref> فلم وپاری طور اُتے ناکام رہی۔<ref>{{cite web|url=https://boxofficeindia.com/movie.php؟movieid=3237|title=Jai Gangaajal|publisher=Box Office India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20171008025344/http://boxofficeindia.com/movie.php؟movieid=3237|archivedate=8 اکتوبر 2017|deadurl=no|accessdate=11 جولائی 2018}}</ref> اسنے اگلی فلم اساری کمپنی ''پرپل پیبل پکچرز'' دے ماتحت مراٹھی کامیڈی ڈرامہ ''وینٹیلیٹر'' تیار کیت، جسنے 64 ویں قومی فلم اوارڈ وچ تن انعام جتے۔<ref>{{cite news|url=http://www.business-standard.com/article/news-ians/priyanka-chopra-s-ventilator-bags-3-national-awards-117040700504_1.html|title=Priyanka Chopra's 'Ventilator' bags 3 National Awards|date=7 اپریل 2017|work=Business Standard|accessdate=7 اپریل 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170407234259/http://www.business-standard.com/article/news-ians/priyanka-chopra-s-ventilator-bags-3-national-awards-117040700504_1.html|archivedate=7 اپریل 2017|deadurl=no|df=}}</ref> اگلے سال، چوپڑہ نے [[ڈوین جانسن|ڈوین جونسن]] اتے [[زیک ایپھرون]] نال ''سیتھ گورڈن'' دے ایکشن کامیڈی ''بیواچ'' وچورتکنیک ''وکٹوریا لیڈز'' دے کردار نال ہالیوڈّ وچ شروعات کیتی۔ اسنوں انیانپورن تجزیہ حاصل ہوئی۔<ref>{{cite web|url=http://www.metacritic.com/movie/baywatch|title=Baywatch Reviews|publisher=Metacritic|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170520021508/http://www.metacritic.com/movie/baywatch|archivedate=20 مئی 2017|deadurl=no|accessdate=23 مئی 2017}}</ref> [[پھوربز|پھوربس]] دے ''سکوٹ مانڈیلسن'' نے لکھیا، "چوپڑہ نےولن دے روپ وچ بہت مزہ کیتا، پر اوہ فلم دے اخیر تک بیکگراؤنڈ وچ رہندی اے اتے اصل وچ فلم دے اخیر اُتے صرف اک ہی وڈا مورت حاصل کردی اے۔"<ref>{{cite news|url=https://www.forbes.com/sites/scottmendelson/2017/05/23/review-dwayne-johnson-and-zac-efrons-baywatch-is-a-laughless-disaster/#52da41834f9b|title=Review: Dwayne Johnson And Zac Efron's 'Baywatch' Is A Laughless Disaster|author=Mendelson، Scott|date=23 مئی 2017|work=[[Forbes]]|accessdate=23 مئی 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170523160217/https://www.forbes.com/sites/scottmendelson/2017/05/23/review-dwayne-johnson-and-zac-efrons-baywatch-is-a-laughless-disaster/#52da41834f9b|archivedate=23 مئی 2017|deadurl=no}}</ref> ''بیواچ'' اتری امریکہ وچ اک وپاری سفلتا نہیں سی پر فلم نے غیرملکی بازاراں وچ بہتر مظاہرہ کیتا۔<ref>{{cite news|url=https://deadline.com/2017/07/baywatch-box-office-success-overseas-despite-flop-in-america-1202123612/|title=Why ‘Baywatch’ Is Catching A $100M+ Wave Overseas Despite Taking A Bath In U.S.|author=Tartaglione، Nancy|date=7 جولائی 2017|work=[[Deadline Hollywood]]|accessdate=11 جولائی 2018|archiveurl=https://web.archive.org/web/20180123185614/https://deadline.com/2017/07/baywatch-box-office-success-overseas-despite-flop-in-america-1202123612/|archivedate=23 جنوری 2018|deadurl=no}}</ref> 2018 دے سانڈینس فلم پھیسٹیول نے چوپڑہ دی اگلی امریکی فلم ''اے کڈ لایق جیک''،نوں چنھت کیتا۔ ایہہ فلم لنگ وبھنتا بارے اک ڈرامہ اے، جس وچ چوپڑہ نے [[جم پارسنس|جم پارسونز]] اتے کلیئر ڈینس نال کم کیتا۔<ref>{{cite news|url=http://deadline.com/2018/02/a-kid-like-jake-movie-jim-parsons-claire-danes-ifc-films-deal-sundance-1202276241/|title=IFC Films Acquires Sundance Pic ‘A Kid Like Jake’|last=Hipes|first=Patrick|date=1 فروری 2018|work=Deadline Hollywood|accessdate=1 فروری 2018|archiveurl=https://web.archive.org/web/20180202071751/http://deadline.com/2018/02/a-kid-like-jake-movie-jim-parsons-claire-danes-ifc-films-deal-sundance-1202276241/|archivedate=2 فروری 2018|deadurl=no}}</ref> ''ویریٹی'' دے ''ایمی نکولسن'' نے اسدی "سوہنی موجودگی" دی تعریف کیتی پر اس نے سوچیا کہ اس دے کردار نے فلم وچ بہت گھٹ ملّ جوڑیا۔<ref>{{cite news|url=https://variety.com/2018/film/reviews/a-kid-like-jake-review-1202679732/|title=Film Review: ‘A Kid Like Jake’|author=Nicholson، Amy|date=28 جنوری 2018|work=Variety|accessdate=11 جولائی 2018|archiveurl=https://web.archive.org/web/20180615114726/https://variety.com/2018/film/reviews/a-kid-like-jake-review-1202679732/|archivedate=15 جون 2018|deadurl=no}}</ref>
==== آؤن والے پراجیکٹ ====
چوپڑہ نے ''ٹوڈ سٹراس-شکلسن'' دی رومانٹک کامیڈی ''ایس'نٹ اٹ اٹ رومانٹک'' اُتے کم پورا کر لیا اے، جس وچ [[لیام ہیمسورتھ]]، [[ریبل ولسن]] اتے ایڈم ڈیون نے اداکاری کیتا اے۔<ref>{{cite news|url=http://www.comingsoon.net/movies/news/866875-production-begins-on-new-line-romantic-comedy-isnt-it-romantic|title=Production begins on New Line romantic comedy، Isn’t It Romantic؟|author=Perry، Spencer|date=10 جولائی 2017|accessdate=11 جولائی 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170710225942/http://www.comingsoon.net/movies/news/866875-production-begins-on-new-line-romantic-comedy-isnt-it-romantic|archivedate=10 جولائی 2017|deadurl=no|publisher=[[ComingSoon.net]]}}</ref> اوہ سونالی بوس دے جیونی ناٹک ''سکائی ایز پنک'' وچ پھرہان اختر نال اک الھڑ عمر دی سپیکر ''ائیشا چودھری''، جسدی موت پلمنری پھائیبروسس نال ہو جاندی اے، دے ماپیاں دا کردار نبھائیگی۔<ref>{{cite news|url=http://www.dnaindia.com/bollywood/report-shonali-bose-s-the-sky-is-pink-to-reunite-dil-dhadakne-do-couple-priyanka-chopra-farhan-akhtar-2635207|title=Shonali Bose's 'The Sky Is Pink' to reunite Dil Dhadakne Do couple Priyanka Chopra-Farhan Akhtar|date=10 جولائی 2018|work=Daily News and Analysis|accessdate=11 جولائی 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180711152005/http://www.dnaindia.com/bollywood/report-shonali-bose-s-the-sky-is-pink-to-reunite-dil-dhadakne-do-couple-priyanka-chopra-farhan-akhtar-2635207|archive-date=11 جولائی 2018|dead-url=no}}</ref> چوپڑہ نے ایکشن فلم ''کاؤبواؤ ننجا وکینگ'' وچ [[کرس پریٹ]] نال ابھنی کرن وچ عزم ظاہر کیتی اے اتے اتے گورڈن دے عدالت دے ناٹک ''تلیا'' وکیلا ''ونیتا گپیؤ'' نوں وچ پیش کریگی، ایہہ اک غیر-فکشن کتاب ''تلیا : ریس، کوکین اتے کرپشن (2005)'' دی انوکولتا اے جو 1999 دے نسلی بے انصافی معاملے اُتے مشتمل سی، جو اسے نام دے شہر وچ ہویا سی۔<ref>{{cite news|url=https://variety.com/2018/film/news/priyanka-chopra-chris-pratt-cowboy-ninja-viking-1202888322/|title=Priyanka Chopra to Star Opposite Chris Pratt in ‘Cowboy Ninja Viking’|last=Kroll|first=Justin|date=30 جولائی 2018|work=Variety|accessdate=31 جولائی 2018}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.hollywoodreporter.com/movies/movie-news/seth-gordon-direct-tulia-story-notorious-racial-injustice-case-1028276|title=Seth Gordon to Direct 'Tulia،' Story of Notorious Racial Injustice Case (Exclusive)|date=10 اگست 2017|work=The Hollywood Reporter|accessdate=18 ستمبر 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170821171454/http://www.hollywoodreporter.com/amp/news/seth-gordon-direct-tulia-story-notorious-racial-injustice-case-1028276|archivedate=21 اگست 2017|deadurl=no}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.filmfare.com/news/priyanka-chopra-will-be-seen-in-a-role-of-a-dynamic-lawyer-in-her-next-hollywood-film-23458.html|title=Priyanka Chopra will be seen in a role of a dynamic lawyer in her next Hollywood film|date=31 اگست 2017|work=Filmfare|access-date=18 ستمبر 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170831203238/https://www.filmfare.com/news/priyanka-chopra-will-be-seen-in-a-role-of-a-dynamic-lawyer-in-her-next-hollywood-film-23458.html|archive-date=31 اگست 2017|deadurl=yes}}</ref> اوہ اپنی پروڈکشن کمپنی دے ماتحت کئی بولیاں وچ اک درجن توں ودھ کھیتری فلماں بنا رہی اے اتے اوہ [[مادھری دیکشت]] دے جیون تے مشتمل ایبیسی دے لئی اک سٹکام دا ترقی کر رہا اے، جس لئی اوہ اک ایگزیکٹیو اتپادک دے طور تے کم کریگی۔<ref>{{cite news|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/report-priyanka-chopra-to-produce-two-bengali-films-2386736|title=Priyanka Chopra to produce two Bengali films|author=Kbr، Upala|date=8 اپریل 2017|work=Daily News and Analysis|accessdate=8 اپریل 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170408172744/http://www.dnaindia.com/entertainment/report-priyanka-chopra-to-produce-two-bengali-films-2386736|archivedate=8 اپریل 2017|deadurl=no|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/report-woman-power-priyanka-chopra-announces-three-regional-films-to-be-helmed-by-female-directors-2318106|title=Woman Power: Priyanka Chopra announces three regional films to be helmed by female directors|date=10 فروری 2017|work=Daily News and Analysis|accessdate=10 فروری 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170212063434/http://www.dnaindia.com/entertainment/report-woman-power-priyanka-chopra-announces-three-regional-films-to-be-helmed-by-female-directors-2318106|archivedate=12 فروری 2017|deadurl=no|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.bollywoodhungama.com/news/bollywood/revealed-priyanka-chopras-next-production-blend-maharashtrian-south-indian-cultures/|title=REVEALED: Priyanka Chopra’s next production is a blend of Maharashtrian-South Indian cultures|date=18 جنوری 2017|accessdate=10 فروری 2017|publisher=Bollywood Hungama}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.vanityfair.com/hollywood/2017/07/priyanka-chopra-madhuri-dixit-bollywood-abc-sitcom|title=Priyanka Chopra Is Developing a Sitcom Based on the Life of Bollywood Superstar Madhuri Dixit|author=Stefansky، Emma|date=29 جولائی 2017|work=[[Vanity Fair (magazine)|Vanity Fair]]|accessdate=12 اگست 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20180427054727/https://www.vanityfair.com/hollywood/2017/07/priyanka-chopra-madhuri-dixit-bollywood-abc-sitcom|archivedate=27 اپریل 2018|deadurl=no}}</ref>
== سنگیت پیشہ ==
چوپڑہ دا مکھ ووکل اثر اس دے پیؤ سی، جس نے گانے وچ اسدی دلچسپی ترقی یافتہ کرن وچ مدد کیتی سی۔<ref name="Rediff1">{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-interview-with-priyanka-chopra-in-my-city/20120914.htm؟print=true|title=Priyanka: I never thought I could sing|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130508231400/http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-interview-with-priyanka-chopra-in-my-city/20120914.htm؟print=true|archivedate=8 مئی 2013|deadurl=no|accessdate=6 جنوری 2013|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.hollywoodreporter.com/news/berlin-2012-priyanka-chopra-talks-291369|title=Berlin 2012: Priyanka Chopra Talks About Movies Transcending Cultural and Language Barriers (Q&A)|author=Bhushan، Nyay|date=15 فروری 2012|work=The Hollywood Reporter|accessdate=5 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120830114759/http://www.hollywoodreporter.com/news/berlin-2012-priyanka-chopra-talks-291369|archivedate=30 اگست 2012|deadurl=no|df=}}</ref> اسنے اپنے پیجنٹری کریئر دے شروع وچ اپنی گاؤن دی صلاحیت ورت لئی سی۔<ref>{{cite news|url=http://divanee.com/2011/08/11/priyanka-chopras-foray-into-music-with-lady-gaga٪E2٪80٪99s-management/|title=Priyanka Chopra's Foray into Music with Lady Gaga's Management|author=Tabani، Saniya|date=11 اگست 2011|work=[[Divanee Magazine]]|accessdate=31 اگست 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120903012220/http://divanee.com/2011/08/11/priyanka-chopras-foray-into-music-with-lady-gaga٪E2٪80٪99s-management/|archivedate=3 ستمبر 2012|deadurl=no|df=}}</ref> اس دی پہلی رکارڈنگ، تمل فلم ''تھمزان'' (2002) وچ گیت "التھائی کلاتھے" سی، جو اسنے اپنے ڈریکٹر اتے سہِ-ستارے، ''وجی'' (جس نے اس دے سیٹ اُتے گائکی دیکھی سی) دے زور پاؤن تے گیا سی۔<ref>{{cite news|url=http://archives.digitaltoday.in/indiatoday/20020128/eyecathers.html|title=Eyecatchers ؛— She's Getting Vocal|date=28 جنوری 2002|work=India Today|accessdate=16 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130725150804/http://archives.digitaltoday.in/indiatoday/20020128/eyecathers.html|archivedate=25 جولائی 2013|deadurl=yes|publisher=Digital Today|df=}}</ref> اسنے اپنی فلم ''کرم'' (2005) وچ "ٹنکا ٹنکا" لئی پلیبیک گاؤن توں انکار کر دتا کیونکہ اوہ اپنے اداکاری دے کریئر اُتے دھیان مرتکز کرن نوں ترجیح دندی سی، پر بعد وچ اس گانے نوں ٹیلیوژن پروگرام 'سا رے گ ما پا' تے لائو گایا۔<ref>{{cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2010-09-24/tv/28237147_1_playback-piggy-chops-priyanka-chopra|title=Priyanka sings live on TV!|date=24 ستمبر 2010|work=The Times of India|accessdate=4 اپریل 2011|archivedate=2013-05-10|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130510085351/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2010-09-24/tv/28237147_1_playback-piggy-chops-priyanka-chopra}}</ref> چوپڑہ نے ''بلپھّ ماسٹر! (2005)'' لئی اک انرلیز گیت گایا۔<ref>{{cite news|url=http://www.indianexpress.com/news/the-reluctant-singer/1022671/|title=The Reluctant Singer|author=Chattopadhyay، Pallavi|date=27 اکتوبر 2012|work=The Indian Express|accessdate=9 دسمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121030022528/http://www.indianexpress.com/news/the-reluctant-singer/1022671|archivedate=30 اکتوبر 2012|deadurl=no|df=}}</ref> اگست 2011 وچ ''یونیورسل سنگیت سمو''ہ نے چوپڑہ نال ''دیسیہٹز'' دے عالمی بھر دے رکارڈنگ سمجھوتے اُتے ہستاکھر کیتے۔ سودا نے اشارہ دتا کہ اس دا پہلا سٹوڈیؤ ایلبم اتری امریکہ دے انسسکوک رکارڈاں ولوں اتے آئیلینڈ رکارڈاں ولوں ہور کتے رلیز کیتا جاویگا۔<ref name="HR1">{{cite news|url=http://www.hollywoodreporter.com/news/universal-music-group-signs-bollywood-219569|title=Universal Music Group Signs Bollywood Star Priyanka Chopra to Global Deal|author=Bhushan، Nyay|date=5 اگست 2011|work=The Hollywood Reporter|accessdate=31 اگست 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120430141501/http://www.hollywoodreporter.com/news/universal-music-group-signs-bollywood-219569|archivedate=30 اپریل 2012|deadurl=no|df=}}</ref>
[[File:Priyanka Chopra at Reliance Digital.JPG|thumb|upright|''ان مائی سٹی'' دے پرچار ویلے چوپڑہ]]جولائی 2012 وچ چوپڑہ [[لاس اینجلس]] وچ واقع اک منورنجن اتے کھیڈ ایجنسی ''کرئیٹو آرٹسٹز ایجنسی'' نالر کرن والی پہلی بالیوڈّ سٹار بن گئی سی۔<ref>{{cite news|url=http://www.hollywoodreporter.com/news/bollywood-actress-priyanka-chopra-signed-caa-287524|title=CAA Signs Its First Bollywood Star|author=Bhushan، Nyay|date=2 جولائی 2012|work=The Hollywood Reporter|accessdate=20 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121114044716/http://www.hollywoodreporter.com/news/bollywood-actress-priyanka-chopra-signed-caa-287524|archivedate=14 نومبر 2012|deadurl=no|df=}}</ref> اپنی ایلبم اُتے کم کرن لئی امریکہ امریکہ دی سفر کردیاں چوپڑہ نے سیم ویٹرج، میتھیو کوما اتے [[جے سین]] نال ملکے کم کیتا۔ ایلبم [[ریڈون]] ولوں تیار کیتی گئی سی۔<ref>{{cite web|url=http://www.digitalspy.com/bollywood/news/a392157/bollywood-star-priyanka-chopra-in-the-studio-with-redone.html|title=Bollywood Star Priyanka Chopra in the Studio With RedOne|author=Baker، Steven|date=7 جولائی 2012|work=[[Digital Spy]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121024115148/http://www.digitalspy.com/bollywood/news/a392157/bollywood-star-priyanka-chopra-in-the-studio-with-redone.html|archivedate=24 اکتوبر 2012|deadurl=no|accessdate=30 نومبر 2012|df=}}</ref><ref name="latimes">{{cite news|url=http://articles.latimes.com/2012/nov/20/entertainment/la-et-ms-1120-bollywood-pop-20121120|title=Bollywood's Priyanka Chopra as pioneering pop act in U.S.|last=Kennedy|first=Gerrick D.|date=20 نومبر 2012|work=[[Los Angeles Times]]|accessdate=7 دسمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130108120827/http://articles.latimes.com/2012/nov/20/entertainment/la-et-ms-1120-bollywood-pop-20121120|archivedate=8 جنوری 2013|deadurl=no|df=}}</ref> اس دا پہلا سنگل، "ان مائی سٹی" بھارت وچ پورا گانا رلیز ہون توں 12 گھنٹے بعد، 13 فروری 2012 نوں امریکہ وچ اینئیپھئیل نیٹورک وچ ارمبھ ہویا،<ref name="rel">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Music/Priyanka-Chopra-to-release-debut-song-for-Indian-fans-first/Article1-926437.aspx|title=Priyanka Chopra to release debut song for Indian fans first|author=Singh، Prashant|date=8 ستمبر 2012|work=Hindustan Times|accessdate=14 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120910212012/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Music/Priyanka-Chopra-to-release-debut-song-for-Indian-fans-first/Article1-926437.aspx|archivedate=10 ستمبر 2012}}</ref> "ان مائی سٹی" وچ امریکی ریپر ''ول آئی ایم'' نے وی کم کیتا؛ سہِ-لکھاری چوپڑہ مطابق،<ref name="latimes2">{{cite news|url=http://articles.latimes.com/2012/nov/20/entertainment/la-et-ms-1120-bollywood-pop-20121120|title=Bollywood's Priyanka Chopra as pioneering pop act in U.S.|last=Kennedy|first=Gerrick D.|date=20 نومبر 2012|work=[[Los Angeles Times]]|accessdate=7 دسمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130108120827/http://articles.latimes.com/2012/nov/20/entertainment/la-et-ms-1120-bollywood-pop-20121120|archivedate=8 جنوری 2013|deadurl=no|df=}}</ref> گانا اسدے ان-ستھر بچپن اتے اک چھوٹی جہی لڑکی توں اک سیلبرٹی بننتک اس دی سفر توں راغب سی۔<ref name="inspire2">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Music/Priyanka-Chopra-first-single-inspired-by-her-life/Article1-925965.aspx|title=Priyanka Chopra first single inspired by her life|author=Bakshi، Dibyojyoti|date=7 ستمبر 2012|work=Hindustan Times|accessdate=16 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120908124028/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Music/Priyanka-Chopra-first-single-inspired-by-her-life/Article1-925965.aspx|archivedate=8 ستمبر 2012}}</ref> گیت نے آلوچکاں توں مشرت سمیکھیاواں حاصل کیتیاں، اتے بھارت وچ وپاری سفلتا حاصل کیتی؛ اس نے اپنے پہلے ہفتے وچ 130،000 توں ودھ کاپیاں ویچیاں، ہندی پوپ چارٹ وچ سبھ توں اپر ہویا اتے تنّ-تہائی پلیٹنم مصدقہ کیتا گیا۔<ref name="latimes3">{{cite news|url=http://articles.latimes.com/2012/nov/20/entertainment/la-et-ms-1120-bollywood-pop-20121120|title=Bollywood's Priyanka Chopra as pioneering pop act in U.S.|last=Kennedy|first=Gerrick D.|date=20 نومبر 2012|work=[[Los Angeles Times]]|accessdate=7 دسمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130108120827/http://articles.latimes.com/2012/nov/20/entertainment/la-et-ms-1120-bollywood-pop-20121120|archivedate=8 جنوری 2013|deadurl=no|df=}}</ref><ref name="DS2">{{cite web|url=http://www.digitalspy.com/bollywood/news/a454543/priyanka-chopra-releases-video-for-william-duet-in-my-city.html|title=Priyanka Chopra releases video for will.i.am duet 'In My City'|author=Joshi، Priya|date=30 جنوری 2013|publisher=[[Digital Spy]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130202092327/http://www.digitalspy.com/bollywood/news/a454543/priyanka-chopra-releases-video-for-william-duet-in-my-city.html|archivedate=2 فروری 2013|deadurl=no|accessdate=27 فروری 2013|df=}}</ref> امریکہ امریکہ وچ ''نیلسن ساؤنڈسکین'' مطابق پہلے ہفتے وچ 5،000 ڈجیٹل ڈاؤنلوڈ نال گانا ناکام سی اتے اسنوں ریڈیو پلے نہیں ملی۔<ref name="latimes4">{{cite news|url=http://articles.latimes.com/2012/nov/20/entertainment/la-et-ms-1120-bollywood-pop-20121120|title=Bollywood's Priyanka Chopra as pioneering pop act in U.S.|last=Kennedy|first=Gerrick D.|date=20 نومبر 2012|work=[[Los Angeles Times]]|accessdate=7 دسمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130108120827/http://articles.latimes.com/2012/nov/20/entertainment/la-et-ms-1120-bollywood-pop-20121120|archivedate=8 جنوری 2013|deadurl=no|df=}}</ref> اکتوبر 2012 وچ، گانے نے پیپلز چوائس ایوارڈز انڈیا وچ بیسٹ انٹرنیشنل ڈیبیو اوارڈ جتیا۔<ref name="pca">{{cite web|url=http://businessofcinema.com/news/gorgeous-chopra-sisters-priyanka-and-parineeti-perform-at-peoples-choice-awards/53236|title=Gorgeous Chopra Sisters: Priyanka And Parineeti Perform At People's Choice Awards|date=31 اکتوبر 2012|publisher=Business of Cinema|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121108043736/http://businessofcinema.com/news/gorgeous-chopra-sisters-priyanka-and-parineeti-perform-at-peoples-choice-awards/53236|archivedate=8 نومبر 2012|deadurl=no|accessdate=28 دسمبر 2012|df=}}</ref> دسمبر 2012 وچ، [[عالمی سنگیت انعام]] وچ اسنوں ("ان مائی سٹی") لئی: بیسٹ فیمیل آرٹسٹ، بیسٹ سونگ اتے بیسٹ ویڈیو دیاں تن نامزدگیاں ملیاں۔<ref>World Music Awards nominations for Priyanka Chopra:
٭ Female Artist:{{cite web|url=http://www.worldmusicawards.com/؟page_id=17#!worlds-best-female-artist/c9px|title=World's Best Female Artist|publisher=[[World Music Awards]]|archiveurl=https://www.webcitation.org/6CkGSzOqX؟url=http://www.worldmusicawards.com/؟page_id=26|archivedate=8 دسمبر 2012|deadurl=yes|accessdate=10 دسمبر 2012|df=}}
٭ Song:{{cite web|url=http://www.worldmusicawards.com/؟page_id=26#!worlds-best-song/ct9a|title=World's Best Song|publisher=World Music Awards|archiveurl=https://www.webcitation.org/6CkFuJhMV؟url=http://www.worldmusicawards.com/؟page_id=17|archivedate=8 دسمبر 2012|deadurl=yes|accessdate=10 دسمبر 2012|df=}}
٭ Video:{{cite web|url=http://www.worldmusicawards.com/#!worlds-best-video/cdjm|title=World's Best Video|publisher=World Music Awards|archiveurl=https://archive.is/20121216155313/http://www.worldmusicawards.com/|archivedate=16 دسمبر 2012|deadurl=yes|accessdate=10 دسمبر 2012|df=}}</ref> اس نے ساؤتھ ایشیئن میڈیا، مارکیٹنگ اتے اینٹرٹینمینٹ ایسوسی ایشن توں امریکہ وچ اک پرمکھ ریکارڈ سودا جتن والی پہلی بالیوڈّ اداکارہ بنن لئی ''ٹریلبلزر'' انعام حاصل کیتا۔<ref name="bday26">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Birthday-blast-Priyanka-Chopra-s-Top-30-moments-in-showbiz/Article1-890611.aspx|title=Birthday blast: Priyanka Chopra's Top 30 moments in showbiz|date=17 جولائی 2012|work=[[Hindustan Times]]|accessdate=3 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120718055252/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Birthday-blast-Priyanka-Chopra-s-Top-30-moments-in-showbiz/Article1-890611.aspx|archivedate=18 جولائی 2012}}</ref> چوپڑہ نوں 'ایریز'، اک ایمّ ڈی ایمّ گیت، اُتے وی پردرشت کیتا گیا سی، جو امریکی ڈیجے اتے پروڈیوسر ڈیؤ دِ چینموکرس ولوں تیار کیتا گیا سی۔<ref>{{cite news|url=http://www.indianexpress.com/news/٪22priyanka-chopra-features-in-chainsmokers-album٪22/1034894/|title=Priyanka Chopra features in 'Chainsmokers' album|date=22 نومبر 2012|work=The Indian Express|accessdate=27 نومبر 2012}}</ref><ref name="iTunes release">{{cite web|url=https://itunes.apple.com/us/album/erase-feat.-priyanka-chopra/id580669727|title=Erase ft. Priyanka Chopra ؛– Single by The Chainsmokers|publisher=[[iTunes Store]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121206082842/https://itunes.apple.com/us/album/erase-feat.-priyanka-chopra/id580669727|archivedate=6 دسمبر 2012|deadurl=no|accessdate=5 دسمبر 2012|df=}}</ref>
جولائی 2013 وچ، چوپڑہ نے سنگیت ویڈیو نال اپنا دوسرا سنگل "اینگجوٹک" نوں امریکی ریپر [[پٹبل (ریپر)|پٹبل]] نال جاری کیتا۔<ref name="exotic">{{cite web|url=http://ryanseacrest.com/2013/06/21/priyanka-chopra-makes-music-magic-with-pitbull-redone-on-exotic/|title=Priyanka Chopra Makes Music Magic With Pitbull، RedOne on 'Exotic'|author=Perricone، Kathleen|date=21 جون 2013|publisher=[[On Air with Ryan Seacrest (radio)|On Air with Ryan Seacrest]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130624233708/http://ryanseacrest.com/2013/06/21/priyanka-chopra-makes-music-magic-with-pitbull-redone-on-exotic/|archivedate=24 جون 2013|accessdate=25 جون 2013}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.indianexpress.com/news/priyanka-chopras-second-single-exotic-is-topping-charts/1140108/|title=Priyanka Chopra's second single Exotic is topping charts|author=Goyal، Divya|date=10 جولائی 2013|work=The Indian Express|accessdate=10 جولائی 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130714131841/http://www.indianexpress.com/news/priyanka-chopras-second-single-exotic-is-topping-charts/1140108|archivedate=14 جولائی 2013|deadurl=no|df=}}</ref><ref>{{cite web|url=http://perezhilton.com/2013-07-11-priyanka-chopra-pitbull-exotic-music-video-premiere-sexy-beach|title=Pitbull Makes Sexy Beach Vid With Exotic Bollywood Queen Priyanka Chopra! See It HERE!|date=11 جولائی 2013|publisher=PerezHilton.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130713074643/http://perezhilton.com/2013-07-11-priyanka-chopra-pitbull-exotic-music-video-premiere-sexy-beach|archivedate=13 جولائی 2013|deadurl=no|accessdate=12 جولائی 2013|df=}}</ref> 27 جولائی، 2013 نوں "اینگجوٹک" ڈانس / الیکٹرانک ڈجیٹل سونگس چارٹ اُتے نمبر 11 اُتے اتے بلبورڈ ڈانس / الیکٹرونک گانے اُتے 16 نمبر رہا۔<ref name="DanceDigital">{{cite web|url=http://www.billboard.com/charts/2013-07-27/dance-electronic-digital-songs|title=Dance/Electronic Digital Songs : جولائی 27، 2013|work=Billboard|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130815024206/http://www.billboard.com/charts/2013-07-27/dance-electronic-digital-songs|archivedate=15 اگست 2013|deadurl=no|accessdate=24 جولائی 2013|df=}}</ref> ایہہ گانا کینیڈیئن ہوٹ 100 دے چارٹ اُتے 74'ویں نمبر اُتے وی رہا۔ بلبورڈ ہوٹ ڈانس کلبّ دیاں گانیاں دے چارٹ اُتے "اینگجوٹک" دی شروعات 44 نمبر اُتے ہوئی اتے ایہہ 12 تے نمبر پجّ گیا۔<ref>{{cite web|url=http://www.billboard.com/articles/news/5638240/chart-highlights-luke-bryan-scores-his-highest-debut-ever-on-country-airplay|title=Chart Highlights: Luke Bryan Scores His Highest Debut Ever on Country Airplay Chart|author=Caulfield، Keith|date=5 اگست 2013|work=Billboard|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131024063027/http://www.billboard.com/articles/news/5638240/chart-highlights-luke-bryan-scores-his-highest-debut-ever-on-country-airplay|archivedate=24 اکتوبر 2013|deadurl=no|accessdate=28 اکتوبر 2013|df=}}</ref> اسدا تیجا سنگل، بونی رائٹ دا ''"آئی کانٹ میک یو لوَ می"'' دا کور اپریل 2014 وچ رلیز کیتا گیا سی۔<ref>{{cite web|url=http://movies.ndtv.com/music/priyanka-chopra-has-her-heart-broken-in-i-can-t-make-you-love-me-video-516892|title=Priyanka Chopra Has Her Heart Broken In I Can't Make You Love Me Video|author=Dhingra، Manisha|date=1 مئی 2014|publisher=NDTV|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140501164948/http://movies.ndtv.com/music/priyanka-chopra-has-her-heart-broken-in-i-can-t-make-you-love-me-video-516892|archivedate=1 مئی 2014|accessdate=5 مئی 2014}}</ref> گانے دا ویڈیو اسے ویلے جاری کیتا گیا سی۔<ref>{{cite web|url=http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/black-eyed-peas-give-a-thumbs-up-to-priyanka-chopras-i-cant-make-you-love-me/|title=Black Eyed Peas give a thumbs up to Priyanka Chopra's 'I Can't Make You Love Me'|author=Goyal، Divya|date=1 مئی 2014|work=The Indian Express|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170202154201/http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/black-eyed-peas-give-a-thumbs-up-to-priyanka-chopras-i-cant-make-you-love-me/|archivedate=2 فروری 2017|deadurl=no|accessdate=12 فروری 2017|df=}}</ref> ایہہ گیت ''بلبورڈ ہوٹ ڈانس / الیکٹرانک ساؤنڈز چارٹ''' تے 28 نمبر اُتے پہنچ گیا سی۔<ref>{{cite web|url=http://www.billboard.com/biz/search/charts؟f٪5B0٪5D=ts_chart_artistname٪3A٪2Apriyanka٪20chopra٪2A|title=Artist Charts Search: Priyanka Chopra|work=Billboard Chart Search|archiveurl=https://www.webcitation.org/6PV56TSnt؟url=http://www.billboard.com/biz/search/charts؟f٪5B0٪5D=ts_chart_artistname٪3A٪2Apriyanka٪20chopra٪2A&f٪5B1٪5D=ss_bb_type٪3Achart_item&type=2&artist=priyanka٪20chopra|archivedate=11 مئی 2014|deadurl=yes|accessdate=9 مارچ 2015|df=}}</ref>
چوپڑہ دا بالیوڈّ وچ اک [[پٹھورتی گلوکار|پلیئبیک گلوکار]] دے طور اُتے پہلا گانا سی "چورو"، ''میری قوم (2014)'' دی اک [[لوری]] سی۔<ref>{{cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/When-Priyanka-Chopra-sang-a-lullaby/articleshow/41667703.cms|title=When Priyanka Chopra sang a lullaby|author=Bhattacharya، Roshmila|date=4 ستمبر 2014|work=The Times of India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140908171947/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/When-Priyanka-Chopra-sang-a-lullaby/articleshow/41667703.cms|archivedate=8 ستمبر 2014|deadurl=no|accessdate=10 اکتوبر 2014|df=}}</ref> 2015 وچ، اسنے ''دل دھڑکنے دو'' داسرلیکھ گانا، ''پھرہان اختر'' نال گایا۔<ref>{{cite news|url=http://movies.ndtv.com/bollywood/dil-dhadakne-do-title-song-out-today-singer-priyanka-chopra-counts-down-757433|title=Dil Dhadakne Do Title Song Out Today؛ Singer Priyanka Chopra Counts Down|author=Blaggan، Ishita|date=23 اپریل 2015|accessdate=18 نومبر 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20161119061738/http://movies.ndtv.com/bollywood/dil-dhadakne-do-title-song-out-today-singer-priyanka-chopra-counts-down-757433|archivedate=19 نومبر 2016|deadurl=no|publisher=NDTV|df=}}</ref> اسنے ''وینٹیلیٹر'' (2016) لئی اک پرموشنل گانا ریکارڈ کیتا اتے "بابا" نال [[مراٹھی بولی]] دے پلیبیک گانے دی شروعات کیتی۔<ref>{{cite news|url=http://www.news18.com/news/movies/priyanka-chopras-song-baba-for-the-film-ventilator-is-a-beautiful-tribute-to-fathers-1307831.html|title=Priyanka Chopra's Song 'Baba' for the Film 'Ventilator' Is a Beautiful Tribute to Fathers|date=3 نومبر 2016|accessdate=18 نومبر 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20161119062015/http://www.news18.com/news/movies/priyanka-chopras-song-baba-for-the-film-ventilator-is-a-beautiful-tribute-to-fathers-1307831.html|archivedate=19 نومبر 2016|deadurl=no|publisher=News18|df=}}</ref> 2017 وچ، چوپڑہ نے "ینگ اینڈ فری"، اک ایڈیئیمّ گیت جو اس نے لکھیا وی سی، لئی اک آسٹریلیئن ڈیجے ''جیڈ سپارکس'' نال تعاون کیتا۔<ref>{{cite web|url=http://www.billboard.com/articles/news/dance/7897984/will-sparks-priyanka-chopra-young-and-free|title=Will Sparks Teams Up With Priyanka Chopra on 'Young and Free': Exclusive|author=Bein، Kat|date=11 اگست 2017|work=Billboard|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170814062051/http://www.billboard.com/articles/news/dance/7897984/will-sparks-priyanka-chopra-young-and-free|archivedate=14 اگست 2017|deadurl=no|accessdate=12 اگست 2017}}</ref>
== سماج سیوی کم ==
چوپڑہ اپنی فاؤنڈیشن "پریانکا چوپڑہ فاؤنڈیشن فار ہیلتھ اینڈ ایجوکیشن" دے راہیں کئی کارناں دی حمایت کردی اے، جو سکھیا اتے صحتَ دے کھیتراں وچ دیش بھر وچ غیر ادھکارت بچیاں نوں مدد حاصل کرن لئی کم کردی اے۔<ref>{{cite web|title=Priyanka Chopra named Campaign Ambassador for 'NDTV-Vedanta Our Girls Our Pride'|url=http://www.ndtv.com/india-news/priyanka-chopra-named-campaign-ambassador-for-ndtv-vedanta-our-girls-our-pride-532110|publisher=NDTV|date=19 اگست 2013|accessdate=2 فروری 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151007032953/http://www.ndtv.com/india-news/priyanka-chopra-named-campaign-ambassador-for-ndtv-vedanta-our-girls-our-pride-532110|archivedate=7 اکتوبر 2015}}</ref> اوہ فاؤنڈیشن دے کم لئی فنڈ دین لئی اسدی کمائی دا 10 فیصد دان کردی اے، اتے بھارت وچ ستر بچیاں لئی تعلیمی اتے ڈاکٹری خرچے ادا کردی اے، جس وچ پنجاہ کڑیاں ہن۔<ref>{{cite web|title=Priyanka Chopra's Secret Triumph: How the Quantico Star Is Helping Kids Go to School |url=http://www.glamour.com/story/quantico-star-priyanka-chopra-on-education |author=Hayasaki، Erika |work=[[Glamour (magazine)|Glamour]] |date=17 مارچ 2016 |accessdate=23 اپریل 2016 |deadurl=no |archiveurl=https://web.archive.org/web/20160423000137/http://www.glamour.com/story/quantico-star-priyanka-chopra-on-education |archivedate=23 اپریل 2016 |df=}}</ref> [[ناریواد|فیمینسٹ]] ہون کرکے، اوہ عامَ طور اُتے اسقاط حمل اتے [[عورت سکھیا|لڑکیاں لئی سکھیا]] دے حمایت دے مدعیاں اُتے بولدی اے۔<ref>{{cite web|title=Educating the girl child is most important |url=http://madeinatlant.powweb.com/priyanka_chopra/interview2.htm |publisher=Atlantis International |accessdate=2 دسمبر 2012 |deadurl=no |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130513100310/http://madeinatlant.powweb.com/priyanka_chopra/interview2.htm |archivedate=13 مئی 2013 |df=}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.firstpost.com/bollywood/priyanka-cries-gender-inequality-wants-more-pay-for-actresses-1563635.html|title=Priyanka cries gender inequality، wants more pay for actresses|date=10 جون 2014|publisher=Firstpost|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140713202735/http://www.firstpost.com/bollywood/priyanka-cries-gender-inequality-wants-more-pay-for-actresses-1563635.html|archivedate=13 جولائی 2014|accessdate=2 فروری 2016}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.ibnlive.com/news/movies/i-am-an-extremely-proud-feminist-priyanka-chopra-1180609.html|title=I am an extremely proud feminist: Priyanka Chopra|author=Press Trust of India|date=23 دسمبر 2015|publisher=CNN-IBN|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160202180950/http://www.ibnlive.com/news/movies/i-am-an-extremely-proud-feminist-priyanka-chopra-1180609.html|archivedate=2 فروری 2016|accessdate=2 فروری 2016}}</ref><ref>{{cite web|url=http://movies.ndtv.com/bollywood/need-a-re-look-into-womens-rights-in-the-country-priyanka-chopra-609728|title=Need a re-look into women's rights in the country: Priyanka Chopra|author=Press Trust of India|date=25 دسمبر 2012|publisher=NDTV|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160202175942/http://movies.ndtv.com/bollywood/need-a-re-look-into-womens-rights-in-the-country-priyanka-chopra-609728|archivedate=2 فروری 2016|accessdate=2 فروری 2016}}</ref> 2006 وچ، [[ایبے]] اُتے "چوپڑہ دے نال اک دن" دی نلامی کیتی گئی سی؛ کمائی اک غیر سرکاری ادارہ ''ننھی کلی'' نوں دان کیتی گئی سی، جو کہ بھارت وچ لڑکیاں نوں سکھیا دین وچ مدد کردی اے۔<ref name="ebay">{{cite press release|title=eBay India unveils the eBay Style Diva 2006|url=http://pages.ebay.in/community/aboutebay/news/pressreleases/consumer/priyanka_chopra.html|publisher=[[eBay]]|date=10 اگست 2006|accessdate=13 فروری 2013|deadurl=no|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140202154104/http://pages.ebay.in/community/aboutebay/news/pressreleases/consumer/priyanka_chopra.html|archivedate=2 فروری 2014|df=}}</ref> اسنے [[2004 ہند مہاساگر بھوچال اتے سنامی]] پیڑتاں لئی فنڈ جٹاؤن لئی۔ 2005 ہیلپ! ٹیلیتھون کنسورٹ ورگیاں ہور چیرٹیاں دی حمایت کیتا۔<ref>{{cite news|url=http://www.telegraphindia.com/1050208/asp/nation/story_4351693.asp|title=Bollywood unites to present caring face|date=8 فروری 2005|work=The Telegraph|accessdate=13 دسمبر 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120118103831/http://www.telegraphindia.com/1050208/asp/nation/story_4351693.asp|archivedate=18 جنوری 2012|deadurl=no|df=}}</ref>
اسنے 2006 توں [[یونیسیف|یونیسیف]] دے نال کم کیتا اے، عوامی سیوا دیاں اعلاناں نوں ریکارڈ کیتا اے اتے بچیاں دے حقاں اتے لڑکیاں دی سکھیا نوں اتساہت کرن والے میڈیا پینل دی چرچہ وچ حصہ لیا اے اتے بال حقاں دے کانفرنس دی 20 ویں ورھےگنڈھ مناؤن وچ وی حصہ لیا۔<ref>{{Cite news|url=http://www.highbeam.com/doc/1G1-234085904.html|title=Bollywood Actress Priyanka Chopra Becomes UNICEF National Ambassador|date=10 اگست 2013|newspaper=States News Service|accessdate=5 اپریل 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130509115239/http://www.highbeam.com/doc/1G1-234085904.html|archivedate=9 مئی 2013|deadurl=no|publisher=State News Service|df=}}{{Subscription required|via=HighBeam}}</ref> 10 اگست 2010 نوں اسنوں بال حقاں لئی قومی یونیسیپھ گڈول راجسفیر دے طور تے تعینات کیتا گیا سی۔<ref>{{cite web|url=http://www.unicef.org/media/media_55497.html|title=Bollywood Actress Priyanka Chopra becomes UNICEF National Ambassador|date=10 اگست 2010|publisher=[[UNICEF]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131020123305/http://www.unicef.org/media/media_55497.html|archivedate=20 اکتوبر 2013|deadurl=no|accessdate=5 ستمبر 2012|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.indianexpress.com/news/priyanka-for-girls-education-as-unicef-ambassador/658577/|title=Priyanka for girls' education as UNICEF ambassador|date=10 اگست 2010|work=The Indian Express|accessdate=5 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121029172110/http://www.indianexpress.com/news/priyanka-for-girls-education-as-unicef-ambassador/658577|archivedate=29 اکتوبر 2012|deadurl=no|df=}}</ref> یونیسیپھ دے نمائندے کارین ہلسوپھ نے تعیناتی بارے کیہا: "اوہ بچیاں اتے کشوراں ولوں اسدے کم بارے جوش بھرپور اے۔ سانوں نال بچیاں دے حقاں بارے اجے تک ساڈے نال کیتے اسدے کم اُتے مان اے اتے اسیں سارے اس گل تے بہت خوش ہاں کہ اسیں اکجٹّ ہو کے کم کراںگے تاں جو کوئی بچہ پچھے نہ رہِ جاوے۔<ref>{{Cite news|url=http://www.highbeam.com/doc/1P3-2106098691.html|title=Priyanka Chopra becomes UNICEF National Ambassador|date=10 اگست 2010|work=Hindustan Times|accessdate=5 اپریل 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130509105625/http://www.highbeam.com/doc/1P3-2106098691.html|archivedate=9 مئی 2013|deadurl=no|df=}}{{Subscription required|via=HighBeam}}</ref> 2009 وچ، اس نے [[کوہڑ]] دی سمجھ ودھاؤن لئی تنظیم ''ایلرٹ انڈیا'' لئی اک دستاویزی بنائی سی۔<ref>{{cite news|url=http://thediplomat.com/new-emissary/2009/11/10/top-actress-no-2-priyanka-chopra/|title=Top Actress No. 2 ؛– Priyanka Chopra|author=Nakagawa، Ulara|date=10 نومبر 2009|work=[[The Diplomat]]|accessdate=12 فروری 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130509203014/http://thediplomat.com/new-emissary/2009/11/10/top-actress-no-2-priyanka-chopra/|archivedate=9 مئی 2013|deadurl=no|df=}}</ref> اسنے ''کینسر پیشیٹ ایڈ ایسوسی ایشن (سی۔پی۔اے۔اے۔)'' غیر سرکاری ادارہ لئی فنڈ جٹاؤن لئی ڈزائنر [[منیش ملہوترا]] اتے ''شیان این سی'' چیرٹی فیشن شو لئی ماڈلنگ کیتی سی۔<ref>{{cite news|url=http://indiatoday.intoday.in/story/mumbai-fashion-show-spreads-awareness-about-cancer/1/203598.html|title=Mumbai fashion show spreads awareness about cancer|date=3 جولائی 2012|work=India Today|accessdate=28 نومبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160304100449/http://indiatoday.intoday.in/story/mumbai-fashion-show-spreads-awareness-about-cancer/1/203598.html|archivedate=2016-03-04|deadurl=yes|df=}}</ref> 2010 وچ چوپڑہ کئی مشہور ہستیاں وچوں اک سی جنہاں نے ''موتی ویو ٹرسٹ'' لئی پرچار دے سنیاے بنائے، جو عورتاں اتے لڑکیاں دے ہنسا اتے دروہار دے خلاف مہم تجربہ چلاؤندے ہن۔<ref>{{cite news|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/report-bollywood-celebrities-to-support-pearls-wave-intitiave-on-women-against-violence-1347298|title=Bollywood celebrities to support Pearls Wave initiative on women against violence|date=13 فروری 2010|work=Daily News and Analysis|accessdate=3 فروری 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140221030351/http://www.dnaindia.com/entertainment/report-bollywood-celebrities-to-support-pearls-wave-intitiave-on-women-against-violence-1347298|archivedate=21 فروری 2014|deadurl=no|df=}}</ref> چوپڑہ نے "سیوَ دِ گرل چائیلڈ" مہم وی شروع کیتی، جسدا مقصد لڑکیاں دے متعلق بھارتیاں دے نظریہ نوں بدلنا اے۔<ref>{{cite web|url=http://zeenews.india.com/news/etc/priyanka-chopra-kicks-off-save-girl-child-campaign_612977.html|title=Priyanka Chopra kicks off 'Save Girl Child' campaign|date=10 مارچ 2012|publisher=Zee News|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130523162534/http://zeenews.india.com/news/etc/priyanka-chopra-kicks-off-save-girl-child-campaign_612977.html|archivedate=23 مئی 2013|deadurl=no|accessdate=5 ستمبر 2012|df=}}</ref> 2012 وچ چوپڑہ، اویکنگ یوتھ، اک نشہ چھڈاؤ پروگرام اُتے بولی۔<ref>{{cite news|url=http://www.thesundayindian.com/en/videos/774/|title=Priyanka Chopra at Launch of 'Awakening Youth 2012' (video)|work=The Sunday Indian|accessdate=5 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140330004602/http://www.thesundayindian.com/en/videos/774/|archivedate=30 مارچ 2014|deadurl=no|df=}}</ref>
[[File:Priyanka on the ramp for Mijwan fashion show.jpg|thumb|left|upright|مجوان فیشن شو لئی رینپ اُتے پرئنکا]]
چوپڑہ ماحول چیرٹیاں دی حامی اے اتے ''اینڈی ٹیوی'' لئی گرینتھون برانڈ امبیسڈر اے، جو ایکو-مترتا حمایت کرتا اتے بجلی دے سپلائی توں بناں دہاتی پنڈاں نوں سولر پاور حاصل کرن لئی اک پہل قدمی اے۔<ref>{{cite news|url=http://www.hindu.com/mp/2011/06/09/stories/2011060951860400.htm|title=Green agenda|author=Kumar، Anuj|date=9 جون 2011|work=The Hindu|accessdate=28 ستمبر 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130813153414/http://www.hindu.com/mp/2011/06/09/stories/2011060951860400.htm|archivedate=13 اگست 2013|deadurl=no|df=}}</ref> اوہ ماحول متعلق مدعیاں بارے جاگروکتا ودھاؤن لئی [[آگرہ]] وچ [[یمنا دریا|یمنا ندی]] دے کنارے توں کوڑے نوں ہٹاؤن لئی اینیمیٹڈ ویڈیو وچ بچیاں نال ظاہر ہوئی۔<ref>{{cite news|url=http://www.mid-day.com/entertainment/2010/feb/110210-Priyanka-Chopra-music-video-Animated-environmental-awareness.htm|title=Greenie Priyanka gets animated|author=Joshi، Tushar|date=11 فروری 2010|work=Mid Day|accessdate=13 فروری 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130615041051/http://www.mid-day.com/entertainment/2010/feb/110210-Priyanka-Chopra-music-video-Animated-environmental-awareness.htm|archivedate=15 جون 2013|deadurl=no|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.mid-day.com/entertainment/2010/feb/110210-Priyanka-Chopra-music-video-Animated-environmental-awareness.htm|title=Greenie Priyanka gets animated|author=Joshi، Tushar|date=11 فروری 2010|work=Mid Day|accessdate=13 فروری 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130615041051/http://www.mid-day.com/entertainment/2010/feb/110210-Priyanka-Chopra-music-video-Animated-environmental-awareness.htm|archivedate=15 جون 2013|deadurl=no|df=}}</ref> گرینیتیم دے تیجے اتے چوتھے ایڈیشناں دوران، اسنے بجلی دی نیمت سپلائی لئی ستّ پنڈاں نوں اپنایا۔<ref>{{cite web|url=http://www.sify.com/movies/Greenathon-Bollywood-NDTV-light-up-a-Billion-lives-imagegallery-bollywood-lgirSucdjbg.html؟html=5|title=Greenathon: Bollywood، NDTV light up a 'Billion lives'|publisher=Sify|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110811082553/http://www.sify.com/movies/Greenathon-Bollywood-NDTV-light-up-a-Billion-lives-imagegallery-bollywood-lgirSucdjbg.html؟html=5|archivedate=11 اگست 2011|deadurl=no|accessdate=13 دسمبر 2011|df=}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.hindustantimes.com/entertainment/srk-priyanka-adopt-villages/story-eI8ZrVTaGzGDlarnazfrYI.html|title=SRK، Priyanka adopt villages|date=23 مئی 2012|work=Hindustan Times|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160222215604/http://www.hindustantimes.com/entertainment/srk-priyanka-adopt-villages/story-eI8ZrVTaGzGDlarnazfrYI.html|archivedate=22 فروری 2016|deadurl=no|accessdate=2 فروری 2016|df=}}</ref> اسنے 2011 وچ اک معدہ باگھ اتے اک شیرنی 2012 نوں برسا جیوک پارک وچ گود لیا اتے اک سال لئی دوناں جانوراں دی دیکھبھال لئی بھگتان وی کیتا۔<ref>{{cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-06-02/ranchi/31983339_1_animal-adoption-zoo-authorities-lioness|title=After tigress، Priyanka adopts lioness Sundari|date=2 جون 2012|work=The Times of India|accessdate=5 ستمبر 2012|archivedate=2013-05-10|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130510065204/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-06-02/ranchi/31983339_1_animal-adoption-zoo-authorities-lioness}}</ref> انگ دان نوں پرپھلت کرن لئی، چوپڑہ نے اپنی موت توں بعد اپنے انگاں دان کرن دا وعدہ کیتا اتے 2012 وچ پٹرسبرگ میڈیکل سینٹر یونیورسٹی دے بالیوڈّ-تھیم وچ لور-ٹرانسپلانٹ پروگرام دی 20 ویں ورھےگنڈھ اُتے سہِ-مکھ سپیکر سی۔<ref>{{cite news|url=http://www.indiatribune.com/index.php؟option=com_content&view=article&id=9610:urmc-celebrates-20-years-of-liver-transplants-bollywood-star-priyanka-chopra-to-grace-gala-banquet-as-keynote-speaker&catid=25:community&Itemid=457|title=URMC celebrates 20 years of liver transplants Bollywood star Priyanka Chopra to grace gala banquet as keynote speaker|work=[[India Tribune]]|accessdate=9 اکتوبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140407051527/http://www.indiatribune.com/index.php؟option=com_content&view=article&id=9610٪3Aurmc-celebrates-20-years-of-liver-transplants-bollywood-star-priyanka-chopra-to-grace-gala-banquet-as-keynote-speaker&catid=25٪3Acommunity&Itemid=457|archivedate=7 اپریل 2014|deadurl=no|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-09-10/news-interviews/33736488_1_organ-donation-priyanka-chopra-pee-cee|title=Priyanka pledges to donate her organs|author=Kadam، Prachi|date=10 ستمبر 2012|work=The Times of India|accessdate=21 ستمبر 2012|archivedate=2012-11-01|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121101100506/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-09-10/news-interviews/33736488_1_organ-donation-priyanka-chopra-pee-cee}}</ref>
اس نے اک کینسر وارڈ دا اساری کرن لئی ''ناناوتی ہسپتال'' نوں {{INR}}5 ملیان دا دان کیتا۔ ایہہ وارڈ اسدے سورگی پیؤ دے ناں اُتے اے اتے اسدا افتتاح اسنے 2013 وچ کیتا سی۔<ref>{{cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Priyanka-Chopra-Bollywood-CancerDr-Ashok-Chopra/articleshow/24550457.cms؟|title=Priyanka Chopra donates Rs 50 lakh for cancer ward|date=22 اکتوبر 2013|work=The Times of India|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160202080551/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Priyanka-Chopra-Bollywood-CancerDr-Ashok-Chopra/articleshow/24550457.cms|archivedate=2 فروری 2016|deadurl=yes|accessdate=2 فروری 2016|df=}}</ref> اسے سال، اسنے 'گرل رائزنگ' تنظیم دی ڈوکومینٹری فلم لئی انگریزی اتے ہندی وچ آواز دتی۔<ref name="gr">{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news-interviews/Priyanka-Chopra-joins-Anne-Hathaway-and-Selena-Gomez-in-a-documentary/articleshow/29883744.cms|title=Priyanka Chopra joins Anne Hathaway and Selena Gomez in a documentary|author=Thakkar، Mehul S|date=5 فروری 2014|work=The Times of India|accessdate=3 اپریل 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140304080248/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news-interviews/Priyanka-Chopra-joins-Anne-Hathaway-and-Selena-Gomez-in-a-documentary/articleshow/29883744.cms|archivedate=4 مارچ 2014|deadurl=no|df=}}</ref> بوسٹن دے ''ہائیناں کنوینشن سینٹر'' وکھے عالمی آگوُ کانفرنس دی 50 ویں ورھےگنڈھ لئی اسنوں [[گورڈن براؤن]]، [[سٹیو ووزنیاک]]، [[بل کلنٹن]] اتے [[چارلی بیکر]] نال بلاریاں وچوں اک وجوں بلایا گیا سی۔ اسنے سکھیا راہیں عورتاں نوں شکتیکرن، غیر-برابری اتے عورتاں لئی سکھیا دیاں چنوتیاں اُتے چرچہ کیتی اتے اسدے بھاشن لئی سروتیاں نے کھڑے ہو کے اسدا اعزاز کیتا۔<ref>{{cite news|url=https://www.bostonglobe.com/lifestyle/names/2015/02/15/education-anniversary-bash-attracts-bill-clinton-other-leaders/OySWnGuHrRzboIuD5DGmON/story.html|title=EF Education First bash draws Bill Clinton، others|author=Shanahan، Mark|date=15 فروری 2015|work=[[Boston Globe]]|accessdate=11 جولائی 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180711120946/https://www.bostonglobe.com/lifestyle/names/2015/02/15/education-anniversary-bash-attracts-bill-clinton-other-leaders/OySWnGuHrRzboIuD5DGmON/story.html|archive-date=11 جولائی 2018|dead-url=no}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.hindustantimes.com/bollywood/priyanka-chopra-shares-stage-with-bill-clinton/story-8hXuqma5H4pcn3kjpWqALL.html|title=Priyanka Chopra shares stage with Bill Clinton|author=Das، Anirban|date=15 فروری 2015|work=The Hindustan Times|accessdate=11 جولائی 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180711185225/https://www.hindustantimes.com/bollywood/priyanka-chopra-shares-stage-with-bill-clinton/story-8hXuqma5H4pcn3kjpWqALL.html|archive-date=11 جولائی 2018|dead-url=no}}</ref> چوپڑہ نے جوہن لینن دی "امیجائین" دے سنگیت ویڈیو وچ اسدی آواز دتی۔ [[کیٹی پیری]] اتے ''بلیک آئیڈ'' سمیت ہوراں گائکاں دے نال اس دی ویڈیو، اتے یونیسیف ولوں بال حقاں دے کنوینشن دی 25 ویں ورھےگنڈھ مناؤن لئی اک گلوبل مہم دے حصے وجوں بنایا گیا سی۔<ref name="The Indian Express">{{cite web|url=http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/priyanka-chopra-sings-john-lennons-imagine-for-unicef/|title=Priyanka Chopra Sings John Lennon's 'Imagine' For UNICEF|date=12 نومبر 2014|work=The Indian Express|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141215014415/http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/priyanka-chopra-sings-john-lennons-imagine-for-unicef/|archivedate=15 دسمبر 2014|deadurl=no|accessdate=9 دسمبر 2014|df=}}</ref>
بھارت دے وزیر اعظم [[نرندر مودی]] نے 2014 وچ [[سوچھ بھارت مہم]]، [[بھارت سرکار]] ولوں اک قومی صفائی مہم، لئی چوپڑہ نوں "نورتن" نامک نوں نامزد ویکتیاں وچوں اک وجوں چنیا اے۔<ref>{{cite web|url=http://articles.economictimes.indiatimes.com/2014-10-02/news/54560275_1_clean-india-swachh-bharat-mission-priyanka-chopra|title='Swachh Bharat': Tendulkar، Priyanka Chopra، Aamir Khan accept PM Modi's 'Clean India' invite|date=2 اکتوبر 2014|work=The Economic Times|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150728052006/http://articles.economictimes.indiatimes.com/2014-10-02/news/54560275_1_clean-india-swachh-bharat-mission-priyanka-chopra|archivedate=28 جولائی 2015|accessdate=2 فروری 2016}}</ref> اسنے ممبئی وچ اک کوڑا-بھرے علاقے دی صفائی اتے مڑ-وسیبے کرکے مہم نوں حمایت دتا اتے لوکاں نوں صفائی رکھن دی اپیل کیتی۔<ref>{{cite web|url=http://indiatoday.intoday.in/story/pm-narendra-modi-lauds-priyanka-chopras-innovative-swachh-bharat-abhiyaan/1/403490.html|title=PM Modi lauds Priyanka Chopra's innovative Clean India effort|date=24 نومبر 2014|work=India Today|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150327024832/http://indiatoday.intoday.in/story/pm-narendra-modi-lauds-priyanka-chopras-innovative-swachh-bharat-abhiyaan/1/403490.html|archivedate=27 مارچ 2015|accessdate=2 فروری 2016}}</ref> 2015 وچ، اسنے "الی" نامک جیو-جنتو روبوٹ ہاتھی دے ''پیپل فار ایتھیکل ٹریٹمینٹ آف اینیملز'' (پیئیٹیئے)، جو امریکہ اتے یورپ دے سکولاں وچ ہاتھیاں اتے غلامی بارے بچیاں نوں سکھیا دین اتے لوکاں نوں سرکساں دا بائیکاٹ کرن لئی جگروکتا پھیلاؤندے ہن، نال کم کیتا۔<ref>{{cite web|url=http://www.hollywoodreporter.com/news/quantico-star-priyanka-chopra-teams-836175|title='Quantico' Star Priyanka Chopra Teams With PETA to Voice Mechanical Elephant|author=Gardner، Chris|date=3 نومبر 2015|work=The Hollywood Reporter|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151224132600/http://www.hollywoodreporter.com/news/quantico-star-priyanka-chopra-teams-836175|archivedate=24 دسمبر 2015|accessdate=2 فروری 2016}}</ref> دسمبر 2016 وچ چوپڑہ نوں یونسپھ دے گڈول امبیسڈر دے روپ وچ تعینات کیتا گیا سی۔<ref>{{cite news|url=http://www.deccanherald.com/content/586374/priyanka-chopra-becomes-unicefs-global.html|title=Priyanka Chopra becomes UNICEF's Global Goodwill Ambassador|date=13 دسمبر 2016|work=Deccan Herald|accessdate=13 دسمبر 2016}}</ref> سال 2017 وچ، اس نے سماجی کماں لئی اسدے یوگدان لئی سماجی نیاں لئی ''مدر ٹیریسا میموریال اوارڈ'' حاصل کیتا۔<ref>{{cite news|url=https://www.deccanchronicle.com/entertainment/bollywood/121217/priyanka-chopra-receives-mother-teresa-memorial-award-for-social-justice.html|title=Priyanka Chopra receives Mother Teresa Memorial award for social justice|date=12 دسمبر 2017|work=Deccan Chronicle|accessdate=15 دسمبر 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20171215055243/https://www.deccanchronicle.com/entertainment/bollywood/121217/priyanka-chopra-receives-mother-teresa-memorial-award-for-social-justice.html|archivedate=15 دسمبر 2017|deadurl=no}}</ref>
== ہور کم ==
=== ٹیلیوژن پیشکاری اتے منچ مظاہرہ ===
[[File:IPL 5 pohoto(11).jpg|thumb|upright|2012 وچ چوپڑہ [[انڈین پریمیئر لیگ]] اُتے مظاہرہ کردے ہوئے]]
2007 وچ چوپڑہ مس انڈیا مقابلے وچ ججاں دے پینل وچ سی۔ اس نے کیہا، "مس انڈیا ہمیشہ خاص بنے رہنگے، ایہہ اوہ تھاں اے جتھے ایہہ سبھ میرے لئی شروع ہویا۔ اتے ہو سکدا اے کہ جے میں تاج نہیں جتیا ہندا تاں ایہہ اوہ تھاں ہندی جتھے ایہہ سبھ ختم ہو گیا ہندا۔"<ref name="mi-special">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/News-Feed/MirchMasala/Miss-India-is-special-for-Priyanka/Article1-214555.aspx|title=Miss India is special for Priyanka|date=9 اپریل 2007|work=Hindustan Times|accessdate=15 مارچ 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120712101922/http://www.hindustantimes.com/News-Feed/MirchMasala/Miss-India-is-special-for-Priyanka/Article1-214555.aspx|archivedate=12 جولائی 2012}}</ref> اسنے مس ورلڈ 2009 وچ اک ججّ وجوں کم کیتا۔<ref>{{cite news|url=http://indiatoday.intoday.in/story/Miss+World+will+not+change+the+world:+Priyanka+Chopra/1/74933.html|title=Miss World will not change the world: Priyanka Chopra|date=14 دسمبر 2009|work=India Today|accessdate=28 نومبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20180103080134/http://indiatoday.intoday.in/story/Miss+World+will+not+change+the+world:+Priyanka+Chopra/1/74933.html|archivedate=2018-01-03|deadurl=yes|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/News-Feed/InterviewsCinema/With-seven-awards-it-s-been-a-fantastic-start-Priyanka-Chopra/Article1-397523.aspx|title=With seven awards، it's been a 'fantastic' start: Priyanka Chopra|date=6 اپریل 2009|work=Hindustan Times|accessdate=16 مارچ 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120712035549/http://www.hindustantimes.com/News-Feed/InterviewsCinema/With-seven-awards-it-s-been-a-fantastic-start-Priyanka-Chopra/Article1-397523.aspx|archivedate=12 جولائی 2012}}</ref> اسنے بھارت دی آزادی دی 60 ویں ورھےگنڈھ دا جشن منا راے''این ڈی ٹی ٹی وی'' شو جےَ جوان دے خاص ایپیسوڈ لئی پوربی بھارت دے ٹینگا وچ جوان فوجاں دا دورہ کیتا۔<ref>{{cite web|url=http://www.ndtv.com/video/player/jai-jawan/jai-jawan-with-priyanka-chopra/16141|title=Jai Jawan with Priyanka Chopra (video)|date=15 اگست 2007|publisher=NDTV|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120904132825/http://www.ndtv.com/video/player/jai-jawan/jai-jawan-with-priyanka-chopra/16141|archivedate=4 ستمبر 2012|deadurl=no|accessdate=5 ستمبر 2012|df=}}</ref>
2010 وچ، اسنے کلرز چینل اُتے ریالٹی شو ''پھیئر پھیکٹر: کھتروں کے کھلاڑی'' دی تیجی سیزن دی میزبانی کیتی جو پچھلے میزبان اکشے کمار توں لیا گیا سی۔<ref name=toiff>{{cite news |url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2010-08-24/news-interviews/28285017_1_priyanka-chopra-stunts-fear-factor |title=Priyanka is Hitler in Brazil |work=The Times of India |date=24 اگست 2010 |accessdate=7 مئی 2013 |archivedate=2013-06-16 |archiveurl=https://archive.today/20130616021215/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2010-08-24/news-interviews/28285017_1_priyanka-chopra-stunts-fear-factor }}</ref> مکابلیبازاں دے مطابق، لڑی دی میزبانی وچ، چوپڑہ "اک سچیتک تاناشاہی وچ پرورعنصر ہو گئی سی"،اتے لگاتار مکابلیبازاں نوں کم کرن لئی راغب کردی سی۔<ref name="toiff2">{{cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2010-08-24/news-interviews/28285017_1_priyanka-chopra-stunts-fear-factor|title=Priyanka is Hitler in Brazil|date=24 اگست 2010|work=The Times of India|accessdate=7 مئی 2013|archivedate=2013-06-16|archiveurl=https://archive.today/20130616021215/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2010-08-24/news-interviews/28285017_1_priyanka-chopra-stunts-fear-factor}}</ref> ایہہ ثابت کرن لئی کہ اے اوہ پچھلے دو سیزناں دی میزبانی کرن والے اکشے کمار نوں ٹکر دے سکدی اے، اسنے اپنے خود دے زیادہ تر سٹنٹ ادا کیتے ہن۔<ref name="toiff3">{{cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2010-08-24/news-interviews/28285017_1_priyanka-chopra-stunts-fear-factor|title=Priyanka is Hitler in Brazil|date=24 اگست 2010|work=The Times of India|accessdate=7 مئی 2013|archivedate=2013-06-16|archiveurl=https://archive.today/20130616021215/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2010-08-24/news-interviews/28285017_1_priyanka-chopra-stunts-fear-factor}}</ref> شو دی شروعاتی ریٹنگ۔پچھلے دو سیزناں دے وچ سبھ توں اپر رہی۔<ref>{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Khatron-Ke-Khiladi-3-opening-TRP-ratings-breaks-record/Article1-600561.aspx|title=Khatron Ke Khiladi 3 TRPs break record|date=15 ستمبر 2010|work=Hindustan Times|accessdate=28 ستمبر 2010|archiveurl=https://web.archive.org/web/20100918001655/http://www.hindustantimes.com/Khatron-Ke-Khiladi-3-opening-TRP-ratings-breaks-record/Article1-600561.aspx|archivedate=18 ستمبر 2010|agency=Indo-Asian News Service}}</ref> مظاہرہ دی آلوچکاں نے تعریف کیتی اتے ٹیلیوژن تے سبھ توں بااثر شروعات کرن لئی اسنوں انڈین ٹیلی اوارڈ ملیا۔<ref>{{cite news|url=http://www.mid-day.com/entertainment/2010/jul/190710-Priyanka-Chopra-Brazil-اگست-15-Khatron-Ke-Khiladi.htm|title=Priyanka to leave for Brazil on Aug 15 for Khatron Ke Khiladi|date=19 جولائی 2010|work=Mid Day|accessdate=5 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130615021927/http://www.mid-day.com/entertainment/2010/jul/190710-Priyanka-Chopra-Brazil-اگست-15-Khatron-Ke-Khiladi.htm|archivedate=15 جون 2013|deadurl=no|df=}}</ref><ref>{{cite web|url=http://tellyawards.indiantelevision.com/y2k10/winners.php|title=The Tenth Indian Telly Awards|publisher=[[Indian Telly Awards]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131016040245/http://tellyawards.indiantelevision.com/y2k10/winners.php|archivedate=16 اکتوبر 2013|accessdate=5 ستمبر 2012}}</ref> فروری 2016 وچ، چوپڑہ نے [[88ویں اکادمی انعام]] وچ بیسٹ فلم ایڈیٹنگ لئی انعام پیش کیتا۔<ref>{{cite web|url=http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/oscars-2016-priyanka-chopra-debut-bollywood-friends-fans-congratulate-twitter-kamal-haasan/|title=Watch: Priyanka Chopra presents the Oscar for Best Film Editing|date=29 فروری 2016|work=The New Indian Express|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160301093540/http://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/oscars-2016-priyanka-chopra-debut-bollywood-friends-fans-congratulate-twitter-kamal-haasan/|archivedate=1 مارچ 2016|deadurl=no|accessdate=29 فروری 2016|df=}}</ref>
چوپڑہ نے کئی عالمی ٹور اتے سنگیت سماروحاں وچ حصہ لیا اے اس نے دنیا پروگرام دے ٹور، "ٹینپٹیشنس 2004" وچ حصہ لیا اتے 19 سٹیج شو وچ ہور بالیوڈّ اداکاراں (شاہ رخ خان، [[صیف علی خان]]، [[رانی مکھرجی]]، پرٹی زنٹا اتے [[ارجن رامپال]] سمیت) نال کم کیتا۔<ref>{{cite web|url=http://www.sify.com/movies/Temptation-2004-imagegallery-events-jdwmFcichfa.html؟html=5|title=Temptation 2004|publisher=Sify|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121114044716/http://www.sify.com/movies/Temptation-2004-imagegallery-events-jdwmFcichfa.html؟html=5|archivedate=14 نومبر 2012|deadurl=no|accessdate=19 مارچ 2011|df=}}</ref> 2011 وچ اوہ دکھنی افریقہ دے [[ڈربن]] وچ بھارت-دکھنی افریقہ دے دی دوستی 150 سال دے جشن وچ [[شاہد کپور]] اتے شاہ رخ خان نال پھرینڈشپ کنسورٹ وچ شامل ہوئی۔<ref>{{cite news|url=http://gulfnews.com/life-style/general/priyanka-chopra-namaste-south-africa-1.742494|title=Priyanka Chopra: Namaste South Africa|date=8 جنوری 2011|work=[[Gulf News]]|accessdate=13 فروری 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130521025718/http://gulfnews.com/life-style/general/priyanka-chopra-namaste-south-africa-1.742494|archivedate=21 مئی 2013|deadurl=no|df=}}</ref>
2012 وچ اسنے امیتابھ بچن، سلمان خان، قرینہ کپور اتے کیٹی پیری نال کرکٹ دے انڈین پریمیئر لیگ دے پنجویں سیزن دے افتتاح تقریب وچ ایمّ۔ اے۔ چدمبرم سٹیڈیم، چینئی وچ مظاہرہ کیتا۔<ref>{{cite news|url=http://gulfnews.com/pictures/arts-entertainment/stars-hit-the-stage-at-the-ahlan-bollywood-concert-1.1113630|title=Stars hit the stage at the Ahlan Bollywood concert|author=Eldemerdash، Nadia|date=3 دسمبر 2012|work=Gulf News|accessdate=11 دسمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121209104631/http://gulfnews.com/pictures/arts-entertainment/stars-hit-the-stage-at-the-ahlan-bollywood-concert-1.1113630|archivedate=9 دسمبر 2012|deadurl=yes}}</ref> اسے سال، اسنے ہور بالیوڈّ سٹاراں جویں کہ سلمان خان اتے [[سوفی چودھری]] نال دبئی پھاسٹل سٹی دے اہلان بالیوڈّ تقریب وچ مظاہرہ کیتا۔<ref>{{cite news|url=http://gulfnews.com/pictures/arts-entertainment/stars-hit-the-stage-at-the-ahlan-bollywood-concert-1.1113630|title=Stars hit the stage at the Ahlan Bollywood concert|author=Eldemerdash، Nadia|date=3 دسمبر 2012|work=Gulf News|accessdate=11 دسمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121209104631/http://gulfnews.com/pictures/arts-entertainment/stars-hit-the-stage-at-the-ahlan-bollywood-concert-1.1113630|archivedate=9 دسمبر 2012|deadurl=yes}}</ref>
=== لکھنا ===
چوپڑہ نے 2009 وچ ''ہندوستان ٹائیمز'' لئی، "پرئنکا چوپڑہ کالم"، اک رائے کالم لکھنا شروع کیتا۔ اسنے اخبار لئی کل پنجاہ کالم لکھے سن۔ اسدے لکھن دے پہلے سال دے بعد لکھیا کہ: "میں اک پرائیویٹ انسان ہاں اتے کدی نہیں سوچیا کہ میں اپنیاں بھاوناواں نوں ظاہر کر سکدی ہاں پر حیرانی دی گل اے کہ جدوں وی میں کالم لکھن لئی بیٹھ گئی تاں میرے اندرلے وچار ساہمنے آئے۔"<ref>{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Lifestyle/CelebWatch/Priyanka-Chopra-turns-50/Article1-512840.aspx|title=Priyanka Chopra turns 50|author=Chopra، Priyanka|date=26 فروری 2010|work=Hindustan Times|accessdate=5 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130819000208/http://www.hindustantimes.com/Lifestyle/CelebWatch/Priyanka-Chopra-turns-50/Article1-512840.aspx|archivedate=19 اگست 2013|deadurl=yes}}</ref> مارچ 2009 وچ، اسنے کئی پاٹھکاں نال ملاقات کیتی جنہاں نے اپنے ہفتہ واری کالم تے پھیڈبیک جمع کروائی سی۔<ref>{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/News-Feed/Entertainment/Hi-it-s-Priyanka/Article1-388701.aspx|title=Hi، it's Priyanka|author=Neha Sharma and Garima Sharma|date=12 مارچ 2009|work=Hindustan Times|accessdate=5 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130513065918/http://www.hindustantimes.com/News-Feed/Entertainment/Hi-it-s-Priyanka/Article1-388701.aspx|archivedate=13 مئی 2013|deadurl=yes}}</ref>
اسنے اخباراں لئی واضع لکھنا جاری رکھیا۔ اگست 2012 وچ اس نے 25 سالا پلووی پرکیاتتھا دے قتل بارے چرچہ کردے ہوئے، [[د ٹائیمز آف انڈیا|ٹائیمز آف انڈیا]] وچ چھاپیا اک کالم لکھیا، جسدا سرلیکھ سی، "ممبئی وچ کوئی وی عورت سرکھات محسوس نہیں کردی۔"<ref name="TOI column">{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/No-woman-in-Mumbai-feels-safe-any-longer-Priyanka-Chopra/articleshow/15545055.cms|title=No woman in Mumbai feels safe any longer: Priyanka Chopra|author=Chopra، Priyanka|date=19 اگست 2012|work=The Times of India|accessdate=5 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150102225605/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bollywood/news-interviews/No-woman-in-Mumbai-feels-safe-any-longer-Priyanka-Chopra/articleshow/15545055.cms؟referral=PM|archivedate=2 جنوری 2015|deadurl=no}}</ref><ref name="NDTV-int4">{{cite web|url=http://movies.ndtv.com/bollywood/your-call-with-priyanka-chopra-full-transcript-268081|title=Your Call with Priyanka Chopra: Full Transcript|author=Singh، Sonia|date=17 ستمبر 2012|publisher=[[NDTV]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140522031443/http://movies.ndtv.com/bollywood/your-call-with-priyanka-chopra-full-transcript-268081|archivedate=22 مئی 2014|deadurl=yes|accessdate=31 مارچ 2013}}</ref> لیکھ وچ چوپڑہ نے شہراں وچ عورتاں دی سرکھیا بارے اپنے وچار ظاہر کیتے۔<ref name="TOI column2">{{cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/No-woman-in-Mumbai-feels-safe-any-longer-Priyanka-Chopra/articleshow/15545055.cms|title=No woman in Mumbai feels safe any longer: Priyanka Chopra|author=Chopra، Priyanka|date=19 اگست 2012|work=The Times of India|accessdate=5 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150102225605/http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bollywood/news-interviews/No-woman-in-Mumbai-feels-safe-any-longer-Priyanka-Chopra/articleshow/15545055.cms؟referral=PM|archivedate=2 جنوری 2015|deadurl=no}}</ref> جولائی 2014 وچ [[د گارڈیئن]] وچ شائع اک لیکھ وچ چوپڑہ نے [[عورت جنن انگ کٹّ-وڈھّ]] اتے بال ویاہ دی تنقید کیتی۔<ref>{{Cite news|url=https://www.theguardian.com/global-development/poverty-matters/2014/jul/22/priyanka-chopra-girl-summit-female-genital-mutilation-child-marriage|title=Priyanka Chopra: when girls are empowered، we all do better|author=Chopra، Priyanka|date=21 جولائی 2014|work=[[The Guardian]]|accessdate=21 فروری 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150529121433/http://www.theguardian.com/global-development/poverty-matters/2014/jul/22/priyanka-chopra-girl-summit-female-genital-mutilation-child-marriage|archivedate=29 مئی 2015|deadurl=no|df=}}</ref> اس سال دے اخیر وچ، چوپڑہ نے [[نیویارک ٹائیمز]] وچ "وٹ [[جین آسٹن]] نیو" سرلیکھ نال کڑیاں دی سکھیا دے اہمیت بارے اک اپ-سنپادنا لکھیا۔ اس نے نوبل شترقی انعام جیتو [[ملالا یوسپھزئی]] اتے [[کیلاش ستیارتھی]] دی تعریف اتے حوالہ دتا، اتے دسیا کہ کویں دوجیاں دی مدد کرن دی اس دی اچھا ادوں شروع ہوئی جدوں صرف نوں سال دی عمر وچ اوہ اپنے ماتا-پیؤ نال جڑ گئی جدوں اوہناں نے اپنے وہلے ویلے وچ دہاتی غریباں نوں جدید صحتَ دیکھ-ریکھ دی پیش کش کرن دی سیوا کیتی۔<ref>{{cite news|url=https://www.nytimes.com/2014/12/04/opinion/priyanka-chopra-on-educating-girls.html؟WT.mc_id=D-NYT-MKTG-MOD-28808-12-20-HD&WT.mc_ev=click&WT.mc_c=|title=What Jane Austen Knew: Priyanka Chopra on Educating Girls|author=Chopra، Priyanka|date=4 دسمبر 2014|work=[[The New York Times]]|accessdate=30 دسمبر 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141207100214/http://www.nytimes.com/2014/12/04/opinion/priyanka-chopra-on-educating-girls.html|archivedate=7 دسمبر 2014|deadurl=No|quote=What had they done wrong؟ My parents tried to explain as best they could the stigma that surrounded and still surrounds girls in our country. How do you explain that to a 9-year-old؟ What I took away from the discussion was that the parents we met believed that their sons were better than their daughters. It rankled. I couldn't understand why، but from that moment، I vowed to help those girls as much as I could.}}</ref> 2014 دے اخیر وچ چوپڑہ نے ''الی'' لئی ماسک کالم "پریٹ-اے-پرئنکا" لکھنا شروع کیتا۔ جنوری 2015 وچ شائع اک لیکھ وچ، اسنے وبھنتا اتے زمین شہری ہون بارے اپنے وچار ظاہر کیتے۔<ref>{{cite journal|author=Chopra، Priyanka|date=16 جنوری 2015|title='The Girl Next Door Should Look Like the Girl Next Door': Priyanka Chopra on Diversity|url=http://www.elle.com/culture/career-politics/news/a26052/priyanka-chopra-on-diversity/|deadurl=no|journal=Elle|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150221200421/http://www.elle.com/culture/career-politics/news/a26052/priyanka-chopra-on-diversity/|archivedate=21 فروری 2015|accessdate=21 فروری 2015|df=}}</ref>
جون 2018 وچ ایہہ اعلان کیتا گیا سی کہ چوپڑہ ''انپھینیش'' ناں دے سرلیکھ اس دی میموری پبلش کریگی، جس نوں 2019 وچ بھارت وچ پینگئن بکس، یونائیٹڈ سٹیٹ وچ بلیننٹائین بکس اتے یونائیٹڈ کنگڈم وچ مائیکل جوسیپھ نے رلیز کرنگے۔<ref>{{cite news|url=https://www.business-standard.com/article/pti-stories/priyanka-chopra-to-come-out-with-memoir-in-2019-118061901176_1.html|title=Priyanka Chopra to come out with memoir in 2019|author=Press Trust of India|date=19 جون 2018|work=Business Standard|accessdate=19 جون 2018|archiveurl=https://web.archive.org/web/20180619182502/https://www.business-standard.com/article/pti-stories/priyanka-chopra-to-come-out-with-memoir-in-2019-118061901176_1.html|archivedate=19 جون 2018|deadurl=no}}</ref>
== نجی جیون ==
[[File:Priyanka Chopra and Nick Jonas in 2018.jpg|thumb|چوپڑہ اتے جونس 2018 وچ]]
چوپڑہ نے اپنے چھوٹے بھرا، سدھمطلب سمیت پروار سمیت اک مضبوط رشتہ قایم رکھیا اے، اتے اس دا سارا پروار اک ہی اپارٹمینٹ وچ رہندا اے۔ اوہ خاص طور اُتے اپنے پیؤ جی دے بہت نیڑے سی، جو جون 2013 وچ گزر گئے سن۔<ref>https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bollywood/news-interviews/Priyanka-Chopras-father-Dr-Ashok-Chopra-passes-away/articleshow/20518975.cms؟referral=PM</ref> 2012 وچ، اسنے اپنے گٹّ اُتے اپنی لکھت وچ "Daddy's lil girl" ٹیٹو کھنوایا سی۔<ref>https://www.ibtimes.co.in/daddy039s-lil-girl-priyanka-chopra-gets-first-tattoo-on-wrist-photos-370428</ref> فلمی پٹھزمین نہ آؤن کرکے، اوہ خود نوں اک سوے-نرمت عورت دے روپ وچ بیان کردی اے۔<ref name="self">{{cite news|url=http://www.tribuneindia.com/2010/20100411/spectrum/main10.htm|title=I am a self-made woman: Priyanka Chopra|author=Bandyopadhyay، Bohni|date=11 اپریل 2010|work=The Tribune|accessdate=31 اگست 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131121110907/http://www.tribuneindia.com/2010/20100411/spectrum/main10.htm|archivedate=21 نومبر 2013}}</ref> بریلی وچ قائم گائنیکولوجسٹ اس دی ماں نے چوپڑہ دی مدد کرن لئی اپنی پریکٹس نوں چھڈّ دتا کیونکہ اسنے اک فلم کیریئر تے کم شروع کیتا۔<ref>{{cite news|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/report_priyanka-chopra-talks-about-her-relationship-with-younger-brother_1575492|title=Priyanka Chopra talks about her relationship with younger brother|last=Mahadevan|first=Sneha|date=13 اگست 2011|work=Daily News and Analysis|accessdate=12 دسمبر 2012}}</ref><ref name="familytoi">{{Cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-08-28/news-interviews/33426158_1_amitabh-bachchan-cosmetic-surgery-miss-world|title=I have never felt the need for cosmetic surgery: Priyanka|last=Gupta|first=Priyanka|date=28 اگست 2012|work=The Times of India|access-date=11 دسمبر 2012|accessdate=2019-04-19|archivedate=2013-05-10|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130510072929/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-08-28/news-interviews/33426158_1_amitabh-bachchan-cosmetic-surgery-miss-world}}</ref>
ہندو دھرم دی ہون دے ناطے، چوپڑہ ہر روز سویرے اک چھوٹے جاے مندر وچ پوجا کردی اے جس وچ اس دے گھر وچ ہندو دیوتیاں دے وکھ-وکھ مورتیاں شامل ہن، جنہاں نوں اوہ سفر ویلے وی نال رکھدی اے۔<ref>[https://www.vogue.com/article/priyanka-chopra-73-questions-sings-taylor-swift/amp<nowiki> Priyanka Answers 73 Questions With Vogue] - Vogue Reporting</nowiki></ref><ref>[https://www.architecturaldigest.com/story/priyanka-chopra-never-travels-anywhere-without-this-one-thing/amp Priyanka Never Leaves Without What؟] – Architectural Digest Reporting</ref> حالانکہ اوہ اپنے میڈیا-پکھی رویئے لئی مشہور اے، چوپڑہ اپنی نجی زندگی بارے عوامی طور اُتے گھٹ بولدی اے۔<ref name="NDTV-int5">{{cite web|url=http://movies.ndtv.com/bollywood/your-call-with-priyanka-chopra-full-transcript-268081|title=Your Call with Priyanka Chopra: Full Transcript|author=Singh، Sonia|date=17 ستمبر 2012|publisher=[[NDTV]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140522031443/http://movies.ndtv.com/bollywood/your-call-with-priyanka-chopra-full-transcript-268081|archivedate=22 مئی 2014|deadurl=yes|accessdate=31 مارچ 2013}}</ref> پرئنکا چوپڑہ دا نام [[اکشے کمار]]، [[شاہد کپور]]، اتے [[حرمن بویجا]] نال جوڑیا گیا۔<ref>[https://www.elitedaily.com/p/everyone-priyanka-chopra-nick-jonas-have-ever-dated-because-were-all-curious-9725622 Priyanka’s Dating History Revealed] – Elite Daily Reporting</ref><ref>[https://entertainmentnow.com/news/priyanka-chopra-ex-boyfriend/ Priyanka Chopra’s Ex-Boyfriend List] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20230405025737/https://heavy.com/entertainment/2018/07/priyanka-chopra-ex-boyfriend/amp/ |date=2023-04-05 }} – Heavy Reporting</ref><ref>[https://m.desimartini.com/news/amp/martini-shots/relationships/affairs-priyanka-chopra-allegedly-dated-7-ex-boyfriends-article75884.htm Priyanka’s Past Affairs] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181209123635/https://m.desimartini.com/news/amp/martini-shots/relationships/affairs-priyanka-chopra-allegedly-dated-7-ex-boyfriends-article75884.htm |date=2018-12-09 }} – Desai Martini Reporting</ref><ref>[https://www.bollywoodshaadis.com/articles/men-in-priyanka-chopras-life-9340 The Many Men in Priyanka’s Life] – BollywoodShaadis Reporting</ref> 2018 وچ،اسدا امریکی سنگیتکار اتے اداکار [[نک جونس]] نال اک رشتہ شروع ہویا۔ اسنے ''بھارت'' وچ مکھی عورتاں وچوں اک دے کردار نبھاؤن لئی دستخط کیتے سن، پر اوہ شوٹنگ دے کجھ دن پہلاں ہی باہر ہو گئی۔ فلم دے پروڈیؤسر نرخ نمت نے کیہا کہ اسنے جونس نال منگنی کرن فلم چھڈّ دتی اے اتے اس اُتے "تھوڑا گھٹ-پیشاور" ہون دا الزام لایا۔<ref>{{cite news|url=https://www.mid-day.com/articles/irked-by-priyanka-chopras-exit-from-bharat-salman-khan-goes-into-overdrive-to-find-leading-lady/19648154|title=Irked by Priyanka Chopra's exit from Bharat، Salman Khan goes into overdrive to find leading lady|date=28 جولائی 2018|work=Mid Day|accessdate=29 جولائی 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180728131606/https://www.mid-day.com/articles/irked-by-priyanka-chopras-exit-from-bharat-salman-khan-goes-into-overdrive-to-find-leading-lady/19648154|archive-date=28 جولائی 2018|dead-url=no|agency=|archivedate=2018-07-28|archiveurl=https://web.archive.org/web/20180728131606/https://www.mid-day.com/articles/irked-by-priyanka-chopras-exit-from-bharat-salman-khan-goes-into-overdrive-to-find-leading-lady/19648154}}</ref> چوپڑہ اتے جونس دا اگست 2018 وچ ممبئی وچ روکا ہوگیا سی۔<ref>{{Cite news|url=https://www.hindustantimes.com/bollywood/live-updates-priyanka-chopra-nick-jonas-engagement-ceremony-begins/story-WEEDdh6qefnfvTFT7DaQmL.html|title=Priyanka Chopra، Nick Jonas engaged، see pics from their roka|date=18 اگست 2018|work=Hindustan Times|access-date=18 اگست 2018}}</ref> دسمبر 2018 وچ، جوڑے نے روائتی ہندو تے کرشچیئن سماگماں وچ یودھپر دے امید بھون پیلیس وچ ویاہ کروا لیا۔<ref>{{Cite web|url=https://people.com/tv/nick-jonas-priyanka-chopra-married/|title=Nick Jonas and Priyanka Chopra Are Married!|last=Mizoguchi|first=Karen|date=1 دسمبر 2018|website=[[People (magazine)|People]]|archive-url=https://web.archive.org/web/20181201152744/https://people.com/tv/nick-jonas-priyanka-chopra-married/|archive-date=1 دسمبر 2018|dead-url=no|access-date=1 دسمبر 2018}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://edition.cnn.com/2018/12/01/entertainment/priyanka-chopra-nick-jonas-married/index.html|title=Priyanka Chopra and Nick Jonas are married|last=Melas|first=Chloe|date=3 دسمبر 2018|work=CNN|access-date=3 دسمبر 2018}}</ref>
== میڈیا وچ ==
چوپڑہ دے کیریئر دا تجزیہ کردیاں، ''بالیوڈّ ہنگامہ'' نے کیہا: "اک کریئر جس نے لگاتار پھلپ-پھلوپ ویکھیا اے دے باو جود، اس وچ پیشکرتا نے ہر پاس ہوئے سال دے نال لگاتار ترقی دیکھیا اے۔"<ref name="journey12">{{cite web|url=http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/3579/|title=Exploring the box office journey of Priyanka Chopra: Part I|author=Tuteja، Joginder|date=20 جون 2012|publisher=Bollywood Hungama|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120622184047/http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/3579|archivedate=22 جون 2012|deadurl=no|accessdate=29 جنوری 2013|df=}}</ref> فلماں دی لڑی وچ مضبوط چرتراں دے کردار نبھاؤن توں بعد، اس نے ''سینئین-آئی بی این'' دی اگوائی کرن والی غیر-سنکلپناتمک کرداراں نوں پیش کرن لئی مانتا حاصل کیتی، جسدا ذکر وچ اس نوں "موجودہ لاٹ وچ سبھ توں طاقتور اداکاراواں وچوں اک دے روپ وچ اتے اوہ جو کہ مشہور سنیما دے کھیتراں وچ کرداراں نال استعمال کردی اے" کیہا اے۔<ref>{{cite web|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/report-priyanka-chopra-s-5-most-powerful-roles-2016099|title=Priyanka Chopra's 5 most powerful roles|author=Sharma، Nikita|date=4 ستمبر 2014|work=Daily News and Analysis|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150402143015/http://www.dnaindia.com/entertainment/report-priyanka-chopra-s-5-most-powerful-roles-2016099|archivedate=2 اپریل 2015|deadurl=no|accessdate=10 مارچ 2015|df=}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/report-priyanka-chopra-s-5-most-powerful-roles-2016099|title=Priyanka Chopra's 5 most powerful roles|author=Sharma، Nikita|date=4 ستمبر 2014|work=Daily News and Analysis|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150402143015/http://www.dnaindia.com/entertainment/report-priyanka-chopra-s-5-most-powerful-roles-2016099|archivedate=2 اپریل 2015|deadurl=no|accessdate=10 مارچ 2015|df=}}</ref> ٹائیمز آف انڈیا نے اس نوں "اک ہیرو اتے ہیروئن دے وچکار عمر-بدھّ سیما"" بدلن لئی "گیم چیزر" کیہا۔<ref>{{cite news|url=http://www.timesofindia.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Birthday-girl-Priyanka-Chopra-is-Indias-SHERO/articleshow/38546955.cms|title=Birthday girl Priyanka Chopra is India's SHERO!|date=18 جولائی 2014|work=The Times of India|accessdate=7 فروری 2014}}</ref> 2012 وچ، فلم نقاد سبھاش کے۔ جھاء نے اسنوں "شریدیوی دے اتپتی دے بعد دی سبھ توں ودھیا اداکارہ" لیبل کیتا اتے ''برفی!'' وچ اس دے کردار نوں "بالیوڈّ دے سبھ توں ودھیا اندرونی چرتراں وچوں اک" درج کیتا۔<ref>{{cite web|url=http://businessofcinema.com/news/priyanka-chopra-barfi-bollywoods-finest-inwardly-ravaged-characters/50542|title=Priyanka Chopra In 'BARFI!': One of Bollywood's Finest {{Sic|hide=y|Inwardly|-}}Ravaged Characters|author=Jha، Subhash K.|date=14 ستمبر 2012|publisher=Business of Cinema|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120917005733/http://businessofcinema.com/news/priyanka-chopra-barfi-bollywoods-finest-inwardly-ravaged-characters/50542|archivedate=17 ستمبر 2012|deadurl=no|accessdate=5 جنوری 2013|df=}}</ref> چوپڑہ اکثر ریڈپھ۔کام "بالیوڈّ دے ودھیا اداکاراواں" دی سالانہ درج تے پردرشت ہندی اے اتے اوہناں دی لسٹ وچ "2000-2010 سکھر دیاں 10 اداکارہ" وچ نظر آئی۔<ref name="rediffbest20092">{{cite web|url=http://movies.rediff.com/slide-show/2009/dec/31/slide-show-1-best-actresses-of-2009.htm|title=Bollywood's best actresses، 2009|date=31 دسمبر 2009|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121113132342/http://movies.rediff.com/slide-show/2009/dec/31/slide-show-1-best-actresses-of-2009.htm|archivedate=13 نومبر 2012|deadurl=no|accessdate=29 نومبر 2012|df=}}</ref><ref name="rediff2005">{{cite web|url=http://specials.rediff.com/yearend/2005/dec/23yend4.htm|title=Ten Best Bollywood Actresses of 2005|date=23 دسمبر 2005|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090519203531/http://specials.rediff.com/yearend/2005/dec/23yend4.htm|archivedate=19 مئی 2009|deadurl=no|accessdate=16 اگست 2009|df=}}{{cite web|url=http://specials.rediff.com/movies/2006/aug/25sd10.htm|title=Powerlist: Top Bollywood Actresses|date=25 اگست 2006|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20060901085000/http://specials.rediff.com/movies/2006/aug/25sd10.htm|archivedate=1 ستمبر 2006|deadurl=no|accessdate=26 اگست 2006|df=}}{{cite web|url=http://specials.rediff.com/movies/2009/jan/05slide9-best-actresses-2008.htm|title=Bollywood's best actresses، 2008|date=5 جنوری 2009|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130508224011/http://specials.rediff.com/movies/2009/jan/05slide9-best-actresses-2008.htm|archivedate=8 مئی 2013|deadurl=no|accessdate=29 نومبر 2012|df=}}{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-top-10-bollywood-actresses-of-the-decade/20110105.htm|title=How The Decade Has Treated These Actresses|author=Verma، Sukanya|date=5 جنوری 2011|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130112211603/http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-top-10-bollywood-actresses-of-the-decade/20110105.htm|archivedate=12 جنوری 2013|deadurl=no|accessdate=14 دسمبر 2012|df=}}</ref>
[[File:Priyanka Chopra's press conference after being conferred with the Padma Shri (05).jpg|thumb|left|چوپڑہ 2016 وچ [[پدم شری]] نال سنمانت ہون توں بعد پریس کانفرنس وچ]]
چوپڑہ بھارت وچ سبھ توں ودھ تنخواہ والیاں اتے اچیاں اتے مشہور ہستیاں وچوں اک اے۔<ref name="bday12">{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-birthday-special-priyanka-chopra/20120718.htm|title=Birthday Special: 30 Facts About Priyanka Chopra|date=18 جولائی 2012|publisher=[[Rediff.com]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120926075555/http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-birthday-special-priyanka-chopra/20120718.htm|archivedate=26 ستمبر 2012|deadurl=no|accessdate=18 ستمبر 2012|df=}}</ref><ref name="forbesHP">{{cite news|url=https://www.forbes.com/sites/maddieberg/2016/09/14/the-worlds-highest-paid-tv-actresses-2016-sofia-vergara-stays-the-queen-of-the-small-screen-with-43-million/#447301c26a7f|title=The World's Highest-Paid TV Actresses 2016: Sofia Vergara Stays The Queen Of The Small Screen With $43 Million|author=Berg، Madeline|date=14 ستمبر 2016|work=[[Forbes]]|accessdate=14 ستمبر 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160914161153/http://www.forbes.com/sites/maddieberg/2016/09/14/the-worlds-highest-paid-tv-actresses-2016-sofia-vergara-stays-the-queen-of-the-small-screen-with-43-million/|archivedate=14 ستمبر 2016|deadurl=no|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Priyanka-becomes-highest-paid-actress/Article1-840519.aspx|title=Priyanka becomes highest paid actress|date=14 اپریل 2012|work=Hindustan Times|accessdate=10 جون 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120414224342/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Priyanka-becomes-highest-paid-actress/Article1-840519.aspx|archivedate=14 اپریل 2012}}</ref> اس نوں سیکس سمبل اتے اک سٹائیل آئیکن وجوں درسایا گیا اے۔<ref>{{cite news|url=http://indiatribune.com/top-bollywood-sex-symbols-of-all-time-5/|title=Top Bollywood sex symbols of all time|work=India Tribune|accessdate=5 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150923004435/http://indiatribune.com/top-bollywood-sex-symbols-of-all-time-5/|archivedate=23 ستمبر 2015|deadurl=no|df=}}</ref> میڈیا ولوں اس دی شکل، اکھاں، بلھاں اتے انوکھی دکھّ نوں اس دی خاص جسمانی خاصیتاں دے طور تے درسایا گیا اے۔<ref>{{cite news|url=http://archive.indianexpress.com/news/priyanka-chopra-voted-most-kissable/694080/|title=Priyanka Chopra voted most 'kissable'|date=7 اکتوبر 2010|work=The Indian Express|accessdate=25 اپریل 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160623231359/http://archive.indianexpress.com/news/priyanka-chopra-voted-most-kissable/694080/|archivedate=23 جون 2016|deadurl=no|df=}}</ref><ref name="AskMen">{{cite web|url=http://www.askmen.com/specials/2012_top_99/70-priyanka-chopra.html|title=Top 99 Women of 2012 ؛– Why Is Priyanka Chopra No. 70؟|publisher=[[AskMen]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120906062142/http://www.askmen.com/specials/2012_top_99/70-priyanka-chopra.html|archivedate=6 ستمبر 2012|deadurl=no|accessdate=31 اگست 2012|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.business-standard.com/article/news-ani/priyanka-titled-sexiest-eyes-in-victoria-s-secret-s-what-is-sexy-list-116032600084_1.html|title=Priyanka titled 'Sexiest Eyes' in Victoria's Secret's What is Sexy list|date=26 مارچ 2016|work=Business Standard|accessdate=25 اپریل 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160501175733/http://www.business-standard.com/article/news-ani/priyanka-titled-sexiest-eyes-in-victoria-s-secret-s-what-is-sexy-list-116032600084_1.html|archivedate=1 مئی 2016|deadurl=no|df=}}</ref> ڈزائینراں پھالگنی اتے شین پیکوک نے لکھیا، "اوہ اپنی چمڑی وچ سہج اے اتے جو وی اوہ پہندی اے اس وچ سوہنی لگدی اے، بھاویں ایہہ بکنی ہووے، چھوٹا جاں لمبا پہراوے جاں [[ساڑی]] ہووے"۔<ref>{{cite news|url=http://www.dnaindia.com/entertainment/report_the-femme-fatales_1389614|title=The femme fatales of Bollywood!|date=30 مئی 2010|work=Daily News and Analysis|accessdate=31 اگست 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130124181540/http://www.dnaindia.com/entertainment/report_the-femme-fatales_1389614|archivedate=24 جنوری 2013|deadurl=no|df=}}</ref> اوہ عالمی وچ سبھ توں سندر، بااثر، طاقتور، اتے آکرشک مشہور ہستیاں دی لسٹ اُتے اچے ستھان تے اے۔ 2006، 2012، 2014 اتے 2015 وچ، یوکے میگزین ''ایسٹرن آئی'' نے اپنی "عالمی دی سبھ توں سیکسی ایشیائی خواتین" لسٹ وچ پہلا ستھان دتا اے۔<ref>{{cite web|url=http://specials.rediff.com/movies/2006/sep/20sld1.htm|title=Asia's Sexiest Women 2006|date=20 ستمبر 2006|publisher=Rediff.com|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120208151814/http://specials.rediff.com/movies/2006/sep/20sld1.htm|archivedate=8 فروری 2012|deadurl=no|accessdate=18 ستمبر 2012|df=}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.thehindu.com/entertainment/priyanka-chopra-tops-list-of-sexiest-asian-women-again/article7971765.ece|title=Priyanka Chopra tops list of Sexiest Asian Women again|date=10 دسمبر 2015|work=The Hindu|accessdate=25 اپریل 2016|agency=Indo-Asian News Service}}</ref> اوہ 2009 اتے 2010 وچ ''ورویز'' دی سبھ توں طاقتور عورتاں دی لسٹ وچ شامل کیتی گئی سی۔<ref>{{cite journal|date=جون 2009|title=Verve's 50 Power Women 2009|url=http://www.verveonline.com/74/people/powerlist.shtml|deadurl=no|journal=[[Verve (Indian magazine)|Verve]]|volume=17|issue=6|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130404092809/http://verveonline.com/74/people/powerlist.shtml|archivedate=4 اپریل 2013|accessdate=5 جنوری 2013|df=}}</ref><ref>{{cite journal|date=جون 2010|title=Verve's 50 Power Women 2010|url=http://www.verveonline.com/86/people/powerwomen03.shtml|deadurl=no|journal=Verve|volume=18|issue=6|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121219054922/http://www.verveonline.com/86/people/powerwomen03.shtml|archivedate=19 دسمبر 2012|accessdate=5 جنوری 2013|df=}}</ref> اسنے 2011 وچ ''پیپلز'' ولوں "انڈیا دی بیسٹ-ڈریسڈ وومین آف دِ ییئر" دا نام دتا سی اتے ''میکسم'' نے تن وار اسنوں (2011، 2013 اتے 2016) "سال دی سبھ توں ہوٹ کڑی" وجوں چنیا۔<ref name="bday27">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Birthday-blast-Priyanka-Chopra-s-Top-30-moments-in-showbiz/Article1-890611.aspx|title=Birthday blast: Priyanka Chopra's Top 30 moments in showbiz|date=17 جولائی 2012|work=[[Hindustan Times]]|accessdate=3 ستمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120718055252/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/Birthday-blast-Priyanka-Chopra-s-Top-30-moments-in-showbiz/Article1-890611.aspx|archivedate=18 جولائی 2012}}</ref> 2015 وچ، ''پیپلز'' نے اسنوں "سال دے سبھ توں دلچسپ لوک" دی لسٹ وچ شامل کیتا سی۔<ref>{{cite web|url=http://www.people.com/people/package/gallery/0،،20968563_20972629_30426202،00.html#30425536|title=PEOPLE's 25 Most Intriguing People of the Year|date=11 دسمبر 2015|work=[[People (magazine)|People]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160516041746/http://www.people.com/people/package/gallery/0٪2C٪2C20968563_20972629_30426202٪2C00.html|archivedate=16 مئی 2016|deadurl=no|accessdate=24 اپریل 2016|df=}}</ref> 2016 وچ، [[ٹائم (پترکا)|ٹائم]] نے اسنوں "عالمی وچ 100 سبھ بااثر لوکاں" وچ نام دتا اتے اس دے کور تے وی پردرشت ہوئی۔<ref>{{cite web|url=http://time.com/4299686/priyanka-chopra-2016-time-100/؟xid=homepage|title=Priyanka Chopra: The World's 100 Most Influential People|date=21 اپریل 2016|work=[[Time (magazine)|Time]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160714131027/http://time.com/4299686/priyanka-chopra-2016-time-100/؟xid=homepage|archivedate=14 جولائی 2016|deadurl=no|accessdate=21 اپریل 2016|df=}}</ref> اسے سال، اوہ ''آسکمین'' دی ٹاپ 99 عورتاں دی لسٹ اُتے چوتھے ستھان اُتے رہی اتے [[پھوربز|پھوربس]] نے اس نوں دنیا دی اٹھویں سبھ توں ودھ ادائیگی والی ٹیوی اداکارہ دا نام دتا۔<ref>{{cit web|title=Crush List: Top 99 Women 2016|url=http://www.askmen.com/specials/2016_top_99/|publisher=AsKMen|accessdate=20 اپریل 2017|deadurl=no|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170410230049/http://www.askmen.com/specials/2016_top_99/|archivedate=10 اپریل 2017|df=}}</ref><ref name="forbesHP2">{{cite news|url=https://www.forbes.com/sites/maddieberg/2016/09/14/the-worlds-highest-paid-tv-actresses-2016-sofia-vergara-stays-the-queen-of-the-small-screen-with-43-million/#447301c26a7f|title=The World's Highest-Paid TV Actresses 2016: Sofia Vergara Stays The Queen Of The Small Screen With $43 Million|author=Berg، Madeline|date=14 ستمبر 2016|work=[[Forbes]]|accessdate=14 ستمبر 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160914161153/http://www.forbes.com/sites/maddieberg/2016/09/14/the-worlds-highest-paid-tv-actresses-2016-sofia-vergara-stays-the-queen-of-the-small-screen-with-43-million/|archivedate=14 ستمبر 2016|deadurl=no|df=}}</ref> 2017 وچ، ''بزنیٹ'' نے اس نوں [[بیانسے نولیس|بیانسے]] دے بعد دنیا دی دوجی "سبھ توں خوبصورت عورتاں" دا نام دتا۔<ref>{{cit news|title=Top 30 World’s Most Beautiful Women of 2017|url=http://www.buzznet.com/2017/03/top-30-worlds-most-beautiful-women-of-2017/|publisher=[[Buzznet]]|date=10 مارچ 2017|accessdate=20 اپریل 2017|deadurl=no|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170420235117/http://www.buzznet.com/2017/03/top-30-worlds-most-beautiful-women-of-2017/|archivedate=20 اپریل 2017|df=}}</ref> اسے سال، چوپڑہ نوں پیپل میگزین دی عالمی دی سبھ توں سوہنی عورتاں دا ناں دتا گیا۔<ref>{{cite news|url=http://etcanada.com/photos/219054/peoples-most-beautiful-of-2017/#image-219160|title=People’s Most Beautiful Of 2017|date=19 اپریل 2017|accessdate=20 اپریل 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170420235200/http://etcanada.com/photos/219054/peoples-most-beautiful-of-2017/|archivedate=20 اپریل 2017|deadurl=no|publisher=[[ET Canada]]|df=}}</ref> 2017 وچ، ''ویریٹی'' نے ''یونیسیپھ'' دے نال اس دے پراپکاری کم لئی ''پاور آف وومن'' انعام نال اعزاز کیتا، اتے پھوربس نے اسنوں 2017 اتے 2018 وچ عالمی دیاں 100 سبھ توں طاقتور عورتاں وچ درج کیتا۔<ref>{{cite web|url=https://variety.com/2017/biz/news/variety-power-of-women-los-angeles-2017-1202573581/|title=Priyanka Chopra، Octavia Spencer، Michelle Pfeiffer، Patty Jenkins، Kelly Clarkson to Be Honored at Variety's Power of Women|date=26 ستمبر 2017|work=Variety|archiveurl=https://web.archive.org/web/20171031235003/http://variety.com/2017/biz/news/variety-power-of-women-los-angeles-2017-1202573581/|archivedate=31 اکتوبر 2017|deadurl=no|accessdate=1 نومبر 2017}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.forbes.com/power-women/list/#tab:overall|title=The World's 100 Most Powerful Women 2017|work=Forbes|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170920073036/https://www.forbes.com/power-women/list/#tab:overall|archivedate=20 ستمبر 2017|deadurl=no|accessdate=1 نومبر 2017}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.forbes.com/sites/carolinehoward/2017/11/01/15-most-powerful-women-in-entertainment-and-media-2017-effecting-change-tackling-sexual-harassment/#4992f2ff2552|title=15 Most Powerful Women In Entertainment And Media 2017: Effecting Change، Tackling Sexual Harassment|author=Howard، Caroline|date=1 نومبر 2017|work=Forbes|archiveurl=https://web.archive.org/web/20171102103316/https://www.forbes.com/sites/carolinehoward/2017/11/01/15-most-powerful-women-in-entertainment-and-media-2017-effecting-change-tackling-sexual-harassment/#4992f2ff2552|archivedate=2 نومبر 2017|deadurl=no|accessdate=1 نومبر 2017}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.forbes.com/sites/natalierobehmed/2018/12/04/from-beyonce-to-shonda-rhimes-the-most-powerful-women-in-entertainment-2018/#59863cda1110|title=From Beyonce To Shonda Rhimes، The Most Powerful Women In Entertainment 2018|author=Robehmed، Natalie|date=4 دسمبر 2018|work=Forbes|accessdate=6 دسمبر 2018}}</ref> 2018 وچ، چوپڑہ نوں ''ورائٹی'' ولوں 500 سبھ توں بااثر کاروباری لیڈراں وچ شامل کیتا گیا سی اتے مارکیٹ رسرچ فرم یوگوو نے اس نوں دنیا دی بارہویں سبھ توں تعریف یوگ عورت دا نام دتا۔<ref>{{cite web|url=https://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/salman-khan-priyanka-chopra-variety-top-500-leaders-5270096/|title=Salman Khan، Priyanka Chopra among Variety's top 500 leaders shaping global entertainment industry|date=22 جولائی 2018|work=The Indian Express|archive-url=https://web.archive.org/web/20180723110956/https://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/salman-khan-priyanka-chopra-variety-top-500-leaders-5270096/|archive-date=23 جولائی 2018|dead-url=no|accessdate=31 جولائی 2018}}</ref><ref>{{cite web|url=https://yougov.co.uk/news/2018/04/11/worlds-most-admired-2018/|title=World's most admired 2018|publisher=[[YouGov]]|archive-url=https://web.archive.org/web/20180612141722/https://yougov.co.uk/news/2018/04/11/worlds-most-admired-2018/|archive-date=12 جون 2018|dead-url=no|accessdate=28 جولائی 2018}}</ref>
ٹیم اڈیکس ولوں کروائے اک سرویکھن وچ، چوپڑہ 2008 دے برانڈ امبیسڈرس دی لسٹ وچ دوجا ستھان (شاہ رخ خان توں بعد) حاصل کیتا سی۔<ref name="queen">{{cite web|url=http://ibnlive.in.com/news/priyanka-chopra-queen-of-endorsements-in-2008/84982-8.html|title=Priyanka Chopra queen of endorsements in 2008|date=10 فروری 2009|publisher=CNN-IBN|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121114044818/http://ibnlive.in.com/news/priyanka-chopra-queen-of-endorsements-in-2008/84982-8.html|archivedate=14 نومبر 2012|deadurl=no|accessdate=17 ستمبر 2012|df=}}</ref> اگلے سال، اوہ اوہناں دی لسٹ وچ چوٹی اُتے رہی، بھارت وچ اجیہا کرن لئی پہلی خواتین بن گئی۔<ref name="peecee3">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/OVER-THE-YEARS-From-Priyanka-to-Pee-Cee/Article1-929947.aspx|title=Over The Years: Priyanka Chopra|author=Marwah، Navdeep Kaur|date=14 ستمبر 2012|work=Hindustan Times|accessdate=4 دسمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120916062219/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/OVER-THE-YEARS-From-Priyanka-to-Pee-Cee/Article1-929947.aspx|archivedate=16 ستمبر 2012}}</ref><ref>{{cite news|url=http://articles.economictimes.indiatimes.com/2009-12-17/news/27648037_1_priyanka-chopra-endorsement-nokia|title=Priyanka is first queen of endorsements|author=Bhushan، Ratna|date=17 دسمبر 2009|work=The Economic Times|accessdate=10 اپریل 2016|archivedate=2016-04-22|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160422111929/http://articles.economictimes.indiatimes.com/2009-12-17/news/27648037_1_priyanka-chopra-endorsement-nokia}}</ref> چوپڑہ نے ٹیگ ہیؤر، پیپسی، [[نوکیا]]، گارنیر اتے [[نیسلے]] سمیت کئی برانڈاں دی نمائندگی کیتی اے؛ اوہ [[ہیرو موٹوکورپ|ہیرو ہونڈا]] دی پہلی خواتین پرتندھ سی۔<ref name="peecee4">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/OVER-THE-YEARS-From-Priyanka-to-Pee-Cee/Article1-929947.aspx|title=Over The Years: Priyanka Chopra|author=Marwah، Navdeep Kaur|date=14 ستمبر 2012|work=Hindustan Times|accessdate=4 دسمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120916062219/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/OVER-THE-YEARS-From-Priyanka-to-Pee-Cee/Article1-929947.aspx|archivedate=16 ستمبر 2012}}</ref><ref name="Dataquest: DQ.">{{cite book|url=https://books.google.com/books؟id=qF4TAQAAMAAJ|title=Dataquest: DQ.|publisher=Cyber Media (India)|year=2008|page=115|accessdate=3 جنوری 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140105072334/http://books.google.com/books؟id=qF4TAQAAMAAJ|archivedate=5 جنوری 2014|deadurl=no|df=}}</ref> اوہ اتے تن ہور بالیوڈّ اداکارہ (شاہ رخ خان، کاجول اتے رتک روشن) نے ہیسبرو اتے یوکے مشتمل بالیوڈّ لیجینڈ کارپوریشن لئی گڈیاں دی لڑی وچ اپنے سمروپ بنائے سن۔<ref>{{cite news|url=http://articles.economictimes.indiatimes.com/2006-09-10/news/27455458_1_bollywood-movies-uk-market-bollywood-stars|title=Dollywood Stars|author=Banerjee، Rajiv|date=10 ستمبر 2006|work=The Economic Times|accessdate=7 ستمبر 2012|archivedate=2016-03-05|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160305014325/http://articles.economictimes.indiatimes.com/2006-09-10/news/27455458_1_bollywood-movies-uk-market-bollywood-stars}}</ref> 2009، چوپڑہ اٹلی دی پھلورینس وچ سالواتورے پھیرگیمو اجائبگھر وچ پیر دی چھاپ پاؤن لئی پہلی بھارتی اداکارہ بن گئی، اتے اسنے پھیرگمو ہاؤس توں کسٹم ڈزائن کیتے گئے جتے حاصل کیتے۔<ref name="bday13">{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-birthday-special-priyanka-chopra/20120718.htm|title=Birthday Special: 30 Facts About Priyanka Chopra|date=18 جولائی 2012|publisher=[[Rediff.com]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120926075555/http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-birthday-special-priyanka-chopra/20120718.htm|archivedate=26 ستمبر 2012|deadurl=no|accessdate=18 ستمبر 2012|df=}}</ref> 2013 وچ اوہ [[غصہ|گیسّ]] دی نمائندگی کرن والی پہلی بھارتی ماڈل بن گئی، جس دے سی ای او پال مارسیانو نے اس نوں "نوجوان [[صوفیہ لارین]]" کیہا۔<ref>{{Cite news|url=http://fashion.telegraph.co.uk/news-features/TMG10411763/Priyanka-Chopra-becomes-the-first-Indian-Guess-girl.html|title=Priyanka Chopra becomes the first Indian Guess girl|last=Sowray|first=Bibby|date=30 اکتوبر 2013|work=[[The Daily Telegraph|The Telegraph]]|access-date=10 مارچ 2018|archive-url=https://archive.today/20180310050259/http://fashion.telegraph.co.uk/news-features/TMG10411763/Priyanka-Chopra-becomes-the-first-Indian-Guess-girl.html|archive-date=10 مارچ 2018|dead-url=no}}</ref> اداکارہ سکول دی پاٹھ-کتاب وچ شامل ہون والی پہلی بھارتی اداکارہ بن گئی۔ اس دے جیون دا ذکر سپرنگ ڈیلز سکول وچ پڑھی جان والی کتاب روونگ پھیملیز، سپھٹنگ ہومس دے اک چیپٹر وچ اے۔ کتاب وچ اس دے پروار اتے 2000 وچ مس ورلڈ دا تاج حاصل کرن ویلے دیاں تصویراں شامل ہن۔<ref>{{cite web|url=http://zeenews.india.com/entertainment/celebrity/wow-priyanka-chopra-s-life-is-now-in-school-books_134821.htm|title=WOW: Priyanka Chopra's life is now in school books!|date=20 مئی 2013|publisher=Zee News|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130607161640/http://zeenews.india.com/entertainment/celebrity/wow-priyanka-chopra-s-life-is-now-in-school-books_134821.htm|archivedate=7 جون 2013|deadurl=no|accessdate=20 مئی 2013|df=}}</ref>صحافی اسیم چھابڑا ولوں لکھی چوپڑہ جیونی ''پرئنکا چوپڑہ: گلوبل دی انکرڈیبل سٹوری آف بالیوڈّ سٹار'' نوں 2018 وچ رلیز کیتا گیا سی۔<ref>{{cite news|url=https://www.freepressjournal.in/weekend/priyanka-chopra-the-incredible-story-of-a-global-bollywood-star-by-aseem-chhabra/1333426|title=Priyanka Chopra's biography، penned by Aseem Chhabra|last=|first=|date=|work=The Free Press Journal|accessdate=اگست 12، 2018|archiveurl=|archivedate=اگست 12، 2018|deadurl=no}}</ref>
چوپڑہ نوں بھارتی میڈیا اتے فلم صنعت وچ اس دے پیشہ ور ہون لئی جانیا جاندا اے<ref>{{cite news|url=http://www.tribuneindia.com/2013/20130616/ttlife1.htm|title=Professional to the core|date=16 جون 2013|work=The Tribune|accessdate=20 جون 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140329231817/http://www.tribuneindia.com/2013/20130616/ttlife1.htm|archivedate=29 مارچ 2014|deadurl=no|df=}}</ref> اتے اکثر اس نوں 2005 وچ ''بلپھّ ماسٹر!'' دے سیٹ اُتے سہِ-ستاریاں ولوں دتا گیا اپنام "پگنی چوپس" کیہا جاندا اے۔<ref>{{cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2010-10-28/news-interviews/28257294_1_priyanka-chopra-priyanka-fans-piggy-chops|title=Priyanka bored of Piggy Chops|author=Sharma، Smrity|date=28 اکتوبر 2010|work=The Times of India|accessdate=14 مارچ 2011|archiveurl=https://archive.is/20120707222019/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2010-10-28/news-interviews/28257294_1_priyanka-chopra-priyanka-fans-piggy-chops|archivedate=7 جولائی 2012|deadurl=no}}</ref> میڈیا اتے فلم صنعت وچ اسنوں ""پیسی" وجوں وی جانیا جاندا اے۔<ref>{{cite web|url=http://indiatoday.intoday.in/story/priyanka-chopra-i-cant-make-you-love-me-mary-kom-bollywood-hollywood/1/359539.html|title=Six things you must know about birthday girl Priyanka Chopra|date=7 مئی 2014|work=India Today|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150402182602/http://indiatoday.intoday.in/story/priyanka-chopra-i-cant-make-you-love-me-mary-kom-bollywood-hollywood/1/359539.html|archivedate=2 اپریل 2015|deadurl=no|accessdate=10 مارچ 2015|df=}}</ref><ref>{{cite web|url=http://archive.indianexpress.com/news/the-girl-on-a-roll/527478/0|title=The girl on a roll|author=Singh، Harneet|date=11 اکتوبر 2009|work=The Indian Express|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160305215419/http://archive.indianexpress.com/news/the-girl-on-a-roll/527478/0|archivedate=5 مارچ 2016|deadurl=no|accessdate=10 مارچ 2015|df=}}</ref> چوپڑہ دا جنوری 2009 توں [[ٹوٹر]] اکاؤنٹ اے اتے اوہ پلیٹ فارم اُتے سبھ توں ودھ پھالو کیتیاں جان والیو بھارتی اداکاراواں وچوں اک اے۔<ref name="peecee5">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/OVER-THE-YEARS-From-Priyanka-to-Pee-Cee/Article1-929947.aspx|title=Over The Years: Priyanka Chopra|author=Marwah، Navdeep Kaur|date=14 ستمبر 2012|work=Hindustan Times|accessdate=4 دسمبر 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120916062219/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/OVER-THE-YEARS-From-Priyanka-to-Pee-Cee/Article1-929947.aspx|archivedate=16 ستمبر 2012}}</ref> 2012 وچ، ''پنسٹورم'' ولوں کروائے گئے اک سرویکھن وچ اس نوں سوشل میڈیا سرکٹ وچ سبھ توں بااثر بھارتی اعلان کیتا گیا سی اتے 2015 وچ، چوپڑہ ہپھپوسٹ دی "ٹوٹر تے 100 سبھ توں بااثر عورتاں" لسٹ وچ ظاہر ہوئی، جس وچ اوہ بھارتیاں وچوں پہلے ستھان تے سی۔<ref>{{cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-04-04/news-interviews/31281205_1_priyanka-chopra-social-media-sachin-tendulkar|title=Priyanka Chopra beats Big B، Sachin Tendulkar|date=4 اپریل 2012|work=The Times of India|accessdate=31 اگست 2012|archivedate=2013-05-10|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130510060035/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-04-04/news-interviews/31281205_1_priyanka-chopra-social-media-sachin-tendulkar}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.huffingtonpost.co.uk/2015/06/10/most-influential-women-on-twitter_n_7535120.html؟guccounter=1|title=The 100 Most Influential Women On Twitter|last=Ridley|first=Louise|date=10 جون 2015|work=[[HuffPost]]|accessdate=11 جولائی 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180711120845/https://www.huffingtonpost.co.uk/2015/06/10/most-influential-women-on-twitter_n_7535120.html؟guccounter=1|archive-date=11 جولائی 2018|dead-url=no}}</ref>
== حوالے ==
{{حوالے}}
== بارلے جوڑ ==
{{Commons category|Priyanka Chopra|پرئنکا چوپڑہ}}
* {{IMDb name|id=1231899|name=Priyanka Chopra}}
* {{official website|http://www.iampriyankachopra.com}}
{{Commons|Category:Priyanka Chopra|پریانکا چوپڑہ|position=left}}
* [http://iampriyankachopra.com/home.php {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130115202707/http://iampriyankachopra.com/home.php |date=2013-01-15 }} پریانکا چوپڑہ دی ویب سائٹ ]
{{مس ورلڈ}}
[[گٹھ:شخصیتاں]]
[[گٹھ:مشہور لوک]]
[[گٹھ:زندہ لوک]]
[[Category:اداکارہ]]
[[Category:مس ورلڈ]]
[[گٹھ:جم 1982]]
[[گٹھ:بھارتی اداکاراواں]]
[[گٹھ:21ویں صدی دیاں بھارتی اداکاراواں]]
[[گٹھ:۲۱ویں صدی دیاں بھارتی اداکاراواں]]
[[گٹھ:ہندی سنیما وچ اداکاراواں]]
[[گٹھ:زندہ لوک]]
[[گٹھ:بھارتی فلم جگت]]
[[گٹھ:پنجابی شخصیتاں]]
[[گٹھ:پنجابی لوک]]
nx16w10vq71rxf0myab7rcr94u8sy66
ہما صفدر
0
77419
706744
676620
2026-05-01T20:01:35Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706744
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox person
| name = ہما صفدر
| image =
| caption = ''caption''
| birth_name = Huma Safdar
| native_name = ہما صفدر
| nationality = [[پاکستان]]
| occupation = استاد، تھیٹر فنکار،
| notable_works = پنجابی نسوانی تھیٹر "سنگت" دی ہدایتکار
| alma_mater = نیشنل کالج آف آرٹس، [[لاہور]]
}}
{{lang|ur|''' ہما صفدر''' اک استاد، آرٹسٹ، <ref>{{cite news |title=Punjabi theatre — from Norah Richards to Huma Safdar |url=https://dailytimes.com.pk/288992/punjabi-theatre-from-norah-richards-to-huma-safdar/ |work=Daily Times |date=27 August 2018 |accessdate=19 September 2019 |archivedate=9 May 2020 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200509024311/https://dailytimes.com.pk/288992/punjabi-theatre-from-norah-richards-to-huma-safdar/ }}</ref> تھیٹر فنکار تے نسوانی تھیٹر "سنگت" دی ڈائریکٹر نيں۔ بحیثیت آرٹسٹ ، انھاں نے اجوکا تھیٹر تے پنجاب لوک رہس دے نال کم کيتا۔ انھاں نے لاہور گرائمر اسکول وچ بطور آرٹ تے پنجابی بولی دی استاد دی حیثیت توں پڑھایا اے۔ انھاں نے پنجابی تھیٹر ، ادب تے لوک داستاناں دے فروغ دے لئی بہت کم کيتا اے۔ اوہ تِیہہ سال توں تھیٹر دا کم توں منسلک نيں۔<ref>{{cite news |title=Lok Rahs competition: UVAS play bags three awards |url=https://tribune.com.pk/story/442384/lok-rahs-competition-uvas-play-bags-three-awards |work=The Express Tribune |date=25 September 2012 |language=en}}</ref><ref>{{cite news |title=A sitting on Punjabi theatre |url=https://www.thenews.com.pk/print/401487-a-sitting-on-punjabi-theatre |work=www.thenews.com.pk |language=en}}</ref><ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=The Newspaper's Staff |title=A dialogue for working women |url=https://www.dawn.com/news/791263 |work=DAWN.COM |date=8 March 2013 |language=en}}</ref><ref>{{cite web |last1=Ali |first1=Kamran Asdar |title=Pulp Fictions |url=https://link.springer.com/chapter/10.1057/9780230612471_4 |website=Gendering Urban Space in the Middle East, South Asia, and Africa |publisher=Palgrave Macmillan US |pages=71–99 |language=en |doi=10.1057/9780230612471_4 |date=2008}}</ref><ref>{{cite news |last1=Ahmed |first1=Shoaib |title=Commemorating the life of Lala Rukh, artist and activist extraordinaire |url=https://www.dawn.com/news/1368920 |work=DAWN.COM |date=7 November 2017 |language=en}}</ref>}}
{{lang|ur|'''ہما صفدر''' [[لاہور]] توں اک کلاکار۔ کلا استاد اداکارہ اتے تھئیٹر ڈریکٹر اتے فیمینسٹ<ref>{{Cite web|url=https://dailytimes.com.pk/288992/punjabi-theatre-from-norah-richards-to-huma-safdar/|title=Punjabi theatre — from Norah Richards to Huma Safdar|date=2018-08-27|website=Daily Times|language=en-US|access-date=2019-09-19|archive-date=2020-05-09|archive-url=https://web.archive.org/web/20200509024311/https://dailytimes.com.pk/288992/punjabi-theatre-from-norah-richards-to-huma-safdar/|dead-url=yes}}</ref> اے۔ اوہ وکلپک تھیٹر لہر وچ سرگرمی نال شامل اے اتے سنگت گروپ دی پروڈیؤسر ڈریکٹر اے جو پورے [[پاکستان]] وچ سٹریٹ تھئیٹر لئی کم کے رہی اے۔ اسنے کلاسیکل پنجابی ساہت تے مشتمل درجناں سکول ناٹک ڈاریکٹ کیتے ہن۔
ہما نے نیشنل کالج فار آرٹ، لاہور توں فائین آرٹس وچ ڈگری حاصل کیتی۔<ref>{{Cite web|url=http://apnaorg.com/articles/huma/|title=Theatre of love and freedom|website=apnaorg.com|access-date=2019-09-19}}</ref>}}
== مڈھلا جیون تے کیریئر ==
{{lang|ur|ہما نے 1981 وچ نیشنل کالج آف آرٹس ، لاہور وچ داخلہ لیا تے امتیاز دے نال فائن آرٹس وچ گریجویشن کیتی۔ انھاں نے اوتھے پینٹنگ کرنا سکھی۔ ضیاء الحق دے آمریت دے دور وچ اک طالب علم دی حیثیت تاں، انھاں نے پنجابی زبان، خواتین، اقلیتاں تے زیر استحصال مزدور طبقے دے حق دے لئی سیاست کیتی۔ اوہ سوشلسٹ نسواں پنجابی تھیٹر وچ فنکار بن گئياں۔<ref>{{cite news |title=The Tribune, Chandigarh, India – HER WORLD |url=https://www.tribuneindia.com/2004/20040314/herworld.htm |work=www.tribuneindia.com}}</ref><ref>{{cite news |last1=Sadhu |first1=Naeem |title=Dancing to the tune of life |url=https://www.dawn.com/news/1312779 |work=DAWN.COM |date=5 February 2017 |language=en}}</ref>
ہما نے سیاسی طور اُتے فعال گھرانے وچ جنم لیا۔ انہاں دے والد صفدر رشید تے چچا انور رشید کسان مزدور پارٹی دے ممبر سن تے انہاں دے نال اوہ کئی بار احتجاج وچ شامل ہوئیاں ہما دے شوہر اکرم وڑائچ اک پینٹر تے شاعر وی نيں جو معاشرے تے مضبوط جمہوری روایت نوں قائم کرنے دے بارے وچ مشترکہ خدشےآں دا اظہار کردے نيں۔ دونے نجم حسین سید دے تھیٹر گروپ "سنگت" دے سرگرم رکن نيں جتھے پنجابی صوفی شاعری تے سکھ گرواں دے کلام نوں پڑھیا ، گایا جاندا اے ۔ان دا اک بیٹا اے جس دا ناں راول اے۔<ref>{{cite news |last1=Sadhu |first1=Naeem |title=Shadi Khan, the wood-carver of Wazirabad |url=https://www.dawn.com/news/1330163 |work=DAWN.COM |date=30 April 2017 |language=en}}</ref><ref>{{cite web |title=The Sunday Tribune – Spectrum |url=https://www.tribuneindia.com/2004/20040411/spectrum/main4.htm |website=www.tribuneindia.com}}</ref>
ہما نے امراء دے اک سکول، لاہور گرائمر اسکول وچ آرٹس ٹیچر دی حیثیت توں کم کيتا۔ بولی دے کارکن دی حیثیت تاں، صفدر دی کاوشاں نے دو طریقےآں توں کم کيتا: طلبہ دے لئی پنجابی بولی تے پنجابی تھیٹر دی استاد دے طور پہ تے سکول دے نصاب وچ پنجابی بولی نوں متعارف کروا کے۔ انھاں نے پنجويں جماعت توں اُتے دی جماعتاں دے لئی پنجابی بولی متعارف کروائی جتھے اوہ پڑھادیاں سن۔ پنجاب وچ کوئی پنجابی میڈیم اسکول نئيں اے جدوں کہ 50 فیصد توں زیادہ پاکستانی پنجابی بولدے نيں۔ اوہ ڈرامے دے انعقاد توں پہلے اپنے طالب علماں نوں تھیٹر دی کارکردگی دے لئی دو ماہ دی شدید ورکشاپ فراہم کردیاں نيں۔<ref>{{cite web |title=Empowering Love Legends by Nirupama Dutt |url=https://www.boloji.com/articles/6275/empowering-love-legends |website=www.boloji.com}}</ref>
وہ مدیحہ گوہر دے اجوکا تھیٹر گروپ وچ بطور اداکار شامل ہوگئياں ۔ بعد وچ ، انھاں نے اپنا اک گروپ ،" لوک ریہس" تشکیل دتا ، جس نے معاشرتی معاملات اُتے شعور اجاگر کرنے تے روایات تے لوک داستاناں نوں دوبارہ دریافت کرنے دا بیڑہ اٹھایا۔<ref>{{cite news |last1=Eleazar |first1=Sarah |title=Footprints: REDISCOVERING THEATRE |url=https://www.dawn.com/news/1394937 |work=DAWN.COM |date=13 March 2018 |language=en}}</ref><ref>{{cite news |last1=Ahmed |first1=Shoaib |title=Madeeha Gauhar remembered: "She was the name of a movement" |url=https://images.dawn.com/news/1179937 |work=Images |date=26 April 2018 |language=en}}</ref>}}
== پنجابی فیمنسٹ تھیٹر ==
{{lang|ur|بحیثیت آرٹسٹ ، ہما نے اجوکا تھیٹر وچ کم کيتا۔ انہاں نے تھیٹرپنجاب لوک رہس دا آغاز کيتا تے روايتی تے پنجابی لوک داستاناں دے ذریعہ طبقاتی تے خواتین دے حقوق دے لئی جدوجہد دے بارے وچ شعور اجاگر کرنے دے لئی ڈیڑھ دہائی تک اس دے نال کم کيتا۔ اک آرٹ اسکول ٹیچر دی حیثیت توں انہاں نے ہائی اسکول دی لڑکیوں دے نال عمدہ پنجابی ڈرامے پیش کرنے وچ اپنی صلاحیتاں پیش کيتی نيں۔ ہما حقوق نسواں تھیٹر "سنگت" دے ڈائریکٹر دے طور اُتے کم کردیاں نيں۔ <ref>{{cite news |last1=Correspondent |first1=The Newspaper's |title=Sangat highlights women workers’ plight thru’ Punjabi play |url=https://www.dawn.com/news/1464422 |work=DAWN.COM |date=18 February 2019 |language=en}}</ref>
سنگت دا آغاز نجم حسین سید تے انہاں دی اہلیہ ثمینہ سید نے لاہور، جیل روڈ اُتے ، اپنے گھر وچ چالیس سال پہلے شروع کيتا سی، جواب تک بغیر کسی وقفے دے جاری اے تے جتھے پنجابی شاعری دے گانے تے گفتگو کرنے دے لئی ہفتہ وار اجتماعات منعقد ہُندے نيں۔ اس دے بعد ایہ جمعہ دے روز ہر ہفتے وکھ وکھ تھانواں اُتے جاری رہندا سی۔<ref>{{cite news |title=Obituary: Samina Syed passes away |url=https://tribune.com.pk/story/1183488/obituary-samina-syed-passes-away |work=The Express Tribune |date=17 September 2016 |language=en}}</ref><ref>{{cite news |title=Major Ishaq Muhammed: Take it to the streets |url=https://tribune.com.pk/story/359614/major-ishaq-muhammed-take-it-to-the-streets |work=The Express Tribune |date=4 April 2012 |language=en}}</ref>
سنگت میڈیا دی توجہ توں کتراندی اے تے غیر معروف طوری پہ فلسفیانہ تے سیاسی سیاق و سباق نوں فروغ دینے اُتے مرکوز اے۔ فیر وی ، اس دی مقبولیت انہاں دی کچھ براہ راست پرفارمنس دے ذریعہ گردش کردی رہی اے۔ ہما، مصنف نجم حسین سید نوں اپنا استاد مندی نيں تے انہاں دی بہت ساریاں پروڈکشنز جداں ہییر وارث شاہ ، سسی پناں تے اک رات راوی دتی ، نجم سید دے لکھے ہوئے ڈرامے نيں۔<ref>{{cite news |title=The Tribune, Chandigarh, India – HER WORLD |url=https://www.tribuneindia.com/2004/20040314/herworld.htm |work=www.tribuneindia.com}}</ref>
بوہت سارے فنی تے ادبی میلےآں وچ ہما بطور پینللسٹ شامل ہوئیاں تے اوتھے ڈرامےآں دی ہدایت وی کیتی۔<ref>{{cite web |title=Lahore Literature Festival 2018 |url=https://research.gsd.harvard.edu/zofnass/files/2019/03/LLFProgram-FEB18.pdf |access-date=2020-11-18 |archive-date=2021-04-16 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210416032243/https://research.gsd.harvard.edu/zofnass/files/2019/03/LLFProgram-FEB18.pdf }}</ref><ref>{{cite news |last1=Correspondent |first1=The Newspaper's |title=Week-long mother tongue fair sets in |url=https://www.dawn.com/news/1464026 |work=DAWN.COM |date=16 February 2019 |language=en}}</ref><ref>{{cite news |last1=Reporter |first1=The Newspaper's Staff |title=Bushra Ansari, others feature in Faiz fest |url=https://www.dawn.com/news/1371486/bushra-ansari-others-feature-in-faiz-fest |work=DAWN.COM |date=19 November 2017 |language=en}}</ref><ref>{{cite news |title=Two-day Punjab Peace and Cultural Festival ends |url=https://en.dailypakistan.com.pk/13-Mar-2017/two-day-punjab-peace-and-cultural-festival-ends |work=Daily Pakistan Global |date=13 March 2017 |language=en}}</ref><ref>{{cite news |title=Feminist theatre group gives voice to the powerless |url=https://tribune.com.pk/story/1286759/performing-resistance-feminist-theatre-group-gives-voice-powerless |work=The Express Tribune |date=6 January 2017 |language=en}}</ref>}}
== پنجابی ادب ==
{{lang|ur|اک ترقی پسند دے طور پر، ہما دا خیال اے کہ پنجابی صوفی ادب دا نچوڑانسانی تے نسائی بنیاداں اُتے قائم اے۔ پنجابی ادب انہاں دے تھیٹر دے کم دی اساس بن گیا ، کیونجے جدوں انھاں نے خواتین دی تحریکاں وچ شمولیت اختیار کيتی تاں آمریت دے دور، 1980 دے دوران قائم کردہ اصولاں دے خلاف نظریاتی ، سیاسی تے معاشرتی موقف رکھدی سی۔ اپنے تھیٹر "سنگت" دے ذریعہ ، ہما نے پنجابی ادب نوں عام لوکاں دے مسائل دے لئی شعور اجاگر کرنے دا انقلابی عمل قرار دتا اے۔ انھاں نے کلاسک پنجابی متن جداں ہیر دمودر،ا مرزا صاحباں ، ہیر وارث شاہ ، 'الفو پیرنی دتی وار" ( چھ گھینٹے دا ڈرامہ) تے شاعری دی پریزنٹیشنز سمیت متعدد کلاسک تے جدید پنجابی ڈرامےآں دی ہدایت کیتی۔ انہاں نے تھیٹر دی کارکردگی وچ خواتین دی شرکت کيتی حوصلہ افزائی دی تے چھوٹے شہراں توں لے کے وڈے شہراں تک ، لڑکیوں دے اسکولاں تے خواتین کالجاں توں لے کے صوفی بزرگاں دے مزاراں تک وکھ وکھ تھانواں پہ تھیٹر پرفارم کيتا۔<ref>{{cite journal |last1=Kazmi |first1=Sara |title=Of subalterns and Sammi trees: echoes of Ghadar in the Punjabi literary movement |journal=Socialist Studies/Études Socialistes |date=18 October 2018 |volume=13 |issue=2 |pages=114–114 |doi=10.18740/ss27242 |url=https://www.socialiststudies.com/index.php/sss/article/view/27242 |language=en |issn=1918-2821}}</ref>
وہ پنجابی شاعری اُتے بہت ساریاں کتاباں لکھ چکياں نيں۔ <ref>{{cite web |title=Naal Saheeti De Saaz Bnaiye Ji |url=http://www.puncham.com/sucheet.asp?ID=227 |website=www.puncham.com |publisher=Puncham: Sucheet Kitab Ghar}}</ref><ref>{{cite web |title=Karo Deed Aes Jag De Peekhnay Nu |url=http://www.puncham.com/sucheet.asp?ID=206 |website=www.puncham.com |publisher=Puncham: Sucheet Kitab Ghar}}</ref><ref>{{cite web |title=Laggiyan Heer Nu Milan Wadhaiyan Naen |url=http://www.puncham.com/sucheet.asp?ID=199 |website=www.puncham.com |publisher=Puncham: Sucheet Kitab Ghar}}</ref><ref>{{cite web |title=Ukhran Sir Sanjog Wikhan |url=http://www.puncham.com/sucheet.asp?ID=191 |website=www.puncham.com |publisher=Puncham: Sucheet Kitab Ghar}}</ref><ref>{{cite web |title=GauliaN UngauliaN-Mithi naiN Day Naa |url=http://www.puncham.com/sucheet.asp?ID=181 |website=www.puncham.com |publisher=Puncham: Sucheet Kitab Ghar}}</ref><ref>{{cite news |title=Undistorted view {{!}} Art & Culture {{!}} thenews.com.pk |url=https://www.thenews.com.pk/tns/detail/559678-undistorted-view |work=www.thenews.com.pk |language=en |accessdate=2020-11-18 |archivedate=2021-04-11 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20210411161525/https://www.thenews.com.pk/tns/detail/559678-undistorted-view }}</ref>
ہما بحیثیت آرٹسٹ تے ایکٹوسٹ دونے ہی کئی بار ہندوستان جا چکياں نيں۔<ref>{{cite web |title=‘We must learn to live with multiple identities,’ says Huma Safdar |url=https://www.hindustantimes.com/lifestyle/we-must-learn-to-live-with-multiple-identities-says-huma-safdar/story-PLTTbDA943dlDldEn0sr0H.html |website=Hindustan Times |language=en |date=31 October 2015}}</ref><ref>{{cite web |title=LGS 1A1 Activities Page |url=http://lahoregrammarschool.com/1A1/activities.html |website=lahoregrammarschool.com}}</ref>}}
== مشہور تھیٹر ڈرامے ==
{{lang|ur|صفدر نے مندرجہ ذیل ڈرامےآں دی ہدایت دی اے:
"ایواں نويں او گل"
”<ref>{{cite news |last1=Rizwan |first1=Sheharyar |title=Did the Faiz International Festival live up to the legend it celebrates? |url=https://images.dawn.com/news/1174300 |work=Images |date=25 November 2015 |language=en}}</ref>
"جوگی ہویکے آ"<ref>{{cite web |title=Huma Safdar |url=https://gcll.lums.edu.pk/sites/default/files/media-browser/SALT242_Outline_0.pdf |access-date=2020-11-18 |archive-date=2020-11-16 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201116160234/https://gcll.lums.edu.pk/sites/default/files/media-browser/SALT242_Outline_0.pdf |dead-url=yes }}</ref>
"نانگ ول"<ref>{{cite web |title=Welcome To Sanjan Nagar School System |url=http://snpet.org/index.php?func=news_detail&id=201 |website=snpet.org}}</ref>
"ہیر رانجھا"<ref>{{cite news |last1=Correspondent |first1=The Newspaper's |title=Five-day cultural festival to be held for mother language |url=https://www.dawn.com/news/1315060 |work=DAWN.COM |date=16 February 2017 |language=en}}</ref>
"وارث میاں لوکاں کملیاں ناں قصہ جور ہوشیار سنیا ہی" <ref>{{cite news |title=Lahore Literary Festival 2020 concludes with 'Heer Ranjha' performance |url=https://tribune.com.pk/story/2163199/4-lahore-literary-festival-2020-concludes-heer-ranjha-performance |work=The Express Tribune |date=24 February 2020 |language=en}}</ref>
"براہ تاں سلطان"<ref>{{cite web |title=Round about: Celebrating spirit of Heer in verse |url=https://www.hindustantimes.com/punjab/round-about-celebrating-spirit-of-heer-in-verse/story-LrcysNJiSXxSzYCr8xWD9H.html |website=Hindustan Times |language=en |date=12 June 2016}}</ref>
"چھپن تاں پہلاں"<ref>{{cite news |last1=Newspaper |first1=From the |title=Street play, demonstration remember Bhagat Singh |url=https://www.dawn.com/news/615460/street-play-demonstration-remember-bhagat-singh |work=DAWN.COM |date=23 March 2011 |language=en}}</ref><ref>{{cite web |title=The Sunday Tribune – Spectrum |url=https://www.tribuneindia.com/2013/20130414/spectrum/main1.htm |website=www.tribuneindia.com}}</ref>
معاشرے وچ مزدور طبقے دی جدوجہد دے بارے وچ اشعار اُتے مبنی "چوگ کسومنبے دی"۔ ایہ ڈرامہ بلھے شاہ دی نظم "کافی" اُتے مبنی اے ، جس وچ ست خواتین کردار محنتی کھیت دیاں عورتاں دے طور اُتے کم کردیاں نيں ، کھیتاں توں پھُل اٹھاندی نيں لیکن ایہ فائدہ تاجراں دی جیب وچ چلا گیا ، جس نے غریباں تے مساکین دے لئی اقتصادی ناہمواری قائم کيتی۔<ref>{{cite news |last1=Sadhu |first1=Naeem |title=Using acting as a tool in class struggle |url=https://www.dawn.com/news/1257457 |work=DAWN.COM |date=10 May 2016 |language=en}}</ref><ref>{{cite web |title=The Tribune, Chandigarh, India – Ludhiana Stories |url=https://www.tribuneindia.com/2011/20110228/ldh1.htm |website=www.tribuneindia.com}}</ref>
"رجنی"<ref>{{cite news |last1=Correspondent |first1=The Newspaper's |title=Rajni performed at Sahiwal college |url=https://www.dawn.com/news/1535648 |work=DAWN.COM |date=21 February 2020 |language=en}}</ref>
"اک رات راوی دی"<ref>{{cite web |title=Punjabi is the language of love, activism and art, says Lahore-based thespian |url=https://indianexpress.com/article/lifestyle/art-and-culture/the-essence-of-punjabi-literature-was-feminist-says-lahore-based-thespian/ |website=The Indian Express |language=en |date=25 December 2015}}</ref>
"انی چنی دتی ٹکی"<ref>{{cite web |title=Two-day ‘Punjab Peace and Cultural Festival’ concludes {{!}} Pakistan Today |url=https://www.pakistantoday.com.pk/2017/03/12/two-day-punjab-peace-and-cultural-festival-concludes/ |website=www.pakistantoday.com.pk}}</ref>
"نکڑ ناٹک" بلھے شاہ دی "کافی بس کر جی ، بس کر جی ، گل آساں نال ہس کر جی" اُتے مبنی اے۔ "دیوا موندری" ، نجم حسین نے لکھیا اے ، ایہ ڈرامہ معاشی پیداوار دے سرمایہ دارانہ نظام دی تنقید اے۔ "قیداں دتی وار" ملک دی انہاں گنت خواتین کارکناں دے بارے وچ اے جنھاں مشکلات تے جیل دے حالات دا سامنہ کرنا پيا لیکن انہاں نے ترقی پسند معاشرے دے لئی اپنے مشن نوں جاری رکھیا۔<ref>{{cite news |title=Faiz festival returns with three days of discussions, and music and theatre performances |url=https://dailytimes.com.pk/141138/faiz-festival-returns-three-days-discussions-music-theatre-performances/ |work=Daily Times |date=16 November 2017}}</ref>}}
== ڈاریکٹ ناٹک ==
* ''سمی دی وار'' (نجم حسین سید)
* ''چوگ کسمبھے دی'' (نجم حسین سید)
* ''اک رات راوی دی'' (نجم حسین سید)
* ''ہیر''
* ''رجنی'' (نجم حسین سید)
== باہری لنک ==
* [https://www.youtube.com/watch؟v=aoiyhGNOygU| Cultural Talks – EP 2 – Huma Safdar]
* [https://www.youtube.com/watch؟v=25ErA_0Ph9Y| Philosophy of Heer Waris Shah by Huma Safdar! A Punjabi theater]
* [https://www.youtube.com/watch؟v=bu1ZCeenG-U| Heer and Chog Kusambey Di Feminist Theatre for Social Change]
* [https://www.youtube.com/watch؟v=Jsjs5ydygjQ| نکڑ ناٹک حصہ پہلا]
* [https://www.youtube.com/watch؟v=QmeQNPEwyfQ| نکڑ ناٹک حصہ دوجا]
* [https://www.youtube.com/watch؟v=1EN7X2C499s| نکڑ ناٹک پورا]
* [https://www.youtube.com/watch؟v=Fdy4ARUFM6U رجنی]
== حوالے ==
{{حوالے}}
[[گٹھ:تھئیٹر ڈریکٹر]]
[[گٹھ:پنجابی لوک]]
[[گٹھ:پاکستان وچ تحریک نسواں]]
[[گٹھ:پاکستان وچ حقوق نسواں]]
[[گٹھ:پاکستانی اسٹیج اداکاراواں]]
[[گٹھ:پاکستانی انسان دوست]]
[[گٹھ:پاکستانی تھیٹر دے ہدایت کار]]
[[گٹھ:پاکستانی حامی حقوق نسواں]]
[[گٹھ:پاکستانی ڈراما نگار تے ڈراما نویس]]
[[گٹھ:پاکستان وچ خواتین]]
[[گٹھ:پاکستان وچ سوانیاں]]
bcy5sgjc6ii3ghb68g1bn1b53eptkf4
گرٹروڈ بیل
0
79834
706740
675969
2026-05-01T18:45:57Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706740
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox person
| name = گرٹروڈ بیل
| image = BellK 218 Gertrude Bell in Iraq in 1909 age 41.jpg
| imagesize =
| caption = گرٹروڈ بیل 1909 وچ [[بابل]] دے آثار قدیمہ دی کھدائی دیکھنے دے دوران۔
| pseudonym =
| birth_name = گرٹروڈ مارگریٹ لوتھیان بیل
| birth_date = {{birth date|1868|07|14|df=y}}
| birth_place = واشنگٹن ہال، [[کاؤنٹی ڈرہم]]، انگلینڈ
| death_date = {{death date and age|1926|07|12|1868|07|14|df=y}}
| death_place = [[بغداد]], [[British Mandate of Mesopotamia]] (حال [[عراق]])
| occupation = سیاح، سیاسی افسر
| nationality = [[متحدہ مملکت برطانیہ عظمی و آئر لینڈ|برطانوی]]
| period = وکٹوری ایڈورڈی – 1900 دی دہائی
| known_for = قیام [[اردن]] و [[عراق]]۔ مصنف، سیاح، سیاسی افسر، ماہر آثار قدیمہ
| signature =
| parents = [[Sir Hugh Bell, 2nd Baronet|Sir Hugh Bell]]{{Plainlist}}Mary Shield Bell (née Shield)<ref name="letters">{{cite book |last=Bell |first=Gertrude |editor-first=Florence |editor-last=Bell |title=The Letters of Gertrude Bell |location=London |year=1927}}</ref>
}}
'''گرٹروڈ مارگریٹ لوتھیان بیل''' {{ہور ناں|انگریزی=Gertrude Margaret Lowthian Bell}} {{فاصل}} (14 جولائی 1868 – 12 جولائی 1926) اک انگریز مصنف، سیاح، سیاسی افسر، ماہر آثار قدیمہ تے جاسوسہ سی۔ اپنی صلاحیتاں تے تعلقات دی بنا اُتے اپنے عہد دے [[شاہی خاندان]] تے اشرافیہ وچ انتہائی اثر و رسوخ حاصل کیتا سی ۔ گرٹروڈ بیل [[1914ء]] وچ عراق پہونچی تے [[جنگ عظیم اول]] دے بعد [[مشرق وسطی]] دے عرب قبیلے تے انہاں دے سربراہان توں تعلقات تے اثر و رسوخ نوں استعمال کردے ہوئے موجودہ عراق دی تشکیل وچ اہم کردار ادا کیندا، بیل اپنے معاصر اہل عراق دے درمیان "خاتون" دے لقب توں معروف سن۔ اسی طرح گرٹروڈ بیل نے [[لارنس آف عربیہ]] دے نال مل کے [[اردن]] دے [[بنو ہاشم|ہاشمی خاندان]] دے قیام وچ مدد بہم پہونچائی۔ ہور عرب دنیا دے نقشے اُتے موجود بعض ہور ملکاں وی بیل دی کوششاں دا نتیجہ سمجھے جاندے نيں۔<br />
گرٹروڈ بیل تے [[لارنس آف عربیہ]] نے [[مملکت عراق]] دے لئی اک مجلس تاسیسی دے قیام دی تجویز پیش کہ تاکہ امیر [[فیصل بن حسین]] نوں شاہ عراق بنایا جاس دے۔ بیل دا اک ہور کارنامہ عراقی میوزیم دا قیام اے، اس میوزیم وچ بیل دے دریافت کردہ آثار قدیمہ دے نال نال ہور قدیم عراقی بابلی آثار قدیمہ تے مخطوطات وتحائف وی موجود سن ؛ جنہاں وچوں اکثر [[2003ء]] دی عراق جنگ وچ تباہ ہو گئے یا چرا لئی گئے، اُتے انہاں چوری شدہ آثار وچوں کچھ آثار نوں [[2006ء]] دے بعد واپس حاصل کرکے میوزیم وچ رکھیا گیا۔
== وفات ==
12 جولائی [[1926ء]] نوں زیادہ خواب آور گولیاں کھانے توں بیل دی وفات ہوئی، بیل دا ایہ عمل خودکشی دے ارادے توں سی یا نئيں اس دے متعلق وثوق توں کچھ نئيں کہیا جاسکدا کیونجے اوہ اپنی ملازمہ توں جگانے دا کہہ کے سوئی سی۔ اس دے جنازہ وچ کثیر تعداد وچ لوکاں نے شرکت کيتی، جس وچ برطانوی افسران تے خود شاہ فیصل بن حسین وی موجود سن ۔ وسط [[بغداد]] وچ واقع [[محلہ باب المعظم]] دے برطانوی قبرستان وچ اس دی تدفین ہوئی۔
== حوالے ==
{{حوالے}}
== کتابیات ==
=== بیل دیاں تحریراں ===
<div class="mw-content-ltr">
* Bell, Gertrude. ''Gertrude Bell: From Her Personal Papers 1914–1926''. London: Ernest Benn Ltd, 1961
* {{cite book |title=The Desert and the Sown: Travels in Palestine and Syria |author=Gertrude Lowthian Bell, Gertrude Bell |orig-year=1907 |year= 1919|publisher= W. Heinemann |pages= 340 |isbn=
| url=}}
* [http://www.presscom.co.uk/amrath/amurath.html Gertrude Bell (1911, rep.1924) ''From Amurath to Amurath''], complete text with illustrations.
* [http://gutenberg.net.au/plusfifty-a-m.html#bell Works by Gertrude Bell] at [[Project Gutenberg Australia]] ''The letters of Gertrude Bell'', selected and edited by Lady Bell, 1927 (plain text and HTML)
</div>
=== بیل دی کتاباں سوانح ===
<div class="mw-content-ltr">
* {{cite book|author=Adams, Amanda|authorlink= Amanda Adams|title=Ladies of the Field: Early Women Archaeologists and Their Search for Adventure|url=http://books.google.com/books?id=TmS4sknUp7UC&printsec=frontcover|year=2010|publisher=Greystone Books Ltd|isbn=978-1-55365-641-8| archiveurl = http://web.archive.org/web/20190107051131/https://books.google.com/books?id=TmS4sknUp7UC&printsec=frontcover&hl=en | archivedate = 7 جنوری 2019}}
* {{cite book|author1=Bodley, R. V. C. |authorlink1=R. V. C. Bodley|author2=Hearst, L.|title=Gertrude Bell|url=http://books.google.com/books?id=GcqQMAEACAAJ|year=1940|publisher=Macmillan|isbn=978-1-258-44101-2| archiveurl = http://web.archive.org/web/20190107051125/https://books.google.com/books?id=GcqQMAEACAAJ&hl=en | archivedate = 7 جنوری 2019}}
* {{cite book|author=Howell, Georgina|title=Gertrude Bell: Queen of the Desert, Shaper of Nations|url=http://books.google.com/books?id=ekb4b0Js98EC&printsec=frontcover|year=2006|publisher=Farrar, Straus and Giroux|isbn=978-1-4299-3401-5| archiveurl = http://web.archive.org/web/20190107051135/https://books.google.com/books?id=ekb4b0Js98EC&printsec=frontcover&hl=en | archivedate = 7 جنوری 2019}}; also issued as ''Daughter of the Desert: the remarkable life of Gertrude Bell''. Macmillan, 2006. ISBN 1-4050-4587-6
: --- (paperback edition, Farrar, Straus and Giroux, 2008) ISBN 0-374-53135-8
* {{cite book|author=Lukitz, Liora|title=A Quest in the Middle East: Gertrude Bell and the Making of Modern Iraq|url=http://books.google.com/books?id=rkUiCaYQLyYC&printsec=frontcover|accessdate=23 September 2013|date=3 March 2006|publisher=I.B.Tauris|isbn=978-1-85043-415-3| archiveurl = http://web.archive.org/web/20190107051128/https://books.google.com/books?id=rkUiCaYQLyYC&printsec=frontcover&hl=en | archivedate = 7 جنوری 2019}}
* {{cite book|author=Wallach, Janet|title=Desert Queen|url=http://books.google.com/books?id=4SR0ObjiLLYC&printsec=frontcover|year=1996|publisher=Bantam Doubleday Dell|isbn=978-0-307-74436-4| archiveurl = http://web.archive.org/web/20190107051129/https://books.google.com/books?id=4SR0ObjiLLYC&printsec=frontcover&hl=de | archivedate = 7 جنوری 2019}}
* {{cite book|author1=Winstone, H. V. F.|authorlink= H.V.F. Winstone|title=Gertrude Bell|url=http://books.google.com/books?id=HsdkQgAACAAJ|year=2004|publisher=Barzan Publishing Company|isbn=978-0-9547728-0-2| archiveurl = http://web.archive.org/web/20190107051132/https://books.google.com/books?id=HsdkQgAACAAJ&hl=en | archivedate = 7 جنوری 2019}}
</div>
=== ہور مآخذ ===
<div class="mw-content-ltr">
* [[David George Hogarth|Hogarth, David G.]] [http://www.jstor.org/stable/1783440 "Obituary: Gertrude Lowthian Bell".] ''[[The Geographical Journal]]'' 68.4 (1926): pp. 363–368. JSTOR. 28 October 2009.
* {{cite book|author2=[[Shareen Blair Brysac|Brysac, S. B.]]|author1=[[Meyer, Karl E.]]|title=Kingmakers: The Invention of the Modern Middle East|url=http://books.google.com/books?id=mlUl6WsDPnkC&pg=PA157|year=2008|publisher=W. W. Norton|isbn=978-0-393-33770-9| archiveurl = http://web.archive.org/web/20190107051133/https://books.google.com/books?id=mlUl6WsDPnkC&pg=PA157&hl=en | archivedate = 7 جنوری 2019}}
* {{cite book|author=O'Brien, R., ed.|title=Gertrude Bell: The Arabian Diaries, 1913–1914|url=http://books.google.com/books?id=yfQYdOJpaDMC&printsec=frontcover|year=2000|publisher=Syracuse University Press|isbn=978-0-8156-0672-7| archiveurl = http://web.archive.org/web/20190107051127/https://books.google.com/books?id=yfQYdOJpaDMC&printsec=frontcover&hl=en | archivedate = 7 جنوری 2019}}
</div>
== باہرلے جوڑ ==
{{گٹھ کومنز|گرٹروڈ بیل}}
{{wikisource author|Gertrude Margaret Lowthian Bell}}
<div class="mw-content-ltr">
* [http://www.gerty.ncl.ac.uk/ The Gertrude Bell Project] {{Webarchive|url=https://archive.today/20120801175004/http://www.gerty.ncl.ac.uk/ |date=2012-08-01 }} based at [http://www.ncl.ac.uk/library/ Newcastle University Library]
* [http://www.writespirit.net/authors/gertrude_bell Gertrude Bell Biography] also Gertrude Bell on her translations of Hafiz
* {{worldcat id|lccn-n50-82912}}
* {{NRA|P2093}}
* Selwood, Dominic. [http://www.dominicselwood.com/gertrude-bell-explorer-archaeologist-diplomat-and-spy Gertrude Bell: Explorer, Archaeologist, Diplomat and Spy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160306062038/http://www.dominicselwood.com/gertrude-bell-explorer-archaeologist-diplomat-and-spy |date=2016-03-06 }} (2013)
* [http://www.mirror.co.uk/tm_objectid=17061225&method=full&siteid=94762&headline=british--queen-of-iraq--rests-in-baghdad-cemetery-name_page.html/ British "Queen of Iraq" rests in Baghdad cemetery] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20071010051248/http://www.mirror.co.uk/tm_objectid%3D17061225%26method%3Dfull%26siteid%3D94762%26headline%3Dbritish--queen-of-iraq--rests-in-baghdad-cemetery-name_page.html/ |date=2007-10-10 }}
* [http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=5552563 Gertrude Bell, a Masterful Spy and Diplomat]
* [http://www.economist.com/books/displaystory.cfm?story_id=7879942 Gertrude of Arabia], 7 September 2006, ''[[دی اکنامسٹ]]'', review of ''Daughter of the Desert: The Remarkable Life of Gertrude Bell'' by Georgina Howell
* [http://cgsc.cdmhost.com/cdm4/document.php?CISOROOT=/p4013coll7&CISOPTR=27&REC=2، Review of the Civil Administration of Mesopotamia, London: H.M. Stationery Office. 1920]
* [https://archive.org/search.php?query=Gertrude%20Lowthian%20Bell Works by or about Gertrude Lowthian Bell] at [[انٹرنیٹ آرکائیو]] (scanned books original editions color illustrated)
* [http://www.sacred-texts.com/isl/pdh/index.htm Poems from the Divan of Hafiz] English Translation by Gertrude Lowthian Bell, 1897
* [http://digital.library.adelaide.edu.au/dspace/handle/2440/18482 The Arab war; confidential information for General headquarters from Gertrude Bell, being despatches from the secret "Arab bulletin."] 1940. Golden Cockerel Press
* [http://www.therountons.com/festival/gallery/bell/bell0.htm The Rountons: The Bell Family] (photographs)
</div>
{{Persondata <!-- Metadata: see [[Wikipedia:Persondata]]. -->
| NAME = Bell, Gertrude
| ALTERNATIVE NAMES = Gertrude Margaret Lowthian Bell
| SHORT DESCRIPTION = English woman explorer of Arabia, political officer
| DATE OF BIRTH = 14 July 1868
| PLACE OF BIRTH = Washington Hall, [[کاؤنٹی ڈرہم]], England
| DATE OF DEATH = 12 July 1926
| PLACE OF DEATH = Baghdad
}}
[[گٹھ:1868 دے جم]]
[[گٹھ:1926 دیاں موتاں]]
[[گٹھ:ارض مقدسہ دے مسافر]]
[[گٹھ:انگریز سفر نامہ نگار]]
[[گٹھ:انگریز کوہ پیما]]
[[گٹھ:انگریز ماہرین عربیات]]
[[گٹھ:انگریز مستکشفین]]
[[گٹھ:انیہويں صدی دے انگریز مصنفاں]]
[[گٹھ:ویہويں صدی دی مصنفات]]
[[گٹھ:ویہويں صدی دے ماہرین آثار قدیمہ]]
[[گٹھ:جغرافیہ دان]]
[[گٹھ:خواتین جنگی جاسوس]]
[[گٹھ:عراق وچ مدفون شخصیتاں]]
[[گٹھ:ایشیا دے مہم جو]]
[[گٹھ:مستکشفین عرب]]
999u37f44b8umdcuuc2brcizstib1x5
کونسل آف عربک کلچر
0
80891
706738
678910
2026-05-01T17:52:29Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706738
wikitext
text/x-wiki
[[فائل:CACP LOGO.png|alt=کونسل آف عربک کلچر دا شعار|thumb|کونسل آف عربک کلچر دا شعار]]
'''کونسل آف عربک کلچر''' اک [[بین الاقوامی]] ادارہ اے جس دی تاسیس سنہ 2014 نوں [[پاکستان|اسلامی جمہوریہء پاکستان]] وچ ہوئی، کونسل دا [[قیام]] [[عربی]] [[رہتل]] تے [[لغت]] دی ترویج دے لئی کیتا گیا اے تے ایہ [[عربی]] [[سبھیاچار]] نوں محفوظ کرنے دے علاوہ، [[عرب]] تے [[عجم|غیر عرب]] [[مسلماناں]] نوں اک دوسرے دے نیڑے لیانے دے لئی کوشاں اے۔ کونسل نوں CACP توں اشارہ کیتا جاندا اے جو کونسل دے انگریزی ناں Council of Arabic Culture, Pakistan دا مختصر اے۔
== کونسل دا قیام ==
کونسل آف عربک کلچر دی بنیاد 2014 نوں [[پاکستان|اسلامی جمہوریہء پاکستان]] دے راجگڑھ[[اسلام آباد]] وچ اس ضرورت دے تحت رکھی گئی کہ [[گلوبلائزیشن]] دے چیلینجز توں نمٹنے دے لئی تے [[معاشرہ]] وچ [[ترقی]]، اعتدال پسندی تے میانہ روی دی فروغ وچ [[عربی]] [[رہتل]] انتہائی اہم اے۔ کونسل نے قیام دے بعد درج ذیل منصوبےآں اُتے کم کیندا:
* [[عربی]] [[لغت]] دے [[قانون]] دی آئینی ترمیم تیار کرنا تے اس دا مسودہ [[مجلس شوریٰ پاکستان|پاکستانی مجلسِ شوری]] (پارلیمینٹ) وچ جمع کرانا۔
* [[سبھیاچار]] دی جدید، وسیع تے مختلف خدمات اک ہی پلیٹ فارم توں پیش کرنا۔
* ہر دو انتظامی تے پیشہ ورانہ عملہ نوں [[عالمی معیار]] دے مطابق تے نويں تکنیکی وسائل توں لیس رکھنا۔
* تخلیقی صلاحیت دے حامل نوجواناں نوں شمولیت دی دعوت دینا۔
* ایسا عملہ تشکیل دینا جو اپنے فن وچ مہارت، اچھی ساکھ تے [[تجربہ]] وچ منفرد ہوئے۔
== رکنیت تے شراکت داری ==
کونسل اپنی سرگرمیاں دے ذریعہ عالمی ثقافتی ادارےآں دی صف وچ پہنچنے دے لئی مصروفِ دا رہے تے اس حوالہ توں مختلف عالمی ادارےآں دی رکنیت حاصل کر رہی اے، جداں کہ:
* [[عربی زبان]] دی [[بین الاقوامی]] کونسل
* [[عربی زبان]] دی [[بین الاقوامی]] فیڈریشن
* [[عربی زبان]] دے ادارےآں دی [[بین الاقوامی]] ایسوسی ایشن
* [[تعلیم]] وتربیت، [[سبھیاچار]] تے [[سائنس]] دی عرب تنظیم ALECSO
* [[تعلیم]] وتربیت، [[سبھیاچار]] تے [[سائنس]] دی بین الاقوامی اسلامی تنظیم ISESCO
* غیر ملکی زباناں دی [[تعلیم]] دے لئی امریکی کونسل ACTFL
* ہور عالمی [[ثقافتی]] ادارے
کونسل نوں [[عربی زبان]] دی [[تعلیم]] تے[[قرآنی]] علوم دی تکنیکی [[تحقیق]]، [[عربی]] دی خود کار پروسیس تے خود کار [[ترجمہ]] وچ [[بین الاقوامی|عالمی]] سطح اُتے انفارمیشن [[ٹیکنالوجی]] توں متعلقہ کئی [[بین الاقوامی|عالمی]] کانفرنسز دی رکنیت حاصل اے جتھے وقتاً فوقتاً مجلس دا آئی ٹی ڈپارٹمنٹ تحقیقاتی ریسرچس پیش کردا رہندا اے۔ اِنہاں کانفرنسز وچ قابل ذکر ایہ نيں:
* [http://dsr-conferences.co.uk/iman/ انٹرنیشنل کانفرنس آن اِسلامک اپلیکیشنزاِنہاں کمپیوٹر سائنس اینڈ ٹیکنالوجی (IMAN)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150108022322/http://dsr-conferences.co.uk/iman/ |date=2015-01-08 }}
** [http://www.nooritc.org/ طیبہ یونیورسٹی انٹرنیشنل کانفرنس آن کمپیوٹنگ اینڈ انفارمیشن ٹیکنالوجی(NOORIC)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150103222643/http://www.nooritc.org/ |date=2015-01-03 }}
** [http://ucrel.lancs.ac.uk/ Corpus Linguistics (Lancaster University, UK)]
== تنظیمی معیار و[[امتیاز]] ==
تنظیمی معیار و[[امتیاز]] وچ [[بین الاقوامی|عالمی]] سطح تک پہنچنے دے لئی کونسل [[بین الاقوامی|عالمی]] انتظامی معیار [[بین الاقوامی تنظیم برائے معیاریت]] دے حصول دے لئی [[بین الاقوامی تنظیم برائے معیاریت]] دے پروسیس توں گزر رہی اے۔
== [[عربی زبان]] دی ترویج ==
[[عربی زبان]] [[امت|أمت]] مسلمہ دے لئی [[شریان]] دی حیثیت رکھدی اے، کیونجے [[عربی]]‘ [[نظریہ|نظریات]]، [[خیال|خیالات]] تے فِکر کے باہمی [[ربط]] دا ذریعہ اے تے [[عربی]] ہی دے ذریعہ [[مسلماناں]] دے درمیان اُلفت، یکسانی تے ہم آہنگی پروان چڑھ سکدی اے۔ ايسے وجہ توں [[عربی]] نوں [[ثقافتی]] قلعہ دا [[مقام]] حاصل اے جو [[امت|أمت]] مسلمہ دے نظریاتی وجود دی حفاظت کردا اے۔ [[تریخ]] گواہ اے کہ [[مسلمان]] ہمیشہ [[عربی]] سیکھنے تے سکھانے دا خصوصی اہتمام کردے آ رہے نيں ايسے لئی [[عربی]] صرف [[عرب لوک|عرباں]] دی [[زبان]] نہ رہی بلکہ ایہ اک [[بین الاقوامی]] [[زبان]] دی حیثیت اختیار کرگئی جس توں کروڑاں [[مسلمان]] دینی، نظریاتی تے دِلی طور اُتے وابستہ نيں۔[[عربی زبان]] دی [[بین الاقوامی]] تنظیماں دے [[اعداد]] و[[شمار]] دے مطابق غیر مسلماں وچ وی [[اسلامی]] تے [[عربی]] [[تریخ]] سمجھنے دے لئی [[عربی زبان]] سیکھنے دا رجحان دِن بدن بڑھدا جا رہیا اے۔
[[عجم|غیرِ عرب]] لوکاں نوں [[عربی]] سکھانا انتہائی زر خیز [[میدان]] اے۔ اگرچہ اِس [[موضوع]] اُتے بہتیرے اِداراں نے کافی چنگا کم کیتا اے تے بہترین [[نتائج]] وی پیش کیتے نيں لیکن جے [[زبان]] دی [[طلب]] دا موازنہ اِس اُتے ہونے والے [[کم]] توں کیتا جائے تاں ایہ معلوم ہُندا اے کہ [[کم]]‘ [[طلب]] دے مقابلہ وچ انتہائی کم اے۔ کونسل دی کوشش اے [[کوشش]] اے کہ [[عالم اسلام]] دی اک وڈی [[مملکت]] وچ [[عربی]] دی ترویج دے لئی فعّال کردار ادا کرسکے۔ اِس سلسلہ وچ جدّ وجہد درج ذیل بنیاداں اُتے جاری اے:
* [[مصنوعی ذہانت]] دی ایسی جدید [[ٹیکنالوجی]] دی [[ایجاد]] جو [[عربی]] دی [[تعلیم]] وچ انسانی طریقۂ [[تعلیم]] دے نیڑے تر ہوئے تے ايسے تکنیک توں بعد ازاں [[عربی]] خود کار پروسیس تے [[ترجمہ]] وچ استفادہ کرنا۔ مجلس دی ایہ اک ایسی ریسرچ اے جس پر[[گوگل]] تے [[ایپل]] جداں [[بين الاقوامي|عالمی]] ادارے طویل عرصہ توں کم کر رہے نيں۔
* دینی مدارس، سکولز، [[کالج|کالجز]] تے [[یونیورسٹی|یونیورسٹیز]] دی [[عربی]] [[استاد|استاداں]] دی تربیت ([[پاکستان]] وچ ہزاراں ایداں دے تعلیمی ادارے نيں جتھے [[عربی]] تاں پڑھائی جاندی اے لیکن [[استاد|استاداں]] دے لئی تربيتی [[پروگرام|پروگرامز]] نہ ہونے دی وجہ توں اِنہاں ادارےآں دے نتائج خوش کُن نئيں نيں)
* دینی مدارس وچ [[عربی]] دی [[تعلیم]] ([[پاکستان]] وچ 20,000 توں ودھ مدارس نيں جتھے [[لکھ|لکھاں]] [[طلبہ]] [[تعلیم]] حاصل کر رہے نيں۔ كونسل دے نال [[عربی زبان|عربی لغت]] دے پیشہ ور اورقابل [[معلم|معلمین]] دی وڈی تعداد منسلک اے جو اِنہاں مدارس وچ تدریس کر رہے نيں تے [[عربی]] دی ترویج دے لئی نويں اعلیٰ صلاحیتاں تے لائق [[معلم|معلمین]] تیار کرسکدے نيں)
* سکولز، [[کالج|کالجز]] تے [[یونیورسٹی|یونیورسٹیز]] وچ [[عربی]] دی [[تعلیم]]
* تاجر، بیورکریٹک تے ڈپلومیٹک حلفےآں وچ [[عربی]] دی [[تعلیم]]
* [[انٹرنیٹ]] تے سمارٹ [[ڈیوائس|ڈیوائسز]] اُتے [[عربی]] دی [[تعلیم]]
== حوالے ==
{{حوالے}}
# [http://www.fananews.com/قطر/1317373/ Federation of Arab News Agencies FANA]
# [http://www.qna.org.qa/News/NewsBulletin Qatar News Agency، خبر نمبر: 148، تاريخ: 09/12/2014، وقت: 12:10 صبح] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141228174654/http://www.qna.org.qa/News/NewsBulletin |date=2014-12-28 }}
# [http://www.thenews.com.pk/Todays-News-6-281490-Council-of-Arabic-Culture-launched The News International] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141228174516/http://www.thenews.com.pk/Todays-News-6-281490-Council-of-Arabic-Culture-launched |date=2014-12-28 }}
# [http://nation.com.pk/islamabad/03-Nov-2014/cacp-starts-working-to-promote-arabic The Nation]
# [https://www.scribd.com/doc/249239409/Profile-of-Council-of-Arabic-Culture-Pakistan-CACP Scribd – Profile of Council of Arabic Culture Pakistan-CACP]
# [http://pakedu.net/pakistani-education-news/council-of-arabic-culture-pakistan-launched/ Pakistan Educational Events] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141228174656/http://pakedu.net/pakistani-education-news/council-of-arabic-culture-pakistan-launched/ |date=2014-12-28 }}
# [http://www.southeastasiapost.com/index.php/sid/227197729 Southeast Asia Post] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141228173545/http://www.southeastasiapost.com/index.php/sid/227197729 |date=2014-12-28 }}
# [http://dailyislam.pk/epaper/daily/2014/october/30-10-2014/backpage/08.html Daily Islam News] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141228180353/http://dailyislam.pk/epaper/daily/2014/october/30-10-2014/backpage/08.html |date=2014-12-28 }}
# [http://ummat.net/2014/11/03/news.php?p=news-84.gif Daily Ummat News] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141228183910/http://ummat.net/2014/11/03/news.php?p=news-84.gif |date=2014-12-28 }}
# [http://www.cacp.pk/ Council of Arabic Culture Pakistan – CACP] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141228181133/http://www.cacp.pk/ |date=2014-12-28 }}
{{باب|عربی زبان}}
[[تصنیف|پاکستان]]
[[تصنیف|اسلامی تنظیماں]]
[[تصنیف|عرب تنظیماں]]
[[تصنیف|عرب ثقافتی ادارے]]
[[گٹھ:اسلامی تنظیماں]]
[[گٹھ:پاکستان وچ ثقافتی تنظیماں]]
[[گٹھ:پاکستان وچ قائم اسلامی تنظیماں]]
[[گٹھ:پاکستانی الاصل تنظیماں]]
[[گٹھ:عرب تنظیماں]]
[[گٹھ:عرب سبھیاچار]]
[[گٹھ:عربی]]
[[گٹھ:عربی زبان]]
[[گٹھ:قرآنی علوم]]
[[گٹھ:نفاذی لسانیات]]
s8oyyxnsnjge6d5bdmmw4s1ptnqjlqz
پونیت راجکمار (اداکار)
0
82494
706720
692147
2026-05-01T13:24:30Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706720
wikitext
text/x-wiki
{{خانہ معلومات اداکار}}
'''پونیت راجکمار''' (پیدائش: 17 مارچ 1975) اک بھارتی فلمی اداکار ، پلے بیک گلوکار ، تے پروڈیوسر نيں جو بنیادی طور اُتے کنڑا فلم انڈسٹری وچ کم کردے نيں ۔ اوہ 27 فلماں وچ مرکزی اداکار رہے نيں۔ بچپن وچ اوہ اپنے والد [[راج کمار (کنڑا اداکار)|راجکمار]] دی فلماں وچ انہاں دے بچپن دا کردار کردے نظر آئے۔ فلم ''وست گیندا'' (1980)، ''بھاگیہ ونت'' (1981)، ''چلیسوا مودگالو'' (1982)، ''ایراڈو نکشترگلو'' (1983) تے ''بیٹدا پووا'' (1985) انہاں دی کارکردگی دی تعریف کيتی گئی .<ref name="DOB">{{حوالہ ویب|url=https://www.filmibeat.com/celebs/puneeth-rajkumar/biography.html|title=Puneeth Rajkumar Biography, Life Story, Career, Awards & Achievements|website=[[Filmibeat]]|accessdate=23 December 2018}}</ref> انہاں نے ''بیتڈا ہوو'' وچ رامو دے کردار دے لئی بہترین چائلڈ آرٹسٹ دا نیشنل فلم ایوارڈ وی جِتیا۔ پونیت نوں پہلا مرکزی کردار 2002 دی ''اپو (2002 فلم)'' وچ ملا۔
'''پنیت راجکمار''' (جم 17 مارچ 1975) اک بھارتی فلم اداکار ، پلیئبیک گلوکار اتے ٹیلیوژن پیشکار جو مکھ طور تے کنڑ سنیما وچّ کم کردا اے۔ اس نے 27 فلماں وچ کم کیتا اے؛ اک بچے دے روپ وچ اوہ اپنے پیؤ راج کماردے نال فلماں وچ آیا۔ اس نے''وسنت گیتا'' (1980)، ''بھاگیونتا'' (1981)، ''چلسوا مودگالو'' (1982)، ''ایراڈو نکشتراگالو'' (1983) اتے ''بیتیڈا ہووُ'' (1985) کم کیتا۔<ref name="entertainment.oneindia.in">{{cite web|url=http://entertainment.oneindia.in/celebs/puneet-rajkumar/biography.html|title=Puneeth Rajkumar Biography, Puneeth Rajkumar Profile|date=17 مارچ 1975|website=[[Oneindia]]|accessdate=20 جنوری 2016|archive-date=2014-07-09|archive-url=https://web.archive.org/web/20140709102302/http://entertainment.oneindia.in/celebs/puneet-rajkumar/biography.html|dead-url=yes}}</ref> اس نے ''بیتیڈا ہووُ'' وچ اپنی اپنی اپو وجوں کردار لئی ودھیا بال کلاکار لئی نیشنل فلم ایوارڈ جتیا۔ <ref>{{Cite web|url=http://www.southscope.in/kannada/article/puneeth-rajkumar-impeccable-aura-powerstar-continues-dazzle|title=Puneeth Rajkumar: The impeccable aura of the Powerstar continues to dazzle|last=Shivkamal|first=Aravind G|date=29 جون 2010|publisher=Southscope|access-date=26 اگست 2010}}</ref> پنیت داپہلا لیڈ رول 2002 دی ''اپو'' فلم وچ سی۔
اوہ تجارتی لحاظ توں کامیاب فلماں وچ بطور مرکزی اداکار دے طور اُتے نظر آئے نيں ، جنہاں وچ ''اپپو'' (2002) ، ''حالے'' (2003) ، ''ویرا کناڈیگا'' (2004) ، ''موریا'' (2004) ، ''آکاش'' (2005) ، ''اجے'' (2006) ، ''آرسو'' (2007) ، ''میلانہ'' (2007)، ''وامشی'' (2008)، ''رام'' (2009)، ''جیکی'' (2010)، ''ہودوگارو'' (2011)، ''راجلماریا'' (2017) تے ''انجنی پتراا'' (2017) <ref>{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.mybangalore.com/article/1010/superstars-of-the-kannada-film-industry.html |access-date=2019-11-23 |archive-date=2016-07-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160724104058/http://www.mybangalore.com/article/1010/superstars-of-the-kannada-film-industry.html |dead-url=yes }}</ref><ref name="Appu">{{حوالہ ویب|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/kannada/movies/news/Puneeth-to-break-a-record/articleshow/52383671.cms|title=3 films for Puneeth, Puneeth Rajkumar this year|website=The Times of India}}</ref> شامل اے۔ پونیت راجکمار کنڑ سنیما دی سب توں زیادہ مقبول مشہور شخصیتاں وچوں اک نيں تے سب توں زیادہ معاوضہ لینی والے اداکار نيں۔ ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.ibtimes.co.in/rajinikanth-pawan-kalyan-top-20-highest-paid-south-indian-actors-2014-617376|title=Top 20 Highest Paid South Indian Actors of 2014|publisher=ibtimes.co.in|website=International Business Times}}</ref> 2012 وچ ، انہاں نے مقبول گیم شو ''کنڑا کوٹیاادھیپتی'' ، جو کہ ''کون بنے دا گروڑ پتی'' دا کنڑا ورژن اے ، وچ بطور ٹیلی ویژن پریزنٹر دی حیثیت توں کم کیتا۔ .<ref name="Koti">{{حوالہ ویب|last=Tantri|first=Balaraj|url=http://kannada.oneindia.in/movies/tv/2012/01/04-over-lac-sms-for-kannadada-kotyadipathi-aid0189.html|title=ಕೋಟ್ಯಾಧಿಪತಿಗೆ ನೂಕುನುಗ್ಗಲು, 4ಲಕ್ಷ ಎಸ್ಎಂಎಸ್- 04 over lac sms for kannadada kotyadipathi – Oneindia Kannada|website=Oneindia|date=4 January 2012|accessdate=12 July 2012|تاريخ-الأرشيف=28 May 2014|مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20140528010320/http://kannada.oneindia.in/movies/tv/2012/01/04-over-lac-sms-for-kannadada-kotyadipathi-aid0189.html|url-status=dead}}</ref>
== ذاتی زندگی ==
پونیت دی پیدائش [[چینائی|چنئی وچ ]] ، [[راج کمار (کنڑا اداکار)|راجکمار]] تے پاروتھمیا راجکمار دے ہاں ہوئی ۔ اوہ انہاں دا پنجواں ، تے سب توں چھوٹا بچہ اے۔ جدوں پونیت چھ سال دا سی تاں اس دا کنبہ [[میسور]] منتقل ہوگیا۔ اس دے والد اسنوں تے اس دی بہن پورنیما نوں اس وقت تک دس سال دی عمر وچ فلم دے سیٹ اُتے لے آئے سن ۔ <ref name="PR">{{حوالہ ویب|title=I can never be my father|url=http://epaper.timesofindia.com/Repository/getFiles.asp?Style=OliveXLib:LowLevelEntityToPrint_TOI&Type=text/html&Locale=English-skin-custom&Path=TOIBG/2010/11/15&ID=Ar00500|website=[[دی ٹائمز آف انڈیا]]|date=15 November 2010|accessdate=25 September 2014|archivedate=6 December 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141206233325/http://epaper.timesofindia.com/Repository/getFiles.asp?Style=OliveXLib:LowLevelEntityToPrint_TOI&Type=text/html&Locale=English-skin-custom&Path=TOIBG/2010/11/15&ID=Ar00500}}</ref> انہاں دا وڈا بھائی شیو راجکمار اک مشہور اداکار اے۔
پونیت نے 1 دسمبر 1999 نوں چکماگلورو دی اشونی ریونت نال شادی کيتی۔ انہاں دی ملاقات اک مشترکہ دوست دے ذریعہ ہوئی ، تے انہاں دی دو بیٹیاں نيں: دریندی تے وندیندا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.filmibeat.com/kannada/news/2015/puneeth-rajkumar-and-ashwini-wedding-pictures-dodmane-huduga-and-chakravyuha-207029.html|title=16 Years Marital Bliss For Powerstar Puneeth Rajkumar & Wife Ashwini|website=Filmibeat}}</ref>
اس نے اک لیڈ اداکار وجوں وپاری طور تے کامیاب جنہاں فلماں وچ کم کیتا اوہناں وچ، ''اپو''(2002)، ''ابھی'' (2003)، ''ویر کنڑیگا'' (2004)، ''موریا'' (2004)، ''آکاش'' (2005)، ''اراسُ''(2007)، ''ملن'' (2007)، ''وامشی'' (2008)، ''رام''(2009)، ''جیکی'' (2010)، ''ہڈگارُ''(2011) اتے ''راج کمار '' (2017) شامل ہن۔ <ref>{{Cite web |title=Archive copy |url=http://www.mybangalore.com/article/1010/superstars-of-the-kannada-film-industry.html |access-date=2019-11-23 |archive-date=2016-07-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160724104058/http://www.mybangalore.com/article/1010/superstars-of-the-kannada-film-industry.html |dead-url=yes }}</ref><ref name="kappe">{{Cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/kannada/movies/news/Puneeth-to-break-a-record/articleshow/52383671.cms|title=3 films for Puneeth, Puneeth Rajkumar this year|website=The Times of India}}</ref> اتے کنڑ سنیما وچ اوہ سبھ توں ودھ مشہور ہستی اتے سبھ توں ودھ قیمت وصول کرن والا اداکار اے۔<ref>{{Cite web|url=http://www.ibtimes.co.in/rajinikanth-pawan-kalyan-top-20-highest-paid-south-indian-actors-2014-617376|title=Top 20 Highest Paid South Indian Actors of 2014|website=International Business Times|publisher=ibtimes.co.in}}</ref> 2012 وچ، اوہ اک ٹیلیوژن پیشکار وجوں ڈیبیو دے طور تے، مشہور گیم شو کون بنیگا کروڑپتی دے کنڑ ورژن وچ آیا سی۔'' ''
پنیت دا جم تاملناڈو دے [[چینئی]] دے کلیانی ہسپتال وچ ہویا سی۔ اوہ راج کمار اتے پروتئما راج کمار دا پنجواں اتے سبھ توں چھوٹا بچہ اے۔ جدوں اوہ چھ سال دا سی تاں اس دا پروار میسور چلا گیا۔ دس سال دے ہون تے اس دا پیؤ اس نوں اتے اسدی بھین، پورنما نوں اپنیاں فلماں وچ لے آیا۔<ref name="PR"/> اس دا وڈا بھرا شیو راج کمار وی اک مشہور اداکار اے۔
1 دسمبر 1999 نوں پنیت نے چکمگلور توں اشونی ریونتھ نال ویاہ کروا لیا۔ اوہ اک سانجھے متر راہیں ملے اتے اوہناں دیاں دو بیٹیاں ہن: ڈریتھی اتے وندیتھا۔<ref>{{Cite web|url=http://www.filmibeat.com/kannada/news/2015/puneeth-rajkumar-and-ashwini-wedding-pictures-dodmane-huduga-and-chakravyuha-207029.html|title=16 Years Marital Bliss For Powerstar Puneeth Rajkumar & Wife Ashwini|website=Filmibeat}}</ref>
== کیریئر ==
{{Infobox person
| name = پنیت راجکمار
| caption = Puneeth during shooting of ''[[Anjani Putra]]''، 2017
| birth_name = لوہت
| birth_date = {{birth date and age|df=yes|1975|3|17}}
| birth_place = [[مدراس]]، [[تملناڈو]]، بھارت
| nationality = بھارتی
| occupation = ایکٹر، ٹیلیوژن پیشکار
| years_active = 1976–1989<br />2002–ہن
| spouse = {{marriage|اشونی ریونتھ|1999}}
| children = 2
| parents = [[راج کمار (ایکٹر)|راج کمار]] (پیؤ)<br />[[پاروتئما راج کمار|پاروتئما]] (ماں)
| relatives = See [[List of South Indian film families#Rajkumar Family|Rajkumar family]]
}}
=== 1976 تا 1989: بطور بحیثیت چائلڈ آرٹسٹ ===
جب پونیت (جب اوہ لوہت دے ناں توں جانے جاندے سن ) محض چھ ماہ دے سن، اس وقت ہدایتکار وی سومشیکر انہاں نوں اسکرین اُتے لیائے تے اوہ اداکار راجکمار تے [[آراندی|آرتی]] دی تھرلر فلم ''پریمدا کنیکے'' (1976) دا حصہ بنے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=//www.youtube.com/watch?v=-NQyujXEvcs|title=Naa Bidalare Ninnanu – Premada Kanike – Rajkumar Hits|publisher=YouTube|date=19 July 2011|accessdate=12 July 2012}}</ref> اس دے بعد ہدایتکار وجے دی فلم ''سنادی اپننا'' (1977) وچ کم کيتا، ایہ فلم ايسے ناں دے کرشنامورتی پورانک دے ناول <ref>{{حوالہ ویب|url=//www.youtube.com/watch?v=cECm33A1Wao|title=Naane Thaayi Naane Thande – Sanadi Appanna (1977) – Kannada|publisher=[[یوٹیوب]]|accessdate=12 July 2012}}</ref> اُتے مبنی سی ، اس وقت پونیت اک سال دا سی۔ ''تھایگ ٹھاکہ ماگا'' (1978) مٰں اوہ اک بار اُتے ہدایتکار وی سومشیکر دے نال اپنے والد دے بچپن دی اداکاری کردے بظر آئے۔ دو سال بعد ، ڈائریکٹرز ڈورائی بھگوان نے اسنوں وسنت گیندا (1980) وچ شیام دے کردار دے لئی کاسٹ کیتا۔ اس دے بعد اوہ دے ایس ایل سوامی دی تاریخی ڈراما فلم ''بھومیگی بندا بھگونت'' (1981) ،ماں [[کرشن|بھگوان کرشن]]<nowiki/>کے کردار وچ نظر آئے۔ تے بی ایس رنگا دی ''بھاگیہ ونت'' (1982)، <ref>{{حوالہ ویب|url=https://timesofindia.indiatimes.com/topic/Puneeth-Rajkumar|title=Puneeth Rajkumar: Movies, Photos, Videos, News, Biography & Birthday {{!}} eTimes|website=timesofindia.indiatimes.com|accessdate=2019-06-11}}</ref> جس وچ انہاں نے بطور گلوکار اپنا پہلا مقبول گیت : "بانا داریالی سوریا"، ریکارڈ کیتا۔ جسنوں ٹی جی لنگپانے کمپوز کیتا ۔ ايسے سال ، اوہ اپنے والد دے نال دو ہٹ فلماں ( ''چلسووا موداگالو'' تے ''ہوسہ بیلکو'' ) وچ نظر آئے۔ ہوسہ بیلکو دے لئی ، پونیت نوں بہترین چائلڈ آرٹسٹ دا اپنا پہلا کرناٹک اسٹیٹ فلم ایوارڈ ملا۔ 1983 وچ انہاں نے دو تاریخی فلماں ''بھکت پرہلاد'' دے لئی پرہلاد دا مرکزی کردار تے فلم ''ایراڈو نکشترگلو'' دے لئی انہاں نوں دوسریبمرتہہ بترین چائلڈ آرٹسٹ دا کرناٹک راسٹیٹ لمیایوارڈ ح ملا۔
سن 1984 وچ ، ''پونیت'' پونیت نے راجکمار دے نال سنسنی خیز تھرلر فلم ' ''یاری وانو'' وچ اداکاری دی تے راجن ناگیندر دا لکھیا ہويا گیت "کنیگے کانووا" گایا۔ چائلڈ ایکٹر دی حیثیت توں انہاں دی سب توں وڈی گلم 1985 وچ ڈراما فلم ''بیٹدا ہوو'' سی، جو این لکشمی نارائن ہدایت کاری وچ بنی تے شرلی ایل اروڑا دے ناول واٹ دھین رمن اُتے مبنی سی ''؟'' معصوم بچے رامو دے کردار نوں ادا کرنے اُتے انہاں نوں سراہا گیا تے پونیت نوں 33 واں قومی فلم ایوارڈ وچ بہترین چائلڈ آرٹسٹ دا ایوارڈ ملا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/kannada/movies/did-you-know-/Puneeth-Rajkumar-won-a-national-award-as-a-child-artist/articleshow/31169923.cms|title=Puneeth Rajkumar won a national award as a child artist|website=The Times of India|date=28 February 2014|accessdate=17 March 2016}}</ref> نوعمری دے زمانے وچ ، اوہ اپنے وڈے بھائی ، شیو دے نال انہاں دی فلم ''شیو مچیڈا کنناپیتا'' (1988) وچ کنپا دے کردار وچ نمودار ہوئے ۔ پونئت دی بطور چائلڈٖ آرٹسٹ ا آخری فلم انہاں اپنے والد دے نال ، ''پرشو رام'' (1989) سی۔ <ref>http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-features/tp-metroplus/My-name-is-Parvathy/article14943418.ece</ref>
=== 2002–07: ابتداء تے پیشرفت ===
اپریل 2002 وچ ، پونیت نے مسالہ فلم ''اپپو'' وچ [[اداکار|اداکارہ]] ، [[رکشیندا|رخشیندا]] دے نال بطور مرکزی کردار فلمی میدان وچ قدم رکھیا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://m.rediff.com/movies/2002/feb/27puneet.htm|title=The return of the son|website=[[ریڈف ڈاٹ کوم]]|date=27 February 2002|accessdate=17 March 2016}}</ref>فلم دی موسقی گروکرن نے دتا، تے فلم دے ہدایت جار پوری جگن تاتھ سن، فلم نوں انہاں دی ماں پاروتھماراجکمار نے پروڈیوس کیتا سی، فلم وچ انہاں نے اک کالج دے لڑکے دا کردار ادا کيتا، باکس آفس اُتے فلم کامیاب رہی تے پونیت دے رقص دی مہارت دے ناقدین دی طرف توں تعریف کيتی گئی۔ . پونیت نے اپیندر دا لکھ اہويا تے گروکیرن موسیقی دے نال ، "طالبان آلا آلا" گیت گایا ۔ اس فلم دی کامیابی نوں دیکھدے ہوئے اسنوں تیلگو بولی وچ ( ''ایڈیئٹ'' (2003) تے تامل وچ ( ''دم'' (2003)) دے ناں توں دوبارہ بنایا گیا۔
پونیت اس دے بعد دنیش بابو دی ''حالے'' (2003) وچ اک کالج دے لڑکے دا کردار ادا کیتا جو اپنی ماں توں بہت محبت کردا اے۔ فلم وچ ، سچی کہانی اُتے مبنی سی تے پروتھمیا راجکمار دے پروڈیوس کردہ اس فلم وچ انہاں نے نويں اداکارہ [[رمیا]] دے نال اداکاری کيتی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.chitraloka.com/movie-reviews/2691-abhi-review.html|title=Abhi Movie Review|publisher=Chitraloka|date=26 April 2003|accessdate=17 March 2016|archivedate=1 April 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160401001616/http://www.chitraloka.com/movie-reviews/2691-abhi-review.html}}</ref>
مہر رمیش دی ''ویرا کنڈیگا'' پونیت دی سال 2004 وچ پہلی ریلیز سی۔ ہدایت کار پوری جگن ناتھ دی لکھی ایہ فلم بیک وقت تیلگو وچ ''آندھرا والا'' مکے نای توں وی نائی گئی جس وچ مرکزی کردار وچ [[این ٹی آر جونئیر|این ٹی راما راؤ جونیئر]] سن ۔ اس فلم وچ وی پونیت دی جوڑی نويں اداکار [[انیندا ہسانندنی ریڈی|انیندا ہسانندی]] دے نال بنی ، پونیت نے فلم مٰں رقص تے اسٹنٹ دی مہارت نوں دکھایا۔ اگرچہ اس فلم نوں اس دے تشدد تے ناقص کہانی دی وجہ توں تنقید دا نشانہ بنایا گیا ، لیکن ایہ باکس آفس اُتے کامیاب رہی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.viggy.com/english/review_veera_kannadiga.asp|title=Veera Kannadiga – film review|website=Viggy.com|accessdate=17 March 2016}}</ref> پونیت نے اس دے بعد ایس ایس نارائن دی فیملی ڈراما فلم ''موریا'' وچ اداکاری دی ، جو تیلگو فلم ''امما نانا او تمیلا امائی'' دا ری میک سی ، جس وچ اداکار [[روی تیجا]] سن تے فلم دی کہانی پوری جگناتھ نے لکھئ تھئ۔ اس ری میک نے اپنے طور اُتے اداکار دی حیثیت توں پونیت دی ساکھ وچ اضافہ کیتا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.chitraloka.com/movie-reviews/2815-mourya-review.html|title=Mourya Movie Review|website=Chitraloka|accessdate=17 March 2016|archivedate=24 March 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160324000320/https://www.chitraloka.com/movie-reviews/2815-mourya-review.html}}</ref>
انہاں نے 2005 وچ دو فلماں وچ کم کیتا۔ کنڑ ہدایتکار مہیش بابو دی ''آکاش'' وچ اداکارہ رامیا دے نال ( ''حالے فلم دے بعد دوسری مرتبہ'') تے فیر اوہ [[گاوری منجال]] دے نال ویرا شنکر دی ایکشن فلم ''نمما باسوا'' وچ نظر آئے۔ انہاں نے دونے فلماں وچ گانے وی ریکارڈ کیتے۔ پونیت دی سال 2006 وچ ریلیز ہونے والی واحد فلم ''اجے'' سی، جس دی ہدایت کاری مہر رمیش نے کیندی سی تے اسنوں راک لائن وینکٹیش نے پروڈیوس کیتا۔ ایہ فلم 2003 وچ ریلیز ہوئی [[مہیش بابو]] دی تیلگو فلم ''اوکاڈو کا'' ریمیک سی۔ اس فلم وچ ، اس نے اک پیشہ ور [[بھارت وچ کبڈی|کبڈی]] کھلاڑی دا کردار ادا کیتا ، جو اپنے انکل ( پرکاش راج ) دے خطرے توں دوچار لڑکی دی حفاظت کردا اے۔ انہاں فلماں دی کامیابی دے نتیجے وچ پونیت نوں "سینڈل ووڈ دا پتے اسٹار" کہیا جانے لگیا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://todayupdates.net/5-movies-that-prove-that-puneeth-rajkumar-is-the-real-powerstar-of-sandalwood/|title=5 movies that prove that Puneeth Rajkumar is the real Powerstar of Sandalwood!|website=Today updates|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160324022452/http://todayupdates.net/5-movies-that-prove-that-puneeth-rajkumar-is-the-real-powerstar-of-sandalwood/|archivedate=24 March 2016}}</ref>
پونیت دی 2007 وچ پہلی ریلیز انہاں دی اپنی پروڈکشن ''آرسو'' سی ، کنڑ ہدایت کار مہیش بابو دی ہدایت کاری وچ بنی اس فلم وچ انہاں نے اک غیر ملکی بزنس مین دا کردار ادا کیتا جو اک لڑکی دی محبت دے لئی اپنی دولت ترک کردیندا اے۔ اس فلم وچ انہاں دی کارکردگی دے لئی انھاں پہلی مرتبہ بہترین اداکار دا فلم فیئر ایوارڈ ملیا ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://indiainteracts.in/gossip/2007/08/08/2483/54th-Filmfare-Awards-South-Winners/|title=54th Filmfare Awards South Winners|website=India Interacts|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160304215921/http://indiainteracts.in/gossip/2007/08/08/2483/54th-Filmfare-Awards-South-Winners/|archivedate=4 March 2016}}</ref> پونیت دی اس سال دی دوسریرپم ، ہرایت کار پرکاش دی روايتی خاندانی اقدار اُتے مبنی فلم ''میلانہ'' سی ۔ اداکارہ [[پاروندی (اداکارہ)]] نے اس فلم توں کنڑا فلماں وچ قدم رکھیا سی۔ پونیت نے ریڈیو جوکی آکاش دا کردار اداکیا۔ اس فلم دے لئی انہاں نوں پہلی مرتبہ بہترین اداکار دا کرناٹک اسٹیٹ فلم ایوارڈ ملا۔
=== 2008–11: کیریئر دے چیلنجز ===
اداکار پونیت راجکمار نے 2008 وچ دو فلماں بنائاں۔ ڈی راجندر بابو دی ''بنداس'' تے پرکاش دی ''وامشی'' ۔ پونیت دی سال 2009 وچ پہلی ریلیز ''راج - دتی شو مین'' سی۔ اگرچہ ( پریم دی ہدایت کاری وچ ) اس فلم نوں تنقید دا نشانہ بنایا گیا سی ، لیکن انہاں دی اداکاری نوں سراہا گیا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.rediff.com/movies/review/telugu-movie-review-raaj-the-showman/20090814.htm|title=Raaj, the Showman disappoints|website=Rediff.com|date=14 August 2009|accessdate=17 March 2016}}</ref> انہاں دی دوسری فلم ''رام'' ، جوکہ اداکارہ [[پریامنی]] دے نال ، تیلگو ''ریڈی کا'' .کا ریمیک سی، جو کہ بعد وچ [[سلمان خان]] نے ہندی بولی وچ بنائی۔
پونیت نے سال 2010 وچ یکے بعد ہور ہٹ فلماں دے نال واپس آئے ۔ سب توں پہلے جیکب ورگھیس دی سیاسی تھرلر فلم ''پرتھوی'' رھی ، جس وچ انہاں نے [[بللاری ضلع]] وچ اک بیوروکریٹ دا کردار ادا کیتا جو بدعنوانی دا مقابلہ کردا اے۔ انہاں دی اگلی ریلیز ایکشن فلم ''جیکی'' سی، دنیا سووری دی ہدایت کاری وچ بنی ئی فلم <ref>{{حوالہ ویب|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2011-07-03/chennai/29732898_1_lifetime-achievement-award-telugu-film-director-award|archiveurl=https://archive.is/20120716072945/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2011-07-03/chennai/29732898_1_lifetime-achievement-award-telugu-film-director-award|archivedate=16 July 2012|title=The glitter, the gloss, the razzmatazz|website=The Times of India|date=3 July 2011|accessdate=20 January 2016}}</ref> اک تجارتی کامیاب سی۔ پونیت راجکمار نوں ناقدین تے مداحاں دونے نے سراہا اے۔ فلماں وچ اس دے اسٹنٹ ہن وی جنوبی ہندوستان دے سنیما وچ اک ریکارڈ نيں۔ انہاں نے فلم وچ خوب ڈانس وی کیتا۔
=== 2011–15: ''ہوڈوگارو'' تے ہور فلماں ===
2011 وچ ، پونیت نے ہدایت کار دے مدیش دی فلم ''ہوڈوگارو'' وچ کم کيتا، جو کہ تمل فلم ''نوڈودیگل'' دا ریمیک تھی<ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.cinemagupshup.com/kannada/kannada-actor-news/Puneethh-rajkumar-next-upcoming-latest-film-titled-hudugru/|title=cinemagupshup.com|website=Cinemagupshup.com|accessdate=2016-01-20|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160304132845/http://www.cinemagupshup.com/kannada/kannada-actor-news/Puneethh-rajkumar-next-upcoming-latest-film-titled-hudugru/|archivedate=4 March 2016}}</ref> جس وچ انہاں نے اداکار ایم سشی کمار دا کردار دوبارہ ادا کیتا۔ اپنی اداکاری دے لئی ، انہاں نوں اپنا دوسرا فلم فیئر تے پہلا سیما بہترین اداکار دا ایوارڈ ملا۔ <ref>{{حوالہ ویب|last=Letty Mariam Abraham|url=http://www.bollywoodlife.com/news-gossip/filmfare-awards-dhanush-mahesh-babu-puneeth-ramya-bag-trophies/attachment/puneeth-rajkumar-received-the-best-actor-male-kannada-award-for-the-film-hudugaru-at-the-59th-dea-filmfare-awards-2011-south-on-8th-july-at-jawaharlal-nehru-indoor-stadium-chennai-090712/|title=Puneeth Rajkumar received the Best Actor (Male) Kannada Award for the film ''Hudugaru''|website=Bollywoodlife.com|date=10 July 2012|accessdate=20 January 2016}}</ref> پونیت دی اگلی ریلیز ہونے والی یوگراج بھٹ دی سفرنامہ فلم ''پرماتما'' رھی، جس وچ انہاں دا کردار محبت دی تلاش وچ رہندا اے۔
2012 وچ انہاں نے ہدایت دا ر سوری دے نال ایکشن فلم ''انا بانڈ'' وچ اک بار فیر کم کیتا ، جو پروتھمیا راجکمار نے پروڈیوس کيتی۔ <ref name="autogenerated1">{{حوالہ ویب|url=http://www.sify.com/movies/Puneeth-to-work-with-soori-news-kannada-kmdlAycebfh.html|title=Puneet to work with Soori|website=[[Sify]]|date=3 December 2010|accessdate=20 January 2016}}</ref> اپنی کارکردگی دے لئی ، انہاں نوں سوورنا بیسٹ ایکٹر دا ایوارڈ ملیا تے اسنوں آئیفا ایوارڈ دے لئی نامزد کیتا گیا۔ پونیت دی اگکلی فلم ، اک ہور تامل فلم ''پورالی'' دا ریمیک سی، جس نوں کنڑ بولی وچ ''یارے کوگادلی'' دے ناں توں فلمایا گیا۔ اس فلم وکو سموتھیرکنی نے بنایا.<ref>{{حوالہ ویب|url=http://entertainment.oneindia.in/celebs/puneet-rajkumar/upcoming-movies.html|title=Upcoming Movie Releases | Puneet Rajkumar | Puneet Rajkumar Upcoming Flims – Filmibeat|website=Oneindia|date=17 March 1975|accessdate=20 January 2016|archivedate=9 July 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140709095522/http://entertainment.oneindia.in/celebs/puneet-rajkumar/upcoming-movies.html}}</ref> فلم وچ پونیت نے کمار دا کردار ادا کیتا ، جو اپنے دوست دے نال پاگل خانہ توں فرار ہوکے اک شخص دے گھر وچ پناہ پاندا اے۔
2014 وچ ، توں پونیت مے جیئنت سی پران جی دی رومانوی فلم ''ننانڈالے''،ماں [[ایریکا فرنینڈس|ایریکا فرنانڈس]] . دے نال اداکاری کيتی۔ جس وچ پونیت نے نیو یارک وچ مقیم ایڈونچر دے شوقین شخص دا کردار ادا کیتا۔ ان دی کارکردگی نوں ناقدین نے سراہا ، <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.bangaloremirror.com/entertainment/reviews/Movie-review-Ninnindale/articleshow/28964238.cms|last=Shyam Prasad S|title=Movie review: Ninnindale|website=Bangalore Mirror|date=7 January 2014|accessdate=17 March 2016}}</ref> فلم باکس آفس اُتے ناکام رہی۔ پونیت دی اگلی فلم دے مدیش دی ''پتے ***'' سی ، جو اداکار [[مہیش بابو]] دی تیلگو فلم ''ڈوکاڈو'' دا ریمیک سی۔ . جس وچ اوہ پہلی بار اداکارہ [[ٹرشا کرشنن|ترشا کرشنن]] دے نال آئے، انہاں نے اک سخت گیر پولیس افسر دا کردار ادا کیتا۔ فلم نے چھ دن وچ ریکارڈ ₹ 22 [[کروڑ]] ( {{بھارتی روپیہ}} 220 ملین) کمایا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.ibtimes.co.in/power-box-office-puneet-starrer-makes-record-collection-22-crore-6-days-608251|title='Power***' Box Office: Puneet Starrer Makes Record Collection of ₹22 Crore in 6 Days|website=[[International Business Times|IBTimes]]|date=3 September 2014|accessdate=17 March 2016}}</ref> 2015 وچ ، انہاں نے بی ایم گیراج دی کنڑا-ملیالم بولی والی فلم ''مائتھری'' وچ اپنا کردار ادا کیتا ، جس وچ موہن لال تے [[بھاونا (اداکارہ)|بھاونا]] نے وی اداکاری ورگی۔ اس سال پونیت راجکمار دی اک ہور ریلیز پون وڈیار دی ''رانا وکرما'' سی ، جو اداکارہ [[ادا شرما]] تے [[انجلی (اداکارہ)|انجلی]] دے نال انہاں دی ایکشن فلم سی۔
=== 2016 –حال ===
مارچ 2016 وچ ، توں پونیت نے ایم سراون دی فلم ''چکراویو'' تے دنیا سوری دی فلم ''دودمانے ہوجا'' وچ کم کیا. 2017 وچ انہاں دی ہدایت کار سنتوش آنندرام دی فلم ''راجکماریا'' نے باکس آفس وچ کنڑا فلماں دے تمام ریکارڈز نوں توڑ دتا تے اوہ کنڑا فلم انڈسٹری دی سب توں زیادہ کمائی کرنے والی فلم بن گئی۔ اس توں پہلے ایہ ریکارڈ کنڑ بولی دی فلم ''منگارو مالے'' دے پاس سی، <ref>[http://www.ibtimes.co.in/sudeep-yash-upendra-jaggesh-join-puneeths-raajakumara-100-day-celebration-732967 "Sudeep, Yash, Upendra, Jaggesh to join Puneeth's Raajakumara 100-day celebration"]</ref><ref>[http://m.indiaglitz.com/rajakumara-100-all-time-industry-hit-kannada-news-188991.html "Rajakumara 100, all time industry hit-Kannada Movie News"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170730114032/http://m.indiaglitz.com/rajakumara-100-all-time-industry-hit-kannada-news-188991.html |date=2017-07-30 }}. ''IndiaGlitz''.</ref> ایہ ریکار 2018ء تک قائم رہیا جدوں تک اداکار یش دی فلم ''[[کے جی ایف: چیپٹر 1|کے جی ایگ چیہٹر 1]]'' ریلیز نہ ہوگئی۔ پونیت دی اگلی فلم اے ہرش دی ''انجانی پترا'' رھی جس وچ انہاں دے مدمقابل اداکارہ [[راشمیکا مندنہ]] سن ، ایہ اداکر [[وشال (اداکار)|وشال]] دی تمل فلم ''پوجائی'' دی ریمیک سی۔ پونیت راجکمار نے انوپ بھنڈاری دی ہدایت کارمی وچ بننے والی فلم راجارتھ وچ پس پردہ راوی وی رہے۔ 2019 وچ انہاں دی فلم ''نٹا سروا بھووما'' ریلیز ہوئی تے اسنوں کاروباری کامیابی وی ملی سی۔
=== بطور گلوکار کیریئر ===
پونےت نے ''اپو'' وچ اکیلے گیت گایا سی ، تے ''وامشی'' وچ "جوتھی جوتھیالی" گیت ڈوئٹ گایا سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://media.desishock.com/906138/Jothe-Jotheyali---Vamshi--HQ-HD|title=Desi Shock Media Videos|website=Media.desishock.com|date=6 February 2010|accessdate=12 July 2012}}</ref> انہاں نے ''جیکی'' وچ فاسٹ نمبر گایا تے اپنے بھائی شیو دی فلماں ''لو کش'' تے ''ملیاری'' دے لئی وی گانے ریکارڈ کیتے ۔ پونیت راجکمار نے کنڑ فلم اکیرا دے لئی "کنا سنے انڈھالین" دا گانا گایا اے جسنوں بی اجنیش لوک ناتھ نے ترتیب دتا سی۔
== ٹیلی ویژن ==
2012 وچ ، پونیت نے ''کنڑاکوٹیاادھیپتی'' دے پہلے سیزن دی میزبانی دی ، جو ہندی شو ''کون'' ''بنےگا کروپتی'' دا کنڑا ورژن سی ، جو کہ خود برطانوی شو ''ہو وانٹ ٹو بی آ ملینئر'' توں ماخوذ اے ۔ <ref name="Koti"/> اس دا پہلا سیزن کامیاب رہیا ، <ref name="chitraloka.com">{{حوالہ ویب|url=http://www.chitraloka.com/news/2206-kannadada-kotyadhipathi-season-2.html|title=Kannadada Kotyadhipathi Season 2 – chitraloka.com | Kannada Movie News, Reviews | Image|publisher=Chitraloka|date=12 December 2012|accessdate=20 January 2016|archivedate=4 March 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160304113636/http://www.chitraloka.com/news/2206-kannadada-kotyadhipathi-season-2.html}}</ref> ۔ اس دے بعد انہاں نے دوسرے سیزن تے چوتھے سیزن وچ دوبارہ میزبانی دی ، اس دی جگہ رمیش اراونڈ <ref name="PRK Production">[https://bangaloremirror.indiatimes.com/entertainment/south-masala/interview-will-act-in-my-home-production-shortly/articleshow/69847613.cms]</ref><ref>[https://vijaykarnataka.indiatimes.com/tv/news/kannadada-kotyadhipati-reality-show-starts-soon-in-colors-kannada-channel/articleshow/68653110.cms]</ref> میزبانی کرنے لگے۔ اس دے علاوہ اوہ ''فیملی پتے'' کلرز کنڑ دے رئیلٹی شو دے میزبان وی رہے۔ .<ref>[http://bangaloremirror.indiatimes.com/entertainment/south-masala/entertainment/south-masala/puneeth-will-get-families-together/articleshow/60960798.cms]</ref>
== دوسرے کم ==
پونےت اپنی والدہ دے نال [[میسور|میسور کے]] شکتی دھما [[آشرم]] وچ انسان دوستی فیلان ٹرافی وچ شامل رہے نيں ، <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.youthindies.com/2011/07/punith-rajkumar-bio-profile-childhood-pics-wife-marriage-daughter-family-photos.html|title=Punith Rajkumar Bio Profile Childhood Pics Wife Marriage Daughter Family Photos|publisher=Youth Indies|date=10 July 2011|accessdate=12 July 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120805043016/http://www.youthindies.com/2011/07/punith-rajkumar-bio-profile-childhood-pics-wife-marriage-daughter-family-photos.html|archivedate=5 August 2012}}</ref> تے بنگلورو دے ایشین پریمیر فٹسل چیمپین شپ ٹیم دے مالک نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://indianexpress.com/article/sports/sport-others/premier-futsal-rules-teams-fixtures-results-giggs-ronaldinho-scholes-falcao-virat-kohli-luis-figo-2911522/|title=Premier Futsal: Rules, teams, fixtures, everything you need to know|website=indianexpress.com|accessdate=22 January 2017}}</ref>
=== برانڈ ایمبسییڈر ===
پونیت کرناٹک ملک فیڈریشن دے نندنی ملک پراڈکٹس ، ایل ای ڈی بلب پروجیکٹ ، <ref>[https://www.thehindu.com/news/cities/bangalore/puneeth-and-ramya-are-brand-ambassadors-of-led-project/article7910374.ece]</ref> [[سیون اپ مشروب|7 اپ]] ( [[پیپسیکو]] ) ، ایف اسکوائر ، ڈکسسی اسکٹ ، مالبار گولڈ ، <ref name="Ddd.in.com">{{حوالہ ویب|url=http://ddd.in.com/news/entertainment/fullstory-Puneeth-rajkumar-is-brand-ambassador-of-gold-10203765-3fcfb159f25efce940d40e48f5072208a620f8f4-1.html|title=The Hindu – Puneeth Rajkumar is brand ambassador of Malabar Gold|website=Ddd.in.com|date=31 July 2009|accessdate=26 August 2010}} {{مردہ ربط|date=January 2017}}</ref> گولڈ ونر ، <ref>[https://businesswireindia.com/news/fulldetails/gold-winner-vita-d3-adds-star-power-signs-up-puneeth-rajkumar-as-brand-ambassador/53866] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171204133924/http://businesswireindia.com/news/fulldetails/gold-winner-vita-d3-adds-star-power-signs-up-puneeth-rajkumar-as-brand-ambassador/53866 |date=2017-12-04 }}</ref> زیوکس موبائل ، <ref>[https://www.thehindubusinessline.com/info-tech/ziox-mobiles-ropes-in-puneeth-rajkumar-as-brand-ambassador/article8361000.ece]</ref>پوتھی سلکریشم، [[فلپ کارٹ]] تے مناپ پورم دے برانڈ ایمبیسیڈر رہے نيں<ref name="Manappuram.com">{{حوالہ ویب|url=http://www.manappuram.com/php/newsContent.php?newsId=24|archiveurl=https://web.archive.org/web/20100926215532/http://manappuram.com/php/newsContent.php?newsId=24|archivedate=26 September 2010|title=MANAPPURAM FINANCE – Gold Loan | Loan against Gold Ornaments | Loan against Gold Jewellery | Jewel Loan|publisher=Manappuram.com|date=31 March 2010|accessdate=26 August 2010}}</ref> اس دے علاوہ اوہ [[انڈین پریمیئر لیگ]] کرکٹ ٹیم رائل چیلنجرز بنگلورکے برانڈ ایمبیسڈر وی رہے۔ .<ref>{{حوالہ ویب|title=IPL takes a glam beating|url=http://ibnlive.in.com/news/ipl-takes-a-glam-beating/260438-60-119.html|website=ibnlive.in.com|date=23 May 2012|accessdate=29 September 2014|archivedate=29 September 2014|archiveurl=https://archive.today/20140929144326/http://ibnlive.in.com/news/ipl-takes-a-glam-beating/260438-60-119.html}}</ref> پونیت ، بنگلور 5 وچ پریمیر فٹسل وچ وی اک ٹیم دے مالک نيں۔ <ref>[]http://www.goal.com/en-india/news/136/india/2016/07/12/25537222/premier-futsal-kannada-actor-rajkumar-acquires-bengaluru]</ref>
=== پی آر دے آڈیو ===
پونیت میوزک لیبل پی آر دے آڈیو دے بانی تے مالک وی نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://bangaloremirror.indiatimes.com/entertainment/south-masala/puneeths-prk-audio-enters-the-music-market-with-the-film-to-be-out-on-nov-24/articleshow/61757476.cms|title=Puneeth’s PRK Audio enters the music market with the film; to be out on Nov 24|website=Bangalore Mirror|accessdate=4 April 2018}}</ref><ref name="PRK Production"/>
== فلماں دی لسٹ ==
=== بطور چائلٖڈ آرٹسٹ ===
{| class="wikitable" style="font-size:90%"
! style="background:#B0C4DE" |سال
! style="background:#B0C4DE" |فلم
! style="background:#B0C4DE" |کردار
! style="background:#B0C4DE" |نوٹس
|-
|1976
|''پریمڈا کِنکے''
|چائلڈ آرٹسٹ
|
|-
|1977
|''سنادی اَپّنّا''
|چائلڈ آرٹسٹ - اشوک
|
|-
|1979
|تھائگے تھاکا
|چائلڈ آرٹسٹ
|
|-
|1980
|''وسںت گیت''
|شیام
|
|-
| rowspan="2" |1981
|''بھومیگی بندا بھگونت''
|کرشنا
|
|-
|''بھاگیوںت''
|کرشنا
|
|-
| rowspan="2" |1982
|''ہوسا بیلاکُو''
|پُٹُّو
|
|-
|''چلِسُوا مودگالُو''
|رامُو
|فاتح: کرناٹک اسٹیٹ ایوارڈ ۔ بہترین چائلڈ آرٹسٹ
|-
| rowspan="2" |1983
|''بھکت پرہلاد''
|پرہلاد
|
|-
|''ایراڈُ نکشترگلُ''
|راجا
|فاتح: کرناٹک اسٹیٹ ایوارڈ ۔ بہترین چائلڈ آرٹسٹ
|-
|1984
|''یارِوانُو''
|شیام
|
|-
|1985
|''بیٹّد ہُوُّو''
|رامُو
|فاتح: نیشنل فلم ایوارڈ ۔ بہترین چائلڈ آرٹسٹ
|-
|1988
|''شیو مچیڈا کنناپا''
|کنپپا
|
|-
|1989
|''[[پرشُورام]]''
|اَپُّو
|
|}
=== مرکزی کردار ===
{| class="wikitable" style="font-size:90%"
! style="background:#B0C4DE" |سال
! style="background:#B0C4DE" |فلم
! style="background:#B0C4DE" |کردار
! style="background:#B0C4DE" |نوٹ
!ری میک / ہندی ڈب
|-
|2002
|''اَپُّو''
|اَپُّو
|200 دن
|تمل ریمیک: دم (سیلامبرسن)
تیلگو ریمیک: ایڈیٹ ([[روی تیجا]])
|-
|2003
|''اَبھِی''
|اَبھِی
|150 دن
|تیلگو ریمیک: ابھیمنیو (کلیان رام)
|-
| rowspan="2" |2004
|''ویرا کنّاڈِگا''
|مُنّا
|100دن
|تیلگو ریمیک:اندھروالا ([[این ٹی آر جونئیر]])
ہندی ڈب: مسیحا مزدوروں کا
|-
|''مؤریہ''
|منُ
|125 دن
|ماخوذ از تیلگو فلم: امما نانا او تمیلا اممائی (روی تیجا)
ماخوذ از ہالی ووڈ فلم: ڈانس ود می
ہندی ڈب: موریہ
|-
| rowspan="2" |2005
|''آکاش''
|آکاش
|175 دن
|
|-
|''نمم بسوا''
|باسوا
|125 دن
|
|-
|2006
|''اَجے''
|اَجے
|100 دن
|ماخوذ از تیلگو فلم: اوکاڈو ([[مہیش بابو]])
ہندی ڈب: ریٹرن آف تیور
ہندی ریمیک: تیور ([[ارجن کپور]])
|-
| rowspan="2" |2007
|''اَرسُو''
|شِوراج اَرسو
|150 دن
فاتح: فلم فیر ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
|ہندی ڈب: زندہ دل
|-
|''مِلن''
|آکاش
|450دن
فاتح: کرناٹک اسٹیٹ ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
فاتح: سورنا فلم ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
نامزد: فلم فیر ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
ملیالم ڈب کیاگیا <ref>{{cite web|url=http://maja.up-with.com/sandalwood-suddhi-f24/puneeth-rajakumar-in-malayalam-t16488.htm|title=Puneeth Rajakumar In Malayalam!|publisher=Maja.up-with.com|date=|accessdate=2010-08-26|archive-date=2009-09-17|archive-url=https://web.archive.org/web/20090917145520/http://maja.up-with.com/sandalwood-suddhi-f24/puneeth-rajakumar-in-malayalam-t16488.htm|dead-url=yes}}</ref>
|
|-
| rowspan="2" |2008
|''بِںداس''
|شِوُو
|100 دن
پاںڈُگاڈُو دے ناں توں تیلگو وچ ڈب کیتا گیا
|ہندی ڈب: بازی / بنداس
|-
|''وامشی''
|وامشی
|فاتح: ساؤتھ اسکوپ ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
125دن
|ہندی ڈب: میری خاکی
|-
| rowspan="2" |2009
|راج- دی شومین
|مُتُّو راج
|فاتح: ساؤتھ اسکوپ ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
100 دن<ref>{{cite web|url=http://www.sizzlingstar.co.in/forum/viewtopic.php?f=1&t=2160&hilit=raj+the+show+man&start=1485|title=Kannada Film Discussion Forum | • View topic - RAAJ - Appu's Century Streak continues|publisher=Sizzlingstar.co.in|date=|accessdate=2010-08-26|archive-date=2011-07-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20110721154649/http://www.sizzlingstar.co.in/forum/viewtopic.php?f=1&t=2160&hilit=raj+the+show+man&start=1485|dead-url=yes}}</ref>
|ہندی ڈب: ایک اور یودھا
|-
|''رام''
|رام
|175 دن <ref>{{cite web|url=http://www.sizzlingstar.co.in/forum/viewtopic.php?f=1&t=4232&start=255|title=Kannada Film Discussion Forum | • View topic - Raam Box Office|publisher=Sizzlingstar.co.in|date=|accessdate=2010-08-26|archive-date=2011-07-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20110721154755/http://www.sizzlingstar.co.in/forum/viewtopic.php?f=1&t=4232&start=255|dead-url=yes}}</ref>
|ماخوذ از تیلگو فلم: ریڈی ([[رام پوتینینی]])
ماخوذ از ہندی فلم: ریٖڈی ([[سلمان خان]])
ہندی ڈب: آج کا نیا ریڈی
|-
| rowspan="2" |2010
|''پرتھوی''
|پرتھوی کُمار
|100دن<ref>{{cite web|url=http://www.sizzlingstar.co.in/forum/viewtopic.php?f=1&t=3918&start=840|title=Kannada Film Discussion Forum | • View topic - PRITHVI towards 100 Days in PVR|publisher=Sizzlingstar.co.in|date=|accessdate=2010-08-26|archive-date=2011-07-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20110721154337/http://www.sizzlingstar.co.in/forum/viewtopic.php?f=1&t=3918&start=840|dead-url=yes}}</ref> ملیالم میں ڈب کِیا گیا ہے<ref>{{cite web|url=http://www.indiaglitz.com/channels/kannada/article/54785.html|title=‘Prithvi’ to Malayalam - Kannada Movie News|publisher=IndiaGlitz|date=|accessdate=2010-08-26|archive-date=2010-05-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20100507160835/http://www.indiaglitz.com/channels/kannada/article/54785.html|dead-url=yes}}</ref>
|
|-
|''جیکی''
|جانکی رام
|فاتح: کرناٹک اسٹیٹ ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
فاتح: سورنا فلم ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
نامزد: فلم فیر ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
|
|-
| rowspan="2" |2011
|ہوڈو گارو
|پربھو
|فاتح: فلم فیر ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
فاتح: سائی ما ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
|ماخوذ از تمل فلم: نادودیگل (سشی کمار)
|-
|پرماتما
|پرماتما
|
|
|-
| rowspan="2" |2012
|اَنّا بانڈ
|بانڈ روِی
|فاتح: سورنا فلم ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
نامزد: فلم فیر ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
نامزد: سائی ما ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
100دن
|ہندی ڈب: اننا بونڈ
|-
|یارے کوگادلی
|کمار
|نامزد: سورنا فلم ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
|ماخوذ از تمل فلم: پورالی (سشی کمار)
|-
| rowspan="2" |2014
|نندالے
|وکی ویکناٹیش
|
|ہندی ڈب: ڈیشنگ کنڈی
|-
|پاور ***
|بھرت کمار
|نامزد: فلم فیر ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
|ماخوذ از تیلگو فلم: ڈوکاڈو ([[مہیش بابو]])
|-
| rowspan="2" |2015
|مائتھری
|<nowiki>-ازخود-</nowiki>
|دو لسانی کنڑ ملیالم فلم
|ہندی ڈب: مایتھری
|-
|رانا وکرما
|وکرم کمار
|فاتح: فلم فیر ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
فاتح: سائی ما ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
|ہندی ڈب: رانا وکرما
|-
| rowspan="2" |2016
|چکراویو
|لوہیت
|
|ہندی ڈب: چکرویو
|-
|دودمانے ہوجا
|سوریا
|نامزد: فلم فیر ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
نامزد: سائی ما ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
|
|-
| rowspan="2" |2017
|راجکُمار
|سِدّھارتھ
|100دن
فاتح: فلم فیر ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
فاتح: سائی ما ایوارڈ ۔ بہترین اداکار
|ہندی ڈب: ڈیرنگ راجکمار
|-
|انجانی پترا
|وراج
|
|ماخوذ از تمل فلم: پوجائی (وشال)
|-
|2019
|نٹا سروا بھووما
|گجن ڈکشٹ
|
|
|-
|2020
|یوورانتھنا
|یووراج
|فلم بندی زیر تکمیل
|
|}
=== بطور گلوکار ===
{| class="wikitable" style="font-size:90%"
! style="background:#B0C4DE" |سال
! style="background:#B0C4DE" |فلم
! style="background:#B0C4DE" |گیت
|-
|1981
|''بھاگیوںت''
|بانا دارِیالّی سُوریا جاری ہودا
|-
|1982
|''چلِسُوا مودگالُو''
|کانادںتے مایوادنو
|-
| rowspan="2" |1983
|''بھکت پرہلاد''
|ناراینا ہرِ ناراینا
|-
|''ایرادُ نکشاترگالُو''
|ننّا اُدُپُو نِنّادُ نِنّا اُدُپُو ننّادُو
|-
|1985
|''یارِوانُ''
|اَکشاڑے ہارادُوا اؤر کنُوا کنِّگے دیورُو
|-
|1986
|''بیٹّد ہُوُّ''
|بِسِلے ملیّے ایرالی برالی
|-
|1989
|''[[परशुराम (१९८९ चलचित्र)|پرشُورام]]''
|کدرے تپُّو کوںدرے تپُّو
|-
|2002
|''اَپُّو''
|طالِبان اَلّا اَلّا
|-
|2003
|''اَبھِی''
|ماما ماما مجا ماڈُو
|-
| rowspan="3" |2004
|''ویرا کنّاڈِگا''
|نائیرے نائیرے نائینائیرے بابا
|-
|''مؤریہ''
|سِںپل ہاگ ہیلتیں کیلے
|-
|''رشی''
|بںدلُورا بھںداریلّا کیلِ بںڈُو بھںگڈا
|-
| rowspan="2" |2005
|''آکاش''
|ہوڈی ہوڈی ہوڈی ہوڈی ڈولُو ہوڈی
|-
|''نمّا باسوا''
|رُکُّ رُکُّ رُکّمّا
|-
|2007
|''لو کُش''
|ہوتاپّا ہوتُّ سکّاتھُ ہوٹُّ
|-
| rowspan="2" |2008
|''بِںداس''
|بیںگلُورُ مںگلُرُ ییلّے ہودرُو بِںداس
|-
|''وامشی''
|جوتے جوتیّالی پریتی جوتیّالی
|-
|2009
|''رام''
|ہوسا بجانا گانا
|-
|2010
|''جیکی''
|ایڈوٹّاّیتُو
|-
|2010
|''میلاری''
|نمم میلاری
|}
== ایوارڈز تے نامزدگی ==
=== [[قومی فلم اعزازات (بھارت)|قومی فلم ایوارڈ]] ===
{| class="wikitable plainrowheaders" style="table-layout: fixed; margin-right: 0;"
|+ id="380" |
! scope="col" | سال
! scope="col" | نامزد / کم
! scope="col" | ایوارڈ
! scope="col" | نتیجہ
|-
| [[33rd National Film Awards|1985]]
| ''[[Bettada Hoovu|بیٹاڈا ہوو]]''
| [[National Film Award for Best Child Artist|چائلڈ آرٹسٹ]] <ref>{{cite web|title=33rd National Film Awards|url=http://iffi.nic.in/Dff2011/Frm33NFAAward.aspx|publisher=Directorate of Film Festivals|accessdate=30 September 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20140505170442/http://iffi.nic.in/Dff2011/Frm33NFAAward.aspx|archive-date=5 May 2014|url-status=dead|df=dmy-all}}</ref>
| class="yes table-yes2" style="background: #99FF99; color: black; vertical-align: middle; text-align: center;" | جِتیا
|}
=== کرناٹک اسٹیٹ فلم ایوارڈ ===
{{awards table}}
|-
|1982–83
|''[[Chalisuva Modagalu]]''
|[[Karnataka State Film Award for Best Child Actor (Male)|Best Child Actor]]
|{{won}}
|-
|1983–84
|''[[Eradu Nakshatragalu]]''
|[[Karnataka State Film Award for Best Child Actor (Male)|Best Child Actor]]
|{{won}}
|-
|2007–08
|''[[Milana]]''
|[[Karnataka State Film Award for Best Actor|Best Actor]]
|{{won}}
|-
|2010–11
|''[[Jackie (2010 film)|Jackie]]''
|[[Karnataka State Film Award for Best Actor|Best Actor]]
|{{won}}
|-
{{end}}
=== ساؤتھ انڈین انٹرنیشنل مووی ایوارڈ ===
{{awards table}}
|-
|[[1st South Indian International Movie Awards|2011]]
| ''[[Hudugaru]]''
| [[South Indian International Movie Awards|Best Actor]]
|{{won}}
|-
|[[2nd South Indian International Movie Awards|2012]]
|''[[Anna Bond]]''
|[[South Indian International Movie Awards|Best Actor]]
|{{nom}}
|-
|[[3rd South Indian International Movie Awards|2013]]
|''[[Yaare Koogadali]]''
|[[Award|Youth Icon of South Indian Cinema (male)]]<ref>{{cite web|url=http://www.siima.in/winners-2013.php|title=SIIMA 2013 Awards|publisher=[[South Indian International Movie Awards]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140917171749/http://siima.in/winners-2013.php|archivedate=17 September 2014|url-status=dead|df=dmy-all}}</ref>
|{{won}}
|-
|[[5th South Indian International Movie Awards|2016]]
|''[[Rana Vikrama]]''
|[[South Indian International Movie Awards|Best Actor]]
|{{won}}
|-
|[[6th South Indian International Movie Awards|2017]]
|''[[Doddmane Hudga]]''
|[[South Indian International Movie Awards|Best Actor]]
|{{nom}}
|-
|[[7th South Indian International Movie Awards|2018]]
|''[[Raajakumara]]''
|[[South Indian International Movie Awards|Best Actor]]
|{{won}}
|-
|}
=== فلم فیئر ایوارڈز ساؤتھ ===
{{awards table}}
|-
|1985
|''[[Bettada Hoovu]]''
|[[Filmfare Special Award – South|Filmfare Best Child Actor]]<ref>Refer watch hotstar Tamil 63rd Filmfare awards episode red carpet puneet rajkumar told in 1986 I won best child actor award from filmfare Chennai at shanmugananda hall</ref>
|{{won}}
|-
|[[54th Filmfare Awards South|2007]]
|''[[Arasu (2007 film)|Arasu]]''
|[[Filmfare Award for Best Actor – Kannada|Best Actor]]
|{{won}}
|-
|[[59th Filmfare Awards South|2011]]
|''[[Hudugaru]]''
|[[Filmfare Award for Best Actor – Kannada|Best Actor]]
|{{won}}
|-
|[[60th Filmfare Awards South|2012]]
|''[[Anna Bond]]''
|[[Filmfare Award for Best Actor – Kannada|Best Actor]]
|{{nom}}
|-
|[[62nd Filmfare Awards South|2014]]
|''[[Power (2014 Kannada film)|Power]]''
|[[Filmfare Award for Best Actor – Kannada|Best Actor]]
|{{nom}}
|-
|[[63rd Filmfare Awards South|2015]]
|''[[Rana Vikrama]]''
|[[Filmfare Award for Best Actor – Kannada|Best Actor]]
|{{won}}
|-
|[[64th Filmfare Awards South|2016]]
|''[[Doddmane Hudga]]''
|[[Filmfare Award for Best Actor – Kannada|Best Actor]]
|{{nom}}
|-
|[[65th Filmfare Awards South|2017]]
|''[[Raajakumara]]''
|[[Filmfare Award for Best Actor – Kannada|Best Actor]]
|{{won}}
{{end}}
*
* 2016 : بہترین پلے بیک گلوکار۔ مرد - ''رن انتونی'' ۔ 'جھنک جھنک' دے لئی نامزد
* 2014 : بہترین پلے بیک گلوکار۔ مرد - ''پتے ***'' – 'گروورا سنگے' دے لئی نامزد
=== سوورنا فلم ایوارڈ ===
کنڑا ٹیلی ویژن چینل ''ایشیا بیٹ سوورن'' نے '''سوورنا فلم ایوارڈز''' پیش '''کیتے''' نيں ، تاکہ کناڈا سنیما وچ فنکاراں دا اعزاز حاصل کرن۔ ایہ ایوارڈ 2008 وچ قائم کیتا گیا تھا۔{| class="wikitable" width=100%
|-
! width=5%|Year
! width=40%| Nominated work
! width=40%| Category
! width=10%| Result
|-
| style="text-align:center;"| 2008
| style="text-align: center;"|''[[Milana]]''
| style="text-align: center;" |[[Suvarna Film Awards#Best Actor|Best Actor]]
| {{won}}
|-
| style="text-align:center;"|2010
| style="text-align: center;"|''[[Jackie (2010 film)|Jackie]]''
| style="text-align: center;" |[[Suvarna Film Awards#Best Actor|Best Actor]]
| {{won}}
|-
| style="text-align:center;"|2013
| style="text-align: center;"|''[[Anna Bond]]''
| style="text-align: center;" |[[Suvarna Film Awards#Favorite Hero|Favorite Hero]]
| {{won}}
{{end}}
=== ساؤتھ اسکوپ ایوارڈ ===
'''بہترین اداکار دے لئی جنوبی سکوپ ایوارڈ''' دی طرف توں پیش کيتے گئے نيں ''Southscope'' ، اک بھارتی دی بنیاد پر، ماہانہ، انگریزی بولی وچ فلم جنوبی بھارتی فلماں اُتے مرکوز اے جس میگزین ایوارڈز 2008 وچ قائم کیتا گیا سی اے .{| class="wikitable" width=100%
|-
! width=5%|Year
! width=40%| Nominated work
! width=40%| Category
! width=10%| Result
|-
| style="text-align:center;"|2008
| style="text-align: center;"|''[[Vamshi (film)|Vamshi]]''
| style="text-align: center;" |[[Southscope#Best Actor|Best Actor]]
| {{won}}
|-
| style="text-align:center;"|2009
| style="text-align: center;"|''[[Raaj – The Showman]]''
| style="text-align: center;" |[[Southscope#Best Actor|Best Actor]]<ref>{{cite web|title=Manasaare sweeps Lux South Scope Awards|url=http://www.sify.com/movies/manasaare-sweeps-lux-south-scope-awards-imagegallery-kannada-kjwpGJihgfgsi.html|website=Sify|accessdate=30 September 2015}}</ref>
| {{won}}
{{end}}
==== آئی ایف اے اتسوام ====
* 2017 : بہترین پلے بیک گلوکار۔ مرد - ''نینا نینا پریما کتھے'' - نامزد 'مدھوو منجی'
* 2017 : بہترین پلے بیک گلوکار۔ مرد۔ ''رن اینٹونی'' ۔ 'جھنک جھنک' دے لئی نامزد
; دوسرے ایوارڈ
* 2010: بہترین اداکار ''جیکی کے'' لئے اودئے فلم ایوارڈ
* 2015: بہترین گلوکار دے لئی زی میوزک ایوارڈ - "ادھیکشا"
* 2016: مرچی میوزک ایوارڈز ساؤتھ - سینسیشنل گلوگار آف دتی ایئر ، 2015
* 2018: بہترین اداکارہ مرد - راجاکماریا دے لئی زی کنناڈا ہیممیا کناڈیگا ایوارڈ
* 2018: لیوک ریڈرز چوائس ایوارڈ برائے بہترین اداکارہ مرد - راجاکماریا
* 2019: نامزد Best بہترین اداکار- راجاکماریا دے لئی ٹی ایس آر نیشنل فلم ایوارڈ
== حوالے ==
{{حوالے|30em}}
== باہرلے جوڑ ==
* {{فیس بک|PuneethRajkumar}}
* {{ٹویٹر|PuneethRajkumar}}
* {{انسٹاگرام|puneethrajkumar.official}}
* {{آئی ایم ڈی بی ناں|4272017}}
[[گٹھ:اکیہويں صدی دے مرد گلوکار]]
[[گٹھ:ویہويں صدی دے مرد گلوکار]]
[[گٹھ:اکیہويں صدی دے بھارتی گلوکار]]
[[گٹھ:ویہويں صدی دے ہندوستانی گلوکار]]
[[گٹھ:بھارتی فلمی پیشکار]]
[[گٹھ:بھارتی مرد فلمی گلوکار]]
[[گٹھ:بھارتی مرد صوتی اداکار]]
[[گٹھ:بھارتی مرد ٹیلی ویژن اداکار]]
[[گٹھ:بھارتی مرد فلمی اداکار]]
[[گٹھ:کنڑا سنیما دے مرد اداکار]]
[[گٹھ:بنگلور دے مرد اداکار]]
[[گٹھ:کنڑا پس پردہ دے گلوکار]]
[[گٹھ:بھارت دے ٹیلی ویژن پیش کنندگان]]
[[گٹھ:اکیہويں صدی دے بھارتی مرد اداکار]]
[[گٹھ:ویہويں صدی دے بھارتی مرد اداکار]]
[[گٹھ:زندہ شخصیتاں]]
[[گٹھ:1975 دے جم]]
[[گٹھ:۱۹۷۵ دے جم]]
[[گٹھ:جم 1975]]
[[گٹھ:بھارتی فلمی گلوکار]]
[[گٹھ:زندہ لوک]]
boplk9x6orzby1wffmm1etsnlj4wsjb
یوسف پٹھان
0
84370
706745
699849
2026-05-01T21:26:46Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706745
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox cricketer
| name = یوسف پٹھان
| image = Yusuf Pathan.jpg
| fullname = Yusuf Khan Pathan
| birth_date = {{تریخ پیدائش تے عمر|1982|11|17|df=yes}}
| birth_place = [[وڈودرا]]، [[گجرات (بھارت)]]، India
| nickname =
| heightm = 1.85
| batting = Right-handed
| bowling = Right arm [[off spin|off break]]
| role = [[All-rounder]]
| family = [[عرفان پٹھان]] (brother)<br />Afreen Khan (wife)
| country = India
| international = true
| testdebutdate =
| testdebutyear =
| testdebutagainst =
| testcap =
| lasttestdate =
| lasttestyear =
| lasttestagainst =
| odidebutdate = 10 جون
| odidebutyear = 2008
| odidebutagainst = Pakistan
| odicap = 172
| lastodidate = 18 مارچ
| lastodiyear = 2012
| lastodiagainst = Pakistan
| odishirt = 28
| oneT20I =
| T20Idebutdate = 24 ستمبر
| T20Idebutyear = 2007
| T20Idebutagainst = Pakistan
| T20Icap = 18
| lastT20Idate = 30 مارچ
| lastT20Iyear = 2012
| lastT20Iagainst = South Africa
| T20Ishirt = 28
| club1 = [[Baroda cricket team|Baroda]]
| year1 = 2001/02–present
| clubnumber1 =
| club2 = [[Rajasthan Royals]]
| year2 = 2008–2010
| clubnumber2 = 28
| club3 = [[کولکاتا نائٹ رائیڈرز]]
| year3 = 2011–2017
| clubnumber3 = 24
| club4 = [[Sunrisers Hyderabad]]
| year4 = 2018-present
| clubnumber4 = 17
| columns = 4
| column1 = [[اک روزہ بین الاقوامی]]
| column2 = [[فرسٹ کلاس کرکٹ]]
| column3 = [[لسٹ اے کرکٹ]]
| column4 = [[ٹوئنٹی20 بین الاقوامی]]
| matches1 = 57
| matches2 = 92
| matches3 = 191
| matches4 = 22
| runs1 = 810
| runs2 = 4,572
| runs3 = 4,592
| runs4 = 236
| bat avg1 = 27.00
| bat avg2 = 35.44
| bat avg3 = 34.01
| bat avg4 = 18.15
| 100s/50s1 = 2/3
| 100s/50s2 = 11/19
| 100s/50s3 = 9/26
| 100s/50s4 = 0/0
| top score1 = 123*
| top score2 = 210*
| top score3 = 148
| top score4 = 37*
| deliveries1 = 1,490
| deliveries2 = 13,012
| deliveries3 = 5,902
| deliveries4 = 305
| wickets1 = 33
| wickets2 = 196
| wickets3 = 119
| wickets4 = 13
| bowl avg1 = 41.36
| bowl avg2 = 32.18
| bowl avg3 = 42.47
| bowl avg4 = 33.69
| fivefor1 = 0
| fivefor2 = 14
| fivefor3 = 2
| fivefor4 = 0
| tenfor1 = n/a
| tenfor2 = 2
| tenfor3 = n/a
| tenfor4 = n/a
| best bowling1 = 3/49
| best bowling2 = 6/40
| best bowling3 = 5/52
| best bowling4 = 2/22
| catches/stumpings1 = 17/–
| catches/stumpings2 = 78/–
| catches/stumpings3 = 81/–
| catches/stumpings4 = 9/–
| source = http://www.espncricinfo.com/india/content/player/32498.html ESPNCricinfo
| date = 30 مارچ
| year = 2019
}}
'''یوسف پٹھان''' {{ہور ناں|انگریزی=Yusuf Pathan}} (ولادت: 17 نومبر 1982ء) [[بھارتی قوم|بھارت]] دے [[کرکٹر]] نيں۔ اوہ بین الاقوامی سطح اُتے کھیل چکے نيں تے [[بھارتی کرکٹ ٹیم]] دا حصہ رہ چکے نيں۔ انہاں نے اپنے کرکٹ کیرئر دا آغاز 2001ء/02ء وچ [[فرسٹ کلاس کرکٹ]] وچ کیہ سی۔ اوہ سجے ہاتھکے [[بلے باز]] نيں تے سجے ہتھ دے آف بریک گیند باز نيں۔ انہاں دے چھوٹے بھائی [[عرفان پٹھان]] اک زمانہ وچ بہت معروف تے کامیاب کرکٹ کھلاڑی رہ چکے نيں تے اوہ وی اک طویل عرصہ تک بھارتی ٹیم وچ بطور آل راونڈر کھیل چکے نيں۔<ref>{{cite news|url=http://www.wisdenindia.com/cricket-news/yusuf-dismissal-divides-opinion/62480|title=Yusuf dismissal divides opinion|publisher=Wisden India|date=15 مئی 2013}}</ref>
== ذاتی زندگی ==
یوسف پٹھان دی ولادت [[وڈودرا]]، [[گجرات (بھارت)|گجرات]] وچ اک [[گجراتی قوم|گجراتی]] [[پٹھان]] خاندان وچ ہوئی۔<ref name="Alikuzai2013">{{cite book|last=Alikuzai|first=Hamid Wahed|title=A Concise History of Afghanistan in 25 Volumes|date=اکتوبر 2013|publisher=Trafford Publishing|isbn=978-1-4907-1441-7|page=607|quote=Cricket is larjjely a legacy of British rule in Pakistan and India, and many Pashtuns have become prominent participants, such as Shahid Afridi, Imran Khan and Irfan Pathan.}}</ref><ref>{{cite news|location=[[وڈودرا]]|quote=Pathan said, "As a Gujarati I am delighted to get this award and feel proud."|url=http://post.jagran.com/munaf-yusuf-presented-eklavya-award-after-14-months-delay-1338999934|title=Munaf, Yusuf presented Eklavya award after 14 months' delay|date=6 جون 2012|publisher=[[Dainik Jagran]]|accessdate=2019-12-11|archivedate=2018-02-21|archiveurl=https://web.archive.org/web/20180221100548/http://post.jagran.com/munaf-yusuf-presented-eklavya-award-after-14-months-delay-1338999934}}</ref> اوہ مشہور کرکٹ کھلاڑی تے ہر فن مولا کھلاڑی [[عرفان پٹھان]] دے وڈے بھائی نيں۔ یوسف دی شادی ممبئی اک فیزیو تھیرپسٹ آفرین توں ہوئی تے 17 اپریل 2014ء نوں انہاں دے ایتھے اک لڑکے دی ولادت ہ۔وئی<ref>{{cite news|url= http://www.mid-day.com/articles/ipl-7-i-will-dedicate-an-innings-to-my-newborn-son-says-yusuf-pathan/15237095|title= I will dedicate an innings to my newborn son, says Yusuf Pathan|publisher= Mid-Day|date= 18 اپریل 2014|accessdate= 2019-12-11|archivedate= 2017-08-26|archiveurl= https://web.archive.org/web/20170826154044/http://www.mid-day.com/articles/ipl-7-i-will-dedicate-an-innings-to-my-newborn-son-says-yusuf-pathan/15237095}}</ref>
== کیرئر ==
دیودھر ٹرافی 2007ء تے انٹر اسٹیٹ ڈومیسٹک ٹی20 وچ بہترین کارکردگی دے باعث یوسف پٹھان نوں [[آئی سی سی عالمی ٹوئنٹی20]] دے لئی بھارتی ٹیم وچ شامل کیتا گیا سی۔ ایہ عالمی کپ 2007ء وچ جنوبی افریقا وچ منعقد ہويا سی۔ یوسف پٹھان نوں پاکستان دے خلاف فائنل وچ پہلا مقابلہ کھیلنے دا موقع ملیا سی۔ انہاں نے اس مقابلہ وچ بلے بازی دی 15 رن بنائے۔<ref>{{cite news
| url = http://in.sports.yahoo.com/070808/139/6j6yj.html
| title = Lalchand Rajput appointed manager for Twenty20 World Cup
| accessdate = 2019-12-11
| archivedate = 2007-08-23
| archiveurl = https://web.archive.org/web/20070823145613/http://in.sports.yahoo.com/070808/139/6j6yj.html
}}</ref>
ان دا آئی پی ایل دا کیرئر شاندار رہیا۔ انہاں نے [[راجستھان رائلز]] دے لئی بہترین کھیل دا مظاہرہ کیتا تے ٹیم دی جیت وچ انہاں دا کلیدی کردار سی۔ آئی پی ایل دے بعد انہاں نوں بھارتی ٹیم وچ شامل کیتا گیا تے اوہ کتپلائی کپ تے ایشیا کپ وچ کھیلے۔ انہاں نوں زیادہ بلے بازی کرنے دا موقع نئيں ملیا تے بلے یا گیند توں کچھ کمال نئيں کر پائے۔ نتیجتا انہاں نوں ٹیم توں باہر کر دتا گیا۔ اس دے بعد انہاں نے گھریلو کرکٹ وچ شاندار کھیل دا مظاہرہ کیتا تے انگلینڈ دے خلاف انہاں نوں بھارتی ٹیم وچ کھیلنے دا موقع ملا۔ انہاں نے اس موقع دا فائدہ اٹھایا تے اپنے 26واں یوم پیدائش دے موقع اُتے [[اندور]] وچ انگلینڈ دے خلاف محض 29 گینداں اُتے اپنی نصف سنچری مکمل کيتی۔
== حوالے ==
{{حوالے}}
[[گٹھ:1982 دے جم]]
[[گٹھ:زندہ شخصیتاں]]
[[گٹھ:بھارت دے کرکٹ کھلاڑی]]
[[گٹھ:بھارتی اک روزہ کرکٹ کھلاڑی]]
[[گٹھ:بھارتی سنی مسلمان]]
[[گٹھ:پشتون نژاد بھارتی شخصیتاں]]
[[گٹھ:راجستھان رائلز کرکٹ کھلاڑی]]
[[گٹھ:کرکٹ عالمی کپ 2011 دے کھلاڑی]]
[[گٹھ:گجرات (بھارت) دیاں شخصیتاں]]
[[گٹھ:گجراتی شخصیتاں]]
dupnu775txlyu9t7o6jv9xl29iwnzfr
پہلی جنگ عظیم وچ ہلاکتاں
0
90149
706721
699391
2026-05-01T13:41:38Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 2 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706721
wikitext
text/x-wiki
[[فائل:British wounded Bernafay Wood 19 July 1916.jpg|thumb| برطانوی تے جرمن زخمی ، برنفے ووڈ ، 19 جولائی 1916۔ [[ارنسٹ بروکس (فوٹو گرافر)|ارنسٹ بروکس دی]] تصویر۔ ]]
[[پہلی جنگ عظیم|پہلی جنگ عظیم وچ ]] [[فوج|فوجی]] تے عام شہریاں دی ہلاکتاں دی کل تعداد لگ بھگ 40 ملین تھی: تخمینے 15 توں 22 ملین دے لگ بھگ اموات دے نيں <ref>https://www.britannica.com/event/World-War-I/Killed-wounded-and-missing</ref> تے تقریبا 23 ملین زخمی فوجی اہلکار ، اسنوں انسانی تریخ دے [[ہلاکتاں دی تعداد دے مطابق جنگاں تے انسانیت دے آفات دی لسٹ|مہلک تنازعات]] وچ شامل کردے نيں۔
ہلاکتاں دی کل تعداد وچ 9 توں 11 ملین فوجی اہلکار شامل نيں۔ شہریاں دی ہلاکتاں دی تعداد تقریبا 6 توں 13 ملین سی۔ <ref>https://www.britannica.com/event/World-War-I/Killed-wounded-and-missing</ref><ref>[https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses International Encyclopedia of the First World War: War Losses]</ref> [[تفاہم مثلث|ٹرپل اینٹینٹ]] (جسنوں [[پہلی جنگ عظیم دے اتحادی|اتحادیاں دے]] ناں توں وی جانیا جاندا اے ) نے لگ بھگ 6 ملین فوجی اہلکار کھوئے جدوں کہ [[مرکزی طاقتاں|مرکزی طاقتاں]] نے تقریبا 4 ملین دا نقصان کيتا۔ گھٹ توں گھٹ 2 ملین بیماریاں توں مر گئے تے 6 ملین لاپتہ ، گمنام ہوئے گئے۔ اس مضمون وچ سرکاری شائع شدہ ذرائع دی بنیاد اُتے متحارب طاقتاں دے جانی نقصان دی لسٹ دتی گئی اے۔
پہلی جنگ عظیم وچ تقریبا دوتہائی فوجی اموات لڑائی وچ ہوئیاں سن ، انہاں تنازعات دے برعکس جو انیہويں صدی وچ رونما ہوئے سن جدوں اکثریت اموات بیماری دی وجہ توں ہوئی سی۔ بہر حال ، بیماری جس وچ [[ہسپانوی فلو|1918 وچ فلو دی وبائی]] اموات تے [[جنگی قیدی|جنگی قیدی دی حیثیت سے]] اموات شامل نيں، ہن وی تمام لڑائیاں دی وجہ توں فوجی ہلاکتاں دا تقریبا اک تہائی اے۔
== حادّاتی اعدادوشمار دی درجہ بندی ==
[[فائل:Douaumont ossuary3.jpg|thumb| ڈائومونٹ فرانسیسی فوجی قبرستان ڈاؤومونٹ اوسوری توں ، جس وچ فرانسیسی تے جرمنی دے فوجیاں دی باقیات نيں جو 1916 وچ [[ورڈن دی لڑائی|ورڈن دی جنگ دے]] دوران ہلاک ہوئے سن ۔ ]]
پہلی جنگ عظیم دے اموات دے اعدادوشمار بہت حد تک مختلف نيں۔ کل اموات دا تخمینہ 9 ملین توں لے کے 15 ملین تک اے ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://necrometrics.com/20c5m.htm|title=Twentieth Century Atlas – Death Tolls|website=necrometrics.com|accessdate=14 April 2018}}</ref> سرکاری ذرائع وچ فوجی ہلاکتاں دی اطلاع تمام اموات دی وجہ توں اموات دی لسٹ وچ دسی گئی اے ، جنہاں وچ تخمینی طور اُتے 7 توں 8 ملین لڑائی توں متعلق اموات (جنگ وچ ہلاک زخماں توں ہلاک ) تے [[جنگی قیدی|جنگ دے قیدیاں]] دی حادثات تے بیماری توں اموات دی وجہ توں دو توں تن ملین فوجی اموات وی شامل نيں۔ سرکاری رپورٹاں وچ اموات دے اعدادوشمار دی لسٹ امریکا تے برطانیہ نے شائع دی سی۔ <ref>Military Casualties – World War – Estimated. Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924</ref><ref>The War Office, Statistics of the Military Effort of the British Empire During the Great War 1914–1920</ref> 1920 دی دہائی دے دوران شائع ہونے والے ایہ ثانوی ذرائع ، [[پہلی جنگ عظیم]] وچ ہلاکتاں دی لسٹ دے حوالے توں کم کرنے والے اعداد و شمار دا ذریعہ نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.firstworldwar.com/features/casualties.htm|title=Military Casualties of World War One|accessdate=2 May 2015}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.pbs.org/greatwar/resources/casdeath_pop.html|title=World War One Casualty and death tables|archiveurl=https://web.archive.org/web/20161016014336/http://www.pbs.org/greatwar/resources/casdeath_pop.html|archivedate=16 October 2016|accessdate=2 May 2015}}</ref><ref name="EPFW">The European Powers in the First World War: An Encyclopedia Spencer C. Tucker Garland Publishing, New York 1999 {{آئی ایس بی این|978-0815333517}}</ref><ref name="Ellis 2001 269 70">John Ellis, The World War I Databook, Aurum Press, 2001, {{آئی ایس بی این|1-85410-766-6}} pp. 269–70</ref><ref name="World War I 2010 Page 219">World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref> ایہ مضمون سرکاری حکومت [[ریاستہائے متحدہ امریکا]] تے [[برطانیہ]] دے نال نال [[فرانس]] ، [[اٹلی]] ، [[بیلجیم]] ، [[جرمنی]] ، [[آسٹریا]] تے [[روس]] دی اطلاعات وچ شائع ہونے والے ہلاکتاں دے اعدادوشمار دا خلاصہ کردا اے۔ حالے حال ہی وچ [[دولت مشترکہ جنگ قبراں کمیشن|دولت مشترکہ جنگ قبراں کمیشن]] (سی ڈبلیو جی سی) دی تحقیق نے برطانیہ تے اس دے اتحادیاں دے فوجی ہلاکتاں دے اعدادوشمار اُتے نظر ثانی دی اے۔ انہاں وچ جنگی تھیٹراں تے افریقی ، مشرق وسطی تے [[چینی لیبر کور|چین]] توں بھرتی شہریاں دے باہر فوجی جنگی مردہ اہلکاراں دی لسٹ وچ شامل نيں جنہاں نے جنگی تھیٹراں وچ رسد تے خدمات دی مدد فراہم کيتی۔ <ref name="CWGCAR">{{حوالہ ویب|title=Commonwealth War Graves Commission Annual Report 2014–2015 p. 38|url=https://issuu.com/wargravescommission/docs/ar_2014-2015?e=4065448/31764375|website=Commonwealth War Graves Commission|accessdate=24 May 2016|archivedate=10 October 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20171010075358/https://issuu.com/wargravescommission/docs/ar_2014-2015?e=4065448/31764375}}Figures include identified burials and those commemorated by name on memorials</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.greatwar.co.uk/ypres-salient/cemetery-lijssenthoek.htm|title=World Lijssenthoek Military Cemetery, Poperinge, Ypres Salient Battlefields, Belgium (The Chinese Labour Corps was used to clear battlefields, dig graves, trenches and carry out other such tasks which were often difficult and dangerous.)|accessdate=2 May 2015}}</ref><ref name="MOMBASA AFRICAN MEMORIAL">{{حوالہ ویب|url=http://www.cwgc.org/find-a-cemetery/cemetery/4007267/MOMBASA%20AFRICAN%20MEMORIAL|title=Mombasa African Memorial (The non-combatant porters, stevedores and followers of the Military Labour Corps 600,000. Almost 50,000 of these men were lost, killed in action died of sickness or wounds)|accessdate=26 April 2015}}</ref><ref name="The Long, Long Trail is a personal website written by Chris Baker">{{حوالہ ویب|last=The Long, Long Trail is a personal website written by Chris Baker|url=http://www.1914-1918.net/labour.htm|title=The Labour Corps of 1917–1918|date=26 April 2015|accessdate=26 April 2015|تاريخ-الأرشيف=16 February 2014|مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20140216100840/http://1914-1918.net/labour.htm|url-status=dead}}</ref><ref name="skycitygallery.com">{{حوالہ ویب|url=http://www.skycitygallery.com/japan/wwi_chinese_1.pdf|title=The Chinese Labour Corps at the Western Front (In all, nearly 2,000 men from the Chinese Labour Corps died during the First World War, some as a direct result of enemy action, or of wounds received in the course of their duties but many more in the influenza epidemic that swept Europe in 1918–19|accessdate=26 April 2015}}</ref> یورپ توں باہر بھرتی ہونے والے انہاں امدادی اہلکاراں دی ہلاکتاں وچ پہلے برطانوی جنگ وچ ہلاک ہونے والےآں وچ شامل نئيں کيتا گیا سی ، اُتے برطانوی جزیراں توں بھرتی ہونے والی لیبر کور دی ہلاکتاں وچ 1921 وچ شائع ہونے والی برطانوی جنگ وچ ہلاک ہونے والےآں دی لسٹ وچ شامل سن ۔ <ref name="familysearch.org">{{حوالہ ویب|url=https://familysearch.org/search/catalog/292837?availability=Family%20History%20Library|title=Soldiers died in the great war, 1914–1919, London : Her Majesty's Stationery Office, 1920–1921, 80 pts. in 17 v (pt. 80. Labour corps, Royal army ordnance corps, veterinary corps and pay corps, Channel Isles militia, corps of army schoolmasters, military mounted police, military foot police)|accessdate=21 November 2014}}</ref> ہر قوم دے ذریعہ ہلاکتاں نوں ریکارڈ کرنے تے درجہ بندی کرنے دے لئی جو طریقہ کار استعمال کيتا گیا اوہ یکساں نئيں سی ، حادثے دے اعدادوشمار توں متعلق اک عمومی انتباہ ایہ اے کہ انھاں ہر صورت وچ موازنہ نئيں سمجھیا جاسکدا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses|title=International Encyclopedia of the First World War, Antoine Prost, War Losses|accessdate=2 May 2015}}</ref> پہلی جنگ عظیم وچ شہری ہلاکتاں "تخمینہ لگیانا مؤثر نيں" مائیکل کلڈفیلٹر دے مطابق جنہاں دا کہنا اے کہ "عام طور اُتے غیر جنگی اموات دی قبولیت دا اعداد و شمار 6.5 ملین نيں ۔ " <ref name="Clodfelter, Michael 2002 Page 479">Clodfelter, Michael (2002). Warfare and Armed Conflicts – A Statistical Reference to Casualty and Other Figures, 1500–2000 2nd Ed.. {{آئی ایس بی این|978-0-7864-1204-4}}. p. 479</ref>
== 1914–18 دی سرحداں اُتے ہلاکتاں ==
{{وسط|('' 'جب کسی ملک وچ اموات دی تعداد دا تنازعہ ہُندا اے تاں ، جنگ وچ ہونے والے نقصانات دی اک حد دتی جاندی اے ' '))}}{{وسط|('' 'ذرائع تے اعدادوشمار دی تفصیلات نوں فوٹ نوٹ وچ فراہم کیہ گیا اے ')}}
{| class="wikitable sortable" style="text-align: right;width: 90%;"
|- valign=top
! قوم
! scope="col" data-sort-type="number"| آبادی(ملین وچ )
! scope="col" data-sort-type="number"| جنگ وچ ہونے والی اموات تے کارروائی وچ لاپتہ (کل فوجی اموات وچ شامل نيں)
! scope="col" data-sort-type="number"| کل فوجی اموات (تمام اسباب سے)
! scope="col" data-sort-type="number"| شہری اموات (فوجی کارروائی تے انسانیت دے خلاف جرائم)
! scope="col" data-sort-type="number"| شہری اموات وچ اضافہ (غذائی قلت تے بیماری [[انفلوئنزا وبا ]] نوں چھڈ کے)
! scope="col" data-sort-type="number"| کل اموات
! scope="col" data-sort-type="number"| اموات آبادی دا کا٪
! scope="col" data-sort-type="number"| فوجی زخمی
|-
! colspan=9 style="text-align:center;background:#B0C4DE" | [[پہلی جنگ عظیم دے اتحادی ]]
|-
| align=left | {{flag|Australia}} {{Ref|Australia|b}}
| 5.0
| 61,527<ref name="awm.gov.au">[http://www.awm.gov.au/encyclopedia/war_casualties Deaths as a result of service with Australian units]</ref>
| 59,330<ref name="vlib.us">{{cite web |url=https://archive.org/details/statisticsofmili00grea |title=Statistics of the military effort of the British Empire during the Great War, 1914–1920 |last=Great Britain. War Office |date=14 April 2018 |publisher=London H.M. Stationery Off |accessdate=14 April 2018 |via=Internet Archive}}</ref><br />to 62,149<ref name="CWGCAR" />
|
|
| 59,330<br />سے 62,149
| 1.19% <br /> توں 1.24%
| 152,171<ref name="vlib.us" /><!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flag|Canada|1868}} {{Ref|Canada|d}}
| 7.2
| 56,638<ref name="statcan.gc.ca">{{cite web |url=http://www65.statcan.gc.ca/acyb02/1947/acyb02_19471126002-eng.htm |title=Canada Year Book (CYB) Historical Collection |first=Statistics |last=Canada |website=www65.statcan.gc.ca |date=31 March 2008 |accessdate=14 April 2018}}</ref>
| 56,639<ref name="vlib.us" /><br /> توں 64,996<ref name="CWGCAR" /> || 1,963<ref name="Halifax Explosion Remembrance Book">{{Cite web |url=https://novascotia.ca/archives/remembrance/ |title=Website Update – Nova Scotia Archives |website=novascotia.ca |accessdate=14 April 2018}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.warmuseum.ca/firstworldwar/history/life-at-home-during-the-war/wartime-tragedies/the-halifax-explosion |title=Wartime Tragedies – The Halifax Explosion – Canada and the First World War |website=Canada and the First World War |accessdate=14 April 2018}}</ref>
|
| 58,639<br /> توں 66,996
| {{#expr: 58639 / 7.2 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 66996 / 7.2 / 10000 round 2}}%
| 149,732<ref name="vlib.us" /> <!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry|British Raj}} {{Ref|India|g}}
| 315.1
| 64,449<ref name="vlib.us" />
| 64,449<ref name="vlib.us" /> <br /> توں 73,905<ref name="CWGCAR" />
|
|
| 64,449<br /> توں 73,905
| {{#expr: 66449 / 315.1 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 73895 / 315.1 / 10000 round 2}}%
| 69,214<ref name="vlib.us" /><!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry|Dominion of New Zealand}} {{Ref|NZ|l}}
| 1.1
| 18,166<ref name="Auckland War Memorial Museum">{{cite web |url=http://www.aucklandmuseum.com/visit/our-galleries/top-floor/world-war-1-sanctuary |title=Auckland War Memorial Museum |website=aucklandmuseum.com |accessdate=14 April 2018 |archive-date=25 January 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190125041700/http://www.aucklandmuseum.com/visit/our-galleries/top-floor/world-war-1-sanctuary |dead-url=yes }}</ref>
| 16,711<ref name="vlib.us" /><br /> توں 18,060<ref name="CWGCAR" />
|
|
| 16,711<br /> توں 18,060
| {{#expr: 16711 / 1.1 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 18053 / 1.1 / 10000 round 2}}%
| 41,317<ref name="vlib.us" /><!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry|Dominion of Newfoundland}} {{Ref|Newf|m}}
| 0.2
| 1,204<ref name="vlib.us" />
| 1,204<ref name="vlib.us" /><br /> توں 1,570<br /><ref name="journals.hil.unb.ca">{{cite web |url=http://journals.hil.unb.ca/index.php/NFLDS/index |title=Newfoundland and Labrador Studies |website=journals.hil.unb.ca |accessdate=14 April 2018}}</ref>(included with UK)
|
|
| 1,204<br /> توں 1,570
| {{#expr: 1204 / 0.2 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 1570 / 0.2 / 10000 round 2}}%
| 2,314<ref name="vlib.us" /><!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry|Union of South Africa|1912}} {{Ref|SouthAfrica|r}}
| 6.0
| 7,121<ref name="vlib.us" />
| 7,121<ref name="vlib.us" /><br /> توں 9,726<ref name="CWGCAR" />
|
|
| 7,121<br /> توں 9,726
| {{#expr: 7121 / 6.0 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 9726 / 6.0 / 10000 round 2}}%
| 12,029<ref name="vlib.us" /> <!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{ubl|{{flagcountry|United Kingdom of Great Britain and Ireland}}|(اور کالونیاں) {{Ref|UK|s}} }}
| 45.4
| 744,000{{Ref|new|s1}}
| 744,000{{Ref|new|s1}}
<br /> توں 887,858<br /><ref name="CWGCAR" />
| 16,829<ref name="vlib.us" />
<ref name="Gilbert, Martin 1994">Gilbert, Martin (1994). Atlas of World War I. Oxford UP. {{ISBN|978-0-19-521077-4}} (908 civilians killed in naval attacks)</ref>
| 107,000<ref name="Hersch, L. 1927, Pages 47">Hersch, L., La mortalité causée par la guerre mondiale, Metron- The International Review of Statistics, 1927, Vol 7. pp. 47–61</ref>
| 867,829<br /> توں 1,011,687
| {{#expr: 867829 / 45.4 / 10000 round 2}}% <br />to {{#expr: 1011540/ 45.4 / 10000 round 2}}%
| 1,675,000{{Ref|new|s1}}<!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | ''برطانوی سلطنت کل''
| 380.0
| 953,104
| 949,454<br /> توں 1,118,264
| 18,829
| 107,000
| 1,077,283<br /> توں 1,244,093
| {{#expr: 1077283/ 380.0 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 1244093 /380.0 / 10000 round 2}}%
|
2,101,077<!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flag|Belgium}} {{Ref|Belgium|c}}
| 7.4
| 38,170<ref name="ia800502.us.archive.org">{{cite web |url=https://archive.org/details/statisticsofmili00grea |title=Statistics of the military effort of the British Empire during the Great War, 1914–1920 |last=Great Britain. War Office |date=14 April 2018 |publisher=London H.M. Stationery Off |accessdate=14 April 2018 |via=Internet Archive}}</ref>
| 38,170<ref name="ia800502.us.archive.org" /><br />to 58,637<ref name="extranet.arch.be">[http://extranet.arch.be//BIB_A4P131/BIB_A4P131_1915-1919.pdf#search=%22belgique%22 Annuaire statistique de la Belgique et du Congo Belge 1915–1919. Bruxelles. 1922 p. 100] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041947/http://extranet.arch.be//BIB_A4P131/BIB_A4P131_1915-1919.pdf#search=%22belgique%22 |date=4 March 2016}} Per Annuaire statistique de la Belgique et du Congo Belge 1915–1919 figure of 58,637 includes 2,620 colonial troops and 15,650 porters in Africa</ref>
| 23,700<ref>[http://extranet.arch.be//BIB_A4P131/BIB_A4P131_1915-1919.pdf#search=%22belgique%22 Annuaire statistique de la Belgique et du Congo Belge 1915–1919. Bruxelles. 1922 p. 100] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304041947/http://extranet.arch.be//BIB_A4P131/BIB_A4P131_1915-1919.pdf#search=%22belgique%22 |date=2016-03-04 }}</ref>
| 62,000<ref name="Hersch, L. 1927, P 59">Hersch, L., La mortalité causée par la guerre mondiale, Metron- The International Review of Statistics, 1927, Vol 7. pp. 59–62</ref>
| 123,870<br />to 144,337
| {{#expr: 123870/ 7.4 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 144337/ 7.4 / 10000 round 2}}%
| 44,686<ref name="Statistical Services Center 2010" /> <!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry|French Third Republic}} {{Ref|France|e}}
| 39.6
| 1,150,000<ref>Huber, Michel (1931). La Population de la France pendant la guerre. Paris. p. 420. The figure includes killed, missing in action and died of wounds excluding died of disease</ref><ref name="Australian Army Medical Services 1943 p. 870">Official History of the Australian Army Medical Services, 1914–1918 Volume III – Special Problems and Services (1st edition, 1943) p. 870</ref>
| 1,357,000<ref name="ReferenceA" /><br />to 1,397,800<ref name="Huber, Michel 1931 Page 414">Huber, Michel (1931). La Population de la France pendant la guerre. Paris p. 414</ref>
| 40,000<ref name="Clodfelter, Michael 2002 Page 479" /><ref name="Ellis, John 1993 Page 269">Ellis, John (1993). World War I–Databook. Aurum Press. {{ISBN|978-1-85410-766-4}}, p. 269</ref><ref name="isbn1991">Randal Grey. Chronicle of World War I, Vol2 Facts on File 1991 {{ISBN|0-8160-2139-2}} p. 292</ref>
| 300,000<ref name="Hersch, L. 1927, P 59" />
| 1,697,000<br />to 1,737,800
| {{#expr: 1697800 / 39.6 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 1737800 / 39.6 / 10000 round 2}}%
| 4,266,000<ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
<!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry|Kingdom of Greece}} {{Ref|Greece|f}}
| 4.8
| 5,000<ref name="ReferenceB">{{cite web |url=https://archive.org/details/statisticsofmili00grea |title=Statistics of the military effort of the British Empire during the Great War, 1914–1920 |last=Great Britain. War Office |date=14 April 2018 |publisher=London H.M. Stationery Off |accessdate=14 April 2018 |via=Internet Archive}}</ref>
| 5,000<ref name="ReferenceB" /><br /> توں 26,000<ref name="Urlanis, Boris 1971 page 209">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 209</ref>
|
| 150,000<ref name="Hersch, L. 1927, Pages 80">Hersch, L., La mortalité causée par la guerre mondiale, Metron- The International Review of Statistics, 1927, Vol 7. pp. 80–81</ref>
| 155,000<br /> توں 176,000
| {{#expr: 155000 /4.8 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 176000 /4.8 / 10000 round 2}}%
| 21,000<ref name="Statistical Services Center 2010" />
<!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry|Kingdom of Italy}} {{Ref|Italy|h}}
| 35.6
| 460,000<ref name="ia800502.us.archive.org" />
| 460,000<ref name="ia800502.us.archive.org" /><br /> توں 651,000<ref name="Mortara, G 1925 P 28">Mortara, G (1925). La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra. New Haven: Yale University Press. pp. 28–29</ref>
| 3,400<ref>Mortara, G (1925). La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra. New Haven: Yale University Press. pp. 56–57</ref>
| 589,000<ref name="Hersch, L. 1927, Pages 52">Hersch, L., La mortalité causée par la guerre mondiale, Metron – The International Review of Statistics, 1927, Vol 7. pp. 52–59</ref>
| 1,052,400<br /> توں 1,243,400
| {{#expr: 1052400 / 35.6 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 1243400 / 35.6 / 10000 round 2}}%
| 947,000<ref name="Statistical Services Center 2010" /><!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry|Empire of Japan}} {{Ref|Japan|i}}
| 53.6
| 300<ref name="Statistical Services Center 2010" />
| 300<ref name="Statistical Services Center 2010" /><br /> توں 4,661<ref name="International Labour Office p.29">International Labour Office, Enquête sur la production. Rapport général. Paris [etc.] Berger-Levrault, 1923–25. Tom 4, II Les tués et les disparus p. 29 {{OCLC|6445561}}</ref>
|
|
| 300<br /> توں 4,661
| {{#expr: 300 / 53.6 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 4661 / 53.6 / 10000 round 2}}%
| 907<ref name="Statistical Services Center 2010" /> <!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry| Montenegro}} {{Ref|Monte|k}}
| 0.5
| 3,000<ref name="Statistical Services Center 2010" />
| 3,000<ref name="Statistical Services Center 2010" /><br /> توں 13,325<ref name="International Labour Office p.29" />
|
|
| 3,000<br /> توں 13,325
| {{#expr: 3000 / 0.5 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr:13335 / 0.5 / 10000 round 2}}%
| 10,000<ref name="Statistical Services Center 2010" /> <!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry|First Portuguese Republic}} {{Ref|Portugal|n}}
| 6.0
| 7,222<ref name="ia800502.us.archive.org" />
| 7,222<ref name="ia800502.us.archive.org" />
| 13<ref>{{Cite book |title=Portugal na Grande Guerra |last=Martins |first=Ferreira |publisher=Empresa Editorial Ática |year=1934 |isbn= |location=Lisboa |pages= |via=}}</ref>
| 82,000<ref name="Hersch, L. 1927, Pages 61">Hersch, L., La mortalité causée par la guerre mondiale, Metron- The International Review of Statistics, 1927, Vol 7. pp. 61–64</ref>
| 89,235
| {{#expr: 89222 / 6.0 / 10000 round 2}}%
| 13,751<ref name="ia800502.us.archive.org" /> <!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry|Kingdom of Romania}} {{Ref|Romania|o}}
| 7.5
| 335,706<ref name="ReferenceB" />
| 250,000<ref name="International Labour Office p.29" /><br /> توں 335,706<ref name="ReferenceB" />
| 130,000<ref name="Erlikman, Vadim 2004 Page 51">Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. p. 51 {{ISBN|978-5-93165-107-1}}.</ref>
| 200,000<ref name="Erlikman, Vadim 2004 Page 51" />
| 580,000<br /> توں 665,706
| {{#expr: 580000/ 7.5 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 665706 / 7.5 / 10000 round 2}}%
| 120,000<ref name="Statistical Services Center 2010" /><!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry|Russian Empire}} {{Ref|Russia|p}}
| 175.1
| 1,700,000<ref name="Statistical Services Center 2010" /><ref name="The War Office 1922 P.353">{{cite web |url=https://archive.org/details/statisticsofmili00grea |title=Statistics of the military effort of the British Empire during the Great War, 1914–1920 |last=Great Britain. War Office |date=14 April 2018 |publisher=London H.M. Stationery Off |accessdate=14 April 2018 |via=Internet Archive}}</ref>
| 1,700,000<ref name="Statistical Services Center 2010" /> to<br />2,254,369<ref name="rus-sky.com">{{cite web |title=РОССИЯ И СССР В ВОЙНАХ XX ВЕКА. Глава II. ПЕРВАЯ МИРОВАЯ ВОЙНА |website=RUS†SKY |url=http://www.rus-sky.com/history/library/w/w02.htm |language=ru |access-date=11 August 2018}}</ref>
| 410,000<ref name="Erlikman, Vadim 2004 Page 18">Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. p. 18 {{ISBN|978-5-93165-107-1}}.(Civilians killed on Eastern Front)</ref>
| 730,000<ref name="Erlikman, Vadim 2004 Page 18" />
| 2,840,000 to<br />3,394,369
| {{#expr: 2840000 / 175.1 / 10000 round 2}}% to {{#expr: 3394369 / 175.1 / 10000 round 2}}%
| 3,749,000<ref name="rus-sky.com" /> to<br />4,950,000<ref name="Statistical Services Center 2010" /><!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry|Kingdom of Serbia}} {{Ref|Serbia|q}}
| 4.5
| 127,500<ref name="The War Office 1922 P.353" />
| 300,000<ref name="Hersch, L. 1927, Pages 65">Hersch, L., La mortalité causée par la guerre mondiale, Metron- The International Review of Statistics, 1927, Vol 7. pp. 65–76</ref><br />to 450,000<ref name="Moal 1918, page 231">Frédéric Le Moal, La Serbie du martyre à la Victoire 1914–1918, 2008, éditions 14–18 (2013) ({{ISBN|978-2-916385-18-1}}), p. 231</ref>
|
| 450,000<ref name="Hersch, L. 1927, Pages 65" /><br />to 800,000<ref name="Moal 1918, page 231" />
| 750,000<br /> توں 1,250,000
|{{#expr: 750000 / 4.5 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 1250000 / 4.5 / 10000 round 2}}%
| 133,148<ref name="Statistical Services Center 2010" /> <!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flag|United States|1912}} {{Ref|US|t}}
| 92.0
| 53,402<ref name="va.gov">[http://www.va.gov/opa/publications/factsheets/fs_americas_wars.pdf U.S. Department of Veterans Affairs, va.gov] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140124020810/http://www.va.gov/opa/publications/factsheets/fs_americas_wars.pdf |date=2014-01-24 }}</ref>
| 116,708<ref name="fas.org">{{cite web |url=https://fas.org/sgp/crs/natsec/RL32492.pdf |title=Congressional Research Service, American War and Military Operations Casualties: Lists and Statistics |website=fas.org |accessdate=14 April 2018}}</ref><ref name="uscg.mil">{{Cite web |url=http://www.uscg.mil/history/faqs/wars.asp |title=United States Coast Guard Coast Guard History |website=uscg.mil |archive-url=https://archive.is/20120805220127/http://www.uscg.mil/history/faqs/wars.asp |archive-date=5 August 2012 |url-status=dead |accessdate=14 April 2018}}</ref>
| 757<ref name="usmm.org">{{cite web |url=http://www.usmm.org/ww1.html |title=Merchant Marine in World War I |website=usmm.org |accessdate=14 April 2018}}</ref>
|
| 117,466
| {{#expr: 117465 / 92.0 / 10000 round 2}}%
| 204,002<ref name="fas.org" /> <!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|- style="background:#ffc;"
| align=left | ''{{ubl|کل|اتحادی طاقتیں}}''
| 806.6
| 4,833,404
| 5,186,854<br /> توں 6,433,692
| 626,699
| 3,420,000<br />to 3,770,000
| 9,235,553<br /> توں 10,080,391
| {{#expr: 8485540 / 806.6 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 10080391/ 806.6 / 10000 round 2}}%
| 11,611,271<br /> توں 12,812,271 <!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
! colspan=9 style="text-align:center;background:#B0C4DE" | [[محوری طاقتاں]]
|-
| align=left | {{flagcountry|Austria-Hungary}} {{Ref|AustHun|u}}
| 51.4
| 1,016,200<ref>Ellis, John (1993). World War I Databook: The Essential Facts and Figures for All the Combatants. London: Aurum Press. {{ISBN|978-1-85410-766-4}}. p. 269</ref><ref name="Herrswesen 1938">Österreichischen Bundesministerium für Herrswesen (1938). Österreich-Ungarns letzer Kreig, 1914–1918 Vol. 7. Vienna. VII, Beilage 37</ref>
| 1,200,000<ref name="Statistical Services Center 2010" /><ref>[http://www.vlib.us/wwi/resources/britishwwi.pdf ''Statistics of the Military Effort of the British Empire During the Great War 1914–1920'', The War Office, p. 357] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120730173252/http://www.vlib.us/wwi/resources/britishwwi.pdf |date=30 July 2012}}</ref><br />to 1,494,200<ref name="Herrswesen 1938" />
| 120,000<ref>.Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. p. 49 {{ISBN|978-5-93165-107-1}}.(Civilians killed in the fighting on the Eastern Front)</ref>
| 467,000<ref name="Grebler, Leo 1940 Page 147">Grebler, Leo (1940). The Cost of the World War to Germany and Austria-Hungary. Yale University Press. p. 147</ref>
| 1,787,000<br /> توں 2,081,200
| {{#expr: 1787000 / 51.4 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 2081200 / 51.4 / 10000 round 2}}%
| 3,620,000<ref name="vlib.us" /><!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry|Kingdom of Bulgaria}} {{Ref|Bulgaria|v}}
| 4.5
| 87,500<ref name="Statistical Services Center 2010" />
| 87,500<ref name="Statistical Services Center 2010" /><ref name="stats">{{cite web |url=https://archive.org/details/statisticsofmili00grea |title=Statistics of the military effort of the British Empire during the Great War, 1914–1920 |last=Great Britain. War Office |date=14 April 2018 |publisher=London H.M. Stationery Off |accessdate=14 April 2018 |via=Internet Archive}}</ref>
|
| 100,000<ref name="Urlanis, Boris 1971 Page 268">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 268</ref>
| 187,500
| {{#expr: 187500 / 5.5 / 10000 round 2}}%
| 152,390<ref name="Statistical Services Center 2010" /><ref name="stats" /><!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flagcountry|German Empire}} {{Ref|Germany|w}}
| 64.9
| 1,800,000<ref name="Statistical Services Center 2010" /><ref>The War Office (1922). Statistics of the Military Effort of the British Empire During the Great War 1914–1920. Reprinted by Naval & Military Press p. 355. {{ISBN|978-1-84734-681-0}}.</ref><ref>Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow page 85, The demographer Boris Urlanis put total German war dead at 2,037,000, he estimated that the figure included 1,796,000 men killed, dead from wounds and gas poisoning.</ref>
| 2,037,000<ref name="Reichskriegsministeriums 1934 Pages 12">Heeres-Sanitaetsinspektion im Reichskriegsministeriums (1934) (in German). Sanitaetsbericht über das deutsche Heer, (deutsches Feld- und Besatzungsheer), im Weltkriege 1914–1918. Volume 3, Sec 1. Berlin. pp. 12–14</ref><ref>John Ellis, The World War I Databook, Aurum Press, 2001 {{ISBN|1-85410-766-6}} p. 269</ref>
| 720<ref>The War Office (1922). Statistics of the Military Effort of the British Empire During the Great War 1914–1920. Reprinted by Naval & Military Press. p. 678. {{ISBN|978-1-84734-681-0}}.(Civilians killed by Allied bombing)</ref>
| 424,000.<ref name="Grebler, Leo 1940 Page78">Grebler, Leo (1940). The Cost of the World War to Germany and Austria-Hungary. Yale University Press. 1940 p. 78</ref><br /> توں 763,000<ref name="Vincent, C. Paul 1985">Vincent, C. Paul (1985). The Politics of Hunger: The Allied Blockade of Germany, 1915–1919. Athens (Ohio) and London: Ohio University Press.</ref><ref name="nationalarchives.gov.uk">{{cite web |url=http://www.nationalarchives.gov.uk/pathways/firstworldwar/spotlights/blockade.htm |title=The National Archives – Exhibitions & Learning online – First World War – Spotlights on history |publisher=Government of the United Kingdom |accessdate=14 April 2018}}</ref>
| 2,198,420<br /> توں 2,800,720
| {{#expr: 2198420/ 64.9 / 10000 round 2}}% to <br /> {{#expr: 2800720 / 64.9 / 10000 round 2}}%
| 4,215,662<ref name="Reichskriegsministeriums 1934 Pages 12" /><!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left style="white-space:nowrap" | {{flagcountry|Ottoman Empire}} {{Ref|Ottoman|x}}
| 21.3
| 305,085<ref name="ordertodie">Ordered to Die: A History of the Ottoman Army in the First World War, Edward J. Erickson. p. 211.</ref>
| 325,000<ref name="Statistical Services Center 2010" /> <br /> توں 771,844<ref name="Erickson, Edward J. 2001. Page 211">Erickson, Edward J., [[Ordered to Die: A History of the Ottoman Army in the First World War]], Greenwood 2001. {{ISBN|978-0-313-31516-9}} p. 211</ref>
| 1,500,000.<ref name="Totten, Samuel 2008, p. 19">Totten, Samuel, Paul Robert Bartrop, Steven L. Jacobs (eds.) ''Dictionary of Genocide''. Greenwood Publishing Group, 2008, p. 19. {{ISBN|978-0-313-34642-2}}.</ref>
| 1,000,000<ref>Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. {{ISBN|978-5-93165-107-1}}. pp. 61, 65, 73, 77–78 (In current borders Turkey 500,000; Syria 160,000; Lebanon 110,000; Iraq 150,000; Israel/Palestine 35,000 and Jordan 20,000)</ref>
| 2,825,000<br /> توں 3,271,844
| {{#expr: 2825000 / 21.3 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 3271844 / 21.3 / 10000 round 2}}%
| 400,000<ref name="Statistical Services Center 2010" /><br /> توں 763,753<ref name="Erickson, Edward J. 2001. Page 211" /><!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|- style="background:#ffc;"
| align=left | ''{{ubl|کل|مرکزی طاقتیں}}''
| 142.1
| 3,208,785
| 3,386,200<br /> توں 4,390,544
| 1,620,720
| 1,991,000<br /> توں 2,330,000
| 6,997,920 <br /> توں 8,341,264
| {{#expr: 6997920 / 142.1 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 8334264/ 142.1 / 10000 round 2}}%
| 8,388,052<br />to 8,751,805<!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
! colspan=9 style="text-align: center;background:#B0C4DE" |غیرجاننبدار اقوام
|-
| align=left | {{flag|Denmark}} {{Ref|Denmark|y}}
| 2.7:
|فٹ نوٹ دیکھو:جرمن فوج وچ ڈنمارکی
|
| 700<ref name="Byarkivet i Horsens">{{cite web |url=http://www.byarkivet-horsens.dk/Historie/Ubaadskrigen%201917.aspx |title=Byarkivet i Horsens |website=byarkivet-horsens.dk |accessdate=14 April 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180414091817/http://www.byarkivet-horsens.dk/Historie/Ubaadskrigen%201917.aspx |archive-date=14 April 2018 |url-status=dead}}</ref>
| 700
| {{#expr: 722 / 2.7 / 10000 round 2}}%
| —
|-
| align=left | {{flag|Luxembourg}} {{Ref|Lux|j}}
| 0.3
|
|
|
|
|
| فٹ نوٹ دیکھو
| <!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|-
| align=left | {{flag|Norway}} {{Ref|Norway|z}}
| 2.4
|
|
|
| 1,180.<ref name="International Labour Office p.29" />
| 1,180
| {{#expr: 1892 / 2.4 / 10000 round 2}}%
| —
|-
| align=left | {{flag|Sweden}} {{Ref|Sweden|az}}
| 5.6
|
|
|
| 800.<ref name="International Labour Office p.29" />
| 800
| {{#expr: 877 / 5.6 / 10000 round 2}}%
| —
|-
<!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|- style="background:#ccc;"
| align=left | سب کل
| 959.7
| 8,042,189
| 8,573,054<br /> توں 10,824,236
| 2,250,099
| 5,411,000 <br /> توں 6,100,000
| 15,000,000 to 22,000,000<ref>https://www.britannica.com/event/World-War-I/Killed-wounded-and-missing</ref>
| {{#expr: 16236153 / 959.7 / 10000 round 2}}% <br /> توں {{#expr: 22000000/ 959.7 / 10000 round 2}}%
| 22,101,100 <br /> توں 23,665,873 <!-- Please do not change casualty numbers without discussion -->
|}
آبادی دے اعداد و شمار دا ماخذ ایہ اے: ہیتھورنٹویائٹ ، فلپ جے ، ''عالمی جنگ ون سورس بک'' پی پی۔ 382–383 <ref name="auto">Haythornthwaite, Philip J., ''The World War One Source Book'' Arms and Armour, London, 1993, {{آئی ایس بی این|978-1-85409-102-4}}.</ref>
== جنگ دے بعد (1924) دی حدود وچ ہلاکتاں ==
[[فائل:Europe 1914 and 1924.png|thumb| یورپ 1914 تے 1924]]
اس جنگ وچ کثیر النسلی سلطنتاں شامل سن جداں برطانیہ ، فرانس ، جرمنی ، روس ، آسٹریا ہنگری تے ترکيتی۔ انہاں علاقےآں وچ بوہت سارے نسلی گروہاں نوں فوجی خدمت دے لئی شامل کيتا گیا سی۔ جدید سرحداں توں درج ہونے والی ہلاکتاں نوں انہاں ملکاں دے اعداد و شمار دے اُتے جدول وچ وی شامل کيتا گیا اے جو 1914 وچ موجود سن ۔ جنگ دے بعد دی سرحداں اُتے 1924 وچ ہونے والے ہلاکتاں دے اعدادوشمار روسی تریخ دان وڈیم ایرلکمان نے 20 واں صدی وچ 2004 وچ ہونے والے انسانی نقصانات دے بارے وچ اک کتابچہ وچ لگیائے نيں ، انہاں دے اعداد و شمار دے ذرائع سوویت دور تے روس دے بعد روس وچ شائع ہوئے سن ۔ <ref>Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}.</ref> 1914–1918 آن لائن انسائیکلوپیڈیا دے مطابق ، "افریقی فوجی اہلکاراں تے مزدوراں نوں انہاں دی کارروائیاں وچ مدد دینے والے نقصانات دے علاوہ بہت وڈی ، لیکن نامعلوم تعداد وچ افریقی شہری ہلاک ہوئے۔" انھاں نے وڈیم ایرلکمان دے مطالعہ دی بنیاد اُتے افریقہ وچ 750،000 شہری ہلاکتاں دا تخمینہ لگیایا۔ انہاں نے نوٹ کيتا کہ ایرلیکمان دے اعدادوشمار روسی ماہر سترافی بورس ارلانس دے کم اُتے مبنی نيں ، انہاں نے نوٹ کيتا کہ ایہ تخمینے "غلط" سن تے "ہور تفتیش دے لئی حوالہ دا فریم فراہم کرنے دے لئی استعمال کيتا جاسکدا اے "۔ <ref name="War Losses Africa">{{حوالہ ویب|title=War Losses (Africa)|url=http://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses_africa|website=1914–1918 Online Encyclopedia|accessdate=23 May 2016}}</ref> ''آکسفورڈ ہسٹری آف ورلڈ وار ون'' نے نوٹ کيتا اے کہ "مشرقی تے وسطی افریقہ وچ جنگ کيتی سختی دے نتیجے وچ کچھ علاقےآں وچ قحط دے نال خوراک دی شدید قلت ، آبادیاں دی کمزوری ، تے وبائی امراض جنہاں توں سیکڑاں ہزار افراد تے مویشی وی ہلاک ہوگئے ۔ " <ref name="Strachan, Hew 1999 p. 100">Strachan, Hew (1999). World War I: A History. Oxford University Press. {{آئی ایس بی این|978-0-19-820614-9}} p. 100</ref>
* {{پرچم|Austria}}
عصری سرحداں دے اندر آسٹریا دی اموات دے درج ذیل تخمینے ، اک روسی مؤرخ نے 20 واں صدی وچ 2004 وچ ہونے والے انسانی نقصانات دے بارے وچ اک کتابچہ وچ کیہ سی۔ مجموعی طور اُتے ہلاک شدہ 175،000: آسٹرو ہنگری دی افواج دے نال 120،000 فوجی نقصان تے 30،000 دی قید وچ جنگی قیدیاں دی ہلاکتاں سمیت۔ قحط تے بیماری دی وجہ توں شہریاں دی موت 25،000 سی۔ <ref>Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. p. 36 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}.</ref>
* {{پرچم|Belarus}}
عصر حاضر دی سرحداں دے اندر بیلاروس دی ہلاکتاں دے درج ذیل تخمینے ، اک روسی مؤرخ نے 20 واں صدی وچ 2004 وچ ہونے والے انسانی نقصانات دے بارے وچ اک کتابچہ وچ کیہ سی۔ ہلاک ہونے والے افراد دی تعداد 130،000: بشمول روسی افواج دے نال 70،000 فوجی نقصانات۔60،000 شہری ہلاکتاں سن۔ <ref>Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. p. 25 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}.</ref>
* {{پرچم|Ukraine}}
عصر حاضر دی سرحداں دے اندر ، یوکرائنی اموات دے درج ذیل تخمینے ، اک روسی مؤرخ نے 20 واں صدی وچ 2004 وچ ہونے والے انسانی نقصانات دی اک کتابچہ وچ دی سی۔ مردہ 590،000: فوجی نقصانات سمیت 450،000 ، (ایرکمان نے آسٹریا ہنگری تے روسی مسلح افواج دے وچکار فوجی نقصان نئيں پہنچیا)۔ سویلین مہلوکین دی تعداد 140،000 سی۔ <ref>Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. p. 34 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}.</ref>
* {{COD}}
[[بیلجین کانگو|بیلجیئم کانگو]] جنگ دے دوران بیلجیم دی بادشاہی دا حصہ سی۔ روس دے اک مؤرخ وڈیم ایرلکمان نے سوویت یونین تے روس وچ شائع ہونے والے ذرائع دی بنیاد اُتے 20 واں صدی وچ 2004 وچ ہونے والے انسانی نقصانات دی 2004 دی کتاب وچ کتاب دے دوران بیلجیئم کانگو وچ کل 155،000 ہلاکتاں دا تخمینہ لگیایا سی۔ <ref name="narodonaseleniia2004">Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. p. 88 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}.</ref>
* {{پرچم|Czechoslovakia}}
جنگ دے دوران [[چیکوسلوواکیا]] [[آسٹریا-ہنگری]] دا حصہ سی۔ 1991 دی سرحداں دے اندر چیکوسلواک دی ہلاکتاں دا اندازہ اک روسی مؤرخ نے 20 واں صدی وچ 2004 وچ ہونے والے انسانی نقصانات دی اک کتابچہ وچ کیہ سی۔ ہلاک شدہ 185،000: آسٹریا ہنگری دی افواج دے نال 110،000 فوجی نقصان تے 45،000 دی قید وچ جنگی قیدیاں دی اموات۔ قحط تے بیماری دی وجہ توں عام شہریاں دی تعداد 30،000 سی۔ <ref>Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. p. 54 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}.</ref> جنگ دے دوران چیکوسلواک لشکراں نے اتحادیاں دی فوجاں دے نال جنگ لڑی۔
[[فائل:Obermillstatt 16 2006.JPG|thumb| اوبر ملسٹٹ پنڈ دے آسٹریا دی فوجی یادگار جو [[پہلی جنگ عظیم]] وچ ہلاک ہوئے سن ]]
* {{پرچم|Estonia}}
ایسٹونیا جنگ دے دوران روسی سلطنت دا حصہ سی تے تقریبا اک لکھ ایسٹونیاں نے روسی فوج وچ خدمات انجام دتیاں۔ انہاں وچوں تقریبا 10 ہزار ہلاک ہوئے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.esm.ee/11419/?id=11419&album_id=11403The|title=Estonian War Museum – General Laidoner Museum|website=esm.ee|accessdate=14 April 2018|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120121164512/http://www.esm.ee/11419/?id=11419&album_id=11403The|archivedate=21 January 2012}}</ref>
* {{پرچم|Finland}}
1809 توں 1915 دے آخر تک فن لینڈ [[سلطنت روس|روسی سلطنت]] وچ اک خودمختار [[گرینڈ ڈچی آف فن لینڈ|گرانڈ ڈچی]] سی۔ 1924 وچ ، فن لینڈ دی حکومت نے ، [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس]] ، [[جمیعت اقوام|لیگ آف]] نیشنس دی اک ایجنسی دے اک سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 26،517 ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29">International Labour Office, Enquête sur la production. Rapport général. Paris [etc.] Berger-Levrault, 1923–25. Tom 4, II Les tués et les disparus p. 29 {{OCLC|6445561}}</ref>
* {{پرچم تصویر|French Third Republic}} [[فرانسیسی استعماری سلطنت|فرانسیسی کالونیاں]]
[[پہلی جنگ عظیم]] دے دوران ، معاصر سرحداں دے اندر اموات دے درج ذیل تخمینے ، اک روسی مورخ ودیم ایرلکمان نے سن ، 2004 وچ 20 واں صدی وچ انسانی نقصانات دے بارے وچ اک کتابچہ وچ بنائے سن ۔ ایرلکمان دے اندازے سوویت یونین تے روس وچ شائع ہونے والے ذرائع اُتے مبنی نيں۔ <ref name="Erlikman, Vadim 2004 Pages 59">Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. pp. 59, 83–99 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}.</ref>
: {{DZA}}'' (1914 جانیا جاندا [[فرانسیسی الجزائر]])'': 26,000
: {{VNM}} ''(1914 جانیا جاندا [[فرانسیسی ہند چین|فرانسیسی ہندچینی]])'': 12,000
: {{MLI}}مالی ''(1914 حصہ [[فرانسیسی مغربی افریقہ]])'': 60,000
: {{MAR}} ''(1914 جانیا جاندا [[فرانسیسی ریاست مراکش|فرانسیسی پروٹیکٹوریٹ آف مراکش]])'': 8,000
: {{SEN}} سینیگال''(1914 حصہ [[فرانسیسی مغربی افریقہ]])'': 36,000
: {{GIN}} ''(1914 حصہ [[فرانسیسی مغربی افریقہ]])'': 14,500
: {{MDG}} : 2,500 فوجی
: {{BEN}} ''(1914 حصہ [[فرانسیسی مغربی افریقہ]])'': 27,000
: {{BFA}} ''(1914 حصہ [[فرانسیسی مغربی افریقہ]])'': 17,000
: {{COG}} ''(1914 حصہ [[فرانسیسی استوائی افریقہ]])'': 32,000
: {{CIV}} ''(1914 حصہ [[فرانسیسی مغربی افریقہ]])'': 12,000
: {{TUN}} تیونس''(1914 جانیا جاندا [[تیونس اُتے فرانسیسی قبضہ|فرانسیسی تیونس]])'': 2,000
: {{TCD}} ''(1914 حصہ [[فرانسیسی استوائی افریقہ]])'': 1,500
: {{CAF}} ''(1914 جانیا جاندا فرانسیسی [[یوبنگی۔شاری|اوبانگوئی-شاری]])'': 1,000
:{{NER}} ''(1914 حصہ [[فرانسیسی مغربی افریقہ]])'': 1,000
: {{GAB}} ''(1914 حصہ [[فرانسیسی استوائی افریقہ]])'': 10,500
کل: 263،000
* {{پرچم|Georgia}}
موجودہ سرحداں دے اندر جارجیائی اموات دے درج ذیل تخمینے ، اک روسی مؤرخ نے 20 واں صدی وچ 2004 وچ ہونے والے انسانی نقصانات دے بارے وچ اک کتابچہ وچ کیہ سی۔ جارجیا جنگ دے دوران روسی سلطنت دا حصہ سی تے تقریبا ڈیڑھ لکھ جارجیاں نے روسی فوج وچ خدمات انجام دتیاں۔ انہاں وچوں تقریبا 10 ہزار ہلاک ہوئے۔ <ref>Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. p. 25 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}.</ref>
* {{پرچم تصویر|German Empire}} [[جرمن نوآبادیاتی سلطنت|جرمن کالونیاں]]
پہلی جنگ عظیم دے دوران ، معاصر سرحداں دے اندر اموات دے درج ذیل تخمینے ، اک روسی مورخ ودیم ایرلکمان نے سن ، 2004 وچ 20 واں صدی وچ انسانی نقصانات دے بارے وچ اک کتابچہ وچ بنائے سن ۔ ایرلکمان دے اندازے سوویت یونین تے روس وچ شائع ہونے والے ذرائع اُتے مبنی نيں۔ <ref>Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. pp. 83–99 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}.</ref>
[[فائل:Willy Jaeckel, Ohne Titel - Sans titre.jpg|thumb| ''اک خندق وچ '' مر رہے سپاہی از ولی جیکل(1915)]]
: {{TZA}} تنزانیا''(1914 حصہ [[جرمن مشرقی افریقہ|جرمن مشرقی افریمہ]])'': 50,000
: {{NAM}} نمبیا''(1914 جانیا جاندا [[جرمن جنوب مغربی افریقہ|جرمن جنوب مشرقی افریقہ]])'': 1,000
: {{CMR}} ''(1914 جانیا جاندا [[کامیرون|کیمرون]])'': 5,000 ملٹری تے 50,000 سولین
: {{پرچم|Togo}} ''(1914 جانیا جاندا [[ٹوگو لینڈ|جرمن ٹوگولینڈ]])'': 2,000
: {{RWA}} روانڈا''(1914 حصہ [[جرمن مشرقی افریقہ]])'': 15,000
کل: 123.000
* {{پرچم|Hungary}}
پہلی جنگ عظیم دے دوران ، ہنگری دی اموات دے بارے وچ مندرجہ ذیل تخمینے دا اندازہ اک روسی مؤرخ نے 20 واں صدی وچ 2004 وچ ہونے والے انسانی نقصانات دی اک کتابچہ وچ کیہ سی۔ کل مردہ 385،000: آسٹرو ہنگری دی افواج دے نال فوجی نقصان 270،000 تے 70،000 دی قید وچ جنگی قیدیاں دی اموات۔ قحط تے بیماری دے سبب شہریاں دی ہلاکت 45،000 سی۔ <ref>Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. p. 41 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}</ref>
* {{پرچم|Ireland}}
پہلی جنگ عظیم دے دوران آئرلینڈ برطانیہ دا اک حصہ سی۔ جزیرے دے چھ وچوں پنج حصے ، 1922 وچ [[آئرش آزاد ریاست|آئرش فری اسٹیٹ]] ، ہن [[جمہوریہ آئرلینڈ|جمہوریہ آئرلینڈ دی]] تشکیل کرنے دے لئی علیحدہ ہوئے۔ جنگ دے دوران کل 206،000 آئرشین برطانوی افواج وچ خدمات انجام دے رہے سن ۔ <ref>Fergus Campbell, Land and Revolution, Nationalist Politics in the West of Ireland 1891–1921, p. 196</ref> برطانوی فوج وچ آئرش ہلاکتاں دی تعداد رجسٹرار جنرل دے ذریعہ ریکارڈ کيتی گئی سی جس دی تعداد 27،405 سی۔ <ref name="David Fitzpatrick 1922, p392">David Fitzpatrick, Militarism in Ireland, 1900–1922, in Tom Bartlet, Keith Jeffreys ed's, p. 392</ref> انہاں ہلاکتاں وچوں اک خاص تعداد 1920 وچ ، [[شمالی آئرلینڈ|شمالی آئر لینڈ]] بننے توں سی۔ جدوں کہ 49،400 فوجی آئرش ڈویژن (10 واں ، 16 ويں تے 36 ويں ) وچ خدمت کردے ہوئے فوت ہوگئے ، حالانکہ انہاں ڈویژناں وچ خدمات انجام دینے والے تمام افراد آئرلینڈ دے باشندے نئيں سن تے آئرش غیر آئرش ریجنمنٹ وچ مرنے والے بوہت سارے آئرش لسٹ وچ شامل نئيں نيں۔ <ref>Dúchas The Heritage Service, Visitors Guide to the Gardens</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.irishtimes.com/culture/heritage/irish-soldiers-in-the-first-world-war-who-where-and-how-many-1.1884022|title=Irish soldiers in the first World War: who, where and how many?|website=The Irish Times|accessdate=14 April 2018}}</ref> مثال دے طور اُتے ، 16 ويں ڈویژن وچ ہونے والی ہلاکتاں وچوں 29٪ آئر لینڈ دے شہری نئيں سن ۔ نہ ہی اس وچ برطانیہ وچ آئرش تارکین وطن شامل نيں جو اوتھے داخل ہوئے تے آئرش دی درجہ بندی وچ شامل ننيں۔ آسٹریلیا نے اپنی پہلی عالمی جنگ دے 4،731 فوجیاں دی لسٹ آئرلینڈ وچ پیدا دی اے تے 19،000 توں زیادہ آئرش نژاد فوجیاں نے کینیڈا دے کور وچ خدمات انجام دتیاں۔ [[ٹرنیٹی کالج، ڈبلن|تثلیث کالج ڈبلن دے]] جان ہورن دی تحقیق دے مطابق ، آئر لینڈ وچ پیدا ہونے والے گھٹ توں گھٹ 30،986 فوجی موجود نيں جو فوت ہوگئے۔ اُتے ، اسنوں "قدامت پسند" تخمینہ سمجھیا جاندا اے تے اس وچ اضافہ ہونے دا بہت امکان اے۔
* {{MOZ}}
[[پرتگیزی موزمبیق|پرتگالی موزمبیق دے]] نقصانات دا اندازہ اک روسی تریخ دان وڈیم ایرلکمان نے 20 واں صدی وچ 2004 وچ ہونے والے انسانی نقصانات دے بارے وچ اک کتابچہ وچ کیہ سی۔ ایرلکمان دے اندازے سوویت یونین تے روس وچ شائع ہونے والے ذرائع اُتے مبنی نيں۔ <ref name="Erlikman, Vadim 2004 Pages 59">Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. pp. 59, 83–99 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}[[بین الاقوامی معیاری کتابی عدد|ISBN]] [[Special:BookSources/978-5-93165-107-1|978-5-93165-107-1]].</ref> 52،000 ہلاکتاں ۔
* {{پرچم|Poland}}
پولینڈ [[جرمنی]] ، [[آسٹریا-ہنگری]] دا علاقہ سی تے 1795 توں 1918 تک جزوی طور اُتے روس نے انہاں دا قبضہ کرلیا سی۔ 1915 دے آخر تک ، جرمنی دا جدید دور دے پولینڈ اُتے مکمل کنٹرول سی۔ 2005 دی پولینڈ دی اک تحقیق دے مطابق پہلی جنگ عظیم دے دوران 3،376،800 قطباں نوں انہاں ملکاں دی مسلح افواج وچ شامل کيتا گیا سی ، جرمناں دے ذریعہ جبری مشقت دے لئی ہور 300،000 افراد نوں شامل کيتا گیا سی۔ روسیاں تے آسٹریا دے لوکاں نے زبردستی 1.6 توں 1.8 آباد کيتا پولینڈ وچ جنگی زون توں دس لکھ افراد۔ <ref>Andrzej Gawryszewski (2005). Ludnosc Polski w XX wieku. Warsaw. pp. 411–412</ref> مائیکل کلڈفیلٹر دے مطابق ، پولش جنگ وچ مردہ 1،080،000 سن ، جدوں کہ مشرقی محاذ اُتے لڑائی وچ 200،000 پولش شہری مارے گئے سن ۔ 870،000 افراد نے جرمنی ، آسٹریا تے روسی فوج وچ خدمات انجام دتیاں۔ <ref name="Clodfelter, Michael 2002 Page 479">Clodfelter, Michael (2002). Warfare and Armed Conflicts – A Statistical Reference to Casualty and Other Figures, 1500–2000 2nd Ed.. {{آئی ایس بی این|978-0-7864-1204-4}}[[بین الاقوامی معیاری کتابی عدد|ISBN]] [[Special:BookSources/978-0-7864-1204-4|978-0-7864-1204-4]]. p. 479</ref> اک ہور اندازے دے مطابق ، اک روسی مؤرخ نے 20 واں صدی وچ 2004 وچ ہونے والے انسانی نقصانات دی 2004 دی کتاب وچ پولینڈ دی جنگ نوں 640،000 ہلاک کردتا ، جنہاں وچ 270،000 پولستانیاں دے فوجی نقصانات ، فوجی کارروائیاں دی وجہ توں 120،000 دا شہری نقصان تے قحط تے بیماری دی وجہ توں 250،000 شامل نيں۔ .<ref>Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. p. 49 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}.</ref> نسلی پولش [[بلیو آرمی (پولینڈ)|بلیو آرمی]] نے فرانسیسی فوج دے نال خدمات انجام دتیاں۔ مشرقی محاذ اُتے [[پہلی جنگ عظیم وچ پولینڈ دے لشکر|پولینڈ دے]] نسلی لشکر آسٹریا ہنگری فوج دے حصے دے طور اُتے لڑے۔
* {{پرچم|Romania}}
پہلی جنگ عظیم دے دوران [[ٹرانسلوانیا|ٹرانسلوینیا]] دا علاقہ آسٹریا ہنگری دا حصہ سی۔ پہلی جنگ عظیم دے دوران رومانی اموات دے مندرجہ ذیل اندازے ، اک روسی مؤرخ نے 20 واں صدی وچ 2004 وچ ہونے والے انسانی نقصانات دی اک کتابچہ وچ کیہ سی۔ مجموعی طور اُتے ہلاک: 748،000 ، جنہاں وچ رومانیہ دی افواج دے نال 220،000 ، آسٹریا ہنگری دی افواج دے نال 150،000 تے 48،000 دی قید وچ جنگی قیدیاں دی ہلاکتاں دے فوجی نقصانات شامل نيں۔ قحط تے بیماری دی وجہ توں عام شہری ہلاک ہوئے: 200،000 ، فوجی کارروائیاں وچ ہلاک 120،000 تے آسٹریا دی جیلاں وچ 10،000 ہلاک۔ <ref name="Erlikman, Vadim 2004 Page 51">Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. p. 51 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}.</ref>
* {{پرچم تصویر|UK}} [[سلطنت برطانیہ|برطانوی کالونیاں]]
برطانیہ نے جنگی تھیٹراں وچ رسد دی مدد فراہم کرنے دے لئی ہندوستانی ، چینی ، مقامی [[جنوبی افریقا|جنوبی افریقہ]] ، مصری تے ہور بیرون ملک مقیم لیبر دی بھرتی کيتی۔ <ref>[http://www.1914-1918.net/labour.htm Chris Baker www.1914–1918.net The Labour Corps of 1917–1918] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140216100840/http://1914-1918.net/labour.htm |date=2014-02-16 }}</ref> مشرقی افریقہ وچ برطانوی ہلاکتاں وچ شامل 44،911 بھرتی مزدوراں دی اموات نيں۔ <ref name="casualties1931">Mitchell, T.J. (1931). Casualties and Medical Statistics of the Great War. London: Reprinted by Battery Press (1997). p. 12 {{آئی ایس بی این|978-0-89839-263-0}}</ref> سی ڈبلیو جی سی نے اطلاع دتی اے کہ چینی لیبر کارپوریشن دے لگ بھگ 2 ہزار کارکن فرانس وچ برطانوی جنگ وچ مہلوکین دے نال دفن نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.cwgc.org/admin/files/cwgc_clc.pdf|title=|website=cwgc.org|accessdate=14 April 2018|archiveurl=https://web.archive.org/web/20081219033940/http://www.cwgc.org/admin/files/cwgc_clc.pdf|archivedate=19 December 2008}}</ref>
پہلی جنگ عظیم دے دوران ، معاصر سرحداں دے اندر ، [[سلطنت برطانیہ|برطانوی سلطنت دے]] نوآبادیاتی فوجی اموات دے درج ذیل تخمیناں نوں اک روسی مؤرخ وڈیم ایرلکمان نے 20 واں صدی وچ 2004 وچ ہونے والے انسانی نقصانات دی کتابچہ وچ پیش کيتا سی۔ ایرلکمان دے اندازے سوویت یونین تے روس وچ شائع ہونے والے ذرائع اُتے مبنی نيں۔ <ref name="erlikman2004pp8399">Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. pp. 83–99 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}.</ref>
: {{GHA}} ''(1914 جانیا جاندا [[گولڈ کوسٹ (برطانوی نوآبادی)|گولڈ کوسٹ]])'': 16,200
: {{KEN}} ''کینیا''(1914 جانیا جاندا [[محمیہ مشرقی افریقہ|برطانوی مشرقی افریقہ]])'': 32,000
: {{MWI}} ملاوی''(1914 جانیا جاندا [[نیاسالینڈ ]])'': 3,000
: {{NGA}} نائجیریا''(1914 حصہ [[برطانوی مغربی افریقہ ]])'': 85,000
: {{SLE}} سیرالیون ''(1914 حصہ [[برطانوی مغربی افریقہ]])'': 1,000
: {{UGA}} ''(1914 جانیا جاندا [[یوگنڈا پروٹوکٹوریٹ ]])'': 1,500
: {{ZMB}} ''(1914 جانیا جاندا [[روڈیسیا وچ کمپنی دی حکمرانی|شمالی روڈیسیا]])'': 2,000
: {{ZWE}} ''(1914 جانیا جاندا [[روڈیسیا وچ کمپنی دی حکمرانی|جنوبی روڈیسیا]])'': 5,716 یوروپی نسل دے افراد [[پہلی جنگ عظیم وچ جنوبی رہوڈیا| جنگ وچ خدمات انجام دتیاں]] ، جنہاں وچوں تقریبا 700 700 ہلاک یا زخماں یا ہور وجوہات دی وجہ توں ہلاک ہوگئے۔ واضح طور اُتے روڈسین یونٹاں وچ ، 127 ہلاک ، 24 زخماں دی تاب نہ لاندے ، 101 بیماری یا ہور وجوہات دی وجہ توں ہلاک ہوئے تے 294 زخمی ہوئے۔ اس خطے دے سیاہ افریقی خدمت گاراں وچوں 31 کارروائی وچ ہلاک ہوئے ، 142 ہور وجوہات دی وجہ توں ہلاک ہوگئے تے 116 زخمی ہوئے۔<ref>{{حوالہ کتاب|title=Ragtime Soldiers: the Rhodesian Experience in the First World War|last=McLaughlin|first=Peter|publisher=Books of Zimbabwe|year=1980|isbn=0-86920-232-4|location=Bulawayo|page=140|author-link=Peter McLaughlin}}</ref>
کل: 141.573
* {{پرچم|Kingdom of Yugoslavia}}
مندرجہ ذیل اندازے 1991 دی حدود وچ یوگوسلاویہ دے لئی نيں۔
[[پہلی جنگ عظیم|پہلی جنگ عظیم دے]] دوران [[سلووینیا]] ، [[کرویئشا|کروشیا]] ، [[بوسنیا تے ہرزیگووینا|بوسنیا]] تے [[وئوودینا|ووجوڈینا]] (اب سربیا دا اک حصہ) آسٹریا ہنگری دا حصہ سن ۔ [[سربیا]] ، جس وچ [[شمالی مقدونیہ|میسیڈونیا]] شامل سی ، تے [[مونٹینیگرو]] اک آزاد قوم سی۔ یوگوسلاو دے مورخ ولادیمر ڈیڈیجر نے یوگوسلاو دی اراضی دا مجموعی نقصان 1.9 اُتے ڈال دتا ملین ، جنہاں وچوں 43٪ سربیا توں سن ۔ <ref>Vladimir Dedijer, History of Yugoslavia McGraw-Hill Inc., US, 1975 {{آئی ایس بی این|0-07-016235-2}} p. 501</ref> پہلی جنگ عظیم دے دوران ، 1991 دی سرحداں دے اندر ، یوگوسلاو دی ہلاکتاں دے مندرجہ ذیل اندازے اک روسی مورخ نے 20 واں صدی وچ 2004 وچ ہونے والے انسانی نقصانات دے بارے وچ اک کتابچہ وچ کیہ سی۔ ہلاک ہونے والےآں وچ :کل 996,000 اموات، سربیا دی افواج دے نال 260,000 ، آسٹریا ہنگری دی افواج دے نال 80,000، مونٹینیگرین فورس دے نال13,000 تے 93،000 دی قید وچ پی ڈبلیو دی ہلاکتاں سمیت فوجی نقصانات۔ قحط تے بیماری دی وجہ توں عام شہری ہلاک ہوئے: 400،000 ، فوجی کارروائیاں وچ ہلاک: آسٹریائی جیلاں وچ 120،000 تے 30،000 مردہ یا پھانسی اُتے چڑھا دتے گئے۔ <ref>Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. p. 55 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}.</ref>
* {{پرچم|Nepal}}
[[پہلی جنگ عظیم]] دے دوران ، نیپالی فوج دی توسیع کيتی گئی تے چھ نويں رجمنتاں ، جنہاں وچ مجموعی طور اُتے 20،000 توں زیادہ فوجی ، تمام رضاکار سن ، ہندوستان بھیجے گئے ، جنہاں وچوں بیشتر ، بیرون ملک خدمات دے لئی برطانوی تے ہندوستانی فوجیاں دی رہائی دے لئی ، شمال مغربی سرحدی صوبے وچ بھیجے گئے سن ۔ ايسے دے نال ، نیپالی حکومت نے اس سطح اُتے بھرتیاں نوں برقرار رکھنے اُتے اتفاق کيتا جس توں موجودہ برطانوی گورکھیا یونٹاں نوں برقرار رکھیا جاسکے تے اضافی ادارےآں دے قیام دی اجازت دتی جاسکے۔ 55،000 نويں بھرتیاں دے اضافے دے نال بٹالین نوں ودھیا کر تریسٹھ کردتا گیا تے گورکھہ یونٹاں نوں تمام محاذاں اُتے خدمت دے لئی برطانوی ہائی کمان دے اختیار وچ رکھیا گیا۔ بہت سارے رضاکاراں نوں غیر جنگی یونٹاں ، جداں آرمی بیئر کور تے مزدور بٹالیناں نوں تفویض کيتا گیا سی لیکن اوہ فرانس ، ترکی ، فلسطین تے میسوپوٹیمیا وچ وی لڑائی وچ سن ۔ رانا وزرائے اعظم نے نیپالی مرداں نال جنگ وچ حصہ لینے دی اپیل کيتی۔ برطانوی فوج وچ خدمات انجام دینے والے 200،000 توں زیادہ نیپالیاں وچ ، 20،000 دے نیڑے گورکھ ہلاکتاں ہوئیاں جنہاں وچ [[برطانوی ہندی فوج|برٹش انڈین آرمی]] شامل [[برطانوی ہندی فوج|تھی]] ۔ <ref>US Library of Congress ''A Country Study: Nepal''</ref>
== فوٹ نوٹ ==
[[فائل:WorldWarI-DeathsByAlliance-Piechart.svg|thumb| اتحاد تے فوجی / شہری دے ذریعہ اموات۔ عام شہریاں دی زیادہ تر ہلاکتاں جنگ توں متعلق [[قحط]] دی وجہ توں ہوئیاں۔ ]]
[[فائل:WorldWarI-MilitaryDeaths-EntentePowers-Piechart.png|thumb| اتحادی طاقتاں دی ہلاکتاں]]
[[فائل:WorldWarI-MilitaryDeaths-CentralPowers-Piechart.svg|thumb| مرکزی طاقتاں دی اموات]]
'''وسطی تے مشرقی افریقہ''' {{note|Africa|<sup>a</sup>}}
* [[مشرقی افریقی مہم (پہلی جنگ عظیم)|'''مشرقی افریقہ''' وچ تنازعہ]] نے بے حد شہری ہلاکتاں کيتیاں ۔ ''آکسفورڈ ہسٹری آف ورلڈ وار ون'' نے نوٹ کيتا اے کہ "مشرقی تے وسطی افریقہ وچ جنگ کيتی سختی دے نتیجے وچ کچھ علاقےآں وچ قحط دے نال خوراک دی شدید قلت ، آبادیاں دی کمزوری ، تے وبائی امراض جنہاں توں سیکڑاں ہزار افراد ہلاک ہوگئے تے مویشی بھی۔ " <ref name="Strachan, Hew 1999 p. 100">Strachan, Hew (1999). World War I: A History. Oxford University Press. {{آئی ایس بی این|978-0-19-820614-9}}[[بین الاقوامی معیاری کتابی عدد|ISBN]] [[Special:BookSources/978-0-19-820614-9|978-0-19-820614-9]] p. 100</ref> 1914–1918 آن لائن انسائیکلوپیڈیا دے مطابق ، "افریقی فوجی اہلکاراں تے مزدوراں نوں انہاں دی کارروائیاں وچ مدد دینے والے نقصانات دے علاوہ بہت وڈی ، لیکن نامعلوم تعداد وچ افریقی شہری ہلاک ہوئے۔" انہاں نے افریقہ وچ 750،000 دے شہری نقصانات دا تخمینہ لگیایا <ref name="War Losses Africa"/> پہلی جنگ عظیم دے دوران مشرقی افریقہ وچ شہری ہلاکتاں دے مندرجہ ذیل اندازے اک روسی مؤرخ نے 20 واں صدی وچ 2004 وچ ہونے والے انسانی نقصانات دی اک کتابچہ وچ کیہ سی: [[کینیا]] 30،000؛ [[تنزانیہ]] 100،000؛ [[موزمبیق]] 50،000؛ [[روانڈا]] 15،000؛ [[برونڈی]] 20،000 تے [[بیلجین کانگو|بیلجیئم کانگو]] 150،000۔ <ref name="narodonaseleniia2004">Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. p. 88 {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}[[بین الاقوامی معیاری کتابی عدد|ISBN]] [[Special:BookSources/978-5-93165-107-1|978-5-93165-107-1]].</ref>
* برطانیہ ، فرانس ، جرمنی ، بیلجیم تے پرتگال دی فوجی ہلاکتاں وچ افریقی شہری شامل نيں جنہاں نے اپنی مسلح افواج دے نال خدمات انجام دتیاں ، تفصیلات مختلف کالونیاں دی لسٹ وچ مذکور نيں۔
[[فائل:Massengrab Fromelles retuschiert.jpg|thumb| مرنے والے برطانوی تے آسٹریلیائی فوجی اک وڈے پیمانے اُتے قبر وچ ، جسنوں جرمن فوجیاں نے 1916 یا 1917 وچ کھودا سی]]
آسٹریلیا{{note|Australia|<sup>b</sup>}}
* [[آسٹریلیائی جنگ میموریل]] نے انہاں دے جنگ وچ ہلاکتاں دی تعداد61،513 دسی اے۔ <ref name="awm.gov.au"/>
* [[آسٹریلیائی جنگ میموریل]] نے جنگ دے مرنے والےآں دے ناواں دا اک ڈیٹا ویہہ تیار کيتا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.awm.gov.au/research/people/roll_of_honour|title=Roll of Honour|website=awm.gov.au|accessdate=14 April 2018}}</ref>
* آسٹریلیائی جنگ وچ جاں بحق ہونے والے افراد دے لئی [[دولت مشترکہ جنگ قبراں کمیشن|دولت مشترکہ جنگ قبراں کمیشن دا]] تعداد 62،149 اے۔ <ref name="CWGCAR"/>
* یوکے [[دفتر جنگ|وار آفس دی]] رپورٹ وچ فوج دے 59،330 جنگجو ہلاک ، 152،171 زخمی تے 4،084 قیدی درج سن ۔ <ref name="vlib.us"/>
* 1924 وچ آسٹریلیائی حکومت نے [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس]] ، [[جمیعت اقوام|لیگ آف]] نیشنس دی اک ایجنسی دے سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 412،953 مرد متحرک تے 59،337 ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* سوویت ماہر تصنیف بورس ارولانس نے اندازہ لگیایا اے کہ مجموعی طور اُتے فوجی اموات وچ شامل نيں 54،000 ہلاک تے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے۔ <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
بلجیئم {{note|Belgium|<sup>c</sup>}}
* یوروپ وچ فوجی نقصانات دے معاملے وچ بیلجئیم حکومت دے اعداد و شمار 40،367 سن (26،338 ہلاک ، زخماں یا حادثات توں ہلاک تے 14،029 بیماری یا لاپتہ ہونے دی وجہ توں ہلاک ہوئے)۔ افریقہ وچ : 2،620 فوجی ہلاک تے 15،650 پورٹرز دی موت ہوگئی۔ یورپ تے افریقہ دے لئی مشترکہ کل 58،637 اے۔
* بیلجیم دے لئی ریاستہائے متحدہ امریکا دے محکمہ جنگ دے اعداد و شمار ایہ نيں: کل متحرک قوت 267،000۔ 13،716 ہلاک تے ہلاک سمیت مجموعی طور اُتے 93،061 ہلاکتاں۔ زخمی 44،686؛ قیدی تے 34،659 لاپتہ نيں۔ <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
* برطانیہ دے [[دفتر جنگ|جنگ آفس دی]] رپورٹ وچ 11 نومبر 1918 تک 93،061 ہلاکتاں دی لسٹ دتی گئی سی جنہاں وچ 13،716 ہلاک تے ہلاک ہوئے سن ۔ 24،456 لاپتہ؛ 44،686 زخمی تے 10،208 POW۔ "یہ اعدادوشمار صرف تخمینہ نيں ، ریکارڈ نامکمل نيں۔" <ref name="ReferenceA"/>
* سن 1924 وچ ، [[جمیعت اقوام|لیگ آف]] نیشنس دی اک ایجنسی ، [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس دے]] سوالنامے دے جواب وچ بیلجیئم دی حکومت نے ، پہلی جنگ عظیم وچ 365،000 مرد متحرک تے 40،936 افراد دے ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* سوویت ماہر تصنیف بورس ارلانیس نے اندازہ لگیایا اے کہ بیلجیئم دی فوجی اموات وچ 35،000 ہلاک تے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے نيں <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
* بیلجیم دے سرکاری اعدادوشمار دے مطابق شہری اموات 23،700 (1914 وچ جرمنی دے قتل عام وچ 6000 ہلاک تے جیلاں ، جلاوطنیاں تے فوجی عدالتاں دے ذریعہ 17،700 متاثرین) سن۔ آبادیاتی مطالعے دے مطابق ، بیلجیئم وچ 92،000 بالواسطہ اموات (جنگ دے وقت دی نجکاری دی وجہ توں 62،000 اموات تے [[ہسپانوی فلو|ہسپانوی فلو دی]] وبائی بیماری وچ 30،000 افراد) سن۔ <ref name="Hersch, L. 1927, P 59">Hersch, L., La mortalité causée par la guerre mondiale, Metron- The International Review of Statistics, 1927, Vol 7. pp. 59–62</ref> جان ہورن نے اندازہ لگیایا اے کہ جرمن انتقامی کارروائیاں وچ بیلجیئم تے فرانسیسی شہریاں دے 6،500 شہری مارے گئے۔ <ref>Horne, John and Kramer, Alan, German Atrocities, 1914 {{آئی ایس بی این|978-0-300-08975-2}}</ref>
{{note|Canada|<sup>d</sup>}} '''کینیڈا'''
* کینیڈا دے جنگ میوزیم دے مطابق اس جنگ دے دوران نیڑے 61،000 کینیڈین ہلاک ہوئے سن ، تے ہور 172،000 زخمی ہوئے سن ۔ نیو فاؤنڈ لینڈ دی چھوٹی کالونی وچ 1،305 افراد ہلاک تے کئی ہزار زخمی ہوئے۔ کینیڈا دی ایکپیڈیشنری فورس نے جنگ وچ 59،544 ہارے ، جنہاں وچ دشمن دی کارروائی کيتی وجہ توں 51،748 شامل سن ۔ رائل کینیڈا دی بحریہ نے تمام اسباب توں 150 افراد دی ہلاکت دی اطلاع دتی اے تے 1،388 کینیڈین برطانوی فلائنگ سروسز دے نال خدمات انجام دیندے ہوئے ہلاک ہوگئے سن ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.warmuseum.ca/cwm/exhibitions/guerre/cost-war-e.aspx|title=Legacy – The Cost of Canada's War – Canada and the First World War|website=Canada and the First World War|accessdate=14 April 2018|تاريخ-الأرشيف=27 March 2014|مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20140327070914/http://www.warmuseum.ca/cwm/exhibitions/guerre/cost-war-e.aspx|url-status=dead}}</ref>
* کینیڈا دے جنگ توں جاں بحق ہونے والے افراد دے لئی کامن ویلتھ وار قبرس کمیشن دی تعداد 64،996 اے۔ <ref name="CWGCAR"/>
* یوکے [[دفتر جنگ|وار آفس دی]] رپورٹ وچ کینیڈا دے 56،639 جنگجو ہلاک ، 149،732 زخمی تے 3،729 قیدی درج سن ۔ <ref name="vlib.us"/>
* سن 1924 وچ ، کینیڈا دی حکومت ، [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس]] ، [[جمیعت اقوام|لیگ آف]] نیشنس دی اک ایجنسی دے سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 628،964 افراد نوں متحرک تے 51،674 افراد دے ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دتی گئی اے۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* سوویت ڈیموگرافر بورس ارولانس نے اندازہ لگیایا اے کہ کناڈا دی فوج دی کل اموات وچ 53،000 ہلاک تے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے نيں۔ <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
* کینیڈا دے ورچوئل وار میموریل وچ کینیڈا دے شہریاں تے نیو فاؤنڈ لینڈرز دی قبراں تے یادگاراں دے بارے وچ معلومات دی رجسٹری موجود اے جنہاں نے بہادری دے نال خدمات انجام دتیاں تے اپنے ملک دے لئی اپنی جاناں دتیاں <ref>[http://www.veterans.gc.ca/eng/remembrance/memorials/canadian-virtual-war-memorial Canadian Virtual War Memorial]</ref>
* 2 ہزار شہری ہلاکتاں [[ہیلی فیکس دھماکہ|ہیلی فیکس دھمادے]] دی وجہ توں ہوئیاں۔ <ref name="Halifax Explosion Remembrance Book"/>
{{note|France|<sup>e</sup>}} '''فرانس'''
* یکم جون 1919 تک فرانسیسی ہلاکتاں دے اعدادوشمار نوں 1 اگست 1919 دی فرانسیسی حکومت کیتی رپورٹ وچ فرانسیسی چیمبر آف ڈپٹیاں دے سامنے پیش کيتا گیا۔ <ref name="Ref-1">Huber, Michel (1931). La Population de la France pendant la guerre. Paris.</ref> 11 نومبر 1918 تک آرمی دے ہلاک تے لاپتہ افراد دی تعداد 1،357،800 سی۔ اس دے علاوہ 11 نومبر 1918 دے زخمیاں تے 11،400 بحریہ دے ہلاک ہونے والےآں دے بعد 28،600 اموات ہوئیاں جو مجموعی طور اُتے مردہ تے لاپتہ 1،397،800 نيں۔ انہاں اعدادوشمار وچ 35،200 فرانسیسی نوآبادیاتی قوتاں ، 35،900 "شمالی افریقی" تے 4،600 فرانسیسی غیر ملکی فوج دے اہلکار شامل نيں۔ <ref name="Huber, Michel 1931 Page 414">Huber, Michel (1931). La Population de la France pendant la guerre. Paris p. 414</ref>
* فرانسیسی فوج دی سرکاری رپورٹ "لا اسٹیٹیٹک میڈیسیکل ڈی لرمی" دے مطابق مجموعی طور اُتے مرنے والے 1،325،000 سن (کارروائی وچ 6،6،000 مارے گئے ، 225،000 لاپتہ تے قیدی مارے گئے ، 250،000 زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے فوت ہوئے تے 175،000 مرض دی وجہ توں ہلاک ہوئے۔ ) <ref>Huber, Michel (1931). La Population de la France pendant la guerre. Paris. p. 420</ref>
* آسٹریلیائی فوج دی میڈیکل سروسز دی آفیشل ہسٹری وچ 1914–1918 وچ شائع ہونے والی فرانسیسی ہلاکتاں دا اک وقفہ ، کارروائی وچ ہلاک ہونے والے 674،700 ، 250،000 زخماں دی تاب نہ لاندے ، 225،300 لاپتہ تے متوقع طور اُتے مردہ تے 175،000 افراد بیماری تے چوٹ توں ہلاک ہوئے۔ زخمی دی تعداد 2،300،000 اے۔ <ref name="Australian Army Medical Services 1943 p. 870">Official History of the Australian Army Medical Services, 1914–1918 Volume III – Special Problems and Services (1st edition, 1943) p. 870</ref>
* ریاستہائے متحدہ امریکا دے محکمہ جنگ وچ فرانسیسی ہلاکتاں دے اعداد و شمار ایہ نيں: کل متحرک قوت 8،410،000؛ ہلاک تے مرنے والےآں سمیت 6،160،800 ہلاکتاں: 1،357،800، زخمی: 4،266،000، قیدی تے لاپتہ: 537،000۔ <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
* یوکے [[دفتر جنگ|وار آفس]] نے 1 نومبر 1918 تک فرانسیسیاں نوں ہلاک ، ہلاک تے لاپتہ 1،385،300 نوں ہلاک تے لاپتہ کردتا ، 58،000 نوآبادیاتی فوجیاں سمیت۔ انہاں نے نوٹ کيتا کہ 1 اگست 1919 دی اک سرکاری رپورٹ وچ ہلاک تے مرنے والےآں دی تعداد 1،357،000 دسی گئی اے۔ زخمیاں دی کوئی تعداد دستیاب نئيں اے۔ <ref name="ReferenceA"/>
* 1924 وچ ، فرانسیسی حکومت نے [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس]] ، [[جمیعت اقوام|لیگ آف]] نیشنس دی اک ایجنسی دے سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 7،935،000 مرد متحرک تے 1،400،000 ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* پہلی جنگ عظیم دے دوران فرانس دے لئی مرنے والے فوجیاں دے ناں فرانسیسی حکومت دے ذریعہ آن لائن درج نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.memoiredeshommes.sga.defense.gouv.fr/fr/arkotheque/client/mdh/recherche_transversale/bases_nominatives.php|title=Rechercher dans les bases nominatives – Mémoire des hommes|website=memoiredeshommes.sga.defense.gouv.fr|accessdate=14 April 2018|تاريخ-الأرشيف=30 March 2018|مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20180330074821/http://www.memoiredeshommes.sga.defense.gouv.fr/fr/arkotheque/client/mdh/recherche_transversale/bases_nominatives.php|url-status=dead}}</ref>
* سوویت ماہر تصنیف بورس ارلانیس نے اندازہ لگیایا اے کہ فرانسیسی فوجی اموات وچ 1،126،000 ہلاک تے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے شامل نيں۔ <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
* فرانسیسی انسائیکلوپیڈیا کوئڈ دے مطابق ، تقریبا 40 قومیتاں دے 30–40،000 غیر ملکی رضاکاراں نے فرانسیسی فوج وچ خدمات انجام دتیاں ، جنہاں وچ 12،000 [[فرانس وچ چیکوسلواک لشکر|چیکوسلواک]] لشکر تے نسلی پولش [[بلیو آرمی (پولینڈ)|بلیو آرمی شامل نيں]] ۔ 5،000 اطالویاں نے کرنل گیربلدی دے زیرانتظام اک "لشکر" وچ خدمت کيتی۔ فرانسیسی خدمت وچ اک ہزار اسپینیئرز تے 1،500 سوئس وی موجود سن ، 200 امریکی رضاکاراں نے 1914 ء توں 1916 تک فرانسیسیاں دے نال خدمات انجام دتیاں ، جنہاں وچ [[لفائٹی اسکریڈریل|لیفائٹ ایسکاڈریل]] وی شامل اے۔ <ref>Quid 2007 Robert Laffont, 2006 {{آئی ایس بی این|2-221-10677-6}} p. 1083</ref> لکسمبرگ اُتے جنگ دے دوران جرمنی دا قبضہ سی۔ موبائل ریفرنس ٹریول گائیڈ دے مطابق ، فرانسیسی مسلح افواج وچ 3،700 لکسمبرگ شہریاں نے خدمات انجام دتیاں ، جنگ وچ 2،800 نے اپنی جاناں دتیاں اوہ لکسمبرگ دے [[گل فرا]] وچ یادگار نيں۔ <ref name="ReferenceC">Travel Luxembourg (Grand Duchy of Luxembourg)</ref> [[فرانسیسی آرمینیائی لشکر|فرانسیسی آرمینیائی فوج]] نے جنگ دے دوران فرانسیسی مسلح افواج دے اک حصے دے طور اُتے خدمات انجام دتیاں۔ الجیریا تے ویتنام ورگی فرانسیسی کالونیاں نے وی لڑائی دے میدان وچ لڑنے تے خدمات انجام دینے دے لئی فوج بھیج دی۔ امریکی فوجی مورخ [[ڈگلس پورچ]] نے [[فرانسیسی غیر ملکی فوج|فرانسیسی غیر ملکی]] لشکر کے بارے وچ اطلاع دتی ، جس وچ زیادہ تر غیر فرانسیسی شہریاں نے خدمات انجام دتی نيں ، کچھ اندازےآں دے مطابق ، لشکر وچ ہلاکتاں دی شرح 70 فی صد اے ، جنہاں نے لشکر وچ خدمات انجام دینے والے 44،150 جواناں وچوں 31،000 تک دی موت کيتی۔ .<ref>{{حوالہ کتاب|title=The French Foreign Legion: A Complete History of the Legendary Fighting Force|last=Porch|first=Douglas|year=1991}}Publisher and page to be added.</ref>
* آبادیاتی مطالعے دے مطابق ، فرانس وچ 500،000 بالواسطہ اموات (جنگ دے وقت دی نجی سرگرمیاں دی وجہ توں 300،000 اموات تے [[ہسپانوی فلو|ہسپانوی فلو دی]] وبائی بیماری وچ 200،000) سن۔ <ref>Hersch, L., La mortalité causée par la guerre mondiale, Metron – The International Review of Statistics, 1927, Vol 7. pp. 30–47</ref> جنگ دے دوران فرانس وچ شہری آبادی دے آبادیاتی نقصان دے اک ہور اندازے دے مطابق ، اضافی ہلاکتاں دی تعداد 264،000 توں 284،000 ہوگئی ، اس وچ اضافی 100،000 توں 120،000 تک [[ہسپانوی فلو|ہسپانوی فلو دی]] اموات شامل نئيں نيں۔ <ref>Dumas, Samuel (1923). Losses of Life Caused by War. Oxford. p. 157</ref> شہری ہلاک شدگان وچ 1،509 مرچنٹ ملاح شامل نيں تے 3،357 فضائی حملےآں تے [[پیرس گن|طویل فاصلے تک توپ خانے دی بمباری سے]] ہلاک ہوئے <ref>Huber, Michel (1931). La Population de la France pendant la guerre. Paris pp. 312–313</ref>
* ٹرٹیری ذرائع نے فرانسیسی شہری جنگ 40،000 نوں ہلاک کردتا۔ <ref name="Clodfelter, Michael 2002 Page 479">Clodfelter, Michael (2002). Warfare and Armed Conflicts – A Statistical Reference to Casualty and Other Figures, 1500–2000 2nd Ed.. {{آئی ایس بی این|978-0-7864-1204-4}}[[بین الاقوامی معیاری کتابی عدد|ISBN]] [[Special:BookSources/978-0-7864-1204-4|978-0-7864-1204-4]]. p. 479</ref><ref name="Ellis, John 1993 Page 269">Ellis, John (1993). World War I–Databook. Aurum Press. {{آئی ایس بی این|978-1-85410-766-4}}, p. 269</ref><ref name="isbn1991">Randal Grey. Chronicle of World War I, Vol2 Facts on File 1991 {{آئی ایس بی این|0-8160-2139-2}} p. 292</ref>
{{note|Greece|<sup>f</sup>}} '''یونان'''
* سوویت ماہر تصنیف بورس ارلانیس نے اندازہ لگیایا کہ مجموعی طور اُتے 26،000 فوجی ہلاک ہوئے ، جنہاں وچ بیماری دے سبب 15،000 اموات تے 11،000 ہلاک تے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے <ref name="Urlanis, Boris 1971 page 209">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 209</ref><ref>Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 160</ref><ref name="Urlanis, Boris 1971 page 85">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
* یونانی ہلاکتاں دے بارے وچ ریاستہائے متحدہ امریکا دے محکمہ جنگ دے اعداد و شمار نيں: کل متحرک قوت 230،000؛ مجموعی ہلاکتاں 27،000 (ہلاک تے 5،000 ہلاک؛ 21،000 زخمی؛ قیدی تے اک ہزار لاپتہ) <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
* یوکے [[دفتر جنگ|وار آفس دی]] رپورٹ وچ 27،000 ہلاکتاں (5،000 ہلاک یا زخماں دی تاب نہ لاندے؛ 21،000 زخمی تے 1،000 قیدی تے لاپتہ) درج نيں۔ <ref name="ReferenceB"/>
* 1924 وچ ، یونان دی حکومت نے [[جمیعت اقوام|لیگ آف نیشنز دی]] اک ایجنسی ، [[عالمی ادارہ محنت|انٹرنیشنل لیبر آفس]] ، دے اک سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 355،000 مرد متحرک تے انہاں دے ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* جین بوجاک نے پہلی جنگ عظیم وچ یونانی فوج دی انتخابی مہم دی تریخ وچ ، جنگ توں متعلق 8،365 اموات تے 3،255 لاپتہ نيں۔ <ref>Bujac, Jean, Les campagnes de l'armèe Hellènique, 1918–1922, Paris, 1930 p. 339</ref>
* آبادیاتی مطالعے دے مطابق ، یونان وچ جنگ دے وقت دی نجکاری دی وجہ توں 150،000 بالواسطہ اموات ہوئیاں۔ <ref name="Hersch, L. 1927, Pages 80">Hersch, L., La mortalité causée par la guerre mondiale, Metron- The International Review of Statistics, 1927, Vol 7. pp. 80–81</ref>
'''ہندوستان(برطانوی)'''{{note|India|<sup>g</sup>}}
* [[دولت مشترکہ جنگ قبراں کمیشن|دولت مشترکہ جنگ قبراں کمیشن دی]] تعداد ہندوستانی جنگ وچ ہلاک ہونے والےآں دی تعداد 73،905 اے۔ <ref name="CWGCAR"/>
* برطانیہ دے [[دفتر جنگ|جنگ دفتر دی]] رپورٹ وچ فوج دے 64،449 افراد ہلاک ، 69،214 زخمی تے 11،264 قیدی درج سن ، انہاں اعدادوشمار وچ ہندوستانی فوج وچ خدمات انجام دینے والے برطانوی وی شامل نيں (2،393 ہلاک ، 2،325 زخمی تے 194 قیدی) <ref name="vlib.us"/>
* سوویت ڈیموگرافر بورس ارولانس نے اندازہ لگیایا اے کہ مجموعی طور اُتے ہندوستانی فوجی اموات وچ 27،000 ہلاک تے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے نيں۔ <ref name="Urlanis, Boris 1971 page 85">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
'''اٹلی'''{{note|Italy|<sup>h</sup>}}
* اٹلی دی حکومت نے فوجی جنگ کيتی اموات 651،000 (جنگ وچ ہلاک یا 378،000 زخماں دی تاب نہ لاندے؛ بیماری توں 186،000 مرنے دے علاوہ 12 نومبر 1918 توں لے کے 30 اپریل 1920 تک جنگ توں متعلقہ زخمیاں دی وجہ توں 87،000 اضافی ہلاکتاں دی موت کيتی۔ ) ایہ سرکاری اعداد و شمار جی مورٹارا دے ذریعہ جنگ دے نقصانات دے اک اطالوی مطالعے وچ شائع ہوئے سن ، اُتے انہاں نے نومبر 1918 وچ جنگ دے خاتمے تک اصل نقصانات دا تخمینہ لگیاندے ہوئے 600،000 (زخماں توں ہلاک یا 40000 مرض دی وجہ توں تے 200،000 اموات دی وجہ توں ہلاک ہوئے)۔ <ref name="Mortara, G 1925 P 28">Mortara, G (1925). La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra. New Haven: Yale University Press. pp. 28–29</ref> اس مطالعے دے اعداد و شمار دا اک مختصر خلاصہ آن لائن پایا جاسکدا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.demographic-research.org/|title=Demographic Research|website=Demographic Research|accessdate=14 April 2018|تاريخ-الأرشيف=24 February 2018|مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20180224061151/https://www.demographic-research.org/|url-status=dead}}</ref>
* اطالوی ہلاکتاں دے بارے وچ ریاستہائے متحدہ امریکا دے محکمہ جنگ دے اعداد و شمار نيں: کل متحرک قوت 5،615،000؛ کل ہلاکتاں 2،197،000 (650،000 ہلاک تے مردہ؛ 947،000 زخمی؛ قیدی تے 600،000 لاپتہ) <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
* برطانیہ دے [[دفتر جنگ|جنگ آفس دی]] رپورٹ وچ 11 نومبر 1918 تک (1،603،000 ہلاکتاں 94 947،000 زخمی تے 530،000 قیدی) تک 1،937،000 ہلاکتاں دی لسٹ دتی گئی اے۔ <ref name="ReferenceA">{{حوالہ ویب|url=https://archive.org/details/statisticsofmili00grea|title=Statistics of the military effort of the British Empire during the Great War, 1914–1920|last=Great Britain. War Office|date=14 April 2018|publisher=London H.M. Stationery Off|accessdate=14 April 2018}}</ref>
* 1924 وچ ، اطالوی حکومت نے [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس]] ، [[جمیعت اقوام|لیگ آف]] نیشنس دی اک ایجنسی دے سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 5،615،000 مرد متحرک تے 750،000 ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* سوویت ڈیموگرافر بورس ارلانیس نے اندازہ لگیایا اے کہ اٹلی دی مجموعی فوجی اموات وچ 433،000 ہلاک تے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے نيں۔ <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
* آبادیاتی مطالعے دے مطابق اٹلی وچ 1،021،000 بالواسطہ اموات ہوئیاں نيں (جنگی وقت دی نجکاری دی وجہ توں 589،000 اموات تے [[ہسپانوی فلو|ہسپانوی فلو دی]] وبائی بیماری وچ 432،000)۔ <ref name="Hersch, L. 1927, Pages 52">Hersch, L., La mortalité causée par la guerre mondiale, Metron – The International Review of Statistics, 1927, Vol 7. pp. 52–59</ref> جنگ دے دوران اٹلی وچ شہری آبادی دے آبادیاتی نقصان دے اک ہور اندازے دے مطابق ، 324،000 افراد دی اضافی ہلاکتاں ہوئیاں جنہاں وچ 300،000 اضافی [[ہسپانوی فلو|ہسپانوی]] اموات شامل نيں۔ <ref>Dumas, Samuel (1923). Losses of Life Caused by War. Oxford. p. 165</ref> فوجی کارروائی کيتی وجہ توں شہری اموات دی تعداد 3،400 سی (بشمول جہاز اُتے حملےآں توں 2،293 ، ہوائی چھاپےآں دے دوران 965 تے سمندری بمباری توں 142)۔ <ref>Mortara, G (1925). La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra. New Haven: Yale University Press pp. 57–66</ref>
{{note|Japan|<sup>i</sup>}}'''جاپان'''
* 1924 وچ ، جاپانی حکومت نے [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس]] ، [[جمیعت اقوام|لیگ آف]] نیشنس دی اک ایجنسی دے سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 800،000 مرد متحرک تے 4،661 افراد دے ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* [[یاسوکونی زیارت|یاسوکونی]] زیارت وچ پہلی جنگ عظیم وچ ہلاک ہونے والے 4،850 افراد دی لسٹ اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.yasukuni.or.jp/index.html|title=靖国神社|website=yasukuni.or.jp|accessdate=14 April 2018}}</ref>
* ریاستہائے متحدہ امریکا دے محکمہ جنگ وچ جاپانی ہلاکتاں دے اعداد و شمار ایہ نيں: کل متحرک قوت 800،000۔ مجموعی ہلاکتاں 1،210 (بشمول ہلاک تے 300 ہلاک؛ 907 زخمی ہوئے؛ قیدی تے 3 لاپتہ نيں) <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
[[فائل:NLS Haig - Smashed up German trench on Messines Ridge with dead.jpg|thumb| 1917 وچ ، بارودی سرنگ دے دھماکے توں تباہ شدہ جرمن خندق]]
{{note|Monte|<sup>k</sup>}}مونٹی نیگرو
* 1924 وچ ، یوگوسلاو حکومت نے [[جمیعت اقوام|لیگ آف نیشنز دی]] اک ایجنسی ، [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس دے]] اک سوالنامے دے جواب وچ ، رپورٹ کيتا کہ مونٹی نیگرو نے پہلی جنگ عظیم وچ 50،000 افراد نوں متحرک کيتا تے 13،325 افراد ہلاک تے لاپتہ سن ۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* ریاستہائے متحدہ امریکا دے محکمہ جنگ وچ مونٹینیگرن دی ہلاکتاں دے اعداد و شمار ایہ نيں: کل متحرک قوت 50،000؛ 20،000 بشمول ہلاک تے 3،000 ہلاک 10،000 زخمی قیدی تے 7000 لاپتہ۔ <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
{{note|NZ|<sup>l</sup>}}نیوزی لینڈ
* [[آکلینڈ وار میموریل میوزیم|آکلینڈ وار میموریل میوزیم وچ ]] نیوزی لینڈ دی پہلی جنگ عظیم دے 18،060 افراد دی یاد منائی گئی۔ <ref name="Auckland War Memorial Museum"/>
* [[آکلینڈ وار میموریل میوزیم|آکلینڈ وار میموریل میوزیم وچ ]] اک ڈیٹا ویہہ موجود اے جس وچ نیوزی لینڈ دے جنگ وچ ہلاک ہونے والےآں دے ناں درج سن ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://muse.aucklandmuseum.com/databases/cenotaph/locations.aspx|title=Auckland War Memorial Museum Cenotaph Database|website=aucklandmuseum.com|accessdate=14 April 2018}}</ref>
* نیوزی لینڈ دے جنگ وچ جاں بحق ہونے والے افراد دے لئی [[دولت مشترکہ جنگ قبراں کمیشن|کامن ویلتھ وار قبرس کمیشن دی]] تعداد 18،060 اے۔ <ref name="CWGCAR"/>
* یوکے [[دفتر جنگ|وار آفس دی]] رپورٹ وچ فوج دے جنگ وچ 16،711 ہلاک ، 41،317 زخمی تے 498 قیدی درج سن ۔ <ref name="vlib.us"/>
* سوویت ڈیموگرافر بورس ارلانس نے اندازہ لگیایا اے کہ نیوزی لینڈ وچ فوجی ہلاکتاں وچ 14،000 ہلاک تے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے نيں۔ <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
{{note|Newf|<sup>m</sup>}}نیوفاؤنڈلینڈ
* پہلی جنگ عظیم دے دوران نیو فاؤنڈ لینڈ دا ڈومینین کینیڈا دا حصہ نئيں سی۔ برطانیہ دے [[دفتر جنگ|وار آفس دی]] رپورٹ وچ آرمی جنگ وچ 1،204 ہلاک ، 2،314 زخمی تے 150 قیدی درج سن ۔ <ref name="vlib.us"/>
* نیو فاؤنڈ لینڈ وچ شائع ہونے والے اک تعلیمی جریدے وچ نیو فاؤنڈ لینڈ وچ فوجی ہلاکتاں دی تفصیلات دتی گئی نيں۔ اموات وچ مجموعی طور اُتے 1،570 [[رائل نیو فاؤنڈ لینڈ رجمنٹ|رائل نیو فاؤنڈ لینڈ رجمنٹ وچ ]] 1،297 ہلاک [[شاہی بحریہ|رائل نیوی]] وچ اضافی 171 تے [[مرچنٹ نیوی]] وچ 101 افراد ہلاک ہوئے۔ <ref name="journals.hil.unb.ca"/>
{{note|Portugal|<sup>n</sup>}}پرتگال
* پرتگالی ہلاکتاں دے بارے وچ ریاستہائے متحدہ امریکا دے محکمہ جنگ دے اعداد و شمار نيں: کل متحرک قوت 100،000۔ کل ہلاکتاں 33،291 (بشمول ہلاک تے 7،222 ہلاک؛ 13،751 زخمی؛ قیدی تے 12،318 لاپتہ) <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
* برطانیہ دے [[دفتر جنگ|جنگ دفتر دی]] رپورٹ وچ 33،291 ہلاکتاں دی لسٹ دتی گئی: 7،222 ہلاک (یورپ وچ 1،689 تے افریقہ وچ 5،533)؛ 13،751 زخمی (صرف یورپ دے لئی اعداد و شمار) تے 12،318 قیدی تے لاپتہ (6،678 یورپ وچ تے "موزمبیق وچ لاپتہ ہونے والےآں دی اک وڈی تعداد)۔ <ref name="ReferenceA"/>
* سن 1924 وچ ، پرتگالی حکومت نے [[جمیعت اقوام|لیگ آف نیشنز دی]] اک ایجنسی ، [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس دے]] اک سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 100،000 مرد متحرک تے 4،000 ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* سوویت ماہر تصنیف بورس ارلانیس نے اندازہ لگیایا اے کہ پرتگالی فوج دی کل اموات وچ شامل 6،000 افراد ہلاک یا لاپتہ نيں تے اوہ زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے نيں۔ <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
* آبادیاتی مطالعے دے مطابق پرتگال وچ 220،000 بالواسطہ اموات ہوئیاں نيں (جنگی وقت دی نجکاری دی وجہ توں 82،000 اموات تے [[ہسپانوی فلو|ہسپانوی فلو دی]] وبائی بیماری وچ 138،000)۔ <ref name="Hersch, L. 1927, Pages 61">Hersch, L., La mortalité causée par la guerre mondiale, Metron- The International Review of Statistics, 1927, Vol 7. pp. 61–64</ref>
* 3 پرتگالی شہری جنہاں نوں 3 دسمبر 1916 وچ فنچال ، میڈیرا جزیرہ تے 12 دسمبر 1917 وچ جرمن آبدوزاں دے ذریعہ بمباری دے دوران ہلاک کيتا گیا۔ <ref>Martins, Ferreira (1934). Portugal na Grande Guerra. Lisboa: Empresa Editorial Ática.</ref>
[[فائل:Re-educating wounded. Blind French soldiers learning to make baskets. American Red Cross., 1917 - 1919 - NARA - 533674.tif|thumb| زخمیاں نوں دوبارہ توں تعلیم دینا۔ پہلی جنگ عظیم ، اندھے فرانسیسی فوجی ٹوکریاں بنانا سیکھ رہے نيں۔]]
{{note|Romania|<sup>o</sup>}}رومانیہ
* 1924 وچ ، رومانیہ دی حکومت نے [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس]] ، [[جمیعت اقوام|لیگ آف نیشنس دی]] اک ایجنسی دے سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 1،000،000 افراد نوں متحرک تے 250،000 ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* رومانیہ وچ ہونے والے ہلاکتاں دے بارے وچ ریاستہائے متحدہ امریکا دے محکمہ جنگ دے اعداد و شمار نيں: کل متحرک قوت 750،000 کل ہلاکتاں 535،706 (بشمول ہلاک تے 335،706 ہلاک؛ 120،000 زخمی؛ قیدی تے 80،000 لاپتہ) <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
* یوکے [[دفتر جنگ|وار آفس دی]] رپورٹ وچ ہلاک یا لاپتہ ہونے والے 335،706 فوجیاں دی ہلاکت دی لسٹ اے۔ اس دے علاوہ 265،000 عام شہری ہلاک یا لاپتہ سن ۔ <ref name="ReferenceB"/>
* سوویت ڈیموگرافر بورس ارلانیس نے اندازہ لگیایا اے کہ رومیائی فوج دی مجموعی اموات وچ شامل 177،000 ہلاک تے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے نيں۔ <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
* آبادیاتی مطالعے دے مطابق ، رومانیہ وچ جنگ دے وقت دی نجکاری دی وجہ توں 430،000 بالواسطہ اموات ہوئیاں۔ <ref>Hersch, L., La mortalité causée par la guerre mondiale, Metron – The International Review of Statistics, 1927, Vol 7. pp. 76–80</ref>
* 20 واں صدی وچ 2004 وچ اک روسی مؤرخ نوں انسانی نقصانات دی کتاب وچ 330،000 شہری ہلاک (120،000 فوجی سرگرمی دی وجہ توں ، 10،000 قیدی تے 200،000 قحط تے بیماری دی وجہ سے) دا تخمینہ لگیایا گیا سی۔ <ref>Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}. p. 51</ref>
{{note|Russia|<sup>p</sup>}}روسی سلطنت
* سوویت ماہر تصنیف بورس ارلانس دے مطابق روسی ہلاکتاں دے ذرائع دا پتہ لگیانا مشکل اے۔ ہلاکت دے اعدادوشمار ، جنگ دے دوران فیلڈ رپورٹس توں مرتب کیتے گئے ، سوویت سنٹرل شماریاتی دفتر دے ذریعہ 1925 وچ شائع ہوئے <ref>Россия в мировой войне 1914–1918 гг. (в цифрах)., 1925, Russia and the World War 1914–1918 (in figures)</ref> انھاں نے روس دے مجموعی نقصان 775،400 ہلاک تے لاپتہ ، 348،500 معذور تے 3،343،900 POW بنائے۔ عقبی علاقے وچ منتقل کیتے جانے والے افراد 1،425،000 بیمار تے 2،844،500 زخمی ہوئے سن ۔ انہاں اعدادوشمار وچ شامل نيں جنہاں وچ 7،036،087 افراد دیاں جنگاں ہوئیاں۔ (کارروائی وچ 626،440 افراد ہلاک ، 17،174 زخماں دی تاب نہ لاندے ، 228،838 لاپتہ ، 3،409،433 جنگی قیدی دی حیثیت توں رکھے گئے تے کارروائی وچ 2،754،202 زخمی ہوئے)۔ <ref>Россия в мировой войне 1914–1918 гг. (в цифрах)., 1925, Russia and the World War 1914–1918 (in figures) pp. 20, 30 and 31</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=http://militera.lib.ru/research/golovnin_nn/05.html|title=ВОЕННАЯ ЛИТЕРАТУРА – [ Исследования ] – Головин H. H. Военные усилия России в Мировой войне|website=militera.lib.ru|accessdate=14 April 2018}}</ref> ارلانیس دا خیال اے کہ ہلاک ہونے والےآں دے اعدادوشمار نوں کافی حد تک کم نئيں سمجھیا گیا سی ، کیونجے اطلاعات دا اک وڈا حصہ پسپائی وچ کھو گیا سی۔ ارلانیس نے تخمینہ لگیایا کہ 1،811،000 (1،200،000 ہلاک ، زخماں توں 240،000 ، 11،000 گیس ، 155،000 بیماری ، POW دی ہلاکتاں 190،000 ، حادثات تے ہور وجوہات دی وجہ توں 15،000) دی موت توں مرنے والی اصل فوجی جنگ دا تخمینہ اے۔ <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
* روسی فوجی مؤرخ جی ایف کریوشیف دے اک مطالعے وچ اندازہ لگیایا گیا اے کہ مجموعی جنگ 2،254،369 اے (کارروائی وچ ہلاک 1،200،000؛ لاپتہ تے متوقع 439،369؛ زخماں توں فوت ہوئے، گیس 11،000، بیماری توں مرے 155،000، POW اموات 190،000، حادثات دی وجہ توں اموات تے موت ہور وجوہات 19،000)۔ زخماں دی تعداد 3،749،000 POW 3،343،900۔ کل متحرک قوت 15،378،000۔ <ref name="rus-sky.com"/>
* ریاستہائے متحدہ امریکا دے محکمہ جنگ وچ روسی ہلاکتاں دے اعداد و شمار ایہ نيں: کل متحرک قوت 12،000،000۔ کل ہلاکتاں 9،150،000 (بشمول ہلاک تے 1،700،000 ہلاک، 4،950،000 زخمی، قیدی تے 2،500،000 لاپتہ نيں) <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
* برطانیہ دے [[دفتر جنگ|جنگ آفس]] نے دسمبر 1918 وچ پیٹرو گراڈ توں کوپن ہیگن تک پہنچنے والے اک ٹیلیگرام اُتے مبنی 9،150،000 دی فوجی ہلاکتاں درج کيتیاں (جنہاں وچ 1،700،000 ہلاک ، 1،450،000 معذور ، 3،500،000 زخمی تے 2،500،000 جنگی قیدی) شامل نيں۔ <ref name="ReferenceB"/>
* 1924 وچ ، سوویت حکومت نے [[جمیعت اقوام|لیگ آف نیشنز دی]] اک ایجنسی ، [[عالمی ادارہ محنت|انٹرنیشنل لیبر آفس]] ، دے اک سوالنامے دے جواب وچ ، روس دے لئی 15،070،000 افراد نوں متحرک کيتا تے 1،700،000 مرد تے پہلی جنگ عظیم وچ لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* سوویت ماہر تصنیف بورس ارلانیس دے مطابق 1917 دے آخر تک جنگ دے وقت دی نجی سرگرمیاں دی وجہ توں 1،500،000 شہری اموات ہوئیاں۔ <ref>Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow pp. 266–268</ref>
* 20 واں صدی وچ 2004 وچ اک روسی مؤرخ نوں انسانی نقصانات دی کتاب وچ 1،140،000 جنگ توں متعلق روسی شہری ہلاکتاں دا اندازہ لگیایا گیا سی ، 1914 دی حدود وچ 1914 توں 1917 تک (فوجی آپریشن دی وجہ توں 410،000 تے قحط تے بیماری توں 730،000)۔ <ref>Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}. p. 18</ref>
{{note|Serbia|<sup>q</sup>}}سربیا
* سربیا دی مجموعی ہلاکتاں دے ذرائع 750،000 توں لے کے 1،250،000 تک نيں۔ <ref name="Hersch, L. 1927, Pages 65">Hersch, L., La mortalité causée par la guerre mondiale, Metron- The International Review of Statistics, 1927, Vol 7. pp. 65–76</ref><ref name="Moal page 231">Frédéric Le Moal, La Serbie du martyre à la Victoire 1914–1918, 2008, éditions 14–18 (2013) ({{آئی ایس بی این|978-2-916385-18-1}}), p. 231.</ref>
* 1927 وچ آبادیاتی مطالعے وچ سربیا تے مونٹینیگرو دے لئی کل جنگ 750،000 (300،000 فوج تے 450،000 عام شہری) ہلاک ہوئی۔ جنگ توں پہلے دی سطح اُتے مبنی 1912 توں 1920 تک مجموعی طور اُتے آبادی دا نقصان 1،236،000 افراد (پہلی جنگ عظیم وچ 750،000 سمیت؛ [[بلقان جنگاں|بلقان دیاں جنگاں]] وچ 150،000 ہلاک تے 336،000 دی پیدائشاں دی تعداد وچ کمی) دے علاوہ 47000 سن ۔ 1914–1920 دے دوران جنگ توں متعلق اموات ، جو قدرتی وجوہات دی بناء اُتے اموات دے نال شامل نيں۔
* [[:fr:Frédéric Le Moal|فریڈرک لی مول دے]] مطابق ، سربیا دے مورخ دوآن ٹی بٹاکویچ نے اپنا نقصان 1،250،000 (450،000 فوجی تے 800،000 عام شہریاں) اُتے ڈال دتا۔ ایہ نقصانات 1912 توں 1918 تک نيں تے انہاں وچ [[بلقان جنگاں|بلقان دیاں جنگاں]] وی شامل نيں۔ جولائی 2014 ء وچ سربیا دے شاعر ی ماتیا بیچکوویچ نے کہیا "کہ 402،435 سربیائی فوجی ہلاک ہوئے چکے نيں تے 845،000 شہریاں نوں پہلی جنگ عظیم دے دوران قتل کيتا گیا یا حراستی کیمپاں وچ ختم کيتا گیا ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.balkaneu.com/kusturica-reveals-monument-gavrilo-princip|title=Kusturica reveals monument to Gavrilo Princip|date=22 April 2014|accessdate=31 July 2014}}</ref> سربیا دی وزارت دفاع دے زیر اہتمام ستمبر 2014 دی اک کانفرنس وچ ، ڈاکٹر الیگزینڈر نڈوک نے سربیا دی جنگ نوں 1،247،435 افراد ہلاک کردتا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.mod.gov.rs/sadrzaj.php?id_sadrzaja=7222|title=Симпозијум о српском војном санитету у Првом светском рату – Министарство одбране Републике Србије|website=Министарство одбране Републике Србије|accessdate=14 April 2018}}</ref>
* سربیا دے حوالے توں سوویت ماہر تصنیف بورس ارلانیس دے مطابق "ہلاک ہونے والےآں دی تعداد دا پتہ لگیانا خاص طور اُتے مشکل اے "۔ آبادی دے اعدادوشمار دے تجزیے دی بنیاد اُتے ، اورلنس نے فوجی سرب ہلاک سمیت 728،000 افراد دی سربیا تے مونٹینیگرن دی ہلاکتاں دا تخمینہ لگیایا: 278،000 (ایکشن وچ 140،000 ہلاک ہوئے؛ 25،000 زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے فوت ہوئے ، 50،000 بیماری ، 60،000 POW تے 3،000 ہور وجوہات سے) تے مجموعی طور اُتے شہری ہلاک 450،000۔ <ref>Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow pp. 66, 79, 83, 85, 160, 171, 268.</ref>
* 1924 وچ ، سرب دی حکومت نے ، [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس]] ، [[جمیعت اقوام|لیگ آف]] نیشنس دی اک ایجنسی دے سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 1،008،240 مرد متحرک تے 365،164 افراد دے ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* ریاستہائے متحدہ جنگ دے محکمہ سربیا دے ہلاکتاں دے اعداد و شمار ایہ نيں: مجموعی طور اُتے متحرک قوت 707،343؛ کل ہلاکتاں 331،106 (بشمول ہلاک تے 45،000 ہلاک؛ 133،148 زخمی ہوئے؛ قیدی تے لاپتہ 152،958)۔ <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
* یوکے [[دفتر جنگ|وار آفس دی]] رپورٹ وچ 331،106 دی فوجی ہلاکتاں دی لسٹ دتی گئی اے جنہاں وچ 45،000 ہلاک ، 133،148 زخمی تے 70،243 قیدی تے 82،535 لاپتہ نيں۔ <ref name="ReferenceB"/>
* 20 روسی صدی دے 2004 وچ اک روسی مؤرخ نے انسانی نقصانات دے بارے وچ اک کتابچہ وچ تخمینہ لگیایا سی کہ فوجی سرگرمی دی وجہ توں سربیا دی عام شہریاں دی 120،000 اموات تے آسٹرو ہنگریاں دے ذریعہ 30،000 افراد نوں پھانسی دتی گئی (казнено. убито)۔ آسٹریا ہنگری دے علاقے سمیت یوگوسلاو دے شہری ہلاکتاں دا انہاں دا تخمینہ 550،000 سی۔ <ref name="narodonaseleniia1">Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}. p. 49</ref>
{{note|SouthAfrica|<sup>r</sup>}}جنوبی افریقہ
* جنوبی افریقہ دے جنگ وچ ہلاک ہونے والےآں دے لئی [[دولت مشترکہ جنگ قبراں کمیشن|کامن ویلتھ وار قبرس کمیشن دی]] تعداد 9،726 اے
* یوکے [[دفتر جنگ|وار آفس دی]] رپورٹ وچ فوج دے 7،121 افراد ہلاک ، 12،029 زخمی تے 1،538 قیدی درج سن ۔ <ref name="vlib.us"/>
* سن 1924 وچ ، جنوبی افریقہ دی حکومت ، [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس]] ، [[جمیعت اقوام|لیگ آف]] نیشنس دی اک ایجنسی دے سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 136،070 افراد نوں متحرک تے 7،134 افراد دے ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دتی گئی اے۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* سوویت ڈیموگرافر بورس ارلانیس نے اندازہ لگیایا اے کہ جنوبی افریقہ دی فوجی ہلاکتاں وچ 5 ہزار ہلاک تے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے نيں۔ <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
[[فائل:Bundesarchiv Bild 102-00169A, Westfront, Abgeschossener englischer Flieger.jpg|thumb| 1917 وچ برطانوی پائلٹ ایکشن وچ ہلاک ہويا]]
{{note|UK|<sup>s</sup>}}مملکت متحدہ
* {{note|new|s1}}برطانیہ دی فوج دی ہلاکتاں دی اطلاع شاخ دے ذریعہ علیحدہ علیحدہ دسی گئی: برطانوی جزیرے توں کل 744،000 ہلاک تے لاپتہ: فوج 702،410 "فوجی"؛ <ref name="vlib.us"/> رائل نیوی 32.287 <ref name="stats 339">[[iarchive:statisticsofmili00grea|of the Military Effort of the British Empire During the Great War 1914–1920'', The War Office, p. 339'']]</ref> تے رائل ایئر فورس 9.378 <ref name="H.A. Jones p. 160">H.A. Jones, War in the Air. (Appendices). Being The Story of the Part Played in the Great War by the Royal Air Force p. 160 (this is the official history of the RFC and the RAF from 1914 to 1918</ref> 1924 ء وچ برطانیہ دی حکومت کل فوجی مردہ 743.702 وچ ڈال دتا <ref name="International Labour Office p.29"/> 1.675.000 دی کل برطانوی جزیرے توں زخمی: آرمی 1.662.625 "فوجی"؛ رائل نیوی 5،135 تے رائل ایئر فورس 7،245
* فوج دی ہلاکتاں دے بارے وچ تن شائع شدہ سرکاری شخصیتاں نيں۔ اک: برطانوی فوج دے ذریعہ 1921 وچ جاری کردہ سرکاری اعداد و شمار نے جنگی تھیٹراں وچ 673،375 افراد ہلاک تے تمام اسباب توں لاپتہ ہوئے۔ <ref name="parliamentary62">The Army Council. General Annual Report of the British Army 1912–1919. Parliamentary Paper 1921, XX, Cmd.1193., Part IV pp. 62–72</ref> دو: [[دفتر جنگ|جنگ آفس دی]] 1922 دی رپورٹ وچ سمری نے فوج تے رائل نیول ڈویژن نوں برطانوی جزیراں توں 702،410 اُتے ہلاک کردتا۔ جنگ آفس دی رپورٹ دے مصنفاں نے انہاں دے اعداد و شمار تے برطانوی فوج دے ذریعہ 1921 وچ جاری کردہ سرکاری اعدادوشمار دے درمیان فرق دی وضاحت نئيں کيتی ، اُتے رائل نیول ڈویژن وچ شامل ہونے تے جنگی تھیٹراں توں باہر ہونے والی اموات دی وجہ توں ایہ فرق امکان توں زیادہ اے۔ <ref>Douglas Jerrold, Royal Naval Division (1923) p. 338 The figures for the Royal Naval Division were 7,547 killed and 2,584 died of wounds</ref><ref name="Dumas, Samuel 1923 p. 139">Dumas, Samuel (1923). Losses of Life Caused by War. Oxford. p. 139 "From Dr. T.H.C. Stevenson of the General Register Office, London, I received privately the following figures. There were also about 19,000 deaths among troops not connected with any of the expeditionary forces"</ref> تین: دولت مشترکہ جنگ قبرس کمیشن دا ڈیٹا ویہہ آن لائن شناخت کردا اے جو 758،000 فوج دے ناں توں مردہ ہُندا اے ، بشمول رائل نیول ڈویژن <ref name="cwgc.org">{{حوالہ ویب|url=http://www.cwgc.org/find-war-dead.aspx/|title=Commonwealth War Graves Commission, Find War Dead|accessdate=24 November 2014}}</ref>
* کامن ویلتھ وار قبرس کمیشن نے 2014 وچ برطانیہ تے کالونیاں دے لئی 887،858 جنگ وچ مردہ افراد نوں درج کيتا سی۔ <ref name="CWGCAR"/> اس اعداد و شمار وچ برطانوی مرکنٹائل میرین تے افریقہ تے ایشیاء نال تعلق رکھنے والے سویلین مزدور وی شامل نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.cwgc.org/find-a-cemetery/cemetery/90002/TOWER%20HILL%20MEMORIAL|title=Tower Hill Memorial|accessdate=19 October 2014}}</ref> دولت مشترکہ جنگ قبراں دے کمیشن دے مطابق ، انہاں دے اعدادوشمار انہاں تمام خدمت کاراں / خواتین دے لئی منائے جانے والے ناواں دی نمائندگی کردے نيں جنہاں دی موت انہاں دی جنگی خدمات توں منسوب سی ، اوہ انہاں ہلاکتاں دی موت دی وجہ دی لسٹ نئيں لیندے نيں۔ اوہ برطانوی جزیرے تے مختلف کالونیاں دے وچکار برطانیہ دے نقصانات نوں توڑ نئيں سکدے نيں۔ دولت مشترکہ جنگ قبرس کمیشن دے ڈیٹا ویہہ دی ویب سائٹ وچ برطانیہ دے متعدد جنگ وچ ہلاک ہونے والےآں دے ناں درج نيں۔ ڈیٹا ویہہ تک رسائی عام لوکاں دے لئی مفت اے۔ انہاں اعدادوشمار وچ ڈومینینز نوں چھڈ کے برطانیہ تے کالونیاں دی افواج دی ہلاکتاں شامل نيں تے انہاں اموات وچ شامل نيں جو جنگ دے بعد 31 اگست 1921 تک ہوئیاں۔ سی ڈبلیو جی سی دے اعداد و شمار وچ جنگی تھیٹراں دے باہر فوجی ہلاک تے برطانیہ توں باہر برطانوی فوجی خدمات وچ شامل سول کارکنان شامل نيں۔ <ref name="The Long, Long Trail is a personal website written by Chris Baker"/>
* 1924 وچ ، برطانیہ دی حکومت نے [[جمیعت اقوام|لیگ آف نیشنز دی]] اک ایجنسی ، [[عالمی ادارہ محنت|انٹرنیشنل لیبر آفس دے]] اک سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 5،704،416 مرد متحرک تے 743،702 افراد دے ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔
* برطانیہ دے [[دفتر جنگ|جنگ آفس دی]] رپورٹ وچ برطانوی جزیراں نال تعلق رکھنے والی فوج دے بارے وچ 4 اگست 1914 ء تک 31 دسمبر 1920 تک دے خلاصے دے اعدادوشمار درج کیتے گئے سن ، جنہاں وچ 702،410 جنگ وچ ہلاک ہونے والے ہور کالونیاں ، 1،662،625 زخمی تے 170،389 جنگی قیدی شامل نئيں سن ۔ [[دفتر جنگ|جنگ آفس دی]] رپورٹ وچ انہاں افراد دی لسٹ دتی گئی اے جو "کارروائی وچ مارے گئے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے فوت ہوئے جنگی قیدیاں تے لاپتہ افسران تے ہور صفاں دی حیثیت توں ہلاک ہوئے جنہاں دی موت سرکاری مقاصد دے لئی قبول کيتی گئی اے "۔ رپورٹ دے مطابق انہاں اعداد و شمار وچ فوج تے [[رائل نیول ڈویژن|رائل نیول ڈویژن دی]] ہلاکتاں وی شامل نيں۔ <ref name="stats 237">{{حوالہ ویب|url=https://archive.org/details/statisticsofmili00grea|title=Statistics of the military effort of the British Empire during the Great War, 1914–1920|last=Great Britain. War Office|date=14 April 2018|publisher=London H.M. Stationery Off|accessdate=14 April 2018}}</ref>
* علیحدہ طور اُتے اطلاع دتی گئی اے کہ [[شاہی بحریہ|رائل نیوی دی]] ہلاکتاں وچ 32،287 ہلاک تے لاپتہ تے 5،135 زخمی ہوئے نيں۔ <ref name="The War Office p. 339">{{حوالہ ویب|url=https://archive.org/details/statisticsofmili00grea|title=Statistics of the military effort of the British Empire during the Great War, 1914–1920|last=Great Britain. War Office|date=14 April 2018|publisher=London H.M. Stationery Off|accessdate=14 April 2018}}</ref> انہاں اعدادوشمار وچ مرنے والے اضافی 14،661 برطانوی مرکنٹائل میرین شامل نئيں نيں۔
* [[رائل فلائنگ کارپس]] ، [[شاہی فضائیہ|رائل ایئرفورس]] تے [[رائل نیول ایئر سروس|رائل نیول ایئر سروس سے]] 1914–18 دے دوران ہونے والی ہلاکتاں وچ مجموعی طور اُتے 6،166 افراد ہلاک ، 3،212 لاپتہ تے 7،245 زخمی ہوئے۔ <ref>History of the RAF, Bowyer, 1977 (Hamlyn)</ref>
* رائل نیول ڈویژن دے اعداد و شمار 7،547 ہلاک تے 2،584 زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے چل بتاں۔ <ref>Douglas Jerrold, Royal Naval Division (1923) p. 338</ref>
* سن 1920–21 وچ جنگی دفتر دے اتھارٹی دے ذریعہ شائع کردہ اک تالیف ، جنگ ''عظیم وچ ، 1914–1919 وچ فوت ہوگیا'' ، جس وچ 673،000 آرمی وار مردہ سن ، جنہاں وچ [[رائل فلائنگ کارپس|رائل فلائنگ کور]] وی شامل نئيں سی۔ <ref name="familysearch.org"/>
* برطانوی پارلیمنٹ دی اک رپورٹ وچ ، ٹریٹوریل فورس سمیت برطانوی فوج دے لئی ہلاکتاں دے سرکاری اعداد و شمار 10 مارچ 1921 نوں جاری کیتے گئے سن ۔ نقصانات 4 اگست 1914 تک 30 ستمبر 1919 تک سن ، انہاں وچ 573،507 شامل سن "ایکشن وچ ہلاک ، زخماں توں ہلاک تے ہور وجوہات دی وجہ توں ہلاک ہوئے"۔ 254،176 لاپتہ تے 154،308 توں کم قیدیاں نوں رہیا کيتا گیا قیدی۔ مجموعی طور اُتے 673،375 مردہ تے لاپتہ نيں۔ اس رپورٹ وچ درج 1،643،469 زخمی ہوئے۔
:: تھیٹر آف وار دی تفصیلات:
:: فرانس - 510،821 "ایکشن وچ ہلاک 1،524،332 زخمی تے 236،573 لاپتہ (قیدیاں سمیت)۔ <ref name="parliamentary62">The Army Council. General Annual Report of the British Army 1912–1919. Parliamentary Paper 1921, XX, Cmd.1193., Part IV pp. 62–72</ref>
:: اٹلی۔ 4،689 زخمی تے 344 لاپتہ (قیدیاں سمیت) <ref name="parliamentary62">The Army Council. General Annual Report of the British Army 1912–1919. Parliamentary Paper 1921, XX, Cmd.1193., Part IV pp. 62–72</ref>
:: ڈارڈینیلس - 16،688 "کارروائی وچ ہلاک ، زخماں توں مر گئے تے ہور وجوہات دی بناء اُتے فوت ہوئے" ، 47،128 زخمی تے 7،525 لاپتہ (قیدیاں سمیت)۔ <ref name="parliamentary62">The Army Council. General Annual Report of the British Army 1912–1919. Parliamentary Paper 1921, XX, Cmd.1193., Part IV pp. 62–72</ref>
:: سیلونیکا - 9،668 "کارروائی وچ ماریا گیا ، زخماں توں مر گیا تے ہور وجوہات توں مر گیا" ، 16،637 زخمی تے 2،778 لاپتہ (قیدیاں سمیت)۔ <ref name="parliamentary62">The Army Council. General Annual Report of the British Army 1912–1919. Parliamentary Paper 1921, XX, Cmd.1193., Part IV pp. 62–72</ref>
:: میسوپوٹیمیا - 15،230 "کارروائی وچ ماریا گیا ، زخماں توں مر گیا تے دوسرے اسباب توں مر گیا"؛ 19،449 زخمی تے 3،581 لاپتہ (قیدیاں سمیت) <ref name="parliamentary62">The Army Council. General Annual Report of the British Army 1912–1919. Parliamentary Paper 1921, XX, Cmd.1193., Part IV pp. 62–72</ref>
:: مصر۔ 29،434 زخمی تے 2،951 لاپتہ (قیدیاں سمیت)۔ <ref name="parliamentary62">The Army Council. General Annual Report of the British Army 1912–1919. Parliamentary Paper 1921, XX, Cmd.1193., Part IV pp. 62–72</ref>
:: مشرقی افریقہ - 1،269 "کارروائی وچ ہلاک ، زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے تے دوسرے وجوہات توں ہلاک ہويا"؛ 534 زخمی تے 62 لاپتہ (قیدیاں سمیت) <ref name="parliamentary62">The Army Council. General Annual Report of the British Army 1912–1919. Parliamentary Paper 1921, XX, Cmd.1193., Part IV pp. 62–72</ref>
:: افغانستان - 120 "ایکشن وچ ہلاک 152 زخمی تے 2 لاپتہ (قیدیاں سمیت) <ref name="parliamentary62">The Army Council. General Annual Report of the British Army 1912–1919. Parliamentary Paper 1921, XX, Cmd.1193., Part IV pp. 62–72</ref>
:: روس - 359 "کارروائی وچ ماریا گیا ، زخماں توں مر گیا تے دوسرے وجوہات توں ہلاک ہويا"؛ 453 زخمی تے 143 لاپتہ (قیدیاں سمیت)۔ <ref name="parliamentary62">The Army Council. General Annual Report of the British Army 1912–1919. Parliamentary Paper 1921, XX, Cmd.1193., Part IV pp. 62–72</ref>
:: دوسرے تھیٹر - 508 "کارروائی وچ مارے گئے ، زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے فوت ہوئے تے ہور وجوہات توں ہلاک ہوئے"۔ 461 زخمی تے 217 لاپتہ (قیدیاں سمیت)۔ <ref name="parliamentary62">The Army Council. General Annual Report of the British Army 1912–1919. Parliamentary Paper 1921, XX, Cmd.1193., Part IV pp. 62–72</ref>
* ریاستہائے متحدہ امریکا دے محکمہ جنگ برطانیہ سمیت برطانوی سلطنت دے کل ہلاکتاں دے اعداد و شمار ایہ سن : کل متحرک قوت 8،904،467؛ کل ہلاکتاں 3،190،255 (بشمول ہلاک تے ہلاک: 908،371؛ زخمی: 2،090،212؛ قیدی تے لاپتہ 191،652)۔ <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
* سوویت ڈیموگرافر بورس ارولانس نے اندازہ لگیایا اے کہ برطانیہ دی کل فوجی اموات وچ شامل 624،000 ہلاک یا لاپتہ نيں تے اوہ زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے نيں۔ <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
* آبادیاتی مطالعے دے مطابق ، برطانیہ وچ 292،000 بالواسطہ اموات ہوئیاں نيں (جنگی وقت دی نجکاری دی وجہ توں 109،000 اموات تے [[ہسپانوی فلو|ہسپانوی فلو دی]] وبائی بیماری وچ 183،000)۔ <ref name="Hersch, L. 1927, Pages 47">Hersch, L., La mortalité causée par la guerre mondiale, Metron- The International Review of Statistics, 1927, Vol 7. pp. 47–61</ref> جنگ دے دوران برطانیہ وچ شہری آبادی دے آبادیاتی نقصان دے اک ہور اندازے دے مطابق ، 181،000 افراد دی اضافی ہلاکتاں ہوئیاں ، انہاں وچ 100،000 [[ہسپانوی فلو]] دی اضافی اموات شامل ننيں۔ <ref>Dumas, Samuel (1923). Losses of Life Caused by War. Oxford. p. 151</ref> 1922 دے جنگ آفس دی رپورٹ وچ 1،260 شہریاں تے 310 فوجی اہلکاراں دی برطانیہ دے ہوائی تے سمندری بمباری دی وجہ توں ہلاکتاں دی تفصیل دتی گئی اے <ref>[[iarchive:statisticsofmili00grea|of the Military Effort of the British Empire During the Great War 1914–1920'', The War Office, pp. 674–676'']]</ref> سمندر وچ نقصانات برطانیہ دے 908 شہری تے 63 ماہی گیر انڈر بوٹ حملےآں وچ مارے گئے سن ۔ <ref name="Gilbert, Martin 1994">Gilbert, Martin (1994). Atlas of World War I. Oxford UP. {{آئی ایس بی این|978-0-19-521077-4}} (908 civilians killed in naval attacks)</ref>
* بیرون ملک مقیم مزدور یونٹ جو برطانوی تے فرانسیسی افواج دے نال خدمات انجام دے رہے نيں۔ جنگ دے دوران برطانیہ نے لگ بھگ 300،000 ہندوستانی ، چینی ، جنوبی افریقہ ، مصری تے ہور ملکاں نوں مزدور دے طور اُتے استعمال کيتا۔ 1917 دے آخر تک ، فرانس وچ 50،000 چینی مزدور سن ، جو اگست 1918 تک ودھ کے 96،000 (فرانسیسیاں دے لئی ہور 30،000 کم کرنے والے) دے نال ودھ گئے۔ 21،000 ہندوستانی تے 20،000 جنوبی افریقہ دے نال 100،000 مصری فرانس تے مشرق وسطی وچ کم کر رہے سن ، جو مشرقی افریقہ وچ وی سن ۔ <ref name="The Long, Long Trail is a personal website written by Chris Baker"/> بیانگ حکومت وچ بھرتی ہونے والے تقریبا 140،000 چینی کارکناں نے ، برطانوی تے فرانسیسی مسلح افواج دے نال جنگ دے دوران تے اس دے بعد مغربی محاذ اُتے خدمات انجام دتیاں۔ <ref>{{حوالہ رسالہ|url=https://www.economist.com/blogs/charlemagne/2010/04/china_and_first_world_war|title=Strange meeting|accessdate=26 April 2015}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|last=WW1 Photos Centenary Website: 2014–2018 By Paul Reed|url=http://greatwarphotos.com/2012/01/03/chinese-labour-corps-1919|title=Chinese Labour Corps 1919|publisher=Paul Reed|date=26 April 2010|accessdate=26 April 2015}}</ref> دولت مشترکہ جنگ قبرس کمیشن دے مطابق "مجموعی طور اُتے ، پہلی عالمی جنگ دے دوران ، چینی مزدور کارپوریشن دے لگ بھگ 2 ہزار افراد ہلاک ہوگئے ، کچھ دشمن دی کارروائی یا براہ راست اپنے فرائض دی انجام دہی اُتے ملنے والے زخماں دی وجہ توں ہوئے۔ انفلوئنزا دی وبا نے جس نے 1918–19 وچ یورپ نوں پھیلادتا " <ref name="skycitygallery.com"/> اک تاریخی تنازعہ اوہ اے جو جنگ وچ ہلاک ہويا۔ کچھ چینی علماء تعداد وچ 20،000 دے طور اُتے اعلیٰ دے طور اُتے سی لیکن برطانوی تے فرانسیسی بھرتی کر رکھیا ریکارڈز، صرف 2،000 دے تحت انہاں دی زندگی نوں کھو دتا بہت فلو وبائی دنیا 1919. وچ شروع ہونے والے بھاری کامیابی حاصل کيتی اس توں، ظاہر کہنا <ref>{{حوالہ ویب|last=Voice of America (VOA)|url=http://www.voanews.com/content/chinas-world-war-one-effort-draws-new-attention-103623809/126459.html|title=chinas-world-war-one-effort-draws-new-attention|publisher=VOA|date=26 April 2010|accessdate=26 April 2015}}</ref> کامن ویلر وار قبرس کمیشن دے مطابق ، "مشرقی افریقی مہم دے لئی اٹھائے گئے افریقی جنگی فوجیاں دی تعداد 34،000 اے۔ غیر جنگی قیدیاں ، اسٹییوڈورز تے ملٹری لیبر کور دے پیروکار 600،000۔ انہاں وچوں تقریبا 50 50،000 افراد گمشدہ ہوچکے سن ، بیماری وچ مبتلا ہوکے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے سن " <ref name="MOMBASA AFRICAN MEMORIAL"/> [[افریقہ ریسرچ انسٹی ٹیوٹ|افریقی ریسرچ انسٹی ٹیوٹ دے]] اہلکار برطانوی اعداد و شمار دے مطابق ہلاکتاں دی تعداد 105،000 توں زیادہ افریقی فوجیاں تے فوجی کیریئر توں تجاوز کر گئی اے <ref>{{حوالہ ویب|title=How the Great War Razed East Africa by Richard Price|url=http://www.africaresearchinstitute.org/publications/how-the-great-war-razed-east-africa/|publisher=Africa Research Institute|accessdate=24 May 2016|تاريخ-الأرشيف=18 January 2018|مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20180118064708/https://www.africaresearchinstitute.org/publications/how-the-great-war-razed-east-africa/|url-status=dead}}</ref>
{{note|US|<sup>t</sup>}}ریاستہائے متحدہ
* 2010 دے امریکی محکمہ دفاع دے اعداد و شمار وچ ، 31 دسمبر 1918 نوں ختم ہونے والی مدت دے تمام وجوہ توں 116،516 جنگ دے ہلاک ہونے والےآں دی لسٹ بنائی گئی اے ، جنہاں وچ فوج وچ 106،378 ، بحریہ وچ 7،287 تے میرین کور وچ 2،851 شامل نيں۔ فوج وچ 50،510 ، بحریہ وچ 431 تے میرینز وچ 2،461 سمیت جنگ دے 53،402 اموات ہوئے۔ 63،114 غیر جنگی اموات ہوئیاں ، فوج وچ 55،868 ، بحریہ وچ 6،856 تے میرینز وچ 390 افراد ہلاک ہوئے۔ زخمی: 204،002 (فوج: 193،663، بحریہ: 819، میرینز: 9،520) <ref name="fas.org"/> انہاں اعداد و شمار وچ [[روسی خانہ جنگی وچ اتحادی مداخلت|روسی خانہ جنگی]] وچ 1918 توں 1920 تک [[روسی خانہ جنگی وچ اتحادی مداخلت|اتحادی مداخلت دے]] دوران 279 ہلاکتاں شامل نيں۔ <ref>Warfare and Armed Conflicts – A Statistical Reference to Casualty and Other Figures, 1500–2000 2nd Ed. Clodfelter, Michael 2002 {{آئی ایس بی این|978-0-7864-1204-4}} pp. 384–85</ref> امریکی ہلاکتاں دے اعدادوشمار نوں 1957 وچ امریکی محکمہ دفاع نے تبدیل کيتا۔ <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref> یو ایس کوسٹ گارڈ نے 192 ہلاکتاں (111 اموات وچ کارروائی تے 81 ہور وجوہات سے) کھوئے۔ <ref name="uscg.mil"/><ref>Warfare and Armed Conflicts – A Statistical Reference to Casualty and Other Figures, 1500–2000 2nd Ed. Clodfelter, Michael 2002 {{آئی ایس بی این|978-0-7864-1204-4}} p. 481</ref>
* امریکی ہلاکتاں دے لئی 1924 وچ ریاستہائے متحدہ امریکا دے محکمہ جنگ دے اعداد و شمار سن : کل متحرک قوت 4،355،000؛ کل ہلاکتاں 350،300 (بشمول تمام وجوہات توں 126،000 ہلاک تے ہلاک ہوئے۔ 234،300 زخمی ہوئے (بشمول 14،500 زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے)؛ قیدی تے 4،500 لاپتہ نيں) <ref>Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924</ref>
* 1924 وچ ، امریکی حکومت نے [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس]] ، [[جمیعت اقوام|لیگ آف]] نیشنس دی اک ایجنسی دے سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 4،272،521 مرد متحرک تے 67،813 افراد دے ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* ریاستہائے متحدہ شہری نقصانات وچ 128 آر ایس ایس <nowiki><i id="mwB2k">لوسیٹانیا کے</i></nowiki> ڈوبنے وچ ہلاک ہوئے (جو امریکا دا متحد ہونے توں پہلے سی) اس دے نال نال 629 مرچنٹ میرنرز اپنے مرچنٹ جہازاں اُتے دشمناں دے آبدوز حملےآں وچ ہلاک ہوئے سن ۔ <ref name="usmm.org"/>
[[فائل:Bundesarchiv Bild 104-0981, Revelon, gefallener Deutscher.jpg|thumb| فرانس وچ مرنے والا جرمن فوجی ، 1917]]
{{note|AustHun|<sup>u</sup>}}[[آسٹریا-ہنگری]]
* [[پہلی جنگ عظیم]] وچ آسٹریا - ہنگری دی شمولیت دی سرکاری تریخ نے 1،444،200 فوجی ہلاک (1،016،200 ہلاک تے 478،000 جنگی قیدی بنائے گئے)۔ <ref name="Herrswesen 1938">Österreichischen Bundesministerium für Herrswesen (1938). Österreich-Ungarns letzer Kreig, 1914–1918 Vol. 7. Vienna. VII, Beilage 37</ref><ref name="John Ellis p. 269">John Ellis, The World War I Databook, Aurum Press, 2001 {{آئی ایس بی این|1-85410-766-6}} p. 269</ref>
* 1924 وچ ، آسٹریا دی حکومت نے [[جمیعت اقوام|لیگ آف نیشنز دی]] اک ایجنسی ، [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس دے]] اک سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 9،000،000 مرد متحرک تے 1،542،817 افراد دے ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* [[ریاستہائے متحدہ امریکا]] دے محکمہ جنگ آسٹریا - ہنگری وچ ہونے والے ہلاکتاں دے اعداد و شمار ایہ نيں: کل متحرک قوت 7،800،000؛ کل ہلاکتاں 7،020،000 (بشمول ہلاک تے 1200،000 ہلاک؛ 3،620،000 زخمی؛ قیدی تے 2،200،000 لاپتہ) <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
* برطانیہ دے [[دفتر جنگ|جنگ دفتر]] نے 31 دسمبر 1918 تک آسٹریا ہنگری دے ہلاکتاں دا تخمینہ لگیایا: 7،020،000 دی مجموعی ہلاکتاں شامل نيں جنہاں وچ 1،200،000 ہلاک ، 3،620،000 زخمی تے 2،200،000 قیدی شامل نيں۔ <ref name="vlib.us"/> مئی 1918 دے آخر تک دے ابتدائی اعداد و شمار ، جو برطانیہ دے ڈائریکٹر ملٹری انٹیلیجنس نے دتے نيں ، درج ذیل تخمینے وچ ایہ نيں: 800،000 ہلاک ، 1،800،000 قیدی / لاپتہ ، تے 3،200،000 زخمی / بیمار ، مجموعی طور اُتے 5،800،000 نيں۔ اٹلی دے خلاف یکم جون توں 24 اکتوبر 1918 تک جاری رہنے والی کارروائی وچ 80،000 افراد ہلاک ، 320،000 زخمی / بیمار تے 20،000 قیدیاں دا تخمینہ لگیایا گیا اے۔ ايسے دوران اوتھے بلقان تے مغربی محاذاں اُتے 72،500 ہلاکتاں ہوئیاں۔ آخر کار ، اٹلی دے آخری حملے دے دوران اطالویاں دے دعویدار قیدیاں دی تعداد 448،000 سی ، جدوں کہ ہور 30،000 آسٹریا ہنگری ہلاک تے 50،000 زخمی ہوئے۔ <ref>Statistics of the Military Effort of the British Empire During the Great War 1914–1920, The War Office, ppp. 356–357.</ref>
* سوویت ڈیموگرافر بورس ارولانس نے اندازہ لگیایا اے کہ آسٹریا ہنگری دی فوجی اموات وچ 900،000 ہلاک تے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے شامل نيں۔ <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
* [[کارنیگی انڈومنٹ برائے بین الاقوامی امن|کارنیگی انڈوومنٹ فار انٹرنیشنل پیس دے]] ذریعہ شائع ہونے والی اک تحقیق وچ دسیا گیا اے کہ اتحادیاں دی ناکہ بندی دی وجہ نال جنگ دے وقت دی نجکاری دے نتیجے وچ 467،000 شہری ہلاکتاں ہوئیاں۔ <ref name="Grebler, Leo 1940 Page 147">Grebler, Leo (1940). The Cost of the World War to Germany and Austria-Hungary. Yale University Press. p. 147</ref>
* 20 روسی صدی وچ 2004 وچ اک انسانی مؤرخ نوں انسانی نقصانات دی کتاب وچ آسٹرو ہنگری [[گیلیسیا (مشرقی یورپ)|گالیسیا]] وچ فوجی سرگرمیاں دی وجہ توں 120،000 شہری ہلاکتاں دا اندازہ لگیایا گیا۔ <ref name="narodonaseleniia1">Erlikman, Vadim (2004). Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}[[بین الاقوامی معیاری کتابی عدد|ISBN]] [[Special:BookSources/978-5-93165-107-1|978-5-93165-107-1]]. p. 49</ref>
{{note|Bulgaria|<sup>v</sup>}}بلغاریہ
* ریاستہائے متحدہ امریکا دے محکمہ جنگ وچ بلغاریہ دی ہلاکتاں دے اعداد و شمار ایہ نيں: مجموعی طور اُتے متحرک قوت 1،200،000؛ مجموعی طور اُتے 266،919 ہلاکتاں (بشمول ہلاک تے 87،500 افراد ہلاک؛ 152،930 زخمی؛ قیدی تے 27،029 لاپتہ) <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
* برطانیہ دے [[دفتر جنگ|جنگ دفتر]] نے بلغاریہ دے جنگ دفتر دے ذریعہ ہونے والے ہلاکتاں دی لسٹ درج کی: 87،500 افراد ہلاک (48،917 ہلاک ، 13،198 زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے، 888؟ حادّاتی طور اُتے ہلاک، 24،497 بیماری توں ہلاک ہوئے)؛ 13،729 لاپتہ؛ 152،390 زخمی تے 10،623 قیدی۔ بلغاریہ دے جنگ دفتر نے کہیا اے کہ "بیماری تے نجی دی وجہ توں پسپائی دے دوران ہونے والے نقصانات انہاں دے پاس موجود اعداد و شمار توں کدرے زیادہ سن "۔ <ref name="vlib.us"/>
* سن 1924 وچ ، بلغاریہ دی حکومت نے [[جمیعت اقوام|لیگ آف نیشنز دی]] اک ایجنسی ، [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس دے]] اک سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 400،000 مرد متحرک تے 32،772 افراد دے ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29">International Labour Office, Enquête sur la production. Rapport général. Paris [etc.] Berger-Levrault, 1923–25. Tom 4, II Les tués et les disparus p. 29 {{OCLC|6445561}}[[OCLC (identifier)|OCLC]] [https://www.worldcat.org/oclc/6445561 6445561]</ref>
* سوویت ماہر تصنیف بورس ارلانیس نے اندازہ لگیایا اے کہ بلغاریہ دی فوجی اموات وچ شامل 62،000 ہلاک تے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے نيں۔ <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
* سوویت ڈیموگرافر بورس ارلانس دے مطابق جنگ دے وقت دی نجی مصروفیات دی وجہ توں اک لکھ شہری ہلاک ہوئے سن ۔ <ref name="Urlanis, Boris 1971 Page 268">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 268</ref>
[[فائل:Q 004256GermanDeadGuillemont.jpg|سجے|thumb| گیلیمونٹ ، 1916 دے نیڑے مشین گن پوسٹ دے ملبے وچ بکھرے ہوئے جرمن ہلاک]]
{{note|Germany|<sup>w</sup>}} '''جرمن سلطنت'''
* 1934 وچ جرمن جنگ کيتی سرکاری تریخ وچ 2،037،000 فوجی ہلاک ہوئے۔ <ref name="John Ellis p. 269">John Ellis, The World War I Databook, Aurum Press, 2001 {{آئی ایس بی این|1-85410-766-6}}[[بین الاقوامی معیاری کتابی عدد|ISBN]] [[Special:BookSources/1-85410-766-6|1-85410-766-6]] p. 269</ref> 1،936،897 (آرمی 1،900،876، بحریہ 34،836، نوآبادیاتی فوجاں 1،185) توں ہر سبب توں مردہ ہونے دی تصدیق؛ زخمی 4،215،662؛ قیدی تے لاپتہ 974،977 جنہاں وچوں اک اندازے دے مطابق 100،000 افراد ہلاک ہوئے سن ۔ <ref name="Reichskriegsministeriums 1934 Pages 12">Heeres-Sanitaetsinspektion im Reichskriegsministeriums (1934) (in German). Sanitaetsbericht über das deutsche Heer, (deutsches Feld- und Besatzungsheer), im Weltkriege 1914–1918. Volume 3, Sec 1. Berlin. pp. 12–14</ref>
* جرمنی دی ہلاکتاں دے بارے وچ ریاستہائے متحدہ امریکا دے محکمہ جنگ دے اعداد و شمار ایہ نيں: مجموعی طور اُتے متحرک قوت 11،000،000؛ کل ہلاکتاں 7،142،558 (بشمول ہلاک تے 1،773،700 ہلاک؛ 4،216،058 زخمی؛ قیدی تے 1،152،800 لاپتہ نيں) <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
* برطانیہ دے [[دفتر جنگ|جنگ آفس]] نے 1921 دے 1،808،545 وچ ہلاک تے 4،247،143 زخمی ہونے والے سرکاری جرمن اعداد و شمار نوں جنگ دے دوران 14،000 افریقی فوجیاں دی ہلاکتاں وچ شامل کيتا۔ <ref name="The War Office p. 355">{{حوالہ ویب|url=https://archive.org/details/statisticsofmili00grea|title=Statistics of the military effort of the British Empire during the Great War, 1914–1920|last=Great Britain. War Office|date=14 April 2018|publisher=London H.M. Stationery Off|accessdate=14 April 2018}}</ref>
* 1924 وچ ، جرمن حکومت نے [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس]] ، [[جمیعت اقوام|لیگ آف]] نیشنس دی اک ایجنسی دے سوالنامے دے جواب وچ ، 13،250،000 مرد متحرک تے 2،000،000 ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ پہلی جنگ عظیم وچ ۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
* سوویت ڈیموگرافر بورس ارلانیس نے اندازہ لگیایا اے کہ جرمن فوج دی کل اموات وچ 1،796،000 ہلاک تے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے نيں۔ <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
* برطانیہ دے جنگ دفتر نے اتحادی فضائی حملےآں دے نتیجے وچ ہلاک ہونے والے 720 جرمن شہریاں وچوں 1919 وچوں سرکاری جرمن شخصیتاں نوں درج کيتا۔ <ref name="The War Office 1922 p. 678">The War Office (1922). Statistics of the Military Effort of the British Empire During the Great War 1914–1920. Reprinted by Naval & Military Press. p. 678. {{آئی ایس بی این|978-1-84734-681-0}}.</ref>
* جرمنی دی ناکہ بندی دے باعث شہری ہلاکتاں دے اعداد و شمار متنازعہ نيں۔ دسمبر 1918 وچ جرمن پبلک ہیلتھ نے برقرار رکھیا کہ دسمبر 1918 دے آخر تک ناکہ بندی دے نتیجے وچ 763،000 جرمن شہری غذائی قلت تے بیماری وچ مبتلا ہوگئے۔ <ref name="Vincent, C. Paul 1985">Vincent, C. Paul (1985). The Politics of Hunger: The Allied Blockade of Germany, 1915–1919. Athens (Ohio) and London: Ohio University Press.</ref><ref name="nationalarchives.gov.uk"/><ref>Germany. Gesundheits-Amt. Schaedigung der deutschen Volkskraft durch die feindliche Blockade. Denkschrift des Reichsgesundheitsamtes, Dezember 1918. (Parallel English translation) Injuries inflicted to the German national strength through the enemy blockade. Memorial of the German Board of Public Health, 27 December 1918 [Berlin, Reichsdruckerei,] The report notes on page 17 that the figures for the second half of 1918 were estimates based on the first half of 1918.</ref> 1928 وچ جرمنی دے اک تعلیمی مطالعے وچ ہلاکتاں دی تعداد 424،000 سی۔ <ref>Bumm, Franz, ed., Deutschlands Gesundheitsverhältnisse unter dem Einfluss des Weltkrieges, Stuttgart, Berlin [etc.] Deutsche Verlags-Anstalt; New Haven, Yale University Press, 1928 pp. 22–61</ref> کارنیگی اینڈوومنٹ فار انٹرنیشنل پیس دی طرف توں سپانسر کردہ اک مطالعہ وچ ، 1940 وچ اس جنگ دے نتیجے وچ جرمن شہریاں دی ہلاکتاں دی تعداد 600،000 توں زیادہ دسی گئی سی۔ مذکورہ بالا جرمنی دے 1928 دے مطالعے دی بنیاد اُتے ، انہاں نے برقرار رکھیا کہ "مکمل تفتیش دے نتیجے وچ ایہ نتیجہ اخذ ہويا اے کہ جنگ وچ پائے جانے والے" سویلین "اموات دی تعداد 424،000 سی ، جس وچ 200،000 اموات دے نتیجے وچ ہونے والی ہلاکتاں دی تعداد نوں شامل کرنا ضروری اے۔ انفلوئنزا وبا " <ref name="Grebler, Leo 1940 Page78">Grebler, Leo (1940). The Cost of the World War to Germany and Austria-Hungary. Yale University Press. 1940 p. 78</ref>
[[فائل:Ambassador Morgenthau's Story p435b.jpg|thumb| [[ارزنجان|اریزجان]] وچ قتل عام دے آرمینیائیاں دی باقیات ]]
{{note|Ottoman|<sup>x</sup>}}سلطنت عثمانیہ
* [[مجموعہ دستاویزات عثمانی|عثمانی آرکائیوز]] وچ عالمی سطح اُتے پہلی جنگ نہ ہونے والی انفرادی مہم دی تریخ دے انہاں دے تجزیاں دی بنیاد اُتے ، ایڈورڈ جے ایریکسن نے آرڈر ٹائی ڈائی: پہلی عالمی جنگ وچ عثمانی فوج دی تریخ وچ ہونے والے مطالعے وچ عثمانی فوجی ہلاکتاں دا تخمینہ لگیایا۔ انہاں ہلاکتاں وچ مجموعی طور پر، 771،844 جنگ بند ، (243،598 ایکشن وچ ہلاک ، 61،487 لاپتہ عمل تے 466،759 اموات دی وجہ توں اموات شامل نيں)۔ زخمیاں دی تعداد 763،753 تے جنگی قیدی 145،104 سن ۔ <ref>Erickson, Edward J. 2001. p. 211</ref>
* 1922 وچ عثمانیاں دے سرکاری ہلاکتاں دے اعدادوشمار ایہ سن : مجموعی طور اُتے 325،000 ہلاک (بشمول 50،000 ، 35،000 زخماں دی تاب نہ لاندے ، 240،000 بیماری توں مرے گئے)۔ زخمی 400،000 جنگی قیدی، بیمار تے لاپتہ 1،565،000 تے کل متحرک: 2،850،000۔ <ref>Mehmet Beşikçi Ottoman mobilization of manpower in the First World War: Leiden; Boston: Brill, 2012. {{آئی ایس بی این|90-04-22520-X}} pp. 113–114</ref>
* ریاستہائے متحدہ امریکا دے محکمہ جنگ عثمانی دے ہلاکتاں دے اعداد و شمار ایہ نيں: مجموعی طور اُتے متحرک قوت 2،850،000 کل ہلاکتاں 975،000 (بشمول ہلاک تے 325،000 ہلاک؛ 400،000 زخمی؛ قیدی تے 250،000 لاپتہ) <ref name="Statistical Services Center 2010">Military Casualties-World War-Estimated," Statistics Branch, GS, War Department, 25 February 1924; cited in World War I: People, Politics, and Power, published by Britannica Educational Publishing (2010) p. 219</ref>
* برطانیہ دے [[دفتر جنگ|جنگ آفس وچ ]] عثمانی ہلاکتاں دے اعداد و شمار سن : مجموعی طور اُتے 725،000 (50،000 ہلاک ، 35،000 زخماں دی تاب نہ لاندے ، 400،000 بیماری توں مرے ، 400،000 زخمی ہوئے)۔ اس وچ مجموعی طور اُتے بے حساب: 1،565،000 (قیدی ، صحرا ، حملہ آور تے لاپتہ) <ref name="The War Office p. 355"/>
* سوویت ماہر تصنیف بورس اورلانس نے اندازہ لگیایا اے کہ عثمانی فوج دی مجموعی اموات وچ شامل نيں 318،000 ہلاک تے زخماں دی تاب نہ لاندے ہوئے ہلاک ہوئے۔ <ref name="population1971">Urlanis, Boris (1971). Wars and Population. Moscow p. 85</ref>
* مغربی ذرائع وچ عثمانی شہریاں دی ہلاکتاں دا تخمینہ 2،000،000 توں لے کے 2،150،000 تک اے۔ <ref name="isbn1991">Randal Grey. Chronicle of World War I, Vol2 Facts on File 1991 {{آئی ایس بی این|0-8160-2139-2}}[[بین الاقوامی معیاری کتابی عدد|ISBN]] [[Special:BookSources/0-8160-2139-2|0-8160-2139-2]] p. 292</ref><ref>Ellis, John (1993). World War I–Databook. Aurum Press. {{آئی ایس بی این|978-1-85410-766-4}}. p. 270</ref><ref name="Ref-2">Warfare and Armed Conflicts–A Statistical Reference to Casualty and Other Figures, 1500–2000 2nd Ed Clodfelter, Michael 2002 {{آئی ایس بی این|978-0-7864-1204-4}} p. 483</ref><ref name="encyclopedia1999">Tucker, Spencer C (1999). The European Powers in the First World War: An Encyclopedia. New York: Garland Publishing. {{آئی ایس بی این|978-0-8153-3351-7}}.</ref> 20 روسی صدی دے 2004 وچ اک روسی مؤرخ نے انسانی نقصانات دی کتابچہ وچ تخمینہ لگیایا سی کہ عثمانی شہری 1915 توں 1918 دے دوران نیڑے 3.2 اُتے ہلاک ہويا 2.2 دی اموات سمیت ملین عثمانیاں دے ہتھوں ہونے والی نسل کشی دے لکھ ارمینی ، اسوریائی تے یونانی متاثرین تے قحط تے بیماری دی وجہ توں سلطنت عثمانیہ وچ جنگ توں وابستہ 1،000،000 شہری اموات۔ (موجودہ سرحداں وچ ترکی 500،000 ، شام 160،000؛ لبنان 110،000؛ عراق 150،000؛ اسرائیل / فلسطین 35،000 تے اردن 20،000) <ref>Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik. Moscow. {{آئی ایس بی این|978-5-93165-107-1}}. pp. 61, 65, 73, 77–78</ref> بی بی سی دے مطابق جنگ دے دوران پہاڑی لبنان دے عظیم قحط وچ 200،000 افراد ہلاک ہوگئے۔ <ref>{{حوالہ ویب|title=Six unexpected WW1 battlegrounds|url=https://www.bbc.com/news/magazine-30098000|website=BBC World Service|publisher=BBC|accessdate=12 July 2016|date=26 November 2014}}</ref>
* شہری ہلاکتاں وچ [[ارمنی قتل عام|آرمینی نسل کشی بھی]] شامل اے۔ عام طور اُتے آرمینیائی اموات دی مجموعی تعداد 1.5 ہوسکدی اے دس لکھ.<ref name="Totten, Samuel 2008, p. 19">Totten, Samuel, Paul Robert Bartrop, Steven L. Jacobs (eds.) ''Dictionary of Genocide''. Greenwood Publishing Group, 2008, p. 19. {{آئی ایس بی این|978-0-313-34642-2}}.</ref> اس دور وچ عثمانی سلطنت نے دوسرے نسلی گروہاں اُتے ايسے طرح حملہ کيتا ، جنہاں وچ اسوری تے یونانی شامل سن ۔ کچھ اسکالر انہاں واقعات نوں ختم کرنے دی ايسے پالیسی دا حصہ سمجھدے نيں۔ <ref>Gaunt, David. ''[https://books.google.com/books?id=4mug9LrpLKcC&printsec=frontcover&dq=Massacres,+Resistance,+Protectors&cd=1#v=onepage&q=&f=false Massacres, Resistance, Protectors: Muslim-Christian Relations in Eastern Anatolia during World War I]''. Piscataway, New Jersey: Gorgias Press, 2006.</ref> ہولوکاسٹ تے نسل کشی دے مطالعے دے مورخین دے نال نال تعلیمی ادارےآں دی بھاری اکثریت آرمینی نسل کشی نوں تسلیم کردی اے ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.teachgenocide.com/files/DocsMaps/A%20Brief%20History%20of%20the%20Armenian%20Genocide.pdf|title=A Brief History of the Armenian Genocide|accessdate=21 May 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160507120810/http://teachgenocide.com/files/DocsMaps/A%20Brief%20History%20of%20the%20Armenian%20Genocide.pdf|archivedate=7 May 2016}}</ref><ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=jfWCEiDUVo0C|title=Ethics in an age of terror and genocide: identity and moral choice|last=Monroe|first=Kristen Renwick|date=2012|publisher=Princeton University Press|isbn=978-0-691-15143-4|location=Princeton, NJ|page=13}}</ref><ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=NJ_AAwAAQBAJ|title=Law and the Politics of Memory: Confronting the Past|last=Loytomaki|first=Stiina|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-00736-1|page=31|quote=To date, more than 20 countries in the world have officially recognized the events as genocide and most historians and genocide scholars accept this view.}}</ref><ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=m569AfPJkB4C|title=Genocide and international justice|last=Frey|first=Rebecca Joyce|date=2009|publisher=Facts On File|isbn=978-0-8160-7310-8|location=New York|page=83}}</ref> "ارمینی نسل کشی دی تاریخی حقیقت دی نشاندہی کرنے والے وسیع پیمانے اُتے شواہد دے باوجود ، عینی شاہدین دے اکاؤنٹس ، سرکاری دستاویزات ، فوٹو گرافی دے ثبوت ، سفارتکاراں دی اطلاعات ، تے زندہ بچ جانے والےآں دی گواہی ، ترکی وچ 1915 توں اج تک لگیاتار حکومتاں دے ذریعہ [[آرمینیائی نسل کشی توں انکار|آرمینی نسل کشی دے انکار دا]] انکشاف ہويا اے۔ " <ref>{{حوالہ ویب|title=Armenian Genocide-Resource Library for Teachers|url=http://www.teachgenocide.org/background/denial.htm|website=The Genocide Education Project|accessdate=22 May 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20161220105247/http://www.teachgenocide.org/background/denial.htm|archivedate=20 December 2016}}</ref>
{{note|Denmark|<sup>y</sup>}}ڈنمارک
* ڈنمارک جنگ وچ غیر جانبدار سی لیکن اس وقت جرمنی وچ ڈینش شیلسوگ دا حصہ شامل سی۔ اس علاقے دے مرداں نوں جرمنی دی افواج وچ شامل کيتا گیا سی تے انہاں دے نقصانات جرمن ہلاکتاں وچ شامل نيں۔ 700 توں زیادہ ڈینش تاجر ملاح تے ماہی گیر فوت ہوگئے ، زیادہ تر جرمن آبدوزاں دے ذریعہ بحری جہازاں دے ڈوبنے دی وجہ توں ہلاک ہوئے۔ <ref name="Byarkivet i Horsens"/>
* ڈنمارک دے قومی آرکائیوز نے جرمن افواج وچ ڈینس دے نقصانات دا تخمینہ 6،000 <ref>name"Første Verdenskrig fortalt gennem de danske soldater og ofre" |url=https://www.berlingske.dk/kultur/foerste-verdenskrig-fortalt-gennem-de-danske-soldater-og-ofre</ref>
{{note|Lux|<sup>j</sup>}}لکسمبرگ
* [[پہلی جنگ عظیم وچ لکسمبرگ اُتے جرمن قبضہ|جنگ دے دوران لکسمبرگ جرمن قبضے وچ رہیا]] ۔ پال آئسین دی سربراہی وچ حکومت نے غیر جانبدار رہنے دا انتخاب کيتا۔ اس حکمت عملی نوں [[میری-اڈیلاڈ ، لکسمبرگ دی گرینڈ ڈچس|لکسمبرگ دی گرینڈ ڈچس ، میری اڈیلاڈے]] دی منظوری حاصل سی۔ کچھ شہریاں نوں جرمنی دی افواج وچ شامل کرلیا گیا تے دوسرے اتحادیاں دے لئی رضاکارانہ طور اُتے فرار ہونے وچ کامیاب ہوگئے۔ موبائل ریفرنس ٹریول گائیڈ دے مطابق ، 3،700 لکسمبرگ شہری شہریاں نے فرانسیسی مسلح افواج وچ خدمات انجام دتیاں تے 2،800 نے جنگ وچ اپنی جاناں دتیاں اوہ لکسمبرگ دے [[گل فرا]] وچ یادگار نيں۔ <ref name="ReferenceC">Travel Luxembourg (Grand Duchy of Luxembourg)</ref>
{{note|Norway|<sup>z</sup>}}ناروے
* ناروے جنگ وچ غیر جانبدار سی لیکن جنگی علاقےآں وچ تجارت کرنے وچ بحری جہاز تے مرچنٹ ملاح کھوئے سن ۔ جنگ دے دوران [[متحدہ مملکت برطانیہ عظمی و آئر لینڈ|برطانیہ]] دے نال نیڑےی تعلقات دی وجہ توں بعض اوقات ناروے [[غیر جانبدار اتحادی|کو غیر جانبدار اتحادی]] وی کہیا جاندا اے۔ سن 1924 وچ ، ناروے دی حکومت نے [[جمیعت اقوام|لیگ آف نیشنز دی]] اک ایجنسی ، [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس دے]] اک سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 1،180 افراد دے ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
{{note|Sweden|<sup>az</sup>}}سویڈن
* جنگ وچ سویڈن غیرجانبدار سی لیکن جنگی علاقےآں وچ تجارت کرنے وچ جہاز تے مرچنٹ ملاح کھوئے سن ۔ سن 1924 وچ ، سویڈش حکومت نے [[جمیعت اقوام|لیگ آف نیشنز دی]] اک ایجنسی ، [[عالمی ادارہ محنت|بین الاقوامی لیبر آفس دے]] اک سوالنامے دے جواب وچ ، پہلی جنگ عظیم وچ 800 افراد دے ہلاک تے لاپتہ ہونے دی اطلاع دی۔ <ref name="International Labour Office p.29"/>
== ذرائع ==
[[فائل:Ypres-necropole-national-gravestones.redvers.jpg|کھبے|thumb| فرانسیسی فوجیاں دی قبراں جو [[یپریس سیلیینٹ|یپریس سالیینٹ]] وچ مرے، یپریس نیکروپول نیشنل ، [[یپریس]] ، [[بلجئیم|بیلجیئم]] ]]
[[فائل:India Gate in New Delhi 03-2016.jpg|کھبے|thumb| [[دہلی]] وچ [[باب ہند|انڈیا گیٹ]] پہلی جنگ عظیم دے دوران ہلاک ہونے والے [[برطانوی ہندی فوج|ہندوستانی فوجیاں دی]] یاد دلاندا اے ]]
* دولت مشترکہ جنگ قبرس کمیشن (CWGC) سالانہ رپورٹ 2014 2015<ref name="CWGCAR"/> [[سلطنت برطانیہ| برطانوی سلطنت]] دے لئی فوجی ہلاک ہونے والےآں دے بارے وچ موجودہ اعدادوشمار فراہم کردی نيں۔ رپورٹ وچ درج جنگ مردہ دا مجموعہ دولت مشترکہ دے جنگ وچ ہلاک ہونے والےآں دی شناخت تے انہاں دی یاد دلانے دے لئی CWGC دی تحقیق اُتے مبنی اے۔ دولت مشترکہ جنگ قبراں کمیشن دے ذریعہ ٹیبلٹ کیتے گئے اعدادوشمار دولت مشترکہ دی سابقہ مسلح افواج دی تمام خدمت کاراں / محنت دے لئی منائے جانے والے ناواں دی نمائندگی کردے نيں تے برطانیہ دے سابقہ انحصار ، جنہاں دی موت انہاں دی جنگی خدمات دی وجہ سی۔ جے کچھ مخصوص شرائط دے تحت موت واقع ہوئی اے تاں کچھ معاون تے شہری تنظیماں نوں جنگی قبر دا درجہ وی دتا جاندا اے۔ سی ڈبلیو جی سی دے مقاصد دے لئی دولت مشترکہ جنگ دے مردہ افراد نوں شامل کرنے دی تاریخاں 4 اگست 1914 توں 31 اگست 1921 نيں۔ پہلی جنگ عظیم دے مرنے والےآں دی تعداد 1،116،371 سی (برطانیہ تے سابقہ نوآبادیات 887،711؛ غیر منقسم ہندوستان 73،895؛ کینیڈا 64،997؛ آسٹریلیا 62،123؛ نیوزی لینڈ 18،053؛ جنوبی افریقہ 9،592)۔ دولت مشترکہ جنگ قبراں کمیشن دے اعداد و شمار وچ مرچنٹ نیوی وی شامل اے۔
* '' عظیم جنگ 1914–1920 دے دوران برطانوی سلطنت دی فوجی کوشش دے اعدادوشمار '' ، [[دفتر جنگ| جنگ آفس]] مارچ 1922. اس سرکاری رپورٹ وچ ہلاک ہونے والے 908،371 افراد دی فوج دے ہلاکتاں (بشمول رائل نیول ڈویژن) دی لسٹ ایکشن وچ ، زخماں توں مر گیا ، جنگی قیدی دی حیثیت توں فوت ہويا تے 4 اگست 1914 توں 31 دسمبر 1920 تک برسرپیکار گمشدہ رہے ، (برطانوی جزیرے 702،410؛ ہندوستان 64،449؛ کینیڈا 56،639؛ آسٹریلیا 59،330؛ نیوزی لینڈ 16،711؛ جنوبی افریقہ 7،121 تے نیو فاؤنڈ لینڈ 1،204 ، دوسری کالونیاں 507)۔<ref name="stats 237"/> [[شاہی بحریہ| رائل نیوی]] جنگ وچ ہلاک تے 32،287 دے لاپتہ ہونے دے اعدادوشمار نوں وکھ وکھ درج کيتا گیا سی۔ انہاں اعدادوشمار وچ مرچنٹ نیوی 14،661 دی ہلاکت وچ شامل نئيں اے۔<ref name="vlib.us"/><br /><br /> فرانس ، بیلجیم ، اٹلی ، پرتگال ، رومانیہ ، سربیا ، یونان ، روس ، امریکا ، بلغاریہ ، جرمنی ، آسٹریا ہنگری تے ترکی دے نقصانات نوں وی یوکے وار آفس دی رپورٹ وچ درج کيتا گیا اے۔<ref name="ReferenceA"/>
* برطانوی فوج دے لئی "حتمی تے درست" ہلاکتاں دے اعدادوشمار ، بشمول ٹیریٹوریل فورس (اتحادی [[سلطنت برطانیہ| برطانوی سلطنت]] فورسز سمیت) نوں 10 مارچ 1921 نوں جاری کيتا گیا۔ نقصانات 4 اگست 1914 تک دے عرصے دے سن 30 ستمبر 1919 وچ ، 573،507 شامل سن "کارروائی وچ ہلاک ، زخماں توں مر گئے تے ہور وجوہات توں مر گئے"۔ 254،176 قید توں کم 154،308 قیدی رہیا؛ مجموعی طور اُتے 673،375 مردہ تے لاپتہ نيں۔ اس رپورٹ وچ درج 1،643،469 زخمی ہوئے۔
* برطانوی سلطنت دے جانی نقصان دے ذرائع وسائل متضاد تے متضاد نيں۔ 1922 وچ شائع ہونے والے وار آفس دی رپورٹ وچ برطانوی سلطنت دی "اپنی جان توں ہتھ دھو بیٹھے فوجی" دی کل تعداد 908،371 دسی گئی۔<ref name="The War Office 1922 p.239">The War Office (1922). Statistics of the Military Effort of the British Empire During the Great War 1914–1920. Reprinted by Naval & Military Press. p.239 {{آئی ایس بی این|978-1-84734-681-0}}.</ref> اک علیحدہ شیڈول اُتے جنگ آفس نے رائل نیوی دے 32،237 افراد دے ہلاک تے لاپتہ ہونے والے نقصانات نوں درج کيتا۔<ref>The War Office (1922). Statistics of the Military Effort of the British Empire During the Great War 1914–1920. Reprinted by Naval & Military Press. p.339 {{آئی ایس بی این|978-1-84734-681-0}}.</ref> اس پریزنٹیشن وچ ایہ گل مضمر اے کہ "اپنی جان توں ہتھ دھو بیٹھنے والے فوجی" دے اعداد و شمار وچ رائل نیوی شامل نئيں اے۔ اُتے ، بوہت سارے شائع شدہ ریفرنس کماں وچ کل برطانوی سلطنت (ڈومینینز سمیت) دے نقصانات دی لسٹ 908،371 اے ، ایہ انہاں پیشکشاں وچ مضمر اے کہ مجموعی نقصانات دے اعدادوشمار وچ رائل نیوی وی شامل اے۔
<ref name="EPFW">The European Powers in the First World War: An Encyclopedia Spencer C. Tucker Garland Publishing, New York 1999 {{آئی ایس بی این|978-0815333517}}[[بین الاقوامی معیاری کتابی عدد|ISBN]] [[Special:BookSources/978-0815333517|978-0815333517]]</ref><ref name="Ellis 2001 269 70">John Ellis, The World War I Databook, Aurum Press, 2001, {{آئی ایس بی این|1-85410-766-6}}[[بین الاقوامی معیاری کتابی عدد|ISBN]] [[Special:BookSources/1-85410-766-6|1-85410-766-6]] pp. 269–70</ref>
* جنگ آفس دی رپورٹ وچ برطانوی ریگولر آرمی تے رائل نیول ڈویژن دے "اپنی جان توں ہتھ دھو بیٹھے" فوجیاں دی تعداد 702،410 دسی گئی اے۔ ایہ 1912–1919 دی برطانوی فوج دی جنرل سالانہ رپورٹ وچ شائع ہونے والی فوج دے لئی 1921 دی رپورٹ وچ "حتمی تے درست" اعدادوشمار توں اتفاق نئيں اے ، جس وچ برطانوی فوج دی موت تے لاپتہ 673،375 تے آرمی جنگ کيتی سرکاری تالیف مردہ 1921 وچ شائع ہويا سی جس وچ مجموعی طور اُتے 673،000 دا نقصان ہويا سی۔ جنگ دے دفتر دی رپورٹ وچ اس فرق دی وجہ دی وضاحت نئيں کيتی گئی اے۔ رائل نیول ڈویژن وچ شامل ہونے تے جنگی تھیٹراں توں باہر ہونے والی اموات دی وجہ توں ایہ فرق زیادہ امکان توں زیادہ اے۔
* 'حادثات تے طبی اعدادوشمار' "1931 وچ شائع ہوئے۔<ref>{{حوالہ ویب|url=http://catalog.hathitrust.org/Record/008226945|title=Medical services; casualties and medical statistics of the great war, by Major T. J. Mitchell and Miss G. M. Smith p. 12|accessdate=20 November 2014}}</ref><ref>Mitchell, T. J. (1931). Casualties and Medical Statistics of the Great War. London: Reprinted by Battery Press (1997) {{آئی ایس بی این|978-0-89839-263-0}} p. 12</ref> '' جنگ کيتی آفیشل میڈیکل ہسٹری '' دا آخری حجم سی ، [[سلطنت برطانیہ| برطانوی سلطنت]] ، بشمول ڈومینینز ، موت دی وجہ توں فوج نوں ہونے والے نقصانات دے لئی دیندا اے۔ جنگی تھیٹراں وچ 1914 توں 1918 تک کل جنگ دے مرنے والے افراد 876،084 سن ، جنہاں وچ 418،361 افراد ہلاک ، 167،172 زخماں دی تاب نہ لاندے ، 113،173 مرض یا چوٹ دے باعث فوت ہوئے ، 161،046 لاپتہ تے متوقع طور اُتے ہلاک تے 16،332 جنگی اموات دے قیدی شامل نيں۔ اس دے علاوہ 2،004،976 زخمی تے 6،074،552 بیمار تے زخمی سن ۔ برطانیہ تے ہر اک [[ڈومین| ڈومینین]] نوں مکمل نقصان نئيں پہنچیا ، اعداد و شمار صرف جنگی تھیٹراں وچ ہونے والے نقصانات نيں تے انہاں وچ حادثات یا بیماری توں برطانیہ وچ تعینات فورسز دی ہلاکتاں شامل نئيں نيں ، رائل نیول ڈویژن دے جانی نقصان انہاں اعداد و شمار وچ وی شامل نئيں نيں۔ [[جنگ گیلی پولی| گلیپولی مہم]] دے نقصانات صرف برطانوی افواج دے لئی نيں ، کیونجے [[ڈومین| ڈومینین]] فورسز دے ریکارڈ نامکمل سن ۔<ref name="casualties1931">Mitchell, T.J. (1931). Casualties and Medical Statistics of the Great War. London: Reprinted by Battery Press (1997). p. 12 {{آئی ایس بی این|978-0-89839-263-0}}[[بین الاقوامی معیاری کتابی عدد|ISBN]] [[Special:BookSources/978-0-89839-263-0|978-0-89839-263-0]]</ref> اعداد و شمار وچ [[شاہی بحریہ| رائل نیوی]] شامل نئيں نيں۔
* '' فوجی حادثات – عالمی جنگ – دا تخمینہ ، "شماریاتی شاخ ، جنرل اسٹاف ، امریکی محکمہ جنگ ، 25 فروری 1924"۔ امریکی محکمہ جنگ دے ذریعہ تیار کردہ اس رپورٹ وچ جنگ وچ ہونے والے جنگجوواں دے ہلاکتاں دا اندازہ لگیایا گیا اے۔ رپورٹ انسائیکلوپیڈیا برٹانیدا ميں درج اے تے اکثر تاریخی ادب وچ پیش کيتی جاندی اے۔
* ہوبر ، مشیل 'لا پاپولیشن ڈی لا فرانس پینڈنٹ لا گیرے' ، پیرس 1931۔ کارنیگی اینڈومنٹ فار انٹرنیشنل پیس دے ذریعہ شائع ہونے والے اس مطالعے وچ ، فرانسیسی حکومت دے سرکاری اعدادوشمار نوں جنگ توں متعلق فوجی اموات تے فرانس تے اس دی کالونیاں دی گمشدگی دے بارے وچ دسیا گیا اے۔
* مورٹارا ، جیورگو '' اٹالیا ڈورنٹے ای ڈوپو لا گوریرا وچ '' لا سیلٹ پبلیوکا '' ، نیو ہیون: ییل یونیورسٹی پریس 1925۔ جنگ وچ ہلاک ہونے والے سرکاری سرکاری اطالوی اعدادوشمار ایتھے درج نيں۔ اس رپورٹ دے اعداد و شمار دا اک مختصر خلاصہ آن لائن پایا جاسکدا اے۔[http://www.demographic-research.org/ go to Vol 13, No. 15] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200919051800/https://www.demographic-research.org/ |date=2020-09-19 }}
* ڈیمو گرافر بورس ارولانس ، جنگ وچ لڑنے والے جنگجوواں دے ل dead فوجی ہلاک ہونے والے افراد دا تجزیہ جس وچ انہاں دی جنگ توں متعلق اموات دا تخمینہ وی شامل اے ، اس وچ کل اموات وی شامل نيں۔
* بیلجیم دی حکومت نے اس جنگ وچ ہونے والے نقصانات دے اعدادوشمار شائع کیتے ''Annuaire statistique de la Belgique et du Congo Belge 1915–1919''
* Heeres-Sanitätsinspektion im Reichskriegsministeriums, ''Sanitätsbericht über das deutsche Heer, (Deutsches Feld- und Besatzungsheer), im Weltkriege 1914–1918'', Volume 3, Sec. 1, Berlin 1934. جرمن فوج دی میڈیکل وار دی سرکاری تریخ وچ جرمنی دے نقصانات دا ذکر کيتا گیا اے۔
* گریبلر ، لیو تے ونکلر ، ولہیلم 'جرمنی تے آسٹریا ہنگری دے لئی عالمی جنگ کيتی قیمت'۔ بین الاقوامی امن دے لئی کارنیگی اینڈومنٹ دے ذریعہ شائع ہونے والے اس مطالعے وچ آسٹریا - ہنگری تے جرمنی دے جنگ وچ ہونے والے نقصانات دی تفصیل دتی گئی اے۔
* ایرکسن ، ایڈورڈ جے '' مرنے دا حکم '': پہلی جنگ عظیم وچ عثمانی فوج دی تریخ مصنفاں دا تخمینہ عثمانی دے سرکاری ذرائع توں حاصل کردہ اعداد و شمار اُتے مبنی سی۔<ref>Erickson, Edward J., Ordered to Die: A History of the Ottoman Army in the First World War, Greenwood 2001. {{آئی ایس بی این|978-0-313-31516-9}}</ref>
* ہرش ، لیب مین ، '' لا مارٹلیٹ کازے پیر لا گیرے مونڈیال '' ، میٹرن۔ شماریات دا بین الاقوامی جائزہ ، 1927 ، جلد 7 نمبر۔ اک تعلیمی جریدے وچ شائع ہونے والے اس مطالعے وچ فرانس ، برطانیہ ، اٹلی ، بیلجیم ، پرتگال ، سربیا ، رومانیہ تے یونان اُتے جنگ دے آبادیاتی اثرات دے بارے وچ تفصیل توں دسیا گیا اے۔ جنگ کيتی وجہ توں شہری ہلاکتاں دی تعداد وچ کل تخمینہ اضافہ 2، 984،000، [[ہسپانوی فلو]] اموات سمیت شامل نئيں سی۔ ایہ نقصانات بنیادی طور اُتے جنگ دے وقت دی نجکاری دی وجہ توں ہوئے سن ۔
* ڈوماس ، سیموئیل (1923)۔ آکسفورڈ یونیورسٹی پریس دے ذریعہ شائع کردہ 'جنگ توں ہونے والی زندگی دے نقصانات'۔ اس مطالعے وچ شہری آبادی اُتے جنگ دے اثرات دے بارے وچ تفصیل توں دسیا گیا اے۔ اس تحقیق وچ اضافی شہریاں دی ہلاکتاں دا اندازہ لگیایا گیا اے: فرانس (264،000 توں 284،000) ، برطانیہ (181،000) ، اٹلی (324،000) تے جرمنی (692،000)۔
* [[عالمی ادارہ محنت| بین الاقوامی لیبر آفس]] وچ ، [[جمیعت اقوام| لیگ آف نیشنز]] دی اک ایجنسی نے ، جنگ وچ لڑائی کرنے والے فوجیاں دے ل. فوجیاں دے ہلاک تے لاپتہ ہونے دے بارے وچ اعداد و شمار شائع کیتے۔
آبادی دے اعداد و شمار دا ذریعہ ایہ اے:
* ہیتھورنتھائٹ ، فلپ جے ، ''عالمی جنگ ون سورس بک'' پی پی۔ 382–383 <ref name="auto">Haythornthwaite, Philip J., ''The World War One Source Book'' Arms and Armour, London, 1993, {{آئی ایس بی این|978-1-85409-102-4}}[[بین الاقوامی معیاری کتابی عدد|ISBN]] [[Special:BookSources/978-1-85409-102-4|978-1-85409-102-4]].</ref>
== ہور ویکھو ==
{{Portal|World War I}}
* [[پہلی جنگ عظیم دے عمومی حادثے دی لسٹ]]
* [[پہلی جنگ عظیم وچ مرنے والی نرساں دی لسٹ]]
* [[شکرگزار پنڈ]] - انگلینڈ تے ویلز دے پنڈ جنہاں نے پہلی جنگ عظیم وچ کوئی مرد نئيں گنوایا
* [[پہلی جنگ عظیم دی یاداں]]
* [[دوسری جنگ عظیم وچ ہلاکتاں]]
== حوالے ==
{{حوالے}}
== ہور پڑھو ==
{{refbegin}}
* {{cite book|title=The Blockade of Germany after the Armistice 1918–1919|last1=Bane|first1=S. L.|last2=Lutz|first2=R. H.|publisher=Stanford University Press|year=1942|location=Stanford, CN|oclc=876320449|authorlink=}}
* Cabanes Bruno. ''August 1914: France, the Great War, and a Month That Changed the World Forever'' (2016) argues that the extremely high casualty rate in very first month of fighting permanently transformed France.
* {{cite book|title=Warfare and Armed Conflicts – A Statistical Reference to Casualty and Other Figures, 1500–2000|last=Clodfelter|first=Michael|publisher=Mcfarland|year=2002|isbn=978-0-7864-1204-4|edition=2nd|location=Jefferson, NC|authorlink=}}
* {{cite web|author=<!-- Staff writer(s); no by-line. -->|title=Debt of Honour Register|publisher=[[Commonwealth War Graves Commission]]|location=Maidenhead|url=http://www.cwgc.org/debt_of_honour.asp?menuid=14|accessdate=4 May 2015}}
* {{cite book|title=Losses of Life Caused by War|last=Dumas|first=Samuel|publisher=Clarendon Press|year=1923|location=Oxford|oclc=9380953|authorlink=}}
* {{cite book|title=World War I Databook: The Essential Facts and Figures for All the Combatants|last=Ellis|first=John|publisher=Aurum Press|year=1993|isbn=978-1-85410-766-4|location=London}}
* {{cite book|title=[[Ordered to Die: A History of the Ottoman Army in the First World War]]|last=Erickson|first=Edward J.|publisher=Greenwood|year=2001|isbn=978-0-313-31516-9|location=Santa Barbara, CA}}
* {{cite book|title=The Israel–Palestine Conflict: One Hundred Years of War|last=Gelvin|first=James L.|publisher=Cambridge University Press|year=2005|isbn=978-0-521-85289-0|location=Cambridge|authorlink=}}
* {{cite book|title=General Annual Report of the British Army 1912–1919. Parliamentary Paper 1921|author=<!-- Staff writer(s); no by-line. -->|publisher=The Army Council, War Office|location=London|id=Cmd.1193|issue=XX}}
* {{cite book|title=Atlas of World War I|last=Gilbert|first=Martin|publisher=Oxford University Press|year=1994|isbn=978-0-19-521077-4|location=London|authorlink=Martin Gilbert}}
* {{cite book|title=The Cost of the World War to Germany and Austria-Hungary|last=Grebler|first=Leo|publisher=Yale University Press for the Carnegie Endowment for International Peace|year=1940|location=New Haven, CT|oclc=890037|authorlink=}}
* {{cite book|title=Chronicle of the First World War: 1917–1921|last=Grey|first=Randal|publisher=Facts On File|year=1991|isbn=978-0-8160-2595-4|volume=II|location=New York|authorlink=}}
* {{cite book|title=Soldiers of the Sun – The Rise and Fall of the Imperial Japanese Army|last=Harries|first=Merion|publisher=Random House|year=1991|isbn=978-0-679-75303-2|location=New York}}
* {{cite book|title=The World War One Sourcebook|last=Haythornthwaite|first=Philip J.|publisher=Arms and Armour|year=1992|isbn=978-1-85409-102-4|location=London}}
* {{cite book|title=German atrocities, 1914: A History of Denial|last1=Horne|first1=John|last2=Kramer|first2=Alan|publisher=Yale University Press|year=2001|isbn=978-0-300-08975-2|location=New Haven, CT}}
* {{cite book|title=Wounded: A New History of the Western Front in World War I|last=Mayhew|first=Emily|publisher=Oxford University Press|year=2013|isbn=978-0-19-932245-9|location=New York}}
* {{cite book|title=Casualties and Medical Statistics of the Great War|last=Mitchell|first=T. J.|publisher=HMSO|year=1997|isbn=978-0-89839-263-0|edition=repr. Battery Press|location=London|authorlink=|orig-year=1931}}
* {{cite book|url=http://www.comroestudios.com/StanHanna/Vol7.pdf|title=Österreich-Ungarns letzer Kreig, 1914–1918: Herausgegeben vom österreichischen Bundesministerium für Heereswesen und vom Kriegsarchiv|author=<!-- Staff writer(s); no by-line. -->|publisher=Österreichischen Bundesministerium für Herrswesen [Published by the Austrian Federal Ministry of Military Affairs and the War Archive]|year=1938|edition=online scan|volume=VII|location=Vienna|translator-last=Hanna|translator-first=Stan|trans-title=Austria-Hungary's Last War, 1914–1918|oclc=557493618|accessdate=3 May 2015|via=www comroestudios com/StanHanna/}}
* {{cite book|url=https://archive.org/details/statisticsofmili00grea|title=Statistics of the Military Effort of the British Empire During the Great War 1914–1920|author=<!-- Staff writer(s); no by-line. -->|publisher=[[HMSO]]|year=1922|edition=|location=London|oclc=924169428|accessdate=4 March 2017}}
* {{cite book|title=World War I: A History|last=Strachan|first=Hew|publisher=Oxford University Press|year=1999|isbn=978-0-19-820614-9|location=London|authorlink=Hew Strachan}}
* {{cite book|title=The European Powers in the First World War: An Encyclopaedia|last=Tucker|first=Spencer C.|publisher=Garland|year=1999|isbn=978-0-8153-3351-7|location=New York|authorlink=}}
* {{cite book|title=Wars and Population|last=Urlanis|first=Boris|publisher=Progress|year=1971|location=Moscow|oclc=579400|authorlink=}}
* {{cite book|title=Turkey in the World War|last=Yalman|first=Ahmed Emin|publisher=Yale University Press|year=1930|series=Economic and Social History of the World War, Turkish Series|location=New Haven|oclc=397515|authorlink=}}
{{refend}}
=== دوسری زباناں ===
{{refbegin}}
* {{cite book|title=Les campagnes de l'armèe Hellènique, 1918–1922|last=Bujac|first=Jean|publisher=Charles-Lavauzelle|year=1930|location=Paris|trans-title=The Campaigns of the Greek Army, from 1918 to 1922|oclc=10808602}}
* {{cite book|title=Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik|last=Erlikman|first=Vadim|publisher=OLMA-Press|year=2004|isbn=978-5-93165-107-1|location=Moscow|language=Russian|trans-title=The Loss of Population in the Twentieth Century: Handbook|authorlink=}}
* {{cite book|title=Ludnosc Polski w XX wieku|last=Gawryszewski|first=Andrzej|publisher=Warszawa: Instytut Geografii|year=2005|isbn=83-87954-66-7|series=Monografie / Instytut Geografii i Przestrzennego Zagospodarowania im. Stanisława Leszczyckiego PAN|volume=V|location=Warsaw|trans-title=Polish Population in the Twentieth Century|authorlink=}}
* {{cite journal|last=Hersch|first=L.|title=La mortalité causée par la guerre mondiale|trans-title=Mortality Caused by the World War|publisher=Metron|journal=The International Review of Statistics|year=1927|volume=VII|oclc=744635608}}
* {{cite book|title=La Population de la France pendant la guerre|last=Huber|first=Michel|publisher=Les Presses Universitaires de France|year=1931|location=Paris|language=French|trans-title=The Population of France During the War|oclc=64110984|authorlink=}}
* {{cite book|url=http://lib.ru/MEMUARY/1939-1945/KRIWOSHEEW/poteri.txt#w02.htm-186|title=Rossiia i SSSR v voinakh XX veka : poteri vooruzhennykh sil : statisticheskoe issledovanie / pod obshchei redaktsiei|last=Krivosheev|first=G. F.|publisher=OLMA-Press|year=2001|isbn=5-224-01515-4|location=Moscow|language=Russian|trans-title=Russia and the Soviet Union in the Wars of the Twentieth Century: The Loss of the Armed Forces: A Statistical Study|authorlink=|accessdate=3 May 2015}}
* {{cite book|title=l'Annuaire statistique de la Belgique et du Congo Belge 1915–1919|author=<!-- Staff writer(s); no by-line. -->|publisher=A. Lesigne|year=1922|volume=XLVI|location=Bruxelles|language=French|trans-title=Statistical Yearbook of Belgium and the Belgian Congo 1915–1919|oclc=460112561}}
* {{cite book|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|last=Mortara|first=G.|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven, CT|language=Italian|trans-title=Public Health in Italy During and After the War|oclc=2099099}}
* {{cite book|title=Sanitätsbericht über das deutsche Heer, (deutsches Feld- und Besatzungsheer), im Weltkriege 1914–1918 (Heeres-Sanitätsinspektion im Reichskriegsministeriums)|author=<!-- Staff writer(s); no by-line. -->|publisher=Mittler|year=1934|volume=III|location=Berlin|language=German|trans-title=Medical Report on the German Army (German Field and Garrison Army) in the World War 1914–1918 (Army Medical Inspectorate in the Reich Ministry of War) Section 1|oclc=493867080|ref=none|authorlink=}}
{{refend}}
== باہرلے جوڑ ==
* [https://encyclopedia.1914-1918-online.net/home/ 1914–1918 آن لائن.] [https://encyclopedia.1914-1918-online.net/home/ پہلی جنگ عظیم دا بین الاقوامی انسائیکلوپیڈیا]
** پروسٹ ، انٹونائن: [https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses جنگ دا نقصان]
** شمیڈ-کوارزک ، اناطول: [https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses_austria-hungary جنگ دا نقصان (آسٹریا ہنگری)]
** لن ، جو ہیریس: [https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses_africa جنگ دے نقصانات (افریقہ)]
** میجرس ، بنوط: [https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses_belgium جنگ دے نقصانات (بیلجیم)]
** لیفن ، الیگزینڈری: [https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses_france جنگ دے نقصانات (فرانس)]
** سکولی ، پیئرولیوگی: [https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses_italy جنگ دے نقصانات (اٹلی)]
** تانگ ، چی ہويا: [https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses_and_reparations_china جنگ توں ہونے والے نقصانات تے اصلاحات (چین)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200927230244/https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses_and_reparations_china |date=2020-09-27 }}
** وہیلن ، رابرٹ ویلڈن: [https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses_germany جنگ دے نقصانات (جرمنی)]
** نونان ، ڈیوڈ سی: [https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses_australia جنگ دا نقصان (آسٹریلیا)]
** بہ طور ، کیرول آر .: [https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses_usa جنگ دا نقصان (امریکی)]
** کک ، ٹم؛ اسٹیورٹ ، ولیم: [https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses_canada جنگ دے نقصانات (کینیڈا)]
** باؤ ، مہمت فاتح: [https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_losses_ottoman_empiremiddle_east جنگ دے نقصانات (سلطنت عثمانیہ / مشرق وسطی)]
* [http://necrometrics.com/20c5m.htm#WW1 ویہويں صدی دے تاریخی اٹلس توں پہلی جنگ عظیم دا جانی نقصان]
* [http://longwaytotipperary.ul.ie/ ٹائپریری دا لمبا راستہ - اک عظیم جنگ کيتی اک آئرش کہانی]
{{World War I}}
{{Historiography}}
[[گٹھ:پہلی جنگ عظیم]]
[[گٹھ:پہلی جنگ عظیم بلحاظ ملک]]
[[گٹھ:غیر نظر ثانی شدہ تراجم اُتے مشتمل صفحات]]
i39r4yvpo7p8ags15ykxh8v0so6jssp
گلاشکی دی لڑائی (2002)
0
90186
706741
641565
2026-05-01T18:54:01Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706741
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox military conflict
|partof = [[دوسری چیچن جنگ]]
| place = گلاشکی [[انگوشتیا]]
| date = 2002
}}
'''گلاشکی دی لڑائی (2002)''' وچ [[دوسری چیچن جنگ]] دے دوران گلاشکی ([[انگوشتیا]] ، روس) پنڈ وچ لڑائی دی شکل وچ ہوئی۔ زیر زمین تقریبا 300 300 چیچن گوریلا روسلان گلیئیف نے جارجیا دے علاقے توں شمالی اوسیتیا تے فیر انگوشیٹیہ اُتے [[چیچنیا]] جانے دے لئی حملہ کيتا۔25 ستمبر نوں ، انہاں نے گالاشکو وچ روسی فوجیاں اُتے فائرنگ دی ، اک [[پورٹ ایبل اینٹی ائیرکرافٹ سسٹم|پورٹیبل طیارہ شکن نظام]] [[پورٹ ایبل اینٹی ائیرکرافٹ سسٹم ایگلا|"ایگلا"]]<nowiki/>نے ہیلی کاپٹر [[میل ایم آئی - 24|ایم آئی 24]] سےفائر کيتا ، جس توں بمباراں توں دو بکتر بند عملے نوں نقصان پہنچیا تے 17 توں 21 روسی فوجی ہلاک ہوگئے۔
روسی فوجیاں نے توپ خانے ، ہوابازی ، بکتر بند گاڑیاں فعال طور اُتے استعمال کيتیاں ۔ 5 توں 110 گوریلاں نوں ختم کردتا گیا، 6 نوں پھڑ لیا گیا۔ باقی گوریلا چھوٹے چھوٹے گروہاں وچ تقسیم ہوگئے تے چیچنیا وچ چھپ گئے۔ کہیا جاندا سی کہ ایہ قیدی دو [[عرب قوم|عرب سن ]] <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/27/galashki/}}</ref> ۔
== واقعات دی ترقی ==
[[فائل:Gelaev.jpg|thumb|چیچن فوجاں دا کمانڈر ، ڈویژنل جنرل [[روسلان گیلائف]]]]
=== جارجیا توں روانگی ===
اگست 2002 وچ ، جارجیا نے پنکیس گورج وچ پولیس-فوجی کارروائی دا آغاز کيتا ، جتھے چیچن مہاجرین برساں تک رہندے سن تے گوریلا دے طور اُتے چھپ جاندے سن ۔ چنانچہ چیچن گوریلااں نوں ملک چھڈنا پيا۔ دی 2 اگست وچ اوہ روانہ ہوگئے ، تے روسی جاسوس مصنوعی سیارےآں توں اپنے آپ نوں چھپانے دے لئی جارجیا دے مطابق دو ہفتےآں تک زگ لگیاندے رہے ۔ اس دے بعد انہاں نے چیچنیا وچ داخل ہونے دے موقع دی تلاش وچ [[شمالی اوسیشیا-الانیا|شمالی اوسیٹیا]] تے انگوشیٹیا دا راستہ اختیار کيتا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/30/shevardnadze2/}}</ref><ref name="frid">{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/28/boeviki/}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/27/captive/}}</ref> اس اسکواڈ وچ رسلن گلیئیف دے زیر زمین 250 افراد شامل سن ۔ انہاں نے گروپاں دے وچکار 50 میٹر دی دوری اُتے 30 توں 40 افراد دے گروپاں وچ مارچ کيتا۔ جارجیا وچ نسلی معیار دے مطابق گروپس (جسنوں " ''آماتوج'' کہندے نيں گوریلا '')'' تیار ہوئے: 4 چیچن سن ، اک گروپ [[عرب قوم|عربی]] ، [[ترکی قوم|ترکی]] ، [[کباردتا|کبارڈا]] ، کراچائی ، کسٹینا ، [[داغستان]] ۔ خاص طور اُتے ، عبد الملک مہجیدوف ، جو [[اخوان المسلمون|اسلامی اخوان المسلمین دے]] رکن سن ، دی زیرزمین علیحدگی سی۔ گوریلا وچ 20 دے نیڑے پورٹیبل اینٹی ایرکرافٹ سسٹم موجود سی ، گوریلا دے تقریبا نصف حصے وچ بوموبیکونوزن تے ریڈیو اسٹیشن کین ووڈ موجود سن ۔ روس دے ڈپٹی اٹارنی جنرل سیرگی فریڈنسکیج نے کہیا کہ گالاکو وچ 20 ترک ، 11 عرب ، دو جارجیائی تے ہور غیر ملکیوں وچ مقابلہ ہويا بعد وچ ایہ کہیا گیا کہ اسکواڈ وچ گھٹ توں گھٹ 40 غیر ملکی <ref name="alil"/> سن ۔
گہری دھند دی لپیٹ وچ ، {{تریخ2|11|9}} تے {{تریخ2|12|9}} ستمبر دی رات ، دستے نے روسی ریاست دی سرحد عبور دی تے شمال مغرب تک اک گھاٹی دے نال 4 کلومیٹر پیدل چلنے دے بعد ، کئی دن دے آرام دے لئی رک گیا۔ تقریبا 50 گوریلا وی کمزور ہوئے گئے تے انہاں نوں جارجیا واپس کردتا گیا۔ عبد الملک مییدوف نے گیلجیو دے نال لڑائی دی ، لہذا اس دا دستہ وکھ راستے دے مطابق چلا گیا <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kp.ru/daily/22643/20784/}}</ref> ۔
15 ستمبر نوں ، گلیئیف دی ٹکڑینے روسی علاقے وچ مارچ کيتا۔ 17 ستمبر توں 18 ستمبر دی درمیانی شب ، دو ترک دریائے آرمچی نوں عبور کردے وقت ڈُب گئے۔ 19 ستمبر دی شام نوں ، اوہ گلاسکو توں 10-12 کلومیٹر دور واقع تارسکوئ (شمالی اوسیتیا) پنڈ پہنچے۔ ہر وقت انہاں نے ریڈیو اسٹیشناں دا استعمال نئيں کيتا۔ پچھلے دو ہفتےآں وچ خاص طور اُتے مشکلات دا سامنا کرنا پيا ، کھانا ختم ہوگیا۔ چنانچہ 20 ستمبر نوں ترسکوئی دے نیڑے انہاں نے کچھ جنگجوواں نوں اک فارم پرتن دے لئی بھیجیا راستے وچ ، انہاں نے متعدد اوسیتیا ملیشیا تے دو فوجیاں نال ملاقات کيتی - اک نان کمیشنڈ افسر تے اک سپاہی - جو فائرنگ دی حد توں متحدہ عرب امارات وچ اپنی فوج وچ واپس آئے سن ۔ انہاں نے غیر مسلح تے ملیشیاواں نوں رہیا کيتا ، تے فوج نوں ہلاک کردتا ، لیکن اوہ ریڈیو الارم بھیجنے وچ کامیاب ہوگئے۔ اس رات دے دوران شمالی اوسیٹیا وچ اک گلیشیر نوں بھُل جانے دے بعد فوج دے گوریلا جنگل وچ چلے گئے تے وڈی حد تک فرار ہوگئے ، کیونجے چونکہ متعدد فوجیاں نوں بچانے والےآں دی مدد دے لئی بھیجیا گیا سی <ref name="komm"/> ۔ اس وقت توں اسکواڈ نوں بے نقاب کردتا گیا <ref name="umar">{{حوالہ ویب|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/30744/}}</ref> ۔
=== پہلی محاذ آرائی ===
20 ستمبر نوں ، جنرل ویلری گیریسموف 58 ويں آرمی عملہ دے افسراں دے نال جائے وقوع اُتے پہنچے۔ شام نوں انہاں نے محسوس کيتا کہ گوریلا میوچ - گالکا - باموٹو دے راستے اُتے چل رہے نيں ۔ چنانچہ اک ملیشیا نے انگوشیٹیا تے شمالی اوسیتیا دے درمیان سرحد نوں روک دتا۔ توپاں نے اک جنگل وچ اسکواڈ اُتے فائرنگ شروع کردتی۔
21 ستمبر اسکاؤٹ گروپاں نے گوریلااں دا تعاقب کرنا شروع کيتا تے اگلے دن اسنوں جاری رکھیا۔ ايسے وقت اک فضائی بحالی وی ہوئی ۔ فوج دے دستے انگوشیتیا بھیجے گئے ، جتھے انہاں نے دریائے [[آسا (دریا)|آسا دے]] مغربی کنارے اُتے پوزیشناں اُتے قبضہ کيتا۔
پہلے روسی عہدیداراں نے گوریلا <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/25/gelaev/}}</ref> نال کنفرانٹیوژن دی تردید کيتی سی ، لیکن بعد وچ اس دا اعتراف کيتا <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.gazeta.ru/2002/09/25/last63633.shtml}}</ref> ۔ بعد وچ ، انہاں نے بار بار رسلن گلیئیف تے عبد الملک مجیدوف نوں اسکواڈ دا قائد نامزد کيتا۔
{{تریخ2|23|9}} رات {{تریخ2|23|9}} 2 توں 3 گوریلا دے اسکاؤٹ گروپس وچوں ہر اک نے 58 ويں فوج دی پوزیشناں دا مقابلہ کيتا۔ انہاں اُتے بندوقاں تے بماں توں گولی ماری گئی۔ فیر توپ خاناں نے کم کرنا شروع کيتا۔
23 توں 25 ستمبر وچ ہونے والے اسکاؤٹ وچ جنگل وچ گوریلا جنگ دے آثار مل گئے: اک دن وچ سر درد دے نال سر درد ، خون توں داغ پٹی ، گھسیٹے ہوئے جسماں دے نشانات تے ايسے طرح کے۔ توپخانے تے ہويا بازی نے گوریلا دے اک کیمپ اُتے بمباری کيتی۔ ايسے دوران ، اسکاؤٹس تے گوریلا دے وچکار پہلی وڈی جھڑپاں ہوئیاں۔ روس دے اک اسکاؤٹ گروپ اُتے گھات لگیا کر حملہ آور ہوگیا۔ تن فوجی مارے گئے (دو دا سر قلم کيتا گیا) <ref name="kapoj">{{حوالہ ویب|url=http://www.kp.ru/daily/22643/20784/}}</ref> ، چار زخمی ہوئے۔ روسی ذرائع دے مطابق گوریلا کھو چکے نيں ، 30 توں زیادہ افراد (مقتول تے زخمی) ۔
{{Quote|اسپیشل فورسز دے کپتان الیگزینڈر کوزنیٹوسوف دا کہنا اے کہ بدھ دی شام ، چیچنیا دی سمت وچ اک 13 افراد اُتے مشتمل اسکاؤٹ گروپ نوں اک پہاڑی سلسلے اُتے گوریلا گروپ دے تعاقب دا کم سونپیا گیا سی۔ 'ہم انہاں دے پِچھے بھجے ، لیکن جلد ہی اسيں خود شکار ہوگئے۔ گوریلا - نیڑے اک سو پنجاہ افراد پہاڑ اُتے چڑھ گئے تے جدوں اسيں انہاں تک پہنچے تاں مشین گناں ، بم توپاں توں فائر کيتا۔ اسيں لیٹ گئے ، دوبارہ فائر کرنے دی کوشش کيتی۔ لیکن ایہ ممکن نئيں سی ، اسيں سر تک نئيں اٹھا سکے۔ ميں نے اعتکاف دا حکم دتا۔ تے فیر وچ ٹانگ ، سائیڈ تے کمر وچ زخمی ہوگیا سی۔ چاہے میرا کوئی زندہ رہیا ، تب مینوں نئيں معلوم سی۔ لیکن ميں نے سوچیا کہ سب ہلاک ہوئے گئے نيں۔ تے وچ اڈے دی طرف روکیا۔ وچ ایتھے سندا ہاں - میرے پِچھے گوریلا دی آوازاں نيں۔ ہمیشہ نیڑے ميں نے اندازہ لگیایا: اوہ میرے خون دی پگڈنڈی اُتے عمل پیرا نيں۔ وچ جھاڑیاں وچ پھسل گیا ، اپنا بھیس بدل لیا۔ "مجاہدین" صبح تک ادھر ادھر گھمدے رہے - مینوں لبھدے رہے۔ بعض اوقات پنج میٹر دی دوری اُتے اوہ گھمدے نيں: پورے مغز وچ ، 35 توں 40 سال پرانا ، ہم جنس پرست ، نويں مغربی چھلاؤ وچ ۔ اوہ صبح ہی چلے گئے۔ تے وچ فیر رینگ گیا۔ کدی کدی وچ بیہوش ہوئے جاندا سی۔ لیکن دوپہر دے وقت وچ گلاسکو وچ ساڈی چوکی پہنچ گیا۔ بعد وچ مینوں پتہ چلا کہ میرے گروپ توں دس تے لوک واپس آئے نيں۔ تن "مجاہد" مارے گئے۔ انہاں وچوں دو دے سر کٹ چکے سن ۔|author=الیگزینڈر کوزنیٹوف ، خصوصی دستےآں دے کپتان <ref name="سربراہان" />}}
25 ستمبر دی شب {{تریخ2|26|9}} ستمبر تا {{تریخ2|26|9}} تک اسکواڈ دے ماتحت علاقہ رسلن گیلجیو اک پنڈ گالاشکی <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/26/galashki/}}</ref> داخل ہويا۔
=== جنگ ===
25 ستمبر 2002 دی شب 26 ستمبر 2002 نوں گوریلا فورس گلاشدی ميں داخل ہوئی۔ مقامی لوکاں نے گواہی دتی کہ 300 گوریلا آچکے نيں۔ انہاں وچ خواتین وی شامل سن۔ لاتعلقی اُتے سوار یو اے زیڈ دے سامنے ، فیر بھری ہوئی گھوڑےآں نوں مارچ کيتا۔ گوریلااں نے پانی تے کھانا طلب کيتا ، اوہ تھک گئے سن تے کہیا سی کہ اوہ دو ہفتےآں توں چل رہے نيں ، بھوکے نيں تے ایتھے تک کہ <ref name="alil"/> گھاہ تے کچے کتے دا کھانا وی کھاندے نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://izvestia.ru/news/267811}}</ref>
انہاں نے تن پلاں دے نال دریائے آسا نوں عبور کرنے تے پہلے ہی چیچنیا وچ دریا دے دوسری طرف واقع بوموٹو پنڈ تک پہنچنے دا منصوبہ بنایا ۔ انگوش ملیشیا ، جنہاں دی چوکی گالاشکو دے داخلی راستے اُتے واقع سی ، نے انہاں نوں دیکھیا ، لیکن انہاں دی قلت دی وجہ توں لڑائی نئيں کيتی ، صرف پسپائی اختیار کيتی تے اندرونی افواج دے دستےآں نوں طلب کيتا ، جو نیڑےی پہاڑی اُتے خدمات انجام دے رہے سن ۔ انھاں نے پافسبوٹنو ہیلی کاپٹر طلب کیتے تے صبح 6 بجے دے لگ بھگ <ref name="komm"/> ( [[متناسق عالمی وقت+03:00|ماسکو دے وقت دے]] مطابق چوتھی صبح) <ref>{{حوالہ ویب|url=http://newsru.com/russia/26Sep2002/war.html}}</ref> نے جنگ دا آغاز کيتا ، جس وچ پہلے سنیا دے ضلع ملیسیجو تے مقامی اومون <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/26/helicopter/}}</ref> ملیشیا نے حصہ لیا۔ پہلے گوریلااں نے سب میشین گن تے سب میچین گناں فائر کيتیاں ۔ اس دے بعد بکتر بند عملے دے کیریئر (کے ٹی) آئے ، تاں انہاں نے بم بندوقاں استعمال کرنا شروع کيتیاں ۔ اک دے ٹی نوں نشانہ بنایا گیا تے اسنوں جلایا گیا۔ صبح 7-40 بجے ، گوریلا پنج گولاں دے بعد [[پورٹ ایبل اینٹی ائیرکرافٹ سسٹم|پورٹ ایبل اینٹی ایرکرافٹ سسٹم]] دے نال [[میل ایم آئی - 24|ایم آئی 24]] ہیلی کاپٹر نوں گولی مار کرنے وچ کامیاب ہوگئے ، جنہاں وچوں (بعض اوقات تِناں دا ذکر کيتا گیا) عملہ ہلاک ہوگیا انہاں نے اک ہور ہیلی کاپٹر فائر کيتا ، لیکن چھُٹ گیا۔ دوپہر دے وقت توپ خانے وچ اگ دے تحت انہاں نوں پنڈ چھڈنا پيا <ref name="vert">{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/26/mi24/}}</ref> تے گالاکو <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/26/blockade/}}</ref> نیڑے اک فارم وچ پھنس گئے۔ اُتے ، کچھ گروہ دریا نوں عبور کرنے تے آسا دے مغربی کنارے تک پہنچنے وچ کامیاب ہوگئے۔ رات انہاں نے توپ خانے اُتے بمباری دی ، جس دی وجہ توں ہیلی کاپٹر ورموکیمرو ۔
{{Quote|پہلے ہی سہ پہر وچ ، جدوں ميں گالاشکو پہنچیا تاں ایتھے اُتے سب کچھ پرسکون سی۔ پنڈ دے داخلی راستے اُتے جمہوریہ OMON دی اک مضبوط چوکی کھڑی سی ، تے نیڑے دی تمام پہاڑیاں اُتے فوجیاں دے ٹھکانے سن ۔ اک کم پرواز دی سطح اُتے آسمان وچ جنگی ہیلی کاپٹراں دی اک وڈی تعداد ودھ گئی۔ چار گوریلا دی لاشاں گائاں دے داخلی راستے اُتے اک چھوٹی کلیئرنس اُتے کھڑی سن۔ اوہ نوجوان وڈے پیمانے اُتے ساز و سامان دے نال چھلاورن دی وردی والے نوجوان سن ۔ اک ہور شدید زخمی گوریلا اک منحنی خطوط وحدانی اُتے تھوڑا فاصلے اُتے پيا سی۔ لیکن اس دے زندہ بچ جانے دا بوہت گھٹ امکان سی: اس دی ریڑھ دی ہڈی روندتی گئی۔ انہاں پنجاں وچوں تن ، انہاں دے چہراں دے مطابق ، عرب سن : بھوری رنگ دی کھل والی ، سیاہ داڑھیاں والی۔ نیڑے وچ چار پورٹیبل مشین گن بچھائی گئی سی جس دے نال مقتولین نوں مسلح کيتا گیا سی۔|author=مدینہ کوڈزیوئیفا ، جو انگوشیائی وزارت داخلہ دی پریس سروس دے نال تعاون کار نيں <ref name="komm" />}}
=== جنگ دے بعد دے ظلم و ستم ===
شام نوں بلاک شدہ گالاشدی ميں حکومت نےپاسپورٹ <ref name="vert"/> تلاش تے جانچ کرنا شروع کيتا۔
27 ستمبر وچ اسکاؤٹ گروپس تے کتے دے نال ماہر ماہرین نے گوریلااں دا تعاقب کرنا شروع کيتا ، جو باموٹو دی طرف پِچھے ہٹ گئے۔ 58 ويں فوج دی کمانڈ پوسٹ اُتے شمالی قفقاز دے عسکریت پسنداں دے جنرل-کرنل ولادیمیر بلگاکوف تے یونیفائیڈ ملٹری گروپ دے جنرل کمانڈر ولادیمر مولٹنسکیج دے چیف اسٹاف پہنچے ۔ انہاں نے استقامت دے عمل دی قیادت کی
{{تریخ2|28|9}} ستمبر توں {{تریخ2|5|10}} تک پہاڑاں وچ چھوٹے گوریلا گروپاں دی تلاش تے ہوابازی تے توپ خانے توں انہاں دا خاتمہ جاری اے۔ بعض اوقات گالاشکی ، مویانو ، الکوونو تے الخاسٹو وچ پاسپورٹ دے نظام دی جانچ پڑتال کيتی جاندی اے۔
{{تریخ2|29|9}} اسيں ہمسایہ جنگل وچ جیرلاناج گروپاں دے خلاف ایراٹاکژن جاری رکھدے نيں۔ 29 ستمبر ، اندرونی فوجیاں نے دریائے ایٹا <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/29/galashki/}}</ref> نال ملحقہ زمیناں دی تلاش شروع کردتی۔ انہاں نے گوریلااں دا ریڈیو انٹرپروجزن لیا ، جس وچ انہاں نے زخمی گیلجیو <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/30/corpses/}}</ref> بارے وچ کہیا سی۔ چیچن ذرائع نے اس دی تردید دی <ref name="umar"/> ، تے 58 ويں آرمی دے چیف آف اسٹاف نے اعتراف کيتا کہ زخم دے بارے وچ معلومات ٹیڑھی نيں ، <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/28128/}}</ref> ۔
فیر انہاں نے اک قصبے سلیپکوسکاجا دے دو رہائشیاں دی گرفتاری دے بارے وچ دسیا ، جو اپنی کاراں وچ یو اے زیڈ - 452 تے وی اے زیڈ 2107 وچ باقاعدگی توں سفر کردے سن ، گوریلا نوں ادویات تے کھانا مہیا کردے سن ، تے فیر پہاڑی سلسلے وچ انہاں دی رہنمائی کردے سن <ref name="alil">{{حوالہ ویب|url=http://www.newsru.com/russia/27Sep2002/terr.html}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/30/criminal/}}</ref> ۔ [[2004ء|2004 دے]] موسم گرما وچ کارٹیلون نوں گرفتار کيتا گیا سی ، جس نے اسکواڈ دی قیادت گالاشکی کيتی سی تے جنگ وچ حصہ لیا <ref>{{حوالہ ویب|url=http://izvestia.ru/news/292402}}</ref> ۔
بعدازاں روسی عہدیداراں نے دسیا کہ عبد الملک مییدوف رسلان گیلجایو دے نائب سربراہ نيں تے انہاں نے واقعی اس لاتعلقی دا حکم دتا سی ، جس نے گالاکو وچ لڑی سی ، لیکن اس نے پنکیسہ نوں ناپاک کيتا <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/10/03/abdulmalik/}}</ref> ۔ بعد وچ کِسے نے اس معلومات دی تصدیق یا تکرار نئيں کيتی۔
ستمبر 2002 دے آخر وچ ، [[داغستان|داغستان دے]] نیڑے چیچنیا دے علاقےآں وچ گوریلا سرگرم سن ۔ ایہ خیال کيتا جاندا اے کہ اوہ روسی مسلح افواج دے اک ایداں دے حصے نوں کھینچنے دی کوشش کر رہے نيں ، جنھاں نے رسلان گیلجیو <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kommersant.ru/doc/343515}}</ref> ٹکڑی دا پِچھا کيتا اے۔
چیچن بارڈر اُتے اس گروہ دے باقی حصے مسدود کردتے گئے سن ۔ بمباری {{تریخ2|10|10}} صبح تک جاری رہی۔ عہدیداراں نے دسیا کہ بیشتر گوریلا تباہ کردتے گئے نيں <ref name="venĝo">{{حوالہ ویب|url=http://old.redstar.ru/2002/10/11_10/1_03.html}}</ref>
[[لیفٹیننٹ جنرل]] ویلری گیریسموف دی مشترکہ کمانڈ وچ گوریلااں دے خلاف 58 ويں آرمی دے 19 ويں موٹرسٹ رائفل ڈویژن تے سکاؤٹ ٹروپس دے دستے لڑے۔ اس جنگ دے علاوہ سنĵ ضلعی پولیس اسٹیشن <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.newsru.com/russia/03Oct2002/pankisi.html}}</ref> ملیشیا نے وی حصہ لیا۔ مجموعی طور اُتے آپریشن دا حصہ 5000 فوجی تے ملیشیا <ref name="alil"/> ۔ عام طور اُتے اس نے روس دے جنرل اسٹاف دے کومانڈسٹرو [[اناطولی کوشنین|اناطولی کوونن]] دی قیادت دی ۔
== جنگجوواں دا نقصان ==
چیچن اینٹی وار کانگریس دے صدر ، یوریشین پارٹی آف روس دی ایگزیکٹو کمیٹی دے چیئرمین ، سلامبیک مائیگوف دا دعوی اے کہ ایہ لڑائی اتفاقی طور اُتے ہوئی اے ، کیونجے [[اسلان مسخادوف]] نے چیچنیا دے باہر سرکاری طور اُتے جنگ اُتے پابندی عائد کردتی سی۔ چنانچہ بھوکے گوریلا کھانا تلاش کرنے گالیکا پہنچے ، لیکن انہاں نوں اک مقامی ملیشیا دا سامنا کرنا پيا تے اک مختصر جنگ دے بعد جنگل وچ چلے گئے۔ انہاں دا کہنا اے کہ مقامی ملیشیا دے مطابق ، گوریلااں نے پنج افراد توں کوئی کم نئيں کھویا تے کسی نے وی زمین اُتے زیادہ لاشاں نئيں دیکھی <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.ng.ru/regions/2002-10-04/4_maskhadov.html}}</ref> ۔
ویب سائٹ کاوکاز ڈاٹ آر جی نے گلیئیف دے نال ٹیلیفون انٹرویو شائع کيتا ، جس نے دعوی کيتا اے کہ اس نے 11 افراد نوں ہلاک تے لاپتہ کردتا ، 13 زخمی ہوئے۔ روس دی طرف توں نقصانات اس دا اندازہ 50 توں 100 افراد اُتے اے۔ <ref name="gela">{{حوالہ ویب|url=http://www.gazeta.ru/2002/09/28/gelaevotdyha.shtml}}</ref> ۔
اس دی بالواسطہ طور اُتے انگوشیائی وزارت داخلہ دی پریس سروس دے ساتھی مدینہ کوڈزوئیفا نے تصدیق دی اے ، جو 26 ستمبر دی سہ پہر گالاشک پہنچی تے اس نے صرف گوریلاں تے اک قیدی دی چار لاشاں دیکھو <ref name="komm">{{حوالہ ویب|url=http://www.kommersant.ru/doc/343116}}</ref>
Ingushetia.org انگش پراسیکیوٹر دے دفتر دے نمائندےآں، گلاشکی توں واپس آنے دے حوالے توں 26 ستمبر ویب سائٹ اے کہ روسی فریق 17 فوجی ہلاک کھو تے 20 زخمی ہوئے. اس دے علاوہ اک ہیلی کاپٹر تے دو بکتر بند گڈیاں نوں وی نقصان پہنچیا۔ مقامی خاتون مریم اراپھانووا نوں گولی مار دے ہلاک کردتا گیا۔ ایہ 5 ہلاک گوریلا (اک برطانوی صحافی سمیت) پایا گیا سی تے 3 جنگی قیدی رہے سن (انہاں وچوں دو زخمی سن ، جنہاں وچ اک شدید زخمی وی شامل اے ) <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.ingushetiyaru.org/news/2096/|title=Archive copy|access-date=2020-09-30|archivedate=2015-04-07|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150407211049/http://www.ingushetiyaru.org/news/2096/}}</ref> ۔
اکتوبر 2002 دے اوائل وچ ، 58 ويں آرمی دے چیف آف اسٹاف ، میجر جنرل ولادیمیر چرکن نے اطلاع دتی کہ گوریلا 70 ہلاک ، 50 زخمی تے 8 گرفتار ہوئے نيں۔ روسی فریق 21 ہلاک تے 25 زخمی ہوئے <ref name="venĝo"/>
== شہریاں دا نقصان ==
گیلشککو وچ چھبیس ستمبر نوں گوریلااں دے ذریعہ رات نوں ڈکيتی دی واردات وچ مقامی کنڈرگارٹن ایجوکیٹر مریم آراپھانووا نے ڈاکوواں دے لئی اک راستہ روک دتا تے اسنوں سب میشین بندوق توں گولی مار دے ہلاک کردتا گیا۔ اس دی چیخاں نے کئی پڑوسیاں نوں اپنی طرف متوجہ کيتا <ref name="koms">{{حوالہ ویب|url=http://www.kp.ru/daily/22644/20845/}}</ref> اس دے چار نابالع بچے سن <ref>{{حوالہ ویب|url=http://ria.ru/society/20030605/390570.html}}</ref> ۔ دے موقع اُتے [[صدر روس|روس دے صدر]] اُتے N 598 3-an de جون 2003 وچ انہاں دی ہمت دی بنا اُتے مریم اراپانوفا نوں [[روس دا ہیرو]] (بعد وچ) دا اعزاز دتا گیا <ref>{{حوالہ ویب|url=http://pravo.gov.ru/proxy/ips/?docbody=&firstDoc=1&lastDoc=1&nd=102081856}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.ingushetia.ru/m-news/archives/017663.shtml}}</ref> ۔ اوہ پہلی کاکازانو سی ، اسنوں ایہ ایوارڈ ملیا <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.ingushetia.ru/news_old/155175007.htm}}</ref> ۔
اک مقامی رہائشی اوزدوئیف نوں پیٹ وچ بے ترتیب گولی لگ گئی <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.newsru.com/russia/26Sep2002/kotiev2.html}}</ref> ۔
== نتائج ==
انگوشیتیا دے صدر [[مرات زیازيکوف|مراد زازیکوف]] نے 9 اکتوبر اک پریس کانفرنس دے دوران کہیا اکتوبر وچ ، گوریلااں نوں گالاش نوں عبور کرنے تے سِدھے چیچنیا جانے دا موقع ملیا ، لیکن بجائے اس دے کہ اوہ جان بجھ کر پنڈ وچ داخل ہوکے "آبادی وچ خوف و ہراس پھیلاواں" تے اس طرح "تنازعہ دے علاقے نوں بڑھاؤ" <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kommersant.ru/doc/950921}}</ref> ۔
=== روس تے جارجیا دے وچکار تعلقات ===
اس معاملے نے روس تے جارجیا دے وچکار تعلقات نوں ہور کشیدہ کيتا۔ روس نے اک بار فیر جارجیا اُتے الزام لگیایا اے کہ اوہ انہاں دہشت گرداں دا پِچھا کرنے وچ سیاسی مرضی دا فقدان اے جو برساں توں اس دے علاقے وچ چھپے ہوئے نيں ، خاص طور اُتے پنکیس گھاٹی وچ ۔ دوسری چیزاں دے علاوہ ، سانوں رسولان گیلجیو <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/25/gelayev/}}</ref> دی حوالگی دے متعدد تقاضاں دے بارے وچ وی یاد دلاندے نيں۔ روسی عہدیداراں نے دسیا کہ گوریلا جارجیائی رہنمائی دے بدلے سن تے غیر سرکاری طور اُتے تجویز کيتا سی کہ انہاں نوں ادائیگی دے بدلے وچ جارجیائی فوج دے ہیلی کاپٹر منتقل کرن <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/26/guide/}}</ref> ۔ 27 ستمبر روس وچ جارجیا دے سفیر زرب اباشیڈز نوں روس دی وزارت خارجہ وچ بلايا گیا سی ، جتھے انہاں نوں سرکاری احتجاج تے جارجیا دے مالدیروز دے الزامات دا سامنا کرنا پيا سی تاکہ اوہ انسداد دہشت گردی کارروائی اُتے روس دے نال تعاون کرن <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/27586/}}</ref> ۔
جارجیا دے وزیر داخلہ ، کوبہ نارچیماشویلی نے کہیا کہ تمام چیچن گوریلا روسی سرحدی محافظاں تے فوج دی مخالفت دا سامنا کیتے بغیر چیچنیا روانہ ہونے دے بعد ، پنکیس گھاٹی توں چلے گئے سن ۔ غیر سرکاری طور اُتے ایہ دعوی کيتا جاندا اے کہ گیلجیو دستہ صرف روسی فوج <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/27/pankisi/}}</ref> مدد توں ہی انگیون حاصل کرسکدا اے۔ جارجیا دے سابق وزیر دفاع ٹینگیز کٹووانی نے دعوی کيتا اے کہ انہاں نے پنکیس گورج وچ چیچن گوریلا دے بارے وچ بار بار صدر [[ایڈورڈ شیورڈناڈزے|ایڈورڈ]] شیورڈناڈزے نوں اطلاع دتی سی ، لیکن اس دے بعد کوئی رد عمل سامنے نئيں آیا جدوں مبینہ طور اُتے ایڈورڈ شیورڈناڈیز نے اپنے مقاصد دے لئی چیچنز نوں استعمال کرنے دا ارادہ کيتا۔ قیدی گوریلا مرتضی ہینڈل نے تصدیق دی کہ رسلن گیلجاف ایڈورڈ شیورڈناڈزے نال ملن دے لئی [[تبلیسی|تبلیسی دا]] سفر کيتا ، تے جارجیائی اعلیٰ عہدے دار فوجی اکثر انھاں پنکیواں دا دے گھاٹی وچ ملایا کردا سی تے انہاں نوں کھانا ، گولہ بارود تے اسلحہ فراہم کیہ جاندا سی <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/27894/}}</ref> ۔
جارجیا دے نائب وزیر مملکت برائے سلامتی ، لاش نیکلیشویلی نے کہیا کہ انہاں دا ملک "جان بجھ کر اپنے آپ نوں بن بلائے ہوئے مسلح مہماناں توں آزاد کر رہیا اے جو روسی فیڈریشن دے علاقے وچ داخل ہوئے سن ۔" جے جیلیویائی باشندےآں نے جورجیا - روسی سرحد عبور دی اے ، تاں ایہ روس دا مسئلہ اے ، جس دے نال جارجیا اپنی بہترین صلاحیت دے لئی تعاون کرنے نوں تیار اے۔ " انہاں نے ہور کہیا کہ جارجیا "چیچنز دی اپنے وطن واپس آنے دی فطری خواہش وچ رکاوٹ نئيں اے " <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/26/georgia/}}</ref> ۔ روسی وزیر دفاع سرگئی ایوانوف نے تاں ایتھے تک کہیا اے کہ ایہ حملہ جارجیائی علاقے وچ چھپے ہوئے گوریلااں دے خلاف پہلے از وقت فضائی حملے دی صورت وچ اک ردعمل پیدا کر سکدا اے <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/26/ivanov/}}</ref>
روسی روزنامہ کومرسنت دے صحافیاں دا دعوی اے کہ متعدد [[چیچن جمہوریہ اشکیریہ|ایچیریا دے]] عہدیداراں توں جدوں ایہ پُچھیا گیا کہ کیوں روسیان گلیئیف نے براہ راست چیچنیا جانے دی بجائے جارجیا توں انگوشیٹیہ وچ اپنی لاتعلقی دی قیادت دی ، تاں اس نے تجویز کيتا کہ کمانڈر بار بار عجیب و غریب سلوک کردا اے ، بعض اوقات روسی فریق دے نال باہمی تعاون کردا اے۔ فوجی نقطہ نظر اُتے حملہ اک اشتعال انگیزی سی ، جس نے روس نوں جارجیا اُتے دباؤ ڈالنے دے لئی سخت دلائل دتے ، تے اپنے علاقے <ref name="komm"/> چیچن گوریلااں نوں ختم کرنے دا مطالبہ کيتا۔ آئیکریو دے صدر [[اسلان مسخادوف]] نے متعدد جنگجوواں دے ہار جانے تے جارجیا توں تعلقات خراب ہونے دے سبب <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kommersant.ru/doc/344604}}</ref> روسلان گیلییف اُتے شدید تنقید کيتی۔
=== چیچن مہاجرین دی حالت ===
[[مرات زیازيکوف|انگوشیہ دے]] صدر [[مرات زیازيکوف|مراد زازاکوف]] نے وضاحت کيتی کہ گالاکو نوں گوریلااں نے منتخب کيتا سی ، کیونجے ایہ چیچنیا دے نال نال چڑھدا اے تے شمالی اوسیٹیا <ref name="alil"/> توں قابل رسائی اے۔ انہاں نے وعدہ کيتا کہ ایہ انگوشیٹیا وچ چیچن مہاجرین دی صورتحال تے انگوشیٹیا تے شمالی اوسیتیا <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/30364/}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/28029/}}</ref> درمیان تعلقات نوں خراب کرنے دے لئی کچھ نئيں کريں گا۔ اُتے اس دے بعد انگوشیٹیا دے مہاجر کیمپاں وچ متعدد گرفتاریاں تے ڈیٹنوج ہوئے <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/27619/}}</ref> ۔ گالاشدی ميں خود 300 تک چیچن پناہ گزین رہندے سن <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.ng.ru/caucasus/2002-10-15/5_miniwar.html}}</ref> ۔
=== عدالدی سزا ===
روسی عدالت نے وی گلاشکی اُتے حملے دے نال نال کومسلمسکوئی اُتے حملے نوں وی دہشت گرد قرار دتا سی۔ چنانچہ انہاں دی موت دے بعد ، رسلن گلیئیف نوں بطور دہشت گرد رشتے داراں دے پاس واپس نئيں کيتا گیا سی ، لیکن اسنوں اک نامعلوم قبر وچ دفن کيتا گیا سی۔<ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kommersant.ru/doc/483687}}</ref> ۔
ستمبر 2003 وچ ، شمالی اوسیٹیا دی سپریم کورٹ وچ رسلان گیلییف دی گروہ دے ست گوریلا دے گواہاں دی سماعت ہوئی ، جنہاں نے گالاشکی <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kommersant.ru/doc/411143}}</ref> وچ جنگ وچ حصہ لیا۔
== برطانوی صحافی ==
دسیا گیا اے کہ ہلاک ہونے والے گوریلاں وچوں اک [[مملکت متحدہ|برطانوی]] پاسپورٹ N 500301639 دے ناں توں گیرویس روڈرک جان سکاٹ دے ناں توں پایا گیا اے جس دے نال {{تریخ2|13|6}} توں {{تریخ2|15|9|2002}} تک جارجیائی ویزا N 364496 موزاں اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/26/british/}}</ref> ۔ نیڑے وچ اک ویڈیو کیمرہ لگیایا گیا اے جس وچ فلمایا ہويا کیسٹ موجود نيں۔ بعد وچ انہاں نوں پتہ چلا کہ اس نے فرنٹ لائن ٹیلی ویژن نیوز لئے کم کيتا۔ عہدیداراں نے پہلے کہیا کہ پاسپورٹ دی تصویر متاثرہ توں مماثل نئيں اے ، لہذا اوہ برطانوی صحافی نئيں سی ، <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lenta.ru/vojna/2002/09/27/journalist/}}</ref> لیکن اس نے اسنوں دہرایا ننيں۔
پر 2 نومبر وچ شمالی قفقاز وچ روس دے پراسیکیوٹر جنرل دے دفتر دی انتظامیہ نے اعلان کيتا اے کہ ہلاک صحافی دی تدفین پنڈ اورزونوکیڈزیوسکایا دے اک قبرستان وچ ہوئے گی ، کیونجے لواحقین نے اس دی لاش لینے تے اسنوں پہچاننے تے جنازے وچ شرکت توں انکار کردتا سی۔ 4 نومبر دی آخری رسومات آخری منٹ اُتے منسوخ کردتی گئياں ، حالانکہ دوست تے ساتھی پہلے ہی پنڈ وچ پہنچ چکے سن ۔ ایہ اس لئی ہويا کہ انگوشیٹیا دے حکام نے آخری رسومات دی تردید دی ، انہاں نے کہیا سی کہ اوہ وی اک دہشت گرد اے <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/31021/}}</ref> ۔ فرنٹ لائن ٹیلی ویژن نیوز دے ڈائریکٹر ووگن اسمتھ نے کہیا کہ لواحقین دی لاش لینے توں انکار کرنا کوئی تعجب دی گل نئيں اے ، بلکہ برطانوی روایت دا اک حصہ اے ، جس دے مطابق پیرنٹن جتھے تک ممکن اے اس دی تباہی دی جگہ دے نیڑے ہی تدفین کيتی جائے گی <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kommersant.ru/doc/349787}}</ref> ۔ ٹیلی ویژن کمپنی نے کہیا کہ گیرویس روڈرک جان سکاٹ نے چھ سال تک اس دے لئی [[افغانستان]] ، [[کوسووہ|کوسوو]] ، [[جارجیا]] ، [[کمبوڈیا]] وچ فلم بندی دی ، لیکن بنیادی طور اُتے [[چیچنیا|چیچنیا وچ ]] <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kommersant.ru/doc/343177}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/29756/}}</ref> ۔
کی 2 دسمبر نوں دسیا گیا کہ اس دے جسم دے نال اک تابوت برطانوی عہدیداراں دے حوالے کرنے دے لئی [[ماسکو]] پہنچایا گیا <ref name="repr">{{حوالہ ویب|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/31472/}}</ref> ۔
جنگ وچ حصہ لینے والے کچھ ''ایڈمرل سلطان'' نے دعوی کيتا کہ انگریز روسی فوج دے سامنے ہتھیار سُٹنا چاہندے سن تے اس طرح انگوشیٹیا توں فلمایا ہويا مواد لے کے وطن واپس آنا چاہندے سن ۔ 26 ستمبر نوں گلاسکو دی اک نسبتا پرسکون گلی وچ ، اس نے سفید چادر اٹھائی تے روسی فوج دے لئی روانہ ہويا۔ تب توں ، گوریلااں نے اسنوں نئيں دیکھیا <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/27669/}}</ref> ۔ کچھ دا کہنا سی کہ اوہ اک سپنر دے ہتھوں ماریا گیا سی جس دی گولی کیمرے وچ لگی تے اس دی اکھ وچ داخل ہوگئی۔ اس دا مطلب ایہ اے کہ اس نے آخری لمحے تک گولی مار دتی <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kommersant.ru/doc/353785}}</ref> ۔
2 اکتوبر نوں ، چیچن مخالف جنگ کانگریس دے چیئرمین ، روس دی یوریشین پارٹی دی ایگزیکٹو کمیٹی دے چیئر مین ، جو جنگ دے دوران انگوشیٹیہ وچ سن ، سلامیبیک مائیگوف نے کہیا کہ صحافی جنگ دے دوران ہلاک نئيں ہويا ، لیکن اک گھاٹی وچ پے گیا۔ نارتھ اوسیٹیا دے ترسکہ گھاٹی وچ تے گوریلا تن دن تک اس دی لاش لے کے گئے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/29756/}}</ref> کسی نے اس دی تردید یا تصدیق نئيں کيتی اے۔
== متبادل ورژن ==
دوسرے ورژن دے مطابق ، روسی فوج نے جنگ توں پہلے اس علاقے اُتے بھاری بمباری دی ، جو 26 جنوری دی صبح 5 بجے دے لگ بھگ شروع ہوئی 26 ستمبر تے مختصر سی۔ وڈی (500 مرداں تک) گوریلا ٹکڑی دو گروہاں وچ تقسیم ہوگئی تے چیچنیا روانہ ہوگئی۔ بساں دیہاتیاں نوں نکالنے دے لئی پہنچ گئياں ، تے صرف مرد چھڈ کے رہبراں دے گھراں دی حفاظت کر رہے سن ۔ شام نوں ، روسی فوج نے آس پاس دے علاقے اُتے اک بار فیر بمباری کيتی۔ اس دے علاوہ ، ایہ دعوی کيتا جاندا اے کہ اک نئيں بلکہ تن پنڈ والے زخمی ہوئے تے ایہ کہ مریم اراپھانووا گوریلا ظلم دا نشانہ نئيں بلکہ روسی فوج <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/27578/}}</ref> دا شکار ہويا سی تے حادّاتی گولی توں ہلاک ہوگیا سی یا حادثے دا شکار ایم آئی 24 ہیلی کاپٹر بجھاندے ہوئے بھی۔ تکنیکی وجوہات دی بناء اُتے تے پنڈ دے لیمومجنہاں نوں ماریا ، جتھے جل گیا <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/27525/}}</ref> ۔ زیادہ تر ذرائع اس دی تصدیق نئيں کردے نيں۔
== باہرلے جوڑ ==
* {{حوالہ ویب|url=http://old.redstar.ru/2002/10/18_10/1_02.html}} ''(detala analizo de la operaco)''
* [https://lenta.ru/articles/2002/09/26/boeviki/ چیچن دہشت گرد انتظار توں تھک چکے نيں]
* [https://utro.ru/articles/20020927020053102993.shtml روس اُتے حملہ۔ فوجی تواریخ]
* [http://www.memo.ru/hr/hotpoints/n-caucas/ch99/020927/20927k.htm روسلان گیلائف دی بروقت سارٹی] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111031142844/http://www.memo.ru/hr/hotpoints/n-caucas/ch99/020927/20927k.htm |date=2011-10-31 }}
== ہور ویکھو ==
* [[مریم عرفانووا]]
* [[گلاشکی دی لڑائی (2000)|گلاشکی دی جنگ (2000)]]
* [[58 ويں فوج (روس)]]
* [[دوسری چیچن جنگ]]
== حوالے ==
[[گٹھ:تریخ انگوشتیا]]
[[گٹھ:2002ء]]
[[گٹھ:دوسری چیچن جنگ]]
[[گٹھ:غیر نظر ثانی شدہ تراجم اُتے مشتمل صفحات]]
matil3vx7q5m0rx4tjw7xnfl5ononmh
کرد-ترک تنازع (1978-تا حال)
0
90432
706736
697827
2026-05-01T16:21:35Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 2 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706736
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox military conflict|conflict=Kurdish–Turkish conflict (1978–present)|commander1='''Current commanders'''<br />
{{nowrap|{{flagicon|Turkey}} [[رجب طیب ایردوان]]}}<br />
{{flagicon|Turkey}} [[Hulusi Akar]]<br />{{flagicon|Turkey}} [[Yaşar Güler]]<br />
----
{{Collapsible list
|framestyle=border:none; padding:0; <!-- as above -->
|title=Past commanders: |1={{flagicon|Turkey}} [[Osman Pamukoğlu]] |2={{flagicon|Turkey}} [[Kenan Evren]] |3={{flagicon|Turkey}} [[تورگوت اوزال]] |4={{flagicon|Turkey}} [[سلیمان دیمیرل]]
|5={{flagicon|Turkey}} [[Ahmet Necdet Sezer]] |6={{flagicon|Turkey}} [[بلند ایجوت]] |7={{flagicon|Turkey}} [[Mesut Yılmaz]] |8={{flagicon|Turkey}} [[نجم الدین اربکان]] |9={{flagicon|Turkey}} [[تانسو چیلر]] |10={{flagicon|Turkey}} [[Işık Koşaner]] |11={{flagicon|Turkey}} [[İlker Başbuğ]] |12={{flagicon|Turkey}} [[Yaşar Büyükanıt]] |13={{flagicon|Turkey}} [[Hilmi Özkök]] |14={{flagicon|Turkey}} [[Hüseyin Kıvrıkoğlu]] |15={{flagicon|Turkey}} [[İsmail Hakkı Karadayı]] |16={{flagicon|Turkey}} [[Doğan Güreş]] |17={{flagicon|Turkey}} [[Necip Torumtay]] |18={{flagicon|Turkey}} [[Necdet Üruğ]] |19={{flagicon|Turkey}} [[Nurettin Ersin]] |20={{flagicon|Turkey}} [[بن علی یلدرم]] |21={{flagicon|Turkey}} [[احمد داؤد اوغلو]] |22={{flagicon|Turkey}} [[عبد اللہ گل]]
}}|notes={{flagicon image|Green Shahada.png}} [[Turkish Hezbollah]] also known as Kurdish Hezbollah or just Hizbullah in Turkey, is a mainly [[اہل سنت]] [[Islamist]] militant organization, active against the [[Kurdistan Workers' Party]] (PKK) and the [[Government of Turkey]].<ref>{{cite news|title=Turkish Hezbollah (Hizbullah) / Kurdish Hezbollah |url=http://www.turkishweekly.net/article/180/turkish-hezbollah-hizbullah-kurdish-hezbollah.html |accessdate=27 December 2015 |work=Turkish Weekly |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20150102143843/http://www.turkishweekly.net/article/180/turkish-hezbollah-hizbullah-kurdish-hezbollah.html |archivedate=2 January 2015}}</ref><ref>{{cite news|title=The real challenge to secular Turkey|url=http://www.economist.com/node/7855127?story_id=7855127|accessdate=27 December 2015|work=The Economist}}</ref><ref>{{cite book|last1=Dogan|first1=Azimet|title=Characteristics of Turkish Hezbollah: Implications for Policy and Programs |date=2008 |publisher=University of Baltimore |url=https://books.google.com/?id=HUyJOgAACAAJ}}</ref><ref>{{cite news|last1=T. Nugent|first1=John|title=The Defeat of Turkish Hizballah as a Model for Counter-Terrorism Strategy|url=http://www.rubincenter.org/2004/03/nugent-2004-03-06/|accessdate=27 December 2015|agency=the Department of National Security Affairs|archive-url=https://web.archive.org/web/20160120213619/http://www.rubincenter.org/2004/03/nugent-2004-03-06/|archive-date=20 January 2016|url-status=dead|df=dmy-all|archivedate=2016-01-20|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160120213619/http://www.rubincenter.org/2004/03/nugent-2004-03-06/}}</ref><ref>{{cite news|last1=Jenkins|first1=Gareth|title=A New Front in the PKK Insurgency|url=http://www.isn.ethz.ch/Digital-Library/Articles/Detail//?lng=en&id=117499|accessdate=27 December 2015|agency=International Relations and Security Network (ISN)|publisher=International Relations and Security Network (ISN)|date=2010}}</ref>|casualties3='''Total killed: 50,000–55,000'''<ref>{{cite web|url=https://www.theguardian.com/world/2016/jan/11/turkish-forces-kill-32-kurdish-militants-in-bloody-weekend-as-conflict-escalates|title=Turkish forces kill 32 Kurdish militants in bloody weekend as conflict escalates|last=Reuters|date=10 January 2016|newspaper=[[دی گارڈین]]}}</ref><ref name="1100die">{{cite web|url=http://aa.com.tr/en/todays-headlines/over-1-100-die-in-pkk-attacks-in-turkey-since-july-2015/682842|title=Over 1,100 die in PKK attacks in Turkey since July 2015|website=Aa.com.tr|accessdate=10 November 2016}}</ref>
----
'''Civilian casualties:'''<br />
'''6,741''' killed and '''14,257''' wounded by the PKK (Turkish claim)<ref name=nearly7000>{{cite web|url=https://www.yenisafak.com/en/news/nearly-7,000-civilians-killed-by-pkk-in-31-years-2237092|archive-url=https://web.archive.org/web/20180828134440/https://www.yenisafak.com/en/news/nearly-7,000-civilians-killed-by-pkk-in-31-years-2237092|url-status=dead|archive-date=2018-08-28|title=Nearly 7,000 civilians killed by PKK in 31 years|first=Yeni|last=Şafak|website=Yenisafak.com}}</ref><br />
'''18,000–20,000''' Kurds executed and 2,400–4,000+ villages destroyed by the Turkish government (independent human rights reports and other estimates)<ref name="executions" /><ref>{{cite book|editor-last1=Visweswaran|editor-first1=Kamala|title=Everyday occupations experiencing militarism in South Asia and the Middle East|date=2013|publisher=University of Pennsylvania Press|location=Philadelphia|isbn=978-0-8122-0783-5|page=14|edition=1st|url=https://books.google.com/books?id=pGcUBAAAQBAJ}}</ref><ref>{{cite book|last1=Romano|first1=David|title=The Kurdish nationalist movement : opportunity, mobilization and identity|date=2005|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge|isbn=978-0-521-68426-2|page=81|url=https://books.google.com/books?id=ohSNu6bidEQC}}</ref><ref name="wounded" />
3,000,000+ displaced<ref name="displaced" />|casualties2='''Total: 34,948-47,074 killed and 22,703+ captured'''<br /><small>(Turkish claim)</small><ref>22,374 killed (1984–2015),[http://www.yenisafak.com/en/news/nearly-7000-civilians-killed-by-pkk-in-31-years-2237092] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161011091853/http://www.yenisafak.com/en/news/nearly-7000-civilians-killed-by-pkk-in-31-years-2237092 |date=11 October 2016}} 9,500 killed (2015–2016), [http://m.ahaber.com.tr/gundem/2017/04/26/fikri-isik-10-bin-100un-uzerinde-terorist-olduruldu] 600 killed (2017),[http://www.bbc.com/turkce/haberler-turkiye-38313672], 203,000 arrested (1984–2012),[http://www.milliyet.com.tr/28-yilin-aci-bilancosu-35-bin-300-kisi-teror-kurbani-oldu-siyaset-1581690/], 62,145 captured from 2003 to 2011, total of 31,874 reported killed and 203,000 arrested</ref><ref>{{cite web|url=http://www.bbc.com/turkce/haberler-turkiye-38313672|title=Erdoğan'dan 'milli seferberlik' ilanı|date=15 December 2016|accessdate=17 April 2017|website=Bbc.com}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.aksam.com.tr/guncel/icisleri-bakani-soylu-son-9-ayda-bin-68-terorist-etkisiz-hale-getirildi/haber-632366|title=İçişleri Bakanı Soylu: Son 9 ayda bin 68 terörist etkisiz hale getirildi – Haberler – Son Dakika Haberleri – AKŞAM|website=Aksam.com.tr|accessdate=5 January 2019}}</ref>|casualties1=''Before 2015'':<br />5,347 soldiers, 283 police officers and 1,466 village guards killed, 95 captured <small>(24 currently held)</small><ref>14 taken (May 1993),[http://www.pkkeylemleri.com/bingol-katliami/] 8 taken (Oct. 2007),{{citation needed|date=November 2019}} 23 taken (2011–12),[http://www.sondevir.com/rakamlarla-turkiye-dunya/87813/pkk-1-yilda-kac-kisiyi-kacirdi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160120213619/http://www.sondevir.com/rakamlarla-turkiye-dunya/87813/pkk-1-yilda-kac-kisiyi-kacirdi |date=2016-01-20 }} 8 released (Feb. 2015),[https://www.bbc.com/news/world-europe-20971100] 20 taken/released (June–Sep. 2015),[http://www.bbc.com/turkce/haberler/2015/09/150923_asker_polis_aileleri] 20 held (Dec. 2015),[http://rudaw.net/turkish/middleeast/turkey/151220155] 2 taken (Jan. 2016),[http://www.timeturk.com/pkk-nin-elindeki-asker-ve-polisler-konustu/haber-110413] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160120213619/http://www.timeturk.com/pkk-nin-elindeki-asker-ve-polisler-konustu/haber-110413 |date=2016-01-20 }} total of 95 reported taken</ref><ref>20 as of Dec. 2015,[http://rudaw.net/turkish/middleeast/turkey/151220155] 2 taken Jan. 2016,[http://www.timeturk.com/pkk-nin-elindeki-asker-ve-polisler-konustu/haber-110413] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160120213619/http://www.timeturk.com/pkk-nin-elindeki-asker-ve-polisler-konustu/haber-110413 |date=2016-01-20 }} total of 22 reported currently held</ref><br />''[[Kurdish–Turkish conflict (2015–present)|2015-present]]'':<br />1,166 killed<br /><br />'''Total:''' '''8,266 killed and 21,128 wounded'''<br /><ref name=30yilda>{{cite news|title=How many martyrs did Turkey lost?|url=http://www.internethaber.com/turkiye-30-yilda-ne-kadar-sehit-verdi-642497h.htm|accessdate=7 December 2015|agency=Internethaber}}</ref><ref name=nearly7000 />|strength2=[[Kurdistan Workers' Party|PKK]]: 4,000–32,800<ref name="fas">{{cite web |url=https://fas.org/irp/world/para/pkk.htm |title=Kurdistan Workers' Party (PKK) |publisher=[[Federation of American Scientists]] |accessdate=23 July 2008 |date=21 May 2004 |first=John |last=Pike}}</ref><ref name=Sabah>{{cite news |agency=Sabah News Agency |url=http://www.sabah.com.tr/galeri/turkiye/iste-pkkli-hainlerin-il-il-dagilimi/85 |title=The PKK in Numbers |date=28 December 2015}}</ref>
[[PJAK]]: 1,000<ref>[[International Relations and Security Network|ISN]] [http://www.isn.ethz.ch/isn/Current-Affairs/Security-Watch/Detail/?lng=en&id=52966 Kurdish strike reminder of forgotten war], 26 February 2007</ref>–3,000<ref>[https://archive.today/20130113043829/http://www.jamestown.org/programs/gta/single/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=805&tx_ttnews%5BbackPid%5D=181&no_cache=1 Iran's Kurdish Threat: PJAK], 15 June 2006</ref> <br /> [[Kurdistan Freedom Hawks|TAK]]: A few dozen<ref name="Freedom Falcons" /> <br /> '''Total: ≈5,000–32,800'''<ref name=Sabah />|strength1=[[ترکی مسلح افواج]]: 639,551:<ref name=aktifhaber>{{cite web|title=NEWS FROM TURKISH ARMED FORCES|url=http://www.tsk.tr/3_basin_yayin_faaliyetleri/3_4_tskdan_haberler/2015/tsk_haberler_77.html#haber13|publisher=Turkish Armed Forces|accessdate=15 January 2016|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151105231107/http://www.tsk.tr/3_basin_yayin_faaliyetleri/3_4_tskdan_haberler/2015/tsk_haberler_77.html#haber13|archivedate=5 November 2015|df=dmy-all}}</ref><br /> [[Gendarmerie (Turkey)|Gendarmerie]]: 148,700<ref>{{cite news|title=Turkey's Paramilitary Forces |work=Orbat |page=33 |date=25 July 2006 |url=http://orbat.com/site/gd/cwpf_2006/cwpf_display%20version.pdf |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20090327045138/http://orbat.com/site/gd/cwpf_2006/cwpf_display%20version.pdf |archivedate=27 March 2009}}</ref> <br /> [[General Directorate of Security|Police]]: 225,000<br /> [[Village guard system|Village Guards]]: 65,000<ref>{{cite web |url=http://www.mysinchew.com/node/37882 |title=Turkey's 'village guards' tired of conflict |publisher=My Sinchew |date=19 April 2010 |accessdate=29 August 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100421094821/http://www.mysinchew.com/node/37882 |archive-date=21 April 2010 |url-status=dead}}</ref><br /> {{flagicon|Turkey}} '''Total: 948,550''' <br /><small>(not all directly involved in the conflict)</small>|units2=|units1=|commander2='''Current commanders'''<br />{{flagicon image|Flag of Kurdistan Workers Party (PKK).svg}} [[Murat Karayılan]]<br />
{{flagicon image|Flag of Kurdistan Workers Party (PKK).svg}} [[Bahoz Erdal]]<br />
{{flagicon image|Flag of Koma Komalên Kurdistan.svg}} [[Cemil Bayık]]<br />
{{flagicon image|Flag of Koma Komalên Kurdistan.svg}} Ayfer Kordu{{KIA}} <ref>{{cite web|url=http://www.hurriyetdailynews.com/turkey-neutralizes-most-wanted-pkk-terrorist-in-n-iraq-147218|title=Turkey neutralizes most-wanted PKK terrorist in N Iraq|website=Hürriyet Daily News|accessdate=7 October 2019}}</ref><br />
{{flagicon image|Flag of Kurdistan Workers Party (PKK).svg}} Hülya Eroğlu{{KIA}} <ref>{{cite web|url=http://www.hurriyetdailynews.com/pkk-militant-on-turkeys-most-wanted-list-killed-in-southeast-interior-ministry-122419 |title=PKK militant on Turkey's 'most-wanted list' killed in southeast: Interior Ministry |publisher=Hurriyetdailynews.com |date=2017-11-14 |accessdate=2018-04-16}}</ref><br />
{{flagicon image|Flag of Kurdistan Workers Party (PKK).svg}} [[Mustafa Karasu]]<br />
{{flagicon image|Flag of Kurdistan Workers Party (PKK).svg}} [[Duran Kalkan]]<br />
{{flagicon image|Flag of Kurdistan Workers Party (PKK).svg}} {{Interlanguage link multi|Ali Haydar Kaytan|tr}}<br />
{{flagicon image|Flag of Koma Komalên Kurdistan.svg}} [[Zübeyir Aydar]]<br />
{{flagicon image|Flag of PJAK.svg}} [[Haji Ahmadi]]<ref>{{cite web|url=http://www.presstv.com/detail.aspx?id=74950§ionid=351020101 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120616044938/http://www.presstv.com/detail.aspx?id=74950§ionid=351020101 |url-status=dead |archive-date=16 June 2012 |title=PJAK attacks along Iran borders decline |publisher=Presstv.com |accessdate=15 April 2011}}</ref><br />
{{Collapsible list
|framestyle=border:none; padding:0; <!-- as above -->
|title=Past commanders:
|1={{flagicon image|Flag of the Kurdistan Workers' Party (1995-2002).svg}} [[Abdullah Öcalan]] {{POW}} |2={{flagicon image|Flag of the Kurdistan Workers' Party (1995-2002).svg}} [[Şemdin Sakık]] {{POW}} |3={{flagicon image|Flag of the Kurdistan Workers' Party (1995-2002).svg}} [[Osman Öcalan]] |4={{flagicon image|Flag of Kurdistan Workers%27 Party 1978.svg}} [[Mahsum Korkmaz]]{{KIA}} |5={{flagicon image|Flag of the Kurdistan Workers' Party (1995-2002).svg}} [[Nizamettin Taş]]
|6={{flagicon image|Flag of Kurdistan Workers%27 Party 1978.svg}} [[Mazlum Doğan]] {{POW}} |7={{flagicon image|Flag of Kurdistan Workers Party (PKK).svg}} [[Celal Başkale]]{{KIA}}|8={{flagicon image|Flag of Kurdistan Workers%27 Party 1978.svg}} [[Kani Yılmaz]]{{KIA}} |9={{flagicon image|Flag of Kurdistan Workers%27 Party 1978.svg}} [[Hüseyin Yıldırım (insurgent)|Hüseyin Yıldırım]]
|10={{flagicon image|Flag of Kurdistan Workers%27 Party 1978.svg}} [[Haki Karer]]{{KIA}}
|11={{flagicon image|Flag of Kurdistan Workers%27 Party 1978.svg}} [[Halil Atac]]
}}|combatant2={{flagicon image|Flag of Koma Komalên Kurdistan.svg}} '''[[Kurdistan Communities Union|Kurdistan Communities Union (KCK)]]'''
* {{flagicon image|Flag of Kurdistan Workers Party (PKK).svg}} [[Kurdistan Workers' Party|PKK]]
** {{flagicon image|HPG Flag.svg|border=}} [[People's Defence Forces|HPG]]
** {{flagicon image|Flag of YJA-Star.svg|border=}} [[Free Women's Units|YJA-STAR]]
** {{flagicon image|Infobox YDGH Flag.png}} '''[[YDG-H]]:'''
*** {{flagicon image|Flag of the YPS - Horizontal.svg|border=}} [[Civil Protection Units|YPS]]
*** {{flagicon image|Flag of the YPS - Horizontal.png|border=}} [[YPS-Jin]]
* {{flagicon image|Flag of the Democratic Union Party.svg|border=}} [[Democratic Union Party (Syria)|PYD]]
** {{flagicon image|People's Protection Units Flag.svg|border=}} [[People's Protection Units|YPG]]
*** {{flagicon image|YPG International.svg|border=}} [[YPG International]]
** {{flagicon image|YPJ Flag.svg|border=}} [[Women's Protection Units|YPJ]]
** {{flagicon image||border=}} [[Anti-Terror Units]]
* {{flagicon image|Flag of PJAK.svg}} [[Party for a Free Life in Kurdistan|PJAK]]<ref name="presstv">{{cite web|url=http://edition.presstv.ir/detail/74950.html |title=PJAK attacks along Iran borders decline |publisher=PressTV |accessdate=13 April 2015 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20150402153348/http://edition.presstv.ir/detail/74950.html |archivedate=2 April 2015 |df=dmy}}{{dubious|date=August 2016}}</ref>
** {{flagicon image|Yrk bayrağı.png}} [[Eastern Kurdistan Units|YRK]]
** {{flagicon image|hpj bayrağı.png}} [[Women's Defence Forces|HPJ]]
* [[Sinjar Alliance]]
** {{flagicon image|Flag of Sinjar Womens Units.svg|border=}} [[Êzîdxan Women's Units]]
** {{flagicon image|Flag of YBŞ.svg|border=}} [[Sinjar Resistance Units]]
{{flagicon image|Infobox HBDH.png}} '''[[Peoples' United Revolutionary Movement|HBDH]]'''
* {{flagicon image|MKP-FLAG.svg}} [[Maoist Communist Party (Turkey)|MKP-HKO-PHG]]
* {{flagicon image|MLKP Banner.svg}} [[Marxist–Leninist Communist Party (Turkey)|MLKP]]
* {{flagicon image|Flag of MLSPB-Devrim Cephesi.svg}} [[Marxist–Leninist Armed Propaganda Unit|THKP-C/MLSPB-DC]]
* {{flagicon image|TKEP-L Flag.svg}} [[Communist Labour Party of Turkey/Leninist|TKEP/L]]
* {{flagicon image|Flag of Devrimci Karargâh.svg}} [[Devrimci Karargâh]]
{{flagicon image|International Freedom Battalion original banner.svg}} '''[[International Freedom Battalion]]'''
----
{{Flagicon image|InfoboxTAK.png}} '''[[Kurdistan Freedom Hawks|TAK]]'''
----
{{Collapsible list
| bullets = yes
| title = Support (incl. alleged by Turkey):
| {{flagicon image|Flag of PUK.png}} [[Patriotic Union of Kurdistan|PUK]]{{cn|date=August 2020}}
| {{Flag|Syria}} <small>(until October 1998; from 2012)</small><ref name="Faucompret" /><ref name="telegraph" /><ref>{{cite book|last=Bal|first=İdris|title=Turkish Foreign Policy In Post Cold War Era|year=2004|publisher=BrownWalker Press|location=Boca Raton, Fl.|isbn=978-1-58112-423-1|page=359|quote=With the explicit supports of some Arab countries for the PKK such as Syria...}}</ref><ref name="Mannes">{{cite book|last=Mannes|first=Aaron|title=Profiles In Terror: The Guide To Middle East Terrorist Organizations|year=2004|publisher=Rowman & Littlefield Publishers|location=Lanham, Maryland|isbn=978-0-7425-3525-1|page=185|quote=PKK has had substantial operations in northern Iraq, with the support of Iran and Syria.}}</ref>
| {{flag|Soviet Union}} <small>([[سوویت اتحاد دی تحلیل]])</small><ref name="Faucompret" /><ref>{{cite book|last=Shapir|first=Yiftah|title=The Middle East Military Balance, 1996|year=1998|publisher=Jaffee Center for Strategic Studies, Tel Aviv University|location=Jerusalem, Israel|isbn=978-0-231-10892-8|page=114|quote=The PKK was originally established as a Marxist party, with ties to the Soviet Union}}</ref>
| {{flag|Cyprus}}<ref name="Faucompret">{{cite book|last=Faucompret|first=Erik|title=Turkish Accession to the EU: Satisfying the Copenhagen Criteria|year=2008|publisher=Taylor & Francis |location=Hoboken |isbn=978-0-203-92896-7|page=168|author2=Konings, Jozef |quote=The Turkish establishment considered the Kurds' demand for the recognition of their identity a threat to the territorial integrity of the state, the more so because the PKK was supported by countries hostile to Turkey: Soviet Union, Greece, Cyprus, Iran and especially Syria. Syria hosted the organization and its leader for twenty years, and it provided training facilities in the Beka'a Valley of Syrian-controlled northern Lebanon.}}</ref>
| {{flag|Greece}}<ref>{{cite news|title=Ocalan: Greeks supplied Kurdish rebels|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/358115.stm|accessdate=21 July 2013|date=2 June 1999|agency=[[بی بی سی نیوز]]}}</ref><ref>{{cite news|title=Turkey says Greece supports PKK|url=http://www.hurriyetdailynews.com/default.aspx?pageid=438&n=turkey-says-greece-supports-pkk-1997-07-01|accessdate=21 July 2013|newspaper=[[Hürriyet Daily News]]|date=1 July 1999}}</ref>
| {{Flag|Russia}}<ref>{{cite book|last=Bilgin|first=Fevzi|title=Understanding Turkey's Kurdish Question|year=2013|publisher=Lexington Books|isbn=978-0-7391-8403-5|page=96|author2=Sarihan. Ali |quote=The USSR, and then Russia, also supported the PKK for many years.}}</ref><ref>{{cite news|title=Russian newspaper: Russia provided money for PKK|url=http://www.hurriyetdailynews.com/default.aspx?pageid=438&n=russian-newspaper-russia-provided-money-for-pkk-2000-02-28|accessdate=17 October 2012|newspaper=Hurriyet Daily News|date=28 February 2000}}</ref><ref>{{cite news|title=Turkey devises action plan to dry up PKK's foreign support |url=http://www.todayszaman.com/news-223048-102-turkey-devises-action-plan-to-dry-up-pkks-foreign-support.html |accessdate=23 July 2013 |newspaper=[[Today's Zaman]] |date=30 September 2010 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130922170816/http://www.todayszaman.com/news-223048-102-turkey-devises-action-plan-to-dry-up-pkks-foreign-support.html |archivedate=22 September 2013}}</ref>
| {{Flag|Iran}} <small>(until 2018)</small><ref name="Faucompret" /><ref>{{cite book|last=Phillips|first=David L.|title=From Bullets to Ballots: Violent Muslim Movements in Transition|year=2009|publisher=Transaction Publishers|location=New Brunswick, N.J.|isbn=978-1-4128-1201-6|page=129|quote=Iran's Revolutionary Guards (Pasdaran) trained the PKK in Lebanon's Beka'a Valley. Iran supported the PKK despite Turkey's strict neutrality during the Iran-Iraq War (1980–1988).}}</ref><ref name="telegraph">{{cite news|title=Syria and Iran 'backing Kurdish terrorist group', says Turkey|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/turkey/9518194/Syria-and-Iran-backing-Kurdish-terrorist-group-says-Turkey.html|accessdate=17 October 2012|newspaper=The Telegraph|date=3 September 2012}}</ref>
| {{flagicon image|Flag of Libya (1977-2011).svg}} [[Libyan Arab Jamahiriya|Libya]] <small>(until 2006)</small><ref>{{Citation|title=World Terrorism: An Encyclopedia of Political Violence from Ancient Times to the Post-9/11 Era|publisher=Routledge|last=Ciment|first=James|year=2015|page=721|quote=Other groups that have received Libyan support include the Turkish PKK...}}</ref>
| {{flag|Egypt}} <small>(allegedly since 2016)</small><ref>{{cite web|work=[[Rudaw]]|url=http://rudaw.net/english/middleeast/270620161|date=27 June 2016|title=Are the PKK and Cairo new allies?|quote=Cairo allegedly gave the PKK delegation funds and weapons after the second meeting, the report adds.}}</ref>
| {{flag|UAE}} <small>(allegedly since 2017)</small><ref>{{cite news|work=[[Australian Strategic Policy Institute]]|title=What does Afrin mean for international security?|date=2 February 2018|url=https://www.aspistrategist.org.au/afrin-mean-international-security/}}</ref><ref>{{cite news|work=[[The New Arab]]|title=EXCLUSIVE: Iraqi Kurdistan restricts transfers from UAE amid allegations of 'PKK funding'|date=15 June 2020|url=https://english.alaraby.co.uk/english/news/2020/6/15/exclusive-iraqi-kurdistan-restricts-transfers-from-uae}}</ref>
|{{flag|Israel}}{{cn|date=August 2020}}
}}|partof=the [[Kurdish rebellions in Turkey|Kurdish rebellions]]|combatant1='''{{flagicon|Turkey}} [[ترکی]]'''
* [[ترکی مسلح افواج]]
** [[فائل:Özel Kuvvetler Komutanlığı Brövesi.png|20px]] [[Special Forces (Turkish Armed Forces)|Special Forces]]
* [[Turkish National Police]]
** [[Police Special Operation Department|PÖH]]
* [[JİTEM]]
'''Other forces:'''
* Some Kurdish tribes<ref>{{cite web|url=http://www.trtworld.com/turkey/turkeys-kurdish-tribes-call-pkk-to-leave-country-7161|title=Turkey's Kurdish tribes call PKK to leave country|publisher=TRTWorld| date=2 September 2015|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20161220172411/http://www.trtworld.com/turkey/turkeys-kurdish-tribes-call-pkk-to-leave-country-7161|archivedate=20 December 2016|df=dmy-all|accessdate=6 May 2019}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.dailysabah.com/politics/2015/09/09/kurdish-people-unite-against-terror-tribe-of-65000-pledge-to-stand-up-against-pkk|title=Kurdish people unite against terror: Tribe of 65,000 pledge to stand up against PKK|website=Dailysabah.com}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.kurdishinstitute.be/erdogans-new-kurdish-allies/|title=Erdogan's new Kurdish allies|publisher=Kurdish Institute|access-date=2020-10-01|archive-date=2017-01-18|archive-url=https://web.archive.org/web/20170118033043/http://www.kurdishinstitute.be/erdogans-new-kurdish-allies/}}</ref>
* [[Village guard system|Village Guards]]
* [[Grey Wolves (organization)|Grey Wolves]]<ref>{{cite web |url=http://www.middleeasteye.net/news/increasing-tensions-see-resurgence-turkeys-far-right-street-movements-923266627 |title=Increasing tensions see resurgence of Turkey's far-right street movements |last=MacDonald |first=Alex |date=14 September 2015 |website= |publisher=Middle East Eye |access-date=7 December 2016 |quote=}}</ref>
* [[Turkish Revenge Brigade]]<ref>{{cite web|url=http://www.al-monitor.com/pulse/originals/2015/09/turkey-kurds-pkk-cizre-curfew-civilian-demand-answers.html|title=Kurds demand answers after battles in Cizre|date=18 September 2015|work=al-monitor.com|accessdate=17 April 2017}}</ref><ref>{{cite web|url=http://thesop.org/story/politics/2008/01/04/turkish-government-associated-death-squads.php|title=Turkish Government-Associated Death Squads|work=thesop.org|accessdate=17 April 2017}}</ref><ref>Metelits, Claire, ''Inside Insurgency: Violence, Civilians, and Revolutionary Group Behavior'', (New York University Press, 2010), 154–155.</ref>
'''Supported by:'''
* {{flag|Azerbaijan}}{{cn|date=August 2020}}
* {{flag|Iran}}{{cn|date=August 2020}}
* {{flag|Pakistan}}<ref>https://www.news18.com/news/world/pakistan-backs-turkeys-offensive-against-kurds-in-syria-ahead-of-erdogans-islamabad-visit-2343069.html</ref>
----
* [[Deep state in Turkey|Deep state]]<ref>{{cite web|url=https://newyorker.com/magazine/2012/03/12/the-deep-state|title=The Deep State|website=Newyorker.com}}</ref><ref>{{cite web|url=https://huffingtonpost.com/karabekir-akkoyunlu/old-demons-in-new-faces-t_1_b_8383086.html|title=Old Demons in New Faces? The 'Deep State' Meets Erdoğan's 'New Turkey'|first1=Karabekir Akkoyunlu Assistant Professor of Modern Turkey at the Centre for Southeast European|last1=Studies|first2=University of|last2=Graz|date=25 October 2015|website=Huffingtonpost.com}}</ref>|combatants_header=|status=[[جاری تنازعات دی لسٹ]]:
* [[Solution process|Peace process attempt]] during 2012–15<ref name="End of armed struggle 1">{{cite web|url=http://www.ansamed.info/ansamed/en/news/sections/politics/2013/03/21/Turkey-PKK-leader-calls-halt-armed-struggle_8438170.html|title=Turkey: PKK leader calls halt to armed struggle|publisher=Ansamed|date=21 March 2013|accessdate=21 March 2013|archive-date=20 June 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180620232124/http://www.ansamed.info/ansamed/en/news/sections/politics/2013/03/21/Turkey-PKK-leader-calls-halt-armed-struggle_8438170.html|dead-url=yes}}</ref><ref name="End of armed struggle 2">{{cite web|url=http://www.hurriyetdailynews.com/cautious-turkish-pm-welcomes-ocalans-call-for-end-to-armed-struggle-.aspx?pageID=238&nID=43389&NewsCatID=338|title=Cautious Turkish PM welcomes Öcalan's call for end to armed struggle|work=Hürriyet Daily News|date=21 March 2013|accessdate=21 March 2013}}</ref><ref name="End of armed struggle 3">{{cite web|url=http://en.trend.az/news/politics/2131738.html|title=Kurdish separatist group leader Öcalan calls to stop armed struggle|publisher=Trend AZ|date=21 March 2013|accessdate=21 March 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520232227/http://en.trend.az/news/politics/2131738.html|archive-date=20 May 2013|url-status=dead}}</ref><ref name="End of armed struggle 5">{{cite web|url=http://www.euronews.com/2013/03/21/ocalan-s-farewell-to-arms-brings-kurds-hope-for-peace/|title=Ocalan's farewell to arms brings Kurds hope for peace|publisher=Euronews|date=21 March 2013|accessdate=21 March 2013|archive-date=5 November 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181105221827/https://www.euronews.com/2013/03/21/ocalan-s-farewell-to-arms-brings-kurds-hope-for-peace|dead-url=yes}}</ref>
* [[2014 Kurdish riots in Turkey|Escalation]] since September 2014 due to [[Siege of Kobani]]
* [[Kurdish–Turkish conflict (2015–present)|Renewed warfare]] since July 2015
* Turkish claim: approx. 500-550 PKK left in Turkey<ref>https://ahvalnews.com/turkey-pkk/number-pkk-members-turkey-dropped-486-interior-minister</ref>|result=|territory=|place=[[Northern Kurdistan]] ([[مشرقی اناطولیہ علاقہ]] and [[جنوب مشرقی اناطولیہ علاقہ]] Turkey), spillovers into [[Southern Kurdistan]] ([[عراقی کردستان]]) and [[شمالی تے مشرقی شام دی خود مختار انتظامیہ]] (Northern [[شام]])|date={{Tooltip|c.|circa}} 27 November 1978 – present<br />({{Age in years, months, weeks and days|month1=11|day1=11|year1=1978}})|caption=Thematic map, general view over the Kurdish – Turkish conflict (2010)|image_size=300px|image=[[File:PKK-Conflict-de.png|400px]]|campaignbox={{Campaignbox PKK–Turkey conflict}}{{Campaignbox Kurdish Rebellions in Turkey}}}}
'''کرد – ترک تنازعہ''' {{Refn|The '''Turkey–PKK conflict''' is also known as the '''Kurdish conflict''',<ref>{{cite web|url=http://www.asiantribune.com/node/13802 |title=Greener Pastures for Bruce Fein: The Kurdish Conflict in Turkey |publisher=Asiantribune.com |accessdate=15 April 2011}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.middle-east-online.com/english/?id=41597 |title=Turkey in fresh drive to end Kurdish conflict |publisher=Middle-east-online.com |date=28 September 2010 |accessdate=15 April 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120403013002/http://www.middle-east-online.com/english/?id=41597 |archive-date=3 April 2012 |url-status=dead |df=dmy-all}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.euronews.net/2010/06/04/turkey-looks-to-iraq-to-help-end-kurdish-conflict/ |title=Turkey looks to Iraq to help end Kurdish conflict |publisher=Euronews.net |date=16 June 2010 |accessdate=15 April 2011 |archive-date=4 December 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20101204042139/http://www.euronews.net/2010/06/04/turkey-looks-to-iraq-to-help-end-kurdish-conflict/ |dead-url=yes }}</ref><ref>{{cite news|last=Head |first=Jonathan |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/8359582.stm |title=Turkey unveils reforms for Kurds |work=BBC News |date=13 November 2009 |accessdate=15 April 2011}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/cifamerica/2008/oct/24/us-turkey-kurds-war |title=Nudging Turkey toward peace at home |newspaper=Guardian |date=3 January 2011 |accessdate=15 April 2011 |location=London |first=Stephen |last=Kinzer}}</ref> the '''Kurdish question''',<ref>{{cite web|url=http://www.todayszaman.com/columnist-270565-would-turkey-intervene-in-syria.html |accessdate=5 February 2012 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20120205220532/http://www.todayszaman.com/columnist-270565-would-turkey-intervene-in-syria.html |archivedate=5 February 2012 | title=Would Turkey intervene in Syria?|author=Emre Uslu|work=Today's Zaman}}, 5 February 2011</ref> the '''Kurdish insurgency''',<ref>{{cite news|url=http://www.time.com/time/daily/special/ocalan/bitterend.html |accessdate=10 April 2011 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20081210050323/http://www.time.com/time/daily/special/ocalan/bitterend.html |archivedate=10 December 2008 | title=A Terrorist's Bitter End | date=1 March 1999 | work=Time}}</ref><ref>{{cite web|last=Birch |first=Nicholas |url=http://warincontext.org/2009/10/20/kurdish-rebels-surrender-as-turkey-reaches-out/ |title=Kurdish rebels surrender as Turkey reaches out — War in Context |publisher=Warincontext.org |date=20 October 2009 |accessdate=15 April 2011}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.thewashingtonnote.com/archives/2010/07/selective_partn/ |title=The Kurdish Issue and Turkey's Future |publisher=Thewashingtonnote.com |accessdate=15 April 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110515044716/http://www.thewashingtonnote.com/archives/2010/07/selective_partn/ |archive-date=15 May 2011 |url-status=dead |df=dmy-all}}</ref><ref>[[بی بی سی نیوز]] [http://news.bbc.co.uk/2/hi/8401583.stm Turkey may ban Kurdish DTP party]</ref><ref>{{cite news|url=http://articles.cnn.com/1999-03-07/world/9903_07_turkey.kurds_1_kurdish-rebels-abdullah-ocalan-kurdistan-workers-party-pkk?_s=PM:WORLD |title=Kurdish rebels say they shot down Turkish helicopter |publisher=CNN.com |date=7 March 1999 |accessdate=15 April 2011 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20111013051527/http://articles.cnn.com/1999-03-07/world/9903_07_turkey.kurds_1_kurdish-rebels-abdullah-ocalan-kurdistan-workers-party-pkk?_s=PM:WORLD |archivedate=13 October 2011}}</ref><ref>{{cite news| url=https://www.reuters.com/article/2012/01/06/turkey-plot-general-idUSL6E8C61S020120106 | work=Reuters | title=Turkish military's best and brightest now behind bars |date=6 January 2012}}</ref> the '''Kurdish rebellion''',<ref>{{cite web|url=http://www.highbeam.com/doc/1P2-8765571.html |archive-url=https://web.archive.org/web/20121105204607/http://www.highbeam.com/doc/1P2-8765571.html |url-status=dead |archive-date=5 November 2012 |title=Turkish crackdown fails to halt Kurdish rebellion |publisher=Highbeam.com |date=1 November 1992 |accessdate=15 April 2011}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.thenational.ae/news/worldwide/europe/turkey-and-iraq-seek-to-end-kurdish-rebellion |archive-url=https://archive.today/20120914051655/http://www.thenational.ae/news/worldwide/europe/turkey-and-iraq-seek-to-end-kurdish-rebellion |url-status=dead |archive-date=14 September 2012 |title=Turkey and Iraq seek to end Kurdish rebellion |publisher=Thenational.ae |accessdate=15 April 2011}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.kuna.net.kw/NewsAgenciesPublicSite/ArticleDetails.aspx?id=2096923&Language=en |title=Turkey says determined to uproot Kurdish rebellion |publisher=Kuna.net.kw |date=25 June 2010 |accessdate=15 April 2011}}</ref><ref>{{cite web |author=Tore Kjeilen |url=http://looklex.com/e.o/kurds.htm |title=Kurds |publisher=Looklex.com |accessdate=15 April 2011 |archive-date=29 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200629021428/http://looklex.com/e.o/kurds.htm |dead-url=yes }}</ref><ref>{{cite web |url=http://macedoniaonline.eu/content/view/7863/46/ |title=MINA Breaking News – Turkey marks 25 years of Kurd rebellion |publisher=Macedoniaonline.eu |date=15 August 2009 |accessdate=15 April 2011 |archive-date=15 March 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120315134156/http://macedoniaonline.eu/content/view/7863/46/ |dead-url=yes }}</ref> the '''Kurdish–Turkish conflict''',<ref>{{cite journal|title=Nation–states and ethnic boundaries: modern Turkish identity and Turkish–Kurdish conflict| doi=10.1111/1469-8219.00065|volume=8| issue=4|journal=Nations and Nationalism|pages=549–564|year = 2002|last1 = Saatci|first1 = Mustafa| url=https://semanticscholar.org/paper/3f92b9bf2841d27b7265c0e0ac126ee314faf6de}}</ref> or '''PKK-terrorism'''<ref name="security" /><ref>{{cite web|url=http://edoc.bibliothek.uni-halle.de/servlets/MCRFileNodeServlet/HALCoRe_derivate_00003560/Turkey%20and%20PKK%20terrorism.pdf |title=TURKEY AND PKK TERRORISM |accessdate=15 April 2011 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20110531224347/http://edoc.bibliothek.uni-halle.de/servlets/MCRFileNodeServlet/HALCoRe_derivate_00003560/Turkey%20and%20PKK%20terrorism.pdf |archivedate=31 May 2011}}</ref><ref>{{cite web|url=https://fas.org/irp/world/para/docs/mfa-t-pkk.htm |title=A Report on the PKK and Terrorism |publisher=Fas.org |accessdate=15 April 2011}}</ref> as well as the latest '''Kurdish uprising'''<ref name=mcdowall>McDowall, David. ''A modern History of the Kurds''. London 2005, pp 439 ff</ref> or as a '''civil war'''.<ref>{{cite news |url=http://articles.sfgate.com/1996-02-23/news/17769255_1_kurdish-kurdistan-worker-s-party-turkish |title=Inside Turkey's Civil War, Fear and Geopolitics / For all sides, Kurd insurgency is risky business |publisher=Articles.sfgate.com |date=23 February 1996 |accessdate=15 April 2011 |first=Frank |last=Viviano |archivedate=13 July 2012 |archiveurl=https://archive.today/20120713133807/http://articles.sfgate.com/1996-02-23/news/17769255_1_kurdish-kurdistan-worker-s-party-turkish }}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.cacianalyst.org/Publications/Cornell_Orbis.htm |title=The Kurdish Question In Turkish Politics |publisher=Cacianalyst.org |date=16 February 1999 |accessdate=15 April 2011 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20110522191840/http://www.cacianalyst.org/Publications/Cornell_Orbis.htm |archivedate=22 May 2011}}</ref><ref>{{cite web|url=http://ivarfjeld.wordpress.com/2010/06/25/israeli-military-to-help-turkish-army-in-civil-war-against-kurds/ |title=Israeli military aid used by Turkish in civil war against Kurds |publisher=Ivarfjeld.wordpress.com |date=25 June 2010 |accessdate=15 April 2011}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.ekurd.net/mismas/articles/misc2011/2/turkey3136.htm |title=Thousands of Kurds protest to support jailed Abdullah Ocalan in Strasbourg |publisher=Ekurd.net |accessdate=15 April 2011}}</ref><ref>{{cite news|author=Helena Smith in Athens |url=https://www.theguardian.com/world/2003/apr/11/iraq.kurds |title=Turkey told US will remove Kurd forces from city |work=Guardian |date=11 April 2003|accessdate=15 April 2011 |location=London}}</ref>}} جمہوریہ [[ترکی]] تے متعدد [[کرد]] باغی گروپاں دے وچکار اک مسلح تنازعہ اے ، <ref>{{حوالہ ویب|title=TÜRKİYE'DE HALEN FAALİYETLERİNE DEVAM EDEN BAŞLICA TERÖR ÖRGÜTLERİ|url=http://www.egm.gov.tr/temuh/terorgrup1.html|accessdate=2016-04-12|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130114042731/http://www.egm.gov.tr/temuh/terorgrup1.html|archivedate=14 January 2013}}</ref> جس نے آزاد [[کردستان]] ، <ref name="Freedom Falcons">{{حوالہ ویب|last=Brandon|first=James|url=http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews%5Btt_news%5D=936|title=The Kurdistan Freedom Falcons Emerges as a Rival to the PKK|publisher=Jamestown.org|accessdate=15 April 2011}}</ref><ref name="security"/> یا [[خود مختاری|خود مختاری دے]] حصول دے لئی ترکی توں [[علاحدگی پسندی|علیحدگی]] دا مطالبہ کيتا اے <ref>{{حوالہ ویب|website=[[Press TV]]|url=http://www.presstv.ir/detail/142279.html|title=PKK ready to swap arms for autonomy|date=13 September 2010|archiveurl=https://web.archive.org/web/20100914220711/http://www.presstv.ir/detail/142279.html|archivedate=14 September 2010}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.ekurd.net/mismas/articles/misc2011/1/turkey3107.htm|title=Kurdish PKK leader: We will not withdraw our autonomy demand|publisher=Ekurd.net|accessdate=15 April 2011|تاريخ-الأرشيف=31 July 2012|مسار-الأرشيف=https://archive.today/20120731055933/http://www.ekurd.net/mismas/articles/misc2011/1/turkey3107.htm|url-status=dead}}</ref> جمہوریہ ترکی دے اندر کرداں دے لئی زیادہ توں زیادہ سیاسی تے ثقافتی حقوق ۔ مرکزی باغی گروہ کردستان ورکرز پارٹی یا پی دے کے ( [[کردتی زبان|کردش]] : ''پارٹیا کریکرن کردستان'' ) اے۔ اگرچہ کرد ترک تنازعہ بہت سارے علاقےآں وچ پھیل چکيا اے ، <ref>{{حوالہ ویب|last=Jenkins|first=Gareth|url=http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews%5Btt_news%5D=4463|title=PKK Expanding Urban Bombing Campaign in Western Turkey|publisher=Jamestown.org|accessdate=15 April 2011}}</ref> ایہ تنازعہ زیادہ تر شمالی کردستان وچ پیش آیا اے ، جو جنوب مشرقی ترکی توں مطابقت رکھدا اے۔ <ref name="IDMC">{{حوالہ ویب|last=Internal Displacement Monitoring Centre (IDMC) – Norwegian Refugee Council|url=http://www.internal-displacement.org/idmc/website/countries.nsf/(httpEnvelopes)/F583DF6E49225B7F802570B8005AA873?OpenDocument|title=The Kurdish conflict (1984–2006)|publisher=Internal-displacement.org|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110131234615/http://www.internal-displacement.org/idmc/website/countries.nsf/(httpEnvelopes)/F583DF6E49225B7F802570B8005AA873?OpenDocument|archivedate=31 January 2011}}</ref> عراقی کردستان وچ پی دے کے دی موجودگی دا نتیجہ اے کہ [[ترکی مسلح افواج|ترک مسلح افواج]] نے خطے وچ متواتر زمینی حملہ تے فضائی تے توپ خانے حملے کیتے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.panorama.am/en/news/2015/07/25/turkey-iraq-barzani/6227|title=Barzani Calls on Turkey to Stop Attacks on PKK|date=2015-07-25}}</ref> تے مغربی کردستان وچ اس دے اثر و رسوخ نے اوتھے وی ايسے طرح دی سرگرمی دا باعث بنیا۔ اس تنازعہ نے ترکی دی معیشت نوں 300 توں 450 [[امریکی ڈالر|ڈالر تک]] دا تخمینہ لگایا اے ارب ، زیادہ تر فوجی اخراجات۔ اس نے ترکی وچ سیاحت نوں وی متاثر کيتا اے ۔ <ref>[https://fas.org/irp/world/para/docs/studies4.htm PKK: Targets and activities] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200906160918/https://fas.org/irp/world/para/docs/studies4.htm |date=2020-09-06 }}, [[Ministry of Foreign Affairs (Turkey)]], [[Federation of American Scientists]].</ref><ref name="Turkey's safety">{{حوالہ ویب|last=Mutlu, Servet|year=2008|url=http://www.21yuzyildergisi.com/assets/uploads/files/87.pdf|title=Türkiye'nin güvenliği: Ayrılıkçı PKK Terörünün Ekonomik Maliyeti|language=Turkish|trans-title=The security of Turkey: Economic cost of separatist PKK terrorism|accessdate=24 October 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160305035852/http://www.21yuzyildergisi.com/assets/uploads/files/87.pdf|archivedate=5 March 2016}}</ref>
اک انقلابی گروپ PKK (قریب مالیاتی ادارےآں دے پنڈ وچ 1978 ء وچ قائم کيتا گیا سی [[لیجہ، ترکی|جوئاں]] دی قیادت وچ کرد طالب علماں دے اک گروپ دی طرف سے) عبداللہ اوکلان .<ref>{{حوالہ کتاب|title=PKK, Perspektiven des Kurdischen Freiheitskampfes: Zwischen Selbstbestimmung, EU und Islam|last=Brauns|first=Nicholas|last2=Kiechle|first2=Brigitte|publisher=Schmetterling Verlag|year=2010|isbn=978-3-89657-564-7|location=Stuttgart|pages=45}}</ref> پی دے کے نے اس دی ابتدائی وجہ ترکی وچ کرداں اُتے ظلم و ستم کيتا سی۔ <ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=QwU5NplYWSEC&pg=PA90|title=Understanding Turkey's Kurdish Question|date=2013|publisher=Lexington Books|isbn=978-0-7391-8403-5|editor-last=Bilgin|editor-first=Fevzi|page=90|editor-last2=Sarihan|editor-first2=Ali}}</ref><ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=hTGgDQAAQBAJ|title=The PKK-Kurdistan Workers' Party's Regional Politics: During and After the Cold War|last=Balci|first=Ali|date=2016|publisher=Springer|isbn=978-3-319-42219-0|page=96}}</ref> اس وقت کرد آبادی والے علاقےآں وچ کرد [[کردتی زبان|زبان]] ، لباس ، [[لوک کہانی|لوک داستاناں]] تے ناواں دے استعمال اُتے پابندی عائد سی۔ <ref name="hannum">{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=28PEGfCDiZEC|title=Autonomy, sovereignty, and self-determination: the accommodation of conflicting rights|last=Hannum|first=Hurst|date=1996|publisher=Univ. of Pennsylvania Press|isbn=978-0-8122-1572-4|edition=Rev.|location=Philadelphia|pages=187–9}}</ref> انہاں دے وجود توں انکار دی کوشش وچ ، ترک حکومت نے 1991 تک [[کرد]]اں نوں "ماؤنٹین ترک" دی درجہ بندی کيتی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://countrystudies.us/turkey/26.htm|title=Turkey – Linguistic and Ethnic Groups|website=Countrystudies.us|accessdate=5 January 2019}}</ref><ref>Bartkus, Viva Ona, ''The Dynamic of Secession'', (Cambridge University Press, 1999), 90-91.</ref><ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=y9PXcwFOLNcC&lpg=PA3|title=Contemporary Turkish foreign policy|last=Çelik|first=Yasemin|publisher=Praeger|year=1999|isbn=978-0-275-96590-7|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=3}}</ref> "کرداں" ، " [[کردستان]] " ، یا "کرد" دے لفظاں ترک حکومت نے باضابطہ طور اُتے پابندی لگائے سن ۔ <ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=rrW1CwAAQBAJ|title=Diasporas and Homeland Conflicts: A Comparative Perspective|last=Baser|first=Bahar|date=2016|isbn=978-1-317-15129-6}}</ref><ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=Gj5QBwAAQBAJ|title=Perspectives on Kurdistan's Economy and Society in Transition|date=2014|publisher=Cambridge Scholars Publishing|isbn=978-1-4438-6971-3|editor-last=Heshmati|editor-first=Almas|page=422|editor-last2=Dilani|editor-first2=Alan|editor-last3=Baban|editor-first3=Serwan}}</ref> 1980 دے فوجی بغاوت دے بعد ، سرکاری تے نجی زندگی وچ کرد بولی نوں سرکاری طور اُتے ممنوع قرار دتا گیا سی۔ <ref name="NYTK">Toumani, Meline. [https://www.nytimes.com/2008/02/17/magazine/17turkey-t.html Minority Rules], ''[[نیو یارک ٹائمز]]'', 17 February 2008</ref> بوہت سارے لوک جو کرد بولی وچ بولدے ، شائع کردے یا گاندے سن انہاں نوں گرفتار کرکے قید کردتا گیا۔ <ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=wTAWBQAAQBAJ|title=Nation Building in Turkey and Morocco|last=Aslan|first=Senem|date=2014|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-1-107-05460-8|page=134}}</ref> PKK ترکی دے کرد اقلیت دے لئی لسانی ، ثقافتی تے سیاسی حقوق دے قیام دی کوشش وچ ترکی دے کرداں دے دباؤ اُتے ودھدی ہوئی عدم اطمینان دے حصے دے طور اُتے تشکیل دتی گئی سی۔ <ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=G06BDAAAQBAJ|title=Turkey and the European Union internal dynamics and external challenges|last=Joseph|first=J.|date=2006|publisher=Palgrave Macmillan|isbn=978-0-230-59858-4|location=Basingstoke [England]|page=100}}</ref>
پر ، 15 اگست 1984 تک مکمل پیمانے اُتے شورش شروع نئيں ہوئی سی ، جدوں پی دے کے نے کرد بغاوت دا اعلان کيتا سی۔ جدوں توں ایہ تنازعہ شروع ہويا اے ، 40،000 توں زیادہ افراد ہلاک ہوئے چکے نيں ، جنہاں وچوں اکثریت ترک شہریاں کيتی سی جو ترک مسلح افواج دے ہتھوں مارے گئے سن ۔ <ref>{{حوالہ کتاب|title=The Middle East|last=Eder|first=Mine|date=2016|publisher=CQ Press|isbn=978-1-5063-2930-7|editor-last=Lust|editor-first=Ellen|edition=14|chapter=Turkey|quote=The Turkish military responded with a ferocious counterinsurgency campaign that led to the deaths of nearly 40,000 people, most of them Turkish Kurdish civilians, and the displacement of more than three million Kurds from southeastern Turkey.|chapter-url=https://books.google.com/books?id=Q_nlCgAAQBAJ}}</ref> انسانی حقوق دی یورپی عدالت نے انسانی حقوق دی ہزاراں خلاف ورزیاں کرنے اُتے ترکی دی مذمت کيتی اے۔ <ref name="AnnualETCHR">{{Cite report|title=Annual report|url=http://echr.coe.int/Documents/Annual_Report_2014_ENG.pdf|accessdate=29 December 2015}}</ref> بہت سارے فیصلے کرد شہریاں دی منظم سزائے موت ، <ref name="hum1">{{Cite report|title=Case of Benzer and others v. Turkey|url=http://hudoc.echr.coe.int/app/conversion/pdf/?library=ECHR&id=001-128036&filename=001-128036.pdf|accessdate=29 December 2015}}</ref> تشدد ، <ref name=":1">{{حوالہ ویب|last=Reidy|first=Aisling|date=|title=The prohibition of torture|url=http://www.echr.coe.int/LibraryDocs/HR%20handbooks/handbook06_en.pdf|archiveurl=|archivedate=|accessdate=27 July 2020|website=|publisher=[[یورپ دی کونسل]]|pages=11, 13}}</ref> forced <ref name=":1"/> جبری بے گھر ہونے ، <ref>{{حوالہ کتاب|url=https://archive.org/details/humanrightswatch00huma_0|title=Human Rights Watch|publisher=Human Rights Watch|year=1998|page=[https://archive.org/details/humanrightswatch00huma_0/page/7 7]|url-access=registration}}</ref> تباہ شدہ پنڈ ، <ref name="St. Martin's Press">{{حوالہ کتاب|url=https://archive.org/details/kurdspeopleinsea00mcki|title=The Kurds: a people in search of their homeland|last=McKiernan|first=Kevin|date=2006|publisher=St. Martin's Press|isbn=978-0-312-32546-6|edition=1st|location=New York|page=[https://archive.org/details/kurdspeopleinsea00mcki/page/130 130]|url-access=registration}}</ref><ref name="Univ Of Texas Press">{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=caCDBAAAQBAJ|title=Kurdish awakening : nation building in a fragmented homeland|last=Neuberger|first=Benyamin|date=2014|publisher=Univ Of Texas Press|isbn=978-0-292-75813-1|editor-last=Bengio|editor-first=Ofra|location=[S.l.]|page=27}}</ref><ref name="Taylor and Francis">{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=UVn7AAAAQBAJ|title=The Kurdish question in Turkey: new perspectives on violence, representation, and reconciliation|last=Gunes|first=Cengiz|last2=Zeydanlioğlu|first2=Welat|date=2014|publisher=Taylor and Francis|isbn=978-1-135-14063-2|location=Hoboken|page=98}}</ref> من منی گرفتاریاں ، <ref name="autogenerated1">{{Cite report|title=Police arrest and assistance of a lawyer|url=http://www.echr.coe.int/Documents/FS_Police_arrest_ENG.pdf}}</ref> تے لاپتہ ہونے یا قتل توں متعلق نيں کرد صحافی ، کارکن تے سیاست دان۔ <ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=Pyz9fz6il38C|title=The Kurds of Turkey: killings, disappearances and torture|last=Whitman|first=Lois|date=1993|publisher=Human Rights Watch|isbn=978-1-56432-096-4|editor-last=Laber|editor-first=Jeri|location=New York}}</ref><ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=TqXjX8ZSH6kC|title=Turkey : violations of free expression in Turkey.|last=Panico|first=Christopher|date=1999|publisher=Human Rights Watch|isbn=978-1-56432-226-5|location=New York|pages=37–8}}</ref>
فروری 1999 دے پہلے دناں وچ ، پی دے رہنما عبداللہ اوکلان وچ گرفتار کر ليا گیا سی [[نیروبی]] طرف ترک نیشنل انٹیلی جنس ایجنسی (ایم آئی ٹی) <ref>{{حوالہ ویب|title=Abdullah Öcalan’ı kim yakaladı? {{!}} GAZETE VATAN|url=http://www.gazetevatan.com/abdullah-ocalan-i-kim-yakaladi--188558-gundem/|accessdate=2020-06-28|website=www.gazetevatan.com}}</ref> تے ترکی، انہاں نے قید وچ رہندا اے جتھے اُتے لے جایا.<ref>{{حوالہ ویب|last=Miron Varouhakis|title=Greek Intelligence and the Capture of PKK Leader Abdullah Ocalan in 1999|url=https://www.cia.gov/library/center-for-the-study-of-intelligence/csi-publications/csi-studies/studies/vol53no1/pdfs/U-%20Varouhakis-The%20Case%20of%20Ocalan.pdf|website=cia.gov|access-date=2020-10-01|archivedate=2016-03-04|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160304080848/https://www.cia.gov/library/center-for-the-study-of-intelligence/csi-publications/csi-studies/studies/vol53no1/pdfs/U-%20Varouhakis-The%20Case%20of%20Ocalan.pdf}}</ref> پہلی شورش یکم ستمبر 1999 تک جاری رہی <ref name="security"/><ref name="ceasefires"/> جدوں پی دے کے نے یکطرفہ فائر بندی دا اعلان کيتا۔ بعد وچ یکم جون 2004 نوں مسلح تنازعہ دوبارہ شروع کيتا گیا ، جدوں پی دے کے نے اپنی جنگ بندی دے خاتمے دا اعلان کيتا۔ <ref name="jamestown">{{حوالہ ویب|last=Jenkins|first=Gareth|url=http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews%5Btt_news%5D=4494|title=PKK Changes Battlefield Tactics to Force Turkey into Negotiations|publisher=Jamestown.org|accessdate=15 April 2011}}</ref><ref name="ataa"/> 2011 دے موسم گرما دے بعد ، وڈے پیمانے اُتے دشمنیاں دے دوبارہ شروع ہونے دے بعد ، تنازعہ تیزی توں پرتشدد ہوگیا۔
2013 وچ ، ترک حکومت نے اوجلان دے نال گل گل دا آغاز کيتا۔ بنیادی طور اُتے خفیہ مذاکرات دے بعد ، ترک ریاست تے پی دے کے دونے نے وڈی حد تک کامیاب جنگ بندی کيتی۔ 21 مارچ 2013 نوں ، اوجلان نے "مسلح جدوجہد دے خاتمے" تے امن مذاکرات دے نال جنگ بندی دا اعلان کيتا۔ <ref name="Ceasefire and peace">{{حوالہ ویب|url=http://www.aljazeera.com/news/europe/2013/03/2013321112138974573.html|title=PKK leader calls for ceasefire in Turkey|publisher=Al Jazeera|date=21 March 2013|accessdate=21 March 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130321170659/http://www.aljazeera.com/news/europe/2013/03/2013321112138974573.html|archivedate=21 March 2013}}</ref>
25 جولائی 2015 نوں ، تنازعہ اک بار فیر شروع ہويا جدوں [[شام|شام]] وچ روزاجا - اسلام پسند تنازعہ وچ ترکی دی شمولیت توں پیدا ہونے والی کشیدگی دے دوران <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.dailystar.com.lb/News/Middle-East/2015/Jul-25/308262-kurdish-pkk-declares-end-to-truce-after-turkey-airstrikes-statement.ashx|title=PKK declares Turkey truce dead after airstrikes|website=The Daily Star Newspaper|location=Beirut, Lebanon|accessdate=3 August 2015}}</ref> ترک فضائیہ نے عراق وچ پی دے کے دے ٹھکانےآں اُتے بمباری کيتی۔ تشدد دی بحالی دے نال ، سیکڑاں کرد شہری ہلاک تے انسانی حقوق دی بے شمار پامالیاں ہوئیاں ، جنہاں وچ تشدد ، عصمت دری تے املاک دی وسیع تباہی شامل نيں۔ <ref name="turkeyhrw">{{حوالہ ویب|title=Turkey: Events of 2016|url=https://www.hrw.org/world-report/2017/country-chapters/turkey|publisher=Human Rights Watch}}</ref> ترک حکام نے متعدد کرد اکثریتی شہراں دے کافی حصے تباہ کردتے نيں جنہاں وچ [[دیار بکر|دیار باقر]] ، [[شرناق|ارنک]] ، [[ماردین|مردین]] ، [[جزیرہ ابن عمر|سیزر]] ، [[نصیبین|نوسائبن]] تے [[یوکسیکووا|یکسیکووا]] شامل نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|title=Report on the human rights situation in South-East Turkey|url=http://www.ohchr.org/Documents/Countries/TR/OHCHR_South-East_TurkeyReport_10March2017.pdf|publisher=Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights|date=February 2017|quote=Some of the most extensively damaged sites are Nusaybin, Derik and Dargeçit (Mardin); Sur, Bismil and Dicle (Diyarbakır); and Cizre and Silopi (Şırnak).}}</ref>
== پس منظر ==
[[سلطنت عثمانیہ|سلطنت عثمانیہ دے]] خلاف کرد بغاوتاں دو صدیاں توں پِچھے نيں لیکن جدید تنازعہ خلافت دے خاتمے دا اے ۔ [[عبدالحمید ثانی|عبدالحمید دوم دے]] دورِ حکومت وچ ، جو [[خلافت|خلیفہ]] دے نال نال [[سلطان]] وی سن ، کرد خلیفہ دے وفادار رعایا سن تے 1924 وچ [[خلافت|خلافت دے]] خاتمے دے بعد [[جمہوریہ|سیکولر جمہوریہ]] دا قیام وسیع پیمانے اُتے ناراضگی دا باعث بنیا۔ <ref>{{حوالہ کتاب|title=Longing fir the Lost Caliphate: A Transregional History|last=Hassan|first=Mona|publisher=Princeton University Press|page=169}}</ref> ترک قوم پرست ریاست دے قیام تے ترکی دی شہریت نے صدیاں پرانے ''[[باجرہ|باجرا دے]]'' نظام دا خاتمہ کيتا ، جس نے عثمانی سلطنت دے مسلم نسلی گروہاں نوں اک متحدہ مسلم شناخت دے تحت متحد کردتا سی۔ سابقہ سلطنت دے متنوع مسلم نسلی گروہاں نوں نو تشکیل دتی جانے والی سیکولر ترک ریاست ترک سمجھدی سی ، جو آزاد کرد یا اسلامی قومی شناخت نوں تسلیم نئيں کردی سی۔ انہاں بھوکمپیی تبدیلیاں دا اک نتیجہ ترکی دے کرد آبادی والے مشرقی تے جنوب مشرقی علاقےآں وچ بغاوتاں دا اک سلسلہ سی ، جس وچ 1925 وچ بے دردی توں دبے ہوئے شیخ سید بغاوت وی شامل سی۔ <ref>{{حوالہ کتاب|title=Invisibility of a Common Sorrow: Families of the Deceased in Turkey's Kurdish Conflict|last=Şentürk|first=Burcu|date=2010|publisher=Cambridge Scholars Publishing|isbn=978-1-4438-3954-9|page=99}}</ref> ہور وڈے تاریخی واقعات وچ بٹلیس بغاوت (1914) ، کوگیری بغاوت (1920) ، بیٹسساب بغاوت (1924) ، ارارت بغاوت (1930) ، تے دیرسم بغاوت (1938) شامل نيں۔
[[کردستان ورکرز پارٹی]] (پی دے کے) دی بنیاد [[عبد اللہ اوجلان]] نے 1974 وچ رکھی سی۔ ابتدا وچ اک مارکسی – لیننسٹ تنظیم ، اس نے قدامت پسند کمیونزم نوں ترک کردتا تے کرداں دے لئی زیادہ توں زیادہ سیاسی حقوق تے ثقافتی خودمختاری دا پروگرام اپنایا۔ 1978 توں 1980 دے درمیان ، پی دے کے نے انہاں مقاصد تک ترک ریاست دے نال محدود شہری جنگ وچ مصروف رہیا۔ اس تنظیم نے خود نوں تنظیم نو دے بعد 1980 دی ترکی بغاوت دے بعد 1980 تے 1984 دے درمیان تنظیمی ڈھانچہ شام منتقل کردتا۔
پینڈو علاقےآں وچ جاری شورش 1984 تے 1992 دے درمیان رہی۔ پی دے کے نے 1993 توں 1995 دے درمیان تے 1996 تے 1999 دے درمیان شہری جنگ شامل کرنے دے لئی اپنی سرگرمیاں بدلا۔ اس جماعت دے رہنما نوں کینیا وچ 1999 دے اوائل وچ ، سی آئی اے دی حمایت توں پھڑیا گیا سی۔ 1999 وچ یک طرفہ طور اُتے اعلان کردہ امن اقدام دے بعد ، پی دے نے 2004 وچ ترک فوجی کارروائی کيتی وجہ توں تنازعہ دوبارہ شروع کيتا۔ 1974 دے بعد توں ایہ ترقی پذیر ، موافقت پذیر ، تے اک میٹامورفوسس توں گزرنے دے قابل ہوچکيا اے ، <ref name="Joost">{{حوالہ رسالہ|last1=Jongerden|first1=Joost|title=PKK|url=http://www.personal.ceu.hu/PolSciJournal/CEU_PolSciJournal_III_1.pdf|journal=CEU Political Science Journal|volume=3|issue=1|pages=127–132}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090325153604/http://www.personal.ceu.hu/PolSciJournal/CEU_PolSciJournal_III_1.pdf |date=2009-03-25 }}</ref> جو اس دی بقا دا بنیادی عنصر بن گیا۔ ایہ آہستہ آہستہ اک مٹھی بھر سیاسی طلباء توں اک متحرک تنظیم وچ ودھ گیا سی۔
[[صدام حسین|صدام حسین دے]] خلاف عراق وچ 1991 دی ناکام بغاوتاں دے بعد ، اقوام متحدہ نے عراق دے کرد علاقےآں اُتے نو فلائی زون قائم کردتے ، تے انہاں علاقےآں نوں حقیقت وچ آزادی دلائی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://fas.org/news/un/iraq/sres/sres0688.htm|title=Security Council resolution 688 (1991) on the situation between Iraq and Kuwait|publisher=Federation of American Scientists|accessdate=17 July 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150720220153/http://fas.org/news/un/iraq/sres/sres0688.htm|archivedate=20 July 2015}}</ref> پی دے کے نوں ترکی تے امریکا دے وچکار معاہدے دے اک حصے دے طور اُتے لبنان تے شام توں پسپائی اختیار کرنے اُتے مجبور کيتا گیا سی۔ پی دے کے نے اپنے تربيتی کیمپ قندیل پہاڑاں وچ منتقل کردتے تے اس دے نتیجے وچ ترکی نے پی دے کے نوں کچلنے دی ناکام کوشش وچ آپریشن اسٹیل (1995) تے آپریشن ہتھوڑا (1997) دے نال جواب دتا۔
1992 وچ کرنل کمل یلماز نے اعلان کيتا کہ محکمہ اسپیشل وارفیئر ( کاؤنٹر گوریلا دی نشست) ہن وی پی دے کے دے خلاف تنازعہ وچ سرگرم اے۔ امریکی محکمہ خارجہ نے ترکی دے لئی انسانی حقوق دے طریقےآں توں متعلق اپنی 1994 دی ملکی رپورٹ وچ کاؤنٹر گوریلا دے ملوث ہونے دے خدشےآں توں دوچار کيتا۔ انسداد گوریلا یونٹ انسانی حقوق دی سنگین پامالیاں وچ ملوث سن ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.unhcr.org/refworld/country,,USDOS,,TUR,,3ae6aa7b18,0.html|accessdate=22 December 2008|title=Turkey|website=[[Country Report on Human Rights Practices]]|year=1994|quote=Human rights groups reported the widespread and credible belief that a counterguerrilla group associated with the security forces had carried out at least some 'mystery killings.'|last=U.S. Department of State|publisher=[[اقوام متحدہ دے اعلیٰ کمشنر برائے مہاجرین]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110811042233/http://www.unhcr.org/refworld/country,,USDOS,,TUR,,3ae6aa7b18,0.html|archivedate=11 August 2011|authorlink=U.S. Department of State}}</ref>
اوجلان نوں 15 فروری 1999 نوں [[کینیا]] وچ گرفتار کيتا گیا سی ، جس وچ مبینہ طور اُتے سی آئی اے دے ایجنٹاں نوں یونانی سفارتخانے دے تعاون دے نال شامل کيتا گیا سی ، جس دے نتیجے وچ اس دا ترک حکام نوں تبادلہ ہويا سی۔ اک مقدمے دی سماعت دے بعد اسنوں سزائے موت سنائی گئی ، لیکن اگست 2002 وچ ترکی وچ سزائے موت ختم ہونے اُتے اس سزا نوں عمر بھر دی ودھدی ہوئی قید وچ تبدیل کردتا گیا۔
2003 وچ عراق اُتے حملے دے بعد ، عراقی فوج دے بیشتر اسلحہ عراقی کرد [[پیشمرگہ|پشمرگہ]] ملیشیا دے ہتھوں وچ [[پیشمرگہ|آگئے]] ۔ پشمرگہ عراقی کردستان دی دفاعی فوج بن گیا تے ترکی دے ذرائع دا دعوی اے کہ اس دے بوہت سارے ہتھیار دوسرے کرد گروہاں جداں پی دے کے تے پی جے اے اے دے (اک پی دے کے آف شورٹ جو ایرانی کردستان وچ سرگرم عمل نيں) دے ہتھوں وچ داخل ہوگئے نيں۔ عراق دے کردستان دے علاقے اُتے ترک حملےآں دا ایہ بہانہ رہیا اے۔
جون 2007 وچ ، ترکی نے عراقی کردستان وچ پی دے کے دے 3000 توں زیادہ جنگجوواں دا تخمینہ لگایا سی۔ <ref>[http://www.debka.com/headline.php?hid=4284 NATO Sec-Gen arrives in Ankara to urge restraint against Iraq-based PKK rebels], DEBKAfile. 15 June 2007.</ref>
== تریخ ==
=== شروعات ===
1977 وچ ، کلاان دی قیادت وچ اک چھوٹے توں گروہ نے ترکی وچ کرد شناخت دے بارے وچ اک اعلامیہ جاری کيتا۔ اس گروپ وچ ، جو اپنے آپ ''کو کردستان دے انقلابی'' کہلاندا اے ، اس وچ علی حیدر کیتن ،جمیل بائیک ، ہاکی کیر تے کمل پیر وی شامل سن ۔ <ref name="PK 1995"/> اس گروپ نے 1974 <ref name="security">{{حوالہ ویب|title=Partiya Karkeran Kurdistan [PKK]|url=http://www.globalsecurity.org/military/world/para/pkk.htm|publisher=GlobalSecurity.org|accessdate=23 July 2013}}</ref> کرد حقوق دے لئی اک مہم شروع کرنے دا فیصلہ کيتا سی۔ جمیل بائیک نوں عرفہ ، کمل پیر نوں موس ، ہاکی کیر نوں باتمان ، تے علی حیدر کیتن نوں تونسیلی بھیجیا گیا سی۔ اس دے بعد انہاں نے طلبا تنظیماں دا آغاز کيتا جس نے مقامی کارکناں تے کساناں توں کرد حقوق دے بارے وچ گل کيتی۔
1977 وچ ، سیاسی سرگرمیاں دا اندازہ کرنے دے لئی اک اسمبلی دا انعقاد کيتا گیا۔ اس اسمبلی وچ مختلف پس منظر دے 100 افراد تے ہور کھبے بازو دی تنظیماں دے متعدد نمائندے شامل سن ۔ 1977 دے موسم بہار وچ ، عبد اللہ عقلان نے عوام نوں کرد مسئلے توں آگاہ کرنے دے لئی [[ارارات|ماؤنٹ ارارات]] ، [[ارض روم|ایرزورم]] ، تونسیلی ، [[الازیغ|ایلازگ]] ، [[غازی انتیپ|انٹیپ]] تے ہور شہراں دا سفر کيتا۔ اس دے بعد ترکی دی حکومت نے اس تنظیم دے خلاف کریک ڈاؤن کيتا۔ 18 مارچ 1977 نوں ، انکیپ وچ ہاکی کریر دا قتل کيتا گیا۔ اس عرصے دے دوران ، اس گروپ نوں ترکی دی انتہائی ماہر تنظیم ، نیشنلسٹ [[نیشنلسٹ موومنٹ پارٹی|موومنٹ پارٹی]] دے گرے بھیڑیاں نے وی نشانہ بنایا سی۔ کچھ مالدار کرد زمینداراں نے وی اس گروہ نوں نشانہ بنایا تے 18 مئی 1978 نوں ہلیل آبگن نوں مار ڈالیا ، جس دے نتیجے وچ ایرزورم ، ڈیرسم ، ایلازگ ، تے انٹیپ وچ کرداں دی وڈی وڈی میٹنگاں ہوئی۔ <ref name="PK 1995"/>
پی دے کے دی بانی کانگریس 27 نومبر 1978 نوں [[لیجہ، ترکی|لیس]] شہر دے [[لیجہ، ترکی|نواحی]] پنڈ فس وچ منعقد ہوئی۔ اس کانگریس دے دوران اوتھے موجود 25 افراد نے کردستان ورکرز پارٹی نوں تلاش کرنے دا فیصلہ کيتا۔ ترک ریاست ، ترکی دے سجے بازو دے گروہ ، تے کچھ کرد زمینداراں نے اس گروپ اُتے اپنے حملے جاری رکھے سن ۔ اس دے جواب وچ ، پی دے کے نے کھبے بازو دی سجے بازو دی جماعتاں دی طرف توں (1978–1980) ترکی وچ کھبے بازو تے سجے بازو دی جماعتاں دے وچکار لڑائی وچ ملوث ہونے دے بعد ، اپنے آپ نوں بچانے دے لئی مسلح ارکان نوں ملازم بنایا ، <ref name="PK 1995">{{حوالہ ویب|url=http://www.xs4all.nl/~kicadam/kurdistan/2_99/ocalan.html|title=Abdullah Öcalan and the development of the PKK|publisher=Xs4all.nl|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20101215175054/http://www.xs4all.nl/~kicadam/kurdistan/2_99/ocalan.html|archivedate=15 December 2010}}</ref> دوران سجے بازو دے گرے وولفس ملیشیا ہلاک ہوگئے۔ 109 تے زخمی ہوئے 176 [[علوی شیعہ|علوی]] کرداں دے شہر [[قہرمان مرعش|قہرمان ماری]] in وچ 25 دسمبر 1978 نوں جس وچ ماریا قتل عام دے ناں توں جانیا جاندا سی۔ <ref name="david">A modern history of the Kurds, By David McDowall, page 415, at [https://books.google.com/books?id=1tarN6gfxX8C&pg=PA415&lpg=PA415&dq=Maras+Massacre&source=bl&ots=VugE6xVwFk&sig=_gQUK4y0PGbXNK5qjQNJC9lwUvc&hl=en&ei=B-4tTPyoC4OBlAf0pMnhCg&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1&ved=0CBUQ6AEwADgK#v=onepage&q=Maras%20Massacre&f=false Google Books], accessed on 1 May 2011</ref> سمر 1979 وچ ، کلاان نے [[شام|شام]] تے [[لبنان|لبنان دا]] سفر کيتا جتھے انہاں نے شام تے [[فلسطینی قوم|فلسطینی]] رہنماواں توں رابطے کیتے۔ 12 ستمبر 1980 نوں ترک بغاوت دے بعد تے تمام سیاسی تنظیماں اُتے اک کریک ڈاؤن شروع کيتا گیا ، <ref name="Gil">Gil, Ata. "La Turquie à marche forcée," ''[[Le Monde diplomatique]]'', February 1981.</ref> جس دے دوران گھٹ توں گھٹ 191 افراد مارے گئے تے ساڈھے دس لکھ افراد نوں قید کيتا گیا ، <ref>''[[دی اکنامسٹ]]'' [https://www.economist.com/blogs/newsbook/2010/09/turkeys_constitutional_referendum Erdogan pulls it off], 13 September 2010</ref> {{Refn|According to official figures, in the period during and after the coup, military agencies collected files on over 2 million people, 650,000 of which were detained, 230,000 of which were put on trial under martial law. Prosecutors demanded the death penalty against over 7 thousand of them, of which 517 were sentenced to death and fifty were actually hanged. Some 400,000 people were denied passports and 30,000 lost their jobs after the new regime classified them as dangerous. 14,000 people were stripped of their Turkish citizenship and 30,000 fled the country as asylum seekers after the coup. Aside from the fifty people that were hanged, some 366 people died under suspicious circumstances (classified as accidents at the time), 171 were tortured to death in prison, 43 were claimed to have committed suicide in prison and 16 were shot for attempting to escape.<ref>''[[Today's Zaman]]'' [http://www.sundayszaman.com/sunday/newsDetail_getNewsById.action?newsId=274954 1980 coup leader's defense arguments not legally sound] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160120213619/http://www.sundayszaman.com/sunday/newsDetail_getNewsById.action?newsId=274954 |date=20 January 2016}}, 21 March 2012.</ref>}} زیادہ تر پی دے کے شام تے لبنان وچ واپس چلے گئے۔ اوکلان خود کمال پیر توں 1980 ستمبر وچ شام گیا ماہسوم کورکماز ، تے دلیل ڈوگن لبنان وچ اک تنظیم قائم کرنے دے لئی بھیجیا جا رہیا اے . پی دے کے دے کچھ جنگجوواں نے مبینہ طور اُتے [[1982ء دی جنگ لبنان|1982]] وچ شام دی طرف توں [[1982ء دی جنگ لبنان|لبنان جنگ]] وچ حصہ لیا سی۔
اس دے بعد دوسری پی دے کے پارٹی کانگریس دا انعقاد 20 توں 25 اگست 1982 تک شام دے [[درعا|دارالاماں]] ہويا۔ ایتھے ایہ فیصلہ کيتا گیا کہ ایہ تنظیم آزاد کرد ریاست دے قیام دے لئی اوتھے مسلح گوریلا جنگ شروع کرنے دے لئی ترکی واپس آجائے گی۔ ادھر ، انہاں نے جنگ وچ جانے دے لئی شام تے لبنان وچ گوریلا فوجاں تیار کيتیاں ۔ اُتے ، بوہت سارے پی دے کے رہنماواں نوں ترکی وچ گرفتار کيتا گیا تے انہاں نوں دیار باقر جیل بھیج دتا گیا۔ ایہ جیل زیادہ سیاسی احتجاج دا مرکز بن گیا۔ <ref name="PK 1995"/> ( ترکی وچ وی تشدد نوں دیکھو # زیر حراست اموات ۔ )
دیار باقر جیل وچ ، پی دے کے دے ممبر مظلوم دوان نے 21 مارچ 1982 نوں جیل وچ زیر علاج سلوک دے احتجاج وچ خود نوں موت دے گھاٹ اتار دتا۔ فرحت کرٹے ، نیکمی عنن ، محمود زینگین تے ایریف انیک نے 17 مئی نوں انہاں دی مثال مانی۔ 14 جولائی نوں ، پی دے کے ممبران کمل پیر ، ایم حری ڈرمو ، علی سائیک تے عاکف یلماز نے دیار باقر جیل وچ بھکھ ہڑتال شروع کيتی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.gundem-online.com/yazdir.asp?haberid=55278|accessdate=29 July 2010|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110711133504/http://www.gundem-online.com/yazdir.asp?haberid=55278|archivedate=11 July 2011|title=Gundem-online.com}}</ref> کمل پیر 7 ستمبر نوں ، ایم ہری ڈرمو ، 12 نوں ، 15 نوں عاکف یلماز ، تے 17 on نوں علی آئیک دی وفات پا گئے۔ 13 اپریل 1984 نوں استنبول وچ 75 روزہ بھکھ ہڑتال شروع ہوئی۔ اس دے نتیجے وچ ، چار قیدی- عبد اللہ میرل ، حیدر باشباغ ، فاتح اکا للمی ، تے حسن تلسی فوت ہوگئے۔
25 اکتوبر 1986 نوں ، تیسری کانگریس [[لبنان|لبنان دی]] [[وادی بقاع]] وچ منعقد ہوئی۔ نظم و ضبط دی کمی ، تنظیم دے اندر ودھدی ہوئی داخلی تنقید تے سپلٹ گروپس ہتھ توں ہٹتے جارہے نيں۔ اس دی وجہ توں ایہ تنظیم کچھ داخلی نقاداں نوں پھانسی اُتے لے گئی ، خاص طور اُتے سابق ممبران جو مارکسسٹ – لینن دے حریف تنظیم ٹیکوسن وچ شامل ہوئے سن ۔ تنظیم دے رہنما عبداللہ اسکلان نے 1980 دی دہائی دے اوائل وچ گوریلا فوج دے ذمہ دار رہنماواں اُتے سخت تنقید دی تے دوسرےآں نوں وی ايسے طرح دی قسمت توں خبردار کيتا ، جے اوہ حریف گروہاں وچ شامل ہوجاندے نيں یا احکامات نوں مننے توں انکار کردے نيں۔ ہور برآں ، فوج دی شکست تے مسلح تصادم دی حقیقت تنظیم دے بنیادی مقصد گریٹر کردستان دے تصورات نوں ختم کررہی سی۔ بدمعاش شراکت داراں ، مجرمانہ حکومتاں تے کچھ [[آمر|ڈکٹیٹراں]] ، جداں [[صدام حسین|صدام حسین ،]] جنھاں نے نسل کشی دے سلسلے وچ انفال مہم دے دوران مسعود بارزانی دی کردستان ڈیموکریٹک پارٹی دے بارے وچ معلومات دے بدلے وچ انہاں نوں اسلحہ فراہم کیہ سی ، دے نال تعاون نے اس تنظیم دے امیج نوں داغدار کردتا سی۔ کانگریس دے دوران ، رہنماواں نے مسلح جدوجہد نوں اگے ودھانے ، جنگجوواں دی تعداد ودھانے تے ایچ آر دے نوں تحلیل کرنے دا فیصلہ کيتا ، جسنوں کردستان پاپولر لبریشن آرمی (اے آر جی کے) نے تبدیل کيتا۔ اک نويں قائم کردہ محسم کورکازاز اکیڈمی ، جو اک سیاسی تے فوجی انسٹرکشن اکیڈمی اے ، نے ہیلوی کیمپ دے ناں دی جگہ لے لی ، تے اک نواں فوجی مسودہ قانون منظور کيتا گیا ، جس وچ ہر خاندان نوں کسی نوں گوریلا فورسز دے پاس بھیجنے دا پابند کيتا گیا۔ <ref name="davidp1"/><ref name="natpol1">{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/?id=6vYtCgAAQBAJ&pg=PA137&lpg=PA137&dq=third+congress+pkk+criticism+1986#v=onepage&q=third%20congress%20pkk%20criticism%201986&f=false|title=Nationalisms and Politics in Turkey: Political Islam, Kemalism and the Kurdish Issue|last=Casier|first=Marlies|last2=Jongerden|first2=Joost|date=2010-09-13|publisher=Routledge|isbn=978-1-136-93867-2|language=en}}</ref><ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/?id=a80KQ4jdOeUC&pg=PA144&lpg=PA144&dq=PKK+executions+fourth+congress#v=onepage&q=PKK%20executions%20fourth%20congress&f=false|title=Primitive Rebels Or Revolutionary Modernizers?: The Kurdish National Movement in Turkey|last=White|first=Paul J.|date=2000|publisher=Zed Books|isbn=978-1-85649-822-7|language=en}}</ref>
تیسری کانگریس دے دوران جو فیصلے ہوئے سن ، انھاں نے پی دے کے نوں لیننسٹ تنظیم توں اک ایسی تنظیم وچ تبدیل کردتا جس وچ عبداللہ اوجلان نے تمام طاقت تے خصوصی مقام حاصل کيتا ، ناں نہاد انڈرلک (قیادت)۔ عبداللہ اوجلان نے دوسرے رہنماواں جداں مرات کارائلن ، جمیل بائیک تے ڈوران اوجلان توں اقتدار سنبھالنے دی کچھ وجوہات ودھدی ہوئی داخلی تنازعات تے اسنوں روکنے وچ تنظیم دی عدم اہلیت دی سی۔ مائیکل گنٹر دے مطابق ، اقتدار اُتے قبضہ کرنے توں پہلے ، عبد اللہ کلاان نے کئی حریف پی دے کے ممبراں دے خلاف مبینہ طور اُتے اک بربریت برپا کيتی سی ، انھاں سزائے موت دینے دا حکم دینے توں پہلے انھاں غدار ہونے دا اعتراف کرنے تے انہاں نوں مجبور کرنے اُتے مجبور کيتا سی۔ ابراہیم حلیق ، مہمت علی سیٹنر ، مہمت رزلٹ آلٹینوک ، صائم اسکوین ، آتین یلدریم تے صباحتین علی کچھ متاثرین سن ۔ 2006 دے آخر وچ ، عبد اللہ اکلان نے انہاں الزامات دی تردید دی تے اپنی کتاب وچ دسیا کہ پی دے کے دے پہلے اعلیٰ فوجی کمانڈر ، محسم کورکاز ، تے اک اعلیٰ عہدے اُتے کمانڈر انجین سینسر ، دونے ممکنہ طور اُتے داخلی تنازعات دے نتیجے وچ ہی ہلاک ہوگئے تے قصورواراں نوں بیان کيتا۔ "گینگ"۔ اُتے ، انہاں لیک دی اطلاعات وچ کلاان دی آمرانہ شخصیت دا انکشاف ہويا اے جس نے 1980 دی دہائی دے اوائل توں ہی اختلاف نوں بے دردی توں دبانے تے مخالفین نوں بری طرح ختم کيتا سی۔ ڈیوڈ ایل فلپس دے مطابق ، پی دے کے دے سٹھ تک ممبراں نوں 1986 وچ پھانسی دتی گئی سی ، انہاں وچ محسم کورکاز وی شامل سی ، جس دا خیال اے کہ اسنوں 28 مارچ 1986 نوں قتل کيتا گیا سی۔ 1980 تے 1990 دے درمیان ، تنظیم نے شکست خوراں نوں نشانہ بنایا تے انہاں وچوں دو نوں سویڈن وچ ، دو نیدرلینڈ وچ ، تن جرمنی وچ تے اک ڈنمارک وچ قتل کيتا۔ <ref name="natpol1"/><ref>{{حوالہ کتاب|title=PKK'ya Dayatılan Tasfiyecilik ve Tasfiyeciligin Tasfiyesi|last=Öcalan|first=Abdullah|year=2006|isbn=|location=Turkey|pages=365}}</ref>
1990 وچ ، چوتھی کانگریس دے دوران ، PKK نے دباؤ تے تنقید دے تحت جبری فوجی شمولیت ختم کرنے دا فیصلہ کيتا ، جو فوجی مسودہ قانون اس نے تیسری کانگریس دے دوران نافذ کيتا سی۔ کچھ ممبراں نے شہریاں اُتے حملےآں دے خاتمے دا مطالبہ وی کيتا جس نے مبینہ طور اُتے عام شہریاں اُتے حملےآں دی تعداد نوں کچھ سالاں تک کم کردتا۔ اس تنظیم دی جانب توں اس دے حمایتی اڈے دے مطالبات تے تنقید نوں وی مدنظر رکھنے دی کوششاں نے کچھ کرداں وچ اس دی مقبولیت ودھانے وچ مدد فراہم دی سی۔ اسٹینٹن دے مطابق ، PKK دے اپنے شہری حامیاں دے نال تعلقات نے ممکنہ طور اُتے حکومت نوں کچھ کرد شہریاں دے خلاف [[دہشت گردی]] دے استعمال دے لئی مراعات پیدا کيتیاں ۔ اُتے ، متعدد تبدیلیاں دے باوجود ، تنظیم عام شہریاں اُتے پرتشدد حملےآں نوں ختم کرنے وچ ناکام رہی تے حکومت دے خلاف [[دہشت گردی]] نوں اپنے ہتھیاراں وچوں اک دے طور اُتے استعمال کردی رہی۔ <ref name="civtar1">{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/?id=kIgwDQAAQBAJ&pg=PA196&lpg=PA196&dq=PKK+fourth+congress#v=onepage&q=PKK%20fourth%20congress&f=false|title=Violence and Restraint in Civil War: Civilian Targeting in the Shadow of International Law|last=Stanton|first=Jessica A.|date=2016-09-26|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-1-316-72059-2|language=en}}</ref>
=== پہلی شورش ===
==== 1984–1993 ====
[[فائل:OHAL.png|کھبے|thumb| اوہال دا علاقہ - ترکی وچ ہنگامی حالت دے تحت علاقےآں دی وضاحت اورینج وچ پڑوسی صوبےآں دے نال سرخ ، 1987–2002]]
پی دے کے نے 15 اگست 1984 نوں اپنی مسلح بغاوت دا آغاز کيتا <ref name="PK 1995"/><ref name="under pressure">[http://www.rferl.org/content/article/1060741.html Turkey: Government Under Growing Pressure To Meet Kurdish Demands], Radio Free Europe/Radio Liberty, 17 August 2005</ref> ایروہ تے سیمڈینلی اُتے مسلح حملےآں توں ۔ انہاں حملےآں دے دوران 1 صنفی فوجی ہلاک تے 7 فوجی ، 2 پولیس اہلکار تے 3 شہری زخمی ہوئے۔ اس دے بعد دو دن بعد [[سعرد|سیرت دے]] اک پولیس اسٹیشن اُتے پی دے کے نے چھاپہ ماریا۔ <ref name="Turkishweekly"/>
1990 دی دہائی دے اوائل وچ ، صدر [[تورگوت اوزال|ترگت اوزال]] نے پی دے کے دے نال گل گل اُتے اتفاق کيتا ، 1991 دی خلیج جنگ دے واقعات نے خطے دی جغرافیائی سیاسی حرکیات نوں تبدیل کردتا۔ ازال ، خود ادھا کرد دے علاوہ ، بوہت گھٹ ترک سیاست دان امن عمل وچ دلچسپی رکھدے سن ، تے نہ ہی اوہ خود پی دے کے دے اک حصے توں زیادہ سن ۔ <ref>en.internationalism.org, 10 April 2013, [http://en.internationalism.org/icconline/201304/7373/internationalism-only-response-kurdish-issue Internationalism is the only response to the Kurdish issue]</ref> فروری 1991 وچ ، اوزال دی صدارت دے دوران ، کرد موسیقی دی ممانعت منسوخ کردتی گئی۔ <ref>{{حوالہ کتاب|title=Political Violence and Kurds in Turkey: Fragmentations, Mobilizations, Participations & Repertoires|last=Orhan|first=Mehmet|publisher=Routledge|year=2016|isbn=978-1-138-91887-0|location=|pages=183}}</ref> اُتے ، 1992 وچ ، ترکی ، جس نے [[ریاست ہائے متحدہ|ریاستہائے متحدہ]] تے کردستان ڈیموکریٹک پارٹی تے پیٹریاٹک یونین آف کردستان دی حمایت حاصل سی ، نے 9 اکتوبر تے یکم نومبر دے درمیان اک شمالی سرحدی آپریشن ، پی دے کے دے خلاف 300،000 توں زیادہ فوجیاں دے استعمال دے تحت ، آپریشن شمالی عراق دا آغاز کيتا۔ عراقی سرحد عبور کرنے والے 20،000 توں زیادہ ترک فوجیاں دی مدد توں ہزاراں مقامی پشمرگاں نے شمالی عراق توں 10،000 پی دے کے گوریلاں نوں بھگانے دی کوشش کيتی۔ بھاری جانی نقصان دے باوجود ، پی دے کے شمالی عراق وچ اپنی موجودگی برقرار رکھنے وچ کامیاب رہی تے پی دے کے تے دے آر جی دے وچکار فائر فائر معاہدہ طے پا گیا۔ 1993 وچ ، اوزال نے سابق وزیر خزانہ عدنان کهویسی تے ترکی دے جنرل کمانڈر جنڈرمری ، ایریف بٹلیس دے نال امن منصوبےآں اُتے کم کرنا شروع کيتا۔
=== یکطرفہ فائر فائر 1993 ===
مذاکرات دے نتیجے وچ پی دے کے نے 17 مارچ 1993 نوں یکطرفہ فائر بندی دی ۔ جلال طالبانی دے ہمراہ ، کلاان نے کہیا کہ پی دے کے ہن ترکی توں تقسیم نئيں بلکہ امن ، <ref name=":0">{{حوالہ کتاب|title=Turkey's Kurds: A Theoretical Analysis of the PKK and Abdullah Ocalan|last=Özcan|first=Ali Kemal|date=2012-10-12|publisher=Routledge|year=|isbn=978-1-134-21130-2|location=|pages=205|language=en}}</ref> ترکی وچ کرداں دے لئی جمہوری ریاست دے فریم ورک دے تحت گل گل تے آزاد سیاسی کارروائی دا خواہاں اے۔ اس وقت ترکی دے وزیر اعظم [[سلیمان دیمیرل|سلیمان ڈیمیرل]] نے پی دے کے توں مذاکرات کرنے توں انکار کردتا سی ، لیکن ایہ وی دسیا اے کہ جبری طور اُتے ملحق کرداں دے بارے وچ غلط انداز سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|last=Refugees|first=United Nations High Commissioner for|title=Refworld {{!}} Chronology for Kurds in Turkey|url=https://www.refworld.org/docid/469f38e91e.html|accessdate=2020-07-27|website=Refworld|language=en}}</ref> لبنان دے بریلییاس وچ پریس کانفرنس وچ متعدد کرد سیاست داناں نے جنگ بندی تے کیمل برکائے دی حمایت دی تے پیپلز لیبر پارٹی (ایچ ای پی) دے احمد ترکی وی موجود سن ۔ پی دے کے دے فائر بندی دے اعلامیے نوں سامنے رکھدے ہوئے ، عزال قومی سلامتی کونسل دے اگلے اجلاس وچ کرد نواز اصلاحات دے اک وڈے پیکیج دی تجویز کرنے دا ارادہ کر رہے سن ۔ 17 اپریل نوں صدر دی موت دی وجہ توں اس اجلاسنوں ملتوی کردتا گیا ، تے منصوبے کدی پیش نئيں کیتے گئے۔ <ref>Michael M. Gunter, "Turgut Özal and the Kurdish question", in Marlies Casier, Joost Jongerden (eds, 2010), ''Nationalisms and Politics in Turkey: Political Islam, Kemalism and the Kurdish Issue'', Taylor & Francis, 9 August 2010. pp. 94–5</ref> 19 مئی 1993 وچ [[قولب، ترکی|کولپ]] <ref name=":02">{{حوالہ کتاب|title=The Kurdish National Movement in Turkey: From Protest to Resistance|last=Gunes|first=Cengiz|date=2013-01-11|publisher=Routledge|year=|isbn=978-1-136-58798-6|location=|pages=133|language=en}}</ref> وچ ترک فوج دی طرف توں پی دے کے اُتے حملہ کرنے دے بعد جنگ بندی دا خاتمہ ہويا تے 24 مئی نوں پی دے کے نے ترک فوج دے اک قافلے اُتے گھات لگیا کر حملہ کيتا ۔ پی دے کے دے سابق کمانڈر علمدین ساکک نے دسیا کہ ایہ حملہ دوؤالالما گربو دی بغاوت دے منصوبےآں دا اک حصہ سی۔ <ref name="TZ">{{حوالہ ویب|website=[[Today's Zaman]]|date=6 November 2012|url=http://www.todayszaman.com/news-297273-secret-witness-reveals-identity-shady-ties-between-pkk-and-ergenekon.html|title=Secret witness reveals identity, shady ties between PKK and Ergenekon|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121106220050/http://todayszaman.com/news-297273-secret-witness-reveals-identity-shady-ties-between-pkk-and-ergenekon.html|archivedate=6 November 2012}}</ref> 8 جون 1993 نوں ، اوجلان نے پی دے کے دے ذریعہ جنگ بندی دے خاتمے دا اعلان کيتا۔ <ref>Özcan, Ali Kemal (2012),p.206</ref>
=== شورش 1993–1994 ===
[[تانسو چیلر]] دی [[سلیمان دیمیرل|سلیمان ڈیمیرل]] تے پریمیئر شپ دے نويں ایوان صدر دے تحت ، کیسل پلان (تشدد دا استعمال کردے ہوئے کرد سوال نوں حل کرنے دے لئی کسی وی طرح توں تے ہر طرح توں استعمال کرنے دے لئی) ، جس دی ازال نے مخالفت کيتی سی ، نافذ کيتا گیا سی ، تے امن عمل ترک کردتا گیا سی۔ <ref name="TIHV">{{Cite report|title=1998 Turkey Human Rights Report|url=http://www.tihv.org.tr/tihve/data/Yayinlar/Human_Rights_Reports/Ra1998HumanRigthsReport.pdf|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090205022400/http://www.tihv.org.tr/tihve/data/Yayinlar/Human_Rights_Reports/Ra1998HumanRigthsReport.pdf|archivedate=5 February 2009|publisher=[[Human Rights Foundation of Turkey]]}}</ref> کچھ صحافی تے سیاست دان ایہ کہندے نيں کہ ازال دی موت (مبینہ طور اُتے زہر دے کے) انہاں دی امن کوششاں دی حمایت کرنے والی متعدد سیاسی تے فوجی شخصیتاں دے قتل دے نال نال ، 1993 وچ امن منصوبےآں نوں روکنے دے لئی اک خفیہ فوجی بغاوت دا اک حصہ سی۔
پی دے کے دی ودھدی ہوئی طاقت دا مقابلہ کرنے دے لئی ترک فوج نے 1992 تے 1995 دے درمیان انسداد شورش دی نويں حکمت عملیاں دا آغاز کيتا۔ باغیاں نوں آپریشن دے اک لاجسٹک اڈے توں محروم کرنے تے مبینہ طور اُتے پی دے کے دی حمایت کرنے والے مقامی لوکاں نوں سزا دینے دے لئی فوج نے پینڈو علاقےآں دی غیر جنگلات دی تے 3،000 توں ودھ کرد دیہات نوں تباہ کردتا ، جس دے نتیجے وچ گھٹ توں گھٹ 2 لکھ مہاجرین۔ انہاں وچوں بیشتر دیہاتاں نوں خالی کرا لیا گیا سی ، لیکن دوسرے دیہاتاں نوں جلایا گیا ، بمباری کيتی گئی یا سرکاری فوج نے گولہ باری دی تے کئی پورے دیہاتاں نوں ہويا توں ختم کردتا گیا۔ جدوں کچھ پنڈ تباہ یا خالی کردتے گئے سن ، بوہت سارے دیہات نوں ترک حکومت کیتی طرف لیایا گیا سی ، جس نے مقامی کساناں تے چرواہاں نوں ویلج گارڈز وچ شامل ہونے دے لئی تنخواہاں دی پیش کش کيتی سی ، جو PKK نوں انہاں پنڈ وچ کم کرنے توں رکدا سی ، جدوں کہ اوہ دیہات جنہاں توں انکار کردتا گیا سی فوج دے ذریعہ خالی کيتا گیا۔ انہاں حرباں نے شہراں تے دیہاتاں توں باغیاں نوں پہاڑاں وچ کھڑا کرنے وچ کامیابی حاصل کيتی ، حالانکہ انہاں وچ ہن وی اکثر حکومتی حامی دیہات اُتے انتقامی کارروائی کيتی جاندی اے ، جس وچ عام شہریاں اُتے حملے وی شامل نيں۔
=== یکطرفہ فائر بندی 1995–1996 ===
دسمبر 1995 وچ ، پی دے کے نے 24 دسمبر 1995 نوں عام انتخابات توں پہلے ، دوسری یکطرفہ جنگ بندی دا اعلان کيتا ، سوچیا کہ نويں ترک حکومت نوں پی دے کے تے ترکی دے وچکار تنازعہ دے بارے وچ زیادہ پرامن انداز دے اظہار دے لئی وقت دے گا۔ جنگ بندی دے دوران ، سیاسی تے سول سوسائٹی نے تنازعہ دے حل دی حمایت وچ متعدد امن اقدامات دا اہتمام کيتا۔ لیکن مئی 1996 وچ ، عبداللہ اسکلان نوں قتل کرنے دی کوشش [[دمشق]] وچ ہوئی تے ايسے سال جون وچ ترک فوج نے عراقی کردستان وچ پی دے کے دا پِچھا کرنا شروع کيتا۔ <ref name=":6">Gunes, Cengiz (2013), p.134</ref> پی دے کے نے 16 اگست 1996 نوں یکطرفہ فائر بندی دے خاتمے دا اعلان کردے ہوئے ، ایہ ذکر کيتا کہ اوہ ہن وی سیاسی حل دے طور اُتے امن مذاکرات دے لئی تیار اے۔
=== شورش 1996–1999 ===
پر ، تنازعہ دا اہم موڑ <ref name="hurriyet">''[[Hürriyet Daily News]]'' [http://www.hurriyetdailynews.com/n.php?n=history-for-the-pkk-in-turkey-2009-09-14 History of PKK in Turkey], 14 September 2009</ref> 1998 وچ آیا ، جدوں ، ترکی دے سیاسی دباؤ تے فوجی دھمکیوں دے بعد <ref name="KDP">{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/?id=gP_-8rXzQs8C&pg=PA4227&lpg=PA4227&dq=#v=onepage&q&f=false|title=Europa World Year Book 2004 (page 4227)|last=Group|first=Taylor Francis|year=2004|isbn=978-1-85743-255-8|access-date=15 April 2011}}</ref> ، پی دے کے دے رہنما ، عبد اللہ اوجلان نوں شام چھڈنے اُتے مجبور کيتا گیا ، جتھے اوہ ستمبر توں جلاوطنی وچ سن ۔ 1980۔ اوہ پہلے [[روس|روس گیا]] ، فیر [[اطالیہ|اٹلی]] تے یونان گیا۔ بالآخر اسنوں [[کینیا|کینیا دے]] [[نیروبی]] وچ یونانی سفارت خانے لیایا گیا ، جتھے انہاں نوں 15 فروری 1999 نوں ایم ای ٹی - [[سی آئی اے|سی آئی اے دے]] مشترکہ آپریشن وچ ہوائی اڈے اُتے گرفتار کيتا گیا تے ترکی لیایا گیا ، جس دے نتیجے وچ کرداں نے دنیا بھر وچ وڈے مظاہرے کیتے ۔ برلن وچ اسرائیلی قونصل خانے وچ داخل ہونے دی کوشش کرنے اُتے تن کرد مظاہرین نوں گولی مار دے ہلاک کردتا گیا جدوں عبداللہ اسکلان دی گرفتاری وچ اسرائیلی دے مبینہ ملوث ہونے دے خلاف احتجاج کيتا گیا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.news24.com/Opinions/OnThisDay/On-this-day-February-17-20100217|title=On this day – February 17|publisher=News24.com|date=17 February 2010|accessdate=15 April 2011}}</ref> اگرچہ کلاان اُتے گرفتاری نے تیسری جنگ بندی دا خاتمہ کيتا جس دا اعلان جولان نے یکم اگست 1998 نوں اعلان کيتا سی ، <ref name="ceasefires"/> پی دے نے یکطرفہ فائر بندی دا اعلان کيتا جو 2004 تک جاری رہے گا۔ <ref name="security"/>
=== یکطرفہ فائر بندی 1999–2003 ===
[[فائل:Flag of Kongreya Azadî û Demokrasiya Kurdistanê.svg|thumb| KADEK پرچم]]
[[فائل:Flag of Kongreya Gelê Kurdistanê.svg|thumb| کانگرا - جیل پرچم]]
یک طرفہ جنگ بندی دے بعد پی دے کے نے ستمبر 1999 وچ اعلان کردہ ، انہاں دیاں فوجاں جمہوریہ ترکی توں پوری طرح پِچھے ہٹ گئياں تے عراق دے قندیل پہاڑاں وچ نويں اڈے قائم کردتے <ref name="Turkishweekly"/> تے فروری 2000 وچ انہاں نے جنگ دے باضابطہ خاتمے دا اعلان کيتا۔ <ref name="KDP"/> اس دے بعد ، پی دے کے نے کہیا کہ اوہ اپنے مقاصد دے حصول دے لئی پرامن طریقے استعمال کرنے دے لئی اپنی حکمت عملی نوں تبدیل کريں گا۔ اپریل 2002 وچ پی دے کے نے اپنا ناں تبدیل کرکے ''KADEK'' (کردستان فریڈم اینڈ ڈیموکریسی کانگریس) رکھ دتا ، دعویٰ کيتا کہ پی دے نے اپنا مشن پورا کيتا اے تے ہن اوہ مکمل طور اُتے سیاسی تنظیم دے طور اُتے اگے بڑھاں گے۔ <ref name="ataa"/> اکتوبر 2003 وچ KADEK نے اپنی تحلیل دا اعلان کيتا تے اک نويں تنظیم تشکیل دینے دا اعلان کيتا: ''کانگرا-جیل'' (کردستان پیپلز کانگریس)۔
مذاکرات دے لئی پی دے کے دی پیش کشاں نوں ترک حکومت نے نظرانداز کردتا ، <ref name="ataa">{{حوالہ ویب|url=http://www.ataa.org/reference/pkk/pkk.html|title=PKK/KONGRA-GEL and Terrorism|publisher=Ataa.org|accessdate=15 April 2011}}</ref> جس نے دعوی کيتا اے کہ کانگرا - جی ای ایل نے 1999–2004 دے عرصہ وچ وی مسلح حملے جاری رکھے ، حالانکہ اس پیمانے اُتے ستمبر 1999 توں پہلے دی طرح نئيں سی۔ انہاں نے کنگرا - جیل نوں وی کرد فسادات دا ذمہ دار ٹھہرایا جو اس دوران ہوئے۔ <ref name="Turkishweekly">{{حوالہ ویب|url=http://www.turkishweekly.net/article/217/chronology-of-the-important-events-in-the-world-pkk-chronology-1976-2006-.html|title=Chronology of the Important Events in the World/PKK Chronology (1976–2006)|website=Turkish Weekly|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20101006073753/http://www.turkishweekly.net/article/217/chronology-of-the-important-events-in-the-world-pkk-chronology-1976-2006-.html|archivedate=6 October 2010}}</ref> پی دے کے دا کہنا اے کہ انہاں نے صرف اپنا دفاع کيتا کیونجے انہاں دا دعوی اے کہ ترک فوج نے شمالی عراق وچ وی انہاں دے ٹھکانےآں دے عسکریت پسنداں دے خلاف لگ بھگ 700 چھاپے مارے۔ <ref name="under pressure"/> اس دے علاوہ، کونگرا جیل فائر بندی دے باوجود، دوسرے گروپاں اپنی مسلح سرگرمیاں، جاری PSK مثال دے طور پر، انہاں دی تنظیم وچ شامل ہونے دی PKK جنگجوواں نوں اپنی طرف متوجہ کرنے دے لئی فائر بندی نوں استعمال کرنے دی کوشش کيتی.<ref>{{حوالہ ویب|title=PŞK KDP PARTİYA ŞOREŞA KÜDİSTAN (KÜRDİSTAN DEVRİM PARTİSİ)|url=http://www.sucbilimi.org/?ana=teror&alt=pshk|accessdate=2011-01-06|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150626100153/http://www.sucbilimi.org/?ana=teror&alt=pshk|archivedate=26 June 2015}}</ref> اس مدت دے دوران کردستان فریڈم ہاکس (ٹی اے اے) دی تشکیل بنیاد پرست کانگرا جی ای ایل دے کمانڈراں نے کيتی سی ، جو فائر بندی توں مطمئن نئيں سن ۔ اسکالان اُتے قبضہ دے بعد دا عرصہ ترک حکومت نے ترک حزب اللہ (کرد حزب اللہ) دے خلاف وڈے وڈے کریک ڈاؤن آپریشن شروع کرنے دے لئی استعمال کيتا سی ، 1998 وچ 130 دے مقابلے وچ 2000 وچ حزب اللہ دے 3 ممبراں نوں گرفتار کيتا سی ، تے اس گروپ دے رہنما حیسین ویلیو اولو نوں 13 جنوری نوں قتل کيتا سی۔ 2000.<ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.ecoi.net/file_upload/ds750_03014tur.pdf|title=Turkey Country Assessment|accessdate=15 April 2011|archivedate=4 March 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160304024728/http://www.ecoi.net/file_upload/ds750_03014tur.pdf}}</ref><ref name="turkishweekly">{{حوالہ ویب|url=http://www.turkishweekly.net/article/180/turkish-hezbollah-hizbullah-kurdish-hezbollah.html|title=Turkish Hezbollah (Hizbullah) / Kurdish Hezbollah|website=Turkish Weekly|accessdate=13 April 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150102143843/http://www.turkishweekly.net/article/180/turkish-hezbollah-hizbullah-kurdish-hezbollah.html|archivedate=2 January 2015}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|last=McGregor|first=Andrew|url=http://www.jamestown.org/programs/gta/single/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=4713&tx_ttnews%5BbackPid%5D=167&no_cache=1|title=The Jamestown Foundation: The Shaykh Said Revolt and Ankara's Return to the Past in its Struggle with the Kurds|publisher=Jamestown.org|accessdate=15 April 2011}}</ref> جنگ دے اس مرحلے دے دوران پی دے کے تے سیکیورٹی فورسز دے وچکار لڑائی دے دوران گھٹ توں گھٹ 145 افراد ہلاک ہوگئے سن ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.ploughshares.ca/libraries/ACRText/ACR-Turkey.html|accessdate=14 March 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110207165941/http://ploughshares.ca/libraries/ACRText/ACR-Turkey.html|archivedate=7 February 2011|title=Armed Conflicts Report}}, March 2003</ref>
2002 وچ [[جسٹس اینڈ ڈویلپمنٹ پارٹی (ترکی)|اے دے پارٹی دے]] اقتدار وچ آنے دے بعد ، ترک ریاست نے کرد بولی تے سبھیاچار اُتے پابندیاں نوں کم کرنا شروع کيتا۔
2003 توں 2004 تک کانگرا-جی ای ایل دے اندر اقتدار دی جدوجہد اک اصلاح پسند ونگ دے وچکار ہوئی سی جو تنظیم نوں مکمل طور اُتے اسلحے توں پاک کروانا چاہندا سی تے اک روايتی ونگ جو تنظیم چاہندا سی کہ اوہ اک بار فیر اپنی مسلح شورش دا آغاز کرے۔ <ref name="Turkishweekly"/><ref name="Cemil Bayik">[http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews%5Btt_news%5D=4938 Leading PKK Commander Cemil Bayik Crosses into Iran], 20 May 2008</ref> تنظیم دے قدامت پسند ونگ نے ایہ طاقت دی جدوجہد جیت لی کنی یلماز ، نظامتین تس تے عبداللہ اوجلان دے چھوٹے بھائی عثمان کلاان جداں اصلاح پسند رہنماواں نوں تنظیم چھڈنے اُتے مجبور کيتا۔ تن وڈے روايتی رہنماواں ، مرات کاریائلن ، سیمیل بائیک تے فہمن ہوسین نے تنظیم دی نويں قیادت کمیٹی تشکیل دی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.menewsline.com/article-809-New-PKK-Leadership-Takes-Over-Ins.aspx|title=New PKK Leadership Takes Over Insurgency|publisher=Menewsline.com|date=25 May 2008|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150626123957/http://www.menewsline.com/article-809-New-PKK-Leadership-Takes-Over-Ins.aspx|archivedate=26 June 2015}}</ref> نويں انتظامیہ نے شورش نوں دوبارہ شروع کرنے دا فیصلہ کيتا ، کیونجے انہاں نے دعوی کيتا اے کہ گوریلا دے بغیر پی دے کے دی سیاسی سرگرمیاں ناکام رہیاں گی۔ <ref name="ataa"/> ایہ اس وقت پیش آیا جدوں کرد نواز پیپلز ڈیموکریسی پارٹی (HADEP) اُتے ترکی دی سپریم کورٹ نے 13 مارچ 2003 نوں پابندی عائد کردتی سی <ref>European Court Of Human Rights [http://cmiskp.echr.coe.int/tkp197/view.asp?action=html&documentId=878622&portal=hbkm&source=externalbydocnumber&table=F69A27FD8FB86142BF01C1166DEA398649 CASE OF HADEP AND DEMİR v. TURKEY], 14 December 2010</ref> تے اس دے رہنما مرات بولزاک نوں قید کردتا گیا سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.ofkparis.org/english/hadep-historique.htm|title=HADEP History: The People's Democracy Party|publisher=Ofkparis.org|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110727141709/http://www.ofkparis.org/english/hadep-historique.htm|archivedate=27 July 2011}}</ref>
اپریل 2005 وچ ، کانگرا - جیل نے اپنا ناں پی دے دے ميں تبدیل کردتا۔ چونکہ کانگرا - جیل دے تمام عناصر واپس نئيں آئے ، اس لئی اس تنظیم نوں نیو پی دے کے وی کہیا جاندا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.ag.gov.au/www/agd/rwpattach.nsf/VAP/(153683DB7E984D23214BD871B2AC75E8)~Attach+B+-+Ag_s.PDF/$file/Attach+B+-+Ag_s.PDF|title=Kurdistan Workers Party (PKK)|archiveurl=https://web.archive.org/web/20080818133555/http://www.ag.gov.au/www/agd/rwpattach.nsf/VAP/(153683DB7E984D23214BD871B2AC75E8)~Attach+B+-+Ag_s.PDF/$file/Attach+B+-+Ag_s.PDF|archivedate=18 August 2008}}</ref> کانگرا-جی ای ایل اس دے بعد توں کوما سیواکن کردستان دی قانون ساز اسمبلی بن گئی اے ، جو اک چھتری تنظیم اے جس وچ پی دے کے وی شامل اے تے اسنوں گروپ دے شہری تے سیاسی شعبے دے طور اُتے استعمال کيتا جاندا اے۔ ڈی ای پی دے سابق ممبر زبیئر آئدار کانگرا - جی ای ایل دے صدر نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.todayszaman.com/newsDetail_getNewsById.action;jsessionid=E6F2FF01111B4E530468FAE2C7EA880B?load=detay&link=213628&newsId=213559|title=Court evidence reveals KCK terror network is worse than PKK|website=Today's Zaman|date=20 June 2010|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121015091217/http://www.todayszaman.com/newsDetail_getNewsById.action;jsessionid=E6F2FF01111B4E530468FAE2C7EA880B?load=detay&link=213628&newsId=213559|archivedate=15 October 2012}}</ref>
جنگ بندی دے سال 2000 ، 2001 ، 2002 تے 2003 دے دوران ، ترک حکومت دے مطابق 711 افراد نوں ہلاک کيتا گیا۔ اپسلا تنازعہ ڈیٹا پروگرام نے انہاں سالاں دے دوران ہلاکتاں دی تعداد 368 توں 467 کردتی۔ <ref name="UCDP">{{حوالہ ویب|url=http://www.ucdp.uu.se/gpdatabase/gpcountry.php?id=158®ionSelect=10-Middle_East#|title=Turkey: Kurdistan (entire conflict)|website=Ucdp.uu.se|accessdate=26 October 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160305073547/http://www.ucdp.uu.se/gpdatabase/gpcountry.php?id=158®ionSelect=10-Middle_East|archivedate=5 March 2016}}</ref>
=== 2004–2012 توں بغاوت ===
[[فائل:Pkk supporters london april 2003.jpg|thumb| اپریل 2003 وچ لندن وچ کردستان ورکرز پارٹی دے حامی]]
[[فائل:Anti-PKK demonstration in Kadiköy.jpg|thumb| 22 اکتوبر 2007 نوں [[استنبول|استنبول دے]] [[قاضی کوئے|قادیقی]] وچ پی دے کے دے خلاف اک مظاہرہ]]
یکم ستمبر 2003 نوں پی دے کے نے جنگ بندی دے خاتمے دا اعلان کيتا لیکن انہاں نے سن 2004 دے وسط تک اک نويں شورش دا انتظار کيتا۔ <ref>{{حوالہ کتاب|url=|title=The Kurdish Nationalist Movement: Opportunity, Mobilization and Identity|last=Romano|first=David|last2=Romano|first2=Thomas G. Strong Professor of Middle East Politics David|date=2006-03-02|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-521-85041-4|location=|pages=59|language=en}}</ref> یکم جون 2004 نوں ، پی دے نے اپنی مسلح سرگرمیاں دوبارہ شروع کيتیاں کیونجے انہاں دا دعوی سی کہ ترک حکومت مذاکرات دے مطالبے نوں نظرانداز کررہی اے تے ہن وی انہاں دی افواج اُتے حملہ کررہی اے۔ <ref name="ataa"/><ref name="Turkishweekly"/> حکومت نے دعوی کيتا اے کہ ايسے مہینے وچ عراقی کردستان دے راستے تقریبا 2،000 کرد گوریلا ترکی وچ داخل ہوئے سن ۔ <ref name="security"/> 90 دے دہائی وچ ریاستی کفیل یا اس قسم دی افرادی قوت دی کمی دا شکار پی دے کے نوں نويں حربے اختیار کرنے اُتے مجبور کيتا گیا۔ اس دے نتیجے وچ ، اس نے اپنے فیلڈ یونٹاں دا سائز 15–20 عسکریت پسنداں توں گھٹا کر 6–8 عسکریت پسنداں تک کردتا۔ اس نے براہ راست محاذ آرائی توں وی بچا تے ہٹ اینڈ رن ہتھکنڈاں دا استعمال کردے ہوئے بارودی سرنگاں ، سنائپرز تے چھوٹے گھاتاں دے استعمال اُتے زیادہ انحصار کيتا۔ <ref name="PKK tactics">Jamestown [http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews%5Btt_news%5D=4494 PKK Changes Battlefield Tactics to Force Turkey into Negotiations], 24 October 2007</ref> پی دے کے حرباں وچ اک ہور تبدیلی ایہ وی سی کہ اس تنظیم نے ہن کسی علاقے نوں کنٹرول کرنے دی کوشش نئيں کيتی ، اندھیرے دے بعد وی ننيں۔ <ref>Jamestown [http://www.janes.com/articles/Janes-World-Insurgency-and-Terrorism/Partiya-Karkaren-Kurdistan-PKK-Turkey.html Partiya Karkaren Kurdistan (PKK) (Turkey), GROUPS – EUROPE – ACTIVE]</ref> بہرحال ، 2004 تے 2005 دونے وچ تشدد وچ اضافہ ہويا جس دے دوران کہیا جاندا سی کہ پی دے کے 2005 دے دوران مغربی ترکی وچ ہونے والے درجناں بم دھماکےآں دا ذمہ دار اے۔ خاص طور اُتے 2005 دے کواڈاس منی بس بم دھمادے ميں 5 افراد ہلاک تے 14 افراد زخمی ہوئے سن ، اگرچہ پی دے کے نے اس دی ذمہ داری توں انکار کيتا۔
مارچ 2006 وچ پی دے کے تے ترکی دی سکیورٹی فورسز دے وچکار دیار باقر دے آس پاس بھاری لڑائی چھڑ گئی ، ايسے طرح پی دے کے دے حامیاں دے ذریعہ وڈے ہنگامے ہوئے ، اس دے نتیجے وچ فوج نوں دیار باقر ائیرپورٹ جانے والی سڑکاں عارضی طور اُتے بند کرنی پئی تے بہت سارے اسکولاں تے کاروباری ادارےآں نوں بند کرنا پيا۔ <ref name="security"/> اگست وچ ، کردستان فریڈم ہاکس (ٹی اے کے) ، جس نے "ترکی نوں جہنم وچ بدلنے" دے عزم دا اظہار کيتا ، نے اک وڈی بمباری مہم چلائی۔ 25 اگست نوں دو مرتب کم سطحی دھماکےآں نے [[آدانا|اڈانا]] وچ اک بینک نوں نشانہ بنایا ، 27 اگست نوں استنبول دے اک اسکول نوں بم دھماکے دا نشانہ بنایا گیا ، 28 اگست نوں [[مرماریس|مارماریس]] وچ تن مربوط حملے ہوئے سن تے اک [[انطالیہ|انٹالیا]] وچ سیاحاں دی صنعت نوں نشانہ بنایا گیا تے 30 اگست نوں [[مرسین]] وچ ٹی اے اے دے بم دھماکے ہوئے۔ انہاں بم دھماکےآں دی مذمت پی دے کے نے کيتی سی ، <ref name="Freedom Falcons"/><ref name="Freedom Falcons"/> جس نے یکم اکتوبر 2006 نوں پنجواں فائر بندی دا اعلان کيتا ، <ref name="ceasefires">{{حوالہ ویب|url=http://www.aknews.com/en/aknews/9/193730/?AKmobile=true|title=PKK has repeatedly asked for a ceasefire of peace since their establishment in the past 17 years|publisher=Aknews.com|date=6 November 2010|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20101212230637/http://aknews.com/en/aknews/9/193730/?AKmobile=true|archivedate=12 December 2010}}</ref><ref name="ceasefires"/> جس نے تنازعہ دی شدت نوں کم کردتا۔ اُتے ، ترک انسداد شورش دی کارروائیاں دی وجہ توں جنوب مشرق وچ معمولی جھڑپاں جاری رنيں۔ 2006 وچ مجموعی طور اُتے اس تنازعہ نے 500 توں زیادہ افراد دیاں جاناں لاں۔ 2006 وچ وی پی دے کے نے عراق وچ فروری وچ اپنے اک سابق کمانڈر کنی یلماز نوں قتل کيتا سی۔ <ref name="Turkishweekly"/>
مئی 2007 وچ ، انقرہ وچ اک بم دھماکا ہويا سی جس وچ 6 <ref name="bodycount">{{حوالہ ویب|url=http://www.hurriyet.com.tr/gundem/6634397.asp?gid=180|title=Bombalı saldırıda sürpriz tanık|website=[[Hürriyet Daily News]]|language=Turkish|accessdate=2 June 2007}}</ref><ref name="later death">{{حوالہ ویب|url=http://www.hurriyet.com.tr/gundem/6664347.asp?f=1|title=Anafartalar saldırısında ölü sayısı 7'ye yükseldi|website=[[Hürriyet Daily News]]|language=Turkish|accessdate=8 June 2007}}</ref><ref name="8th death">{{حوالہ ویب|url=http://www.hurriyet.com.tr/gundem/6735399.asp?gid=180|title=8'inci kurban|website=[[Hürriyet Daily News]]|language=Turkish|accessdate=19 June 2007}}</ref><ref name="9th death">{{حوالہ ویب|url=http://www.hurriyet.com.tr/gundem/6830669.asp?gid=180|title=Anafartalar'da ölü sayısı 9'a çıktı|website=[[Hürriyet Daily News]]|language=Turkish|accessdate=4 July 2007}}</ref> ہلاک تے 121 افراد زخمی ہوئے سن ۔ ترک حکومت نے الزام لگایا کہ بم دھماکے دا ذمہ دار پی دے کے اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://dalje.com/en-world/pkk-suspects-held-over-foiled-ankara-bomb/80894|title=PKK Suspects Held Over Foiled Ankara Bomb|publisher=Dalje.com|date=15 September 2007|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121019212340/http://dalje.com/en-world/pkk-suspects-held-over-foiled-ankara-bomb/80894|archivedate=19 October 2012}}</ref> 4 جون نوں ، [[تونجیلی|تونسیلی]] وچ پی دے کے دے خودکش بم دھمادے ميں اک فوجی اڈے اُتے ست فوجی ہلاک تے چھ زخمی ہوئے سن ۔ عراقی سرحد دے اس پار وی کشیدگی پھیلیانا شروع ہوگئی جدوں پی دے کے دی لڑائی دے تعاقب وچ ترک افواج متعدد بار عراق وچ داخل ہوگئياں تے جون وچ ، 4 فوجی فوجی بارودی سرنگ دے ذریعے مارے گئے ، عراقی کردستان دے وڈے علاقےآں وچ گولہ باری کيتی گئی جس توں 9 دیہات نوں نقصان پہنچیا تے رہائشیاں نوں نقل مکانی کرنے اُتے مجبور کردتا گیا۔ 7 اکتوبر 2007 نوں ، 40-50 پی دے کے جنگجوواں نے <ref name="PKK tactics"/> نے گبر پہاڑاں وچ 18 رکنی ترک کمانڈو یونٹ اُتے گھات لگیا کر حملہ کيتا ، جس وچ 15 کمانڈوز ہلاک تے تن زخمی ہوئے سن ، <ref name="ambush">Jamestown [http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews%5Bswords%5D=8fd5893941d69d0be3f378576261ae3e&tx_ttnews%5Bexact_search%5D=TURKEY%20PREPARES%20FOR%20CROSS-BORDER%20MILITARY%20OPERATION&tx_ttnews%5Btt_news%5D=33067&tx_ttnews%5BbackPid%5D=7&cHash=5066509c7d TURKEY PREPARES FOR CROSS-BORDER MILITARY OPERATION]</ref> جس نے 1990 دی دہائی دے بعد توں ایہ پی دے دے ميں مہلک ترین حملہ کردتا۔ اس دے جواب وچ اک قانون منظور کيتا گیا جس دے تحت ترک فوج نوں عراقی سرزمین دے اندر کارروائی کرنے دی اجازت دتی گئی۔ 21 اکتوبر 2007 دے مقابلے وچ ، 150-200 عسکریت پسنداں نے یولیکوفا دے دارالدا ميں اک چوکی اُتے حملہ کيتا ، جس دا انتظام 1950 دی پیادہ بٹالین نے کيتا سی۔ اس چوکی اُتے قابو پالیا گیا تے پی دے کے نے 12 افراد ہلاک ، 17 نوں زخمی تے 8 ترک فوجیاں نوں گرفتار کرلیا۔ اس دے بعد اوہ 8 اسیر فوجیاں نوں اپنے نال لے کے عراقی کردستان واپس چلے گئے۔ اس حملے دے بعد ترک فوج نے گرم ، شہوت انگیز تعاقب وچ 32 پی دے کے جنگجوواں نوں ہلاک کرنے دا دعوی کيتا سی ، اُتے ، پی دے کے نے اس دی تردید کيتی سی تے ترک فوج دی جانب توں پی دے کے عسکریت پسنداں دی کوئی وی لاش نئيں نکلی سی۔ ترک فوج نے 24 اکتوبر <ref>"[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7059721.stm Turkish raids along Iraqi border]," [[بی بی سی نیوز]], 24 October 2007</ref> نوں پی دے کے دے ٹھکانےآں اُتے بمباری کرکے جوابی کارروائی کيتی تے سرحد پار توں ہونے والے اک وڈے فوجی آپریشن دی تیاری شروع کردتی۔
سرحد پار توں ہونے والی اس وڈی کارروائی ، جسنوں آپریشن سن دا ناں دتا گیا ، 21 فروری 2008 نوں شروع ہويا تے اس دے بعد شمالی عراق وچ پی دے کے کیمپاں دے خلاف فضائی کارروائی کيتی گئی ، جس دا آغاز 16 دسمبر 2007 نوں ہويا سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.flightglobal.com/articles/2007/12/20/220440/turkish-air-force-in-major-attack-on-kurdish-camps.html|title=Turkish air force in major attack on Kurdish camps|publisher=Flight Global|accessdate=15 April 2011}}</ref> اس کارروائی وچ 3،000 توں 10،000 دے درمیان ترک افواج نے حصہ لیا۔ ترک فوج دے مطابق زمینی کارروائی وچ پی دے کے دے نیڑے 230 جنگجو مارے گئے ، جدوں کہ 27 ترک فورسز نوں ہلاک کيتا گیا۔ پی دے کے دے مطابق ، 125 توں زیادہ ترک افواج ہلاک جدوں کہ پی دے کے دی ہلاکتاں دسیاں وچ نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://socialistproject.ca/2008/03/b89/|title=Turkish incursion into Northern Iraq: Military Fiasco, Political Debacle – The Bullet|date=2008-03-13|website=Socialist Project|language=en-US|accessdate=2019-09-03}}</ref> {{Better source|date=August 2018}} عراقی کردستان وچ پی دے کے اڈاں دے خلاف چھوٹے پیمانے اُتے ترک آپریشن جاری رہے۔ <ref>[http://www.hurriyet.com.tr/gundem/8796828.asp?gid=229&sz=42917 "Hem karadan hem havadan"], ''Hurriyet Daily News'', 27 Nisan 2008</ref> 27 جولائی 2008 نوں ، ترکی نے PKK نوں استنبول وچ دوہرے بم دھماکے دا ذمہ دار ٹھہرایا سی جس وچ 17 افراد ہلاک تے 154 افراد زخمی ہوئے سن ۔ پی دے کے نے اس وچ ملوث ہونے توں انکار کيتا۔ <ref>[[بی بی سی نیوز]] [http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7527977.stm "Istanbul rocked by twin bombings"], 28 July 2008</ref> 4 اکتوبر نوں ، حکاری وچ وچ ہونے والی جھڑپاں اکتوبر 2007 دے بعد سب توں پُرتشدد جھڑپاں اس وقت شروع ہوئیاں جدوں پی دے کے نے [[صوبہ حکاری|حکاری صوبہ]] دے [[شمدینلی|شیمدینلی]]<nowiki/>ماں واقع اختن دی سرحدی چوکی اُتے رات دے وقت حملہ کيتا۔ 15 ترک فوجی ہلاک تے 20 زخمی ہوئے ، ايسے دوران کہیا گیا کہ لڑائی دے دوران پی دے کے دے 23 جنگجو مارے گئے<ref name="Oct08">''[[نیو یارک ٹائمز]]'' [https://www.nytimes.com/2008/10/05/world/europe/05turkey.html "15 Turkish Soldiers Dead in Fighting With Rebels"], 4 October 2008</ref> 10 نومبر نوں ، ایرانی کرد باغی گروپ پی جے اے سی نے اعلان کيتا کہ اوہ ترک فوج توں لڑنا شروع کرنے دے لئی ایران دے اندر کارروائیاں نوں روک دے گا۔ <ref name="todayonline.com">{{حوالہ ویب|url=http://www.todayonline.com/world/turkey-counts-cost-conflict-kurdish-militant-battle-rages|title=Turkey counts cost of conflict as Kurdish militant battle rages on|website=Todayonline.com|access-date=2020-10-01|archivedate=2021-01-11|archiveurl=https://web.archive.org/web/20210111191845/https://www.todayonline.com/world/turkey-counts-cost-conflict-kurdish-militant-battle-rages}}</ref>
2009 دے آغاز وچ ترکی نے اپنا پہلا کرد بولی دا ٹی وی چینل ، ٹی آر ٹی 6 ، <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.todayszaman.com/news-192410-100-critical-week-for-turkey-as-kurdish-initiative-comes-to-parliament.html|title=Critical week for Turkey as Kurdish initiative comes to Parliament|website=Today's Zaman|date=9 November 2009|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121012151928/http://www.todayszaman.com/news-192410-100-critical-week-for-turkey-as-kurdish-initiative-comes-to-parliament.html|archivedate=12 October 2012}}</ref> کھولیا تے 19 مارچ 2009 نوں ترکی وچ بلدیاتی انتخابات ہوئے جس وچ کرد نواز ڈیموکریٹک سوسائٹی پارٹی (ڈی ٹی پی) نے اکثریت توں ووٹ حاصل کیتے۔ جنوب مشرق وچ اس دے فورا بعد ہی ، 13 اپریل 2009 نوں ، پی دے کے نے چھیويں جنگ بندی دا اعلان کيتا ، اس دے بعد عبداللہ کلاان نے فوجی آپریشن ختم کرنے تے امن دی تیاری دا مطالبہ کيتا۔ <ref name="ceasefires"/> اگلے ہی دن ترک حکام نے ڈیموکریٹک سوسائٹی پارٹی (ڈی ٹی پی) دے 53 کرد سیاستداناں نوں گرفتار کيتا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://foreignpolicy.com/2010/07/12/troubles-in-turkeys-backyard-2/|title=Troubles in Turkey's Backyard|last=Marcus|first=Aliza|website=Foreign Policy|language=en-US|accessdate=2020-01-20}}</ref> ستمبر وچ ترکی دی [[رجب طیب ایردوان|ایردوان]] حکومت نے کرد پہل دا آغاز کيتا ، جس وچ کرد پنڈ دا ناں تبدیل کرنے ، ترک اظہار ناں دی آزادی نوں وسعت دینے ، کرد مہاجرین نوں ترک شہریت بحال کرنے ، مقامی حکومتاں نوں مضبوط بنانے ، تے جزوی عام معافی دینے دے منصوبے شامل سن ۔ پی دے جنگجوواں دے لئی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.todayszaman.com/news-187472-101-outline-of-kurdish-initiative-emerges-at-security-summit.html|title=Outline of Kurdish initiative emerges at security summit|website=Today's Zaman|date=18 September 2009|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20101127082510/http://www.todayszaman.com/news-187472-101-outline-of-kurdish-initiative-emerges-at-security-summit.html|archivedate=27 November 2010}}</ref> لیکن کرد اقدام دے منصوبےآں اُتے جتھے ترکی دی آئینی عدالت <ref name="initiative">{{حوالہ ویب|url=http://www.atimes.com/atimes/Central_Asia/KL16Ag01.html|title=Turkey's Kurd initiative goes up in smoke|website=Asia Times|date=16 December 2009|accessdate=15 April 2011|archivedate=2 July 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160702060736/http://www.atimes.com/atimes/Central_Asia/KL16Ag01.html}}</ref> جانب توں 11 دسمبر 2009 نوں ڈی ٹی پی اُتے پابندی عائد کرنے دے بعد تے اس دے رہنماواں نوں دہشت گردی دے الزام وچ مقدمے دی سماعت دے بعد بھاری تکلیف پہنچی۔ پارٹی دے خلاف حکومتی کریک ڈاؤن وچ ڈی ٹی پی دے کل 1،400 ارکان نوں گرفتار کيتا گیا تے 900 افراد نوں حراست وچ لیا گیا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.ekurd.net/mismas/articles/misc2010/2/turkeykurdistan2525.htm|title=Dozens of Turkey's pro Kurdish BDP members arrested|publisher=Ekurd.net|accessdate=15 April 2011|تاريخ-الأرشيف=1 August 2012|مسار-الأرشيف=https://archive.today/20120801054122/http://www.ekurd.net/mismas/articles/misc2010/2/turkeykurdistan2525.htm|url-status=dead}}</ref> اس توں کرداں دی طرف توں پورے ترکی وچ وڈے فسادات ہوئے تے اس دے نتیجے وچ کرد نواز تے سیکیورٹی فورسز دے نال نال ترک حامی مظاہرین دے درمیان پرتشدد جھڑپاں ہوئی ، جس دے نتیجے وچ متعدد زخمی تے ہلاکتاں ہوئیاں۔ 7 دسمبر نوں پی دے کے نے [[رشادیے|ریڈیڈیا]] وچ اک حملہ کيتا جس وچ ست ہلاک تے تن ترک فوجی زخمی ہوئے جو 1990 دی دہائی دے بعد توں اس علاقے وچ پی دے دے ميں سب توں مہلک حملہ سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://en.rian.ru/world/20091207/157146510.html|title=Seven Turkish soldiers killed in terrorist attack|publisher=RIA Novosti|accessdate=15 April 2011}}</ref>
یکم مئی 2010 نوں پی دے کے نے اپنے فائر بندی دے خاتمے دا اعلان کيتا ، <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.aknews.com/en/aknews/9/193730/?AKmobile=true|title=PKK has repeatedly asked for a ceasefire of peace since their establishment in the past 17 years|publisher=AKNEWS.com|date=6 November 2010|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20111125090153/http://www.aknews.com/en/aknews/9/193730/?AKmobile=true|archivedate=25 November 2011}}</ref> تونسیلی وچ اک حملہ شروع کيتا جس وچ چار افراد ہلاک تے ست فوجی زخمی ہوئے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://english.people.com.cn/90001/90777/90854/6970412.html|title=4 Turkish soldiers killed by Kurdish rebels|website=People's Daily|date=1 May 2010|accessdate=15 April 2011}}</ref> 31 مئی نوں ، عبداللہ اوجلان نے ترک حکومت دے نال دوبارہ اپروچ کرنے تے گل گل کرنے دی اپنی کوششاں نوں ختم کرنے دا اعلان کيتا ، جس توں پی دے کے اعلیٰ کمانڈراں نوں تنازعہ دا ذمہ دار چھڈ دتا گیا۔ اس دے بعد پی دے نے اپنی مسلح سرگرمیاں نوں تیز کردتا ، <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.hurriyetdailynews.com/n.php?n=pkk-steps-up-attacks-in-turkey-2010-05-30|title=PKK steps up attacks in Turkey|website=Hurriyet Daily News|date=30 May 2010|accessdate=15 April 2011}}</ref> [[اسکندرون]] وچ بحریہ دے اک اڈے اُتے میزائل حملے توں ، جس وچ 7 افراد ہلاک تے 6 فوجی زخمی ہوئے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.todayszaman.com/news-211723-101-7-troops-killed-in-terrorist-attack.html|title=7 troops killed in terrorist attack|publisher=Todayszaman.com|date=1 June 2010|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121012191558/http://www.todayszaman.com/news-211723-101-7-troops-killed-in-terrorist-attack.html|archivedate=12 October 2012}}</ref> 18 تے 19 جون نوں ، شدید لڑائی شروع ہوئی جس دے نتیجے وچ پی دے کے دے 12 جنگجو ، 12 ترک فوجی ہلاک تے 17 ترک فوجی زخمی ہوئے ، جدوں پی دے کے نے صوبہ ہاکاری تے ایلازگ وچ تن وکھ وکھ حملے کیتے۔ <ref name="worldbulletin.net">{{حوالہ ویب|url=http://www.worldbulletin.net/news_detail.php?id=60178|title=PKK attack kills 8 Turkish soldiers|publisher=World Bulletin|date=19 June 2010|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20100621002337/http://www.worldbulletin.net/news_detail.php?id=60178|archivedate=21 June 2010}}</ref> against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
20 جولائی 2010 نوں حکاری وچ اک ہور وڈا حملہ ہويا ، جس وچ چھ ہلاک تے ستاراں ترک فوجی زخمی ہوئے ، جس وچ اک پی دے کے لڑاکا ہلاک ہويا۔ <ref name="http">{{حوالہ ویب|url=http://www.hurriyetdailynews.com/n.php?n=six-soldiers-reported-killed-in-firefight-in--se-turkey.-2010-07-20|title=Seven soldiers killed, seventeen wounded in clashes in SE Turkey|website=Hurriyet Daily News|accessdate=15 April 2011}}</ref> اگلے ہی دن ، پی دے کے دے رہنما ، مراد کریلان نے اعلان کيتا کہ جے کرد مسئلہ مسئلے دے ذریعے گل گل دے ذریعے حل کيتا جائے گا تاں پی دے کے اپنے ہتھیار ڈال دین گے تے دھمکی دتی گئی کہ جے اس مطالبے نوں پورا نئيں کيتا گیا تاں اوہ آزادی دا اعلان کرن گے۔ <ref name="Edition.presstv.ir">{{حوالہ ویب|url=http://edition.presstv.ir/detail/135649.html|title=PKK threatens to declare independence|publisher=PressTV|date=21 July 2010|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110723114027/http://edition.presstv.ir/detail/135649.html|archivedate=23 July 2011}}</ref><ref name="World Bulletin">{{حوالہ ویب|url=http://www.worldbulletin.net/news_detail.php?id=61587|title=PKK says offers Turkey disarmament "with conditions"|publisher=World Bulletin|date=21 July 2010|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110724134319/http://www.worldbulletin.net/index.php?aType=haber&ArticleID=61587|archivedate=24 July 2011}}</ref> ترک حکام نے دعوی کيتا اے کہ انہاں نے 14 جولائی تک 187 افراد نوں ہلاک کيتا تے 160 PKK جنگجوواں نوں گرفتار کرلیا۔ <ref name="worldbulletin">{{حوالہ ویب|url=http://www.worldbulletin.net/news_detail.php?id=61333|title=Turkish army kills 46 PKK militants in last month|publisher=World Bulletin|date=14 July 2010|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120426181918/http://www.worldbulletin.net/index.php?aType=haber&ArticleID=61333|archivedate=26 April 2012}}</ref> 27 جولائی تک ، ترک خبراں دے ذرائع نے 100 توں زیادہ سکیورٹی فورسز دی ہلاکت دی اطلاع دتی ، جو 2009 دے تمام تعداد توں تجاوز کرگئياں۔ <ref name="worldbulletin2">{{حوالہ ویب|url=http://www.worldbulletin.net/news_detail.php?id=61825|title=Turkish policemen killed in militant ambush / PHOTO|publisher=World Bulletin|date=27 July 2010|accessdate=15 April 2011|archivedate=13 August 2010|archiveurl=https://web.archive.org/web/20100813012524/http://www.worldbulletin.net/news_detail.php?id=61825}}</ref> اُتے ، 12 اگست نوں ، پی دے کے نے [[رمضان]] فائر بندی دا اعلان کيتا۔ نومبر وچ اس جنگ بندی نوں 12 جون 2011 نوں ترک عام انتخابات تک ودھیا دتا گیا سی ، اس دے باوجود کہ ترکی نے اس دوران انہاں دے خلاف 80 توں زیادہ فوجی آپریشن شروع کیتے سن ۔ <ref name="ceasefires"/> صلح صفائی دے باوجود ، پی دے نے انہاں فوجی کارروائیاں دا جواب سیرت تے ہقاری صوبےآں وچ انتقامی حملےآں دا آغاز کردے ہوئے کيتا ، جس وچ 12 ترک فوجی ہلاک ہوگئے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://en.firatnews.com/index.php?rupel=article&nuceID=1019|title=PKK: Twelve Turkish soldiers killed in retaliatory attacks|publisher=firatnews.com|accessdate=26 October 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120320224104/http://en.firatnews.com/index.php?rupel=article&nuceID=1019|archivedate=20 March 2012}}</ref>
سیز فائر نوں 28 فروری 2011 نوں جلد ہی منسوخ کردتا گیا سی۔ اس دے فورا بعد ہی شمالی عراق دے راستے ترکی وچ داخل ہونے دی کوشش دے دوران پی دے کے دے تن جنگجو ہلاک ہوگئے۔ <ref name="hurriyetdailynews">{{حوالہ ویب|url=http://www.hurriyetdailynews.com/n.php?n=three-kurdish-rebels-killed-in-southeast-turkey-2011-03-15|title=Three killed in clash in Southeast Turkey|website=Hurriyet Daily News|date=15 March 2011|accessdate=15 April 2011}}</ref> مئی وچ ، انسداد شورش دی کارروائیاں وچ پی دے کے دے 12 جنگجو تے 5 فوجی ہلاک ہوگئے سن ۔ اس دے نتیجے وچ کرد حمایت امن و جمہوریت پارٹی (بی ڈی پی ) دی طرف توں شروع کيتی گئی شہری نافرمانی دی مہم دے اک حصے دے طور اُتے ترکی وچ وڈے مظاہرے ہوئے ، <ref name="bianet.org">{{حوالہ ویب|url=http://www.bianet.org/english/minorities/130035-riots-in-south-eastern-turkey-after-military-operations|title=Riots in South-Eastern Turkey after Military Operations|website=Bianet — Bagimsiz Iletisim Agi|accessdate=26 October 2014}}</ref> انہاں مظاہرےآں دے دوران 2 افراد ہلاک ، 308 زخمی تے 2،506 گرفتار ترک حکام نے کيتا۔ <ref>''[[Hurriyet Daily News]]'' [http://www.hurriyetdailynews.com/n.php?n=thousands-detained-in-the-east-since-march-2011-05-13 Thousands detained in eastern Turkey since March], 16 May 2011</ref> 12 جون دے انتخابات وچ کرد نواز پیس اینڈ ڈیموکریسی پارٹی (بی ڈی پی ) دے لئی تاریخی کارکردگی دکھادی گئی جس نے جنوب مشرق وچ 36 نشستاں حاصل کيتیاں ، جو حکمران جسٹس اینڈ ڈویلپمنٹ پارٹی (اے دے پی) توں زیادہ سن ، جس نے صرف 30 نشستاں حاصل کيتیاں ۔ کرد علاقے۔ <ref name="todayszaman.com">{{حوالہ ویب|url=http://www.todayszaman.com/news-247755-ak-party-won-now-kurds-win-heres-why-by-abdulla-hawez-abdulla*.html|title=AK Party won, now Kurds win; here's why by Abdulla Hawez Abdulla|website=TodaysZaman|accessdate=26 October 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141026121337/http://www.todayszaman.com/news-247755-ak-party-won-now-kurds-win-heres-why-by-abdulla-hawez-abdulla*.html|archivedate=26 October 2014}}</ref> اُتے ، بی ڈی پی دے منتخب کردہ 36 نمائندےآں وچوں جون جون تک ترکی دی جیلاں وچ بند نيں۔ اس دے بعد جیل وچ بند چھ نائباں وچوں اک ، ہاتپ ڈیکل ، نوں آئینی عدالت نے اپنے منتخب عہدے توں کنارہ کشی اختیار کرلئی ، جس دے بعد 30 آزاد ارکان اسمبلی نے ترک پارلیمنٹ دا بائیکاٹ دا اعلان کيتا۔ پی دے کے نے اپنی مسانوں اک بار فیر تیز کيتا ، جولائی وچ دو ہفتےآں وچ 20 ترک فوجی مارے گئے ، اس دوران گھٹ توں گھٹ 10 پی دے کے جنگجو مارے گئے۔ 17 اگست 2011 نوں ، ترک مسلح افواج نے 132 اہداف اُتے حملہ کردے ہوئے کرد باغیاں دے خلاف متعدد چھاپے مارے ۔ جنرل فوج دے مطابق ، چھ دن دے ہوائی حملےآں وچ ترک فوج نے شمالی عراق وچ پی دے کے دے ٹھکانےآں اُتے بمباری دی ، جتھے اُتے 90-100 پی دے کے فوجی ہلاک تے گھٹ توں گھٹ 80 زخمی ہوئے۔ <ref name="jpost.com">{{حوالہ ویب|url=https://www.jpost.com/Breaking-News/Turkish-army-90-100-Kurd-rebels-killed-in-n-Iraq-raids|title=Turkish army: 90-100 Kurd rebels killed in n. Iraq raids – Breaking News – Jerusalem Post|website=Jpost.com|accessdate=5 January 2019}}</ref> جولائی توں ستمبر تک ایران نے شمالی عراق وچ پی جے اے سی دے خلاف کارروائی کيتی جس دے نتیجے وچ 29 ستمبر نوں جنگ بندی کيتی گئی۔ جنگ بندی دے بعد پی جے اے سی نے ایران توں اپنی فوجاں واپس لے لی تے ترکی توں لڑنے دے لئی پی دے کے دے نال شامل ہوگئے۔ ترکی دی انسداد دہشت گردی کارروائیاں وچ اکتوبر تے نومبر وچ ہلاک ہونے والے باغیاں وچ ایرانی شہریاں دی تیزی توں اضافے دی اطلاع ملی اے ، جداں کہ 28 اکتوبر نوں اپردا ميں چھ PJAK جنگجو ہلاک ہوئے سن ۔ <ref name="jamestown.org">{{حوالہ ویب|url=http://www.jamestown.org/programs/gta/single/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=39235&cHash=3ccc90aba609f654ddd5102286620319|title=How Kurdish PKK Militants Are Exploiting the Crisis in Syria to Achieve Regional Autonomy|publisher=The Jamestown Foundation|date=6 April 2012|accessdate=13 April 2015}}</ref> 19 اکتوبر نوں ، کوکورکا تے یوکیسکووا وچ بیک وقت پی دے کے دے 8 حملےآں وچ چھبیس ترک فوجی مارے گئے <ref name="zee">{{حوالہ ویب|url=http://zeenews.india.com/news/world/26-turkish-soldiers-killed-in-kurdish-attacks_737457.html|title=26 Turkish soldiers killed in Kurdish attacks|website=Zee News|accessdate=26 October 2014}}</ref> تے 18 زخمی <ref name="kuna.net.kw">{{حوالہ ویب|url=http://www.kuna.net.kw/NewsAgenciesPublicSite/ArticleDetails.aspx?id=2197429&Language=en|title=42 Turkish soldiers killed, wounded in Kurdish rebels attack|publisher=kuna.net|accessdate=26 October 2014}}</ref> ، حاکری وچ 10،000 تے 15،000 کل وقتی طور اُتے پیش آئے ، جو ہن تک دا سب توں اُچا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.globalsecurity.org/intell/library/reports/crs/Cterror2.htm|title=CRS Report: Terrorism: Middle Eastern Groups and State Sponsors, August 27, 1998|website=Globalsecurity.org|accessdate=5 January 2019}}</ref>
موسم گرما وچ 2012، پی دے نال تنازعہ اک متشدد وکر، متوازی وچ نال لے گئے [[شامی خانہ جنگی|شام دی خانہ جنگی]] <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/dd2c9d8c-ec74-11e1-8e4a-00144feab49a.html#axzz24NgjVuFK|title=Analysts link PKK upsurge to Syrian war|website=Financial Times|accessdate=26 October 2014}}</ref> صدر [[بشار الاسد]] نوں شام وچ کئی کرد شہراں دے حوالے کردتا کنٹرول PYD ، PKK دے شامی الحاق، تے ترکی نے کرداں دے خلاف داعش تے ہور اسلامی گروہاں نوں مسلح کردتا۔ <ref>''[[The Miami Herald]]'' [http://www.miamiherald.com/2012/07/26/2914778/assad-hands-control-of-syrias.html Assad hands control of Syria’s Kurdish areas to PKK, sparking outrage in Turkey], 26 July 2012</ref> ترکی دے وزیر خارجہ [[احمد داؤد اوغلو|احمد داوتوگلو]] نے اسد حکومت اُتے اس گروہ نوں مسلح کرنے دا الزام عائد کيتا۔ <ref>[http://english.al-akhbar.com/node/10932 Turkey accuses Assad of arming PKK] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150908000507/http://english.al-akhbar.com/node/10932 |date=2015-09-08 }}, 9 August 2012</ref> جون تے اگست وچ صوبہ ہکاری وچ شدید جھڑپاں ہوئیاں ، جنھاں سالاں وچ سب توں زیادہ پُرتشدد قرار دتا گیا اے۔ جدوں پی دے کے نے ایران تے عراق توں قصبے دی طرف جانے والی رستےآں نوں روکنے تے ڈی ایس ایچ دے ہیوی مشین گناں تے راکٹ لانچراں نوں ترک موٹرسائیکل یونٹاں اُتے گھات لگانے دے لئی قیام کرکے "یمنیڈلی" اُتے قابض ہونے دی کوشش کيتی۔ جو شہر نوں دوبارہ لینے دے لئی بھیجیا جائے گا۔ <ref name="turkishweekly2">{{حوالہ ویب|url=http://www.turkishweekly.net/news/139749/bloodiest-pkk-fight-in-years-kill-dozens.html|title=Bloodiest PKK Fight in Years Kill Dozens, 6 August 2012|website=Turkish Weekly|accessdate=13 April 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141026113630/http://www.turkishweekly.net/news/139749/bloodiest-pkk-fight-in-years-kill-dozens.html|archivedate=26 October 2014}}</ref> اُتے ، ترک فوج نے ہويا توں بھاری ہتھیاراں نوں تباہ کرکے تے پی دے کے نوں جڑ توں اکھاڑ پھینکنے دے لئی لمبی رینج توپ خانے دا استعمال کرکے اس جال توں بچا۔ ترک فوج نے اعلان کيتا کہ آپریشن 11 اگست نوں کامیابی دے نال ختم کيتا گیا ، جس وچ دعوی کيتا گیا سی کہ 115 گوریلا ہلاک ہوئے نيں تے صرف 6 فوجی تے دو پنڈ دے محافظ کھو چکے نيں۔ 20 اگست نوں ، [[غازی انتیپ|غازی انتپ]] وچ مہلک بم دھماکے دے نتیجے وچ 8 افراد ہلاک تے 66 زخمی ہوگئے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://articles.cnn.com/2012-08-20/world/world_europe_turkey-bombing_1_pkk-kurdistan-workers-party-turkish-city|title=Eight killed in bombing in Turkey|date=20 August 2012|publisher=CNN|accessdate=26 October 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20121001213344/http://articles.cnn.com/2012-08-20/world/world_europe_turkey-bombing_1_pkk-kurdistan-workers-party-turkish-city|archivedate=1 October 2012}}</ref> دے مطابق KCK شیلنگ دے 400 واقعات، ہوائی بمباری تے مسلح جھڑپاں اگست وچ واقع ہوئی اے . 24 ستمبر نوں ، ترک جنرل نیکیڈ اوزل نے دعوی کيتا کہ سن 2012 دے آغاز توں ہی 110 ترک فوجی تے 475 پی دے کے عسکریت پسند مارے گئے نيں۔ against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
=== امن عمل 2012–2015 ===
28 دسمبر 2012 نوں ، اک ٹیلی ویژن انٹرویو وچ اس سوال اُتے کہ کیہ حکومت دے پاس اس مسئلے نوں حل کرنے دا کوئی منصوبہ اے ، [[رجب طیب ایردوان|اردوغان]] نے کہیا کہ حکومت جیل وچ بند باغی رہنما اسکالن دے نال گل گل کر رہی اے۔ <ref name="Yes, we do.">{{حوالہ ویب|url=http://www.ntvmsnbc.com/id/25409952/|title=Yes, we negotiate with Öcalan.|publisher=Ntvmsnbc|date=December 2012|accessdate=21 March 2013|language=tr}}</ref> مذاکرات نوں ابتدا وچ عوامی سطح اُتے ''حل پروسیس'' (ÇözÇöm Süreci) دے ناں توں موسوم کيتا گیا سی۔ جدوں گل گل جاری سی ، ایداں دے متعدد واقعات ہوئے جنھاں مذاکرات توں پٹری توں اتارنے دے لئی سبوتاژ سمجھیا جاندا اے: پیرس وچ پی دے کے دے منتظمین سکین کینسیز ، فڈان دوان تے لیلا سلیمیز دا قتل۔، کرد نواز پیپلز ڈیموکریٹک پارٹی دے نال اوجلان دے مذاکرات دا انکشاف [[پیپلز ڈیموکریٹک پارٹی (ترکی)|پیپلز]] ''ملیت'' اخبار <ref name="Breaking the crystal">{{حوالہ ویب|url=http://siyaset.milliyet.com.tr/iste-imrali-daki-gorusmenin-tutanaklari-basarisizlikta-ben-yokum-/siyaset/siyasetdetay/28.02.2013/1674358/default.htm|title=Here's what was talked in İmralı|website=Milliyet|date=5 March 2013|accessdate=21 March 2013|language=tr|archivedate=17 December 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131217221304/http://siyaset.milliyet.com.tr/iste-imrali-daki-gorusmenin-tutanaklari-basarisizlikta-ben-yokum-/siyaset/siyasetdetay/28.02.2013/1674358/default.htm}}</ref> تے آخر کار ، وزارت انصاف دے ترکی تے انقرہ وچ واقع پارٹی دے صدر دفتر وچ ایردوان دے دفتر اُتے بم دھماکےآں دے ذریعہ عوام وچ [[پیپلز ڈیموکریٹک پارٹی (ترکی)|ڈیموکریٹک پارٹی]] (ایچ ڈی پی)۔ <ref name="Twin bombs strike the peace">{{حوالہ ویب|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-21854215|title=Turkish capital Ankara hit by twin explosions|publisher=BBC|date=20 March 2013|accessdate=21 March 2013}}</ref> اُتے ، دونے فریقاں نے انہاں تِناں واقعات دی شدید مذمت کيتی تے کہیا کہ اوہ اوداں وی پرعزم نيں۔ بالآخر 21 مارچ 2013 نوں ، ترک حکومت دے نال کئی مہینےآں دے مذاکرات دے بعد ، [[دیار بکر|دیار باقر]] وچ [[نوروز|نوروز دی]] تقریبات دے دوران لوکاں نوں عبد اللہ اوکلان دا خط ترک تے کرد بولی وچ پڑھیا گیا۔ اس خط وچ جنگ بندی دا مطالبہ کيتا گیا سی جس وچ تخفیف اسلحہ تے ترکی دی سرزمین توں دستبرداری تے ''مسلح جدوجہد دے خاتمے کا'' مطالبہ کيتا ''گیا سی'' ۔ پی دے کے نے اعلان کيتا کہ اوہ اس دی تعمیل کرن گے ، انہاں دا کہنا سی کہ 2013 دا سال جنگ دے ذریعے یا امن دے ذریعے حل دا سال اے۔ [[رجب طیب ایردوان|اردوان]] نے اس خط دا خیرمقدم کيتا اے جس وچ کہیا گیا اے کہ پی دے کے دے انخلا دے بعد ٹھوس اقدامات ہون گے۔ <ref name="Ceasefire and peace"/>against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
[[فائل:Kurdish PKK guerilla.jpg|thumb| قندیل ، 23 مارچ ، 2014 نوں نوروز جشن دے موقع اُتے کرد پی دے کے گوریلا]]
25 اپریل 2013 نوں ، پی دے نے اعلان کيتا کہ اوہ [[ترکی|ترکی دے]] اندر اپنی تمام افواج نوں [[عراقی کردستان|شمالی عراق]] واپس بھیجے گا۔ <ref name="Withdrawel">{{حوالہ ویب|url=https://www.wsj.com/articles/SB10001424127887324743704578444630691252760?mod=WSJEurope_hpp_LEFTTopStories|title=Kurdish Group to Pull Armed Units from Turkey|website=The Wall Street Journal|date=25 April 2013|accessdate=25 April 2013}}</ref> ترک حکومت <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.internethaber.com/kandIl-acIklamasI-meclIste-tansIyonu-yukselttI-526242h.htm|title=Kandil açıklaması meclis'te tansiyonu yükseltti|publisher=İnternethaber|date=25 April 2013|accessdate=25 April 2013|language=tr}}</ref> تے کرداں <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.haber3.com/kandilin-kararina-meclisten-ilk-tepkiler-haberi-1927878h.htm|title=Kandil'in Kararına Meclis'ten İlk Tepkiler|publisher=Haber3|date=25 April 2013|accessdate=25 April 2013|language=tr}}</ref> تے بیشتر پریس دے مطابق ، <ref>{{حوالہ ویب|url=http://t24.com.tr/yazi/silahlara-veda/6592|title=Silahlara veda|publisher=T24|date=25 April 2013|accessdate=25 April 2013|language=tr|archivedate=28 April 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130428011936/http://t24.com.tr/yazi/silahlara-veda/6592}}</ref> ایہ اقدام 30 سالہ پرانے تنازعہ دے خاتمے دی نشاندہی کردا اے۔ دوسرا مرحلہ جس وچ کرداں دے انسانی حقوق دے اعتراف دی طرف آئینی تے قانونی تبدیلیاں شامل نيں انخلا دے نال ہی بیک وقت شروع ہوجاندیاں نيں۔against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
==== اضافہ ====
6 تے 7 اکتوبر 2014 نوں ، کوبانے دے محاصرے دے خلاف احتجاج کرنے اُتے ترکی دے مختلف شہراں وچ ہنگامے پھوٹ پئے۔ کرداں نے ترک حکومت اُتے الزام لگایا کہ اوہ داعش دی مدد کردا اے تے لوکاں کوبانے کرداں دی حمایت نئيں بھیجنے دیندا اے۔ مظاہرین توں آنسو گیس تے آبی توپاں نال ملاقات کيتی گئی۔ احتجاج وچ 37 افراد ہلاک ہوئے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.dailysabah.com/opinion/2014/10/18/anatomy-of-protests-against-the-invasion-of-kobani|title=Anatomy of Protests against the invasion of Kobani|date=18 October 2014|website=DailySabah|accessdate=23 January 2015}}</ref> انہاں مظاہرےآں دے دوران ، پی دے کے تے حزب اللہ دے ہمدرداں دے درمیان مہلک جھڑپاں ہوئیاں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.dailysabah.com/opinion/2014/10/27/kurdish-hizbullah-pushed-back-to-the-scene|title=Kurdish Hizbullah pushed back to the scene|date=27 October 2014|website=DailySabah|accessdate=23 January 2015}}</ref> جنوری 2015 وچ پی دے کے دے ذریعہ 3 فوجی ہلاک ہوگئے سن ، <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.dailysabah.com/nation/2014/10/25/three-turkish-soldiers-killed-in-southeast-turkey|title=Three Turkish soldiers killed in southeast Turkey|date=25 October 2014|website=DailySabah|accessdate=23 January 2015|archivedate=23 September 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150923222905/http://www.dailysabah.com/nation/2014/10/25/three-turkish-soldiers-killed-in-southeast-turkey}}</ref> ملک وچ بڑھدے ہوئے تناؤ دی علامت دے طور پر۔against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
=== 2015 – موجودہ ===
جون 2015 وچ ، شام دی اہم کرد ملیشیا ، وائی پی جی ، تے ترکی دی مرکزی حامی کرد پارٹی ، ایچ ڈی پی نے ، ترکی اُتے الزام لگایا سی کہ اوہ [[داعش|اسلامک اسٹیٹ]] (داعش) دے فوجیاں نوں اپنی سرحد عبور کرنے تے شام دے کرد شہر [[کوبانی]] اُتے حملہ کرنے دی اجازت دیندا اے۔ 20 جولائی 2015 نوں ترقی پسند کارکناں اُتے سوریے دے بمباری حملے دے بعد ، ترکی تے پی دے کے دے درمیان تنازعہ تے ودھ گیا سی ، جس دا دعوی داعش نے کيتا سی۔24-25 جولائی 2015 دے آپریشن شہدا یلن دے دوران ، ترکی نے شام دے کرد علاقے روزاوا وچ عراق وچ پی دے کے دے اڈاں تے پی وائی ڈی دے ٹھکانےآں اُتے بمباری کيتی سی ، جس نے سیلانپنر قصبے (جس نوں پی دے نے انجام دینے توں انکار کيتا سی) وچ دو پولیس اہلکار دے قتل دا ارادہ کيتا سی۔ جنگ بندی (کئی مہینےآں دے بڑھدے ہوئے تناؤ دے بعد) <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.todayszaman.com/national_kck-official-says-pkk-not-responsible-for-murders-of-2-turkish-policemen_394957.html|title=KCK official says PKK not responsible for murders of 2 Turkish policemen|date=29 July 2015|website=Today's Zaman|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150729143815/http://www.todayszaman.com/national_kck-official-says-pkk-not-responsible-for-murders-of-2-turkish-policemen_394957.html|archivedate=29 July 2015}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.foxnews.com/world/2015/07/25/turkish-jets-target-kurds-in-iraq-islamic-state-militants-in-syria/|title=Turkish jets target Kurds in Iraq, Islamic State militants in Syria|publisher=Fox News|accessdate=3 August 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150729183912/http://www.foxnews.com/world/2015/07/25/turkish-jets-target-kurds-in-iraq-islamic-state-militants-in-syria/|archivedate=29 July 2015}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.hurriyetdailynews.com/we-really-cant-succeed-against-isil-without-turkey-us.aspx?pageID=238&nID=86993&NewsCatID=510|title=We really can't succeed against ISIL without Turkey: US|website=Hurriyet Daily News|accessdate=15 August 2015}}</ref> ترکی دے جنگی طیارےآں نے [[شام|شام]] وچ وائی پی جی دے ٹھکانےآں اُتے وی بمباری کيتی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.wsj.com/articles/turkey-opens-new-front-against-kurds-in-syria-1445968338|title=Turkey Says It Struck Kurdish Forces in Syria|website=The Wall Street Journal|date=27 October 2015}}</ref>against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
جلد ہی ترکی وچ تشدد پھیل گیا۔ ہجوم دے ذریعہ کرداں دے بوہت سارے کاروبار تباہ ہوگئے۔ کرد نواز [[پیپلز ڈیموکریٹک پارٹی (ترکی)|پیپلز ڈیموکریٹک پارٹی]] (ایچ ڈی پی) دے صدر دفاتر تے شاخاں اُتے وی حملہ کيتا گیا۔ اطلاعات نيں کہ متعدد کرد آبادی والے شہراں تے دیہاتاں وچ عام شہریاں دے ہلاک ہونے دی اطلاعات نيں۔ [[یورپ دی کونسل|کونسل آف یورپ]] نے شہریاں اُتے حملےآں تے سیزر دے 4 ستمبر 2015 دی ناکہ بندی اُتے اپنے خدشےآں اٹھائے سن ۔ <ref>{{حوالہ ویب|title=Turkey should ensure immediate access to Cizre by independent observers|url=http://www.coe.int/en/web/commissioner/-/turkey-should-ensure-immediate-access-to-cizre-by-independent-observers?redirect=http://www.coe.int/en/web/commissioner/home?p_p_id=101_INSTANCE_iFWYWFoeqhvQ&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=4|publisher=Council of Europe|date=11 September 2015}}</ref>against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
لیکن ایہ وی کرد باغی جنگجو خاموش نئيں بیٹھے: اک ترک گورنر نے دعوی کيتا کہ کرد حملہ آوراں نے ستمبر 2015 وچ [[آدانا|اڈانا]] وچ پولیس دی گڈی اُتے فائرنگ کيتی سی جس وچ دو اہلکار ہلاک ہوگئے سن ، تے پی دے کے باغیاں دے نال غیر یقینی طور اُتے "تصادم" [[صوبہ حکاری]] وچ پیش آیا سی۔ صدر اردگان نے دعوی کيتا کہ 23 جولائی توں ستمبر دے آخر تک ، 150 ترک افسران تے 2،000 کرد باغی ہلاک ہوگئے سن ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://america.aljazeera.com/articles/2015/9/29/scores-killed-in-clashes-between-turkish-forces-and-kurdish-rebels.html|title=Scores killed in clashes between Turkish forces and Kurdish rebels|publisher=[[الجزیرہ]]|date=29 September 2015}}</ref> دسمبر 2015 وچ ، ترک مشرقی ترکی دے کرد علاقےآں وچ ترک فوجی کارروائیاں وچ سیکڑاں شہری ہلاک ، سیکڑاں ہزاراں افراد بے گھر تے رہائشی علاقےآں وچ وڈے پیمانے اُتے تباہی ہوئی سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.nytimes.com/2015/12/31/world/europe/turkey-kurds-pkk.html?hpw&rref=world&action=click&pgtype=Homepage&module=well-region®ion=bottom-well&WT.nav=bottom-well&_r=0|title=Turkey's Campaign Against Kurdish Militants Takes Toll on Civilians|website=The New York Times|date=30 December 2015}}</ref> [[نگہبان حقوق انسانی|ہیومن رائٹس واچ]] (ایچ آر ڈبلیو) دی رپورٹ دے مطابق ، "انسانی حقوق دے مقامی گروہاں نے 100 توں زیادہ شہریاں دی ہلاکت تے متعدد زخمیاں دی ریکارڈنگ دی اے۔" <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.hrw.org/news/2015/12/22/turkey-mounting-security-operation-deaths|title=Turkey: Mounting Security Operation Deaths|publisher=Human Rights Watch|date=22 December 2015}}</ref>against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
[[فائل:TSK Komutanları Afrin Harekatı brifingi.jpg|کھبے|thumb| آپریشن زیتون برانچ ، 20 جنوری 2018 دے بارے وچ [[ترکی مسلح افواج|ترک مسلح افواج دے]] کمانڈراں دی طرف توں بریفنگ۔]]
لڑائی دی سرگرمیاں وچ 2016 دے موسم بہار وچ موسمی تیزی دیکھنے وچ آئی۔ مئی وچ ، ترک بیل اے ایچ 1 سپرکوبرا ہیلی کاپٹر اُتے دستاویزی دستاویز کيتی گئی سی جسنوں پی دے کے توں چلائے جانے والے روسی ساختہ مانپڈس نوں گرا دتا سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.washingtonpost.com/news/worldviews/wp/2016/05/14/kurdish-militants-just-challenged-turkish-air-power-in-a-major-way/|title=Kurdish militants reportedly shoot down Turkish security forces helicopter|website=Washington Post|date=2016-05-14|accessdate=2016-05-15}}</ref>against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
6 مئی ، 2016 نوں ، کرد پی دے کے دے آس پاس تعمیر کردہ اک چھتری تنظیم ، ایچ بی ڈی ایچ نے شمال مشرقی ترکی وچ [[صوبہ گریسون|صوبہ]] جیرسن وچ جندررمری جنرل کمانڈ دے اڈے اُتے حملہ کيتا۔ خبراں دے مطابق ، سڑک دے کنارے نصب اک بم پھٹا جس وچ اک جینڈرسمری گڈی نوں نشانہ بنایا گیا۔ <ref name=":2">{{حوالہ ویب|url=http://odatv.com/o-saldiri-ustlendiler-0805161200.html|title=PKK ve 9 örgütün oluşturduğu grup o saldırıyı üstlendi|last=|first=|date=May 8, 2016|website=Odatv.com|publisher=|accessdate=July 26, 2016}}</ref> ایچ ڈی بی ایچ نے 8 مئی نوں حملے دی ذمہ داری قبول کردے ہوئے کہیا اے کہ حملے وچ تن صنفاں دی موت ہوگئی ، ہور ویہہ کمانڈر وی ، جو مطلوبہ ہدف سی۔ <ref name=":3">{{حوالہ ویب|url=https://anfenglish.com/news/hbdh-claims-responsibility-for-the-action-in-giresun|title=HBDH claims responsibility for the action in Giresun|last=|first=|date=May 8, 2016|website=Firat News Agency|publisher=|accessdate=July 26, 2016}}</ref> دی مشترکہ کمان نے خطے وچ ہور کئی حملےآں دی ذمہ داری قبول کيتی اے ، جس وچ بنیادی طور اُتے ترک فوجیاں یا صنفاں نوں نشانہ بنایا جاندا اے۔ اتحاد دے ذریعہ استعمال کیتے جانے والے ہتھکنڈے پی دے کے دے استعمال کردہ انداز توں بہت ملدے جلدے نيں۔ سب توں قابل ذکر حملہ 19 جولائی 2016 نوں ہويا سی ، ایہ سن [[ترکی وچ ناکام فوجی بغاوت، 2016ء|2016 دی ترک بغاوت دی کوشش دے]] صرف 4 دن بعد [[ترکی وچ ناکام فوجی بغاوت، 2016ء|سی]] ۔ ایچ بی ڈی ایچ نے اطلاع دتی اے کہ انھاں نے صبح صبح ساڈھے اٹھ بجے [[صوبہ طرابزون|صوبہ ترابزون]] وچ 11 ترک فسادات پولیس نوں ہلاک کيتا سی۔ <ref name=":4">{{حوالہ ویب|url=https://anfenglish.com/news/hbdh-11-riot-police-killed-in-trabzon|title=HBDH: 11 riot police killed in Trabzon|last=|first=|date=July 21, 2016|website=Firat News Agency|publisher=|accessdate=July 26, 2016}}</ref> ایچ بی ڈی ایچ دی رپورٹ دوان نیوز ایجنسی دے ذریعہ پیش آنے والے حملے دے وقت تے مقام دے مطابق اے ، جس وچ "نامعلوم حملہ آوراں" نے پولیس چوکی اُتے فائرنگ کردتی۔ اس رپورٹ وچ دسیا گیا اے کہ اک شہری دے نال 3 اہلکار ہلاک تے 5 زخمی ہوئے۔ <ref name=":5">{{حوالہ ویب|url=http://www.hurriyetdailynews.com/three-police-officers-in-killed-in-attack-in-turkeys-north.aspx?pageID=238&nID=101788&NewsCatID=341|title=Three police officers killed in attack in Turkey's north|last=|first=|date=July 19, 2016|website=Doğan News Agency|publisher=|accessdate=July 26, 2016}}</ref>against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
[[فائل:YPJ fighters (Afrin February 2018).jpg|thumb| 2018 وچ ترک آپریشن دے دوران آفرین ریجنہاں وچ [[خواتین دی حفاظتی یونٹاں|ویمن پروٹیکشن یونٹ]] (وائی پی جے) جنگجو]]
اکتوبر 2019 وچ ، ترک فورس نے شمالی شام وچ شامی کرداں دے خلاف آپریشن شروع کيتا جس نوں [[ترکی دا شمال مشرقی شام اُتے حملہ،2019|آپریشن پیس بہار]] قرار دتا گیا اے۔ <ref>[https://www.foxnews.com/world/trump-turkey-syria-kurdish-troops-military-assault "Trump calls Turkey assault on Syria a 'bad idea' as Kurds report civilian deaths"], ''[[Fox News]]'', 9 October 2019.</ref><ref>https://www.cbsnews.com/news/donald-trump-turkey-syria-incursion-targeting-kurds-if-isis-prisoners-escape-europe-problem-2019-10-10/</ref>against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
== سیرہیلدان ==
سیرہیلدان یا لوکاں دی بغاوت ، 14 مارچ 1990 نوں شروع ہوئی ، نوسائبن ، 20 سالہ پی دے کے لڑاکا کاموران ڈنڈر دی آخری رسومات دے دوران ، جس نوں 13 روزہ دوسرے جنگجوواں دے نال ترکی دے راستے شام دے راستے عبور کرنے دے بعد ماریا گیا سی۔ <ref name="serhildan">Aliza Marcus [https://books.google.com/books?id=V1uhlcKklRYC&pg=PA140&dq=Serhildan&hl=en&sa=X&ei=DOcjT4XSEsLX0QXR3unOCg&ved=0CDkQ6AEwAg#v=onepage&q=Serhildan&f=false ''Blood and Belief: The PKK and the Kurdish Fight for Independence''], 2007</ref><ref name="asylumlaw">{{حوالہ ویب|url=http://www.asylumlaw.org/docs/turkey/mar99_turkey_kurds.pdf|title=Kurds in Turkey – page 16|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110716081035/http://www.asylumlaw.org/docs/turkey/mar99_turkey_kurds.pdf|archivedate=16 July 2011}}</ref> ڈنڈر اک کرد قوم پرست خاندان توں آیا سی جس نے اس دی لاش دا دعوی کيتا سی تے اس دے لئی نصیبین وچ اک آخری رسومات دا انعقاد کيتا سی جس وچ اسنوں شہر دی مرکزی مسجد تے 5000 افراد نے لیایا سی جنہاں نے مارچ کيتا سی۔ واپسی دے راستے وچ مارچ پرتشدد ہوگیا تے مظاہرین نے پولیس توں جھڑپاں کيتیاں ، اس دوران دونے فریقاں نے اک دوسرے اُتے فائرنگ دی تے متعدد افراد زخمی ہوگئے۔ اس دے بعد نصیبین وچ کرفیو لگایا گیا ، ٹینک تے خصوصی دستے لیائے گئے تے تقریبا 700 افراد نوں گرفتار کرلیا گیا۔ فسادات نیڑےی قصبےآں وچ پھیل گئے تے [[جزیرہ ابن عمر|سیزر]] وچ [[جزیرہ ابن عمر|پندرہ]] ہزار توں زیادہ لوکاں نے اس قصبے دی نصف آبادی اُتے مشتمل فسادات وچ حصہ لیا جس وچ پنج افراد ہلاک ، 80 زخمی تے 155 گرفتار ہوئے۔ [[نوروز]] اُتے پورے جنوب مشرق وچ وڈے پیمانے اُتے ہنگامے ہوئے ، کرد نويں سال دی تقریبات ، جس اُتے اس وقت پابندی عائد سی۔ اگلے دو ہفتےآں وچ احتجاج سست پڑگیا کیونجے بوہت سارے لوکاں نے گھراں وچ ہی رکنا شروع کردتا سی تے ترک فوجاں نوں حکم دتا گیا سی کہ اوہ مداخلت نہ کرن جدوں تک کہ بالکل ضروری نہ ہوئے لیکن فیکٹری دے دھرناں ، گو سستاں ، کم دا بائیکاٹ تے "غیر مجاز" ہڑتالاں حالے وی منعقد کيتیاں گئیاں اگرچہ اس وچ ریاست دا احتجاج against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
21 مارچ یا [[نوروز|نوروز وچ ]] اکثر احتجاج کيتا جاندا اے۔ <ref name="ifex">{{حوالہ ویب|url=http://www.ifex.org/turkey/2010/11/01/protesting_as_a_terrorist_offense.pdf|title=Protesting as a Terrorist Offens|publisher=ifex.org|accessdate=13 April 2015}}</ref> خاص طور اُتے 1992 وچ ، جدوں ہزاراں مظاہرین نے ملک بھر وچ سیکیورٹی فورسز دے نال جھڑپاں کيتیاں تے جتھے فوج نے مبینہ طور اُتے صدر [[سلیمان دیمیرل|سلیمان ڈیمیرل]] دے احتجاج اُتے حملہ نہ کرنے دے حکم دی نافرمانی کيتی۔ <ref name="asylumlaw"/> اس سال نوروز دے احتجاج دے دوران ہونے والے زبردست تشدد وچ ، تقریبا 55 55 افراد مارے گئے ، بنیادی طور اُتے ارنک (26 ہلاک) ، سیرز (29 ہلاک) تے نصیببن (14 ہلاک) تے اس وچ اک پولیس افسر تے اک سپاہی شامل نيں۔ 200 توں زیادہ افراد زخمی ہوئے <ref name="metu">{{حوالہ ویب|url=http://etd.lib.metu.edu.tr/upload/12606923/index.pdf|title=MOBILIZING THE KURDS IN TURKEY: NEWROZ AS A MYTH|publisher=etd.lib.metu.edu.tr|accessdate=13 April 2015}}</ref> تے ہور 200 نوں گرفتار کيتا گیا۔ ارنک دے گورنر ، مصطفیٰ مالائی دے مطابق ، ایہ تشدد 500 توں 1،500 مسلح باغیاں دی وجہ توں ہويا سی جس دا الزام انہاں نے تہوار دے دوران شہر وچ داخل کيتا سی۔ اُتے ، انھاں نے اعتراف کيتا کہ "سیکیورٹی فورسز نے اپنے اہداف نوں ٹھیک توں قائم نئيں کيتا تے شہریاں دے مکاناں نوں بہت نقصان پہنچیا۔" <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.kurdistan.org/work/commentary/turkeys-kurdish-policy-in-the-nineties/|title=Turkey's Kurdish Policy in the Nineties|accessdate=26 October 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20141026115402/http://kurdistan.org/work/commentary/turkeys-kurdish-policy-in-the-nineties/|archivedate=26 October 2014}}</ref>against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
== کرد سیاسی تحریک ==
{| class="infobox"
! نام
! مختصر
! قائد
! فعال
|-
| پیپلز لیبر پارٹی
| '''HEP'''
| احمد فہمی آئکلر
| 1990–1993
|-
| ڈیموکریسی پارٹی
| '''ڈی ای پی'''
| یار کایا
| 1993–1994
|-
| پیپلز ڈیموکریسی پارٹی
| '''خوش'''
| مرات بوزلاک
| 1994–2003
|-
| ڈیموکریٹک پیپلز پارٹی
| '''ڈی ایچ اے پی'''
| ٹونسر بکرمن
| 1997–2005
|-
| جمہوری معاشرے دی تحریک
| '''ڈی ٹی ایچ'''
| لیلا زنا
| 2005
|-
| ڈیموکریٹک سوسائٹی پارٹی
| '''ڈی ٹی پی'''
| احمد ٹرک
| 2005–2009
|-
| پیس اینڈ ڈیموکریسی پارٹی
| '''بی ڈی پی'''
| گلتن کونک ، سیلہتن ڈیمرٹاş
| 2008–2014
|-
| ڈیموکریٹک ریجنز پارٹی
| '''ڈی بی پی'''
| امین آئینہ ، کامران یوکسیک
| 2014 – موجودہ
|-
| [[پیپلز ڈیموکریٹک پارٹی (ترکی)|پیپلز ڈیموکریٹک پارٹی]]
| '''ایچ ڈی پی'''
| پروین Buldan ، Sezai Temelli
| 2012 – موجودہ
|}
7 جون 1990 نوں ، [[ترکی قومی اسمبلی|ترکی دی گرینڈ نیشنل اسمبلی دے]] ست اراکین جنہاں نوں سوشل ڈیموکریٹک پیپلز پارٹی (ایس ایچ پی) توں کڈ دتا گیا سی ، نے مل کے پیپلز لیبر پارٹی (ایچ ای پی) تشکیل دتی تے انہاں دی سربراہی احمت فہمی اکلر نے کيتی۔ جولائی 1993 وچ ترکی دی آئینی عدالت نے علیحدگی پسندی نوں فروغ دینے اُتے پارٹی اُتے پابندی عائد کردتی سی۔ اس پارٹی دی کامیابی ڈیموکریسی پارٹی نے کيتی سی ، جس دی بنیاد مئی 1993 وچ رکھی گئی سی۔ ڈیموکریسی پارٹی اُتے 16 جون 1994 نوں کرد قوم پرستی تے پارٹی دے چار ممبران: لیلی زنا ، ہاتپ ڈیکل ، اورہان دوان تے سلیم صدک نوں 14 سال قید دی سزا سنانے اُتے پابندی عائد کردتی گئی سی۔ زانا پہلی کرد خاتون سن جو پارلیمنٹ وچ منتخب ہوئیاں سن۔ <ref>[http://www.parliament.uk/edm/2000-01/399 Early day motion 399], 5 March 2001</ref> اُتے ، اس نے پارلیمنٹ وچ اپنے افتتاح دے موقع اُتے ، ایہ کہندے ہوئے اک وڈے تنازعہ نوں جنم دتا ، "ميں ایہ حلف ترک عوام تے کرد عوام دے وچکار بھائی چارے دے ل take لیندا ہون۔" جون 2004 وچ ، 10 سال جیل وچ گزارنے دے بعد ، اک ترک عدالت نے چاراں قیدیاں دی رہائی دا حکم دتا۔ <ref>[http://www.democracynow.org/2004/6/10/kurdish_political_prisoner_leyla_zana_released Kurdish Political Prisoner Leyla Zana Released After a Decade in Jail], 8 June 2004</ref> مئی 1994 وچ ، کرد وکیل مراد بوزلاک نے پیپلز ڈیموکریسی پارٹی (ایچ اے ڈی ای پی) تشکیل دتی ، جس نے 24 دسمبر 1995 نوں عام انتخابات دے دوران 1،171،623 ووٹ یا قومی ووٹ دا 4.17٪ حاصل کيتا <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.tbmm.gov.tr/develop/owa/secimler.secimdeki_partiler?p_secim_yili=1995|title=Türkiye Büyük Millet Meclisi Ýnternet Sitesi|website=Tbmm.gov.tr|accessdate=23 January 2015}}</ref> تے 1،482،196 ووٹ یا 4.75٪ اس وچ انتخابات 18 1999اپریل 1999 نوں ہوئے ، لیکن 10 th دہلیز دی وجہ توں اوہ کسی وی نشست نوں جیتنے وچ ناکام رہیا۔ 1999 وچ بلدیاتی انتخابات دے دوران انہاں نے 37 بلدیات اُتے کنٹرول حاصل کيتا تے 47 شہراں تے سیکڑاں ضلعے وچ نمائندگی حاصل کيتی۔ 2002 وچ پارٹی سوشلسٹ انٹرنیشنل دی ممبر بن گئی۔ 1999 وچ بندش دے مقدمے توں بچنے دے بعد ، بالآخر 13 مارچ 2003 نوں اس بنیاد اُتے HADEP اُتے پابندی عائد کردتی گئی کہ ایہ "غیر قانونی سرگرمیاں دا مرکز بن گیا اے جس وچ پی دے کے دی مدد کرنا تے اس وچ اضافہ کرنا شامل اے "۔ یوروپی کورٹ آف ہیومن رائٹس نے 2010 وچ فیصلہ دتا سی کہ اس پابندی دے تحت انسانی حقوق توں متعلق یورپی کنونشن دے آرٹیکل 11 دی خلاف ورزی ہوئی اے جو انجمن دی آزادی دی ضمانت دیندا اے۔ <ref>[http://cmiskp.echr.coe.int/tkp197/view.asp?action=html&documentId=878622&portal=hbkm&source=externalbydocnumber&table=F69A27FD8FB86142BF01C1166DEA398649 CASE OF HADEP AND DEMİR v. TURKEY], 14 December 2010</ref> ڈیموکریٹک پیپلز پارٹی (ڈی ای ایچ اے پی) 24 اکتوبر 1997 نوں تشکیل دتی گئی تے اس نے ایچ ای ڈی ای پی نوں کامیاب کيتا۔ <ref>{{حوالہ کتاب|title=From Patriarchy to Empowerment: Women's Participation, Movements, and Rights in the Middle East, North Africa, and South Asia|last=Moghadam|first=Valentine M.|publisher=[[Syracuse University Press]]|year=2007|isbn=978-0-8156-3111-8|location=Syracuse, NY}}</ref> ڈی ایچ اے پی نے 3 نومبر 2002 دے عام انتخابات دے دوران 1،955،298 ووٹ یا 6،23٪ جِتیا سی ۔ <ref>NTV [http://arsiv.ntvmsnbc.com/modules/secim2002/genel.asp Election Results], 3 November 2022</ref> اُتے ، اس نے 28 مارچ 2004 دے بلدیاتی انتخابات دے دوران مایوس کن کارکردگی دا مظاہرہ کيتا ، جتھے ایس ایچ پی تے فریڈم اینڈ سولیڈریٹی پارٹی (ÖDP) دے نال انہاں دا اتحاد صرف 5.1 فیصد ووٹ حاصل کرنے وچ کامیاب رہیا ، صرف بیٹ مین ، حکری ، دیار باقر تے ارنک صوبےآں وچ کامیابی حاصل کيتی۔ ، کرد ووٹرز دی اکثریت اے دے پی نوں ووٹ دے رہی اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.tusiad.us/Content/uploaded/TURKISH-LOCAL-ELECTIONS-OF-MARCH-28--ALI%20CARKOGLU%202-FINALFINAL.PDF|accessdate=9 February 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110930192850/http://www.tusiad.us/Content/uploaded/TURKISH-LOCAL-ELECTIONS-OF-MARCH-28--ALI%20CARKOGLU%202-FINALFINAL.PDF|first=Ali|last=Carkoglu|website=TUSIAD-US|archivedate=30 September 2011|title=Turkish Local Elections of March 28, 2004: A Prospective Evaluation}}</ref> 2004 وچ رہائی دے بعد لیلی زانا نے ڈیموکریٹک سوسائٹی موومنٹ (ڈی ٹی ایچ) دی تشکیل دی ، جو 2005 وچ احمد ٹرک دی سربراہی وچ ڈی ای ایچ اے پی دے نال ڈیموکریٹک سوسائٹی پارٹی (ڈی ٹی پی) وچ ضم ہوگئی۔<ref name="serhildan"/><ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.turkeydailynews.com/news/117/ARTICLE/1218/2008-08-27.html|accessdate=3 January 2009|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090410025003/http://www.turkeydailynews.com/news/117/ARTICLE/1218/2008-08-27.html|archivedate=10 April 2009|title=DTP leader Ahmet Turk|date=27 August 2008}}</ref>against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
[[فائل:Turkish general election, 2015 - Peoples' Democratic Party (Turkey) Celebration - Istanbul.jpg|کھبے|thumb| 8 جون 2015 ، [[استنبول]] وچ ایچ ڈی پی دے حامی اپنے انتخابی نتائج دا جشن منا رہے نيں]]
ڈیموکریٹک سوسائٹی پارٹی نے 22 جون 2007 دے عام انتخابات دے دوران اپنے امیدواراں نوں بطور [[آزاد سیاست دان|آزاد امیدوار]] چلانے دا فیصلہ کيتا سی تاکہ 10 فیصد دہلیز دی حکمرانی حاصل کيتی جاسکے۔ انتخابات دے دوران آزاد امیدواراں نے 1،822،253 یا 5.2٪ ووٹ حاصل کیتے ، جس دے نتیجے وچ مجموعی طور اُتے 27 نشستاں آئیاں ، جنہاں وچوں 23 ڈی ٹی پی دے پاس گئياں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.turkishpress.com/news.asp?id=186642|title=Press Review|accessdate=26 October 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140815111224/http://www.turkishpress.com/news.asp?id=186642|archivedate=15 August 2014}}</ref> پارٹی نے 29 مارچ ، 2009 دے بلدیاتی انتخابات دے دوران عمدہ کارکردگی دا مظاہرہ کيتا ، اُتے ، 2،116،684 ووٹ یا 5.41٪ جیتنے توں گورنرز دی تعداد چار توں اٹھ ہوگئی تے میئراں دی تعداد 32 توں ودھ کے 51 ہوگئی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.hurriyet.com.tr/english/domestic/11326291.asp|title=Ruling party main loser in local ballot|website=Hurriyet Daily News|accessdate=26 October 2014}}</ref> پہلی بار انہاں نے جنوب مشرق وچ اکثریت حاصل کيتی تے ، بیٹ مین ، ہاکوری ، دیار باقر تے ارنک صوبےآں نوں چھڈ کے جو ڈی ایچ اے پی نے 2004 وچ جِتیا سی ، ڈی ٹی پی اے دے پی توں وان ، سیرت تے [[صوبہ اغدیر|ایڈیور صوبےآں]] نوں جیتنے وچ کامیاب رہی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.silkroadstudies.org/new/inside/turkey/2009/090410A.html|accessdate=9 February 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110106042815/http://www.silkroadstudies.org/new/inside/turkey/2009/090410A.html|archivedate=6 January 2011|title=Local Election Results Reveal a Fractured Turkey|date=10 April 2009}}</ref> 11 دسمبر 2009 نوں ، ترکی دی آئینی عدالت نے ڈی ٹی پی اُتے پابندی عائد کرنے دے حق وچ ووٹ دتا ، اس فیصلے وچ کہیا گیا اے کہ پارٹی نوں وی بند کرد پارٹیاں دی طرح پی دے کے توں روابط نيں <ref name="dtpban">{{حوالہ ویب|url=http://www.hurriyetdailynews.com/default.aspx?pageid=438&n=kurdish-unrest-erupts-in-turkey-after-dtp-ban-2009-12-12|title=Kurdish unrest erupts in Turkey after DTP ban|website=Hurriyet Daily News|accessdate=26 October 2014}}</ref> تے حکام نے دعوی کيتا اے کہ اسنوں "دہشت گردی پھیلانے دے مجرم دے طور اُتے دیکھیا جاندا اے "۔ پروپیگنڈا "۔ چیئرمین احمت ٹرک تے قانون ساز ایسل ٹلوک نوں پارلیمنٹ توں کڈ دتا گیا ، تے انہاں تے پارٹی دے 35 ہور ممبراں نوں پنج سال تک کسی وی سیاسی جماعت وچ شامل ہونے اُتے پابندی عائد کردتی گئی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.google.com/hostednews/ap/article/ALeqM5h9VhSca_oZldvbO-XktR7l7Sa_PgD9CH89VG0|accessdate=11 December 2009|title=Turkey bans pro-Kurdish party over ties to rebels|date=11 December 2009|first=Selcan|last=Hacaoglu|archiveurl=https://web.archive.org/web/20091215060704/https://www.google.com/hostednews/ap/article/ALeqM5h9VhSca_oZldvbO-XktR7l7Sa_PgD9CH89VG0|archivedate=15 December 2009}}</ref> [[یورپی اتحاد|یوروپی یونین]] نے اک بیان جاری کردے ہوئے عدالت دے فیصلے اُتے تشویش دا اظہار کيتا تے ترکی توں سیاسی جماعتاں دی طرف اپنی پالیسیاں نوں تبدیل کرنے اُتے زور دتا۔ اس پابندی دے جواب وچ ترکی وچ پوری کرد برادریاں وچ وڈے مظاہرے پھوٹ پئے۔ ڈی ٹی پی دی جگہ امن تے ڈیموکریسی پارٹی (بی ڈی پی ) نے سلیہتن ڈیمرٹا دی سربراہی وچ کامیابی حاصل کيتی۔ بی ڈی پی نے اپنے حامیاں توں 12 ستمبر 2010 نوں ترک آئینی ریفرنڈم دا بائیکاٹ کرنے دا مطالبہ کيتا کیونجے آئینی تبدیلی اقلیتاں دے مطالبات اُتے پورا نئيں اتری۔ بی ڈی پی دی شریک صدر ، گلتن کونک نے اک بیان جاری کردے ہوئے کہیا اے کہ "ہم ترمیم دے خلاف ووٹ نئيں ڈالاں گے تے موجودہ فاشسٹ آئین دی زندگی نوں طول دے سکدے نيں۔ نہ ہی اسيں ترمیم دے حق وچ ووٹ دین گے تے کسی نويں فاشسٹ آئین دی حمایت کرن گے۔ " <ref>[http://azady.nl/?p=10261 Seven Questions about the Turkish referendum] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131217221234/http://azady.nl/?p=10261 |date=2013-12-17 }}, 12 September 2010</ref> بائیکاٹ دی وجہ توں حکاری (9.05٪) ، ارنک (22.5٪) ، دیار باقر (34.8٪) ، بیٹ مین (40.62٪) ، مردین (43.0٪) ، وان (43.61) ، سیرٹ (50.88٪) ، آئڈر (51.09٪) ، مصحف (54.09٪)، [[صوبہ آغری|ایگری]] (56.42٪)، تنچلی(67.22٪)، [[صوبہ شانلیعرفا|شانلیعرفا]] (68.43٪)، [[صوبہ قارص|قارص]] (68.55٪) تے بلتیس صوبہ (70.01٪)، ملک وچ سب توں کم ٹرن آؤٹ سی دے لئی اک 73،71٪ مقابلے قومی اوسط تونسلی واحد کرد اکثریتی صوبہ سی جتھے آبادی دی اکثریت نے رائے شماری دے دوران "نئيں" نوں ووٹ دتا سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|last=Government of Turkey, Supreme Election Board (YSK)|url=http://www.ysk.gov.tr/ysk/ReferandumSecimSonucServ?bilmece1=|title=Official Results – 12 September 2010 Constitutional Referendum|publisher=Yüksek Seçim Kurulu|date=12 September 2010|accessdate=13 September 2010}}</ref> 12 جون ، 2011 دے قومی انتخابات دے دوران بی ڈی پی نے 61 آزاد امیدواراں نوں نامزد کيتا ، جنہاں نے 2،819،917 ووٹ یا 6.57٪ جیت کر اپنی نشستاں دی تعداد 20 توں بڑھاکر 36 کردتی۔ بی این ڈی پی نے آرنک (72.87٪) ، حکری (70.87٪) ، دیار باقر (62.08٪) تے مردین (62.08٪) صوبےآں وچ سب توں زیادہ حمایت حاصل کيتی۔ <ref name="election">{{حوالہ ویب|url=http://www.institutkurde.org/en/publications/bulletins/315.html|title=TURKEY: THE AKP WINS THE GENERAL ELECTION|publisher=Institut Kurde|accessdate=26 October 2014}}</ref>against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
== بلاکتاں ==
[[فائل:Şırnak çatışması çocuk cenaze töreni.jpg|thumb| روزنامہ جھڑپاں ، 2015]]
اناڈولو ایجنسی دے جاری کردہ اعدادوشمار دے مطابق ، ترکی دے اک سکیورٹی ذرائع دا حوالہ دیندے ہوئے ، سن 1984 توں اگست 2015 تک ، اس تنازعہ وچ 36،345 اموات ہوئیاں۔ اس وچ صرف ترکی وچ اگست 2015 تک 6،741 عام شہری ، 7،230 سکیورٹی فورس (5،347 فوجی ، 1،466 پنڈ دے محافظ تے 283 پولیس اہلکار) تے 22،374 پی دے کے جنگجو شامل سن ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://aa.com.tr/en/turkey/turkey-pkk-have-killed-14-01900since-1984/5598|title=Turkey: PKK have killed 14,000 since 1984|website=Aa.com.tr}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=http://en.apa.az/world-news/europe/pkk-have-killed-14-01900since-1984.html|title=PKK have killed 14,000 since 1984|first=APA Information Agency, APA|last=Holding|website=En.apa.az}}</ref> شہری ہلاکتاں وچ ، 2012 تک ، 157 استاداں سن ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.meb.gov.tr/Stats/ist2000/b4.htm|title=2000 Yılında MEB-Öğretmenlere Yönelik Çalışmalar|publisher=Ministry of Education|year=2000|language=Turkish|accessdate=12 October 2008|archiveurl=https://web.archive.org/web/20051001054953/http://www.meb.gov.tr/Stats/ist2000/b4.htm|archivedate=1 October 2005}}</ref> اگست 1984 توں جون 2007 تک ، مجموعی طور اُتے 13،327 فوجی تے 7،620 شہری زخمی ہونے دے بارے وچ دسیا گیا اے۔ کہیا جاندا اے کہ 1984 تے 1991 دے درمیان تقریبا 2، 2500 افراد ہلاک ہوئے سن ، جدوں کہ 1991 توں 1995 دے درمیان 17،500 توں زیادہ افراد ہلاک ہوئے سن ۔ <ref name="casualty years">{{حوالہ ویب|url=https://fas.org/asmp/profiles/turkey_background_kurds.htm|accessdate=12 December 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150626141413/http://fas.org/asmp/profiles/turkey_background_kurds.htm|archivedate=26 June 2015|title=The Kurds in Turkey}}</ref> سرکاری تخمینے دے مطابق ، 1985 توں 1996 تک ولیج گارڈز دے ذریعہ ہونے والے قتل دی تعداد 296 دسی گئی اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://globalgeopolitics.net/arc/1998-11-29-Kinnane-Islam-Kurds-Turkey.htm|title=Islam, the Kurds, and Turkey's problems at home and with the neighbors|last=Derk Kinnane-Roelofsma|accessdate=26 October 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120708234811/http://globalgeopolitics.net/arc/1998-11-29-Kinnane-Islam-Kurds-Turkey.htm|archivedate=8 July 2012}}</ref>against the civilians, doctors, Kurdish elites, institutions, schools and even hospitals. Thousands of people were killed for serving the government or just for refusing to support the organization. Additionally, hundreds of schools were burned and more than 217 teachers were murdered. The PKK saw schools as "emblems of Turkish imperialism" that belonged to the "colonial assimilation system" and a justification for the killing of teachers was that they taught Turkish to Kurdish
اس تازہ ترین تخمینے دے برعکس ، ترک فوج دے ابتدائی اعداد و شمار نے پی دے کے ہلاکتاں دی تعداد بہت زیادہ کردتی ، جون 2007 تک پی دے کے دی 26،128 ہلاکتاں ہوئیاں ، تے مارچ 2009 تک 29،704۔ 2004 وچ دوسری شورش دے آغاز دے دوران ، تے مارچ 2009 وچ ، پی دے کے دے 2،462 عسکریت پسنداں دے مارے جانے دا دعوی کيتا گیا۔ اُتے ، بعد وچ فوج نے 1984–2012 دے دوران فراہم کردہ اعدادوشمار وچ ، پی دے کے دے ہلاک شدہ ممبراں دی تعداد 21،800 کردتی گئی۔
پی دے کے تے [[ترکی مسلح افواج|ترک فوج]] دونے نے اک دوسرے اُتے شہریاں دی ہلاکت دا الزام عائد کيتا اے۔ 1970 دی دہائی توں ، انسانی حقوق دی یورپی عدالت نے کرد عوام دے خلاف ہزاراں انسانی حقوق دی پامالیاں دے لئی ترکی دی مذمت کيتی اے۔ فیصلے کرد شہریاں دی منظم سزائے موت ، تشدد ، جبری بے گھر ہونے ، <ref>{{حوالہ کتاب|url=https://archive.org/details/humanrightswatch00wome|title=Human Rights Watch|publisher=Human Rights Watch|year=1995|page=[https://archive.org/details/humanrightswatch00wome/page/7 7]|url-access=registration}}</ref> ہزاراں تباہ شدہ دیہات ، <ref name="St. Martin's Press"/><ref name="Univ Of Texas Press"/><ref name="Taylor and Francis"/> من منی گرفتاریاں ، قتل تے لاپتہ کرد صحافیاں توں متعلق نيں۔ ، سیاستدان تے کارکن۔ ECHR ( Kuskonar قتل عام ) وچ کرد شہریاں نوں ہلاک کرنے تے PKK اُتے الزام لگانے اُتے ترکی دی وی مذمت کيتی گئی اے۔
انسانی حقوق دی تنظیماں دے مطابق بغاوت دے آغاز توں ہی 4000 دیہات تباہ ہوچکے نيں ، <ref name="LA Times">[[Los Angeles Times]] [http://latimesblogs.latimes.com/babylonbeyond/2010/07/convicted-of-terrorism-a-young-kurdish-girl-is-serving-her-seven-year-and-nine-month-prison-sentence-in-turkeys-prison-e.html TURKEY: Kurdish teenager convicted as terrorist for attending demonstration]</ref> جس وچ 380،000 توں لے کے 1،000،000 دے درمیان کرد دیہاتیاں نوں زبردستی انہاں دے گھراں توں کڈیا گیا اے ، خاص طور اُتے ترکی دی فوج نے۔ <ref name="findlaw1">{{حوالہ ویب|url=http://fl1.findlaw.com/news.findlaw.com/hdocs/docs/terrorism/hlpdoj120303opn.pdf|title=Humanitarian Law Project v. U.S. Dept. of Justice|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120316042427/http://fl1.findlaw.com/news.findlaw.com/hdocs/docs/terrorism/hlpdoj120303opn.pdf|archivedate=16 March 2012}}</ref> ترک حکام نے تقریبا 5000 ترک تے 35،000 کرد ، ہلاک ، 17،000 کرد لاپتہ تے 119،000 کرداں نوں قید کردتا اے۔ ہیومنٹریٹ لا پروجیکٹ دے مطابق ، ترک حکومت دے ذریعہ 2،400 کرد دیہات تباہ تے 18،000 کرداں نوں پھانسی دے دتی گئی۔ اس تنازعہ توں مجموعی طور اُتے 3،000،000 افراد (بنیادی طور اُتے کرد) بے گھر ہوچکے نيں ، <ref name="displaced">{{حوالہ ویب|url=http://www.lib.unb.ca/Texts/JCS/bin/get.cgi?directory=FALL98/articles/&filename=Gunter.htm|title=Conflict Studies Journal at the University of New Brunswick|publisher=Lib.unb.ca|accessdate=29 August 2010}}</ref> اک اندازے دے مطابق 2009 دے مطابق ہن تک 1،000،000 داخلی طور اُتے بے گھر ہوئے نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|last=Internal Displacement Monitoring Centre (IDMC) – Norwegian Refugee Council|url=http://www.internal-displacement.org/8025708F004CE90B/(httpCountrySummaries)/66D21F80E3A69E41C125732200255E35?OpenDocument&count=10000|title=Need for continued improvement in response to protracted displacement|publisher=Internal-displacement.org|accessdate=15 April 2011|archiveurl=https://web.archive.org/web/20110131234512/http://www.internal-displacement.org/8025708F004CE90B/(httpCountrySummaries)/66D21F80E3A69E41C125732200255E35?OpenDocument&count=10000|archivedate=31 January 2011}}</ref> اسوریئن اقلیت نوں وی بہت زیادہ متاثر کيتا گیا سی ، جداں کہ ہن زیادہ تر (50-60) اس دی ہزار / 70،000) یوروپ وچ پناہ اے۔
بی ڈی پی توں منتخب ممبر پارلیمنٹ سبحت تونسل نے جولائی 2011 تک پی دے کے دی ہلاکتاں دی تعداد 18،000 کردتی۔ <ref name="sebahat">''[[Hürriyet Daily News]]'' [http://www.hurriyet.com.tr/gundem/18151157.asp?gid=381 Sebahat Tuncel'den tartışılacak sözler], 1 July 2011</ref>
=== 2012 توں پہلے جنگ بندی ===
اپسالا تنازعات دے ڈیٹا پروگرام وچ اج تک 25،825–30،639 ہلاکتاں ریکارڈ کيتیاں گئیاں ، جنہاں وچوں 22،729–25،984 پہلے شورش دے دوران ہلاک ، 368–467 جنگ بندی دے دوران تے دوسری شورش دے دوران 2،728–4،188 ہلاک ہوئے۔ یو سی ڈی پی دے مطابق 1989 توں لے کے 2011 تک ہونے والے حادثات درج ذیل نيں: <ref name="UCDP"/>
{| class="wikitable sortable collapsible collapsed"
|-
!سال!!کم تخمینہ !!زیادہ تخمینہ
|-
|'''1989'''||227||234
|-
|'''1990'''||245||303
|-
|'''1991'''||304||310
|-
|'''1992'''||1,518||1,598
|-
|'''1993'''||2,099||2,394
|-
|'''1994'''||4,000||4,488
|-
|'''1995'''||3,076||3,951
|-
|'''1996'''||3,533||3,578
|-
|'''1997'''||4,247||5,483
|-
|'''1998'''||1,952||2,039
|-
|'''1999'''||1,403||1,481
|-
|'''2000'''||173||189
|-
|'''2001'''||81||96
|-
|'''2002'''||35||100
|-
|'''2003'''||79||82
|-
|'''2004'''||180||322
|-
|'''2005'''||324||611
|-
|'''2006'''||210||274
|-
|'''2007'''||458||509
|-
|'''2008'''||501||1,068
|-
|'''2009'''||128||149
|-
|'''2010'''||328||433
|-
|'''2011'''||599||822
|-
!'''کل:'''||25,825||30,639
|}
جمہوریہ ترکی دے جنرل اسٹاف ، ترک گیندررمری ، جنرل نظامت سیکیورٹی دے مطابق تے اس دے بعد جون 2010 تک جمہوریہ ترکی تے ترکی دے جنرل اسٹاف دے اعداد و شمار دے ملیت دے تجزیے دے مطابق ، اس تنازعہ وچ 1984 تے مارچ 2009 دے وچکار تنازعات دی ہلاکتاں جندرمری مندرجہ ذیل سن :
:<ref name="Turkish casualties" /><!-- Source archive: https://web.archive.org/web/20191029222122/http://www.milliyet.com.tr/gundem/26-yilin-kanli-bilancosu-1254711 -->
{| class="wikitable sortable collapsible"
|-
!سال!! دفاعی افواج !! عام شہری!! شورش پسند!! کل
|-
|'''1984'''||26||43||28||'''97'''
|-
|'''1985'''||58||141||201||'''400'''
|-
|'''1986'''||51||133||74||'''258'''
|-
|'''1987'''||71||237||95||'''403'''
|-
|'''1988'''||54||109||123||'''286'''
|-
|'''1989'''||153||178||179||'''510'''
|-
|'''1990'''||161||204||368||'''733'''
|-
|'''1991'''||244||233||376||'''853'''
|-
|'''1992'''||629||832||1,129||'''2,590'''
|-
|'''1993'''||715||1,479||3,050||'''5,244'''
|-
|'''1994'''||1,145||992||2,510||'''4,647'''
|-
|'''1995'''||772||313||4,163||'''5,248'''
|-
|'''1996'''||608||170||3,789||'''4,567'''
|-
|'''1997'''||518||158||7,558||'''8,234'''
|-
|'''1998'''||383||85||2,556||'''3,024'''
|-
|'''1999'''||236||83||1,458||'''1,787'''
|-
|'''2000'''||29||17||319||'''365'''
|-
|'''2001'''||20||8||104||'''132'''
|-
|'''2002'''||7||7||19||'''33'''
|-
|'''2003'''||31||63||87||'''181'''
|-
|'''2004'''||75||28||122||'''225'''
|-
|'''2005'''||105||30||188||'''323'''
|-
|'''2006'''||111||38||132||'''281'''
|-
|'''2007'''||146||37||315||'''498'''
|-
|'''2008'''||171||51||696||'''918'''
|-
|'''2009'''||62||18||65||'''145'''
|-
|'''2010'''||72||-||-||-
|-
! '''کل:'''||'''6,653'''||'''5,687'''||'''29,704'''||'''42,044'''
|}
=== 2013 سے: فائر بندی توں لے کے نويں محاذ آرائیاں تک ===
بیلجیئم وچ مقیم کرائسس گروپ کریڈش - ترکی تنازعہ توں وابستہ ہلاکتاں اُتے نظر رکھدا اے۔ <ref name="crisisgroup#pre2015">{{citation|author=International Crisis Group|title=Turkey's PKK Conflict Kills almost 3,000 in Two Years|url=https://www.crisisgroup.be/interactives/turkey/#pre2015|year=2018}}. Data : [https://docs.google.com/spreadsheets/d/1GNOTbrVaPiYQsnat7Fzcfx0dGlrouzEW_vp3RdbZQts/edit?usp=sharing here].</ref> ایہ اعداد و شمار مناسب ترکی تک ہی محدود اے ، تے اس وچ شام یا عراق وچ پیشگی کارروائیاں توں ہونے والے جانی نقصان شامل نئيں نيں۔
{| class="wikitable sortable collapsible"
|-
! '''سال''' !! '''سیکیورٹی فورسز''' !! '''عام شہری''' !! نامعلوم || '''شورش پسند''' !! '''Total''' || Note
|-
| '''2013''' || 3 || 4 || 0 || 14 || '''21''' ||rowspan="3"|سیز فائر اُتے ترکی (اے دے پی) تے [[کردستان ورکرز پارٹی]](پی دے کے) دونے نے اتفاق کيتا۔
|-
| '''2014*''' || 20 || 53 || 0 || 19 || '''92'''
|-
| '''2015''', جنوری توں جون سیز فائر || 2 || 3 || 0 || 6 || 11
|- style="background-color:#F99;"
|colspan="7"| '' جون 2015 نوں '' 2 '' 'سیکیورٹی فورسز دے ہلاک ہونے دی وجہ توں ایتھے جنگ دوبارہ شروع ہوئی۔' '
|-
| '''2015''', جولائی توں ستمبر: جنگ|| 206 || 128 || 87 || 261 || 682 ||rowspan="6"| سیز فائر تے امن عمل 20 جولائی 2015 نوں ٹُٹ گیا۔ فوجی تصادم فیر شروع ہويا۔
|-
| '''2015''' || 208 || 131 || 87 || 267 || '''693'''
|-
| '''2016''' || 645 || 269 || 136 || 1,162 || '''2,212'''
|-
| '''2017''' || 164 || 50 || 0 || 591 || '''805'''
|-
| '''2018''' || 123 || 17 || 0+ || 362 || '''502+'''
|-
| '''2019''' Jan.-Sept. || 77 || 22 || 0 || 258 || '''347'''
|-
<!-- 2018 تک:
! '''کل''' || 1,163 || 524 || 223 || 2,315 || 4,325 || -->
! '''کل''' || 1,240 || 544 || 223 || 2,573 || 4,672 ||
|}
<nowiki>*:</nowiki> بنیادی طور اُتے ترکی وچ [[2014 ء دے کرد فسادات|6–8 اکتوبر 2014 کرد فسادات]] دی وجہ توں جتھے پورے ترکی وچ کرد گروہاں دے حکومت مخالف مظاہرےآں دے دوران ریاستی فورسز دے ذریعہ 42 شہری مارے گئے۔ مظاہرین نے دولت اسلامیہ دے [[یوبانی دا محاصرہ|کوبانی دے محاصرے]] دے دوران انقرہ دی پوزیشن دی مذمت کيتی۔ ایہ جنگ بندی دی مدت توں باہر دا اہم واقعہ اے۔<ref name="crisisgroup#pre2015" />
سیز فائر معاہدہ جولائی 2015 وچ ٹُٹ گیا ، جس وچ 2015 نوں دو مختلف مختلف ادوار وچ تقسیم کيتا گیا۔
=== بیرونی کاروائیاں ===
ترکی نے پی دے کے توں وابستہ گروہاں اُتے حملہ کرنے دے لئی شام تے عراق وچ ہڑتالاں تے متعدد زمینی کارروائیاں دی قیادت دی اے۔
{| class="wikitable sortable collapsible"
|-
! Date !! Place
!Type|| Operation !! Turkish forces dead (injured) !! Turkish allies dead (injured) !! Kurdish forces dead (captured)
|-
| 5 October – 15 November 1992 || Iraq
| ||[[Operation Northern Iraq]] || 28 (125) || — || 1,551 (1,232)
|-
| 20 March – 4 May 1995 || Iraq
| ||[[Operation Steel]]<sup>*</sup> || 64 (185) || — || 555 (13)
|-
| 12 May – 7 July 1997 || Iraq
| ||[[Operation Hammer (1997)|Operation Hammer]]<sup>*</sup> || 114 (338) || — || 2,730 (415)
|-
| 25 September – 15 October 1997 || Iraq
| ||[[Operation Dawn (1997)|Operation Dawn]]<sup>*</sup> || 31 (91) || — || 865 (37)
|-
| 21–29 February 2008 || Iraq
| ||[[Operation Sun]]<sup>*</sup> || 27 || — || 240<ref>{{cite web|date=May 10, 2008|website=Monsters and Critics|url=http://news.monstersandcritics.com/europe/news/article_1404642.php/Twenty-five_killed_in_clashes_between_Turkish_soldiers_PKK|url-status=dead|archive-url=https://archive.today/20120904012447/http://news.monstersandcritics.com/europe/news/article_1404642.php/Twenty-five_killed_in_clashes_between_Turkish_soldiers_PKK|archive-date=4 September 2012|title=Twenty-five killed in clashes between Turkish soldiers, PKK|accessdate=5 January 2019}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.thaindian.com/newsportal/uncategorized/38-killed-in-pkk-attack-on-turkish-border-posts_100103566.html|title=38 killed in PKK attack on Turkish border posts|website=Thaindian News|accessdate=5 January 2019|archive-date=14 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180814170324/http://www.thaindian.com/newsportal/uncategorized/38-killed-in-pkk-attack-on-turkish-border-posts_100103566.html|dead-url=yes}}</ref><ref>{{cite web|title=Turkey (2003 — First deaths for this phase of the conflict) |work=Armed Conflicts Report |date=January 2010 |url=http://www.ploughshares.ca/libraries/ACRText/ACR-Turkey2.htm |accessdate=2011-04-15 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20110207170943/http://ploughshares.ca/libraries/ACRText/ACR-Turkey2.htm |archivedate=2011-02-07}}</ref>
|-
| 24–25 July 2015 || Iraq
|Airstrikes||[[Operation Martyr Yalçın]]<sup>*</sup> || - || - || 160
|-
| 24 August 2016 – 29 March 2017 || Syria
|Land and air||[[Operation Euphrates Shield]]<sup>*,**</sup> || 71 || 614 || 131 (37)
|-
| 25 April 2017 || Syria, Iraq
|Airstrikes||[[April 2017 Turkish airstrikes in Syria and Iraq|2017 Turkish airstrikes in Syria and Iraq]] || 0 || — || 70
|-
|| 20 January – 24 March 2018 || Syria
|Land and air||[[Operation Olive Branch]]<sup>*</sup> || 55 || 318 (Turkish claim)<br />2,541 (SDF claim) || 820 (SDF claim)<br />4,558 (Turkish claim)
|-
|| 19 March 2018 – present || Iraq
|Land and air||[[Operation Tigris Shield]]<sup>*</sup> || 112 (17) || — || 234<ref>{{Cite web|url=http://musingsoniraq.blogspot.co.uk/2018/05/april-2018-large-drop-in-violence-in.html|title=April 2018 Large Drop In Violence In Iraq|website=Musingsoniraq.blogspot.co.uk|language=en|access-date=2018-05-02}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://musingsoniraq.blogspot.co.uk/2018/04/march-2018-return-of-islamic-state.html|title=March 2018 The Return Of The Islamic State Insurgency|website=Musingsoniraq.blogspot.co.uk|language=en|access-date=2018-05-02}}</ref>
|-
|| 15 August 2018 || Sinjar, Iraq
|Airstrikes||[[Turkish strikes on Sinjar (2018)]] || — || — || 5
|-
|| 28 May 2019 – present || Iraq
|Airstrikes||[[Operation Claw (2019)]]<sup>*</sup> || — || — || 2
|-
|| 9 October 2019 – present || (Syria)
|Land and air||[[ترکی دا شمال مشرقی شام اُتے حملہ،2019]]<sup>*</sup> || (ongoing) || (ongoing) || (ongoing)
|-
|| 15 June 2020 || Iraq
|Airstrikes||[[Operation Claw-Eagle (2020)]]<sup>*</sup> || — || — || ongoing
|-
! colspan="4" | Total: || 502 (756) || 932–3,155 || 7,575–11,607 (1,737)
|}
* ترکی دی فوجی یا سیاسی قیادت دے ایہ ناں مواصلات / پروپیگنڈا دے مقاصد نيں
**:ترکی وچ زیادہ تر آپریشن فرات شیلڈ لڑاکا اک طرف آئی ایس دے خلاف ٹی ایس دے تے ٹی ایف ایس اے دے درمیان سی ، تے دوسری طرف آئی ایس دے خلاف وائی پی جی دے وچکار ، جدوں کہ ترک افواج تے امریکا توں وابستہ وائی پی جی پوری پیمانے اُتے جھڑپاں توں گریز کردی اے۔ ترکی دا اسٹریٹجک مقصد افرین چھاؤنی نوں وائی پی جی منبیج تے ہور روجوا علاقےآں نال رابطہ قائم کرنے توں روکنا سی۔ اس دے مطابق ، انہاں کارروائیاں وچ ہونے والی ہلاکتاں وچوں صرف اک چھوٹا جہا حصہ ترکی افواج بمقابلہ وائی پی جی فورسز دا سی۔
== آبادیاتی اثر ==
ملک دے مشرقی تے جنوب مشرق وچ بنیادی طور اُتے کرد علاقےآں دی ترک کاری وی جدید ترک قوم پرستی دے ابتدائی خیالات تے پالیسیاں وچ پابند سی ، جو 1918 دے اوائل وچ ترک قوم پرست [[ضیاء گوک الپ]] دے "منطقی اعلان ، اسلامائزیشن تے جدیدیت" اُتے عمل پیرا سی۔ <ref name="joost">Joost Jongerden. ''The Settlement Issue in Turkey and the Kurds – an Analysis of Spatial Policies, Modernity and War'': p. 38. 2007.</ref> ترقی پذیر [[نوجوانان ترک|ینگ ترک]] ضمیر نے ترقی پسندی دی اک مخصوص تشریح اپنائی ، سوچ دا اک ایسا رجحان جس وچ سائنس ، ٹیکنالوجی تے تجربات اُتے انحصار کردے ہوئے انسانی معاشرے نوں بنانے ، بہتر بنانے تے اس دی نويں شکل دینے دی انسانی صلاحیت اُتے زور دتا گیا اے۔ <ref name=":7">{{حوالہ کتاب|title=The Making of Modern Turkey: Nation and State in Eastern Anatolia, 1913–1950|last=Üngör|first=Ugur Ümit|date=2012-03-01|publisher=OUP Oxford|year=|isbn=978-0-19-164076-6|location=|pages=153–154|language=en}}</ref> معاشرتی ارتقا دا ایہ تصور آبادی اُتے قابو پانے دی پالیسیاں دی حمایت تے جواز دے لئی استعمال ہويا۔ کرد بغاوتاں نے ترک کمال پسنداں نوں اس طرح دے نظریات نوں عملی جامہ پہنانے دا اک آسانی توں بہانہ فراہم کیہ تے 1934 وچ تصفیہ قانون جاری کيتا گیا ۔ اس نے معاشرے دی ریاست دے وچکار تعامل دا اک پیچیدہ نمونہ تشکیل دتا ، جس وچ حکومت نے دور دراز دے اک جغرافیے وچ اپنے عوام دی حمایت دی ، جسنوں مقامی لوکاں نے معاندانہ قرار دتا اے۔
1990 دی دہائی دے دوران ، کرد ترکی دے تنازعہ دی وجہ توں کرد اکثریتی مشرقی تے جنوبی مشرقی ترکی (کردستان) نوں آباد کردتا گیا سی۔ <ref name="joost">Joost Jongerden. ''The Settlement Issue in Turkey and the Kurds – an Analysis of Spatial Policies, Modernity and War'': p. 38. 2007.</ref> ترکی نے وڈے پیمانے اُتے پینڈو آبادیاں نوں آباد تے تباہ کردتا ، جس دے نتیجے وچ شہری علاقےآں وچ اک پینڈو کرد آبادی وڈے پیمانے اُتے آباد ہوگئی تے اس دے نتیجے وچ پینڈو علاقےآں وچ آبادی آبادکاری دی اسکیماں دی ترقی تے دوبارہ ڈیزائن کيتا گیا۔ ڈاکٹر جوسٹ جونجرڈن دے مطابق ، 1990 دی دہائی دے دوران ترکی دی آبادکاری تے دوبارہ آبادکاری دی پالیسیاں دو مختلف قوتاں توں متاثر ہوئیاں۔ پینڈو علاقےآں وچ انتظامیہ نوں وسعت دینے دی خواہش تے شہریریت دے متبادل نظریہ توں ، مبینہ طور اُتے "ترک" پیدا ہويا۔
== انسانی حقوق دی پامالی ==
ترکی تے پی دے کے دونے نے تنازعہ دے دوران [[انسانی حقوق|انسانی حقوق دی بے حد]] خلاف ورزیاں کيتیاں نيں۔ ترکی وچ سابق فرانسیسی سفیر ایرک راؤلو دا کہنا اے کہ: <ref name="rouleau">{{حوالہ رسالہ|last=Rouleau|first=Eric|date=November–December 2000|title=Turkey's Dream of Democracy|journal=[[Foreign Affairs]]|volume=79|issue=6|url=http://www.foreignaffairs.org/20001101faessay939/eric-rouleau/turkey-s-dream-of-democracy.html}}</ref> <blockquote> وزارت انصاف دے مطابق ، فوجی مہماں وچ مارے گئے 35،000 افراد دے علاوہ ، تنازعہ شروع ہونے اُتے ، تے 1998 دے دوران ، سنہ 1984 دے درمیان 17،500 افراد نوں قتل کيتا گیا سی۔ مبینہ طور اُتے 1999 دے پہلے نو مہینےآں وچ اک ہزار افراد نوں قتل کيتا گیا۔ ترک پریس دے مطابق ، انہاں جرائم دے مصنفاں ، جنہاں وچوں کسی نوں وی گرفتار نئيں کيتا گیا اے ، انہاں دا تعلق سیکیورٹی ادارےآں دے لئی براہ راست یا بالواسطہ طور اُتے کم کرنے والے کرائے دے گروہاں توں اے۔ </blockquote>
=== ترکی دی طرف توں بدسلوکی ===
سن 1970 دی دہائی توں ہی ، انسانی حقوق دی یورپی عدالت نے کرد لوکاں دے خلاف انسانی حقوق دی ہزاراں خلاف ورزیاں کرنے اُتے ترکی دی مذمت کيتی اے۔ ایہ فیصلے کرد شہریاں دی منظم سزائے موت ، جبری بھرتیاں ، tort تشدد ، <ref name=":1"/> جبری بے گھر ہونے ، <ref name="ford1">{{حوالہ کتاب|title=Human Rights Watch|date=2002|publisher=HRW|page=7|ref=https://books.google.com/books?id=blm_4gIcaZoC&pg=PA7}}</ref> ہزاراں تباہ شدہ دیہات ، <ref name="vilg2">{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=usQ2i-P7oPIC&pg=PA36|title=The Kurds: A Nation on the Way to Statehood|last=Abdulla|first=Jamal Jalal|date=7 February 2012|publisher=AuthorHouse|isbn=978-1-4678-7972-9|page=36|access-date=29 December 2015}}</ref> من منی گرفتاریاں ، <ref>{{حوالہ ویب|last=|first=|date=|title=Police arrest and assistance of a lawyer|url=http://www.echr.coe.int/Documents/FS_Police_arrest_ENG.pdf|archiveurl=|archivedate=|accessdate=27 July 2020|website=|publisher=[[European Court of Human Rights]]|page=1}}</ref> قتل تے متعلق نيں۔ کرد صحافی لاپتہ ہوگئے۔ تازہ ترین فیصلے 2014 توں نيں۔ ڈیوڈ ایل فلپس دے مطابق ، کرد اپوزیشن جماعتاں تے تنظیماں توں وابستہ 1500 توں زیادہ افراد نوں 1986 توں 1996 دے درمیان نامعلوم حملہ آوراں نے قتل کيتا سی۔ حکومت کیتی حمایت یافتہ فوجیاں نے پی دے کے دے سیکڑاں مشتبہ ہمدرداں کوقتل کيتا۔ <ref name="davidp1"/> 1987 توں 2000 دے درمیان تنازعہ وچ گھٹ توں گھٹ 3،438 شہری ہلاکتاں دے لئی ترک انسانی حقوق دی تنظیماں دے ذریعہ ترک حکومت نوں ذمہ دار قرار دتا گیا اے۔
[[فائل:Hakkari, Yüksekova. After military operation 8.jpg|thumb| حکاری ، 2016]]
==== قتل عام ====
نومبر 1992 وچ ، ترکی دے صنفی افسراں نے کِلیکی پنڈ دے رہنما نوں زبردستی ہتھیاراں انہاں دے گھراں اُتے گولی باری دے بعد، تمام باشندےآں نوں اوتھے توں نکالنے اُتے مجبور کردتا۔ فوجیاں نے نو گھراں نوں اگ لگیا دتی تے تمام دیہاتیاں نوں بھج جانے اُتے مجبور کردتا۔ بعد وچ فوجیاں نے پنڈ دے باقی حصےآں نوں جلایا تے تمام 136 مکانات نوں تباہ کردتا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.hrw.org/legacy/backgrounder/eca/turkey1206/3.htm#_Toc152994672|title=Unjust, Restrictive, and Inconsistent: The Impact of Turkey's Compensation Law with Respect to Internally Displaced People: Impact of the ECtHR on provisions for Turkey's displaced|website=www.hrw.org|accessdate=2019-01-09}}</ref>
1993 وچ ، ترک اسپیشل فورس دے جواناں نے مہمت اوگٹ ، انہاں دی حاملہ بیوی تے انہاں دے ساتاں بچےآں نوں جلا ڈالیا۔ ترک حکام نے ابتدائی طور اُتے پی دے نوں مورد الزام ٹھہرایا تے اس کیس دی تحقیقات توں انکار کردتا جدوں تک کہ اسنوں 17 سال بعد دوبارہ نئيں کھولیا گیا۔ تفتیش بالآخر 2014 دے آخر وچ تن صنف افسراں ، اسپیشل فورسز دے اک ممبر تے نو فوجیاں دے لئی عمر قید دی سزا دے نال اختتام پذیر ہوئی۔
8 ستمبر 1993 نوں ، ترک فضائیہ نے منزور پہاڑاں دے نیڑے اک بم گرادتا ، جس وچ 2 خواتین ہلاک ہوگئياں۔ ايسے سال ، ترک سیکیورٹی فورسز نے [[لیجہ، ترکی|جوس]] شہر اُتے حملہ کيتا ، 401 مکانات ، 242 دکاناں تباہ تے تیس توں ودھ شہریاں دا قتل عام کيتا تے اک سو زخمی ہوئے۔ <ref name="licebook">{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/?id=b99dfVMJNRMC&pg=PA120&lpg=PA120&dq=lice+1993+turkey#v=onepage&q=lice%201993%20turkey&f=false|title=Weapons Transfers and Violations of the Laws of War in Turkey|last=Ron|first=James|last2=Watch (Organization)|first2=Human Rights|date=1995|publisher=Human Rights Watch|isbn=978-1-56432-161-9|language=en}}</ref>
26 مارچ 1994 نوں [[ترکی مسلح افواج|ترک فوجی]] طیارے (ایف 16) تے اک ہیلی کاپٹر نے دو دیہاتاں دا چکر لگایا تے انہاں اُتے بمباری دی جس توں 38 کرد شہری ہلاک ہوگئے۔ ترک حکام نے پی دے کے اُتے الزام عائد کيتا تے ہلاک بچےآں دی تصاویر کيتیاں تے پریس وچ پھیل گئياں۔ انسانی حقوق دی یورپی عدالت نے متاثرہ افراد دے اہل خانہ نوں 2،3 ملین یورو دینے دی ترکی دی مذمت کيتی۔ اس واقعہ نوں کوکونار قتل عام دے ناں توں جانیا جاندا اے۔
1995 وچ [[نگہبان حقوق انسانی|ہیومن رائٹس واچ]] نے اطلاع دتی اے کہ ترک فوجیاں دے لئی عام شہری سی کہ اوہ کرد شہریاں نوں مار ڈالاں تے اسلحے دے نال انہاں دی لاشاں دی تصویر کھینچاں ، اوہ صرف تقریبات دے انعقاد دے لئی۔ ہلاک ہونے والے عام شہریاں نوں پی دے کے "دہشت گرد" دی حیثیت توں دباؤ وچ دکھایا گیا۔
1995 وچ ، یوروپی اخبار نے اپنے پہلے صفحے وچ [[ترکی قوم|ترک]] فوجیاں دی تصاویر شائع کيتیاں جنھاں نے [[کرد]] پی دے کے جنگجوواں دے کٹے سراں دے نال کیمرے دے لئی پوز کيتا سی ۔ ترک جنگجوواں دا ترک اسپیشل فورس دے جواناں نے سر قلم کردتا۔ <ref>{{حوالہ ویب|title=Variant|url=http://variant.org.uk/27texts/cause_for_concern.html#footnote16|publisher=Variant.org.uk|accessdate=31 January 2016|archivedate=12 January 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160112225947/http://variant.org.uk/27texts/cause_for_concern.html#footnote16}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|title=Kurdistanica|url=http://kurdistan.org/turkey-and-the-charge-of-genocide-july-31-1999/|accessdate=31 January 2016}}</ref>
مارچ 2006 دے آخر وچ ، ترک سیکیورٹی فورسز نے جنھاں نے پی دے کے جنگجوواں دے جنازاں نوں روکنے دی کوشش کيتی ، مظاہرین دے نال جھڑپ ہوئی ، جس وچ کم توں کم اٹھ کرد مظاہرین ہلاک ہوگئے ، جنہاں وچ دس سال توں کم عمر دے چار بچے وی شامل نيں۔ <ref name="refworld1hrw">{{حوالہ ویب|url=https://www.refworld.org/docid/46fa537528.html|title=Refworld {{!}} Turkey: Status of the Kurdistan Workers' Party (PKK) and Turkish Hezbollah; situation and treatment of members, supporters and sympathizers of these parties (2006–2007)|last=Refugees|first=United Nations High Commissioner for|website=Refworld|language=en|accessdate=2019-01-02}}</ref>
اگست 2015 وچ ، [[تنظیم برائے بین الاقوامی عفو عام|ایمنسٹی انٹرنیشنل]] نے اطلاع دتی سی کہ ترک حکومت دے فضائی حملےآں وچ عراق دے کردستان خطے دے قندیل پہاڑاں وچ واقع زرجیل پنڈ اُتے صریحا. غیرقانونی حملے وچ 8 شہری ہلاک تے گھٹ توں گھٹ 8 افراد زخمی ہوگئے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.amnesty.org/en/latest/news/2015/08/fresh-evidence-of-casualties-underscores-need-for-impartial-investigation-into-turkish-airstrikes-in-kandil-mountains/|title=Fresh evidence of casualties underscores need for impartial investigation into Turkish airstrikes in Kandil Mountains|publisher=Amnesty International}}</ref>
21 جنوری 2016 نوں ، [[تنظیم برائے بین الاقوامی عفو عام|ایمنسٹی انٹرنیشنل دے]] ذریعہ شائع ہونے والی اک رپورٹ وچ دسیا گیا سی کہ سیزر وچ ڈیڑھ سو توں زیادہ عام شہری مارے جاچکے نيں۔ ایمنسٹی انٹرنیشنل دے مطابق ، 19 توں ودھ مختلف شہراں تے ضلعے وچ کرفیو نافذ کردتا گیا سی ، جس توں سیکڑاں ہزاراں افراد دی زندگیاں خطرے وچ پڑ گئياں۔ اضافی طور اُتے ، رپورٹ وچ کہیا گیا اے کہ حکومت کیتی نقل و حرکت تے ہور صوابدیدی اقدامات اُتے غیر متناسب پابندیاں اجتماعی سزا دی طرح سن ، جو 1949 دے جنیوا کنونشن دے تحت جنگی جرم سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.theguardian.com/world/2016/mar/02/turkey-kurdish-people-cizre-return-to-ruins|title=Turkey eases curfew after assault on PKK rebels leaves Cizre in ruins|first=Associated|last=Press|date=2 March 2016|accessdate=5 January 2019|website=Theguardian.com}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.aljazeera.com/news/2016/03/cizre-ruins-turkey-lifts-curfew-kurdish-towns-160312113030597.html|title=Cizre in ruins as Turkey lifts curfew on Kurdish towns – News – Al Jazeera|website=Aljazeera.com|accessdate=5 January 2019}}</ref>
1992 وچ [[نگہبان حقوق انسانی|ہیومن رائٹس واچ]] نے نوٹ کيتا سی کہ:
* چونکہ ہیومن رائٹس واچ نے اکثر اوقات اس دی اطلاع تے مذمت کيتی اے ، ترک حکومت کیتی افواج نے ، پی دے کے توں تنازعہ دے دوران ، انسانی حقوق تے انسانی حقوق دی بین الاقوامی خلاف ورزیاں دا وی ارتکاب کيتا اے ، جنہاں وچ [[ایذا رسانی|تشدد]] ، غیر قانونی عدالدی قتل تے اَنھّا دھند فائرنگ شامل نيں۔ اسيں ایہ مطالبہ جاری رکھے ہوئے نيں کہ ترک حکومت انہاں خلاف ورزیاں دے لئی ذمہ دار اپنی سکیورٹی فورسز دے انہاں ممبراں دی تحقیقات کرے تے انہاں دا احتساب کرے۔ بہر حال ، بین الاقوامی قانون دے تحت ، حکومت کسی وی حالت وچ اوکلان دے پی دے کے دے ذریعہ سرزد ہونے والےآں نوں جواز یا عذر پیش کرنے دے لئی کسی وی حالت وچ نئيں دیکھی جاسکدی اے۔ <ref name="hrwdalema">[https://www.hrw.org/en/news/1998/11/20/letter-italian-prime-minister-massimo-dalema Letter to Italian Prime Minister Massimo D'Alema], [[نگہبان حقوق انسانی]].</ref>
* کرد ورکرز پارٹی (پی دے کے) ، اک علیحدگی پسند گروہ جو سیاسی مقاصد دے لئی تشدد دے استعمال کیتی حمایت کردا اے ، جنوب مشرق وچ گوریلا جنگ جاری رکھے ہوئے اے ، جو اکثر بین الاقوامی انسانی قانون یا جنگ دے قوانین دی خلاف ورزی کردا اے۔ غیر قانونی سرگرمی دے شبہ وچ لوکاں نوں گرفتار کرنے ، انہاں توں پوچھ گچھ کرنے تے انہاں اُتے فرد جرم عائد کرنے دی کوشش کرنے دے بجائے ، ترکی دی سیکیورٹی فورسز نے گھریلو چھاپےآں وچ مشتبہ افراد نوں ہلاک کردتا ، اس طرح تفتیشی ، جج ، جیوری تے جلاد دی حیثیت توں کم کيتا گیا۔ پولیس نے معمول دے مطابق زور دتا کہ پولیس تے "دہشت گرداں" دے وچکار فائرنگ دے تبادلے وچ اس طرح دی اموات ہوئی نيں۔ بوہت سارے معاملات وچ ، عینی شاہدین نے اطلاع دتی کہ حملہ آور مکان یا اپارٹمنٹ توں کوئی فائرنگ نئيں ہوئی۔ قابل اعتماد اطلاعات نے اشارہ کيتا اے کہ جدوں چھاپہ مار جگہ اُتے قبضہ کرنے والےآں نوں گولی مار دے ہلاک کردتا گیا سی ، چھاپےآں دے دوران کوئی پولیس ہلاک یا زخمی نئيں ہويا سی۔ اس تضاد توں پتہ چلدا اے کہ بین الاقوامی انسانی حقوق تے انسانی ہمدردی دے قانون دی خلاف ورزی کردے ہوئے ایہ ہلاکتاں خلاصہ ، غیر عدالدی پھانسیاں اُتے مشتمل سن۔ <ref name="hrwdevelopments">[https://www.hrw.org/reports/1993/WR93/Hsw-08.htm Turkey: Human Rights Developments], [[نگہبان حقوق انسانی]].</ref>
جرمنی وچ ترک - کرد انسانی حقوق دے کارکناں نے ترکی اُتے الزام لگایا کہ اوہ پی دے کے دے خلاف کیمیائی ہتھیار استعمال کردا اے۔ فوٹو جعلسازی دے جرمنی دے اک ماہر ہنس بومن نے ، تصاویر دی صداقت دی چھان بین دی تے دعوی کيتا کہ ایہ تصاویر مستند نيں۔ ہیمبرگ یونیورسٹی ہسپتال دی طرف توں جاری کردہ فرانزک رپورٹ وچ انہاں الزامات دی حمایت کيتی گئی اے۔ جرمنی دی گرین پارٹی نال تعلق رکھنے والی کلاڈیا روتھ نے ترک حکومت توں وضاحت طلب کيتی۔ ترک وزارت خارجہ دے ترجمان سیلیوک اونل نے اس معاملے اُتے تبصرہ کيتا۔ انہاں نے کہیا کہ انہاں نوں اس گل اُتے زور دینے دی ضرورت نئيں اے کہ الزامات بے بنیاد نيں۔ انہاں نے ہور کہیا کہ ترکی نے 1997 وچ کیمیائی ہتھیاراں دے کنونشن اُتے دستخط کیتے سن ، تے ترکی دے پاس کیمیائی ہتھیاراں دے پاس نئيں سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.haber7.com/haber/20100814/Disislerinden-kimyasal-silah-iddialarina-ret.php|language=Turkish|title=Dışişleri'nden 'kimyasal silah' iddialarına ret haberi Siyaset haberleri Haber7 haber7.com – Güncel Haberler, Son dakika haberleri – Bu noktada haber var|publisher=Haber7.com|date=14 August 2010|accessdate=29 August 2010}}</ref> ترکی 1997 توں لے کے کیمیائی ہتھیاراں دی ترقی ، پیداوار ، ذخیرہ اندوزی دے استعمال کیتی ممانعت تے انہاں دی تباہی دے کنونشن اُتے دستخط کنندہ رہیا اے ، تے اس کنونشن دے ذریعہ درکار تمام معائنے نوں منظور کيتا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://hurriyetdailynews.com/n.php?n=officials-deny-der-spiegel8217s-claim-on-use-of-chemical-weapons-2010-08-13|title=Turkish officials deny Der Spiegel's claim on use of chemical weapons|website=Hurriyet Daily News|accessdate=29 August 2010|archiveurl=https://web.archive.org/web/20100816121716/http://www.hurriyetdailynews.com/n.php?n=officials-deny-der-spiegel8217s-claim-on-use-of-chemical-weapons-2010-08-13|archivedate=16 August 2010}}</ref>
پی دے کے دی سرگرمیاں دے جواب وچ ، ترک حکومت نے جنوب مشرقی اناطولیہ ، جتھے کرد نسل دے شہری اکثریت وچ نيں ، نوں فوجی حکمرانی دے تحت رکھیا۔ ترک فوج تے کرد پنڈ دے محافظاں نے کرد شہریاں دے نال بدسلوکی دی اے ، جس دے نتیجے وچ شہراں وچ وڈے پیمانے اُتے نقل مکانی ہوئی اے۔ حکومت نے دعوی کيتا کہ بے گھر ہونے والی پالیسی دا مقصد مقامی آبادی دی پناہ گاہ تے امداد نوں ختم کرنا اے تے اس دے نتیجے وچ دیار باقر تے [[جزیرہ ابن عمر|سیزری]] جداں شہراں دی آبادی دگنی توں وی زیادہ اے۔ <ref name="phillips">{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/books?id=cNq0gvBPcGQC&pg=PA121#v=onepage&q&f=false|title=From Bullets to Ballots: Violent Muslim Movements in Transition|last=David L.|first=Phillips|date=2011|publisher=Transaction Publishers|isbn=978-1-4128-1201-6|page=121}}</ref> اُتے ، آخری صوبےآں وچ 2002 وچ مارشل لاء تے فوجی حکمرانی ختم کردتی گئی سی۔
==== ریاستی دہشت گردی ====
[[ترکی|جمہوریہ ترکی]] نے اپنی تشکیل دے بعد توں ہی [[کرد|کرد عوام دے]] لئے مختلف طرح توں ملحق تے جابرانہ پالیسیاں اپنائی نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.hrw.org/report/2010/11/01/protesting-terrorist-offense/arbitrary-use-terrorism-laws-prosecute-and|title=Protesting as a Terrorist Offense: The Arbitrary Use of Terrorism Laws to Prosecute and Incarcerate Demonstrators in Turkey|date=2010-11-01|website=Human Rights Watch|language=en|accessdate=2019-01-10}}</ref> تنازعہ دے آغاز اُتے ، پی دے کے دے اپنے شہری حامیاں دے نال تعلقات نے ترک حکومت دے لئی ترکی دے کرد اکثریتی جنوب مشرقی خطے وچ کرد شہریاں دے خلاف دہشت گردی نوں استعمال کرنے دے لئی مراعات پیدا کيتیاں ۔ <ref name="civtar1"/> 1980 دی دہائی دے اوائل توں ، حکام نے مخالفین نوں دبانے دے لئی من منی گرفتاریاں ، مشتبہ افراد دی پھانسی ، ضرورت توں زیادہ طاقت تے تشدد نوں منظم طریقے توں استعمال کيتا اے۔ 1993 وچ ، [[نگہبان حقوق انسانی|ہیومن رائٹس واچ دے]] ذریعہ شائع ہونے والی اس رپورٹ وچ کہیا گیا اے:
{{quote|Kurds in Turkey have been killed, tortured and disappeared at an appalling rate since the coalition government of Prime Minister Suleyman Demirel took office in November 1991. In addition, many of their cities have been brutally attacked by security forces, hundreds of their villages have been forcibly evacuated, their ethnic identity continues to be attacked, their rights to free expression denied and their political freedom placed in jeopardy.|sign=|source=}}
[[نگہبان حقوق انسانی|ہیومن رائٹس واچ دے]] مطابق ، حکام نے ایتھے تک کہ کرد شہریاں نوں پھانسی دتی تے انہاں دی لاشاں دی تصویراں نوں ہتھیاراں دے نال لے لیا ، انہاں نے ایہ واقعات پیش کرنے دے لئی اٹھائے ، تاکہ انہاں نوں کردستان ورکرز پارٹی (پی دے کے) "دہشت گرد" دے طور اُتے دکھبے۔ 1995 وچ ، [[نگہبان حقوق انسانی|ہیومن رائٹس واچ]] دی شائع کردہ اک ہور رپورٹ وچ دسیا گیا: <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.hrw.org/reports/1995/Turkey.htm|title=Turkey|website=www.hrw.org|accessdate=2019-01-07}}</ref>
{{quote|Based on B.G.'s statement and substantial additional evidence, Human Rights Watch believes that the official government casualty estimates severely misrepresent the true number of civilians slain by government forces. It is likely that many of the persons referred to in the official estimates as "PKK casualties" were in fact civilians shot by mistake or deliberately killed by security forces. Witness testimony also demonstrates that many of the Turkish government's denials of wrong-doing by the Turkish security forces are fabrications manufactured by soldiers or officials somewhere along the government's chain of command.}}
سیکیورٹی فورسز خوف پھیلانے دے لئی پرامن مظاہرین نوں گولی مار تے ہلاک کرنا اک طریقہ سی۔ 1992 وچ ، سیکیورٹی فورسز نے 103 توں ودھ مظاہرین نوں ہلاک کيتا ، انہاں وچوں 93 کرداں نے تن کرد شہراں وچ نوروز دے جشن دے دوران۔ سکیورٹی فورس دے کسی وی ممبر اُتے کسی دی موت دا الزام عائد نئيں کيتا گیا۔ <ref name="hrwrep1993">{{حوالہ رسالہ|title=THE KURDS OF TURKEY: KILLINGS, DISAPPEARANCES AND TORTURE|url=https://www.hrw.org/sites/default/files/reports/TURKEY933.PDF}}</ref>
1990 دی دہائی دے اوائل وچ ، سیکیورٹی فورسز دی تحویل وچ لینے دے بعد سیکڑاں افراد لاپتہ ہوگئے سن ۔ صرف 1992 وچ ، مبینہ طور اُتے 450 توں زیادہ افراد ہلاک ہوئے سن ۔ ہلاک ہونے والےآں وچ صحافی ، استاداں ، ڈاکٹر ، انسانی حقوق دے کارکن تے سیاسی رہنما شامل سن ۔ سیکیورٹی فورسز نے عام طور اُتے متاثرہ افراد نوں حراست وچ لینے توں انکار کيتا لیکن بعض اوقات انہاں نے دعویٰ کيتا کہ انہاں نے متاثرین نوں "مختصر طور اُتے روک سیم" دے بعد رہیا کيتا اے۔ ہیومن رائٹس ایسوسی ایشن (ایچ ڈی) دے مطابق ، 1990 دی دہائی توں ہن تک لاپتہ ہونے دے 940 واقعات ہوئے نيں۔ اس دے علاوہ ، غیر قانونی عدالدی قتل وچ قتل کیتے جانے والے 3،248 توں زیادہ افراد نوں 253 علیحدہ تدفین گاہاں وچ دفن کيتا گیا سی۔6 جنوری 2011 نوں ، [[بتلیس|بلتیس]]<nowiki/>کے شہر متدی ميں اک پرانے سینے دے نیڑے اک اجتماعی قبر وچ 12 افراد دی لاشاں ملیاں سن۔ کچھ مہینےآں دے بعد ، مبینہ طور اُتے تیمیجیک پولیس اسٹیشن دے باغ وچ تن ہور اجتماعی قبراں ملی نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.sabah.com.tr/gundem/2011/01/06/karakol_yakini_kazidan_12_insan_iskeleti_cikti|title=Karakol yakını kazıdan 12 insan iskeleti çıktı|website=Sabah|language=tr|accessdate=2019-01-09}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.birgun.net/haber-detay/karakol-bahcesinden-7-kisinin-kemikleri-cikti-59553.html|title=Karakol bahçesinden 7 kişinin kemikleri çıktı {{!}} BirGün Gazetesi|language=tr-TR|accessdate=2019-01-09}}</ref>
2006 وچ ، سابق سفیر روحاؤ نے بیان دتا کہ نسلی کرداں دے نال جاری انسانی حقوق دی پامالی یورپی یونین دی ترک رکنیت وچ رکاوٹاں وچوں اک اے <ref name="housegov">{{حوالہ ویب|url=http://www.foreignaffairs.house.gov/archives/107/73068.pdf|title=U.S. Policy In The Mediterranean: Managing The Greece, Turkey, Cyprus Triangle|publisher=[[ریاستہائے متحدہ ایوان نمائندگان]]|accessdate=1 September 2006|archiveurl=https://web.archive.org/web/20070131230422/http://www.foreignaffairs.house.gov/archives/107/73068.pdf|archivedate=31 January 2007}}</ref>
==== غیر قانونی اغوا تے لاپتہ ہونا ====
1990 دی دہائی تے اس دے بعد دی ترکی دی سیکیورٹی خدمات نے کرداں نوں حراست وچ لیا اے ، کچھ معاملات وچ انھاں دوبارہ کدی نئيں دیکھیا گیا صرف کہانی سنانے دے لئی سامنے آنے والے عینی شاہدین دے نال۔ <ref name="hrw-disappearances">{{حوالہ ویب|url=https://www.hrw.org/news/2015/11/05/turkey-no-answers-kurdish-victims|publisher=Human Rights Watch|title=Turkey: No Answers for Kurdish Victims}}</ref> 1997 وچ ، ایمنسٹی انٹرنیشنل (اے آئی) نے اطلاع دتی اے کہ ترک ریاست دی طرف توں انسانی حقوق دی پامالیاں دے گمشدگیاں تے غیرقانونی سزائے موت نوں نويں تے پریشان کن نمونے دے طور اُتے ابھر کر سامنے آیا اے۔ <ref name="HRW-disappearances2">{{حوالہ ویب|url=https://www.hrw.org/report/2012/09/03/time-justice/ending-impunity-killings-and-disappearances-1990s-turkey|publisher=Human Rights Watch (HRW)|title=Time for Justice Ending Impunity for Killings and Disappearances in 1990s Turkey}}</ref>
اسٹاک ہوم سنٹر فار فریڈیم (ایس سی ایف) نے سن 2016 توں ہن تک گیارہ واقعات دی دستاویزی دستاویزات کيتیاں جنہاں وچ لوکاں نوں پولیس اہلکار دے طور اُتے شناخت کرنے والے مرد اغوا کرلئی گئے نيں۔ ایسا لگدا اے کہ ایہ زیادہ تر ترکی دے راجگڑھ انقرہ وچ اے کیونجے متاثرین نوں زبردستی ٹرانزٹ ویناں اُتے مجبور کيتا جاندا اے۔ کنبے دے ممبران ریاست توں اپنے تھاںواں دا پتہ نئيں لگاسکدے نيں ، اس گل دا اشارہ کردے نيں کہ انہاں نوں خفیہ طور اُتے یا خفیہ گروہاں نے حراست وچ لیا اے۔ اک ایداں دے معاملے وچ جدوں اک بالآخر 42 دن دے گمشدگی دے بعد واقع ہويا سی ، اس اُتے کئی دن تک تشدد کيتا گیا ، اسنوں اعتراف جرم اُتے دستخط کرنے اُتے مجبور کيتا گیا تے پولیس دے حوالے کردتا گیا۔ <ref name="scf-disappearances">{{حوالہ ویب|url=https://www.ohchr.org/Documents/Countries/TR/OHCHR_South-East_TurkeyReport_10March2017.pdf|publisher=The Stockholm Center for Freedom (SCF)|title=Report on the human rights situation in South-East Turkey}}</ref>
==== اذیت ====
اگست 1992 وچ [[نگہبان حقوق انسانی|ہیومن رائٹس واچ]] نے ترکی وچ سیکیورٹی فورسز دے ذریعہ تشدد دے ناجائز عمل دی اطلاع دی۔ ہیلسنکی واچ دے ذریعہ انٹرویو لینے والے تشدد دا نشانہ بننے والےآں نے پولیس تحویل وچ زیر حراست افراد دے خلاف تشدد دے منظم طریقے توں انکشاف کيتا سی۔ پولیس دی تحویل وچ سولہ افراد مشکوک حالات وچ ہلاک ہوگئے سن ، انہاں وچوں دس جنوب مشرق وچ کرد سن ۔ <ref name="hrwrep1993"/>
2013 وچ ، ''[[دی گارڈین]]'' نے اطلاع دتی اے کہ ترکی وچ کرد قیدیاں دے نال عصمت دری تے تشدد کرنا پریشان کن معمول اے۔ 2003 وچ ایمنسٹی انٹرنیشنل دے ذریعہ شائع ہونے والی اس رپورٹ دے مطابق ، کرد گروپ ، پی دے کے دی حمایت کرنے دا الزام عائد کرنے والے اک قیدی ہمدتے اسلان نوں تقریبا تن ماہ توں جنوب مشرقی ترکی دے مرڈن جیل وچ نظربند رکھیا گیا سی ، جس وچ اس دی اکھاں اُتے پٹی بنھی گئی سی ، افسران نے دھمکی دتی تے انہاں دا مذاق اڑایا۔ <ref name="gg">{{حوالہ ویب|last=Meral Duzgun|url=https://www.theguardian.com/global-development-professionals-network/2013/jun/10/turkey-history-sexual-violence|title=Turkey: a history of sexual violence|website=The Guardian|accessdate=2013-12-03}}</ref>
فروری 2017 وچ ، [[اقوام متحدہ دے اعلیٰ کمشنر برائے انسانی حقوق|اقوام متحدہ دے ہائی کمشنر برائے انسانی حقوق دے دفتر دے]] ذریعہ شائع ہونے والی اک رپورٹ وچ کہیا گیا اے کہ ترک حکام نے جنسی تشدد دا استعمال کردے ہوئے ، جنسی زیادتی تے عصمت دری دے دھمکیوں سمیت زیر حراست افراد نوں مار پیٹ تے چھدرت دی سی۔ کچھ معاملات وچ ، ترک حکام دے ذریعہ تشدد دے بعد نظربند افراد نوں عریاں طور اُتے تصاویر کيتیاں گئياں تے انہاں نوں عوامی توہین دی دھمکی دتی گئی۔ <ref name="un122017">{{حوالہ ویب|url=https://www.ohchr.org/Documents/Countries/TR/OHCHR_South-East_TurkeyReport_10March2017.pdf|publisher=Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights|title=Report on the human rights situation in South-East Turkey|accessdate=5 January 2019}}</ref>
==== پھانسیاں ====
24 فروری 1992 نوں ، کرد حمایت دے ہفتہ وار اخبار ، ''یینی ایلکے کے'' لئے بیٹ مین نامہ نگار ، ''سنجیز الٹون'' ہلاک ہوگئے۔ <ref>{{حوالہ کتاب|title=Political Violence and Kurds in Turkey|last=Orhun|first=Mehmet|publisher=Routledge|year=2016|isbn=978-1-138-91887-0|location=|pages=184}}</ref> 1990 توں 1995 دے درمیان مختلف اخبارات وچ کم کرنے والے 33 توں زیادہ کرد صحافی مارے گئے۔ کرد صحافیاں دی ہلاکتاں دا آغاز اس وقت ہويا سی جدوں کرد نواز پریس نے " روز گندم " (فری ایجنڈا) دے ناں توں پہلا روزنامہ شائع کرنا شروع کيتا سی۔ موسور انٹیر ، اک مشہور کرد دانشور تے الزور گندیم دے صحافی نيں ، جنڈرمری انٹلیجنس آرگنائزیشن دے ممبراں نے 1992 وچ قتل کيتا سی۔
1992 وچ ، ترک سیکیورٹی فورسز نے گھراں اُتے چھاپےآں وچ 74 افراد تے مظاہرےآں وچ سو توں زیادہ افراد نوں پھانسی دی۔ <ref name="hrwrep1993"/>
اکتوبر 2016 وچ ، شوقیہ فوٹیج سامنے آئی سی جس وچ دکھایا گیا سی کہ ترک فوجیاں نے دو خواتین پی دے کے ممبراں نوں پھانسی دے دتی سی جنھاں انہاں نے زندہ گرفتار کرلیا سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.almasdarnews.com/article/video-turkish-army-executes-two-female-pkk-prisoners-war/|title=VIDEO: Turkish Army executes two female PKK prisoners of war|last=Tomson|first=Chris|date=2016-10-29|website=Al-Masdar News|language=en-US|accessdate=2019-01-09|archivedate=2019-01-10|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190110014307/https://www.almasdarnews.com/article/video-turkish-army-executes-two-female-pkk-prisoners-war/}}</ref>
فروری 2017 وچ ، [[اقوام متحدہ دے اعلیٰ کمشنر برائے انسانی حقوق|اقوام متحدہ دے ہائی کمشنر برائے انسانی حقوق دے دفتر]] نے اک رپورٹ شائع دی جس وچ ترک حکومت نے [[جنوب مشرقی اناطولیہ علاقہ|جنوب مشرقی ترکی]] وچ منظم سزائے موت ، شہریاں نوں بے گھر کرنے ، تے زیادتی تے تشدد کرنے اُتے ترک حکومت کیتی مذمت کيتی سی۔ <ref name="un122017"/>
اکتوبر 2019 وچ ، نو افراد نوں پھانسی دتی گئی ، جنہاں وچ ہیورین خلف ، اک 35 سالہ کرد خاتون سی جو مستقبل شام پارٹی دی سکریٹری جنرل سی تے بین المذاہب اتحاد دے لئی کم کردی سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.christianpost.com/news/kurdish-female-politician-who-worked-to-unite-christians-arabs-kurds-executed-in-syria.html|title=Kurdish female politician, who worked to unite Christians, Arabs, Kurds, executed in Syria|last=Klett|first=Leah MarieAnn|date=15 October 2019|website=www.christianpost.com|language=en|accessdate=2019-10-17}}</ref>
=== کرداں دی طرف توں بدسلوکی ===
[[فائل:Şırnak çatışması (7), Eylül 2015.jpg|thumb| 6 جنوری 2016 نوں پی دے کے ملیٹیا دے ذریعہ اک پرائمری اسکول وچ آتش زنی کيتی گئی]]
[[کردستان ورکرز پارٹی]] نوں [[دہشت گردی|دہشت گردی دے ہتھکنڈے]] استعمال کرنے اُتے بین الاقوامی مذمت دا سامنا کرنا پيا ، جس وچ [[اغوا]]ء ، شہری قتل عام ، سمری پھانسیاں ، [[خودکش حملہ|خودکش حملہ آوراں]] تے بچےآں دے فوجیاں نوں شامل اے ، تے [[غیر قانونی تجارت منشیات|منشیات دی اسمگلنگ]] وچ اس دے ملوث ہونے پر۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.middleeasteye.net/news/pkk-claims-responsibility-suicide-bombing-left-11-dead-turkey-1381604350|title=PKK claims deadly suicide bombing at Turkish police station|website=Middle East Eye|accessdate=5 January 2019}}</ref><ref name="hrwf.eu">{{حوالہ ویب|url=https://hrwf.eu/wp-content/uploads/2016/07/Child-soldiers-in-ISIS-PKK-Boko-Haram%E2%80%A6.pdf|title=Child soldiers in ISIS, PKK, Boko Haram…|website=Hrwf.eu|accessdate=5 January 2019|archivedate=16 October 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20161016064155/https://hrwf.eu/wp-content/uploads/2016/07/Child-soldiers-in-ISIS-PKK-Boko-Haram%E2%80%A6.pdf}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.aa.com.tr/en/turkey/condemnation-of-ankara-terror-attack-grows/536823|title=Condemnation of Ankara terror attack grows|website=Aa.com.tr|accessdate=5 January 2019}}</ref> اس تنظیم نے 1984 دے بعد توں وڈے پیمانے اُتے شہریاں ، ڈاکٹراں ، استاداں ، اسکولاں ، اسپتالاں تے ہور سرکاری ادارےآں نوں نشانہ بنایا اے تے اوہ ہزاراں شہریاں دی ہلاکتاں دا ذمہ دار اے۔ <ref name="davidp1"/><ref>{{حوالہ ویب|url=https://2009-2017.state.gov/j/inl/rls/nrcrpt/2016/vol1/253316.htm|title=Turkey|website=U.S. Department of State|accessdate=5 January 2019}}</ref> پی دے کے نے 1989 تے 1999 دے درمیان ہونے والی کل شہری ہلاکتاں دی تعداد نوں آزاد اپسلا یک طرفہ تشدد ڈیٹاسیٹ نے 1،205 قرار دتا سی۔ <ref name="belge">{{حوالہ رسالہ|title=Civilian victimization and the politics of information in the Kurdish Conflict in Turkey}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|title=Serxwebûn, issue of June 1987|url=http://serxwebun.org/arsiv/66/#/1/|publisher=Serxwebûn|accessdate=20 December 2016|language=Turkish|archivedate=4 August 2020|archiveurl=https://web.archive.org/web/20200804135925/http://www.serxwebun.org/arsiv/66/#/1/}}</ref><ref name="(M. Aliza, 2007)">{{حوالہ کتاب|title=The PKK and the Kurdish Fight for Independence|last=Aliza|first=Marcus|publisher=New York University Press|year=2007|location=NY, USA|pages=115–120}}</ref> 1999 وچ ، [[نگہبان حقوق انسانی|ایچ آر ڈبلیو دے]] ذریعہ شائع ہونے والی اک رپورٹ وچ کہیا گیا سی کہ خیال کيتا جاندا اے کہ پی دے کے 768 توں زیادہ [[سزائے موت|پھانسیاں دا]] ذمہ دار سی۔ اس تنظیم نے مبینہ طور اُتے 25 توں زیادہ قتل عام دا ارتکاب کيتا سی ، جس وچ خواتین ، بوڑھاں تے بچےآں سمیت 300 توں ودھ بے گناہ افراد نوں ہلاک کيتا گیا سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.hrw.org/news/1999/01/20/rights-group-decries-missed-opportunity-prosecute-pkk-leader|title=Rights Group Decries Missed Opportunity to Prosecute PKK Leader|date=20 January 1999|website=Human Rights Watch|accessdate=5 January 2019}}</ref> جون 2011 دے انتخابات وچ کرد شمارے دے مصنف نیل ستانہ دے مطابق ، شہریاں اُتے پی دے کے حملے اس وقت تک جاری رہے جدوں تک کہ تنظیم نوں ایہ معلوم نئيں ہوئے جاندا اے کہ ایہ انہاں دے بین الاقوامی وقار نوں نقصان پہنچیا رہے نيں۔ <ref name="satana">{{حوالہ رسالہ|title=The Kurdish Issue in June 2011 Elections: Continuity or Change in Turkey's Democratization?}}</ref>
==== قتل عام ====
23 جنوری 1987 نوں ، پی دے کے ملیشیاواں نے [[صوبہ شرناق|صوبہ]] ارناک دے شہر اورٹا بğ وچ اک قتل عام کيتا ، جس وچ 8 خواتین تے 2 بچےآں سمیت 8 شہری ہلاک ہوگئے۔ <ref>[[Mehmet Ali Birand]], APO ve PKK. Istanbul 1992</ref><ref>{{حوالہ رسالہ|last=Özçağlayan|first=Mehmet|date=2019-08-01|title=Gramsci'nin Hegemonya Kuramı Bağlamında Nükleer Karşıtı Hareketin Milliyet Gazetesindeki Temsiliyeti (11 Ocak 1999-25 Temmuz 2000)|journal=İnsan Ve İnsan Dergisi}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|last=A.A|title=Terör kurbanları 22 yıl sonra anıldı|url=https://www.hurriyet.com.tr/gundem/teror-kurbanlari-22-yil-sonra-anildi-10861299|accessdate=2020-03-08|website=www.hurriyet.com.tr|language=tr}}</ref>
20 جون 1987 نوں ، تنظیم نے [[ترکی|ترکی دے]] [[صوبہ ماردین|صوبہ]] مردین دے پنڈ پیناراسک وچ اک قتل عام دا ارتکاب کيتا ، جس وچ 30 توں ودھ افراد ، خاص طور اُتے خواتین تے بچےآں نوں ہلاک کيتا گیا۔ <ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/?id=qNaGDAAAQBAJ&pg=PA162&lpg=PA162&dq=pinarcik+massacre#v=onepage&q=pinarcik+massacre&f=false|title=The Kurdish Struggle, 1920–94|last=O'Ballance|first=E.|date=18 December 1995|publisher=Springer|isbn=978-0-230-37742-4|access-date=5 January 2019|via=Google Books}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.nytimes.com/1987/07/10/world/kurdish-rebels-kill-20-in-2-villages-in-turkey.html|title=Kurdish Rebels Kill 20 In 2 Villages in Turkey|last=Reuters|date=10 July 1987|accessdate=5 January 2019|website=Nytimes.com}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://en.ilkha.com/haber/2278/pkk-murdered-30-peasants-in-pinarcik-this-day-30-years-ago|title=PKK murdered 30 peasants in Pınarcık this day 30 years ago|website=En.ilkha.com|accessdate=5 January 2019|archivedate=23 June 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170623033403/http://en.ilkha.com/haber/2278/pkk-murdered-30-peasants-in-pinarcik-this-day-30-years-ago}}</ref>
8 جولائی 1987 نوں ، پی دے کے عسکریت پسنداں دے اک گروپ نے 16 توں زیادہ شہریاں نوں پھانسی دے دی۔ متاثرین دی اکثریت خواتین تے بچےآں دی سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.cinarinsesi.com/history-of-pkks-massacres-152077h.htm|title=History of PKK's massacres|date=30 June 2018|website=Çınarın Sesi|accessdate=5 January 2019}}</ref>
18 اگست 1987 نوں ، پی دے کے جنگجوواں نے [[ترکی|ترکی دے]] شہر [[سعرد|سیرت]] وچ 25 توں ودھ افراد دا قتل عام کيتا۔ متاثرین دی اکثریت بچے ، بُڈھے تے خواتین سن۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.sabah.com.tr/gundem/2012/02/21/pkknin-sucustu-belgeleri|title=Bebek öldürüp...|website=Sabah|accessdate=5 January 2019}}</ref>
21 ستمبر 1987 نوں ، گوریلااں دے اک گروہ نے اِفِتِکاوِک شہر اُتے حملہ کيتا ، جس وچ دس افراد ہلاک تے پنج زخمی ہوئے۔ ترک ذرائع دے مطابق ، ہلاک شدگان بنیادی طور اُتے بچے تے حاملہ خواتین سن۔ <ref name="ilkha.com">{{حوالہ ویب|url=https://en.ilkha.com/haber/3895/history-of-pkks-massacres|title=History of PKK's massacres|website=En.ilkha.com|accessdate=5 January 2019|archivedate=16 July 2019|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190716070343/https://en.ilkha.com/haber/3895/history-of-pkks-massacres}}</ref>
10 جون 1990 نوں ، گرنیلاں دے اک گروہ نے آرنک دے گلکونک ضلع وچ واقعیریم پنڈ اُتے چھاپہ ماریا ، جس وچ 27 توں زیادہ افراد ہلاک ہوئے ، جنہاں وچ زیادہ تر خواتین تے بچے سن ۔ اس واقعہ نوں اویورملی قتل عام دے ناں توں جانیا جاندا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://books.google.com/?id=1A9vDivZRmgC&pg=PA412&lpg=PA412&dq=cevrimli+massacre#v=onepage&q=cevrimli+massacre&f=false|title=HUMAN RIGHTS WATCH WORLD REPORT 1990 An Annual Review of Developments and the Bush Administration's Policy on Human Rights Worldwide January 1991|publisher=Human Rights Watch|accessdate=5 January 2019}}</ref>
21 مارچ 1990 نوں ، پی دے کے ممبراں نے اک سڑک بلاک کردتی جتھے انہاں نے 9 انجینئرز تے اک کارکن نوں ہلاک کردتا۔ <ref name="grim11">{{حوالہ ویب|url=https://www.dailysabah.com/war-on-terror/2016/05/20/pkk-terrorists-long-history-of-attacking-civilians-a-grim-timeline|title=PKK terrorists' long history of attacking civilians: A grim timeline|website=DailySabah|accessdate=5 January 2019}}</ref>
15 جولائی 1991 نوں ، پی دے کے گوریلاں نے پزارسک تے ایلاینسریٹ ضلعے دے دیہاتاں وچ 9 گھراں نوں گھراں وچ جلیا کے ہلاک کردتا۔ متاثرین جو بنیادی طور اُتے خواتین تے بچے سن انہاں اُتے الزام لگایا گیا سی کہ اوہ پی دے کے دے ماہانہ رسالہ سیرکسویبون وچ جاسوس تے مخبر نيں۔ <ref name="grim11"/><ref>{{حوالہ ویب|url=http://en.dunyatimes.com/article/When-cornered-the-PKK-lashes-out-with-massacres-sydQRRp3.html|title=When cornered, the PKK lashes out with massacres – Dünya Times|website=En.dunyatimes.com|accessdate=5 January 2019|archivedate=29 September 2020|archiveurl=https://web.archive.org/web/20200929210212/http://en.dunyatimes.com/article/When-cornered-the-PKK-lashes-out-with-massacres-sydQRRp3.html}}</ref>
25 دسمبر 1991 نوں ، پی دے کے نے باکرکی ضلع دے اک اسٹور اُتے مولوتوف کاک دے نال حملہ کيتا ، جس دے نتیجے وچ 7 خواتین تے اک بچہ سمیت 11 افراد ہلاک ہوگئے۔ <ref>{{حوالہ ویب|date=2016-01-20|title=Wayback Machine|url=http://www.usak.org.tr/dosyalar/dergi/z6UFq2LoFkdiuzBbZSt9qHMi7u4Ke2.pdf|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160120152936/http://www.usak.org.tr/dosyalar/dergi/z6UFq2LoFkdiuzBbZSt9qHMi7u4Ke2.pdf|archivedate=2016-01-20|accessdate=2020-03-06}}</ref>
22 جون 1992 نوں ، پی دے کے ممبراں دے اک گروپ نے [[باتمان، ترکی|ترکی دے]] شہر [[باتمان، ترکی|باتمان]] وچ پنڈ دے محافظاں دے گھراں اُتے چھاپے وچ دو بچےآں سمیت دس افراد نوں ہلاک کردتا۔
11 جون 1992 نوں ، گوریلاں نے [[تاتوان]] وچ [[تاتوان|رکنے]] والی اک بس توں 13 توں ودھ افراد نوں پھانسی دے دی۔ اس واقعہ نوں تاتواں دے قتل عام دے ناں توں جانیا جاندا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://en.haberler.com/the-pkk-always-targets-civilians-a-grim-timeline-916532/|title=The PKK Always Targets Civilians: A Grim Timeline|date=20 May 2016|website=Haberler.com|accessdate=5 January 2019}}</ref>
21 اکتوبر 1993 نوں ، پی دے کے ممبراں دے اک گروپ نے سیرٹ وچ اسکول دے صحن وچ 13 بچےآں سمیت 22 افراد نوں ہلاک کيتا۔ <ref name="dhab">{{حوالہ ویب|url=https://dogruhaber.com.tr/haber/313627-pkk-s-derince-massacre/|title=PKK's|website=Doğruhaber Gazetesi – haber, haberler, sondakika haber, haberleri|accessdate=5 January 2019}}</ref>
1993 وچ [[نگہبان حقوق انسانی|ہیومن رائٹس واچ]] نے پی دے کے دی حکمت عملی دے بارے وچ مندرجہ ذیل گلاں بیان کيتیاں ۔
* اس دے نتیجے وچ ، تمام معاشی ، سیاسی ، فوجی ، سکیورٹی دے ادارے ، تشکیل تے قوم پرست تنظیماں تے جو انہاں وچ خدمت کردے نيں اوہ نشانہ بن چکے نيں۔ پی دے کے نے کرد علاقےآں توں باہر ترک حکام اُتے حملہ کيتا اے۔
* پی دے کے ترکی دی سیاسی جماعتاں ، ثقافتی تے تعلیمی ادارےآں ، قانون سازی تے نمائندہ ادارےآں ، تے "تمام مقامی ساتھیاں تے جمہوریہ ترکی دے لئی کم کرنے والے ایجنٹاں" دے خلاف اے۔ <ref name="hrwdalema"/>
* ہلاک ہونے والے متعدد افراد غیر مسلح شہری سن ، جو پی دے کے تے سیکیورٹی فورسز دے وچکار درمیان وچ پھنس گئے سن ، دونے طرف توں حملےآں دا نشانہ بنایا گیا سی۔ <ref name="hrwdevelopments"/>
یکم جنوری 1995 نوں ، پی دے کے گوریلاں نے دیار باقر دے کلپ دے ہمزلی محلے وچ اک قتل عام کيتا ، جس وچ 1 دیہاندی محافظ تے 20 توں زیادہ عام شہری ، خاص طور اُتے خواتین تے بچے ہلاک ہوگئے۔ یادگار محلے دے متاثرین دے لئی بنائی گئی اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.sabah.com.tr/gundem/2018/01/02/hamzali-katliami-unutulmadi|title=Hamzalı katliamı unutulmadı|website=Sabah|accessdate=5 January 2019}}</ref>
ستمبر 1995 وچ ، پی دے کے ممبراں نے چھاپہ ماریا اک کان وچ سیلڈیرن پنڈ ، نو کان کناں نوں پھانسی تے دو زخمی۔ حکام دے مطابق ، پی دے کے ممبراں نے کان کناں نوں نامعلوم وجوہات دی بنا اُتے پھانسی دینے توں پہلے کھانا لیانے دی دھمکی دتی سی۔ تنظیم نے بعد وچ ایہ دعویٰ کردے ہوئے سرکس وبن دی اشاعت وچ حملے دا دعوی کيتا سی کہ ہلاک ہونے والے کان کن فوجی تے 'فاشسٹ' سن ۔ <ref name="ilkha.com"/>
31 اکتوبر 2010 نوں ، کردستان فریڈم ہاکس (ٹی اے کے) نے [[استنبول|استنبول دے]] [[تقسیم چوک|تکسم چوک]] وچ [[خودکش حملہ|خودکش بم دھماکا]] کيتا ، جس وچ 17 شہری تے 15 پولیس اہلکار زخمی ہوئے۔
13 مارچ 2016 نوں ، ٹی دے کے اک ممبر نے [[انقرہ]] وچ اک خود کش حملہ کيتا ، جس وچ 37 توں ودھ شہری ہلاک ہوئے۔
27 اپریل 2016 نوں ، ٹی اے دی کی اک خاتون رکن ، ایسر کیلی ، نے ترک شہر [[بورصہ|برسا]] وچ عثمانی دور دی اک مسجد دے نیڑے خود نوں دھماکے توں اڑا لیا ، جس توں 13 افراد زخمی ہوگئے۔ دو دن بعد ، کرد عسکریت پسند گروپ ٹی اے اے نے اس دی ذمہ داری قبول کيتی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://globalnews.ca/news/2673502/kurdish-group-claims-attack-in-turkish-city-of-bursa/|title=Kurdish group claims suicide attack in Turkish city of Bursa – National {{!}} Globalnews.ca|date=2016-05-01|website=globalnews.ca|language=en|accessdate=2019-01-11}}</ref>
==== اغوا ====
ابتدائی مرحلے وچ ، پی دے نے منظم طریقے توں بچےآں ، مرداں تے خواتین نوں اغوا کرکے بھرتی کيتا۔ جیمسٹاون فاؤنڈیشن دے شائع کردہ اشاعت دے مطابق ، اس توں انہاں خانداناں نوں مجبور کيتا گیا جنہاں دے بچے پہلے توں ہی تنظیم دی اک ممبر دی حیثیت توں تعاون کر رہے سن تے اس طرح انھاں ساتھیاں وچ تبدیل کردتا گیا۔ بچےآں دا منظم طور اُتے اغوا 1980 دی دہائی دے آخر تے 1990 دی دہائی دے اواخر دے عروج اُتے سی ، جدوں پی دے کے نے ہر خاندان نوں کسی نوں تیسری کانگریس دے بعد اپنے مسلح ونگاں دی خدمت دے لئی بھیجنے اُتے مجبور کرنے دا فیصلہ کيتا۔ جھڑپاں وچ مارے جانے دے بعد پی دے کے دا ماہانہ رسالہ سرکس وبن وچ اغوا کیتے گئے متعدد بچےآں نوں ہیرو قرار دتا گیا سی۔ کچھ متاثرین جداں انجیل اکگل ، جو اک بچہ دی سپاہی اے جو 1990 وچ جدوں اوہ صرف دس سال کيتی سی ، اغوا کيتا گیا سی ، جدوں انہاں دی موت ہوئی تاں اسنوں ماڈل 'انقلابی جنگجو' قرار دتا گیا۔ <ref>{{حوالہ کتاب|title=Serxwebun 1997|last=|first=|year=|isbn=|location=|pages=392}}</ref><ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/?id=K4XefrTlSygC&pg=PA40&lpg=PA40&dq=pkk+recruit+women#v=onepage&q=pkk+recruit+women&f=false|title=Understanding International Counter Terrorism: A Professional's Guide to the Operational Art|last=Hunsicker|first=A.|date=5 January 2019|publisher=Universal-Publishers|isbn=978-1-58112-905-2|access-date=5 January 2019|via=Google Books}}</ref><ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/?id=GTN0481FXRYC&pg=PA67&lpg=PA67&dq=pkk+recruit+women#v=onepage&q=pkk+recruit+women&f=false|title=Women as Terrorists: Mothers, Recruiters, and Martyrs|last=Cragin|first=Kim|last2=Daly|first2=Sara A.|date=5 January 2019|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-0-275-98909-5|access-date=5 January 2019|via=Google Books}}</ref>
فیڈریشن آف امریکن سائنسداناں دے ذریعہ شائع ہونے والی اک رپورٹ وچ کہیا گیا اے کہ 1994 دے بعد توں پی دے کے دی اغوا دے ذریعہ جبری بھرتیاں دی پالیسی وچ ڈرامائی طور اُتے اضافہ ہويا اے۔ تنظیم نے اس پالیسی نوں تنازعہ دے ابتدائی دناں توں ہی اپنے بھاری نقصانات نوں پورا کرنے دے لئی استعمال کيتا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://fas.org/irp/world/para/docs/mfa-t-pkk.htm|title=A Report on the PKK and Terrorism|last=|first=|date=|website=|accessdate=|تاريخ-الأرشيف=2011-01-29|مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20110129024946/http://www.fas.org/irp/world/para/docs/mfa-t-pkk.htm|url-status=dead}}</ref> 2014 وچ ، کرد خانداناں دے اک گروپ نے پی دے کے دے ذریعہ اپنے بچےآں نوں جبری طور اُتے بھرتی کرنے دے خلاف احتجاج کرنے دے لئی ، جنوب مشرقی ترک صوبے [[دیار بکر|دیار باقر]] وچ ٹاؤن ہال دے سامنے دھرنا دتا۔ دو ہفتےآں دے احتجاج دے بعد ، اہل خانہ نے اپنے مغوی بچےآں دی واپسی دے مطالبے دے لئی [[بھکھ ہڑتال]] شروع کردتی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.dailysabah.com/turkey/2014/05/29/kurdish-families-protest-against-pkk-over-kidnapped-children|title=Kurdish families protest against PKK over kidnapped children|website=DailySabah|accessdate=2019-01-10}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.hurriyetdailynews.com/families-start-hunger-strike-in-diyarbakir-for-return-of-children-who-joined-pkk-67570|title=Families start hunger strike in Diyarbakır for return of children who joined PKK – Turkey News|website=Hürriyet Daily News|language=en|accessdate=2019-01-10}}</ref>
28 مئی 2012 نوں ، عسکریت پسنداں دے اک گروہ نے [[اغدیر|عیدر]] وچ سڑک دی تعمیر دے منصوبے اُتے کم کرنے والے 10 کارکناں نوں اغوا [[اغدیر|کرلیا]] ۔ اک ماہ بعد ، عسکریت پسنداں دے اک ہور گروپ نے [[دیار بکر|دیار باقر]] تے [[بینگول|بنگول دے]] درمیان سڑک بلاک کردتی تے اک برطانوی سیاح نوں اغوا کرلیا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.hurriyetdailynews.com/pkk-militants-kidnap-british-tourist-in-turkey--22307|title=PKK militants kidnap British tourist in Turkey – Turkey News|website=Hürriyet Daily News|language=en|accessdate=2019-01-09}}</ref>
==== دہشت گردی ====
1980 دی دہائی دے اوائل وچ ، تنظیم دے رہنما ، [[عبد اللہ اوجلان]] نے شہریاں توں حکومت توں وفاداری تے پی دے کے دی حمایت دے درمیان انتخاب کرنے دا مطالبہ کيتا ، جس دے نتیجے وچ شہریاں ، ڈاکٹراں ، کرد اشرافیہ ، ادارےآں ، اسکولاں تے ایتھے تک کہ اسپتالاں دے خلاف [[دہشت گردی|دہشت گردی دی]] مہم چلائی گئی۔ . ہزاراں افراد حکومت کیتی خدمت یا صرف اس تنظیم دی حمایت کرنے توں انکار کرنے اُتے مارے گئے۔ ہور برآں ، سیکڑاں اسکول جلا دتے گئے تے 217 توں زیادہ استاداں نوں قتل کيتا گیا۔ پی دے کے نے اسکولاں نوں "ترک استعمار دے نشان" دے طور اُتے دیکھیا جس دا تعلق "نوآبادیاتی امتیازی نظام" توں سی تے استاداں دے قتل دا اک جواز ایہ سی کہ انہاں نے کرد بچےآں نوں ترکی دی تعلیم دی۔ <ref name="davidp1"/>
In the early 1990s, the organization began to bomb civilian targets and commit massacres against innocent civilians after the government refused to negotiate. According to Jessica Stanton, an associate professor in the global policy area, the shift in PKK tactics was a direct response to government behavior. [[Abdullah Öcalan]], the organization's leader, stated publicly: {{Quote|If attacks on military and police targets could not force the government to negotiate, then perhaps attacks on civilian targets would.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/?id=kIgwDQAAQBAJ&pg=PA221&lpg=PA221&dq=pkk+targeted+tourism+finish+tourists+book#v=onepage&q=pkk+targeted+tourism+finish+tourists+book&f=false|title=Violence and Restraint in Civil War: Civilian Targeting in the Shadow of International Law|first=Jessica A.|last=Stanton|date=26 September 2016|publisher=Cambridge University Press|accessdate=5 January 2019|via=Google Books|isbn=978-1-316-72059-2}}</ref>}} تنظیم دی دہشت گردی دی مہم اِنّی سفاک سی کہ اس نے تنظیم دے اندر تنقید دا وی سبب بنیا۔ تنظیم دی چوتھی کانفرنس دے دوران ، تنظیم دے کچھ ارکان نے شہریاں دے خلاف حملےآں دے خاتمے دا مطالبہ کيتا جس نے حملےآں دی تعداد نوں کچھ سالاں تک کم کيتا لیکن انہاں دا خاتمہ نئيں ہويا۔ ایہ تنظیم شہریاں نوں ذبح کرنے ، سیاحاں دے تھاںواں تے ہوٹلاں اُتے بمباری تے سیاحاں نوں اغوا کرنے دا سلسلہ جاری رکھے ہوئے اے ، تے اس دی تشکیل دے بعد توں اس نے لگ بھگ 7،000 شہری ہلاکتاں دا ذمہ دار دیکھیا اے۔ 1997 وچ ، محکمہ خارجہ نے 1990 دی دہائی دے دوران مسلسل تشدد دے استعمال اُتے مبنی پی دے کے نوں غیر ملکی [[دہشت گردی|دہشت گرد]] تنظیم دے طور اُتے درج کيتا۔ <ref name="civtar1"/><ref name="davidp1">{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/?id=YSwrDwAAQBAJ&pg=PA55&lpg=PA55&dq=pkk+third+congress+1986#v=onepage&q=pkk%20third%20congress%201986&f=false|title=The Kurdish Spring: A New Map of the Middle East|last=Phillips|first=David L.|date=2017-07-05|publisher=Routledge|isbn=978-1-351-48037-6|language=en}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.dailysabah.com/war-on-terror/2016/08/31/pkk-killing-kurds-under-the-guise-of-protecting-their-rights|title=PKK killing Kurds under the guise of protecting their rights|website=DailySabah|accessdate=2019-01-09}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.washingtoninstitute.org/policy-analysis/view/contending-with-the-pkks-narco-terrorism|title=Contending with the PKK's Narco-Terrorism|website=www.washingtoninstitute.org|language=en|accessdate=2019-01-09}}</ref>
21 اکتوبر 1993 نوں ، تنظیم نے ڈیرنس قتل عام دا ارتکاب کيتا ، جس وچ اک ہی خاندان دے 22 افراد ہلاک ہوئے۔ ریاست ، ریاست دے نال تعاون کرنے دا الزام عائد کرنے دے بعد خواتین ، بچےآں تے بچےآں نوں بے دردی توں سزائے موت دتی گئی۔ پی دے کے نے ایداں دے بیکرز نوں وی پھانسی دتی جس نے فوجی اڈاں تک روٹی پہنچیا دتی ، جلانے تے انہاں ایندھن اسٹیشناں دے مالکان نوں ہلاک کردتا جو انہاں علاقےآں وچ اہلکاراں دی خدمت کردے سن جنہاں وچ اوہ سرگرم سن ۔ انہاں نے ترک اخبارات دی تقسیم تے ترک ٹیلی ویژن چینلز نوں دیکھنے توں منع کيتا ، جس توں باشندےآں نوں اپنا اینٹینا ہٹانے اُتے مجبور کردتا گیا۔ اوتھے دے باشندےآں نوں کسی وی ترک سیاسی جماعت وچ شامل ہونے اُتے پابندی عائد کردتی گئی سی تے جے اوہ مقامی دفاتر دے لئی انتخاب لڑنا چاہندے نيں تاں انہاں نوں پی دے کے دی منظوری لینے اُتے مجبور کيتا گیا سی۔ <ref>{{حوالہ کتاب|url=https://books.google.com/?id=YbxrBgAAQBAJ&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false|title=Turkey: facing a new millennium: Coping with intertwined conflicts|last=Nachmani|first=Amikam|date=2009|publisher=Manchester University Press|isbn=978-1-84779-559-5}}</ref> 1997 وچ [[تنظیم برائے بین الاقوامی عفو عام|ایمنسٹی انٹرنیشنل دی]] رپورٹس دے مطابق ، پی دے کے نے 1980 دے دہائی وچ کُرد کساناں تے اس دے اپنے ممبراں نوں تشدد دا نشانہ بنایا تے ہلاک کيتا۔ درجناں کرد شہریاں نوں اغوا کيتا گیا تے انہاں نوں ہلاک کيتا گیا کیونجے انہاں نوں شبہ سی کہ انہاں دے ساتھی یا مخبر نيں۔ ایمنسٹی انٹرنیشنل دی 1996 دی اک رپورٹ دے مطابق ، "جنوری 1996 وچ [ترک] حکومت نے اعلان کيتا کہ پی دے کے نے [[گوچلوکوناک|گلکونک دے]] دور دراز پنڈ دے نیڑے 11 افراد دا قتل عام کيتا اے۔ متاثرین وچوں ست مقامی پنڈ دے محافظ دستےآں دے رکن سن ۔ " <ref name="dhab"/>
1995 توں 1999 دے درمیان ، تنظیم دی 'خود کش گوریلا ٹیماں' ، جو بنیادی طور اُتے خواتین اُتے مشتمل سن ، ترکی وچ ہونے والے 21 خود کش دہشت گرد حملےآں دا ذمہ دار سن۔ <ref name="davidp1"/>
6 نومبر 2018 نوں ، اسٹیٹ ڈیپارٹمنٹ نے انصاف دے پروگرام دے لئی اپنے انعامات وچ پی دے کے دے تن اعلیٰ ایگزیکٹوز ، مراد کرائیلان ، سیمیل بائیک تے ڈوران کالکان نوں درج کيتا ، جسنوں انسداد دہشت گردی دے لئی امریکی محکمہ خارجہ نے تیار کيتا اے۔ اس پروگرام وچ دنیا دے انتہائی مطلوب دہشت گرداں دے ناں تے معلومات درج نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://rewardsforjustice.net/english/cemil_bayik.html|title=Rewards for Justice – Wanted for Terrorism – Cemil Bayik|language=en|accessdate=2019-01-10|archivedate=2018-11-08|archiveurl=https://web.archive.org/web/20181108184800/https://rewardsforjustice.net/english/cemil_bayik.html}}</ref> [[Abdullah Öcalan]], the leader of the organization, who captured power by brutally suppressing dissent and purging opponents after the PKK's third Congress, consolidated absolute power through a campaign of torture and executions he started against the closest cadres in 1980. Only in 1986, the PKK executed more than sixty of its members, including [[Mahsum Korkmaz]], who is believed to have been murdered during the clashes on 28 March 1986.<ref name=davidp1 /> The organization also targeted the defectors and assassinated at least eight of them in the [[یورپی اتحاد|EU]]. Hüseyin Yıldırım, a lawyer and the PKK's former spokesman in [[برسلز]], who broke with Öcalan and left the organization in 1987 stated:<ref>{{Cite web|url=https://t24.com.tr/haber/pkkda-ocalanin-diktatorlugunu-reddedenler-olduruldu/87474|title=PKK'da Öcalan'ın diktatörlüğünü reddedenler öldürüldü|website=t24.com.tr|access-date=2019-01-07}}</ref> {{Quote|The PKK executed many of its members. The revolutionaries I knew, whom I trusted, were shot. Many people, regardless of whether they were women or children, were killed in the country. Öcalan wanted to be accepted through violence. Many people were killed in [[وادی بقاع]] (old training camps). If you dig, you will find corpses.}} 27 ستمبر 2017 نوں ، تنظیم نے محمود بزنسیر نوں اغوا کرکے پھانسی دے دتی جس اُتے غلطی توں اک مخبر ہونے دا الزام لگایا گیا سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.diken.com.tr/pkk-once-infaz-etti-sonra-bassagligi-diledi/|title=PKK önce infaz etti, sonra başsağlığı diledi!|date=2018-10-02|website=Diken|language=en-US|accessdate=2019-01-09}}</ref>
21 جون 2017 نوں ، عسکریت پسنداں دے اک گروپ نے 23 سال دے استاد نکمٹین یلماز نوں اغوا کيتا تے اسنوں پھانسی دے دی۔ تنظیم دے مسلح ونگ ایچ پی جی نے انہاں اُتے جاسوس ہونے دا الزام عائد کيتا سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.dailysabah.com/war-on-terror/2017/06/22/pkk-terrorists-kidnap-murder-young-teacher-in-eastern-turkey|title=PKK terrorists kidnap, murder young teacher in eastern Turkey|website=DailySabah|accessdate=2019-01-09}}</ref>
2017 وچ ، سرکاری خبر رساں ایجنسی ، روزنامہ صباح نے اطلاع دتی اے کہ 2007 دے بعد توں 570 پی دے کے ممبران ترک سیکیورٹی فورسز دے سامنے ہتھیار ڈال چکے نيں۔ ہتھیار ڈالے ہوئے پی دے کے ممبراں دے اعترافات توں مرتب کيتی جانے والی انہاں رپورٹاں وچ تنظیم دے اندر پھانسیاں تے تشدد دے طریقےآں دی تفصیلات سامنے آئی نيں۔ تنظیم دے احکامات نوں مننے توں انکار کرنے اُتے پی دے کے دے دو ممبران ، ہارون کوئر تے یوسف برسن نوں پھانسی دے دتی گئی سی۔ کچھ معاملات وچ ، ممبراں نوں صرف مقامی کمانڈراں دے احکامات نوں مسترد کرنے دی وجہ توں پھانسی دتی گئی سی۔ ہور برآں ، اس رپورٹ وچ تنظیم دے اندر عصمت دری تے جنسی استحصال دے نال نال دھمکیوں دے کچھ مقدمات درج کیتے گئے نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.dailysabah.com/war-on-terror/2017/02/16/former-militants-expose-pkk-torture-execution-of-members|title=Former militants expose PKK torture, execution of members|website=DailySabah|accessdate=5 January 2019|تاريخ-الأرشيف=24 December 2018|مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20181224220351/https://www.dailysabah.com/war-on-terror/2017/02/16/former-militants-expose-pkk-torture-execution-of-members|url-status=dead}}</ref>
25 جولائی 2018 نوں ، 6 بچےآں دے والد میوولت بینگی نوں پھانسی دے کے گوریلااں نے بجلی دے ٹاور توں بنھ دتا سی ، جس نے مبینہ طور اُتے اس اُتے اے دے پارٹی دے ساتھی ہونے دا الزام لگیا کر پھانسی نوں جائز قرار دتا سی ، جس نے اس نے انتخابی مبصر دی حیثیت توں خدمات انجام دتیاں سن۔ 24 جون دے انتخابات دے دوران اپنے ضلع دے بیلٹ بکس پر۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.hurriyet.com.tr/gundem/dogubayazitta-pkk-infazi-iddiasi-olu-bulundular-40879026|title=İlçeyi karıştıran iddia! PKK infaz etti...|website=Hurriyet.com.tr|accessdate=5 January 2019}}</ref>
==== بچے سپاہی ====
ٹی ای پی اے وی تھنک ٹینک دے مطابق جس نے 2001 تے 2011 دے درمیان اپنی جاناں توں ہتھ دھو بیٹھے 1،362 پی دے کے جنگجوواں دی شناخت اُتے تحقیق کيتی سی ، بھرتی ہونے والےآں وچوں 42 فیصد 18 سال توں کم عمر سن ، انہاں وچوں اک چوتھائی اس وقت 15 سال توں کم عمر سن بھرتی کی.<ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.anadoluturkhaber.com/TR/Detail/USA-PKK-Taking-Children-As-Weapons-In-Turkey/844|title=USA: PKK Taking Children as Weapons in Turkey – Anadolu Türk Haber|website=Anadoluturkhaber.com|accessdate=5 January 2019}}</ref> ایہ تنظیم ہن وی فعال طور اُتے چائلڈ فوجیاں دی بھرتی کررہی اے تے اس اُتے ترک سیکیورٹی فورسز دے ذریعہ 2،000 توں زیادہ بچےآں نوں اغوا کرنے دا الزام عائد کيتا گیا اے۔ [[نگہبان حقوق انسانی|ہیومن رائٹس واچ (ایچ آر ڈبلیو)]] ، [[اقوام متحدہ|اقوام متحدہ (یو این)]] تے [[تنظیم برائے بین الاقوامی عفو عام|ایمنسٹی انٹرنیشنل دی]] تازہ ترین آزاد اطلاعات نے 1990 دی دہائی توں تنظیم تے اس دے مسلح ونگاں دے ذریعہ چائلڈ سپاہیاں دی بھرتی تے انہاں دے استعمال کیتی تصدیق دی اے۔ خیال کيتا جاندا اے کہ ایہ تنظیم بچےآں نوں منشیات دے کاروبار وچ استعمال کردی سی۔ <ref name="hrwf.eu"/><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.hrw.org/news/2016/12/22/iraq-armed-groups-using-child-soldiers-0|title=Iraq: Armed Groups Using Child Soldiers|date=22 December 2016|website=Human Rights Watch|accessdate=5 January 2019}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.refworld.org/docid/498805c428.html|title=Refworld – Child Soldiers Global Report 2001 – Turkey|first=United Nations High Commissioner for|last=Refugees|website=Refworld|accessdate=5 January 2019}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.justice.gov/sites/default/files/eoir/legacy/2014/07/14/child_soldiers_2008_Global_Report.pdf|title=Child Soldiers : Global Report 2008|website=Justice.gov|accessdate=5 January 2019|archivedate=28 June 2017|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170628062439/https://www.justice.gov/sites/default/files/eoir/legacy/2014/07/14/child_soldiers_2008_Global_Report.pdf}}</ref>
2008 وچ ، چائلڈ سولجرز انٹرنیشنل دے ذریعہ شائع ہونے والی اک رپورٹ وچ کہیا گیا اے کہ 1998 وچ پی دے کے دے پاس عراق وچ مقیم تے [[جنوب مشرقی اناطولیہ علاقہ|جنوب مشرقی ترکی]] وچ سرگرم فورسز وچ 3،000 چائلڈ سپاہی رکھنے دے بارے وچ خیال کيتا گیا سی۔
==== منشیات دی اسمگلنگ ====
2011 وچ ، [[دفتر اقوام متحدہ برائے منشیات و جرائم|اقوام متحدہ دے دفتر برائے منشیات تے جرائم (یو این او ڈی سی) دے]] ذریعہ شائع ہونے والی اس رپورٹ وچ کہیا گیا اے کہ عراق وچ عدم استحکام نے پی دے کے نوں ہیروئن دے تبادلے دے نقطہ دے طور اُتے عراق دی نشوونما تے استعمال کرنے وچ مدد فراہم دی اے۔ پی دے کے نوں اسلامی جمہوریہ ایران تے عراق دی سرحداں توں ترکی نوں سمگل دی جانے والی اک کلو ہیروئن ٹیکس جمع کرنے دی اطلاع ملی سی ، جس توں ممکنہ منافع سالانہ 200 ملین امریکی ڈالر تک پہنچ گیا سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.unodc.org/documents/data-and-analysis/Studies/Global_Afghan_Opium_Trade_2011-web.pdf|title=THE GLOBAL AFGHAN OPIUM TRADE : A Threat Assessment|website=Unodc.org|accessdate=28 December 2018}}</ref> ايسے سال یورپی پولیس آفس (یوروپول) دے ذریعہ شائع ہونے والی اک ہور رپورٹ وچ کہیا گیا اے کہ ایہ تنظیم منی لانڈرنگ ، غیر قانونی منشیات تے انسانی سمگلنگ دے نال نال یورپی یونین دے اندر تے باہر غیر قانونی امیگریشن وچ اپنی سرگرمیاں فنڈز تے چلانے دے لئی سرگرم عمل اے۔ <ref name="europa.eu">{{حوالہ ویب|url=https://www.europol.europa.eu/sites/default/files/documents/te-sat2011_0.pdf|title=EU Terrorism Situation and Trend Report|website=Europol.europa.eu|accessdate=28 December 2018}}</ref>
2012 وچ ، امریکی محکمہ خزانہ دے دفتر برائے غیر ملکی اثاثےآں اُتے قابو پانے والا دفتر (آفس) نے چار مولڈوواں نال تعلق رکھنے والے افراد زیان الدین گیلری ، سرکیز اکلوت تے عمیر بوزٹائپ نوں یورپ وچ پی دے کے دی جانب توں منشیات دی اسمگلنگ دے لئی خصوصی طور اُتے نامزد منشیات اسمگلر نامزد کرنے دا اعلان کيتا۔ .او اے اے سی دے مطابق ، زیئینڈنگ گیلری دی شناخت پی دے کے دے اک اعلیٰ درجے دے ممبر دے طور اُتے ہوئی جدوں کہ دو ہور مبینہ طور اُتے محض پی دے کے کارکن سن ۔ او اے اے سی نے دسیا کہ [[غیر قانونی تجارت منشیات|منشیات دی اسمگلنگ]] پی دے کے دی اک مجرمانہ سرگرمی اے جو ترکی حکومت توں لڑنے دے لئی اسلحہ تے مواد حاصل کرنے دے لئی استعمال کردی اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.treasury.gov/press-center/press-releases/Pages/tg1406.aspx|title=Treasury Sanctions Supporters of the Kurdistan Workers Party (PKK) Tied to Drug Trafficking in Europe|website=www.treasury.gov|accessdate=2019-01-09}}</ref>
== ہور ویکھو ==
* [[عراقی - کرد تنازعہ]]
* [[ایران وچ کرد علیحدگی پسندی|ایرانی - کرد تنازعہ]]
* [[کرد – شام دا تنازعہ|شام تے کردتنازعہ]]
* [[عراق – ترکی بارڈر]]
* [[شمالی عراق وچ ترک مسلح افواج دی کارروائیاں دی لسٹ]]
* [[ترکی وچ ماؤنواز شورش]]
* [[کرد – ترک تنازعہ دی ٹائم لائن]]
* [[شام دی خانہ جنگی وچ ترکی دی شمولیت]]
== نوٹ ==
{{حوالے|group=note}}
== حوالے ==
{{حوالے|2}}
{{Kurdish–Turkish conflict}}
{{Turkey topics}}
{{Middle East conflicts}}
{{Post-Cold War Asian conflicts}}
[[گٹھ:اکیہويں صدی دے تنازعات]]
[[گٹھ:ویہويں صدی دے تنازعات]]
[[گٹھ:ترک کردتی کشمکش]]
[[گٹھ:ترکی دیاں جنگاں]]
[[گٹھ:ترکی وچ اکیہويں صدی]]
[[گٹھ:ترکی وچ ویہويں صدی]]
[[گٹھ:جاری تنازعات]]
[[گٹھ:عراقی کردستان]]
[[گٹھ:غیر نظر ثانی شدہ تراجم اُتے مشتمل صفحات]]
[[گٹھ:ماخذ وچ نامکمل اندراجات]]
[[گٹھ:نیم محفوظ شدہ صفحات]]
[[گٹھ:ویب آرکائیو سانچے مع وے بیک روابط]]
fhckbm3pu93rkv1alejlk3dejstl0vy
چین–ریاستہائے متحدہ تجارتی جنگ
0
90553
706730
696841
2026-05-01T15:10:00Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 2 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706730
wikitext
text/x-wiki
{{خانہ معلومات چینی|pic=File:Signing Ceremony Phase One Trade Deal Between the U.S. & China (49391434906).jpg|piccap=[[صدر ریاستہائے متحدہ امریکا]] [[ڈونلڈ ٹرمپ]] and [[Vice Premier of China|Vice Premier]] [[Liu He (politician)|Liu He]] sign the Phase One Trade Deal in January 2020|s=中美贸易战|t=中美貿易戰|p=Zhōngměi Màoyìzhàn|altname=China–United States trade dispute|s2=中美贸易争端|t2=中美貿易爭端|p2=Zhōngměi Màoyìzhēngduān|order=st}} '''چین – امریکا تجارتی جنگ''' ({{zh|s={{linktext|中美|贸易战}}|t=|p=Zhōngměi Màoyìzhàn|c=}}) [[چین]] تے [[ریاست ہائے متحدہ|امریکا دے]] وچکار جاری معاشی تنازع اے ۔ صدر [[ڈونلڈ ٹرمپ]] نے 2018 وچ چین اُتے محصولات تے ہور تجارتی رکاوٹاں طے کرنا شروع کيتیاں جس دے مقصد توں امریکا دے کہنے والے "غیر منصفانہ تجارتی طریقےآں" نوں تبدیل کرنے اُتے مجبور کرنے دے مقصد اُتے مجبور کيتا گیا۔<ref>{{cite news|last=Swanson|first=Ana|date=2018-07-05|title=Trump's Trade War With China Is Officially Underway|url=https://www.nytimes.com/2018/07/05/business/china-us-trade-war-trump-tariffs.html|work=The New York Times|access-date=2019-05-26}}</ref> انہاں تجارتی طریقےآں تے انہاں دے اثرات وچ بڑھدا ہويا تجارتی خسارہ ، تے دانشورانہ املاک دی مبینہ طور اُتے چوری تے امریکی ٹیکنالوجی دی چین نوں زبردستی منتقلی شامل نيں۔ <ref name="Report">[https://ustr.gov/sites/default/files/Section%20301%20FINAL.PDF "Findings of the Investigation into China's Acts, Policies, and Practices Related to Technology Transfer, Intellectual Property, and Innovation Under Section 301 of the Trade Act of 1974"], Office of the U.S. Trade Representative, March 22, 2018</ref> امریکی تجارتی اقدامات دے جواب وچ ، چینی حکومت نے ٹرمپ انتظامیہ اُتے تحفظ پسندی وچ ملوث ہونے دا الزام عائد کيتا اے۔<ref>{{cite news|url=https://www.scmp.com/news/china/diplomacy/article/3030717/china-doesnt-want-supplant-us-it-will-keep-growing-beijing|title=China doesn't want to supplant the US, but it will keep growing, Beijing says|first=Kinling|last=Lo|date=27 September 2019|accessdate=11 August 2020|publisher=South China Morning Post}}</ref> 15 جنوری 2020 نوں ، دونے فریق اک مرحلے وچ پہلے معاہدے اُتے پہنچے ، لیکن تناؤ برقرار رہیا ۔
1980 دی دہائی توں ، ٹرمپ نے [[امریکی تجارتی خسارہ|امریکی تجارتی خسارے]] نوں کم کرنے تے گھریلو مینوفیکچرنگ نوں فروغ دینے دے لئی نرخاں دی تائید کيتی اے ، کہندے نيں کہ اس دے تجارتی شراکت داراں دے ذریعہ ملک نوں "چھن گیا"۔ محصولات عائد کرنا انہاں دی صدارتی مہم دا اک وڈا تختہ بن گیا۔ خارجہ تعلقات دی کونسل دے اک پس منظر رکھنے والے دا کہنا سی کہ اگرچہ بہت سارے ماہرین اقتصادیات تے تجارتی ماہرین اس گل اُتے یقین نئيں رکھدے نيں کہ تجارتی خسارے توں معیشت نوں نقصان پہنچیا اے ، دوسرےآں دا خیال اے کہ تجارتی خسارے نوں برقرار رکھنا اکثر اک مسئلہ ہُندا اے ، تے اس اُتے کافی بحث ہُندی اے کہ تجارتی خسارہ کتنا اے۔ غیر ملکی حکومتاں دی وجہ توں ، تے نال ہی نال ، اسنوں کم کرنے دے لئی کيتا پالیسیاں ، جے کوئی ہوئے تاں ، عمل پیرا ہونا چاہیدا۔ <ref name="cfr.org">{{حوالہ ویب|url=https://www.cfr.org/backgrounder/us-trade-deficit-how-much-does-it-matter|title=The U.S. Trade Deficit: How Much Does It Matter?|website=Council on Foreign Relations}}</ref> ایسوسی ایٹ پریس تے رائٹرز دے ذریعہ کيتے گئے سروے اُتے ردعمل ظاہر کرنے والے تقریبا تمام ماہر معاشیات دا کہنا سی کہ ٹرمپ دے محصولات ریاستہائے متحدہ دی معیشت نوں بھلانے توں کدرے زیادہ نقصان پہنچاواں گے ، <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.reuters.com/article/us-usa-economy-poll-idUSKCN1GQ02G|title=Economists united: Trump tariffs won't help the economy|last=Sarkar|first=Shrutee|date=2018-03-14|website=Reuters|accessdate=2019-08-26}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://apnews.com/c22c8a9cb69a44f194ca6a1360274ebc|title=AP FACT CHECK: Economists say Trump off on tariffs' impact|first=Josh|last=Boak|date=December 5, 2018|website=AP NEWS}}</ref> تے کچھ ماہرین معاشیات نے ریاست ہائے متحدہ امریکا دے متبادل ذرائع دی حمایت کيتی۔ چین دے نال اپنے تجارتی خسارے نوں دور کرن۔ <ref>{{حوالہ ویب|last=Freund|first=Caroline|title=Three Ways to Reduce a Trade Deficit|url=https://www.piie.com/blogs/trade-and-investment-policy-watch/three-ways-reduce-trade-deficit|website=PIIE|publisher=Peterson Institute for International Economics|accessdate=November 6, 2017}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|last=Mankin|first=Tony|title=Policy Options For Addressing the China-US Trade Imbalance|url=http://www.internationalaffairs.org.au/australianoutlook/policy-options-for-addressing-the-china-us-trade-imbalance/|website=AIIA|publisher=Australian Institute of International Affairs|accessdate=26 August 2019}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|last=Hass|first=Ryan|title=Trump's focus on China trade: Right target, wrong approach|url=https://www.brookings.edu/blog/order-from-chaos/2018/06/14/trumps-focus-on-china-trade-right-target-wrong-approach/|website=Brookings Institute|publisher=Brookings Institute}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|title=CSIS Brief: Beyond the Brink: Escalation and Conflict in U.S.-China Economic Relations|url=https://www.csis.org/analysis/csis-brief-beyond-brink-escalation-and-conflict-us-china-economic-relations|website=CSIS|publisher=CSIS|accessdate=September 25, 2019}}</ref>
تجارتی جنگ نے امریکا تے چین دونے دی معیشتاں اُتے منفی اثر ڈالیا اے۔ ریاستہائے متحدہ وچ ، اس نے صارفین دے لئی قیمتاں تے کساناں نوں مالی مشکلات دا باعث بنا اے۔ چین وچ ، تجارتی جنگ نے اقتصادی تے صنعتی پیداوار وچ اضافے دی شرح وچ سست روی دا باعث بنی ، جو پہلے ہی زوال دا شکار سی۔ بہت ساری امریکی کمپنیاں نے سپلائی چین نوں ایشیاء دے کسی تے مقام اُتے منتقل کردتا اے ، جس توں ایہ خدشہ لاحق اے کہ تجارتی جنگ توں امریکا تے چین دی اقتصادی 'ڈیوپلنگ' ہوجائے گی۔ دوسرے ملکاں وچ تجارتی جنگ نے معاشی نقصان وی کيتا اے ، حالانکہ کچھ ملکاں اس خلا نوں پُر کرنے دے لئی مینوفیکچرنگ وچ اضافے توں مستفید ہوئے نيں۔ اس توں اسٹاک مارکیٹ وچ عدم استحکام وی پیدا ہويا اے۔ معاشی تنازعہ دی وجہ توں ہونے والے کچھ نقصانات توں نمٹنے دے لئی دنیا بھر دی حکومتاں نے اقدامات اٹھائے نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.aljazeera.com/blogs/asia/2019/05/china-trade-war-sino-american-ties-torn-brick-brick-190512132227395.html|title=China–US trade war: Sino-American ties being torn down brick by brick|website=www.aljazeera.com|accessdate=2019-08-18|archivedate=2019-09-04|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190904140940/https://www.aljazeera.com/blogs/asia/2019/05/china-trade-war-sino-american-ties-torn-brick-brick-190512132227395.html}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.latimes.com/politics/la-na-pol-us-china-trade-stalemate-20190531-story.html|title=For the U.S. and China, it's not a trade war anymore — it's something worse|date=2019-05-31|website=Los Angeles Times|language=en-US|accessdate=2019-08-18}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.channelnewsasia.com/news/singapore/ndr-2019-singapore-will-be-principled-in-approach-to-china-us-11819238|title=NDR 2019: Singapore will be 'principled' in approach to China–US trade dispute; ready to help workers|website=CNA|language=en|accessdate=2019-08-18|archivedate=2021-05-15|archiveurl=https://web.archive.org/web/20210515134546/https://www.channelnewsasia.com/news/singapore/ndr-2019-singapore-will-be-principled-in-approach-to-china-us-11819238}}</ref>
بین الاقوامی سطح اُتے ، چین دی تجارتی پالیسیاں نوں تبدیل کرنے دی کوشش کرنے دے ٹرمپ انتظامیہ دی تجارتی جنگ دے حتمی مقصد دی حمایت کيتی گئی اے ، جدوں کہ محصولات دے استعمال تے تجارتی جنگ دے منفی معاشی اثرات اُتے وی تنقید کيتی جاندی رہی اے۔ امریکی صنعتاں وچ ، امریکی کاروبار تے زرعی صنعتاں نے تجارتی جنگ کيتی مخالفت کيتی اے ، اگرچہ زیادہ تر کسان ٹرمپ دی حمایت کردے رہے۔ امریکی سیاستداناں وچ ، کچھ لوکاں نے انہاں ہتھکنڈاں توں اتفاق نئيں کيتا جنہاں دے ٹرمپ کم کررہے نيں ، لیکن زیادہ تر چین اُتے دباؤ ڈالنے دے مقصد توں متفق نيں۔ <ref name="washingtonexaminer-8-2019">{{حوالہ ویب|url=https://www.washingtonexaminer.com/policy/economy/trumps-china-tariff-hike-draws-mixed-reception-from-lawmakers|title=Trump's China tariff hike draws mixed reception from lawmakers|last=Higgins|first=Sean|date=August 1, 2019}}</ref> نومبر 2019 دے آخر تک ، صدر دے لئی کسی وی سرکردہ ڈیموکریٹک امیدوار نے ایہ نئيں کہیا سی کہ اوہ [[جو بائیڈن]] تے الزبتھ وارن سمیت ٹیرف نوں ختم کردین گے ، انہاں دونے نے اس گل اُتے اتفاق کيتا کہ امریکا نوں چین دی غیر منصفانہ تجارتی پالیسیاں دے طور اُتے انہاں دا سامنا کرنا پڑدا اے۔ <ref name="Businessweek-11-19">"'Trade Wars are Good, and Easy to Win'", Bloomberg Businessweek, Nov. 18, 2019 pp.32-36</ref>
== پس منظر ==
[[فائل:China USA trade.png|thumb| چین دے نال تیزی توں ودھدی ہوئی امریکی تجارتی عدم توازن]]
[[فائل:United States Balance of Trade Deficit-pie chart.svg|thumb| 2014 وچ ملک دے لحاظ توں امریکی تجارتی خسارہ (ارباں ، سامان تے خدمات وچ )]]
=== چین عالمی تجارتی تنظیم وچ شامل ہويا ===
[[فائل:President of People's Republic of China Hu.jpg|کھبے|thumb|210x210px| 20 اپریل 2006 نوں وائٹ ہاؤس وچ [[جارج ڈبلیو بش]] تے چینی رہنما ہوجنتاؤ ]]
[[فائل:Xi Jinping and Barack Obama toast at White House state dinner September 2015.jpg|thumb|210x210px| [[بارک اوباما|باراک اوباما]] تے چینی رہنما [[شی جنہاں پنگ|شی جنپنگ]] ، 25 ستمبر ، 2015 نوں وائٹ ہاؤس وچ ریاستی عشائیہ دے دوران ٹوسٹ اٹھاندے ہوئے ]]
[[ریاستہائے متحدہ امریکا – چین دے تعلقات دا ایکٹ 2000|ریاستہائے متحدہ امریکا – چائنا ریلیشنس ایکٹ 2000 دے نال]] ، چین نوں 2001 وچ ڈبلیو ٹی او وچ شمولیت دی اجازت دتی گئی تے اسنوں اک [[پسندیدہ ملک (سیاست)|پسندیدہ ترین قوم]] (ایم ایف این) دا درجہ دتا گیا۔ معاشی تجزیہ کار گیبی لپٹن دے مطابق اس نے موجودہ تجارتی جنگ کيتی "بنیاد رکھی"۔ <ref>[https://www.theatlantic.com/international/archive/2018/08/china-trump-trade-united-states/567526/ "The Elusive ‘Better Deal’ With China"], ''The Atlantic'', August 14, 2018</ref>
2018 تک ، امریکی مینوفیکچرنگ دی ملازمتاں وچ 2000 توں ہن تک تقریبا 5 ملین دی کمی واقع ہوئی سی ، اس کمی وچ تیزی دے نال۔
=== ٹرمپ انتظامیہ دی شکایات ===
سن 1980 دی دہائی توں ، صدر ٹرمپ امریکی تجارتی خسارے نوں کم کرنے تے گھریلو مینوفیکچرنگ نوں فروغ دینے دے لئی ٹیرف دی کثرت توں وکالت کردے نيں ، کہندے نيں کہ اس دے تجارتی شراکت داراں دے ذریعہ اس ملک نوں "چیر پھینکا" جارہیا اے ، تے محصولات عائد کرنا انہاں دی صدارتی مہم دا اک وڈا تختہ سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.npr.org/2018/06/08/618242932/as-u-s-flexes-its-muscles-on-trade-other-countries-are-beginning-to-push-back|title=As U.S. Flexes Its Muscles On Trade, Other Countries Are Beginning To Push Back|last=Zarroli|first=Jim|date=2018-06-08|website=NPR.org|accessdate=2019-08-26}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.nytimes.com/2019/05/15/us/politics/china-trade-donald-trump.html|title=Trump's Love for Tariffs Began in Japan's '80s Boom|first=Jim|last=Tankersley|first2=Mark|last2=Landler|date=May 15, 2019|website=NYTimes.com}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://money.cnn.com/2015/07/28/news/economy/donald-trump-polls-taxes-wages/index.html|title=Donald Trump wants to be the 'jobs president.' But how?|first=Heather|last=Long|date=July 28, 2015|website=CNNMoney}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.politifact.com/truth-o-meter/article/2016/jul/15/donald-trumps-top-10-campaign-promises/|title=Donald Trump's top 10 campaign promises|website=PolitiFact}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.npr.org/2018/06/08/618242932/as-u-s-flexes-its-muscles-on-trade-other-countries-are-beginning-to-push-back|title=As U.S. Flexes Its Muscles On Trade, Other Countries Are Beginning To Push Back|last=Zarroli|first=Jim|date=2018-06-08|website=NPR.org|accessdate=2019-08-26}}</ref> 2011 دے اوائل وچ ، انہاں نے دسیا کہ چونکہ چین نے انہاں دی کرنسی وچ ہیرا پھیری دی اے ، "ساڈی کمپنیاں دے لئی چینی کمپنیاں دا مقابلہ کرنا تقریبا ناممکن اے۔" <ref name="CNN-Money">[https://money.cnn.com/2011/04/17/news/economy/trump_china_trade_war/index.htm "How 'The Donald' could incite a trade war"], ''CNN Money'', April 18, 2011</ref> اس وقت ، امریکی بزنس اینڈ انڈسٹری کونسل دے ایلن ٹونلسن نے کہیا کہ چینی کم قیمت دی ڈگری گھٹ توں گھٹ 40 فیصد اے ، انہاں نے کہیا کہ محصولاں نوں درست کرنے دا واحد طریقہ سی: "اور کچھ وی کم نئيں کيتا ، کوئی تے کم نئيں کريں گا۔" 2017 وچ ، امریکا دے پاس چین دے نال 336 بلین ڈالر دا تجارتی خسارہ تے مجموعی طور اُتے $ 566 ارب ڈالر دا تجارتی خسارہ سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.politifact.com/truth-o-meter/statements/2018/mar/28/donald-trump/did-us-have-500-billion-deficit-china-2017/|title=Did the U.S. have a $500 billion deficit with China in 2017?|last=Kruzel|first=John}}</ref>
[[فائل:Secretary Ross Meets with Minister of Industry and Information Technology Miao Wei (37259919406).jpg|thumb| امریکی وزیر تجارت تجارت ولبر راس نے چینی وزیر صنعت و انفارمیشن ٹکنالوجی میاو وی نال ملاقات کيتی ، بیجنگ ، ستمبر 2017]]
صدر دی حیثیت توں محصولات دی حمایت کردے ہوئے ، انہاں نے کہیا کہ غیر منصفانہ تجارتی طریقےآں دی وجہ توں چین ہر سال امریکی معیشت نوں سیکڑاں بلین ڈالر خرچ کر رہیا اے۔ محصولات عائد کرنے دے بعد ، انہاں نے تجارتی جنگ وچ داخل ہونے دی تردید کردے ہوئے کہیا ، "تجارتی جنگ بہت سال پہلے امریکا دی نمائندگی کرنے والے بیوقوفاں ، یا نااہل لوکاں دے ہتھوں ہار گئی تھی" انہاں نے کہیا کہ امریکا دا تجارتی خسارہ اک سال وچ 500 بلین ڈالر اے ، دانشورانہ املاک (آئی پی) دی چوری دے نال جس وچ 300 بلین ڈالر لاگت آئے گی۔ انہاں نے کہیا کہ اسيں اسنوں جاری نئيں رہنے دے سکدے نيں۔ <ref name=":2">{{حوالہ ویب|url=https://www.theguardian.com/business/2018/apr/04/trump-china-trade-war-concerns-import-taxes-stock-market|title=Trump plays down US-China trade war concerns: 'When you're $500bn down you can't lose'|last=Smith|first=David|date=April 4, 2018|website=The Guardian|accessdate=May 28, 2018}}</ref> وائٹ ہاؤس دے سابق کونسل ، جم سکولٹز نے کہیا کہ "اک توں زیادہ صدارتی انتظامیہ - کلنٹن ، بش تے اوبامہ دے ذریعے - امریکا نے نادانستہ طور اُتے اک ہور راستہ دیکھیا اے جدوں کہ چین نے بین الاقوامی تجارتی منڈی وچ غیر منصفانہ فائدے دے لئی اپنا راستہ دھوکہ دتا۔" <ref name="CNN-Business-2">[https://www.cnn.com/2019/08/15/perspectives/trade-war-trump-triumph/index.html "Trump's trade war with China will be worth the fight"], ''CNN Business'', August 23, 2019</ref> اس دے برعکس ، [[ییل یونیورسٹی]] دے جیکسن انسٹی ٹیوٹ برائے عالمی امور دے اک سینئر فیلو اسٹیفن روچ دے مطابق ، دنیا دے 101 ملکاں دے نال امریکی تجارتی خسارہ (2015 تک) ، جس وچ سب توں وڈا چین دے نال امریکی تجارتی خسارہ اے۔ غیر مناسب تجارتی طریقےآں دے ضمنی مصنوع دی بجائے ، امریکا دی گھریلو بچت دی کمی دا براہ راست نتیجہ۔ <ref>{{حوالہ ویب|last=Roach|first=Stephen S.|authorlink=Stephen S. Roach|title=America’s Trade Deficit Begins at Home|publisher=Project Syndicate|date=25 April 2016|url=https://www.project-syndicate.org/commentary/us-trade-deficit-low-domestic-saving-by-stephen-s--roach-2016-04?barrier=accesspaylog|accessdate=17 September 2020}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|last=Chandran|first=Nyshka|title=US-China trade deficit is set to keep on rising, Yale’s Stephen Roach says|publisher=[[CNBC]]|date=25 March 2018|url=https://www.cnbc.com/2018/03/25/us-china-trade-deficit-to-rise-stephen-roach-at-china-development-forum.html|accessdate=17 September 2020}}</ref>
ٹرمپ انتظامیہ دے ذریعہ تجارت دے غیر منصفانہ طریقےآں وچ امریکی [[فکری ملکیت|دانشورانہ املاک]] (آئی پی) دی چوری وی اے۔ <ref name="CNN-Business">[https://money.cnn.com/2018/03/23/technology/china-us-trump-tariffs-ip-theft/index.html "How much has the US lost from China's IP theft?"], ''CNN Business'', March 23, 2018</ref> سی این این دے اک مضمون وچ کہیا گیا اے کہ امریکا دے تجارتی نمائندے دے ذریعہ چین دی دانشورانہ املاک چوری دی تحقیقات وچ ست ماہ دی تحقیقات وچ امریکا دا آئی پی چوری توں اخراجات دا تخمینہ 225 بلین توں 600 ارب ڈالر سالانہ اے۔
ٹکنالوجی نوں امریکی معیشت دا سب توں اہم حصہ سمجھیا جاندا اے۔ <ref name="WP-China">[https://www.washingtonpost.com/opinions/the-united-states-is-finally-confronting-chinas-economic-aggression/2018/03/25/3e0a2188-2f72-11e8-b0b0-f706877db618_story.html "The United States is finally confronting China’s economic aggression"], ''Washington Post'', March 25, 2018</ref> امریکی تجارتی نمائندے رابرٹ ای لائٹائزر دے مطابق ، چین امریدیاں ریاستاں دی کمپنیاں نوں خریدنے تے سائبر شیٹ نوں ٹیکنالوجی حاصل کرنے دے لئی استعمال کرنے سمیت "ریاستی سرمایہ داری" اُتے عمل کرنے دے نال نال ، "جبری ٹیکنالوجی دی منتقلی" دی پالیسی نوں برقرار رکھدا اے۔ اس دے نتیجے وچ ، ٹرمپ انتظامیہ دے عہدیداراں نے ، 2018 دے اوائل تک ، چینی ریاستی کنٹرول والی کمپنیاں نوں امریکی ٹکنالوجی کمپنیاں دی خریداری توں روکنے دے لئی اقدامات اٹھائے سن تے اوہ امریکی کمپنیاں نوں چین وچ انہاں دی کلیدی ٹیکنالوجی دے حوالے کرنے توں روکنے دی کوشش کر رہے سن ۔ مارکیٹ. سیاسی تجزیہ کار جوش روگن دے مطابق : "اک ایسا عقیدہ سی کہ چین اک نجی معیشت تیار کريں گا جو عالمی تجارتی تنظیم دے نظام دے نال ہم آہنگ ثابت ہوئے گا۔ چینی قیادت نے اس دے برعکس کرنے دا اک سیاسی فیصلہ کيتا اے۔ تاں ہن سانوں جواب دینا پئے گا۔ "
لائٹائزر نے کہیا کہ لگائے گئے نرخاں دی مالیت امریکا دے دانشورانہ املاک تے غیر ملکی ملکیت دی پابندیاں دی مبینہ چوری دے نتیجے وچ ہونے والے حقیقی معاشی نقصان دے اندازےآں اُتے مبنی اے جس دے لئی غیر ملکی کمپنیاں نوں ٹکنالوجی دی منتقلی دی ضرورت اے۔ اس طرح دے مشترکہ منصوبے چینی کمپنیاں نوں امریکی ٹکنالوجی تک غیر قانونی رسائی فراہم کردے ہیں{{#tag:ref|<ref>{{Cite web|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-11-01/u-s-says-china-state-owned-co-stole-micron-trade-secrets|title=China State-Owned Company Charged With Micron Secrets Theft|last1=McLaughlin|first1=David|last2=Strohm|first2=Chris Strohm|date=November 1, 2018|website=[[بلومبرگ نیوز]]|archive-url=|archive-date=|access-date=December 5, 2018}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.foxnews.com/tech/china-is-using-economic-espionage-and-theft-to-grab-us-technology|title=China is using 'economic espionage' and 'theft' to grab US technology|last=Ciaccia|first=Chris|date=2018-11-29|website=[[Fox News]]|language=en-US|archive-url=|archive-date=|access-date=2018-12-05}}</ref><ref name="InnovationWall">{{cite journal|url=http://www.foreignaffairs.com/articles/66753/adam-segal/chinas-innovation-wall|title=China's Innovation Wall|journal=Foreign Affairs|date=January 16, 2019|last1=Segal|first1=Adam}}</ref><ref>{{unbulleted list|[https://aflcio.org/press/releases/strategic-tariffs-against-china-are-critical-part-trade-reform-create-more-jobs-and "Strategic Tariffs Against China Are Critical Part of Trade Reform to Create More Jobs and Better Pay"], AFL-CIO press release, March 22, 2018|{{Cite web|url=https://thehill.com/blogs/pundits-blog/international-affairs/346806-trump-takes-aim-at-chinas-bad-intellectual-property|title=Trump takes aim at China's bad intellectual property practices|date=2017-08-16|website=[[The Hill (newspaper)|The Hill]]}}|{{Cite news|url=https://www.reuters.com/article/us-usa-trade-china/some-u-s-businesses-urge-caution-in-china-intellectual-property-trade-push-idUSKBN1CF2OV|title=Some U.S. businesses urge caution in China intellectual property trade push|last=Schneider|first=Howard|access-date=2019-05-26|publisher=Reuters|location=Washington|date=2017-10-10}}|{{cite news|url=https://www.nytimes.com/2018/10/10/us/politics/china-spy-espionage-arrest.html|title=Chinese Officer Is Extradited to U.S. to Face Charges of Economic Espionage|last=Benner|first=Katie|date=2018-10-10|work=The New York Times|access-date=2019-05-31|language=en-US|issn=0362-4331}}|{{cite news|url=https://www.nytimes.com/2018/12/20/us/politics/us-and-other-nations-to-announce-china-crackdown.html|title=U.S. Accuses Chinese Nationals of Infiltrating Corporate and Government Technology|last1=Sanger|first1=David E.|date=2018-12-20|work=The New York Times|access-date=2019-05-31|last2=Benner|first2=Katie|language=en-US|issn=0362-4331}}|{{cite web|url=https://www.chicagotribune.com/business/ct-biz-us-china-trade-war-ip-theft-20190221-story.html|title=Here are 5 cases where the U.S. says Chinese companies and workers stole American trade secrets|last=Liedtke|first=Paul Wiseman and Michael|website=Chicago Tribune|language=en-US|access-date=2019-05-31}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.theguardian.com/world/2011/jan/23/china-stealth-fighter-us-technology|title=Chinese stealth fighter jet may use US technology|date=23 January 2011|website=[[دی گارڈین]]}}|{{cite web|url=https://freebeacon.com/national-security/china-hacked-f22-f35-jet-secrets/|title=China Hacked F-22, F-35 Stealth Jet Secrets|date=24 March 2016|website=[[Washington Free Beacon]]}}|{{cite web|url=https://www.cnbc.com/2017/11/08/chinese-theft-of-sensitive-us-military-technology-still-huge-problem.html|title=Chinese theft of sensitive US military technology is still a 'huge problem,' says defense analyst|date=8 November 2017|website=[[CNBC]]}}|{{cite web|url=https://www.npr.org/2018/10/10/656280811/u-s-charges-alleged-chinese-government-spy-with-stealing-u-s-trade-secrets|title=U.S. Charges Alleged Chinese Government Spy With Stealing U.S. Trade Secrets|date=10 October 2018|website=[[این پی ار]]}}|{{cite web|url=https://www.businessinsider.com/china-stole-us-military-secrets-2013-5|title=PENTAGON: Chinese Hackers Have Stolen Data From 'Almost Every Major US Defense Contractor'|date=7 May 2013|website=Business Insider}}|{{cite web|url=https://www.heritage.org/defense/commentary/chinese-hackers-stole-us-weapons-system-designs|title=Chinese Hackers Stole U.S. Weapons System Designs|date=12 June 2013|website=[[The Heritage Foundation]]}}|{{cite web|url=https://www.businessinsider.com/chinas-mysterious-predator-clone-is-finally-out-in-the-open-2012-11|title=China's Mysterious Predator Clone Is Finally Out In The Open|date=8 November 2012|website=[[Business Insider]]}} }}</ref><ref name="Grassley">{{Cite web|url=https://www.judiciary.senate.gov/grassley-on-chinese-espionage-its-called-cheating_and-its-only-getting-worse|title=Grassley on Chinese Espionage: It's called cheating. And it's only getting worse.|website=[[ریاستہائے متحدہ سینٹ]]|date=2018-11-28}}</ref><ref name="Andy Grove Bloomberg">Grove, Andrew. [https://www.bloomberg.com/news/articles/2010-07-01/andy-grove-how-america-can-create-jobs "Andy Grove: How America Can Create Jobs"], ''Bloomberg News'', July 1, 2010</ref><ref name="Andy Grove NYT">[https://www.nytimes.com/2016/03/26/opinion/andy-groves-warning-to-silicon-valley.html "Andy Grove’s Warning to Silicon Valley"], ''New York Times'', March 26, 2016.</ref><ref name=piie>{{cite web|url=https://piie.com/system/files/documents/pb18-13.pdf|title=China's Forced Technology Transfer Problem— And What to Do About It|last=Branstetter|first=Lee G.|date=June 2018|website=www.piie.com|access-date=|archive-date=2021-02-15|archive-url=https://web.archive.org/web/20210215015817/https://piie.com/system/files/documents/pb18-13.pdf|dead-url=yes}}</ref><ref name="nytimes.com">{{cite web|url=https://www.nytimes.com/2018/10/30/us/politics/justice-department-china-espionage.html|title=Chinese Intelligence Officers Accused of Stealing Aerospace Secrets|date=30 October 2018|website=New York Times}}</ref><ref name="nytimes.com" />}}۔
[[عوامی جمہوریہ چین وچ موجود امریکی چیمبر آف کامرس|عوامی جمہوریہ چین وچ امریکی چیمبر آف کامرس دے]] ادھے توں زیادہ ممبراں دا خیال سی کہ اوتھے کاروبار کردے وقت دانشورانہ املاک دا رساو اک اہم تشویش اے۔ <ref name="Oh">{{حوالہ ویب|url=https://www.marketwatch.com/story/why-is-the-us-accusing-china-of-stealing-intellectual-property-2018-04-05|title=Why is the U.S. accusing China of stealing intellectual property?|last=Oh|first=Sunny|website=MarketWatch|language=en-US|accessdate=2019-06-03}}</ref>
اگست 2017 وچ ، رابرٹ لائٹائزر نے چین دے مبینہ غیر منصفانہ تجارتی طریقےآں دی چھان بین کيتی۔ <ref name=":11">{{حوالہ ویب|url=https://www.vox.com/policy-and-politics/2017/8/21/16143350/trump-china-section-301-trade|title=Trump's new attack on the Chinese economy, explained|last=Aleem|first=Zeeshan|date=2017-08-21|website=Vox|accessdate=2019-05-26}}</ref><ref name="Alexander">Blair, Dennis; Alexander, Keith. [https://www.nytimes.com/2017/08/15/opinion/china-us-intellectual-property-trump.html "China's Intellectual Property Theft Must Stop"], ''The New York Times'', August 15, 2017</ref>
مارچ 2018 وچ اسٹیل تے ایلومینیم ٹیرف کارروائیاں دا آغاز کردے ہوئے ، ٹرمپ نے کہیا "تجارتی جنگاں اچھ ،ا نيں ، تے جیتنا آسان اے ،" <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.nytimes.com/2018/03/02/business/trump-calls-trade-wars-good-and-easy-to-win.html|title=Trump Calls Trade Wars 'Good' and 'Easy to Win'|first=Ana|last=Swanson|date=March 2, 2018|website=NYTimes.com}}</ref> لیکن چونکہ اگست 2019 وچ تنازعہ بڑھدا ہی گیا ، ٹرمپ نے کہیا ، "ميں نے کدی نئيں کہیا کہ چین آسان ہونے والا اے۔ " <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.nytimes.com/2019/08/15/us/politics/trump-rally.html|title=Citing Economy, Trump Says That 'You Have No Choice but to Vote for Me'|first=Maggie|last=Haberman|first2=Peter|last2=Baker|date=August 15, 2019|website=NYTimes.com}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.cnn.com/2019/08/24/politics/donald-trump-china-trade-war-xi-jinping/index.html|title=Trump's China trade war spirals as 2020 looms|last=Analysis by Stephen Collinson and Donna Borak|website=CNN}}</ref>
پیٹر نیارو نے ، وائٹ ہاؤس آفس آف ٹریڈ اینڈ مینوفیکچرنگ پالیسی ڈائریکٹر ، نے وضاحت کيتی کہ تجارتی خسارے نوں کم کرنے دے لئی محصولات "خالصتا دفاعی اقدامات" نيں۔ <ref>[https://www.youtube.com/watch?v=LGbgNKtBJG8 "Trump tariffs on Chinese goods fulfill campaign promise: Peter Navarro], ''Fox Business'', June 19, 2018</ref> انہاں دا کہنا اے کہ سالانہ خسارے دے نتیجے وچ امریکی کھرباں ڈالر جمع کردے نيں جو انہاں دے ذریعہ امریکا بیرون ملک منتقل کردے نيں ، فیر اوہ انہاں ملکاں دے ذریعہ امریکا دے اثاثے خریدنے دے لئی استعمال ہُندے نيں ، تے اس رقم نوں امریکا وچ سرمایہ کاری کرنے دے برخلاف "جے اسيں ایسا ہی کردے نيں جداں اسيں کررہے نيں۔" ایہ کھرباں ڈالر غیر ملکیوں دے ہتھ وچ نيں جسنوں اوہ فیر امریکا خریدنے وچ استعمال کرسکدے نيں۔ <ref>[https://www.cnbc.com/video/2018/03/15/peter-navarro-talks-trade-and-tariffs.html "Peter Navarro talks trade and tariffs"], ''CNBC'', March 15, 2018</ref>
=== چین دا جواب تے جوابی الزامات ===
چینی حکومت نے آئی پی دی جبری منتقلی اک لازمی عمل دی تردید دی اے ، تے چین وچ دی جانے والی گھریلو R&D دے اثرات نوں تسلیم کيتا اے۔ سابق امریکی ٹریژری سکریٹری لیری سمرز نے اندازہ کيتا کہ کچھ تکنیکی شعبےآں وچ چینی قیادت امریکی بنیادی املاک دی "چوری" نئيں "بنیادی سائنس وچ وڈی سرکاری سرمایہ کاری" دا نتیجہ اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.cnbc.com/2018/06/27/larry-summers-china-does-not-need-to-steal-us-technology.html|title=Larry Summers praises China's state investment in tech, saying it doesn't need to steal from US|last=Belvedere|first=Matthew J.|date=2018-06-27|website=CNBC|language=en|accessdate=2019-06-01}}</ref> مارچ 2019 وچ ، [[قومی عوامی کانگریس (چین)|نیشنل پیپلز کانگریس]] نے 2020 وچ لاگو ہونے دے لئی ، اک نويں غیر ملکی سرمایہ کاری دے بل دی توثیق دی ، جو غیر ملکی کمپنیاں توں آئی پی دی جبری منتقلی اُتے واضح طور اُتے پابندی عائد کردا اے ، تے غیر ملکی دانشورانہ املاک تے تجارتی راز نوں مضبوط تحفظ فراہم کردا اے۔ چین نے 2022 وچ آٹوموٹو انڈسٹری وچ غیر ملکی سرمایہ کاری اُتے پابندیاں ختم کرنے دا وی منصوبہ بنایا سی۔ [[عوامی جمہوریہ چین وچ موجود امریکی چیمبر آف کامرس|ایم چیام چین]] پالیسی کمیٹی دی چیئر لیسٹر راس نے بل اُتے تنقید کردے ہوئے کہیا کہ بل دے متن نوں "جلدی" تے "وسیع" کردتا گیا اے ، تے اس بل دے اک ایداں دے حصے اُتے وی تنقید دی اے جس نے ملک نوں چینی کمپنیاں اُتے پابندیاں عائد کرنے والے ملکاں دے خلاف انتقامی کارروائی دا اختیار دتا اے۔ <ref name="scmp-woo">{{حوالہ ویب|url=https://www.scmp.com/economy/china-economy/article/2188885/china-make-forced-technology-transfer-illegal-beijing-tries|title=China to make forced technology transfer illegal to woo foreign investors|date=2019-03-06|website=South China Morning Post|language=en|accessdate=2019-06-01}}</ref><ref name=":5">{{حوالہ ویب|url=https://www.cnbc.com/2018/12/24/china-is-reportedly-considering-law-against-forced-tech-transfers.html|title=China is reportedly considering a law to crack down on forced tech transfers|last=V.|first=Harini|date=2018-12-24|website=CNBC|language=en|accessdate=2019-06-01}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.cnbc.com/2019/03/15/chinas-new-foreign-investment-law-may-not-be-enough-for-us-trade-deal.html|title=China scrambled to show it'll change how it treats foreign firms — that may not be enough for Trump|last=Cheng|first=Evelyn|date=2019-03-15|website=CNBC|language=en|accessdate=2019-06-01}}</ref>
چینی حکومت نے تنازعہ شروع کرنے دے لئی امریکی حکومت نوں مورد الزام قرار دیندے ہوئے کہیا اے کہ امریکی اقدامات توں مذاکرات مشکل ہوئے رہے نيں۔ انہاں دا کہنا اے کہ تجارتی جنگ دا دنیا اُتے منفی اثر پيا اے تے ایہ کہ امریکی حکومت دا اصل مقصد چین دی نمو نوں روکنا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.cnbc.com/2019/06/02/china-releases-official-document-that-blames-america-for-the-trade-war.html|title='The US has backtracked': China releases official document blaming America for the trade war|last=Cheng|first=Evelyn|date=June 2, 2019}}</ref>
== کرونولوجی ==
[[فائل:Peter Navarro, Director of the White House National Trade Council, Addresses in the Oval Office before U.S. President Donald Trump Signs Executive Orders Regarding Trade on March 31, 2017 4.jpg|thumb| صدر نے تجارت توں متعلق ایگزیکٹو آرڈرز اُتے دستخط کرنے توں پہلے وائٹ ہاؤس نیشنل ٹریڈ کونسل دے ڈائریکٹر پیٹر نیارو نے [[نائب صدر ریاستہائے متحدہ امریکا|نائب صدر]] [[مائیک پینس|مائک پینس]] تے کامرس سکریٹری ولبر راس دے نال تجارت اُتے گل کيتی۔ <ref>[https://www.whitehouse.gov/the-press-office/2017/03/31/presidential-executive-order-regarding-omnibus-report-significant-trade Presidential Executive Order Regarding the Omnibus Report on Significant Trade Deficits], [[وائٹ ہاؤس]], 3/31/2016</ref><ref>[https://www.whitehouse.gov/the-press-office/2017/03/31/presidential-executive-order-establishing-enhanced-collection-and Presidential Executive Order on Establishing Enhanced Collection and Enforcement of Antidumping and Countervailing Duties and Violations of Trade and Customs Laws], [[وائٹ ہاؤس]], 3/31/2016</ref> ]]
=== 2018 ===
* 22 جنوری: ٹرمپ نے سولر پینلز تے [[دھلائی مشین|واشنگ مشیناں]] اُتے محصولات دا اعلان کيتا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.wsj.com/articles/u-s-imposes-trade-tariffs-signaling-tougher-line-on-china-1516658821|title=U.S. Imposes New Tariffs, Ramping Up 'America First' Trade Policy|first=Jacob M. Schlesinger and Erin|last=Ailworth|website=WSJ}}</ref> 2017 وچ امریکی شمسی پینل دی درآمدات دا تقریبا 8 فیصد چین توں آیا سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.statista.com/statistics/232941/us-imports-of-solar-equipment-by-source-contry/|title=• Share of solar equipment imports United States by source country | Statista|website=www.statista.com}}</ref> چین توں رہائشی واشنگ مشیناں دی درآمد 2015 وچ مجموعی طور اُتے 1.1 بلین ڈالر سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.stltoday.com/business/local/u-s-slaps-duties-on-washing-machines-made-in-china/article_5bd36359-62b4-55f4-9ac1-8cbe214e28a5.html|title=U.S. slaps duties on washing machines made in China|website=stltoday.com}}</ref>
* یکم مارچ: ٹرمپ نے تمام ملکاں توں درآمدات اُتے اسٹیل تے ایلومینیم دے نرخاں دا اعلان کيتا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.washingtonpost.com/news/business/wp/2018/03/01/white-house-planning-major-announcement-thursday-on-steel-and-aluminum-imports/|title=Trump announces steel and aluminum tariffs Thursday over objections from advisers and Republicans|website=Washington Post}}</ref> امریکا نے اپنے اسٹیل دا تقریبا 3 3٪ چین توں درآمد کيتا سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.washingtonpost.com/news/wonk/wp/2018/03/06/winners-and-losers-from-trumps-tariffs/|title=Analysis | Winners and losers from Trump's tariffs|website=Washington Post}}</ref> اس اعلان وچ وال اسٹریٹ جرنل دے ایڈیٹوریل بورڈ دی جانب توں تنقید کيتی گئی ، جس نے ایگزیکٹو آرڈر نوں "ان دے ایوان صدر دی سب توں وڈی پالیسی غلطی" قرار دتا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.wsj.com/articles/trumps-tariff-folly-1519950205|title=Trump's Tariff Folly|first=The Editorial|last=Board|website=WSJ}}</ref>
* 22 مارچ: ٹرمپ نے ریاستہائے متحدہ دے تجارتی نمائندے (یو ایس ٹی آر) توں 50-60 بلین امریکی ڈالر دی مالیت دے چینی سامان اُتے [[ٹیرف|محصولات دے]] اطلاق دی تحقیقات کرنے نوں کہیا۔ {{R|Diamond}} <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.caixinglobal.com/2018-03-22/trumps-rumored-tariff-plan-sparks-fears-of-sino-us-trade-war-101224494.html|title=Trump's Rumored Tariff Plan Sparks Fears of Sino-U.S. Trade War – Caixin Global|website=www.caixinglobal.com|accessdate=August 9, 2018}}</ref><ref name=":8">{{حوالہ ویب|url=https://www.caixinglobal.com/2018-08-08/china-strikes-back-with-second-tranche-of-tariffs-101313018.html|title=China Strikes Back With Second Tranche of Tariffs – Caixin Global|website=www.caixinglobal.com|accessdate=August 9, 2018}}</ref> انہاں نے 1974 دے تجارتی ایکٹ دی دفعہ 301 اُتے انحصار کردے ہوئے کہیا کہ مجوزہ محصولات "برساں دے دوران چین دے غیر منصفانہ تجارتی طریقےآں دا ردعمل نيں" ، بشمول امریکی [[فکری ملکیت|دانشوراں دی]] چوری۔ [[فکری ملکیت|پراپرٹی]] <ref name="whitehouse">{{حوالہ ویب|url=https://www.whitehouse.gov/briefings-statements/statement-president-donald-j-trump-additional-proposed-section-301-remedies/|title=Statement from President Donald J. Trump on Additional Proposed Section 301 Remedies|publisher=White House|accessdate=April 7, 2018|archivedate=August 9, 2019|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190809143558/https://www.whitehouse.gov/briefings-statements/statement-president-donald-j-trump-additional-proposed-section-301-remedies/}}</ref> چینی درآمدات دی 1300 توں زیادہ قسماں نوں نرخاں دے لئی درج کيتا گیا سی ، جنہاں وچ ہوائی جہاز دے پرزے ، بیٹریاں ، فلیٹ پینل ٹیلی ویژن ، طبی آلات ، مصنوعی سیارہ تے مختلف ہتھیار شامل نيں۔ <ref>Office of the United States Trade Representative, April 2018, [https://ustr.gov/about-us/policy-offices/press-office/press-releases/2018/april/under-section-301-action-ustr Under Section 301 Action, USTR Releases Proposed Tariff List on Chinese Products]</ref>
* 2 اپریل: چین دی وزارت تجارت نے امریکا توں ایلومینیم ، ہوائی جہاز ، کاراں ، سور دا گوشت ، تے سویا بین (جس وچ 25٪ محصولات نيں) ، دے نال نال پھل ، گری دار میوے تے اسٹیل پائپنگ سمیت 128 مصنوعات اُتے محصولات عائد کرنے دا جواب دتا۔ (15٪) امریکی کامرس دے سکریٹری ولبر راس نے کہیا کہ منصوبہ بند چینی نرخاں وچ صرف امریکی [[خام ملکی پیداوار|مجموعی گھریلو پیداوار دا]] 0.3 فیصد جھلک پيا اے ، تے پریس سکریٹری سارہ ہکابی سینڈرس نے بیان کيتا کہ اس اقدام توں "قلیل مدتی درد" ہوئے گا لیکن "طویل مدتی کامیابی" ہوئے گی۔ <ref name=":2"/> 5 اپریل ، 2018 نوں ، ٹرمپ نے ایہ کہندے ہوئے جواب دتا کہ اوہ بیجنگ کيتی جوابی کارروائی دے طور اُتے چین دی اضافی 100 بلین درآمدات اُتے محصولات دے اک ہور دور اُتے غور کر رہیا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.caixinglobal.com/2018-04-06/trump-weighs-additional-100-billion-tariffs-on-chinese-imports-101231136.html|title=Beijing to 'Fight Back at All Costs' Against New Trump Tariffs – Caixin Global|website=www.caixinglobal.com|accessdate=August 9, 2018}}</ref> اگلے دن عالمی تجارتی تنظیم نوں چین توں امریکا دے نويں نرخاں اُتے مشاورت دے لئی درخواست موصول ہوئی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://k.caixinglobal.com//web/detail_23497|title=WTO Says It Has Received China Complaint Over Proposed U.S. Tariffs|website=k.caixinglobal.com|accessdate=August 9, 2018|archiveurl=https://web.archive.org/web/20180809154614/https://k.caixinglobal.com//web/detail_23497|archivedate=August 9, 2018}}</ref>
[[فائل:President Trump Talks Trade with the Vice Premier of the People’s Republic of China, Liu He, 2018 (27309127577).jpg|سجے|thumb| چینی نائب وزیر اعظم لیو ہی مئی 2018 وچ امریکی صدر ڈونلڈ ٹرمپ نال ملاقات کر رہے نيں۔]]
* 15 مئی: نائب وزیر اعظم تے [[چینی کمیونسٹ پارٹی دا پولٹ بیورو| پولٹ بیورو ممبر]] لیو ہی ، [[صدر عوامی جمہوریہ چین| چین دے صدر]] دے اعلیٰ معاشی مشیر تے [[چینی کمیونسٹ پارٹی دا جنرل سیکریٹری|جنرل سکریٹری]] [[شی جنہاں پنگ| شی جنپنگ]] ، ہور تجارتی گل گل دے لئی واشنگٹن تشریف لائے<ref name=":82">{{حوالہ ویب|url=https://www.agdaily.com/news/trump-china-buy-massive-ag-products/|title=Trump: China agrees to buy massive amount of ag products|date=May 21, 2018}}</ref><ref name=":92">{{حوالہ ویب|url=https://www.caixinglobal.com/2018-08-08/china-strikes-back-with-second-tranche-of-tariffs-101313018.html|title=China Strikes Back With Second Tranche of Tariffs – Caixin Global|website=www.caixinglobal.com|accessdate=August 9, 2018}}</ref>۔
*
* 20 مئی: چینی عہدے دار امریکی سامان دی خریداری وچ "نمایاں اضافہ" کرنے دا عہد کرکے چین دے نال امریکا دے تجارتی خسارے نوں "کافی حد تک کم" کرنے اُتے متفق نيں۔ نتیجے دے طور اُتے ، ٹریژری سکریٹری اسٹیون منوچن نے اعلان کيتا کہ "ہم تجارتی جنگ نوں رکدے نيں"۔ اُتے ، وائٹ ہاؤس نیشنل ٹریڈ کونسل دے ڈائریکٹر پیٹر نیارو نے کہیا کہ ایتھے کوئی "تجارتی جنگ" نئيں اے ، لیکن ایہ "تجارتی تنازعہ ، منصفانہ تے آسان" سی۔ اسيں تجارتی جنگ نوں بہت پہلے ہار چکے سن ۔ "
* 21 مئی: ٹرمپ نے ٹویٹ کيتا کہ "چین نے وڈے پیمانے اُتے اضافی فارم / زرعی مصنوعات خریدنے اُتے اتفاق کيتا اے ،" اگرچہ بعد وچ انہاں نے واضح کيتا کہ خریداری "ممکنہ معاہدے" دے بند ہونے اُتے دستبردار نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.caixinglobal.com/2018-05-30/beijing-lashes-out-at-us-for-backtracking-on-tariff-cancelation-101259500.html|title=Update: Beijing Lashes Out at U.S. for Backtracking on Tariff Cancellation – Caixin Global|website=www.caixinglobal.com|accessdate=August 9, 2018}}</ref>
* 29 مئی: وائٹ ہاؤس نے اعلان کيتا اے کہ اوہ "صنعتی لحاظ توں اہم ٹکنالوجی" دے نال 50 ارب چینی سامان اُتے 25٪ ٹیرف نافذ کريں گا۔ متاثرہ مصنوعات دی مکمل لسٹ دا اعلان 15 جون تک کيتا جائے گا<ref>{{حوالہ ویب|url=https://money.cnn.com/2018/06/15/news/economy/china-us-trade-war/index.html|title=China: 'The US has launched a trade war'|publisher=[[سی این این]]|date=June 15, 2018|accessdate=June 16, 2018}}</ref>۔ اس نے کچھ چینی افراد تے تنظیماں اُتے سرمایہ کاری دی پابندیاں تے ایکسپورٹ کنٹرول وچ اضافے دا وی منصوبہ بنایا اے تاکہ اوہ امریکی ٹیکنالوجی نوں حاصل کرنے توں روک سکن۔ چین نے کہیا کہ جے اس نے تجارتی پابندیاں عائد کردتی نيں تاں اوہ واشنگٹن دے نال تجارتی مذاکرات بند کردے گا۔ "
* 15 جون: ٹرمپ نے اعلان کيتا کہ امریکا 50 بلین چینی برآمدات اُتے 25 فیصد محصول لگائے گا۔ 34 بلین ڈالر 6 جولائی ، 2018 نوں شروع ہون گے ، تے ہور 16 بلین ڈالر اس دے بعد دی تریخ وچ شروع ہون گے<ref>{{حوالہ ویب|url=https://money.cnn.com/2018/06/14/news/economy/trump-china-tariffs/index.html?adkey=bn|title=Trump announces tariffs on $50 billion worth of Chinese goods|publisher=CNN|date=June 15, 2018|accessdate=June 15, 2018}}</ref>۔<ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.caixinglobal.com/2018-07-11/quick-take-us-threatens-tariffs-on-additional-200-billion-in-china-goods-101304428.html|title=Update: U.S. Names Products Targeted by $200 Billion in New Tariffs – Caixin Global|website=www.caixinglobal.com|accessdate=August 9, 2018}}</ref> چین دی وزارت تجارت نے امریکا اُتے تجارتی جنگ شروع کرنے دا الزام عائد کيتا تے کہیا کہ چین جولائی توں امریکی درآمدات دے لئی ايسے طرح دے نرخاں دا جواب دے گا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.washingtonpost.com/business/economy/trump-imposes-import-taxes-on-chinese-goods-and-warns-of-additional-tariffs/2018/06/15/da909ecc-7092-11e8-bf86-a2351b5ece99_story.html|title=Trump imposes import taxes on Chinese goods, and warns of 'additional tariffs'|date=June 15, 2018|accessdate=June 15, 2018}}</ref>تین دن بعد ، وائٹ ہاؤس نے اعلان کيتا کہ جے چین نے انہاں امریکی نرخاں دا مقابلہ کيتا تاں امریکا 200 بلین ڈالر دی چینی درآمدات اُتے 10 فیصد اضافی محصولات عائد کريں گا۔ محصولات دے اس دور وچ شامل مصنوعات دی لسٹ 11 جولائی ، 2018 نوں جاری کيتی گئی سی ، تے اسنوں 60 دن وچ لاگو کيتا جانا سی۔
* 19 جون: چین نے جوابی کارروائی کيتی ، 50 $ بلین امریکی سامان اُتے اپنے ہی نرخاں نوں خطرہ بنایا تے کہیا کہ امریکا نے تجارتی جنگ دا آغاز کيتا اے۔ متعدد ملکاں وچ درآمد تے برآمدی منڈیاں نوں خدشہ اے کہ محصولات دی فراہمی دی زنجیراں وچ رکاوٹ پیدا ہوجائے گی جو "دنیا بھر وچ پھیل سکدی نيں۔"
* 6 جولائی: 34 ارب چینی سامان اُتے امریکی محصولات عمل وچ آئے۔ چین نے ايسے طرح دی قیمت دے امریکی سامان اُتے انتقامی محصولات عائد کردتے۔ محصولات دا عالمی سطح اُتے [[خام ملکی پیداوار|مجموعی گھریلو پیداوار وچ ]] 0.1 فیصد حصہ اے۔ 10 جولائی ، 2018 نوں ، امریکا نے اضافی 200 بلین چینی سامان دی ابتدائی لسٹ جاری دی جو 10٪ ٹیرف دے تابع ہوئے گی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.cnn.com/2019/07/11/politics/us-china-trade-dispute/index.html|title=Trump complains China isn't buying US agricultural products, despite his earlier claims|first=Kevin|last=Liptak|first2=Nikki|last2=Carvajal|website=CNN}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.caixinglobal.com/2018-07-06/quick-take-sino-us-trade-war-begins-101294848.html|title=Update: Sino-U.S. Trade War Begins – Caixin Global|website=www.caixinglobal.com|accessdate=August 9, 2018}}</ref> دو دن بعد ، چین نے سالانہ 60 ارب ڈالر دے امریکی سامان اُتے اضافی محصولات دے نال جوابی کارروائی دا عزم کيتا۔
* 8 اگست: ریاستہائے متحدہ دے تجارتی نمائندے دے دفتر نے اپنی 279 چینی اشیا دی حتمی لسٹ شائع دی ، جس دی مالیت 16 بلین ڈالر اے ، 23 اگست توں 25 فیصد محصول ہوئے گا۔ جواب وچ ، چین نے درآمدات دے 16 بلین اُتے 25٪ محصولات عائد کردتے امریکی ، جو 23 اگست نوں امریکی نرخاں دے متوازی طور اُتے نافذ کيتا گیا سی۔
* 14 اگست: چین نے [[عالمی تجارتی ادارہ|عالمی تجارتی تنظیم (ڈبلیو ٹی او) دے]] پاس شکایت درج کروائی جس وچ کہیا گیا اے کہ غیر ملکی شمسی پینل اُتے امریکی محصولات ڈبلیو ٹی او دے حکمران توں متصادم نيں تے انہاں نے شمسی پی وی مصنوعات دے لئی بین الاقوامی مارکیٹ نوں غیر مستحکم کردتا اے۔ چین نے کہیا اے کہ اس دے نتیجے وچ چین دے جائز تجارتی مفادات نوں براہ راست نقصان پہنچیا اے۔ چائنہ قابل تجدید توانائی صنعت ایسوسی ایشن دے محقق پینگ پینگ نے کہیا کہ شمسی مسئلہ برساں توں موجود اے تے سوچیا اے کہ تجارتی تنازعہ دی تال برقرار رکھنے دے لئی چین نے اسنوں سامنے لیانے دا انتخاب کيتا اے۔
* 22 اگست: امریکی ٹریژری دے انڈر سکریٹری ڈیوڈ مالپاس تے چینی تجارت دے نائب وزیر وانگ شووین نے [[واشنگٹن ڈی سی]] وچ گل گل نوں دوبارہ کھولنے دے لئی ملاقات کيتی۔ دراں اثنا ، 23 اگست ، 2018 نوں ، امریکا تے چین نے 16 ارب ڈالر دے سامان اُتے وعدہ کیہ ہویا نرخ نافذ ہوگیا ، تے 27 اگست ، 2018 نوں ، چین نے اضافی محصولات دے بارے وچ امریکا دے خلاف اک نويں ڈبلیو ٹی او شکایت درج کروائی۔
* ستمبر 17: امریکا نے اعلان کيتا کہ 200 بلین ڈالر دی چینی اشیا اُتے 10 فیصد محصولات 24 ستمبر ، 2018 نوں شروع ہون گے ، جو سال دے آخر تک ودھ کے 25 فیصد ہوجاواں گے۔ چین نے جوابی کارروائی کیتی تاں 267 بلین ڈالر دی اضافی درآمد اُتے محصولات دی وی دھمکی دتی ، جو چین نے 18 ستمبر نوں 60 ارب امریکی درآمدات اُتے 10 فیصد محصولات دے نال کيتا۔ ہن تک ، چین نے 110 ارب ڈالر دے امریکی سامان اُتے یا تاں محصولات عائد یا تجویز کیتے نيں ، جو اپنی بیشتر امریکی مصنوعات دی درآمدات دی نمائندگی کردے نيں۔
* 10 نومبر ، 2018 - وائٹ ہاؤس نیشنل ٹریڈ کونسل دے ڈائریکٹر پیٹر نیارو نے الزام لگایا کہ وال اسٹریٹ دے ارب پتی افراد دا اک گروہ صدر تے امریکی مذاکرات دی پوزیشن نوں کمزور کرکے چینی حکومت کیتی طرف توں اثر و رسوخ دا آپریشن کررہیا اے ، تے اس اُتے زور دتا اے کہ اوہ مورچا وچ سرمایہ کاری کرے۔ بیلٹ
* 30 نومبر: صدر ٹرمپ نے بیونس آئرس ، ارجنٹائن وچ کینیڈا دے معاہدے اُتے نظر ثانی شدہ امریکا۔ یو ایس ایم سی اے وچ آٹوموبائل دے لئی "اصل دے اصول" اُتے مشتمل شق شامل اے جسنوں "ٹرمپ انتظامیہ نے چینی آداناں نوں برقرار رکھنے تے امریکا تے شمالی امریکا وچ پیداوار تے سرمایہ کاری دی حوصلہ افزائی کرنے دے آلے دے طور اُتے استدعا کيتی سی۔"
* یکم دسمبر: محصولات وچ منصوبہ بند اضافہ ملتوی کردتا گیا۔ وہائٹ ہاؤس نے کہیا اے کہ دونے فریق جبری ٹیکنالوجی دی منتقلی ، دانشورانہ املاک دے تحفظ ، عدم تعارف دی راہ وچ حائل رکاوٹاں ، سائبر مداخلتاں تے سائبر چوریاں دے سلسلے وچ ساختی تبدیلیاں اُتے فوری طور اُتے گل گل دا آغاز کرن گے۔ ٹرمپ انتظامیہ دے مطابق ، "جے [90 دن] دے اختتام اُتے ، فریقین کسی معاہدے تک پہنچنے توں قاصر نيں تاں ، 10 فیصد محصولات 25 فیصد کردتے جاواں گے۔" امریکی تجارتی نمائندے دے دفتر نے تصدیق دی اے کہ چین دی ساختی تبدیلیاں دی سخت تریخ آخری تریخ یکم مارچ 2019 اے۔
* 4 دسمبر: نیویارک دے فیڈ دے صدر جان ولیمز دا کہنا اے کہ انہاں دا خیال اے کہ 2019 وچ امریکی معیشت مستحکم رہے گی۔ ولیمز نوں توقع اے کہ معیشت نوں برقرار رکھنے دے لئی سود دی شرح وچ اضافہ ضروری ہوئے گا۔ انہاں نے کہیا ، "مضبوط نشوونما ، مضبوط مزدور منڈی تے افراط زر دے ساڈے اس نقطہ نظر نوں دیکھدے ہوئے تے اس نقطہ نظر دے آس پاس موجود تمام مختلف خطرات نوں مدنظر رکھدے ہوئے ، وچ توقع کردا ہاں کہ شرح سود وچ ہور بتدریج اضافے دا اک مستقل معاشی توسیع دی کفالت ہوئے گی۔"
* 11 دسمبر: ٹرمپ نے اعلان کيتا کہ چین امریکی سویابین دی "زبردست رقم" خرید رہیا اے۔ اجناس دے تاجراں نے ایسی خریداری دا کوئی ثبوت نئيں دیکھیا ، تے اگلے چھ مہینےآں وچ چین نوں سویا بین دی برآمدات تجارتی تنازعہ شروع ہونے توں پہلے ، 2017 وچ ہونے والی اک چوتھائی سی۔ چین نے مبینہ طور اُتے اک جامع تجارتی معاہدے نوں بند کرنے دے بعد امریکی فارم دے سامان دی خریداری نوں دستہ سمجھیا۔
=== 2019 ===
* 14 جنوری: وال اسٹریٹ جرنل دے اک مضمون وچ دسیا گیا اے کہ ٹرمپ دے محصولات دے باوجود چین دے 2018 وچ امریکا دے نال تجارتی سرپلس ریکارڈ 323.32 بلین ڈالر سی۔
* 6 مارچ: امریکی محکمہ تجارت نے دسیا کہ 2018 وچ چین دے نال امریکی تجارتی خسارہ 621 بلین ڈالر تک جا پہنچیا ، جو 2008 دے بعد توں سب توں زیادہ سی۔
* 5 مئی: ٹرمپ نے بیان کيتا کہ 10 of دے سابقہ نرخاں نوں 10 مئی نوں 200 بلین ڈالر مالیت دی چینی اشیا وچ 25 فیصد کردتا جائے گا ، یو ایس ٹی آر دے نوٹیفکیشن دے نال ، 9 مئی نوں فیڈرل رجسٹر نے 12 یا اس دے بعد ڈیوٹی وچ ترمیم شائع دی : 01 صبح مشرقی وقت زون 10 توں 25٪ مئی تک چین دی مصنوعات دے لئی ستمبر 2018 دی کارروائی دے تحت۔ اس دی واضح وجہ ایہ اے کہ چین معاہدے اُتے پہلے ہی متفق ہوئے گیا سی۔
* 15 مئی: ٹرمپ نے ایگزیکٹو آرڈر 13873 اُتے دستخط کیتے ، جس دے مطابق ، رائٹرز دے مطابق ، ہواوے اُتے خصوصی منظوری دے بغیر امریکا دی اہم ٹکنالوجی خریدنے اُتے پابندی عائد ہوگئی تے قومی سلامتی دی بنیاد اُتے امریکی ٹیلی کم نیٹ ورکس توں اس دے سازوسامان اُتے موثر طریقے توں پابندی عائد کردتی گئی۔
* یکم جون: چین 60 بلین ڈالر دے امریکی سامان اُتے محصولات ودھیا دے گا۔
* 29 جون: جی 20 اوساکا سربراہ اجلاس دے دوران ، ٹرمپ نے اعلان کيتا کہ اوہ تے ژی جنپنگ وسیع تر گل گل دے بعد تجارتی جنگ وچ "باہمی" ہونے اُتے راضی ہوگئے نيں۔ پہلے از وقت محصولات نوں نفاذ وچ لیایا جانا اے ، لیکن دوبارہ مذاکرات دے دوران "وقتی طور پر" مستقبل وچ کوئی وی محصول نئيں لینا اے۔ ہور برآں ، ٹرمپ نے کہیا کہ اوہ امریکی کمپنیاں نوں اپنی مصنوعات ہواوے نوں فروخت کرنے دی اجازت دین گے ، لیکن ایہ کمپنی امریکی تجارتی بلیک لسٹ وچ شامل رہے گی۔ اُتے ، گذشتہ پابندیاں توں ہواوے نوں عارضی طور اُتے مستثنیٰ کرنے دے اس منصوبے دی حد تک بعد وچ واضح نئيں ہوئے سکیا تے ، ہفتےآں دے بعد ، ہواوے اُتے پابندی دے الٹ جانے دا کوئی واضح اشارہ نئيں مل سکیا۔
* 29 جون: چینی رہنما ژی جنپنگ نال ملاقات دے بعد ، ٹرمپ نے اعلان کيتا کہ "چین بہت زیادہ خوراک تے زرعی مصنوعات خرید رہیا اے ، تے اوہ بہت جلد ، جلد ہی اس دا آغاز کرنے جا رہے نيں۔" چین نے اس طرح دا عہد کرنے توں اختلاف کيتا تے اک ماہ بعد اس طرح دی کوئی خریداری عمل وچ نئيں آئی۔
* 11 جولائی: ٹرمپ نے ٹویٹ کيتا کہ "چین سانوں اس گل اُتے شکست دے رہیا اے کہ اوہ ساڈے عظیم کساناں توں زرعی مصنوعات نئيں خرید رہے نيں جس دے بارے وچ انہاں نے کہیا سی کہ اوہ کرن گے۔" تجارتی مذاکرات توں واقف افراد دا کہنا سی کہ چین نے جدوں تک ایہ اک جامع تجارتی معاہدے دا حصہ نئيں ہُندا تب تک زرعی سامان دی خریداری دے لئی کوئی پختہ وابستگی نئيں کيتی اے۔
15 جولائی: چین توں سرکاری اعداد و شمار نے اپنی دوسری سہ ماہی وچ جی ڈی پی دی ترقی نوں 27 سالاں وچ سب توں کم دیکھیا۔
* 17 جولائی: چین نے امریکی ٹریژری ہولڈنگز دے انعقاد وچ تیزی توں کمی دا اعلان کيتا ، جس نے اس دی موجودہ مالیت وچوں 1.1 ٹریلین ڈالر دے 25 فیصد نوں ہدف بنایا اے۔
یکم اگست: ٹرمپ نے ٹویٹر اُتے اعلان کيتا کہ "بقیہ 300 بلین ڈالر دے سامان" اُتے 10 فیصد اضافی محصول عائد کيتا جائے گا۔
* 5 اگست: چین دے مرکزی بینک (پی بی او سی) نے رینمنبی نوں 2008 دے بعد توں تن دن وچ 2 فیصد توں کم ترین سطح اُتے گرنے دتا کیونجے محصولات دے خطرہ دی وجہ توں اسنوں مضبوط فروخت دا سامنا کرنا پيا سی۔
* 5 اگست: امریکی بینک آف ٹریژری نے باضابطہ طور اُتے چین نوں کرنسی ہیرا پھیری دے طور اُتے اس دے بعد اعلان کيتا جدوں پیپلز بینک آف چین نے اپنے یوآن نوں فرسودگی دی اجازت دتی ، سی این این دے مطابق ، یکم اگست نوں ٹرمپ دے ٹیرف اعلان نوں انتقامی کارروائی دے طور اُتے دیکھیا گیا۔ واشنگٹن پوسٹ دے اک مضمون دے مطابق ، ٹرمپ نے مبینہ طور اُتے ایہ عہدہ منظور کرنے دے لئی محکمہ ٹریژری اسٹیون منوچن اُتے دباؤ ڈالیا۔ آئی ایم ایف تے چینی حکومت دونے نے اس عہدہ نوں مسترد کردتا اے ، آئی ایم ایف نے ایہ کہندے ہوئے کہ یوآن دی قدر دی تشخیص چین دے معاشی بنیادی اصولاں دے مطابق اے۔
* 5 اگست: چین نے سرکاری کاروباری ادارےآں نوں حکم دتا کہ ٹرمپ دے یکم اگست دے ٹیرف اعلان دے جواب وچ امریکی زرعی مصنوعات خریدنا بند کرن۔ امریکن فارم بیورو فیڈریشن دے صدر ، زپی ڈووال نے اس اقدام نوں "ہزاراں کساناں تے نسل کاراں دے لئی اک جسمانی دھچکيا قرار دتا اے ، جو پہلے ہی جدوجہد کر رہے نيں۔" انہاں نے ہور کہیا ، "فارم بیورو دے ماہرین اقتصادیات سانوں دسدے نيں کہ چین نوں برآمدات وچ 1.3 بلین ڈالر دی کمی واقع ہوئی اے۔ سال دا پہلا ششماہی۔ ہن ، اسيں 2018 وچ 9.1 بلین ڈالر دی مارکیٹ وچوں اوہ سب کھو بیٹھاں گے جو 2017 وچ چین نوں برآمد کیتے جانے والے 19.5 بلین امریکی کاشتکاراں دے مقابلے وچ تیزی توں کم سی۔
* 13 اگست: چین توں سرکاری اعداد و شمار نے تجارتی جنگ دے دوران اس دی صنعتی پیداوار وچ اضافہ نوں 17 سال دی کم ترین سطح اُتے گردے دکھایا۔
* 13 اگست: ٹرمپ نے کچھ محصولات وچ تاخیر کيتی۔ 2 112 بلین ڈالر دی مالیت حالے یکم ستمبر نوں ہوئے گی (جس دا مطلب ایہ اے کہ یکم ستمبر نوں $2 بلین ڈالر دی مجموعی مالیت ، جس وچ نويں مسلط کردہ 2 112 بلین چینی مصنوعات دی قیمتاں دا سامنا کرنا پئے گا) ، لیکن اضافی ، حالے تک عائد نئيں کيتا گیا ، 160 بلین ڈالر دا خرچ ہوئے گا 15 دسمبر تک اثر نئيں لاواں گے۔ ٹرمپ تے انہاں دے مشیر پیٹر نیارو ، ولبر راس تے لیری کڈلو نے کہیا کہ کرسمس شاپنگ سیزن دے دوران امریکی صارفین نوں نقصان پہنچانے توں بچنے دے لئی محصولات ملتوی کردتے گئے سن ۔
* 23 اگست: چینی وزارت خزانہ نے یکم ستمبر توں مؤثر امریکی ڈالر دے 75 بلین ڈالر مالیت اُتے انتقامی محصولات دے نويں دوراں دا اعلان کيتا۔
* 23 اگست: ٹرمپ نے ٹویٹ کيتا کہ انہاں نے "امریکی کمپنیاں کو" فوری طور اُتے "چین دا متبادل تلاش کرنا شروع کرنے" دا حکم دتا۔ نیویارک ٹائمز دے اک مضمون دے مطابق ، ٹرمپ دے معاونین دا کہنا سی کہ نہ ہی کوئی حکم تیار کيتا گیا اے تے نہ ہی ایہ واضح اے کہ اس دا کوئی فیصلہ ہوئے گا۔ اگلے دن اک ٹویٹ وچ ، ٹرمپ نے کہیا کہ انھاں اپنے خطرے توں فائدہ اٹھانے دا اختیار حاصل اے ، 1977 دے بین الاقوامی ایمرجنسی اقتصادی طاقت ایکٹ دا حوالہ دیندے ہوئے۔ اس دے علاوہ ، موجودہ $ 250 ارب ڈالر اُتے محصولات 25٪ توں ودھیا کر 30 فیصد کردتے جاواں گے۔ چینی سامان دی مالیت یکم اکتوبر ، 2019 توں شروع ہوئے گی ، تے 15 2019 دسمبر 2019 توں شروع ہونے والے 300 بلین ڈالر دے سامان اُتے 10 فیصد توں 15 فیصد تک۔
* 26 اگست: جی 7 سربراہی اجلاس وچ ، ٹرمپ نے بیان کيتا ، "چین نے کل رات ساڈے اعلیٰ تجارتی افراد نوں بلايا تے کہیا کہ 'آئیاں میز اُتے واپس آجاواں' لہذا اسيں میز اُتے واپس آ جاواں گے تے مینوں لگدا اے کہ اوہ کچھ کرنا چاہندے نيں۔ انہاں دے پاس بہت بری طرح توں چوٹ پہنچیا اے لیکن اوہ سمجھدے نيں کہ ایہ کرنا صحیح اے تے مینوں اس دے لئی بہت احترام اے۔ " چینی وزارت خارجہ دے ترجمان گینگ شوانگ نے کہیا کہ اوہ اس طرح دی کال توں بے خبر نيں تے ٹرمپ دے معاونین نے بعد وچ کہیا کہ ایہ فون نئيں ہويا لیکن صدر امید دی تجویز پیش کرنے دی کوشش کر رہے نيں۔
* 28 اگست: متعدد صنعتاں دے 161 تجارتی ایسوسی ایشن دے لئی چھتری گروپ برائے آزاد تجارت ، امریکیوں نے ٹرمپ نوں اک خط بھیجیا جس وچ کہیا گیا اے کہ اوہ تمام طے شدہ نرخاں وچ اضافے نوں ملتوی کرے۔ اگلے ہی دن ، ٹرمپ نے کہیا کہ "بری طرح توں چلائی جارہی اے تے کمزور کمپنیاں خراب انتظام دے لئی خود دی بجائے انہاں چھوٹے ٹیرف نوں چالاکی توں ذمہ دار ٹھہرا رہیاں نيں۔"
* یکم ستمبر: اس توں پہلے اعلان کردہ نويں امریکا تے چینی نرخاں دا اطلاق رات 12 بجے EST توں ہويا۔ چین نے امریکا توں درآمد دی جانے والی 5،078 اشیا وچوں اک تہائی اُتے 5 فیصد توں 10 فیصد محصولات عائد کردتے نيں ، اس دے نال ہی 15 دسمبر نوں شیڈول دے مطابق باقی محصولات اُتے محصولات نيں۔ امریکا نے چینی درآمدات دے تقریبا$ 112 بلین ڈالر اُتے 15 فیصد نويں محصولات عائد کردتے نيں۔ چین توں درآمد کردہ دوتہائی کنزیومر سامان اس وقت ٹیرف دے تابع سی۔
* 4 ستمبر: امریکی تجارتی نمائندے دے دفتر تے چینی سرکاری میڈیا نے تصدیق دی کہ ستمبر دے وسط وچ نائب سطح دے اجلاساں توں آنے والے ہفتےآں وچ وزارتی سطح اُتے گل گل ہوئے گی۔ ايسے دوران ، ریاستہائے متحدہ دے محکمہ تجارت نے کینیڈا ، چین تے میکسیکو توں من گھڑت ساختی اسٹیل اُتے ابتدائی اینٹی ڈمپنگ ڈیوٹی دے تعین جاری کيتا۔ ہور برآں ، چین نوں من گھڑت ساختی اسٹیل دا 141.38٪ تک ریاستہائے متحدہ وچ پھینکنے دا ذمہ دار پایا گیا تے اس طرح امریکی کسٹم تے بارڈر پروٹیکشن نوں ايسے شرح وچ نقد رقم جمع کرنے دا اشارہ کيتا گیا ، جداں کہ محکمہ تجارت دی ہدایت اے۔
* ستمبر 6: چین دی اقتصادی ترقی دی شرح تجارتی جنگ کيتی وجہ توں سست ہونے دے جواب وچ چین دے پیپلز بینک نے اپنے ریزرو دی ضرورت دے تناسب وچ 0.5 فیصد کمی دا اعلان کيتا۔
* ستمبر 11: چین دے اعلان دے بعد جدوں اس نے 16 امریکی مصنوعات دیاں قسماں نوں اک سال دے لئی محصولات توں مستثنیٰ قرار دتا اے ، ٹرمپ نے اعلان کيتا سی کہ اوہ 1 اکتوبر نوں پہلے توں طے شدہ چینی سامان اُتے محصولات وچ 15 اکتوبر تک تاخیر کرن گے۔ ٹرمپ نے زور دتا کہ انہاں نے چینی دی درخواست اُتے تاخیر دی منظوری دی۔ نائب وزیر اعظم لیو ہی۔
* ستمبر 12: بلومبرگ نیوز تے پولیٹیکو نے اطلاع دتی کہ ٹرمپ دے مشیراں نوں ودھدی ہوئی تشویش لاحق سی کہ تجارتی جنگ 2020 دی انتخابی مہم وچ جانے والی امریکی معیشت نوں کمزور کررہی اے تے اک محدود عبوری معاہدے تک پہنچنے دے طریقےآں اُتے تبادلہ خیال کر رہی اے۔ وال اسٹریٹ جرنل نے اطلاع دتی اے کہ چین قومی سلامتی دے امور نوں تجارتی امور توں وکھ ٹریک اُتے رکھنے دے لئی گل گل دا دائرہ کم کرنے دی کوشش کر رہیا اے۔
* ستمبر 26: وال اسٹریٹ جرنل نے رپورٹ کيتا کہ لکڑی تے لکڑی دی مصنوعات اُتے چینی انتقامی محصولات دے باعث 2019 دے دوران چین وچ سخت لکڑی دی لکڑی دی برآمدات وچ 40 فیصد دی کمی واقع ہوئی اے ، جس دے نتیجے وچ امریکی لمبر ملاں نے روزگار وچ کمی دی اے۔ یو ایس ڈی اے دے ترجمان نے کہیا کہ اس تنظیم نے اس زرعی تجارت نوں فروغ دینے دے پروگرام دے ذریعے صنعت نوں 5 ملین ڈالر دی امداد فراہم دی اے۔
* 7 اکتوبر: ریاستہائے متحدہ دے محکمہ تجارت نے انسانی حقوق دے 20 مسائل نوں پیش کردے ہوئے 20 چینی پبلک سیکیورٹی بیورو تے اٹھ ہائی ٹیک کمپنیاں ، جداں ہیک وژن ، سینس ٹائم تے میگوی نوں ایکسپورٹ ایڈمنسٹریشن ریگولیشناں دے ادارےآں نوں بلیک لسٹ وچ ڈال دتا۔ ہواوے دی طرح ، جو قومی سلامتی دی وجوہات دی بناء اُتے اک ورگی بلیو پرنٹ اُتے منظور کيتا گیا سی ، انہاں کمپنیاں نوں امریکی کمپنیاں توں اجزاء خریدنے توں پہلے امریکی حکومت کیتی منظوری دی ضرورت ہوئے گی۔
* 11 اکتوبر: ٹرمپ نے اعلان کيتا کہ امریکا تے چین اک تجارتی معاہدے دے "پہلے مرحلے" دے لئی عارضی معاہدے اُتے پہنچ چکے نيں ، چین نے امریکی زرعی مصنوعات وچ 50 بلین ڈالر تک دی خریداری ، تے انہاں وچ ہور امریکی مالی خدمات نوں قبول کرنے اُتے اتفاق کيتا اے۔ مارکیٹ ، امریکا 15 اکتوبر نوں طے شدہ نويں نرخاں نوں معطل کرنے اُتے راضی اے۔ آئندہ ہفتےآں وچ اس معاہدے نوں حتمی شکل دینے دی توقع دی جارہی اے۔ اک ہی وقت وچ ، چینی اعلانات نے اک جداں اعتماد دا اظہار نئيں کيتا ، حالانکہ کچھ دن بعد چینی وزارت خارجہ نے کہیا کہ دونے فریقاں وچ یکساں فہم اے تے اوہ اک معاہدے اُتے پہنچ گئے نيں۔
* 17 اکتوبر: چین توں سرکاری اعداد و شمار نے اپنی تیسری سہ ماہی وچ جی ڈی پی دی نمو تقریبا 30 سالاں وچ اپنی رفتار توں ظاہر کيتی۔
* 13 دسمبر: دونے ملکاں نے ابتدائی معاہدے دا اعلان کيتا جتھے 15 دسمبر نوں باہمی طور اُتے عائد کیتے جانے والے نويں نرخاں اُتے عمل درآمد نئيں کيتا جائے گا۔ چین دا کہنا اے کہ اوہ "امریکا توں اعلیٰ معیار دی زرعی مصنوعات دی خریداری وچ اضافہ کريں گا۔" جدوں کہ امریکا دا کہنا اے کہ اوہ موجودہ 15 فیصد محصولات نوں ادھا کردے گا۔
* 31 دسمبر: وال اسٹریٹ جرنل نے اطلاع دتی اے کہ 15 جنوری دے دستخط دے بعد پہلے مرحلے دی اک معاہدے دی بولی نوں جاری کيتا جائے گا ، تے لائٹائزر نے کہیا کہ کچھ تفصیلات دی درجہ بندی کيتی جائے گی۔
=== 2020 ===
[[فائل:Signing Ceremony Phase One Trade Deal Between the U.S. & China (49391630992).jpg|thumb| ٹرمپ تے لیو جنوری 2020 وچ فیز ون ٹریڈ ڈیل اُتے دستخط کرن گے]]
* 3 جنوری: ''رائٹرز'' نے اطلاع دتی اے کہ دسمبر 2019 وچ امریکی مینوفیکچرنگ دا شعبہ اک دہائی دے دوران اس دی انتہائی گہرائی وچ پے گیا ، جس دی وجہ چین تے چین دی تجارتی جنگ وچ کمی اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.reuters.com/article/us-usa-economy-pmi-idUSKBN1Z21JF|title=U.S. factory sector in deepest slump in more than 10 years|date=January 3, 2020}}</ref>
* 15 جنوری: امریکی صدر [[ڈونلڈ ٹرمپ]] تے چین دے نائب وزیر اعظم لیو نے واشنگٹن ڈی سی وچ امریکی چین چین فیز ون تجارتی معاہدے اُتے دستخط کیتے۔ <ref>{{حوالہ ویب|last=Wearden|first=Graeme|title=US and China sign Phase One trade deal, but experts are sceptical – business live|url=https://www.theguardian.com/business/live/2020/jan/15/us-china-trade-deal-trump-tariffs-global-risks-uk-inflation-business-live?page=with:block-5e1f53fe8f0852212f74eabc#block-5e1f53fe8f0852212f74eabc|website=The Guardian|date=15 January 2020}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|last=Donnan|first=Shawn|last2=Wingrove|first2=Josh|last3=Mohsin|first3=Saleha|title=U.S. and China Sign Phase One of Trade Deal|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-01-15/u-s-china-sign-phase-one-of-trade-deal-trump-calls-remarkable|website=Bloomberg|date=15 January 2020}}</ref> "ریاستہائے متحدہ امریکا تے عوامی جمہوریہ چین دے وچکار اقتصادی تے تجارتی معاہدہ" 14 فروری 2020 ء توں نافذ العمل اے تے اس وچ فائدے املاک دے حقوق (باب 1) ، ٹکنالوجی دی منتقلی (باب 2) ، خوراک تے زرعی مصنوعات اُتے توجہ دتی جارہی اے۔ (باب)) ، مالیاتی خدمات (باب)) ، شرح تبادلہ دے معاملات تے شفافیت (باب)) ، تے تجارت وچ توسیع (باب)) ، باب in وچ دوطرفہ تشخیص تے تنازعات دے حل دے طریقہ کار دا وی حوالہ دتا گیا اے۔ <ref>Covington & Burling LLP, [https://www.cov.com/-/media/files/corporate/publications/2020/01/us-china-phase-one-trade-deal.pdf U.S.-China "Phase One" Trade Deal], published 17 January 2020, accessed 20 January 2020</ref> ہور تجارتی معاہداں دے برعکس ، امریکا – چائنا فیز ون معاہدہ عالمی تجارت دی [[بین سرکاری تنظیم|تنظیم]] ورگی [[بین سرکاری تنظیم|بین سرکار تنظیم دے]] ذریعے ثالثی اُتے انحصار نئيں کردا سی ، بلکہ دو طرفہ میکانزم دے ذریعہ۔ <ref>{{حوالہ ویب|last=Davis|first=Bob|title=U.S.-China Deal Could Upend the Way Nations Settle Disputes|url=https://www.wsj.com/articles/u-s-china-deal-could-upend-the-way-nations-settle-disputes-11579211598|date=January 16, 2020|website=[[وال اسٹریٹ جرنل]]|accessdate=January 21, 2020}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|last=Lawder|first=David|title=In U.S.-China Phase 1 trade deal, enforcement may end in 'We quit'|url=https://www.reuters.com/article/us-usa-trade-china-enforcement/in-u-s-china-phase-1-trade-deal-enforcement-may-end-in-we-quit-idUSKBN1ZE2T1|date=January 15, 2020|website=[[روئٹرز]]|accessdate=January 21, 2020}}</ref>
* 17 جنوری: چین توں سرکاری اعداد و شمار نے تجارتی جنگ دے دوران اپنی 2019 دی اقتصادی نمو دی شرح نوں 30 سال دی کم ترین سطح اُتے گردے ہوئے دکھایا۔
* 5 فروری: ریاستہائے متحدہ دے محکمہ تجارت دے اعداد و شمار نے 6 سالاں وچ پہلی بار تجارتی جنگ دے دوران ملکی تجارتی خسارہ گردا ہويا ظاہر کيتا۔
* 17 فروری: چین نے خریداریاں دی حمایت دے لئی 696 امریکی سامان اُتے ٹیرف چھُٹ دے دی۔
* 5 مارچ: ریاستہائے متحدہ دے تجارتی نمائندے نے امریکی قانون سازاں تے ہور افراد دی جانب توں [[امریکا وچ کورونا وائرس دی وبا، 2020ء|ریاستہائے متحدہ وچ COVID-19 وبائی امراض دی]] روشنی وچ انہاں مصنوعات اُتے محصولات ہٹانے دے مطالبے دے بعد ، مختلف قسم دے طبی سامان اُتے محصولات اُتے چھُٹ دے دی۔
* 12 مئی: چینی حکومت نے 79 اضافی امریکی سامان اُتے محصولات اُتے چھُٹ دینے دا اعلان کيتا۔
* [[کورونا وائرس دی عالمی وبا، 2019ء - 2020ء|COVID-19 وبائی امراض]] دی وجہ توں پیدا ہونے والے عالمی بحران دے درمیان ، جون تک ، چین اک بار فیر ریاستہائے متحدہ دا اعلیٰ تجارتی شراکت دار بن گیا۔ پر، ملکاں نئيں نيں جس توں وی مضبوط اقتصادی حالات دے تحت اک چیلنج ہُندی تجارتی معاہدے توں اہداف نوں پورا کرنے دے لئی ٹریک پر، دے چاڈ براؤن دے مطابق سن انٹرنیشنل اکنامکس دے لئی پیٹرسن انسٹی ٹیوٹ دے Chenjun پین سینوپیک . وبائی امراض دی وجہ توں ہونے والے معاشی نقصان تے تجارت وچ حائل رکاوٹاں نے انہاں اہداف تک پہنچنا مشکل تر بنا دتا سی۔
* 15 ستمبر: [[عالمی تجارتی ادارہ|ڈبلیو ٹی او دے]] اک تن رکنی پینل نے پایا کہ ٹرمپ انتظامیہ دے نرخاں نے عالمی تجارتی قوانین دی خلاف ورزی دی اے کیونجے انہاں دا اطلاق صرف چین اُتے کيتا گیا سی تے انھاں نے مناسب وضاحت دے بغیر ، امریکا نے جس حد تک زیادہ توں زیادہ شرحاں توں اتفاق کيتا سی اس توں تجاوز کيتا۔ لائٹائزر نے جواب دتا کہ تلاش توں پتہ چلدا اے کہ "ڈبلیو ٹی او چین دے نقصان دہ ٹکنالوجی طریقےآں نوں روکنے دے لئی مکمل طور اُتے ناکافی اے۔" <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.reuters.com/article/us-usa-trade-china-wto-idUSKBN2662FG|title=WTO finds Washington broke trade rules by imposing tariffs on China|first=Emma Farge, Philip|last=Blenkinsop|date=September 15, 2020}}</ref>
== اثرات ==
اپریل 2018 وچ ، چین نے اعلان کيتا کہ اوہ ایداں دے قوانین دا خاتمہ کريں گا جس دے تحت عالمی کار سازاں تے جہاز سازاں نوں سرکاری شراکت داراں دے ذریعے کم کرنے دی ضرورت اے۔ <ref>[https://www.nytimes.com/2018/04/17/business/china-auto-electric-cars-joint-venture.html "China Loosens Foreign Auto Rules, in Potential Peace Offering to Trump"], ''New York Times'', April 17, 2018</ref> [[صدر عوامی جمہوریہ چین|چین دے صدر]] تے [[چینی کمیونسٹ پارٹی دا جنرل سیکریٹری|جنرل سکریٹری]] [[شی جنہاں پنگ|ژی جنپنگ]] نے انہاں وعدےآں دا اعادہ کيتا ، درآمدات وچ اضافے ، غیر ملکی ملکیت دی تیاری تے دانشورانہ املاک دے تحفظ نوں بڑھاوا دینے دی خواہش دی تصدیق کردے ہوئے ، انہاں دے تجارتی عدم توازن دے بارے وچ ٹرمپ دی شکایات وچ تمام مرکزی امور۔ <ref name="WaPo2">[https://www.washingtonpost.com/world/chinas-president-pledges-to-reduce-investment-restrictions-tariffs-on-auto-industry/2018/04/09/e3012ffa-3c39-11e8-955b-7d2e19b79966_story.html "Facing trade war with U.S., China's Xi renews vow to open markets, import more"], ''Washington Post'', April 10, 2018</ref> ٹرمپ نے الیون دی "محصولات تے آٹوموبائل رکاوٹاں اُتے برائے مہربانی لفظاں" تے دانشورانہ املاک تے ٹکنالوجی دی منتقلی توں متعلق "ان دی روشن خیالی" دا شکریہ ادا کيتا۔ "ہم مل کے وڈی ترقی کرن گے!" صدر نے ہور کہیا۔
جولائی 2018 دے اوائل تک ، محصولات دے نتیجے وچ معیشت وچ پہلے ہی منفی تے مثبت نتائج سامنے آرہے نيں ، متعدد صنعتاں نے روزگار وچ اضافے دا مظاہرہ کيتا جدوں کہ ہور چھٹ layیاں اُتے منصوبہ بنا رہے سن ۔ <ref>[https://www.npr.org/2018/07/09/627376002/trade-war-with-china-heats-up-but-tariff-effects-are-already-rippling-across-u-s "Trade War With China Heats Up, But Tariff Effects Are Already Rippling Across U.S."], ''NPR'', July 9, 2018</ref> علاقائی مبصرین نے نوٹ کيتا کہ صارفین دی مصنوعات سب توں زیادہ محصولات توں متاثر ہُندی نيں۔ اخراجات وچ کدوں اضافہ ہوئے گا اس دی اک ٹائم لائن غیر یقینی سی کیونجے کمپنیاں نوں ایہ معلوم کرنا سی کہ اوہ صارفین نوں اخراجات وچ بغیر کسی محصول دی قیمت وچ اضافہ کرسکدے نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.cnbc.com/video/2018/09/09/a-look-at-the-impact-of-the-us-china-trade-war-on-consumers.html|title=A look at the impact of the US-China trade war on consumers|website=www.cnbc.com|accessdate=2019-01-16}}</ref>
وال اسٹریٹ جرنل دے اک مضمون دے مطابق ، امریکی کساناں نوں چین دی انتقامی تجارت دے اقدامات نوں "محسوس کيتا گیا" اے۔ اس دے جواب وچ ، نیو یارک ٹائمز نے دسیا کہ کساناں نوں درپیش مشکلات دے لئی ٹرمپ انتظامیہ دی امدادی امداد نقد ادائیگی ، اضافی تجارتی سوداں نوں محفوظ بنانے تے مکئی دے کاشتکاراں نوں فائدہ پہنچانے دے لئی ماحولیاتی ضوابط وچ ترمیم دی صورت وچ آئی اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.reuters.com/article/us-usa-trade-farming-idUSKCN1UP28K|title=Bulk of Trump's U.S. farm aid goes to biggest and wealthiest...|date=July 30, 2019|website=www.reuters.com}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.cnbc.com/2019/07/25/trump-unveils-16-billion-aid-for-farmers-hurt-by-china-trade-war.html|title=Trump administration unveils details of $16 billion aid package for farmers hurt by trade war, bad weather|first=Jacob Pramuk,Kayla|last=Tausche|date=July 25, 2019|website=CNBC}}</ref> امریکی فارم بیورو دے مطابق ، امریکا توں چین نوں زرعی برآمدات 2014 وچ 24 ارب ڈالر توں کم ہوکے 2018 وچ 9.1 بلین ڈالر ہوگئياں ، جس وچ سور دا گوشت ، [[سویا پھلی|سویا بین]] تے [[گندم|گندم دی]] فروخت وچ کمی وی شامل اے۔ فارم دی دیوالیہ پن وچ اضافہ ہويا اے ، تے زرعی سامان سازی کارخانہ دار ڈیری اینڈ کمپنی نے جنوری تے اگست 2019 دے درمیان اس دے منافع دی پیش گوئی نوں دو مرتبہ کم کردتا اے۔ اگست 2019 یو ایس ڈی اے دی اک رپورٹ توں ظاہر ہويا اے کہ چین وچ امریکی گندم دی برآمدات وچ کمی دے بعد ، چین نوں کینیڈا دے گندم دی برآمدات 32 فیصد توں ودھ کے 60 فیصد توں زیادہ ہوگئياں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://gain.fas.usda.gov/Recent%20GAIN%20Publications/Grain%20and%20Feed%20Update_Ottawa_Canada_8-9-2019.pdf|title=Summer 2019 Wheat Update|date=August 9, 2019}}</ref> کاشت کار سازوسامان تیارکرنے والے کساناں نوں نويں سامان وچ سرمایہ کاری کرنے دی ہچکچاہی توں منفی طور اُتے متاثر ہوئے سن ، 2019 دی پہلی سہ ماہی دے دوران فروخت وچ نمایاں کمی واقع ہوئی سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-04-26/farm-equipment-purchases-plummet-as-trade-war-hits-rural-america|title=Farm-Equipment Sales Plunge Most Since 2016 in Trade-War Fallout|last=Dorning|first=Mike|date=|website=www.bloomberg.com|archiveurl=|archivedate=|accessdate=2019-10-12}}</ref><ref name="farmers' frustration">{{حوالہ ویب|url=https://www.nytimes.com/2019/08/27/us/politics/trump-farmers-china-trade.html|title=Farmers' Frustration With Trump Grows as U.S. Escalates China Fight|last=Rappeport|first=Alan|date=August 27, 2019}}</ref> فیر وی منفی اثرات دے باوجود ، جولائی 2019 وچ ہونے والی رائے شماری توں پتہ چلدا اے کہ زیادہ تر کاشت کار ٹرمپ دی حمایت کردے رہندے نيں ، کیونجے انہاں وچوں 78 فیصد نے کہیا اے کہ انہاں دا خیال اے کہ تجارتی جنگ توں بالآخر امریکی زراعت نوں فائدہ ہوئے گا۔ <ref>[https://www.cnbc.com/2019/08/07/us-china-trade-war-is-hurting-farmers-but-theyre-sticking-with-trump.html "US-China trade war is hurting farmers, but they’re sticking with Trump"], ''CNBC'', August 8, 2019</ref> سرکاری احتساب دے دفتر نے فروری 2020 وچ اعلان کيتا سی کہ اوہ اس پروگرام دی جانچ کرے گی ، انہاں اطلاعات دے درمیان کہ غلط طریقے توں امداد دی تقسیم دی جارہی اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.nytimes.com/2020/02/14/us/politics/trump-farm-bailout-investigation.html|title=U.S. Watchdog to Investigate Trump’s Farm Bailout Program|first=Alan|last=Rappeport|date=February 18, 2020}}</ref>
ریاستہائے متحدہ دی نیشنل ریٹیل فیڈریشن دے مطالعے دے مطابق ، صرف چینی فرنیچر اُتے 25٪ محصولات امریکی صارفین نوں سالانہ ادائیگی وچ اضافی 4.6 بلین ڈالر لاگت آئے گی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://nrf.com/media-center/press-releases/nrf-warns-ustr-tariffs-would-cost-americans-billions-releases-new-study|title=NRF Warns USTR Tariffs Would Cost Americans Billions,Releases New Study on Consumer Impact|last=|first=|date=|website=|archiveurl=https://web.archive.org/web/20201009211711/https://nrf.com/media-center/press-releases/nrf-warns-ustr-tariffs-would-cost-americans-billions-releases-new-study|archivedate=2020-10-09|accessdate=|url-status=dead}}</ref>
پیٹرسن انسٹی ٹیوٹ برائے بین الاقوامی اکنامکس دے ذریعہ کيتے گئے تجزیے توں پتہ چلا اے کہ تجارتی جنگ شروع ہونے توں پہلے ، چین نے جنوری 2018 وچ اپنے تمام درآمد کنندگان اُتے یکساں محصولات 8٪ دے حساب توں لگائے سن ۔ جون 2019 تک ، امریکی درآمدات اُتے محصولات ودھ کے 20.7 فیصد ہوچکے سن ، جدوں کہ ہور ملکاں اُتے محصولات وچ کمی واقعہ 6.7 فیصد رہ گئی اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.piie.com/blogs/trade-and-investment-policy-watch/us-china-trade-war-guns-august|title=US-China Trade War: The Guns of August|date=August 26, 2019|website=PIIE}}</ref> تجزیہ توں ایہ وی معلوم ہويا اے کہ چینی سامان اُتے اوسطا امریکی نرخاں دا اضافہ 2017 وچ 3.1 فیصد توں اگست 2019 تک 24.3 فیصد ہوئے گیا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://apnews.com/3b21f8af2045410581e0af41661fb7a5|title=Latest Trump tariffs could hit consumers with higher prices|first=Paul|last=Wiseman|first2=Anne|last2=D'innocenzio|date=August 31, 2019|website=AP NEWS}}</ref>
تجارتی جنگ دے دوران دنیا بھر وچ معاشی نمو کم ہوئی اے۔ <ref name="global markets take fright">{{حوالہ ویب|url=https://www.theguardian.com/business/2019/aug/02/global-markets-take-fright-as-trump-ramps-up-us-china-trade-war|title=Global markets take fright as Trump ramps up US-China trade war|last=Partington|first=Richard|date=2 August 2019}}</ref> انٹرنیشنل مانیٹری فنڈ دی عالمی اقتصادی آؤٹ لک دی رپورٹ نے اپریل 2019 وچ جاری کيتی گئی 2019 دے لئی عالمی معاشی نمو دی پیش گوئی نوں 2018 وچ متوقع 3.6 فیصد توں کم کرکے 3.3 فیصد کردتا ، تے کہیا کہ معاشی تے تجارتی رکاوٹاں توں عالمی معاشی نمو نوں ہور روکنا تے سرمایہ کاری نوں کمزور کرنا جاری رہ سکدا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.imf.org/en/Publications/WEO/Issues/2019/03/28/world-economic-outlook-april-2019|title=World Economic Outlook, April 2019 Growth Slowdown, Precarious Recovery|last=|first=|date=|website=|archiveurl=|archivedate=|accessdate=}}</ref> کیپیٹل اکنامکس دے مطابق ، تجارتی جنگ دے نتیجے وچ چین دی معاشی نمو کم ہوئی اے ، حالانکہ مجموعی طور اُتے چینی معیشت "اچھی طرح توں برقرار رہی اے " ، تے عالمی برآمدات وچ چین دا حصہ ودھ گیا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://markets.businessinsider.com/news/stocks/china-exports-share-gains-on-weak-renminbi-asia-shipments-blunt-trump-tariffs-1028483675|title=China is blunting the blows of Trump's trade war and just grabbed an even bigger share of global exports|last=Khan|first=Yusuf|date=August 29, 2019|access-date=October 2, 2020|archivedate=October 5, 2020|archiveurl=https://web.archive.org/web/20201005183335/https://markets.businessinsider.com/news/stocks/china-exports-share-gains-on-weak-renminbi-asia-shipments-blunt-trump-tariffs-1028483675}}</ref> {{Better source|date=June 2020}} امریکی معاشی نمو وی سست ہوگئی اے۔
مئی 2019 وچ [[گولڈمن سیکس|گولڈمین سیکس دے]] تجزیہ توں پتہ چلا اے کہ نرخ مال دی نو قسماں دے صارفین دی قیمت انڈیکس وچ ڈرامائی طور اُتے اضافہ ہويا اے ، اس دے مقابلے وچ ہور تمام بنیادی ساماناں وچ کمی ہُندی ہوئی سی پی آئی دے مقابلے وچ ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.cnbc.com/2019/05/13/this-chart-from-goldman-sachs-shows-tariffs-are-raising-prices-for-consumers-and-it-could-get-worse.html|title=This chart from Goldman Sachs shows tariffs are raising prices for consumers and it could get worse|first=Maggie|last=Fitzgerald|date=May 13, 2019|website=CNBC}}</ref>
اگست 2019 وچ ، ٹرمپ دے تجارتی مشیر پیٹر نیارو نے زور دے کے کہیا کہ محصولات امریکیوں نوں تکلیف نئيں دے رہے نيں۔ سیاست وچ نیارو دے اس دعوے نوں "پینٹ آن فائر" قرار دتا گیا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.politifact.com/truth-o-meter/statements/2019/aug/20/peter-navarro/donald-trumps-tariffs-china-dont-hurt-americans-to/|title=Tariffs on China don't hurt Americans? Pants on Fire|website=@politifact}}</ref>
تجارتی جنگ کيتی وجہ توں پیدا ہونے والی غیر یقینی صورتحال اُتے اگست 2019 وچ صارفین دے جذبات تے چھوٹے کاروباری اعتماد دے سروے وچ تیزی توں کمی آئی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.cnbc.com/2019/08/30/us-consumer-sentiment-august-2019-final.html|title=US consumer sentiment falls to 89.8 in August for biggest monthly drop since 2012|first=Jesse|last=Pound|date=August 30, 2019|website=CNBC}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.wsj.com/articles/tariff-uncertainty-weighs-on-small-businesses-11567346801|title=Tariff Uncertainty Weighs on Small Businesses|first=Ruth|last=Simon|website=WSJ}}</ref> سپلائی مینجمنٹ دے انسٹی ٹیوٹ توں مینوفیکچرنگ دے لئی نیڑے توں پیروی منیجرز انڈیکس جنوری 2016 دے بعد پہلی بار ، اگست وچ سنکچن ظاہر ہويا؛ آئی ایس ایم نے متعدد ایگزیکٹوز دے حوالے توں دسیا کہ تجارتی جنگ نوں جاری رکھنے دے بارے وچ بے چینی دا اظہار کردے ہوئے ، برآمدات دے سکڑدے ہوئے احکامات تے انہاں دی سپلائی چین نوں چین توں باہر منتقل کرنے دے چیلنجاں دا حوالہ دتا۔ IHS مارکیت مینوفیکچرنگ خریداری منیجرز انڈیکس وچ وی ستمبر 2009 دے بعد پہلی مرتبہ اگست وچ سنکچن ظاہر ہويا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.cnbc.com/2019/08/22/manufacturing-sector-contracts-for-the-first-time-in-nearly-a-decade-according-to-ihs-markit.html|title=Manufacturing sector contracts for the first time in nearly a decade|first=Yun|last=Li|date=August 22, 2019|website=CNBC}}</ref> جس دن آئی ایس ایم دی رپورٹ جاری ہوئی ، ٹرمپ نے ٹویٹ کيتا ، "چین دی سپلائی چین ٹُٹ پھوٹ دا شکار ہوجائے گا تے کاروبار ، نوکریاں تے پیسہ ختم ہوجائے گا!" <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.nytimes.com/2019/09/03/us/politics/trump-china-trade-war.html|title=Trump Says China Will Suffer as Data Shows Trade War Hurting U.S.|first=Ana|last=Swanson|date=September 3, 2019}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.nytimes.com/2019/09/03/business/economy/manufacturing-economy-slowdown.html|title=U.S. Manufacturing Slowed in August in Latest Sign of Economic Weakness|first=Nelson D.|last=Schwartz|date=September 3, 2019}}</ref>
موڈی دے تجزیات دے ذریعہ کيتے گئے تجزیے دا اندازہ لگایا گیا اے کہ اگست 2019 دے دوران 300،000 امریکی ملازمتاں یا تاں تجارتی جنگ کيتی وجہ توں کھو گئياں یا نئيں پیدا ہوئیاں ، خاص طور اُتے مینوفیکچرنگ ، گودام ، تقسیم تے خوردہ نوں متاثر کردی اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://finance.yahoo.com/news/trumps-trade-war-has-killed-300000-jobs-194717808.html|title=Trump's trade war has killed 300,000 jobs|website=finance.yahoo.com}}</ref>
ستمبر 2019 تک ، امریکی مینوفیکچررز تجارتی جنگ کيتی وجہ توں پیدا ہونے والی غیر یقینی صورتحال دی وجہ توں اپنی سرمایہ کاری وچ کمی تے نوکریاں وچ تاخیر کررہے سن ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.wsj.com/articles/manufacturers-cut-spending-as-trade-war-dents-confidence-11567935002|title=Manufacturers Cut Spending as Trade War Dents Confidence|first=Austen|last=Hufford|date=September 8, 2019}}</ref>
نومبر 2019 [[اقوام متحدہ|اقوام متحدہ دے]] تجزیے وچ دسیا گیا اے کہ "چین اُتے امریکی محصولات دونے ملکاں نوں معاشی طور اُتے نقصان پہنچیا رہے نيں"۔
فنانشل ٹائمز وچ نومبر 2019 دے اک مضمون وچ کہیا گیا اے کہ اگست 2019 دے بعد توں تجارتی جنگ امریکی مینوفیکچراں نوں چین توں کدرے زیادہ مشکل پہنچیا اے۔ [ اپ ڈیٹ دی ضرورت اے ]
دسمبر 2019 وچ ، ''ساؤتھ چائنا مارننگ پوسٹ'' نے اطلاع دتی کہ تجارتی جنگ تے چینی حکومت کیتی طرف توں شیڈو بینکنگ توں متعلق کریک ڈاؤن دے سبب ، ریکارڈ شروع ہونے دے بعد توں چینی مینوفیکچرنگ دی سرمایہ کاری سب توں کم شرح اُتے پھیل رہی اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.scmp.com/economy/china-economy/article/3043412/trade-war-helps-push-chinas-private-manufacturers-brink|title=After a tough 2019, China's factories face more headwinds next year|date=December 24, 2019|website=South China Morning Post}}</ref>
''وال اسٹریٹ جرنل'' نے فروری 2020 وچ ایہ اطلاع دتی سی کہ یو ایس ٹی آر امریکی فرماں نوں کم محصولات دی چھُٹ دے رہی اے ، جو 2018 وچ پہلی بار دو ٹیرف دی درخواستاں دا 35 فیصد توں کم ہوکے 2019 وچ تیسری قسط دے لئی 3 فیصد رہ گئی اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.wsj.com/articles/trump-administration-denying-more-tariff-exemption-requests-11580736641|title=Trump Administration Denying More Tariff-Exemption Requests|first=Anthony DeBarros and Josh|last=Zumbrun|date=February 3, 2020}}</ref>
=== امریکی معیشت اُتے مجموعی اثرات ===
کانگریس دے بجٹ آفس (سی بی او) نے اگست 2019 وچ اپنے نرخاں (بنیادی طور اُتے چین اُتے وی لاگو کيتا لیکن دوسرے ملکاں اُتے بھی) امریکی معاشی اثرات دے انہاں دے تخمینے دی اطلاع دی۔ 2020 تک ، محصولات امریکی امریکی جی ڈی پی دی سطح نوں تقریبا 0.3 فیصد کم کردین گے ، حقیقی استعمال وچ 0.3 فیصد کمی واقع کرن گے ، حقیقی نجی سرمایہ کاری وچ 1.3 فیصد کمی واقع ہوئے گی تے گھریلو آمدنی وچ 580 $ (تقریبا 1٪) دی کمی واقع ہوئے گی۔ اصلی امریکی برآمدات 1.7 فیصد کم تے حقیقی درآمدات 2.6 فیصد کم رہیاں گی۔ سی بی او نے وضاحت کيتی کہ محصولات امریکی معاشی سرگرمیاں نوں تن طریقےآں توں کم کردے نيں: 1) صارف تے سرمائے دا سامان زیادہ مہنگا ہوجاندا اے۔ 2) کاروباری غیر یقینی صورتحال ودھدی اے ، اس طرح سرمایہ کاری نوں کم کرنا یا سست کرنا؛ تے 3) دوسرے ملکاں انتقامی محصولات عائد کردے نيں ، جس توں امریکی برآمدات زیادہ مہنگی ہوجاندیاں نيں تے اس طرح انہاں وچ کمی واقع ہُندی اے۔ سی بی او نے اندازہ لگایا کہ امریکا نے جنوری 2018 تک 11٪ درآمدات اُتے محصولات عائد کردتے نيں۔ 25 جولائی ، 2019 تک ، امریکی سامان دی تمام برآمدات دے 7٪ اُتے انتقامی محصولات عائد کردتے گئے سن ۔ سی بی او نوں توقع اے کہ منفی نتائج باقی رہن گے لیکن اس دا تھوڑا اثر 2029 وچ ہوئے گا ، کیونجے کاروبار اپنی سپلائی چیناں نوں ایڈجسٹ کردے نيں (یعنی ، محصولات توں متاثر نئيں ملکاں دا ذریعہ)۔ <ref name="CBO_Update">{{حوالہ ویب|url=https://www.cbo.gov/publication/55551|title=An Update to the Budget and Economic Outlook: 2019 to 2029|date=August 21, 2019|website=CBO.gov}}</ref> سی بی او نے جنوری 2020 وچ اپنے تجزیے نوں اپ ڈیٹ کيتا ، جس توں 2020 وچ گھریلو آمدنی وچ پیش گوئی کم ہوئے کے 1،277 ڈالر تے جی ڈی پی وچ کمی 0.5 فیصد ہوگئی۔ صارفین دی قیمتاں وچ وی 0.5٪ زیادہ متوقع سی۔
=== اسٹاک مارکیٹ ===
تجارتی جنگ کيتی وجہ توں سرمایہ کاراں دی غیر یقینی صورتحال اسٹاک مارکیٹ وچ ہنگامہ برپا کر رہی اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.usatoday.com/story/money/2019/08/12/stock-market-global-stocks-gain-amid-us-china-trade-war-fears/1984586001/|title=Stocks move lower as trade war anxiety lingers|date=August 12, 2019}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://edition.cnn.com/2019/08/29/investing/asian-market-latest-us-china-trade-war/index.html|title=Asian markets rally after China's trade comments soothe nerves|last=He|first=Laura|date=August 30, 2019}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.theguardian.com/business/2018/dec/26/us-stock-markets-post-christmas-sp-500-dow-nasdaq|title=Dow up more than 1,000 points in biggest one-day gain ever|date=27 December 2018}}</ref>
4 دسمبر ، 2018 نوں ، ڈاؤ جونز انڈسٹریل ایوریج نے تقریبا اک ماہ وچ اپنا بدترین دن ریکارڈ کيتا کیونجے اس نے تقریبا 600 پوائنٹس دی کمی کردتی ، جس وچ کچھ دا کہنا اے کہ تجارتی جنگ کيتی وجہ توں جزوی طور اُتے اس دا جز اے۔ <ref name=":14">{{حوالہ ویب|url=https://www.marketwatch.com/story/dow-futures-drop-100-points-as-doubts-over-us-china-trade-deal-emerge-2018-12-04|title=Dow closes down 800 points as U.S.-China trade, flattening yield curve spook investors|last=Matthews|first=Sue Chang, Chris|date=|website=MarketWatch|accessdate=2018-12-05}}</ref> 26 دسمبر نوں ڈاؤ جونز دے بعد 1000 پوائنٹس دا اضافہ ریکارڈ کيتا گیا ، رائٹرز دے مطابق ، اک رپورٹ دی اشاعت جس وچ چھٹیاں دی زبردست فروخت دا دستاویزی بیان اے ، حالانکہ تجارتی جنگ دے دوران دسمبر 2018 دے مہینے وچ وڈے اشاریہ جات حالے وی 10 فیصد توں زیادہ تھلے سن ۔
14 اگست ، 2019 نوں ڈاؤ وچ 800 پوائنٹس دی کمی واقع ہوئی ، جو جزوی طور اُتے امریکا تے چین دے وچکار تجارتی تناؤ وچ اضافہ دی وجہ توں اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.cnn.com/2019/08/14/investing/dow-stock-market-today/index.html|title=Dow tumbles 800 points after bond market flashes a recession warning|last=Business|first=David Goldman, CNN|website=CNN|accessdate=2019-08-18}}</ref> نو دن بعد ، 23 اگست نوں ڈاؤ نے اس دن 623 پوائنٹس گرائے جدوں ٹرمپ نے غیر رسمی طور اُتے امریکی کمپنیاں نوں فوری طور اُتے چین وچ کاروبار کرنے دے متبادل تلاش کرنے دا حکم دتا سی۔ 2019 دے آخر تک ، امریکا تے چین دے وچکار تجارتی معاہدے دے پہلے مرحلے اُتے دستخط کرنے دے معاہدے دی وجہ توں اسٹاک مارکیٹس ریکارڈ عروج اُتے پہنچ گئياں۔
=== گھریلو سیاست ===
تجزیہ کاراں دا قیاس اے کہ تجارتی جنگ 2020 دے ریاستہائے متحدہ امریکا دے صدارتی انتخابات اُتے اثر انداز ہوسکدی اے ، کیونجے محصولات دی وجہ توں کساناں اُتے منفی اثر پيا اے ، ایہ ٹرمپ دا اک اہم حلقہ اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://thehill.com/policy/finance/trade/456640-businesses-farmers-brace-for-new-phase-in-trump-trade-war|title=Businesses, farmers brace for new phase in Trump trade war|date=2019-08-08}}</ref><ref name="2020 looms">{{حوالہ ویب|url=https://edition.cnn.com/2019/08/24/politics/donald-trump-china-trade-war-xi-jinping/index.html|title=Trump's China trade war spirals as 2020 looms|date=August 24, 2019}}</ref> تجزیہ کاراں نے ایہ وی قیاس کيتا کہ تجارتی جنگ نے غذائی جنپنگ نوں جس گھریلو دباؤ دا سامنا کرنا پيا اے اس دے سلسلے وچ اس نے کس طرح متاثر کيتا۔
=== دوسرے ملکاں ===
عالمی سطح اُتے ، [[براہ راست غیر ملکی سرمایہ کاری]] سست ہوگئی اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://asia.nikkei.com/Spotlight/Datawatch/Trade-war-hammers-foreign-investment-in-China-and-Southeast-Asia|title=Trade war hammers foreign investment in China and Southeast Asia|last=Manabe|first=Kazuya|date=August 25, 2019}}</ref> تجارتی جنگ نے یورپی معیشت نوں ، خاص طور اُتے [[جرمنی]] نوں نقصان پہنچایا اے ، حالانکہ جرمنی تے چین تے جرمنی تے امریکا دے وچکار تجارتی تعلقات اچھے نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.apnews.com/430bfb5fc12b40758fb41a57e4c9495f|title=US-China trade war leaves Europe as collateral damage|last=McHugh|first=David|date=August 12, 2019}}</ref> کینیڈا دی معیشت اُتے وی منفی اثرات دیکھنے نوں ملے نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://business.financialpost.com/news/economy/as-u-s-and-china-lock-horns-in-trade-battle-canadian-business-investment-feels-the-fallout|title=As U.S. and China lock horns in worsening trade battle, Canadian business investment feels the fallout|last=Powell|first=Naomi|date=August 7, 2019}}</ref> امریکا ، [[مملکت متحدہ|برطانیہ]] ، [[جرمنی]] ، [[جاپان]] ، تے [[جنوبی کوریا|جنوبی کوریا دی]] طرح سبھی 2019 وچ "مینوفیکچرنگ دی اک کمزور کارکردگی" دکھا رہے سن ۔ <ref name="China-US trade war talks to resume in early October">{{حوالہ ویب|url=https://www.scmp.com/news/china/diplomacy/article/3025771/trade-war-chinese-and-us-negotiators-agree-meet-early-october|title=China-US trade talks to resume in early October amid dim growth outlook|date=September 5, 2019|website=South China Morning Post}}</ref> متعدد ایشیائی حکومتاں نے تجارتی جنگ توں ہونے والے نقصانات توں نمٹنے دے لئی محرک اقدامات دا آغاز کيتا اے ، حالانکہ ماہرین معاشیات دا کہنا اے کہ ایہ کارآمد نئيں ہوئے گا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-08-27/asia-makes-fiscal-push-after-rate-cuts-to-limit-trade-war-damage|title=Asia Makes Fiscal Push After Rate Cuts to Limit Trade War Damage|date=August 28, 2019}}</ref>
اک تجارتی گروپ نے پیش گوئی دی اے کہ تجارتی جنگ دے براہ راست نتیجہ دے طور اُتے سیمیکمڈکٹر آلات دی طلب وچ 12 فیصد کمی واقع ہوئے گی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://asia.nikkei.com/Business/Business-trends/Global-semiconductor-market-to-shrink-12-in-2019-trade-group|title=Global semiconductor market to shrink 12% in 2019: trade group|website=Nikkei Asian Review}}</ref>
کچھ ملکاں نے تجارتی جنگ توں معاشی طور اُتے فائدہ اٹھایا اے ، گھٹ توں گھٹ کچھ شعبےآں وچ ، انہاں دو معیشتاں دے وچکار تجارت وچ کمی دی وجہ توں پائے جانے والے خلا نوں پُر کرنے دے لئی امریکا تے چین نوں برآمدات وچ اضافہ دی وجہ تاں۔ مستفید افراد وچ [[ویت نام|ویتنام]] ، [[چلی]] ، [[ملائیشیا|ملائشیا]] تے [[ارجنٹائن]] شامل نيں۔ ویتنام سب توں زیادہ فائدہ اٹھانے والا اے ، جتھے ٹیکنالوجی کمپنیاں اوتھے تیاری کردی نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.barrons.com/articles/google-news-shows-vietnam-is-a-winner-in-the-u-s-china-trade-war-51567008823|title=The U.S.-China Trade War Has a Silver Lining in Asia. Look at Vietnam.|last=Salzman|first=Avi|date=August 28, 2019}}</ref> [[جنوبی کوریا]] نے الیکٹرانکس دی برآمدات ، [[نیم موصل|سیمیکمڈکٹر]] برآمدات توں ملائیشیا ، [[موٹر گڈی|موٹر گڈیاں]] توں میکسیکو ، تے [[سویا پھلی|سویابین]] توں برازیل توں وی فائدہ اٹھایا اے۔ <ref name="these economies are benefiting">{{حوالہ ویب|url=https://www.usnews.com/news/best-countries/articles/2019-08-23/these-countries-are-the-winners-of-the-china-us-trade-war|title=These Economies Are Benefiting From the U.S.-China Trade War|last=Radu|first=Sintia|date=August 23, 2019}}</ref> اُتے ، امریکی-آسیان بزنس کونسل دے سی ای او الیکس فیلڈمین نے متنبہ کيتا اے کہ انہاں ملکاں نوں وی طویل مدتی فائدہ نئيں ہوسکدا اے ، انہاں نے کہیا اے کہ "یہ اس مسئلے نوں حل ہُندے ہوئے دیکھنا تے امریکا تے چین دے وچکار معمول دے تجارتی تعلقات نوں واپس جانا ہر کسی دے مفاد وچ اے۔" <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.wired.com/story/us-china-trade-war-spills-over/|title=Trump's Trade War Isn't Just a US–China Problem|last=Finley|first=Klint|date=August 26, 2019}}</ref> تائیوان دی متعدد کمپنیاں تائیوان وچ پیداوار ودھیا رہیاں نيں ، جنہاں وچ کوانٹا کمپیوٹر ، سرورکم تے ویسٹران شامل نيں ، جس نے 21،000 توں زیادہ ملازمتاں پیدا کيتیاں ۔ <ref name="auto1">{{حوالہ ویب|url=https://www.ft.com/content/569a343c-6b20-11e9-80c7-60ee53e6681d|title=Subscribe to read | Financial Times|website=www.ft.com}}</ref> مبینہ طور اُتے نینٹینڈو نے چین توں نائنٹینڈو سوئچ دی کچھ پیداوار نوں جنوب مشرقی ایشیاء وچ منتقل کيتا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.wsj.com/articles/nintendo-moves-some-switch-production-out-of-china-adapting-to-tariff-threat-11560328484|title=Nintendo Moves Some Switch Production Out of China, Adapting to Tariff Threat|first=Takashi|last=Mochizuki|website=WSJ}}</ref>
تجارتی جنگ کيتی وجہ توں بالواسطہ کچھ کمپنیاں دیوالیہ ہوگئياں۔ انہاں وچوں اک ، تائیوان دا ایل سی ڈی پینل تیار کرنے والا چنگھوا پکچر ٹیوبس (سی پی ٹی) ، پینل دی اضافی فراہمی تے اس دے نتیجے وچ قیمتاں وچ کمی دے نتیجے وچ دیوالیہ ہوئے گیا ، جس دی مدد توں تجارتی جنگ دا خطرہ پیدا ہويا (چین وچ حد توں تجاوز دی وجہ سے) ، سست تائیوان تے عالمی معیشت تے الیکٹرانکس دے شعبے وچ سست روی۔ <ref name="auto1"/><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.taiwannews.com.tw/en/news/3655602|title=Taiwan's Chunghwa Picture Tubes to lay of...|first=Taiwan|last=News|website=Taiwan News}}</ref>
== رد عمل ==
=== چینی گھریلو رد عمل ===
''چین کی'' کمیونسٹ پارٹی دے سرکاری اخبار ''پیپلز ڈیلی'' نے کہیا اے کہ چین تجارتی جنگ دا مقابلہ کرنے وچ کامیاب ہوجائے گا ، تے ٹرمپ دی پالیسیاں امریکی صارفین نوں متاثر کر رہیاں نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-06-22/china-would-fight-trade-war-to-the-end-state-media-says|title=China Would Fight Trade War 'to the End,' State Media Says|date=June 22, 2019}}</ref>
ستمبر 2019 وچ ، چینی جابرانہ دی حمایت یافتہ چینی سائنس اکیڈمی دے تجزیہ کار لو ژیانگ نے آنے والے مذاکرات دے نتائج دے بارے وچ مایوسی دا اظہار کيتا ، جسنوں ٹرمپ نے "غیر متوقع" کہیا ، تے کہیا ، "ہم صرف انہاں دی بکواس وچ سمجھدار سراگ لبھن دی کوشش کر سکدے نيں۔ " <ref name="China-US trade war talks to resume in early October"/>
چین وچ تجارتی جنگ توں متعلق گھریلو رپورٹنگ اُتے سنسر اے۔ اگرچہ خبر رساں ادارےآں نوں تنازعہ دے بارے وچ اطلاع دینے دی اجازت اے ، لیکن انہاں دی کوریج پابندی دے تحت اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.scmp.com/news/china/economy/article/2155264/dont-mention-trade-war-what-china-doesnt-want-people-know-its|title=Don't mention the trade war: what China doesn't want people to know in its dispute with the US|date=July 14, 2018|website=South China Morning Post}}</ref> تنازعہ دے بارے وچ سوشل میڈیا پوسٹس وی سنسرشپ دے تابع نيں۔
چینی سوشل میڈیا اُتے تجارتی جنگ اک عام موضوع اے ، جس وچ اک مشہور [[انٹرنیٹ میمز|انٹرنیٹ]] مییم ریفرنسنگ سینوس اے ، مارول کامکس تے [[مارول سنیمیٹک یونیورس|مارول سنیما کائنات دا]] اک ولن [[مارول سنیمیٹک یونیورس|ہے]] جو [[مارول سنیمیٹک یونیورس|کائنات وچ ]] ادھی زندگی دا انفینٹی گونٹلیٹ دا استعمال کردے ہوئے مٹا دیندا اے ، ایہ طنز کردے ہوئے کہ ٹرمپ وی ايسے طرح دا کم کريں گا۔ چین دے نصف سرمایہ کاراں دا صفایا کرن۔ <ref>{{حوالہ ویب|last=Richardson|first=Davis|title=Chinese Social Media Depicts Trump as 'Thanos' for Blowing Up Trade Talks|url=https://observer.com/2019/05/trump-thanos-trade-talks-chinese-social-media/|website=Observer|date=6 May 2019}}</ref>
ہانگ کانگ دی معاشیات دے پروفیسر لارنس جے لو نے دلیل پیش دی اے کہ تجارتی جنگ کيتی اک وڈی وجہ چین تے امریکا دے وچکار عالمی اقتصادی تے تکنیکی تسلط دے لئی ودھدی ہوئی لڑائی اے۔ انہاں دا استدلال اے ، "یہ امریکا سمیت دنیا دے ہر جگہ ، پاپولزم ، تنہائی ، قوم پرستی تے تحفظ پسندی دے عروج دا وی عکاس اے۔" <ref>Lawrence J. Lau, "The China–US Trade War and Future Economic Relations." ''China and the World'' (Lau Chor Tak Institute of Global Economics and Finance, 2019): 1-32. quote p. 3 [http://www.igef.cuhk.edu.hk/igef_media/working-paper/IGEF/igef%20working%20paper%20no.%2072%20english%20version.pdf online].</ref>
=== امریکا دے گھریلو رد عمل ===
==== کانگریس ====
سینیٹ ڈیموکریٹک رہنما [[چک شومر|چک شمر]] نے چین دے مبینہ طور اُتے امریکا توں فائدہ اٹھانے دے خلاف صدر ٹرمپ دے اعلیٰ نرخاں دی تعریف کيتی تے کہیا کہ "ڈیموکریٹس ، ریپبلکن ، ہر سیاسی نظریہ دے امریکی ، ملک دے ہر خطے نوں انہاں اقدامات دی حمایت کرنی چاہیدا۔" ٹرمپ دے اقدامات دی حمایت کرنے والے دوسرے ڈیموکریٹک سینیٹرز وچ باب مینینڈیز ، شیروڈ براؤن تے رون وائیڈن شامل نيں <ref name="LAT180322">{{حوالہ ویب|url=https://www.latimes.com/politics/la-na-pol-trump-china-tariffs-20180322-story.html|title=Trump's China tariffs get bipartisan support, reflecting widespread U.S. disillusionment with Beijing|website=[[Los Angeles Times]]|date=2018-03-22}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.democrats.senate.gov/newsroom/press-releases/schumer-wyden-brown-lead-33-senators-in-calling-on-trump-administration-to-put-american-jobs-national-security-before-china|title=Schumer, Wyden, Brown Lead 33 Senators In Calling On Trump Administration To Put American Jobs, National Security Before China ~ Senators: Trading American Security for Jobs in China is a Bad Deal|website=[[ریاستہائے متحدہ سینٹ]]|date=2018-05-15}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.menendez.senate.gov/news-and-events/press/menendez-democratic-senators-call-on-trump-administration-to-put-american-jobs-national-security-before-china|title=Menendez, Democratic Senators Call On Trump Administration To Put American Jobs, National Security Before China|website=[[ریاستہائے متحدہ سینٹ]]|date=2018-05-15|access-date=2020-10-02|archive-date=2020-10-11|archive-url=https://web.archive.org/web/20201011145624/https://www.menendez.senate.gov/news-and-events/press/menendez-democratic-senators-call-on-trump-administration-to-put-american-jobs-national-security-before-china}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.cnbc.com/2018/05/18/chuck-schumer-tells-trump-not-to-let-xi-play-him-on-china-trade-talks.html|title=Senate Democratic leader Chuck Schumer warns Trump: 'Don't let President Xi play you' on trade talks|website=CNBC|date=2018-05-18}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.democrats.senate.gov/newsroom/press-releases/ahead-of-g-20-summit-schumer-wyden-and-brown-urge-president-trump-to-not-back-down-on-further-action-against-china-for-sake-of-weak-and-meaningless-agreement|title=Ahead Of G-20 Summit, Schumer, Wyden, And Brown Urge President Trump To Not Back Down On Further Action Against China For Sake Of Weak And Meaningless Agreement|website=[[ریاستہائے متحدہ سینٹ]]|date=2018-11-28}}</ref> ٹرمپ دے اقدامات دے لئی ایوان نمائندگان دی طرف توں بائی پارٹیزن دی حمایت [[نینسی پلوسی|نینسی پیلوسی دی]] طرف توں ملی۔ <ref name="Dem-Trump">{{حوالہ ویب|url=https://www.reuters.com/article/us-usa-elections-trade/democrat-led-house-seen-backing-trumps-china-trade-war-scrutinizing-talks-with-allies-idUSKCN1ND1HU|title=Democrat-led House seen backing Trump's China trade war, scrutinizing talks with allies|website=[[روئٹرز]]|date=2018-11-08}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://pelosi.house.gov/news/press-releases/pelosi-statement-on-trump-administration-s-new-tariffs-on-china|title=Pelosi Statement on Trump Administration's New Tariffs on China|website=[[ریاستہائے متحدہ ایوان نمائندگان]]|date=2018-03-22}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.democraticleader.gov/newsroom/52918-2/|title=Pelosi Statement on Trump Trade Brinkmanship|website=[[ریاستہائے متحدہ ایوان نمائندگان]]|date=2018-05-29|access-date=2020-10-02|archivedate=2018-12-23|archiveurl=https://web.archive.org/web/20181223103732/https://www.democraticleader.gov/newsroom/52918-2/}}</ref> بریڈ شرمن ، <ref name="Sherman-Yoho">{{حوالہ ویب|url=https://www.washingtonexaminer.com/policy/defense-national-security/house-democrat-china-declared-trade-war-not-trump/|title=House Democrat: 'China declared trade war,' not Trump|website=[[Washington Examiner]]|date=2018-07-11}}</ref> کیون بریڈی ، تے ٹیڈ یاہو ۔ جمہوری نمائندے ٹم ریان ، جنہاں دی اے ایف ایل - سی آئی او توں زندگی بھر 98 فیصد ریٹنگ اے ، نے وی ٹرمپ دے نرخاں دی حمایت کردے ہوئے کہیا ، "چین جو کچھ کر رہیا اے اوہ سراسر ظلم اے۔ اوہ دھوکہ دے رہے نيں ، اوہ اپنی مصنوعات نوں سبسڈی دے رہے نيں۔
دوسرے ریپبلکن سینیٹرز نے ہور تقسیم شدہ بیانات دتے نيں۔ مِچ میک کونل نے کہیا کہ "کوئی وی تجارتی جنگ نئيں جیتتا" لیکن امید اے کہ ایہ حکمت عملی سانوں "چین دے مقابلے وچ اک بہتر پوزیشن وچ لے جائے گی"۔ جان کارنین نے کہیا ، "جے ایہی معاملہ اک چنگا سودا حاصل کرنے وچ لے جائے گا ، تاں وچ سمجھدا ہاں کہ لوک اوتھے گھس جاواں گے ، لیکن کسی وقت سانوں اس دا حل کڈنا پيا۔ جے ایہ طویل عرصہ تک چلدا رہیا تاں ، ہر اک نوں احساس ہُندا اے کہ ایہ اک زندہ دستی بم توں کھیل رہیا اے۔ " <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.apnews.com/3b31ba3a8e414e4983d2294def79f55b|title=GOP scrambles to ease blow from Trump's trade war|last=Mascaro|first=Lisa|date=May 15, 2019}}</ref> جونی ارنسٹ نے مئی 2019 وچ کہیا سی کہ "محصولات کساناں دے لئی نقصان دہ نيں" ، لیکن ایہ چاہندے نيں کہ اسيں "چین دے نال اگے دی راہ تلاش کرن" تے کہیا ، "سانوں امید اے کہ اسيں جلد ہی اک معاہدہ کر سکدے نيں"۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://edition.cnn.com/2019/05/26/politics/joni-ernst-farmers-trade-war-cnntv/index.html|title=Iowa GOP senator says US-China trade war 'hurtful' to farmers|last=Cole|first=Devan|date=May 26, 2019}}</ref>
دونے جماعتاں دے دوسرے سینیٹرز نے تجارتی جنگ دے لئی ٹرمپ نوں تنقید دا نشانہ بنایا اے ، جنہاں وچ چارلس ای گراسلی ، <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.nytimes.com/2019/08/23/business/china-tariffs-trump.html|title=Trump Says He Will Raise Existing Tariffs on Chinese Goods to 30%|date=August 23, 2019}}</ref> ٹم کائن ، <ref name="Virginia senators">{{حوالہ ویب|url=https://www.13newsnow.com/article/news/politics/virginia-senators-condemn-escalated-trade-war-with-china/291-74ce2ab0-4558-4387-8796-52da5535425a|title=Virginia senators condemn escalated trade war with China|last=Patterson|first=Erin|date=August 23, 2019}}</ref> مارک وارنر ، الزبتھ وارن ، <ref name="trade turmoil gives">{{حوالہ ویب|url=https://www.nytimes.com/2019/08/24/us/politics/democrats-economy-2020-trade.html|title=Trade Turmoil Gives Democrats an Opening to Hit Trump on Economy|date=August 24, 2019}}</ref> تے رون وائڈن شامل نيں۔ <ref name="washingtonexaminer-8-2019"/>
==== زرعی ====
''ایسوسی ایٹڈ پریس'' نے 2018 وچ اطلاع دتی اے کہ "نیشنل سور دا گوشت بنانے والی کونسل دے ترجمان ڈیو وارنر نے کہیا اے کہ سور دا گوشت بنانے والے پہلے ہی چینی نرخاں دے بعد اپنے سواراں دی قدر وچ کمی دیکھ چکے نيں۔ وارنر نے کہیا کہ سور پیدا کرنے والے ممکنہ طور اُتے نويں ٹیرف دا اثر محسوس کرن گے ، حالانکہ حالے ایہ واضح نئيں اے کہ کس طرح اے۔ "<ref name=":42">{{Cite news|url=https://apnews.com/f5d6b859a74b426e8212e4248f60ca71|title=Reaction to the Trade Battle Between China and the US|date=July 7, 2018|work=AP|access-date=December 13, 2019}}</ref>
آئیووا سویا بین دے کاشتکار تے امریکی سویابین ایسوسی ایشن دے صدر جان ہیسڈورفر نے محصولات دے استعمال نوں "جھلکی ہوئی زمین دے نقطہ نظر" قرار دتا ، تے متنبہ کيتا کہ امریکی صنعتاں اس دے نتیجے وچ عالمی منڈی دا حصہ مستقل طور اُتے کھو سکدی نيں۔ <ref>{{cite news|last1=Anapol|first1=Avery|title=US soybean farmers warn Trump trade war with China will cause 'serious damage'|url=https://thehill.com/policy/finance/395986-us-soybean-farmers-warn-trump-trade-war-with-china-will-cause-serious-damage|accessdate=31 August 2020|work=TheHill|date=8 July 2018|language=en}}</ref><ref name=":43">{{Cite news|url=https://apnews.com/f5d6b859a74b426e8212e4248f60ca71|title=Reaction to the Trade Battle Between China and the US|date=July 7, 2018|work=AP|access-date=December 13, 2019}}</ref>
ڈیوین پورٹ تے سینٹ گیبریل دے میئراں ، جنہاں نے کاشتکاری دے شعبے اُتے بھاری انحصار کرنے والے شہراں دی نمائندگی کردے ہوئے ، اپنے خدشےآں دا اظہار کيتا کہ تجارتی جنگ انہاں دے شہراں اُتے پوے گی۔<ref name=":44">{{Cite news|url=https://apnews.com/f5d6b859a74b426e8212e4248f60ca71|title=Reaction to the Trade Battle Between China and the US|date=July 7, 2018|work=AP|access-date=December 13, 2019}}</ref>
اگست 2019 وچ ، نیشنل فارمرز یونین دے راجر جانسن - جس نے تقریبا 200،000 خاندانی کاشتکاراں ، کھیتی باڑیاں تے ماہی گیراں دی نمائندگی دی - نے دسیا کہ تجارتی جنگ امریکی کساناں دے لئی مشکلات پیدا کررہی اے ، خاص طور اُتے امریکا توں چین نوں [[سویا پھلی|سویا بین]] برآمدات وچ کمی نوں اجاگر کردی اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.huffpost.com/entry/national-farmers-union-trump-china-trade-war-attack_n_5d605b63e4b02cc97c8d8f13|title=National Farmers Union Says Trump Is 'Burning Bridges' With His Trade Wars|first=Mary|last=Papenfuss|date=August 23, 2019|website=HuffPost}}</ref> {{Better source|date=June 2020}} ايسے مہینے وچ ، امریکن فارم بیورو فیڈریشن - جو وڈے زراعت دی نمائندگی کردی اے - نے کہیا کہ نويں محصولات دا اعلان "امریکی زراعت دے لئی ہور پریشانی دا اشارہ اے۔" <ref>{{حوالہ ویب|url=https://edition.cnn.com/2019/08/23/business/china-tariffs-trade-war/index.html|title=China and the US ratchet up trade war in a day of retaliation|date=2019-08-23}}</ref>
==== کاروبار ====
ستمبر 2018 وچ ، تجارتی اتحاد نے مجوزہ نرخاں دے خلاف احتجاج کرنے دے لئی "ٹیرفز ہرٹ ہارٹ لینڈ" دے ناں توں اک لابنگ مہم دا اعلان کيتا<ref name="Wide range of businesses2">{{Cite news|url=https://www.cnbc.com/2018/09/11/trump-tariffs-targeted-in-new-campaign-by-business-group.html|title=Wide range of businesses step up campaign against Trump's tariffs|last=Dhue|first=Stephanie|date=September 12, 2018|work=CNBC|access-date=September 14, 2018}}</ref>۔ چینی اسٹیل ، ایلومینیم ، تے کچھ کیمیکلز دے نرخاں نے ریاستہائے متحدہ وچ کھاد تے زرعی آلات دے اخراجات وچ اضافہ کيتا<ref>{{cite news|last=McCrimmon|first=Ryan|title=Farmers nearing crisis push back on Trump trade policies|newspaper=Politico|date=February 6, 2019|url=https://www.politico.com/story/2019/02/06/farm-crisis-trump-trade-policies-1147987|access-date=February 6, 2019}}</ref>۔
فروری 2019 وچ ، چین وچ امریکن چیمبر آف کامرس دے ذریعہ جاری کردہ اک سروے توں ایہ ظاہر ہويا اے کہ ممبر امریکی کمپنیاں دی اکثریت چینی مالاں اُتے محصول ودھانے یا برقرار رکھنے دی حمایت کردی اے ، تے اس توں پہلے دے مقابلے وچ اس توں پہلے دے مقابلے وچ دگنا جواب دہندگان چاہندا سی کہ بیجنگ نوں دباؤ ڈالے۔ سطح دے کھیل دے میدان بنانا مشکل اے <ref name="tradesupport2">{{cite news|title=Trump push for China trade reform draws wide support at home, abroad|url=https://www.reuters.com/article/us-usa-trade-china-trump-analysis/trump-push-for-china-trade-reform-draws-wide-support-at-home-abroad-idUSKCN1R60D5|agency=Reuters|publisher=Reuters|date=March 25, 2019}}</ref>۔<ref name="lobbytariffs3">{{cite news|title=U.S. business lobby says most firms favor tariffs while China trade talks underway|url=https://www.reuters.com/article/us-usa-trade-china/us-business-lobby-says-most-firms-favor-tariffs-while-china-trade-talks-underway-idUSKCN1QF0FH|agency=Reuters|publisher=Reuters|date=February 26, 2019}}</ref> اس دی ہور 19 فیصد کمپنیاں نے کہیا اے کہ اوہ محصولات دے نتیجے وچ سپلائی چین نوں ایڈجسٹ کررہے نيں یا چین توں باہر اجزاء تے اسمبلی دا ذریعہ لبھ رہے نيں تے 28 فیصد چین وچ سرمایہ کاری دے فیصلےآں وچ تاخیر یا منسوخ کررہے نيں۔ <ref name="lobbytariffs2">{{cite news|title=U.S. business lobby says most firms favor tariffs while China trade talks underway|url=https://www.reuters.com/article/us-usa-trade-china/us-business-lobby-says-most-firms-favor-tariffs-while-china-trade-talks-underway-idUSKCN1QF0FH|agency=Reuters|publisher=Reuters|date=February 26, 2019}}</ref>
مینوفیکچررز ، خوردہ فروش تے ٹیک کمپنیاں سمیت 600 توں زیادہ کمپنیاں تے تجارتی ایسوسی ایشناں نے سن 2019 دے وسط وچ ٹرمپ نوں خط لکھیا سی کہ اوہ محصولات نوں ختم کرنے تے تجارتی جنگ نوں ختم کرنے دے لئی کدرے ، ایہ کہندے ہوئے کہ ودھیا ہويا نرخ "اک اہم ، منفی تے طویل المیعاد ہوئے گا"۔ امریکی کاروباراں ، کساناں ، کنبے تے امریکی معیشت اُتے اصطلاحی اثرات "۔ <ref name="600 companies">{{حوالہ ویب|url=https://edition.cnn.com/2019/06/13/business/trade-war-trump-china-walmart-target-costco/index.html|title=First on CNN Business: 600 companies including Walmart, Costco and Target warn Trump on tariffs|date=June 14, 2019}}</ref>
مئی 20، 2019 پر، جوتیاں ڈسٹری بیوٹرز تے امریکا، اک صنعت دے خوردہ فروشاں ٹریڈ ایسوسی ایشن دے لئی [[پاپوش|جوندے]] ، صدر ٹرمپ حصہ اے جس دے پڑھنے دے لئی اک کھلا خط جاری کيتا: جوندے وچ صارفین دے لکھاں دے ساڈے سینکڑاں دی جانب توں "اور سینکڑاں ہزاراں ملازمین!<ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-05-20/nike-adidas-call-tariffs-catastrophic-in-open-letter-to-trump|title=Nike, Adidas Call Tariffs 'Catastrophic' in Letter to Trump|date=June 7, 2019|website=bloomberg.com}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://fdra.org/wp-content/uploads/2019/05/2019-Footwear-Tariff-Letter-1.pdf|title=Footwear Tariff Letter|last=|first=|date=|website=FDRA|archiveurl=|archivedate=|accessdate=October 12, 2019}}</ref>
امریکی تجارت برائے 160 توں زیادہ کاروباری تنظیماں دے اتحاد نے اگست 2019 وچ ٹرمپ نوں اک خط لکھیا سی جس وچ انہاں نے امریکی مینوفیکچررز تے کاشتکاراں دے لئی لاگت وچ اضافے دے خدشےآں دا حوالہ دیندے ہوئے چینی سامان اُتے محصولات دی شرح وچ اضافے نوں ملتوی کرنے دی درخواست کيتی سی۔ اس اتحاد وچ نیشنل ریٹیل فیڈریشن ، کنزیومر ٹکنالوجی ایسوسی ایشن ، ایسوسی ایشن آف آلات مینوفیکچررز ، کھلونا ایسوسی ایشن تے امریکن پٹرولیم انسٹی ٹیوٹ شامل نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://thehill.com/business-a-lobbying/459133-business-groups-urge-trump-to-delay-tariff-increases|title=Business groups urge Trump to delay tariff increases|last=Gangitano|first=Alex|date=2019-08-28|website=TheHill|language=en|accessdate=2019-12-06}}</ref>
ستمبر 2019 وچ ، نیشنل ریٹیل فیڈریشن دے صدر تے سی ای او ، میتھیو شی نے کہیا کہ تجارتی جنگ "بہت طویل ہوچکی اے " تے اس دا امریکی کاروباراں تے صارفین اُتے نقصان دہ اثر پيا اے۔ انہاں نے ٹرمپ انتظامیہ اُتے زور دتا کہ اوہ تجارتی جنگ دا خاتمہ کرن تے تمام محصولات نوں ختم کرنے دے لئی معاہدہ کرن۔ <ref name="China-US trade war talks to resume in early October"/>
ریٹیل انڈسٹری لیڈرز ایسوسی ایشن دے بین الاقوامی تجارت دے نائب صدر ہن کوچ نے دعویٰ کيتا اے کہ محصولات ہر روز دی قیمتاں وچ اضافہ کرکے امریکی خاندانی بجٹ نوں متاثر کرن گے۔
==== مینوفیکچرنگ ====
امریکی اسٹیل ساز کمپنی نیوکور کارپوریشن ، ریاستہائے متحدہ اسٹیل کارپوریشن ، آرسیلر مِٹل ایس اے تے کمرشل میٹلز کمپنی دے سی ای او نے چین دے خلاف ٹرمپ دے اسٹیل دے نرخاں دی حمایت دی اے <ref name="Ferriola">[https://www.cnbc.com/2018/03/05/nucor-ceo-trump-tariffs-are-treating-countries-how-they-treat-us.html "Nucor CEO on Trump tariffs: 'We're treating other countries how they treat us'"], ''CNBC'', March 5, 2018</ref> جداں کہ یونائیٹڈ اسٹیل ورکرز یونین اے۔ امریکی مینوفیکچرنگ توں وابستہ الائنس الائنس دے صدر ، اسکاٹ پاؤل نے وی نرخاں دی حمایت دی اے ، تے انہاں نے کورونا وائرس وبائی امراض دی روشنی وچ اسنوں معطل کرنے دی تجاویز دی مخالفت کيتی اے ۔ 2019 وچ ، انہاں نے تجارتی مذاکرات دے جمود دی تنقید کردے ہوئے کہیا کہ "ٹرمپ اس نتیجے دے لئی کسی وی ڈیموکریٹ نوں چیر دیندے"۔
بین الاقوامی اخوان المسلمین دے صدر جیمز ہوفا جونیئر ، چین دے خلاف امریکی نرخاں دے حامی رہے نيں جداں کہ اے ایف ایل-سی آئی او دے صدر رچرڈ ٹرمپکا وی نيں۔
مینوفیکچررز دی نیشنل ایسوسی ایشن دے 2019 دے اک بیان وچ تجارتی جنگ کيتی مخالفت دے بارے وچ کہیا گیا اے ، جس وچ امریکا - چین تجارتی تعلقات دے لئی اک نويں ڈھانچے دا مطالبہ کيتا گیا اے جو چین دے غیر منصفانہ تجارتی طریقےآں نوں ختم کريں گا تے ریاستہائے متحدہ وچ مینوفیکچررز دے لئی کھیل دے میدان نوں برابر کريں گا۔ 2018 دے پولیٹیکو مضمون وچ NAM دے صدر جے ٹیمنس تے صدر ٹرمپ دے وچکار گہری شراکت دی دستاویز کيتی گئی اے تے کہیا گیا اے کہ ٹممنس اندر توں ہی ٹرمپ دی تجارتی جنگ دے خلاف برسرپیکار نيں۔
نیشنل میرین مینوفیکچررز ایسوسی ایشن دے نائب صدر نے نرخاں اُتے تنقید کردے ہوئے کہیا کہ اوہ "امریکی صنعت کاراں نوں تکلیف دے رہے نيں۔"
==== ماہرین معاشیات تے تجزیہ کار ====
پولیٹیکٹ دے مضامین دے مطابق ، زیادہ تر مرکزی دھارے دے ماہر معاشیات نے کہیا اے کہ "صارفین محصولات دا بنیادی شکار نيں" تے زیادہ تر ماہر معاشیات نے کہیا اے کہ اوہ "فائدے توں زیادہ خطرات" اٹھاندے نيں۔ NYU اکنامکس دے پروفیسر لارنس جے وائٹ نے کہیا اے کہ درآمدی محصولات اک ٹیکس دے مترادف نيں ، تے اس توں زیادہ قیمت خرچ کرنا اے۔
معاشی تجزیہ کار زچری کرابیل نے استدلال کيتا اے کہ انتظامیہ دا ٹیرف اُتے مبنی نقطہ نظر کم نئيں کريں گا کیونجے اوہ "جو پہلے توں منتقل ہوچکيا اے اسنوں تبدیل نئيں کريں گا تے اج چین دے چیلنج توں نمٹنے دے لئی زیادہ کم نئيں کريں گا ، جو ہن مینوفیکچرنگ نوفائف نئيں اے "۔ دلیل دتی گئی کہ دانشورانہ املاک توں متعلق زیادہ سخت تحفظ توں "یہ کھیل دے میدان نوں برابر" کرنے دا دعوی مسئلہ بن گیا اے۔ <ref name="trumpwired">[https://www.wired.com/story/why-trumps-misguided-china-tariffs-wont-help-the-us/ "Why Trump's Misguided China Tariffs Won't Help the U.S."], ''Wired'', March 31, 2018</ref> انہاں نے بجائے اس دی سفارش کيتی کہ امریکا اقتصادی کشادگی دے اپنے متعلقہ فائدے تے آزادی دے کلچر اُتے توجہ دے۔
سینٹر فار اسٹریٹجک اینڈ انٹرنیشنل اسٹڈیز دے جیمس اینڈریو لیوس نے کہیا کہ چین نوں امریکا نوں جس چیز دی ضرورت اے اوہ بین الاقوامی تجارت دے قواعد و ضوابط اُتے عمل پیرا ہونا تے چین وچ امریکی کمپنیاں دے نال باہمی سلوک ودھانے دا عزم سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|title=There Is More to the Trade War than Trade|url=https://www.csis.org/analysis/there-more-trade-war-trade|website=CSIS|publisher=CSIS|accessdate=April 6, 2018}}</ref>
''[[فوربس (جریدہ)|فوربس]]'' وچ اپریل 2018 دے اک مضمون وچ ، امریکا دے سابق تجارتی مذاکرات کار ، ہیری جی براڈمین نے کہیا اے کہ جدوں کہ اوہ ٹرمپ انتظامیہ دی اس بنیادی حیثیت توں اتفاق کردے نيں کہ چینی عالمی تجارت دے لئی منصفانہ ، شفاف تے مارکیٹ اُتے مبنی قوانین دی پابندی نئيں کردے سن ۔ یکطرفہ طور اُتے محصولات نوں ملازمت دینے دے اسباب توں متفق نئيں ہوئے تے کہیا کہ انتظامیہ نوں اس دے بجائے اتحادیاں اُتے مبنی طریقہ کار اختیار کرنا چاہیدا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.forbes.com/sites/harrybroadman/2018/04/09/the-coalition-based-trade-strategy-trump-should-pursue-toward-china/#a4e9f307b9e7|title=The Coalition-Based Trade Strategy Trump Should Pursue Toward China|last=Broadman|first=Harry|date=2018-04-09|accessdate=2018-12-02}}</ref>
سینیٹ دی فنانس کمیٹی دے سامنے نومبر 2018 دی گواہی وچ ، جارج ٹاؤن یونیورسٹی لا اسکول وچ پریکٹس دے پروفیسر ، جینیفر ہل مین نے کہیا کہ ریاستہائے متحدہ نوں مل کے کم کرنے والے ملکاں دے اتحاد دی بنیاد اُتے ، اک وڈا تے جرات مندانہ معاملہ لیانا چاہیدا۔ چین۔
پیٹرسن انسٹی ٹیوٹ برائے بین الاقوامی اکنامکس دے سینئر فیلو چاڈ باؤن نے کہیا کہ جدوں اوہ دوسرے ملکاں دے لئی چین توں مقابلہ کرنے وچ زیادہ حصہ لینا سمجھدا اے ، لیکن مسئلہ ایہ سی کہ اوہ نئيں جاندے سن کہ ٹرمپ وڈے ، نظامی امور وچ اصلاحات لیانے اُتے کِنے سنجیدہ نيں۔ .
مائیکل ویزل نے غیر ملکی کمپنیاں نوں چینی ٹکنالوجی پروگرام وچ "زیادہ توں زیادہ اثر انداز ہونے والی کارروائی" وچ زیادہ توں زیادہ کردار ادا کرنے دی اجازت دینے دے منصوبےآں نوں بیان کيتا تے ایہ وی سوال اٹھایا کہ کیہ متعلقہ چینی قوانین وچ تبدیلی دا مطلب اس وقت تک ہوئے گا جدوں تک کہ عدالتاں کمیونسٹ پارٹی دے زیر اقتدار رنيں۔
ٹیکس پالیسی سینٹر دے ہاورڈ گلیک مین دے لکھے مئی 2019 دے مضمون وچ ایہ دلیل پیش کيتی گئی کہ تجارتی جنگ دے اثرات توں کم تے درمیانی آمدنی والے گھراناں دے لئی ٹیکس وچ کٹوندی تے ملازمت ایکٹ توں حاصل ہونے والے فائدے دے "سب توں زیادہ یا سب" نوں ختم کردتا جائے گا۔
مالیاتی فرم مورگن اسٹینلے دے معاشی ماہرین نے تجارتی جنگ دے خاتمے دے بارے وچ غیر یقینی صورتحال دا اظہار کيتا ، لیکن جون 2019 وچ انتباہ کيتا کہ اس توں [[کساد بازاری|کساد بازاری دا]] سبب بن سکدا اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.cnbc.com/2019/06/02/morgan-stanley-sees-recession-on-the-horizon-if-trade-war-escalates.html|title=Morgan Stanley sees global recession 'in three quarters' if Trump escalates trade war|last=Higgins|first=Tucker|date=June 2, 2019}}</ref>
ماہر معاشیات پینوس مورڈوکوٹاس نے کہیا اے کہ چین دے اشرافیہ اس غلط مفروضے دے تحت تجارتی جنگ لڑ رہے سن کہ چین امریکا دے نال "طاقت دی برابری" اُتے پہنچیا اے تے ایہ کہ اگرچہ دونے ملکاں دے وچکار معاشی طلاق توں امریکا نوں کچھ نقصان پہنچے گا ، لیکن دوسری طرف ہتھ چین دے لئی تباہ کن ہوئے۔ <ref>[https://www.forbes.com/sites/panosmourdoukoutas/2019/09/07/a-big-mistake-chinas-political-elite-makes-in-fighting-the-trade-war/#2a51079e52e6 "A Big Mistake China's Political Elite Makes In Fighting The Trade War"], ''Forbes'', Sept. 7, 2019</ref>
دسمبر 2019 وچ تجارتی معاہدے دے پہلے مرحلے اُتے اتفاق رائے دے بعد ، پیٹرسن انسٹی ٹیوٹ برائے بین الاقوامی معاشیات دی مریم ای لولی تے [[سیراکیوز یونیورسٹی|سائراکیز یونیورسٹی دے]] پروفیسر نے کہیا کہ ایہ جنگ بندی امریکی معیشت دے لئی "خوشخبری اے " جدوں کہ اس امید اُتے اظہار خیال کيتا کہ ایہ گل گل ہوئے گی۔ چین دے "غیر منصفانہ" دانشورانہ املاک دے طریقےآں نوں حل کرنے وچ مدد کرن۔
سابق نائب صدر [[جو بائیڈن]] نے کہیا: "جب ٹرمپ کسی حقیقی حکمت عملی دے بغیر ، نقصان دہ تے غیر یقینی تجارت دی جنگ اُتے گامزن اے ، چین خود نوں قابل تجدید توانائی وچ دنیا دی رہنمائی کرنے دے لئی پوزیشن وچ اے۔"
اگست 2019 وچ ہارورڈ سی اے پی ایس / ہیرس پول نے پایا کہ رجسٹرڈ voters 67 فیصد رائے دہندگان چاہندے نيں کہ امریکا اپنی تجارتی پالیسیاں اُتے بیجنگ دا مقابلہ کرے اس حقیقت دے باوجود کہ٪ 74 فیصد نے کہیا کہ امریکی صارفین ٹیرف دا زیادہ تر بجھ اٹھائے ہوئے نيں۔ ہارورڈ سی اے پی ایس / ہیریس پول دے شریک ڈائریکٹر ، مارک پین نے کہیا کہ سروے وچ امریکی عوام وچ چین دے خلاف ٹرمپ دی تجارتی پالیسیاں دے لئی بھر پور حمایت دا اظہار کيتا گیا ، انہاں نے کہیا ، "انہاں نوں احساس اے کہ محصولاں توں نوکریاں تے قیمتاں اُتے منفی اثرات مرتب ہوسکدے نيں ، لیکن انہاں دا خیال اے کہ ایتھے لڑائی صحیح اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://thehill.com/policy/finance/459746-poll-voters-want-us-to-confront-china-over-trade|title=Poll: Voters want US to confront China over trade|first=Max|last=Greenwood|date=September 3, 2019|website=TheHill}}</ref>
[[کورونا وائرس دی عالمی وبا، 2019ء - 2020ء|COVID-19 وبائی امراض]] دی وجہ توں طبی سامان اُتے محصولات سیاسی طور اُتے پیچیدہ [[کورونا وائرس دی عالمی وبا، 2019ء - 2020ء|ہوگئے نيں]] ۔ ''[[وال اسٹریٹ جرنل]]'' نے ٹریڈ ڈیٹا مانیٹر دا حوالہ دیندے ہوئے ایہ ظاہر کيتا اے کہ چین کئی اہم طبی رسد دا سب توں اہم ذریعہ اے ، اس خدشے نوں ودھایا کہ چین توں درآمدات اُتے امریکی محصولات توں امریکا نوں طبی سامان دی درآمد نوں خطرہ لاحق اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.wsj.com/articles/u-s-tariffs-hamper-imports-of-sanitizer-disinfectants-11586683800|title=U.S. Tariffs Hamper Imports of Sanitizer, Disinfectants, Some Companies Say|last=Ferek|first=Katy Stech|last2=Zumbrun|first2=Josh|website=The Wall Street Journal|date=April 12, 2020|accessdate=June 24, 2020}}</ref>
=== بین اقوامی ===
یکم جون ، 2018 نوں ، امریکا دی ايسے طرح دی کارروائی دے بعد ، [[یورپی اتحاد|یوروپی یونین]] نے چین دے خلاف [[عالمی تجارتی ادارہ|ڈبلیو ٹی او دی]] قانونی شکایات دا آغاز کيتا جس وچ اس اُتے الزام لگایا گیا سی کہ اوہ غیر ملکی کمپنیاں دے نال امتیازی سلوک کرنے تے یورپی یونین دی کمپنیاں دے دانشورانہ املاک دے حقوق نوں پامال کرنے والے تجارتی طریقےآں نوں ملازمت فراہم کردا اے۔ تجارت دے سلسلے وچ یورپی کمشنر سیسیلیا مالسٹرم نے کہیا کہ اسيں کسی وی ملک نوں اپنی کمپنیاں نوں اس مشکل توں کمائے ہوئے علم نوں اپنی سرحد اُتے ہتھیار سُٹن دے لئی مجبور نئيں کرسکدے نيں۔ ایہ بین الاقوامی قوانین دے منافی اے جس اُتے اسيں سب نے ڈبلیو ٹی او وچ اتفاق کيتا اے۔ " امریکی ، یورپی تے جاپانی عہدیداراں نے مشترکہ حکمت عملی اُتے تبادلہ خیال کيتا اے تے چین دی جانب توں غیر منصفانہ مقابلے دے خلاف اقدامات اٹھائے نيں۔
برہما چیلنی دے ستمبر 2018 دے اک مضمون وچ کہیا گیا اے کہ چین دے نال امریکا دی تجارتی جنگ نوں چین دے مرچن ساز تجارت ، سرمایہ کاری تے قرض دینے دے طریقےآں دے خلاف وسیع تر دھچکيا نئيں لگانا چاہیدا۔
2018 جی 20 سربراہی اجلاس وچ ، تجارتی جنگ تبادلہ خیال دے ایجنڈے وچ شامل سی۔
دسمبر 2018 وچ چین وچ میکسیکو دے سابق سفیر ، جارج گجارڈو نے واشنگٹن پوسٹ دے اک مضمون وچ کہیا کہ "چینیاں نوں اک گل تسلیم کرنی اے کہ اوہ ٹرمپ دا مسئلہ نئيں سی؛ ایہ اک عالمی مسئلہ سی۔ چین جس طرح تجارتی نظام نوں کھیلدا اے اس توں ہر کوئی تھک گیا اے تے ایداں دے وعدے کردا اے جو کدی کسی چیز دے مترادف نئيں ہُندے نيں۔ "
مارچ 2019 دے رائٹرز دے مضمون وچ کہیا گیا اے کہ یوروپی یونین نے چین دی ٹکنالوجی دی منتقلی دی پالیسیاں تے مارکیٹ تک رسائی دی راہ وچ حائل رکاوٹاں دے حوالے توں ٹرمپ انتظامیہ دی بہت ساریاں شکایات نوں شیئر کيتا تے ایہ وی دسیا کہ یورپی سفارت کاراں تے عہدیداراں نے ٹرمپ دے اہداف دی حمایت دا اعتراف کيتا ، چاہے اوہ انہاں دے حرباں توں متفق نہ ہون۔ .
45 ويں جی 7 سربراہی اجلاس وچ ، برطانیہ دے وزیر اعظم [[بورس جانسن]] نے کہیا ، "سانوں مجموعی طور اُتے محصولات پسند نئيں نيں۔" <ref name="Trump suggests second thoughts">{{حوالہ ویب|url=https://abcnews.go.com/Politics/trump-g7-allies-respect-trade-war-china-warnings/story?id=65177426|title=Trump suggests 'second thoughts' about China tariff war, triggers confusion at G-7 summit|last=McGraw|first=Meridith|date=August 25, 2019}}</ref> اے بی سی دے اک مضمون وچ کہیا گیا اے کہ امریکی اتحادیاں نے ٹرمپ نوں چین دے نال تجارتی جنگ دے بارے وچ سربراہی اجلاس دے دوران متنبہ کيتا سی ، لیکن ایہ کہ ٹرمپ نے کہیا سی کہ تجارتی جنگ دے سلسلے وچ انہاں نوں اپنے اتحادیاں دے کسی دباؤ دا سامنا نئيں اے۔ یوروپی کونسل دے صدر ڈونلڈ ٹسک نے کہیا کہ تجارتی جنگ دا خطرہ عالمی [[کساد بازاری]] دا باعث بنیا۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.washingtonpost.com/business/economy/senseless-disputes-eus-tusk-says-trumps-trade-wars-are-damaging-global-economy/2019/08/24/bc1f6502-c656-11e9-9986-1fb3e4397be4_story.html|title='Senseless disputes': E.U.'s Tusk says Trump's trade wars are damaging global economy|date=August 24, 2019}}</ref>
چلی دے نائب وزیر تجارت ، روڈریگو یہور نے سی این بی سی نوں دسیا کہ "چلی دے لئی ایہ بہت ضروری اے کہ امریکا تے چین دے وچکار اک تجارتی معاہدہ جلد ہی دستخط ہوجائے"۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.cnbc.com/2019/11/29/a-us-china-deal-is-very-important-for-chile-vice-minister-for-trade.html|title=The US-China trade deal is 'very important' for Chile, says the vice minister for trade|date=November 29, 2019|website=CNBC}}</ref>
سن [[بھارت چین سرحدی جھڑپاں، 2020ء|2020 وچ وادی گالان وچ تصادم دے]] نتیجے وچ ، ہندوستانی مبصرین نے امریکا چین تجارتی جنگ دے حوالے توں اپنے مجموعی تجزیے دے اک حصے دے طور اُتے ایہ تاثر دتا کہ اس تصادم توں ہندوستان تے چین دے مستقبل دے تعلقات اُتے کيتا اثر پئے گا۔ <ref>{{حوالہ ویب|last=JOSHI|first=MANOJ|title=Can India still avoid becoming collateral damage in US-China row?|url=https://www.orfonline.org/research/can-india-still-avoid-becoming-collateral-damage-in-us-china-row-68028/|publisher=ORF|accessdate=June 17, 2020}}</ref>
== ہور ویکھو ==
{{Portal|کاروبار|چین|سیاست|ریاستہائے متحدہ}}
* [[چین وچ امریکا مخالف جذبات]]
* [[ریاستہائے متحدہ وچ چینی مخالف جذبات]]
* [[ریاستہائے متحدہ وچ چینی جاسوس]]
* [[چین اُتے کانگریس دا ایگزیکٹو کمیشن]]
* [[2019–2020 جاپان – جنوبی کوریا تجارتی تنازعہ|جاپان – جنوبی کوریا تجارتی تنازعہ]]
* [[ریاستہائے متحدہ وچ پروٹیکشن ازم]]
* [[نایاب زمیناں دے تجارت دا تنازعہ]]
* [[دوسری سرد جنگ]]
* [[ٹرمپ دے نرخ]]
== حوالے ==
{{حوالے}}
== ہور پڑھو ==
* البوکر ، جوس لوئیس ، انتونیو میرسیلو جیکسن فریریرا ڈا سلوا ، تے جوس میڈیروس ڈا سلوا۔ "چین – امریکی تجارتی جنگ۔" ''Revista do F dorum Internacional de Ideias'' 9.1 (2019): 11+ [https://periodicos.ufop.br/pp/index.php/revii/article/viewFile/1983/1519 آن لائن] ، برازیل دا نقطہ نظر
* باؤچر ، ژاں کرسٹوف ، تے کیمرون جی تھیز۔ "'ماں اک ٹیرف مین ہاں': صدر ٹرمپ دے ماتحت عوامی طاقت دی خارجہ پالیسی بیان بازی۔" ''سیاست دا جرنل'' 81.2 (2019): 712–722۔
* چونگ ، ٹیرنس تائی لیونگ ، تے ژاؤانگ لئی۔ "چین – امریکی تجارتی جنگ نوں سمجھنا: اسباب ، معاشی اثر ، تے بدترین صورتحال۔" ''معاشی تے سیاسی علوم'' 7.2 (2019): 185–202۔ [http://www.igef.cuhk.edu.hk/igef_media/working-paper/IGEF/igef%20working%20paper%20no.%2071%20english%20version.pdf آن لائن] ، اک تاریخی نقطہ نظر
* کرولی ، میرڈیتھ اے (ایڈیٹ) ) ، [https://voxeu.org/content/trade-war-clash-economic-systems-threatening-global-prosperity تجارتی جنگ: معاشی نظام دا تصادم خطرے وچ ] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200311010349/https://voxeu.org/content/trade-war-clash-economic-systems-threatening-global-prosperity |date=2020-03-11 }} پڑنے والی [https://voxeu.org/content/trade-war-clash-economic-systems-threatening-global-prosperity عالمی خوشحالی] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200311010349/https://voxeu.org/content/trade-war-clash-economic-systems-threatening-global-prosperity |date=2020-03-11 }} (سی ای پی آر پریس ، 2019)۔
* فینبی ، جوناتھن ، تے ٹرے میک آور۔ ''ایگل تے ڈریگن: ڈونلڈ ٹرمپ ، الیون جنپنگ تے امریکا / چین تعلقات دی قسمت'' (2019)
* پیر ، روزریری ، تے ایمی کنگ۔ "چین تے امریکا دے تعلقات وچ بگاڑ دا اندازہ لگانا: اقتصادی سلامتی دے گٹھ جوڑ اُتے امریکی حکومت دا نظریہ۔" ''چین دا بین الاقوامی حکمت عملی دا جائزہ'' (2019): 1-12۔ [https://link.springer.com/article/10.1007/s42533-019-00005-y آن لائن]
* لاؤ ، لارنس جے ''۔ چین – امریکی تجارتی جنگ تے مستقبل دے معاشی تعلقات'' (ہانگ کانگ: چینی یونیورسٹی آف ہانگ کانگ پریس ، 2019) [http://www.igef.cuhk.edu.hk/igef_media/working-paper/IGEF/igef%20working%20paper%20no.%2072%20english%20version.pdf آن لائن] ، ہانگ کانگ دے تناظر وچ
* کیو ، لیری ڈی ، چاقون ژان ، تے زنگ وی۔ "تجارتی ادب دی عینک دے ذریعہ چین – امریکی تجارتی جنگ دا تجزیہ۔" ''معاشی تے سیاسی علوم'' 7.2 (2019): 148-168۔
* کیو ، لیری ڈی ، تے زنگ وی۔ "چین – امریکی تجارت: تنازعات اُتے مضمرات۔" ''چین اکنامک جرنل'' (2019): 1-20۔
== باہرلے جوڑ ==
{{Commons}}
{{Wikiquote}}
* {{Wikisource-inline|The Facts and China’s Position on China–US Trade Friction}}
* {{Wikisource-inline|China’s Position on the China-US Economic and Trade Consultations}}
{{-}}{{China–United States relations}}{{China–United States proxy conflict}}{{Economy of China}}
{{Economic history of China}}{{Donald Trump}}{{Xi Jinping}}
[[گٹھ:تجارتی جنگاں]]
[[گٹھ:ڈونلڈ ٹرمپ دی صدارت]]
[[گٹھ:جاری واقعات]]
[[گٹھ:جغرافیائی سیاسی رقابت]]
[[گٹھ:ریاستہائے متحدہ دی اقتصادی تریخ]]
[[گٹھ:چین ریاستہائے متحدہ تعلقات]]
[[گٹھ:بین الاقوامی تعلقات وچ 2018ء]]
[[گٹھ:معاشیات وچ 2018ء]]
[[گٹھ:چین وچ 2018ء]]
[[گٹھ:امریکی سیاست وچ 2018ء]]
[[گٹھ:مضامین جنہاں وچ آسان چینی بولی دا متن شامل اے ]]
[[گٹھ:مقالے جنہاں وچ چینی بولی دا متن اے ]]
[[گٹھ:غیر نظر ثانی شدہ تراجم اُتے مشتمل صفحات]]
5xzx0grsmd95tvo6sbqrr50tkcpzoer
چین وچ مذہب
0
91144
706729
696902
2026-05-01T15:01:36Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706729
wikitext
text/x-wiki
{{Pie chart
|caption = چین وچ مذہب ([[China Family Panel Studies|سی ایف پی ایس]] 2014)<ref name="CFPS2014">For [[China Family Panel Studies]] 2017ء survey results see [http://ww4.sinaimg.cn/orj360/b8bd941fjw1fau6hf2hv4j20jg09rwff.jpg release #1] ([https://web.archive.org/web/20170225053713/http://image101.360doc.com/DownloadImg/2016/12/0603/86161911_1 archived]) and [http://www.isss.edu.cn/cfps/EN/enNews/CFPSNews/2016news/2016-12-30/307.html release #2] ([https://web.archive.org/web/20170225211353/http://www.isss.edu.cn/cfps/EN/enNews/CFPSNews/2016news/2016-12-30/307.html archived])۔ The tables also contain the results of CFPS 2012 (sample 20,035) and Chinese General Social Survey (CGSS) results for 2006, 2008 and 2010 (samples ~10.000/11,000)۔ Also see, for comparison CFPS 2012 data in {{cite article|last=Lu 卢|first=Yunfeng 云峰|title=卢云峰:当代中国宗教状况报告——基于CFPS(2012)调查数据|trans-title=Report on Religions in Contemporary China – Based on CFPS (2012) Survey Data|journal=World Religious Cultures|year=2014|number=1|url=http://iwr.cass.cn/zjwh/201403/W020140303370398758556.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20140809051625/http://iwr.cass.cn/zjwh/201403/W020140303370398758556.pdf|archivedate=9 اگست 2014}} p. 13, reporting the results of the CGSS 2006, 2008, 2010 and 2011, and their average (fifth column of the first table)۔</ref><ref name="CZ20172">{{cite article|last=Wenzel-Teuber|first=Katharina|title=Statistics on Religions and Churches in the People's Republic of China – Update for the Year 2016|journal=Religions & Christianity in Today's China|volume=VII|number=2|pages=26–53|url=http://www.china-zentrum.de/fileadmin/downloads/rctc/2017-2/RCTC_2017-2.26-53_Wenzel-Teuber__Statistics_on_Religions_and_Churches_in_the_PRC_%E2%80%93_Update_for_the_Year_2016.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20170722112103/http://www.china-zentrum.de/fileadmin/downloads/rctc/2017-2/RCTC_2017-2.26-53_Wenzel-Teuber__Statistics_on_Religions_and_Churches_in_the_PRC_%E2%80%93_Update_for_the_Year_2016.pdf|archive-date=22 جولائی 2017}}</ref>{{refn|group=حاشیہ|name=Wenzel-TeuberCFPS2014comment|CFPS 2014 surveyed a sample of 13,857 families and 31,665 individuals.<ref name="CZ20172" />{{Rp|27, note 4}} As noted by Katharina Wenzel-Teuber of China Zentrum, German institute for research on religion in China, compared to CFPS 2012, CFPS 2014 asked the Chinese about personal belief in certain conceptions of divinity (i.e. "Buddha"، "Tao"، "God of the Christians/Jesus"، "Heavenly Lord of the Catholics") rather than membership in a religious group.<ref name="CZ20172" />{{Rp|27}} It also included regions, such as those in the west of China, that were excluded in CFPS 2012,<ref name="CZ20172" />{{Rp|27, note 3}} and unregistered Christians.<ref name="CZ20172" />{{Rp|28}} For these reasons, she concludes that CFPS 2014 results are more accurate than 2012 ones.}}
|label1 = [[لادینیت]] / [[چینی لوک مذہب]] (بشمول مقامی پرستشی [[معبود]] تے آباؤ اجداد، [[کنفیوشس مت]]، [[تاؤ مت]])
|value1 = 73.56
|color1 = #C00000
|label2 = [[بدھ مت]]
|value2 = 15.87
|color2 = Gold
|label3 = ہور مذاہب بشمول [[Chinese salvationist religions|لوک نجات مت]] تے [[تاؤ مت]]{{refn|group=حاشیہ|CFPS 2017 found that 5.94% of the population declared that they belonged to "other" religious categories besides the five state-sanctioned religions. An additional 0.85% of the population responded that they were "Taoists"۔ Note that the title of "Taoist"، in common Chinese usage, is generally attributed only to the [[Taoist priest|Taoist clergy]]۔ CFPS 2014 found that a further 0.81% declared that they belonged to the popular salvationist sects, while CFPS 2012 found 2.2%، and CGSS 2006–2010 surveys found an average 3% of the population declaring that they belonged to such religions, while government estimates give higher figures (see the "statistics" section of the present article)۔}}
|value3 = 7.60
|color3 = Chartreuse
|label4 = [[مسیحیت]]
|value4= 2.53
|color4 = DodgerBlue
|label5 = [[اسلام]]{{refn|group=حاشیہ|CFPS 2014 surveyed predominantly people of [[ہان چینی]]۔ This may have resulted in an underestimation of Muslims. CGSS 2006–2010 surveys found an average 2-3% of the population of China declaring to be Muslim.}}
|value5 = 0.45
|color5 = Green
}}
حکومت [[عوامی جمہوریہ چین]] نے مذہب دے معاملے وچ ریاستی [[دہریت|الحاد]] دا اعلان کر رکھیا اے۔
پر چینی تمدن تاریخی طور اُتے طویل عرصے توں دنیا وچ [[مذہب|مذہبی]]-[[فلسفہ]] روایات دے لئی اک اہم میزبان رہیا اے تے کئی مذاہب ایتھے توں پروان چڑھے نيں۔
[[کنفیوشس مت]] تے [[تاؤ مت]]، بعد وچ [[بدھ مت]] نے وی اس وچ شمولیت اختیار کيتی "[[تعلیمات ثلاثہ]]" اُتے مشتمل نيں جنہاں نے [[چینی سبھیاچار]] دی تشکیل دی اے۔
اس متغیر مذہبی نظام دے درمیان کوئی واضح حدود نئيں نيں، جو خاص ہونے دا دعوی نئيں کردا اے، تے ہر اک دے عناصر مقبول [[چینی لوک مذہب|لوک مذہب]] نوں فروغ دیندے نيں۔
شہنشاہان چین نے بہشتی تولیت (Mandate of Heaven) دے حق دا دعوی کيتا تے چینی مذہبی رسومات وچ حصہ لیا۔
[[ویہويں صدی]] دے آغاز وچ اصلاحات پسند افسران تے دانشوراں نے تمام مذاہب اُتے "غیر معمولی" ہونے دا الزام لگایا تے [[1949ء]] دے بعد توں [[عوامی جمہوریہ چین]] وچ [[چینی کمیونسٹ پارٹی]] دی حکومت اے جو کہ اک [[دہریت|ملحد]] ادارہ اے جس وچ پارٹی دے ارکان نوں دفتر وچ کِسے قسم دی مذہبی رسوم ادا کرنے توں رکدا اے۔
[[انیہويں صدی]] دے اواخر توں [[الحاد|الحادی]] تے مذہب مخالف مہمات دا اک سلسلہ جاری اے، پرانے عادات، خیالات، رواج تے سبھیاچار دے خلاف [[ثقافتی انقلاب]] جو کہ [[1966ء]] توں [[1967ء]] تک چلا نے مذہبی قوتاں نوں تباہ کر دتا یا انہاں نوں زیر زمین ہونے اُتے مجبور کر دتا۔<ref name="BuangChew2014">{{cite book|last1=Buang|first1=Sa'eda|last2=Chew|first2=Phyllis Ghim-Lian|title=Muslim Education in the 21st Century: Asian Perspectives|date=9 May 2014|publisher=Routledge|language=English|isbn=978-1-317-81500-6 |page=75|quote=Subsequently, a new China was found on the basis of Communist ideology, i.e. atheism. Within the framework of this ideology, religion was treated as a 'contorted' world-view and people believed that religion would necessarily disappear at the end, along with the development of human society. A series of anti-religious campaigns was implemented by the Chinese Communist Party from the early 1950s to the late 1970s. As a result, in nearly 30 years between the beginning of the 1950s and the end of the 1970s, mosques (as well as churches and Chinese temples) were shut down and Imams involved in forced 're-education'.}}</ref><ref name=RMW2ed2009>{{cite book|editor-last1=Woodhead|editor-first1=Linda|editor-last2=Kawanami|editor-first2=Hiroko|editor-last3=Partridge|editor-first3=Christopher H.|title=Religions in the Modern World: Traditions and Transformations|edition=2nd|year=2009|publisher=Routledge|location=London|isbn=0-415-45890-0|oclc=237880815}}</ref>
بعد وچ آنے والے رہنماواں نے مذہبی تنظیماں نوں زیادہ [[خود مختاری]] دی۔ سرکاری طور اُتے حکومت پنج مذاہب نوں تسلیم کردی اے جو کہ [[بدھ مت]]، [[تاؤ مت]]، [[کاتھولک کلیسیا|کاتھولک مسیحیت]] ([[چینی کاتھولک کلیسیا]] رومی [[کاتھولک کلیسیا]] توں آزاد اے )، [[پروٹسٹنٹ مسیحیت]] تے [[اسلام]] نيں۔
[[ویہويں صدی]] دے آغاز وچ [[کنفیوشس مت]] تے [[چینی لوک مذہب]] نوں چین دی ثقافتی وراثے دا حصے دے طور اُتے سرکاری طور اُتے تسلیم کرنے وچ اضافہ ہويا اے۔
لوک یا مقبول مذہب تے انہاں دے عقائد تے طریقےآں دا وسیع پیمانے اُتے نظام دا آغاز [[شانگ خاندان|شانگ دور]] تے [[ژؤ خاندان|ژؤ دور]] وچ ہويا۔ [[مسیحیت]] تے [[چین وچ اسلام|اسلام]] جین وچ [[ستويں صدی]] وچ آئے۔
چین نوں اکثر [[انسان دوستی]] تے [[سیکولرازم]] دا اک گھر سمجھیا جاندا اے جس دا آغاز [[کنفیوشس]] دور توں ہويا۔
== مذاہب بلحاظ صوبہ ==
{{متعدد تصاویر|perrow=2|total_width=650
|header=چین وچ مذہب، بلحاظ صوبہ
|image1=Chinese ancestor-gods belief by province of China (Chinese Spiritual Life Survey 2010).png|caption1=[[چینی آباو اجداد پرستی]]<ref name=Wang2015 />{{refn|group=حاشیہ|Chinese ancestral or lineage religion is the worship of kin's ancestor-gods in the system of [[Chinese lineage associations|lineage churches]] and [[ancestral shrine]]s. It is worthwhile to note that this does not include other forms of Chinese religion, such as the worship of national ancestral gods or the gods of nature (which in northern China is more common than ancestor worship)، and Taoism and Confucianism.}}
|image2=Folk religious sects' influence by province of China (alternate).png|caption2=[[چینی نجات دہندہ مذاہب]]، [[کنفیوشسی ہیکل]] تے ''جیاوہويا'' تحریکیں{{refn|group=حاشیہ|The map represents the geographic diffusion of the tradition of folk religious movements of salvation, Confucian churches and ''jiaohua'' ("transformative teachings") movements, based on historical data and contemporary fieldwork. Due to incomplete data and ambiguous identity of many of these traditions the map may not be completely accurate. Sources include a [https://worldmap.harvard.edu/data/geonode:wrd_province_religion_qg0 ''World Religion Map''] from Harvard University, based on data from the World Religion Database, showing highly unprecise ranges of Chinese folk (salvationist) religions' membership by province. Another source, the studies of China's [[Regional Religious System]]، find "very high activity of popular religion and secret societies and low Buddhist presence in northern regions, while very high Buddhist presence in the southeast"۔<ref>{{cite article|last1=Wu|first1=Jiang|last2=Tong|first2=Daoqin|title=Spatial Analysis and GIS Modeling of Regional Religious Systems in China|publisher=University of Arizona|url=http://chinadatacenter.org/Files/201203201336113771.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20170427135907/http://chinadatacenter.org/Files/201203201336113771.pdf|archive-date=27 اپریل 2017}}</ref>
Historical record and contemporary scholarly fieldwork testify certain central and northern provinces of China as hotbeds of folk religious sects and Confucian religious groups.
* [[ہیبئی]]: Fieldwork by Thomas David Dubois{{Sfnp|Dubois|2005}} testifies the dominance of folk religious movements, specifically the Church of the Heaven and the Earth and the [[Church of the Highest Supreme]]، since their "energetic revival since the 1970s" (p. 13)، in the religious life of the counties of Hebei. Religious life in rural Hebei is also characterised by a type of organisation called the [[associations of good-doing|benevolent churches]] and the salvationist movement known as [[Zailiism]] has returned active since the 1990s.
* [[ہینان]]: According to Heberer and Jakobi (2000)<ref>{{cite article|last1=Heberer|first1=Thomas|last2=Jakobi|first2=Sabine|title=Henan – The Model: From Hegemonism to Fragmentism. Portrait of the Political Culture of China's Most Populated Province|series=Duisburg Working Papers on East Asian Studies|number=32|year=2000|url=https://www.uni-due.de/oapol/wordpress/wp-content/uploads/Heberer-Jakobi_Henan-The-Model1.pdf}}</ref> Henan has been for centuries a hub of folk religious sects (p. 7) that constitute significant focuses of the religious life of the province. Sects present in the region include the [[Baguadao]] or Tianli ("Order of Heaven") sect, the Dadaohui, the [[Tianxianmiaodao]]، the [[Yiguandao]]، and many others. Henan also has a strong popular Confucian orientation (p. 5)۔
* [[شمال مشرقی چین]]: According to official records by the then-government, the [[Universal Church of the Way and its Virtue]] or Morality Society had 8 million members in [[منچوریا]]، or northeast China in the 1930s, making up about 25% of the total population of the area (note that the state of Manchuria also included the eastern end of modern-day Inner Mongolia)۔{{Sfnp|Ownby|2008}} Folk religious movements of a Confucian nature, or Confucian churches, were in fact very successful in the northeast.
* [[شانڈونگ]]: The province is traditionally a stronghold of Confucianism and is the area of origin of many folk religious sects and Confucian churches of the modern period, including the Universal Church of the Way and its Virtue, the [[Guiyidao|Way of the Return to the One]] (皈依道 ''Guīyīdào'')، the [[Yiguandao|Way of Unity]] (一貫道 ''Yīguàndào'')، and others. Alex Payette (2016) testifies the rapid growth of Confucian groups in the province in the 2010s.{{Sfnp|Payette|2016}}
According to the Chinese General Social Survey of 2012,<ref>{{cite article|last=Lu 卢|first=Yunfeng 云峰|title=卢云峰:当代中国宗教状况报告——基于CFPS(2012)调查数据|trans-title=Report on Religions in Contemporary China – Based on CFPS (2012) Survey Data|journal=World Religious Cultures|year=2014|number=1|url=http://iwr.cass.cn/zjwh/201403/W020140303370398758556.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20140809051625/http://iwr.cass.cn/zjwh/201403/W020140303370398758556.pdf|archivedate=9 اگست 2014}} p. 13. The report compares the data of the [[China Family Panel Studies]] 2012 with those of the Renmin University's Chinese General Social Survey (CGSS) of the years 2006, 2008, 2010 and 2011.</ref> about 2.2% of the total population of China (around 30 million people) claims membership in the folk religious sects, which have likely maintained their historical dominance in central-northern and northeastern China.}}
|image3=Taoist Church influence in China (alternate).png|caption3=[[تاؤ مت]]<ref>{{cite map|map=Taoism in China|map-url=http://previews.figshare.com/1117823/preview_1117823.jpg|title=Taoism's incidence by province of China|archive-url=https://web.archive.org/web/20170427135809/http://previews.figshare.com/1117823/preview_1117823.jpg|archive-date=27 اپریل 2017}} The map illustrates local religion led by Taoist specialists, forms and institutions.</ref>
|image4=Buddhism in China (China Family Panel Studies 2012).png|caption4=[[چینی بدھ مت]]<ref name=Gai-Gao />
|image5=Christianity in China (China Family Panel Studies 2012).png|caption5=[[Christianity in China|مسیحیت]]<ref name=Gai-Gao />
|image6=Islam in China, with 0.2 (Yang Zongde 2010).png|caption6=[[چین وچ اسلام]]<ref name=2010-Islam />
}}
{{-}}
{| class="wikitable sortable"
|+ مذہب بلحاظ صوبہ، چین دے وڈے شہر تے خود مختار علاقے، تازہ ترین دستیاب اعداد و شمار دے مطابق{{refn|group=حاشیہ|The statistics for Chinese ancestorism, that is the worship of ancestor-gods within the lineage system, are from the Chinese Spiritual Life Survey of 2010.<ref name=Wang2015 /> The statistics for Buddhism and Christianity are from the China Family Panel Studies survey of 2012.<ref name=Gai-Gao /> The statistics for Islam are from a survey conducted in 2010.<ref name=2010-Islam /> It is worthwhile to note that the populations of Chinese ancestorism and Buddhism may overlap, even with the large remaining parts of the population whose belief is not documented in the table. The latter, the uncharted population, may practise other forms of Chinese religion, such as the worship of gods, Taoism, Confucianism and folk salvationisms, or may be atheist. Indeed, according to the CFPS 2012, only 6.3% of the Chinese were irreligious in the sense of "atheism"، while the rest practised the worship of gods and ancestors.<ref name=CFPS2012 />{{Rp|13}}}}
|-
! [[چین دے صوبے|صوبہ]]
! [[چینی اجداد پرستی|چینی<br />اجداد پرستی]]<ref name=Wang2015>Data from the Chinese Spiritual Life Survey (CSLS) 2010 for Chinese ancestorists, and from the Chinese General Social Survey (CGSS) 2009 for Christians. Reported in {{cite article|last=Wang|first=Xiuhua|title=Explaining Christianity in China: Why a Foreign Religion has Taken Root in Unfertile Ground|year=2015|publisher=Baylor University|url=https://baylor-ir.tdl.org/baylor-ir/bitstream/handle/2104/9326/WANG-THESIS-2015.pdf?sequence=1|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925123928/https://baylor-ir.tdl.org/baylor-ir/bitstream/handle/2104/9326/WANG-THESIS-2015.pdf?sequence=1|archive-date=25 ستمبر 2015|page=15}}</ref>
! [[چینی بدھ مت|بدھ مت]]<ref name=Gai-Gao>Data from the China Family Panel Studies (CFPS) 2012. Reported in {{cite article|last1=Gai|first1=Rong Hua|last2=Gao|first2=Jun Hui|title=Multiple-Perspective Analysis on the Geological Distribution of Christians in China|journal=PEOPLE: International Journal of Social Sciences|volume=2|issue=1|pages=809–817|date=22 دسمبر 2016|issn=2454-5899|doi=10.20319/pijss.2016.s21.809817}}</ref>
! [[Christianity in China|مسیحیت]]<ref name=Gai-Gao />
! [[چین وچ اسلام|اسلام]]<ref name=2010-Islam>Data from {{cite article|last=Yang|first=Zongde|title=Study on Current Muslim Population in China|journal=Jinan Muslim|number=2|year=2010|url=https://doors.doshisha.ac.jp/duar/repository/ir/18185/r002000080004.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20170427140204/https://doors.doshisha.ac.jp/duar/repository/ir/18185/r002000080004.pdf|archive-date=27 اپریل 2017}} Reported in {{cite article|last=Min|first=Junqing|title=The Present Situation and Characteristics of Contemporary Islam in China|journal=JISMOR|number=8|year=2013|url=https://doors.doshisha.ac.jp/duar/repository/ir/18185/r002000080004.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20170624151446/https://doors.doshisha.ac.jp/duar/repository/ir/18185/r002000080004.pdf|archive-date=24 جون 2017}} p. 29.</ref>
|- style="text-align:center;"
| [[فوجیان]]
| 31.31%
| '''40.40%'''
| 3.97%
| 0.32%
|- style="text-align:center;"
| [[ژجیانگ]]
| 23.02%
| '''23.99%'''
| 3.89%
| <0.2%
|- style="text-align:center;"
| [[گوانگشی]]
| '''40.48%'''
| 10.23%
| 0.15%
| <0.2%
|- style="text-align:center;"
| [[گوانگڈونگ]]
| '''43.71%'''
| 5.18%
| 0.68%
| <0.2%
|- style="text-align:center;"
| [[یوننان]]
| '''32.22%'''
| 13.06%
| 0.68%
| 1.52%
|- style="text-align:center;"
| [[گوئیژو]]
| '''31.18%'''
| 1.86%
| 0.49%
| 0.48%
|- style="text-align:center;"
| [[جیانگسو]]
| '''16.67%'''
| 14.17%
| 2.67%
| <0.2%
|- style="text-align:center;"
| [[جیانگشی]]
| '''24.05%'''
| 7.96%
| 0.66%
| <0.2%
|- style="text-align:center;"
| [[شانڈونگ]]
| '''25.28%'''
| 2.90%
| 1.54%
| 0.55%
|- style="text-align:center;"
| [[چونگ چنگ]]
| '''26.63%'''
| 0.85%
| 0.28%
| <0.2%
|- style="text-align:center;"
| [[ہونان]]
| '''20.19%'''
| 2.44%
| 0.49%
| <0.2%
|- style="text-align:center;"
| [[شنسی]]
| '''15.61%'''
| 3.65%
| 1.55%
| <0.2%
|- style="text-align:center;"
| [[ہینان]]
| '''7.94%'''
| 5.52%
| 4.95%
| 1.05%
|- style="text-align:center;"
| [[جیلن]]
| 7.73%
| '''8.23%'''
| 3.26%
| <0.2%
|- style="text-align:center;"
| [[انہوئی]]
| 4.64%
| '''7.83%'''
| 4.32%
| 0.58%
|- style="text-align:center;"
| [[گانسو]]
| 3.51%
| '''6.85%'''
| 0.28%
| 6.64%
|- style="text-align:center;"
| [[ہیلونگجیانگ]]
| '''7.73%'''
| 4.39%
| 3.63%
| 0.35%
|- style="text-align:center;"
| [[شانسی]]
| '''7.58%'''
| 6.35%
| 1.66%
| 0.4%
|- style="text-align:center;"
| [[لیاؤننگ]]
| '''7.73%'''
| 5.31%
| 1.99%
| 0.64%
|- style="text-align:center;"
| [[سیچوان]]
| '''10.6%'''
| 2.06%
| 0.30%
| <0.2%
|- style="text-align:center;"
| [[ہوبئی]]
| '''6.5%'''
| 2.09%
| 1.71%
| <0.2%
|- style="text-align:center;"
| [[ہیبئی]]
| '''5.52%'''
| 1.59%
| 1.13%
| 0.82%
|- style="text-align:center;"
| [[ہائنان]]
| –
| –
| 0.48%<ref name=Wang2015 />
| <0.2%
|-
! colspan=5 |
|- style="text-align:center;"
| [[بیجنگ]]
| –
| '''11.2%'''<ref>{{cite book|last=Lai|first=Hongyi|title=China's Governance Model: Flexibility and Durability of Pragmatic Authoritarianism|publisher=Routledge|year=2016|isbn=978-1-317-85952-9}} p. 167.</ref>
| 0.78%<ref name=Wang2015 />
| 1.76%
|- style="text-align:center;"
| [[شنگھائی]]
| –
| '''10.30%'''
| 1.88%
| 0.36%
|- style="text-align:center;"
| [[تیانجن]]
| –
| –
| 0.43%
| <0.2%
|-
! colspan=5 |
|- style="text-align:center;"
| [[تبت]]
| –
| '''~78%'''<ref>{{cite web|title=Internazional Religious Freedom Report 2012|url=https://www.state.gov/documents/organization/208434.pdf|publisher=US Government}} p. 20, quoting: "Most ethnic Tibetans practice Tibetan Buddhism, although a sizeable minority practices Bon, an indigenous religion, and very small minorities practice Islam, Catholicism, or Protestantism. Some scholars estimate that there are as many as 400,000 Bon followers across the Tibetan Plateau. Scholars also estimate that there are up to 5,000 ethnic Tibetan Muslims and 700 ethnic Tibetan Catholics in the TAR"۔</ref>
| –
| 0.39%
|- style="text-align:center;"
| [[سنکیانگ]]
| –
| –
| 1.0%<ref name=Wang2015 />
| '''57.99%'''
|- style="text-align:center;"
| [[نینگشیا]]
| –
| –
| 1.17%<ref name=Wang2015 />
| '''33.99%'''
|- style="text-align:center;"
| [[چنگھائی]]
| –
| –
| 0.76%<ref name=Wang2015 />
| '''17.51%'''
|- style="text-align:center;"
| [[اندرونی منگولیا]]
| 2.36%
| '''12.1%'''<ref>{{cite article|last1=Wu|first1=Jiayu|last2=Fang|first2=Yong|url=https://www.jstage.jst.go.jp/article/jaabe/15/1/15_9/_pdf|title=Study on the Protection of the Lama Temple Heritage in Inner Mongolia as a Cultural Landscape|journal=Journal of Asian Architecture and Building Engineering|volume=15|number=1|date=جنوری 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20170924001537/https://www.jstage.jst.go.jp/article/jaabe/15/1/15_9/_pdf|archive-date=24 ستمبر 2017}} Note that the article, in an evident mistranslation from Chinese, reports 30 million Tibetan Buddhists in Inner Mongolia instead of 3 million.</ref>
| 2.0%<ref name=Wang2015 />
| 0.91%
|- style="text-align:center;"
! [[چین]]
! 16%<ref name=CSLS2010 />
! 15%<ref name="CZ20172" />
! 2.5%<ref name="CZ20172" />
! 2%<ref name=CFPS2012 />{{Rp|13}}
|}
== ہور ویکھو ==
{{باب|چین|مذہب|چین وچ مذہب}}
* [[چینی بدھ مت]]
* [[چینی لوک مذہب]]
* [[کنفیوشس مت]]
* [[فالون گونگ]]
* [[تاؤ مت]]
; ہور
* [[چین وچ مسیحیت]]
* [[چین وچ اسلام]]
* [[اندرونی منگولیا وچ مذہب]]
* [[ہانگ کانگ وچ مذہب]]
* [[مکاؤ وچ مذہب]]
* [[شمال مشرقی چین وچ مذہب]]
* [[تائیوان وچ مذہب]]
== حواشی ==
{{حوالے|group="حاشیہ"}}
== حوالے ==
{{حوالے}}
=== ماخذ ===
{{Refbegin|30em}}
* {{citation|last=Adler|first=Joseph A.|chapter=Chinese Religion: An Overview|title=Encyclopedia of Religion|edition=2nd|editor=Lindsay Jones|location=Detroit|publisher=Macmillan Reference USA|year=2005|ref=harv}}۔ Available at the author's website: [http://www2.kenyon.edu/Depts/Religion/Fac/Adler/Writings/Chinese%20Religions%20-%20Overview.htm Joseph Adler] Department of Religious Studies, [[کینین کالج]]۔
* {{citation|last=Adler|first=Joseph A.|title=Confucianism as a Religious Tradition: Linguistic and Methodological Problems|location=Gambier, Ohio, USA|publisher=Kenyon College|year=2014|url=http://www2.kenyon.edu/Depts/Religion/Fac/Adler/Writings/Still%20Hazy%20-%20Minzu.pdf|format=PDF|ref=harv}}۔
* {{cite conference|first=Joseph A.|last=Adler|title=The Heritage of Non-Theistic Belief in China|conference=(Conference paper) Toward a Reasonable World: The Heritage of Western Humanism, Skepticism, and Freethought|location=San Diego, CA|date=2011|url=http://www2.kenyon.edu/Depts/Religion/Fac/Adler/Writings/Non-theistic.pdf|format=PDF|ref=harv}}
* {{cite book|last=Bays|first=Daniel H.|year=2012|title=A New History of Christianity in China|publisher=Wiley-Blackwell|location=Chichester, West Sussex; Malden, MA|url=https://books.google.com/books?id=lgS-j2m_0TEC|isbn=978-1-4051-5954-8|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Billioud|first=Sébastien|title=Carrying the Confucian Torch to the Masses: The Challenge of Structuring the Confucian Revival in the People's Republic of China|journal=OE|volume=49|date=2010|url=http://www.oriens-extremus.de/inhalt/pdf/49/OE49-09.pdf|format=PDF|ref=harv}}
* {{cite book|last1=Billioud|first1=Sébastien|last2=Thoraval|first2=Joël|year=2015|title=The Sage and the People: The Confucian Revival in China|publisher=Oxford University Press|url=https://books.google.com/books?id=jZLxCQAAQBAJ|isbn=0-19-025814-4|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Chan|first=Kim-Kwong|title=Religion in China in the Twenty-first Century: Some Scenarios|journal=Religion, State & Society|volume=33|number=2|date=2005|doi=10.1080/09637490500118570|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Chang|first=Ruth H.|title=Understanding Di and Tian: Deity and Heaven from Shang to Tang Dynasties|journal=[[Sino-Platonic Papers]]|issue=108|publisher=Victor H. Mair|date=2000|url=http://www.sino-platonic.org/complete/spp108_chinese_deity_heaven.pdf|ISSN=2157-9679|format=PDF|ref=harv}}
* {{cite book|last=Chau|first=Adam Yuet|year=2005|title=Miraculous Response: Doing Popular Religion in Contemporary China|isbn=978-0-8047-5160-5|ref=harv}}
* {{cite book|last=Chen|first=Yong|year=2012|title=Confucianism as Religion: Controversies and Consequences|publisher=Brill|isbn=9004243739|ref=harv}}
* {{cite book|last=Ching|first=Julia|year=1993|title=Chinese Religions|publisher=Macmillan|location=Houndsmills; London|isbn=978-0-333-53174-7|ref=harv}} Various reprints.
* {{citation|last=Clart|first=Philip|chapter=Conceptualizations of "Popular Religion" in Recent Research in the People's Republic of China|pages=391–412|title=Yanjiu xin shijie: "Mazu yu Huaren minjian xinyang" guoji yantaohui lunwenji|editor-last1=Wang|editor-first1=Chien-chuan|editor-last2=Li|editor-first2=Shiwei|editor-last3=Hong|editor-first3=Yingfa|location=Taipei|publisher=Boyang|year=2014|isbn=978-0-19-959653-9|chapter-url=http://home.uni-leipzig.de/clartp/Yanjiu%20xin%20shijie%202014.pdf|format=PDF|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Clart|first=Philip|title=Confucius and the Mediums: Is There a "Popular Confucianism"?|journal=T'oung Pao|volume=LXXXIX|publisher=Brill|location=Leiden|date=2003|url=http://home.uni-leipzig.de/clartp/Clart%202003.pdf|format=PDF|ref=harv}}
* {{citation|last=Craig|first=Edward|title=Routledge Encyclopedia of Philosophy|volume=7|year=1998|publisher=Taylor & Francis|isbn=978-0-415-07310-3}}
* {{cite book|last=De Groot|first=J.J.M.|authorlink=Jan Jakob Maria de Groot|title=The Religious System of China: Its Ancient Forms, Evolution, History and Present Aspect, Manners, Customs and Social Institutions Connected Therewith|year=1892|publisher=Brill|location=Leiden, Netherlands|ref=harv}} 6 volumes. Online: [http://classiques.uqac.ca/classiques/groot_jjm_de/religious_system_of_china/religious_system.html Les classiques des sciences sociales, Université du Québec à Chicoutimi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20241007100252/http://classiques.uqac.ca/classiques/groot_jjm_de/religious_system_of_china/religious_system.html |date=2024-10-07 }}; Scribd: [https://www.scribd.com/doc/298935093/The-Religious-System-of-China-1892-Vol-1-Groot Vol. 1]، [https://www.scribd.com/doc/298935163/The-Religious-System-of-China-1892-Vol-2-Groot Vol. 2]، [https://www.scribd.com/doc/298935219/The-Religious-System-of-China-1892-Vol-3-Groot Vol. 3]، [https://www.scribd.com/doc/298935256/The-Religious-System-of-China-1892-Vol-4-Groot Vol. 4]، [https://www.scribd.com/doc/298935289/The-Religious-System-of-China-1892-Vol-5-Groot Vol. 5]، [https://www.scribd.com/doc/298935357/The-Religious-System-of-China-1892-Vol-6-Groot Vol. 6]۔
* {{cite journal|last=Didier|first=John C.|title=In and Outside the Square: The Sky and the Power of Belief in Ancient China and the World, c. 4500 BC – AD 200|journal=[[Sino-Platonic Papers]]|issue=192|publisher=Victor H. Mair|date=2009|ref=harv}} ''[http://sino-platonic.org/complete/spp192_vol1.pdf Volume I: The Ancient Eurasian World and the Celestial Pivot]''، ''[http://sino-platonic.org/complete/spp192_vol2.pdf Volume II: Representations and Identities of High Powers in Neolithic and Bronze China]''، ''[http://sino-platonic.org/complete/spp192_vol3.pdf Volume III: Terrestrial and Celestial Transformations in Zhou and Early-Imperial China]''۔
* {{cite book|last=Do|first=Thien|year=2003|title=Vietnamese Supernaturalism: Views from the Southern Region|publisher=Routledge|series=Anthropology of Asia|url=https://books.google.com/books?id=Piudqn9uijUC|isbn=0-415-30799-6|ref=harv}}
* {{cite book|last=Dubois|first=Thomas David|year=2005|title=The Sacred Village: Social Change and Religious Life in Rural North China|publisher=University of Hawaii Press|url=http://www.bniao.org/Asset/Source/bnBook_ID-1637_No-01.pdf|format=PDF|isbn=0-8248-2837-2|ref=harv}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170110141156/http://www.bniao.org/Asset/Source/bnBook_ID-1637_No-01.pdf |date=2017-01-10 }}
* {{citation|author-last=Espesset|author-first=Grégoire|article=Latter Han Mass Religious Movements and the Early Daoist Church|editor-last1=Lagerwey|editor-first1=John|editor-last2=Kalinowski|editor-first2=Marc|title=Early Chinese Religion: Part One: Shang Through Han (1250 BC-220 AD)|pages=1117–1158|isbn=9004168354|year=2008|series=Early Chinese Religion|publisher=Brill|location=Leiden|ref=harv}}۔ [https://halshs.archives-ouvertes.fr/halshs-00670873/document Consulted HAL-SHS version]، pages 1–56.
* {{citation|last1=Fan|first1=Lizhu|last2=Chen|first2=Na|contribution=Revival of Confucianism and Reconstruction of Chinese Identity|title=The Presence and Future of Humanity in the Cosmos|publisher=ICU|location=Tokyo, 18–23 مارچ|year=2015a|ref=harv}}
* {{cite journal|last1=Fan|first1=Lizhu|first2=Na|last2=Chen|title=The Revival of Indigenous Religion in China|journal=China Watch|publisher=[[Fudan University]]، Fudan-UC Center for China Studies|date=2013|url=http://fudan-uc.ucsd.edu/_files/201306_China_Watch_Fan_Chen.pdf|format=PDF|doi=10.1093/oxfordhb/9780195338522.013.024|ref=harv}} Preprint from ''The Oxford Handbook of Religious Conversion''، 2014.
* {{cite journal|last1=Fan|first1=Lizhu|first2=Na|last2=Chen|title=The Religiousness of "Confucianism" and the Revival of Confucian Religion in China Today|journal=Cultural Diversity in China|issue=1|pages=27–43|publisher=De Gruyter Open|date=2015|issn=2353-7795|doi=10.1515/cdc-2015-0005|ref=harv}}
* {{cite book|last=Fingarette|first=Herbert|year=1972|title=Confucius: The Secular as Sacred|publisher=Harper|location=New York City|url=https://books.google.com/books?id=lawUAAAAQBAJ|ref=harv}}
* {{citation|author-last=Feuchtwang|author-first=Stephan|authorlink=Stephan Feuchtwang|chapter=Chinese religions|pages=143–172|editor-last1=Woodhead|editor-first1=Linda|editor-last2=Kawanami|editor-first2=Hiroko|editor-last3=Partridge|editor-first3=Christopher H.|title=Religions in the Modern World: Traditions and Transformations|edition=3nd|year=2016|publisher=Routledge|location=London|isbn=1-317-43960-0|ref=harv}}۔
* {{cite book|last=Fowler|first=Jeanine D.|year=2005|title=An Introduction to the Philosophy and Religion of Taoism: Pathways to Immortality|publisher=Sussex Academic Press|url=https://books.google.com/books?id=9wi-ZDdmaqEC|isbn=1-84519-086-6|ref=harv}}
* {{citation|author-last=Fung|author-first=Yiu-ming|chapter=Problematizing Contemporary Confucianism in East Asia|editor-first=Jeffrey|editor-last=Richey|title=Teaching Confucianism|url=https://books.google.com/books?id=w8vSE2lN0H4C|isbn=0-19-804256-6|year=2008|publisher=Oxford University Press|ref=harv}}۔
* {{cite book|last1=Gaenssbauer|first1=Monika|year=2015|title=Popular Belief in Contemporary China: A Discourse Analysis|publisher=Projekt Verlag|url=https://books.google.com/books?id=hGfOCgAAQBAJ|isbn=0-226-30416-7|ref=harv}}
* {{cite book|last1=Goossaert|first1=Vincent|last2=Palmer|first2=David|year=2011|title=The Religious Question in Modern China|publisher=University of Chicago Press|url=https://books.google.com/books?id=Bx83dlLMPdMC|isbn=0-226-30416-7|ref=harv}}
* {{cite book|last=Jing|first=Jun|year=1996|title=The Temple of Memories: History, Power, and Morality in a Chinese Village|publisher=Stanford University Press|url=https://books.google.com/books?id=yCnHQgAACAAJ|isbn=0-8047-2756-2|ref=harv}}
* {{cite book|last=Johnson|first=Ian|author-link=Ian Denis Johnson|year=2017|title=The Souls of China: The Return of Religion after Mao|publisher=Pantheon Books|location=New York|url=https://books.google.com/books?id=vQ6wDAAAQBAJ|isbn=978-1-101-87005-1|ref=none}}
* {{cite journal|last1=Kao|first1=Yaning|title=Religious Revival among the Zhuang People in China: Practising "Superstition" and Standardizing a Zhuang Religion|journal=Journal of Current Chinese Affairs|volume=43|issue=2|pages=107–144|date=2014|issn=2353-7795|ref=harv}} {{ISSN|1868-4874}} (online)، {{ISSN|1868-1026}} (print)۔
* {{citation|last=Keightley|first=David N.|authorlink=David Keightley|chapter=The Making of the Ancestors: Late Shang Religion and Its Legacy|pages=3–63|editor-first=John|editor-last=Lagerwey|title=Religion and Chinese Society|volume=1|location=Shatin|publisher=Chinese University Press|year=2004|isbn=9629961237|url=https://books.google.com/books?id=nSKT4qpILEkC|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Kraef|first=Olivia|title=Of Canons and Commodities: The Cultural Predicaments of Nuosu-Yi "Bimo Culture"|journal=Journal of Current Chinese Affairs|year=2014|volume=43|number=2|pages=145–179|ref=harv}}
* {{cite book|last=Lagerwey|first=John|url=https://books.google.com/books?id=WAOOzQi0dCkC|year=2010|title=China: A Religious State|publisher=University of Hong Kong Press|location=Hong Kong|isbn=9888028049|ref=harv}}
* {{cite book|last1=Lagerwey|first1=John|last2=Kalinowski|first2=Marc|year=2008|title=Early Chinese Religion: Part One: Shang Through Han (1250 BC-220 AD)|series=Early Chinese Religion|publisher=Brill|url=https://books.google.com/books?id=Idhyr1hqS0kC|isbn=9004168354|ref=harv}}
* {{cite book|last1=Lagerwey|first1=John|last2=Lü|first2=Pengzhi|year=2009|title=Early Chinese Religion, Part Two: The Period of Division (220-589 AD)|series=Early Chinese Religion|publisher=Brill|url=https://books.google.com/books?id=RSawCQAAQBAJ|isbn=904742929X|ref=harv}}
* {{cite book|last1=Lagerwey|first1=John|last2=Marsone|first2=Pierre|year=2014|title=Modern Chinese Religion I: Song-Liao-Jin-Yuan (960-1368 AD)|series=Modern Chinese Religion|publisher=Brill|url=https://books.google.com/books?id=y2DiBQAAQBAJ|isbn=9004271643|ref=harv}}
* {{cite book|last1=Lagerwey|first1=John|last2=Goossaert|first2=Vincent|last3=Kiely|first3=Jan|year=2015|title=Modern Chinese Religion II: 1850–2015|series=Modern Chinese Religion|publisher=Brill|url=https://books.google.com/books?id=mv7dCgAAQBAJ|isbn=9004304649|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Laliberté|first=André|title=Religion and the State in China: The Limits of Institutionalization|journal=Journal of Current Chinese Affairs|volume=40|issue=2|pages=3–15|date=2011|url=http://journals.sub.uni-hamburg.de/giga/jcca/article/view/415/413|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Law|first=Pui-Lam|title=The Revival of Folk Religion and Gender Relationships in Rural China: A Preliminary Observation|journal=Asian Folklore Studies|volume=64|pages=89–109|date=2005|url=http://nirc.nanzan-u.ac.jp/nfile/672|ref=harv}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140422232527/http://nirc.nanzan-u.ac.jp/nfile/672 |date=2014-04-22 }}
* {{cite book|last=Libbrecht|first=Ulrich|authorlink=Ulrich Libbrecht|url=https://books.google.com/books?id=rmT3ZHGxJPgC|year=2007|title=Within the Four Seas.۔۔: Introduction to Comparative Philosophy|publisher=Peeters Publishers|isbn=9042918128|ref=harv}}
* {{cite book|last=Littlejohn|first=Ronnie|url=https://books.google.com/books?id=_RZe8Hr57NEC|year=2010|title=Confucianism: An Introduction|publisher=I. B. Tauris|isbn=1-84885-174-X|ref=harv}}
* {{cite book|last1=Lü|first1=Daji|last2=Gong|first2=Xuezeng|year=2014|title=Marxism and Religion|series=Religious Studies in Contemporary China|publisher=Brill|url=https://books.google.com/books?id=6r0FAwAAQBAJ|isbn=9047428021|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Madsen|first=Richard|title=The Upsurge of Religion in China|journal=Journal of Democracy|volume=21|issue=4|pages=58–71|date=2010|url=http://www.journalofdemocracy.org/articles-files/gratis/Madsen-21-4.pdf|format=PDF|ref=harv}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170714095001/http://www.journalofdemocracy.org/articles-files/gratis/Madsen-21-4.pdf |date=2017-07-14 }}
* {{cite book|last=Miller|first=James|year=2006|title=Chinese Religions in Contemporary Societies|publisher=ABC-CLIO|url=https://books.google.com/books?id=S4vg8BQrqA4C|isbn=1-85109-626-4|ref=harv}}
* {{cite book|first=Randal L.|last=Nadeau|title=The Wiley-Blackwell Companion to Chinese Religions|publisher=Blackwell|location=Malden, MA|date=2012|url=https://books.google.com/books?id=yQnFKpTepo8C|ref=harv}}
* {{cite book|last=Overmyer|first=Daniel L.|authorlink=Daniel L. Overmyer|year=2009|title=Local Religion in North China in the Twentieth Century the Structure and Organization of Community Rituals and Beliefs|publisher=Brill|location=Leiden; Boston|url=http://cnqzu.com/library/To%20Organize/Books/Brill%20Ebooks/Brill._Handbook_of_Oriental_Studies/Brill.%20Handbook%20of%20Oriental%20Studies/Local_Religion_in_North_China_in_the_Twentieth_Century__Handbook_of_Oriental_Studies_۔pdf|format=PDF|isbn=9789047429364|ref=harv}}
* {{cite book|last=Overmyer|first=Daniel L.|year=1986|title=Religions of China: The World as a Living System|publisher=Harper & Row|location=New York|url=https://books.google.com/books?id=nYkbAAAAQBAJ|ref=harv}}
* {{cite book|last=Overmyer|first=Daniel|year=2003|title=Religion in China Today|publisher=Cambridge University Press|url=https://books.google.com/books?id=cPzY-ieGCvcC|isbn=0-521-53823-8|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Ownby|first=David|title=Sect and Secularism in Reading the Modern Chinese Religious Experience|journal=Archives de sciences sociales des religions|volume=144|date=2008|url=http://assr.revues.org/17633|doi=10.4000/assr.17633|ref=harv}}
* {{cite book|last1=Palmer|first1=David A.|last2=Shive|first2=Glenn L.|last3=Wickeri|first3=Philip L.|year=2011|title=Chinese Religious Life|publisher=Oxford University Press|url=https://books.google.com/books?id=EleqMtNVHdgC|isbn=0-19-973138-1|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Palmer|first=David A.|title=Chinese Redemptive Societies and Salvationist Religion: Historical Phenomenon or Sociological Category?|journal=Journal of Chinese Ritual, Theatre and Folklore|volume=172|pages=21–72|date=2011|url=http://hub.hku.hk/bitstream/10722/139685/1/Content.pdf?accept=1|format=PDF|ref=harv}}
* {{cite book|last1=Pankenier|first1=David W.|year=2013|title=Astrology and Cosmology in Early China|publisher=Cambridge University Press|url=https://books.google.com/books?id=wUuyAAAAQBAJ|isbn=1-107-00672-4|ref=harv}}
* {{cite book|last=Pas|first=Julian F.|year=1998|title=Historical Dictionary of Taoism|series=Historical Dictionaries of Religions, Philosophies, and Movements Series|publisher=Scarecrow Press|isbn=0-8108-6637-4|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Payette|first=Alex|title=Local Confucian Revival in China: Ritual Teachings, 'Confucian' Learning and Cultural Resistance in Shandong|journal=China Report|volume=52|issue=1|pages=1–18|date=فروری 2016|url=http://chr.sagepub.com/content/52/1/1.abstract|doi=10.1177/0009445515613867|ref=harv}}
* {{citation|last=Payette|first=Alex|contribution=Shenzhen's Kongshengtang: Religious Confucianism and Local Moral Governance|title=Panel RC43: Role of Religion in Political Life|location=23rd World Congress of Political Science, 19–24 جولائی|year=2014|url=http://paperroom.ipsa.org/papers/paper_30036.pdf|format=PDF|ref=harv|تاريخ-الوصول=2020-10-16|تاريخ-الأرشيف=2017-10-23|مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20171023011728/http://paperroom.ipsa.org/papers/paper_30036.pdf|url-status=dead}}
* {{cite book|last=Pregadio|first=Fabrizio|year=2013|title=The Encyclopedia of Taoism|publisher=Routledge|url=https://books.google.com/books?id=R3Sp6TfzhpIC|isbn=1-135-79634-3|ref=harv}} Two volumes: 1) A-L; 2) L-Z.
* {{cite encyclopedia|last=Pregadio|first=Fabrizio|editor-last=Zalta|editor-first=Edward N.|encyclopedia=Stanford Encyclopedia of Philosophy|title=Religious Daoism|url=http://plato.stanford.edu/archives/fall2016/entries/daoism-religion/|edition=Fall 2016|year=2016|publisher=Stanford University|ref=harv}}
* {{citation|editor1-last=Ruokanen|editor1-first=Miikka|editor2-last=Huang|editor2-first=Paulos Zhanzhu|year=2011|title=Christianity and Chinese Culture|publisher=William B. Eerdmans Publishing|url=https://books.google.com/books?id=iWDgm6xehI8C|isbn=0-8028-6556-9|ref=harv}}
* {{cite encyclopedia|last=Riegel|first=Jeffrey|article=Confucius|title=The Stanford Encyclopedia of Philosophy|year=Summer 2013|editor-first=Edward N.|editor-last=Zalta|url=http://plato.stanford.edu/archives/sum2013/entries/confucius/|ref=harv}}
* {{citation|last=Sautman|first=Barry|authorlink=Barry Sautman|chapter=Myths of Descent, Racial Nationalism and Ethnic Minorities in the People's Republic of China|pages=75–95|title=The Construction of Racial Identities in China and Japan: Historical and Contemporary Perspectives|editor-last1=Dikötter|editor-first1=Frank|location=Honolulu|publisher=University of Hawaii Press|year=1997|isbn=9622094430|url=https://books.google.com/books?id=Ys5oy66VjisC|ref=harv}}
* {{cite book|last1=Shahar|first1=Meir|last2=Weller|first2=Robert Paul|year=1996|title=Unruly Gods: Divinity and Society in China|publisher=University of Hawaii Press|url=https://books.google.com/books?id=gegRl__dR8EC|isbn=0-8248-1724-9|ref=harv}}
* {{cite book|last1=Shen|first1=Qingsong|last2=Shun|first2=Kwong-loi|year=2007|title=Confucian Ethics in Retrospect and Prospect|publisher=Council for Research in Values & Philosophy|isbn=1-56518-245-6|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Shi|first=Yilong 石奕龍|title=中国汉人自发的宗教实践 – 神仙教 (Zhongguo Hanren zifadi zongjiao shijian: Shenxianjiao)|trans-title=The Spontaneous Religious Practices of Han Chinese Peoples – Shenxianism|journal=中南民族大学学报 — 人文社会科学版 (Journal of South-Central University for Nationalities – Humanities and Social Sciences)|volume=28|issue=3|pages=146–150|date=2008|url=http://www.doc88.com/p-2949949083043.html|ref=harv}} {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190831211141/http://www.doc88.com/p-2949949083043.html |date=2019-08-31 }}
* {{cite journal|last=Tay|first=Wei Leong|title=Kang Youwei: The Martin Luther of Confucianism and His Vision of Confucian Modernity and Nation|journal=Secularization, Religion and the State|publisher=University of Tokyo Center of Philosophy|date=2010|url=http://utcp.c.u-tokyo.ac.jp/publications/pdf/UTCPBooklet17_08_Tay.pdf|format=PDF|ref=harv}}
* {{cite book|last=Teiser|first=Stephen F.|year=1988|title=The Ghost Festival in Medieval China|publisher=Princeton University Press|location=Princeton, N.J.|url=https://books.google.com/books?id=anGlBZDWWLwC|ISBN=0-691-05525-4|ref=harv}}
* {{citation|first=Stephen F.|last=Teiser|chapter=The Spirits of Chinese Religion|chapter-url=http://afe.easia.columbia.edu/cosmos/main/spirits_of_chinese_religion.pdf|title=Religions of China in Practice|editor=Donald S. Lopez Jr.|location=Princeton, NJ|publisher=Princeton University Press|year=1996|format=PDF|ref=harv}}۔ Extracts in ''[http://afe.easia.columbia.edu/cosmos/bgov/cosmos.htm The Chinese Cosmos: Basic Concepts]''۔
* {{cite journal|last=Teiser|first=Stephen F.|authorlink=Stephen F. Teiser|title=Popular Religion|journal=Journal of Asian Studies|volume=54|issue=2|pages=378–395|date=1995|doi=10.2307/2058743|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Waldron|first=Arthur|title=Religious Revivals in Communist China|journal=Orbis|volume=42|issue=2|pages=325–334|date=1998|url=http://www2.kenyon.edu/Depts/Religion/Fac/Adler/Reln270/Waldron-revivals.htm|ref=harv}}
* {{cite book|last=Xie|first=Zhibin|year=2006|title=Religious Diversity and Public Religion in China|publisher=Ashgate Publishing|isbn=978-0-7546-5648-7|ref=harv}}
* {{cite book|last1=Yang|first1=Fenggang|last2=Lang|first2=Graeme|year=2012|title=Social Scientific Studies of Religion in China|publisher=Brill|location=|isbn=9004182462|ref=harv}}
* {{cite book|last=Yang|first=C.K.|authorlink=C. K. Yang (sociologist)|year=1961|title=Religion in Chinese Society: A Study of Contemporary Social Functions of Religion and Some of Their Historical Factors|publisher=University of California Press|location=Berkeley|url=https://books.google.com/books?id=N2d09EhGBgkC|isbn=0-520-01371-9|ref=harv}}
* {{cite book|last=Yang|first=Mayfair Mei-hui|year=2007|chapter=Ritual Economy and Rural Capitalism with Chinese Characteristics|editor-last1=Held|editor-first1=David|editor-last2=Moore|editor-first2=Henrietta|title=Cultural Politics in a Global Age: Uncertainty, Solidarity and Innovation|publisher=Oneworld Publications|location=Oxford|isbn=1-85168-550-2|chapter-url=http://www.religion.ucsb.edu/Faculty/yangm_files/23CulturalPolitics.pdf|format=PDF|ref=harv}}
* {{cite journal|last1=Yang|first1=Fenggang|last2=Hu|first2=Anning|title=Mapping Chinese Folk Religion in Mainland China and Taiwan|journal=Journal for the Scientific Study of Religion|volume=51|issue=3|pages=505–521|date=2012|doi=10.1111/j.1468-5906.2012.01660.x|ref=harv}}
* {{cite book|last1=Yao|first1=Xinzhong|authorlink1=Yao Xinzhong|year=2010|title=Chinese Religion: A Contextual Approach|publisher=A&C Black|location=London|url=https://books.google.com/books?id=GuINLKnJp0AC|isbn=978-1-84706-475-2|ref=harv}}
* {{cite thesis|last=Zhong|first=Xinzi|title=A Reconstruction of Zhū Xī's Religious Philosophy Inspired by Leibniz: The Natural Theology of Heaven|series=Open Access Theses and Dissertations|number=112|publisher=Hong Kong Baptist University Institutional Repository|year=2014|url=https://repository.hkbu.edu.hk/cgi/viewcontent.cgi?article=1111&context=etd_oa|format=PDF|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Zhou|first=Jixu|title=Old Chinese "*tees" and Proto-Indo-European "*deus": Similarity in Religious Ideas and a Common Source in Linguistics|journal=[[Sino-Platonic Papers]]|issue=167|publisher=Victor H. Mair|date=2005|url=http://www.sino-platonic.org/complete/spp167_old_chinese_proto_indo_european.pdf|format=PDF|ref=harv}}
* {{cite journal|last=Zhou|first=Youguang|authorlink=Zhou Youguang|title=To Inherit the Ancient Teachings of Confucius and Mencius and Establish Modern Confucianism|journal=[[Sino-Platonic Papers]]|issue=226|publisher=Victor H. Mair|date=2012|url=http://www.sino-platonic.org/complete/spp226_zhou_youguang_modern_confucianism.pdf|format=PDF|ref=harv}}
{{Refend}}
== ہور پڑھو ==
{{Refbegin}}
* {{cite book|last=Ch'en|first=Kenneth K. S.|title=Buddhism in China, a Historical Survey|year=1972|publisher=Princeton University Press|location=Princeton, NJ|isbn=0-691-00015-8|ref=harv}}
* {{cite book|last=Paper|first=Jordan D.|year=1995|title=The Spirits are Drunk: Comparative Approaches to Chinese Religion|publisher=State University of New York Press|location=Albany, NY|isbn=0-7914-2315-8|ref=harv}}
* {{cite book|last=Wright|first=Arthur F.|authorlink=Arthur F. Wright|title=Buddhism in Chinese History|year=1959|publisher=Stanford University Press|isbn=0-8047-0548-8|ref=harv}}
{{Refend}}
== باہرلے جوڑ ==
{{گٹھ کومنز|Religion in China}}
* [http://www.chinabuddhism.com.cn/ Chinese Buddhist Association]
* [http://www.rujiazg.com/ China Confucian Philosophy]
* [http://www.rjzg.net/ China Confucian Religion] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150814223204/http://www.rjzg.net/ |date=2015-08-14 }}
* [http://www.chinakongmiao.org/ China Confucian Temples] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140517062808/http://chinakongmiao.org/ |date=2014-05-17 }}
* [http://zhksh.org/ Holy Confucian Church of China] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181111033908/http://zhksh.org/ |date=2018-11-11 }}
* [http://www.taoist.org.cn/ Chinese Taoist Association]
* [http://www.minjiansimiao.com/ Chinese Folk Temples' Management Association] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180816130254/http://www.minjiansimiao.com/ |date=2018-08-16 }}
'''تعلیمی'''
* ''[http://afe.easia.columbia.edu/cosmos/bgov/intro.htm Living in the Chinese Cosmos]''، Asia for Educators, Columbia University.
* [http://www.china-zentrum.de/en/ China Zentrum]، Germany-based institute for research on religion in China
'''میڈیا'''
* Euraxess Science Slam: [https://www.youtube.com/watch?v=R9wmseHCqv8 Meihuaquan and Community Life in North China]
* eRenlai Ricci: [https://www.youtube.com/watch?v=GGN7-IvjeAg The boundary between religion and the state in China by Prof. Lagerwey]
* GBTimes: [https://www.youtube.com/watch?v=dEWVG3X0XV4 THE DEBATE: Insight into religion in modern China (part 1)]—[https://www.youtube.com/watch?v=QN4dnEDwLGU Part 2]
* Berkeley Center: [https://www.youtube.com/watch?v=yM3icit9t5w Ritual Economy and Religious Revivial in Rural Southeast China]
* Berkeley Center: [https://www.youtube.com/watch?v=nyJSGDWHkUY Secularization Theory and the Study of Chinese Religions]
* Berkeley Center: [https://www.youtube.com/watch?v=g5Tik67VjPc Understanding Contemporary Religious Pluralism in China]
{{چین وچ مذہب}}
{{موضوعات ایشیاء
|name = ایشیا وچ مذاہب
|title = ایشیا وچ مذاہب
|prefix=
|suffix= وچ مذہب
}}
[[گٹھ:چین وچ مذاہب]]
[[گٹھ:مذہبی آبادیات]]
[[گٹھ:کامنز گٹھ جس دا ربط ویکی ڈیٹا اُتے اے ]]
[[گٹھ:چین دی سیاست]]
ooxjb128ho8i7wfbwakz9rg9nebg6kv
کرائسٹ چرچ دی مسیتاں اُتے حملہ
0
94229
706734
678902
2026-05-01T16:08:09Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706734
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox civilian attack|title=کرائسٹ چرچ مسیتاں حملے|image=Canterbury Mosque 12 June 2006.jpg|image_size=250px|image_upright=|alt=|caption=النور مسجد ([[جون]] [[2006ء]])| map = {{maplink
|type=point
|coord={{Coord|-43.5329|172.6118}}
|title=Al Noor Mosque
|type2=point
|coord2={{Coord|-43.5324|172.6725}}
|title2=Linwood Islamic Centre
|zoom=12
|frame=yes
|plain=yes
|text=
|frame-coordinates={{Coord|-43.5328|172.6366}}
}}
| map_size =
| map_alt =
| map_caption = مسجد النور (کھبے) تے لن ووڈ اسلامک سینٹر (سجے)|location=[[کرائسٹ چرچ]]، [[نیوزی لینڈ]]|target=|coordinates={{Coord|-43.5329|172.6118|display=title,inline}}|date=[[15 مارچ]] [[2019ء]]|time=13:40|timezone=[[نیوزی لینڈ وچ وقت|وقت مطابق نیوزی لینڈ]]|type=دہشت گردی، وڈے پیمانے اُتے قتل| fatalities = 50
* مسجد النور وچ 42
* لن ووڈ اسلامک سینٹر وچ 7
* بعد وچ کرائسٹ چرچ ہسپتال وچ اک نے دم توڑیا |injuries=50|victims=<!-- or | victim = -->|perpetrator=برینٹن ٹیرنٹ|assailants=<!-- or | assailant = -->|susperps=|weapons=دو نیم خودکار رائفلاں، دو شاٹ گناں، اک بالٹ ایکشن رائفل، ناکارہ کار بم|numparts=<!-- or | numpart = -->|dfens=<!-- or | dfen = -->|motive=اسلاموفوبیا{{نس}}سفید فامی برتری{{نس}}انتہائی کھبے بازو شدت پسندی|inquiry=|coroner=|accused=|convicted=|verdict=|convictions=|charges=}}
'''[[کرائسٹ چرچ]] دی مسیتاں اُتے حملہ''' دی واردات [[15 مارچ]] [[2019ء]] نوں پیش آئی۔[[نیوزی لینڈ]] دے راجگڑھ [[کرائسٹ چرچ]] وچ واقع مسجد النور تے لِن ووڈ مسجد اُتے [[دہشت گردی|دہشت گردانہ]] حملے کیتے گئے جنہاں وچ 49 توں ودھ افراد جاں بحق تے 20 توں ودھ افراد زخمی ہوئے۔ ملک دی وزیرِ اعظم [[جاسنڈا آرڈرن]] دے مطابق: '''یہ نیوزی لینڈ دی تریخ دا سیاہ ترین دن اے '''۔<ref name="auto">{{Cite web|url=https://www.bbc.com/urdu/world-47579333|title=کرائسٹ چرچ: مسیتاں اُتے ’دہشت گرد‘ حملے، 49 ہلاک|date=15 مارچ، 2019|via=www.bbc.com}}</ref> برطانوی [[وزیر اعظم]] [[تھریسا مئے]] نے اپنے تعزیتی بیان وچ کہیا کہ: کرائسٹ چرچ وچ ہونے والے ہیبت ناک دہشت گردانہ حملے دے بعد وچ پورے برطانیہ دی طرف توں نیوزی لینڈ دے عوام توں افسوس دا اظہار کردی ہون۔ میری دعاواں اس اُتے تشدد حملے وچ متاثر ہونے والے تمام افراد دے نال نيں۔<ref name="auto" /> [[وزیراعظم پاکستان]] [[عمران خان]] نے حملے دی مذمت کردے ہوئے اپنے ٹویٹ وچ لکھیا کہ: کرائسٹ چرچ نیوزی لینڈ وچ مسجد اُتے دہشت گردانہ حملہ نہایت تکلیف دہ تے قابل مذمت اے۔ ایہ حملہ ساڈے اس موقف دی تصدیق کردا اے جسنوں اسيں مسلسل دہراندے آئے نيں کہ ’دہشت گردی دا کوئی مذہب نہیں‘۔ ساڈی ہمدردی تے دعاواں متاثرین تے انہاں دے اہل خانہ دے نال نيں۔ [[کرائسٹ چرچ]] دی دو مسیتاں اُتے حملے دے بعد ملک بھر وچ [[نیوزی لینڈ]] دا قومی پرچم سرنگاں کر دتا گیا۔ [[نیوزی لینڈ]] دی وزیر اعظم نے 49 افراد دے جاں بحق ہونے دی تصدیق کیتی۔<ref>{{Cite web|url=https://www.bbc.com/urdu/world-47580048|title=کرائسٹ چرچ دی مسجد وچ ’دہشت گردی‘ تصاویر وچ |date=15 مارچ، 2019|via=www.bbc.com}}</ref>
== پس منظر ==
یہ دہشت گردانہ حملہ [[15 مارچ]] [[2019ء]] نوں [[نیوزی لینڈ]] دے راجگڑھ [[کرائسٹ چرچ]] وچ واقع مسجد النور وچ پیش آیا۔<ref>{{Cite news|url=https://www.independent.co.uk/news/world/australasia/new-zealand-mosque-shooting-latest-updates-christchurch-hagley-park-a8823961.html|title=Armed police deployed after shots fired at New Zealand mosque|last=Sharman|first=Jon|date=15 مارچ 2019|publisher=''[[The Independent]]''|language=en|archive-url=|archive-date=|dead-url=|access-date=15 مارچ 2019}}</ref> نیوزی لینڈ دی وزیر اعظم دے بیان دے مطابق [[کرائسٹ چرچ]] وچ دو مسیتاں اُتے حملے ’دہشت گردی دے سوا کچھ نہیں‘ تے انہاں حملےآں وچ 49 افراد ہلاک تے 20 توں زیادہ لوک شدید زخمی ہوئے نيں۔ پولیس کمشنر مائیک بُش دے مطابق حملے ڈین ایوینیو اُتے واقع مسجد النور تے لِن ووڈ مسجد وچ پیش آئے۔ پولیس نے بروقت کارروائی کردے ہوئے چار افراد، جنہاں وچ اک عورت وی شامل اے، نوں ہن تک حراست وچ لیا اے۔<ref name=":1">{{Cite news|url=https://www.tvnz.co.nz/one-news/new-zealand/live-gunman-named-four-arrested-christchurch-mosque-attacks-leave-significant-number-fatalities|title=LIVE: Gunman named, four arrested, as Christchurch mosque attacks leave 'significant' number of fatalities|work=TVNZ|access-date=15 مارچ 2019|language=en-NZ|accessdate=2020-11-18|archivedate=2019-03-15|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190315061147/https://www.tvnz.co.nz/one-news/new-zealand/live-gunman-named-four-arrested-christchurch-mosque-attacks-leave-significant-number-fatalities}}</ref><ref name="radionz-384811">{{Cite news|title=Watch: Christchurch mosque shooting – Four in custody|url=https://www.radionz.co.nz/news/national/384811/watch-christchurch-mosque-shooting-four-in-custody|publisher=Radio New Zealand|date=15 مارچ 2019|accessdate=15 مارچ 2019}}</ref> [[نیوزی لینڈ]] دے اخبار [[نیوزی لینڈ ہیرالڈ]] دے بیان دے مطابق اک حملہ آور دی شناخت ممکن ہوئی اے جو [[آسٹریلیا]] دا شہری اے۔ [[نیوزی لینڈ]] پولیس دے سربراہ مائیک بش دا کہنا سی کہ 4 افراد نوں حراست وچ لیا گیا اے، جنہاں وچ اک شخص اُتے فرد جرم عائد کيتی جا چکی اے، جس دی عمر 28 سال اے، اس نوجوان نوں 24 گھنٹےآں وچ کرائسٹ چرچ دی عدالت وچ پیش کر دتا جائے گا۔<ref>{{Cite web|url=https://www.dawnnews.tv/news/1099506|title=نیوزی لینڈ دی 2 مسیتاں وچ دہشت گرد حملے، 49 افراد جاں بحق|first=ویب|last=ڈیسک|date=15 مارچ، 2019|website=Dawn News Television}}</ref>
اک [[غیر مصدقہ]] ویڈیو وی منظر عام اُتے آئی اے جو مبینہ طور اُتے حملہ آور دی بنائی ہوئی اے۔ اس وچ اسنوں لوکاں اُتے فائرنگ کردے دیکھیا جا سکدا اے۔ اُتے [[فیس بک]] نے اعلان کيتا اے کہ اوہ اس ویڈیو نوں اپنی سائٹ توں ہٹا رہے نيں۔ اک حملہ آور دی جانب توں فیس بک اُتے پائی جانے والی حملے دی لائیو ویڈیو نوں اگرچہ ہٹا دتا گیا اے، لیکن متعدد مختلف اکاؤنٹس توں دوبارہ اپ لوڈ دی جانے والی ویڈیو وچ دیکھیا جا سکدا کہ حملہ آور ایداں دے ہتھیار گڈی توں نکالدا اے جنہاں اُتے مختلف عبارتاں لکھایاں نيں تے اس دے بعد اوہ مسجد وچ داخل ہوئے کے نمازیاں اُتے فائرنگ کردا اے۔ حملہ آور نے یقینی بنایا کہ کوئی وی مسجد توں باہر نکلنے نہ پائے۔ اس دوران وچ اوہ بھاگنے والے نمازیاں دا پِچھا کردے ہوئے باہر پارکنگ تک نکل جاندا اے تے انہاں اُتے گولیاں چلیا کے دوبارہ مسجد وچ آ کے بھاگنے دی کوشش کرنے والے زخمیاں اُتے دوبارہ گولیاں چلاندا اے۔ ویڈیو وچ دیکھیا جا سکدا اے کہ حملہ آور تن مرتبہ مسجد وچ آیا تے آخری چکر وچ اس نے اک اک شخص دے نیڑے جا کے انہاں اُتے متعدد بار گولیاں چلیا کے انہاں دی موت نوں یقینی بنایا۔<ref name="auto" /><ref name="nzherald_2019-03-15">{{cite news|url=https://www.nzherald.co.nz/nz/news/article.cfm?c_id=1&objectid=12213076|title=Mosque shooting: Christchurch gunman livestreamed shooting|date=15 مارچ 2019|newspaper=''The New Zealand Herald''|access-date=15 مارچ 2019|language=en-NZ|issn=1170-0777}}</ref><ref name="WeillSommer">{{cite web|last1=Weill|first1=Kelly|last2=Sommer|first2=Will|title=Mosque Attack Video Linked to ‘White Genocide’ Rant|url=https://www.thedailybeast.com/christchurch-shootings-mosque-attack-video-linked-to-white-genocide-rant|website=www.thedailybeast.com|publisher=Daily Beast|accessdate=15 مارچ 2019}}</ref><ref name="KoziolChristchurch">{{cite web|last=Koziol|first=Michael|title=Christchurch shooter's manifesto reveals an obsession with white supremacy over Muslims|url=https://www.smh.com.au/world/oceania/christchurch-shooter-s-manifesto-reveals-an-obsession-with-white-supremacy-over-muslims-20190315-p514ko.html|website=www.smh.com.au|publisher=Sydney Morning Herald|accessdate=15 مارچ 2019}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.abc.net.au/news/2019-03-15/armed-police-respond-to-suspected-shooting-christchurch-mosque/10904306|title=Reports of multiple casualties in Christchurch mosque shooting|date=15 مارچ 2019|publisher=[[ABC News (Australia)|ABC News]]|language=en-AU|access-date=15 مارچ 2019}}</ref>
مسجد النور وچ موجود عینی شاہد عوام علی نے حملے دا اکھاں دیکھیا حال بیان کردے ہوئے ریڈیو نیوزی لینڈ نوں دسیا ’اس شخص نے فائر کرنا شروع کر دتا، اسيں سب نے بس بچنے دے لئی پناہ لی، جدوں سانوں گولیاں چلنے دی آواز آنا رک گئی تاں اسيں کھڑے ہوئے تے ظاہر اے کچھ لوک مسجد توں باہر بھج گئے۔ جدوں اوہ واپس آئے تاں اوہ خون توں لت پت سن ۔ انہاں وچوں چند لوکاں نوں گولیاں لگياں سن تے تقریباً پنج منٹ بعد پولیس موقعے اُتے پہنچ گئی تے اوہ سانوں باحفاظت باہر لے آئے۔
=== دوسرا حملہ ===
مسجد النور دے واقعہ دے بعد [[دہشت گردی]] دا دوسرا حملہ لِن وُوڈ دی مسجد جو لِن وُوڈ اسلامک سینٹر کہلاندا اے، اُتے کيتا گیا۔<ref>{{Cite web|url=https://www.indianweekender.co.nz//Pages/ArticleDetails/7/9258/New-Zealand/Christchurch-gets-its-second-mosque|title=Christchurch gets its second mosque|website=Indian Weekender|language=en-NZ|access-date=15 مارچ 2019|archive-date=2019-03-30|archive-url=https://web.archive.org/web/20190330032509/https://www.indianweekender.co.nz/Pages/ArticleDetails/7/9258/New-Zealand/Christchurch-gets-its-second-mosque|dead-url=yes}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.newshub.co.nz/home/new-zealand/2019/03/christchurch-mosque-shooting-alleged-footage-emerges-of-apparent-gunman.html|title=Christchurch mosque shooting: Footage emerges of alleged gunman|last=Barraclough|first=Breanna|date=15 مارچ 2019|publisher=[[Newshub]]|access-date=15 مارچ 2019|language=en|accessdate=2020-11-18|archivedate=2019-03-15|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190315030823/https://www.newshub.co.nz/home/new-zealand/2019/03/christchurch-mosque-shooting-alleged-footage-emerges-of-apparent-gunman.html}}</ref> اسلامک سینٹر اُتے موجود اک شخص نے جو عبادت کر رہیا سی، نے پستول توں فائرنگ دی آواز سن کر تے آتشزدگی نوں دیکھدے ہوئے باہر نکل کے مقابلہ کيتا مگر اوتھے توں حملہ آور بھج نکلنے وچ کامیاب ہوگیا۔<ref>{{cite news|last1=Molyneux|first1=Vita|title=Live updates: Six people have reportedly been killed in Christchurch shootings near mosque|url=https://www.newshub.co.nz/home/new-zealand/2019/03/gunshots-heard-near-hagley-park-in-christchurch.html|accessdate=15 مارچ 2019|publisher=Newshub|date=15 مارچ 2019|archivedate=2019-03-15|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190315031109/https://www.newshub.co.nz/home/new-zealand/2019/03/gunshots-heard-near-hagley-park-in-christchurch.html}}</ref>
=== [[بنگلا دیش]] دی کرکٹ ٹیم دا دورۂ [[نیوزی لینڈ]] ===
اِس دوران وچ [[بنگلا دیش]] دی کرکٹ ٹیم [[کرائسٹ چرچ]] وچ اک کرکٹ میچ کھیلنے دے لئی موجود سی۔ [[نیوزی لینڈ]] دے دورہ اُتے آئی [[بنگلہ دیش]] کرکٹ ٹیم دے کھلاڑی تمیم اقبال نے اک ٹویٹ وچ دسیا کہ پوری ٹیم جان بچا کر نکلنے وچ کامیاب ہوگئی۔ جدوں حملہ ہويا تاں بنگلہ دیش کرکٹ ٹیم دے کھلاڑی النور مسجد دے نیڑے سن ۔ بنگلہ دیش وچ [[ویب سائٹ]] کرک انفو دے نامہ نگار محمد اسام نے بی بی سی نوں دسیا کہ فائرنگ دے وقت اوہ کھلاڑیاں دے ہمراہ سن ۔ اسام کہندے نيں: ’ميں نے انھاں پارکنگ توں باہر نکلدے دیکھیا، پنج منٹ دے اندر اک کھلاڑی (اقبال) نے مینوں مدد دے لئی بلايا۔ انھاں نے کہیا کہ سانوں بچاؤ، اسيں بہت مصیبت وچ نيں، کوئی فائرنگ کر رہیا اے۔ پہلے ميں نے انھاں سنجیدگی توں نئيں لیا، لیکن فیر انہاں دی آواز کپکپا رہی سی تاں وچ بس دوڑ پيا۔ وچ جائے وقوعہ تک دوڑ کر جانے دی کوشش کر رہیا سی لیکن فیر مینوں کسی توں لفٹ مِل گئی تے وچ اس جگہ تک پہنچ گیا۔ بنگلہ دیش کرکٹ بورڈ دے ترجمان جلال یونس دا کہنا اے کہ ٹیم دے زیادہ تر کھلاڑی بس دے ذریعے مسجد گئے سن تے اس وقت مسجد دے اندر جانے والے سن جدوں ایہ واقعہ پیش آیا۔ اُنہاں نے خبر رساں ایجنسی اے ایف پی نوں دسیا کہ اوہ محفوظ نيں، لیکن صدمے وچ نيں۔ اساں ٹیم توں کہیا اے کہ اوہ ہوٹل وچ ہی رہیاں۔ نیوزی لینڈ کرکٹ ٹیم دے آفیشیل ٹوئٹر اکاؤنٹ دے مطابق حملے دے پیشِ نظر بنگلہ دیش دی ٹیم دا دورہ منسوخ کر دتا گیا اے تے دونے ٹیماں دے درمیان وچ ہیگلی اوول وچ کھیلا جانے والا ٹیسٹ میچ وی ہن نئيں ہوئے گا۔
== حوالے ==
{{حوالے|2}}
[[گٹھ:کرائسٹ چرچ دی مسیتاں اُتے حملہ]]
[[گٹھ:2019ء وچ دہشت گردی]]
[[گٹھ:2019ء وچ دہشت گردی دے واقعات]]
[[گٹھ:2019ء وچ قتل عام]]
[[گٹھ:2019ء وچ نیوزی لینڈ وچ جرائم]]
[[گٹھ:عبادت دے تھاںواں اُتے قتل عام]]
[[گٹھ:فلم شدہ وفیات]]
[[گٹھ:کرائسٹ چرچ وچ 2010ء دی دہائی]]
[[گٹھ:کرائسٹ چرچ وچ جرم]]
[[گٹھ:لائیو اسٹریمنگ جرائم]]
[[گٹھ:مسیتاں اُتے حملے]]
[[گٹھ:نو فسطائی دہشت گرد واقعات]]
[[گٹھ:نیوزی لینڈ وچ 2019ء دے جرائم]]
[[گٹھ:نیوزی لینڈ وچ اسلاموفوبیا]]
[[گٹھ:نیوزی لینڈ وچ دہشت گردی دے واقعات]]
[[گٹھ:نیوزی لینڈ وچ سفید فام قوم پرستی]]
[[گٹھ:نیوزی لینڈ وچ سفید فامی برتری]]
[[گٹھ:نیوزی لینڈ وچ قتل عام]]
[[گٹھ:نیوزی لینڈ وچ نو نازیت]]
[[گٹھ:مسلماناں اُتے مظالم]]
[[گٹھ:مسلماناں دے خلاف تشدد]]
[[گٹھ:نیوزی لینڈ وچ اسلام]]
[[گٹھ:نفرت اُتے مبنی جرائم]]
[[گٹھ:نیوزی لینڈ وچ آتشاں اسلحہ توں اموات]]
[[گٹھ:2019ء وچ اوقیانوسیہ وچ دہشت گرد واقعات]]
s63ufa9n2dwo2bg7d44z1i69mhw1yjw
چیک جمہوریہ وچ اردو
0
95309
706731
641000
2026-05-01T15:12:58Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706731
wikitext
text/x-wiki
{{اردو بلحاظ ملک}}
[[چیک جمہوریہ]] دا کوئی وی شہری اردو نوں اپنی مادری بولی دے طور اُتے نئيں بولدا۔ اُتے حالیہ برساں وچ [[پاکستانی]] تاجر پیشہ افراد اپنے کاروباری مقاصد دے لئی وقفے وقفے توں آندے تے جاندے رہے نيں۔ اس سلسلے وچ اوہ کچھ وقت دے لئی ایتھے اُتے قیام پزیر وی رہندے نيں۔ اس توں اس ملک دی نوجوان نسل نوں اس بولی توں دل چسپی وی ہونے لگی اے تے اردوداں افراد توں ايسے بولی وچ گل کرنے دے مواقع وی ملے نيں حالانکہ انہاں پاکستانی لوکاں دی اپنی مادری بولی [[پنجابی زبان|پنجابی]] یا [[سندھی زبان|سندھی]] ہُندی اے۔<ref name="czech">http://www.urdustudies.com/pdf/10/UrduCzech.pdf</ref>
== پاکستان تے چیک جمہوریہ وچ تجارتی اشتراک ==
چیک جمہوریہ پاکستان دے [[برق|برقی]] تے بھاری مشینری [[صنعت]] وچ [[سرمایہ کاری]] توں دلچسپی رکھدا اے۔ اس دے علاوہ [[تعمیر|تعمیرات]]، [[جواہرات]] تے پیکیجنگ شعبے توں وی چیک جمہوریہ دے تاجر پیشہ لوک دلچسپی رکھدے نيں۔<ref>[http://www.thenews.com.pk/Todays-News-3-285222-Czech-Republic-shows-interest-in-Pakistans-energy-sector The News International: Latest News Breaking, Pakistan News<!-- خودکار تخلیق شدہ عنوان -->] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150203041327/http://www.thenews.com.pk/Todays-News-3-285222-Czech-Republic-shows-interest-in-Pakistans-energy-sector |date=2015-02-03 }}</ref><ref>{{Cite web |title=Archive copy |url=http://pakobserver.net/201302/15/detailnews.asp?id=196005 |access-date=2020-11-27 |archive-date=2015-06-17 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150617020552/http://pakobserver.net/201302/15/detailnews.asp?id=196005 |dead-url=yes }}</ref> اپنے تجارتی مقاصد دی تکمیل دے لئی انہاں لوکاں دی پاکستان آمد و رفت رہندی اے تے انہاں وچ کچھ لوک اردو نوں کسی نہ کسی حد تک سیکھنے دے خواہش مند نيں۔<ref name="czech" />
== چارلس یونی ورسٹی ==
چیک جمہوریہ دے راجگڑھ [[پراگ]] وچ واقع [[چارلس یونیورسٹی]] ([[چیک زبان]]: Univerzita Karlova) دا شعبہ ہندوستانیات (Institute of Indian Studies – Indologický Ústav) اردو بولی دی تعلیم دے لئی مختصر مدتی تے طویل مدتی کورسیس چلاندا اے۔<ref name="czech" /> ایتھے پروفیسر یان ماریک (Jan Marek) اردو بولی دے اک مشہور اسکالر تے کئی کتاباں تے مقالےآں دے مصنف نيں۔<ref>[https://books.google.co.in/books?id=Gs3fCgAAQBAJ&pg=PA87&lpg=PA87&dq=jan+marek+urdu&source=bl&ots=bKAoFGpx1d&sig=i8esaqNgzFPUuMcDo4OhX2h3E4g&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwjgmfbn4LHLAhVIJI4KHYWMAxMQ6AEIJTAD#v=onepage&q=jan%20marek%20urdu&f=false The Other in South Asian Religion, Literature and Film: Perspectives on Otherism and Otherness Front Cover]</ref>
=== اردو سیکھنے دی درسی کتاباں ===
یونی ورسٹی وچ اردو سیکھنے دے لئی حسب ذیل عالمی شہرت یافتہ کتاباں دا استعمال کيتا جاندا اے:
* A Course in Urdu - ایہ میک گِل یونی ورسٹی دے پروفیسر عبد الرحمٰن بارکر دی تخلیق اے۔ اس دا اصل مقصد بول چال سکھانا اے، ایہ کتاب پاکستانی ماحول وچ لکھی گئی اے۔
* [[رالف رسل]] دی ترتیب کردہ اردو دی درسی کتاب جسنوں [[یونیورسٹی آف لندن]] دے اسکول آف اورینٹل اینڈ افریقن اسٹڈیز نے شائع کيتا۔
* اُچے بْنِکْیَازکا اردو - اردو سیکھنے دے لئی روسی بولی وچ ترتیب شدہ کتاب۔
اس دے علاوہ درس وتدریس دے لئی بھارت دی [[دہلی یونیورسٹی]] دے پروفیسر [[گوپی چند نارنگ]] تے [[برمنگھم یونیورسٹی]] دے ڈاکٹر درانی دے تدریسی ٹپس دا وی استعمال کيتا جاندا اے۔<ref name="czech" />
=== سفارتی امداد ===
چارلس یونیورسٹی نوں ماضی وچ بھارتی تے پاکستانی سفارت خاناں توں خاصی امداد حاصل ہوئی سی۔ اُتے موجودہ دور وچ ایہ تعاون بہت حد تک گھٹ چکيا اے۔ ايسے دی وجہ توں ایتھے دے کتب خانے کو"ماہِ نو" دے کچھ ہی شمارے تے "جنگ" اخبار دی کچھ ہی کاپیاں حاصل ہوئیاں۔ اس دے علاوہ بھارت دے رسالے Indian Perspectives دے اردو ترجمے دے صرف چار ہی پرچے موصول ہوئے۔ اس دے علاوہ جامعہ خود کئی مالی مشکلات دے دور توں گزر رہیا اے۔ ايسے وجہ توں ایہ تاثر پایا جاندا اے کہ چیک جمہوریہ وچ اردو تعلیم دی اس سہولت نوں شاید دیر تک جاری رکھنا ممکن نہ ہوئے سکے۔<ref name="czech" />
== حوالے ==
{{حوالے}}
== ہور ویکھو ==
* [[اردو]]
[[گٹھ:اردو بلحاظ ملک]]
[[گٹھ:چیک جمہوریہ دیاں بولیاں]]
on7yh9gmest44s28kp3d2d5rtzhfmgz
پروین سلطانہ
0
101659
706718
608071
2026-05-01T12:37:41Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706718
wikitext
text/x-wiki
{{خانہ معلومات شخصیت}}
'''پروین سلطانہ''' (ولادت: جولائی 1950ء) [[پٹیالہ گھرانا|پٹیالہ گھرانہ دی]] [[ہندوستانی کلاسیکی موسیقی|اک ہندوستانی ہندوستانی کلاسیکی]] گلوکارہ نيں۔ <ref>{{حوالہ ویب|title=Parveen Sultana|url=http://www.hindustaniclassical.com/maestrodetail-192.html|archiveurl=https://archive.is/20130125073544/http://www.hindustaniclassical.com/maestrodetail-192.html|archivedate=25 January 2013}}</ref> 2014ء وچ انہاں نوں [[حکومت ہند]] نے بھارت دا تیسرا وڈا شہری اعزاز [[پدم بھوشن]] دتا ۔ 1998ء وچ بھارت دی نیشنل اکیڈمی آف میوزک ، ڈانس اینڈ ڈراما دی [[سنگیت ناٹک اکادمی]] نے سنگیت ناٹک اکیڈمی ایوارڈ ، توں نوازیا ۔
== پیشہ وارانہ زندگی ==
بیگم پروین سلطانہ نے اپنے پیشہ ورانہ کیریئر دا آغاز عبدالماجد دی آسامی فلم ''موروم تریشنا'' توں کيتا سی۔ انہاں نے بالی ووڈ فلماں جداں ''گدر''، ''قدرت''، ''دو بونڈ پانی،'' تے ''پاکیزہ''، تے متعدد دوسری آسامی فلماں وچ گانے گائے نيں۔ حال ہی وچ ، انہاں نے وکرم بھٹ دے 1920ء دا تھیم سونگ گایا سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|last=Express Features Service|url=http://www.expressindia.com/latest-news/Malhar-Magic/355069/|title=Malhar Magic|publisher=Express India|date=30 August 2008|accessdate=5 June 2012|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120921223756/http://www.expressindia.com/latest-news/Malhar-Magic/355069/|archivedate=21 September 2012}}</ref> انہاں نے 1981ء وچ فلم ''قدرت کے'' ''لئے سانوں تسيں نال پیار کتنا وی گایا سی۔''
اس نے ایچ ایم وی، پولیڈور ، میوزک انڈیا، بھارت ریکارڈز، اویڈیس، میگناساؤنڈ، سونوڈسک تے امیگو دے لئی نغمے ریکارڈ کيتا اے۔
ان دی شادی استاد دلشاد خان نال ہوئی اے۔ انہاں دی اک بیٹی اے۔
[[فائل:Parveen Sultana performing in Arghya 2011.jpg|thumb| پروین سلطانہ 2011ء وچ ارگیہ وچ پرفارم کردی ہوئی ]]
== ایوارڈ تے پہچان ==
* گندھاروا کلاانی، 1980ء
* میاں تانسین پرائز، 1986ء
* سنگیت سمراگی، آسام حکومت ، 1994ء
* [[فلم فیئر اعزاز برائے بہترین پس پردہ گلوکارہ]] - قدرت (1981ء) "سانوں تسيں نال پیار کتنا"
* سنگت ناٹک اکیڈمی ایوارڈ، 1999ء
* آسام حکومت کیتی جانب توں سریمنت شنکردیو ایوارڈ
* [[پدم بھوشن]]، 2014ء [[حکومت ہند]] <ref>{{حوالہ ویب|title=Padma Awards Announced|publisher=Press Information Bureau, Ministry of Home Affairs|url=http://www.pib.nic.in/newsite/erelease.aspx?relid=69364|date=25 January 2014|accessdate=26 January 2014}}</ref>
== ڈسکوگرافی ==
* نارائنی (راگ نارائنی)
* غزل
* ینگ وائسز آف انڈیا (جدید غزلاں) - میکدہ
* بیگم پروین سلطانہ- (راگ سوکھ ورالی توڈی / راگ للیندا / راگ خمج تھمری)
* گرو نوں خراج عقیدت (راگ شیام کونس / راگ سودھ سارنگ / راگ مشرا کافی ہوری تھمری)
* دو آوازیں- دلشاد خان دے نال (راگ پوریہ دھنشری / راگ ہنسڈوانی / راگ بھراوی سدرہ)
* تاریخی پیشکش (راگ احیر بھیریو / راگ نند کانس / راگ بھیروی سدرہ)
* پروین سلطانہ گانا نایاب میلوڈس (راگ رجنی کلیان / راگ دین توڑی)
* خیالی توں بھجن تک۔ دلشاد خان دے نال (قسط 1 توں قسط4)
* بس الہی (راگ پوریہ دھنشری / راگ مشرا خمج تھمری / راگ مشرا کیدار بھجن) 2004
* استاد دا انتخاب پروین سلطانہ (راگا مارو بیہاگ / راگہ امبا منوہری / راگا ہنسدوانی ترانہ) 2006
== فلمی گرافی ==
پروین نے سالاں وچ فلماں وچ کئی گانےآں نوں وی اپنی آواز دی۔
* پکیزہ ، کون گلی گیو شیام، بن بن بولے کویالیا
* پروانہ - پیتا دی گال
* رضیہ سلطان۔ شب گھڈیآئی ری
* تحفہ محبت دا ۔ پریم دا گرنتھ پڑھاؤ
* شادی کر لو ۔ نہ تسيں ہٹو... نہ تسيں ہٹے (قوالی)
* شاردہ ۔ ایہ بہت خوشی دی نشانی اے
* قدرت- سانوں تسيں نال پیار کتنا
* انمول ۔ کوئی عشق دا روگ
* گدر: اک پریم کتھا ۔ آن ملو سجنا
* 1920 - وعدہ تسيں سی اے وعدہ
== حوالے ==
{{حوالے}}
== باہرلے جوڑ ==
* [http://www.musicalnirvana.com/hindustani/parveen_sultana.html پروین سلطانہ] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200801204405/http://www.musicalnirvana.com/hindustani/parveen_sultana.html |date=2020-08-01 }}
* {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091027150744/http://www.geocities.com/bipuljyoti/music/parveen_sultana.html|date=27 October 2009|title=A profile on Parveen Sultana}}
{{فلم فیئر اعزاز برائے بہترین پس پردہ گلوکارہ}}
[[گٹھ:ضلع ناپنڈ دیاں شخصیتاں]]
[[گٹھ:اکیہويں صدی دے بھارتی گلوکار]]
[[گٹھ:اکیہويں صدی دی ہندوستانی سوانیاں گلوکاراواں]]
[[گٹھ:ہندوستانی کلاسیکی سوانیاں گلوکار]]
[[گٹھ:ویہويں صدی دیاں بھارتی گلوکاراواں]]
[[گٹھ:ویہويں صدی دے ہندوستانی گلوکار]]
[[گٹھ:ہندوستانی سوانیاں موسیقار]]
[[گٹھ:علوم و فنون وچ پدما بھوشن اعزاز وصول کردہ شخصیتاں]]
[[گٹھ:فنون وچ پدم شری وصول کنندگان]]
[[گٹھ:بھارتی فلمی گلوکاراواں]]
[[گٹھ:غیر موجود مقام پیدائش (زندہ شخصیتاں)]]
[[گٹھ:زندہ شخصیتاں]]
[[گٹھ:آسام دے گلوکار]]
[[گٹھ:بھارتی مسلم شخصیتاں]]
[[گٹھ:1960 دے جم]]
[[گٹھ:سنگیت ناٹک اکیڈمی ایوارڈ وصول کردہ شخصیتاں]]
[[گٹھ:ہندوستانی گلوکار]]
[[گٹھ:۱۹۵۰ دے جم]]
nz55k4nu6hehxcger2mf12ykmnebjow
انانیا رائے
0
102865
706751
670020
2026-05-02T10:06:44Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 2 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706751
wikitext
text/x-wiki
{{خانہ-معلومات-مصنف/عربی}}
[[تصویر:Professor_Ananya_Roy.jpg|thumb|240x240px| پروفیسر اننیا رائے]]
'''اننیا رائے''' قومانتری ترقی اتے گلوبل اربنزم دی مفکر اے| [[کولکاتہ|کلکتہ]]، بھارت (1970) وچ جمے، رائے پروفیسر اتے میئر اتے رینی لوسکن چیئر یوسیئیئیلئے لوسکن سکول آف پبلک افیئرز وچ نابرابری اتے جمہوریت وچ کرسی ہن|[[کیلیفورنیا یونیورسٹی، برکلی|اوہ کیلیفورنیا یونیورسٹی، برکلے]] وکھے گلوبل غریبی اتے مشق وچ سٹی اتے علاقائی منصوبہ بندی اتے وکھری کرسی دی پروفیسر رہی اے|اسنے ملس کالج توں تقابلی شہری مطالعہ (1992) دی ڈگری، اتے برکلے وکھے کیلیفورنیا یونیورسٹی وکھے علاقائی اتے منصوبہ بندی ڈیپارٹمنٹ توں ماسٹر آف سٹی پلیننگ (1994) اتے ڈاکٹر آف فلاسفی (1999) دی ڈگری حاصل کیتی اے۔
== کریئر ==
رائے تن کھیتراں وچ کم کردا اے:
# گلوبل دکھن وچ شہری غریبی دا تجزیہ؛
# پونجی اکٹھی کرن دے نویں سرحداں دی پڑتال، خاص طور اُتے [[غریبی]] دی معیشت نوں زمین گھمدی پونجی وچ بدلنا؛ اتے
# کوسمک اربنزم دیاں نویاں رچناواں دی جانچ، ایشیا وچ قومی ریاستاں ولوں کیتے گئے خاص طور اُتے بولڈ شہری سکیم تجربات۔
رائے فیمینسٹ اتے نسلی کلاسیکل تکنیک نال جڑے ہوئے ہن اتے اکثر اصولی انسپائریشن لئی [[نسائیت|پوسٹ کالونیکل نسائیت نوں کھچدے ہن|]]
شہری مطالعہ دے کھیتر وچ، رائے "شہری غیر-رسمیئت" <ref>[http://www.lexingtonbooks.com/Catalog/SingleBook.shtml?command=Search&db=%5EDB/CATALOG.db&eqSKUdata=0739107410 Urban Informality, Lexington Books] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110713203613/http://www.lexingtonbooks.com/Catalog/SingleBook.shtml?command=Search&db=%5EDB%2FCATALOG.db&eqSKUdata=0739107410|date=13 جولائی 2011}}</ref> دی اصولی حاصلا نوں اگے ودھاؤن اتے گلوبل دکھن دی شہری حالت ول دھیان دین والے "اصول دے نویں جغرافیہ" دی منگ لئی مشہور ہن۔<ref>{{Cite journal|last=Roy|first=Ananya|date=4 اگست 2009|title=The 21st-Century Metropolis: New Geographies of Theory|journal=Regional Studies|volume=43|issue=6|pages=819–830|doi=10.1080/00343400701809665}}</ref> اوہ اربنزم اتے شہری منصوبہ بندی ول اک انتر-قومی پہنچ اتے سیاست اتے اخلاقیات <ref>{{Cite journal|last=Roy|first=Ananya|date=20 اپریل 2011|title=Placing Planning in the World—Transnationalism as Practice and Critique|journal=Journal of Planning Education and Research|volume=31|issue=4|pages=406–415|doi=10.1177/0739456X11405060}}</ref>
2015 وچ رائے نوں شہری منصوبہ بندی اتے سماج بھلائی دے پروفیسر اتے میئر اتے رینی لسکن چیئر نوں یوسیئیلئے لوسکن سکول آف پبلک افیئرز وچ نابرابری اتے جمہوریت وچ نامزد کیتا گیا سی۔ اوہ برکلے وکھے کیلیفورنیا یونیورسٹی وکھے گلوبل غریبی اتے پریکٹس وچ سٹی اتے علاقائی منصوبہ بندی اتے وکھری کرسی دی پروفیسر رہی سی، اتے استوں پہلاں، اسنے اربن سٹڈیز وچ پھریسن چیئر رکھی سی اتے یو سی برکلے وچ اربن سٹڈیز میجر دی بانی سی| ۔ اسنے بلو سینٹر فار ڈویلپنگ اکنومیز دی ایجکیشن ڈائریکٹر وجوں وی سیواواں نبھائیاں، جتھے اوہ یوسی برکلے وکھے گلوبل غریبی اینڈ پریکٹس وچ انڈرگریجئیٹ نابالغ دی بانی چیئر سی۔<ref>{{Cite web|url=http://blumcenter.berkeley.edu/academics/gpp/|title=Global Poverty & Practice Minor|publisher=Blum Center for Developing Economies|access-date=25 جون 2018|archive-date=2018-06-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20180621065444/http://blumcenter.berkeley.edu/academics/gpp/|dead-url=yes}}</ref> اسنے 2009 توں 2012 تک گلوبل میٹروپولیٹن سٹڈیز سینٹر دی معاون ڈائریکٹر وجوں سیوا نبھائی، اتے اسنے 2005 توں 2009 تک قومانتری اتے کھیتر مطالعہ دے ایسوسیئیٹ ڈین وجوں سیوا نبھائی۔
برکلے وکھے، رائے نے گریجوئیٹ اتے انڈر گریجوئیٹ طالب علماں نوں سکھایا|اس دا انڈرگریجئیٹ کورس، "گلوبل غریبی: چنوتیاں اتے نویں ملیان وچ امیداں،" نے یوسی برکلے وکھے ہریک فعال وچ 700 طالب علماں نوں کھچیا۔ 2006 وچ، اسنوں ڈسٹنگوئشڈ ٹیچنگ اوارڈ نال اعزازی کیتا گیا، سبھ توں اچّ ٹیچنگ اعزاز یوسی برکلے نے اس دی فیکلٹی نوں دتا۔ اس توں علاوہ، 2006 وچ، رائے نوں ڈسٹنگوئشڈ فیکلٹی مینٹرز ایوارڈ نال اعزازی کیتا گیا، ایہہ مانتا برکلے وکھے کیلیفورنیا یونیورسٹی دی گریجوئیٹ اسمبلی ولوں دتی گئی سی| 2008 وچ، رائے گولڈن ایپل ٹیچنگ ایوارڈ حاصل کرن والا سی، طالب علم ادارہ ولوں دتا گیا اکو ٹیچنگ انعام۔ اوہ CASE / Carnegie فاؤنڈیشن ولوں سال 2009 وچ کیلیفورنیا دی پروفیسر سی| ہال ہی وچ، رائے نوں کیلیفورنیا ایلومنی ایسوسی ایشن دا 2011 ایکسیلینس ان اچیومینٹ اوارڈ ملیا، جو جیون بھر حصول دی مانتا اے|
یوسی نظام وچ شراکت دار ہون دے نال، رائے کیلیفورنیا وچ عوامی سکھیا لئی لامبند کرن وچ سرگرم رہے ہن| اس طرحاں دے جدوجہداں وچ اسدا کردار دی نِ 2009 یارک وچ 2009 وچ ''کرکٹ کیتی'' <ref>{{Cite news|url=https://www.newyorker.com/magazine/2010/01/04/protest-studies|title=Protest Studies|last=Friend|first=Tad|date=4 جنوری 2010|work=The New Yorker|access-date=25 جون 2018}}</ref> رائے نے خود تھیم دے تحت تحریک دیاں کمزور اکجٹتاواں بارے لکھیا اے، "اسیں ہن رنگ دے طالب علم ہاں" <ref>{{Cite journal|last=Roy|first=Ananya|year=2011|title=We Are All Students of Color Now|journal=Representations|volume=116|issue=1|pages=177–188|doi=10.1525/rep.2011.116.1.177|jstor=10.1525/rep.2011.116.1.177}}</ref> ''رائے ڈیموکریسی ناؤ'' اُتے ظاہر ہوئے ہن! ایہناں مدعیاں تے وچار وٹاندرے دے نال نال غریبی کیپیٹلزم اتے اسدا کم:
== کم ==
اس دی کتاب، ''غریبی کیپیٹل: مائیکروفائینینس اینڈ میکنگ آف ڈویلپمینٹ'' ایسوسی ایشن آف کالجیئیٹ سکولز پلاننگ دے پول ڈیوڈوپھ بکّ ایوارڈ دی وصول کنندہ اے۔ شہری منصوبہ بندی وچ پرائمری کتاب انعام، ڈیوڈوپھ انعام "اک لسانی کتاب اشاعتاں نوں بھاگیدار منصوبہ بندی اتے مثبت سماجی تبدیلی نوں مُتحرک کرن، غریبی اتے نسل واد دا سماج وچ کارکاں وجوں خلاف کرن اتے امیر اتے غریب وچکار نابرابری نوں گھٹاؤن دے رنگاں دی بھال کرن والے؛ مرداں اتے عورتاں۔<ref>[http://www.acsp.org/awards/paul-davidoff-award Paul Davidoff Book Awards] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120921051812/http://www.acsp.org/awards/paul-davidoff-award|date=2012-09-21}}</ref> رائے نے دلیل دتی اے کہ مائیکروفائینینس مالی شمولیت دا اک زریعہ اے، جو “پونجی دے لوکتنترکرن” دا اک حصہ اے، پر ایہہ وی کہ ایہہ ممکنہ طور تے اک نواں گلوبل سبپرائیم مارکیٹ اے، جس وچ قرضہ پرتیبھوتی اتے سودا ہندا اے <ref>{{Cite web|url=http://www.europeanfinancialreview.com/?p=2319|title=The Democratization of Capital? Microfinance and Its Discontents|last=Ananya Roy|date=18 دسمبر 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20110822174708/http://www.europeanfinancialreview.com/?p=2319|archive-date=22 اگست 2011|access-date=22 اگست 2012}}</ref> ہال ہی دے اک خاص مدعے وچ ''عوامی سبھیاچار''، جسدی اسنے مہماناں ولوں اڈیٹیڈ کیتی اے، رائے غریبی کیپیٹلزم اتے انسان دوست چیزاں دے بازاراں نوں بناؤن اتے چاننا پاؤندی اے <ref>{{Cite web|url=http://publicculture.org/articles/view/24/1/subjects-of-risk-technologies-of-gender-in-the-making-of-millennial-modernity|title=Subjects of Risk: Technologies of Gender in the Making of Millennial Modernity|last=Ananya Roy|access-date=22 اگست 2012}}</ref> Her] اسدا کم غریبی دے دخل اندازی نال اس طرحاں دے برخلاف اے جو سماجی سرکھیا اتے نابرابری دے تبدیلی نال متعلق ہن|
2014 وچ، رائے نے، [https://blumcenter.berkeley.edu/ بلوم سینٹر فار ڈویلپنگ ارتھ] [https://www.youtube.com/channel/UCrgUQDM6X6LepPcoBhIRa3g انتظامات اتے UCLA لسکن انسٹیچیوٹ فار انسوائلٹی] [https://challengeinequality.luskin.ucla.edu/ اینڈ ڈیموکریسی] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210314173915/https://challengeinequality.luskin.ucla.edu/ |date=2021-03-14 }} دے نال مل کے، # گلوبل پیؤوی پروجیکٹ ترقی یافتہ کیتا|پروجیکٹ ڈجیٹل اتے سوشل میڈیا دی ورتوں اکادمکتا دیاں سیماواں توں پار گلوبل غریبی بارے گل بات نوں ودھاؤن لئی کردا اے۔ زمین غریبی دا حل مہیا کراؤن دی بجائے، ایہہ لوکاں نوں مُتحرک کردا اے کہ اوہ اپنے رشتے نوں غیرمستقل طور اُتے دور دی غریبی دے نال نال غریبی نال جوڑن لئی مُتحرک کردے ہن جو ہر روز دی زندگی دے حوالہ وچ موجود اے| رائے، خالد قدیر (یو۔سی۔ برکلے لکچرار)، جینیوے نگیرن-گونزلیس (سین پھرانسسکو یونیورسٹی دے پروفیسر)، اتے کلیر ٹیلوالکر (یو۔سی۔ برکلے لکچرار) ولوں کہے گئے وڈیؤز نوں یو-ٹیوب اُتے اپلوڈ کیتا گیا اے، اتے ہیشٹیگ، # گلوبل پیؤوی ولوں ٹوٹر راہیں گل بات نوں مُتحرک کیتا جاندا اے | <ref>{{Cite web|url=https://blumcenter.berkeley.edu/academics/gpp/globalpov/|title=#GlobalPOV|website=Blum Center|language=en-US|access-date=2020-08-09|archive-date=2021-01-23|archive-url=https://web.archive.org/web/20210123074359/https://blumcenter.berkeley.edu/academics/gpp/globalpov/|dead-url=yes}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://challengeinequality.luskin.ucla.edu/globalpov/|title=#GlobalPOV|website=Challenge Inequality|language=en-US|access-date=2020-08-09}}</ref>
سال 2016 وچ صدر ٹرمپ دے افتتاح توں بعد رائے نے یوجناکاراں نوں سیاسی طور تے جڑے رہن دی لوڑ بارے کئی لیکھ شائع کیتے ہن۔ یوسیئیلئے ایبولشنسٹ منصوبہ بندی گروہ دے نال مل کے، رائے نے اک وسیلہ گائیڈ بنایا جسدا سرلیکھ اے “اتوادوادی منصوبہ بندی دا ورودھ” نامک اک مدعا تیار کردا اے جس دے آلے-دوآلے سیاسی کاروائیاں جویں شہری آزادی، پلسنگ، مکان حق، یونین لیبر، سینکچوری شہراں اتے ماحولیاتی نیاں نوں جٹاؤنا اے۔ <ref>Abbot, Thomas, et al. “Abolitionist Planning.” ''<nowiki>Https://Challengeinequality.luskin.ucla.edu/2018/04/06/Abolitionist-Planning-for-Resistance/</nowiki>''، UCLA Luskin Institute on Inequality and Democracy, 2017, challengeinequality.luskin.ucla.edu/wp-content/uploads/sites/16/2017/05/AboPlan_Pub_FINAL_online-v2-1.pdf.</ref>
اپنے لیکھ "رضا مندی دا بنیادی Trumpانچا: ٹرمپواد دے یگ وچ پیشے،" رائے نرمان ماحول پیشیاں، خاص طور اُتے آرکیٹیکچر، منصوبہ بندی اتے قومانتری ترقی دی اتسکتا دی تنقید کردے ہن، بدلے وچ نسلی سرکاراں، ادارےآں، طاقت دے انکڑیاں نال اپنے آپ نوں اکسار کرن لئی۔ مانتا اتے لابھ۔ اوہ دلیل دندی اے کہ طالب علماں، اساتذہ، اتے پیشیوراں نوں لازمی طور اُتے پیچیدگی دے سبھیاچار نوں ردّ کرنا چاہیدا اے اتے "اناگیاکاری، انکار اتے ورودھتا" وچوں اک دا ترقی کرنا چاہیدا اے|<ref>{{Cite web|url=http://averyreview.com/issues/21/the-infrastructure-of-assent|title=The Avery Review {{!}} The Infrastructure of Assent: Professions in the Age of Trumpism|website=averyreview.com|language=en|access-date=2020-08-09}}</ref>
== لکھاری کتاباں ==
* 2010. ''غریبی [[راجگڑھ]]: مائیکروپھائنینس اتے ترقی دی اساری'' ۔ رستہ
* 2003. ''سٹی بینکِmم، کلکتہ: لنگ اتے غریبی دی سیاست'' । منیسوٹا پریس یونیورسٹی۔<ref>{{Cite web |title=City Requiem, University of Minnesota Press |url=http://www.upress.umn.edu/Books/R/roy_city.html |access-date=2021-03-16 |archive-date=2011-07-08 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110708111926/http://www.upress.umn.edu/Books/R/roy_city.html |dead-url=yes }}</ref>
== معاون لکھاری کتاباں ==
* 2017. “ [https://escholarship.org/uc/item/8bp6r8qg#article_abstract. پڑھاؤ۔] [https://escholarship.org/uc/item/8bp6r8qg#article_abstract. متحد کرو۔] [https://escholarship.org/uc/item/8bp6r8qg#article_abstract. خلاف کرو] ، “انلیا اتے جمہوریت لئی یوسیئیلئے لسکن انسٹیچِ ۔ٹ، اننیا رائے، آنڈریس کیراسکلو، ڈینیئل بیسنر، میٹ سپارک، رچرڈ ہیبڈیگے، جینیٹ او شیعہ، لورا مراٹ، مالنی رنگاناتھن، ہیلگا لیٹنر ولوں معاون لکھاری|
== سہِ-اڈیٹیڈ کتاباں ==
* 2011. دنیاوی شہر: ایشیئن تجربے اتے گلوبل ہون دی کلا۔ سہِ اڈیٹر: آئیہوا اونگ۔ بلیکویلّ: ایسیوئیسسی سیریز۔<ref>{{Cite web|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-1405192763.html|title=Worlding Cities: Asian Experiments and the Art of Being Global}}</ref>
* 2008. قومانتری صحتَ دا مشق۔ آکسفورڈ یونیورسٹی پریس، نیو یارک، ڈینیئل پرلمین دے سہِ-اڈیٹیڈ۔<ref>[http://www.oup.com/us/catalog/general/subject/Medicine/PublicHealth/~~ /dmlldz11c2EmY2k9OTc4MDE5NTMxMDI3Ng==# The Practice of International Health, Oxford University Press]</ref>
* 2004. شہری انئدھکارت: مدھ مشرق، دکھنی ایشیا اتے لاطینی امریکہ توں انتر-قومی پرپیکھ۔ لینہیم: لیکسنگٹن بکس، نیزر السیاد دے سہِ-اڈیٹیڈ۔<ref>[http://www.lexingtonbooks.com/Catalog/SingleBook.shtml?command=Search&db=%5EDB/CATALOG.db&eqSKUdata=0739107410 Urban Informality, Lexington Books] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110713203613/http://www.lexingtonbooks.com/Catalog/SingleBook.shtml?command=Search&db=%5EDB%2FCATALOG.db&eqSKUdata=0739107410|date=13 جولائی 2011}}</ref>
== لیکھ ==
* 2016. " [https://www.societyandspace.org/articles/divesting-from-whiteness-the-university-in-the-age-of-trumpism وھائیٹنیس: ٹرمپزم دے یگ وچ یونیورسٹی] " سوسائٹی اتے سپیس۔
* 2012. "ایتھنوگرافک سرکولیشنز: غریبی مینیجمینٹ دی دنیا وچ خلائی وقت دے تعلق" ماحول اتے سکیم اے، 44, 31-41.
* 2012. "جوکھم دے موضوع: ہزاراں ترقی دے نرمان وچ لنگ دیاں تکنیکاں" عوامی سبھیاچار، 24: 1, 131-155.
* 2012. "ہزاراں کیپیٹلزم دے ادمی" اینٹیپوڈ 44: 2, 545-553 (میتھِ Sp سپارک ولوں اڈیٹیڈ غریبی [[راجگڑھ]] اُتے بھاشن دے حصے وجوں)
* 2011. "ایٹونزم آف یوٹوپیا: ڈائلیکٹک ایٹ سٹینڈسٹل" روائتی بسیرا اتے بندوبست جائزہ 13: 1.
* 2011. "اسیں ہن رنگ دے سارے طالب علم ہاں" نمائندگی 116: 1, 177-188.
* 2011. "کرٹیکل ٹرانسنیشنلزم: عالمی وچ منصوبہ بندی" منصوبہ بندی ایجوکیشن اینڈ رسرچ دے جرنل، 20 اپریل، پرنٹ ایکس ایکس (ایکس) 1-10 وچ شائع ہویا۔
* 2011. "سلمڈوگ سٹیز: ریتھنکنگ سبلٹرن اربنزم" انٹرنیشنل جرنل آف اربن اینڈ ریجنل رسرچ، 35: 2, 223-238.
* 2011. "شہریکرن، سنسارک مشق اتے منصوبہ بندی دا اصول" منصوبہ بندی اصول، 10: 1, 6-15.
* 2010. “[[راجگڑھ]] دا لوکتنتریکرن؟ مائیکروفائینینس اتے اسدا وگاڑ "عالمی مالی جائزہ، 18 دسمبر۔
* 2009 "سوک گورنمینٹلٹی: بیروت اتے ممبئی وچ شامل کرن دی سیاست" اینٹیپوڈ، 41: 1, 159-179.
* 2009 "عجیب طور تے جانو: منصوبہ بندی اتے ودروہ اتے بنیادی Worldنگ دی منصوبہ بندی" اصول، 8: 1, 7-11.
* 2009 “کیوں بھارت اپنے شہراں دی سکیم نہیں بنا سکدا: غیر رسمیتا، بغاوت اتے شہریکرن دی محاورے” منصوبہ بندی اصول، 8: 1, 76-87.
* 2009 "21 وی صدی دا مہانگر: تھیوری دا نواں جغرافیہ" علاقائی مطالعہ، 43: 6, 819-830.
* 2008. "گلوبل نیم اتے شہری فارم: ہزار سال دے ترقی ٹیچے" سکیم اصول اتے مشق 9: 2, 251-274.
* 2008. "ادارواد توں بعد: منصوبہ بندی دی نیتک سیاست اتے" منصوبہ بندی اصول 7: 1, 92-102.
* 2007. "مشق دا تھاں: جوہن پھورسٹر نوں اک پرتیکریا" ترقی دکھنی افریقہ 24: 4, 623-628.
* 2006. "قرون وسطی آدھونکتا: اک گلوبل یگ وچ شہریت اتے اربنزم اُتے خلاء اتے سیاست، 10: 1, 1-20 (نیزر السیاد دے نال)۔
* 2005. "پریکسس آف ٹائم ان سامراج" منصوبہ بندی اصول، 5: 1, 7-29.
* 2005. "قرون وسطی آدھونکتا: ہم عصر اربنزم وچ سٹیزنشپ" لاگوُ اینتھروپولوجسٹ، 25: 2, ستمبر (نیزر السیاد نال)۔
* 2005. "اربن انپھورملٹی: ٹوورڈ ایپیسیٹمولوجی آف پلیننگ" امیرکن پلیننگ ایسوسی ایشن دی جرنل، 71: 2, 147-158.
* 2003. "مصدقہ شہریت دا پیراڈزم: تجزیہ دیاں تبدیلی دیاں تکنیکاں" شہری معاملیاں دی جائزہ، 38: 4, 463-491.
* 2001. "اک پبلک میوزک: منصوبہ بندی ضابطے اتے فیمینسٹ جھگڑیاں بارے۔" جرنل آف پلیننگ ایجوکیشن اینڈ رسرچ، 21: 2, 109-126.
* 2001. "جدید دیاں پرمپراواں: اک بھرشٹ نظارہ" روائتی نواس اتے بندوبست جائزہ، 12: 2, 7-21.
== حوالے ==
{{حوالے}}
== باہری لنک ==
* [http://luskin.ucla.edu/ananya-roy سٹاف پروفائیل UCLA] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160502210459/http://luskin.ucla.edu/ananya-roy |date=2016-05-02 }}
* [https://ananyaroy.org/ اننیا رائے دی ویبسائیٹ] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210413064805/https://ananyaroy.org/ |date=2021-04-13 }}
[[گٹھ:زندہ لوک]]
j33n99sd8f0de723x6hu1w36wxyqzcv
امیشا سیٹھی
0
102871
706749
661678
2026-05-02T10:05:25Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706749
wikitext
text/x-wiki
{{خانہ-معلومات-مصنف/عربی}}
'''امیشا سیٹھی''' <ref>{{Cite news|url=http://www.thehindu.com/features/metroplus/amisha-sethis-pursuit-of-happiness/article7503328.ece|title=Amisha Sethi's pursuit of happiness|work=The Hindu|access-date=5 اگست 2015}}</ref> اک [[بھارتی لوک|بھارتی]] لکھاری، پراپکاری، کاروباری لیڈر اتے ماڈل اے۔ اسدا ناول، "اٹ <ref>{{Cite news|url=http://www.view7media.com/amisha-sethis-book-launch/|title=Amisha Sethi's Book Launch "It Doesn't Hurt to Be Nice"|access-date=12 ستمبر 2015|publisher=view7media.com|accessdate=2021-03-16|archivedate=2018-09-05|archiveurl=https://web.archive.org/web/20180905221732/http://view7media.com/amisha-sethis-book-launch/}}</ref> نوں شریستی پبلیشرز نے 2015 وچ شائع کیتا سی۔ <ref>{{Cite news|url=http://businesswireindia.com/news/news-details/debut-author-amisha-sethis-spiritual-dramedy-opens-pre-orders-online/44771|title=Debut Author Amisha Sethi's Spiritual Dramedy Opens Pre Orders 'Online'|work=businesswireindia.com|access-date=7 اگست 2015|accessdate=2021-03-16|archivedate=2015-10-08|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151008201501/http://businesswireindia.com/news/news-details/debut-author-amisha-sethis-spiritual-dramedy-opens-pre-orders-online/44771}}</ref>
== نجی زندگی ==
[[نویں دلی|امیشا نوں نویں دلی]] وچ اک متحدہ خاندانی سیٹئپ وچ پالیا گیا سی | اسدے پیؤ اک نرمان کاروبار دے مالک ہن جدوں کہ اسدی ماں اک ہومیؤپیتھی ڈاکٹر سی |اس نوں پیشکاری دے طور تے کئی ڈانس فارم جویں کہ ہم عصر، [[سالسا (ناچ)|سالسا]]، [[جیز]] اتے مفت سٹائل وچ سکھلائی دتی جاندی اے۔|
لکھاری اتے تندرستی ٹرینر، امیشا اس ویلے اپنے پروار نال بنگلرو وچ رہندی اے||
اسنے ہال ہی وچ شریمتی دا خطاب جتیا۔ گلیمرس 2019, بنگلرو، اتے شریمتی دی فائینلسٹ اے۔ انڈیا ورلڈوائیڈ 2020|
== سکھیا ==
[[دلی یونیورسٹی|امیشا نے دلی یونیورسٹی]] توں سائنس وچ بیچلر دی ڈگری حاصل کیتی اتے 2002 وچ ایمیٹی بزنس سکول توں بزنس ایڈمنسٹریشن وچ ماسٹر| اوہ کیلوگ سکول آف مینیجمینٹ، <ref>{{Cite news|url=http://news.chennaionline.com/newsitem.aspx?NEWSID=3e4b9560-88e6-4822-b5e0-84f316bfdbae&CATEGORYNAME=BIZ|title=Debut Author Amisha Sethi's Spiritual Dramedy Opens Pre Orders 'Online'|access-date=11 اگست 2015|publisher=chennaionline.com|accessdate=2021-03-16|archivedate=2015-11-22|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151122221543/http://news.chennaionline.com/newsitem.aspx?NEWSID=3e4b9560-88e6-4822-b5e0-84f316bfdbae&CATEGORYNAME=BIZ}}</ref> نورتھ ویسٹرن یونیورسٹی، یوئیسئے توں مارکیٹنگ اتے سیلز مینیجمینٹ وچ ایگزیکٹیو مفکر وی اے|
== پیشہ ور جیون ==
امیشا اک مارکیٹنگ اتے وپار آگوُ گیا اے <ref>{{Cite news|url=http://indiatoday.intoday.in/story/10-ways-to-get-ahead/1/305342.html|title=10 ways to get ahead|work=India Today|access-date=16 ستمبر 2013}}</ref> برینڈ مارکیٹنگ، حکمت عملی اتے قومانتری کھپتکار مارکیٹنگ وچ| <ref>{{Cite news|url=http://www.thehindu.com/business/Industry/airasia-india-appoints-telecom-marketer-amisha-sethi-as-cco/article4898045.ece|title=AirAsia India appoints telecom marketer Amisha Sethi as CCO|work=The hindu|access-date=9 جولائی 2013}}</ref> اسنے 2014 وچ وینکوور وچ بیسڈ سٹارٹ-اپارٹ دے نال سی۔ایمّ۔او گلوبل دا عہدہ سمبھالیا اے| اوہ 2013 وچ ایئر ایشیا <ref>{{Cite news|url=http://www.thehindu.com/business/Industry/airasia-india-appoints-telecom-marketer-amisha-sethi-as-cco/article4898045.ece|title=AirAsia India appoints telecom marketer Amisha Sethi as CCO|work=The Hindu|access-date=10 جولائی 2013}}</ref> وچ مکھ وپاری اہلکار <ref>{{Cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/business/india-business/AirAsia-India-appoints-telecom-marketer-Amisha-Sethi-as-CCO/articleshow/20987301.cms|title=AirAsia India appoints telecom marketer Amisha Sethi as CCO|work=The Times of India|access-date=9 جولائی 2013}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.airasia.com/in/en/press-releases/amisha-sethi-named-as-ceo-officer-for-airAsia-india.page|title=Amisha Sethi named as Chief Commercial Officer for AirAsia India|publisher=airasia.com|access-date=9 جولائی 2013}}</ref> اتے بلیکبیری وکھے برانڈ مارکیٹنگ ایشیا دی ڈائریکٹر <ref>{{Cite news|url=http://www.livemint.com/Companies/fgHzzuPzgZ0fEXrSJpwlgM/BlackBerry-marketing-director-Amisha-Sethi-named-CCO-of-AirA.html|title=AirAsia India names Amisha Sethi chief commercial officer|access-date=9 جولائی 2013|publisher=livemint.com}}</ref> سی۔ <ref>{{Cite news|url=http://www.mynewsdesk.com/sg/mynewsdesksg/blog_posts/digital-marketing-create-a-canvas-and-let-your-consumers-paint-the-success-17961|title=Digital Marketing: Create a canvas and let your consumers paint the success|access-date=28 مارچ 2013|publisher=mynewsdesk.com|accessdate=2021-03-16|archivedate=2013-04-02|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130402123013/http://www.mynewsdesk.com/sg/mynewsdesksg/blog_posts/digital-marketing-create-a-canvas-and-let-your-consumers-paint-the-success-17961}}</ref> اسنے بلیکبیری وچ 2006 توں 2013 تک اسنے 2002 توں 2006 تک ایئرٹیل وچ وی کم کیتا اے۔
اسنے ایشیا پیسیپھک کھیتر <ref>{{Cite news|url=http://article.wn.com/view/WNATa293809001e836104175da3e78f96ff9/|title=AirAsia India appoints telecom marketer Amisha Sethi as CCO|access-date=10 جولائی 2013|publisher=wn.com}}</ref> اتے وپار وچ اپنے یتناں لئی کئی انعام اتے مانتا حاصل کیتی اے|<ref>{{Cite web|url=http://www.campaignindia.in/Video/311745,blackberrys-new-manifesto-action-starts-here.aspx|title=BlackBerry's new manifesto: 'Action starts here'|publisher=campaignindia.in}}</ref>
== کتاب ==
امیشا ستمبر 2015 وچ رلیز ہوئی کتاب "اٹ ڈانس ہرٹ ٹو بی نائس" دی لکھاری اے۔ <ref>{{Cite news|url=http://www.telegraphindia.com/external/display.jsp?mode=details&id=44771|title=Debut Author Amisha Sethi's Spiritual Dramedy Opens Pre Orders 'Online'|work=The Telegraph|access-date=7 اگست 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20160304130512/http://www.telegraphindia.com/external/display.jsp?mode=details&id=44771#۔ViZoIX4rLIV|archive-date=4 مارچ 2016|location=Kolkota}}</ref> اتے کامیڈی، ڈرامے اتے ادھیاتمکتا نال زندگی نوں پھر توں کھوجن دی گل کردی اے۔ ایہہ اک جوان لڑکی اتے اسدے پرسن، ناٹکی اتے منموہک تزریاں دی کہانی اے جو اسدے جیون دے آخری مقصد نوں سمجھدا اے، جو - ہریک لنگھ رہے دن دے نال اک بہتر انسان بننا اے۔ کتاب نوں دیس بھر وچ تعریف اتے تعریف ملی اے| <ref>{{Cite web|url=http://stareyedreviewer.blogspot.in/2015/09/it-doesnt-hurt-to-be-nice-book-review.html|title=It Doesn't Hurt To Be Nice – Book Review|website=stareyedreviewer.blogspot.in/|access-date=15 ستمبر 2015}}</ref>
ایہہ کتاب سرسٹٹی پبلشراں ولوں جاری کیتی گئی اے <ref>{{Cite web|url=http://bookmarkks.blogspot.com/2015/09/it-doesnt-hurt-to-be-nice-book-review.html|title=It Doesn't Hurt To Be Nice: Amisha Sethi|website=bookmarkks.blogspot.com/|access-date=8 ستمبر 2015}}</ref> اتے اوہ دیالتا اتے ادارتا دے کارناں نوں سانجھا کرن لئی اک سٹیج سی جس وچ اوہ یعقین کردی اے۔ <ref>{{Cite web|url=http://thetalespensieve.com/2015/09/book-review-it-doesnt-hurt-to-be-nice/|title=Book Review: It Doesn't Hurt to Be Nice|publisher=thetalespensieve.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20151002012801/http://thetalespensieve.com/2015/09/book-review-it-doesnt-hurt-to-be-nice/|archive-date=2 اکتوبر 2015|access-date=21 ستمبر 2015}}</ref>
== اوارڈ ==
* ورلڈ وومین لیڈرشپ کانگرس 2014 وچ "ینگ وومین رائیجنگ سٹار" وجوں مانتا حاصل اے|
* ایشیا پیسیفک ینگ ومین اچیورز اوارڈ 2013, دبئی <ref>{{Cite web|url=http://www.asianleadershipawards.com/asian_women.html|title=Asian Woman Leadership Awards|date=6 اکتوبر 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150921005716/http://www.asianleadershipawards.com/asian_women.html|archive-date=21 ستمبر 2015|access-date=21 اکتوبر 2015}}</ref>
* سال 2012 وچ بھارت دی سبھ توں وڈی / سی۔ایمّ۔او۔ کونسل ولوں بھارت دے چوٹی دے 50 سبھ توں ودھ باصلاحیت برانڈ لیڈر وجوں نمائش|<ref>{{Cite web|url=http://www.worldbrandcongress.com/awards_2011.html|title=Brand Leadership Awards 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305034534/http://www.worldbrandcongress.com/awards_2011.html|archive-date=5 مارچ 2016|access-date=12 اپریل 2011}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.worldmarketingcongress.org/50_most.html|title=50 MOST TALENTED CMO'S OF INDIA 2014|publisher=world marketing congress|access-date=2021-03-16|archive-date=2019-06-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20190627184535/http://www.worldmarketingcongress.org/50_most.html|dead-url=yes}}</ref>
* بلیکبیری وکھے مارکیٹنگ اتے برانڈ حکمت عملی وچ اس دے کم لئی سی۔ایمّ۔او۔ کاؤنسل اتے سی۔اینّ۔بی۔سی ولوں "یوتھ اچیورز اوارڈ" 2012|
* اندرا مارکیٹنگ ایکسیلینس اوارڈ 2013
* ایمیٹی بزنس سکول ولوں 2015 نوں "کارپوریٹ اتمتا وچ وومین لیڈرشپ اوارڈ" حاصل ہویا |<ref>{{Cite news|url=http://www.amity.edu/m/eventdetails.asp?id=3567|title=Amity honors eminent Women Achievers during the celebrations of International Women's Day|access-date=11 مارچ 2015|publisher=amity.edu}}</ref>
== ایہہ وی ویکھو ==
* [[بھارتی انگریزی ساہت]]
* {{URL|https://web.archive.org/web/20170101231907/http://www.revolution2047.in/2016/09/interview-with-amisha-sethi.html|Interview with Amisha Sethi, 2016}}
== حوالے ==
{{حوالے}}
[[گٹھ:بھارتی خاتون ناول کار]]
[[گٹھ:زندہ لوک]]
9lgrlnewkeppmhujhw6ne9h87scv5ur
آیوشی پوڈیر
0
105669
706748
675992
2026-05-02T08:34:04Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706748
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox sportsperson|name=Ayushi Podder|nationality=Indian|birth_date={{birth date and age|2000|10|23|df=y}}|residence=[[Baidyabati]]، [[West Bengal]]، [[India]]|height=155cm(5ft 1in)|weight=52 Kg|country=[[India]]|sport=[[Shooting]]|event=50m 3Position, [[Air rifle]]|universityteam=Panjab University|team=Indian team|coach=[[Pankaj Podder]]|image=|caption=Podder in action while a photoshoot}}
'''آیشی پوڈیر''' (جم 23 اکتوبر 2000) اک بھارتی [[نشانیبازی|کھیڈ نشانیباز]] اے۔ اوہ شیوراپھلی، ہگلی، مغربی بنگال دی اے۔<ref>{{Cite web|url=https://www.issf-sports.org/athletes/athlete.ashx?personissfid=SHINDW2310200001|title=ISSF – International Shooting Sport Federation – issf-sports.org|website=www.issf-sports.org|access-date=22 جون 2020}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/sports/more-sports/shooting/national-shooting-championship-bengals-ayushi-podder-wins-silver/articleshow/72981327.cms|title=National Shooting Championship: Bengal's Ayushi Podder wins silver|last=Archiman Bhaduri|website=[[The Times of India]]|language=en|access-date=19 جون 2020}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.indiansportsnews.com/shooting-news/47379-meet-ayushi-podder-the-rising-junior-indian-star-shooter|title=Meet Ayushi Podder, the rising Indian rifle shooter|last=Sharma|first=Vishal|website=www.indiansportsnews.com|language=en-gb|access-date=2020-06-22}}</ref>
== جیونی ==
آیشی پوڈر دا جم 23 اکتوبر 2000 نوں ہویا سی اتے اسنوں اس ویلے بھارت نوں نیشنل رائیفل ایسوسی ایشن ولوں سینئر ڈویزن وچ 50 میٹر 3 پوزیشن رائیفل گٹھ وچ 2 واں درجہ دتا گیا اے۔<ref>{{Cite web|url=http://www.indiansportsnews.com/shooting-news/47379-meet-ayushi-podder-the-rising-junior-indian-star-shooter|title=Meet Ayushi Podder, the rising Indian rifle shooter|last=Sharma|first=Vishal|website=www.indiansportsnews.com|language=en-gb|access-date=2020-06-22}}<cite class="citation web cs1" data-ve-ignore="true" id="CITEREFSharma">Sharma, Vishal. [http://www.indiansportsnews.com/shooting-news/47379-meet-ayushi-podder-the-rising-junior-indian-star-shooter "Meet Ayushi Podder, the rising Indian rifle shooter"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200626144936/http://www.indiansportsnews.com/shooting-news/47379-meet-ayushi-podder-the-rising-junior-indian-star-shooter |date=2020-06-26 }}۔ ''www.indiansportsnews.com''<span class="reference-accessdate">۔ Retrieved <span class="nowrap">2020-06-22</span></span>۔</cite></ref><ref>{{Cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/sports/more-sports/shooting/shooter-ayushi-podder-hopes-to-book-tokyo-ticket/articleshow/74996290.cms|title=Shooter Ayushi Podder hopes to book Tokyo ticket|last=Archiman Bhaduri|website=The Times of India|language=en|access-date=22 جون 2020}}</ref> 13 سال دی عمر وچ، پوڈر نے اپنے پیؤ پنکج پوڈر دے نال سرامپر رائیفل کلبّ<ref>{{Cite web|url=https://www.olympicchannel.com/en/stories/news/detail/indian-shooter-ayushi-podder-cyclone-amphan-kolkata/|title=Indian shooter Ayushi Podder returns to training after cyclone|website=[[Olympic Channel]]|access-date=19 جون 2020}}</ref> وچ سکھلائی حاصل کیتی۔ 2014 وچ اسنے اپنی پہلی جونیئر نیشنل دی شروعات ڈاکٹر۔کرنی سنگھ شوٹنگ رینج، دلی وچ کیتی۔<ref>{{Cite web|url=https://sportstar.thehindu.com/shooting/ayushi-podder-shooting-world-cup-covid-19-coronavirus-deepali-deshpande-mehuli-ghosh/article31250817.ece|title=Consistency is the key for young shooter Ayushi|last=Srinivasan|first=Kamesh|website=[[Sportstar]]|language=en|access-date=22 جون 2020}}</ref> ادوں توں آیشی اپنے پیؤ دے اپنے کلبّ بلسئی شوٹنگ اکیڈمی وچ سکھلائی لے رہی اے۔
پوڈر نے وکھ وکھ سماگماں وچ قومی اتے انتر قومی خطاب جتے۔ اسنے جونیئرز وچ 50 می ۔3 پزیشن وچ 62 ویں نیشنل شوٹنگ چیمپیئن شپ وچ چاندی دا تمغہ حاصل کیتا اتے کیرلا دے ترویندرم وکھے جونیئرز اتے یوتھ وچ 10 میٹر ایئر رائیفل ٹیم مقابلے وچ دو سونے دے تمغے جتے۔<ref>{{Cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/sports/more-sports/shooting/ayushi-divya-adarsh-win-in-national-rifle/pistol-trials/articleshow/74009307.cms|title=Ayushi, Divya, Adarsh win in National Rifle/Pistol trials|website=[[The Times of India]]|language=en|access-date=22 جون 2020}}</ref>
اس ویلے پوڈر سونی پکچر نیٹورک ولوں سپانسر کیتی گئی اے اتے لکشے سپورٹس فاؤنڈیشن ولوں مکمل روپ وچ حمایت حاصل اے۔<ref>{{Cite web|url=https://www.sportskeeda.com/shooting/ayushi-podder-the-next-star-of-indian-shooting|title=Ayushi Podder: The next star of Indian shooting?|last=GSK|date=15 نومبر 2019|website=[[sportskeeda]]|language=en-us|access-date=19 جون 2020}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://thebridge.in/shooting/exclusive-young-gun-ayushi-podder-indias-next-big-prospect-shooting/|title=Young gun Ayushi Podder is India's next big prospect in shooting|date=21 نومبر 2019|website=The Bridge|language=en-GB|access-date=19 جون 2020}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.kreedon.com/ayushi-podder/|title=On her way to glory: Ayushi Podder, India's next shooting hope|date=12 دسمبر 2019|website=[[Kreedon]]|language=en-GB|access-date=19 جون 2020|archive-date=2020-09-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20200925140047/https://www.kreedon.com/ayushi-podder/}}</ref>
== حوالے ==
{{حوالے}}
[[گٹھ:بھارت دیاں عورت نشانیباز]]
[[گٹھ:زندہ لوک]]
[[گٹھ:جم 2000]]
pu526gqsn94fy9brbqizjjo7r2udkqn
کیچک ودھام (فلم)
0
105868
706739
697063
2026-05-01T18:36:59Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706739
wikitext
text/x-wiki
{{خانہ معلومات فلم/عربی|}}
'''کیچک ودھام''' ({{lang-ur| کیچک دی بیخ کنی}}){{Sfn|باسکارن|2013|p=14}} [[ہندوستان]] وچ [[برطانوی راج]] دے دور دی اک [[ملیالم سنیما|ملیالم خاموش فلم]] سی، اس فلم دے پیش کار، ہدایت کار، فلم ساز تے مدیر آر نیتاراجا مدھالیر سن ۔ ایہ [[جنوبی ہند]] دی پہلی فلم سی، اس دی عکس بندی پنج ہفتےآں وچ نیتاراجا مدھالیر پروڈکشن ہاؤس، انڈیا فلم کمپنی نے کیتی۔ فلم ساز دا تعلق [[تمل لوک|تمل]] توں سی، اس لئی فلم کیچک ودھام نوں پہلی [[تمل سنیما|تمل فلم]] قرار دتا جاندا اے۔ اس دا کوئی معلوم پرنٹ موجود نئيں، ایہ اک [[گم شدہ فلم]] اے۔
اس دا فلمی منظر نامہ (screenplay) سی رنگا وادیویلو نے لکھیا، اس دی کہانی [[ہندو مت|ہندو]] [[رزمیہ]] [[مہا بھارت]] دے حصے ویرات پرو دے کردار [[کیچک]] دے [[دروپدی]] نوں شادی دے لئی راضی کرنے دی کوشش اُتے اے۔ فلم دے مرکزی کردار اداکار راجو مدھالیر تے جیورانتاساں نبھائے۔
[[فائل:Raja Ravi Varma, Keechaka and Sairandhri, Oleograph.jpg|thumb]]
فلم 1910ء دی دہائی دے آخر وچ پیش کيتی گئی، کیچک ودھام تجارتی نقطۂ نظر توں کامیاب ثابت ہوئی تے اس اُتے تنقیدی تاثرات وی مثبت آئے۔ فلم دی کامیابی دے بعد، نیتاراجا مدھالیر نے ايسے طرز اُتے تاریخی فلماں دا اک سلسلہ تیار کیا، انہاں فلماں نے جنوبی ہندوستانی سنیما دی صنعت دی بنیاد رکھی۔ ايسے وجہ توں نیتاراجا مدھالیر نوں بابائے تمل سنیما دی حیثیت توں تسلیم کيتا گیا۔<ref name=dc>{{cite news|title=Classics must be preserved, says B. Mahendra|url=http://archives.deccanchronicle.com/130529/entertainment-kollywood/article/classics-must-be-preserved-says-b-mahendra|accessdate=5 جون 2013|newspaper=[[دکن کرانیکل]]|date=29 مئی 2013|deadurl=yes|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151028022043/http://archives.deccanchronicle.com/130529/entertainment-kollywood/article/classics-must-be-preserved-says-b-mahendra|archivedate=28 اکتوبر 2015|df=dmy-all}}</ref> نیتاراجا مدھالیر دے کم توں ہور فلم سازاں نے وی اثر لیا بشمول رگوپتی شام تے جے سی دانیال وغیرہ۔
== مرکزی خیال ==
کیچک جو [[ویراٹ]] دا سپاہ سالار ہُندا اے جو رانی [[دروپدی]] توں اظہار عشق کردا تے اس توں ہر صورت شادی کرنے اُتے مائل ہُندا اے، ایتھے تک کہ اوہ [[دروپدی]] نوں ستانے تک پہنچ جاندا اے، اس کم دے لئی دروپدی دے شوہر [[بھیم]] جو [[پانڈو]] بھائیاں وچوں اک سی، اسنوں اس دے بارے وچ اکساندا اے۔ بعد وچ، اوہ دروپدی نال ملدا اے تاں اوہ اسنوں اک خفیہ جائے مقررہ اُتے ملاقات کرنے دا کہندی اے، جدوں اوہ اوتھے جاندا اے تو، بھیم اوتھے پہلے توں موجود ہُندا اے، جو کیچک نوں مار دیندا اے ۔{{Sfnm|1a1=Buck|1y=2000|1pp=215–222|2a1=متھیاہ|2y=2009}}
== کردار ==
* راجو مدھالیر بطور [[کیچک]]
* جیورانتہم بطور [[دروپدی]]
== پیشکش ==
=== تیاری ===
آر نیتاراجا مدھالیر جو [[چینائی]] دے اک کار فروش سن، {{efn|اس شہر دا ناں 1996 وچ چنويں رکھ دتا گیا تھا۔{{Sfn|وینکٹیسن|2014}}}} انہاں نوں فلم بنانے دا خیال، مدراس دے گایندے تھیٹر وچ [[دادا صاحب پھالکے]] دی [[1913ء دی بالی ووڈ فلماں دی لسٹ|1913ء]] دی اساطیری کہانی اُتے مبنی فلم، [[راجا ہریش چندر]] دیکھنے دے بعد آیا۔{{Sfnm|1a1=گاے|1y=2000|2a1=بالا کرشنن|2y=2015}} فلم بنانے توں پہلے راجا مدھالیر نے فوٹوگرافی دی بنیادی مہارت حاصل کيتی تے فلم سازی [[پونے]] وچ موجود برطانوی حرکی تصویری کیمرا کار (cinematographer) اسٹیورٹ سمتھ توں سکھی، جو اس وقت [[گورنر جنرل ہند]] [[جارج کرزن]] (1899ء–1905ء) اُتے اک دستاویزی فلم بنا رہیا تھا۔{{Sfnm|1a1=گاے|1y=1997|1pp=21–22|2a1=گاے|2y=2002|3a1=Chabria|3y=2005|3pp=451–452}}
راجا مدھالیر نے{{INR}} 1,800 وچ [[تنجاور]] دے اک امیر زمیندار موپانر توں اک آپٹیکل پرنٹر تے '''ولیمسن 35 ملی میٹر کیمرا''' خریدا۔{{Sfnm|1a1=گاے|1y=1997|1p=22|2a1=گاے|2y=2002}}{{efn|1917ء وچ اوسط تبادلہ قدر 13 [[بھارتی روپیہ|بھارتی روپے]] ({{INR}}) فی 1 امریکی ڈالر سی (US$)۔{{Sfn|Roy|2015}}|name=exchange}} راجا مدھالیر نے 1915ء وچ انڈین فلم کمپنی دے ناں توں جنوبی ہندوستان دی پہلی فلمی کمپنی قائم کيتی۔ اس دے بعد راجا مدھالیر نے اک فلم اسٹوڈیو برشوالکم، ملیر روڈ اُتے قائم کیا، اس دے قیام وچ انہاں توں کاروباری ساتھیاں نے تعاون کيتا جنھاں نے راجا مدھالیر پروڈکشن ہاؤس وچ سرمایہ کاری کيتی سی۔{{Sfnm|1a1=گاے|1y=2002|2a1=Pinto|2a2=Srivastava|2y=2008|2pp=42–43|3a1=Rajadhyaksha|3a2=Willemen|3y=2014|3p=152}}{{efn|[[سی۔ ایس۔ لکشمی]] بسکران تے تامل نسائی ماہر مصنف دے مطابق، اس جگہ اُتے جتھے راجا مدھالیر نے انڈیا فلم کمپنی دی بنیاد رکھی سی اس توں پہلے ٹاور ہاؤس دے ناں توں جانیا جاندا تھا۔{{Sfnm|1a1=Lakshmi|1y=2004|1p=80|2a1=باسکارن|2y=2013|2p=141}}}}
آر نیتاراجا مدھالیر نے اپنے اک دوست پاممام سمبندھا مدھالیر جو اک تھیٹر اداکار سن، مشورہ طلب کیا، دوست نے مشورہ دتا کہ ہندو [[رزمیہ]] [[مہابھارت]] دے حصے [[ویراٹ پرو]] وچ مذکور [[دروپدی]] تے [[کیچک]] دی کہانی اُتے فلم بناواں۔{{Sfnm|1a1=گاے|1y=2002|2a1=متھیاہ|2y=2009}} آر نیتاراجا مدھالیر دے بعض احباب نے اس کہانی نوں فلمانے اُتے تحفظات دا اظہار کیا، انہاں دا خیال سی کہ ایہ کہانی اس پیشے دے آغاز دے لئی موزاں نئيں، الٹا نقصان دا باعث بن سکدی اے، لیکن انہاں دے دوست پاممام سمبندھا مدھالیر نیتاراجا مدھالیر نوں اس ہی کہانی نوں فلمانے اُتے راغب کردے رہے کہ ایہ کہانی فلم بیناں دے لئی پرکشش ہوئے گی۔{{Sfnm|1a1=گاے|1y=1997|1p=22|2a1=گاے|2y=2002|3a1=Pattanaik|3y=2010|3pp=203–206|4a1=باسکارن|4y=2013|4p=14}} نیتاراجا مدھالیر دے قریبی دوست اٹارنی سی رنگاوادیولو نے فلم دی کہانی لکھی، البتہ انھاں نے بعد وچ اس پیشے نوں اپنایا نئيں۔{{Sfn|گاے|2002}} راجا روی ورما نے آر نیتاراجا مدھالیر نوں اپنی مصوری دے نمونے مہیا کیتے، جنہاں توں اس کہانی نوں فلمانے دے لئی مرکزی خیال دا کم لیا گیا۔{{Sfn|گاے|1997|p=23}} آر نیتاراجا مدھالیر نے منچ اداکار راجو مدھالیر نوں بطور کیچک جیورانتسانوں بطور دروپدی فلم وچ لیا۔{{Sfn|گاے|2002}}
== فلم دی تیاری ==
کیچک ودھام دا بجٹ {{INR}}35,000 سی (1917ء وچ تقریباً 2700 امریکی ڈالر){{efn|name=exchange}}، جو اس وقت کافی بھاری بجٹ تھا۔{{Sfn|گاے|2002}} پرنسیپل فوٹوگرافی 1916-17ء وچ شروع ہوئی تے 35-37 دناں وچ عکس بندی مکمل ہوئی۔{{efn|While historian [[S. متھیاہ]] wrote that principal photography began in 1917 and took five weeks (35 days) to complete, Pradeep Madhavan of ''[[The Hindu (Tamil)|The Hindu Tamil]]'' estimated that ''Keechaka Vadham'' was shot over the course of 37 days.{{Sfnm|1a1=متھیاہ|1y=2009|2a1=Madhavan|2y=2014}} Nataraja Mudaliar said he began shooting the film [[تقریباً (تریخ)|تقریباً]] the end of 1916.{{Sfn|Mail|1936}}}} نیتاراجا مدھالیر نے فلم دی تیاری دے لئی لندن توں فلم اسٹاک منگوایا، اس کم دے لئی [[ایسٹ مین کوڈک]] ممبئی وچ کم کرنے والے اک انگریز جس دا ناں کارپنٹر سی، اس نے مدد کيتی۔{{Sfn|بالا کرشنن|2015}} فلمی مورخ رندور گاے نے اپنی کتاب اسٹار لائیٹ اسٹار برائیٹ: دا ارلی تمل سنیما وچ ذکر کيتا اے کہ اک پتلا سفید کپڑے دا ٹکڑا فلم بندی تے سورج دی روشنی دے لئی چھت دے طور اُتے استعمال ہُندا سی اس دے ذریعے فرش اُتے ڈالیا جاندا تھا۔{{Sfn|گاے|1997|p=22}} رنگا ودیویلو نوں '''سگونا ولاسا سبھا''' توں اسٹیج اُتے سوانیاں دے کردار ادا کرنے دا وی تجربہ سی تے انہاں نے سیٹ اُتے موجود فنکاراں دی تربیت کیتی۔{{Sfnm|1a1=گاے|1y=2002|2a1=باسکارن|2y=2013|2p=141}} فلم دی پیشکش، سینماگرافی تے ترمیم خود نیتاراجا مدھالیر نے سنبھالی تھی۔{{Sfnm|1a1=Film News Anandan|1y=1998|2a1=گاے|2y=2000}}
اس فلم دی شوٹنگ 16 فریم فی سیکنڈ دے نال کيتی گئی سی، جو اک خاموش فلم دے لئی معیاری شرح سی، جس وچ انڈیا فلم کمپنی دے انگریزی، تمل تے ہندی دے انٹر ٹائٹل شامل سن ۔ تمل تے ہندی انٹر ٹائیٹل بالترتیب سمندھا مدلیئر تے دیوداس گاندھی نے لکھے سن، جدوں کہ نیتاراجا مدھالیر نے خود گروسوامی مدھالیر تے پچائیاپا کالج دے پروفیسر تریوینگڑا مدھالیر دی مدد توں انگریزی انٹر ٹائیٹل لکھے۔{{Sfnm|1a1=گاے|1y=1997|1p=23|2a1=گاے|2y=2013}}
کیچک ودھام، جنوبی ہندوستان وچ بننے والی پہلی فلم سی۔ چاں کہ کردار تمل سن، تاں ایہ وی پہلی تمل فلم اے ۔{{Sfnm|1a1=متھیاہ|1y=2009|2a1=ٹھاکر|2y=2010}}'''گاے''' دے مطابق، مدرہ وچ فلم لیبارٹری نہ ہونے دی وجہ توں نیتاراجا مدھالیر نے فلم دے نیگٹیو پروسیسنگ دے لئی بنگلور وچ اک لیبارٹری قائم کيتی۔ نیتاراجا مدھالیر دا خیال سی کہ بنگلور دی سرد آب و ہوا "ان دے کھلے فلمی اسٹاک اُتے مہربان ہوئے گی"؛ اس نے ہر ہفتے دے آخر وچ اوتھے فلم دے نیگیٹیو اُتے کارروائی کيتی تے پیر دی صبح فلم بندی شروع کرنے دے لئی واپس آندے۔{{Sfnm|1a1=گاے|1y=2007|1p=6|2a1=باسکارن|2y=2013|2p=141}}فلم دی آخری ریل دی لمبائی 6،000 فٹ تھی{{Convert|6000|ft|m|abbr=on}}۔{{Sfnm|1a1=گاے|1y=2000|2a1=متھیاہ|2y=2009|3a1=باسکارن|3y=2016}}
== نمائش، رد عمل تے اہمیت ==
متھیا دے مطابق، کیچک ودھام نوں پہلی بار مدراس دے ایلفنسٹون تھیٹر وچ پیش کيتا گیا سی، {{Sfn|متھیاہ|2009}} اس فلم نے [[ہندوستان]]، [[برما]]، [[سری لنکا|سیلون]]، [[وفاقی مالے ریاستاں|وفاقی مالے ریاستاں]] تے [[سنگاپور]] وچ نمائش دے بعد فلم نے تقریباً {{INR}}50,000 (1917ء وچ 3،850 ڈالر){{efn|name=exchange}} کمائے۔۔ فلم نے تقریباً 15،000{{INR}} (1917ء وچ 1،155 ڈالر){{efn|name=exchange}} کمائے سن، جسنوں متھیا نے انہاں دناں "خالص منافع" کہیا تھا۔{{Sfn|متھیاہ|2009}} مصنف فیروز رنگون والا حوالہ دیندے نيں کہ دتی میل دے اک جائزہ نگار نے فلم دی تعریف کيتی: ''یہ وڈی احتیاط دے نال تیار کيتی گئی اے تے مکمل مکانات دی تصاویر بنائی گئیاں نيں۔{{Sfn|Rangoonwalla|2003|p=31}} گائے نے دسیا کہ فلم دی تنقیدی تے تجارتی کامیابی دے نال، آر نیتاراجا مدھالیر نے "تریخ رقم دی اے "۔{{Sfn|گاے|2000}} چاں کہ اس دے کسی معلوم پرنٹ دا علم نئيں، لہذا اسنوں کھوئی ہوئی فلماں وچ شمار کيتا جاندا اے ۔{{Sfnm|1a1=ٹھاکر|1y=2010|2a1=Suganth|2y=2012}}
کیچک ودھام دی کامیابی نے نیتاراجا مدھالیر نوں تاریخی فلماں دا اک سلسلہ بنانے دی ترغیب دی: دراوپادی وسپہارہارم (1918ء)، لاوا کوسا (1919ء)، شیو لیلا (1919ء)، رکمنی ستیہبھما (1922ء) تے ماہی راون (1923ء) نامی فلماں بناواں۔{{Sfnm|1a1=گاے|1y=2000|2a1=گاے|2y=2007|2p=6}} انہاں نے 1923ء وچ فلم بنانے توں ریٹائر ہونے دے بعد اپنے بیٹے دی ہلاکت تے اس دے پروڈکشن ہاؤس نوں گرا دتا تھا۔{{Sfnm|1a1=گاے|1y=2000|2a1=باسکارن|2y=2013|2p=141}} نیتاراجا مدھالیر نوں وڈے پیمانے اُتے '''بابائے تمل سنیما''' سمجھیا جاندا اے تے انہاں دی فلماں نے جنوبی ہندوستان دی سنیما صنعت دی بنیاد رکھنے وچ مدد کيتی۔ رگھوپتی وینکیا نائیڈو دے بیٹے رگھوپتی شام پرکاش تے جے سی ڈینیئل انہاں دے کم متاثر ہوئے۔{{Sfnm|1a1=Thoraval|1y=2000|1p=16|2a1=گاے|2y=2002|3a1=Velayutham|3y=2008|3pp=2–3|4a1=باسکارن|4y=2011|5a1=Vats|5y=2013|6a1=Subramanian|6y=2013}}
== ہور ویکھو ==
* [[کیچک]]
== حواشی ==
{{notelist}}
== حوالے ==
{{حوالے}}
== کتابیات ==
=== کتاباں ===
{{Refbegin|30em}}
* {{Cite book |last=باسکارن |first=S. Theodore |url=https://archive.org/details/eyeofserpentintr0000bask |title=The Eye of the Serpent: An Introduction To Tamil Cinema |date=15 دسمبر 2013 |publisher=Westland Books |isbn=978-93-83260-74-4 |location=[[چینائی]] |ref=harv |author-link=S. Theodore باسکارن |orig-year=1996 |url-access=registration}}
* {{Cite book |last=Buck |first=William |url=https://books.google.com/books?id=bgnHHqPg6R8C |title=Mahabharata |publisher=[[Motilal Banarsidass#Publications|Motilal Banarsidass Publications]] |year=2000 |isbn=978-81-2081-719-7 |location=[[دہلی]] |ref=harv}}
* {{Cite book |last=Chabria |first=Suresh |url=https://books.google.com/books?id=hFxwX-dM008CkC |title=Encyclopaedia of Hindi Cinema |publisher=[[Taylor & Francis]] |year=2005 |isbn=978-0-415-23440-5 |editor-last=Abel |editor-first=Richard |editor-link=Richard Abel (cultural historian) |location=[[ایبینگڈن-آن-ٹیمز]] |chapter=Mudaliar, R. Nataraja |ref=harv}}
* {{Cite book |last=Guy |first=Randor |url=https://books.google.com/books?id=tWVYGwAACAAJ |title=Starlight, Starbright: The Early Tamil Cinema |publisher=Amra Publishers |year=1997 |location=Chennai |oclc=52794531 |ref=harv |author-link=Randor Guy}}
* {{Cite book |last=Jacobsen |first=Knut A. |url=https://books.google.com/books?id=--9WCgAAQBAJ |title=Routledge Handbook of Contemporary بھارت |date=11 اگست 2015 |publisher=[[روٹلیج]] |isbn=978-1-317-40358-6 |location=Abingdon-on-Thames |ref=harv}}
* {{Cite book |last=Lakshmi |first=C. S. |url=https://books.google.com/books?id=LnflUVu0w2QC |title=The Unhurried City: Writings on Chennai |publisher=[[پینگوئن (ادارہ)]] |year=2004 |isbn=978-0-14-303026-3 |location=[[لندن]] |ref=harv |author-link=C. S. Lakshmi}}
* {{Cite book |last=Pattanaik |first=Devdutt |url=https://books.google.com/books?id=gzN2_fu0mIYC |title=Jaya: An Illustrated Retelling of the Mahabharata |publisher=Penguin Books |year=2010 |isbn=978-0-14-310425-4 |location=London |ref=harv |author-link=Devdutt Pattanaik}}
* {{Cite book |last=Pinto |first=Jerry |url=https://books.google.com/books?id=Az1XFhjzmUwC |title=Talk of the Town |last2=Srivastava |first2=Rahul |publisher=Penguin Books |year=2008 |isbn=978-0-14-333013-4 |location=London |ref=harv}}
* {{Cite book |last=Rajadhyaksha |first=Ashish |url=https://books.google.com/books?id=SLkABAAAQBAJ |title=Encyclopedia of Indian Cinema |last2=Willemen |first2=Paul |publisher=Routledge |year=2014 |isbn=978-1-135-94318-9 |location=Abingdon-on-Thames |ref=harv |orig-year=1999}}
* {{Cite book |last=Rangoonwalla |first=Firoze |url=https://books.google.com/books?id=8y8vN9A14nkC |title=Encyclopaedia of Hindi Cinema |publisher=[[انسائیکلوپیڈیا بریٹانیکا]]، [[Popular Prakashan]] |year=2003 |isbn=978-81-7991-066-5 |editor-last=Gulzar |editor-link=Gulzar |location=[[ممبئی]] |chapter=1896–1930: The Early Days |ref=harv |editor-last2=Nihalani |editor-first2=Govind |editor-link2=Govind Nihalani |editor-last3=Chatterjee |editor-first3=Saibal}}
* {{Cite book |last=Thoraval |first=Yves |url=https://books.google.com/books/about/The_cinemas_of_بھارت۔html?id=-OpkAAAAMAAJ |title=The cinemas of بھارت |date=2000 |publisher=[[Macmillan Publishers]] |isbn=978-0-333-93410-4 |location=London |ref=harv}}
* {{Cite book |last=Velayutham |first=Selvaraj |url=https://books.google.com/books?id=kuPaE3v22zAC |title=Tamil Cinema: The Cultural Politics of بھارت's other Film Industry |publisher=Taylor & Francis |year=2008 |isbn=978-0-203-93037-3 |location=Abingdon-on-Thames |ref=harv}}
{{Refend}}
=== اخبارات ===
{{Refbegin|30em}}
* {{Cite news |last=باسکارن |first=S. Theodore |date=ستمبر 2011 |title=How old is Tamil Cinema? |volume=XXI |work=[[Madras Musings]] |issue=10 |url=http://madrasmusings.com/Vol%2021%20No%2010/otherstories.html |url-status=live |access-date=28 اکتوبر 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20151028050046/http://madrasmusings.com/Vol%2021%20No%2010/otherstories.html |archive-date=28 اکتوبر 2015 |ref={{Sfnref|باسکارن|2011}} |accessdate=2021-05-27 |archivedate=2015-10-28 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20151028050046/http://madrasmusings.com/Vol%2021%20No%2010/otherstories.html }}
* {{Cite news |last=باسکارن |first=S. Theodore |date=30 جنوری 2016 |title=From the shadows into the limelight |work=[[دی ہندو]] |url=http://www.thehindu.com/opinion/op-ed/From-the-shadows-into-the-limelight/article14027204.ece |url-status=live |access-date=6 اپریل 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170403055833/http://www.thehindu.com/opinion/op-ed/From-the-shadows-into-the-limelight/article14027204.ece |archive-date=3 اپریل 2017 |ref={{Sfnref|باسکارن|2016}} }}
* {{Cite news |last=Guy |first=Randor |date=10 جولائی 2000 |title=The stamp of honour |work=The Hindu |url=http://www.thehindu.com/thehindu/2000/07/10/stories/09100224.htm |url-status=live |access-date=30 جون 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150918010758/http://www.thehindu.com/thehindu/2000/07/10/stories/09100224.htm |archive-date=18 ستمبر 2015 |ref={{Sfnref|گاے|2000}} }}
* {{Cite news |last=Guy |first=Randor |date=9 مئی 2002 |title=Remembering a pioneer |work=The Hindu |url=http://www.thehindu.com/thehindu/mp/2002/05/09/stories/2002050900170300.htm |url-status=live |access-date=29 جون 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150918005729/http://www.thehindu.com/thehindu/mp/2002/05/09/stories/2002050900170300.htm |archive-date=18 ستمبر 2015 |ref={{Sfnref|گاے|2002}} }}
* {{Cite news |last=Guy |first=Randor |date=دسمبر 2007 |title=A Miller's Road Film Pioneer |volume=XVII |page=6 |work=Madras Musings |issue=16 |url=http://madrasmusings.com/older-archives/Vol%2017/Vol%20XVII%20-%20No%2016.pdf |url-status=live |access-date=28 اکتوبر 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20151028045458/http://madrasmusings.com/older-archives/Vol%2017/Vol%20XVII%20-%20No%2016.pdf |archive-date=28 اکتوبر 2015 |ref={{Sfnref|گاے|2007}} }}
* {{Cite news |last=Guy |first=Randor |date=5 اکتوبر 2013 |title=The forgotten heroes |work=The Hindu |url=http://www.thehindu.com/features/cinema/the-forgotten-heroes/article5204125.ece |url-status=live |access-date=6 اکتوبر 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150918010848/http://www.thehindu.com/features/cinema/the-forgotten-heroes/article5204125.ece |archive-date=18 ستمبر 2015 |ref={{Sfnref|گاے|2013}} }}
* {{Cite news |last=Madhavan |first=Pradeep |date=22 اگست 2014 |title=சென்னையும் சினிமாவும்: குதிரைகள் தயவால் உருவான கோடம்பாக்கம்! |language=Tamil |trans-title=Chennai and cinema: Kodambakkam, a place that evolved with the help of horses! |work=[[The Hindu (Tamil)|The Hindu Tamil]] |url=http://tamil.thehindu.com/cinema/cinema-others/%E0%AE%9A%E0%AF%86%E0%AE%A9%E0%AF%8D%E0%AE%A9%E0%AF%88%E0%AE%AF%E0%AF%81%E0%AE%AE%E0%AF%8D-%E0%AE%9A%E0%AE%BF%E0%AE%A9%E0%AE%BF%E0%AE%AE%E0%AE%BE%E0%AE%B5%E0%AF%81%E0%AE%AE%E0%AF%8D-%E0%AE%95%E0%AF%81%E0%AE%A4%E0%AE%BF%E0%AE%B0%E0%AF%88%E0%AE%95%E0%AE%B3%E0%AF%8D-%E0%AE%A4%E0%AE%AF%E0%AE%B5%E0%AE%BE%E0%AE%B2%E0%AF%8D-%E0%AE%89%E0%AE%B0%E0%AF%81%E0%AE%B5%E0%AE%BE%E0%AE%A9-%E0%AE%95%E0%AF%8B%E0%AE%9F%E0%AE%AE%E0%AF%8D%E0%AE%AA%E0%AE%BE%E0%AE%95%E0%AF%8D%E0%AE%95%E0%AE%AE%E0%AF%8D/article6341117.ece |url-status=dead |access-date=7 جنوری 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170107104647/http://tamil.thehindu.com/cinema/cinema-others/%E0%AE%9A%E0%AF%86%E0%AE%A9%E0%AF%8D%E0%AE%A9%E0%AF%88%E0%AE%AF%E0%AF%81%E0%AE%AE%E0%AF%8D-%E0%AE%9A%E0%AE%BF%E0%AE%A9%E0%AE%BF%E0%AE%AE%E0%AE%BE%E0%AE%B5%E0%AF%81%E0%AE%AE%E0%AF%8D-%E0%AE%95%E0%AF%81%E0%AE%A4%E0%AE%BF%E0%AE%B0%E0%AF%88%E0%AE%95%E0%AE%B3%E0%AF%8D-%E0%AE%A4%E0%AE%AF%E0%AE%B5%E0%AE%BE%E0%AE%B2%E0%AF%8D-%E0%AE%89%E0%AE%B0%E0%AF%81%E0%AE%B5%E0%AE%BE%E0%AE%A9-%E0%AE%95%E0%AF%8B%E0%AE%9F%E0%AE%AE%E0%AF%8D%E0%AE%AA%E0%AE%BE%E0%AE%95%E0%AF%8D%E0%AE%95%E0%AE%AE%E0%AF%8D/article6341117.ece |archive-date=2017-01-07 |ref={{Sfnref|Madhavan|2014}} |accessdate=2021-05-27 |archivedate=2017-01-07 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20170107104647/http://tamil.thehindu.com/cinema/cinema-others/%E0%AE%9A%E0%AF%86%E0%AE%A9%E0%AF%8D%E0%AE%A9%E0%AF%88%E0%AE%AF%E0%AF%81%E0%AE%AE%E0%AF%8D-%E0%AE%9A%E0%AE%BF%E0%AE%A9%E0%AE%BF%E0%AE%AE%E0%AE%BE%E0%AE%B5%E0%AF%81%E0%AE%AE%E0%AF%8D-%E0%AE%95%E0%AF%81%E0%AE%A4%E0%AE%BF%E0%AE%B0%E0%AF%88%E0%AE%95%E0%AE%B3%E0%AF%8D-%E0%AE%A4%E0%AE%AF%E0%AE%B5%E0%AE%BE%E0%AE%B2%E0%AF%8D-%E0%AE%89%E0%AE%B0%E0%AF%81%E0%AE%B5%E0%AE%BE%E0%AE%A9-%E0%AE%95%E0%AF%8B%E0%AE%9F%E0%AE%AE%E0%AF%8D%E0%AE%AA%E0%AE%BE%E0%AE%95%E0%AF%8D%E0%AE%95%E0%AE%AE%E0%AF%8D/article6341117.ece }}
* {{Cite news |date=24 دسمبر 1936 |title=He Founded the Motion Picture Industry in South بھارت |work=[[The Mail (Madras)|The Madras Mail]] |url=https://timestamil.files.wordpress.com/2016/11/nataraja-mudaliyar.jpg |ref={{Sfnref|Mail|1936}} }}
* {{Cite news |last=متھیاہ |first=S. |author-link=S. متھیاہ |date=7 ستمبر 2009 |title=The pioneer 'Tamil' film-maker |work=The Hindu |url=http://www.thehindu.com/arts/the-pioneer-tamil-filmmaker/article15949.ece |url-status=live |access-date=29 جون 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150918005505/http://www.thehindu.com/arts/the-pioneer-tamil-filmmaker/article15949.ece |archive-date=18 ستمبر 2015 |ref={{Sfnref|متھیاہ|2009}} }}
* {{Cite news |last=Roy |first=Anjan |date=4 جون 2013 |title=The mystery of بھارت's purchasing power parity |work=[[The Shillong Times]] |url=http://www.theshillongtimes.com/2013/06/04/the-mystery-of-indias-purchasing-power-parity/ |url-status=live |access-date=29 اکتوبر 2015 |archive-url=https://archive.is/20170105085159/http://www.theshillongtimes.com/2013/06/04/the-mystery-of-indias-purchasing-power-parity/ |archive-date=5 جنوری 2017 |ref={{Sfnref|Roy|2015}} |accessdate=2021-05-27 |archivedate=2017-01-05 |archiveurl=https://archive.ph/20170105085159/http://www.theshillongtimes.com/2013/06/04/the-mystery-of-indias-purchasing-power-parity/ }}
* {{Cite news |last=Subramanian |first=Anupama |date=29 مئی 2013 |title=Classics must be preserved, says B. Mahendra |work=[[دکن کرانیکل]] |url=http://archives.deccanchronicle.com/130529/entertainment-kollywood/article/classics-must-be-preserved-says-b-mahendra |url-status=dead |access-date=5 جون 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20151028022043/http://archives.deccanchronicle.com/130529/entertainment-kollywood/article/classics-must-be-preserved-says-b-mahendra |archive-date=28 اکتوبر 2015 |ref={{Sfnref|Subramanian|2013}} |df=dmy-all |accessdate=2021-05-27 |archivedate=2015-10-28 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20151028022043/http://archives.deccanchronicle.com/130529/entertainment-kollywood/article/classics-must-be-preserved-says-b-mahendra }}
* {{Cite news |last=Suganth |first=M. |date=2 مارچ 2012 |title=Black and white films in Kollywood |work=[[دی ٹائمز آف انڈیا]] |url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/tamil/movies/news/Black-and-white-films-in-Kollywood/articleshowprint/12098170.cms |url-status=live |access-date=25 نومبر 2012 |archive-url=https://archive.today/20180301164820/https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/tamil/movies/news/Black-and-white-films-in-Kollywood/articleshowprint/12098170.cms |archive-date=1 مارچ 2018 |ref={{Sfnref|Suganth|2012}} |df=dmy-all }}
* {{Cite news |last=ٹھاکر |first=Atul |date=1 مئی 2010 |title=Gone Forever |work=The Times of بھارت |url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Gone-forever/articleshow/5880201.cms? |url-status=live |access-date=29 جون 2011 |archive-url=https://archive.is/20180121083645/https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Gone-forever/articleshow/5880201.cms |archive-date=21 جنوری 2018 |ref={{Sfnref|ٹھاکر|2010}} }}
* {{Cite news |last=وینکٹیسن |first=Deepa |date=22 اگست 2014 |title=Madras Day: Tracing a city’s transformation as Chennai turns 375 |work=[[زی نیوز]] |url=http://www.dnaindia.com/india/report-madras-day-tracing-a-city-s-transformation-as-chennai-turns-375-2012781 |url-status=live |access-date=28 اکتوبر 2015 |archive-url=https://archive.is/20170105085157/http://www.dnaindia.com/india/report-madras-day-tracing-a-city-s-transformation-as-chennai-turns-375-2012781 |archive-date=5 جنوری 2017 |ref={{Sfnref|وینکٹیسن|2014}} }}
{{Refend}}
=== ویب سائٹ ===
{{Refbegin|30em}}
* {{Cite web |title=தமிழ் சினிமா முன்னோடிகள் (4) : ஆர்۔ நடராஜ முதலியார் |url=https://cinema.vikatan.com/others/cinema-serials/50885.html |last=بالا کرشنن |first=V. |date=12 اگست 2015 |website=[[Ananda Vikatan]] |trans-title=Pioneers of Tamil Cinema (4) : R. Nataraja Mudaliar |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20180309123005/https://cinema.vikatan.com/others/cinema-serials/50885.html |archive-date=9 مارچ 2018 |access-date=9 مارچ 2018 |ref={{Sfnref|بالا کرشنن|2015}}}}
* {{Cite web |title=Tamil Cinema History – The Early Days |url=http://www.indolink.com/tamil/cinema/Memories/98/fna/fna1.htm |last=[[Film News Anandan]] |date=26 فروری 1998 |website=Indolink |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20151028020625/http://www.indolink.com/tamil/cinema/Memories/98/fna/fna1.htm |archive-date=28 اکتوبر 2015 |access-date=28 اکتوبر 2015 |ref={{Sfnref|Film News Anandan|1998}}}}
* {{Cite web |title=100 Years of Indian Cinema: The founding fathers |url=http://www.news18.com/news/india/100-years-of-indian-cinema-the-founding-fathers-593752.html |last=Vats |first=Rohit |date=1 مارچ 2013 |website=[[سی این این نیوز 18]] |url-status=live |archive-url=https://archive.is/20170105085215/http://www.news18.com/news/india/100-years-of-indian-cinema-the-founding-fathers-593752.html |archive-date=5 جنوری 2017 |access-date=24 اپریل 2016 |ref={{Sfnref|Vats|2013}}}}
{{Refend}}
[[گٹھ:1910ء دی دہائی دیاں تریخی فلماں]]
[[گٹھ:1910ء دی دہائی دیاں فلماں]]
[[گٹھ:1910ء دی دہائی دیاں گم شدہ فلماں]]
[[گٹھ:1917ء دیاں فلماں]]
[[گٹھ:بھارتی تریخی فلماں]]
[[گٹھ:بھارتی خاموش فلماں]]
[[گٹھ:بھارتی سیاہ تے سفید فلماں]]
[[گٹھ:بھارتی فلماں]]
[[گٹھ:خاموش فلماں]]
[[گٹھ:گم شدہ ہندوستانی/بھارتی فلماں]]
[[گٹھ:مہابھارت اُتے مبنی فلماں]]
[[گٹھ:ہندوستانی سنیما وچ 1910ء دی دہائی]]
0u1pmxxxse2v0op44wnxlwt96uaqzkh
کالام میلہ( سوات سمر فیسٹیول )
0
110824
706733
648917
2026-05-01T15:54:30Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706733
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox music festival
| music_festival_name = Kalam Summer festival
| image =
| caption =
| location = {{Flagicon|PAK}} [[پاکستان]]
* [[کالام]], [[خیبر پختونخوا]]
| founders = Khyber Pakhtunkhwa Tourism Carporation
| years_active = 2010 – Current
| dates = Late July – Mid August
| genre = Kalam Summer Festival, Cultural Festival
| URL = [http://www.kptourism.com/ Official Website]
| website =
}}
کالام میلہ( سوات سمر فیسٹیول )اک ثقافتی تے تفریحی تقریب اے جو ہر سال جولائی یا اگست دے مہینے وچ پاکستان دے شہر سوات توں ۱۰۰ کلومیٹر دور کالام تے مہوڈنڈ دی خوبصورت وادی وچ منعقد کيتی جاندی اے۔ میلے دا اہتمام شندور پولو فیسٹیول دی طرز اُتے کيتا گیا اے۔ انہاں دناں، جدوں پاکستان دے میدانی علاقے گرم تے مرطوب ہُندے نيں، سیاح کالام تے ٹینٹ ویلج وچ سرد موسم توں لطف اندوز ہُندے نيں۔ مہوڈنڈ وچ موسم بہت خوش گوار ہُندا اے۔ اس میلے دا اہتمام خیبرپختونخوا دے محکمہ سیاحت نے پاک فوج دے تعاون توں کيتا اے۔ اس پورے ہفتے دے دوران کھیلاں، ثقافتی تے تفریحی سرگرمیاں دا اہتمام کيتا جاندا اے۔
=== پس منظر ===
تین سال دی عسکریت پسندی (۲۰۰{{lang|ur|۷}}-۲۰۰۹) دے بعد سوات وچ سیاحت نوں فروغ دینے تے امن دی بحالی دا جشن منانے دے لئی پہلا سمر فیسٹیول ۲۰۱۰ وچ پاکستان آرمی تے سوات ہوٹلز ایسوسی ایشن دے مشترکہ منصوبے نے صوبائی تعمیر نو، بحالی تے آباد کاری دے تعاون توں منعقد کيتا سی۔ اس دے بعد توں جولائی یا اگست دے مہینےآں وچ میلے دا باقاعدگی توں اہتمام کيتا جاندا اے ۔میلے وچ دی جانے والی سرگرمیاںشرکاء نوں تفریح فراہم کردیاں نيں اک ہفتہ تک جاری رہنے والے میلے دے دوران متعدد سرگرمیاں دا اہتمام کيتا جاندا اے۔ پیراگلائیڈنگ، دستکاری دا ڈسپلے، جیپ ریلی، سائیکلنگ، کینوئنگ، ثقافتی شوز، تے میوزک کنسرٹ اس میلے دی جھلکیاں نيں<ref name="Pak 01">{{cite web|title=Swat Summer Festival 2013|url=http://www.pakreviews.com/swat-summer-festival-2013|website=www.pakreviews.com|accessdate=5 November 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20151208104004/http://www.pakreviews.com/swat-summer-festival-2013|archive-date=8 December 2015|url-status=dead}}</ref>۔ روايتی خٹک رقص، گھوڑے دا رقص، چترال رقص تے علاقائی رقص وی میلے دا حصہ نيں۔
=== تقریب دی اہمیت ===
میلے وچ پاکستان تے بیرون ملک توں سیاحاں دی وڈی تعداد شرکت کردی اے۔ ۲۰۱۲ وچ ، تقریباً ۰٫۵ ملین سیاحاں نے سوات سمر فیسٹیول دا دورہ کيتا۔ آنے والے سالاں وچ اس تعداد وچ وادھا ہويا اے۔ سربراہ مملکت یا صوبائی سربراہ افتتاحی تے اختتامی تقریب وچ مہمان خصوصی ہُندے نيں۔ ۲۰۱۵ وچ خیبرپختونخوا دے وزیر اعلیٰ پرویز خٹک تے پاکستان دے چیف آف آرمی سٹاف جنرل راحیل شریف نے میلے وچ شرکت کيتی۔<ref>{{cite news|last1=Correspondent|title=KP CM announces establishment of Kalam Development Authority|url=http://www.thenews.com.pk/Todays-News-2-338629-KP-CM-announces-establishment-of-Kalam-Development-Authority|date=7 September 2015|accessdate=4 March 2022|archivedate=1 October 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20151001110334/http://www.thenews.com.pk/Todays-News-2-338629-KP-CM-announces-establishment-of-Kalam-Development-Authority}}</ref> .<ref>{{cite web|last1=Geo|first1=Correspondent|title=COAS visits Kalam Festival in Swat|url=http://www.geo.tv/article-196630-COAS-visits-Kalam-Festival-in-Swat-|website=www.geo.tv|accessdate=5 November 2015}}</ref>
==== سرگرمیاں ====
* پیراگلائیڈنگ
* دستکاری دی نمائش
* جیپ ریلی
* سائیکلنگ
* کینوئنگ
* ثقافتی میلے
* موسیقی
* روايتی خٹک رقص
* گھوڑے دا رقص
* چترالی رقص
* علاقائی رقص
==ہورویکھو==
== حوالے ==
{{حوالے}}
==باہرلےجوڑ==
[[گٹھ:پاکستان]]
jgyl38nub1cstkmog178y5k1gd42pys
انا (ٹی وی سیریز ۲۰۱۹)
0
110966
706750
672757
2026-05-02T10:05:55Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706750
wikitext
text/x-wiki
{{امتیاز|انا|انآ}}
{| class="infobox vevent"
! colspan="2" class="infobox-above summary" style="background: #CCCCFF; padding: 0.25em 1em; font-size: 125%;" |''انا<br /><br />'' ''<span title="Urdu-language text"><span lang="ur"><span dir="rtl" class="Nastaliq" style="font-family: 'Jameel Noori Nastaleeq', 'اُردو Typesetting', 'Noto Nastaliq اُردو', 'Noto Nastaliq اُردو Draft', 'Hussaini Nastaleeq', 'AlQalam Taj Nastaleeq', IranNastaliq, 'Awami Nastaliq', 'Awami Nastaliq Beta3', 'Awami Nastaliq Beta2', 'Awami Nastaliq Beta1', 'Nafees Nastaleeq', 'Nafees Nastaleeq v1.01', 'Pak Nastaleeq', 'PDMS_Jauhar', 'Alvi Lahori Nastaleeq'; font-size: 110%; font-style: normal;" title="Nastaliq">انا</span></span></span>''
|- class="infobox-image" colspan="2"
| colspan="2" class="infobox-image" |</img>
|-
! class="infobox-label" scope="row" | ہور نام
| class="infobox-data" | کائنات<br /> آنا۔
|-
!ہدایت
|[[شہزاد کشمیری۔]]
|-
! class="infobox-label" scope="row" | تصنیف کردہ
| class="infobox-data" | [[سمیرا فضل]]
|- class="infobox-data attendee"
! class="infobox-label" scope="row" | اداکاری
| class="infobox-data attendee" | [[ہانیہ عامر]]<br /> [[Shehzad Sheikh|شہزاد شیخ]]<br /> نیمل خاور<br /> [[Usman Mukhtar|عثمان مختار]]
|-
! class="infobox-label" scope="row" | افتتاحی تھیم
| class="infobox-data" | '''پیار ہے تم سے مگر'''
ساحر علی بگا تے ہانیہ عامر
|- class="infobox-label" scope="row"
! class="infobox-label" scope="row" | اختتامی تھیم
| class="infobox-data" | '''ہار توں ڈر لگدا اے '''ہانیہ عامر
|-
!اصل زبان
|اردو
|-
! class="infobox-label" scope="row" | ملک
| class="infobox-data" | [[پاکستان]]
|-
! class="infobox-label" scope="row" | دور دی تعداد
| class="infobox-data" | 1
|-
! class="infobox-label" scope="row" | اقساط دی تعداد
| class="infobox-data" | 30
|-
! colspan="2" class="infobox-header summary" style="background: #CCCCFF; padding: 0.25em 1em;" | تیاری
|- class="infobox-data"
! class="infobox-label" scope="row" | پروڈیوسر
| class="infobox-data" | [[مومنہ درید]]
|- title="<nowiki>Number</nowiki>"
! class="infobox-label" scope="row" | کیمرہ سیٹ اپ
| class="infobox-data" | [[Multi-camera setup|ملٹی کیمرہ سیٹ اپ]]
|-
! class="infobox-label" scope="row" | پروڈکشن کمپنی
| class="infobox-data" | ایم ڈی پروڈکشنز
|- href="./Momina_Duraid" rel="mw:WikiLink"
! class="infobox-label" scope="row" | تقسیم کار
| class="infobox-data" | [[ہم نیٹورک|ہم نیٹ ورک لمیٹڈ]]
|
|-
! colspan="2" class="infobox-header summary" style="background: #CCCCFF; padding: 0.25em 1em;" | اجرا
|- class="infobox-label" scope="row"
! class="infobox-label" scope="row" | اصل نیٹ ورک
| class="infobox-data" | [[ہم ٹی وی]]
|-
! class="infobox-label" scope="row" | تصویر فارمیٹ
| class="infobox-data" | PAL ( {{lang|ur|۵}}{{lang|ur|۷}}{{lang|ur|۶}}i )
(HUM World/HUM Europe)<br /> HDTV 1080i
(Hum TV/HUM World HD)
|-
! class="infobox-label" scope="row" | آڈیو فارمیٹ
| class="infobox-data" | [[مکانی صوتی آواز|سٹیریوفونک آواز]]
|-
!اصل اجرا
|{{lang|ur|۱}}{{lang|ur|۷}} فروری<span style="display:none"> ( <span class="bday dtstart published updated">2019-02-17</span> )</span> -<br /> 8 ستمبر 2019<span style="display:none"> ( <span class="dtend">08-09-2019</span> )</span>
|-
! colspan="2" class="infobox-header summary" style="background: #CCCCFF; padding: 0.25em 1em;" | تریخ
|-
!اس توں پہلے
|تجدید وفا
|-
! class="infobox-label" scope="row" | دے بعد
| class="infobox-data" | [[عہد وفا]]
|- class="infobox-label" scope="row"
! colspan="2" class="infobox-header summary" style="background: #CCCCFF; padding: 0.25em 1em;" | باہرلے جوڑ
|- class="infobox-data"
| colspan="2" class="infobox-full-data url" | [https://www.hum.tv/ ویب سائٹ] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20151120202421/https://www.hum.tv/ |date=2015-11-20 }}
|}
[[گٹھ:Pages using infobox television with non-matching title]]
{{lang|ur|'''''انا''''' ( ' انا ' )، جس دا پہلے عنوان سی '''''کائنات''''' ، {{lang|ur|۲}}{{lang|ur|۰}}{{lang|ur|۱}}{{lang|ur|۹}} دا پاکستانی اردو بولی دا ٹیلی ویژن رومانوی ڈرامہ اے۔ ایم ڈی پروڈکشن دے بینر تلے [[مومنہ درید]] نے پروڈیوس کيتا۔ اس وچ [[شہزاد شیخ]] ، [[ہانیہ عامر]] ، نیمل خاور تے عثمان مختار شامل نيں۔ <ref name="kainaat">{{حوالہ ویب|url=https://www.thenews.com.pk/magazine/instep-today/413830-upcoming-plays-of-2019|title=Upcoming plays of 2019|last=Desk|first=Instep|website=The News International|language=en|accessdate=2019-01-21}}</ref><ref name="kainaat2">{{حوالہ ویب|url=https://images.dawn.com/news/1181060|title=Hania Aamir and Shahzad Sheikh pair up for a love story|last=Haq|first=Irfan Ul|date=2018-10-16|website=DAWN Images|language=en|accessdate=2019-01-21}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://dailytimes.com.pk/355718/hanias-new-drama-serial-is-a-story-of-love-and-dispute/|title=Hania's new drama serial is a story of love and dispute|date=2019-02-17|website=Daily Times|language=en-US|accessdate=2019-02-23|archivedate=2019-02-24|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190224062448/https://dailytimes.com.pk/355718/hanias-new-drama-serial-is-a-story-of-love-and-dispute/}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.hipinpakistan.com/news/1156371|title=Hania Aamir steals the show in the first teaser of upcoming drama Anaa|last=Abbas|first=Afshan|date=2019-01-03|website=HIP|language=en|accessdate=2019-01-21|archivedate=2019-01-22|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190122044324/https://www.hipinpakistan.com/news/1156371}}</ref> عامر نے وی اپنی گلوکاری دا آغاز کیا، اس سیریز دا تھیم سانگ پیش کر کے ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://images.dawn.com/news/1181802|title=Hania Aamir is making her TV comeback with drama Anaa|last=Sarym|first=Ahmed|date=2019-02-09|website=Images|language=en|accessdate=2019-02-11}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|url=https://dailytimes.com.pk/352670/hania-aamir-sings-title-track-of-her-upcoming-serial-anaa/|title=Hania Aamir sings title track of her upcoming serial ‘Anaa’|date=2019-02-08|website=Daily Times|language=en-US|accessdate=2019-02-11|archivedate=2019-02-12|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190212011133/https://dailytimes.com.pk/352670/hania-aamir-sings-title-track-of-her-upcoming-serial-anaa/}}</ref>
}}[[گٹھ:مقالے جنہاں وچ انگریزی بولی دا متن اے ]]
== خاکہ ==
دنین اک آزاد مزاج لڑکی اے جو اپنے والد زاہد تے دادا ارشد دے نال رہندی اے۔ اوہ اک امیر تے خوبصورت نوجوان عریش نال پیار کردی اے جو اس دا دوسرا کزن وی اے۔ عریش اپنے خاندان تے پھُپھی سعدیہ بیگم دے نال شمشیر نگر وچ رہندا اے۔ عریش دی پرورش دے علاوہ، سعدیہ بیگم نے سعدیہ بیگم دے دو دور دے رشتہ دار التمش تے اس دی چھوٹی بہن عنیا دی پرورش وی کی، جو دونے جدوں چھوٹے بچے سن تاں یتیم ہو گئے سن ۔ جدوں شو شروع ہُندا اے، التمش اک خوبصورت نوجوان اے تے عریش دا بہترین دوست اے، حالانکہ اوہ دانین نوں ناپسند کردا اے۔ سعدیہ بیگم نے شو دے واقعات توں {{lang|ur|۲}}{{lang|ur|۵}} سال پہلے ہونے والے کچھ سنگین خاندانی مسائل دی وجہ توں دانش تے عریش دے اتحاد دی مخالفت کيتی۔ سعدیہ بیگم دا وڈا بیٹا ولید نازیہ، اس دے ماماں زاد بھائی تے ارشد دی بیٹی نال پیار کردا سی لیکن نازیہ نے اسنوں ٹھکرا دتا جس دی وجہ توں ولید نے خودکشی کر لئی۔ نازیہ دانش دی پھُپھی اے تے اسنوں {{lang|ur|۲}}{{lang|ur|۵}} سال پہلے اس دے والد دی حویلی توں کڈ دتا گیا سی جدوں اس نے ولید دے دوست اعظم نال شادی کرنے دا انتخاب کيتا سی۔ سعدیہ بیگم اسنوں بھُل نئيں سکدیاں تے دانش تے عریش دی شادی کيتی سخت مخالفت کردیاں نيں۔ ہن اعظم تے نازیہ اپنی اکلوتی بیٹی عزہ دے نال رہندے نيں۔
اک دن، دانین عریش دے نال اپنے سجے بازو اُتے ٹیٹو بنوانے جاندی اے۔ ٹیٹو عریش دا ناں اے۔ ايسے دن عریش دے گھر والے آنیہ دے نال دانین دے گھر پہنچے۔ دانین دیر توں آندے نيں جس توں سعدیہ بیگم ناراض ہُندیاں نيں۔ سعدیہ بیگم دانین نوں سب دے سامنے بچکانہ ہونے اُتے ڈانٹتی نيں تے اس توں پوچھدی نيں کہ جے اوہ وڈا نئيں ہويا تاں کون اس نال شادی کرے گا۔ دانین نے جواب دتا کہ عریش کرے گا، جو ہر کسی نوں چونکا دیندا اے، بشمول عنیا (جو عریش دے لئی جذبات رکھدی اے )۔ سعدیہ بیگم ناراض ہو کے چلی گئياں۔ اگلے دن، اوہ ناشوا توں دانین دے ٹھکانے دے بارے وچ پوچھدی اے۔ ہچکچاندے ہوئے، نشوا نے اعتراف کيتا کہ دانین نوں دیر ہوئی کیونجے اوہ ٹیٹو بنوانے گئی سی۔ بعد وچ ، سعدیہ بیگم غضنفر ( عریش دے والد) دے نال دانین دے گھر جاندیاں نيں تاکہ زاہد (دانین دے والد) تے اس دے دادا نوں دانش دے نامناسب عمل دے بارے وچ بتا سکن۔ ہر کوئی حیران رہ جاندا اے جدوں اوہ دیکھدے نيں کہ دانین دے پاس عریش دے ناں دا ٹیٹو اے، جس دا مطلب اے کہ اوہ اس نال پیار کردی اے۔ سعدیہ بیگم فیر غضنفر تے ممتاز ( عریش دی والدہ) توں کہندی نيں کہ عریش تے عنیا دے درمیان شادی کر دتی جانی چاہیے، کیونجے انہاں دا خیال اے کہ دانین صرف اپنی خالہ (نازیہ) دے نقش قدم اُتے چل رہیا اے۔ اس توں ارشد نوں دل دا دورہ پڑدا اے تے سعدیہ بیگم نوں آخر کار ہچکچاہٹ دا سامنا کرنا پڑدا اے۔
دنین ہسپتال وچ عزہ نال ملدا اے (یہ جانے بغیر کہ اوہ اس دی فرسٹ کزن اے ) تے اک گھینٹے تک دوستانہ گفتگو کرنے دے بعد عزہ نوں معلوم ہويا کہ دانین اس دی ماں دے خاندان نال تعلق رکھدا اے تے اس دا ماماں زاد اے۔ لیکن عزہ اس گل دا انکشاف دانین نوں نئيں کردی تے دونے نے اپنی دوستی برقرار رکھی۔ دانین عزہ نوں اپنی منگنی دی پارٹی وچ مدعو کردا اے، جتھے ہر کوئی عزہ دے حسن سلوک توں متاثر ہُندا اے، حالانکہ کوئی نئيں جاندا کہ اوہ نازیہ دی بیٹی اے۔ التمش نوں عزا دے بارے وچ شک اے اس لئی اوہ اس دے ماضی وچ کچھ کھوج لگاندا اے۔ اسنوں اس دی اصل شناخت معلوم ہُندی اے تے بعد وچ عزا دا سامنا ہُندا اے۔ عزہ اسنوں دسدی اے کہ اس دا مقصد صرف اپنے زچگی دے خاندان نوں جاننا سی۔ التمش نے وعدہ کيتا کہ اوہ اپنا راز افشا نئيں کرے گا۔
دانین دے والد زاہد نوں پتہ چلا کہ دانش دی دوست عزہ اس دی بھانجی اے۔ اوہ اپنی بہن دے گھر جاندا اے تے اس توں ٹوٹے رشتاں نوں ٹھیک کردا اے۔ جلد ہی، نازیہ، اعظم، تے عزہ سبھی دانین دے دادا دے گھر جاندے نيں، تے دانین دے دادا خوشی توں اپنی اجنبی بیٹی نوں خاندان وچ واپس قبول کردے نيں۔ پر، سعدیہ بیگم تے غضنفر نے ایہ دریافت کيتا تے دانین نوں دو انتخاب دیے: یا تاں عریش نال شادی کر کے اس دے خاندان توں تمام تعلقات توڑ داں یا فیر عریش توں منگنی توڑ دتیاں دانین نے اپنے خاندان نوں چھڈنے توں انکار کر دتا، تے اس طرح منگنی توڑ دی۔ اس دے بعد التمش دی چھوٹی بہن عریش تے عنیا دے درمیان شادی طے پا جاندی اے، جس نے اک تکلیف دہ ماضی نوں سہا سی۔ اس دی عصمت دری اس وقت ہوئی جدوں اوہ صرف دس سال دی سی۔ آنیہ اپنی شادی توں پہلے عریش نوں اس بارے وچ دسنا چاہندی اے۔ دراں اثنا، دانین بدلہ لینے دے لئی عریش تے عنیا دی شادی توں پہلے اک آدمی نوں تلاش کرنے تے اس نال شادی کرنے دا فیصلہ کردا اے۔
دانین نوں آخر کار سیف نامی اک شخص ملا، جو اک چالیس سالہ سیاست دان اے جس دی بیوی ست سال پہلے فوت ہو گئی سی۔ سیف نوں کدی نقصان نئيں پہنچیا۔ دانین دا خیال اے کہ اوہ اس دے لئی بہترین میچ اے کیونجے اوہ وی دل توں ٹوٹی ہوئی اے۔ اوہ دونے اس حقیقت دا احترام کردے ہوئے اک دوسرے نال شادی کرنے اُتے راضی نيں کہ اوہ دونے دوسرے لوکاں نال پیار کردے نيں تے شادی دے بعد وی اپنی دوری برقرار رکھن گے۔ دانین اوہ ٹیٹو وی دکھاندی اے جو اس نے اپنے بازو اُتے عریش دے لئی سیف نوں بنایا سی۔ دراں اثنا، عزہ التمش اُتے ناراض اے کیونجے اسنوں یقین اے کہ اوہ اوہی اے جس نے سعدیہ بیگم تے غضنفر اُتے اپنا راز افشا کيتا سی۔ حقیقت وچ ، التمش نے کدی اس دے نال دھوکہ نئيں کیا، تے اوہ عزہ دے نال اس غلط فہمی نوں دور کرنے دی پوری کوشش کردا اے۔
دانش تے زاہد سعدیہ بیگم توں شیر گھر جانے دے لئی شمشیر نگر جاندے نيں، کیونجے ارشد اسنوں بہت یاد کردا اے۔ اُتے غضنفر انہاں نوں اپنے گھر توں باہر سُٹ دیندا اے۔ سعدیہ بیگم، جس نے اپنے وڈے بھائی توں تمام رشتے توڑ لئی سن، بعد وچ جدوں اس دے بھائی دی موت ہو جاندی اے تاں اوہ تباہ ہو جاندی اے تے قصور وار اے۔ دانین اس دی توہین کردا اے جدوں توں اس نے اپنے بھائی دے آخری دناں نوں برباد کر دتا سی۔ عریش وی خود نوں مجرم محسوس کردا اے کیونجے اوہ اس وعدے اُتے قائم نئيں رہ سکیا جو اس نے دانین دے دادا توں کيتا سی، جو ہمیشہ دانین دے نال کھڑا ہونا سی۔ پر، عریش نوں ہن لگدا اے کہ انہاں دے پاس انیا نال شادی دے علاوہ کوئی دوسرا راستہ نئيں اے۔ ايسے دوران دانین نے سیف نال شادی کرلئی-
عزہ کم کرنا چاہندی اے، جس دی نازیہ سخت مخالفت کردی اے، کیونجے اوہ سوچکی اے کہ اس توں شیر گھر دے غرور نوں نقصان پہنچے گا۔ بہر حال، عزہ آخر کار اپنے والد اعظم دے تعاون توں نوکری دا انٹرویو دیندی اے۔ پر، التمش عزہ نوں ملازمت دے انٹرویو توں دور لے جاندا اے کیونجے اسنوں یقین اے کہ ایہ کم عزہ دے لئی ٹھیک نئيں سی۔ التمش فیر عزہ نوں اپنے دفتر وچ اک عہدے دی پیشکش کردا اے، لیکن اوہ اسنوں ٹھکرا دیندی اے۔ نازیہ نے سعدیہ بیگم تے اس دے خاندان نوں تشدد دا نشانہ بنانے دے لئی دنین دے نال جوڑ توڑ کرنا شروع کر دتا۔ دانین شروع وچ ہچکچاندے نيں، لیکن نازیہ اسنوں قائل کرنے وچ کامیاب ہو جاندی اے تے دانین نے عنیا تے عریش دی شادی وچ اپنے دلہن دے لباس وچ شرکت کيتی۔ اس دا مقصد عریش نوں ایہ دکھا کر تکلیف پہچانیا اے کہ اس نے کون سا جواہر کھویا اے۔ دانین نوں دیکھ کے، عریش کنٹرول کھو دیندا اے تے اپنی شادی نوں روکنا چاہندا اے، لیکن سعدیہ بیگم حالات نوں قابو وچ کرنے وچ کامیاب ہو جاندیاں نيں۔ ہور برآں، التمش نے عنیا دے سامنے انکشاف کيتا کہ عریش انیا دی عصمت دری دی کہانی توں بے خبر اے۔ دانین نوں بعد وچ اپنے کیتے اُتے پچھتاوا اے کیونجے انیا، اک معصوم جان، نوں اس عمل وچ چوٹ لگی سی۔ عریش تے انیا، جو ہن اک شادی شدہ جوڑے نيں، دے تعلقات کشیدہ نيں کیونجے ایہ واضح اے کہ عریش ہن وی دانین نال محبت کردی اے تے انیا دے لئی اس دے دل وچ کوئی جگہ نئيں اے۔ دراں اثنا، انیا نے اپنی عصمت دری دی کہانی نوں خفیہ رکھنے دا فیصلہ کيتا۔
دانین اپنے شوہر سیف دے نال اپنا رشتہ مضبوط کرنے دی کوشش کردی اے۔ سیف اک بزنس ٹرپ اُتے مری جا رہیا اے تے اس نے فیصلہ کيتا اے کہ اوہ دانین نوں وی اوتھے ہنی مون اُتے لے جائے گا تے دان بہت خوش اے۔ اوہ اس سفر نوں اپنی شادی نوں کامیاب بنانے دے اک موقع دے طور اُتے دیکھدی اے لیکن ناکام رہندی اے کیونجے سیف نوں دانش وچ کوئی دلچسپی نئيں اے۔ ہور برآں، دانین نے عریش نوں اس نال پیار کرنے دا عہد کيتا اے تاکہ دونے اک نال خوشگوار زندگی گزار سکن۔ انیا تے عریش دوستی دے لحاظ توں اک دوسرے دے نیڑے ہُندے نيں حالانکہ عریش ہن وی دانین توں اوداں ہی پیار کردا اے جس طرح اوہ کردا سی۔ عزا تے التمش اپنی متضاد شخصیتاں تے مستقل دلائل دے باوجود اک دوسرے دے نیڑے آندے نيں۔ التمش تے عزہ اک پارٹی وچ ملدے نيں تے نازیہ (جو اوتھے موجود تھی) نوں اپنے بارے وچ مشکوک بناتے ہوئے اک دوسرے نوں متن گھلدے نيں۔ التمش عزہ دی بینک وچ نوکری حاصل کرنے وچ مدد کردا اے۔ بعد وچ نازیہ التمش توں کہندی اے کہ اوہ اپنی عزا نال شادی کر لے لیکن عزہ نے فوری طور اُتے اس خیال نوں مسترد کر دتا۔ سیف دانش دے لئی بدسلوکی کرنے والا شوہر نکلیا۔ اس دے علاوہ، عریش دے والد غضنفر انیا اُتے التمش تے نشوا (آریش دی چھوٹی بہن) دی شادی کرنے دے لئی دباؤ ڈالدے نيں لیکن التمش راضی نئيں ہُندے تے نہ ہی نشوہ۔
عزہ دے والد نازیہ دی خواہش دی مخالفت کردے نيں تے عزہ تے کبیر (اعزہ دے کزن) نوں اپنے پرانے گھر لے جاندے نيں لیکن نازیہ انہاں دے نال نئيں آندی۔ نازیہ چاہندی اے کہ التمش عزہ نال شادی کرے تے سعدیہ بیگم تے غضنفر توں بدلہ لینے دے لئی نشوا نوں مسترد کرے کیونجے اعظم دے فالج دی وجہ اوہی سن (کیونجے انہاں نے اسنوں گولی مار دتی تھی) تے انہاں نے نازیہ نوں اپنے خاندان وچ دوبارہ شامل نئيں ہونے دتا۔ لیکن عزہ نے سعدیہ بیگم، نازیہ، نشوہ تے التمش دے سامنے دو ٹوک لفظاں وچ (التمش نال شادی کرنے توں) انکار کر دتا۔ اس دی وجہ توں التمش نشوہ دے لئی 'ہاں' کہندا اے تے اوہ ایسا کردا اے۔ دراں اثنا، عریش نے دانش نوں سیف توں طلاق لینے دے لئی اکسایا تاکہ اوہ دانش نال شادی کر سکے۔
سیف نے اک رسمی پارٹی دتی جس وچ عریش دی فیملی، عزہ دی فیملی تے التمش وی موجود سن ۔ عریش دی محبت وچ اَنھّا ہو کے اک بار فیر عریش دے لئی اک نظم گاندی اے جو اوہ سیف دے لئی گا رہی سی لیکن سب جاندے نيں کہ عریش دے لئی دانیہ گا رہی اے۔ اس توں دانین تے سیف دے درمیان تنازعہ پیدا ہو جاندا اے۔ دانین نے سیف توں صاف صاف کہیا کہ اوہ عریش نال محبت کردی اے تے اوہ عریش نال شادی دے لئی اس توں طلاق چاہندی اے۔ لیکن سیف نے اسنوں واضح طور اُتے کہیا کہ اوہ اسنوں طلاق نئيں دین گے کیونجے اس توں انہاں دی شبیہ خراب ہو سکدی اے۔ پارٹی توں آنے دے بعد عریش نوں انیا دے حمل دے بارے وچ پتہ چلا کہ ایہ خبر سن کر اوہ بہت خوش اے تے عنیا دے اک بار فیر دانین دے نال کیتے گئے وعدےآں نوں بھُل جانے اُتے خوش اے۔ التمش نے ایہ خبر عزہ (جو انہاں دے دفتر وچ سرمایہ کاری اُتے گل کرنے آئی اے ) نوں دتی۔ عزہ دی ایہ خبر سن کر دانین نے عریش نوں کال دی جس اُتے اس نے کہیا کہ اوہ اسنوں کدی نئيں چھڈے گا لیکن دان نے اسنوں یقین دلایا کہ اوہ اسنوں چھڈ چکيا اے۔
سیف نے زاہد تے نازیہ (دانین دے والد تے خالہ) نوں پارٹی وچ تے انہاں دے تعلقات وچ دانش دے رویے دے بارے وچ گل کرنے دے لئی فون کيتا اے۔ عزہ موجود اے لیکن التمش دی کال اٹینڈ کرنے دے لئی تھوڑی دیر دے لئی روانہ ہو جاندی اے جو عزہ نوں حکم دیندا اے کہ اوہ اس جگہ توں نکل جائے کیونجے اوہ سمجھدا اے کہ اس دی دانین دی حمایت غلط اے۔ عزہ انکار کردی اے تے کہندی اے کہ دانین اس دے لئی اوہی اے جو التمش دے لئی عنیا اے۔ اوہ اس کمرے وچ واپس آندی اے جتھے سیف زاہد توں شکایت کر رہیا اے جو اپنی بیٹی دے کرتوتاں اُتے شرمندہ اے۔ عزہ سیف توں ایہ پوچھ کر دانین دے لئی لڑدی اے کہ کیہ اوہ انہاں دے رشتے وچ دانین دے نال منصفانہ رویہ رکھدا سی، دانش نے عریش دے پاس واپس جانے دے بارے وچ نئيں سوچیا ہُندا کیونجے دانین نے انہاں دے تعلقات نوں کم کرنے دی کوشش کيتی ہوئے گی جدوں کہ سیف نے ایسا نئيں کيتا۔ سیف اسنوں جانے دے لئی کہندا اے تے خود وی چلا جاندا اے۔
گھر واپس آکے، زاہد سیف دے رویے توں اتفاق کردا اے تے دانش دے بائیکاٹ دا اعلان کردا اے۔ عزہ اپنے چچا توں طلاق دے لئی استدلال کرنے دی کوشش کردی اے لیکن اوہ تے نازیہ کہندے نيں کہ شیر گھر وچ کدی طلاق نئيں ہوئی تے نہ کدی ہوئے گی۔ عزہ انہاں دے اصولاں توں متفق نئيں اے تے کہندی اے کہ شیر گھر دے لوک اپنے تعلقات ختم کرنے تے ظالماں دی حمایت کرنا پسند کرن گے۔ اوہ محسوس کردی اے کہ عریش نوں سزا ملنی چاہیے کیونجے اوہ اوہی اے جس نے دینین نوں گمراہ کيتا۔ اگلی صبح عزہ عریش دے پاس جاندی اے تے اس توں کہندی اے کہ اوہ سیف دے پاس جائے تے دانش دے نال اس دی غلط حرکتاں اُتے راضی ہو جائے تے اس نے اسنوں سب دے لئی ترغیب دی۔ التمش نے عزہ توں اختلاف کردے ہوئے عریش دی حمایت دی لیکن عنیا نے عزہ نوں یقین دلایا کہ عریش جائے گا تے جو اس نے شروع کيتا اے اسنوں ختم کر دے گا۔ نشوہ سب خاموش رہی۔
سیف دنین نوں اس دے گھر دے کم کرنے اُتے مجبور کر کے اسنوں سزا دیندا اے تے دانین ہن وی سوچدا اے کہ عریش اسنوں بچانے دے لئی آئے گی۔ التمش اپنے رویے دے لئی عزہ توں معافی منگدا اے تے دانین دی حمایت کرنے دے اس دی عدم دلچسپی دی حمایت کرنے دا وعدہ کردا اے۔ التمش نے ناشوہ نوں آرٹ اسکول وچ داخلہ دلانے وچ مدد کرنے دے لئی ہاں کہیا سی لیکن اوہ کہندی نيں کہ اوہ اس نال محبت کر گئی اے جس اُتے اوہ جواب دیندا اے کہ اوہ اس توں کدی محبت نئيں کردا سی تے نہ ہی کرے گا۔ التمش نے عزہ دے سامنے اپنی پوزیشن وی واضح دی کہ اس نے صرف نشوہ نوں آرٹ اسکول وچ داخل کرانے وچ مدد کيتی تے اوہ اس دی منگیتر نئيں اے۔ ہور برآں، اوہ عزہ نوں دانش دی خراب حالت دے بارے وچ معلومات وی دیندا اے۔ دانین دی زندگی نوں اک بار فیر برباد کرنے دے بعد، عریش اس دے تے انیا دے لئی سہاگ رات دا منصوبہ بناندا اے۔ نازیہ دانش نال ملن جاندی اے تے اسنوں شیر گھر واپس آنے دا کہندی اے لیکن اس نے ایہ کہہ کے انکار کر دتا کہ اوہ تب ہی آئے گی جدوں عریش اسنوں بچانے آئے گی۔
غضنفر التمش نوں فون کردا اے تے اسنوں دھمکی دیندا اے کہ جے اس نے نشوہ نال شادی نئيں کيتی تاں اوہ عنیا نوں گھر بھیج دے گا تے اس دے بچے نوں لے جائے گا۔ نازیہ سعدیہ بیگم دی ملازمہ نال رابطہ کردی اے تے اسنوں شمشیر نگر دے راز دسنے دے لئی اسنوں مالی فائدے دیندی اے۔ نوکرانی نے نازیہ نوں عنیا (اس دی ماضی دی کہانی) تے نشوہ (جب اسنوں اس دے بوائے فرینڈ دے نال دانین تے انیا نے پھڑیا سی) دے راز دتاں۔ نازیہ عریش نوں عنیا دے راز دے بارے وچ اک پیغام بھیجتی اے تے نشوہ دی تصویر (جو اس نے دانی دے فون توں لی سی جدوں اوہ اس نال ملن آئی تھی) غضنفر نوں بھیجتی اے۔ عریش نوں دھوکہ ہويا تے لگدا اے کہ عنیا نوں اس اُتے بھروسہ نئيں اے۔ اوہ نازیہ نال ملن جاندا اے جو اسنوں دانش دی حالت دے بارے وچ دسدی اے کیونجے اس دے سسرال والے اس دے نال سخت سلوک کر رہے نيں۔ عریش فیر عنایہ دے نال نئيں بلکہ دانین دے نال رہنے دا فیصلہ کردا اے تے سیف دے گھر دانین نوں لینے جاندا اے لیکن سیف تے اس دی ماں اسنوں ایسا کرنے دی اجازت نئيں دیندی لیکن دانین سب نوں دھوکہ دیندا اے تے خاموشی توں گارڈ نوں بے وقوف بنا کے گھر توں نکل جاندا اے تے جلدی توں عریش دی گڈی وچ بیٹھ جاندا اے۔ . اس دوران سیف نے عریش دی توہین دی تے اپنے والد نوں تمام صورتحال دسی تے عریش نوں باہر نکلنے نوں کہیا۔ عریش گھر توں نکلدی اے تے غصے توں گڈی وچ بیٹھ جاندی اے۔ دانین نوں دیکھنے دے بعد، اوہ حیران تے بہت زیادہ حوصلہ افزائی کردا اے .
آریش نے دانین نوں فلیٹ لے جایا (جب دونے دی منگنی ہوئی تاں اس نے خریدا)۔ دراں اثنا، عزا تے التمش دے درمیان قربت مضبوط ہُندی جا رہی اے۔ عریش اس دے بعد دانین نوں لے کے پاکستان توں باہر جانے دا ارادہ رکھدا اے۔ اوہ اپنا منصوبہ اپنی بیوی، انیا دے نال شیئر کردا اے، جو لگدا اے کہ اس دا ہر وقت نال دیندی اے۔ پر، آنیا اک ڈبل گیم کھیلدی اے تے اپنے سسرال والےآں دا نال دیندی اے، دانین نوں اغوا کر لیندی اے۔ دانش نے شمشیر نگر وچ سب توں معافی منگی تے انہاں توں گزارش دی کہ اوہ اسنوں اکیلا چھڈ داں لیکن غضنفر نے سیف نوں فون کيتا۔ سیف دانین نوں دیکھ کے بالکونی توں چھلانگ لگاندے نيں۔ اسنوں آئی سی یو وچ شفٹ کیندا گیا، عریش اس نال ملن آئی، تے غضنفر توں لڑ پئی۔ ايسے دوران التمش نے عزہ نوں پرپوز کيتا تے اسنوں دسیا کہ اوہ اپنی پوری زندگی اس دے نال گزارنا چاہندا اے۔ بھانويں عزہ اس دی تجویز نوں ہاں وچ کہنا چاہندی سی، اس نے انکار کر دتا تے التمش نوں دسیا کہ اس دے والد نے پہلے ہی اس دی شادی کبیر توں طے کر دتی سی۔ التمش نے عزہ نوں یقین دلایا کہ ایہ شادی کسی وی حالت وچ نئيں ہوئے گی۔ نازیہ نے عزہ نوں قائل کرنے دی کوشش کيتی کہ اوہ شادی منسوخ کر دے لیکن عزہ نے کہیا کہ اوہ التمش نال محبت کرنے دے باوجود اپنے والد دے فیصلے دا احترام کرن گی۔
اعظم، عزہ دے والد اپنی بیٹی تے بیوی دے درمیان اس گفتگو نوں برداشت کردے نيں۔ جدوں کبیر تے عزہ دا نکاح شروع ہونے والا اے، التمش داخل ہويا تے سب نوں دسدا اے کہ اوہ ہمیشہ عزہ دے نال رہے گا تے یقین دلاندا اے کہ عزہ اس اُتے انحصار کر سکدی اے۔ اس دا ایہ وی کہنا اے کہ ایہ عزہ دا حق اے کہ اوہ اپنے جیون ساتھی دا انتخاب کرے تے کوئی اسنوں زبردستی نئيں کر سکدا۔ ایہ سن کر اعظم عزہ توں کہندا اے کہ جے اوہ اختلاف کرنا چاہندی اے تاں کرسکدی اے۔ Izza فیر متفق نئيں اے . دراں اثنا، دانین زندہ بچ جاندا اے تے عنیا نے عریش نوں دسیا کہ اس نے غضنفر نوں دانین نوں تلاش کرنے وچ مدد کيتی تے اوہ اس منصوبے دا حصہ سی۔ عریش غصے وچ آ کے اوتھے توں چلی گئی۔ دانین ہسپتال توں فرار ہو کے عزہ دے گھر چھپ گیا۔ نشوا نے عنیا تے عریش نوں قتل کرنے دا منصوبہ بنایا تے انہاں نوں گولی مار دتی گئی۔ انیا نے بیٹے نوں جنم دتا تے عریش حالے تک آئی سی یو وچ سی۔ عزہ التمش دے نال بحث کردی اے کہ اوہ دانین نوں غلط سمجھ رہیا اے۔
عزا اپنے ڈرائیو وے وچ اک فلیش ڈرائیو نوں فنڈ دیندی اے جس وچ کہیا گیا سی کہ التمش نے سلیم نامی لڑکے نوں قتل کر دتا اے۔ التمش نوں بعد وچ احساس ہويا تے دانین دا سامنا کرنا پيا کہ اس نے اسنوں غلط سمجھیا تے معافی منگ لئی۔ دانین نے عزہ نوں التمش دے نال گل گل کرنے اُتے راضی کيتا۔ التمش عزہ توں معافی منگدا اے، کہندا اے کہ اوہ واقعی اس نال پیار کردا اے تے اوہ سب توں خوبصورت شخص اے جس توں اوہ کدی ملیا اے۔ عزہ فیر التمش دا سامنا کردی اے تے اس توں پوچھدی اے کہ کیہ اس نے کسی نوں ماریا اے۔ التمش نوں تکلیف ہُندی اے کہ عزہ اس اُتے بھروسہ نئيں کردی تے اسنوں جانے نوں کہندی اے۔ دانین چیزاں نوں ٹھیک کرنے وچ دونے دی مدد کردا اے۔ التمش عزہ دے گھر دانین نال ملن جاندا اے۔ دانین اسنوں عزہ دے نال معاملات ٹھیک کرنے تے اسنوں بیرون ملک بھیجنے نوں کہندا اے۔ التمش نے جواب دتا وچ کہہ رہیا ہاں کہ عزہ دے پاس اعتماد دا بہت وڈا مسئلہ اے تے جے اعتماد نہ ہوئے تاں رشتہ قائم نئيں رہ سکدا۔ دانین فیر عزہ نوں پوری کہانی تے التمش نے اس آدمی نوں مارنے دی وجہ دسی۔ جو کہ منیجر سلیم نے بہت چھوٹی عمر وچ عنیا دے نال زیادتی دی سی۔ دانین عزہ نوں ایہ وی دسدا اے کہ التمش مینیجر دی بیوی تے بچےآں دا چنگا خیال رکھدا اے۔ دانش ہسپتال وچ عریش نال ملن جاندا اے تے غضنفر حیرت انگیز طور اُتے نازیہ تے دانش توں معافی منگدا اے کہ اس نے انہاں دے نال بہت ظلم کيتا تے انہاں دی زندگیاں برباد کر دتیاں۔ دراں اثناء التمش دا خیال اے کہ نشوا ہی اے جس نے عریش تے عنیا نوں قتل کرنے دا منصوبہ بنایا سی۔ نشوا اس توں متفق نئيں اے تے التمش اُتے اس دا الزام لگاندی اے۔ فیر التمش ناشواس دا فون کھولتا اے تے اوہ پیغامات دکھاندا اے جو اس نے اس لڑکے نوں بھیجیا سی جس نے اس دے بھائی تے حاملہ بھابھی نوں گولی مار دتی سی، غضنفر نوں۔ عزہ وی اوتھے موجود سی۔ بعد وچ عزہ التمش دے پاس جاندی اے تے معافی مانگتی اے۔
بہت دکھی التمش نے عزہ توں کہیا کہ اوہ سب اُتے بھروسہ کردی اے سوائے اس کے۔ تے عزہ نوں جانے نوں کہندا اے۔ ايسے دوران عریش اپنی خراب حالت توں صحت یاب ہو گیا۔ آنیہ التمش توں کہندی اے کہ اوہ اپنے تے بچے دے ٹکٹ بک کرائے کیونجے اوہ سوچکی اے کہ عریش اس دے مقابلے وچ دانین دا انتخاب کرے گی۔ عزہ تے نازیہ شمشیر نگر وچ عریش توں ملیاں۔ التمش وی اوتھے موجود اے لیکن دانش تے زاہد کدرے نظر نئيں آندے۔ عنایہ نے عزہ توں پُچھیا کہ اوہ کتھے نيں تے جواب وچ عریش نے دسیا کہ اوہ نیویارک وچ نيں۔ اس دے بعد ایپی سوڈ وچ اک فلیش بیک چلایا جاندا اے جتھے دانین عریش نال ملن جاندا اے تے اسنوں دسدا اے کہ اوہ اپنے والد دے نال ریاستاں وچ جا رہی اے تے اپنی زندگی نوں اگے بڑھانا چاہندی اے۔ عریش نے عنیا توں کہیا کہ اوہ اپنے پورے خاندان دے نال رہنا چاہندا اے لیکن اس دے چہرے توں ظاہر ہُندا اے کہ اس نے اپنی قسمت تے آنیہ نوں قبول کر ليا اے لیکن اوہ صرف دانین نال محبت کردا اے۔ دراں اثنا، نازیہ التمش نوں ڈانٹتی اے کہ اوہ بہت خراب اے تے اسنوں اپنی بیٹی نوں اکیلا چھڈ دینا چاہیے۔ التمش نوں اپنی غلطیاں دا احساس ہُندا اے تے اوہ عزہ توں اس دے بارے وچ گل کردا اے۔ اوہ نويں سرے توں شروع ہُندے نيں تے جلد ہی شادی کر لیندے نيں۔ ڈرامہ ختم ہُندا اے التمش نے عزا نوں چھیڑا تے فیر اس دی تعریف کيتی۔ شمشیر نگر تے شیر گڑھ دے خاندان ہمیشہ خوش و خرم رہندے نيں۔
== کردار ==
* [[ہانیہ عامر]] بطور دانش سیف (نويں شیر)؛ شیر گڑھ دی وارث، زاہد شیر دی اکلوتی اولاد تے عریش دی سچی محبت بھانويں سیف نال شادی کر لئی۔
* شہزاد شیخ بطور عریش غضنفر؛ شمشیر نگر دا وارث، غضنفر تے ممتاز دا اکلوندا بیٹا تے دینین دی سچی محبت بھانويں آنیہ نال شادی کر لئی۔
* نیمل خاور خان بطور عزا خان؛ نازیہ تے اعظم خان دی اکلوتی اولاد، التمش دی دلچسپی
* عثمان مختار بطور التمش؛ عنایہ دا وڈا بھائی تے عریش دی کزن، عزہ دی دلچسپی
* جویریہ کامران بطور نشوہ غضنفر؛ غضنفر تے ممتاز دی اکلوتی بیٹی۔
* [[تارا محمود]] بطور نازیہ شیر؛ زاہد دی چھوٹی بہن۔
* فرحان علی آغا بطور اعظم خان؛ نازیہ دا شوہر۔
* [[عرفان کھوسٹ|عرفان کھوسٹ بطور]] ارشد شیر؛ سعدیہ دا وڈا بھائی
* [[سیمی راحیل|سیمی راحیل بطور]] سعدیہ بیگم؛ ارشد شیر دی چھوٹی بہن تے غضنفر دی والدہ۔
* [[شامل خان|شمل خان]] بطور غضنفر؛ سعدیہ بیگم دا چھوٹا بیٹا۔
* راجو جمیل بطور زاہد شیر؛ ارشد شیر دا اکلوندا بیٹا تے سعدیہ بیگم دا بھتیجا۔
* عریبہ شہود بطور عنیا؛ عریش تے دینین دا کزن۔
* مقیت خان بطور کبیر؛ عزا دی پھُپھی زاد بہن۔
* انوشے عامر بطور بینا؛ التمش دی سابقہ گرل فرینڈ۔
* ہمایوں خان بطور ہمایوں؛ گٹارسٹ۔
== ہوم میڈیا تے ڈیجیٹل ریلیز ==
یہ شو ٹی وی اُتے نشر ہونے دے نال نال [[یوٹیوب]] اُتے وی جاری کیندا گیا ۔ ایہ سنڈیکیشن دے بعد iflix اُتے دستیاب ہويا تے {{lang|ur|۲}}{{lang|ur|۰}}{{lang|ur|۱}}{{lang|ur|۹}} دے آخر تک دستیاب رہیا۔ ایہ شو ہندوستانی اسٹریمنگ پلیٹ فارم MX Player اُتے وی دستیاب اے۔
== رد عمل ==
انا دے ہر قسط نوں [[یوٹیوب]] اُتے {{lang|ur|۳}} ملین توں زیادہ مرتبہ دیکھیا گیا تے اس نے سب توں زیادہ {{lang|ur|۵}}٫{{lang|ur|۶}} ٹی آر پی حاصل کیتے۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.instagram.com/p/B1WPmg-H1KG/?igshid=1bk09of1ohsa3|archiveurl=https://web.archive.org/web/20231006150642/https://www.instagram.com/p/B1WPmg-H1KG/?igshid=1bk09of1ohsa3|archivedate=2023-10-06|title=High Flyer! #Anaa #HUMTV|publisher=[[انسٹا گرام]]|accessdate=مارچ 13, 2021}}</ref> ''عزہ'' تے ''التمش'' دی شاندار کیمسٹری نوں عوام نے سراہا تے بہت زیادہ توجہ دتی ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.mangobaaz.com/izzah-and-altamash-are-the-latest-pakistani-drama-couple-everyones-obsessing-over-and-we-can-totally-see-why|title=Izzah And Altamash Are The Latest Pakistani Drama Couple Everyone’s Obsessing Over And We Can Totally See Why|publisher=MangBaaz|date=اپریل 22, 2019|accessdate=مارچ 13, 2021|first=Iman|last=Zia|archivedate=2022-12-08|archiveurl=https://web.archive.org/web/20221208194244/https://www.mangobaaz.com/izzah-and-altamash-are-the-latest-pakistani-drama-couple-everyones-obsessing-over-and-we-can-totally-see-why}}</ref> {{lang|ur|۱}}{{lang|ur|۹}} واں لکس اسٹائل ایوارڈز وچ ، عثمان مختار تے نیمل خاور نوں اپنی اپنی شاندار کارکردگی دے لئی ''بہترین ابھردے ہوئے ٹیلنٹ'' دی نامزدگی ملی۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://tribune.com.pk/story/2266809/lux-style-awards-2020-and-the-nominees-are|title=Lux Style Awards 2020: And the nominees are...|publisher=[[دی ایکسپریس ٹریبیون]]|date=اکتوبر 3, 2021|accessdate=مارچ 13, 2021|first=Entertainment|last=Desk}}</ref>
== نامزدگیاں ==
{| class="sortable wikitable"
!سال
! ایوارڈز
! قسم
! وصول کنندہ
! نتیجہ
|-
! {{lang|ur|۷}} فروری {{lang|ur|۲}}{{lang|ur|۰}}{{lang|ur|۲}}{{lang|ur|۰}}
| پاکستان انٹرنیشنل اسکرین ایوارڈز
| بہترین ٹیلی ویژن اداکارہ نقاد دا انتخاب
| [[ہانیہ عامر]] | {{نامزد}}
|-
! rowspan="2" | دسمبر، {{lang|ur|۲}}{{lang|ur|۰}}{{lang|ur|۲}}{{lang|ur|۰}}
| rowspan="2" | [[لکس اسٹائل اعزاز|{{lang|ur|۱}}{{lang|ur|۹}}واں لکس اسٹائل ایوارڈز]]
| rowspan="2" | بہترین ابھردا ہويا ٹیلنٹ
| نیمل خاور | نامزد {{Nom}}
|-
| عثمان مختار | نامزد
|}
== تیاری ==
اس سیریز دی شوٹنگ چترال دے خوبصورت تھانواں اُتے کيتی گئی ۔ اس سیریز دا ناں پہلے ''کائنات'' سی لیکن بعد وچ اسنوں ''انا'' وچ تبدیل کر دتا گیا۔ <ref name="kainaat">{{حوالہ ویب|url=https://www.thenews.com.pk/magazine/instep-today/413830-upcoming-plays-of-2019|title=Upcoming plays of 2019|last=Desk|first=Instep|website=The News International|language=en|accessdate=2019-01-21}}</ref><ref name="kainaat2">{{حوالہ ویب|url=https://images.dawn.com/news/1181060|title=Hania Aamir and Shahzad Sheikh pair up for a love story|last=Haq|first=Irfan Ul|date=2018-10-16|website=DAWN Images|language=en|accessdate=2019-01-21}}</ref> ''[[ڈان (اخبار)|DAWN]]'' دے نال اک انٹرویو وچ ، ہانیہ عامر نے اپنے کردار دے بارے وچ گل کیتی، "یہ سفر اوتھے دے بوہت سارے لوکاں نال ملدا جلدا اے جو اپنی ذات تے انفرادیت دے مالک نيں تے نتیجتا صرف خود پسند ہونے دی وجہ توں انہيں زیادہ پسند نئيں کيتا جاندا"۔ <ref name="kainaat2" />
== گانے ==
{{خانہ معلومات البم
| name = انا- او ایس ٹی
| type = گانا
| artist = [[ساحر علی بگا]] تے [[ہانیہ عامر]]
| cover =
| alt =
| released = {{Start date|df=yes|2019|02|14}}
| recorded = {{lang|ur|۲}}{{lang|ur|۰}}{{lang|ur|۱}}{{lang|ur|۹}}
| venue =
| studio =
| genre = [[ڈراما نغمہ]]
| length = {{Duration|m=5|s={{lang|ur|۲}}}}
| language = [[اردو]]
| label = [[ہم ٹی وی]]
| producer =
| prev_title =
| prev_year =
| next_title =
| next_year =
| misc = {{External music video|{{Youtube|xr9mUmwLw|Anaa OST}}|type=song}}
}}
[[گٹھ:مضامین مع ایچ آڈیو مائکرو فارمیٹس]]
[[گٹھ:Album infoboxes lacking a cover]]
[[گٹھ:Album articles lacking alt text for covers]]
[[گٹھ:مضامین مع ایچ آڈیو مائکرو فارمیٹس]]
مرکزی گانا[[ساحر علی بگا]] تے [[ہانیہ عامر]] نے گایا ۔ موسیقی ساحر علی بگا نے ترتیب دتی تے گانے دے بول عمران رضا نے لکھے سن ۔
== حوالے ==
{{حوالے}}
== باہرلے جوڑ ==
* [https://www.hum.tv/dramas/anaa/ رسمی ویب سائٹ] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20220308141039/https://www.hum.tv/dramas/anaa/ |date=2022-03-08 }}
{{ہم ٹی وی پروگرام}}
[[گٹھ:اردو بولی دے ٹیلی ویژن پروگرام]]
[[گٹھ:ہم ٹی-وی دے ڈرامے]]
[[گٹھ:2019ء وچ ختم ہونے والے پاکستانی ٹیلی ویژن سیریل]]
[[گٹھ:2019ء وچ شروع ہونے والے پاکستانی ٹیلی ویژن سیریل]]
[[گٹھ:پاکستانی ڈرامے]]
[[گٹھ:مقالے جنہاں وچ انگریزی بولی دا متن اے ]]
[[گٹھ:غیر نظر ثانی شدہ تراجم اُتے مشتمل صفحات]]
kyvll5bonfw2if0nernl4gawo5k0n1q
کراچی دی آبادی
0
118259
706735
684861
2026-05-01T16:11:33Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706735
wikitext
text/x-wiki
{{پنجابی گنتی}}
[[فائل:Karachi population.svg|کھبے|thumb| کراچی وچ آبادی وچ اضافے دا رجحان (لکھاں وچ )]]
[[کراچی]]، [[پاکستان]] دا سبھ توں وڈا تے سبھ توں ودھ گنجان آباد شہر اے۔ کراچی دی آبادی 2020ء وچ تقریبن 16 ملیئن (۱۶٬۰۹۳٬۷۸۶) سی <ref>[http://worldpopulationreview.com/world-cities/karachi-population/ World Population Review] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160219014636/http://worldpopulationreview.com/world-cities/karachi-population/ |date=2016-02-19 }}</ref> 14 اگست ۱۹۴۷ ء نوں جدوں کراچی [[پاکستان]] دا [[راجگڑھ|راجگڑھ]] بݨیا تاں اس دی آبادی تقریباً ۴۵۰٬۰۰۰ باشندےآں اُتے مشتمل سی پر ۱۹۴۷ء وچ [[تقسیم ہند|آزادی]] دے بعد وڈی تعداد وچ مسلمان مہاجرین دی آمد دے نال آبادی وچ تیزی توں وادھا ہويا۔ 1951ء تک شہر دی آبادی دس لکھ توں تجاوز کرچکی سی۔ <ref>1960, Monographs in the Economics of Development. Institute of Development Economics, Pakistan.</ref> اگلی دہائی وچ کراچی دی شرح نمو 80 فیصد توں ودھ سی۔ <ref>[[Gunnar Myrdal|G Myrdal]] (1968), Asian Drama: An Inquiry Into The Poverty Of Nations. Pantheon Books. (3 volumes)</ref> اج، ایہ شہر ۱۹۴۷ء دی نسبت ۶۰ گُنا ودھ چکيا اے <ref name="burki1">S J Burki (2004), [http://www.dawn.com/2004/10/05/op.htm#1 Karachi: a unique mega city], [DAWN Newspaper|DAWN], 5 اکتوبر. Retrieved on 7 جنوری 2008</ref><ref name="blood">P Blood (ed.) (1994), [http://countrystudies.us/pakistan Pakistan: A Country Study].PO for the Library of Congress.</ref>
{{تریخ کراچی}}<templatestyles src="Plainlist/styles.css" />
== ہجرت ==
کراچی دی آبادی دا وڈا حصہ طویل فاصلے دی امیگریشن دا اے۔ <ref name="burki1"/> [[پاکستان]] دے قیام توں پہلاں کراچی وچ [[مذہب|مذاہب]] تے نسلی گروہاں دا متنوع امتزاج موجود سی۔ آزادی تے [[تقسیم ہند]] توں بعد بوہتے [[اردو]] بولن والے [[مسلمان]] مہاجرین کراچی وچ آباد ہو گئے۔ ايسے طرحاں ۱۹۴۷ء وچ ہندو مسلم فسادات دی وجہ توں وڈی تعداد وچ [[ہندو]] شہر چھڈ کے [[بھارت]] وچ آباد ہو گئے۔ بنیادی طور اُتے اردو بولن والے مسلمان مہاجرین، جیہناں نوں [[مہاجر قوم]] کہیا جاندا اے نے کراچی وچ آباد ہوئے۔ مہاجراں دی ابتداء ہندوستان دے وکھ وکھ علاقےآں نال ہوئی تے اوہ اپنے نال اپنی مقامی ثقافتاں تے کھانےآں نوں لے کے آئے ، اس طرحاں پہلاں توں ای کراچی وچ بسن والے لوکاں دے متنوع مرکب وچ ہور وادھا ہويا۔ لوکاں دے اوہناں پرانے گروہاں تے پاکستان دے وکھ وکھ حصےآں توں مسلسل نقل مکانی نے کراچی وچ رہنے والے لوکاں دے اک بھرپور تے متنوع مرکب وچ حصہ ڈالیا اے۔ دوسرے غیر روايتی ملکاں جداں کہ [[عرب قوم|عرباں]] ، مشرق وسطیٰ دے وکھ وکھ ملکاں دے لوکاں دے نال نال افغاناں تے حال ہی وچ وسطی ایشیائی تے ایغوراں دی طرف توں نقل مکانی دے نال اس وچ ہور تنوع پیدا ہويا اے۔
== کراچی دی آبادیاتی تریخ ==
{| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size: 95%;"
! align="center" |سال
! align="right" | شہری آبادی
|-
| colspan="2" |
----
|-
| align="left" | ۱۸۵۶
| align="right" | ۵۶٬۸۷۵
|-
| align="left" | 1872
| align="right" | 56,753
|-
| align="left" | 1881
| align="right" | 73,560
|-
| align="left" | 1891
| align="right" | 105,199
|-
| align="left" | 1901
| align="right" | 136,297
|-
| align="left" | 1911
| align="right" | 186,771
|-
| align="left" | 1921
| align="right" | 244,162
|-
| align="left" | 1931
| align="right" | 300,799
|-
| align="left" | 1941
| align="right" | 435,887
|-
| align="left" | 1951
| align="right" | 1,068,459
|-
| align="left" | 1961
| align="right" | 1,912,598
|-
| align="left" | 1972
| align="right" | 3,426,310
|-
| align="left" | 1981
| align="right" | 5,208,132
|-
| align="left" | 1998
| align="right" | 9,269,265
|-
| align="left" | 2017
| align="right" | 14,910,352
|-
| colspan="2" style="line-height:1.2em;" | * <small>[https://web.archive.org/web/20080221145324/http://125.209.91.254/cdgk/Home/AboutKarachi/GeographyDemography/tabid/270/Default.aspx کراچی سٹی گورنمنٹ]<br /><br /><br /><br /></small><nowiki></br></nowiki> <small>تخمینہ، ڈیٹا ۱۸۵۶–۱۹۹۸ دے لئی 13 فروری ۲۰۰۸ نوں حاصل کيتا گیا۔ تے [http://www.pbs.gov.pk/ پاکستان بیورو آف سٹیٹسٹکس] ، ڈیٹا ۲۰۱۷ دے لئی 21 نومبر 2020ء نوں بازیافت کيتا گیا۔</small>
|}
کراچی دے باشندے، [[پاکستان]] دے تمام حصےآں نال تعلق رکھنے والے نسلی لسانی گروہاں دے نال نال [[جنوبی ایشیا]] توں آنے والے تارکین وطن اُتے مشتمل نيں۔ ۱۹ويں صدی دے آخر وچ ، شہر دی آبادی تقریباً ۱۰۵٬۰۰۰ سی، جو اگلی چند دہائیاں وچ بتدریج اضافے دے نال، آزادی دے موقع اُتے ۴۰۰٬۰۰۰ توں ودھ تک پہنچ گئی۔ آبادی دا تخمینہ ۱۵ توں ۱۸ ملین تک اے، <ref>{{حوالہ ویب|url=http://www.dawn.com/2007/07/10/local5.htm|title=Karachi population to hit 27.5 million in 2020|website=Dawn|date=10 جولائی 2007|accessdate=24 اگست 2010}}</ref> جنہاں وچوں اک اندازے دے مطابق ۹۰٪ وکھ وکھ پس منظر نال تعلق رکھنے والے تارکین وطن نيں۔ اک اندازے دے مطابق شہر دی آبادی تقریباً ۵٪ فی سال ودھ رہی اے (بنیادی طور اُتے اندرونی دیہی-شہری نقل مکانی دے نتیجے وچ )، جس وچ پاکستان دے وکھ وکھ حصےآں توں ہر ماہ ۴۵٬۰۰۰ مہاجر کارکنان شہر آندے نيں۔ <ref name="migrants">{{حوالہ ویب|url=http://www.dawn.com/2006/01/16/letted.htm#1|title=Karachi turning into a ghetto|date=16 جنوری 2006|website=Dawn|accessdate=24 اگست 2010|archiveurl=https://web.archive.org/web/20100107043312/http://www.dawn.com/2006/01/16/letted.htm|archivedate=جنوری 7, 2010}}</ref><ref>[http://www.dawn.com/news/1225472 Understanding Karachi and the 2015 local elections]</ref>
کراچی دے ابتدائی باشندے [[سندھی لوک|سندھی]] قبیلے سن جِداں مشرق وچ جوکھیو، ملاح تے [[مسلمان جاٹ|جٹ]] تے مغرب وچ [[بلوچ قوم|بلوچ]]۔ برطانوی نوآبادیاتی حکمرانی دے خاتمے تے 1947ء وچ [[پاکستان]] دے قیام تے [[تقسیم ہند]] توں پہلاں شہر دی آبادی اکثریتی [[سندھی لوک|سندھی]] تے [[بلوچ قوم|بلوچ]] [[مسلمان|مسلماناں]] ، [[ہندو|ہندوؤں]] تے [[سکھ|سکھاں دی]] برادری اُتے مشتمل سی جنہاں دی تعداد تقریباً ۲۵۰٬۰۰۰ سی۔ ایہ شہر [[گجراتی مسلمان|گجراتی مسلماناں]] دی اک وڈی کمیونٹی دا گھر سی، تے ہن وی اے جو شہر دے ابتدائی آباد کاراں وچوں اک سن، تے ہن وی [[صدر ٹاؤن]] وچ اکثریت رکھدے نيں۔ شہر دی اہم [[گجراتی مسلمان|گجراتی مسلم]] برادریاں وچ میمن ، چھیپا ، [[گھانچی (مسلم)|گھانچی]] ، [[خوجا|کھوجا]]، [[مستعلیہ|بوہرا]] تے تائی شامل نيں۔ دوسرے ابتدائی آباد کاراں وچ مارواڑی مسلمان ، اصل وچ [[ایران]] نال تعلق رکھنے [[پارسی|والے پارسی]] ، [[مراٹھی مسلمان]] تے [[مہاراشٹرا|مہاراشٹر]] دے [[کوکنی مسلمان|کونکنی مسلمان]] (کوکن ٹاؤن وچ آباد)، گوا دے کیتھولک تے [[اینگلو انڈین]] شامل سن ۔ [[پاکستان]] دے قیام توں بعد بوہتے ہندو تے سکھ ہندوستان ہجرت کر گئے۔ شہر وچ ہُن وی [[پارسی|پارسیاں]]، گوان کیتھولک تے [[اینگلو انڈین|اینگلو انڈینز]] دی چھوٹی برادریاں موجود نيں۔
[[پاکستان]] دی [[تقسیم ہند|آزادی]] دے بعد وڈی تعداد وچ ہندوستانی مسلماناں، خاص طور اُتے [[اردو]] بولنے والے، کراچی ہجرت کر گئے۔ کراچی ( [[موپلا|میپیلا]] ) وچ [[مراٹھی مسلمان|مراٹھی مسلماناں]] تے [[ملیالی]] مسلماناں دی اک وڈی کمیونٹی وی اے جو کہ اصل وچ [[جنوبی ہند|جنوبی ہندوستان]] وچ [[کیرلا|کیرالا]] توں اے۔ <ref>{{حوالہ ویب|last=M R Narayan Swamy|url=http://www.dnaindia.com/world/report_where-malayalees-once-held-sway_4610|title=Where Malayalees once held sway | Latest News & Updates at|publisher=Dnaindia.com|date=5 اکتوبر 2005|accessdate=10 فروری 2014}}</ref> کراچی دے [[مراٹھی مسلمان|مراٹھی]] تے [[ملیالی]] مسلماناں نے دوسرے مسلماناں دے نال بالخصوص میمن تے [[اردو]] بولنے والے مسلماناں دے نال شادیاں کيتياں تے ہن اوہ وسیع تر اردو بولنے والے [[مہاجر قوم|مہاجر]] برادری وچ ضم ہو گئے نيں۔ <ref>[http://maddy06.blogspot.ca/2009/03/malayalees-in-pakistan.html The Malayalees in Pakistan]</ref> پچھلی چند دہائیاں توں [[سندھی لوک|سندھیاں]] دی آبادی وی ڈرامائی طور اُتے ودھ رہی اے۔ <ref>[https://nation.com.pk/30-Apr-2017/sindh-s-fast-growing-population Sindh’s fast-growing population]</ref>
[[پشتون]]، اصل وچ [[صوبا خیبر|خیبر]]، [[افغانستان]] ، [[فاٹا]] تے شمالی [[بلوچستان]] توں نيں۔ پشتون دہائیاں توں کراچی وچ آباد نيں۔
== ضلعےآں دی آبادی دی کثافت فی مربع کلومیٹر ==
۲۰۱۷ء دی مردم شماری دے مطابق، [[ضلع کراچی وسطی|کراچی وسطی]] نہ صرف کراچی دے چھ ضلعے وچوں سب توں ودھ گنجان آباد ضلع اے، بلکہ پورے پاکستان وچ ۴۳٬۰۶۳٫۵۱ افراد فی مربع کلومیٹر رہندے نيں۔
{| class="wikitable" style="text-align: right;"
!رینک
! ضلع
! آبادی (2017 دی مردم شماری) <ref name="pbscensus-District wise – Sindh">{{حوالہ ویب|url=https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files//population_census/District%20wise%20Sindh%20TABLE%201%202017%20FINAL.pdf|title=TABLE – 4 AREA, POPULATION BY SEX, SEX RATIO, POPULATION DENSITY, URBAN PROPORTION,HOUSEHOLD SIZE AND ANNUAL GROWTH RATE OF SINDH|last=Pakistan Bureau of Statistics|accessdate=22 اکتوبر 2021|archivedate=۱۸ نومبر 2021|archiveurl=https://web.archive.org/web/20211118090211/https://www.pbs.gov.pk/sites/default/files//population_census/District%20wise%20Sindh%20TABLE%201%202017%20FINAL.pdf}}</ref>
! رقبہ (Sq.Km )
! کثافت
|-
| style="text-align: left;" | ۱
! [[ضلع کراچی وسطی|وسطی]]
| ۲٬۹۷۱٬۳۸۲
| ۶۹
| ۴۳٬۰۶۳٫۵۱
|-
| style="text-align: left;" | ۲
! [[ضلع کورنگی|کورنگی]]
| ۲٬۵۷۷٬۵۵۶
| ۱۰۸
| ۲۳٬۸۶۶٫۲۶
|-
| style="text-align: left;" | ۳
! [[ضلع کراچی شرقی|شرقی]]
| ۲٬۸۷۵٬۳۱۵
| ۱۳۹
| ۲۰٬۶۸۵٫۷۲
|-
| style="text-align: left;" | ۴
! [[ضلع کراچی جنوبی|جنوبی]]
| ۱٬۷۶۹٬۲۳۰
| ۱۲۲
| ۱۴٬۵۰۱٫۸۹
|-
| style="text-align: left;" | ۵
! [[ضلع کراچی غربی|غربی]]
| ۳٬۹۰۷٬۰۶۵
| ۹۲۹
| ۴٬۲۰۵٫۶۷
|-
| style="text-align: left;" | ۶
! [[ضلع ملیر|ملیر]]
| ۱٬۹۲۴٬۳۶۴
| ۲٬۱۶۰
| ۸۹۰٫۹۰
|-
| style="text-align: left;" | تمام
! ۱۰۰٪
| ۱۶٬۰۲۴٬۸۹۴
| ۳٬۵۲۷
| ۴٬۵۴۳٫۴۹
|-
|}
== نسلی گروہ ==
کراچی دے نسلی گروہاں وچ پاکستان دے تمام نسلی گروہاں دے ارکان شامل نيں۔ ۱۹ويں صدی دے آخر وچ شہر دی آبادی تقریبن ۱۰۵٬۰۰۰ سی، جو اگلی چند دہائیاں وچ بتدریج اضافے دے نال، آزادی دے موقع اُتے ۴۰۰٬۰۰۰ توں ودھ تک پہنچ گئی۔ آبادی دا تخمینہ تقریباً ۲۳٬۰۰۰٬۰۰۰ اے، جنہاں وچوں اک اندازے دے مطابق ٪ 90 وکھ وکھ پس منظر نال تعلق رکھنے والے تارکین وطن نيں۔ اک اندازے دے مطابق شہر دی آبادی تقریبن ٪ 5 فی سال ودھ رہی اے (بنیادی طور اُتے اندرونی دیہی-شہری نقل مکانی دے نتیجے وچ )، جس وچ پاکستان دے وکھ وکھ حصےآں توں ہر ماہ ۴۵٬۰۰۰ مہاجر کارکنان شہر آندے نيں۔ <ref name="migrants"/> کمیونٹی رہنماواں تے سماجی سائنسداناں دے مطابق کراچی وچ ۱٫۶ ملین توں ودھ بنگالی تے ۴۰۰٬۰۰۰ روہنگیا مقیم نيں۔ <ref>[http://www.thenews.com.pk/Todays-News-4-333213-Bengali-and-Rohingya-leaders-gearing-up-for-LG-polls Bengali and Rohingya leaders gearing up for LG polls] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150814203153/http://www.thenews.com.pk/Todays-News-4-333213-Bengali-and-Rohingya-leaders-gearing-up-for-LG-polls |date=2015-08-14 }}</ref>
== مذہب ==
پاکستان دی 1998ء دی مردم شماری دے مطابق، شہر دی مذہبی خرابی اس طرح اے: <ref name="usrkarachi">{{حوالہ ویب|last=Arif Hasan, Masooma Mohiburl|url=http://www.ucl.ac.uk/dpu-projects/Global_Report/pdfs/Karachi.pdf|format=PDF|title=Urban Slums Reports: The case of Karachi, Pakistan|date=2009-02-01|accessdate=2006-04-20|archivedate=2013-09-15|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130915074410/http://www.ucl.ac.uk/dpu-projects/Global_Report/pdfs/Karachi.pdf}}</ref> [[مسلمان|مسلم]] (۹۶٫۴۵٪)، [[مسیحی|عیسائی]] (۲٫۴۲٪)، [[ہندو]] (۰٫۸۶٪)، تے ہور (۰٫۲۷٪)۔ ہور مذہبی گروہاں وچ [[سکھ]] ، [[بدھ مت|بدھسٹ]] ، [[پارسی]] ، [[بہائیت|بہائی]] ، [[احمدیہ|احمدی]] تے [[یہود|یہودی]] شامل نيں۔ مسلماناں وچوں تقریباً ۷۳٪ [[اہل سنت|سنی]] تے ۲۷٪ [[اہل تشیع|شیعہ]] نيں۔
{| class="wikitable sortable" style="text-align:right"
|+ style="vertical-align: text-top;" |کراچی شہر وچ مذہبی گروہ
!
! % (1941) <ref>{{حوالہ ویب|url=http://lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/7435/1/40138_1941_TAB.pdf|title=CENSUS OF INDIA, 1941 VOLUME XII SIND|accessdate=15 ستمبر 2021}}</ref>
! % (1951) <ref>lsi.gov.in:8081/jspui/bitstream/123456789/7452/1/1422_1951_POP.pdf</ref>
! % (1998) <ref name="usrkarachi"/>
|-
| style="text-align: left;" | [[اسلام|مسلمان]]
| ۴۲٫۳٪
| ۹۶٫۱٪
| ۹۶٫۵٪
|-
| style="text-align: left;" | [[ہندو مت|ہندو]]
| ۵۱٫۱٪
| ۱٫۷٪
| ۰٫۹٪
|-
| style="text-align: left;" | [[مسیحیت|عیسائی]]
| ۲٫۳٪
| ۱٫۶٪
| ۲٫۴٪
|-
| style="text-align: left;" | [[سکھ مت|سکھ]]
| ۱٫۳٪
| N / A
| N / A
|-
| style="text-align: left;" | [[جین مت|جین]]
| ۰٫۹٪
| N / A
| N / A
|-
| style="text-align: left;" | [[پارسی]]
| N / A
| ۰٫۵٪
| N / A
|-
| style="text-align: left;" | ہور
| ۱٫۹٪
| ۰٫۱٪
| ۰٫۳٪
|-
| style="text-align: left;" | '''کل'''
| '''۱۰۰٪'''
| '''۱۰۰٪'''
| '''۱۰۰٪'''
|-
|}
کراچی دی متنوع آبادیات توں دنگ رہ کے، امریکی ماہر سیاسیات تے جنوبی ایشیا دے ماہر اسٹیفن پی کوہن نے اک بار کہیا سی کہ جے کراچی دے نسلی گروپس "چنگے طریقے نال چلدے نيں تاں ایہ اک حیرت انگیز طور تے پیچیدہ شہر ہوئو گا جو کہ [[نیو یارک شہر|نیویارک]] ورگا اے۔"
== ہور دیکھو ==
* [[آبادیات پاکستان|پاکستان دی آبادیات]]
* [[دنیا دے سب توں وڈے شہر|میٹروپولیٹن علاقےآں دی لسٹ بلحاظ آبادی]]
== حوالے ==
<references group="" responsive="0" />
[[گٹھ:پاکستان دے میٹروپولیٹن علاقہ جات]]
[[گٹھ:آبادیات پاکستان]]
[[گٹھ:کراچی]]
3tkd1ffqogg7dtcc3iv1issgh2tw368
چین وچ سکولاں اتے حملے
0
126404
706728
691857
2026-05-01T14:58:41Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706728
wikitext
text/x-wiki
[[چین|عوامی جمہوریہ چین]] وچ غیر مربوط وڈے پیمانے اُتے چھرا مار، ہتھوڑے دے حملےآں تے کلیور حملےآں دا سلسلہ مارچ 2010 وچ شروع ہويا۔ انہاں حملےآں وچ گھٹ توں گھٹ 90 افراد ہلاک تے 473 زخمی ہوئے۔ چونکہ بوہتے کیسز دا کوئی مقصد معلوم نئيں سی، تجزیہ کاراں نے اس قسم دے [[قتل عام|اجتماعی قتل]] تے قتل، خودکشی دے واقعات وچ اضافے لئی تیزی نال سماجی تبدیلی دی وجہ توں ذہنی صحت دے مسائل نوں ذمہ دار ٹھہرایا اے۔ جداں کہ چنپینگ پنڈ دے پرائمری اسکول وچ چھرا گھونپنے دے بعد ریاست ہائے متحدہ امریکا وچ [[سینڈی ہک ایلمینٹری اسکول فائرنگ|سینڈی ہک ایلیمنٹری اسکول وچ شوٹنگ]] دے گھنٹےآں بعد <ref>{{حوالہ ویب|url=http://americanlivewire.com/22-students-in-china-stabbed-in-elementary-school-attack-by-36-year-old-villager-min-yingjun/|title=22 Students In China Stabbed In Elementary School Attack by 36-year-old Villager Min Yongjun|publisher=American Live Wire|accessdate=15 دسمبر 2012}}</ref> دوناں دے درمیان موازنہ کيتا گیا۔ دوناں ملکاں دے درمیان بندوقاں دے کنٹرول دے قوانین وچ فرق نوں صحافیاں تے سیاست داناں دے سکول حملےآں وچ ہوݨ والیاں ہلاکتاں وچ تفاوت دی وضاحت لئی استعمال کيتا گیا، جیہناں وچ امریکی نمائندے جیری نڈلر وی شامل نيں تے ایسوسی ایٹڈ پریس دے اک مضمون وچ دسیا گیا کہ اس دے باوجود وکھ وکھ نتائج، حملےآں دے درمیان بنیادی مشترکات اسکول حملےآں دی ودھدی ہوئی تعدد سی کیونکہ "حملہ آور اکثر خود کشی کرن توں پہلے اپنے غم و غصے نوں ودھاؤن دی امید کردے ہوئے کمزوراں نوں تلاش کردے نيں۔"
== حملےآں دی لسٹ ==
=== مارچ 2010 ===
23 مارچ 2010 نوں، ژینگ منشینگ (郑民生) 41، [[نانپنگ|نان پنگ]] دے اک ایلیمنٹری اسکول وچ اٹھ بچےآں نوں چاقو نال قتل کر دتا، صوبا [[فوجیان]] ؛ <ref name="FlorCruz china.attacks" /> اس حملے نوں چینی میڈیا وچ وڈے پیمانے اُتے رپورٹ کيتا گیا (جیہنوں 南平实验小学重大凶杀案 کہیا جاندا اے )، <ref name="sohu fujianxiongshaan" /> کاپی کیٹ دے جرائم دے خدشےآں نوں جنم دتا۔ اک فوری مقدمے دے بعد، زینگ منشینگ نوں تقریباً اک ماہ بعد 28 اپریل نوں پھانسی دے دتی گئی <ref name="BODEEN AP" /> میڈیا نے دماغی صحت دے مسائل دی تریخ دی اطلاع دی، لیکن پولیس نے دسیا کہ زینگ دی دماغی بیماری دی کوئی تریخ نئيں سی جو پہلے دی رپورٹاں توں متصادم سی ژینگ نے کہیا کہ اس نے ایہ حملہ اک لڑکی دے ٹھکرائے جانے تے لڑکی دے امیر خاندان دی طرف توں "غیر منصفانہ سلوک" دا شکار ہوݨ دے بعد کيتا۔
=== اپریل 2010 ===
13 اپریل نوں، اک ذہنی طور اُتے بیمار شخص نے جنوبی گوانگسی دے شیچانگ دے زیزن پرائمری اسکول وچ چھریاں دے وار کر کے اک اٹھ سالہ لڑکے تے اک 80 سالہ سواݨی راہگیر نوں ہلاک کر دتا۔ تن ہفتےآں وچ مین لینڈ وچ سکول دے بچےآں اُتے ایہ دوسرا بے ترتیب حملہ سی۔ زخمیاں وچ پنج افراد وی شامل نيں - دو لڑکے، جنہاں دی عمراں ست تے 12 سال نيں، اک ست سالہ لڑکی تے اک جوڑا جنہاں دی عمر 30 اے۔ چاقو بردار مشتبہ شخص یانگ جیاکن، جس دی عمر 40 سال اے، نوں حراست وچ لے لیا گیا۔ <ref>[https://web.archive.org/web/20110629165321/http://www.thestandard.com.hk/news_detail.asp?we_cat=3&art_id=96882&sid=27718450&con_type=1&d_str=20100414&fc=2 Knifeman strikes at school]</ref> 28 اپریل نوں، پڑوسی صوبے فیوجیان وچ ژینگ منشینگ نوں پھانسی دتے جانے دے چند گھینٹے بعد، [[لائژوو|لیزو]] وچ ، [[گوانگڈونگ|گوانگ ڈونگ وچ ]] اک ہور چاقو بردار شخص جس دا ناں چن کانگ بِنگ اے، 33 (陈康炳) ہانگفو پرائمری اسکول وچ زخمی 16 طلباء تے اک استاد۔ چن کانگ بنگ لیزہاؤ دے اک وکھ وکھ پرائمری اسکول وچ استاد رہ چکے سن، لیکن ذہنی بیماری دی وجہ توں بیماری دی چھیويں اُتے سن <ref name="psychiatric check" /> اسنوں جون وچ [[ژانگجیانگ|ژانجیانگ]] دی اک عدالت نے [[سزائے موت|موت دی سزا سنائی]] سی 29 اپریل نوں [[تائیشنگ|تائیکسنگ]] وچ ، [[جیانگسو|جیانگ سو]] ، 47 سالہ بے روزگار سو یو یوان ژونگسین کنڈرگارٹن گیا تے سیکورٹی گارڈ نوں چھرا گھونپنے دے بعد 28 طلباء تے دو استاداں نوں زخمی کر دتا۔ بوہتے Taixing طلباء دی عمر 4 سال سی چین وچ صرف دو دناں وچ ایہ دوسرا حملہ سی۔ 30 اپریل نوں، وانگ یونگلائی نے [[ویفانگ]] ، [[شانڈونگ|شیڈونگ]] وچ پری اسکول دے بچےآں دے سر اُتے چوٹ پہنچانے دے لئی ہتھوڑے دا استعمال کیتا، فیر اس نے [[خود سوزی]] کرنے دے لئی پٹرول دا استعمال کيتا۔
=== مئی 2010 ===
48 سالہ وو ہوان منگ (吴环明) نامی حملہ آور نے 12 مئی 2010 نوں [[ہانژونگ|ہانزہونگ]] ، [[شانسی]] وچ اک کنڈرگارٹن وچ کلیور توں ست بچےآں تے دو بالغاں نوں ہلاک تے 11 ہور افراد نوں زخمی کر دتا۔ چین وچ رپورٹس نوں انٹرنیٹ توں ہٹا دتا گیا سی، اس ڈر توں کہ اس طرح دے تشدد دی وڈے پیمانے اُتے کوریج کاپی کیٹ حملےآں نوں بھڑکا سکدی اے۔ <ref name="BODEEN AP" /> حملہ آور نے بعد وچ اپنے گھر وچ [[خود کشی|خودکشی]] کر لئی۔ اوہ اسکول، <ref name="EDWARD WONG" /> شینگشوئی ٹیمپل پرائیویٹ کنڈرگارٹن دا مالک مکان سی، تے اسکول دے منتظم دے نال اس گل اُتے تنازعہ وچ ملوث سی کہ اسکول عمارت توں کدوں باہر جائے گا۔ 18 مئی 2010 نوں ہینان انسٹی ٹیوٹ آف سائنس اینڈ ٹیکنالوجی (海南科技职业学院) وچ ، [[ہائکو|ہائیکو]] ، [[ہائنان|ہینان]] وچ اک پیشہ ورانہ کالج ، 10 توں ودھ مرداں نوں 2:30 بجے دے نیڑے چاقو چݪاݨ والے ہاسٹل وچ چارج کيتا گیا۔ سیکیورٹی گارڈ اُتے حملہ کرنے تے سیکیورٹی کیمراں نوں غیر فعال کرنے دے بعد، 9 طلباء زخمی، 1 دی حالت تشویشناک۔ <ref name="Says 13 Hurt" /> گزشتہ روز کیمپس دے باہر کھانے دے اسٹال اُتے جھگڑے دے بعد مقامی افراد نے کالج دے طلباء دے خلاف [[انتقام|انتقامی]] کارروائی دے طور اُتے چھاترالی اُتے حملہ کيتا جس وچ 4 طلباء زخمی ہوئے، جنہاں دی تعداد 13 اے
=== اگست 2010 ===
4 اگست 2010 نوں، 26 سالہ فانگ جیانٹانگ (方建堂) نے 20 توں ودھ بچےآں تے عملے نوں 60 دے نال مار ڈالیا۔ سینٹی میٹر چاقو، [[شانڈونگ|شیڈونگ]] صوبے دے [[زیبو]] وچ اک کنڈرگارٹن وچ تن بچےآں تے اک استاد نوں قتل کر دتا۔ زخمیاں وچوں 3 ہور بچےآں تے 4 استاداں نوں اسپتال لے جایا گیا اے۔ پکڑے جانے دے بعد فینگ نے اعتراف جرم کر ليا۔ کوئی معلوم مقصد نئيں سی۔ سال دے آغاز توں ہن تک چاقو دے وکھ وکھ حملےآں وچ کل 27 افراد ہلاک تے گھٹ توں گھٹ 80 زخمی ہو چکے نيں۔
=== اگست 2011 ===
اٹھ بچے، جنہاں دی عمراں تن توں پنج سال دے درمیان نيں، نوں [[منہانگ ضلع|منہانگ ڈسٹرکٹ]] ، [[شنگھائی]] وچ اودوں چوٹ لگی جدوں تارکین وطن کارکناں دے لئی بچےآں دی دیکھ بھال دے مرکز وچ اک ملازم نے بچےآں نوں باکس کٹر توں کٹ دتا۔ ایہ سواݨی اوتھے برساں توں کم کر رہی سی لیکن خیال کيتا جاندا سی کہ اسنوں نفسیاتی مسائل نيں۔
=== ستمبر 2011 ===
ستمبر 2011 وچ ، [[گونگیی|گونگی]] [[ہینان|ہینن]] وچ 30 سالہ وانگ ہونگ بن نے کلہاڑی دے وار توں اک نوجوان لڑکی تے اپنے بچےآں نوں نرسری اسکول لے جانے والے تن بالغ افراد نوں قتل کر دتا۔ اک ہور بچہ تے اک بالغ شدید زخمی ہوئے لیکن اوہ بچ گئے۔ مشتبہ شخص اک مقامی کسان اے جس اُتے ذہنی مریض ہوݨ دا شبہ اے۔
=== ستمبر 2012 ===
21 ستمبر 2012 نوں، تن بچے ہلاک تے 13 زخمی ہوئے جدوں اک مشتبہ ذہنی مریض نے مبینہ طور اُتے گوانگشی ژوانگ خود مختار علاقے وچ اک نرسری وچ وڑ کے طالب علماں اُتے چاقو توں حملہ کيتا۔ مشتبہ شخص، وو یچانگ، جس دی عمر 25 سال اے، نوں پولیس افسران نے موقع اُتے ہی پھڑ لیا، جو ہنگامی کال موصول ہوݨ دے بعد نرسری پہنچیا۔ <ref>{{Cite web |title=3 children killed in nursery rampage |url=http://en.people.cn/90882/7957350.html |access-date=2023-07-11 |archive-date=2021-07-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210724052955/http://en.people.cn/90882/7957350.html |dead-url=yes }}</ref>
=== دسمبر 2012 ===
14 دسمبر 2012 نوں، [[ہینان|صوبہ ہینان]] دے پنڈ چنپینگ وچ اک 36 سالہ دیہاتی نے پنڈ دے پرائمری اسکول وچ 23 بچےآں تے اک بزرگ سواݨی نوں اودوں چاقو دے وار کر دتا جدوں بچے کلاسز دے لئی آ رہے سن ۔ <ref>[http://usa.chinadaily.com.cn/china/2012-12/18/content_16027099.htm Suspect in school knife attack 'feared end of the world'|Society|chinadaily.com.cn]</ref> حملہ آور نوں اسکول وچ روکیا گیا، تے بعد وچ گرفتار کر ليا گیا۔ تمام متاثرین بچ گئے تے تن ہسپتالاں وچ انہاں دا علاج کيتا گیا، حالانکہ کچھ مبینہ طور اُتے شدید زخمی سن، جنہاں دی انگلیاں یا کان کٹے ہوئے سن، تے انہاں نوں خصوصی دیکھ بھال دے لئی وڈے ہسپتالاں وچ منتقل کرنا پيا۔ <ref>[https://web.archive.org/web/20121219140235/http://news.xinhuanet.com/english/photo/2012-12/15/c_132042958.htm 22 stabbed students receive treatment in central China – Xinhua | English.news.cn]</ref>
=== مارچ 2013 ===
چین دے تجارتی مرکز شنگھائی وچ اک اسکول دے باہر چاقو بردار حملہ آور نے دو رشتہ داراں نوں ہلاک تے فیر چھ بچےآں سمیت 11 افراد نوں موت دے گھاٹ اتار دتا۔ اس شخص نے، جس دی کنیت جنگاݪ رکھی گئی سی رقم دے تنازع اُتے اپنی بہن تے اپنی بہن دی ساسنوں انہاں دے گھر وچ قتل کر دتا۔ اس دے بعد زانگ نے Fengxian دے مضافاتی ضلع وچ اک پرائمری اسکول دے باہر والدین تے بچےآں اُتے حملہ کيتا جس طرح کلاساں نوں باہر جانے دتا گیا سی۔ جنوبی چین دے اک پرائمری اسکول وچ عملے دے اک رکن دے ہتھوں مار پیٹ دے بعد دو لڑکے ہلاک ہو گئے۔ ایہ لڑکے، جو گوانگسی ژوانگ دے علاقے وچ یولن شہر دے اک نجی اسکول وچ پڑھدے سن، بعد وچ اسپتال وچ دم توڑ گئے۔
=== ستمبر 2013 ===
بالیجی پرائمری اسکول دے باہر دو بالغ افراد ہلاک تے 44 ہور افراد گھریلو ساختہ دھماکہ خیز مواد پھٹنے توں زخمی ہوئے۔ زخمیاں وچ بوہتے سکول دے بچے سن ۔ ہلاک ہوݨ والےآں وچ اک حملہ آور وی شامل اے، جو دھماکے دے وقت اپنی موٹر سائیکل اُتے سوار سی۔ <ref>{{حوالہ ویب|title=China school blast kills two, injures 44: state media|url=http://uk.news.yahoo.com/china-school-blast-kills-two-injures-34-reports-102618725.html#30WxIcb|publisher=[[Yahoo! News]]|date=ستمبر 9, 2013|accessdate=ستمبر 13, 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160202081333/https://uk.news.yahoo.com/china-school-blast-kills-two-injures-34-reports-102618725.html#30WxIcb|archivedate=فروری 2, 2016}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|last=Wong, Edward|title=Bomb Kills 2 Outside School in China|url=https://www.nytimes.com/2013/09/10/world/asia/bombing-outisde-chinese-school.html|website=[[New York Times]]|date=ستمبر 9, 2013|accessdate=ستمبر 13, 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130913181032/http://www.nytimes.com/2013/09/10/world/asia/bombing-outisde-chinese-school.html|archivedate=ستمبر 13, 2013}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|title=Bomb on three-wheeled cycle kills 2, injures 44 outside Chinese school|url=http://www.upi.com/Top_News/World-News/2013/09/09/Bomb-on-three-wheeled-cycle-kills-2-injures-44-outside-Chinese-school/UPI-74361378731513/|publisher=[[UPI.com]]|date=ستمبر 9, 2013|accessdate=ستمبر 13, 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130912052738/http://www.upi.com/Top_News/World-News/2013/09/09/Bomb-on-three-wheeled-cycle-kills-2-injures-44-outside-Chinese-school/UPI-74361378731513/|archivedate=ستمبر 12, 2013}}</ref>
=== مئی 2014 ===
گوشت صاف کرنے والے اک شخص نے کھیل دے میدان وچ اٹھ بچےآں نوں موت دے گھاٹ اتار دتا۔ اٹھ طلباء زخمی ہوئے۔ اک شدید زخمی تے ست ہور نوں معمولی چوٹاں آئیاں ۔ اک 35 سالہ شخص نوں گرفتار کر ليا گیا۔
=== ستمبر 2014 ===
وسطی چین دے اک پرائمری اسکول وچ اک شخص نے تن بچےآں نوں چاقو دے وار کر کے ہلاک کر دتا تے فیر عمارت توں چھلانگ لگیا کر خودکشی کر لئی۔ حملہ آور، جس دی شناخت اس دے کنیت چن نال ہوئی، صبح 10:20 دے نیڑے صوبہ ہوبی دے ڈونگ فانگ پرائمری اسکول وچ گھس گیا۔ چاقو چلاندے ہوئے، اس شخص نے اپنی جان لینے توں پہلے اٹھ طالب علماں تے اک استاد نوں زخمی کر دتا۔
=== فروری 2016 ===
جنوبی چین وچ اک شخص نے سکول دے 10 بچےآں نوں چاقو گھونپ کر خودکشی کر لئی۔ ایہ واقعہ جنوبی جزیرے صوبے ہینان دے راجگڑھ ہائیکو وچ پیش آیا۔ حملے دی وجہ حالے تک واضح نئيں اے۔
=== ستمبر 2016 ===
چار بچےآں نوں اودوں چاقو دے وار کر کے ہلاک کر دتا گیا جدوں اوہ اپنے سکول جا رہے سن ۔ اک 56 سالہ ملزم نوں مطلوب اے۔
=== نومبر 2016 ===
11:40 دے قریب am 58 سالہ Lei Mingyue ضلع ہنٹائی وچ اسکول دے بعد دی دیکھ بھال دے مرکز وچ داخل ہويا تے دوپہر دے کھانے دے لئی قطار وچ کھڑے طلبہ اُتے کلہاڑی توں حملہ کيتا۔ بیگوان پرائمری اسکول دی ست طالبات نوں زخمی کرنے دے بعد اوہ احاطے توں فرار ہو گیا، فرار ہوݨ دے دوران دو راہگیراں نوں زخمی کر دتا۔ بعد وچ اسنوں پولیس نے گرفتار کر ليا تے دسیا کہ اس نے ایہ حملہ معاشرے توں انتقام دے طور اُتے کيتا جدوں اسنوں دو بار چوری دے الزام وچ گرفتار کيتا گیا۔
=== مئی 2017 ===
اوور ٹائم تنخواہ وچ کمی اُتے ناراض ڈرائیور نے مشرقی شہر ویہائی وچ اپنی اسکول بس نوں اگ لگیا دتی جس دے نتیجے وچ چین تے جنوبی کوریا دے 11 بچےآں سمیت 13 افراد ہلاک ہو گئے۔ ڈرائیور نے پٹرول خریدیا جسنوں اس نے اودوں بجھا دتا جدوں بس ساحلی شہر وچ اک سرنگ توں گزر رہی سی جو جنوبی کوریا دے بوہت سارے کاروباراں دا گھر اے۔ پولیس نے اس گل دا تعین کيتا کہ اگ ڈرائیور دی سیٹ دے نال بس دے فرش توں شروع ہوئی، جتھوں اک سگریٹ لائٹر تے پٹرول دی باقیات ملی نيں۔ بس وچ سوار تمام 13 افراد ہلاک ہو گئے، جنہاں وچ خود ڈرائیور تے اک استاد وی شامل سی۔
=== جون 2017 ===
15 جون 2017 نوں، مشرقی [[چین|چین دے]] صوبے جیانگ [[جیانگسو|سو]] [[فینگ کاؤنٹی، جیانگسو|کے شہر فینگ کاؤنٹی]] ، [[شوژو|زوزو]] وچ اک کنڈرگارٹن وچ ہوݨ والے بم دھمادے ميں گھٹ توں گھٹ اٹھ افراد ہلاک تے 65 ہور زخمی ہوئے۔ حملہ آور، 22 سالہ سو توران، دھمادے ميں ہلاک ہو گیا۔ بعد دی تحقیقات توں پتہ چلا کہ سو ذہنی طور اُتے بیمار سی تے موت تے تباہی دا شکار سی۔ دھماکا کنڈرگارٹن دے داخلی دروازے پر اودوں ہويا جدوں بچے اسکول توں نکل رہے سن ۔ دو افراد موقع اُتے ہی دم توڑ گئے تے پنج زخمی ہسپتال وچ دم توڑ گئے۔ اس دے نتیجے وچ نو دی حالت تشویشناک اے۔ بم دے ٹکڑے ٹکڑے ہوݨ دی وجہ توں 60 توں ودھ افراد زخمی ہوئے جنہاں نوں طبی امداد دی لوڑ اے۔
=== اپریل 2018 ===
چین دے شمال مغربی علاقے وچ اک مڈل سکول دے باہر چاقو دے وار توں نو افراد ہلاک ہو گئے۔ مبینہ طور اُتے ایہ حملہ اک سابق طالب علم نے کيتا سی جو غنڈہ گردی دا بدلہ لینے دی کوشش وچ سی۔ پینڈو علاقے وچ نمبر 3 مڈل اسکول دے باہر ہنگامہ آرائی دے نتیجے وچ زخمی ہوݨ والے ہور 10 افراد نوں اسپتال وچ داخل کرایا گیا جو شام دے لئی کلاسز دے خاتمے دے لئی پیش آیا۔
=== جون 2018 ===
28 جون نوں شنگھائی ورلڈ فارن لینگویج پرائمری اسکول دے باہر، جو شہر دے بہترین پرائیویٹ ایلیمنٹری اسکولاں وچوں اک اے، اک شخص نے اسکول دے تن بچےآں تے اک ماں اُتے باورچی خانے دے چاقو توں حملہ کیتا، جس توں دو لڑکےآں نوں جان لیوا تے ہور زخمی ہوگئے۔ 29 سالہ حملہ آور نوں جائے وقوعہ اُتے راہگیراں نے پھڑ لیا۔ بے روزگار، اوہ جون دے اوائل وچ شنگھائی پہنچیا لیکن نوکری تلاش کرنے وچ ناکام رہیا۔ اس شخص نے پولیس نوں دسیا کہ "معاشرے توں بدلہ لینے" دے لئی اس نے جرم کرنے دا فیصلہ کيتا۔
=== اکتوبر 2018 ===
چین دے مغربی شہر چونگ کنگ دے اک کنڈرگارٹن وچ چاقو بردار حملہ آور نے 14 بچےآں نوں زخمی کر دتا۔ حملہ آور 39 سالہ سواݨی نوں حراست وچ لے لیا گیا۔ فوری طور اُتے حملے دی کوئی وجہ سامنے نئيں آئی۔
=== جنوری 2019 ===
بیجنگ دے اک پرائمری اسکول وچ 20 بچےآں اُتے ہتھوڑے جہے حملہ کرنے والے 49 سالہ شخص نوں گرفتار کر ليا گیا۔ تن بچےآں نوں شدید چوٹاں آئیاں ۔
=== مارچ 2019 ===
14 مارچ 2019 دی سہ پہر نوں اک شخص نے گوانگواڈاو پرائمری اسکول دے نیڑے طلباء اُتے حملہ کيتا تے 17 طلباء زخمی ہوئے <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.aboluowang.com/2019/0403/1270029.html|title=湖南男子持刀进小学砍死2人砍伤2人|date=اپریل 3, 2019|website=阿波罗新闻网}}</ref>
=== ستمبر 2019 ===
نويں سمسٹر دے پہلے دن اک حملہ آور نے وسطی چین دے اک ایلیمنٹری اسکول وچ اٹھ طلباء نوں ہلاک تے دو نوں زخمی کر دتا۔ حملہ صبح 8 بجے دے نیڑے ہويا۔ صوبہ ہوبی دے اینشی شہر دے پنڈ چاوانگپو وچ پیر۔ مشتبہ شخص 40 سالہ شخص سی جس دا ناں یو سی۔ بچےآں اُتے حملہ کِداں ہويا اس دا انکشاف نئيں کيتا گیا تے حملے دی وجہ وی واضح نئيں اے۔ ملزم نوں گزشتہ جون وچ قتل دی کوشش دے جرم وچ سزا کٹنے دے بعد رہیا کيتا گیا سی۔
=== نومبر 2019 ===
منگل دے روز جنوب مغربی چین وچ 50 توں ودھ افراد، جنہاں وچ تقریباً سبھی چھوٹے بچے سن، نوں ہسپتال وچ داخل کرایا گیا جدوں اک شخص نے کنڈرگارٹن وچ وڑ کے "معاشرے توں انتقام" دے طور اُتے انہاں اُتے زہریلا کیمیکل چھڑک دتا۔ صوبہ یونان دے کائیوآن وچ حملے وچ اکیاون بچے تے تن استاداں زخمی ہوئے۔ دو شدید زخمی ہوئے، لیکن انہاں دی چوٹاں جان لیوا نئيں سی۔
=== جون 2020 ===
اک پرائمری اسکول وچ چاقو دے حملے وچ 39 افراد (37 طلباء تے دو بالغ) زخمی ہوئے۔ طلباء نوں ہلکی چوٹاں آئیاں ۔ دو بالغاں نوں ودھ شدید چوٹاں آئیاں ۔ <ref>{{حوالہ ویب|url=https://www.dw.com/en/china-39-children-and-staff-injured-in-knife-attack-on-primary-school/a-53677782|title=China: 39 children and staff injured in knife attack on primary school | DW | 04.06.2020|website=[[Deutsche Welle]]}}</ref>
=== دسمبر 2020 ===
27 دسمبر 2020 نوں [[لیاؤننگ|لیاؤننگ صوبے]] دے [[کائیوان، لیاؤننگ|کائی یوان]] وچ اک اسکول دے باہر چھریاں دے حملے دے دوران ست افراد ہلاک تے ست ہور زخمی ہوئے۔ واقعے دے وقت اسکول بند ہوݨ دی وجہ توں کسی طالب علم یا استاداں نوں کوئی نقصان نئيں پہنچیا۔ متاثرین تمام راہگیر سن جنہاں وچ بوہتے ادّھکھڑ عمر یا بوڑھی سواݨیاں سی۔ حملہ آور نے گرفتاری توں پہلے اک پولیس اہلکار نوں چاقو مار دے زخمی کر دتا۔ <ref>[https://www.bbc.com/news/world-asia-china-55460642 Seven killed in knife attack in China's Liaoning province]</ref>
=== اپریل 2021 ===
29 اپریل 2021 نوں اک چاقو بردار شخص نے اک سکول وچ وڑ کے دو بچےآں نوں ہلاک تے 16 نوں زخمی کر دتا۔ چاقو مارنے دا ایہ واقعہ جنوبی چین دے [[گوانگشی|گوانگشی ژوانگ خود مختار علاقے]] دے شہر [[بیئلیو|بیلیو]] وچ پیش آیا۔ 24 سال دی عمر دے زینگ ناں دے اک شخص نوں پولیس نے گرفتار کر ليا۔ حکام نے حملے دے محرک دی تصدیق نئيں کيتی، لیکن ہانگ کانگ دے نیوز آؤٹ لیٹس، بشمول اورینٹل ڈیلی تے ایپل ڈیلی، نے اطلاع دتی کہ مشتبہ شخص طلاق توں گزر رہیا سی تے اس دی بیوی اسکول وچ کم کردی سی <ref>[https://abcnews.go.com/International/18-injured-stabbing-kindergarten-southern-china/story?id=77368307 2 dead, 16 injured in stabbing at kindergarten in southern China]</ref>
=== اگست 2022 ===
3 اگست 2022 نوں چین دے جنوب مشرقی صوبے جیانگ شی وچ اک کنڈرگارٹن وچ چاقو دے حملے وچ تن افراد ہلاک تے چھ ہور زخمی ہوئے۔ <ref>[https://www.cbsnews.com/news/china-kindergarten-stabbing-3-killed-6-wounded/ 3 killed, 6 wounded in stabbing rampage at kindergarten in China; suspect at large]</ref> مشتبہ شخص، جس دی شناخت 48 سالہ لیو شیاؤہوئی دے ناں نال ہوئی اے، حملے دے بعد ہمسایہ کاؤنٹی دے اک پہاڑی علاقے وچ فرار ہو گیا، تے اسنوں 12 گھینٹے بعد گرفتار کر ليا گیا۔ <ref>[https://edition.cnn.com/2022/08/04/asia/china-kindergarten-knife-stabbing-attack-jiangxi-intl-hnk/index.html Man arrested after 3 killed in China kindergarten stabbing]</ref>
=== اپریل 2023 ===
19 اپریل 2023 دی شام 5:00 بجے، اک ذہنی طور اُتے غیر مستحکم طالب علم نے شیڈونگ یونیورسٹی آف سائنس اینڈ ٹیکنالوجی دے چنگ ڈاؤ کیمپس وچ مبینہ طور اُتے ست افراد نوں چاقو توں وار کر کے اک نوں ہلاک کر دتا۔ اس دے بعد اسنوں گرفتار کر ليا گیا۔ <ref>{{حوالہ ویب|last=陳|first=彩梅|date=اپریل 20, 2023|title=疑想復學慘遭拒!山東科大休學生竟持刀「校門外隨機砍人」1死6傷|url=https://tw.news.yahoo.com/%E7%96%91%E6%83%B3%E5%BE%A9%E5%AD%B8%E6%85%98%E9%81%AD%E6%8B%92-%E5%B1%B1%E6%9D%B1%E7%A7%91%E5%A4%A7%E4%BC%91%E5%AD%B8%E7%94%9F%E7%AB%9F%E6%8C%81%E5%88%80-%E6%A0%A1%E9%96%80%E5%A4%96%E9%9A%A8%E6%A9%9F%E7%A0%8D%E4%BA%BA-1%E6%AD%BB6%E5%82%B7-044638097.html|accessdate=جون 29, 2023|website=Yahoo News|language=zh-Hant-TW}}</ref>
=== مئی 2023 ===
14 مئی 2023 نوں، چین دی رینمن یونیورسٹی توں منسلک ہائی سکول دے اک سوفومور نے مبینہ طور اُتے اپنے دو پڑوسیاں نوں چاقو دے وار کر کے ہلاک کر دتا تے اس دی ماں نوں پیٹ کر شدید زخمی کر دتا تے اسنوں کوما وچ چلا گیا۔ اگلے دن، اوہ اپنے اسکول دے ٹونگزو کیمپس وچ گیا، جتھے اس نے مبینہ طور اُتے نائب پرنسپل سمیت تن افراد نوں چاقو دے وار کر دتا۔ شبہ اے کہ وائس پرنسپل دی موت ہوگئی۔ <ref>{{حوالہ ویب|last=|date=مئی 16, 2023|title=北京高二生杀邻居、砍伤母、殴同学 官方龟缩一天才通报|url=https://www.worldjournal.com/wj/story/121344/7170753|accessdate=جون 29, 2023|website=[[World Journal]]|language=zh-TW|تاريخ-الأرشيف=2023-05-17|مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20230517054601/https://www.worldjournal.com/wj/story/121344/7170753|url-status=dead}}</ref>
=== جولائی 2023 ===
10 جولائی، 2023 نوں، [[گوانگڈونگ|گوانگ ڈونگ]] صوبے دے [[لیانجیانگ، گوانگڈونگ|لیان جیانگ]] وچ اک کنڈرگارٹن وچ اجتماعی چاقو توں چھ افراد ہلاک تے اک زخمی ہويا۔ مشتبہ شخص، اک 25 سالہ شخص جس دا ناں وو اے، نوں پولیس نے گرفتار کر ليا۔ <ref>{{حوالہ ویب|title=China kindergarten stabbing: Six dead in Lianjiang|url=https://www.bbc.com/news/world-asia-china-66151247|website=BBC|accessdate=10 جولائی 2023}}</ref>
== اسباب ==
ان حملےآں دی نوعیت دے بارے وچ چین یا بین الاقوامی اسکالرز وچ کوئی اتفاق رائے نئيں اے۔ اسمتھ کالج وچ سماجی بہبود دی پالیسی دے سربراہ پروفیسر جوشوا ملر سمیت ماہرین، سماجی مسائل جداں تشدد نوں "تیز سماجی تبدیلی، وڈے پیمانے اُتے نقل مکانی ، دولت وچ ودھدی ہوئی تفاوت تے روایات دے کمزور ہوݨ" دی وجہ توں تناؤ دی وجہ قرار دیندے نيں۔ <ref>Miller, J. (2017). Psychology & Sociology of Alienation: Multidisciplinary perspectives. Palgrave Macmillan.</ref>بعض ماہرین سماجیات تے ماہر نفسیات ذہنی صحت دی تشخیص تے علاج وچ نظامی ناکامیاں دی وجہ پرتشدد رویے دی کچھ مثالاں دسدے نيں، خاص طور اُتے چین جداں ملکاں وچ جتھے دماغی صحت دی بدنامی پائی جاندی اے۔ <ref>Wong, D.F.K., He, X., Leung, G., Lau, Y., & Chang, Y. (2008). Mental health of migrant workers in China: prevalence and correlates. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 43(6), 483–489.</ref> افراد چین وچ تیز رفتار سماجی تبدیلیاں دی وجہ توں شکار محسوس کر سکدے نيں، جس دی وجہ نجکاری تے اصلاحات تے افتتاحی دور دے دوران سماجی تحفظ وچ کمی واقع ہوئی اے، جس توں تناؤ توں متعلق پرتشدد رویے جنم لیندے نيں۔ <ref>Xue, D. & Huang, Y. (2019). Privatization and Its Discontents — The Evolving Chinese Health Care System. The New England Journal of Medicine, 381, 1094–1095.</ref> چین وچ ہکو نظام نے پینڈو علاقےآں دے بوہت سارے تارکین وطن کارکناں نوں سماجی تحفظ دے بغیر چھڈ دتا اے، جس دی وجہ توں اوہ روزگار دے لئی شہری مراکز دی طرف جاندے ہوئے ہیلتھ انشورنس تک رسائی دی کمی دا باعث بن رہے نيں۔ <ref>Chan, K.W. (2010). The household registration system and migrant labor in China: Notes on a debate. Population and Development Review, 36(2), 357-364.</ref> چین دے کچھ ناقدین نے ایہ تجویز کرنے دی کوشش کيتی اے کہ 1979 توں 2015 تک چین دی اک بچہ پالیسی نافذ کيتی گئی، تے اس دے نتیجے وچ جنسی تناسب دے عدم توازن (2021 وچ 104.5:100)، <ref>C. Textor (3 جنوری 2023). "Sex ratio in China in 2021, by age group". Statista.</ref> دی وجہ توں مرداں دی ذہنی صحت اُتے غیر متوقع اثرات مرتب ہوئے۔ ڈیٹنگ مارکیٹ وچ انہاں دی کامیابی دی کمی اُتے مایوسی، تے ایہ کہ ایہ انہاں نوں تشدد دی کارروائیاں اُتے مجبور کر سکدا اے، لیکن اس دا کوئی شائع شدہ ثبوت نئيں اے۔ جداں کہ 2013 دے اک مطالعے توں پتا چلیا اے کہ اک بچہ دی پالیسی دے تحت پیدا ہوݨ والے افراد وچ خود نوں وکھ تھلگ محسوس کرنے تے سماجی سرگرمیاں وچ شامل ہوݨ دا امکان کم سی، <ref>Cameron L, Erkal N, Gangadharan L, Meng X. Little emperors: behavioral impacts of China's One-Child Policy. Science. 2013 Feb 22;339(6122):953-7. doi: 10.1126/science.1230221. Epub 2013 Jan 10. PMID 23306438.</ref> 2023 تک کوئی حتمی مطالعہ نئيں ہويا اے جو آبادی دے درمیان کسی تعلق یا وجہ دی نشاندہی کردا ہوئے۔
== رد عمل ==
حالیہ حملےآں دے بعد توں، بوہت سارے والدین ہن اسکولاں وچ اپنے بچےآں دی راکھی دے بارے وچ فکر مند نيں تے اس دے بعد توں انہاں نے مقامی حکام تے اسکول دے گورنراں توں اسکولاں وچ سیکیورٹی ودھانے دے لئی کہیا اے۔ وزارت تعلیم نے تشدد توں نمٹنے دے لئی اک ہنگامی پینل تشکیل دتا اے تے کچھ مقامی پولیس حکام نے اسکولاں وچ سیکیورٹی گارڈز وچ اسٹیل دے پچ فورک تے کالی مرچ دے اسپرے جداں آلات تقسیم کيتے نيں۔ پر، تمام اسکولاں نے اضافی سیکیورٹی دی خدمات حاصل کرنے دے لئی فنڈز دی کمی دی وجہ توں اپنی سیکیورٹی وچ وادھا نئيں کيتا۔ ریاستی میڈیا وی انہاں حملےآں دی خبراں نوں انٹرنیٹ اُتے فورم دے اندراجات نوں حذف کرکے تے نقلی جرائم تے وڈے پیمانے اُتے بھَو و ہراس دے بھَو توں اس واقعے توں متعلق چند حقائق نوں جاری کرکے خاموشی اختیار کر رہیا اے۔ مئی 2010 وچ ، [[وزیر اعظم چین|چینی وزیر اعظم]] وین جیاباؤ نے اسکول حملےآں اُتے تبصرہ کيتا تے کہیا کہ چین وچ "سماجی کشیدگی" نوں دور کرنا ضروری اے۔ انہاں نے ایہ وی کہیا کہ معاشرہ تیزی توں تبدیل ہو رہیا اے تے اس دے بعد پالیسی وچ تبدیلیاں دی لوڑ اے۔ پر، انہاں حملےآں نوں خاص طور اُتے چھوٹے اسکول دے بچےآں نوں کیوں نشانہ بنایا گیا اے، ایہ پوری طرح توں واضح نئيں اے۔ چنپینگ سکول اُتے حملے دے بعد چینی حکومت نے ملک بھر دے سکولاں وچ سکیورٹی گارڈز تعینات کرنا شروع کر دتے۔ ایہ منصوبہ بنایا گیا سی کہ 2013 تک تمام اسکولاں وچ اک سیکورٹی گارڈ موجود ہوئے۔ <ref>[http://www.thaindian.com/newsportal/world-news/china-to-deploy-more-security-guards-at-schools_100638848.html China to deploy more security guards at schools – Thaindian News] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200218134121/http://www.thaindian.com/newsportal/world-news/china-to-deploy-more-security-guards-at-schools_100638848.html |date=2020-02-18 }}</ref>
== حوالے ==
{{حوالے}}
[[گٹھ:2012ء وچ قتل عام]]
[[گٹھ:2011ء وچ قتل عام]]
[[گٹھ:2010ء وچ قتل عام]]
[[گٹھ:چین وچ تعلیم]]
slwr5gmjg1bidz7tcjd1duy05ps36sq
11 جماعتی اتحاد
0
145209
706746
706576
2026-05-02T07:38:56Z
InternetArchiveBot
28598
Rescuing 4 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
706746
wikitext
text/x-wiki
{{خانہ معلومات سیاسی جماعت
| name = 11 جماعتی اتحاد
| native_name = ১১ দলীয় নির্বাচনী ঐক্য
| logo =
| logo_size = 180px
| colorcode = {{party color|Bangladesh Jamaat-e-Islami}}
| leader = {{blist|[[شفیق الرحمن (بنگلہ دیشی سیاست دان)|شفیق الرحمن]]|[[مامون الحق]]|عبد الباسط آزاد|حبیب اللہ میاں جی|[[سرور کمال عزیزی]]|انوار الاسلام چن|تسمیہ پردھان|[[ناہد اسلام|ناہید اسلام]]|[[علی احمد (بنگلہ دیش)|علی احمد]]|[[مجیب الرحمن مونجو]]|مستفیض الرحمن ایرانی}}
| spokesperson =
| foundation = اکتوبر 2025
| ideology = {{ubl|[[اصلاح پسندی]]|[[اسلام پسندی]]}}
| website = {{URL|unitedbangladesh.org}}
| country = بنگلہ دیش
| dissolution =
| successor =
| position = سجے بازو
| party_logo =
| affiliation1 = {{blist|[[جماعت اسلامی بنگلہ دیش]]|[[بنگلہ دیش خلافت مجلس]]|[[خلافت مجلس]]|[[بنگلہ دیش خلافت آندولن]]|[[نظام اسلام پارٹی]]|[[بنگلہ دیش ڈویلپمنٹ پارٹی]]|[[جاتیہ گنوتانترک پارٹی]]|[[نیشنل سیٹیزن پارٹی]]|[[Liberal Democratic Party (Bangladesh)|لبرل ڈیموکریٹک پارٹی]]|[[امر بنگلہ دیش پارٹی]]|[[:bn:বাংলাদেশ লেবার পার্টিসংক্ষিপ্ত|بنگلہ دیش لیبر پارٹی]]}}
| affiliation1_title = شامل جماعتاں
| seats1_title = [[جاتیہ سنگسد]]
| seats1 = پارلیمنٹ تحلیل
}}
'''11 جماعتی اتحاد''' ، بنگلہ دیش وچ گیارہ [[مرکزی سجے بازو دی سیاست|سجے بازو]] دے نظریات دی حامل سیاسی جماعتاں دا انتخابی اتحاد اے۔ اس اتحاد دی قیادت [[جماعت اسلامی بنگلہ دیش|بنگلہ دیش جماعت اسلامی]] کر رہی اے۔ ایہ پارٹیاں آئندہ عام انتخابات وچ انتخابی سمجھوتے یا اتحاد دے تحت حصہ لین گیاں۔ <ref>{{حوالہ ویب |عنوان=জামায়াতে ইসলামীর সাথে জোটে কওমি ঘরানার ৫ দল, শতাধিক আসন ছাড়ের প্রস্তাব |یوآرایل=https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |تریخ رسائی=3 دسمبر 2025 |ویب گاہ=[[Daily Janakantha]] |زبان=bn |تاريخ-الوصول=2026-04-04 |تاريخ-الأرشيف=2026-02-15 |مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20260215150352/https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |url-status=dead }}</ref><ref>{{حوالہ ویب|آخری=Zobayer |پہلا=Abdullah Al |تریخ=24 نومبر 2024 |عنوان=আসন সমঝোতা নিয়ে কৌশলী অবস্থান জামায়াতের |یوآرایل=https://www.prothomalo.com/politics/i3dl86v7qr |ویب گاہ=[[Prothom Alo]] |زبان=bn}}</ref> انہاں پارٹیاں دے مشترکہ مطالبات ، جداں جولائی چارٹر نوں قانونی نیہہ فراہم کرنا، انتخابات توں پہلے [[ریفرنڈم]]، [[جاتیہ سنسد]] دے مجوزہ ایوان بالا وچ [[متناسب نمائندگی]] تے انتخابات وچ مساوی مواقع نوں یقینی بنانا ، اس اتھاد دی مہم دا حصہ نيں۔ <ref name=":0">{{حوالہ ویب|عنوان=পাঁচ দফা দাবিতে ঢাকায় জামায়াতসহ ৮ দলের সমাবেশ দুপুরে |یوآرایل=https://dhakamail.com/politics/266401 |تریخ رسائی=3 دسمبر 2025 |ویب گاہ=[[Dhaka Mail]] |زبان=bn}}</ref>
== پس منظر ==
2024 دے جولائی انقلاب دے بعد، جماعت اسلامی نے ملک دی اسلامی جماعتاں نوں اک اتحاد وچ متحد کرنے دی بھرپور کوشش کيتی ۔ <ref>{{حوالہ ویب |عنوان=জামায়াতে ইসলামীর সাথে জোটে কওমি ঘরানার ৫ দল, শতাধিক আসন ছাড়ের প্রস্তাব |یوآرایل=https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |تریخ رسائی=3 دسمبر 2025 |ویب گاہ=[[Daily Janakantha]] |زبان=bn |تاريخ-الوصول=2026-04-04 |تاريخ-الأرشيف=2026-02-15 |مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20260215150352/https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |url-status=dead }}</ref> وکھ وکھ اسلامی جماعتاں دے اعلیٰ رہنماواں نے [[اسلامیت|اسلام پسنداں]] دا متحد اتحاد بنانے وچ دلچسپی ظاہر کیتی۔ <ref>{{حوالہ ویب|آخری=Zobayer |پہلا=Abdullah Al |تریخ=24 نومبر 2024 |عنوان=আসন সমঝোতা নিয়ে কৌশলী অবস্থান জামায়াতের |یوآرایل=https://www.prothomalo.com/politics/i3dl86v7qr |ویب گاہ=[[Prothom Alo]] |زبان=bn}}</ref><ref>{{حوالہ ویب|عنوان=ঐক্য গড়তে যোগাযোগ বাড়াচ্ছে ইসলামী দলগুলো |یوآرایل=https://www.kalbela.com/ajkerpatrika/firstpage/128401 |تریخ رسائی=3 دسمبر 2025 |ویب گاہ=[[Kalbela]] |زبان=bn}}</ref> جماعت اسلامی نے ایہ وی اعلان کيتا کہ وو اتحاد نوں برقرار رکھنے دے لئی ہور شامل جماعتاں نوں ودھ توں ودھ حصہ فراہم کرے گی۔ <ref>{{حوالہ ویب|عنوان=ইসলামপন্থিদের ঐক্যের জন্য উদার জামায়াত |یوآرایل=https://www.dhakapost.com/politics/368060 |تریخ رسائی=3 دسمبر 2025 |ویب گاہ=[[Dhaka Post]] |زبان=bn}}</ref>
جماعت نے 15 اگست 2024 نوں وکھ وکھ سیاسی جماعتاں دے نال ملاقاتاں شروع کاں، جنہاں وچ اسلامی آندولن بنگلہ دیش، 12 جماعتی اتحاد، ذاکر پارٹی، بنگلہ دیش لیبر پارٹی ، خلافت مجلس تے فرائضی آندولن شامل نيں۔
21 جنوری 2025 نوں امیر جماعت اسلامی ، شفیق الرحمٰن نے [[ضلع بریسال|بریسال]] وچ چرمونائی دے ''[[پیر (مذہب)|پیر]]'' تے امیر اسلامی آندولن بنگلہ دیش ، سید رضا الکریم دے دربار دا دورہ کيتا تے اسلام پسنداں دے اتحاد دے لئی امید دا اظہار کيتا۔ <ref>{{حوالہ ویب |عنوان=জামায়াতে ইসলামীর সাথে জোটে কওমি ঘরানার ৫ দল, শতাধিক আসন ছাড়ের প্রস্তাব |یوآرایل=https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |تریخ رسائی=3 دسمبر 2025 |ویب گاہ=[[Daily Janakantha]] |زبان=bn |تاريخ-الوصول=2026-04-04 |تاريخ-الأرشيف=2026-02-15 |مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20260215150352/https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |url-status=dead }}</ref><ref>{{حوالہ ویب|آخری=Zobayer |پہلا=Abdullah Al |تریخ=24 نومبر 2024 |عنوان=আসন সমঝোতা নিয়ে কৌশলী অবস্থান জামায়াতের |یوآرایل=https://www.prothomalo.com/politics/i3dl86v7qr |ویب گاہ=[[Prothom Alo]] |زبان=bn}}</ref>
اسلامی آندولن بنگلہ دیش نے نشستاں دے معاہدے اُتے عدم اطمینان دا اظہار کردے ہوئے اتحاد توں دستبرداری اختیار کرلئی- <ref name="Bangladesh Islami Andolan withdraws from 11-party alliance ahead of upcoming polls">{{حوالہ ویب|تریخ=جنوری 14, 2024 |عنوان=Bangladesh Islami Andolan withdraws from 11-party alliance ahead of upcoming polls |یوآرایل=https://www.uniindia.com/~/bangladesh-islami-andolan-withdraws-from-11-party-alliance-ahead-of-upcoming-polls/World/news/3707474.html |تریخ رسائی=مئی 22, 2024 |ویب گاہ=United News of India (UNI) |زبان=en}}</ref><ref>{{حوالہ ویب |عنوان=জামায়াতে ইসলামীর সাথে জোটে কওমি ঘরানার ৫ দল, শতাধিক আসন ছাড়ের প্রস্তাব |یوآرایل=https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |تریخ رسائی=3 دسمبر 2025 |ویب گاہ=[[Daily Janakantha]] |زبان=bn |تاريخ-الوصول=2026-04-04 |تاريخ-الأرشيف=2026-02-15 |مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20260215150352/https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |url-status=dead }}</ref>
24 جنوری نوں بنگلہ دیش لیبر پارٹی نے اتحاد وچ شمولیت اختیار کيتی تے اسنوں دوبارہ 11 جماعتی بنا دتا۔ <ref>{{حوالہ ویب |عنوان=জামায়াতে ইসলামীর সাথে জোটে কওমি ঘরানার ৫ দল, শতাধিক আসন ছাড়ের প্রস্তাব |یوآرایل=https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |تریخ رسائی=3 دسمبر 2025 |ویب گاہ=[[Daily Janakantha]] |زبان=bn |تاريخ-الوصول=2026-04-04 |تاريخ-الأرشيف=2026-02-15 |مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20260215150352/https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |url-status=dead }}</ref>
== پنج نکاندی مطالبات دی تحریک ==
11 نومبر 2025 نوں، اودوں اتحاد وچ شامل اٹھ جماعتاں نے [[ڈھاکہ]] وچ اک ریلی کڈی جس وچ پنج نکات دا مطالبہ کيتا گیا، جس وچ شامل نيں:<ref name=":0"/><ref>{{حوالہ ویب |عنوان=জামায়াতে ইসলামীর সাথে জোটে কওমি ঘরানার ৫ দল, শতাধিক আসন ছাড়ের প্রস্তাব |یوآرایل=https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |تریخ رسائی=3 دسمبر 2025 |ویب گاہ=[[Daily Janakantha]] |زبان=bn |تاريخ-الوصول=2026-04-04 |تاريخ-الأرشيف=2026-02-15 |مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20260215150352/https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |url-status=dead }}</ref><ref>{{حوالہ ویب|آخری=Zobayer |پہلا=Abdullah Al |تریخ=24 نومبر 2024 |عنوان=আসন সমঝোতা নিয়ে কৌশলী অবস্থান জামায়াতের |یوآرایل=https://www.prothomalo.com/politics/i3dl86v7qr |ویب گاہ=[[Prothom Alo]] |زبان=bn}}</ref>
# جولائی چارٹر نوں قانونی نیہہ دی فراہمی
# عام انتخابات توں پہلے ریفرنڈم دا انعقاد
# منصفانہ انتخابات دے لئی مساوی مواقع
# جولائی قتل عام دے لئی فوری تے مؤثر انصاف دی فراہمی
# [[جاتیہ پارٹی (ارشاد)|جاتیہ پارٹی]] تے [[گرینڈ الائنس (بنگلہ دیش)|14 جماعتی اتحاد]] دی سرگرمیاں اُتے پابندی
اتحاد نے جولائی چارٹر دے نفاذ دا حکم جاری کرنے اُتے چیف ایڈوائزر [[محمد یونس]] دا شکریہ ادا کیتا، لیکن عام انتخابات دے متوازی ریفرنڈم دے انعقاد دے فیصلے دی مذمت کيتی۔ <ref>{{حوالہ ویب |عنوان=জামায়াতে ইসলামীর সাথে জোটে কওমি ঘরানার ৫ দল, শতাধিক আসন ছাড়ের প্রস্তাব |یوآرایل=https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |تریخ رسائی=3 دسمبر 2025 |ویب گاہ=[[Daily Janakantha]] |زبان=bn |تاريخ-الوصول=2026-04-04 |تاريخ-الأرشيف=2026-02-15 |مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20260215150352/https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |url-status=dead }}</ref> اتحاد نے انتخابات توں پہلے ریفرنڈم دا مطالبہ کيتا تے اس دے لئی تمام ڈویژن وچ 30 نومبر تے 6 دسمبر دے درمیان سلسلہ وار مشترکہ احتجاجی پروگراماں دا اعلان کر دتا۔ <ref>{{حوالہ ویب|آخری=Zobayer |پہلا=Abdullah Al |تریخ=24 نومبر 2024 |عنوان=আসন সমঝোতা নিয়ে কৌশলী অবস্থান জামায়াতের |یوآرایل=https://www.prothomalo.com/politics/i3dl86v7qr |ویب گاہ=[[Prothom Alo]] |زبان=bn}}</ref><ref>{{حوالہ ویب |عنوان=জামায়াতে ইসলামীর সাথে জোটে কওমি ঘরানার ৫ দল, শতাধিক আসন ছাড়ের প্রস্তাব |یوآرایل=https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |تریخ رسائی=3 دسمبر 2025 |ویب گاہ=[[Daily Janakantha]] |زبان=bn |تاريخ-الوصول=2026-04-04 |تاريخ-الأرشيف=2026-02-15 |مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20260215150352/https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |url-status=dead }}</ref>
== انتخابی حکمت عملی ==
پارٹیاں نے "ون باکس پالیسی" دے تحت الیکشن لڑنے دا فیصلہ کيتا اے، جس دا مطلب اے کہ اتحاد ہر حلقے وچ وابستہ پارٹی توں اک امیدوار نوں نامزد کرے گا تے ہور وابستہ جماعتاں متعلقہ حلقے وچ کِسے نوں نامزد نئيں کرن گی۔ <ref>{{حوالہ ویب |عنوان=জামায়াতে ইসলামীর সাথে জোটে কওমি ঘরানার ৫ দল, শতাধিক আসন ছাড়ের প্রস্তাব |یوآرایل=https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |تریخ رسائی=3 دسمبر 2025 |ویب گاہ=[[Daily Janakantha]] |زبان=bn |تاريخ-الوصول=2026-04-04 |تاريخ-الأرشيف=2026-02-15 |مسار-الأرشيف=https://web.archive.org/web/20260215150352/https://www.dailyjanakantha.com/politics/news/869850 |url-status=dead }}</ref>
== شامل جماعتاں ==
{| class="wikitable" style="text-align:center"
! colspan="2" | جماعت
! پرچم
! رہنما
! نظریہ
! سیاسی پوزیشن
! [[2026 بنگلہ دیش انتخابات]] وچ نامزد امیدوار
!جِتی گئی نشستاں
! [[جاتیہ سنگسد|پارلیمنٹ]] وچ نشستاں
|-
| style="background-color:#2E8B57; width:0.5em;" |
| [[جماعت اسلامی بنگلہ دیش]]
| [[فائل:Bangladesh Jamaat-e-Islami Flag Emblem.svg|160px]]
| شفیق الرحمٰن
| {{ubl|[[اسلام پسندی]]|[[اصلاح پسندی]]}}
| سجے بازو
| 215
|68
| rowspan="11" | ''77''
|-
| style="background-color:#1E90FF; width:0.5em;" |
| [[نیشنل سٹیزن پارٹی|نیشنل سیٹیزن پارٹی]]
| [[فائل:জাতীয় নাগরিক পার্টির পতাকা.svg|160px]]
| ناہید اسلام
| {{ubl|[[مرکزیت]]|[[اصلاح پسندی]]}}
| وسیع البنیاد جماعت
| 30
|6
|-
| style="background-color:#006400; width:0.5em;" |
| بنگلہ دیش خلافت مجلس
| [[فائل:Bangladeshkhelafotmajlis.jpg|160px]]
| مامون الحق
| {{ubl|[[اسلام پسندی]]|[[اتحاد اسلامیت|اتحاد امت]]|[[خلافت]]|[[دیوبندی مکتب فکر]]}}
| سجے بازو
| 23
|2
|-
| style="background-color:#228B22; width:0.5em;" |
| خلافت مجلس
| [[فائل:Flag of KM.webp|160px]]
| عبد الباسط آزاد
| {{ubl|[[اسلام پسندی]]|[[خلافت]]|[[اتحاد اسلامیت|اتحاد امت]]|[[دیوبندی مکتب فکر]]}}
| سجے بازو
| 12
|1
|-
| style="background-color:#2F4F4F; width:0.5em;" |
| بنگلہ دیش خلافت آندولن
| [[فائل:Flag of Bangladesh Khelafat Andolon.svg|160px]]
| حبیب اللہ میاں جی
| {{ubl|[[اسلام پسندی]]|[[اتحاد اسلامیت|اتحاد امت]]}}
| سجے بازو
| 3
| -
|-
| style="background-color:#556B2F; width:0.5em;" |
| نظام اسلام پارٹی
| [[فائل:Nejame.jpg|160px]]
| سرور کمال عزیزی
| {{ubl|[[اسلام پسندی]]|[[دیوبندی مکتب فکر]]}}
| سجے بازو
| 1
| -
|-
| style="background-color:#FFD700; width:0.5em;" |
| لبرل ڈیموکریٹک پارٹی
| [[فائل:Liberal Democratic Party (Bangladesh) Emblem Flag.svg|160px]]
| علی احمد
| {{ubl|[[معاشی لبرل ازم|معاشی لبرل ازم (بنگلہ دیشی)]]}}
| مرکز-سجے بازو
| 6
| -
|-
| style="background-color:#FFA500; width:0.5em;" |
| امر بنگلہ دیش پارٹی
|
| مجیب الرحمن مونجو
| {{ubl|[[اصلاح پسندی]]|[[رفاہ عامہ]]}}
| مرکز-سجے بازو
| 3
| -
|-
| style="background-color:#8B4513; width:0.5em;" |
| جاتیہ گنوتانترک پارٹی
| [[فائل:Flag of Jagpa.svg|160px]]
| تسمیہ پردھان
| {{ubl|[[بنگلہ دیشی قوم پرستی]]|[[قدامت پرستی]]|[[اسلامی جمہوریت]]}}
| مرکز-سجے بازو
| 1
| -
|-
| style="background-color:#A0522D; width:0.5em;" |
| بنگلہ دیش ڈویلپمنٹ پارٹی
| [[فائل:Flag of Bangladesh Development Party.png|160px]]
| انوار السلام چن
| {{ubl|[[قدامت پرستی]]|[[اسلامی جمہوریت]]}}
| مرکز-سجے بازو
| 2
| -
|-
| style="background-color:#CD853F; width:0.5em;" |
| بنگلہ دیش لیبر پارٹی
| [[فائل:Bangladesh Labour Party flag.png|160px]]
| مستفیض الرحمن ایرانی
| {{ubl|[[قدامت پرستی]]|[[اسلامی جمہوریت]]}}
| مرکز-سجے بازو
|15
| -
|}
== ہور ویکھو ==
* [[بنگلہ دیش عام انتخابات 2026]]
* [[بنگلہ دیشی آئینی ریفرنڈم 2026]]
== حوالے ==
{{حوالہ جات}}{{بنگلہ دیش دی سیاسی جماعتیں}}
[[گٹھ:CS1 Bengali-language sources (bn)]]
[[گٹھ:بنگلہ دیش وچ سیاسی جماعتاں دے اتحاد]]
[[گٹھ:بنگلہ دیش وچ اسلامی سیاسی جماعتاں]]
[[گٹھ:بنگلہ دیش وچ قدامت پسندی]]
[[گٹھ:بنگلہ دیش وچ قدامت پسند جماعتاں]]
[[گٹھ:2025ء وچ قائم ہوݨ والیاں سیاسی جماعتاں]]
gq50kt4pm26us6eeg2bxohaxuem9kop
اسلام آباد مذاکرات
0
148916
706722
706381
2026-05-01T14:27:00Z
Punjabi Log
44034
706722
wikitext
text/x-wiki
اسلام آباد مذاکرات، جنہاں نوں اسلام آباد امن مذاکرات وی کہیا ویندا اے، 11 تے 12 اپریل 2026 نوں اسلام آباد، پاکستان وچ منعقد ہوئے۔ اِنہاں مذاکرات دا مقصد 2026 دی ایران جنگ وچ ہوئی جنگ بندی نوں مضبوط کرنا تے اس تنازعے دے ممکنہ حل اُتے غور کرنا ہا۔ ایہہ ساری کارروائی پاکستان دی نگرانی وچ ہوئی، جیہڑا جنگ بندی کران تے فریقین وچ مذاکرات دا ماحول پیدا کرن وچ نہایت اہم کردار ادا کر رہیا ہا۔
امریکہ دی 300 رکنی مذاکراتی ٹیم دی سربراہی نائب صدر جے ڈی وینس دے ہتھ وچ ہئی، تے اُنہاں دے نال خصوصی نمائندے اسٹیو وٹکوف تے جیرڈ کشنر وی شامل سن۔ اُدھر ایران دی 70 رکنی ٹیم دی قیادت پارلیمانی اسپیکر محمد باقر قالیباف کر رہے سن، جِنہاں دے نال وزیر خارجہ عباس عراقچی وی موجود سن۔ پاکستان دی ثالثی ٹیم دی رہنمائی وزیر اعظم شہباز شریف، فیلڈ مارشل عاصم منیر، تے نائب وزیر اعظم و وزیر خارجہ اسحاق ڈار کر رہے سن۔ ایہہ مذاکرات 11 تے 12 اپریل دے دوران کُل 21 گھنٹے جاری رہے، تے اِنہاں دے تین مرحلے ہوئے، جنہاں وچ پہلا مرحلہ بالواسطہ تے باقی دو مرحلے براہِ راست مذاکرات اُتے مشتمل سن۔
اطلاعات دے مطابق فریقین 10 نکاتی جنگ بندی دے زیادہ تر بنیادی نکات اُتے متفق ہو گئے سن، البتہ آبنائے ہرمز تے ایران دے جوہری پروگرام نال متعلق معاملات حل نہ تھی سکے۔ بالآخر مذاکرات کسے حتمی معاہدے دے بغیر اختتام پذیر ہوئے، تے کوئی مفاہمتی یادداشت وی جاری نہ کیتی گئی۔ اِنہاں مذاکرات دی ناکامی توں بعد امریکی صدر ڈونلڈ ٹرمپ نے 13 اپریل نوں ایران اُتے بحری ناکہ بندی لا دتی، جِس دے تحت ایرانی بندرگاہاں ول آون تے اوتھوں روانہ ہون والیاں جہازاں نوں روکیا گیا۔
اسلام آباد مذاکرات بارے '''تازہ پیش رفت''' ایہہ اے کہ 11–12 اپریل 2026 دے پہلے دور وچ معاہدہ نہ ہوسکیا، پر رابطہ مکمل طور تے ختم نئیں ہویا۔ 14 اپریل نوں سفارتی ذرائع دے مطابق پسِ پردہ کوششاں جاری رہیاں تاکہ امریکہ تے ایران دی '''دوجی بیٹھک''' دوبارہ اسلام آباد وچ کروائی جا سکے۔
ایہہ وی بڑا اہم موڑ سی کہ 13 اپریل توں بعد امریکہ نے ایران دیاں بندرگاہاں اُتے '''بحری ناکہ بندی''' سخت کر دِتی، جِس نال مذاکراتی ماحول ہور کشیدہ ہو گیا۔ اِس دے جواب وچ ایران نے آبنائے ہرمز اُتے دباؤ ودھایا، تے 18–19 اپریل تک صورتحال ایہہ ہو گئی کہ ایران نے جہازرانی اُتے پابندیاں دوبارہ سخت کر دِتیاں۔ ایہہ مسئلہ اسلام آباد مذاکرات دے مرکزی اختلافات وچوں ہک رہیا اے، خاص طور اُتے آبنائے ہرمز تے ایران دے جوہری پروگرام بارے۔
پاکستان ہُن وی ثالثی دا کردار نِبا رہیا اے۔ تازہ رپورٹس دے مطابق پاکستانی ثالث نئی تجاویز لے کے امریکہ تے ایران دے وچکار رابطے بچان دی کوشش کر رہے نیں، پر تہران تاحال امریکی نیتاں بارے شکوک ظاہر کر رہیا اے۔ اِس لئی موجودہ حالت نوں ایس طرح سمجھیے: '''مذاکرات مُکے نئیں، پر ہُن وی تعطل وچ نیں'''؛ گل بات دا دروازہ کھلا اے
olk0e2he621jaya2zo4hrf9a7xa8qcb